$

MlrsRtL} z 1. xoN<;nosusvr.ovllronnNvoNI}oHEN{|s.tlKY
 svrcrov
LITERARNEVEDNA B OHEMISTIKA

il

veHy A sTUDIE o psxr;rnnarup

MATpnIALy z 1. KoNGRESu svrov lnnnnNvoN sounN,IrsrrKY

Pnarra 28.-30' nnvNe1995
 svrcrov
LITERARNEVEDNA B OHEMISTIKA

il

veHy A sTUDIE o psxr;rnnarup

MATpnIALy z 1. KoNGRESu svrov lnnnnNvoN sounN,IrsrrKY

Pnarra 28.-30' nnvNe1995

@ stav pro eskouliteraturu AV R, 1996
ISBN 80-85778-16-5(2. svazek)
ISBN 80-8577 8-74-9 (soubor)
OBSAII
Mojmr Grygar ((Jniuerzita Palackho, olornouc
I Universiteit Amsterdam)
o sppcmlNosTl EsKLITERATIJRY/ 397
Alfred French (Uniuersity of Adelaide)
nsx lnnRnrURA v ZAHRANI| / 4O9
Veronika Heov aniuerzita Lor,nda Eijtuijse, Budapest)
SITUACE, MoNosTI A MEZE INNoSTI
LITERTA-BoHEMISTY v ZAHRANI/ 414
Peter Bugge (rhus (Jniuersitet)
nsx lIrnnntuRA NA ZAHRANINUNIVERZIT
(vaha pedagogick) / 417
Jan Jirouek (Uniuersitcit Mtinchen)
PRAGMATICKB PRoBLMY BoHEMIsTIIff / 424
Antonn Man (SlovansU!, stau AV R, Praha)
sn - BoHUEL - LITEBRNvDN BoHEMISTIKA NEzABv / 432
rr'r
Dobrava Moldanov ((Jniuerzita J. E' Purkyn, st nad. Labem)
ZAMYLENNAD NKTERMI PRoBLMY
soUAsNLITERRNVDNBoHEMISTI{Y/ 44L
Boena Plrnsk Nysokti kola pedagogickd, Hradcc Kr lou)
NKoLIK PozNMEK KE vzJEMN INsPIRoI
LITERRN vDY A LITERRN \rc}Jow / u4
Nadda Sieglov (Masary koua uniuerzity, Brno)
LITERATURA PRo MLDE JAKo sousT LITERRNVDNBoHEMIsTIIff / 448
***
David Herman (North Carolina State Uniuersity I Purd.ue University)
VIZNAM KNIHY DAs LITERARISCHE KUNSTWERK RoMANA INGARDENA
PRo EsKoU LITERRNTEoRII / 453
Nataa Drubek-Meyetov (Uniuersitiit Potsdam)
BoHEMISTIoK PRCE RoMANA JAKoBsoNA
aneb Proje esk Jakobson zanedbvrn / 460

@ stav pro eskouliteraturu AV R, 1996
ISBN 80-85778-16-5(2. svazek)
ISBN 80-8577 8-74-9 (soubor)
OBSAII
Mojmr Grygar ((Jniuerzita Palackho, olornouc
I Universiteit Amsterdam)
o sppcmlNosTl EsKLITERATIJRY/ 397
Alfred French (Uniuersity of Adelaide)
nsx lnnRnrURA v ZAHRANI| / 4O9
Veronika Heov aniuerzita Lor,nda Eijtuijse, Budapest)
SITUACE, MoNosTI A MEZE INNoSTI
LITERTA-BoHEMISTY v ZAHRANI/ 414
Peter Bugge (rhus (Jniuersitet)
nsx lIrnnntuRA NA ZAHRANINUNIVERZIT
(vaha pedagogick) / 417
Jan Jirouek (Uniuersitcit Mtinchen)
PRAGMATICKB PRoBLMY BoHEMIsTIIff / 424
Antonn Man (SlovansU!, stau AV R, Praha)
sn - BoHUEL - LITEBRNvDN BoHEMISTIKA NEzABv / 432
rr'r
Dobrava Moldanov ((Jniuerzita J. E' Purkyn, st nad. Labem)
ZAMYLENNAD NKTERMI PRoBLMY
soUAsNLITERRNVDNBoHEMISTI{Y/ 44L
Boena Plrnsk Nysokti kola pedagogickd, Hradcc Kr lou)
NKoLIK PozNMEK KE vzJEMN INsPIRoI
LITERRN vDY A LITERRN \rc}Jow / u4
Nadda Sieglov (Masary koua uniuerzity, Brno)
LITERATURA PRo MLDE JAKo sousT LITERRNVDNBoHEMIsTIIff / 448
***
David Herman (North Carolina State Uniuersity I Purd.ue University)
VIZNAM KNIHY DAs LITERARISCHE KUNSTWERK RoMANA INGARDENA
PRo EsKoU LITERRNTEoRII / 453
Nataa Drubek-Meyetov (Uniuersitiit Potsdam)
BoHEMISTIoK PRCE RoMANA JAKoBsoNA
aneb Proje esk Jakobson zanedbvrn / 460
 Miroslav Cervenka (Uniuerzita Karloua, Praha
/ stau pro eskou literaturu Av R, Praha)
Z JAKoBsoNovY PoETIKY nsr ltrrnetuRY / 475
Sylvie Richtetov (Uniuersit, della Tllscia, Viterbo)
TRADICE PRSKHo LINGVISTICKHoKRoUKU v IT^LIL/ 484
Emil Volek (Arizona State Uniuersity, Tempe)
oRIGINL JAKo PEKLAD / pnxr'al JAKo oRIGINL
(Prask kola ve panltin a v etin)/ 499
Lubomr Doleel ([Jniuersity of Toronto)
PR"qSK KoI v ExILU / 506
Hana mahelov ([Jniuerzita Karloua, Praha)
Voltxova STRUKTURALISTICKIIKoNcEPcE LITERRNHISToRIE / 512
Milo Tomft (Bratislaua)
VoDIKoVo PoATIE oBDoBIA
A NIEKToR oTZKY PERIoDIZCIE ESKEJ LITERATRY 20. sToRoIA / 521
***
Eduard Petri (Uniuerzita Palackho, olomouc)
rsx Nnso EVRoPSK LITERATURA / 529
Alexandr Mylnikov (Muzeum antropologie a etnografie RAU St. Peterburg)
LEGENDA o rcgovI, LECHovI A RUsovI (Evoluce a interpretace) / 534
Wolfgang F. Schwarz (Uniuersittit Leipzig)
Anelza LITERRNCH ZPsoB PSANA JEJ'zNAM PRo BoHEMIsTIKU
(od staroeskho Tkadleka ke Komenskho Labyrintu svta) / 541
Blanka Karlssonov ((Jppsala Uniuersitet
/ gyrnndziurn u Norrkpingu
Nr,nz nuxoplsu EURoPAE LUMINA A KoMENIAN V NoRRKoPINGU / 550
Nonna Kopystianskaj a (Jniuerzita Luou)
PERSPEKTIVY BoHEMISTIKY V ASPEKTU zKoUMN lsopRosronu l 56I
Ji Svoboda (ostrauskti uniuerzita)
K McHovsKMU TMATUv EsKLITERRNVD
(Zvlt ve v;|rvojiod padest;fch |et) / 567
Svtlana erlaimovov (stau slauistiky a balkanistiky RA\ Moskua)
psx lIrnnnruRA VE slovANsKo-Nnupcxtr't LITERRNMKoNTExTU / 574
Katrin Berwangerov (Ll niuersittit Potsdam)
NENUCEN HRA A PEDAGoGICK PRAGMATIKA
(Inscenovan vyprvn
u B. Nmcov a M' von Ebner-Eschenbachov) / 579
Urs Heftrich Aniuersitiit Bonn)
Jex sn INTERPRETUJE KLADIVEM
(T. G. Masaryk a F. Nietzsche) / 586
Christina Balabanovov (jsfuu literatury BA\ Sffia)
osx tr,IooonNANA PoMEZ lrrnnnNcH on.rlN
A SRoVNVACTYPoLoGIE / 592
Katica Ivankoviov (Filosofski fakultet, Zagreb)
psx tr,IoopnNAA EsK PoSTMoDERNA
(Poznmky k djinm literatury) / 601
Annalisa Cosentinov (Rorna)
OHLASY ESTETIKY BENEDETTA CRoCEH0
V EcHcH NA PoTKU20. sToLET / 607
Frantiek Vetika aniuerzita Palackho, olornouc)
Ponrrxe DYKoVA ZMoUDEN DoNA QUUoTA / 614
Ji Stejskal (Uniuersity of Pennsyluania, Philadelphia)
NEPRAVDPoDoBN sETKiN (Kaka. Haek, K7ima) l 623
Holt Meyer (Uniuersitd.t Potsdarn)
vp.lxovo PIZNANI
(Psan a psemnosti v Hakov textu) / 630
oleg Malevi (Suaz spisouatel , st. Peterburg)
psx e RUsK LITERATURA 20. sToLET
(Paralely a konfrontace) / 639
Sergej Nikolsk1j (stau slauistiky a balkanistiky RAV, Moskua)
TroRBABRAT epx A M. A' BULGAKoVA
(Umleck struktura - .ty antiutopie _ TVrir kontakt) / 648
Raisa Filipikovov ([Istau sutouliteratury RAV, Moskua)
VANURoVA PoETIKA - PoETIKA 20. SToLET
(Madislav Vanura a Andrej Blyj) / 654
Veronika Ambrosov (Uniuersity of Toronto)
HlnoN MSTAUREN(Vdeck dlo Miladv Soukov)/ 658
 Miroslav Cervenka (Uniuerzita Karloua, Praha
/ stau pro eskou literaturu Av R, Praha)
Z JAKoBsoNovY PoETIKY nsr ltrrnetuRY / 475
Sylvie Richtetov (Uniuersit, della Tllscia, Viterbo)
TRADICE PRSKHo LINGVISTICKHoKRoUKU v IT^LIL/ 484
Emil Volek (Arizona State Uniuersity, Tempe)
oRIGINL JAKo PEKLAD / pnxr'al JAKo oRIGINL
(Prask kola ve panltin a v etin)/ 499
Lubomr Doleel ([Jniuersity of Toronto)
PR"qSK KoI v ExILU / 506
Hana mahelov ([Jniuerzita Karloua, Praha)
Voltxova STRUKTURALISTICKIIKoNcEPcE LITERRNHISToRIE / 512
Milo Tomft (Bratislaua)
VoDIKoVo PoATIE oBDoBIA
A NIEKToR oTZKY PERIoDIZCIE ESKEJ LITERATRY 20. sToRoIA / 521
***
Eduard Petri (Uniuerzita Palackho, olomouc)
rsx Nnso EVRoPSK LITERATURA / 529
Alexandr Mylnikov (Muzeum antropologie a etnografie RAU St. Peterburg)
LEGENDA o rcgovI, LECHovI A RUsovI (Evoluce a interpretace) / 534
Wolfgang F. Schwarz (Uniuersittit Leipzig)
Anelza LITERRNCH ZPsoB PSANA JEJ'zNAM PRo BoHEMIsTIKU
(od staroeskho Tkadleka ke Komenskho Labyrintu svta) / 541
Blanka Karlssonov ((Jppsala Uniuersitet
/ gyrnndziurn u Norrkpingu
Nr,nz nuxoplsu EURoPAE LUMINA A KoMENIAN V NoRRKoPINGU / 550
Nonna Kopystianskaj a (Jniuerzita Luou)
PERSPEKTIVY BoHEMISTIKY V ASPEKTU zKoUMN lsopRosronu l 56I
Ji Svoboda (ostrauskti uniuerzita)
K McHovsKMU TMATUv EsKLITERRNVD
(Zvlt ve v;|rvojiod padest;fch |et) / 567
Svtlana erlaimovov (stau slauistiky a balkanistiky RA\ Moskua)
psx lIrnnnruRA VE slovANsKo-Nnupcxtr't LITERRNMKoNTExTU / 574
Katrin Berwangerov (Ll niuersittit Potsdam)
NENUCEN HRA A PEDAGoGICK PRAGMATIKA
(Inscenovan vyprvn
u B. Nmcov a M' von Ebner-Eschenbachov) / 579
Urs Heftrich Aniuersitiit Bonn)
Jex sn INTERPRETUJE KLADIVEM
(T. G. Masaryk a F. Nietzsche) / 586
Christina Balabanovov (jsfuu literatury BA\ Sffia)
osx tr,IooonNANA PoMEZ lrrnnnNcH on.rlN
A SRoVNVACTYPoLoGIE / 592
Katica Ivankoviov (Filosofski fakultet, Zagreb)
psx tr,IoopnNAA EsK PoSTMoDERNA
(Poznmky k djinm literatury) / 601
Annalisa Cosentinov (Rorna)
OHLASY ESTETIKY BENEDETTA CRoCEH0
V EcHcH NA PoTKU20. sToLET / 607
Frantiek Vetika aniuerzita Palackho, olornouc)
Ponrrxe DYKoVA ZMoUDEN DoNA QUUoTA / 614
Ji Stejskal (Uniuersity of Pennsyluania, Philadelphia)
NEPRAVDPoDoBN sETKiN (Kaka. Haek, K7ima) l 623
Holt Meyer (Uniuersitd.t Potsdarn)
vp.lxovo PIZNANI
(Psan a psemnosti v Hakov textu) / 630
oleg Malevi (Suaz spisouatel , st. Peterburg)
psx e RUsK LITERATURA 20. sToLET
(Paralely a konfrontace) / 639
Sergej Nikolsk1j (stau slauistiky a balkanistiky RAV, Moskua)
TroRBABRAT epx A M. A' BULGAKoVA
(Umleck struktura - .ty antiutopie _ TVrir kontakt) / 648
Raisa Filipikovov ([Istau sutouliteratury RAV, Moskua)
VANURoVA PoETIKA - PoETIKA 20. SToLET
(Madislav Vanura a Andrej Blyj) / 654
Veronika Ambrosov (Uniuersity of Toronto)
HlnoN MSTAUREN(Vdeck dlo Miladv Soukov)/ 658
 Antonn Kratochvil (Milnchen)
psx xomTv A LITERATUR v ExILU
Po RocE 1948 ^ Do oBDoB PRsKHo JARA 1968 / 663
Milan Burda (Uniuersit Michel de Montaigne, Bordeaux)
psx xulrunN RADA v ZAHRANIvE \.voJI LITERRNlI.tNosrt
PRVNwNY psxgo PoNoRoVHo EXILU 0948-1968\ l 677
Kees Mercks (Uniuersiteit Amsterdam)
PRoBLM LITERRNHo STYLU VE Wptlov RoI\r(NUrvor s NzDoU / 684
Eva.Kersti A]merudov (Stockholrn Uniuersitet)
oTA PAVEL vE vDsI.fcHsoUvIsLosTEcH / 689
Birgit Krehlov (Uniuersitcit Potsdam)
o soNorscH JANA sKcEI / 695
J6zef Zarck ((Jnywersytet Slqski, Katowice)
K soUAsNDENKovLITERATL'RE / 703
Zuzana Stolz.Hladk ((Jniuersitcit Bern / oxford Uniuersity)
Vznr,pN oD sEBE SAMA ANEB Lov NA sLEPHo NARoIsE
(Druh louenjako prozatmn syntza przy Sylvie Richterov) / 709
Ute RaBloffov (Humboldt-Uniuersitiit, Berlin)
A o, AK JE oRIGINL DvoJJAzYNf?
(S1ovensko-eskj.vychodiskovy text ako prekladatel'sky problm) l 724
Anna Valcerov ((Jniuerzita P. J. afd'rika, Preou)
PozNury K NAJNoVMpsrru LExIKoGRAFICrtl pnceu
(Slovnk bsnick'ch knih) / 736
A]e Haman (Zd.padoesk uniuerzita, Plze)
DJINY A sLovNKY
(otzka djin literatury v dob krize historickho vdom) / 738
***
Zvren poznmky (Program kongresu, Pednejca autoi textri,
Pekladatel, Edin poznmka, Poznmk a vy dav atele) / 745
Rejstk/ 753
o SPECIFINoSTI nsx LITERATURY
MOJMIR GRYGAR
I
Dmy a pnov, kolegyn a kolegov, neoekvejte, prosm, e ve svm
pspvku podm pesnou formuli, nco na zprisob chemickho vzorce nebo
lakmusovho paprku, jen by nm poskytl spolehlivou monost jedno-
znan urit specifinost eskhopsemnictv. ostatn si myslm, e takov
pesn a objektivn kritrium ani neexistuje. To neznamen, e bych pova-
oval osobi|/ rzti on nrodn literatury za pouhou fikci, ale rnmza
to, e tato vlastnost nen jednou provdy zakotvena ani v metafuzickfch,
ani v ryze prodnch danostech. Nen to ani v1fraz nadasovho nronho
ducha, ani zleitost biologickfch, genetick ch determinac.
Rozumme-li specifinost podstatnou vlastnost vci, jej diferencian
kvalitu, nco, co ji odliuje od ostatnch vc tekategorie, musme pi
jejm zjiov n vychzet z povahy vci sam. Vme vak dobe, e litera.
tura nen stabilnm objektem, zeteln vymezen;/m komplexem text , jen
sjistou pravidelnost narrist o dal stejnorod prvky, nybr dynamickou
strukturou, procesulnm jevem, kter1/ je v neustlm pohybu. Nov prvky
se zaazuj do stvajcho celku nikoli pokojn m a aditivnm zprisobem, ale
spe jako vetelci, kte dosavadn pojet celku uvdj v pochybnost.
Zmny se t1fkajnejen vnitnho uspodn prvkri, peskupovn hierarchie
jejich vzjemnych vztahri, ale tak externch podmnek, jako je zobrazen
skutenost, spoleensk situace, komunikan a recepn faktory. Vezmme
si v rivahu jen takov banln fakt, e pi etb Mchy, Komenskho nebo
Dimila si ani neuvdomujeme, pro koho vlastn byla dla zmnn1fch auto-
rri napsna ajakje asi dobov teninebo posluchai vnmali. A kdo dnes
dovede pochopit naden, s nm docela nedvno etstudenti deklamovali
echovy Psn otroka nebo - a to u bylo vera _ Neumannovy revolun
agitky?
Nrodn specifinost literatury bezpochyby nelze chpat jako nemnnou
entitu. Je to spe pevaujctendence, jist smovn, seskupovn
pznan ch rysri, je pi vech zmnch a peripetich zakldaj kontinuitu
a totonost danho procesu' Pojet literatury, a u jde o jednotliv texty,
nebo cel soubory dl, je zvisl na promnliv;fch faktorech asu a msta,
z kterho dan dla vnmme a interpretujeme. Plat to i pro posuzovn
jejich nrrodnch zvltnost. Jestlie napklad anglich nebo nmeck]f ten
,'slovanskho'. (eknme urit typ l;rick
v eskliteratue zahldne nco
397
 Antonn Kratochvil (Milnchen)
psx xomTv A LITERATUR v ExILU
Po RocE 1948 ^ Do oBDoB PRsKHo JARA 1968 / 663
Milan Burda (Uniuersit Michel de Montaigne, Bordeaux)
psx xulrunN RADA v ZAHRANIvE \.voJI LITERRNlI.tNosrt
PRVNwNY psxgo PoNoRoVHo EXILU 0948-1968\ l 677
Kees Mercks (Uniuersiteit Amsterdam)
PRoBLM LITERRNHo STYLU VE Wptlov RoI\r(NUrvor s NzDoU / 684
Eva.Kersti A]merudov (Stockholrn Uniuersitet)
oTA PAVEL vE vDsI.fcHsoUvIsLosTEcH / 689
Birgit Krehlov (Uniuersitcit Potsdam)
o soNorscH JANA sKcEI / 695
J6zef Zarck ((Jnywersytet Slqski, Katowice)
K soUAsNDENKovLITERATL'RE / 703
Zuzana Stolz.Hladk ((Jniuersitcit Bern / oxford Uniuersity)
Vznr,pN oD sEBE SAMA ANEB Lov NA sLEPHo NARoIsE
(Druh louenjako prozatmn syntza przy Sylvie Richterov) / 709
Ute RaBloffov (Humboldt-Uniuersitiit, Berlin)
A o, AK JE oRIGINL DvoJJAzYNf?
(S1ovensko-eskj.vychodiskovy text ako prekladatel'sky problm) l 724
Anna Valcerov ((Jniuerzita P. J. afd'rika, Preou)
PozNury K NAJNoVMpsrru LExIKoGRAFICrtl pnceu
(Slovnk bsnick'ch knih) / 736
A]e Haman (Zd.padoesk uniuerzita, Plze)
DJINY A sLovNKY
(otzka djin literatury v dob krize historickho vdom) / 738
***
Zvren poznmky (Program kongresu, Pednejca autoi textri,
Pekladatel, Edin poznmka, Poznmk a vy dav atele) / 745
Rejstk/ 753
o SPECIFINoSTI nsx LITERATURY
MOJMIR GRYGAR
I
Dmy a pnov, kolegyn a kolegov, neoekvejte, prosm, e ve svm
pspvku podm pesnou formuli, nco na zprisob chemickho vzorce nebo
lakmusovho paprku, jen by nm poskytl spolehlivou monost jedno-
znan urit specifinost eskhopsemnictv. ostatn si myslm, e takov
pesn a objektivn kritrium ani neexistuje. To neznamen, e bych pova-
oval osobi|/ rzti on nrodn literatury za pouhou fikci, ale rnmza
to, e tato vlastnost nen jednou provdy zakotvena ani v metafuzickfch,
ani v ryze prodnch danostech. Nen to ani v1fraz nadasovho nronho
ducha, ani zleitost biologickfch, genetick ch determinac.
Rozumme-li specifinost podstatnou vlastnost vci, jej diferencian
kvalitu, nco, co ji odliuje od ostatnch vc tekategorie, musme pi
jejm zjiov n vychzet z povahy vci sam. Vme vak dobe, e litera.
tura nen stabilnm objektem, zeteln vymezen;/m komplexem text , jen
sjistou pravidelnost narrist o dal stejnorod prvky, nybr dynamickou
strukturou, procesulnm jevem, kter1/ je v neustlm pohybu. Nov prvky
se zaazuj do stvajcho celku nikoli pokojn m a aditivnm zprisobem, ale
spe jako vetelci, kte dosavadn pojet celku uvdj v pochybnost.
Zmny se t1fkajnejen vnitnho uspodn prvkri, peskupovn hierarchie
jejich vzjemnych vztahri, ale tak externch podmnek, jako je zobrazen
skutenost, spoleensk situace, komunikan a recepn faktory. Vezmme
si v rivahu jen takov banln fakt, e pi etb Mchy, Komenskho nebo
Dimila si ani neuvdomujeme, pro koho vlastn byla dla zmnn1fch auto-
rri napsna ajakje asi dobov teninebo posluchai vnmali. A kdo dnes
dovede pochopit naden, s nm docela nedvno etstudenti deklamovali
echovy Psn otroka nebo - a to u bylo vera _ Neumannovy revolun
agitky?
Nrodn specifinost literatury bezpochyby nelze chpat jako nemnnou
entitu. Je to spe pevaujctendence, jist smovn, seskupovn
pznan ch rysri, je pi vech zmnch a peripetich zakldaj kontinuitu
a totonost danho procesu' Pojet literatury, a u jde o jednotliv texty,
nebo cel soubory dl, je zvisl na promnliv;fch faktorech asu a msta,
z kterho dan dla vnmme a interpretujeme. Plat to i pro posuzovn
jejich nrrodnch zvltnost. Jestlie napklad anglich nebo nmeck]f ten
,'slovanskho'. (eknme urit typ l;rick
v eskliteratue zahldne nco
397
emocionality, prostoty, naivity), pak v ruskm nebo v polskm prosted nespokojenost s dan m stavem eskspolenosti a risil pivodit pozitivn
se v n mohou aktualizovat spenkter neslovansk,.'zpadn.'rysy zmnu kladenm drirazu prv na ty psychologick vlastnosti, kter;fmi n
(stzlivosta skepse, nedostatekvelikho a hlubokhouchvcen).Piznm nrod neopl1v nebo kter vysloven pezr. Ji Mahenv Knize o eshm
se' e bych si rd peetleseje na toto tma od sqfch zahraninchptel charahteru, kterou mm rd spe kv li autorov zprisobu lvaovn ne
a kolegri, napr,kladod olega Malevie,Herty Schmidov,Susanny Rothov, kvrjli zvr m, k nim dospv, postrd v eskm lovku a v esk
Jacka Balucha, Keese Merckse. Jist bychom se z tchto studi i my, et literatue a umn smysl pro promylenotzeknejzazch qfek a hloubek.
bohemist,mohli leccos novhodovdt o naliteratue,prv tak jako Nai lid se podle Mahena pli rdi pohybuj ve stednch psychickych,
ns nut k zam1flenrivahy, kter na toto tma v nedvn dob uveejnili citovych, mylenkov ch a fantazijnch znch. Autor Kamar'd suobody
Robert Pynsent a Peter Bugge. by u ns rd vidl takov vzept ducha a citu, jak na|z u Rus , zv|t
u Dostojevskho. Mahen dv pozorrrhodn pozitivn interpretaci pojmrim,
jako je nihi]ismus a revolunost, kter :uv t dob, na za,tkl dvac|fch
u let, vzbuzovaly a dnes jet ve vt mevzbuzuj nelibost lid, eknme,
dln ch, konstruktivnch, obvajcch se extrmri, aji v mylen, slovech,
V diskusch o povaze eskliteratury, kter se periodicky vracej zvlt nebo v inech' Samozejm Mahenriv poadavek revolunosti neznamen
v pelomov ch a krizov;ch dobch, kdy se dosavadn hodnoty stvaj tdnboj na barikdch, ale odvahu do vech drisledkri promylet nejzazi
spornymi a dokonce i nad samou existenc eskspolenostise zatatrlj otzky lovka a svta. Tento postoj m v sob nco nboenskho, ale vribec
chmury' pozornost se pesouvke zpytovnnrodn povahy a k uvaovn tu nejde o vc crkevnch ritulri, ba mrie se projevovat i u ateistri. Peroutka
o smyslu eskychdjin' Josef Peka i dalhistorikov a filozofovji naproti tomu piel s jinymi, tm opan1fmi desiderii, i kdy mu tak
upozornili na to, e samo toto tzn je sporna eu jin;ch nrod se s nesedla esk piblinost a vgnost: mli bychom b;ft vcnj, praktitj'
diskusemi podobnhotypu nesetkvme neboje nachzmejen v omezen vce zameni na konstruktivn iny a nepstovat dutou citovou rtoriku,
,,avnn,.,kter nic nestoj, ale zaktet si tak nic nekoupme. V
me.Nen nesnadn vysvtlit si pe o smysl esk;fchdjin. Je to v,lraz ono
vnitnnejistoty malhonroda, od nepamti wstavovanho vnjmtlakrim, lecems bychom se mohli pouit u Anglianri, mn redaktor Ptomnosti,
kterv meznchsituacch_ jak tomu bylo jetdocela nedvno - ohroovaly ptel Masarykriv a stl nvtvnk ptench hovorri u bratii apkri.
samy zklady jeho b. Z se, e dnes u jsou tyto diskuse minulost,
a e l tedy nen tebase k nim vracet. Ale pipomemesi, ejet Jan
Patoka v textu Co jsou Cej, napsanm nkdy v sedmdest ch letech, ilI
vychzel z pedstavy,e nroy maj svdjinn rikoly, jich se dovedou
lpenebo hriezhostit. Nejsem si jist, zda formulace djinnch rikolri nen Padla tu zmnka o Dostojevskm jako o ztlesnn rusk povahy, ruskho
koneckoncrijen pojmovou konstrukc, intenc, kterou ex post vkldme ducha a ivota. V echch tento nzor na Dostojevskho zastval profesor
do tak ionak ohranien1ch a ukonen;/chdjinnfch procestl. Hovome-li Masaryk; v sociologick;fch a filozofick1fch rivahch uveejnn;ch pod titulem
o tom, e esk literatura plnila v nrodnm ivot ty i ony rikoly, Rusho a Europa se drikladn zablval Dostojevskho nboensk1im pojetm
pohybujeme se ji na trochu pevnjprid. Historick skutenost,na jejm lovka a rusk spolenosti. Mnohmu z rusk povahy jsem porozuml dk
pozadliteraturu pozorujeme,je totipecejen lpeuchopit'elnnekomplex romnrim Bra ti Karamazoui a Bsi, k Masaryk' Kladu si vak otzkl,
nadnrodnch, evropskych, i dokonce velidsk;fch rikol , z nho duch kjakfm zvrrim by dospl, kdyby vychze| z dl jinho autora, napklad
djin jako svrchovany reisrpisuzuje tomu ktermu nrodu jeho podl, z Tolstho nebo z echova. otzkuje mono poloit zce]a obecn: co ns
jeho roli ve velikm divadle svta. vede k tomu, e zatypickho reprezentanta t kter literatury volme toho,
Bujak bud', specifinostliteratury nemriemevyvozovat z tak vgnho a nejinho autora? Pro Dostojevskho sjeho Raskolnikovem a Karamazovci,
pojmu, jako je smysl djinnhoprocesu. Ale, z se, ese kupedunedo- a ne teba T\rrgenva s Bazarovem nebo Rudinem? A mme-]i tuto otzku
staneme o vtkrok, pokoumeJise hledat osobitost literatury v nrodn vzthnout k eskliteratue, pro se tak asto doma i v cizin setkvme
povaze,ethistorikov,sociologov, politikov,fi|ozofov,
urnalista s pedstavou, e typick m echem je vejk, a ne teba peka Marhoul,
literti upopsali mnoho stran rivahami na tma,'jacjsme'..A u qfsledky Kakriv zttaceny Ptaan K. nebo vyhnanec Jiff, hrdina Durychova Bloudn?
tchto reerbyly jakkoli,motivovalje na prvnm mst|popud a zmr: TLl vechno jsou samozejm velk zjednoduen, k nim lybzej sugestirm

398 399
emocionality, prostoty, naivity), pak v ruskm nebo v polskm prosted nespokojenost s dan m stavem eskspolenosti a risil pivodit pozitivn
se v n mohou aktualizovat spenkter neslovansk,.'zpadn.'rysy zmnu kladenm drirazu prv na ty psychologick vlastnosti, kter;fmi n
(stzlivosta skepse, nedostatekvelikho a hlubokhouchvcen).Piznm nrod neopl1v nebo kter vysloven pezr. Ji Mahenv Knize o eshm
se' e bych si rd peetleseje na toto tma od sqfch zahraninchptel charahteru, kterou mm rd spe kv li autorov zprisobu lvaovn ne
a kolegri, napr,kladod olega Malevie,Herty Schmidov,Susanny Rothov, kvrjli zvr m, k nim dospv, postrd v eskm lovku a v esk
Jacka Balucha, Keese Merckse. Jist bychom se z tchto studi i my, et literatue a umn smysl pro promylenotzeknejzazch qfek a hloubek.
bohemist,mohli leccos novhodovdt o naliteratue,prv tak jako Nai lid se podle Mahena pli rdi pohybuj ve stednch psychickych,
ns nut k zam1flenrivahy, kter na toto tma v nedvn dob uveejnili citovych, mylenkov ch a fantazijnch znch. Autor Kamar'd suobody
Robert Pynsent a Peter Bugge. by u ns rd vidl takov vzept ducha a citu, jak na|z u Rus , zv|t
u Dostojevskho. Mahen dv pozorrrhodn pozitivn interpretaci pojmrim,
jako je nihi]ismus a revolunost, kter :uv t dob, na za,tkl dvac|fch
u let, vzbuzovaly a dnes jet ve vt mevzbuzuj nelibost lid, eknme,
dln ch, konstruktivnch, obvajcch se extrmri, aji v mylen, slovech,
V diskusch o povaze eskliteratury, kter se periodicky vracej zvlt nebo v inech' Samozejm Mahenriv poadavek revolunosti neznamen
v pelomov ch a krizov;ch dobch, kdy se dosavadn hodnoty stvaj tdnboj na barikdch, ale odvahu do vech drisledkri promylet nejzazi
spornymi a dokonce i nad samou existenc eskspolenostise zatatrlj otzky lovka a svta. Tento postoj m v sob nco nboenskho, ale vribec
chmury' pozornost se pesouvke zpytovnnrodn povahy a k uvaovn tu nejde o vc crkevnch ritulri, ba mrie se projevovat i u ateistri. Peroutka
o smyslu eskychdjin' Josef Peka i dalhistorikov a filozofovji naproti tomu piel s jinymi, tm opan1fmi desiderii, i kdy mu tak
upozornili na to, e samo toto tzn je sporna eu jin;ch nrod se s nesedla esk piblinost a vgnost: mli bychom b;ft vcnj, praktitj'
diskusemi podobnhotypu nesetkvme neboje nachzmejen v omezen vce zameni na konstruktivn iny a nepstovat dutou citovou rtoriku,
,,avnn,.,kter nic nestoj, ale zaktet si tak nic nekoupme. V
me.Nen nesnadn vysvtlit si pe o smysl esk;fchdjin. Je to v,lraz ono
vnitnnejistoty malhonroda, od nepamti wstavovanho vnjmtlakrim, lecems bychom se mohli pouit u Anglianri, mn redaktor Ptomnosti,
kterv meznchsituacch_ jak tomu bylo jetdocela nedvno - ohroovaly ptel Masarykriv a stl nvtvnk ptench hovorri u bratii apkri.
samy zklady jeho b. Z se, e dnes u jsou tyto diskuse minulost,
a e l tedy nen tebase k nim vracet. Ale pipomemesi, ejet Jan
Patoka v textu Co jsou Cej, napsanm nkdy v sedmdest ch letech, ilI
vychzel z pedstavy,e nroy maj svdjinn rikoly, jich se dovedou
lpenebo hriezhostit. Nejsem si jist, zda formulace djinnch rikolri nen Padla tu zmnka o Dostojevskm jako o ztlesnn rusk povahy, ruskho
koneckoncrijen pojmovou konstrukc, intenc, kterou ex post vkldme ducha a ivota. V echch tento nzor na Dostojevskho zastval profesor
do tak ionak ohranien1ch a ukonen;/chdjinnfch procestl. Hovome-li Masaryk; v sociologick;fch a filozofick1fch rivahch uveejnn;ch pod titulem
o tom, e esk literatura plnila v nrodnm ivot ty i ony rikoly, Rusho a Europa se drikladn zablval Dostojevskho nboensk1im pojetm
pohybujeme se ji na trochu pevnjprid. Historick skutenost,na jejm lovka a rusk spolenosti. Mnohmu z rusk povahy jsem porozuml dk
pozadliteraturu pozorujeme,je totipecejen lpeuchopit'elnnekomplex romnrim Bra ti Karamazoui a Bsi, k Masaryk' Kladu si vak otzkl,
nadnrodnch, evropskych, i dokonce velidsk;fch rikol , z nho duch kjakfm zvrrim by dospl, kdyby vychze| z dl jinho autora, napklad
djin jako svrchovany reisrpisuzuje tomu ktermu nrodu jeho podl, z Tolstho nebo z echova. otzkuje mono poloit zce]a obecn: co ns
jeho roli ve velikm divadle svta. vede k tomu, e zatypickho reprezentanta t kter literatury volme toho,
Bujak bud', specifinostliteratury nemriemevyvozovat z tak vgnho a nejinho autora? Pro Dostojevskho sjeho Raskolnikovem a Karamazovci,
pojmu, jako je smysl djinnhoprocesu. Ale, z se, ese kupedunedo- a ne teba T\rrgenva s Bazarovem nebo Rudinem? A mme-]i tuto otzku
staneme o vtkrok, pokoumeJise hledat osobitost literatury v nrodn vzthnout k eskliteratue, pro se tak asto doma i v cizin setkvme
povaze,ethistorikov,sociologov, politikov,fi|ozofov,
urnalista s pedstavou, e typick m echem je vejk, a ne teba peka Marhoul,
literti upopsali mnoho stran rivahami na tma,'jacjsme'..A u qfsledky Kakriv zttaceny Ptaan K. nebo vyhnanec Jiff, hrdina Durychova Bloudn?
tchto reerbyly jakkoli,motivovalje na prvnm mst|popud a zmr: TLl vechno jsou samozejm velk zjednoduen, k nim lybzej sugestirm

