5.2.

3 Kolmost přímek a rovin I

Předpoklady: 5202

Př. 1: Vysvětli, proč máme speciální hodiny, které se zabývají kolmostí.

Na počátku kapitoly jsme si říkali, že stereometrické definice vycházejí kvůli jednoznačnosti

z rovnoběžnosti nebo z kolmosti  musíme si proto ujasnit, jak se určuje kolmost, abychom
ji mohli v definicích používat.

Dvě přímky jsou k sobě kolmé právě tehdy, když jejich odchylka je 90° .

• Navzájem kolmé mohou být i mimoběžky.
• Dvě úsečky jsou kolmé, právě když leží na kolmých přímkách.
Píšeme:
• přímky: p ⊥ q , ↔ AB ⊥↔ CD ,
• úsečky: AB ⊥ CD .

Př. 2: Doplň vztahy mezi přímkami p, q, r v prostoru.

a) Je-li p ⊥ q a q r , pak … b) Je-li p q a q ⊥ r , pak …

a) Je-li p ⊥ q a q r , pak p ⊥ r .
b) Je-li p q a q ⊥ r , pak p ⊥ r .

Př. 3: Rozhodni, zda pro přímky p, q, r v prostoru platí věty:

a) Je-li p r a q ⊥ r , pak p ⊥ q . b) Je-li p ⊥ q a q ⊥ r , pak p r .
Pokud věta neplatí, najdi protipříklad na přímkách určených vrcholy standardní
krychle.

a) Je-li p r a q ⊥ r , pak p ⊥ q .
Věta platí, jde o stejné tvrzení jako v bodě 1 a), pouze s prohozeným významem přímek r a q.

b) Je-li p ⊥ q a q ⊥ r , pak p r .

1
 H G r
q
Věta obecně neplatí, například ve standardní
krychli pro přímky:
E F
• p =↔ AB
• q =↔ BF
• r =↔ FG
Odchylka mezi přímkou p a r může být
libovolná. Například pokud bychom místo D C
přímky FG zvolili za přímku r přímku EF,
byly by přímky p a r rovnoběžné.

A B p

Př. 4: Rozhodni, které z dvojic přímek určených vrcholy standardní krychle jsou navzájem
kolmé. Příklad řeš nejdříve bez obrázku, jen „v hlavě“.
a) AB, BC b) CD, EH c) AB, EG d) AD, CH

c) Přímky AB, EG nejsou kolmé (AB není

a) Přímky AB, BC jsou kolmé (leží na nich
kolmá s přímkou AC, která je rovnoběžná
strany čtverce).
s přímkou EG).
b) Přímky CD, EH jsou kolmé (přímka AB je
d) Přímky AD, CH jsou kolmé (HC je kolmá
kolmá na přímku AD, která je rovnoběžná
na přímku BC, čtyřúhelník BCHE je
s přímkou EH).
obdélník).
H G
H G

E F
E F

D C D C

A B
A B

Kdy je přímka kolmá k rovině?

Přímka je kolmá k rovině, právě když je kolmá ke všem přímkám roviny.

Píšeme:
• p ⊥ ρ - přímka p, je kolmá k rovině ρ = přímka p je kolmice k rovině ρ .

2
 • p ∩ ρ = {P} = pata kolmice

Jak se přesvědčíme, že je rovina kolmá k přímce (zkoušet všechny přímky nemůžeme, je jich
nekonečně mnoho)?
 kritérium kolmosti přímky a rovny:
Je-li přímka kolmá ke dvěma různoběžkám roviny, pak je k rovině kolmá.

Př. 5: U standardní krychle ABCDEFGH najdi příklad toho, že přímka nemusí být kolmá
k rovině, když je kolmá ke dvěma rovnoběžným přímkám v rovině.

H G

E F

Možností je hodně, například přímka EB je

kolmá k přímkám AD i BC, ale k rovině ABC
kolmá není.
D C

A B

Proč nestačí kolmost na dvě rovnoběžky?

Přímka „obsahuje“ jeden směr, rovina dva směry  dvě rovnoběžky určují pouze jeden směr
a nezaručují tedy, že přímka, která je na ně kolmá, je kolmá na celou rovinu. Dvě různoběžky
určují dva různé směry a tedy všechny směry roviny.

Př. 6: Je dána standardní krychle ABCDEFGH. Dokaž, že přímka BD je kolmá k rovině

ACE.

Pokud má být přímka BD kolmá k rovině ACE, musí být kolmá ke dvěma různoběžkám, které
v ní leží  hledáme dvě takové přímky:
• BD je kolmá k přímce AC (úhlopříčky v podstavě)
• BD je kolmá k přímce BF (strany obdélníka BFHD), BF je rovnoběžná s AE  BD je
kolmá k AE
 BD je kolmá ke dvěma různoběžkám v rovině ACE  je kolmá k celé rovině ACE (a tím i
ke každé přímce v ní).

3
 H G

E F

D C

A B

Př. 7: Je dán pravidelný čtyřstěn ABCD. Dokaž, že platí AB ⊥ CD .

