Povdka, romn a periodick tisk

v 19. a 20. stolet

Sbornk pspvk ze sympozia

podanho oddlenm pro vzkum literrn kultury L AV R
v Praze 13. 14. jna 2004

K vydn pipravili
Michal Jare, Pavel Janek a Petr mal

L AV R
Praha
2005
Publikace vychz s podporou Grantov agentury R (. g. 405/04/0320).

Editors Michal Jare, Pavel Janek a Petr mal, 2005

stav pro eskou literaturu AV R, 2005
 OBSAH

vodem:
Povdka, romn a periodick tisk v 19. a 20. stolet [ 7 ]
Petr Posledn
Funkce periodick publikace v literrn komunikaci [ 9 ]
Pavel Janek
Beletrie v periodickm tisku: k specick situaci zveejnn [ 15 ]
Lenka Kuskov
Celkov pehled situace beletristiky v eskch asopisech 30. a 40. let
19. stolet [ 25 ]
Klra Kopivov
Beletrie v esk vele v letech 18351846 [ 33 ]
Blanka Hemelkov
Paleek mezi Dickensem a Saphirem (K tematice prvnho eskho
specializovanho asopisu pro humor) [ 42 ]
Vra Broov
Povdka v pedagogickm asopisu druh poloviny 19. stolet
(Na pkladu tpnice, dtsk plohy asopisu kola a ivot) [ 53 ]
Ale Haman
Nkolik poznmek k povdkov beletrii v Nrodnch listech za doby
Nerudovy [ 74 ]
Dagmar Mocn
Mezi Nrodnmi listy a Lumrem (Ke genezi Povdek malostranskch) [ 80 ]
Tereza Riedlbauchov
ena-vzor a ena-problm (Obraz eny v konvenn a umleck povdce
v Kalendi pan a dvek eskch z let 18941897) [ 102 ]
Vclav Maidl
Povdky v nmecky psanch asopisech z oblasti umavy [ 116 ]
Josef Peina
Beletrie v eskm meninovm tisku na severu ech na pelomu
19. a 20. stolet [ 124 ]
Michal Topor
Politick periodikum a prza (Prza v eskch anarchistickch tiskovinch
konce 19. stolet) [ 133 ]
Petr mal
Beletrie, ensk komunistick tisk a problmy kontinuity
(Na pkladu Rozsevaky) [ 145 ]
Jitka Bednov
Periodika Josefa Floriana jako kalendov literatura modern doby [ 170 ]
Erik Gilk
Na prahu neznma (Polkovo satirick romaneto v kontextu
soudobch romn fejetonnho typu) [ 181 ]
Marie Vintrov
Rodinn kronika z periferie (nrov inovace v nejrozenjm
enskm tdenku prvn republiky) [ 194 ]
Michal Jare
Satira na pokraovn: ti doby, ti podoby [ 201 ]
Alena Scheinostov
Vznam asopisectv v romsk literatue (Zpravodaj Romano il,
19701973) [ 207 ]
Antonn K. K. Kudl
Tajemno, hrzno, muno, pitoreskno i smno... (Pokus o obnoven
Rodokapsu na sklonku 20. stolet) [ 213 ]
Marcel Arbeit
Zkrceno a upraveno: Detektivn a kriminln povdky z americkch zdroj
v eskch periodikch po roce 1945 [ 226 ]
Autoi sbornku [ 238 ]
Resum [ 239 ]
Jmenn rejstk [ 265 ]
 VODEM: POVDKA, ROMN A PERIODICK TISK
V 19. A 20. STOLET

Literrnvdn uvaovn poslednch t desetilet vyznauje rozruovn ba-

riry mezi tzv. vnjmi a vnitnmi pstupy. Smiotika kultury, kulturn an-
tropologie, sociologie literrn komunikace, analza literrnho pole, teorie
masovch komunikac, vda o literrn kultue, diskurzivn analza, nov his-
torismus, djiny knihy a tenstv, kulturn historie a kulturn studia vech-
ny tyto disciplny, metodologick a terminologick nvrhy nebo teoretick po-
zice pisply (a ji zevnit nebo zven naeho oboru) k tomu, e si literrn
historiograe jako sob adekvtn a pro sebe pnosn pipout dnes otzky
konvenn odkazovan do oblasti literrn sociologie nebo kulturnho djepi-
su. e se nesna uvidt v literatue jen sled promujcch se umleckch fo-
rem, adu jedinench dl a jimi nesench hodnot, ale t s socilnch praktik
spjatch s jejich vytvenm, prosazovnm, enm, hodnocenm a uvnm,
jejich kulturn, vzdlvac, ekonomick, prvn, politick a ideologick kontex-
ty, rozpt a dynamiku pedstav literrnosti, kolujcch v rznch okruzch kul-
turn a funkn diferencovan literrn komunikace.
S vdomm tto situace vznikl pedloen sbornk, jeho vnitn tma ped-
stavuj dotyky mezi jednou uritou adou literrnch a jinou adou neliterr-
nch jev, mezi prozaickm textem a mdiem novin, asopis, magazn a ji-
nch periodickch publikac. Sbornk vychz ze sympozia Povdka, romn
a periodick tisk v 19. a 20. stolet, uspodanho ve dnech 13. 14. jna 2004
oddlenm pro vzkum literrn kultury stavu pro eskou literaturu AV R.
Byla do nj zaazena vtina pspvk pednesench na tomto sympoziu a do-
danch k otitn a dle nkolik stat pro sympozium pipravench.
Zmrem setkn i sbornku bylo vykroit mimo tu oblast literrnho mate-
rilu, kter je spojena se dvma mdii, s knihou a literrnm asopisem, a fun-
guje jako stabiln zkladna mylen o literatue. Chtli jsem se naopak sou-
stedit na postaven, funkce, projevy literrnosti v neliterrnm tisku, za
hranicemi zce literrn a vyhrann umleck komunikace, a to z hlediska
dvou beletristickch tvar, kter jsou pro periodick publikace tohoto typu
klov. Zajmaly ns povdka (krtk prza) a romn v dennm, spoleenskm,
politickm, osvtovm i zbavnm tisku, v novinch, asopisech, kalendch
i magaznech nejrznjho zamen a kulturn rovn, vychzejcch v es-
kch zemch. Byli jsme si vdomi dalekoshlch promn vztahu mezi litera-

[7]
turou a periodickmi publikacemi od obdob nrodnho obrozen po sklonek
20. stolet, promn, na nich se spolen podlelo vlastn rozrzovn a spe-
cializace novoesk beletrie, postupn sociln stratikace periodickho tisku,
spojen s nstupem modernch masovch komunikac, i mnc se postaven li-
teratury a umn v celku dobov kultury. Tak tento historick rozmr nleel
mezi problmov pedpoklady sympozia.
Periodick publikace, zvlt ty, kter sehrly malou i dnou roli ve vvoji
esk literatury, bezpochyby dosud ukrvaj neznm, mlo znm nebo dosud
nezpracovan literrn materil, kter bude-li vzat v vahu je s to upesnit
tradovan pedstavy o minulosti literrn komunikace v eskm jazyce. Nicm-
n nad periodicky publikovanou beletri vyvstvaj i jin ne jen ryze nlezo-
v otzky. Jak tuto beletrii zkoumat? Co je teba, budeme-li se j zabvat, brt
v vahu? Jak a v jak me se zpsob publikace vepisuje do vlastnho literrn-
ho textu i do zpsobu, jm je konkretizovn a recipovn? Pidv periodick
publikace beletristickmu textu nco specickho?
Smyslem stat shromdnm v tomto sbornku nen dt na tyto otzky de-
nitivn odpov, ale uvdomit si je a pedestt rzn pstupy k nim, uvst
do souvislosti dl vpovdi literrnch historik k titulnmu tmatu.

Pavel Janek

[8]
 Petr Posledn
FUNKCE PERIODICK PUBLIKACE
V LITERRN KOMUNIKACI

Zkoumn periodik jako sousti literrnho procesu nen v literrn vd z-

leitost zcela novou. U v minulosti jsme se setkvali s mnoha studiemi o rz-
nch novinch a asopisech, o jejich tvrcch a adrestech, o vztahu konkrt-
nho tisku k mediln sfe nebo jinm oblastem spoleenskho ivota. Pro
tehdej stav bdn bylo ale pznan, e vtina literrnch teoretik, histori-
k a sociolog chpala periodika pouze pedmtn, zamovala se na struktur-
n vstavbu text a jejich pozici mezi ikonograckmi materily, poppad
podle toho, jak se rozvjela komunikan smiotick metodologie sledovala
vvoj nr na pomez urnalistiky a beletrie, analyzovala struktury nrov-
ho povdom na hranici dvou rozdlnch systm. V tomto duchu byla pak vy-
mezovna cel kla slovesnch tvar od fejeton Jana Nerudy a Karla ap-
ka pes cestopisn rty Boeny Nmcov a Karla Havlka Borovskho a po
novinskou prac ovlivnn przy Eduarda Basse, Karla Polka, Jiho Weila
a mnoha dalch spisovatel. V souvislosti se znakovou povahou kad vpo-
vdi a dialogickm rzem textovch souvztanost dospvalo se k poznn pe-
riodik jako zvltnho prostoru pro programy a polemiky anebo teba v p-
pad Krameriovch novin za nrodnho obrozen nebo Lidovch novin v obdob
mezi dvma vlkami k objasnn formativn role periodickho tisku v cel
esk spolenosti, role spojen s integrac a demokratizac nrodnho ivota
jako takovho.
zce pedmtn nebyly zameny jenom studie zabvajc se produkc tisku.
Stejnou orientaci vykazovaly rovn vzkumy skutenho ohlasu jednotlivch
periodik mezi rznmi teni. Analogicky s otzkami produkce se badatel
vnovali problematice vnmn celch soubor text, linern etb zvisejc
na uspodn a formtovn nsledujcch sel nebo tenskm reakcm vy-
chzejcm z postupn vtpovanho nvyku sledovat rubriky, pokraujc ob-
sahy a kontinuln pspvky. Vdy se toti oprvnn poukazovalo na fakt, e
vlastn smysl denk, tdenk, msnk a dalch publikac tohoto typu spo-
v nejen v prezentaci aktulnch informac a u prostednictvm objek-
tivnch zprv, nebo na zklad subjektivnji pojatch koment, vah, dis-
kus a rozhovor , nbr spov tak ve formovn veejnho mnn nebo
v rozvjen vyhrannch zjm, a to v rmci asov a prostorov rozlenn-
ho obrazu reln skutenosti (BARNOUW 1956, SZULCZEWSKI 1969). Vdy

[9]
se v souvislosti s periodiky vynoovala otzka, do jak mry se redakci podai-
lo vytvoit dostaten irok okruh stlch vnmatel a nakolik vichni ten-
i pijmaj nabzen obraz aktulnho svta jako vrohodn (STRAKA 1990).
Vzhledem k zvanosti zptn vazby, podmiujc samu existenci periodik, se
pak badatel shodn s tradin sociologi snaili najt co nejobjektivnj dokla-
dy tenskho ohlasu a ztotoovali je se statisticky vyhodnotitelnmi daty
s v nklad, fungovnm distribun st, ebky popularity uritch titu-
l apod.
Dvj pstupy odpovdaly jednostrann genetickmu pojet literrnho
procesu. Mnoz badatel zastvajc toto pojet pitom vychzeli ze zkreslen
pedstavy, e existuj dva srovnateln systmy urnalistika a beletrie a e
oba se vzjemn ovlivuj a dopluj, nkdy vedou k syntze rozdlnch prv-
k, jindy k diferenciaci spolench obsah. Vchoz pedstava dvouplovho
modelu se promtala i do chpn kadho periodika jako msta, kde se oba
systmy mohou setkat a kde se vytvej specick entity, kter jsou s to pro-
pojit objektivn obsahy s obsahy subjektivnmi, kolektivn nzory s nzo-
ry individulnmi, obecn zkonitosti s jedinenmi proitky. Setkn syst-
m v periodiku bylo chpno jako pleitost oslovovat zdvojenou silou stle
ir a diferencovanj publikum a vyuvat pitom variabiln bu texty vce
faktograck, jednoznan a zvazn, nebo vce ktivn, mnohozna-
n a nezvisl. Podle takovho konceptu badatel objasovali, do jak mry
novinsk zkuenosti ovlivuj formovn autorova umleckho prolu, nebo
naopak jak dalece autorv umleck vvoj obohacuje jeho novinskou in-
nost, nakolik se noviny a asopisy stvaj tribunou nastupujc literrn gene-
race anebo jak spisovatel prostednictvm periodik navazuj kontakt se sku-
tenmi teni, pesvduj je o svm programu a zptn podle vnmatelskch
reakc usiluj o novou sdlnost vlastn vpovdi. Vudyptomn hledn kau-
zality se postupn penelo na vekerou komunikaci a odrazilo se i v va-
hch o nabdce a poptvce v rmci trnch mechanism, v denovn toho-
to vztahu jako samoobslunho posilovn masov obraznosti, v jeho rmci
spisovatel zskvaj spch tehdy, pokud vyhovuj tenskmu stereotypu
(ESCARPIT 1977).
Jednoduch model dvou vzjemn na sebe psobcch systm dnes pi
zkoumn periodik v literrnm procesu zdaleka nesta. Jeho oprvnnost
zpochybuj pedevm poznatky o vvoji cel mediln sfry. Nejde pitom je-
nom o to, e globln komunikace prohlubuje provzanost celho svta, stej-
n jako pispv k fragmentarizaci poznn a hodnocen, ani jenom o to, e
formln postupy komunikace se stvaj novm obsahem a pedstavuj m-
totvorn podlo falen skutenosti. Za jet dleitj povaujeme fakt, e
komunikan prostedky nejsou pouhmi nstroji v naich rukou, jak se mys-
lelo po cel stalet, nbr samy ns maj ve sv moci, perstaj z pasivnho n-

[ 10 ]
stroje do aktivnho subjektu mediln sfry a veejnho ivota vbec, zakl-
daj virtuln svt ve svt, zastrajc vlastn povahu lidskho byt. Takov
vvoj mediln sfry koresponduje s poznatky literrnvdn fenomenologie
a hermeneutiky, podle nich se podlme na interpretaci skutenosti ji dve
zinterpretovan, prohlubujeme nkolikerou zprostedkovanost obrazu svta,
zrcadlme ve svch vpovdch sami sebe a svou zobecujc konstrukci hodno-
cenho pedmtu. Miz ostr hranice mezi nazrajcm subjektem a nazranm
objektem, relativizuj se rozdly mezi vnitnm a vnjm, textovm a mi-
motextovm, faktickm a ktivnm.
Chceme-li navzat na tyto poznatky, mli bychom pohldnout na periodika
v literrn komunikaci z novho hlu. Vyjdme pedevm od konkrtnch sub-
jekt tvocch noviny a asopisy, zamme se na empiricky zjistiteln innosti.
Zmnn subjekty zkrcen eeno redaktoi, autoi, teni rozvjej spo-
lu s textotvornmi a ikonograckmi aktivitami, zajitujcmi vznik uritho
artefaktu, tak aktivity technick, organizan, prvn, obchodn, propagan
a mnoh dal, kter sleduj prvoad a pro fungovn periodika nezbytn cl
chod instituce. Noviny a asopisy jedin jako instituce mohou vstupovat do co
nejvtho veejnho prostoru a mohou soutit s jinmi periodiky nebo do-
konce s pleitostnm tiskem, jedin jako instituce mohou psobit v mediln
sfe del dobu, tvoit si autorsk a technick zzem, upoutvat stlou pozor-
nost rznch vnmatel. Jakkoli se zd, e institucionln strnka jednotlivch
periodik s literrn komunikac nijak nesouvis, opak je pravdou. Kad otit-
n bsn v novinch nebo kad etba povdky v asopisu fakticky znamena-
j, e se autor nebo vnmatel sten vzdvaj sv odpovdnosti a podizuj se
vymu celku podlej se na realizaci edinho zmru redakn rady, posilu-
j clenou propagaci danho tisku, souhlas s jistou koncepc nabzenho ob-
razu dnenho svta. Zmnn subjekty se zapojuj do spolenho postoje ke
skutenosti a spoluvytvej realitu jako vlastn sociln projekt tm vce, m
astji nkter innosti opakuj a v konenm dsledku stabilizuj svou pozici
ve vznikajcm socilnm mikrosvt, napklad spisovatel publikuje romn na
pokraovn, esejista soustavn pe do urit rubriky, ten pravideln pin-
redakci zajmav materily z ternu anebo vznamn osobnost poskytuje
periodiku soukrom dokumenty, denkem a pamtmi ponaje a koresponden-
c nebo ednmi doklady kone. Pestoe tyto opakujc se innosti zdrazu-
j temporln povahu periodika a ukotvuj tisk v aktulnm ase, jet vznam-
nji v subjekty k jednotnmu mnn o sv dob a o spolenosti jako celku.
Vyvstv tak nebezpe, na kter nedvno podntn upozornil Tom Hauer,
e se bude veejn prostor mezilidsk komunikace stle vce zaplovat umle
tvoenmi celebritami anebo e skupinov zjmy prohloub krizi patin re-
levance, kdy zmiz rozdl mezi dleitm a nedleitm, podstatnm a nepod-
statnm (HAUER 2000: 1, 4).

[ 11 ]
 Na druh stran umle tvoenou jednotu socilnho mikrosvta natst
problematizuj poetn role, jak subjekty hraj pi bnm chodu kulturn in-
stituce. Zatmco redakn rada jednotlivho periodika zpravidla role pidlu-
je a sna se subjekty v takto rozhodnutm postaven udret co nejdle, spolu-
tvrci a vnmatel novin nebo asopisu naopak vyten meze mnohonsobn
pekrauj. Zdnliv stabiln role se k, vrstv na sebe, vymuj si vchoz
pozice. Napklad spisovatel, kter v jednom sle asopisu vystupuje jako au-
tor literrn reporte, v jinm sle me poskytnout rozhovor, v nm bude
pohlet na kulturn a spoleensk ivot zrove i jako ten nebo literrn
kritik. Jindy zase znm bsnk, tc se nezpochybnitelnmu respektu lite-
rrn veejnosti a zskvajc uritou popularitu jako autor psovch text,
me vystoupit v roli editora a nabdnout miniantologii zanajcch autor
nebo me stdat veden rubriky se zaslanmi veri s pozic nronho recen-
zenta kninch novinek. V jin situaci se napklad ten pinejc redak-
ci materily z ternu bude povaovat za pisatele pspvk, kter si zaslou-
stejnou pozornost jako ukzky modern beletrie, a akoliv se pvodn stal
spisovatelem proti sv vli, bude vyadovat pro svj text prostor srovnateln
s postavenm renomovanch umlc. Ostatn ne nhodou na tuto oblast me-
n rol a zpochybovn hodnotovch kritri m barthesovsk kategorie pro-
zumenta, v n se ztotouje nejen psan s etbou textu svta, ale i veke-
r vnmn reality s potenm z naruovn umlch hranic na ei, hranic
tvoench falenm mnnm vtiny nebo specialist (BARTHES 1973).
Napt mezi institucionln jednotou periodika a stdajcmi se rolemi jeho
tvrc a ten vyvr ze sam povahy takovho tisku. Noviny a asopisy
pedstavuj silov pole, kde se stetaj rzn postoje zastnnch aktr. Ka-
d pokus rozhodnout monost publikovn ve svj prospch nebo naopak pa-
sivn vykvn s pspvkem na zmry redakce svd o tom, e akti vyhle-
dvaj spojence, vymezuj se vi urit skupin, opraj se o pedpokldan
vzorce dorozumn, e vak i uvauj o dvoj strategii vlastnho postupovn,
kter vede bu k uchovn struktury onoho rozdlen, nebo ke snaze ji zmnit, to
znamen bu k pokraovn v zavedench pravidlech hry, nebo k jejich zvrcen
(BOURDIEU 1998: 49). Silov pole se vrazn rsuje zvlt tehdy, kdy nap-
klad autoi pspvku potaj s brzkou reakc vnmatel, teni chtj ovliv-
nit obsah ptch sel, redakce organizuje anketu k danmu problmu, kdy
jinak eeno tvrci a vnmatel periodika vyuvaj komunikaci k interak-
tivnmu jednn. Tyto vzjemn na sebe psobc innosti jsou pro existenci
periodika svm zpsobem nutn a sotva nkoho pekvap. Zastnn akti
toti vstupuj do veejnho prostoru jenom zsti hotovho a konvennho.
V nemen me veejn prostor teprve tvo, vymezuj msta blzk a vzdlen,
znm a neznm, stedn a okrajov, uzaven a oteven, ociln a ne-
ociln, pipomnaj nm, e veejn prostor je kulturn smantickou a sou-

[ 12 ]
asn technicko-pragmatickou kategori, e spoleensky rozpoznateln sou-
adnice maj hodnotovou povahu a promtaj se nsledn do toho, kdo s km,
jakm zpsobem a za jakch okolnost me komunikovat.
Zkuenosti vech aktr zskan v rznch rolch a bhem uplatovn do-
stedivch i odstedivch aktivit v rmci periodika jako instituce odrej se
poslze ve vymezovn literrnch obh. Jestlie alespo sten budeme
souhlasit s nzorem, e noviny a asopisy jako silov pole pedstavuj i zkueb-
n msto pro specicky literrn komunikaci a smantiku, pak budeme moci
tak aplikovat klasikaci Krzysztofa Dmitruka, kter vymezil devt zklad-
nch funkc kadho tvrho stediska (DMITRUK 1980: 274276). Pokud
Dmitrukv rozvrh vyuijeme v ppad periodik, je napklad prostednic-
tvm literrn plohy nebo stlch rubrik organizuj a vyhodnocuj prostor li-
terrnho ivota, lze rozliit pt zkladnch funkc: 1. tvo uc se spoleen-
stv, kter pipravuje budouc interakce a zapracovv subjekty do role autora,
redaktora, tene, kritika, 2. pstuje kult literatury, oprajc se o kulturn
pam a star tradice, ale i o denovn lohy souasn tvorby nebo recep-
ce ve spolenosti, 3. reguluje literrn ivot na zklad norem, preferenc, se-
lekce nebo v rmci autoritativnho posuzovn aktulnho vznamu dla (viz
kniha tdne, udlost roku, knon padestilet apod.), 4. vytyuje hrani-
ce a mechanismy kninho trhu, upozoruje podle svch norem a preferen-
c na poteby publika a na nutnost vychzet jim co nejvce vstc, 5. rozvj
autoanalzy literrn veejnosti, prosazuje zsady souit rznch subjekt.
Vechny tyto dostediv aktivity maj ovem svj protjek v aktivitch
odstedivch. Stejn jako tvr stedisko sjednocuje rzn innosti, rov-
n innosti diferencuje nebo vrstv a peskupuje. Kad thnut k autoritativ-
nmu postaven vchozho spoleenstv vyvolv opan reakce a mus po-
tat s nhodnmi stety, s objevy a experimenty, s menm obh. Napklad
vyhledvn text, kter relativizuj hranice literrnch nr teba intelek-
tulnho konceptu a bezprostedn zkuenosti , vn do chpn narativity
rozmr narativnho jednn, ivotnho syetu. Navc takovto vyhledv-
n text obnauje jeden z podstatnch rys periodik vbec bhem aktuln-
ho asovho ukotven vech pspvk nebo veker etby chpeme literrn
vpov a jej tenskou konkretizaci jako prv probhajc dn, jako oteve-
nou zleitost naeho zde a nyn. Fenomenologicky vzato nepohybujeme
se ve svt jenom zorganizovanm, ale sami tento svt teprve konstruujeme.

Na zvr zbv otzka, jakmi metodami meme rozporupln dn v rmci

periodik zkoumat. Jist se nabz monost navzat na modern sociologii lite-
ratury. Ovem za pedpokladu, e se neomezme na scientistn model tdn
objektivnch dat a budeme vce naslouchat tomu, jak rzn subjekty literr-
nho povdom chpou svou roli (nebo role) v kulturnm ivot a m bhem

[ 13 ]
vzjemn komunikace pispvaj jednak k rozumn textu, jednak k rozumn
ivotnho syetu. Jinak eeno sociologie nm pome v situaci, kdy uplat-
nme interpretan pstupy vztahujc se souasn ke zkoumanm subjektm
i k nm badatelm, kdy vystihneme rzn reimy ei a rzn stupn litera-
rizace naeho jednn, zahrnujc vechny pechody mezi pedmtem a nazra-
jcm subjektem. Meme vyjt z podnt tzv. sociologie rozumjc (Max We-
ber), sociologie interpretan (Leo Lwenthal), symbolickho interakcionismu
(George Herbert Mead) a mnoha dalch zdroj. V kadm ppad periodika
si zaslou, abychom se pokusili najt citlivj optiku zkoumn, odpovdajc
skuten povaze sledovanho dn.

LITERATURA
BARNOUW, Erik
1956 Mass Communication (New York: Rinehart)

BARTHES, Roland
1973 Le plaisir du texte (Paris: ditions du Seuil)

BOURDIEU, Pierre
1998 Teorie jednn, pel. Vra Dvokov (Praha: Karolinum)

DMITRUK, Krzysztof
1980 Literatura Spoeczestwo Przestrze (Wrocaw: Ossolineum)

ESCARPIT, Robert (ed.)

1970 Le Littraire et le social (Paris: Flammarion)

HAUER, Tom
2000 Postmodern veejn prostor aneb o gurch a pozad, Tvar 11, 2000, . 16, s. 1, 45

STRAKA, Josef
1990 Sociln informatika (Praha: Karolinum)

SZULCZEWSKI, Micha
1969 Publicystyka i wspczesno: szkice teoretyczne (Warszawa: PWN)

[ 14 ]
 Pavel Janek
BELETRIE V PERIODICKM TISKU:
K SPECIFICK SITUACI ZVEEJNN

dn literrn historik pichzejc do styku s pramennm materilem sv-

ho oboru nebude pochybovat o vznamu periodickho tisku pro literrn ivot
uplynulch dvou stalet. Na zatku tohoto obdob, v prbhu prvnch dvou
tetin 19. stolet pomohl periodick tisk rozit dovednost a zvyk ten a ote-
vel tak literrn komunikaci nov sociln prostory. Konstituovalo se kolem
nj prvn masov publikum, jak ho znme dodnes: v dsledku rozvoje novin,
msnk a tdenk najednou na rozlehlm zem, v rznch spoleenskch
vrstvch etli navzjem neznm lid v jednu chvli jeden text. Periodick tisk
vystavil beletrii konkurenci publicistiky jako jin funkn domny psemnictv,
speciln oblasti vyprvn a popisu, referujc o aktuln sociln skutenosti,
pesnji postulujc tuto referenci a tm i onu skutenost. Vedl k formulovn
novch nr krtk przy (fejeton) i romnu (romn-fejeton). A samozejm
byl s periodickm tiskem neodmysliteln spojen rozvoj cel instituce literr-
n kritiky, co je teba konstatovat navzdory tomu, e ns zde nebude zajmat.
Pozorujeme-li literaturu 19. a 20. stolet v rovin jej sociln praxe, neu-
nikne nm dialektika dvou typ zveejnn beletristickho textu, vyvstvajc
z hrnu dobov literrn komunikace: zveejnn kninho a pokud se uch-
lme k dobe uvenmu termnu bibliograf (srov. MYERS HARRIS 1993)
serilovho. Do kategorie serilovch publikac pitom adme nejen novi-
ny, asopisy a jin periodika a po hranin ppady kalend nebo roenek,
ale tak seitov vydn, kde je celek podobn kumulovn z navazujcch st
o shodnch materilnch, paratextovch i textovch znacch. Tato seitov vy-
dn sice postrdaj valnou st znak periodick publikace nebo se v nich tyto
znaky uplatuj jen zbytkov (tak bv polytematinost a polydiskurzivnost
ve svazcch seitov vydvanho romnu omezena na inzerci a nakladatelsk
oznmen na oblkch i deskch, na zbvajcch volnch strnkch tiskovho
archu atd.). I u nich vak rozeznvme cosi, co zakld svbytn komunikan
rmec: celek se v nich neutv najednou, ale po krocch, je postupn navro-

1 Novm milnkem spolenho asu se v dobch prvnho rozmachu periodik stal fenomn takzva-
nho dne novho vydn (magazine, issue day), o nm ns informuje literatura pedmtu
(BRAKE 1993). lo o dny, kdy se nov sla frekventovanch periodik dostvala do prodeje po cel
zemi.

[ 15 ]
vn v ad komunikanch akt, zahrnujcch vdy ji i zptnou vazbu od p-
jemce k vyslateli.
Rozum se, e dsledky tohoto obecnho principu pro publikovanou beletrii
zvlt na stran autora (a ve fzi geneze) mohou bt velmi rzn v zvislos-
ti na tom, o jak typ serilu jde zda o noviny s romnovou plohou, o tvrt-
letnk nebo kalend, kde prza na pokraovn vbec nevychz, nebo teba
o seitovou edici romnu. Vydavatelsk praxe ns v kad chvli zsobuje a-
dou takovchto typ, a mme i dobr dvody dle rozliovat jejich nejrznj-
varianty. Z romnovch ploh urench k vystihovn, jak v eskch no-
vinch vychzely od 80. let 19. do 80. let 20. stolet, se dala zptn sestavit
(nebo z pslun sazby znovu vytisknout) kniha; kad dl serilu byl tvoen
jednm listem se tymi strnkami potencilnho kodexu. lenn do jednot-
livch krok je zde ryze mechanick, zcela se podizuje hranicm vnoen
knin strnky, take pslun dl textu kon v plce vty a asto i slova. Je
zejm, e podmnky zejmna pro pvodce textu (autora, pekladatele, redak-
tora) jsou u vystihovacch ploh odlin od ploh fejetonnch, zaleujcch
jednotliv dly przy do bn novinov sazby a umoujcch jejich variabiln
rozsah. Tato druh, fejetonn ploha nepochybn vykonv nepomrn vt
tlak na kompozici publikovan przy, na to, aby se hranice publikanch kro-
k staly i hranicemi narativnch celk. (Podobn diference meme pozorovat
mezi rznmi variantami seitovch edic romn.) Nicmn u obou variant
plat, e pinejmenm na stran pjemce zstvaj zkladn faktory serilov
komunikan situace v innosti. Je-li i vystihovac romnov ploha recipo-
vna prbn a ne a ex post v kodexov form, bude tena po del as, v dis-
krtnch krocch, kter striktn limituj jin monosti prchodu textem, ne je
postupn progres smrem k jinak nedosaitelnmu konci.
Vzjemn pomr a s nm i relativn vha obou klovch typ zveejnn
kninho a serilovho doznal v prbhu 19. a 20. stolet vraznch promn.
Pro 19. stolet mla z dnenho pohledu nesamozejm vznam publikace se-
rilov, je tehdy soupeila s knihou o postaven vdho beletristickho m-

2 Spolen zklad patrn tak vytv prostor pro epizodick pechzen jednoho typu v druh, je-
ho jsme obas svdky. Tak v roce 1840 zaloil Charles Dickens asopis Master Humphreys Clock. Od
dvanctho sla v nm zaal otiskovat svj romn The Old Curiosity Shop [Krmek staroitnkv],
kter brzy zaplnil prakticky cel prostor sla pvodn asopis se tak de facto promnil v seitovou
edici romnu (srov. BRAKE 1993).
3 Na potebu respektovat je poukzal pi diskusi na sympoziu nakladatelsk historik Ale Zach. Na
rozdl od nj se nm nicmn jev jako uiten zahrnout do naeho uvaovn t perspektivu te-
ne, podvat se na serilov publikovanou beletrii z opan strany komunikanho vztahu, ne na
jak psob vydavatel se svmi technologickmi prostedky a ekonomickmi zjmy. Zd se nm, e
vezmeme-li v vahu cel komunikan proces, a ne jen psan i vydvn, dvody vnmat jednotliv
typy i varianty ve spolenm kontextu jedn obecn situace zveejnn tu jsou.

[ 16 ]
dia. Nalezla by se obdob, kdy se ve vysplch zemch Evropy urit typy seri-
lu pociovaly a jako primrn literrn mdium, zatmco kniha se jevila jako
cosi okrajovho, dlho, nemodernho, antikvovanho, dobrho tak pro en-
skou etbu (pro doklad z britsk literrn publicistiky z konce 70. let 19. stolet
srov. BRAKE 1993: 70). V tchto desetiletch (v eskch podmnkch, nsledu-
jcch zpadoevropsk trendy s mrnm zpodnm, bychom je hledali v ob-
dob 18501950) dv periodick tisk autorm prci, vytv odbytit, dky
nmu se psan stv vdlenou profes, svobodnm zamstnnm. Z nejvy-
hledvanjch evropskch romanopisc, pcch pro serily, se kolem polovi-
ny 19. stolet stali prominenti s hvzdnmi pjmy a mimodnou odezvou ve
spolenosti. Beletrie a zvlt romn tehdy prodvaly masov tisk. Umn pst
se stalo lukrativn kompetenc, ji se podnikav autoi logicky snaili kapitali-
zovat sami nejrznj periodika zakldali a vydvali. Znmm pkladem to-
hoto snaen je v evropskm mtku Dickens, inovativn redaktor a editor a-
sopis i seitovch edic.
Soustava periodickho tisku se ve vysplch evropskch zemch vytvoila
ji v 18. stolet. Pokud lo o publikovn beletrie, piblin do tictch let sto-
let nsledujcho se ovem asopisy a noviny orientovaly na krat prozaick
tvary (vetn ryvk z knin vydvanch romn). Formt pbhu na po-
kraovn byl sice znm, pouval se vak pro jin texty ne pro nov romny
znmch autor; jako pekka jeho uplatnn se vnmaly t poadavky, kte-
r kladl na tenovu trplivost a pam byl pociovn jako formt neprak-
tick, vedlej, kulturn nesrozumiteln. Na pelomu 20. a 30. let 19. stole-
t zaala ve Francii a v Anglii velk ra serializovanho romnu, jeho formt
se pot bohat uplatoval jak v okruhu elitn, tak v okruhu populrn komu-
nikace. Vznikl romn-fejeton a s nm i cel nov industrializovan literatura
(jak o n ji roku 1839 pe Sainte-Beuve), bestsellerem stolet se staly Sueo-
vy Tajnosti pask (poprv 18421843 v Journal des dbats). V serilov po-
dob vychzela i ambicizn dla dobov evropsk przy (viz t LAW 2000;
JONES 1998; JOHNSON-WOODS 1998): od dubna 1836 do listopadu 1837
v msnch seitech Dickensova Kronika Pickwickova klubu; od kvtna 1855 ve
tyech seitech Babika Boeny Nmcov; od jna do prosince 1856 v trnc-
tidenn Revue de Paris redakn verze Flaubertovy Pan Bovaryov; prvnm titu-
lem vystihovac romnov plohy odpolednku Nrodnch list se v dubnu a
prosinci 1883 stal Dostojevskho Zloin a trest. Atd., atd.

4 O rozdlech mezi serializac przy v anglickm tisku 18. a 19. stolet viz LAW 2000. Dle jsme
se inspirovali nkolika studiemi o anglickm romnovm serilu viktorinskho obdob (WYNNE
2001, HUGHES LUND 1991; cenn poznatky k autorskm strategim pi psan romn na po-
kraovn pro periodick publikace obsahuje bibliograck studie VANN 1985), poetiku seitovho
kolportnho romnu popisuje GEMRA 1998.

[ 17 ]
 Jestlie se takto 19. stolet me v mnohm jevit jako stolet serilu, stolet
dvact budeme pokldat spe za stolet knihy. Jako literrn mdium zav
seril postupn stup ze slvy, zakonen tm hermetickm oddlenm be-
letrie a periodickho tisku. Knin vydn se ve 20. stolet jev jako hlavn akt
zveejnn literrn umleckho dla, na jeho pozad vnmme situace ostat-
n; periodick otisk mme pak vzhledem k nmu tendenci vnmat jako pr-
pravn. Serilov forma vyjma literrnho asopisu, kter ovem jako osobi-
t problm ponechvme stranou tak ve 20. stolet ztrc postupn kontakt
s kulturn ambicizn vrstvou literrn produkce. Po uritou dobu nachz je-
t uplatnn v oblasti populrn kultury. I v n je vak postupn stle vce na-
hrazovn masov dostupnmi formami publikace celho textu narz (nap-
klad kvazi-asopiseck romnov edice rodokapsovho typu).
Avak co nm pohled na djiny literatury minulch dvou stolet pokud by
byl nleit rozpracovn z hlediska praktik zveejovn beletristickho tex-
tu pin? Me to bt jet nco jinho ne popis okolnost, kter prost ob-
klopovaly a umoovaly literrn komunikaci? V nsledujcch poznmkch se
chceme pokusit kategorizovat vznamotvorn a formotvorn podnty, kter
s sebou pin otitn beletristickho text v serilu libovolnho typu. Nae
vahy se opraj o vklad aktu zveejnn, kter v roce 1971, respektive 1985
na bzi smiotiky Prask koly a teorie literrn komunikace provedl Miroslav
ervenka. Ji ve sv prvn stati k tmatu (Textologie a smiotika, 1971, citujeme
podle ERVENKA 1996a) naznail potebu provst tak typologii akt zveej-
nn cestou analzy rozmanitch zpsob existence literatury a za stl ptom-
nosti sociologickho zetele. V pozdj stati K smiotice samizdatu (1985, citu-
jeme podle ERVENKA 1996b) se v duchu zmnnho nvrhu sm zamil na
dva konkrtn typy zveejnn samizdat (strojopisnou knihu), kter porovnal
s modern titnou knihou; ta je v jeho vkladu pojata a pekvapiv bezroz-
porn jako mdium odpovdajc pirozenm zkonitostem literrnho proce-
su a umleckho tvoen. V druh stati ervenka tak nastnil, v jakm smru
me situace zveejnn modelovat innosti recepce a pot i tvorby, ovlivovat
nrov systm a pedstavy o podstat a posln literatury.
Kulturn standard zveejovn beletristickho textu pedstavuj v 19. a 20. sto-
let dva typy tisk: knihy a serily. Nejsou ani v tto dob jedin mon, pro-
jekt pln typologie akt zveejnn (a kly konkrtnch publikanch typ,
v nich se tyto akty prakticky napluj) by patrn musel krom knihy, periodi-
ka a samizdatu vzt v vahu rzn zpsoby zveejnn orlnho: stn tradov-
n autorskch i anonymnch text (mstsk folklor, psov lyrika), kolektivn

5 Tomu jako by nasvdoval i kritick argon, v nm se slovo kniha pouv jako synonymum
pro text i dlo (napsal vbornou knihu).

[ 18 ]
pedtn titnch materil (rodinn nebo skupinov etba), manifestan
autorsk pednes (veejn shromdn, audiovizuln nosie), inscenovan
recitace (scnick asopisy, divadla poezie, rozhlasov a televizn etby), autor-
sk pednes v ptelskm krouku (umleck skupiny, generan seskupen).
Svj okruh psobnosti tu dle mla bibliolie i autorsk kniha: specick pu-
blikan typ na rozhran vtvarnho artefaktu a knihtisku. Prostedkem zve-
ejnn se dle stval i rukopisn zpis i opis (obscnn prohibita, pamtnky),
autorsk rukopis i strojopis kolujc mezi sympatizanty. Ve vtin tchto p-
pad lo nicmn o zpsoby zveejnn nebo distribuce textu zvan zejmna
pro alternativn kulturu, kontrakulturu nebo subkulturu.
Zde nm vak nepjde o nrt hierarchie typ zveejnn, nbr o to, aby-
chom v nvaznosti na ervenku rozili poet dosud charakterizovanch situ-
ac zveejnn z knihy (situace dokonalho zveejnn) a samizdatu (situace
drasticky omezenho zveejnn) o tet typ serilov publikace, kter s ohle-
dem na masov rz periodickho tisku a s piznanou nadszkou nazveme situ-
ac drasticky neomezenho zveejnn.
V nsledujcch vahch budeme mt na mysli ideln periodikum, idel-
n seril, vidn opt na pozad ideln knihy. S n m situace periodickho
zveejnn spolen vechny technologick a organizan nleitosti knihtisku
a s nimi i vtinu procedur ppravy textu, jeho adjustace a rozmnoovn (na-
pklad provdn korektur je u kninho i serilovho zveejnn obdobn, li
se pedevm ve vt me pozornosti, kter je vzhledem k vymu, trvalej-
mu statutu vnovna textu v knize). Tyto a dal spolen aspekty vytkme
ped zvorku a nezabvme se jimi.
Pi hledn formotvornch a vznamotvornch podnt, kter situace pe-
riodickho zveejnn vn do literrnho procesu, se pokusme systemizovat
podnty, kter do geneze i recepce literrnho dla vstupuj z vcnch a tech-
nologickch danost titnho serilu, z jeho specick smiotick povahy, ze
socilnch praktik zachzen s nm a z jeho temporality. Je teba pedeslat, e
nm nepjde o naivn absolutizaci situace zveejnn jako tvrdho mecha-
nismu s jednoznanmi a bezprostednmi dopady na literrn proces v ka-
dm jeho individulnm bod. Pjde nm o podnty, kter jako jeden z faktor
obklopuj produkovn, distribuci a recipovn textu, mohou se realizovat, ale

6 Diskusi k pojmu alternativn kultury viz ALAN (2001: 1121). V nkterch historicko-socil-
nch konstelacch v esk kultue na potku 50. let nebo v 70. a v 80. letech 20. stolet um-
leck vvoj zvisel prv na vedlejch, nedokonalch, nestandardnch typech zveejnn,
konkrtn na orln, rukopisn i strojopisn publikaci. O zpsobech i produktivit orlnho a ru-
kopisnho zveejovn literrnch text na potku padestch let nap. mezi Egonem Bondym
a Bohumilem Hrabalem v dob vzniku totlnrealistick Jarmilky viz etn doklady v monogra-
i Gertraudy ZANDOV (2001).

[ 19 ]
i nemus ned, ale potencuj literrn proces. Obvyklou situac je, e se nere-
alizuj ani najednou ani vechny. Ponechme-li stranou rozdln kulturn status
obou publikanch typ a rozdln osvtlen, kter na n vrh tradice, dosp-
jeme k nsledujcm rysm periodick publikace, ke tyem fundamentlnm
zdrojm odlinost mezi situac kninho a periodickho zveejnn. Jednotliv
jde o banln pozorovn, kter snad zskaj na vznamu, budou-li vnmna ve
vzjemn souvislosti a dohldneme-li jejich mon dopady na literrn proces.

) Faktor heterogenity a komplexity

Vtisk periodick publikace pedstavuje souborn komunikt, skldajc se
(mimo dalch obrazovch a grackch element) z text nlecch rznm
diskurzm, politickmu, vdeckmu, literrnmu, zapojujcch rzn funkn
domny jazyka, atd. Tento souborn komunikt pedstavuje vy celek ne
jednotliv pspvek, jeho autorstv je typicky kolektivn; jednotliv pspvek
se ve fzi geneze i recepce do tohoto celku zaleuje. tensk akt mme
na mysli tensk akt zamen na beletristick text jako jednu ze sloek cel-
ku pedpokld prodrat se k cli hout jinch text, jinch zpsob znaen,
jinch diskurz. Nejde tu pitom jen o obtnj dostupnost, o vy stupe
vle, kter musme zapojit, abychom se zamili na esteticky motivovan text
prv jako na takov. Nae konkretizace ktivn przy bude vdy nutn naka-
ena kontextem, budou na ni dopadat vznamov instrukce jm generovan.
Pokud tedy beletristick text vznik pro uritou periodickou publikaci, nut-
n se vyrovnv s jistou pedstavou vyho vznamovho celku, do nho
bude zalenn. Me se pokusit tento rmec pominout nebo popt, ale i to je
urit odpov, by opan, ne kdy text vyhl modelovho tene p-
slun periodick publikace a napluje jeho ideologick, kulturn, estetick
program (pro komunistick noviny se nepe ruralistick romn apod.).
A u vznikl text pro urit periodikum, nebo s nm nem jeho geneze d-
nou souvislost a je zde jen petiskovn, beletristick text je kontextem celku
periodick publikace vdy svm zpsobem ped-konkretizovn nebo aktuali-
zovn, jeho interpretace jsou dle limitovny (nad rmec mez danch vlast-
nm textem) a orientovny uritm smrem. Typickm pkladem je vzna-
mov ovzdu, kter se vytv pi reedicch literrn klasiky, poppad jinch
kulturn odlehlch literrnch dl ve vyhrannch titulech periodickho tisku.
Jiste je kad literrn dlo, kad literrn text, kad akt literrn ko-
munikace a u k nmu dochz prostednictvm serilu nebo knihy vdy

7 Pklady pisvojovn ideologicky i esteticky neutrlnch dl specickm kontextem komunis-

tickho periodika, oslovujcho navc rodov vyhrann ensk publikum, viz v pspvku Pet-
ra mala v tomto sbornku.

[ 20 ]
obklopen dly, texty, akty dalmi; neme se uplatnit jinak ne na pozad i-
rokho literrnho a kulturnho povdom, v intertextuln sti, v kontextu li-
terrnch tradic a norem. Na rozdl od situace kninho zveejnn pistupu-
je v ppad periodickho zveejnn k tomuto obecnmu kontextu jet u
kontext ni rovn celek heterogennho komuniktu, kter si podizuje pu-
blikovan beletristick text a teba i literrn komunikaci jako takovou. Vznik
literrn revue v 19. stolet bychom pak mohli chpat jako polemickou reak-
ci na tuto danost periodickho zveejnn: v urit fzi sv autonomizace si
modern literrn umn vytv prostor exkluzivn i dominantn vyhraze-
n sob sammu.
V realit ideologicky, politicky, spoleensky, kulturn rozrznnho perio-
dickho tisku 19. a 20. stolet m faktor heterogenity a komplexity zcela zjev-
n dsledky:

parcializuje beletrii, uvd ji do spojitosti s dlmi ideologickmi, politick-

mi a kulturnmi pozicemi: regionln tisk usmruje publikovanou beletrii
vzhledem k problmm regionln identity a k vymezovn vi tomu, co je
v mstnm komunikanm okruhu pociovno jako spoleensk a kulturn
centrum; meninov tisk akcentuje nrodnostn otzky; stranick tisk vy-
tv souvislost mezi publikovanou beletri a svou ideologi; celonrodn tisk
posiluje vznamy nrodn a sttn tradice a identity;

odosobuje subjekt beletristickho dla (periodick publikace s sebou nese

modus kolektivnho autorstv);8

navozuje tematick, vznamov, stylov souvislosti mezi jednotlivmi p-

spvky (vnon povdky, vbr bsn pro Den matek, svatovclavsk den,
7. listopad, 1. mj), vede k navazovn intertextovch spoj mezi souas-
n otiskovanmi beletristickmi i nebeletristickmi texty (napklad tma-
ta kriminlnho zpravodajstv tmata detektivnho romnu otiskovanho
na pokraovn);

vytv zvltn prostor pro paratexty kn przy, takov, kter je tsn

pimyk k vlastnmu beletristickmu textu (rozhovor s autorem, vkladov
glosy, reklamn anotace, cel publicistick kampan kolem publikovan pr-
zy nebo jejho autora).

8 V 19. stolet a sten jet i ve 20. stolet byla anonymita i beletristickch pspvk v periodic-
km tisku bn rozenm jevem; napklad ve Velk Britnii odmtaly nkter vznamn maga-
ziny individualizovat pspvky a do 90. let 19. stolet.

[ 21 ]
 Pinejmenm dva ze t prv naznaench dsledk periodickho zveej-
nn (ideologick, hodnotov, vznamov parcializace a dle odosobnn auto-
ra) protie idelm modernho literrnho umn, spjatho s individulnm
gestem neredukovateln tvr osobnosti. Podobn se naznaen dsledky do-
stvaj do rozporu s tm, co chpeme jako podstatnou vlastnost umleckho
znaku toti s poukazovnm ne k jednotlivosti, ale k celku lidsk zkuenosti.
Zde by mohla bt zakotvena predispozice periodick publikace nedostaovat
modernmu umleckmu vvoji, stt se z jeho hlediska vedlejm, pomoc-
nm, a nkdy teba i kodlivm typem zveejnn.

) Faktor materilnch omezen

Z formtu serilu, z rozvren a grackho stereotypu rubrik vyplvaj striktn
rozsahov limity, kterm se literrn text mus poddit (plat to stejn pro nov
vznikajc i petiskovan, a tedy pro pslun prostor vybran nebo adaptova-
n text). Pravidlem je, e se text v serilov publikaci pizpsob pedem da-
nmu prostoru, nikoli naopak. I knin publikace m sv technick nebo eko-
nomick limity, ale zpravidla netenduje k tomu, k emu publikace periodick:
k psan (adaptovn) na mru. Prostor periodick publikace je dle prostorem
rytmicky pravidelnho opakovn. Seitov vydvan romn, romn na pokra-
ovn v novinch, asopiseck povdka v pravideln rubrice jsou nuceny za-
ujmout prostor pipomnajc vlak sestaven z ady vcemn totonch va-
gon. Koneckonc i text Babiky, alespo podle nedvno vysloven hypotzy,
mohl bt vzhledem k rozsahovm monostem prvn seitov publikace kom-
primovn, a to ne bez dopadu na styl vyprvn.

) Faktor kontinuace
Jedno vydn periodick publikace je tu proto, aby pipravovalo dal vydn.
Celek periodick publikace netvo jen dosud vydan sla, ale otevenost je-
jich sledu do budoucnosti. Jde o celek v pohybu a bez konce. Nen primr-
n dostupn najednou a v jednu chvli (tak se bude jevit a ex post, pi studiu
v knihovn nebo archivu), vdy se nm ukazuje v t podob, jakou m v aktu-
lnm sle. Dsledky tohoto faktoru pro beletristick text se li podle toho,
zda jde o krtkou przu (povdku), celou otitnou v jednom sle, nebo o pr-
zu del (romn), publikovanou na pokraovn.
Tvaroslovn dopady na del przu jsou patrn v morfologii romnu-fejeto-
nu nebo seitovho kolportnho romnu 19. stolet:

osamostatovn jednotlivch vydavatelskch st kad optimln dis-

ponuje jistou ucelenost, m svj zatek, sted a konec (epizodinost);

[ 22 ]
 zapojen takovch narativnch a kompozinch prostedk, kter vyvolva-
j napt a oddaluj een napnavch situac, a tak udruj zjem tene
mezi jednotlivmi stmi serilu; alternativnm eenm je rozvolnn cel-
kov kompozice v adu dlch zpletek a digres;

organizovn tematickho plnu tak, aby postavy prochzely pbhem ply-

nule a zstvaly v dohledu tene (je teba mt na pamti, e v 19. stolet
vychzely velk romny na pokraovn nezdka po dobu del ne rok, za-
tmco dnes je bn teme v knihch bhem nkolika hodin);

Postupn otiskovn a s nm spojen diskrtn kroky etby zakldaj dle

zvltn vztah vnmatele k narativu. ten tzv. ije s postavami romnu, m
dokonce tendenci zasahovat do knho svta, pokou se v prostoru zptn
vazby mezi jednotlivmi kroky serilu vstoupit do pbhu a angaovat se
v nm (patrn nejen v Anglii se v 19. stolet serializovan beletrie recenzovala
i po stech, tak jako dnes televizn serily). Rzn formy zptn vazby umo-
uj pizpsobovat dal naraci tenskmu, kritickmu, redaknmu ohla-
su, vpisovat do nich narky na aktuln udlosti. Po neblahch zkuenostech
s vlastnmi nemocemi i s mrtm koleg ped ukonenm serilu (podobn
udlost konen vedla ke vzniku Dickensovy Kroniky Pickwickova klubu) psvali
zkuen autoi i romny na pokraovn radji cel pedem, asto vak jednotli-
v epizody odevzdvali do tisku postupn a dvali jim konen tvar vdy a po
vydn epizody pedchzejc.

) Faktor asovosti
Periodick publikace je spjata s cyklickm a zrove s historickm asem.
Kad slo periodick publikace pat jednomu konkrtnmu datu, jeho te-
matickmu, emocionlnmu a mylenkovmu horizontu. Seril jde soubn
s tenovm ivotem, funguje pro nj mimo jin jako chronometr odmujc
ptomnost. S tmto faktorem souvis tzv. aktulnost tematiky, kterou situace
periodickho zveejnn od beletristickho textu poaduje (odtud teba nr
tzv. vnon povdky). Oba zmnn kalende (ronch obdob, crkevnch,
obanskch, kulturnch svtk a na druh stran jedinench historickch
udlost) spojuj periodikum s aktulnm svtem a tenovou kadodennos-
t. Mon je to dno jen asovou souvislost mezi proslulmi dly periodicky
publikovan beletrie 19. stolet u ns je vsostnm dokladem Herrmannv
Kondelk a metodou realistick stylizace, ale zd se, jako by situace perio-
dickho zveejnn mla tendenci spnat beletrii mimo jin s oblast it kul-
tury, vednho ivota.

[ 23 ]
LITERATURA
ALAN, Josef
2001 Alternativn kultura jako sociologick tma, in Alternativn kultura. Pbh esk spolenosti
1945-1989, ed. Josef Alan (Praha: NLN), s. 959

BRAKE, Laurel
1993 The Trepidation of the Spheres. The Serial and the Book in the 19th Century, in Serials
and Their Readers 16201914, eds. Robin Myers, Michael Harris (Winchester: St Pauls
Bibliographies), s. 83102

ERVENKA, Miroslav
1996a Textologie a smiotika, in Oblhn zevnit (Praha: Torst), s. 213232
1996b K smiotice samizdatu, in Oblhn zevnit (Praha: Torst), s. 366373

GEMRA, Anna
1998 Kwiaty za na miejskim bruku. O powieci zeszytowej XIX i XX wieku (Wrocaw: Wydawnictwo
Uniwersytetu Wrocawskiego)

HUGHES, Linda K. LUND, Michael

1991 The Victorian Serial (Charlottesville London: University Press of Virginia)

JOHNSON-WOODS, Toni
1998 Roman-feuilleton, in Encyclopedia of the Novel, ed. Paul Schellinger (Chicago London:
Fitzroy Dearborn)

JONES, Lawrence
1998 Periodicals and the Serialization of Novels, in Encyclopedia of the Novel, ed. Paul Schellinger
(Chicago London: Fitzroy Dearborn)

LAW, Graham
2000 Serializing Fiction in the Victorian Press (Houndmills New York: Palgrave)

MYERS Robin, HARRIS Michael

1993 Introduction, in Serials and Their Readers 16201914 (Winchester: St Pauls Bibliographies),
s. VIIIX

VANN, J. Don
1985 Victorian Novels in Serial (New York: MLAA)

WYNNE, Deborah
2001 The Sensation Novel and the Victorian Family Magazine (Houndmills New York: Palgrave)

ZANDOV, Gertraude
2001 Totln realismus a trapn poezie, pel. Zuzana Adamov (Brno: Host)

[ 24 ]
 Lenka Kuskov
CELKOV PEHLED SITUACE BELETRISTIKY
V ESKCH ASOPISECH 30. A 40. LET 19. STOLET

Po dlouholetm vychzen jedinch eskch Rosenmllerovch novin dolo

na sklonku 18. stolet k npadnmu nrstu eskojazynch periodik, kter
sten souvisel s probouzejcm se nrodnobrozenskm hnutm, pedevm
ale s celkovm boomem urnalistiky v osvcensk Evrop. V prvn fzi nrod-
nho obrozen, vymezen zhruba lety 17801830, postupn vzniklo na ticet
eskch novin a asopis, pevn urench lidovm vrstvm a nevelk te-
nsk obci vlasteneck inteligence. Vesms mly krtk ivot a zpasily jak
s chudmi materilnmi podmnkami, tak s nedostatkem pspvk (KUS-
KOV 2003: 11). Po roce 1830 se obraz eskho asopisectva npadn mn.
Dochz nejen k dalmu kvantitativnmu nrstu eskch periodik, ale i k je-
jich hlub vertikln a horizontln diferenciaci, v ppad Kvt (18341848,
1850) a esk vely (18341849, 1850), kter se udrely a do revoluce 1848 a
1849, i ke vzniku prvnch dlouhodobch, stabilnch a reprezentativnch list.
Je pochopiteln, e tmto vvojem byla ovlivnna tak esk asopiseck be-
letristika.
Npadnou promnou prochz ve 30. a 40. letech 19. stolet ji samo po-
staven beletrie v asopisech, zejmna ve vztahu k poezii. V prvnch desetile-
t 19. stolet byla prza vlivem dosud pevldajc klasicistn estetiky otis-
kovna pouze v periodikch urench zbav a vchov nich vrstev, zatmco
nronji koncipovan periodika upednostovala poezii. Po roce 1830 s pro-
sazujcm se romantickm estetickm ctnm nabv prozaick produk-
ce vnosti a je publikovna zcela samozejm i v periodikch s umleck-
mi ambicemi, jako byl asopis Spolenosti vlastenskho museum (18271830,
pokr. asopis eskho museum 18311853), almanach Vesna (18371839), De-
nice (18401841), Vlastimil (18401842), esk vela nebo Kvty. O promn
vypovd tak pomr poezie a przy na strnkch asopis. Jednotliv sla
otevr obvykle jakoto prestin nr prv povdka. Ta tak postupn (ze-
jmna od tyictch let) zaujm vtinu jejich prostoru. Vere przu pouze
dopluj, eventuln jsou-li otitny na prvn stran navozuj ideovou i ci-
tovou atmosfru listu, funguj jako jaksi jeho motto.

1 esk postilion 17191741, 17451776.

[ 25 ]
 Pro asopiseckou beletrii ped rokem 1830 byla pznan jej nepvod-
nost, pekladovost (KUSKOV 2003: 11, 14). Od sklonku dvactch let vyv-
jelo vlasteneck veden tlak na pvodn tvorbu. Poadavek pvodn produkce
formulovali napklad Josef Jungmann v lnku O klasinosti v literatue v-
bec a zvlt esk nebo Frantiek Palack ve Slovu k vlastencm od redaktora
a v samotn koncepci Muzejnka. Nakladatel asopis a jejich redakce se sna-
ili podntit pvodn tvorbu vzvami adresovanmi spisovatelm a vypisov-
nm sout o nejlep pvodn prce. Pestoe podl pvodn produkce v a-
sopisech tictch a tyictch let postupn narst, uchovv si pekladov
beletristika i v tto dob primrn postaven. Zmnu lze ale pozorovat ve vb-
ru pedloh k pekladm. Zatmco asopisy ped rokem 1830 byly orientovny
na peklady trivilnch povdek pevn z nmeck literatury (DREWS 1997;
KUSKOV 2003), po roce 1830 jsou vybrny kultivovan zbavn povdky
slovanskch autor (zejmna polskch, ruskch a ukrajinskch) a autor fran-
couzskch a anglickch.

2 [] slovem, poteb nm ve vech formch poetickch, prozaickch i enickch jak obsahem, tak slohem
dokonalch pvodnch spis [] Jungmann, Josef: O klasinosti v literatue vbec a zvlt es-
k, asopis Spolenosti vlastenskho museum 1, 1827, sv. I, s. 39.
3 [] aby [vlastenci pozn. LK] skldajce radji neli pekldajce, mluvili srdce k srdci v nrodu, slo-
va z ivota do ivota jdouc Palack, Frantiek: Slovo k vlastencm od redaktora, asopis Spole-
nosti vlastenskho museum 1, 1827, sv. IV, s. 149.
4 O tom, e Frantiek Palack vnel svj postoj k pvodnm pracm a pekladm do samotn kon-
cepce Muzejnku, kter redigoval, pe v dopise Janu Kollrovi napklad Josef Jungmann: Palac-
k vzal sob za pravidlo nieho z jinch ne peloenho nebrati, ba ani jich nejmenovati, kde nemus
[] Vrtko, Antonn Jaroslav (ed.): Dopisy Josefa Jungmanna k Janu Kollrovi (z 182045),
asopis eskho museum 54, 1880, sv. 1, s. 55.
5 Josef Kajetn Tyl jako redaktor asopisu Kvty zdraznil potebu pvodnch prac v oblasti zbav-
nho ten v lnku Krajanm, ten eskho milovnm slovy: Cokoliv se obecenstvu naemu a podnes
podalo, na vtm dle pouh peloen jest z jazyk cizch, mn vce phodn k dosaen uitk vyplva-
ti majcch z dobrho zbavnho tn. A podnes ci nememe, e bychom byli vlastnmi spisy zbavn-
mi tenrstvo nae na ten neb onen stupe dobrho vkusu a vytelch nhled pivedli, akoli denn o po-
tebch asu a lidu hovor vedeme; kdy, medle, pikrome k inu? Opomjm tuto ze iroka doliovati,
jak prospch tateli z knihy pochz, kter z jazyk i djin cizch nejsouc peloena, netoliko zbavu, du-
cha lidskho zolechujc a cizch udlost znmost poskytuje, alebr i k poznn vlastnho nrodu a vlast-
nch poteb ve vech asech a podobch uvd [] Kvty 2, 1835, Ploha . 16, s. 311. Pvodn be-
letristickou produkci podporovaly tak honore a soute. Redakce Kvt vypsala takovou sout
napklad ji v roce 1834. Za dv nejlep pvodn povdky nabdla odmnu 50 a 25 zlatch a jejich
otitn v asopise: Povdky nech se pohybuj v jakkoliv td, mus ale bti pvodn a erpny z djin
vlasteneckch, aneb ze ivota eskoslovanskho; skrovnj nebute pak tech, ani obrnj pt tit-
nch arch. Kvty 1, 1834, . 27, s. 224.
6 Mezi autory povdek, kter byly otitny v eskm pekladu v asopisech 30. a 40. let 19. stole-
t, byli napklad: Alexandr Alexandrovi Bestuev-Marlinskij, Faddj Vandiktovi Bulgarin, J-
zef Dzierkowski, Nikolaj Vasilijevi Gogol, Stanislaw Jaszowski, Zygmunt Krasiski, Jzef Ignacy
Kraszewski, Pantelejmon Kuli, Michail Jurjevi Lermontov, Alexandr Sergejevi Pukin, Henryk

[ 26 ]
 Zkladnm nrem asopiseck beletristiky tictch a tyictch let byla
dlouh povdka, respektive novela (60100 stran). Nakladatel i redaktoi si
byli vdomi jejho vznamu pro asopis. Napklad Josef Kajetn Tyl v ano-
nymnm pspvku Ohka, uveejnnm v asopise Jindy a nyn roku 1833,
nazval povdky hlavnmi lami asopisu a v dopise nakladateli Jaroslavu Po-
spilovi z roku 1837 napsal, e povdka asopis celkov sjednocuje, sceluje, za-
tmco drobn przy ho kouskuj.
Publikovn delch povdek pinelo ale i adu problm. Jednm z nich byl ne-
dostatek pspvk. V soudob korespondenci najdeme k tto problematice adu
doklad. Napklad roku 1833 si redaktor echoslava Josef Jaroslav Langer post-
oval Vclavu Hankovi, e je asopis obesln pouze poezi, a prosil Hanku o zasl-
n njakch povdek. Nakladatel Jaroslav Pospil podal v nedatovanm dopi-
se (asi 1836) Jana Jindicha Marka o povdky pro Kvty. Ten sice pomoc pislbil,
ale zrove pipomnl, e prozaik nen v echch ctn tak jako bsnk a e pst
povdky je nevdn prce. V letech 18381839 si nakladatel Jaroslav Pospil
v dopise pteli Tomi Akvinu Burianovi nkolikrt postoval, e almanach Ves-
na, stojc na povdkch, kon, protoe vlastenci nezaslali dn pspvek atd.

Rzewuski, Ivan Kukuljevi Sakcinski, Osip Julian Senkovskij, Vladimir Alexandrovi Sollogub, Au-
gust Wilkoski, Kazimierz Wadyslaw Wjcicki, Vasilij Andrejevi ukovskij, Jean-Nicolas Bouilly,
Edward George Bulwer-Lytton, Charles Dickens (Boz), Alexandre Dumas st., Franois Justin Gen-
soul, Washington Irving, Paul de Kock, Alexandre de Lavergne, Walter Scott, Eugne Sue ad.
7 Del povdky jsou jako hlavn ly spis takovch; co mimo to, mal ilky jsou a s hlavn se sjednot
(+++ [= Tyl, Josef Kajetn]: Ohka, Jindy a nyn 6, 1833, 2. pololet, . 12, s. 93). Do Kvt?
Chcete-li podobn nstiny ze ivota, jako jsem jich vloni nkolik podal? Jene by se to snad tuze rozkousko-
valo; a to pak do takovch obrzk nic nen. Snad radji njakou povdku? J. K. Tyl v dopise J. Posp-
ilovi z nora 1848 (TYL 1989: 342).
8 Avak bojm se, e se mi pli mnoho bsn selo. Nemteli tam njak povdky rusk anebo polsk,
kter by se peloiti daly? Rd bych, kdybyste mi neho zapjili zde nieho lovk nedostane, a by by
si i nco koupiti chtl, ani katalogv ruskch a polskch dopditi se nemohu. Peek, Josef (ed.): Z ko-
respondence J. J. Langra, asopis pro modern lologii 3, 1913, s. 147.
9 dte povdky. Mj boe!, j jsem na sepsn dost mal novelky po kolik let ani nevzpomenul. A pro
bych ml poznovu do spisovn povdek se dti, kterto vude od recenzent za nejpatnj stku asopi-
su Vaeho prohleny jsou? Tak vykl Palack, a bych i ciz hlas uvedl, napi, co po nm vdesk recenzent
Dunder, onen jak Nmci hlsaj vten znatel slovansk literatury, o Vaich Kvtech v asopise Wiener
Zeitschrift fr Kunst etc. . 55 na str. 443 pronesl. Jen slyte! Es ist ohnehin traurig genug, wenn man
in die bei Pospischil in Prag und Kniggraz erscheinende belletr. Zeitchrift Kvty einen Blick wirft und
dreimal mehr bersetzungen als Originale wahrnimmt, welche zu oft fr letztere passiren. Die poetische
Abteilung ist die originellste und treichste, jene der Erzhlungen auer bersetzungen die seichteste.
A nyn sute: Wer wird sich den Seichtesten anreihen wollen? Mete-li mi to mti za zl, e jsem se pi-
dal zu der poetischen Abteilung als der originellsten und treichsten Ne navzdory vem nepznivm
posudkm hodlm njakou povdku pro Vs sepsati., an.: Nkolik dopis z let obrozen, Literrn roz-
hledy 10, nor 1926, . 5, dopis Jana Jindicha Marka Jaroslavu Pospilovi, b. d., asi 1836, s. 251.
10 Jaroslav Pospil pe 23. 8. 1838 pteli Tomi Akvinu Burianovi: Avak el bohu, pro ronk bu-
douc dnch pspvk nedochz, kdo by, nejsa pouen, uviti mohl? Nic neprospv veejn pozvn,

[ 27 ]
 Publikovn povdek brnily tak problmy technickho rzu. Jednm z nich
byla nutnost rozdlit dlouh text na krat seky uveejovan postupn, na
pokraovn. Takov zpsob zveejnn byl prakticky mon pouze v asopi-
sech s krat periodicitou, tedy v plohch novin (pouze esk vela) a v tde-
ncch, jich ve 30. a 40. letech 19. stolet nebylo mnoho (Jindy a nyn 1828 a
1833, Kvty, Veern vyraen 18301833, Blahovst od 1847). Pekkou byl
i samotn ten. Jet ve tictch letech jm byly toti pedevm ni, mn
vzdlan vrstvy, kter se praktikm uveejovn na dlouhodob pokraovn
brnily a je bylo teba etb takovho typu pspvk teprve uit. V asopise
Jindy a nyn roku 1833 uveejnil jeho redaktor Josef Kajetn Tyl ktivn dia-
log mezi tenem a redakc Ohka. Prost ten v nm vysvtluje svou ne-
chu k povdkm uveejovanm na pokraovn nutnost zapamatovat si ob-
sah povdky z minulho sla. Redaktor mu rad zamit se na krtk pbhy
a del povdky si uschovat na pozdj ten, a bude mt jednotliv sti po-
hromad. Existenci dlouh povdky pitom brn tm, e jde o jedin prozaic-
k tvar, kter autorovi umouje rozvinout zajmav dj a detailnji charak-
terizovat postavy. Povdka na pokraovn jako specick asopiseck nr
se v eskm periodickm tisku 30. a 40. let 19. stolet ostatn teprve rodila
a zskvala potebn vlastnosti, jak je nalzme v soudobch evropskch aso-
pisech. Tam vznikala povdka obvykle postupn, v prbhu vydvn jednotli-
vch asopiseckch sel, a byla psna tak, aby kad dl upoutal tene vlast-
n zajmavou djovou lini a v zvru vyvolval napt i oekvn, kter nutilo
tene zakoupit si pt slo asopisu (DUMASY 1999; HACKMANN 1938;
QUEFFLEC 1989 ad.). V eskch periodikch tictch a tyictch let tako-
vou praxi obecn nepozorujeme (systematick vzkum ale dosud chyb). Zd

nic oustn prosby, nic dopisovn. Spisovatel nieho neposlaj. A 16. 2. 1839 poznamenv v dopise
tmu adrestovi: Vesna dosud nevyla, u spisovatelstva jest toho pina (Z DOB: 75, 77).
11 [] sm a zle jaksi hlavou zavrtl [pan Perlika odebrajc asopis Jindy a nyn pozn. LK]: Opt
Pokraovn a opt Budoucn dle; zpropaden Pohanka! [tj. Tylova povdka vychzejc v Jindy
a nyn roku 1833 na mnoho pokraovn pozn. LK] Copak tu mte zpropadenho? ti se, list
bera do rukou. I je tu jaksi povdaka o posledn berance ili pohance bude to snad jedno? a s tou ns
u deset nedl za nos thaj. Za to se vm jink celch lnk podv. O rozmanitosti list je vydava-
tel dosti starostliv. Pro ale tak dlouhou tu holku pohanku? lovk se sotva do toho zabo tu m!
tu je ra budoucn dle! I copak si to kupuji, abych se zlobil? Vae horlen by skladatele zajist po-
tilo. Pomyslete vak, pane Perliko, e povdka ponkud obrnosti nabti mus, m-li se v n rozvinouti
zajmav dj a charakter osob, a I kozla j se po tch vcech ptm. Pat-li to k povdakm, a se pno-
v pkn vtsnaj. Krtk pohdky v jednom nebo ve dvou listech to je bon! Co v prvnm sle stoj, jsem
dvno zapomnl, kdy beru jedenct do rukou. Radno tedy bude, abyste vtho netal, le to vecko
pohromad mte. Zbude vm zatm z celho archu dost. Aby to kozel et! O knihch, o kriptch, o ko-
medii, o mudrlanstv, o vech vudy co mn do toho? Pomnte e se spis ten i mnohm jinm do ru-
kou dostane a e s nm chuti perozdln vyhovti mus. (+++ [= Tyl, Josef Kajetn]: Ohka, Jindy
a nyn 6, 1833, 2. pololet, . 12, s. 93.)

[ 28 ]
se, e dlouh povdky byly redakci nabzeny a po svm dokonen a pro aso-
pis pak byly rozdleny spe mechanicky.
Nov vyhl esk asopiseck povdka tictch a tyictch let tak z po-
hledu sv tematiky. Zatmco ped rokem 1830 pevaovaly v asopisech sen-
timentln povdky s mravnvchovnou tendenc, situovan do jakhosi gn-
mickho prostoru, mimo konkrtn as a msto (KUSKOV 2003: 30), po roce
1830 pozorujeme zven zjem o souasnost, o aktuln spoleensk dn
(Tylova vlasteneck povdka reektuje soudob stav nrodn spolenosti a po-
kou se psobit na vlastenecky lhostejn jedince, sociln povdka upozoruje
na bdu a bezprv panujc ve spolenosti, do vech typ povdky pronikaj ob-
rzky relnho eskho prosted a kadodennho ivota). Historick povdky
si uchovvaj presti, j se tily ve dvactch letech, ale jejich podoba je st-
le vce ovlivovna romantismem a vzorem walterscottovsk przy. Na tema-
tiku asopiseck beletrie psob tak prohlubujc se specializace eskho aso-
pisectva, vznik asopis humoristickch, respektive humoristicko-satirickch
(Paleek 18411847, Kocourkov 18471848, Hacafrek v kacabajce 1849, plo-
ha Nrodnch novin otek 1849, Brejle 1849), populrnvzdlvacch (zejmna
Poutnk 18461848), kesanskovchovnch (Blahovst od 1847) a lidovchov-
nch (Prask posel 18461849, 1851), asopis k vlasteneckm pleitostem
(blm a besedm Pomnnky 18411846 a almanach esk besedy 1842) i a-
sopis krajovch (od tyictch let Morava, Kutn Hora).
Vedle nru povdky se v asopisech uplatovaly a ve tyictch letech
velmi vrazn tak drobnj prozaick fabulovan formy. Jejich podoba se
oproti pedchzejcm desetilet rovn promnila. Ped rokem 1830 ovldala
asopisy bohat kla drobnch nr didaktick literatury (sentence, bajka,
podobenstv, idyla, exemplum a dal), ast byly anekdotick historick pb-
hy, krtk humoresky a preromantiky proteovan forma etiologick (pseudo)-
povsti (KUSKOV 2003). Po roce 1830 didaktick formy z asopis praktic-
ky miz (uplatuj se pouze ve specilnch vchovn zamench periodikch),
miz i oblben historick anekdota. Nov se objevuj romantismem vyhled-
van formy folklorn povsti a pohdky, a to zejmna v asopisech ambiciz-
nch, kter v nich spatuj svdectv nrodnho ducha a lozoe. Mezi tradin
beletristick nry vpad nov polobeletristick forma rta a zptn je ovliv-
uje. Obrzky i vjevy ze soudnch sn, ulic, trh, kavren, hospod a vzen,
fyziognomie lidskch typ ebrk, prostitutek, prodavae zmrzliny i star
hadrky npadn zapluj strnky eskch asopis, zejmna od tyictch
let. Nejde pitom o domc zleitost, ale zleitost celoevropskou. rta si vy-
bojovv vznamn postaven ve vech evropskch asopisech. Z nich je pak
do eskch asopis pekldna a podle cizch vzor tak napodobovna.
Obraz asopiseck beletristiky 30. a 40. let 19. stolet nepostihneme pouze
jej nrovou a tematickou charakteristikou. Podl se na nm jet jeden dle-

[ 29 ]
it aspekt, toti tlak obrozensk ideologie, respektive stet obrozensk ide-
ologie s pirozenou zbavnou a vzdlvac funkc asopis. V porovnn s a-
sopisy jinch, zejmna velkch nrod nerozhodoval o beletristickm obsahu
eskch periodik pouze trh, tedy pirozen zjem ten, ale tak ideologie.
Vlasteneck veden si bylo u v polovin dvactch let vdomo, e pro obro-
zensk hnut je teba zskat stedn spoleensk vrstvy, tedy bohat manstvo
a inteligenci, kter byly vlivem vzdln na nmeckch kolch smrovny k n-
meckojazyn literatue a kultue. Frantiek Palack to v Muzejnku v roce 1837
nazval dokonce ivotn otzkou naeho nroda. Jednou z cest mly bt esk
asopisy. Vlasteneck veden vyvjelo tlak na pozvednut jejich rovn. Ve tic-
tch letech proto naas zcela miz periodika uren lidovm vrstvm a objevu-
j se periodika potajc s nronjm tenem, jako byla elakovskho es-
k vela, Kvty, Vlastimil, Denice nebo almanach Vesna. Beletristick produkce
tchto asopis nabdla ovem typ etby, pro ni dosud neexistoval reln te-
n, a to se muselo projevit i na osudu samotnch asopis. Obvykle se uvd,
e esk vela za redakce Frantika Ladislava elakovskho skonila po cenzur-
nm zsahu, skutenost ale je, e asopis se z hlediska potu abonent ji po ne-
celm roce elakovskho veden drasticky propadl. Vesna, Vlastimil i Denice se
udrely jen necel ti roky. Pitom Tyl u na konci prvnho ronku slibuje v n-
vt, e uin Vlastimila srozumitelnjm. Tak Kvty rozjely nronj pro-
gram, ale u na konci roku 1837 Jaroslav Pospil ukliduje tene, e se jeho
asopis nestane rejditm vn mladch spisovatel. Zkuen redaktoi pozn-
vaj, e asopis udr jen tehdy, otevou-li jej irok nabdce pspvk, tak aby
uspokojili tene z rznch socilnch a vzdlanostnch vrstev. Hledaj piro-

12 [] toho pak nejvce dostivi jsme byli, aby literatura nae pestala bti vhradn jmnm buto
pouze obecnho lidu, buto jen nkolika vtench uenc, ale aby stedn vzdlan tdy obecenstva es-
kho k n se naklonily, ji v ochranu a pi svou braly; pesvdeni jsouce, e v tom vlastn ivotn otzka li-
teratury na zle. Palack, Frantiek: Pedmluva k vlastenskmu teni, asopis eskho mu-
seum 11, 1837, sv. I, s. 6.
13 Pvodn se uvaovalo o esk obdob anglickho asopisu Penny-Magazin nebo nmeckho
Pfennig-Magazin, tedy levnho a obecn srozumitelnho typu periodika publikujcho populrn-
naun lnky z rznch obor. Karel Alois Vinaick napsal 23. 11. 1833 Frantiku Ladislavu e-
lakovskmu: zdrav med budi Vely kol. Ta zastani u ns msto pespolnho Pfennig-Magazinu
(VINAICK 1909: 38). elakovsk ale nakonec prosadil nronj podobu listu.
14 V roce 1833 mly Prask noviny a jejich ploha Rozmanitosti 400 odbratel. Zvdavost na asopis
nov veden Frantikem Ladislavem elakovskm vystupovala nklad na potku roku 1834 na 500
kus, ale na konci roku 1834 jejich poet klesl na 350 srov. dopisy Frantika Ladislava elakovskho
Karlu Aloisu Vinaickmu z 12. 11. 1833 a z 12. 2. 1835 (ELAKOVSK 1910: 324, 364365).
15 An. [= redakce, tj. Jaroslav Pospil]: Laskavm tenm a pznivcm Kvt, Kvty 4, 1837,
Ploha . 26, s. 102.
16 Napklad Josef Kajetn Tyl shledv pote asopisu Poutnk (18461848) prv v nerespekto-
vn tensk zkladny: Ve spisu, kter je pro hojn a rozmanit obecenstvo odhodln, mus tak roz

[ 30 ]
zen a srozumiteln jazyk a upravuj, rozumj zjednoduuj, nronj beletris-
tick pspvky.
Obrozensk ideologie se v asopisech projevuje tak potlaovnm svobodn-
ho projevu umleckch nzor a stanovisek. Mal zkladna eskojazyn kultury
neme toti bt ohroovna vnitnmi souboji. Polemiky, nzorov stety jsou
kritizovny. Nen mono zaloit asopis, kter by hjil a propagoval jedin um-
leck smr. Naopak, pspvky zastupujc jednotliv dobov smry (osvcensk,
sentimentln, romantick, eventuln mladoevropsk) jsou nekoniktn ku-
mulovny na ploe jednoho periodika. V Kvtech tak vedle sebe stoj romantick
prza Karla Hynka Mchy, preromantick poezie Jana Kollra i osvcensk idyla
Vojtcha Nejedlho. asopis Jakuba Malho Denice je stdav otevrn preroman-
tickou bsn Frantika Ladislava elakovskho a romantickou bsn Karla Sabiny.
Obrozensk ideologie ovlivuje tak tematiku asopiseck beletrie. Uped-
nostovna je prza tematizujc vlastenectv a mylenku slovansk jednoty,
motivy nmectv nesou negativn konotaci.
Obrozensk ideologie se prosazuje rovn tlakem na vchovnou a vzdl-
vac funkci asopiseck beletrie. Mal nrod si podle Jungmannova koncep-
tu neme dovolit triviln literaturu (JANEK 2000: 589 aj.), ani literatu-
ru mravn nebezpenou. Beletrie mus pispvat ke kultivaci vkusu, vzdlvn
i k morln a vlasteneck vchov eskho tene.
Obrozensk ideologie ovlivuje konen podobu asopiseck przy tak tm,
e zdrazuje, zvznamuje jazykov aspekt literatury. Vme, e asopiseck
recenze z obdob nrodnho obrozen obracely pozornost vhradn k jazykov
sprvnosti danho dla. Tak znm spor mezi Kvty a eskou velou se netkal
pouze otzky pvodnosti uveejovan beletrie, ale odehrval se v jazykovch

manitost panovati, a to tm vce u ns, kdeto je obecenstvo, kdy se m hojnm potem sejti, jet tak m-
chan, e je musme skoro pro kad spis ve vech tdch hledati. Prask posel 2, 1847, s. 188189.
17 Napklad Josef Kajetn Tyl uveejnil ve Vlastimilu roku 1841 ukzku vlastnho pekladu Scot-
tova romnu Ivanhoe. Zmny, k nim se pi pekladu odhodlal, komentuje slovy: Peklad mj nen
toti vlastn peklad, nbr jaksi vrn vzdln. Vmt, jak obtno by vt sti obecenstva naeho bylo
romny tdlov kupovati, anebo u ten vemi podrobnostmi spisu takovho se probrati, a proto mi se vi-
dlo bti pimenji peklad v menm objemu podati. Vm, co se mi namtati me, znm i tkosti tako-
vho pekladu, a to zvlt pi sv ct k originlu; pece ale myslm, e by tento zpsob pekldati pro nae
obecenstvo nebyl neprav, e se jm originlu neukod, a ten nejen s obsahem, nbr i duchem dla [se]
seznm. Vlastimil 1841, dl 2, sv. 3, s. 274.
18 Napklad Karel Alois Vinaick kr v dopise ze 14. prosince 1834 Frantika Ladislava elakov-
skho pro ptky s Tylovmi Kvty: K by takovch rtek nebylo mezi krajany! Nevedou k niemu
Publikum se nad tm hor. Dobr vc tm nieho nezsk (VINAICK 1909: 107). Josef Jaroslav Lan-
ger zakldajc asopis mlad generace echoslav (18301831) vyslovuje v dopise Vnceslavu Vo-
vi z 8. 10. 1830 sv obavy ped reakc Frantika Palackho: echoslav nesm pestati [] a kdybych
si ml i pze Palackho tm zkaziti [] Pro ns mladky je to vborn kola. J. Peek (ed.): Z kores-
pondence J. J. Langera, asopis pro modern lologii 2, 1912, s. 455.

[ 31 ]
potykch, kter dnes psob malichern a smn. Jazykov otzka patila be-
zesporu k otzkm velmi podstatnm jist bylo teba najt a pstovat pirozen
vyprvc a konverzan jazyk avak tento postoj odvdl zrove pozornost od
ostatnch strnek vstavby beletristickch text a ovlivoval tak jejich podobu.

LITERATURA
ELAKOVSK, Frantiek Ladislav
1910 Korrespondence a zpisky F. L. elakovskho II, ed. Frantiek Bl (Praha: esk akademie
csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost a umn)

DREWS, Peter
1997 Publikationen deutscher Belletristik in tschechischen bersetzungen 18011850,
Germanoslavica (8) 4, 1997, . 2, s. 215260

DUMASY, Lise
1999 La querelle du roman-feuilleton. Littrature, presse et politique, un dbat prcurseur (18361848)
(Grenoble: ELLUG, Universit Stendhal)

HACKMANN, Rudolf
1938 Die Anfnge des Romans in der Zeitung (Berlin: Friedrich-Wilhelm Universitt, Dissertation)

JANEK, Pavel
2000 Literatura malho nroda. K pojet vertikln diferenciace v Jungmannov projektu, esk
literatura 48, . 6, s. 581591

KUSKOV, Lenka
2003 Krsn prza ranho obrozen v eskch asopisech, almanach a beletristickch plohch novin
z let 17861830. Dl 1, 2 (Praha: Karolinum)

LAISKE, Miroslav
1959 asopisectv v echch 16501847. Pspvek k soupisu periodickho tisku, zejmna novin
a asopis (Praha: Nrodn knihovna)

QUEFFLEC, Lise
1989 Le roman-feuilleton franais au 19 sicle (Paris: Presses Universitaires de France)

TYL, Josef Kajetn

1989 Paralipomena Korespondence. Spisy, sv. 16, ed. Mojmr Otruba (Praha: Odeon)

VINAICK, Karel Alois

1909 K. A. Vinaickho korrespondence a spisy pamtn 2, ed. Vclav Otakar Slavk (Praha: esk
akademie csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost a umn)

Z DOB
1875 Z dob naeho probuzen. Sbrka ptelskch dopis nkterch spisovatelv a vlastencv naich,
ed. F. ensk (Praha: F. A. Urbnek)

[ 32 ]
 Klra Kopivov
BELETRIE V ESK VELE V LETECH 18351846

vod
esk vela (dle tak V) byla pednm literrnm asopisem nrodnho obro-
zen. Vznikla roku 1834 z pedchzejcch Rozlinost plohy Praskch novin
(jedinch tehdejch eskch novin). Byla urena manskmu teni a po-
skytovala vedle bsn, zajmavost nrodopisnch a prodopisnch a ln-
k o kulturnch udlostech, literatue a divadle vznamn prostor prozaick
beletrii, soustedn pedevm v rubrice s nzvem Zbavn ten, pozdji Po-
vdky. Vychzela nepetrit 16 let, tedy po dobu pro asopisy prvn poloviny
19. stolet neobvykle dlouhou.
Vydavateli Praskch novin a V byli v letech 18341845 synov Bohumila
Hze a od roku 1846 do 1849 Karel Vilm Medau. Ti jmenovali redaktory, ur-
ovali rozsah a periodicitu list (v letech 18341838 vychzela V v rozsahu 8
stran tj. 1 archu jednou tdn, v letech 18391849 dvakrt tdn po 4 stra-
nch tj. 1/2 archu), do jeho obsahu vak v podstat nezasahovali. Struktura
a obsah V byly tak pln v kompetenci jejho redaktora. V tto funkci se vyst-
dalo bhem sledovanho obdob redaktor nkolik a meme sledovat, jak se
beletristick koncepce asopisu podle toho promovala.
V letech 18341835 vedl redakci Frantiek Ladislav elakovsk (1799 a
1852), kterho v roce 1836 na vce ne osm let vystdal Jan Nepomuk t-
pnek (17831844); s obma zce spolupracoval Jan Slavomr Tomek (1805
a 1866). V letech 1844 a 1845 byly postupn redaktory V Frantiek Kluk
(18141886) a Karel Boleslav torch (18121868), roku 1846 pak nastoupil
na dva roky jako redaktor Karel Havlek (18211856).
Jako materil pro vzkum beletrie v V jsem z kadho redaktorskho ob-
dob zvolila jeden reprezentativn ronk (rok 1835 za redakci elakovsk-
ho, 1839 za tpnkovu, 1844 a 1845 z redakce Kluka a torcha a rok 1846

1 Jako ploha Praskch novin byla V zena a do roku 1849 jejich redaktorem. teni si ji ped-
plceli pouze s Praskmi novinami. Na druhou stranu tvoila svou strukturou v podstat autonom-
n asopis (viz o tom Lexikon esk literatury I, 1985) s vlastnm obsahem a slovnm stran; v kores-
pondenci, redaktorskch prohlench nebo recenzch V se o n mluv jako o asopisu, redaktoi
prohlauj, e jim byly k veden sveny dva asopisy, nikoli jeden s plohou. V se redakn osamo-
statnila po roce 1848, zhy vak byla zastavena a nakrtko obnovena v roce 1850.

[ 33 ]
z Havlkovy redakce), a to tak, aby co nejlpe odrel strategii jednotlivch re-
daktor a nleel do obdob, kdy je systm prce v dan redakci pomrn sta-
bilizovn. U kadho ronku se zde budu vnovat redaktorsk strategii, situa-
ci beletrie a reakci odbratel na danou podobu V.

esk vela redaktor Frantiek Ladislav elakovsk

Jako jeden z stednch pedstavitel vlasteneck inteligence usiloval ela-
kovsk o naplnn obrozenskho programu pro tict lta: zskat mansk
tene (dosud povtinou orientovan na kulturu nmeckou) pro kvalitnj-
zbavnou etbu v etin. Noviny a jejich ploha jist mohly pedstavovat
vhodn prostedek.
Cennm zdrojem pro rekonstrukci elakovskho redaktorsk strategie je jeho
korespondence s pteli, kter zaznamenv nkter vahy o chystan koncep-
ci Praskch novin a V. Vyplv z n mimo jin, e si elakovsk byl vdom toho,
e obsah novinov plohy m bt sestavovn s ohledem na irokou tenskou
obec. V nvst, kter rozeslal svm ptelm na konci roku 1833, ohlauje, e
obsah a el liternho listu nen jin ne zbava a pouen (ELAKOVSK 1910:
334). V dopise Karlu Aloisi Vinaickmu z 13. dubna 1835 pe o pekladu a uzp-
soben polsk povdky Zygmunta Krasiskho Agaj-Chn pro eskou velu: []
stlo mne to trochu prce, bych ten to populrnj uinil, ne jest v originlu (TAM-
T: 373). V prosinci 1833 se svuje Vinaickmu s obavami mimo jin o to,
jak si zsk rozmrzel tene Rozlinost: [] nevm, mnoho-li odbratel bude,
jeto poslednm redaktorstvm nemlo tenstvo jest rozmrzel (TAMT: 336).
Ohled na tenskou pstupnost obsahu V vak nen jedinm rysem e-
lakovskho redaktorsk strategie. Vedle snahy zskat co nejvce ten usilo-
val o zven kvality obou list Praskch novin i V. Sama beletrie zabrala
za elakovskho redakce v prmru zhruba 42 % sla (prmrn dlka povd-
ky 17,25 strany). elakovsk na jej vbr uplatoval vysok kritria nepo-
mrn vy, ne byla praxe pedchozch Rozlinost a zbavnk dvactch let.
Na souasnou eskou prozaickou produkci pohlel z pozice preromantickho
idelu a velmi kriticky. A kdy pro V v echch nronj a kvalitn literatu-
ru nenachzel, ve valn vtin volil peklady, a to z nenmeckch, pedevm
slovanskch jazyk. Tmto eenm nedostatenosti domc produkce se v po-
lemice s Josefem Kajetnem Tylem vymezil proti Kvtm eskm, konkuren-
nmu asopisu, jeho prvoadm kritriem byla pvodnost.
Rubrika Zbavn ten je v roce 1835 v V tvoena vhradn peklady. Z ru-
tiny jsou to povdky Oresta Michajlovie Somova (Kykymora), Osipa Julijana
Senkovskho (ivot ensk v nkolika hodinch) a Faddje Venediktovie Bulga-
rina (Prvn lska). Ladislav Zadrail ve sv studii Peklady z rutiny v esk vele
18341835 uvd, e vhradnm zdrojem peklad z rutiny byl elakovskmu
souasn rusk asopis Biblioteka dlja tnija (ZADRAIL 1958). Tento asopis

[ 34 ]
vychzel v ptitiscovch nkladech (tedy vzhledem k ostatnm ruskm asopi-
sm ptinsobnch) a vraznm zpsobem se podepsal tak v eskm proste-
d: byl anoncovn jak v V, tak v Kvtech, a ml zejm tak vliv na zaloen edi-
ce Bibliotka zbavnho ten.
Pro literrn pspvky z polsk oblasti byly elakovskho zdrojem polsk
Rozmaitoci, ploha k asopisu Gazeta Lwowska, vydvan od roku 1833. V ro-
nku 1835 tak vyel elakovskho peklad rozshl polsk povdky Agaj-Chn
od Zygmunta Krasiskho. Toto dlo polskho romantismu vak elakovsk
uvedl do V petvoen podle svch preromantickch umleckch pedstav
a s ohledem na asopiseckou formu publikace. Peloil a upravil tedy Agaj-Ch-
na pro irok tensk okruh, zrove vak pojal pbh romantickch roz-
poruplnch hrdin v preromantickm duchu stylu jeho pekladu dominuje
zvukov organizace textu; povdku uvedl elakovsk rozshlm historickm
vkladem udlost, na jejich pozad se pbh odehrv, a celkov ji tak posu-
nul k preromantickmu obrazu dvnovku.
Ve vsledku elakovsk kladl na tene plohy novin na tehdej pomry
neobvykle vysok nroky. V rubrice Zbavn ten tak opatoval peklady vy-
svtlivkami cizch reli, informacemi o autorovi, st nebo lpe novosti dla,
eventuln ohlasu, jak dlo vzbudilo v domovsk zemi.
elakovsk pedpokldal, e teni pedchozch Rozlinost pestvali aso-
pis odebrat pro jeho nzkou kvalitou a e je opt zsk nronj etbou. Svou
strategi vak tenm Praskch novin a V zjevn nenabdl ten druh zbavy,
jak chtli. Po ohlen jeho slavnho jmna ve funkci redaktora se poet odb-
ratel zejm vlivem oekvn a zvdavosti sice ztrojnsobil na 500, ale ji
na konci tho roku klesl na 350.

esk vela redaktor Jan Nepomuk tpnek

Po politicky motivovanm odvoln elakovskho se roku 1836 stal redakto-
rem Jan Nepomuk tpnek a zstal jm a do sv smrti roku 1844. S jeho p-
chodem se charakter beletrie v V zsadn zmnil. tpnek nezformuloval
dn redaktorsk zmr ani kritria vbru pspvk. O absenci koncepce
veden asopisu svd mimo jin i nesystematick zavdn velkho mnostv
rubrik, jejich obsah se tematicky pekrv. J. N. tpnek byl po elakovskm
(za jeho redigovn dochzelo ke stetm s cenzurou) zvolen jako osobnost do
znan mry loajln. Za sv autorsk, editelsk a dramaturgick innosti na
esk scn Stavovskho divadla uvdl repertor uren masovmu publiku,
kter byl odleskem nmeckho vkusu. Nekoniktn vztahy s ocilnmi insti-
tucemi dokazuj i jeho rzn ocenn.

2 Vladimr Koltor ve sv publikaci O Janu Nepomuku tpnkovi uvd, e v roce 1820 navtvil
pedstaven tpnkovy hry ech a Nmec csa, tpnkovi byla udlena civiln prostedn medaile

[ 35 ]
 tpnkova slva a povst dobrodince lidovho publika byla v roce 1836,
kdy se ujal redakce V, ji na stupu, vydavatel V synov Bohumila Hze
vak se tpnkem jako s autorem mli dobr obchodn zkuenosti: potkem
20. let 19. stolet zahjili edici tpnkova divadla, jazykov upravovanou Ja-
nem Hblem. J. N. tpnek byl stle znmou osobnost a jeho zsluha o pravi-
deln esk pedstaven zstala nezpochybnna stejn jako schopnost udret
si (tebae nenron) divadeln publikum vce ne dvacet let. Pro vydavatele
tak mohl znamenat nadji na pozvednut patn nann situace asopisu.
Charakterem beletrie se V za tpnkovy redakce vrtila k praxi zbavnk
dvactch let. Podobn jako bhem svho dramaturgickho psoben ve Sta-
vovskm divadle nabz tpnek v rubrice Zbavn ten osvdenou, nen-
ronou a umlecky a jazykov nezajmavou zbavu. Ve struktue sledovanho
ronku 1839 se zmna redaktorskho pstupu odrazila v prosazen mn n-
ronch kratch forem vzdlvacch lnk a vchovnch a zbavnch nr
(anekdota, hdanka, didaktick nr bajky aj.).
V rubrice Zbavn ten je v tomto ronku bohat zastoupen star typ sen-
timentln povdky, pbhy s inkem zaloenm na senzan a dobrodrun
ltce, loupenick phody, a dokonce v t dob ji zastaral nr idyly. Na roz-
dl od elakovskho rozshlejch peklad se jedn o krat przy (prmrn
dlka 3,22 strany srov. s ronkem 1835!), naprost vtina zbavnho ten
tu nepesahuje dva dly. Dalm rysem populrnosti je tak prost orientace na
pbh, pvod povdek asto nen uveden, vjimkou nejsou nepodepsan pr-
ce, nepiznan peklady nebo adaptace.
Ve sledovanm roce 1839 zaplovala beletrie v prmru zhruba 34 % s-
la (pipomeme, e u elakovskho to bylo kolem 42 %). Na tvorb i adaptaci
prz se podleli Jan Nepomuk tpnek (zejm nejvce zastoupen autor prz
ronku 1839), jeho spolupracovnci Jan Slavomr Tomek, Vclav Filpek,
Vclav Konek a Miloslav Sekytsk, Jan Nepomuk Lhota, Frantiek Bohumil
Tomsa aj. Pekldanmi jazyky byly v kontrastu s elakovskho vrazn slo-
vansky orientovanou V pedevm, by ne vhradn, nmina a francouztina.
tpnkova redakn strategie neodpovdala umleckm nrokm, kter
v druh polovin tictch a prvn polovin tyictch let formulovala vlaste-
neck inteligence. Z doklad, kter mme k dispozici, nepmo vyplv, e t-
pnkem nabzen zbava neuspokojila ani ir tensk kruhy: Na rok 1835
bylo 350 pedplatitel Praskch novin a V. V roce 1845 tedy rok po smr-
ti J. N. tpnka klesl poet abonent (podle daje z dopisu Karla Havlka
Ann Wiedenhorov z 19. ledna 1846 viz HAVLEK 1903: 324) a na pou-

a prask estn mansk prvo (KOLTOR 1941: 12n). Mnoh napovd i dal fakt, zmnn ve
studii V. Koltora: proti kritickm vrokm na adresu tpnkova zpsobu veden eskch pedsta-
ven (jeho sebeprosazovn na kor jinch autor) zashla ociln cenzura (TAMT: 27n).

[ 36 ]
hch 160. Lze pedpokldat, e tento vrazn pokles odbratel je vsledkem
devtiletho psoben J. N. tpnka spe ne dsledkem ron redakn in-
nosti Karla Boleslava torcha. Zrove lze v tto skutenosti spatovat odraz
rostoucch nrok stle silnj vrstvy vlasteneckho manstva.

esk vela a redaktoi Frantiek Kluk

a Karel Boleslav torch
Po smrti J. N. tpnka se v nsledujcch dvou letech v redakci po sob vy-
stdali Frantiek Kluk a Karel Boleslav torch. Jejich redaktorsk zmry je
sten mon odkrt z nvt a redaktorskch prohlen. Oba chpou re-
daktorskou funkci jako kol proklestit alespo stezku, kterou asopisy tyto [tedy
Prask noviny a V pozn. KK] z doby nejhlubho pdu k potenjmu vyvinut
se pivedou, redaktorskou strategi m bt otevenost asopisu vi vem au-
torm a podpora kvalitnj beletrie. Podstatn obrat znamen veejn ohl-
en honorovn pspvk, kter signalizovalo pstupnost a rovn podmnky
pro vechny autory. Nejlpe jsou ohodnocena dla pvodn, nsleduj refer-
ty, a za nimi peklady. Akoli Kluk ani torch explicitn nevyjdili nroky,
je mus dlo splnit, aby je ve V otiskli, lze vysoudit, e hodlali zmnit tpn-
kovu podobu V. Obrtili se ke tensk obci a pedpokldali jej aktivn spo-
luast na vlasteneck vci. Prostor asopisu se otevel k publikovn rznm
autorm a z honorovho zvhodnn pvodnch prac nad peklady je zej-
m orientace k esk pvodn tvorb. V se v tomto obdob zamila na ten-
e vzdlanho, schopnho asopis nejen st, ale ppadn se na nm i aktivn
podlet. Rubrika povdek se promuje v souladu s touto otevenou redaktor-
skou strategi.
Prmrn rozsah beletristick sti v jednom sle peshl bhem Klukovy
redakce 50 %, co je nejvt podl ze sledovanch ronk. Ve srovnn se t-
pnkovou redakc v roce 1839 stoup vrazn tak prmrn dlka prz (8,9
strany). Na rozdl od tpnkovy praxe jsou zde informace o pvodu povdek
uvdny a tedy chpny jako pro tene podstatn , v obsahu ronku je
rubrika Povdky jasn rozdlena na povdky pvodn a peloen, povdky jed-
noho autora jsou azeny k sob, akoli v rmci ronku bezprostedn po sob
nensleduj. I v tom se odrazila Klukova pe o pvod beletrie.
V roce 1845 je v souladu s upednostovnm eskch prac zsadn pe-
vaha povdek domcch (13 pvodnch, 6 peloench pekldanmi jazyky
jsou rutina, nmina, poltina a francouztina). Souhlasn s otevenou redak-
torskou strategi je tento ronk nrov rozmanit. Celkov ubv konvenn
przy, za tpnka bn, vedle sentimentln povdky se tu objevuje jej pa-

3 Kluk, Frantiek: P. P. tenm, esk vela 1845, 21. ledna, . 6, s. 24.

[ 37 ]
rodie od mladho Karla Havlka, dle povdka ze souasnho ivota s vlaste-
neckou tendenc, vedle ertovnch pbh Josefa Burgersteina (Dobrodru-
stv mladho houslisty; vingulanti) a povdek Frantika Jaromra Rubee (Srdce
a klobouk; Pod hroby) se uplatuje pedevm v Klukov V nr pohdky od
Karla Jaromra Erbena, Boeny Nmcov a jinch autor.
Vznamn tak z hlediska vvoje esk literatury je prosazen publicistic-
ko-beletristick rty v publicistick nrodopisn rubrice, k nmu dolo v roce
1845 (pedevm se jednalo o Havlkovy Obrazy z Rus). Havlek se v tomto
roce proslavil tak zde uveejnnou kritikou Tylova Poslednho echa. (Tyto li-
terrn poiny Havlka nejen uvedly ve veobecnou znmost, ale vynesly mu
v nsledujcm roce funkci redaktora Praskch novin a esk vely.)
Kluk i torch byli v postaven zchran asopisu upadajcho v ten-
sk nezjem. Chtli pro nj rychle zajistit kvalitn provizorium, z nho se ml
dle rozvjet. Dky tomu, e poskytli prostor novm autorm a nrm, se tu
uplatnila jak sentimentln modelov prza, tak zrove jej kritika a parodie
i vvojov alternativa v publicisticko-beletristickm nru rty. Z nepmch
doklad lze soudit, e toto veden bylo spoleensky a tensky spn a ori-
entace esk vely na nronjho tene, zaujatho pro poznn kulturnch
fakt okolnho svta, do znan mry vystihla nroky relnho publika.
Nejvt tensk zjem ovem V 1845 vzbudila ji zmnnm otitnm
Havlkovy kritiky Tylova Poslednho echa. Uveejnnm tto kritiky torch
umonil prolomen dosavadnho zu vlasteneck pochvaln kritiky Hav-
lek zatoil na umleckou metodu jednoho z nejznmjch vlastenc a po-
ruil nedotknutelnost vlasteneckho umleckho snaen osobn zaujatou
a zrove racionln kritikou. V tehdej esk literrn komunikaci lo o jev
neobvykl. Vlastenen, proti nmu vystupoval tak K. B. torch, bylo do-
sud soust esk literrn kritiky. Havlkova kritika Poslednho echa vyvo-
lala polemiku s J. K. Tylem, u tensk veejnosti se setkala jak se souhlasem,
tak s nevol, a podntila vahy o souasnm literrnm smovn.

4 Riegrv Slovnk naun hodnot torchovu redakci V jako spnou a uvd, e pod jeho vede-
nm asopis prospval. O redaktorskch schopnostech K. B. torcha a spnosti jeho strategie pe
Josef Peek: Oba asopisy [Prask noviny a eskou velu pozn. KK] pozvedl torch k nebval sl-
v. Doba tato snese toliko pirovnn s dobou, kdy redaktorem asopis tchto byl F. L. elakovsk (PE-
EK 1921: 435).
5 Miroslav Kaer shrnul spoleensk dopad Havlkovy kritiky Poslednho echa nsledovn: Prvn
reakc veejnosti na Havlkovu kritiku bylo sice obecn zden z odvlivho toku na uznvan hodnoty,
avak po Tylov podrdn odpovdi a po Havlkov velmi vtipn satirick replice, v n se nejen vypodal
s Tylovm nedtklivm postojem, ale i se vemi vtkami, kter se na jeho hlavu sesypaly po uveejnn kriti-
ky, penesla se tato polemika i do spolenosti, kde pojednou vznikly dva tbory, havlkovsk a tylovsk. []
Ve sporu o Poslednho echa se poprv vrazn projevily dsledky diferenciace, kter nastala v esk n-
rodn spolenosti v prbhu prvn poloviny tyictch let (OTRUBA KAER 1961: 233234).

