TESTY Z MATEMATIKY PRO ŽÁKY 9.

TŘÍD ZŠ – PŘÍLOHA
Rozšířený klíč
Tento rozšířený klíč obsahuje celé postupy řešení tzv. široce otevřených úloh z cvičných didaktických testů a nápovědy k řešení (či řešení)
vybraných úloh z publikace Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ. U široce otevřených úloh existuje vždy několik možných postupů řešení,
zde většinou uvádíme pouze jeden z nich.

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ KE SBÍRCE TESTOVÝCH ÚLOH

1.1 Operace s čísly s. 14 –20
29 29.1 112 - 28 = 84 = 84 = 42
112 4 2
5 Poslední dvojčíslí musí být dělitelné čtyřmi,
28
to znamená, že u 1. čísla jím musí být 52 nebo 56
2
a u 2. čísla 32 nebo 36. Zároveň ciferný součet 29.2 (13 - 6) - (13 + 6) = 72 - 19 = 49 - 19 = 30
čísla musí být dělitelný třemi. A ještě musí být
pěticiferná čísla co nejmenší. 31 Místo rámečku napíšeme neznámou x.
Nahradíme tedy hvězdičku na místě stovek -3, 6 + 5 ⋅ ( x + 1, 4) = 7 ⋅ 0, 9 + 1,1
v 1. čísle nejmenší číslicí, tj. 23 05   . Na místě -3, 6 + 5 x + 7 = 6, 3 + 1,1
jednotek pak musí být číslice 2, aby ciferný 5 x + 3, 4 = 7, 4
součet byl 12. 5x = 4
Hvězdičku na místě tisíců v 2. čísle nahradíme
x = 4 = 0, 8
opět nejmenší číslicí, tj. 70 83   . Na místě jednotek 5
pak musí být číslice 6, aby ciferný součet byl 24.
 1, 3 
7 7.2 Aby byla sestavená čísla lichá a dělitelná pěti, 33 33.1 70 ⋅  21 +  ⋅ 0,12 =
 0, 21 130 
poslední číslicí musí být jen číslice 5, nikoli i 0.
 1, 3 
Součet daných číslic (0 + 1 + 5 + 6) je 12, tedy číslo = 70 ⋅  2100 +  ⋅ 0, 01 =
sestavené z těchto číslic bude vždy dělitelné třemi.  21 130 

11 11.1 (1- 0, 04) ⋅ (1- 0, 6) ⋅ 25 = 0, 96 ⋅ 0, 4 ⋅ 25 = = 70 ⋅ 0, 01⋅ ( 100 + 0, 01) =

  = 0, 96 ⋅ 10 = 9, 6 = 0,7 ⋅ (10 + 0,1) = 0,7 ⋅ 10 + 0,7 ⋅ 0,1 =
2   = 7 + 0, 07 = 7, 07
23 23.2 -12 ⋅ (3 - 4) + 3 ⋅ 12 =
2
= -1⋅ (-1) + 3 ⋅ 12 = -1⋅ 1+ 36 = 0, 0001 0, 01
33.3 -1 = -1 =
  = -1+ 6 = 5 1 1
10 ⋅ 10 2 10 ⋅ 100
24 24.1 6 ⋅ 3 ⋅ 27 - 4 ⋅ 288 = 6 ⋅ 81 - 4 ⋅ 288 = 0, 01 0, 01
2 2 = -1 = - 1 = 10 - 1 =
1 0, 001 1
= 6 ⋅ 9 - 4 ⋅ 144 = 6 ⋅ 9 - 4 ⋅ 12 = 1 000
  = 54 - 48 = 6   = 10 - 1 = 9 = 3
24.3 322 + 2 ⋅ 22 - 7 ⋅ 7 = ( 2 + 8 ) ⋅ (8 - 2 ) + ( 2 - 8 ) =
2
34
= 32 + 2 ⋅ 4 - 7 ⋅ 7 = 32 + 8 - 49 = 2
= ( 8 + 2 ) ⋅ (8 - 2 ) + ( 2 - 8 ) =
  = 40 - 7 = 33
2 2 2
2 2 = 82 - ( 2 ) + ( 2 ) - 2 ⋅ 2 ⋅ 8 + ( 8 ) =
( 13 + 12 ) ( 25 )
25 25.1 = = 25 = 1 = 64 - 2 + 2 - 2 ⋅ 2 ⋅ 8 + 8 =
(13 - 12 ) ⋅ 4
2 2 (169 - 144) ⋅ 4 25 ⋅ 4 4
 = 72 - 2 ⋅ 16 = 72 - 2 ⋅ 4 = 72 - 8 = 64
25.2 1, 2 ⋅ 4 ⋅ 1, 2 - 0, 4 ⋅ 30 + 4 =
25 25
1.2 Operace s algebraickými výrazy s. 21–25
= 1, 22 ⋅ 4 - 4 ⋅ 30 + 2 = 5 5.1 Počet chlapců přítomných v pondělí ve škole
10 5 5
označme podle zadání x, počet dívek přítomných
= 1, 2 ⋅ 2 - + = 2, 4 - 10 = 24 - 20 =
12 2
v pondělí ve škole označme d.
5 5 5 10 10
= 4 = 2
  10 5
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh
1
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 Poměr počtu chlapců a počtu dívek přítomných Další výrazy není nutné upravovat. Správná
v pondělí ve škole byl 3 : 4, tj. x : d. Rovnost přepí- odpověď je B, tento výraz lze upravit na výraz
šeme pomocí zlomků a vyjádříme počet dívek d. v zadání úlohy.
3=x ⋅ 4d 25 Čísla B, C vyjádříme pomocí čísla A.
4 d
3d = 4 x :3 B=1A
2
d=4x C = B -2 = 1 A-2
3 2

9(
17 17.2 4 ⋅ 1 m ⋅ m - m - 2 ⋅ 2 + m - 5 ⋅ 9 =
3 2 18 ) Zadaný výraz upravíme, aby obsahoval jen číslo A.
A+ 1 A 2A + A
 (m - 2) ⋅ (m + 2)  A+B = 2 = 2 = 3A : A - 4 =
= 36 ⋅  1 m2 - - 5 = C 1 A-2 A-4 2 2
 9 6 18  2 2
( 2 )
= 36 m2 - 36 ⋅ m - 4 - 36 ⋅ 5 = = 3A ⋅ 2 = 3A
9 6 18   2 A - 4 A - 4
2 ( 2 )
= 4 m - 6 ⋅ m - 4 - 10 = Aby měl výraz hodnotu 0, muselo by A = 0.
  = 4 m2 - 6 m2 + 24 - 10 = -2 m2 + 14 Podle zadání je však A přirozené číslo. Výraz tedy
nemůže mít nulovou hodnotu.
20 20.1 -3 y - (- y + 4) + 12  =
2

= -3 y - ( y 2 - 8 y + 16 + 1) = 1.3 Lineární rovnice s. 26 –30

2 2
  = -3 y - y + 8 y - 17 = - y + 5 y - 17 11 Není nutné rovnice řešit. Lze postupovat také tak,
že nabízená řešení A–F do rovnice dosadíme.
20.2 2 ⋅ ( y - 5) ⋅ (- y ) - ( y - 5 ) ⋅ ( 5 + y ) ⋅ (-2) =
Vyjde-li platná rovnost, je dosazené číslo řešením
= (2 y - 10) ⋅ (- y ) + 2 ⋅ ( y - 5 ) ⋅ ( y + 5 ) = rovnice.
= -2 y 2 + 10 y + 2 ⋅ ( y 2 - 5) = 15 0,5 y + 2 ⋅ -2 - ( x - 3 y ) = 0
2 2
  = -2 y + 10 y + 2 y - 10 = 10 y - 10 1 x + 3y = 1 ⋅ 20
5 4
20.3 1- (-0, 6 x ) + (0, 2 x ) ⋅ (1- 0,7) -
2
1 y + 2 ⋅ (-2 - x + 3 y ) = 0 ⋅2
- 3 x ⋅ (-0, 3 x + 0, 4 x ) = 2
4 x + 15 y = 20
= 1- (-0, 6 x ) + 0, 04 x 2 ⋅ 0, 3 - 3 x ⋅ 0,1x  =
y + 4 ⋅ (-2 - x + 3 y ) = 0
= 1- (-0, 6 x + 0, 012 x 2 - 0, 3 x 2 ) =
4 x + 15 y = 20
= 1+ 0, 6 x - 0, 012 x 2 + 0, 3 x 2 =
y - 8 - 4 x + 12 y = 0
  = 0, 288 x 2 + 0, 6 x + 1
4 x + 15 y = 20
21 21.1 (a - b) - (a2 - b 2 ) =
2
-4 x + 13 y = 8
= a2 - 2 ab + b 2 - a2 + b 2 = -2 ab + 2 b 2 = 4 x + 15 y = 20
  = -2 b ⋅ (a - b)
Dále lze soustavu rovnic snadno řešit sčítací
24 Součin v zadání lze upravit na tvar metodou.
(m - 8) ⋅ (m + 8) = m2 - 64 .
Postupně upravíme jednotlivé výrazy v nabídce 8 ( 5 )
2 3 ( 9 )
16 16.1 5 ⋅ x + 1 - 3 ⋅ 1 x + 2 = x - 0, 25
odpovědí:
5x+1-1x-1 = x-1 ⋅ 24
2 2 8 8 2 3 4
A) 32 ⋅ (2 m) : 4 m - (m + 8) =
2 15 x + 3 - 12 x - 8 = 24 x - 6
= 32 ⋅ 4 m - (m2 + 16 m + 64 ) = 1 = 21x
4m
2 2
 = 32 m - m - 16 m - 64 = -m + 16 m - 64 x= 1
21
2

