1 Nahodna Velicina

Náhodná veličina
(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 1 / 11

Cíle přednášky
Po prostudování této přednášky budete schopni:

Definovat pojem náhodná veličina.
Popsat základní typy néhodné veličiny.
Vysvětlit význam empirických a funkčních charakteristik náhodné
veličiny.

Základní pojmy
Výsledky pokusů lze vyjádřit pomocí jevů. Častější je však vyjádření čísly,
jejichž hodnoty závisí na náhodě.

Základní pojmy
Výsledky pokusů lze vyjádřit pomocí jevů. Častější je však vyjádření čísly,
jejichž hodnoty závisí na náhodě.
Například:
počet ok, která padnou při hodu hrací kostkou,
spotřeba benzínu auta při projetí určité trasy,
počet bodů, dosažených studentem v kontrolním testu,
počet nemocných, kteří navštíví lékaře během dne,
doba bezporuchové funkce přístroje při jeho činnosti,
velikost plnění vyplácené pojišt’ovnou při havárii auta,
počet členů domácnosti v České republice, atd.

Základní pojmy
Veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě, nazveme náhodnou veličinou

a definujeme ji takto:

Základní pojmy

Uvažujme základní prostor Ω přiřazený k výsledku určitého pokusu.

Náhodná veličina, kterou označíme X , je reálná funkce, která prvkům
ω základního prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x = X (Ω).

Základní pojmy

Uvažujme základní prostor Ω přiřazený k výsledku určitého pokusu.

Náhodná veličina, kterou označíme X , je reálná funkce, která prvkům
ω základního prostoru Ω přiřazuje reálná čísla x = X (Ω).
Hodnoty náhodných veličin jsou tedy čísla, přiřazená určitým

způsobem prvkům základního prostoru, který odpovídá uvažovanému
prostoru.

Příklad 1
Mějme případ, kdy házíme dvakrát po sobě regulérní mincí.

Příklad 1
1 Pokusem jsou dva hody regulérní mincí.

Příklad 1
2 Jev L: Padne líc.

Příklad 1
Jev R: Padne rub.

Příklad 1
Jev R: Padne rub.
• Základní prostor (všechny možné výsledky pokusu) je Ω = {LL, RR, LR, RL}.

Příklad 1
Jev R: Padne rub.
Náhodná veličina X : Počet padnutí líce.
Ω = { LL , RR , LR , RL }
X = { 0 , 1 , 2 }
Příklad 1
Jev R: Padne rub.
Náhodná veličina X : Počet padnutí líce. Náhodná veličina Y : Počet padnutí rubu.
Ω = { LL , RR , LR , RL } Ω = { LL , RR , LR , RL }
X = { 0 , 1 , 2 } Y = { 0 , 1 , 2 }
Typy náhodných veličin a jejich označení
Diskrétní náhodná veličina

Oborem hodnot jsou izolované body reálné osy, přičemž každý z těchto
bodů má nenulovou pravděpodobnost.


Spojitá náhodná veličina

Nabývá všech hodnot z intervalu reálné osy, přičemž každý bod tohoto
intervalu má nulovou pravděpodobnost.


Spojitá náhodná veličina

Nabývá všech hodnot z intervalu reálné osy, přičemž každý bod tohoto
intervalu má nulovou pravděpodobnost.
Značení náhodné veličiny a její pravděpodobnosti

Náhodné veličiny se tradičně označují velkými písmeny latinské
abecedy (např. X , Y , T ).
Jejich konkrétní hodnoty malými písmeny (např. x, y , t).
Pravděpodobnost, že náhodná veličina X nabyla hodnoty x,
zapíšeme P(X = x).

Zákony rozdělení
Náhodná veličina tedy nabývá při daném pokusu určité hodnoty,

přičemž nevíme, která hodnota to bude.


Jestliže provedeme větší počet těchto pokusů, pak lze pozorovat, že

výskyty jednotlivých hodnot náhodné veličiny vykazují jisté zákonitosti,
což lze popsat pomocí tzv. zákonů rozdělení.



Tyto zákony určují pravděpodobnosti, s jakými náhodná veličina

nabude určitou hodnotu nebo hodnotu z nějakého intervalu.



Tyto zákony určují pravděpodobnosti, s jakými náhodná veličina

nabude určitou hodnotu nebo hodnotu z nějakého intervalu.
Tyto zákony jsou charakterizovány (popsány) pomocí číslených a

funkčních charakteristik.

Základní charakteristiky
Základní empirické (číselné) charakteristiky:

Střední hodnota E(X ).
Rozptyl D(X ).
p
Směrodatná odchylka σ(X ) = D(X ).
Základní funkční charakteristiky:

Distribuční funkce F (x).
Pravděpodobnostní funkce (diskrétní náhodná veličina) P(X = x).
Hustota pravděpodobnosti (spojitá náhodná veličina) f (x).

Distribuční funkce
Nejobecnějším z pravděpodobnostních zákonů rozdělení náhodné

veličiny je distribuční funkce.


