Předmět M1

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC

Nejprve si na jedné ukázce zopakujeme metody řešenı́ soustav 2 rovnic o dvou
neznámých.
Mějme tuto soustavu a hledejme řešenı́.

2x + y = 4

3x + 2y = 6

1. Metoda dosazovacı́
Metoda dosazovacı́ spočı́vá v tom, že z jedné rovnice si vyjádřı́me jednu neznámou
a dosadı́me do druhé rovnice.

2x + y = 4 → y = 4 − 2x
3x + 2 · (4 − 2x) = 6
3x + 8 − 4x = 6
−x + 8 = 6
x=2
y =4−2·2=4−4=0
Soustava má jedno řešenı́: X = [2, 0].
2. Metoda sčı́tacı́
U sčı́tacı́ metody se snažı́me, je-li to třeba, vynásobit rovnice takovými reálnými
čı́sly, aby poté po sečtenı́ rovnic nám jedna neznámá ”vypadla”, tj. aby se
odečetla.

2x + y = 4/ · (−2)
3x + 2y = 6

−4x − 2y = −8
3x + 2y = 6
Sečteme obě rovnice a dostáváme

−4x + 3x − 2y + 2y = −8 + 6

−x = −2
x=2
Nynı́ stačı́ za x dosadit čı́slo 2 do jedné ze dvou rovnic a dopočı́tat y. Např.

3 · 2 + 2y = 6

6 + 2y = 6
 2y = 0
y=0

3. Metoda srovnávacı́
U srovnávacı́ metody vyjádřı́me z obou rovnic stejnou neznámou a porovnáme.

2x + y = 4 → y = 4 − 2x
6 − 3x
3x + 2y = 6 → y =
2
6 − 3x
4 − 2x =
2
8 − 4x = 6 − 3x
x=2
Stačı́ dosadit do jedné z rovnic za x čı́slo 2 a dopočı́tat y.
4. Graficky
Z každé rovnice si můžeme vyjádřit y a načrtnout si obě přı́mky do jedné
kartézské soustavy souřadnic. Průsečı́k těchto přı́mek je naše řešenı́.

Naše soustava má právě jedno řešenı́ a tı́m je daný průsečı́k přı́mek. Soustavy
mohou mı́t ale kromě jednoho řešenı́ i nekonečně mnoho řešenı́ či nemusı́ mı́t
žádné řešenı́.
Přı́klad soustavy s nekonečnem mnoho řešenı́ (jedná se o totožné přı́mky):
2x + y = 4
4x + 2y = 8

Přı́klad soustavy s žádným řešenı́m (jedná se o dvě rovnoběžné přı́mky):

2x + y = 4
2x + y = 3

Pátou metodou je tzv. Gaussova eliminačnı́ metoda.

 Gaussova eliminačnı́ metoda
Jedná se o univerzálnı́ metodu, kterou je vhodné použı́t při řešenı́ n soustav o
m neznámých (n, m ∈ N ).
Nejprve si soustavu přepı́šeme do maticového tvaru.
Přı́klad:
2x + 3y − z = 3
4x + 5y + 2z = 6
x − 2y + 8z = 7
Matice soustavy:
 
2 3 −1
A= 4 5 2 
1 −2 8
Maticový tvar, tzv. rozšı́řená matice:
 
2 3 −1 3
A∗ =  4 5 2 6 
1 −2 8 7
Rozšı́řená matice (ozn. A∗ ) je matice složená z koeficientů neznámých spolu s
vektorem pravých stran.
Dále je třeba pomocı́ ekvivalentnı́ch úprav převést rozšı́řenou matici do tzv.
Gaussova tvaru.
Gaussův tvar je maticový tvar, pro který platı́ 2 podmı́nky.
1. Matice neobsahuje nulový řádek.
2. Matice je v tzv. schodovitém tvaru, tj. v každém v následujı́cı́m řádku musı́
být minimálně o jednu nulu zleva vı́ce než v řádku předchozı́m.
Přı́klady matic v Gaussově tvaru:
 
    2 3 0  
1 3 0 1 3 0  0 5 2
0 2 3
0 5 3 0 0 3 0 0 6
0 0 5

Přı́klady matic, které nejsou v Gaussově tvaru:

