Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.

cz

Kapitola 6
1 D
Nejprve pomocí údajů z grafu určíme průměrný měsíční prodej spotřebičů typu A. Na svislé ose grafu můžeme
přečíst, že spotřebičů typu A se v říjnu prodalo 14, v listopadu 16 a v prosinci 24. Celkově to je tedy ve
zmíněných třech měsících 14 + 16 + 24 = 54 spotřebičů.
Protože se jedná o prodej za tři měsíce, získáme průměrný měsíční prodej vydělením počtu prodaných kusů
počtem měsíců, tj. 54 : 3 = 18.
Ze zadání dále víme, že ve sledovaných třech měsících je průměrný měsíční prodej spotřebičů značky B
o 4 kusy vyšší, než je průměrný měsíční prodej spotřebičů značky A. Tedy průměrný měsíční prodej spotřebičů
značky B byl 18 + 4 = 22 spotřebičů.
Nyní si musíme uvědomit, co to znamená, když známe průměrný měsíční prodej. Kdybychom totiž tímto
počtem 22 spotřebičů nahradili prodej značky B ve všech třech měsících (tj. sloupce v grafu by byly stejně
vysoké a měly by hodnotu 22 spotřebičů), byl by celkový prodej spotřebičů značky B stejný, jako je v situaci,
kterou máme znázorněnou v grafu, kdy se jednotlivé měsíční prodeje značky B liší (v říjnu to je 16 spotřebičů,
v listopadu 26 a počet v prosinci neznáme).
Nyní tedy můžeme určit, kolik bylo spotřebičů značky B prodáno dohromady za uvedené tři měsíce. Stačí totiž
jejich průměrný měsíční prodej vynásobit počtem měsíců, tj. 22 · 3 = 66 spotřebičů.
Také víme, že v říjnu bylo prodáno 16 spotřebičů a v listopadu 26 spotřebičů. Pokud tedy od celkového počtu za
tři měsíce odečteme počtu za říjen a listopad, dostaneme počet za prosinec, tedy 66 − 16 − 26 = 24 spotřebičů.
Správná odpověď je tedy D.

2
2.1 750 dl 2.2 0,009 l 2.3 1 200 l
2.4 3 520 dm3 2.5 7l 2.6 0,000028 l
Využijeme schéma k převodům jednotek objemu. Při převodech postupujeme podle šipek od počáteční ke
koncové jednotce a jednotlivé údaje násobíme nebo dělíme čísly uvedenými u šipek. Případně postupujeme
podle pomocných údajů pro převody uvedenými mezi schématy.
2.1 75 l = (75 · 10) dl = 750 dl
2.2 9 ml = (9 : 1 000) l = 0,009 l
2.3 12 hl = (12 · 100) l = 1 200 l
2.4 3,52 m3 = (3,52 · 1 000) dm3 = 3 520 dm3
2.5 7 dm3 = 7 l
2.6 28 mm3 = (20 : 1 000 000) dm3 = 0,000028 dm3 = 0,000028 l

3 576 hl
Kapalné těleso (tj. voda v bazénu) má tvar kvádru s délkou 8 m, šířkou 4,5 m a hloubkou 1,8 m − 0,2 m = 1,6 m
(hladina je 20 cm pod okrajem bazénu).
Objem kapalného tělesa pak je V = a · b · c = 8 m · 4,5 m · 1,6 m = 57,6 m3 = 576 hl.
Tady využijeme jednoduchého vztahu, že 1 m3 je 10 hl. Pokud si tento vztah nepamatujeme, můžeme to spočítat
s mezikrokem přes litry, tj. dm3.

1
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.cz

4
4.1 8krát 4.2 4krát
Podle zadání máme porovnat objemy a povrchy dvou krychlí. První má hranu délky 3 dm a druhá má hranu
dvojnásobné délky, tj. 6 dm.
4.1 Pro výpočet objemu menší krychle využijeme vztah V1 = a1 · a1 · a1 = 3 dm · 3 dm · 3 dm = 27 dm3.
Objem větší krychle pak bude V2 = a2 · a2 · a2 = 6 dm · 6 dm · 6 dm = 216 dm3.
Objem se tedy zvětší 8krát (protože 216 : 27 = 8).
4.2 Pro výpočet povrchu menší krychle využijeme vztah S1 = 6 · a1 · a1 = 6 · 3 dm · 3 dm = 54 dm2.
Povrch větší krychle pak bude S2 = 6 · a2 · a2 = 6 · 6 dm · 6 dm = 216 dm2.
Objem se tedy zvětší 4krát (protože 216 : 54 = 4).
Poznámka: Tento výsledek platí obecně. Je totiž jedno, jak velká je první krychle. Důležité je, že ta větší musí
mít hranu dvojnásobné délky. Pak je vždy objem větší krychle 8 krát větší a povrch 4krát větší než stejné
veličiny u menší krychle. Vyzkoušej si, jestli to opravdu platí. Vymysli si libovolnou délku hrany menší krychle
a pak ji zdvojnásob. A porovnej objemy a povrchy obou krychlí.