 (
B)  4 ⋅ 1 m + 2
4 ) - 2 ⋅ (8 m + 64) = 18 Do rovnic dosadíme x = 10 a místo rámečku
napíšeme neznámou r.
2
= (m + 8) - 16 m - 128 =
 = m2 + 16 m + 64 - 16 m - 128 = m2 - 64

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh

2
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
            tedy 3 ⋅ (b - 4) autíček. Z těchto údajů sestavíme
18.2 5 x - 2 x - x =1 soustavu dvou rovnic se dvěma neznámými b, k.
4 5 4
21 6,3 cm
50 - 20 - 10 r = 1
4 5 4
X Y
50 - 4 - 10 r = 1 ⋅4
4 4 Vzdálenost 6,3 cm představuje 3 díly latě.
50 - 16 - 10 r = 4 24 Původní délku drátu v metrech označme x.
-10 r = -30 Nejprve spotřeboval jednu pětinu drátu, zbylo mu
r =3 tedy 4 x metrů drátu. Z tohoto zbytku opět jednu
5
Do rámečku doplníme číslo 3.
pětinu spotřeboval, zbyly mu tedy čtyři pětiny
21 21.1 ( x + 2)2 + 3 y = ( x - 2) ⋅ ( x + 2) + 16 z tohoto zbytku, tj. 4 ⋅ 4 x = 16 x metrů drátu.
5 5 25
7 y + 5 x = 17 ⋅4 Nakonec z této délky ještě jednu polovinu
4 2 4
spotřeboval, zbyla tedy také jedna polovina
x 2 + 4 x + 4 + 3 y = x 2 - 4 + 16
z této délky, tj. 1 ⋅ 16 x = 16 x metrů drátu,
7 y + 10 x = 17 2 25 50
a to odpovídá 112 m drátu v zadání úlohy.
4 x + 3y = 8 ⋅5
10 x + 7 y = 17 ⋅ (-2) 26 Poměr ceny jedné vstupenky pro dospělého a ceny
jedné dětské vstupenky je 3 : 1 (v tomto pořadí).
Po vynásobení obou stran obou rovnic můžeme Označíme-li x cenu jedné dětské vstupenky,
použít sčítací metodu. pak cena jedné vstupenky pro dospělého je 3  x.

21.3 7 x - 2 ⋅ (0, 25 y - 4) = 0 27 Při řešení úloh o pohybu vycházíme ze vzorce

6 s = v ⋅ t , kde s je dráha rovnoměrného pohybu,
6 y = x + 36 ⋅ 14 v je rychlost pohybu a t je čas pohybu.
14 7
Horákovi šli do místa setkání t hodin a ušli při tom
7 x - 0, 5 y + 8 = 0 ⋅6 s = 5t km.
6
Bohuš za nimi vyjel o 2 hodiny později, pohyboval
6 y = 14 x + 72 :2
se tedy (t - 2) hodin a ujel do místa setkání
7 x - 3 y + 48 = 0 s = 15 ⋅ (t - 2) km.
3 y = 7 x + 36 Horákovi i Bohuš urazili do místa setkání stejnou
7 x - 3 y = -48 dráhu s.
-7 x + 3 y = 36 28 Údaje ze zadání si přehledně zapíšeme do tabulky.

Opět užitím sčítací metody dospějeme k řešení. Teplota Objem

vody ve °C vody v l
Před 70 x
1.4 Slovní úlohy s. 31–38 smícháním 30 30 - x
6 Délku nejkratšího úseku trasy označme x Po smíchání 60 30
a ze zadání sestavme rovnici.
Sestavením rovnice 70 x + 30 ⋅ (30 - x ) = 60 ⋅ 30
9 Hledáme nejmenší společný násobek čísel a jejím vyřešením zjistíme, kolik vody o teplotě
(3 ⋅ 60) ; 90 ; (2, 5 ⋅ 60). 70 °C Matěj spotřeboval.
13 13.2 Stejnou vzdálenost ujede větší rychlostí 31 31.1 Anička se sama pohybovala 10 minut,
za kratší čas.
tj. 1 hodiny. Za tuto dobu při rychlosti 12 km/h
16 Počet autíček, která má ve sbírce Kája, 6
označme k. Počet autíček, která má ve sbírce ( )
urazila 1 ⋅ 12 km, tj. 2 km.
6
Břetík, označme b.
Ve 13.30 hodin, kdy vyjede i Toník, jsou od sebe
Kdyby Kája věnoval Břetíkovi 4 autíčka, měl by
Toník a Anička ve vzdálenosti (6 - 2) km, tj. 4 km.
(k - 4 ) autíček. Břetík by pak měl (b + 4) autíček.
Oba se od této chvíle do jejich setkání pohybují
Kdyby Břetík věnoval 4 autíčka Kájovi, měl
po dobu t. Za tento čas urazí Anička dráhu
by (b - 4) autíček. Kája by měl (k + 4) autíček, s1 = 12t km a Toník s2 = 8 t km. Oba dohromady
a to by měl trojnásobný počet autíček než Břetík, urazí dráhu 4 km.