 
    2 3 0  
1 3 0 0 3 0  3 5 2
0 2 8
7 5 3 0 5 3 0 0 0
0 1 5
Ekvivalentnı́ úpravy:
1. Záměna dvou řádků.
2. Vynásobenı́ (vydělenı́) vybraného řádku nenulovým čı́slem.
3. Přičtenı́ (odečtenı́) k-násobku některého řádku k jinému řádku.
4. Vyškrtnutı́ nulového řádku.
Každou nenulovou matici lze pomocı́ ekvivalentnı́ch úprav převést do Gaussova
tvaru.
Máme-li Gaussův tvar, pak můžeme postupně od poslednı́ho řádku dopočı́tat
všechny neznámé. Ukažme si přı́klad.

Přı́klad 1
Je dána tato soustava rovnic:

2x1 + 2x2 − x3 = 4
4x1 + x2 − x3 = 3
x1 − 2x2 + 3x3 = 7

Řešenı́
Nejprve vytvořı́me rozšı́řenou matici.
 
2 2 −1 4
A∗ =  4 1 −1 3 
1 −2 3 7

Pomocı́ ekvivalentnı́ch úprav převedeme matici do Gaussova tvaru. Nejprve

zaměnı́me pořadı́ prvı́ho a třetı́ho řádku, abychom dostali v prvnı́m řádku prvnı́
prvek roven jedné1 . Pomocı́ jedničky lehce upravı́me koeficienty u neznámé x
na dalšı́ch řádcı́ch. Mı́sto čı́sla 4 ve druhém řádku bychom potřebovali 0.
Naše dalšı́ úprava bude tato: prvnı́ řádek vynásobı́me čı́slem (-4) a přičteme ke
druhému řádku (změnı́ se prvky ve druhém řádku).
   
1 −2 3 7 1 −2 3 7
A∗ =  4 1 −1 3  →  0 9 −13 −25 
2 2 −1 4 2 2 −1 4

Nynı́ upravı́me prvnı́ prvek ve třetı́m řádku (je zvýrazněn modře), změnı́me ho
na nulový pomocı́ úpravy: prvnı́ řádek vynásobı́me (-2) a přičteme ke třetı́mu
řádku:
 
1 −2 3 7
 0 9 −13 −25 
0 6 −7 −10
Abychom dostali Gaussův tvar, je třeba mı́t ve třetı́m řádku mı́sto čı́sla 6 nulu.
Naše úprava: druhý řádek vynásobı́me (-2) a přičteme k trojnásobku třetı́ho
řádku.
 
1 −2 3 7
 0 9 −13 −25 
0 0 5 20
Nynı́ máme Gaussův tvar a můžeme přistoupit k dopočı́tánı́ jednotlivých neznámých.
Po výše provedených ekvivalentnı́ch úpravách dostáváme soustavu ve tvaru:

x1 − 2x2 + 3x3 = 7
9x2 − 13x3 = −25
1 Někdy je tato jednička označována jako ”klı́čová”, neboť pomocı́ jedničky se snadno up-

ravujı́ koeficienty v dalšı́ch řádcı́ch.

 5x3 = 20
Z poslednı́ho řádku vyjádřı́me neznámou x3 . Tuto hodnotu dosadı́me do druhé
rovnice za x3 a dopočı́táme x2 .
20
x3 = =4
5

9x2 − 13 · 4 = −25
9x2 − 52 = −25
9x2 = 27
x2 = 3
Již známe dvě neznámé. Stačı́ tedy dosadit do prvnı́ rovnice za obě neznámé a
dopočı́tat x1 .

x1 − 2 · 3 + 3 · 4 = 7
x1 − 6 + 12 = 7
x1 = 1
Soustava má jedno řešenı́ a tı́m je bod X = [1, 3, 4].

Pozn.
Pokud bychom použili jiné ekvivalentnı́ úpravy, dostaneme matici v Gaussově
tvaru s jinými čı́selnými hodnotami, což je v pořádku. Důležitý je výsledek a
ten musı́ být stále stejný!

Pozn.
Soustavy, které majı́ nekonečně mnoho řešenı́ či nemajı́ žádné řešenı́, budeme
brát až v letnı́m semestru, nynı́ se tedy omezı́me pouze na soustavy s jednı́m
řešenı́m.

