Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.

cz

Kapitola 8

1 5
1 A=− ; B=
3 6
Vidíme, že na číselné ose rostou čísla zleva doprava. Využijeme dále skutečnosti, že vzdálenost dvou čísel na
číselné ose odpovídá jejich rozdílu. Rozdíl čísel 1/3 a −2/3, která jsou uvedena na číselné ose, je 1/3 − (−2/3) =
6/6 = 1 (pozor, odečítáme záporné číslo, jsou tedy vedle sebe dva symboly mínus, výsledkem je tedy plus).
Tomu odpovídá vzdálenost 6 dílků, které jsou mezi oběma čísly. Jeden dílek tedy odpovídá šestině tohoto
rozdílu, tj. 1 : 6 = 1/6.
Číslo A je o 2 dílky napravo od čísla −2/3, tj. k číslu −2/3 tedy přičteme číslo odpovídající dvěma dílkům, tj.
přičteme k němu číslo 2/6 a dostaneme číslo A.
Číslo B je o 3 dílky napravo od čísla 1/3, tj. k číslu 1/3 tedy přičteme číslo odpovídající třem dílkům, tj.
přičteme k němu číslo 3/6 = 1/2 a dostaneme číslo B.

2
2.1 5 2.2 7
2.3 20 2.4 6
2.5 −7 2.6 8
2.1 Absolutní hodnota určuje vzdálenost čísla od čísla 0 na číselné ose. Absolutní hodnota tedy musí být vždy
nezáporná (tj. kladná nebo 0). Absolutní hodnota čísla 5 je stejná jako absolutní hodnota čísla −5, tedy 5.
2.2 Absolutní hodnota čísla −7 je stejná jako absolutní hodnota čísla 7, tedy 7.
2.3 Nejprve určíme samostatně absolutní hodnoty jednotlivých čísel a následně výsledky sečteme.
|−12| + |8| = 12 + 8 = 20
2.4 Pozor, s absolutními hodnotami nelze pracovat jako se závorkami. Mimo jiné zde tedy neplatí, že
uvedená dvě mínus za sebou můžeme přepsat jako plus. Je potřeba nejprve vypočítat samostatně každou
absolutní hodnotu.
|23| − |−17| = 23 − 17 = 6
2.5 Odčítání záporného čísla lze přepsat na přičítání kladného (dvě mínus za sebou dají plus):
−22 − (−15) = −22 + 15 = −7
2.6 Při dělení desetinných čísel je možné dělenec i dělitel současně vynásobit stejným číslem (v našem
případě číslem 10), aniž by se změnil výsledek. Navíc podíl dvou záporných čísel je číslo kladné.
−3,2 : (−0,4) = −32 : (−4) = 32 : 4 = 8

3 5 kg
Víme, že tři lehčí a dvě těžší závaží váží 11,5 kg. Pokud k tomu přidáme jedno lehčí a dvě těžší závaží, která
podle zadání váží celkem 8,5 kg, tak máme dohromady 4 lehčí a 4 těžší závaží. Jakou hmotnost mají všechna
tato závaží dohromady? To zjistíme tak, že sečteme obě uvedené hmotnosti, dostaneme tedy 20 kg (11,5 kg +
8,5 kg = 20 kg).
Získanou skupinu 4 lehčích a 4 těžších závaží můžeme rozdělit na 4 stejné menší části, z nichž každá obsahuje
jedno lehčí a jedno těžší závaží. Jedna tato skupina, tedy jedno lehčí a jedno těžší závaží, pak musí vážit čtvrtinu
celkové hmotnosti, tedy 20 kg : 4 = 5 kg. A to je výsledek.

