4ST201 Statistika

3. cvičení

Jiří Novák
ZS 2020/2021
 STATISTIKA 4ST201 - CVIČENÍ

Doplňkový materiál ke cvičení ze 4ST201.

Tyto slidy berte pouze jako doplňkový materiál

– není v nich obsaženo zdaleka všechno, co byste měli umět.
Dalším studijním materiálem je také učebnice, cvičebnice a
poznámky z přednášek a cvičení!

2
 Základní informace
• Ing. Jiří Novák

• email: xnovj159@vse.cz

• konzultační hodiny: pondělí 09:00 – 11:00 (jinak dle dohody)

• materiály ke cvičení: e-mail / Dokumentový server

• web Katedry statistiky a pravděpodobnosti:

– http://kstp.vse.cz/

• web předmětu:
– https://kstp.vse.cz/predmety-4st201-4st210-a-4st204/
3
 Plán cvičení
1. Úvod, popisná statistika
2. Popisná statistika
3. Míry variability, pravděpodobnost
4. Pravděpodobnost, náhodné veličiny a jejich charakteristiky
5. Pravděpodobnostní rozdělení
6. TEST, odhady parametrů
7. Testování hypotéz
8. Chí-kvadrát test dobré shody , kontingenční tabulky, ANOVA
9. Regrese
10. Regrese, korelace
11. TEST, časové řady, bazické a řetězové indexy
12. Časové řady
13. Indexní analýza
4
 Opakování - Míry variability

(Klasický) rozptyl Výběrový rozptyl

n
1
sx =  ( xi − x )
n
1
s 'x =  ( xi − x )
2 2 2 2

n i =1 n − 1 i =1

5
 Opakování - Míry variability
• Absolutní
– Rozptyl –> průměrná kvadratická odchylka od průměru
• (Klasický) rozptyl – známe všechny hodnoty všech jednotek (v každém městě žije pouze 10 obyvatel)
1 n
s =  ( xi − x ) 2
2
x
n i =1
• Výběrový rozptyl – známe pouze některé hodnoty ze souboru (v každém městě je víc jak 10 obyvatel)
n
1
s '2x =  i
n − 1 i =1
( x − x ) 2

– Směrodatná odchylka – je druhá odmocnina z rozptylu sx s 'x

– Variační rozpětí – nejvyšší hodnota mínus nejnižší R = xmax − xmin
• Relativní sx s 'x
– Variační koeficient
Vx = V 'x =
x x
• směrodatná odchylka dělená průměrem („relativní směrodatná odchylka“)

6
Rozklad rozptylu
meziskupinový x vnitroskupinový

• Máme informace o
– skupinových četnostech ni
– skupinových průměrech xi
– skupinových rozptylech s 2
ix

• Celkový rozptyl

Vnitroskupinový Meziskupinový
rozptyl rozptyl
7
 Rozklad rozptylu
• Obchodní řetězec odebírá určitý výrobek, jehož cena v průběhu
roku sezónně kolísá, od dvou stálých dodavatelů (A a B).
• Průměrná cena za celý rok od dodavatele A je 9 CZK, její
směrodatná odchylka činí 2 CZK, od dodavatele A se nakoupilo 1000
kusů.
• U dodavatele B činí průměrná cena 10 CZK při směrodatné odchylce
1 CZK, nákup od dodavatele B byl 4000 kusů.

• Určete
a.) variační koeficient vyjadřující variabilitu kolísání nákupní ceny
během roku souhrnně za oba dva dodavatele dohromady.

b.) zjistěte, zda se na celkové variabilitě nákupní ceny větší měrou

podílí průběžné sezónní kolísání cen výrobku u jednotlivých dodavatelů
v rámci roku nebo zda jsou důležitější rozdíly mezi průměrnými cenami
jednotlivých dodavatelů.
8
 Výpočet měr variability
• Pokud místo skupinových absolutních četností ni máme k dispozici
skupinové relativní četnosti pi, používáme pro výpočet celkového
rozptylu místo vzorce

vzorec

• Výpočet rozptylu z variačního koeficientu a průměru

s = (Vx  x )
2 2
x

• resp. sm. odchylky z variačního koeficintu a průměru

sx = Vx  x
9
 Výpočet měr variability
z relativních četností

• Vypočítejte míry variability (rozptyl, směrodatnou odchylku),

jestliže jsou údaje z předešlého příkladu zadány v relativních
četnostech a známy pro celé město (jaký rozptyl?).
Levicov

