I.

MECHANIKA
TEORIE

1. Vektorová algebra, derivace a integrály.

Zápis vektoru:
pomocí sou adnic a ax , a y , az nebo analyticky a axi ay j az k

Velikost vektoru a zna íme a nebo a. Platí: a a a x2 a 2y a z2

Jestliže vektory a , b mají stejnou velikost i sm r a orientaci, platí a = b .

Jednotkovým vektorem nazýváme takový vektor, jehož velikost je rovna jedné. Jednotkový
vektor vektoru a budeme zna it ao . Platí tedy ao = 1.

Skalárním násobkem vektoru a libovolným reálným íslem

k 0, nazýváme vektor b = k a . Pro k > 0 jsou vektory a a b a
souhlasn orientované a pro k < 0 nesouhlasn orientované. a aao
ao
Absolutní hodnota vektoru b se rovná sou inu absolutních hod-
not reálného ísla k a vektoru a , tedy b k a . Obr. 1.1

Vektor a se nazývá opa ný vektor k vektoru a .

Každý nenulový vektor m žeme vyjád it jako skalární násobek jednotkového vektoru téhož
a
orientovaného sm ru a jeho absolutní hodnoty, tedy a = a a o nebo ao = . ( viz. obr. 1.1 )
a
Sou tem dvou vektor a , b je vektor c . Píšeme:
c = a + b = ax bx i ay by j az bz k

c a b
r c a b s a b r
c
b r
b c s
b a b
d b
a a
a d a b
Obr. 1.2
Sou et vektor grafickým zp sobem je znázorn n na obr. 1.2 .
P i s ítání vektor platí: a +b =b +a zákon komutativní
Velikost vektoru c = a + b se vypo ítá podle kosinové v ty

3
 c = a2 b2 2 ab cos .

Pro rozdíl vektor a , b platí: d = a b = a +( b)

Rozdíl vektor a , b tedy znázorníme tak, že ke koncovému
y
bodu vektoru a p ipojíme vektor b (obr. 1.2).
Pro sou adnice a x , a y , a z platí: ay . j

a x = a cos , a y = a cos az = a cos

Velikost vektoru a je a a x2 a y2 a z2 a x .i
a z .k
Sm rové kosiny vypo ítáme (obr. 1.3):
x
ax ay z Obr. 1.3
cos = , cos = ,
a x2 a y2 a z2 a x2 a y2 a z2
az
cos =
a x2 a 2y a z2

Násobení vektor

Skalární násobek vektoru

b ka ka x i ka y j ka z k

Skalární sou in dvou vektor

je definován jako skalár, který se rovná sou inu velikostí obou vektor a kosinu úhlu,
který tyto vektory svírají: ab ab cos
Vlastnosti skalárního sou inu: zákon komutativní ab ba
zákon distributivní a bc ac bc

Pro jednotkové vektory i , j , k ve sm ru sou adných os pravoúhlé sou adné soustavy platí:
ii jj kk 1

ij jk ki 0

Jsou-li vektory a , b vyjád eny analyticky, m žeme jejich skalární sou in psát

ab axi ay j az k . bx i by j bz k axbx a y by az bz

Pro kosinus úhlu, který vektory a , b svírají, platí

ab a x bx a y by a z bz
cos
ab a x2 a y2 a z2 bx2 b y2 bz2

4
Vektorový sou in dvou vektor
i j k
c a b
c a b ax ay az =
bx by bz
b
a
a y bz a z b y .i a z bx a x bz . j a xby a y bx .k

velikost vektoru c c a b ab sin , Obr. 1.4

kde a , b jsou velikosti vektor a , b a je úhel, který sví-

rají vektory a , b . Velikost vektorového sou inu se íseln rovná plošnému obsahu rovnob žní-
ka, sestrojeného z obou vektor .
Orientovaný sm r vektoru c je kolmý na rovinu, ur enou vektory a , b a mí í do toho polo-
prostoru, z n hož oto ení od a k b (o úhel menší než 180o) se d je v kladném smyslu , tj.proti
pohybu hodinových ru i ek (obr. 1.4)
Vlastnosti vektorového sou inu:
neplatí zákon komutativní: a b b a

