STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ BAKALÁŘSKÁ/OBOROVÁ ZKOUŠKA Z TEORIE

INTERAKTIVNÍCH MÉDIÍ

Obecná charakteristika:

Státní závěrečná bakalářská/oborová zkouška ukončuje tříleté bakalářské studium teorie

interaktivních médií. Při zkoušce má student prokázat ucelené znalosti a orientaci v oboru
umění nových médií, v rozsahu definovaném tématickými okruhy SZZ, které zahrnují historii
umění nových médií ve světovém a českém kontextu, základy teorie umění nových médií a
hlavní myšlenkové trendy a fenomény tzv. kyberkultury.

Podmínky opravňující studenta přistoupit k SZZ:

• Splnění celofakultních požadavků (TV, filozofie, cizí jazyk), úspěšné absolvování

povinných oborových kurzů a získání požadovaného počtu kreditů (jednooborové
studium Bc.180 kreditů/dvouoborové studium Bc. 98/85 kreditů).

Uzavření studia + odevzdání písemné přihlášky k SZZ viz aktuální informace o

termínu uzavírání studia TIM na vývěsce ústavu.

• Podmínkou přístupu k obhajobě bakalářské diplomové práce je její předchozí

zveřejnění v IS MU, viz "závazné termíny studia" TIM na stránkách ústavu a čl. 38
odst. 2 studijního řádu MU http://www.rect.muni.cz/statut/studrad_new.htm

Státní bakalářská/oborová zkouška je ústní komisionální zkouška, sestávající ze dvou

odděleně klasifikovaných částí:

a. Obhajoba bakalářské diplomové práce v rozsahu nejméně 50 000 znaků (povinnou

součástí předkládané práce je resumé v češtině a jednom světovém jazyku).

b. Zkouška z oborových předmětů:

1. Archeologie umění interaktivních médií
2. Historie kyberkultury
3. Teorie umění interaktivních médií

Ad 1) Archeologie umění interaktivních médií

1. Předchůdci mediálního umění.

Média nahrazují umění - W.Benjamin, B.Brecht, L. Fontana (fotografie, rozhlas, film).
Umění reaguje na média: umělecké avantgardy (tvorba a manifesty reflektující vývoj
médií a ´strojovou estetiku´). M. Duchamp.

1
2. Konflikt a spolupráce avantgardy a masmédií v 60. a 70. letech 20. století.
Televize - médium bez umění. Počátky mediálního umění.
T. Adorno, M. McLuhan – o televizi. Tři strategie mediálního umění a jejich
reprezentanti: Nam June Paik, Wolf Vostell, Chris Burden.

3. Pionýři elektronického umění: video art a umění video instalace

Forma a smysl videa, zpětná vazba, uzavřený okruh. Video jako zrcadlo a nástroj
kontroly. Film vs. syntetický obraz.
Nam June Paik a Shuya Abe, Vasulkas, The Kitchen a další.

4. Audio art (hudba - sound art – audio art) a intermedia

1.fáze (19.stol.) – dadaisté a futuristé, 2.fáze: polovina 20. století: intermedia a sound
art, 3. fáze: audio art (jako sub-disciplína sound artu). Zvukové instalace a ambientní
hudba. Virtualizace hudby.

5. Realita/Medialita: hybridní procesy mezi uměním a životem – procesuální

mediální umění a performance art
Performance art, happening, event. Expanded cinema. Tělo, tělesnost a nová média.
Feminismus a video.
E.A.T. (Experiments in Art and Technology), Laurie Anderson, Carolee Schneemann,
Pipilotti Rist, Orlan, Stelarc.

6. Technologické konstrukce časoprostoru: aspekty percepce – od video artu k

virtuální realitě
Abstraktní a experimentální film (20.léta 20.stol.). Experimentální, strukturální film
(70.léta 20.stol.). 80.léta 20. stol.– zájem o narativní formy a subjektivní výraz.
Fyziologické efekty a extenze (Granular Synthesis), prostory percepce (Jeffrey Shaw).