4
4.1 5 4.2 8
Použijeme např. grafickou metodu. Nakreslíme si 13 hlav. Nejprve ke každé z nich přikreslíme dvojici nohou.
A máme tak 13 slepic a použili jsme 26 nohou. Kolik nohou nám zbylo? 36 − 26 = 10. Takže to je 5 dvojic
nohou. K pěti slepicím tedy přikreslíme ke každé ještě dvě dalších nohy a získáme tak 5 králíků. A zbytek do 13
jsou slepice, 13 − 5 = 8.

1
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.cz

5 Jakub: 70 Kč; Richard: 105 Kč; Katka: 155 Kč

Celková rozdělená částka je 330 Kč. Ze zadání víme, že Katka dostala o 50 Kč více než Richard. Pokud tedy
z částky 330 Kč odebereme Katčiných 50 Kč, které má navíc, a dáme jí je bokem, pak rozdělujeme pouze
částku 280 Kč (330 − 50 = 280) a Katka i Richard z ní dostanou stejně.
Dále víme, že Jakub dostal o třetinu méně než Richard. Protože tím pádem budeme pracovat s třetinami,
označíme si třetinu Richardovy částky jako jeden (základní) díl. Richard tedy dostal tři díly (tři třetiny, tj. jeden
celek) a Jakub pouze dva díly (dvě třetiny toho co Richard). A Katka dostala to co Richard, tedy opět tři díly.
Dohromady tedy částku 280 Kč rozdělíme na 8 dílů (3 + 2 + 3 = 8). Jeden díl je 280 Kč : 8 = 35 Kč.
Richard tedy dostal 3 (základní) díly, tj. 3 · 35 Kč = 105 Kč.
Jakub dostal pouze dva díly, tedy 2 · 35 Kč = 70 Kč.
Katka dostala o 50 Kč více než Richard, 105 Kč + 50 Kč = 155 Kč.
Poznámka: Podobné slovní úlohy se ve vyšších ročnících řeší sestavením rovnice. To však není obsahem
požadavků na přijímací zkoušky pro 7. ročník, vystačíme si tedy pouze s řešením úvahou.

6
6.1 −2 6.2 3 6.3 −1,5 6.4 58,9
5 7
6.5 0 6.6 −16,33 6.7 − 6.8
7 12
Čísla opačná mají opačné znaménko (jsou na číselné ose umístěná vzhledem k původnímu číslu symetricky na
druhé straně přes číslo 0). Opačné číslo k číslu 0 je opět číslo 0.

7
1 4 7
7.1 − 7.2 N 7.3 7.4 −
7 3 6
Číslo převrácené ke zlomku je takový zlomek, u kterého zaměníme čitatel a jmenovatel. Pokud máme celé číslo
(např. 5), můžeme ho buďto nejprve převést na zlomek (5/1) a následné vytvořit zlomek převrácený (1/5), nebo
použijeme ekvivalentní postup, kdy zadaným číslem vydělíme číslo 1 (v našem případě 1 : 5 = 1/5). Znaménko
se převrácením nemění. Pozor, převrácené číslo k číslu 0 neexistuje (1/0 nelze spočítat).

8
8.1 0 8.2 99 8.3 125 8.4 52
Zde se postupuje stejným způsobem jako u úlohy 2. Opět pozor na to, že absolutní hodnota není závorka. Je
tedy potřeba nejprve spočítat absolutní hodnoty a až pak provádět operace mezi nimi (úlohy 8.3 a 8.4).

9
9.1 −102 9.2 −60 9.3 3
Zde pracujeme se zápornými čísly.
9.1 Přičtení záporného čísla je totéž, jako odečtení kladného. −64 + (−38) = −64 −38 = −102
9.2 Při násobení dvou čísel různého znaménka je součin záporný (mínus a plus dá mínus).
9.3 Při dělení dvou záporných čísel je podíl kladný (mínus a mínus dá plus). −27 : (−9) = 27 : 9 = 3