Distribuční funkcí náhodné veličiny X nazýváme reálnou funkci, kterou

označíme F (x), definovanou pro každé reálné x takto:
F (x) = P(X ≤ x).



F (x) = P(X ≤ x).
Distribuční funkce F (x) vyjadřuje tedy pravděpodobnost, s jakou

náhodná veličina X nabude hodnoty z intervalu (−∞, xi.



F (x) = P(X ≤ x).
Distribuční funkce F (x) vyjadřuje tedy pravděpodobnost, s jakou

náhodná veličina X nabude hodnoty z intervalu (−∞, xi.
Když náhodná veličina X značí výšku (v cm) mužů v populaci České

republiky, pak hodnota distribuční funkce
F (170) = P(X ≤ 170) = 0, 45, značí, že asi 45% mužů v této populaci
má výšku do 170 cm včetně.
Vlastnosti distribuční funkce
Distribuční funkce F (x) náhodné veličiny X má následující

vlastnosti:


vlastnosti:
1 Je ohraničená zdola nulou a shora jedničkou, tj. 0 ≤ F (x) ≤ 1.


vlastnosti:
2 Je neklesající, tj. když x1 < x2 , pak F (x1 ) < F (x2 ).


vlastnosti:
3 Je spojitá zprava, tj. lim+ F (x + h) = F (x) pro každé x.
h→0


vlastnosti:
3 Je spojitá zprava, tj. lim+ F (x + h) = F (x) pro každé x.
h→0
4 lim F (x) = 0 a lim F (x) = 1.
x→−∞ x→+∞

Grafické znázornění distribuční funkce

0 x1 x2 x3 x4 x
Distribuční funkce diskrétní náhodné

veličiny.

1 1
0 x1 x2 x3 x4 x 0 x
Distribuční funkce diskrétní náhodné Distribuční funkce spojité náhodné

veličiny. veličiny.

1 Nahodna Velicina

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

1 Nahodna Velicina

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Náhodná veličina

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 1 / 11

Po prostudování této přednášky budete schopni:

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 2 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 3 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 3 / 11

Veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě, nazveme náhodnou veličinou

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 4 / 11

Veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě, nazveme náhodnou veličinou

Uvažujme základní prostor Ω přiřazený k výsledku určitého pokusu.

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 4 / 11

Veličinu, jejíž hodnoty závisí na náhodě, nazveme náhodnou veličinou

Uvažujme základní prostor Ω přiřazený k výsledku určitého pokusu.

Hodnoty náhodných veličin jsou tedy čísla, přiřazená určitým

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 4 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 5 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 5 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 5 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 5 / 11

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 5 / 11

Náhodná veličina X : Počet padnutí líce.

Diskrétní náhodná veličina

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 6 / 11

Diskrétní náhodná veličina

Spojitá náhodná veličina

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 6 / 11

Diskrétní náhodná veličina

Spojitá náhodná veličina

Značení náhodné veličiny a její pravděpodobnosti

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 6 / 11

Náhodná veličina tedy nabývá při daném pokusu určité hodnoty,

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 7 / 11

Náhodná veličina tedy nabývá při daném pokusu určité hodnoty,

Jestliže provedeme větší počet těchto pokusů, pak lze pozorovat, že

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 7 / 11

Náhodná veličina tedy nabývá při daném pokusu určité hodnoty,

Jestliže provedeme větší počet těchto pokusů, pak lze pozorovat, že

Tyto zákony určují pravděpodobnosti, s jakými náhodná veličina

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 7 / 11

Náhodná veličina tedy nabývá při daném pokusu určité hodnoty,

Jestliže provedeme větší počet těchto pokusů, pak lze pozorovat, že

Tyto zákony určují pravděpodobnosti, s jakými náhodná veličina

Tyto zákony jsou charakterizovány (popsány) pomocí číslených a

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 7 / 11

Základní empirické (číselné) charakteristiky:

Základní funkční charakteristiky:

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 8 / 11

Nejobecnějším z pravděpodobnostních zákonů rozdělení náhodné

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 9 / 11

Nejobecnějším z pravděpodobnostních zákonů rozdělení náhodné

Distribuční funkcí náhodné veličiny X nazýváme reálnou funkci, kterou

F (x) = P(X ≤ x).

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 9 / 11

Nejobecnějším z pravděpodobnostních zákonů rozdělení náhodné

Distribuční funkcí náhodné veličiny X nazýváme reálnou funkci, kterou

F (x) = P(X ≤ x).

Distribuční funkce F (x) vyjadřuje tedy pravděpodobnost, s jakou

(Fakulta podnikatelská) Náhodná veličina 9 / 11

Nejobecnějším z pravděpodobnostních zákonů rozdělení náhodné

Distribuční funkcí náhodné veličiny X nazýváme reálnou funkci, kterou

F (x) = P(X ≤ x).

Distribuční funkce F (x) vyjadřuje tedy pravděpodobnost, s jakou

Když náhodná veličina X značí výšku (v cm) mužů v populaci České