Pravděpodobnost

Základní pojmy

Náhodný pokus – pokus, jehož výsledek závisí jen na náhodě (hod kostkou, mincí, vytažení karty, losu
z osudí, kuliček z pytlíku …)
Množina možných výsledků pokusu – značíme Ω , počet jejích prvků pak n
1
Pravděpodobnost výsledku pokusu p=
n
Náhodný jev – značíme A, B, C, stejně značíme i množinu výsledků příznivých tomuto jevu, počet jejích
prvků značíme m.
m
Pravděpodobnost jevu P(A) =
n
Pravděpodobnost sjednocení jevů P ( A ∪ B ) =P ( A )+ P ( B )−P( A ∩ B)
Pokud jsou jevy neslučitelné, pak je průnik prázdný a platí zjednodušený vzorec - P ( A ∪ B ) =P ( A )+ P ( B )
Doplňkový jev – značíme A/, zahrnuje všechny výsledky nepříznivé jevu A, platí P(A) + P(A/) = 1
Nezávislé jevy – pokud jsou jevy A, B nezávislé, pak P ( A ) . P ( B )=P( A ∩ B) a naopak

Řešené úlohy

1. Hodíme 3 kostkami. Určete pravděpodobnost jevů:

A: Padnou všechna čísla stejná
B: Padnou všechna čísla sudá
C: Padne součet ok 5
D: Padne součet ok 20

Při hodu třemi kostkami existuje 63 možných výsledků, tedy 216.

Pro jev A existuje 6 možností (tři jedničky – tři šestky)
6 1
P(A) = = ¿˙ 2,8 %
216 36

Pro jev B vybíráme ze tří sudých čísel (s opakováním), tedy 33 = 27

27 1
P(B) = = =12,5 %
216 8
1
Nebo také: Hod každé kostky je nezávislý na ostatních, pravděpodobnost sudého výsledku je .
2
1 1 1 1
P(B) = P(B1).P(B2).P(B3) = . . =
2 2 2 8

Pro součet 5 jsou možné jen výsledky 1, 1, 3 (případně 1, 3, 1 a 3, 1, 1) nebo 1, 2, 2 (2, 1, 2 a 2, 2, 1) tedy
6 možností.
6 1
P(C) = = ¿˙ 2,8 %
216 36

Nejvyšší možný součet ok u tří kostek je 18. Tedy jev D je jev nemožný, P(D) = 0

2. Ze 100 losů jich 10 vyhrává. Jakou máte pravděpodobnost výhry, pokud si koupíte 5 losů, že vyhraje
alespoň 1 z nich?

Budeme řešit pomocí doplňkového jevu A´ - nevyhraje ani jeden z losů.

Množina možných výsledků má n prvků: n = (1005)

 Výsledky příznivé jevu A´ (nevyhrává žádný, koupil jsem pouze nevýherní losy) je m = (905 )
90
P(A´) =
m
, P(A´) =
( 5)
= 0,5838
n 100
(5)
P(A) = 1 - P(A´), P(A) = 0,4162 = 41,62%

3. V osudí je 10 koulí, 3 bílé, 3 modré a 4 zelené. Vytáhneme poslepu 4 z nich. Určete pravděpodobnost,
že právě dvě z nich budou modré nebo právě dvě budou zelené.

Řešíme podle vzorce pro pravděpodobnost sjednocení.

10
n vypočteme jako kombinace 4 z 10, tedy
4 ( )
= 210
3 7 63 3
Právě dvě modré lze vytáhnout
2 2 ( )( )
. =63 způsoby (2 modré, dvě jiné) P(A) = =
210 10

90 3
Právě dvě zelené lze vytáhnout ( 42) .(62 )=90způsoby (2 zelené, dvě jiné) P(B) = 210 =
7
3 4
Jevy jsou ale slučitelné. Mohu vytáhnout dvě modré a dvě zelené současně, a to ( ) . ( )=18 způsoby.
2 2
18 3
P( A ∩ B) = =
210 35

P ( A ∪ B ) =P ( A )+ P ( B )−P( A ∩ B)

63+90−18 135 9 ˙
P ( A ∪ B ) =¿ = = ¿ 64,3 %
210 210 14

4. Petr střílí ze vzduchovky na střelnici. Pravděpodobnost, že zasáhne špejli je 90%. Střílí třikrát. Jaká je
pravděpodobnost že trefí:
a) pokaždé
b) alespoň jednou

Jednotlivé pokusy jsou nezávislé. Tedy zadání a) můžeme počítat jako součin pravděpodobností
0,9.0,9.0,9 = 0,93 = 0,729. Tedy asi 73%

Zadání b) počítáme pomocí doplňkového jevu (netrefí ani jednou) P(B/) = 0,1.0,1.0,1 = 0,13 = 0,001
P(B) = 1 – 0,001 = 0,999 tedy 99,9%.

Úlohy k řešení

5. Z balíčku 32 hracích karet vybereme 4. Jaká je pravděpodobnost, že:

A: Budou stejné „barvy“
B: Budou stejné hodnoty (sedmy, …, esa)
C: Alespoň 1 bude eso

6. Hodíme dvěma hracími kostkami. Určete pravděpodobnost jevu: Padne součet 6 nebo padnou obě čísla
lichá.

7. Kamila se připravila na maturitu tak, že z biologie uměla 20 otázek z 25, z chemie 15 otázek z 25,
z českého jazyka 24 otázek ze 30 a z angličtiny 27 otázek ze 30. Jaká je pravděpodobnost, že:
a) zvládne celou maturitu (všechny předměty)
b) neudělá žádnou ze zkoušek

Výsledky

4. 8
() 8 (284) ˙ 43%
4
5. P(A) = ¿˙ 0,00786 ¿˙ 0,8 % , P(B) = 32 ¿˙ 0,00022 ¿˙ 0,02 %, P(C) = 1 -
32
( )4
( )4 32
(4)
¿

5+9−3 11 ˙
6. P ( A ∪ B ) =¿ = ¿ 30 , 6 %
36 36
4 3 4 9 216 ˙
7. a) P(A) = . . . = ¿ 34,6 %
5 5 5 10 625
1 2 1 1 1 ˙
b) P(B) = . . . = ¿ 0,16 %
5 5 5 10 625