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh

3
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
1.5 Procenta
6 6.1 V 10 dag, tj. ve 100 g, směsi Müsli Q je 55 g
tuku, což je 55 , tj. 55 % tuku. Stejný počet
100
procent tuku pak obsahuje i 350g balení Müsli Q.
7 7.1 Ríša má o pětinu autíček méně než Fanda,
má tedy 40 - 1 ⋅ 40 autíček, tj. 32 autíček.
5 sestrojit bod W.
Fanda má o 40 - 32), tj. o 8, autíček více než
(
Ríša. Zbývá už jen vypočíst, kolik procent je
8 autíček ze 32.
15 15.1 Výši úroku z půjčené částky vypočteme jako
8 % z této částky.
18 Čtvrtina odměny představuje 1 = 0, 25 = 25 %
4
z této odměny. Třída využila celkem (45 + 25) %,
tj. 70 %, z odměny. Zbývajících (100 - 70) %,
tj. 30 %, odměny si nechala ve třídním fondu.
21 Zbylé černé a stříbrné automobily tvoří
(100 - 30 - 45) %, tj. 25 %, automobilů ve dvoře
autobazaru. Z těchto 25 % automobilů je
20 % černých a (100 - 20) %, tj. 80 %, stříbrných
automobilů.
22 Úlohu řešíme obdobně jako úlohu 28
v kapitole 1.4.
24 Sedm dílů latě mělo celkovou délku jako sedm
osmin celé původní latě. Zbývající jedna osmina
celé původní latě představuje 20 cm odříznutých
na počátku.
2.1 Práce s daty v tabulce a v grafu
3 Každý měsíc bylo zadáno 6 domácích úkolů.
6 6.2 Zásoba brambor ve skladu byla v září
589 tisíc tun, v říjnu 568 tisíc tun. Úbytek zásob
brambor ve skladu za jeden měsíc činil
(589 - 568) tisíc tun.
10 Např. v úterý bylo ubytováno 120 osob a obsaze-
nost hotelu byla 75 %. Snadno vypočteme základ,
ze kterého 75 % činí 120 osob. Tento základ pak
představuje plnou kapacitu hotelu.
10.4 Ve čtvrtek bylo oproti neděli ubytováno
o (136 - 96), tj. o 40, osob méně. Zbývá vypočíst,
kolik procent činí těchto 40 osob z plné kapacity
hotelu.
2.2 Převody jednotek
18 Během 30,5 minut je na 2,5 minuty zastaven vlek.
Po zbývající dobu (30, 5 - 2, 5) minut, tj. 28 minut,
Sylva lyžovala bez přestávky. Podělíme-li tuto dobu
časem jedné jízdy, zjistíme, kolik jízd Sylva stihla.
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh
4
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
s. 39 – 45 3.1 Konstrukční úlohy s. 55 – 66
2 2.1 Těžnice je spojnice vrcholu se středem protější
strany. Těžiště rozděluje každou těžnici v poměru
2 : 1, přičemž větší díl je blíže k vrcholu. Nejprve
sestrojíme střed SUV úsečky UV a polopřímku SUV T.
Těžnice i vrchol W trojúhelníku UVW leží na této
polopřímce. Protože WT = 2 ⋅ SUV T   , můžeme
3 Hlavním vrcholem trojúhelníku PQR může být jak
bod P, tak bod Q nebo také bod R, přičemž hlavní
vrchol R leží na ose úsečky PQ.
4 Jedno z řešení má pravý úhel při vrcholu C.
Vrchol C pak leží na Thaletově kružnici sestrojené
nad průměrem AB.
6 Kružnice opsaná trojúhelníku ABC je zároveň
kružnicí opsanou trojúhelníku CDE.
8 8.1 Výška LP je kolmá ke straně MN trojúhel-
níku LMN.
9 Bod S je středem základny AB rovnoramenného
trojúhelníku ABC. Přímka SC půlí vnitřní úhel troj-
úhelníku při vrcholu C, jeho velikost je proto 2 ⋅ 20°,
tj. 40°. Součet velikostí vnitřních úhlů v trojúhel-
níku je 180°. Úhly přiléhající k základně rovno-
ramenného trojúhelníku mají stejnou velikost.
Úhel ABC má proto velikost 180° - 40° , tj. 70°.
2
12 12.2 Při konstrukci čtverce využijeme toho,
že střed čtverce leží v průsečíku jeho úhlopříček,
které mají stejnou délku, navzájem se půlí a jsou
na sebe kolmé.
s. 46 –50
18 Strana BC rovnoramenného lichoběžníku ABCD
může být jak základnou, tak ramenem tohoto
lichoběžníku.
20 20.1 Při konstrukci vrcholu C rovnoběžníku ABCD
využijeme toho, že průsečík úhlopříček S je záro-
veň středem úhlopříčky AC tohoto rovnoběžníku.
23 23.1 Kružnice k je zároveň kružnicí opsanou
trojúhelníku ABC.
24 24.2 Postupovat můžeme rovněž tak, že sestrojíme
kružnici k ′, která je obrazem kružnice k opsané
šestiúhelníku ABCDEF v zadané středové souměr-
nosti. Délka strany šestiúhelníku A ′B ′C ′D ′E ′F ′
je stejná jako délka strany šestiúhelníku ABCDEF.
Pozor si pak musíme dát na správné označení
vrcholů šestiúhelníku A ′B ′C ′D ′E ′F ′.
s. 51–54
25 25.1 Přeponou pravoúhlého trojúhelníku ABC
může být strana AB nebo AC. Trojúhelník s pravým
úhlem při vrcholu B však nelze sestrojit.
26 26.1 Všechny vrcholy trojúhelníku ABC leží na kruž-
nici se středem v bodě D a poloměrem DA .
28 28.3 Rameno lichoběžníku CDEF má stejnou délku
jako úhlopříčka čtverce ABCD. Střed S kružnice k
leží na přímce rovnoběžné s přímkou CD, jejíž
vzdálenost od přímky CD je rovna polovině délky
úhlopříčky čtverce ABCD.
29 29.2 Při konstrukci čtverce DEFG využijeme
toho, že úhlopříčka DF půlí vnitřní pravý úhel
při vrcholu D v tomto čtverci.
30 Při konstrukci kosočtverce využijeme toho,
že úhlopříčky kosočtverce se navzájem půlí a jsou
na sebe kolmé.
31 31.1 Pata výšky na rameno AC rovnoramenného
trojúhelníku ABC leží na Thaletově kružnici
sestrojené nad průměrem AB. Spojíme-li patu
kolmice s vrcholem A, pak na této přímce leží
vrchol C trojúhelníku ABC.
32 32.1 V rovnoramenném trojúhelníku ABC je těžnice
na základnu jdoucí těžištěm T kolmá k základně AB
a protne ji právě v jejím středu.
3.2 Pravoúhlý trojúhelník s. 67–74
2 2.2 Poloměr kružnice opsané pravoúhlému
trojúhelníku je roven polovině délky přepony.
3 Délku nejkratší strany pravoúhlého trojúhelníku
v cm označme x. Nejdelší strana, tedy přepona,
pak má délku ( x + 4) cm. Sestavením Pythago-
rovy věty pro tento trojúhelník dostaneme
( x + 4)2 = 8 2 + x 2 a tuto rovnici následně
vyřešíme.
5 5.1 Úlohu lze řešit užitím trojúhelníkové
nerovnosti.
5.2 Z Pythagorovy věty pro pravoúhlý trojúhel-
2
ník TUV vypočteme TV = 51. Trojúhelník TSV lze
výškou v na stranu TV rozdělit na dva pravoúhlé
trojúhelníky s přeponou, jejíž délka je rovna
poloměru kružnice k, a druhou odvěsnou o délce
rovné polovině délky strany TV. Pythagorova věta
2
pro takový trojúhelník má tvar SV = v 2 + TV ,
2
2 20 20.2 Vnitřní úhel j trojúhelníku leží proti delší
2 odvěsně.
2 TV
tj. SV = v 2 + . Po dosazení číselných hodnot
4 21 21.1 Ze zadaného obvodu záhonu vypočteme
nakonec z Pythagorovy věty vypočteme výšku v.
25 = v 2 + 51
4 tu pak využijeme k výpočtu obsahu záhonu.
v 2 = 100 - 51
4 4
v = 49 cm = 7 cm
4 2
6 6.1 Z obsahu jednoho pravoúhlého rovnoramen-
ného trojúhelníku lze vypočíst délku ramena.
Z Pythagorovy věty pro tento trojúhelník pak
lze vypočíst délku jeho přepony, která je zároveň
základnou trojúhelníku. Z vypočtené délky
základny a obsahu trojúhelníku lze vypočíst výšku
na základnu.
6.3 Vhodným uspořádáním lze ze čtyř shodných
pravoúhlých rovnoramenných trojúhelníků složit
obdélník.
11 Úhlopříčky kosočtverce se navzájem půlí
a kosočtverec dělí na čtyři shodné pravoúhlé
trojúhelníky, jejichž odvěsny mají poloviční délku
než úhlopříčky, tedy 5 cm a 12 cm. Přepona tohoto
trojúhelníku je zároveň stranou kosočtverce.
15 Délku strany EF G 6 cm F
lichoběžníku DEFG
vypočteme
8 cm
z vybarveného
pravoúhlého
trojúhelníku pomocí
Pythagorovy věty. D 15 cm E
18 Délka tyče je (310 - 50) cm, tj. 260 cm, tj. 26 dm.
Vzdálenost x vypočteme z vyznačeného pravo-
úhlého trojúhelníku pomocí Pythagorovy věty.
150 cm
310 cm
dm
x dm
26
50 cm
250 cm
19 19.2 Délky ramen KL, LI rovnoramenného
pravoúhlého trojúhelníku IKL označme r.
Pomocí Pythagorovy věty pro tento trojúhelník
vypočteme r 2. Obsah trojúhelníku pak vypočteme
dosazením do S = r ⋅ r .
2
délku ramen trojúhelníku. Pomocí Pythagorovy
věty vypočteme nejdříve výšku na základnu,
Pomocí délky ramena trojúhelníku nakonec
z obsahu záhonu vypočteme délku dělící čáry.
22 Délku strany JL čtverce PJLO vypočteme pomocí
Pythagorovy věty z pravoúhlého trojúhelníku IJL,
uvědomíme-li si, že pravidelný šestiúhelník
lze rozdělit na šest shodných rovnostranných
trojúhelníků.
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh
5
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
3.3 Úhly s. 75 – 80 3.4 Rovinné útvary s. 81– 86
4 Z poměru α : γ = 1 : 2 plyne, že velikost úhlu g 2 Ze zadání plyne, že trojúhelník ABC je
je dvakrát větší než velikost úhlu a. rovnostranný.
Pro velikosti vnitřních úhlů a, b, g tedy platí:
3 o
α : β : γ = 2 : 3 : (2 ⋅ 2). o

6 d  b


c 

 35°
a 118° 3.3 Největší možný čtverec lze složit z 81 bílých
políček.
7 Vrchol úhlu d označme D, vrchol úhlu
o velikosti 48° označme E. Nejprve z pravoúhlého 4 Zelený trojúhelník
trojúhelníku BCD vypočteme velikost úhlu BDC. má stejný obsah jako
Poté vypočteme velikost úhlu d, který je k němu tři políčka. Obsah
vedlejší. Z trojúhelníku BDE vypočteme velikost jednoho políčka tedy
S
úhlu e. Nakonec z trojúhelníku ABC dopočteme je (27 : 3) cm2, tj. 9 cm2,
velikost úhlu b, přičemž za velikost úhlu a a délka strany políčka
dosadíme α = β + 8°. je 9 cm, tj. 3 cm.
9 9.1 Střed úsečky AB označme S. Čtyřúhelník ASCD 4.2 Obsah všech zeleně
je kosočtverec, jeho úhlopříčky AC, SD jsou na sebe obarvených ploch v nově vzniklém středově
kolmé. Úsečka DB půlí vnitřní úhel při vrcholu D souměrném čtverci je stejný jako obsah hledaného
ve žlutém rovnostranném trojúhelníku, velikost obdélníku, který se vypočte jako součin délek
úhlu SDB je tedy (60° : 2). Z pravoúhlého trojúhel- dvou sousedních stran obdélníku. Hledáme tedy
níku s vnitřními úhly o velikostech 30°, 90°, a dvě čísla představující délky stran obdélníku, která
dopočteme velikost úhlu a. jsou násobkem čísla 3 (tj. délky strany políčka)
11 Dva vnitřní úhly pravidelného desetiúhelníku a jejichž součin je roven obsahu obdélníku.
a vyznačený úhel d dohromady tvoří plný úhel. To splňují dvojice čísel 3; 78 a 6; 39.

12 Úhel b má poloviční 6
velikost než vnitřní úhel  A B C
pravidelného pětiúhel- 
níku. Z vyznačeného 

trojúhelníku vypočte-
me velikost úhlu j. Dva
D E F
úhly j spolu s úhlem a
dohromady tvoří vnitřní
úhel pravidelného pětiúhelníku.
16 Označíme-li velikost ostrého úhlu a, pak veli-
kost sousedního tupého úhlu v kosodélníku je
9 9.3 Délky stran
( a + 100°). Součet velikostí každých dvou
modrého trojúhelníku
sousedních úhlů rovnoběžníku je 180°.
vypočteme pomocí
17 Úhly o velikosti 36° jsou střídavé úhly. Pythagorovy věty.
8 cm

