1 B – Rodinné právo

- pojem rodina není definován, ale mluví o něm čl. 32 LZPS a § 3/2 NOZ
= osobní a majetková vztahy mezi členy rodiny
= soubor PN, které upravují zejména právní stav příbuzných osob, jakož i manželů a osob
sešvagřených, a dále pak PaP uvedených osob navzájem, a také vzájemná práva a povinnosti
osob, které nahrazují péči rodičů (poručník, pěstoun) a dětí svěřených do jejich péče
o včetně registrovaného partnerství
- má zvláštní povahu
o upravuje rozmanité otázky; patří k různým druhům soukromých práv, ale zasahuje i
do veřejného
o především právo statusové (právní postavení osob), osobní (nemajetkové),
majetkové a práva rodičů manželů i dětí
o normy zásadně kogentní, dispozitivní jen tam, kde to zákon výslovně připouští
o veřejnoprávní – zákon o matrikách, zákon o SPOD
o jedná se o tzv. zvláštní soukromé právo
- Systematika
o Rodinné právo v NOZ
 manželství, příbuzenství, švagrovství, poručenství a jiné formy péče o dítě
o RP se zabývá
 manželství a reg. partnerství
 manželským právem majetkovým
 příbuzenstvím a švagrovstvím
 jiné formy péče o dítě
 výživné
o Historie
o Prameny
 LZPS – ochrana a rodičovství
 čl. 32
o (1) Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní
ochrana dětí a mladistvých je zaručena.
o (4) Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají
právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou
být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny
proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.
 MS: o právech dítěte, o lidských právech a základních svobodách,…
 EP: nařízení Brusel II.
 Zákony:
 NOZ – část druhá, rodinné právo + § 29 změna pohlaví, § 30 zletilost,
§ 31 svéprávnost nezletilého, § 1642 neopominutelný dědic
 Z. o registrovaném partnerství – statusová úprava společenství dvou
osob stejného pohlaví, Z. o matrikách, jménu a příjmení – statusové
věci,Z. o sociálně-právní ochrany dítěte – veřejnoprávní ochrana
dítěte
 z. o ZŘS + OSŘ pro sporné majetkové věci manželů
 Podzákonné – prováděcí předpisy k zákonu o matrikách nebo zákonu, o
OSPOD

2 B – Manželské právo osobní

- Pojem manželství
o trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon
o účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc

1
 o právní stav na základě svatebního prohlášení -> statusový vztah
o snoubenci – muž a žena, kteří hodlají vstoupit do manželství
- Uzavření manželství (v rámci tzv. sňatečného obřadu) = sňatek
 svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy (snoubenců)
o sňatečná vůle – záměr vstoupit do manželství
o sňatečný obřad – proces, v němž vzniká manželství (veřejně a slavnostně)
 projevy sňatečné vůle činí snoubenci před oddávajícím za přítomnosti dvou
svědků
 dvě formy: občanský a církevní
o okamžik uzavření manželství – 2 teorie
 okamžikem druhého ANO
 učinění sňatečného prohlášení a vzetí na vědomí oddávajícím (u nás)
o uzavření manželství ve zvláštních situacích
 zmocněncem
 v ohrožení života
 v zahraničí
- Předpoklady a náležitosti manželství a sňatku
o osobní předpoklady = způsobilost k manželství (tedy nejsou zde zákonné překážky)
o náležitosti sňatečného prohlášení (projevu vůle)
 dostatečná svéprávnost snoubenců
 svobodná, úplná a shodná sňatečná prohlášení
 určitý a srozumitelný projev sňatečný vůle a prohlášení o příjmení
- Zákonné překážky manželství – u snoubenců nebo jejich vzájemném vztahu
o absolutní (neodstranitelné) – příbuzenství v linii přímé či sourozence; osvojení
o relativní (odstranit lze)
 nedostatečná svéprávnost
 mladší 16 – zdánlivé manželství
 16-18 bez souhlasu soudu – vznikne, ale může být prohlášené za
neplatné
 osoba omezená na svéprávnosti – zhojit, zrušením omezení
 vázanost v  jiném statusovém vztahu
 vztah náhradního rodičovství
o důsledky uzavření manželství přes překážky viz neplatnost/zdánlivost manželství
- Formální náležitosti sňatečného obřadu
o občanský sňatek
 osobní projev vůle před orgánem veřejné moci + matrikář + místo určené
o církevní sňatek
 osobní projev vůle snoubenců před orgánem církve nebo náboženské
společnosti
 snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení o sňatečné způsobilosti vydané
matričním úřadem
o předoddavkové řízení – řízení nutné ke zjištění způsobilosti a totožnosti snoubenců
- Vady manželství
o Zdánlivé (putativní) manželství
 pochybení zcela zásadní povahy, na nichž je třeba zcela bezvýhradně trvat ->
manželství vůbec nevzniklo
 Důvody:
 v  osobě (stejné pohlaví, mladší 16 let)
 v  obřadu (neoprávněná církev, absence osvědčení z matriky při
církevním sňatku)
 v závadu vůle – fyzické donucení

2
  v  závadě projevu – žert, nevážnost
 právní následky – soud deklaruje, že manželství není
o Neplatné manželství
 dokud není prohlášeno za neplatné, je platné
 důvody
 zákonné překážky
o nedostatek plné svéprávnosti (16 – 18, omezení na svéprav.)
o závislý vztah
o jiný statusový svazek
 sňatečné prohlášení učiněno pod nátlakem, v  omylu, v  povaze
 + formální vady sňatečného prohlášení (není veřejné, slavnostní, úplné)
 právní následky neplatnosti manželství
 považuje se za neuzavřené
 po rozhodnutí o neplatnosti obdobná situace po rozvodu
- Právní následky vzniku manželství
o statusové následky – manželé -> překážka jiného manželství či reg. partnerství
o osoba mezi 16 – 18 věkem nabývá svéprávnosti
o domněnka otcovství, změna příjmení, vznik SJM
o PaP manželů
 osobní – vzájemná rovnost, podpora, úcta, udržování rodiny, info o
příjmech,..
 majetkové – přispívat na domácnost, zastupovaní v běžných věcech,.
- Zánik manželství
o rozvod, smrt, prohlášením za neplatné, změna pohlaví
o Rozvod manželství – rozhodnutí soudu o zrušení manželství
 Jediný důvod: Kvalifikovaný rozvrat manželství = stav, kdy je soužití manželů
hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a kdy obnovení manželského
soužití již nelze očekávat = objektivní důvod rozvodu manželství
o 2 způsoby:
 rozvod manželství se zjišťováním příčin rozvratu
 soud musí zjistit existenci rozvratu
 rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu
 nezjišťuje příčinu rozvratu, za předpokladu, že jsou kumulativně
splněny podmínky:
 oba souhlasí – tedy jeden navrhuje a druhý se připojí
 ½ rok spolu nežijí, manželství delší než 1 rok
 předloží stanovené doklady – ty účinné až PM rozhodnutí o
rozvodu
 pokud mají dítě, dohoda na úpravě poměrů dítěte pro dobu po
rozvodu
 dohoda o úpravě bydlení, o majetkových poměrech
o tzv. protitvrdostní klauzule – manželství nemůže být rozvedeno (např. zájem dítěte)
o právní následky zániku manželství
 statusové změny, zánik SJM, zánik vzájemných osobních PaP

3 B – Manželské právo majetkové

- soubor právních norem, které upravují PaP manželů většiny toho, co má majetkovou
povahu, a přitom je manželům společné (věci – majetek)
- dispozitivní charakter – zákonný, smluvní, založený soudem režim
- tvoří majetkové společenství = SJM – lex specialis ke společenství
o každý z manželů má všechna společná PaP, společně a nerozdílně

3
 o navenek vystupují jako jedna osoba při nakládání s majetkem
- SJM
o soubor všeho toho, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno
z PP (z obchodu; pouze věci obchodovatelné)
o SJM v zákonném režimu vzniká uzavřením manželstvím, co není v SJM, je výhradním
majetkem jednoho z manželů
- ochrana třetích osob
o dluh vznikl za trvání manželství -> lze uspokojit ze SJM
o proti vůli druhého, a bez souhlasu -> jedn. do výše podílu dlužníka
o do 6 měsíců před modifikací zákonného režimu -> ze zákonného SJM
o dotčení práv 3 osob – omezení zákonného režimu vůči němu
- Zákonný režim
o rozsah
 součástí je vše, co nabyl jeden z manželů nebo společně za trvání manželství
s výjimkou toho, co (§ 709 an.):
 slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
 nabyl darem, děděním nebo odkazem (bezúplatně) jen jeden z
manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro
případ smrti projevil jiný úmysl,
 nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých
přirozených právech,
 nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho
výlučnému vlastnictví,
 nabyl jeden z manželů náhradou
 Dále: zisk z výhradního vlastnictví
 dluhy převzaté za trvání manželství
o Správa
 běžná
 spravují oba nebo jeden dle dohody, presumuje se souhlas, společně
a nerozdílně
 nad rámec běžné – jen souhlasem
 Použití části SJM k podnikání jednoho z manželů
 majetková hodnota přesahuje přiměřenou míru, vyžaduje se souhlas
druhého manžela
 smluvní modifikace správy SJM
 odklonění se od zákonného režimu správy v zákonném režimu
 pozor, nejedná se o modifikaci rozsahu SJM, ale pouze o úpravu
pravidel pro správu
 nelze se odklonit od podmínek ohledně podnikání
 pokud je manžel oprávněn ve všech záležitostech samostatně
potřebuje souhlas ve 3 případech:
o při nakládání se SJM jako celkem
o při nakládáním rodinným obydlím
o trvalé zatížení nemovitosti
- Smluvený režim (smlouva o manželském majetkovém režimu)
o upravuje rozsah společného jmění – upravení SJM odlišně od zákonného režimu
 snoubenci před uzavřením manželství – účinnost uzavřením manželství
 manželé upravující již existující SJM

4
 o forma veřejné listiny
o 3 Formy
 režim oddělených jmění (manžel nakládá se svým majetkem bez souhlasu
druhého manžela)
 režim vyhrazující vznik společného jmění manželství ke dni zániku
manželství (SJM vznikne až ke dni zániku manželství)
 režim rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů v zákonném režimu
o obsah – jakékoli ujednání (ledaže zákon zakáže)
o limity
 obvyklé vybavení domácnosti
 vyloučení manžela ze zabezpečování rodiny
 nesmí se dotknout práv třetích osob
- Režim založený rozhodnutím soudu
o je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela SJM zruší či zúží
o režim založený rozhodnutím soudu může být změněn smlouvu anebo jiným
rozhodnutím
o závažné důvody (demonstrativně):
 manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím
hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu
 manžela lze považovat za marnotratného
 manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika
 manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím
- Vypořádání SJ
o likvidace (všech nebo i jen části) doposud společných majetkových PaP jejich
vypořádáním
o aktiva: vypořádání má účinky jak mezi manžely, tak vůči třetím osobám
o pasiva: má účinky jen mezi manžely, navenek jsou nadále zavázání společně a
nerozdílně
o nastává při zrušení, zániku či zúžení stávajícího rozsahu SJM
o Způsoby: dohoda o vypořádání, soudní rozhodnutí, zákonná nevyvratitelná
domněnka
- Bydlení manželů
o bydlení manželů se realizuje v obydlí – tam, kde je rodinná domácnost
o právo bydlení
 jeden manžel má věcněprávní důvod umožňující někde bydlet -> druhý
manžel má právo bydlení (postavení ručitele)
o společné nájemní právo ke společnému obydlí
o nakládání s bytem nebo domem
o rozvod
 v případě rozvodu se předpokládá, že se manželé dohodnou, kdo rodinnou
domácnost opustí – jinak soud
o ochrana před domácím násilím
- rodinný závod
o účelem úpravy je ochrana rodiny před nepříznivými dopady práce ve prospěch jiného
člena rodiny, který závod vlastní a provozuje – úprava se použije, pokud pro jiného
člena rodiny pracuje manžel, příbuzní manželů až do 3. stupně nebo osoby
sešvagřené do 2. stupně
o platí pouze pro případy, kdy povinnosti a práva nejsou upraveny zakladatelským
prohlášením či smlouvou; pro manžely ale stále přednostně platí úprava
manželského majetkového práva