[ 38 ]
esk vela redaktor Karel Havlek
Po torchov ronm redaktorstv byl na doporuen Frantika Palack-
ho pijat jako redaktor Praskch novin a V ptadvacetilet Karel Havlek.
Z Havlkovy korespondence lze soudit, e byl redaktorem od potku sebe-
vdomm, nezvislm a jistm si svch cl. Ji 25. listopadu 1845 pe Ann
Wiedenhorov: [] je ta vc pro mne vdy stejn, Haase nebo Medau: j jsem re-
daktorem, a on mn, co se te asopisu, tak nic nesm pedepisovat, jenom platit
a mlet, a j si za vecko zodpovdm (HAVLEK 1903: 316).
Z Havlkova prohlen v Praskch novinch, z korespondence, ale tak ze
struktury V sam lze rekonstruovat iroce spoleensk charakter jeho redak-
torskho zmru. Havlek chtl pedevm prosazovat pomoc Praskch novin
svj spoleensk nzor sm pe: [] nyn, dve ne jsem se nadl, vyplnila se
nejmilej moje dost: sveny jsou veden mmu dva asopisy a s tm pleitost p-
sobit ve vlasti sv tak, jak si peji; [] Noviny nedlaj mne, ale j dlm noviny; j
jsem z nich teprv nco udlal novinm podobnho (HAVLEK 1903: 334335).
Havlkovm prvoadm zjmem nebyla spokojenost vydavatele ani nabd-
ka pvodn nebo pekladov beletrie (v roce 1846 se pomr beletrie domc
a pekladov tm vyrovnv ve srovnn s pedchoz redakc tedy pvod-
nost nehraje ji takovou roli).
Zatmco v roncch 1835 a 1839 se v rmci sla objevovala povdkov rub-
rika vcemn pravideln, ji v ronku 1845 zhruba v osmin sel ustoupi-
la Havlkovm publicisticko-beletristickch pspvkm. Pod Havlkovm
vedenm (v souladu s jeho orientac na souasn spoleensk tmata) v roce
1846 poet sel bez beletristick rubriky stoupl jet asi dvakrt. Rubrika po-
vdek u tedy nen jedinou dominantou asopisu, vznamn podl v ronku
zskvaj lnky ertovn a satirick a pedevm rubrika Domc zleitosti, v-
nujc se tmatm souasnho ivota a socilnm otzkm. Vychzej zde po-
lobeletristick rty Obrazy z okol Domalickho, przy Domc nemoc, Dlouh
noc a Dopisy z Lzn Frantikovch Boeny Nmcov, vzpomnkov prza Jana
Monho Rje mho dtstv aj.
Pokud je rubrika Povdky zastoupena, tvo prmrn 43,75 % sla, prmr-
n dlka przy je 8,8 strany. Pomrn hojn se tu objevuj anekdotick pb-
hy a snad ponkud pekvapiv vzhledem k Havlkovu zamen na souasn
sociln otzky povdky historick. Z prz eskch autor mimo jin Jaro-
slava Kienskho (historick povdky Zdenk z Mezileic a Kov), Jar. Honz-
ka (historick povdka Nco z djin msta Peloue) je nejzsadnj povdka
Od Novho roku do postu, kterou zde uveejnil Josef Kajetn Tyl a v n se um-
leckm zobrazenm vseku ze ivota se souasnou sociln tematikou a proble-

6 Havlek, Karel: K tenm, Prask noviny 1846, 1. ledna, . 1, s. 1.

7 Pekldan prce pochzej z anglitiny, italtiny, rutiny a pertiny.

[ 39 ]
matizac vlasteneck praxe vyrovnal s Havlkovou kritikou Poslednho echa
a s jeho nroky na literaturu.
Havlkovy postoje a jeho publikan strategie vzbudily zjem a oekv-
n veejnosti. Jak se dozvdme z Havlkova dopisu Ann Wiedenhorov
z 19. ledna 1846, doshl s jeho nstupem do funkce redaktora Praskch no-
vin a V poet pedplatitel nejvy hodnoty od doby vzniku V v roce 1834.
Havlek pe: Mm zde veobecnou pochvalu, a co hlavnho jest, ji te asi 500
prenumerant (bylo jich na Noviny vloni jen 160). Pan Medau nev ani jak mne po-
ctt, ji dvakrte mne za tch 14 dn traktoval (HAVLEK 1903: 324). O sp-
chu Havlkovy strategie svd tak ohlas sbrky na podporu vzniku esk
prmyslov koly, kterou uspodal prostednictvm Praskch novin. Za n-
kolik msc, jak uvd Milena Bernkov, vynesla sbrka 5000 zlatch (BE-
RNKOV 1973).
S Havlkovou prac byli zejm spokojeni i eln pedstavitel vlastenec-
k inteligence Pavel Josef afak a Frantiek Palack. Meme tak usuzovat
z dal zmnky z citovanho Havlkova dopisu z 19. ledna 1846: Nai sta
pni jsou se mnou jet vce spokojeni ne pan Medau, a tak mi vlastn jen na nich
zle. afak i Palack ji mne v mm bytu navtvili (a to mus vdt, e to je ve-
lik est) (HAVLEK 1903: 324). Havlkova strategie zejm vystihla sou-
dob tensk poteby a zapadla do pedbeznov atmosfry spoleenskch
zmn.

Zvr
Na jedn stran jist pedstavovala esk vela jako ploha Praskch novin
prostor, ve kterm byl charakter beletrie urovn snahou uspokojit irok te-
nsk okruh. Na druh stran tato snaha uspokojit tene byla s vjimkou
tpnkova veden pojmna zrove jako sil o velmi kvalitn asopis a o be-
letrii, kter by vyhovovala relativn vysokm nrokm. Vznam esk vely
spov mimo jin v uveejovn souasn nenmeck a slovansk povdky;
v polovin tyictch let byla i prostorem pro domc mlad autory a novj-
nry.
esk vela me dobe slouit jako reprezentativn ukzka situace asopi-
seck beletristiky 30. a 40. let 19. stolet. Bhem relativn dlouh doby jej-
ho trvn lze sledovat zsadn roli redaktora a jeho strategick koncepce pi
utven asopisu, stejn jako promnliv reakce odbratel, kter lze chpat
jako ne/setkn redaktorsk strategie s aktulnmi poadavky vyvjejc se es-
k (mansk) tensk spolenosti.

[ 40 ]
Literatura
ELAKOVSK, Frantiek Ladislav
1910 Korrespondence a zpisky F. L. elakovskho II, ed. Frantiek Bl (Praha: esk akademie
csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost a umn)

BERNKOV, Milena
1973 Karel Havlek Borovsk (Praha: Horizont)

HAVLEK, Karel
1903 Korrespondence Karla Havlka, ed. Ladislav Quis (Praha: Bursk a Kohout)

KOLTOR, Vladimr
1941 O Janu Nepomuku tpnkovi (Praha: Ferdinand Slabihoudek)

OTRUBA, Mojmr KAER, Miroslav

1961 Tvr cesta Josefa Kajetna Tyla (Praha: SNKLU)

PEEK, Josef
1921 Karel Boleslav torch jako politik a publicista, Osvta 51, . 7, s. 433439

PROCHZKA, Vclav
1961 Karel Havlek Borovsk (Praha: Svobodn slovo)

VINAICK, Karel Alois

1910 Karla Aloisa Vinaickho korrespondence a spisy pamtn 2. Korrespondence od roku 18331849,
ed. Vclav Otakar Slavk (Praha: esk akademie csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost
a umn)

ZADRAIL, Ladislav
1958 Peklady z rutiny v esk vele 18341835, in tvero setkn s ruskm realismem (Praha:
SAV), s. 778

[ 41 ]
 Blanka Hemelkov
PALEEK MEZI DICKENSEM A SAPHIREM
K TEMATICE PRVNHO ESKHO SPECIALIZOVANHO
ASOPISU PRO HUMOR

Humoristick prza mla ped rokem 1830 v porovnn s jinmi nry v aso-
pisech spe okrajov msto. Redaktoi ji do beletristickch ploh pidvali pro
zpesten, jako jaksi dodatek; tiskly se zejmna drobn humoresky a anekdo-
ty (KUSKOV 2003: 1416; KUSKOV 2005: 375). Vt rozmach humo-
ristick produkce nastv na zatku tyictch let. Tehdy se zaal uspokojiv
rozvjet esk spoleensk ivot a programy vlasteneckch zbav vyadovaly
psun zbavn poezie i przy (KO 1978: 400). Rovn teni asopis mli
zjem o humoristick povdky, ale lneek humoristick v nkterm tdenku
byl vzcnou pochoutkou. Jinde v Evrop ji existovala specializovan humoris-
tick periodika, napklad ve Vdni vychzel Humorist Moritze Saphira. esk
asopis tohoto typu vak chybl a do roku 1841, kdy se objevil Paleek.
Jeho vznik inicioval Frantiek Hajni, kter k redigovn novho titulu pi-
zval Frantika Jaromra Rubee a Vclava Filpka. Po sedm ptch let naplo-
vali redaktoi asopis svmi pspvky povtinou sami. Pleitostnmi jedno-
rzovmi pispvateli se stali Josef Kajetn Tyl, Josef Burgerstein, Ferdinand
Kop a Jan Mon. Je nicmn teba podotknout, e povdky i vere byly v Pale-
ku asto podepsny iframi nebo se tiskly anonymn. Paleek vychzel nepravi-
deln, od roku 1841 do roku 1847 se objevilo celkem 19 sbornkovch svazk.
Od jedenctho svazku miz z redakce Hajni; pedlem ve vvoji je pak zejm
rok 1845, kdy z Prahy odchz Rube, jen tehdy ji psan omezoval a zaal se v-
novat prvnick profesi (MACH 2002: 78). Pro dva posledn svazeky z let 1846
a 1847 to znamenalo ztrtu hlavnho autora. Dky obrovsk popularit vychzel
Paleek od druhho svazku v nkladu ty tisc vtisk (VUKA 1963: 13).
Rube, Filpek a Hajni byli pro dotyn podnik patrn tmi nejvhodnjmi
osobami: vichni od tictch let publikovali po existujcch asopisech rzn hu-
moristick nry; Rube dokonce vydal v roce 1837 knin sbrku humoristickch

1 K.S. (= Karel Sabina): Paleek a jeho doba, Svtozor 3, 1869, . 39, s. 319.
2 F. J. Rube publikoval v Kvtech, kde napklad v roce 1834 otiskl humoresku Sladovnick mldek.
Frantiek Hajni otiskl v Kvtech v tme roce humoresku Mlynskho krajnka dopis nevrn mil,
Vclav Filpek pomhal J. K. Tylovi v redakci Kvt a samostatn pispval i do Kvt, i teba do Ves-
ny. Spolen se seli v prvnm ronku almanachu Vesna v roce 1837. Rube tu otiskl deklamovnku
Kvtinovlka, Filpek humoresku Masopustn lska a Hajni przu ivotopis starho kabtu.

[ 42 ]
bsn Deklamovnky a psn. Mli tedy pedstavu o tom, jak charakter a funk-
ci nov vznikajc esk pvodn humoristick literatura me a m mt. Spo-
lenmi silami vytvoili z Paleku tribunu, kter vznamn podncovala pvod-
n humoristickou beletrii a pitom i vyvjela tlak na jej podobu, tmata a nry.
asopisu nebyla dosud vnovna odpovdajc pozornost. V odborn litera-
tue je sice pipomnn, ale bu ve form veobecn pojatho pehledu, nebo
zmnkami v kontextu jin problematiky. Krom strunho slovnkovho hes-
la v Lexikonu esk literatury neexistuje o Paleku dn novj specializovan
studie. Dosud nejpodrobnji o nm pojednal Jaroslav Tax v rmci historick-
ho pehledu satiry od potku nrodnho obrozen do roku 1848. Konstatoval,
e asopis poloil zklady novoeskmu humoru jako samostatnmu beletristick-
mu nru a dovril jeho potky; zrove mu vytkl jistou nedostatenost to,
e se nepiklonil k vymu humoru (TAX 1959: 24, 23). V kontextu obrozen-
sk asopiseck beletristiky vyvstv kadopdn Paleek jako novtorsk a-
sopis, frum dobovho vtipu s rozhodujcm vlivem na rozvoj esk humoris-
tick przy, uren ovem irokmu tenskmu okruhu.
Zde se po strunm nrtu zamen asopisu soustedme na to, jak byly
nrov a tematick dominanty v Paleku publikovan przy a s jakmi podn-
ty z kontextu soudob evropsk kultury se pispvatel asopisu vyrovnvali.
Na zatku tyictch let byla tensk zkladna stle mal, publikum pro li-
terrn humor bylo teba hledat ve stednch vrstvch manstva, kter se teh-
dy dynamicky rozvjelo a obecn stlo v centru zjmu asopiseckho podnik-
n. Paleek se tak pipojil ke kultue eskho biedermeieru. Jeho autoi usilovali
o takov typ humoristick przy, kter by spojila zbavnost s osvcensky vchov-
nou tendenc a jen okrajov vyjadovala tendenci vlasteneckou. V zjmu nim
nekomplikovanho humoru navc autoi pdatnou didaxi asto zcela opoutli.
Programov prohlen v prvnm svazku Paleka nen zcela jednoznan, lze
z nj vak vysoudit, e autoi akcentovali laskav, jen mrn krav humor; iro-
nii se chtli vyhbat a na satiru mysleli jenom okrajov. Kritriem mediokrity
zavazovala nov asopis i recenze na prvn svazek, otitn v Kvtech. Vychze-
la z toho, e se Paleek bude dit podle pedpokldanho manskho tene,
kter je pece jenom mn sostikovan ne mansk ten jinde v cizin.
Ironitj nebo nronj humor proto recenzent ze zamen Paleka vylouil:

[] ml se ovem, kdo v nm snad Jean Paulv humor nebo Sternovu satiru oekv,
chrani Bh, takov nebude, takov neme, takov nechce a nesm bt, m-li se do
hodn mnohch rukou dostati.4

3 Autorkou hesla je Kvta Sgallov (LEXIKON 2000: 757).

4 Srov. Kvty 8, 1841, . 9, s. 83; cit. dle TAX (1959: 23).

[ 43 ]
 Dokladem prkopnickho postaven asopisu me bt nedostatek mtek
pro jeho hodnocen, kter kritika konstatovala o mlo pozdji:

Rozlin bylo ptel oekvn ped a rozlin posuzovn po vyjit tohoto as po ase
vyskytujcho se milovnka ertu a pravdy. Zde onde ji tak psemn se o tom slov-
ko prohodilo; avak zd se, e ani chvaloenci ani karatel pln a z gruntu nevdli,
co psti maj, jako se vbec podob, e sami vydavatel semotam jet se potcejce,
pravou, na mysli jim snad tanouc cestu pro Paleka teprve hledaj. e ji najdou, nem-
me pochybnosti.

Struktura kadho svazku asopisu byla ustlen. Texty nebyly v Paleku do-
provzeny ilustracemi, ale na frontispisu kadho svazeku vychzel vesel
obrzek doplnn popiskem (pipomnal kreslenou anekdotu). zem tehdej-
ch asopiseckch ilustrac byla krajinomalba a rytina, naproti tomu Paleek
pinel gurativn vyobrazen, zachycujc uritou komickou i bizarn situa-
ci. Svazek byl rozdlen na volnou beletristickou st (poezie a prza) a st v-
novanou stlm rubrikm Veliehochu, Oznmen, Kuktko, kde se objevovaly
drobn formy jako aforismus, vtip, hdanka a slovnkov heslo. Sem lze zaa-
dit i Rubev Stolet kalend, parodujc sloh kalendovch publikac.

nry
asopis se vyznaoval irokm nrovm rejstkem. Krom toho, e shrnoval
obvykl humoristick nry sv doby, lze na jeho strnkch pozorovat i hled-
n forem novch. Tit Paleka pedstavovaly prozaick tvary (humoristic-
k deklamovnky, kter tak pinel, le zde mimo n zjem). Byla to zejm-
na humoreska, dle rta, povdka vztahujc se k vyobrazen z frontispisu a tzv.
besedn ten.
Besedn ten pedstavovalo ve tyictch letech nrov novum esk li-
teratury: lo o obdobu deklamovnek, o tvar uren k pedtn na spoleen-
skch zbavch vlasteneck spolenosti; mohla to bt humorn stylizovan
vaha o jednom i nkolika tmatech, poppad humornm stylem vypraco-
van pednka (pkladem besednho ten je nap. F. J. Rube: Pedmluva, po-
mluva a domluva, Paleek, sv. 11, 1843). Je zejm, e na rozen tohoto tvaru
ml vliv i zmnn vdesk satirik Saphir, kter s humoristickmi pednka-
mi objdl evropsk msta.
Humoresky psal v Paleku systematicky jedin autor, F. J. Rube: otiskl jich
zde celkem dvanct. Rubeova humoreska je lokalizovna do praskho i ma-
lomstskho prosted, hrdinov pochzej ze stednch vrstev, jsou to m-

5 Z anonymn recenze tvrtho svazku, Kvty 8, 1841, . 21, s. 82.

[ 44 ]
an, drobn emeslnci, ale i soukrom uitel, kolt pomocnci a nepatrn
ednkov. Ve vstavb se vychz z obvyklch dobovch postup: autor se
zamuje na souasnou problematiku a pitom ms sentimentln postupy d-
jov motivace s realistickmi prvky v popisu prosted a postav. Okoln autory
Rube pevyoval schopnost evokovat atmosfru prosted, zejmna specic-
kho prostoru hospdek, mln a pivovar, dovedl navodit harmonii a dob-
r konec. Jeho humoreska m sloitj dj a kompozin je sem asto vloen
cestovatelsk motiv. V naraci vyuval Rube modernch zpsob, napklad
sternovskho vypravskho gesta, kdy je vypravovn peruovno vstupy au-
torskho vyprave. Ten navazuje kontakt se tenem, oslovuje ho, ppadn
odbouje od dje v vahovch pasch, cituje z ertovnch text populrnch
i lidovch psniek. Pznan byla pro Rubee listov forma, kter se stala
jeho tm nejfrekventovanjm postupem. Na n se zakldaly etn povd-
ky v dopisech. Rube pro n vymyslel postavu ertovnho pisatele, pana Lili-
ho (nap. Smutn vyraen ve Hvzd, Paleek, sv. 5, 1842; Blahosti tanench kol,
sv. 17, 1846), kter byl dajn dobovm tenm znm obdobn jako Will
Honeycomb z Addisonova Spectatora (srov. NOVK 1905: 224). Tak jazykov
prostedky zamoval Rube ke komickmu inku. Vyuval slovnho humo-
ru, zejmna kalambr, jimi inovoval styl esk humoristick przy. V dialo-
zch jeho hrdinov asto pouvali vtipn pmry lidov frazeologie.
Nejzajmavj typ povdky pedstavovaly v Paleku texty svzan s tituln
ilustrac asopisu. Vychzely pravideln na konci sla, s ertovnm titulem
la Kratik vzadu pitisknut vysvtlen malikho zpedu pilepenho vyobraze-
n. Komentovanch ilustrac uvala v Evrop od dvactch let knin publi-
kovan zbavn beletrie, kter se k nm dostvala v pekladech (a samozej-
m i pvodnch edicch). Paleek tento typ ilustrovn pro sv poteby vlastn
adaptoval: z kreslenho vtipu a jeho povdkov explikace uinili redaktoi ja-
kousi vnitn oblku kadho svazeku. Nejastji lo o povdku humoristic-
ko-satirickou, jej prvn st byla vahov, pot nsledoval pbh a ten byl
zakonen explicitn vyslovenou morlkou, ponauenm. Autor vstupoval do
dje povdky, oslovoval tene a vedl s nm dialog. Tak napklad ve Vysvtle-
n obrzku zpedu piloenho (sv. 10, 1843) pisatel kritizoval podlhn dm-
skmu mdnmu trendu lo o irok vyztuen sukn. Didaktick zpal vedl
autora k point:

Ano, spanil milostenky, vezmte si z tohoto smutnho vyobrazen vstrahu, nech-

te reifrok; reifrok nen nic jinho neli kroben le, kterou krej s bednem udlal,
opuste le a pidrte se star pravdy; s pravdou lovk nejdl dojde.

6 Paleek, sv. 10, 1843, s. 60.

[ 45 ]
 Jako dynamick nr se v asopise projevovala rta, tvar v eskch peri-
odikch oblben od dvactch let (KUSKOV 2003: 63). V Paleku se zam-
ovala na vsek vednho ivota, na hrdiny teba i z okraje spolenosti, na ty-
pick pedstavitele urit spoleensk vrstvy. asto lo o satiricko-moralistn
povahopisn rty, psan ve vnm i ironickm tnu. Autoi kombinovali
charakterov len, scnky a vahy; reektovali t sociln pomry, bdu a i-
vot chudiny: tak je tomu napklad v rt F. J. Rubee Flamendr (sv. 7, 1842),
v rt Brad (sv. 8, 1843) i v rt Vclava Filpka Hadrka (sv. 15, 1847). Dal-
m typem postavy byl zstupce arivizujcho manstva, tdy lid, kte dla-
j pny.
Potkem tyictch let byly ji u ns nepochybn znmy rty Charlese Dic-
kense (Sketches by Boz, 1836), kter se prv tehdy zaaly pekldat do eti-
ny. Pm ohlas anglickho autora v Paleku nenalzme; nevyel tu ani vesel
intimn obrzek rodiny a ktin, ani domcho divadelnho pedstaven atd. Vy-
svtlujeme si to tm, e moralistn intence prac v Paleku a vliv nmecky psa-
n literatury, jeho se dotkneme dle, stly dickensovskm impulzm v cest.
S Dickensem nicmn mohl teba zprostedkovan souviset Rubev zjem
o pesnou studii vednho ivota v Praze. Pipomnme Rubeovu humoresku
Ost hoi (sv. 8, 1843) a vykreslen pveck zbavy v hospodskm spoleen-
stv, kter se bl Dickensov obrzku hostince a harmonickho shromd-
n v rt Londnsk ulice v noci. Rube tak sdl s Dickensem sklon k jadrnmu
popisu komickho zevnjku karikovan postavy (pipomeme roztemo-
van oi pana Cvrka v Rubeov humoresce Ost hoi a ilhn pana Karla
v Dickensov rt Ktiny).

Tematika
Rozloha tmat uplatnnch v Paleku je dosti irok, dominant ml asopis
v tomto smru hned nkolik. Vcelku byl v publikovan prze zejm zjem
o souasnost a o kadodenn ivot (humor jak znmo v literatue vdy otevr
prostor pro ztvrnn aktulnho svta).
Nad obrzky povahovch vad v hrnu publikovan beletrie pevaovaly ob-
rzky spoleenskho ivota manstva a nedostatk tto vrstvy jako celku.
Nelo tu o satiru, spe o humor se zastenou didax. Z povahovch vad si auto-
i rdi vybrali slabosti ensk due: tematizovala se marnivost, nestlost, ale
i teba nzor, e spoleensk radovnky maj pednost ped domcnost (tako-
v nzor byl samozejm hodnocen jako pomlen).

7 Rube, F. J.: Druh psan po slavnosti ve Hvzd, Paleek, sv. 6, 1842, s. 37.
8 Prvn peklad Bozovy rty se u ns objevil v Kvtech v roce 1842, ve zetn K. Zbraslavskho
(Trouslkovic v Karlovch Varech, orig. The Tuggses at Ramsgate).

[ 46 ]
 Nejvt vhu mlo v Paleku tma spoleenskch mrav drobnho man-
stva. Na n zamil svou pozornost F. J. Rube, a to zejmna v humoreskch
s venkovskm hrdinou, kter se sna zakotvit v Praze. Lil v nich zbavy vel-
komsta, situace vlet, prosted hospod. Zde se zesmovala hlavn spo-
leensk petvka, neupmnost, opien se po druhch, snaha zdt se lep-
m a zskat tak spoleensk ocenn a postaven. Oblbenou komickou gurou
byl hejsek a snob: tak je tomu napklad v Rubeov humoresce Smutn vyra-
en ve Hvzd (sv. 5, 1842). Zesmnn se v Paleku dostvalo tak drobnmu
mkovi, kter opovrhuje prostou prac a tou bt nbl. Snahu doshnout
lesku, vyhrazenho nobilit, pojm nepodepsan autor jako rodc se falen
idel stednch vrstev (tak je tomu v humoresce Posledn knok, sv. 19, 1847).
S tm souvisela vedlej tmata, na kter reagovala ji satira v asopisech des-
tch a dvactch let, tak napklad penn morlka jako spoleensk produkt
doby (KUSKOV 1996: 67). I v Paleku se zesmovala blhovost lid, kte-
se en pro penze, zobrazovala se nezavinn chudoba, ertovalo se o pat-
nm hmotnm zajitn vlasteneckch litert.
V souvislosti s vlastenectvm tematizovali pispvatel Paleku zejmna dva
hlavn problmy: na jedn stran nrodn neuvdomlost, na druh stran
vlastenectv povrchn. Ob tmata byla ovem spe v pozad zjmu asopisu,
objevovala se v dlch glosch nebo ironickch narkch. Ojedinle se v a-
sopise objevila kritika pzemnosti eskch stednch vrstev, naznaujc i pro-
blm esk malosti obecn. Bylo to v povahopisn rt Brad nen tedy n-
hodou, e ji Jaroslav Tax pokldal za ojedinl pokus o vy humor v Paleku
(TAX 1959: 23). rta poukazovala na nezjem obyejnho lovka o veejn
dn. Jako by se tu pedjmaly nzory Karla Havlka o nedostatku vych i-
votnch idel a politick pasivit irokch vrstev. Citujeme ze zvru (rta
vyla anonymn, napsal ji zejm Frantiek Hajni nebo Vclav Filpek):

Holen povauje [brad] za jedinou lohu ivobyt svho, [] e se mu na hrob me

dti npis: narodil se, holil brady a umel.

Dleitm terem humoru se v tematickm okruhu vlastenectv stvala lite-

ratura neobratn vlasteneck tvorba a literrn manra. Z frekvence tmatu
lze usuzovat na poetn okruh ten asopisu s vysokm stupnm povdo-
m o dobov literrn situaci, kter jim umooval bavit se podobnmi meta-

9 Srov. Filpek, Vclav: Hadrka, Paleek, sv. 15, 1844, s. 39.

10 Srov. Filpek, Vclav: Nkolik obrzk z kuktka Palekova, Paleek, sv. 4, 1842, s. 57.
11 Srov. Havlek, Karel: Jeliko jsme mdist, esk vela, 21. 10. 1845, s. 341.
12 Paleek, sv. 8, 1843, s. 50.

[ 47 ]
literrnmi narkami. V souvislosti s tm se, by vzcn, uplatnil v asopise
i princip parodick stylizace a s nm poloha istho humoru pro humor, je-
mu je vchovn tendence zcela ciz.
Karikaturou dobovho literrnho ivota byla rta Nae bratrstvo (sv. 5,
1842). Napsal ji zejm Frantiek Hajni: soudme tak z toho, e pipomn
jeho parodii na vesnick milostn pbhy Souchotiny, kter vyla v pozdj
sbrce Kopivy (1853). V rmci ironickho vkladu o innosti bratrstva vlaste-
neckch bsnk (zahrnujc t tvorbu vhodnch pseudonym) se nejprve pa-
roduje bsnictv:

N krasochutn Kvasolib dlal psn v duchu nrodnm, jak toho asu vbec v litera-
tue na zuily. A byl to chlapek! Psn, jako jsou:
Na rybnku plave kachna /M mil se koup ty mu byly hraka.

Nsledn se paroduje vlasteneck dramatika, a to ukzkou ze smutnohry

Kajcn Bivoj aneb Divok vep rukojm lsky, kter byla, jako od vlasteneck-
ho bsnka jinak oekvati nelze, z esk historie:

Divadlo pedstavuje skvostn salon knny Kai, dcery nebotka vejvody Kroka. Vlevo
i pravo tureck divny a stoleky s inskmi gurkami. Mezi nimi platinov zvoneek. Na-
zad houpaj se ve stbrnch klecch dva papoukov a zpvaj dueto: J do lesa nepojedu.
Vprosted vis velik argntick lampa s desti cilindrami. Pt jich svt ble, pt erven.

Vstup 54
Kaa sed vpravo u stolku v erven mantile s blou kapuc. Je zamylen ale nic ne-
mysl. Ped n le esk almanach na rok 1842 a nkolik arch Vely. Ona do toho kou-
k ale nic nevid. Najednou vstane a zazvon.

Vstup 55
Pano. Pedel.
Kaa. Jean!
Pano. Madame!
Kaa. Sn ven! Pojedu!
Pano. Div se, dv se ale nic nek a odejde.

Konen se v rt zesmuje i vlasteneck kritika:

Ano, jeden z nich [kritik] se duoval, dass diese pikant-naive Simplicitt in Gestal-
tung des Dialoges und der Charaktere bei scenischer Regeneration sich als Presntati-
on eines echt nationellen Drama manifestiren wurde und einen pyramidalen Succes ha-
ben mte.

[ 48 ]
 V jinch pspvcch z Paleka se terem humoru nebo satiry stvalo to, co
autoi pociovali jako vstednost sentimentln nebo romantick povdky
(zvlt vypjat citovost, rozervanectv). Tak v povdce Ferdinanda Kopa Ne-
hody Barnabe mejkala (sv. 17, 1846) se te:

[] j se vce neznm. alost opanovala mysl mou [] paty chytaj kee, oi dostvaj
zvra a srdce? , to m dru, e by jm parovoz projeti mohl. J jsem rozervan []

V drobnch nesyetovch formch autoi odhleli od ltky spoleenskch

i literrnch konvenc a oddvali se voln he ertu a humorn fantazie. V pa-
rodickch urnalistickch rubrikch se odpichovali od osvcensk vchovnosti
a racionality. V Paleku se dokonce objevila speciln rubrika Nejnovj vynle-
zy, kde se shazoval blahoplodn rozum, osvta a vynlezy:

V Anglicku vynalezl nejmenovan pn detnk, tj. parapl, jmto se deset sud i s pi-
vem pikrti me, aby do nich neprelo. NB. V Anglicku prv z vtho dlu, jako
u ns v echch, sam voda.

Mechanikovi Syslovi, kter ped nkolika lety v Praze ainetle spravoval, a nyn v Se-
vern Americe na sv umleck nstroje koncerty dv, potstilo se vynalzti brej-
le s mainkou, kter dva cel kousky hraje, toti: Slepota je tk vc na prav oko
a Vak nm tak nebude, a se oenme na lev oko.

Paleek a Saphir
Prvn esk humoristick asopis se orientoval na vlastn tvorbu redaktor a pi-
spvatel, peklady vtch text se v nm neobjevovaly, nebo alespo nebyly pi-
znvny (i kdy byla ada pspvk anonymnch, nezd se, e by nkter z nich
byl pekladem nebo tsnj adaptac znmj cizojazyn prce). Otzka p-
vodnosti humoristick tvorby v Paleku a zejmna jejch cizojazynch inspirac
tm vak sama o sob nen rozhodn vyeena. Je zjevn, e redaktoi bedliv sle-
dovali pinejmenm nmeck kulturn kontext a erpali odtud klov podnty.
V Paleku samm se tak jmenovit odkazuje na Moritze Saphira (1795 a
1858) a na jeho asopis Humorist, kter vychzel ve Vdni od roku 1837. Pov-
dom o autorov prci mlo v echch del tradici: Moritz Gottlieb Saphir byl
u ns znm t jako pispvatel beletristickho asopisu Der Kranz oder Erho-
lungen fr Geist und Herz, kter vychzel v Praze v letech 1821 a 1824; kore-
spondence Frantika Ladislava ELAKOVSKHO (1907: 206) dokld, e et

13 Paleek, sv. 1, 1841, s. 63.

14 Tamt.

[ 49 ]
spisovatel asopis sledovali. Nadto asopis Kvty tak zaznamenal Saphirovu
nvtvu v Praze v roce 1839, kam autor zavtal pi svm pednkovm turn
po mstech monarchie.
V Paleku se ze Saphira objevily (krom pointy v povdce Vysvtlen obrzku,
sv. 13, 1844, uveden slovy Jak Safr prav) pinejmenm dva peklady vtip
v rubrice Veliehochu.
Jednm z nich je tento ironick literrn vtip:

Tak teme ve vdeskm Humoristu, e v jistm hostinci jistho pna zastavil sklep-
nk se slovy: Hej, pane, jet jste pivo nezaplatil! Nae onen vn mu odpovdl: J
jsem recenzent a spolu spisovatel loklnch fraek. Tu pr sklepnk honem do kapsy
shnul, ka: Tu mte tedy dvougrok a dejte se oholit.

Pozdji teme v Palekovi (sv. 13, 1844, s. 54) hdanku: Dle Safra: rozdl
mezi zamilovanm a hladovm [].
O Saphirov vlivu se jako prvn zmnil Jan MACH (2002: 75). N pokus
o bli komparaci naznauje, e Saphirovy prce mly vliv na celkovou podo-
bu Paleka, a to po strnce tematick i formln. Zjevn paralely nachzme
v tematice: nejvce v zesmovn dobovch zvyk a mrav, jako je veobecn
diktt mdy i zliba v rbusech. Paleek pevzal i tma snobismu: kde Saphir
ironizuje vdesk zvyk prokldat e povrchn osvojenmi francouzskmi v-
razy, Paleek podobn zesmuje prask nmen. Obdobn jako Saphir
si Paleek stl tak z pokroku, techniky, vynlez a z ducha asu vbec. Po
strnce nrov Saphir i palekovsk tvorba hojn vyuvaj drobnch nedjo-
vch forem: humorn stylizovanch hesel, denic, ten, aforism, anek-
dot. Ze Saphira mohl Paleek pevzt a rozvinout i specickou slovn komiku
zaloenou na kalambrech, kter v palekovskch przch dominovala.
Pokud jde naopak o rozdly, et autoi Paleka nensledovali Saphira v jeho
vsmchu biedermeieru. Zatmco ke klovm saphirovskm tmatm nlee-
lo ironicky satirick odhalovn idyly biedermeieru, jeho zdnliv bezstarostnosti,
prochzek, vlet, jarmarku marnosti (ZITZENBACHER 1965: 18), Paleek stejn
nmty posouval do humorn zbavn polohy, postrdajc urujc tn kritic-
kho vsmchu. Byl to zejmna F. J. Rube v humoreskch o radostech hlavn-
ho msta, jen Saphirovo tma spoleenskho ivota a zbav biedermeierov-
sk spolenosti pebral pouze jako rmec, v nm se pot jako na chyby, kter

15 Srov. refert o jeho pednce v Kvtech 6, 1839, . 10, s. 79 (Denn kronika): [] humor jeho po-
vstn, ale ve Vdni spnj.
16 Paleek, sv. 7, 1842, s. 55.
17 asopis Humorist nm bohuel nen dostupn. Pi komparaci vychzme zejmna ze souboru
M. G. Saphir: Ausgewhlte Schriften (Brnn, 1871).

[ 50 ]
vzbuzuj srden smch, zamil na klamn zdn, lidskou jeitnost, pokrytectv
a domlivost (nap. Druh psan po slavnosti ve Hvzd). Podstatu sob blzk-
ho smru dobov kultury onu zdnlivou idylu biedermeieru pitom Ru-
be neatakuje. Hodnot ji naopak pozitivn jako uspokojujc projev nrodnho
ivota a uvdomn. A v poslednch svazcch Paleku, vydvanch po odchodu
F. J. Rubee z redakce, se objevuje, by v nznacch a roztrouen mezi aforismy
a krtkmi texty, tak ostej satirick zesmnn nkterch specickch rys
ivotnho stylu biedermeieru, jako nap. zahlivosti a kavrenskho ivota.
Zde se dotkme obecnj vvojov tendence v Paleku otiskovan przy, kde je
v souvislosti s Rubeovm odchodem patrn oslabovn polohy dobromyslnho
humoru, jm asopis na zatku proslul, a naopak zesilovn polohy satirick.

Zvr
U ten i kritiky byl Paleek zpotku pomrn oblben, jak tomu nasvdu-
je nejen tn recenz, ale i souborn reedice prvnch sedmi svazek u naklada-
tele Spurnho. V prbhu dekdy, v souvislosti s promnou kritickch mtek
a celho kulturnho paradigmatu, se nicmn zaal jevit i jinak. Karel Havlek
u pohlel na humor v Paleku svrchu, vnmal jeho rz jako nzk i kon-
zumn: Pivo jest hlavn zva vtipu paleko-rubovskho (HAVLEK 1955:
184). Dvodem nebyl jist jen nedostatek vtipu, ale prv jeho rz. Havlek
asopis pomoval svou viz spoleensky kritick satiry s politickmi cli. P-
inu zniku Paleka je tak poteba hledat ve vyerpn pvodnho programu
zakladatel (bytku jejich energie ostatn odpovd i klesajc periodicita a-
sopisu). Mme i pamtnick svdectv, e sm Rube reagoval na Havlkovy
vhrady souhlasn:

Uznal jsem, e m Borovek pravdu a slu ji hjit, kval Rube svm ptelm ve Skuti,
a tak jsem el do sebe, vil jsem psnji kadou svou prci a tiskl jsem ji mlo a pak nic.

Uvaovn zbylch redaktor, Vclava Filpka a Frantika Hajnie, se zejm

vyvjelo odlin. Po zniku Paleka se u nespojili pro dal asopiseck podnik,
ale pokusili se o obnovu Paleka kad zvl. Filpek na jeho volnou stavbu na-
vzal sbornkem Turek na most praskm, kter vydal v roce 1851, Hajni se
vrtil k titulu svho asopisu ve spisku Paleek Prvn: tbetlek ili 100 ertov-
nch anekdot (1853). To by vak ji bylo tma pro dal studii, tkajc se Pale-
kova ivota po ivot, aktualizacm jm zaloen tradice v dalm vvoji es-
kho humoristickho asopisectva.

18 Srov. Filpek, Vclav: stavy k zabjen asu, Paleek, sv. 19, 1847, s. 54.
19 Srov. z Finberka, Jan Vclav [= J. V. Svoboda], Rubeovo ptelstv k Havlkovi. Nmeck Brod,
vydavatelsk drustvo Havlek 1926 (cit. dle TAX 1959: 24).

[ 51 ]
LITERATURA
ELAKOVSK, Frantiek Ladislav
1907 Korrespondence a zpisky F. L. elakovskho I. Dopisy z let 18181829, ed. Frantiek Bl
(Praha: esk akademie csae Frantika Josefa pro vdy, slovesnost a umn)

HAVLEK, Karel
1955 O literatue (Praha: eskoslovensk spisovatel)

KO, Josef
1978 esk nrodn obrozen (Praha: Svoboda)

KUSKOV, Lenka
1996 Prozaick satira v eskch asopisech 10. a 20. let 19. stolet, Estetika 33, . 34, s. 6470
2003 Krsn prza ranho obrozen v eskch asopisech, almanach a beletristickch plohch novin
z let 17861830. Dl 1, 2 (Praha: Karolinum)
2005 Koment, in Zbavn povdky ranho obrozen (Praha: NLN), s. 356376

LEXIKON
2000 Lexikon esk literatury. Dl 3, sv. 2 (P), red. Ji Opelk (Praha: Academia)

MACH, Jan
2002 Vclav Filpek (18111863), in Jihoesk sbornk historick, sv. 71, s. 6978

NOVK, Arne
1905 ivotn a kulturn pozad esk novelistiky let 40. a 50., in Literatura esk devatenctho
stolet. Dl 3, st 1 (Praha: Jan Laichter)

TAX, Jaroslav
1959 K vvoji obrozensk satiry, in O esk satie, red. Frantiek Burinek (Praha: SPN), s. 937

VUKA, Milan
1963 Vyprvn o Palekovi, Djiny a souasnost 5, . 2, s. 13

ZITZENBACHER, Walter (ed.)

1965 Moritz Gottlieb Saphir Halbedelstein des Anstosses (Graz Wien Kln: Stiasny Verlag)

[ 52 ]
 Vra Broov
POVDKA V PEDAGOGICKM ASOPISU
DRUH POLOVINY 19. STOLET NA PKLADU
TPNICE, DTSK PLOHY ASOPISU KOLA A IVOT

Pro sondu smujc do irokho, opomjenho a dosud jen kuse zmapovanho

pole vchovn przy pro dti jsem volila tpnici, tanku pro mlde eskoslo-
vanskou, beletristickou plohu pedagogickho asopisu kola a ivot, uren-
ho zvlt pro uitele, pstouny i rodie a vbec pro vzdlavatele lidu. Vychzela
obdivuhodnch ptaticet let (18551889) a velmi przran zrcadl promny,
jakch se v dobovm vchovn vzdlvacm sil dostvalo rznm typm po-
vdkovho nru. Pedvd tak, co zaslouil (a renomovan) pedagogit pra-
covnci, ktermi redaktoi tohoto asopisu vdy byli, povaovali s postupu-
jcmi lety v povdkch pro dti za pijateln, ne-li pmo douc pro clen
vchovn psoben.
kola a ivot byla zamlena zvlt pro uitele nrodnch kol. Hned od po-
tku se prolovala jako periodikum popularizan (dvoumsnk, po dvou le-
tech msnk). A s existenc uitelskch stav v 60. letech 19. stolet a s n-
slednmi promnami redakce tu pibvalo odbornosti, avak zbr asopisu
byl vdy irok a dsledn sledoval praxi: od informac o konkrtnch dopa-
dech kolsk politiky na uitelstvo pes metodick a didaktick nvody pro vy-
uovn jednotlivm pedmtm po zprvy z regionlnch uitelskch porad
i jednotlivch kol.
Idelnm pedsevzetm zakladatele a redaktora koly a ivota, bolzanisty,
knze Frantika Josefa eze, ovlivnnho mimo jin P. Frantikem Serafn-
skm Schneiderem a jeho soukromm debatnm kroukem, bylo rovn pozve-
dat rove eskho niho kolstv pes kultivaci osobnosti uitele, tj. toho,
kdo by ml sm vychovvat a osvtov psobit, by za nedstojnch materi-
lnch podmnek. asopis usiloval o zvyovn pedagogovy sebecty, snail se
v nvaznosti na bolzanovsk humanismus, osvcen kesansk pedagogic-
k lantropismus a pozdji i na herbartovsk pojet Kantovy praktick lozo-
e posilovat jeho sebevdom pipomnnm vysokho spoleenskho statutu
uitelskho povoln, jeho vraznho etickho rozmru. Zpotku redakce do-

1 Tento podtitul nesl list uren pro desky k celmu ronku.

2 Pro dosud nevydan IV. dl Lexikonu esk literatury vypracovala heslo tpnice Kvta Sgallov.
3 Od potku zde mly msto rubriky Z denku starho uitele v , Vatky z denku starho uitele
Rozvahy, Zprvy domc; tvrt ronk (1858) zavedl zvltn rubriku Ministern nazen.

[ 53 ]
konce pispvala praktickmi radami, jak by si ml uitel uspodat soukrom
ivot, jakou by si ml vyvolit ivotn druku atd.
Frantiek Josef ez se od potku projevil rovn jako velmi schopn or-
ganiztor a obratn manaer. Obdobn odborn asopis pro elementrn kol-
stv, kolu, nhradu za zakzanho Posla z Bude, s nevalnm spchem od
roku 1852 vydval ji katecheta Josef Havelec. Po jeho smrti v roce 1854 pi-
el ez s novm projektem blim Poslu a charakterizovanm heslem ivot
do koly a kolu do ivota uvdti; pro asopis kola a ivot zskal nebval zjem
vlasteneck veejnosti. Dleitou roli zde hrl osobn redaktorv kredit: pro-
slul liberlnm postojem v roce 1848 i ptelstvm s Karlem Havlkem Borov-
skm byl jeho spolukem, duchovnm, jen ho oddval i pohbval. Znmy
byly jeho dlouhodob snahy o eskou nrodn kolu, reformn psoben v ob-
lasti vzestv i jeho praktick lantropismus. Jen osobnosti ezova form-
tu se mohlo podait zskat ji pro prvn ronk asopisu okruh respektovanch
vlasteneckch pispvatel (tpn Bakora, Frantiek Dane, Josef Franta
umavsk, Karel Jaromr Erben, Frantiek Ladislav Rieger, Filip Stanislav Ko-
dym aj.) a subskribenty z irokch kruh, od uitelstva nich kol po intelek-
tuln elity. U v prvnm roce si jeho asopis pedplatilo vce ne 570 eskch
osob a instituc, od Gabryela Dionysia, nrodnho kolnho poduitele v Puchov
v Uhch, i Antonna Bukvice, uitele v valech, pes slavn obce nkolika
mst, editelstv ady kol, Ferdinanda Fingerhuta, sldka v Praze, a Vojtcha
Nprstka, knhkupce v Severn Americe, Jana Evangelistu Purkyn, Karla Ja-
romra Erbena, Antonna Marka i Boleslava Jablonskho (P. Eugen Tup, pro-
bot na Zwierzyncu w Krakowie) a po Jeho Excelenci, p. t. hrabte Lva Thuna,
c. k. ministra osvty a vyuovn ve Vdni i Jeho Eminenci kardinla arcibiskupa
praskho Bedicha knete ze Schwarzenberku.

4 V druhm ronku napklad obrn a emfaticky rozebr trznivou situaci, kter nastv, po-
kud uitelova cho nedisponuje vlastnostmi nezbytnmi pro manelovo zdrn profesn psoben:
Vak povauje-li panika uitelova stav a povoln svho mue pouze za emeslo, jm on iv sebe a rodi-
nu, [a] za nic jinho; panika-li uitelova vldnouti usiluje muem svm a ped dtmi vlastnmi i svenmi
kolky dosti drze a urputn mu porou a domlouv; panika-li uitelova nehled zakrti nedostatek v do-
m, opatrn ji naped o vechny vci se starajc, nbr v chvli nedostatku mui vitky trpk in bdujc,
pro se radji za rolnka neb emeslnka neprovdala; [] panika-li uitelova nkde v Hlouptn vyrostla,
a ducha jsouc zanedbanho a umn nidnho, neocen touhu mue svho po vzdln, nbr zlolajc uv-
t kadou novou knihu a partituru, s kterou by se manel vytasil; [] pan-li uitelov nejvc brouk pro-
ti schzkm uitelskm, e se darmo boty trhaj, penze utrc, e to nic nevynese, a panu manelu tam jti
nedovol, kde se duch kolsk zotavuje, bud, iv, atd. atd.; dobrou noc psoben uitelovu; radji nechme
dti doma tpati drva, hldati zahrady a vybrati brambory a psti na provaze krvy a kozy; ba radji
nechme je skotaiti na nvsi a hrti od rna do veera, neli do koly, kde takov pan uitelov vvod.
Najde-li kolu zvedenou, zdailou: vyhledej si manelku uitelovu a vdn j stiskni ruku, a prv cd-
nm poprenou (V. J. [= ?Janota, Vojtch]: Uitel a cho jeho, kola a ivot 2, 1856, . 1, s. 26.)
5 Srov. kola a ivot 1, 1855, . 6, s. 291296.

[ 54 ]
. Beletrie ve tpnici
K odborn sti asopisu ez okamit pipojil beletristickou plohu tp-
nice a pizval k n zkuenho redaktora, uitele a spisovatele Jana Vclava Ro-
zuma, kter roku 1854 pomhal uvdt v ivot tdenk Zlat klasy, asopis
obrzkov ku vzdln a zbav mldee dosplej. (Spoluredaktor Rozum parti-
cipoval pouze na prvnch dvou slech Zlatch klas a pot redakci opustil, a-
sopis sm pes skromn rozsah osmi stran, bohat obrazov doprovod a adu
povdek na pokraovn zanikl ji roku 1856.) Spojen odborn a beletristick
sti, z nich prvn byla urena uitelstvu, druh actvu, se ezovi osvdilo
a nov dvojasopis kola a ivot tpnice vzkvtal.
Beletristick st zde toti najednou zskala novou, praktickou funkci: sloui-
la vzdlnchtivmu uitelstvu jako roziujc i alternativn tanka, jako pra-
covn antologie. Pda pro ni byla pipravena u od prvnch desetilet 19. stolet
eskmi lidovchovnmi kalendi, Zieglerovm Ptelem mldee i Vrnm radi-
telem i Sychrovmi vchovnmi sbornky Povdatel, Kratochvilnk i Kratochviln
velika. Programov prohlen redakce ostatn zdraznilo, e tpnice je pi-
druenou stkou a m hotov materil do koly obecn a hlavn pineti.
Co redakce povaovala za zvlt vhodn pro prci s mlde: s ohledem
k recipientovi a v souladu s dobovm vlasteneckm estetickovchovnm tren-
dem zde pevaovaly nejrznj folklorn nry, lidov psn, pohdky (Kar-
la Jaromra Erbena, Boeny Nmcov, Benee Metoda Kuldy), povsti, dtsk
hry, hdanky, poekadla asto z pvodnch sbr eskch i jinch slovan-
skch nrod; nsledovaly pvodn vchovn bsn (obvykle z pera Frantika
Douchy), koln psn s notac, bajky, podobenstv, ivotopisy neb karaktery
historickch a zaslouilch duchovnch i svtskch osobnost, nesloit pro-
dovdn a historiograck lnky, cestopisn rty a vbec ve, co slouilo vyu-
ovn relim a pes n vlastenectv na pvodnosti pli nezleelo.
Zvlt mldei kol nedlnch, kterou mvali uitel obecnch kol rovn
na starosti, byly ureny prakticky vzdlvac lnky, kter svm rozsahem vy-
adovaly pokraovn: ve druhm ronku tpnice (rok 1856) tak mimo jin
pouoval Frantiek patn O zahradnictv vbec a o tpastv zvlt, O hovzm
dobytku, Josef Balda O devu, vlastnostech a vzdln jeho atd. Vlastivd poslou-
ila do dvou pokraovn rozloen cestopisn rta Karla Aloise Vinaickho
Plavba z Tna do Prahy v kvtnu 1854, pozoruhodn dojmy a pocity vyprave,
kter ovem pehluoval detailn popis plavidla, koryta toku i jeho beh, zce-
la (a snad i zmrn) zastiujc skutenost, e autor se plav na svatojanskou
pou:

6 Ppov redaktorv, kola a ivot 1, 1855, . 1, s. 2.

7 Nap. B. N. [= Nmcov, Boena]: Zbavky dtsk a) Psn a kn, b) Hry, c) Pohdky a povsti
[soubn esk a slovensk pozn. VB], tpnice 3, 1857, . 1, s. 26; t: Slovensk matka aneb

[ 55 ]
 Povsti o proudech vltavskch ji dvno vzbudily ve mn dost, abych jednou tak
po vod zkusil jzdu do Prahy. Vpodveer 11. kvtna pijela z Budjovic do Tna nov
edestiloketn lo pana Lanny. Maje nejednu pilnou pinu k cest do hlavnho
msta, rozhodnul jsem se milerd k zejtej plavb. Jitro 12. kvtna bylo vzdor sv-
mu obyeji velmi tepl. Mlha se asn zdvihla a po vyjasnn obloze bloudil jen le-
dakde blav oblak. O est hodin byly ji jeminy vyhraeny a lo stla k odplut
hotova. Mla nklad soli a kupeckho zbo asi 700 cent. Dno se potplo 19 pal-
c zpedu a 12 palc vzadu. Vka vody byla dan. [] Ochotn faktor Tureek
a vrtn Vodrka slbili odpovdati mi na plavb jmna mst ponch a v ece ti-
in proud a kamen kodnch. Z tchto npovd a z dodatk pana skladho To-
me Mikoty a vrtnho Ryby napsal jsem vodopisn tento rejstk, z kterho trpliv
teni oceniti mohou vtip naich plavc, jakm pezdli svm kdcm kamenm
v eiti vltavskm!

. . Povdka: exemplum, rozmlouvn a rta

Kam se v asopise podla povdka? Vchovn a vzdlvac funkce, kter zde
byla jednoznan nadazena zbavnosti, ji v prvnch letech odsunula zcela na
okraj nabzenho nrovho spektra. Pedeslalo to i programov prohlen
redakce, kter v souvislosti s nrem povdky uvdlo, e bude uveejovna
ne tak asto. A skuten, v nkterch potench roncch tpnice (nap-
klad 1859) povdka zcela chyb. Pokud se jindy pece jen vyskytuje, pak v siln
schematizovan podob a obvykle ve dvou zkladnch variantch, kter potvr-
zuj setrvalou ivotnost a siln vliv starch lidovchovnch nr (KUSKO-
V 2003).
Prvn m podobu djov jednoduchho exempla, pesazenho do profnn
dobov situace; nezdka je pouhou ilustrac pkladu mravnho chovn vhod-
nho k npodob. V extrmn podob se jednoduch dj takov przy obejde
zcela bez dialog a ustrne na hypertrofovanm popisu. Napklad povdka De-
nk o Bedichovi, otitn roku 1855, rozvj vchoz situaci, kdy se rodie ko-
lka domluv, e matka bude jeho celodenn chovn zapisovat do denku a sv
zpisky otci denn pedkldat pi spolen rodinn sndani. Jakkoli se z dne-
nho hlediska takov motivace k vzornmu chovn me zdt neetick, dobo-
v vchovn praxe ji shledvala zcela bnou, tak jako pravideln kontroly de-
nk, kter si psaly samy dti ostatn jet jeden z nejvce cennch romn

chva hraje si s dtkem takto, tpnice 5, 1859, . 4, s. 2; Tlocvin hra dvat (z okol verovitic-
kho v Slavonsku), tamt, s. 12.
8 Vinaick, Karel Alois: Plavba z Tna do Prahy v kvtnu 1854, tpnice 8, 1862, . 6, 7, s. 90 a
92, 105109.
9 ez, Frantiek Josef Rozum, Jan Vclav: Ppov redaktorv, kola a ivot 1, 1855, . 1,
s. 12.

[ 56 ]
pro dti v druh polovin 19. stolet, Srdce italskho spisovatele Edmonda de
Amicise, je koncipovn jako kolkv denk, kter rodie pravideln tou a p-
semn hodnot (BROOV 2004a). Denk o Bedichovi jako by vak postrdal
jakkoli invennj ozvltnn, ustrnul na pouhm zznamu fabule; na ce-
lm prbhu kolkova dne jsou tak nejzetelnj hodnotc adjektiva a ad-
verbia (zvraznila VB):

Jakmile se ptho dne Bedich probudil a sob zpomnl na denk, pedsevzal se, e se
co nejlpe [] chovati bude, aby matka nic nepjemnho zapsati nemohla. Podko-
val se vldn sluce, je mu odv pichystala, oblkl se rychle a pak se vroucn modlil
[] objal srden sv rodie, pak bratra a sestru a oekval trpliv sndani [] Po sn-
dani uspodal sv uebn vci [] potom etl as pl hodiny s velkou pozornost v po-
un knize ji mu byl nedvno dobr jeho kmotr daroval, po ten zaal pracovati ne-
snadnou svou lohu z pot []

Pointou povdky je, e chlapec se zachov altruisticky k chudm dtem v do-

b, kdy si mysl, e nen sledovn, co rodie hodnot nejve.
Druh zkladn typ povdky v ran tpnici vrazn vyuv princip roz-
mlouvn. Nen nhoda e prv tento nr, jeho koeny zde tkv spe ne
v antickch dialozch v katechismu (dtsk postava je tu vedena nvodnmi otz-
kami postavy dospl), asto modikuje i pmo pejm prostedky vyuvan-
mi nrem kzn. Napklad v povdce dobrovickho dkana Frantika erno-
houze Dv hodiny v zahrad tvo dialog pevnou st textu: matka v rozhovoru
s dtmi v duchu konvenc biedermeierovsk kvtomluvy pisuzuje jejich oblbe-
nm kvtinm vlastnosti, kter by mly napodobovat, a sv pedagogick vvo-
dy shrnuje v nalhavch enickch otzkch. V pasi o rezed, kter dojmav
von, i kdy ji utrhne zlovoln ruka, sty matky emfaticky promlouv sama kv-
tina: Jak (te se vs ta rezeda), nem-li i ty, mldei, mn se podobati? Nem i ty
odpoutti svm kdcm kivditelm? Nem i ty zl splceti dobrm?
Nejen star nry, ale i zsobnk mravolinch tmat bn uvanch v li-
dovchovn produkci prvn tetiny 19. stolet ml ve tpnici dleitou pozi-
ci jet v edestch letech. Napklad vysvtlen pokrytectv, demonstrova-
nho na hodinch, kter odbjej jin as, ne ukazuj jejich ruiky, nachzme
u roku 1825 v jednom z rozmlouvn Matje Josefa Sychry (Hodiny dobe bijc
omyln okazujc z jeho sbrky Pipodobnn) a poslze jako strunou didaktic-

10 Denk o Bedichovi, tpnice 1, 1855, . 1, s. 3839.

11 ernohouz, Frantiek: Dv hodiny v zahrad, tpnice 6, 1860, . 5, s. 7374.
12 Sychra, Matj Josef: Hodiny dobe bijc omyln okazujc, in Pipodobnn, nimi mnohou spasite-
dlnou pravdu mldei v rozmlouvnch pedn Hradec Krlov, Jan Hostivt Pospil 1825, s. 3032.

[ 57 ]
kou parabolu bez udn autora ve tpnici roku 1862. Vlastenectv jako bo
dar a odrodilstv jako protiven se vli Nejvyho tematizuje peklad chorvat-
skho rozmlouvn v tme ronku asopisu, jeden z pspvk, kter odkazu-
je rovn k pstn slovansk sounleitosti na strnkch plohy. Zdrazova-
n skutenost, e je nutno milovat rodn jazyk nad jin, ktermi se dti bn
dorozumvaj, podtrhovala vlasteneck zmr redakce ukzat, jak svj jazyk
upednostuj i dal spznn slovansk nrody:

Matka: Kdy se vechno ve svt dje z vle bo, to byla asi vle, e jste se vy prv
tu, v Horvtsku, a ne v Nmecku aneb Anglii, aneb ve Francii narodily; a e jste ode
mne matiky sv se uily mluviti po horvtsku?
Dti: Byla to vle bo.
Matka: Kdyby byl pn Bh chtl, aby jste byly Angliany, Nmci, v kter zemi by byl vm
dal se naroditi?
Dti: V anglick nebo nmeck zemi.
Matka: m tedy chtl pn Bh, abyste byli, kdy vm dal naroditi se v zemi horvt-
sk?
Chlapci: Oveme Horvty!
Dvata: Horvatky!
Matka: asto ji jste slchali od otce i ode mne, e kterou e e mus Horvt nejradji
mluviti, chce-li bt prav Horvt?
Slavnek: Horvtsky; vak my tak tak nejradji mluvme, nejen s tebou, ale i s jinmi.
Matka: A byste se vli zprotivily, pohrdajce e svou mateskou?
Milda: To bychom jednaly proti patrn vli bo.

K nejvt inovaci tradinho nru rozmlouvn dolo na strnkch tp-

nice v nvodech, kter popularizovaly a osvtlovaly prodovdn poznatky
v rmci cennho pibliovn tzv. reli. Pznan je zvr jednoho z nich. Dia-
log O rose ponejprv rozprv otec se svm synkem toti nejene odkazuje k pri-
mrn vzdlvacmu rozmru takovch didaktickch rozmluv, ale i k vhodm
jejich mon sriovosti:

Otec: Dobe. A se t babika bude ptti, o em jsme hovoili, me j to vypravova-

ti. Pamatuj si, co ti ekne, abychom o tom na pt prochzce, bude-li teba, rozprv-
ti mohli. Nyn jsme doma.

13 tpnice 8, 1862, . 6, s. 98.

14 Z Horvtska. Fabk: Rozmluvy pan Bohutnsk, tpnice 9, 1863, . 3, s. 43.
15 V. J. [= ?Janota, Vojtch]: O rose ponejprv rozprv otec se svm synkem, tpnice 6, 1860,
. 4, s. 57.

[ 58 ]
 Obdobn prozaick celky s pznanou kompozic, kde celkov rmec i rmco-
vn jednotlivch kapitol tvo opakovan poun vychzky dosplch a mldee,
se poslze v knin vydvan literatue pro dti staly cennm pandnem prz
fabulovanch, zvlt pak povdek s dobrodrunmi nmty. I zde je mal hrdi-
na formovn zitky, kter pin cesta, nebezpen putovn vak nahrazuje
bezpen prochzka, prost jakchkoli vstednost ve styku s lidmi i s prodou.
Je to cesta pomal, pi n je hrdina nucen vmat si zajmavch malikost a vi-
dt nov a exotick doslova za humny. Je to navc i cesta bezpen, protoe dtti
po boku stoj vychovatel rodi, pbuzn, uitel, kter zn odpovdi na vechny
otzky. Z tto cesty za odmnu, ve volnm ase, je t nutno se vas vrtit zpt
kvli dodren du dne, vuky atd. Po pekladech z nmeck literatury se takov-
to pvodn prce, nabzejc inspiraci pro vzdlvn i vchovu, zabydlovaly kolem
poloviny 19. stolet i v esk literatue (Pstounka Frantika Monera z roku 1851,
przy Frantika Tesae ze edestch let). V sedmdestch letech pronikl tento
princip i do pvodnho dtskho dramatu, psanho uiteli (BROOV 2004b).
Vchovn smovn prz typu rozmlouvn navc upednostovalo (pseu-
do)auteninost a proitkovost, asto stavlo na didaktickm principu nzor-
nosti vetn toho, e dt mus samo dojt k vychovatelem poadovanmu z-
vru. Ve tpnici tyto momenty pronikaly i do pepracovanch nr pvodn
folklornch, napklad do pohdek. Ty se pedagogickm zmrm pizpso-
bovaly prv vyuitm rmcov kompozice, odkazujc k vuce a vchov; dky
tomu se pak i pohdka blila jaksi hypertofovan bajce. Kvli didaktickm
vsuvkm byl vak jej text obvykle rozshlej a vyadoval rozdlen alespo
do dvou sel asopisu, piem vchovn pase tvoily zeteln textov ev.
Prvn dl skonil uritm pouenm, poppad i nvnadou motivujc k et-
b pokraovn; to pak bylo zahjeno shrnutm pedchozho, poppad dalm
pounm uvedenm vlastnho textu. V roce 1860 tak napklad podal jeden
z pispvatel tpnice pohdku Vodnk aneb oarovan zvata takto:

Uitel Orlick vodval piln a mravn ky na prochzku do blzkho okol, kde nco za-
jmavho aneb pounho spatili, vysvtloval jim to a na velebn obrazy prody je upo-
zoroval. Uml vecko dvtipem a mravnm nauenm doloiti, a proto se tak dtky
na takov prochzky velice tvaly a zvlt rdy poslouchaly, kdy jim pjemn povd-
ky a pohdky vypravoval, pi kterch nikdy pouovn neschzelo. [] Vte, mil dti,
e bchorka neb bjka jest smylen vypravovn o njakm neobyejnm, smylenm
pedmtu s mravnm pouenm, abychom dobr nsledovali, zpozdilho pak a nenlei-
tho se varovali. K tmto poslednm pat m dnen bchorka o Vodnkovi aneb oa-
rovanch zvatech, kterou vm proto budu povdati, abyste si lpe pamatovaly [].

16 J. K. F.: Vodnk aneb oarovan zvata, tpnice 6, 1860, . 1, s. 59, . 2, s. 2225, cit. s. 5 a 9.

[ 59 ]
 ev textu, ukonujc prvn st, pak oivuje nznak rozmlouvn:

Chcete-li vy, mil dtky, nkter z vs se dti promniti v nco jinho, mete jti s ni-
mi! O ne, ne! my nechceme, zstaneme, km jsme, volaly dtky jednohlasn. Mte
pravdu, mil dtky, zstame, m jsme a dkujme Pnu Bohu, e ns prv tak velik-
mi neb malmi, tak bohatmi neb chudmi, tak vzneenmi neb nepatrnmi uinil, jac
prv jsme. [] Ale jakpak to vypadalo u vodnka? tzaly se dtky dychtiv.

Na stejnm principu byla ostatn budovna i vchovn povdka i rta pro

uitele smujc nejastji k nru listu, a dopisovatelskho nebo navozuj-
cho dojem korespondence mezi pteli. V tomto typu prz si autoi vma-
li spoleenskch nevar spjatch se kolou. V asopise kola a ivot vychzely
podobn pspvky pravideln a hojn, v nkterch roncch pro n byla zave-
dena i pravideln rubrika.
Vchovnost a pouen tedy smovaly na ob strany, k dtem i pedagogm.
e toho bylo zapoteb, o tom svd optimistick report dopisovatele Z. H.
z roku 1863, kter potiteln zmny na poli sebevzdlvn uitele nrodn
koly pisuzuje prv asopisu kola a ivot. Ne nhodou nese jeho lnek p-
znan nzev Nezvratn svdectv o pokroku naeho nrodnho uitelstva. Prvn
vc, kter se m radostn dotkla, byla, e nae uitelstvo te, pochvaluje si zm-
nu pomr autor. Nevad mu, e asopisy i knihy, kter vidl v pbytcch ui-
tel, jsou vtinou vypjen (a konen ani to, e jeho lnku pechz satiric-
k bse Frantika Douchy, pranujc ptelsk vpjky jako nevar, kter
brzd odbyt pvodn literrn produkce). Konstatuje naopak, e uitel se tm-
to zpsobem snze sptel a uitelstvo dr pi sob. Navc je patrn mnohem
vt schopnost a hbitost v plynul, voln souvisl ei vyjditi mylnky sv. Ve
je tedy na dobr cest, aby se uitel stal skutenm odbornkem: A se nm po-
da dodlati se spolk uitelskch se smrem vdeckm a vychovatelskm, kde vol-
no bude hbati se dle poteb asovch: pak to pjde d Bh rychleji, kon autor.
Uvolnn pomr na potku edestch let se zdlo bt tmto snahm na-
klonno, i kdy zkonem dan zvislost kol na obcch mohla na uitelstvo
podle mstn situace psobit autocenzurn. kola a ivot, zen fakticky od
roku 1863 kvli zaneprzdnn redaktora eze, poslance zemskho sn-

17 Tamt.
18 V estm ronku asopisu (1860) tak nap. vyla bez udn autor tyi pokraovn posteh
Z dopisu venkovskho uitele K. pteli svmu do M. a ve tiadvaceti vydnch rubriky Pro baven a bys-
ten mysli fotograck otisky skutench obraz z oboru nrodnho kolstv v echch a na Morav, ji-
mi na svm vletu zsobu sv zkuenosti obohatil jist moravsk uitel. Rubrika pokraovala a do
konce edestch let.
19 Z. H. : Nezvratn svdectv o pokroku naeho nrodnho uitelstva, kola a ivot 9, 1863, . 1,
s. 35.

[ 60 ]
mu a sk rady, nov zskanm spoluredaktorem, svatovtskm farem Vc-
lavem Kratochvlem, v tto dob jet dkladnji informovala o politickch
a prvnch krocch tkajcch se uitelsk profese (rubrika Z denku pilnho po-
zorovatele jednn snmovnch).

. Zmny vchovn povdky, povdka na pokraovn

Ploha tpnice se vraznji promnila a po roce 1867, kdy periodikum pelo
do rukou uitelstva. Redaktorem se stal Jan astn, profesor na c. k. eskch
vych realnch kolch, od roku 1869 za spoluredakce Jana Sokola, uitele na
obecnch kolch smchovskch, k nmu roku 1872 pibyl uitel Karel Vorov-
ka. Cestu mli usnadnnou. Odstoupiv redaktoi ez a Kratochvl rozhoj-
ovali s pispvatel a tak sv subskribenty z ad uitelstva podncovali
k psan pspvk z vlastn praxe, k pekladatelstv a k vlastn tvorb pro ko-
legy i actvo; v asopisu pro n t zaloili listrnu. Pznan je, e korespon-
dovali s kolegy z ech i jinch slovanskch zem monarchie a tuto praxi pedali
i svm nstupcm. Ti nastoupen trend nejen udreli, ale dle ho posilovali.
Kdy roku 1868 Jan astn hodnotil ron psoben nov redakce, mohl pro-
to s uspokojenm konstatovat: Pidalo se k nm rovn mnoho mladch, jarch
sil, nov to pracovnci na roli pedagogick literatury domc, jito v lechetn snai-
vosti o zdokonalen stavu uitelskho rdi chpali se pleitosti, aby nabytch v-
domost ve prospch jinch obracejce, o svm vlastnm zdokonalovn pracovali.
Mezi odborn pispvatele tak nov vstupuj napklad Jan Gebauer, profesor
na vych realnch kolch pardubickch, dr. Karel Tieftrunk, profesor c. k. vy-
ch realnch kol praskch, i Josef Jireek, c. k. ministersk rada, spisovatel es-
koslovansk ve Vdni. Do tpnice zan pispvat tak pan oe Podlipsk,
spisovatelka v Praze. asopis nepestv upozorovat na dleitost literrn
innosti uitelovy, kter se kadmu kolskmu pracovnku m stt dstojnou
vedlej prac.
S novou redakc do plohy pronik vchovn povdka se sloitjm sye-
tem, kter u svm rozsahem asto vyaduje, aby byla otiskovna na pokrao-
vn. Bv vystavna na kontrastech socilnch situac a nezastupitelnou roli

20 Srov. oblku asopisu kola a ivot 13, 1867, . 1: Odpovdi redakce P. T. pp. dopisovatelm: Do Br.
P. V-ovi. Povdku tho obsahu s jinm vak npisem najdete v t. 1861, s. 84. Rukopisu, a to nen oby-
ej redakc rukopisy vraceti, dostanete potou zase. Nco dobrho a novho rdi pijmeme. Stran honor-
r rate vimnouti si veejnho vyhlen asopisu tohoto. Na Slovensko. Do K. (v stol. Nitr.). Pp. L. G.
a O. N-kovi. Stalo se po dosti, budete trvm spokojeni. Budeme mti snanou pi o to, aby si k. a . t
poteb kol na Slovensku piln vmala. Do Chorvtska. Veleast gosp. J. Jagicu u Varadinu. ivila Slav-
janska uzajamnost! Ostalo putem lista. Gosp. Fr. K. , prof. u Zagrebu. Hvala lpa; prosimo za dalnje do-
pise i lanke.
21 b. a. [= astn, Jan]: K tenm naim!, kola a ivot 14, 1868, . 1, s. 1.
22 Podhajsk, Vincenc: Dleitost literrn innosti uitelovy, kola a ivot 15, 1869, s. 345.

[ 61 ]
v n m opt topos cesty, pi n vak u hrdina postupuje nejrznj zkou-
ky a mravn vyzrv.
Obdobn vystavnou vchovnou povdku na pokraovn pstoval od roku
1865 rovn vpravn obrzkov asopis pro mlde Komensk, vydvan n-
kladem Slovanskho knhkupectv a redigovan uitelem na c. k. vzorn hlav-
n kole v Praze Frantikem Tesaem. Ten vak byl zamen ponkud odlin:
vedle nr, pstovanch tradin tpnic, se nevyhbal ani populariza-
nm lnkm pibliujcm spchy esk techniky a eskho podnikatelstv
(mj. roku 1866 pinesl obshl adoran medailon Vojtcha Lanny) a souas-
n se hlsil k tivm przm oblbenho a veleplodnho souasnka, nmeck-
ho spisovatele pro mlde Karla Gustava Nieritze. Ty vedle vchovnosti vne-
ly do dje motivy u ryze dobrodrunho charakteru a zabhaly i do exotickch
prosted.
Napklad v povdce Jindicha Bhma Mal hadrnk, rozdlen do t pokra-
ovn po tech kapitolch, sledujeme osudy chudho, ale mravn vychovan-
ho chlapce a bohatho, le svvolnho a neposlunho hocha. Dobov kon-
venn syet pitom smuje k tomu, aby chudmu chlapci, ivcmu se sbrem
kost, byla po nezbytn zkouce jeho poctivosti (jde do bohatho domu vrtit
stbrnou liku, kterou nalezl na smetiti, a navc zabrn vloupn) poskyt-
nuta pe a vzdln. M se odvdit tm, e bude spolenkem a ivm pkla-
dem ctnost domcmu synkovi. Ten je dostaten charakterizovn promlu-
vou sv matky:

Vm sice, e jsi dobr hoch, ale nezn skromnosti a nedb nnho mravu, kter obo-
je dtky tak velmi krlej; jak nehodn, ano surov si pon, vlkaje a kubaje na pro-
vzku Rychlon, naeho psa; jak bv nadutm, hraje-li si s jinmi dtmi; pli mno-
ho jim porou a kr je bikem, a uplakny odejdou a po mnoh as se ti vyhbaj!
Naschvl ni hraky, trh odv a nejev pradn chuti k uen. [] Bohatstv bez
citu nboenskho a bez vzdlanosti jest jako ostr n v rukou dtte. [] Dostane
soudruha, kter bude s tebou hrti, pracovati a se uiti

Zatmco u domcho dtte pichz nprava a v dosplosti, nuzn chla-

pec je postupn vystavovn dalm zkoukm, ba po nespravedliv pomluv
se jako prost odvedenec dokonce dostv do Alru. Zde vak dochz k n-
hlmu djovmu zvratu, pznanmu pro tento typ przy: hoch potkv ne-
zvstnho strce, vysthovalce, kter se tu domohl znanho jmn je nyn
statkem a obchodnkem s burky. Obchodn kontrakt, kter svmu synovci

23 Vojtch Lanna, Komensk 2, 1866, s. 7173.

24 Novk, J.: Gustav Nieritz, staik ptel mldee, tamt, s. 2326.
25 Bhm, Jindich: Mal hadrnk, Komensk 1, 1865, s. 4955, 6674, 8289.

[ 62 ]
poslze pijd nabdnout a do ech, sejme psku z o i poctivcov bvalmu
dobrodinci a ten svmu synovi umon s bvalm hadrnkem spn podni-
kat. Vchovn konec pedpokld, e oba dospl chlapci jsou vyhlenmi li-
dumily a nuzk zsk i spoleenskou presti:

I zemsk vlda, uznvajc velik zsluhy Karlovy o rozkvt obchodu, tovrnictv a pr-
myslu, jmenovala bvalho malho hadrnka Karla Javrka obchodnm radou. Ko,
naplnn kostmi, jest vyobrazen na obchodn jeho peeti, a vdy svatm jest mu pslo-
v: kdo i mla v sob, Bh popeje mnoho tob.

Takov syet by v tpnici na pelomu edestch a sedmdestch let neu-

spl. Vchovnost tu je (vzhledem k zbavnosti) tak na prvnm mst, avak
vbr motiv je j zcela podzen i v pasch dobrodrunjho charakte-
ru, kter do publikovanch povdek nov pronikaj. Stle jsou zdrazovny
hodnoty nikoli materilnho, ale duchovnjho rozmru a trvalho rzu: al-
truismus, sociln ctn, touha po vzdln a schopnost pekonvat pekek
pi jeho dosahovn, zakotven v rodin, a to i nhradn. Vrazn je tematizo-
vn citov svazek lovka s vlast a jako vstran memento jeho hmotn i du-
chovn ivoen mimo ni. e se jedn o svho druhu uchopen humanistickch
zsad zakladatele eze, je nasnad. Jejich vymezen ostatn nachzme ve
kole a ivot v lnku Vincence Podhajskho Materialismus na doby a heslo
nae u vychovn: Jako bez kvtu nen ivota v prod, tak i bez cit lechetnch
nen pravch radost a trvalho blaha v srdci. Kdo zaprodali srdce sv zlatmu tele-
ti, komu mamon stal se Bohem: u tch nehledej trpnosti ani pomoci! Jsou to lid,
jich cit dvno odumel: jim prav ptelstv snem jest. [] ulechtil city nboen-
sk dvno ji zvadly, uschly v srdci jejich. Lid toho druhu jsou ern stnov, je vr-
haj lakota, sobectv [].

. Sout o pvodn eskou povdku pro dti v roce

V roce 1869 se tpnice odhodlala k odvnmu kroku a vypsala sout o p-
vodn eskou povdku pro dti. Bylo jasn, e vbr vtznch prac se bude
dit nepsanmi pravidly, kter uroval charakter listu. To se tak potvrdilo,
v souti zvtzili Soe Podlipsk a Jan Tich, uitel obecn koly v Praze. Hrdi-
nov jejich sentimentlnch povdek vskutku nachzeli sv skromn tich ts-
t v kruhu altruistickch ptel a hlavn ve sv vlasti.
Soutn povdka Soe Podlipsk Mal tulaka, otitn v slech 36 roku
1870, tematizovala kolu jako msto, v nm se dtti dostv nejen vzdl-

26 Tamt.
27 Podhajsk, Vincenc: Materialismus na doby a heslo nae u vychovn, kola a ivot 14, 1868,
s. 224.

[ 63 ]
n, ale i laskavho pochopen, a kter se stv toitm ped drastickmi n-
strahami svta. Neboh zanedban a tran dt ped n nejprve prch vyrs-
t u pstounky, kter ho kolou neustle stra; kdy pak pan far pike, e
podle zkona do koly chodit mus, vol mal Maruka tk z nehostinnho do-
mova. Duevn stav vemi oputn dvenky pitom a k trznivm polohm
podtrhuje vyprav mimo jin i zobrazenm prody, jej naivn sentimentln
personikac s hojnmi deminutivy. Je tu potek, kter s oputnm dttem
rozprv, soucitn ptci, stromy i slunce: Maenka nathla ruce k tomu slunku,
k tm skivnkm a byla by snad ivot poloila, kdyby mohla uchopit se n laskav
a dobroinn ruky. Ta by j mohla bt vzpt nabdnuta, ale autorina tm
dickensovsky rozvinut peripetie vyaduje od tene jet vt porci citov
asti. Maenka toti pichz k pvabnmu domu, z jeho oken zaznv hovor
dt kreslcch v rmci vyuovn relim pod dohledem uitelovm dm-kolu,
pro dvenku dosud dm hrzy:

Nae kola? opakovala v duchu Maenka, to tedy kola? a nemohla se dosti vyna-
diviti kouc sama pro sebe: Vdy je ale takov kola rjem! [] Pak vidla Maenka,
kterak dti vythly pstka a na vlastn mal tabulky tento hezk dm se uily kresliti.
Rozplakala se touhou, byla by se odekla jdla, aby mohla bt uvnit mezi tmi astn-
mi dtmi, na nichto bylo vidti, s jakou chut se u.
Kdyby byl vdl pan uitel, e m tam za plotem ubohou, neastnou a vdnou po-
sluchaku, jak rd byl by si pro ni piel, jak laskav byl by ji pijal mezi ty druh dti.
Maenka jaksi to tuila, ctila nekonenou dvru v tohoto vldnho, pokojnho, trp-
livho mue, kter neunavn dtem vci vysvtloval a opakoval, aby je mohly jak pat-
pochopiti.

Hrdince je vak dno spoinout ve kolnch kamnech a pot, co je unesena

tlupou tulk a zlodj a drena v lesn jeskyni. Jsou to mal kolci, sourozen-
ci, kdo j pot nabdnou pomoc a pivedou ji do koly. A kdy nkdej mal
tulaka poslze zbohatne, nezapomene na n: Tak mohlo se ci o tchto dtech,
e jedny druhch vychovaly. Elika a Vclav podvali Maence dar ducha a vzd-
ln; ona pak jim vdnosti srdce a tce vydobytho zkuen. ij astn ku pote
svch rodi a uitele svho, k uitku a radosti vech, s nimito se kdy setkali. Setk-
-li se s nimi t nkdo z vs, milovan teni, eknte jim, e jich pozdravuji a bu-
te jim dobrmi ptely!

28 Podlipsk, Soe: Mal tulaka, tpnice 16, 1870, . 3, s. 35.

29 Tamt, s. 51.
30 Tamt, s. 91.

[ 64 ]
 Pedly mezi jednotlivmi pokraovnmi povdky obstarvaj u Podlipsk
djov zvraty. Ty tak vytvej tensk napt; vchovn zakonen fabu-
le a jej ktivn ukotven ve vypravin autopsii m naopak tlumit dobro-
drunost dje. Odkazuje k asopisem propagovanm hodnotm skutenos-
ti a opravdovosti.
Druh odmnn povdka, nadvakrt otitn et vysthovalci Jana Tich-
ho, poukazuje k realit u svm podtitulem (skuten udlost dle vypravov-
n mho ptele). Popisn vsuvky o ivot slovansk enklvy v Budn, je maj
charakter rty, tento autorsk zmr dle posiluj. Tma pedesl t rusk
motto otcovsk zemi odumi, ale neodchzej, vchovn ho umocuj glosy
a komente nadosobnho vyprave:

Na sta rodin opout kadm rokem echy, vlast svou rodnou. Kdo by nm mohl ci,
jak se jim as v cizin da neb dailo? Kolik ubok zahynulo na ciz pd hlady? Kdo
by nm mohl povdti, kolik jich umelo bolem po domov? Mnoho-li jich umoil z-
rmutek a tse nad neastnm osudem? Jak mnoho srdc utrpilo se hoem nad ztr-
tou milen vlasti? K by kad dobe rozvil, co in, ne se lehkovn do ciziny ub-
r. Bh lovka doma mnohmi kky navtvuje, avak cizinou ho tresce.

Tak dal povdky ze tpnice sedmdestch let aspo v podrunjch mo-

tivech pipomnaj netst vysthovalectv i npravnou slu vzdln. Ignc
Proke ve tyech pokraovnch povdky Va si rady moudrch jet v roce
1877 napravuje bohatho amendra Fricka-Bedicha a v New Yorku prosted-

31 Tich, Jan: et vysthovalci, tpnice 16, 1870, . 6, s. 98.

32 Tamt, s. 117.
33 Proke, Ignc: Va si rady moudrch, tpnice 23, 1877, . 47, s. 61n, s. 66n, s. 84b, s. 102n.
Pznan je tu opt kontrastn kompozice. Sledujeme paraleln pbh dvou spoluk, chudho
a bohatho chlapce. Zkoukami prochz oba, chuas se nakonec stane dobe zabezpeenm slu-
ebnkem (sociln pov), bohat zhralec se naprav, vystuduje a zamstn ho na svm panstv.
Demokratinost jde stranou, stane se z nich zamstnavatel a zamstnanec a jejich chovn bychom
dnes nazvali pokryteckm: Zbv nm jet zmniti se o vrtnm Vclavovi. Tento zpotku nevdl,
kterak se chovati m k novmu panu inenrovi, ne dobrosrden Bedich, kter v cizin nauil se znti
a viti si dobrch a upmnch ptel, vyvedl jej brzy z tto nesnze: [] Neteba ti, brachu, dlati velkch
okolk. Ped lidmi me sice hledti tak trochu t slunosti, aby nikomu nedlalo to zbytench vrtoch,
e pan inenr a vrtn ze zmku jsou sta kamardi. Avak stranou a v as poteby me se vdy smle
a bez ostchn ke mn obrtiti. [] Tato ptelsk slova tila Vclava nemlo; lichotilo mu, e urozen
pan inenr tak jej toti podzen a chud lid oslovoval, nestyd se za ptelstv vrtnho; [] astji
piel k Bedichovi, [] ale tykati mu nikdy se neodvil. Zvr opt odkazuje k pseudorealit: lid si
o tom pbhu povdaj, a autorsk vyprav zdrazuje jeho vchovn rozmr: [] tak e se pho-
dy ty a mn k um dostaly. Jeliko jsou velmi pouny, sepsal jsem je ku pouen dtkm i rodim. K by
vechny dtky, kter je sti budou, umnily si pevn, e budou vdy piiovati se o tyto dv vci: piln se
uiti a poslouchati rady i nabdn moudrch lid, zvlt rodi svch. (Tamt, s. 102.)

[ 65 ]
nictvm setkn s krajanem, kter zde strd lskou k vlasti. Vyskytuje se rov-
n motiv, e ani vzdln (zvlt to nenrodn) nen s to zakrt charakterov
vady. Napklad v pti pokraovnch loupenick historie Josefa Sokola Kdo
byl astnj se dovdme, e i zlodj me pout lupu k uhrazen nklad na
studium; nejde vak studovat do Prahy, ale do Vdn, a kdy se poslze stane
starostou eskho msteka, db pouze o uspokojen sv pemrtn ctido-
sti a lakoty.

. Vzorov vchovnost tpnice za psoben Jana Lepae

a Josefa Melichara
S redaknm psobenm Jana astnho se ve tpnici uzavela i karira v-
chovn povdky s dobrodrunmi motivy. Roku 1876 se asopisu ujal nov
hlavn redaktor Jan Lepa, editel praskho c. k. stavu ku vzdln uitel.
Spoluredaktory zstali Josef Sokol, nyn u uitel jeho vzorn koly, a Karel
Vorovka, nov profesor zmnnho stavu.
Sebevdom zavedenho asopisu, jakm v tto dob kola a ivot i se svou
plohou byla, demonstroval hned v prvnm sle nejen seznam pispvate-
l, otiskovan bez detailnho vypisovn jejich uitelskch hodnost a titul,
ale t uvdn zdroje vech pspvk. Nikoli u adaptace a anonymn pevo-
dy, ale piznn se i k Matji Josefu Sychrovi a dalm klasicistnm autorm,
jejich vchovn rozmlouvn, vstran pbhy a podobenstv tu za Lepa-
e opt naly msto: tit asopisu se s novou redakc toti posunulo bl-
e k pounosti, zvlt (vzhledem k zamen fredaktora) k provenm kla-
sikm vchovn przy a k popularizaci historie. V beletrii se tpnice vydala
od fabulovanch a city vzncujcch povdek zpt ke starm didaktickm n-
rm. Svd o tom obsah asopisu, kde je umleck prza soustedna pod ti-
tulek povdky, parabole a bjky przou, i skutenost, e v nkterch roncch
(nap. 1879, 1881) povdka, a to i kratho rozsahu, zcela chyb.
Msto toho kupkladu roku 1876 kladensk uitel Josef Karel Nejedl,
mimo jin piln sbratel pohdek pro spolek Slavia, na pokraovn otiskuje
mravolin vstran exempla nmeckho humanistickho pedagoga 18. sto-
let Joachima Heinricha Campa, pedvdjc, co se me stt, pokud dt ne-
poslouch, nepracuje, je veten, ba i pirozen zvdav:

O neastnm Jakubovi. Jakub vesel byl hoch; avak zlou ml vadu. Zakzal-li mu
nco otec anebo matka nebo jeho uitel, brzy to ve zapomenul a pece to inil.

34 J. S. [= Sokol, Josef]: Kdo byl astnj, tpnice 16, 1870, . 1, s. 23.

35 Srov. nap. Sychra, Matj Josef: Zasten skvosty. Podobenstv [fakticky vak rozmlouvn ui-
tele a ka pozn. VB], tpnice 22, 1876, . 1, s. 1314.

[ 66 ]
 Mimoto chtl pokad vdti, pro se mu to nebo ono zakazuje. Avak piny t ne-
lze dtkm vdy povdti nebo vysvtliti. Slyte tedy, co se Jakubovi stalo. [Vydal se
bruslit pozn. VB] [] Avak led se nhle prolomil a Jakub spadnuv pod nj bdn uto-
nul. Pedstavte si zrmutek ubohho otce a milujc jej matky.

Po dvouletm samostatnm redaknm psoben Jana Lepae (18761877)

pebr roku 1878 asopis Josef Melichar, profesor c. k. eskho stavu ku vzd-
ln uitelek v Praze, a bez spolupracovnk jej vede do roku 1882. Orientace
redaktora k vchov dvek pin do koly a ivota vt poet lnk zame-
nch na tzv. ensk tmata, kter sem vak pronikla ji v sedmdestch letech
za redakce Lepaovy. K metodikm vyuovn rznm pedmtm hojn-
ji pistupuje metodika vuky enskm runm pracm, v lncch zamench
k praktick etice uitelsk profese najdeme napklad opakovan zdrazovn
eniny lohy pro vchovu v rodin, taen proti nrovakm ve kolch atd.
Kulturn vzdlvac lnky pro uitelstvo i ky zde v tto dob zastupuj
t medailony zaslouilch osobnost, mimo jin zakladatele asopisu Fran-
tika Josefa eze, jeho mal monograe z pera tehdy smchovskho kate-
chety, prozaika a bsnka P. Jana Jeka, rozloen do ty pokraovn, vzela
ze soute o cenu jednoho duktu mimo pslun honor. Nanejv pzna-
n je, jak tyto oslavn a jubilejn pspvky (pokud je to jen trochu mon) loa-
jln propojuj koncept nrodnch vlasteneckovchovnch sterotyp s pod-
trenm kladnho vztahu vtenk k tzv. ir vlasti, demonstruj jejich
vznan spoleensk postaven a ociln ocenn, a to i na kor dalch pod-
statnch fakt. Napklad v lnku o ezovi jsou zcela logicky opomenuty

36 Nejedl, Josef Karel: Dvancte povdek Campeovch, tamt, s. 115, 121.

37 Srov. dvoudln otisk pednky, prosloven ve Spolku uitelek. Luick, Vnceslava: Vznam
runch prac enskch, kola a ivot 20, 1874, . 7, s. 193198; . 8, s. 225231; autorka zde pova-
uje run prce za nutnou soust vchovy eny, nezbytn pro jej mravn vchovu a rozvoj este-
tickho ctn (v tomto ohledu vzpomeme t nap. snahy Renty Tyrov): Dmy vych kruh
pochopily blahodrnos enskch runch prac, jimi se rdy zabvaj. Nen tak smutnjho pohledu na
enu, kter sed v saln v zahlivm lenoen, nudc se a zvajc, kdy oekv nvtvu, kter nepichz,
anebo obracejc roztrit listy knihy, kter sti nem chuti a pemleti je lenivou. Zajist ns vce potuje
pohled na enu pi prci. ensk run prce jsou takoka nezbytnmi ve prospch mravn povahy en. []
slovansk eny maj svtov povoln raziti cestu estetice enskch runch prac a postaviti se v tom oboru
na prvn stupe; nebo se byly nejmn odchlily od prost vzneen krsy a pesnho slohu.
38 Dubsk, F. T [= Tesa, Frantiek].: O odvu mldee koln, kola a ivot 26, 1880, . 3, s. 85 a
86: [] Tak nrovanch dvek nesm se ve kole trpti a na uitelch jest liti dvkm nrovaky a n-
rovn jako vc nejen nehezkou, ale i zdrav nadmru kodlivou. Jestlie uitel kadou dvku se nrovakou
dom pole, vymiz nrovaky brzy ze kol [] mnohem t jest: netrpti ve kole dt, kter maj roztr-
han odv anebo rozedranou obuv, anebo kdy bosy do koly pichzej.
39 kola a ivot 26, 1880, . 1, s. 1. Srov. Jeek, Jan: Fr. Jos. ez. Nstin ivotopisn, tamt,
. 58, s. 129131, 168169, 208211, 229233.

[ 67 ]
jeho aktivity v roce 1848, jeho uvznn i vztah k Havlkovi. V medailonu Jo-
sefa Jungmanna zdrazuje uitel Jan Pibk:

[] jako spravedliv vlastimil cel ivot svj vlasti a sv matesk ei vnoval. A pro-
to vyplnilo se na nm, co David o takovm vtenm, spravedlivm a zaslouilm mui
propovdl, e slva velik nad jeho domem vzejde a e v pamti vn zstane. Slva
velik vzela pak skuten nad hlavou a celm domem jeho, kdy J. V. csa a krl Ferdi-
nand I., uznvaje nesmrteln zsluhy jeho, jej roku 1839 vyznamenal, udliv mu ryt-
sk d Leopoldv, poviv ho zrove do stavu rytskho. Jestlie sm zempn uznal
a tak vysoce ocenil neskonal zsluhy naeho Jungmanna, i my nechtjme zapomenou-
ti jich. V pamti mj ho, mil mldei esk a nezapomnej nikdy na to, e jako chudob-
n pacholk vesnick stal se rytem, i tob neunavnou pilnost a dobrm chovnm ote-
vr se cesta k vym dstojnostem [].

T Hlkovy zahranin cesty vyadovaly vchovn zdvodnn (zdraznn VB):

Ponvad jest teba, mil dtky, by lovk zkuenosti ivota nabyl, odhodlal se bsnk
n ku nvtv vzdlench krajin, opustiv na as drahou mu otinu.

Vrchol Melicharovch inovac smujcch k demonstrovn loajln vchovy

obana rakousko-uhersk monarchie pedstavovala monotematick sla p-
lohy, vnovan lenm csask rodiny. Do tpnice vedle oslavnch bsn
a psn nov vnesla v tankch tolik frekventovan obrazy z jejich ivota,
je mly vst mlde k npodob pozitivnch charakterovch vlastnost i ob-
anskch ctnost, pedvdnch na chovn mladistvho nslednka trnu, c-
saovny i mocne samho. Nezdka se blily povdce, hily vak zdvoilost-
nmi pvlastky a frzemi:

Jednoho parnho dne el spanil princ [tj. Frantiek Josef I. pozn. VB] s vnm kme-
tem [csaem Frantikem I. pozn. VB] do zahrady. Tu spatil na stri vojna, jeho
leskl zbra zila, ozaovna jsouc co nejjasnji paprsky svtla slunenho. Pln nn

40 Pibk, Jan: Josef Jungmann, tpnice 24, 1878, . 2, s. 4244, cit. s. 43.
41 E. F.: Vtzslav Hlek, tpnice 28, 1882, . 6, s. 9295, . 7, s. 109112, cit. s. 111.
42 tpnice 25, 1879, . 3 (vnovno stbrn svatb csae Frantika Josefa I. a csaovny Albty),
tpnice 27, 1881, . 3 (na poest satku korunnho prince Rudolfa se Stefani Belgickou).
43 Zaazovny byly pspvky pro koln akademie c. k. eskho stavu ku vzdln uitelek v Pra-
ze (Miiovsk, Emanuel: Proslov ku slavnosti stbrn svatby J. J. V. 24. dne msce dubna 1879, bse;
Jehlika, Pavel Heller, Ferdinand: koln pse o naem Csai Pnu; Bhm, Jindich Heller, Ferdi-
nand: koln pse o na Csaovn Albt) i bsn ze starch almanach a antologi (tulc, Vclav:
Vnuk a dd; pspvky z almanachu Perly esk z roku 1855).

[ 68 ]
 trpnosti, vzneen nnosti, prav mal princ: Ach viz, ddeku, tam toho mue; ten
jist umdlen jest. Rci mi, jak bych mu mohl rados zpsobiti? Jdi, a dej mu, prav
vzneen kmet, tento leskl penz. Pln radosti spch nn a trpn princ k vojko-
vi, vldn hled mu do o a vol na: Tu m, mil mui! Vojn se v slunost posta-
v se a vzdv es, z o jeho vak vidti, jak rados zmocnila se srdce jeho nad tmto
lechetnm inem, ale pedpisy a rozkazy jeho sluby jsou psny, on nesm na stri od
dnho nieho vzti. Tu vzneen dobrodinec mal hled na pemleje, co initi m;
pohl hned na vojka, hned zase zpt, pak rozbhne se k milmu ddekovi a pnliv
pros: Ach, ddeku, jak uiniti, by tento vojk penz si vzal?

Zviditelnn redaktora i asopisu pomhaly nsledn zprvy o tom, e oslavn

sla asopisu byla pijata jak csaem, tak korunnm princem a nleit ocenna.
Charakter beletristick plohy se za Melicharova veden zmnil tak pcho-
dem ady novch enskch pispvatelek po Soi Podlipsk a Elice Krsno-
horsk, kter sem pispvaly ji od zatku sedmdestch let, se nejvraznj
prozaikou tpnice tto doby stv Vnceslava Luick. Vedle sentimentl-
n vchovn povdky s dv hrdinkou sem zvlt dky Luick nov proni-
k lyrizovan povdka s vraznmi rysy bajky i pohdky; nvaznost na lum-
rovskou poetiku je v nich vce ne zeteln. I zde je pednostn tematizovno
vzdlvn, metaforicky pojman jako pstn, motiv frekventovan od ste-
dovku a v echch rozbujel v didaktizujcch nrech pelomu 18. a prvn
poloviny 19. stolet. Stejn tak jako uveden star povdky o chudm dob-
e zvedenm dtku a bohatm patn vychovvanm dtti, i teba jej bajka
Osiel re stav na kontrastu mezi divokou r na skle, kter hyne, a jej se-
strou, penesenou do zahrady a lechtnou zahradnkem. Nechyb ani obligt-
n vchovn zakonen: Nepla, nekvil re m! Smr sestiina vysvobodila na
sta jinch oputnch z bdy a zakrnlosti. Slibuji ti, e nezanedbm ani jedinho ke-
ku, abych ho nezulechtil, neoetil. Uboz, jim pno nen povznesen!

44 Vojk na stri. Kytice velikch a slavnch in ze ivota J. V. nejjasnjho csae a krle naeho
Frantika Josefa I. a vzneen Jeho choti J. V. csaovny Albty k oslav stbrn svatby uvit ml-
dei esk, tpnice 25, 1878, . 3, s. 39.
45 slo z roku 1879 bylo uloeno v Nejvy soukrom knihovn csaov (tpnice 25, 1878, . 4,
s. 1), princ Rudolf pak nadil vynesenm Nejvyho hofmistrovskho adu danho 11. ervna t. r.,
. 709 vyjdit redakci svj dk (tpnice 27, 1881, . 4, s. 1).
46 Srov. nap. Kostelek v lese, tpnice 25, 1879, . 1, s. 813, . 2, s. 2122, . 3, s. 6466. Tma
pevchovy rozmazlench dvenek umouje rozvjet obligtn vchovn motivy: ctu k prci, al-
truismus, podporu vzdlvn (zaloen stavu pro dvky), zbonost (zaloen kostelka), nutnost
setrvn ve vlasti (pomoc zchudlmu strci a jeho doprava z Ameriky do ech). K pedveden dv-
ch ctnost a dovednost viz Slavkov, Gabriela: Boenka na venkov, tpnice 26, 1880, . 1,
s. 610, . 2, s. 1823.
47 Luick, Vnceslava: Osiel re. Bajka, tpnice 24, 1878, . 3, s. 5055, cit. s. 54.

[ 69 ]
. Vchovn povdka v poslednch letech existence tpnice
Poslednmu redaktoru koly a ivota a tpnice Karlu Vorovkovi, jen pod ast-
nho vedenm asopis redigoval u v letech 18721875, pokraoval v nm s Le-
paem do roku 1876 a redakce se samostatn ujal v roce 1883, pipadl neleh-
k kol. Obdobn zamen asopis jako beletristick ploha tpnice zaal
toti u roku 1882 pod nzvem Mal ten vychzet v Pardubicch. Byl redi-
govn rovn uiteli a dokonce zpotku vydvn vlastnm nkladem redak-
ce jeho konkurenceschopnost vak byla, vzhledem k zakotven v regionu,
omezen. Roku 1883 tpnici pibyla dal konkurence v podob velkoform-
tovho, bohat vypravenho a obdobu salonn Zlat Prahy pipomnajcho ob-
rzkovho asopis pro mlde Jar vk. Vydval jej Frantiek imek a redigo-
val bval Vorovkv kolega v redakci tpnice, zkuen Josef Sokol. Sokolovi
se podailo zskat do Jarho vku cenn pispvatele zvunch jmen vedle
oblbench autor pro dti Josefa Koka, Eliky Krsnohorsk a Soe Pod-
lipsk dle i Karolinu Svtlou, Adolfa Heyduka, Vclava Benee Tebzskho,
Aloise Jirska, Svatopluka echa, Terzu Novkovou, Jaroslava Vrchlickho.
Ilustrace zajiovali mimo jin Adolf a Karel Liebscherov, obrazov ploha vy-
uvala prac Mikole Ale, Jakuba Schikanedera, Antonna Chittusiho, Feli-
xe Jeneweina, Frantika enka, Julia Maka a ady dalch vtvarnk. Sv
msto zde naly i vzdlvac rubriky, napklad u v druhm ronku (1884) Ka-
rel Vrna uvdl dti do zklad poltiny, o rok pozdj rubrika Slovansk -
tanka pidala k zkladm polskho lexika zklady rusk a poslze chorvatsk,
informovalo se o nrodnm probuzen Slovinc atd.
Vorovka se o udren tpnice snail vemi silami: vce poslil jej proslovan-
skou orientaci, znovu do tpnice uvedl nkoliker typ vchovn povdky.
Vedle prefabrikovanch historek ze ivota Jeho Velienstva, uveejnnch pi
pleitosti tyictho vro jeho panovn, serilu typu rozmlouvn Ho-
vory o teple, povdce-zrcadlovho exempla ve dvou samostatnch kapitolch
Kdy jest nejh, Bh jest nejbl i dvoudln bchorky ikovskho uitele Jo-
sefa Flekka Skivnek, opt tematizujc dvru v Boha i nemonost tst

48 tpnice se slovanskmu folklru vnovala od svch potk, i pedchoz redakce roku 1882 uve-
ejnila nap. poun nrodopisn nstin K. J. Indickho Slovci, tpnice 28, 1882, . 7, s. 104
a 106.
49 Otiskl dal nrodopisn a smrem k politice rozen lnek, srovnvajc podmnky kulturn-
ho rozvoje bratrskho nroda s podmnkami nroda eskho. Srov. Lego, Jan: Slovinci, kola a i-
vot 31, 1885, . 4, s. 8485.
50 O mld a vychovn Csae Pna, Kterak ije n Csa Pn (d dne) aj., tpnice 34, 1888,
. 12, s. 90, 9596.
51 Klika, Josef: Hovory o teple, tpnice 34, 1888, . 3, s. 2324, . 4, s. 2931, . 5, s. 3840, . 6,
s. 4547, . 10, s. 77.
52 Kutkovsk, F.: Kdy jest nejhe, Bh jest nejbl, tpnice 35, 1889, . 2, s. 1215, . 3, s. 2123.

[ 70 ]
mimo k vlast, se zde nov setkvme s vchovnou povdkou propagujc bo-
hulib instituce a amatrsk badatelstv orientovan ne u k jednoduchm fy-
ziklnm relim, ale t k prehistorii ech.
Ji roku 1882 otiskla tpnice povdku Uspoen krejcar, podporujc heslem
Modli se, pracuj a spo! dtsk spoen pes koln pokladny:

Matinko, matinko! Tak jen se podvej, tto modr kneky se mi dostalo dnes ve ko-
le od pana uitele! hdej, jak se knka jmenuje a k emu se mn j dostalo? tak volala
mal Aninka ji ve dvech [] Npis [v knce pozn. VB] znl: Spoiteln knka kol-
n pokladny vinohradsk patc Anince Hodn, kyni tet tdy.

Vorovka se navc dkladn zamil i na psoben stedn Matice kolsk,

sbrajc prostedky pro pohranin meninov koly. Ve dvou pokraovnch
povdky Ladislava Hejtmnka Doma i v cizin nejene rodie nestra dti ko-
lou, take ty se do n t, ale dbaj i o to, aby dtsk dobroinnost smovala
k dtem, kter neumjce ani slova nmecky chod do koly nmeck, protoe jin
nen.
Dal inovaci povdkovho nru pak pedstavovala tzv. povdka archeologic-
k, pibliujc a interpretujc dtem archeologick nlezy (SKLEN 2003).
Uitel Kliment ermk, amatrsk archeolog, i zde zdrazoval: Pamtky sta-
roitn vt maj cenu ne zlato a drah kamen. Kdo je chrn, ct nae drah ped-
ky a staroslavnou vlas.
Do tpnice se rovn vrtila povdka s dobrodrunmi motivy, jak se zde
pstovala u za prvn Vorovkovy redakce v sedmdestch letech: uitel Frantiek
Josef Andrlk, kter odvn zroil sv cesty po Balkn, kde petrvvaly proti-
osmansk aktivity netureckch, a tedy i slovanskch nrod, ji vak pro tpni-
ci neopomnl zasadit do historie a opt k n piinit loajln vchovn srovnn:

Chci vm, mil dti, vyprvti phodu, kter jest u ns nemono, le na jihu, na polo-
ostrov balknskm, vedn. Tam byli kesan donedvna pastory, kte chtj nechtj
sklnli je ped nevzdlanm a pnovitm nrodem asijskm, Turky. Vracm se do
tchto trudnch dob, abyste poznali, kterak dailo se vaim bratm, i jak jste astni ve
sv krsn vlasti, kde druh roven druhu, kde zkon chrn ped kadou kivdou.

53 Flekek, Josef: Skivnek, tpnice 29, 1883, . 2, s. 2326, . 3, s. 4344.

54 Hulakovsk, Jan Evanegelista: Uspoen krejcar, tpnice 28, 1882, . 6, s. 8186, cit. s. 81
a 82.
55 Hejtmnek, Ladislav: Doma i v cizin, tpnice 29, 1883, . 6, s. 8891, . 7, s. 108111.
56 ermk, Kliment: Mohyla dvnho bohatra, tpnice 34, 1888, . 7, s. 4052, . 9, s. 6567,
cit. s. 67.
57 Andrlk, Frantiek Josef: Haramijovo otroe, tpnice 34, 1888, . 3, s. 1923, cit. s. 19.