p D C
8 cm
4 cm

36° 
36° q
A B

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh

6
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
3.5 Tělesa s. 87– 95
2 2.2 Výška nádrže je 2 m. Nádrž je naplněná z 80 %,
voda tedy sahá do výšky (0,8 ⋅ 2) m, tj. 1,6 m.
3 Menší krabice má čtvercovou podstavu o obsahu
9 dm2, délka podstavné hrany je tedy 9 dm,
tj. 3 dm. Výšku menší krabice vypočteme z jejího
objemu a obsahu podstavy, tedy (36 : 9) dm,
tj. 4 dm.
Výška větší krabice je dvojnásobná oproti výšce
menší krabice, tedy (2 ⋅ 4 ) dm, tj. 8 dm. Přilepená
stěna větší krabice má tvar čtverce, její rozměry
jsou tedy 8 dm × 8 dm. Z obsahu menší stěny větší
krabice dopočteme zbývající rozměr větší krabice,
tedy (48 : 8) dm, tj. 6 dm.
7 Podle návodu jsou rozměry kvádru v poměru
1 : 2 : 4. Označíme-li x délku nejkratší hrany kvádru
v cm, zbývající hrany kvádru mají délku 2  x a 4  x.
Pro papírový kvádr o objemu 8 000 cm3 pak platí:
8 000 = x ⋅ 2 x ⋅ 4 x.
12 Chceme vypočíst výšku hranolu s podstavou
ve tvaru lichoběžníku a objemem (20 ⋅ 10) litrů.
14 Výšku jehlanu je také možno vypočíst pomocí
Pythagorovy věty z délky podstavné a boční hrany
jehlanu.
17 Označme x objem horního patra dortu v litrech,
objem dolního patra dortu je pak 4x litrů.
Objem celého dortu je ( x + 4 x ) litrů.
18 18.2 Průměr kolečka je (2 ⋅ 3) cm, tj. 6 cm.
Z koleček nalepených do první řady zjistíme
(
obvod podstavy válce o = 15 ⋅ 6 + 7 ⋅ 6 cm.
10 )
19 19.1 Delší strana pláště válce je stejná jako obvod
podstavy válce.
20 20.2 Hrany kvádru mají být tvořeny nejméně
4 krychličkami. Celkový počet krychliček, tedy číslo
216, rozložme na součin prvočísel a jednotlivé
činitele seskupme tak, aby jejich součin byl roven
nejméně 4: 216 = (2 ⋅ 2) ⋅ (2 ⋅ 3) ⋅ (3 ⋅ 3).
Hrany kvádru jsou tvořeny 4, 6 a 9 krychličkami.
20.3 Hrana krychličky má délku 2 cm. Součet délek
stran jedné stěny kvádru je 84 cm. Tato stěna tedy
musí mít po obvodu (84 : 2), tj. 42, hran krychliček.
Součet hran krychliček po jedné délce a jedné šířce
musí být (42 : 2), tj. 21. Hledáme tedy dvojici čísel,
jejichž součet je 21 a zároveň jsou obě čísla děliteli
čísla 216. To splňují dvojice čísel 3; 18 a 9; 12.
Tato čísla představují počet krychliček, které tvoří
hrany kvádru.
21 21.1 Označme d průměr jedné dřevěné koule v dm.
Rozměry krabice v dm jsou zřejmě 4  d × d × d.
Pro obsah pláště krabice pak platí:
2 ⋅ (4 d ⋅ d + d ⋅ d ) = 10 .
4 Nestandardní aplikační úlohy a problémy s. 96 –100
2 V prvním obrazci je 16 zápalek. V každém dalším
obrazci je o 5 zápalek více.
3 U pásů složených ze dvou a více řad je mezi
dvěma sousedními řadami o 1 kruhový výřez
méně, než je počet sloupců v pásu. Podobně mezi
dvěma sousedními sloupci je o 1 kruhový výřez
méně, než je počet řad v tomto pásu.
Podobně lze vysledovat pravidlo pro půlkruhové
výřezy.
4 V první horní řadě mozaiky je jedno barevné
sklíčko, v každé další řadě je vždy o jedno
barevné sklíčko více. V každé řadě je počet barev-
ných sklíček o jedna větší než počet průhledných
sklíček.
5 Obdélník O1   má obsah 2 cm2, obsah obdélníku O2
je 8 cm2, obdélník O3 má obsah 32 cm2.
Každý další obdélník má obsah čtyřikrát větší než
předchozí obdélník.
Kratší strana obdélníku má stejnou délku jako delší
strana předchozího obdélníku.
Delší strana každého obdélníku je vždy dvakrát
větší než jeho kratší strana.
6 6.2 Tým může střelit všechny 3 góly v jedné
třetině – v 1., 2. nebo 3. třetině, to jsou celkem
tři možnosti.
Tým může také střelit 2 góly v 1. třetině, 3. gól
pak střelí ve 2. nebo 3. třetině, to jsou celkem
dvě možnosti. Podobně může tým střelit 2 góly
ve 2. nebo 3. třetině, to jsou další čtyři možnosti.
Tým také může střelit v každé třetině 1 gól a to je
poslední desátá možnost.
6.3 Ke každému možnému průběhu utkání
pro 1. tým může nastat jakýkoliv z možných
průběhů utkání pro 2. tým. Celkový počet
různých průběhů utkání je roven součinu počtů
možných různých průběhů utkání pro jednotlivé
týmy.
7 7.1 Horní bambule může mít zelenou, modrou
nebo červenou barvu, celkem jsou pro horní
bambuli 3 barevné možnosti.
Podobně jsou 3 barevné možnosti pro prostřední
i pro dolní bambuli.
Celkem existuje (3 ⋅ 3 ⋅ 3), tj. 27, takových čepic.
7.2 Je-li horní a dolní bambule zelená, pak
prostřední může být modrá nebo červená.
Existují tedy 2 takové čepice se zelenými krajními
bambulemi.
7.3 Je-li horní bambule červená, pak prostřední
a také dolní bambule může být zelená, modrá
nebo také červená.
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Sbírka testových úloh
7
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 ROZŠÍŘENÝ KLÍČ K CVIČNÝM DIDAKTICKÝM TESTŮM
Didaktický test 1 s. 102 –106
13 Za 1 min 1 hráč . . . . . . . . . 1 ⋅ 1 ⋅ 1 = 1 stavby
2 10 20 400
3 3.1 3 − 3 : 15 + 0, 4 = 3 − 3 ⋅ 8 + 4 =
4 4 8 4 4 15 10 Za 1 min 5 hráčů . . . . . . . 5 stavby
400
= 3−2+2 = 3 Za x min 5 hráčů . . . . . . . 5 x stavby
  4 5 5 4 400
3 − 12 15 − 12 3 Za 20 minut postavili 2 hráči 2 stavby.
3.2 5 = 5 = 5 = 3 : 36 = 20
3⋅ 12 36 36 5 5 Po 20 minutách zbývá postavit 18 stavby,
5 5 5 20
= 3⋅ 5 = 1 tj. 9 stavby. Čas, za který 5 hráčů postavilo
  5 36 12 10
zbývajících 9 stavby, vypočteme z rovnice
4 4.3 (5n − 3) ⋅ n − n ⋅ (n + 2) ⋅ 2 − 2 n ⋅ n = 10
5x = 9 .
= 5 n 2 − 3 n − ( n 2 + 2 n) ⋅ 2 − 2 n 2 = 400 10
 = 5n2 − 3n − 2 n2 − 4 n − 2 n2 = n2 − 7 n
16 Třetí mozaika je tvořená
(
5 5.1 0,4 x − 4 ⋅ 3 − 2 x = 4 ) ⋅ 10 6 řadami kruhů.

1
6−
5 2 5 V této mozaice je celkem

6−
( ) 6 + (6 − 1) + (6 − 2)