1/10 obyvatel má příjem 18 000 Kč

2/10 obyvatel má příjem 19 000 Kč
4/10 obyvatel má příjem 20 000 Kč
2/10 obyvatel má příjem 21 000 Kč
zbytek obyvatel má příjem 22 000 Kč

10
 Pravděpodobnost – základní pojmy
• Náhodný pokus - pokus, jehož výsledek není jistý i při dodržení stejných podmínek, tj. jehož výsledek
závisí na náhodě (např. hod kostkou/mincí).

• Náhodný jev - výsledek náhodného pokusu (např. na kostce padla šestka). Značíme velkými písmeny,
např. A, B atd. Po provedení náhodného pokusu můžeme o náhodném jevu říci zda nastal nebo nenastal.

• Pravděpodobnost nastání náhodného jevu A – značíme jako P(A).

• Jev jistý (značíme jako E) - Jev, jež nastane vždy, tj. při každém opakování náhod. pokusu (např. na
kostce padne nějaké číslo z 1, 2, 3, 4, 5, 6), P(E) =1

• Jev nemožný (označíme jako Ø) - Jev, jež nikdy nenastane (např. na kostce padne číslo 7), P(Ø) = 0

• Elementární jev - náhodný jev, který již nelze dále rozložit (Elementární jev nelze vyjádřit jako sjednocení
dvou jevů, viz. dále)
– Jev A = na kostce padne sudé číslo
– Jev B = na kostce padne 2

• Doplňkový (opačný) jev k jevu A (značíme Ā)

– Jev Ā nastane právě, když nenastane jev A, P(Ā) = 1 – P(A) 11
Operace s náhodnými jevy

12
 Operace s náhodnými jevy
- procvičení
Jednou hodíme klasickou hrací kostkou.
Znázorněte pomocí Vennových diagramů následující jevy:

a) jev A spočívající v padnutí šesti teček a jev B spočívající v padnutí

sudého počtu teček

b) jev A spočívající v padnutí šesti teček a jev B spočívající v padnutí

sudého počtu teček dělitelných třemi

c) jev A znamená padnutí sudého počtu teček a jev B padnutí pěti

nebo šesti teček a jev C spočívající v padnutí šesti teček

d) jev D spočívající v padnutí více než šesti teček

13
 Definice pravděpodobnosti
• KLASICKÁ DEFINICE PRAVDĚPODOBNOSTI
– říká, že pravděpodobnost nějakého jevu je rovna podílu počtu výsledků,
jež jsou danému jevu příznivé, ku celkovému (konečnému) počtu
výsledků, jež jsou apriori stejně pravděpodobné.

• STATISTICKÁ DEFINICE PRAVDĚPODOBNOSTI

– říká, že pravděpodobnost nějakého jevu je relativní četností výskytu
tohoto jevu v souboru o velké velikosti (v limitě blížící se k nekonečnu).

14
 Definice pravděpodobnosti
• KLASICKÁ DEFINICE PRAVDĚPODOBNOSTI
– říká, že pravděpodobnost nějakého jevu je rovna podílu počtu výsledků, jež jsou
danému jevu příznivé, ku celkovému (konečnému) počtu výsledků, jež jsou
apriori stejně pravděpodobné.

• Pravděpodobnost jevu A je číslo definované jako

– Kde n je počet všech možných výsledků
– m je počet příznivých výsledků jevu A

• Příklad:
– Jaká je pravděpodobnost, že při hodu dvěma stejnými
kostkami padne v součtu číslo 8?

15
Klasická definice pravděpodobnosti
- procvičení

a) Pokud pravděpodobnost nákazy nemocí činí 20 lidí ze 100, jaká tomu

odpovídá pravděpodobnost nákazy touto nemocí?