[ 71 ]
 Nejpozoruhodnj vak v tto posledn etap koly a ivota tpnice byl
tematick a nrov posun v pekladov literatue. Ne u Campe, ale Lev Ni-
kolajevi Tolstoj tu pedstavuje cennho vychovatele. A tak roku 1883 Fran-
tiek Jare, profesor v Kyjev, pro tpnici pekld Tolstho m lid ij, v ro-
ce 1888 se ke teni asopisu dky Karlu Kadlecovi dostv i romanopiscovo
Dtstv.
Co do literrn rovn tedy nemohl Karel Vorovka se tpnic konkurenn
asopis Jar vk pedstihnout. Nicmn plin nann zt tohoto luxusn-
ho asopisu paradoxn zpsobila, e pestal vychzet u v roce 1888. tpnice
se udrela jen o rok dle.
Zprvu nevznamn a nevrazn asopis Mal ten toti pevzal roku 1887
nakladatel J. R. Vilmek. V nsledujcm roce jej zmnil v bohat a kvalitn gra-
cky vypraven trnctidenk, jeho obsah pesouval od moralizujcch a di-
daktickch pspvk k umleck produkci realistickho raen. K redakci
pizval (anonymn) zkuenho redaktora, spnho uitele, populrnho ro-
manopisce a povdke, kter znanou st sv produkce vnoval dtem, Jana
Klecandu, otce spisovatele Jana Havlasy. Ten s profesionalitou peklenul obdo-
b, ne redakci Malho tene pevzal roku 1891 Frantiek Serafnsk Prochz-
ka. Tak zkuenmu redaktorovi, kter k asopisu pivedl vtinu svch ptel,
cennch klasik esk literatury, a vtal i pspvky mladch, by kola a ivot
tpnice sotva mohla nadle konkurovat bez radikln zmny, takov, je by
otsla samou jej zkladnou. Model asopisu pro dti, chpanho jako pra-
covn antologie npomocn kolnmu vyuovn, se u dvno stal peitkem.
Dky Otakaru Hostinskmu i sil realist mla umleck tvorba pro dti roz-
vjet mladou generaci nejen mravn, ale i esteticky a prostedky pimenmi
jejmu vnmn ji uvdt do relnho ivota pkladem takovho umleckho
smovn se staly bsnick sbrky Josefa Vclava Sldka z konce 80. a zatku
90. let 19. stolet. Diletujc, by sebesnaivj uitelsvo, a na zn vjimky,
jakou byl kupkladu Josef Koek, tmto zsadm sotva mohlo cele dostt.
Blilo se 20. stolet, stolet dtte, kter svm postojem k individualit ote-
velo ve lozoi vchovy adu otzek. K osvcenmu pedagogickmu lantro-
pismu, nato k herbartismu, jimi tpnice jako svmi pedagogickmi vcho-
disky proslula, mlo nastvajc stolet pece jen daleko.

58 Tolstoj, Lev Nikolajevi: m lid ij, pekl. Frantiek Jare, tpnice 29, 1883, . 2, s. 1823,
. 3, s. 3437, . 4, s. 5256; t: Dtstv, pekl. Karel Kadlec, tpnice 34, 1888, . 4, s. 3132.

[ 72 ]
LITERATURA
BROOV, Vra
2004a Edmondo de Amicis versus F. J. Andrlk, in Armda a spolenost v eskch zemch
v 19. a prvn polovin 20. stolet, ed. Josef ebesta (st nad Labem: Univerzita J. E Purkyn
stav slovansko-germnskch studi), s. 95110
2004b Divadeln ochotnek, in Vzdln a osvta v esk kultue 19. stolet, eds. Kateina Blhov,
Vclav Petrbok (Praha: stav pro eskou literaturu AV R), s. 320330

KDNER, Otakar
1929 Vvoj a dnen soustava kolstv 1 (Praha: Snx)

KRYPN, Vojtch
1885 Obraz innosti literrn uitelstva eskoslovanskho (Praha: M. Knapp)

KUSKOV, Lenka
2003 Krsn prza ranho obrozen v eskch asopisech, almanach a beletristickch plohch novin
z let 17861830. Dl 1, 2 (Praha: Karolinum)

EICHOV, Vlasta
1999 Vchova tene v esk poten kole (17741948) (Olomouc: Univerzita Palackho)

SKLEN, Karel
2003 Bohov, hroby a uitel. Cesty eskch spisovatel do pravku (Praha: Libri)

STRNAD, Emanuel
1978 Didaktika koly nrodn v 19. stolet 2 (Praha: SPN)

AFRNEK, Jan
1913 koly esk. Obraz jejich vvoje a osud 1, 2 (Praha: Muzeum krlovstv eskho)

TENK, Frantiek
1962 etba mldee v potcch obrozen (Praha: SNDK)

UHLK, Jan
1997 F. J. ez reformtor vzestv a kolstv 19. stolet, ploha asopisu esk vzestv 5,
1997, . 2 (Praha: esk vzestv)

[ 73 ]
 Ale Haman
NKOLIK POZNMEK K POVDKOV BELETRII
V NRODNCH LISTECH ZA DOBY NERUDOVY

Grgrovy Nrodn listy se, jak znmo, postupem doby vypracovaly na pozici
jednoho z nejvznamnjch eskch denk nejen po strnce politick, nbr
i z hlediska obecn kulturnho a literrnho zvlt. Velkou zsluhu na tom mli
dva lenov redaknho kolektivu, oba pedn spisovatel Jan Neruda a V-
tzslav Hlek. Pestoe byli pteli, soupeili spolu nejen ve vlastn umleck
tvorb, nbr i jako novini a publicist. Z Nerudovy korespondence vysvt,
e v redakci dochzelo k situacm, kdy jeden druhmu pebral tmata k fejeto-
nm (Neruda si napklad stoval v roce 1872 v dopise Juliu Grgrovi [NERU-
DA 1963: 198], e Hlek zaal pst fejeton na estetick tma, k nmu Neruda
sbral del dobu materil byly to lnky O umleckm vkusu z listopadu 1872).
Jak z dopisu vyplv, Neruda v t dob odpovdal za redakci fejetonn rubriky.
Ta v t dob pinela beletristick pspvky jen vjimen. V roce 1868 to
byl pokus otisknout ve fejetonu przu na pokraovn Velkomstsk romn
od spisovatele Frantika Adamce (18461868, pseudonym PraotEc). V vodn
poznmce redaktor uvedl, e jde o otisk rukopisu z pozstalosti pedasn ze-
melho talentovanho autora. Ve skutenosti nelo o romn, nbr o novelis-
tickou hku parodujc romantick styl. Adamec z tohoto dvodu zvrazoval
ve sv prze formln postupy jak v oblasti kompozice (vyzdvihoval napklad
symetrinost kapitol prodluujcch se smrem ke stedu povdky a zkracuj-
cch se ke konci), parodoval popisn, charakterizan a djov kli romantick
novely (podobn jako to inil Neruda ve vloench povdkch v Tdnu v tichm
dom). Bohuel otiskovn przy nebylo dokoneno v dsledku administrativ-
nho postihu listu.
Beletristick rz mly ovem Nerudovy przy otiskovan v Nrodnch listech
na potku sedmdestch let, a u mme na mysli jeho mistrovsk cestov-
n rty Rzn lid, kter vychzely ve fejetonu Nrodnch list od jna 1870 do
ervna 1871, nebo jeho Trhany, kter v asopiseck verzi publikoval v listopa-
du a prosinci roku 1872. Tu je teba poznamenat, e pro knin vydn autor
tuto przu upravil, jak o tom psal pteli emberovi: Trhany jsem nap. dopsal
zvlt. Pvodn bylo 6 kapitol uveejnno, dopsal jsem jet tyry, a te je to jako
nrov novela (NERUDA 1954: 110). Z jeho slov vyplv, e v t dob rozlio-
val mezi rtou fejetonnho typu a fejetonn novelou, kter byla osnovna na
urit fabulan konstrukci pbhu.

[ 74 ]
 Teprve od poloviny sedmdestch let se ve fejetonu pozvolna zaaly prosa-
zovat povdkov beletristick formy. Jednm z prkopnk fejetonn povdky
byl Frantiek Herites, jeho prvn prza se objevila v roce 1876 (psal pod ifrou
es, pozdji ites.). O nco dve se uplatnily przy peloen (v roce 1874 to
byly povdky spisovatele USA Thomase Baileye Aldricha, o rok pozdji peklad
Julese Verna a v roce 1876 peklady francouzskch autor, kter pozdji uve-
dl Vrchlick ve svch Bsnickch prolech francouzskch, jako napklad Emma-
nuel dHervilly). V tomt roce podil Jakub Arbes pravdpodobn na pn
Nerudovo peklad vdesk autorky Ady Christenov (18391901), ptelky-
n Nerudova kamarda Vratislava Kazimra embery. V prosinci 1876 se obje-
vil tak peklad przy Alexandra Dumase. Pekladov prze v Nrodnch listech
se budeme soustavnji vnovat pozdji, nyn zamme pozornost k tvorb do-
mcch autor.
Neruda hledal pro svou rubriku jmna, kter by byla reprezentativn pro list
a pitaliv pro tene. V roce 1878 zskal pro fejetonn rubriku przu jedn
z vychzejcch hvzd nov (parnasistn) generace Julia Zeyera; byla to jeho po-
vdka Oplov miska. K vraznjmu rozmachu beletristick produkce v novino-
vm fejetonu dolo vak teprve od zatku osmho desetilet 19. stolet. Tehdy
se Nerudovi podailo pimt k relativn pravidelnm pspvkm prv Franti-
ka Heritese, hlscho se povahou sv tvorby rovn k estetice a poetice parna-
sist. Z pomrn ast korespondence adresovan tomuto autorovi a tkajc se
vtinou dost o dal pspvky je vznamnj dopis z 9. kvtna 1880, v n-
m mu Neruda psal: Nazvte se kem mm. Pravda-li, pak bych si pl mt ta-
kovch k aspo deset. Beletrie m pro rozvoj n nrodn nesmrnou dleitost,
daleko vt, ne se j obyejn pikld (NERUDA 1965: 164). Tu se zeteln proje-
vila zmna stanoviska jak Nerudy samho, tak i veden listu k beletristickm p-
spvkm. Jet v roce 1876 uvedl toti v dopise jednomu z pispvatel: Novel-
ky, kter jsou pes dv sla dlouhy, vbec se nm nehod (NERUDA 1965: 102). U
v roce 1878 vyla vak Zeyerova povdka ve tech pokraovnch.
Mezi pispvateli se vak v roce 1880 objevil i Zikmund Winter a od jna se
pak k Heritesovi pipojila dal vznamn osobnost Svatopluk ech (3. jna
otiskl pod svm jmnem povdku Losos mho praddeka a dle pokraoval pod
ifrou ABCD). Nsledujc rok pinesl pak nstup nkolika dalch souasnch
autor. Neruda rozvinul znanou aktivitu, aby pro svou rubriku (a nejen pro
ni, nbr i pro literrn kritiku) zskal ir spektrum nzor a stylovch po-
stup. Vedle osvdench pispvatel, zaplujcch pravideln rubriku sv-
mi nrovmi sentimentlnmi i humornmi obrzky (F. Herites, Sv. ech) se
tu objevila i autorka z generace Nerudovy, Soe Podlipsk (redaktor fejetonu
ji vslovn pozval k asti zvltnm dopisem), ale tak autoi mlad, jako na-
pklad Pavel Albieri (18611901) nebo Irma Geisslov (18551914), kterou
na konci minulho stolet objevil pro souasnost, ovem jako bsnku, Ivan

[ 75 ]
Slavk. V Nrodnch listech publikovala v letech 1881 a 1882 ti novelky z elez-
ninho prosted (Podl trati, Z ovzdu ndranho a Souboj na drezn).
V polovin osmdestch let, pesnji v roce 1884, se Julius Grgr snail e-
lit konkurenci staroeskho Hlasu nroda rozenm beletristick sloky listu
a uvaoval o publikaci romn na pokraovn. Dozvdme se o tom napklad
z list Nerudovch ze z a z jna 1884 (NERUDA 1963: 242, 246, 247) v j-
nu nabzel Neruda majiteli listu pro plohu dva romny: Erckmannv a Chatria-
nv romn Dva vojnov v pekladu Sobslava Pinkase, nebo Arbesovo romaneto
Lotr Glo; ani jeden vak v ploze nevyel. Jinm zajmavm dokladem Grgro-
va pokusu zvit pitalivost listu je dopis Karolny Svtl z roku 1888, v nm
se rovn zmiovala o nvrzch pro romnovou plohu Nrodnch list: Napadlo
mi nkolik romn ruskch. [] Pan doktor [Grgr pozn. AH] nechce o ruskm ro-
mnu ani slyet. Ztratil pr prbhem vyjit Vina a trest tisc [] abonent. Mlo by
to bt nco francouzskho. Bylt [najdauf] ji navrhl romn Petr a Johana [sprvn
Petr a Jan pozn. AH] od spisovatele, kter zan s M [G. de Maupassant pozn.
AH] a jeho dal jmno mi prv nepipad []. Avak pan Dr. [Grgr] po peten pr-
ci vrtil. Je v n pr mlo pikantnho dje. Na Flauberta a bratry spisovatele, ji za-
naj s G (na dal zas si nemohu vzpomenout) [patrn Edmond a Jules Goncourto-
v pozn. AH] jsem si netroufala upozorniti pro plinou pikantnost. Konen zas
jsem si vzpomnla na Romolu od Eliotov [] (SVTL 1959: 587).
Spisovatelina poznmka o djov pikantnosti pesn odpovd koncep-
ci beletristickch pspvk publikovanch ve fejetonn ploze. Neruda sm si
tuto situaci jako fejetonista i jako redaktor rubriky zhy velmi dobe uvdomo-
val. Ji v roce 1867 ve sv znm studii Modern lovk a umn napsal: Mys-
l-li spisovatel nepomrn vc na vc ne na tene, povstv pod perem jeho sloh
bsnick nebo vdeck, mysl-li ale vc na tene ne na vc, zrod se sloh pikant-
n. Tento sloh pikantn je konces modernmu lovku, je formou modern literatu-
ry (NERUDA 1958: 30).
Proto meme ve fejetonn rubrice nalzat pspvky autor, kte tvoili
aktuln svt soudob literatury, by jejich jmna i dla asem vybledla. K nim
meme potat spisovatele, jako byli Josef Leopold Hrdina (18561933), An-
tonn Koukl (18601884), Vclav eznek (18611924), Bohdan Kaminsk
(18591929) nebo Rudolf Jaroslav Kronbauer (18641915), kte od polovi-
ny osmdestch let pozvolna nahrazovali osvden fejetonn beletristy. Mezi
nimi ovem zhy vynikl autor, skrvajc se pod ifrou Ypsilon, jm nebyl ni-
kdo jin ne Nerudv redakn druh Ignt Herrmann (18541935). Jeho hu-
morky se staly vtanou etbou pro irokou obec odbratel a ten denku
podobn jako fejetony jeho uitele Nerudy. Herrmann ovem ve svch nro-
vch drobnokresbch rozil hranice tto formy jak co do vrazovch pro-
stedk, tak co do tematickho obzoru. S humorem zahrnujcm i prvky gro-
tesknosti a situan anekdotinosti kreslil nejen rzovit gurky z lidovho

[ 76 ]
prosted v (tehdy) okrajovch stech Prahy (Podskal), nbr i komick po-
stavy z prosted manskho: u v roce 1886 se ve fejetonech objevila posta-
vika bodrho male pokoj a domcho pna Kondelka pedstaven v gago-
vch situacch (MOCN 2002: 23). O rok dve byly do fejetonn rubriky (kter
od tho roku 1886 byla rozena o nedln plohu vnovanou beletristic-
km pspvkm) zaazeny tak dv ukzky z Herrmannova budoucho rom-
nu U sndenho krmu (s pvodn zamlenm nzvem Ke dnu), kter vne-
ly do Herrmannovch prz nezvykl ladn tragick. Editor Herrmannovch
nedlnch povdek v esk kninici Pemysl Rut charakterizoval v koment-
i tyto povdky nsledovn: Smyslem pro ivotn prosted (v pojet sociologic-
km) vetn nrovho detailu Herrmann pat k literatue sv doby, k literatue
onoho smru, jm ukzal mistr Neruda []. Nejlep Herrmannovy povdky se
vak zrove z literatury sv doby vymykaj: dokonale odpozorovanou realitu toti
kombinuj s bujarou nadszkou, kupeckou logiku provokuj odpoutanm nonsensem
(RUT 2004: 415). K tomu lze jen poznamenat, e i v tom autor novinovch n-
rovch povdek byl dttem sv doby; oproti stdm vcnm kresbm mjov-
c toti autoi nsledujc generace obohacovali sv przy nejen fantasknmi i
exotickmi (J. Zeyer), nbr i sentimentln lyrizujcmi (F. Herites, Sv. ech)
prvky, kter byly zameny na tensk inek.
V roce 1888 se v nedln ploze teni mohli setkat tak s przami dal vy-
chzejc hvzdy na eskm literrnm nebi: byl to Josef Svatopluk Machar. V er-
venci, v srpnu a v prosinci otiskl v Nrodnch listech ti povdky. Dv z nich (P-
telstv, Teorie o hrdinstv) zasadil vyuvaje vlen tematiky z rakousk okupace
Bosny a Hercegoviny v roce 1878 do vojenskho prosted, aby poslil jejich te-
nskou pitalivost. Jsou to przy zcela konvennho rzu, v nich ptelstv
trv a za hrob, lechetn hrdinov umraj a padoui triumfuj. Pece jen vak
v nich meme nalzt jist stopy macharovsk skepse namen proti idylizujc
iluzivnosti konvennch prz. Tet povdka zasazen do manskho prosted
(bezohledn manel, obchodnk, udrujc milostn pomr s primitivn kucha-
kou ek na smrt sv kultivovan eny nemocn tuberkulzou) vykazuje zajma-
vou podobu s povdkou Emila Zoly Smrt eny, kter byla peloena a publikov-
na rovn ve fejetonu Nrodnch list, ale ji o tyi roky dve; i v n lo o smrt
manelky, rovn manelky obchodnka. Povdka vak nebyla tak sentimentl-
n vyhrocena jako u Machara (u nho pipomn jeho bsnick pbhy tragic-
kch osud en z knihy Zde by mly kvst re), francouzsk naturalista tu spe
s chladnou objektivitou zdraznil lidsky odcizujc slu obchodnick profese, kte-
r manelovi do posledn chvle zabrauje uvdomit si tragiku osobn situace.
Odkazem na Zolu se dostvme k otzce pekladov beletrie v Nrodnch lis-
tech. U v vodu byla zmnka o nesmlch potcch pronikn pekladovch
prz na strnky denku. V sedmdestch letech to byli pedevm autoi, kte
se do literrnho povdom dostvali na zklad tenskch zkuenost autor

[ 77 ]
a pekladatel (Josefa Vclava Sldka, Ladislava Tesae, pcho pod pseudo-
nymem Charpentier, Vilma Mrtka a dalch; je pikantn, e mezi peklada-
teli se objevilo i jmno jednoho z pozdjch redaktor Modern revue Arnota
Prochzky peloil Zolovu povdku Bda , a kurizn je t daj z roku 1889,
kdy pod pekladem Maupassantovy povdky bylo otitno jmno Marie Maje-
rov lo ovem o pouhou shodu jmen, budouc spisovatelce Marii Bartoov
v t dob bylo teprve sedm let!).
Pokud jde o plejdu pekldanch autor, je pznan, e od sedmdestch
let se setkvme se jmny, kter reprezentovala svtovou a evropskou literatu-
ru, a to byl Bret Harte, Alphonse Daudet (jeho zdramatizovan prce se v t
dob hrly na eskm jeviti) i Michail Jevgrafovi Saltykov-edrin. V roce
1881, tedy v dob, kdy v Osvt Ferdinand Schulz hmal proti zkaenosti a ne-
mravnosti romn francouzskho naturalisty, se ve fejetonu Nrodnch list
objevil peklad Zolovy povdky Rj koek, kter podil Jan J. Beneovsk-Vese-
l. A v nsledujcm roce k nim pibyla cel plejda evropskch, pevn fran-
couzskch autor: Franois Coppe, Thodor Banville, Guy de Maupassant, ale
tak amerit spisovatel Nathaniel Hawthorne a Edgar Allan Poe. V polovi-
n osmdestch let k nim pibyli autoi rut, Lev Nikolajevi Tolstoj, Fjodor
Michajlovi Dostojevsk, Vsevolod Michajlovi Garin, Nikolaj Semenovi Les-
kov a v roce 1888 i Anton Pavlovi echov. K neoblbenjm, a eskm auto-
rm nrov nejblim povdkm tto doby patil Andr Theuriet (1833 a
1907), jej Vrchlick ve svch Bsnickch prolech francouzskch, publikovanch
soubn v rubrice fejetonu, adil mezi bsnky krajine. Z dalch evropskch
spisovatel patil v sedmdestch letech k oblbenm Nor Alexander Lange
Kielland (18491906), v roce 1882 byla peloena i povdka panla Gustava
Adolfa Becquera (18361870), maarskch autor Mra Jkaie (18251904)
a Klmna Miksztha (18471910), Itala Luigiho Capuany (18391918). Cel-
kov se d ci, e pekladov prza mla v Nrodnch listech za doby Nerudova
redigovn kvalitativn dobrou rove, poskytovala tenm vcelku serizn
povdom o soudob svtov literatue.
Charakter fejetonn przy v denku ovem byl ovlivovn, jak to naznail
ve citovan Neruda, pedevm zetelem ke teni; byla proto dvna ped-
nost przm kratm, djov napnavm nebo vypjatm, zasazenm do spole-
ensky i teritoriln zajmavho prosted a prezentujcm rzovit nebo vji-
men povahy. I kdy v honb za potravou pro nenasytnou potebu dennho
tisku byla umleck rove beletristickch pspvk kolsav, s tm jak se ob-
as prosazovali psavci typu Josefa Ladislava Hrdiny nebo Vclava eznka,
d se ci, e se Nerudovi a jeho kolegm, kte ho zastupovali v dob nemoci,
vcelku podailo udret beletristickou st Nrodnch list na rovni, kter si ne-
zadala s nktermi specilnmi asopisy literrnmi, a vytvoit tradici, na kte-
rou navzaly nejlep novinsk podniky i ve stolet nsledujcm.

[ 78 ]
LITERATURA
MOCN, Dagmar
2002 Ppad Kondelk. Epizoda z estetiky kadodennosti (Praha: Karolinum)

NERUDA, Jan
1954 Dopisy II, ed. Josef Moravec (Praha: SNKLHU)
1958 Studie, krtk a krat II, ed. Jaroslav Zima (Praha: SNKLHU)
1963 Dopisy I, ed. Miloslav Novotn (Praha: SNKLHU)
1965 Dopisy III, ed. Miloslav Novotn (Praha: SNKLHU)

RUT, Pemysl
2004 Koment, in Ignt Herrmann: Nedln povdky (Praha: NLN)

SVTL, Karolina
1959 Z literrnho soukrom II, ed. Josef pik (Praha: SNKLHU)

[ 79 ]
 Dagmar Mocn
MEZI NRODNMI LISTY A LUMREM
KE GENEZI POVDEK MALOSTRANSKCH

Nerudovy Povdky malostransk bvaj vesms vnmny a interpretovny jako

homogenn celek, a to zejmna dky jejich promylen makrokompozici, je
z nich in jednu z nejkompaktnjch povdkovch knih esk literatury (do-
konce do t mry, e bv dky integrlnosti sv vpovdi povaovn za rovno-
cenn ekvivalent romnu viz JANKOV 1985: 72). Pi blim pohledu
ovem nememe pehldnout, e jde o jednotu vnitn neobyejn rozrzn-
nou. Slohov pestrost a nezdka pmo protikladnost jednotlivch povdek
bud a div, jak harmonick a samozejm psobc celek se z nich ve nle
autorovi podailo vytvoit. Nejde pitom jen o obdivovanou povdku U t lili,
je m s tmi ostatnmi spolenou snad jen lokalizaci na okraj Mal Strany, ale
tak o meditativn Svatovclavskou mi, prozaick ekvivalent Nerudovy intim-
n lyriky, anebo o satiricky mravolin Tden v tichm dom, svm pojetm pat-
c spe k ranm Arabeskm.
Je pitom a podivuhodn, do jak mry toto vnitn slohov pnut korespon-
duje s tm, kde byly jednotliv povdky otitny pedtm, ne byly sceleny v kni-
hu. Jet zajmavj je, e si v tomto procesu prvotnho zveejovn konku-
rovaly dva protikladn typy periodik: noviny, primrn uren k aktulnmu
informanmu servisu, a literrn asopisy jakoto tribuna slovesnho um-
n. Snad u dnho spisovatele 19. stolet nedochzelo k tak vraznmu ke-
n tchto zsadn odlinch textovch svt, jako prv u Nerudy (a u vbec ne
v rmci jednoho dla). Povdky malostransk jsou v kontextu esk literatury zej-
m prvnm plodem mezaliance mezi urnalistikou a krsnou literaturou, maj-
c dalekoshl dsledky. Zmnn ken obou sfr toti vede nejen k rozkol-
sn tradinho pojet literrnosti, nbr dokonce k problematizaci hranice mezi
fakticitou a kc. Nerudova prza permanentn oscilujc mezi fejetonistickou
vahou, populrn naunm vkladem, reportnm referovnm a povdkovou
narac tak vyvolv zsadn metodologickou otzku, kde vlastn kon sfra refe-
rence o aktulnm svt a zan hjemstv beletristick kce (DOLEEL 2003).
Nsledujc pspvek se pokou prostednictvm rekonstrukce geneze Po-
vdek malostranskch naznait smry monch odpovd na tyto otzky. Zro-
ve chce upozornit na dleitost faktoru asopiseck/novinov publikace be-
letristickch dl, dosud podle naeho nzoru nedostaten zohledovanho.
Jsme toti pesvdeni, e kontext periodika, v nm se beletristick texty po-

[ 80 ]
prv dostvaj ke teni, spoluuruje nejen jejich prvotn recepci, je se nutn
li od pozdj recepce knin, nbr nezdka i jejich genezi. Zejmna to pak
plat pro povdky a romny otitn v novinch, nebo v kontextu pevaujc
vcn reference jsou texty zamen na konstrukci knch svt nutn cizo-
rodm prvkem, jej si okoln kontext hled pizpsobit k obrazu svmu (tzn.
zptn promnit kci v realitu). Povdky malostransk jsou pro takovto v-
zkum mimodn vhodnm materilem, nebo jde o prvn kanonick dlo no-
vodob esk literatury, jeho nikoli nevznamn st byla publikovna v den-
nm tisku, nadto v situaci, kdy v nm beletrie nebyla jet zdomcnl.

Povdka v novinch
Zkladem budoucho kninho celku se stalo sedm malostranskch povdek
(jak znl jejich konstantn podtitul), otitnch ve dvou jarnch cyklech se
zhruba ronm odstupem (POLK 1947). Odmyslme-li slohov odlin Veer-
n plechty, jsou ony dv trojice jdrovch Povdek malostranskch a podivu-
hodn komplementrn: v kad je jedna povdka idylick (Pan Rynek a pan
Schlegl Hastrman), druh tragick (Pivedla ebrka na mizinu Jak si nakouil
pan Vorel pnovku) a tet groteskn (O mkkm srdci pan Rusky Doktor Kazi-
svt). Vymezuj tak zkladn vrazov polarity, mezi nimi se pohybuje ladn
celho dla. Lze jen tko ci, zda lo o zmr, i o spontnn projev autorova
rozeklanho umleckho temperamentu. Z Nerudovy korespondence vysvt,
e cyklus vznikal vcemn iveln a e autor neml dlouho jasnj pedstavu
budoucho kninho celku (HAMAN 1968: 113114), by dsledn oznaovn
jednotlivch povdek konstantnm podtitulem svd o tom, e je od potku
vnmal nikoli jako jednotliviny, nbr jako sousti jistho cyklu.
Ns vak zde zajm nco jinho: pro Neruda tyto povdky neotiskl v lite-
rrnm asopise, nbr ve fejetonn rubrice Nrodnch list. Dosud toti pomr-
n zeteln rozlioval mezi svou produkc beletristickou (tzn. bsnmi a povd-
kami) a publicistickou. Pmo se nabz vysvtlit tuto promnu publikanch

1 Viz pspvek Pavla Janka v tomto sbornku.

2 Poad povdek odpovd jejich posloupnosti v knize. Prvn cyklus, uveden povdkou Pan Rynek
a pan Schlegl a zakonen Veernmi plechty, vychzel mezi 23. beznem a 5. kvtnem 1875, druh
cyklus, sloen z povdek Doktor Kazisvt, Hastrman a Jak si nakouil pan Vorel pnovku, vychzel od
18. bezna do 22. dubna 1876.
3 Jednotliv sla Arabesek otiskoval v literrnch asopisech a almanach, a to i pot, co se stal fe-
jetonistou asu a poslze Hlasu (vjimku tvo povdky Blb Jna a tdroveern phoda otitn
v asu 1861). Je ovem pravda, e vtina prz z Arabesek vznikla jet ped zapoetm jeho urna-
listick aktivity a e bezprostedn souvisela s redigovnm asopisu Obrazy ivota. Arabesek vznik-
nuvch soubn s Nerudovmi fejetony je jen nkolik, ovem dsledn vychzely v beletristic-
kch asopisech (vtinou v Rodinn kronice, Nerudou rovn po jistou dobu redigovan, nejmlad
Dva divadeln kuplety v Hlkovch Kvtech).

[ 81 ]
zvyklost ist praktickmi dvody. Neruda ml v t dob na starosti npl fe-
jetonistick rubriky Nrodnch list. Dochovan korespondence dokld, e to
byl kol, kter spolkl znanou st jeho pracovn kapacity, a e dalm tvrm
zleitostem se mohl vnovat teprve po splnn tto sv zkladn povinnosti.
Za tto situace si jen tko mohl dovolit publikovat v literrnch asopisech,
paklie byl charakter vzniknuvch prz alespo rmcov vhodn k umstn
do fejetonn rubriky.
Nicmn roli zde mohly sehrt i dvody jin, specicky literrn. Neruda se
v dob pedchzejc vzniku Povdek malostranskch (tj. v prvn polovin sedm-
destch let) vnoval takka vhradn urnalistice a vypracoval se v tto oblas-
ti ve veobecn uznvanho profesionla (TUREEK 1994). urnalistika pi-
tom pro nj nebyla jen zdrojem obivy: spatoval v n jednu z klovch oblast
modernho ivota, dleitou pro piblen dosud provincilnch eskch zem
vyspl zpadn Evrop. Podle Nerudy byla novinov publicistika neobyejn
inspirativn speciln pro krsnou literaturu, tkvc nezdka v zajet fabula-
nch stereotyp a slohovch kli. Mla j pomoci otevt se dynamice modern-
ho ivota, uit ji vzvat namsto klasicistn strnul Krsy jeho nahou pravdu.
O tom, e Neruda vnmal pikovou publicistiku jako soust krsn literatu-
ry, svd jeho soustavn pe o sestavovn kninch vbor z vlastn novino-
v produkce (HAMAN 1968: 110112). Publikovan korespondence pesvd-
iv dokld, jak velk mnostv energie a dvtipu do tchto edinch podnik
vkldal (mon dokonce vce ne do promlen svch bsnickch sbrek ale-
spo zmnky o nich jsou v dochovan korespondenci podstatn id): opako-
van promlel kompozici chystanch celk, trpil se s hlednm pilhavho
nzvu. Knin vbory z Nerudovy publicistiky se nadto od potku setkvaly

4 Znan st publikovan korespondence se tk shnn a prav pspvk pro fejetonn rubri-

ku Nrodnch list, podnikanch vtinou na posledn chvli, nicmn s neobyejnm silm o do-
dren vysok profesionln rovn. Konstatuje-li Neruda v dopise Kazimru Vratislavu embero-
vi se snadno postehnutelnm uspokojenm jsou doby, kdy ve vem vudy mus vypomoci fejeton
mj (NERUDA 1954: 101), nelo podle veho o plinou nadszku. Neruda byl vskutku klovm
Grgrovm zamstnancem, za vech okolnost upednostujcm prospch jeho listu, jeho vznam
pro eskou spolenost si dobe uvdomoval. Byl publicistou dobe informovanm, mimodn po-
hotovm a vestrannm: Jinde m kad fejetonista urit obor svj [] Dle zcela zvltnch pomr
chudch u ns musil jsem pracovat a psobit ve smrech vech. Redigovat. Pst sm tdn aspo ti fejeto-
ny, co myslm nedl nikdo nikde. Toti pou teba tyry, ale ne pro jeden list, jen by dal co do materie
smry rzn, kdeto do rznch asopis mohou pst smrem jednm. Neruda Servci Bonifci Hellero-
vi, v dopise editory datovanm ped 30. dubnem 1876 (NERUDA 1965: 82).
5 Po celou prvn polovinu sedmdestch let pispval Neruda do literrnch asopis jen vjimen,
nadto texty vcemn marginlnmi, a to navzdory tomu, e jeden z nich Lumr spolu s Hlkem
zaloil. Odklon od beletristickch periodik nepochybn souvisel i s tm, e od roku 1869, kdy pub-
likoval v Kvtech posledn sla Knih ver, a do roku 1877, kdy zaaly vznikat Psn kosmick, prak-
ticky vbec nepsal poezii.

[ 82 ]
s mimodn pznivm ohlasem veejnosti, je tento drdiv modern vho-
nek soudob beletristick produkce pijmala nejen jako poutavou etbu, nbr
i jako doklad vzrstajc svtovosti esk kultury. Dolo tak k podivuhodnmu
paradoxu: Neruda-talentovan bsnk (a tak autor nespn tragdie) se stal
uznvanm spisovatelem a dky kninm souborm svch fejeton a cesto-
pisnch rt. Prv v tomto oboru byl povaovn za nepekonatelnho, za toho,
kdo udv tn. Neobyejn tensk spch nov etablovanho nru spolu
s pesvdenm o jeho spoleensk poteb vedl (pochopiteln spolu s dalmi
dvody pevn asi osobnho rzu) k tomu, e Neruda pohbil touhu stt se
dramatikem, e naas dokonce opustil i poezii a s plnm osobnm nasazenm
se vnoval publicistice. Zd se tak bt pirozen, e kdy v nm (opt patrn
z osobnch dvod, kombinovanch se slc deziluz ze znepokojivch sympto-
m modern civilizace) zaala klit idea nvratu do krajiny dtstv (srov. HA-
MAN 1968: 57), nerozpakoval se otiskovat sv povdky tam, odkud vzeel jeho
spisovatelsk vhlas ve fejetonn rubrice Nrodnch list.
Novinov okol ovem nebylo vi Nerudovm malostranskm povdkm
inertn. Obklopeny dennmi zprvami, politickmi vodnky a burzovnm zpra-
vodajstvm musely bt nutn recipovny jinak ne pozdji v knize (a tak jinak,
ne kdyby byly otitny v literrnm asopise). Noviny jsou mdiem primrn
urenm k referenci o realit, take maj sklon uinit takovouto vcnou referen-
c rovn beletristickou kci. Je pravda, e fejetonn rubrika byla od svho oko-
l zeteln gracky oddlena, nicmn za as Nerudovch se v n beletristic-
k kce objevovala jen sporadicky. Pte rubriky byly populrn naun stati
z rznch oblast (prodovdeck, historick, nrodopisn), piem fejeton
ve specickm slova smyslu tu bylo mn, ne bychom podle nzvu rubriky oe-

6 Novin Neruda soustavn peoval o programov zaplovn tematickch mezer esk publicis-
tiky, zejmna t cestopisn. Radil napklad Josefu tolbovi, aby nevhal psemn formulovat sv
dojmy z cesty po Anglii, nebo nemme jet Londnskch obrzk (NERUDA 1965: 58), je by byly
vhodnm pandnem k jeho Paskm obrzkm. V podobnm duchu se on sm zavazoval Frantiku
Schwarzovi, e mu pole do chystanho asopisu nco, co posud u ns nepstovno (NERUDA 1965:
53). Konkrtn nabzel literrn nezabydlenou oblast Mal Asie.
7 Ble viz pspvek Alee Hamana v tomto sbornku.
8 Pro bli pedstavu o nplni fejetonistick rubriky uvdme pspvky bezprostedn obklopuj-
c prvn tveici povdek: tsn ped prvn z nich (Pan Rynek a pan Schlegl) vyel nekrolog hous-
listy Ferdinanda Lauba (podepsan ifrou S. H.) a Nerudv politick pedvolebn fejeton, tsn za
n pak nepodepsan ornitologicko-cestopisn lnek Ptactvo na pouti. Nsledujc povdku Pived-
la ebrka na mizinu obklopovalo (opt nepodepsan) kulturn historick pojednn Rhapsodov se-
verorut a Nerudv aprlov fejeton. Povdce O mkkm srdci pan Rusky pedchzela anonymn ces-
topisn rta Pask burza, den po jejm otitn byla fejetonistick rubrika vyplnna anonymnm
pevyprvnm jednoho pbhu z vlky Severu proti Jihu Ti vyzvdai Pueblov. Prze Veern p-
lechty pedchzel Nerudv fejeton o musk md (spznn s n frivoln dikc), za n nsledova-
lo nepodepsan kulturn historick pojednn Star svatba idovsk.

[ 83 ]
kvali. Lze tedy pedpokldat, e v sousedstv tchto dispartnch text mohlo
bt vyprvn o malostranskch podivnech vnmno jako dal z etnch pou-
nch stat tentokrt o zaniklm ivotnm zpsobu v jedn prask tvrti. Mimo
jin i proto, e byly signovny pouze Nerudovou novinskou znakou (znmm
trojhelnkem), co je ve tenovch och zaazovalo do kategorie spotebnch
text, nikoli literatury zaloen na jedinenosti autorstv. Lze tedy pedpokl-
dat, e v sousedstv novinovch zprv tkajcch se relnch osob (ponaje kri-
minlnmi ppady a kone mrtnmi oznmenmi) mohly bt povdky o pnech
Rynkovi, Schleglovi a dalch obyvatelch nkdej Mal Strany vnmny jako
reference o skuten ijcch lidech (tragick pbhy Vojtkova a Vorlova konce
pak jako ppady z ern kroniky).
Na balancovn mezi vcnou referenc a umleckou kc zaloil Neruda do
znan mry osobitost svho prozaickho vrazu. Thl k tomu odjakiva (jak
prozrazuj napklad jeho pspvky do almanachu Mj Z notin knihy novin-
kovy a Mmu vrabci), piem prce v novinch tento sklon jet poslila. Nej-
dve takto experimentoval na pd cestopisu, tradin tcho z napt mezi
objektivn skutenost a jejm subjektivnm uchopovnm, poslze pak v oso-
bitm subnru studie, pohybujcm se na pomez reporte, sociologick-
ho vkladu a portrtn rty. Proces kcionalizace entit pvodn faktulnch
dospl nejdle v cyklu Rzn lid, vytenm z velk vchodn cesty na pelo-
mu let 18701871 a zhy po novinovm otiskovn s velkm spchem vyda-
nm knin. V tchto cestopisnch rtch se (na rozdl od jinch Nerudovch
cestovnch fejeton) nesetkme s takka dnm mstopisnm pouenm, zato
s celou galeri mstn typickch osob, disponujcch nejen vlastnm jmnem,
nbr vtinou i jedinenm pbhem, take de facto nabvaj statutu literr-
n postavy (pestoe zjevn vyrstaj z autorovy reln cestovatelsk empirie).
Budovn kce je tu vak pece jen nepln, nebo je omezeno deklarovanm
nrovm rmcem cestopisnho fejetonu, znemoujcm ucelen rozvinut
pbhu jakoto konstitutivnho prvku knho svta.

9 Sm Neruda prohlaoval, e fejeton je u mne to, o em se nev, co to je (NERUDA 1954: 110). Od-
myslme-li monou nadszku, je zejm, e jeho pojet fejetonu bylo velmi irok, o em ostatn
svd i npl jeho Studi, krtkch a kratch i ert, hravch i dravch.
10 Z hlediska Nrodnch list lo ovem o bnou praxi. Pln jmno bylo uvdno vtinou jen
u znmch zahraninch autor, sm Neruda podepisoval sv pspvky do fejetonn rubriky z-
sadn pouze trojhelnkem. Podle dobovho svdectv pitom ada ten Nrodnch list netui-
la, kdo se za touto ifrou skrv. Bylo-li tomu skuten tak, byl Neruda v soudob kultue ptomen
ve dvou odlinch osobch: jako bsnk Jan Neruda a jako ten s tm trojhranem (PINDLER 1876),
pc ony vtipn a hojn ten fejetony.
11 Proces beletrizace (tj. zktivovn) tohoto tvaru lze dobe pozorovat na vvoji proslulch Tr-
han. Pvodn studie dle znalc se promnila v genrovou novelu (NERUDA 1954: 110) pot, co
autor obdail jednoho z trhan jedinenm pbhem s tragickmi rysy, jen pvodn sociologick
studii dodal obecn lidsk rozmr (JANKOV 1985: 95).

[ 84 ]
 Podobn balancuj na hran mezi fakticitou a kc rovn prvn z malostran-
skch povdek. Titul sice pracuje s vlastnmi jmny (Pan Rynek a pan Schle-
gl) a pbhem (Pivedla ebrka na mizinu), nikoli s lokalitou (ta je a soust
podtitulu) a kci konotuje rovn dsledn oznaovn tchto prz jako pov-
dek, deklarujc Nerudovu snahu po jejich zetelnm odlien od bn npln
fejetonn rubriky. Na druhou stranu je vak v potench partich povdky Pan
Rynek a pan Schlegl nasazen vkladov przens (oproti prteritu, pznan-
mu pro kci) a namsto postav avizovanch titulem se teni dostv dklad-
nho pouen o jednom malostranskm hostinci a jeho typickch nvtvn-
cch. A i pot, co se zhruba v tetin textu konen objev dvojice znesvench
protagonist, je len prehistorie jejich sporu prokldno ryze fejetonis-
tickmi odbokami (jako je ta o fdnosti klasick krsy sleny Schleglov).
Slohov nevyhrann text, kolsajc mezi vcnou referenc a povdkovou k-
c (se zetelnm thnutm ke kdu mstopisn studie), zabral v Nrodnch lis-
tech cel prvn pokraovn. O den pozdji vak byli teni ostrm stihem vr-
eni do kce. Magickou formul pechodu z jednoho svta do druhho se stala
vta, je by mohla bt mottem epick kce jako takov: Stalo se nco. K posta-
vm tedy pibyla udlost, jakoto zroden jdro pbhu, naplujcho budo-
van kn svt smyslem. Narace druh sti je v souladu s tm ryze povdkov.
Skld se ze dvou scn, zalidnnch mnostvm gur a naplnnch drobnmi

12 V Rznch lidech se tak setkme pouze s lomky pbh, jak ostatn plyne z vypravovy pozice
projdjcho turisty, jeho tkavmu zraku jsou dostupn jen okamikov prhledy do cizch osu-
d, piem cestovatelsk princip kaleidoskopickho stdn dojm brn vypravi v jejich spolu-
provn (a marginalizuje tak jejich zvanost). Nerudv cestovn zpisnk tak vlastn odr rod-
c se senzibilitu lovka globln ry, stavc na mnostv a rozmanitosti podnt, nikoli na hloubce
jejich inku. Jako zkuen novin si byl tto efemrnosti modern mysli vdom a snail se j do-
dat dostatek erstvch impulz (Avak dovolil jsem si zmnit nadpis. Kvli obecenstvu. Je pesyceno,
trochu vdy je poteb vindlu, aby pozornost jeho se upoutala. NERUDA 1965: 65), jako umlec pak
kolsal mezi nadenm z bezbeh pestrosti svta, otevrajcho se naim smyslm (Ltky a ham-
ba, e nevm, kde pak zat dv. Ten svt je pece krsn! (NERUDA 1965: 49), a depres z chaosu, kte-
r tato mnohost plod (HAMAN 1968: 104106).
13 Dleit zktivujc loha protagonistickho titulu vysvitne ve srovnn s fejetonem Kuchyn
na trhu (publikovanm v Nrodnch listech v tme roce a pot zaazenm do Studi, krtkch a krat-
ch). Majitelka ivnosti je tu uvdna vlastnm jmnem (pan Fogetka) a cel text je znan belet-
rizovn (zan a kon konkrtnm vjevem, jemu dominuje pm e, typick rys beletristick
kce). Nicmn v jeho nzvu se neocit protagonistka ivnosti, nbr tato ivnost sama, vnman
navc jako pars pro toto (stnek pan Fogetky je tu zstupcem vech kuchyn na trhu), co utvrzuje
pslunost tto przy k Nerudovm sociologizujcm studim.
14 Je ovem otzkou, zda si ten Nrodnch list tchto jasnch signl kce vbec poviml (tlak
novinovho kontextu, sugerujcho oekvn vcn reference, mohl bt silnj).
15 Poprv se tu objevuje slohov grif, jen se pro Povdky malostransk stane typickm: oznaov-
n tchto marginlnch osob, tvocch soust pozad, vlastnmi jmny a konkrtn profes pan
Schlegl tak hraje kulenk nikoli s bezejmennm nvtvnkem hostince, nbr s panem Khlerem,

[ 85 ]
innostmi (jako je roznen piva, upn tabku, svlkn kabt, sedn ke
stolu). Vyprav odkld masku o vem informovanho fejetonisty a mn se
v minimalistickho nartora pozorovatele, jen nehodl teni nic uleho-
vat. Nejene mu dn neobjasn, pro oba pnov sed vzdor letit zti u jed-
noho stolu, ale dokonce jej mate zdraznnm hodnocenm pana Schlegla jako
rozhodn zlho lovka (pipravuje si tak pdu pro pekvapivou pointu, zro-
ve vak tene vede k zamylen nad slou konvennch oekvn a vratkost
unhlench soud). Do nitra postav pitom zsadn nenahl (striktn tud
dodruje limitovanost sv pozorovatelsk pozice), nbr vede tene k pozor-
nmu vyhodnocovn informac o jejich chovn.
Vzdor vysok me beletrizace, k n Neruda dospl v druh sti povdky
o pnech Rynkovi a Schleglovi, je vod nsledujc povdky Pivedla ebrka
na mizinu opt fejetonisticky rozvolnn. Neruda vak ji usiluje o tsnj pro-
pojen vkladovch odboek s narac (vsouv je do konkrtnch djovch situ-
ac a dynamizuje je i zevnit). K odpoutn od vcn reference slou i pro-
kreslenj charakteristika personlnho vyprave: ten si sice uchovv pozici
zastnnho pozorovatele, blzkou publicistice, avak na rozdl od reportra
i fejetonisty promt do textu vlastn minulost. Efekt rozpt (a vznamovho

kupcem. Neruda pomoc tohoto jednoduchho prostedku bud iluzi svta neobyejn plnokrevn-
ho a dvrn znmho, bez znepokojivch past nedourench mst.
16 ten ovem mus tyto informace nejprve v textu objevit a pot je nleit interpretovat. Aby
pochopil, e zdnliv banln konstatovn Dnes pil pan Schlegl tyry sklenice a setrval do pl de-
vt. (NERUDA 1975: 78) vypovd o neobvyklm vnitnm rozpoloen zmnn postavy, mus
se rozpomenout, e obvykle oba pnov pili jen ti sklenice a odchzeli dom v osm. asov daj
je pitom v textu obsaen jen nepmo (lze jej odvodit z konstatovn, e pnov pichzeli v est
a zdreli se dv hodiny), nadto ji v prvn sti dvojdlnho textu (je tud v zsad vylouen, aby
tento detail zohlednili teni ji v Nrodnch listech, nebo by si museli danou informaci pamato-
vat z pedchozho dne).
17 Napklad popis pilby policajta pana imra se mikem rozvine do run poulin scny, zaplu-
jc mezery budovanho knho svta: Leskl plba kvala se mu na velk hlav pi kadm pohnu-
t, a kdy se rozbhl za nkterm tovaryem, kter bez ostychu a proti vem zkonm pes ulici si peel
s hoc dmkou v stech, musil pan imr plbu vzt honem do hrsti. Tu jsme se pak my dti smly a tan-
ily po jedn noze, ale jakmile se na ns podval, hned zas jakoby nic (NERUDA 1975: 80). Vznik tak
pomrn komplikovan model nkolikarovov narace se scnami jakoby navzjem do sebe za-
putnmi: Vyprav chce teni sdlit, jak se dozvdl, kolik je panu Vojtkovi let. Za tm elem
reprodukuje Vojtkv rozhovor s policajtem, kter nhodn vyslechl. Do len tto scny, odehrav-
se kdysi v ase vypravova dtstv, vsouv poun exkurs o malostranskch strcch pod-
ku. Jeho soust je i zmnn popis policejn pilby, vysujc ve ve citovanou miniscnu, je se
ovem odehrla jindy ne onen dialog (pesnji eeno, odehrla se kdykoli v idylickm bezas
vypravova dtstv). Pot nsleduje zptn vstup do povrchov roviny narace: vyprav se vrt
k popisu pana imra a po jeho dokonen pokrauje v naatm len policajtova rozhovoru s panem
Vojtkem, na jeho konci se ten konen dozv, kolik je Vojtkovi let. Narace se zatm obela bez
udlosti, pesto sugeruje svt a po okraj naplnn dnm. Je zejm, e takto ranovan narativn
technika je na hony vzdlen pmoar linearit fejetonistick dikce.

[ 86 ]
napt) mezi vypravovm dtskm a dosplm j dv knmu svtu pomy-
sln tet rozmr hloubku a posiluje jeho autonomii (jako by existoval dv-
no ped textem, by je tomu pesn naopak).
Proces beletrizace fejetonistickho vchodiska pokraoval v povdkch s v-
raznou groteskn udlostnost (SCHMID 1994), tkajc se v obou ppadech
pohebnch ritul (O mkkm srdci pan Rusky, Doktor Kazisvt), a dospl k ma-
ximln slohov kompaktnosti a mistrovsk vypointovanosti v povdce Jak si
nakouil pan Vorel pnovku, posledn z cyklu jdrovch Povdek malostran-
skch. Zmnn proces ml ovem i protismrnou tendenci: pedposledn po-
vdka druhho cyklu Hastrman je kompozin podstatn rozvolnnj ne
pedchoz Doktor Kazisvt. I v tch kompozin nejsevenjch povdkch z-
stv ptomno nco, co je in neopakovatelnmi a slohov podstatn odli-
nmi napklad od jetdskch povdek Karoliny Svtl, nato pak od soudo-
b konvenn novelistiky. A nelze pehldnout, e onu neopakovatelnost tam
do znan mry vnesla autorova fejetonistick zkuenost. Jeho vlastn vyjd-
en v dopise Servci Bonifci Hellerovi z roku 1876 svd o tom, e si byl ino-
vativn potence svho narativu dobe vdom: Jak si sm myslm psoben svch
fejeton na novoesk zpsob vypravovn!? O tom dovol, abych pomlel, neslu se
pro mne konstatovat to, co si myslm snad pochlebnho, snad pochlebnjho, i ne se
s pravdou sn (NERUDA 1965: 82).
Nerudovt vykladai v poslednch desetiletch zjiuj, e prv tyto urna-
listick rysy (v klasicistnch asech Nerudovi zazlvan) poslily vznamovou
ambivalentnost jeho prz a uinily z Povdek malostranskch pedzvst moder-
n przy 20. stolet (HAMAN 1968, TUREEK 2000). Poukazuj pitom tak na
inek pounch odboek, pekrvajcch pbhovou linii nnosem kado-
dennosti, drdiv znejasujcch kontury vyprvnch osud, a zejmna pak
jejich smysl (jako to ovem prostednictvm jinch tvrnch postup dla-
j modernistit a postmodern prozaici). Slab kritick ohlas kninho vydn
Povdek malostranskch, stejn jako pozdj klasicizujc vtky aldovy a Nov-
kovy, brnc jejich docenn a do hloubi 20. stolet, svd o tom, e Nerudova
odvn mezalinace urnalistiky s beletri pila patrn pli brzy. Avak to, co
Povdkm malostranskm ubrala na bezprostedn tensk rezonanci, pidala
jim na jej dlouhovkosti (nen patrn nhodou, e zejmna v poslednm tvrt-
stolet pat k nejinterpretovanjm titulm esk literatury 19. stolet a to
i na kor Nerudovy poezie).
Skoro to pitom vypad, e to, co uinilo z Nerudy (pravda a mnoho let po
smrti) uznvanho modernho prozaika, vzniklo do znan mry spontnn,
letitm prolnnm publicistiky s umleckou kc. Napklad v ppad pou-
n vsuvky o ednm zkazu mchn mlka kvedlakou, je v zvru povdky
Pivedla ebrka na mizinu pekvapiv peruuje tah vyprvn k tragick poin-
t, budeme asi na pochybch, zda jde o promylen bachtinovsk vpd nezni-

[ 87 ]
iteln kadodennosti, oslabujc drsavost osobnch tragdi (HERMANOV
1989), i zda se prost Nerudovi do textu na okamik prodrala jeho urnalis-
tick rutina. A tak i onak, ony fejetonistick vsuvky se po vynt z pvod-
nho kontextu vcn reference zaaly chovat jinak: staly se nstroji utven
beletristick kce, j spolu s dalmi tvrnmi postupy dodvaly specicky za-
stenou, matouc tvnost (TUREEK 2000).
Zkuenost novine tedy poskytla prozaiku Nerudovi zsadn inspiran im-
pulz. Uvdomil si, e pod onou pnou dn, je je ivnou pdou urnalisti-
ky, lze pi jistm stupni vnmavosti zahldnout fragmenty pozoruhodnch p-
bh. Na tomto poznn byl zaloen ji jeho spn cyklus Rzn lid. Avak
na rozdl od projdjcho cestovatele, jen nemus (a vlastn ani neme) bt
tmto del lidskch osud osobn zasaen, nebo se kolem nho podob-
n jako v psobivm zvru Trhan pouze mihnou (JANKOV 1985: 95),
vyprav Povdek malostranskch opout citov nezastnnou reportrskou
pozici, nebo u v, e ony pbhy, zahldnut pod povrchem kadodennosti,
jsou obecnou metaforou lidsk situace tedy i jeho vlastn.

Artistn intermezzo
Vznikem sedmi jdrovch malostranskch povdek nebyla jejich geneze zda-
leka u konce. Dokonce jimi ani nebyl pln denovn charakter budouc knihy.
Zhy pot se odehrlo nco, co odklonilo dosud organicky narstajc cyklus
pln jinm smrem. Bodem obratu se stala povdka U t lili, denitivn for-
mulace obsedantnho tmatu, je Nerudovi po cel lta nedalo spt (HAMAN
1958, JANKOV 1985) a nyn se opt pihlsilo ke slovu s nalhavost, ji
u nebylo mon oslyet. Zejm a nyn nael ten sprvn zpsob vyjden,
spovajc v odhozen vech vnitnch a vnjch zbran, kdy uinil personl-
nho vyprave nikoli pozorovatelem (jm byl v obou pedchozch pokusech),
nbr vlastnm hrdinou niternho dramatu vzelho z motivu dvky tanc
nad mrtvolou sv matky. Slohov dsledky tohoto rozhodnut byly ovem da-
lekoshl: ambivalentn nrov drobnokresba byla vytlaena niternost ro-
mantickho rodu, pracujc s expres a symbolickm zvznamovnm (HAU-
SENBLAS 1997). Prakticky v dnm slohovm parametru se prza U t lili
neshoduje s dosud vzniknuvmi malostranskmi povdkami: jej kn svt
je svtem rozpoutanch prodnch ivl, oloupvajcch z lovka jeho civili-
zan slupku, zatmco kn svt pedchozch povdek je povtce lidsk, tvoe-
n splet ambivalentnch vztah generujcch banln dramata s dalekoshlmi
dsledky. Je a neuviteln, e tyto zsadn odlin svty mohly bt pozdji
sloueny do jednoho dla a koexistovat tam s takovou samozejmost, e si je-
jich dispartnost namnoze vbec neuvdomujeme.

18 Nedalo mn to pokoje, musil jsem ji zpracovat znovu, zdlo se mn, e musm (NERUDA 1954: 119).

[ 88 ]
 Zetel k panujcm hodnotovm normm, odhozen v situaci tvrho pe-
tlaku, se opt vrtil do hry v moment, kdy Neruda zaal zvaovat monost
zveejnn toho, co si dovolil napsat (OTRUBA 1994). Pestoe jeho oteve-
nost vzbudila rozpaky i u nejblich ptel, nevzdval se mylenky na otit-
n, zvolil vak kompromisn zpsob: podobn jako ped lety ukryl sv obsahov
i tvrn nepijateln prozaick experimenty do Tdne v tichm dom (HAU-
SENBLAS 1984), odeslal nyn svou nejosobnj przu do fejetonn rubriky
regionlnho Podipana, na jeho redakci ml osobn kontakt. Je s podivem,
e navzdory oprvnnm obavm nevzbudila jeho okujc zpov o sle sexu
znsoben ptomnost smrti dnou pozornost odklizen do regionln-
ho tisku zejm splnilo svj el (svou roli mohla sehrt i skutenost, e povd-
ka nebyla podepsna plnm jmnem, nbr pouze tradinm trojhelnkem).
Nelze pitom zapomenout, e Neruda u dvno nebyl enfant terrible esk lite-
ratury, nbr veobecn ven urnalista, kritik a glostor dobovch mrav,
a to se nemohlo neodrazit na zpsobu, jakm teni Podipana jeho povdku
pravdpodobn etli (tedy nikoli v kdu nah zpovdi, v nm byla naps-
na, nbr s nejvt pravdpodobnost v dobov podstatn frekventovanjm
kdu mravolin przy) paklie si j ovem uprosted regionlnho zpravodaj-
stv vbec povimli. Bezrozpornost pijet Neruda nadto v duchu sv zamlo-
vac taktiky pojistil tm, e povdku U t lili otiskl nikoli samostatn, nbr
v pru s verovanou hkou Legenda z Kamennho mostu, vyprvjc o poku-
en, jemu je vystavena neboh socha svatho Jana Nepomuckho pi pohle-
du na nah ltka pradlen. V sousedstv tto nezvazn verovnky na lascivn
tma dostvala i pozdji tak obdivovan bse o sle sexu ndech nekodn
pikanterie, ji lze v zjmu zven nkladu obas pipustit i ve fejetonn rub-
rice seriznho politickho listu. Otevenou otzkou vak zstv, zda souhrn-
n oznaen obou text jako Dvou povdek malostranskch, na nm Neruda
trval, bylo jen soust tohoto zastracho manvru (OTRUBA 1994), i zda na-
vzdory zsadn slohov odlinosti vnmal u tehdy povdku U t lili jako sou-
st rozpracovanho malostranskho cyklu na rozdl od druhho z takto
oznaench text, kde lo pravdpodobn o pouhou publikan koketrii.

19 Vechny malostransk hezk holky / perou v ece punochy, podolky / bl noky v chladn vod m, /
sukniky si do kolenou st, / a jak ku ece se nahbaj, / bl adra se jim kolbaj. V tomto duchu nez-
vazn pikantn kratochvle prezentoval Neruda redaktoru Podipana rovn povdku U t lili, kdy
ji charakterizoval jako Jungschweineres mit delikat abgezogenem Speck (NERUDA 1965: 87). Ten-
dence k preventivn bagatelizaci problematick povdky prosvt i dal Nerudovou koresponden-
c, kde o n zsadn hovo jako o malik historce i hloup skizzice.
20 Tsn po napsn povdky jet nebyl rozhodnut: [] mm, nemm ji pilepit pak k malostran-
skm povdkm?, tzal se ptele Kazimra Vratislava embery (NERUDA 1954: 119).
21 Rozladn z opatrn emberovy reakce, je v nm poslila u tak oste pociovan vdom spo-
leenskch tabu, limitujcch jeho tvorbu, lil Neruda svou osvdenou ironi. Napsal pro mravn

[ 89 ]
 Nerudovo neekan artistn vyboen se ovem zpracovnm obsedantnho
tmatu nevyerpalo. Naopak, tvr vzept povdky U t lili jako by v nm akti-
vizovalo dvno nerealizovanou potebu subjektivn zpovdi zatm stle niko-
li v kdu lyrick poezie, tto intenci nejvlastnjm, nbr na pd prozaickho
textu. Tsn po dopsn povdky referoval pteli emberovi o dalm nalhavm
autobiograckm tmatu, tentokrt ovem plnm dtinsky naivn poezie (NE-
RUDA 1954: 120). Vznikla tak opt z hlediska dosavadn Nerudovy przy po-
vtce atypick psychologizujc povdka Svatovclavsk me, svou atmosfrou
modravho pelu (NERUDA 1954: 120) pedznamenvajc inzitn kouzlo pozdj-
Balady dtsk. Ve Svatovclavsk mi je personln vyprav stejn jako v povd-
ce U t lili aktrem niternho dramatu, piem kn svt obou povdek spojuje
nkolik zsadnch skutenost: odehrvaj v pomeznch, atypickch bodech ma-
lostranskho teritoria (v mstech s vypjatou a vi sob komplementrn hodno-
tovou charakteristikou pochybn tanrna jako msto hchu chrm jako pro-
stor kontemplace KUBNOV 1997: 147), a to v noci, tedy v ase, kter je ve
knm svt jdrovch povdek slepou skvrnou (vjimku tvo jen vod Td-
ne v tichm dom a non snmovn mladch intelektul ve Veernch plechtech,
povdce slohov jasn s Tdnem spznn a spolu s nm odlin od vech ostat-
nch). Spojuje je i to, e hrdina je v tomto nonm asoprostoru snn a sebezpy-
tovn sm (v obou ppadech je pitom ze samoty vyveden enou v tliliov
povdce bezejmennou krsnookou, ve Svatovclavsk mi matkou).
Ns ovem z hlediska sledovan problematiky zajm pedevm skutenost,
e Neruda publikoval Svatovclavskou mi nikoli v Nrodnch listech, kde vych-
zely pedchoz malostransk povdky, nbr v Lumru. Po letech vnovanch
prci v novinch se tak Neruda vznamnjm tvrm poinem vrac do pro-
sted literrnch periodik, konkrtn do asopisu, kter v roce 1873 s Hlkem
zaloil a za nj, pestoe jej ji po pl roce pedali do pe mladch, stle ctil
spoluzodpovdnost.

pohorenho ptele zmnnou legendu o pokuen sochy Jana Nepomuckho a poslal mu jej is-
t a krsn opis s ironickou vzvou, aby si ji vloil do modlitebn knky (NERUDA 1954: 120). Sm
pak ji uil k ve zmnnmu zastracmu manvru, majcmu bagatelizovat vznam povdky U t
lili. Nelze ovem opominout, e zmnn nepomucensk hka mohla mt i skryt protiklerikl-
n osten, konvenujc bojovnmu liberalismu mladoeskho Podipana, jeho fejetonistick rubrika
upednostovala pspvky s aktuln politickou intenc). O elovosti Legendy z Kamennho mos-
tu svd skutenost, e ji Neruda nezaadil do dn z bsnickch sbrek (pechodn sice uvaoval
o jejm vlenn do Balad a romanc, poslze vak od toho upustil) OTRUBA 1994: 49.
22 Bsn publikoval Neruda naposledy v roce 1869, a to v Kvtech (Vm jsem byl rd, Na pesk
Kalvarii, Jeptika, Legenda o Chudob), tedy v asopise, kde v roce 1867 otiskl rovn Tden v tichm
dom. Nkolikalet soustavnj spoluprce s Kvty skonila roku 1870 (Oblomovsk kuplet, cesto-
pisn rta V Judskch horch, vaha O vkusu). Do obnovenho Lumra napsal Neruda v roce 1873
nkolik lnk s umleckou tematikou a cyklus aforism, po pedn redakce Svatopluku echovi

[ 90 ]
 Umstn Svatovclavsk me do Lumra mlo ovem i nezanedbateln este-
tick souvislosti, nebo ze vech dosud napsanch malostranskch povdek se
tam bezesporu hodila nejvc (pomineme-li ovem povdku U t lili, na jej
otitn v Lumru Neruda patrn vbec nepomlel, nebo by tam byla veej-
nosti pli na och a mohla by svm skandlnm obsahem vrhnout na dosud
neetablovan asopis nedouc stn).
Stoj za pozornost, e Neruda se obma subjektivn ladnmi povdkami
(a otitnm druh z nich v beletristickm asopise) podstatn posunul k epi-
centru krsn literatury v tradinm slova smyslu, kdy nahradil groteskn
komiku vnost, banalitu transcendenc a nrovou drobnokresbu symbolic-
km zvznamovnm. Zde tj. na pd literrnho asopisu rozhodn ne-
hrozilo men Krsy s Pravdou (tj. kce s vcnou referenc) tak jako ve fejeto-
nistick rubrice Nrodnch list. Prv tam se sice Nerudovou aktivitou rodila
nov, civilnj podoba krsn literatury, nezaten poadavkem dekorativ-
nho pvabu, k plnmu uznn jejho umleckho statutu vak bylo jet da-
leko. Nen zejm nhodou, e prv Svatovclavsk me jakoto nejartistnj-
malostransk povdka se dokala mezi soudobou kulturn elitou neobyejn
pznivho pijet. O tom, e poetizujc poloha Nerudova malostranskho
cyklu nejsnze souznla s dobovmi normami prestin beletrie, svd i ve-
skrze pochvaln recenze kninho vydn Povdek malostranskch z pera lum-
rovce Otakara Mokrho, zdrazujc zejmna poetinost z rodu luzn dtsk
bje [] kter de ze zkamenlho toho moe palc, a to navzdory skute-
nosti, e prv malostransk palce (tradin literrn topos tto lokality) se
ve knm svt Povdek malostranskch vbec nevyskytuj. To, e si je tam re-
cenzent v rozporu s duchem posuzovanho dla pesto podvdom dosa-
dil, svd o novoromantick poteb exkluzivnch prostor, j nejvce odpo-
vdal prv Svatovtsk chrm ze Svatovclavsk me, vzneen msto, majc
nadto vypjat vlasteneck konotace. Obma przami vraznji ovem v Lu-

a Otakaru Hostinskmu vak do nj pestal pispvat. Ped Svatovclavskou m tu otiskl pouze Ba-
ladu helgolandskou, a to v roce 1875 (pozdj Romanci helgolandskou z Balad a romanc), naopak po
n se Lumr stal Nerudovou vznamnou publikan platformou: otiskl zde nejen dal malostran-
sk povdky, ale zejmna vtinu sel Psn kosmickch, dle nkter bsn z Prostch motiv a Balad
a romanc a na pokraovn studii Bby i baby.
23 Dkuju Ti za laskav sudek o mi. Tak v Praze se veobecn lb, psal spokojen Neruda do Vdn
pteli Kazimru Vratislavu emberovi (NERUDA 1954:144). V zjmu objektivity je ovem teba podo-
tknout, e o ohlasu jinch malostranskch povdek se Neruda v korespondenci prost nezmiuje. Je
teba tak zohlednit, e nronj teni vnovali daleko vt pozornost obsahu literrnch asopi-
s ne beletrii v novinch, take si dvjch malostranskch povdek nemuseli prost vimnout.
24 Mokr, Otakar: Nov psemnictv, Osvta 7, . 10, 1878, s. 788.
25 V zsad stejnm smrem se ubralo pekdovn Povdek malostranskch na pelomu 19.
a 20. stolet. Ve Veernm dialogu o Janu Nerudovi Arneho Novka jedna z astnic rozpravy, zjev-

[ 91 ]
mru neotitnou povdkou U t lili tak vvoj prozaika Nerudy souznl s po-
stupnm vyhraovnm asopisu, a tm i nezanedbateln sti soudob esk
przy, smrem k novoromantick vlunosti (a paradoxn tak on sm pispl
k vzdalovn Lumra od jeho pvodn mjovsk orientace na vedn ivot).
Povdky U t lili a Svatovclavsk me tedy pro genezi Povdek malostranskch
pedstavovaly zsadn vyboen k jin podob przy, ne byla ta novinov, kte-
rou Neruda s nemalm spchem pstoval do t doby a je mu dopomohla
k pozici uznvanho eskho spisovatele. Neruda jako by se rozpomnl, e je
vedle urnalisty tak bsnkem. Prv to vak mohl bt dvod, pro navzdo-
ry nespornmu umleckmu spchu (potvrzenmu navc pznivm ohlasem
kulturn veejnosti) pestal tento subjektivizujc artistn typ przy dle rozv-
jet. Nedlouho pot u nho toti dolo k neobyejn eruptivnmu bsnickmu
znovuzrozen, je narativn kci v podstat nadobro vytlailo z centra jeho
tvrho zjmu (i nadle ovem zstval produktivnm fejetonistou, pesvd-

n ovlivnn secesnm dekorativismem, doznv: Nemilovala jsem Nerudu nikdy pro tyto oste a pev-
n vykrojen gurky, jejich titrn a jeitn svt byl vdy dalek mmu svtu. Hledala jsem v obou, ach tak
marnotratnch svazcch Nerudovch povdek pouze ony vrcholn scny, kde bsnk nael nladov a ma-
lebn pozad pro tyto malichern osudy. Sm Novk, podobn jako F. X. alda, obdivoval vedle po-
vdky U t lili, blzk dekadentnmu erotismu, tak psychologizujc Svatovclavskou mi, zatmco
ostatn Nerudova prza pro n byla svou nestylovou mezalianc beletrie s urnalistikou esteticky
nepijateln. Svatovclavsk me byla klovm slem malostranskho cyklu tak pro Oldicha Kr-
lka, jen v n spatoval doklad smovn nedvivho zajatce smysl z ironicky vyprahlho sv-
ta k enklv snu s magickm pramenem ovlaujcch sil (KRLK 1995: 304) a tmto konstatovnm
svou obrnou interpretaci Povdek malostranskch zavril. I on je tedy vlastn te v novoromantic-
km kdu, dajcm od literatury povznesen ducha, a implicitn tak pipodobuje Nerudu k auto-
rm bezinovskho typu, tvocm v jeho pojet slovesnho umn pomysln vrchol (vslovn uv-
d souvztanost Svatovclavsk me s Kouzelnou lampou Jaroslava Durycha). O promnch v recepci
Nerudova dla ble VODIKA 1997.
26 Korespondence dokld, e sm Neruda vnmal svj program jako odlin od koncepce mla-
dch: V ptm sle na vechen ale zpsob rozestete ji program svj (NERUDA 1965: 69), pe
Sldkovi a Hellerovi v ase, kdy jim pedval veden Lumra. O Nerudov koncepci asopisu nep-
mo vypovd formulace jeho objednvek, adresovanch potencilnm pispvatelm. Napite mi
nco pikantnho do Lumra (NERUDA 1965: 63), pe Bohuslavu Schnirchovi, v dopise Svatopluku
echovi svou pedstavu doucho obsahu nrov konkretizuje: Nejmilej mn budou kvli ak-
tivnjmu rzu listu poezie vpravn, nech ji del i krat, pak novely, humoresky (NERUDA 1965:
63). A do tetice vzkaz Ferdinandu enskmu: Obratn psan zbavn nr ze ivota vojenskho vel-
mi by se za nm hodil (NERUDA 1965: 64). Opakovan formulovan poadavek lehk kratochvilnos-
ti nelze ovem absolutizovat (pspvky tohoto druhu byly obecn zkoprolov a jejich opatovn
si tud ze strany redaktor vydalo nejvc korespondovn). Nezapomeme, e pilotnm tex-
tem Nerudova Lumra se stal Arbesv Svat Xaverius, dlo sice nmtov atraktivn, avak podstat-
n pekraujc parametry nenron literrn zbavy (Arbesovo romaneto se podle veho stalo mo-
delovou realizac Nerudovy pedstavy o poutav etb pro modernho zvdavho tene). Sldkova
pedstava o kultivovan beletrii pro vzdlanho tene byla ovem podstatn jin. Ozejm se nm
to, pipomeneme-li si, e stejnm textem prvnho ronku jeho Lumra byl Zeyerv Romn o vr-
nm ptelstv Amise a Amila, nabzejc namsto pozitivistick racionality poezii mtu.

[ 92 ]
enm o dleitosti tohoto nru pro eskou kulturu). Mohla k tomu pispt
i skutenost, e tvr zaujet nvratem do krajiny dtstv, je v lt 1876 kul-
minovalo (Mazal bych malostransk povdaky den co den, kad den alespo jed-
nu. NERUDA 1954: 120), zaalo postupn opadvat (Neruda se od t doby
pestv v korespondenci o malostranskch povdkch zmiovat, jeho zjem
plat opt fejetonm a poslze muiv provan genezi Psn kosmickch).

Smovn ke knize
Na sklonku roku 1876 byla v Nrodnch listech publikovna pedposledn krt-
k malostransk povdka Psno o letonch duikch, vracejc se tematicky
i slohov ped ono lyrick vyboen, k povdkm o starosvtskch podiv-
nech. Nvrat malostranskho cyklu do domovskho prosted novin nen nijak
pekvapiv. Ambivalentn tragikomick pbh star panny, je si z nejapnho
ertu dvou amendr upede ktivn milostn romn, byl pli banln a p-
li zavnl trapnost, ne aby se hodil do estetizujcho Lumra. Neruda nadto
v Nrodnch listech pravideln o slaven duiek psval, nmtov se tedy po-
vdka, odvjejc se od zvltnho hbitovnho ritulu sleny Mry, mohla je-
vit jako protjek jeho tradinch listopadovch fejeton (tato souvislost byla
ovem oslabena tm, e povdka vyla a na sklonku prosince, a vyvazovala se
tak z tradinho fejetonistickho rytmu, koprujcho cyklick as a standard-
n innosti s nm spojen).
Na prvn pohled se tu Neruda cele vrac do bezpench kolej nalezen tvr-
metody, vyten ze stynch ploch mezi urnalistikou a literaturou: Za-
n vrazn fejetonistickm vodem (uit przens a forma oitho svdectv
sugeruj dojem, e slena Mry je reln ijc osoba, pozorovan fejetonistou
pi sv kadoron nvtv koskho hbitova) a jen velmi zvolna se propra-
covv k meritu vci. Vrac se tak vlastn k publicistick rozbhavosti prvnch
malostranskch povdek, ji poslze opustil (jako by svou syntzu fejetonn
rty a povdky zanal opt z nulovho bodu).
Psno o letonch duikch je vak jen zsti nvratem do znmho ei-
t bizarnch malostranskch historek. Letn lyrick epizoda prozaika Ne-
rudy nebyla zcela zapomenuta: z nitern Svatovclavsk me se sem pelil z-
jem o podivninu dui (Neruda kvli nmu opout psn pozorovatelskou
pozici vyprave a podnik stdm prhledy do hrdinina nitra uv tedy
psychologizujc techniku, j se pedtm dsledn vyhbal) a respekt k oprav-
dovmu citu, by zaloenmu na iluzi. Hbitovn rituly u tu nejsou pedm-
tem ernho humoru (jako v nkdej historce o domnlm nebotku vypad-
nuvm z rakve), ironii vystdala chvla ple, odplavujcho z citlivch du

27 Napklad fejeton Duikov zbava z 3. 11. 1871, z pozdjch let napklad fejeton z 6. 11. 1887
o obtinovch vncch a frivolnm chovn duikovch nvtvnk hbitov.

[ 93 ]
vechen rmut nerealizovanch sn: A pan Nocarov pak ple, a slyela ten
sen ji nesslnkrte, a pl ptelkyn kane do rozbolnn due sleniny jako chla-
div, vonn balzm (NERUDA 1975: 151). A bizarn enich Smrt ze slenina
snu, v elegantnm aksamitovm pltku a s kordem u boku, tu nabv lkav
podoby toho, kdo m moc ony dvn sny o tst realizovat alespo nhrad-
nm zpsobem (dky jejmu vasnmu zsahu nebude jednou Mry leet na ko-
skm hbitov osaml, nbr ve spolenosti svch domnlch npadnk).
Nmt jako stvoen pro grotesku se tak pekvapiv lme v elegii, ironie pe-
chz v nostalgii po ztracenm ase velkch nadj, do jeho uplvajcho e-
it lze znovu vstoupit u jen prostednictvm kce.
Jet patrnj je to v posledn krtk malostransk povdce (vlastn ma-
lostransk humoresce, jak znl pvodn podtitul) Jak to pilo, e dne 20. srpna
roku 1849, o pl jedn s poledne, Rakousko nebylo rozboeno. Stejn jako Svatovc-
lavsk me je i tato hokosladk prza o dtsk he na revoluci projevem zbyt-
nn tmatu ztracenho rje dtstv, je bylo v malostranskch povdkch la-
tentn ptomno od potku, avak teprve ve Svatovclavsk mi se prodralo na
povrch. I zde je dtstv sladkm asem her a malin nezralch, ovem jen do
t doby, ne bez pedchozho varovn ztrpkne poznnm limit cizch i vlast-
nch. Tomu odpovd i slohov rozlom na vodn heroikomickou st, s smv-
nm nadhledem lc naivn naden malch revolucion, stedn introspek-
ci, popisujc poniujc narstn strachu, v nm se nakonec rozpust vechna
revolun euforie chlapeckch spiklenc, a zvrenou, i formln oddlenou
referenci o banlnch trapch hokyne Pohorka, v dtskch och bjnho
hrdiny z rodu blanickch ryt, ve skutenosti vak selho starce, jen si ne-
jenom nechce, nbr vlastn ani neme dopt luxus stt se revolucionem.
Konfrontace protikladnch hledisek vysuje opt v nostalgii: tentokrt za b-
jenm asem dtstv, v nm se vechno jevilo tak snadnm, a v nm hrdin-
stv a zrada byly przran jasnmi pojmy, nerozvrcenmi jet kompromisy
zralho vku a nemohoucnost st.
Slohov se posledn malostransk povdka pohybuje mezi pitoreskn ka-
dodennost povdek jdrovch a niternou lyrikou Svatovclavsk me. Teore-
ticky ml tedy Neruda monost publikovat ji jak v Nrodnch listech, kam by
zapadala zejmna zvrenou st, pipomnajc autorovy rty z praskch
tri, tak v Lumru, kam by se hodila svou avizovanou kratochvilnost i nos-
talgickm lenm zalho svta dtstv. Neruda zvolil Lumr mon z ryze
praktickch pohnutek (Sldek v t dob stonal ve Zbirohu a list se tud ocitl
v ohroen pinejmenm provoznho rzu). Zd se vak, e k tomu ml i hlub
dvod: svou posmutnlou humoresku toti podle veho vnitn ctil jako pan-
dn k v Lumru otitn Svatovclavsk mi. Pi koncepci kninho celku to-
ti v tomto jedinm ppad nerespektoval chronologii vzniku a pedsunul Jak
to pilo ped duikovou povdku. Spolu s povdkou U t lili tak uvnit knihy

[ 94 ]
utvoil subjektivn triptych, spjat mj. specickou koncepc personlnho vy-
prave, jen zdnliv totonho s vypravem povdek jdrovch. Ten byl da-
leko vce komenttorem fejetonnho typu, tedy tm, kdo pouuje a bav ten-
e a vyjaduje sv stanoviska k dn, je se ho bezprostedn netk. Naproti
tomu v subjektivn povdkov trojici nejde o ich-formu kontaktn, nbr zpo-
vdn konotuje tud nikoli publicistiku, nbr lyrickou poezii, a jako takov
pslu do sfry Lumra, nikoli Nrodnch list.
Povdkou Jak to pilo se malostransk cyklus v podstat uzavel, piem
to, co zaalo jako starosvtsk idyla, pechzejc nezdka v ernohumornou
grotesku s tragickmi rysy, skonilo jako elegie, tentokrt ponkud nahokl.
Jako by nkdej ironick rebel podlehl rezignaci anebo dospl k ivotn zra-
losti. Malostransk povdky vak pesto neskonily nostalgi, nbr typicky ne-
rudovskou provokac. Postaraly se o to groteskn a neiteln Figurky, je tto
sentimentem hrozc nostalgii nastavily kiv zrcadlo, vybrouen ze smsice
nenvisti a lsky. Ona idylick Mal Strana, podle vyprave Figurek nikdy re-
ln neexistujc fata morgana Nerudovy touhy (A mn pijde Neruda jet jed-
nou s njakou povdkou malostranskou!), se tu mn v trapn panoptikum, je-
ho ztrty vskutku nen teba elet.
Fakt, e Figurky vychzely na pokraovn opt v Lumru, nen nijak pekva-
piv. Do Nrodnch list se nehodily u samotnm rozsahem (przy na pokra-
ovn tu byly otiskovny jen vjimen), ale nemly s nimi mnoho spolen-
ho ani ze slohovho hlediska. Neruda tentokrt zvolil vrazn konstrukn
formu ktivnch zpisk, nadto s pisatelem bez jakchkoli autobiograckch
rys, je by podporovaly jeho potenciln ztotoovn s autorem (nen no-
vin, jako tomu bylo v Nerudovch ranch przch obdobnho typu nap-
klad Z notin knihy novinkovy, nepochz z Mal Strany, je podstatn mlad-
ne Neruda v t dob a hlavn se jmenuje jinak). Tm formu personlnho
vyprave nadobro oddlil od mon souvztanosti s faktulnmi texty typu
rty, cestopisu i fejetonu, v nich je ich-forma chpna jako autentick pro-
mluva samotnho pisatele (novine, cestovatele, uence), nikoli jako narativ-
n konstrukt.
Pro Lumr, upednostujc v zjmu ulechtil tenovy kratochvle apartn
stylizaci (viz obliba arabesky, rznch silhouett a dalch typ drobn deko-
rativn komponovan przy), byl naopak zait nr ktivnch zpisk neoby-

28 Autobiogranost mme doloenu v ppad povdky U t lili a Svatovclavsk me (Pedch-

zet mla zrovna ped n [tj. ped povdkou U t lili pozn. DM] kvli jet ostej disonanci skizzika
jin, tak z mho ivota, ale plna dtinsky naivn poezie, sam modrav pel [tj. povdka Svatovclavsk
me pozn. DM]). Naproti tomu nmt povdky Jak to pilo Neruda v pedmluv, uvozujc aso-
piseck otisk, pikl zesnulmu pteli. Pozdjm pilennm ke Svatovclavsk mi (a vyputnm
zmnn pedmluvy) se vak rozdl v me autobiograck inspirace setel a dtsk hrdina obou po-
vdek se homogenizoval.

[ 95 ]
ejn vhodnou volbou. Zd se dokonce, e to byly prv jeho publikan pote-
by, je vznik Figurek iniciovaly. Podle dochovan korespondence toti Neruda
slbil na jae 1877 (tedy zhy po publikovn povdky Jak to pilo) Sldkovi,
jen se prv v tomto roce naplno stal vd osobnost Lumra, e mu pro jeho
list nape dlouhou novelu, ani ml po ruce tma (Ale nevm posud, co pst,
o em, o kom, a jak. Jsem dostiv, o em ta novela vlastn bude jednat. NERU-
DA 1954: 180). Nemuselo to ovem bt zcela tak, jak to Neruda pteli em-
berovi pedestel. O rok dve mu toti napsal: Hledm origineln, ale hodn,
hodn jednoduchou ltku k novele a jsem jako zabednn. [] Ovem, novellenstof
jako Adin by mn nepomoh, ten nen dost jednoduch, prost pro el mj (NERU-
DA 1954: 126). Zd se tedy, e o napsn nekonvenn pojat del przy, vy-
ten z banality kadodennosti, uvaoval ji del dobu, pouze hledal zchyt-
n tematick bod. Nakonec jej (patrn pod tlakem svho slibu Sldkovi) nalezl
pomrn rychle. Zhy pot toti psal JUDr. Vilmu velovi: Do jist literrn
prce (psu vtho) potebuju guru mladho mue, kter se pipravuje k advo-
ktsk zkouce. Tak u v, co chci. Pedn mn sepi dopodrobna, co mus takov
mu studovat (pedmty jednotliv, dobe charakterizovan, protoe jsem v jurech
hloupm). Za druh mn tak trochu vyli strasti a starosti takovho individua sed-
ni si zas jednou a bu jako popisnm litertem. Jo? A hezky co mon iroce! A hod-
n brzy! (NERUDA 1965: 113) Uvedenou dost o vcn informace se pmo
nabz chpat jako doklad Nerudovy pkladn cty k faktm, dan jeho novi-
nskou profes. Zrovna tak vak dokld, e koncepce bezdjov przy vya-
dovala obrovsk mnostv ivotnch detail, nebo ty v prze tohoto typu
fungovaly jako zkladn stavebn materil.
Na rozdl od pedchozch dvou Nerudovch povdek otitnch v Lumru
vak jeho nov prza korespondovala se smovnm tohoto asopisu pod-
statn mn, vlastn jen zvolenou apartn voyerskou formou, v Lumru po-
mrn astou. Jinak tu vak (alespo z dnenho pohledu) psob pomrn

29 Nadto bylo teba pojednat o tchto detailech s espritem hodnm pednho eskho fejetonisty.
I zde si Neruda vypomhal jako zkuen praktik dotazy u znmch: Pozorovals zajist, e okna es-
kch pbytk v Praze i na venkov maj zcela zvltn ru svou, napsal Primu Sobotkovi a pot, co
mu inkriminovan rostliny vyjmenoval, vyzval jej bez okolk k dodn slovn munice: Nem mezi
skvosty svch zpisek nieho, co by se pikantn hodilo k podotknut o rostlinch tch? Potebuju toho ke
zcela zvltn litern (novelistick) prci, jen tak ke paknut do n! (NERUDA 1965: 114) Rdoby du-
chapln pas o okennch zahrdkch (ironicky zrcadlc pisatelovo keovit sil o douc pikant-
nost stylu) se v textu Figurek skuten nachz a pracuje se seznamem kvtin uvedenm ve zm-
nnm dopise. Oba dopisy vypovdaj, e prce na Figurkch patrn stla Nerudu mnohem vce
on vedn spisovatelsk diny ne pedchoz vzpomnkov povdky, psan naopak (soud dle ko-
respondence) s neobyejnou tvr radost, i dokonce v ppad povdek zpovdnch v situa-
ci vnitnho petlaku.
30 Tato autentizujc forma byla pitom uvna v irokm nrovm rozpt od melodramatu
(nap. povdka od Tavolleta Model s podtitulem Z denku mho ptele, Lumr 4, 1876, . 4, s. 69 a

[ 96 ]
cizorodm dojmem, zejmna uvme-li, e prv v tomto ronku byl Sld-
kovm nstupem do redaktorsk funkce poslen novoromanticky exkluzivn
rz publikovan beletrie. Vmluvn o tom hovo fakt, e stejnm dlem to-
hoto ronku se stal Romn o vrnm ptelstv Amise a Amila Julia Zeyera. Na
pd jednoho asopisu se tak setkaly dva naprosto odlin literrn svty, pi-
em myticky ladn rytsk stedovk tam byl podstatn vce doma ne om-
el malostransk ink pln prapodivnch gurek. Zatmco setkn Neru-
dy se Zeyerem v pedchozm ronku asopisu mlo nepomrn harmonitj
rz (dky onomu modravmu pelu kontemplativn Svatovclavsk me), nyn
se Neruda vrtil k zkladn vrazov poloze sv przy, a tm se Zeyerovu ves-
mru opt radikln vzdlil.
Ve Figurkch pitom za pomoci novch vrazovch prostedk (zejmna
techniky mnohonsobnch odraz knho svta v kivch zrcadlech) doclil
obdobnch efekt jako v pedchozch povdkch blzkch fejetonistickmu sty-
lu: programov bezdjov narace Figurek, navozujc dojem pisatelova bezmy-
lenkovitho tkn, m podobn inky jako rozvolnn stavba pedchozch
novinovch povdek, stejn tak princip nekompetentnho vyprave vlastn
pouze vyostuje ostentativn nevevdoucnost nkdejho pozorovatele (za-
tmco kn svt jm budovan byl jen nedouren, svt juristy Krumlovsk-
ho m pmo pokiven proporce, piem mru deformace lze jen obtn ur-
it). Figurkami a otitnmi ve vypjat literrnm Lumru se tak Neruda
vrtil k vznamov ambivalentnosti povdek z Nrodnch list a k znepokojiv
banalit jejich knho svta, piem sv druh prozaick j psychologizuj-
c a nostalgick penechal bsnkovi, jen se v nm prv znovu hlsil ke slo-
vu (a jen vcelku logicky nalezl publikan platformu prv ve Sldkov Lum-
ru, preferujcm v t dob poezii ped przou).
Zrove s tm vak bylo teba zrealizovat knin vydn nastdanch po-
vdek. Navzdory ve v dalekoshlou moc novin byl Neruda dalek podceov-
n kninch publikac svch prac, jsa si vdom umlecky legitimizanho statu-
tu tohoto zpsobu zveejnn (dky nmu ostatn prkopnicky uinil soust
krsn literatury i sv pikov publicistick vkony). Prv jejich komponov-
n v ucelen knin soubory vak vnoval nepomrn vce pozornosti ne Po-
vdkm malostranskm (alespo soud dle dochovanch pramen). Z korespon-
dence vysvt, e v jejich ppad ml sice od potku pedstavu jistho cyklu,
ale obsahov i tvrn pomrn nevyhrannou. Nebyl si napklad jist, zda by

70) po humoresku (Elvra. Z dvrnch dopis ptelovch vyzrazuje Jos. Holeek, Lumr 4, 1876, . 2,
s. 3133).
31 Julius Zeyer tu byl zastoupen melodramatickou salonn novelou Hrab Xaver.
32 Nen pekvapujc, e se Figurky staly pedmtem vbec nejprotikladnjch interpretac ze vech
malostranskch povdek (srov. pojet HERMANOV 1984 a JANKOV 1985).

[ 97 ]
z nich vbec ml utvoit samostatnou knihu. Pedem tak nevdl, z kolika
povdek se cyklus vlastn bude skldat a jak bude jeho kompozin rytmus
(napklad v lt 1876 zvaoval, e jej ukon prv napsanou povdkou U t li-
li, m by vznikl podstatn jin celek, bez Figurek a obou dtskch povdek,
zato s okujcm zakonenm).
Ona rozhodujc zvren fze utven kninho celku Povdek malostran-
skch vak v korespondenci doloena nen. Lze tedy pouze usuzovat, e po na-
psn relativn rozlehlch Figurek, je svm rozsahem vnesly do malostran-
skho cyklu dispropornost, bylo jejich vyven deset let starou przou
o tichm dom, vzniklou sice za jinch literrnch okolnost, avak nmtov
komplementrn k Figurkm, eenm, kter se pmo nabzelo (nezapomeme,
e Tden v tichm dom, Nerudova vbec nejdel a svm zpsobem umlecky
nejambiciznj prza, nebyl dosud knin publikovn, a toto byla mimod-
n vhodn pleitost, jak ji kulturn veejnosti pipomenout). Zrovna tak je
vak mon, e Neruda od potku koncipoval Figurky jako vdom deziluziv-
n protipl k starmu Tdnu v tichm dom (JANKOV 1985). Jist je jed-
no: zarmovn dvma dlouhmi przami o obyvatelch domu, v obou ppa-
dech vnmanho jako theatrum mundi (HRABKOV 1992), uinilo z dosud
rozbhavho cyklu konzistentn celek. Deziluzivn ladn obou krajnch (a dky
sv dlce slohov autoritativnch) prz, psanch bez tematizovan vzpomn-
kov distance, vrazn potlailo idylizujc retrotendenci jdrovch povdek,
groteskn pitoresknost pebila novoromantinost Svatovclavsk me a povd-
ky U t lili. Naznaen slohov pnut v tomto nov utvoenm celku zstalo,
avak nikoli jako dezintegrujc initel, nbr jako moment ozvltujc a pro-
hlubujc jeho smysl. V celku zarmovanm przami postavenmi na zktivu-
jc stylizaci (scnick pedvdn s pevahou dialog v Tdnu v tichm dom
ktivn denk Figurek) se vrazn oslabila rovn pvodn souvztanost jdro-
vch povdek s publicistikou s jistou nadszkou lze ci, e teprve v knize de-
nitivn ztratily svj nejist ontologick statut (ve smyslu kolsn mezi tex-
tem zobrazovacm a konstruknm) a pln se staly kc.
Souborn vydn Povdek malostranskch se ovem zdaleka nestalo tako-
vou literrn udlost jako knin vbory Nerudovch fejeton. Paradoxn pr-
v ony, tedy texty pvodn spotebn, avak zajmav modern, vnejc do

33 To s tmi malostranskmi m pece jet hek. Polo elo do ruky a pemlej: nebude knka tro-
chu monotonn? J to vru nedovedu sm ci. Kdeto kdyby tam v t knze byly povdky nkter genrov,
jako: Tden v tichm dom, Divadeln kuplety, pak Malostransk povdky, Rzn lid (jsou ji naprosto ro-
zebrny), vm sm, e by to bylo velmi pestr a zvltn (NERUDA 1954: 114). Z cittu je zejm, e T-
den v tichm dom tehdy jet vnmal jako samostatn opus, nikoli jako jednu z malostranskch po-
vdek dvodem mohl bt znan rozsah i takka romnov koncepce tto mravolin przy.
34 Myslel jsem, e skizzika ta bude posledn z mal. povdek, ovem disonance, ale co na tom (NERU-
DA 1954: 120).

[ 98 ]
provinciln esk kultury civilizan esprit, v dobov recepci zastnily Povdky
malostransk, je se tak staly patrn nejmn recenzovanou knihou Nerudovy
tvr zralosti. Byla tu na vin jejich odvn mezaliance publicistiky s belet-
ri, na ni nebyla tensk veejnost jet zral? Nebo je zastnily vbory z Ne-
rudovy fejetonistiky, vydan nedlouho pedtm a kritikou jednohlasn pochv-
len? Anebo tu sehrl roli i probhajc spor mezi Lumrem a Osvtou, v nm
se Neruda nepiklonil ani na jednu stranu? Pinejmenm se zd, e mezi Ne-
rudou a Sldkem v t dob existovalo jist pnut. To se projevilo mj. Sldko-
vou distanc od Figurek, przy napsan de facto na jeho vlastn objednvku,
avak nevyhovujc patrn jeho literrnmu vkusu. Tm se opt dostvme

35 Vcelku lze ci, e kritika malostranskm povdkm mnoho pozornosti nevnovala, akoliv literrn
hodnota tohoto dla jevila se i souasnkm jako nesporn. Arbes, kter si cenil Malostranskch povdek
nejve z cel tvorby Nerudovy, s trpkost o tom poznamenal: Jedno z nejvznanjch eskch dl belet-
ristickch bylo tud vzorn pelivou a laskavou matkou kritikou v pravm slova smyslu vzorn umle-
no, konstatuje Felix Vodika v rukopisn studii mapujc recepci jednotlivch Nerudovch dl od
prvotnho kritickho ohlasu k pozdjm (re)interpretacm (studie vznikla v letech 19401941 pro
chystan, avak nerealizovan nerudovsk sbornk a jako celek nebyla dosud publikovna o sbor-
nku, jeho rukopis je uloen ve fondu Josefa Kopty v LA PNP, ble VODIKA 1993: 646). Kritic-
k ohlas se zdl vjimen slab tak samotnmu Nerudovi, a to pesto, e byl na nepze kritiky
zvykl z mld a se sebetrznivou umanutost ji oekval i pot, co se konen dostavil spch. Ten-
tokrt se vak namsto kritickch vtek setkal s mlenm, co jej patrn iritovalo vc ne sebetvrd-
odsudek. lovk by neek, e je nap. nasledujc mono: O Mal. povdkch nemluvilo se nikde! st-
uje si v dopise emberovi na sklonku roku 1877 (NERUDA 1954: 195). Neruda tu ovem ve svm
rozbolestnn ponkud pehn. Oznmen o vydn Povdek malostranskch, nezdka doprovze-
n pochvalnm hodnocenm, se objevilo hned v nkolika periodikch (Podipan, Svtozor, Koleda,
Moravan, Prask denk). Obrnj referty ovem byly publikovny pouze dva (Jebkv v Politik
a Mokrho v Osvt) a je tak pravdou, e Sldkv Lumr, jeden z nejprestinjch soudobch lite-
rrnch asopis, skuten existenci nov Nerudovy knihy peel mlenm. Vlan ohlas na Povdky
malostransk npadn kontrastoval s pedchozm neobyejnm zjmem o knihy Nerudovch feje-
ton i s pozdjm spchem Psn kosmickch. Je tedy zejm, e nelo o obecnou nepze soudo-
b kritiky vi Nerudov tvorb (ta se v t dob naopak tila veobecnmu uznn), nbr specil-
n o Povdky malostransk.
36 Recenzovat hned vzpt dal svazek Nerudovy przy mohlo nkterm redakcm pipadat ne-
korektn. Svd pro to nsledujc citt z Nerudovy korespondence: I Sldek odmtl dt nco v Lu-
mru. Nabdl se mu Arbes. Ml tam ovem nedlouho pedtm chvlu mch Feuilleton a j mu psycho-
logicky rozuml enroval se dt zas znovu chvlu spisovateli, jen je pec jen veobecn nenvidn
(NERUDA 1954: 195). Ve skutenosti to vak mohlo bt pociovno pesn opan: nen vyloue-
no, e t chvly Nerudovch prac se leckomu mohlo zdt a pli, tak jako Juliu Grgrovi, jen Ne-
rudovi v jednom vyostenm sporu vyetl, e je te zrovna v md, take i kdy nape nco tak
patnho, e by moh pes po tom pojt, budou to tak chvlit (NERUDA 1954: 219). Dodejme, e Nerudu
takto brutln projeven animozita vi jeho spisovatelskmu spchu nadto ze strany blzkho
spolupracovnka neobyejn zashla, jak dokld nsledujc typicky nerudovsk sue vcn kon-
statovn: Bylo mn nanic. V poledne jsem nemoh nic jst, a odpldne jsem tikrt vrh (TAMT).
37 Sldkova reakce je zachycena v pozdn vzpomnce Karla Vclava Raise: Profesor Thomayer vypra-
voval: Jak znmo, kon Figurky, posledn Povdka malostransk, slovy: A mi pijde Neruda jet s jed-

[ 99 ]
k estetick motivaci vlanho pijet Povdek malostranskch. Neruda ostatn
tento problm pedpokldal a svou frustraci z monho neporozumn vyjd-
il nejen v korespondenci (Bude to divok, nevm, jak se to bude lbit, a je-li u ns
u pda pro humr toho druhu. NERUDA 1954: 189), nbr i v satirick au-
torecenzi Povdek malostranskch. V n zaujal bezesporu velmi netakticky
provokativn vsmn postoj, odrejc mon vtky jet pedtm, ne byly
vbec vzneseny. Vystavil se tak podezen z arogantnho pohrdn nekompe-
tentnm publikem, a co bylo jet hor, z pokusu o reklamu za kadou cenu.
Nelze se patrn divit, e po tto zjevn simulovan sebekritice (vnman sp-
e jako nevkusn sebechvla) u v Nrodnch listech dn serizn refert o Po-
vdkch malostranskch nevyel. Ironickou tekou za genez tohoto kanonick-
ho titulu esk literatury se tak stala skutenost, e ani Lumr, ani Nrodn listy
neotiskly recenzi dla, jemu pomohly na svt.

LITERATURA
DOLEEL, Lubomr
2003 Heterocosmica. Fikce a mon svty (Praha: Karolinum)

HAMAN, Ale
1958 Vvoj jednoho motivu v Nerudov prze (Pspvek ke genezi povdky U t lili), esk
literatura 6, . 4, s. 460462
1968 Neruda prozaik (Praha: Odeon)

HAUSENBLAS, Karel
1984 Nad jazykem a stylem przy Jana Nerudy, Literrn msnk 13, . 1, s. 6873
1997 J. Neruda, U t lili styl a smysl povdky, in Od tvaru k smyslu textu. Stylistick reexe
a interpretace (Praha: Filozock fakulta UK), s. 143150

HERMANOV, Eva
1984 Smch Povdek malostranskch z hlediska jejich literrnhistorickho kontextu (Neruda
a Dostojevskij), esk literatura 32, . 1, s. 2437
1989 Kletba urnalismu v Povdkch malostranskch, esk literatura 37, . 1, s. 1632

nou malostranskou povdkou. Kdy Thomayer u Sldka byl a tento uvedenou titnou ji vtu peetl,
dodal: A mi pijde! (Patrn se mu Figurky nelbily.) (JANKOV 1985: 72) Na opanm plu stl
Jakub Arbes, kter Figurky jednoznan pivtal, a to dokonce ji v prbhu jejich asopiseckho
otiskovn. Se svm nadenm pro humoristickou idylu bez dje, je pesto tene napn, jako by
divokm proudem valil se dj velezajmav, vak zstal nadlouho osamocen. Jet pro Arneho Nov-
ka byly neastn Figurky esteticky nepijateln, ostatn stejn jako pro F. X. aldu. Jak vnmal Fi-
gurky bn abonent Lumra, se lze jen dohadovat, jen tko vak byl vi Nerudovm narativnm
experimentm vstcnj ne pedn literti jeho doby.

[ 100 ]
HRABKOV, Jaroslava
1992 K poetice Tdnu v tichm dom, in Jan Neruda 1991. Studie, referty, diskusn pspvky
(Praha: Pedagogick fakulta UK), s. 6065

JANKOV, Jaroslava
1985 Stoletou alej. O esk prze minulho vku (Praha: eskoslovensk spisovatel)

KRLK, Oldich
1995 Nerudovy Povdky malostransk, in Osvobozen slova, ed. Ji Opelk (Praha: Torst),
s. 256307

KUBNOV, Marie
1997 Prostory vry a transcendence, in Daniela Hodrov a kol: Poetika mst (Praha: H+H)

NERUDA, Jan
1954 Dopisy 2, ed. Josef Moravec (Praha: SNKLHU)
1965 Dopisy 3, ed. Miloslav Novotn (Praha: SNKLHU)
1975 Povdky malostransk (Praha: Odeon)

OTRUBA, Mojmr
1994 Diskurz o roli mimoestetickch hodnot pi recepci dla (Nerudova povdka U t lili),
in Znaky a hodnoty (Praha: esk spisovatel)

POLK, Karel
1947 Nerudovy Povdky malostransk (Praha: J. R. Vilmek)

SCHMID, Wolf
1994 Jak si nakouil pan Vorel pnovku. Udlostnost v Nerudovch Povdkch malostranskch,
esk literatura 42, . 6, s. 570583

PINDLER, Ervn
1876 Literrn rozhledy, Podipan 7, . 9, s. 3

TUREEK, Dalibor
1992 K vvojov hodnot Nerudova fejetonu, in Jan Neruda 1991. Studie, referty, diskusn
pspvky (Praha: Pedagogick fakulta UK), s. 90100
1994 urnalismus Mladho Nmecka a esk prza, esk literatura 42, . 2, s. 191202
2000 Nerudv Papouek aneb konfrontace narativnch model, esk literatura 48, . 6,
s. 617623

VODIKA, Felix
1993 Kritick ohlas Psn kosmickch, esk literatura 41, . 6, s. 640646
1997 Problematika ohlasu Nerudova dla, in Struktura vvoje (Praha: Dauphin), s. 283321

[ 101 ]
 Tereza Riedlbauchov
ENAVZOR A ENAPROBLM
OBRAZ ENY V KONVENN A UMLECK POVDCE
V KALENDI PAN A DVEK ESKCH Z LET 18941897

Tma kalend jakoto zvltnho typu periodika, v nm vedle podprmr-

nch text vychzely texty umlecky hodnotn a dodnes vydvan (pipome-
me napklad povdkovou tvorbu Boeny Nmcov, ji autorka asto publiko-
vala po kalendch), je mlo zpracovan. Jak tento materil hodnotit a jak
msto kalendm urit mezi ostatnmi periodiky? Jejich specinost spov
v tom, e vychzej pouze jedenkrt za rok, take v nich nebyly publikovny ro-
mny, u nich by se neudrela kontinuita, ani jin texty na pokraovn. Cyk-
linost kalend pesto umouje, aby jako periodikum vnmny byly. Ve sv
literrn sti se zamovaly vhradn na bsn, povdky a novely. Jejich vbr
velmi ovlivoval adrest (zmnn Nmcov tak sv psan kalendm pi-
zpsobovala), jak ostatn uvidme i pi rozboru Kalende pan a dvek eskch
z let 18941897. V tomto obdob zde toti vyly zsadn povdky Terzy No-
vkov z lomk uly (Drobov polvka, S n, Zrna ped svatbou), kdeto dal
texty z tohoto souboru publikovala v jinch periodikch.