398 399
literrn dla. Don Quichote je samozejm typickf panl, oblomov
ztlesuje ruskou nturu a vichni Gaskocijsou, pravda' podobni Cyr'anovi
z Bergeracu. T}.to snadn synekdochy mlieme pirovnat k firemnm
znakm, logrim, emblematickym vintkm, kter se snadno zapamatuj
a vyhovuj uritreklamn, konzumentsk, dnes pedevmturistick,
pedstav.V tomto karikaturnm smiotickmpoli vystupuj Ceijako pijci
piva, Polci jako tanencimazurky, Holand'an jako pstitel tulipnri
a r robci s;/ra a Anglianjako milovrrciaje,heb$ch hvnk a detektivek.
A Skotovjsou samozejmskrblci'
Nco zcela jinho je ovem fakt, e z literrnho dla mrieme leccos
vysto dob a spolenosti,ke kterjeho autor patil a kterou v n tak i
onak vfidil a zobtaz1|.Driraz tu kladu na slova '.tak i onak.', protoe
sept mezi literrnm dlem a referovanou skutenostnen dno prostou
kauzalitou, ale rimrou velmi promnlivou a nepmou.Stendhalovo \TIne-
zen romnu jako .'zrcadla podlcesty.'m emepijmoutjen za pedpo.
kladu, emme na mysli tiscerrizn;/'chskel o nerovnostech pokadjinfch.
Abychom mohli njakliterrn dloprohlsit za typicky esk,rusk nebo
panlsk,nestase prost poddat jeho pesvdivosti a sugestivnosti,
a odtud potom lryvozovat dalekosh|zvry.Rovnici umn a ivota bychom
mli speobrtit. Nen tomu tak, e prisobivdlo si jako by samo vytv
votn prototypy, o nichjsme potom naklonni h.rdit, eono je jejich vrnym
otiskem? To, eprofesor Masaryk zaadil pase o Dostojevskmdo srie
rozbor a rivah o celadrusk ch filozofii, theologri, publicistri' politik
a litertri, zdrivodnilo a ospravenilo jeho zpusob q/kQdu romnri zmnnho
spisovatele.Nemusme tebase vmsouhlasit, e volba materir]ui metoda
rozboru je tu zdrivodnna rozshl1/m kontextem badatelsk prce.
IV
Na prvn pohled by se zdlo, eto nesporn specifick rraka nrodn
literatue je j eji jazyk, odporuje tomu vak skutenost,enkter nrody
maj jeden spolen;/spisovn1fjazyk; takovou polyfunknostse vyznauj
vechnyvelk,svtnvjazyky. Nkdy vak spolen;/' jazykovy zlrJa spojuje
i mennrody, jako jsou F]mov a Holand'an,Srbova Chorvati. Tak
etinabyla po nkotik stolet spolen m literrnm jazykem echri a
Slovkr, ne dolo v obdob .'jara nrodri'. ke slovensk jazykov odluce.
Je nesporn,ejazykov otzka hrla v djinch eskhonroda ajeho
psemnictvvdy drileitou rilohu' Je to dno ji geopolitickou situac esk1fch
zemna rozhran dvou velk ch jazykoqich, etnick ch a civilizanchoblast.
iv nfuonvdom openo odlinostj azyka amrlavri,je se tak vltazn
projevujeji na zatku 14. stoletv Dalimilou kronice,je v tdob nm
400
dosti v1jimenm, j akoby pedasn1fm. J azykov otzka bt |a qznamnou
rilohu i v dalchperipetich nrodnho v voje:jak v eskreformaci, tak
takv humanistickm obdob,ale i v poblohorskdob, kdy katastrofln
zsah do nrodnho organismu radikln okletil pirozen v1ivojliterrn
etiny.Jestlie v protireformanmobdobnkteetvzdlanci mohli
vystoupit na obranu eskhojazyka spejen eptem, pak osvcenstva
romantismus pineslyv ttovci zsadn obrat. V obdobnrodnho obrozen,
kdy bhem nkolika generac dolok zsadn promn nrodnho vdom
a ke konstituovn novodobeskspolenosti,zrsadnrilohu hra soustarrrr
peo etinu,o njet v polovin minulho stolet nktenmet
publicisttvrdili, eto je pouze idiom, dialekt, nikoli jazyk v plnm slova
smyslu. To vechnojsou vak znmvci a j je tu pipomnmjen proto,
e tzce souvisej s otzkou specifinosti nrodnho vdom a nrodn
literatury. vahy nkter1fch souasn1fchesk ch vzdlancri o tom, zda by
nebylo b;.ivalovfhodnj, kdyby obrozentechovnepl;itvali silami na
obnovu a zveleben zanedbanmatetinya kdyby radji pijali nminu
za svrij literrn jazyk, jsou zaloenyna mylnmpedpokladu,ehromadn
djirrnprccesy se mohou racionrln plnovat, ejsou vcrivahy a stdmho
kalkulu hrstkyvzdlancri, tedy optjak;chsispoleensk1fch inen;fori,kte
si zamanou a vymysl'Jen tak,'nrod nebo spisovn1fjazyk, nebo si naopak
eknou, e takov aktivita nem cenu a eje tebahledat pragmatitj
een.
Sama etinanen vak conditio sine qua non eskliteratury.
Pipomeme,e na rsvitu navzdlanosti se pstovalo na rizemVe]k
Moravy a eskhoknectvpsemnictvpsan staroslovntinou a ejej
roli pozdji pevzala latina, kter byla u ns po cely stedovk i pozdji
ptomnajako jazyk speciflck;fchfunkc a hodnot. V obdobranhoobrozen
a jet dlouho do devatenctho stolet hrla v esk;fchzemch drileitou
roli nmina a nevm, vru, probychom nemli nmecky psanbsniky
Ignaze Mchy nebo nmecky koncipovandjepisn spisy Palackho,
ppadnMasarykovy studie vydanve Vdni iv Lipsku, potatdo esk
literatury, eskkultury. Samozejm je teba rozliovat bsnictv od
naukov literatury, kde je role jazykovho plnu podzenazetel m
obsahov m, ale sm fakt dvojjazynosti v eskkulturn ob]asti je vc
pznanou, a jist ne negativn.Pokud jde o vyrvncizich jazyk.,zskala
esk literatura v uplynul;fch tiiceti tyicetiletech dk poetnskupin
spisovatelri v exilu velkou zkuenost. Autoi jako V. Linhartov, o. Filip,
G. Laub' L. Monkov,ale takM. Kundera, J' kvoreckf.J. Grua,J. No-
vk a nktedalzaali se postupn vfradovat v cizchjazycch - nejen
v nmin,ale tak v anglitin,francouztin,holandtin,a dokonce i
v japontin.Vyvstv tu legitimn otzka, zda napftlad Kunderriv romn
La lanteur nebo Linhartov bsn psan francouzsky patff do esk
407
literrn dla. Don Quichote je samozejm typickf panl, oblomov
ztlesuje ruskou nturu a vichni Gaskocijsou, pravda' podobni Cyr'anovi
z Bergeracu. T}.to snadn synekdochy mlieme pirovnat k firemnm
znakm, logrim, emblematickym vintkm, kter se snadno zapamatuj
a vyhovuj uritreklamn, konzumentsk, dnes pedevmturistick,
pedstav.V tomto karikaturnm smiotickmpoli vystupuj Ceijako pijci
piva, Polci jako tanencimazurky, Holand'an jako pstitel tulipnri
a r robci s;/ra a Anglianjako milovrrciaje,heb$ch hvnk a detektivek.
A Skotovjsou samozejmskrblci'
Nco zcela jinho je ovem fakt, e z literrnho dla mrieme leccos
vysto dob a spolenosti,ke kterjeho autor patil a kterou v n tak i
onak vfidil a zobtaz1|.Driraz tu kladu na slova '.tak i onak.', protoe
sept mezi literrnm dlem a referovanou skutenostnen dno prostou
kauzalitou, ale rimrou velmi promnlivou a nepmou.Stendhalovo \TIne-
zen romnu jako .'zrcadla podlcesty.'m emepijmoutjen za pedpo.
kladu, emme na mysli tiscerrizn;/'chskel o nerovnostech pokadjinfch.
Abychom mohli njakliterrn dloprohlsit za typicky esk,rusk nebo
panlsk,nestase prost poddat jeho pesvdivosti a sugestivnosti,
a odtud potom lryvozovat dalekosh|zvry.Rovnici umn a ivota bychom
mli speobrtit. Nen tomu tak, e prisobivdlo si jako by samo vytv
votn prototypy, o nichjsme potom naklonni h.rdit, eono je jejich vrnym
otiskem? To, eprofesor Masaryk zaadil pase o Dostojevskmdo srie
rozbor a rivah o celadrusk ch filozofii, theologri, publicistri' politik
a litertri, zdrivodnilo a ospravenilo jeho zpusob q/kQdu romnri zmnnho
spisovatele.Nemusme tebase vmsouhlasit, e volba materir]ui metoda
rozboru je tu zdrivodnna rozshl1/m kontextem badatelsk prce.
IV
Na prvn pohled by se zdlo, eto nesporn specifick rraka nrodn
literatue je j eji jazyk, odporuje tomu vak skutenost,enkter nrody
maj jeden spolen;/spisovn1fjazyk; takovou polyfunknostse vyznauj
vechnyvelk,svtnvjazyky. Nkdy vak spolen;/' jazykovy zlrJa spojuje
i mennrody, jako jsou F]mov a Holand'an,Srbova Chorvati. Tak
etinabyla po nkotik stolet spolen m literrnm jazykem echri a
Slovkr, ne dolo v obdob .'jara nrodri'. ke slovensk jazykov odluce.
Je nesporn,ejazykov otzka hrla v djinch eskhonroda ajeho
psemnictvvdy drileitou rilohu' Je to dno ji geopolitickou situac esk1fch
zemna rozhran dvou velk ch jazykoqich, etnick ch a civilizanchoblast.
iv nfuonvdom openo odlinostj azyka amrlavri,je se tak vltazn
projevujeji na zatku 14. stoletv Dalimilou kronice,je v tdob nm
400
dosti v1jimenm, j akoby pedasn1fm. J azykov otzka bt |a qznamnou
rilohu i v dalchperipetich nrodnho v voje:jak v eskreformaci, tak
takv humanistickm obdob,ale i v poblohorskdob, kdy katastrofln
zsah do nrodnho organismu radikln okletil pirozen v1ivojliterrn
etiny.Jestlie v protireformanmobdobnkteetvzdlanci mohli
vystoupit na obranu eskhojazyka spejen eptem, pak osvcenstva
romantismus pineslyv ttovci zsadn obrat. V obdobnrodnho obrozen,
kdy bhem nkolika generac dolok zsadn promn nrodnho vdom
a ke konstituovn novodobeskspolenosti,zrsadnrilohu hra soustarrrr
peo etinu,o njet v polovin minulho stolet nktenmet
publicisttvrdili, eto je pouze idiom, dialekt, nikoli jazyk v plnm slova
smyslu. To vechnojsou vak znmvci a j je tu pipomnmjen proto,
e tzce souvisej s otzkou specifinosti nrodnho vdom a nrodn
literatury. vahy nkter1fch souasn1fchesk ch vzdlancri o tom, zda by
nebylo b;.ivalovfhodnj, kdyby obrozentechovnepl;itvali silami na
obnovu a zveleben zanedbanmatetinya kdyby radji pijali nminu
za svrij literrn jazyk, jsou zaloenyna mylnmpedpokladu,ehromadn
djirrnprccesy se mohou racionrln plnovat, ejsou vcrivahy a stdmho
kalkulu hrstkyvzdlancri, tedy optjak;chsispoleensk1fch inen;fori,kte
si zamanou a vymysl'Jen tak,'nrod nebo spisovn1fjazyk, nebo si naopak
eknou, e takov aktivita nem cenu a eje tebahledat pragmatitj
een.
Sama etinanen vak conditio sine qua non eskliteratury.
Pipomeme,e na rsvitu navzdlanosti se pstovalo na rizemVe]k
Moravy a eskhoknectvpsemnictvpsan staroslovntinou a ejej
roli pozdji pevzala latina, kter byla u ns po cely stedovk i pozdji
ptomnajako jazyk speciflck;fchfunkc a hodnot. V obdobranhoobrozen
a jet dlouho do devatenctho stolet hrla v esk;fchzemch drileitou
roli nmina a nevm, vru, probychom nemli nmecky psanbsniky
Ignaze Mchy nebo nmecky koncipovandjepisn spisy Palackho,
ppadnMasarykovy studie vydanve Vdni iv Lipsku, potatdo esk
literatury, eskkultury. Samozejm je teba rozliovat bsnictv od
naukov literatury, kde je role jazykovho plnu podzenazetel m
obsahov m, ale sm fakt dvojjazynosti v eskkulturn ob]asti je vc
pznanou, a jist ne negativn.Pokud jde o vyrvncizich jazyk.,zskala
esk literatura v uplynul;fch tiiceti tyicetiletech dk poetnskupin
spisovatelri v exilu velkou zkuenost. Autoi jako V. Linhartov, o. Filip,
G. Laub' L. Monkov,ale takM. Kundera, J' kvoreckf.J. Grua,J. No-
vk a nktedalzaali se postupn vfradovat v cizchjazycch - nejen
v nmin,ale tak v anglitin,francouztin,holandtin,a dokonce i
v japontin.Vyvstv tu legitimn otzka, zda napftlad Kunderriv romn
La lanteur nebo Linhartov bsn psan francouzsky patff do esk
407
literatury. Nai obrozenci by mli asi s odpovdpote,ale dnes nm nic
nebrn zaazoyatcizojazyndla zmnn1chautorrijak do esk, tak tak jsou znan,tak pokudjde o slovesny asa vid. Lpe se pr hod pro poezii'
francouzsk,nmecknebo americkliteratury' Pokud vm, tato bilingvln
problematika je pznanpouze pro pslunkymalych nrodri. Ppad
Rainera Marii Rilkeho, kter1f napsal nkolik bsn rusky, je ojedinlf.
Nmeckhonebo ruskhoexulanta v Americe, takovhoThomase Manna
nebo Alexandra Solenicyna, by vak stnapadlo zatpst anglicky.
Naproti tomu mrieme napotathned nkolik jmen rumunsk;chnebo
bulharsk}chspisovatel a litertri - Ionesca, Istratiho, Ciorana, Kris-
tevovou,Todorova,kteve Francii pelik francouztina pln splynuli,
ne-Ii se sv;mprostedm,pak zcelajist s hjemstvmfrancouzsklitera-
tury' Domyslme-li do drisledku zmnnou zkuenost,nebude nelogick'
rozme.Ii hranice eskliteratury napfft i o praskou literaturu psanou
nmecky, aji jde o dla autor , jako byl Bolzano, nebo Kafka a Kisch'
Z tradinhopohledu se to mon bude zdt trochu nezvykl, ale ne-
ztotonme-liliteraturu fatln s jazykem, ale spes dan;fm kulturnm
a ivotnmprostedm,pak takovmupehodnocen nic nebude stt v cest.
Na druhstran to vak neznamen, eby etinapestalab;tjednm z
primrnch diferencianchznak domcliteratury. Navzdory podstatn;m
promnm, jim byla ve svtiscilethistorii vystavena, zristv nespornou
konstantou eskliteratury.
v R' Svobodov, J' apek, ale i B. Nmcov, J. Neruda, K. Capek, J. Cep,
Kdybych ml ve sv1fch hodinch vce psku, jak kali encive starm
Rm, mohl bych se doiroka s chut rozhovoit o tom, co znamenetina
pro nae bsnky, prozaiky a dramatiky. Spokojm se vakjen s nkolika
poznmkami.
Kdy se Jaroslav Durych dozvdl, e kdosi zam;fl peloit jeho bsn
do nminy, podivil se a zaprotestoval. Pr1f to ani nen mon; vdyt u
i jen titul jeho sbrky Pan enky je nepeloiteln;f. A skuten: zkuste najt
vhodn;f ekvivalent tohoto slova nejen v nmin, ale i ve francouztin'
rutin, holandtin nebo anglitin. Nebude to snadn. Je to vak dvouseny
argument, protoe pii pekladu nkter;ich nmeck1ch, rusk ch nebo
anglickych vyrazri bude zase esk pekladatel zaskoen' Kadj, jazykm
sv zvltn, a teba jinak zcela bn slova, kter se stvaj pro
pekladatele hotoqfmi rbusy.
Cetina z hlediska typologicklro nepat do analytick;fch jazykri. Pokud
jde o tvorbu nov ch slov, nem po ruce takov nevyerpateln mnostv
kompozit, jak dovedou tvoit germnsk jazyky, ale m zase schopnost
generovat nov slova pomoc afixri, disponuje velkou zsobou jemn
402
odstnn ch substantivnch tvaru, adjektiv a adverbi ajejvyrazov monostr
pro basnic\f, fantazijn a citov zabawen; diskurs ne pro vdeck pojednn
a vcn sdlen. Vilm Mathesius. znalec anglitiny a zakladatel Praskho
lingvistickho krouku, lyt naim urnalistrim, autorrim odborn a vcn
przy ijinym uivateltim spisovn etiny nedostatek schopnosti jasn,
v1fstin a strun vyjdit danou mylenku. Libue Monkov' kter ji,
zse,definitivn pelana nminu, v jednom rozhovoru ekla, ej nov
osvojeny jazyk vyhovuje proto, e je pesnjne etina.A u ns by se
zejmdn teoretik avantgardnch literrnch programri nedovolval
.'stdmhozdravhotozumu klasik .' ani jejich .'bezpenkritick mysli.',
jak to teme v Apollinairov manifestan stati Nou!, duch a bdsnci
uveejnn v roce 1918. Na druh stran pak Vladislav Vanura, kter1i
byl pedsedou Devtsilu, praskho stediska avantgardnch snad dvact]y'ch
let, nevhal radikInm zp sobern uplatnit v jazyce przy postupy bsnick
ei neomezovan poadavky vcnho sdlen. Navc ptom zmrn
aktualizoval knin a archaick formy star etiny' Marinetti by o nm
',Ti
asi ekl tot,co pronesl na adresu nkter]ch rusk]ch kubofuturistri:
neij ve futuru, ale v plusquamperfektu.,.
sil chpat i przu jako soust bsnictv, jako umn slova, je v esk
literatue nm dosti charakteristick;im' Zda|eka se to net;k jenprozy
v obdobch, kter se vyznauj vY mrou emocionln exprese, jak tomu
bylo za romantismu, symbolismu nebo v secesi. Nejen K. H' Mcha, J . Zeyer,
J' Durych a v souasnosti zejmna B. Hrabal i nkte mlad autoi pojmaj
svoji prozckou tvorbujako polytce bsnickou innost, v nijazykov invence
je nedlitelnou soust zamylenho riinku. A ne nhodou Jii Mucha,
prozaik, ktery dlouh lta strvil v cizin a dovedl se dvat na eskou
,,zven,,,
se ve svych zpiscch z padestych let zmnil o tom,
literaturu
e Vanura by byl v anglick literatue nepedstavitelny' Cteni by tam
pr1f nemohli dobe pochopit, jak je mon klst takov driraz na vytaz a
sloh, jak je monpropadnout takov jazykov he, takovmu formalismu'
Snad nco podobnho jsem zaznamenal tak v jedn holandsk recenzi
amstedamskho vydn apkovy Cesty na seuer Autor, ostatn slavista,
znalecnkolika slovansk]fch literatur, vyjdil v lnku podiven nad tm,
jakje mon napsat ne snadjen krtkou cestopisnou rtu, ale hned celou
knihu, kter je po obsahov strnce tak chudik a pecpan nudn mi
popisy. Recenzent nepochopil - a roli tu hraj zejm nkter rozdly v
mentalit Holand'anri a echri _, e apek je lyrik, jen chce zachytit
je
zdnliv nezachytiteln, to jest fascinujc rozmanitost jednotlivost'
jsou nedInou soustjednoho hromadnho jevu, jako je les, kamen na
403
literatury. Nai obrozenci by mli asi s odpovdpote,ale dnes nm nic
nebrn zaazoyatcizojazyndla zmnn1chautorrijak do esk, tak tak jsou znan,tak pokudjde o slovesny asa vid. Lpe se pr hod pro poezii'
francouzsk,nmecknebo americkliteratury' Pokud vm, tato bilingvln
problematika je pznanpouze pro pslunkymalych nrodri. Ppad
Rainera Marii Rilkeho, kter1f napsal nkolik bsn rusky, je ojedinlf.
Nmeckhonebo ruskhoexulanta v Americe, takovhoThomase Manna
nebo Alexandra Solenicyna, by vak stnapadlo zatpst anglicky.
Naproti tomu mrieme napotathned nkolik jmen rumunsk;chnebo
bulharsk}chspisovatel a litertri - Ionesca, Istratiho, Ciorana, Kris-
tevovou,Todorova,kteve Francii pelik francouztina pln splynuli,
ne-Ii se sv;mprostedm,pak zcelajist s hjemstvmfrancouzsklitera-
tury' Domyslme-li do drisledku zmnnou zkuenost,nebude nelogick'
rozme.Ii hranice eskliteratury napfft i o praskou literaturu psanou
nmecky, aji jde o dla autor , jako byl Bolzano, nebo Kafka a Kisch'
Z tradinhopohledu se to mon bude zdt trochu nezvykl, ale ne-
ztotonme-liliteraturu fatln s jazykem, ale spes dan;fm kulturnm
a ivotnmprostedm,pak takovmupehodnocen nic nebude stt v cest.
Na druhstran to vak neznamen, eby etinapestalab;tjednm z
primrnch diferencianchznak domcliteratury. Navzdory podstatn;m
promnm, jim byla ve svtiscilethistorii vystavena, zristv nespornou
konstantou eskliteratury.
v R' Svobodov, J' apek, ale i B. Nmcov, J. Neruda, K. Capek, J. Cep,
Kdybych ml ve sv1fch hodinch vce psku, jak kali encive starm
Rm, mohl bych se doiroka s chut rozhovoit o tom, co znamenetina
pro nae bsnky, prozaiky a dramatiky. Spokojm se vakjen s nkolika
poznmkami.
Kdy se Jaroslav Durych dozvdl, e kdosi zam;fl peloit jeho bsn
do nminy, podivil se a zaprotestoval. Pr1f to ani nen mon; vdyt u
i jen titul jeho sbrky Pan enky je nepeloiteln;f. A skuten: zkuste najt
vhodn;f ekvivalent tohoto slova nejen v nmin, ale i ve francouztin'
rutin, holandtin nebo anglitin. Nebude to snadn. Je to vak dvouseny
argument, protoe pii pekladu nkter;ich nmeck1ch, rusk ch nebo
anglickych vyrazri bude zase esk pekladatel zaskoen' Kadj, jazykm
sv zvltn, a teba jinak zcela bn slova, kter se stvaj pro
pekladatele hotoqfmi rbusy.
Cetina z hlediska typologicklro nepat do analytick;fch jazykri. Pokud
jde o tvorbu nov ch slov, nem po ruce takov nevyerpateln mnostv
kompozit, jak dovedou tvoit germnsk jazyky, ale m zase schopnost
generovat nov slova pomoc afixri, disponuje velkou zsobou jemn
402
odstnn ch substantivnch tvaru, adjektiv a adverbi ajejvyrazov monostr
pro basnic\f, fantazijn a citov zabawen; diskurs ne pro vdeck pojednn
a vcn sdlen. Vilm Mathesius. znalec anglitiny a zakladatel Praskho
lingvistickho krouku, lyt naim urnalistrim, autorrim odborn a vcn
przy ijinym uivateltim spisovn etiny nedostatek schopnosti jasn,
v1fstin a strun vyjdit danou mylenku. Libue Monkov' kter ji,
zse,definitivn pelana nminu, v jednom rozhovoru ekla, ej nov
osvojeny jazyk vyhovuje proto, e je pesnjne etina.A u ns by se
zejmdn teoretik avantgardnch literrnch programri nedovolval
.'stdmhozdravhotozumu klasik .' ani jejich .'bezpenkritick mysli.',
jak to teme v Apollinairov manifestan stati Nou!, duch a bdsnci
uveejnn v roce 1918. Na druh stran pak Vladislav Vanura, kter1i
byl pedsedou Devtsilu, praskho stediska avantgardnch snad dvact]y'ch
let, nevhal radikInm zp sobern uplatnit v jazyce przy postupy bsnick
ei neomezovan poadavky vcnho sdlen. Navc ptom zmrn
aktualizoval knin a archaick formy star etiny' Marinetti by o nm
',Ti
asi ekl tot,co pronesl na adresu nkter]ch rusk]ch kubofuturistri:
neij ve futuru, ale v plusquamperfektu.,.
sil chpat i przu jako soust bsnictv, jako umn slova, je v esk
literatue nm dosti charakteristick;im' Zda|eka se to net;k jenprozy
v obdobch, kter se vyznauj vY mrou emocionln exprese, jak tomu
bylo za romantismu, symbolismu nebo v secesi. Nejen K. H' Mcha, J . Zeyer,
J' Durych a v souasnosti zejmna B. Hrabal i nkte mlad autoi pojmaj
svoji prozckou tvorbujako polytce bsnickou innost, v nijazykov invence
je nedlitelnou soust zamylenho riinku. A ne nhodou Jii Mucha,
prozaik, ktery dlouh lta strvil v cizin a dovedl se dvat na eskou
,,zven,,,
se ve svych zpiscch z padestych let zmnil o tom,
literaturu
e Vanura by byl v anglick literatue nepedstavitelny' Cteni by tam
pr1f nemohli dobe pochopit, jak je mon klst takov driraz na vytaz a
sloh, jak je monpropadnout takov jazykov he, takovmu formalismu'
Snad nco podobnho jsem zaznamenal tak v jedn holandsk recenzi
amstedamskho vydn apkovy Cesty na seuer Autor, ostatn slavista,
znalecnkolika slovansk]fch literatur, vyjdil v lnku podiven nad tm,
jakje mon napsat ne snadjen krtkou cestopisnou rtu, ale hned celou
knihu, kter je po obsahov strnce tak chudik a pecpan nudn mi
popisy. Recenzent nepochopil - a roli tu hraj zejm nkter rozdly v
mentalit Holand'anri a echri _, e apek je lyrik, jen chce zachytit
je
zdnliv nezachytiteln, to jest fascinujc rozmanitost jednotlivost'
jsou nedInou soustjednoho hromadnho jevu, jako je les, kamen na
403
I

strnch, mosk vlny, pobenskly, nakupen stejn1fch domkri v rybsk salnri jsme mli hospody a tam se pstoval, samozejmnotn zalvn
vesnici, shluk venkovanti v tm kroji. pivem, tmvekerj n kulturn i politick ivot.Nejhormdrisledkem
etinajejazyk stary (vdyt prvn esky psan texty,jese dochovaly ichto skutenostje pr1to, ejsme po vlce propadli iluzm o dokonalm
_ jde o zlomky cyklu legend pozoruhodn jazykov a literrn rrovn -, a definitivnm eenvech spoleensk ch nerovnost a zet'.T\to nzory
se datuj z konce 13. stolet), ale souasnje to jazyk mimodn pohybliv , maj dnes, u ponkolikt v rozmez ivotajedn geneaceopakovanho
kter; se pmoped oima vyvj a mn. Sta,uvdomme-li si, jakou ra- velikho spoleenskho riklidu, volnpole a vedou nkdy i k zvrrim dosti
zanc a rychlost dnes pronik do literrn etiny, ale i do rozhlasov1ch podivnfm a extrmnm.Rovnost je p4f snem hrbatfch, ft jeden spisovatel
a televiznch diskus, tzv. obecn etina.Je to proces postupn kanonizace a druh1f, nemn znmy, povauje nai sociln kriticky angaovanou
nichjazykoqch, morfologickfch, Iexiklnch i slohoqfch prvkri. Skute- literaturu poslednch dvou stolet za omyl a kladej za vinu, ese podlela
nost je takov, e cizinec, kter; dobe ovld spisovnou normu' nemlie na ppravch katastroflnho komunistickho experimentu na doby.
dnes zejm plynule sledovat vechny rozhovory v hromadnych sdlovacch Polemika s tmito nzory pesahuje monosti mho vystoupen, pouze
prostedcch, a tm mn mrie rozumt nkte4im bsnm a przm mla- podot km, ezmnnkritikov by mli rozitsvoji obalobui na takov
dych autor . Nkdy je v tomto zmrnm mchn a sniovn jazykov ch osobnosti'jako byl Chelicky,Komensk a Bolzano. mbyly motivovny
a stylistick;ch norem hodn mdy a snobismu, ale sama tendence je nespor- jejich sny o dokonale spravedliva harmonickspolenosti,ne.li tm, e
n a zejm nezwatn. Projevuje se ostatn i v jin ch literaturch, nap- doba, ve kter ili, ato bylo stoletpatnct,sedmnct,nebo devatenct,
klad v prze irsk. je nkdy pivdla na samy okraj zoufalstv? Byla sociln kritika a
utopismus pouze svvolnou hrou nebezpen ch subjektivnch pedstav?
Bu jak bud', een plebejstv,lidovost nebo demokratismus, a u
\rI tento fenomn budeme nazyvat a hodnotit jakkoli, pat nesporn ke
konstantm qfvoje eskspolenosti.A vjej literatue a umn naeltento
Zmnn;proces probhajcvjazyceje bezpochyby v1'razemtendence,kter rys pochopiteln irokpole uplatnn.
m hlubkoenypodmnnzvltnmv1vojem eskspolenosti.Je to .iuu"" o specifinostiesk literatury by snad nemla schzet poznmka
o nkter ch citovfch polohch' pro naeivotna kulturn prosted, jak
dlisledek malvertikln rozrriznnostiesk spolenosti'M emeto tak
oznait jako vysokou riast stednch a nich lidov ch vrstev na se z, typickfch, jejich vytaz na|zmezejmna v poezii a v hudb a
konstituovn nrodn kultury, na druh stran jako neptomnostnebo je,ase nkdy pohybujna samhranici sentimentality, majv sob uritou
mal1f podl dvorskych, lechtick1fchnebo patricijsk ch kruhli na tomto lehkost a astoi ndech sebeironie a humoru. Bezpochyby to njak souvis
procesu. Mnohdy byly tyto spoleensk sloky v esk;fchzemchzastoupeny se zmnnou lidovosteskhoprosted.
cizinci, take se jejich vliv na eskoukulturu, zejmnajazykovou, nemohl Sept lyriky a humoru, citovosti a smchu, autoreflexe a ertu se
uplatnit nebo prisobiljen v omezen,zprostedkovan me.Dnes u nm projevuje v ce|toz|oze eskliteratury' Zda|eka nen v;fsadou pouze
zn slovo ]idovost,tolikrt zdiskreditovanrtorikounedvndoby,ponkud nkte4fch nrrj nebo autorri a nalzmeje i tam, kde jde o vci vysloven
nepjemn,ale nen zcelabez obsahu, uvaujemeJi o zmnnmvyraznm vnadramatick. Do elakrtkho vtutakovch dl nemohu nepostavit
sociologickmfaktoru djin esk spolenosti.Ajijde o kulturu qichodnho, staroeskho Mastihd'e, kter v samblzkosti Kristova hrobu drynicky
byzantskhoritu ve stedoevropskm prostoru, ajde o husitsk hnut a nabzsvlektvary ajeho humor se dobesns posmn mi satirick:/'mi
jeho drisledky pro nboensk;a kulturn qfvoj 15. a 16. stoleta konen, popvky tedoby, onoho patetickho stolet vrcholn gotiky' A co nen
a jet ve vtme,o proces naeho obrozen,pokadse tu v:azn ,' -...'ok..' mLabyrintu sutaa rdji srdce Jana Amose Komenskhonebo
projevila tendence vJrrovnat pftrsoci]nrozdly a umonit pstuplidoqfm v jeho Diogenoui notn dvka ironie a smchu? Z 19. stolet uvedu aspo
vrstvm ke kultue a ke spolurozhodovn o vcech obecnhozjmu. Je Suino..y oziuene hroby, HavlkovyT!rcIske elegle a Nerudoly Malostransh|
tento djinn1frys sm o sob negativn? Nktelid v tom vid nedostatek poud.hy,Z oby u ne tak dvn pipomeme si Gellnerriv hok1/smch
aalluji si na eskplebejstv,kter pr s sebou nese pzemnost,mal] nad vcmi k plia - samozejm_ humor jeho spznnce Jaroslava Haka,
smysl pro hierarchizaci hodnot, pro vysok;f ivotn styl, pro kulturn a kter si odreagoval vlku i revoluci tim, e se jim vysml z perspektivy
spoleensk;fvih, glamour. Jsme pr1nrodem podruh , slutiek,Kondelftri, nezniitelnholidovhokumpna a aka,kter1nem tak daleko k veliteli
vejkri,st4fcri Pepinti. Nae literatura vznikala v kuch1'rri,mstoliterrnch msta Bugulmy, tovriiGaekovi.Lyrika a humor pattakke stejnm

404 405
I

strnch, mosk vlny, pobenskly, nakupen stejn1fch domkri v rybsk salnri jsme mli hospody a tam se pstoval, samozejmnotn zalvn
vesnici, shluk venkovanti v tm kroji. pivem, tmvekerj n kulturn i politick ivot.Nejhormdrisledkem
etinajejazyk stary (vdyt prvn esky psan texty,jese dochovaly ichto skutenostje pr1to, ejsme po vlce propadli iluzm o dokonalm
_ jde o zlomky cyklu legend pozoruhodn jazykov a literrn rrovn -, a definitivnm eenvech spoleensk ch nerovnost a zet'.T\to nzory
se datuj z konce 13. stolet), ale souasnje to jazyk mimodn pohybliv , maj dnes, u ponkolikt v rozmez ivotajedn geneaceopakovanho
kter; se pmoped oima vyvj a mn. Sta,uvdomme-li si, jakou ra- velikho spoleenskho riklidu, volnpole a vedou nkdy i k zvrrim dosti
zanc a rychlost dnes pronik do literrn etiny, ale i do rozhlasov1ch podivnfm a extrmnm.Rovnost je p4f snem hrbatfch, ft jeden spisovatel
a televiznch diskus, tzv. obecn etina.Je to proces postupn kanonizace a druh1f, nemn znmy, povauje nai sociln kriticky angaovanou
nichjazykoqch, morfologickfch, Iexiklnch i slohoqfch prvkri. Skute- literaturu poslednch dvou stolet za omyl a kladej za vinu, ese podlela
nost je takov, e cizinec, kter; dobe ovld spisovnou normu' nemlie na ppravch katastroflnho komunistickho experimentu na doby.
dnes zejm plynule sledovat vechny rozhovory v hromadnych sdlovacch Polemika s tmito nzory pesahuje monosti mho vystoupen, pouze
prostedcch, a tm mn mrie rozumt nkte4im bsnm a przm mla- podot km, ezmnnkritikov by mli rozitsvoji obalobui na takov
dych autor . Nkdy je v tomto zmrnm mchn a sniovn jazykov ch osobnosti'jako byl Chelicky,Komensk a Bolzano. mbyly motivovny
a stylistick;ch norem hodn mdy a snobismu, ale sama tendence je nespor- jejich sny o dokonale spravedliva harmonickspolenosti,ne.li tm, e
n a zejm nezwatn. Projevuje se ostatn i v jin ch literaturch, nap- doba, ve kter ili, ato bylo stoletpatnct,sedmnct,nebo devatenct,
klad v prze irsk. je nkdy pivdla na samy okraj zoufalstv? Byla sociln kritika a
utopismus pouze svvolnou hrou nebezpen ch subjektivnch pedstav?
Bu jak bud', een plebejstv,lidovost nebo demokratismus, a u
\rI tento fenomn budeme nazyvat a hodnotit jakkoli, pat nesporn ke
konstantm qfvoje eskspolenosti.A vjej literatue a umn naeltento
Zmnn;proces probhajcvjazyceje bezpochyby v1'razemtendence,kter rys pochopiteln irokpole uplatnn.
m hlubkoenypodmnnzvltnmv1vojem eskspolenosti.Je to .iuu"" o specifinostiesk literatury by snad nemla schzet poznmka
o nkter ch citovfch polohch' pro naeivotna kulturn prosted, jak
dlisledek malvertikln rozrriznnostiesk spolenosti'M emeto tak
oznait jako vysokou riast stednch a nich lidov ch vrstev na se z, typickfch, jejich vytaz na|zmezejmna v poezii a v hudb a
konstituovn nrodn kultury, na druh stran jako neptomnostnebo je,ase nkdy pohybujna samhranici sentimentality, majv sob uritou
mal1f podl dvorskych, lechtick1fchnebo patricijsk ch kruhli na tomto lehkost a astoi ndech sebeironie a humoru. Bezpochyby to njak souvis
procesu. Mnohdy byly tyto spoleensk sloky v esk;fchzemchzastoupeny se zmnnou lidovosteskhoprosted.
cizinci, take se jejich vliv na eskoukulturu, zejmnajazykovou, nemohl Sept lyriky a humoru, citovosti a smchu, autoreflexe a ertu se
uplatnit nebo prisobiljen v omezen,zprostedkovan me.Dnes u nm projevuje v ce|toz|oze eskliteratury' Zda|eka nen v;fsadou pouze
zn slovo ]idovost,tolikrt zdiskreditovanrtorikounedvndoby,ponkud nkte4fch nrrj nebo autorri a nalzmeje i tam, kde jde o vci vysloven
nepjemn,ale nen zcelabez obsahu, uvaujemeJi o zmnnmvyraznm vnadramatick. Do elakrtkho vtutakovch dl nemohu nepostavit
sociologickmfaktoru djin esk spolenosti.Ajijde o kulturu qichodnho, staroeskho Mastihd'e, kter v samblzkosti Kristova hrobu drynicky
byzantskhoritu ve stedoevropskm prostoru, ajde o husitsk hnut a nabzsvlektvary ajeho humor se dobesns posmn mi satirick:/'mi
jeho drisledky pro nboensk;a kulturn qfvoj 15. a 16. stoleta konen, popvky tedoby, onoho patetickho stolet vrcholn gotiky' A co nen
a jet ve vtme,o proces naeho obrozen,pokadse tu v:azn ,' -...'ok..' mLabyrintu sutaa rdji srdce Jana Amose Komenskhonebo
projevila tendence vJrrovnat pftrsoci]nrozdly a umonit pstuplidoqfm v jeho Diogenoui notn dvka ironie a smchu? Z 19. stolet uvedu aspo
vrstvm ke kultue a ke spolurozhodovn o vcech obecnhozjmu. Je Suino..y oziuene hroby, HavlkovyT!rcIske elegle a Nerudoly Malostransh|
tento djinn1frys sm o sob negativn? Nktelid v tom vid nedostatek poud.hy,Z oby u ne tak dvn pipomeme si Gellnerriv hok1/smch
aalluji si na eskplebejstv,kter pr s sebou nese pzemnost,mal] nad vcmi k plia - samozejm_ humor jeho spznnce Jaroslava Haka,
smysl pro hierarchizaci hodnot, pro vysok;f ivotn styl, pro kulturn a kter si odreagoval vlku i revoluci tim, e se jim vysml z perspektivy
spoleensk;fvih, glamour. Jsme pr1nrodem podruh , slutiek,Kondelftri, nezniitelnholidovhokumpna a aka,kter1nem tak daleko k veliteli
vejkri,st4fcri Pepinti. Nae literatura vznikala v kuch1'rri,mstoliterrnch msta Bugulmy, tovriiGaekovi.Lyrika a humor pattakke stejnm

404 405
 inspiranmzdrojrim Karla apka,Madislava Vanury,Bohumila Hrabala'
nost zjemnl kultury vrcholn gotiky. Jednm z drsledkri tohoto rigo-
Josefa kvoreckho,Milana Kundery a dalch esk;chautorri, piem
rznho nboenskho hnut bylo to, e esk renesann literatura se
rejstfty tchto mentlnch a tvrirchpoloh se od autora k autorovi mn.
nemohla vyvjet tak svobodnjako teba v Anglii nebo v Polsku. Stavov.
Nechci se tu pouttdo dn;fchv;tri, ale v ttosouvislosti by pecejen sk povstn na zatku 17. stolet a katastrofln d sledky tjcetilet
nemla chybt zminka o esk]chintelektulnch klaunech, o Voskovci jakkoli
a vlky zahjily krut obdob rekatolizace. Ani nrodn obrozen,
Werichovi, o Suchma litrovi'o protagonistechdivadla Jry Cimrmana' rispchri, neprobhalo v piz-
doshlo bhem nkolika generac nesporn;ch
Divadla na provzku, HaDivadla. piipomeme aspo tsniv obdob po porce revoluce
niv ch podmnkch;
t8 +8, iazyN an'.asem za iva pohben ch'', nebo situaci na zatku deva-
dest ch let. Dvact stolet sice pineslo obnoven svobodnho sttu
\rII echri a Slovkri, ale tak 2. svtovou v1ku a faistickou okupaci, kter
ohroovala samu existenci eskho nroda. Tak povlen euforie ve
Zvtem bych se chtl zmnit o jednom pznanm rysu eskliteratury, ,'skoku z enesvobody do esvobody''
znamen Marxovy velkolep vize
kter1/,myslm, nen determinovn imanentnmi faktory, ale zsahy vnj- _ ztrtou vech iluz a druhou okupac.
skonila katastrofln
chpodmnek.Jde o npadnou diskontinuitu a rozttnost projevujc Kady z tchto ntaz.tt a pemetri by| vzpt provzen istkami,
se v celtozloze djin eskhopsemnictv.
cenzurovnm, pehodnocovnm, petrnm firem, obrcenm kabtri.
Pehldneme-li deset stolet,kter dlprvn staroslovnskpamtky Na zatku sedmdest ch let' kdy m, eenos kamardem Lubomrem
vJrtvoencizinci pro poteby naich pedkri na VeIk Morav a po ,'historick nhoda'. zav|a do zahrani, dostval jsem obas
Doleelem'
nejnovjeskknky,na nichsotva uschla tiskask er,nemrieme
dopisy od Rudolfa Havla, kolegy a ptele z stavu pro eskou literaturu,
si nepostesknout,jak mlo lze najtv uplynulmtisciletepoch,kdy bylo .\,.'l.hz m strun a s jemn]fon humorem informoval o istce, kter se tehdy
nakultue dopnovyvjet se v k]idu a bez nebezpetn;fchvnojsich nrazri ',Jsme mal literatura, ale
naplno zaina\a zatinat do na kultury. Cituji:
i zhoubn;chvnitnchantagonismri.N literrn qwojse jevi spejako ji jet men.,'
dlme si
dispartn ada fragmentti nejako plynul; a pirozeny rrist. Npdn Snad bychom se mli aspo pi dnenm riklidu vyvarovat tto chyby'
je, kolikrt naekultura jako by musela zanatznultho
bodu a kojikrat
byla sraena dv,ne mohla uplatnit vechnysvvnitnsly a pejtk
eennoq/ch kolri, je mezitm nazrly.
Tento nerovnomrn1ipohyb, spepodobn klop tn ne njakmu Lrrnnnrrrna
pehlednlennmurytmu, vysvtlovali nktehisimikov jako dsledek
nrodnhocharakteru, tedy pinami vrozenpsychickpovahy' Sociolog apek over Scandinavie, Boekenschouul1940, .7, s. 86.
Emanuel Chalupn;napftlad mluvil o sklonu k npadnmuentuziasmu,
k errergickmustartu, za nmvakvzpt nsleduje rinava a rozpt,!|en MoJMR GRYGAR:
nahromadn energie. Chalupn]i tento povahov;rys dokonce doklaa na Slouo o tizkosti a nadji, usp' Z. Rotrekl _ K. Mcha'
o recepci eskliteratury v zahr an1,,in
jazyce, jmenovit na zvltnmpostavenpzvukuv Brno 1994, s. 99-111.
etin:veker ener-
gie se pr]vybije na zatku slova a netrv dlouho, zhy se ztrc.Toto EMANUEL CHALUPN:
tvtzen m ovemplatnost pouhhovtipnhov:/roku,kter vak sm nic sttitu II, red. J. Kapras _ B. Nmec
Nrodn povaha eskoslovensk,n ldea eskoslouenskho
nedokazuje ani nevysvtluje. - F. Soukup, Praha 1936, s. 19-30.
Pinyhledejme spev sociologick;ch,nboensk}cha ideologickfch
. KAREL KosK:
faktorech djinnhoqvoje v neuralgickm stedoevro|skmprostru.'Na
Co je Stedn Evropa, in Stolet Markty Samsou,Praha 1993, s' 63-99
zatku navzdlanosti to byl vpd Mad'arri, kte4f rozkotal centrum
rozvjejc se staroslovnsk,v chodnorientovankultury VelkMoravy. F. v KREJ:
o dv stolet pozdji nboenskschizma vyslovilo smrteln;f ortel nad eskuzdIn, Pruha L924'
cyr'ilometodjskou kulturou. Husitsk vlky byly zase provzlny obrazo-
JI MAHEN:
borectvm, motivovan5mpochybnostmi nad smyslem a morln oprvn-
charakteru, Vykov 1924.
Kliha o eskm

406 407

I
 inspiranmzdrojrim Karla apka,Madislava Vanury,Bohumila Hrabala'
nost zjemnl kultury vrcholn gotiky. Jednm z drsledkri tohoto rigo-
Josefa kvoreckho,Milana Kundery a dalch esk;chautorri, piem
rznho nboenskho hnut bylo to, e esk renesann literatura se
rejstfty tchto mentlnch a tvrirchpoloh se od autora k autorovi mn.
nemohla vyvjet tak svobodnjako teba v Anglii nebo v Polsku. Stavov.
Nechci se tu pouttdo dn;fchv;tri, ale v ttosouvislosti by pecejen sk povstn na zatku 17. stolet a katastrofln d sledky tjcetilet
nemla chybt zminka o esk]chintelektulnch klaunech, o Voskovci jakkoli
a vlky zahjily krut obdob rekatolizace. Ani nrodn obrozen,
Werichovi, o Suchma litrovi'o protagonistechdivadla Jry Cimrmana' rispchri, neprobhalo v piz-
doshlo bhem nkolika generac nesporn;ch
Divadla na provzku, HaDivadla. piipomeme aspo tsniv obdob po porce revoluce
niv ch podmnkch;
t8 +8, iazyN an'.asem za iva pohben ch'', nebo situaci na zatku deva-
dest ch let. Dvact stolet sice pineslo obnoven svobodnho sttu
\rII echri a Slovkri, ale tak 2. svtovou v1ku a faistickou okupaci, kter
ohroovala samu existenci eskho nroda. Tak povlen euforie ve
Zvtem bych se chtl zmnit o jednom pznanm rysu eskliteratury, ,'skoku z enesvobody do esvobody''
znamen Marxovy velkolep vize
kter1/,myslm, nen determinovn imanentnmi faktory, ale zsahy vnj- _ ztrtou vech iluz a druhou okupac.
skonila katastrofln
chpodmnek.Jde o npadnou diskontinuitu a rozttnost projevujc Kady z tchto ntaz.tt a pemetri by| vzpt provzen istkami,
se v celtozloze djin eskhopsemnictv.
cenzurovnm, pehodnocovnm, petrnm firem, obrcenm kabtri.
Pehldneme-li deset stolet,kter dlprvn staroslovnskpamtky Na zatku sedmdest ch let' kdy m, eenos kamardem Lubomrem
vJrtvoencizinci pro poteby naich pedkri na VeIk Morav a po ,'historick nhoda'. zav|a do zahrani, dostval jsem obas
Doleelem'
nejnovjeskknky,na nichsotva uschla tiskask er,nemrieme
dopisy od Rudolfa Havla, kolegy a ptele z stavu pro eskou literaturu,
si nepostesknout,jak mlo lze najtv uplynulmtisciletepoch,kdy bylo .\,.'l.hz m strun a s jemn]fon humorem informoval o istce, kter se tehdy
nakultue dopnovyvjet se v k]idu a bez nebezpetn;fchvnojsich nrazri ',Jsme mal literatura, ale
naplno zaina\a zatinat do na kultury. Cituji:
i zhoubn;chvnitnchantagonismri.N literrn qwojse jevi spejako ji jet men.,'
dlme si
dispartn ada fragmentti nejako plynul; a pirozeny rrist. Npdn Snad bychom se mli aspo pi dnenm riklidu vyvarovat tto chyby'
je, kolikrt naekultura jako by musela zanatznultho
bodu a kojikrat
byla sraena dv,ne mohla uplatnit vechnysvvnitnsly a pejtk
eennoq/ch kolri, je mezitm nazrly.
Tento nerovnomrn1ipohyb, spepodobn klop tn ne njakmu Lrrnnnrrrna
pehlednlennmurytmu, vysvtlovali nktehisimikov jako dsledek
nrodnhocharakteru, tedy pinami vrozenpsychickpovahy' Sociolog apek over Scandinavie, Boekenschouul1940, .7, s. 86.
Emanuel Chalupn;napftlad mluvil o sklonu k npadnmuentuziasmu,
k errergickmustartu, za nmvakvzpt nsleduje rinava a rozpt,!|en MoJMR GRYGAR:
nahromadn energie. Chalupn]i tento povahov;rys dokonce doklaa na Slouo o tizkosti a nadji, usp' Z. Rotrekl _ K. Mcha'
o recepci eskliteratury v zahr an1,,in
jazyce, jmenovit na zvltnmpostavenpzvukuv Brno 1994, s. 99-111.
etin:veker ener-
gie se pr]vybije na zatku slova a netrv dlouho, zhy se ztrc.Toto EMANUEL CHALUPN:
tvtzen m ovemplatnost pouhhovtipnhov:/roku,kter vak sm nic sttitu II, red. J. Kapras _ B. Nmec
Nrodn povaha eskoslovensk,n ldea eskoslouenskho
nedokazuje ani nevysvtluje. - F. Soukup, Praha 1936, s. 19-30.
Pinyhledejme spev sociologick;ch,nboensk}cha ideologickfch
. KAREL KosK:
faktorech djinnhoqvoje v neuralgickm stedoevro|skmprostru.'Na
Co je Stedn Evropa, in Stolet Markty Samsou,Praha 1993, s' 63-99
zatku navzdlanosti to byl vpd Mad'arri, kte4f rozkotal centrum
rozvjejc se staroslovnsk,v chodnorientovankultury VelkMoravy. F. v KREJ:
o dv stolet pozdji nboenskschizma vyslovilo smrteln;f ortel nad eskuzdIn, Pruha L924'
cyr'ilometodjskou kulturou. Husitsk vlky byly zase provzlny obrazo-
JI MAHEN:
borectvm, motivovan5mpochybnostmi nad smyslem a morln oprvn-
charakteru, Vykov 1924.
Kliha o eskm

406 407

I
T. G, MASARYK:
esk otdzka' o nanynjkrizi, Jan.F/us, usp. Z. Franta,Prarra
lg24, nsx LITBRIIUR. v ZAHRANI
Rusko a Europa I-II, Praha 1981.
ALFRED FRENCH
VILM MATHESIUS:
ed. Co daly naezemEurop a li.dstuu (od. slouansk!,ch
urozustt)k rurodnmuobrozen),
Praha 1940 (mj. V Mathesius: Nae postaven v evropsk
a svtovkultue, s. 352-362).
Monosti, kterekaj(Epitoly o tvoiumiuot)' P;ha
Ig44.

JAN PAToKA:
V eseji o takzuannesrnrtelnost dIa b snickhoF.X. aldaupozoruje
Cojsou ei(Mal! pehledfaktti a pokus o vysvtlen), 150000slou
1985, .12. na skutenost, e k dlouhodobmu peitliterrnho dfla je nutn ak-
FERDINAND PERoUTKA: tivn riastbu autoroqfch obdivovatelri, nebo pedstavitelrithosmru.
Jac jsme, Praha 1924. K dosaenrispchu, kterf by byl trval , potebuje autor oporu anebo
organizaci publikujc a marketingujc jeho prci.
R. B. PyNsENr:
Totplat o kultue nroda, zejmna toho, jeho jazyku rozum jen
Qucstions of ldcntity (czech and srnuak ldeas of Natinrnlity and persornl{y) Budapest-I_ondon-
-New York 1994. velmi omezen]pet lid. Jet relativn nedvno byla etinaza hranicemi
eslrchzem zce|arreznm. Vtpozornost zahraninchbadatelri upouta
Rax: teprve ve 20. stolet,dlouho neexistovala dn instituce, kter by eskou
(eskhistorick mlty a stereotypy), Praha
Bluali echou... 1995. kulturu propagovala.
Toto tvrzen m jednu oividnouvfiimku. Kdy J. A. Komensk v roce
Spor o smysl eskllchdjin 1895-1938, usp. M. Havelka' Praha 1994.
1641 picestoval do Anglie, u tam existovaly vlivn skupiny zajmajc
se ojeho pedagogickmylenky a usilujco pekldn a enjeho prac.
Napklad Labyrint suta d rj srdce se v anglickm pekladu stal velmi
znmym'Nicmn, toto dlo nebylo peloeno anglick;!.mi uenci z eskho
originlu, ale z latinskho pekladu pozenhoKomensk m. V och
angtickho tenebyl Komenskf spe mezinrodnm uencem ne
reprezentantem odlinkultury. Velmi mlo jeho zahraninchobdivovatelri
se pokusilo zkoumat kulturn zzem, ze kterho pochzel. Prvn vdec
pc zasvcen o eskliteratue,jeho prce pekalynedotenyasem,
byl rakouskf diplomat, hrab Liitzow, ktery il v echch i v Londjn.
V roce 1899 publikova| Djiny eskliteratury. Dlo m pes 400 stran,
zan Hankov mi podwhy, jejich autenticita je pomrn podrobn
probrna, konVrchlickjm' Hlavnmi oddlyjsou:ran eskpoezie, Hus,
humanist. historikov 17. stolet a obrozenectv.Liitzow zahrnul do svho
textu tak vlastn pekladyJer andreidy , Bylo to pravdpodobn poprv,
kdy vyly v anglitin. Nalzme zde hojnost chvaloeen Komenskho
-
Labyrintu suta, jehopeklad Liitzow slbil a tak slovo dodrel v roce
1901 vyelv Dentov sbrceCLASSICS. Liitzowovy D jiny vy|y v prestin
edici s nzvem Svtov literatura, kter obsahovala takdjinyjapontiny'
panltiny,italtiny, modern anglitiny a star etiny.Skutenost, e
eslrlitertura je uvedena v tomto souboru ji v dob, kdy jet neobsahov
svazky latinsk, nmeck anebo rusk literatury, je povzbudiv.
Sii John Bowring, mimo jin guvernrv britskfch kolonich' kte ml
zlibu pro slovansk studia vribec, publikoval svou Cheskian Anthology

409

I
T. G. Masenyr:
esk ot zka, o na nynjkrizi, Jan.FIus, usp. Z.Franta,Praha
1924. nsx LITERAIIJB. v ZAHRAM
Rusko a Europa I-II, Praha 1931.
ALFRED FRENCH
VILM MATHESIUS:
d'ab naezem Europ tl tidstuu (od stooansklch urozusttik
1d. lo nd,rod,nmuobrozen),
Praha 1940 (mj. V Mathesius: Nae postaven v evropsk
a svtov kultue, s,352.362).
Monosti, kterekaj(Epitoly o tuoiumioot), Ptha
Lg44.