5
 o osoby pracující ve prospěch rodinného závodu se podílejí na zisku i přírůstcích
závodu v míře odpovídající množství a druhu práce

4 B – Rodiče a děti
- Právní úprava
o úmluva o právech dítěte
o OZ – Rodinné právo – určování otcovství, rodičovská odpovědnost, vyživovací
povinnost
o rodič a dítě: vzájemná PaP
o účelem rodičovských povinností a práv rodiče vůči svému dítěti je zajistit dítěti
morální a hmotný prospěch (blaho dítěte), což znamená klidný a spokojený život
- PaP rodičů vůči dítěti
o práva osobní povaha (statusová) – týkají se právního postavení osoby – od narození
do dosažení plné svéprávnosti
 určit jméno, příjmení; dát souhlas s osvojením; prohlásit otcovství k dítěti
 zdraví, život, důstojnost, usměrňování výchovnými opatřeními, podpora,
pomoc
o PaP tvořící rodičovskou odpovědnost
 statusová – např. zastupování
 osobnostní – ochrana osobnosti dítěte
 osobní – jít dítěti příkladem
 osobně-majetková – správa jmění dítěte
o vyživovací povinnost rodiče
- Rodičovská odpovědnost
o souhrn PaP rodičů ve vztahu k dítěti, jejichž účelem je prospěch dítěte, povinnosti
rodiče odpovídá právo dítěte
o RO plyne přímo ze zákona – kogentní
o zákon nepřipouští se vzdání RO – ale soud může pozastavit, omezit či ji rodiče zbavit
o pozastavení výkonu RO ze zákona
 nezletilý rodič, který nenabyl plné svéprávnosti
 rodič, jehož svéprávnost byla omezena v oblasti rodičovských práv
 3 měsíce po souhlasu s osvojením
o zásahy soudu – účelem je poskytnout dítěti právní ochranu
 pozastavení výkonu RO – závažná okolnost (delší pobyt v nemocnosti)
 omezení výkonu RO – rodič nevykonává RO řádně
 zbavení výkonu – zneužívá RO, souvislost s trestnou činností
o obsah RO
 péče o dítě a jeho ochrana
 osobní styk s dítětem
 zajištění jeho výchovy a vzdělání
 určení místo jeho bydliště
 zastupování dítěte
 péče o jmění dítěte
o výkon RO
 pří výkonu mají rodiče dbát na zájem dítěte, povinnost dítě náležitě
informovat, aby pak bylo schopné sdělit svůj názor
 vykonávat dle vzájemné dohody rodičů
 po rozvodu
 rozvodu musí předcházet rozhodnutí o poměrech dítěte
 forma péče: společná péče, střídavá péče, péče jednoho
- Vyživovací povinnost

6
 o povinnost poskytovat dlouhodobé určité plnění za účelem uspokojování životních
potřeb oprávněného a tomu odpovídajícího právo oprávněného na výživu
o majetková práva s osobní souvislostí
o výživné = soubor majetkových hodnot, které jsou poskytovány za účelem
vyživování, tj. uspokojování živ. potřeb
o právo na výživné – nepostupitelné, nepromlčitelné (jen jednotlivá plnění), nelze se
vzdát
o vznik – např. narození, uzavření manželství, smrt – oprávněný se nemůže živit
o zánik – schopnost živit se sám
o rozsah
o druhy vyživovacích poměrů
 mezi manžely (registrovanými), rozvedenými manžely (bývalými partnery)
 mezi rodiči a dětmi
 plnění vůči dětem = povinnost obou rodičů bez ohledu na výkon RO
o vzniká: narození/osvojením;
o zaniká: okamžikem, kde je dítě schopno se živit samo,
přechodem vyživovací povinnosti na jiného, popřením
otcovství či 3 měsíce ode dne souhlasu k osvojení
 plnění vůči rodičům = dítě je povinno zabezpečit své rodiče
 mezi potomky a předky
 výživné a úhrada některých nákladů neprovdané těhotné ženě nebo matce
- Určování rodičovství
o rodičovství = vztah mezi rodiči a dětmi – osobní stav (status)
 biologické/právní/sociální
 mater semper certa est, pater incertus est
o Určování mateřství – základní statusový poměr
 matkou dítěte je žena, které jej porodila
 maternitní spor
 pozitivní (tvrdí, že je matka, i když v matrice není)
 negativní (tvrdí, že není matka, i když je zapsaná – pouze pokud dítě
neporodila)
 náhradní (surrogátní) mateřství
 jiná žena nosí a porodí dítě s tím, že po porodu bude mít dítě jako
vlastní někdo jiný (v ČR to není legislativně upraveno)
 utajený porod (právo neprovdané ženy k utajení) X anonymní porod (o
matce nejsou informace – baby box)
o Určování otcovství = statusový vztah mezi dítětem a otcem
 cílem je sladění faktického a právního stavu
1. domněnka – má se za to, že otcem je manžel matky
2. domněnka – má se za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno
souhlasným prohlášením
3. domněnka – má se za to, že otcem je muž, který souložil s matkou
v období mezi 300. a 160. dnem před porodem
o Popření otcovství
 matka – do 6 měsíců od porodu může popřít, že otcem je její manžel
 manžel – subjektivní lhůta 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o
skutečnostech zakládajících jeho důvodnou pochybnost, že je otcem;
objektivní lhůta 6 let od narození dítěte
 k popření pak může dojít za 3 situací:

7
  dítě se narodí v období mezi 160. dnem od vzniku manželství a 300.
dnem po jeho zániku, lze popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že je
otcem (např. je neplodný)
 dítě se narodí před 160. dnem od uzavření manželství – k vyvrácení
domněnky otcovství stačí pouhé popření manžela (nemusí být
podán důkaz o vyloučení otcovství)
 popření otcovství k dítěti z umělého oplodnění
- Osvojení
o přijetí cizí osoby za vlastní;
o rozhodnutím soudu se osvojenec stává potomkem (právní fikce) – nahrazuje
příbuzenství;
o úplné X neúplné
o Osvojitel = osoba zletilá, svéprávná, zaručuje svými vlastnostmi a životem, že bude
dobrým rodičem
 manželé, jeden z manželů, výjimečně jiná osoba (tzv. osamělá)
 nelze mezi příbuznými v př. linii/souro., věk. rozdíl min 16 let
o Osvojení nezletilého (úplné)
 v zájmu dítěte;
 souhlas dítěte (od 12 povinně; do 12 opatrovník)
 souhlas rodiče
 blanketní souhlas / souhlas s určitou osobou
 matka nejdřív 6 týdnů po porodu / otec ihned
 odvolání do 3 měsíců od udělení
 nemůže dát rodič mladší 16 let a nelze opatrovník
 není potřeba: zbaven RO, není schopen projevit vůli, neznámo kde
 souhlas osvojitele – podáním návrhu na osvojení
 osobní péče, která není péčí před osvojením
 péče před osvojením
 po uplynutí 3 měsíců od udělení souhlasu rodičů
o pozastavení výkonu RO, jmenován poručník (OSPOD)
o soud může rozhodnutím předat dítě budoucímu osvojiteli do
péče před osvojením
 trvá alespoň, tak dlouho, aby bylo možné zjistit, zda mezi osvojitel a
osvojencem vznikl vztah, který je smyslem osvojení
 následky osvojení
 osvojitelé mají RO, osvojenec vstupuje do postavení dítěte osvojitele
 zaniká příbuzenský vztah k původní rodině, změna příjmení
 utajení osvojení = soud na návrh osvojitele/osvojence
 zrušení osvojení = do 3 let na návrh soud
o Osvojení zletilého
 jen není-li to v rozporu s dobrými mravy; potřeba souhlas manžela
osvojovaného
 jde o neúplné osvojení
 omezení dědění, trvání vyž. povinnosti
 2 formy:
 Jako obdoba osvojení nezletilého
 Které není obdobou osvojení nezletilého

5 B – Náhradní péče
- označení právních institutů, které slouží dítěti v případě, kdy se dítěti nedostává dostatečné
rodičovské péče, nebo z nějakého důvodu nemůže být poskytována

8
 - hlavním kritériem je vždy nejlepší zájem dítěte

- osoba, do jejíž péče může být dítě svěřeno

o FO – rodinná náhradní péče
o PO – ústavní náhradní péče
- dle účelu a obsahu NP dělíme na:
o faktická péče o dítě – účelem je péče o osobu dítěte (pěstounství, svěření dítěte do
péče jiného)
o právní ochrana dítěte – účelem je ochrana právních zájmů dítěte (poručenství
[žádoucí i faktické], opatrovnictví)
 X schovanství (tábor), opatrovník pro správu jmění
- Právní ochrana dítěte
o Poručenství (tutela)
 institut náhradní pr. ochrany nezletilého dítěte, které není plně svéprávně a
jehož ochrana není zaručena rodiči
 účelem je péče o právní záležitosti
 důvod pro jmenování – není-li ani jeden rodič, který by měl a vykonávat RO
v  plném rozsahu (smrt, pozastavení výkonu RO, zmizelí)
 poručník vykonává PaP RO
 není nositelem RO
 nemá vyživovací povinnost
 nemá povinnost pečovat osobně
 rozsah PaP – PaP jako rodič, správa jmění dítěte
 funkce statusová – ZZ
 osoba poručníka – OSPOD (veřejný poručník) nebo svéprávná FO
 dozor soudu
 zánik poručenství
 ze strany dítěte: nabude svéprávnost, osvojeno, zemře
 ze strany rodičů: alespoň jeden rodič nabude plné RO
 zánik poručenské funkce: smrt poručníka, zproštění, odvolání
 závěrečná zpráva a závěrečný účet
o Opatrovnictví
 institut náhradní právní ochrany osoby, která si některé své právní
záležitosti sama obstarat nemůže buď vůbec či pouze nedostatečným
způsobem
 třeba rozlišovat opatrovnictví člověka a opatrovnictví nikoli plně
svéprávného dítěte
 účel – právní ochrana zájmů dítěte v konkrétním případě, neboť jinak
náležitou ochranu má
 opatrovník není ZZ dítěte a není statusovým institutem
 soud musí v rozhodnutí o jmenování opatrovníka vymezit PaP k určité
situaci, popřípadě i dobu
 důvody
 hrozí střet zájmů – kolizní opatrovník
 ZZ nehájí dostatečně zájmy dítěte
 stanoví-li tak zákon
 je to třeba v  zájmu dítěte z  jiného důvodu
 obsah funkce – liše se dle důvodu jmenování
 opatrovník pro správu jmění dítěte
- Faktická péče o dítě

9
 o Svěření do péče jiné osoby (tzv. pečující osoby) = svěřenectví
 dítě je svěřeno do péče jiné osoby, pokud o něj rodiče ani poručník
nemohou osobně pečovat; přednost před ústavní
 podmínky: záruka řádné péče, bydliště v ČR, souhlasí, pouze dočasně
 je nezbytné, aby existovala osoba, jež má vyživovací povinnost
jinak nelze tuto formu zvolit
 dohled a kontrola OSPOD
 Zánik: zletilost, zrušení soudem, smrt osoby nebo dítěte
o Pěstounská péče
 dítě je svěřeno do péče pěstouna, pokud o něj rodiče ani poručník nemohou
osobně pečovat (primárně dlouhodobě)
 Formy
 individuální (příbuzenská či nepříbuzenská)
 kolektivní (SOS vesničky)
 předpoklady
 výchova dítěte není řádně zabezpečená; v souladu zájmu dítěte
 kladné stanovisko dítěte
 způsobilost pěstouna
 rodič nemusí dát souhlas; RO rodičů je zachována, ale výkon omezen
 Dávky pěstounské péče
 příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna atd
 Řízení o svěření do PěstP
 rozhoduje soud i bez návrhu, na dobu určitou i neurčitou
 účastníci: dítě (zastoupené opatrovníkem), rodiče, budoucí pěstoun,
lidé, co mají nyní dítě v péči
 Zánik – smrt, rozhodnutí soudu, svéprávnost dítěte
 předpěstounská péče
o Ústavní výchova
 kolektivní náhradní péče o dítě, tedy o péči ústavního typu, o které
rozhoduje vždy soud
 nejintenzivnější, subsidiární, případně sankční charakter (krajní výchovné
opatření)
 důvody:
 výchova dítěte je vážně ohrožena nebo narušena (tělesný, rozumový
či duševní stav)
 okolnosti vážně ohrožující nebo narušující vývoj dítěte (dlouho.)
 další vážné důvody, pro které rodiče nemohou zabezpečit výchovu
dítěte (zdravotní stav, dlouhodobá nepřítomnost)
 trvání – nejdéle 3 roky (může se opakovat)
 zrušení – neprodleně, pominou-li důvody; nebo lze zajistit jinak
 zařízení – kojenecké ústavy, dětská centra, dětské domovy, vých. úst.
 zánik – zletilostí nebo smrtí, rozhodnutím soudu o zrušení/osvojení