2
4x −8⋅ 3 −2x = 8
2 modrých kruhů.
4 x − 12 + 16 x = 8
20 x = 20 6
x =1
15 − 5 y 3 − y 1+ 3 y Didaktický test 2 s. 107–112
5.2 = − ⋅ 15
15 5 3
21 − 5 7−5 14 − 15
15 − 5 y = 3 ⋅ (3 − y ) − 5 ⋅ (1+ 3 y ) 3 3.1 3 2 = 3 2 = 6 =
15 − 5 y = 9 − 3 y − 5 − 15 y
5 9 (
3 ⋅ 2 +2
5 )
3 ⋅ 2 + 18
9
3 ⋅ 20
5 9
15 − 5 y = 4 − 18 y
− 1
13 y = −11
y = − 11
= 6 = −1 : 4 = −1
4 6 3 ( )6 ( ) ⋅ 43 = − 81
13   3
6 Počet kluků, kteří na začátku roku chodili
3.2 2 ⋅ 2 ⋅ 5 − 7 : 0, 6 = 20 − 7 : 6 =
do fotbalového kroužku, označme k. Na začátku 2+5 5 7 5 10
roku chodilo do kroužku o 5 holek více než kluků,
ale třetina holek přestala do kroužku chodit. = 20 − 7 ⋅ 10 = 20 − 14 = 120 − 98 =
7 5 6 7 6 42
Na konci roku tedy chodily do kroužku dvě třetiny
holek z jejich původního počtu na začátku roku, = 22 = 11
  42 21
tedy 2 ⋅ (k + 5). 2
3 4 4.1 ( x + 2) ⋅ (2 − x ) − 3 − 2 ⋅ ( x − 1) =
8 8.1 Délka strany pravidelného šestiúhelníku = (2 + x ) ⋅ (2 − x ) − 3 − 2 ⋅ ( x 2 − 2 x + 1) =
je stejná jako délka strany rovnostranného  = 4 − x 2 − 3 − 2 x 2 + 4 x − 2 = −3 x 2 + 4 x − 1
trojúhelníku.
( ) ( )
2
8.3 Trojúhelník ABC je pravoúhlý s pravým úhlem 4.2 4 − a : 3 − 1 + a =
3 3
při vrcholu A.
9 9.1 Hledaná osa souměrnosti o je osou úsečky AA′. 3 3 9 3 (
= 4 : 3 − a − 1 + 2 a + a2 = )
12 Velikosti úhlů při základně AG rovnoramenného = 4 ⋅ 1 − a − 1 − 2 a − a2 =
trojúhelníku AGF jsou stejné. Velikosti úhlů a, g 3 3 3 9 3
jsou také stejné. Z pravoúhlého trojúhelníku ADF = 4 − a − 1 − 2 a − a2 = 3 − 3a − a2 =
lze vypočíst velikost úhlu AFG. 9 3 9 3 9 3
2
= −a − a + 1
  3
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy
8
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 Celková sleva na jedno štěně tedy byla
5 5.1 2 y − 4 − 1, 5 y = 0, 5 + 5 y ⋅6
3 2 (1 750 + 1 750) Kč.
4 y − 24 − 9 y = 3 + 15 y
15.3 K vyřešení úlohy není nutné vyplnit zadanou
−5 y − 24 = 3 + 15 y tabulku. Lze postupovat úvahou.
20 y = −27 Jestliže počet žen v kurzu dogdancing tvoří
y = − 27 25 % všech žen v kynologickém klubu, a to je
20 5 % ze všech členů klubu, pak všechny ženy
9 x − 3x −2 = 2 + 5x − 4 v kynologickém klubu tvoří (4 ⋅ 5) % všech členů
5.2 ⋅ 12
4 2 3 klubu.
27 x − 6 ⋅ (3 x − 2) = 24 + 4 ⋅ (5 x − 4) 16 16.1 Poměr uběhnuté dráhy za stejný čas Petra
27 x − 18 x + 12 = 24 + 20 x − 16
a Víti je 1 : 3 , tj. 2 : 3.
9 x + 12 = 20 x + 8 2 4
11x = 4 Poprvé se potkali na startu.
Podruhé se potkali, když Petr uběhl 2 kola a Víťa 3.
x= 4 Potřetí se potkali, když Petr uběhl 4 kola a Víťa 6.
11
Počtvrté se potkali, když Petr uběhl 6 kol a Víťa 9.
6 6.2 Zisk 1. pobočky v únoru označme x. Vypočteme
ho pomocí rovnice x + 20 000 = 22 500 ze známé Didaktický test 3 s. 113 –117
2
hodnoty aritmetického průměru.
(−2)2 ⋅ (1+ 1) 8
7 Cenu pracovního sešitu označme s, cenu učebnice 3 3.1 = 4 ⋅2 = =
0, 6 − 5 6 − 5 18 − 50
označme u. 3 10 3 30
Dva pracovní sešity a dvě učebnice, které nebyly
skladem, stály (6 400 − 6 020) Kč, tj. 380 Kč.
− 32 15 16 ( )
= 8 = 8 : − 16 = 8 ⋅ − 15 = − 15
2 ( )
Ze zadání sestavíme soustavu dvou rovnic   30
se dvěma neznámými s, u.
20 ⋅ (3 s + u) = 6 400 ( 7 )(21 69 )
3.2 1− 3 : 1+ 2 − 1 ⋅ 3 =
2 s + 2 u = 380
Po vydělení obou stran 1. rovnice číslem 20 = 7 − 3 : 21+ 2 − 1 = 4 : 23 − 1 =
7 21 23 7 21 23
a po vydělení obou stran 2. rovnice číslem (−2) lze
soustavu rovnic snadno vyřešit sčítací metodou. = 4 ⋅ 21 − 1 = 12 − 1 = 11
  7 23 23 23 23 23
8 8.2 Nejdelší A
cesta z bodu C 4 4.2 0, 05 ⋅ (100 − 2 a) − (5 − 0, 2 a) ⋅ (5 + 0, 2 a) =
D
do bodu D
C
= 5 − 0,1a − (25 − 0, 04 a2 ) =
vedoucí jen
= 5 − 0,1a − 25 + 0, 04 a2 =
po odvěsnách
trojúhelníků  = 0, 04 a2 − 0,1a − 20
B
je vyznačena
červeně.
4 3 ( )
5 5.1 3 x − 3 ⋅ 1 x + 1 = −0, 25 x ⋅4
9 Vzdálenost bodu od přímky hledáme na kolmici
k dané přímce procházející daným bodem. ( )
3 x − 12 ⋅ 1 x + 1 = − x
3
10 10.1 Při konstrukci využijeme toho, že kružnice k 3 x − 4 x − 12 = − x
je kružnicí opsanou čtverci ABCD a její střed leží − x − 12 = − x
v průsečíku úhlopříček čtverce, které jsou navíc −12 ≠ 0
na sebe kolmé. Rovnice nemá řešení.
10.2 Hlavní vrchol E rovnoramenného trojúhel-
níku CDE leží na ose úsečky CD, která je zároveň 5.2 1− 1 ⋅ ( x + 6) = x − 1 ⋅ 10
2 5
osou souměrnosti tohoto trojúhelníku.
10 − 5 ⋅ ( x + 6) = 10 x − 2
11 Délka strany bílého rovnostranného trojúhelníku 10 − 5 x − 30 = 10 x − 2
je dvakrát větší než délka strany zeleného čtverce. −20 − 5 x = 10 x − 2
15 15.2 Sleva 5 % při rychlém jednání činila 15 x = −18
(0,05 ⋅ 35 000) Kč, tj. 1 750 Kč. x = −6
Dodatečná sleva na jedno štěně činila 5
(3 500 Kč : 2), tj. 1 750 Kč.

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy

9
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 6 6.1 Aby první dvě číslice součinu byly 1; 4,
musíme číslo 35 násobit číslem 4.
6.2 Aby poslední číslice rozdílu byla 6, musíme
od čísla 121 odečíst číslo 5.
6.3 K doplnění zbývají číslice 2; 3; 6; 7.
Aby poslední číslice součtu byla 8, musí být
poslední číslice prvního sčítance 3.
Aby první číslice součtu byla 3, musí být první
číslice prvního sčítance 2.
Zbývající číslice 6; 7 vhodně doplníme a správnost
ověříme výpočtem.
10 Vrchol D leží v průsečíku polopřímky AH
a přímky rovnoběžné s polopřímkou AF, jejíž
vzdálenost od polopřímky AF je rovna výšce
kosočtverce ABCD.
12 Úhly EBC, j jsou střídavé. Tato dvojice úhlů
má stejnou velikost.
16 16.1 Vzor mozaiky se pravidelně opakuje
krychle najdeme jako největší společný dělitel
čísel 80; 64; 48.
10 V osové souměrnosti s osou o se vrchol D
lichoběžníku ABCD zobrazí na vrchol C.
12 Průsečík přímky o a úsečky BC označme P.
Úhly FPB, CPF jsou vedlejší, pro velikost úhlu CPF
tedy platí CPF = 180° − 84° = 96°.
Součet velikostí vnitřních úhlů v trojúhelníku
je 180°. Z trojúhelníku FPC dopočteme velikost
úhlu PFC, platí PFC = 180° − (37° + 96°) = 47°.
Přímka o je osou úhlu BFC, velikost úhlu BFP
je tedy také 47°.
Z trojúhelníku FBP dopočteme velikost úhlu PBF.
Vyznačený úhel o velikosti 132° a úhel FAC jsou
vedlejší úhly, lze tedy dopočíst velikost úhlu FAC.
Konečně z trojúhelníku ABC pak dopočteme
velikost úhlu g.
D
14 Označme vrcholy

2 cm
trojúhelníků písmeny
po 6 kachlích. Na 50. místě mozaiky je stejná A, D, E, F, G. K vyřešení E 
F
kachle jako na 2. místě mozaiky na obrázku, G
úlohy potřebujeme znát

3 cm
neboť 50 : 6 = 8, zb. 2. 
délku strany GE.
Trojúhelníky DEF, GEA
Didaktický test 4 s. 118 –122 se shodují ve dvou úhlech, A 5 cm
jsou tedy podobné. Délky
7 2 ( 8 4 )( 14 )
3 3.1 2 − 1 : 3 + 3 = 4 − 7 : 3 + 6 =
8
každých dvou odpovídajících si stran podobných
trojúhelníků jsou ve stejném poměru.

  14 8 ( )
= − 3 : 9 = − 3 ⋅ 8 =− 4
14 9 21 ( ) EA : EF = GE : DE
GE = 3 ⋅ 2 cm
3 : 5 = GE : 2 5
5 5 5
9 9 9 GE = 1, 2 cm
3.2 = = = 3 = GE
2 ⋅ 5 ⋅ 3 − 10 ⋅ 1, 5 5 − 15 (−10)   5 2
6

  9
= 5 : (−10) = 5 ⋅ − 1 = − 1
9 10 ( ) 18
16 Pikniková deka na obrázku A má na delší straně
4 čtverce, které jsou odděleny (4 − 1), tj. 3, díly
lemovky o délce 1,8 m. Na kratší straně má deka
4 4.3 n ⋅ (7 + 3) + n ⋅ (3n − 1) − (n + 1) ⋅ (3n − 1) = 3 čtverce oddělené (3 − 1), tj. 2, díly lemovky
= 10 n + 3n2 − n − (3n2 + 3n − n − 1) = o délce 2,4 m.
 = 10 n + 3n2 − n − 3n2 − 3n + n + 1 = 7 n + 1 16.2 Z obsahu deky a počtu čtverců, z nichž
je deka ušita, zjistíme obsah jednoho čtverce
5 5.1 0, 4 x + 3,7 + x = 2, 3 − x + 1, 4
a z něj i délku jeho strany.
1, 4 x + 3,7 = − x + 3,7
2, 4 x = 0
Didaktický test 5 s. 123 –127
x=0