JaN Peroxe:
Cojsou ei(Malf pehled faktri a pokus o vysvtlen), 150 000
V eseji o takzvan nesrnrtelnosti d'Iabsnickho F. X. aldaupozoruje
slou 1985. . 12.
na skutenost, e k dlouhodobmu peitliterrnho dfla je nutn ak-
FERDINAND PERoUTKA: tivn riastbu autoror4fchobdivovatelri, nebo pedstavitelrithosmnr.
Jac jsmc, Ptaha Lg24, K dosaenrispchu, kter by byl trval;f, potebuje autor oporu anebo
organizaci publikujc a marketingujc jeho prci.
Totp|ati o kultue nroda, zejmr'atoho' jeho jazyku rozum jen
R. B. PYNSENT:
Qwstbns of ldzntity (czech and srouak ldeas of Natinno)ity and personardy) Budapest-I-ondon-
-New York 1994. velmi omezen:poetlid. Jet relativn nedvno byla etinaza hranicemi
eshjch ztrJmzc:p|arreznm. Vtpozornost zahraninchbadatelrupouta
Jl RAK: teprve ve 20. stolet,dlouho neexistovala dn instituce, kter by eskou
Bluali echou..'(eskhistorick m,ty a stereotlpy). Praha
1995. kulturu propagovala.
Toto tvrzen m jednu oividnouvfiimku. Kdy J. A. Komensk1v roce
Spor o smysl esklch djin 1895-1938, usp. M. Havelka, Praha
1994. 1641 picestoval do Anglie, u tam existovaly vlivn skupiny zajmajc
se ojeho pedagogickmylenky a usilujco pekldn a enjeho prac.
v
Napklad Labyrint suta a r,j srdce se anglickm pekladu stal velmi
znrim:fm. Nicmn, toto dlo nebylo peloeno
anglick;mi uenci z eskho
originlu, ale z latinskho pekladu pozenhoKomensk1rn. V och
anglickho tenebyl Komenskf spe mezinrodnm uencem ne
reprezentantem odlinkultury. Velmi mrilo jeho zahraninchobdivovatelri
se pokusilo zkoumat kulturn zzem, ze kterho pochzel. Prvn vdec
pc zasvcen o eskliteratue,jehoprce pekalynedotenyasem,
Lyl rakouskf diplomat, hrab Liitzow, kterj il v echch i v Londjn.
V roce 1899 publikova| Djiny eskliteratu4y. Dlo m pes 400 stran,
zan Hankov mi podvrhy, jejich autenticita je pomrn podrobn
probrna, konVrchlickjm. Hlavnmi oddflyjsou: ran eskpoezie,Hus,
humanist, historikov 17. stolet a obrozenectv.Liitzow zahrnul do svho
textu tak vlastn peklay Alexandreidy. Bylroto pravdpodobn poprv,
kdy vyly v anglitin. Nalzme zde hojnost chvoeenKomenskho
-
La,byrintu suta, jehopekladLtitzow slbil a tak slovo dodrel v roce
1901vyel v Dentov sbrceCISSICS. Ltitzowovy Djin.y vy|yv prestin
edici s nzvem Svtov literatura, kter obsahovala takdjinyjapontiny'
panltiny,ittiny, modern anglitiny a star etiny.Skutenost, e
estcliteraturaje uvedenav tomto souboruji v dob,kdyjet neobsahov
svazky latinsk, nmeck anebo rusk literatury, je povzbudiv.
Sir John Bowring, mimo jin guvernrv britskfch kolonich, kterf ml
zlibu pro slovansk studia vribec, publikoval svou Cheskian Anthology

409

I
 v roce 1873 - mimo poezii J. Kollra a F. L. elakovskhoa dalch
obsahovala tak podvrhy. Bowring byl svrznou postavou anglick lite-
rrn scny,jeho pracm neschz erudice, ale pokud jde o etinu,byl
diletantem.
Mnohem horlivjm bohemistou byl Albert Henry Wratislav, jeho
rodina odvozovala privod od rodu esk ch hrabat Vratislavri a kter.1fpll
pro vc sqfch pedk . Studov v Cambridgi, v letech I84g a 1889 publikov
peklady nkolika sbrek esk ch verri i vlastn prce o eskkultue.
Jak se d od takovho vlastence oekvat, byl energickfm zastncem
pravosti Hankov;fch podvrhri.
Liitzow, Bowring a Wratislav byli osaml;mipostavami, kter k jejich
rkolu privedly ist osobn zjem a nhoda. Postaven eskliteratury
radikln zmnila teprve 1. svtov vlka. U pedn,dfty hojnemigraci
echri,vznikla v Novm svt populace, kter byla nejen poetn,ale i
vlivn a projevovala trva zjem o kulturn dn ve star vlasti. Poet
esk ch novin ve Spojenfch sttech rostl - pinely nejen zprvy, ale i
umleckou przu. Ctidostmnoha vydavatelti bylo kretv Havlkoqch
stopch, tojest vytvet platformu pro mluveskvci. Po znanoust
vlky ml Masaryk zkladnu v Lond;fn, kde pednelna King's College
lond;insk univerzity. Pomoc vlivn ch britskfch ptel vedl sv taen
souasn tak odtud. Doshl svho cfle, podailo se mu doslova vtlit
eskoslovenskodo mapy Evropy. esk kultura konenzskala nrodn
stt, kterf ji mohl zatiovat,podporovat a propagovat.
Bhem trvn prvn republiky poprv vznikl oficiln sponzorovan1f
progtam' kter;f v zahraniusiloval o ocenn eska slovensk kultury'
Josef Palivec, nadan;bsnk a pekladatel Valryho,byl vysln do Pae
jako kulturn ata.V Iondfn pokraovalaeskoslovenskvlda v dotovrn
esk ch pednekve spoluprci s King's College. Pracovali zde qznamn
etvdci, organizovali pednky a kolili pekladatele. Pkladem
pion rsk prce na poli bohemistiky byl Chudobrjv Krdtk! pehled esk
Iifuratury, u titulem naznaujc,jak skromnou rirove znalosti esk
literatury pedpokld u sqch arrglick;chstudent . I(dysem byljmenova
otakar Voadlo,zval do Anglie eskspisovatele, hostilje a dlal vechno
pro to, aby je pedstavil britskmu publiku. Nejvtho rispchu doshl
s Karlem apkem, kter1navtvil Anglii v roce 1924, procestoval celou
zemi a bhem svho pobytu zachytil sv dojmy v novinch Manchester
Guardian pod titulem.1oroit feels to be in England (Jakto je b1ftv Anglii).
Dva roky pedtm podepsal apek smlouvu s lond nskou spolenost
na provozovni R. U. R. v Anglii. Reii ml Sir Nigel Playfaia ve svdob
velmi znm britsk;f herec. Uspch hry byl fenomenln.Kdyji pak uvedla
British Broadcasting Corporation v rozhlase, zska|a irpublikum ne
kterkoliv eskliterrn dflo pedtm.Capek se stal ]iterrn hvzdou,
4L0
oslavovanou a uctvanbu tmi nejqe postaven;fmi v zemi. Jeho nej-
drleitj dIa byla peloenaa roziovnave Spojenm krlovstv i v
USA. A nelo o pechodnou,mondnn z|eitost- apkovy hry zaujaly
v pravidelnm repertoru divadel svmstovedle dl Ibsenov ch a Strind-
bergoqfch.
apkriv kosmopolitn ndech a osobnkouzlo zprisobily, e Britov ho
okamit pijali.Zahraninpublikum mu otevelosvsrdce, protoeap-
kovo dlo mlo onu drivrn znmou pffchu humnnho a kultivovanho
gentlemanstv lahodchovkusu, kter1/'se modernist snaili zesmovat
a oznaovi ho zazastara|y. Naprostym kontrastem bylo uvedenpekladu
Hakova Dobrho uojd.hauejkana britsk5 trh v roce 1930. Tento nov]f
typ stedoevropskhoantihrdiny svou drsnost, pitroubl m rk]ebkem
zakr'fvajcim hlubiny vychytralosti a totln lhostejnost k pravidlrim
zdvoilhochovn na britsk tenesiln zaprisobil a otsl m1ftem o
evropskuhlazenosti a kultivovanosti. Dky nenasytnpoptvce byla kniha
vydvna znovu a znovu. Capek a Haek - tato velmi nerovn dvojice se
stala v zahranibestsellerem. Pronikav; rozl.mezi obma autory jasn
vypovdal o bohat rozmanitosti eskliteratury' Kritikov mohli klidn
spekulovat, jak dalneuvitelnpoklady lepohbenyv tomto nemonm
jazyce, kterf m'.plimnoho souhlsek a nedostatek samohlsek,.- jak
se vyjdiljeden ze souasn;ch anglick ch spisovatelri. Pekladatelem obou,
apka i Haka, byl Paul Selver, kte4f byl zamstnvn eskouambasdou
a po jistou dobu ml monopol na eskpeklady.V roce 1912 publikoval
Antologii modern esk poezie.
loo prvn poin,jak si test, zahajujcdlouhou aduantologipoezie
vydvan;/ch Selverem. Byl to kvalifikovan;/ pekladatel s dobrou znalost
spisovnetiny,lze mu i piznatjis| literrn vkus. Nicmn, b t po uritou
dobu domnou prisobnosti jednoho jedinho interpreta bylo pro eskou
literaturu qfhodou dvousenou.Yztahy mezi Selverem a apkem asem
ochladly, ale bylo obtn ho nahradit. Njakf asjet trvalo, ne se na
tomto poli objevili rispnkonkurenti, kte si zskali d vru britskfch
nakladatehi.
Kdy v roce 1939 nmeck okupace ukonila existenci prvn republiky'
jednm z drisledkri byl okamitf konec podpory poskytovan praskou
vldou na propagaci eskkultury v zahrani.RenWellek, vdec, kter1f
v t dob zastva| funkci na King's College, byl nucen hledat si jin msto
a odjel do Spojen ch sttri. Byl jednm z mnoha qfznamn1fchesk;fchvdcri,
iI kte za Atlantikem zaali nov ivot' Miv, kte tam tito lid na rrist
slovansk ch studi mli' byl obrovsk . Na americk ch univerzitch se zvea
mohutn vlna zjmu o slavistiku, vetn etiny'V Americe a v Kanad
vznikaly nadace podporujcnovou generaci bohemist.i, a,u badatelri,
kritikri, nebo pekladatelri.
41r
v roce 1873 - mimo poezii J. Kollra a F. L. elakovskhoa dalch
obsahovala tak podvrhy. Bowring byl svrznou postavou anglick lite-
rrn scny,jeho pracm neschz erudice, ale pokud jde o etinu,byl
diletantem.
Mnohem horlivjm bohemistou byl Albert Henry Wratislav, jeho
rodina odvozovala privod od rodu esk ch hrabat Vratislavri a kte pll
pro vc svfch pedkri.Studov v Cambridgi, v letech 1849 a 1889 publikov
peklady nkolika sbrek esk;chverti i vlastn prce o eskkultue.
Jak se d od takovho vlastence oekvat, byl energick rrr zastncem
pravosti Hankoqfch podvrhri.
Ltitzow, Bowring a Wratislav byli osaml mi postavami, kter k jejich
rikolu pivedly ist osobn zjem a nhoda. Postaven eskliteratury
radikln zmnila teprve 1. svtov v|ka,U pedn,dfty hojnemigraci
echri,vznikla v Novm svt populace, kter byla nejen poetn, ale i
vlivn a projevovala trva|y zjem o kulturn dn ve star vlasti. Poet
esk;fchnovin ve Spojen ch sttech rostl _ pinely nejen zprvy, ale i
umleckou przu. Ctidost mnoha vydavatelri bylo kretv Havlkovfch
stopch, to jest vytvet platformu pro mluveskvci. Po znanoust
vlky ml Masaryk zkladnu v Lond1fn,kde pednelna King's College
lond nsk univerzity. Pomoc vlivn ch britskfch ptel vedl sv taen
souasn tak odtud. Doshl svho cfle, podailo se mu doslova vtlit
eskoslovensko do mapy Evropy. esk kultura konenzskala nrodn
stt, kteqf ji mohl zatiovat,podporovat a propagovat'
Bhem trvn prvn republiky poprv vznikl oficiln sponzorovany
progam' kte4f v zahraniusiloval o ocenn eska slovensk kultury.
JosefPalivec, nadan;f bsnk a pekladatel Valryho, byl vysln do Pae
jako kulturn ata.V l.ondfn pokraova eskoslovenskvlda v dotovrn
esk;ichpednekve spoluprci s King's College. Pracovali zde v znamn
etvdci, organizovali pednky a kolili pekladatele. Pkladem
pion rsk prce na poli bohemistiky byl Chudobriv Krdtkj pehled esk
Iiteratury, u titulem naznaujc,jak skromnou rrove znalosti esk
literatury pedpokldalu sqch arrglick ch student . Kdy sem byljmenovn
otakar Voadlo,zval do Anglie eskspisovatele, hostilje a dlal vechno
pro to, aby je pedstavil britskmu publiku. Nejvtho rispchu doshl
s Karlem apkem, kte4f navtvil Anglii v toce 1924, procestoval celou
zemi a bhem svho pobytu zachytil sv dojmy v novinch Manchester
Guardian pod titulem flou; it feels to be in England (Jakto je b t v Anglii).
Dva roky pedtm podepsal apeksmlouvu s lond1fnskou spolenost
na provozovni R. U. R. v Anglii. Reii ml Sir Nigel Playfair, ve svdob
velmi znrm britsk herec. Uspch hry byl fenomenln.Kdyji pak uvedla
British Broadcasting Corporation v rozhlase, zska|a irpublikum ne
kterkoliv eskliterrn dflo pedtm.Capek se sta] literrn hvzdou,
410
oslavovanou a uctvanbu tmi nejv e postaven1fmi v zemi. Jeho nej-
drileitjdla byla peloenaa rozioviinave Spojenm krlovstv i v
USA. A nelo o pechodnou,mondnn z|eitost- apkovy hry zaujaly
v pravidelnm repertoru divadel svmstovedle dl Ibsenov ch a Strind-
bergoqich.
apkriv kosmopolitn ndech a osobnkouzlo zprisobily, eBritov ho
okamit pijali' Zahraninpublikum mu otevelosvsrdce, protoeap.
kovo dIomlo onu drivrn znmou pchu humnnho a kultivovanho
gentlemanstvr lahodchovkusu, ktery se modernistsnaili zesmovat
a oznaovaliho zazastara|y. Naprost m kontrastem bylo uvedenpekladu
Hakova Dobrho uojdka uejkana britsky trh v roce 1930. Tento noq/
typ stedoevropskhoantihrdiny svou drsnost, pitroubl m riklebkem
zakr,fvajcm hlubiny vychytralosti a totln lhostejnost k pravidl m
zdvoilhochovn na britsk tenesiln zaprisobil a otsl m;tem o
evropskuhlazenosti a kultivovanosti. Dky nenasytnpoptvce byla kniha
vydvna znovu a znovu. apeka Haek - tato velmi nerovn dvojice se
stala v zahranibestsellerem. Pronikav rozd|mezi obma autory jasn
vypovdal o bohat rozmanitosti eskliteratury. Kritikov mohli klidn
spekulovat, jak dalneuvitelnpoklady lepohbenyv tomto nemonm
jazyce, kter;f m'.plimnoho souhlsek a nedostatek samohlsek,.- jak
sc vyjdiljeden ze souasn1fchanglickfch spisovatelri. Pek]adatelem obou,
apka i Haka, byl Paul Selver, kter.f byl zamstnvn eskouambasdou
a pojistou dobu ml monopol na eskpeklady.V roce 1912 publikoval
Antologii modern esk poezie.
loo prvn poin,jak;fsi test, zahajujcdlouhou adu antologipoezie
vydvan;ich Selverem. Byl to kvalifikovan;f pekladatel s dobrou znalost
spisovnetiny,lze mu i piznatjistf literrn vkus. Nicmn, b t po ur{tou
dobu domnou prisobnosti jednoho jedinho interpreta bylo pro eskou
literaturu v;ihodou dvousenou.Vztahy mezi Selverem a apkem asem
ochladly, ale bylo obtnho nahradit. Njakf asjet trvalo, ne se na
tomto poli objevili spnkonkurenti, ktesi zskali drivru britskfch
nakladatehi.
Kdy v roce 1939 nmeck okupace ukonila existenci prvn republiky,
jednm z drisledkri byl okamit konec podpory poskytovan praskou
vldou na propagaci eskkultury v zahrani.RenWellek, vdec, kte4
v t dob zastval funkci na King's College, byl nucen hledat si jin msto
a odjel do Spojen;fchsttri. Byl jednm zmnohavyznamn ch esk ch vdcri,
kte za Atlantikem za,a|inovy ivot. Miv, ktetam tito lid na rrist
slovansk;ich studi mli, byl obrovsk;f.Na americk;fchuniverzitch se zvea
mohutn vlna zjmu o slavistiku, vetnetiny.V Americe a v Kanad
vznikaly nadace podporujcnovou generaci bohemisti, at u badatelri,
kritik , nebo pekladatelri.
iifl 471
li
 V ran;fch poven;fchletech byly vyvjeny energickpokusy o prohlou- u iuotlvana Denisouie.Pro tuto dobu bylo pznan, e za spisovatelem
ben kulturnch vztahri, kter bhem vlky vznikly m ezi echyv zahrani jako Jan Prochzka,jeho tvorba z literrnho hlediska zrovna na nejvy
a jejich zpadnmi spojenci. British Council otevelv Praze svrij institut, rirovni nebyla, se thli Prahou zahraninnovini a horliv si zapisovali
eskoslovensk vlda ustavila pro zahranin studenty stipendia, umo- jeho slova, pestoe jim nemohli rozumt.
ujcjim zdokonalit se ve studiu bohemistiky v Ptaze. Zd|o se, e i v Kdy vtzstvtotalitn frakce v letech 1968.69 ukonilov Praze proces
cizin konennastaly podmnky pro mroqf rozvoj bohemistick;fch studi. demokratizace a svobodutisku, nastala erstvvlna intelektuln emigrace.
ei,kteslouili ve spojeneck ch armdch se wtili domri s anglick1fmi Tentokrt byli emigranttspisovatelvtni nakladateli, chtivjrmi vytlouci
enami, potencilnmi prostednicemi kultury a matkami nov, dvou- kapitl z jejich momentln publicity. Ti, ktezristali doma a byli zbaveni
jazyttgenerace. monosti publikovat, nali pro svprce pipraven;ftrh v cizin. Spisovatel
Pchodstuden vlky cel tento slibn v voj zastavil. od roku 1948 jako L. Fuks, I. Klma, B. Hrabal a L. Vaculk si zskali v zahraniirok
bylo zenkulturn politiky, psnkontrolovan komunistickou stranou, okruh tenri'Seifert zskal v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu.
obsahem i stylem nepokryt ideologick. Bez ohledu na poptvku se ve Dv jmna si zaslouspeciln zmnku. Josef kvoreck5iprojevoval
velkm vyvriely knihy a asopisytitnna kdovmpape.obecn vzato americkou orientaci ve svprci od samhopotku.Jako student pekldal
byly tyto kulturn produkty pro sv j otevenpropagandistick charakter americkou literaturu, jazzov kultura byla qfznamnou soustjehoprv.
prakticky neprodejn,byly vnucovny lidem, kteo n nejevili nejmen nho romnu Zbablci, nazvanhojednm kritikem ,,ptzou jazzem kt.
zt1em.T}to dotrnpokusy vzbudit zjem britskho publika o ivot Julia nou,'. od roku 1970 il kvoreck;/v Kanad, kde zaloil se svou enou
Fukabyly zcela nerspn, prv tak, jako nemly dn;fohlas Kubkovy vlastn nakladatelstv specializovan na vydvn eskliteratury a byl
Mal poudky pro Mr T|umana u publika americkho. ve svm ponntak rispn;f, ebrzo po nm zaala vznikat i nakla-
Jednm z drisledkri praskkulturn represe byl odchod esk;fchautorri datelstv dal.Knihy byly vydvny v etina byly urenyhlavn eskjrm
do zahrani. Tam mohli pst, co chtli, ale nemli kde publikovat. exulantlim. Ale kvoreckhovlastn knihy vychzely i nadle v anglitin,
Nakladatel vude na svt zcela pochopiteln projevuj zjem o autory, staly se v zahranibestsellery a kvoreck byl pijatjako angloamericky
jejich knihy se rispn prodvaj na domcm trhu. A tak byla situace autor. Stal se spisovatelem mezi dvma kulturami, interpretujcmjednu
talentovan;fch spisovatelri, I. Blatnho, J. Cepa, E. Hostovskho a jin;fch, druh.Milan Kundera se stal literrn hvzdou prvn velikosti, je povaovn
srovnateln s postavenm tch, kteztistali doma - jejich ivobytbylo za francouzskhoautora ajako takoqf tak sm vystupuje. Bhem posled-
zvisl.na pznimocn ch. nch dvou generacse okruh prisobnosti eskliteratury v zahranirychle
Zahtanintenimli sklon vnmat knihy titnv Ceskoslovensku rozil.Ale pokud jde o interprety a pekladatele, zristv ze i nadIe
spjako dokumenty tlkajc se oficiln kulturn politiky, ani by se zaj- hlubok mezera. V kterkoliv reprezentativn antologii, napkladitalsk
mali o jejich literrn npl. Hledali v nich skryt poselstv,kter do nich anebo francouzsk literatury, nachzme souvisl1/'pehled dl krsn
vloili autoive snaze oklamat cenzuru. Pro vnjsvt se eskliteratura literatury od sam;fchpotkri,kdy ewoptuencipestalipst jen latinsky
sta zajmavouvjhradn z politickhohlediska - nikoliv pro svou umleckou azaa|i experimentovat s pouitmdomcchjazykri. Srovnateln soubor
a kulturn hodnotu. takov ran tvorby existuje i v etin,alejej literrn sklize poslednch
Lep asynastaly v edest ch letech: podmnky pro spisovatele se peti set let zristala v cizin nepovimnuta. Pokladri eskstedovk, barokn'
zlepily, objevily se zajmavjknihy, nkter si naly cestu k pekla- romantick a symbolistn literatury se pekladatel dotkli jen vzcn.
.'nov
datelrim. Ycrrecokoli jinho vzbudila pozornost irokveejnosti Dokonce ani v ppadnrodnho bsnka K. H. Mchy zatm neexistuje
vlna'. eskhofilmu, jevyvolala zjem i o d piny eskkultury. Prask neit podoba anglickhopeiladuMdje. kolem novgenerace bohemistri
divadla se pro svrij vtip a modernost tila pozornosti zahraninhopublika, bude toto nepehlednbohatstv stareskliteratury svtu zpstupnit.
za6na|o se mluvit o J. kvoreckm,M. Kunderovi a V. Havlovi.
Drileit role, kterou spisovatel hrli ve veejnmivot v prribhu (peloilaMarta Kadlekov)
demokratizanho procesu, na n obrtila pozornost zahraninchnoviniffi.
eskreporteby|y dychtiv sledovny pro svou historickou hodnotu i
jako bohatf zdroj politick ch skandlri. Muchriv denk z vzen Studen
slunce svou literrn kvalitou dokonce zastnil Solenicynriv Jeden den

4L2 473
 V ran;fch povlenfch letech byly vyvjeny energickpokusy o prohlou- u iuotIuana Denisouie.Pro tuto dobu bylo pznan, eza spisovatelem
ben kulturnch vztahri, kterbhem vlky vznikly mezi echyv zahrani jako Jan Prochzka,jeho tvorba z literrnho hlediska zrovna na nejvy
a jejich zpadnmi spojenci. British Council otevelvPraze svrij institut, rirovni nebyla, se thli Prahou zahraninnovini a horliv si zapisovali
eskoslovensk vlda ustavila pro zahranin studenty stipendia, umo- jeho slova, pestoe jim nemohli rozumt.
ujcjim zdokonit se ve studiu bohemistiky v Praze. Zd|o se, e i v Kdy vtzstvtotalitn frakce v letech 1968-69 ukonilov Praze proces
cizin konennastaly podmnky pro mroqf rozvoj bohemistick1/chstudi. demokratizace a svobodutisku, nastala erstvvlna intelektuln emigrace.
ei,kteslouili ve spojeneck ch armdch se vrtili domri s anglick1imi Tentokrt byli emigranttspisovatelvtni nakladateli, chtivfmi vy'tlouci
enami, potencilnmi prostednicemi kultury a matkami nov, dvou- kapitl z jejich momentln publicity. Ti, ktez stali doma a byli zbaveni
jazyngenerace. monosti publikovat, nali pro svprce pipraven;ftrh v cizin. Spisovatel
Pchodstuden vlky cel tento slibn;/ qfvoj zastavil. od roku 1948 jako L. Fuks, I. KIma, B. Hrabal a L. Vaculk si zskali v zahraniirok
bylo zenkulturn politiky, psnkontrolovan komunistickou stranou, okruh tenri'Seifert zskal v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu.
obsahem i stylem nepokryt ideologick. Bez ohledu na poptvku se ve Dv jmna si zaslouspeciln zmnku. Josef kvoreck5iprojevoval
velkmvyvely knihy a asopisytitnna kdovm pape.obecn vzato americkou orientaci ve svprci od samhopotku.Jako student pekldal
byly tyto kulturn produkty pro svrij otevenpropagandistick1f charakter americkou literaturu, jazzov kultura byla qfznamnou soustjehoprv.
prakticky neprodejn,byly vnucovny lidem, kteo n nejevili nejmen nho romnu Zbablci, nazvanhojednm kritikem ,,ptzou jazzem kt.
zjem. T}to dotrnpokusy vzbudit zjem britskho publika o ivot Julia nou,'. od roku 1970 il kvoreck;/v Kanad, kde zaloil se svou enou
Fufuabyly zcela ne spn,prv tak, jako nemly dn;fohlas Kubkovy vlastn nakladatelstv specializovan na vydvn eskliteratury a byl
Mal poudky pro Mr, TYumana u publika americkho. ve svm ponntak rispn , e brzo po nm zaala vznikat i nakla-
Jednm z drisledkri praskkulturn represe byl odchod esk;/chautor datelstv dal.Knihy byly vydvny v etina byly urenyhlavn esk m
do zahrani. Tam mohli pst, co chtli, ale nemli kde publikovat. exulantrim. Ale kvoreckhovlastn knihy vychzely i nadle v anglitin,
Nakladatel vude na svt zcela pochopiteln projevuj zjem o autory, staly se v zahranibestsellery a kvoreckybyl pijatjako angloamericky
jejich knihy se rispn prodvaj na domcm trhu. A tak byla situace autor. Stal se spisovatelem mezi dvma kulturami, interpretujcmjednu
talentovan ch spisovatelri,I. Blatnho,J. Cepa, E. Hostovskhoa jin ch, druh.Milan Kundera se stal literrn hvzdou prvn velikosti, je povaovn
srovnateln s postavenm tch, kte zristali doma - jejich ivobytbylo za francouzskhoautora ajako takoqf tak sm vystupuje. Bhem posled-
zvisl na pznimocn ch. nch dvou generacse okruh prisobnosti eskliteratury v zahranirychle
Zahtanintenimli sklon vnmat knihy titnv Ceskoslovensku rozil.Ale pokud jde o interprety a pekladatele, z stv ze i nadIe
spjako dokumenty tfkajc se oficiln kulturn politiky, aniby se zaji- hlubok mezera. V kterkoliv reprezentativn antologii, napkladitalsk
mali o jejich literrn npl. H]edali v nich skryt poselstv,kter do nich anebo }ancouzskliteratury, nachzme souvisl1/'pehled dl krsn
vloili autoive snaze oklamat cenzuru. Pro vnjsvt se eskliteratura literatury od sam;fchpotkri,kdy ewoptuencipestalipst jen latinsky
sta zajmavouqfhradn z politickhotrlediska - nikoliv pro svou umleckou aza,ali experimentovat s pouitmdomcchjazykri. Srovnateln soubor
a kulturn hodnotu. takov ran tvorby existuje i v etin,alejej literrn sklize poslednch
Lep asynastaly v edest1/chletech: podmnky pro spisovatele se pti set let zrista v cizin nepovimnuta. Pokladri eskstedovk,barokn'
zlepily, objevily se zajmavjknihy, nkter si naly cestu k pekla- romantick a symbolistn literatury se pekladatel dotkli jen vzcn.
.'nov
datelrim. Yc necokoli jinho vzbudila pozornost irokveejnosti Dokonce ani v ppadnrodnho bsnka K. H. Mchy zatm neexistuje
vlna'. eskhofilmu, jevyvolala zjem i o dalpiny eskkultury. Prask nleit podoba anglickhopeiladuMje. kolem novgenerace bohemistri
divadla se pro svrij vtip a modernost tila pozornosti zahraninhopublika, bude toto nepehlednbohatstv stareskliteratury svtu zpstupnit.
zana|ose mluvit o J. kvoreckm,M. Kunderovi a V. Havlovi.
Drileit role, kterou spisovatel hrli ve veejnmivot v prribhu (peloila Marta Kadlerkov)
demokratizanho procesu, na n obrtila pozornost zahraninchnoviniiti.
eskreporteby|y dychtiv sledovny pro svou historickou hodnotu i
jako boha|f zdroj politick;.ich skandlri. Muchriv denk z vzen Studen
slunce svou literrn kvalitou dokonce zastnil Solenicynriv Jeden den

4r2 473
 SITUACE, MoNosTI A MEZE
rrwosrr r,rrnnre.BoHEMIsTYv zarrneNr
VERoNIXA Hpov
V nkter ch zemchu tmstolet bohemistika se mriehonosit vyni-
kajcmipedstaviteli.Nktez nich fiako R. Jakobson, R. Wellek a jin)
dokonce ve znanmeovlivnili literrn vdu na celmsvt. I dnes
prisob v zahraninkolik vfznainych, mezinrodn uznvan1fch bohe-
mistri, kter;ch si vichni vrr'ea jejich dla se zjmem sledujeme.
Mnohem mnje vak znm mravenprce destek,snad i stovek
adoqchbohemistri, kte_ roztrouenipo celmsvt - den co den pstuj
eskouliteraturu' pedvajo n svmuokolzkladn znalosti, vychovvaj
nova novgenerace zjemc.t,pekldaj a vydvaj eskknihy, staraj
se o to, aby eskliteratura byla ptomnv domcm ku]turnm povdom.
Jako jedna z tch skromn1fch iitelrieskliteratury jsem si pedse-
vza|a najejich problmy upozornit. M rivahy se jen stentfkaj e-
chrj-bohemistri, kteijv cizin,protoeti tam pstuj svou vlastn kul-
turu, a maj tedy ponkud jin tkosti.
I zdroje, aby se k nim v bec dostal' To vechnoprisoburitou povechnost
Kamenem rrazu pro zahranin bohemisty je sm esk1ijazyk, Vtina
z ns vede asi celoivotnboj s tmto milovan;fm i nenvidn m jazykem,
kter nm den co den odk4iv pekvapujcbohatstv a krsu, kter ns
vak den za dnem uvd v zoufalstv vemi svymi koncovkami, jazykolam-
n nni seskupenmi souhlsek a neekan,lmivfznamoqimi riskalmi. Mme
asi vichni v zsob historky o rtlzn1/chsmn1/chnedorozumnch pina-
ich stycch s echy.
Mrieme-li se takov1mnebezpemvyhnout, naecitlivost pro stylov
jemnosti bude vdyslab,pirozhovoru budeme asi vdyckymsit spisovn;f
jazyk s obecnou etinou,dnenmdn qfoazy s vyrazy tmobrozensk;foni.
Ve styku s rodilymi Cechy naprosto nikdy nemrieme b1itna stejnirovni
v lehkosti a vystinosti vyjden.Jsme v tom smyslu ve stavu jaksi
nrodnostn meniny, s tm rozdIem, e my jsme se do tto situace
nenarodili' ale schvln jsme si ji z lsky k vci zvoli]i.
4r4
u
Dal zvltnost situace zahraninhobohemisty je odlouenod dennho
styku s eskoukulturou. Ji tim, evtinou nechodil do esk ch kol,je
znanzneqhodnn,takejehoznalosti se liod znalostecha:najedn
stran jako odbornk eskliteratury v urit ch oblastech bude vdt
mnohem vc ne kter koli prrimrn vzdlany ech, bude znt takka
neznmliterrn a kulturn historick detaily, na druhstran pak bude
mt nkdy velkmezery v elementrnch znalostech, kterjsou pro kadho
echasamozejmost(nebude mon nt zklan dtsk k.adlaa psniky,
bude mu asi chybt bnslovnzsoba prodnch vd' budou se mu plst
v hlav nkter zempisn msta, bude ml'o znt o politick;fch nebo
populrnch kulturnch osobnostechsouasnostinebo blzkminulosti atd.).
Vliteratue mu pak kad;fodkaz na takovrerlie_ aspo zpotku_ unik
a vyaduje zvltnnmahu, aby se jeho smyslu dobral.
UI
Ani jako odbornk nem pohotov pi ruce vechny informace, kter by
poteboval. Mrie jen omezen bdat v esk1fchknihovnch a archvech
ajsou pro nho tkopffstupni aktuality, kterse dostanou do slovnkri
a lexikonri amnohem pozdji. Knihy a asopisyobyejndostv opodn,
o noqfch literrnch lahridkch se dovd pozd a mrrsmt nkdy neformn
a opodnostv jeho nazrn esk;fchvc.
Je nucen, aby si z tch pomrn mlo rdajri,k nim se dostv, sm
pro sebe vybveluritou syntzu,njak1fucelen;f pohled na eskoulitera.
turu a kulturn ivot, piemje hodn odkzn - pes sv veobecn
literrnvdn znalosti _ tak na svrij psychologicky a snad i umlecky
instinkt. Takto vytveny obraz urit nebude tak pesn1fani tak bohat
na detaily, urit se bude i v mnohmrozchzets pojetm eskholiterrnho
vdce, u takproto, ejeho pojetbude vytvenona pozadjinkultury.
Zahtan1nibohemista tot1,aby byl doma lpe pochopen, mus vdy mt
na zeteli rovn domc pojet literatury, domc kulturn tradice.
Prozkoumn obrazri esk ch literrnch jevri vytvoen ch na pozad
rrizn1fch cizch kultur by snad i echrimmohlo poskytnout uritzkue.
nosti, zatm vak zjem o tuto problematiku asi nen.
Celkov ztlstv zahranin bohemista vdy trochu outsiderem -jak
doma, tak ve vztahu k eskliterrn vd. Doma proto, ese zabyv _
mimo nkter jevy - skoro ripln neznmou oblast, ve druhm ppad
proto, e pro nho esk stediska literrn vdy v zk|ad fungujjako
415
 SITUACE, MoNosTI A MEZE
rrwosrr r,rrnnre.BoHEMIsTYv zarrneNr
VERoNIXA Hpov
V nkter ch zemchu tmstolet bohemistika se mriehonosit vyni-
kajcmipedstaviteli.Nktez nich fiako R. Jakobson, R. Wellek a jin)
dokonce ve znanmeovlivnili literrn vdu na celmsvt. I dnes
prisob v zahraninkolik vfznainych, mezinrodn uznvan1fch bohe-
mistri, kter;ch si vichni vrr'ea jejich dla se zjmem sledujeme.
Mnohem mnje vak znm mravenprce destek,snad i stovek
adoqchbohemistri, kte_ roztrouenipo celmsvt - den co den pstuj
eskouliteraturu' pedvajo n svmuokolzkladn znalosti, vychovvaj
nova novgenerace zjemc.t,pekldaj a vydvaj eskknihy, staraj
se o to, aby eskliteratura byla ptomnv domcm ku]turnm povdom.
Jako jedna z tch skromn1fch iitelrieskliteratury jsem si pedse-
vza|a najejich problmy upozornit. M rivahy se jen stentfkaj e-
chrj-bohemistri, kteijv cizin,protoeti tam pstuj svou vlastn kul-
turu, a maj tedy ponkud jin tkosti.
I zdroje, aby se k nim v bec dostal' To vechnoprisoburitou povechnost
Kamenem rrazu pro zahranin bohemisty je sm esk1ijazyk, Vtina
z ns vede asi celoivotnboj s tmto milovan;fm i nenvidn m jazykem,
kter nm den co den odk4iv pekvapujcbohatstv a krsu, kter ns
vak den za dnem uvd v zoufalstv vemi svymi koncovkami, jazykolam-
n nni seskupenmi souhlsek a neekan,lmivfznamoqimi riskalmi. Mme
asi vichni v zsob historky o rtlzn1/chsmn1/chnedorozumnch pina-
ich stycch s echy.
Mrieme-li se takov1mnebezpemvyhnout, naecitlivost pro stylov
jemnosti bude vdyslab,pirozhovoru budeme asi vdyckymsit spisovn;f
jazyk s obecnou etinou,dnenmdn qfoazy s vyrazy tmobrozensk;foni.
Ve styku s rodilymi Cechy naprosto nikdy nemrieme b1itna stejnirovni
v lehkosti a vystinosti vyjden.Jsme v tom smyslu ve stavu jaksi
nrodnostn meniny, s tm rozdIem, e my jsme se do tto situace
nenarodili' ale schvln jsme si ji z lsky k vci zvoli]i.
4r4
u
Dal zvltnost situace zahraninhobohemisty je odlouenod dennho
styku s eskoukulturou. Ji tim, evtinou nechodil do esk ch kol,je
znanzneqhodnn,takejehoznalosti se liod znalostecha:najedn
stran jako odbornk eskliteratury v urit ch oblastech bude vdt
mnohem vc ne kter koli prrimrn vzdlany ech, bude znt takka
neznmliterrn a kulturn historick detaily, na druhstran pak bude
mt nkdy velkmezery v elementrnch znalostech, kterjsou pro kadho
echasamozejmost(nebude mon nt zklan dtsk k.adlaa psniky,
bude mu asi chybt bnslovnzsoba prodnch vd' budou se mu plst
v hlav nkter zempisn msta, bude ml'o znt o politick;fch nebo
populrnch kulturnch osobnostechsouasnostinebo blzkminulosti atd.).
Vliteratue mu pak kad;fodkaz na takovrerlie_ aspo zpotku_ unik
a vyaduje zvltnnmahu, aby se jeho smyslu dobral.
UI
Ani jako odbornk nem pohotov pi ruce vechny informace, kter by
poteboval. Mrie jen omezen bdat v esk1fchknihovnch a archvech
ajsou pro nho tkopffstupni aktuality, kterse dostanou do slovnkri
a lexikonri amnohem pozdji. Knihy a asopisyobyejndostv opodn,
o noqfch literrnch lahridkch se dovd pozd a mrrsmt nkdy neformn
a opodnostv jeho nazrn esk;fchvc.
Je nucen, aby si z tch pomrn mlo rdajri,k nim se dostv, sm
pro sebe vybveluritou syntzu,njak1fucelen;f pohled na eskoulitera.
turu a kulturn ivot, piemje hodn odkzn - pes sv veobecn
literrnvdn znalosti _ tak na svrij psychologicky a snad i umlecky
instinkt. Takto vytveny obraz urit nebude tak pesn1fani tak bohat
na detaily, urit se bude i v mnohmrozchzets pojetm eskholiterrnho
vdce, u takproto, ejeho pojetbude vytvenona pozadjinkultury.
Zahtan1nibohemista tot1,aby byl doma lpe pochopen, mus vdy mt
na zeteli rovn domc pojet literatury, domc kulturn tradice.
Prozkoumn obrazri esk ch literrnch jevri vytvoen ch na pozad
rrizn1fch cizch kultur by snad i echrimmohlo poskytnout uritzkue.
nosti, zatm vak zjem o tuto problematiku asi nen.
Celkov ztlstv zahranin bohemista vdy trochu outsiderem -jak
doma, tak ve vztahu k eskliterrn vd. Doma proto, ese zabyv _
mimo nkter jevy - skoro ripln neznmou oblast, ve druhm ppad
proto, e pro nho esk stediska literrn vdy v zk|ad fungujjako
415
zdroj vcemnbezpen;fchinformac, zatmco jeho aktivita je obrcena nsr<I,ITERATURA NA ZAIIRANIN urvrrmnzlT
k jinmu - domcmu - publiku; jeho innosti vlastn leckdy postrdaj (Uvaha pedagogick)
zptnou vazbu.
PETER BUGGE

TV

Hlavnm rikolem a clem zahraninhobohemisty je podvat informace o

esk literatue, eventuln o jinfch kulturnch jevech, institucch,
osobnostechatd., a tojednak domcmliterrnm vdcrim zab;ivajcmse
svtovou literaturou, ale tak irmuokruhu tenri(jejichadyjsou
bohuelnyrrste id). V tom budejeho innostasijet dlouho na stupni
takka buditelskm. Jakkoli m toti bohemistika v nkter1/ch zemchu
delexistenci, zkladn poznatky se mus znovu a znovu opakovat, aby
se ujaly aspove vdomvzdlanveejnosticiz zem. Vfiimku tvoovem
dla nkolika svtoznm ch esk;fchautorri (z klasik nap{kladHakova
nebo apkova,ze souasn;ch Hrabalova, Kunderova a jin ch, z|iterrn
vdy prce praskhostrukturalismu), o nje ve vtinzemspontnn
ziem.
Problm, kterfm se zde budu zab lat,m dv dimenze: vytyit cl naeho
snaen- co vlastn svou q/ukou eskliteratury na zahraninuniverzit
chceme - a hledat postupy, abychom se urenmucli aspo piblili.Jde
tedy o rivahu pedagogickoua zrove tentativn:definitivn pravdu nemm,
volim zde sppo diskusi. My bohemistna zahraninuniverzit se mrie-
me obasctit jako osaml vesnituitela vidm v tomto setkn i vel-
kou anci vjmny zkuenost.Budu mluvit jen o v;iuce student -bohe-
mistri, pro kterje etinahlavnm oborem, a soustedmse na prvn asi
ti roky studi, ne doshnou takov mry znalosti, e se potom mohou
podle osobnch zjmri v oboru specializovat. To u budou tak s to hledat
pomoc u povolanjch_ napklad na sti v eskrepublice.

v Co crrrr?

Z '.buditelsk''funkce zahraninhobohemisty vyp|yv, eprisobna nim
stupni specializace ne jeho etkolegov.Krom toho, e se vnuje
nejrriznjm nrrim literrnvdn;!.m a publicistick;fm (v:ron lnky'
rivody a doslovy, hesla do lexikonri, peklady a redigovn textri, ne vdy
jen literrnch), m nkdy i takovmimoliterrn rikoly jako psan uebnic
eskhojazyka, dokonce nkdy i sestavovn slovnkri atd. Jsem vak
pesvdena,e dokud nepijde doba vtho rozvrstven bohemistti,
bohemista-lite t j tyto rikoly mus zastat.
Dalmimoestetickrikoly budou pak jetmt bohemistv sousednch
nebokultura nrodri tchto zemje ovlivovno zkuenostmi z
zerlirc}.,
tisciletho souit, nkdy dokonce i v rmci spolenhosttu. odhen
zachovan;chdokumentri tchto historick ch kontaktri patsice v prvn
adhistorikrim, ale uvdomovrnsi spolen ch rysri naich kultur, an;fza
literrnho odrazu ttominulosti je taknamriko]em, nebotato innost
dv nejvcemonostjednak k lepmupochopenvlastn kultury, jednak
k prohlouben vdom spolenhoosudu tchto nrodri. To je v souasn
dob, kdy se netrplivost a nenvist ke vemu cizmu a snahy o nrodn
izolaci ,nesmrn d leit'
Cl svvjuky eskliteratury bych definoval asi takto: aby vichni studenti
mli zkladn znalost novodob;ich eskfch literrnch djin (od obrozen
k dnenmdn m), aby mli h]ubznost vybran ch autorri a dl (pffpadn
i smrti, proud a skupin) a aby mli ze teneskliteratury radost. Dle,
aby mli jistf metodologick;f zk)'ad - aby se seznmili i s literrn teori.
Pro tu meninu, kter se bude i nadle zabfvat eskouliteraturou (pst
diplomovou prci z literatury, pekldat, poppadi bdat), je nezbytn,
aby u mla pedpoklady pro samostatnou prci v oboru. Pro ty mnoh,
ktesmujjinam, je prv ta radost mon nejdrileitj,plus ovem
pehled, aby v nejrriznjch souvislostech mohli napklad dnsk m
nezasvcen;fm zjemcrim eskouliteraturu zprostedkovat.
Kon zar?
Nejjistjzp sob,jak hned v zrodku udusit vekerouradost zlrymezenho
pedmtu,je tankoqfpstup,jen zanpotky a po prothl;fch lite-
rrirnhistorickfch vfkladech, nacpan1fchzplavou neznm;fchjmen, kon
_ vydrelJi vribecjet nkdo - souasnouliteraturou. Ztohoto hlediska

416 4r7
zdroj vcemnbezpen;fchinformac, zatmco jeho aktivita je obrcena nsr<I,ITERATURA NA ZAIIRANIN urvrrmnzlT
k jinmu - domcmu - publiku; jeho innosti vlastn leckdy postrdaj (Uvaha pedagogick)
zptnou vazbu.
PETER BUGGE

TV

Hlavnm rikolem a clem zahraninhobohemisty je podvat informace o

esk literatue, eventuln o jinfch kulturnch jevech, institucch,
osobnostechatd., a tojednak domcmliterrnm vdcrim zab;ivajcmse
svtovou literaturou, ale tak irmuokruhu tenri(jejichadyjsou
bohuelnyrrste id). V tom budejeho innostasijet dlouho na stupni
takka buditelskm. Jakkoli m toti bohemistika v nkter1/ch zemchu
delexistenci, zkladn poznatky se mus znovu a znovu opakovat, aby
se ujaly aspove vdomvzdlanveejnosticiz zem. Vfiimku tvoovem
dla nkolika svtoznm ch esk;fchautorri (z klasik nap{kladHakova
nebo apkova,ze souasn;ch Hrabalova, Kunderova a jin ch, z|iterrn
vdy prce praskhostrukturalismu), o nje ve vtinzemspontnn
ziem.
Problm, kterfm se zde budu zab lat,m dv dimenze: vytyit cl naeho
snaen- co vlastn svou q/ukou eskliteratury na zahraninuniverzit
chceme - a hledat postupy, abychom se urenmucli aspo piblili.Jde
tedy o rivahu pedagogickoua zrove tentativn:definitivn pravdu nemm,
volim zde sppo diskusi. My bohemistna zahraninuniverzit se mrie-
me obasctit jako osaml vesnituitela vidm v tomto setkn i vel-
kou anci vjmny zkuenost.Budu mluvit jen o v;iuce student -bohe-
mistri, pro kterje etinahlavnm oborem, a soustedmse na prvn asi
ti roky studi, ne doshnou takov mry znalosti, e se potom mohou
podle osobnch zjmri v oboru specializovat. To u budou tak s to hledat
pomoc u povolanjch_ napklad na sti v eskrepublice.

v Co crrrr?

Z '.buditelsk''funkce zahraninhobohemisty vyp|yv, eprisobna nim
stupni specializace ne jeho etkolegov.Krom toho, e se vnuje
nejrriznjm nrrim literrnvdn;!.m a publicistick;fm (v:ron lnky'
rivody a doslovy, hesla do lexikonri, peklady a redigovn textri, ne vdy
jen literrnch), m nkdy i takovmimoliterrn rikoly jako psan uebnic
eskhojazyka, dokonce nkdy i sestavovn slovnkri atd. Jsem vak
pesvdena,e dokud nepijde doba vtho rozvrstven bohemistti,
bohemista-lite t j tyto rikoly mus zastat.
Dalmimoestetickrikoly budou pak jetmt bohemistv sousednch
nebokultura nrodri tchto zemje ovlivovno zkuenostmi z
zerlirc}.,
tisciletho souit, nkdy dokonce i v rmci spolenhosttu. odhen
zachovan;chdokumentri tchto historick ch kontaktri patsice v prvn
adhistorikrim, ale uvdomovrnsi spolen ch rysri naich kultur, an;fza
literrnho odrazu ttominulosti je taknamriko]em, nebotato innost
dv nejvcemonostjednak k lepmupochopenvlastn kultury, jednak
k prohlouben vdom spolenhoosudu tchto nrodri. To je v souasn
dob, kdy se netrplivost a nenvist ke vemu cizmu a snahy o nrodn
izolaci ,nesmrn d leit'
Cl svvjuky eskliteratury bych definoval asi takto: aby vichni studenti
mli zkladn znalost novodob;ich eskfch literrnch djin (od obrozen
k dnenmdn m), aby mli h]ubznost vybran ch autorri a dl (pffpadn
i smrti, proud a skupin) a aby mli ze teneskliteratury radost. Dle,
aby mli jistf metodologick;f zk)'ad - aby se seznmili i s literrn teori.
Pro tu meninu, kter se bude i nadle zabfvat eskouliteraturou (pst
diplomovou prci z literatury, pekldat, poppadi bdat), je nezbytn,
aby u mla pedpoklady pro samostatnou prci v oboru. Pro ty mnoh,
ktesmujjinam, je prv ta radost mon nejdrileitj,plus ovem
pehled, aby v nejrriznjch souvislostech mohli napklad dnsk m
nezasvcen;fm zjemcrim eskouliteraturu zprostedkovat.
Kon zar?
Nejjistjzp sob,jak hned v zrodku udusit vekerouradost zlrymezenho
pedmtu,je tankoqfpstup,jen zanpotky a po prothl;fch lite-
rrirnhistorickfch vfkladech, nacpan1fchzplavou neznm;fchjmen, kon
_ vydrelJi vribecjet nkdo - souasnouliteraturou. Ztohoto hlediska