Přı́klad 2
Je dána tato soustava rovnic:

x1 + 3x2 + x3 = 7
2x1 − 3x2 − 2x3 = 0
3x1 − 4x2 − 3x3 = 1

Řešenı́
Nejprve vytvořı́me rozšı́řenou matici.
 
1 3 1 7
A∗ =  2 −3 −2 0 
3 −4 −3 1

Nynı́ začneme upravovat matici do Gaussova tvaru.

1. krok: Prvnı́ řádek vynásobı́me čı́slem (-2) a přičteme k druhému řádku.
2. krok: Prvnı́ řádek vynásobı́me čı́slem (-3) a přičteme k třetı́mu řádku.
  
1 3 1 7
 0 −9 −4 −14 
0 −13 −6 −20

3. krok: Potřebuje dostat do třetı́ho řádku mı́sto (-13) nulu, pak budeme mı́t
Gaussův tvar. Úpravu provedeme pomalu, aby bylo jasné, jak postupujeme.
Druhý řádek vynásobı́me (-13), třetı́ řádek vynásobı́me čı́slem 9. Poté druhý
řádek přičteme ke třetı́mu.
   
1 3 1 7 1 3 1 7
 0 117 52 182  ∼  0 117 52 182 
0 −117 −54 −180 0 0 −2 2

4. krok: Druhý řádek vrátı́me do původnı́ho stavu před vynásobenı́m řádku

čı́slem (-13), tzn. zpět 2. řádek vydělı́me čı́slem (13). Třetı́ a čtvrtý krok
můžeme provést najednou.
 
1 3 1 7
 0 9 4 14 
0 0 −2 2

Převedli jsme matici do Gaussova tvaru a můžeme od poslednı́ho řádku začı́t

dopočı́távat jednotlivé neznámé.

−2x3 = 2 → x3 = −1
9x2 + 4x3 = 14 → 9x2 + 4 · (−1) = 14 → x2 = 2
x1 + 3x2 + x3 = 7 → x1 + 6 − 1 = 7 → x1 = 2

Soustava má jedno řešenı́ X = [2, 2, −1].

Přı́klad 3
Je dána tato soustava rovnic:

2x1 + 2x2 − x3 = 4
x1 − 4x2 + 2x3 = 12
x1 − x2 − 3x3 = −1

Řešenı́
Nejprve vytvořı́me rozšı́řenou matici.
 
2 2 −1 4
 1 −4 2 12 
1 −1 −3 −1

1. krok: Vyměnı́me pořadı́ prvnı́ho a druhého řádku.

2. krok: Prvnı́ řádek vynásobı́me (-2) a přičteme ke druhému řádku.
3. krok: Prvnı́ řádek vynásobı́me (-1) a přičteme ke třetı́mu řádku.
4. krok: Druhý řádek vynásobı́me (-3) a přičteme k desetinásobku třetı́ho řádku.
5. krok: Třetı́ řádek vydělı́me čı́slem (-35).

     
1 −4 2 12 1 −4 2 12 1 −4 2 12
 2 2 −1 4 ∼ 0 10 −5 −20  ∼  0 10 −5 −20  ∼
1 −1 −3 −1 1 −1 −3 −1 0 3 −5 −13

     
1 −4 2 12 1 −4 2 12 1 −4 2 12
∼ 0 10 −5 −20  ∼  0 10 −5 −20  ∼  0 10 −5 −20 
0 3 −5 −13 0 0 −35 −70 0 0 1 2

Dopočı́táme jednotlivé neznámé x1 , x2 , x3 .

Třetı́ řádek:
x3 = 2
Druhý řádek:

10x2 − 5x3 = −20 → 10x2 − 10 = −20 → x2 = −1

Prvnı́ řádek:

x1 − 4x2 + 2x3 = 12 → x1 + 4 + 4 = 12 → x1 = 4

Soustava má jedno řešenı́ X = [4, −1, 2].

Přı́klad 4
Je dána tato soustava rovnic:

3x1 + x2 − x3 = −1
2x1 − x2 + 2x3 = 11
2x1 + 2x2 − 3x3 = −11

Řešenı́
Zkuste si soustavu vyřešit. Řešenı́m soustavy je X = [1, 1, 5].