5.2 4a + 1 − 4a −1 = 3 + a − a
2 4 3 4
⋅ 12 4 (
4 6 3 )
3 3.1  3 − 3 + 1 : 22 = 3 − 9 + 2 : 22 =
4 12 3
6 ⋅ (4 a + 1) − 3 ⋅ (4 a − 1) = 4 ⋅ (3 + a) − 3a = 3 − 11 ⋅ 3 = 3 − 1 = 6 − 1 = 5
  4 12 22 4 8 8 8
24 a + 6 − 12 a + 3 = 12 + 4 a − 3a
9 + 12 a = 12 + a 4− 1 16 − 1 15
11a = 3 3.2  1− 4 = 1− 4 = 1− 4 =
3 3 3
a= 3
11 = 1− 15 : 3 = 1− 15 ⋅ 1 = 1− 5 =
4 4 3 4
8 8.1 Výška bedny je (8 ⋅ 6) cm, tj. 48 cm.
= 4 −5 = −1
Největší možnou délku hrany krabičky tvaru   4 4
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy
10
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 4 4.3 (3 x − x ) ⋅ (2 x − 1) − x ⋅ ( x + 2) + x 2 =
2 2
= 2 x ⋅ (2 x − 1) − x − 2 x + x =
2 2
= 4x −2x − x −2x + x = 4x −4x = 2 2
 = 4 x ⋅ ( x − 1)
5 5.1  1− 0, 3 ⋅ (a − 1, 2) + a = 0, 5 ⋅ (2 + 2 a)
1− 0, 3a + 0, 36 + a = 1+ a
1, 36 + 0,7 a = 1+ a
0, 3a = 0, 36 ⋅ 10
3a = 3, 6
a = 1, 2
y + 3 5y + 3 3y +1
5.2 − −3 = y −
8 6 4
3 ⋅ ( y + 3) − 4 ⋅ (5 y + 3) − 72 = 24 y − 6 ⋅ (3 y + 1)
3 y + 9 − 20 y − 12 − 72 = 24 y − 18 y − 6
−75 − 17 y = 6 y − 6
23 y = −69
y = −3
6 6.1 Jestliže je spojnice středů symbolů tvořena
určitým počtem symbolů, je mezi symboly celkem
o 1 mezeru méně, než je počet těchto symbolů.
6.2 Na přeponách menších
rovnoramenných pravoúhlých 2 −12 x − 14 = 5 x + 20
trojúhelníků leží vždy sudý 4 17 x = −34
počet středů koleček.
6
8 Strany AB, BC, CD, EF
pravoúhlých trojúhelníků mají stejnou délku.
9 9.2 Úsečky MO, MN, NO jsou zároveň středními
příčkami trojúhelníku XYZ.
10 Pravoúhlý trojúhelník CDE má pravý úhel
při vrcholu E. Vrchol E tedy leží na Thaletově
kružnici sestrojené nad průměrem CD.
12 Součet velikostí každých dvou sousedních úhlů
rovnoběžníku je 180°.
16 16.1 Postupně se řady na hrací desce vyprazdňují,
poslední žetony zůstávají v 1. řadě. Zde se žeton
v 1. sloupci v 1. tahu posune do 2. sloupce,
v 2. tahu se posune do 3. sloupce, …, v 19. tahu
se posune do 20. sloupce a ve 20. tahu se posune
mimo hrací desku.
16.2 V 1. tahu odebereme 2 žetony, v 2. tahu
3 žetony, v 3. tahu opět 2 žetony a ve 4. tahu
poslední 3 žetony.
16.3 V 1. tahu se mimo hrací desku na levé straně
posune (1 + 2 + 3 + 4 + 5) žetonů, na pravé straně
(1 + 2 + 3 + 4) žetonů.
V 2. tahu se mimo hrací desku posune na levé
straně (1 + 2 + 3 + 4 + 5) žetonů a na pravé straně
rovněž (1 + 2 + 3 + 4 + 5) žetonů.
Didaktický test 6 s. 128 –132
( ) ( )
3 3.1 17 ⋅ 6 : 3 5 − 3 ⋅ 5 = 17 : 32 − 15 =
18 7 9 9 21 9 9
= 17 : 17 = 17 ⋅ 9 = 3
  21 9 21 17 7
1 1 1
3.2 1− 4 = 1− 4 = 1− 4 = 1− 1 : 3 =
2−1 4 −1 3 4 6
3 6 6 6
= 1− 1 ⋅ 6 = 1− 1 = 2 − 1 = 1
  4 3 2 2 2
4 4.3 (2 a + 3) ⋅ (3 − 2 a) + (4 a − 3) ⋅ (1+ a) =
⋅ 24 = (3 + 2 a) ⋅ (3 − 2 a) + 4 a + 4 a2 − 3 − 3a =
 = 9 − 4 a2 + 4 a + 4 a2 − 3 − 3a = a + 6
5 5.1 1, 5 x ⋅ 3 − 2, 9 = 1, 5 ⋅ 2 x + 0, 5 : 5
4, 5 x − 2, 9 = 3 x + 0,1
1, 5 x = 3
x =2
5.2 2 ⋅ ( x + 2) − 1 ⋅ (2 x + 3) = x + 1 ⋅ 20
5 2 4
8 ⋅ ( x + 2) − 10 ⋅ (2 x + 3) = 5 x + 20
8 x + 16 − 20 x − 30 = 5 x + 20
x = −2
6 6.2 Jestliže x je počet všech jedlí nabízených
k prodeji, pak počet všech nabízených borovic
je (150 − x ). Jednu pětinu nabízených borovic
prodal, první den po ukončení prodeje tedy zbyly
čtyři pětiny nabízených borovic, tj. 4 ⋅ (150 − x ).
5
7 7.3 Ze zadání vypočteme počet výrobků vypro-
dukovaných za 1 pracovní směnu.
V podúloze 7.1 jsme vypočetli, kolik výrobků
vyprodukuje 9 strojů za 1 pracovní směnu.
Získané údaje využijeme k sestavení trojčlenky
a vypočteme celkový počet strojů, které za 6 pra-
covních směn vyprodukují 72 000 výrobků.
10 Při konstrukci využijeme toho, že úhlopříčky
kosočtverce se navzájem půlí, jsou na sebe kolmé
a půlí vnitřní úhly kosočtverce.
12 Trojúhelník ACD je rovnoramenný se základnou AC,
velikost úhlu DCA je proto stejná jako velikost
úhlu a. Úhly DCA, BAC jsou střídavé, velikost
úhlu BAC je tedy také stejná jako velikost úhlu a.
Vnitřní úhly přiléhající k základně rovnoramen-
ného lichoběžníku jsou shodné, proto platí
CBA = a + a = 2 a . Trojúhelník BCA je rovno-
ramenný se základnou BC, velikost úhlu ACB
je proto rovna 2a. Velikost úhlu a pak vypočteme
z poznatku, že součet velikostí vnitřních úhlů
v trojúhelníku BCA je 180°.
ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy
11
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
13 Čas, který Anežka věnovala v pátek tréninku, 5.2 x + 3 + x + 4 = 1− 5 x ⋅ 12
označme x. Pomocí veličiny x vyjádříme také čas, 3 4 12
který věnovala tréninku v pátek Eliška. Součet 4 ⋅ ( x + 3) + 3 ⋅ ( x + 4) = 12 − 5 x
časů věnovaných tréninku za všech pět dní Eliškou 4 x + 12 + 3 x + 12 = 12 − 5 x
a součet časů věnovaných tréninku za všech 7 x + 24 = 12 − 5 x
pět dní Anežkou se rovnají. Veličinu x vypočteme 12 x = −12
řešením rovnice.
x = −1
16 16.1 Všechny bílé proužky vyplní rovnoramenný 6 6.2 Za Honzovou dýní se umístilo tolik dýní,
pravoúhlý trojúhelník s přeponou délky 80 cm
a odvěsnami o délce stejné, jako je délka strany kolik jich bylo před Honzovou dýní 1 x ,
2 ( )
čtverce. Výška na přeponu v tomto trojúhelníku a ještě o jednu osminu dýní méně z počtu dýní
je rovna polovině úhlopříčky čtverce, tj. 40 cm.
16.2 Bílý proužek s největ-
umístěných před Honzovou dýní 1 ⋅ 1 x ,
8 2 ( )
ším obvodem má tvar celkem tedy 1 x − 1 ⋅ 1 x .
pětiúhelníku. 2 8 2
8 8.2 Chceme-li zbývající místo v krabici zcela
10 cm

5 cm
cm
16.3 Všechny zaplnit co nejmenším počtem dalších krychlí
70

modré proužky stejného objemu, musí mít tyto krychle opět

vyplní rovno- co největší možnou délku hrany. Znovu tak
ramenný pravo- 70 cm budeme hledat největšího společného dělitele
úhlý trojúhelník rozměrů zbývajícího místa v krabici, tedy 90 cm,
s přeponou o délce u, která je zároveň hledanou 54 cm a výšky 48 cm zmenšené o délku hrany
úhlopříčkou čtverce, a odvěsnami o délce a. krychle z podúlohy 8.1.
Pro obsah tohoto Pro pravoúhlý trojúhelník K počtu těchto krychlí ve zbývajícím místu
trojúhelníku platí z Pythagorovy věty plyne: v krabici nesmíme zapomenout přičíst počet
a ⋅ a krychlí na dně krabice.
S= . u 2 = a2 + a2
2 16 16.1 Největší oranžový obdélník má 12 sloupců
Odtud: u 2 = 2 a2 a o jednu řadu méně, než je počet sloupců, tedy
625 = a ⋅ a ⋅2 u 2 = 2 ⋅ 1250 11 řad. Tento obdélník má celkem 12 ⋅ 11 oranžo-
2 vých čtverců. Do něj je však vložen bílý obdélník,
1250 = a ⋅ a u 2 = 2 500
který má o dva sloupce méně než předchozí
a2 = 1250 u = 2 500 cm = 50 cm oranžový obdélník. Počet bílých čtverců je tedy
10 ⋅ 9 a tento počet musíme odečíst od počtu
Didaktický test 7 s. 133 –137 oranžových čtverců předchozího obdélníku,
abychom zachovali počet oranžových čtverců
(
)( )
3 3.1 1 + 1 : 2 − 2 = 2 + 1 : 2 − 6 =
3 6 3 6 3
na obvodu mozaiky. Do bílého obdélníku je vložen
menší oranžový obdélník s celkem 8 ⋅ 7 oranžový-