416 4r7
bych napklad asi nerad uil podle antologie Roberta B.PynsentaCzech
Prose and. Verse,l Nejene se Pynsent rozhodl uzavtsvrij v klad v roce
t939; zd'se mlem, emje literatura od dnenhotenevzdlenj,
tm m v jeho v kladu zaujmout vtmsto:Pynsent tak vnuje ped-
mchovsk literatue (od Vclava Thma a k Janu Jindichu Markovi)
stejny prostor jako eskliteratuemezivlen.
Mme-li zac|ustudentri udrovat piivot asi nedvny a zatm sp
jen slab fundovan;f zjemo eskoukulturu, musmejim zpoitkunabzet
iiteraturu jazykov i obsahov co nejvc pstupnou.V knihkupectv 'nebo
v knihovn8 by typickf dnsk ten- a plat to i pro typickho dnskho
studenta - v ptadevadesti procentech vech ppadripro vlastn zbavu
sah po romnu nebo po pez1i ztohoto stolet a nevidm drivod, probychom
tuto pirozenounk]onnostve svqiuce nemli uznat. Sm jsem chronologii
svholiterrnhistorickho qfkladu obrtil tak, e se nejdvezabyv'0ile
v vojem po roce 1918 a teprve potom sledujeme' jak se eskliteratura
ktomuto stadiu dostala, a nezd se mi, eby tm starliteratrrra ani celkoqf
pehled mnoho trply, spnaopak. ZahLran1ni student mrie mt velk1f
poitek z Mchy, ne vak u prvn rok.,
Vn xtnnivr JAzYcE sT?
Zsadn esky,ovem,3ale pestose nebojme pekladri! Zv|t pro za,-
tenky,jejich znalost eskliteratury asi nen velik, je drileit,aby
.'esk]msvtem.'.Aby poznali Haka,
." .o.,"3d.,"a co nejvcseznmili s
apka,Kunderu, kvoreckho a d autory peloen dojejich matetiny.
pc u sppro export - KIma, Kohout
Ani mi nevad. enkteautoi
- se dostanou moc do poped, to se asemvyrovn. A provlastn ekat,
astudenti budou s to stautory v originlu? Pecenemohou smyslupln
trvit cel prvn rok jen zrkladnmigramatickymi cvienmi.Nedomnvm
se, e by se motivace stknihy esky zmenila jen proto, e si student
pieete ''ot.otit peloen1fchdl, naopak. ovem peklad nen originl a
1 esk;midetektivkami nebo eskousci-fi), my se vak soustedmena krs-
R. B. Pynsent: Czech Prose and' Verse, University ofLondon 1979'
2 je
Co se tj,eliteratury pedobrozensk,zd se mi, e spvhodn:m
jazyka.
pokroilstudenty, ktei maj i rlologicky poznat historickf v voj eskho
3 jen eskypsanou literaturu.
Za eskooliteraturu povaujeme tedy u naem kontextu
Tato tlefrnice vypllv z rlologickhozamenoboru a neaspiruje na obecnou
nrodni literatury jsou nejist a e z jinho trlediska mria,mg} 6g.k5
si vdomi, ze hranice
literatue piadit i literaturu psanou napklad nmecky eskjmi Nmci
exilu) nebo latinskY.
41.8
nco se vdycky ztrat, pestoenaprtlad Kundera v exilu u v1fslovn
pes o}rledemna pekladatele.A]e mohu vm zaruit,ezvdavoststudenta,
kter;i u Hrabala objevil peloenho,
jen a jen roste' a tm i jeho touha,
aby ho mohl poznat i privodnho.
Korro sr?
To uje problmmnohostrann . Jde jednak o to, jak omezit obor,jednak
o to,jak a koho vybrat. ohledn vymezenoboru,tedy toho,co povaujeme
za relevantn pro studium danliteratury, existuj dva krajn ply: jeden
uznv jen velkou ,,tankovou literaturu', se vemioficiznmikonotacemi
s tmto pojmem spojen1fmi,druh;f hls - astoz pozice njak ,'political
correctness'.- riplnou rovnoprvnost vechkulturnch projevri. Mtie to
b;ft rovnoprvnost nrri: comics, detektivky, erven knihovna a dal
tiskoviny - vechno,co Cech te,m svoje oprvnn -, anebo poadavek,
aby byly vechny kulturn projevy vech etnick;fch a dalch skuprn
povaovnyza rovnocenn: musili bychompostavit Baumanovo Paci, paci,
paciky jako pednpklad eskliteratury homosexuln vedle Nmcov
Babihy jako pednhopkladu eskliteratury enskatd.
Zvlvsedmdes|fch letech panoval v Dnsku prvn typ relativismu
(dnsk studujc mlde se nemIa zab,fvat jen ''literrnmi nry
buroazie'.!)a zd se, edruh;typ (relativismus, ek]bych, '.etnick1f'') je
zejmnav Americe i dnes dost vlivn1/.objevila se vak proti nmu i dosti
siln reakce. HIs se nyn nr,r'atk velkliteratue,ke kulturnmu ddictv
Zpadu a k tradinm hodnotm, jak to asi nejpregnantnji formuloval
americk1f kritik Harold Bloom ve svkontroverznknize Thp WesternCanon:
The Books and School ofAges. Popularita pojmu knon s jeho pedstavou,
elze v podstat objektivn sestavit obecn platn1fse znarrr'zk|adnch dl'
je odrazem tohoto obratu, a pestoe
Bloomriv knon m mt platnost pro
celou zpadn literaturu, dajse samozejmpedstaviti knony nrodn.
Ve svv3uce se vjednom ohledu piklnmk pozici asi konzervativn.
Zbavn asopisy,comics a jin druhy triviln nebo .,poklesl'.literatury
samozejmmohou b1/tpedmtyliterrnvdnhobd n(a ne|zenamtat
nic proti tomu, chce-li se student ve svdiplomovprci zab;vatnapklad
nou literaturu, ovemvetnvzpomnek,denkri,esej a podobn;chu
tmatem pro
vcemnobecn uznvan ch nti.
S knonem je to sloitj.Neumm si dobepedstavitesko-morav-
sko.slezskou shodu o jeho podob,zvlne, m-li poetjeho dl b t po.
platnost. Jsme
nkud omezeny.Nadto by celkovhodnocen(nemluv uv bec o v bru
hodnotitelri!)asi nezristalo zcela nedotknuto konjunkturlnmi zmnami
nebo Cechy v
4r9
bych napklad asi nerad uil podle antologie Roberta B.Pynsenta Czech
Prose and Verse.l Nejene se Pynsent rozhodl lzavt svrij qfklad v roce
1939; zse mlem, emje literatura od dnenhotenevzdlenj,
tm m v jeho v kladu zaujmout vtmsto: Pynsent tak vnuje ped-
mchovsk literatue (od Vclava Thma a k Janu Jindichu Markovi)
stejny prostor jako eskliteratue mezivlen.
Mme-li zacllstudent udrovat pi ivot asi nedvn1fa zatm sp
jen slab fundovany zjemo eskoukulturu, musmejim zpotku nabzet
literaturujazykov i obsahov co nejvc pstupnou.V knihkupectv nebo
v knihovn by typick]dnskj' ten_ a plat to i pro typickho dnskho
studenta - v ptadevadesti procentech vechppadripro vlastn zbavu
sahal po romnu nebo po poen ztohoto stolet a nevidm drivod' probychom
tuto pirozenounklonnostve svqfuce nemli uznat. Sm jsem chronologii
svholiterrnhistorickho qfkladu obrtil tak' ese nejdvezab,!-lme
v]ivojem po roce 1918 a teprve potom sledujeme,jak se eskliteratura
ktomuto stadiu dosta, a nezd se mi, eby tm starliteratura ani celkoqf
pehled mnoho trply' spnaopak. Zahranin student mrie mt velk
poitek zMchy, ne vak u prvn rok.,
Vn xronu JAzYcE sT?
Zsan esky,ovem,3ale pestose nebojme pekladri! Zv|pro za-
tenky,jejich znalost eskliteratury asi nen velik, je drileit' aby
.'esk:fmsvtem,'.Aby poznali Haka,
se co rrejdvea co nejvcseznmili s
apka,Kunderu, kvoreckho a dalautory peloen do jejich mat,etiny.
autoi pcu sppro export - KIma, Kohout
Ani mi nevad, enkte
- se dostanou moc do poped,to se asemvyrovn' A provlastn ekat,
astudenti budou s to stautory v originlu? Pecenemohou smyslupln
trvit cel]prvn rok jen zkladnmi gramatick;imi cvienmi.Nedomnvm
se, eby se motivace stknihy eskyzmenila jen proto, e si student
petenkolik peloench dl, naopak. ovem peklad nen originl a
1 eskfmi detektivkami nebo eskou sci-fi), my se vak soustedme na krs-
R. B. Pynsent Czech Prose and Verse, University of London 1979'
2 pro
Co se tfe literatury pedobrozensk,zd se mi, eje spvhodnlm tmatem
jazyka.
pokroilstudenty, ktemaj i rlologicky poznat historick1f vjvoj eskho
3
Za eskouliteraturu povaujeme tedy u naem kontertu jen eskypsanou literaturu.
platnost. Jsme
Tato defrnice vypljv z frlologickhozamenoboru a neaspiruje na obecnou
si vdomi, ze hra.ice nrodn literatury jsou nejist a e z jinho }rlediska m eme]<esk
(esk1|miNmci nebo Cechy v
lteratue piadit i literaturu psanou napklad nmecky
exilu) nebo latinskY.
4L8
nco se vdycky ztrat, pestoenapklad Kundera v exilu u v1slovn
pes o}rledemna pekladatele.Ale mohu vm zaruit,ezvdavost studenta'
ktery u Hrabala objevil peloenho, jen a jen roste' a tm i jeho touha,
aby ho mohl poznat i privodnho'
Korro sr?
To u je problm mnohostrann ' Jde jednak o to, jak omezit obor, jednak
o to'jak a koho vybrat. ohledn vymezen oboru, tedy toho, co povaujeme
za relevantn pro studium dan literatury, existuj dva krajn ply: jeden
uznv jen velkou ''tankovou literaturu'' se vemi oficiznmi konotacemi
s tmto pojmem spojen}mi, druh;f hls - asto z pozice njak ''political
correctness.' - rplnou rovnoprvnost vech kulturnch projevri. Mrie to
b t rovnoprvnost nrri: comics, detektivky, erven knihovna a dal
tiskoviny _ vechno, co ech te,m svoje oprvnn -, anebo poadavek,
aby byly vechny kulturn projevy vech etnick;fch a dalch skupin
povaovny za rovnocenn: musili bychom postavit Baumanovo Paci, paci,
paciky jako pedn pklad eskliteratury homosexuln vedle Nmcove
Babihy jako pednho pfkladu esk literatury ensk atd.
Zv|v sedmdest1fch letech panoval v Dnsku prvn typ relativismu
(dnsk studujc m|de se nemla zabyvat jen ,'literrnmi ttry
bttoaze,,|) a zd se, e druh;/ typ (relativismus, ekl bych, ''etnick;f'') je
zejmna v Americe i dnes dost vlivn1f. objevila se vak proti nmu i dosti
siln reakce' HIs se nyn nwat k velk literatue, ke kulturnmu ddictv
Zpau a k tradinm hodnotm, jak to asi nejpregnantnji formuloval
americk;f kritik Harold Bloom ve sv kontroverznknize
Tfu Westetn Canon:
The Books and School ofAges. Popularita pojmu knon s jeho pedstavou,
e lze v podstat objektivn sestavit obecn platn; se znam zk|anch dl,
je odrazem tohoto obratu, a pestoeBloomriv knon m mt platnost pro
celou zpadn literaturu, daj se samozejm pedstavit i knony nrodn.
Ve sv vj'uce se vjednom ohledu piklnm k pozici asi konzervativn.
Zbavn asopisy, comics a jin druhy triviln nebo ''poklesl'' literatury
samozejm mohou b1tpedmty literrnvdnho bd ni (ane|ze namtat
nic proti tomu, chceJi se student ve sv diplomov prci zab1vat napklad
nou literaturu, ovem vetn vzpomnek, denkri, esej a podobnych u
vcemn obecn uznvan5ch nr .
S knonem je to sloitj.Neumm si dobe pedstavit esko.morav-
sko-slezskou shodu o jeho podob, zvl ne, m-li poetjeho dl byt po-
nkud omezeny. Nadto by celkov hodnocen (nemluv u vtibec o v1/'bru
hodnotitelri!) asi nezstalo zcela nedotknuto koniunkturlnmi zmnami
479
 vkusu' Z hlediska vyuovneskliteratury u nsje vak dtileitj'e
dnsk knon esk;fchliterrnch dl musvypadat jinak nedomcknon.
Dnsk normy a zkuenosti nemohou neovlivnit recepci cizch literrnch
dl, a i kdy jednm z clri quky mus b t pokus o odstrann rrizn ch
barir pro pochopeneskhovidn svta, nesmme zavhnoutjedinou
v1fhodu, kterou my (v podstat vdy jen pologramotn) ciz bohemist
mme: zdvojen;fpohled na eskoukulturu. Jsme jednou nohou doma, dru-
l hou nohou tam, a kdybychom mli za cIne otvrn se eskkultue, ale
ztototovnise s n a s jejmi hodnotami, mohli bychom klidn pestat
uit a penechatkatedru a bohemistiku jedin;fm povolanym: rodil m e-
chrjm. Dnsk student vak sotva studuje etinu,aby se stal echem,
a musme - i ve volb studijnch materilri - vyutodlinost nebo napt
obou svtri.
Pro jistotu: nechci omezovat studium esk]iteratury u ns na
dnsko-eskou komparatistiku ani zvl,vyzvthovat j aksi historick
vzjemnosti obou literatur _ v tom ppadby studium eskliteratury
asi zrfstalo u dvaceti stran v Capkov Cest na seuer a u nkolika sonetri
od J. Vrchlickho a S. echavnovan;fch krlovn Dagmar. Jde jen o to,
emusme brt ohled na to, co mrie dnskho studenta - apodobnostr,
nebo kontrastem - oslovit' M ovemznt i eskoukatolickou literaturu,
ale u dnskho protestantsko-sekularizovanho studenta, kterj, r'ezaL|
thu komunistick1fch literrnch priorit, nelze oekvat takov zancen
pro ni, je se objevilo v eskliterrn veejnostipo roce 1989.
Tm jsme se dostali k palivmuproblmuliterrn vjuky: k vlastnmu
ybru autorri. '.T!adin.'
literrn djiny mvajsklon k tomu, aby ve jmnu
spravedlnosti zahrnuly co nejvcjmen, a pestojsoutakov dla tradin
pijata s nespokojenost:vdy se najde kritik, kterj - napros!m prvem
ovem- poukena pinejmenmjednohochybjchobsnka, kter!je
pfinejmenm stejn drileitf jako ten ktery v textu uveden1f.Podle tto
logiky bychom ovemdospli k zvru, ejedinjm oprvnn1fm literrnm
qfbrem je Lexikon esh literatury, a|e zase: stran nerad bych podle
nj uil.
,'zahrneme-li
Alexandr Stich v jedn recenzi o naem dilematu ps:
stedokolskstudentstvo plivemjmen a nzvri dl (z nich pak mohou
b1ftzkoueni!),umrtvme smysl celhotoho snaena usJ.pemeohe minul
poezie a tvorby vribec jmny,jmny,jmny..''.Pestovak hned ppojil'
e .,vcelkubych mluvil pro to, abyonen - nutn;f _ redukcionismus byl mini-
mln'.'4M-li vak esk stedokolsk studentstvoproblmyse zplavou
n
A. sti.h.J"k (" PRo vBEc) poznvat a uit(SE) stareskoult"eratun(?),Litenim
n o u i n y 1 9 9 5 , . 9 .
420
Jmen' co teprve studenti ciz?Jsem rozhodn;mzastncem redukcionismu
aneb, jak bych to nazval, selektivity.
Cas, tedy ony ti tyiroky, bhem kter;ch m student-bohemista i
jin starosti neliteraturu, beztak dosti krut omezuje
monosti,a rozhodn
preferuji, aby student drik]adn znal tebadvacet autorri zkladn hodnoty,
ne abyjich povrchn a ukzkov poznal sto. M ovemvdt,jak sehnat
informace o tch osmdesti dalch.Robert Pynsent ve svantologii na
sto strnkch uvd ukzky od tyiapadestiautorrf a neumm si pedstavit,
co by po peten vechtch zlomk v hlavch studentri zristalo. Nemrie
vak student prospt bez tankovho rryvku od F. J. Rubeenebo J. K.
Slejhara?
Kritizuji.li Pynsenta za zbytennashromdn jmen, musm jeho
knihu zase projednu zsadn ctnost pochvlit: Pynsent se ve svmvfkadu
rozhodn nebojsubjektivity. Hodnot,komentuje, kritizuje, ironi-zuje,a
i kdyby se nm nkter jeho soudy ve sv opozinosti jevily sebevc
samo eln;mi, jsou nm stokrt milej- a pedagogicky rielnj - ne
such](a beztakjen zdnliv neutrln) popis literrnich zivotopiri.Prce
se studenty btzy uke, co v literatue jet 1jea co se tepi.evn ji
jen pro svrij literrnhistorick]i u znam. To prvn plat napklad
pro
Hlavka, kterhou ns studenti tous velkou chut, kdetoBezina -
kter by asi v eskmknonu zaujal pednj msto- u monpatke
druh kategorii'
Co sr?
obas se ciz studenti etiny setkali s nzorem (respektive s near-
tikulovan;ma nereflektovanym dojmem),e student-cizlnec,jen esky
mluv jen lman, mus mt i jinak omezenduevnschopnosti.Jedn
se s nm jako se stedokolkem a texty, kter dostane do rukou, jsou
vybrny podle toho. Musme si vak uvdomit, e text, kterf je mylenov
sloit]f,nemus b;ft cizmu studentovi nedostupn;,je-li psn v jazyce vce-
mn spisovnm.Jen pro ilustraci: studenti budou rozhodn mt mn
pots Michalem Ajvazem ne tebas Janem Pelcem. ale i se stanmi
pohdkami od K. J. Erbena nebo B. Nmcov.
obtnosttextuje pedevm dna mroujeho odboen od standardn
spisovn normy' zptisobenou bud' slangem, hovorovost, nebo jin;/mi sty-
listick mi prostedky'Vzpomnm si na jednoho jinak vybornhouitele
na letn kole (a nejde tu ovemo podcennduevnchschopnoststu.
dent ), kte4 nm _ cizm studentrim jako ukzku Skcelova mistrovstv
dal nsledujcbseri a tcenesl, e jsme se vrtili podrdna ne-
chpav:
421
vkusu. Z hlediska vyuovnesk e
]iteratury u nsje vak drileitj'
dnsk knon esk;fchliterrnch dl musvypadat jinak nedomcknon.
Dnsk normy a zkuenosti nemohou neovlivnit recepci cizch literrnch
dl, a i kdy jednm z clri quky mus b t pokus o odstrann rrizn ch
barir pro pochopeneskhovidn svta, nesmme zavrhnout jedinou
v1fhodu, kterou my (v podstat vdy jen pologramotn) ciz bohemist
mme: zdvojen;fpohled na eskoukulturu. Jsme jednou nohou doma, dru-
hou nohou tam, a kdybychom mli za cl ne otvrn se eskkultue, ale
ztotolovnse s n a s jejmi hodnotami, mohli bychom klidn pestat
uit a penechatkatedru a bohemistiku jedin;/m povolan m: rodiljm e-
chrim. Dnsk;f student vak sotva studuje etinu,aby se stal Cechem,
a musme - i ve volb studijnch materilri _ vyut odlinost nebo napt
obou svtri.
Pro jistotu: nechci omezovat studium eskliteratury u ns na
dnsko.eskou komparatistiku ani zv|vyzdvihovat j aksi historick
vzjemnosti obou literatur _ v tom ppadby studium eskliteratury
asi zristalo u dvaceti stran v apkov Cest na seuer a u nkolika sonet
od J. Vrchlickhoa S. Cecha vnovan ch krlovn Dagmar. Jdejen o to,
emusme brt ohled na to, co mriednskhostudenta - apodobnostr,
nebo kontrastem - oslovit. M ovemznt i eskoukatolickou literaturu,
ale u dnskho protestantsko-sekularizovanho studenta, kter!, neza1|
thu komunistickych literrnch priorit, nelze oekvat takov zancen
pro ni, je se objevilo v eskliterrn veejnostipo roce 1989.
Tm jsme se dostali k palivmuproblmuliterrn r{'uky: k vlastnmu
qfbru autorri. .'Tbadin'.
literrn djiny mvajsklon k tomu, aby ve jmnu
spravedlnosti zahrnuly co nejvcjmen, a pestojsoutakov dIatradin
pijata s nespokojenost:vdy se najde kritik, kter - naprost1fmprvem
ovem _ pouke na pinejmenmjednoho chybjchobsnka, kterf je
pinejmenmstejn drileit:fjako ten kter v textu uveden1f.Podle tto
logiky bychom ovemdospli k zvru, ejedin m oprvnn;mliterrnm
qfbrem je Lexikon eshliteratury, a|e zase: stran nera bych podle
nj uil.
',zahrneme-li
A]exandr Stich v jednrecenzi o naem dilematu psal:
stedokolskstudentstvo piflivem jmen a nzvri dl (z nich pak mohou
b1itzkoueni!),umrtvme smysl celhotoho snaena usJ.pemeohe minul
poezle a tvorby vribec jmny,jmny,jmny...',Pesto vak hned pipojil'
e.'vcelku bych mluvil pro to, aby onen - nutn;- redukcionismus byl mini.
m]n.'.aM-li vak eskstedokolsk studentstvo problmyse zplavou
n
A. sti"h:J"k ('PRo vBEc) poznvat a uit(SE) stareskoulitpratwu(?),Literdrn
n o u i n y 1 9 9 5 , . 9 .
420
jmen, co teplve studenti ciz?Jsem rozhodn5m
zastncem redukcionismu
aneb, jak bych to nazval, selektivitv.
as, tedy ony ti tyiroky, bhem kter;ich m student-bohemista i
jin starosti neliteraturu, beztak dosti krut omezuje monosti,
a rozhodn
preferuji, aby student drik]adn znal tebadvacet autorri zkladn hodnoty,
neabyjich povrchn a ukzkov poznal sto. M ovemvdt,jak sehnat
informace o tch osmdesti dalch.Robert Pynsent ve sv antologii na
sto strnkch uvd ukzky od tyiapadestiautorri a neumm si pedstavit,
co by po peten vechtch zlomkri v hlavch studentri zristalo.Nem e
vak student prospt bez tankovho ryvku od F. J. Rubee nebo J. K.
Slejhara?
KritizujiJi Pynsenta za zbytennashromdn jmen, musm jeho
knihu zase projednu zsadn ctnost pochvlit: Pynsent se ve svmqfkladu
rozhodn neboj subjektivity. Hodnot, komentuje, kritizuje, ironizuje, a
i kdyby se nm nkter jeho soudy ve sv opozinostijevily sebevc
samo eln;mi, jsou nm stokrt milej- a pedagogickyrelnj - ne
such]f(a beztakjen zdnliv neutrln)popis literrnch ivotopisri.Prce
se studenty brzy uke, co v literatue jet ijea co se tepievn ji
jen pro svrij literrnhistorick;f uyznam. To prvn plat napiklad pro
Hlavka, kterhou ns studenti tous velkou chut, kdetoBezina -
kter;by asi v eskmknonu zaujal pednjmsto _ u monpatke
druh kategorii.
Co sr?
obas se ciz studenti etinysetkali s nzorem (respektive s near-
tikulovan m a nereflektovan m dojmem), e student-cizinec,jen esky
mluv jen lman, mus mt i jinak omezenduevnschopnosti.Jedn
se s nm jako se stedokolkema texty, kter dostane do rukou, jsou
vybrny podle toho. Musme si vak uvdomit, etext,kte4f je mylenov
sloitf, nemusb]ftcizmu studentovi nedostupn , jeJi psn v jazycevce-
mn spisovnm.Jen pro ilustraci: studenti budou rozhodn mt mn
pots Michalem Ajvazem ne tebas Janem Pelcem, ale i se sta4fmi
pohdkami od K. J. Erbena nebo B. Nmcov.
obtnosttextuje pedevm dna mroujeho odboen od standardn
spisovnnormy' zprisobenoubud'slangem, hovorovost,nebojin mi sty-
listick;imi prostedky'Vzpomnm si na jednoho jinak v bornhouitele
na letn kole (a nejde tu ovemo podcennduevnchschopnoststu.
dentri), kter1/nm _ cizm studentrim jako ukzku Skcelova mistrovstv
dal nsledujcbseri a tcenesl, ejsme se vrtili podrdna ne-
chpav:
427
 MITMEM knihy ujsou, ale byl bych asi se vemizahraninmibohemisty,studenty
i uiteli, vdnf, kdyby nm nkdo (z ptomn ch) esk;fchkolegri napsal
Pod sam;fm tichem jednak pehledndjiny eskliterrn vdy,jednak stejn pehlednf rivod
jak si jinj hluk
k souasnliterrn vd. Vm ovem,e to jsou rkoly naprosto nepe-
a pod tm trlukem
jaksi jin ticho hledn.

Mtmavo
Slova na}rrstn
itkami k sob
stdavrriznem k]sti
(Daun proso)

Umte si asi pedstavit, kolik se nad tmi osmi veri zbytentrvilo asu
marnym hlednm ve slovncch.Z podobn;fchdrivodrjbude napkladasi
V. Vanurovive v]uceeskliteratury u ns vnovno mnpozornosti'
neby mu podle eskhoknonu psluelo.Kady text m b;ti jazykov
pro studenta zkoukoua v;f'zvou,ne vak u pedemjeho jistou prohrou.

o co sE oPr?

JeD pr 6lov o pom':ckich: A Ine ke chmnologiijak].oli nenucen \zth'

nemlime se obejt bez .tadinch. lit flInch djin. ho dobu' ne je
mohou studenti sti esky'postalat len- ujsem se o piednostech
a vadch jedn z nich zmnil a nebudu zde v tmto sm&u pokaovat. vel.
.oi utenou pom ckoujak pro uitele, tak postudeDta je vak nor typ
Glovnftu lowft lite.mch dl. 'Ihdy Prv Dajdeme tu podrobnjilfor
mci o lite.atuie sm, je trm atov biogcky a t}ibliogafic\y o.ieD.
tovanych uterrnbjstoickchvk|adecb sch{iz.
Mm vak na m}6li i lite.n vdu. vhodn vod k nje a6i n nejvt
pmblm a Devidm dDjedDoduch een.Na jedn strM Dme co
iDit ! vysokokol]ky, ktei jsou s to pochopit i sloit \r'krad' na druh
sta!vgkmlDejazykovou-asnspojenousovou balin'studenti
u n,8Eqi s jazykovou {ukou tolik stamst, e se nemohou prcst vnovat
literrn vd v t me,ja}o napiklad student dntiDy nebo 8vtovch
lit rmch djin' Mohli bychom sice shnout po d]nskch vodech' ale
jednak nejsou zneny na ciz (ppadn eskou) litelaturu - pildady
jsou samo'iejn evin dtrsk - jednak rnrn pocit' e litffatula a
lit nvda jsou v kad kntue jksi spojen ndoby. zk$il jsen
nedvno s jist'm tsp.heD zabt dv mouchy jednou ranou tm' e jsme
se studeD Ly etli nklerz Llad Lexty ceskboslrukta lismu' ale zvl
v tt' oblasti nE velDi schzej piminuebnice' MoD' e tal<ov

422 423
 MITMEM knihyu jsou, ale byl bych asi se vemizahraninmibohemisty,
studenty
i uiteli, vdn;f,kdyby nm nkdo (z ptomnfch)esk1fchkoleg
napsal
Pod sam;fm tichem jednak pehledndjiny eskliterrni vdy,jenak
jak sijin hluk steino prentn rivod
k souasnliterrn vd. Vm ovem,zu-io
a pod tm hlukem 1"o., rikoly naprosto nepe-
jaksi jin ticho hledn.

Mtmavo
Slova nahrstn
itkami k sob
stdav r znem k]sti
(Dun proso)

Umte si asi pedstavit,kolik se nad tmi osmi veri zbytentrvilo asu

marnym hlednm ve slovncch.Z podobn ch drjvodri bude napklad asi
V. Vanurovive v]uceeskliteratury u ns vnovno mnpozornosti,
neby mu podle eskho knonu psluelo. Kady text m b t i jazykov
pro studenta zkoukou av,jlzvoll,,ne vak u pedemjeho jistou prohrou.

o co sE oPl?

Jen p slov o pomlickch: A Ime ke chmDologii jal.koli nenucnv,tah,

nememe se obejt bez 'adinch', lit rnch djin' Po dobu' ne je
mohou studenti st i esky'post katlen- |ljsem se o piefuostech
a vadich jedn z nich ztnnil a nebudu zde v tomto smnr poknovat' vel.
Ei utenou pon ckou jak pouitele, ta} rro tudenta je vak nov typ
stowku - slo\ak lit rmch dI. Ihdy Prv lajdeme tu podobn'ioI-
maci o liteiatuie sam' je nm lto v biogafcky a bibliogaffcky orien.
t'van'ch |itemhj8loick'ch v}ik]Bdecb 6cb.
Mm vfuk M my8]i i lit.m vdu. vhodn' livod k nje a.sin nejvt
pmblm a Devidm dnjednoduch i!en' Na jedn stra! rnlme co
init s q'sokokolky, ktejsou s to pochopit i sloit 'klad, na &uh
st! vak mmej aaJkovou - a 3 Dspojenou sovou- baliru' studenti
u Dfu mj s jazykovou Yukou tolik starost, ese nemohou prost vnovat
lite.m vd v t mie' jako naplklad student d!rltiDy nebo 8vtovch
liternch djin. Mohli bychom sic! shnout po dnskch vodech, ale
jednak nejsou zameny na ciz (ppadn eskou) literatuu ' pklady
fuou sanozEjm pevlndtlsk - jedm} n pocit, lit atua a
litn vda j$u v kad kultue jak&i spojen ndoby' zkusil jsen
nedno s jist'm Epchem zabt dv mouchy jedDou raaou tD' ejBne
se studenty etli nkter kladn txty eskhostrukturalimu' ale nl
v teto obla'sti nn velmi schzej piimiln uebnice. Moo' e ta]rcv

422 423
 PRAG1\{IrICKPRoBLMY BoHEMISTII.r
JAN JIRoUEK
vodem nkolik vysvtlivek:'.Pragmatick;fmi'. mnm problmy literr-
nvdn bohemistiky jak doma, tak i v cizin vypl;ivajc z konkrtnch
kontextri a situac, v nich funguje, z vnjcha vnitnch, nebo _ chce-
me-li - z objektivnch a subjektivnch faktorri,,zachzen,,sn. Pedstavuj
tedy velmi obshl i variabiln jevy, realizovan na jedn stran an;fmi
kulturn politickfmi a ekonomick mi podmnkami a na stran druh za-
interesovanost a v neposledn adtkompetencjednotliq/ch pracovi
a odbornkri.Proto nechci a ani nemohu podatvyerpvajcpehledtchto
problmri;soustedmse jen na nkter a pokusm se je formulovat spe
v podob duou oteven1fchdiskursivnch okruhri, nebo pesnji, dvou
zkladnch aspektri, kter ostatn ovlivuj n kadodennpstupk cel prv jde. Uveden pftlady nijak neindikuj vlastn rirove zahranin
problematice. Jsem si vdom, emnoh ztoho, co tu povm,se t k takka
samozejm;fchpravd, skutenostnm natolik drivrn;fch a vednch,e
o nich astoodmtmemluvit - a uvaovat.Avak'.intelektuln'.nechu
vrii takovfm samozejmostemijaksi negativn magie jejich ovldn
zpravidla daleko vce opomj,ne ovlivuje jejich existennpodstatu a
akn rdius; mmn t;rto samozejmosti vdom reflektujeme, tm problm za ochromujcpekku;naopak, vynucuje pozornost prv k
drislednji se zkmevlastn kontroly nad nimi a zr.ovr'atak dobrovoln
jako i naivn se pohybujeme jen v hranicch jimi vymezenfch. Jist jde
v mnoh;fch ppadecho skutenosti, jejich konstituanty sami v1razn
neovlivnme; vtina problmri, o nich budu mluvit, postihuje ovem i
skutenostinaehouvaovnajednn,jejich pomocsi definujeme vlast-
n monosti, jako i monosti oboru, ve kterm pracujeme. - Proto je m
rivaha hned na zatkunejen pokusem o alibi iojakousi taktickou omluvu
vriivjbru a charakteru uveden;chtmat, ale i snahou osvtlit vyznam
tituln predikace a souasn v5rmezit rmec dan problematiky, nebo
pragmatick problmy jsou pragmatickfmi prv tak dimenz jejich
interpretace, a j chci pojednat o nkteqfch'.samozejmostech,., je ovem
v souvislosti s konkrtnmi podmnkami a cfli naprce bjvaj astovelmi
rozporn pojmny.
Prvn problmovokruh je dn prostjm faktem, toti zsadn odlinost
v postaven eskbohemistiky jakoto oborovhocelku, jeho pedmtje
jeho vlastnm kulturnm kontextem, a bohemistilry v zahrani,kter figuruje
v nejlepmppadjako jedna z mnoha discipln zabyvajcich se cizmi
kulturami, a to pochopiteln v souladu s tm,jak je v tom ionom prosted
pojem eskkultury valorizovn, respektive, jak;f je jeho podl na domcm
424
kulturnm vdom. Skuten;qfznam tohoto faktu jako by byl takka pmo
rimrn1fjemu pisuzovanbanit: zask ns prv tam, kde si jej nejmn
pipoutme.Vzpomnm si v tto souvislosti na jednu studentku, kter
se mne v Mnichov v semini o eskmdivadle zepta|a,kdy u konen
budeme probrat Zanussiho. odkzal jsemji mimo jin do oblasti polonis-
tiky a koneni na prodejn katalogy praek,ale pomysleljsem tna to,
jak asi znj nkter dotazy poslucharigermanistiky na esk ch univer-
ziltch. Ponkud zvanjje situace, kdy (v Nmecku) uslyte dotaz
promovanho historika, zda pandui Marie Terezie byli toton s husity,
nebo kdyjste ptomnirozhovoru v redakci, kdyjeden editor zasvcuje
kolegu do tajri eskhojazyka na zprisob vahy vyetujcho auditora z
Hakova vejka,podle nse sameekod vi eskyekne''ta ak'',a zrovna
takjako onen auditor se tento editor nechce nechat pemluvit. Jsem vak
pesvden,e i takov akademikov maj v echch sv kolegy; a bylo
by stejn nekorektn a naivn posuzovat podobnprojevy bn1imimtky
jinho' v dan ch ppadechnaprosto cizho kontextu. A o tento problm
(v tomto ppadnmeck)bohemistiky; ilustruj vak uritf prvek prosted,
v nm prisob a je zkonit ovlivuje nkter jej vfchoz pozice, kom.
petence a cle. Tam, kde mrie eskf bohemista na domc prid takka
automaticky budovat na bn ch kdech dorozumn,musjeho zahranin
kolega vysvtlovat a dokldat. Bylo by vak opt omylem povaovattento
souvislostem, kter mohou jinak zristat nepovimnuty nebo podcenny: v
mnoh ch ppadechvede k podntn m a i pro .'domorodou'.bohemistiku
novym poznatkrim jak v oblasti pozitivnch ridajri pedmtu,tak v oblasti
zprisobri argumentace.
Zmnn odlinostmezi ',domorodou,'a zahraninbohemistikou je dle
reprezentovna skutenost,ev naprostvtin ppadri,rozhodn pak
v neslovansk ch zemch,nefunguje literrrnvdnbohemistika jako samos-
tatn;f, institucializovan1f obor. Soustavnj studium eskliteratury -
pokud se vribec provozuje a neivov azylu vnitn nediferencovannebo
pevnfilologicky orientovan slavistiky inen pouze okrajoqfm zjmem
pracovizamen1fchobecn na kulturu nebo djiny ech(vtinou opt
v rmci stedo-a qfchodoevropskho kontextu) _ je otganizanspojeno
s oborem literrnvdn slavistiky. Existuj ovem i privtn, zpravidla
publicisticky zamenaktivity, avak ty nevytvej v tomto ohledu
d leitjcentra. Literrnvdn bohemistika je tedy v tchto zemch
pedevmodvtvm, soustirhormce, za optimlnch pedpokladr
jednou z discipln literrnvdn slavistiky na univerzitch. Tento fakt
vypljrvjak z qfe uvedensituace, tak i z dankulturn politiky tion
zem,a koneni z tradinhouspodnuniverzitnch oborri. Tladicio-
425
 PRAGI\{ATICK PRoBLMY BOHEMISTIKY kulturnm vdom. Skuten qfznam tohoto faktu jako by byl takka pmo
rimrn jemu pisuzovanbanit: zask ns prv tam, kde si jej nejmn
JAN JIRoUEK pipoutme.Vzpomnm si v tto souvislosti na jednu studentku, kter
se mne v Mnichov v semini o eskmdivadle zepta|a,kdy u konen
budeme probratZanussiho. odkzal jsemji mimo jin do oblasti polonis-
tiky a koneni na prodejn katalog7 praek,ale pomysleljsem tna to,
Uvoem nkolik vysvtlivek:''Pragmatick;fmi', mnm problmy literr- jak asi znj nkter otazy poslucharigermanistiky na esk ch univer-
nvn bohemistiky jak doma, tak i v cizin vypl;fvajcz konkrtnch ziltch. Ponkud zvanjje situace, kdy (v Nmecku) uslyte dotaz
kontextri a situac, v nich funguje, z vnjcha vnitnch, nebo _ chce- promovanho historika, zda pandui Marie Terezie byli toton s husity,
,,zachzeni,,sn.Pedstavuj
me-li - z objektivnch a subjektivnch faktor nebo kdyjste ptomnirozhovoru v redakci, kdyjeden editor zasvcuje
tedy velmi obshl i variabilnjevy, realizovan najedn stran danfmi kolegu do tajri eskhojazyka na zprisob rivahy vyetujcho auditora z
kulturn politickfmi a ekonomick mi podmnkami a na stran druh za- Hakova vejka,podle nse sameekod vi eskyekne',taak'',a zrovna
interesovanost a v neposlednadtkompetencjednotliqfch pracovi takjako onen auditor se tento editor nechce nechat pemluvit. Jsem vak
a odbornkri.Proto nechci a ani nemohu podat vyerpvajcpehledtchto pesvden,e i takov akademikov maj v echch sv kolegy; a bylo
problm ; soustedmsejen na nktera pokusmseje formulovat spe by stejn nekorektn a naivn posuzovat podobnprojevy bn1imimtky
v podob duou otevenfch diskursivnch okruh , nebo pesnji, dvou jinho' v dan ch ppadechnaprosto cizho kontextu. A o tento problm
zk]adnch aspektri, kter ostatn ovlivuj n kadodennpstupk cel prv jde. Uveden pklady nijak neindikuj vlastn rirove zahranin
problematice. Jsem si vdom, emnoh ztoho, co tu povm,se tfk takka (v tomto ppadnmeck)bohemistiky; ilustruj vak uritf pwek prosted,
samozejm1fchpravd, skutenostnm natolik drivrn1fcha vednch,e v nm prisob a je zkonit ovlivuje nkter jejulchoz pozice, kom-
''intelektuln.'nechu
o nich astoodmtme m]uvit - a uvaovat. Avak petence a cle. Tam, kde mrie eskf bohemista na domc prid takka
vrii takov m samozejmostemi jaksi negativn magie jejich ovldn automaticky budovat na bn ch kdech dorozumn,musjeho zahranin
zpravidla daleko vce opomj, ne ovlivuje jejich existennpodstatu a kolega vysvtlovat a dokldat. Bylo by vak opt omylem povaovattento
akn rdius; mmn tyto samozejmosti vdom reflektujeme, tm problm za ochromujcpekku;naopak, vynucuje pozornost prv k
drislednji se zkmevlastn kontroly nad nimi a zlo r'a tak dobrovoln souvislostem, kter mohou jinak zristat nepovimnuty nebo podcenny: v
jako i naivn se pohybujeme jen v hranicch jimi vymezenfch' Jist jde mnoh ch ppadechvede k podntn m a i pro .'domorodou'.bohemistiku
v mnoh1fch ppadecho skutenosti, jejich konstituanty sami vyrazn novym poznatkrim jak v oblasti pozitivnch ridajri pedmtu,tak v oblasti
neovlivnme; vtina problmri, o nich budu mluvit, postihuje ovem i zprisobri argumentace.
skutenostinaehouvaovna jednn,jejichpomocsi definujeme vlast- Zmnn odlinostmezi ,,domorodou,' a zahraninbohemistikou je dle
n monosti, jako i monosti oboru, ve kterm pracujeme. - Proto je m reprezentovna skutenost,ev naprostvtin ppad , rozhodn pak
rivaha hned naza,tkunejen pokusem o alibi iojakousi taktickou omluvu v neslovansk ch zemch,nefunguje literrrnvdnbohemistika jako samos-
vriivjbru a charakteru uveden;chtmat, ale i snahou osvtlit vyznam tatn1f, institucializovan1f obor. Soustavnj studium eskliteratury -
tituln predikace a souasn v5rmezit rmec dan problematiky, nebo pokud se vribec provozuje a neivov azylu vnitn nediferencovannebo
pragmatick problmy jsou pragmatickfmi prv tak dimenz jejich pevnfilologicky orientovan slavistiky inen pouze okrajoqfm zjmem
.'samozejmostech,', je ovem
interpretace, a j chci pojednat o nkte4fch pracovizamen1fchobecn na kulturu nebo djiny ech(vtinou opt
v souvislosti s konkrtnmipodmnkami a cli naprcebyvaji astovelmi v rmci stedo-a v1ichodoevropskhokontextu) -je organizan spojeno
rozporn pojmny. s oborem literrnvdn slavistiky. Existuj ovem i privtn, zpravidla
Prvn problmovokruh je dn prostjm fakt em, toti zsani odlinost publicisticky zamenaktivity, avak ty nevytvej v tomto ohledu
v postaven eskbohemistikyjakoto oborovhocelku, jeho pedmtje d leitjcentra. Literrnvdn bohemistika je tedy v tchto zemch
jeho vlastnm kulturnm kontextem, a bohemistiky v zahrani,kter figuruje pedevmodvtvm, soustirhormce, za optim|nch pedpokladri
v nejlepmppadjako jedna z mnoha discipln zabyvajcchse cizmi jednou z discipln literrnvdn slavistiky na univerzitch. Tento fakt
kulturami, a to pochopiteln v souladu s tm,jak je v tom ionom prosted vypljrvjak z qfe uvedensituace, tak i z dankulturn politiky tion
pojemeskkulturyvalorizovn, respektive, jak;f je jeho podfl nadomcm zem, a koneni z tradinhouspodnuniverzitnch oborri. Tladicio-