7. Virtuální vyprávění: od krize vyprávění příběhů k novému vyprávění jako

mentální schopnosti. „Virtuální renesance“ vyprávění (konec 20. stol.)
Může jednoduchý příběh reprezentovat složitost naší reality? vs. simultaneita, detail,
„perspektivizace“, proud myšlenek. Narativní princip sítě - hypertextové vyprávění.
Kybernetika jako narativní princip. Od kinoautomatu ke kolektivnímu autorství.
Generovaná realita.

8. Imerze a interakce: od kruhových fresek k interaktivním obrazovým

prostorům.Digitální umění.
Umění a obrazové světy. Panorama - imerze jako koncept. Iluze vs. distance. Virtuální
umění: telematické, genetické a imersivně-interaktivní umění. CAVE vs. HMD.
Jeffrey Shaw, Roy Ascott, Myron Krueger, Charlotte Davies, Knowbotic Research,
Eduardo Kac, Ken Goldberg, Thomas Ray, Christa Sommerer, Laurent Mignonneau,
Karl Sims. A-Volve.

9. Sociální technologie: dekonstrukce, subverze a utopie demokratické komunikace.

„Post-utopické“ (vs. utopické) strategie mediálního umění.
Politizace umění od 70. let: Situacionisté (Guy Debord), William Burroughs a Brion
Gysin, Fluxus (viz W.Vostell, Nam June Paik).
70. léta: Dekonstrukce masmédia televize: Dan Graham, Dara Birnbaum, Klaus vom
Bruch, Marcel Odenbach. Subverzivní strategie (Paul Garrin, Brian Springer). Vlastní
produkce (Rabotnik TV, TVTV, Kanal X).
90.léta: Sociálněutopické představy spojené s internetem a digitálními médii.
2
 Net aktivismus.
Kyber-feminismus: Donna Haraway, Sadie Plant, Guerilla Girls, VNS Matrix.

10. Interaktivita, participace, networking – umění a telekomunikace.

60.léta: „Otevřené dílo“ v happeningu a Fluxu (John Cage, Allan Kaprow, Nam June
Paik). 70.léta: Interaktivní instalace a performance (Dan Graham, Peter Campus, Peter
Weibel, Bruce Nauman).
80.-90.léta: Interaktivní média: zaměření na interakci uživatel – počítač: interakce s
video-příběhem, interakce mezi tělem a datovým prostředím.
„The world first collaborative sentence“ (Douglas Davis, 1994).
Mail art, e-mail art (ARTEX).

11. Kybernetické skulptury -inscenování technologie – robotické umění.

Inscenovaná technologie: automaty, androidy, roboty.
Počátky robotického umění - 60. léta: Tři základní strategie: ovládání na dálku (Nam
June Paik a Shuya Abe- Robot K-456 (1964)); kybernetické entity (Tom Shannon -
Squat (1966)) a autonomní chování (Edward Ihnatowicz - The Senster (1969-1970)).
Robotické umění dnes: Margo Apostolos, SRL, Louis-Philippe Demers a Bill Vorn.

1.1) Umění nových médií v bývalém Československu a v České republice po roce 1989

1. Předchůdci mediálního umění v ČR

Zdeněk Pešánek, Zdeněk Sýkora, Alexander Hackenschmied (Hamid).

2. Od Theatergraphu k Laterně magice. Kinoautomat

Miroslav Kouřil, Emil František Burian. Alfréd Radok, Emil Radok a Josef Svoboda.
Radúz Činčera.

3. Video a experimentální film v bývalém Československu.

4. Čeští mediální umělci na mezinárodní scéně

Woody Vasulka, Michael Bielický, Frank Malina.

5. Media art v ČR dnes.

Školství, umělci.
Silver, PetraVargová, FedericoDíaz, Tomáš Dvořák, Anetta Mona Chisa, Markéta
Baňková…

Ad 2) Historie kyberkultury

1. Kybernetický obrat
(Kybernetické pojetí informace, dopad kybernetiky a jejího jazyka na společenské
vědy, posthumanismus)

2. Co je to kyberkultura? Vymezení a periodizace.

(40.-90.léta 20.stol. Od zrodu výpočetních technologií a kontextu zrodu jejich raného
vývoje po kyberpunk, kriminalizaci hackerského hnutí.)