2
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.cz

10
10.1 1,8 10.2 −0,72 10.3 80
10.1 Můžeme odstranit desetinné čárky u obou čísel (v tomto případě je pouze u druhého činitele) a spočítat
6 · 3 = 18. A k výsledku vrátíme desetinnou čárku tak, aby byl počet desetinných míst výsledku roven součtu
původního počtu desetinných míst u jednotlivých činitelů, tj. 0 + 1 = 1.
10.2 Součin záporného a kladného čísla dá záporný výsledek (mínus a plus dá mínus). Opět můžeme odstranit
desetinné čárky u obou čísel a spočítat 1 · 72 = 72. A k výsledku vrátíme desetinnou čárku tak, aby byl počet
desetinných míst výsledku roven součtu původního počtu desetinných míst u jednotlivých činitelů, tj. 1 + 1 = 2.
10.3 Opět dělenec i dělitel vynásobit číslem 10 a provedeme výpočet 560 : 7 = 80.

11

11.1 2 > −3 11.2 −8 < −6 11.3 −4 < 0 11.4 −34 > −43

Zde je vhodné umět si představit (nebo nakreslit) polohu čísel na číselné ose. Větší je to z čísel, které je na ose
více vpravo. Někdy pomůže si představit, že se jedná o teploty na teploměru (to je vlastně také taková číselná
osa) a ptáme se, která z teplot je na teploměru výše (je vyšší, tj. větší).

12
12.1 −1; 0; 1; 2 12.2 −6; −5; −4; −3; −2
Opět je vhodné si představit (nebo nakreslit) číselnou osu. Řešením jsou pak v našich úlohách čísla, jejichž
obrazy leží mezi oběma zadanými čísly.
Jen pozor na to, že pokud je nerovnost tzv. „ostrá“ (tj. je tam znak <, >), pak číslo zapsané v nerovnosti už do
výsledku nepatří. Pokud je nerovnost tzv. „neostrá“ (≤, ≥), pak číslo zapsané v nerovnosti je také součástí
výsledku.

13 99 Kč
Jedná se o obdobu úlohy 3.
Vezmeme dědečkův nákup (5 kg rajčat a 3 kg paprik s celkovou cenou 389 Kč). Z něj odebereme takové
množství zeleniny, které odpovídá nákupu sousedky (3 kg rajčat a 1 kg paprik s celkovou cenou 191 Kč).
Zůstanou nám tedy 2 kg rajčat a 2 kg paprik s celkovou cenou 198 Kč (odečteme od sebe množství jednotlivých
druhů zeleniny a odečteme také ceny obou nákupů). Nyní to, co nám zůstalo (2 kg rajčat a 2 kg paprik
s celkovou cenou 198 Kč) rozdělíme na poloviny, tj. dostáváme 1 kg rajčat a 1 kg paprik s celkovou cenou
99 Kč (dělíme dvěma množství jednotlivých druhů zeleniny i jejich cenu).

14
14.1 29 14.2 47
Je to úplně stejný typ úlohy, jako je úloha 4. Jediný rozdíl je v tom, že je velbloudů více, takže by kreslení trvalo
déle. Takže je tentokrát lepší to všechno nekreslit, ale zkusit si něco z toho jen představit (jako bychom to
kreslili). Tedy (jako) nakreslíme 76 jednohrbých velbloudů. Kolik nám zbylo hrbů? Použili jsme jich 76, tj.
zbylo 123 − 76 = 47.
A tyto zbylé hrby přidáme po jednom k některým z jednohrbých velbloudů. Tedy jsme vytvořili stejný počet
dvouhrbých velbloudů, jako je výsledek výše uvedeného rozdílu, tedy 47. A zbytek do 76 (tj. 76 − 47 = 29) jsou
pak jednohrbí velbloudi.

