KVADRATICKÉ ROVNICE S PARAMETREM

(řešené v množině R)

Motivace:

V minulých hodinách matematiky jste získali zkušenosti s řešením rovnic s parametrem, které vedly
k lineárním rovnicím s jednou neznámou. Je zřejmé, že parametry se mohou vyskytovat i v dalších typech
rovnic – např. kvadratických.
Setkáváme se s nimi při řešení úloh, jejichž zadání je téměř stejné, lišící se jen některými číselnými údaji.

Teorie:

Parametr je další proměnná, která se v rovnici vyskytuje kromě neznámé. V zadání úlohy je vždy
uvedeno, které písmeno značí neznámou a které parametr.

Parametrická rovnice představuje zápis všech rovnic, které získáme dosazením konstant z oboru
parametru za parametr. Proto při řešení takovýchto rovnic mějte na paměti, že parametr zastupuje číslo;
nezaměňujte jej za neznámou !

Kvadratická rovnice s neznámou x a parametrem p je vlastně najednou zapsané větší množství rovnic -
pro různé hodnoty parametru p jde o různé rovnice.

Vyřešit kvadratickou rovnici s parametrem znamená vyřešit všechny tyto rovnice, tj. určit množiny všech
řešení odpovídající jednotlivým hodnotám parametru. Při řešení kvadratických rovnic s parametrem
používáme vzorce pro výpočet diskriminantu a diskutujeme o jeho kladnosti, zápornosti a nulové hodnotě.
Tím se dostáváme k řešení dalších lineárních nebo kvadratických nerovnic v pomocných výpočtech.

Často při řešení kvadratické rovnice s parametrem hledáme přípustné hodnoty parametru tak, aby kořeny
rovnice splňovaly požadované vlastnosti.

Poznámka:
Připomeňme si diskusi řešení kvadratické rovnice
ax 2  bx  c  0 ; a  R  0, b, c  R
a … kvadratický koeficient
b … lineární koeficient
c … absolutní koeficient……………kvadratické rovnice

diskriminant: D  b 2  4ac
b D
D > 0  rovnice má dva různé reálné kořeny  x1, 2 
2a
b
D = 0  rovnice má jeden dvojnásobný reálný kořen  x1, 2 
2a
D < 0  rovnice nemá řešení v R (žádný reálný kořen)
Řešené úlohy:

Příklad 1.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem p  R

x  6x  p  0
2

Řešení:

1) Rovnice je vždy kvadratická ( a = 1). Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a absolutního

koeficientu v rovnici:  a = 1, b = 6, c = p

2) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  6 2  4.1. p  36  4 p

3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  36  4 p

D > 0 D = 0 D < 0

36  4 p > 0 36  4 p = 0 36  4 p < 0
 1  1  1
 4 p >  36 /.     4 p =  36 /.  
  4 p <  36 /.   
 4  4  4
p<9 p=9 p>9

pro p   ;9 má pro p  9 má rovnice 1 pro p  9; rovnice

rovnice 2 různé R-kořeny dvojnásobný reálný kořen nemá řešení v R

b D x1, 2  
b

6
 3
x1, 2  =
2a 2a 2.1
 6  36  4 p
x1, 2  
2 .1
 6  4.(9  p )
 
2
62 9 p
 
2
2.(3  9  p )
 
2
 3 9 p
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

p K (množina kořenů)

p   ;9  3  9  p; 3 9 p 
p9  3
p  9; Ø
Příklad 2.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem m  R

x  2mx  m  8  0
2 2

Řešení:

1) Rovnice je vždy kvadratická ( a = 1). Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a absolutního

koeficientu v rovnici:  a = 1, b =  2m , c =  m 2  8
2) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m) 2  4.1.(m 2  8)  4m 2  4m 2  32  8m 2  32

3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  8m 2  32

D > 0 D = 0 D < 0

8m 2  32 > 0 8m 2  32 = 0 8m 2  32 < 0
1 1 1
8m 2 > 32 /.  8m 2 = 32 /.  8m 2 < 32 /.  
8 8 8
m2 > 4 m2 = 4 m2 < 4
m > 2 m =2 m <2
m1  2
pro m  (;2)  (2; ) má m2  2 pro m  (2;2)
rovnice 2 různé R-kořeny rovnice nemá řešení v
R
pro m1  2 má rovnice 1
b D
x1, 2  = dvojnásobný reálný kořen:
2a b 2m 2.2
2m  8m 2  32 x1, 2     
x1, 2   2a 2.1 2
2 .1 4
 2
2m  4.(2m  8) 2
2
 