3. Koncepty kyberkultury.
(Utopické koncepty k.; informační koncepty k.; antropologické koncepty k.;
epistemologické koncepty k.)
3
 4. Co jsou to tzv. nová média?
Definice. Fenomén „novosti“. Stará vs. nová/digitální/interaktivní média.

5. Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide

Web jako médium svobody.
Subkultury kyberprostoru, kontrakultura a fenomén hackers. (Počáteční fáze
kyberkultury.)

6. Identita on line, počítačové hry a prožitkové vyprávění.

7. Kyborg - rod, identita, tělo a „decentralizovaný subjekt“.

8. Festivaly a instituce zaměřené na media-art u nás a v zahraničí.

Ad 3) Teorie umění interaktivních médií

1. Elektronické umění, kybernetické umění, mediální umění, digitální umění.

(materiál, kontext)

2. Intermedia a multimedia, happening, event, akce

(aspekty mediálního umění jako procesuálního umění)

3. Vývoj a definice konceptu interaktivity:

(člověk-médium-člověk, člověk-stroj, „Jaká interakce?“ L. Manovich)

4. Vývoj a definice konceptu hypertextu.

5. Vývoj a definice konceptu „kybernetického prostoru“

(Metafora prostoru a počítačová síť.)

6. Vývoj a definice konceptu virtuální reality

(virtuální realita vs. rozšířená (augmented) realita, telepresence)

7. Analogový vs. digitální

(ideologie a technické fakty)

8. Vizuální kultura a nová estetika digitálních médií

9. Remediace
(podle McLuhana, Listera, Boltera a Grusina)

10. Autopoiesis, emergence

(umělá inteligence, umělý život).

Myšlení o nových médiích

T. Adorno
J. Baudrillard
W. Benjamin
G. Deleuze, F. Guattari
V. Flusser
M. Foucault
J.-F. Lyotard
4
L. Manovich
M. McLuhan
P. Virilio

Seznam literatury
(Seznam literatury je orientační, nikoliv vyčerpávající.)

ADORNO, TH.W. Prolog k televizi. In Divadlo, 1965/2, s. 30-33.

BAUDRILLARD, J.F. Dokonalý zločin. Olomouc: Periplum, 2001.

BENJAMIN, W. Iluminácie. Bratislava: Kaligram, 1999.

BELL, D. An Introduction to Cybercultures. Londýn-New York: Routledge, 2001.

BELL, D. – KENNEDY, B.M. The Cybercultures Reader. Londýn, New York: Routledge,
2000.

BOLTER, J.D. – GRUSIN, R. Remediation, Understanding Media. Cambridge,

Massachusetts – Londýn, Anglie: MIT Press, 2000.

BURNHAM, J. Beyond Modern Sculpture. New York: Braziller, 1968.

DANIELS, D. - FRIELING, R. Medien Kunst Netz/Medienkunst im Überblick; Media Art

Net/Survay of Media Art. Vídeň - New York: Springer,2004.
http://mediaartnet.org

DANIELS, D. - FRIELING, R. Medien Kunst Aktion. Die 60er und 70er Jahre in
Deutschland. Mwedia Art Action. The 1960s and 1970s in Germany. Vídeň - New York:
Springer,1997.

DELEUZE, G. – GUATTARI, F. A thousand plateaus : capitalism and schizophrenia.

Londýn: Continuum, 1988.

DELEUZE, G. – GUATTARI, F. Anti-Oedipus: capitalism and schizophrenia. Londýn:

Athlone, 1984.

DUNN, D. – VASULKA, W. – VASULKA, S. (ed.) EIGENWELT DER APPARATE –

WELT, Pioneers of Electronic Art. Linz: Ars Electronica, 1992.

