5.2.

8 Vzdálenost bodu od přímky

Předpoklady: 5207

Pedagogická poznámka: Třída počítá samostatně. Patnáct minut před koncem se sejdeme na
příklad 4 a), který pak řešíme společně.

Vzdálenost bodů A, B je rovna délce úsečky AB, značíme AB .

Vzdálenost bodu A od přímky p: Bod A a přímka p určují rovinu, v ní postupujeme stejně

jako v planimetrii  určíme vzdálenost bodu A a paty kolmice na přímku p jdoucí bodem A.
Píšeme Ap nebo A ↔ KL .

Je dána přímka p a bod A. Vzdáleností bodu A od přímky p rozumíme vzdálenost

bodu A od bodu P, který je patou kolmice vedené v rovině Ap k přímce p z bodu
A.

Př. 1: Porovnej definici vzdálenosti bodu A od přímky p s definicí odchylky přímky p od

roviny ρ a najdi shodné rysy.

V obou definicích používáme kolmosti.

• Sestrojíme kolmici a s její pomocí patu.
• Sestrojíme kolmý průmět přímky do roviny.
V obou definicích získáme nejmenší hodnotu.
• Pata kolmice je pro bod A nejbližším bodem přímky p.
• Úhel mezi přímkou p a jejím kolmým průmětem do roviny ρ je nejmenší z úhlů mezi
přímkou p a libovolnou přímkou roviny ρ .

Př. 2: Je dána standardní krychle ABCDEFGH, a = 4 cm . Urči:

a) vzdálenost bodu B od přímky AD, b) vzdálenost bodu A od přímky BD,
c) vzdálenost bodu C od přímky EF.

a) vzdálenost bodu B od přímky AD

H G

E F

D C

A B

1
Z obrázku vidíme, že platí B ↔ AD = a = 4 cm .

b) vzdálenost bodu A od přímky BD

H G

D C
E F

u
a
u
D C 2

A a B
A B
Hledaná vzdálenost je polovinou úhlopříčky podstavy.
u 2 = a 2 + a 2 = 2a 2
u=a 2
u a 2
A ↔ BD = = cm = 2,83cm
2 2

c) vzdálenost bodu C od přímky EF

E a F
H G

E F

D C

D C
A B
Hledaná vzdálenost je stranou obdélníku CDEF a také stěnovou úhlopříčkou krychle. Platí
tedy: C ↔ EF = u = a 2 = 4 2 cm = 5, 66cm .

Pedagogická poznámka: Poměrně překvapivé procento studentů má problémy s bodem b),

kde si nenakreslí samostatný obrázek podstavy a z průmětu krychle nepoznají, že
hledaná vzdálenost je polovinou úhlopříčky.

2
Př. 3: Je dán pravidelný čtyřboký hranol ABCDA’B’C’D’, AB = a = 4 cm ,
AA′ = v = 6 cm . Urči vzdálenost bodu B od přímky A’C’.

D’ C’ Z obrázku je vidět, že vzdálenost určíme

S pomocí rovnoramenného trojúhelníku A’C’B.
A’ S C’
A’
B’

C
D

A B
B

Abychom spočítali délku strany BS, musíme určit zbývající strany.

Stranu A’C‘ ze čtverce A’B’C’D’. Stranu A’B z trojúhelníka ABA’.
D’ a C’ A’

B’
A’
c 2 = a 2 + a 2 = 2a 2
c = 2a 2 = a 2 = A′C ′
A a B
c 2 = a 2 + v 2  c = a 2 + v 2 = A′B
Doplníme výsledky do obrázku.

3
 a 2 S Z pravoúhlého trojúhelníku A′SB .
A’ C’ 2

( )  2 
2
2 2 2
BS = A ' B − A ' S = a +v
2 2
−  a 
 2 
2 1 1
BS = a 2 + v 2 − a 2 = a 2 + v 2
2 2
a2 + v 2 1 2 2
BS = a +v
2
a2 + v 2

B
a2 42
Dosazení: BS = + v2 = + 6 2 cm = 6, 63cm
2 2

Př. 4: Je dán pravidelný čtyřboký hranol ABCDA’B’C’D’, AB = a = 4 cm ,

AA′ = v = 6 cm . Urči: a) vzdálenost bodu A od přímky BD‘,
b) vzdálenost bodu A‘ od přímky D′S BC .

a) vzdálenost bodu A od přímky BD‘

D’ C’

A’ B’

Příklad řešíme v obdélníku ABC’D‘.