platí zákon distributivní: a b c a b a c, a b c a c b c

pro jednotkové vektory i , j , k platí:

i i j j k k 0, i j k, j k i, k i j
Derivace funkce podle nezávislé prom nné je mezní hodnota pom ru p ír stk funkce a jejího
argumentu, jestliže se p ír stek argumentu blíží bez omezení k nule.
y f x x f x dy
y/ lim lim
x 0 x x 0 x dx
Derivace funkce podle nezávisle prom nné udává rychlost zm ny funkce vzhledem k ne-
závislé prom nné. Ur uje tedy nejenom okamžitou rychlost pohybu, ale rychlost p írodních jev
v bec, nap . rychlost ochlazování, zm ny elektrického proudu, chemických reakcí, rychlost
zm ny objemu p i stla ení a pod.
Uvedeme tabulku derivací vybraných funkcí.
funkce derivace funkce derivace

y xn y/ nxn 1
y ex y/ ex
y kf x , k konst. y/ kf / x y ln x 1
y/
x
y konst. y/ 0 y ux v x g x y/ u/ x v/ x g/ x

y sin x y/ cos x y uxvx y/ u/ x v x u x v/ x

y cos x y/ sin x ux u/ x v x u x v/ x
y y/
v x v2 x

5
Integrálem funkce f x se souhrnn nazývá více matematických objekt . Z hlediska pot eb
v rámci tohoto kurzu fyziky jsou nejd ležit jší tyto integrály:
1) Primitivní funkce k dané funkci f x (tzv. neur itý integrál funkce f x ).
2) Riemann v integrál funkce f x (tzv. ur itý integrál funkce f x ).
Primitivní funkce
Podle definice je primitivní funkcí k funkci f x taková funkce F x , pro kterou platí
/
F x f x . Je to tedy funkce, jejíž derivací je funkce f x .
Uvedeme tabulku neur itých integrál vybraných funkcí

funkce neur itý inte- funkce neur itý inte-

f x grál f x dx f x grál f x dx

xn xn 1 sin x cos x
n 1
kf x ,k konst . k f x dx cos x sin x

1 ln x ex ex
x

Pro ty funkce f x , pro které lze najít jejich primitivní funkci F x , se užívá k výpo tu
b
ur itého integrálu tohoto výsledku f x dx Fb F a .
a

Vektor jako funkce skalárního argumentu

Je-li vektor a funkcí asu t, znamená to, že tento vektor m ní s asem svou velikost a
sm r. Tuto závislost zapisujeme a a t . Analytické vyjád ení takového vektoru je

a ax t i ay t j az t k .

Derivaci vektoru a t podle prom nného skaláru definujeme

da t da x t da y t da z t
i j k.
dt dt dt dt
Pro derivaci skalárního a vektorového sou inu dvou vektor , jež jsou funkcí téhož skalá-
d da db
ru a a t , b b t , platí ab b a ,
dt dt dt

d da db
a b b a .
dt dt dt

Integrace vektoru a t : a t dt i a x t dt j a y t dt k a z t dt

6
2. Kinematika hmotného bodu.
Speciální p ípady pohybu:

K ivo arý pohyb hmotného bodu.

Poloha HB p i tomto pohybu je dána polohovým vektorem
r t xti yt j ztk
dr dx dy dz
Okamžitá rychlost: v i j k
dt dt dt dt
dv dvx dv y dvz
Okamžité zrychlení: a i j k
dt dt dt dt

a at an , a at2 a n2

dv d vx2 v y2 vz2
Te né zrychlení: at 0 0
dt dt
v2
Normálové zrychlení: an n0
R
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.22. a 2.23. ]

a) P ímo arý pohyb hmotného bodu.

Trajektorií je p ímka, sm r rychlosti pohybujícího se HB je stálý.

Platí: an o, a at , a má shodný sm r s v .
Sta í pro popis tohoto pohybu jedna osa sou adné soustavy ( obvykle x ).
dx
Platí: r = ( x, 0, 0 ), v = ( vx, 0, 0 ), a = ( ax, 0, 0 ), v = vx =
dt

p ímo arý pohyb rovnom rný

v = konst.
a=0
x = x0 + vt , kde x0 je po áte ní poloha bodu v ase t = 0
( resp. s = s0 + vt , kde s0 po áte ní dráha uražená do asu t = 0 )
Jestliže x0 = 0 ( resp. s0 = 0 ), pak platí: x = vt ( resp. s = vt )
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.5. a 2.6. ]

p ímo arý pohyb rovnom rn prom nný ( zrychlený nebo zpomalený )

a = konst.
v = v0 + at

7
 1 2 1
x = x0 + v0.t + at , ( resp. s = s0 + v0t+ at2 )
2 2
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.8.,2.9.,2.10.,2.11.,
2.12.,2.13., 2.14. a také i p íklad 2.15. ]
p ímo arý pohyb s prom nným zrychlením
a = f(t)
v = adt

x = vdt
t2

s= v t dt
t1

s
st ední ( pr m rná ) rychlost: vs
t
Minimální ( maximální ) rychlost HB hledáme jako extrém funkce v = v(t), tzn. že
první derivaci této funkce položíme rovnu nule a z této rovnice ur íme as, kdy je ve-
likost rychlosti extrémní. Zda jde o minimální i maximální rychlost ur íme podle
znaménka druhé derivace funkce rychlosti.
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.7.,2.15.,2.16.,
2.17.,2.18.,2.19.,2.20.,2.21. ]

b) Kruhový pohyb hmotného bodu.

Je to zvláštní p ípad rovinného k ivo arého pohybu. Trajektorií je kružnice, jejíž
polom r r je polom rem k ivosti R.
P i tomto pohybu je an = konst. a platí pro
d
úhlovou rychlost ,
dt
d
úhlové zrychlení ,
dt
v2 2
dále platí at r, an r .
r
Vztah mezi obvodovou a úhlovou rychlostí v= r .
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.36. a 2.37. ]

kruhový pohyb rovnom rný

= konst.
0 t

8
 2
2 f , kde T je perioda a f frekvence kruhového pohybu.
T
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.24.,2.25.,
2.26.,2.27.,2.28. ]
kruhový pohyb rovnom rn prom nný ( zrychlený nebo zpomalený )
= konst.

0 t
1 2
0 0 t t
2
[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.29.,2.30.,
2.31.,2.32.,2.33., 2.34.,2.35. ]
kruhový pohyb s prom nným úhlovým zrychlením
f t

dt

dt

[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 2.36. a 2.37. ]

3. Dynamika hmotného bodu.

Hybnost - vektorová míra pohybového stavu: p mv

dp d dv
Newton v zákon síly: F mv m ma
dt dt dt

Tíhová síla: G mg

Reakce od podložky i záv su: N

N
(viz obr. 3.1)
Síla smykového t ení: Ft kN
N
Pohybová rovnice: F ma
- p íklady pohybových rovnic viz obr. 3.2 G Obr. 3.1
G

[ pomocí uvedených vztah se eší v ásti I. p íklady 3.9. až 3.21. a 3.26. až 3.28. ]

