Teoretické základy informatiky – cvičení 1

Množiny a relace. Grafy.

Množiny a relace

Množina je přesně vymezený soubor vzájemně odlišitelných prvků.

 otázka, zda prvek náleží množině, či ne, musí být jednoznačně zodpověditelná
 každý prvek může být prvkem množiny, nebo ne
 prvek nemůže být prvkem množiny vícekrát

Příslušnost prvku k množině

 prvek a je prvkem množiny A: aA

 prvek a není prvkem množiny A: aA

Prázdná množina - 

 množina, která neobsahuje žádné prvky

Mohutnost (konečné) množiny

 počet prvků (konečné) množiny

Operace s množinami
Totožné množiny

 A=B jestliže (x  A  x  B) a (x  B  x  A)
 AB jestliže existuje xBaxA

Podmnožina (množinová inkluze) 

o AB je-li x  A pak je x  B

Vlastní podmnožina

o AB a BA

Průnik množin 

o AB jestliže xAaxB

Sjednocení množin 

o AB jestliže x  A nebo x  B

Rozdíl množin ,

o A  B (A  B) jestliže x  A a x  B

Kartézský součin množin 

o AB množina uspořádaných dvojic (x , y) kde x  A a x  B

Relace
Relace mezi množinami A1, A2, …, An je jakákoliv podmnožina kartézského součinu A1xA2x…xAn

o unární relace – vlastnost prvku – R a

o a  A, R  A
 binární relace – vztah mezi dvěma prvky – a R b
o a,b  A, R  A x A

Vlastnosti relací
Reflexivní relace: pro každé x z A platí xRx

Symetrická relace: pro každá x,y z A platí: pokud x R y, pak y R x

Tranzitivní relace: pro každá tři x,y,z z A platí: pokud x R y a y R z, pak x R z

Nesymetrická relace: existuje alespoň jedna dvojice x,y z A taková, že x R y, ale ne y R x (opak
symetričnosti)

Antisymetrická relace: pro každé x,y z A platí: pokud x R y a y R x, pak x = y

Asymetrická relace: pro každé x,y z A platí: pokud x R y, pak není y R x

Úplná relace: pro každá dvě x,y z A je buď x R y, nebo y R x

Slabě úplná relace: pro každá dvě různá x,y z A je buď x R y, nebo y R x

Ekvivalence – relace, která je: reflexivní, symetrická a tranzitivní

Příklad 1

Předpokládejme množinu X ={a, b, c, d, e}, a relaci R  XX. Znázorněte relaci graficky a rozhodněte,
jaké má vlastnosti (symetrická / reflexivní / transitivní):

a) R={(a, a), (b, b), (c, c), (d, d), (e, e), (a, b), (b, c), (a, c), (c, b), (d, a), }
b) R={(c, b), (b, a), (e, a), (c, d), (d, e), (c, e)}
Příklad 2

Příklad 3
Grafy

Graf
Graf je dvojice množin (V, E), kde V={v1, . . . , vn} je množina vrcholů (uzlů) a E={e1, . . . , em} je množina
hran.
 Každá hrana ei = (vj, vk) je uspořádaná dvojice uzlů z V. Říkáme, že hrana ei vychází z uzlu vj a
končí v uzlu vk . Jedná se o orientovaný graf
 Každá hrana ei ={vj, vk} je množinou vrcholů – jedná se o neorientovaný graf

Sled v grafu
Sled v grafu je posloupnost hran (vi, vj), (vj, vk), . . . , (vm, vn) s krajními uzly vi a vn, kdy se grafem
libovolně souvisle pohybujeme z uzlu vi do uzlu vn. Počet hran ve sledu udává délku sledu.

Cesta v grafu
Cesta (tah) v grafu je sled, ve kterém se neopakuje žádná hrana (uzel se opakovat může). Jednoduchá
cesta je sled, ve kterém se neopakuje ani žádný vrchol.

Cyklus v grafu
Cyklus s bází v0 je cesta, která začíná a končí ve vrcholu v0. Cyklus s bází v0, ve kterém se neopakuje
žádný vrchol, se nazývá jednoduchý.