2
pro m2  2 má rovnice 1
2 m  2. 2 m 2  8
  dvojnásobný reálný kořen:
2 b 2m
x1, 2    
2.(m  2m 2  8 ) 2a 2.1
 
2 2.(2)  4
   2
 m  2m 2  8 2 2
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

m K (množina kořenů)

m  (;2)  (2; ) m  2m 2  8; m  2m 2  8 
m2 2

m  2  2

m  (2;2) Ø

Příklad 3.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem p  R

3
px 2  (2 p  3) x  p  0
4
Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je parametr p  ( a  p ). Proto vedeme

diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická  p  0; p  0 .
2) p  0  za parametr p do původní rovnice dosadíme číslo 0  rovnice je lineární 
3 3
 0.x 2  (2.0  3) x  0   0  3x   0
4 4
3
3x  
4
1
x
4

3) p  0  rovnice je kvadratická  Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a

3
absolutního koeficientu v rovnici:  a = p , b = 2 p  3 , c = p 
4
4) Vypočteme diskriminant:
3
D  b 2  4ac  (2 p  3) 2  4. p.( p  )  4 p 2  12 p  9  4 p 2  3 p  9 p  9
4
3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  9p  9

D > 0 D = 0 D < 0

9  9p> 0 9  9p= 0 9  9p< 0

1 1 1
9p> 9 /.  9p= 9 /.  9 p <  9 /.  
9 9 9
p > 1 p = 1 p < 1

pro p   1;0  0; má pro p  1 má rovnice 1 pro p   ;1 rovnice

rovnice 2 různé R-kořeny dvojnásobný reálný kořen nemá řešení v R

b D b 2p  3
x1, 2  = x1, 2    
2a 2a 2. p
 (2 p  3)  9 p  9 2.(1)  3 1 1
x1, 2     
2. p 2.(1) 2 2
 2 p  3  9.( p  1)
 
2p
 2 p  3  3 p 1

2p
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

p K (množina kořenů)

 1
p0  
 4

  2 p  3  3. p  1  2 p  3  3. p  1 

p   1;0  0;  ; 

 2p 2p 

1 
p  1  
2

p   ;1 Ø

Příklad 4.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem p  R

px 2  (2 p  1) x  p  4  0

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je parametr p  ( a  p ). Proto vedeme

diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická  p  0; p  0 .
2) p  0  za parametr p do původní rovnice dosadíme číslo 0  rovnice je lineární 
 0.x 2  (2.0  1) x  0  4  0  x4 0
x4

3) p  0  rovnice je kvadratická  Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a

absolutního koeficientu v rovnici:  a = p , b = 2 p  1 , c = p  4

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2 p  1) 2  4. p.( p  4)  4 p 2  4 p  1  4 p 2  16 p  20 p  1

3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  20 p  1

D > 0 D = 0 D < 0

20 p  1 > 0 20 p  1 = 0 20 p  1 < 0
 1   1   1 
20 p >  1 /.   20 p =  1 /.   20 p <  1 /.  
 20   20   20 
1 1 1
p>  p=  p< 
20 20 20

 1   1 
p    ;0   0;
1
pro pro p má rovnice 1 pro p    ; 
 20  20  20 
má rovnice 2 různé dvojnásobný reálný kořen rovnice nemá řešení v R
R-kořeny
b 2 p 1
x1, 2    
b D 2a 2. p
x1, 2  =
2a 1
 (2 p  1)  20 p  1 2.( )  1
x1, 2   20 
2p 1
2.( )
20
1 9
 1
  10   10 
1 1
 
10 10
9
 .10  9
10
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

p K (množina kořenů)

p0 4

 1  
  2 p  1  20 p  1  2 p  1  20 p  1 

p    ;0   0;  ; 
 20  
 2p 2p 


p
1
9
20
 1 
p    ;  Ø
 20 

Příklad 5.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem m  R

mx  2mx  4  0
2

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je parametr m  (a  m) . Proto vedeme

diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická  m  0; m  0 .