Nejde nalézt přímý důkaz kolmosti  zkusíme najít rovinu, která obsahuje přímku CD a je
kolmá na AB.
Adept: rovina CDS AB . Dokazujeme, že CDS AB ⊥ AB :
• přímka AB je kolmá na úsečku CS AB ( CS AB je výška v rovnostranném trojúhelníku
ABC),
• přímka AB je kolmá na úsečku DS AB ( DS AB je výška v rovnostranném trojúhelníku
ABD),
 přímka AB je kolmá na rovinu CDS AB (je kolmá na dvě různoběžné přímky v této rovině
CS AB a DS AB )  je tedy kolmá na všechny přímky v této rovině i na přímku DC.

C B

Se zájemci se vrátíme ke kritériu kolmosti přímky a roviny.

4
Př. 8: (BONUS) V klasické učebnici je kritérium kolmosti přímky a roviny dokazováno
způsobem uvedeným níže. Zobecni důkaz pro přímku p kolmou k přímkám a, b
v rovině ρ . Přímky a, b nejsou navzájem kolmé a neprochází patou kolmice přímky
p.

V Je dán pravidelný čtyřboký jehlan

ABCDV. Předpokládáme, že přímka VS je
kolmá k přímkám AC a BD roviny ABC
(vybarvená šedě). Na přímce VS
D sestrojíme bod V’ tak, aby platilo
C
VS = VS ′ (vznikne tak jehlan ABCDV ′
S shodný s jehlanem ABCDV).
Trojúhelník ASV (modrý) je shodný
A B
s trojúhelníkem ASV ′ (věta sss).
Trojúhelník BSV (zelený) je shodný
s trojúhelníkem BSV ′ (věta sss).
V'
V Nakreslíme si libovolnou přímku q ležící
v rovině ABC. Její průsečík s přímkou AB
označíme Q. Dokazujeme, že trojúhelníky
q QSV a QSV ′ jsou shodné. Víme:
D
C VS = VS ′  potřebujeme QV = QV ′ .
Trojúhelníky QAV a QAV ′ jsou shodné
S
Q (věta sus)  platí QV = QV ′  QSV
A B a QSV ′ jsou shodné (věta sss)  úhly
QSV a QSV ′ jsou shodné, dohromady se
rovnají přímému úhlu  jsou kolmé 
V' přímka VS je kolmá na přímku q.

Vp Krok 1:
Přímka p je kolmá k přímkám a, b v rovině
ρ . Přímky a, b nejsou navzájem kolmé a
b a neprochází patou kolmice přímky p.
Vyznačíme průsečík P přímky p s rovinou
P
ρ.
Na přímce p zvolíme bod V.
Na přímce p zvolíme bod V ′ tak, aby platilo
VP = VP′ .

V'

5
 Vp Krok 2:
Bodem P vedeme rovnoběžku a′ s přímkou
a’ a, na které zvolíme libovolný bod A různý
b a od P.
Trojúhelníky APV a APV ′ jsou shodné
P podle věty sus (společná strana AP, úhly
APV a APV ′ , strany PV a PV ′ ).
A

V'
Vp Krok 3:
Bodem P vedeme rovnoběžku b′ s přímkou
b’ b, na které zvolíme libovolný bod B různý
b a od P.
Trojúhelníky APV a APV ′ jsou shodné
P podle věty sus (společná strana AP, úhly
APV a APV ′ , strany PV a PV ′ ).
B

V'
Vp Krok 4:
V předchozích krocích jsme dokázali, že
trojúhelníky ABV a ABV ′ jsou shodné
b a podle věty sss (společná strana AB, shodná
dvojice stran AV , AV ′ a shodná dvojice
P stran BV , BV ′ ).

A
B

V'
Vp Krok 5:
S libovolnou přímkou q roviny ABC (u
které chceme dokázat její kolmost k přímce
q’ q
b p) sestrojíme rovnoběžku bodem P. Její
a
průsečík s úsečkou AB označíme Q.
P Potřebujeme dokázat shodnost trojúhelníků
QPV a QPV ′ . Víme, že se shodují dvě
A Q dvojice stran: společná strana QP a strany
B PV a PV ′  dokazujeme shodnost stran
QV a QV ′ .
V'

6
 Vp Krok 6:
Trojúhelníky AQV a AQV ′ jsou shodné
q podle věty sus: společná strana AQ, shodné
q’
b a úhly QAV a QAV ′ (ve shodných
P trojúhelnících viz. krok 4), shodné strany
AV, AV ′  strana QV je shodná se stranou
QV ′ .
A Q
B

V'
Vp Krok 7:
Trojúhelníky QPV a QPV ′ jsou shodné
q’ q podle věty sss  úhly QPV a QPV ′ jsou
b a shodné, jejich součet je úhel pravý  oba
P jsou kolmé  přímka q′ je kolmá
k přímce p  přímka q je kolmá k přímce
p.
A Q
B

V'
Pokud by byla přímka q′ rovnoběžná s přímkou AB, stačí zvolit jeden z bodů A, B jinak.
Postup důkazu se nemění.

Shrnutí: