4) ATMOSFÉRA

 Osnova:
1. Složení
2. Stavba a všeobecná cirkulace atmosféry
3. Počasí
4. Podnebí
5. Klimatickogeografičtí činitelé a jejich vliv na planetární členění podnebí
6. Teplotní inverze
7. Skleníkový efekt
8. Atmosférické fronty
9. Místní větry
10. Oblačnost
11. Soumrak
12. Další vertikální dělení
1) Složení  Dělení dle chemického složení:
 Chemické složení: o Do 100 km – homosféra (složení vzduchu se nemění)
 Dusík – 78,08 % o Nad 100 km – heterosféra (již nestejnorodé směsi)
 Kyslík – 20,95 %  Dělení dle elektrické vodivosti vzduchu
 Argon – 0,93 % o Neutrosféra – nevodivé prostředí – málo iontů a vol. elektronů
 CO2 – 0,04 % o Ionosféra – vodivé prostředí
 Vertikální složení  Dělení dle ovlivnění spodních vrstev atmosféry zemským povrchem
 Troposféra o Mezní vrstva
 Stratosféra  Až 2 km
 Mezosféra  Meteorologické prvky ovlivněny třením o zem
 Termosféra  Nejvíce ovlivněna přízemní vrstva atmosféry
 Exosféra o Volná atmosféra
1. Troposféra  Vliv tření zanedbatelný
 Nejnižší vrstva
 Dotýká se zemsk. povrchu
 Do výšky 8 (póly) až 18 (rovníku) km
 Zde až 90 % vzduchu atmosféry
 S výškou klesá teplota – 0,65 ° na 100 metrů výšky = teplotní gradient
 Teplota ve vrchní troposféře (nad póly = - 45 ° C; nad rovníkem = - 85 ° C)
2. Stratosféra
 Od troposféry oddělena tropopauzou
 Od 8 – 18 do 50 km
 S výškou roste teplota – do ozonové vrstvy
 Ozonová vrstva
 25 – 35 km
 Odráží UV záření

3. Mezosféra
  Od stratosféry oddělena stratopauzou
 Od 50 do 80-85 km
 Tvoří ochranný štít
 Zde shoří většina meteoritů
 Mezosférická oblaka
4. Termosféra
 Oddělena mezopauzou
 Do výšky 500-800 km
 Velmi řídký vzduch
 Teplota až 1400 °C
 Odráží radiové vlny, zde polární záře
5. Exosféra
 Okrajová vrstva atmosféry
 Oddělena termopauzou
 Do výšky 20 000-35 000 km

2) Stavba a všeobecná cirkulace atmosféry

 Hl. faktory:
 Sluneční záření
 Coriolisova síla
 Tření
 Nerovnoměrný zemský povrch
 Celosvětová cirkulace, v globálním měřítku
 Zákonitosti
 Převážně vírový charakter
 Převládají horizontální proudy nad vertikálními
 Převládají zonální proudění (podél rovnoběžek) nad meridionálním (podél poledníků)
 Směr a rychlost proudění se v různých vrstvách mění
 Směr a rychlost proudění se mění s roční dobou

buňka
3) Počasí
 Okamžitý stav atmosféry na určitém místě
 Určeno různými meteorologickými prvky (slun. záření, teplota vzduchu. Tlak vzduchu, vlhkost, směr
a síla větru, atmosférické srážky, …)
 Meteorologie
 Sluneční záření
 48 % - viditelné světlo
 45 % - infračervené záření
 7 % - ultrafialové záření
 Solární konstanta – množství slunečního světla dopadající na horní hranici atmosféry
 58 % záření pohlceno atmosférou a zemským povrchem
 42 % se odrazí či vrátí
 Teplota vzduchu
 Udává tepelný stav ovzduší
 Meteorologické stanice – 2 metry nad zemí ve stínu
 Izoterma – izolinie
 Max. - 57,7 °C – Afrika
 Min. - -89,2 °C – Antarktida
 Tlak vzduchu
 Síla vyvolaná hmotností vzduchového sloupce
 Měříme tlakoměry v hektopascalech hPa
 Prům. tlak – 1013,27 hPa (15 °C na hladině moře)
 S výškou tlak klesá (1 hPa na 10 metrů výšky); (cca do 1 km)
 Izobary
 Cyklóny a anticyklóny
- C – Tlakové níže = oblast s nižším tlakem – obvykle zhoršení počasí
- AC – tlakové výše = oblast s vyšším tlakem – obvykle zlepšení
 Tropické cyklony – hurikán, vilyvil – mnohem vyšší pokles tlaku na menší vzdálenost 
velmi silné větry  nebezpečné (v tropech)
 Vítr = vysoký barický spád

4) Podnebí
 Dlouhodobý stav počasí
 Klimatologie
 Činitelé
 Zeměpisná šířka
 Vzdálenost od oceánu
 Všeobecný oběh atmosféry
 Oceánské proudy
 Nadmořská výška
 Vlastnosti zemského povrchu
 Činnost člověka
 Střídání dob ledových a meziledových
5) Klimatogeografičtí činitelé
 Makro:
 proudění vzduchu
 mořské proudy
 vzdálenost od rovníku
 vzdálenost od moře (kontinentální, oceánské, přechodné klima)
 Mikro:
 nadmořská výška
 teplotní inverze
 tvar georeliéfu
 činnost člověka

6) Teplotní inverze
 Zejména v chladnějším období
 Teplota vzduchu s nadmořskou výškou stoupá místo klesání
 Vznik:
 Zemský povrch se nedostatečně prohřívá  hromadění chladnějšího vzduchu  stačí, aby
proudil ve výšce teplý vzduch (např. z jihu)  inverze
 Projevy inverze:
 Mlhy a nízká oblačnost  oblaka vzniklá kondenzací mezi studeným a teplejším vzduchem 
„pokličkový efekt“  v nížinách uzamčený chladný vzduch  na horách často lepší podmínky

7) Skleníkový efekt
 Proces ohřívání planety
 Na zemský povrch od Slunce dopadá záření  určitá část tohoto záření Zemi zase opouští
 Opouštějící záření – 2 formy
 Odražené sluneční záření
 Tepelné záření
 Tepelné záření při opouštění naší planety z části zachycují skleníkové plyny
 Skleníkové plyny: vodní páry (60 % zemského přirozeného skleníkového efektu), oxid
uhličitý (26 %), methan, oxid dusný a ozón (cca 8 %)
 Hromaděním tepelného záření  oteplování planety
 Přirozený proces
 Lidská činnost (především spalování fosilních paliv a kácení lesů)  zesilování skleníkového
efektu  globální oteplování

8) Atmosférické fronty
 Souvisí s horizontálním dělením atmo
 Fronta = rozhraní mezi 2 vzduchovými hmotami
 Hmoty:
 ROVNÍKOVÁ  Odděleny atmosférickými frontami
 TROPICKÁ (2)  Arktická fronta (Arktická a Polární)
 POLÁRNÍ (2)  Polární f. (Polární a Tropická)
 AKRTICKÁ A ANTARKTICKÁ  Tropická f. (topická a Rovníková)
  Podružné fronty
 Teplá
 Studená
 Okluzní
 Vznikají mezi teplotně rozdílnými částmi stejných vzdušných ploch
Teplá fronta
 Nasunutí teplejšího vzduchu
 Teplejší vzduch pozvolna stoupá po chladnějším
 Před frontou oblaka cirrus  střední oblačnost a hustá vrstevnatá oblačnost
 Trvalejší, méně intenzivní srážky
 Prům. rychlost – 24 km/h
Studená fronta
 Podsunutí chladnějšího vzduchu
 Teplejší vzduch je vyzvednut vzhůru
 Průměrná rychlost – 35 km/h
Okluzní
 Mívá krátké trvání
 Studená fronta rychlejší než teplá  dostihne jí a
teplý vzduch vyzvednut nad studené spojené hmoty

8) Vítr
 Vítr je horizontální proudění vzduchu
 Je vyvolaný rozdíl v tlaku vzduchu a rotací Země
 Při popisu nás zajímá – směr, rychlost, ochlazovací účinek
 Rychlost větru se měří – anemometrem
 Směr větru udává – odkud vítr vane – azimuty
 Rychlost větru- 1 m/s- 3,6 km/h
 Beaufortova stupnice – udává stupnici větru 0-12, největší orkán

9) Místní větry

 Lokální charakter
 Na stejném principu jako všeobecná cirkulace
 Rozdílné teploty, tlak, vítr
 Monzuny
 Větry vanoucí na styku pevniny a oceánů
 Všude na světě (nejvíce v Asii)
  Zimní – z pevniny na oceán
 Letní – z oceánu na pevninu, vlhký, přináší intenz. srážky
 Bríza
 Ve dne – směr hod. ručiček a nízký tlak
 V noci – proti směr hod. ruč. – nízký tlak
 Bóra
 Vyšší tlak, studený
 Údolní vítr
 Horský vítr
 Fén

9) Oblačnost
 Míra udávající stupeň pokrytí oblohy oblaky
 Význ. prvek = klimatologie a meteorologie
 0/10 nebo 0/8 = jasná obloha
 Klim – desetiny - 0/10-10/10
 Meteor. – osminy - 0/8-8/8
 Jasno = 0/8 = bez oblaků
 Skorojasno = 1/8-2/8
 Polojasno = 3/8-4/8
 Oblačno = 5/8-6/8
 Skorozataženo = 7/8
 Zataženo = 8/8
 Oblak
 Viditelný shluk drobných vodních kapek a ledových krystalů
 Vznik = ochlazení vzduchu pod teplotu nosného bodu  přebytečná vodní pára začíná
kondenzovat
 Mlha = také oblak, dotýká se zemského povrchu
 Třídění dle:
 Vzhledu (morfologie)
 Vzniku a vývoje (geneze)
 Nadm. výšky (nízká, střední, vysoká)
 Složení (vodní, ledové, smíšené)
1. Cirrus CI
 „řasa“
 Vysoké patro
 Vzájemné oddělení obl. v podobě bílých, jemných vláken (bílých plošek, úzké pruhy bez vlastních
stínů)
 Nezeslabují sluneční svit
 Mohou se vyskytovat halové jevy
 Ledový oblak = ne srážky
  Výskyt často v blízkosti atmosférických front
2. Cirrocumulus CC
 „řasová kupa“
 Vysoké patro
 Složení z velmi malých částí (vločky, chomáčky, vlnky)
 Ledový oblak = ne srážky
3. Cirrostratus
 „řasová sloha“
 Průsvitný bělavý oblačný závoj vláknitého nehladkého tvaru  S i M dobře patrné
 Úplně nebo částečně zakrývá oblohu
 Halové jevy (lom/odraz světla na ledových krystalech)
 Nikdy není tak hustý, aby zmizely stíny
 Vysoký, ledový oblak = ne srážky
 Výskyt signalizuje brzké zhoršení počasí
4. Altocumulus AC
 „vysoká kupa“
 Střední patro
 Lidově „beránky“
 Menší nebo větší skupiny či vrstvy oblaků 10. Cumulonimbus CB
 Vlastní stíny  „dešťová kupa“
 Vodní / smíšený oblak  Mohutný hustý oblak
 Mohou vypadávat srážky  většinou nedopadnou na zem = virga značného vertikálního
 Často vzniká přetékáním vzduchu přes horské překážky rozsahu v podobně hor
5. Altrostratus AS nebo věží
 „vysoká sloha“  Bílé až tmavošedé barvy
 Šedá nebo modrá oblačná plocha nebo vrstva  Horní část – ztráta
 Pokrývá částečně či úplně oblohu kupovitého tvaru 
 Místy velmi tenký – lze vidět obrysy S nebo M neostrý charakter
 Předměty nevrhají stíny  Tvar kovadliny
 Bez halových jevů  Léto – studená fronta
 Možné srážky – často virga, když dopadnou tak trvalejší  Základna: 0,5-2 km
6. Nimbostratus NS  Vrchol až 13 km
 „dešťová sloha“  Smíšený oblak (dole vodní,
 Šedá, často tmavá jednotvárná oblačná obloha nahoře ledové krupky)
 Hustý oblak – poloha S ani M není patrná  Bouřky, průtrž mračen
 Smíšený oblak 11. + Asperatus
 Značný vertikální rozsah (až několik km)  Neoficiální, možná nová
kategorie, nepodobá se
 Základna = nízké patro, zasahuje do střední i vyšší vrstvy
ostatním
 Typický srážkový oblak
7. Stratocumulus SC
 „slohová kupa“
 Šedá-bělavá barva
 Menší nebo větší skupina nebo vrstva oblaků
 Možné mezery – modrá obloha
 Vodní nebo smíšený oblak
  Mohou vypadávat srážky – slabá intenzita
 Často vznikají rozpadem oblačnosti

8. Stratus ST
 „sloha“
 Šedavý oblak s jednotvárnou a nízkou základnou (do 1 km)
 Často nad vrcholky hor či vyšších staveb
 Někdy podoba roztrhaných chuchvalců
 Často jako místní oblak
 V létě – vodní
 V zimě – smíšený
 Slabé srážky v podobě mrholení, ledové jehličky, sněhová zima
 Obloha špatného počasí
9. Cumulus CU
 „kupa“
 Osamocený kyprý a hustý oblak
 Ostře ohraničené rysy
 Vývoj směrem vzhůru
 Mohou mít různé tvary (fáze vývoje)

11. Soumrak
 Část dne, kdy je Slunce pod obzorem, ale ještě nenastává astronomická noc / ještě neskončila
 Začátek, trvání a ukončení = závislé na zem. šířce, ročním období, …
 Vyšší zem. šířka  prodlužování soumraku
 Nejkratší – okolo rovnodennosti
 Nejdelší – okolo slunovratů
 Na rovníku:
o Den – 50,5 %
o Noc – 40 %
o Soumrak – 9,5 %
 Druhy soumraku
o Občanský (civilní)
  Slunce do 6 ° pod obzorem
 Lze provádět běžné práce bez umělého osvětlení
o Nautický
 Slunce mezi 6 °a 12 ° pod obzorem
 Lze rozeznat obrysy předmětů a nejjasnější hvězdy
o Astronomický
 Slunce mezi 12 ° a 18 °
 Téměř tma, ale ne úplná
 Astronomická noc = více jak 18 ° pod obzorem
 Bílá noc = Slunce zapadne, ale maximálně občanský soumrak  velice světlé noci
 Nad 60,5 ° zeměpisné šířky