. Vydavatelsk kontext, redakce a vnitn uspodn

Kalende pan a dvek eskch
Kalend pan a dvek eskch (dle nkdy jen Kalend) spad do aktivit ensk-
ho hnut na pelomu stolet spolu se vzdlvacmi, umleckmi a dobroinn-

1 O historii kalend a o jejich rznch typech viz KOTULOV 1978. O vznamu a vvoji eskch
kalend v 19. stolet viz t URBAN (1987: 1533).
2 Literatura o enskm hnut je velmi rozshl, jmenujme zde alespo nkter zsadnj prce. Ze
starch publikac viz zejmna ESK ENA (1940). Tato monograe zachycuje enu od pot-
ku naich djin do potku 20. stolet, k na problematice se vztahuj nsledujc kapitoly: Flora
Kleinschnitzov, Podl eny na nrodnm obrozen, s. 119137; Albert Prak, esk spisovatel
v 19. stolet, s. 138181; Anna Masarykov, eny v eskm vtvarnm umn, s. 182204; Pav-
la Buzkov, eny v esk literrn tvorb na pechodu do 20. stolet, s. 205226; Mirko Oadlk,
ena v esk hudb, s. 227242. Osobnostem prvn poloviny 19. stolet, pedevm Magdaln
Dobromile Rettigov, K. S. Amerlingovi, Boen Nmcov, ale tak Vojtovi Nprstkovi se vnova-
la KUEROV 1914. Z novjch prac o enskm hnut viz HORSK 1999; LENDEROV 1999
zde pedevm kapitoly s tmatem salon, umn a prce en; dle t MOLDANOV 1986 a NEU-
DORFLOV 1999. M. Neudorov ve sv prci jako jedna z mla odkazuje na lnky z Kalende
pan a dvek eskch.

[ 102 ]
mi aktivitami. Sloenm redakce a okruhem pispvatel zce souvis se en-
skmi listy, kter v roce 1874 zaloila Elika Krsnohorsk a redigovala je po
celou dobu jejich trvn, tedy do roku 1911, a se enskm svtem, kter inici-
ovala Terza Novkov v roce 1896 a jeho veden pevzala v roce 1907 Pavla
Maternov. V Kalendi se pravideln objevuj oznmen o innosti enskho
hnut: o ensk bibliotce, ji redigovala Soe Podlipsk, o enskm vrobnm
spolku zzenm Karolinou Svtlou a zenm Elikou Krsnohorskou. Ta za-
loila tak spolek Minerva, jen v roce 1890 zdil prvn esk dv gymnzi-
um. Prvn Kalend vyel roce 1888 a jeho vydavatelem byl Frantiek Bohuslav
Batovec. Od tetho ronku vydvn pevzal Jan Otto, kter v nm zrove
propagoval dal publikace svho nakladatelstv (nkdy na pedsdce i prvnm
listu a asto v reklamn sti Kalende). Jeho sloen lze piblin urit podle
pspvk nebo pomoc dobov recepce. Z recenz tak vme, e ho redigova-
la nejprve Terza Novkov, kterou na zatku 20. stolet vystdala Gabriela
Preissov a v roce 1912 Rena Jesensk.
V Kalendi se v devadestch letech objevuj pspvky Terzy Novkov
(povdky a nrodopisn studie), Eliky Krsnohorsk (bsn, povdky a didak-
tick nauen enm), Karoliny Svtl (povdky), Reny Jesensk (povdky
a bsn), Marie edlbauerov (povdky a pouen) a Ludmily Grossmannov-
-Brodsk (povdky), Vilmy Sokolov (povdky, bsn a dojmy), Soe Podlipsk
(pouen a podobizny), Irmy Geisslov (povdky a bsn) a Vlasty Pittnerov
(povdky a pouen). Z nich nejastji pispvaly Terza Novkov, Rena Je-
sensk a Irma Geisslov. Od roku 1907 zaal stedn spolek eskch en vy-
dvat u Edvarda Leschingera almanach eka redigovan Pavlou Maternovou
a propojen s Kalendem redakc, jejmi podstatnmi osobnostmi na pot-
ku stolet byly Tereza Turnerov, Rena Svobodov, Marie Calma, Gabriela
Preissov a Pavla Maternov. Velkou promnou Kalend proel ve svm po-
slednm obdob, kdy ztratil svou vyhrannost a otupilo se ost ensk otzky.
Tak se mohlo stt, e 17. ronk (1904) vedle Mileny Durasov a Boeny Viko-
v-Kuntick zaplnili svmi pspvky spe mui.

3 O asopise ensk svt viz zejmna KUBKOV 2003. V vodnch kapitolch sv diplomov pr-
ce se autorka zmiuje o vech dleitch enskch asopisech z pelomu stolet, tj. o Domc hospo-
dyni, Pehledu, enskch listech a enskm obzoru.
4 Viz napklad Novkov, Terza: Nechme cizch, hajme vlastnch zvyk, Kalend pan a dvek
eskch 7, 1894, s. 4659.
5 Z dalch okrajovjch autorek uveme jet bsnky Katui Veselou, Pavlnu Zikovou, Luisu Zi-
kovou, Pavlu Maternovou, Karlu Semerdovou, Albu Fantovou, Boenu Cchovou a prozaiky Ama-
lii J. adovou, M. S. Pseckou, Bohuslavu Sokolovou, Janu Horskou ad.
6 Mezi pispvateli byli napklad Arne Novk, Antonn Sova, Bohdan Kaminsk, Karel Babnek,
Josef Holeek, Ji Karsek ze Lvovic.

[ 103 ]
 Mui jako pispvatel mli velmi omezen pole psobnosti, a to na texty
informativnho rzu reporte z ciziny a z eskch cest (Antonn Lev), re-
porte z nrodopisn vstavy a studie (Karel Maek, Jaroslav pillar, Karel
Kamnek), podobizny osobnost a praktick pouen, vyjma napklad bsn
Adolfa Heyduka. Musk element je ptomen v jinch oblastech, ne je psa-
n, a to v hudebn sloce Kalende (obsahuje noty, aby si dmy mohly zazpvat
psn) a zejmna ve sloce vtvarn (prezentuje se zde mnoho mal a socha-
krom Kalende na rok 1913, kter ilustrovala Zdeka Braunerov).
Kalend ml pevnou strukturu, piem jeho literrn st byla promnli-
vj. Po rozkldac ilustraci nsledovala vdy tituln strnka, dle souhrnn
strnka roku a vlastn kalend rozdlen po jednotlivch mscch. Kalen-
dn st oddloval od sti literrn opt rozkldac obrzek. Literrn st
konila vdy seznamem pednek pro dvky, zprvou o innosti dmskch
spolk v echch a na Morav, zprvami z stedn Matice kolsk v Praze, li-
terrnmi novinkami za pedchoz rok; po nich nsledoval oddl reklam. Ke
kadmu Kalendi byl piloen samostatn Zpisnk bedliv hospodyn seit,
v jeho zvru se nachzela zprva o vronch trzch.
Literrn st vech ronk Kalende byla velmi rozshl, zabrala pibli-
n 150 strnek, a obsahovala stdav povdky, bsn, studie, pouen, cesto-
pisy a podobizny vznamnch en. Bsn mly ponkud dekorativn charakter
a byly vtinou piazeny za studii i povdku, s n tematicky souznly, jindy
korespondovaly s kresbou. Vtina ronk Kalende z devadestch let expo-
novala v vodu spe studii, zejmna s nrodopisnou tematikou, i report
z nrodopisn vstavy (nrodopis pat mezi jeho hlavn tmata) nebo podo-
bizny slavnch en, ppadn povdku. Prza Kalend asto t uzavrala. S po-
stupem devadestch let krsn literatury mrn ubvalo a naopak pibvalo
text naunch a informativnch (napklad v Kalendi na rok 1894 se nach-
z sedm prz, kdeto v Kalendi na rok 1896 jen ti).
Kalend se obracel k uritm socilnm vrstvm, buto k chudm, ale vzd-
lanm enm, nebo ke stedn mansk vrstv, k enm, kter dily domc-

7 Viz napklad pspvek o kosmetice signovan K. N.. Mui jsou asto uvdni pouze inicilami,
take zstvaj jaksi inkognito a vn dn.
8 Na tto strnce se nachz rozdlen ronch dob, letopisn znamen a sla, poty rok od stvo-
en svta podle idovskho, julinskho kalende atd., dle pohybliv svtky, masopust a tvero
suchch dn.
9 Strnka s jednm mscem obsahuje v doln polovin pehled svtk pro katolky, evangelky
a pravoslavn s doporuenm tenm z Bible, vlevo nahoe obrzek, vpravo pedpov poas (viz
napklad plnk dne 21. a o 4. h. 9. m. veer. Pomourno, mlhavo, pak mrz a velmi studeno, Kalen-
d pan a dvek eskch 7, 1894, s. 10), kter je pedureno na cel rok a psob smvn, a postave-
n hvzd (Nebeanka ve spojen s mscem; tamt, s. 10), je vyuv i starho eskho oznaen
Nebeanka pro planetu Uran.

[ 104 ]
nost a ve volnm ase etly a vzdlvaly se. ena v nm nabv nkolika po-
dob, piem se asto li jej obraz v literrn sti (zejmna v uveejnnch
przch) a ve vem ostatnm, co Kalend obsahuje, vetn vtvarn strnky.
V celm Kalendi je ena pedstavena jako vzorn hospodyka a matka, kter
vn harmonii do rodiny, dle jako vlastenka vnujc se dobroinnosti a n-
rodopisu. V literrn sti pak vystupuje do poped ena vzdlan (asto v ro-
li vychovatelky nebo uitelky), nrodn uvdoml, duchapln a v neposledn
ad realizujc se jako umlkyn (hudebnice, malka a pedevm spisova-
telka). Literrn st i pes nkolik mlo tragickch povdek vyznv pozitiv-
n a harmonicky. Estetika Kalende je salonn a secesn (sta se podvat na
oblku, po kter se vinou kvtiny s drobnm listovm a pavuinou), v mnohm
nezape ddictv biedermeieru. V devadestch letech z nj bnou dobovou
produkci pesahuj a na vy literrn mtka aspiruj jen povdky Terzy No-
vkov bu s venkovskou tematikou (viz dle), anebo symbolickho charakteru.

. Schmata v povdkch z literrn sti Kalende

Povdky z Kalende pan a dvek eskch z let 18941897 se navzjem podobaj
strukturou. Vyprvn se odvj v objektivn er-form; jen vjimen se objevu-
je rmcov vyprvn v ich-form, do nho je vloen pbh v er-form s hlav-
nm djem. Hrdinkou je vdy ena, a to s konstantnmi vlastnostmi. Je to ena
normativn, odpovdajc idelu emancipovan eny (viz dle), podle nho by
se mla dit tenka. (I povdky samotn lze chpat jako nvody k jednn.)
Tato normativn ena se stv t tmatem rznch vah a pouen. Ve sv sta-
ti Naim dvkm ji Marie edlbauerov vystihuje takto:

Nen to planou frz, ale pravdou nad ve jasn odvodnnou, e budoucnost nroda,
jeho byt i nebyt, rozvoj kulturn i sla hmotn i morln spov v rukou slabch en,
a ony u vdom svho prva, moci a svat povinnosti rodn sv zemi vce mohou pro-
spti neli cel legiony vojska udatnho. Peastn a poehnan je zem, kter m vr-
n, obtovn eny, nebo ony nejsnze rozpaluj svat ten plpol lsky k vlasti a nrodu,
a nnm vlivem svm sl jej a podncuj k mocnmu ru.

asov jsou povdky situovny do souasnosti a prostorov astji do m-

anskho domu ne na venkov. nrov se rozrzuj na rty, obrzky, humo-
resky, salonn konverzace, novely a podobn, co dle nereektujeme. Z hledis-
ka tematick a motivick vstavby se v nich opakuje mnoho konstant, z nich
se zamme na ty nejpodstatnj: ena-hrdinka; mu-hrdina a jeho obrcen;
prce jakoto npl enina ivota; svatba anebo smrt.

10 edlbauerov, Marie: Naim dvkm, Kalend pan a dvek eskch 8, 1895, s. 27.

[ 105 ]
. . ena-hrdinka
K typickm hrdinkm pat ena, kter se nepoddv mui, asto se nechce ani
vdt, aby nebyla v jeho podru. Ke satku se rozhoduje pouze tehdy, kdy po-
zn vjimenost mue, jen o ni usiluje. Karolina Svtl ns v povdce Kterak
se dohodli pivd do venkovskho prosted, do rodiny rycht, kte maj
sami devt dt a e budoucnost dvou sirotk po rychtin seste. O dce-
ru Maku, kter chce, aby sirotci zstali s nimi, usiluje vec Antonn. Maka ho
ale odmt:

Vedle toho si pla, aby j pec nkdo konen poctiv vyloil, co vlastn z toho pro dv-
e kouk, kdy se vd? J aspo se podob, e si kad dve zavazuje vdavkami svt.
e potom jest? Muovm nlapkem, nim jinm. Pracovati mus kad, jak u mue,
tak doma, tak ve slub. A kde pr lpe se pracuje, zdali tam, kde lovk v, e ukovn
pro vn asy, dj se s nm co dj, neb kde mu lze, kdy nco se mu znelb, kadou chv-
li svch pt vestek sebrati a s Pnembohem dve za sebou zavti?

Antonn se ujm sirotk, a to ne jako dal dva mui z povdky, krej a te-
sa, kte by chtli dom levnou vpomoc, nebo na sirotky pispv obec, n-
br bez zitnch mysl. Dojata tmto inem si Maka bere evce za mue, co
pivt hlavn rychtka:

Rychtka se dala pi svatb tak velice vidt jako blaen Antonn. Vavali tehd pro
ebrky pi svatbch jen z piva polvku, ale ona jim dala kvu, a to takovou jako pro sva-
tebnky [], [] rda vecko vm dvm, jen kdy se ti dva tam ve svtnici pece do-
hodli.

V povdce Nevrtila se od Eliky ehkov se zase setkvme se enou od-

chzejc od mue, kter ji bije. Utee mu po sedmi dnech manelstv a nikdy se
u nevrt. Mu se s n soud a je pekvapen, kdy soud d za pravdu en.
Pokud ve sledovanch povdkch d enu o ruku Nmec neuznvajc rov-
nost estv a nmectv, odmtne ho, by by ho milovala a by by byl bohat
a ona chud. Povdka V slub od Eliky Krsnohorsk vynik stylem, napna-
vost a neekanm zvratem v zvru, kter nevede k pedpokldanmu sat-
ku, ale k obti eny ve jmnu nroda. Akoli je to zvrat ponkud nsiln, ne-

11 Svtl, Karolina: Kterak se dohodli, Kalend pan a dvek eskch 7, 1894, s. 2538. Tato povd-
ka vyla ji v Osvt v roce 1887 a pozdji byla zaazena do souboru Prost mysl.
12 Tamt, s. 27.
13 Tamt, s. 34.
14 ehkov, Elika: Nevrtila se, Kalend pan a dvek eskch 10, 1897, s. 4752.
15 Krsnohorsk, Elika: V slub, Kalend pan a dvek eskch 8, 1895, s. 3260.

[ 106 ]
lze mu upt dramatinost. O v povdce jde? Protagonistka Milada Kovalov
se stane vychovatelkou u nmeckch lechtic Swarnhorn. Postupn pozn-
v celou rodinu, kter je k n nesmrn laskav, dobrodinka teta Swarnhornov
chod pomhat nemocnm do chudch chatr, matka dt vede s Miladou ue-
n dialogy o estv a dovol j, aby dti uila esky, i kdy vichni povauj e-
tinu spe za kuriozitu nebo za jazyk sluebnictva. Pak se na scn objev bra-
tranec dt Eda, o kterho usilovala pedchoz vychovatelka a byla kvli tomu
proputna. Milada je pobouena, protoe Eda byl dren stranou, dokud ona
nebude provena. Chce ihned odjet, ale vichni ji zadr, nebo ji zbouj.
Milada s Edou se do sebe zamiluj, Eda ji pod o ruku s plnm souhlasem ro-
diny, je je nadena Miladinou dokonalost a nenech se odradit ani jej chudo-
bou. A potud povdka plyne v idealistickm duchu. Avak Eda nechce uznat
rovnost estv a nmectv:

Vzte: uznati rovnost mezi dvojm, co jest nesmrn si nerovno; zneuznvati pravdu do
o bijc, e kmen v kmene naeho v niem nedoshl a doshnouti schopnosti nem,
poprati e ve, co se v tto zemi kdy zrodilo znamenitho, jest plodem na krve a na-
eho ducha nebo aspo naeho vlivu a na vmi prve okiknut velkomyslnosti;
peketi kulturnmu posln kmene svho tm, e by dm svj propjil k propagan-
d osobivho fanatismu odprc: toho by neuinil dn Nmec v tto zemi, ani ten
nejshovvavj. Jet vm ci chci, e kdybych vdl, e nrod v schopen jest vy,
samostatn kultury, ochotn bych uznal vae stanovisko. Ale i kdybychom my vichni
stali se uni vaimi a jednali s nejvt obt tak, jak kete, nezadreli bychom neod-
vratnho doivoen eskho ivlu, jen jest a zstane nm podzen k sluebnosti ne
nsilm, ale vrozenou povahou.

Tmto postojem Eda dosavadn smovn udlost zcela zvrt. Milada pes
svou zamilovanost nvrh k satku odmt a odchz. Cel rodina se j vysmje
a neekan ji zavrhne. Pouze Edv otec, od zatku nejsympatitj postava,
pipout, e vc je na povenou.
Emancipovan ena, vdy dokonal po mravn strnce, napravuje obvyk-
le v Kalendi muovy dvj nemravnosti. Povdka ena a ena od Marie
edlbauerov zan plytkmi vahami o manelstv. Po nich nsleduj dv
exempla: o en dokonal, tedy emancipovan, kter i ve svm tst mysl na
ty, o n se manel nepostaral, a ujm se za nj jeho levoboka, a o lenon
a hloup en, je klame svho starho mue a svou nevrou ho usmrt. ena
jako zporn postava se v povdkch z Kalende vyskytuje zdka. Vdy se pi-
tom jedn o enu, kter nen emancipovan.

16 Tamt, s. 59.
17 edlbauerov, Marie: ena a ena, Kalend pan a dvek eskch 9, 1896, s. 5054.

[ 107 ]
. . Mu-hrdina a jeho obrcen
Mui maj v povdkch vtinou negativn role i v tch ji zmnnch se ostat-
n projevili jako hrubini neuznvajc emancipaci, nepijmajc enu s um-
leckmi ambicemi apod. Pozitivn musk postavy jako by v Kalendi pejma-
ly vlastnosti a atributy dokonal eny, napklad dobroinnost. Tak povdka
Pan far od M. S. Pseck zobrazuje knze, ktermu lechetn mu poskytl
vzdln a kter pak sm vychoval nkolik sirotk.
Mu asto nerespektuje ani Boha, kdeto dokonal ena je zbon a svt
vechny svtky (emancipace ve sledovanch povdkch vbec nem proti n-
boenstv, vra je dalm velkm tmatem Kalende). Mu ze rskch hor,
kam zasadila svj obrzek O Velkm ptku Vlasta Pittnerov, vyjede s komi
do lesa pracovat na Velk ptek i pes prosby sv eny a neastnou nhodou
zeme. ena se postar o vechny dti, npadnky odmtne a kad Velikonoce
prople. Po cel ivot zstane vrna nboenstv.
astm nmtem povdek je pesvdovn mue o pnosech emancipace
a jeho rychl a neekan obrcen v tomto smru. Pouze u Krsnohorsk je ta-
kov oekvn zklamno, Swarnhorn sv stanovisko nezmn. V salonn hu-
moresce Dv pomsta od Ludmily Grossmannov-Brodsk se dvky sna zm-
nit nzory zapishlho odprce emancipace, lkae Vranho, kter uznv
enu jakoto krsnou a nnou bytost, je by se mla omezit pouze na rodin-
n kruh. Dvky se lkae vyptvaj, jestli si pedstavuje spisovatelku Lipanskou
jako ountlou, starou a nehezkou enu. Lka pisvd, avak pozdji zjist,
e obdivovan dvka Boena a spisovatelka Lipansk jsou jedna a t osoba.

Tedy pece emancipovan, vykouzlo doktorovi z st, a jeho zrak utkvl na Boen, kte-
r k nmu v tme okamiku pozvedla sv jasn oi, na jich asch chvly se slzy
I vm, drah sleno, zleelo na mm obrcen? Rcete, pla jste sob, bych o vaich
drukch vbec a o vs zvlt jinak soudil? Lpe neli dve? Oekval s naptm, co
dvka odpov. Ta k nmu pozvedla sv duchapln a vrazn oi, utkvla na nm v delm
vroucm pohledu, a kdy pak z jejch rt zaznlo tich, vn i radostn ano, povzne-
sl jej ruku ku svm rtm.

Lka Vran nakonec rd zmnm v postaven en pitakv a bere si spiso-

vatelku za enu. Dv pomsta by se dala st i jinak ne jako vyprvn o obr-
cenm mui: jako pbh spisovatelky, je dala pednost partnerskmu svazku

18 Pseck, M. S.: Pan far, Kalend pan a dvek eskch 10, 1897, s. 5668.
19 Pittnerov, Vlasta: O velkm ptku, Kalend pan a dvek eskch 7, 1894, s. 151157.
20 Grossmannov-Brodsk, Ludmila: Dv pomsta, Kalend pan a dvek eskch 7, 1894, s. 61
a 70.
21 Tamt, s. 70.

[ 108 ]
ped volnost, i dokonce jako vyprvn, kter se emancipaci vysmv. Tma
emancipace tak v povdkch v Kalendi asto ztrc na psobivosti, protoe se
zde vrazn prosazuje typ salonn povdky, tradin vrcholc satkem.
V povdce Emancipovan zachycuje Marie edlbauerov bohat Melicharo-
vy, kter trp, e jejich syn chod s emancipovanou, chudou a nemanelskou
Andulkou. Jaroslav pronese impozantn e o emancipaci a obrt ke sprvn-
mu nzoru svho otce, poslze i matku. Velmi vzruen svou promnu pro-
v pan Melichar: Dnes jest ji pozd. Vak ztra ano hned ztra spolen vyd-
me se na radostnou cestu. Chci bti ptomen. Chci jsati s vmi, chci v plesu vaem
se satkem synovm omldnout. Spolen vichni spchaj za Andulkou a jej
matkou, aby zjistili, e Andulka a Jaroslav jsou bratr a sestra.
Silnj schematizace se dopoutly zejmna nkter autorky, vedle Ludmi-
ly Grossmannov-Brodsk to byla Marie edlbauerov a Irma Geisslov. Krs-
nohorsk byla mnohem radiklnj a nesnaila se za kadou cenu eit pbh
nsilnm smrem. U Novkov zase tma emancipace nevystupovalo tak oka-
t a nsiln do poped.

. . Prce jakoto npl enina ivota

Mezi velk tmata enskho hnut pat prosazen toho, aby eny mohly pra-
covat, uplatnit sv schopnosti a talent. Prce en zaruuje, e kdy se ocitne
sama, bude mt ivotn npl i monost vdlku. Mnoho povdek se souste-
uje na ivot uitelek i umlky neboli na pednosti intelektulnho i svo-
bodnho povoln.
Povdka Sama od Reny Jesensk pojednv o uitelce, kter m vztah
s muem, jeho matka mu v nm zbrauje. Mu vak zeme, ena po cel ivot
u a pozdji se ujm sirotka po sv zemel seste. Mal obrzek Prvn sp-
ch od Ludmily Grossmannov-Brodsk zachycuje prvn krky spisovatelky,
kter byla pvodn malkou, ale pro chudobu si nemohla kupovat potebn
materil. Jej mil zrazuje redaktora, aby dvce pomohl ke spisovatelsk drze.
Ten vak odmt s tm, e nechce stt v cest jejmu talentu. Mladk umr a dv-
ka se pak cel ivot vnuje psan. V humoresce Dvoj kritika, ert i pravda od

22 edlbauerov, Marie: Emancipovan, Kalend pan a dvek eskch 10, 1897, s. 3141.
23 Tamt, s. 40.
24 Jesensk, Rena: Sama, Kalend pan a dvek eskch 8, 1895, s. 140145.
25 Trochu se li povdka Padlena od Vlasty Pittnerov (Kalend pan a dvek eskch 8, 1895,
s. 131137). Jedn se o portrt vesnick mrzaky, kter um krsn vyprvt esk pohdky a i-
v se pstvou. Otec ji nesnel pro jej vrozenou vadu, zaal pt a bil svou enu. Avak brzy umel,
take se obma ulevilo.
26 Grossmannov-Brodsk, Ludmila: Prvn spch, Kalend pan a dvek eskch 8, 1895, s. 7988.
27 Grossmannov-Brodsk, Ludmila: Dvoj kritika, ert i pravda, Kalend pan a dvek eskch 10,
1897, s. 126138.

[ 109 ]
te autorky vytrest ptelkyn bsnky kritika, kter ztrhal bsniny ver-
e. Novela Virtuosov od Irmy Geisslov spe zesmuje salony a jejich um-
leckou produkci, v salon vystoup houslista-ekonom a namluv si tovrnkovu
dceru Kamilu, zatmco jej pvodn npadnk, adjunkt, takt amatrsk hous-
lista, si zase namluv harfenistku Klru amberskou.
Vechny vylen eny pracuj mnoho a s nadenm, vdy maj velk talent
a spch.

. . Svatba anebo smrt

Vtina povdek je ve svm vyznn velmi pozitivn a uzavr se satkem, pi-
em asto dochz k sociln nerovnm satkm, kdy bohat lid radostn
pijmaj do rodiny chud, avak vzdlan, emancipovan a nrodn uvdo-
ml dve. Vjimen se povdky vyvjej sice po strnce obyejnho lidskho
tst sporn, avak z hlediska hlsanch ideologi dobe, nebo ena se v nich
obtuje ve jmnu idelu a zstane sama. Vedle svatby dal schematick konec
pedstavuje v povdkch z Kalende smrt. Autorkou sentimentln ladnch
povdek uzavench smrt hrdiny bv Rena Jesensk. Jej drobn rta Mod-
litba zan popisem tce nemocnho dtte:

Jarouek byl nemocen. Rozplen leel ve sv dtsk postlce a kubal blm, heboun-
km tlkem, oi se mu stely v sloup. Zoufal stli ped nm otec a matka. Lka tu
byl ped chvl a co pomohl nic, zhola nic. Medicny stoj na stole, jet bl zbytek st-
k po rtkch toho drahho klouka, a nechce se vyjasnit ten jeho jindy zc zrak, pln
diblk a hvzdiek. Matka dr jeho ruku, pohl z dtte na mue a kles mu zoufale
na prsa, stn, chvje se, a mu tla ji k sob a m oi plny palivch slz.

Synek je vak po vrouc modlitb zachrnn. Nakonec mu ale zeme otec

i matka, kter si ped smrt vyt svou modlitbu, protoe zde zanechv sirot-
ka: Kdy umrala, hledla dlouho a strnule na k na stn, a mrtv jej zrak zstal
na nm tkvti zpola vytav a zpola prosebn, a ruka jej spovala a tuhla na zla-
tch kadech vymodlenho, oputnho dtte.
S tematikou svateb souvis tak erotika, je rozhodn nen ztvrovna no-
vtorsky emancipan snahy nevedou samy o sob k otevenosti tkajc se
sexuality. Spisovatelky se danmu tmatu nejastji vyhbaj nebo se uchyluj
k jeho opisu zstupnmi motivy, poppad k vznamnm odmlkm. Ve zm-

28 Geisslov, Irma: Virtuosov, Kalend pan a dvek eskch 7, 1894, s. 124138.

29 Jesensk, Rena: Modlitba, Kalend pan a dvek eskch 7, 1894, s. 4345.
30 Tamt, s. 43.
31 Tamt, s. 45.
32 Zachovv se zde tedy k erotice podobn postoj jako v ranjm obdob 19. stolet, jeho pstup
vstin popsal MACURA (1998).

[ 110 ]
nn povdce Karoliny Svtl Kterak se dohodli je Antonnova touha vyjadov-
na emblmy enskho odvu a tance:

Nejvce Antonnovi na Mace se lbilo, e si v nedli vdy obt kolem pasu pentli jako
krev ervenou, z n na lev stran prv pod srdcem si uvazovala mali jako dv hod-
n dlan irokou. Konce z n si pak poutla a k sammu lemu sukn. Kamkoli se hnu-
la, tam za n plpolaly, obzvlt byla-li v kole. I nemohl pak Antonn z n nikdy oi strh-
nouti. la pi tanci tak krsn jako lo. Ach, jak j to sluelo, kdy takto plula o muzice
kolem svtnice s hlavou pozdvienou, s sty polootevenmi, v och sam jiskry!

Otevenj narky, by posvcen perspektivou matestv, si dovolila Ma-

rie edlbauerov v povdce ena a ena:

Jsme sami s na lskou a nen nm smutno. Netesknme a netoume po spolenosti

jinho tetho. Vak nemysl, Jitko m, e ode dneka za rok bylo by nm takto dv-
ma i s na lskou smutnji? Vidm ji v duchu ten rj tebe jako vzneenou Evu h-
nici a malho diblka jako corpus delicti A lanm pohledem psl se na rumnci sli-
nch tv a rt, jako by vynutit chtl z nich hlubok, sladk tajemstv. Ne sklopila
zrak jen na okamik a pak vtisknouc sama polben na vysok jeho elo, hlasem roz-
hodnm, jen nezn pochyb a nejistoty, zvolala: Nebudeme sami! Mal diblk cor-
pus delicti oiv nai domcnost. A budeme astni. Rozhodnost, s jakou byla ta vta
proneena, byla a pekvapujc. Tedy skuten jest pravdou o em dnes tak snm
a blouznm? v to nemohlas m v dnen svatveer pjemnji pekvapiti. eno
eno matko tum ji tu slas to blaho! A nov zplava polibk vnivch umle-
la proud nadench slov. Jsou chvle, ve kterch cit k vt platnosti pivd mluvn ti-
cho ne i tich mluva.

Je a pekvapujc, jak konzervativn je v Kalendi oblast sexuality pojm-

na, e je ponechna stranou enskch snah. Svj podl na tom mlo pravdpo-
dobn populrn zamen publikace.

. Venkovsk povdka
(se zamenm na texty Terzy Novkov)
Povdky vychzejc v Kalendi pan a dvek eskch lze charakterizovat tak na
zklad prostoru, kde se odehrvaj. Jak jsme se ji zmnili, pevauj pbhy
situovan do msta. Vesnick przy se vak v Kalendi objevuj tak. Zatm-
co v mstskch povdkch vystupuj umlkyn a paniky ze stednch vrstev,
v povdkch venkovskch sedlci nebo chud lid ijc v sept s pdou, ven-

33 Svtl, Karolina: Kterak se dohodli, Kalend pan a dvek eskch 7, 1894, s. 27.
34 edlbauerov, Marie: ena a ena, Kalend pan a dvek eskch 9, 1896, s. 51.

[ 111 ]
kovskmi zvyklostmi a pedevm nboenskou tradic. V souvislosti s tm do
venkovskch povdek pronik jin problematika, je je i mn schematicky po-
dvna.
V povdce Karoliny Svtl Kterak se dohodli nen Maino vzprn se svatb
dominantou pbhu, nemn dleit je rychtina snaha dceru dobe pro-
vdat. Nakonec nevyhrv emancipace, ale vydaen satek, kter pat mezi
klov motivy venkovskch povdek 19. stolet. Povdka Pan far od M. S. P-
seck pinle (jako napklad Raisv romn Zpad, avak bez Raisovy hloub-
ky) do okruhu dl, v nich se pedestr osud knze dobrka a dobrodince. Po-
stava knze zde ije ideln podle lidskch i nboenskch pravidel, pomh
vem lidem, a dokonce se ujm sirotk, avak je vykreslena jednodue a ne-
problematicky. Tak povdka Vlasty Pittnerov O Velkm ptku potvrzuje, e
se ve v ivot m odehrvat podle pedem danch pravidel. Za pravdu v n ne-
dostv mu, kter se rozhodl ve svtek poruit pravidlo pracovnho klidu, ale
ena, kter ho ped takovm krokem varovala. Paradoxn zstv nereek-
tovno, e za muovu smrt zaplat nejvce prv ena, kter se mus postarat
o dti a zstv do konce ivota sama. Podstoupen utrpen naopak slou jako
exemplum jej ctnosti a jejho dokonalho ivota v Kristu.
Vjimku mezi venkovskmi povdkami publikovanmi v Kalendi v letech
18941897 pedstavuj texty Terzy Novkov, v nich autorka zachycuje ven-
kovskou tematiku z vchodoeskho kraje s tonost a rznost j vlastn. Jej
ti realistick povdky Drobov polvka, S n, Zrna ped svatbou, pozdji tvoc
vodn st souboru prz lomky uly, tko meme zaadit mezi schematick
przy, jakmi jsme se zde dosud zabvali. U Novkov nen toti dn jed-
nodue rozpoznateln schma enskho osudu ani nvod, jak sprvn jednat.
Drobov polvka je jet pedevm nrodopisnm obrzkem. Z toho vy-
plv jej statinost, pedevm v vodnch partich, kde je popisovna sta-
enka Chlebounka, sednice a zdlouhav i dal postavy. Zvadl, bezzub sta
Chlebounina se pohybuj a prsty o velikch, pinavch nehtech mol ern kuliky
rence, dok-li otenek neb zdrvasek, vzdechne staena tce jakoby ze zvy-
ku. Dj zstv i nadle jednoduch, vyprvn neopout uzavenou mst-
nost, kde poetn chud rodina, kter si vzala staenku na starost, oekv od
bohatch pbuznch (od druh staeniny dcery) vsluku ze zabijaky. Tato
nadje je v zvru zklamna. Drobov polvka se tak stv obalobou porue-
nch rodinnch vztah, kde hlavn slovo pevzaly penze; s penzi se zde poj
lakotnost, s chudobou tdrost a dobr srdce.

35 Podntn o tto problematice viz JANKOV (2001).

36 Drobov polvka byla napsna v roce 1893 a v Kalendi vyla v roce 1894 (s. 91104).
37 Novkov, Terza: lomky uly. Praha, J. R. Vilmek 1919, 2. vyd., s. 12.

[ 112 ]
 To je vak jen jedno z monch ten povdky a nevyznv jako program. Pr-
za Terzy Novkov m toti rovin a tmat mnoho. V kostce a nenpadn je tu
vylen osud Chlebounky, dle osud dcery, kter se j ujala, a jej rodiny, jejich
ivot v okamiku vyprvn, ale i relie vesnice, kde ij (napklad nboensk
situace: vtina obyvatel jsou katolci, vedle toho pouze pt evangelk), rzn
nboensk svtky apod. Na mal ploe se e mnostv problm postiench
v nznacch. Vborn jsou tak vedeny dialogy ve vchodoeskm ne.
S n je rozshlej povdka o devti stech. Pedchoz prze se podob
tm, e se v n l ivot star eny. Zatmco vak Chlebounka byla odevzd-
na na milost a nemilost pbuznm, babika Loukov se iv sama. Nos li-
dem rzn vci do msta a z msta. Mimoto se star o svou vnuku, jej mat-
ka zemela a otec propadl pit. Postupn se dovdme i o staenin minulosti,
hlavn z dialog s pan uitelovou. Lituje toho, e neuposlechla otce a nevzala
si bohatho mue, za kterho ji chtl provdat, potenciln enich toti krtce
nato zemel a zanechal po sob spoustu penz. Babika Loukov ila naopak
s manelem, kterho si vzala z lsky, v bd a dluzch. Na jeden dluh ji upome-
ne i Ka vihlice, kter ale le, e nebyl splacen. Loukov j ze svho malho
vdlku nos spltky, avak vihlice neekan zeme; vichni v tom vid trest
bo. tst se ale Loukov nedr dlouho, zeme j vnuka. Nejparadoxnji
vyznv zvr. Babika si naetila na velk poheb, avak je pohbena prost,
o penze a pr vc se poperou pozstal. Tuto povdku lze st jako podoben-
stv o cest (paraleln s tm, jak Loukov chod s n do msta), na n je nut-
no zdolvat plno pekek. Akoliv protagonistce nen dopn ani slavnostn
poheb, jej osud je vybojovan a naplnn.
Povdku Zrna ped svatbou lze opt chpat jakoto nrodopis peveden
do vyprvn, avak mn statick ne Drobov polvka. Je to dno tak tm,
e hrdinkou povdky nen staena (pomal vyprvn v prvnch dvou popsa-
nch textech by mohlo takto odret i fzi jejich biograckho asu), ale dv-
ka Ma, kter pomh matce s ppravami ped svatbou sv sestry. Leccos
vak zkaz a pozdr. Napklad kdy jde od vadlenky, vypadnou j aty z lok-
tue a ona se mus vracet, aby se ve dalo do podku, a pijde proto dom
o dost pozdji. Netrvalo mnoho minut, kdy byl epec zase pkn vyhlazen, pouz-
dko dekturov v nm upevnno a ata s tuhmi opt zhyby na epec naraena,
take se konce krajkou opaten znovu jako dv svisl kdla z obou stran rozklda-
la. Ma ustala v pli a dvala se upen na vadlenu, kterak j zvadl prsty jen jen
hrajou. To je u Boha, pomyslilo si dve, kerak to ta Filomnka zn! Nako-

38 Povdka S n byla napsna v roce 1894 a v Kalendi vyla v roce 1896 (s. 86115).
39 Povdka Zrna ped svatbou byla napsna v roce 1896 a v Kalendi vyla v roce 1897 (s. 93110).
40 Novkov, Terza: lomky uly, cit. vyd., s. 125.

[ 113 ]
nec ale ve dobe dopadne a Ma s ostatnmi dtmi usne, kdy se jdou dvat
do oknka svtnice, kde se veer tan. Dti jsou nalezeny a dny na noc k p-
buznm. Ma se boj, co j ekne matka ztra, a usn. V kninm vydn lom-
k uly tvo povdka Zrna ped svatbou protjek k povdce Ped pohbem, kte-
r nsleduje po n. Pbhem veten dvky se podob slavnm Halouzkm, je
ale oproti povdce z Kalende kon znan tragicky. spch a astn vyznn
pbhu tkv mon tak v tom, e se jedn o satek na bohatm statku, a ni-
koli v chud chaloupce.
Jak je obraz en v uvedench povdkch Novkov? Rozhodn kompliko-
van, nejednoznan a velmi plastick. dn z enskch postav nepedstavu-
je jednoduch typ, nenese dn poselstv, ze kterho by se tenka Kalende
mla pouit. Chlebounka, Loukov, Ma nebo statkka nejsou typy, nbr
ojedinl osobnosti; maj-li nemu slouit, tedy nejen k vykreslen venkovsk
postavy uritho kraje, ale jet spe k postien venkovsk eny ve vztazch
k jejmu okol. Povdky tak poukazuj na urit sociln problmy determinova-
n dobou a mstem. Svou vyhrannost Novkov vynik v Kalendi jak co do
kvality, tak i co do innosti dla.

. Zvr
Obvykl povdka v Kalendi pan a dvek eskch je pozoruhodn tm, e pou-
v posunut stereotypy povdky salonn a vychz v podstat z nkolika obm-
ovanch schmat. Jej stedn hrdinkou je ena, mu v tomto svt existuje
jenom skrze enu nebo ve vztahu k en. V pbhu m ena vtinou pozitiv-
n a mu negativn roli. Mu s pozitivn rol se vyskytuje zdka, vdy se v-
nuje dobroinnosti a uznv emancipaci. K stednm motivm pat snaha
zmnit muovy nzory ve prospch mylenek emancipace, kter se tm vdy
setk s spchem. Pokud mu od svch zastaralch nzor neustoup, ena
od nho odejde. Takovto projekce eny a vztahu ena mu se vak tk pou-
ze literrn sti Kalende, a to jet pedevm otiskovanch prz. Celkov
vyznn Kalende vetn vtvarn, hudebn sloky (a tak publikovanch re-
klam) utvrzuje enu v jejch tradinch rolch. V beletristick sti vynikaj za
sledovan obdob pouze ti povdky Terzy Novkov Drobov polvka, S n-
a Zrna ped svatbou, kter pozdji vyly ve svazku lomky uly. Jejich en-
sk hrdinky neslou jako nvod pro sprvn jednn tenek, nepedstavu-
j schematick typ, nbr znzoruj problematick osobnosti vyrovnvajc se
po svm se svm ivotnm osudem. Jejich osudy ilustruj sociln problmy
dan konkrtn dobou a prostorem, kde se odehrvaj.

[ 114 ]
LITERATURA
ESK ENA
1940 esk ena v djinch nroda, red. R. Bednakov-Turnwaldov, A. Birnbaumov,
M. Tumlov, B. Vesel (Praha: Novina)

HORSK, Pavla
1999 Nae prababiky feministky (Praha: NLN)

JANKOV, Jaroslava
2001 Koment, in Novkov, Terza: lomky uly, ed. Vra Menclov (Praha: NLN), s. 257280

KOTULOV, Eva
1978 Kalend aneb Kniha o vnosti a asu (Praha: Svoboda)

KUBKOV, Hana
2003 Obraz eny v urnalistice Terzy Novkov (ensk svt 18961907). Diplomov prce
obhjen v roce 2003 na Katede esk literatury a literrn vdy FF UK

KUEROV, Vlasta
1914 K historii enskho hnut v echch (Amerlingova ra) (Brno: ensk revue)

LENDEROV, Milena
1999 K hchu i k modlitb. ena v minulm stolet (Praha: Mlad fronta)

MACURA, Vladimr
1998 esk sen (Praha: NLN)

MOLDANOV, Dobrava
1986 Obraz enskho osudu a jeho promny v tvorb spisovatelek na pelomu stolet, esk
literatura 34, . 5, s. 420432

NEUDORFLOV, Marie
1999 esk eny v 19. stolet. sil a sny, spchy i zklamn na cest k emancipaci (Praha: Janua)

URBAN, Zdenk
1987 Stolet eskho kalende (Praha: Svoboda)

[ 115 ]
 Vclav Maidl
POVDKY V NMECKY PSANCH ASOPISECH
Z OBLASTI UMAVY

Pedmtem naeho zkoumn byla tyi periodika vychzejc na umav i

v jej blzkosti, kter se na umavu odvolvaj (teba u svm nzvem) a k n
se tak vtinou svch text vztahuj. Jejich vydvn zahrnuje celkov asov
obdob od roku 1863 a do roku 1944, piem dn z ne uvdnch peri-
odik neexistovalo dle ne deset let. Prvnm periodikem je klatovsk tdenk
Der Bote aus dem Bhmerwalde (18631867), dal ti asopisy Der Bhmer-
wald (Prachatice, 18991907), Die Waldheimat (esk Budjovice, 19241933)
a Mein Bhmerwald (19331935, Prachatice; 19391944, Vde) vychze-
ly v msn frekvenci. Za vysloven literrn asopis se povaoval pouze Der
Bhmerwald. Prv tato heterogennost publikanho prosted si vyaduje
podrobnj charakteristiku jmenovanch periodik.

. Der Bote aus dem Bhmerwalde ()

Tdenk Der Bote aus dem Bhmerwalde vydval v Klatovech tiska a majitel ob-
chodu s galanternm zbom, parfumeri a hrakami Josef Michael Schmid.
List byl uren pedevm tenm z okol Klatov, zahrnujcho na severu
a vchod jet Peticko a Plnicko, na jihu Horaovicko a Suicko, smrem
na zpad pak Kdysko a Domalicko. V poslednm ronku obdrel tdenk
jet podtitul Wochenblatt fr Unterhaltung, Belehrung und gemeinntzige Inte-
ressen [Tdenk pro zbavu, pouen a obecn prospn zjmy]. Zmnm po-
dlhala tak formln strnka asopisu, ji charakterizuje ast zmna rubrik.

1 Tento pspvek se vymyk v rmci sympozia ve dvou spolu souvisejcch ohledech: pslun po-
vdky jsou napsny v nmeckm jazyce a jejich nrov struktura, rozloen a frekvence je podstatn
odlin ve srovnn s empirickm vhledem do eskch periodik ze stejn doby. Styn bod naopak
nalz s pspvkem Josefa Peiny v tomto sbornku, a to v aspektu siln vzanosti text na urit
region. Jakkoli by v ppad nmecky psanch povdek z ech bylo zajmav srovnvat z hledis-
ka umleck rovn texty uveejnn v umavskm literrnm msnku Der Bhmerwald s tex-
ty v soubn vydvanm msnku Deutsche Arbeit, projevujcm tendenci centralizovat a insti-
tucionalizovat nmecky psanou literaturu z ech (ne nadarmo byl u zrodu druhho jmenovanho
asopisu prask germanista August Sauer, jen vyvolal v ivot tak knin edici Bibliothek der deut-
schen Schriftsteller aus Bhmen), k tomuto srovnn z asovch dvod nedolo. Je proto nutno zde
pouze odkzat na diplomovou prci Petry Kpplov vzniklou ped deseti lety (KPPLOV 1995)
i na urit pekrvn pispvatel do obou asopis (viz MAIDL 2000: 83).

[ 116 ]
Dleitou slokou byla literrn st, kter vak netvoila kompaktn celek,
nbr byla rozptlena po celm sle a v prmru zaujmala zhruba jeho po-
lovinu. Nelo jen o pravideln publikovan krat pbhy nebo povdky a no-
vely, kter vychzely na pokraovn. Za pspvky literrnho charakteru lze
povaovat tak pleitostn uveejovan bsn, povsti (vtinou mst-
n), recenze stejn jako pravideln se objevujc fejetony. Ty vychzely jednak
v rmci zavedench rubrik (napklad Plaudereien von der Grenze nebo Schreibe-
briefe von der chinesischen Grenze), jednak samostatn. Pesto vak nelze tde-
nk oznait za literrn asopis jeho druhou polovinu vyplovalo zpravodaj-
stv informujc o dn ve svt, v i i v nejblim okol, a to jak politickm,
tak hospodskm i obecn obanskm.
rove literrnch pspvk nebyla vysok z pispvatel na sebe upo-
zornil ve fejetonech bystrm pozorovatelskm talentem a ironickou dikc pou-
ze Georg Leopold Weisel, kter ml v dob vydvn tdenku za sebou ji dva-
cetiletou publicistickou zkuenost (viz BLAU 1926). V nru povdky se vak
obrac ke starm vzorm povdky historick (lpe eeno povdky zasazen do
minulosti, s historickmi udlostmi voln fabulujc, jej dj je v podstat zalo-
en na vylen milostnho vztahu zavrenho bu happy endem, nebo naopak
tragicky). Je zajmav a patrn i vmluvn pro publikan tribunu Der Bote aus
dem Bhmerwald, e Weisel, konvertovan kesan idovskho pvodu, neuplat-
uje v tomto tdenku povdky dotkajc se idovsk problematiky (napklad
smen manelstv) ani napklad idovsk povsti, jimi si zskal jist jmno
v ad antologi Sippurim nakladatele Wolfa Paschelese (viz DEMETZ 1994).
Povdku ze souasnosti v Der Bote aus dem Bhmerwald nenajdeme, tu zde
supluje fejeton. Ani povdky s jinmi tmaty a postavami (napklad povdky
o pytlcch a paercch) se zde jet nevyskytuj, akoli jdra takovch pb-
h obsahuj prv nkter Weiselovy fejetony (napklad fejeton Kuriositten
von der Grenze). as takovchto povdek ml teprve pijt.

. Der Bhmerwald ()
Jejich tribunou se stal msnk Der Bhmerwald, vydvan v Prachaticch
mstnm uitelem Johannem Peterem. Podtitul Monatsschrift fr den Bhmer-
wald und die angrenzenden Gebiete [Msnk pro umavu a sousedn oblasti]

2 Toto npadn lokalizovn pobl hranice umonilo identikovat navzdory etnm pseudony-
mm jako autora ve Verubech psobcho Georga Leopolda Weisela, jen od tyictch let pisp-
val do centrlnch publikanch orgn jako Bohemia nebo Panorama des Universums.
3 Zprvy ze ivota klatovskho gymnzia, klatovsk Mansk besedy a dalch mstnch korpora-
c, vystoupen divadelnch spolenost apod. Nezanedbatelnou soust byla i ern kronika infor-
mujc o porech, pepadench, loupech, vradch.
4 Weisel sm v takovm manelstv il a uzaven satku s kesankou bylo tak dvodem jeho kon-
verze.

[ 117 ]
vymezoval spe zkladn distribun oblast, ne e by prozrazoval nco o cha-
rakteru asopisu, jen byl povtce literrn. Ovem literrn ve smyslu shro-
maovn a publikovn knch text, nikoli ve smyslu vysok estetick
kvality. Ve sv orientaci se asopis uveejovanmi texty hlsil jak k tzv. Hei-
matkunstu (umn domoviny), tak k nmeckmu nacionlnmu hnut. Jestli-
e v prvnm bod se denoval jako antipod naturalismu a moderny, pak druh
bod zce souvisel s prvnm. Zdrazovn vrnosti pd a kraji bylo spojov-
no s obranou proti dajnmu nebezpe jejich odnrodnn a pronikn cizo-
rodch element. Toto programov zamen nezstvalo ovem u obecnch
charakteristik, v publikovanch textech a je to lyrika i prozaick tvary
je tento cizorod element konkretizovn zcela jednoznan jako esk. V a-
d bsn a povdek se tak objevuje protiesk akcent, kter tuto tvorbu pia-
zuje k nru tzv. grenzlandromnu, jen prv v prvn tetin 20. stolet zav
svou konjunkturu (JAWORSKI 2004).
Z hlediska kvantitativnho pro kn texty v Der Bhmerwald plat, e v nich
pevauj bsn. Povdky uveejovan v Der Bhmerwald jsou v menin a ne-
dosahuj tvaru povdky knin. Jsou zaloeny na jednom npadu, jedn situaci
i jedn postav (asto tematizovan ji v nzvu), jejich rozsah se omezuje na
nkolik strnek. Toto strnkov omezen m sv dsledky pro prci s vypr-
vnm asem (pro vysvtlen motivace jsou hojn asov skoky bu v incipitu
nebo v zvru povdky) i pro utven postav, kter nepekrauje gurkaen
srov. napklad povdku vydavatele asopisu Johanna Petera Der Tabak-Davi-
dl. Eine Dorfgestalt aus dem Bhmerwalde. Z malch epickch nr, pro n
nmeck literrn vda uv oznaen Erzhlung, Geschichte a Kurzge-
schichte, dominuj jednoznan posledn dva jmenovan. Krom oznaen
Geschichte a Kurzgeschichte se v asopisu objevuj rovn krat prozaick
tvary oznaovan jako Skizze [rta], Humoreske nebo Novellette, vji-
men rovn Bild [obraz], tvar frekventovan v nmeck i esk literatue
zejmna ve 40. letech 19. stolet.

5 Srov. Der Bhmerwald 3, 1901, . 5, s. 227.

6 Akoli na umav bylo i pomrn hust osdlen idovsk, jako konkurenti byli vnmni pou-
ze ei. Protiidovsk nebo antisemitsk zamen nmeck literatura vznikl na umav nevy-
kazuje.
7 Jedinou vjimku tvo povdka Carla Kuhna uveejnn na pokraovn ve tech slech viz t:
Die Lehrerin, Der Bhmerwald 3, 1901, . 68.
8 Peter, Johann: Der Tabak-Davidl. Eine Dorfgestalt aus dem Bhmerwalde, Der Bhmerwald 2,
1900, . 7. Je samozejm otzka, zda by autor byl schopen na vt ploe toto gurkaen pekonat.
O jeho umleckch schopnostech pochyboval napklad kolega v povoln i spisovn Hans Watzlik
(viz MAIDL 2000: 84).
9 Je ovem teba upozornit, e vraz Erzhlung se do etiny nepekld pouze jako povdka, n-
br i jako vyprvn s drazem na proces sdlovn, nikoli na vsledn tvar. Podtitul Erzhlung
m napklad Stifterv rozshl romn Der Nachsommer [Pozdn lto].

[ 118 ]
2. 1. nry v Der Bhmerwald
Z hlediska tematickho lze ve srovnn s povdkami uveejovanmi v Der
Bote aus dem Bhmerwald zaregistrovat znan rozen: Nep se u pouze
povdky historick (kter u tak nutn nemaj za vchodisko pouze milostn
vztah viz ve), nbr rovn povdky z venkovskho prosted (tzv. Dorfge-
schichte), povdky s nmtem boje pytlk s hajnmi (Wilderergeschichte),
povdky o paercch (Paschergeschichte [s uitm regionlnho vrazu z dia-
lektu] i Schmugglergeschichte [s uitm vrazu nmecky obecn srozumitel-
nho]). V prbhu tyiceti let, dlcch vydvn obou srovnvanch periodik,
dochz tud k zrelnn pi volb tmat. Pedmtem literrnho ztvrn-
n se stv realita, s n bv potenciln ten (viz poznmka k distribun
oblasti Der Bhmerwald) v bnm ivot konfrontovn nebo mu aspo pi-
pad znm a mon. S tm souvis nejen volba literrnch postav, je se nyn
rekrutuj z ad umavskch horal, devorubc, jahodek, paerk a jejich
protihr (hajnch, fot, nanc), ale mnohdy i umstn do reln existu-
jc krajiny s pouitm konkrtnch mstnch jmen. ada autor navc vyu-
v v podtitulu obecn loklnho piazen Bhmerwaldgeschichte nebo Ge-
schichte aus dem Bhmerwalde [pbh, historka ze umavy].
Specick nr, kter je ovem nutno vidt v souvislosti s nov probuzenm
zjmem o regionln vlastivdn bdn, pedstavuje v asopisu tzv. Geister-
geschichte [povdka, vyprvn o straidlech]. Tvarov se vtinou jedn o tzv.
Kurzgeschichte, poppad a o vyprvn anekdotickho charakteru, kter je
zameno lokln. Na mal ploe je obvykle zachycena podoba straidla, msto
jeho vskytu a zpsoby straen, stety s lidmi, nkdy t historie jeho zaklet
a zpsob vysvobozen.
Zvltnho oznaen se dostv v Der Bhmerwald povdkm situovanm
do jistho ronho obdob nebo spojovanm s nktermi katolickmi svtky.
V asopise tak nalzme jak Faschingsgeschichte [povdka masopustn],
tak Oster- i Weihnachtsgeschichte [povdka velikonon, respektive v-

10 Pipomeme, e ve stejn dob pe sv romny a povdky ze stejnho umavskho prosted

tak Karel Klostermann.
11 Srov. opt stejnou tendenci pro tut krajinu v dle Klostermannov. Detailn mstopis s vyui-
tm mstnch a pomstnch jmen u ovem vytv jednu z charakteristik nkterch Stifterovch po-
vdek zasazench na umavu a vzniklch o edest let dve (viz napklad Der beschriebene Tnnling
[Popsan jedlika], Der Waldgnger [Lesn poutnk]).
12 Viz nap. Urban, Michel: Hildegard und Helmprecht. Eine Bhmerwaldgeschichte aus uralter
Zeit, Der Bhmerwald 2, 1900, . 1, nestr.; dle t Peter, Johann: Der Schatz in der Kunzwarte.
Eine Geschichte aus dem Bhmerwalde, Der Bhmerwald 3, 1901, . 1, nestr.
13 Institucionln toto bdn zatiuje na prask nmeck univerzit o nco pozdji prof. Adolf
Hauen.
14 Pklad takov povdky viz Bertlein, Gustav: Minkens erster Ball [Minin prvn bl], Der
Bhmerwald 3, 1901, . 3., nestr.

[ 119 ]
non]. Tento temporln charakter podtitul odr svzanost asopisu s i-
votnm rytmem regionu pipomeme, e stejn jsou zameny i lyrick p-
spvky v jednotlivch slech (srov. napklad bse Lichtme [Hromnice] od
Johanna Petera v norovm sle druhho ronku nebo bse Allerseelen [Du-
iky] od Michaela Urbana v listopadovm sle tho ronku).
V prozaickch textech msnku Der Bhmerwald se vydluje jet jed-
na tematick skupina, vypovdajc ponkud o sti publika, se kterm aso-
pis potal, pedevm vak osvtlujc autorsk zzem asopisu. Jedn se
o povdky i vyprvn z uitelskho prosted, a to jak humornho, tak tragic-
kho charakteru. K povdkm prvnho typu nle napklad Prosit! Prossit!
Eine deutschnationale Geschichte aus Hritz [Na zdrav! Prosit! Nrodonmec-
k povdka z Hoic] od Johanna Petera, druh typ reprezentuje Die Lehrerin.
Erzhlung nach einer Begebenheit der Neuzeit [Uitelka. Povdka dle jedn ud-
losti ze souasnosti] vdeskho pispvatele Carla Kuhna. e i do banlnch
povdek s happyendovm zakonenm pronikly prvky odpozorovan ze ivo-
ta zapadlch horskch vesnic (mimo jin agresivita venkovskch mladk vi
vetelci odjinud, provokace pedchzejc hospodsk rvace), dokld nsle-
dujcc pas reektujc sociln postaven uitele na takov ztracen vart:

Tusch drhnte durch den Saal. Natrlich galt derselbe nicht dem Lehrer, sondern viel-
mehr dem Frster, denn im Waldgebirge ist der letztere, da alles von ihm abhngt, der
wahre Herrgott, der Lehrer dagegen nichts. [Tu zahml slem. Samozejm nepatil
uiteli, nbr fotovi, nebo posledn jmenovan je v lesnatch horch skutenm p-
nembohem, na nm zvis vechno, uitel naproti tomu neznamen nic.]

2. 2. Tvr zkladna asopisu Der Bhmerwald

Pozornost vnovan kolskmu tmatu vyplv z profese mnohch pispva-
tel asopisu Der Bhmerwald. Byli to obdobn jako jeho redaktor a vydava-

15 e se jedn spe o oznaen pleitostn, tj. vyjadujc urit tma (a z toho vyplvajc oe-
kvn jistch motiv, pp. jejich popen i parodii), o tom svd rovn inklinace Jana Nerudy
k oznaovn tohoto typu v Povdkch malostranskch a ji temporln i lokln (A mn pijde
Neruda jet s jednou s njakou povdkou malostranskou!)
16 To dokld zejmna rubrika Waldpost [Lesn pota], v n redaktor a vydavatel Johann Peter
uveejoval vzkazy pispvatelm.
17 Der Bhmerwald 2, 1900, . 3, nestr.
18 Der Bhmerwald 3, 1901, . 6, nestr.
19 Distanci mezi uitelem a venkovskm obyvatelstvem lze vypozorovat i v ran prze Hanse
Watzlika Der Alp (Leipzig, L. Staackmann 1914). Je to pozice spe neobvykl, ve vtin prz l-
cch toto prosted a ztvrujcch njakm zpsobem postavu uitele je uitel spe postavou ve-
nou a veobecn uznvanou autoritou, obdobn jako v eskch przch 19. stolet.
20 Der Bhmerwald 4, 1902, . 9, s. 360, peklad VM.

[ 120 ]
tel Johann Peter uitel psobc bu v oblasti umavy a Poumav, nebo i na
vzdlenjch mstech monarchie. Co tyto autory spojovalo, bylo nejenom je-
jich povoln, nbr pedevm jejich nmeck nrodn pesvden. V tom
byli zajedno s druhou vraznou skupinou pispvatel, jimi byli redaktoi
a spolupracovnci loklnch nmecky psanch novin jako Anton Schacherl, Ig-
naz Oberparleiter nebo Josef Anton Huschak. Tet vznamn okruh pisp-
vatel tvoili umavt rodci psobc mimo oblast umavy jako napklad
Paul Mener (kadetka v Hranicch na Morav) nebo Zephyrin Zettl (tiska ve
Vdni).

. Die Waldheimat ()
Mnoh z tchto pispvatel, mimo jin i zakladatele Der Bhmerwald Johan-
na Petera, nalezneme v Die Waldheimat, dalm msnku, vychzejcm v le-
tech 19241933 v eskch Budjovicch. Zatmco ped dvaceti lety tito auto-
i psali do Der Bhmerwald pspvky literrn, pro Die Waldheimat dodvali
lnky pedevm vlastivdn, ppadn bsn. Vlastivdn lnky se tkaly
zejmna historie regionu, zajmavch objekt v nm stejn jako vznamnch
rodk odsud pochzejcch. Neschzely ani lnky mapujc rzn lidov zvy-
ky a lnky pibliujc krajinu z pohledu turisty. Epick tvary vak v tom-
to asopisu byly zastoupeny minimln a jejich ptomnost zachrauje repro-
dukce umavskch povst. Dal, by ideji se vyskytujc epickou formou,
je jet anekdota. Pvodn prozaick tvorba vak v tomto msnku zaujm
minimln podl. Die Waldheimat sice k pstovn asopiseckch prozaickch
tvar nepispla, vychzela vak ze stejnho duchovnho zzem jako Der
Bhmerwald (co bylo ostatn dno i obdobnm autorskm sloenm pisp-
vatel) a znamenala udren kontinuity literrnch aktivit v umavskm regi-
onu. Vedle autor u zmnnch se v prbhu deseti ronk objevuj i jmna
nov, jako tehdy ji znmho Hanse Watzlika (do Der Bhmerwald jet nepi-
spval) nebo debutant Seppa Skalitzkho, Oswalda Fritze i Lea Hanse Mal-
lyho. Ti pak pat ke kmenovm autorm dalho msnku ze umavy, Mein
Bhmerwald.

21 Bsn v dialektu uveejoval v Die Waldheimat ze zmiovanch autor pedevm Zephyrin

Zettl. Anton Schacherl byl naopak dlouh lta vedoucm redaktorem tohoto asopisu.
22 Jejich zaazovn do jednotlivch sel odpovdalo ronmu kolobhu podobn jako u asopisu
Der Bhmerwald.
23 Srov. napklad krtkou przu Jrga Gottfrieda Der Schatzgrber. Eine wahre Geschichte aus
dem Bhmerwalde [Hleda poklad. Skuten pbh ze umavy], Die Waldheimat 10, 1933, . 12,
s. 185186. Obdobn krtk texty Hanse Watzlika Mari Eimkehr [Mariin nvrat], Die Waldhe-
imat 6, 1929, . 12, s. 184187, nebo Der atmende Heiland [Dchajc Spasitel], Die Waldheimat
9, 1932, . 3, s. 4041.

[ 121 ]
. Mein Bhmerwald (; )
Obdoba nzvu s dve pojednanm literrnm msnkem nen zejm n-
hodn. Jak pozdji vzpomnal zakladatel a vydavatel asopisu Herbert Marou-
schek, oslovil se zmrem vydvat nov asopis pro literaturu a umn (kter
ve svm prvnm ronku vychzel soubn s Die Waldheimat) Johanna Petera
a Josefa Blaua. Johann Peter tak ztlesuje tradici nmecky psan literatu-
ry domoviny (Heimatliteratur) na umav po dobu del jak ti a pl desetile-
t. Duch Marouschkova asopisu navzal na linii msnku Der Bhmerwald jak
z hlediska estetickho a ideovho, tak i mstem vydvn Prachaticemi. Pro-
tiesk zamen, je bylo v pspvcch publikovanch v Die Waldheimat po-
tlaeno, je v Mein Bhmerwald nepehldnuteln hned o prvnho sla, by se
tak zpotku dje pouze zdrazovnm vrnosti nmeck vci. Vmluvn je
v tomto ohledu u nzev prvnho uveejnnho romnu na pokraovn od Jo-
sefa Menera Treu [Vrn], jet vmluvnj je zastaven vydvn asopisu
eskoslovenskm sttem v roce 1935 a zaten a poslze i odsouzen jeho vy-
davatele za napomhn nmeckmu iredentistickmu hnut. Nepekvapuje
pak, e Mein Bhmerwald je obnoven na podzim roku 1939, ovem ji z Vdn,
kam se mezitm Marouschek po odpykn trestu pesthoval.
Pnos asopisu pro rozvoj asopiseckch prozaickch tvar je minimln,
respektive povdky, pbhy anekdotickho charakteru a povsti v nm publi-
kovan nepinej ani tvarov, ani tematicky nic novho. Jak Mein Bhmer-
wald po svm obnoven zpasil s nedostatkem literrnch, zejmna prozaickch
pspvk, o tom svd opakovan otiskovn nkterch z nich, ppadn
pejmn pas z ji vydanch knih, i postupn redukce literrn sti a na
polovinu sla, zatmco druhou polovinu tvoila obrazov i ilustran st.
Jedinm jevem, jen by si ve spojen s Mein Bhmerwald zaslouil vt po-
zornosti z hlediska tvarovho, je otiskovn romnu na pokraovn Johan-
na Petera Durch Picht zur Freiheit [Povinnost ke svobod] ve druhm ron-
ku asopisu. Jde o ppad, kdy byl pln vnjho rozvren dla dn pedem

24 Srov. Marouschek Herbert: So war es! [Tak to bylo!], Mein Bhmerwald 5, 1941, . 11/12, s. 1012.
25 Je mono spekulovat, zda se na tom podepsala zmnn politick situace (existence samostat-
nho eskoslovenskho sttu) nebo obavy z cenzurnch repres i oboje, anebo zda toto zmrnn
lze vykldat jako snahu o eliminaci nrodnostnho napt.
26 By jeho autor zemel v roce 1862, jet ped eskalac nrodnostnch ptek na umav.
27 K tomu srov. Marouschkv lnek So war es! Viz pozn. 24.
28 Tato nouze se v souvislosti s prbhem vlky a povolvnm autor do armdy jen zvyovala.
29 Napklad krtk povdka anekdotickho charakteru Der Kuckuck von Haselreuth od Hanse Watz-
lika byla uveejnna v roce 1934 (Mein Bhmerwald 2, 1934, . 5, s. 7071), v obnovenm asopise
pak hned v prvnm sle (Mein Bhmerwald 4, 1939, . 1a, s. 47); pkladem otiskovn z ji publi-
kovanch dl je pas nazvan Der Weltuntergang [Konec svta] (Mein Bhmerwald 8, 1944, . 4/5,
s. 48) pevzat z Watzlikova prvnho romnu Der Alp (1914).

[ 122 ]
(12 pokraovn do 12 sel ronku v rozsahu 45 strnek na slo) a kolem
spisovatele bylo tento pedem rezervovan obsah naplnit textem. Bylo by tu-
d zajmav sledovat, jak obratn i neobratn si Peter pi tomto zadn po-
n, nakolik je konstrukce djovho schmatu tomuto rozvren poplatn, do
jak mry je dj romnu v poslednm, dvanctm pokraovn ukonen, proto-
e jednodue kvli zvru ronku ukonen bt musel, i zda byl koncipovn
tak, aby se dalo libovoln konit a navazovat. To jsou ovem otzky pesahu-
jc rmec tohoto pspvku.

LITERATURA
BLAU, Josef
1926 Georg Leopold Weisel. Aus dem Neumarker Landestor. Die Volkskunde eines Aufklrers
(Reichenberg: F. Kraus)

DEMETZ, Peter (ed.)

1994 Geschichten aus dem alten Prag (Frankfurt/M: Insel Verlag)

JAWORSKI, Rudolf
2004 Mezi politikou a trivialitou. Sudetonmeck grenzlandromny 19181938, Djiny
a souasnost 26, 2004, . 1, s. 2731.

KPPLOV, Petra
1995 Deutsche Arbeit. Monatschrift fr das geistige Leben der Deutschen in Bhmen. Diplomov prce
na Katede germanistiky FF UK Praha

MAIDL, Vclav
2000 Die Prachatitzer Monatsschrift Der Bhmerwald (18991907). Rekonstruktion eines
Torsos, in Brcken nach Prag (Frankfurt am Main: Lang), s. 81104

30 Zatmco u povdek otiskovanch na pokraovn lze soudit, e k jejich rozdlen dolo z prosto-
rovch dvod a po jejich napsn.

[ 123 ]
 Josef Peina
BELETRIE V ESKM MENINOVM TISKU
NA SEVERU ECH NA PELOMU 19. A 20. STOLET

vodem
Podobu spoleenskho a kulturnho ivota severozpadnch ech na pelomu
19. a 20. stolet rozhodujcm zpsobem urovalo tehdej nrodnostn sloen
tam ijcho obyvatelstva. Vtinu regionu obval vce ne milion eskch Nm-
c, tedy zhruba jedna tetina nmecky mluvcho obyvatelstva ijcho na his-
torickch zemch Koruny Svatovclavsk (echyMoravaSlezsko). Speci-
kem tto nrodnostn meniny ijc v eskch zemch bylo, e obvala souvisl
zem a navc od roku 1848 clevdom budovala a soustavn posilovala vdo-
m sv krajinsk sounleitosti, navenek se manifestujc stle proklamovanou
spjatost se sudetonmeckou domovinou. Postupn tak vznikalo a slilo vdom
tzv. uzavenho zem, projevujc se stle slcm sudetonmeckm naciona-
lismem, kter ml ovem dvoj, janusovskou tv. Na jedn stran se projevo-
val pozitivn rozvojem tamnho regionalismu a vlastivdy, na druh stran pak
negativn slc nacionln nesnenlivost vi majoritn esk spolenosti, je-
j konkrtn projevy pak dopadaly pedevm na jej minoritu ijc rozptlen
v uzavenm zem. Jej situace, na rozdl od zde ijcch Nmc, kte mli
ve svch rukou mstn kolstv, kulturn ivot v cel i, nepebern mnostv
regionlnch novin a vlastivdnch asopis, rozvinut spolkov ivot atd.,
byla daleko hor. ila v postaven mncenn nrodnostn meniny, jej roz-
ptlen ostrvky ohrooval stle slc asimilan tlak, stav jejho kolstv, kul-
turnho ivota, asopisectv byl ve srovnn s monostmi tam ijcch Nmc
nesrovnateln hor. Navc majoritn esk spolenost situaci sv meniny na
zem vtinov obydlenm Nmci nevnovala prakticky dnou pozornost.
Vstin to v roce 1907 charakterizovali pedstavitel eskho meninov-
ho hnut v severozpadnch echch, kdy napsali do tamnho tisku: Velkou
chybou je, e nrod esk m meniny, jich nezn a v nich nepracuje dle soustav-
nho plnu. Nikdo v nrod naem nev o stedn Matici severoesk, ani ochran-
n jednoty Nrodn Jednota severoesk a Nrodn Jednota podkrunohorsk to ne-
vd, co initi v tomto roce v Podkrkono, na umav, v eskomoravsk vysoin, co
na Morav, co ve Slezsku, co ve Vdni a na Slovensku, abychom neutrpli nenahradi-

1 Podle stn lidu z roku 1910 ilo v zemch Koruny Svatovclavsk (echyMoravaSlezsko)
3 511 000 oban nmeck nrodnosti (BOGDAN 2003: 253).

[ 124 ]
telnch ztrt. esk menina v uzavenm zem byla navc vnitn diferen-
covna. Jej majetn pslunci a intelektulov byli bilingvn a dky tomu ve
sv vtin pes mnohdy hlasit proklamovan vlastenectv vyuvali v mnoha
smrech monost, kter jim nabzela nmeck kulturn sfra, a stvali se tak
laxnmi k eskm nrodnm snahm.
Vechny uveden skutenosti pak ovlivnily podobu a charakter esky psan
regionln publicistiky na pelomu 19. a 20. stolet. Vzhledem k tomu, e ma-
jetn a vzdlan ei se v naprost vtin spokojovali s pedplatnm eskho
centrlnho tisku, ppadn s mstnm tiskem nmeckm, kter jim umooval
pstup k dleitm regionlnm informacm hospodskho a kulturnho cha-
rakteru, se esky psan regionln publicistika rozvjela velmi opodn, poma-
lu a skromn a od potku 90. let 19. stolet, navc pak byla urena zvlt esk
manuln pracujc vrstv obyvatelstva, kterou tvoili pedevm hornci seve-
roeskch dol a dlnci tamnch tovren. Ne nhodou proto jej tit tvoily
dlnick, socilndemokratick a anarchistick noviny a asopisy. K dlnickm
socilndemokraticky orientovanm periodikm patily pedevm noviny Svor-
nost, v podtitulu nesouc nzev asopis hjc zjmy lidu dlnickho a vychzejc
od roku 1892 v st nad Labem, Severoesk dlnk, vychzejc od roku 1904
v Teplicch, Duch eskho severu, vydvan od roku 1902 v Duchcov jako orgn
neodvislch socialist, dle pak periodika Spravedlnost, Bojovnk, Hlas lidu atd.
Z anarchistickch periodik to byly pedevm krajov variety asopisu Omladina.
Vtina jmenovanch periodik mla svou stlou, by mnohdy velmi skrom-
nou beletristickou rubriku, v n dominovaly drobn prozaick tvary, kter
se svm rozsahem zpravidla vely do jednoho sla asopisu. Tato skutenost
byla podmnna pedevm nzkm stupnm literrn kultivace ten nepi-
pravench na percepci rozshlejch prozaickch tvar se sloitjm umlec-
ky zakdovanm poselstvm, v neposledn ad pak i jejich hmotnou situac,
kter ad z nich nedovolovala dlouhodob pedplatn periodika. Stupe lite-
rrn kultivace ten determinoval i obsah tchto prz, pohybujcch se ve
sv naprost vtin v rmci schmat znan pokleslch prozaickch tvar
dobov triviln kalendov etby.

2 Meninov pracovnci z Podrudoho: Nrod esk a jeho meniny, Severoesk dlnk 4, 1907,
. 50, s. 12.
3 Svornost byla prvm esky psanm periodikem v st nad Labem.
4 Severoesk dlnk nesl podtitul List socilndemokratick.
5 Duch eskho severu publikoval beletrii pouze zdka. Nejastji v nm beletristick pspvky pu-
blikoval S. K. Neumann.
6 Omladina. Orgn mldee eskoslovansk vychzel od listopadu roku 1893 v Most, od roku 1895
v st nad Labem a od roku 1897 v Duchcov. asopis Omladina bez jakhokoliv podtitulu vychzel
od roku 1903 v Novch Verneicch, poslze pak v Hrobu a Bruchu.
7 V Severoeskm dlnku nesla rubrika nzev Besdka, v dalch asopisech se kryla s rubrikou fejeton.

[ 125 ]
Sociln tematika
Nejhojnji jsou zastoupeny przy s vyhrannou sociln tematikou. Naturalis-
tick obrazy tivho ivota dlnickch rodin i jejich torz, plnho tragiky vy-
plvajc z nelidskch pomr v tehdejch tovrnch a dolech jsou fabulovny
velmi schematicky, navc pak romanticko-sentimentlnm zpsobem. Ocita-
j se tak vtinou na hranici ke. Mnoh z nich nesou i zeteln agitan prv-
ky smujc k propagaci programu a cl socilndemokratickho hnut. Je-
jich hrdiny jsou asto dti obtujc se pro rodie a sourozence ijc v bd. Tak
je tomu v ppad dvky z rty Josefa Mudry Pro kousek rot, kter hrozc
trest za krde nkolika kousk chrast potebnho pro zaht nemocn mat-
ky vykoup vynucenm sexem, i mldence z przy H. V. Polabskho Bez ts-
t, jen si ve snaze uivit matku krom dennch smn bere navc i non slu-
by a zaplat za to ivotem, nebo jej pi jedn z nich unavenho a nevyspalho
zabije stroj. V dalch povdkch jsou obmi neltostnho vykoisovn bez-
mocn jedinci, pedevm sta uden lid, jak je tomu napklad v rt V. Hlad-
kho Uvil svmu pnu, v n star nemocn hornk po razu uv zvodn-
mu, e bude zamstnn na bezpenm mst odpovdajcm jeho zdravotnmu
stavu. Zvodn sv slovo v zjmu zisku zamstnavatele nedodr a hornk se
stv obt tk prce. Obt nelidskch pomr, v nich nem ivot dln-
ka nejmen cenu, nemus bt ovem jen lid sta a bezbrann. V rt Tome
Kaky Zmaen ivot se j stv dlnk, kter se za vzpouru proti ikan dost-
v do vznice. Po proputn spch vradu na svm trzniteli, kter mezitm
svedl jeho dve, a putuje do vzen opt, tentokrt na doivot. V dalch r-
tch se setkvme s hrdiny, kter nelidsk pomry a nespravedliv zachzen
dohnaly k tkm psychickm stavm, je z nich uinily mstitele nebo zoufalce
odhodlan ukonit smrt utrpen sv rodiny narejc na bezcitnost bohatc.
Tak je tomu v rt E. L. Bohemickho Blzniv Angela. Hlavn hrdinka mst-
c smrt svho milence, jeho tovrnk svm nelidskm jednnm dovedl k smr-
ti, v n zapl tovrnu a zahyne spolu s vinkem. V rt Z. Tuka Hladov krmi-
ti se zoufal souchotin, vyhozen pro nemoc z prce a prosc kadodenn
o kousek stravy pro sv hladovjc dti, odhodlv skoncovat s utrpenm po
cynickm odmtnut zbohatlk, kte radji krm vybranmi lahdkami svho
psa. Sociln agitan tendence pak zeteln vystupuje do poped v prze Fer-
dka Endeho Lska. Zde mlad hornk d pednost lsce k dlnickmu hnut

8 Ardum [= Mudra, Josef]: Pro kousek rot, Severoesk dlnk 2, 1905, .14, s. 13.
9 Polabsk, H. V.: Bez tst, Svornost 3, 1894, . 2, s. 12.
10 Hladk, V.: Uvil svmu pnu, Severoesk dlnk 5, 1908, . 11, s. 12.
11 Kaek, Tom: Zmaen ivot, Na Zdar 1, 1891, . 23, s. 179181.
12 Bohemick, E. L.: Blzniv Angela, Svornost 1, 1892, . 2, s. 13.
13 Tuek, Z.: Hladov krmiti, Severoesk dlnk 3, 1906, . 14, s. 56; . 15, s. 56.
14 Ende, F.: Lska, Omladina 1, 1893, . 1, s. 56; . 2, s. 1214; . 3, s. 2223; . 4, s. 2830.

[ 126 ]
a jeho idelm ped lskou k dveti. Przy podobnho typu psali i dal autoi,
zejmna Vkoslav Haber, Otakar H. Charvt, Anna Vakov, Boena Valiov,
Antonn Opatrn, Vclav Kek a mnoz jin. Naprostou vtinu z nich tvoi-
li literrn samouci z ad dlnk.
Mezi mnostvm romanticko-sentimentln kalendov etby tohoto typu
najdeme v uvedench asopisech i dla, kter se svou kvalitou z jejho rmce
vymykaj a svm zpsobem v tehdej dob pispvala k literrn kultivaci je-
jich tenskho okruhu. Pat mezi n napklad drobn rty Marie Majerov,
kter v devadestch letech pispvala zejmna do Severoeskho dlnka. Posta-
vy jejch prz nejsou na rozdl od rt dlnickch autor pojaty ernoble, jejich
vnitn charakteristika je sloitj. Autorka v tchto pracch navc omezila,
i kdy se jich nedokzala zcela zbavit, dojmavou sentimentlnost a tenden-
n agitanost. V drobnm obrzku Slavn veer teni napklad pedstavuje
dva citov bohat mlad lidi, vadlenku a dlnka, kte po sob dlouhou dobu
tou, hledaj k sob cestu, ale milostn cit si nedok vyznat. Vztah nakonec
za vhodn situace vyst v prv spontnn sexuln spojen peetc jejich ls-
ku cit, kter je, jak vysvtluje autorka, jedinm pokladem chudch lid. T-
it tto kratik rty le v sledovn promn duevnho stavu obou hlavnch
protagonist; jejich sociln situace je pouze naznaena, zcela v n absentuje
naturalistick len proletsk bdy, tak oblben u dalch autor prz toho-
to typu.
Kvalitnch rt se sociln tematikou se dlnit teni severoeskch perio-
dik dokali i z per Josefa Svatopluka Machara a Josefa Uhra. Od prvn jmeno-
vanho mezi n pat przy Vrada na samot, poukazujc na hmotnou bdu
a z n plynouc morln krizi chudiny jako na hlavn pinu zloinnosti, i Rub
milovn, vnovan problematice alimentanho prva en, kter dvivost
a tiv hmotn situace dohnala k morlnmu poklesku stcmu v narozen
nechtnho dtte. Josef Uher tenm zase pedstavil problematiku tk-
ho ivota tulk a koovnch lid. Ze sv knihy Kapitoly o lidech koovnch a jin
prza zde nechal otisknout povdku Na behu.

15 Vkoslav Haber publikoval nap. przy Kalek, Krtk vzpomnka, srov. Omladina 1, 1903,
. 1, s. 23; O. H. Charvt publikoval drobn obrzky ze svho cyklu Kaln obzory, nap. Nvrat,
Severoesk dlnk 1, 1904, . 7, s. 23; A. Vakov nap. rtu Radostn udlost, Severoesk dlnk
2, 1905, . 29, rubrika Besdka, s. 1-2; B. Valiov nap. przu Ve stnu, Severoesk dlnk 3, 1906,
. 4547, vdy s. 56; A. Opatrn nap. fejeton Umela, Omladina (Verneice-Hroby) 2, 1904,
. 24, s. 23; V. Kek nap. przy Umelo slunce, Omladina (Verneice) 1, 1903, . 7, s. 23; t:
Nco jako erstv vzpomnka, Omladina (Verneice) 2, 1904, . 30, s. 23.
16 Majerov, Marie: Slavn veer, Severoesk dlnk 2, 1905, . 8, s. 23.
17 Machar, Josef Svatopluk: Vrada na samot, Severoesk dlnk 3, 1906, . 16, s. 6; . 17, s. 56.
18 Machar, Josef Svatopluk: Rub milovn, Severoesk dlnk 2, 1905, . 28, s. 13.
19 Uher, Josef: Na behu, Severoesk dlnk 3, 1906, . 7, 1011, vdy s. 56.

[ 127 ]
Tematika protinboensk
Druhm nejastji se objevujcm typem drobnch rt byly v severoeskch dl-
nickch asopisech przy s antiklerikln tematikou. Tato skutenost zetel-
n souvisela s protikatolickm hnutm konce 19. stolet, nesoucm pznan
nzev Pry od ma. Jejich obsahem, nepostrdajcm znan rysy populismu,
byla pedevm kritika nann hrabivosti a rozmailho ivota katolickho
duchovenstva, pokryteck poruovn celibtu a dal mravn poklesky kn
kryt vy crkevn hierarchi. astm pedmtem kritiky pak byli pochopitel-
n i jezuit a jejich praktiky. Podprmrn autoi vzel z dlnickho proste-
d (typu Vkoslava Habera i Frantika imanovskho) ani v tomto ppa-
d nepekroili rove triviln kalendov etby, vyznaujc se romantickou
nebo sentimentln djovou fabulac a ernoblou charakteristikou postav.
Jako obti zde asto guruj sveden farsk sluky i dviv zbon dva-
ta a jejich nic netuc narychlo sehnan manel, dle pak tmt kn tc
z nevzdlanosti a dviv nevdomosti vcch, duchovn ranovan vym-
vajc mozky farnk s clem zskat na jejich kor hmotn zisk, zhral pokry-
tet svatouci atd. Antiklerikln przy zde ovem publikovali i autoi znmj-
a hlavn umlecky schopnj. Patili mezi n pedevm Josef Svatopluk
Machar, Marie Majerov a Antonn Macek, publikujc zde asto pod pseudo-
nymem Jaroslav erven. Pohled uvedench autor na crkevn problematiku
jde vce do hloubky a vyhb se zjednoduenmu ernoblmu vidn. V p-
pad Machara je to samozejm, nebo vydavatel dlnickch novin pejmal
jeho prce z cyklu urenho jinmu okruhu ten. Pln to pak prokzala
Marie Majerov, kter v prze Pobonost (tdroveern rta) dokzala na ma-
lm fejetonovm prostoru v kostce zobrazit sloitou problematiku krize vry
a kesansk morlky u duchovnch i u adovch vcch poznamenanch teh-
dej hlubokou morln kriz. Reportnm zpsobem tlumo rozhovor nko-
lika astnk plnon me v jednom z praskch kostel, v jeho prbhu se
stle zetelnji skld mozaika obrazu jejich morln zkaench prol. Jed-
na z astnic se div druh, pro za penze nevyhov sexulnm nabdkm sta-
rho zbohatlka, dal zve ostatn na bujar verek na fae, kter po skonen
mi pod prv celebrujc mlad knz, piem se podivuje, pro tento vese-
l mu (dvrn ho nazv velebou), neurychl bohoslubu v zjmu brzkho
zahjen verku. Nkolik mlo klecch staenek, pravdpodobn hluboce v-
cch, nemajcch o rozhovoru ani tuen, tak symbolizuje onu meninu povt-
inou starch lid, jejich morlka je v souladu s jejich vrou. V povdce Svtost

20 Viz nap. Haber, Vkoslav: Kalek, Omladina 1, 1903, . 1, s. 23.

21 Srov. imanovsk, Frantiek: Mustrkatolci, Severoesk dlnk 3, 1906, . 4041, vdy s. 5.
22 Nap. Machar, Josef Svatopluk: Otroci kesant, Severoesk dlnk 6, 1909, . 42, s. 12.
23 Majerov, Marie: Pobonost (tdroveern rta), Severoesk dlnk 3, 1906, . 1112, s. 56.

[ 128 ]
bimovn zase Majerov ironickm zpsobem kritizuje tu skutenost, e n-
boensk obady spjat s udlenm svtost, k nim m kad kesan pistupo-
vat s istou pokornou du a ctou, mohou bt lidmi, jejich morlku ovldaj
penze, bez jakchkoli skrupul vyuity k zskn osobnho prospchu. Hlav-
n hrdina povdky, bohat ivnostnk touc rozhojnit svj majetek svazkem
s bohatou sousedkou, nech svou dceru bimovat jen proto, aby objektu svho
zjmu mohl nabdnout kmotrovstv pi obadu a sblit se tak s n, co se mu
nakonec spn poda. Satirickm lehem proti zhralosti duchovnch na-
zvanm Pobon chudci. Hostina fakr pispl do Severoeskho dlnka An-
tonn Macek.

Protivlen a antimilitaristick tmata

V poad tetm nejhojnji zastoupenm typem povdek ve ve uvedench a-
sopisech jsou przy antimilitaristick. Nejvt st z nich se celkem pochopi-
teln nachz na strnkch severoeskch regionlnch variet asopisu Omladi-
na. Vtinou se jedn opt o dojmav fabulovan pbhy, v nich prost vojci
trp nelidskm zachzenm ze strany dstojnk, nesou tvrd tresty za dezer-
ci, by je k n dohnaly pomry u vojska i bda rodiny, kter byli odvedeni. Po-
vdky tohoto typu psali Josef Mudra, Josef Rosenzweig-Moir, Karel Vohryzek,
J. dk a dal autoi spjat vtinou opt s dlnickm prostedm. Kvalitou
je ovem po vech strnkch pevyuj przy zde rovn publikujcho Frni
rmka. Jeho pohled na vojenskou problematiku se vyhb planmu senti-
mentu, hloubji pronik k poznn podstaty patnch pomr v armd, vy-
plvajcch z absurdnosti systmu, jm je budovna.
Obdobn charakter maj i przy nmtov erpajc z vzeskho prosted.
ada autor, mezi n pat napklad Karel Vohryzek, vyuv pi jejich tvor-
b osvdenou kalendovou fabulaci vyznaujc ji povdky obou ve uvede-
nch typ. tenm tak pedkldaj znan dojmav pbhy lid z periferie
spolenosti, kter neuten dobov pomry dovedly do vzen. Vy umlec-
kou kvalitou se vyznauj przy, v nich se promtaj osobn vzesk zitky
samotnch autor. Takov dlko pedstavuje napklad prza Frni rmka V-
ze, otitn v Omladin.

24 Majerov, Marie: Svtost bimovn, Severoesk dlnk 3, 1906, . 3031, vdy s. 56.
25 erven, J. [= Macek, Antonn]: Pobon chudci. Hostina fakr, Severoesk dlnk 1, 1904,
. 18, s. 12.
26 Srov. nap. Ardum [= Mudra, Josef]: Zloinec, Severoesk dlnk 2, 1905, . 13, s. 12; Vohry-
zek, Karel: Lid a vepi, Omladina (Verneice) 2, 1904, . 47, s. 24; Rosenzweig, Josef: Epizo-
da, Omladina (Bruch) 3, 1905, . 36, s. 2; dk, J.: Na vojnu, Severoesk dlnk 3, 1906, . 48,
s. 6; . 49, s. 5.
27 Srov. rmek, Fra: V manvrech, Omladina (Verneice-Hroby) 3, 1905, . 49, s. 23.
28 rmek, Fra: Vze, Omladina (Verneice-Hroby) 3, 1905, . 51, s. 23.

[ 129 ]
 Zbytek pvodn beletristick produkce v severoeskch asopisech pak ped-
stavovaly nepli poetn drobn przy rznho typu. Jednalo se napklad
o rty vnovan volebn problematice a s n spojenm nevarm, jak je tomu
v przch Arnota Chamrda, J. R. Horala a eka Slepnka, dle pak o n-
rodopisn rty ze severnch ech, kter sem v hojn me psal dlnick autor
a novin Frantiek Cajthaml-Libert. Nkolika vtipnmi humoreskami kri-
tizujcmi alegorickm zpsobem praktiky tehdej sttn byrokracie pispl do
Omladiny i Jaroslav Haek.
Pznan pro vechny prce publikovan v severoeskch dlnickch novi-
nch je pak skutenost, e v nich absentuj jakkoliv projevy a prvky nacionl-
n nesnenlivosti mezi echy a Nmci. Tk fyzick prce a nelehk socil-
n pomry spolen hornkm a dlnkm obou nrodnost pro ni toti v tto
dob vytvely jen velmi mlo prostoru. Pouze ojedinle a navc jen v pozad se
pak ve zlomku tchto prz objevuj antisemitsk prvky v souvislosti s kritikou
koalenk a lichv.
Jen ojedinle se v eskch severoeskch novinch a asopisech objevovala
jmna klasik esk literatury, nap. Boeny Nmcov, z jejho dla byla v Se-
veroeskm denku otitna povdka Domc nemoc. Z vznamnch dobovch
literrnch kritik zde svou sta Dlnkovo svdom publikoval F. X. alda.

Pekladov literatura
V beletristickch rubrikch uvedench periodik se hojn objevovaly i peklady
drobnch prz zahraninch autor, jejich sloen, obsah i kvalita korespon-
duj do znan mry s pvodn tvorbou eskou. Dominantn msto mezi nimi
opt zaujmaj dla se sociln, antiklerikln a vzeskou tematikou, z nich
mnoh byla dokonce inspiranm zdrojem pro vznik prz eskch. Vedle dl so-
cialisticky i anarchisticky orientovanch autor Luise Michelov, Octava Mir-
beaua, Jeanna Julliena, Bogdana Lepskho, Mieczysawa Srokowskho, Feren-
ce Herczeka, Klmna Miksztha a dalch, pohybujcch se v rmci sociln

29 Srov. nap. Chamrd, Arno: Skloptikon ptera Kochnka, Severoesk dlnk 4, 1907, . 30, s. 1;
Horal, J. R.: Ze ztracenho kouta, Severoesk dlnk 4, 1907, . 26, s. 12; Slepnek, enk: Boj,
Severoesk dlnk 5, 1908, . 5, s. 12.
30 Srov. nap. Cajthaml-Libert, Frantiek: Obrzky ze severu, Severoesk dlnk 4, 1907, . 25,
s. 12; t: Obrzky ze severu, Severoesk dlnk 6, 1909, . 3637, vdy s. 12, t: Obrzky ze
severu, Severoesk dlnk 7, 1910, . 1112, 1415, vdy s. 12.
31 Haek, Jaroslav: Klnov npis, Omladina (Verneice-Hroby) 2, 1904, . 27, s. 23; t: Pohd-
ka z vchodu, Omladina (Verneice-Hroby) 2, 1904, . 28, s. 23.
32 Nmcov, Boena: Domc nemoc, Severoesk dlnk 3, 1906, . 6, s. 6; . 7, s. 5.
33 alda, Frantiek X.: Dlnkovo svdom, Severoesk dlnk 4, 1907, . 29, s. 12.
34 Srov. nap. Michelov, Luise: Pzrak ivota, Severoesk dlnk 2, 1905, . 42, s. 12; Mirbeau,
Octave: Zlodj, Omladina (Verneice-Hroby) 2, 1904, . 23, s. vdy 23; Jullien, J.: Nalezenec,

[ 130 ]
sentimentlnho schmatu prz charakterizovanho ve v souvislosti s pr-
zami eskmi, vynikaj svou kvalitou drobn przy znmch osobnost svtov
literatury. Nachzme zde povdky Bjrnstjerna Bjrnsona, Alexandera Langea
Kiellanda, Lva Nikolajevie Tolstho, Viktora Huga, Maxima Gorkho, Anto-
na Pavlovie echova, Fjodora Michajlovie Dostojevskho, Emila Zoly a dal-
ch vznamnch autor. Pi pohledu na otitn przy jako celek je zejm,
e vbr uvedench autor i ukzek z jejich dl nebyl nahodil a dil se pevn-
mi kritrii. Vechny otitn prce nle k jednomu nrovmu okruhu drob-
n przy. Jedn se o mikropovdky inspirovan vednm dnem prostch lid
ijcch ve spolenosti prochzejc hlubokou kriz ekonomickou, morln i kri-
z socilnch vztah. Vechny tyto drobn obrzky zrove kladou draz na
uchovn vnitn morln integrity lovka a jeho dstojnosti. Jejich autoi se
zrove shoduj v tom, e lovk jako nositel svobodn vle me v tto si-
tuaci podlehnout, i obstt. Vedle varujcch obraz tragickch podlehnut se
ovem vybran autoi sna nabdnout teni pedevm rzn cesty vedouc
k tomu, jak obstt. Proto jsou zde zaazeni Bjrnstjerne Bjrnson zdrazujc
rovnoprvnost lid a oceujc morlku pohrdajc zlem, Anton Pavlovi echov
vysmvajc se lidskm pedsudkm, hlouposti a ponenosti, kter pispvaj
k pdu lovka, i Maxim Gorkij s vzeskmi obrzky a legendou Hoc srdce,
kter je alegorickm obrazem vn touhy a snahy lovka doshnout svobo-
dy. Dlnickm tenm byly tyto przy blzk svm rozsahem, dle pak i te-
matikou vednho ivota prostch lid, kterou prolnaly motivy projev socil-
n a morln krize dvrn jim znm z domc triviln dlnick etby. Zde jim
ovem pichzela do rukou etba nronj, vyvolvajc nejen dojet a soucit
i vzdor, ale vybzejc k hledn odpovd na sloitj otzky tkajc se morl-
n sly a odpovdnosti kadho jednotlivce, navc pak etba nesrovnateln vy-

Severoesk dlnk 7, 1910, . 5, s. 12; Lepskij, Bogdan: Nad rybnkem, Severoesk dlnk 3, 1906,
. 3, s. 6; . 4, s. 56; Srokowski, Mieczysaw: Odveta, Severoesk dlnk 3, 1906, . 4142, vdy
s. 56; Herczek, Ferenc: Dv eny, Severoesk dlnk 7, 1910, . 1, s. 12; Mikszth, Klmn: Vol-
ba poslance, Severoesk dlnk 4, 1907, . 3, s. 12.
35 Srov. nap. Bjrnson, Bjrnstjerne: Nebezpen nmluvy, Severoesk dlnk 5, 1908, . 50,
s. 12; Kielland, Alexander Lange: Karen, Severoesk dlnk 3, 1906, . 3840, vdy s. 56; Tolstoj,
Lev Nikolajevi: Odvod v Rusku, Severoesk dlnk 4, 1907, . 13, s. 13; Hugo, Viktor: Dv bari-
kdy, Omladina (Nov Verneice) 1, 1903, . 15, s. 23; Gorkij, Maxim: Hoc srdce, Severoesk
dlnk 2, 1905, . 10, rubrika Besdka, s. 12; t: Dt, Severoesk dlnk 3, 1906, . 1213, vdy
s. 56; t: Vzdechy ze ale, Severoesk dlnk 3, 1906, . 18, s. 6; . 19, s. 56; echov, Anton
Pavlovi: Vanika, Severoesk dlnk 6, 1909, . 53, s. 12; t: V noci, Severoesk dlnk 7, 1910,
. 2, s. 23; t: enk, Severoesk dlnk 7, 1910, . 7, s. 12; t: Vyetujc soudce, Severo-
esk dlnk 4, 1907, . 10, s. 13; Dostojevskij, Fjodor Michajlovi: Vnoce, Severoesk dlnk 5,
1908, . 52, s. 12; Zola, Emil: Vesnika, Severoesk dlnk 1, 1904, . 1, s. 2; t: Postn kzn,
Severoesk dlnk 4, 1907, . 14, s. 13.

[ 131 ]
 umleck kvality. Jej uveden na strnky severoeskch dlnickch novin
bezesporu pomhalo zvedat rove literrn kultivace jejich tenskho okru-
hu. O jej kvalitativn promn v prvm desetilet 20. stolet pak nejlpe svd
skutenost, e v roce 1907 zaala v Severoeskm dlnku vychzet na pokrao-
vn prv nron rozshl prce, romn Emila Zoly Pravda.
Zlomek zahraninch prz pak pedstavuj prce cestopisn, obdoba eskch
nrodopisnch rt, a drobn populrn naun przy.

Zvr
Zvrem lze konstatovat, e si redaktoi beletristickch rubrik periodik ure-
nch eskm tenm v severozpadnch echch ponali dobe a citliv. Vy-
chzeli ze stavu literrn kultivace tenstva, tvoenho pedevm manuln
pracujcmi, a snaili se rove tto kultivace zvyovat postupnm zaazov-
nm prz nronjho typu z domc i svtov literrn produkce.

LITERATURA
BOGDAN, Henry
2003 Historie Habsburk, pel. Tom Kybal (Praha: Brna)

36 Romn Pravda zaal vychzet v Severoeskm dlnku 4, 1907, . 36 a vychzel nsledn i cel dal-
ronk 1908.

[ 132 ]
 Michal Topor
POLITICK PERIODIKUM A PRZA
PRZA V ESKCH ANARCHISTICKCH TISKOVINCH
KONCE 19. STOLET

. Nkolik poznmek na vod

Obecn je tma m zprvy vymeziteln jako fungovn przy v politickm pe-
riodiku uritho obdob. Soustedil jsem se na ta periodika, u nich evidentn
pevauje politick akcent, tak jak ho obvykle chpeme: takov periodikum se
pede vm jinm explicitn situuje v dobovm politickm kontextu, artikulu-
je aktuln vztah sttu a jedince, aktuln sociln otzky apod. Pole przkumu
jsem navc zil na esk politick periodika, je se spolen podlej na diskur-
zu, kter je mon vymezit jako anarchistick v souladu s pracemi Vcla-
va Tomka, pedevm s knihou esk anarchismus a jeho publicistika 18801925
(TOMEK 2002).
Je patrn, e neexistuje jedna jedin verze anarchismu, nicmn je tu nco,
co by mohlo anarchistick diskurz propojovat, a sice psn nechu k tomu,
co jest, k statu quo v politickm, ale tm souasn osobn nalhavm smyslu.
To je bod, ve kterm se anarchistick, pedevm agitativn periodikum nutn
setkv v jakmsi reimu dlby prce s oblastmi socilnkritickho psan
a s diskurzem umleck moderny, pedevm s produkc asopis, jakmi jsou
v devadestch letech Modern revue a Nov kult, kter oteven spojen belet-
rie a agitace upozauj. Nezanedbatelnm momentem przkumu dobovch
anarchistickch tiskovin a msta przy v nich proto mus nakonec pece jen bt
vztah politiky k umn, konkrtn vztah literrnho obrazu, symbolu, sym-
bolickho jazyka a politick vzvy.
Snad nen od vci pipomenout, e vce nebo mn oividn, neskrvan
spojen politiky a przy jako nru literatury je mon sledovat tak nap ce-
lm 20. stoletm jako podivn mniv a pece spojit ddictv osvcenskho,
vchovnho, inenrskho patosu pedchozch stolet. Moje sonda m zvidi-
telnit jen epizodu tto cesty.

1 Pojem politiky se pak nezbytn roziuje: patrn kad text je politicky aktivn, zviditeluje
svt v njak perspektiv, od souhlasu k odmtnut a projektu jinho. Rzn se jen sfry, v nich se
tato politick prce textu odbv.

[ 133 ]
. Pohyby: zpletky, figury, stylizace; promny jazyk

Hmota obdrela pevahu nad duchem, ivot pozbv vbnosti. Vyhubl a slab, bled
lce, mozolnat ruce a slza v oku to obrzky dnenho lidu, jen p, podlhaje nep-
telm svm: bd a nouzi, hladu a zim, nemocem a pedasn smrti.
Jest vm to znmo? Ba ovem; vdy st jste lidu sami.

***

brat a sestry, jen vped

za velkmi cly:
sv spojujme sly
a zbudujme blaen svt!

***

Chceme nov lidi nov ivot. Nov lidi se zdravmi zsadami a vzneenmi ideami.

Agitativn funkce eji politicky zamench anarchistickch tiskovin se v-

razn promt do rozmstn, etnosti i povahy kn zaloench prz, kte-
r se tu objevuj. Nejastji lze prozaick texty najt ostatn nijak pravidel-
n, sp dce pod arou, na mst fejetonu, obklopen texty jinho typu, jako
jsou programov stati, prohlen, asov zprvy, glosy, oznmen, petisky do-
pis apod. Od potku se prozaick text stv soust celkovho politickho
angam asopisu, dopluje, dokld, zrcadl problematiku ptomnou v okol-
nch textech. To se samozejm projevuje v tematickm inventi danch prz,
kter souasn povtinou ve smru krajn schematizace odpovd na mo-
tivick iniciace soudob nebo nedvn prozaick produkce, zejmna t, kter je
zatena socilnkriticky, zakotvena v naturalistnm konceptu psan.

. . Padl dvka a ist mladk

Jednu z takovch tematickch lini, kterou lze zprvu povaovat za pznanou
pedevm pro ryze agitativn typ anarchistickho periodika, pedstavuje pro-
zaick variace motivu eny i dvky sveden nkm z okruhu tovrn vykois-
ovatelsk tdy (majitel, jeho syn, editel) nebo studentem, pslunkem zka-
en inteligence; odmrtn pvodn npadnk (ist dlnick mladk) se pak

2 Vydavatelstvo tenstvu, Omladina 1, 29. 10. 1891, . 1, s. 13.

3 Lorenc, Frantiek: Chcem blaho!, Omladina 1, 29. 10. 1891, . 1, s. 67.
4 -li- [patrn A. P. Kalina]: K naemu postupu, Omladina. Orgn mldee eskoslovansk (st nad
Labem) 1, 7. 12. 1895, . 3, s. 1718.

[ 134 ]
obvykle vydv na cestu, teba do zmo. Potek tto ady je mon najt
v novelce z dlnickho ivota nazvan Nevrn, kter podepsna V. L. Libert
(tj. Frantiek Cajthaml-Libert) byla otitna v lednu roku 1890 v listu Nov
Vk Svobody, tehdy jet asopise sociln demokratickm, urenm nejirmu,
pedevm ale dlnickmu publiku.
Jedn se o schematick pbh se srdceryvnou ambic, exemplum, kter a
pli okat k: tohle je typick pbh, tak to bohuel chod apod., co
je doloeno vodn vkladovou promluvou vyprave: V tch vyhublch posta-
vch dlnickch bije srdce lidtj, schopno lsky vt a lechetnj, neli kterho-
koli chovance pepychu. el, e dmon mamonu asto i chudobu dovede ommit, e
tak tce mu srdce nezkuen me odolat. Zjevn naivita vyprvn, kter nsle-
duje, by nm nemla zastt dleitou funkci, kterou takov text me naplo-
vat, a sice stvrzen, resp. produkci specick identity, specickch gur stvo-
en ideln postavy dlnka s romantickmi rysy, snivho rebela otloukanho
osudem, kristovsk bytosti, od n se vichni odvracej, a vedle a proti tto ide-
ln postav jednak gury dvky nchyln k pdu (prodejnosti, a k nevstinci),
jednak okruhu gur zvrhl, svdiv vrchnosti (tovrnk, editel, sprvce).
Toto schma pak realizuj i dal prozaick texty na strnkch stejnho lis-
tu: Vedn obrzek a Nco z velkho msta Josefa Krapky Nchodskho (druh
z nich je hned v prvnch dcch pmo uveden jako dkaz nemravnosti on
tdy, kter se zove inteligenc), dl ivot v chudob podepsan V. K. (snad Vi-
lm Krber) i nepodepsan fejeton z Have. Hornick plohy NVS (1890).
Z danho schmatu vychz znovu na strnkch Novho Vku Svobody o ti
roky pozdji (1893) i Alois Vkoslav Haber v kapitole A byla ist jako holubi-
ce! z cyklu Mizerov, kter pvodn jako romaneto zaal vychzet v Omla-
din. Haberovo exemplum vyznv optimistitji ne pedchoz zznamy z-

5 Libert, V. L.: Nevrn. Novelka z dlnickho ivota, Nov Vk Svobody 4, 10. 1. 1890, . 1, s. 24.
Teprve ponaje 15. 7. 1892 asopis vychz s podtitulem asopis neodvislch socialist.
6 Viz: Nuzn odv nikterak nedovedl zakrti pvab jeho soumrn rostl, vysok thl postavy. er-
n kadeav vlas malebn vroubil vysok elo a bled obliej, ozdoben pod orlim nosem malmi ern-
mi knrky, tamt.
7 Krapka Nchodsk, Josef: Vedn obrzek, Nov Vk Svobody 4, 13. 2. 1890, . 3, s. 1820; t:
Nco z velkho msta, Nov Vk Svobody 4, . 13, s. 100101; V. K.: ivot v chudob, Nov Vk
Svobody 4, 27. 6. 1890, . 12, s. 9293; Fejeton, Nov Vk Svobody 4, 28. 8. 1890, . 16, Hav. Hor-
nick ploha.
8 A pak znovu za dal dva roky v prze Ve vru ivota (srov. Vkoslav: Ve vru ivota, Voln duch.
asopis pro zjmy spoleenskho a duevnho ivota 1, 21. 12. 1894, . 3, s. 1).
9 Patrn v poukazu k jedn z inicianch autorskch osobnost eskho socilnkritickho psan
Jakubu Arbesovi.
10 Haber, Vkoslav: A byla ist jako holubice! Z cyklu Mizerov, Nov Vk Svobody 5, 29. 4.
1893, . 10, s. 224226; Haber, Vkoslav: Mizerov. Romaneto, Omladina. Orgn mldee eskoslo-
vansk 2, 1. 3. 1893, . 1, s. 57, 5. 4. 1893, s. 1820. Knin vyli Mizerov v roce 1895.

