Aralské jezero

Prázdná koryta řek a vysušené rybníky jsme bohužel letos v létě viděli i u nás. Obyvatelé Kazachstánu a Uzbekistánu
si ale za posledních 30 let museli zvyknout na mnohem drastičtější pohled. Jejich Aralské jezero, které bývalo čtvrtým
největším jezerem světa, téměř úplně vymizelo! Existuje ještě vůbec nějaká naděje, že se do něj voda odkloněná
člověkem někdy navrátí?

Aralské jezero vzniklo před asi třemi miliony let, kdy se v důsledku pohybu kůry propadl zemský povrch, a vznikla obří
vodní plocha. Asijská gigantická přírodní nádrž byla poprvé prozkoumána v polovině 19. století a budila od počátku
úžas. Čtvrté největší jezero světa! Kdyby leželo v České republice, zabralo by 86 % našeho území.

Lidé žijící na přítocích jezera ale potřebovali vodu pro zavlažování svých polí. Sovětské intenzivní zemědělství mělo na
přírodní zdroje obrovské nároky, pole se neustále rozšiřovala a vody bylo potřeba stále více a více. Ani po pádu
Sovětského svazu se to ale nezměnilo. Naopak. Pro samostatný Uzbekistán se stalo životně důležitým zejména
pěstování bavlny, které si bohužel žádá velké množství vody. Uzbekistán je čtvrtý největší producent a druhý největší
vývozce bavlny na světě.

Ještě v sovětské éře byla přehrazena řeka Amudarja – nejvodnatější tok střední Asie – přítok Aralského jezera. Z nové
přehrady byl vyveden takzvaný karakumský kanál vedoucí vodu přes poušť Karakum do hlavního města
Turkmenistánu Ašchabad. Od vybudování přehrady a kanálu před 50 roky začalo Aralské jezero vysychat. A to
neuvěřitelným tempem…

„Město Aralsk je na suchu, vymizeli ptáci, ryby i rybáři. Na dně zůstala sůl, kterou vítr rozfoukal po okolních polích, a
ta přestala plodit. Stala se velká ekologická katastrofa. Podle mě jde o největší ekologickou katastrofu světu
způsobenou člověkem,“ uvádí v Meteoru hydrogeolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.

„Než voda doteče přes poušť kanálem dlouhým i

s řadou odboček asi 2400 km, tak se z ní vypaří
dvě třetiny až tři čtvrtiny objemu. Kanál je široký
a nezakrytý. Když jsem tam byl se studenty
poprvé v roce 1989 ještě v dobách Sovětského
svazu, už tehdy jsme viděli, jak nesmyslně šla do
každého záhonku voda, vše po povrchu a
obrovsky se vypařovala,“ popisuje Bohumír
Janský.

Snad by mohla pomoci aktivita bohatšího

Kazachstánu, který se nachází kolem severní
části Aralského jezera. Se sousedními Uzbeky se
sice nedokázali domluvit na společné akci,
postavili však v úzkém místě jezera hráz a
severní Aral se postupně naplňuje. Předpokládá
se, že do roku 2020 by se mohla voda přiblížit až
k městu Aralsk, které je dnes od ní vzdáleno asi
na 20 km.
Obrázek 1- Aralské jezero na satelitních snímcích

Uzbekistán, kterému náleží většina území kolem jezera, se nicméně k nějaké razantnější záchranné akci zatím nemá.
Místní politici žehrají na to, že je země chudá a nemůže si dovolit oslabit pěstování bavlny. Spoléhají ještě na vodu
přitékající z nedalekých ledovců, jenže jak říká hydrogeolog Bohumír Janský, jde o velmi neprozíravé řešení: „Té vody
bude stále méně. Až se zastaví přítoky z tajících ledovců, což může být po roce 2030, budoucnost nevypadá moc
dobře.“

Nelze bohužel vůbec vyloučit, že právě okolí Aralského jezera se stane příštím ohniskem krutých válečných konfliktů
kvůli vodě. Sousední země se nemají zrovna v lásce a politicko-etnických konfliktů v oblasti přibývá…
Aralské jezero

Prázdná koryta řek a vysušené rybníky jsme bohužel letos v létě viděli i u nás. Obyvatelé Kazachstánu a Uzbekistánu
si ale za posledních 30 let museli zvyknout na mnohem drastičtější pohled. Jejich Aralské jezero, které bývalo čtvrtým
největším jezerem světa, téměř úplně vymizelo! Existuje ještě vůbec nějaká naděje, že se do něj voda odkloněná
člověkem někdy navrátí?

Aralské jezero vzniklo před asi třemi miliony let, kdy se v důsledku pohybu kůry propadl zemský povrch, a vznikla obří
vodní plocha. Asijská gigantická přírodní nádrž byla poprvé prozkoumána v polovině 19. století a budila od počátku
úžas. Čtvrté největší jezero světa! Kdyby leželo v České republice, zabralo by 86 % našeho území.