9
P ÍKLADY

1. Vektorová algebra, derivace a integrály.

I.1.1.Ur ete výslednici:

a) sil F1 = 200 N, F2 = 120 N, F3 = 150 N, které p sobí na t leso v navzájem kolmých sm -
rech;
b) t í stejn velkých sil F = 120 N, které p sobí ve sm rech vzájemn odchýlených o 60°.
Jehlan 0ABC je tvo en 4 rovnostrannými trojúhelníky, p i emž vektory F1 a F2 leží
3
v rovin x,y a vektor F3 leží v rovin y,z. Výška v rovnostranném trojúhelníku v F .
2
[ a) Fv = 277,3 N b) Fv = 120. 6 N = 293,9 N ]
I.1.2.Jsou dány body A(2,-3,1) a B(8,3,-2). Ur ete:
a) polohové vektory bod A a B,
b) vektor vzdálenosti bodu A od bodu B,
c) vzdálenost bod A a B.
[ a) rA 2i 3 j k , rB 8i 3 j 2k b) rAB 6i 6j 3k c) rAB 9]

I.1.3.Jsou dány vektory a (1,3,-1), b (1,0,7). Ur ete sou et, rozdíl, skalární a vektorový sou in
obou vektor .
[ c a b 2i 3 j 6k , c a b 3 j 8k , c a .b 6 , c a b 21i 8 j 3k ]

I.1.4.Jsou dány vektory a a b . Ur ete jejich skalární sou in a úhel, který svírají. Dále ur ete je-
jich vektorový sou in a jeho velikost.
a) a (2,1,2), b (1,-1,4)
b) a (1,2,3), b (3,6,9)
[ a) c ab 9 , c a b 6i 6 j 3k , c 9
b) c ab 42 , c a b o, c 0 ]

I.1.5. Jsou dány vektory a = 0,1 i 4,2 j + 2,5 k , b = 6 i + 0,3 j 5 k . Vypo ítejte sou adni-
ce vektorového sou inu c a b .
[ c = 20,75 i + 15,5 j + 25,23 k ]

I.1.6.Najd te úhel, který svírají vektory a (2,1,2) a b (1, 1,4).

= 45° ]
I.1.7.Vypo ítejte úhel sev ený dv ma t lesovými úhlop í kami krychle.
= 109,47° ]
I.1.8.Ur ete plošný obsah trojúhelníka ABC, kde A(1,2,-4), B(3,-1,2), C(2,3,4).
[ S = 16 ]
I.1.9.Najd te velikost pravoúhlého pr m tu vektoru a (-1,-5,1) do sm ru vektoru b (-2,6,-3)
31
[- ]
7

14
I.1.10. Je dán prom nný vektor v (t) = 6t2 i + (2t 1) j + t3 k [ms-1, s]. Vypo ítejte velikost a
sm rové kosiny derivace tohoto vektoru pro obecný as t a pro dobu t = 2 s.
dv
[ 26,9 ms-2, cos = 0,892, cos = 0,074, cos = 0,446 ]
dt

I.1.11. Derivujte prom nný vektor r t 2t 2 i j 16t 6 k podle t. Vypo ítejte jednotkový vek-
tor r0 ve sm ru r .
dr ( t ) 2t 2 i j 16t 6 k
[ 4t i 96t 5 k , r0 ]
dt 4t 4 1 256t 12
2
I.1.12. Vypo ítejte integrál a( t )dt , jestliže vektor a má tvar a t t 2i j 2tk .
1
2
7
[ a( t )dt i j 3k c ]
1
3

I.1.13. Vypo ítejte integrál a t dt , jestliže vektor a má tvar a t sin ti cos tj k.

[ a t dt cos ti sin tj tk c ]

2. Kinematika hmotného bodu.

I.2.1.P i p ímo arém pohybu hmotného bodu je jeho poloha ur ena vztahy:
a) x(t) = 2t + 5 b) x(t) = 3t3 – t + 3 c) x(t) = 5t2 d) x(t) = 10 – t
Který z t chto vztah popisuje pohyb rovnom rný, který rovnom rn prom nný a který ne-
rovnom rný?
I.2.2.Na obr. 2.1 jsou nakresleny grafy závislosti dráhy na ase t ech
hmotných bod . s
a) Jaký pohyb koná každý hmotný bod? 1
b) Vysv tlete polohy pr se ík graf s osami s a t. 3
c) Co ur ují pr se íky graf ? 2
d) Který hmotný bod má nejv tší rychlost? O
t
Obr. 2.1