[ 135 ]
kenho svta. Mna z Mizer sice napluje pozici padlho andla, ale poddv
se bd svta, ani by denitivn ztratila svou touhu po jinm. Dv se hej-
skm, dokud nepotk Karla Tuka, idealistu v tle zmenka. Spolu projdou
vznnm, aby pak konen ili vrni svmu snu; vyprvn se uzavr pzna-
nou promnou vednch hrdin v alegorick reprezentanty ideln existence:
Oba jsouce naplnni velkmi ideami li pomhali obrozen lidstva, vrhnouti v nj
jiskru touhy, aby rozntili v nm plamen velik, svobodn lsky. Vyprvn po-
stupuje zrychlen, v jaksi naivistick zkratce, hlas vyprave patosem sv-
ho hodnocen tsn souzn, ba msty splv s vahami stedn postavy. Fikce
se tu rod z poteby dt zaznt uritm ideologickm prefabriktm v typic-
k, modelov situaci, vyprav se nejednou promuje v komenttora a soud-
ce (v lexiklnm vbru i modalit sv ei nebo v pmch glosch, konstato-
vnch, obecnch prpovdch).
Naznaen motiv sveden dvky se vak objevuje ve stejnm roce (1893)
i u Antonna Sovy, v patologickm ezu Anna, kter vychz v praskch No-
vch proudech. Nov proudy se sice tak hned v vodu proklamativn (by
velice vgn) politicky vymezuj, ale z povahy asopisu je zejm, e m
i ke vzdlanjmu publiku, soust jin strategie je ir prostor, kterho se
beletrii na rozdl od pedchozch periodik v Novch proudech dostv. Prza
titn v Novch proudech m monost opustit agitativn nrok jinch zce po-
liticky orientovanch periodik, pesouv se od agitace k intimizaci.
Sugestivn, smyslnost obtkan jazyk Sovovy przy odkazuje k star Ana-
lze F. X. aldy (Vesna, 1891). Slova jsou volena tak, aby opakovan pla atmo-
sfrou thy, kter ve no do beznadje v souladu s tm, jak se na svt patrn
dv Annin svdce, mlad matematik Ronz, zatrpkl, cynick, pln rezignace.
Sovova prza je zznamem nemoci prostoru i due, daleka jakkoli prvoplno-
v agitace, apelu, uzavena ve sv beznadji.
Podobn jako jin Sovv text, uveejnn roku 1893 v Novch proudech, pr-
za Zanikl domov (zznam rodinnho rozkladu, zetlelosti z perspektivy syna,
studenta), znamen i prza jedenadvacetiletho Karla ervinky Kdy zhasnou

11 Podobn stavn je i prza Svta spravedlnost z roku 1889, podepsan Ma vyprvn o tom,
jak se z dvj nehezk snlky stala [] spanil a staten bojovnice za svobodu a osvtu. Ma:
Svta spravedlnost. Skuten obraz ze ivota, Nov Vk Svobody 2, 23. 5. 1889, . 22, s. 309311,
3, 9. 8. 1889, . 3, s. 1719.
12 Sova, Antonn: Anna. Patologick ez, Nov proudy 1, 1893, . 4, s. 9193, . 5, s. 128134,
. 6, s. 149151.
13 vodn programn text Novch proud (vychzej nkladem Karla Stanislava Sokola a redakc Jo-
sefa kby) spojuje pokrokovost v literatue a umn vbec s realismem, zrove se ale hls k soci-
ln vizi kolektivismu, respektive anarchismu, akcentuje emancipaci en a pedstavu lidovho, es-
kho sttu.
14 Vychz tu napklad tak Macharova socilnkritick povdka verem Magdalena.

[ 136 ]
oi (otitn tamt) odklon od jednodue ideologizujcho vyprvn, sou-
sted se k postupu intimnch strast, niternch pochod a hnut postav. Sova
stejn jako ervinka v dal sv prze Prvnk Vclav Pecold obrac na strnkch
Novch proud kritickou pozornost prv k pedstaviteli studentstva, propad-
lmu ochablosti duevn i tlesn: Vysok, vychrtl, se shrbenou pte, olejovou
plet, svratlou k, s vyvstalm nosem, s dkmi, vncovitmi, pod bradou bujc-
mi vousy inil dojem lovka strdajcho, kdy ne nemocnho.
Ke kristovsk postav dlnickho mladka se vrac v roce 1900 v Omladin Ka-
rel Vohryzek v socilnm romnu na pokraovn Tragedie mue. Je to pozo-
ruhodn pokus o spojen socilnkritickho realismu (v kombinaci s rtorikou
politickch vklad) se symbolistnm, nalhavm, nladotvornm jazykem:

Nad steckm pstavem zapadalo slunce chrlc posledn svou krev po kraji. pinav
hladina pstavu, rudou zplavou veera zbarven, inila pern dojem ohromn ka-
lue sraen krve.
A hovi se zdlo, jako by ti ohromn, svalnat mui tam dole kadou krkou uhl,
kterou za temnho dunivho rachotu pohbvali v ernch trobch kotvcch zde lod,
kadm chvatnm pejetm zk fony, je pojila lo s behem, kadm zapnm
zpuchelch bok lod zesilovali podivnou nladu, kter z rozplizlch rudch svtel z-
padu a temnch vod pstavnch, hndho prachu uhelnho a pinav mlhy veern vy-
lzala pomalu, thle a vlhkm mkkm chladem polyp obtela hu.

Tato vodn symbolistn sekvence se postupn mn v realistn vcn vypr-

vn o ivot snivho, nadanho, ale bd, hladu a nemoci propadlho dlnka
hy a souasn v soustednou problematizaci vztahu mezi muem a enou.
To je mon nejpekvapivj bod tto przy: soucit vyvolvajc obraz prost,
dlnick eny utlaen muskm socilnm systmem, dominujc socilnkri-
tick prze 80. a 90. let 19. stolet se snad v inspiraci mizogynnm naladnm
Modern revue pevrac. Prv v dlnickm svt je ena ukzna jako up
bytost, kter vce nebo mn ranovan vysv svho mue ivitele. Bohuel
tento romn pozoruhodn fze modernistnho a socilnkritickho psan
z njakho dvodu nhle nepokrauje.

15 Sova, Antonn: Zanikl domov, Nov proudy 1, 1893, . 10, s. 231242.

16 ervinka, Karel: Kdy zhasnou oi, Nov proudy 1, 1893, s. 163170, 197204.
17 ervinka, Karel: Prvnk Vclav Pecold, Nov proudy 1, 1893, . 11, s. 264266, signalizov-
no pokraovn.
18 Vohryzek, Karel: Tragdie mue. Sociln romn, Omladina 6, 1. 8. 1900, . 7, s. 56, 9. 8. 1900,
. 8, s. 56, 18. 8. 1900, . 9, s. 56, 29. 8. 1900, . 10, s. 56, 13. 9. 1900, . 11, s. 56, 21. 9. 1900,
. 12, s. 56. Jde o romn uren k vystihovn, v oddlen sazb.
19 Jednm z koen dekadentn mizogynie je zejm naturalistn konceptualizace lovka, pota-
mo eny zjevnm prototypem eny, kter ni mue, je u Zolova Nana.

[ 137 ]
 Pozdnm pkladem pohybu k intimizaci uvnit okruhu anarchisticky orien-
tovan przy, pohybu, kter je zachytiteln u v przch z Novch proud, bu-
di jedin domc prozaick text, kter se objevil ve 4. ronku Neumannova
Novho kultu v kvtnu 1901 rmkovo Ironick vypravovn o nkom, kdo um-
ral Zjevn antiklerikln zaclen tto przy je rozptleno v podn prosto-
ru (takov slep kout, kter celik byl zamoen, zaduen ohromnou, vyzblou v
katolickho kostela) a v trcch mylenek stedn postavy, kter v transpozi-
ci do 3. osoby spoluskldaj vrazn subjektivizujc a metaforizujc e vypr-
vn o roztrce mezi synem a celm svtem (vetn a pedevm rodi), kte
se sty ptele sna znovu na prahu jeho blc se smrti vstoupit do Pavlo-
va ivota. Ten vniv, neoblomn odmt, odmt jakkoli sentiment, jakko-
li pocit ztrty, ale v zvru jen bezmocn pihl pchodu rodi s knzem
vzdorn gesto jeho ivota bude ironicky pekryto rituln formou smen. To
je pesimistick vystn anarchistickho diskurzu.

2. 2. Vjevy ze zlho svta

Frantiek Lorenc v drobn prze Lidskost (Omladina, listopad 1891) uvd na
scnu dal pznanou postavu a msto anarchistickho diskurzu vzn a mo-
ment popravy, ekn na ni. V odsouzencov samomluv, v jeho rozhovoru s bo-
hyn Lidskost i ve vypravov ei zaznvaj zeteln by v konkrtn variaci
kousky obecnho anarchistnho pbhu svta, tma tisku i voln po svobod.
Anarchistick diskurz se tu ne poprv a naposled stk s romantickou topikou,
odlinost je ale pece jen v tom, e ad autor text, je maj oivit atmosfru po-
bvn v ali, se v ase procesu s tzv. Omladinou toto pobvn opravdu stane
soust jejich osobn zkuenosti, zitku. Romantick podobenstv jako Loren-
cova Lidskost pak mus ustoupit produkci takovch kc, kter se ocitaj v tsn
blzkosti s nektivnmi zprvami o svtovch projevech tisku, kter pln okol-
n strnky listu; pjde o jedinou srii nabdavch, nalhavch zprv o zlm svt,
kter maj ukzat bdu a nespravedlnost v konkrtnch obrysech, dt je vidt. Jed-
no i druh m prostednictvm konkrtn vylen situace poukazovat ke zl moci.
K tmto zprvm se poj srie tlesnch, mchovsky existencilnch al-
nch vzpomnek, kter vychzej na strnkch Pokroku. Listu dlnickho, pozdji
asopisu pokrokovch socialist a asopisu volnch ide anonymn Dojmy z i-
benin noci (listopad 1895), Pravoslavovy Blohorsk vzpomnky (listopad 1895)
a Suvarinv bezejmenn text (prosinec 1895).

20 rmek, Fra: Ironick vypravovn o nkom, kdo umral, Nov kult 4, 15. 5. 1901, . 5,
s. 131141.
21 Lorenc, Frantiek: Lidskost, Omladina 1, 28. 11. 1891, . 2, s. 2223.
22 O prolaci kolnskho listu Pokrok dost k glosa distancujc se od Modern revue: Modern re-
vue v tomto sle v bosk pe s radost cituje spisovatele S. Przybyszewskho, kter pe o Spencerovi,

[ 138 ]
 Jin takov vjev ze zlho svta podv ve Volnm duchu roku 1894 Vkoslav
Haber jeho prza Ora pro nobis (tj. oroduj za ns) jako by exemplrn do-
provzela, dovozovala bezprostedn pedchzejc anonymn sta rta o en-
sk otzce, kter pojednv o nerovnm postaven eny ve vech socilnch
okruzch; perspektiva vyprvn je soucitn, ale souasn ironicky zahrocen:
modlitba tu pin jen smrt a pachu zzraku dt pev, ale pro jak osud?
Podobn ironick obrzek podepsan ifrou ch. tiskne Voln duch pod n-
zvem Zadostiuinn. Zznamem zlho svta je i nepodepsan prza Ob mili-
tarismu. Prost obrzek z vojny (ikovsk Pokrokov listy, duben 1896). Realist-
n, vcn dikce je v tchto przch zcela ve slub kritickho gesta, kter asto
pracuje s mravokrnm, ideologizujcm kontrastem jako napklad v prze
Jaroslava Jiho Ze stnu dom (Pokrok, erven 1896), kde se vjevy z bdnho
svta stdaj se zbry z nemravnho, lascivnho svta bohatch lid.
Dv pozdj przy se znovu vracej k alnmu tmatu rta Posledn ve-
er (podepsan Absolon) z ledna 1900, kter se pokou v trkovitm sledu
zaznamenanch vjem a mylenek evokovat atmosfru veera ped zapoetm
procesu s Omladinou, a text Karla Vohryzka Nemesis bonorum kustos (tj. sprave-
dlnost ochrnkyn dobrch; Omladina, 1900), kter v podob osobn vze-
sk vzpomnky, resp. bachaova vyprvn perst v kritiku represivnho sys-
tmu. vodn odstavec pitom velmi uiten ukazuje k pznanmu impulzu,
z nho se rod nejedna prza, otitn na strnkch politicky orientovanch
periodik: pbhy funguj jako modely, typick situace, typick osudy, v nich
m bt vepsna plamenn obaloba dnen spolenosti a jejch hospodskch
a politickch d, maj to bt pbhy typickch jednotnk, jejich ivotopisy
jsou krvavou ironi zvunho hesla, kter dobrmu lovku slibuje spravedlnost.
Prza jako tradin forma narace se ocit v pilhav funkn blzkosti repor-
t a zprv z nespravedlivho svta, to samo ale k mlo o jejm stylovm la-

Fourierovi a jinch zaslouilch vdtorech, e jsou to normln prmrn mozky. Vecko vkol obyejn,
ploch mozek, jenom v redakci Modern revue jsou mozky abnormln, asi takov, jak vdme v Kosmo-
nosch. Pokrok. asopis pokrokovch socialist 1, 17. 2. 1896, . 10, s. 79.
23 Dojmy z ibenin noci, Pokrok. List dlnick 1, 16. 11. 1895, . 4, s. 2629; Pravoslav: Blohor-
sk vzpomnky, Pokrok. asopis pokrokovch socialist 1, 30. 11. 1895, . 5, s. 3436; Suvarin: [bez
nzvu], Pokrok. asopis pokrokovch socialist 1, 18. 12. 1895, . 6, s. 4244.
24 Haber, Vkoslav: Ora pro nobis, Voln duch. asopis pro zjmy spoleenskho a duevnho ivota
1, 7. 12. 1894, . 2, s. 34.
25 -ch.-: Zadostiuinn, Voln duch. asopis pro zjmy spoleenskho a duevnho ivota 1, 4. 1.
1895, . 4, s. 45; [bez uveden autorstv]: Ob militarismu. Prost obrzky z vojny, Pokrokov lis-
ty. asopis politick, hospodsk a spoleensk 1, 25. 4. 1896, . 3, nestrnkovno; Ji, Jaroslav: Ze
stnu dom, Pokrok. asopis volnch ide 1, 18. 6. 1896, . 19, s. 146148.
26 Absolon: Posledn veer, Omladina. Orgn mldee eskoslovansk 6, 17. 1. 1900, s. 23; Vo-
hryzek, Karel: Nemesis borum kustos, Omladina. Orgn mldee eskoslovansk 6, 25. 7. 1900,
. 6, s. 56.

[ 139 ]
dn, o schopnosti jednotlivch autor vtisknout textm kus neho individu-
alizujcho ostatn to patrn ani nen jejich bezprostednm clem; pokud se
to pihod, pak teprve ve slub prvotnmu zmru: nalhav evokovat vjev
ze zlho svta. Tomu odpovd i jeden ast rys prz v anarchistickch asopi-
sech: anonymnost, uit pseudonymu, ifry nejen v rmci njak konspiran
nutnosti, ale tak proto, e individuln estetick hodnota nen tolik podstatn.

2. 3. Vchovn hlas
U na pozad chmurn intimizace u Sovy, ervinky a rmka a vzniku vjev
ze zlho svta bylo mon sledovat jeden setrval trend v povaze anarchistic-
kch prz: smovn k pounmu exemplu, kter me produkovat nejen od-
mtan, ale i vzorov modely chovn, postoj.
Takov vchovn text, nazvan Milovali se, tiskne Omladina v jnu 1891
pod pseudonymem Leokadie. Text funguje jako partnersk poradna, kter
k prostednictvm konkrtnho pbhu mum: zapojte i sv dvky a e-
ny, i ony tou podlet se na vaem boji, bt s vmi na schzch Agitace a el-
nost se samozejm stv pedmtem estetickch spor a odmtnut, nicmn
Frantiek vehla v Novch proudech (1893) vyslovuje postoj politicky anga-
ovanho autora celkem jasn: Tm rznme se od spisovatel dvjch, e v-
n pemtme o elu svho umn a o socilnm posln spisovatele za dnench t-
kch dob. Zavrhujeme heslo lart pour lart a s pchou pijmme titul utiliti,
jen nm nespravedliv a ukvapen byl utden s phanou. Mza mus dnes slouit
aktulnm otzkm socilnm v tto prci domnle sprost a pinav. Mus pochopi-
ti svou lohu, thu dne, cenu prce, elnost svho ponn a nesm se ttit pracovat
jako dlnice na nspu nebo pi itn stok.
Pouujc prozaick produkce se nejednou spolh na tradin nr didaxe na
dialog. Przy, kter jsou vlastn vkladem aktulnch otzek ve form dialogu, je
mon najt napklad ve vdeskch Volnch listech (Orgnu neodvislch socialis-
t v Rakousku) z let 18941895: pod arou tu na pokraovn vychzej anonym-
n przy Helena a Marketa a Zvdav chlapec. V mosteck Nov Omladin je pak
v lednu 1895 otitna tak anonymn prza Na smrtelnm loi, v n umra-
jc mlad dlnk odpovd na slova matina alu shodlouhou pednkou o ny-
njm spoleenskm systmu, pod nm p cel svt proletsk a kter i jeho

27 Leokadie: Milovali se, Omladina 1, 28. 11. 1891, . 2, s. 2122. Pseudonym Leokadie se obje-
vuje jet u jedn podobn ladn drobn przy, nazvan Mladm dum (Omladina 1, 29. 10. 1891,
. 1, s. 78). Kdosi podepsan Leokad. je potom autorem pojednn Manelstv (Nov proudy 1,
1893, . 1, s. 2426, . 4, s. 100104).
28 V bnm smyslu toho slova.
29 vehla, Frantiek: Nkolik mylenek literta, Nov proudy 1, 1893, . 1, s. 12.
30 Helena a Marketa, Voln listy. Orgn neodvislch socialist v Rakousku 2, 21. 2. 1894, . 18, ne-
strnkovno. Jde vlastn o seril, nicmn ve fondu knihovny L AV R je k dispozici jen jedin

[ 140 ]
podkopal k smrti. Lid trp, ale on pece vyslovuje vru v lep as v zvru u
mladkova e nesmuje k matce, ale pmo a odhalen ke teni: Bu svobod-
nm, svte, a lska lidu ovldej tebou. Umrm rd, ponvad jsem hlsal svobodu, bla-
ho lidstva; i teni podobn. V steck Omladin pak v listopadu 1896 najdeme
patrn Kalinovu dialogickou przu Mlad a sta, v n je do dvou part rozeps-
na dobov polemika o pojem egoismu. V prask Omladin z roku 1900 pak
narazme na pozoruhodnou Haberovu przu Nvtva v Atelieru wildovsk dia-
log dvou mu. Jednm z nich je mal, kter dosud hledal Krsu v salonech, dru-
hho mue stav kompozice dialogu do pozice toho, kdo v a odpovd na otzky,
pedn. Vchozm postultem je oputn salonu ve jmnu naturalistn chpa-
n pravdy, e hedvb jest utkn z vykrvcench il uboh eny krsa je tedy po-
jata naturalistn, socilnkriticky, ani by nicmn byla jako pojem oputna, je
j odat pouze atribut harmonie nebo hladkosti. Krsa nyn spov v me,
v jak umleck dlo napomh reformovat svt v utopick vizi Anarchie. Haber
tmto textem pozoruhodn propojuje nrov schma estetickho dialogu s po-
stultem agitanho, oteven politickho umn, co lze povaovat za stopu d-
leitho dilematu, kter provz estetick uvaovn na zlomu 19. a 20. stolet.
Jinou formu takovho prozaickho pepisu dobovho dilematu pedstavuje
prza Kamard (autor je podepsn jako Jza; ikovsk Pokrokov listy, duben
1896), kter prostednictvm pbhu konkrtnho lovka otvr otzku nsil-
nho nepokoje i jak m vypadat politick boj.
Do vzorov linie anarchistick przy lze potat utopistick romn na po-
kraovn Komunist Vilma Krbera, kter v listopadu 1897 zanaj tisknout
smchovsk Voln listy nedokonenmu torzu dominuje postava pohostinn-
ho, rozvnho a pece rozhodnho dlnka a novine Viktora a nrys idel-
nch vztah v jeho rodinnm kruhu, vyvzdorovanch na bd a represi.

st, v nsledujcm ani dalm sle Volnch list navc text nepokrauje, by je pokraovn dekla-
rovno. Zvdav chlapec, Voln listy. Orgn neodvislch socialist 3, 10. 10. 1895, . 51, nestrn-
kovno.
31 Na smrtelnm loi, Nov Omladina 1 (Most), 16. 1. 1895, . 1, s. 34.
32 Kalina, Antonn Pravoslav: Mlad a sta, Omladina. Orgn mldee eskoslovansk (st nad La-
bem), 7. 11. 1895, . 1, s. 24.
33 Haber, Vkoslav: Nvtva v Atelieru, Omladina. Orgn mldee eskoslovansk 6, 1900, . 7,
s. 56, . 8, s. 45.
34 Viz pednku St. K. Neumanna Umn, umlci a lid (Nov kult. Sbornk politick, sociln a um-
leck 3, 28. 4. 1900, . 4, s. 711, 12. 5. 1900, . 5, s. 35), v n Neumann odmt hermeticky ar-
tistn pojet tvorby, vyzv: [s]estupte hezky, pnov, ze svch prorockch idliek do ivota!, proti
tomu sta Arnota Prochzky Umn a lid (Barnet, Vilm: Umn a lid, Modern revue 14, 1903, . 5,
s. 214220) a ostatn i Martenovu esej Kriterion ivota (Modern revue 14, 1903, . 1, s. 313), pro-
blematizujc uit pojmu ivot, a nakonec znovu Neumannovu sta Tendence v umn (Nov kult.
Sbornk politick, sociln a umleck 7, 15. 4. 1904, . 1, s. 1517).
35 Krber, Vilm: Komunist, Voln listy. asopis volnch ide 1, 5. 11. 1897.

[ 141 ]
2. 4. Rozputn narace
Vedle pbh, kter mohou fungovat jako kritick nebo vzorov exempla, se
na strnkch anarchistickch tiskovin od potku objevuj texty, kter ztrcej
obrysy narativu, texty daleko vce smujc k podobenstv, k projektm sym-
bolickch krajin i k zachycen nlady, k bsni v prze.
Takov utopick podobenstv (vedle burcujcch bsn) psal pro Omladinu
Frantiek Lorenc pkladem budi text uveejnn v Omladin v dubnu 1893,
kter Lorenc pojmenoval Vzken. Je vystavn jako dobe iteln symbolic-
k obraz: prodn jaro se pesvden proln s viz Spasitelova dla, s viz spo-
leenstv lsky, rovnosti.
Na podzim 1894 zanaj vychzet Modern revue a s n spznn, nicmn
k denn politice bezprostednji zamen Voln duch. asopis pro zjmy spole-
enskho a duevnho ivota. Vedle ironickch, socilnkritickch vjev, o nich
u byla e, se na strnkch Volnho duchu objevuj pozoruhodn texty Karla
Draka, Vkoslava Habera, L. Telara, Emana. Jsou to texty vymykajc se
socilnkritick i jakkoli vchovn dikci je patrn, e Voln duch se v sob po-
kou soustedit ob linie eskho anarchistickho diskurzu, politickou i okza-
le apolitickou. Proto vychz ve Volnm duchu Haberovo pojednn O dekadenci,
kter v tzv. dekadenci vid nejaktulnj, nejivotodrnj umleck smr a na-
opak naturalismus a realismus spatuje na stupu, proto najdeme ve Volnm du-
chu nadenou Haberovu recenzi Bezinovch Tajemnch dlek: Kus chvatn Mo-
derny vysloven v barvch imperesu due. Je vak nutn vimnout si, e ani nov
stylov inspirace nemus pln zruit agitan pdorys: tendenn vyprvc ob-
rys przy me zstat zachovn. Tak je tomu v Haberov prze Jet nen konec
exemplrn zkratkovitm, vcnm vseku ze spoleenstv aktivist, kter se ob-
rac k en slovy: , eno, eno, eno tv pila doba vychovvej!
Jene vedle toho ji tu existuj przy pln jin, ponaje petiskem Dra-
kovy bsn v prze Tob z Modern revue a otiskem jin Drakovy bsn
podobnho typu Vy Mon by se dalo ct, e tady politika kon. Ale co
kdy tu jde sp jen o nstup jin, mon intimnj politiky: zamen k jinm
clm, pramenc z jin eknme genderov frustrace?

Vy bestie zlatovlas a ern, vy eny viln, z jejich objet mi vdy jen nemoc a strasti
kynuly

36 Lorenc, Frantiek: Vzken, Omladina. Orgn mldee eskoslovansk 2, 5. 4. 1893, . 3, s. 1718.

37 Telar L.: Povst, Voln duch 1, 21. 6. 1895, . 13, s. 2.
38 Haber, Vkoslav: O dekadenci, Voln duch 1, 21. 6. 1895, . 13, s. 1011.
39 -ber [= Haber, Vkoslav]: Tajemn dlky, Voln duch 1, 21. 6. 1895, . 13, s. 11.
40 Haber, Vkoslav: Jet nen konec, Voln duch 1, 10. 5. 1895, . 11, s. 56.
41 Drak, Karel: Vy, Voln duch 1, 24. 5. 1895, . 12.

[ 142 ]
 Ty zvi zlatovlas, smjc se pynm smchem, kter mi sugeruje, bych srdce si
z ader vyrval a k nohoum tvm je vrhl rozervan, a tys je chtiv zhltla [].

Tak Haberova obraznost nabv siln expresivnch, naturalizujch odstn,

je vykresluj apokalyptick, bahniv svt, kter se me ztit do totln bez-
nadje a zmaru (kaz), nebo naopak vystit v symbolickou zahradu blaenos-
ti (Finis), v msto bez Pna a cenzury. Utopick schma mn svj jazyk i sce-
nerii, legendizuje se, mon tak v inspiraci Nietzschovm pkladem (ostatn
Haberv kaz je uvozen mottem z Tak pravil Zarathustra). Jazyk tchto bsni-
vch, kazatelskch prz m oividn bt maximln expresivn, kad slovo
m nalhat, okovat, expresivita zbytnla, artistn se svj sama v sob od-
tud napuchl rodidla nebo lenost ern, je saje mozek rudmi pysky v Ema-
novch Mylnkch
Ke stejn linii lze potat tak bezejmennou przu (podepsanou Jedlovsk),
vydanou na strnkch Pokroku v ervnu 1896. V mytologizujcm obraze pro-
mn krajiny se tu krok po kroku rozvj pohyb ke krajin vnho blaha ze z-
vru textu: pvodn slunen divokost, zdrav a sla je stdna vldou mo-
lu, smrti, kterou zru teprve srie niivch bou; po n se vrac slunce: Poala
se jeviti rud zplava, pedzvst to nastvajcho dne. Krajina je zhlazena, nams-
to hor, skal a les, kalu je tu ln obil, znamen kultivovan, blaen pospoli-
tosti.
Podobn se chov text Ze sn bdc Julie Dobinsk (smchovsk Voln listy,
nor 1897) zznam duchovn obrody iniciovan zjevenm rud ze, roz-
trenm tmy, podivn komunistick paralela k bezinovskm vizm.
Jsme svdky politizace symbolistn pedstavivosti, nebo opan, symboli-
zace politick vize? Zd se, e a u dan gesto vymezme jakkoli, przu Ju-
lie Dobinsk je teba st v souvislosti s mon ranovanj, pesimistitj
symbolistn przou n de sicle, kter se nejednou politickmu rmci zd bt
vzdlen (napklad texty Karla Babnka, Karla Kamnka). Mon se tu nab-
z jet ne zcela docenn kontinuum uvnit dobov prozaick produkce: sym-
bolistn krajina nejen jako projekce niternho naladn, jak se asto k, ale
tak vtlen politick vize.

2. 5. Satira
Anarchistick przy maj zprvu k humoru, by satirickmu, daleko anarchis-
tick gesto je prostoupeno zancenou vnost. Trpce satirick obrzek z pra-

42 Haber, Vkoslav: Finis, Voln duch 1, 26. 4. 1895, . 10, s. 1; Haber, Vkoslav: kaz, Voln
duch 1, 21. 6. 1895, . 13, s. 2; Eman: Mylnky, Voln duch 1, 21. 6. 1895, . 13, s. 3.
43 Jedlovsk: [bez nzvu], Pokrok 1, 28. 8. 96, . 21, s. 162.
44 Dobinsk, Julie: Ze sn bdc, Voln listy. asopis volnch ide 1, 25. 2. 1897, . 3, s. 18.

[ 143 ]
skho domu Mrinka se vdv V. P. Trnavskho (vl. jm. Vclav Plaek), kter vy-
el v Novch proudech (1893), je sp pokraovnm nerudovsk tradice ne
pohybem jinam. Srii hodnou povimnut vytvoil a v roce 1900 na strnkch
Omladiny svmi karikaturnmi przami znovu Karel Vohryzek jde o jaksi
prodopis politickho ivota Prahy, psobc jako pedznamenn (nejspe
ne jedin) satiricky hravch, parodickch krtkch prz plnch ernho hu-
moru a nadszky, tak jak je v pozdjch roncch Omladiny nebo v ibenikch
Neumannova Novho kultu nachzme u mladch autor tzv. anarchobohmy,
Frni rmka, Jaroslava Haka, Rudolfa Tsnohldka aj.

. Pokus o shrnut
Periodika spjat proklamativn inklinac k idejm anarchismu se nevzdva-
j monosti tisknout na svch strnkch prozaick kce, zrove je vak v-
cemn zeteln vtahuj do okruhu svch otzek, toho, co nalh. Ve spekt-
ru anarchistickch periodik jsou patrn dv pole diferenciace. Jedno je dno
rozprostenm periodik na asov ose. Tady prza titn v anarchistickch
periodikch odpovd na stylov pohyby vlastn tehdejmu psan: od ironicko-
-sentimentlnch, socilnkritickch vjev pes intimizaci (aln przy, So-
vovy a ervinkovy przy v Novch proudech), symbolistn ladn, zjiten bsn
v prze a k nzvuku ryz satiry prostoupen nadhledem, tonm smchem.
Intenzita tohoto odpovdn se samozejm rzn v souladu s charakterem
jednotlivch periodik, s tm, jak se autorsk zzem periodika situuje v anar-
chistickm diskurzu, s tm, jak m dan periodikum ambici, ke komu m,
v jakm kruhu chce promlouvat. A ve spoluprci tchto dvou diferencujcch
pol se odvj pozice a podoba przy v tom kterm listu.

LITERATURA
TOMEK, Vclav
2002 esk anarchismus a jeho publicistika 18801925 (Praha: Filosoa)

45 Trnavsk, V. P.: Mrinka se vdv! Obrzek z praskho domu, Nov proudy 1, 1893, . 10,
s. 242245.
46 Karel: Pustil se boha a chytil se vrby, Omladina 6, 1900, . 6, s. 24; Karel: Pan Vdeck,
Omladina 6, 1900, . 7, s. 24; Karel: Pan Soudeek, protektor, Omladina 6, 1900, . 8, s. 24;
Karel: Pan Blafnik, urnalista, Omladina 6, 1900, . 10, s. 23; Karel: Doktor Rmus, poslanec,
Omladina 6, 1900, . 11, s. 23.

[ 144 ]
 Petr mal
BELETRIE, ENSK KOMUNISTICK TISK
A PROBLMY KONTINUITY NA PKLADU ROZSEVAKY*

Kdy v beznu 1952 vylo prvn slo obnovenho asopisu Rozsevaka, nesta-
ily se jeho nkdej tenky divit. Dvj strohou pravu, kterou oivova-
ly nanejv ernobl fotograe, nahradila barevn oblka pipomnajc spe
List pan a dvek i Hvzdu. Tko si pedstavit vt paradox. Z chudho aso-
pisu, jeho kolportrky neustle vyzvaly redakci, aby se inspiroval grackou
podobou ostatnch enskch asopis, se stal takka exkluzivn magazn. Jak
vlastn byl vztah obnovenho asopisu pro komunistick eny k jeho pedv-
len pedchdkyni? V nsledujcm textu se pokusme zmapovat historii pe-
riodika a rozliit ti odlin fze jeho existence. Nae hlavn pozornost se pak
bude uprat k tomu, jak typ etby redakce v rznch obdobch svm ten-
km zprostedkovvala, m se jednotliv etapy od sebe odliovaly a jak prosa-
zovan produkce souvisela s aktuln komunistickou kulturn politikou. Zvr
prce bude smovat k otzce obecnj: zajm ns, jak se ve svtle sledova-
n oblasti jev vzjemn vztah budovatelsk literrn kultury padestch let
a pedvlenho levicov orientovanho psemnictv.

Lta dvact. Za kultivaci proletskch vrstev

ensk dlnick tisk ml v eskm prosted dlouhou tradici. Vdy znm
ensk list zaal vychzet ji v roce 1892 a byl vbec prvnm enskm dlnic-
km periodikem v Rakousku-Uhersku (NEUDORFLOV 1999: 301). asopis
byl po celch ticet let sv existence spojen se sociln demokraci, a je pro-
to logick, e se promoval v nvaznosti na dn v levicov sti politickho
spektra. Po vzniku eskoslovenska a nslednm rozkolu uvnit nejvt dlnic-
k strany mli vydavatel listu ble k radiklnj politick linii. ensk list od
roku 1920 redigovala Marie Majerov, pod jejm vedenm se postupn trans-
formoval z asopisu en sociln-demokratickch v komunistick tdenk (po-
prv vyel s tmto podtitulem 19. kvtna 1921). Od ervna nsledujcho roku
ji nemohlo bt pochyb, k jakmu teni se redakce obrac, nov nzev aso-
pisu Komunistka to kal naprosto jednoznan. Bhem prvnch t let redi-

* Studie vznikla v rmci grantovho projektu GA AV R KJB9056304 Kapitoly z literrn kultury

padestch let.

[ 145 ]
govala tdenk i nadle Majerov, kterou v dubnu 1925 (od sla 15) vystda-
la Helena Malov.
Obsah novho periodika pro dlnick tenky zeteln souvisel s progra-
mem politickovchovn organizace Proletkult, kter v eskm prosted formo-
val pedevm Stanislav K. Neumann. Podle organizanho du tto instituce
mli jej lenov usilovat o prohlouben komunistickch znalost a o vdeckou
i spoleenskou a zejmna revolun vchovu vech len strany. Z vodnho slo-
va prvnho sla Neumannovy revue Proletkult vyplvalo, e bude v souladu
s programem organizace usilovat o en komunistickch idej mezi inteligen-
c a souasn pracovat na osvt a kultivaci proletskch vrstev. Neumann
chtl, aby prv dlnci nalezli v jeho asopise povzbuzen pro sv zpasy s ne-
lidskou spolenost, revolun materil pro sv debaty i chvle oddechu, etbu uite-
nou a pjemnou.
Ob redaktorky asopisu Komunistka se astnily prce v Proletkultu a za-
stvaly podobnou osvtov vchovnou koncepci jako Neumann. Na strnkch
enskho asopisu tak pevldala politick publicistika, idealizovan zprvy
o pomrech v sovtskm Rusku, informace o tk sociln situaci dlnickch
rodin, zdravotn a sexuln osvta, popularizan stati o djinch dlnickho
hnut i lnky o vznamnch dlnickch vdcch i vdkynch. Redaktorky
Komunistky se v nvaznosti na pokyny komunistickho sted snaily publi-
kovat co nejvce text proletskch autor. Dlnickm a rolnickm dopisova-
telkm (tzv. dldopkm a roldopkm) byla v asopise vyhrazena rubrika Listy
dlnic (inspiraci ruskm Proletkultem zdrazovalo oznaen rubriky v azbu-
ce PA), ji vtinou vyplovaly pbhy ze ivota pracujcch en (zpra-
vidla sluek), reakce na dve uveejnn lnky, ppadn zprvy o innosti
tzv. enoddl, tedy mstnch krouk komunisticky orientovanch en. Sou-
st asopisu dle byla ploha Popelka, kde dostvala omezen prostor tma-
ta typick pro ensk tisk: problmy dtsk vchovy, mdn stihy, kuchy-
sk recepty a v omezen me t beletrie. Autorkami kratch text, zpravidla
se jednalo o beletrizovan vzpomnky i povdky, obvykle byly dlnick dopi-
sovatelky. Vtin jejich pspvk dominovala tmata nechtnho thoten-
stv a problm ikanovn sluek v manskch rodinch, velmi asto se tak
objevovaly motivy antiklerikalismu. Pevn inzitn rove takovch poku-
s, je redaktorky zpravidla musely jazykov a stylisticky upravovat, ukazova-
la na minimln literrn zkuenosti pisatelek (o pravidelnosti redaknch z-
sah svd poznmky v rubrice Listrna).

1 Sekretarit komunistick strany v eskoslovensku (sekce III. Internacionly): Organizan d

Proletkultu, Proletkult 1, 4. 1. 1922, . 1, s. 14.
2 [Neumann, S. K.]: vodn slovo, Proletkult 1, 4. 1. 1922, . 1. s. 2.

[ 146 ]
 Beletristick pspvky dldopek vak v tto dob nepedstavovaly hlavn
st umleckch text v komunistickm enskm asopise. Malov ani Maje-
rov nespojovaly novou proletskou kulturu s tvorbou dlnk spolu s Neu-
mannem naopak usilovaly o povznesen lid produktivn pracujcch, ale kulturn
zanedbanch. Tomuto programu odpovdala vtina text vyplujcch rubri-
ku Romnov ploha. Majerov vybrala dla tematizujc sociln otzku a sro-
zumiteln irokmu tenstvu. Vtina autor byla znma sympatiemi k re-
volunmu socialismu. Specick ppad pedstavovalo zaazen prz Boeny
Nmcov; je pznan, e v ppad autorky povaovan za klasiku nrodn
literatury se Majerov rozhodla doprovodit text komentem, v nm vysvt-
lovala, pro Nmcov pat do ad vykoisovanch a m tedy msto na strn-
kch asopisu.
Pestoe beletrie a praktick tmata mly na strnkch Komunistky sv
stl msto, celkov v n pevaovala sloka politick a osvtov-vchovn.
Znan omezen nklad a opakujc se apely na zskvn novch tenek vak
naznaovaly, e pedpokldan adrest, manuln pracujc eny organizova-
n v komunistick stran i sympatizujc s n, o asopis nejevily velk zjem.
Jednalo se patrn o problm ir Komunistka zejm nebyla jedinm perio-
dikem, kter trplo nedostatkem ten. Veden KS tak zaalo v polovin
dvactch let uvaovat o reform stranickho tisku. Toto rozhodnut jednak
odrelo zmny uvnit komunistick strany, jednak reagovalo na dlouhodob
sociokulturn tendence.

3 -n. [= Neumann, S. K.]: Proletsk kultura, erven 2, 3. 7. 1919, . 18, s. 163.

4 V Komunistce byl tto rubrice vymezen vdy jeden list s vlastn prbnou paginac, kter si te-
nky vystihovaly a postupn kompletovaly do podoby knihy.
5 V rmci rubriky Romnov ploha Komunistky vychzely postupn nsledujc przy: dru-
h ronk (1923) Upton Sinclair Jsem tesa (. 147), knin v Komunistickm nakladatelstv
a knihkupectv 1923; tet ronk (1924) Boena Nmcov Baruka (. 319); Jack London: So-
ciln povdky (. 2041); Ilja Erenburg: Dmka. Povdka z pask komuny (. 4246); Vnon d-
rek. Napsaly dlnick eny pro sv druky [obsahuje program dtsk besdky] (. 4850); tvrt
ronk (1925) Ernst Weiss Franta Zln (. 18); Boena Nmcov V zmku a v podzm (. 932);
Cesty boj. Vzpomnky a povdky, napsan komunistkami [sbornk text dlnickch dopisovatelek]
(. 33/1925 . 13/1926).
6 Redaktorka Komunistky konstatovala, e se povdka Nmcov Baruka setkala s nevednm ohla-
sem tenek. K novele V zmku a v podzm pak dodala: [] smrn a lantropick konec, utkn
k bohu atd., vysvtl si nae tenky dobou, kdy povdka byla napsna. Tenkrte byla jet tma vude tam,
kde dnes z svtlo tdnho uvdomn. [] Cel velik literrn dlo nezaruilo Nmcov ani hmotnho
ivota, aby mohla s dtmi po lidsku t. Musela umt pedasn, z nedostatku. Dnes ovem dokaly se jej
knihy nebvalho a jedinenho potu vydn, a kapitalistit nakladatel si z nich stav domy a kupuj au-
tomobily. Tato skutenost stav Nmcovou do ad vykoisovanch, a proto ji prvem pokldme za svou,
viz M. M.[= Majerov, Marie]: Slovo o Boen Nmcov, Komunistka 4, 26. 2. 1925, . 9, Romno-
v ploha Komunistky (eny), s. 23.

[ 147 ]
 Novou propagandistickou strategii KS utveli pracovnci tzv. Agitpro-
pu, tedy agitanho a propaganho oddlen. V ele tto instituce, je postup-
n nahradila Proletkult, stli Klement Gottwald a Josef Guttmann (CABADA
2000: 95). Tito pedn zastnci bolevizace KS usilovali podle pokyn V. kon-
gresu Kominterny o prosazen takovch forem agitace, kter by oslovovaly co
nejir okruh ten. Zsady tto nov politiky pak pijal III. sjezd KS v ro-
ce 1925, kter je probral v rmci debat nad Nvrhem organizanho du pro
agitan propagan prci. V nm se vslovn zdrazovala nutnost dit agi-
taci mezi indiferentnmi a pslunky ostatnch stran, kter mla bt provd-
na prostedky umleckmi a zbavami. Nov stranick direktiva vak patrn
mla i jin dvody. Odklon komunistickho enskho tisku od pmoar agi-
tanosti a poslen tzv. oddechovch tmat pravdpodobn souvisely i se struk-
turnmi promnami tehdejho asopiseckho a zanedlouho i kninho trhu
(JANEK JARE 2003: 1516). Pestoe zbavn tisk existoval ji dlouhou
dobu, v polovin dvactch let se stval kulturnm fenomnem masovho roz-
sahu. Symbolickm meznkem jsou lta 1924 a 1925, kdy zaaly vychzet hned
dv ensk revue, je s odstupem reprezentuj prvorepublikov ensk zbav-
n tisk List pan a dvek, jeho regionlnmi mutacemi byly Praanka, Mora-
vanka a Slovenka, a pedevm Hvzda eskoslovenskch pan a dvek (viz MOC-
N 1996: 91). Tyto i dal ensk magazny si zhy zskaly velk mnostv
tenek; vdy podle sdlen redakce Hvzdy zaal asopis vychzet v nkla-
du 100 000 vtisk a bhem deseti let sv existence se toto slo vyplhalo a
na 400 000. m si asopis zskal takov zjem? Redakce tchto magazn ne-
ly ve stopch tradin osvty jejich hlavnm clem nebylo tenky vzdlvat,
prosazovat enskou emancipaci i dokonce agitovat ve prospch njak radi-
kln ideologie. ensk zbavn tisk naopak spe reagoval na zjmy adrestek
a vypovdal o jejich potebch. Dominovala mu jednak praktick tmata (infor-
mace o md, mdn stihy, kuchysk recepty, vchova dt, problmy man-
elskho souit), jednak informace o ivot znmch osobnost pedevm
z oblasti lmu. Dleit msto mly v tchto periodikch dopisy se ivotnmi
pbhy tenek, kter lily sv radosti a strasti, a pak pedevm romny na
pokraovn. Vychzely obvykle dva i ti v jednom sle a dsledn se pohybo-
valy v nrovch a stylovch mezch pznanch pro enskou zbavnou etbu
(o tomto typu etby doposud nejsoustavnji pojednala MOCN 1996).
Periodika s masovm nkladem vnmal komunistick tisk jako velkou kon-
kurenci a rozhodl se o svou tenku bojovat. Nejznmjm pkladem snah
o zskn dlnickho adresta byl lidov, obrzkov a beletristick trnctidenk

7 Protokol III. dnho sjezdu KS (26. 28. z 1925). Prameny k djinm KS. Praha, Svoboda 1967,
s. 289290, 3.
8 Viz Budeme mt tst, Hvzda 10, 5. 1. 1935, . 1, s. 2.

[ 148 ]
Reektor. Jeho redaktor S. K. Neumann se snail tene pithnout velkm
mnostvm fotogra, kratmi pspvky osvtovho charakteru, reportemi
i relativn bohatou kulturn rubrikou, kter informovala zejmna o dn v ob-
lasti divadla a lmu. Nedlnou soust snah o zskn dlnickho tene byla
beletrie: na strnkch Reektoru vychzel v prbhu prvnch dvou ronk ro-
mn O Ann, rus proletce, v nm Ivan Olbracht pedstavil svj pspvek
k lidov etb (srovnn asopiseck a knin verze romnu viz MOCN 1983;
k sledovanmu tmatu viz t MOCN 1985).
Nedlouho pot, co zaal vychzet Reektor, se objevily prvn nvrhy na re-
formu stranickho tisku pro eny. Na strnkch Komunistky probhla k tomu-
to tmatu debata, kterou vyvolala funkcionka Anna Kenov. Pedstavi-
telka levicov orientovanch en, je v roce 1922 halasn vtala pejmenovn
enskho listu na Komunistku a radiklnj vyprolovn asopisu pro eny,
jej nyn kritizovala za nedostatenou atraktivnost a vstcnost k indiferent-
nm tenkm. Vyslovila se nejen pro zmnu celkovho zamen asopisu,
ale i pro jeho pejmenovn. Obsahov zmna mla vst k tomu, e najdeme
cestu k masm en-voliek a pivedeme tyto na cestu zjm tdnho boje, ovlivn-
me je a uinme je bhem doby pstupn i k tm problmm, ne je zajmav ro-
mn anebo pkn povdka. Z jejch slov zeteln vyplvalo, e beletrii povau-
je za nco mncennho, spe jen pomcku, ji m smysl tisknout proto, e
to vyaduje nedostaten vyspl publikum. Mla tene pilkat, aby je bylo
nsledn mon zskvat pro ideu komunismu. Podobn instrumentln p-
stup k literatue se v komunistick kulturn politice postupem asu prosazo-
val stle vce, a se na pelomu tyictch a padestch let stal jejm dominu-
jcm znakem.
Na lnek Kenov zareagovaly tenky dvojm zpsobem. Ty, kter se po-
vaovaly za dostaten ideov vyspl, nechtly uvolnit prostor nevnm
tmatm; nkter dokonce podobn stupky oznaily za zradu komunistic-
kch idel. Navrhovaly bu vznik samostatnho asopisu odpovdajcho men-
talit indiferentnch en, nebo zeteln oddlen zbavn a ideov sti v rmci
jednoho asopisu. Jin nzor naopak zastvaly kolportrky, kter opakovan

9 V ele asopisu stl v letech 1925 a 1926 Stanislav K. Neumann a pozdji ho vystdali Jaroslav
Seifert a Bohumil af. Nkter okolnosti vmny redaktora viz EDEROV 1988.
10 Anna Kenov byla od roku 1924 lenkou V KS, kde spolu s Janem vermou, Josefem Gutt-
mannem, Rudolfem Slnskm aj. reprezentovala radikln levicov kdlo (RUPNIK 2002: 69).
11 Dvme naemu enskmu asopisu to celm svtem nenvidn a tisckrt proklnan jmno Komu-
nistka proto, abychom jej uinili vm bli a dra. Chceme, aby byl jedin v, kter trpte a bojujete [].
Je mon, e indiferentn eny leknou se tohoto nzvu a odstr ji. Le komunistick ena [] bude v n
hledati osven a posilu [], Kenov, Anna: Komunistkm, Komunistka 1, 29. 6. 1922, . 1, s. 4.
12 Kenov, Anna: koly proletskho tisku, Komunistka 4, 17. 12. 1925, . 51, s. 34.
13 Hrub, Anna: koly proletskho tisku, Komunistka 5, 7. 1. 1926, . 1, s. 3.

[ 149 ]
upozorovaly na to, e tenky nemaj zjem o politick lnky, ale o praktic-
k rady a beletrii. Nejedna z nich zdrazovala: Co se te zbavnho ten, ne-
opomite zase njak pkn romnek [], nebo znm eny, kter v prvn ad hle-
daj romnek.
Hlavn slovo v diskusi o podob asopisu pro eny vak pronesl mu. Josef
Guttmann vystoupil jako ociln stranick mluv a jeho autorita byla astni-
cemi diskuse jednoznan uznvna. Vedouc inovnk Agitpropu se piklonil
k nzorm Kenov a v souladu s usnesenm stranickho sjezdu konstatoval,
e je nutn rozit zbr asopisu a zskvat indiferentn tenky. Zmnu
nzvu (jako dal mon nzvy uvedl Pracujc ena, Nespokojen a Rozsvaka)
nevidl jako podstatnou vc, nebo jedin tm se musme diti, pome-li nm
zmna vneti komunistick nzory mezi ir masy! Tato slova ukazuj zsadn
zmnu koncepce, jej podstata souvisela se zmnou adresta namsto vzd-
lvn sympatizantek komunistickho hnut ml nyn asopis zskvat nov
pznivkyn. Dominovat tedy nemla funkce vchovn-vzdlvac, ale persva-
zivn. Redakce mla za pomoci podobnch prostedk jako zbavn tisk pil-
kat nov tenky a pesvdit je o pravd komunistickho svtonzoru.
Helena Malov se stavla k poadovanm zmnm spe rezervovan.
V lnku zakonujcm diskusi o podob asopisu konstatovala, e ekala na
nzor ten a vdch stranickch initel, aby se pak podrobila tomu, co vy-
aduje zjem strany. S ohledem na stvajc poet tenek (redaktorka uved-
la, e jich nen ani 10 000) chpala nespokojenost stranickho veden, hlavn
pinu malho zjmu vak nevidla v nedostaten atraktivnosti periodika,
ale v siln konkurenci mckho tisku. enm vychovanm staletm vlivem
mckm pr lpe vyhovovala Hvzda nebo Praanka. Ve svm vyjden Ma-
lov shrnula obsah sti dopis svch tenek. Vyplvalo z nich, e dlnice
nechtj st o tom, co samy denn zavaj. Psaly pr: t bdy mm dost v ivo-
t chci se tenm povyrazit. Redaktorka nakonec respektovala stranick roz-
hodnut a svj pspvek do diskuse ukonila novm zvazkem: Ukonuji dis-
kusi tmto slibem stran komunistick a upozornnm soudrukm: Povedu nyn list
tak, aby se lbil pedevm enm indiferentnm ale v duchu komunistickm, jen
nezapomn na konen cl: sociln revoluci.

14 V. H., Such Vrbny: in K diskusi o tisku, Komunistka 5, 28. 1. 1926, . 4, s. 4.

15 Josef Guttmann patil v dvactch letech mezi zastnce bolevizace komunistick strany
a v souladu s pokyny Kominterny se systematicky vnoval otzkm propagandy. Pozdj fredak-
tor Rudho prva byl od roku 1924 lenem stednho vboru KS. V tictch letech patil mezi
pedn kritiky moskevskch proces a pedstavitele tzv. trockismu. Z KS byl vylouen a pozd-
ji il v USA.
16 Guttmann, Josef: K diskusi o tisku, Komunistka 5, 28. 1. 1926, . 4, s. 23.
17 Malov, Helena: K diskusi o tisku (Zvren slovo redaktorky), Komunistka 5, 11. 2. 1926,
. 6, s. 13.

[ 150 ]
 A jakmi prostedky chtla nov tenky pithnout? Nejvraznj zmnu
pedstavovala pouh vmna titulu: v pedveer 1. kvtna 1926 poprv vyla
Rozsevaka. Teprve postupem asu dolo k oiven grack podoby asopisu,
i kdy se nadle nedala srovnvat s pravou ostatnch enskch list. Malov
v podstat setrvvala na koncepci, kterou prosazovala ji v pedchozch letech.
Na pkladu novho romnu na pokraovn vak lze ukzat, e o se o vykro-
en smrem k dlnickmu teni pece jen pokusila. Nikoli vak piblenm
k lidov etb, ale cestou prav klasickho textu. Romn Viktora Huga De-
vadest ti vyel esky ji v roce 1874, avak Malov jej peloila znovu.
Jednalo se vak spe o adaptaci, nebo jej takka o polovinu zkrtila syste-
maticky vypoutla obshlej exkurzy do francouzsk historie, dlouh mono-
logy a dokonce i nkter epizodick postavy. Jej zsahy primrn posilovaly
djovou sloku przy, v kontextu tematiky pevldajc v Rozsevace pak jako
zvlt podstatn vystupoval motiv matesk lsky (Malov zvolila tento ti-
tul nepochybn i proto, e problm ensk rovnoprvnosti m dleit msto
i v zvru Hugova romnu). pravy vak nic nezmnily na tom, e hlavn tma
przy, povaha idelnho spoleenskho systmu, muselo tenkm pipadat
abstraktn a odtait.
Krom Hugova romnu, kter vyplnil cel prvn a druh ronk, se v Roz-
sevace objevovaly i dal beletristick pspvky. Vedle povdek a vzpomn-
kovch text dlnickch dopisovatelek vychzely v roce 1926 na pokraovn
anonymn zpisky, reportn popisujc nkolikadenn pobyt komunistick
agittorky ve vzen. Mezi nejastj dlnick autorky, s nimi Helena Mal-
ov udrovala pravideln kontakt, patily Marie Pitelkov, Bedika Svov,
Nina Neumannov, Z. G. Petr [pseudonym].
Zmny, k nim redaktorka pistoupila v prvnm ronku, nebyly vnmny
jako dostaten. I nadle dostvala od tenek dopisy, v nich si stovaly na
plinou politinost a malou zbavnost asopisu. Vytaly j, e nepin sti-
hy, mdy, recepty a barevn obrzky jako Hvzda nebo Praanka, ale stejn zpr-
vy, jak si mohou pest v Rudm prvu. Proto se odhodlala k dalmu posle-
n zbavn sloky asopisu. V tetm ronku (1928) se ji neobjevovala ploha
Popelka a oddechov tmata nebyla tak psn oddlovna od tch zva-
nch. Oiven se dotklo i vbru beletristickch pspvk: zatmco prvn dva
ronky vyplnil zmnn peklad Hugova romnu, v tetm ji dominovali sou-

18 Pesnji Rozsvaka. A od . 3 vychzel asopis s krtkou variantou nzvu.

19 Hugo, Victor: Devadest ti. Peloil Karel Chudoba. Praha, J. Otto 1874.
20 Knin viz Hugo, Victor: Devadest ti. Peloila Helena Malov. Praha, Komunistick nakla-
datelstv 1926.
21 -g-: Tinct a jedna noc. Zpisky z vzen, Rozsevaka 1, 1926, . 5, 6, 8, 9.
22 Malov, Helena: Nespokojenm tenkm z V., Rozsevaka 2, 1927, . 7, ploha Popelka, s. 1.

[ 151 ]
asn autoi. V prvnm sle tetho ronku zaal vychzet peklad przy Han-
se Otto Henela Matky. Je pznan, e ani tato novelka netematizovala pro-
blm tdnho boje i ideovho uvdomn: na ivotnm pbhu dvky se autor
snail ukzat tragick dsledky nedostaten sexuln osvty v mckch
vrstvch. Zde vyvstv jeden obecn problm literatury uveejovan na po-
kraovn v politicky prolovanch periodicch: akoli sociln kritick pr-
za nijak neagitovala ve prospch komunistick ideologie, v kontextu ostatnch
pspvk dostvala novou vznamovou dimenzi. Henelv text kritizoval fa-
lenou mravnost stednch vrstev a nesl zeteln znaky antiklerikalismu, r-
mec komunistickho asopisu vak nabzel odlinou interpretaci: prza vy-
znvala jako dal doklad zloinnosti kapitalismu, kter je teba odstranit, aby
k podobnm tragdim nedochzelo (ada pspvk v Rozsevace mj. poukazo-
vala na liberln postoj k peruen thotenstv v SSSR).
Autorkou nejrozshlej przy v tetm ronku byla sama redaktorka. Rom-
nem Od moe k moi nela Malov za dlnickm adrestem stejnou cestou jako
Ivan Olbracht, kter zvolil nr vchovnho romnu, v nm vyuil prvk en-
sk etby a detektivn przy. Romn Od moe k moi sice vyel pouze asopi-
secky (Rozsevaka 1928, . 1148), ale nijak podstatn se neodlioval od spiso-
vateliny knin tvorby (vetn vraznch autobiograckch rys). Na rozdl od
vtiny pozdjch prz v Rozsevace (a tak na rozdl od Olbrachtovy Anny, rus
proletky) Malov neumstila pbh Evy Myslkov do dlnickho prosted.
Jej ensk hrdinka pochz ze stednch vrstev a autorka sleduje jej cestu ke
komunistickmu hnut. Po vodn lyrick scn, zachycujc mladou dvojici na
chorvatskm pobe, se rozpoutv prvn svtov vlka. Eva, ekajc naroze-
n dtte, zstv sama, iv se jako uitelka hry na klavr a poslze pijm po-
mocnou ruku nhodn znm, v jej rodin nachz azyl. Zkladn tma rom-
nu postihuje explicitn vysloven otzka Kdo jsem, kam patm? Na potku
si protagonistka odpovd: Ach kdo jsem! Matka! A musm se dret toho, kdo mi
v mm matestv uleh [], kdo mi m dt pome uivit! Postupem asu vak

23 Henel, Hans Otto: Matky, Rozsevaka 1928, . 19. Lka H. O. Henel (1888?) patil mezi pi-
spvatele nmeckch levicovch novin a asopis, vnoval se problematice sexuologick osvty.
24 Henelv romn Sklepnice Molly vydal v roce 1935 Julius Albert v eroticky ladn edici Milohrad.
Tak tmto dlem prostupuj motivy antiklerikalismu, kritika mck spolenosti a nmeckho
nacionalismu. tene vak na sociln kritickm pbhu padl eny mohly pitahovat spe mo-
tivy lesbickho sexu.
25 Dagmar Mocn ve sv studii Anna proletka v promnch adresta vstin postihla to, e text
Olbrachtova romnu ml plnit poadavek apelativnosti pi pedvn politickch idej a zrove bt
tensky pitalivm a e dsledkem toho je oscilace mezi dvma protikladnmi tendencemi od-
osobnnm a zdvrnnm (MOCN 1983: 514).
26 Malov, Helena: Od moe k moi, Rozsevaka 3, 31. 5. 1928, . 22, s. 6.
27 Tamt.

[ 152 ]
dochz k tdnmu uvdomn a stv se adovm vojkem revoluce. Nakonec
zanechv dceru v eskoslovensku a odjd studovat revoluci do Ruska, kde
tak ptr po sv pedvlen lsce. Teprve v samotnm zvru vyla Malov
vstc oekvn svch tenek. V krajn neorganickm nle, pedstavujcm
klasick happy end, dochz k nhodnmu setkn s otcem dtte. Oba rodie se
nakonec navrac dom, aby svou dceru spolen vychovali pro revoluci.
Z kompozice romnu je zejm, e si jej autorka na potku rozvrhla a pod-
statnou st napsala najednou. Pokraovn v jednotlivch slech netvoila
uzaven epizody a kapitoly byly peruovny podle poteb sazby. Zajmav
byl autorin postoj k romnu na pokraovn jako publikanmu typu. Nepo-
vaovala jej za plnohodnotn dlo a do svch pozdjch knih z nj pebrala
nkolikastrnkov pase. Tak tomu bylo na nkolika mstech romnu Barva
krve (1932) a zejmna v nepokryt autobiograckch Deseti ivotech (1937),
je pedstavuj jeden z vrchol jejho dla (mj. hlavn hrdinka tohoto romnu se
rovn jmenovala Eva).
Bezprostedn pot, co na sklonku roku 1928 skonil romn Od moe k moi,
otevela Malov anketu o sprvn etb. V lnku nazvanm Co sti? varovala
sv tenky ped literrn kvrem, jm je vkus tenstva soustavn kaen.
Ve zvltnm nebezpe se podle n mly nachzet zejmna pracujc eny, je
oznaila za nejastj tene romn. Nevyslovila se vak jen proti tradinm
romnm z Hvzdy (kter charakterizovala jako pbhy o chudch dvkch, je
udlaj tst), ale nemn jednoznan odsoudila vedouc smry umleck. Ty
pro zmnu dajn musej v kapitalistick svt mti tendenci jedinou: ohlupo-
vat lidi pracujc, nedopustit, aby pemleli o sv mizrii [], aby hledali vinka n-
kde jinde ne v systmu kapitalistickm a aby etba jim byla nm podobnm, jako
nboenstv, toti opiem, uspvacm prostedkem, sladkm jedem. Na otzku, ja-
kou literaturu st, chceme-li se vyhnout duevn otrav, Malov odpov ne-
dala nejdve pr vyk nzor odbratelek asopisu a teprve pot vyslov sv
mnn. Krtk debata byla zajmav pedevm tm, e ukzala kritria, podle
nich si pravideln tenky Rozsevaky vybraly tituly. Takka vechny astni-
ce ankety doporuovaly knihy, kter vyly ve stranickch nakladatelstvch (nej-
astji se jednalo o tituly Komunistickho nakladatelstv). Dalm momentem
spojujcm vtinu pispvajcch byla preference vzdlvacch titul na kor be-
letrie. tenky vslovn zdrazovaly, e nejdve je teba st socialistickou

28 Malov, Helena: Od moe k moi, Rozsevaka 3, 25. 10. 1928, . 43, s. 10.
29 Tato skutenost problematizuje nzor, e v dob sv prce pro komunistick tisk Malov re-
zignovala na umleckou tvorbu a navrtila se k n a po nedobrovolnm rozchodu s komunistickou
stranou (LEXIKON 2000: 75).
30 nepodepsno [= Malov, Helena]: Co sti?, Rozsevaka 3, 6. 12. 1928, . 49, s. 6.
31 Viz napklad Skcelkov, Vlasta: Co sti, Rozsevaka 4, 24. 12. 1929, . 4, s. 8.

[ 153 ]
vdeckou literaturu a teprve pak se nemusme bt o sv, e zbloud. Pak pr
lze sti Dyka a nedostaneme nacionalistickou horeku mme proti n udlno.
Meme st R. Medka ale na ern netovice rozhodn stonat nebudeme. Meme
se pohrabat v ezance Zahradnka-Brodskho, ani by nm nco zstalo za nehty.
Vtina astnic ankety patila mezi pravideln dopisovatelky Rozsevaky a je
pravdpodobn, e se jejich vkus neshodoval s vtinou tenek asopisu. Jas-
n se to ukzalo, kdy v Listrn vyla stnost jedn z kolportrek: Nae eny
si stuj, e je krm jen stle politikou a stvkami, m jim psti nco populrnho,
nco o vaen, romn, lkaskho rdce [] Stle mi poukazuj na Hvzdu. Stl
pispvatelky se vi takovmu nzoru vzpt velice oste ohradily.
Rozvjejc se debata vak byla nhle peruena

Lta tict. Dlnci sob

Rok 1929 pedstavuje obecn znm meznk v djinch KS. V tomto roce vy-
vrcholila dlouhotrvajc vnitrostranick krize, dolo k odvoln tzv. Jlkova ve-
den, kter denitivn vystdali pedstavitel radiklnho kdla vedenho
Klementem Gottwaldem. V djinch esk literatury je tato udlost tradin
spojovna s prohlenm, v nm sedm spisovatel (Ivan Olbracht, Stanislav
K. Neumann, Vladislav Vanura, Josef Hora, Jaroslav Seifert, Marie Majero-
v a Helena Malov) vyzvalo dlnick leny strany k uspodn mimodn-
ho sjezdu, kter by zamezil fraknmu terorismu a nezralmu fanatismu novch
vdc. V danou chvli nen podstatn, zda toto vystoupen inicioval Jaroslav
Seifert, jak se snail naznait Vclav Kopeck ve svch pamtech, nebo Ivan
Olbracht, kter patil mezi pedn stranick funkcione a ml blzko k Jlko-
vu veden. Dleit je, e bezprostedn pot, co vyla spisovatelsk vzva, se
v Rozsevace objevila nsledujc zprva: Helena Malov nen vce redaktorkou
naeho listu. Krtce nato se na strnkch asopisu rozpoutala kampa, v n
se o protestujcch spisovatelch hovoilo jako o zbablch likvidtorech, me-
zinrodnch agentech buroazie i rozvratncch.
Uvolnn msto redaktorky Rozsevaky nejdve zastvala Magda Bosko-
v (. 1421), kterou v ervnu 1929 vystdala funkcionka dlnick tlo-
vchovn jednoty a dldopka Josefa Jabrkov. Pro asopis tato zmna zna-

32 Svov, Bedika: Co sti, Rozsevaka 4, 7. 2. 1929, . 6, s. 4.

33 K.P. [kolportrka asopisu]: Soudruko redaktorko, Rozsevaka 4, 7. 2. 1929, . 6, s. 8.
34 Viz Komunistit spisovatel o rozvratu v KS, Prvo lidu 38, 26. 3. 1929, . 73, s. 1. Pvodn
vytitno jako letk s nzvem Komunistit spisovatel komunistickm dlnkm.
35 Viz Kopeck, Vclav: SR a KS. Praha, Svoboda 1960, s. 450n.
36 Helena Malov nen vce redaktorkou naeho listu, Rozsevaka 4, 4. 4. 1929, . 14, s. 3.
37 Magdalena Boskov (19011942) komunistick publicistka, ve dvactch letech pracovala
jako sekretka poslance Jaromra Dolanskho, krtce ila s Pavlem Reimanem, v pozdjch letech
(podle daj NB, viz zznam Salichov-Boskov Magda) byla redaktorkou Rodokapsu.

[ 154 ]
menala v prvn ad ztrtu nkterch pravidelnch pispvatelek, mimo jin
i Marie Pitelkov, je patila k nejastjm autorkm beletristickch text.
Avak nedlouho po vmn redakce byla Rozsevaka spolu s dalmi komunis-
tickmi periodiky na pl roku zastavena, co mimo jin ukonilo i probhajc
kampa proti takzvanm likvidtorm (jak znlo jedno z oznaen sedmi spi-
sovatel).
Teprve ptmu ronku Rozsevaky (1930) vtlila podobu nov redaktorka.
Zmny, k nim se odhodlala, mly svj ir kontext a piny. Bezprosted-
n souvisely s tehdejmu debatami v levicov sti kulturnho spektra, kte-
r zahjilo zmnn vystoupen sedmi spisovatel. Jdro tzv. generan disku-
se pedstavovala problematika vzjemnho vztahu umn a politiky. Pro tma
naeho pspvku je podstatn, jakm smrem se diskuse vyvjela pot, co byl
v Tvorb publikovn Oteven dopis revolunm spisovatelm v eskoslovensku.
Toto provoln vzniklo v rmci II. mezinrodn Konference proletskch re-
volunch spisovatel, je se uskutenila 6. 16. listopadu 1930 v Charkov.
Cel tato akce se odehrvala v reii skupiny RAPP (Asociace ruskch prolet-
skch spisovatel), kter na potku tictch let prakticky ovldala literrn
ivot v Sovtskm svazu (o postaven skupiny viz napklad PERCHIN 1997:
300). Programov mluv Asociace (jeden z hlavnch refert pednesl na kon-
ferenci generln sekret RAPPu Leonid Leonidovi Averbach) spojovali vznik
proletsk literatury pedevm s ast prmyslovho proletaritu a chpa-
li ji takka vhradn jako zbra v tdnm boji. Spisovatelm sympatizuj-
cm s komunistickou ideologi (tzv. poputikm) byla v tomto konceptu pi-
souzena loha jakchsi uitel tvrho psan, kte mli prolete vzdlvat

38 Po odvoln Heleny Malov pokraovala Rozsevaka v uveejovn romnu Lawrence H. Des-

berryho Ejus. Bhem roku 1929 vylo celkov 24 pokraovn tohoto kriminlnho romnu s fan-
tastickmi prvky (od . 224). Jednalo se o peklad z nminy, za pseudonymem se skrvala Her-
mynia zur Mhlen (18831951). Rakousk spisovatelka, autorka knih pro dti, kriminlnch
a spoleenskch romn, pekladatelka z rutiny, francouztiny a anglitiny mj. romn Uptona
Sinclaira, vydala v Komunistickm nakladatelstv ve dvactch letech dv sv knihy pro dti. V Roz-
sevace se objevilo oznmen, e by ml knin vyjt i romn Ejus (ten vak podle nm dostupnch
daj nevyel). Levicov orientovan spisovatelka pobvala po anlusu Rakouska v eskosloven-
sku, vlku pak proila v Anglii.
39 Posledn vpad proti Helen Malov se objevil v . 4 ptho ronku.
40 Oteven dopis revolunm spisovatelm v eskoslovensku, Tvorba 5, 24. 12. 1930, . 50,
s. 794 [v Tvorb byly uvedeny nsledujc podpisy E. E. Kisch, Tarasov-Rodionov, Fadjev, Panfrov,
Skakov (Rusko) Kirilenko (Ukrajina) Aragon, G. Sadoul (Francie) F. C. Weiskopf, J. R. Becher, Lud-
vig Renn, E. Glaser (Nmecko) Sjao (na) Salam (Egypt) Matsujuma (Japonsko) M. Gold (USA)
H. Hazlap (Anglie) B. Bayidze (Gruzie) Laicens (Litva) Ills (Maarsko) Bakalof (Bulharsko)
Jassensk (Polsko)].
41 Averbach, Leonid: O politick a tvr platform proletsk literatury, Rud prvo 21. 12.
1930, . 296, Literrn ploha s. 2.

[ 155 ]
v oblasti literrn techniky (o programovch konceptech skupiny a o jej zsad-
n roli pi formovn sovtsk literrn kultury viz DOBRENKO 1999). Podpo-
ru dldopskmu hnut, k n vtina pspvk na konferenci vyzvala, nsled-
n schvlila i exekutiva Kominterny, je vzpt vydala smrnici pro nrodn
komunistick strany. Ty mly vnovat systematickou pozornost otzkm lite-
ratury, nebo j lze zskat i lidi, ke kterm nelze jinak proniknout. Tento apel
byl velice podstatn naplno se v nm ukazoval instrumentln pstup k lite-
ratue, je mla plnit lohu trojskho kon uitenho pro podvdomou pro-
pagandu. Souasn se touto rezoluc vyhlaovala poteba spolen komunistic-
k kulturn politiky v jednotlivch nrodnch stranch.
Za eskou a slovenskou stranu se konference zastnili Vaek Ka (jeden
z mla spisovatel-dlnk, kte se vnovali vhradn literatue), lmov publi-
cista Lubomr Linhart, dle Vladimr Clementis, vedoucm delegace byl Bedich
Vclavek (patrn nejpodrobnji o prbhu konference a jejm ohlasu v eskoslo-
vensku viz KUKLK 1975). Stav revolun a proletsk literatury v eskosloven-
sku pedstavoval jedno z tmat jednn. Zmnil se o nm pedseda Mezinrod-
nho byra revolun literatury Bla Ills, zprvu o aktuln situaci pak pednesl
v rmci svho vystoupen Clementis. Na sjezdu dokonce vznikla eskoslovensk
komise v ele s Alexandrem Ignatieviem Tarasovem-Rodinovem, je (za spolu-
prce Vclavka a Clementise) sestavila zmnn dopis revolunm spisovatelm
(o Vclavkov spoluautorstv viz DVOK 1961: 332). astnci konference
kriticky zhodnotili dosavadn vvoj revolun literatury v eskoslovensku, pro
kter podle nich byly pznan nejdve levicov a pozdji pravicov chylky.
Prvn se mly projevovat prosazovnm reporte a urnalistiky jako jedinch
nr vhodnch pro revolun literaturu; podstata pravicovch chylek (ozna-
ovanch jako trockismus) mla spovat v podceovn monosti proletari-
tu k vybudovn vlastn kultury. Prv dajn pravicov odchlen od sprvn
cesty mlo podle autor dopisu nakonec vystit v dezerci malomckch iv-
l, jak bylo v jazyce tehdejch kampan oznaovno vystoupen sedmi spiso-
vatel proti gottwaldovskmu veden KS. Za zkladn nedostatek souasnho
stavu autoi dopisu oznaili podceovn vlivu literatury jako revolunho nstro-
je, vznam hnut dldop a roldop, vznam Svazu DDO [Svaz dlnickch diva-
delnch ochotnk eskoslovenskch pozn. P], nevnuje se pozornost velikm
zjevm proletsk literatury a literrnpolitickmu vvoji v SSSR, v Nmecku.

42 Vclavek, Bedich: Charkovsk literrn konference, Tvorba 5, 24. 12. 1930, . 50, s. 795.
43 V vahch programovho rzu se na pelomu dvactch a tictch let zpravidla rozliovalo mezi
proletskou literaturou, kterou mla bt pedevm literatura sprvn ideologicky orientovan, nese-
n proletskou, marxistickou ideologi, a literaturou revolun, kter se bou a bojuje za d nov, ale
nen ideologicky marx-leninsky usmrnn, bojuje na vlastn pst [], a projevuje i ve sfe formln et-
n znaky, mohli bychom ct intelektultiny, Vclavek, Bedich: O proletskou literaturu, Lev
fronta 2, duben 1932, . 8, s. 241244.

[ 156 ]
 Naplnit pedstavy prezentovan v rmci charkovsk konference se v es-
km prosted snaily zejmna redakce Rudho prva a Tvorby (stranick tde-
nk byl v Otevenm dopise explicitn oznaen za organizan zkladnu dalho
vvoje proletsk literatury). Patrn nejsoustavnji usiloval o realizaci nov-
ho literrnho programu Bedich Vclavek. Pedn marxistick literrn kritik
a teoretik po nvratu ze Sovtskho svazu podstatn revidoval zvry sv kni-
hy Poezie v rozpacch a pod zetelnm vlivem rappistickch koncepc usiloval
o nov teoretick vymezen pojmu proletsk literatura. Vznamnou roli v je-
ho tehdejch pedstavch sehrl draz na pstupnost literrnho dla masm
a preference spisovatel-dlnk, nebo by podle nj mlo v historick perspek-
tiv vhledov dojt k plnmu pevzet literrn produkce dlnickou tdou. Po-
zornost vnovan literatue prolet vak nebyla u Vclavka novinkou, nebo
dlouhodob sledoval produkci eskch a zejmna nmeckch dlnickch auto-
r a pravideln o n referoval na strnkch Tvorby. Po nvratu ze Sovtskho
svazu krom systematick propagace zvr charkovsk konference usiloval
o jejich realizaci v praxi: pipravoval vznik Svazu revolunch spisovatel, jeho
jdro mli tvoit prv spisovatel-dlnci, kte by se v rmci dlnickch krou-
k kolili v literrnch dovednostech.
Podobn aktivity se vak pli neujaly. Tvorba sice vce ne dosud publiko-
vala reportn texty dlnickch dopisovatel, ale tyto pokusy nemly dlouh-
ho trvn. Kdy na potku roku 1932, tedy piblin rok po charkovskm se-
tkn, referoval Bedich Vclavek o situaci esk proletsk literatury, musel
konstatovat, e se nepodailo zaloit Svaz revolunch spisovatel a e Oteve-
n dopis ml sice uritou odezvu u nkterch marxistickch teoretik a u prole-
tskch urnalist, ale prakticky miziv ohlas mezi zavedenmi levicovmi
autory. To mlo podle nj za nsledek, e se dlnickm adeptm literatury ne-
dostalo slovesn technickho kolen, co mlo obzvlt vyniknout ve srovn-
n se situac v Nmecku. Ji v dubnu tho roku dostalo Vclavkovo utopick
sil dal rnu: v Sovtskm svazu dolo k likvidaci skupiny RAPP a u autor,
kte prosluli osoovnm svch koleg ze sektstv, byly shledny lev chyl-
ky v politice vi soubcm.

44 Oteven dopis (viz pozn. 40), s. 794.

45 Viz Vclavek, Bedich: O marxistickou estetiku, Tvorba 6, 19. 2. 1931, . 7, 8, s. 106106, 123;
t Odpov Josefu Horovi, in 3, 14. 4. 1932, s. 778779.
46 Vclavek, Bedich: Situace proletsk literatury, Tvorba 7, 7. 1. 1932, . 1, s. 11.
47 Viz Novomesk, Ladislav: Svaz proletskch revolunch spisovatel eskoslovenska, Tvorba
6, 26. 2. 1931, s. 118119. Informace o Vclavkovch aktivitch a o ppravch Svazu revolunch
spisovatel viz KUKLK 1975.
48 Vclavek, Bedich: Situace proletsk literatury, Tvorba 7, 7. 1. 1932, . 1, s. 11.
49 Viz Bergmannov, M.[arie]: O likvidaci rusk asociace proletskch spisovatel (RAPP), Tvor-
ba 7, 2. 6. 1932, . 22, s. 346348.

[ 157 ]
 Pistupujeme-li k Rozsevace s vdomm naznaench souvislost, jev se
nm jako jedna z mla realizac programovch tez vytench charkovskm za-
sednm. Ostatn ivotn zkuenost nov redaktorky, funkcionky dlnick
tlovchovn jednoty, se radikln odliovala od osud Heleny Malov. Ja-
brkov patila mezi mlad komunistick kdry: vyrostla v prosted dlnic-
k Ostravy a ped vlkou absolvovala kolu pro uitelky mateskch kol; svou
ivotn zkuenost tedy byla svm tenkm nepochybn bli ne o genera-
ci star intelektulka s anarchistickou minulost. V letech 19271928 Jabr-
kov navc studovala mezinrodn tlovchovn institut v Moskv, take mla
pehled i o aktulnm smovn literatury v SSSR.
m se tedy nov Rozsevaka liila od pedchoz a jak se to projevilo v ob-
lasti beletrie? Ke zmnm dolo v nkolika oblastech: celkov pibylo vlastnch
text redaktorky, vce pspvk se zabvalo nejpalivjm problm dlnic-
kch en, jm bylo nechtn thotenstv a s nm souvisejc tzv. protipotrato-
v zkon. S vtm porozumnm pro to, co tenky daly, souvisel celkov
nrst publikovan beletrie. Srovnme-li obdob, po kter redigovala aso-
pis Helena Malov (19261929), zjistme, e v prbhu ty let zde vylo cel-
kem pt prz na pokraovn, z toho dva krat texty (Henelovy Matky, povd-
ka M. Pitelkov Na chmelu Rozsevaka 3, 1928, . 4752). Za stejn dlouh
obdob, kdy Rozsevaku vedla Jabrkov (19301933), vylo celkem deset prz
na pokraovn, est romn a tyi povdky. Vtinou se nachzely dv przy
na pokraovn v jednom sle jedna jako soust Romnov plohy (obvyk-
le nsledovalo knin vydn v rmci edice Romnov knihovna Rozsevaky)
a druh, kter nebyla urena k vystihovn.
Nejednalo se vak o pouh nrst potu beletristickch text. Odlin byl
i jejich vbr. Nov redaktorka nevybrala tituly uznvanch klasik nebo vel-
kch spisovatel soudob levicov literatury. V duchu smrnic charkovsk
konference se obracela k dlnickm autorm, a to nejen eskm, ale zejmna
nmeckm. Przy publikovan v prvn polovin tictch let spojovalo n-
kolik zkladnch moment: prakticky vichni autoi se hlsili ke komunistick

50 O tom, e byl o beletrii mezi dlnickmi teni zjem a e Jabrkov tuto skutenost reekto-
vala, svd mimo jin i to, e v roce 1931 iniciovala vznik Romnovch novin vychzejcch v nakla-
datelstv Karel Boreck a e se podlela na jejich redakci. Zde tak publikovala svou przu Hanko,
zpvej! (Romnov noviny 1931, . 918).
51 V rmci edice vyly knin nsledujc tituly: Petr, G. Z.: Pervan pouta. Praha, K. Boreck 1930;
Krey, F.[ranz]: ena v tenatech. Praha, Aneka Hodinov 1932; Oransk, B.: Mezi frontami. Praha,
Aneka Hodinov 1933.
52 Je pznan, e v Rozsevace vylo nkolik prz nmeckch i sovtskch autor (Lawrence H.
Desberryho = Hermynie zur Mhlen, Franze Kreye, Marie Leitnerov, Alexandra Ostapovie Avd-
jenka), o kterch v dennm tisku referoval zejmna Bedich Vclavek (viz napklad Reed [= Vcla-
vek, Bedich]: Dobrodrun romn a lm ve slubch revoluce, Rovnost 1926, . 174, s. 23).

[ 158 ]
ideologii a jejich chpn svta a souasn spolenosti bylo vyhrocen tdn.
Tomu odpovdaly zjednoduen schematick charaktery romnovch postav,
vhradn odvozen z jejich tdn pslunosti. Dalm spolenm rysem vt-
iny text byla syetov i tematick souvislost se soudobou populrn litera-
turou pro eny. Vtinou se jednalo o vchovn romny popisujc cestu hrdi-
nek (vjimen hrdin) ke komunistickmu svtonzoru (napklad G. Z. Petr:
Pervan pouta; Ida Ostravsk: Dt lsky; Vaek Ka: Barka z cihelny; Walter
Schntendt: Dti ulice), obvykl rovn bylo vyuit postup detektivn a dob-
rodrun etby (B. Oransk: Mezi frontami. eka a ochranka m sv sly; Franz
Krey: ena v tenatech; Vza Magdov: Trplivost pin re; Maria Leitnerov:
Bra se, Akato). V jednoznan pevaze byly przy ze souasnosti odehr-
vajc se v dlnickm prosted, znan rozsah byl zpravidla vnovn vykresle-
n socilnch pomr. Patrn nejastji se opakujcm motivem bylo nechtn
thotenstv, co odpovdalo tematickmu zamen vtiny ostatnch publicis-
tickch text.
Odvozenost od bn ensk etby patrn nejvraznji vystupovala z rom-
nu G. Z. Petra Pervan pouta, kter vychzel na pokraovn v roce 1930. Jeho
autorkou byla dlnick dopisovatelka, je publikovala v Rozsevace ji dve.
Jej povdka O lsce a zrad (Rozsevaka 1927, . 3739), pojednvajc o komu-
nistickm agittorovi svedenm policejn donaekou, se vyznaovala zejmna
nezvykle otevenmi sexulnmi scnami. Romn Pervan pouta se mnohem
vce ne vechny ostatn beletristick texty v Rozsevace soustedil k milostn
problematice. Odchod hlavn hrdinky od nechtnho dtte a nemilovanho
mue, jm prza kon, autorka vysvtlovala vymi cly: potebou pracovat
pro blaho lidstva. S otcem dtte nakonec zstv oklivj ptelkyn hlavn
protagonistky. Ta naopak malomsto opout a zapojuje se do pprav na soci-
alistick pevrat. K tradin ensk etb odkazovaly takov momenty jako po-
stava milence exotickho jmna Vt Karen, kter umr na souchotiny; hrdin-
iny vahy o sebevrad; erotick scny; len problm s budouc tchyn atp.
O tom, e se skuten jednalo o zanajc autorku, svd nzk jazykov kul-
tura v romnu se objevovaly krtk, stylisticky neobratn vty, asto se opa-
kujc slova i chyby v interpunkci. Svrznou podobu pak ml i nezbytn zv-
ren happy end: Stla nad n [kolbkou pozn. P] a dvala se na mal dtko,
je milovala, pro n vak nemohla zapomenouti na moe bdy, na slu nutkn po-

53 Otiskovn przy Marii Leitnerov pedchzela propagan akce, je byla v kontextu asopisu
vjimen. Romn zaal vychzet v z 1933 (sla 36 a 46). V listopadu tho roku byl asopis
na est msc zastaven. V nsledujcm ronku se objevilo oznmen, e romn vyjde v dohledn
dob knin. Nakonec vyel pod nzvem belsk ostrovy jako 15. svazek prvnho ronku (1935/
1936) Romn do kapsy Rodokapsu.
54 Srov. [Josefa Jabrkov]: Kdo dl Rozsevaku?, Rozsevaka 5, 20. 3. 1930, . 9, s. 7.

[ 159 ]
staviti se doprosted vavy bitevn, aby byla pipravena, a se rozpout nemilosrdn
boj tdy s tdou. A aby byla shoda dokonal, rozhodnut odejt pitakv i otec
dtte, kter si je vdom vlastnho selhn a je proto rd, e hlavn hrdinka sil-
n, bez kompromisu, zvedala jm odhozen nzory.
Soubn s Pervanmi pouty vychzel v Rozsevace romn Idy Ostravsk
Dt lsky (. 43/1930. 12/1931). Za pseudonymem se skrvala redaktor-
ka asopisu, a tak meme jej text chpat jako modelovou realizaci toho, jak si
pedstavovala sprvnou etbu pro dlnick eny. Jabrkov navazovala na li-
nii levicovho psemnictv, pro kterou byla pznan snaha o reportn po-
stien sociln reality (v eskm prosted reprezentuj tento typ literatury
zejmna knihy Vaka Kni). V romnu se to projevilo zejmna v expresivnch
popisech dlnickho prosted (a nrodnostn situace) na Ostravsku. Progra-
mov charakter prvotiny Josefy Jabrkov vak naznaovalo pedevm to, e
se jednalo o polemickou variaci na nkter syety ensk populrn literatu-
ry. Redaktorka vyuila literrnho typu, na kter byla vtina tenek zvyk-
l a byla pipraven na jeho recepci, avak tradinm zpletkm nedala obvyk-
l rozuzlen. Tematizace populrn etby se v Dtti lsky vchovnm romnu
s vrazn autobiograckmi rysy objevovala v nkolika rovinch. Ji poeti-
ka titulu odkazoval k zamilovanm pbhm z prosted romnovho seitu
(Zkouka lsky, skal lsky, Vtzstv lsky, Symfonie lsky, Hranice lsky, Man-
elstv z lsky aj.), avak v zvru romnu jej autorka zaujat okomentova-
la: Dt lsky nen vt ironie pro statisce dosud vysmvanch, dosud pehl-
ench nemanelskch dt. Toho dne pestala Helena bt dttem lsky. Posledn
zbytky sentimentln malomck vchovy z n spadly. Zaala hledat nov domov,
nov cesty, nov ivotn cl. Obdobn postup pouila v tak kompozin ex-
ponovanch mstech, jak pedstavuje vodn a zvren st. Expozice byla
deziluzivn variantou syetu, kter pro Jabrkovou symbolizoval celek ensk
populrn etby: dvka nruiv tenka romantickch pbh a pozdj
matka hrdinky je svedena synem sv zamstnavatelky, avak pot, co othot-
n, je zavrena. Obvykl smrn konec, a ji v podob manelstv i idylick-
ho souit matky s dcerou, vak nepichz. Thotn dvka dostv odstupn,
odjd na Ostravsko, kde se z n stane zatrpkl, pedasn zestrl svobodn
matka, kter se chov pezrav k dlnickm sousedm, vychov dt v puri-
tnsky nboenskm duchu a nakonec pedasn umr (naturalistick popis
konce matina ivota przu nejvce vzdaloval obvykl ensk etb). Tak v z-
vru navodila Jabrkov oekvn obvyklho happy endu. Protagonistka se

55 Petr, G. Z.: Pervan pouta. Praha, Nakladatelstv Karel Boreck 1930, s. 168. Odmtav recenze
knihy viz Reiman, Pavel, Boj proti literrnmu braku, Tvorba 7, 14. 1. 1932, . 2, s. 2830.
56 Viz Nzvov rejstk in JANEK JARE 2003: 294317.
57 Rozsevaka 6, 8. 10. 1931, . 12, s. 6.

[ 160 ]
nhodn setkv se svm otcem, dv se mu poznat a oekv, e ji pijme za
vlastn. Teprve nsledn zklamn nadj j denitivn odhaluje posledn mas-
ku, za n se skrvala hnijc malomocensk tv buroaznho du [], a ona na-
chz vchodisko ve spolenm boji milion a jest astn, trvale astn v nej-
vym, nejkrsnjm smyslu.
Kritika tradin chpan ensk etby patila k vbec nejastjm tmatm
literrn zamench pspvk v Rozsevace. Pokusili jsme se vak ukzat, e
vztah proletsk literatury otiskovan v enskm komunistickm asopise
a populrn beletrie nebyl zdaleka tak jednoznan, jak si pedstavovali levi-
cov publicist. Oba literrn typy se sice odliovaly funkn a charakteristick
byl i antagonismus v oblasti ivotnch hodnot zatmco v tradinch enskch
romnech pevaovaly spe konzervativn postoje spojen se tstm jedin-
ce a jeho blzkch (viz draz na roli rodiny, domova, matestv), v proletsk
beletrii mly urujc vznam obecn ideje. Avak vedle toho je mnoho prvk
spojovalo. Nejvt vznam m to, e se obracely k adrestovi s podobnm re-
cepnm horizontem. Tto skutenosti odpovdaly etn spolen rysy: u obou
typ beletrie se objevovala podobn schmata (i jejich negativn varianty),
vzjemn blzk byla i jednorozmrnost vtiny postav a urit varianta ast-
nho konce. Snad prv tato pbuznost, to, e knihy odpovdaly tenskmu
oekvn a kompetenci adresta, pilkala Rozsevace nov tenky. Vdy ji
v roce 1932, kdy se oslavovalo 40. vro zaloen enskho dlnickho listu,
mohla Julie Prokopov konstatovat, e pot, co se redaktorkou stala dlnick
dopisovatelka Jabrkov, se vce ne zdvojnsobil poet tenek.

Lta padest. Vzruujc stroje

Josefa Jabrkov dila Rozsevaku a do roku 1938, kdy byl asopis spolu
s ostatnmi komunistickmi periodiky zastaven. Jeho redaktorka jet krtce
psobila v Rudch kvtech, ale bezprostedn po beznov okupaci byla zatena
a pevezena do koncentranho tbora Ravensbrck. Zde se zapojila do ilegl-
nho hnut odporu, ale pomrn zhy onemocnla a zemela.
Kdy v roce 1952 vyla Rozsevaka znovu, ocenila v vodnm slov Aneka
Hodinov-Spurn pedvlenou prci obou redaktorek tedy nejen Jabrko-
v, ale i Malov. Star spory mly bt zapomenuty i alespo nemly bt pi-
pomnny. Ke kter podob asopisu mla redakce nyn ble a jakou roli hrla
v jej koncepci literatura? Vnmaly ji i nyn redaktorky jako nstroj k pilkn
novch pznivky?
V padestch letech Rozsevaka znovu zmnila adresta. Nyn se ji nesna-
ila zskat vhajc eny, ale jako asopis en KS mla za kol zvyovat in-

58 Tamt.
59 Prokopov, Julie: 40 let, Rozsevaka 7, 13. 7. 1932, . 28, s. 2.

[ 161 ]
formovanost a doplovat stranick vzdln en, kter nov politick systm
chpal jako elitu. S touto skutenost souvisela celkov promna asopisu.
Nov redakce, veden ji zmnnou Juli Prokopovou, se rozhodn nepotka-
la s hmotnm nedostatkem. Oblku zdobily kolorovan fotograe a barevn
byly i kresby v asopise. To vak bylo jedin, m redakce vyla svm ten-
km vstc. Z Rozsevaky vymizely veker tradin sloky enskho tisku, jed-
noznan zde dominovala politick tmata a informace o spch socialis-
tickho budovn. Dvj rubriku Listy dlnic, v n tenky psaly o svch
osobnch problmech a strastech, nahradily dopisy informujc o pracovnch
aktivitch v tovrnch. Podobn jako ve druh polovin tictch let fungova-
la v asopise stl kulturn rubrika, avak ta mla znan neaktuln podobu:
vnovala se pedevm klasickm autorm, kte mli njak vro, ppad-
n sovtsk literatue a lmu.
Jednm z mla moment, kter odkazoval k pedvlen Rozsevace, byla p-
tomnost beletrie na pokraovn (alespo v prvnch dvou roncch). Pznan
vak bylo, e pi vbru prz na pokraovn redakce rozhodn neexperimento-
vala zvolila peklady z rutiny, ob przy navc vyly knin jet ped asopi-
seckm otitnm. Prvn z nich romn Viktora Avdjeva Stda na cestch
svou blzkost populrn literatue odkazovala k Rozsevace tictch let. Jednalo
se toti o variaci na tradin western, kter byl penesen do prosted sovtsk-
ho venkova. V pbhu evakuace dobytka ze sovchozu, k nmu se blila fronta,
toti vechny postavy jezdily na konch a dj se spe ne k zchran skotu sou-
stedil k tomu, zda se krsn pomocnice zvrolkae zamiluje do obtavho zoo-
technika Veverkina, jeho silnou hranatou postavu pokrval prach, nebo do
vypotavho zsobovae, v nm petrvval obchodnick duch. Prosted, jed-
noduchost charakter, pedvdatelnost dje i jeho tradin vystn jednoznan
odkazovaly k tradinmu typu populrn literatury, pesazenmu do jinch kulis.
Druh prza beletrizovan ivotopis stachanovky Anny Kuzncovov
byla dobovou variantou dvho romnu. Autor Jevgenij Permjak vak dal tra-
dinmu milostnmu motivu, kter v dn prze o dospvn nechybl, sv-
rznou podobu lsky ke strojm. Cel ivotn obzor hrdinky je nasmrovn
k tovrn. Nusja obdivuje technick pokrok a obdivovan pedmty zskva-
j lidsk rozmr: [] pokouela se skrt sv vzruen, ale nedailo se j to. Styd-
la se za to, e neme v sob pemoci touhu stt se velitelkou jedenaticeti stroj.

60 Knin viz Avdjev, Viktor: Stda na cestch. Peloil Frantiek Holeovsk. Brno, Rovnost,
1949.
61 Rozsevaka 1, 14, bezen 1952, . 2, s. 10.
62 Knin viz Permjak, Jevgenij Andrejevi: Ne zaznly sirny. Peloila Galina Holnkov. Praha.
SSSP, 1950.
63 Rozsevaka 2, 15, bezen 1953, . 2, s. 14.

[ 162 ]
V jednom z dialog je tento vztah vyjden explicitn, humorn nadszka je
pouze zdnliv. Anna se vrac z tovrny a zvdav sousedka se j pt:

J jsem si ji myslela, e pijde a ztra. Je vidt, e v tom svm klobouku m celou

spoustu npadnk. Kolik jich m? Ne jednoho, pece
Ne jednoho, odpovdla Anna, upravujc si vlasy. Mm jich jedenaticet. A ani
bych nemohla ci, kter z nich je nejhez

Mezi npadnky-stroji se vak objevuje jeden, vyroben v Nmecku:

Nmec?
istokrevn.
Zajatec?
Demontovan.
A ten je tak s tebou?
Tak se mnou pracuje. Je proti naim dost slab, ale pece se to.
Jen aby s tebou nezatoil.
Ze vech sil se snam, aby nezatoil. Chci s nimi sama zatoit, smla se Aja a odch-
zela do svho pokoje.

Meme se jen dohadovat, jak se k tomuto typu etby stavly tenky.

Z Rozsevaky se to bohuel nedozvme, protoe dvj rubriku Listy ten-
ek, v n tlumoily sv nzory na aktuln podobu asopisu, nyn plnily dopi-
sy, v nich vyhlaovaly pracovn zvazky i informovaly o vrobnch spch.
Pesto vak mme pomrn jednoznan svdectv o tom, jak se tento typ a-
sopisu enm zamlouval: akoli ml vekerou podporu shora, vychzel pouh
ti roky a jeho rove stle klesala. Potvrzen celkovho padku zeteln uka-
zovala zejmna beletristick st asopisu. Ve tetm ronku redakce pln re-
zignovala na przu na pokraovn a omezila se na vbr ukzek z nov vych-
zejcch knih. Jak typ periodika tenkm chybl, se ukzalo v prosinci 1954,
kdy vylo denitivn posledn slo Rozsevaky. Na posledn strnce se objevi-
lo upozornn, e zaslan pspvky, kter redakce nestihla publikovat, ped
tdenkm Vlasta a Besedy venkovsk rodiny. Tato krtk redakn glosa nm
vydv obecnj svdectv: vypovd toti o utopinosti budovatelskho kul-
turnho modelu. Ukzalo se, e duevn ivot skupiny, chpan v padestch
letech jako ensk elita (tedy lenky KS), se ani za novch podmnek neome-
zil na politick aktivity, spoleensk angam i pracovn problematiku. D-
vj Rozsevaka, podobn jako ostatn pedvlen ensk magazny, uritm
zpsobem odpovdala specickm existencilnm potebm sv tensk ve-

64 Tamt.

[ 163 ]
ejnosti. V padestch letech se vak redakce obracela k modelovmu teni,
kter reln neexistoval. Nezjem o asopis to jasn ukzal.

Problm kontinuity
Clem ptomnho textu byla komparace beletristickho prolu jednoho peri-
odika ve tech fzch jeho existence. Tedy to, m se liila Rozsevaka, redigo-
van vzdlanou komunistickou spisovatelkou, od asopisu, v jeho ele stla
dlnick dopisovatelka, a konen k jakm promnm dolo v rmci budova-
telsk literrn kultury. Ukzalo se, e v mezivlenm obdob se asopis pro-
moval v tsn nvaznosti na ociln kulturn politiku komunistick strany.
Helena Malov se snaila psobit osvtov nabzela dlnickmu adrestovi
literrn dla, je povaovala za hodnotn a souasn tensky pstupn. Jo-
sefa Jabrkov se v nvaznosti na soudob stranick program mnohem vraz-
nji orientovala na autory dlnick a vybrala tituly nzorn ilustrujc politic-
k a spoleensk ideje. tenskmu oekvn vychzela vstc obohacenm
beletristick sloky asopisu a piblenm k tradinm nrm populrn lite-
ratury. Postupn se v Rozsevace prosazoval instrumentln pstup k literr-
nmu dlu, je mlo primrn fungovat jako nstroj propagandy a zskvat ko-
munistickmu hnut nov pznivce. Na potku padestch let hrla beletrie
v asopise marginln roli a brzk znik asopisu ukzal, e prosazovan z-
en kulturn koncept neobstoj tv v tv asopism tolerujcm tradinj-
ensk nry.
Problematika beletrie v komunistickm enskm tisku ns nakonec pived-
la k otzce vztahu budovatelsk literrn kultury pelomu tyictch a pade-
stch let k eskmu psemnictv mezivlenho obdob. Problematika, kterou
nejvstinji pojmenoval Felix Vodika ve studii Kategorie kontinuity, m pro
analzu a interpretaci budovatelskho kulturnho modelu zsadn vznam.
Zakladatel strukturalistick literrn historiograe v citovanm textu konsta-
toval, e nenormlnost literatury potku padestch let spovala v zvaznos-
ti prosazovanch norem. Dosavadn kontinuita byla podle nj naruena a jako
nhrada byly vyzdvihovny hodnoty, kter mly eskmu psemnictv navodit
kontinuitu novou: Pro pojet socialistickho realismu v dan situaci bylo pzna-
n, e se oivovala popularizac Tyla, Hlka, Jirska, echa pedevm literatura
vchovnch model nebo ilustrace spoleenskch idej. Tato linie byla vak od de-
vadestch let zatlaena samm charakterem tvorby do pozad (VODIKA 1998/
1965: 174175). Citovan slova autor napsal v polovin edestch let a byla
soust tehdejho antidogmatickho diskurzu. Tomu odpovdal Vodikv
draz na odlinost uzaven budovatelsk literrn kultury od synteticky
(a oteven) zaloenho programu socialistickho realismu tictch let a na
to, e i avantgarda byla ped vlkou soust marxistick literrn fronty. Ten-
to akcent na pluralitu mezivlen levicov kultury byl jednm z dozvuk pole-

[ 164 ]
mik s radiklnmi kritikami avantgardy, ale souasn se v nm projevoval pro
Vodiku pznan zjem o dla obracejc se k vedouc vrstv literrnho obecen-
stva (VODIKA 1998/1942: 20). Zamen na dominantn tendence literrn-
ho procesu zpsobilo, e autor opomnl jednu fzi mezivlenho marxistick-
ho mylen o literatue: toti tu jeho (ve sv dob okrajovou) st, pro kterou
pedstavovalo literrn dlo pedevm uiten nstroj propagandy. A prv
tato koncepce mla bt po norovm pevzet moci prosazovna nejen jako je-
din sprvn, ale tak jako jedin mon.
Vtina novjch prac, kter se vnuj literrnmu dn v obdob tzv. sta-
linismu, zamuje svou pozornost pedevm k ohledvn radiklnho ze-
n literrnho prostoru a k tehdejmu okletn esk kultury; k tomu, jak
umleck tradice, tendence a osobnosti z n byly vyluovny. Vyzdvihuj tedy
zejmna diskontinuitn prvky literrnho procesu. Tak je vnmna i Vodikou
zdrazovan popularizace autor 19. stolet, kterou ve svch studich a edi-
cch mapuje zejmna Michal Bauer (viz BAUER 2003). Akcent na odlinost po-
norovho dn od pedchozch etap nrodn kultury vede v nkterch ppa-
dech k tomu, e je budovatelsk koncept chpn jako nco radikln odlinho
od domcch kulturnch tradic. Tak i Ji Knapk, autor doposud nejsoustav-
njho zmapovn kulturn politiky v obdob stalinismu, hovo ve sv prci
nor a kultura o sovtizaci esk kultury, jejm konenm clem bylo pipo-
dobnn kulturn sfry sovtskmu vzoru. Podle Knapka dochzelo dokon-
ce k tomu, e esk kultura jako by opoutla stedoevropsk prostor a byla umle
vtahovna do sovtsk reality (KNAPK 2004: 121, 124).
V danou chvli samozejm nejde o zpochybnn toho, e na pelomu ty-
ictch a padestch let dolo k nsilnmu potlaen prv tch umleckch
tendenc, je se v dalch letech ukzaly jako perspektivn. Tato skutenost je
mimo jakoukoli pochybnost. Avak na problematiku kontinuity lze nahlet
i z jinho hlu. Tak napklad Alexej Kusk ve sv prci Kultura a politika v es-
koslovensku 19451956 pipomnl souvztanost mezivlen komunistick
kulturn politiky s ponorovm dnm, avak sv postehy zalenil do irok-
ho, na mnoha mstech zjednoduujcho vkladovho rmce. Podle nj mly
snahy o instrumentalizaci esk kultury koenit v osvcenskm racionalismu
a zejmna v biedermeierovskm utilitarismu, jen j ml dt do vnku hodno-
tc systm, v nm se nadazuj hodnoty funkn hodnotm imanentnm (KUSK
1998: 23). Nrodn kultura tak v Kuskov pojet vystupuje jako kolektivn by-
tost, v jejm charakteru se neustle sv jaksi skuten, autonomn kul-
tura s biedermeierovskm funkcionalismem, kter autor hodnot jednozna-
n negativn, toti jako podklad pro falen vdom nroda (TAMT: 26). To
jej ve vsledku vedlo k tomu, e pojednal vrazn postavy modernho esk-
ho mylen a zvaoval, do jak mry se u nich projevoval funkcionalismus, kte-
r ml umonit, e st esk a slovensk kultury mohla bona de podlehnout so-

[ 165 ]
vtskmu modelu sluebn kultury (TAMT: 58). Budovatelsk kulturn model
tak u Kuska pedstavuje pedevm vyvrcholen utilitaristickch tradic esk
kultury, je jsou ciz jej autentick, evropsk sloce. Autor pitom nereektu-
je skutenost, e vtina jm zmiovanch proces zdaleka nebyla eskm spe-
cikem, ale prv soust jednoho vraznho proudu evropsk kultury dvac-
tho stolet.
Bez podobnch paualizac se dan problematice vnoval Pavel Janouek ve
studii Geneze norem (Poetika vrobnho dramatu). V kontextu dosavadnch pra-
c mla pelomov vznam zejmna jeho formulace vchoz otzky: [] nako-
lik budovatelsk dramatika vznikla organicky, jako pirozen vvojov stupe lite-
ratury a divadla, jako zkonit [sic!] reakce tvrc na zmnu charakteru spolenosti,
a nakolik byla dramatu vnucena zven politikou? (JANOUEK 1993: 75).
V citovanm pojednn autor vyzdvihl nvaznost budovatelskho umn na
ideov snahy mezivlen avantgardy a na j proklamovan politick cle. Sou-
asn tak reektoval skutenost, e vlastn poetika budovatelskho dramatu
byla avantgardn dramatice pmo protichdn. Piny tchto zmn poetiky,
je podle nj spovaly v odklonu od metaforinosti a pklonu k tradinm rea-
listickm postultm, nsledn interpretoval jednak jako reakci na lta, kdy se
nemohlo mluvit (tedy obdob okupace), jednak v nvaznosti na dobov vklad
Jindicha Honzla, kter vysvtloval nkdej nerealistickou poetiku avantgar-
dy jako vraz odporu tvrc vi mansk realit ivota za prvn republiky
(TAMT: 8890).
Je zejm, e vztah budovatelsk kultury k avantgard nelze nahlet oi-
ma ponorov kritiky (ta ji vnmala jednoznan negativn). Jejich pomr v-
bec nebyl tak jednoznan a v tomto smru m Pavlem Janoukem konstato-
van nvaznost na politick cle (a sny) avantgardy sv oprvnn. Avak pi
etb komunistickho asopisu pro eny vystoupil jin kulturn model, s nm
budovatelsk literrn kultura mohla souviset podstatnji, i kdy jej dobov
publicistika nepropagovala tak jako vybran autory 19. stolet. Teze o sou-
vztanosti literatury pelomu tyictch a padestch let s tzv. druhou vlnou
proletsk literatury nechceme dokldat odkazy na obecn formulovan lite-
rrn program (k snahm o programov vymezen nov socialistick literatury
viz MAL 2001), ale poukazem na uritou strukturn podobnost. Ta vystou-
p, zammeli se na zkladn pedstavy o charakteru a funkci literatury, p-

65 Formulace o zkonitosti reakc na zmnu charakteru spolenosti je pro citovanou studii p-

znan. V Janoukov pojet jako by umn stlo mimo politiku a ideologii a reagovalo (a ji po-
zitivn i negativn) na sociln kontext. Takov pstup je vak sporn. Literrn aktivity pelomu
tyictch a padestch let byly soust tehdejho socilnho dn a naopak je aktivn spolutvoi-
ly. Ideologick a politick prvky nepochybn byly v tomto jednn ptomny, avak je otzka, nako-
lik je lze hodnotit jako vnucen zvnjku.