16
Klasická definice pravděpodobnosti
- procvičení

b) Představte si, že bychom tisíckrát hodili spravedlivou, šestistěnnou hrací

kostkou. V kolika z těchto 1000 hodů si myslíte, že by na kostce padlo sudé
číslo (tedy 2, 4 nebo 6)?

17
Klasická definice pravděpodobnosti
- procvičení

c) Šance na výhru sto korun ve Sportce při zakoupení sázecího lístku je 1 %

Jaký je váš nejpřesnější odhad počtu lidí, kteří vyhrají 100 Kč, pokud 10 000
lidí koupí ve Sportce po jednom sázecím lístku?

18
 Definice pravděpodobnosti
• STATISTICKÁ DEFINICE PRAVDĚPODOBNOSTI
– říká, že pravděpodobnost nějakého jevu je relativní četností výskytu tohoto jevu
v souboru o velké velikosti (v limitě blížící se k nekonečnu).
• viz též dále v průběhu semestru: Zákon velkých čísel

• Příklad:
– Házeli bychom dvěma kostkami např. 10 000 krát a sledovali bychom
postupně relativní četnost výskytu jevu A (součet na obou kostkách = 8)

– Jaká by byla relativní četnost výskytu sledovaného jevu kdybychom

pokus opakovali nekonečně krát?
→ Excel
19
Pravidlo o násobení pravděpodobností

• Příklad nezávislých jevů při hodu dvěma kostkami:

– A = na první kostce padne 1, B = na druhé kostce padne 1.

• Příklad závislých jevů při hodu dvěma kostkami:

– A = na první kostce padne 1, B = součet na obou kostkách bude 10.
• ………………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………

20
 Pravidlo o sčítání pravděpodobností

• plocha průniku je při součtu P(A)+P(B)

započítána 2x, proto jí musíme 1x odečíst

• pokud jevy A a B nemají průnik, nazýváme je neslučitelné

(disjunktní)
– pokud jevy A a B jsou neslučitelné, přechází pravidlo o sčítání PP. na:

21
 Pravidlo o sčítání pravděpodobností

• Příklad neslučitelných jevů při hodu jednou kostkou:

– A = padne liché číslo

– B = padne sudé číslo

• Příklad jevů, které nejsou neslučitelné při hodu jednou kostkou:

– A = padne některé z čísel {1, 2, 3 nebo 4}

– B = padne 4, 5 nebo 6

22
 Příklad – hod dvěma kostkami
• Jaká je pravděpodobnost, že při hodu dvěma kostkami padne:
– a) na obou kostkách šestka
– b) alespoň jedna šestka
– c) právě jedna šestka
– d) žádná šestka
– e) na obou kostkách sudé číslo

Jev A . . . padla šestka na první kostce

Jev B . . . padla šestka na druhé kostce
Jev C . . . padlo sudé číslo na první kostce
Jev D . . . padlo sudé číslo na druhé kostce
23
 Statistická definice – příklad
• Z publikací Českého statistického úřadu byl převzat počet narozených
chlapců a děvčat v letech 1990 – 1997. Vypočítejte přibližnou
pravděpodobnost, že narozené dítě bude chlapec a přibližnou
pravděpodobnost, že narozené dítě bude děvče.

Absolutní četnosti
Rok
Chlapci Děvčata Celkem
1990 67 234 63 860 131 094
1991 66 895 62 955 129 850
1992 62 946 59 196 122 142
1993 62 362 59 108 121 470
1994 54 887 52 028 106 915
1995 49 570 46 827 96 397
1996 46 605 44 158 90 763
1997 46 705 44 225 90 930
Celkem 457 204 432 357 889 561

24
 Děkuji za pozornost
Na domácí přípravu mohu doporučit

• Statistika v ekonomii
– Řešené příklady s postupem:

– 2.1; 2.2; 2.3; 2.4, 2.5, 2.9

• Seznam kapitol a příkladů z učebnice a cvičebnice, které jsou náplní

kurzu 4ST201:
– http://statistika.vse.cz/download/materialy/4ST201_co_se_ucit.pdf

25