Česká republika používá již od roku 1990 státní znak, má dvě varianty: malý a velký.

Jejich oficiální
podoba je stanovena ústavním zákonem číslo 3/1993 Sb. přijatým 17. prosince 1992

_____________________

Velký státní znak

tvoří čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je historický znak Čech – stříbrný dvouocasý lev ve skoku
se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli se nachází znak Moravy – orlice
stříbrno-červeně šachovaná se zlatou zbrojí a korunou na modrém poli (moravská orlice). Ve třetím
poli je znak Slezska – černá orlice se stříbrným perisoniem (půlměsícového tvaru), uprostřed s
křížkem, ukončeným trojlístky, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém podkladu.
reprezentuje spojení všech historických zemí státu. slouží k vnější reprezentaci státu a k označení
budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, státní úřady apod.

Malý státní znak

je tvořen štítem s červeným polem, na kterém je umístěn historický znak Čech: stříbrný dvouocasý
lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Je malým státním znakem od roku 1990 nejprve jako
znak České republiky v rámci ČSFR. Dnes je používán na místech, kde dochází k rozhodnutí ze státní
moci. Např. Na razítkách a pečetidlech úřadů státní správy a samosprávy nebo na cedulích
označujících památné stromy.

_____________________

_____________________

Státní barvy

Jsou to bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí. Nazývají se trikolóra a podle neoficiální
interpretace symbolizuje bílá barva čistotu, červená krev prolitou vlastenci za svobodu vlasti a modrá
bezmračnou oblohu. Trikolóra zachovává oficiální pořadí státních barev, bílý pruh má vždy nahoře
nebo vlevo z pohledu pozorovatele. Vymezení odstínů státních barev není zákonem upraveno

_____________________

_____________________
Česká vlajka

Historickou vlajkou Čech byla bíločervená bikolóra, podobně jako u sousedního Polska. Tato bikolóra
měla svou historickou tradici v královském (státním) vojenském praporu, využívající barvy (tzv.
tinktury) erbu Českého království.

Tato historická bikolóra v dobách národního obrození, kdy se začaly razit panslovanské myšlenky,
začala pomalu ustupovat slovanské (fakticky ruské) trikolóře, která obsahuje (kromě červené a bílé)
rovněž modrou barvu a vychází z nizozemské vlajky. Pro odlišení od ostatních trikolór, dělící své
národní barvy ve vlajce do pruhů, bylo r. 1920 zákonem rozhodnuto, že pole přidané modré barvy
bude mít tvar klínu, směřující do poloviny vlajky. Význam tohoto modrého klínu byl obvykle vykládán
jako symbol Slovenska.

_____________________

_____________________

Vlajka prezidenta republiky

(neboli standarta prezidenta ČR nebo prezidentská standarta) je bílá, s okrajem skládajícím se z

plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak.

_____________________

_____________________

Státní pečeť

Pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky a používá se zvláště při významných
událostech, jako je například stvrzení mezinárodních smluv nebo vydání pověřovacích listin
diplomatickým zástupcům.

_____________________

_____________________

Hymna

Kde domov můj je původně píseň o dvou slokách, složená pro postavu slepého houslisty v divadelní
hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka z roku 1834. Píseň brzy zlidověla
a stala se českou vlasteneckou hymnou, poté se její první sloka stala českou částí československé
státní hymny, v níž byla následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a
poté samostatně hymnou České republiky.