[ 166 ]
padn na takov problmy, jak pedstavuje vzjemn vztah mezi literaturou
umleckou a populrn i vztah k literrn tradici.
Jako nejpodstatnj se nm jev skutenost, e zkladem budovatelsk li-
terrn kultury byla extrmn varianta instrumentlnho postoje k slovesn-
mu umn, je mla mnoho spolenho s nkdejm programem RAPPu. Tento
krajn ideologizovan a utilitaristick koncept, prosazovan zejmna pracov-
nky stranickho i vldnho apartu, byl na potku padestch let pijmn
jako vraz ociln kulturn politiky komunistick strany. V rmci ponoro-
v kultury samozejm existovala urit polarita, je pramenila z mocenskch
spor, starch osobnch averz i z odlinch pedstav o novm umn (dife-
renciaci tehdejho literrnho a kulturnho ivota, personikovan na nejvy-
rovni rivalitou pracovnk stranickho a sttnho apartu, se nejsoustavn-
ji vnovali KUSK 1998 a KNAPK 2003), avak to zkladn toti pedstava
celkovho smyslu a funkce umleckho dla byla spolen. Jej podstata spo-
vala v pesvden o dominanci persvazivn funkce literatury a o nutnosti za-
pojit umn do vstavby novho svta.
Analza beletrie v enskm komunistickm tisku tictch let dle naznai-
la jej sloit vztah k tehdej etb pro eny. Akoli vtina marxistickch pub-
licist tradin populrn literaturu jednoznan zavrhovala, vlastn prozaick
produkce v Rozsevace vykazovala s populrn etbou etn spolen rysy. Ur-
it vnitn souvislost tzv. druh vlny proletsk literatury s ponorovou si-
tuac vystoup, kdy si uvdomme, e prv kampa proti populrn literatue
pedstavovala nepominutelnou sloku budovatelsk literrn kultury (podrob-
n viz JANEK 2004). Ostatn i v nedvnm pojednn Pavla Janka o es-
km budovatelskm romnu se objevilo upozornn na spolen rysy tohoto
nru s tradin populrn beletri (JANEK 2002: 360). Tezi o souvislosti
obou obdob by mohla rovn podpoit ponorov kritika elnch pedstavite-
l umleck avantgardy (pedevm Karla Teiga). Prv v rmci tzv. generan
diskuse toti zapoala rozluka komunistick kulturn politiky s avantgardou,
kter byla jet ve dvactch letech vnmna jako vraz revolun literatury.
Posledn moment, kter bychom v tto souvislosti chtli zmnit, pedstavuj
snahy o vznik literatury psan dlnky. Vdy znm akce Pracujc do literatu-
ry, j se po noru 1948 dostalo masov propagace, mla vst prv k uskute-
nn nkdejho Vclavkova snu o spisovatelch z tovren.
Smyslem zvrench poznmek nen vykldat padest lta jako pouhou
pmoarou realizaci starho literrnho programu. Mezi obma obdobmi le

66 O tto akci a eji o literrn tvorb dlnk doposud nejpodrobnji pojednal Michal Bauer ve
studii Pracujc do literatury (BAUER 2003: 215270). Autor vak utkvv na popisn rovin a nere-
ektuje jej souvislost s programovmi koncepty z tictch let. Tuto skutenost nepipomn ani
KNAPK 2004.

[ 167 ]
dlouhch dvacet let a zejmna je odliuje celkov komunikan situace: to co na
potku tictch let fungovalo jako alternativa v rmci otevenho prostoru, se
nhle stalo shora vynucovanm poadavkem. Chtli jsme pouze poukzat na to,
e je problematick chpat budovatelskou literrn kulturu jako fenomn vnuce-
n eskmu prosted vhradn zvnjku. V eskm kulturnm diskurzu byly jej
podstatn znaky aktuln ji v dvjch obdobch, avak tehdy zstvaly na pe-
riferii literrnho procesu. Utopinost pedstav o proletsk literatue se ukazo-
vala ji ve tictch letech. Naplno se vak projevila a o ticet let pozdji v do-
b, kdy jejich zastnci zskali mocensk prostedky k prosazovn svch viz

LITERATURA
BAUER, Michal
2003 Ideologie a pam. Literatura a instituce na pelomu 40. a 50. let 20. stolet (Praha: H+H)

CABADA, Ladislav
2000 Intelektulov a idea komunismu v eskch zemch 19001939 (Praha: Institut pro
stedoevropskou kulturu a politiku)

DOBRENKO, Jevgenij
1999 Formovka sovtskogo pisatlja. Socialnyje i esttieskyje istoky sovtskoj litraturnoj kultury
(Sankt-Petrburg: Akadmieskij projekt)

DVOK, Jaromr
1963 Edin poznmky a vysvtlivky, in Vclavek, Bedich: Tvorba a spolenost (Praha:
eskoslovensk spisovatel)

EDEROV, Radka
1988 Nad dopisem Julia Fuka Vladimru Prochzkovi, in Prce z djin SAV, seria A, sv. 3,
s. 181197

JANEK, Pavel JARE, Michal

2003 Svt rodokapsu. Komentovan soupis seitovch romnovch edic 30. a 40. let 20. stolet (Praha:
Karolinum)

JANEK, Pavel
2002 Na frontch prce a vry. Budovatelsk romn v esk literatue padestch let, Slovensk
literatra 49, . 5, s. 355374
2004 Literrn brak. Operace vylouen, operace nahrazen 19381951 (Brno: Host)

JANOUEK, Pavel
1993 Studie o dramatu (Praha: L AV R)

KNAPK, Ji
2004 nor a kultura. Sovtizace esk kultury 19481950 (Praha: Libri)

[ 168 ]
KUKLK, Jan
1975 Charkovsk konference a orientace na novou proletskou a revolun literaturu
v eskoslovensku, in eskoslovensko-sovtsk vztahy, sv. 3, ed. estmr Amort (Praha:
Univerzita Karlova), 105120

KUSK, Alexej
1998 Kultura a politika v eskoslovensku 19451956 (Praha: Torst)

LEXIKON
2000 Lexikon esk literatury. Dl 3. sv. 1, hl. redaktor Ji Opelk (Praha: Academia); autorem hesla
Helena Malov je Dalibor Holub

MOCN, Dagmar
1983 Anna proletka v promnch adresta, esk literatura 31, . 6, s. 514527
1985 Recepce Anny proletky, esk literatura 33, . 3, s. 205218
1996 erven knihovna. Studie kulturn a literrn historick. Pohled do djin pokleslho nru (Praha:
Paseka)

NEUDORFLOV, Marie
1999 esk eny v 19. stolet. sil a sny, spchy i zklamn na cest k emancipaci (Praha: Janua)

PERCHIN, Vladimir
1997 Russkaja litraturnaja kritika tricatych godov (Sankt-Petrburg: Izdatlstvo Petrburskogo
universitta)

RUPNIK, Jacques
2002 Djiny Komunistick strany eskoslovenska. Od potk do pevzet moci (Praha: Academia)

MAL, Petr
2001 Cesta oteven. Hledn socialistick literatury v kritice padestch let, edice Tvary, sv. 10

VODIKA, Felix
1998/1965 Kategorie kontinuity, in Struktura vvoje (Praha: Dauphin), 161178
1998/1942 Literrn historie, jej problmy a koly, in Struktura vvoje (Praha: Dauphin),
s. 1777

[ 169 ]
 Jitka Bednov
PERIODIKA JOSEFA FLORIANA
JAKO KALENDOV LITERATURA MODERN DOBY

Josef Florian nesledoval asopiseckou produkci zcela soustavn, zato vak s vel-
kou nruivost. Schzely se u nho asopisy a noviny z mnoha evropskch zem
i z rozmanitch obor. Do sv osobn encyklopedie Konkordance si zapisoval in-
formace o kninch novinkch, snoval plny na pt edice; nemn ho zaj-
maly aktuality a kuriozity ze svta literrnho, politickho nebo ze kolstv. Ty
vak shromaoval s uritou zlomyslnost, z dvod spe sekundrnch ne pri-
mrnch: senzan a skandalizujc historky guruj v jeho kritikch a dopisech
v podstat jako symbol, ivotodrn a bosk paradox, kter ml demonstrovat
padek modernho svta. asopisectvo tedy u Floriana vzbuzuje pozornost ze-
jmna ve svch drobnch nrech, spjatch s efemrnost ivota, jako ta drobn
hav (z n nco vylz, a kdy se do kout posvt), jak pe Otokaru Bezinovi.
O eskch literrnch asopisech a revuch se Florian vtinou vyjadoval
se ttivm odstupem. Povaoval je za buroazn instituce poplatn sv dob
a nevdom sebe sama. Jejich rubriky nazv schrnami smna a hlouposti,
vad mu princip ryvk, nesourodost pspvk i fakt, e asopisy (podobn
jako literrn antologie) mlokdy tvo jednotu v hlubm slova smyslu. Zto-
tonil se proto s vrokem Josepha Conrada noviny p blbci a tou je potomci
a vydval jej za svj. V hodnocen literrn produkce mu pipadaly nejneplod-
nj asopisy kesansk. Vzhledem k Florianov nronosti a vybravosti se
tedy nabz otzka, jak pedstavy, ideje, sny a jak estetick projekt vloil do
svch vlastnch periodik.
Vraz periodika alamounsky uvm pro starosk tisky, kter pipom-
naj sbornk, almanach nebo kalend, zatmco klasickmu literrnmu asopi-
su se podobaj jen mlo. Jde o Nova et Vetera (19121922) a Archy (19261944,
druh ada 19451948), kter pokrauj v estetickch principech Nova et Vete-

1 Josef Florian Otokaru Bezinovi, 3. 6. 1919.

2 Na samm potku sv vydavatelsk innosti pe nap. krtk dopis Arnotu Prochzkovi a vy-
svtluje, e s Modern revu sice v mnoha ohledech nesouhlas, nicmn mezi eskmi asopisy po-
d plat za nejlep.
3 Josef Florian Josefu Matouovi, 13. 11. 1920.
4 K Florianovm adm Studium a Kurs v podstat neodkazujeme: jednak zde vedle sbornkovch
publikac vychzely samotn knihy, jednak proto, e jejich kompozin a estetick koncepce je opro-
ti Nova et Vetera a Archm klasitj.

[ 170 ]
ra a v mnoha ohledech je dovruj. Vychzej u pleitosti crkevnch svtk
o Vnocch, Velikonocch, na svatodun svtky, s variacemi napklad o do-
nkch, vinobran i o Duikch. Literrn skladba periodik tento rytmus
roku kopruje: pravideln nabzej njak asov ten. Nejreprezentativnj
je v tomto ohledu devt seit Arch z roku 19271928, kter obsahuje sam
vnon a slavnostn texty: promluvu papee Lva Velikho na Hod Bo Vno-
n v pekladu Frantika Pastora, bsnick przy Paula Forta Svat Ti krlov
v pekladu Bohuslava Reynka, anonymn text Kraj limousinsk o Vnocch, sta-
rofrancouzskou modlitbu k Matce Bo (jej svtek pipad na 1. ledna) v pe-
kladu O. F. Bablera, kalend, koledu a horoskop na rok 1928 a dal stat vno-
van tematice domova.V jinm vnonm seit (Archy 16, 1929) zase Florian
svm tenm adresuje tzv. trakttec silvestrovsk: Buroov pohbvaj rok
star, a na svch liturgich vyhlej plnon hodinu, aby pivtali rok nov. Jsme je-
jich ideovmi antipody, a proto asi jev se nm ve naopak.
Hned na prvn pohled upout tematick pestrost a rznorodost publikova-
nch text, a jsou vnovny tanci, symbolismu ve stedovk malb, vrubou-
novi posvtnmu, gastronomick hygien, malskm ztvrnnm Beethovena
i instrukcm Sv. Ocia o spalovn mrtvol. Konkrtnost tmat je velik, a te-
n se tak neubrn dojmu, e pln jakousi symbolickou funkci: pspvky sice
jsou titny la thse s akcenty nladovosti, dojmovosti avak zrove je
patrn, e toto populrn ten bylo vybrno ze zdroj velice sostikovanch.
Domnvm se, e krom tendence lidov, populrn naun je tu patrn vliv
francouzsk historie idej a fakt, e ve francouzskm prosted veker kolsk
vuka, pijmac zkouky i edice jsou vdy zameny na konkrtn tma. Flori-
an zjevn touil tuto tendenci udomcnt tak u ns.

nrov skladba Florianovch periodik

Pokoume-li se uchopit zvltn, mnohovrstevnatou paletu Florianovch pe-
riodik, velice inspirativn mohou bt vahy Carla Ginzburga z knihy Sr a er-
vi. Univerzum jednoho mlyne ze 16. stolet (v italskm originle 1973, esky
2000). Almanachy, psn, modlitebn knky a ivoty svatch, celou tuto masu
titn produkce podle Ginzburga vtinou pojmme jako nco statickho,
inertnho, sob podobnho: co vak vme o tom, jak byly lidov seity a brou-
ry skuten teny dobovm publikem? (GINZBURG 2002: 16)
Florian si tuto otzku nepochybn klade alespo implicitn a sna se tra-
din tensk monosti obnovit a rozit. Vedle sebe tedy nechv koexisto-
vat nry nboensk a literrn, tak aby se jedno s druhm prostupovalo, aby

5 Podotkm, e s konkrtnmi ideovmi zmry, samozejm velmi subjektivnmi, Florian leckdy

tiskne tak autory svtov literatury, nap. H. Belloca nebo Barbeyho dAurevilly.

[ 171 ]
v textech nboensk povahy byla patrn estetick rovina a literrn stati aby
se naopak dotkaly tch nejelementrnjch hodnot ivota.
Snad nejhojnji jsou ve Florianovch periodikch ptomny kritick a re-
exivn texty, dle nejrznj typy nboenskch text modlitby, psn,
proroctv, kzn, teologick vahy, papesk dokumenty pro laiky, tedy za-
staral nauky crkevn, kter podle Floriana pinej jistou tenskou pot-
chu, odpoinut. Z literrnch nr jsou vedle tch klasickch (poezie, po-
vdky, vzcnji ryvky romn) zastoupeny zejmna pedmluvy ke knihm,
kter Florian nemohl peloit v plnosti, a hlavn ryvky z nevydanch dl,
pevzatch z rukopisu, marginlie, pednky autor a podobn. Florian si
v periodikch tak vyhrv s opovrhovanou urnalistikou, tiskne rozhovory
se spisovateli, jejich politick a nboensk nzory, polemiky, svdectv, stej-
n jako populrn varia: horoskopy, vatky z ern kroniky, texty vnovan
gastronomii i dietetice, recepty, ovem ne jen tak ledajak: najdeme zde na-
pklad recepturu na bylinnou koalku brat kartuzin nebo pracovn popis
k peen oplatek hosti ve francouzskm kltee Cluny.
Domnvm se, e funkci romnu na pokraovn, roman-feuilleton, peb-
raj v Nova et Vetera a v Arch lozock a antropologick texty autor nep-
li znmch, kter vak poadatel povauje za klov a tou je eskmu ten-
i pedstavit. Tiskne je v mnoha pokraovnch, nepochybn s cli osvtovmi
a propaganmi. Pat sem napklad reexivn kniha Bolest francouzskho mo-
narchistickho lozofa Antoine Blanc de Saint-Bonneta, jazykovdn dlo Styl
orln Marcela Jousse, kter propaguje primt eov vuky nad psanou (dnes
jsou jeho teorie velice populrn v nkterch kruzch alternativn pedagogiky),
nebo sloit lozock systm Francise Warraina z knihy Armature mtaphy-
sique. K tmto autorm lze tak volnji pidruit Julese Barbeyho dAurevil-
ly a jeho nkolikasvazkov soubor kritik Les uvres et les hommes (Dla a lid),
je Florian v periodikch tiskne takka na pokraovn.
Florian tedy vyhledv texty, kter je mon publikovat s intelektuln pot-
chou, ale bez zvanch intelektulnch nrok gratuitement, jak kaj Fran-
couzi, pro poten a rozptlen ze samotnho ten. Proto otiskuje dokonce
i texty, s nimi souhlas jen do jist mry, a doprovz je samostatnm archem
svho kritickho komente: je to ppad studie Serge de Chessina Lenin a rus-
k crkev (Archy 4, 1927), s n zavd jakousi kritickou rozepi. Jinou podo-
bu konfrontace pedstavuje napklad sta K pekladu Djin due od neznm-
ho nmeckho autora (Archy 6, 1927), rozebrajc nevary pekladu biograe

6 Nechci se tu vydvat na led pli tenk, nicmn u povdek francouzsk provenience (Jean Gio-
no, Marcel Schwob, Auguste Villiers de lIsle-Adam) je zejm, e oblib vydavatel se t povd-
ky s tajemstvm i s fantasknm ndechem, kter v sob nesou nco uhranivho, peludnho, ma-
gickho.

[ 172 ]
sv. Terezie z Lisieux od nmeckch kolskch brat. Za lnkem nsleduje po-
znmka (nen jasn, pochz-li od pekladatele Frantika Pastora nebo od Flo-
riana) podtrhujc, e co bylo tu eeno, plat stejnou, ne-li jet vt mrou t
o eskm pekladu a e esk kolsk sestry do originlu ani mnoho nenahle-
ly a [] pekldaly otrocky podle tuto odsouzenho nmeckho pekladu kolskch
brat.
Velmi znm jsou Florianovy rubriky Vyklizeno, Z agendy J. Floriana, Rum-
je a tak dle, v nich s koniskm gestem oddluje kvalitn produkci od knih
porouench plamenm nebo vhodnch nanejv pro antikvarit. Florian vak
tento nr nevytvoil docela sm: v dencch Lona Bloya taky nachzme lako-
nick poznmky typu Nebude se sti. Rozdl spov v tom, e Florian trans-
ponuje osobn posteh u tak dost nemilosrdnho Bloya do apodiktickho
a univerzalistickho poselstv pro nrod a vytv systematick pehledy kano-
nizovanch a zavrench knih.
Specickm nrem Florianovm se stvaj tak vpravn poznmky pekla-
datele pod arou. Zpravidla v nich stav paralely mezi mylenkami otitnch
zahraninch autor a nktermi pravdami ji dve zveejnnmi v Dobrm
dle. Samo vysvtlovn neznmch skutenost bv dosti zbavn. Napklad
Pre Nol, francouzsk svtsk ekvivalent Jeka, vychz z Florianova pekla-
du jako ddou Nol. Pod arou pekladatel objasuje: Francouzsk zosobn-
n vnon tdrosti. Vyobrazuje se jako star vousat dd, nesouc na zdech kros-
nu s vemonmi drky (Archy 14, 1929). Jet humornj je ten typ poznmek,
v nich vlastn vcnho vysvtlen nen teba: pekladatel dv voln prchod
svm nzorm, vtipu nebo sarkasmu. Napklad k vt V jedn bazilice seperou
se dva biskupov autora podepsanho C. S. (Archy 9, 19271928) Florian pod a-
rou pipojuje koment: Peloeno z franiny; plat to jen pro Francii. U ns teologie
u v nikom vn nevzbuzuje. Podobn vahy Julese Barbeyho dAurevilly o svru
mezi parlamentn moc a moc osobn (Archy 13, 1929) vedou k nostalgickmu
doplku: To tehdy, za dvnch dob, dokud parlamentnci jet nevyvtrali ze vech
zsad; dnes pokojn aduj na svch mstech a vlastn zjmy svta se uchlily jinam.
Avak inovace a experimentln postupy lze pozorovat tak v samotnm
pojet peklad a v jejich prezentaci: najdeme zde jednak peklady klasick
a pesn, kontrolovateln slovo od slova, najdeme zde Florianovy parafr-
ze a po texty, v nich se Florian projevuje jako spoluautor nebo kter pe na
motivy pvodnho zahraninho textu. O pohyblivosti mezi jednotlivmi po-
lohami textu svd i cel kla nzv: vedle modernch, lakonickch oznaen
autor/nzev asto najdeme pspvky bez jakkoli indikace pvodce i pekla-

7 Do tto koncepce pat tak nap. rubrika Pkladov mylenek zpozdilch, poetilch, nejapnch
a proti tomu Pkladov mylenek utlivch, dobrch, jasnch (Archy 7, 1927).

[ 173 ]
datele. Pspvky tak bvaj uvedeny vpravnmi baroknmi titulaturami na
ti dky, kter otevraj tma samo Jak Julie Adamov vykld svj postup od
Pohanky ke Kesance, Ze zjeven sestry de la Nativit, konvertitky v konventu ur-
banistek ve Fougres. Zapisoval je, jak mu je kala do pra, editel on kltern obce
abb Genet (tento nzev je jet zbytnlej ne francouzsk originl). Mm
ostatn za to, e podle povahy peklad Florian dost jasnoziv oslovuje pe-
kladatele Janu Zahradnkovi nebo Janu epovi k bez obalu, e jejich pe-
klady jsou pro starosk periodika pli dobr, e jich je skoro koda.

Starosk periodika jako knihovna, dlna,

odkldac atna
Je zejm, e ve vydavatelstv se irokou autorskou i nrovou orientac budou
periodika plnit vce funkc. Po vech vhradch a negativnch vymezench se
pokusme shrnout, m starosk periodika skuten chtla bt, jak byly je-
jich pozitivn aspirace.

1) Florian usiluje o to, aby Nova et Vetera a Archy byly v prv ad knihovnou.
Dobr dlo sleduje encyklopedick a univerzalistick cle a u periodik tomu
m bt nejinak: i v nich maj bt zastoupeni autoi a dla nejrznjch obo-
r a nr, vetn vdeckch a kvazivdeckch. Znm je Florianova idea za-
poat u v Nova et Vetera a naplno realizovan dky voln vazb Arch e
jednotliv lnky a pspvky budou vyjmateln a kombinovateln na zpsob
perpetua mobile a e si je ten bude ve sv reln nebo pomysln duev-
n knihovn rovnat sm, jako jaksi pohybliv materil (Mojmr Trvnek).
Prakticky sice vznikaly zmatky a teni se ochotn vraceli k celistvmu slu
periodik, nicmn estetick princip Florianv zstv zejm: podchytit ka-
d text v jeho jednotlivosti, jedinenosti (a to i texty nrov pekvapiv, n-
boensk, populrn a popularizan) a zrove pracovat s krtkm rozsahem
pspvk, s uritou skrovnost, kter se stav do opozice vi masm potit-
nho papru.
Ve snaze respektovat jedinenost kadho pspvku si tedy vydavatel for-
muluje metodu tisknout ve o sob. Hlavn starost je, aby se tvr svty au-
tor v periodikch nepebjely a nettily se, jak vyjaduje Florian metaforou
komrek a pokojk: Kadmu pispvateli [] vyhrad se komrka pln oddle-
n od pokojk vech ostatnch spolupracovnk asi jako v kartuzinskm kltee.
Jakub Deml prodluuje tuto mylenku do obrazu velik samoty otitnch spi-
sovatel, kter souvis se samotou staroskch tvrc. Otokara Bezinu De-

8 Josef Florian Frantiku Blkovi, nedatovan dopis z Hladova s incipitem Ctnmu pteli, p. Fran-
tiku Blkovi!

[ 174 ]
ml lk k asti na Florianov Studiu nikoli se zrukou autorskho spoleen-
stv i programu, nbr pslibem naprost osamocenosti:

[] jako kad prce v Studiu, pedevm Vae by byla pln o samot, nezvisl ani
strnkovnm Jsou Babice uprosted les, jen zv ns zn

2) Florianova periodika zrove chtj bt dlnou, nikoli dlem, ale cestou k d-

lu, polem pro tben hodnot, pro podchycovn lnk studia v dlo se teprve
utvejcho. Vznikaj v pm protivze k Florianovm edinm adm a maj
pro n poskytovat ppravu. Znamen to, e publikac v periodikch se ozkuu-
je zvanost textu a jeho psoben na tene a provuje se tak ppadn pub-
likace knin (zkuebn tiskne Florian napklad sv peklady Charlese Baude-
laira nebo Paula Verlaina). Florian vyjaduje kurizn, a pece docela pravdivou
ideu, e vytitn text je jaksi prhlednj a uchopitelnj. V dopise Albertu
Vyskoilovi 30. bezna 1921 pe: [] pec jen to bude dobr jako pprava k prci
dkladnj, nebo kdy se vc jednou natiskne, jest do toho lpe vidti. Akoliv pi-
znv jistou dleitost reklam (v domnn, e jeho doba si d reklamu hod-
n hulvtskou), m za to, e publikovn asopiseckch ukzek z kvalitnch
dl me knihu samou spe pokodit: Vbec bych hledl ve, co m ji formu
ustlenou, vyhrannou k DD, nedvati do N&V. Nerad bych, aby mnohmi ukz-
kami v N&V byly svazky jaksi znehodnoceny. Pozoruhodn je praktika, kdy je
jmno pekladatele titno jen inicilami, na znamen iniciativy, tedy ve snaze
pithnout k textu pozornost jinho, zkuenjho pekladatele. Experimen-
tln charakter maj tak peklady bsn, kter jsou doslovn a v jejich soused-
stv je otitn originl nebo pebsnn peklad. Florian tak in s pedstavou,
e bsnick peklad je vdycky jen dl, osobitou interpretac a e je poctivj
nabdnout teni materil k samostatnmu studiu.

3) Domnvm se, e Florianova periodika je zrove poteba vnmat jako skladi-

t, odkldac atnu, a to zdaleka ne jenom v hanlivm slova smyslu. Florian sem
potebuje vdom deponovat dla z estetickho i ideovho hlediska druhoad,
kter v edicch nemaj sv msto a pece, jak je zajmav a uiten se jimi zabvat!
Jednm z nejastji publikovanch autor tto kategorie je Louis Mercier
(18701951), bsnk a prozaik, kter byl ve sv dob ve Francii dosti znm
a cenn jako pedstavitel venkovskho proudu katolickho renouveau. Jeho

9 Jakub Deml Otokaru Bezinovi, nedatovan dopis z roku 1905.

10 Josef Florian Josefu Matouovi, 13. 4. 1922.
11 Josef Florian Josefu Markovi, 8. 11. 1917.
12 Josef Florian Josefu Matouovi, 26. 2. 1920.

[ 175 ]
bsn a povdky z venkovskho ivota nesou nzvy typu Nae babiky, Nai
ptel jablon, Za kamny, Sympatick jeek. Mercier je ve staroskch perio-
dikch zastoupen rznmi knihami a sbrkami, a pitom je vydavatel dostate-
n soudn, aby jeho dlo netiskl v hlavnch edinch adch. V periodikch vak
Mercier estn zastupuje polohu kvalitnho tnho ten.
V Nova et Vetera a v Arch se tak dostvaj ke slovu mn znm texty slav-
nch autor, kter jsou pitom cenny fajnmekry a znalci. Mm tm na mysli
napklad vahov texty Paula Verlaina a Paula Claudela nebo vtvarn kritiky
Alfreda Jarryho. Ty jsou jist mn populrn ne Krl Ubu, avak mezi zasv-
cenmi pat Jarryho kritika bretonskho male Charlese Filigera k autorov
knonu. Florian zde me popoutt uzdu sv fantazii, hravosti a tvoivosti,
u proto, aby vyvil nronou duchovn a systematickou orientaci svho pod-
niku. Oproti vytbenm hodnotm kninch edic mu umouj zamit se na
to, co je asov, mnliv, provokativn, ale tm dynamitj, co v sob nese te-
ba i inspirativn povrchnost.

Recepce Florianovch periodik a jejich funkce

etba staroskch periodik umouje nahldnout do Florianovy tvoiv dl-
ny v plnm slova smyslu. Sledujeme zde tmata a autory, jimi se zabval chvil-
kov nebo trvale, mapujeme jeho literrn kulturu v cel i a zaznamenvme
i texty, kter prkopnicky objevil a chtl vydat, by se mu to nepodailo.
Zd se vak, e periodika maj tak znanou odpovdnost za vnmn Dob-
rho dla jako celku. Neplat to jist pro kruhy katolicky orientovanch au-
tor nebo pro milovnky krsn knihy, v jejich och se Florianovy kvality
potvrdily zhy, nbr pro recepci v prosted ociln kritiky i v prosted
akademickm. Na pedsudky a nechu vi postav podivnskho katolka
narme dosud: Florianova pozice byla po desetilet stigmatizovna pk-
rmi odsudky F. X. aldy a Vclava ernho, zatmco jin hlasy nebyly tak-
ka k dispozici.
Pozoruhodn je, e alda si svj nzor na Floriana neutvoil na zklad n-
kter z knih Dobrho dla, nbr pot, co mu naden Frantiek Halas zaslal
cel balk staroskch periodik. alda, neprakticky obten na cestu do lz-
n, reaguje podrdn:

Mil Halase,
myslil jsem, e mi polete seitek Arch pod kovou pskou, zatm mn spadla na
hlavu cel cihla, tk balk tch knek. Vdy j nevm, co si s tm ponu. []
Nahldl jsem trochu do tch moudrost, ale je to tk plesnivina. Ten Florin je non
plus ultra janek. lovk skrznaskrz netvoiv, kter proto potkv okresnm zpso-
bem na vozy jedouc mimo nj a ignorujc jej. Je to nonk Bloyv znova vyplchnut.
Sla katolicismu je v univerzlnosti, ale ten Florin je sekt zcela vrtohlav.

[ 176 ]
 Vlka je pr doputn bo nebo metla bo. Vi jsou taky doputn bo, a pece ten
chlap si snad vydrhne hlavu, kdy se mu v n nasad. Nebo je taky trp jako metlu bo?
Z takovchhle chlap je mn patn od aludku. Pedplcet to nebudu. Co pekldaj,
vtinou znm; a pvodn vci zrovna bu.

Zmnkami o doputn bom ve tetm odstavci alda pravdpodobn nar-

na apokalyptick vize o konci djin, kter byly v Nova et Vetera hojn publi-
kovny hlavn za prvn svtov vlky. Shoduje se tak s vtinou eskch ten-
: ve spontnnch svdectvch jsem asto zaznamenala, e by z Florianovch
periodik pijali vechno, a na ta proroctv! Zajist, tento nr psob vypja-
t, exaltovan, pro nkoho a sektsky i fanaticky. Mli bychom vak bt po-
ueni, e Florian skoro vechno podnik na druhou, a neskoit mu na jeho
lku pli snadno, i kdyby v ns jeho texty vzbuzovaly pocity protichdn.
Apokalyptickm proroctvm se takka vdycky da v dobch bolestnch
a krizovch a v zpadn Evrop 19. stolet byla nrem nesmrn oblbenm
i u intelektulnch piek: reagovala na politickou nestabilitu, podvala kri-
tick pohled na tehdej politick zzen; navc v zemch, jako je Francie, It-
lie, Polsko i Spojen stty, byla podporovna mesianistickmi projevy, asto
s romantickm zabarvenm (KSELMAN 1983: 8283). V eskch zemch tento
nr patrn nejvce vzkvtal v obdob protireformace z Dt istho ivho Te-
rzy Novkov nebo z Raisova Zpadu usuzuji, e spe na stran nboensk
meniny, tj. v prosted protestantskm. Pedn et historikov vak zstva-
j velice vhav v otzce, zdali byl tento fenomn vraznji ptomen v 19. sto-
let: nepochybn nm zde schz antropologick studie, kter by tyto projevy
sledovala zejmna u lidovch vrstev. Tak i onak, Florian k nm neuvd nr
tak okrajov poblouznn, jak by se mohlo zdt, nbr nr pro jist kruhy vel-
mi typick a dobov oblben. Rozdl spov jen v tom, e tak in se zpod-
nm teba a osmdesti let, v dob jinak smlejc a jakoby bez kontextu. Nen
to problm jeho periodik jako takovch?
Jestlie Nova et Vetera pes rzn vstelky stle mohou bt vnmny jako
periodikum literrn a Florianovy vyklizovac praktiky v zadinch i skvostn
grack prava nkterch sel toto spojen s eskou literrn kulturou vyjad-
uj, estetick princip Arch je mnohem vce individualistick. Jejich prostin-
k prava a pevn zalenn do crkevnho roku z nich in kalend modern
doby, z nho tak zachovvaj vtinu prvk nrovch. Odpovdaj charak-
teristikm, kter pro kalendovou literaturu vytyuje Zdenk Urban: kom-
binace naunho (osvtovho) se senzanm, kvalitnho s nhodnm, snaha
o posilovn historickho vdom, beletrie malch forem, popularizace novch

13 F. X. alda Frantiku Halasovi, 28. 8. 1932, in F. X. Halas: F. X. alda a Frantiek Halas, Literr-
n archiv 34, Praha, PNP 1969, s. 431432.

[ 177 ]
poznatk z lkastv i z techniky, vyuvn novinovho materilu vetn no-
vinskch kachen a text pro vyraen mysle (URBAN 1987: 17, 19). Pro
vak Florianova periodika nebyla pochopena tak, jak byla mnna (co dokazu-
je pklad aldova ten)?
Drm-li v ruce Vesel kalend na cel rok, kter roku 2003 vydali Petra Svo-
bodov a Martin Valek, nemusm mt obavy, e by zmr editor vyel na-
przdno. Hrzostran historky, krtk hry i recepty odkazuj k dvn kalen-
dov literatue, zcela nevinn, zlehounka, vzdlen, samy o sob zstvajce
jakousi intelektuln kratochvl. Florian se vak z tohoto hlediska nachzel
v uritm mezidob vzhledem ke zlatmu vku kalend 19. stolet; svou
funkci v jeho dob nepochybn plnilo mnostv specializovanch kalend
nboenskch, hospodskch a podobn. Zatmco tyto kalende mly sv
publikum zjednno, Archy byly v souvislosti s Florianovmi literrnmi poi-
ny vnmny jako soust modern literatury, vi n tvoily kiklav kontrast.
Nebyl zde jet dostaten odstup od tradinho, pedmodernho svta, kter
by je umonil nahldnout jako nr inovujc, navazujc na starobylou tradici
modernmi prostedky.
Tradin kalende toti byly zaloeny koncepc i ekonomickou strategi
na schopnosti oslovit irok vrstvy a pracovat s uritou pedvdatelnost: a li-
dov vkus nevyadoval novotu, nbr konvenci (DEVLIN 1987: 147). O tuto
pednost se Florian dobrovoln pipravil: pi respektovn vech klasickch ka-
lendovch model zrove zapojil do hry texty a postupy velmi novtorsk,
prkopnick, avantgardn. Nevychz ze zdroj bn dostupnch, nbr
z pramen rozrznnch, exkluzivnch, pedpokldajcch mimodn vzdl-
n, setlost a tak mimodn kontakty.

Anglick badatel Richard Griths ve sv monograi o katolick renesanci ve

francouzsk literatue vytyil nkolik charakteristik typickch pro toto hnu-
t i v evropskm mtku. Konstatuje, e spolen byla jednak co mon nej-
ostej opozice katolickch spisovatel jak vi nevcm, tak vi sentimen-
tlnm masm: pokoueli se ukzat kesanstv drsn a psn, takov, jak je
objevili oni sami. Vzhledem k tomu, e se ctili bt minoritou, i mezi svmi
souvrci kladli draz nikoli na to, co je spojuje s ostatnmi, ale na to, co je od
nich oddluje. Dalm typickm rysem je podle Grithse snaha o sklouben
estetickho modernismu s intelektulnm antimodernismem (GRIFFITHS 1971:
17). D se ci, e u Floriana tento ez probh prv mezi krsnou literaturou,

14 Vesel kalend na cel rok. Eds. Petra Svobodov a Martin Valek. Praha, Krystal 2003.
15 Navc sama zbonost 19. stolet s vdomm, e nboensk vklad svta nr kalende p-
vodn spoluutvel podle francouzskch antropolog fakticky doznv ve 30. letech 20. stolet.
Podle mho pesvden toto prodlouen v podstat plat i pro prosted esk.

[ 178 ]
obsaenou v edinch adch, na ni skuten nepikld ideov i morln kri-
tria, a mezi periodiky, kde naopak pociuje potebu vyjadovat se v souhlase
se svm mylenm a ctnm, kriticky, moralisticky, hrav nebo provokativn.
Florian navc po cel ivot zstal intelektulem v roue venkovana: s estetic-
kou potchou sbr svat obrzky a pitom teskn vzpomn, e to byla prvn
obrazov dla, je [jsem] s rozko prohlel v modlicch knkch sv matky. Ko-
neckonc jedin Florianv samostatn vydan text, vzpomnkov lyrick pr-
za Okolo naich, je jednou velkou apotezou ivota venkovskho, prostinkho
a krsnho. Ve dvactch letech se Florian zan i teoreticky zabvat rozkla-
dem lidov kultury a archaickch podk, jak ho pozoruje ve sv rodn vesni-
ci. Vyjaduje se, e se pokus jet zachytit a zmapovat tento mizejc svt, do-
kud nebudeme zavaleni internacionln ed a nudou.
Nejkomplexnj platformou pro tento pokus se stala prv jeho periodi-
ka, zejmna Archy, navazujc na pdorys tradinho lidovho ten a pitom
postaven na dvoudomosti intelektulnho a lidovho. Lidov m osvit
a rozit pedstavivost unavenho intelektula a intelektuln m bt nato-
lik rozumn a srozumiteln, aby se mohlo stt etbou lid prostch. Otzka,
zda Florian takov tene svch periodik skuten nael, by vyadovala hlub-
sociologick przkum ne ten, kter mme k dispozici a kter by jeho ten-
e spe situoval k urit elit. Dleit je vak u samo Florianovo uvdomn,
e vesnian v jeho okol vce ne kdo jin postrdaj orientaci v dobrch kni-
hch a e by bylo teba jim poskytnout etbu, a ne tivo, kultivovanou a pi-
menou, podntit jejich vzdlanost i zbonost.

Domnvm se, e Florianova periodika nevznikla proto, aby byla brna beze
zbytku vn: jako sjednocujc gesto v nich spatuji uritou poouchlost
a potmilost, jejich podstata nm z sti zstv skryt. Intelektuln a po-
pulrn prvek literatury je stavn do drdivho napt, ale stejn tak dr-
div je Florianova poteba strhvat na sebe pozornost, povykovat a dlat r-
mus. Pokud se k nim pistupuje s ideovou vnost a psnost, odpuzuj, ale
ani princip hry je zplna nevysvtluje. V jeho malichernch kritikch je nepo-
chybn nco nzkho a asovho, zvltn optika jezdnho proroka, kter se ne-
chv vzruovat pomjivmi incidenty bezprostednho okol, jak k Ji REY
NEK (2003). Ale pitom jako by se i tato nzk rovina podlela na dmysln
strukturovanm celku.
Florian byl pesvden, e vnmn literatury by v sob mlo zahrnovat tak
odstup od n, stav, kdy je umn ponechno se vemi neumlostmi, nebo zase
zitek neho srdcervoucho, odpoinkovho, konejivho. Jaromic-

16 Josef Florian Josefu Portmanovi, 21. 1. 1926.

17 Josef Florian Suzanne Renaud, 25. 10. 1939.

[ 179 ]
kmu uiteli Matji Luk na toto tma pe na samm potku sv vydavatel-
sk drhy: Pomyslte si, jak to dtinstv! J vak zase myslm, e zhyneme nudou
v shnilch vodch na vlasti, nebudeme-li si krtiti as a u jakmikoliv oslovina-
mi. V jinm dopise vysvtluje sv vydavatelsk i tensk rozpoloen pk-
nou metaforou poutn a nomdskou: To, co tisknu, m u mne asi takovou hod-
notu, jako nomdm poutn posezen kolem ohn nebo pod stany, a naslouchn
tm, kdo umj vypravovati. e nkdo um lpe ne jin, vme. Ale poslouchme v-
niv, co ns bav, a nebav-li nco, lehneme si, dmeme, jdeme se podvat na velblou-
dy, nebo nco takovho.
Florianv ppad, jist mezn a vstedn, me bt dosti poun pro socio-
logy literatury i pochopen literrn kultury v irm celku. Urujc hodnotou
Florianovch periodik je ono lan, dychtiv naslouchn vypravovanmu, ale
zrove i monost jt se podvat na velbloudy, princip odstupu, odlehovn,
vylehovn veho, co chce bt literaturou. Zd se, e z Florianovy strany jde
o potebu nae tensk oekvn zklamvat a klamat: budovat svt, kter
psob proti zmrnosti v umn a v mylen a kter vzneen ambice literatu-
ry i smysl naeho vlastnho ten stav jako otzku.

LITERATURA
DEVLIN, Judith
1987 The Superstitious Mind. French Peasants and the Supernatural in the Nineteenth Century
(New Haven London: Yale University Press)

GINZBURG, Carlo
2002 Le Fromage et les vers (Paris: Aubier)

GRIFFITHS, Richard
1971 Revolution rebours. Le Renouveau catholique dans la littrature en France de 1870 1914
(Paris: Descle de Brouwer)

KSELMAN, Thomas
1983 Miracles and Propheties in Nineteenth-Century France (New Brunswick New Yersey: Rutgers
University Press)

REYNEK, Ji
2003 Josef Florian, strojopis pednky z konference o spisovatelch Vysoiny na Kninm
veletrhu v Havlkov Brod

URBAN, Zdenk
1987 Stolet eskho kalende (Praha: Svoboda)

18 Josef Florian Matji Luk, nedatovan dopis, asi z r. 1902.

19 Josef Florian Josefu Matouovi, 16. 12. 1922.

[ 180 ]
 Erik Gilk
NA PRAHU NEZNMA
POLKOVO SATIRICK ROMANETO V KONTEXTU
SOUDOBCH ROMN FEJETONNHO TYPU

S publicistikou a dlouholetm psobenm v novinovch redakcch byl ivot

Karla Polka spjat hned nkolika zpsoby. Vedle bn redakn prce sloup-
kae a soudnike, kter sama o sob vyadovala nemlo asu, pronikala pub-
licistika i do Polkovy vlastn prozaick tvorby. A to jak svmi kladnmi strn-
kami, jako bylo skvl pozorovatelsk umn nezanedbvajc jedin detail, tak
potebn pro jeho realistick zpsob psan, i pronikn mluven ei do ps-
ma postav, tak svmi negativy, pedevm uvolnnou kompozic a obasnm
opakovnm tmat. Nebezpe rozmlnn Polkova literrnho talentu si byl
ostatn vdom tak jeho dlouholet ptel Ferdinand Peroutka, kter mu v re-
cenzi Mu v ofsajdu radil, aby si opatil dva stoly, jeden novinsk a druh
spisovatelsk.
Dle plat, e tm veker Polkovo prozaick dlo bylo otiskovno na
pokraovn v nkterm periodiku (pirozen nejastji v tom, v jeho redak-
ci zrovna psobil) nebo seitov, a teprve potom se dokalo kninho vydn.
V tom ovem nebyl Polek nijak vjimen, byla to oblben praxe tehdejch
denk, zvanj bylo, e knin vydn nijak nerevidoval, ba dokonce se zdr-
el autorsk redakce a nechal nakladateli volnou ruku, aby jednodue petiskl
pvodn asopiseck vydn. Jedinou vjimku, kter byla vydna rovnou kni-
n bez pedchozho serilu, a u otitnho pmo v periodiku, anebo seito-
v v Knihovn Lidovch novin, tvo romn Hlavn pelen (1932). Prv on ml
bt cestou, po kter Polek vstoup na pole vn, vysok literatury, a pesta-
ne tak bt jen humoristou.
Polek se zaal vnovat literatue pomrn pozd, prvotina Povdky pana
Kokodana (1922) vyla v roce jeho ticetin, prvn rozshlej prza Lehk dv-
ka a reportr v roce 1926, romn Dm na pedmst nsledoval o dva roky poz-
dji. Ovem prvnm textem, kter peshl bn rozsah jeho povdek (ty-
i a osm stran), bylo ji satirick romaneto Na prahu neznma, publikovan
na osm pokraovn od srpna do jna 1922 v Lidovch novinch a podepsan

1 Peroutka, Ferdinand: Autor v osidu, Ptomnost 8, 1931, . 5, s. 73.

2 Firt, Julius: Knihy a osudy. Brno, Atlantis 1991, s. 210.
3 Jen humorista pojmenoval svoji vzpomnku na Karla Polka Edmond Konrd. Viz E. K.: Na
vzpomenu. Praha, eskoslovensk spisovatel 1967, s. 150152.

[ 181 ]
pseudonymem Kokodan. Rozshl povdka vyla knin a o ti roky pozd-
ji v nakladatelstv Fr. Borov jako druh svazek edice Knky dobr pohody
spolen s jet jednm, vrazn kratm textem. Jednalo se o prvn praskou
pohdku Kouzeln unka, pvodn otiskovanou rovn v Lidovch novinch,
a to natikrt v prbhu srpna 1923. stednm fantastickm, respektive nad-
pirozenm motivem jsou tyto dv przy v cel Polkov povdkov tvorb
vjimen. V obou ppadech je parodovn nr jmenovan v podtitulu: v prv-
n povdce jde o zhadu, kter se na konci objasn racionln, nebo se vysvt-
l jako podvod, ve druhm textu o konfrontaci klasickho pohdkovho moti-
vu s vedn realitou.
Pejdme od vnjch okolnost k jdru vci: ti prost a nesporn fakty pro
ns pedstavuj premisy pro nsledujc srovnn. Tm prvnm je pdomek sa-
tirick v podtitulu povdky, druhm utopick nmt, zmiovan mimo jin
recenzentem Josefem Stakem, tetm pak rok, kdy byl text psn, tedy 1922.
Polkova povdka se prostednictvm tto revize posouv do roviny obvan
dvma romny, kter bvaj srovnvny bn, a sice apkovy Tovrny na Abso-
lutno a Haussmannovy Velkovroby ctnosti. Prvn romn, opaten podtitulem
romn-fejeton, vychzel na pokraovn v Lidovch novinch od z 1921 do
dubna 1922 a knin byl vydn brnnskou Polygra hned v dubnu 1922, dru-
h, nepravideln romn vyel pmo knin v jnu tho roku u Stanislava
Minaka v Praze. Pi nsledujc komparaci vychzme vedle zmnnch sou-
vislost i z letmo zaznamenanch posteh jinch autor: z recenze tpna
Jee, pro nho pedstavuj Haussmann a Polek dva rozdln typy humoris-
t na zem tho nru, z pipomnky Marie temberkov (viz TEMBERKO-
V 1987), podle n m Polkova povdka k apkovu romnu blzko nrov
a mohla by nst podtitul povdka-fejeton, a nejnovji ze studie Olega Malevi-
e (MALEVI 2004: 2233).

Utopie a satira
Pestoe apkv i Haussmannv romn bvaj bn oznaovny za utopick,
podle pesvden mnoha dobovch recenzent i literrnch historik ped-
stavuje utopie v jejich dle pouze umleck prostedek k dosaen neho pod-
statnjho. Jist, vlastn npad u obou, toti objev uvolnn atomov energie
v prvnm romn a vynlez energie umravujc lidstvo mechanickou cestou
(tzv. agatergie) ve druhm, je nmtem vdeckofantastick utopie, ale u nen

4 To je pak jet vce rozvinuto v pohdce Edudant a Francimor (1933), viz HJKOV (1999: 49).
5 Stank, Josef: Karel Polek, Na prahu neznma. Kouzeln unka, Lidov noviny 34, 7. 1. 1926,
. 10, s. 7.
6 Tent podtitul nese a k Velkovrob ctnosti podle naeho mnn odkazuje romn Stanislava Ko-
mrka Oplstisova nadace z roku 2002.

[ 182 ]
dle nijak rozvjen, z dje se rychle vytrc tajemstv vynlezu i vynlezce sm.
U apka je sice vt pozornost soustedna na vedlej produkt boskho Ab-
solutna, ovem ani ten nen centrem autorova zjmu. Hlavnm poslnm a z-
rove lozockm podlom je, stejn jako v mnoha jinch apkovch dlech
dvjch i pozdjch, obhajoba relativismu a pragmatismu. Sm apek se
v tomto smyslu vyjdil nsledovn: Cel Tovrna na Absolutno je pohnna -
lozo relativismu: lozo, kter nen nikterak nov ani vzneen, lozo, kterou
do omrzen opakuji ve svch knkch, v Pragmatismu, v Kritice slov, v lncch,
ve vem, co mi vychz z ruky, a se kterou vs budu, myslm, jet dlouho zlobit.
Velmi podobn, a nikoli pozitivn, hodnot elovost utopickho nmtu An-
tonn Matj Pa: [] to ve [je] jen proto, aby tm jmavji a pesvdivji zap-
sobilo jeho pragmatistn nle, spovajc v chvle sladcehok promnlivosti a pr-
mrnosti ivotn, netragick relativnosti velikch pravd, nenronm a smlivm
oddn [se] dnenmu spoleenskmu sttu quo. Pova sta Vlna utopinosti je
vbec pozoruhodn, jednak se zabv koeny a pedpoklady literrnho uto-
pismu, nsledn jej klasikuje a v zvru se vnuje analze Tovrny na Absolut-
no a romnu Emila Vachka Pn svta (1925), kter kritik na rozdl od apkovy
przy povauje za utopick romn v nejvlastnjm slova smyslu. Pi rozlie-
n autor utopick literatury na myslitele i agittory a bsnky velmi pes-
n (a pitom neadresn) postihuje vechny slabiny, kter byly apkovi v kriti-
kch vytkny:

Prv [tj. myslitel a agittoi pozn. EG] sahaj k umleck form zpravidla ad hoc
a v tom ppad poskytuj nm sice promylenou anebo aspo temperamentn traktto-
vou ideologii, v n vak postrdme teplho doteku ivotn zkuenosti a bezprosted-
nho dn osudovho; msto toho dostvme symbolick gury, stnohru schematickch
postav a abstraktn nuzn dj, tm nechutnj a nudnj, pronik-li jeho vetchm oba-
lem ertovo kopyto pli nron tendence.

Haussmannv romn m s Tovrnou na Absolutno mnoho spolench rys,

pestoe nen tak proslul a pestoe mu literrn historie vnuje nepomr-
n men pozornost. Odehrv se na ktivnm ostrov Utopie, objevenm
v 17. stolet nikm menm ne Thomasem Morem, a podle piloen mapky je

7 Je, tpn: Satira a humor. J. Haussmann, K. Polek, Tribuna 4, 19. 11. 1922, ploha Nedl-
n besdka, s. 2.
8 apek, Karel: Tovrna na Absolutno, in K. .: Poznmky o tvorb. Praha, eskoslovensk spi-
sovatel 1959, s. 91. (Pvodn pod nzvem Nemohu mlet, Lidov noviny 30, 10. 6. 1922, . 287,
s. 12.)
9 Pa, Antonn Matj: Smry a cle. Kritick listy z let 19241926. Praha, F. Svoboda a R. Sola 1927,
s. 148.
10 Tamt, s. 144.

[ 183 ]
rozdlen na zhruba dv stejn poloviny, jin a severn. Po smrti objevitele aga-
tergie profesora Fabricia svedou o jeho vynlez boj nejvznamnj podnikate-
l obou ostrovnch st a oba jej nakonec zskaj, ale dojde k vlenmu kon-
iktu a likvidaci tm celho ostrovnho obyvatelstva, nebo v jedn vrobn
se koncentruje agatergie kladn, ve druh zase zporn. Mnoh zobrazovan
udlosti a osobnosti Utopijskho ostrova zcela zjevn odkazuj k pomrm po-
slednch let Rakouska-Uherska a prvnch let eskoslovensk republiky, v ne-
mlo ppadech se vztahuj dokonce k dn celoevropskmu. V tomto smyslu je
Haussmannova satira a perzi mnohem adresnj a konkrtnj ne ap-
kova prza. Zatmco apek chtl svm romnem kritizovat soudobou spole-
nost a jej jednotliv sloky jako celek, Haussmann si doslova stl ze veho, co
se mu namane a co jej napadne (parlamentn jednn, politici Edvard Bene,
Karel Kram, Alois Ran i Viktor Dyk, klerikalismus, redakce Nrodnch lis-
t pejmenovanch na Starovlasteneck listy, tehdej psov lgry, vojensk
i diplomatick dokumenty, vlen demagogie atp.). Prv v tom vidl hlavn
slabinu Haussmannova romnu kritik J. O. Novotn, kter v Cest napsal, e
motiv vynlezu a z nho vychzejc dj je jen prostedkem pro vypodn se
se smnmi a ubohmi zjevy naeho ivota. Kritickou rozttnost umo-
uje Haussmannova politick a spoleensk nestrannost, a on sm smlel
levicov, k emu se tak v epilogu romnu piznv. Prv tuto nestrannost
a apolitinost, je tvo primrn podmnku kad umleck satiry, vyzdvihuje
u Haussmanna Arne Novk:

Jeho sla se nezakld tedy ani na fantazii pli sml ani invenci zvlt bohat, nbr
jednak na dmyslnm daru kombinanm a jmenovit na pronikav schopnosti vypo-
zorovati vdy a vude onu hranici, kdy situace a iny pestvaj bti vnmi a stvaj se
bezdky komickmi; jest rozenm satirikem prv tak tm, e tento vbr se nezasta-
v ped dnm veejnm zjevem, kter m v domnn obecnm vsadu na posvtnou
nedotknutelnost, a e neet osob ani stran, bee si na muku zjevy a osobnosti nae-
ho politickho verejka i dneka.

Pro srovnn ilustrujc rozdlnost pohled na satiru uveme Prochzkova

slova z Modern revue, kter v recenzi o Haussmannov dlu rezolutn prohl-
sil, e to nen satira, nebo ta vyaduje uritho a vyhrannho stanoviska k svtu
a jeho djm. Tedy nzor zcela protichdn tvrzen Novkovu.

11 Novotn, J. O. [= Novotn, Josef Antonn]: Satirik?, Cesta 5, 192223, . 25, s. 348.

12 A. N. [= Novk, Arne]: Velkovroba ctnosti, Lidov noviny 30, 29. 12. 1922, . 649, s. 7.
13 A. P. [= Prochzka, Arnot]: Velkovroba ctnosti, Modern revue 29, sv. 38, 192223, . 78,
s. 222.

[ 184 ]
 Polkv povdkov diptych si klade mnohem ni cle, co dokumentuje
i mnostv a tn dobovch ohlas. Vechny ti recenze jsou pochvaln, vy-
zdvihuj kvality Polkova humoru, jeho rozmarnost, zbavnost a npaditost.
Dj prvn, zhruba padestistrnkov povdky zachycuje v deseti hlavch se sy-
noptickmi titulky ron dobu pozdnho lta, na jeho konci m podle astro-
nomickch vpot dojt ke srce na planety s dosud neznmou kometou.
Apokalyptickou nladu oekvn konce svta vypodobuje Polek do ve-
monch podrobnost: pape vydv encykliku o tom, e blc se katastrofa
je dkazem Bo existence, lid se zbavuj majetku, zapishl odprci manel-
stv se na nkolik poslednch dn oen, Sparta a Slavie mezi sebou sehraj
posledn zpas, eny i mui se oblkaj podle mdy la Comet, vichni rekre-
anti se vracej z letnch byt do mst, kde roste nboensk hnut a zrove
mnostv zbavnch lokl atp. Fabule povdky pipomn romn H. G. Well-
se Za dn komety z roku 1906, peloen do etiny o pouh tyi roky pozd-
ji Stanislavem Chittussim. Navc je velmi pravdpodobn, e Polek jej znal
a svou povdkou parodoval, nebo veker dn podzen zniku lidskho i-
vota se nakonec ukazuje jako lich, kometa je ve skutenosti reklamnm vyn-
lezem dvou podnikavc. Osobn tragdie mnoha Polkovch hrdin paradox-
n pichz ve chvli odhalen podvrhu, kdy si uvdomuj, e do konce ivota
budou muset trpt za kroky, kter uinili v oekvn konce svta: Byla z-
zena Mezinrodn komise pro pravu vech otzek vzniklch nsledkem objeve-
n falen komety. Bude to pern prce, ne se d svt do podku. Polkovu
povdku tedy meme oznait za jakousi nenaplnnou utopii, nebo l i-
vot obyvatelstva ped domnlou totln katastrofou, zatmco romny apkv
a Haussmannv popisuj do podrobnost tragick dsledky vdeckho vynle-
zu s velkmi (nikoli plnmi) ivotnmi ztrtami. Podobn jako v Haussman-
nov romnu vyuv Polek vydatn pbhov rmec s utopickm nm-
tem k satirickm narkm na nae pomry ped- i popevratov. Terem
Polkovy satiry jsou kupkladu selsk stav, obyvatelstvo malho msta,
evnivost fotbalovch fanouk, antisemitismus katolickch periodik, cha-
rakteristika jednotlivch nrod i nr erven knihovny. Hlavnho komic-

14 Pujmanov-Hennerov, Marie: Karel Polek, Na prahu neznma. Satirick romaneto. Kouzel-

n unka. Prvn prask pohdka, Tribuna 7, 6. 12. 1925, . 284, s. 8; Stank, Josef: Karel Polek,
Na prahu neznma. Kouzeln unka, Lidov noviny 34, 7. 1. 1926, . 10, s. 7; K. H. [= Hikl, Karel]:
Literatura. Krsn, Nae doba 33, 15. 1. 1925, . 4, s. 247250.
15 Polek, Karel: Knihy povdek. Spisy Karla Polka, sv. 15. Praha, Nakladatelstv Franze Kafky
1995, s. 154.
16 Hodosvrov mezi Lesy v hlav tvrt pedstavuje po titulnm sdle v povdce Pokus o pevrat v Ko-
krhelch pod Sklou ze souboru Povdky pana Kokodana druhou tematizaci malomsta v Polkov
tvorb.

[ 185 ]
kho inku ovem Polek dociluje tm, jak vstin napsala Alena Hjkov,
e postavy z nejirch socilnch a profesnch vrstev pedvd v rozdlnch si-
tuacch: [] poprv za normlnch okolnost, podruh v jejich vkyvech od ivot-
nho prmru pod vlivem zprv o blcm se konci svta, potet pi nvratu k oby-
ejnmu ivotu (HJKOV 1999: 4849). Postavy a je jich na tak krtk text
nebval mnostv jsou pirozen pouze nartnuty, autor se spokojuje popi-
sem jejich zevnjku, kter ovem nezanedb jedin detail a je dalm vraz-
nm zdrojem Polkova humoru. Napklad takto popisuje hre kulenku:

[] byl vythl jinoch prostoduchho oblieje. Z st vynvaly mu pli velk falen

zuby, kter zhotovila errn ruka v pedpokladu, e jde o mue dvakrt tak velikho,
jako bvali grantnci postupimsk gardy; ale vythl jinoch byl rd, e m pknou pa-
mtku na svtovou vlku.

Kompozice
A u dobov reexe apkova a Haussmannova romnu byly pochvaln i kri-
tick, tm ve vech se vyskytuj zsadn pipomnky k jejich kompozici. Vt-
in recenzent vadila djov rozttnost, tematick i kauzln nenvaznost
kapitol, nakupen mnoha jednotlivost, mezi nimi chybla u souvislost,
a ovem tak nedostatek bsnickho vypracovn. Oba romny byly vnm-
ny jako naruen dosavadn romnov tradice dodrujc nrovou pslunost,
piem dvodem byla nejspe absence hlavnho hrdiny; napklad Tovrna
na Absolutno mohla bt podle Jindicha Vodka romnem vynlezce Marka
nebo romnem podnikatele Bondyho, ale nen nim jinm ne vedn satirou.
Naopak Balzakv romn Hledn Absolutna (1834), charakterizovan jako ro-
dinn drama, povaoval kritik za mnohem astnj ztvrnn tmatu. Zda-
leka nejdrtivj odsudek apkova romnu pochz z pera Arne Novka, co
je vzhledem k jeho pozitivnmu pijet Velkovroby ctnosti pinejmenm pe-
kvapujc. Svou kritiku pojal krajn ironicky jako dal kapitolu romnu, nazval
ji Tovrna na Absolutno. Kritika-fejeton od Skapina. Kapitola dodaten: Trpk ne-
smrtelnost a zasadil do roku 1963, tedy deset let po ukonen romnovho dje.
Mimo jin v n pe:

17 Viz pozn. 15, s. 109.

18 jv [= Vodk, Jindich]: Dnen tse beletristick a romn apkv, as 32, 21. 5. 1922, . 117,
s. 4.
19 Zd se, e kritickmi vtkami, na n reagoval ve stati Nemohu mlet, se apek pece jen pou-
il. Jeho dal romn s utopickm nmtem Krakatit (1924) lze oznait prv za romn vynlezce.
20 Viz pozn. 18. S pouitm Vodkovch slov, jako rodin drama s nadpirozenm nmtem, by-
chom mohli oznait romn Frantika Langera Zzrak v rodin (1929).

[ 186 ]
 Bylo by poteb aspo dalch ticeti kapitol a do nich pravho apkovskho ducha, po-
krvajcho lozockou hlavu dtskou epic a halcho bsnick srdce pruhovanou ko-
il cirkusckou, aby byly doleny napohled nepatrn zmny lidstva po Nejvt Vlce;
vcelku vak dluno povdti, e se svt roku 1963 mnohem vce podobal svtu z roku
1863 ne pokrokov Evrop z roku 1922.

Text je ukonen sttn zkoukou z literatury, kdy kandidt na examinto-

rv dotaz na apkv talent odpovd: Nebyl dobrm organiztorem. Ml genil-
n npady, ale nebyl soustavn.
Oba autoi si byli problematick formy svch prz dobe vdomi a pipoji-
li k nim omluvn, respektive sebeobhajujc komente. apek sice dodate-
n, nejprve v lnku Nemohu mlet otitnm v Lidovch novinch 10. erv-
na 1922 a pozdji v pedmluv k romnu, kter se od tetho vydn z jnu
1926 stala jeho soust; ob stati ovem zptn vysvtluj genezi textu, kte-
r se odrazila ve vslednm tvaru. Pvodn npad napsat pro osven fejeton
bezprostedn po dokonen dramatu R.U.R. se apkovi rozrostl na dvanct
kapitol, kter pedal redakci Lidovch novin. Ta zaala vznikajc romn-feje-
ton (tento podtitul se objevuje hned v prvn kapitole, nebyl romnu pidn ex
post, jak se nkte kritici domnvali) zhy otiskovat, na co pr apek zapo-
mnl a zapomnl tak na to, jak se ml dj dl vyvjet. Dal pokraovn, ce-
lch osmnct kapitol, potom dopisoval prbn za velkho asovho tlaku
a redaknho upomnn. Tovrna na Absolutno, nanetst apkv prvn ro-
mn, tvo v tomto ohledu pslovenou vjimku. Vechny ostatn sv romny,
kter byly otiskovny v periodikch na pokraovn, ml jet ped prvnm d-
lem dokoneny.
Velkovroba ctnosti kon epilogem stylizovanm jako dialog spisovatele s by-
tost Velikho Smrodatnho, kter o romnu prav: [] nutno zavrhnouti ji
samu formu, i spe bezforemnost vaeho vrobku. Sm jste jej nazval dosti tref-
n nepravidelnm (ostatn je to jedin trefn slovo cel va knihy); ale zapomnl
jste, e i kad nepravidelnost m sv meze, sv zpropaden zk meze! Spiso-

21 Pomjme pitom odsudky Jaroslava Durycha a nsledn Timothea Vodiky, je mly vhrad-
n ideologick zklad a byly zameny proti apkovu zpsobu podn Bo existence. Viz Durych,
Jaroslav: Svt Karla apka, in J. D.: Polemiky a skandly, ed. Karel Komrek. Olomouc, Periplum
2002, s. 2850; Vodika, Timotheus: Ironie v dle Karla apka, in T. V.: Stavitel v. Tasov, Ma-
rie Rosa Junov 1947, s. 4151.
22 Skapin [= Novk, Arne]: Tovrna na Absolutno. Kritika-fejeton od Skapina. Kapitola dodate-
n: Trpk nesmrtelnost, Lidov noviny 30, 15. 5. 1922, . 241, s. 1, 2.
23 Viz pozn. . 8, s. 8990.
24 apek, Karel: Tovrna na Absolutno. Vbor z dla Karla apka sv. 2. Praha, s. spisovatel 1975,
s. 78.
25 Haussmann, Ji: Velkovroba ctnosti (Nepravideln romn). Praha, s. spisovatel 1975, s. 243.

[ 187 ]
vatel uposlechne rady a nabdne jinou variantu ukonen romnu s happy en-
dem, kterou by bylo mono uplatnit jako etbu na pokraovn v enskm a-
sopise. Pozoruhodn je vaha J. O. Novotnho, kter za kvazidoslov romnu
povauje Haussmannv peklad Heinovy bsn publikovan v asopise Zem:

Takovou vc vydat tiskem!

Pteli, co s tebou pot?
To se mus jinak toit,
jde-li za slvou a ziskem!

Jsou to s ohnm hky plan,

bouiti lid tvavm perem,
nemt ctu ped pterem,
tupit vldce pomazan!

Ztratils hlavu, na mou dui:

Vldci maj dlouh kop,
velmi dlouh jazyk popi
a lid jet del ui!

Voln piazovn kapitol oslabujc djovou i kompozin jednotnost, kte-

r bylo apkovi vytkno, nelze jednoznan zdvodovat faktem, e romn
byl jako sled fejeton publikovn na pokraovn. Ji proto ne, e Haussman-
nv romn, jeho skladba je obdobn, v novinch otitn nebyl. Jin een vy-
svtlujc kompozin rozbit Tovrny na Absolutno podali Alexander Matuka
a Jan Mukaovsk. Matuka, vychzeje z pozic marxistick literrn vdy, ob-
jasuje inkoherenci a nesoudrnost romnu chaotinost povlen doby, kdy
byl romn psn (MATUKA 1963: 216). Pitom je a zarejc, e z tohoto ne-
pravdpodobnho vyvozen upednostujcho vliv vntextov reality nepo-
kroil k nabzejc se a tematicky souvisejc spojitosti formy s nmtem, ne-
bo kompozin rozttnost lze spe zdvodnit vlenmi udlostmi, kter
se v romnu l (stejn tomu me bt v romnu Haussmannov). Mukaov-
sk vysvtluje absenci hlavnho hrdiny a s tm souvisejc djovou nenvaznost
dynamickm pojetm skrytho pozad a zjevnho poped. Postavy inenra
Marka a editele Bondyho se vypravi ztrcej z dohledu, pozad je dno mo-
hutnm proudem udlost, kter se v cel sv i vtinou val kdesi v nedohled-
nu; ukazuj se nm z nho jen drobn seky, detaily, vidn pokad z jinho msta,

26 Novotnho domnnku podporuje skutenost, e nejde o peklad cel bsn, ale o krtk ry-
vek z rozshlej skladby. Viz Jindich Heine: Z cestopisu Italie, peloil Ji Haussmann. Zem 4,
19221923, . 4, s. 61.

[ 188 ]
z jin strany a v jinm osvtlen (MUKAOVSK 1948: 333). V dalch pasch
se Mukaovsk vnuje tenskmu oekvn v souvislosti s stednm moti-
vem apkova romnu, na jeho optovn vyskytovn jsme pi etb romnu
pipraveni. Motiv se sice vyskytuje v nejrznjch vztazch k tmatm jednot-
livch kapitol, nicmn jeho funkce spov prv v udren kompozin jedno-
ty dla (MUKAOVSK 1948: 394).
ev mezi dvanctou a tinctou kapitolou Tovrny na Absolutno nen patr-
n ani tak z dje, jako spe z naratologickho hlediska. Dj prvnch jedenc-
ti (nikoliv dvancti, jak by tomu odpovdala apkova slova o vzniku romnu)
kapitol se jev jako relativn sourod, ve dvou rovinch se sousted na posta-
vu podnikatele Bondyho a na pslunky dvou nov vzniklch nboenskch
sekt, sleduje tedy vlastn osudy vinka (tj. distributora Absolutna) a jeho obt.
Dvanct kapitola nazvan Soukrom docent se nhle ubr vyloen satiric-
km smrem, aby se v nov zaazen osob docenta religionistiky PhDr. Bla-
houe obecn vysmla vdeckm pracovnkm. To je ovem posledn kapito-
la podvan bez ptomnosti vypravskho subjektu, cel dosavadn pbh se
obeel bez zprostedkovatelsk role, byl len vevdoucm er-formovm vy-
pravem. Ve tinct kapitole se nhle objevuje postava tlesnho vyprave
(ovem nadle ve tet osob) obecn nazvanho kronik, kter zan popi-
sovan dj komentovat, zaujmat k nmu stanovisko, vysvtlovat vbr his-
torickho materilu, kter ml k dispozici atp. M funkci kronike i lpe re-
portra, kter na jedn stran demonstruje vrohodnost podvanho dje, na
druh stran od nj svou tlesnost zskv distanci. Oba tyto rysy jsou sou-
st narativn struktury romnu prv a od tinct kapitoly, vmluvn na-
zvan Omluva kronike. Z toho vyplv, e nastal situace nastavovn do-
konench dvancti kapitol vedla apka k oiven textu zakomponovnm
vypravskho subjektu, kter zrove zaste djovou odstedivost. Jde pi-
tom o kronike pouenho modern historiogra, kter v, e po obecnm vy-
len boj Nejvt Vlky na celm svt mus uvst pklad pars pro toto z na-
ich kraj, a vnuje proto celou kapitolu bitv u Hradce Krlov. Prv v tto
estadvact kapitole na sebe kronik prozrazuje, e studoval v Hradci Krlo-
v, m pmo odkazuje k subjektu relnho autora. Podobnch loklnch od-
kaz k relim apkova ivota najdeme v romnu vc, uveme zmnku o kva-
litnm uhl z Malch Svatoovic, kde se apek narodil, nebo o textiln tovrn
v pici, kde proil dtstv a navtvoval obecnou kolu.
Dvacet pt kapitol Velkovroby ctnosti se kompozin lme zhruba v polovin
romnu, hranice ovem nen tak dobe patrn jako u apka. A to ze dvou dvo-
d: jednak dj prvn poloviny nedosahuje ani takov relativn jednoty jako prv-
nch jedenct kapitol Tovrny na Absolutno, jednak nedochz ke zmn v na-
rativn struktue. Cel pbh je podvn krajn nezastnn vevdoucm
vypravem, autorsk subjekt se vyskytuje teprve ve ve zmnnm epilogu.

[ 189 ]
Vypravsk styl je velmi stroh, charakteristick je ast vskyt exemplikac
i paratakticky spojench vpovd do jednoho souvt, nadmra opisnho pa-
siva s elipsou slovesa bt:

A vox militis vox dei: vlda donucena ntlaku horkokrevnch ivl povoliti, minis-
tr vnitra odstoupil, dosavadn nelnk generlnho tbu poven sprvou jakhosi sa-
natoria pro epileptiky a na jeho msto dosazen poln podmarlek Petr Komis, jeden
z pednch zastnc politiky revane.

Snaha o reportrskou objektivnost dosahuje vrcholu v osmnct kapito-

le, v n jsou zprvy obou neptelskch generlnch tb azeny vedle sebe
bez slvka komente. Obdobn jsou vystavny kapitola dest a devatenct,
v nich jsou podny zcela nesouvisejc phody rznch postav, ilustrujc n-
sledky vynlezu agatergie, respektive pkladn chovn vojk nasazench na
frontch. To, co si apek dovolil na rovni romnu, toti nenvaznost jednot-
livch kapitol, provd Haussmann v rmci kapitoly jedin.
V Haussmannov romnu nen tedy patrn textov zlom jako u apka, ale
djov graduje rovn ve dvanct kapitole, aby se nadle vnoval trkovit-
mu popisu vlenho bsnn a vjevm ze zzem. Dvanct kapitola nazva-
n Tragdie bellicask toti l prvn stet sevean nabitch kladnou agatergi
a zporn nabitch jian v pstavnm mst Bellicas lecm uprosted Uto-
pie, a pedstavuje tak obdobu jedenct kapitoly Tovrny na Absolutno, nesou-
c nzev Prvn srka. Vraznm kompozinm principem je paralelismus lc
tyt udlosti na jin a severn polovin ostrova podobn. Napklad ve tvr-
t kapitole, kter se biogracky vnuje obma podnikatelm, je paralelismus
vyuit k nadsazen zkratkovitmu popisu dosavadnch ivotnch osud sudvil-
lskho milione Vampyra Argyroprase:

Majitel proslul atpod.

O ivot jeho atpod.
Argyropras byl sirotek atpod.
mladistv Argyropras pochopil situaci, nakoupil vas atpod.
ji prvn aerolokomotivy doclily neekanch spch a majetek elezninho krle
vzrostl do bilin.

Pavel Peta hovo phodn o paralelismu kompozinm, tematickm i syn-

kretickm a uvd pro nj mnostv pklad (PETA 1999: 9192).

27 Viz pozn. 25, s. 197.

28 Tamt, s. 4243.

[ 190 ]
 Polkova povdka je kompozin jet rozttnj ne oba romny, a to
hned od samho zatku. Po vodu obsahujcm anticipaci neekanho vyvr-
cholen nsleduje deset hlav, piem teprve pt a sedm spojuj osudy nkte-
rch postav, kter dosud vystupovaly ve zcela izolovanch pasch. Napklad
prvn hlava se odehrv v kavrn a pedstavuje zdej hosty, s nimi se v tom-
t lokle setkme a v devt hlav, ovem za zmnnch pomr; obchodnci
Weil a Fistr vystupuj v hlav druh coby strvnci v domcnosti pan Salusov,
podruh pak v pt hlav pi nhodnm setkn; s obyvateli Hodosvrova nad
Lesy ze tvrt hlavy se setkme a v hlav sedm a nsledn dest atd. Nmt
se tedy Polkovi djov rozevr mnohem vce ne apkovi a Haussmannovi,
co je dno znanm mnostvm postav v textu tohoto rozsahu (napotali jsme
jich pes ti destky!) a tak pasemi obecn popisujcmi atmosfru ped
oekvanou katastrofou, vkldanmi mezi phody aktr. Na druhou stranu
je teba vyzdvihnout Polkovu umenost, nebo fantastick npad zpraco-
val na mnohem kratm rozsahu ne oba romanopisci a zbyten nerozioval
spektrum jev popisovanch ped oekvanou tragdi lidstva a po n. Vypra-
v Polkovy povdky se jev na prvn pohled jako zcela nezastnn, ale z n-
kolika mlo nznak autorskho plurlu (v novinch jsme etli, v souvislosti
s tmto zjevem uvedeme zajmavou epizodu, co je pravda, nevme) meme vy-
vozovat jistou, by omezenou participaci subjektu na dji, a to vhradn pasiv-
n astnickou. Ta mu, jako mluvmu nich spoleenskch vrstev, v zvru
umouje zaujmout distanci od probhnuvch udlost a nsledn npravy je-
jich nsledk, navc s typicky idovskm trpitelskm tnem: Ale nae starost to
nen. A si to sprav ti pni nahoe: my jsme chud lid a mme svho trpen dost.

Periodika a rozsah kapitol

Dv ze t srovnvanch prz byly ped kninm vydnm otitny na pokra-
ovn v dennm tisku, konkrtn v rannm vydn pondlnch Lidovch novin,
vdy pod arou na stranch 12. Ji z toho dvodu lze odmtnout pm vliv
novinovho otiskovn na stavbu romn; Velkovroba ctnosti trp tmi kom-
pozinmi nedostatky jako Tovrna na Absolutno, ani by byla publikovna pe-
riodicky. Oba romny jsou sice oznaovny jako fejetonn i fejetonistick, ale
to je spe vliv novinsk praxe autor obecn a tehdy oblbenho uplatov-
n publicistickch nr v beletrii. Absence hlavnho hrdiny, rozvolnn kom-
pozice i epizodinost kapitol, tedy rysy charakteristick pro fejetonn romn,
se ovem neuplatuj jen v tomto nru.

29 Zohledujeme jen ty postavy, kter se v textu vyskytnou nejmn dvakrt. Pi takovm mno-
stv postav se Polkovi nejsp pehldnutm stalo, e tot pjmen Koula pikl dvma mu-
skm postavm: praskmu noi a hodosvrovskmu lkrnkovi.
30 Viz pozn. 15, s. 154.

[ 191 ]
 Na zvr obrame pozornost k rozsahu kapitol text nejprve publikovanch
v asopisech, tedy romnu Tovrna na Absolutno a povdky Na prahu neznma,
nebo lze pedpokldat, e tady ji byl vliv periodicity pvodnho otitn ze-
teln. Z kninho vydn apkova romnu doprovzenho kresbami bratra Jo-
sefa je patrn, e ticet kapitol m zhruba stejn rozsah, konkrtn ti a pl a
pt stran. Pvodn otitn v Lidovch novinch pln odpovd naemu pedpo-
kladu, e apek v kadm pokraovn otiskl vdy jednu kapitolu. Rozvren
kapitol Polkovy przy nen ani zdaleka tak soumrn, nejnpadnj je roz-
dl mezi tet hlavou o dvou stranch a tvrtou hlavou, kter m rozsah osm
a pl strany. Po nahldnut do odpovdajcch sel Lidovch novin se ukzalo,
e Polek rozdlen jednotlivch hlav pi tisku na pokraovn nedodroval.
Napklad ve tetm pokraovn ze 4. z 1922 je otitna hlava tet a st
hlavy tvrt, v dalm dlu zbytek hlavy tvrt a pt hlava, v nsledujcm po-
kraovn z 18. z hlava est a sedm. Zbvajc dly jsou dodreny, kad-
mu odpovd jedna hlava, s vjimkou dlu prvnho, kde je prvn hlav peda-
zen vod. Pro jistotu jsme ovili t novinov vydn druh povdky kninho
svazku a doli jsme ke stejnmu zvru. Prvn a druh pokraovn Kouzeln
unky odpovdaj prvn a druh hlav, zato tet a tedy posledn dl obsahuje
hned ti hlavy najednou.
Ze zjitn vyplv, e vliv asopiseckho otitn pedchzejcho knin-
mu vydn na distribuci textu nen tak jednoznan. Zatmco Karel apek bral
otiskovn romnu na pokraovn velmi zodpovdn a pes naznaen obte
s dokonenm textu poskytl redakci kad tden jednu kapitolu, Polek pi-
stupoval k horizontlnmu lenn textu mnohem svobodnji a nedal se perio-
dicitou pli spoutat.

LITERATURA
HJKOV, Alena
1999 Knka o Karlu Polkovi (Praha: Academia)

KRLK, Oldich
1972 Prvn ada v dle Karla apka (Ostrava: Prol)

KUDLKA, Viktor
1987 Boje o Karla apka (Praha: Academia)

MALEVI, Oleg
1962 Tovrna na Absolutno po 40 letech ili Utopie a djiny, esk literatura 10, . 3,
s. 365369
2004 Karel Polek, et satirikov vbec a vlka se satirou v echch, in Karel Polek
a podoby humoru v esk literatue 19. a 20. stolet, ed. Erik Gilk (Boskovice: alAlbert),
s. 2233

[ 192 ]
MATUKA, Alexander
1963 lovk proti zkze. Pokus a Karla apka (Praha: eskoslovensk spisovatel)

MDLEK, Boris
1990 Bibliograe Karla apka (Praha: eskoslovensk spisovatel)
1997 Bibliograe Karla Polka (Praha: Nakladatelstv Franze Kafky)

MUKAOVSK, Jan
1948 Kapitoly z esk poetiky II (Praha: Svoboda)

NIKOLSKIJ, Sergej
1978 Fantastika v dle Karla apka (Praha: eskoslovensk spisovatel)

PETA, Pavel
1999 Satirik pevratu Ji Haussmann (Brno: Atlantis)

[ 193 ]
 Marie Vintrov
RODINN KRONIKA Z PERIFERIE
NROV INOVACE V NEJROZENJM
ENSKM TDENKU PRVN REPUBLIKY

Pichzm z periferie
, sladk pedmstsk dn, mizern dldn,
eny bez pudru, minku, vep lihovin
epuj itnou, rum a kmnku.
[]
Mm t tak rd, periferie, bez petvky, koketerie.
Jen na pedmst je prav e, pro kresbu gurln.
Michal Mare: Pichzm z periferie (1920)

Pedmst zan esk prza reektovat a tematizovat jako svrzn aso-

prostor v 90. letech 19. stolet (GILK 2001). V t dob mn urbanizace Prahu
z provinnho malomsta na evropsk velkomsto, provdj se rozshl sta-
vebn pravy v centru (asanace idovskho msta, zbourn hradeb a vytvo-
en okrun tdy) i na okraji, tedy na pedmst, kde se otevr prostor pro
novou zstavbu. Specick prostor periferie se stv natolik vlivnm civiliza-
nm, iroce kulturnm a zrove socilnm fenomnem, e se mu literatura ne-
mohla vyhnout.
Ve dvactch a tictch letech se o zdomcnn tmatu periferie postara-
li pedevm spisovatel, kte mli blzko k novinm a tm i k irokm ten-
skm vrstvm, autoi kultivujc mdia a nry lidov etby. Jak uvd Erik
Gilk, patili k nim napklad Frantiek Langer (Periferie, Pedmstsk povdky,
Obrcen Ferdye Pitory), Karel Polek (Dm na pedmst, Hlavn pelen),
Emil Vachek (Bidlko), Frantiek Nmec nebo dvojice Rada k, v povdkch
tak Karel apek i Eduard Bass (GILK 2001). Zatmco ve vych vrstvch lite-
rrn komunikace byla tehdy ji tematika ivota na okraji msta dky psoben
naturalismu i civiln orientovan moderny zdomcnl, do oblasti populrn
etby v tuto dobu teprve pronik. Dokladem tohoto procesu i rozpornho pi-
jet toposu periferie v tehdej populrn kultue je humoristick romn z perife-
rie (tak znl podtitul) Karla Andrese Karira matky Lzalky z roku 1935 i okol-
nosti jeho publikace v nejrozenjm asopisu pro eny tto doby, ve Hvzd
eskoslovenskch pan a dvek.
Ped Andresem byla ve Hvzd periferie pojmna dvojznan. Na jedn stra-
n se spojovala s negativnmi vznamy dna, bahna spolenosti. Jak zmiuje

[ 194 ]
Dagmar Mocn, tm ve vech romnech Maryny Radomrsk je len potem-
nl obraz velkomstsk periferie pln koalen, vykiench dom a neladnch
domcnost (MOCN 1996: 122). Konkrtnm pkladem me bt autorin
romn Dtsk domov Jany Rajnerov, jeho hrdinka zachrauje nevinn dt-
sk bytosti ped velkomstskou periferi a ped opilci. S tmto pojetm ped-
mstskho tmatu se v romnech Hvzdy (a to i tch od Radomrsk) spojoval
tak zjem o sociln strnku lidsk existence, pedevm o problmy chudiny
a prmyslovho proletaritu.
Vedle toho se ovem ve Hvzd uplatovala i opan tendence tematizovat pe-
riferii jako idylick msto s vesnickou atmosfrou, nezasaen ruchem a zkae-
nost velkomsta, jako prostor, kam jet neproniklo veejn non osvtlen
a zc neonov reklamy ruc intimitu a dvrn ero pokojnho spnku. Tato
druh periferie byla vlastn protikladem hektickho a neurotizujcho mstsk-
ho centra. Pozitivn konotace tohoto druhu spojil s periferi teba Josef Roden
v romnu Martika kouzelnice, kter ve Hvzd vychzel v letech 19281929:

Ano, tak budou vypadat ti, kte idylu v domeku na periferii pivedou v nebezpe, e
a u n zazn vesk automobilovch klakson a doplaz se barevn svtla reklam, bar
a nonch mstnost a poran ji opil zpv a ve to, m ve ivot vnitn Prahy, omme-
n a zpit alkoholem a tabkovm dmem [] uboh, oslepen dvata z periferi (mo-
distky, vadlenky) nauen bd, za trochu lacinch radost (veskot jazz-bandu, kou,
hudba, lacin vraedn npoje) [] barevn svtla velkomsta Prahu pohlt [] dvata
z periferie, z roztomilch prostch domek, ztracena na bludnch cestch.

I kdy ml topos periferie ve Hvzd naznaenou tradici, nebval z hledis-

ka celkov vznamov vstavby romnu stedn. Pln ho exponoval prv a
humoristick romn Karla Andrese Karira matky Lzalky, otiskovan v slech
2543 z roku 1935. Jeho prostednictvm proniklo tma periferie na strnky
komernho tdenku pro eny zhruba v t podob, jak se v pedchozm dese-
tilet prosadily ve vych vrstvch literrn komunikace.
Ve studii, ze kter zde vychzme, stav Erik Gilk do protikladu literrn a-
soprostor malomsta a periferie. Malomstu pisuzuje as cyklick, bezud-
lostn, statick, zaplnn postavami, kter se nevyvjej, kter jsou v zajet zvy-
k a netou po zmn. Tento prostor je podle nj duchovn uzaven. Oproti
tomu periferie pedstavuje prostor dynamick, co je dno mimo jin jej po-
lohou na hranici msta, jejm prozatmnm statusem zem, kter je vystave-
no zmnm zem prv urbanizovanho, posouvajcho se do stedu msta.

1 Hvzda 1938, 30. 12., . 51, s. 67.

2 Srov. vstran lnek Jarmily Httlov (Svtla velkomsta, Hvzda 1930, 5. 4., . 14, s. 2).
3 Roden, Josef: Martika kouzelnice, Hvzda 1929, 8. 6., . 23, s. 5.

[ 195 ]
Periferii vystihuje neuten, neestetick prosted, narychlo postaven a po-
slepovan barky. Prosted podmiuje veobecnou ztrtu morlky, dynamika
prostoru peduruje dynamiku postav. Ty tou zmnit vraznm inem svj
ivot, co nejastji znamen, e spchaj zloin.

Karira matky Lzalky

Karel Andres volil jin pohled. Msto aby nadsazen popisoval zvrcenost pro-
sted a konfrontoval tene se sbrkou pedmstskch zloinc a vyvrhel,
shl po shovvavm, ironickm i laskavm pohledu na ivot bnch, tucto-
vch lid (i spe lidiek), na jejich chyby a omyly. Takto demytizovan pro-
stor periferie dle publiku Hvzdy piblil tm, e do stedu vyprvn postavil
pbh matesk ctidosti a zaslepenosti, pbh, kter se v nejrznjch ob-
dobch me stt kadmu. Tuto univerzlnost podtrhovaly doprovodn re-
dakn lnky, propagujc romn jako pbh, kter tak trochu vichni znme ze
svho prosted. V celku pak Andresv romn vyznval jako obrana pedms-
t jak proti jeho pojet coby msta koncentrace zloinc a koalen, tak i proti
jeho podobn stereotypn idealizaci. Postuloval pedmst coby msto rzo-
vit a specick, ale zrove neidylick, normln, vedn.
Periferii v Andresov romnu obvaj lid, kte se (ve srovnn s neosobnm
centrem msta) navzjem dobe znaj, ij a komunikuj v jednotnm, uzave-
nm, natsnanm prostoru. Vd o negativnch obrazech, ktermi je jejich i-
votn prostor hodnocen ze strany okol, ale spolhaj na vlastn kodex cti, na je-
ho zklad tak svj prostor hj. Jak to v hdce s dcerou k hlavn postava
romnu, matka Lzalka: ekla jsi periferie a sem j snad k takov? Dvr-
n znm a plebejsky zdrav pedmst m svj protiklad v non tvi mst-
skho centra. To je charakterizovno zhralost, volnou morlkou, koalnami,
nonmi bary, kde kvas zloin a kde se potkvaj velijak individua. Vesnici se
Andresova periferie pibliuje stopami cyklickho asu v tematickm a kom-
pozinm plnu romnu (vyprvn je rytmizovno opakovnm uritho sle-
du kadodennch kon).
stedn postavou Andresova romnu je, jak naznauje ji titul, matka Lza-
lka: bodr obanka, mistryn soudnch dohad a spor, kter jako by vystoupi-
la napklad ze soudniek Frantika Nmce. Redakce Hvzdy ji v doprovodnch
textech romnu pedstavovala jako typickou gurku velkomstsk periferie, hu-
batou, hdavou, ale s dobrm srdcem, kterou rno najdete na pavlai v bojov situaci
s pan domc a veer ji mete vidt, jak usedav ple v biografu nad histori opu-
tnho sirotka. V romnu se Lzalka prezentuje jako prost ena, hospodyn

4 Hvzda 1935, 21. 9., . 38, s. 2.

5 Hvzda 1935, 29. 6., . 26, s. 4.
6 Hvzda 1935, 22. 6., . 25, s. 2.

[ 196 ]
a matka, kter pes nedostatek penz nezdrav hk sv dti a je se, stejn
jako jej dcera, nech olit vidinou bohatstv a lmovho spchu, aby si na-
konec uvdomila hodnotu obyejnho lidskho tst, fungujc rodiny a pocti-
vho manela. V tom stedn gura Andresova romnu potvrzovala zkladn
axiologickou perspektivu Hvzdy. Ta toti ve svch romnech i v publicistic-
kch rubrikch propagovala umrnn modern pojet ensk role, jednozna-
n limitovan prioritou rodiny, p o manela a o vchovou dt. O sympatie
modelov tenky si Lzalina postava kala zrove prvky svho nerozu-
mu, doasn potetnosti (vdy kter i moudr matka nemiluje sv dt
s jistou dvkou zaslepen a nechce mu dopt maximum tst, by vysnnho
nad lmovmi i romnovmi bchorkami).
Rodina Lzal a vbec dj Andresova romnu typov odpovdaj nru hu-
moristick rodinn kroniky, jak ho ve sv prci Ppad Kondelk popsala Dag-
mar Mocn samozejm v podob zjednoduen a pizpsoben masovmu
teni. Autor se pidrel osvdenho modelu: Lzalovi jako by z oka vypad-
li oblben Kulichovic rodin Ignta Herrmanna pravda, maj oproti nim na-
vc syna, ten vak m v dji zanedbatelnou funkci. Paralelu najdeme i v zplet-
ce, jej jdro tvo shnn vhodnho enicha pro dceru. Zpletka m, v duchu
konvenc dobovho lidovho romnu, detektivn-kriminln rz. Nejde tu
ovem, jako v naturalistickch romnech z periferie, o velk zloiny, ale spe
o drobn podvody a lumprny.
Ji z poteby prbn rozvjet linern zpletku spojenou s podvodem na
matce Lzalce a jej dcei se Andres musel vzdlit epizodick i cyklick kom-
pozice Herrmannovch rodinnch kronik (i ty byly otiskovny na pokraov-
n v novinch), za hlavn osu zvolil pbh vzestupu a pdu hlavn hrdinky a je-
j dcery. Segmentaci vyprvn, pro publikaci na pokraovn nutn, vychz
Andresv romn vstc opakujcmi se situacemi vednodennho kolobhu.
Z mnoha motiv, kter se u Herrmanna a u Andrese takka shoduj, meme
jmenovat kadodenn obad matina rannho zatpn v kamnech a tichou p-
pravu sndan. Pi obou tchto innostech se matka zkostliv sna nevzbu-
dit dceru a dopt j tak, stejn jako kdysi dopvala matka j, delho spnku.
Analogicky k Herrmannovi Andres tematizuje tak napklad spolen rodin-
n veee i ritul otcova nvratu z prce.
V polovin tictch let esk populrn romn pro eny a dvky nabral ji
kurz k vt mravn zvanosti, k zjmu o autentickou sociln zkuenost svch
tenek (MOCN 1996: 109110). V tom rmci lze rozumt nkterm ko-
mentm i glosm Andresova vyprvn na margo neskuten, pohdko-
v varianty sentimentlnch romn i jejich typick dikce (napklad matka L-
zalka: Vy jste byli mal a j byla uvzan doma. Co m zbejvalo? Romny. Maeno,
co j jich peetla, co j jsem se nabreela, takov velik osudy tolik lsky na ka-
dej strnce a j nic. J nic, jen bednsk fusekle jsem spravovala a rajskou vomku

[ 197 ]
s rej vaila []) Text dle navazoval kontakt se svm bezprostednm publi-
kanm kontextem, tj. s jinmi pspvky z Hvzdy. Hrdinka Andresova rom-
nu te napklad Kovou cestu lsky, romn o neutench pomrech na peri-
ferii, kter v tme roce ve Hvzd otiskovala Maryna Radomrsk. To svd
o rychlosti, s jakou se erstv (asto na objednvku redakce) napsan romny
otiskovaly. Krom toho to vak svd i o nem podstatnjm, o tom, jak An-
dres piblioval kn svt svho romnu zitkovmu arelu tenek Hvz-
dy hrdinka jako by se touto cestou stvala jednou z nich. Ostatn ensk po-
pulrn tisk v t dob zdrazoval, e nejoblbenj romny jsou psny podle
skutench ivotnch osud a nmt, tedy e je tzv. napsal ivot sm. Lzalka
na vedlej romn z Hvzdy poukazuje i pi objeviv se vyhldce na neeka-
n bohatstv: Vechno se zmn, te to bude jin, tak jako v Kovej cest lsky, ve
kter Blanka ila v pomrech dosti neutench, ale nakonec doshla kenho ts-
t []. Kdy m navc ped lmai hrt dmu z vych kruh, nedl j to pro-
blm, protoe zpsoby a mluvu dvno odkoukala z lm a vyetla z romn.

Redakn pprava
Na ty aspekty Andresova romnu, kter byly spojeny s stednm toposem pe-
riferie, povaovala redakce Hvzdy za nutn tene pipravit, vyloit mu je,
smit ho s nimi. Ji ped zapoetm romnu proto upozornila, e pjde o ro-
mnek z periferie, ona periferie e je zde ovem mnna bez hanlivho p-
zvuku, ne jako prostedek morlnho hodnocen, na n, jak se pedpokld,
byl ten dosud zvykl. Nevhala dle etymologickm vkladem doloit dlou-
h kulturn rodokmen slova periferie, jeho pvod v eckm vrazu pro okraj.
Periferie tedy, konkretizovala to redakn anotace romnu, oznauje prost ob-
vodov tvrti msta (v Praze napklad Libe, Koe, Brnk, ikov i Michli).
Tyto tvrti maj svj lokln svbytn charakter a patriotismus:

Prask periferie se vyznauje lidem bodrm, srdenm, veselm a trochu lehkomysl-

nm. Lid tu ij vc pohromad, natsnni do velkch ink tento zpsob ivota
s sebou nese uvolnn strnulch spoleenskch zpsob a bodrou familiernost ve vz-
jemnm styku [].

K charakterizaci prosted i osob vyuil Andres nespisovnho jazyka, obecn

ei. V nronj prze tematizujc periferii byl takov postup ji dve bn,

7 Hvzda 1935, 20. 7., . 29, s. 4.

8 Tamt.
9 Tamt.
10 Hvzda 1935, 21. 9., . 38, s. 2.
11 Kupkladu Emil Vachek uv v romnu Bidlko (1927) obecn etiny a argotu mnohem od-
vnji ne Andres.

[ 198 ]
ovem ve sfe asopiseckch romn, alespo podle lnk, kter romn dopro-
vzely, evidentn znamenal odvn, prkopnick in. Svd o tom otitn te-
nsk reakce i redakn odpovdi na n.
V lnku Matka Lzalka na pravopisnm soudu odpovdala redakce na dotaz,
zda nen romn kulturnm nebezpem svoj lidovou mluvou a nezmate-li to, e osoby
nemluv podle sprvnho pravopisu, mnoh tene, kte nemohou bt kovan v esk
gramatice jinmi slovy, zda takov narativ neme pokodit tenovu schop-
nost spisovnho vyjden i jeho orientaci v tom, co je a co nen jazykov sprvn.
Odpov zdrazovala, e se v romnu lidov ei uv dsledn jen pro
pedmstsk postavy, zatmco postavy, kter do pedmstskho prosted nepa-
t, mluv etinou spisovnou. Dle e je v bezvadn etin psno i psmo vy-
prave (tam, kde autor mluv sm za sebe) a vbec cel dal obsah pslun-
ho sla asopisu (Hvzda m 2428 stran a krom jedn a pl strnky tohoto
romnu je zbytek psn spisovn). ten tedy neme bt zmaten, kde je a nen
respektovna spisovn norma. [] tolik soudnosti a jazykovho rozpoznn mu-
sme pece pisoudit i tomu, kdo chodil jen do obecn koly. Neteba se, uzavral
lnek odpov na nmitku, obvat, e by lidov e gurek nkoho mohla splst
v zkladech jeho vzdln.
Pokud se te funkce nespisovnch jazykovch prvk, toho, pro jich vbec
autor uil, lnek podtrhl jejich charakterizan potencil. Umouj, vysvtlo-
vala redakce, rychle odliit postavy pedmstsk a mstsk, poppad i postavy,
kter se mluvou chtj mstu vyrovnat a od periferie se odliit. Rzovit, charak-
teristick, lidov e navc odpovd nru romnu, zesiluje humornost posta-
vy, umouje vylit obnky velkomstskch tvrt prv humoristicky. Krom
toho, e obecn etina zeteln diferencuje postavy, pokraoval lnek, je i v sou-
ladu s djitm romnu, ji sama o sob vlastn zna topos periferie: [] ja-
zyk pece nejlpe popisuje ono zvltn prosted pedmst, tyto lidiky nelze nechat
mluvit spisovnou etinou, ani by se setel jejich pvab. Jejich lidov a bezstarostn
e pomh vytvoit to prav ovzdu, v jakm se periferie raduje, zlob, ije a umr.
Konen do tetice vyvracela redakce Hvzdy podezen, e by snad vulgrn
lidov mluva mohla veobecn vulgarizovat tenovo vnmn nebo jednn.
V tom ohledu poukzala na zprostedkujc rastr humoristickho nru, kter
pedpokld i nese s sebou distanci od pedstavovanch osob a dj. Zattila
se tak tm, e pokud se te periferie a jejho profnnho jazyka, nen Hvzda
v irm kontextu rozhodn dnm prkopnkem, e v domcm i mezinrod-
nm mtku se ji jedn o cel odvtv literatury (na podporu tohoto tvrzen
uvdl lnek autory jako Rudolf Tsnohldek, Karel Vank, z francouzsk lite-
ratury Francis Carco). Oporu hledala konen i v analogii mezi uitm obec-

12 Hvzda 1935, 21. 9., . 38, s. 2.

13 Na tyt autory odkazuje i BLAHYNKA (1965).

[ 199 ]
n etiny a dialektu, jemu se souasn literatura mysln nebrn, proto-
e pomh vytvoit potebnou atmosfru. Krom prac realist (jmenovn Jan
Herben, Jan Vrba) pipomnl lnek t vlastn nedvn romn Hvzdy Selsk
krev, kter nechv mluvit postavy horcko-hanckm nem.
Karel Andres svm romnem potvrdil jednu z charakteristik lidovho rom-
nu otiskovanho v populrnch asopisech, toti asto velmi ivou komunikaci
pedevm s tensky osvdenou st ociln vrstvy literatury. V tomto p-
pad uvedl autor na strnky masovho komernho enskho asopisu Hvz-
da oblben nr humoristick rodinn kroniky a tak prostor periferie jako
centrln topos romnu. Dve vesms negativn pojet periferie (= dno spo-
lenosti) nahradil pojetm mnohem pozitivnji a laskavji ladnm, svrzn
prosted detabuizoval. Autor si dle na strnkch zmnnho listu netypicky
a odvn pohrl s jazykovou strnkou dla, vyuil hovorovho jazyka a slan-
gu, ktermi odliil postavy a jednotliv prosted. Vzdor humoristickmu nad-
hledu se Andres piblil tak oblbenm romnm reportnm, psanm podle
skutench pbh, kter ve Hvzd v druh polovin tictch let vychzely.
Jak je zejm z spchu romnu (jeho brzkho kninho vydn, dramatiza-
ce i lmovho zpracovn), Karel Andres se svm laskavm varovnm ped po-
vrchnost a poblznnm z pomjivch a nejistch karir do vkusu kondel-
kamilovnch ten trel. Pokus, na strnkch Hvzdy tematicky neotel,
pes jist obavy redakce vyel.

LITERATURA
BLAHYNKA, Milan
1965 Emil Vachek a jeho Bidlko, in Emil Vachek: Bidlko (Praha: eskoslovensk spisovatel),
s. 297299

GILK Erik
2001 Pedmst v dle Frantika Langera a Karla Polka, in Ptenci a Karel Polek, ed. Pavel
Janek (Boskovice: Albert), s. 232243

JANEK, Pavel JARE, Michal

2003 Svt rodokapsu. Komentovan soupis seitovch romnovch edic 30. a 40. let 20. stolet (Praha:
Karolinum)

MOCN, Dagmar
1996 erven knihovna. Studie kulturn a literrn historick. Pohled do djin pokleslho nru (Praha:
Paseka)
2002 Ppad Kondelk. Epizoda z estetiky kadodennosti (Praha: Karolinum)

[ 200 ]
 Michal Jare
SATIRA NA POKRAOVN: TI DOBY, TI PODOBY

Romny i novely na pokraovn vychzely tak v tiskovinch humoristic-

kho a satirickho raen. Jen nkter z nich byly pozdji s spchem vydny
knin. Tak lze v humoristickch, satirickch nebo spoleenskch periodikch
nalzt nejeden zapomenut text. Z dnenho pohledu me bt ji ponkud
nesrozumiteln, satirick ost, namen na aktuln nevary nebo udlosti
spoleenskho ivota, velmi asto ztrcelo svou piku ji ve chvlch, kdy text
opoutl tiskrnu. Na tech przch, kter vychzely na pokraovn v rznch
pohnutch obdobch naich politickch djin, chceme pak poukzat nejen na
limity plin aktulnosti asopiseck przy, ale i na spolenou tendenci k vel-
km plnm a koncepcm, kter se v prbhu otiskovn mnily i dokonce
rozpadaly.
Prvnm pedstavenm textem bude novela Tarzan mezi Tusarovci z roku
1921, druhm romn Zpisky z pohrani e msk po vlkch germnskch
z roku 1946 a poslednm romn Trpaslci maj pednost z let 19771978.

