STROJIRENSTVI.CZ KONSTRUKTER.CZ 3D-TISK.CZ MATEMATIKA.CZ NOVAMEDIA.

CZ

Hledáte něco?

REKLAMA

Kvadratické rovnice
Zobrazit kapitoly článku
Kvadratická rovnice je rovnice, která obsahuje jednu neznámou, která je
umocněna na druhou. Pokud rovnice obsahuje neznámou, která je umocněna
na vyšší exponent než na druhou, tak pak se již o kvadratickou rovnici nejedná.

Popis kvadratické rovnice #

Základní tvar kvadratické rovnice vypadá následovně:

ax 2 + bx + c = 0

Hodnoty a, b, c jsou reálná čísla a hodnota a je různá od nuly. Další

Základní škola
pojmenování:
Funkce
ax2 se nazývá kvadratický člen,
Rovnice a nerovnice
bx se nazývá lineární člen,
Co je to rovnice
c se nazývá absolutní člen.
Ekvivalentní úpravy
Každá kvadratická rovnice lze upravit na základní tvar pomocí ekvivalentních
úprav nebo pomocí jiných úprav. Příkladem kvadratické rovnice může být tato Lineární rovnice
rovnice:
Kvadratická rovnice
3x 2 − 6x + 8 = 0.
Binomické rovnice
Složitější otázka už může být, zda je i toto kvadratická rovnice:
Lineární nerovnice
(x + 1) ⋅ (x + 2) = 7.
Kvadratická nerovnice
Nikde není vidět x2 a na pravé straně není nula. Pravou stranu vyřešíme
Exponenciální rovnice
jednoduše, odečteme sedmičku, čímž dostaneme tvar

(x + 1) ⋅ (x + 2) − 7 = 0. Goniometrické rovnice

Stále tam nemáme x2. Roznásobíme závorky a dostaneme: Soustavy rovnic

x 2 + 2x + x + 2 − 7 = 0 Čísla

Už tam máme x2. Po sečtení dostaneme konečně základní tvar kvadratické Geometrie

rovnice: Kombinatorika

x 2 + 3x − 5 = 0. Analytická geometrie

Co následující příklad, jedná se o kvadratickou rovnici? Lze převést do Statistika

základního tvaru?
Důkazy
2 4
x + 3x + = 0
x Ostatní

Odpovědí je, že nejde. Pokud totiž celou rovnici vynásobíme proměnnou x, Maturita
abychom se zbavili proměnné ve jmenovateli zlomku, dostaneme:
Analýza
3 2
x + 3x + 4 = 0.
Lineární algebra
Nyní už tam máme x3, což v kvadratické rovnici být nemůže.
Informatika
Existují speciální typy kvadratických rovnic, v závislosti na tom, jakou hodnotu
Kryptogra"e a šifrování
mají koe"cienty a, b a c.

Hodnoty koe!cientů #
Matematika.cz
5 324 To se mi líbí
Pro další kapitoly je naprosto kritické, abyste zvládali určit jednotlivé
koe"cienty a, b a c. Začněme nějakým jednoduchým příkladem. Určete
koe"cienty u rovnice 3x2 + 4x + 7 = 0. Zde je to jednoduché, a = 3, b = 4 a c Dát stránce To se mi líbí Sdílet

= 7.
Buďte první mezi svými přáteli, kterým se to líbí
Co například rovnice 3x2 − x+2 = 0? Hodnoty a a c jsou jasné, a = 3 a c = 2,
ale co b? Chybou by bylo napsat, že b = 1. Představte si, že před tím x je
jednička, takto: 3x2 − 1x + 2 = 0. Nyní už by mohlo být více vidět, že b = −1.

Další zajímavý příklad: x2 − 3 = 0. Tady opět může nastat problém s

koe"cientem b, ostatní jsou zřejmé: a = 1 a c = −3. Jaká je hodnota
koe"cientu b? Lineární člen se v této rovnici vůbec nevyskytuje, je to stejné,
jako bychom rovnici napsali ve tvaru x2 + 0x − 3 = 0. Takže platí, že b = 0.

Složitější příklad:

5x 2 + 3x + π ⋅ x = 0

V této rovnici jsou dvě zrady. Není tam absolutní člen, takže c = 0. Kvadratický
člen je jasný, takže a = 5. Ale co to prokleté b? Můžeme rovnici ještě trochu
upravit, vytkneme ze dvou výrazů proměnnou x takto:

5x 2 + (3 + π)x = 0

Koe"cient b je opět to, co je „před“ proměnnou x, takže celá závorka je rovna

koe"cientu b = (3+π). Podobná rovnice:

−x 2 + 4x + 1 − √2‾ = 0

První dva koe"cienty jsou zřejmé: a = −1 a b = 4. Jaký je absolutní člen? To

jsou ty zbývající výrazy, kde není x. Takže platí, že c = 1 − √2‾ . Nebojte se
odmocniny, nekouše, je to normální číslo.

