Trojúhelník

Trojúhelník

Obsah:

1. Jak definovat trojúhelník

2. Základní vlastnosti trojúhelníka

2.1. Strany trojúhelníka
2.2. Úhly trojúhelníka
2.3. Střední příčky trojúhelníka
2.4. Výšky trojúhelníka
2.5. Těžnice trojúhelníka
2.6. Kružnice trojúhelníku opsaná
2.7. Kružnice trojúhelníku vepsaná
2.8. Názvy trojúhelníků
2.9. Trojúhelník pravoúhlý
2.10.Trojúhelník rovnoramenný
2.11. Trojúhelník rovnostranný

3. Trojúhelník a přímka

4. Další vlastnosti trojúhelníka

5. Konstrukce trojúhelníků

6. Příklady k procvičení

10
 Trojúhelník

1. Jak definovat trojúhelník

Pojem trojúhelník můžeme zavést několika způsoby.

Protože trojúhelník je mnohoúhelník se třemi vrcholy,
můžeme ho popsat jako omezenou část roviny ohraničenou
jednoduchou uzavřenou lomenou čárou složenou ze tří úseček.
Na základní škole se obvykle definuje trojúhelník takto: Uzavřená část úhlu
ohraničená jeho rameny a přímkou, která obě ramena protíná, nazývá se trojúhelník.
Říkáme také, že trojúhelník je společná část tří polorovin určených třemi různými
body, např. A, B, C, které neleží v přímce.
Body A, B, C jsou vrcholy trojúhelníka, úsečky AB, BC, CA jsou strany
trojúhelníka, úhly BAC, ABC, ACB jsou vnitřní úhly trojúhelníka. Kterékoli
dva vrcholy a kterékoli dvě strany trojúhelníka jsou sousední. Vrchol, který na straně
neleží, je k ní protější.
Trojúhelník pojmenujeme podle jeho vrcholů velkými tiskacími písmeny např.
trojúhelník ABC (zapisujeme a čteme je v pořadí, které určuje směr opačný pohybu
hodinových ručiček). V zápisech nahrazujeme někdy slovo „trojúhelník“ značkou .
Píšeme pak např. ABC.

2. Základní vlastnosti trojúhelníka

2.1 Strany trojúhelníka
Strany trojúhelníka jsou úsečky, označujeme je tedy buď krajními body nebo
písmeny malé abecedy. Obvykle označujeme stranu písmenem, kterým je označen
protější vrchol. Například stranu proti vrcholu A označíme a, strana AC=b leží proti
vrcholu B apod.
Pro strany každého trojúhelníka platí:
Součet kterýchkoli dvou stran trojúhelníka je větší než jeho třetí strana.
Rozdíl kterýchkoli dvou stran trojúhelníka je menší než třetí strana.
Věty zapisujeme a+b>c, |a-b|<c nebo jediným výrazem a+b>c>|a-b|. (Výraz |a-b|
znamená, že od větší strany odečteme menší stranu.) To platí pro všechny strany
trojúhelníka.

11

Obsah
 Trojúhelník

Tento vztah se obvykle nazývá “trojúhelníková nerovnost” a musí být splněn,

volíme-li velikosti stran trojúhelníka. (Stačí ověřit, zda součet délek dvou “kratších”
stran trojúhelníka je větší než velikost jeho nejdelší strany.)

2.2 Úhly trojúhelníka

Úhly trojúhelníka se značí malými písmeny řecké abecedy. Např. trojúhelník ABC
má úhly: BAC=, ABC=, ACB=. O úhlu  říkáme, že je sevřený stranami b,
c a protější ke straně a. Podobně strany a, b svírají úhel  atd. Úhlům, které mají vrcholy
v krajních bodech strany, říkáme přilehlé úhly k této straně. Například úhly ,  jsou
přilehlé ke straně b.
Úhly , ,  jsou vnitřní úhly trojúhelníka ABC. Vedlejší úhly k vnitřním úhlům
trojúhelníka se nazývají vnější úhly trojúhelníka.
U každého vrcholu trojúhelníka jsou dva vnější úhly. Jsou to úhly vrcholové, proto
jsou shodné.
Vnitřní a vnější úhel při každém vrcholu trojúhelníka tvoří dvojici úhlů vedlejších,
proto jejich součet je 180. Velikost vnějšího úhlu tedy dostaneme, když od 180
odečteme vedlejší úhel vnitřní.
Charakteristickou vlastností euklidovské geometrie je věta:
Součet vnitřních úhlů v trojúhelníku je 180.
Z uvedené věty plyne, že trojúhelník má buď všechny vnitřní úhly ostré, nebo
jeden úhel pravý a zbývající dva úhly ostré, nebo jeden úhel tupý a dva úhly ostré.
Vnější úhel trojúhelníka se rovná součtu dvou vnitřních úhlů při zbývajících vrcholech.
O stranách a úhlech každého trojúhelníka dále platí:
Proti shodným stranám trojúhelníka leží shodné úhly. Proti větší straně leží větší úhel,
proti menší straně leží menší úhel.
Platí také obrácené věty:
Proti shodným úhlům trojúhelníka leží shodné strany. Proti většímu úhlu leží větší
strana, proti menšímu úhlu leží menší strana.