6 B – Právo na pozůstalost
- úprava v občanském zákoníku – část 3, hlava III, § 1475 a násl. (týkající se dědického práva)
o dědí se podle práva účinného v době úmrtí
- nabytí vlastnického práva mortis causa
- Dědické právo v objektivním smyslu
o soubor PN, které upravují přechod pozůstalosti na právního nástupce zůstavitele
- Dědické právo v subj. smyslu
o právo na pozůstalost nebo poměrný díl z ní

10
 - univerzální sukcese = převzetí všech PaP právního předchůdce nebo podílu na nich
o X ind. sukcese = jednotlivá, zejména odkazovník
- Pozůstalost = celé jmění (aktiva a pasiva) zemřelé osoby (zůstavitele)
o předmětem dědického řízení (probíhá vždy)
 řízení má na starost notář jako soudní komisař
 pokud spor tak soud
- Dědic = ten, komu náleží dědické právo (FO i PO)
- Dědictví = to, co skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem
- Dědický nápad = dědici napadají PaP, dědické právo vzniká smrtí zůstavitele
- Zásady:
o svobodná volba dědice (autonomie vůle), univerzální sukcese, zachování hodnot,
princip familiarizace
- Předpoklad dědění:
o smrt zůstavitele
o existence dědictví
o způsobilý dědic
o dědický titul
o neodmítnutí dědictví
- Smrt zůstavitele
o okamžik vzniku subj. dědického práva, tedy práva na pozůstalost
o prokazuje se úmrtním listem či prohlášením za mrtvého
o dospělost práva však může záležet na dalších podmínkách
- Existence dědictví
o hodnoty, které jsou ocenitelné = majetkové hodnoty
o předmětem dědění jsou především věci ve výlučném vlastnictví či spoluvlastnictví,
pohledávky, dluhy, závod
o soupis pozůstalosti – zjištění pozůstalostního jmění a čisté hodnoty majetku
 k ochraně dědiců a věřitelů
 možnost nahrazení seznamem pozůstalostního majetku
- Způsobilý dědic
o FO nebo PO, která není vyloučena z dědického práva, stát
o FO – způsobilost vzniká narozením (popř. nascitarus) a zaniká smrtí
o PO – vznikem (i pro budoucí PO) a zaniká zánikem
o stát – jeho jménem jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech maj.
o Způsobilým dědicem je pouze taková osoba, která není z dědického práva vyloučena,
v případech:
 je dědicky nezpůsobilá
 byla vyděděna nebo pořízena negativní závěť
 zřekla se DP
o Dědická způsobilost
 absolutní nezpůsobilost – osoba se musí dožít smrti zůstavitele a mít PrO
 relativní nezpůsobilost – incapacitas (dědická nehodnost), člověk se může
stát dědický nezpůsobilým (hledí se na něj, jako by se nedožil smrti
zůstavitele) zákonné důvody:
 čin povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli či jiným
rodinným příslušníkům
o dědic nedědí na základě žádného děd. titulu (lze prominout)
 zavrženíhodný čin proti zůst. poslední vůli
 případy domácího násilí (vyloučení pouze jako zákonný dědic)
 případy zbavení rodičovské odpovědnosti

11
 - potomek toho, kdo je vyloučen z dědického práva, nastupuje při zákonné
dědické posloupnosti na jeho místo
 Rozdíl oproti vydědění: není nutný projev vůle zůstavitele, zjišťuje se
ex offo; vydědit lze jen nepominutelného dědice

o Vydědění
 vyžaduje aktivní jednání zůstavitele (1stranné PJ); vztahuje se pouze na
nepominutelného dědice, kterému by jinak náležel povinný díl
 forma jako závěť; důvody:
 zadlužený nebo marnotratný dědic
 neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
 neprojevil opravdový zájem
 spáchal TČ, který svědčí o jeho zvrhlé povaze
 vede trvale nezřízený život
 není nutné uvádět, ALE pak má vyděděný nárok na povinný díl, ledaže se
prokáže důvod vydědění
 na rozdíl od nezpůsobilosti se vztahuje i na děti, pokud vyděděnec žije
 vydědění (pouze nepominutelného dědice – vůči potomkovi ve vztahu
k povinnému dílu) X negativní závěť (pouze osobu, která není
nepominutelným dědicem – vůči manželce, sourozenci, strýci, neteři, atp.)
o Zřeknutí se dědictví (dědického práva) - renunciace
 jediná možnost zbavení se dědického práva již za života budoucího
zůstavitele
 renunciační smlouva
 zřeknutí se působí i vůči potomkům
 budoucí (presumptivní) dědic se zříká dědického práva (včetně povinného
dílu), nebo se zříká jen povinného dílu (ne práva z dědické posloupnosti
obecně); i ve prospěch jiného
o Odmítnutí dědictví
 dědic má právo dědictví odmítnout do 1 měsíce od vyrozumění soudu;
nepominutelný dědic může odmítnout dědictví s výhradou povinného dílu;
nelze odmítnout z části; děje se usnesením
o Vzdání se dědictví
 vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice, ten musí souhlasit; změna se
nemůže dotknout práv třetích osob
 učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdá se tím také práva na povinný díl
s účinností pro své potomky; lze se vzdát i částečně; může tak učinit jen
dědic, který předtím dědictví neodmítl a náleží mu právo na pozůstalost, a to
jedině před soudem v řízení o dědictví
- Právní důvod dědění = Dědický titul
o dědická smlouva = dvoustranné PJ, kterým zůstavitel povolává 2. smluvní stranu
nebo 3. osobu za dědice a druhá strana to přijímá
o závěť = odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně
zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně odkaz
o zákon = zákonná dědická posloupnost = dochází k ní v případě, kdy nedojde k dědění
celé pozůstalosti dle dědické smlouvy nebo podle závěti
o X dědickým titulem nejsou dovětek a odkaz!
- Neodmítnutí dědictví – neodmítnutí = jednostranné pr. jednání
o dědictví se nepřijímá, pouze se neodmítá

7 B – Dědické tituly

12
 - právní důvody přechodu subjektivních majetkových PaP v důsledku smrti FO;
- DT můžou stát vedle sebe a konkurovat si (spor o dědické právo); děd. smlouva, závěť, zákon
- Dědická smlouva
o dvoustranné PJ, kterým zůstavitel povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu
za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá; pořízení pro případ smrti
o ve formě veřejné listiny – nejsilnější právní titul
o rozdíl oproti závěti: dvoustranné PJ, nemožnost jednostranně změnit, doplnit či
odvolat, k účinnosti se vyžaduje souhlas; vzájemně i na třetí osobu; i za úplatu či jiné
plnění
- Závěť
o odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje
jedné či více osobám alespoň díl pozůstalosti, případně odkaz
o pořízení pro případ smrti, tak aby vyhovovalo nejvíce vůli zůstavitele
o pořizovací způsobilost = schopnost pořídit závěť
 vázaná na svéprávnost
 nesvéprávný/omezený -> veřejná listina
o forma závětí – vždy písemná (vyjma závěti s úlevama)
 soukromou listinou
 holografní – vlastní rukou bez svědků
 allografní – podepsaná vlastní rukou + 2 svědci (u postižených 3)
 veřejnou listinou
 zejména notářský zápis, eviduje se v Evidenci PJ pro případ smrti
 s úlevami (privilegovaná)
 bezprostřední ohrožení života – 3 svědci, platnost 2 týdny
 obava, že zůstavitel zemře, před pořízením VL – starosta před 2
svědky, 3 měsíce
 vážný důvod zůstavitele na palubě lodi/let . – 2 svědci, 3 měsíce
 účast v ozbrojeném konfliktu – před voj. velitelem, 3 měsíce
o Vedlejší doložky – nesmí být ke zřejmému obtěžování, odporující VP, nesrozum.
 podmínka, doložení času, příkaz
 zůstavitel může závětí povolat, určit povinnost i odměnu:
 vykonavatele závěti – účelem je co nejpřesnější naplněni zůst. vůle
 správce pozůstalosti – účelem je správa majetku tvořící pozůstalost
o Kodicil (dovětek)
 v závěti či samostatně
 stanovit podmínku, zřídit odkaz, doložku času, příkaz
o Náhradnictví
 obecné (vulgární) – dědictví nabývá rovnou náhradník, primární dědic
dědictví vůbec nenabude z důvodu smrti, odmítnutí,..
 svěřenské (fideikomisární substituce) – přední dědic nabude dědictví, po
jeho smrti jej nabude svěřenský nástupce
o Odkaz (legát)
 odkazem se zřizuje pohledávka na vydání určité věci nebo zřízení určitého
práva
 odkazovník není dědicem, pouze singulární sukcese, není účastníkem
dědického řízení -> vymáhá po dědici
 podmínky
 platné pořízení pro případ smrti – dědická smlouva, závěť, dovětek
 způsobilý odkazovník – způsobilost dědit, není účastník řízení, ne
dluh
 způsobilý odkaz – i věci, které nejsou v pozůstalosti

13
  zřízení – zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby
odkazovníku vydala předmět odkazu
 obtíženi odkazem – lze obtížit jen osobu, která má z pozůstalosti prospěch
(dedic, odkazovník)
 každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň jedna čtvrtina
nezatížena odkazy (falcidiánská kvarta)

- Zákonná posloupnost
o dochází k ní v případě, kdy nedojde k dědění celé pozůstalosti závětí nebo dědickou
smlouvou
o odúmrť – dědictví připadá státu, nedědí-li žádný dědic ani dle zákonné posloupnosti
– na stát se hledí jako na zákonného dědice, kterému svědčí výhrada soupisu (nemá
právo odmítnout dědictví)
o 6 dědických tříd
o spolužijící osoby – ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před
jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou
domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele
o několikeré příbuzenství – je-li někdo se zůstavitelem příbuzný z více než jedné
strany, má z každé strany dědické právo, které by mu náleželo jako příbuznému
z této strany

8 B – Smlouvy v  dědickém právu

- Smlouvy v DP (všechny formou veřejné listiny)
o dědická smlouva
o smlouva o zřeknutí se dědictví
o smlouva o zcizení dědictví
- Dědická smlouva (nejsilnější dědický titul)
o dvoustranné PJ, kterým zůstavitel povolává druhou stranu nebo třetí osobu za dědice
a druhá strana to přijímá – nemůže být 1stranně změněna či zrušena
o změna či zrušení jen osobně, ne zastoupení
o zůstavitel zletilý a plně svéprávný (omezen-> souhlas opatrovníka)
o s majetkem do smrti může libovolně nakládat
o ve prospěch třetího – zejména tehdy, když hodlají učinit smluvním dědicem
nezletilého
o podmínky
 použijí se ustanovení o podmínkách ve smlouvách
 je-li ve smlouvě nezákonná či nesrozumitelná podmínka -> neplatnost
o rozsah
 nelze o celé pozůstalosti – ¼ musí zůstat volná
 chce-li i čtvrtinu -> závěť
o převod majetku již za života zůstavitele
 dotčený majetek sepsán VL
o dědická smlouva mezi manželi
 vzájemné povolání se za dědice či odkazovníka
 buď jedna strana druhou nebo vzájemně
 i snoubenci -> účinnost uzavření manželstvím
 rozvodem se automaticky neruší, ledaže smlouva určí jinak
o zrušení dědické smlouvy
 prostřednictvím pořízení závěti, ale k účinnosti je zapotřebí souhlas
smluvního dědice ve formě VL
o neplatnost