I.2.3.Na obr. 2.2 jsou grafy závislosti zrychlení na ase pro ty i hmotné body. Jaké pohyby ko-
nají tyto hmotné body?

a a a a

t t t t
a) b) c) d)
Obr. 2.2

I.2.4.Kdy p i p ímo arém rovnom rn zrychleném pohybu hmotného bodu se dráha uražená
hmotným bodem za první sekundu íseln nerovná polovin zrychlení?

15
I.2.5.Bombardovací letoun letí rychlostí 1080 kmh-1. Za 3 minuty po jeho pr letu nad letišt m
startuje stíhací letoun. Jakou pr m rnou rychlostí musí stíha let t, aby dostihl bombardér
za 5 minut?
[ v = 480 ms-1 ]
I.2.6.Nákladní automobil o délce 6 m jede rychlostí 66 kmh-1. P edjíždí ho motocykl, který jede
rychlostí 72 kmh-1. P edjížd ní za íná 16 m za autem a kon í 18 m p ed autem. Jak velkou
dráhu urazí motocykl p i p edjížd ní a jak dlouho trvá p edjížd ní?
[ s = 480 m, t = 24 s ]
I.2.7.Ur ete pr m rnou rychlost pohybu v t chto p ípadech:
a) Auto se pohybuje polovinu asu rychlostí 60 kmh-1 a druhou polovinu asu rychlostí
80 kmh-1.
b) Traktor jel 20 minut rychlostí 3,6 kmh-1, 40 minut rychlostí 7,2 kmh-1 a 60 minut rych-
lostí 10,8 kmh-1.
c) Auto se pohybuje do kopce rychlostí 60 kmh-1. Na vrcholu se obrátí a stejnou tra sm -
rem dol projede rychlostí 80 kmh-1.
d) První t etinu dráhy pojede auto rychlostí 15 kmh-1, druhou t etinu rychlostí 30 kmh-1 a
poslední t etinu rychlostí 90 kmh-1.
[ a) v = 70 kmh-1 b) v = 8,4 kmh-1 c) v = 68,57 kmh-1 d) v = 27 kmh-1 ]
I.2.8.Motocykl se rozjíždí z klidu se stálým zrychlením a za 16 s dosáhne rychlost 72 kmh-1. Ja-
kou dráhu urazí za tuto dobu?
[ s = 160 m ]
I.2.9.Automobil, který jel rychlostí 54 kmh-1, zvýšil na p ímé silnici rychlost na 90 kmh-1 a p i-
tom ujel dráhu 200 m. Vypo t te zrychlení automobilu za p edpokladu, že jeho pohyb byl
rovnom rn zrychlený.
[ a = 1 ms-2 ]
I.2.10. Z téhož místa vyjedou za sebou v asovém odstupu 20 s dv auta. Pohybují se rovnom r-
n zrychlen . První má po áte ní rychlost 25 ms-1 a zrychlení 0,5 ms-2, druhé má po áte ní
rychlost 10 ms-1 a zrychlení 2,5 ms-2. Za jakou dobu se ob auta potkají?
[ Auta se potkají za 60 s po výjezdu prvního auta ]
I.2.11. Auto se pohybuje stálou rychlostí 72 kmh-1. Za ne brzdit (pohyb rovnom rn zpomale-
ný) a zastaví se
a) za 30 s ,
b) na dráze 120 m.
Ur ete zpožd ní v t chto dvou p ípadech.
[ a = 0,67 ms-2, a = 1,67 ms-2 ]

