Antropologie práva

- jakou metodu autor používá? - uvědomit si při četbě textů

- atest: test - 3 otázky nebo prezentace na 15 minut, docházka - 2 absence
- "americká antropologie práva" - empirická
- sociální věda, metodologický základ, terénní práce
- v Německu - filosofická antropologie práva - spíše filosofie - 2. typ
- 3. typ - Bruno Latour - etnografická práce, snaží se dělat filosofickou práci, neodvíjí své úvahy
od toho, co vyzkoumal
- 3 globalizace právní vědy - teorie práva je všude stejná
- články
- non-human, sub alter - zákon, korporace, radikální alternativa v právní teorii
- není zavedený obor, není to právní teorie
- náročná disciplína

- jak odlišit antropologii práva od právní teorie

- teorie práva rozlišuje objektivní a subjektivní právo, pracuje s texty - vychází z nich
- pro antropology je právo druh sociálního jednání s určitými atributy - autorita, obligatio,
sankce, úmysl univerzální použitelnosti, text se používá v rámci tohoto jednání, text nemůže být
právo, protože má mnohoznačné výklady, text zákona nerovná se právo, není rozhodující

- web: antropologie práva, skripta, zpětná vazba, heslo KávuSiOsladím

- sociologie práva - přebírá metody antropologie práva

Seminář 1.4.

- Politics in Aztec Texcoco

- nedochovalo se mnoho zdrojů, v obrázkovém písmu, popsáno rozdělení města, právní systém
- v naší kultuře jen psané právo (i pro sociology práva) - ostatní neuznávají
- tranzitní (přechodný) model práva
- Offner
- důležitá kniha pro antropologii práva
- málo citovaný - stal se z něj později bankéř
- nyní se vrací do oboru
- Mirov staví úvod své knihy na Offnerovi
- nikdy nedošlo k nahrazení jednoho právního řádu jiným (stavěl se nad ním)
- znalost aztéckého jazyka, i mnoho dalších jazyků
- věnuje se aztéckému právu
- důležité z hlediska vývoje práva v západním stylu
- použil Pospíšilovu teorii multiplicity právních systémů
- ne jako dogma, ale jako teorii, potvrdil jeho chápání
- objevil aztécký legalismus - nebyl spojený ani se Západem ani čínou ani antickou civilizací
- Debata ve městě Valladolid
- Bartolomé de Las Casas - protektor a prokurátor Indií (pravomoc v církevních záležitostech) -
Zpráva o zničení Indií, popisuje, co se děje při dobývání Ameriky, humanistické, popisuuje své
zážitky z Kuby (brutální genocida), 1514 - change of heart

(Tudorov - Dobytí Ameriky - indiáni jako problém druhých

Dějiny dobytí Mexika a Peru - Prescott)
- Juan Ginés de Sepúlveda - v odpověď na Casasovu zprávu napsal knihu Demokraté I. a II. (o
důvodech k válce proti indiánům), obsáhlé, pořád omílá ty stejné argumenty, 1. indiáni jsou
barbaři, zvířata a je tak tomu proto, že jim chybí autorita (či je perverzní) - španělé mají nahradit
autoritu, 2. indiáni uctvají modly a dělají lidské oběti - chybí jim sankce, chce nápravu a trest za
zločiny proti přírodnímu zákonu, 3. chybí jim reciprocita, vzájemnost, aztékové byli založeni na
expanzi, 4. nelze tam bezpečně šířit křesťanství, které je univerzálním náboženstvím

- proti tomu Casas: 1. divocí lidé jsou ve všech částech světa, když sepíšeme jejich jazyk,
zjistíme, že má logickou strukturu - stejně to můžeme udělat s právem, zvyk lidských obětí je
vzácným jevem, generalizuje menšinové chování na celou populaci, 2. španělský král nemá
pravomoc nad nekřesťany ve španělsku, pak ji nemůže mít ani nad aztéky, 3. při osvobozování
nevinných se má dbát principu minimální škody, 4. lidé mohou být přivedeni ke křesťanství
prostřednictvím svobodné vůle

- proč vést válku proti indiánům? Protože nemají právo

- Laura Nader - When the rule of law is legal

- pro válku v íráku měl Bush stejné argumenty jako Sepúlveda
- vzniklo to na popírání existence aztéckého práva

- univerzalismus a partikularimus, univerzální univerzaslismus (Casas) X partikulární

universalismus (Sepúlveda)
- objevování vztahů, které jsou vlastní datům (obrázkovému písmu), odmítá se evolucionistická
teorie

- pozitivistická teorie chápe právo, jako něco, co prostě je

- komparační metoda - není vůbec spojena s pozitivistickým přístupem, tvůrčí přístup

8.4.