424 425
 nalismus univerzitn byrokracie tu vak nemus b t hlavnm drivodem,
zrovna tak jm toti mrieb1/tnedostaten;fzjem, a to i ze strany, od n
by se dal jinak na prvn pohled oekvat:mm tu na mysli esk nrrodnostn
skupinyve Spojen ch sttech' v zemi, kde struktury zejmnasoukrom1fch
univerzit nejsou tolik vzny normami Starho svta a kde o za]oen
institutu i katedry asto rozhoduje pedevrnza|oeni patinho
bankovnho konta s obnosem, na kter1/ lze uspodat sbrku.
Je celkem jasn,e se pozice zahraninbohemistiky ve strukturch
vdeck ch pracoviodri v pffdtu finanncha technick ch prostedkri
- pokud se d o njakmvlastnm podluvribec mluvit, nebojako .'samo-
statn poloka''mrieliterrnvdn bohemistika figurovat zvlt v podo-
b jednotlivfch pedneka cvien,sympozi a badatelsk ch projektri'
Tady ovemsituace zahraninchbohemistri nen zrovna specifickou: pro-
blm materiln technickho'"ybaven,respektive potebn ch financ, je
zl,eitostobecnho(a celoevropskho)charakteru a postihuje instituce
a skupiny jinych, ..vtch.' humanitnch i prodovdn;fchoborri, zvlt
pak v univerzitnm rmci. Intenzita kzni z rozhodujicch scn o pli
velk1fchpoadavcchakademikri a potebmspolenostinerjmrn velkm
potustudentri stIe astjipehluujehovory o nutnm zlepenmateril-
nch podmnek akademick ch pracovis. .lak u jsem v e zmnil, jistou
monostpedstavujfony ztzv. privtnch zdrojri,nadace' sbrky a podobn.
A.le pozice i motivace privtn ekonomicksfryve vztahu k vd a kolstv
nen vdya vudestejn stabiln;a musm se piznat,eje skoro a zbavn
pozorovat, z jakfch mst b1fvnkdy vyzdvihovrna.Vzpomnm si na jednoho
ministra, kte4f pednkolika lety se zpalem pesvdoval svposluchae
o ohromnych monostechprivatizovanvdy; nepamatuji si vak, eby
njakf lenvldy nebo poslanec v posledn dob zahovoil o ohromnych
monostech privatizovan1fch ministerstev nebo parlamentu. Nechci vak
tato tmata dl rozvdt, chtl jsem jen zdriraznit, e takov problmy
jsou veobecnho charakteru, a myslm si, e by etkolegov,byteba
v on pozici bohemistrj na domc prid, mohli k vci civelmi mnoho
zajmavho. Je ovemtebasi piznat,eprvv tchto souvislostechjde
o pragmatick problmy ',par excellence.',a to napkladi z toho drivodu,
e pojem ''pragmatickho''v podn mnoha pslun;fch a rozhodujcchrist
zdegeneroval r.aryze trhovn b]bol, zakryvajc neschopnost uvaovat o
potebch spolenostiv irchdimenzch.
Vrtm se opt ke komplexrrjmupojetdanhoprektu a k odlinosti
v charakteru prce mnoha zahranincha esk1fchbohemistri. Ve vztahu
k uveden1|.rn podmnkm je odborn innost(literrnvdnho) bohemisty
v zahrani pedevmbohemistickou innostslavisty (na poli literrn
vdy). V takovm rmci svrij obor vlastn studoval a v takovm rmci sv
poznatky pedvdl. Je proto pochopiteln,evjeho prcije napklad
426
siln zastoupeno srovnvac hledisko: vzhledem k domcmukontextu vak
sleduj e nejen me zislovansk literrn v ztahy, nybr i v zta}tymezi eskou
(ppadnspolu s jinou slovanskou)literaturou a literaturou vjazycejeho
prisobit.Co produkuje speciln v literrnvdnbohemisticedl, ped-
stavuje, ana nkolik v;jimek,v sledky jeho vlastn, zpravidla zcela osobn
iniciativy, pesnjieeno jakousi prci navc. Nemusm snad rozvdt,
jak bfv prv prce navc obecn oceovna, ale chci podotknout, e u
motivovanhopublika m astovelmi pozitivnohlas a mrjeuvstdo po-
hybu adu podobn ch aktivit.
Nyn si dovolmvztzapklad qfvoj souasn bohemistiky v Nmecku,
nejen proto, eje mi relativn nejdostupnj, ale tak z toho dtivodu, e
pedstavujejednu z nejvcerozvinulfch a diferencovan;chneslovansk1fch
.,bohemistik.'. Tato skutenostnendna prostjen sousedstvma v mnoha
ohledech spolen mi kulturnmi djinami. Asi tak od poloviny edest1fch
let se ve Spolkovrepublice rozvinula v humanitnch, tedy i filologickfch
a umnovdn;choborech diskuse o vlastnch postupech prce, a to mrou
dosud neb;/valou'Sebereflektivn metodologick orientace zashla i slavis-
tiku, kter se pitom mohla obrtit na bohat1ffond informac z vlastnho
ternu,v ppadbohemistickho',koutku''pak konkrtn na eskoustruk-
turalistickou tradici. Tato skutenost- a pravdpodobn cel1fkulturn kon-
text edes|/'chlet, poznamenan;f'avantgardistickfmi tendencemi a ko-
neni urit1fmpehodnocovnmpsychz tzv. '.studenvlky'. - mIa qf-
znarr'ny podl na zeslenatraktivity slavistiky (a spolu s n bohemistiky).
ada zejmnamladchodbornkri zaa|av tomto smyslu formovat nov
pojetoboru. Dochzelo k v1fraznj organizandiferenciaci:tak se pos-
tupem doby v rmci slavistick;chinstitutri vytvoily oddlenkatedry ling-
vistiky a literrn vdy. I kdy tu literrnvdn bohemistika zrista pouze
soustliterrnvdn slavistiky, a ve srovnn s rusistikou nikoli zrovna
siln zastoupenouveliinou,zaalafungovatjako plnohodnotndisciplna.
Sv1fm tematick m zamenmse tvce obrace]a k novja konen i
k souasn literatuea zrove - j ak jibylo naznaeno_ k metodologick
reflexi oprajcse o eskzdroje' Navc tu nesmme pehldnoutdv vci:
nmeckou filozofickoutradici, na kterbudovalajak modernlogika, tak
i teorie vdy, a rzkkontakty se soudobymi zpadnmi mylenkoqfmi prou-
dy, jejich umno- a literrnvdn relevantn komponenty vykazovaly
typologick azsti i genetick souvislosti s prask;mstrukturalismem
a jeho v1fchodisky.\'to fenomnymly tak podl na profilaci bohemistic-
k1ich aktivit a jejich dalhov1ivoje zejmnav poslednch dvaceti letech.
I tady jde v irmsmyslu o pragmatickou diferenci mezizahran1n,pes.
nji eeno zpadnbohemistikou a bohemistick;fmstudiem v esk ch ze.
mch,siln patrnou v sedmdestycha osmdest;ch letech;neboveskm
427
 nalismus univerzitn byrokracie tu vak nemus b1/thlavnm drivodem,
zrovna tak jm toti mrieb1tnedostatenyzjem, ato i ze strany, o n
by se dal jinak na prvn pohled oekvat:mim tu na mysli esknrodnostn
skupiny ve Spojen ch sttech, v zemi, kde struktury zejmnasoukrom1fch
univerzit nejsou tolik vzny normami Starho svta a kde o zaloen
institutu i katedry asto rozhoduje pedevm za|oenpatinho
bankovnho konta s obnosem' na kter1f lze uspodat sbrku.
Je celkemjasn, ese pozice zahraninbohemistiky ve strukturch
vdeck1fchpracoviodri v pdlufinanncha technick1/chprostedkri
- pokud se d o njakmvlastnmpodluvribec mluvit, nebojako',samo-
statn poloka'.mrieliterrnvdn bohemistika figurovat zvlt v podo.
b jednotliv1fch pedneka cvien,sympozi a badatelsk1fch projektri.
Tady ovemsituace zahraninchbohemistri nen zrovna specifickou: pro-
blm materiln technickho vybaven, respektive potebn ch financ, je
z|eitostobecnho(a celoevropskho)charakteru a postihuje instituce
a skupiny jin ch, ..vtch,'humanitnch i prodovdn;fch obor , zvlt
pak v univerzitnm rmci. Intenzita kzn z rozhoajcchscn o pli
velk ch poadavcchakademikri a potebmspolenostinerimrn velkm
potustudentri stle astjipehluujehovory o nutnm zlepenmateril-
nch podmnek akademick;fch pracovis. .lak u jsem v1fezmnil, jistou
monostpedstavujfondy z tzv. privtnch zdrojri, nadace, sbrky a podobn'
Ale pozice i motivace privtn ekonomicksfryve vztahu k vd a kolstv
nenvdya vudestejn stabiln;a musm se piznat,eje skoro a zbavn
pozorovat, z jakfch mst b;fu nkdy vyzdvihovna. Vzpomnimsi na jednoho
ministra, kte4.i pednkolika lety se zpalem pesvdovalsvposluchae
o ohromn ch monostech privatizovan vdy; nepamatuji si vak, eby
njakf lenvldy nebo poslanec v posledn dob zahovo1lo ohromnych
monostechprivatizovan1fch ministerstev nebo parlamentu. Nechci vak
tato tmata dl rozvdt, chtl jsem jen zdriraznit, e takov problmy
jsou veobecnhocharakteru, a myslm si, eby etkolegov,byteba
v on pozici bohemistri na domc prid, mohli k vci civelmi mnoho
zajmavho.Je ovemtebasi piznat,eprvv tchto souvislostechjde
'.par excellence,',a to napftlad i z toho drivodu,
o pragmatick problmy
epojem ''pragmatickho'. v podn mnoha pffslun;fcha rozhodujcchrist
zdegenerova| na ryze trhovn blbol, zakryv ajci neschopnost uvaovat o
potebch spolenostiv irchdimenzch.
Vrtm se opt ke komplexnjmupojetdanhoprediktu a k odlinosti
v charakteru prce mnoha zahranincha esk1/chbohemistri. Ve vztahu
k uveden m podmnkmje odborn innost(literrnvdnho)bohemisty
v zahrani pedevmbohemistickou innostslavisty (na poli literrn
vdy). V takovmrmci svrij obor v]astn studoval a v takovm rmci sv
poznatky pedvdl. Je proto pochopiteln,evjeho prcije napklad
426
siln zastoupeno srovnvac hledisko: vzhledem k domcmukontextu vak
sleduj e nejen mezislovansk literrn v ztaIty, nybr i v ztahy mezi eskou
(ppadnspolu sjinou s]ovanskou)literaturou a literaturou vjazycejeho
prisobit.Co produkuje speciln v literrnvdnbohemisticedl, ped-
stavuj e, ana nkolik v;jimek,qfsledky j eho vlastn, zpr aidla zcela osobn
iniciativy' pesnji eenojakousi prci navc. Nemusm snad rozvdt,
jak bv prv prce navc obecn oceovna, ale chci podotknout, e u
motivovanhopublika m astovelmi pozitivn ohlas a mrieuvst do po-
hybu adu podobn;fch aktivit.
Nyn si dovolimvzt zapHadqfvoj souasn bohemistiky v Nmecku,
nejen proto, eje mi relativn nejdostupnj, ale tak z toho d vodu, e
pedstavujejednu z nejvcerozvinut1fch a diferencovanych neslovansk1fch
'.bohemistik'.'Tato skutenostnen dna prost jen sousedstvma v mnoha
ohledech spolenymikulturnmi djinami. Asi tak od poloviny edestfch
let se ve Spolkovrepublice rozvinula v humanitnch, tedy i filologickfch
a umnovdn1fchoborech diskuse o vlastnch postupech prce, a to mrou
dosud neb valou. Sebereflektivn metodologick orientace zashla i slavis-
tiku, kter se pitom mohla obrtit na bohat1ffond informac z vlastnho
ternu,v ppadbohemistickho',koutku,'pak konkrtn na eskoustruk-
turalistickou tradici. Tato skutenost- a pravdpodobn cel kulturn kon-
text edeslfch let, poznamenan avantgardistick;fmi tendencemi a ko-
''studenvlky'. - mla vj'-
neni urit;mpehodnocovnmpsychz tzv.
znamn podl na zeslenatraktivity slavistiky (a spolu s n bohemistiky).
ada zejmna mladchodbornk zaa|av tomto smyslu formovat nov
pojet oboru. Dochzelo k v1fraznjorganizandiferenciaci: tak se pos-
tupem doby v rmci slavistick1fchinstitutri vytvoily oddlenkatedry ling-
vistiky a literrn vdy. I kdy tu literrnvdn bohemistika zristala pouze
soustliterrnvdn slavistiky, a ve srovnn s rusistikou nikoli zrovna
siln zastoupenou veliinou,zaalafungovatjako plnohodnotn disciplna.
Sqfm tematick1im zamenmse tvce obracela k novja konen i
k souasn literatuea zrove _ j ak ji bylo naznaeno- k metodologick
reflexi oprajcse o eskzdroje' Navc tu nesmme pehldnoutdv vci:
nmeckou filozofickoutradici, na kterbudovalajak modernlogika, tak
i teorie vdy, a rzkkontakty se soudobmizpadnmi mylenkoqfmi prou-
dy, jejich umno- a literrnvdn relevantn komponenty vykazovaly
typologick a zstii genetick souvislosti s prask1fmstrukturalismem
a jeho v]fchodisky.T}.tofenomnymly tak podl na profilaci bohemistic-
kfch aktivit a jejich dalhoqivoje zejmnav poslednch dvaceti letech.
I tadyjde v irmsmyslu o pragmatickou diferenci mezi zahranin,pes-
nji eeno zpadnbohemistikou a bohemistickym studiem v esk;ch ze-
mch,siln patrnou v sedmdest1ch a osmdest ch letech;neboveskm
427
domcm prostedzristvala vtina tchto informac zejmnavdeckmu
dorostu odepena.
Tady se ovemdostvm ke druhmu problmovmuokruhu, kter na
rozdl od prvhovypl v speze spolen!,chzjmi, cl , pozic i monost
eska zahranin - v tomto ppadzejmttazpadn - literrnvdn n m tempem a zmrnnouintenzitou, bude nmeckbohemistika _ a]espon
bohemistiky' Nebobohemistick studium v SRN, jako i v jin1fch zpad-
nch zemch, bylo a do konce osmdes|ich tet tak siln komplikovno
celkovou kulturn politickou situac CSSR. Problmy byly v pm;ch kon-
taktech s esk1fmprostedm(i bohemist-cizincib;.ivaliobmiperzekuce,
bylojim brnno v cestovn,ve styku s kolery ise spisovateli,byli sledo-
vni, byli ''fi]covni',na hranicch, zkrtka jim byl astoriinnznepffjem-
ovrinjejich studijn pobyt), problmybyly i v leglnm qibru zdrojri infor-
mac (stist-cizincibyli oficiln pidlovni pedevm politicky spoleh-
liv1im konzultantrim, jejich odborn kompetence byla astovc nesporn
- anebo ponkudjinho druhu; a nktebohemistbyli dokonce zmrn
dezinformovni o pomrech v eskkultue).To vejist zrovna nepod-
porovalo popularitu bohemistickhostudia; a u tch zjemcri,ktese nene-
chali odradit, bylo zapotebvelk motivace - a mon i dvky naivity.
Politick a takkulturn izolace eskoslovenska se pirozenprojevovala
i v perspektivch pracovnhouplatnn bohemisticky orientovan;chabsol-
ventri v zpanch zemch. Nebylo proto divu, kdy na zpadonmeckfch
univerzitch v ondob navtvova]obohemistickou pednkuicvien
doslova pr studentri, z nich alespo jeden byl motivovn vcemnsen-
timentlnm vztahem k eskmukontextu (vlastn privod, rodieexulanti
ivyhnan et Nmci a podobn).Avak perspektivy pracovnhouplatnn
zejmnebyly - pesto(neboprv proto),ese tu jednalo o onu tzv. ..ist
pragmatickou,,zleitost- hlavnm drivodemzjmu inezjmu o bohemisti.
ku. Uvme-li napftlad, etebana mnichovsk divade]n vd bylo ve
stejndob - podle m ch informac - zapsno ftyt tebaform]n) kolem
dvou tisc poslucharia jak minimln ancena adekvtn pracovn msto
po studiu v tomto oboru jsou, pak lze lyslovit domnnku, e prost pro
vtinu nmeck;fch vysokokolsk;fch studentri konila kulturn Ewopa v
Bavorsk eleznRud. Smioticky vzato, do Prahy bylo dl ne do San
Franciska.
V posledndob vak v tomto ohledu dochzkpozottthodn;fm zmnm
(mluvm opt o Nmecku, neboinformace z jinych zpadnch zerrrr zatm
nemm). Poet zjemcri o studium eskhojazyka a literatury v rmci
slavistiky na nkterch nmeck;/ch univerzit.ch rapidn narostl a napklad
v Mnichov se zanpibliovat mnostv,kter v danm oboru zatm
mohla vykzat doposud nejvtrusistika. Vypad to skoro tak, jako by
se donedvna satelitn pozice nejen zem a nroda, ale i jedn vdn
disciplny zaala vymaovat z tradin obndrhy. Na zklad tto
428
krtkodob zkuenosti vak nelze vyslovovat zatm dnmnohoslibn
idalekoshl zvty. Mriejt pouze o nrazovou reakci na uvolnn vzta-
hu k zemi, kter je navc pm m sousedem, tentokrt ovemji bez e-
lezn opony. Pokud vak takoqf trend bude pokraovatdl, by i zmrn-
v urit1fchmstechsvprisobnosti - postavena pednovproblmyjak tech-
nickho'tak odbornhocharakteru. Co se lfe odbornstrnky, je nmeck
bohemistika podle mhomnncelkem dobevybavena a reaguje na podob-
nv;fvojovpznakydynamicky. Svdo tom tak rostoucdriraz na fun.
dovanstudium zpan slavistiky. Co se t1lemateriln technick a or-
ganizanstrnky studia, ponechm otzku radji otevenou;jist nznaky
vtho zjmu z povolan;chmst pedstavujenapklad pln rozenho
bohemistickhostudia v Dolnm Bavorsku (jehokonkrtnpodoba mi vak
zatmnenznma). Samozejmi tady hraje roli osobniniciativa bohemis-
tri, jak to ukazuje napklad projekt Spolenosti pro bohemistiku (Postu-
pim-Praha).
V souvislosti se souasn;mv;vojemse chci vrtit k v1fchozmutmatu
onoho druhhookruhu pragmatick ch problmri,kterse |fkaj spolen;ch
nebo podobn;chzjmri a pozic zahranina eskliterrnvdn bohemis-
tiky. \l jsou podle mho nzoru - a na to, e ns vechny njakym
zprisobem zajm esk literatura - zrovna tak nevyeenjakopaliv,
a to pravdpodobn na obou stranch' Dovolil bych si tu alespo v bodech
v5{menovat jen nhterz nich:
Problmy zprostedkovninformac: Pro zahraninhobohemistu je
napklad obasdost tkzskat v mst svhoprisobit potebnoupri-
mrn literaturu. Stav univerzitnch ijin ch pslunch knihovenje po
ttostrincenedostaujc. Mus tedy obtovatzpravidla hodn asua shnt,
eventuln eitsituaci osobnmikontakty s esk;mikolegy.Nedostatkem
zahranin odborn literatury trp zase esk;bohemista; v mnoh;ch
ppadech- kvrili vysok;/m cenm za knihy _ se stv psunpotebn ch
textri neprovediteln;m.Z drivodu vysokho potovnhodn nefunguje
ani vzjemn vymna publikac.
Problmy kontaktri: Tady jde pedevmo studijn pob}'ty a hostujc
pednakygraduovan;fch bohemistri. Pslun zahraninani eskinstituce
nisponuj takorrmi fondy, aby mohly nejen podle libosti, ale i podle poteby
zvt ty, o jejich prci maj zjem. V ppadzahranin bohemistiky k
tomu pistupuje ji zmnnf fakt, e nen samostatn organizovan;m a
financovan1fmoborem,take nepstujestyky pouze s bohemisty.Samozejm
drileitfm v chodiskem pro vzjemn kontakty jsou konference, pracovn
schrizky a sympozia' Doufm,eprvtato konference, prvn svhodruhu,
by se mohla stt jednou zvyznamnych .'inicianch.' akc.Proto jsem ostatn
p{hlsil naprosto nevdec\ refert speo otzkch provoznch nevyloen
429
 domcm prostedzristvala vtina tchto informac zejmnavdeckmu krtkodob zkuenosti vak nelze vyslovovat zatm nmnohoslibn
dorostu odepena. idalekoshl zvry. Mriejt pouze o nrazovou reakci na uvolnn vzta-
Tady se ovemdostvm ke druhmu problmovmuokruhu, kte4f na hu k zemi, kter je navc pm;fmsousedem, tentokrt ovemji bez e-
rozdl od prvhovypl;fv speze spolen!,chzjm.&,cflri, pozic i monost lezn opony. Pokud vak takov1ftrend bude pokraovatdl, by i zmtn-
eska zahranin - v tomto ppadzejmoa zpan - literrnvdn n;fm tempem a zmrnnouintenzitou' bude nmeck bohemistika _ alespo
bohemistiky. Nebobohemistick studium v SRN, jako i v jin ch zpad- v urit ch mstechsvprisobnosti - postavena pednovproblmyjak tech-
nch zemch' byl.o a do konce osmdest1fch|et tak siln komplikovno nickho,tak odbornhocharakteru. Co se t;/eodbornstrnky,je nmeck
celkovou kulturn politickou situac ssn. Problmy byly v pm;ch kon- bohemistika podle mhomnncelkem dobevybavena a reaguje na podob-
taktech s eskfm prostedm(i bohemist-cizincibfvali obmiperzekuce, nqfvojov pznakydynamicky. Svdo tom tak rostoucdriraz na fun-
bylojim brnno v cestovn,ve styku s kolegy ise spisovateli, byli sledo- dovanstudium zpani slavistiky. Co se t1/e materiln technick a or-
vni, byli '.filcovni'' na hranicch, zkrtka jim byl astorinnznepjem- ganizansttnky studia, ponechm otzku radji otevenou; jist nznaky
ovn jejich studijn pobyt), problmybyly i v leglnm q/bru zdrojri infor- vtho zjmu z povolan;chmst pedstavuje napklad pln rozenho
mac (stist-cizincibyli oficiln pidlovni pedevm politicky spoleh- bohemistickhostudia v Dolnm Bavorsku (jehokonkrtnpodoba mi vak
liqfm konzultant m, jejich odborn kompetence byla astovc nesporn zatmnen znma). Samozejmi tady hraje roli osobniniciativa bohemis-
- anebo ponkud jinho druhu; a nktebohemistbyli dokonce zrr'rn tri, jak to ukazuje napkladprojekt Spolenostipro bohemistiku (Postu-
dezinformovni o pomrech v eskkultue)' To vejist zrovna nepod- pim-Praha).
porovalo popularitu bohemistickhostudia; a u tch zjemc , kteff se nene- V souvislosti se souasn;imv]ivojem se chci vrtit k vfchozmll tmatu
chali odradit, bylo zapotebvelk motivace _ a mon i dvky naivity' onoho druhhookruhu pragmatick ch problmri,kterse t kaj spolen1fch
Politick a takkulturn izolace eskoslovenskase pirozenprojevovala nebo podobn;chzjmri apozic zahranina eskliterrnvdn bohemis-
i v perspektivch pracovnhouplatnn bohemisticky orientovan;chabsol- tiky. T jsou podle mho nzoru - a na to, e ns vechny njakfm
ventri v zpadnch zemch. Nebylo proto divu, kdy na zpadonmeck;fch zprisobem zajm esk literatua - zrovna tak nevyeen jako paliv,
univerzitch v ondob navtvovalobohemistickou pednkuicvien a to pravdpodobnna obou stranch. Dovoli] bych si tu alespov bodech
oslova pr student , z nictralespo jeden byl motivovn vcemnsen- vyjmenovat jen nkterz nich:
timentlnm vztahem k eskmukontextu (vlastn privod, rodieexulanti Problmy zprostedkovninformac: Pro zahraninhobohemistu je
ivyhnan et Nmci a podobn)'Avak perspektily pracovnhouplatnn napklad obasdost tkzskat v mst svhoprisobit potebnoupri-
zejmnebyly - pesto(nebo prv proto), e se tu jednalo o onu tzv. ''ist mrn literaturu. Stav univerzitnch ijinfch pslun;fchknihoven je po
pragmatickou,,z|eitost- hlavnm drivodem zjmui nezjmu o bohemisti- ttostrnce nedostaujc. Mus tedy obtovat zpravidla hodn asua shnt,
ku. Uvme-li napklad,etebana mnichovsk divadeln vd bylo ve eventuln eitsituaci osobnmikontakty s esk;mi kolegy. Nedostatkem
stejndob - podle m1fchinformac - zapsno ftyt treba formln) kolem zahranin odborn literatury trp zase esk;bohemista; v mnoh ch
dvou tisc posluchar a jak minimln ancena adekvtn pracovn msto ppadech- kvrili vysok m cenm za knihy _ se stv psunpotebn1ch
po studiu v tomto oboru jsou, pak lze vyslovit domnnku, e prost pro text neprovediteln;m. Z drivodu vysokho potovnhodn nefunguje
vtinu nmeck1fchvysokokolsk;chstudentri konila kulturn Evropa v ani vzjemn v1mnapublikac.
Bavorsk e|eznRud. Smiotcky vzato, do Prahy bylo dl ne do San Problmy kontaktri: Tady jde pedevmo studijn pobyty a hostujc
Franciska. pednrkygraduovan;fch bohemistri. Pslunzahraninani eskinstituce
V posledndob vak v tomto ohledu dochzkpozoruhodn1fmzmnm nedisponuj takovfmi fondy, aby mohly nejen podle libosti, ale i podle poteby
(mluvm opt o Nmecku, neboinformace z jinych zpadnch zerrrzatim zvt ty, o jejich prci maj zjem. V ppadzahranin bohemistiky k
nemm). Poet zjemcri o studium eskhojazyka a literatury v rmci tomu pistupuje ji zmnn fakt, e nen samostatn organizovanym a
slavistiky na nkterfch nmeck1fchuniverzitch rapidn narostl a naprlklad financovan1moborem,take nepstuje styky pouze s bohemisty. Samozejm
v Mnichov se zanpibliovatmnostv,kter v danm oboru zatm drileitfm v chodiskem pro vzjemn kontakty jsou konference, pracovn
mohla vykzat doposud nejvtrusistika. Vypad to skoro tak, jako by schrizky a sympozia. Doufm ,eprvtato konference, prvn svhodruhu,
se donedvna satelitn pozice nejen zerrr a nroda, ale i jedn vdn by se mohla stt jednou zvyznamnych',inicianch.'akc.Proto jsem ostatn
disciplny za,a7avymaovat z tradin obndrhy. Na zklad tto pi}rlsilnaprosto nevdeck;refert speo otzkch provoznchne lyloen

428 429
 odborn;ch. V tto souvislosti bych si dovolil podat nwh, aby se ptvelk poteba soubornho',velkorysho,. pojednn o v voji eskliteratury, je
bohemistick setkn (budouJi mon) konala ji na vce specifikovan by soustavn postihlo rozshlej asovcelky aje by odpovdalo souas-
odborn tmata' Takoqfm bylo ped nkolika lety napklad prv sym- n m metodologick m poadavkrim, vak zristv objektivn nutnost, a to
pozium na tma Prask strukturalistick kola, historie a perspektivy. nejen ve vdeckm svt, n br i v oblasti zjmu cel kulturn veejnosti.
Nevm vak nic o tom, e by se setkn podobnho rozsahu podalo v e- Lze si ovem tak pedstavit, e se tko hled instituce i jakkoli
chch nebo na Morav (v Praze nebo v Brn) u pleitostist1fch narozenin organizace, kter by takoqf projekt mohla financovat.Lecktery zahranin
Romana Jakobsona v ptmroce (jestli ne nebo jestli se plnuje v njak bohemista si vak nen docela jist, nakolik tu rozhoduje onen ryze objek-
redukovan form, je to koda; byla by to akce nesporn svtovho vy- tivn faktor, toti materiln technick a finann monosti, a nakolik fak-
znamu' kter by autorit a atraktivit bohemistiky mohla jen prospt). tor subjektivn, toti motivace jednotliqich odbornkri. Mon, e tato po-
Problmy vdeckho dorostu: V tto oblastijde takka o tradin nesnze' znmka prisob trochu naivn, prv z on odlin pozice zahraninho pozo-
zapinn pedevm omezenymi finannmi prostedky. U zahranin rovatele, jenome ztto perspektivy se nabz tak srovnn s jin;fmi zem-
bohemistiky k tomu navc pistupuje zde ji opakovany fakt postaven mi bvalho sovtskho bloku, kde podobn publikace existuj. A mon,
bohemistiky jako podoboru: ance mladho badatele v samotn bohemistice eby ptv zahranin bohemist mohli v tomto ohledu nabdnout urit;f
jsou tedy velmi nejiste. Dm problmem jsou tu pobyby, eventuln qimny podl na spoluprci, teba v zleitostech komparatistick1ch a teoretick-
a exkurze studentrl a mlad1fch vdcri. I tady je vtina jet dosti o-metodologickych, o nich jsem mluvil v souvislosti se zpadonmeckou
nezkuen;ch zjemcri odkzna na zce|aindividuln iniciativu. Mnoh1im vdou'
z nich se nedostv ani informac o monostech zskvn finannch omlouvm se za ponkud nediplomatickou formulaci zvrenych poz-
prostedkrpro takov podniky. Ajet poznmka na okraj: ped nkolika nmek, ale myslm si, e i v tto podob byly j aktak snesiteln. Ne- chtl
lety uzavela mnichovsk univerzita s praskou Karlovou univerzitou jsem tak nikoho z ptomnych kritizovat, protoe eenzsadnch pra-
partnerstv; po ojedinl;ch pednkch cel vc - alespo pro bohemisty gmatick1fch otzek nen rozhodujc mrou v moci pravdpodobn nikoho
_ usnula, v;mna studentri zristala pro nkter mlad adepty bohemistiky z ns. Chtljsem jen upozornit na nkter jevy, kter v dan problematice
zbonym pnm. mohou vst zrovna tak ke vzjemn;fm shodm jako i k nedorozumnm,
Mrmzatn,eprv zmnn problmy ve ve]k mepociuj ob strany, ani bych ml v rimyslu naznaovat njak smrnice v innosti bohemis-
jak zahranin, tak i domc bohemistika, a ejsou tedy v mnohm ohledu tiky. Tam, kde je vda skuten kreativn, by mlo b t ostatn dovoleno
jak;imisi ..spolen;imi jmenovateli'. v jejch zjmovych sfrch' Je teba vechno - jenom ne nedostatek talentu a etiky prce s vdomostmi.
podotknout, e i tyto ''spolenjmenovatele'. jsou opt asto nahleny
izolovan z onch minimIn dvou perspektiv podmnn1ch zsadn
pragmatickou diferenc, o n jsem hovoil v prvn sti svho reertu.
S tm souvis i moje zvren poznmka' pojmajcpredikt',pragmatic-
kf'' opt v irm smyslu' toti i ve vztahu k odborn;m problmrim: Tak
teba mnoho zahraninch bohemistri stle marn oekv od esk
bohemistiky prezentaci komplexnch analyticko-syntetick;/ch dl, kter
by jednak metodologicky a interpretan aktualizovala napklad
''akademick',
djiny eskliteratury a jednak soustavn pojednala o qfvoji
eskliteratury 20. stolet' Je jasn, e v dobch nedvno minul1fch byly
serizn prce tohoto druhu sabotovny relnsocialistickou vrchnost a
''znormalizovan1fmi'' pomry
v kultue. Je rovn celkem jasn, e po pti
letech vt svobody, ale tak existenn nejistoty a msty i vytazn,fch
personlnch, a dokonce strukturnch zmn nebyl dostatek monost na
rea|izaci dla takovho rozsahu. Dokonuje se vak prce na Lerikonu esh
literatury a v pokroilm stadiu je i projekt Slounhu esklch spisouatel
od rohu 1945. Chyst,a se tak publikace o eskprze po roce 1945. Nhav

430 + l

E
 odborn;ch. V tto souvislosti bych si dovolil podat nwh, aby se ptvelk ',velkorysho'.
poteba soubornho pojednn o v voji eskliteratury, je
bohemistick setkn (budou-li mon) konala ji na vce specifikovan by soustavn postihlo rozshlej asovcelky aje by odpovdalo souas-
odborn tmata' Takoqfm bylo ped nkolika lety napklad prv sym- n m metodologick m poadavkrim, vak zristv objektivn nutnost, a to
pozium na tma Prask strukturalistick kola, historie a perspektivy. nejen ve vdeckm svt, n;fbr i v oblasti zjmu cel kulturn veejnosti.
Nevm vak nic o tom, e by se setkn podobnho rozsahu podalo v e- Lze si ovem tak pedstait, e se tko hled instituce i jakkoli
chch nebo na Morav (v Praze nebo v Brn) u pleitostist;chnarozenin organizace, kter by takoq.f projekt mohla financovat.Lecktery zahranin
Romana Jakobsona v ptmroce (jestli ne nebo jestli se plnuje v njak bohemista si vak nen docela jist, nakolik tu rozhoduje onen ryze objek-
redukovan form, je to koda; byla by to akce nesporn svtovho vy- tivn faktor, toti materiln technick a finann monosti, a nakolik fak-
znamu' kter by autorit a atraktivit bohemistiky mohla jen prospt). tor subjektivn, toti motivace jednotliqich odbornkri. Mon, e tato po-
Problmy vdeckho dorostu: V tto oblastijde takka o tradin nesnze, znmka prisob trochu naivn, prv z on odlin pozice zahraninho pozo-
zapinn pedevm omezenymi finannmi prostedky. U zahranin rovatele, jenome ztto perspektivy se nabz tak srovnn s jin;fmi zem-
bohemistiky k tomu navc pistupuje zde ji opakovany fakt postaven mi b1fvalhosovtskho bloku, kde podobn publikace existuj. A mon,
bohemistiky jako podoboru: ance mladho badatele v samotn bohemistice eby ptv zahranin bohemist mohli v tomto ohledu nabdnout urit;f
jsou tedy velmi nejiste. Dm problmem jsou tu pobyby, eventuln qmny podfl na spoluprci, teba v z|eitostech komparatistick1ch a teoretick-
a exkurze studentrl a mladych vdcri. I tady je vtina jet dosti o-metodologickych, o nich jsem mluvil v souvislosti se zpadonmeckou
nezkuen;ch zjemc odkzna na zce|aindividuln iniciativu. Mnoh1im vdou'
z nich se nedostv ani informac o monostech zskvn finannch omlouvm se za ponkud nediplomatickou formulaci zv t enych poz-
prostedkri pro takov podniky. Ajet poznmka na okraj: ped nkolika nmek, ale myslm si, e i v tto podob byly j aktak snesiteln. Ne- chtl
lety uzavela mnichovsk univerzita s praskou Karlovou univerzitou jsem tak nikoho z ptomn;ch kritizovat, protoe eenzsadnch pra-
partnerstv; po ojedinl;ch pednkch cel vc - alespo pro bohemisty gmatick1fch otzek nen rozhodujc mrou v moci pravdpodobn nikoho
_ usnula, v;mna studentri zristala pro nkter mlad adepty bohemistiky z ns. Chtl jsem jen upozornit na nkter jevy, kter v dan problematice
zbonym pnm. mohou vst zrovna tak ke vzjemn m shodm jako i k nedorozumnm,
Mrmzatn,eptv zmnn problmy ve ve]k mepociuj ob strany, ani bych ml v myslu naznaovat njak smrnice v innosti bohemis-
jak zahranin, tak i domc bohemistika, a e jsou tedy v mnohm ohledu tiky. Tam, kde je vda skuten kreativn, by mlo b t ostatn dovoleno
jak;imisi .'spolenfmi jmenovateli'. v jejch zjmovych sfrch. Je teba vechno - jenom ne nedostatek talentu a etiky prce s vdomostmi.
podotknout, e i tyto ''spolenjmenovatele'. jsou opt asto nahleny
izolovan z onch minimIn dvou perspektiv podmnn1ch zsadn
pragmatickou diferenc, o n jsem hovoil v prvn sti svho refertu.
S tm souvis i moje zvren poznmka' pojmajcpredikt',pragmatic-
kf'' opt v irm smyslu' toti i ve vztahu k odborn;m problmrim: Tak
teba mnoho zahraninch bohemistri stle marn oekv od esk
bohemistiky prezentaci komplexnch analyticko-syntetick;/ch dl, kter
by jednak metodologicky a interpretan aktualizovala napklad
''akademick',
djiny eskliteratury a jednak soustavn pojednala o qfvoji
eskliteratury 20. stolet' Je jasn, e v dobch nedvno minul1fch byly
serizn prce tohoto druhu sabotovny relnsocialistickou vrchnost a
''znormalizovan1fmi'' pomry
v kultue. Je rovn celkem jasn, e po pti
letech vt svobody, ale tak existenn nejistoty a msty i vytazn,fch
personlnch, a dokonce strukturnch zmn nebyl dostatek monost na
realizaci dla takovho rozsahu' Dokonuje se vak prce na Lerikonu esh
literatuty a v pokroilm stadiu je i projekt Slounhu esklch spisouatel
od rohu 1945. Chyst se tak publikace o eskprze po roce 1945. Nhav

430 431

L
 nnsn - soHuEL - LITERRNvEoN sv1fm romnem Pan Wolodyjowskl pispl tak k nhl popularit jmna
BoHEMISTIKA npzenv Barbara na zatku 20. stolet. Dnes pebr rilohu etby romnri sledovn
poadri televize, atak jmno Jacek se v edes|fch a sedmdest1fch letech
aNrolvNrueN stalo v Polsku neobyejn populrnm pod vlivem serilu W. Chotomsk,
vyslanho v polskm televiznm poadu pro dti - vystupovaly tam dti
se jmny Jacek a Agatka (a samozejm pila ztovei. vlna Agatek). Je
nasnad, e podobn;f vliv etby eskbeletrie by se dal zjistit i u ns (je
V oblasti literrn vdy a literrn historieje dobeznma skutenost,e ovem jist, e mda nkter1fch kestnch jmen v uritdob souvis tak
z tridy autor _ dIo- tense tentnejmenpozornosti. Yyzklm s etbou pekladov literatury a ekestnjmna oblben1/chhercri a here-
tenrije z pochopiteln;chdtivodri v bohemistice i v jin ch nrodnch ek, sportovc a sportovky a podobn jsou dnes jet vyznamnjm vzo-
filologichopomjen.Je jist, e zkoumn chovn tenripatdaleko rem).
Kdy ujsem se zmnil o televizi, musm pipojit hned dalpoznmku.
spedo oblasti zkoumn kninhotrhu, statistik knihovnch qfprijek
Nmeck; pekladatel esk;fchliterrnch dl Franz Peter Kiinzel sestavil
a koneckoncrii do oblasti sociologie,psychologieatd. Jeneje pecejasn,
seznam pekladri z etiny do nminy po roce 1945. Soustedil se z
e ponechJi se stranou vyznam tenstva,pak v dan filologii nco
pochopiteln ch drivodri na knin peklady. Je si vak vdom - a tak to
podstatnhochyb.Recepce dla vyznamnhoautora se astodokumentuje
napsal _ e ptomnost eskliteratury v nmeckmjazykovm prostoru
uvdnm hlasri literrn kritiky, kadmuje vak zejm, estejn drileit
_ nkdy monjetdrileitj- by bylo zjistit reakci irok;chkruhri je jen zsti dokumentovna bibliografi kninch peklad . Ponechmeli
stranou inscenace esk;chdivadelnch her v nmeck;ch divadlech, kde
tenri.
se asto pracuje pouze se strojopisnymi texty pekladu, a proto se ty'to
Potese zskvnmridaj o chovntene rychle vzrristaj,jednJi
peklady v bibliografich neobjevuj, pakje teba zdraznitvyznam esk1ch
se o dlavydan napkladpedsto lety nebojetdv. Nen-lijednoduch
literrnch dl vyslan]fch v nmeck;ch, rakousk]fch a v]fcarskych
zjistit velikost nkladu uritstarknihy, je jist daleko sloitjzjistit
rozhlasoqfch, a zejmna televiznch stanicch. Tato vysIn sleduj miliny
poet skuten prodan;ch v tiskti. A statistika vfprijek ve veejn1fch
posluchari a divkri, kte jinak nevezmou knihu do ruky' S nkter mr
knihovnch zanb,!t'teprve v posledndob pedmtemzjmu odbornkri
esk1fmi literrnmi dly se seznm touto cestou a eskpsemnictv se
rrizn;choborri' mimo jin i filologri.
prostednictvm rozhlasu' a zvlt televize v daleko vtm okruhu
Pes vechnytyto potebude zejmnutn poloitsi otzku, zda i
veejnosti ne prostednictvm knih, pffpadn asopisri. esk literatura
v budoucnu m zristat esk1ftenmimo zornpole bohemistiky. ZajmJi
v rozhlasovm a televiznm vysln vak nen v bibliografich podchycena.
v;zkumrecepce esk1fch literrnch dl eskspisovatele,nakladatele a
Tm jsme se dostali k dalmu problmu' kte4fm se literrnvdn
knihkupce, sotva bude mon,aby se ttovci vyhnuli bohemist'
bohemistika vlastn plinezabyv: peklady eshych literd,rnch dl do
Vliv etbybeletrie na spolenostjist existuje, co dosvdujemimo
cizch jazyh ' Je samozejm, e esk literatura mrie p sobit ve svt
jin existence cenzury v rrizn;,ichdobch a v rrizn;/ch zemich. Existuj u
vlastnjen tehdy, budeJi pekldna. Existuj r zn bibliografie kninch
tak djiny cennJry v rriznych sttech a uritby bylo velmi uiten dostat
pekladri z etiny do cizich jazykri - napftlad prce George G. Kovtuna
jednou do ruky dlo s tmatemesk literatura a cenzura. od stedovku
- stejnjakojinde - cenzura projevovalavelmi siln, Czech and Slouah Literature in English (Washington ,2' vyd. 1988)' Jene
se v eskm prosted
tato neobyejn cenn publikace stejnjako podobn prce nemohou nahradit
jene my o nejrriznjchzsazch cenzury proti eskliteratue vme stle
monografie o eskliteratue napklad v anglosask;ch zemch. V takov
jet velice mlo.
monografii by byl pedstaven vyvoj pekldn, reakce kritiky a podobn;
Popularita nkter ch literrnch dl se projevuje astozprisobem,kte4/
zrove by bylo teba poukzat na to, co drileitho peloeno nebylo a
je zjistiteln;jaksi oklikou. Polsk;f lingvista JzefBubak vydal v roce 1993
nen, a pokud je to mon,uvst drivody. ot.rzka pekladri esk;fchliterrirnch
knihu Kslggo naszych imion (Knhanaichkestnchjmen; Vratislav etc.),
dl do cizich jazykri samozejm zajm esk spisovatele a esk
v nuvd, eetnkestnjmnase v Polsku stala populrnmi pod vlivem
nakladatelstv a je nesnadn si pedstavit, e by tato otzka byla pro
etbydl polskbeletrie' Tak jmnoZbigniew se nhle sto velmi rozenm
bohemistiku podadn. asem by mohly vzniknout prce napirtlad o obrazu
na zatku tohoto stolet pod vlivem ,etby Kidk Henryka Sienkiewicze,
eskliteratury edes|ch let naeho stolet' Nebyly by to prce snadn
kde jeden z hlavnch hrdinri se jmenuje Zbyszko z Bogdanca.Sienkiewicz

432 z+.-trl

L
 vrsn - norruEr, - LITERRNEvEoN
BoHEMIsTIKA nrnzanv
aNroNN tt,taN
V oblasti literrn vdy a literrn historieje dobeznma skutenost,e
z ttiy autor - dlo - tense tendtnejmenpozornosti. V;fzkum
tenrije z pochopiteln1fch drivodri v bohemistice i v jin;fch nrodnch
filologichopomjen.Je jist, e zkoumn chovn tenripatdaleko
spedo oblasti zkoumn kninhotrhu, statistik knihovnch vfprijek
a koneckoncrii do oblasti sociologie'psychologieatd. Jeneje pecejasn,
e ponechJi se stranou v znam tenstva,pak v dan filologii nco
podstatnhochyb.Recepcedlavyznamnhoautora se astodokumentuje
uvdnm hlasri literrn kritiky, kadmuje vak ziejm,e stejn drileit
_ nkdy monjetdrileitj- by bylo zjistit reakci irok1chkruhri
tenri'
Potese zskvnmridajrio chovntene rychle vzrtistaj,jednli
se o dlavydan napkladpedsto lety nebojetdv. Nen-lijednoduch
zjistit velikost nkladu uritstarknihy, je jist daleko sloitjzjistit
poet skuten prodan;ch v tiskli. A statistika v prijek ve veejn;ch
knihovnch zanb,!t, teprve v posledndob pedmtemzjmu odbornkri
rrizn ch oborri, mimo jin i filologri.
Pes vechny tyto potiebude zejmnutn poloitsi otzku, zda i
v budoucnu m zristat esk; tenmimo zornpole bohemistiky. Zajm-Ii
vyzkum recepce esk;ch literrnch dl eskspisovatele,nakladatele a
knihkupce, sotva bude rnon,aby se tto vci vyhnuli bohemist.
VIiv etbybeletrie na spolenostjist existuje, co dosvdujemimo
jin existence cenzury v rrizn}chdobch a v rrizn;chzemch.Existuj u
takdjiny cenzury v riznych sttech a uritby bylo velmi uitendostat
jednou do ruky dlo s tmatemeskdliteratura d cenzura. od stedovku
- stejnjakojinde _ cenzura projevovalavelmi siln,
se v eskm prosted
jene my o nejrriznjchzsazch cenzury proti eskliteratue vme stle
jet velice mlo.
Popularita nkterych literrnch dl se projel'uje astozprisobem,kter5
je zjistiteln;fjaksi oklikou. Polsk;lingvista JzefBubak vydal v roce 1993
knihu Kslggo naszych imion (Kniha naichkestnchjmen; Vratislav etc'),
v nuvdi,eetnkestnjmnase v Polsku sta populrnmi pod vlivem
etbydl polskbeletrie' Tak jmnoZbignew se nhle sto velmi rozenm
na zatku tohoto stolet pod vlivem etbyKidk Henryka Sienkiewicze,
kde jeden z hlavnch hrdinri se jmenuje Zbyszko z Bogdanca.Sienkiewicz
432
svfm romnem Pan Wolodyjowskj pispl tak k nhl popularit jmna
Barbara na zatku 20. sto]et. Dnes pebr rilohu etby romn sledovn
poadri televize, a tak jmno Jacek se v edest;cha sedmdest ch letech
stalo v Polsku neobyejn populrnm pod vlivem serilu W. Chotomsk,
vyslanho v polskm televiznm poadu pro dti - vystupovaly tam dti
se jmny Jacek a Agatka (a samozejm pila zrovei vlna Agatek). Je
nasnad, e podobn;f vliv etby eskbeletrie by se dal zjistit i u ns (je
ovem jist, e mda nkterych kestnch jmen v uritdob souvis tak
s etbou pekladov literatury a ekestnjmna oblben1ichhercri a here-
ek, sportovcri a sportovky a podobn jsou dnes jet v1fznamnjimyzo.
rem).
Kdy ujsem se zmnil o televizi, musm pipojit hned dalpoznmku.
Nmeck; pekladatel eskych literrnch dl Franz Peter Kiinzel sestavil
seznam peklad z etiny do nminy po roce 1945. Soustedil se z
pochopiteln ch dlivodri na knin peklady. Je si vak vdom - a tak to
napsal - e pfftomnost eskliteratury v nmeckmjazykovm prostoru
je jen zsti dokumentovna bibliografi kninch pekladri. Ponechme-li
stranou inscenace esk]chdivadelnch her v nmeck;ch divadlech, kde
se asto pracuje pouze se strojopisn;mi texty pekladu. a proto se ty'to
peklady v bibliografich neobjevuj, pakje teba zdttaznitvyznam eskych
literrnch dl vyslanych v nmeckych, rakousk1ch a v;carsk;ch
rozhlasoqfch, a zejmna televiznch stanicch. Tato vysln sleduj miliny
posluchari a divkri, kte jinak nevezmou knihu do ruky. S nkterymi
esk;fmi literrnmi dly se seznm touto cestou a eskpsemnictv se
prostednictvm rozhlasu, a zvlt televize v daleko vtm okruhu
veejnosti ne prostednictvm knih, ppadn asopisri. Cesk ]iteratura
v rozhlasovm a televiznm vysln vak nen v bibliografich podchycena.
Tm jsme se dostali k dalmu problmu, kte4fm se literrnvdn
bohemistika vlastn pli nezab v: pehlady esh!,ch literrnch dl do
cizch jazyh . Je samozejm, e esk literatura mrie prisobit ve svt
vlastnjen tehdy, budeJi pekldna. Existuj r zn bibliografie kninch
pekladri z etiny o czich jazykri - napftlad prce George G. Kovtuna
Czech and Slouah Literature in English (Washington,2. vyd' 1988). Jene
tato neobyejn cenn publikace stejnjako podobn prce nemohou nahradit
monografie o eskliteratue napklad v anglosask]ch zemch. V takov
monografii by byl pedstaven vyvoj pekldn, reakce kritiky a podobn;
zrove by bylo teba poukzat na to, co drileitho peloeno nebylo a
nen, a pokud je t,omon, uvst drivody. otzka pekladri eskych literrnch
dl do cizch jazykri samozejm zajm esk spisovatele a esk
nakladatelstv a je nesnadn si pedstavit, e by tato otzka byla pro
bohemistiku podadn' asem by mohly vzniknout prce napklad o obrazu
esk]iteratury edesQ/ch let naeho stolet. Nebyly by to prce snadn
r+J.-t
L
 a leckdy by asi poopravily plioptimistick soudy o pronikn naich
literrnch dl do zahrania ojejich velkpopularit,jenesotvaje mon
natrvalo se obejt bez takoq/chto monografii. Je piznain, e ve dnech
24. a26. listopadu 1995 se ve Varavkon setkn pekladatelri,kritik
a teoretikri literrnho pekladu.Na toto setkn jsou zvni zahranin
pekladatelpolskliteratury a polti cizpolonista poadatelemje Ustav
polsk literatury na Varavskuniverzit, tedy polonistickpracovit'
Polsk pkladby ml zaprisobit i u ns.
Dosud nemme djiny eshbohemstiky, kter bychom velmi nutn
potiebovali. Nem eme se divit' e nemme tm spdjiny zahranin
bohemistiky, bylo by velmi zslunzpracovat a dosud shromdn
bibliografick ridaje o produkci zahraninchbohemistri, zejmna knin
vydanych doktorsk1fch disertac a habilitanch prac. Na zklad biblio-
grafi by bylo monpokusit se o nstin v1ivoje zjmu zahraninchbohe-
mistri o jednotliv epochy, nkter autory iurit dla v rrizn ch zemch.
I tady by bylo zajmavzjitn,kter epochy,kter dla a kteautoi
zjem nevywolali, akoli u ns mli - nebo maj - zr'a'nyvyznam. Ideln
by bylo pipravit k druhmu kongresu svtovliterrnvdn bohemistiky
aspo tezovit zpracovandjiny zahraninbohemistiky a pipojitk nim
bibliografii zahraninchknin vydan1chbohemistick1fchprac.Domnvm
se, e zahraninbohemistby ochotn na takovmpodniku spolupracovali,
vdyt by v sledky slouily i jim' Zahraninbohemistika samozejmvlast-
n databanku nevy'tvo, a takje pochopiteln,ejak esk,tak i zahrani-
n bohemistika budou mt - a mus mt - ristedninformanstedisko
v Ptaze.
Na svt rychle postupuje propojenkatalogri v1/znamn;chknihoven.
Pestav bft ilu pot centraln seznam bohetnikInchfond' zahraniinch
knihouen. od cesty Josefa Dobrovskhodo vdska a Ruska, z rrpivezl
do Prahy neobyejncennzptvy ovyzrtamn ch esk ch tiscch a rukopisech
v zahraninchknihovnch a archvech, je zejm,e zvlt star esk proslul nmeck prask literatura z pelomu 19. a 20. stolet nemla
psemnictvm mnohdy uniktn pamtky rozesetpo svt. Udaje v
Knihopise esklchtisk majsvmezery - pesvdil jsem se o tom, kdy
jsem v roce 1984 vydval ve Freiburgu komentovan reprint praskho
sedmijazynho Lodereckerovaslovnkuz roku 1605.Pouvaljsemexem-
ple z knihovny v zpadonmeckmWolfenbiittelu, o nmsvazekKniho-
psu z roku 1965 nev - a zejm dalvftisky tto knihy jsou v Pa-i,
Krakov a ve Varav,mon i v jin:chmstech, ani by o nich knihopis
vdl.
V jednom ppadhroz esk1fmliterrnm textrim v zahranizkza.
Po roce 1948 zahraninrozhlasov stanice vyslajceskyzaazovaly do
sv1fchpoadriliterrn texty esk;fchexilovych autor . Namnoze tyto texty
nevyly tiskem a jsou zejmzachovny v archvechtchto stanic. Bylo
434
by teba zachrnitje ped zkzou, pokudjsoujet vribec na svt. Nebylo
by ostatn na zvadu, kdyby mohla vzniknoutjaksi fonotka tch literr-
nch textri, kter pedtalisami autoi. Magnetofonov psky s nahran;fmi
poadyjsou vtinou dosud zachovny. Tak archvy exilov;ch organizac
a asopisri obsahuj nkdy zajmav materily, jako je korespondence es-
kych exilovych autorrf. Hroz nebezpe,e vechny tyto texty literrnch
dl, jejich nahrvky a dosud zachovan korespondence spisovatelri brzy
pijdou nazmar' M-li se zachytit historie eskexilov literatury (a ovem
i historie eskineditn literatury), je teba jednat rychle.
VychzmeJi ze skutenostt, ev esk;chzemch ettenipo dlou-
hou dobu etli nejen esky, nybr i nmecky, a vmeJi, e byli etn v5i-
znamn etspisovatel, kte psali literrn dla v oboujazycch, pakje
jist na mst otzka' do jak mry se bohemistika rn zab,fvat nmecky
psanlm psemnictum u esklch zemch. Dvojjazynost autorri i tentinen
ve svt vzcn, a tak nen teba pi zptacovvn tto problematiky ob.
jevovat Ameriku' Bude nutn prostudovat teoretick prce t;kajcse otz-
ky dvojjazynosti' a zejmna seznmit se s pracemi pinejcmi studie
o dvojjazynych autorech, o djinch literatur psan ch ve vcejazycch a
podobn. Je samozejm, e germanisty - zejmna esk_ ek v tomto
ohledu velk prce, jene stejn velky podl na eentchto otzek ek
bohemisty. Pitom je pochopiteln, e zejmna nmet a rakout bohemis-
t a germanist mohou qiznamn;im zptisobem pispt k eenasto spleti-
lfch problmri' U ped listopadem 1989 se v Ptaze uvaovalo o tom, e
budouc kolektivn djiny eskliteratury budou mt kapitoly o nmecky
psan literatue v esk1/chzemch' V poslednch pti letech cel vc zejm
plinepokroila. Je v zjmu vech z astnn1fch,aby se souvislosti esk
literatury a nmecky psanho psemnictv v esk ch zemch konen zaaly
soustavn studovat' V sledky je pak nutn publikovat i nmecky, nebo
etn germanist v rriznych zemch svta jsou pesvdeni, e naprtlad
tmnic spolenhos echy a esk m psemnictvm a s eskou kulturou
vribec' Dnes se podaj nmecko-polsk konference o slezsk literatue
psan jak nmecky, tak i polsky. Nmecko-esk konference o literatue
psan nmecky a esky v esk;ich zemch by mly pinejmenm stejn1/
vyznam - ostatn u esky psan psemnictv ve Slezsku by mlo b;tna
poadu mezinrodnch konferenc'
V roce 1994 jsem v praskm Slovanskm rstavu obnovil vydvn
asopisu GERMANOSLAVICA, kter;f ped vlkou v Praze vychze|.Zska|
si mezinrodn renom a slouil tak enznalost o eskkultue a zej-
mna o eskliteratue' Clnkv a recenze' otiskovan v tomto asopise
pouze nmecky a anglicky, maj svtovou vdeckou veejnost informovat
ovztazch mezi slovansk;mi a germnsk mi nrody v oblasti jazyka a lite-
4JD
E
 a leckdy by asi poopravily plioptimistick soudy o pronikn naich by teba zachrnit je pezkzol, pokud jsou jet vribec na svt. Nebylo
literrnch dl do zahrania ojejich velk popularit,jene sotvaje mon by ostatn na zvadu, kdyby mohla vzniknoutjaksi fonotka tch literr-
natrvalo se obejt bez takovychto monografi. Je pznan, e ve dnech nch textri, kter pedtalisami autoi. Magnetofonov psky s nahran1foni
24. a26.listopadu 1995 se ve Varavkon setkn pekladatelri,kritikri poadyjsou vtinou dosud zachovny' Tak archvy exiloqfch organizac
a teoretikri literrnho pekladu. Na toto setkn jsou zvni zahranin a asopisli obsahuj nkdy zajmav materily, jako je korespondence es-
pekladatelpolskliteratury a polti cizpolonista poadatelemje stav k1fch exilov1fch autorri. Hroz nebezpe' e vechny tyto texty literrnch
polsk literatury na Varavsk univerzit, tedy polonistick pracovit. dl, jejich nahrvky a dosud zachovan korespondence spisovatelri brzy
Polskf pftlad by ml zaprisobit i u ns. pijdou nazmar. M.Ii se zachytit historie eskexilov literatury (a ovem
Dosud nemme djny eskbohernistihy, kter bychom velmi nutn i historie eskineditn literatury), je teba jednat rychle'
potebovali.Nem eme se divit, e nemme tm spdjiny zahranin VychzmeJi ze skutenosti, e v esk1ychzemch etteni po dlou-
bohernistiky, bylo by velmi zslun zpracovat a dosud shromdn hou dobu etli nejen esky' n br i nmecky, a vme-li, e byli etn vy-
bibliografick ridaje o produkci zahraninchbohemistri, zejmnaknin znamn etspisovatel' kte psali literrn dla v obou jazycch, pak je
vydan ch doktorsk ch disertac a habilitanch prac. Na zklad biblio- jist na mst otzka, do jak mry se bohemistika m zabyvat nmechy
grafi by bylo monpokusit se o nstin v voje zjmll zahraninchbohe- psanlrn psemnictum u eskj,chzemch' Dvojjazynost autor i tenrinen
mistro jednotliv epochy, nkter autory iurit dfla v rrizn ch zemch. ve svt vzcn, a tak nen teba pi zptacovvn tto problematiky ob.
I tady by bylo zajmavzjitn, kter epochy, kter dla a kteautoi jevovat Ameriku. Bude nutn prostudovat teoretick prce t;ik ajci se otz-
zjem nevyvolali, akoli u ns mli - nebo rnaj - znanyvyznam. Ideln ky dvojjazynosti, a zejrr'na seznmit se s pracemi pinejcmi studie
by bylo pipravit k druhmu kongresu svtovliterrnvdn bohemistiky o dvojjazyn1/ch autorech, o djinch literatur psan ch vevce jazycch a
aspo tezovit zpracovandjiny zahraninbohemistiky a pipojit k nim podobn. Je samozejm, e germanisty - zejmna esk- ek v tomto
bibliografii zahraninchkninvydan;fchbohemistick ch prac.Domnvm ohledu velk prce, jene stejn velk;f podl na eentchto otzek ek
se, e zahraninbohemistby ochotnna takovmpodniku spolupracovi, bohemisty. Pitom je pochopiteln, e zejmnanmet a rakout bohemis-
vdyt by vfsledky slouily i jim. Zahraninbohemistika samozejmvlast- t a germanist mohou qfznamn5m zprisobem pispt k eenasto spleti-
n databanku nevytvo,a takje pochopiteln,ejak esk,tak i zahrani- lich problmri. U ped listopadem 1989 se v Praze uvaovalo o tom, e
n bohemistika budou mt - a mus mt - rstedninforman stedisko budouc kolektivn djiny eskliteratury budou mt kapitoly o nmecky
v Praze. psan literatue v esk;fch zemch. V poslednch pti letech cel vc zejm
Na svt rychle postupuje propojenkatalogri vyznamnlch knihoven' pIinepokroila. Je v zjmu vech zriastnn1fch, aby se souvislosti esk
Pestav bft ilu potcentrln seznam bohemik'lnchfond zahrani'nch literatury a nmecky psanho psemnictv v eskych zemch konen zaaly
hniltouen. od cesty Josefa Dobrovskhodo vdskaa Ruska, z npivezl soustavn studovat. Vsledkyje pak nutn publikovat i nmecky, nebo
do Prahy neobyejncennzprvy ovyznamn ch esk;fchtiscch a rukopisech etn germanist v rrizn1fch zemch svta jsou pesvdeni, e napklad
v zahraninchknihovnch a archvech, je zejm,e zv|tstaresk proslul nmeck prask literatura z pelomu 19. a20. stolet nemla
psemnictvm mnohdy uniktn pamtky rozesetpo svt. da;e v tmnic spolenhos Cechy a esk1impsemnictvm a s eskou kulturou
Knihopise eskjch tisk maji svmezery - pesvdiljsem se o tom, kdy vribec. Dnes se podaj nmecko-polsk konference o slezsk literatue
jsem v roce 1984 vydval ve Freiburgu komentovan;f reprint praskho psan jak nmecky, tak i polsky' Nmecko-esk konference o literatue
sedmijazynhoLodereckerova slovnku z roku 1605. Pouvaljsem exem. psan nmecky a esky v eskych zemch by mly pinejmenm stejn1f
ple z knihovny v zpadonmeckmWolfenbiittelu, o nm svazekKniho. v1fznam _ ostatn u esky psan psemnictv ve Slezsku by mlo b t na
pisu z rokl 1965 nev - a zejmdalqftisky tto knihy jsou v Pati, poadu mezinrodnch konferenc.
Krakov a ve Varav, mon i v jin;fch mstech, aniby o nich knihopis V roce 1994 jsem v praskm Slovanskm ristavu obnovil vydvn
vdl. asopisu GERMANOSLAVICA, kter1f ped vlkou v Praze vychzel,Zska|
V jednom ppadhroz esk;fmliterrnm textrim v zahranizkza. si mezinrodn renom a slouil tak enznalost o eskkultue a zej.
Po roce 1948 zahraninrozhlasovstanice vyslajceskyzaazovaly do mna o esk]iterature' lnky arecenze, otiskovan v tomto asopise
sv ch poadriliterrn texty esk ch exilov ch autorri. Namnoze tyto texty pouze nmecky a anglicky, maj svtovou vdeckou veejnost informovat
nevyly tiskem a jsou zejm zachovny v archvech tchto stanic. Bylo ovztazch mezi slovansk1fmi a germnsk1fmi nrodyv oblasti jazyka a lite-