14
  nedostatek formy, nesplnění zákonných podmínek a ustanovení o
smlouvách
 může však splňovat podmínky závěti
- Smlouva o zřeknutí se dědictví (renunciační smlouva)
o dochází k vyloučení z dědického práva, a to za života zůstavitele, shodným projevem
vůle dvou osob (celku i části)
o důvod dědické nezpůsobilosti
o stranami jsou presumptivní dědic (renunciant) a budoucí zůstavitel
o obecná způsobilost se zavazovat
o např. jeden z presumptivních dědiců dostane za života již značný majetek – pojistka
pro ostatní dědice
o zřeknutí se působí i vůči potomkům dědice, pokud není ujednáno jinak
o zřeknutí se i ve prospěch jiné osoby
- Smlouva o zcizení dědického práva
o dědic může po smrti zůstavitele své DP zcizit – úplatně či bezúplatně jej převést na
jinou osobu
o nabyvatel tímto vstupuje do PaP náležejících k pozůstalosti
o převést lze pouze v době po smrti až do nabytí pozůstalosti
o nabyvatel i zcizitel jsou, ale věřitelům za dluhy zůstavitele zavázání spol. a neroz

9 B – Právní postavení nepominutelného dědice

- Nepominutelný dědic (heredes necessarii)
o dědic, kterému z pozůstalosti náleží povinný díl
o jsou jím děti zůstavitele, a nedědí-li některé z těchto dětí, pak potomci dětí
zůstavitele
o institut DP, kterým se omezuje zůstavitel v neomezeném nakládání s majetkem
- Povinný díl
o každému nep. dědici náleží z pozůstalosti povinný díl
 zletilý – ¼ jeho zákonného dědického podílu
 nezletilý – ¾ jeho zákonného dědického podílu
o může být zůstaven v podobě dědického podílu či odkazu
 musí však zůstat zcela nezatížen
o byl-li opominut musí se právo uplatnit v dědickém řízení
 nestává se dědicem – má pouze nárok na peněžní částku rovnající se
povinnému dílu
o právo na povinný díl nemá
 ten, kdo se zřekl svého dědictví či práva na povinný díl
 ten, kdo je nezpůsobilý dědit
 ten, kdo byl zůstavitelem vyděděn
o výpočet povinného dílu z čisté hodnoty pozůstalosti
o započtení (kolace) - při výpočtu dědického podílu a povinných dílu
 zohlední se to, co dotyčný obdržel od zůst. za života
- Vydědění
o jednostranné PJ zůstavitele, kterým vylučuje svého nepominutelného dědice z jeho
práva na povinný díl, anebo jej v jeho právu zkracuje (úplné/neúplné)
o vztahuje se pouze na povinný díl
o nep. dědice lze vydědit i v případě, že není dědicky způsobilý
o ve stejné formě v jaké se pořizuje či ruší závěť
o vyžaduje se aktivní PJ zůstavitele
 X výjimka: vydědění mlčky a po právu
15
 o důvody (taxativně):
 neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
 neprojevuje opravdový zájem
 byl odsouzen pro TČ, který svědčí o jeho zvrhlé povaze
 vede trvale nezřízený život
 marnotratnost/zadluženost, že by nic nezbylo jeho potomkům
o neuvedení důvodu nezpůsobuje neplatnost vydědění X musí mu být však důvod
prokázán
 otázka důkazního břemene a toho kdo bude právo uplatňovat žalobou –
zákonný důvod uveden -> vyděděný prokazuje neexistenci důvodu
 zákonný důvod není uveden -> existence důvodu musí být prokázáno proti
vyděděnému
- Negativní závěť
o vůči osobě odlišné od nepominutelného dědice (např. manželka, sourozenci, rodiče);
nemusí se uvést důvod, stačí prohlášení
o forma jako závěť
- Právo některých osob na zaopatření
o vznik práva ze zákona, nezávislá na tom, jestli je osoba dědic nebo ne
o uspokojováno z pozůstalosti (pasiva pozůstalosti), na starost ten, kdo spravuje
o Nep. dědic
 kdo by byl nep. dědicem, ale byl vyděděn -> právo na nutnou výživu, pokud
se není schopen sám živit (ne víc než povinný díl) X neplatí pokud dědí jeho
potomek
 nutná výživa – uspokojování všech odůvodněných potřeb, ale pouze
v rozsahu nezbytném a nutném k zajištění výživy a ostatních základních
osobních potřeb
o Pozůstalý manžel (partner)
 právo na slušnou výživu, právo na nutné zaopatření
o Pozůstalí rodiče
 právo na nutné zaopatření
 ne více než 1/3 zákonného dědického podílu
o osoby, které požívaly až do smrti zůstavitele bezplatné zaopatření v  jeho
domácnosti (po dobu 3 týdnů)

10 B – Přechod pozůstalosti na dědice

- dědický nápad – DP vzniká smrtí zůstavitele
- nabytí dědictví – potvrzuje soud, a to osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno
o princip delace = dědíctví se nabývá smrti -> soud. rozhod. je deklaratorní
- ochrana dědiců v mezidobí od nápadu po rozhodnutí soudu – správa pozůstalosti, soupis
pozůstalosti, závěra pozůstalosti
- Správa pozůstalosti
o pozůstalost spravuje
 správce pozůstalosti (povolán zůstavitelem)
 vykonavatel závěti (povolán zůstavitelem)
 dědicové
 soud může určit někoho jiného z  vážných důvodů
o pouze prostá správa
- Soupis pozůstalosti
 účelem je zjistit pozůstalostní jmění a určit čistou hodnotu majetku v době
smrti zůstavitele

16
  spíš mimořádné opatření – spočívá v tom, že soud zapisuje věci přímo na
místě
 v běžných případech, soud obvykle zjišťuje aktiva a pasiva
pozůstalosti jenom z veřejných a neveřejných seznamů, sdělení 3
osob
 nařízení soupisu
 dědic uplatní výhradu soupisu
 potřeba pro výpočet povinného dílu
 dědic pod zvláštní ochranou
 nejistota věřitelů
 na žádost věřitele, který osvědčil obavu z předlužení zůstavitele
 věřitel prokáže, že existuje jiný závažný důvod
 lze nahradit – seznam pozůstalostního majetku (vyhotovený správcem a
potvrzený dědici), prohlášení dědiců o majetku
 výhrada soupisu pozůstalosti – dědic hradí dluhy zůstavitele jen do výše
ceny nabytého dědictví (ne v plném rozsahu)

- Závěra pozůstalosti
o opatření soudu v řízení o pozůstalosti
o účelem je zajistit pozůstalost ve prospěch zákonem stanovených osob, které by
mohly být ztrátou či poškozením pozůstalosti nejvíce ohroženy
o celé či části (např. uložení do úschovy soudu, zapečetění bytu)
- Řízení o pozůstalosti (dědické řízení)
o předmětem rozhodnutí soudu o dědictví je určení výše pozůstalosti náležící dědicům
o notář – soudní komisař při provádění úkonů soudu v řízení o dědictví
o úzký vztah hmotného a procesního práva – platnost práva v okamžiku smrti
o řízení
 zahájeno na návrhem osoby, která si činí právo na pozůstalost jako dědic,
anebo bez návrhu, jakmile se dozví, že člověk zemřel
 ve většině případů se soud dozví o smrti od matričního úřadu, který má
oznamovací povinnost
 poté soud zahájí a pověří provedením úkonů v řízení o pozůstalosti notáře
jako soudního komisaře (dle rozvrhu)
o Nabytí dědictví
 potvrzuje soud obvykle ke dni smrti zůstavitele
 pokud dědic neuplatní DP ve lhůtě – nezaniká, ale nepřihlíží se
 soud potvrdí nabytí osobě, jejíž DP bylo prokázáno; 2 fáze:
 soud zkoumá, jestli dědici svědčí dědický titul
 jestliže nebylo řízení zastaveno, projednání dědictví v  užším slova
smyslu
o dědická způsobilost
o účastnící – dědici, věřitelé, nep. dědici, vykonavatel či
správce pozůstalosti
o končí PM rozhodnutí soudu o dědictví nebo usnesením o
nařízení likvidace o předlužené pozůstalosti
o Spor o DP
 právo na dědictví uplatňuje více osob a jejich potenciální dědická práva
nemohou vedle sebe obstát
 spory se rozhodují ve zvláštním sporném řízení soudním

17
  soud rozhodne, kterého z účastníků vyzve, aby své právo uplatnil žalobou
v občanském soudním řízení (ten, kdo má nejslabší DP) – podáním soud
řízení o pozůstalosti přeruší
o Potvrzení dědictví
 závěrečné rozhodnutí v řízení o pozůstalosti, forma rozhodnutí o dědictvi
 soud potvrdí dědictví jedinému X několika
 bez rozdělení – stávají se spoluvlastníky v poměru dle d. podílů
 s rozdělením – pozůstalost rozdělí a každý vlastníkem své části
 předpoklady potvrzení nabytí
 smrt zůstavitele; dědický titul; existence majetku zůstavitele; dědická
způsobilost; dědic se za života zůstavitele nezřekl dědictví; dědic
dědictví neodmítl; dědic má nejlepší dědické právo; dědic ne nevzdal
v prospěch druhého dědice; zjištěno pozůstalostní jmění; náležité
splnění vůle zůstavitele; nedošlo k nařízení likvidace pozůstalosti;
splněny zákonné požadavky ohledně nařízených odkazů

o Rozdělení pozůstalosti
 v první řadě dle vůle zůstavitele; dohoda možná jen pokud to zůstavitel
výslovně připustil X není-li pořízení pro případ smrti
 dědici se mohou dohodnout o rozdělení před soudem -> soud musí
schválit
- Dluhy postihující dědice (pozůstalost tvoří zásadně celé jmění)
o dluhem se rozumí pouze majetkové plnění (smrtí zanikají osobní)
o může dojít ke splynutí dluhu
o před potvrzením dědictví – věřitelé se domáhají uspokojení jen vůči tomu, kdo
spravuje pozůstalost
o dědici odpovídají za dluhy společně a nerozdílně – ti co uplatnili výhradu soupisu jen
do výše svého dědického podílu X ostatní v plné výši
o Odloučení pozůstalosti
 vedle konvokace věřitelů (výzva soudu adresovaná věřitelům k doložení
pohledávek) další z nástrojů věřitele, který má vést k zajištění splnění dluhu
zůstavitele
 uplatnění, jestliže věřitelé doloží existenci dluhu zůstavitele a současně
osvědčí obavu z předlužení dědice
 věřitel navrhuje, aby pozůstalost zůstala odloučena od jmění dědice a byla
spravována jako oddělené jmění -> soud nařídí a provede soupis
pozůstalosti, a může jej i zajistit

11 B – Závazkové právo v  objektivním smyslu

- Závazkové právo (obj.) = část občanského tedy i soukromého práva, jedná se o soubor PN
upravujících PaP mezi věřiteli a dlužníky
o smluvní závazkové právo – soubor PN týkajících se závazků ze smluv
o deliktní závazkové právo – soubor PN týkajících se závazků z deliktů
o kvazismluvní a kvazideliktní závazkové právo – bezdůvodné obohacení, nepřikázané
jednatelství, upotřebení cizí věci
- Funkce ZP
o zabezpečit uspokojování potřeb osob (ve vzájemné součinnosti) a směnu
o Dle Hendrychové
 umožnit převádění hodnot (sml. kupní, darovací,..)
 umožnit vyrovnání újmy