FEATHERSTONE, M. – BURROWS, R. (ed.) Cyberspace/Cyberbodies/Cyberpunk. Cultures

of technological Embodiment. Londýn – Thousand Oaks – New Delhi: SAGE Publications,
1995.

FLUSSER, V. Komunikológia. Bratislava: Mediálny inštitút, 2002.

FLUSSER, V. Do universa technických obrazů. Praha: OSVU, 2001.

FOUCAULT, M. Slová a veci : archeológia humanitných vied. Bratislava: Kalligram, 2004.

5
FOUCAULT, M Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin, 2000.

FREYERMUTH, G.S. Cyberland. Brno: Jota, 1997.

GOLDBER, R.L. Performance Art From Futurism to the Present. Londýn/New York: Thames
& Hudson, 1979.

GRAU, O. Virtual Art, From Illusion To Immersion. Cambridge, Massachusetts – Londýn,

Anglie: MIT Press, 2003.

HANSEN, M.,B.,N. New Philosophy for New Media. Cambridge/Massachusetts

-Londýn/Anglie: MIT Press, 2004.

HAUER, T. S/krze postmoderní teorie. Praha: Karolinum, 2002.

HAYLES, N.K. How We Became Posthuman. Irtual Bodies in Cybernetics, literature, and
Informatics. Chicago-Londýn: The University of Chicago Press, 1999.

Lanterna Magika. Nouvelles technologies dans l’art tcheque du XXe siecle. New
Technologies in Czech Art of the 20th Century. Praha: Kant, 2002.

Laterna magika – sborník statí. Praha: Filmový ústav, 1968.

LISTER, M. – DOVEY, J. – GIDDINGS, S. – GRANT, I. – KELLY, K. New Media: A

Critical Introduction. Londýn a New York: Routledge, 2003.

LÉVY, P. Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.

LUNENFELD, P. (ed.) The Digital Dialectic, New Essays on New Media. Cambridge,
Massachusetts – Londýn, Anglie: MIT Press,1995.

LUNENFELD, P. Snap to Grid, A User´s Guide to digital Arts, Media, and Cultures.
Cambridge, Massachusetts – Londýn, Anglie: MIT Press, 2001.

LYOTARD, J.F. O postmodernismu: postmoderno vysvětlované dětem: postmoderní situace.

Praha: Filosofia, 1993.

MANOVICH, L. Language of New Media. Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 2001.

McLUHAN, M. Jak rozumět médií: extenze člověka. Praha: Odeon, 1991.

McLUHAN, M: Člověk, Média a elektronická kultura. Brno: Jota, 2000.

MURRAY, J., H. Hamlet on the Holodeck, The Future of Narrative in Cyberspace.

Cambridge, Massachusetts: MIT Press, 1997.

MORINEAU, C. – HAVRÁNEK, V.(ed.) Lanterna Magika, Nouvelles technologies dans l´art

tcheque du XXe siecle/ New Technologies in Czech Art of the 20th Century. Paříž: Espace
EDF Electra, 2002.

6
PEŠÁNEK, Z. Kinetismus : (kinetika ve výtvarnictví-barevná hudba). Praha, 1941.

RUSH, M. New Media in Late 20th–Century Art. Londýn-New York: Thames&Hudson,

1999.

RUSNÁKOVÁ, K. V toku pohyblivých obrazů. Antológia textov o elektronickom a

digitálnom umení v kontexte vizuálnej kultúry. Bratislava: Afad Perss, 2005.

SEI, K. Konečná krajina. Praha: One Woman Přes, 2004.

TOFFLER, A. – TOFFLEROVÁ, H. Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky. Praha:

Dokořán, 2001.

VIRILIO, P. Informatická bomba. Červený kostelec: Pavel Mervart, 2004.

VIRILIO, P. Stroj videnia. Bratislava: Camera lucida, 2002.

WARDRIP-FRUIN, N. – MONTFRORT, N.(ed.). The New Media Reader. Cambridge,

Massachusetts – Londýn, Anglie: MIT Press. 2003.

Poslední aktualizace 6.11 2006