Tarzan mezi Tusarovci

Tarzan mezi Tusarovci vychzel na pokraovn v asopisu Sratec od . 12
(3. nora 1921) do . 40 (18. srpna 1921) v rubrice uren k vystihovn. Po-
pularita knin srie o Tarzanovi od Edgara Rice Burroughse (18751950) byla
u ns v prvnch letech po vlce znan, stedn dlnick knihkupectv a na-
kladatelstv Antonna Svcenho vydalo v obdob 19201922 sedm dl tto
srie. Prv tato popularita se stala jednm z pramen tarzanovsk parodie.
V Sratci v sle pedchzejcm prvnmu pokraovn byla chystan no-
vela inzerovna mystikanm nvstm, kter krom jinho vysvtlovalo,
pro se redakce uchlila k jejmu otiskovn: nemohouce odmtnouti nalha-
v prosby pana Tarzana z rodu op, jen prohlauje III. dl Tarzana, vydvanho
u Ant. Svcenho, za mrzk padlek a podvod spchan na [jeho] osudech ist jen
za elem vdlenm. Pan Tarzan tu dle prostednictvm redakce vysvtlo-
val, e se nachz inkognito v Praze: Vzte, m ena a synek nebyli odneseni b-
dkem Rusem Rokovem do dungle, nbr do Prahy. Romnov li, en nakla-
datelem Svcenm, maj pr odlkat pozornost lid od Tarzanova skutenho
ivota a od jeho rodinnho tst. Kdo m srdce na pravm mst, tj. na levici,
ti jeho jedin prav osudy v Sratci a dopomoz jemu, aby konen odhalil vecky pik-

[ 201 ]
le ze strany Rokova a Tusarovce Svcenho a dospl astn kenho pstavu tich
svoj domcnosti.
Proti tomuto oznmen se pr nakladatel Antonn Svcen vrazn ohra-
dil v Prvu lidu, co ovem redakci Sratce nezastavilo, aby zaala s publikov-
nm skutench osud pana Tarzana z rodu Op, civilnm jmnem lorda Claytona-
-Greystokea, jak nm je sm osobn vypravoval a je jsou skutenm dobrodrunm
romnem. A tak se pod pseudonymem E. R. Barberousse objevilo prvn pokra-
ovn Tarzana mezi Tusarovci, dobrodrunho milostnho romnu ze ivota poli-
tickch veleop, jak hlsal podtitul.
Jen v krtkosti shrme dj: Tarzan ije se svou chot v Londn, kam z Pra-
hy pijd pan Taytrdle, kter chce udlat s Tarzanem interview. Taytrdle je
z rodu Tusarovc, to vedn podprmrnost sama, jak prav jedna z charak-
teristik, neum ani jeden ciz jazyk, ale pesto se mu Tarzan nabdne, e se do
ptho dne nau esky. Ovem je tu problm: manelka Jane zmizela a Tar-
zan je zaten, protoe v zchvatu zuivosti zabil jednoho ze svch sluh. A tak,
zatmco Jane se nachz unesena 2000 mil pod moem, kde se o ni staraj mo-
sk panny, a Tarzan je ohryzvn krysami z celho Londna v kriminle, pe
Taytrdle do Prva lidu zprvu o nzorech pana Tarzana na poznenhl prov-
dn socializace v SR, co vyvol v cel republice zmatek. Taytrdle se pokou
osvobodit Tarzana z vzen, ten vak v ali nen. Tm kon prvn dl.
Druh dl, s podtitulem Tarzan v echch, u zcela postrd jakkoliv dobro-
drun nebo milostn prvky. Do poped se dostvaj parodovan projevy jed-
notlivch vldnch stran. V echch, kam se z vzen pece jen dostal, Tarzan
neopomene napadnout nakladatele Svcenho, je poznn a uveden do spole-
nosti. Dle Vymazalovch pruek se nau esky a pronese nesmysln projev
k lidu, kter jej pivt naprosto freneticky a za zpvu psn Tisckrt pozdra-
vujeme tebe prohls Tarzana za svho vdce, zvol ho do vldy. Do toho se
objevuje Jane s druikami (moskmi pannami) a s malou opikou, co je Tar-
zanv syn. Nsledn zane prvn Dlnick olympida (kter skuten v t dob
v Praze probhala), j se Tarzan samozejm astn.
Druh dl mnohdy odhaluje, e se autor/autoi asto inspirovali v dennch
zprvch a politickch komentch, ani by pemleli o dalch pokrao-
vnch. Jejich metoda postupu od jednoho dlu k druhmu se tak podob ti-
ch pot, kdy jeden navazuje na druhho, ani by vdl, jak byl zatek a ja-
k bude konec. V tomto ppad se dala politick situace potku dvactch
let parodovat tm donekonena, projevy jednotlivch politik a boje parla-

1 Tarzan mezi Tusarovci, Sratec 1, 27. 1. 1921, . 11, s. 3.

2 Sratec 1, 3. 2. 1921, . 12, s. 3.
3 Cel nzev i s mnoha podtituly znl: Tarzan mezi Tusarovci. Tarzanovy elmy. Dobrodrun milost-
n romn ze ivota politickch veleop.

[ 202 ]
mentnch stran mezi sebou mohly kad tden naplovat satirick romn. Z-
leelo pouze na vdri autora/autor, nikoli na zjmu ten.
Jak bizarn pbh dopadne, to se bohuel nedozvme, romn zstal nedo-
konen. Redakce se povinnosti dovst vyprvn alespo k njakmu konci
zhostila opt pomoc mystikace: prohlsila pseudonymnho autora E. R. Bar-
berousse za nebotka a vyhlsila veejnou sout na dopsn celho dla. N-
sledn pak bylo otiskovno erotick pokraovn, kter ml dajn napsat Emil
Vachek (velmi pravdpodobn jde o podvrh), ale pbh opt zstal nedokon-
en. Redakce jej podruh veejn nabdla k dopracovn, s alternativnm nvr-
hem pratit s romnovou rubrikou vbec. Co se tak stalo.
Seril psob dojmem naprost zmatenosti, chaotickho poruovn veho,
nmtem a postavami ponaje a rozvjenm dje kone. Z pvodnho npadu,
kdy se satirick asopis snail o kritiku tusarovskho kdla sociln demokra-
cie zleva, vznikla neiteln t npad a nmt. Konen i Vlastimil Tusar
nebyl ji v dob otiskovn romnu pedsedou vldy, ale nachzel se v Berln,
kde psobil jako velvyslanec SR. Zd se tak, e autor (nebo spe autoi) se-
rilu asto ani nevdli, o em se psalo v minulm dlu. Kdo se na psan novely
podlel, je pro ns zahaleno tajemstvm; jen meme usuzovat, e mezi autory
patil ilustrtor Vlasta Kovanec. Lkav je pro ns zjitn, e pod pseudony-
mem Dr. Vladimr Stanko publikoval v Sratci Jaroslav Haek. Pokud by ales-
po na sti Tarzana mezi Tusarovci pracoval, znamenalo by to, e Burrough-
sv tarzanovsk cyklus neparodoval jen jeho vrn druh Zdenk Matj Kudj,
ale i on sm.

Zpisky z pohrani
Romn Zpisky z pohrani e msk po vlkch germnskch, kter napsal On-
dej Mal (tak pravdpodobn pseudonym), vychzel na pokraovn v po-
pulrnm tdenku Kvten. Prvn pokraovn vylo v sle 2 (11. ledna 1946),
ukonen byl v sle 15 (13. dubna 1946). Stejn jako u pedchozho Tarzana
i u Malho se setkvme s nesourodost jednotlivch pokraovn a s adou na-
rek na aktuln tmata, jejich sdlnost dvno vyprchala.
Zpisky jsou alegori, odehrvaj se v m po porce germnskch hord.
Cel vyprvn vak ukazuje k udlostem po druh svtov vlce, a ji jde
o osidlovn pohrani nebo politick pomry. Postavy jsou mnohdy charakte-
rizovny ji mluvcmi jmny (mj. Smelinius Brzobohat, Aurus Kop, Narcis-
sus Kvtensk, Pubertus Brko, vedle toho bojovnk proti vervolfm Antoni-
us Prochzka).

4 Nap. v satirick Zpovdi vdc nroda (Sratec 1, 14. 10. 1920, . 2, s. 1) odpovd Vlastimil Tu-
sar takto: Nadarmo mi dlnci nekali Kulhav bel. Zato jsem jim ale rozbil stranu. [] J jsem d-
lal tu mizernou koalin politiku jen proto, e jinou dlati nedovedu.

[ 203 ]
 Po strnce kompozin jde spe o voln sled epizod ne o pevn romnov
tvar. Aurus Kop s Narcissem Kvtenskm jsou uvreni do ale za melinu,
dostanou se ven a m do pohrani, aby se tam dostali k majetku. Dvka Glyci-
nie se svm bratrem Pubertem odjd takt do pohrani za Glyciinm snou-
bencem, kter vak zpronevil vt st z penz, je mu svila nrodn spr-
va. Dva vervolfov, Sepp Tiedtke a Walter Schafraneck, se sna vyvjet (zcela
nespn a s grotesknm vyznnm) neptelskou innost. Osudy postav se
rzn promchvaj, ani by autor z mnohdy zajmavho satirickho npadu
dokzal vyjt dl, setrvv v pmoar kritice pomr; stavba romnu ho za-
jm a v druhm plnu. Fabulan rozpracovn vzne, co je ostatn typick
pro vechny zde pipomenut satirick przy na pokraovn. Npad v tch-
to textech std npad, vyprvn se vyvj od sla k slu, ani by dkladnji
budovalo celek. Metodicky to tm pipomn surrealistickou hru. Napklad
invenn npad s Celosttn manifestac melin (Humnn ideje melin-
sk doly neekanho rozen, a to ve vech slokch nroda. Na tomto stupni v-
voje vak nehodlme ustrnout. Nam heslem budi: Co man, to melin.) se
v Malho romnu vytrat do ztracena. Funkci natahovat namsto rozvjet dj
maj i nkter postavy. Cel satira se tak vlastn od zatku do konce otr pou-
ze o melinu a keasen, co je na trnct pokraovn pece jen mlo. Co Ger-
mn, to samozejm postava k zesmnn, stejn tak vichni zlatokopov
(srov. Aurus Kop) a jim podobn gury.

Trpaslci maj pednost

Posledn z romn, Trpaslci maj pednost, vychzel na pokraovn v tden-
ku Dikobraz od . 17 (27. dubna 1977) do . 26 nsledujcho ronku (28. erv-
na 1978). K vystihovn uren nebyl, ml vak vdy sv pevn msto na est
stran, kde se po trnct msc objevoval. Jeho dj slouil zejmna k zesm-
ovn Charty 77, hudebn skupiny Plastic People of the Universe a mnoha
dalch skutench postav, kter se kolem disidentskho hnut a neociln
kultury objevovaly. Autor skrvajc se pod pseudonymem J. V. Robe (prav-
dpodobn fredaktor Dikobrazu Jindich Beta) znal pslun relie patrn
jednak z protichartistickch lnk z dennho tisku, jednak z materil, kter
ml pravdpodobn k dispozici jako proven fredaktor a komunista. Jeho
satira mla nsledujc zpletku:
Jeden z hlavnch hrdin, hudebnk Petr Zuznek, se sna projt komisio-
nln zkoukou, jeho vkon je vak patn a komise ho k vkonu muzikantsk-
ho povoln nedoporu. Zuznek si v dopise kamardovi emigrantovi do Mni-
chova postuje, e je to politick diskriminace. Tm se d do pohybu len, jak

5 Mal, Ondej: Zpisky z pohrani e msk o vlkch germnskch, 10. pokraovn, Kvten
1, 15. 3. 1946, . 11, s. 8.

[ 204 ]
to asi vypad mezi disidenty. Zuznek je pedveden ped strnoucho alkoho-
lika, bsnka avla, kter ho doporu tzv. patriarchovi Hynku Zderadikovi,
studentu bohoslov, kter vystupuje se skupinou Plastic Boys of the Universe.
K n se Zuznek pipoj a stane se fem kapely.
Pot co skupina zahraje na jedn svatb a je zakzna Veejnou bezpenost,
zane se o ni vce zajmat bsnk avel i zahranin tisk. Kdy skupina neusp-
je u pehrvek (J. V. Robe prbh zkouky nepopisuje, take se o tom, jak do-
padla, ten mus domlet z dalho vvoje dje), pl Plastit Chlapci knihy
(evidentn narka na dobov happening s plenm knih Bohumila Hrabala):
Jestlie me existovat kultura, kter ns neuznv, pak se s n rozejdme a pla-
me j stejnou minc. Chtj vymazat ns. Vymame je tak! [] Hzm do ohn zami-
lovanou knihu svho dtstv, Karatovy Brouky. M dtstv je totam, m sny jsou
tytam pro by na tom zrovna Brouci mli bt lpe?
Mistr avel vymysl tzv. Apel 77 (paralela k Chart 77 je zcela zejm).
Vzhledem k tomu, e si autor romnu nepamatoval, jak skupinu nazval (poz-
dji se dr zkrcenho nzvu Plastic Boys a jet pozdji ji oznauje jako Psy-
chedelic Boys), i vzhledem k nav, kter se tden za tdnem podepisuje na
velmi nedokonalm stylu vyprvn, zbytek dje piblme jen velmi strun:
Do Prahy pijd Holanan Van Houten, kter m prosadit Apel 77 ve svt.
V hotelu Carlton probhne makarn ples, na kterm se maj konspirativn se-
tkat lenov Psychedelic Boys se avlem. Dojde k potyce se zkonem, kter je
ve svt zveliena. Mistr pak zapomene nastoupit do letadla, kter je nep-
zn poas cestou do Bratislavy donuceno k mezipistn ve Vdni, a zstane
v Rakousku. Psychedelic (nebo Plastic) Boys ukon innost, z ptera Zderadi-
ky se stane autor dtskch knek (s verovnkami typu Dd moudrost prav
/ veselost pl zdrav), a ve kon takka idylicky. Vdy i nzev ukazuje, e na
intelektulsk experimenty nen esk lovk zvdav, e je spokojen se svou
lidovou kulturou: Byl jsem v Louvru, a kde vude, ale nen to vono. Nemluv to
k lovku. [] U m maj trpaslci vdycky pednost.
Vyprav se sice sna dj tu a tam komentovat, jedno pokraovn dokonce
pojal jako rozhovor se sebou samm, kde vysvtluje, co ho podntilo k napsn

6 Autor vkld do textu i ukzky z nkterch existujcch psn undergroundov skupiny DG 307
(zejmna povstnou pse Anti [Ivo de Lux] s refrnem Bm s hovnem proti pltnu / do pltna to
hovno zatnu). Vedle toho se sm sna vymlet undergroundov texty, obsahujc sam vulgaris-
my. Je teba pipomenout, e v tvorb skupiny Plastic People of the Universe bylo uvn vulga-
rism miziv.
7 I tato situace mla reln zklad: Manelky signat Charty 77 se rozhodly jt na ples elezni-
, kter se ml konat 28. 1. 1978 v Kulturnm dom dopravy a spoj na Vinohradech. Dolo k z-
sahu policie vi nim a nkte ze signat byli zadreni. Bli informace viz Sdlen Charty 77 ze
dne 28. nora 1978, Informace o Chart 77, 1978, . 4 (od 1. do 20. bezna 1978). Citovno http://
www.cibulka.net/77/1978/INFORM04/01.htm [on-line], pstup 16. 8. 2005.

[ 205 ]
danho textu. Ovzdu anticharty se podepsalo na vyznn celho textu; s jeho
pipomnkou se setkvme jen zdka, paradoxn nejvce v undergroundovm
tisku, napklad ve 23. sle asopisu Maurkovsk podzemn.

Zvr
Ti vybran pklady ukazuj, e se satira na pokraovn v neliterrnm tisku
v prbhu 20. stolet tm nezmnila. Jej tmata se samozejm promno-
vala, ale princip zpracovn zstal tm shodn: Karikovn i ironizovn ak-
tulnch politickch udlost, kter je v ptm pokraovn za tden, za tr-
nct dn vystdno reakc na dal udlosti, je se mezitm nasbraly. Vzne
fabulan rozpracovn, novela i romn se stvaj psmem satirickch vstu-
p nebo epizod.
Romn situovan do doby Julia Caesara (Zpisky z pohrani) nebo paroduj-
c populrn epos o Tarzanovi (Tarzan mezi Tusarovci) by musel mt daleko roz-
shlej a propracovanj zpletku, ne maj ob zmnn dla. Takto se pr-
votn ambicizn koncept, kter nen v prbhu psan realizovn, ukazuje jako
nenaplniteln. Po prvnch kapitolch se vyprvn tt do drobnch pbh,
v nkterch ppadech se zd, e vyprvn se dje na zpsob tich poty, kdy
jeden nev, co pedchzelo a co bude nsledovat. Je ovem otzka, zda se au-
toi tchto dl o naplnn pvodnho konceptu vbec snaili, zda nebylo je-
jich nastavovan psan ureno volnm mstem v periodiku, kter volalo po za-
plnn.
V rznch politicky vypjatch djinnch obdobch se v humoristickm nebo
satirickm periodickm tisku objevovaly pokusy o aktuln satiru. Jej auto-
i se asto skrvali pod pseudonymy (mnohdy dokonce pod jednm pseudo-
nymem psalo i vce lid). Zatmco humoristick romny, vydvan pvodn na
pokraovn (jako napklad Hakv vejk nebo Brdekv Limondov Joe) byly
i pozdji pzniv pijmny a vydvny v kninch edicch, zd se, e satira na
pokraovn mla obvykle velmi krtkou ivotnost, byla pedurena k jedin-
mu peten.

[ 206 ]
 Alena Scheinostov
VZNAM ASOPISECTV V ROMSK LITERATUE
ZPRAVODAJ ROMANO IL, 19701973

Amaro Romano il
phenel so nevo hin
phenel laho the nalaho
a te hino amaro
the romano.

Sar rado genav oda il

a pa o jilo mange feder hin
feder, feder, paan mange
bo patrinel amenge, le Romenge.
Frantiek Demeter

Na vod pspvku vnovanho zpravodaji Romano il, prvnmu romskmu

periodiku v nkdejm eskoslovensku, je uiten pedeslat, e vzhledem ke
stavu literatury majoritn jsou otzky romsk literatury anachronickou zle-
itost: esk romsk literatura prov teprve tvrtou dekdu sv existence.
Z tohoto dvodu a s ohledem na jej status nstroje i vtku romskho obro-
zenskho hnut je tud neadekvtn aplikovat na ni metody a kritria inn
pro reexi souasn majoritn kultury.
asopiseck produkce m v rmci romskho psemnictv od potku zce-
la zsadn vznam, protoe autorsk texty vychzej knin relativn zdka.

1 Ten n Romano il [= Romsk list pozn. AS] / k, co je novho, / a je to dobr nebo patn, / jen
kdy je n, / romsk. // Tak rd tu tenhle asopis, / heje m a v hloubi due, / vte mi, / protoe pat
nm, Romm. Demeter, Frantiek: Romano il, Romano il 4, 1973, . 1, s. 29.
2 Sta je souasn publikovna t v asopise Svt literatury . 31, 2005, s. 5055.
3 Zrod romsk autorsk tvorby v tehdej SSR se klade do potku 70. let 20. stolet a je do znan
mry vzn prv na Romano il (HBSCHMANNOV 1998: 61). Nkolik mlo dve vzniklch tex-
t (napklad asto citovan divadeln hra Eleny Lackov Horiaci cignsky tbor premirovan roku
1948) se do tohoto proudu obvykle pmo nezahrnuje, a to ze t dvod: prvnm je jejich spe p-
leitostn charakter, druhm skutenost, e zstvaly v rukopisech, tetm pak fakt, e nejsou ps-
ny v romtin.
4 Po zniku prvnho a zatm jedinho romskho nakladatelstv v R Romai hib (19911994) vy-
chzej samostatn publikace romskch autor nesoustavn svpomoc nebo v nkterch nerom-
skch nakladatelstvch (Fortuna, Trida, Signeta aj.). Mezi souasnmi romskmi a romistickmi

[ 207 ]
Mimoto interakce mezi redaktory a pispvateli na jedn stran a postupn se
etablujc tenskou obc na stran druh pomh Romm vytvet novodob
veejn prostor, jeho specickch dispozic se jet dotkneme.
Zpravodaj Romano il vychzel v letech 19701973 jako vstnk politickho
a kulturnho sdruen Svaz Cikn-Rom (SCR), kter bylo inn pod Nrodn
frontou SSR v krtkm posrpnovm obdob uvolnn sttn asimilan politi-
ky. Jeho vznam se opr v pedn ad o skutenost, e byl vbec prvn rom-
skou publikan platformou. Romsk texty, kter se v nm objevuj vedle tex-
t eskch, znamenaj tud ustaven romtiny jako jazyka psan komunikace.
Povznesen romskho jazyka, kter byl ze strany reimu dosud potlaovn jako
nemstn pekka ociln asimilan politiky, se stalo jednm z hlavnch cl
SCR. Hned ve svch potcch Svaz ustavil jazykovdnou komisi (tvoili ji Vc-
lav A. ern, Vladimr Miltner, Milena Hbschmannov, Andrej Peta a Antonn
Daniel), kter vypracovala dodnes platn pravopisn pravidla pro tzv. slovenskou
romtinu, nejrozenj romsk dialekt na zem tehdej SSR. Z jej iniciati-
vy vyla poslze tak uebnice slovensk romtiny (HBSCHMANNOV 1974).
Vsledek sil o vzestup romtiny se projevil tm okamit; v mimolite-
rrn sfe jej me zrcadlit skutenost, e se ji koncem roku 1971 romsk
text objevil v agitanch pedvolebnch materilech. Z naeho hlediska je vak
podstatn pedevm to, e se romtina zaala prosazovat tak jako jazyk li-
teratury. Hned v prvnm sle Romano ilu vychz romsky psan fejeton Tery
Fabinov opaten romsko-eskm slovnkem. A prv dky nmu, eeno
zjednoduen, dal Romov, kte se dosud bli [] pst romsky i kterm
se asopis dostal do ruky a [] poznali, e je mon pst ve vlastnm jazyce, zaali
[] redakci zahrnovat svmi pspvky, psnikami, vzpomnkami, povdkami, pro-
st zaali pst (HBSCHMANNOV 1998: 62).
Kulturn aspirace skupiny kolem Romano ilu vedly zakrtko ke zformulo-
vn poadavk politickch, konkrtn ke snaze prosadit pro Romy piznn
statutu nrodnostn meniny. Ji samotn autonymum Rom, je Romano il
dsledn uval (naproti eskmu oznaen Cikn, kter ada Rom pociu-
je jako pejorativn), bylo v tomto kontextu pznakov: [] etnick jmno Rom
[bylo dosud] tabu, symbolizovalo etnoemancipan aspirace a to bylo proti ociln

periodiky v esk republice se nejplnji vnuj vydvn pvodn tvorby asopisy Romano dani-
ben, Romano hangos a Kereka.
5 Vznik Svazu Cikn-Rom byl jednm z plod celoevropskho romskho revitalizanho hnut,
kter na potku sedmdestch let vystilo v zaloen mezinrodn romsk reprezentace Interna-
cionalno Romani Unia (IRU). V ele tto organizace pozdji na nkolik let stanul jeden ze zaklada-
tel SCR a pedseda jeho slovensk frakce Jn Cibua. Vce viz HOLOMEK 1999a a 1999b, VEK
1999, GIA 1999.
6 Jejich aktualizovan a zpopularizovan verze viz HBSCHMANNOV 1993.
7 Fabinov, Tera: Zadno pro Teru, Romano il 1, 1970, . 1, s. 3334.

[ 208 ]
asimilan politice (HOLOMEK 1999a: 131). Zsadn iniciativou v tomto sm-
ru bylo vak podn memoranda proti vynechn Rom z novelizovanho z-
kona o minoritch v roce 1972, na n ovem vlda reagovala rozputnm SCR
a likvidac vech jeho aktivit vetn Romano ilu. Po tomto zsahu se vytvoila
[] atmosfra urit politick zvadnosti zjmu o tuto otzku (VEK 1999: 187)
a jak odborn zjem o romsk jazyk, literaturu a kulturu vbec, tak emanci-
pan snahy Rom samotnch byly na dlouhou dobu vytlaeny z veejn sfry.
Za ti roky trvn SCR vylo celkem trnct vydn zpravodaje. Jednotliv
sla pinela pehled politickch, spoleenskch a kulturnch aktivit Rom,
jako bylo plnn pracovnch zvazk, tanec a hudba, fotbal nebo koln do-
chzka, vnovala se romsk historii a osobnostem, podvala informace o rom-
skch komunitch ve svt, citovala tematick informace z neromskho tisku
apod. Literatura v obvyklm smyslu slova zaujmala v Romano ilu postaven
spe podrun (charakteristick je vydvn pohdek v silvestrovskch slech
asopisu), pipomeme vak na tomto mst posteh Vladimra Macury o z-
stupnosti (a nediferencovanosti) beletrie a urnalistiky v revitalizanch pa-
radigmatech: obrozensk kulturn aktivita nevytyuje ostr pedly mezi vdou,
umleckou literaturou, publicistikou apod. Tato skutenost je dsledkem vnitn
[] nevyhrannosti obrozenskch kultur, je dna jejich potebou vyrovnat krok s do-
bovm umleckm vvojem komplexn, jakoby najednou (MACURA 1995: 14).
Za soust literatury se tak povauj i texty, o jejich beletristinosti by se vi-
dno optikou majoritn kultury dalo diskutovat (srov. HAVLOV 2000).
Romano il erpal beletrick texty ze dvou zdrojovch okruh. Prvnm z nich
byly texty neromskch spisovatel pojednvajc o Romech: jmenujme alespo
ryvky z Cikn Karla Hynka Mchy, o nich se redaktor Romano ilu Bartolo-
mj Daniel na jinm mst ponkud pekvapiv domnv, e Mcha v tomto
dle chtl piblit esk veejnosti poznn romsk due. Pedstavil lsku k volnosti
i k demokratickm principm v rodinn a spoleensk organizaci, je byla romskmu
spoleenstv vlastn. [] Poskytl lidem monost nahldnout do morlky Rom, do
jejich charakteru, pednost a zpornch vlastnost, kter pat ke kadmu etniku
nebo nrodu. Tak proto je Mcha nm Romm [] tak blzk (DANIEL 1997: 89).
Druhm a klovm zdrojem byla samotn pvodn tvorba skupiny rom-
skch autor, dnes oznaovanch za prvn romskou literrn generaci (vce viz
DEMETER 1979: 5859). Vedle fredaktora Romano ilu Andreje Pety, ve-
strannho Frantika Demetera, bsnka a populrnho psnike Vojty Fa-
bina, talentovanho vyprave Andreje Gini a nkterch dalch se vrazn
prosadila zmnn prozaika (a pozdji tak bsnka) Tera Fabinov. Jej do-
mnou byly fejetony a krtk povdky ze soudobho ivota, kter se souste-
dily zvlt na problmy romskch en (viz napklad povdku Zor nane savo-
ro o domcm nsil). Protoe jej texty mluvily [Romm pozn. AS] do due
(HBSCHMANNOV 1998: 61), a to i na dnen pomry mimodn kultivo-

[ 209 ]
vanou formou a vytbenm jazykem, stala se Fabinov osobnm i autorskm
vzorem pro mnoho dalch romskch en.
Nabdav, morln i kulturn obrodn tn nezaznv ovem pouze z prz
Fabinov, ale je pznan pro cel jeden okruh publikovanch text. Jejich
vyznn, uren jak obecn obrozenskm rozvrenm romsk literatury, tak
irm dobovm spoleenskm kontextem, shrnuje sloka z Rozhlsku Cyrila
Vakovch: Na ty nae nedostatky / dvejme se zpma. / Uznejme si, pkn pro-
sm, / kde je nae vina! elnm autorem vchovn tendence je nkdej peda-
gogick pracovnk Miroslav Ddi s eskojazynmi povdkami Lekce spoleen-
skho chovn a Potvrzen pro Joku Lakatoe.
Jin typ przy pedstavuj vzpomnkov vyprvn, napklad vzpomnka na
partyznsk boj na Slovensku Bylo jim dvacet Josefa Bnoma, ale tak poetic-
k text Andreje Pety uo ehin amaro paori, pozoruhodn pedevm tm,
e reprezentuje snad vbec prvn publikovan doklad typizovan nostalgick
vzpomnky na pedvlen Slovensko, nru pro pozdj romskou literaturu
nadmru pznanho. Vzpomnkov vyprvn mohou rovn pevzt funk-
ci etnologick studie (srov. text Karaoa).
V neposledn ad pin Romano il ukzky romsk lidov slovesnosti i au-
torskch pohdek. Vchovn, historick i etnograck aspekt otitnch
prz, ale i pohdkov charakter nkterch z nich poukazuj k funkci, ji aso-
pis typu Romanu ilu pevzal v soudob sociokulturn situaci romskch komu-
nit vytrench asimilanmi zsahy ze svho pvodnho ivotnho stylu. Sou-
st ivota tradinch romskch osad byly pravideln vyprvc selosti, je
znamenaly vedle upevnn vzjemn sounleitosti a vedle zbavy tak in-

8 Fabinov, Tera: Zor nane savoro [Sla nen vechno], Romano il 3, 1972, . 2, s. 28.
9 Napklad uznvan romsk bsnka nsledujc generace Margita Reiznerov vzpomn: Zaala
jsem pst ped dvma lety. Dostala se mi do rukou romsk bsnika od Tery Fabinov prvn romsk slova,
kter jsem vidla napsan na pape. Byla jsem pyn, e mme Terku Fabinovou, kter dovede tak krsn-
mi slovy vyjdit pesn to, co ctm i j, co se mi hon hlavou a kvli emu kolikrt nemohu ani usnout. V no-
ci na m dotraj otzky kdo vlastn jsme? A tak jsem jednou vstala jet v noci a svj sen jsem zapsala. []
Psala jsem romsky. Tera Fabinov i kdy ji osobn vbec neznm mi ukzala, e je mon romsky pst.
A teprve te, kdy pu, vidm, jak je romtina krsn e (HBSCHMANNOV 1990: 106).
10 Vakovch, Cyril: Rozhlsek, Romano il 2, 1971, . 1, s. 30.
11 Ddi, Miroslav: Lekce spoleenskho chovn, Romano il 3, 1972, . 5, s. 17.
12 Ddi, Miroslav: Potvrzen pro Joku Lakatoe, Romano il 4, 1973, . 1, s. 2123.
13 Bnom, Josef: Bylo jim dvacet, Romano il 2, 1971, . 3, s. 28.
14 Peta, Andrej: uo ehin amaro paori [Voda je ist], Romano il 3, 1972, . 3, s. 28.
15 Viz napklad przy Eleny Lackov Narodila jsem se pod astnou hvzdou (Praha 1997) a Holo-
caust Rom v povdkch Eleny Lackov (Praha 2001), sbrku Vlada Olha Le khameskere have Dti
slunce (Praha 2003) nebo povdky Andreje Gini Bijav Svatba (Praha 1991) atd. Srov. t pehled t-
mat a nr v prci Heleny Sadlkov (SADLKOV 2002).
16 Hbschmannov, Milena: Karaoa [Vnoce], Romano il 3, 1972, . 5, s. 2728.

[ 210 ]
n sociln korektivn nstroj. Jejich pedmtem se toti krom vce i mn
formalizovanho vyprvn pohdek nebo pednesu psn stvalo nevhodn,
nebo naopak pkladn i pamtihodn chovn jednotlivc, je bylo v tzv. vol-
nm vyprvn, vakeriben, pedloeno k posouzen celmu spoleenstv (HB-
SCHMANNOV 1998: 6061, 63). Rozvrcen romskch komunit znamenalo
v tomto smru vytvoen spoleenskho vzduchoprzdna, je bylo alespo s-
ten zaplnno pomyslnm spoleenstvm pispvatel a ten Romano ilu
jako, eknme, virtuln romskou osadou, a asopis sm pak pedstavoval ja-
kousi distann vyprvc situaci (srov. TAMT: 65).
Uvaovat na tomto mst o pm nvaznosti tradinho a modernho ko-
munikanho vzorce umouje hned nkolik skutenost, ponaje interaktiv-
nm charakterem periodika tohoto typu (hned na vodn strnce prvnho sla
Romano ilu redakce vytv dojem bezprostednho dvrnho kontaktu jme-
novitou sebeprezentac, pozdji i opakovanmi vzvami k pispvn do aso-
pisu: hinen amenge, so pes tumenge varekana ahias, pais paramisa, basi-
ki, pherasa, vtipi romane, a savoro, so tumen napadinla, jakkoli nen lehk po
denn prci jet se moit s perem a paprem) a kone nespornm inzitnm p-
dorysem nkterch rubrik, napklad Tabul cti a hany: tato rubrika pin in-
formace o zvl pkladnch nebo zavrenhodnch jevech uvnit romskch
komunit o alkoholismu, prostituci, naruen rodinnch vazeb (Jak je mon,
e 13ti let dve jde s pnem jen proto, aby se mohlo dostat do kina? [] Nen to
jen v Brnku, je to i u ns na Mladoboleslavsku.), ale tak o dobrovoln stavb
koupalit nebo o vzorn kyni. Pi analze nvaznosti na tradin sch-
mata a nry je na mst pipomenout tak ast nedostatek institucionlnho
vzdln jednotlivch autor, a tedy absenci literrnch vzor.
Po zkazu Romano ilu a likvidaci redakce byl rozvoj romsk literatury po-
zastaven. Pipraven edice bsn vyla a roku 1979 pod nzvem Romane gia
[Romsk bsn], dvojjazyn sbornk povdek vrtilo nakladatelstv Odeon ne-
vydan a jako celek nebyl dodnes publikovn. Stejn jako publikan pleitost
podntila vznik mnostv text, potlaen tto pleitosti znamenalo u vti-
ny pispvatel jejich doasn odmlen. Romsk autorsk tvorba vak dola
uplatnn v tolerovanch hudebnch souborech anebo byla v eskch pekla-
dech vyslna v rozhlase. Po roce 1989 na prci starch autor plynule navza-
li nov v me vce ne hojn.

17 Napite nm, co se vm kdy pihodilo, pite pohdky, bsn, anekdoty a romsk vtipy a cokoliv
vs napadne. Romano il 3, 1972, . 3, s. 28.
18 Romano il 1, 1970, . 1, s. 1.
19 Tabule cti a hanby, Romano il 2, 1971, . 4, s. 26.
20 Tabule cti a hanby, Romano il 2, 1971, . 4, s. 27.
21 Tabule cti a hanby, Romano il 4, 1973, . 1, s. 23.

[ 211 ]
 Krom zkladnho nrovho rozvren, je s malm obohacenm pelo z a-
s Romano ilu do souasn romsk literatury, a krom etablovn romtiny jako
literrnho jazyka, je se po roce 1989 ukazuje jako dostaten zait, pineslo
krtk obdob existence asopisu jet jeden, obecnj vsledek. Je jm fakt, e
Romano il svou innost slovy Petra Vka vytvoil v esk spolenosti pz-
niv klima pro akceptaci Rom na veejn scn, a e tak personikoval tuto do-
sud nepochopitelnou a neuchopitelnou skupinu lid (VEK 1999: 187), jinak e-
eno, e vtiskl v och majority Ciknm tak jinou, lichotivj tv.

LITERATURA
DANIEL, Bartolomj
1997 Romsk pse v Mchovch Ciknech, esk literatura 45, 1997, . 1, s. 8589

DEMETER, Frantiek (ed.)

1979 Romane gia. Geni romaa poeziatar (Praha: Kulturn dm Praha 8)

GIA, Andrej
1999 Leperav pro SCR, Romano daniben 6, . 34, s. 1822

HAVLOV, Vra
2000 Vznik a souasn postaven psan romsk literatury v R. Bakalsk prce na IZV UK v Praze

HOLOMEK, Karel
1999a Vvoj romskch reprezentac po roce 1989 a minoritn mocensk politika ve vztahu
k Romm, in Romov v esk republice (Praha: Socioklub), s. 290310
1999b Moravsk Cign Tom Holomek, Romano daniben 6, . 34, s. 129132

HBSCHMANNOV, Milena
1974 Zklady romtiny (Praha: Academia)
1993 Hlavn zsady rmskeho pravopisu, Romano nevo il 1993, . 3536, s. 36.
1998 Potky romsk literatury, in ijeme spolu, nebo vedle sebe? Sbornk z konference o literatue
a kultue nrodnostnch menin v esk republice (Praha: Obec spisovatel), s. 5966

HBSCHMANNOV, Milena (ed.)

1990 Kale rui (Hradec Krlov: Krajsk kulturn stedisko)

MACURA, Vladimr
1995 Znamen zrodu (Jinoany: H+H)

SADLKOV, Helena
2002 Tematick analza romsk povdkov tvorby v R. Diplomov prce na FF UK

VEK, Petr
1999 Program integrace een problematiky romskch obyvatel v obdob 1970 a 1989,
in Romov v esk republice (Praha: Socioklub), s. 184218

[ 212 ]
 Antonn K. K. Kudl
TAJEMNO, HRZNO, MUNO, PITORESKNO
I SMNO POKUS O OBNOVEN RODOKAPSU
NA SKLONKU 20. STOLET

Radikln zmny, k nim dolo na eskm kninm a asopiseckm trhu po

roce 1989, s sebou pinesly mimo jin i pokusy o nvrat k osvdenm nro-
vm modelm a formm prezentace populrn literatury z doby ped obma
totalitami, tedy pedevm z obdob prvn republiky, kter bylo ve zptnm po-
hledu chpno jako zlat vk spotebnho tiva. A tak se vedle napklad Ve-
er pod lampou znovu objevila ve stncch tak seitov edice Rodokaps, nava-
zujc na tradici pedvlench Romn do kapsy.

Npad resuscitovat Rodokaps vzeel z rozhovoru mezi novinem Ivanem

Dolealem a spisovatelem a trampskm psnikem Jaroslavem Velinskm,
na nho se koncem ledna 1990 obrtili vydavatel trampskho samizdato-
vho obasnku Bodlk, zda by jim nepomohl s vydvnm profesionlnho
asopisu pro trampy. Velinsk s Dolealem doli v diskusi k zvru, e perio-
dikum jednostrann zamen na trampsk publikum by nenalo dostate-
n poet odbratel a daleko lep by bylo tematick zbr rozit, piem
byl jako urit vzor zmnn pedvlen Rodokaps, kter Velinsk (* 1932)
dobe znal z dtstv. Zde nelze opomenout ani mon vliv seitov edice Ka-
ravana, vydvan nakladatelstvm Albatros, v n Velinskmu vyly na pe-
lomu osmdestch a devadestch let dva romny. Protoe je jin, vhod-
nj titul pro edici nenapadl, nechal si Doleal nakonec zaregistrovat prv
tuto znaku.
Velinsk kontaktoval Iva eleznho, tehdy redaktora nakladatelstv Odeon,
a pokusil se jeho prostednictvm nabdnout obnoven Rodokaps tomuto na-
kladatelstv. Spolen pili na lep een: elezn byl souasn lenem dru-

1 Alespo okrajov a v nvaznosti na pvodn edici se o obnovenm Rodokapsu zmiuje Ji POL-

EK (2000: 166). Nsledujc sta se pokou vytvoit v zkladnch rysech prol novho Rodokap-
su a zrove jej srovnat s jeho prvorepublikovou podobou, jak ji pedstavuj Pavel Janek a Michal
Jare (JANEK JARE 2003: 7174). Text je postaven, vedle zkoumn samotn edice, tak na
vpovdch tch, kte ji tvoili a stli bezprostedn u jejho zrodu, konkrtn spisovatele Jarosla-
va Velinskho, nakladatele Ivo eleznho a fredaktora Rodokapsu po celou dobu jeho druhho i-
vota Ivana Doleala.
2 Cestou drach lod (Karavana . 227, 1989) a Pd k severu (Karavana . 245, 1991).

[ 213 ]
stva kulturnch slueb Artservis, v nm vedl nakladatelskou sekci, prvn s-
la staronov edice nakonec tedy vychzela pod touto hlavikou.
vodnk Rodokapsu . 1, kter vyel 28. ervna 1990 a do prodeje byl uve-
den potkem ervence na trampskm festivalu Porta v Plzni, se logicky hl-
sil k tradici svho prvorepublikovho pedchdce. Vyjadoval zmr vyd-
vat v edici irokou klu populrn etby (jej charakteristiku ml vyjadovat
onen vet z titulu mho pspvku), doplnnou rubrikami, vnovanmi pe-
devm trampingu a pbuznm formm trven volnho asu. Titulnm ro-
mnem tohoto prvnho seitu se stala Velinskho detektivka z trampskho
prosted Mrtv z Olivetsk hory. Volba prv uvedenho nru byla symbolic-
k, nebo pvodn Rodokaps zanal tak detektivkou (Zelen paruka R. War-
risona).
Jak ji bylo eeno, zpotku byl vydavatelem obnovenho Rodokapsu Art
servis, respektive jeho vydavatelsk sekce, kter se postupn transformova-
la do nakladatelstv a vydavatelstv Ivo elezn, s.r.o., v jeho produkci pak
tato seitov edice vychzela a do svho konce. Prvotn sloen redakce tvo-
il I. Doleal jakoto fredaktor a ti redaktoi: J. Velinsk, Ji Cihl a Milan
Frank (pvodn vydavatel trampskho samizdatu Bodlk). S redakc stabiln
spolupracoval grak Ondej Pisch. Pomrn zhy, v roce 1991, opustil tm Ve-
linsk a krtce po nm i Cihl a Frank, kte se pokusili o zaloen vlastnho
periodika. Novm redaktorem Rodokapsu se stal Vladimr Mtl a jako tajemni-
ce redakce nastoupila Jaroslava Fejfarov. V tiri po uritou dobu jet gu-
ruj jmna Dana Kavalecov a Petra Jodasov, kter mly na starosti grackou
pravu, nicmn trojice Doleal, Mtl a Fejfarov tvoila redakn pte Rodo-
kapsu a do jeho zniku.
Seity formtu 29,5 21 cm, tedy o nco menho ne ml pvodn Rodo-
kaps, zpotku vychzely neslovan (prvnch 6 seit), pozdji u byly slo-
vny, a to jak petrit podle periodicity do roka, tak i prbn podle jednot-
livch seit. Celkem jich za deset let trvn vylo podle tohoto slovn 331,
piem posledn se na pultech objevil v beznu 2000. Po prvn tyi roky exis-
tence edice inil rozsah kadho seitu 80 stran, z nho romn obshl pi-
blin 60 stran, po pechodu na ofsetov tisk se celkov rozsah zmenil na 64
stran, z toho romn inil necelch 50 stran (existovaly ovem i vjimky, kdy se
romn rozrostl prakticky na cel rozsah seitu).
Kolem hlavn edice se zhy vyprolovaly nzvem odlien ady. V roce 1991
zaala vychzet srie Knihovnika Rodokapsu, tvoen menmi seitky form-
tu A5 o rozsahu 32 stran, obsahujcmi krat texty, kter by na tituln romn
dnch sel Rodokapsu nestaily. Pvodnm, jen krtkodob realizovanm
zmrem bylo vydvat tuto adu maximln jednou za dva msce, naklada-
tel elezn vak nakonec ve snaze co nejvce zaplnit trh touto formou tiva

[ 214 ]
srii rozvrstvil podle nru na jaksi dal podady, take tm vznikla Kni-
hovnika dobrodrustv, Knihovnika napt, obsahujc detektivky, Knihovnika
sci- a Knihovnika western. V souvislosti s postupn navazovanmi kontak-
ty se zahraninmi nakladatelstvmi a literrnmi agenturami byly pro tento
el dle nakupovny cel ady krtkch novel, napklad tyi proti bezprv,
ena s koltem, erif Wyatt Earp, S bibl a koltem ad. V polovin devadestch let
u vychzelo takovchto v podstat samostatnch ad trnct, tedy dv denn
vetn vkend. Tyto knihovniky (podle nakladatele obshly vechny dohro-
mady celkem vce ne 3000 seit) byly ovem pipravovny mimo vlastn re-
dakci Rodokapsu vznikly pro n dv samostatn redakce, jedna pro ten pro
mue a druh pro eny. Pro vyuit remitendy tchto ad vznikly sbornky na-
zvan 2 a 3. Z vrcench seit se strhly pvodn oblky, seity byly zkom-
pletovny po dvou, respektive po tech, opateny novmi oblkami a novou
sazbou a vrceny na trh za cenu ni, ne inil souet cen pvodnch seit
(tato praxe se podobala tomu, jak s remitendou nakldala i vtina prvorepub-
likovch seitovch edic).
Stejn postup byl nakonec v roce 1999 pouit i u Rodokaps dnch, je-
jich sud slo v tomto roce tvoil tzv. Rodokaps Specil, vznikl uvedenm
zpsobem ze dvou nhodn vybranch sel z remitendy z pedchozch let.
Tato speciln ada byla zapotvna do slovn seit edice, akoli lo
vlastn o recyklaci ji vydanch dl.
Pvodn vychzel Rodokaps jako msnk. Vzhledem k spchu, kter zpr-
vu zaznamenal (remitenda tehdy inila pouze 1015 %), se od jna 1992 zm-
nil ve trnctidenk, a pesn o ti roky pozdji dokonce v tdenk, kterm for-
mln zstal a do konce, zapotvme-li Rodokaps Specil. Cena a nklad se
logicky pohybovaly ve vzjemn souvislosti. Nklad, v tiri neuvdn, zpo-
tku (pravdpodobn jen po dobu prvnch dvou sel) inil 70 000 vtisk,
od druhho roku existence Rodokapsu pak klesl na 40 000 vtisk. Vzhledem
k tomu, e se na trhu mezitm objevilo nkolik podobn zamench edic a a-
sopis (Dodokaps, Karo, Weekend, Divok Zpad ad.), nklad dle klesal v po-
lovin devadestch let se drel mezi 20 000 a 25 000 vtisk, posledn sla
v roce 2000 u vychzela dokonce v potu necelch 5 000 vtisk. Cena na-
rstala se sniujcm se nkladem a vzrstajcmi vrobnmi cenami v roce
1990 se Rodokaps zaal prodvat za 16 Ks, v druh polovin devadestch let
vzrostla cena v podstat na dvojnsobek, aby pak v poslednm roce vydvn
inila 37,90 K.
Obnoven Rodokaps ukonil svou existenci z ekonomickch dvod. Kon-
cem roku 1999 klesl jeho prodej pod rentabiln hranici a nakladatel na nm za-
al prodlvat. Protoe se situace v nejblich mscch nezlepila, dolo na
jae 2000 k denitivnmu ukonen edice.

[ 215 ]
 Rodokaps sklonku 20. stolet se snail alespo rmcov zachovat grackou
pravu svho prvorepublikovho pedchdce. Barevn, malovan oblka (na
rozdl od prvorepublikovch, asto vyuvajcch zejmna lmov fotograe)
byla opatena tradinm, lehce modernizovanm logem edice v levm hornm
rohu. Ilustrace mly ernobl rz, jednalo se vtinou o provky, jejich ar-
chaizujc styl asto odkazoval na pedvlen pedchdce. Pro zadn stranu
oblky vyuval obas vydavatel barevn fotograe. Na tvorb oblek a vnit-
nch ilustrac se podleli vtvarnci zamen na nry populrn literatury: na-
pklad Karel Zeman, Alois Kesala, Milan Fibiger, Petr Util, Jan tpnek
a dal. Nakladateli se podailo pro spoluprci na oblkch zskat tak echo-
kanaana Jana Sovka, kter se proslavil jako ilustrtor bestselleru Michaela
Crichtona Jursk park.
Clov skupina ten Rodokapsu byla, zd se, pomrn rznorod (Ivo e-
lezn ji lapidrn charakterizoval od k zkladnch a stednch kol po univer-
zitn profesory a vzn). Od potku se edice zamovala pedevm na trampy
a vbec na vyznavae volnho ivota v prod, k nim postupn pibyli je-
t milovnci zhad, jim byla v asopisu vyhrazena zvltn rubrika. Na zkla-
d tenskch ohlas se d rozliit jet dal podskupina ten, jej leno-
v nepat do dn ze zmnnch kategori: toti teni v dchodovm vku,
jejich motivac k etb byly zejm vzpomnky na dtstv a mld. Kupodivu
zejm etlo Rodokaps i pomrn dost en. Podle sdlen Ivana Doleala dokon-
ce vznikaly jaksi neformln stoln spolenosti, kter zvaly redaktory, autory
a ilustrtory Rodokapsu na sv setkn.
Beletristick st seitu se skldala z titulnho romnu a etby na pokrao-
vn (v prvnch slech Rodokapsu takto vychzely detektivn povdky pod n-
zvem Z pamt americkho detektiva Lona Cliftona. Zprvu se jednalo o pravy
pvodnch cliftonek, pozdji v tme duchu psan pvodn texty Jarosla-
va Velinskho), kter doplovala publicistika a vce i mn pravideln rubri-
ky. Nejtrvalej ivotnost vykazovala rubrika nazvan Howgh! (nzev byl vy-
brn symbolicky, protoe uzavrala kad seit), s podtitulem ten pro tulky,
trampy, vodky a dal dobrodruhy. Jej npln byly nejrznj lnky s tma-
tikou trampingu, cestovn a s tm souvisejcch zjm. Doplovala ji rubrika
Tenkrt na Zpad, pinejc zajmavosti z historie americkho Divokho z-
padu, a dle Zvsti, je zahrnovaly psmo kratch zprv a aktualit, opt pe-
devm z trampskho prosted. Uritou novinkou v celkovm zamen rodo-
kapsov publicistiky byla rubrika Svt zhad, tajemstv a dobrodrustv, jejm
prostednictvm vychzeli tvrci Rodokapsu vstc zjemcm o souasnou z-
hadologii. as od asu se jako vloen ploha na vystihovn objevil i Zpvnk
Rodokapsu s texty a notovmi zznamy trampskch a country psn. Nezaned-
bateln msto bylo vytvoeno i pro tene: Rodokaps petiskoval jejich dopisy,

[ 216 ]
byly vyhlaovny tensk soute, obas zde teni mli inzerty na knihy
apod. Z krtkodobch rubrik je mono jmenovat napklad erifov s vaekou
nebo teba Sex ve spacku, kter by v pedvlenm Rodokapsu asi jen tko
mohla vychzet.
nrov skladba edice byla ve srovnn s jejm pedchdcem a pekvapiv
chud. Pvodnmu zmru redakce obnovit Rodokaps jakoto periodikum za-
men na populrn literaturu v jej pln nrov i se zpotku dailo. Vel-
mi rychle vak nakladatel sledovnm remitendy zjistil, e nejlep prodej maj
westernov romny, a proto dla tohoto nru nakonec tvoila vtinu obsahu
edice. Detektivky, horor, science ction a ppadn dal druhy literrn fantas-
tiky stly evidentn na okraji zjmu ten Rodokapsu a byly proto zaazovny
jen vjimen (Ivan Doleal odhaduje, e na jeden romn jinho nru pipada-
lo zhruba 3040 western). Mezi zajmav, ale v rmci edice solitrn dla pat
pokus Jaroslava Velinskho oprit textem El Hombre Dorado (. 10/93, vydno
pod jmnem Kapitn Kid) podnr tzv. leteckho romnu, kter byl typick pr-
v pro prvorepublikov Rodokaps, nebo spojen westernu a science ction v ro-
mnu G. P. Walkera (Jiho W. Prochzky) Hvzdn honci (. 18/98 a . 20/98).
Tvrci obnovenho Rodokapsu zpotku zamleli vtinou reeditovat ro-
mny ze strnek svho pedvlenho pedchdce a jen vjimen zaazovat
nov dla od soudobch autor. tenm se proto dostalo pbh od klasi-
k zahranin dobrodrun etby (Edgar Wallace, Henry Rider Haggard, Max
Brand) i od eskch pedvlench rodokapsovch autor, napklad Jaroslava
Pokornho (18991940) pod pseudonymem Charles P. Whitte, Edvarda Pach-
mayera (1895?) pod pseudonymem Erwin Rudyard nebo trojice Leopold Se-
kera, Josef Huml a Viktor Bhnel, publikujc pod kolektivnm pseudonymem
Will Mac Khiboney. Nen bez zajmavosti, e redakce novho Rodokapsu nav-
zala kontakty se dvma v t dob dosud ijcmi zstupci tto autorsk skupiny
(u zmnn Leopold Sekera a dle Jaroslav Danda), z nich druh jmenovan
se i pes svj pokroil vk (*1915) dokonce znovu pustil do psan a pod pseu-
donymy Ben J. Boeters a J. M. Adam zde otiskl takka ti destky western.
Texty pevzat ze starho Rodokapsu byly ovem velmi radikln textov
i obsahov upravovny, co podle svdectv Ivana Doleala asto znamenalo je
a z 80 % pepsat. Redaktoi proto zaali prostednictvm inzert i osobnch
kontakt shnt nov autory, schopn vyhovt podmnkm tohoto druhu lite-
rrn produkce. e se jim to podailo, o tom svd postupn narstajc poet

3 Pro zajmavost: nr fantasy, kter v prbhu devadestch let zaal vytlaovat z pozic populari-
ty SF a dnes pat i u ns mezi literrn nry komern spn, byl v Rodokapsu zastoupen pou-
ze tituly Zem lench boh (. 4/95) od Caroly Biedermanov, Ken Wood a me krle DSala (. 2/91)
a Ken Wood a perly krlovny Maub (. 14/92) od George P. Walkera (pseudonym Jiho W. Prochzky).

[ 217 ]
pvodnch pspvk, publikovanch v rodokapsov tradici vtinou pod anglic-
kmi pseudonymy. Mezi velmi plodn domc autory tak patil napklad Josef
Pecinovsk (*1946), jeden z nejzajmavjch tvrc esk science ction osm-
destch let, kter zde publikoval pod pseudonymy Joe Townway, Bruce New-
man, Mike Williamson a Bernard Ant krom fantastiky pedevm westerny.
Vedle takovchto intencionlnch autor se v edici, podobn jako v prvore-
publikovm Rodokapsu, obas objevili i host z jinch vrstev literatury. Zejm
nejznmjm (dosud odhalenm) tvrcem tohoto typu byl postmodernistic-
k prozaik Jan Kesadlo (vl. jm. Vclav Pinkava, 19261995), kter pod pseu-
donymem Jake Rolands pispl v roce 1993 westernem Ran U kotvy a hvzdy.
Texty pro peklad byly nakupovny pedevm v Nmecku a v USA, ji zmi-
ovan samostatn knihovniky, vydvan paraleln s dnm Rodokap-
sem, pochzely prakticky vhradn z tchto zem. Podle odhadu Ivana Doleala
inil pomr pvodnch a pevzatch titulnch romn zhruba 1:1. V anketch
o nejlep romn ronku, vyhlaovan vdy na pelomu roku, mimochodem
vtzila vtinou dla eskch autor, by anglick pseudonymy mohly ten-
m jen tko prozrazovat jejich pvod.
Jak ji bylo eeno, nrov edici dominoval western, jen obas doplnn
detektivn przou a science-ction, horor a fantasy zde byly zastoupeny zcela
okrajov (Rodokaps byl tradin primrn zaclen na musk publikum, proto
v nm logicky nenalzme ani stopy po milostn a sentimentln ensk et-
b). V tto souvislosti se nabz otzka, zda se njak promnil western (charak-
terizovan naposledy jako napnav pbh s nosnmi kriminlnmi a milostnmi
prvky, umstn do krajiny na pomez civilizace a divoiny v Severn Americe, se
siln akcentovanm principem stetu dobra a zla a s vraznou postavou heroi-
zovanho hlavnho hrdiny JANEK 2004: 687) ve srovnn s jeho podobou
v pedvlenm a protektortnm Rodokapsu. Pokusm se na tuto otzku odpo-
vdt komparac dvou vybranch pbh ze starho a z novho Rodokapsu.
Star z obou srovnvanch text, Hrdina z Palodura od Ch. Ballewa (jeden
z mnoha pseudonym Charlese Horace Snowa, velmi plodnho americkho
autora western), vydan v kvtnu 1940, se odehrv ve stt Colorado, doba
nen urena ani piblin. Druh western, Msto sup z roku 1994 a z pera Joe
Townwaye (respektive Josefa Pecinovskho), je situovn kamsi na pomez
Spojench stt a Mexika v ble neuren dob. O v obou pbzch jde?

4 Viz heslo Jan Kesadlo (SLOVNK 1999: 457).

5 Funkci pseudonym v tomto typu literrn produkce, jak o n pe JANEK (2003: 4445), zej-
m nepochopil Vladimr Novotn, kter uvn anglickch pseudonym v Rodokapsu zcela odsou-
dil v pspvku et Anglosasov aneb Na bezejmennch stezkch (NOVOTN 1998).
6 Ballew, Ch.: Hrdina z Palodura, Rodokaps 259 (50), 24. 5. 1940 (JANEK JARE 2003: 87,
o autorovi TAMT: 383).
7 Townway, Joe: Msto sup, Rodokaps . 14/94.

[ 218 ]
Hrdina z Palodura
Mlad a pvabn ranerka Mary Jane Jan-
neyov se obv zlovolnho Sama Bolta,
bvalho farmskho partnera jejho otce
a nyn mocnho mue zdejho kraje, kter
se chce zmocnit jejho majetku, a proto poj-
m zmr psemn podat o pomoc starho
otcova ptele Giona Traska. Jej kovbojov
Tyka Kennedy a Rim-re Boggs vak ms-
to doruen jejho dopisu nap o pomoc le-
gendrnmu banditovi z kraje Paloduro, Ru-
dmu OMaleyovi. Zrzav despert skuten
pijd do msta Gibraltaru, jet ped tm l provaz a zloinec prchne. Obyvatel i e-
se jej vak pokus mstn erif Ed Nesbit
se svm pomocnkem zatknout za dajn
pepaden a vyloupen dostavnku s pen-
zi. OMaley jim unik a vzpt navtvuje
Mary Jane na jejm rani. erif se svmi lid-
mi v podezen, e uprchl lupi je zde, to-
na ran, OMaley svuje Mary Jane pen-
ze podezelho pvodu a miz v non tm.
K erifovu velkmu pekvapen se u nj
druhho dne OMaley objevuje a dobrovoln
se vydv do jeho rukou, rozhodn vak po-
pr, e by vyloupil dostavnk, i e by byl n-
kdy na rani Mary Jane. Odkazuje se pitom
na existenci bratra-dvojete. Ve mst vypu-
k po zprv o uvznn slavnho lupie z Pa-
lodura velk pozdvien a zrove je zjitno,
e kdosi peruil telefonick spojen msta
s okolnm svtem. Do Gibraltaru pijd Sam
Bolt s najatm pistolnkem Sladem a objevu-
j se zde i kovbojov z rane Mary Jane. Rim-
-re inzultuje Bolta, kter uraz povst sli-
n ranerky, a je uvznn. Mary Jane pijd
a astn se soudnho pelen s Rim-rem ztracen penze z vyloupen banky. Tun Jim
a OMaleyem. Kovboj se sm (nespn)
hj, je odsouzen, ale jeho zamstnavatelka
za nj plat kauci penzi, kter u n zanechal
OMaley. Ryav bandita si pekvapiv vybr
za obhjce Mary Jane. Soudn proces je pe-
Msto sup
Pedehru pbhu tvo vyloupen banky
v mst Horse Town, pi nm je vtina lu-
pi postlena a jeden zajat, zatmco posled-
n prchne i s lupem. Do tho msta o nco
pozdji pijd Hank Douglas, kter v uvz-
nnm banditovi, ekajcm na popravu, po-
znv Dwighta Muddyho, jednoho z vrah
svho otma, kter pronsleduje. Druh-
ho dne m bt Muddy oben. Ped exekuc
oznauje za svho uprchlho komplice kata,
kter m popravu provst. Kdosi peste-
rif Horse Townu se domnvaj, e to uinil
Douglas, kter ve zpovzdl pozoruje, a pro-
to je jat a m bt oben.
Hank je v noci vysvobozen starm pte-
lem Pigsbym, se kterm se vyd po Muddyho
stopch. Nalzaj mrtvolu ze zlohy zastele-
nho zstupce horsetownskho erifa a cesta
je pak zavede do msta Silver Rocku. Zde se
dozvd od mstnho erifa Chuda Wilsona,
Pigsbyho starho znmho, e msto ovl-
d banda zloinc v ele s El Capitanem, co
nen nikdo jin ne Muddy.
Hank a Pigsby upadnou v mstnm saloo-
nu do nastraen pasti bandit. Muddy, kte-
r se domnv, e v Horse Townu jej zachr-
nil Hank, dv zmnnmu svobodu. Pigsby
v Muddym mezitm poznv svho nevlast-
nho syna Davyho a projevuje zjem s nm
zstat.
Hank je svdkem souboje Muddyho s Tu-
nm Jimem, horsetownskm katem a Muddy-
ho komplicem, kter se pokou vymoci z nj
umr. Hank zdnliv odjd, vrac se vak
v noci do Silver Rocku a s pomoc Dolores,
Mexianky, kterou zachrnil ped nsilnkem
z Muddyho bandy, zajme Muddyho a skryje
se s nm v erifov dom. Bandit dm obl-
[ 219 ]
ruen zprvou o obnoven telefonnho spo-
jen, piem vychz najevo, e OMaley byl
v Paloduru zastelen. Mu ped soudem vak
stle tvrd, e je tm, km se prohlauje, a rad
se se svm obhjcem, kter (respektive kte-
r) vydv jaksi rozkazy svm honkm.
V zvru pbhu se karta zcela obrac: Bolt
se svmi mui je zaten udnlivm OMaleyem
a kovboji a je konfrontovn se skutenm sta-
vem vc. Byl to ve skutenosti Bolt, kdo n-
goval pepaden dostavnku, peruil telefon-
n veden a ve smovalo k zabrn majetku
Mary Jane. Zabijk Slade se pokou uprch-
nout, v souboji s OMaleyem vak padne. Jak
se zjist, prav OMaley byl skuten zaste-
len, zrzav mu, kter se za nj vydval, se od-
haluje jako syn Giona Traska, kter nhodou
zsk dopis Mary Jane, uren jeho otci. Na
posledn strnce d slinou ranerku o ru-
ku a ve nasvduje tomu, e bude vyslyen.
haj, Hankovi se poda vyslat Doloresina bra-
tra Pedra pro pomoc k erifovi do Horse Tow-
nu. Oblhn je nespn, nepome poetn
pevaha zloinc, velijak lky ani vyjedn-
vn s vyuitm Pigsbyho jako vyjednavae.
Konen pijd z Horse Townu erif Wedge,
k Hankovu pekvapen se vak pidv na
stranu zlosyn, s nimi se ji dve, jak se nyn
dozvd, podlel na paovn zbran. Hank jej
sice peme a odzbroj, banditi vak vyhro-
uj smrt Dolores a Pedra a Hank je zajat.
Muddy Hanka vyslch, Pigsby se jej po-
kou brnit, ale je svm dajnm synem za-
stelen. erif Wedge vyuv opilosti bandi-
t, pokou se ukrst penze z bankovnho
lupu a zabt spoutanho Hanka jako ne-
doucho svdka, je vak probodnut Dolores.
Hank ve nle romnu pobije posledn zlosy-
ny a v zvrenm souboji, a sm vn zra-
nn, zastel i Muddyho.

Pokud srovnme po formln strnce oba westerny, kter od sebe dl vce ne

pl stolet, zjistme, e v zkladnch rysech odpovdaj danmu nru. V obou
ppadech je vyuito tradinho asu a prostoru (USA, zejmna jejich sted a jih,
nkdy v druh polovin 19. stolet), stejn tradin je systm postav hlavn
kladn hrdina, vtinou honk nebo lovec, doprovzen nkolika pteli-po-
mocnky, ale asto tak osaml bojovnk proti bezprv, proti nmu zporn
postava, bandita nebo mocn, avak neestn farm, podporovan skupinou
veho schopnch zabijk, dle pak krsn ena, cl erotickho zjmu zpor-
n postavy a pozdji partnerka kladnho hrdiny. Kompozice je postavena na
postupnm rozvjen motivu stetvn antagonistickch postav a vrchol je-
jich soubojem, symbolickm poslednm vstelem. Djov linie je pehledn
a psn linern, bez rozshlejch odboek a retrospektiv.
Jist posun lze na prvn pohled objevit celkem logicky v jazykovch pro-
stedcch, jich uil pedvlen pekladatel (jeho jmno neznme) a na dru-
h stran domc autor devadestch let. Nejde ani tak o vsledek gramatic-
kho a lexiklnho vvoje, jako spe o vraznj odstnn charakteristiky
jednajcch postav prostednictvm jimi pouvan slovn zsoby. V Hrdinovi
z Palodura vyuvaj vichni hrdinov prakticky stejnho nebo pinejmenm
velmi podobnho slovnku, a u jde o krsnou farmku, jej kovboje, padou-
skho Bolta nebo kladnho protagonistu romnu, skrvajcho se pod identi-

[ 220 ]
tou proslulho zbojnka. V Mst sup lze naproti tomu odliit, kdo prv hovo-
a na kterou stranu barikdy pat Hank Douglas a jeho spojenci pouvaj
skoro vhradn spisovnou etinu jen s minimem hovorovch slov, zatmco ja-
zyk bandit je o nco lernj, hned v vodu se napklad astuj vrazy ty
hajzle a ty svin, tedy vulgarismy, kter by bylo v pedvlenm Rodokapsu
nalzt jen nesnadno.
Jet zetelnji se zmnila celkov tempo a dynamika vyprvn. Dj wester-
nu, vydanho na potku protektortu, se rozvj pomrn pomalu, vznam-
nou roli v nm hraj dialogy, napt je hojn odlehovno humorem, pbh
proto psob uvolnnm dojmem. Pecinovskho rodokapsov prza z konce
20. stolet je djov mnohem rychlej, emu odpovd i lenn kapitol s vt-
m drazem na akn scny, ale tak s propracovanjmi a realistitjmi de-
skripcemi prosted. Hlavnm dvodem jsou bezpochyby podstatn zmnn
parametry vnmn literrnho textu souasnm tenem, kter je siln ovliv-
ovn dalmi mdii, pedevm lmem a televiz.
Ojedinlm pkladem inovace tradinho nru populrn etby v obno-
venm Rodokapsu, konkrtn prv vyuvanho westernu, je ji zmiovan
dvoudln romn George P. Walkera (Jiho W. Prochzky). Hvzdn honci se
neodehrvaj na Divokm zpad 19. stolet, nbr v dalek budoucnosti, kdy
se lid pohybuj meziplanetrnm prostorem za pomoci obrovskch hyper-
prostorovch bytost, nazvanch krvy. A prv na pozad boj o kontrolu
tto galaktick pepravy se odvj pbh Walkerovch-Prochzkovch hrdin.

Honci vesmrnch krav se schzej na pla-
net Studnka (Fountain) u pleitosti pro-
slulho rodea s psenmi ervy. Objevuje se
zde i pedstavitel velk pepravn spolenos-
ti, hrab Georgij Kuzncow. Rodeo kon tra-
gicky v okamiku, kdy jsou do arny zken
vputni dal psen ervi a zabjej honky. k Ptky, tedy ptice legendrnch dobrodru-
Za vm stoj Kuzncow, kter vzpt un-
dti pednho honka Joe Harpera na svj
bitevn kink Trismarck. Z pozice sly pak
vyjednv s honky o vhodn koupi velk-
ho mnostv krav i telat, kter potebu-
je pro pepravu diamantovch hor z plane-
ty Koh-i-noor, ohroen vbuchem hvzdy.
Honci v ele s farmem Sealem Westleyem
ovem nepodlhaj ntlaku a vyzvaj Kuzn-
cowa na Souboj, co je jeden z formalizova-
nch prostedk een spor v intencch tzv.
psychokinetiky, nauky vytvoen ji mrtvm
Jamesem Garciou Cooperem, jednm z Vel-
h, objevitel dobyt galaktick pepravy,
k n patili i Harper a Westley.
Kuzncow zken poruuje pravidla Sou-
boje. V rozhodujcm okamiku se do boje
pekvapiv vlo samotn krvy, kter vy-
ct ohroen svch honk, a svmi ohro-
mujcmi silami zni bitevn kinky Kuz-

8 Kniha poprv vyla pod jmnem Jiho W. Prochzky a s ilustracemi Kji Saudka v nakladatel-
stv Altar (1996).
9 George P. Walker: Hvzdn honci, Rodokaps . 18/98.

[ 221 ]
ncowovy spolenosti. Hrab je obvinn
z nosu a ohroen galaktick dopravy a de-
portovn na vzeskou planetu.
Druh polovina romnu zan na plane-
t Skopka (Shell), v jejm nejvtm ka-
onu se vesmrn telata zbavuj skopky,
v n prvn msce po narozen cestuj kos-
mickm prostorem. William Downey, zva-
n Indiny Dlouh Bl Vlas, dal len Velk
Ptky, objevuje v kaonu mrtv tele, zabit
zhadnmi diamantovmi bity. Velk Ptka
pilt na planetu a v Downeyho legendr-
n kybopte, nazvan Pn Much, se sna
zjistit piny zhadn udlosti. Z nitra pla-
nety vylzaj krystalit jeti carbosaui,
dajn znien na planet Koh-i-noor, a za-
nou devastovat lidsk pbytky i tovrny.
Na scnu se vrac hrab Kuzncow, uprch-
nuv z vzesk planety. V pipravenm vys-
ln centrln galaktick televize nabz pomoc
sv spolenosti, kter m bt zrukou du
Nvrat hvzdnch honk10 pin nov dob-
rodrustv tch hrdin o nkolik let pozdji.
Dal z len Velk Ptky, Jean Du Pont zva-
n Old Bearhand, ijc na planet Jezrko
(Lake), zjiuje s pomoc svho syna Patric-
ka, e v tamnch lesch se objevuj nebezpe-
n zabijt kyberoidi, maskovan jako les-
n zvata. Souasn William Downey a Joe
Harper s pomoc tovrnka Heinusse a jeho
dcery, reportrky Rosemarie, objevuj v jeze-
e, kde regeneruj telata, jedno z nich zran-
n. Spolen pak navtvuj Old Bearhanda.
Mno se zprvy o podivnch sebevradch
krav, kter se nhle a bez dvodu vrhaj do
nitra hvzd a tm ni i okoln planety.
Hrdinov deifruj v bsnch mdnho po-
ety Jos Del Passadeny nzvy zniench pla-
10 George P. Walker: Nvrat hvzdnch honk, Rodokaps . 20/98.
[ 222 ]
a prosperity. Po jeho projevu se jeti vra-
c tam, odkud pili. Hrab intrikami v Par-
lamentu pinut honky, aby odevzdali sv
zbran i Pna Much a pedevm aby pedali
sv stda jeho spolenosti. Honci se stvaj
terem posmchu mdi. Odchzej do ilega-
lity a organizuj odboj osadnk i Indin na
planet Skopka proti Kuzncowov spole-
nosti.
Honci zhy odhaluj, e carbosaury ne-
chal na Skopku dovzt Kuzncow a ovld
je pomoc chrli zen. Zmocuj se svch
hyperprostorovch o a pozdji i jedn
z farmskch lod. Postupn zskvaj v bo-
ji pevahu a porad si i s krystalickmi jet-
ry. Kuzncow dv povel zniit celou plane-
tu, jeho vojci vak se vzpomnkou na zsah
krav u planety Studnka rozkazu neupo-
slechnou. Kuzncow se pokou prchnout,
ale jeho modul pi chybnm manvrovn ex-
ploduje. V Galaxii zavldne mr.
net vetn Jezrka, kter m zejm pijt na
adu jako dal. Charismatick bsnk vystu-
puje v televizi a tve proti honkm. Mezi-
tm se odehrvaj dal do t doby neobvyk-
l udlosti: na krvy to hyperprostorov
monstra zvan Mezihvzdn medvdi, pi-
em zahyne nkolik honk, a objevuje se
Grader, legendrn stroj J. G. Coopera, jed-
noho z Velk Ptky, nyn promnn ve vra-
dc mechanismus. Honci nachzej azyl na
star dobr Zemi.
V Calf Lake City na Jezrku vypuk boj
osadnk proti Kuzncowovm Gardarm
i jejich mstnm pisluhovam. V boji s Gra-
derem zahyne Westley. Old Bearhand oivuje
Jeka (Hedgehog), dal z bjnch stroj Vel-
k Ptky, po lta dobe uschovan, a chce jej
nasadit proti Graderovi. V bsnku Del Passa- exploduje, ale jet pedtm se honci i s pla-
denovi je odhalen hrab Kuzncow, kter netou za pomoci krav stihnou evakuovat.
opt vydr celou Galaxii. V zvren bitv Vechny zhady, vetn t, jak se Kuzn-
u planety Jezrko je poraen a prch do nitra cow dokzal kdysi zachrnit a jak se mohl
zdej hvzdy, kde si zdil zkladnu. V soubo- zmocnit Cooperova Graderu, jsou vysvtleny
ji s Downeyem a Harperem Kuzncow a jeho a potomci len Velk Ptky pebraj symbo-
pobonk Ratman zahynou, hvzda nakonec lick ddictv svch pedk.

Oba Prochzkovy rodokapsov romny jsou pedevm postmodern hrou.

Tradin westernov pdorys je vznamn obohacen prvky science ction, re-
spektive jej vvojov star subnrov modikace, nazvan space opera
(NEFF OLA 1995: 35). Nen to jist nhoda, vdy termn vesmrn ope-
ra odkazuje prv na western jakoto koskou operu (horse opera), jej ni-
kdy nekonc souboj dobra a zla, drsn, le poctiv hrdinov i zken padoui
a ritualizovan souboje jsou ovem peneseny do kosmickho prostoru vzd-
len budoucnosti.
Jeden z hlavnch rys postmodern literatury, manifestovan intertextuali-
ta, je sice charakteristick i pro souasnou SF literaturu, obvykle ovem podle
mho nzoru nikoli v takov me jako v tomto ppad. Prochzka protkal sv
texty, psan se znanou dvkou ironie a nadhledu, hustou st odkaz na nej-
rznj literrn i lmov dla, v prvn ad pochopiteln westernov (asi nej-
vce romny Karla Maye), ale i na klasiku nru science ction (Isaac Asimov,
autoi tzv. zlatho vku sci- atp.). Na jednom mst se dokonce odkazuje na
svou vlastn tvorbu (sbrka povdek Tvrci asu z roku 1991) a v nkterch ved-
lejch postavch lze identikovat skuten osobnosti domc SF subkultury
(Ondej Ne, Ivan Adamovi ad.).
Takovto nrov amalgm byl na strnkch novodobho Rodokapsu sku-
ten jevem dosti vzcnm; redakce zejm usoudila, e pes vekerou jeho ti-
vost by publikum dal podobn experimenty nemuselo pijmout. Zkladnm
nrovm modelem tto edice tedy nakonec zstal western, ve sv podstat
dosti tradin a jen mrn upraven s ohledem na poadavky souasnho te-
nstva.

Zvr
Rodokaps 90. let 20. stolet pevzal od svho pedvlenho jmenovce pede-
vm zkladn schma, tj. podobu kvaziasopisu (termn Pavla Janka),
kninice seitovho formtu, jej stedn st byl romn, doplnn publi-
cistikou. Novinkou byla urit nrov jednostrannost, odpovdajc zhruba
prvorepublikovmu Rodokapsu z jeho westernovho obdob (19371941).
Nov Rodokaps ml o nco vt strnkov rozsah ne jeho pedchdce, kte-
r si zase naopak udroval relativn stabiln nklad, co se v devadestch le-

[ 223 ]
tech v prosted prudce se zaplujcho trhu mohlo jen tko podait. Ponkud
jinou tv mly i doprovodn rubriky, jejich forma i obsah ve zcela odlin
kulturn-spoleensk situaci na konci 20. stolet pochopiteln doznaly zna-
nch zmn (oproti prvn republice se zde napklad nesetkvme s djepisn-
mi a kulturnhistorickmi lnky).
Jak hodnot onch deset let s Rodokapsem sami jeho tvrci? Ivan Doleal
oceuje obnoven jako dobr npad, protoe v dob svho vzniku ml podle
nj svm tenm co ct, navc, jak se domnv, byl jakousi svbytnou sous-
t jednoho z proud, kter se podlely na pevratu v roce 1989 a svren totality. Ivo
elezn jakoto nakladatel vid za sebou destky milion vtisk Rodokapsu,
kter podle nj le v domcnostech a stle se tou (odkazuje se pitom na v-
zkum STEM, podle nho se vyhazovala jen 2 % seit). Reexe Jaroslava Ve-
linskho je pomrn hok: Byla by to bvala hezk hra na vydvn relativn
levnch dobrodrunch pbh pokud by ovem nkoho takov pbhy zajmaly.
[] Paklie Rodokaps nenael dostatek ten, kte by ho uivili, nen divu, e za-
nikl. A neml-li ho kdo st, dn koda.
Stejn jako Romny do kapsy z ry prvn republiky, i jejich novodob poto-
mek si urit zaslou detailnj vzkum ne jen strun shrnut fakt tyi
roky po zniku edice. Mon to bude vyadovat jet o nco vt asov od-
stup, ale v budoucnosti jist i nov Rodokaps najde sv bibliografy a dje-
pisce.

LITERATURA

JANEK, Pavel JARE, Michal

2003 Svt rodokapsu. Komentovan soupis seitovch romnovch edic 30. a 40. let 20. stolet (Praha:
Karolinum)

JANEK, Pavel
2004 Western, in Encyklopedie literrnch nr, eds. Dagmar Mocn, Josef Peterka (Praha
Litomyl: Paseka), s. 687692

NEFF, Ondej, OLA, Jaroslav, jr. (eds.)

1995 Encyklopedie literatury science ction (Jinoany: H+H)

NOVOTN, Vladimr
1998 et Anglosasov aneb Na bezejmennch stezkch, Populrn literatura v esk a slovensk
kultue po roce 1945, ed. Richard Svoboda (Praha Opava: L Slezsk univerzita),
s. 4348

POLEK, Ji
2000 Triviln literatura, in Prhledy do esk literatury 20. stolet (Brno: CERM)

[ 224 ]
SLOVNK
1999 Jan Kesadlo, in Slovnk eskch spisovatel od roku 1945. Dl 1, hl. red. Pavel Janouek
(Praha: Brna), s. 456457; autory hesla jsou Michaela Nondkov, Vladimr Novotn

[ 225 ]
 Marcel Arbeit
ZKRCENO A UPRAVENO: DETEKTIVN A KRIMINLN
POVDKY Z AMERICKCH ZDROJ V ESKCH
PERIODIKCH PO ROCE 1945

Nepli znm americk autor detektivnch pbh Donald Olson napsal

v roce 1971 pro asopis Alfred Hitchcocks Mystery Magazine (dle AHMM) po-
vdku Spolehme na dobr sousedy [The Good Neighbor Policy]. Hlavnmi po-
stavami tto povdky jsou dva podvodnci, kte v mstech svho doasnho
psobit vystupuj jako majitel cenn sbrky staroitnost a jeho podnjemni-
ce. ensk polovina podvodnickho pru se jednoho dne dvrn sv souse-
dm, e vidla svho domcho schovvat do skre pod podlahou krabici pl-
nou bankovek. Zanedlouho se odsthuje do jinho sttu, a kdy domc krtce
nato sousedy popros, aby mu po dobu jeho neptomnosti ohldali dm a na-
krmili koku, hrabiv postar manelsk pr nezavh, skr vybere a dev-
n dm podpl. Netu, e penze jsou falen, staroitnosti odvezl sthovac
vz ktivn podnjemnice a celou kodu bohat zaplat pojiovna.
Povdka vyla esky celkem tyikrt: poprv v roce 1976 v pekladu Zdeka
Pileckho ve Svt v obrazech, podruh o necel tyi msce pozdji v Ahoji na
sobotu v pekladu Romana Ondrise jako Dokonal zloin, v roce 1983 vyel v so-
botn ploze Svobodnho slova znovu Pileckho peklad, tentokrt pod zmn-
nm nzvem Spolehliv soused, a v roce 1990 se objevila ve Svt v obrazech dal
verze, jejm pvodcem je ifra (ov), nazvan Podveden podvodnci. Pouze v p-
pad Ondrisovy verze je vslovn uvedeno, e se jedn o peklad z anglitiny.
V originle se povdka odehrv v msteku Onoburg, falen domc se jme-
nuje Emil Grosse a podveden manelsk dvojice Homer a Ora Starkweatherovi.
Jmna nejsou vybrna nhodn: pes sv spolen pjmen navozujc pedsta-
vu spn pekonvanch tkch as (stark weather znamen drsn poa-
s) je sousedsk dvojice jen prkem pokrytc. Je zdraznno, e Homer m jen
pt let do dchodu a pracuje v mstn knihovn; je to tedy podle vech mtek v-
en a zdnliv bohabojn pslunk puritnsk komunity. Oproti tomu jmno
Emil Grosse zn cize, a proto se nikdo nediv, kdy prohls, e mu zdej podneb
nesvd a chce se odsthovat na Floridu. Ve skutenosti ovem se svou spolenic
vyraz do Montany, dalho sttu s nepli vbivmi klimatickmi podmnkami.

1 Olson, Donald: Hodn soused, pel. Zdenk Pileck, Svt v obrazech 32, 1976, . 12, s. 2021.
Rovn jako Dokonal zloin, pel. Roman Ondris, Ahoj na sobotu 8, 1976, . 26, s. 68; Podvede-
n podvodnci, pel. (ov), Svt v obrazech 46, 1990, . 10, s. 18.

[ 226 ]
 V anglickm originle m povdka dvanct stran, v etin nejdel verze
v Ahoji na sobotu pouhch 161 dk. Zajmavj ne samotn krcen je vak
zjitn, co vechno prolo pravou. Podvodnk Emil se v etin nejmenu-
je Grosse, nbr Smith, Grost i Guros. Jmno souseda zstalo a na jeden
ppad, kdy byl pektn na Jeremiaha (v Ondrisov verzi), beze zmn, zato
z jeho manelky Ory se ve vech ppadech stala z neznmch dvod Hazel.
V Ondrisov pekladu byli navc Starkweatherovi pejmenovni na Starkwa-
therovy, zatmco v Podvedench podvodncch vystupuj snad pro sporu
msta jako Starkovi. Z Onoburgu se stal jednou Oneburg, podruh zase Ono-
burgh.
Pekladatelsk verze Oneburg je v podstat tak sprvn, to by vak ve vech
tyech eskch verzch nesml chybt odstavec vysvtlujc, jak msteko kdy-
si ke svmu jmnu pilo:

Samotn jmno msteka bylo pomnkem jeho nezdravho spoleenskho klimatu. []

Kdy se jeho budouc oban, snc o honosn metropoli a zlatem dldnch ulicch,
seli, aby se dohodli na jeho jmnu, zamtali jeden nvrh po druhm hlasitm , ne!
Toto sborov , ne! se neslo vzduchem tolikrt, e se rozhdan dav nakonec rezig-
novan uvolil pistoupit na nejapn nvrh jednoho ze svho stedu, aby msto bylo po-
jmenovno Oneburg.

Je zajmav, e vichni pekladatel spolu s tmto odstavcem zbavili text

i ostatnch komickch pas, jet zajmavj jsou vak zmny v syetu po-
vdky. V anglitin pbh kon vtzstvm podvodnick dvojice a potrestanou
hrabivost spodanch oban. To se zejm zdlo v roce 1990 redakci Svta
v obrazech i neznmmu (ov) amorln, proto byly k drasticky zkrcen povd-
ce pipojeny dva odstavce, naprosto mnc jej vyznn. Nejprve se z kriminl-
n povdky stal horor a poslze nastupuje jako deus ex machina na scnu poli-
cie. Stoj za to ocitovat zvr cel:

Za necel rok mli Alice Goodmanov a Arthur Armstrong [jmna, kter si dali pod-
vodnci v novm psobiti, v originle vak nikoli Goodman, nbr Goodpure
pozn. MA] poheb. Rozzuen Homer Stark je spolu s manelkou pece jen vypt-
ral na opanm konci Spojench stt a z vrku pustil na jejich devn dm hoc
star auto
I kdy z msta inu velmi pospchali, daleko neunikli. Brzy je policie zatkla a vsadila
do vzen. Policistm pi tom pomohl Harry, pes uhoel podvodnick dvojice.3

2 Olson, Donald: The Good Neighbor Policy, Alfred Hitchcocks Mystery Magazine 16, 1971, . 3,
s. 104105. Peklad autora lnku.
3 Olson, Donald: Podveden podvodnci, pel. (ov), Svt v obrazech 46, 1990, . 10, s. 18.

[ 227 ]
 dn pes Harry se samozejm v povdce nevyskytuje a musel by mt nad-
pirozen schopnosti, aby dokzal vysldit motorizovanou dvojici h, po-
kud si ovem ten nepedstavuje, e pachatel prchali v americk Montan
z msta inu pky.
Takov nakldn s textem nebylo bohuel v eskch periodikch vjimkou,
ale spe pravidlem.
Od poloviny edestch let do rozpadu federace pravideln vychzely v po-
pulrnch eskch msncch, trnctidencch, tdencch a v sobotnch i
nedlnch plohch novin krtk povdky, vtinou detektivn a kriminln,
nkdy humoristick (napklad v Ahoji na sobotu) a obas tak vdeckofantas-
tick a hororov (v tomto ohledu byla prkopnkem Mlad fronta a jej vken-
dov ploha). Pevaoval vak jednoznan nr detektivn a kriminln a vt-
ina uveejnnch povdek pochzela ze dvou pednch americkch asopis,
kter se na tento nr specializuj.
Na prvnm mst stoj ji zmnn AHMM. Vychz od prosince 1956 jako
msnk, od roku 1980 tinctkrt ron. asopis nkolikrt zmnil majite-
le: nejprve byl ve vlastnictv spolenosti H. S. D. Publications, Inc. (do roku
1976), pak ho koupilo nakladatelstv Davis Publications se sdlem v New Yor-
ku. asopis zattil svm jmnem znm lmov reisr, kter v t dob pr-
v dokonil lm Mu, kter vdl pli mnoho [The Man Who Knew Too Much],
novou verzi vlastnho thrilleru z roku 1934, a byl celosvtov znm a oblbe-
n. Hitchcock se zpotku na zen asopisu skuten podlel a guroval tak
jako editor kadoron vydvanch antologi nejlepch detektivnch, krimi-
nlnch a hororovch povdek roku. Clem asopisu bylo nejen bavit pedpla-
titele, ale tak hledat v rmci tohoto nru nov literrn talenty. asopis or-
ganizoval sout a v kadm sle vnoval prostor jedn povdkov prvotin,
piem autoi publikovanch povdek se pak nezdka stvali kmenovmi pi-
spvateli asopisu. Krom toho byly mnoh povdky zlmovny pro televizn
seril Alfred Hitchcock uvd [Alfred Hitchcock Presents]. Scn zpravidla psa-
li samotn autoi a pleitost dostvali pod Hitchcockovm dohledem zana-
jc mlad reisi.
Jako prvn se z tohoto zdroje objevila v etin povdka Ve tyi hodiny (4
oClock, v AHMM v dubnu 1958), kterou napsal Price Day; vyla v pekladu Jo-
sefa Menzela v dubnu 1963 ve Svt v obrazech.
Druhm nejvznamnjm zdrojem byl Ellery Queens Mystery Magazine
(dle EQMM). Tento asopis vznikl o patnct let dve ne AHMM; prvn slo

4 daje o nakladatelch a periodicit AHMM, EQMM i dalch asopis, kter se specializovaly na

detektivn povdky, viz COOK 1982. Tento zdroj uvd tak data vydn a kompletn obsahy jednot-
livch sel tchto periodik.
5 Viz Day, Price: Ve tyi hodiny, pel. Josef Menzel, Svt v obrazech 19, 1963, . 14, s. 22.

[ 228 ]
vylo na podzim roku 1941. Byl avizovn jako tvrtletnk, ale ji po tetm s-
le zaal vychzet msn. Jeho vlastnkem je rovn nakladatelstv Davis Pu-
blications, Inc., kter ovem za druh svtov vlky neslo nzev The American
Mercury, Inc. V roce 1976 se tedy z bvalho konkurenta AHMM stal jeho sou-
putnk. Jmno dostal po autorovi, kter zaznamenval vlastn policejn p-
pady a pozdji tak ppady svho syna. lo samozejm o mystikaci, nebo
postavu Elleryho Queena vytvoila dvojice rodk z newyorskho Brooklynu,
bratranci Frederic Dannay (19051982) a Manfred B. Lee (19051971), kte-
ji pak obas penechvali i svm mladm kolegm, mnohdy prv z okru-
hu tehdy jet konkurennho AHMM; patili mezi n napklad Fletcher Flora,
Richard Deming i Talmage Powell (viz HENDERSON 1991: 888892), vich-
ni pvodn povdki, znm i z eskch peklad. Jmno Ellery Queen se tedy
postupem asu, jet za ivota jeho duchovnch otc, stalo kolektivnm pseu-
donymem, stejn jako pozdji jmno vyetovatelova syna.
EQMM se od potku zamoval pedevm na detektivn povdku tradin-
ho typu, popisujc dkladn ptrac metody nadanch amatr i profesionl
z ad policie, kter vedou k spnmu dopaden vinka. Pispvali do nj zn-
mj autoi, ale povdky byly del a sloitj a jejich dj se vce vzpral neetr-
nmu krcen a pravm. Zatmco AHMM zstal pedevm domnou americ-
kch autor, v EQMM dostvali vce prostoru spisovatel evropt a objevily se
zde tak napklad povdky Karla apka i Josefa kvoreckho.
Z EQMM se v etin objevily prvn povdky ji v letech 1947 a 1948 v a-
sopise My; prvn byla Mal odchylka (The Unreckonable Factor, v EQMM v ro-
ce 1942) Samuela Hopkinse Adamse v pekladu Frantika Jungwirtha. Dal
peklady vak na sebe vzhledem ke zmnn politick situaci nechaly ekat a
do roku 1958.
Mn asto se pekldalo tak z jinch obdobnch americkch asopis, po-
kud se sem ze Spojench stt shodou okolnost dostaly, a to pedevm kon-
cem 60. let, kdy oban socialistickch stt pece jen mohli vce cestovat do
kapitalistick ciziny. Mezi tyto asopisy patil napklad Manhunt nebo Mike
Shaynes Mystery Magazine.
Prva na otiskovn povdek z tchto asopis prodvali vydavatel do ce-
lho svta a netrvali na tom, zda prza vyjde v pvodn dlce i ve zkrcen
verzi. Povdky otiskovala nmeck, rakousk, vcarsk, francouzsk, italsk
i panlsk periodika, a to asopisy i vkendov plohy novin. Odtud pak po-
vdky pirtsky pebraly i zem bvalho socialistickho bloku. Protoe ame-
rick verze byla v Evrop obtn dostupn a britsk mutace AHMM i EQMM
(s odlinm obsahem) po nkolika letech zkrachovaly, pekldalo se pedevm
z nminy. Nejastjm zdrojem byl zpadonmeck tdenk Bunte, respekti-

6 Viz Adams, Samuel Hopkins: Mal odchylka, pel. Frantiek Jungwirth, My 47 [3], 1947, . 30, s. 6.

[ 229 ]
ve jeho rakousk mutace Bunte Wiener Illustrierte. Tam vychzely povdky ji
zkrcen, co etilo nakladatelm prci, pesto vak byla dlka pro jejich po-
teby stle nemrn vtinou dv a ti strany formtu B4. Krtilo se tedy
dle, nkdy a na rozsah jedn normostrany; v takovch ppadech peklada-
tel pouze pevyprvl fabuli.
Bunte v nkterch ppadech neotiskoval jmno autora povdky, pouze zdroj,
proto se v etin asto objevovaly pbhy od Alfreda Hitchcocka, pestoe
mistr hrzy napsal za celou svou umleckou kariru pouze jednu jedinou a-
sopiseckou povdku. Nkdy byl jako autor uvdn nmeck upravovatel, take
napklad povdka W. Sherwooda Hartmana Setkn [Encounter] z roku 1967
vyla sice esky tyikrt, ale dvakrt pod Hitchcockovm jmnem a dvakrt
pod jmnem nmeckho upravovatele Kena Keltera.
Z nminy tyto pbhy pekldali a dle upravovali napklad Milada Tate-
rov a Ji Novk, kte se dokonce u povdky Jamese Holdinga Cotton Cloak,
Wood Dagger (AHMM v 1961), pektn na Televizn lupi, uvedli jako auto-
i s pouitm materilu z Hitchcockova Mystery Magazine. Tato povdka se ob-
jevila v asopise Revue Smaragd, kter v roce 1969 zanikl po tech vydanch
slech, avak Taterov s Novkem jet pedtm spolen upravili bez ud-
n pvodnch autor destky dalch povdek z AHMM i odjinud pro Zemdl-
sk noviny (v letech 19641969). Ve vech ppadech byl sice uveden zdroj,
nepsalo se tu ovem, e se pekldalo z nminy. Jasnm dkazem jsou vak
zkomolen a asto ponmen jmna postav, nehled na to, e amerit lupi-
i obas ve sv vlastn zemi kradli msto dolar zcela nelogicky zpadonmec-
k marky.
Ostravsk veernk zase erpal z polskch zdroj, piem texty v poltin
mly jako pedlohu upraven nmeck peklad. Zkrcen a zkomolen przy
z tet ruky, publikovan bez uveden skutenho autora jako pekladatel je
uveden vtinou Zdenk Florin, skrvajc se pod znakou (zf) nebo pseudo-
nymem Zdenk Frantik (nkdy i Frantk) byly v nkterch ppadech oti-
tny s nkolikaletm odstupem i opakovan, piem podruh byly pisouze-
ny bu autorm zcela smylenm, nebo sice existujcm, ale s danm textem
nemajcm zhola nic spolenho. Tak napklad povdka eny jsou zvltn by-

7 Srov. Hitchcock, Alfred: Sprvn servis, pel. Josef Bedich, Ahoj na sobotu 2, 1970, . 12, s. 10
a 11; Kelter, K. E.: Obsluha k pohledn, pel. VLP, ten 21, 1972, . 1, s. 4042; Hitchcock, Al-
fred: Dokonal servis, pel. (j), Svt v obrazech 42, 1986, . 31, s. 18; Kelter, Ken: Trestu nelze
ujt, pel. (sk), Svt v obrazech 44, 1988, . 49, s. 18. Skutenm autorem povdky je W. Sherwo-
od Hartman.
8 Srovnej Taterov, Milada a Novk, Ji: Televizn lupi, Revue Smaragd 1969, . 1, s. 32. Za po-
vdkou uvedeno S pouitm materilu z Hitchcockova Mystery Magazine.
9 Jmno Zdeka Florina uvd nap. Bibliograck katalog SSR. lnky v eskch asopisech 1977,
. 2, s. 84.

[ 230 ]
tosti o zkorumpovanm policistovi, kter se chce zmocnit penz z bankovn
loupee, ale pijde o ivot rukou chladnokrevn vraedkyn, m si vyslou
vyznamenn in memoriam za statenost, vyla v Ostravskm veernku v no-
ru 1977 pod Hitchcockovm jmnem. Podruh se objevila pod zmnnm n-
zvem I eny jsou zvltn v z 1990 v Moravskoslezskm veernku, a pestoe
se jedn o naprosto toton peklad s vjimkou odlin zkomolench jmen po-
stav (z kapitna Heislera se stal Geisler, z gangstera Silwse Silers), je pisouzen
Henrymu Slesarovi, znmmu americkmu povdki, kter se krom krimi-
nlnch povdek proslavil tak przami z oblasti hororu a sci-. Skutenm au-
torem povdky, kter se v originle jmenuje Velk koist (The Big Grab, anglicky
v AHMM v noru 1964), je vak Carroll Mayers.
Jedin esk asopis, kter vtinou pekldal pmo z anglickch origin-
l, byl trnctidenk 100+1 zahranin zajmavost, ale i ten se obas uchyloval
k Bunte nebo alespo k nmeckm mutacm AHMM a EQMM vychzejcm pod
nzvy Alfred Hitchcock Kriminalmagazin (v letech 19621987), Ellery Queens
Kriminal Magazin (prvnch sedm sel v roce 1954, v letech 19611965 druh
ada pod pvodnm americkm nzvem a pak dal, tet ada opt pod nmec-
km nzvem od roku 1966 do roku 1992). V Nmeck spolkov republice vyd-
vala tyto asopisy knin nakladatelstv (Ullstein ve Frankfurtu nad Mohanem
a mnichovsk nakladatelstv Heyne) a na rozdl od Spojench stt se jejich pe-
riodicita neustle mnila, take v nkterch letech vyla pouh dv sla, za-
tmco v jinch deset i jedenct.
Obliba krtkch detektivnch povdek byla od poloviny 60. let 20. stolet do
potku let devadestch takov, e jejich vskyt v asopisech vrazn zvyo-
val poet pedplatitel. Platilo to i u ns, nebylo tedy divu, e takov povdky
otiskovaly nejen spoleensk a spoleensko-politick tdenky jako Ahoj na so-
botu, Svt v obrazech, Kvty a Signl a v men me tak Mlad svt a tdenk
pro eny Vlasta, ale tak katolicky orientovan Nae rodina, asopis pro h-
danke a kovke Kviz, nebo dokonce profesn asopisy, jako byla napklad
Porn ochrana. Povdky z AHMM a EQMM nachzeli teni pravideln v Z-
pisnku, AZ magaznu, Magaznu Co vs zajm, v dvoumsnku Mezinrodn
organizace novin Interpress magazin, jako i v msnku Svazu eskoslo-
vensko-sovtskho ptelstv ten, kompletn pekldanm z rutiny. Naly
cestu tak do dtskch periodik ponaje ABC mladch technik a prodovdc
a kone Sedmikou, z n se v z 1970 stala Sedmika pionr.

10 Srovnej Hitchcock, Alfred: eny jsou zvltn bytosti, pel. (zf), Ostravsk veernk, 15. 2. 1977,
s. 2, 16. 2. 1977, s. 2; Slesar, Henry: I eny jsou zvltn, pel. Zdenk Frantik, Moravskoslezsk ve-
ernk, 14. 9. 1990, ploha ten na vkend, s. 9.
11 daje o nmeckch mutacch AHMM a EQMM vetn kompletnho soupisu peloench titu-
l viz KSTNER 2001.

[ 231 ]
 Je ovem zajmav, e prvn a jedin pokus vydvat eskou verzi AHMM se
objevil v roce 1990 v podob jedinho pirtskho sla vydanho opavskm na-
kladatelstvm Newrope, obsahujcho peklady z asopisu 100+1 zahranin za-
jmavost. Bylo avizovno i slo obsahujc povdky z EQMM, v prodeji se vak
neobjevilo. Ociln esk Ellery Queen Mystery Magazine zaalo vydvat Na-
kladatelstv Ivo elezn a v roce 1996, ale v t dob u zjem o povdky toho-
to nru vrazn poklesl, a tak hned na konci ptho roku asopis zanikl.
Pokud jde o denn tisk, lze jen tko najt noviny, kter povdky z AHMM v e-
destch, sedmdestch a osmdestch letech neotiskovaly ve svch vkendo-
vch plohch. Nejvce jich bylo bezesporu v Mlad front, o koncepn pstup
se njakou dobu snaila Prce, kter po cel rok 1981 dokonce uvdla seril na-
zvan Ndenci strachu, jen pipravoval odbornk z nejpovolanjch, pekla-
datel a velk znalec detektivnho nru Frantiek Jungwirth. Ten stl o rok poz-
dji rovn u zrodu serilu Ze svta sci-, vyla vak pouze ti pokraovn.
Jungwirth ovem nebyl jedinm vznamnm eskm pekladatelem z ang-
litiny, kter na zakzku dodval do redakc novin a asopis esk verze krt-
kch anglickch a americkch detektivnch povdek, a u pod vlastnm jm-
nem, pod pseudonymem J. F. Pcha-Stockinger nebo pod znakou -th. Mezi
dal patili napklad Jaroslav Kon (nkdy pod pseudonymem J. K. Zilvar),
Tom Korba (pedevm v Signlu pod pseudonymem -tmk-) i ojedinle do-
konce Ji Strnsk.
Frantiek Jungwirth vstin popsal zpsob, jak ke krtkm detektivnm
povdkm pistupovali pekladatel i redakn pracovnci, v soukromm dopi-
se autorovi tohoto lnku:

Signl ml normu max. 8 str. na stroji a povdka mla v orig. tak dvacet, take pekladatel
to musel patin zkrtit, jinak mu to prokrtala redakce. Proto se pekldalo teba z nm-
iny, kde u povdky z Hitchcock Mystery Magazine byly zkrceny na 1 str. v rznch ma-
gaznech [jako] Quick, Bunte atd. Kdo ml k tm askm pstup a ml znm v redakci
naich novin a asopis, si takhle hezky pivydlal. Shnt materil nebyl dn med
[kdy] pracovnci zahr. obchodu i vdet, kterm se podailo vyjet na Zpad a provzt
takov podklady a poklady jako Ellery Queens Mystery Magazine nebo njak paper-
back s detekt. povdkami aj, to bylo radosti. [] Ahoj platil nejm tak 150, , Signl a
400,, co byly velk prachy. Litr portugalskho erv. stl 11, , obuv mokasny 80, .

12 K tmto pseudonymm se Jungwirth pihlsil v dopise autorovi tohoto lnku z 12. dubna
1996. Podle Jungwirthova sdlen vymyslel pseudonym J. F. Pcha-Stockinger (Jungwirth uvd
chybn F. J.) Jan Zbrana (Pchov bylo rodn jmno Zbranovy matky, Stockingerov rodn jm-
no matky Frantika Jungwirtha).
13 Nap. Breese, Edward Y.: Krajn een, pel. J. K. Zilvar, Ahoj na sobotu 3, 1971, . 2, s. 10.
14 Dopis Frantika Jungwirtha Marcelu Arbeitovi z 31. ledna 1996.

[ 232 ]
 Celkem esk periodika otiskla vce ne tisc povdek z AHMM a EQMM. Tak
napklad ze 173 povdek otitnch v AHMM v roce 1964 bylo do etiny pe-
loeno 61, ze 169 povdek v roce 1972 vylo esky 52. Srovnme-li poet ame-
rickch detektivnch povdek publikovanch v jednotlivch letech, zjistme ne-
opodstatnnost tvrzen, e s postupujc normalizac od dubna 1970 poet
peklad prz americkch autor v eskch periodikch klesal. U nkterch ji-
nch nr to sice plat, ale u tohoto nikoliv; dokonce lze v prvn polovin se-
dmdestch let zaznamenat znan nrst peklad. Jednm z dvod mohlo
bt zmrn vytven iluze, e pomry v kulturn oblasti jsou i nadle stejn
uvolnn jako koncem edestch let; mnoz teni, kte v periodikch nach-
zeli svou oblbenou detektivku, si ani nevimli, e z eskch periodik vymizela
kvalitn pvodn esk tvorba. Povdky z AHMM a EQMM byly tak prezentov-
ny jako kritika kapitalistickho zzen, kde na rozdl od socialistick spolenos-
ti buj nejrznj formy zloinu. Tak napklad v AZ magazinu byly v roce 1978
uvedeny dv povdky z AHMM, ob bez udn pvodnch autor, tmto anonym-
nm komentem: Autoi zpadnch kriminlnch povdek a romn, a ji je to je-
jich myslem nebo ne, odrej situaci a zvrcenou morlku nejen zloinnch ivl,
ale celho kapitalistickho svta. Mnohdy touto beletristickou formou eknou vc ne
dlouhmi vahami a popisy, je jen teba se nad jejich povdkami hloubji zamyslet
Jednou z takto uvedench povdek byla detektivn humoreska Jacka Rit-
chieho Dobr kombinace (An Odd Pair of Socks, v AHMM v roce 1977), v n
dvojice svrznch detektiv s dokonalou logikou odvod, e ob nebyla za-
stelena, nbr se utopila v baznu s chlorovanou vodou a teprve dodaten
j nkdo prostelil srdce, oblkl ji a nakonec j na nohy navlkl jednu ponoku
modrou a druhou zelenou. Jejich fantazie je ale krtk na skutenost, e se jed-
nalo o homosexulnho vydrae. Mon prv toto tehdy tabuizovan tma
mlo bt onm odrazem zvrcen morlky kapitalismu. Pitom Ritchie, p-
vodnm jmnem John George Reitci (19221983), kter za svho ivota vydal
v anglitin jedinou knihu, povdkovou sbrku Nov list a jin povdky (A New
Leaf and Other Stories, 1971), patil mezi nejkvalitnj a nejuznvanj au-
tory nru krtk detektivn a kriminln povdky. Je dosud jedinm autorem,
bez nho se po dlouhch sedmnct let (19611978) neobeel dn povdko-
v vbor nejlepch detektivnch povdek roku (HAYNE 1991: 920923).
Publikace jednotlivch detektivnch povdek americk provenience nebyla
nijak koordinovna. Bylo astm jevem, e se jedna povdka objevila tm z-
rove v nkolika asopisech v rznch pekladech. Kriminln povdka Steva
OConnella (jeden z pseudonym Jacka Ritchieho) Zapij to nm (Kill the Tas-

15 Koment k povdkm Setkn, kter nezpsobilo poten a Dobr kombinace, AZ maga-

zn [9], 1978, . 7, s. 96.