18
  umožnit uspokojování potřeb, které si osoba nemůže obstarat sama jinými
způsoby (nájem, půjčka,..)
- Základní přehled pojmů
o závazek = obligace neboli závazkový právní poměr mezi věřitelem a dlužníkem –
právní pouto s právními následky
 závazkověprávní povinnost (dluh) X právo (pohledávka)
 dělení závazků: abstraktní a kauzální – dle toho jestli je kauza v závazku
zřetelná (ovšem i abstraktní závazky kauzu mají, jenom v nich není
vyjádřena – existence závazku bez kauzy je vyloučena!)
o věřitel – osoba oprávněná ze závazku
o dlužník – osoba povinná ze závazku
o pohledávka – subjektivní právo věřitele požadovat od dlužníka plnění
 X nárok – vlastnost subj. práva, a to že je vymahatelné za pomoci státu
o dluh – subj. povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění
o kauza – hospodářský důvod závazku
- Systematika ZP
o normy ZP jsou součástí občanského soukromého práva
o relativní majetková práva
o zejména v části čtvrté OZ
o Hl. I – všeobecná ustanovení o Z; Hl. II – Z z PJ; Hl. III. – Z z deliktů; Hl. IV – závazky
z jiných právních důvodů
o další právní předpisy: ZOK, Zákoník Práce, MPS, AZ
- Hierarchizace norem ZP (pro výklad a aplikaci)
o obecné ZP (OZ)
 obecná část ZP – hl.I
 zvláštní ZP – hl. II až IV. – závazky ze smluv, újmy, z jiných právních důvodů
o zvláštní ZP (dle jiných zákonů) – obchodní, pracovní
- Třídění ZP
o dle právního odvětví – občanské X obchodní X jiné
 obecné X zvláštní; analogie ZP („přiměřeně“)
o dle právního důvodu vzniku – smluvní X mimosmluvní (kvazi)
- Znaky závazkového práva a závazků
o relativnost – právní následky působí mezi stranami závazku
 X smlouva s účinky vůči třetí osobě
o závaznost – působí mezi stranami jako zákon sám
o rovnost subjektů
o demonstrativnost
o ne publicita
o dynamika, dynamičnost
o určitost plnění závazků
o dispozitivnost PN
o majetková povaha
o procesní rovina
o vymahatelnost
o soukromoprávní povaha
- Zásady ZP
o smluvního
 rovnost stran, smluvní svoboda, pacta sunt servanda, poctivost a dobrá víra,
nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního chování
o deliktního

19
  zásada prevence

12 B – Závazek
- Závazek = obligace neboli závazkový právní poměr mezi věřitelem a dlužníkem
o věřitel má vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má
povinnost jako dluh toto právo splněním uspokojit
o znaky: relativnost, závaznost, rovnost,..
- Struktura závazku
o jednoduché – jeden dlužník a jeden věřitel (darování – chybí protiplnění
[asynallagma])
 X složité – více dlužitelsko-věřitelsko PP -> obě strany pak vystupují jako
dlužník i jako věřitel
 pořád je to jeden závazek, protože má jednotnou kauzu (většina)
 např. Kupní smlouva – má jednu kauzu, takže je to jeden závazek
o kupující – věřitel ohledně vydání věci; dlužník ohledně
zaplacení ceny
o prodávající – věřitel ohledně zaplacení; dlužník ohledně
vydání věci
 synallagmatické X asynallagmatické
- Prvky závazků
o subjekty – věřitel a dlužník
o obsah – subjektivní PaP mezi alespoň dvěma subjekty
o objekt = předmět
 konkrétní plnění – chování subjektů (činnost, práce, služba,.)
 primární = plnění
 sekundární = předmět (věc) konkrétního plnění
- Nepoměry v plnění
o neúměrné zkrácení
 znaky: objektivní (hrubý nepoměr), subjektivní (alespoň jedna strana věděla,
nebo musela vědět o skutečnosti zakládající hrubý nepoměr)
 hrubý nepoměr – na první pohled evidentní a do očí bijící
o lichva
 znaky: smlouva, hrubý nepoměr, subjektivní slabost poškozeného, zneužití
slabosti
- Vznik závazku
 vzniká v důsledku právní skutečnosti
o Z PJ
 jednostranné PJ (odstoupení, slib)
 numerus clausus – pouze v případech, kde to zákon připouští
 spadají sem kvazikontrakty (veřejná soutěž, nepřikázané jed.)
 dvoustranné a vícestranné PJ (smlouva, dohoda)
o Z protiprávního činu
 závazek vzniká již protiprávním jednáním (deklaratorní SoudRozh)
 porušení zákona, smlouvy, dobrých mravů
o Z jiné právní skutečnosti
 konstitutivním rozhodnutím soudu (zrušení a vypořádání spoluvlast.)
 z protiprávního stavu (bezdůvodné obohacení)
 z jiného důvodu (nález)
- Změna závazku
o v subjektech
 postoupení pohledávky a postoupení souboru pohledávek (věřitel)

20
  převzetí dluhu a přistoupení k dluhu (dlužník)
 převzetí majetku
 postoupení smlouvy
o v obsahu
 jednostranná nezměnitelnost
o x výjimky – např. prodlení dlužníka či věřitele
 princip bezformálnosti – může být omezeno zákonem, ujednáním
stran
 Novace
 privativní (celý závazek nahrazen, původní se ruší)
 kumulativní (dodatek, původní závazek v nedotčené části trvá)
 Narovnání – strany si upraví PaP mezi nim dosud sporná a pochybná
 Prodlení dlužníka – jestliže neplní řádně a včas
 Prodlení věřitele – jestliže nabídnuté plnění nepřijme, neposkytne
součinnost
 Změna okolností – založí v PaP stran zvlášť hrubý nepoměr
- Zánik – viz B16

13 B – Smlouva
- dvoustranné či vícestranné PJ, k jehož vzniku je třeba shodného projev vůle (konsenzu)
dvou, či více smluvních stran
- nejtypičtějším a nejčastějším důvodem vzniku závazku je ve společenské praxi smlouva
- základní funkcí smluv je zajistit prostřednictvím smluvních PaP a jejich vynucováním realizaci
nejrůznějších osobních, hospodářských i jiných potřeb smluvních stran
- smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy
o smlouvami nejsou liberality – chybí vůle se vázat
- smlouva X dohoda X ujednání
o Smlouva – zakládá PaP, významné ujednání
o Dohoda – PaP mění nebo ruší
o Ujednání – představuje shodu o určité jednotlivosti v rámci smlouvy či dohody
- Zásady smluvního práva – viz 11 B
- Dělení smluv
o podle úpravy
 nominátní – pojmenované, tedy ty, se kterými výslovně počítá zákon
 inominátní – nepojmenované, např. investorské, franšízové
o podle formy
 neformální – není předepsaná forma; formální – předepsaná forma
o podle okamžiku
 konsenzuální – realizuje se kauza smlouvy, tedy nastává její zamýšlený účel
již uzavřením smlouvy
 reálné – k jejich vzniku je zapotřebí konsenzu a další skutečnost
o podle protiplnění
 úplatné, bezúplatné, smíšené (auto za 100 kč)
o podle vzájemného plnění
 synallagmatické – vzájemné
 asynallagmatické
o podle určení plnění
 jednorázové (koupě), opakující se (důchod), trvající (pojištění)
o podle důvodu:
 kauzální, abstraktní (kauze je, ale není vyjádřena)
o podle počtu stran – 2 či více stranné

21
 o zvláštní druhy
 spotřebitelské
 adhezní (také it or leave it)
 o obsahu nabídky není možno jednat, buď ji přijme nebo ne
 typicky formulářové smlouvy
 smlouva na plnění třetí osoby (nezakládá povinnost 3 osobě; strana se v ní
zavazuje, že se u třetí osoby přimluví, aby ujednané plnění poskytla)
 smlouva ve prospěch třetí osoby (třetí osoba nemusí být individuálně
určena, postačí pouze objekt. okolnosti, na základě, kterých může být
individuálně určena)
 smlouva o smlouvě budoucí
- Procese vzniku smlouvy
o Předsmluvní odpovědnost – každému je dovoleno svobodně projevovat vůli, jejímž
obsahem je snaha po uzavření smlouvy; jednající nemá povinnost k uzavření takové
smlouvy
 X pokud pokračuje v jednání, aniž by chtěl uzavřít smlouvu – odpovědnost
za újmu, kterou způsobí
o Smluvní (kontraktační) proces
 osoby, které se účastní procesu – navrhovatel (nabízející – oferent) a
adresát (oblát; po přijetí přijemce)
 návrh na uzavření smlouvy – nabídka (oferta)
 jednostranné adresované PJ obsahující podstatné náležitosti
smlouvy, z nějž je patrný úmysl uzavřít smlouvu s určitou osobou a
v případě přijetí návrhu být vázán
 adresovaná – perfektní, okamžikem dojití
o X neadresovaná
 návrh reklamou, katalog, vystavení zboží
o X odlišovat od – veřejný příslib, výzva k podávání nabídek
 odvolání nabídky
 zásadně odvolatelná – nelze však odvolat ve lhůtě určené pro její
přijetí
o lze odvolat, pokud odvolání dojde druhé straně, než ta
odešle přijetí
 neodvolatelná – je-li to v ní výslovně vyjádřeno, dohodou,
ze zvyklosti,..
 zrušení nabídky
 lze zrušit, pokud zrušovací projev dojde druhé straně před
doručením nabídky nebo alespoň současně s ním
 přijetí nabídky (akceptace) – jednostranné adresované právní jednání
 přijme včasným bezpodmínečným projevem souhlasu vůči
navrhovateli
 odpovídá-li to obsahu nabídky, praxi stran či je-li to obvyklé, lze
nabídku přijmout i konkludentně (chováním podle obsahu nabídky)
- Zvláštní způsoby
o dražba – smlouva je uzavřena příklepem, nabídka se ruší vyšší nabídkou
o veřejná soutěž o nejvýhodnější nabídku – vyhlášení soutěže je výzvou k podávání
nabídek, není tedy ofertou
o veřejná nabídka – projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s
návrhem na uzavření smlouvy
 smlouva uzavřena s tím, kdo nejdříve v souladu s nabídkou doručí
navrhovateli přijetí

22
 14 B – Subjetky závazku
- dlužník, věřitel
o zvláštní označení u jednotlivých institutů
- společné závazky – aktivní X pasivní pluralita; dělitelné X nedělitelné plnění; druhy plurality
- změna osob závazku – postoupení (pohledávky, souboru pohledávek, smlouvy), převzetí
(dluhu, majetku), přistoupení k dluhu
- Základní označení subjektů závazkového práva
o věřitel (creditor) – oprávněn ze závazku právního vztahu požadovat po dlužníkovi
plnění, právo věřitele je pohledávka
o dlužník (debitor) – povinen ze závazku právního vztahu plnit věřiteli, povinnost
dlužníka je dluh
 poddlužník – (exekuce) věřitel má pohledávku vůči dlužníkovi (poddlužník)
dlužníka
o zvláštni označení subjektů
 zápůjčka – zapůjčitel, vydlužitel
 nájem – pronajímatel, nájemce
 pacht – propachtovatel, pachtýř
 výprosa – půjčitel, výprosník

- Dělení na základě subjektů

o dle počtu subjektů v závazkovém právním vztahu
 dvoustranné – nájem
 vícestranné – poukázka (poukazatel, poukazník, poukazaný)
o podle počtů na jedné straně – jednoduché X složité
- Společné závazky – alespoň na jedné straně je více osob
o pluralita subjektů – na straně věřitelské (aktivní pluralita), dlužnické (pasivní
pluralita), na obou stranách
o Společný dluh či pohledávka se spravuje dle zásad spoluvlastnictví
 Základem je určit, jestli je plnění dělitelné či nedělitelné
 dělitelné – plnění je možné rozdělit na několik dílčích plnění, aniž se
tím změní jeho podstata či hodnota – lze vykonat postupně (např.
peníze)
 nedělitelné – plně nelze rozdělit na část (omisivní jednání či ind.
určenou věc)
o Pluralita u dělitelného plnění – dílčí závazky
 spoludlužnící – z plnění dluží jen svůj díl -> jeden spoludlužník splní svůj dluh
-> jeho povinnost zanikne
 spoluvěřitelé – věřitelem jen svého dílu
 pokud smlouva stanoví jinak, půjde o solidární závazek
o Pluralita u nedělitelného plnění – nedílné závazky
 pluralita dlužníků
 solidárně nedílné závazky – oprávnění věřitele požadovat celé plnění
po kterémkoliv spoludlužníku (pasiv. solidarita)
 nerozlučné závazky – lze splnit jen společnou činností (koncert)
 pluralita věřitelů
 dlužník plní všem spoluvěřitelům
o X ledaže věřitel dá přiměřenou jistotu nebo se věřitelé
domluví jinak
 solidární závazek pouze pokud to smlouva či zákon stanoví