434 435
 ratury. S radost uveejnmepspvkyesk;fchi zahraninchbohemistri literaturu faktu rriznfch dob. m vc se zjem literrnhistoricky pracuj-
a slavistri vribec, pokud se budou t5ikat tto problematiky. cho bohemisty blna dob' tm menje jeho zjem o eskou literaturu
Statistick ridaje o vydvn a prodeji knih a o vfprijkch knih v kni- faktu. Pitom natzv'Zpa se u del dobu zjiuje, e knihy literatury
hovnch v esk1fchzemch potwzuj skutenost, znmou i z jinych zem, faktu zabraj stle qfznamnj msto v nakladatelsk;ch programech' v
etotipekladov literaturaje v literrnm ivotneobyejnv;znamn potu prodanfch knih a v potu qfprijek v knihovnch. Pozoruje se dokon-
u tm, e poetvydan;'ch,prodan1fcha vyprijen ch knih peloench z ce, e mnozi autoii beletrie stle vce pechzej k tomu, e pdla lite-
cizch jazykri znanpevyuje poet tchto knih patcch eskmu ratury faktu. esk literrn ivot na doby se tomuto v;ivoji nevyhne,
psemnictv.Problm peloen;ch literrnch dI v eskmprostedod ostatn zeteln nznaky l tay jsou. Dnen esk literatura faktu si
nejstarchdob do dnekase samozejmne|k jen bohemistiky.Je vak nebere vzory pouze z ciziny, me pece navzat na rictyhodnou eskou
jist, e napklad pekladatelsk innost v;fznamn1/chesk;fchbsnkri tradici v tto oblasti' Potebovali bychom se dozvdt, co ajak se v esk
a pro7aik patpedevm do oblasti odbornhozjmu bohemistri. Snad literatue v oblasti literatury faktu psalo a pe, a bylo by samozejm ne-
jet drileitjby bylo zpracovat problmprisobenpeloen;ich dl na obyejn drileit dovdt se tak, jak tato esk
'.non-fiction,'
souvis s
esk literrn dla. Je nepochybn,eje monpostupovat tak, e by ''fiction'''
eskou
vznikly studie napffklad o p sobenpekladriz francouztiny na eskpsem- objev-li se dnes slovo sociologle v souvislosti s literaturou, nat se
nictv. Stejn v]znamnby bylo dovdt se o prisoben peloen;ichdt asto na pedstavu jaksi obdoby tzv. marxisticko-leninskho zkoumn
napkladna literaturrr nrodnho obrozennebo na eskouliterrn avant- Iiteratury. Je vak jist, etoto zkoumn nemlo se skutenou badatelskou
gardu 20. stolet. innost v oblasti sociologie literatury mnoho spolenho.Podle mho nzoru
V etinexistfiev,fraz tiuo,kter1se tkopeklddo cizchjazykri. se pesto u ped rokem 1989 v esk bohemistice objevovaly ppady
Ctivo m neobyejnyvyznam v ivotkadnrodn spolenosti,jenzdka sociologickho pstupu ke zkoumn djin esk literatury, napklad v
se vak u ns stv pedmtemodborn1fchstudi literrnch vdc a lite- prci VladimraMacwry Znamen zrodu ztoku 1983. Dnes by bylo nutn
rrnch historikri. Karel Capek se touto otzkou zabyval esejisticky v roce zjistit, kter spoleenskvrstr6r a skupiny nai nrodn literaturu v r zn;ch
1931 ve znmknize Marsyas ili Na okraj literatuly. My bychom potebo- obdobch vytvely a kter skupinyji etly.Sta prostudovat nkter prce
vali soustavnstudium tohoto ''okraje literatury.'. Je vlastn paradoxn, Romana Jakobsona, abychom zjistili, e ptv on se zab1valsociiiln funkc
estarobdobmme lpeprostudovno v praccho tzv. knkchlidovho rrizn1fch druhri literatury' U ns se podobn prce kdysi tak psaly - dnes
tennebo o tzv. literatuepololidov.o podobn ch knihch 19. a zejmna bychom potebovali jaksi djiny sociln funkce naeho psemnictv. Je
20. stoletvak vme velmi mlo. Bylo by tebatyto tiskaskprodukty to tm sp nutn, vme-li, e tm po celou dobu trvn tzv' novoesk
nejr znjhozamen- hrrizostranhistorky, tzv, literatura pro sluky, literatury u ns psemnictv plnilo tak rilohu, kterou jinde plnili filozofov,
mncenndobrodrunromny, erotick literatura vehodruhu, tuctov politici a novini. Doufme, e naptesk beletrie bude mt pedevm
detektivky a podobn - njak zptacovat. Jde o to dovdt Se, co a kdy se estetickou funkci _jene tmpo ce]ou dobu od konce ].8. stolet do roku
etlo- a dnes te- zttooblasti,jak;fch postup autoipouvaj, jak tivo 1989, to znamen po dobu dvou stolet, esk literatura mla, podobnjako
souvis s hodnotnou eskouliteraturou danhoobdob.Tzv. triviln litera- jin slovansk literatury, nejastjijinou hierarchii funkc, piemeste-
tura se dnes ve svt tvelkmuzjmu badatel a v oblasti esk litera- tick funkce neb1/vala vdy na prvnm mst. Zkoumn sociologie literr-
tury mme v tomto ohledu co dohnt' Pedhonili ns bohemistitlingvis- nho ivota m tedy v rmci literrnvdn bohemistiky sv oprvnn.
t, ktese iv zajmajo slang, argot a podobnjazykovjevy. Literr- Nen pochyb' etakovto zkoumn by bylo teba svit sociologicky kole-
nvdn bohemistika ponechv dosud stranou mstsk;folklor a triviln n;fm bohemistrim.
literaturu. Tzv' hospodsk povdkase sice lyskytuje jako termn, ale mnoho ekneJi se literdrnudnd komparatistiha, pak je hned nutn dodat,
ani o n podjetnevme' ejsou zem, kde se komparatistika nruiv pstuje - a jsou tak zem,
Literatura falu si vydobyla svmstov eskmpsemnictv,v oblasti kde nen zrovna v oblib' Upmn eeno,nevm, pro v Nmecku, kde
bohemistickhobdn je vak popelkou.V etn;fchzemchje tomu jinak, prisobm 29 )'et, je literrnvdn komparatistika omezena na nkolik
a tak by bylo dobe,kdybychom se pouili u tch cizch badatel , ktese univerzit' Domnvm se, e v Cesk republice by se komparatistika mla
na tento problmspecializovali. Literrn historikovmezi bohemisty,kte stt v oblasti literrn vdy a literrn historie samozejmost' M to nko-
se zab.$vaji starm obdobm eskliteratury, nemaj zbrany studovat lik drivodri. Dvme-ti se na eskou bohemistiku zverti, to znamen z cizitry,

436 437
 ratury. S radost uveejnmepspvkyesk;fchi zahraninchbohemistri literaturu faktu rriznfch dob. m vc se zjem literrnhistoricky pracuj-
a slavistri vribec, pokud se budou t5ikat tto problematiky. cho bohemisty blna dob' tm menje jeho zjem o eskou literaturu
Statistick ridaje o vydvn a prodeji knih a o vfprijkch knih v kni- faktu. Pitom natzv'Zpa se u del dobu zjiuje, e knihy literatury
hovnch v esk1fchzemch potwzuj skutenost, znmou i z jinych zem, faktu zabraj stle qfznamnj msto v nakladatelsk;ch programech' v
etotipekladov literaturaje v literrnm ivotneobyejnv;znamn potu prodanfch knih a v potu qfprijek v knihovnch. Pozoruje se dokon-
u tm, e poetvydan;'ch,prodan1fcha vyprijen ch knih peloench z ce, e mnozi autoii beletrie stle vce pechzej k tomu, e pdla lite-
cizch jazykri znanpevyuje poet tchto knih patcch eskmu ratury faktu. esk literrn ivot na doby se tomuto v;ivoji nevyhne,
psemnictv.Problm peloen;ch literrnch dI v eskmprostedod ostatn zeteln nznaky l tay jsou. Dnen esk literatura faktu si
nejstarchdob do dnekase samozejmne|k jen bohemistiky.Je vak nebere vzory pouze z ciziny, me pece navzat na rictyhodnou eskou
jist, e napklad pekladatelsk innost v;fznamn1/chesk;fchbsnkri tradici v tto oblasti' Potebovali bychom se dozvdt, co ajak se v esk
a pro7aik patpedevm do oblasti odbornhozjmu bohemistri. Snad literatue v oblasti literatury faktu psalo a pe, a bylo by samozejm ne-
jet drileitjby bylo zpracovat problmprisobenpeloen;ich dl na obyejn drileit dovdt se tak, jak tato esk
'.non-fiction,'
souvis s
esk literrn dla. Je nepochybn,eje monpostupovat tak, e by ''fiction'''
eskou
vznikly studie napffklad o p sobenpekladriz francouztiny na eskpsem- objev-li se dnes slovo sociologle v souvislosti s literaturou, nat se
nictv. Stejn v]znamnby bylo dovdt se o prisoben peloen;ichdt asto na pedstavu jaksi obdoby tzv. marxisticko-leninskho zkoumn
napkladna literaturrr nrodnho obrozennebo na eskouliterrn avant- Iiteratury. Je vak jist, etoto zkoumn nemlo se skutenou badatelskou
gardu 20. stolet. innost v oblasti sociologie literatury mnoho spolenho.Podle mho nzoru
V etinexistfiev,fraz tiuo,kter1se tkopeklddo cizchjazykri. se pesto u ped rokem 1989 v esk bohemistice objevovaly ppady
Ctivo m neobyejnyvyznam v ivotkadnrodn spolenosti,jenzdka sociologickho pstupu ke zkoumn djin esk literatury, napklad v
se vak u ns stv pedmtemodborn1fchstudi literrnch vdc a lite- prci VladimraMacwry Znamen zrodu ztoku 1983. Dnes by bylo nutn
rrnch historikri. Karel Capek se touto otzkou zabyval esejisticky v roce zjistit, kter spoleenskvrstr6r a skupiny nai nrodn literaturu v r zn;ch
1931 ve znmknize Marsyas ili Na okraj literatuly. My bychom potebo- obdobch vytvely a kter skupinyji etly.Sta prostudovat nkter prce
vali soustavnstudium tohoto ''okraje literatury.'. Je vlastn paradoxn, Romana Jakobsona, abychom zjistili, e ptv on se zab1valsociiiln funkc
estarobdobmme lpeprostudovno v praccho tzv. knkchlidovho rrizn1fch druhri literatury' U ns se podobn prce kdysi tak psaly - dnes
tennebo o tzv. literatuepololidov.o podobn ch knihch 19. a zejmna bychom potebovali jaksi djiny sociln funkce naeho psemnictv. Je
20. stoletvak vme velmi mlo. Bylo by tebatyto tiskaskprodukty to tm sp nutn, vme-li, e tm po celou dobu trvn tzv' novoesk
nejr znjhozamen- hrrizostranhistorky, tzv, literatura pro sluky, literatury u ns psemnictv plnilo tak rilohu, kterou jinde plnili filozofov,
mncenndobrodrunromny, erotick literatura vehodruhu, tuctov politici a novini. Doufme, e naptesk beletrie bude mt pedevm
detektivky a podobn - njak zptacovat. Jde o to dovdt Se, co a kdy se estetickou funkci _jene tmpo ce]ou dobu od konce ].8. stolet do roku
etlo- a dnes te- zttooblasti,jak;fch postup autoipouvaj, jak tivo 1989, to znamen po dobu dvou stolet, esk literatura mla, podobnjako
souvis s hodnotnou eskouliteraturou danhoobdob.Tzv. triviln litera- jin slovansk literatury, nejastjijinou hierarchii funkc, piemeste-
tura se dnes ve svt tvelkmuzjmu badatel a v oblasti esk litera- tick funkce neb1/vala vdy na prvnm mst. Zkoumn sociologie literr-
tury mme v tomto ohledu co dohnt' Pedhonili ns bohemistitlingvis- nho ivota m tedy v rmci literrnvdn bohemistiky sv oprvnn.
t, ktese iv zajmajo slang, argot a podobnjazykovjevy. Literr- Nen pochyb' etakovto zkoumn by bylo teba svit sociologicky kole-
nvdn bohemistika ponechv dosud stranou mstsk;folklor a triviln n;fm bohemistrim.
literaturu. Tzv' hospodsk povdkase sice lyskytuje jako termn, ale mnoho ekneJi se literdrnudnd komparatistiha, pak je hned nutn dodat,
ani o n podjetnevme' ejsou zem, kde se komparatistika nruiv pstuje - a jsou tak zem,
Literatura falu si vydobyla svmstov eskmpsemnictv,v oblasti kde nen zrovna v oblib' Upmn eeno,nevm, pro v Nmecku, kde
bohemistickhobdn je vak popelkou.V etn;fchzemchje tomu jinak, prisobm 29 )'et, je literrnvdn komparatistika omezena na nkolik
a tak by bylo dobe,kdybychom se pouili u tch cizch badatel , ktese univerzit' Domnvm se, e v Cesk republice by se komparatistika mla
na tento problmspecializovali. Literrn historikovmezi bohemisty,kte stt v oblasti literrn vdy a literrn historie samozejmost' M to nko-
se zab.$vaji starm obdobm eskliteratury, nemaj zbrany studovat lik drivodri. Dvme-ti se na eskou bohemistiku zverti, to znamen z cizitry,

436 437
 pak je pekvapujc, e esk literatura se u ns nyn stle mn zkoum
v souvislosti s vyvojem jin ch slovansk5ch literatur. Je pochopite|n, e
bohemistika v cizin tvo tm vude soust slavistick;|'ch seminri a
slavistick;fch ristavri, take je jaksi osudov spojena s ostatnmi slovan.
sk1foniliteraturami. MIokde v zahrani p sob vysokokolsk;/ uitel, kter
by se vnoval pouze bohemistice, obvykle pednzrove dal slovansk
literatury. Jet neobvyklejje najt v cizin studenty, kte by studovali
pouze bohemistiku, zpravidla studuj zrovejet dva itijin slovansk
jazyky - a ovem dv i ti dal slovansk literatury' Tot znamen, e
pednejci studujc bohemist v cizin jsou prax donuceni k tomu, e
srovnvaj ]iterrn v5voj v rrizn;fch slovansk;ch zemch, a stvaj se tak
slavistick;imi komparatisty. Je samozejm ,e v e slovanskjch zemch mimo
eskou republiku je situace v bohemistice podobn - tm sp, e esk
psemnictv se tam studuje ve srovnn s vlastn nrodn literaturou patffc
ror'n do oblasti slavistiky. V esk}chzemch se tradin pociovala nutnost
studovat eskou ]iteraturu v irch slovanskych souvislostech. Po roce
19].8 a a do nedvna bylo dokonce nutn vnovat zvyenou pozornost
slovensk literatue v rmci studia bohemistiky. Dnes tato tendence ocha-
buje a je nebezpe,e zjem o slovenskou literaturu v adch bohemistri
poklesne. Zrovei se ozyvaj nepochopiteln' ale dobe slyiteln hlasy'
e slavistika v eskrepublice je peitekbud'panslavismu a masarykis-
mu, nebo sovtsk idomc komunistick jednostrann orientaci na Slovany.
Zahranin bohemisty nen teba pesvdovat,ekomparatistick studia
eskliteratury a ostatnch slovansk;/'ch literatur jsou nutn a zajmav.
Ted'prijde o to, aby nakonec zahranin bohemist nebyli na tom v oblasti
slavistick komparatistiky lp ne etbohemist v Cesk republice.
Chtl bych se pi tto pleitosti zmnit o ppadu Mad'arska. Izolo-
vanost mad'artiny jako jazyka naprosto nepbuznho vem sousednm
jazykrim vedla k tomu, e mad'art hungarist se asto stvaj komparatis-
ty. Drileit pitom je, e nkte z nich se zabyvaj tak slovansk;/mi lite-
raturami. Vedle madarsk1/'ch hungaristri jsou ovem tak mad'art slavist
a odbornci na dal literatury zvelk sti orientovni komparatisticky.
Jin1/mi slovy: mad'arsk literrn vda a literrn historie pedstavuje ve
stedn Ewop ljrazny ostrov komparatistiky. Stv se bohuel, e zajma-
v, podntn prce mad'arskych komparatist jsou psny mad'arsky a tm
se znan znesnaduje jejich prisoben mimo Mad'arsko. To byl jeden z
drivodri, projsem se nauil aspo pasivn mad'arsky, mohu te se slovn-
kem v ruce st prce mad'arsk.ch koleg .
Je samozejm,e komparatisticky orientovan literrnvdn bohemis-
tika nemrie zristat ani v Cesk republice, ani v zahrani pouze v oblasti
slavistick komparatistiky. Studovat esk literrn v;voj bez zetele k
v1voji nmecky psan literatury, dle francouzsk literatury, anglicky
438
psanliteratury - a ovemi jinfch ewopsk ch literatur _ znamen pedem
se vzdt monostipochopit zkonitosti a zejmnazvltnostiv;vojeesk
literatury. Mli jsme vynikajchokomparatistu napiklad v osobVclava
ernho, kter;i sv}mipracemi pedevmo esk,francouzsk,panlsk,
nmeck a rusk literatue lkza|, eesk1fliterrn vdec si m ejet
m neliterrn vdec v jin;/ch zemchdovolit vyhnout se komparatistic-
kmu zkoumn literatury. Prce Romana Jakobsona vnovanesklitera-
tuejsou z nejvtsti komparatisticky zamenstudie. NemIo by
smysl vypotvatvechnyvynikajcodbornky,ktev oblasti bohemistiky
pracovali komparatisticky -jako pkladbych vak pecejenuvedl aspo
Dmitrije yevskho, RenWelleka a Karla Krejho.
Vechna pn,kter uvdm, pochopiteln vedou k otzce: kdo to vechno
m zvldnout a kdo to vechno m zaplatit. Domnvm se, e je jedin
monost a tou je rozumn dlba prce. Dlba prce mezi bohemisty v es-
k1fch zemch a v zahrani. V esk republice mus b1ft monvytvoit na
existujcch bohemistickfch a pbuzn1chpracovitch skupiny, kter se
ujmou jednotliv1fch rikolrj. Krom toho bude zejm nutn vrtit se k
osvdentradici, kter nejmn do konce prvn eskoslovensk republiky
byla bn: stedokoltetinise asto vnovali studiu jednotliv ch
bohemistick;fch problm a publikan monosti pak zskvali v odborn1/'ch
asopisech a v publikacch podporovan;ch nadacemi. Je koda, e u
neexistuj tzv, vyron zptvy r.rizn ch gymnzi, kde se daly uveejnit
zvan studie menho rozsahu.
Jsem pesvden,e nen nutn nejdv shnt penze na honore a
na vydn publikac a teprve pak zatpracovat. Takjako v dvjchdo-
bch, ale stejn tak jako v disentu nebo v exilu' je teba nejdv zskat
nadence z ad stedokolsk;ch uitelri etiny pro nehonorovanou badatel-
skou innost v oblasti literrnvdn bohemistiky' Bude.li kvalitn prce
hotova, zejm se poda najt prostedky na jej vydn. Je jist, e
stedokoltbohemist by takovto prce psali s nadj' ejim uveejnn
kvalitn prce umon zskat napftlad doktort nebo i habilitovat se a
pejtpak bud'do ad vysokokolsk;/'ch uitelri, nebo do vdeck;ch ristavti.
Tb by vak bylo vci ku prospchu a kvalitn l kony by bylo nutn a mon
po zsluze odmnit. Vme pece,kolik stedokolskch uitelri se takto stalo
vysokokolsk1fmi profesory - stauvst jmna Vclav ern;,Jan Mukaov-
sk]f, Felix Vodika a dal. Nkte vynikajc bohemistit badatel ostatn
zristali po cel1f ivot gymnazilnmi profesory, i kdy nedobrovoln _ snad
nejznmj je ppad Vclava Flajhanse.
439
L
 pak je pekvapujc, e esk literatura se u ns nyn stle mn zkoum
v souvislosti s qivojem jinfch slovansk5ch literatur. Je pochopite|n, e
bohemistika v cizin tvotmvude soust slavistick;|'ch seminri a
slavistick1fch ristav , take je jaksi osudov spojena s ostatnmi slovan.
sk1foni literaturami. Mlokde v zahrani prisob vysokokolsk;f uitel, kter
by se vnoval pouze bohemistice' obvykle pednzrove dal slovansk
Iiteratury. Jet neobvyklejje najt v cizin studenty, kte by studovali
pouze bohemistiku, zpravidla studuj zrovejet dva itijin slovansk
jazyky - a ovem dv i ti dal slovansk literatury. Tot znamen{ e
pednejci studujc bohemist v cizin jsou prax donuceni k tomu, e
srovnvaj literrn v5voj v rrizn;ch slovansk;ch zemch' a stvaj se tak
slavistick1|nni komparatisty. Je samozejm ,e ve slovansk;ch zemch mimo
eskou republiku je situace v bohemistice podobn - tm sp, e esk
psemnictv se tam studuje ve srovnn s vlastn nrodn literaturou patffc
ror,rrdo oblasti slavistiky. V esk}ichzemch se tradin pociovala nutnost
studovat eskou literaturu v irch slovansk]ch souvislostech. Po roce
1918 a a do nedvna bylo dokonce nutn vnovat zv5enoupozornost
slovensk literatue v mci studia bohemistiky. Dnes tato tendence ocha-
buje a je nebezpe,e zjem o slovenskou literaturu v adch bohemistri
poklesne. Ztove se ozyvaj nepochopiteln, ale dobe slyiteln hlasy'
e slavistika v Cesk republice je peitekbud'panslavismu a masarykis-
mu, nebo sovtsk i domc komunistick jednostrann orientaci na Slovany.
Zahranin bohemisty nen teba pesvdovat,ekomparatistick studia
eskliteratury a ostatnch slovansk;ch literatur jsou nutn a zajmav.
Ted'prijde o to, aby nakonec zahranin bohemist nebyli na tom v oblasti
slavistick komparatistiky lp ne etbohemist v Cesk republice.
Chtl bych se pi tto pleitosti zmnit o ppadu Mad'arska. Izolo-
vanost mad'artiny jako jazyka naprosto nepbuznho vem sousednm
jazykrim vedla k tomu, emadart hungarist se asto stvaj komparatis-
ty. Drileit pitom je, e nkte z nich se zabyvaj tak slovansk mi lite-
raturami. Vedle mad'arsk;/'ch hungaristri jsou ovem tak mad'art slavist
a odbornci na dal literatury z velk sti orientovni komparatisticky.
Jin1/mi slovy: mad'arsk literrn vda a literrn historie pedstavuje ve
stedn Ewop qrazny ostrov komparatistiky. Stv se bohuel, e zajma-
v, podntn prce mad'arsk;fch komparatistri jsou psny mad'arsky a tm
se znan znesnaduje jejich plisoben mimo Madarsko. To byl jeden z
drivod , projsem se nauil aspo pasivn mad'arsky, mohu te se slovn-
kem v ruce st prce mad'arskych koleg .
Je samozejm,e komparatisticky orientovan literrnvdn bohemis-
tika nemrie zristat ani v eskrepublice. ani v zahrani pouze v oblasti
slavistick komparatistiky. Studovat esk literrn v5voj bez zetele k
v1ivoji nmecky psan literatury, dIe francouzsk literatury, anglicky
438
psanliteratury - a ovemi jinfch ewopsk ch literatur - znamen pedem
se vzdt monostipochopit zkonitosti a zejmnazvltnostivfvoje esk
Iiteratury. Mli jsme vynikajchokomparatistu napkladv osobVclava
ernho, kter;i sv5mipracemi pedevm o esk, francouzsk'panlsk,
nmecka rusk literatueukzal, eesk1f literrn vdec si mriejet
m neliterrn vdec v jinych zemchdovolit vyhnout se komparatistic-
kmu zkoumn literatury. Prce Romana Jakobsona vnovanesklitera-
tuejsou z nejvtsti komparatisticky zamenstudie. NemIo by
smysl vypotvatvechnyvynikajcodbornky,ktev oblasti bohemistiky
pracovali komparatisticky -jako pftladbych vak pecejenuvedl aspo
Dmitrije yevskho, RenWelleka a Karla Krejho.
Vechna pn,kter uvdm, pochopiteln vedou k otzce..kdo to vechno
m zvldnout a kdo to vechno m zaplatit. Domnvm se, e je jedin
monost a tou je rozumn dlba prce. Dlba prce mezi bohemisty v es.
k1fch zemch a v zahrani. V esk republice mus b;t monvytvoit na
existujcch bohemistick1fch a pbuzn1chpracovitch skupiny, kter se
ujmou jednotliv1fch kolrj. Krom toho bude zejm nutn vrtit se k
osvdentradici, kter nejmn do konce prvn Ceskoslovensk republiky
byla bn: stedokoltetinise asto vnovali studiu jednotliv ch
bohemistickych problmri a publikan monosti pak zskvali v odborn5ch
asopisech a v publikacch podporovanych nadacemi. Je koda, e u
neexistuj tzv. v1foonzprvy r.rizn ch gymnzii, kde se daly uveejnit
zvan studie menho rozsahu.
Jsem pesvden, e nen nutn nejdiv shnt penze na honore a
na vydn publikac a teplve pakzait pracovat. Takjako v dvjchdo-
bch, ale stejn tak jako v disentu nebo v exilu, je teba nejdv zskat
nadence z ad stedokolsk;ch uitelri etiny pro nehonorovanou badatel-
skou innost v oblasti literrnvdn bohernistiky. BudeJi kvalitn prce
hotova, zejm se poda najt prostedky na jej vydn. Je jist, e
stedokoltbohemist by takovto prce psali s nadj' ejim uveejnn
kvalitn prce umon zskat napklad doktort nebo i habilitovat se a
pejt pak bud'do ad vysokokolsk;|'ch uitelri, nebo do vdeck;ch ristav .
Tb by vak bylo vci ku prospchu a kvalitn qfkony by bylo nutn a mon
po zsluze odmnit. Vme pece,kolik stedokolsk;fch uitelri se takto stalo
vysokokolsk;fmi profesory - stauvst jmna Vclav erny, Jan Mukaov-
sk;,Felix Vodika a dal. Nkte vynikajc bohemistit badatel ostatn
zristali po cel;/' ivot gymnaziInmi profesory, i kdy nedobrovoln _ snad
nejznmj je ppad Vclava Flajhanse.
439
L
 Bohemistika, zv|tesk bohemistika, m pedsebou velk rikoly,
zamyr,nNNAD Irrxrnnmr PRoBLMY
kjejich splnn bude zapotebpedevm hodn nadena hodn ple.
Jene tak tomu bylo vdycky - a nejen v oblasti bohemistiky. Dnes rozvoji
soUAsNLITERRNEvrnmBoHEn[sTIKY
literrnvdn bohemistiky nebrn ani cenzura, ani ikanovnbohemistri,
ani ideologickusmrovn. Nespln-li bohemistika - zejmna esk
DoBRAVA MoLDANoV
literrnvdn bohemistika - nronrkoly,kter na ni ekaj,m e si
stovatpedevm na sebe.

Pedstava m]oka touchona ostrovech Galapgos bsn Boleslava Jablon-

skhojist pededesti lety rozesmla eskhoteneapkovy Vdlky
s mlohy. Znla tehdy dost absurdn. od t doby zskala esk literatura
ve svt svpznivce,na univerzitch nejrriznjchzemse o n pednr,
jak jsme byli v tchto dnech informovni a jak dobevme astona oprav.
du vysokrirovni' je pekldna do mnoha jazyk . N ptelna ostrovech
Galapgos se z tohoto hlediska dnes ujevjen jako milpehnn.Musm
ci,ebych spbyla okovna,kdybych nkde u eskhorybnka potkala
nkoho, kdo si tebsn Boleslava Jablonskho,pokud by to nebyl nkdo
z kolegri bohemistri, protoejsemsi zvykla, epro vtinu napopulace
je klasick eskliteratura, zejmnastar,prost haraburdm, nm
zbytenym a zastaralym, co snad nem cenu ani pipomnat' Dokonce
takov nzory obasvyslovuj stedokolt uiteletini.
Nazvala jsem svrij pspvekZamylennad nkte4foni problmy sou-
asnliterrnvdn bohemistiky, a nemla jsem na mysli vnitnprobl-
my naehooboru, ale to, jak se prezentuje navenek,jak je pijmn,jakou
m presti' Hned pedemeknu, e nevalnou, cose pozn podle zjm
mlad;fch badatelri pracovat dl v oboru, podle zjmu studentri, ktesi vol
studium bohemistiky (a mluvm o situaci na pedagogickfakult) jako
druh obor pvakemk anglistice, germanistice, historii... Mon, emi
kolegovz Karlovy univerzity maj lepzkuenost, ale u ns, na severu
Cech, to tak vypad' M tvrzen podepoui ridaje o nkladech literrn-
vdn produkce, z nirpozornosti se tpruky,kter slou stu-
dentrim, ale odborn literatura se zd, nezajimav, nepstupn, pli
teoretick, ne aby oslovila eventulnho zjemce. Vfiimky, kter potwzuj
pravidlo, jist jsou. Ale jsou to opravdu jen vfiimky.
Je to dost podstatn zmna, od obrozen se nae literatura jako vf-
znamn;f atribut nrodnho ivota tila znanrict a na tto popularit
se piivovala i vda o literature' Zabyvat se eskouliteraturou v echch
bylo d stojn a respektovan zamstnn, patilo k v bav eskho
intelektula, ese zajmal o qfsledky literrnhistorickho bdn. Dnes
to tak ani zdaleka nen,a dokonce si z toho dlme ctnost - viz v;rokPavla
Janouka v Tvaru (1995, ' I2), kte ekl, podle mne oprvnn, e
,'teoretizovn
kolem literatury nikoho nezajim a tlk se pr lid, kte
si tak krasn na svmpsekuplcajsvbboviky''.Mon,eu zat'erth|e

440 441

E
 Bohemistika, zv|tesk bohemistika, m pedsebou velk rikoly,
k jejich splnn bude zapotebpedevm
zemyr,nNNAD nxrnnrvrl PRoBLMY
hodn nadena hodn ple'
Jene tak tomu bylo vdycky - a nejen v oblasti bohemistiky. Dnes rozvoji
soUAsNLITERRNvnnrBoHEMIsTIKY
literrnvdn bohemistiky nebrn ani cenzura, ani ikanovnbohemistti,
ani ideologick usmrovn. Nespln-li bohemistika - zejmna esk
DoBRAVA MoLDANov
literrnvdn bohemistika - nronrkoly,kter na ni ekaj,m e si
stovatpedevm na sebe.

Pedstava mloka touchona ostrovech Galapgos bsn Boleslava Jablon-

skhojist pededestilety rozesmla eskhoteneapkovyVdlky
s mloky. Znla tehdy dost absurdn. od t doby zskala esk literatura
ve svt svpznivce,na univerzitch nejrriznjchzemse o n pednr,
jak jsme byli v tchto dnech informovni a jak dobevme astona oprav.
du vysokrirovni' je pekldna do mnohajazyk . N ptelna ostrovech
Galapgos se z tohoto hlediska dnes ujevjen jako milpehnn.Musm
ci,ebych spbyla okovna,kdybych nkde u eskhorybnka potkala
nkoho, kdo si tebsn Boleslava Jablonskho, pokud by to nebyl nkdo
z kolegri bohemistri, protoejsemsi zvykla, epro vtinu napopulace
je klasick eskliteratura, zejmnastar,prost haraburdm, nm
zbytenym a zastaralym, co snad nem cenu ani pipomnat. Dokonce
takov nzory obasvyslovuj stedokolt uiteletini.
Nazvala jsem svrlj pspvekZamylennad nkte4imi problmysou-
asnliterrnvdn bohemistiky, a nemla jsem na mysli vnitnprobl-
my naehooboru, ale to, jak se prezentujenavenek,jak je pijmn,jakou
m presti' Hned pedemeknu, e nevalnou, cose pozn podle zjmri
mlad;fch badatelri pracovat dl v oboru, podle zjmu studentri, ktesi vol
studium bohemistiky (a mluvm o situaci na pedagogickfakult) jako
druh1f obor pvakemk anglistice, germanistice, historii... Mon, emi
kolegovz Karlovy univerzity maj lepzkuenost, ale u ns, na severu
Cech, to tak vypad' M tvrzen podepoui daje o nkladech literrn-
vdn produkce, z nirpozornosti se tpruky,kter slou stu-
dentrim, ale odborn literatura se zd nezajmav, nepistupn, pli
teoretick, ne aby oslovila eventulnho zjemce. Vfiimky, kterpotwzuj
pravidlo, jist jsou. Ale jsou to opravdu jen vfiimky.
Je to dost podstatn zmna, od obrozen se nae literatura jako vf-
znamn;f atribut nrodnho ivota tila znanrict a na tto popularit
se piivovalai vda o literatue' Zabyvat se eskouliteraturou v echch
bylo d stojn a respektovan zamstnn, patilo k v bav eskho
intelektula, ese zajmal o qfsledky literrnhistorickho bdn. Dnes
to tak ani zdaleka nen,a dokonce si z toho dlme ctnost - viz v rok Pavla
Janouka v Tvaru (1995, ' I2), kte ekl, podle mne oprvnn, e
.'teoretizovn
kolem literatury nikoho nezajm a tlk se pr lid, kte
si tak krasn na svmpsekuplcajsvbboviky''.Mon,eu zat'erlh|e

440 44t

E
 v rok Janoukovi nkdo vynadal, soudmvak,ekdyodmyslmejistou
provokativnost, musme mu dt za pravdu: i kdy se nm to teba tolik
jako jemu nelb. Je to situace paradoxn: esk ]iteratura vstoupila do
povdom lid, ktese o ]iteraturu zajmajv jin;fch zemich a pispla k
tomu literrnvdn prce naich ven,fch zahraninch koleg . U ns
jako by se odbornmyleno literatue, literrnvdn prce stavly mezi
tenea literaturujako nco, co brn plnhoproitku etby,co zam|uje
a deformuje. Z se mi, e teninejsou pliochotni sledovat naeteorie
a koncepce,ejsou k nim pinejmenm skeptit.Zd se mi, elid esk
knky tou, ale ns jaksi nepotebujk tomu, aby jejich tenbylo
kultivovanj, aby lpe porozumli tomu, co tou.
Co se stalo, e vda o literatue ztratl|a kontakt s tmi, kdo maj
literaturu rdi, s tmi, ktetoua hledaj v knihch o nco vc ne jen
ukrcen dlouhchvle? Pedevmse souasnmyleno literatue vzd-
lilo od onoho ivotopisn obsahovhopojet,kter tenipineloinformace
o autorovi, o jeho ivot a vykldalo dlo z jeho ivotnhozitktl: ve chvli,
ky na to vda o literatuerezignova (a udlali to vlastn ustrukturalist
ve tict1fchletech), ztratt|a pirozen st tenri.Byl to ovem krok
drileitf, oddlil literrn historii od literatury faktu a postavil ji na
exaktnj zklay.
Druh;/ d vod - kterf se mi zd zvanj_ je, esi lid odvykli pij
mat vn literrnhistorick komente, protoe v nich nachzeli pli
astorielovzkreslen a ideologickmanipulace. V klady o spisovatelch
bojujcchzato iono se tak hodily k tomu, abyje - dodnes,bohuelobas
jet - papoukovali studenti, ale nezahejsrdce milovnka literatury ani
mu neposkytuj klk drivrnjmupoznn literatury' Jak odliit, co je
pravda a co je zkreslen, kdy vedle sebe stoj na policch knihoven vci
hodnovrn,seizn a cenna dla,kter zavdj,jsou matouc.Ani jmna
autorri nejsou vdycky zrukou seriznosti a rielovnedeformovanosti'
Vrstvy nejrriznjchv1kladria interpretac se postavily mezi tenea
eskouliteraturu, a vribec se nedivm studentrim, kdy nechtj pracovat
se sekundrn literaturou, protoeprost nevd,co si z n vybrat, a radji
zanaj'.na zelenlouce.', od textu, jako by byli prvn, kteho berou do
ruky. Prorazit jejich obranu je velmi nesnadn.
Dalmd vodemje urit atomizace literrnvdn prce. Vedle ta-
koqch cenn:fch a uitenfch prac, kter vyprodukovala literrnvdn
bohemistika v poslednch desetiletch,jako jsou literrnvdn encyklo-
pedie, vznikaj zajmavspeciln studie: pflispeciln pro tenemlo
setlhoa teoreticky nepipravenho.T}to studie vznikaj vesms v uzav.
enmokruhu lid a upedemskoro rezignuj na to, e by pronikly mimo
tento okruh. ostatn tomu nahrv i zprisob distribuce, zprisob fungovn
kninhoobchodu.Yytazn tu chybjdla, kter by byla prostednkymezi
442
tmito specializovan mi pracemi a ',obyejn1fm zjemcem',,kter by z nich
t1|aa stavla na nichjakousi syntzu, kter by ukza|a smysl dlch
a jednotliv1fchsdlen.
Protomu tak je, je na prvn pohled celkem jasn,jakmile o tom za-
neme pem;flet,jev se to sloitj:Je to zajist tch tyicet]et nenor-
mlnho qivoje humanitnch oborri u ns, tyicetlet nadvldy ideologic-
k;fch koncepc a politick ch zjmri nad potebouvdeckhopoznn, ve-
lijakfch nzorov ch kotrmelcri, ideologick;fch tlakri a rihybnfch manvrri
pednimi' ohledy na cenzuru a autocenzl7ra a podobn. Nechci to ana|yzo-
vat'Z se mi podstatnjhledat cesty,jak se tomuto stavu co nejrychleji
a co nejradiklnji vzdit, zbavit se rriznych rezidu ideo]ogich'ch deformac.
Situace veobecn skepse vriirrizn.rn spoleensk;fmrilohm literatury,
ztrta iluze, espisovatel je tribun lidu, eliteratura supluje politiku, je
pro to vlastn velmi pzniv:konen, mon poprv od obrozen, kdy
literatura vdom pijalarilohu suplovat nkterfunkce nrodn spolenos-
ti, mme monostvidt literaturu jako literaturu, nic vc a nic m, a
podle toho s ni zachzet. Z toho vypl1iv i rikol prezentovat eskouliteratu-
ru, jej ''pbh,.,souasnmueskmulovkutak, aby neml pocit, e
je to pbh politick ch bojri nebo e se pohybuje v muzeu' ale tak, aby
se ho dotkla a oslovila ho, abychom mu sdlili, ese ho nmvelmi pod-
statn1fm tfk,e ji potebujek tomu, aby se vyznal ve svt, do kterho
se narodil, ve kterm 1je'Je to pro ns svt, kter1/nem zbytnl nacio-
nln akcent. N souasn;ftenje zavalen knihami nejrriznjchprove.
nienc a plinerozliuje,jestli kniha, kter ho zauja|a, je esk,nebo se
jedn o peklad.ije v jaksi literrn ''globlnvesnici'..Zd se mi, eje
proto tebasi klst otzku, mjsme piispli ke kultue ttoglobln ves.
nice, jak se k nm promtly jej velk problmy,a z toho odvodit, mje
nae literatura zajmav a cenn prv v tomto kontextu. Nelze se vracet
k pedstavuzavenho systmunaehojazykovho prosted,k obhajob
naliteratury prost proto, eje nae, ale je teba poloit si otzku, k
emuji potebujednenlovk v dnenm svt. Nai ptelze svta
na tuto otzku reagujvlastn kadodenn,bohemista z Holandska' Fran-
cie, USA nebo ze slovanskych zem na ni automaticky odpovd. Jejich
odpovdi jsou pro ns urit1fmzrcadlem, mtkem.
443
 q/rok Janoukovi nkdo vynadal, soudmvak, ekdy odmyslmejistou tmito specializovan;fmi pracemi a ''obyejn1m zjemcem',, kter by z nich
provokativnost, musme mu dt za pravdu: i kdy se nm to teba tolik tila a stavla na nichjakousi syntzu, kter by ukza|a smysl dlch
jako jemu nelb. Je to situace paradoxn: esk literatura vstoupila do a jednotliqfch sdlen.
povdom lid, ktese o literaturu zajimaj v jin ch zemch a pispla k Protomu tak je, je na prvn pohled celkem jasn,jakmile o tom za-
tomu literrnvdn prce naich venj,chzahraninchkolegri. U ns neme pem;flet,jev se to sloitj:Je to zajisttch tyicetlet nenor-
jako by se odbornmyleno literatue,literrnvdn prce stavly mezi mlnho v voje humanitnch oborri u ns, tyicetlet nadvldy ideologic-
tenea literaturujako nco, co brn plnho proitku etby,co zam|lje k;fch koncepc a politick1/ch zjmri nad potebouvdeckhopoznn, ve-
a deformuje. Zd se mi, e teninejsou pliochotni sledovat naeteorie lijakfch nzorovych kotrmelcri, ideologick;fch tlakri a rihybn ch manvrri
a koncepce,ejsou k nim pinejmenm skeptiti.Z se mi, e lid esk pednimi, ohledy na cenzuru a autocenzura a podobn. Nechci to anal.yzo-
knky tou, ale ns jaksi nepotebujk tomu, aby jejich ten bylo vat, Zse mi podstatnjhledat cesty,jak se tomuto stavu co nejrychleji
kultivovanj, aby lpe porozumli tomu, co tou. a co nejradiklnji vzdit, zbavit se rrizn1fchrezidu ideologiclcjch deformac.
Co se stalo, e vda o literatue zh:atl7a kontakt s tmi, kdo maj Situace veobecn skepse vriirrizn;im spoleensk;fmrilohm literatury,
literaturu rdi, s tmi, ktei toua hledaj v knihch o nco vc nejen zttta iluze, espisovatel je tribun lidu, e literatura supluje politiku, je
ukrcen dlouhchvle? Pedevmse souasnmyleno literatue vzd- pro to vlastn velmi pzniv: konen, mon poprv od obrozen, kdy
]ilo od onohoivotopisnobsahovhopojet,ktertenipineloinformace literaturavdom pijalarilohu suplovat nkterfunkce nrodn spolenos-
o autorovi, ojeho ivot a vykldalo dlozjeho ivotnhozitku ve chvli, ti, mme monost vidt literaturu jako literaturu, nic vc a nic m, a
kdy na to vda o literatuerezignovala (a udlali to vlastn ustrukturalist podle toho s n zachzet. Z toho vypl1/vi rikol prezentovat eskouliteratu-
ve tict;chletech)' zttati|a pirozen st tenri.Byl to ovem krok ru, jej .,pbh,',souasnmueskmulovkutak, aby neml pocit, e
drileitf, oddlil literrn historii od literatury faktu a postavil ji na je to pbhpolitick;ch bojli nebo e se pohybuje v muzeu' ale tak, aby
exaktnj zklay. se ho dotkla a os]ovilaho, abychom mu sdlili, ese ho nmvelmi pod-
Druh;f d vod - kter;f se mt zd zvanji- je, esi lid odvykli pij- statn m tj,k, eji potebujek tomu, aby se vyznalve svt, do kterho
mat vnliterrnhistorick komente, protoev nich nachzeli pli se narodil, ve kterm 1je'Je to pro ns svt, kter;nem zbytnl;nacio-
astorielovzkreslen a ideologickmanipulace. V klady o spisovatelch nln akcent. N souasn tenjezavalen knihami nejrriznjchprove.
bojujcchzato iono se tak hodily k tomu, aby je - dodnes,bohuelobas nienc a plinerozliuje,jestli kniha, kter ho zaujala, je esk'nebo se
jet - papoukovali studenti, ale nezahejsrdce milovnka literatury ani jedn o peklad.ije v jaksi literrn ''globlnvesnici''. Zse mi, eje
mu neposkytuj klk drivrnjmupoznn literatury. Jak odliit' co je proto tebasi klst otzku, mjsme pi{spli ke kultue ttoglobln ves.
pravda a co je zkreslen, kdy vedle sebe stoj na policch knihoven vci nice, jak se k nm promtly jej velk problmy,a z toho odvodit, mje
hodnovrn,serizn a cenna dIa,kter zavdj,jsou matouc.Ani jmna nae literatuta zajmav a cenn prv v tomto kontextu. Nelze se vracet
autorri nejsou vdycky zrukou seriznosti a rielovnedeformovanosti' k pedstavuzavenho systmunaehojazykovho prosted, k obhajob
Vrstvy nejrriznjchvfkladri a interpretac se postavily mezi tenea naliteratury prost proto, eje nae,ale je tebapoloitsi otzku, k
eskouliteraturu, a vribec se nedivm student m, kdy nechtj pracovat emuji potebujednenlovk v dnenm svt. Nai ptelze svta
se sekundrn literaturou, protoeprost nevd,co si z n vybrat, a radji na tuto otzku reagujvlastn kadodenn'bohemista z Holandska, Fran.
zanaj''na zelenlouce.', od textu, jako by byli prvn, kteho berou do cie, USA nebo ze slovansk;ch zem na ni automaticky odpovd. Jejich
ruky. Prorazit jejich obranu je velmi nesnadn. odpovdi jsou pro ns urit;fm zrcadlem, mtkem'
Dalm drvodemje urit atomizace|iterrnvdn prce. Vedle ta-
koqfch cenn ch a uiten ch prac, kter vyprodukovala literrnvdn
bohemistika v poslednch desetiletch,jako jsou literrnvdn encyklo-
pedie, vznikaj zajmavspeciln studie: plispeciln pro tenemlo
setlhoa teoreticky nepipravenho.T}to studie vznikaj vesms v uzav.
enmokruhu lid a u pedemskoro rezignuj na to, eby pronikly mimo
tento okruh' ostatn tomu nahrv i zprisob distribuce, zprisob fungovn
kninho obchodu.Ylrazn tu chybjdfla, kter by byla prostednkymezi

442 443
 NKoLIK PozNMEK KE vz.rnml rNsprnacr
r,rrnnnN vnov a r,rrnnnN vfcHovy
nopNe pI,Nsx
Polistopadov doba postavila spisovatele i literaturu spolu s celou klou
literrn reflexe do principiln nov perspektivy. Nemn se tm, e by
se zmnila funkce literatury i postavenjejch tv rcri, ale spe nhled,
sebepojet, kter se rozkolsaly od uvolnnho oddechnut nad vtanou
absenc mimoestetickych poadavk a norem na literaturu kladenych a
k rileku ze zjevn, i spejevov, marginalizace literatury a spisovatelri
a jejich spoleenskho vlivu.
Nebudu hovoit o oprvnnosti tchto pocitri - jejich fakticita je
nepopiratelnl a v eskmkulturnm prosted, v nm osoba i osobnost
spisovatele a jeho slovesn projev minimln od obrozen jsou zateny
(a to v doslovnm smyslu) silnou a mnohdy a nesnesitelnou spoleenskou
a etickou pznakovost, i pochopiteln.
Cesk1f intelektul, a tm je '.lovk od pera', povytce, nese svrij rdl'
jak asto svou ontologickou roli nazyv, s jemnou, ale postehnutelnou
dotenost,je kols mezi oprvnnou i neoprvnnou pretenz na osob-
nostn i spoleenskou vylunost, je se, vymhna i bagatelizovna, ne.
z-dkatematizuje a zrove plynule pechz do svho opaku' i vlastn
komplementrn podoby _ do obrazu, sebestylizace spisovatele jako mluv-
honroda, barda a vribec osoby v nejvymekompetentn vyjadovat
se ke stavu svta a eskkotliny zvlt.
Slovesn um]eck dIo se pak za tohoto stavu vc' jeho historick
a kulturn podmnnost je sice nasnad, ale kter1y neb1iv vdy dom5len
do praktick ch koncri literrnho provozu' stv jakfmsi druhotnym
artefaktem, jeho postulovan;m rikolem je zprostedkovvat oboustrann
(na ose autor - ten)posunutou metakomunikaci vzjemn1ich projkc,
zvislost a oekvn.
Na rovin ontologick bychom mohli hovoit o reflexi osobnosti spiso-
vatelejako o nevy1'asnn,ispezar]ovan antepozici manipulovatelnho
''raison
a manipulaci se vzdvajcho a ji oekvajcho individua, jeho
d'tre.' neopout pedem vymezen pole oekvan;/'chaktivit a postojri a
jeho ',individualizace.' se odehrv ve vnjm asoprostorovm,kulturn
, kontroln a klasifikan vazbou' V sledkem je pak neadekvtn dliraz na
vi,T,o,1995, .6 (pspvkyz konference Spisovatel a spolenost,zvlt E' Kan.
pasti; L' Kasal: Spolenostije literatua ukraden).
trirkov: Spisovatel ve spoleensk
444
historickm a mravn patetickm milieu, a respektabiln sebe-vdomou
subj ektivitou, (snad) charakterizovatelnou volnym, r;.ezater'ym, a tedy
v lidsk ch podmnkch svobodn;m tvrirm aktem, subjektivitou' jej duch,
by historicky a spoleensky zakotven' nese nezamniteln stigma
poznvajcho a poznvanho sebe-rozwhu. Tb, co zenazyvme subjektem,
mnme jako nezamnitelnost, neodvozenost by'tostnho uren,je vy
pronik, prozaujejevovou podobou smyslov skutenosti, v naem ppad
skutenost textu.
Jde toti o to nejdrileitj - o narovnn dialogu tene s e
umleckho textu, o nastolen vzjemn drivry a respektu v onom mnoho-
hlas literrnch textri a jejich tensk;chkonkretizac.
Problm pocitu mimobnosti komunikace souasnhoeskhospiso-
vatele a jeho tene' i ejispolenosti, netkv podle naeho nzoru v
literatue, v umleckm textu samm. Jet dn spolenost se neobela
bez umn jako projevu zvltn schopnosti tvrir lidsk by'tosti' Falen
perspektiva, a tedy nedorozumn vznik tam, kde spisovatel chtj bt
vnmni (a tedy respektovni, ppadn milovni) jako individuln osoby
a vztahuj tak tenskou afektivitu n|eejcdlu na svou psychofyzickou
jsoucnost, a kde naopak tenijsou vychovvni vidt v umleckm textu
pouhy obraz neho, druhotn tvar pedpokldan;/ch obsahri, jejich danost
je zakotvena v mimesis.
Ponechme budouc spisovatelsk seberefl exi vyven on existenciln
rozkolsanosti, je asi nemrie ristit jinam ne k jejmu pijet a estetic.
kmu zhodnocen, a vnujme se teni jako hlavnmu pedmtu na
rvahy.
Ve shod s nam zmrem a profesnm zamenm se nebudeme zaby.
.'an
vat fenomnem tene sich'', nebo zde bychom se st dobrali eho
jinho ne abstraktnho konstruktu, a tedy spe fantmu, spokojme se
s formulac tenstv jako schopnosti postien smanticko.noetick ch
vlastnost dla v nejlepm ppadjeho ontologick ch kvalit odkazujcch
k byt a lystupujcch na foliu literrnch toposri uritho textu, a vnujme
se problm m literrn qfchovy, i spevychovy literaturou, a to ne snad
ve smyslu zce didaktickm, ale s pzvukem na edukan, obecn vzdla-
nostn strnku vci.
Zde nemtie ujt na pozornosti, e na kolch zkladnch a stednch
literrn vychova v minulych desetiletch degradovala jak v rmci kolnch
discipln, tak i jako samostatn disciplna, vyadujc si pro zachovn
svhojedinenhohabitu zvltn pedagogickou invenci' V rmci kolnch
discipln je na literrn v;chovu dosud prakticky v neztenen me
vykonvn unifikan tlak, kter5 se literrn vychovu sna vtsnat do
naukovho typu pirodovdn1/ch discipln s jejich relativn jednoduchou
445
 i.qxor,rxpozNmnK KE vz;nvx INsPIR.CI
r,rrnnnN vnnv a r,rtpnnN vcrrovy
BOZENA PLANSKA
Polistopadov doba postavila spisovatele i literaturu spolu s celou klou
literrn reflexe do principiln nov perspektivy' Nemn se tm, e by
se zmnila funkce literatury i postavenjejch tvrirc , ale spe nhled,
sebepojet, kter se rozkolsaly od uvolnnho oddechnut nad vtanou
absenc mimoestetickych poadavkti a norem na literaturu kladenfch a
k rileku ze zjevn, i spejevov, marginalizace literatury a spisovatelri
a jejich spoleenskho vlivu.
Nebudu hovoit o oprvnnosti tchto pocitri - jejich fakticita je
nepopirateln1 a v eskmkulturnm prosted, v nm osoba i osobnost
spisovatele a jeho slovesny projev minimln od obrozen jsou zateny
(a to v doslovnm smyslu) silnou a mnohdy a nesnesitelnou spoleenskou
a etickou pznakovost, i pochopiteln'
Cesk;f intelektul, a tm je
''lovk
od pera'' pov1ftce, nese svrij iidl,
jak asto svou ontologickou roli nazyv, s jemnou, ale postehnute]nou
dotenost,je kols mezi oprvnnou i neoprvnnou pretenz na osob-
nostn i spoleenskou v;lunost,je se, vymhna i bagatelizovna, ne-
zdka tematizuje a zrove plynule piechz do svho opaku, i vlastn
komplementrn podoby - do obrazu, sebestylizace spisovatele jako mluv-
honroda, bara a vribec osoby v nejvymekompetentn vfradovat
se ke stavu svta a eskkotliny zvlt.
Slovesn umleck dlo se pak za tohoto stavu vc, jeho historick
a kulturn podmnnost je sice nasnad, ale kter! neblv vdy dom1flen
do praktickych koncri literrnho provozu' stv jak1fmsi druhotn m
artefaktem, jeho postulovan1m rikolem je zprostedkovvat oboustrann
(na ose autor - ten)posunutou metakomunikaci vzjemnlch proftkc,
zvis]ost a oekvn.
Na rovin ontologick bychom mohli hovoit o reflexi osobnosti spiso-
vatele jako o nevfrasnn, ispe zam|ovan antepozici manipulovatelnho
a manipulaci se vzdvajcho a ji oekvajcho individua, jeho
.'raison
d'tre,'neopout pedem vymezen pole oekvanych aktivit a postojri a
jeho ''individualizace., se odehrv ve vnjm asoprostorovm,kulturn
,
YzTuar 1995, .6 (pspvkyz konference Spisovatel a spolenost,zvlt E. Kan-
pasti; L. Kasal: Spolenostije literatura ukraden).
trtrkov: Spisovatel ve spoleensk
444
historickm a mravn patetickm milieu, a respektabiln sebe-vdomou
subjektivitou, (snad) charakterizovatelnou volnym, nezatienym, a tedy
v lidsk ch podmnkch svobodnym tv rmaktem, subjektivitou,jejduch,
by historicky a spoleensky zakotven, nese nezamniteln stigma
poznvajchoa poznvanhosebe-rozwhu. Tb, co zenazyvme subjektem,
mnmejako nezamnitelnost, neodvozenostbytostnhouren,je vy
pronik, prozaujejevovoupodobousmyslovskutenosti,v naemppad
skutenosttextu.
Jde toti o to nejdrileitj- o narovnn dialogu tenes e
umleckhotextu, o nastolen vzjemnd vry a respektu v onom mnoho-
hlas literrnch textri a jejich tenskychkonkretizac.
Problmpocitu mimobnostikomunikace souasnho eskho spiso-
vatele a jeho tene, iejispolenosti,netkv podle naehonzoru v
literatue,v umleckmtextu samm.Jet dn spolenostse neobela
bez umnjako projevu zvltnschopnostitvtirlidskbytosti. Falen
perspektiva, a tedy nedorozumnvznik tam, kde spisovatelchtjb:t
vnmni (a tedy respektovni, ppadnmilovni) jako individuln osoby
a vztahuj tak tenskouafektivitu n|eejicdlu na svou psychofyzickou
jsoucnost,a kde naopak tenijsouvychovvni vidt v umleckmtextu
pouh5obraz neho,druhotn tvar pedpokldan]fchobsahri,jejich danost
je zakotvena v mimesis.
Ponechme budoucspisovatelsksebereflexi r1rvenonexistenciln
rozkolsanosti,je asi nemrierstitjinam ne k jejmu prijet a estetic-
kmu zhodnocen'a vnujme se tenijako hlavnmu pedmtu na
rivahy.
Ve shod s namzmtema profesnmzamenmse nebudeme zaby-
vat fenomnemtene''an sich'', nebozde bychom se stdobrali eho
jinho ne abstraktnho konstruktu, a tedy spefantmu, spokojme se
s formulac tenstvjako schopnosti postiensmanticko-noetick1fch
vlastnostdla v nejlepmppadjeho ontologick ch kvalit odkazujcch
k byt a vystupujcchna foliu literrnch toposri urithotextu, a vnujme
se problmrim literrn v1fchovy,ispeqfchovy literaturou, a to ne snad
ve smyslu rizce didaktickm,ale s pzvukemna edukan,obecnvzdla.
nostn strnku vci.
Zde nemrieujt napozornosti,ena kolch zkladnch a stednch
literrn qfchova v minul1fch desetiletchdegradovala jak v rmci kolnch
discipln, tak i jako samostatn disciplna, vyadujcsi pro zachovn
svhojedinenho habitu zvltnpedagogickouinvenci' V rmci kolnch
discipln je na literrn vychovu dosud prakticky v neztenenme
vykonvn unifikan tlak, kter; se literrn vychovu snavtsnat do
naukovhotypu prodovdn;ch discipln s jejich relativn jednoduchou
kontroln a klasifikanvazbou. V1isledkemje pak neadekvtn driraz na
445
 biograficko-historickousloku pedmtu'kter zdnliv nejlpevyhovuje
poadavk m kolskhoq/ukovhoprovozu. Zde paradoxn dochz k odtr-
enliterrn qfchovy a literatury v kovskmvnmnod nejblidis-
ciplny,od jazyka. Zci nejsou stimulovni k tomu, aby v literrnm textu
vnmali pedevm zvltnm,originlnm, jedinenymzprisobem utven;
jazykovy projev' text ztrc svou finalitu jako literrn artefakt a stv
se pouh;modrazitmpro vykladovkonstrukce' jejich bzi pojmenoval
profesor Zdenk Mathauser,jako problmkolskestetiky obsahu a for-
my, kde falen1f pedpokladkomplementarity oboupojmriv drisledku vede
ke vnmnobsahu jako dominantnho'.ideov-tematickho plnu'. pouze
ilustrujcho urilf dj i pbh, kter;i, protoe neopen o analyzu
konkrtnhojazykovho materilu, je ve kolskmv;kladu vemon
zneuiteln;fa nchylny k vemon;m dezinterpretacm,a '.formy'.,kter
je pak mnnapouze instrumentln jako obslun1fprvek, zvisejicna
'.vrili.',respektive
tvtirmrozmal.u autora (ast;fkovsk1/istudentsk
obrat: autor pouudformy t ion).
V konkrtnkolskpraxi dochzpakjetk dalmuprohloubentto
nepravdichotomie ve smru literrnch druhri, kdy .'obsahovost.'je pitna
dl m prozaick;m,respektive epickym , zatimco poezie je vykldna jako
ornamentalizovanyslovosled,obas.'ozvltnn;.' tropikou,jejsouvislost
s celkem textu b;vreflektovna jen stennebo vribec ne.
Dtskf i adolescentntenje tak veden nikoliv k ''vidn textu''
(Mathauser), nybt ke spekulativnmu ten,kteranticipuje budouc,i
nkdyji dokoncepedemzadan,a tedyjednotn ryadovantensk
konkretizace. e ochzi k frapantnmu odtrenautentickhosubjektir'rrho
tenskho zttkl od takto prefabrikovan tensk konkretizace ajej
Je to pedevmpojet literrnho textu jako umlho ultuoru, kde
mimesis ustupuje do pozice fakultativnho atributu, jehoprostednictvm
prozauje vnitn subjektivn zkuenost, nedostupn empirickmu indi-
viduu, kter zrove tuto mimesis transcenduje.
Dle pak je to pozornost k literrnosj textu jako k distinktivnmu
jako
znaku vymezujcmu diachronn i synchronn literrn dlo prv
literrn dlo, jako beletrii (ukazuje se, e i uchazeio vysokokolsk
studium literatury maj v ttovci zmatek - do krsn literatury zahrnuj
jak populrn naunknihy, tak i nboensktexty qfchodnch myslitelr).
A konenje to respekt k literrnmu dlu jako k dlu oteuenmu'
nabzejcmuse prostednictvmsvstrukturality nikoliv nekonenmu,
ale pecejen irokmu spektru interpretac (Hodrov). Tato otevenost
Ia,ji do literatury jako agens vstupuje ten,pedpokld ovem i
.'otevenostdlu'', bezprostedn' obsahov]fmi a formlnmi apriorismy
nezatenowschopnost proitku dla v jeho celistvosti' z nse postupn
vynouje jeho smysl, ne ovem jako nco jednodue i jednoznan
formulovatelnho, ale prv jako mnohohlas dialogickho protipohybu,
jerrje zrove i ppademspolubyt autora a tene.

i
degradaci na nudnpovinnkolnpenzum s nsledn;fmodvratem od dl
takto prezentovanych,nen zajistnic pekvapivho.
Skolsk literrn estetika tedy stojna potkudlouhodobhoa nejed-
noduchhoprocesu' kte4/ postupn penesed razy ze sloky informativn
na formativn schopnosti imohutnosti literrnho dla, od pasivn recepce
literrn mimetiky k pochopendla jako stedu,prriseku,nespoen;fch
vztahri' jejich prostednictvmpestv b1itkniha uzavenouentitou a
sama se vztahem stv.3
Cestu k ttotransformaci vidme v respektovn pedevmtpostu-
lt , kter;misouasnliterrn vda konstituuje fenomenologiiromnu
20. stolet,ale o kter ch se snad ne neprvem domnvme,epesahuj
toto nrovvymezen a jsou v t ionmeplatn pro literaturu vribec.

" Z. Mathauser: Co vidme umleck;mi texty?, Tuar 1995, .3.

3D.Hodrov:
Romiinve20.stolet-jehoteorieapraxe, eskaliteratura1994,s,227-254

447
44r)
 biografi cko-historickou sloku pedmtu, kter zdnliv nejlpe vyhovuje Je to pedevmpojet literrnho textu jako urnlhoultuoru, kde
poadavkrim kolskho qiukovho provozu. Zde paradoxn dochz k odtr- mimesis ustupuje do pozice fakultativnho atributu, jehoprostednicMm
en literrn v chovy a literatury v kovskm vnmn od nejbli dis- prozaujevnitnsubjektivn zkuenost,nedostupn empirickmu indi-
ciplny, od jazyka. ci nejsou stimulovni k tomu, aby v literrnm textu viduu, kter zrove tuto mimesis transcenduje.
vnmali pedevmzvltnm, originlnm, jedinen1im zprisobem utveny Dle pak je to pozornost k literrnosl textu jako k distinktivnmu
jazykov,! projev, text ztrc svou finalitu jako literrn artefakt a stv znaku \T/mezujcmudiachronn i synchronn literrn dlo prv jako
se pouhym odrazitm pro v5ikladov konstrukce, jejich bzi pojmenoval literrn dlo, jako beletrii (ukazuje se, e i uchazeio vysokokolsk
profesor Zdenk Mathauser,jako problm kolsk estetiky obsahu a for- studium literatury maj v ttovci zmatek - do krsn literatury zahrnuj
my, kde faleny pedpoklad komplementarity obou pojmri v drisledku vede jak populrn naunknihy, tak i nboensktexty vychodnchmyslitel ).
ke vnmn obsahu jako dominantnho ''ideov-tematickho plnu'' pouze A konenje to respekt k literrnmu dlu jako k dlu oteuenmu,
ilustrujcho uritf dj i pbh, kter1f, protoe neopen o analyzu nabzejcmuse prostednictvmsvstrukturality nikoliv nekonenmu,
konkrtnho jazykovho materilu' je ve kolskm v1fkladu vemon ale pecejen irokmuspektru interpretac (Hodrov)' Tato otevenost
zneuitelny a nchylny k vemon1mdezinterpretacm, a '.formy'', kter di|a, ji do literatury jako agens vstupuje ten,pedpokld ovem i
je pak mnna pouze instrumentln jako obslun;f prvek, zvisejci na .'otevenostdlu'', bezprostedn,obsahov1fmi a formlnmi apriorismy
.'vrili'.,
respektive tvrjrm rozmaru autora (ast}kovsk; i studentsk nezatenov'schopnost proitku dla v jeho celistvosti, z ni se postupn
obrat: autor p ouud formy t i on). vynouje jeho smysl, ne ovem jako nco jednodue i jednoznan
V konkrtn kolsk praxi dochz pakjet k dalmu prohlouben tto formulovatelnho,ale prv jako mnohohlasdialogickhoprotipohybu,
neprav ichotomie ve smru literrnch druh , kdy .'obsahovost.'je pitna jenje zrove i ppademspolubyt autora a tene.
dlrim prozaick;m, respektive epickym , zatmco poezie je vykldna jako
ornamentalizovan;i slovosled, obas,'ozvltnny'.tropikou, jej souvis1ost
s celkem textu b v reflektovna jen sten nebo v bec ne.
Dtskf i adolescentn tenje tak veden nikoliv k '.vidn textu''
(Mathauser), nybt ke spekulativnmu ten,kter anticipuje budouc, i
nkdyji dokonce pedem zadan, a tedyjednotn lryadovan tensk
konkretizace. e dochz kfrapantnmu odtren autentickho subjektivnho
tenskho zitku od takto prefabrikovan tenskkonkretizace ajej
degradaci na nudn povinn koln penzum s nsledn1m odvratem od dl
takto prezentovanych, nen zajist nic pekvapivho'
kolsk literrn estetika tedy stoj na potku dlouhodobho a nejed-
noduchho procesu' kter postupn penese irazy ze sloky informativn
na formativn schopnosti i mohutnosti literrnho dla, od pasivn recepce

l
literrn mimetiky k pochopen dla jako stedu, pniseku, nespoen;ich
vztahri, jejich prostednictvm pestv bjt kniha uzavenou entitou a
sama se vztahem stv.3
Cestu k tto transformaci vidme v respektovn pedevmtpostu-
lt , kter1fmi souasn literrn vda konstituuje fenomenologii romnu
20. stolet, ale o kter ch se snad ne neprvem domnvme, e pesahuj
toto nrov vymezen ajsou v t i on meplatn pro literaturu v bec.

.
Z. Mathauser: Co vidme umleck;mi texty?, Tuar 1995, .3.
3D'Hodrov:
Rominve20.stolet-jehoteorie apraxe,eskaliter(Itura1994,s.227-254

446 447
 LITERATURA PRo MIDEZ
JAKo sousT LITERRNvon BoHEMIsTIKY
(Nkolik reflex)
NADDA SIEGLoV
i
ohldneme-li se zpt do djin duchovn kultury, zjistme, e otzka
zvltnostiivfiimenosti'.dtskho,' je jednou z nejrozporuplnjch ot-
zek spojen;fch s literrnvdn m termnem literatura pro dti aml.e.
Do imaginrn diskuse o rymezen tohoto pojmu vstupovaly pinejmenm
od doby nrodnho obrozenosobnostiz nkolika vdnchobor - jazyko-
vdci, literrn vdci, sociologov, pedagogov, psycho1ogov, estetici, a]e
tak spisovatel a v;tvarnumlci.
Sledujeme-li qivoj nzorri na dtskou literaturu od samych potkri'
mriemepareln sledovat vznik a rozvoj vdeckhouvaovno n v rovin
teoretick, historick i kritick. Literrn vda zamen na dtsk
psemnictvje pochopitelnvzna na jeho existenci, a to na existenci v
konstituovanpodobsilnhointencionlnhoproudu,jenobvykle spoju-
jeme a s potkemnrodnho obrozen.
Literaturu pro dti a mlde ijej teorii a kritiku provz od potku
pedpoklad,eutitymzprisobemsouvis s pedagogikou.V ppadumlec-
kho textu se hovoo spojense slubou utilitaristicky pedagogick m, a
tm i etick;fm clrim, v oblasti vdy o literatue se myIenky odvjely tu
toporn, tu s pochopenmprogresvnchmonostod pedagogikyjako vdy.
Literrn didaktismus pojmal dtskou literaturu jako nco, co vytvoili
dospl ..zesvho domyslu k ulechtilzbav a ke zdravmu pouen
mldee'',lovemdlunododat, etakka od potkumI pedagogismus
v literrn teorii spene tento mentorsk;rozmr podobu racionlnch
kritick;fch pstuprioprajcchse o vlastn vychovatelskou i uitelskou
vysplou zkuenost (K. A. Vinaick;,Vincenc Zahradnk, Karel Sabina,
pozdji Frantiek Hrn,Jan Dolenskf a jin)'
Literrn didaktick pojetliteratury pro mldepesvechnyperipetie
a nstupy jin;/ch teoretick;chsmr , pedevm estetickoqfchovnho(Fran.
tiek Barto, otakar Hostinsk;f, Frantiek Krej,G. A. Lindner a dal),
se periodicky v-raca na poli literrn vdy zamenna dtskou literaturu
doshlo nezanedbateln;fchv sledkri zejmnapozitivistickhocharakteru
(studie v asopiseUhor, djiny Dtskd literatura eshd, a jinde).
1
Pedagogium 1887, s. 231 (autor neuveden).
448
Nemohu ani nemnm ovem reprodukovat historick fakta, mrij v1et
je zkratkovilf , existuj vak materilov, pomrn boh at prce dokumen.
tujc naznaen.2
M rivahy tfkajc se souasn podoby literrn vdy o literatue pro
mle do jist mry s vdami pedagogick1fmi souvisej.
Existence literrn vdy o dtsk literatue m pochopiteln smysl tehdy,
je-li definovn pedmt zkoumn' Yzvm se role dalho ''defintora.'
a odkazuji na studie, kter tento pedmt identifikovaly, ze starch pramenri
napklad na Slouesnosl Josefa Jungmanna,3 z noqch pak na Madimra
Nezkusilaa nebo Jna Kopla.s
I pesto, e souasn literrn vda povauje tuto otzku v podstat
za vyeenou (.'Literrna veda... habilituje v literrnokomunikanom sys-
tme subsystm literrnej tvorby pre deti a mlde ako plnoprvnu ume-
leckr hodnotu..'6), vrac se k n ona sama' pomocn vdy jako literrn
vychova i veejnost uitelsk, publicistick i laick.
Je tomu tak zejm i proto, e obsah tohoto pojmu je mnohem mn
statick1f a homogenn ne obecny termn literatura, v napt k termnu
literatura pro mlde pak termn literatura pro dospl. Jsem si pochopi-
teln vdoma ohranienosti tohoto twzen, jde mi ovem o vyhrocen pro-
porc zmn a posun .
Zajmav je, e ona promnlivost se promt jak do sloky intencionln,
tak neintencionln. V oblasti intencionln literatury lo v prribhu v1voje
literatury pro mlde velmi dlouho o emancipaci od dominantnho postaveni
mimoestetick1ch funkc, a a tento proces byl zdnliv dovren, byl u ns
znovunastolen v poslednch nkolika letech v modiflkovan podob masoqch
prrinikri triviln literatury do dtskho psemnictv. I kdy jde zdnliv
-
N. Sieglov _ Z. Zapletal: Teorie a kri,tika literatury pro mldde Mlbor text od obrozeni
do roku 1945), Praha 1975; N. Sieglov . Z, Zap|etal: Vluoj teorie a kritiky literatuty pro
mld'e N.lbor textlod roku 1945), Praha 1982.
3 .'Spisy
pro mldemaj ouelnapomoci vzdln a rozvinut vzrostajcholovenstva
v umnm, mravnm a krasocitnm ohledu. V nich nesm b1iti nic nesrozumitelnho, slu
je psti euIechtilou, zetelnou, a pinrenvku mladmu, aby obivily s]u mldee,
a vdyji chrnilyjak nevasnhomnohovclectv,tak slephopo slow mistrov papoukovn''
(J. Jungmann: Slouesnost aneb Sbrka pklad a krdtk!,m pojedntinm o slohu, Praha 1820,
s. XLI).
a
V. Nezkusii: Spor o specifinostdtskliteratury, Praha 1971; V. Nezkusil: Slzdle
z poetiky literatury pro dti a mlde, Praha 1983.
5
J. Kopl: Detsky suetu umeleckon oraze, Nitra 1991.
6
T a m t ,s . 2 0 .
449
 LITER.II'TURA PRO MLADEZ
JAKO sousT LITERRNvnnrn BOHEMISTII(r
(Nkolik reflex)
NADDA SIEGLoV
ohldnemeJi se zpt do djin duchovn kultury, zjistme, e otzka
.'dtskho''
zvltnostiiqr1-imenosti je jednou z nejrozporuplnjchot-
zek spojen ch s literrnvdn;fm termnem literatura pro dti a m|e.
Do imaginrn diskuse o vymezentohoto pojmu vstupovaly pinejmenm
od doby nrodnhoobrozenosobnostiz nkolika vdnchoborri _ jazyko-
vdci, literrn vdci, sociologov, pedagogov, psychologov,estetici, ale
tak spisovatel a v;ftvarn umlci.
Sledujeme-li q|woj nzorri na dtskou literaturu od sam;ch potkri'
tl
mriemeparaleln sledovat vznik a rozvoj vdeckhouvaovno n v rovin
teoretick, historick i kritick. Literrn vda zamen na dtsk
psemnictvje pochopitelnvzna na jeho existenci, a to na existenci v
konstituovanpodobsilnhointencionlnhoproudu,jenobvykle spoju-
jeme a s potkemnrodnho obrozen.
Literaturu pro dti a mlde ijej teorii a kritiku provzi od potku
pedpoklad,eurit1fon zprsobemsouvis s pedagogikou.V ppadumlec-
kho textu se hovoo spojense slubou utilitaristicky pedagogick;fm, a
tm i etick;/m cl m, v oblasti vdy o literatue se mylenky odvjely tu
toporn, tu s pochopenmprogresvnchmonostod pedagogikyjako vdy.
Literrn didaktismus pojmal dtskou literaturu jako nco, co vytvoili
dospl ,'ze svho domyslu k ulechtilzbav a ke zdravmu pouen
mldee'',lovemdlunododat, etakka od potkuml pedagogismus
v literrn teorii spene tento mentorsk;rozmr podobu racionlnch
kritick ch pstuprioprajcchse o vlastn vychovatelskou i uitelskou
vysplou zkuenost (K. A. Vinaick1f,Vincenc Zahtanik, Karel Sabina,
pozdji Frantiek Hrn,Jan Dolenskf a jin)'
Literrn didaktick pojetliteratury pro mlde pesvechnyperipetie
a nstupyjin ch teoretick;fchsmrri, pedevm estetickoqfchovnho(Fran.
tiek Barto, otakar Hostinsk1f,Frantiek Krej,G. A. Lindner a dal),
se periodicky wac a na poli literrn vdy zamenna dtskou literaturu
doshlo nezanedbateln;fchv sledkri zejmnapozitivistickhocharakteru
(studie v asopisehor, djiny Dtsk lteratura eshd,ajinde).
r
Ped.agogiutn1887, s. 231 (autor neuveden).
448
Nemohu ani nemnm ovem reprodukovat historick fakta, mrij qfet
je zkratkovit1f , existuj vak materilov, pomrn boh at prce dokumen-
tujc naznaen.2
M rivahy tlkajc se souasn podoby literrn vdy o literatue pro
mlde do jist mry s vdami pedagogick mi souvisej.
Existence literrn vdy o dtsk literatue m pochopiteln smysl tehdy,
je-li definovn pedmt zkoumn. Vzdvm se role dalho .'defintora'.
a odkazuji na studie, kter tento pedmt identifikovy, ze starch pramenri
napklad na Slouesnosl Josefa Jungmanna,s z noqch pak na Madimra
Nezkusilaa nebo Jna Kopla's
I pesto, e souasn literrn vda povauje tuto otzku v podstat
za vyeenou (',Literrna veda'.. habilituje v literrnokomunikanom sys-
tme subsystm literrnej tvorby pre deti am|de ako plnoprvnu ume-
leckri hodnotu'''6), vrac se k n ona sama' pomocn vdy jako literrn
v;chova i veejnost uitelsk, publicistick i laick.
Je tomu tak zejm i proto, e obsah tohoto pojmu je mnohem mn
statick;/ a homogenn ne obecn; termn literatura, v napt k termnu
literatura pro mlde pak termn literatura pro dospl. Jsem si pochopi-
teln vdoma ohranienosti tohoto tvrzen, jde mi ovem o vyhrocen pro.
porc zmn a posunri.
Zajmav je, e ona promnlivost se promt jak do sloky intencionln,
tak neintencionln' V oblasti intencionln literatury 1ov prribhu vy'voje
literatury pro mlde velmi dlouho o emancipaci od dominantnho postaven
mimoestetick;fch funkc, a a tento proces byl zdnliv dovren, byl u ns
znor,.unastolen v poslednch nkolika letech v modifikovan podob masoqfch
pninikri triviln literatury do dtskho psemnictv. I kdy jde zn|iv
.
N. Sieglov _ Z.Zapl.etal: Teorie a kritika literatury pro ml'deNlbor text od obrozeni
do roku 1945), Pru}la 1975; N. Sieglov - Z, Zapletal Vluoj teorie a kritiky literatury pro
mhde albor textti od roku 1945), Praha 1982.
3 ',Spisy
pro mlde maj ouelnapomoci vzdln a rozvinut vzrostajcholovenstva
v umnm, mravnm a krasocitnm oh]edu. V nich nesm b;fti nic nesrozumitelnho, s]u
je psti eulechtilou,zetelnou,a pinrenvku mladmu, aby obivily slu mldee,
a vdyji chrnilyjak nevasnhomnohovclectv,tak slephopo slovu mistrov papoukovn''
(J. Jungmann: Slouesnost aneb Sbrka pklad'a krtkjm pojedndnm o slohu, Praha 1820,
s. XLI).
a
V. Nezkusil: Spor o specifinostdtsk literatury, Praha 1971; V. Nezkusil: S/zdje
z poetiky literatury pro dti a mlde, Praha 1983.
5
J. Kopl: Detsk!, suet u umeleckon obraze, Nitra 1997,
6
T a m t s, . 2 0 .
449
o kvalitativn jin zleitosti, v konenfzi je qfsledek podobn;f:malmu hauserem7 pedagogick;/',rozmr, ten ovem nesm pevit anal;zu textu
tenijsou pedkldny koncentrty urit;fchnorem' zvnjku ani k n b;ft pipojovn .
obsah termnu intencionInliteratura pro mldeje vak odvisl1fa Soudob svtov literrn vda k]ade driraz prv na recepn interpre-
promnliv1ftakvzhledem k nebyvalmu zrychlen dtskontogenezejako tanpstup k textu a v tomto duchu se ubr i qfzkum. Plat to napklad
jevu sociologickhoa gnoseologickho'V nvaznosti na tuto akceleraci o v;zkumech polsk literrn vdy, qznamnym centrem tto orientace
dochz ke zmnm t1fkajcmse oblasti tvorby i recepce a ty dle ovlivuj pak je Mezinrodn institut pro dtskou knihu a tenstvve Vdni, kterj
existenci literrnch konvenc. V1wstv tak napklad otzka nrov m pro svou napojenost na IBBY (nevldn organizaci UNESCO) punc
variability, kter dnes zasahuje velmi zetelntakka vechny takzvan celosvtovy, Institut dtsk literatury pi univerzit J' w. Goetha ve
zkladn nry dtsk literatury vetnpohdky' ale je monklst si Frankfurtu nad Mohanem, vyznamnou roli v tomto smru bdn hraje
prv v ttosouvislosti i otzku ambivalence pijmndtskliteratury. stav jazykovej a literrnej komunikcie pi Pedagogick fakult v Nite
Nov je tebaozejmovati termn neintencionln etbamldee.od a jinde.
statick odpovdi na otzku .'coobsahuje''pejtk otzkm t kajcmse Interpretan a metodologick prriniky do literrn tvorby pro mlde
jejho prisoben (napkladkorektivnho) na literaturu intencionln i na jsou v souasn;chesk;fch podmnkch realizovny ve statch nkolika
jej funkce vzhledem k recipienttim. esk;chbadatelri, pedevmSvatavy Urbanov a Jaroslava Tomana' D le-
Jednm z projevri qfe vzpomnanantistatinostiv oblasti literatury itje skutenost, e tvopodlojejich literrnkritick;ich reflex i rvah
pro mlde je neb;valpluralita literrnch nr . Nemm na mysli jen v rovin literrnteoretick.
nrovou kontaminaci, ale hlavn takka bezbeze nabzenou triviln Jestlie jsem jeden okruh aktulnch otzekliterrn vdy o literatuie
literaturu vechkategori, peshodnotov1/prrimr, jeho existenci jsme pro mlde spojila v podstat s problematikou rozen jejho zornho pole
po lta povaovaliza vyhovujcstandar, apo esteticky i eticky nronou o otzky dlouho zkouman pedevmv rmci pedagogick;fch discipln a
literaturu. Tato pluralita jako d sledek demokratizanchprocesri s sebou pokusila se wkzat prov zanost mezi stanovenm interpretanch procesri
nese nezb5rtnnutnost nov se postavit ke zvenotzekdtskhochpn, ''klasick;ich.'
a eenm literrnteoretick ch rikolri, stoj dnes v poped
recepcea interpretace literatury pro mlde.Z pedagogickpraxe pich- zjmu tak soubor otzek dot;kajcchse problematiky stanoven hodno-
zejci otaz, jak a zda vribec maj uitelvykldat - hodnotit - interpre- tov}ch kritri v oblasti dtsk literatury. Yyzj,v k tomu nov sociokul.
tovat dla dtskliteratury, m zase zptnou vazbu na zpesovna ujas- turn skutenost, vedouc a k situacm konfrontanho charakteru mezi
ovn pojmu literatura pro mlde. zplavou tzv. poklesl literatury avit,fm zem hodnotovho ebku.
Propojen mezi teoretick;fmi' interpretanmi a recepntensk;fmi otzky hodnotov mry, kritri apod. jsou eeny v rmci axiologie
pstupyznamen ve svych drsledcch hledn vztahu mezi vkov recepn i sociologie, hodnotov posuny literrnho charakteru nle do sfry lite-
variabilitou textu a volbou estetickhokdu v oblasti kompozin,tematick rrnteoretick1fch rvah, nebo jde napklad o otzky promny ntu a
avyrazov' Z poznn tchto vztahri lze naopak vyvodit pedpokldanou otzky esteticko-recepn.
odezvu dla v rovin literrn i kulturn spoleensk, a proto tento kom- orientace na otzky recepce a interpretace m z tohoto hlediska prag-
plexn pstup roziujeteorii literatury o dal oblast dot;kajcse ve maticky dosah' Jde o to, jak se postavit k faktu hodnotov1ch posun , zda
svych drisledcch mimo jin didaktick praxe. Konkrtn jde napiklad o v nich vidt nvraty k rielovliteratue i posun ve smyslu pirozenho
pedmtzkoumn genologiejako disciplny literrn teorie. K jejmrroz- v1ivoje nebo snadjen asov ohranienou etapu. Alejde tak o sm obsah
voji a k pochopen zmn typologie literrnch textri mrie pispt znalost pojmu hodnota z hlediska recipienta, nebo tento obsah mrie b1it litera-
zsad ontogeneze,neboontogenetick1fqfvoj dtteovlivuje jeho recepn turou, kter se stala zbom,posunovn smrem k fetiizaci individualis-
a tenskourroveri' mu a touhy po materilnm zisku stejn jako reakc na pedimenzoYany
Do souvislostliterrnteoretick1chse tak dostvajtermnyjako ten, ivot nen civilizace. T\to otzky se promtaj i do sfry kritiky literatury
tenstv, ten,tensk kompetence, komunikansituace, citov pro mlde, kde jsou mnohem nalhavj ne v oblasti kritiky literatury
ten.racionln ten,kultivace zitkovosti atd., a to v nvaznosti na pro dospl'
nrovouskladbu literatury pro mlde,jej vkovou hierarchizaci apod'
Hledisko smioticka poetickse tak obohacujeo dal,eeno se Z. Mat-

,
In J. Kopl: Detsk! suet u umeleckom obraze, Nitra 1991 (zloka)'

450 45L
 o kvalitativn jin zleitosti,v konenfzi je qfsledek podobn1f:malmu hauserem? pedagogick1f, rozmr, ten ovem nesm pevit anal1/zu textu
tenijsou pedkldny koncentrty uritych norem. zvnjku ani k n b;t pipojovn .
obsah termnu intencionln literatura pro mldeje vak odvisl a Soudob svtov literrn vda klade driraz prv na recepn interpre-
promnlivy takvzhledem k neb1ivalmuzrychlen dtskontogenezejako tan pstup k textu a v tomto duchu se ubr i qfzkum. Plat to napftlad
jevu sociologickhoa gnoseologickho. V nvaznosti na tuto akceleraci o qzkumech polsk literrn vdy, qiznamn;m centrem tto orientace
dochz ke zmnm t1fkajcmse oblasti tvorby i recepce a ty dle ovlivuj pak je Mezinrodn institut pro dtskou knihu a tenstv ve Vdni, kter1f
existenci literrnch konvenc' Vyvstv tak napklad otzka ntov m pro svou napojenost na IBBY (nevldn organizaci UNESCO) punc
variability, kter dnes zasahuje velmi zeteln takka vechny takzvan celosvtovy, Institut dtsk literatury pi univerzit J. w. Goetha ve
zkladn nry dtsk literatury vetnpohdky' ale je monklst si Frankfurtu nad Mohanem, vyznamnou roli v tomto smru bdn hraje
prv v ttosouvislosti i otzku ambivalence pijmndtsk literatury. stav jazykovej a literrnej komtrnikcie pii Pedagogick fakult v Nite
Nov je tebaozejmovati termn neintencionln etbamldee,od a jinde.
statick odpovdi na otzku '.coobsahuje', pejtk otzkrn t kajcm se Interpretan a metodologick prriniky do literrn tvorby pro mlde
jejho prisoben(napftlad korektivnho) na literaturu intencionln i na jsou v souasnych esk5chpodmnkch realizovny ve statch nkolika
jej funkce vzhledem k recipientrim. esk ch badatelri, pedevmSvatavy Urbanov a Jaroslava Tomana. Drile.
Jednm z projevti qfe vzpomnanantistatinosti v oblasti literatury itje skutenost, e tvopodlojejich literrnkritick;fch reflex i rivah
pro mlde je neb;valpluralita literrnch ntli. Nemm na mysli jen v rovin literrnteoretick.
nrovou kontaminaci, ale hlavn takka bezbezenabzenou triviln Jestliejsemjeden okruh aktulnch otzek literrn vdy o literatue
literaturu vech kategori, peshodnotoqf prrimr, jeho existenci jsme pro mlde spojila v podstat s problematikou rozenjejho zornho pole
po ltapovaovali za vyhovujcstandard, apo esteticky i eticky nronou o otzky dlouho zkouman pedevmv rmci pedagogick;fch discipln a
literaturu. Tato pluralita jako drisledekdemokratizanchprocesris sebou pokusila se ukzat provzanost mezi stanovenm interpretanch proces
nese nezb1'tnnutnost nov se postavit ke zveniotzek dtskhochpn, ''klasick;ch'.
a eenm literrnteoretick1fch rikolri, stoj dnes v poped
recepce a interpretace literatury pro mlde. Z pedagogickpraxe pich- zjml tak soubor otzek dot;ikajcch se problematiky stanoven hodno-
zejcdotaz, jak a zda vribec maj uitelvykldat - hodnotit - interpre- tov1fch kritri v oblasti dtsk literatury. Yyzyv k tomu nov sociokul-
tovat dla dtskliteratury, m zase zptnou vazbu na zpesovna ujas. turn skutenost' vedouc a k situacm konfrontanho charakteru mezi
ovn pojmu literatura pro mlde. zplavou tzv. poklesl literatury avitym rzem hodnotovho ebku.
Propojen mezi teoretick1fmi,interpretanmi a recepntensk mi otzky hodnotov mry, kritri apod. jsou eeny v rmci axiologie
pstupyznamen ve sqfch drisledcchhledn vztahu mezi vkov recepn i sociologie, hodnotov posuny literrnho charakteru n|e do sfry lite-
variabi]itou textu a volbou estetickhokdu v oblasti kompozin,tematick rrnteoretick ch rivah, nebojde napklad o otzky promny nru a
avyrazov. Z poznn tchto vztahri lze naopak vyvodit pedpokldanou otzky es teti cko-recepn.
odezvu dla v rovin literrn i kulturn spoleensk,a proto tento kom- orientace na otzky recepce a interpretace m z tohoto hlediska prag-
plexn pstuproziujeteorii literatury o dal oblast do!kajc se ve maticklf dosah. Jde o to, jak se postavit k faktu hodnotov ch posunri, zda
svych drisledcch mimo jin didaktick praxe. Konkrtn jde napklad o v nich vidt nvraty k tielovliteratue i posun ve smyslu pirozenho
pedmtzkoumn genologiejako disciplny literrn teorie' K jejmroz- vjrvoje nebo snadjen asov ohranienou etapu. Alejde tak o sm obsah
voji a k pochopen zmn typologie literrnch textri mriepispt znalost pojmu hodnota z hlediska recipienta, nebo tento obsah m e b;ft litera-
zsad ontogeneze,neboontogenetick;fqfvoj dtteovlivuje jeho recepn turou, kter se stala zboim, posunovn smrem k fetiizaci individualis-
a tenskourirove. mu a touhy po materilnm zisku stejn jako reakc na pedimenzovan;
Do souvislostliterrnteoretickfch se tak dostvajtermnyjako ten, ivot dnen civilizace. T to otzky se promtaj i do sfry kritiky literatury
tenstv,ten'tenskkompetence, komunikan situace, citov pro mlde, kde jsou mnohem nalhavj ne v oblasti kritiky literatury
ten'racionln ten,kultivace zitkovosti atd., a to v nvaznosti na pro dospl.
nrovou skladbu literatury pro mlde, jej vkovou hierarchizaci apod.
Hledisko smioticka poetickse tak obohacujeo dal,eeno se Z. Mat-

'
In J. KopI: Detsk', suet u umeleckom obraze, Nitta 1991 (zloka).

450 451
 Ukazuje se tedy, epijmntextri recipienty nenjen otzkou pedago.
gickfch vfzkumri, ale e objasovnjehozsad rizce souvis s teoretickjrnr
vfzNam KNIIIY DAs LITER.RISCHE Kt'NsTwERK
ROIVIANA INGARDENA
otzkami nrov1fchnorem, estetick;chk ategoi, dimenze tematicko-ide-
ovi qrazovs problematikou komparan atd. PRo EsKoU LITERRNrnonrr
Pinos k teorii interpretace literrnho dla je tud vkladem i dalm
literrnvdn;fm disciplnm, teorii, kritice i historiografii. DAVID HERMAN

Komenttoi, ktestudovali q.ivoj lingvistiky, smiotiky a fi|ozofie jazyka

ve 20. stolet, upozornili na celou adu pozoruhodn ch vazeb mezi pra-
skou strukturalistickou kolou a fenomenologickou tradic. Elmar Holen-
stein zael atak daleko, eqzkumy Romana Jakobsona oznai|zaurty
''fenomenologickhostrukturalismu.'
druh a lingvistiku praskkoly za
jednu z odnofenomenologickho hnut. VJakobsonov a Husserlov dfle
Holenstein zjiujeurit,'tematick..paralely, mezi kterpot- vedle
antipsychologismu a pojmu vyznam (sigrrification) - tak driraz na inter-
subjektivn povahu jazyka a spolenrisil o izo|ovn strukturnch in-
variant promnliv ch rysri a vztahri.l Pro nae rivahy je jet zajmavj
skutenost, ekdy Peter Steiner konstruoval alternativn genealogick;f
model, lkza7, e Gustav pet,Husserlriv k, sehrl roli ',uitenho
spojence',teoretikri praskkoly (Jakobsona a Mukaovskho) '.v jejich
ritoku proti epistemologickym oporm pozitivismu 19. stolet''.2Steiner
pipomn,epetovytexty o smioticeobsahujrozlienmezi qznamem'
expres a oznaenmpostulovanHusserlem v prvnch Logicklch zkoumd'-
nc.3petrivvliv nm mrie pomoci objasnit, proJakobson svran po-
znmky tfkajc se poetick ch, emotivnch a praktick;fch '.funknchdialek-
tri'. pravdpodobn zaloil na Husserlov koncepci rozumn jmnrim a
pronm Jakobsonova pozdjdefinice bsnickhoj azyka jakotojazyka
zamenhonavytaz mrie pipomnatHusserlovu eidetickou redukci jevt
na esence.aJin;fmi slovy, kdy Holenstein i Steiner zkoumaj postavy,jako

1
E. Holenstein: Roman Jakobson's Approach to Innguage (Phenomenological Struc-
turalism),Indiana University 1976; Prague Structuralism- a Branch ofthe Phenomenologi-
cal Movement, sb. Language, Literature and Meaning I (Problems in Literary Theory), ed.
J. Odmark, Amsterdam 1979, s. 71-97.
'
P. st"io".' Gustav petand the Prague School (Conceptual Frames ofthe Study of
Langrrage), sb. Semantic Analysis of Literary Texts, ed. E. de Haard aj., Amsterdam 1990,
s. 554.
3
E. Husserl: Logical Inuestigations 1,2, London 1970, s. 558.
n
P. st"i,'".' Russian Formalism (A Metapoeics),Cornell University 1984, s.2ol.2o4.