A jaké jsou hodnoty u této rovnice? (x + 1)(x + 2) = −2x. Jako první musíme
rovnici upravit do základního tvaru. Roznásobíme závorky a dostaneme

x 2 + 3x + 2 = −2x

a nakonec přičteme k rovnici 2x, abychom dostali na pravé straně nulu:

x 2 + 5x + 2 = 0.

Hodnoty už jsou zřejmé: a = 1, b = 5, c = 2.

Ryze kvadratická rovnice #

Pokud se b = 0 jedná se o ryze kvadratickou rovnici, která se řeší obdobně,

jako lineární rovnice. Tato rovnice má tedy základní tvar:

ax 2 + c = 0

Protože b = 0, tak nám celý lineární člen bx z rovnice vypadne, protože 0x = 0.

Rovnici řešíme tak, že nejprve odečteme absolutní člen. Tedy odečteme od
rovnice hodnotu c. Tím dostaneme:

ax 2 + c = 0 / − c
ax 2 = − c

Dále vydělíme rovnici číslem a. Dostaneme tvar:

−c
x2 =
a
A nakonec celou rovnici odmocníme. Přitom musí platit, že zlomek na pravé
straně nesmí být záporný, protože záporné číslo odmocnit nejde. Dostaneme
výsledek:

‾−c
‾‾‾ ‾−c
‾‾‾
√ a √ a
x1 = , x2 = −

Všimněte si, že dostaneme dva výsledky, jeden kladný a druhý záporný. To

bude lépe vidět na příkladu. Vypočítáme si rovnici

2x 2 − 8 = 0.

Podle postupu jako první odečteme člen c. Pozor na to, že člen c je v tomto
případně záporný, takže odečítáme záporné číslo, tedy přičítáme kladné. K celé
rovnici tak přičteme +8 (cílem je dostat osmičku na pravou stranu). Dostaneme
tvar:

2x 2 = 8

Dále podle postupu vydělíme rovnici číslem a, což je dvojka. Po vydělení

dostaneme tvar:

x2 = 4

Nyní odmocníme.

x1 = 2, x2 = −2

Proč je tam i minus dva? Protože minus dva krát minus dva jsou čtyři. Můžeme
se podívat i na gra"cké řešení: vidíme, že graf funkce 2x2 − 8 = 0 protíná osu x
právě v bodech x1 = −2 a x2 = 2.

Gra!cké řešení rovnice 2x2 −8=0

Vyřešte rovnici

80x 2 − 5 = 0.

K rovnici přičteme pětku:

80x 2 = 5

Vydělíme 80:

5
x2 =
80
Zkrátíme zlomek:

2 1
x =
16
Odmocníme:
1 1
x1 = , x2 = −
4 4

Kvadratická rovnice bez absolutního členu #

Další speci"cký případ kvadratické rovnice nastává, když se absolutní člen c

rovná nule. Rovnice má základní tvar:

ax 2 + bx = 0

Tento typ rovnice se řeší vytýkáním neznámé:

x(ax + b) = 0.

Zde je již vidět poměrně jasný výsledek. Opět vyjdou dva kořeny rovnice, ale
jeden z nich bude vždy roven nule. Celou levou stranu totiž máme ve formě
součinu dvou výrazů: x a pak závorku (ax + b). Kdy je tento součin roven nule?
Pokud je alespoň jeden z těchto výrazů roven nule. Levá strana je tak rovna
nule ve dvou případech:

x=0 nebo ax + b = 0.

První výsledek rovnice už tak máme, je to nula. Další získáme, pokud vyřešíme
lineární rovnici ax + b = 0. Z článku o lineárních rovnicích víme, že tato rovnice
má právě jedno řešení, které je rovno:

b
x=−
a
Takže už můžeme zapsat výsledek celé kvadratické rovnice ax2 + bx = 0:

b
x1 = 0, x2 = − .
a
Příklad:

6x 2 + 3x = 0

Vytkneme x:

x(6x + 3) = 0

První řešení je x = 0. Druhé řešení nalezneme vyřeším lineární rovnice 6x + 3

= 0:
b 3 1
x=− =− =− .
a 6 2
Zapíšeme výsledek:
1
x1 = 0, x2 = − .
2
Opět se můžeme podívat na graf funkce, který protíná osu x právě v těchto
bodech:

Graf funkce 6x2 + 3x

Další způsoby řešení #

Toto byly základní techniky pro speci"cké typy kvadratických rovnic. Obecná
kvadratická rovnice se řeší pomocí diskriminantu. Mezi další typy rovnic patří
kvadratická rovnice s parametrem.

Další: Řešení pomocí diskriminantu »

O webu | Kontakt Vydavatelství Nová média, s. r. o. © 2006—2014