5
5.1 880 000 5.2 24 5.3 4 000 5.4 50 000
Všechny objemy v dané rovnosti obvykle převádíme na jednotku zapsanou za rámečkem. Pak řešíme velmi
jednoduchou rovnici, jejíž výsledek lze obvykle napsat rovnou z hlavy. Nesmíme také zapomenout na to, že
výsledkem je pouze číslo doplněné do rámečku, tj. bez jednotky.
Uvedeme rovnosti s převedenými jednotkami, určení hledaného čísla v rámečku je pak již jednoduché.

5.1 1 000 000 cm3 = cm3 + 120 000 cm3

5.2 hl − 4 hl = 20 hl

5.3 6 000 ml + ml = 10 000 ml

5.4 400 000 mm3 − mm3 = 350 000 mm3

6 B
Pokud má čtverec délku strany 9 dm, pak má obvod o = 4 · 9 dm = 36 dm.
Krychle má celkem 12 stejně dlouhých hran a z předchozího víme, že součet délek všech jejích hran je 36 dm
(stejný jako obvod čtverce), tj. délka hrany krychle je a = 36 dm : 12 = 3 dm.
Povrch krychle je S = 6 · a · a = 6 · 3 dm · 3 dm = 54 dm2, odpověď je tedy B.

2
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.cz

7
7.1 26 dm2 7.2 ano
7.1 Jedná se o výpočet povrchu otevřeného kvádru (chybí mu horní stěna, tj. „horní víko“). Má tedy jen
5 stěn. Všechny délky hran musíme dosazovat ve stejných jednotkách, v našem případě využijeme cm.
Označíme si a = 40 cm, b = 20 cm a c = 15 cm.
Pak povrch otevřeného kvádru je S = ab + 2bc + 2ac (vynechali jsme horní stěnu o obsahu ab, tj. o rozměrech
20 cm a 40 cm).
Po dosazení S = 40 cm · 20 cm + 2 · 20 cm · 15 cm + 2 · 40 cm · 15 cm = 2 600 cm2 = 26 dm2.
Nesmíme zapomenout výsledek podle zadání převést na dm2.
7.2 Nyní stačí porovnat obsah čtvercového papíru a povrch otevřeného kvádru. Strana čtvercového papíru
má délku 0,55 m = 5,5 dm.
Čtvercový papír má obsah S1 = a1 · a1 = 5,5 dm · 5,5 dm = 30,25 dm2.
Obsah papíru S1 je větší než povrch otevřeného kvádru S, karton tedy bude stačit.

8
8.1 8.2

a a
a
a a

8.3 21 952 mm3 8.4 4 704 mm2 8.5 3 920 mm2

8.1 Řešení je zřejmé z obrázku, viz výše.
8.2 Řešení je zřejmé z obrázku, viz výše.
8.3 Pro výpočet objemu krychle využijeme vztah V = a · a · a = 28 mm · 28 mm · 28 mm = 21 952 mm3.
8.4 Pro výpočet povrchu krychle využijeme vztah S = 6 · a · a = 6 · 28 mm · 28 mm = 4 704 mm2.
8.5 Otevřená krychle má pouze 5 stěn (chybí jí „víko“). Pro výpočet povrchu tedy modifikujeme předchozí
vztah do tvaru So = 5 · a · a = 5 · 28 mm · 28 mm = 3 920 mm2.

9 C
Původní krychle má povrch 24 dm2. Protože obsahuje 6 stěn se stejným obsahem, má jedna stěna obsah 4 dm2
(24 dm2 : 6 = 4 dm2).
Na obrázku 2 můžeme spočítat, že povrch nového kvádru odpovídá sedmi stěnám původní krychle: přední
a zadní stěna obsahuje každá dvě celé původní stěny, levá a pravá pak každá jednu polovinu a horní a spodní
každá dvě poloviny. Celkem je to tedy 7 celých stěn původní krychle.
Celkový povrch nového kvádru pak je 7 · 4 dm2 = 28 dm2. Odpověď je C.