2) m  0 za parametr m do původní rovnice dosadíme číslo 0  rovnice je lineární 

 0.x 2  2.0.x  4  0  0x  4  0
0 x  4  nepravdivý výrok  K = Ø
3) m  0  rovnice je kvadratická  Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a
absolutního koeficientu v rovnici:  a = m , b = 2m , c = 4

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m) 2  4.m.4  4m 2  16m  4m.(m  4)

3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  4m.(m  4)

D > 0 D = 0 D < 0

1 1 1

4m.(m  4) > 0 /.   4m.(m  4) = 0 /.   4m.(m  4) < 0 /.  
4 4 4
m.(m  4) > 0 m.(m  4) = 0 m.(m  4) < 0
m1  0  m2  4
dále řešíme metodou nulových dále řešíme metodou
bodů: nulových bodů:
pro m1  0 (viz krok 2.) 
_ rovnice není kvadratická  _
+ + + +
m1  0
0 4 10 0 4 10
pro m2  4 má rovnice 1

pro m   ;0  4; dvojnásobný reálný kořen pro m  0;4 rovnice

b 2m
x1, 2    1 nemá řešení v R
má rovnice 2 různé 2a 2m
R-kořeny

b D
x1, 2  =
2a
 2m  4m(m  4)
x1, 2  
2m
 2 m  2. m ( m  4)
 
2m
2.(m  m 2  4m )
 
2m
 m  m 2  4m

m

¨
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

m K (množina kořenů)

m0 Ø


  m  m  4 m  m  m  4m 
2 2

m  (;0)  (4;)  ; 

 m m 


m4  1

m  0;4 Ø

Příklad 6.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem m  R

(m  3) x  (2m  3) x  m  4  0
2

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je výraz s parametrem m  (a  m  3) 

 Proto vedeme diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická 
 m  3  0; m  3  0 .

2) m  3  0  m  3  za parametr m do původní rovnice dosadíme číslo (3) 

 rovnice je lineární  0.x 2  (6  3).x  3  4  0   3x  1  0

 3x  1
1
x
3
3) m  3  0  m  3  rovnice je kvadratická  Uvědomíme si hodnoty kvadratického,
lineárního a absolutního koeficientu v rovnici:  a = m  3 , b = 2m  3 , c = m  4

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m  3) 2  4.(m  3).(m  4)  4m 2  12m  9  4m 2  28m  48  16m  39

3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  16m  39

D > 0 D = 0 D < 0

 16m  39 > 0  16m  39 = 0  16m  39 < 0

 1  1  1
 16m > 39 /.     16m = 39 /.     16m < 39 /.   
 16   16   16 
39 39 39
m<  m=  m> 
16 16 16

pro  39 
39
 39  m má rovnice 1 pro m    ; 
m   ;3    3; 
pro
16  16 
 16  dvojnásobný reálný kořen rovnice nemá řešení
vR
má rovnice 2 různé b 2m  3
R-kořeny x1, 2    
2a 2(m  3)
b D  39 
x1, 2  = 2.    3
 
2a 16 

 (2m  3)   16m  39  39 
x1, 2  2.   3
2(m  3)  16 
39 15
 3 
 8  8 
39 9
 6
8 8
15 8 15 5
 .  
8 9 9 3

¨
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

m K (množina kořenů)

1 
m  3  
3
 39    (2m  3)   16m  39  (2m  3)   16m  39 
m   ;3    3;   ; 
 16   2.( m  3) 2.(m  3) 
39 5 
m  
16 3
 39 
m    ;  Ø
 16 

Příklad 7.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem m  R

(m  1) x  2mx  1  0
2 2

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je výraz s parametrem m  (a  m  1) 

2

 Proto vedeme diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická. 
 m 2  1  0; m 2  1  0

2) m2  1  0  m2  1  m 1  m1  1  m2  1 
 A ) m1  1  za parametr m do původní rovnice dosadíme číslo 1 

 rovnice je lineární  0.x 2  2.1.x  1  0  2x  1  0

2 x  1
1
x
2

 B ) m1  1  za parametr m do původní rovnice dosadíme číslo (1) 

 rovnice je lineární  0.x 2  2.(1).x  1  0   2x  1  0

 2 x  1
1
x
2
3) m2  1  0  m  1
 rovnice je kvadratická  Uvědomíme si hodnoty
kvadratického, lineárního a absolutního koeficientu v rovnici:  a = m  1 , b = 2m , c = 1
2

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m) 2  4.(m 2  1).1  4m 2  4m 2  4  4  rovnice má za podmínky m  1

 m  R  1;1 
vždy kladný diskriminant pro má rovnice 2 různé R-kořeny

 b  D  2m  4  2m  2  2(m  1)
x1, 2    
2a 2.(m  1) 2(m  1)(m  1) 2(m  1)m  1)
2


 2(m  1) 2 1
x1   
 2(m  1)m  1) 2.(m  1) m 1

 2(m  1) 2 1
x2   
2(m  1)m  1) 2.(m  1) m 1

5) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

6) Zapíšeme shrnutí:

m K (množina kořenů)