3
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.cz

15
15.1 15 360 Kč 15.2 5 760 Kč
15.1 Sleva pro dítě tvořila čtvrtinu ceny dospělého, tj. za dítě zaplatili tři čtvrtiny ceny dospělého. Za čtyři děti
3
tedy zaplatili stejně, jako by zaplatili za tři dospělé ( 4 ⋅ = 3 ).
4
Celkově pak cena 38 400 Kč odpovídá ceně, kterou by zaplatili za 5 dospělých (2 rodiče a 4 děti, cena za 4 děti
odpovídá ceně za 3 dospělé). Cena za jednoho dospělého je 7 680 Kč (38 400 : 5 = 7 680).
Za dva rodiče (2 dospělí) tedy zaplatili 15 360 Kč (2 ∙ 7 680 = 15 360).
15.2 Za všechny 4 děti zaplatili 23 040 Kč (rozdíl celkové ceny a ceny za oba rodiče, 38 400 − 15 360 =
23 040).
Za jedno dítě pak čtvrtinu z toho, tj. 5 760 Kč (23 040 : 4 = 5 760).

16
16.1 E 16.2 D 16.3 C
Nejprve se podíváme na rodiče. Součet jejich věku je 76 let, přitom tatínek je o 2 roky starší než maminka. To je
klasické dělení celku na dvě různě velké části, použijeme tedy postup probraný v lekci 1. Od součtu odečteme
rozdíl věku rodičů. Ten pak po vydělení dvěma dá věk mladšího z nich, tedy maminky.
Ze zadání víme, že zadaný součet věku rodičů je čtyřikrát větší než součet věku Lukáše a Karolíny. Součet věku
obou dětí je tedy čtvrtina ze součtu věků obou rodičů.
Dále víme, že Karolína je o 3 roky mladší než Lukáš. Tedy následuje další dělení celku na dvě části, postup je
stejný jako u rodičů.
Nejprve určíme, kolik mají let dohromady teď. Dále zjistíme, kolik ještě zbývá do 104 let. A výsledek vydělíme
číslem 4, protože rozdíl se musí rozdělit mezi všechny čtyři členy rodiny, všichni totiž stárnou současně.

17
17.1 Zmenší se o 2. 17.2 Zmenší se o 8.
17.3 Zvětší se 3krát (třikrát). 17.4 Zvětší se 4krát (čtyřikrát).
Zjištěné pravidlo musí platit obecně pro jakékoli zadané hodnoty.
Je dobré si uvědomit, že pokud se ptáme na součet nebo rozdíl, pak zadaná čísla zvětšujeme nebo zmenšujeme
„o“ nějakou hodnotu (tj. k nim něco přičítáme nebo od nich něco odečítáme). Stejně pak bude znít i výsledek:
Součet (resp. rozdíl) se zvětší (resp. zmenší) o…
U součinu a podílu zadaná čísla něčím násobíme nebo dělíme (tj. např. činitel ztrojnásobíme, dělitel zmenšíme
na čtvrtinu atd.). Pak i výsledek bude ve tvaru: Součin (resp. podíl) se zvětší třikrát (resp. zmenší se na třetinu
apod.).
Můžeme tedy postupovat např. tak, že si vybereme dvě libovolná (ale vhodná) čísla a nich zadanou operaci
vyzkoušíme. U toho nám často „dojde“, jaké obecné pravidlo zde platí. Případně můžeme zkoušku provést
s několika různými dvojicemi čísel a nalezené pravidlo pak musí platit pro všechna tato čísla.
17.1 Můžeme vyzkoušet třeba dvojici čísel 4 a 1 (obecně je jedno, které z čísel zmenšíme, budeme však tady
zmenšovat číslo 4, protože číslo 1 je příliš malé a my nechceme zbytečně počítat se zápornými čísly) nebo 7
a 10 (můžeme zmenšit kterékoli z čísel) atd.
17.4 Můžeme vyzkoušet třeba dvojici čísel (dělení musí jít provést beze zbytku) 16 (dělenec) a 8 (dělitel –
volíme ho tak, aby šel jednoduše zmenšit na čtvrtinu tj. byl dělitelný číslem 4) nebo 24 a 4 atd.