  6 ( 3 ) 6 ( 4 )
= 3 : −4 = 3 ⋅ −3 =−3 mi čtverci, které musíme k dosavadnímu počtu
8 oranžových čtverců přičíst.
Tímto způsobem postupujeme dále. Celkový
2⋅ 3 3 3
počet oranžových čtverců v mozaice tedy nakonec
3.2 4 = 2 = 2 =
3 3 − 3 ⋅2 15 − 3 12 je (12 ⋅ 11− 10 ⋅ 9 + 8 ⋅ 7 − 6 ⋅ 5 + 4 ⋅ 3 − 2 ⋅ 1).
4 8 4 4 4 n
16.2 Počet sloupců
= 3 : 12 = 3 ⋅ 4 = 1 v mozaice označme n.
  2 4 2 12 2
V 1. řadě mozaiky je tolik
n−3

n−3

2
4 4.3 2 z ⋅ (2 z + 3 z ) − (2 z − 3) + 3 ⋅ (3 − z ) = oranžových čtverců,
kolik je v mozaice sloupců,
= 2 z ⋅ 5 z − (4 z 2 − 12 z + 9) + 9 − 3 z = tedy n. Stejný počet
n
= 10 z 2 − 4 z 2 + 12 z − 9 + 9 − 3 z = oranžových čtverců je
 = 6 z 2 + 9 z i v poslední řadě. Počet řad v každé mozaice
je vždy o jednu menší než počet sloupců.
5 5.1 0, 9 : 0, 2 − 0, 2 ⋅ (0, 5 + 0, 8 x ) = 0, 28 x Z prvního sloupce započteme oranžových
4, 5 − 0,1− 0,16 x = 0, 28 x čtverců dokonce o tři méně, než je počet sloupců,
0, 44 x = 4, 4 neboť čtverec z 1. a poslední řady jsme již
započetli. Z posledního sloupce započteme také
x = 10 (n − 3) oranžových čtverců.

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy

12
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 Celkový počet oranžových čtverců na obvodu Potkávají se vždy po 9 minutách a členové
mozaiky je tedy 2 n + 2 ⋅ (n − 3). se střídají po 30 sekundách, tedy po půlminutách.
Sestavením a vyřešením rovnice dostaneme počet Za 9 minut se tak vystřídá (9 : 0, 5) členů, tj. 18 členů,
sloupců v mozaice. a toto číslo je také nejmenším společným
násobkem čísla 9 a čísla x označujícího počet členů
Didaktický test 8 s. 138 –142 Markétina týmu: n(9; x ) = 18 = 2 ⋅ 9 = 2 ⋅ 3 ⋅ 3.
Číslem x mohou být čísla 2; 6; 18.
3 3.1 8 ⋅ 9 ⋅ (14 − 9) + 7 : 7 = 1 ⋅ 5 + 7 ⋅ 4 = Zadání úlohy vyhovuje pouze jedno z nich.
27 16 6 4 6 6 7
5 4 9 3 9 Úhel CAB přiléhající k základně rovnoramenného
= + = =
  6 6 6 2 trojúhelníku má stejnou velikost jako druhý
úhel ACB přiléhající k základně, tedy 55°.
4 +5 2+5
5 5 10 10.2 Základnou pravoúhlého lichoběžníku ABCD
3.2 −1= −1=
2 ⋅ 5 + 2 ⋅ 22 10 + 2 ⋅ 4 může být jak strana AB, tak strana BC.
3 5⋅4 3 5⋅ 4
11 Dobu, kterou na hřišti strávil Honza, označme x.
7 7 7 Mezi odchodem Honzy a odchodem Jáchyma
= 5 −1= 5 −1= 5 −1= z hřiště uplynula 1 hodina.
10 + 2 50 + 6 56
3 5 15 Doba od Honzova příchodu na hřiště do Jáchy-
15
mova odchodu z hřiště je pak ( x + 1) hodin.
= 7 : 56 −1= 7 ⋅ 15 −1= 3 −1= 3 − 8 = − 5 Společně byli chlapci na hřišti jen šestinu z této
  5 15 5 56 8 8 8
2 doby, tedy 1 ⋅ ( x + 1) hodin.
4 4.3 4 ⋅ (−c + 1) − (2 − c ) + 4 = 6
Doba, kterou na hřišti strávil Jáchym, byla
= −4 c + 4 − ( 4 − 4 c + c 2 ) + 4 =
o třetinu delší než doba, kterou tam strávil Honza,
= −4 c + 4 − 4 + 4 c − c 2 + 4 = 4 − c 2 =
 = (2 − c ) ⋅ (2 + c ) ( )
tedy x + 1 x hodin.
3
Při řešení úlohy nám může pomoct, když si získané
5 5.1 2, 3 x − 0, 4 = 5 x − 1, 3 ⋅ 10 údaje zakreslíme do obrázku.
4
23 x − 4 = 50 x − 13
Honza Jáchym Honza Jáchym
4 přišel přišel odešel odešel

23 x − 4 = 25 x − 13 ⋅2 14.00 x 1h
2
46 x − 8 = 25 x − 26
21x = −18
x = −6
7
Vyřešením rovnice 1 ⋅ ( x + 1) + 1 = 4 x pak zjistíme
5 − 2 y 3 y −1 4 − 6 y 6 3
5.2 − = + 5 ⋅ 12 dobu x, kterou na hřišti strávil Honza.
4 2 3 12
3 ⋅ (5 − 2 y ) − 6 ⋅ (3 y − 1) = 4 ⋅ (4 − 6 y ) + 5 12 Trojúhelník ABC je rovnoramenný se základnou AB,
15 − 6 y − 18 y + 6 = 16 − 24 y + 5 velikost úhlu BAC je tedy stejná jako velikost
21− 24 y = 21− 24 y úhlu a. Úhel DBC je vedlejší k úhlu CBA, jeho
0=0 velikost je tedy (180° − a). Z rovnoramenného
trojúhelníku DCB dopočteme velikost úhlu CDB
Kořenem rovnice je každé reálné číslo.
180° − (180° − a)
přiléhajícího k základně CD jako .
6 6.2 Jirka odebral všechny zelené kostky, tedy 2
1 x zelených kostek. Podle zadání odebral Jirka Z trojúhelníku ADC pak dopočteme velikost úhlu a.
6
16 16.1 Vrcholy druhého trojúhelníku jsou umístěny
z krabice stejný počet červených, zelených i mod-
ve středu stran prvního (největšího) trojúhelníku.
rých kostek. Celkem tedy odebral 3 ⋅ 1 x kostek. Strany druhého trojúhelníku jsou tedy středními
6
příčkami prvního trojúhelníku. Střední příčky
7 7.1 Hledáme nejmenší společný násobek čísel 12; rozdělí první trojúhelník na 4 shodné trojúhelníky.
9, který vyjadřuje, po kolika členech kuchařského Obsah druhého trojúhelníku je tedy roven jedné
týmu se znovu při vaření potká Toník a Anička. čtvrtině obsahu prvního trojúhelníku. Stejné úvahy
7.3 Poprvé se potkají na začátku druhého kola, platí pro jakékoliv dva po sobě jdoucí trojúhelníky
podruhé po 9 minutách, potřetí po 18 minutách. v mozaice.

