PYTHAGOROVA VĚTA

Obsah čtverce nad přeponou pravoúhlého trojúhelníka je roven součtu obsahu čtverců nad jeho oběma
odvěsnami. a2 = b2 + c2
- Platí pouze v pravoúhlém trojúhelníku.
Přepona = nejdelší strana ležící proti pravému úhlu
Odvěsny = dvě kratší (zbývající) strany ležící proti ostrým úhlům, jsou výškami daného trojúhelníka
- Nezáleží na pojmenování stran trojúhelníka, vždy dokážeme určit přeponu a odvěsny.

Konstrukce Pythagorovy věty

- Sestrojíme pravoúhlý trojúhelník
- Sestrojíme čtverec nad odvěsnou a → a2
- Sestrojíme čtverec nad odvěsnou b → b2
- Sestrojíme čtverec nad přeponou c → c2

Důkaz platnosti Pythagorovy věty

- Čtverec o straně (a+b) obsahuje dva čtverce (a2 a b2) a čtyři shodné trojúhelníky

- Čtverec o straně (a+b) obsahuje jeden čtverec (c2) a čtyři shodné trojúhelníky

Využití Pythagorovy věty

- Umožňuje dopočítat délku třetí strany pravoúhlého trojúhelníka, u kterého známe délky dvou
zbývajících stran
• Výpočet přepony c
c2 = a2+b2
• Výpočet odvěsny a
a2 = c2 – b2
• Výpočet odvěsny b
b2 = c2 – a2
Další možné využití Pythagorovy věty
- Výpočet délky uhlopříčky čtverce
- Výpočet výšky rovnostranného trojúhelníka nebo lichoběžníku
- Výpočet tětivy v kruhu
- Výpočet délky stěnové nebo tělesové uhlopříčky kvádru/krychle/jehlanu …
- Výpočet výšky jehlanu/kužele
- Výpočet strany kužele
Pythagorejské trojice = trojice přirozených čísel, které splňují rovnici c2 = a2 + b2 (tzn. trojúhelníky
s příslušnými délkami stran)
Př.: (3;4;5) (5;12;13) (7;24;15) (8;15;17) (9;40;41) (20;21;29) a další (včetně všech násobků)
Pythagoras ze Samu = řecký matematik, fyzik a astronom žijící v 6. století př.n.l.
- Dokázal Pythagorovu větu, která po něm byla později pojmenována
- Založil svoji vlastní školu, jejíž studenti se nazývali Pythagorejci a zabývali se filozofií, teorií hudby,
matematikou, astronomií a lékařstvím
Obrácená Pythagorova věta
- Jsou-li a, b, c délky stran trojúhelníka a platí pro ně c2 = a2 + b2, pak je trojúhelník pravoúhlý a c je
délka přepony.
Příklady na Pythagorovu větu
1) Vypočítejte délku přepony pravoúhlého trojúhelníka ABC, jsou-li dány délky jeho odvěsen a = 3cm,
b = 4cm.
c=?
c2 = a2 + b2
c2 = 32 + 42
c2 = 9 + 16
c2 = 25
c = √25
c = 5 cm
Délka přepony c je 5 cm.

2) Vypočítejte délku přepony pravoúhlého trojúhelníka ABC, jsou-li dány délky jeho odvěsen a = 8cm,
b = 15 cm.

3) Vypočítejte délku zbývající odvěsny pravoúhlého trojúhelníka KLM, známe-li délku jedné jeho
odvěsny l = 3cm a přepony m = 5cm.
k=?
m2 = k2 + l2
k2 = m2 – l2
k2 = 52 – 32
k2 = 25 – 9
k2 = 16
k = √16
k = 4 cm
Odvěsna k je 4 cm dlouhá.

4) Vypočítejte délku zbývající odvěsny pravoúhlého trojúhelníka KLM, známe-li délku jedné jeho
odvěsny k = 9m a přepony m = 25m.

5) Rozhodněte, zda je trojúhelník pravoúhlý:

a) Trojúhelník ABC a = 5cm, b = 6cm, c = 7cm
c2 = a2 + b2
72 = 52 + 62
49 = 25 + 36
49 ≠ 61 → trojúhelník není pravoúhlý

b) Trojúhelník DEF d = 10m, e = 24m, f = 26m

c2 = a2 + b2
f2 = d2 + e2
262 = 102 + 242
676 = 100 + 576
676 = 676 → trojúhelník je pravoúhlý

c) Trojúhelník GHI g = 5mm, h = 12mm, i = 13mm

d) Trojúhelník JKL j = 9m, k = 12m, l = 15m

e) Trojúhelník MNO m = 8dm, n = 9dm, o = 10dm

Příklady – praktické užití Pythagorovy věty
6) Obyvatelé města Music si zkracovali cestu k autobusové zastávce přes trávník. Obecní úřad tedy
vyšlapanou cestičku vydláždí. O kolik metrů kratší bude nová cesta oproti původní, která byla
tvořena dvěma kolmými chodníky?
a = 78 m, b = 101 m

7) Jak velkou stranu čtverce dřevěného trámu můžeme získat z klády o průměru 100cm.

8) Jak vysoko bude dosahovat žebřík, který je 5 metrů dlouhý a jeho pata je od stromu vzdálena 1 metr.

9) Jak vysoko bude dosahovat žebřík, který je 6 metrů dlouhý a jeho pata je od domu vzdálena 2 metry.

10) Vypočtěte tělesovou uhlopříčku v kvádru ABCDEFGH, kde a = 4cm, b = 3cm, c = 12cm.
(nápověda: nejdříve vypočítej stěnovou uhlopříčku)