23
 - Solidární závazky
 stanoví-li tak smlouva (dílčí závazek), zákon (SJM, spoluvlastnictví)
 ustanovení o solidárních záv. se uplatní i na solidárně nedílné závazky
o Pasivní solidarita
 solidárnost spočívá v plnění společně a nerozdílně
 podíly spoludlužníků mají význam jen mezi nimi, věřitel může požadovat
celé plnění na jednom spoludlužníku
 splněním dluhu jedním má obj. účinek – zaniká povinnost všech
 X subjektivní – např. splynutím
 právo preventivního regresu A právo subrogačního regresu
o Aktivní solidarita
 kterýkoliv věřitel může žádat plnění po dlužníkovi, ten musí splnit v celém
rozsahu (nebere se ohled na podíl žádajícího spoluvěřitele)
 splněním jednomu věřiteli zaniká celý dluh
 zásada předstihu
- Změna v osobě v subjektu závazku (v osobě věřitele či dlužníka)
o postoupení pohledávky – cese
 postupitel celou pohledávku nebo její část postoupí postupníkovi – není
nutný souhlas dlužníka
 pohledávka včetně vedlejších práv, pohledávka jejíž povaha to
připouští
 důvody: pohledávka je předmětem obchodu, plat. prostředek, zajišť. pr.
 cese může být smluvní, zákonná, soudním rozhodnutím
o Postoupení soubor pohledávek – globální cese
 podmínkou je, aby byly pohledávky dostatečně určité, zejména stejného
druhu; lze i budoucí
o Postoupení smlouvy (nevylučuje-li povaha smlouvy)
 kterákoliv strana může převést jako postupitel svá PaP ze smlouvy nebo
z její části 3 osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo
dosud splněno
 dochází ke změně strany závazkového vztahu, nikoliv pouhá změna subjektu
jednotlivých práv
o Převzetí dluhu – privativní intercese
 povinnost plnit má přejímatel dluhu (nový dlužník); převzetí na základě
smlouvy
 věřitel musí dát souhlas
o Přistoupení k dluhu – kumulativní intercese
 třetí osoba ujedná s věřitelem bez souhlasu dlužníka, že za dlužníka splní
jeho dluh; na základě smlouvy
 zavázán jak původní, tak dlužník nový – solidárně
 neplní-li původní dlužník, může věřitel nastoupit proti této 3 osobě
o Převzetí majetku
 slouží jako ochrana věřitele zejména před účelovými převody majetku
 nabyvatel majetku se stává společně a nerozdílně se zcizitelem i dlužníkem
z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, pokud o nich věděl/musel
vědět
 zvláštním případem je koupě závodu

15 B – Zajištění a utvrzení dluhu

- Zajištění dluhu – možnost věřitele, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem, neplní-li
dlužník

24
 o ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva, dohoda o srážkách ze mzdy a
jiných příjmů, zadržovací právo, zástavní právo, přistoupením k dluhu
- Utvrzení dluhu – preventivní prostředek či prostředek k  posílení procesní pozice; nezajišťuje
závazek -> uznání dluhu, smluvní pokuta (i sankční charakter)
- Vznik:
 nejčastěji smlouvou, ale možné i 1stranným PJ
o 2str. PJ věřitele a dlužníka (smluvní pokuta)
o 2str. PJ věřitele a 3. osoby (ručení)
o 1str. PJ dlužníka (uznání dluhu)
o ze zákona (zákonné zástavní právo)
- Jistota (není zajišťovacím ani utvrzovacím institutem)
o je to v podstatě věc (právo), kterou dlužník poskytne věřiteli jako záruku toho, že mu
dluh skutečně splatí
o některá ustanovení OZ požadují, aby osoba poskytla jistotu (například – zadržovací
právo zaniká, dá-li se věřiteli dostatečná jistota)
o kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva ->
není schopen – ručitelem
o nikdo není povinen přijmout jistotu menší než ¾ hodnoty
o závdavek – věc se odevzdá před uzavřením smlouvy (potvrzuje uzavření smlouvy)
 X záloha – poskytnuta před uzavřením sml. -> započítá se při uzavření

- Zajištění dluhu
o zajišťuje závazek; možnost věřitele, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem,
neplní-li dlužník
o zajištění poskytuje 3. osoba buď celým svým majetkem (ručení) nebo jeho části
(finanční záruka, zástavní právo) nebo sám dlužník (zástavní právo, zajišťovací převod
práv)
o zajištění věcné (pouze určitou věcí – zástava, zaj. převod pr.) X osobní (zajišťuje se
celou majetkovou podstatou zajistitele – ručení, přistoupení k dluhu)
o Funkce:
 zajišťovací – zabezpečení řádného a včasného splnění
 uhrazovací (reparační) – uspokojení se z  majetku (úkojná masa) dlužníka či
3. osoby
o Pořadí k zajištění věci: 1. věcná pr. zapsaná 2. věcná nezaps. 3. obligační

Ručení
 vztah mezi věřitelem a ručitelem – závazek ručitele uspokojit věřitele,
pokud dlužník nesplní
 akcesorita – vázanost na existenci a platnost dluhu (lze i budoucí)
 subsidiarita – nejprve povinen dlužník
 právo věřitele požadovat splnění na ručiteli, nesplnil‐li dlužník v dodatečné
přiměřené lhůtě dluh (subsidiarita), ačkoli byl k tomu písemně vyzván (výzva
není podmínkou, pokud ji nemůže věřitel uskutečnit nebo je nepochybné, že
dlužník dluh nesplní)
 ručitel ručí celým svým majetkem (jediný institut zajištění, kde se ručí vším)
 Subjekty: věřitel a ručitel (každý koho věřitel přijme)
 Vznik: na základě smlouvy (ručitelské prohlášení), ze zákona
 zákonná cese – splněním dluhu ručitelem -> nový věřitel dlužníka
 Zánik: nejpozději zánikem dluhu

25
 Finanční záruka
 vztah mezi věřitelem, dlužníkem a osobou, která se osobně zavazuje
uhradit dluh dlužníka (výstavce)
 finanční záruka není akcesorická; výstavce odpovídá jen do výše a za
podmínek uvedených v záruční listině
 Výstavce – kdokoliv (FO, PO); dříve jen banky (bankovní záruka)
 Vznik – 1stranné prohlášení výstavce záruční listině (písemná forma), že
uspokojí věřitele do určité částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo
splní-li se jiné podmínky v záruční listině
 plnění ze záruky
 není potřeba výzva dlužníkovi – není subsidiární
 výstavce nemá námitky proti věřiteli jako dlužník
 na vystavitele nepřechází pohledávka -> vznikne nová
 záruka vystavená na žádost jiného výstavce
 výstavce finanční záruky může požádat další osobu o vystavení
finanční záruky („podvýstavce“); věřitel pak může uplatnit právo vůči
kterémukoli z těchto výstavců
 dělení finanční záruky: platební, neplatební (bid bond, celní záruka)
 zánik
 uplynutím doby, pokud je na dobu určitou (věřitel neuplatní své
právo v době určené záruční listinou)
 jiné způsoby zániku lze ujednat v záruční listině
 nezaniká zánikem podkladového (zajišťovaného) dluhu! (dispozitivní)

Zajišťovací převod práv

 dlužník nebo třetí osoba (za dlužníka) převádí právo věřiteli na zajištění
dluhu, a to dočasně
 alternativa k zástavnímu právu (snadnější uspokojení) – právo propadne
 X ZP – zpeněžení a uspokojení z výtěžku
 předmětem může být jakékoliv právo (hmt./neh)– nejčasteji vlastnické
 písemná forma – pokud se převádí právo, pro které to vyžaduje Z
 vyvratitelná domněnka – převod s rozvazovací podmínkou
 pokud právo přešlo na věřitele a převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši
(dle DZ cca o 10 %) zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu
poskytla, částku odpovídající

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

 vznik dohodou věřitele a dlužníka
 jakákoliv výše
 pokud nejde o srážky k uspokojení práv zaměstnavatele, je třeba
předchozího souhlasu zaměstnavatele
Zástavní právo, zadržovací, přistoupení k dluhu

- Utvrzení dluhu
o preventivní prostředek, prostředek k posílení postavení věřitele
o druhy:
 uznání dluhu – dluh je utvrzen v tom smyslu, že je založena právní domněnka
existence dluhu v době uznání
 smluvní pokuta – utvrzuje dluh tak, že hrozí dlužníkovi vznikem další
povinnosti, čímž je motivován ke splnění povinnosti ze závazku

26
 Smluvní pokuta
 opravňuje věřitel, aby v případě porušení smluvené povinnosti (nesplní
řádně a včas) požadoval smluvní pokutu v určité výši bez ohledu na to, zda
mu porušením povinnosti ze závazku vznikla škoda (obj. odpovědnost bez
liberace)
 funkce: sankční, kompenzační, utvrzující
 označuje se za paušalizovanou náhradu škody
 akcesorická vůči hlavnímu vztahu
 Výše smluvní pokuty: výslovně nebo způsobem určení
 nepřiměřeně vysoká -> moderační právo soudu

Uznání dluhu (jednostranné adresované PJ)

 prohlášení dlužníka, že uznává svůj dluh, co do důvodu a jeho výše
 důvod nemusí být výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný
 výše – objektivně zjistitelná – lze uznat jen část
 písemná forma
 X konkludentně – placení úroků
 právní důsledky uznání:
 má se za to, že dluh v rozsahu uznání ke dni uznání trvá (procesní)
 běží nová promlčecí lhůta (hmotněprávní význam)
o uzná-li po promlčení začne běžet nová promlčecí lhůta

16 B – Zánik závazků
- přistoupí-li k původní právní skutečnosti, která závazek založila, skutečnost nová, která jej
zcela nebo zčásti zbavuje právních účinků
o s uspokojením věřitele – splnění, náhradní splnění, započtení
X bez uspokojení věřitele – prominutí dluhu, následná nemožnost plnění, prekluze,
odstoupení, výpověď, smrt
o 1stranným PJ – splnění, náhradní splnění, odstoupení, jednostranné započtení,
výpověď
X 2stranným PJ – dohodou, vzdání se práva, dohoda o započtení
o na základě právní události – nemožnost plnění, plynutí času, smrt, splynutí
o na základě rozhodnutí – výpověď, změna okolností

- Splněním (soluce)
o dlužník činí určité PJ (s tzv. solučním úmyslem), které směřuje k naplnění jeho
povinnosti (výsledek, činnost) – zpravidla faktické chování s právními účinky
o předpoklady splnění:
 existence platného závazku mezi dlužníkem a věřitelem
 právní jednání dlužníka (či osoby oprávněné za něj plnit) s vůlí závazek splnit
a zároveň poskytuje to plnění, které je předmětem závazku
 součinnost věřitele
 u synallagmata – vzájemnost plnění
o obecně povinnost plnit řádně a včas, na svůj náklad a nebezpečí
 řádně – pokud za úplatu, tak bez vad, s vymíněnými vlastnostmi
 vady – předmět plnění nemá udané vlastnosti, Fakt X Práv.
 práva z vad – zcizitel nemůže omezit, lze se jich vzdát
o vada odstranitelná – oprava, doplnění, sleva
o neodstranitelná – odstoupení, sleva
 vady vytknout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měs.