Smyčka
Hrana začínající a končící v témž vrcholu se nazývá smyčka, neboli cyklus s délkou jedna.

Prostý graf
V prostém grafu může mezi vrcholy vést buď jedna hrana, nebo žádná hrana, tj. jedná se o graf,
který neobsahuje rovnoběžné hrany (neorientované nebo orientované). U grafu, který prostý není,
může vrcholy spojovat více různých hran.

 Neorientovaný graf (obsahující neorientované hrany) i orientovaný graf (obsahující pouze

orientované hrany) může (ale nemusí) být prostý.
 Odstraněním orientace hran u prostého orientovaného grafu nemusíme vždy dostat prostý
neorientovaný graf.

Souvislý graf
Souvislý graf je graf, u kterého jsou z libovolného vrcholu dostupné všechny jeho vrcholy, tj. mezi
libovolnou dvojicí vrcholů existuje sled. Každý vrchol lze tedy s libovolným jiným vrcholem spojit
neorientovanou (resp. orientovanou) cestou.

 Slabě („obyčejně“) souvislý orientovaný graf je graf, kde každý vrchol lze spojit s jiným
vrcholem neorientovanou tak, jako bychom odstranili orientaci hran tohoto orientovaného
grafu
 Silně souvislý orientovaný graf je graf, kde pro každou dvojici vrcholů u a v existuje spojení
(sled) jak z vrcholu u do v, tak z v do u.
Les
Les je prostý neorientovaný nebo orientovaný graf, který neobsahuje cyklus.

Strom
Strom je (slabě) souvislý orientovaný nebo neorientovaný graf, který neobsahuje cyklus a který má
jeden vrchol označený jako kořen takový, že z něj vede právě jedna cesta ke každému jinému vrcholu
– jedná se tedy o souvislý les.
 Vrcholy, ze kterých nevychází žádná hrana, se nazývají listy.

Kostra grafu
Kostra (slabě) souvislého grafu (napnutý strom) je jeho podgraf, který obsahuje všechny jeho vrcholy
a vznikl pouze případným vynecháním některých hran, který je stromem.

 Každý (slabě) souvislý graf má kostru, může jich mít více.

 U grafů ohodnocených čísly je často hledání kostry s minimálním součtem ohodnocení
důležitou úlohou.

Příklad 4

Nakreslete neorientované grafy, které jsou popsány následujícími množinami vrcholů (V) a
hran (H). U každého grafu rozhodněte, zda se jedná o prostý graf / souvislý graf / les / strom.
a) V = {u, v, w, x}, H = {uv, vw, wx, vx}
b) V = {1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8}, H = {12, 22, 23, 32, 34, 35, 67, 68, 78}
c) V = {n, p, q, r, s, t}, H = {np, nq, nt, rs, rt, st, pq, qn}

Příklad 5

Grafy z předchozího příkladu (Příklad 4) chápejte jako orientované. Zhodnoťte, které z nich jsou nyní
prostý graf / souvislý graf / les / strom.

Příklad 6

Mějme množinu uzlů {r, s, u, v, w, x, y} zobrazeného prostého grafu. Doplňte následující

tvrzení pojmy sled / tah(cesta) / jednoduchá cesta:
a) w v y x v u r s je ____ délky __ mezi w a s
b) v x v u r je ____ délky __ mezi v a r
c) u v y x v w je ____ délky __ mezi u a w
d) r u v w y je ____ délky __ mezi r a y
Příklad 7

V následujícím orientovaném grafu vyznačte (je-li to možné):

a) sled délky 7 z vrcholu u do vrcholu w
b) (jednoduchý) cyklus délky 1, 2, 3, 4
c) jednoduchou cestu s maximální délkou

Příklad 8

K následujícím grafům A, B, C a D najděte jejich kostru(y), je-li to možné:

z A B C
u r u
u x w

y s t v
t w x
v w
v s
y
v
D x
w y

u z
t