[ 233 ]
te, AHMM v roce 1964) vyla v roce 1975 ve Svt v obrazech (u podruh) a z-
rove v Signlu a v nsledujcm roce rovn ve Vlast; celkem byla v etin
publikovna v jedencti rznch a rzn upravench pekladech.
Nemn asto se stvalo, e se jeden peklad objevil pod odlinm, nebo do-
konce pod stejnm nzvem s jistm asovm odstupem v rznch periodikch.
To je teba ppad povdky Promite, mte sprvn slo (Sorry, Right Number,
anglicky v AHMM v roce 1958) Charlese Einsteina, jej stejn peklad vyel
v roce 1966 ve Svt v obrazech a o tyi roky pozdji v Ahoji na sobotu. Lze se
jen dohadovat, zda pekladatel zaslal povdku do dvou redakc, aby zskal dva-
krt honor, nebo zda lo o opisovn z konkurennho asopisu. Nelze ani vy-
louit monost, e si tdenky takto nezitn as od asu pomhaly.
Protoe redakce asopis nemly pehled o tom, kter povdky ji publiko-
valy, vydaly obas tut povdku v rznch pekladech a pod rznmi nzvy
nkolikrt, asto s nepli velkm odstupem. Napklad povdka Helen Fislar
Brooksov Posledn pn (Last Request, anglicky v AHMM v roce 1957) vyla
ve Svt v obrazech tikrt v letech 1966, 1976 a 1983, pokad pod jinm n-
zvem a dvakrt s pjmenm autorky zkomolenm na Broxov. Povdka Ala
Nussbauma Snadn ob (An Easy Score, v AHMM v roce 1973) se objevila pod
nzvem Bezmocn staena v AZ magaznu v lednu 1974 a znovu v beznu 1975;
jedinou zmnou bylo, e zatmco poprv byl autor zkomolen jako Nussbam,
podruh u byl uveden sprvn.
Komolen jmen autor se vyskytovalo zcela bn. sten byla jist na
vin nepozornost a neznalost, pi pekladech z rutiny sehrlo roli zptn od-
vozovn neznmho americkho jmna z pepisu azbukou. Nelze tak vylou-
it, e v nkterch ppadech lo o zmr ztit identikaci pvodnho zdroje,
nebo peklady, jak u bylo eeno, byly v pevn vtin pirtsk. Mezi nej-
astji chybn uvdn jmna pat ji zmnn Carroll Mayers. Nejene v je-
ho jmn asto chyb jedno r i l, ale pekladatel z nj udlali rovn Carlo

16 Srov. OConnell, Steve: Polkni kapku sirupu, pel. Ji Janovsk, Svt v obrazech 31, 1975, . 12,
s. 2021; Hok lk, pel. -tmk-, Signl 11, 1975, . 36, s. 18; Medicna, pel. Z[denk] Pileck,
Vlasta 30, 1976, . 33, s. 14. Pileckho peklad vyel ji pedtm jako Utrejch, Kvty 19, 1969, .
24, s. 43. Prvn peklad tto povdky do etiny pochz z roku 1966, viz Vypij to, Harolde!, pel.
-jb, Svt v obrazech 22, 1966, . 14, s. 2021. V prvnm z uvedench zznam je jmno autora uve-
deno chybn jako OConnel.
17 Srov. Einstein, Charles: Okamit zavste!, pel. Ji Hora, Svt v obrazech 22, 1966, . 35, s. 20;
tot znovu v Ahoj na sobotu 2, 1970, . 12, s. 6.
18 Srov. Brooksov, Helen Fislar: Psan z cely smrti, pel. -vv-, Svt v obrazech 22, 1966, . 11,
s. 20; Broxov (sic!), Helen: Keslo smrti ek, pel. -j-, Svt v obrazech 32, 1976, . 45, s. 21; Do-
pis, pel. (ja), Signl 17, 1981, . 21, s. 23.
19 Srov. Bezmocn staena, pel. anonymn pekladatel, AZ magazn [5], 1974, . 1, s. 1820; zno-
vu v AZ magazn [6], 1975, . 3, s. 8283.

[ 234 ]
Mayrse, Carroli Mayerovou (oboj Svt v obrazech), Carrollu Meyersovou i Ca-
roll Mayersovou (oboj Signl). Hned za nm je nejvce postienm americkm
povdkem Fletcher Flora, z nho se stval stdav F. Fletcher, Flora Fletche-
rov i dokonce Flora Fletscherov. Jack Ritchie se vyskytuje v podob Richie
a dokonce Eitchie. Edward D. Hoch je v Kvizu jednou uveden jako H. Edward
a jinde jako Eduard Hoch (ve Vlast) i E. D. Hort (v Na rodin).
Vrame se vak ke zpsobu, jakm se texty povdek zkracovaly a upravovaly.
Jako pklad poslou povdka Jacka Ritchieho Pro vechny hrubiny (For All the
Rude People, anglicky v AHMM v roce 1961). Tato kriminln moralita, kte-
r se objevila v etnch svtovch antologich, vyla esky v letech 19641992
celkem osmkrt, a to v sedmi rznch pekladech. Ti z peklad jsou komplet-
n, zbytek rznm zpsobem zkrcen a upraven.
Protagonistou povdky, vyprvn v prvn osob, je jist pan Turner, kter
se prv od svho lkae dovdl, e mu zbvaj jen tyi msce ivota, a z n-
hlho popudu se rozhodne zabjet vechny hrub lidi, kter potk. Zastel bi-
lete v cirkuse, kter otci rodiny neuznal volnou vstupenku a ped dtmi mu
vynadal, idie, kter se chov sprost ke star pan, protoe nem drobn,
i prodavae pohrdajcho zkaznkem, jen kupuje jedinou znmku na dopis.
Pestoe u kadho mrtvho nech rukopisn vzkaz s inicily svho jmna
a nijak se nezbavuje otisk prst, nikdo ho nepichz zatknout a jednotlivci
i mdia s nm zanaj sympatizovat. Lid se zanaj chovat slunji a pekva-
pen Turner dokonce jednoho dne zjist, e m nsledovnka, kter zastelil
arogantnho a nespravedlivho dopravnho policistu.
Kompletn peklady vyly v edestch a devadestch a upraven v sedm-
destch a osmdestch letech. To e ideov pochybn povdka byla vbec
v normalizanch letech otiskovna, lze vysvtlit faktem, e ji petiskl sovtsk
tdenk Nedlja, na kter se pak mohli et pracovnci redakc odvolvat. pra-
vy obecn ignoruj scny, v nich se ukazuje pozitivn vliv vradcho mstitele
uraench a ponench na celkov spoleensk klima. V jedn scn povd-
ky pichz protagonista do jdelny a upust kvovou liku. Servrka mu neo-

20 Podrobnosti o chybn uvedench jmnech autor (viz ARBEIT 2000: 17691778). Dal daje
uvedeny v Arbeit, Marcel: Bibliograe peklad americkch autor v eskch tdencch a trnctiden-
cch, dosud nepublikovan rukopis.
21 Kompletn peklady srov. Ritchie, Jack: Psno pro vechny hrubiny, pel. Ji Strnsk, Svt
v obrazech 20, 1964, . 9, s. 16, . 10, s. 16; Za vechny hrub lidi, pel. Emanuel Tilsch a Ta-
na Tilschov, Revue Smaragd 1969, . 2, s. 2427; Zkza hulvt, pel. Michal Lipert, Maska [3],
1992, . 15, s. 511. Zkrcen a upraven peklady (navc peloen pes rutinu, resp. nminu) viz
Pklady thnou, pel. anonymn pekladatel, Interpress magazin [3], 1970, . 1, s. 6066; P-
klady thnou, pel. Zdenk Pileck, Svt v obrazech 29, 1973, . 29, s. 2021; Jednoduch ee-
n, pel. anonymn pekladatel, ten 25, 1976, . 10, s. 4853; Mstitel, pel. -j-, Signl 21, 1985,
. 2, s. 21.

[ 235 ]
chotn pinese druhou a chce ji zlostn hodit na stl, avak najednou se pln
zmn, zdvoile se omluv, a jet pinese ke stolu erstv noviny. Jednou z vra-
hovch obt je tak skladnk, kter kdysi vykzal z tovrny astnky koln
exkurze a vynadal ped ky jeho oblben uitelce. V tch upravench verzch,
kde scna nechyb pln, je skladnk nahrazen fabrikantem, take se z vra-
dy stv tdn boj.
Peklady povdek z AHMM i EQMM mly promnlivou rove, nebo krom
zavedench pekladatel se na nich podleli i naprost zatenci a diletanti.
F. Hol napklad pekld ve sv verzi povdky Carrolla Mayerse Uzaven kruh
(Full Circle, v AHMM v roce 1965) monolog detektiva usvdujcho zloince,
kter svedl loupe svench diamant na ktivnho manelina milence, tak-
to: Byl bych vm na to taky naletl, kdybych si nebyl viml, e si dvte pistoli pod
pravou pai a e podepisujete ek levakou. Ehret byl tak levik.
V samotnm zvru uveme jako ukzku rznch pstup k pvodnmu
textu posledn odstavec ze t eskch verz tto povdky, kter v Ostravskm
veernku dokonce vyla pod jmnem hlavn postavy, zatmco autor se znie-
honic stal jejm protagonistou. V ji zmnnm pekladu F. Holho povdka
kon takto:

Zavrzn dve m pimlo, abych se otoil. Ve dvech stl serant Reid. Jste zaten,
Harley, ekl vcn. Nebo pane Ehret, jestli se vm to jmno lpe lb. Pro ptch pr
let ale stejn dn jmno nepotebujete. Dostanete krsn slo na vzeskou uni-
formu.

Anonymn pekladatel vyeil peklad zvru takto:

Vrznut dve m pimlo, abych se obrtil. Na prahu stl serant Reid.

Vrcholem spornosti a nznaku je ovem rozuzlen te povdky v Signlu:

Rozesml se. To povzte policii, a k vm za chvli pijde.

22 Mayer, Carrol (sic!): Umlec, pel. F. Hol, Svt v obrazech 21, 1965, . 30, s. 21.
23 Ehert, Hurley (sic!): Umlec, pel. anonymn pekladatel, Ostravsk veernk, 31. 12. 1969, s. 4.
Jak je patrn ze zznamu, nen sprvn ani pjmen postavy.
24 Mayer, Carrol (sic!): Umlec, pel. F. Hol, Svt v obrazech 21, 1965, . 30, s. 21.
25 Mayers, C.: Packal, pel. anonymn pekladatel, 100+1 zahranin zajmavost 13, 1976, . 23,
s. 5960. Peklad byl pozen z nminy.
26 Meyersov, Carrolla (sic!) Umlec, pel. -tmk-, Signl 10, 1974, . 5152, s. 29.

[ 236 ]
LITERATURA
ARBEIT, Marcel (ed.)
2000 Bibliograe americk literatury v eskch pekladech, sest. Marcel Arbeit a Eva Vacca (Olomouc:
Votobia)

COOK, Michael L.
1982 Monthly Murders: A Checklist and Chronological Listing of Fiction in the Digest-Size Mystery
Magazines in the United States and England (Westport: Greenwood Press)

HAYNE, Joanne Harack

1991 Jack Ritchie, in Twentieth-Century Crime and Mystery Writers, Third Edition, ed. Lesley
Henderson (Chicago: St. James Press), s. 920923

HENDERSON, Lesley (ed.)

1991 Twentieth-Century Crime and Mystery Writers, Third Edition (Chicago: St. James Press)

KSTNER, Dieter
2001 Bibliographie der Kriminalerzhlungen 19482000 (Kln: Baskerville Bcher)

[ 237 ]
 AUTOI SBORNKU

Doc. PhDr. Marcel Arbeit, Dr. Katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP,

Olomouc
Mgr. Jitka Bednov, Ph.D. stav esk literatury a knihovnictv FF MU,
Brno
PhDr. Vra Broov Katedra esk literatury PedF UK, Praha
Mgr. Erik Gilk, Ph.D. Katedra bohemistiky FF UP, Olomouc
Prof. PhDr. Ale Haman, DrSc. Katedra bohemistiky PedF JU, esk
Budjovice
PhDr. Blanka Hemelkov stav pro eskou literaturu AV R, Praha
Ing. Pavel Janek, Ph.D. stav pro eskou literaturu AV R, Praha
Mgr. Michal Jare stav pro eskou literaturu AV R, Praha
Mgr. Klra Kopivov vkonn redaktorka Revue psychoanalytick
psychoterapie, Praha (pspvek vychz z jej diplomov prce, obhjen
2004 na Katede esk literatury a literrn vdy FF UK)
PhDr. Antonn K. K. Kudl Ministerstvo kultury R; Katedra tvrho
psan a umleck publicistiky LA, Praha
PhDr. Lenka Kuskov stav pro eskou literaturu AV R, Praha
PhDr. Vclav Maidl Rakousk kulturn frum, Praha
Doc. PhDr. Dagmar Mocn, CSc. Katedra esk literatury PedF UK, Praha
Doc. PhDr. Josef Peina, CSc. Katedra bohemistiky PedF UJEP, st nad
Labem
Doc. PhDr. Petr Posledn, CSc. stav eskho jazyka a literatury, PedF UHK,
Hradec Krlov
Mgr. Tereza Riedlbauchov Katedra esk literatury a literrn vdy FF UK,
Praha
Mgr. Alena Scheinostov Katedra esk literatury a literrn vdy FF UK,
Praha
Mgr. Petr mal stav pro eskou literaturu AV R, Praha
Mgr. Michal Topor Katedra esk literatury a literrn vdy FF UK, Praha
Mgr. Marie Vintrov Vy odborn kola stavebn arch. Jana Letzela, SPS
a SOU, Nchod (pspvek vychz z jej diplomov prce, obhjen 2005 na
Katede esk literatury PedF UK)

[ 238 ]
 RESUM

AN INTRODUCTION: THE SHORT STORY, NOVEL

AND PERIODICAL PRESS IN THE 19TH AND 20TH CENTURIES

Over the last three decades, literary studies have plotted the erosion of the
barriers between intrinsic and extrinsic approaches. Cultural semiotics,
cultural anthropology, the sociology of literary communication, literary eld
analysis, mass communications theory, literary culture studies, discourse anal-
ysis, new historicism, the history of books and reading, cultural history and
cultural studies all of these disciplines, methodological and terminological
projects and theoretical positions nowadays help literary historiography (both
from inside and outside our eld) to self-suciently and benecially permit
questions which have conventionally been relegated to the sphere of literary
sociology or cultural history, so that it does not attempt to see literary works
as merely a sequence of alternating artistic forms or a series of unique works
with their associated values, but also as the system of social practices associ-
ated with their creation, promotion, distribution, evaluation and utilization,
their cultural, educational, economic, legal, political and ideological contexts
and the scope and dynamics of literary notions current in various spheres of
culturally and functionally dierentiated literary communication.
This collection, which basically deals with the areas of contact between spe-
cic series of literary and non-literary phenomena (i.e. between prose text and
such media as newspapers, magazines, journals as well as other periodical pub-
lications), has been created with this situation in mind. The collection is from a
symposium entitled The short story, novel and periodical press in the 19th and 20th
centuries, arranged 13th 14th October, 2004, by the Department for Research
into Literary Culture at the ASCR Institute of Czech Literature. It includes most
of the papers presented at this symposium and submitted for publication, as well
as several papers which had also originally been prepared for the symposium.
The aim of the meeting and the collection was to go beyond the range of
literary material associated with just two media books and literary journals
and thus to form a stable basis for thought on literature. We wanted to fo-
cus on the status, functions and phenomena of literature in the non-literary
press, outside the boundaries of narrowly literary and specically arts-rela-

[ 239 ]
ted communication, from the standpoint of the two literary forms of key im-
portance to periodical publications of this type, i.e. we were interested in the
short story and the novel in the daily, social, political, adult educational and
entertainment press, and in newspapers, journals, almanacs and magazines of
the most varied type and cultural level, published in the Czech lands. We were
aware of the far-reaching changes in relations between literature and periodi-
cal publications from the 19th century National Revival to the end of the 20th
century, changes which had jointly been brought about by the diversication
and specialization of modern Czech literature, the progressive social strati-
cation of the periodical press in association with the development of modern
mass communications and the changing status of literature and art within the
culture of the era as a whole. This historical dimension also emerged as one of
the problematic presuppositions of the symposium.
Periodical publications, particularly those which played a minor role or no
role at all in the development of Czech literature, have undoubtedly concealed
unknown, little known or as yet unprocessed literary material which if taken
into account can cast more light on assumed ideas about Czech literary com-
munication in the past. Nonetheless, questions of more than just a fact-n-
ding nature are raised over literature published in periodicals. How is such li-
terature to be examined? What should we take into consideration if we are to
deal with it? How and to what extent is the method of publication reected in
the actual literary text and the way it is actualized and received? Does periodi-
cal publication add anything specic to a literary text?
It is not the aim of the papers gathered in this collection to give a denitive
answer to these questions, but to be aware of them and to set out various ap-
proaches to them, and to put in context the individual testimonies of literary
historians on the subject of the title.

Petr Posledn
THE FUNCTION OF PERIODICAL PUBLICATIONS
IN LITERARY COMMUNICATION

Previous works on the status of periodicals in the literary process as a rule have
had a bipolar single-subject focus. Researchers mainly concentrated on the dif-
ferences between the structure of texts coming under the category either of
literature or of journalism, examining the extent to which both systems inu-
enced each another and the extent to which factographic, unambiguous
and binding elements on the one hand, or ctive, ambiguous and in-
dependent elements on the other hand were transferred from one sphere to
the other. The same approach was applied to the examination of periodical pro-

[ 240 ]
duction and its reception and it was even projected into statistical research
into cost developments and readership reception of a certain periodical.
Nowadays it is clear that a model based solely on a genetic conception of the
literary process does not correspond to the true nature of the media. Means of
communication are not mere instruments in our hands, but themselves have
us in their power and develop from passive objects to active subjects, establis-
hing a virtual world within a world.
In this situation the paper oers a possible basis for further research invol-
ving a change in perspective in the focus on specic entities creating newspa-
pers and magazines and entering the public space in accordance with their
function in the institutional role of editors or publishers. The publication of a
poem in newspapers or the reading of a story in a magazine eectively means
that the author or perceiver partly relinquish their responsibility in favour of a
greater whole, and agree with a certain conception of the image of the modern
world that is oered. They do so thanks in particular to repeated activities (a
serialized novel, ongoing contributions to a column, systematic reading of cer-
tain pages), which share in the unity of a social microworld. However, against
this stabilizing activity within the institution, an opposite destabilizing ten-
dency is at work; against the centripetal forces there are centrifugal forces.
The specic entities perform in various roles and exchange initial positions.
The writer may act as a critic, and the reader as the author of the literary piece.
This contradictory activity reects the very basis of the periodical, sharing
in the force eld around it and creating a public space as a semiotic and prag-
matic category. Only within the force eld is there a denition of places near
and far, known and unknown, central and peripheral, only within this eld is
literary life organized and evaluated: 1) a community is formed with specic
roles, 2) a cult of literature is developed, 3) standards and authoritative valu-
es are put forward, 4) book market mechanisms and boundaries emerge, 5) the
critical self-awareness of the literary public develops.

Pavel Janek
FICTION IN THE PERIODICAL PRESS: THE SPECIFIC SITUATION
OF PUBLIC RELEASE

After the introductory notes on the role of periodicals in 19th and 20th centu-
ry literary life, this paper turns its attention to theoretical aspects of the rela-
tionship between ction and periodical publications. It raises the question of
whether and how the literary process is enhanced when a text is printed in a
publication of a particular kind in this case, in a periodical publication. It at-
tempts to provide an answer by systematizing the stimuli that go into the cre-

[ 241 ]
ation and reception of a literary work from the given objective and technical
facts surrounding a printed serial, from its specic semiotic nature, from so-
cial practices involving its treatment and from its temporality.
The conceptual basis for this paper is the idea of the act of public release, which
was dened by Miroslav ervenka on the basis of Prague School semiotics and li-
terary communication theory. In his very rst paper on the subject (Textologie a
semiotika [Textology and Semiotics], 1971), ervenka indicated the need to pro-
vide a typology of acts of public release by means of an analysis of various modes
of existence of literature from a consistently sociological standpoint. In a sub-
sequent paper K semiotice samizdatu (On the Semiotics of Samizdat Literature,
1985), in the spirit of the aforementioned proposition he focused on two speci-
c types of publishing the book and samizdat (the printed and the typewritten
book). In connection with these works, the current paper wishes to extend the
range of publication types described to include the periodical publication type.
The paper basically identies four sources of fundamental dierences
between book and periodical publication:
1) The heterogeneity and complexity factor. The printing of a periodical pub-
lication involves a collective communication, comprising (in addition to its il-
lustrative and graphic elements) texts belonging to various discourses poli-
tical, scientic, literary and so forth. This collective communication is a higher
unit than an individual contribution, its authorship is typically collective; an
individual contribution is in one way or another subordinate at the stage of
creation and reception to its context (e.g. the meanings generated by this con-
text are applicable). The upshot of this situation is amongst other things a) the
partialization of ction, which the periodical press relates to individual ideolo-
gical, political and cultural positions, b) the depersonication of the author of
the work of ction, c) the creation of thematic, semantic and stylistic associa-
tions between individual pieces (e.g. the subjects of crime reports and of dete-
ctive novel serializations).
2) The material limitations factor, deriving from the format of the periodical,
the schedule and layout of special features and so forth. A ction text in a perio-
dical publication always has to come into close contact not only with its journa-
listic and illustrative context, but also with its predened material limits (par-
ticularly with regard to its size). Clearly, a book publication also has its various
technical and economic limitations, but it does not have the same tendency as
a periodical publication, i.e. towards made-to-measure writing (adaptation).
3) The continuation factor. One issue of a periodical publication is meant to
prepare for the next issue. The entirety of a periodical publication does not me-
rely comprise previous issues; it also entails openness to their future continua-
tion. This involves an entirety in motion and without end. It is basically not
available all at once at the same time. It always shows itself to us in the form

[ 242 ]
it has in the current issue. The upshot of this factor for a work of ction varies
depending on whether it is a short prose piece (a short story) printed entirely
within a single issue, or a longer piece of prose (a novel) which is serialized. The
morphological eects on a longer prose work are well-known from the morpho-
logy of the feuilleton novel (e.g. its subject plan tends to be organized in such
a way that its characters appear regularly throughout the story, so the reader
does not lose track of them). Consecutive printing and the individual reading
steps involved also provide the audience with a special relationship towards
the ctional world (i.e. the reader lives with the characters in the novel).
4) The time factor. A periodical publication is bound up with both cyclical and
historical time. Each issue of a periodical publication comes under a single speci-
c date, along with its thematic, emotional and intellectual horizon. This factor
raises the topicality of the subject, which the situation of periodical publicati-
on requires of a work of ction (hence the Christmas story genre). Both of the
calendars referred to (seasonal, church, civil, cultural holidays and unique histo-
rical occurrences) associate the periodical with the readers everyday life. In this
respect, the periodical publication evidently has a tendency towards associating
ction amongst other things with the phenomena of everyday life.

Lenka Kuskov
GESAMTBERSICHT DER BELLETRISTIK
IN DEN TSCHECHISCHSPRACHIGEN ZEITSCHRIFTEN DER 30er
UND 40er JAHRE DES 19en JAHRHUNDERTS

Der Beitrag stellt die allgemeine Situation den Belletristik in den tsche-
chischsprachigen Periodika der 30er und 40er Jahre des 19en Jahrhunderts
vor. Sie wird dabei mit dem Zustand der Zeitschriftenbelletristik des vorher-
gehenden Zeitraumes 17861830 verglichen.
Einleitend wird festgestellt, dass die Zeitschriftenbelletristik der 30er und
40er Jahre von einer bedeutsamen Zunahme der tschechischsprachigen Pe-
riodika nach 1830 (etwa 40 Titel) und von deren immer tieferen vertikalen
(die Periodika werden auf die gebildeteren mittleren Bevlkerungsschichten
absichtlich orientiert, die bis jetzt die deutsche Kultur vorgezogen hatten) und
horizontalen (spezielle humoristische, satiristische Zeitschriften, populre
Bildungsmagazine, christlich- und volkserziehende Zeitschriften, Zeitschrif-
ten fr patriotische Veranstaltungen usw.) Dierenzierung beeinut wird.
Die Abkehr von der klassizistischen sthetik und der sich neu durchset-
zende Romantismus nach 1830 ermglichten den Eintritt der belletristischen
Prosa in die ambitisen, knstlerisch orientierten Zeitschriften, in denen bis
etwa 1830 nur Poesie publiziert wurde.

[ 243 ]
 Eine nderung ist auch im Bereich der Prosagattungen zu verzeichnen. Die
Fortsetzungsnovelle wird nach 1830 zu wichtigsten Gattung der belletristis-
chen Zeitschriften. Anstelle der moralisch sentimentalen Erzhlungen, die fr
die 20er Jahre typisch waren, werden immer mehr Novellen mit einem aktu-
ellen (patriotischen oder sozialkritischen) Thema verentlicht. Auch die klei-
nere, den brigbleibenden Raum des Periodikums ergnzende Prosa ndert
sich in dieser Zeit: anstelle der fr die Epoche 17861830 typischen didaktis-
chen Gattungen (Fabel, Parabel, Idylle, Exemplum usw.), der ethiologischen
Sage und der historischen Anekdote werden folkloristische Sagen und Mr-
chen, und halbbelletristische Skizzen (Bilder) gepegt und prferiert.
Nach 1830 wird in der tschechischen Literatur das ursprngliche Schaen
zunehmend akzentuiert. In den Zeitschriften werden immer mehr originel-
le belletristische Arbeiten abgedruct (Prokop Chocholouek, Karel Hynek M-
cha, Jan Jindich Marek, Boena Nmcov, Frantiek Jaromr Rube, Karel
Sabina, Josef Kajetn Tyl u. a.); obwohl die bersetzungen noch berwiegen.
Es ist aber ein Wandel in der Auswahl von Vorlagen zu bemerken: statt der
deutschsprachigen, meist triviallen Belletristik, die vor 1830 in der Periodika
dominiert hatte, wird die kultivierte Unterhaltungsprosa von slavischen (vor-
wiegend russischen, ukrainischen und polnischen) und westeuropischen (en-
glischen und franzsischen) Ursprung ausgewlt. Der deutschen Produktion
wird ungnstiger sprachlicher und geistlicher Einuss auf die tschechische Li-
teratur ausgesetzt (K. B. torch u. a.).
Abschlieend wird darauf aufmerksam gemacht, dass das Konzept der ein-
zelnen tschechischsprachigen Periodika der 30er und 40er Jahre von der patri-
otischen Ideologie stark beeinut wird und dass sich diese Einwirkung auch
in der Belletristik bemerkbar macht, besonders in der Forderung des hheres
Niveaus der Arbeiten (obwohl es am entsprechenden Leserpublikum mangel-
te), in den Bemhungen um eine Begrenzung der Generations- oder Kunst-
stilstreitigkeiten, in der Themenwahl der Novellen und in ihrer erziehenden
Zielrichtung, oder in der Betonung auf die richtige sprachliche Form der bel-
letristischen Arbeiten.
bersetzt von Lenka Kuskov

Klra Kopivov:
FICTION IN ESK VELA 18351846

esk vela (Czech Bee), the leading literary journal of the National Revival,
was created in 1834 from the previous Rozlinosti (Variety), which was a sup-
plement to Prask noviny (Prague News). It was aimed at the urban reader and
in addition to poems, interesting ethnographic and natural history items and

[ 244 ]
articles on cultural events, literature and theatre, it provided considerable spa-
ce for prose ction, particularly in the section entitled Zbavn ten (Entertai-
ning Reading), later Povdky (Stories).
This paper particularly follows the changes in the editorship of esk vela,
which were reected in the quality of contributions. Frantiek Ladislav elakov-
sk (Editor-in-Chief from 1834 to 1835), wanted to oer readers more challen-
ging and higher quality prose, which led him to publish non-German translati-
ons, particularly from the Slavonic languages. He was followed by Jan Nepomuk
tpnek, who reverted to undemanding, artistically and linguistically unintere-
sting entertainment ction. After his death, Frantiek Kluk and Karel Boleslav
torch became editors of esk vela. The columns of the journal opened up to
various authors and the higher royalties for original works (in comparison with
translations) indicate the emphasis of these editors on fresh Czech output. In
1846, Karel Havlek took over as editor for two years. Under his direction, the
stories column was not the only salient feature of the journal. Humorous and sa-
tirical articles also gained a signicant share, as did the Domc zleitosti (Home
Aairs) feature, covering everyday subjects and social issues.
Amongst other things, the importance of esk vela rests on its publication
of contemporary non-German and Slavonic stories; in the mid-1840s it also pro-
vided space for younger Czech authors and the latest literary genres. The jour-
nal provides a good representation of the situation regarding journal literature
in the 1830s and 1840s. The relatively long period during which it was published
enables us to examine the fundamental role played by the editor and his strate-
gic policy in creating the journal, as well as the various reactions of subscribers.
In these, the paper perceives the success or failure of the editorial strategy in
meeting the latest requirements of the developing Czech (urban) reading public.

Blanka Hemelkov
PALEEK BETWEEN DICKENS AND SAPHIR (ON THE THEMES
OF THE FIRST CZECH HUMOUR MAGAZINE)

The article concerns the rst Czech humour magazine Paleek (The Small
Thumb). It describes comic ction featured in the magazine, its genres and
subjects, and attempts to reveal its connections with the European literary
context. It has been argued that Paleek gave great impetus to the growth of
Czech comic ction.
Paleek was founded in 1841. It was published by Jan Spurn and ran to
1847. The magazine gave the opportunity to three popular writers, Frantiek
Jaromr Rube, Frantiek Hajni and Vclav Filpek, who made their names
in the 1830s. They became the editors. Most of the articles were sta writ-

[ 245 ]
ten. Rube supplied the magazine with prose, especially humorous short sto-
ries (humoresky) and poetry (deklamovnky), Hajni with prose and comic
journalism and Filpek with essays and comic journalism. The primary goal of
the magazine was to educate less sosticated readers of the rising Czech mid-
dle-class, to entertain them in the Biedermeier way.
The contributors developed all suitable genres of the period. The domina-
ting forms were short stories and sketches. Paleek also introduced the so-cal-
led besedn ten (humorous lectures), which was a new genre, intended for
the occasions of social events and balls. The ction was accompanied by comic
journalism, short forms of witty aforisms or anecdotes in regular columns, e.g.
Kuktko (The Binoculars). Humorous stories were systematically written
by F. J. Rube. They were set in Prague or small towns and their heroes were
members of middle-class (craftsmen, small merchants and clerks, private tea-
chers). Rube employed Sternian narrator and often used letter-form. He ex-
celled in plays on words, especially puns, a style then new in the Czech prose.
Sketches (rty) proled citys inhabitants, low-class or even proletarian gu-
res. The inuence of the sketches by Charles Dickens could be seen in Rubes
realistic pictures of everyday life. The most interesting form was moralizing
tale related to a comic drawing, concerning the latest fashions of dress etc.
Subjects of the magazine ction were pure Czech. Humour dealt with social
and literary issues. Most often it attacked the imperfections in the prevailing
manners and customs of the middle-class, especially gallantry and indolence.
Further on Paleek thematized the false patriotism. It also revealed the lack of
idealism of everyday man. Literary satire focused on what was regarded as
the eccentricities of the Sentimentalism and on the clumsy patriotic producti-
on. The comic journalism reected especially the Enlightenment overestimati-
on of reason, sciences and new mechanical inventions of the day.
Paleek prefered the original Czech stu. However, there are several explicit
references to the foreign counterparts, namely to the work of Vienna author
Moritz Gottlieb Saphir and his satirical magazine Der Humorist, edited from
1837. In spite of thematic, genre and style coincidences it can be argued that
Paleek transformed this inuence in a specic way. Whereas Saphir mocked
the so-called Biedermeier idyll, Czech magazine misplaced this concern with
the amusement of human follies. Its contributors positively evaluated and ren-
dered the idyll as a demonstration of national consciousness.
In the early 1840s the magazine gained an immense popularity, its circula-
tion reached 4000 copies. Later it attracted an unfavourable attention of lite-
rary community, its humour was charged as vulgar, or even beer-soaked
by Karel Havlek. Paleek was not able to make advance in tune with time and
was eventually closed.
Translated by Blanka Hemelkov

[ 246 ]
Vra Broov
THE SHORT STORY IN A PEDAGOGICAL JOURNAL FROM THE LATTER
HALF OF THE 19TH CENTURY (BASED ON TPNICE, A CHILDRENS
SUPPLEMENT TO THE JOURNAL KOLA A IVOT)

This paper focuses on the status of the short story in a periodical supporting
the upbringing and education of children and youth in the latter half of the
19th century. On the basis of tpnice (Fruit Orchard), a ction supplement to
the educational journal for teachers kola a ivot (School and Life), it attempts
to examine its genre stratication, the subjects that it preferentially deals with,
and the importance assumed by the short story in the context of other cti-
on output. As this journal is analyzed, a phenomenon that is common in chil-
drens literature production almost throughout the 19th century comes to the
fore: the pedagogic and educational function of printed prose is held superior
to the aesthetic function. This persistent trait is bolstered by the fact that the
journal came out over a period of 35 years (18551889) and its editors from
the mid-1860s onwards were for the most part rather conservative educatio-
nalists, largely under the inuence of ocial Herbartism and working at insti-
tutes where young teachers were trained.
In the rst years following the establishment of the journal by the huma-
nistically inclined priest Frantiek Josef ez, short story output was very
much in the background. The educational, pedagogical and aesthetic functi-
on in tpnice is supposed to be mediated to readers of a young school age in
accordance with the aesthetic-educational trend of the day through a broad
range of folklore genres, and the educational aspect is covered by a travelo-
gue sketch, an ethnographic scene, and for older age categories a simplied
specialist treatise. On the fringes of the short story, there are genres not un-
commonly seen in older pedagogical literature, particularly a modied form
of an exemplum and a discourse. This is associated with the method of visual
instruction, which the journal supported. For example, the travel topos, fre-
quently used in the discourse genre (e.g. a parent or instructor gure takes an
educational walk with their young charge, observing the surroundings), oers
the inclusion of specic analogies between nature and society, cause and eect
of a certain type of behaviour and so forth as the subject is being developed.
Hence like the exemplum, this genre moulds certain educational situations.
The short story genre in tpnice gained greatly in strength with the chan-
ge of editors at the end of the 1860s, at a time when several other educatio-
nal-entertainment literary journals for children were regularly publishing ad-
venture ction. Even at that time, however, tpnice was still carrying on from
the sentimental short story which developed the themes of the regenerative
power of education, love for the homeland, altruism and obedience. Due to its

[ 247 ]
length, this type of prose required serialization and division over several jour-
nal issues. The boundaries for individual instalments fully conform to the nor-
mal rules for an adventure story after the tension climaxes, the text comes
to an end and continues in the following issue. What was very unusual at that
time was the announcement of a best educational story competition (amongst
others, Soe Podlipsk was judged).
Later changes in the ction published were brought about by the preferen-
ces of individual tpnice editors and represent a regression in the journals
previous policy. With the arrival of the historian and classical philologist Jan
Lepa, Director of the Prague Pedagogical Institute, short forms with a mora-
listic content were again seen in the journal, particularly involving German
Classicizing pedagogical philanthropism. The editorship of Josef Melichar,
Director of the Prague Institute for the Education of Women Teachers, was fa-
mous for its loyalist celebratory pro-dynasty stories of a rather low aesthetic
standard, which in the context of the period, represented a certain type of the
exemplum or morality genre. On the other hand, atypical fables by women wri-
ters were strongly allegorical and poetic, although they served a similar edu-
cational goal.
The kola a ivot journal and its ction supplement tpnice folded as ano-
ther childrens journal emerged, Mal ten (Little Reader), whose editor,
Frantiek Serafnsk Prochzka, succeeded in inducing a number of respected
authors from the realist stream of Czech literature to write for children. Rea-
lism then dominated the eld of educational childrens literature for a long pe-
riod of time.

Ale Haman
SEVERAL COMMENTS ON SHORT-STORY FICTION
IN NRODN LISTY IN NERUDAS DAY

Short-story ction appeared in the Nrodn listy daily thanks to the editorship
of Jan Neruda and Vtzslav Hlek. The original feuilleton column penned by
Neruda started to promote short-story ction forms (e.g. feuilleton stories by
Frantiek Herites) both original and in translation. In 1874 these included sto-
ries by the American writer Thomas Bailey Aldrich, a year later a translation of
Jules Verne and in 1876 translations of French authors (e.g. works by Alexan-
dre Dumas). Later translations included naturalist authors (e.g. Emile Zola)
and names such as Guy de Maupassant, Nathaniel Hawthorne, Edgar Allan
Poe, Leo Tolstoy and Fyodor Dostoevsky.
For original prose production Neruda also succeeded in gaining the colla-
boration of Julius Zeyer (with his short story Oplov miska The Opal Dish)

[ 248 ]
but it was not until the early 1880s that ction output in newspaper feuille-
tons developed appreciably, when Neruda managed to induce the aforementi-
oned Frantiek Herites to make regular contributions. Like Zeyer, the nature
of his work espoused the aesthetics and poetics of the Parnassists. Others in-
cluded Zikmund Winter, Svatopluk ech, Soe Podlipsk and younger authors
such as Pavel Albieri, while later the work of Ignt Herrmann won recognition
in Nrodn listy. In contrast to the soberly objective sketches of the Mj scho-
ol, these new authors enriched their texts not only with the fantastic and exo-
tic (Zeyer), but also with sentimental, lyricizing elements (Herites and ech)
intended to produce an eect on the reader.
The nature of feuilleton ction in the daily was basically inuenced by consi-
deration for the reader, so preference was given to short stories with thrilling
or extreme plots taking place in a socially or geographically interesting setting
and presenting distinctive or exceptional characters.

Dagmar Mocn
BETWEEN NRODN LISTY AND LUMR
(ON THE GENESIS OF POVDKY MALOSTRANSK)

This paper performs a reconstruction of the genesis of Povdky malostransk

(Tales of the Little Quarter), examining in particular the phenomenon of how
a specic periodical was selected for the initial publication of individual issues
of the future book collection. It nds that during the process of the initial pu-
blication of Povdky malostransk by Jan Neruda, a key role was played by two
very dierent types of periodicals: on the one hand, newspapers (specically,
Nrodn listy), basically serving purposes other than the presentation of cti-
on, and on the other hand, literary journals (specically Lumr), representing
the traditional domain of literature.
The paper attempts to clarify the possible reasons why Neruda in specic ca-
ses preferred one periodical over another and it attempts to reconstruct how
the context of any given periodical had an eect both on the initial reception
of particular stories, and on their actual form.
In the case of tales published initially in Nrodn listy, the paper shows how
on the basis of the feuilleton style, Neruda built up a narrative of a new kind,
based on the fragmentariness of communication and on its semantic ambiva-
lence. By applying this narrative concept, Neruda was well ahead of his time
and became a precursor of modern and postmodern prose. However, he thus
made himself rather remote from the ordinary reader, for whom some of his
short stories (particularly Figurky [Figurines]) were quite incomprehensible.
However, Svatovclavsk me (St Wenceslas Mass) and U t lili (The Three Li-

[ 249 ]
lies) demonstrate that Neruda was also able to conform to the reputable aes-
thetic standards of the literature of the day and yet to remain his own man.
However, this line of lyrical introspective and expressive prose, close to the
neoromantic orientation of Sldeks Lumr (the second key periodical in which
Povdky malostransk were created) remained an undeveloped option in Neru-
das work, supplanted by the intimate lyricism to which the author returned
shortly after writing Povdky malostransk.
The paper concludes that the oscillation between publication in a newspa-
per and a literary journal with Parnassist leanings corresponds from the sty-
listic standpoint with the oscillation between the traditional form of literatu-
re and its non-traditional form, deriving from contact with journalistic genres.
The creation process for Povdky malostransk thus also provides material for
an examination of the boundaries between literary ction and the specic text
operations which make up such ction.

Tereza Riedlbauchov
WOMAN AS MODEL AND WOMAN AS PROBLEM
(THE IMAGE OF WOMEN IN CONVENTIONAL AND LITERARY SHORT
STORIES IN KALEND PAN A DVEK ESKCH 18941897)

This paper sees almanacs as publications of a problematic nature, beset with

the question of whether or not they are to be classied as periodicals. As they
only come out once a year, they do not include serialized prose, but on the other
hand their cyclical nature does allow them to be seen as periodicals. Kalend
pan a dvek eskch (Almanac of Czech Women and Girls) emerges in the con-
text of the Czech womens movement, with which it is associated both in terms
of its content and personnel. It initially came out in 1888, edited rst by Ter-
za Novkov, then Gabriela Preissov and from 1912 by Rena Jesensk. The
literary section of Kalend normally only included short stories, poems and
advice written by women. Contributions by men do appear rarely in Kalend in
the case of some texts of an informative nature (proles of famous people, re-
portage etc). However, male artists are presented in the extensive Kalend arts
supplement, as are male musicians, since the almanac normally included music
scores. Kalend addressed specic walks of life, particularly women from po-
orer, middle class and educated backgrounds, who were housewives and who
read in their spare time. The overriding image of a woman in Kalend is that of
a model housewife and mother, bringing harmony into the family, as well as the
female patriot devoted to charity and ethnography. From the literary section
there emerges an educated woman who realizes herself as a teacher or an artist.

[ 250 ]
 Short stories published in Kalend pan a dvek eskch from 1894 to 1897
are similar both in their structure and their subjects. The narrative is most fre-
quently in the objective third person and the conduct of the heroines, ideal
emancipated women, is meant to instruct readers. The plots are set in the pre-
sent and urban settings predominate over rural settings. The typical protago-
nist is a women who does not want to marry, to avoid falling under the thumb
of some man, a woman who leaves a man who beats her or a woman who does
not marry a German because he holds the Czech nation in contempt. Men play
a mostly negative role in the stories and only in exceptional cases as secondary
gures do they appear in a positive light, particularly when they take on attri-
butes credited to women or if they recognize female emancipation. The central
topic of the stories is either that of convincing men of the benets of emanci-
pation or work as the substance of a womans life. Work is to ensure that a wo-
man has some content to her life and that she will be able to stand on her own
two feet if she is left on her own. Most of the stories end schematically with a
wedding and only rarely do they end in death. Men are usually converted suc-
cessfully into supporters of emancipation so that nothing stands in the way of
a happy marriage. In stories with a rural setting, emancipation is not the cent-
ral subject and preservation of religious traditions proves to be the more pres-
sing issue.
The works of Terza Novkov constitute an exception within the short sto-
ry output of Kalend from 1894 to 1897. During this period she published
three village tales: Drobov polvka (Oal Soup), S n (With a Basket), Zrna
ped svatbou (Morning of the Wedding), which make up the introductory secti-
on of a later prose collection lomky uly (Fragments of Granite). Novkovs
stories do not work with the straightforward outline of a womans fate. Rather,
they spotlight an individual dealing with issues and coming to terms with her
fate in her own way. These fortunes exemplify the social problems of the time
and place (region or village) in which they take place. Drobov polvka is a set of
ethnographic images in which a number of issues are resolved within a narrow
framework and the work ultimately comes over as an indictment of impaired
family relationships. S n can be read as a parable of lifes journey (in paral-
lel with the fact that the protagonist, an old woman, carries things for peop-
le to and from the town for a consideration), on which numerous obstacles are
to be overcome. Although the old woman is rarely rewarded for her courage,
we see her fate as consummated. Zrna ped svatbou records the preparations
for a wedding again through a girls eyes. Each of the characters is vividly por-
trayed in the way he or she enters into relationships with the other characters.
The works by Terza Novkov in Kalend pan a dvek eskch are outstanding
both in their quality and their narrative eect.

[ 251 ]
Vclav Maidl
SHORT STORIES IN GERMAN JOURNALS FROM THE UMAVA REGION

This paper deals with short prose pieces published in German periodicals in the
umava and Poumav region. It includes the weekly Der Bote aus dem Bhmer-
wald, published 18631867 in Klatovy and the monthlies Der Bhmerwald
(18991907, Prachatice), Die Waldheimat (19241933, esk Budjovice) and
Mein Bhmerwald (19331935, Prachatice; 19391944, Vienna). Literary con-
tributions published in Der Bote aus dem Bhmerwald can be considered to be a
dying echo of the literature written in the spirit of pre-1848 aesthetics. Texts
published particularly in Der Bhmerwald and Mein Bhmerwald nonetheless
clearly espouse homeland art (Heimatkunst). Die Waldheimat has more of a
regional studies orientation and ction (though not poetry) appears only in
exceptional cases.
These monthlies also share a typical authors background recruited prima-
rily from among teachers, regional press editors and in some cases from coun-
trymen and sympathisers active outside the actual umava region. While Der
Bote aus dem Bhmerwald politically represents a provincial patriotic standpo-
int, a clear anti-Czech tendency can be detected in Der Bhmerwald and Mein
Bhmerwald (less so in Die Waldheimat). The revived Mein Bhmerwald, publis-
hed in Vienna then proclaimed its espousal of National Socialism.
The short prose pieces in these periodicals are typical of the ordinary stan-
dard output of the period, from which they do not deviate either in form or in
ideas.

Josef Peina
FICTION IN PERIODICALS OF CZECH MINORITY IN NORTHERN
BOHEMIA AT THE TURN OF THE 19th AND 20th CENTURIES

The shape and character of Czech regional journalism in Northern Bohemia and
the pieces of ction published in the regional journals at the turn of the 19th
and 20th centuries were to a great extent determined by the national and so-
cial conditions of the time. The Czech minority, dispersed among the compact
majority community of Bohemian Germans, who controlled education, cultu-
re and social life as well as a large number of regional magazines, lived in a sta-
te of inequality under conditions of constantly growing assimilative pressures.
Due to the fact that the majority of Czechs were manual workers in coal mines
and factories, regional journalism was focused mainly on working-class, social-
-democratic and anarchistic periodicals, of which there appeared a considerable
number (Svornost [Concord], Severoesk dlnk [Workman from Northern Bo-

[ 252 ]
hemia], Bojovnk [Combatant], Hlas Lidu [Voice of People], Omladina [Young Ge-
neration] etc). Most of them contained belletristic sections, whose contents re-
ected the literary culture of their readers: mostly small prosaic pieces of the
schematic, almanac type with a distinctly black-and-white social, anticlerical
and antimilitaristic orientation. Their authors were chiey working-class auto-
didacts like H. V. Polabsk, V. Hladk, Tom Kaka, Vkoslav Haber and others.
An important contribution towards the elevation of the literary culture of the
working-class readership was made by the introduction of short stories which
rose above the pathetic sentimentality and tendentious agitation of the type of
short stories mentioned above, and which were on an incomparably higher ar-
tistic level. Among these were short stories by Marie Majerov,
Josef Svatopluk Machar, Josef Uher, Jaroslav Haek, Antonn Macek, Fra
rmek and other well-known Czech authors. The characters in these short sto-
ries, unlike those depicted by the working-class authors, were not conceived as
black-and-white types; their characterization is more multifarious, and the au-
thors attempt to reveal in more depth the background of the complex problems
of the economic, social and moral crisis which permeated contemporary society
as a whole. A typical feature of the prose published in the North Bohemian peri-
odicals at the time is the conspicuous absence of nationalistic intolerance.
In the belletristic sections of these magazines, there also appeared short pi-
eces by foreign authors. Next to short stories which adhere to the framework
of the socially oriented sentimental schema of tendentious almanac reading
(L. Michel, Octave Mirbeau, Boguslaw Lepskij and others) there also appeared
minor prose by renowned representatives of world literature such as Bjrn-
stjerne Bjrnson, Alexander Lange Kielland, Lev Nikolaevich Tolstoi, Victor
Hugo, Maxim Gorki, Anton Pavlovich Chekhov, Fyodor Mikhailovich Dostoev-
sky, Emil Zola and other eminent writers. The pieces were not chosen random-
ly: the choice was dictated by rigid criteria. They were micro-stories inspired by
the every-day life of ordinary people experiencing the crisis of the time im-
pressions accentuating the inherent moral integrity and dignity of man as the
bearer of a free will.
More demanding Czech and foreign prose was accessible to the working-
-class readers because they were familiar with both the scope and topics, of
which they had an intimate knowledge gained by reading trivial working-class
ction. Here they were given reading of a qualitatively higher type, which invi-
ted them to search for answers to questions relating to notions of moral inte-
grity and individual responsibility; in addition, it was reading of an immeasu-
rably higher artistic quality. The introduction of this type of prose to the pages
of the Northern Bohemian workers magazines helped to raise the level of lite-
rary cultivation among the reading public.
Translated by Josef Peina

[ 253 ]
Michal Topor
THE POLITICAL PERIODICAL AND PROSE (PROSE IN THE CZECH
ANARCHIST PRESS IN THE LATE 19TH CENTURY)

This paper outlines the function of prose in Czech political periodicals, which
together at the end of the 19th century share in the discourse that can be de-
ned as anarchist (as it is dened in the work of Vclav Tomek, particularly
in his book esk anarchismus a jeho publicistika 18801925 [Czech Anarchism
and its Journalism 18801925]).
The rst part of the paper examines the role of printed prose works in the
creation of a specic working-class identity, as well as the basic style and va-
lue reversal being played out throughout with this motif: movements between
schematization, whether critical or utopian, and intimization.
The subsequent section focuses on manifestations of this strategy, which se-
ems to be peculiar to items printed in anarchist periodicals where prose wri-
ting comes close to evidential work which is meant to exhort, to evoke a sense
of repression and to report on the poverty and misery in the world. Prose as a
traditional form of narration is to be found on the pages of such a political pe-
riodical immediately adjacent to reportage from an unjust world. It is evident-
ly not the immediate aim of the authors to imprint individualizing characte-
ristics upon their texts. This also involves a common feature of prose works
in anarchist journals: anonymity, use of pseudonyms and codes which is not
just due to conspiratorial requirements but also the fact that individual aes-
thetic values are not all that essential in this kind of discourse.
The third part of the paper deals with manifestations of an educational or
exhortational approach in anarchist prose output. A common trait in anarchist
prose works is that they tend towards the instructive exemplum, meant to in-
duce both a negative response (rejection of certain models of behaviour) but
also a positive stance (agreement with certain models). Such instructive pro-
se output from the pages of a political periodical usually relies on the traditi-
onal genre of didaxis and dialogue. The plot takes second place to the brieng
on current issues.
The fourth part of the paper again spotlights the relationship between langua-
ge (style), symbol and sphere of politics, this time within a specic genre, namely
prose poetry. Using the specic example of prose published in the journal Voln
duch (Free Spirit), this chapter refers to the associations within a single discourse
that is able to mix politically engag writing with texts inspired by symbolist sty-
le, developing at that time in Modern revue, or to allow the two to coexist.
The nal part outlines the occasional traces of satire in prose published in
anarchist-leaning periodicals in the 1890s and the rst years of the twentie-
th century.

[ 254 ]
Petr mal
FICTION, THE COMMUNIST WOMENS PRESS AND PROBLEMS
OF CONTINUITY (EXEMPLIFIED BY ROZSEVAKA [THE SOWER])

This paper presents a probe into the history of the Communist womens press.
It primarily focuses on the magazine Rozsevaka (The Sower), distinguishing
three phases in its existence (19261929, 19301933 and 19521954), chara-
cterized by various clearly dened editorial policies. It also focuses on the type
of ction which the magazine presented and the association between this edi-
torial strategy and the Communist cultural policy of the time.
The rst Czech working-class magazine for women ensk list (Womens
Journal) started up in 1892 and was subsequently renamed Komunistka (Com-
munist Woman) following the establishment of the Czechoslovak Communist
Party. It was rst run by Marie Majerov (19221925), who was later followed
by Helena Malov. Both editors ran the magazine in line with the program-
me of the Proletkult political-educational organization. Komunistka addressed
women who sympathized with the Communist movement and the main task
of the magazine was basically that of education. It serialized novels, particu-
larly by recognized authors who advocated revolutionary socialism (e.g. Upton
Sinclair and Jack London). The lack of interest among women readers and the
competition from the newly emerging womens entertainment magazines (e.g.
Hvzda [Star]) led to the reform of the Communist press in the mid-1920s. Ko-
munistka was again renamed Rozsevaka in 1926. The Communist Party leader-
ship believed that the magazine should address politically undecided female
readers and win them over to the Communist movement. However, Malo-
v maintained the previous consciousness-raising educational policy and her
selection of ction homed in on works which she considered to be of value
as well as accessible to the reader (she adapted Victor Hugos novel Ninety-
-Three for the magazine). Her own novel Od moe k moi (From Ocean to Oce-
an), which came out in 1928, was also of this type.
After seven writers came out against the Bolshevization of the Czechoslo-
vak Communist Party in 1929, Malova was recalled from editorship of Rozse-
vaky and replaced by the working-class correspondent Josefa Jabrkov, who
transformed the literary prole of the magazine. Her policy tied in with the
programme of proletarian literature, which was promoted in the Czechoslo-
vakia of the early 1930s by Bedich Vclavek in particular, which in turn tied
in with the Soviet programme of the Russian Association of Proletarian Wri-
ters (RAPP). Taking the example of the novel by G. Z. Petr Pervan pouta [Se-
vered Bonds] (the author was a working-class correspondent publishing under
a pseudonym) and the novel by Ida Ostravsk (a pseudonym of Josefa Jabr-
kov) Dt lsky (Love Child), a similarity in themes and subject-matter is evi-

[ 255 ]
dent between this published ction and womens popular reading-matter of
the period. In comparison with the previous period, an instrumental approach
was promoted more in the 1930s towards literature, which was primarily per-
ceived to be a means to win over new recruits.
The third phase in the existence of the magazine starts with its revival in
1952. In the early days of the Communist regime, the magazine was aimed at
women whom the political system saw as the elite (i.e. Communist party mem-
bers). It serialized two Soviet novels (V. Permjak: Stda na cestch [Herds on
the Tracks]; J. Permjak: Ne zaznly sirny [Before the Sirens Sounded]), whose
stylistic similarity to popular reading-matter harked back to the proletarian li-
terature of the 1930s. The lack of interest in the magazine demonstrated by its
early demise in 1954 illustrates the utopian nature of the Socialist constructi-
on cultural model. It became evident that even under the new conditions the
intellectual life of the social group considered to be the female elite of the era
was not restricted to political activities or work-related issues.
The nal part of the paper points out the association between the Socialist
construction literary culture and the proletarian literature programme of the
early 1930s. The main argument given for this is the fact that an extreme brand
of the instrumental approach to literature was promoted in the late 1940s and
early 1950s, which had much in common with the earlier RAPP programme. The
connections between the two periods are also shown by a similarly negative ap-
proach to the artistic avant-garde, popular literature and the promotion of wor-
king-class cadres in literature (see the Workers into Literature campaign).

Jitka Bednov
JOSEF FLORIANS PERIODICALS AS MODERN-DAY
ALMANAC LITERATURE

This paper attempts to interpret the policy behind the ideas, aesthetics and
translations in the periodical anthologies Nova et Vetera (19121922) and Ar-
chy (19261944, 19451948), arranged and published by Josef Florian from
Star e, the founder of the Dobr dlo publishing house. Florian adopted a
highly critical attitude towards the ocial Czech culture of the First Repub-
lic and endeavoured through his own activities to disassociate himself from
it with what was virtually an anarchistic gesture. Nor did he stint on criticism
with regard to literary journals and reviews, often seeing in them nothing but
a ragbag of text fragments without any far-reaching aesthetic plan. Florian
expressed an alternative, clearly provocative approach, for example with his
lists of authors with recommended authors on one page and on the next
page those who were only t for the ames or the second-hand bookshop

[ 256 ]
which he published at the back of his periodicals. But above all, this alternative
approach was expressed in the very form that he gave to his periodicals.
The author advances the theory that Nova et Vetera and particularly Archy
are based on the model of the traditional almanac. This is borne out by the
broad range of genres (from hymn and prayer to recipes and horoscopes) as
well as the selection of authors famous writers, historians, philosophers and
scientists (including Georg Trakl, Rainer Maria Rilke, Franz Kafka, Lon Bloy,
Jules Barbey dAurevilly, Joseph de Maistre, Gabriel Marcel, Maurice Blondel
and Albert Einstein), from writers belonging to a specic community to those
who were almost or entirely unknown, such as certain local chroniclers. Flori-
ans idea of translation also adhered to the almanac principle. His periodicals
may well include texts which have been classically translated word for word,
but we also nd free paraphrases and Florians contributions inspired by fo-
reign authors. Clearly, this almanac has been compiled by means which are in
no way traditional, but actually very modern: the arranger does not attempt to
accommodate public taste but seeks out sophistication, avant-garde texts, pro-
cedures and compositions from both literary and non-literary sources, as he
considers that texts of a non-literary nature can thus be given a literary, aes-
thetic quality, while literary texts take on a more concrete life.
However, it seems that Florians original intention was not suciently evi-
dent to the interwar Czech public and that the publisher did not manage to
broadly win over either the more or the less cultivated reader. Archy, in par-
ticular, artistically simpler than Nova et Vetera and rmly established in the
ecclesiastical year, remains a specic platform for Dobr dlo, sought by a limi-
ted group of loyal enthusiastic Josef Florian readers.

Erik Gilk
NA PRAHU NEZNMA [ON THE BRINK OF THE UNKNOWN]
(POLEKS SATIRICAL ROMANETTO IN THE CONTEXT
OF FEUILLETON-STYLE NOVELS OF THE PERIOD)

This paper analytically compares three genre-related texts published within

the same year. The debut novel by Karel apek Tovrna na Absolutno (publish-
ed in English as The Absolute at Large; serialized in Lidov noviny, September
1921 April 1922; published as a book in 1922) and the novel by the untime-
ly deceased satirist Ji Haussmann Velkovroba ctnosti (The Mass Producti-
on of Virtue) (1922) are frequently compared. By contrast, Karel Poleks Na
prahu neznma (On the Brink of the Unknown), subtitled a satirical romanet-
to (serialized in Lidov noviny, August October 1922; published as a book in
1925, together with another story Kouzeln unka [The Magic Ham]), is prac-

[ 257 ]
tically unknown and has not hitherto been the subject of any literary histori-
cal research.
In addition to sharing its year of birth with the above novels, Poleks sto-
ry also shares its satirical-critical view of the society of its day, as well as its
classication under the utopian genre. It is the dierent make-up of the satire
and utopia in all three works and their subsequent consideration by critics of
the time which are the subject of the ensuing passage of the paper. In Poleks
case, the author also expresses the belief that the story may be a parody on
H. G. Wellss In the Days of the Comet, published in 1906 and translated into
Czech just four years later.
apeks and to some extent Haussmanns novel were berated by the critics
for their considerable compositional disunity, the excessive laxity of individual
chapters and the absence of a central plot and chief protagonist, as both authors
were more concerned with the broadest possible satirical portrayal of the socie-
ty of their day, to which the form of their work was subordinated. The same ap-
plied to Polek, although a later book edition of his story was received positi-
vely by the critics, who were more perceptive of the nature of its humour.
The conclusion of the paper focuses on apeks subtitle feuilleton-novel
and all the associations that ensue, as Tovrna na Absolutno is considered to be
a direct model representation of the feuilleton-novel and its lax composition is
normally justied by its initial serialized publication, whereby each chapter co-
rresponded to a single serialized instalment. However, a comparison between
Velkovroba ctnosti, which only came out in book form and was never serialized,
and Poleks story, which did come out as a serial, but in which individual chap-
ters did not correspond to instalments, demonstrates that this need not be the
case. The inuence of serialized publication prior to book publication on the
composition of the text is not straightforward. Whereas Karel apek took the
printing of the serialized novel very responsibly and provided the editors each
week with one chapter, despite the indicated diculties with completion of the
text, Poleks approach to the horizontal structure of the text was much freer
and he did not allow himself to be too tightly bound by the serialization.

Marie Vintrov
FAMILY CHRONICLE FROM THE CITY OUTSKIRTS
(GENRE INNOVATION IN THE WOMENS WEEKLY WITH THE WIDEST
CIRCULATION IN THE FIRST REPUBLIC)

Literary thematization of the city outskirts follows on in Czech culture from

the urbanization process, as a result of which Prague opened up at the end of
the 19th century to a special kind of transitional interspace between the vil-

[ 258 ]
lage and the conurbation. These outskirts became such an important broadly
cultural, civilizational and social phenomenon that they were reected by such
prominent authors as Karel apek. This paper dealing with the topos of the
city outskirts includes within the indicated Czech literary context the humo-
rous novel by Karel Andres Karira matky Lzalky (The Career of Mother Lzal-
ka), published in 1935 in the mass-circulation womens magazine Hvzda es-
koslovenskch pan a dvek (Star of Czechoslovak Women and Girls).
The reception of this topos within the sphere of popular literature, presen-
ted to hundreds of thousands of readers by leisure magazines, was belated in
comparison with the higher strata and took place with specic emphasis upon
the careful familiarization of the public at large with this problematic subject.
Andress novel is an outstanding example of this transfer of a subject to popu-
lar culture, as it was the rst of the Hvzda novels in which the outskirts topos
played a central role. References to the outskirts in previous Hvzda novels of-
ten invoked a negative, naturalistic idea of the suburbs as a breeding-ground
for rira, drunkards and debauchees (e.g. as they were in the novels of Mary-
na Radomrsk and Josef Roden).
In contrast, Andress novel exorcised the myths and taboos from the out-
skirts and so humanized them, making use of the popular humorous family
chronicle genre, the model for which had previously been established by Ignt
Herrmann in his serials on Mr Kondelk and his family. In Karira matky Lzal-
ky, the outskirts lost their negative associations and were presented as a spa-
ce for ordinary life, more similar to the village than the city, inducing a close to
condential sense of togetherness and community among people. To a great
extent this was assisted by the use of colloquial language in dialogues, adding
local colour to the narrative.
The inclusion of colloquial speech within the literary language was unusual
in ction published by Hvzda and readers perceived it as a provocative oen-
ce against good taste. This is borne out by the accompanying editorial coverage
on Andress novel and the discussion between readers and the editors on the
legitimacy of such linguistic elements, as well as the question of whether or
not such narrative taste might harm the publics ability to spell and thus dimi-
nish the nations educational standards.

Michal Jare
SERIALIZED SATIRE: THREE DIFFERENT TIMES,
THREE DIFFERENT FORMS

This paper recalls three serialized satirical novels that came out at dierent po-
litical stages in the life of Czechoslovakia. The rst, Tarzan mezi Tusarovci (Tar-

[ 259 ]
zan among the Tusarites), was published 1921 in the satirical magazine Sra-
tec (Madcap). The second, Zpisky z pohrani e msk po vlkch germnskch
(Notes from the Borderland of the Roman Empire after the German Wars),
was published by the social weekly Kvten (May) in 1946. The third is a political
satire Trpaslci maj pednost (Dwarves have Priority) in the humorous weekly
Dikobraz (Porcupine) 19771978.
All three novels are so imbued with the social and political events of the day
that nowadays they can only be understood with diculty. As regards the au-
thors, although each work came out under a single pseudonym, more than one
writer could have taken part in their creation. In each case, the texts are based
on an initial idea that is developed in a haphazard and chaotic fashion; the lax
composition allows for unexpected twists in the plot. These novels were evi-
dently meant for instant consumption by readers and they had no ambition to
be read in the future.
Tarzan mezi Tusarovci (printed under the pseudonym E. R. Barberousse) re-
ected the great popularity of the series of Tarzan novels by Edgar Rice Bur-
roughs, which had been published in Czech translation since the early 1920s.
The narrative is compositionally uneven and due to the numerous twists and
turns in the plot and the ongoing padding out of the story-line it can be presu-
med that more than one author worked on the text (particularly on the latter
half). This parody of a Tarzan adventure story merges into a satirical critique
of the party system in the 1920s and a grotesque representation of the cultural
and political events of the day (e.g. the Workers Olympics of 1921).
The second novel Zpisky z pohrani e msk po vlkch germnskch
was signed by an unknown Ondej Mal (evidently again a pseudonym). It par-
ticularly satirizes the postwar gold-digging in the evacuated Sudetenland
(one of the protagonists bears the signicant name Aurus Kop [kopat = dig,
trans. note]). The novel is in the style of an allegory which can easily be de-
coded. The subject of proteering and gold-digging was rather common in
Czech culture during the postwar years, but this is one of the few longer pro-
se pieces that reect the situation at the time with irony, wit and detachment,
though the central topic of black marketeering (illegal trade in food and other
goods) is developed at too sluggish a pace.
The last of these novels is an example of pro-Communist political satire
from the normalization period (the 1970s and 1980s). This is a work by one
J. V. Robe (probably a pseudonym of Dikobraz Editor-in-Chief Jindich Be-
ta), Trpaslci maj pednost. It denounced the circle of dissidents around Charta
77 (represented here as Apel 77) and the non-conformist artists around Plastic
People of the Universe (called Psychedelic or Plastic Boys in the novel). A long,
drawn-out narrative with unwieldy compositional leaps and uninventive wit
lled out the pages of Dikobraz with weekly regularity for over a year.

[ 260 ]
 To judge from the three selected examples, the serialized satirical novel ap-
pears to be something of a non-viable form within Czech culture. While comic
novels or parodies written for serialized publication (e.g. Haeks vejk and Br-
dekas Limondov Joe [Lemonade Joe]) are published and popular even after
the passage of many years, serialized satire on current social and political af-
fairs has an incomparably shorter life-span.

Alena Scheinostov
THE IMPORTANCE OF MAGAZINES IN ROMA LITERATURE
(ROMANO IL BULLETIN, 19701973)

The Romano il Bulletin, the rst Roma periodical published in former Czecho-
slovakia, came out from 1970 to 1973 as the bulletin of the political and cultu-
ral association Svaz Cikn-Rom (SCR Association of Roma Gypsies), which
was active within the Czechoslovak National Front in the brief post-August pe-
riod when the state assimilation policy was relaxed. It was the rst ever Roma
publication platform and the Romani texts that appeared beside Czech texts in
it established Romani as a language of written communication.
A total of fourteen issues of the magazine came out during the SCRs three
years of existence. Individual issues of the bulletin provided a summary of
Roma political, social and cultural activities, including fullment of employ-
ment duties, school attendance, dance, music and football. They also focused
on Roma history and celebrities, provided information on Roma communi-
ties throughout the world, quoted special-subject information from the non-
-Roma press and so forth. Literature in the usual sense of the word assumed
something of a secondary role in Romano ilu (the publication of fairy tales in
the New Years Eve issue is typical) and texts whose ctional nature is open to
question from the standpoint of the majority culture are also considered to be
part of literature.
Romano il drew on ction from two types of sources. The rst were texts
by non-Roma writers that dealt with Roma (including extracts from Cikni
[The Gypsies] by Karel Hynek Mcha). The second, key source was the origi-
nal output of Roma authors, nowadays described as the rst Roma literary
generation, including the Romano ilu Editor-in-Chief Andrej Peta, the ver-
satile Frantiek Demeter, the poet and popular singer/songwriter Vojta Fa-
bin and the talented story-teller Andrej Gini, while the prose-writer (and
later poet) Tera Fabinov won considerable recognition. Her domain was
that of feuilletons and short stories from everyday life, focusing particular-
ly on the problems of Roma women (e.g. see the story Zor nane savoro on do-
mestic violence).

[ 261 ]
 Of course, an exhortative, morally and culturally revitalizing tone is not
only to be heard in the prose works of Tera Fabinov. It is also characteris-
tic of a whole series of published texts. The leading author of this educational
trend is former teacher Miroslav Ddi. Another type of prose work is the me-
moir narrative (e.g. of pre-war Slovakia), which also took on the role of an eth-
nological study. Not least, Romano il also provided examples of Roma folk lite-
rature and authors fairy tales.
After the ban on Romano ilu and the dissolution of its editorial board, the
development of Roma literature was arrested. However, Roma authors crea-
tivity found an outlet in those music groups that were still tolerated or it was
broadcast on the radio in Czech translation. After 1989 new authors carried on
to a large extent uninterruptedly from the work of their predecessors.
In the words of Petr Vek, Romano il formed a favourable climate in Czech
society for the acceptance of Roma on the public scene and it showed the indi-
vidual face of this previously unintelligible and incomprehensible group of peop-
le, or in other words it projected a dierent, more attering face of gypsies
before the eyes of the majority.

Antonn K. K. Kudl
THE MYSTERIOUS, SCARY, INTREPID, PICTURESQUE AND COMIC
(AN ATTEMPT TO RESURRECT RODOKAPS AT THE END
OF THE 20TH CENTURY)

The idea of reviving Rodokaps as a pulp novel series (pulp magazine), carrying
on from Romny do kapsy from the 1930s and 1940s, was hatched in January
1990, its authors being writer Jaroslav Velinsk and editor Ivan Doleal, who
also formed the core of the rst editorial board. Throughout its existence, the
series was brought out by publisher Ivo elezn. The reborn Rodokaps came out
between 1990 and 2000, its frequency changing from that of a monthly in the
rst place, to a fortnightly and then to a weekly. Over these ten years, a total
of 331 numbered instalments came out. The formal format of the new Rodo-
kaps used most of the characteristic features of its First Republic predecessor,
from which it basically only diered in details.
The core readership was primarily made up of Wild West, camping and hi-
king enthusiasts and those who loved various mysteries, both past and pre-
sent, all catered for by the contents of Rodokaps. Special journalistic columns
brought news reports and items of interest from the world of camping and hi-
king, articles on the history of the settlement of North America, articles on
great mysteries or collections of camping songs.
From the outset, the genre structure of Rodokaps (whose individual instal-

[ 262 ]
ments, in addition to the title novel, contained shorter texts, often serialized)
included a broader range of types of popular literature (westerns, classic ad-
venture stories and detective stories, not so much science ction and only oc-
casionally fantasy). Separate series within series (libraries) were devoted
to individual genres and supplemented by later reeditions of previously publis-
hed novels remaining from returned copies. However, readership interest soon
made the focus narrow down almost exclusively to the western.
Adaptations of older titles from the First Republic Romny do kapsy and
translations of foreign, primarily German and American output, were fairly
quickly bolstered by original, contemporary domestic output. Czech authors
who published here, mostly under English pseudonyms, included some promi-
nent gures from popular ction (e.g. Jaroslav Velinsk and Josef Pecinovsk),
as well as occasional guests from other literary strata (e.g. Jan Kesadlo).
A comparison of the two selected western novels from the old and the
new Rodokaps (Ch. Ballew: Hrdina z Palodura [Hero from Paloduro], 1940 and
Joe Townway: Msto sup [Vulture Town], 1994) indicates some development,
which was by no means particularly dramatic, in this otherwise very traditio-
nal and indeed traditionalist genre, particularly at the level of narrative dyna-
mic and, logically enough, in the language. Inclusion of the two-part western
space opera by Ji W. Prochzka (George P. Walker) Hvzdn honci (Star Dro-
vers) and Nvrat hvzdnch honk (Return of the Star Drovers, 1998) can be
considered to be a unique experiment, as postmodern-style texts of this kind
were quite out of character.
During the 1990s, the authors of Rodokaps, with its genre focus correspon-
ding approximately to that of Romny do kapsy in the 1937-1941 period, were
attempting to transplant a traditional model for presenting popular literature
into a situation characterized by extensive cultural and social change. Howe-
ver, this model was evidently no longer viable and the series eventually came
to an end due to dwindling interest on the part of the public.

Marcel Arbeit
ABRIDGED AND ADAPTED: DETECTIVE AND CRIMINAL
SHORT STORIES FROM AMERICAN SOURCES IN CZECH
PERIODICALS AFTER 1945

The article shows the ways in which Czech publishers, editors and translators
adapted detective and criminal stories from American genre magazines for
Czech periodicals. It was quite common that a twelve-page story was abridged
down to one page, as is illustrated in the example of The Good Neighbor Policy,
a 1971 story by Donald Olson, originally published in Alfred Hitchcocks Myste-

[ 263 ]
ry Magazine. In all three Czech versions of the story, names of characters were
changed or at least misspelled, the Czech translators abandoned all humorous
sections, and in one case, despite the drastic abridgment, a translator added
two paragraphs containing a new ending, contradictory to the original one.
While Alfred Hitchcocks Mystery Magazine (or its German mutation Alfred
Hitchcock Kriminalmagazin) was the main source of detective stories for Czech
publishers of magazines and newspapers in the years 19631992, some perio-
dicals also printed short ction from Ellery Queens Mystery Magazine (the rst
story from this magazine was translated into Czech as early as in 1947) and,
sporadically, from other American genre magazines like Manhunt and Mike
Shaynes Mystery Magazine as well. Most of the Czech editions of the stories
were pirated, and very often the source text was not the original English versi-
on, but its translation into German, Italian, Spanish, Polish or Russian. Some
publishers even preferred the non-English versions, as most European maga-
zines published the stories in an abridged form.
As translating such stories used to be a very protable business in socialist
Czechoslovakia, many of the best Czech translators of ction were involved
in their adaptation and abridgment (e.g. Frantiek Jungwirth, Jaroslav Ko-
n and Tom Korba). The attempts at publishing the stories complete and
unabridged, for instance in the series Laborers of Fear prepared by Jungwirth
for the national trade union newspaper Prce (Work) in 1981, or in the popu-
lar digest-type fortnightly 100+1 zahranin zajmavost (100+1 Points of Inte-
rest from Abroad), were rare. More often, translators used the German ma-
gazines (Bunte or Quick) as their sources, or even translated from mediocre
second-hand pirated translations in Polish or Russian magazines. In such ca-
ses, they often even misspelled the names of the authors, if they did not omit
them completely, invented non-existing writers, or even attributed stories to
the wrong writers or to the characters of the stories.
Due to the original American sources, some publishers gave Alfred Hitch-
cock and Ellery Queen as the authors of the stories, which was confusing espe-
cially in the latter case, as Ellery Queen is a pen name turned into a collective
pseudonym. In several cases, the Czech or German adaptors posed as authors.
The detective and criminal stories from AHMM and EQMM appeared in
Czech periodicals even during the tough normalization era after the Warsaw
Pact invasion into Czechoslovakia. At that time they were presented as the cri-
ticism of evil capitalism.
Translated by Marcel Arbeit

[ 264 ]
 JMENN REJSTK

A Balzac H. de 186
A. N. [= Novk A.] 184 Bnom J. 210
A. P. [= Prochzka A.] 184 Banville T. 78
ABCD [= ech S.] 75 Barberousse E. R. (pseud.) 202,
Absolon 139 203
Adam J. M. [= Danda J.] 217 Barbey dAurevilly J. 171, 172,
Adamec F. 74 173
Adamovi I. 223 Barnet V. 141
Addison J. 45 Barnouw E. 9, 14
Alan J. 19, 24 Barthes R. 12, 14
Albert J. (nakl.) 152 Bartoov M. [= Majerov M.] 78
Albieri P. 75 Bass E. 9, 194
Aldrich T. B. 75 Batovec F. B. (nakl.) 103
Ale M. 70 Baudelaire Ch. 175
Albta (csaovna) 68, 69 Bauer M. 165, 167, 168
Amerling K. S. 102 Bayidze B. 155
Amicis E. de 57, 73 Becquer G. A. 78
Amort . 169 Bednakov-Turnwaldov R. 115
Andres K. 194, 195, 196, 197, 198, 200 Bednov J. 170
Andrlk F. J. 71, 73 Bedich J. 230
Ant B. [= Pecinovsk J.] 218 Beethoven L. van 171
Aragon L. 155 Becher J. R. 155
Arbeit M. 226, 232, 235, 237 Belloc H. 171
Arbes J. 75, 76, 92, 99, 100, 135 Bene E. 184
Ardum [= Mudra J.] 126, 129 Beneovsk-Vesel J. J. 78
Asimov I. 223 Bernkov M. 40, 41
Avdjenko A. O. 158 Bergmannov M. 157
Avdjev V. 162 Bertlein, G. 155
Averbach L. L. 155 Bestuev-Marlinskij, A. A. 26
Beta J. 204
B Biedermannov C. 217
B. N. [= Nmcov B.] 55 Blek F. 174
Babnek K. 103, 143 Bl F. 32, 41, 52
Babler O. F. 171 Birnbaumov A. 115
Bakora . 54 Bjrnson B. 131
Bachtin M. 87 Blhov K. 73
Bakalof 155 Blahynka M. 199, 200
Balda J. 55 Blau J. 117, 122, 123
Ballew Ch. [= Snow Ch. H.] 218 Bloy L. 173, 176

[ 265 ]
Boeters B. J. [= Danda J.] 217
Bogdan H. 124, 132 adov A. J. 103
Bohemick E. L. 126 apek J. 192
Bhm J. 62, 68 apek K. 9, 182, 183, 184, 185, 186,
Bhnel V. 217 187, 188, 189, 190, 191, 192, 193,
Bondy E. 19 194, 229
Boreck K. (nakl.) 158 ech S. 70, 75, 77, 90, 92, 164
Borov F. (nakl.) 182 echov A. P. 78, 131
Boskov M. 154 elakovsk F. L. 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36,
Bouilly J.-N. 27 38, 41, 49, 52
Bourdieu P. 12, 14 ensk F. 32, 92
Boz [= Dickens Ch.] 27, 46 ep J. 174
Brake L. 15, 16, 17, 24 ermk K. 71
Brand M. 217 ernohouz F. 57
Braunerov Z. 104 ern V. 176
Breese E. Y. 232 ern V. A. 208
Brdeka J. 206 ervenka M. 18, 19, 24
Brooksov H. F. 234 erven J. [= Macek A.] 128
Broov V. 53, 57, 59, 73 ervinka K. 136, 137, 140, 144
Bezina O. 142, 170, 174, 175
Bukvic A. 54 D
Bulgarin F. V. 26, 34 dHervilly E. 75
Bulwer-Lytton E. G. 27 Danda J. 217
Burgerstein J. 38, 42 Dane F. 54
Burian T. A. 27 Daniel A. 208
Burinek F. 52 Daniel B. 209, 212
Burroughs E. R. 201, 203 Dannay F. 229
Buzkov P. 102 Daudet A. 78
Day P. 228
C Ddi M. 210
C. S. 173 Demeter F. 207, 209, 212
Cabada L. 148, 168 Demetz P. 117, 123
Caesar Gaius Julius 206 Deming R. 229
Cchov B. 103 Deml J. 174, 175
Cajthaml-Libert F. 130, 135 Desberry L. H. [= zur Mhlen, H.] 155,
Calma M. 103 158
Campe J. H. 66, 72 Devlin J. 178, 180
Capuana L. 78 Dickens Ch. 16, 17, 23, 27, 42, 46
Carco F. 199 Dionysius G. 54
Cibua J. 208 Dmitruk K. 13, 14
Cihl J. 214 Dobrenko J. 156, 168
Claudel P. 176 Dobinsk J. 143
Clementis V. 156 Dolansk J. (poslanec) 154
Conrad J. 170 Doleal I. 213, 214, 216, 217, 218, 224
Cook M. L. 228, 237 Doleel L. 80, 100
Coppe F. 78 Dostojevskij F. M. 17, 78, 100, 131
Crichton M. 216 Doucha F. 55, 60
Drak K. 142

[ 266 ]
Drews P. 26, 32 Fritz O. 121
Dubsk F. T. [= Tesa F.] 67 Fuk J. 168
Dumas A. 27, 75
Dumasy L. 28, 32 G
Durasov M. 103 Garin V. M. 78
Durych J. 92, 187 Gebauer J. 61
Dvok J. 156, 168 Geisslov I. 75, 103, 109, 110
Dyk V. 154, 184 Gemra A. 17, 24
Dzierkowski J. 26 Gensoul F. J. 27
Gilk E. 181, 192, 194, 195, 200
E Gia A. 208, 209, 210, 212
E. F. 68 Ginzburg C. 171, 180
E. K. [= Konrd E.] 181 Giono J. 172
Ederov R. 149, 168 Glaser E. 155
Einstein Ch. 234 Gogol N. V. 26
Eliotov G. 76 Gold M. 155
Eman (pseud.) 142, 143 Goncourt E. 76
Ende F. 126 Goncourt J. 76
Erben K. J. 38, 54, 55 Gorkij M. 131
Erckmann E. 76 Gottfried J. 121
Erenburg I. 147 Gottwald K. 148, 154
Escarpit R. 10, 14 Grgr J. (nakl.) 74, 76, 82, 99, 121
Griths R. 178, 180
F Grossmannov-Brodsk L. 103, 108, 109
Fabin V. 209 Guttmann J. 148, 149, 150
Fabinov T. 208, 209, 210
Fabk 58 H
Fadjev A. A. 155 Haase (Hze) B. (nakl.) 33, 36, 39
Fantov A. 103 Haber V. 127, 128, 135, 139, 141, 142,
Fejfarov J. 214 143
Ferdinand I. (csa) 68 Hackmann R. 28, 32
Fibiger M. (ilustr.) 216 Haggard H. R. 217
Filiger Ch. 176 Hjkov A. 182, 186, 192
Filpek V. 36, 42, 46, 47, 51, 52 Hajni F. 42, 47, 48, 51
Fingerhut F. 54 Halas F. 176, 177
Firt J. 181 Halas F. X. 177
Flaubert G. 17, 76 Hlek V. 68, 74, 81, 82, 90, 164
Flekek J. 70, 71 Haman A. 74, 81, 82, 83, 85, 87, 88, 100
Flora F. 229, 235 Hanka V. 27
Florian J. 170, 171, 172, 173, 174, 175, Harris M. 15, 24
176, 177, 178, 179, 180 Harte B. 78
Florin Z. 230 Haek J. 130, 144, 203, 206
Fort P. 171 Hauer T. 11, 14
Fourier Ch. 139 Hauen A. 119
Frank M. 214 Hausenblas K. 88, 89, 100
Frantk Z. [= Florin Z.] 230 Haussmann J. 182, 183, 184, 185, 186,
Frantiek I. (csa) 68, 69 188, 190, 191, 193
Frantiek Josef I. (csa) 68 Havelec J. 54

[ 267 ]
Havlasa J. 72 Hughes L. K. 17, 24
Havlek Borovsk K. 9, 33, 36, 38, 39, Hugo V. 131, 151
40, 41, 47, 51, 52, 54, 68 Hulakovsk J. E. 71
Havlov V. 209, 212 Huml J. 217
Hawthorne N. 78 Huschak J. A. 121
Hayne J. H. 233, 237 Httlov J. 195
Hazlap H. 155 Hbl J. 36
Heine H. 188
Hejtmnek L. 71 Ch
Heller F. 68 Chamrd A. 130
Heller S. B. 82, 87, 92 Charpentier [= Tesa L.] 78
Hemelkov B. 42 Charvt O. H. 127
Henderson L. 229, 237 Chatrian L. G. Ch. A. 76
Henel H. O. 152, 158 Chessin S. de 172
Herben J. 200 Chittusi A. 70
Herczek F. 130, 131 Chittussi S. 185
Herites F. 75, 77 Christenov A. 75
Hermanov E. 88, 97, 100 Chudoba K. 151
Herrmann I. 23, 76, 77, 79, 197
Heyduk A. 70, 104 I
Hikl K. 185 Ills B. 155, 156
Hitchcock A. 228, 230, 231 Indick J. K. (pseud.) 70
Hladk V. 126 Irving W. 27
Hodinov-Spurn A. 158, 161
Hodrov D. 101 J
Hoch E. D. 235 J. K. F. 59
Holding J. 230 J. S. [= Sokol J.] 66
Holeek J. 97, 103 Jablonsk B. 54
Holnkov G. 162 Jabrkov J. 154, 158, 159, 160, 161, 164
Holomek K. 208, 209, 212 Jan Nepomuck (sv.) 89, 90
Holomek T. 212 Janek P. 8, 15, 31, 32, 81, 148, 160, 167,
Holub D. 169 168, 200, 213, 218, 223, 224
Hol F. 236 Jankov J. 80, 84, 88, 97, 98, 100, 101,
Honzk J. 39 112, 115
Honzl J. 166 Janota V. 54, 58
Hopkins Adams S. 229 Janovsk J. 234
Hora J. 154, 157 Janouek P. 166, 168, 225
Hora J. (pekl.) 234 Jare F. 72, 148, 168, 200, 224
Horal J. R. 130 Jare M. 148, 160, 168, 200, 201, 213, 218,
Horsk J. 103 225
Horsk P. 102, 115 Jarry A. 176
Hostinsk O. 72, 91 Jassenskij B. 155
Hrabkov E. 98, 101 Jaszowski S. 26
Hrabal B. 19, 205 Jaworski R. 118, 123
Hrdina J. L. 76, 78 Jedlovsk (pseud.) 143
Hrub A. 149 Jehlika P. 68
Hbschmannov M. 207, 208, 209, 210, Jenewein F. 70
211, 212 Jebek F. V. 99

[ 268 ]
Jesensk R. 103, 109, 110 Kluk F. 33, 37, 38,
Je . 182, 183 Knapk J. 165, 167, 168
Jeek J. 67 Knapp M. (nakl.) 73
Jlek B. 154 Kock P. de 27
Jirsek A. 70, 164 Ko J. 42, 52
Jireek J. 61 Kokodan [= Polek K.] 182
Ji J. 139 Kodym F. L. 54
Jodasov P. 214 Koltor V. 35, 36, 41
Johnson-Woods T. 17, 24 Kollr J. 31
Jkai M. 78 Konrd E. 181
Jones L. 17, 24 Komrek S. 182
Jousse M. 172 Komrek K. 187
Jza (pseud.) 141 Kop F. 42, 49
Julien J. 130 Kopeck V. 154
Jungmann J. 26, 31, 32, 68 Kpplov P. 116, 123
Jungwirth F. 229, 232 Kopivov K. 33
jv [= Vodk J.] 186 Kopta J. 99
Junov M. R. (nakl.) 187 Korba T. 232
Krber V. 135, 141
K Kon J. 232, 234
K. H. [= Hikl K.] 185 Konek V. 36
K. P. (kolportrka) 154 Kovanec V. 203
K. S. [= Sabina K.] 42 Kotulov E. 102, 115
Kaer M. 38, 41 Koukl A. 76
Kadlec K. 72 Koek J. 70, 72
Kdner O. 73 Krlk O. 92, 101, 192
Kalina A. P. 134, 141 Kram K. 184
Kamnek K. 104, 143 Kramerius V. M. 9
Kaminsk B. 76, 103 Krasiski Z. 26, 34, 35
Ka V. 156, 159, 160 Kraszewski J. I. 26
Kant I. 53 Krsnohorsk E. 69, 70, 103, 106, 108,
Kapitn Kid [= Velinsk J.] 217 109
Karat J. 205 Kratochvl V. 61
Karsek ze Lvovic J. 103 Kraus F. (nakl.) 123
Karel [= Vohryzek K.] 144 Krey F. 158, 159
Kstner D. 231, 237 Kronbauer R. J. 76
Kaka T. 126 Krypn V. 73
Kavalecov D. 214 Kenov A. 149, 150
Kelter K. E. 230 Kesadlo J. [= Pinkava V.] 218, 225,
Khiboney W. M. [= Sekera L., Huml J., Kesala A. (ilustr.) 216
Bhnel V.] 217 Kiensk J. 39
Kielland A. L. 78, 131 Kek V. 127
Kirilenko 155 Kselman T. 177, 180
Kisch E. E. 155 Kubkov H. 103, 115
Klecanda J. 72 Kubnov M. 90, 101
Kleinschnitzov F. 102 Kuerov V. 102, 115
Klika J. 70 Kudj Z. M. 203
Klostermann K. 119 Kudlka V. 192

[ 269 ]
Kudl A. K. K. 213 M
Kuhn C. 118, 120 M. M. [= Majerov, Marie] 147
Kuklk J. 156, 169 Macek A. 128, 129,
Kulda B. M. 55 Macura V. 110, 115, 209, 212
Kuli P. 126 Magdov V. 159
Kusk A. 165, 166, 167, 169 Mach J. 42, 50, 52
Kuskov L. 25, 26, 29, 32, 42, 46, 47, 52, Mcha K. H. 31, 209, 212
56, 73 Machar J. S. 77, 127, 128, 136
Kutkovsk F. 70 Maidl V. 116, 118, 123
Kuzncovov A. 162 Majerov M. 78, 127, 128, 129, 145, 146,
Kybal T. 132 147, 154
Majerov M. (pisp. Nr. list) 78
L Malevi O. 182, 192
Lackov E. 207, 210 Malov H. 146, 147, 150, 151, 152, 153,
Laicens L. 155 154, 155, 158, 161, 164, 169,
Laichter J. (nakl.) 52 Mally L. H. 121
Laiske M. 32 Mal J. 31
Lange A. 131 Mal O. 203, 204
Langer F. 186, 194, 200 Marek A. 54
Langer J. J. 27 Marek J. 175
Lanna V. 62 Marek J. J. 27
Laub F. (houslista) 83 Mare M. 194
Lavergne A. de 27 Marouschek H. (nakl.) 122
Law G. 17, 24 Marten M. 141
Lee M. B. 229 Ma (pseud.) 136
Lego J. 70 Mak J. 70
Leitnerov M. 158, 159 Masarykov A. 102
Lenderov M. 102, 115 Maek K. 104
Leokadie (pseud.) 140 Maternov P. 103
Lepa J. 66, 67, 70 Matou J. 170, 175, 180
Lepskij B. 130, 131 Mtl V. 214
Lermontov M. J. 26 Matsujuma 155
Leschinger E. (nakl.) 103 Matuka A. 188, 193
Leskov N. S. 78 Maupassant G. de 76, 78
Lev Velik (pape) 171 May K. 223
Lev A. 104 Mayers C. 231, 234, 236
Lhota J. N. 36 Mead G. H. 14
Libert V. L. [= Cajthaml-Libert F.] 135 Medau K. V. 33, 39, 40
Liebscher A. 70 Medek R. 154
Liebscher K. 70 Mdlek B. 193
Linhart L. 156 Melichar J. 66, 67, 68, 69,
Lipert M. 235 Menclov V. 115
London J. 147 Menzel J. 228
Lorenc F. 134, 138, 142 Mercier L. 175, 176
Lwenthal L. 14 Mener J. 122
Luk M. 180 Mener P. 121
Lund M. 17, 24 Michelov L. 130
Luick V. 67, 69 Mikszth K. 78, 130, 131

[ 270 ]
Miltner V. 208 Novotn V. 218, 224
Minak S. (nakl.) 182 Nussbaum A. 234
Mirbeau O. 130
Miiovsk E. 63 O
Mocn D. 77, 79, 80, 148, 149, 152, 169, OConnell S. [= Ritchie J.] 233, 234
195, 197, 200, 224 Oberparleiter I. 121
Mokr O. 91, 99 Oadlk M. 102
Moldanov D. 102, 115 Olh V. 210
Moravec J. 79, 101 Olbracht I. 149, 152, 154
Morus T. 183 Olson D. 226, 227
Moner F. 59 Ola J. 223, 224
Mon J. 39, 42 Ondris R. 226, 227
Mrtk V. 78 Opatrn A. 127
Mudra J. 126, 129 Opelk J. 52, 101, 169
Mukaovsk J. 188, 189, 193 Oransk B. 159
Myers R. 15, 24 Ostravsk I. [= Jabrkov J.] 159, 160
Otruba M. 32, 38, 41, 89, 90, 101
N Otto J. (nakl.) 103
Nchodsk J. K. 135
Nprstek V. 54, 102 P
Ne O. 223, 224 Pachmayer E. 217
Nejedl J. K. 66, 67 Palack F. 26, 30, 39, 40
Nejedl V. 31 Panfrov F. 155
Nmcov B. 9, 17, 38, 39, 55, 102, 130, Pascheles W. (nakl.) 117
147 Pastor F. 171, 173
Nmec F. 194, 196 Pecinovsk J. 218, 218, 221
Neruda J. 9, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, Perchin V. 155, 169
81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, Permjak J. 162
91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, Peroutka F. 181
101 Peina J. 116, 124
Neudorov M. 102, 115, 145, 169 Peek J. 27, 38, 41
Neumann S. K. 125, 138, 141, 144, 146, Peta A. 208, 209, 210
147, 149, 154 Peta P. 190, 193
Neumannov N. 151 Peter J. (nakl.) 117, 118, 119, 120, 121,
Newman B. [= Pecinovsk J.] 218 122, 123
Nieritz K. G. 62 Peterka J. 224
Nietzsche F. 143 Petr G. Z. (pseud.) 151, 158, 159, 160
Nikolskij S. 193 Petrbok V. 73
Nondkov M. 225 Pcha-Stockinger J. F. [= Jungwirth F.]
Novk A. 45, 52, 87, 91, 92, 100, 103, 184, 232
186, 187 Pchov-Zbranov J. 232
Novk J. 62 Pileck Z. 226, 234, 235
Novk J. (pekl.) 230 Pinkas S. 76
Novkov T. 70, 102, 103, 105, 109, 111, Pinkava V. 218
112, 113, 114, 115, 177 Pseck M. S. 103, 108, 112
Novomesk L. 157 Pisch O. 214
Novotn J. O. 184, 188 Pa A. M. 183
Novotn M. 79, 101 Pitelkov M. 151, 155, 158

[ 271 ]
Pittnerov V. 103, 108, 109, 112 Reynek B. 171
Plaek V. 144 Reynek J. 179, 180
Podhajsk V. 61, 63 Riedlbauchov T. 102
Podlipsk S. 61, 63, 64, 65, 69, 70, 75, 103 Rieger F. L. 38, 54
Poe E. A. 78 Ritchie J. [= Reitci J. G.] 233, 235, 237
Pokorn J. 217 Robe J. V. [= Beta J.] 204, 205
Polabsk H. V. 126 Roden J. 195
Polek J. 213, 224 Rolands J. [= Kesadlo J.] 218
Polek K. 9, 181, 182, 183, 185, 186, 191, Rosenmller K. F. 25
192, 193, 194, 200 Rosenzweig J. 129
Polk K. 81, 101 Rozum J. V. 55, 56
Portman J. 179 Rube F. J. 38, 42, 44, 45, 46, 47, 50, 51
Posledn P. 9 Rudolf (korunn princ) 68, 69
Pospil J. H. (nakl.) 27, 30, 57 Rudyard E. [= Pachmayer E.] 217
Powell T. 229 Rupnik J. 149, 169
PraotEc [= Adamec F.] 74 Rut P. 77, 79
Pravoslav J. 138, 139 Rzewuski H. 27
Prak A. 102
Preissov G. 103
Prochzka A. 78, 141, 170, 184 ehkov E. 106
Prochzka F. S. 72 eichov V. 73
Prochzka J. W. 217, 221, 223, 224 ez F. J. 53, 54, 55, 56, 60, 61, 63, 67, 73
Prochzka V. 41, 168 eznek V. 76, 78
Proke I. 65 dk J. 129
Prokopov J. 161, 162
Przybyszewski S. 138 S
Pibk J. 68 S. H. [= Laub F.] 83
Pujmanov M. 185 Sabina K. 31, 42
Purkyn J. E. 54, 73 Sadlkov H. 210, 212
Pukin A. S. 26 Sadoul G. 155
Saint-Bonnet de A. B. 172
Q Sainte-Beuve Ch.-A. 17
Queen E. 229 Salam 155
Quelec L. 28, 32 Salichov-Boskov M. [= Boskov M.] 154
Quis L. 41 Sakcinski I. K. 27
Saltykov-edrin M. J. 78
R Saphir M. G. 42, 44, 49, 50, 52
Rada V. 194 Saudek K. (ilustr.) 221
Radomrsk M. 195, 198 Sauer A. 116
Rais K. V. 99, 112, 177 Scott W. 27, 29, 31
Ran A. 184 Seifert J. 149, 154
Reed [= Vclavek B.] 158 Sekera L. 217
Reiman P. 154, 160 Sekytsk M. 36
Reitci J. G. 233 Semerdov K. 103
Reiznerov M. 210 Senkovskij O. J. 27, 34
Renaud S. 179 Sgallov K. 43, 53
Renn L. 155 Sherwood Hartman W. 230
Rettigov M. D. 102 Schacherl A. 121

[ 272 ]
Scheinostov A. 207 Suvarin 138
Schellinger P. 24 S Kuang-Jao 155
Schikaneder J. 70 Svov B. 151
Schmid J. M. (nakl.) 116 Svcen A. (nakl.) 201, 202
Schmid W. 87, 101 Svtl K. 70, 76, 79, 87, 103, 106, 111, 112
Schneider F. S. 53 Svoboda J. V. 51
Schnirch B. 92 Svoboda F. a Sola R. (nakl.) 183
Schntendt W. 159 Svoboda R. 224
Schulz F. 78 Svobodov P. 178
Schwarz F. 83 Svobodov R. 103
Schwarzenberk B. 54 Sychra M. J. 55, 57, 66
Sinclair U. 147 Szulczewski M. 9, 14
Skcelkov V. 153
Skakov A. 155
Skalitzky S. 121 af B. 149
Skapin [= Novk A.] 187 afak J. V. 40
Sklen K. 71, 73 afrnek J. 73
Slabihoudek F. 41 alda F. X. 87, 92, 100, 130, 136, 176, 177, 178
Sldek J. V. 72, 78, 92, 94, 96, 97, 99, 100 mal P. 20, 145, 166, 169
Slnsk R. 149 ebesta J. 73
Slavk I. 76 edlbauerov M. 103, 105, 107, 109, 111
Slavk V. O. 32, 41 embera V. K. 74, 75, 82, 89, 90, 91, 96, 99
Slavkov G. 69 imek F. (nakl.) 70
Slepnek . 130 imanovsk F. 128
Slesar H. 231 kba J. 136
Snow Ch. H. 218 kvoreck J. 229
Sobotka P. 96 najdauf A. 76
Sokol J. 61, 66, 70 patn F. 55
Sokol K. S. (nakl.) 136 pik J. 79
Sokolov B. 103 pillar J. 104
Sokolov V. 103 pindler E. 84, 101
Sollogub V. A. 27 rmek F. 129, 138, 140, 144
Somov O. M. 34 astn J. 61, 66, 70
Sova A. 103, 136, 137, 140, 144 temberkov M. 182
Sovk J. 216 tpnek J. (ilustr.) 216
Spencer H. 138 tpnek J. N. 33, 35, 36, 37, 40, 41
Spurn J. 51 tolba J. 83
Srokowski M. 130, 131 torch K. B. 33, 37, 38, 39, 41
Staackmann L. (nakl.) 120 tulc V. 68
Stank J. 182, 185 umavsk J. F. 54
Stanko V. [= Haek J.] 203 vehla F. 140
Stefanie Belgick (princezna) 68 vel V. 96
Stifter A. 118, 119 verma J. 149
Stockingerov (matka F. Jungwirtha) 232
Straka J. 10, 14 T
Strnsk J. 232, 235 Tarasov-Rodinov A. I. 155, 156
Strnad E. 73 Taterov M. 230
Sue E. 17, 27 Tax J. 43, 47, 51, 52

[ 273 ]
Teige K. 167 Vachek E. 183, 194, 198, 200, 203
Telar L. 142 Valek M. 178
Tenk F. 73 Valiov B. 127
Tesa F. 59, 62, 67 Vanura V. 154
Tesa L. 78 Vank K. 199
Tsnohldek R. 144, 199 Vakov A. 127
Theuriet A. 78 Vann J. D. 17, 24
Thomayer J. 100 Vakovch C. 210
Thun L. (hrab) 54 Vkoslav [? = Haber V.] 135
Tieftrunk K. 61 Velinsk J. 213, 214, 216, 217, 224
Tich J. 63, 65 Verlaine P. 175, 176
Tilsch E. 235 Verne J. 75
Tilschov T. 235 Vesel B. 115
Tolstoj L. N. 72, 78, 131 Vesel K. 103
Tomek V. 133, 144 Vikov-Kuntick B. 103
Tomek J. S. 33, 36 Vilmek J. R. (nakl.) 72, 101, 112, 113
Tomsa F. B. 36 Villiers de lIsle-Adam A. 172
Topor M. 133 Vinaick K. A. 30, 32, 34, 41, 55, 56
Townway J. [= Pecinovsk J.] 218 Vintrov M. 194
Trvnek M. 174 Vek P. 208, 209, 212
Trnavsk V. P. [= Plaek V.] 144 Vodk J. 186
Tebzsk V. B. 70 Vodika F. 92, 99, 101, 164, 165, 169
Tuek Z. 126 Vodika T. 187
Tumlov M. 115 Vohryzek K. 129, 137, 139, 144
Tup E. [= Jablonsk B.] 54 Vorovka K. 61, 66, 70, 71, 72
Tureek D. 82, 87, 88, 101 Vrba J. 200
Turnerov T. 103 Vrna K. 70
Tusar V. 203 Vrchlick J. 70, 75, 78
Tyl J. K. 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 34, 38, Vrtko A. J. 26
39, 41, 42, 164 Vuka M. 42, 52
Tyrov R. 67 Vyskoil A. 175

U W
Uher J. 127 Walker G. P. [= Prochzka J. W.] 217, 221
Uhlk J. 73 Wallace E. 217
Urban M. 119, 120 Warrain F. 172
Urban Z. 102, 115, 177, 178, 180 Warrison R. (pseud.) 214
Urbnek F. A. 32 Watzlik H. 118, 120, 121, 122
Util P. (ilustr.) 216 Weber M. 14
Weil J. 9
V Weisel G. L. 117, 123
V. H. (dopisovatelka) 150 Weiskopf F. C. 155
V. J. [= ? Janota V.] 54, 58 Weiss E. 147
V. K. [= ? Krber V.] 135 Wells H. G. 185
VLP 230 Whitte Ch. P. [= Pokorn J.] 217
Vacca E. 237 Wiedenhorov A. 36, 39, 40
Vclavek B. 156, 157, 167, 168 Wilkoski A. 27

[ 274 ]
Williamson M. [= Pecinovsk J.] 218 Zola E. 77, 78, 131, 132, 137
Winter Z. 75 zur Mhlen H. 155, 158
Wjcicki K. W. 27
Wynne D. 17, 24
k J. 194
Y elezn I. (nakl.) 213, 214, 216, 224, 232
Ypsilon [= Herrmann I.] 76 enek F. 70
ukovski V. A. 27
Z
Z. H. 60 ***
z Finberka J. V [= Svoboda J. V.] 51 +++ [= Tyl J. K.] 27, 28
z Lisieux T. (sv.) 173 -ber [= Haber V.] 142
Zbrana J. 232 es [= Herites F.] 75
Zadrail L. 34, 41 -ch- 139
Zahradnek J. 174 (j) 230
Zahradnk-Brodsk B. 154 ites. [= Herites F.] 75
Zach A. 16 (ja) 234
Zandov G. 19, 24 -jb 234
Zbraslavsk K. 46 -j- 235
Zeman K. (ilustr.) 216 -j- 234
Zettl Z. 121 -li- [= ? A. P. Kalina] 134
Zeyer J. 75, 77, 92, 97 -n. [= Neumann S. K.] 147
Ziegler J. L. 55 (ov) 226, 227
Zikov L. 103 (sk) 230
Zikov P. 103 -th [= Jungwirth F.] 232
Zilvar J. K. [= Kon J.] 232 -tmk- [= Korba T.] 232, 234
Zima J. 79 -vv- 234
Zitzenbacher W. 50, 52 (zf) [= Florin Z.] 230

[ 275 ]
 EDICE K
sv.

Povdka, romn a periodick tisk v . a . stolet

Sbornk pspvk ze sympozia

podanho oddlenm pro vzkum literrn kultury L AV R v Praze
13. 14. jna 2004

K vydn pipravili Michal Jare, Pavel Janek a Petr mal. Peklad resum
do anglitiny (nen-li uvedeno jinak) Melvyn Clarke. Vydal stav pro eskou
literaturu AV R, Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, Praha 2005.
Oblka a grack prava Jakub Kr. Sazba studio Kl (http://klic.sazba.cz).
Tisk S-TISK, ikova 448, Vimperk. Vydn prvn. Poet stran 276.
Nklad 300 vtisk.

ISBN 80-85778-47-5