PLANIMETRIE

1. Základní pojmy
 Bod = průsečík dvou a více čar,
- značí se velkými tiskacími písmeny
A = B … bod A je totožný (splývá) s bodem B
A ≠ B … různé body A, B

 Přímka
- je dána dvěma různými body
- značí se malými písmeny latinské abecedy nebo užitím symbolu ↔
např. p = ↔ AB
D ∈ p - bod D leží na přímce p (přímka p prochází bodem D)
C ∉ p - bod C neleží na přímce p (přímka p neprochází bodem C)

 Polopřímka
- bod na přímce rozděluje přímku na dvě navzájem opačné polopřímky, je jejich
společným počátkem
např. → ΕΒ … polopřímka EB

 Úsečka
- značí se KL … úsečka KL K, L … krajní body úsečky
- je průnikem polopřímek KL a LK, KL = → KL ∩ → LK
- platí: KL ⊂ → KL, KL ⊂ → LK, KL ⊂ ↔ KL
- střed úsečky – dělí úsečku na dvě shodné úsečky
- osa úsečky – prochází středem úsečky a je k ní kolmá
- M … vnitřní bod úsečky (M ∈ KL)
- délka úsečky – vzdálenost bodů K, L, značíme… |KL|
- součtem úseček o délkách a, b je každá úsečka s délkou a + b
- rozdílem úseček o délkách a, b (a > b) je každá úsečka s délkou a – b

 Rovina
- je určena třemi různými body ↔ ABC , nebo přímkou a bodem neležícím na dané
přímce ↔ pC
- značí se malými písmeny řecké abecedy např. α, β

 Polorovina
- přímka dělí rovinu na dvě navzájem opačné poloroviny a je jejich společnou
hraniční přímkou
- polorovina je určena přímkou p a bodem N neležícím na dané přímce → pN ,
případně. body ABN → ABN (kde body A,B určují hraniční přímku)

Vzájemná poloha útvarů:

A ∈ p ... bod A leží na přímce p, přímka p prochází
bodem A
A ∈ ρ ...bod A leží v rovině ρ, rovina ρ prochází
bodem A
p ⊂ ρ ... přímka p leží v rovině ρ (rovina ρ obsahuje přímku p, rovina ρ prochází
přímkou p)
A ∉ p, A ∉ ρ, p ⊄ ρ ... opak (neleží, neprochází)
  Úhel
- úhlem rozumíme buď průnik dvou polorovin s různoběžnými hraničními přímkami
(konvexní úhel) nebo jejich sjednocení (nekonvexní úhel).
- např.
∢ AVB … konvexní úhel
AVB
V … vrchol úhlu
→ VA, → VB … ramena úhlu

Nekonvexní 180°< α < 360°

nulový α = 0°
pravý α = 90°
úhel přímý α = 180°
konvexní 0° ≤ α ≤ 180°
plný α = 360°
ostrý 0° < α < 90°
kosý
tupý 90° < α < 180°

 Konvexní geometrický útvar

- geometrický útvar se nazývá konvexní, jestliže úsečka spojující kterékoliv dva body
útvaru je součástí tohoto útvaru
 Dvojice úhlů:

 Osa úhlu
- polopřímka s počátkem ve vrcholu úhlu
- rozdělí úhel na dva shodné úhly

 Velikost úhlu
- zápis: ∣∢AVB∣ = α … velikost konvexního úhlu AVB
- při měření úhlů volíme za jednotkový úhel
A) určitý díl pravého úhlu
a) úhlový stupeň šedesátinný (označení 1°) je 1/90 pravého úhlu. Z
úhlového stupně jsou odvozeny úhlová minuta (1') a úhlová vteřina
(1″). Platí 1° = 60' = 3 600″.
b) úhlový stupeň setinný - grad (označení 1g nebo 1 gon) je 1/100 pravého
úhlu. Grad se dělí na 100 setinných minut, setinná minuta se dělí na 100
setinných vteřin.
 B) oblouková míra – jednotkovým úhlem je radián
 Součet úhlů
- součet úhlů α , β je úhel o velikosti α + β
 Rozdíl úhlů
- rozdíl úhlů α , β (α > β) je úhel o velikosti α – β

 Shodné geometrické útvary

- lze je přemístěním ztotožnit (např. Δ ABC ≅ Δ DEF )
- každé dvě přímky jsou shodné, každé dvě polopřímky jsou shodné
- shodné úsečky mají stejné délky, zápis: AB ≅ CD ⇔ |AB| = |CD|
- shodné úhly mají stejnou velikost,
zápis ∢AVB ≅ ∢CUD ⇔ ∣∢AVB∣ = ∣∢CUD∣
2. Vzájemná poloha přímek v rovině
 Přímky totožné (splývající) a = b
- mají nekonečně mnoho společných bodů a ∩ b = a = b

 Rovnoběžky a || b
- nemají žádný společný bod a ∩ b = ∅ ,
- daným bodem lze vést k dané přímce jedinou rovnoběžku
- je-li a ∥ b ∧ b ∥ c ⇒ a ∥ c

 Různoběžky
- mají společný právě jeden bod – průsečík P ….. a ∩ b = { P }; P ∈
a∩b
- zvláštní případ – kolmé přímky, průsečík P = pata
kolmice
- daným bodem lze vést k dané přímce jedinou kolmici
- a⊥b ∧ a⊥c ⇒ b∥c
- b ∥ c ∧ a ⊥ b ⇒ a ⊥c

 Rovinný pás ( a, b )
- část roviny ohraničená dvěma rovnoběžkami a, b

3. Metrickévlastnosti: odchylky a vzdálenosti

 Odchylkou dvou přímek a, b v rovině

- nazýváme u různoběžných přímek velikost pravého nebo ostrého úhlu, který přímky
svírají
- u rovnoběžných přímek velikost nulového úhlu
- zápis ∣∢ a b∣ = α; α ∈ 〈 0° ; 90° 〉

 Vzdálenost bodu A od přímky

- je vzdálenost bodů A, P (P je pata kolmice vedené bodem A k přímce p)
- zápis ∣ A p ∣
- A∈p⇒∣Ap∣=0

 Vzdálenost rovnoběžných přímek

- je vzdálenost bodů A,B (A je bod jedné přímky, B je pata kolmice vedené bodem A
k druhé přímce )
- zápis ∣ a b ∣
- a=b⇒∣ab∣=0