3
Příprava k přijímacím zkouškám 7 Matematika 1 www.atelieramos.cz

10 E
Nejprve spočítáme, z kolika stejných dílků (vymezených vodorovnými čarami) se skládají sloupce pro 3. a 4.
týden. Ve 3. týdnu to jsou 4 dílky a ve 4. týdnu pak 5 dílků. Dohromady tedy oba sloupce obsahují 9 dílků
(4 + 5 = 9). A těchto 9 dílků má podle zadání odpovídat 270 knihám. Počet 270 knih tedy rozdělíme na
9 stejných částí, každá pak odpovídá 1 dílku. Jeden dílek tedy vyjadřuje 30 knih (270 : 9 = 30). Na levou stranu
grafu můžeme proto doplnit čísla na svislé ose. Začneme na úplně spodní vodorovné čáře, kam napíšeme číslo
0. A dále pokračuje směrem vzhůru čísly 30 (jeden dílek), 60 (dva dílky), 90 (tři dílky) atd. Nyní vidíme, že
v 1. týdnu si čtenáři vypůjčili 90 knih (3 dílky krát 30), ve 3. týdnu pak 120 knih (4 dílky krát 30) a ve 4. týdnu
150 knih (5 dílků krát 30).
Nyní tedy známe počty knih v 1., 3. a 4. týdnu, tj. ty, kterým odpovídají v grafu znázorněné modré sloupce. Co
ale ty ostatní dva sloupce s otazníky, tj. počty ve 2. a 5. týdnu? Podle zadání víme, že ve 3. týdnu klesl počet
vypůjčených knih proti druhému týdnu o jednu třetinu. Takže hledáme takový počet knih (2. týden), který když
zmenšíme o jeho jednu třetinu, dostaneme 120 knih (4. týden). Ať tě teď ani nenapadne spočítat jednu třetinu ze
120 a přidat ji k těm 120 knihám (tj. vlastně zvýšit počet 120 o jednu třetinu ze 120)! To by bylo něco úplně
jiného, než o čem se píše v zadání.
Musíš uvažovat takto: Když neznámý počet knih ve 2. týdnu zmenším o jeho jednu třetinu, jaká část mi
zůstane? Přece dvě třetiny (původně byly třetiny tři a jednu jsme odečetli). Takže zbylé dvě třetiny odpovídají
120 knihám ve druhém týdnu. Kolika knihám pak odpovídá pouze jedna třetina? Ano, 60 knihám (počet 120
vydělíme dvěma). A kolik je tedy ten původní počet ve 2. týdnu (tj. ty původní tři třetiny)? Je to třikrát tolik,
tedy 180 (tj. 3 · 60 = 180). Ve druhém týdnu bylo vypůjčeno 180 knih.
V pátém týdnu byl počet stejný jako ve druhém, tedy také 180.
Takže nyní známe počty knih ve všech týdnech. Kolik jich je tedy celkem? Všechny hodnoty v jednotlivých
týdnech sečteme a dostaneme výsledný počet 720 knih (90 + 180 + 120 + 150 + 180 = 720).

11 C
Z tabulky lze vyčíst, že turisté zaplatili za 1 noc za 4 obsazené dvoulůžkové pokoje 4 · 2 · 400 Kč = 3 200 Kč
(v každém pokoji jsou 2 lůžka a každé stojí za noc 400 Kč).
Podobně za 1 noc za 2 obsazené trojlůžkové pokoje zaplatili 2 · 3 · 350 Kč = 2 100 Kč.
Za 1 noc za 1 obsazený čtyřlůžkový pokoj zaplatili 1 · 4 · 300 Kč = 1 200 Kč.
Celkem tedy zaplatili za 1 noc za všechny pokoje 3 200 Kč + 2 100 Kč + 1 200 Kč = 6 500 Kč.
Za tři noci pak celkem zaplatili 3 · 6 500 Kč = 19 500 Kč. Tedy je to odpověď C.

12 18 stran
Průměrný počet stran (tj. aritmetický průměr), které Radka přečetla za jeden den určíme jako podíl celkového
počtu stran a celkového počtu dní.
Celkový počet přečtených stran je 15 + 0 + 20 + 20 + 16 + 55 = 126.
Celkový počet dní je 7 (musíme sem započítat i úterý, kdy nečetla).
Průměrný počet stran tedy je 126 : 7 = 18.