Základní pojmy planimetrie

Bod (A, B, N, K), přímka(p, q,  AB ), polopřímka(  PA ), opačné polopřímky, počátek

polopřímky,vnitřní body polopřímky

Úsečka (AB), krajní body úsečky, vnitřní body úsečky, otevřená úsečka (= množina všech
vnitřních bodů úsečky), délka úsečky ( AB  a ), střed úsečky,součet a rozdíl úseček

Polorovina: Přímka dělí polorovinu na dvě navzájem opačné poloroviny a je jejich

společnou hraniční přímkou (která patří do obou polorovin). Ostatní body roviny jsou
vnitřní body jedné z obou polorovin
(Značení:  pM ,  ABM , je-li p  AB )

Dvě různé polopřímky VA, VB dělí rovinu na dva úhly AVB

 Ramena úhlu, vrchol úhlu, vnitřní body úhlu
 Konvexní úhel ∡AVB
 Nekonvexní úhel AVB
 Přímý, nulový, plný úhel

 Osa úhlu je polopřímka s počátkem ve vrcholu úhlu, která úhel rozdělí na dva
shodné úhly.

 Vedlejší úhly vrcholové úhly

 Pravý úhel je shodný se svým vedlejším úhlem
 Velikost úhlu |∡AVB|=α, event. |∡AVB|=β, stupňová a oblouková míra
 Ostrý, tupý úhel (souhrnně kosé úhly)
 Souhlasné úhly (např. αα´, ββ´), střídavé úhly (např. αγ´, βδ´)

 Součet a rozdíl úhlů

Vzájemná poloha přímek v rovině

 Různoběžky- mají jeden společný bod – průsečík
( a  b  P nebo P  a  b )
 Rovnoběžky- nemají žádný společný bod a||b
 Splývající (totožné) přímky – mají všechny body společné, zvláštní případ
rovnoběžnosti

 Daným bodem A lze vést k dané přímce p jedinou rovnoběžku

 Rovinný pás
 Odchylka dvou přímek (   90o ), kolmice ( a  b ), pata kolmice
 Daným bodem A lze vést k dané přímce p jedinou kolmici
 Osa úsečky
 Vzdálenost bodu od přímky |Aa|, vzdálenost rovnoběžek |ab|
Trojúhelník 
 Vrcholy, strany, vnitřní úhly, vnější úhly (vedlejší úhly k vnitřním úhlům)
 Obecný  (různostranný), rovnoramenný (ramena, základna), rovnostranný 
 Ostroúhlý, tupoúhlý, pravoúhlý
 Součet vnitřních úhlů je úhel přímý
 Vnější úhel je roven součtu úhlů při zbývajících vrcholech
 Součet každých dvou stran  je větší než strana třetí (trojúhelníková nerovnost)
 Úsečky o délkách a, b, c jsou stranami  , právě tehdy když platí |b-c| < a < b+c
 V  leží proti větší straně větší vnitřní úhel, proti většímu vnitřnímu úhlu větší
strana.
 Každá střední příčka  je rovnoběžná se stranou jejíž střed nespojuje. Její délka je
rovna polovině délky této strany.
 Všechny tři přímky, na nichž leží výšky  se protínají v jediném bodě O,
tzv. průsečíku výšek (ortocentrum).
 Těžnice  se protínají v jednom bodě T (těžiště).
 Vzdálenost těžiště od vrcholu  je rovna dvěma třetinám délky příslušné
těžnice.
 Osy stran se protínají ve středu kružnice opsané.
 Osy úhlů se protínají ve středu kružnice vepsané.
Shodnost trojúhelníků: Dva trojúhelníky jsou shodné, jestliže je lze přemístit tak,
že se kryjí (ABC   A´B´C´).
 Věta sss: Dva , které se shodují ve všech třech stranách, jsou shodné.
 Věta usu: Dva , které se shodují v jedné straně a úhlech přilehlých k této
straně, jsou shodné.
 Věta sus: Dva , které se shodují ve dvou stranách a úhlu jimi sevřeném,
jsou shodné.
 Věta Ssu: Dva  jsou shodné, shodují-li se ve dvou stranách a úhlu proti
větší z nich.
 Výše uvedené věty platí i obráceně.
Podobnost trojúhelníků: Trojúhelník A´B´C´ je podobný trojúhelníku ABC
(ABC   A´B´C´), jestliže existuje kladné reálné číslo k tak, že pro jejich strany platí
a´=ka , b´=kb, c´=kc ( k - poměr podobnosti ABC a A´B´C´).
 Věta uu:Dva  jsou podobné, shodují-li se ve dvou úhlech.
 Věta sus: Dva  jsou podobné, shodují-li se v jednom úhlu a v poměru
délek stran ležících na jeho ramenech.

