Fyzickogeografická sféra Země

ATMOSFÉRA
 ATMOSFÉRA

• směs plynů (vzduch) + kapalných a pevných částic

• je velice důležitá už jen tím, že ovlivňuje další FG sféry
• pro nás má přímý význam hlavně kvůli ochraně od silných a
nebezpečných slunečních paprsků (rozptyluje je a též pohlcuje)
• zabraňuje unikání tepla ze zemského povrchu
• její hustota není v celé šíři konstantní (směrem vzhůru klesá)
 Není vzduch jako vzduch

• kyslík
• fotosyntéza (kdo?), základ života většiny organizmů,
• oxid uhličitý
• nepatrné množství, fotosyntéza, pohlcuje IR záření, vznik ?
• dusík
• nejvyšší množství, důležitý pro rostliny, vznik při bouřkách, rozkladem org. látek
• voda v různém skupenství
• hlavně vodní pára, při její kondenzaci vznikají oblaka → z nich srážky
• pevné látky
• org. i anorg. částice (sopečný prach, pyl, půdní prach…)
 Vertikální členění atmosféry
• TROPOSFÉRA
• nejblíže zemskému povrchu
• cca 90 % celkové hmoty atmosféry
• neustále se promíchává (turbulence)
• veškeré meteorologické děje a jevy
• počasí
• podnebí
• globální cirkulace atmosféry
• vodní pára
• zásadní pro vytvoření a zachování podmínek pro život)
• kde se pořád bere?
• život organismů
 Vertikální členění atmosféry
• STRATOSFÉRA
• prudký pokles teplot oproti troposféře (-75°C)
• POZOR! na horní hranici ale může mít i 20°C
• aréna tornád a hurikánů
• součástí je tzv. ozonosféra (2-3 mm)
• trojatomární kyslík
• ochrana před škodlivým slun. zářením ??
• ozonové díry
• kde
• proč
• nebezpečí
Vertikální členění atmosféry
 Vertikální členění atmosféry
• MEZOSFÉRA
• další pokles teploty
• vyskytují se zde noční stříbřité oblaky
 Vertikální členění atmosféry
• TERMOSFÉRA
• teplotní skok nahoru (i 1500°C)
• nepatrná hustota vzduchu
• vlivem slun. záření se zde rozpadají plyny na
volné ionty a elektrony → ionosféra
• výskyt polární záře (aurora borealis), vzniká
působením slunečního větru na magnetické pole
Země, při pronikání atmosférou se nám tento jev
ukazuje jako hra barev na obloze
 Vertikální členění atmosféry
• EXOSFÉRA
• přechodní vrstva mezi atmosférou a
meziplanetárním prostorem
• nejlehčí částice (atomy vodíku) zde unikají do
vesmírného prostoru
 Počasí vs podnebí
• počasí
• používá se k popisu stavu atmosféry v nějakém daném okamžiku
• intenzita větrů a jejich rozložení, tlak vzduchu, vlhkost, srážky, teplota…
• podnebí/klima
• statistické vyjádření ↑, včetně jejich proměnlivosti, středních hodnot či extrémů
v průběhu dlouhého časového období

• na ↑ má vliv:
• dlouhodobé změny parametrů dráhy Země ve vesmíru
• sklon zemské osy a oběh kolem Slunce (rozdíly v rozložení E od Slunce)
→ každoroční růst a tání polárních čepiček
• lidská činnost (proměna přirozené vegetace v ornou půdu…)
 Sluneční záření
• energie ze slunečního záření se následně přeměňuje na jiné druhy, např.:
• tepelnou, elektrickou…
• celkové množství sluneční energie, které dopadne za 1 s na plochu 1 m2
kolmou na směr slunečních paprsku nacházející se nad zemskou
atmosférou = solární konstanta
• při průchodu slunečního záření atmosférou dochází k pohlcování, odrazu
a rozptylu slunečních paprsků
• skleníkový jev
• skleníkové plyny (vodní pára, CO2, metan, ozon…)
• životně důležitý pro celou biosféru
• v případě neexistence SJ by byla podstatně nižší průměrná teplota na Zemi
 Co sledují meteorologové
• tlak
• teplota
• vlhkost
• oblaka a mlha
• srážky
• vítr
 Co sledují meteorologové - tlak
• o tlaku vzduchu už měl povědomí Aristoteles
• tlak vzduchu = hybná síla mnoha procesů, které dohromady utváří počasí
• jedná se o sílu vyvolanou tíhou vzduchového sloupce, který sahá od
výšky měření až k horní hranici atmosféry (působí na všechna
tělesa v ovzduší i na zemském povrchu)
• tlak vzduchu se měří barometrem →
• jednotky hPa = hektoPascaly
• v USA používají tzv. "inches of mercury"