27
  záruka za jakost – zcizitel se zaručuje, že předmět plnění bude po
určitou dobu způsobilý k určitému účelu s vlastnostmi
o způsob plnění
 plnění určeno jednoznačně nebo alternativě; věřitel povinen
přijmout i plnění od 3 osoby se souhlasem dlužníka
 zesplatnění dluhu
 pokud dlužník nesplní jednu splátku, má právo věřitel požadovat vše
najednou
 náhradní splněním (surogace)
 jestliže věřitel je neznámý, nepřítomný, odmítne –> soudní úschova
 poukázka – poukazatel vystaví poukázku, kterou opravňuje poukazníka, aby
u poukázaného vybral plnění, a přikazuje poukázanému, aby plnil
poukazníkovi na účet poukazatele
 kvitance – potvrzení o splnění dluhu
o místo plnění – splniště
 nepeněžitý dluh – v místě dlužníka – odnosný dluh
 peněžitý dluh – v místě věřitele – donosný
o čas plnění
 není-li ujednám – na vyzvání věřitele
 ujednán – dlužník plní i bez vyzvání
- Jiné způsoby zániku závazku
o Započtením dluhu (kompenzace)
 jedná se o způsobu zániku vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele
 pojem dlužníka a věřitele je irelevantní v rámci započtení
 pohledávka způsobilá k započtení – uplatnitelná před soudem
 Jednostranné započtení
 pohledávky jsou vzájemné a započitatelné, stejného druhu (peněžité
pohledávky)
 jedna ze stran musí učinit tzv. kompenzační projev
 nepřípustnost: výživného, náhrady újmy způsobené na zdraví..
 Dvoustranné započtení (započtení dohodou)
 předpoklady (dohodou stran je možné započtení, které nelze
jednostranně započíst)
 dohodou lze překlenout nejistotu a neurčitou pohledávku; stále však
musí být vzájemné a stejného druhu
o Odstupným (zaplacením odstupného)
 jedná se o 1stranné PJ, kdy jedna ze stran ruší závazek zaplacením
odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy
 lze stanovit ve smlouvě nebo tak může stanovit zákon (nájem, zájezd)
 jako odstupné může sloužit závdavek
 právo zrušit závazek nemá ta strana, která již, byť i jen částečně, přijala
plnění druhé strany, nebo druhé straně sama plnila
o Splynutím (konfuse)
 splynutí věřitele a dlužníka v jedné osobě, zaniknou PaP
 v případě solidárních závazků – viz 14 B
 nejtypičtější v případě dědění, či u PO sloučením,..
o Dohodou
 2stranné PJ, kdy dochází k zániku závazku, které stojí na zásadě smluvní
autonomie – musí být minimálně zachována forma jako při vzniku
o Prominutí dluhu

28
  jedná se o 1stranné PJ věřitele vůči dlužníkovi, kdy věřitel promíjí dluh
dlužníka (má se za to, že dlužník souhlasí s prominutím)
 forma stejná jako vznik; nemusí být výslovně – např. věřitel vydá kvitanci,
vrátí dlužní úpis, aniž by byl dluh splněn
o Uplynutím doby a prekluze práva
 např. prodlení u fixního závazku
o Výpověď
 ukončení trvajícího závazku skrze jednostranné PJ, které nevyžaduje
souhlasu druhé strany, přičemž závazek zaniká s účinky ex nunc
 může být stanovena zákonem či ujednáním smlouvy
 výpovědní doba – závazek zaniká uplynutím doby
 X bez výpovědní doby – pak zaniká účinností výpovědi (doručením)
o Odstoupení od smlouvy
 1stranným PJ s účinky ex tunc
 sankční opatření za nesplnění povinností
 odstoupení může být co do rozsahu celé smlouvy či od její části
 důvody odstoupení od smlouvy:
 stanovené smlouvou – ujednány důvody, podmínky, důsledky
 stanovené zákonem
o bez zbytečného odkladu po porušení
o podstatné porušení smlouvy takovým způsobem, že by
druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by o tom věděla
o z chování druhé strany to nepochybně vyplyne, a nedá
jistotu
o u smluvních typů, u spotřebitele (distanční, rekreační
smlouvy)
 následky
 závazek se zrušuje od počátku – strany si vrátí, co již bylo plněno
 při opakované či nepřetržité čin. – odstoupit lze jen s účinky do
budoucna
 nedochází k zániku!
o práv na zaplacení smluvní pokuty, úroků, náhrady škody,
zajištění dluhu, povinnosti vydat bezdůvodné obohacení
o práv třetích osob nabytá v  dobré víře
o Následná nemožnost plnění
 dluh se po vzniku stane nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost
plnění, prokazuje dlužník
 nutná je objektivní faktická nemožnost plnění; zánik ex lege
o Smrt dlužníka nebo věřitele
 obecně nezanikají, neboť přechází na dědice; dochází pouze:
 závazek musí být vázán na osobu věřitele
 plnění mělo být provedeno osobně dlužníkem
 pokud je dlužník zároveň dědicem – dluh zaniká splynutím

17 B – Závazky z  právních jednání

- Závazek – obligace neboli závazkový PP mezi věřitelem a dlužníkem viz – 12B
- Právní jednání – druh právní skutečnosti, právně relevantní projev vůle navenek – 3A
- závazky rozlišujeme dle právní skutečnosti na základě, které vznikne:
o z právního jednání – 1,2 či vícestranné
o z protiprávního činu
o z jiné právní skutečnosti dle zákona (konst. rozh. soudu, protiprávní stav,..)

29
 - Systematika v rámci OZ – část čtvrtá – relativní majetková práva, Hl. II – závazky z PJ
- Závazky z PJ
o výrazně promítá zásadu autonomie vůle, projevy:
 ustanovení o závazku zásadně dispozitivní
 zásada bezformálnosti
 na PJ je třeba v  pochybnostech hledět jako na platné než na neplatné
o Funkce – uspokojování lidských potřeb
 závazky z deliktů – funkce je vyrovnání způsobené újmy
o mimo jiné dělíme na:
 synallagmatické
 genetické (kupní smlouva) – na základě ujednání stran
 funkční (smlouva o dílo) – na základě zákona
 asynallagmatické – absentuje vzájemnost – např. darování
- Dělení – OZ upravuje 40 druhů Z z PJ, které jsou uspořádány do 16 dílů:

- 1. Převedení věci do vlastnictví jiného

 dochází ke změně v osobě vlastníka, tj. vůle osoby směřuje k převedení věci
do vlastnictví jiné osoby, resp. k nabytí vl. práva od jiné osoby
 vl. právo přechází okamžikem účinností smlouvy, není-li ujednáno či zákonem
stanoveno jinak; tzv. pr. kauzálního převodu = nabytí vl. pr. vázáno na
platnou a účinnou smlouvu
o Darování (titul je darovací smlouva)
 dárce – bezplatně převádí vlastnické právo k věci (konsenzuální darování)
nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví (reálné
darování)
 obdarovaný – dar nebo nabídku přijímá (musí přijmout -> dvoustranné
právní jednání)
 konsenzuální darování (dárce již smlouvou bezplatně převádí) X reálné
darování (dárce se zavazuje bezplatně převést – vlastnické právo se převede
až soluční smlouvou, tj. okamžikem kdy dárce slib splní a obdarovaný plnění
přijme)
o Koupě (titul je kupní smlouva)
 prodávající – se zavazuje, že odevzdá věc a umožní k ní nabytí vlastnického
práva
 kupující – se zavazuje, že věc převezme a zaplatí kupní cenu
 podstatné náležitosti – předmět koupě, úplatnost (není nutné stanovit
přímo cenu - § 2085(2))
 přechod vlastnictví – obecně již v okamžiku účinnosti smlouvy
 nemovité věci – zápisem do veřejného seznamu
 přechod nebezpečí škody na věci – společně s vlastnickým právem
o Směna (směnná smlouva)
 každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci
výměnou za závazek druhé strany
- 2. Přenechání věci k užití jinému
 nedochází ke změně v osobě vlastníka; vlastník věci dočasně přenechává věc
k užití jinému, a to za úplatu či bezplatně
o výprosa (smlouva o výprose) – § 2189-2192
 půjčitel – přenechá-li někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba,
po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat
 může požadovat vrácení podle libosti
 „přenechá-li“ – nutné předání pro vznik smlouvy – reálná smlouva

30
  výprosník – nahrazuje škodu
 lze vyprosit i právo – braní vody, průchod přes pozemek
 bezúplatně, bez ujednání doby
o výpůjčka (smlouva o výpůjčce) - § 2193- 2200
 půjčitel – přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu
umožnit její bezplatné dočasné užívání
 „přenechává“ – reálná smlouva
 vypůjčitel – pokud sjednán účel musí užívat bez zbytečného odkladu a vrátit
po splnění účelu
 X výprosa – není ujednána doba
o nájem (nájemní smlouva) - § 2201-2331
 pronajímatel – zavazuje se přenechat nájemci věc k dočasnému užívání
 odevzdat se vším co je potřeba k řádnému užívání; udržovat věc, aby
mohla sloužit sjednanému účelu; zajistit nerušené užívání
 nájemce – nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné
 platit nájemné; užívat ke sjednanému účelu jako řádný hospodář;
umožnit přístup pronajímateli k opravám
 ke vzniku stačí, že se obě strany„zavazují“ – konsenzuální smlouva
 podstatné náležitosti – předmět nájmu (individuálně určená věc, kterou
nelze spotřebovat), nájemné, doba nájmu
 údržba – běžná (provádí nájemce) X ostatní/nutné opravy (provádí
pronajímatel)
 ukončení – dohodou, uplynutím času (mlčky provedené prodloužení nájmu -
§ 2230), výpovědí (na dobu určitou – musí být ujednána X na dobu neurčitou
– výpovědní doba 1 nebo 3 měsíce X bez výpovědní doby – hrubé porušení
povinností, zánik věci)
o pacht (pachtovní smlouva) - § 2332-2357
 propachtovatel – zavazuje se přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a
požívání
 pachtýř – zavazuje se platit za to propachtovateli pachtovné nebo
poskytnout poměrnou část výnosu z věci
 X nájem – pachtýř má navíc i právo věc požívat – brát plody (přirozené
povahy) a užitky (právní povahy)
 podstatné náležitosti – předmět pachtu (plodonosná věc), pachtovné
(pevné/závislé na výnosu/i naturálně), doba pachtu
 pravidelným rysem pachtu je pachtýřovo vlastní přičinění – obhospodařuje
věc, aby přinášela plody
 ukončení – dohodou, uplynutím doby, výpovědí (doba 6 měsíců, tak aby
skončil koncem pachtovního roku)
 zemědělský pacht – pachtovní rok je říjen-září; výpovědní doba 12 měsíců
 pacht závodu
o licence
o zápůjčka (smlouva o zápůjčce) - § 2390-2394
 zapůjčitel – přenechá-li vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle
libosti a po čase vrátil věc stejného druhu
 „přenechá-li“ – reálná smlouva
 vydlužitel
 stává se vlastníkem zastupitelné věci! – vrací pouze věc stejného
druhu (nemusí tu samou věc)

31
  např. zapůjčím bankovku 1000Kč, vydlužitel s ní může nakládat dle
libosti jako vlastník, může mi vrátit jakkoliv 1000Kč (nemusí stejnou
bankovku, i když ji stále drží, ta je v jeho vlastnictví)
 peněžitá (dluh donosný – plní se u zapůjčitele) X nepeněžitá (dluh odnosný –
u vydlužitele)
 lze úplatně – úroky /vrácení přiměřeně většího množství
 X nájem – nezastupitelná věc
 X výpůjčka – zastupitelná věc, může být úplatně
o úvěr (smlouva o úvěru) - § 2395-2400
 úvěrující – zavazuje se, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho
prospěch peněžní prostředky do určité částky
 úvěrovaný – zavazuje se poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit
úroky
 podstatné náležitosti:
 předmět úvěru – jen peněžní prostředky
 otevření úvěru – závazek poskytnutí peněz na požádání (čerpání
úvěru)
 úvěrový limit – maximální částka, kterou může úvěrovaný žádat
 úroky – pokud sjedán jako bezúročný jde o inominátní smlouvu nebo
smlouvu o zápůjčce
 konsenzuální smlouva
- 3. Pracovní poměr
- 4. Závazky ze schovacích smluv
- 5. Závazky ze smluv příkazního typu
o závazky založené na příkazním poměru, jejichž předmětem je samostatné nezávislé
využití snahy, umu a duševní činnosti poskytovatele k dosažení určitého právního
stavu (který nelze nazývat dílem)
o příkaz, zprostředkování, komise, zasílatelství, obchodní zastoupení – více
v  materiálech
- 6. Zájezd
- 7. Závazky ze smluv o přepravě – osob a věcí, provoz dopravního prostředku
- 8. Dílo (smlouva o dílo)
o zhotovitel – zavazuje se provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo
 postupuje bez příkazů objednatele (dispozitivní), provádí dílo s potřebnou
péčí
 pokud závisí na jeho zvláštních osobních schopnostech – zaniká jeho smrtí
o objednatel – zavazuje se dílo převzít a zaplatit cenu
 právo kontrolovat provádění díla
 dílo navázáno na osobu objednatele (splění nemožné nebo zbytečné) – zánik
jeho smrtí
o podstatné náležitosti:
 dílo – zhotovení věci, pokud nejde o kupní smlouvu, údržba, oprava, úprava
 koupě – pokud většinu materiálu nedodá objednatel (kupující) a
převážná část plnění dodavatele (prodávajícího) nespočívá ve výkonu
činnosti
 dílo provedeno – dokončeno (tj. předvedena jeho způsobilost sloužit
účelu) a předáno - § 2604
o lze předat i po částech
 vady – obdobně ustanovení o kupní smlouvě
 cena – pevnou částkou, odkazem na rozpočet, odhadem
 zhotovitel provede na svůj náklad a nebezpečí