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy

13
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 16.3 Délka střední příčky je vždy rovna polovině 7 7.1 Ve třídě Žabky je 25 % dětí starších než
délky strany, se kterou je rovnoběžná. 5 let. To znamená, že 75 % dětí v této třídě
Je-li o 1 = a + b + c obvod prvního trojúhelníku, je ve věku 3, 4 a 5 let. Takových dětí je ve třídě
pak obvod druhého trojúhelníku je
podle údajů z grafu (1 + 6 + 8). Je-li 75 % = 3
o2 = 1 a + 1 b + 1 c = 1 ⋅ (a + b + c ) = 1 o 1, tedy 4
2 2 2 2 2 ze všech dětí ve třídě 15 dětí, pak 100 % dětí
poloviční oproti obvodu prvního trojúhelníku.
je 15 ⋅ 4 dětí, tj. 20 dětí.
Stejnou úvahu lze použít i u dalších trojúhelníků. 3
Ve třídě Žabky je tedy 1 tříleté, 6 čtyřletých,
Didaktický test 9 s. 143 –147 8 pětiletých a 5 šestiletých dětí. Průměrný věk
1⋅ 3 + 6 ⋅ 4 + 8 ⋅ 5 + 5 ⋅ 6
1 +7 4 + 35 v této třídě tudíž je let.
0,1+ 7 39 20
3 3.1 8 = 10 8 = 40 = 40 =
1 15 1 15 − 2 13 8 8.1 Podstavu hranolu lze rozdělit na licho-
1, 5 − −
5 10 5 10 10 běžník ABCG a trojúhelník FDE.
Z trojúhelníku GQE vypočteme pomocí
= 39 : 13 = 39 ⋅ 10 = 3
  40 10 40 13 4 Pythagorovy věty délku strany EQ, podobně
z trojúhelníku FQE vypočteme délku
8 2 3 6 ( 4 2 )
3.2 3 ⋅ 2 − 3 1 : 1 + 5 = 3 − 7 : 2 + 5 =
6
strany FQ.
8.2 Pomocí trojúhelníku APE a Pythagorovy
= 3 − 7 : 7 = 3 − 7 ⋅ 6 = 3 −3 = věty vypočteme délku strany GA. Obsah pláště
4 2 6 4 2 7 4
pak můžeme vypočíst jako součin obvodu
= 3 − 12 = − 9 podstavy a výšky hranolu.
  4 4
4 4.3 (3 + y ) ⋅ (2 y − 2) − (5 − y ) ⋅ ( y + 5) ⋅ 2 − y ⋅ (2 − 5) = 9 Uvnitř strany AC trojúhelníku ABC leží
2
vrcholy T, U čtverce STUV. Uvnitř strany AB
 = 6 y + 2 y − 6 − 2 y − (5 − y ) ⋅ (5 + y ) ⋅ 2 − y ⋅ (−3) = leží jak vrcholy U, V, tak vrcholy T, U a také
= 6 y + 2 y 2 − 6 − 2 y − (25 − y 2 ) ⋅ 2 + 3 y = vrcholy T, V. Při konstrukci využijeme rovněž
toho, že úhlopříčky čtverce mají stejnou
= 6 y + 2 y 2 − 6 − 2 y − 50 + 2 y 2 + 3 y =
délku, navzájem se půlí a jsou na sebe kolmé.
 = 4 y 2 + 7 y − 56
12 Střed obdélníku EFGH označme S. Úhly ESF,
5 5.1 3, 5 ⋅ (3 x + 0, 3) = 4 x : 2 + 1, 2 ⋅ (0,12 : 0,1+ 18 ⋅ 0,1) HSE jsou vedlejší, lze tedy dopočíst velikost
úhlu HSE.
10, 5 x + 1, 05 = 2 x + 1, 2 ⋅ (1, 2 + 1, 8)
Z rovnoramenného trojúhelníku HES pak
10, 5 x + 1, 05 = 2 x + 1, 2 ⋅ 3 vypočteme velikost úhlu SEH a ta je stejná
10, 5 x + 1, 05 = 2 x + 3, 6 jako velikost úhlu a, neboť úhlopříčka EH
8, 5 x = 2, 55 ⋅ 10 kosočtverce AESH půlí vnitřní úhel tohoto
85 x = 25, 5 kosočtverce.
x = 0, 3 16 16.1 První dvě úsečky mají celkem délku 2 cm,
další dvě úsečky mají celkovou délku 4 cm,
5.2
5 6 (
5 x + 6 − 2 x − 1 + 5 = 6 ⋅ 1+ x
9 ) ⋅ 30 následující 5. a 6. úsečka mají celkem délku
6 cm atd.
(
6 ⋅ (5 x + 6) − 5 ⋅ (2 x − 1) + 150 = 180 ⋅ 1+ x
9 ) Postupně sčítáme sudá čísla až po 18 = 2 ⋅ 9,
kdy součet dosáhne hodnoty 90 cm. Poslední
30 x + 36 − 10 x + 5 + 150 = 180 + 20 x úsečka lomené čáry má délku 10 cm.
20 x + 191 = 180 + 20 x
16.2 Tyto úsečky mají délku od 1 cm do 25 cm.
11 ≠ 0 Stačí tedy sečíst čísla od 1 do 25 a tento
Rovnice nemá řešení. součet vynásobit dvěma.
6 6.3 Úlohu není nutné řešit jako úlohu o společné V číselné řadě od 1 do 25 je lichý počet čísel,
práci. Ze zadání známe Ronovu denní dávku uprostřed řady se nachází číslo 13. Součet
granulí. Rozárčinu denní dávku granulí lze zjistit krajních čísel řady 1; 25 je 26. Součet jejich
při řešení podúlohy 6.2. Vydělíme-li hmotnost pytle sousedních čísel 2; 24 je také 26. Stejný
granulí celkovou denní dávkou granulí obou psů, je i součet dalších dvojic čísel 3; 23 atd.
zjistíme počet dní, za které oba psi pytel granulí Takových dvojic čísel je v této číselné řadě
spotřebují. celkem 12. Součet čísel od 1 do 25 lze tedy
rychleji vypočíst jako (12 ⋅ 26 + 13).

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy

14
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022
 16.3 Vzor lomené čáry se opakuje po 4 úsečkách.
Např. vedle 2. úsečky vpravo sousedí 6., 10., 6 (5 5 )
5.2 5 ⋅ (b + 3) + b = 3 ⋅ 2 b + 1 + (2 b + 6) : 3 ⋅ 30

14. úsečka atd.

Z výpočtu 150 : 4 = 37, zb. 2 plyne, že horní část
lomené čáry rovnoběžná s 1. úsečkou je tvořena
38 úsečkami, pravá část lomené čáry rovnoběžná
s 2. úsečkou je tvořena 38 úsečkami, přičemž
150. úsečka je zde ta 38. v pořadí. Spodní část
lomené čáry rovnoběžná s 3. úsečkou je tvořena
37 úsečkami a levá část lomené čáry rovnoběžná
se 4. úsečkou je tvořena opět 37 úsečkami.
Se 150. úsečkou jsou tedy rovnoběžné úsečky
v levé a pravé části lomené čáry.
Didaktický test 10
2 Mezi body A, D je rozdíl 45 − (−15), tj. 60.
Úsečky AB, BD mají stejnou délku, a to (60 : 2),
tj. 30. Bod B proto představuje číslo o 30 větší
než bod A, tedy (−15 + 30), tj. 15.
Délka úsečky BD je (45 − 15), tj. 30. Číslo 30 je
rozděleno v poměru 2 : 1, to jsou celkem (2 + 1),
tj. 3 díly. Jeden díl je pak (30 : 3), tj. 10.
Bod C představuje číslo o 10 menší než bod D,
tedy (45 − 10), tj. 35.
( )
25 ⋅ (b + 3) + 30 b = 3 ⋅ 30 ⋅ 2 b + 1 + 10 ⋅ (2b + 6)
5 5
25b + 75 + 30 b = 36 b + 18 + 20 b + 60
55b + 75 = 56 b + 78
b = −3
6 6.1 Součet velikostí všech vnitřních úhlů
v trojúhelníku je 180°, tedy α + β + γ = 180°,
a odtud γ = 180° − ( α + β) = (180 − x )°.
6.2 Je-li γ = 1 α, pak α = 5 γ = 5 ⋅ (180 − x )°.
5
Z ( α + β) = x ° vyjádříme b jako β = x ° − α.
s. 148 –152
Pak α − β = α − ( x ° − α) = 2 α − x ° =
= 2 ⋅ 5 ⋅ (180 − x )° − x °.
7 Počet hub nasbíraných Katkou označme k,
Zuzkou z.
Kdyby Katka dala 9 hub Zuzce, měla by
(k − 9) hub. Zuzka by měla ( z + 9) hub
a to by bylo dvakrát tolik než Katka, tedy
2 ⋅ (k − 9) hub.
Kdyby Zuzka dala 4 houby Katce, měla by
( z − 4 ) hub. Katka by měla (k + 4) hub

( ) ( )
3 3.1 1 7 − 2 ⋅ 3 − 7 − 2 : 11 =
9 15 9
a to by měla dvojnásobný počet hub než Zuzka,
tedy 2 ⋅ ( z − 4 ) hub.
= (16 − 2) ⋅ 3 − 21− 10 : 11 = 8 8.1 Bod G je středem strany CD. Délka strany GD
9 45
je tedy (4 : 2) cm, tj. 2 cm. Úhlopříčky čtverce BGEH
= 16 − 18 ⋅ 3 − 11 ⋅ 1 = (− 2 ) ⋅ 3 − 1 = jsou stejně dlouhé a navzájem se půlí, proto
9 45 11 9 45
ES = SG = (6 + 2) cm = 8 cm, a tyto strany jsou
= − 2 − 1 = −30 − 1 = − 31 zároveň odvěsnami pravoúhlého trojúhelníku SGE.
  3 45 45 45
Z jeho obsahu pak zjistíme také obsah čtverce.
3.2 2 ⋅ 15 : 5 =5: 5 =5: 5 =
8.2 Délku strany DE vypočteme z vhodného
9 4 1−1 6 3−2 6 1
2 3 6 6 pravoúhlého trojúhelníku pomocí Pythagorovy
věty.
6( )
= 5 : 5 : 1 = 5 : (5 ⋅ 6) = 5 : 30 =
6 6 6 9 Vrchol C trojúhelníku ABC leží na kružnici
= 5⋅ 1 = 1 se středem v bodě L a poloměrem AL .
  6 30 36 Rameno BC tohoto trojúhelníku má stejnou délku
jako rameno BA.
4 4.3 (3 − 2 z ) ⋅ (2 z + 3) − (3 − 2 z 2 ) ⋅ 2 − z ⋅ (2 − z ) =
= (3 − 2 z ) ⋅ (3 + 2 z ) − 6 + 4 z 2 − 2 z + z 2 = 10 10.1 Osa ostrého úhlu, který svírají přímky p, q,
je rovnoběžná se stranou obdélníku ABCD.
= 9 − 4 z2 − 6 + 4 z2 − 2z + z2 =
2 14 Aleš ulovil 3 ryby. Aritmetický průměr počtu
 = z − 2 z + 3
ulovených ryb připadajících na jednoho
5 5.1 3 ⋅ (2 − 4 a) : 2 = 1, 5a soutěžícího tak byl (3 + 2), tj. 5, ryb. Soutěžících
(6 − 12 a) : 2 = 1, 5a bylo 12. Celkem tedy bylo uloveno (12 ⋅ 5),
3 − 6 a = 1, 5a tj. 60, ryb.
7, 5a = 3 ⋅ 10 16 Číslo v 1. řádku tabulky je vždy o jednu menší než
75a = 30 dvojnásobek čísla, které je pod ním v 2. řádku
tabulky.
a= 2
5

ROZŠÍŘENÝ KLÍČ – Cvičné didaktické testy

15
Testy z matematiky pro žáky 9. tříd ZŠ © Didaktis 2022