Čtyřúhelníky
Různoběžník je čtyřúhelník, jehož žádné dvě strany nejsou rovnoběžné.
Lichoběžník je čtyřúhelník, jehož dvě strany jsou rovnoběžné a zbývající dvě strany
nejsou rovnoběžné. Rovnoběžné strany se nazývají základny, zbývající ramena.
 Rovnoramenný, pravoúhlý lichoběžník
 Součet vnitřních úhlů při každém rameni je úhel přímý.
 Střední příčka lichoběžníku (její délka je rovna aritmetickému průměru
délek obou základen)
Rovnoběžník je čtyřúhelník jehož obě dvojice protějších stran jsou rovnoběžné
 Pravoúhlé rovnoběžníky: čtverec a obdélník
 Kosoúhlé rovnoběžníky: kosočtverec a kosodélník
 Rovnostranné rovnoběžníky: čtverec, kosočtverec
 Různostranné rovnoběžníky: obdélník, kosodélník
 Protější strany rovnoběžníku jsou shodné.
 Protější vnitřní úhly rovnoběžníku jsou shodné.
 Úhlopříčky rovnoběžníku se navzájem půlí, jejich společný bod je středem
rovnoběžníku.
  Součet protějších vnitřních úhlů tětivového čtyřúhelníku (lze mu opsat
kružnici) je úhel přímý.
 Součty délek dvojic protějších stran tečnového čtyřúhelníku jsou si rovny.

Kruh a kružnice
Kružnice k(S,r) je množina všech bodů roviny, které mají od bodu S vzdálenost r.
(S-střed, r-poloměr kružnice)
Kruh K(S,r) je množina všech bodů roviny, které mají od bodu S vzdálenost menší
nebo rovnu r.(S-střed, r-poloměr kruhu)
 Tětiva kružnice, kružnicové oblouky( oblouky kružnice), otevřený oblouk
(bez krajních bodů), půlkružnice
 Kruhová výseč, kruhová úseč
 Sečna, tečna, vnější přímka
 Tečna kružnice je kolmá k poloměru, který spojuje bod dotyku se středem
kružnice.
 Poloměr kolmý k tětivě tětivu půlí.
 Délka tečny se nazývá vzdálenost dotykového bodu tečny od vnějšího bodu
kružnice, z něhož byla tečna vedena.
 Bodem, který leží vně kružnice procházejí právě dvě tečny ke kružnici.
 Mezikruží, výseč mezikruží
 Vzájemná poloha dvou kružnic
 Soustředné kružnice
 Nesoustředné kružnice, úsečka spojující středy nesoustředných
kružnic se nazývá středná
 Každá kružnice vně druhé, vnější dotyk, průnik ve dvou
bodech,vnitřní dotyk, jedna kružnice uvnitř druhé
Středový a obvodový úhel: Velikost středového úhlu je rovna dvojnásobku
velikosti obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku.
 Všechny obvodové úhly příslušné k danému oblouku jsou shodné
 Obvodový úhel příslušný k menšímu oblouku je ostrý.
 Obvodový úhel příslušný k většímu oblouku je tupý.
 Obvodový úhel příslušný k půlkružnici je pravý, čili Thaletova
věta(Všechny úhly nad průměrem kružnice jsou pravé )
 Úsekový úhel

Mnohoúhelníky
Uzavřená lomená čára spolu s částí roviny ohraničenou touto čárou se nazývá
mnohoúhelník.
 Obvod,vrcholy, strany mnohoúhelníku
 Mnohoúhelník o n vrcholech se nazývá n-úhelník
 Počet úhlopříček v n-úhelníku je nn  3
1
2
 Konvexní mnohoúhelník
 Součet velikostí všech vnitřních úhlů konvexního n-úhelníku se rovná
n  2 180
 Pravidelný n-úhelník je konvexní mnohoúhelník, jehož všechny strany
a vnitřní úhly jsou shodné.
 Pravidelnému n-úhelníku lze vepsat i opsat kružnici.