12
 Trojúhelník

2.3 Střední příčky trojúhelníka

O bjes aúsečka,
Střední příčka trojúhelníka h
jejíž krajní body jsou středy dvou stran
trojúhelníka. Každý trojúhelník má tři
střední příčky a každá z nich má tyto
vlastnosti:

Střední příčka trojúhelníka je rovnoběžná se stranou, jejímž středem neprochází.

Velikost střední příčky se rovná polovině velikosti strany, se kterou je rovnoběžná.

2.4 Výšky trojúhelníka

Kolmice vedená vrcholem trojúhelníka k jeho
protější straně obsahuje výšku trojúhelníka. Výška
trojúhelníka je úsečka i délka úsečky, jejímž jedním
krajním bodem je kterýkoli vrchol trojúhelníka a
druhým krajním bodem je pata kolmice, vedená tímto
vrcholem k protější straně. Někdy rozumíme výškou
trojúhelníka i přímku, která obsahuje tuto úsečku.
Každý trojúhelník má tři výšky. Označujeme je obvykle písmenem v, ke kterému
připisujeme menší písmeno označující tu stranu trojúhelníka, ke které výška přísluší.
Například výšku na stranu c označíme vc.
Výšky trojúhelníka se protínají v jediném bodě. V trojúhelníku, jehož všechny
vnitřní úhly jsou ostré, leží průsečík výšek (V) uvnitř trojúhelníka. V pravoúhlém
trojúhelníku splývá průsečík výšek s vrcholem pravého úhlu, v trojúhelníku tupoúhlém
se přímky obsahující výšky protínají vně trojúhelníka.

2.5 Těžnice trojúhelníka

Těžnice trojúhelníka je úsečka nebo délka úsečky,
jejímž jedním krajním bodem je vrchol trojúhelníka a
druhým krajním bodem je střed protější strany.

13
 Trojúhelník

Každý trojúhelník má tři těžnice. Obvykle je označujeme písmenem t, ke

kterému připisujeme menší písmeno označující tu stranu, ke které těžnice přísluší.

například ta, tb, tc (ta je těžnice z vrcholu A ke straně a atd.)

Všechny tři těžnice procházejí týmž
O b s abodem,
h který se nazývá těžiště
trojúhelníka (bod T). Těžiště rozděluje každou těžnici na dvě nestejné části tak, že část
těžnice, která obsahuje střed příslušné strany, rovná se jedné třetině délky celé těžnice, a
část těžnice, která obsahuje vrchol trojúhelníka, rovná se dvěma třetinám délky těžnice.
Je-li T těžiště trojúhelníka ABC, body S1, S2, S3 středy stran, je ta=AS1, tb=BS2,
tc=CS3. Platí:
S1T=(1/3)ta, AT=(2/3)ta, S2T=(1/3)tb, TB=(2/3)tb atd.
Tento vztah lze také zapsat dělícím poměrem
(AS1T)=(BS2T)=(CS3T)=-2.