The Golden Yoke - Rebecca French

- středověký tibetský právní systém platný v 20. století

- chápou právo jako kosmologii - kaleidoskop vzorců, pravidel jednání, neustále se mění a
formují, udržují jednotu, bezčasý mandalický celek (mandala)
- kritizuje naši ideju právní kultury - kategorizování
- nemají precedent, legislativní proces, uzavření případu, res judicata
- konzultováno s Pospíšilem, Geertzem
- právní systém - koherentní i nekoherentní, stabilní stav kompletní destabilizace, každá
skutečnost je jedinečná
- karmická sankce
- neexistuje idea sekulárního práva v podobě pravidel a norem
- používá metody z antropologie práva, srovnávacího práva, východoasijská, kulturní a
náboženská studia
- kosmologie - koncept reality, iluze a nonduality, vesmír a čas v právu, vnitřní morálka, mýty a
narativa, jazyk a diskurzy, moc a hierarchie, rituální procesy, právní nástroje, tibetská právní
věda, prostor a mentální mapy, jednotky a hranice, symboly
- z ní rekonstruuje jak systém fungoval v letech 1940-1959
- jednotlivé případy - podle paměti soudních úředníků, mediátorů
- vždy to dosvědčili další dva svědci
- středojižní Tibet, Lhasa (je ve středu mandaly)
- ukázka:

- struktura - od nepochopení práva k jeho pochopení

- pro porozumění je důležité si uvědomit, jaké právní koncepty Západu můžeme aplikovat
- duchovní hledači (mniši) X duchovní
- polovina populace
- zatěžování vesnic častými průchody mnichů, žebrají o jídlo, vesnice se poté musejí potýkat s
nedostatkem potravy
- okolnosti případů se můžou radikálně měnit - to, co bylo důležité na počátku, se může ukázat
jako bezvýznamné, pro buddhistické uvažování je realita jen jednou vrstvou skutečnosti
- záleží na tom, čí inkarnací byli zabití mniši
- právo je uspořádáno jako mandala
- případy nestárnou, nemohou být promlčeny, nezáleží na čase
- dvě ženy z vesnice, odkud pocházeli mniši, žalovali za kompenzaci
- od toho se odvinulo i trestní řízení
- předcházelo mu soukromoprávní
- morální aspekty případu
- 10 nečestných činů, které mění karmickou pozici
- navrhovatelky měly starost o reinkarnovaný život mnichů
- soudce bral v úvahu další životy pachatele
- ideál Buddhy dává ideální standard chování
- mniši byli z určité oblasti spojované s povýšenností a útočností
- voják se mohl obávat, že se uchýlí k agresivnímu aktu
- zároveň se dozvídáme o složení tibetské populace
- právní věda neexistuje v Tibetu jako takové, vše je odvozeno o učení Buddhy a mentálního
vědomí
- morální je ten, kdo nejedná ve svůj prospěch
- odkaz na předcházející rozhodnutí soudu nemá žádnou váhu
- kodexy - obsahují doporučení, návody, nejsou to striktní normy
- kvůli tradičnímu odporu vůči násilí je armádní soud mimo centrum mandaly, armáda si
zachovávala ideály nenásilí
- pachatel podepisuje rozsudek - souhlasí se svým trestem, protože věří, že mu to pomůže v
dalším životě

Referát na Pospíšilovy atributy práva

- univerzální použitelnost
- 2 týdny
- co nejdřív přečíst, potom se sejít a prodiskutovat to

Právo se samo chápe jako autonomní a ahistorický společenský útvar

- objektivní X subjektivní
- právo nemá návaznost na právní dějiny

Historie

- Montesquieu
 - O duchu zákonů
- první se díval na právo geografickým determinismem
- rozpracovává myšlenku, že zákony se mění v závilosti na zemi, geografických a kulturních
reáliích (není jedno právo od Boha)
- Perské listy - používá se předsudků vůči Peršanům pro kritiku francouzského práva
- Peršan se diví, jak se může perská a francouzská kultura lišit, když jsou obě založeny na
univerzálních hodnotách

- von Savigny
- zakladatel německé historicko právní školy
- vytvořil kontrakulturu univerzalismu
- v oblasti práva reagoval na Napoleona tvrdícího, že Francouzi mají univerzální právo
- právo je integrální součástí kultury

-
- jeden z prvních antropologů
- studoval právní prameny různých kultur

- von Gierke
- Právo německých sdružení
- myšlenka multiplicity právních systémů

- Martin Gusinde
- Indiáni ohnivé země
- tvrdil, že nemají právní autoritu, ale zároveň popisoval jedince fungující jako právní autorita