I.2.12. Nákladní automobil, který jede rychlostí 5 ms-1, ztrojnásobí svou rychlost b hem 20 s.
Ur ete zrychlení automobilu (jeho pohyb byl rovnom rn zrychlený) a dráhu, kterou ujel
automobil za tuto dobu.
[ a = 0,5 ms-2, s = 200 m ]
I.2.13. Letadlo se zvedlo z rozjezdové plochy, když urazilo dráhu 600 m. Jaké bylo jeho zrych-
lení, které pokládáme za konstantní, jestliže v okamžiku, kdy se vzneslo, m lo rychlost 80
ms-1? Jak dlouho trval pohyb letadla po rozjezdové dráze?
[ a = 5,33 ms-2, t = 15 s ]
I.2.14. Sprinter ub hl 100 m za 10 s. Prvních 20 m b žel rovnom rn zrychlen a zbytek dráhy
stálou rychlostí. Ur ete zrychlení a nejv tší rychlost sprintera.
[ a = 3,6 ms-2, v = 12 ms-1 ]

16
I.2.15. Poloha hmotného bodu, který se pohybuje ve sm ru osy x, je dána vztahem
x = 10t2 – 5t [ m, s ].
Ur ete:
a) rychlost a zrychlení hmotného bodu,
b) po áte ní rychlost,
c) as, kdy je rychlost hmotného bodu nulová,
d) v jakém ase a jakou rychlostí prochází hmotný bod po átkem.
[ a) v = 20t = 5, a = 20 ms-2 b) v0 = - 5 ms-1 c) t = 0,25 s d) t1 =0 s, v1 = - 5 ms-1,
t2 =0,5 s, v2 = 5 ms-1]
I.2.16. Terénní automobil se rozjíždí z klidu se zrychlením, které roste z nuly rovnom rn s a-
sem. Ur ete rychlost a dráhu v ase 6 s, kdy zrychlení má velikost 2,4 ms-2.
[ v = 7,2 ms-1, s = 14,4 m ]
I.2.17. Hmotný bod se pohybuje podél osy x se zrychlením, které závisí na ase podle vztahu
a = 3t .
Ur ete dráhu, kterou urazí hmotný bod od konce druhé do konce šesté sekundy. V ase
t = 0 s je v0 = 2 ms-1 a x0 = 0 m.
[ s = 112 m ]
I.2.18. Rychlost hmotného bodu, který se pohybuje podél osy x, je popsána funkcí
v(t) = 8 + 2t2 [ms-1, s].
V ase t = 0 s je poloha bodu x(0) = 20 m. Ur ete:
a) funkce zrychlení a polohy bodu v libovolném okamžiku
b) po áte ní rychlost bodu,
c) polohu v ase 3 s.
[ a) a(t) = 4t, x(t) = 0,67t3 + 8t + 20 b) v(0) = 8 ms-1 c) x(3) = 62 m ]
I.2.19. Pro rychlost p ímo a e se pohybující ástice platí závislost
v(t) = 9t2 – 6t + 3 [ ms-1, s ].
a) Jakou dráhu urazí ástice v asovém intervalu od 2 s do 5 s?
b) Kdy je zrychlení ástice nulové a jaká je rychlost v tomto okamžiku?
c) Jaké je zrychlení ástice v ase 7 s?
d) Ve kterém okamžiku je ástice v klidu?
4 11
[ a) s = 276 m b) t = s, v = ms-1 c) a = 118 ms-2 d) ástice je vždy v pohybu ]
9 9
I.2.20. Hmotný bod se pohybuje tak, že jeho sou adnice x t 4t t 2 . Ur ete:
a) jeho okamžitou rychlost obecn a v ase t = 3 s,
b) délku dráhy od za átku do konce t etí sekundy pohybu,
c) pr m rnou rychlost v tomto asovém intervalu.
[ a) v t 4 2t , v 3 = 2 ms-1, b) s = 5 m, c) v 1, 6 ms-1 ]
I.2.21. Pohyb ástice po p ímce je popsán závislostí x-ové sou adnice trajektorie na ase
1
x(t) = t3 –2t2 + 8t – 7,5 [ m, s ].
6
a) Jakou dráhu urazí ástice v asovém intervalu 0, 3 s?
b) Jaká je její po áte ní rychlost?
c) Jaká je její rychlost v ase 8 s?
d) Jaké je její po áte ní zrychlení?
e) Ve kterém okamžiku je zrychlení nulové?
f) Ve kterém okamžiku je rychlost nulová?
g) Na rtn te grafy závislosti rychlosti a zrychlení na ase?
[a) s = 10,5 m b) v0 = 8 ms-1 c) v(8) = 8 ms-1 d) a0 = – 4 ms-2 e) t = 4 s f) t = 4 s ]