32
 o vlastnické právo – podle místa, kde byla věc provedena (dispozitivní)
- 9. Péče o zdraví
- 10. Kontrolní činnost
- 11. Závazky ze smluv o účtu, jednorázovém v kladu, akreditivu a inkasu
- 12. Závazky ze smluv zaopatřovacích
- 13. Společnost (smlouva o společnosti)
- 14. Tichá společnost
- 15. Závazky z odvážných smluv – pojištění, sázka, hra, los
- 16. Závazky z PJ jedné osoby – veřejný příslib, slib odškodnění

18 B – Civilní delikt
- Prameny deliktního práva
o OZ – čtvrtá hlava, Hl. III – relativní majetková práva
o zvl. zákony – zákon o odpovědnosti státu za škodu
o PETL – akademický kodex
- Civilní delikt
o v širším smyslu – jakékoliv porušení soukromoprávní povinnosti
o v užším smyslu – zaviněné protiprávní jednání
- Občanskoprávní odpovědnost
o NOZ – prevenční pojetí – odpovědnost za náležité plnění povinnosti
 každý člověk odpovídá za své jednání
 vzniká již se vznikem primárního závazku
 změna terminologie – povinnost k  náhradě újmy X odpovědnost za škodu
- Funkce odpovědnosti
o preventivně výchovná funkce
 snaha o zabránění vzniku škodlivého následku
 kontrola chovaní společnosti, tak aby bylo předcházeno škodlivému chování
– povinnost generální prevence
o reparační a satisfakční funkce
 spravedlivé vyrovnání újmy
 škoda – reparace; nem. újma – satisfakce
 náhrada v penězích (kompenzace), náhrada in natura (restituce)
o represivní
 v českém právu zpravidla ne; výjimky:
 úrok z prodlení;
 nemajetková újma – s ohledem na chování škůdce a okolnosti
zvláštního zřetele hodné -> navýšení náhrady
- Účel – ochrana osobních a majetkových vztahů

- Druhy občanskoprávní odpovědnosti

o deliktní (zákonná) X kontraktační (smluvní)
 Deliktní – mimosmluvní
 porušením zákona
 porušení dobrých mravů
 speciální skutkové podstaty
o X výjimka – odpovědnost za škodu způsobenou radou
 Smluvní
 nesplnění smluvní povinnosti
 i zákonné povinnosti a povinnosti, které nebyly výslovně sjednány ->
k naplnění účelu smlouvy
 je možná konkurence

33
 o subjektivní X objektivní
 objektivní – povinnost nahradit újmu bez ohledu na zavinění
 zákonný základ; s liberací X bez liberace
 subjektivní – nahradit újmu pouze pokud vznikla zaviněným jednáním škůdce
 možnost vyvinění – exkulpace
o za újmy/vady/prodlení

- Základní předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu

o Protiprávní jednání – primární předpoklad
 teorie jednání – jednání, které se příčí zákazu nebo příkazu, který chrání
dotčený statek
o Vznik újmy
 na jmění (škoda) X nemajetková
o Příčinná souvislost – mezi protiprávním jednáním a způsobenou újmou
 přirozená kauzalita – zda existuje skutečný faktický vztah
 X právní kauzalita – zda lze újmu škůdci ještě spravedlivě přičíst
o Zavinění
 pouze u subjektivní odpovědnosti
 vnitřní psychický stav škůdce ke svému jednání a ke škodě jako následku
takového jednání
 úmysl (přímý X nepřímý), nedbalost (vědom X nevědomá)
o Další předpoklady
 předvídatelnost újmy, zásah do absolutního práva, ochranný účel normy,
běžné životní riziko

- Obecné skutkové podstaty

o Deliktní (zákonná) odpovědnost
 úmyslné porušení dobrých mravů – subjektivní odpovědnost
 porušení zákona – subjektivní odpovědnost
 zaviněný zásah do absolutního práva
o prokazuje poškozený; odstraňují se pouze ztráty na
samotném absolutním právu
 zaviněné porušení ochranného účelu normy
o jiná práva než absolutní
o nestačí obecná protiprávnost – musí dojít k porušení
ochranného účelu normy – osobní, věcná, modální oblast)
o Smluvní odpovědnost – porušení smlouvy
 nahrazuje se škoda – majetková újma
 nemajetková škoda pouze pokud:
 si to strany ujednají
 stanoví-li to výslovně zvlášť zákon – např., pokud porušením smluvní
povinnosti dojde k újmě na přirozených právech (§ 2956), hradí se i
nemajetková újma
 objektivní odpovědnost, ale možnost liberace
 splnění zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná
překážka nezávislá na jeho vůli (kumulativně)
- Zvláštní skutkové podstaty
 vztah k obecným SP – první hledat mezi zvláštními
o škoda způsobena tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání
o škoda způsobena osobou s nebezpečnými vlastnostmi

34
 o škoda z provozní činnosti
o škoda způsobena provozem zvlášť nebezpečným
o škoda na nemovité věci
o škoda z provozu dopravních prostředků
o škoda způsobená zvířetem
o škoda způsobená věcí
o škoda způsobená vadou výrobku
o škoda na převzaté věci
o škoda na odložené věci
o škoda na vnesené věci
o škoda způsobená informací nebo radou
o škoda při výkonu veřejné moci

19 B – Prevence a zavinění v  soukromém právu

- Prevence je způsob předcházení ohrožovaní či porušování subjektivních občanských práv
o rozvinutí principu neminem laedere; lépe škodám předcházet, než je nahrazovat
- Generální prevence
o povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě
o předpoklady:
 při svém konání – všechny subjekty soukromého práva
 vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti
 jde o uvedené chráněné hodnoty – svoboda, život, zdraví, vlastnictví
- Speciální prevence
o uplatní se v nějakých speciálních situacích:
 zakročovací povinnosti, upozorňovací povinnosti, soudní prevence, zakročení
na ochranu svou vlastní
- Okolnosti vylučující protiprávnost
o plnění zákonné povinnosti
o výkon práva
 včetně zvláštních soukromoprávních oprávnění (výchovná opatření rodičů,
zadržovací právo)
 X ne zjevné zneužití práva
o svépomoc
o jednání v nutné obraně - § 2905
 odvracení bezprostředně hrozícího/trvajícího protiprávní útoku
 X ne, pokud újma jen nepatrná, obrana zcela zjevně nepřiměřená
o jednání v krajní nouzi - § 2906
 odvracení jiného přímo hrozícího nebezpečí
 nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak – subsidiarita
 nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma,
která hrozila – proporcionalita
o svolení poškozeného
o dovolené riziko
- omluvitelné vzrušení mysli – při posouzení, jestli šlo o NO či KN; jak situaci vnímala osoba
odvracející nebezpečí
- Zavinění
o pouze u subjektivní odpovědnosti
o psychický vztah osoby k jejímu vlastnímu protiprávnímu jednání, i k újmě jako
následku protiprávního jednání

35
 o zaviněně nemůže jednat ten, kdo nemá deliktní způsobilost (schopnost rozeznat či
ovládat protiprávnost svého jednání)
o založeno na spojení prvku vědění a prvku vůle (chtění či srozumění) – formy a
stupně zavinění založeny na jejich kombinaci:
 úmysl (dolus) přímý – věděl, že může škodu způsobit, a chtěl ji způsobit
 úmysl nepřímý – věděl, že může, a pro případ, že ji způsobí, s tím byl
srozuměn
 nedbalost (culpa) vědomá – nechtěl způsobit, ani nebyl srozuměn, ale věděl,
že ji způsobit může a bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí
 standardem je průměrný člověk dle § 4, resp. rozumně chovající se
osoba
 nedbalost nevědomá – nevěděl, že ji může způsobit, ale vzhledem k
okolnostem a ke svým osobním poměrům o tom vědět měl a mohl
o hrubá nedbalost (culpa lata) – vyšší stupeň intenzity nedbalosti (svědčí o mimořádné
lehkomyslnosti nebo o zřejmé bezohlednosti)
 např. nelze odvolat dar z nouze, pokud si nouzi způsobil z hrubé nedbalosti /
odvolání daru, jestliže obdarovaný z  hrubé nedbalosti ublížil dárci
o možnost vyvinění (exkulpace) – vynaložení veškeré rozumně očekávatelné pečlivosti
o odpovědnost za náhodu
o použití jiné osoby
o škoda způsobena několika osobami
o spoluzavinění = povinnost škůdce k náhradě škody se poměrně sníží

20 B – Újma a její odčinění

- újma je každá ztráta, kterou osoba ve své sféře utrpí. Právně relevantní je jen újma na
právem chráněném statku – majetkovém nebo nemajetkovém
o škoda – každá majetková újma, kterou lze objektivně vyjádřit v penězích
 skutečná škoda – maj. hodnota nezbytná k uvedení věci v předešlý stav
 včetně odstranění následků, zjištění škody,…
 ušlý zisk – nedošlo k rozmnožení majetku, kterého šlo důvodně očekávat
 nahrazuje se primárně navrácením do předešlého stavu, sekundárně
v penězích
o nemajetková újma – ztráta utrpěna na právem chráněném statku
 stanoví-li je zvlášť zákon
 protiprávní zásah do přirozených práv člověka
 poškození věci ze svévole nebo škodolibosti
 osobám, které újmu důvodně pociťují jako osobní neštěstí
 zájezd
 porušení základních členských práv člena spolku závažným
způsobem
 bylo to výslovně ujednáno
o prostá ekonomická újma – nepřímé škody
- Náhrada újmy
o Škoda
 hradí se jak skutečná škoda, tak ušlý zisk
 2 způsoby výpočtu výše náhrady v penězích
 zohlednění preference navrácení do původního stavu
 cena obvyklá + se zohlední náklady
o Nemajetková újma
 odčiňuje se přiměřeným zadostiučiněním
 morálně – omluva

36
  relutárně – peněžně, pokud jiný způsob nezajistí skutečné a
dostatečně účinné odčinění
o subsidiární povaha
 odčinění zásahu do přirozených práv člověka
 způsob a výše směřuje také k odčinění okolností hodných zvláštního
zřetele – úmyslné způsobení újmy, lest, pohrůžka, zneužití závislosti
na škůdci, obavy o život atd. – § 2957
 zvláštní případ – újma na zdraví a na životě - § 2958-2961
o zdraví – dvě složky – fyzickou (tělesnou) a duševní
 lze zasáhnout zároveň i samostatně
 újma jak v materiální oblasti (léčebné výdaje) tak v
oblasti imateriální (bolest, strádání…)
 jednorázové i opakované peněžité náhrady
 bolestné (náhrada za vytrpěnou bolest a další nemajetkové újmy)
o X ztížení společenského uplatnění (vznikla překážka pro lepší
budoucnost poškozeného)
 nároky se dědí, pouze byly-li uplatněny u soudu již za
života poškozeného
 náhrady při ublížení na zdraví náhrady:
 odbytné – jednorázové plnění na místo peněžitých dávek – § 2968
o na návrh poškozeného, pokud je k tomu důležitý důvod
o je také např. u výživného rozvedeného manžela – § 761(1)
- Ujednání o omezení povinnosti k náhradě újmy
- Škoda způsobená úmyslným TČ s majetkovým prospěchem
- Náhrada škody při poranění zvířete

37