 1
m 1  
 2
1 
m  1  
2
 1 1 
m  R  1;1  ;  
 m 1 m  1

Příklad 8.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem t  R

tx  t x  t  0
2 2

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je parametr t  (a  t ) .  Proto vedeme

diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická  t  0; t  0 .
2) t  0  za parametr t do původní rovnice dosadíme číslo 0  rovnice je lineární 
 0.x  0 2.x  0  0  0 x  0  pravdivý výrok
2
 K=R

1
3) t  0   tx 2  t 2 x  t  0 /.    rovnici lze ekvivalentními
rovnice je kvadratická
t 
úpravami převést na tvar: x  tx  1  0  Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a
2

absolutního koeficientu v rovnici:  a = 1 , b = t , c = 1

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  t 2  4.1.1  t 2  4
3) Diskutujeme řešení diskriminantu:
D  t2  4

D > 0 D = 0 D < 0

t2  4 > 0 t2  4 = 0 t2  4< 0
t2> 4 t2 = 4 t2< 4
t > 2 t = 2 t < 2
t1  2  t 2  2
pro t   ;2  2;  pro t   2;0  0;2
pro t1  2 má rovnice 1 rovnice nemá řešení v R
má rovnice 2 různé dvojnásobný reálný kořen
R-kořeny
b t 2
x1, 2     
b D 2a 2 2 p
x1, 2  =  1
2a
t  t2  4
x1, 2  pro t 2  2 má rovnice 1
2
dvojnásobný reálný kořen
b t 2
x1, 2     
2a 2 2
1

¨
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

t K (množina kořenů)

t 0 R


 t  t  4  t  t  4 
2 2

t   ;2  2;   ; 

 2 2 


t2  1

t  2 1

t   2;0  0;2 Ø

Příklad 9.

Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem a  R

2ax  ax  1  0
2

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je výraz s parametrem (2a)  Proto vedeme
diskusi, za jakých podmínek bude rovnice lineární a za jakých kvadratická  2a  0;2a  0 .
2) 2a  0  a0  za parametr a do původní rovnice dosadíme číslo 0 
 rovnice je lineární 

 2.0.x 2  0.x  1  0  0 x  1  0
0 x  1  nepravdivý výrok  K = Ø

3) 2a  0  a0  rovnice je kvadratická  Uvědomíme si hodnoty

kvadratického, lineárního a absolutního koeficientu v rovnici:  a = 2a , b = a , c = 1

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  a 2  4.2a.1  a 2  8a  a.(a  8)

3) Diskutujeme řešení diskriminantu:

D  a.(a  8)

D > 0 D = 0 D < 0

a.(a  8) > 0 a.(a  8) = 0 a.(a  8) < 0

a1  0  a2  8
dále řešíme metodou nulových dále řešíme metodou
bodů: nulových bodů:
pro a1  0 (viz krok 2.) 
+ _
+ rovnice není kvadratická + _ +
 a1  0
0 8 10 0 8 10
pro a 2  8 má rovnice 1
pro a   ;0  8; dvojnásobný reálný kořen pro a  0;8 rovnice
má rovnice 2 různé nemá řešení v R
R-kořeny b a 1
x1, 2    
2a 2.2a 4
b D
x1, 2  =
2a
 a  a 2  8a
x1, 2  
2.2a
 a  a 2  8a

4a
¨
4) Provedení zkoušky ponecháváme na čtenáři.

5) Zapíšeme shrnutí:

a K (množina kořenů)

a0 Ø


  a  a  8a  a  a  8a 
2 2

a  (;0)  (8;)  ; 

 4a 4a 

 1
a 8  
 4

a  0;8 Ø

Příklad 10.

Pro která m  R má rovnice x 2  2mx  1  0 dva různé reálné kořeny?

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je a  1  rovnice je vždy kvadratická 

 Uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a absolutního koeficientu v rovnici: 
 a = 1 , b = 2m , c = 1

2) Kvadratická rovnice má dva různé reálné kořeny, je-li její diskriminant D > 0
3) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m) 2  4.1.1  4m 2  4  4.(m 2  1)  4.(m  1).(m  1)

1
3) Položíme D > 0 (viz výše) a nerovnici vyřešíme  4.(m  1).(m  1) > 0 /.
4
(m  1).(m  1) > 0

řešíme metodou nulových bodů

_ +
+ +

0
-1 1

 Závěr: m   ;1  1;

Příklad 11.