2.6 Kružnice trojúhelníku opsaná

Kružnice k, která prochází všemi vrcholy
trojúhelníka ABC, nazývá se kružnice opsaná
trojúhelníku ABC.
Strany trojúhelníka můžeme považovat za tětivy
kružnice trojúhelníku opsané. Víme, že osa každé
tětivy prochází středem kružnice, je tedy střed
kružnice v průsečíku os všech tětiv, neboli střed kružnice opsané trojúhelníku je
v průsečíku os všech stran trojúhelníka.
Osy všech stran trojúhelníka se protínají v jediném bodě, tedy každému trojúhelníku
lze opsat jedinou kružnici.
Má-li trojúhelník všechny vnitřní úhly ostré, leží střed kružnice tomuto trojúhelníku
opsané uvnitř trojúhelníka. V pravoúhlém trojúhelníku leží střed kružnice opsané ve
středu té strany, která leží proti pravému úhlu. V tupoúhlém trojúhelníku leží střed
kružnice opsané vně trojúhelníka. Poloměrem kružnice opsané je úsečka nebo délka
úsečky, jejímiž krajními body jsou průsečík os stran a kterýkoli vrchol trojúhelníka.
Poloměr kružnice opsané označujeme zpravidla r, průsečík os stran O. Pak
v trojúhelníku ABC platí OA=OB=OC=r.

14
 Trojúhelník

2.7 Kružnice trojúhelníku vepsaná

Kružnice k, která se dotýká všech stran trojúhelníka ABC, nazývá se kružnice
Obsah
vepsaná trojúhelníku ABC.
Osy všech vnitřních úhlů každého trojúhelníka
se protínají v jediném bodě, který je středem
kružnice trojúhelníku vepsané. Každému
trojúhelníku lze tedy vepsat jedinou kružnici.
Poloměrem vepsané kružnice je nejkratší vzdálenost
jejího středu od kterékoli strany trojúhelníka.
Poloměr kružnice vepsané označujeme zpravidla písmenem .

2.8 Názvy trojúhelníků

Trojúhelníky třídíme jednak podle velikostí stran, jednak podle velikostí úhlů.
Třídění podle stran:
1. trojúhelník různostranný (obecný) – žádné dvě strany nejsou shodné,
2. trojúhelník rovnoramenný – právě dvě strany jsou shodné,
3. trojúhelník rovnostranný – všechny strany jsou shodné.
Třídění podle úhlů:
1. trojúhelník ostroúhlý – všechny vnitřní úhly jsou ostré,
2. trojúhelník pravoúhlý – jeden vnitřní úhel je pravý,
3. trojúhelník tupoúhlý – jeden vnitřní úhel je tupý.
Poznámka. Trojúhelník může být například pravoúhlý rovnoramenný, rovnoramenný tupoúhlý apod.

2.9 Trojúhelník pravoúhlý

Trojúhelník, jehož jeden úhel je pravý, nazývá se trojúhelník pravoúhlý. Zbývající
dva vnitřní úhly jsou ostré a jejich součet je 90, neboť součet vnitřních úhlů v každém
trojúhelníku je 180. Jestliže jsou oba ostré úhly pravoúhlého trojúhelníka shodné, je
každý z nich 45 a trojúhelník je pravoúhlý rovnoramenný.
Strany, které svírají pravý úhel, se nazývají odvěsny. Strana proti pravému úhlu se
jmenuje přepona. Přepona je nejdelší stranou pravoúhlého trojúhelníka, neboť leží proti
jeho největšímu úhlu.

15
 Trojúhelník

Některé další vlastnosti pravoúhlého trojúhelníka:

výška příslušná k odvěsně splývá s druhou odvěsnou,
průsečík výšek leží ve vrcholu pravého úhlu,
střed kružnice opsané leží ve středu přepony.
Obsah
Zvlášť důležitý je vztah mezi velikostí přepony a
velikostmi odvěsen, tzv. Pythagorova věta:
Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého
trojúhelníka se rovná součtu obsahů čtverců nad
oběma odvěsnami.
Větu zapisujeme vzorcem
c2 = a2 + b2,
ve kterém c značí velikost přepony (strana AB), a=CB, b=AC jsou velikosti odvěsen.
Poznámka. Slavný řecký matematik Pythagoras ze Samu, jehož jménem je věta nazvána, žil v 6. století
před n. l. Dnes víme, že větu neobjevil (byla známa mnohem dříve), důkladně se s ní však zabýval.
Platí také obrácená Pythagorova věta:
Jestliže v trojúhelníku se stranami a, b, c platí vztah c 2=a2+b2, je tento trojúhelník
pravoúhlý s přeponou c a odvěsnami a, b.
Užitím obrácené Pythagorovy věty určíme výpočtem, zda trojúhelník daný stranami
je pravoúhlý.