Lidé žijící na přítocích jezera ale potřebovali vodu pro zavlažování svých polí. Sovětské intenzivní zemědělství mělo na
přírodní zdroje obrovské nároky, pole se neustále rozšiřovala a vody bylo potřeba stále více a více. Ani po pádu
Sovětského svazu se to ale nezměnilo. Naopak. Pro samostatný Uzbekistán se stalo životně důležitým zejména
pěstování bavlny, které si bohužel žádá velké množství vody. Uzbekistán je čtvrtý největší producent a druhý největší
vývozce bavlny na světě.

Ještě v sovětské éře byla přehrazena řeka Amudarja – nejvodnatější tok střední Asie – přítok Aralského jezera. Z nové
přehrady byl vyveden takzvaný karakumský kanál vedoucí vodu přes poušť Karakum do hlavního města
Turkmenistánu Ašchabad. Od vybudování přehrady a kanálu před 50 roky začalo Aralské jezero vysychat. A to
neuvěřitelným tempem…

„Město Aralsk je na suchu, vymizeli ptáci, ryby i rybáři. Na dně zůstala sůl, kterou vítr rozfoukal po okolních polích, a
ta přestala plodit. Stala se velká ekologická katastrofa. Podle mě jde o největší ekologickou katastrofu způsobenou
člověkem,“ uvádí v Meteoru hydrogeolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.

„Než voda doteče přes poušť kanálem dlouhým i

s řadou odboček asi 2400 km, tak se z ní vypaří
dvě třetiny až tři čtvrtiny objemu. Kanál je široký
a nezakrytý. Když jsem tam byl se studenty
poprvé v roce 1989 ještě v dobách Sovětského
svazu, už tehdy jsme viděli, jak nesmyslně šla do
každého záhonku voda, vše po povrchu a
obrovsky se vypařovala,“ popisuje Bohumír
Janský.

Snad by mohla pomoci aktivita bohatšího

Kazachstánu, který se nachází kolem severní
části Aralského jezera. Se sousedními Uzbeky se
sice nedokázali domluvit na společné akci,
postavili však v úzkém místě jezera hráz a
severní Aral se postupně naplňuje. Předpokládá
se, že do roku 2020 by se mohla voda přiblížit až
k městu Aralsk, které je dnes od ní vzdáleno asi
na 20 km.
Obrázek 1- Aralské jezero na satelitních snímcích

Uzbekistán, kterému náleží většina území kolem jezera, se nicméně k nějaké razantnější záchranné akci zatím nemá.
Místní politici žehrají na to, že je země chudá a nemůže si dovolit oslabit pěstování bavlny. Spoléhají ještě na vodu
přitékající z nedalekých ledovců, jenže jak říká hydrogeolog Bohumír Janský, jde o velmi neprozíravé řešení: „Té vody
bude stále méně. Až se zastaví přítoky z tajících ledovců, což může být po roce 2030, budoucnost nevypadá moc
dobře.“

Nelze bohužel vůbec vyloučit, že právě okolí Aralského jezera se stane příštím ohniskem krutých válečných konfliktů
kvůli vodě. Sousední země se nemají zrovna v lásce a politicko-etnických konfliktů v oblasti přibývá…
Otázky k textu:

1. Na území kterých států se jezero nachází?

2. Co je zdrojem vody v jezeře?

3. Jaké klima a vegetace je v okolí jezera?

4. Vysvětlete příčinu vysychání jezera.

5. Jak velké původně jezero bylo?

6. Jaká plodina se v okolí jezera hodně pěstuje?

7. Zamyslete se nad změnou salinity (slanosti) jezera díky vysychání. Jak se změnila a jak to má důsledky?

8. Napiš alespoň 3 důsledky vysychání jezera.

9. Jeden ze států vybudoval na jezeře přehradu. Jaký je její účel?

10. Napište váš názor na tuto situaci a navrhněte řešení.

Otázky k textu:

1. Na území kterých států se jezero nachází?

2. Co je zdrojem vody v jezeře?

3. Jaké klima a vegetace je v okolí jezera?

4. Vysvětlete příčinu vysychání jezera.

5. Jak velké původně jezero bylo?

6. Jaká plodina se v okolí jezera hodně pěstuje?

7. Zamyslete se nad změnou salinity (slanosti) jezera díky vysychání. Jak se změnila a jak to má důsledky?

8. Napiš alespoň 3 důsledky vysychání jezera.

9. Jeden ze států vybudoval na jezeře přehradu. Jaký je její účel?

10. Napište váš názor na tuto situaci a navrhněte řešení.