Vývoj médií od knihtisku po internet

vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize)

Pojem média patří mezi nejpoužívanější pojmy současnosti. Máme na mysli hlavně tisk, rozhlas, televizi,
případně média založená na digitálním zpracování a přenosu dat, které nesou označení nová – internet.
Slovo médium vychází z latiny a znamená prostředek, prostředník, zprostředkující činitel – tedy to, co něco
zprostředkovává. Tento výraz se vyskytuje i ve fyzice, chemii, biologii, výpočetní technice i teoriích
sociální komunikace. A právě obory, které se věnují různým projevům mezilidské, sociální komunikace,
označují pojmem médium/média to, co zprostředkovává někomu nějaké vzkazy, tedy médium
komunikační. Masová média tedy chápeme jako zprostředkovatelské systémy a prostředky, které umožňují
zprávy v nich zakódované dostat až ke konzumentům, kteří představují velké, anonymní a heterogenní
soubory adresátů.
Proces komunikace byl stále nedílnou součástí organizace dávných společností, ale probíhal v rámci
náboženských, politických a vzdělávacích institucí. Již v dávných dobách jsme se setkávali s rozsáhlým
(masovým) šířeným myšlenek – tehdy mělo ale toto šíření podobu politického a náboženského uvědomění.
Už církev ve středověku měla prostředky jak zajišťovat šíření informací ke všem lidem bez výjimky. I tento
proces můžeme nazvat masovou komunikací, i když nebyl závislý na jakémkoli médiu v dnešním slova
smyslu. Když se objevila první tištěná média, představitelé státu i církve byly znepokojeni možnou ztrátou
kontroly a šíření nových myšlenek.

Tištěná média

Tištěná média se stala prvními masovými médii, která

dokázala v relativně krátkém čase zasáhnout obrovské publikum. Úplně prvním z nich se stala kniha.
Podmínkou jejich vzniku byl vynález knihtisku Johannesem Gutenbergem v roce 1440. První tištěnou
knihou na světě se stala dvousvazková bible, zvaná také Gutenbergova. Trvalo však přibližně dalších dvě
stě let od vynalezení knihtisku, během nichž začínají vycházet různé letáky a pamflety, než můžeme začít
poprvé hovořit o určitém prototypu novin. Vyznačovali se periodicitou, komerční podstatou,
mnohostranným využitím a veřejným, tedy otevřeným charakterem.
Noviny sloužily jedné významné třídě v měnícím se světě a v stále liberálnější společensko-politické
situaci. Průlomovým obdobím v dějinách novin je rok 1833, kdy v New Yorku začíná Benjamin H. Day
vydávat noviny New York Sun. Jde o první noviny, které se zbavily okovů předplatného a začaly se volně
prodávat na ulici. Označovaly se proto i jako Šestákové noviny.
 Po první světové válce se začíná jejich expanze postupně
zpomalovat i z důvodu nástupu nových typů médií jako rádio, film a později televize. V posledních letech
stojí noviny a tisk před další výzvou a tou je internet. Papírová vydání novin se potýkají s problémem ztráty
čtenářů, protože internet dokáže přinášet informace mnohem rychleji než papírové výtisky novin. Většina
tištěných periodik přenáší velkou část svého obsahu právě na web, čímž však snižuje své příjmy za reklamu
v tištěných médiích.

Rozhlas
Rozhlas se začal vyvíjet na sklonku 19. století. Průlom však nastává až v roce 1906, kdy se poprvé podaří
odvysílat krátký hudební a mluvený program ze stanice Brant Rock ve státě Massachusetts. O čtyři roky
později byl odvysílán první rozhlasový živý přenos z Metropolitní opery v New Yorku. V Evropě se

rozhlasové vysílání začíná zkoušet  krátce před první

světovou válkou, pravidelné rozhlasové vysílání však začíná až po jejím skončení. V roce 1920
odstartovala v Pittsburghu vysílání první stanice na světě KDKA, za dva roky pak vzniká společnost British
Broadcastin Company, existující dodnes, v současnosti známá jako BBC. Vysílání se postupně rozšiřuje
do dalších zemí. V roce 1923 se vysíláním z Prahy přidává i Československá republika.
Rozhlasové vysílání v Československu bylo v rukách Radiojournalu – československého
radiotelefonického zpravodajství, společnosti s ručením omezeným, která byla založena v červenci 1923
v Praze. Od roku 1925 se hlavním podílníkem této společnosti stal stát zastupovaný ministerstvem pošt
a telegrafů. Přestože  si stát ponechával rozhodující vliv, rozhlasové vysílání bylo předmětem soukromého
podnikání. Rozhlas jako první z prostředků masové komunikace pronikl hlouběji do jednotlivých
domácností, a to se odrazilo i v tom, že musel vyhovět rozmanitosti potřeb, hodnot, zájmů a očekávání
masové společnosti. Tím se také později rozhlasové vysílání specializovalo a vycházelo na různých
vlnových délkách, aby vyhovělo zájmům svých posluchačů.

TV
Historie televizního vysílání se začíná psát v roce 1927, kdy americký inženýr Farnsworth a ruský emigrant
Zworkin nezávisle na sobě sestrojili elektronku, která sloužila pro přenos i příjem obrazového signálu.
V Německu a ve Francii se začíná pravidelně vysílat již od roku 1935, za skutečný začátek televizního
vysílání se však považuje až 2. listopad 1936, kdy britská společnost BBC použila obrazový standard
elektronické televize. Ačkoliv se rozvoj televizního vysílání nadějně rozběhl, přerušila ho druhá světová
válka. Před válkou měli vlastní televizní vysílání Sovětský svaz, USA, Británie, Německo, či Francie.
V dalších zemích se začíná televizní vysílání rozšiřovat až po skončení druhé světové války, zejména
v 50. letech. V čele technologického rozvoje stály Spojené státy americké: v roce 1954 se zavádí barevné
vysílání, 1956 se rozvíjí magnetický záznam obrazu, 1962 začíná fungovat družicový přenos,
v 60. a 70. letech se rozvíjí kabelová televize, v roce 1975 začíná fungovat televize na předplatné HBO
a v roce 1981 spatřila světlo světa první zpravodajská televize CNN. V tehdejším Československu se začal
vysílací televizní systém vytvářet v roce 1953 a vysílání pro veřejnost začalo 1. května ze studia v Praze
(prvním veřejným vysíláním bylo krátké vystoupení, ve kterém vystoupil František Filipovský).

Internet
Počátky internetu sahají do roku 1969, kdy v USA v rámci armádního výzkumu vznikla síť vzdálených
a navzájem volně propojených počítačů ARPANET. Až do poloviny 80. let se internet vyvíjí výlučně
na akademické půdě, postupně se však začíná otevírat a je umožněno se na síť tehdejších počítačů
připojovat i dalším počítačům působících osob na univerzitách. V roce 1987 bylo na internet připojených
28 tisíc počítačů. Uživatelé začali postupně vyvíjet různé aplikace a software, které komunikaci
usnadňovaly. V 80. letech byl ve švýcarském výzkumném centru CERN vymyšlený Hypertext transfer
protocol zvaný HTTP a jazyk HTML (Hypertext Markup Language), které umožnily novou a jednodušší
komunikaci a vytváření nových webových stránek. Urychlený rozvoj internetu nastává v 90. letech, kdy se
internet dostává do povědomí široké veřejnosti. V roce 2006 se na internetu nachází deset miliard
dokumentů. Internet se stává jednoznačně nejrychleji se rozvíjejícím médiem.