Pro která m  R má rovnice 4 x 2  6mx  2m 2  4m  15  0 alespoň jeden reálný kořeny?

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je a  4  rovnice je vždy kvadratická 

 uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a absolutního koeficientu v rovnici 
 a = 4 , b =  6m , c = 2m 2  4m  15

2) Kvadratická rovnice má aspoň jeden reálný kořen, je-li její diskriminant D  0

3) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (6m) 2  4.4.(2m 2  4m  15)  36m 2  32m 2  64m  240  4m 2  64m  240
1
3) Položíme D  0 (viz výše) a nerovnici vyřešíme  4m 2  64m  240  0 /.
4
m  16m  60  0
2

řešíme rozkladem na součin kořenových činitelů

(m  10).(m  6)  0

dále řešíme metodou nulových bodů

_ +
+ +

0
-10 -6

 Závěr: m  (;  10   6;)

Příklad 12.

Pro která m  R má rovnice mx 2  (2m  2) x  m  1  0 alespoň jeden reálný kořeny?

Řešení:

1) m  0  rovnice je lineární  0.x 2  (2.0  2) x  0  1  0   2 x  1  0 

1
  2 x  1  x  , což vyhovuje zadání úlohy
2
2) m  0  rovnice je kvadratická  uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a
absolutního koeficientu v rovnici  a = m , b = 2m  2 , c = m  1

3) Kvadratická rovnice má aspoň jeden reálný kořen, je-li její diskriminant D  0

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m  2) 2  4.m.(m  1)  4m 2  8m  4  4m 2  4m  12m  4

1
5) Položíme D  0 (viz výše) a nerovnici vyřešíme   12m  4  0 /.
4
 3m  1  0
 1
 3m  1 /.   
 3
1
m
3

1
3
1
 m  (;
3

1
 Závěr (kroku 1. – 5.): m  (;
3

Příklad 13.

Pro která m  R má rovnice 3x 2  mx  3  0 jeden dvojnásobný reálný kořen?

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je a  3  rovnice je vždy kvadratická 

 uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a absolutního koeficientu v rovnici 
 a = 3, b = m , c = 3

2) Kvadratická rovnice má jeden dvojnásobný reálný kořen, je-li její diskriminant D  0

3) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  m 2  4.3.3  m 2  36

3) Položíme D  0 (viz výše) a rovnici vyřešíme  m 2  36  0

m 2  36
m = 6
m1, 2  6

 Závěr: m   6
Příklad 14.

Pro která m  R má rovnice mx 2  4mx  1  0 jeden dvojnásobný reálný kořen?

Řešení:

1) m  0  rovnice je lineární  0.x 2  4.0.x  1  0  0 x  1  0 

 0.x  1  nepravdivý výrok  nevyhovuje zadání úlohy

2) m  0  rovnice je kvadratická  uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a

absolutního koeficientu v rovnici  a = m , b = 4m , c =  1

3) Kvadratická rovnice má jeden dvojnásobný reálný kořen, je-li její diskriminant D  0

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (4m) 2  4.m.(1)  16m 2  4m  4m.(4m  1)

5) Položíme D  0 (viz výše) a rovnici vyřešíme  4m(4m  1)  0

1
m1  0; m2  
4
 1
 Závěr (kroku 1. – 5.): m   
 4

Příklad 15.

Pro která m  R má rovnice 3x 2  2mx  3m  0 jeden reálný kořen?

Řešení:

1) Všimneme si, že kvadratickým koeficientem rovnice je a  3  rovnice je vždy kvadratická 

 uvědomíme si hodnoty kvadratického, lineárního a absolutního koeficientu v rovnici 
 a = 3 , b =  2m , c = 3m

2) Kvadratická rovnice má jeden reálný kořen, je-li její diskriminant D0

3) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (2m) 2  4.3.3m  4m 2  36m

1
3) Položíme D  0 (viz výše) a rovnici vyřešíme  4m2  36m  0 /.
4
m 2  9m  0
m.(m  9)  0
m1  0; m2  9

 Závěr: m  0;9
Příklad 16.

Pro která m  R má rovnice (m  2) x 2  (4  2m) x  3  0 jeden reálný kořen?