• rozdíly tlaku v atmosféře způsobují rozdílné zahřívání

zemského povrchu
• teplý vzduch - menší hustota, je řidší stoupá vzhůru
• studený vzduch – větší hustota (je těžší), setrvává v nižších polohách
Standardní tlak vzduchu při hladině moře je cca 1013,25 hPa.
Linie, které na mapě spojují místa se stejnou hodnotou atmosférického tlaku se nazývají izobary.
 Co sledují meteorologové - teplota
• slunečním zářením se vzduch ohřívá nepatrně,
hlavním tepelným zdrojem vzduchu je zemský
povrch
• mezi nejznámější „teplotní“ stupnice patří tzv.
Celsiova či Fahrenheitova
• jaký je převod mezi těmito stupnicemi?
• F na C → °C = (°F-32) / 1,8
• C na F → °F = 1,8 * °C+ 32
• teplota vzduchu v troposféře se vzrůstající výškou
klesá (cca o 0,6°C na ↑ 100 m)
• pocitová teplota vs teplota na teploměru
Linie na mapě spojující místa o stejné teplotě se nazývají izotermy.
 Co sledují meteorologové - vlhkost
• udává množství vodních pár obsažených ve vzduchu
• množství vodní páry je časově velice proměnlivé a liší se také od místa
k místu
• chladný arktický vzduch ↓
• teplý tropický vzduch ↑
• relativní vlhkost vzduchu
• poměr skutečné vlhkosti vzduchu k maximální možné vlhkosti při dané teplotě
• vyjadřuje se v procentech %
• rosný bod
• je teplota, při níž vzduch dosáhne stavu nasycení - relativní vlhkost je 100 %
• vyjadřuje se ve stupních Celsia.
• vlhkost vzduchu měříme vlhkoměrem (hygrometrem)
 Co sledují meteorologové – oblaka a mlha
• při poklesu teploty s výškou dochází k nasycení vzduchu vodními parami
• část vodní páry se sráží na kondenzačních jádrech → vznik mikrokapek
• jejich hromaděním potom v atmosféře vznikají oblaka
• oblačnost = stupeň pokrytí oblohy oblaky
• mlha = snížení horizontální dohlednosti pod 1 km
 Co sledují meteorologové – srážky
• částice vody vzniklé kondenzací vodní páry
nebo sublimací, které následně padají na
zemský povrch, ale i výsledky kondenzace
na zemském povrchu
• srážky nejsou jen déšť
• atmosférické vs horizontální srážky
Tzv. atmosférické srážky (jen zajímavost)
• déšť (vodní kapky, Ø min. 0,5 mm, max. do 2 mm)
• mrholení (malé kapky vody, Ø pod 0,5 mm)
• sníh (ledové krystalky hvězdicového tvaru, při t > –5°C se krystaly shlukují
do vloček
• sněhové krupky (bílá, neprůsvitná, kulovitá ledová zrna, Ø 2–5 mm)
• sněhová zrna (krupice, malá, bílá, neprůsvitná zrna, Ø pod 1 mm)
• zmrzlý déšť (průhledná ledová zrna, Ø pod 5 mm)
• námrazové krupky (sněhová zrna obalená vrstvou ledu, Ø kolem 5 mm)
• kroupy (kuličky či kousky ledu, Ø 5–50 mm, vznikají z námrazových krupek)
• sněhové jehličky (jehlicovité, sloupkovité nebo destičkovité krystalky ledu)
Tzv. horizontální srážky (jen zajímavost)
• rosa (vodní kapky různé velikosti)
• zmrzlá rosa
• jíní (šedý mráz) – ledové krystalky tvaru jehlic, šupin a vějířků bílé barvy, vznikající
za podmínek jako rosa, ale pod 0 °C desublimací vodní páry
• jinovatka (krystalická námraza) – kypré ledové krystaly jehlicovitého tvaru na
stromech, el. vedeních a návětrné straně předmětů při silném mrazu a mlze
• ovlhnutí – povlak vodních kapek na svislých plochách na návětrné straně
předmětů při proudění teplého a vlhkého vzduchu, který se od předmětů
ochlazuje
• námraza – trsy vláknitých, bílých, ledových krystalů na návětrné straně předmětů
při podmínkách obdobných ovlhnutí, ale pod 0 °C
• ledovka – sklovitá, ledová vrstva vznikající zmrznutím přechlazených vodních
kapek na předmětech, jejichž teplota je nižší než 0 °C
• náledí, zmrazky – ledová vrstva pokrývající zemský povrch, vzniká mrznutím
nepřechlazených vodních kapek na zemském povrchu o teplotě nižší než 0 °C