P
D C

B
A

4
 D’ C’ Známe délky stran: AB = a , BC ' = a 2 + v 2
(stěnová úhlopříčka).
Vyjdeme z podobnosti trojúhelníků ABP a D′AB :
AP D′A D′A
=  AP = AB .
AB D′B D′B
Úhlopříčka obdélníku ABC’D‘:

( )
2
a +v
2 2 a +v
2 2
2 2 2
D′B = AB + D′A = a 2 + a2 + v2 = 2a 2 + v 2

D′B = 2a 2 + v 2
P Dosadíme délky stran:
D′A a a 2 + v 2
AP = AB = .
D′B 2a 2 + v 2
A B a a 2 + v2 4 42 + 62
a AP = = cm = 3,50 cm
2a 2 + v 2 2 ⋅ 42 + 62

b) vzdálenost bodu A‘ od přímky D′S BC

D’ C’

P
A’ B’

D C

SBC

A B
Příklad řešíme v obdélníku BCA’D‘: Známe délky stran:
• BC = a
• CD ' = a 2 + v 2 (stěnová úhlopříčka).
Vyjdeme z podobnosti trojúhelníků A′D′P a
D′S BC C :
A′P D′C
=
A′D′ D′S BC
D′C
A′P = A′D′
D′S BC
Ještě musíme dopočítat stranu D′S BC

5
 A’ a v trojúhelníku D′S BC C (přepona):
D’

( )
2
2 2 2
2
a
D′S BC = CD′ + S BC C = a2 + v2 + 
P 2
2 a 2 5a 2 + 4v 2
D′S BC = a 2 + v 2 + =
4 4
5a 2 + 4v 2 5a 2 + 4v 2
a +v
2 2 a2 + v 2 D′S BC = =
4 2

B SBC C

a 2 + v2 2a a 2 + v 2
Dosadíme do vztahu: A′P = a =
5a 2 + 4v 2 5a 2 + 4v 2
2
2a a 2 + v 2 2 ⋅ 4 42 + 62
Dosazení: A′P = = cm = 3,85cm
5a 2 + 4v 2 5 ⋅ 42 + 4 ⋅ 6 2

Poznámka: Body b) a c) je samozřejmě možné řešit místo v obdélnících pouze

v trojúhelnících ABD′ (případně A′D′S BC ).

Př. 5: Je dán pravidelný čtyřboký jehlan ABCDV, AB = a = 4 cm , SV = v = 5cm . Urči

vzdálenost vrcholu A od přímky CV.

V Vzdálenost určíme z rovnoramenného

trojúhelníku ACV.
V

P
D C

S
A B
A S C
Nejdříve vypočteme délky stran v trojúhelníku ACV.
Stranu AC ze čtverce ABCD: Stranu CV z pravoúhlého trojúhelníka SCV:

6
D C V

a
v

A B
a
c 2 = a 2 + a 2 = 2a 2
c = 2a 2 = a 2 = AC S C
a 2
2
2
2 a 2
2 2 2a
2
a 2 + 2v 2
CV = SC + SV =   + v =
2
+v =
2

 2  4 2
a 2 + 2v 2
CV =
2

a2 + 2v 2
2
P
v

A S C
a 2
Trojúhelníky ACP a VSC jsou si podobné.
AP SV
=
AC CV
SV
AP = AC
CV
Dosadíme vypočtené délky stran:
SV v 2 2av 2av
AP = AC =a 2 = =
CV a 2 + 2v 2 a 2 + 2v 2 a 2 + 2v 2
2
2av 2⋅ 4⋅5
Dosazení: AP = = cm = 4,92 cm
a 2 + 2v 2 4 2 + 2 ⋅ 52

7
Dodatek: Předchozí příklad můžeme spočítat také pomocí vzorce pro obsah trojúhelníku:
a ⋅ va b ⋅ vb
Platí: S = =  a ⋅ va = b ⋅ vb 
2 2
v našem trojúhelníku konkrétně: CV ⋅ AP = AC ⋅ SV 
AC ⋅ SV
AP = - stejný vztah, jaký jsme získali použitím podobnosti.
CV

Př. 6: Petáková:
strana 92/cvičení 17 f) h)
strana 92/cvičení 19 b) d)

Shrnutí: Vzdálenost bodu od přímky určujeme v rovině určené přímkou a bodem stejným
způsobem jako v planimetrii.