2.10 Trojúhelník rovnoramenný

Trojúhelník, jehož dvě strany mají stejné velikosti

(jsou shodné), nazývá se trojúhelník rovnoramenný.
Shodné strany se jmenují ramena, zbývající strana je
základna. Vrchol proti základně se nazývá hlavní
vrchol rovnoramenného trojúhelníka.
Vnitřní úhly při základně rovnoramenného trojúhelníka jsou shodné. (Leží proti
shodným stranám trojúhelníka.)
Platí také obrácená věta:
Jestliže má trojúhelník právě dva vnitřní úhly shodné, je rovnoramenný, shodné úhly
jsou při jeho základně.
Úhel při hlavním vrcholu rovnoramenného trojúhelníka může být ostrý, pravý nebo
tupý, takže rovnoramenný trojúhelník může být ostroúhlý, pravoúhlý nebo tupoúhlý.

16

Obsah
 Trojúhelník

Úhly při základně jsou vždy ostré, neboť dva pravé nebo dva tupé úhly dají součet 180
nebo větší a součet všech vnitřních úhlů v každém trojúhelníku je 180.
Přímka, která spojuje hlavní vrchol rovnoramenného trojúhelníka se středem
základny, je kolmá k základně a půlí úhel při hlavním vrcholu.
Tato přímka rozděluje rovnoramenný trojúhelník na dva shodné pravoúhlé
trojúhelníky a nazývá se osa souměrnosti rovnoramenného trojúhelníka. Leží na ní
průsečík výšek, těžiště, střed kružnice danému trojúhelníku opsané a střed kružnice
vepsané.
Osy souměrnosti rovnoramenného trojúhelníka užíváme k provedení některých
základních konstrukcí, například:
a) sestrojit osu a střed úsečky,
b) sestrojit osu úhlu,
c) vést daným bodem kolmici k dané přímce.

2.11 Trojúhelník rovnostranný

Jestliže v rovnoramenném trojúhelníku je délka
ramena rovna délce základny, má daný trojúhelník
všechny strany shodné a nazývá se trojúhelník
rovnostranný.
V trojúhelníku leží proti shodným stranám shodné
úhly, proto rovnostranný trojúhelník má všechny
vnitřní úhly shodné a každý z nich je 60 (neboť 180/3=60).
Platí také obráceně:
Jestliže je v trojúhelníku každý vnitřní úhel 60, je to trojúhelník rovnostranný.
Trojúhelník rovnostranný má všechny vlastnosti trojúhelníka rovnoramenného. Ze
shodnosti stran a úhlů vyplývají další vlastnosti rovnostranného trojúhelníka, například:
a) všechny střední příčky jsou shodné,
b) všechny tři výšky a všechny tři těžnice jsou shodné, výška a těžnice k téže straně
splývají,
c) osa každé strany splývá s osou protějšího úhlu,
d) osy všech tří stran, všechny tři výšky a těžnice se protínají v jediném bodě (S), který
je těžištěm trojúhelníka, středem kružnice trojúhelníku opsané i středem kružnice
trojúhelníku vepsané.

17

Obsah
 Trojúhelník

Označíme-li poloměr kružnice opsané r, poloměr kružnice vepsané  a výšku v,

 = 1/3.v, r = 2. = 2/3.v, v = r + .

3. Trojúhelník a přímka

V každém trojúhelníku, který není rovnostranný,

leží střed S kružnice opsané, těžiště T a průsečík
výšek V v jedné přímce. Tato přímka se nazývá
přímka Eulerova. [6]

Je-li P libovolný bod kružnice opsané

trojúhelníku ABC, leží paty kolmic sestrojených
z bodu P na přímky AB, BC, AC v přímce. Tato
přímka se nazývá přímka Simsonova. [6]

4. Další vlastnosti trojúhelníka

V libovolném trojúhelníku ABC s průsečíkem

výšek V leží středy stran, paty výšek a středy úseček
AV, BV, CV na kružnici. Tato kružnice se nazývá
Feuerbachova. [6]

Jsou-li K, L, M průsečíky polopřímek, které

po řadě vycházejí ze sousedních vrcholů
libovolného trojúhelníka ABC a dělí jeho vnitřní
úhly na třetiny, je trojúhelník KLM rovnostranný.
Tato věta se nazývá Morleyova věta. [6]

18
 Trojúhelník

Toto jsou spíše zajímavé než důležité vlastnosti.

5. Konstrukce trojúhelníků Obsah

Při každé konstrukci budeme dodržovat následující schéma (nejen při konstrukci
trojúhelníků):
1) Rozbor
Rozbor bude vždy obsahovat náčrtek. Zde si nakreslíme od ruky trojúhelník a
vyznačíme na něm barevně, co je zadáno. Náčrtek nám pomůže vymyslet, jak
postupovat při konstrukci.
Druhá část, kterou bude rozbor vždy obsahovat, je určení podmínek řešitelnosti
úlohy. V této části ověříme, jestli trojúhelník lze podle daných parametrů sestrojit.

2) Zápis konstrukce
Konstrukci zapisujeme postupně, jak ji budeme provádět pomocí matematických
značek a symbolů. Jednotlivé body konstrukce píšeme na zvláštní řádky a označujeme
čísly.

3) Konstrukce
Přesně podle pravítka, kružítka, úhloměru a dalších rýsovacích pomůcek sestrojíme
zadaný trojúhelník.

Existují čtyři základní konstrukce trojúhelníků:

a) Podle věty sss, kdy jsou zadány délky všech stran trojúhelníku.
Příklad 1.1: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li strana a = 4 cm, strana b = 6 cm, strana
c = 7 cm.
Řešení 1.1:

Zápis konstrukce:
1. AB; |AB| = c = 7 cm
2. k; k (B; a=4 cm)
3. l; l (A; b=6 cm)
4. C; C k  l
5. ABC

19

Obsah
 Trojúhelník

b) Podle věty sus, kdy jsou zadány délky dvou stran trojúhelníku a velikost úhlu jimi
sevřeného.
Příklad 1.2: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li strana a = 5 cm, strana c = 6 cm a úhel
 = 30o.
Řešení 1.2:

X Zápis konstrukce:
1. AB; |AB|=6 cm
2. ;  = ABX = 30o
3. k; k (B; |BC|=a=5 cm
4. C; C k  BX

5. ABC

c) Podle věty usu, kde je zadána délka jedné strany trojúhelníku a velikosti obou jí
přilehlých úhlů.
Příklad 1.3: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li strana b = 5 cm a vnitřní úhly  = 60o,
 = 45o.
Řešení 1.3:

X
Y Zápis konstrukce:
1. CA; |CA|=b=5 cm
2. ;  = CAX = 60o
3. ;  = ACY = 45o
4. B; B  AX  CY
5. ABC
 

d) Podle věty Ssu, kdy jsou dány dvě strany a úhel proti větší z nich.
Příklad 1.4: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li strana c = 8 cm, strana a = 6 cm a úhel
 = 120o.
Řešení 1.4:

20 Obsah
 Trojúhelník

Y Zápis konstrukce:
1. ;  = XCY = 120
2. k; k (C; a=6 cm)
3. B; B k  CY
4. l; l (B; c=8 cm)
5. A; A l  CX
6. ABC
X

Další konstrukce jsou již složitější.

6. Příklady k procvičení
Příklad 1.5: Máme sestrojit trojúhelník ABC, který má strany b = 35 mm, c = 43 mm a
výšku vc =26 mm.
Řešení 1.5:

Zápis konstrukce:
1. AB; |AB| = c =4,3 cm
2. k; k (A; b=3,5 cm)
3. p; p AB, ve vzdálenosti
2,6 cm od AB
4. C; C  k  p
5. ABC

Příklad 1.6: Sestrojte trojúhelník ABC, jsou-li jeho strany c = 50 mm, b = 42 mm a

těžnice ke straně c, tj. tc = 30 mm.
Řešení 1.6:

Zápis konstrukce:
1. AB; |AB| =c=5 cm
2. k; k (A; b=4,2 cm)
3. Sc; Sc je střed AB
4. l; l (Sc; tc=3 cm)
5. C; C  k  l
6. ABC

21
Obsah
 Trojúhelník

Příklad 1.7: Máme sestrojit pravoúhlý trojúhelník ABC, je-li přepona AB = 7 cm a úhel
 = 30o.
Řešení 1.7:

X Zápis konstrukce:
1. AB; |AB|=7 cm
2. ;  = BAX=30o
3. Sc; Sc je střed AB
4. k; k (Sc; |ScA|)
5. C; C  k  AX
6. ABC
Příklad 1.8: Sestrojte trojúhelník ABC, jestliže je dáno c = 4,8 cm, v c = 4 cm,
tc = 5,2 cm.
Řešení 1.8:

Zápis konstrukce:
1. AB; |AB|=4,8 cm
2. p; p AB ve vzdálenosti
4 cm od AB
3. Sc; Sc je střed AB
4. k; k (Sc; tc=5,2 cm)
5. C; C  p  k
6. strana
Příklad 1.9: Máme sestrojit trojúhelník KLM, jestliže ABCKM = 56 mm a poloměr
kružnice trojúhelníku KLM opsané r = 30 mm a výška na stranu KM tj.
vl = 25 mm.
Řešení 1.9:

Zápis konstrukce:
1. MK; |MK|=5,6 cm
2. k1; k1 (M; r=3 cm)
3. k2; k2 (K; r=3 cm)
4. O; O  k1  k2
5. k; k (O; r=3 cm)
6. p; p MK, ve vzdálenosti
2,5 cm od MK
7. L; L  p  k
8. KLM

Příklad 1.10: Sestrojte trojúhelník ABC, jsou-li jeho strany v poměru 2,5:2:3 a poloměr
kružnice vepsané je  = 4 cm.
Obsah
22
 Trojúhelník

Řešení 1.10:

Zápis konstrukce:
1. A1B1C1; a1= 3 cm
b1= 2,5 cm
c1= 2 cm
(podle sss)
2. o1; o1 je osa  B1A1C1
o2; o2 je osa  C1B1A1
3. O; O  o1  o2
4. k; k (O; =4 cm)
5. t1; t1  B1C1, O  t1
t2; t2  A1C1, O  t2

T1 t3; t3  A1B1 , O  t3
6. T1; T1  k  t1
O
T2 T2; T2  k  t2
T3; T3  k  t3
7. p1; p1  B1C1, T1  p1
p2; p2  A1C1, T2  p2
p3; p3  B1A1, T3  p3
T3
8. A; A  p2  p3
B; B  p1  p3
C; C  p1  p2
9. ABC

Příklad 1.11: Sestrojte rovnoramenný trojúhelník, je-li dána: délka ramene 4,5 cm a
výška na základnu vz = 3,6 cm.

Příklad 1.12: Sestrojte rovnoramenný trojúhelník ABC, je-li dána délka ramene
b = 6 cm a úhel při základně  = 30o.

Příklad 1.13: Sestrojte pravoúhlý trojúhelník PQR, je-li dána délka přepony q = 6 cm a
výška k přeponě vq = 3,5 cm.

Příklad 1.14: Sestrojte pravoúhlý trojúhelník ABC s přeponou c, je-li dáno: a = 6 cm,
b = 5 cm.

Obsah

23
 Trojúhelník

Příklad 1.15: Sestrojte rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník ABC s přeponou délky

AB = 11 cm. (Při konstrukci využijte Thaletovu kružnici.)

Příklad 1.16: Sestrojte trojúhelník CDE, je-li dána strana CD délky e = 8 cm, těžnice
tc = 8,5 cm a úhel s vrcholem D o velikosti  = 75o. V trojúhelníku CDE
sestrojte výšku vc.

Příklad 1.17: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dáno: a = 6,5 cm, b = 5 cm, tb = 7,2 cm.

Příklad 1.18: Sestrojte pravoúhlý trojúhelník KLM, je-li dána délka odvěsny k = 7 cm a
výška k přeponě vl = 4,5 cm.

Příklad 1.19: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dáno a = 4,2 cm, va = 4 cm a ta = 4,5 cm.

Příklad 1.20: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dáno a = 5 cm, poloměr kružnice opsané
trojúhelníku ABC r = 4 cm, b = 3,5 cm.

Příklad 1.21: Sestrojte trojúhelník ABC, má-li výšku v c = 6 cm, těžnici délky
tc = 6,5 cm a úhel o velikosti  = 45o.

Příklad 1.22: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li c = 66 mm, v c = 35 mm, r = 35 mm. (r je

poloměr kružnice opsané)

Příklad 1.23: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dána délka strany c = 7 cm, výška
vb = 6,5 cm a výška vc = 5 cm.

Příklad 1.24: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dána strana b = 3 cm a těžnice ke straně c
tj. tc = 2,5 cm a ke straně a tj. ta = 4 cm. (Využijte vlastnosti těžiště.)

Příklad 1.25: Sestrojte trojúhelník ABC, je-li c = 6 cm, v a = 5,8 cm, poloměr kružnice
opsané r = 3,8 cm.

Obsah

24