Řešení:

1) m  2  0  m  2  rovnice je lineární  0.x 2  (4  2.2) x  3  0 

0.x  3  0  0 x  3  nepravdivý výrok  nevyhovuje zadání úlohy

2) m  2  0  m  2  rovnice je kvadratická  uvědomíme si hodnoty kvadratického,

lineárního a absolutního koeficientu v rovnici  a = m  2 , b = 4  2m , c = 3

3) Kvadratická rovnice má jeden reálný kořen, je-li její diskriminant D0

4) Vypočteme diskriminant:

D  b 2  4ac  (4  2m) 2  4.(m  2).3  16  16m  4m 2  12m  24  4m 2  28m  40

1
5) Položíme D  0 (viz výše) a rovnici vyřešíme  4m 2  28m  40  0 /.
4
m 2  7m  10  0
řešíme rozkladem na součin kořenových činitelů

(m  2).(m  5)  0
m1  2; m2  5

 Závěr (kroku 1. – 5.): m  5

Úlohy k procvičování:

1) Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem m  R

mx  6m x  m  0
2 2

je K =  1 ; pro m   je K = 1 ; pro

1 1
Výsledek: Pro m  0 je K = R; pro m 
3 3
 1   1  1 1 
m    ;0    0;  je K = Ø; pro m    ;    ;  je
 3   3  3  3 
K=  3m  9m 2  1;3m  9m 2  1 
2) Určete všechny hodnoty parametru m  R , pro něž má rovnice: (m  1) x 2  (m  2) x  2m  1  0
a) aspoň jeden reálný kořen
b) dva reálné kořeny

 8
m  0;1  1; 
8
Výsledek: a) m  0; b)
7  7

3) Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem p  R

x  4x  p  0
2

Výsledek: pro p  4; je K = Ø; pro p  4 je K =  2; pro p   ;4 je

K=  2  4  p ;2  4  p 
4) Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem p  R
px 2  12 x  3  0
1  1 
Výsledek: pro p  0 je K =   ; pro p   ;12 je K = Ø; pro p  12 je K =   ; pro
4 2

  6  36  3 p  6  36  3 p  
m   12;0  0; je K =  ; 

 p p 


5) Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem p  R

p x  px  1  0
2 2

1 5 1 5 
Výsledek: pro p  0 je K = Ø; pro p  0 je K =  ; 
 2 p 2p 

6) Řešte v R kvadratickou rovnici s neznámou x a parametrem a  R

ax  2ax  a  1  0
2

 a  a  a  a 
Výsledek: pro a  (; 0 je K = Ø ; pro a  0; je K =  ; 
 a a 

7) Pro která m  R má rovnice x 2  mx  1  2m 2  0 dva různé reálné kořeny ?

 2 2 
Výsledek: m    ;    ; 
 3 3 

8) Pro která m  R má rovnice 5mx 2  2mx  3  0 dva různé reálné kořeny ?

Výsledek: m   ;0  15;

9) Pro která m  R má rovnice mx 2  (m  1) x  m  1  0 dva různé reálné kořeny ?

 1
Výsledek: m   1;0   0; 
 3

10) Pro která m  R má rovnice mx 2  4mx  1  0 alespoň jeden reálný kořen ?

 0;
1
Výsledek: m  (; 
4

11) Pro která m  R má rovnice 2mx 2  2mx  3  0 alespoň jeden reálný kořen ?

Výsledek: m  (;0)  6;)

12) Pro která m  R má rovnice mx 2  2 x  m  0 alespoň jeden reálný kořen ?

Výsledek: m   1;1

13) Pro která m  R má rovnice x 2  2(m  4) x  m 2  6m  0 alespoň jeden reálný kořen ?

Výsledek: m   8;)

14) Pro která m  R má rovnice (m  1) x 2  (m  2) x  2m  1  0 alespoň jeden reálný kořen ?

8
Výsledek: m  0;
7

15) Pro která m  R má rovnice mx 2  x  1  m  0 jeden dvojnásobný reálný kořen ?

1 
Výsledek: m 
2

16) ) Pro která m  R má rovnice (2m  1) x 2  2(m  1) x  3  0 jeden dvojnásobný reálný

kořen ?

Výsledek: m  2

17) Pro která m  R nemá rovnice x 2  2mx  2m 2  9  0 reálné kořeny ?

Výsledek: m  (;3)  3;

18) Pro která m  R nemá rovnice mx 2  (m  1) x  2m  1  0 reálné kořeny ?

m  (; )  1;
1
Výsledek:
7