17
I.2.22. Závislost x-ové sou adnice trajektorie na ase p ímo a e se pohybující ástice se dá vyjá-
d it funkcí
x(t) = t3 – 4t2 + 10t + 1 [ m, s ].
Najd te rychlost a zrychlení v ase t = 0 s, t = 1 s a t = 2 s. Ur ete nejmenší rychlost ásti-
ce.
[ v(0) = 10 ms-1, v(1) = 5 ms-1, v(2) = 6 ms-1, a(0) = – 8 ms-2, a(1) = – 2 ms-2,
14
a(2) = 4 ms-2, vmin = ms-1 ]
3
I.2.23. Polohový vektor pohybující se ástice je dán funkcí
t3
r (t) = – i – j t2 + k (2t + 5) [ m, s ].
3
Ur ete:
a) Polohu ástice v ase 3 s, vzdálenost tohoto místa od po átku a sm rové kosiny poloho-
vého vektoru v tomto okamžiku.
b) Vektor rychlosti a jeho velikost v ase 3 s.
c) Vektor zrychlení, jeho velikost a velikost te ného zrychlení v ase 3 s.
d) Normálové zrychlení a polom r k ivosti v ase 3 s.
e) Délku dráhy mezi okamžiky 3 s a 6 s.
f) Parametrické rovnice dráhy (parametrem je as).
[ a) r (3) = – 9 i – 9 j +11 k , r(3) = 16,8 m, cos 1 = 0,535, cos 2 = 0,535,
cos 3 = 0,654 b) v (t) = – t2 i – 2t j + 2 k , v(3) = 11 ms-1 c) a (t) = – 2t i – 2 j ,
a(3) = 6,32 ms-2, at(3) = 6 ms-2 d) an = 2 ms-2, (3) = 60,5 m e) s = 69 m
t3
e) x(t) = – , y(t) = – t2, z(t) = 2t + 5 ]
3
I.2.24. Je dán polohový vektor r (t) jako funkce asu. Ur ete vektor rychlosti a jeho velikost,
vektor zrychlení a jeho velikost, te né a normálové zrychlení. ešte obecn a pak pro t = 1
s pro dva p ípady:
a) r (t) = t2 i – 2t j
b) r (t) = 3t2 i – 4t2 j
[ a) v (1) = 2 i – 2 j , v(1) = 2 2 , a (1) =2 i , a(1) = 2 ms-2, at(1) = 2 ms-2,
an(1) = 2 ms-2, b) v (1) = 6 i – 8 j , v(1) = 10 ms-1, a (1) = 6 i – 8 j , a(1) = 10 ms-2,
at(1) = 10 ms-2, an(1) = 0 ms-2].
I.2.25. ástice se pohybuje po kružnici o polom ru 2 m s konstantní úhlovou rychlostí 10 s-1.
Ur ete:
a) periodu a frekvenci pohybu,
b) normálové zrychlení ástice.
[ T = 0,628 s, f = 1,59 Hz, an = 200 ms-2 ]
I.2.26. Ur ete úhlovou rychlost otá ivého pohybu:
a) Zem kolem své osy,
b) Zem kolem Slunce,
c) hodinové ru i ky,
d) minutové ru i ky.
[ = 7,27.10-5 s-1, = 2,00.10-7 s-1, = 1,45.10-4 s-1, = 1,75.10-3 s-1 ]
I.2.27. Hrot minutové ru i ky v žových hodin má rychlost 1,5 mms-1. Ur ete délku ru i ky.
[ r = 0,86 m ]
I.2.28. Kolik je hodin, když mezi 12. a 13. hodinou svírají ob ru i ky pravý úhel?
[ 12 h 16 min 18 s ]

18
I.2.29. Ur ete obvodovou rychlost a normálové zrychlení t lesa, které leží na povrchu Zem :
a) na rovníku,
b) v míst zem pisné ší ky 50°.
[ a) v = 464 ms-1, an = 0,0337 ms-2 b) v = 298 ms-1, an = 0,0217 ms-2 ]
I.2.30. ástice se pohybuje z klidu po kružnici o polom ru 0,2 m s konstantním úhlovým zrych-
lením 2 s-2. Ur ete te né, normálové a celkové zrychlení ástice v ase 4 s. Kolikrát se ás-
tice oto í za tuto dobu?
[ at = 0,4 ms-2 , an = 12,80 ms-2 , a = 12,81 ms-2 , n = 2,56 ]
I.2.31. Hmotný bod se pohybuje po kružnici o polom ru 20 cm s konstantním te ným zrychle-
ním 5 cms-2. Za jak dlouho od po átku pohybu bude normálové zrychlení rovné te nému?
[t=2s]
I.2.32. Kolo se roztá í z klidu rovnom rn zrychlen a vykoná b hem druhé sekundy 16 otá ek.
Ur ete úhlové zrychlení kola.
[ 67 s-2 ]
I.2.33. Kolo, které se otá í s frekvencí 1500 otá ek za minutu, se bržd ním rovnom rn zpoma-
lovalo a zastavilo se za dobu 30 s. Ur ete úhlové zrychlení a po et otá ek od okamžiku,
kdy za alo brzdit, do zastavení kola.
[ = 5,23 s-2, n = 375 ]
I.2.34. Kolo se otá í z klidu s konstantním úhlovým zrychlením 314 s-2. Ur ete úhlovou rychlost
kola po 16 otá kách.
[ = 251 s-1 ]
I.2.35. Hmotný bod se pohybuje po kružnici o polom ru 10 cm s konstantním te ným zrychle-
ním. Najd te normálové zrychlení hmotného bodu v ase 20 s od po átku pohybu, je-li
známo, že po pátém ob hu byla obvodová rychlost 10 cms-1.
[ an = 1 ms-2 ]
I.2.36. Najd te úhlové zrychlení kola otá ejícího se rovnom rn zrychlen . Je známo, že za dobu
2 s od za átku pohybu svírá vektor rychlosti a zrychlení úhel 60o.
[ = 0,433 s-2 ]
I.2.37. Kolo o polom ru 0,1 m se otá í tak, že úhel oto ení závisí na ase podle vztahu
t) = t3 + 2t + 5 [ rad, s ]
Pro body na obvodu kola ur ete:
a) úhlovou a obvodovou rychlost,
b) úhlové, te né a normálové zrychlení.
ešte obecn a pak pro as 1 s.
[ = 5 s-1 , v = 0,5 ms-1 , = 6 s-2 , at = 0,6 ms-2 , an = 2,5 ms-2 ]

Úhlové zrychlení otá ející se ástice závisí na asu podle vztahu

(t) = 20t3 – 12t2 [ s-2, s ]
Ur ete úhlovou rychlost a úhel oto ení v ase 1 s, jestliže v ase t = 0 s je s-1 a

[ (1) = 3 s-1, 2 rad ]

I.2.39. Dva kotou e vzdálené od sebe 0,5 m se otá ejí na spole né ose s frekvencí 25 Hz. St ela
letící rovnob žn s osou prorazila oba kotou e tak, že pr vodi e pr st el svírají úhel
22,5°. Jaká je rychlost st ely?
[ v = 200 ms-1 ]

19