452 453
 Ukazuje se tedy, epijmntextri recipienty nenjen otzkou pedago. KNIITY DAs LITER.RISCHE KUNSTWERK
vfzNam
gickfch vfzkumri, ale e objasovnjehozsad iizce souvis s teoretickjtnr
otzkami nrov1fchnorem, estetick;chkategori, dimenze tematicko-ide-
ROIVIANA INGARDENA
ovi v;razovs problematikou komparan atd. PRo EsKoU LITERRNrnonrr
Pinos k teorii interpretace literrnho dla je tudvkladem i dalm
literrnvdn;fm disciplnm, teorii, kritice i historiogr:afii. DAVID HERMAN

Komenttoi, ktestudovali qivoj lingvistiky, smiotiky a fi|ozofie jazyka

ve 20. stolet, upozornili na celou adu pozoruhodn ch vazeb mezi pra-
skou strukturalistickou kolou a fenomenologickou tradic. Elmar Holen-
stein zael atak daleko , evyzkumy Romana Jakobsona oznai|zaurty
druh ''fenomenologickhostrukturalismu.' a lingvistiku praskkoly za
jednu z odnofenomenologickho hnut. VJakobsonov a Husserlov dfle
Holenstein zjiujeurit,'tematick..paralely, mezi kterpot- vedle
antipsychologismu a pojmu vyznam (sigrrification) - tak driraz na inter-
subjektivn povahu jazyka a spolenrisil o izo|ovn strukturnch in-
variant promnliv ch rysri a vztahri.l Pro nae rivahy je jet zajmavj
skutenost, ekdy Peter Steiner konstruoval alternativn genealogick;f
model, lkza7, e Gustav pet,Husserlriv k, sehrl roli .'uitenho
spojence',teoretikri praskkoly (Jakobsona a Mukaovskho) '.v jejich
ritoku proti epistemologick1fm oporm pozitivismu 19. stolet''.2Steiner
pipomn,epetovytexty o smioticeobsahujrozlienmezi qznamem'
expres a oznaenmpostulovanHusserlem v pwnchLogicklch zkoumd,-
nc.3petrivvliv nm mrie pomoci objasnit, proJakobson svran po-
znmky tfkajc se poetick ch' emotivnch a praktick;fch '.funknchdialek-
tri'. pravdpodobn zaloil na Husserlov koncepci rozumn jmnrim a
pronm Jakobsonova pozdjdefinice bsnickhoj a zyka jakotojazyka
zamenhonavytaz mrie pipomnatHusserlovu eidetickou redukci jevt
na esence.aJin;fmi slovy, kdy Holenstein i Steiner zkoumaj postavy,jako

1
E. Holenstein: Roman Jakobson's Approach to Innguage (Phenomenological Struc-
turalism),Indiana University 1976; Prague Structuralism- a Branch ofthe Phenomenologi-
cal Movement, sb. Language, Literature and Meaning I (Problems in Literary Theory), ed.
J. Odmark, Amsterdam 1979, s. 71-97.
'
P. st"io".' Gustav petand the Prague School (Conceptual Frames ofthe Study of
Langrrage), sb. Semantic Analysis of Literary Texts, ed,.E. de Haard aj., Amsterdam 1990,
s. 554.
3
E. Husserl: Logical Inuestigations1,2, London 1970, s. 558.
n
P. st"io".' Russian Formalism (A Metapoejcs), Cornell University 1984, s.2ol.2o4.

452 453
 je pet, kter prostedkovaly a zrove obmovaly fenomenologick ideje
a metody a kter se podlely na utven strukturalistickho bdn, sle-
duj tm vywojovou linii vedouc od fenomenologie k prask kole.
Zkoumn vzjemnho vztahu Das literarische Kunstwer Romana
Ingardena (poprv publikovno v roce 1931 v Nmecku) a prask koly
poskytuje dal vhled do fenomenologick1fch kontextri eskhostruktura]is-
mu. T}.tokontexty jsou samozejm pouze soustcelproblematiky: mezr
dlem Romana Ingardena a praskkoly jsou ptvtakvyznamn rozdly
jako souvislosti' Stejn jako v ppad recepce ruskho formalismu byli
etstrukturalist pzniv naklonni pijet pouze nkterych z t et-
t1fch motivri fenomenologick ana|lzy,s stejn tak tomu ovem bylo r v
ppad recepce ruskho formalismu. S ohledem na tuto skutenost nen
vyznam Ingardenovy estetiky pro literrnvdnou bohemistiku pouze his-
toricky. Zamylen nad Ingardenovou stratifikac literrnho textu do ty
vrstev i modalit oznaovn a nad jeho pesvdenm o schopnosti fik-
tivnho diskursu utvet specifick1/'svt nm pom e nejen doloit, jak
zeteIny vliv mla Ingardenova estetika na prask teoretiky, napklad
na Felixe Vodiku, ale tak odkrt monosti a meze strukturalistick i
fenomenologick orientace. Kdy Ingardenovu estetickou teorii prozkou-
mme v souvislosti s polyfunkcionalismem prask koly, uke se, jak
mrfeme pokroit ve smru k bohatjmu a produktivnjmu pojet sloves.
nho umn, kter bude vychzet z fenomenologickch i funkcionalistic-
k;ch mylenek. Toto nov pojet nab;/v novho smyslu ve svtle nedv-
nho q/voje v lingvistice a literrn teorii, speciIn pak v jazykovdn
pragmatice a smantice monych svtri. M1/.mzmrem zde tedy nen po-
kusit se nartnout portrt Romana Ingardena jakoto fenomenologickho
pedchridce prask koly. Prijde mi spe o to urit a popsat problmov
okruhy, je jsou fenomenologickmu a strukturalistickmu bdn spole.
n, a tak naznait, e stejnou problematikou se zab;fvaj _ vce i mn
do hlgubky - i souasn poetologov a teoretikov jazyka.
Nejzetelnjsouvislost mezi Ingardenovou estetikou a teoriemi pra-
il
sk koly samozejm nachzme v textech F. Vodiky. Spolu s Ingarde-
nemje Vodika obecn pokldn za pedchridce toho, coje nyn tazyvno
recepn estetikou i teori tenskreakce (reader-response theory). Ve
studich Problematiha ohlasu Nerudoua dIa, Literrn historie, jej probl-
my a koly a dalch Vodika pmo odkazuje k Ingardenov prci Das
',konkretizace'',
literarische Kunstwerh. od Ingardena sice pejmtermn
dv si vak pozor na to, aby zdriraznil, e jeho uit tohoto termnu se
s
Srov. P. Steiner: The Roots of stmcturalist Esthetics, inThe Prague Sclnol (Selected
Writirtgs, 1929-46),ed. P. Steiner, prel. J. Burbank aj., University ofTexas 1982.
454
zrrarlliod uit Ingardenova. Prat strukturalist pojmaj dlojako
',znak, jeho \tzLama estetick hodnota je pochopiteln jen na podklad
,.vid p-
literrn konvence urit doby'., Ingarden vak r1]r
- Vodika -
inu rozdInosti konkretizac pedevmve schematinosti a nedokres]enos.
ti nkter1fch vrstev dla, zatmco jin vrstvy uchovvaj si svou identitu
je dna
a samo dlo m ..' charakter struktury, jej estetick hodnota
nezvisle na v)jvoji literrn normy dobov''.6 Vodika zastv nzor, v'e
proces konkretizac musme vzthnout k,'dynamice qfvoje nadazen struk-
'.mnc
iury literrn'', tedy k v1ivojovad se literrn normy''.7 Podle
Vodikyje ivot literrnho dla' jakoto esteticky zkonstruovanho objek.
tu' uspodan posloupnost mncch se konkretizaci, z nich kad je
indexem zmn ve struktue dla zp sobenych vynoenm se nov literrn
normy. Vodika Ingardenriv pojem konkretizace radikalizuje, nebo z kon-
kretizan aktivity tene,je je vedena interpretanmi normami, odmt
vylmout jah!,ollu element textu. Nepijm Ingardenriv pedpoklad, e
pevn nepromnliv dla obsahuj pouze msta nedourenosti i schema-
lick aspekty, kter r zn teni r znym zprisobem vypluj' Podle Vodi-
ky je text schematick; ji ve svm zkladnm ustrojen. Jeho tvar je for-
movn na pozad norem' kter sdl dan spoleenstv interpretri.
Vodikova argumentace prima facie otevr dveie re]ativismu, jemu
se Ingarden lyh b tm' e konkretizaci pidluje mnohem omezenj roli.
Z implicitn spoleenskpovahy norem vak vypljv, e Vodikovo pojet
je mn re]ativistick, nejsou pstupy kontextua]istick a obecn prag-
matick. Z tto skutenosti vy'vozuji jeden z nejdrileitjch zvrri svho
refertu: mezi Ingardenovou fenomenologickou analyzo.tl, izolujc pod vce
i mn promnliqfm profilem literrnho textu esenciln, trvajc struk-
tury smyslu, a analyzou Vodikovou (e je pro praskou kolu typick)'
odkazujc ke spoleensky za|oenym normm, existuje zsadn rozI.
Rozdlnost obou tchto typri anal zy dokld, e vliv fenomenologie na
praskou kolu mohl mt jen sten a jednorzoqi charakter. Budu-li
pesto pokraovat ve zkoumn problmri, na kter mli Ingarden a prat
teoretikov oividn roz|n nhledy, chci tm nalzt zprisob, jak by bylo
mon funkcionalistick]f a fenomenologicky pstup zkombinovat tak, aby
se oba navzjem doplovaly a obohacovaly. Pedmtem zkoumn se tedy
,.vrstva'' textu a jeho vztah k mylence
stane za prv: Ingardenriv pojem
prask koly o propojenosti komunikativnch funkc a za druh: otzka
literrn smantiky v pojet fenomenologickm a strukturalistickm'
6
F. vodika:Problematika ohlasu Nerudova dla, Struktura u!uoje,Praha 1969,s. 198.
'
F. Vodik". Literrn historie, jej problmy a rikoly, Struktura uluoje, Praha L969,
s.41
455
 je pet, kter prostedkovaly a zrove obmovaly fenomenologick ideje
a metody a kter se podlely na utven strukturalistickho bdn, sle.
duj tm v;vojovou linii vedouc od fenomenologie k prask kole'
Zkollmn vzjemnho vztahu Das literarische Kunstwerle Romana
Ingardena (poprv publikovno v roce 1931 v Nmecku) a prask koly
posky'tuje dal vhled do fenomenologickych kontextri eskhostrukturalis-
mu. T}to kontexty jsou samozejm pouze soustcelproblematiky: mezi
dIem Romana Ingardena a praskkoly jsou prvtakvyznamn rozdly
jako souvislosti. Stejn jako v ppad recepce ruskho formalismu byli
etstrukturalist pzniv naklonni pijet pouze nkter;/ch z dtiet-
tfch motivri fenomenologick ana|,!zy,s stejn tak tomu ovem bylo i v
ppad recepce ruskho formalismu. S ohledem na tuto skutenost nen
v,fznam Ingardenovy estetiky pro literrnvdnou bohemistiku pouze his-
toricky' Zamylen nad Ingardenovou stratifikac literrnho textu do ty
vrstev i modalit oznaovn a nad jeho pesvdenmo schopnosti fik-
tivnho diskursu utvet specifick; svt nm pomrie nejen doloit, jak
zete|ny vliv mla Ingardenova estetika na prask teoretiky, napffklad
na Felixe Vodiku, ale tak odkr t monosti a meze strukturalisticke i
fenomenologick orientace. Kdy Ingardenovu estetickou teorii prozkou-
mme v souvislosti s poly'unkcionalismem prask koly, uke se, jak
mrfeme pokroit ve smru k bohatjmu a produktivnjmu pojet sloves.
nho umn, kter bude vychzet z fenomenologick]ch i funkcionalistic-
k}ch mylenek. Toto nov pojet nab;/v novho smyslu ve svtle nedv-
nho v1|wojev lingvistice a literrn teorii, speciIn pak v jazykovdn
pragmatice a smantice mon;fch svtri. Mym zmrem zde tedy nen po-
kusit se nartnout portrt Romana Ingardena jakoto fenomenologickho
pedch dce prask koly. Prijde mi spe o to urit a popsat problmov
okruhy, je jsou fenomenologickmu a strukturalistickmu bdn spole-
I
n, a tak naznait, e stejnou problematikou se zab;vaj- vce i mn
do hlgubky - i souasn poetologov a teoretikov jazyka'
Nejzetelnjsouvislost mezi Ingardenovou estetikou a teoriemi pra-
sk koly samozejm nachzrr'e v textech F. Vodiky. Spolu s Ingarde-
nem je Vodika obecn pokldn za pedchridce toho, co je nyn nazyvno
recepn estetikou i teori tenskreakce (reader-response theory). Ve
studich Problematiha ohlasu Nerudoua dla, Literdrn historie, jej probl-
ml a koly a dalch Vodika pmo odkazuje k Ingardenov prci Dos
.'konkretizace',,
Iiterarische Kunstwerk' od Ingardena sice pejmtermn
dv si vak pozor na to, aby zd.nazni|, e jeho uit tohoto termnu se
" Srov. P. Steiner: The Roots ofStructuralist Esthetics, inThe Prague Sclnol (Selected
Writings, 1929-46)'ed. P. Steiner, pel'J. Burbank aj., University ofTexas 1982.
454
zrtalli od uit Ingardenova. Prat strukturalist pojmaj dlojako
.'znak, jeho vyznama estetick hodnota je pochopiteln jen na podklad
- ''vid p-
literrn konvence urit doby'., Ingarden vak - k Vodika
inu rozdlnosti konkretizac pedevmve schematinosti a nedokreslenos-
ti nkter1fch vrstev dla, zatmco jin vrstvy uchovvaj si svou identitu
je dna
a samo dlo m ... charakter struktury, jej estetick hodnota
nezvisle na vyvoji literrn normy dobov''.6 Vodika zastv nzor, e
',dynamice qy'voje nadazen struk-
proces konkretizac musme vzthnout k
.'mnc
iury literrn.., tedy k v1ivojovad se literrn normy''.? Podle
Vodikyje ivot literrnho dla, jakoto esteticky zkonstruovanho objek-
tu, uspodan posloupnost mncch se konkretizaci, z nichkad je
indexem zmn ve struktue dla zprisobenych vynoenm se nov literrn
normy. Vodika Ingarden v pojem konkretizace radikalizuje, nebo z kon-
kretizan aktivity tene,je je vedena interpretanmi normami, odmt
vy1rnollt jahj,holiu e|ement textu. Nepijm Ingardenriv pedpoklad, e
pevn nepromnliv dla obsahuj pouze msta nedourenosti i schema-
tick aspekty, kter r zn teni rrizn;fm zp sobem vypluj. Podle Vodi.
ky je text schematick; ji ve svm zkladnm ustrojen. Jeho tvar je for-
movn na pozad norem' kter sdl dan spoleenstv interpretri.
Vodikova argumentace prima facie otevr dvee relativismu, jemu
se Ingarden ryh;fb tm, e konkretizaci pidluje mnohem omezenj roli.
Z implicitn spoleensk povahy norem vak vypl1iv, e Vodikovo pojet
je mn relativistick, nejsou pistupy kontextualistick a obecn prag-
matick. Z tto skutenosti vyvozujijeden z nejdrileitjch zvr svho
refertu: mezi Ingardenovou fenomenologickou analyzou, izolujc pod vce
i mn promnlivym profilem literrnho textu esenciln, trvajc struk-
tury smyslu' a anal5zou Vodikovou (e je pro praskou kolu typick),
odkazujc ke spoleensky zaloen;im normm, existuje zsadn tozd|.
Rozdflnost obou tchto typri anal zy dokld, e vliv fenomenologie na
praskou kolu mohl mt jen sten;fa jednorzov5 charakter. Budu-li
pesto pokraovat ve zkoumn problmri, na kter mli Ingarden a prat
teoretikov oividn rozdiln nhledy, chci tm nalzt zp sob, jak by bylo
mon funkcionalistick1 a fenomenologick;i pstup zkombinovat tak, aby
se oba navzjem doplovaly a obohacovaly. Pedmtem zkoumn se tedy
',vrstva'' textu a jeho vztahk mylence
stane za prv: Ingardenriv pojem
prask koly o propojenosti komunikativnch funkc a za druh: otzka
literrn smantiky v pojet fenomenologickm a strukturalistickm'
6
F' Vodika:Problematika ohlasu Nerudova dla' Struktura uyuol, Praha 1969,s. 198.
'
F. vodik". Literrn historie, jej problmy a koly, Struktura u!,uoje,Praha 1969,
s.41.
455
 Nejprve se krtce zamysleme nad Ingardenovym znm1im popisem ty
T}.to vzjemn podmnn pesuny zptisobuj odpovdajczmny ve funk-
vrstev literrnho textu: vrstvyjazykov5ch zvukoqfch v!raz.', vrstvy v;.
cch sdlen. Krom sv funkn promnlivosti nem tedy sdlen samo
znamov;ch jednotek, vrstvy pedstaven ch pedmtri a vrstvy schematic-
dnou jinou esenciln strukturu.
k;/'ch aspektri, jejich prostednictvm se - podle Ingardenova pojet _,,zn-
Z mylenky komunikativnch faktoru, aktuln lystupujcch do poped
zornn pedmty mohou ukazovat zprisobem, kter dlo peduruje''.8
''zakldn'' i ustupujcch do pozad, vychz samozejm pokus kategoizovat sdlen
S odkazem na popis v Husserlov tetm Logickrn zhoumd'n
podle hierarchick dominance specifick funkce nad funkcemi ostatnmi,
Ingarden nartv vztaby zvislosti mezi vemi vrstvami: vy vrstvy
tedy Jakobsonova verze poly{unknho modelu z roku 1960' Tato hierarchie
pedstavovan;f'ch pedmt a schenatick;/ch aspektri jsou zaloeny i za-
je vak vdy pouze sten a doasn; slovn sdlenje podle Jakobsona
kotveny ve vrstvch nich, ve vrstvch jazykoq/'ch zvukov1fch vyrazfl ,.i
spe polymorfn ne polyfonn' Proto tedy _ jak Jakobson tvrd -, kdy
a v1znamoqch jednotek. Konkretizace se t;k hlavn vychwstev textu, (referent), orientace na
zamen (Einstellung) k oznaenmu pedmtu
kde nalzme msta nedourenosti (Unbestimmtheitsstellen), je jsou pro (referential), denotativn (deno-
KONTEXT _ zkrtkatzv' REFERENNI
zobtazov ar'obj ekty a jejich mody reprezentace charakteristick. Ingarden
tative), poznvac (cognitive) funkce - m v poetnych sdlench vedouc
pedpokld , e to, e se ,,totliterrn dlo mrie konkretizovat v libo-
lohu, mus pozorny lingvista brt v rivahu, e i v takovych sdlench maj
voln mnoha podobch' kter se jednak astove qznamn meodchyluj ,,Pro pevaov-
pr vodn rastenstvfunkce ostatn'..'' Mukaovsky mn:
od dla samotnho, jednak se navzjem znan li obsahov, m svrij j |ze tak mnohdy
n strukturnho sept funkc nad funkcemi ednotliv;fmi
drivod mj. ve schematick vystavb pedmtn vrstvy literrnho dla, jen s velkou nesnz identifikovat tou funkci v dvou rtizn;ch historick1/ch
struktury pipoutjcmsta nedourenosti'.'9 Ingarden souasn mluv
.'vcevrstevn poly{onnq/'stavb kontextech.'.1a Funkn dominanci nadto neuruje struktura textu jako
o literrnho dla'', piempoznamenv,
''rozdlnost takovho. Vypljw spe z povahy reakc tenskhokolektiva, je jsou
e materilu a loh (ppadn funkc) jednotliv]fch wstev zpriso-
zaloeny na aktuInch normch interpretace. Podle Mukaovskho'.|
buje, e celdlo nenjednohlasym ritvarem ,nybt m v podstatpolyfonn jev, kterbyl privilegovan;im nositelem estetick funkce v jist dob' zemi
rz''.10 Forma dla tedy'.vypl;fv z formInch momentri jednotliv1fch vrs-
ap., mrie b t tto funkce neschopnym v jin dob, zemi atd. ... Jakmile
tev a jejich souinnosti'''ll
pesuneme zetel av ase, av prostoru nebo ijen odjednoho sociInho
Je velmi svridn pokldat Ingardenovu teorii za pesnou analogii teori
ritvaru k druhmu'..' shledme vdy, e se tm mn rozloen estetick
prask koly, kter vechna slovn sdlen (vetn text literrnch) po-
funkce a ohranien jej oblasti.,'1s Mukaovsky a Jakobson stejn jako
jm jakoto mikro-systmy vzjemn propojen;ich komunikativnch funkc.
Vodika zastvaji funkn pojet struktury textu. Forma textu podle nich
Pi blimpohledu se vak uke' e Ingardenriv tyvrstvov;fmodel lite-
nezvis na tom, co je u textu, ale na zp sobu,jm se to, co je v textu,
rrnho textu se od polyfunkcionalismu' rozpracovanho zejmna Mukaov-
propojuje s kontexty tak, aby byly umonny interpretace toho, co dlo
sk;/'m a Jakobsonem, znan li' Ingarden vychz z Husserlovy premisy,
znamen.
e analyza textu by mla izolovatjeho invariant, sten tak, e bude
Vidme tey, e prask kola pedznamenala zkladn argumenty,
studovatjeho relativn vce promnliv vlastnosti podlhajckonkretizaci.
kter mnohem pozdji zdriraznili badatel na poli lingvistick pragmatiky,
Prat teoretikov naproti tomu vychzej z pojet Kar]a Biihlera,12 podle
zkoumajce, jak vyuvme kontextu k vytven pedpokladri o vyznamu.
nho kadou eovouudlost konstituuje nkolik komunikativnc! fak.
Souasn pragmatika, inspirovan dIem J. L' Austina, Yehoshuy Bar-Hil.
tor , kter mohou aktuln vystoupit do poped i ustoupit do pozad.
lela a H. P. Grieceho,l6 aplikovala svoje zvry na analyzu literrnch

8 tt
R. Ingardur, Selected Papers in Aesth.etics,ed. P. J McCormick, Washington-Wien R. J"kob.o., Lingvistika a poetika, in Poeticka funkce'Praba 1995, s. 78.
1985; cit. dle Umleckd,Ioliterrn, Praha 1989, s. 277. la
J. Mukaovsky: K problmu funkc v architektue, Studic z estetiky, Praha 1966, s'197.
9
Tamt,s.254. 15
J. Mukaovsky : Estetickd funkce, norm,d a hodnota .jako sociIn fclkty, Praha 1936,
10
T a m t s, . 4 1 . s. 8-9.
11 16
Tamt,s. 45. w to Do Things u,i1hWords, New York 1962.Y. Bar.Hillel: Indexical
J. L. Austin: '1o
r2 Expressions, Mi nd 63, 1954,s. 359-379.H. P. Griece: Studies in the Way of Words, Haruarrl
K. Biihlu.' Spruchtlrcorie,Stuttgart 1965.
University 1989.

456 +ol
 Nejprve se krtce zamysleme nad Ingardenovymznm'fmpopisem ty
T\.to vzjemn podmnn pesuny zplisobuj odpovd ajic zmny ve funk.
vrstev literrnho textu: vrstvy jazykov}ch zvukov]ch v!raz'', vrstvy q.
cch sdlen. Krom sv funkn promnlivosti nem tedy sdlen samo
znamovych jednotek, vrstvy pedstaven ch pedmtri a vrstvy schematic-
dnou jinou esenciln strukturu.
k1fch aspektri, jejich prostednictvm se _ podle Ingardenova pojet _,,zn-
Z mylenky komunikativnch faktoni, akturln vystupujcch do poped
zornn pedmty mohou ukazovat zptisobem, kter dlo peduruje.'.8
''zakldn'' i ustupujcch do pozad, vychzi samozejm pokus kategorizoyat sdlen
S odkazem na popis v Husserlov tetm Logickrn zhoum'n
podle hierarchick dominance specifick funkce nad funkcemi ostatnmi,
Ingarden nattv vztaby zvislosti mezi vemi vrstvami: vy vrstvy
tedy Jakobsonova verze polfunknho modelu z roku 1960. Tato hierarchie
pedstavovan;ich pedmtri a schematick;ch aspektri jsou zaloeny i za-
je vak vdy pouze sten a doasn; slovn sdlenje podle Jakobsona
kotveny ve vrstvch nich, ve vrstvch jazykov1fch zvukov1fch vyrazfl
spe polymorfn ne polyfonn. Proto tedy - jak Jakobson tvrd _,,,\ky
a qznamor1ch jednotek. Konkretizace se [/'k hlavn vychwstev textu,
zamen (Einstellung) k oznaenmu pedmtu (referent), orientace na
kde nalzme msta nedourenosti (Unbestimmtlteitsstellen), je jsou pro (referential), denotativn (deno-
KONTEXT . zkttkatzv. REFERENCNI
zobtazov anobjekty a jejich mody repre zentace charakteristick. Ingarden
tative), poznvaci (cognitive) funkce _ m v poetnych sdlench vedouc
pedpokld, e to, e se ,,totliterrn dlo mrie konkretizovat v libo-
rilohu, mus pozorn;lingvista brt v tivahu, ei v takoqch sdlench maj
voln mnoha podobch, kter se jednak astove qfznamn meodchyluj ''Pro pevaov.
prrivodn riastenstvfunkce ostatn,..13Mukaovsk; mn:
od dla samotnho, jednak se navzjem znan li obsahov, m sv j jednotlivymi lze tak mnohdy
n strukturnho sept funkc nad funkcemi
drivod mj. ve schematick v;/stavb pedmtn vrstvy literrnho dla, jen s velkou nesnz identifikovat tou funkci v dvou rriznych historick;fch
struktury pipoutjcmsta nedourenosti''.9 Ingarden souasn mluv
.,vcewstevn kontextech.''1a Funkn dominanci nadto neuruje struktura textu jako
o polyfonn v5stavb literrnho dIa.',piempoznamenv,
,.rozdlnost takovho. Vyplfv spe z povahy reakc tenskhokolektiva, je jsou
e materilu a riloh (pipadn funkc) jednotliq/ch wstev zpriso. .'ty
zairoerryna aktulnch normch interpretace. Podle Mukaovskho
buje, eceldlo nenjednohlasym ritvarem ,nybt m v podstatpolyfonn
jev' kter byl privilegovanym nositelem estetick funkce vjist dob, zemi
rz''.10 Forma dla tedy'.vypl v z ormlnch momentli jednotliv1fch vrs-
I ap., m e b t tto funkce neschopnym v jin dob, zemi atd. ... Jakmile
tev a jejich souinnosti''.tl
pesuneme zetel a,v ase, a v prostoru nebo i jen od jednoho socilnho
Je velmi svridn pokldat Ingardenovu teorii za pesnou analogii teori
ritvaru k druhmu..., shledme vy, e se tm mn rozloen estetick
prask koly, kter vechna slovn sdlen (vetn textri literrnch) po-
funkce a ohranien jej oblasti'..l5 Mukaovsk;f a Jakobson stejn jako
jm j akoto mikro-systmy vzjemn propojenych komunikativnch funkc.
Vodika zastvaji funkn pojet struktury textu. Forma textu podle nich
Pi blim pohledu se vak v'ke, e Ingardenriv tyvrstvov model lite-
l nezvis na tom' co je u textu, ale na zp sobu,jm se to, co je v textu,
rrnho textu se od polyfunkcionalismu' rozpracovanho zejmna Mukaov-
propojuje s kontexty tak, aby byly umonny interpretace toho, co dlo
sk1fm a Jakobsonem, znan Ii.Ingarden vychz z Husserlovy premisy,
znamen'
e ana|,!za textu by mIa izolovat jeho invariant, sten tak, e bude
Vidme tey, e prask kola pedznamenala zkladn argumenty,
studovat jeho relativn vce promnliv vlastnosti podlhajc konkretizaci.
kter mnohem pozdji zdriraznili badatel na poli lingvistick pragmatiky,
Prat teoretikov naproti tomu vychzeji zpojet Karla Biihlera,12 podle
zkoumajce, jak vyuvme kontextu k vytven pedpokladri o v1fznamu.
nho kadou eovou udIost konstituuje nkolik komunikativnc! fak-
Souasn pragmatika, inspirovan dlem J' L. Austina, Yehoshuy Bar-Hil-
torri, kter mohou aktuln vystoupit do poped i ustoupit do pozad.
lela a H. P. Grieceho,16 aplikovala svoje zvry na analyzu literrnch

8 '3
R. Ingarden: Selected.Papers in. Aesthztics, ed P. J. McCormick, Washington-Wien R. Jukob"o.,. Lingvistika a poetika, in Poetick'funkce,Praha 1995, s. 78.
1985; cit. dle UmIeckdIo literrirn, Praha 1989, s' la
J. Mukaovsky: K problnrufmkc v architektue, Studie z estetiky, Praha 1966, s.197.
9
T a m t s, . 2 5 4 . 15
J. Mukaovsky: Estetickti funkce, nor,na a lt'odnotajako soci lni fakty, Praha 1936,
r0
T a m t s, . 4 1 . s. 8-9.
11 16
T a m t s,. 4 5 . J. L. Austin: o w to Do Things uith Words, New York 1962.Y. Bar-Hillel: Indexical
12 Expressions, Mi nd. 63, 1954, s. 359-379. H. P. Griece: Studies in tlrc Way of Words, Harvard
K. Biihl"., Sprachtheorie,Stuttgart 1965.
University 1989.

456 457
 textri teprve v nedvn dob. Jestlie ns prat strukturalist mohou situacm a udlostem umstn;im v alternativn mon realit' Ingar<ien
pouit o pragmatice literrn interpretace' m nm Ingarden co ci o lite- ve svm v;kladu toho, co smnazyvmody prostolov orientace zobraze-
,'Chceme-li
rrn smantice. Dky sv zlib ve funkn analryze maj prat struk- n;ch pedmtri, poznamenv: pak pi etb pochopit zuzor-
turalist - podobn jako pozdn Wittgenstein - sklon zahrnout otzky nny svt pesn tak, jak se l,musme se takkajc fiktivn pemstit
v;znamu mezi otzky uit. Proto opomjej formln smantick modely, do znzornnho centra orientace a spolu s dotynou osobou in fi'ctione
kter byly koncem 19. stolet poprv navreny G. Fregeml7 a ve 20. stole- (zvyraznl D. H.) putovat znzornnym prostorem. Dobr lenns samo
t dle rozpracovny R. Carnapem18 a dalmi. Do s literarische Kunstwerh nut, abychom tak uinili. V tomto ppad musme a do uritho stupn
se naproti tomu dky svmu zalenn do fenomenologick tradice podl pozapomenout na sv vlastn orientan centrum, je psluk nmi vn.
na tom, co jsem na jinm mst charakterizoval jako irokou tradici teo- manmu svtu a vude s nmi putuje' a tm se v jistm slova smyslu od
''fik-
retickho zkoumn pedmtri, zamenhona pedmty reIn prv tak svta oddlit.'.22Tyto dky podivuhodn koresponduj s mylenkou
jako pedmty ireln.1g Teorie pedmtri, historicky a pojmov spjat tivnho pemstn',(fictional recentering), rozpracovanou o edest let
s Fregeho typy smantick ana|yzy, pedznamenv ideje rozvinut pozdji pozdji Marie-Laure Ryanovou, jednou v vridch pedstavitelek teorie
smantikou mon;fch svtri. Prisob ponkud ironicky, e jej aplikaci na mon;fch svt v literrn teorii' Podle Ryanov - stejnjako podle Ingar-
''flkci
literrn teorii razil cestu Lubomr Doleel, bezprostedn pokraovatel dena - charakterizuje oteven gesto pemsn(recentering), skrze
prask koly.2o kter je alternativn mony svt umstn do centra pojmovho univerza.
'Fiktivn doho-
Porovnejme nyn Mukaovskho a Ingardenovo pojet referennch Tento alternativn mony svt se stv svtem refeTence...
vlastnost literrnho diskursu' Mukaovsk; rozliuje mezi poezi a,,jazy- da'je naplnna, kdy se teni (posluchai) stanou doasn pesvd-
kem sdlovacm''. V projevech sdlovacch '.je pozornost soustedna na en1f'miriastnky penesenho systmu..'23
vztah mezt pojmenovnm a realitou, kdeto [v jazyce bsnickm] vy. Ingardenovo rozpoznnschopnosti literrnho dla utvet specifick1f
stupuje do poped spojen mezi pojmenovnm a okolnm kontextem... svt - jeho intuitivn pesvden,e literatura se vyznauje peorien-
Pokles bezprostednho vztahu k realit in z pojmenovn bsnick po- tovnm, nikoliv vymizenm reference _ nepochybn pedbhlo svou dobu.
stup; proto nemrie b]|rtbsnick; projev''. hodnocen podle mtek platnych Pedevmje vak nutno zd aznit skutenost, e studium smantiky a
pro hodnocen projevri sdlovacch..' Hodnota bsnickho pojmenovn je pragmatiky textu je stle jet ve stadiu zrodu. Pestoem.iemenavazo-
dna jedin rilohou, kterou vykonv v celkov v1/znamov vystavb dIa.''21 vat na zakladatelsk v zkumy teoretikri, jak;fmi jsou Ingarden, Mukaov.
Ingarden vakzastvnzor - ve shod s pozdjmi smantick1imi modely sk]a Jakobson, musme teprve vyvinout analytick nstroje, kter budou
zal'oen,fmi na konstrukci mon;fch svtri -, e|iterrn diskursy nevyzna- natolik pesn,abychom s jejich pomoc byli schopni porozumt formm
uje oslaben1f vztah k realit, ale spe fakt, e odkazuj k pedmt m, a funkcm literrnho diskursu. Soudob lingvistika a literrn teorie nm
mohou pomoci takov nstroje sestrojit. Budeme-li vak hledat nov mo-
dely a metody, nemli bychom zapomnat na vizionsk myslitele, kte
ns pouili o jejich potebnosti. Das literarische Kunstwerk Romana Ingar-
tt
G. F."g"' On sense and Reference, inTranslations from the Philosophicat Writngs dena nen pro literrn bohemistiku drileitjen tm, eukazuje, jak feno-
ofGottlob Frege, ed. P. Geach and M. Black, Oxford 1970, s.56-78. menologie ovlivnila prasky strukturalismus, ale itm, e ns upozornilo
t'
R. C"..r"p' Meaning and. Necessity, University of Chicago 1947.
nato, e pouze takov zkoumn, kter bere souasn v rivahu text i kon-
tt text, strukturu i funkci, mrie poskytnout skutenf vhled do umleckho
Vi" D. Herman: (Jniuersal Grantmar and. Narratiue Form,Dtke University 1g95;
literrnho dIa.
dle viz Pragmatika, Prag-matika, meta.pragmatika (Kontexty pragmatick1fch kontextri),
eskdliteratura ].9il' s.22o.24I'
(peloilPetr Kaiser)
20
S.ov L. Doleel: Extensional and Intensional Narrative World s. Poetics 1979. s. 193-
-211;Narrative Modalities, Journal of Li.terarySemantics 5,1976, s. 5-14;Narrative Seman-
tcs,PTL 1' 1976' s' 129-151;Possible World and Literary Fiction, sb. Possibk Worlds in
Hunanities' Art an,dScience,ed. S. Alln, Berlin 1989, s.22I-224; occid'entalPoetics (Tra- 22
dtoruand Progress), University of Nebraska 1990. dlo literdrn, Praha 1989, s. 233.
R. Inga.dun: tJmIeck
''
21
J' Mukaovsky: Bsnick pojmenovn a estetick funkcejazyka, studie z estetiky, M..L. Ry".'o' : Possible Worlds, Artiflcial Intelligence, and Narratiue Theory,Indiana
Praha 1966, s. 154. University 1991, s. 26.

459
458
 textri teprve v nedvn dob. Jestlie ns prat strukturalist mohou situacm a udlostem umstn;m v alternativni monrealit. Ingarden
pouit o pragmatice literrn interpretace, m nm Ingarden co ci o lite- ve svm v;kladu toho' co sm naz v mody pTostorov orientace zobraze-
'.Chceme.li
rrn smantice. Dky sv zlib ve funkn analryze maj prat struk- n;fch pedmtri, poznamenv: pak pi etbpochopit znzor-
turalist - podobn jako pozdn Wittgenstein - sklon zahrnout otzky nnf svt pesn tak, jak se l,musme se takkajc fiktivn pemstit
v1znamu mezi otzky uit. Proto opomjej formln smantick modely, o znzornnho centra orientace a spolu s dotynou osobou in f'ctione
kter byly koncem 19. stolet poprv navreny G. Fregem17 a ve 20. stole- (zvyraznil D. H.) putovat znzornnym prostorem. Dobr lenns samo
t dle rozpracovny R. Carnapem'8 a dalmi. Da s literarische Kurlstwerk nut, abychom tak uinili. V tomto ppad musme a do uritho stupn
se naproti tomu dky svmu zalenn do fenomenologick tradice podl pozapomenout na sv vlastn orientan centrum, je psluk nmi vn-
na tom, co jsem na jinm mst charakterizoval jako irokou tradici teo- manmu svtu a vude s nmi putuje' a tm se v jistm slova smyslu od
..fik-
retickho zkoumn pedmtri, zamenhona pedmty reIn prv tak svta oddlit'''22 Tyto dky podivuhodn koresponduj s mylenkou
jako pedmty ireln.1g Teorie pedmtri, historicky a pojmov spjat tivnho pemstn..(fictional recentering), rozpracovanou o edest let
s Fregeho typy smantick ana|yzy, pedznamenv ideje rozvinut pozdji pozdji Marie-Laure Ryanovou, jednou v vridch pedstavitelek teorie
smantikou rrronj,ch svtri. Plsob ponkud ironicky, e jej aplikaci na mon;fch svt v literrn teorii' Podle Ryanov - stejnjako podle Ingar-
''flkci
literrn teorii razil cestu Lubomr Doleel, bezprostedn pokraovatel dena - charakterizuje otevengesto pemstn (recentering), skrze
prask ko1y.20 kter je alternativn mony svt umstn do centra pojmovho univerza.
'Fiktivn doho-
Porovnejme nyn Mukaovskho a Ingardenovo pojet referennch Tento alternativn mony svt se stv svtem reference...
vlastnost literrnho diskursu' Mukaovsk;f rozliuje mezi poezi a,,jazy. da'je naplnna, kdy se teni (posluchai) stanou doasn pesvd-
kem sdlovacm''. V projevech sdlovacch '.je pozornost soustedna na en1fmiriastnky penesenho systmu..,23
vztah mezi pojmenovnm a realitou, kdeto [v jazyce bsnickm] vy- Ingardenovo rozpoznnschopnosti literrnho dla utvet specifick1f
stupuje do poped spojen mezi pojmenovnm a okolnm kontextem... svt - jeho intuitivn pesvden,e |iteratura se vyznauje peorien-
Pokles bezprostednho vztahu k realit in z pojmenovn bsnick po- tovnm, nikoliv vymizenm reference _ nepochybn pedbhlo svou dobu.
stup; proto nemrie b]|rtbsnick; projev''. hodnocen podle mtek platnych Pedevmje vak nutno zd raznit skutenost, e studium smantiky a
pro hodnocen projevri sdlovacch... Hodnota bsnickho pojmenovn je pragmatiky textu je stle jet ve stadiu zrodu' Pestoemrieme naYazo-
dna jedin rilohou, kterou vykonv v celkov v1/znamov vystavb dIa.''21 vat na zak]adatelsk qfzkumy teoretikri, jak;fmi jsou Ingarden, Mukaov.
Ingarden vakzastvnzor - ve shod s pozdjmi smantick1imi modely sk] a Jakobson' musme teprve vyvinout analytick nstroje, kter budou
zaloenj,rni na konstrukci mon;fch svtti -, e literrn diskursy nevyzna- natolik pesn,abychom s jejich pomoc byli schopni porozumt formm
uje oslaben;f vztah k realit, ale spe fakt, e odkazuj k pedmt m, a funkcm literrnho diskursu. Soudob lingvistika a literrn teorie nm
mohou pomoci takov nstroje sestrojit. Budeme-li vak hledat nov mo-
dely a metody, nemli bychom zapomnat na vizionsk myslitele, kte
ns pouili o jejich potebnosti. Das literarische Kunstwerk Romana Ingar-
tt
G. F."g"' On sense and Reference, in Translations from the Philosophical Writtngs dena nen pro literrn bohemistiku drileitjen tm, eukazuje, jak feno-
ofGottlob Frege, ed. P. Geach and M. Black, Oxford 1970, s.56-78. menologie ovlivnila prask; strukturalismus, ale itm, e ns upozornilo
t'
R. C"..r"p' Meaning and. Necessity, University of Chicago 1947.
nato, e pouze takov zkoumn, kter bere souasn v rivahu text i kon-
tt text, strukturu i funkci, mrie poskytnout skutenf vhled do umleckho
Vi" D. Herman: (Jniuersal Grantmar and. Narratiue Form,Dtke University 1g95;
literrnho dla.
d]e viz Pragmatika, Prag-matika, meta-pragmatika (Kontexty pragmatick;fch kontext ),
eskdliteratura 1991, s.22o.24I'
(peloilPetr Kaiser)
20
S.ov L' Doleel: Extensional and Intensional Narrative World s. Poetics 1979. s. 193-
-211;Narrative Modalities,Journal of Li.terarySemantics 5,1976, s. 5-14;Narrative Seman-
tcs,PTL 1' 1976, s' 129-151;Possible World and Literary Fiction, sb. Possibk Worlds in
Hunanities' Art an,dScience,ed. S. Alln, Berlin 1989, s.22I-224; occid'entulPoetics (Tra- 22
diton and Progress), University of Nebraska 1990. R. I.'gu.du.,. tJmleckdlo literdrn, Praha 1989, s. 233.
''
21
J' Mukaovsky: Bsnick pojmenovn a estetick funkcejazyka, studie z estetiky, M..L. Ry".,o' .. Possible Worlds, Artificial Intelligence, and Narratiue Theory,Indiana
Praha 1966, s. 154. University 1991, s. 26.

459
458
 BoHEMIsTICK pnlrcp RoMANA JAKoBsoNA
aneb Pro je eskf Jakobson zanedbvn
NATAADRUBEK-MEYERoV
Pestobych chtl odkzat svlo pnv ttoesk
zemi, bez n bych je nikdy nemohl vytvoi'it.l
LIrpn.r(nrvvDN INNosT BoHEMIsTY RouaNa JexonsoNa
A JEJ REoEPoE
od tdoby,kdy Jakobson 23. dubna 1939 opustil eskoslovensko,pomr
eskkulturn veejnostik nmu nebyl vdy kladn;f. Za svrij vlastenecky
postoj za vlkl byl chvlen, ale tak kritizovn emigrantsk;fmi kruhy
v Americe a Anglii,3 dle se z, e tsn po vlce si nikdo jeho nvrat
na univerzitu v Brn zvlnepl,aa kdy se v roce 1951 v eskmtisku
ti
chvlilo jazykovdn dlo Stalinovo', byl povaovn za hlavnho
t'
''privodemvech
.'kridce..,
roku 1958 byl prohlen
strukturalistickho
ideov ch 'omylri'',,6a teprve ve druh polovin edestychlet se zdlo,
'R'
Jakobson: Pipitek z roku 1969,Liter rn nouiny 26.10. 1995.
'
o J'kob,o.'ol, spoluprci s eskoslovenskm nrodnm qfborem v Pai a v New
Yorku srov. J. Jankov: Roman Jakobson a echy' eskd literatura ]'992, s. 646'
3
Polemiky, kter se krom Jakobsonovy Moud,rosti starjch ech (New York 1943) tak
tj'ka jeho odmtavreakce na Hostovskho romirSedmknit u hlnun tiloze (1942), se zriastnili
mimo jin J. L. Ilromdka, o' ooilft, E. Goldstiicker, S. Budn, J. Voskovec a A. Hoffmeister.
Srov. pelivou rekonstru}ci stanovisek ve stati J. Lehrra Roman Jakobson: Moudrost star1fch
echri (Nedokonen polemika o smysl esk ch djir), es< literatura 1995, s. 39-56.
n '.(...)psal
se srpen 1945 a profesorMasarykovy univerzityv Brn se uchze] o monost
nvratu. (...)Na Masarykovu univerzitu se Roman Jakobson nevrtil. Ani na jinou vysokou
kolu v povlenmeskoslovensku. e by se vrtit nechtI, jak se v kampanch proti nrnu
inscenovan:chkoncem padest ch let tvrdilo? Vrtit se chtI. Ale u tsn po vIce se hodilo
pinejmenm nkterj'm Iidem a silm, je je nesly, aby osobnost tak pr bojn - a tak
'problematick' sq!'m pomrem k sovtskmu sttu - zristala za ocenem.' (J. Jankov,
cit. dlo, s. 647).
5 vtibec byla spojena s konkrtn irrnost._ Dkuji pan Kopivov-Vukolova T. Glancovi,
Srov' napklad stati proti strukturalismu v Tvorb I95l.
u
o to. se zmiuje F. Vodika:Ne jen jubilejn (o R' J.), Liter'rn nouiny 1966, s, 4I.
460
e se - ve srovnn s recepc v ostatnch socialistick;fch zemch -
opodn;/,
nvrat R. Jakobsona bI.Ze znm,fch drivod k tomu nedoIo.
Akoliv
v poslednch letech bylojejich vydn nkolikrt avizovno,7 Jukob"o,'u.,y
spisy knin v jeho nkdej vlasti do dneka jet nevyly.8
Nicmn lze Jakobson a nalzt ve s]ovncchesk;/'chspisovatel . Kdo
to tedy byl, ten esygJakobson?
Roman Jakobson pijel do Prahy v ervenci 1920.10Bylo mu ehdy
pouhych tyiadvacet let, ale ml ji za sebou sice krtkou' ale
slibnou
vdeckou kariru: 1915 stl u kolbky Moskevskho lingvistickho krouku
a o rok pozdji byl vyznamenn za svou prci o severorusk epice Buslaje-
vovou cenou.
Zase u v Rusku zajmaLo ]iterrnvdnou bohemistiku. se mi neoo-
daiilo zjistit, ale v Praze se v kadm ppad v nejkratdob zapojil do
,
Srov. nap' rdajk titulu sbornku in P. Mlek: Dialogy s Romanem Jakobsonem. esd
Iiteratura 1994, s. 102.
8
Pnn q1bory z Jakobsonoq|'chspisri lyly v moha jazycch upeddvaceti, nebo dokonce
ticeti lety' nap' francouzskyji 1963, italsky a srbochorvatsky 1966, portugalsky 1967,
mad'arsky 1968, v anglitin, nmin a japontin potkem sedmdest]l'ch t"t, spu.ctst.y
a vdsky1974, v dntin 1979. Hebrejsk a rusk vydn vyla v polovin osmest;/ch
let. Nedrzro lyei tak polsk pek]ad(srov. bibliogrrck ridaje in S. Rudy: fi oman Jakobstltt
(1896-1982):A complete Bibliography ofhis utritings,Berlin-New york
1990). lpozn. red.:
V dob vzniku tohoto refertu byl ridaj o eskmvydn sprvn]. V z 1995 vyel pei
M.eruenky rozsNf qfbor Jakobsonov;fch stat pod titulem Po etick
funhce, obsahujct
bibliografri bohemistick ch prac R. Jakobsona']
9
Resp. esko.moravsk , pihlme-lik jeho brnnsklm letrim'
10
obvykle se tvrd' e Jakobson se ocitl v Praze jako len sovtskobchodnmise'
J.Toman (A Maroellous chemical Laboratory and its Deeper Meaning: Notes on Roman Ja-
kobson and the czech Avant-Garde Between the T\po wars, in za'g uage, poehry uncl poehcs
- The Generation ofthe 1890s:Jakobson, Trubetzkoy,
Majakouskij, ed' K. Pomorsk _ E. Cho-
dakowsk - H. Mclean _ B. Vine, Berlin.New York.Amsterdam 1987, s. 345) naproti tomu
uvd v atek z policejn zptvy, ze kter vypljv, ejis|f Jakobson (nen uvedeno kestn
jmno) 10. 7. 1920 pijel do Prahy jako len delegace ervenhok.e (Toman cituje knihu
V. olivov: eskoslouen'sko-soutskuztalry 1918-22,Praha 1957' s' 278).A. Kopivov.Vukolo-
v (Rusko mimo Rusko aneb pl rusk siroty, Volnsdrueneskj,chru,sistti1995, s' 69)
potvrzuje tento ridaj jin;|m pramenem v asopiseS utozor(zi 1920).Zdeje otitna fotogra-
fie dvou muri, jeden z nich je Jakobson (s titulkem.'fbolevickmise eroenho
kire
MUDr. S. J. Hillerson a tajemnk mise Dr' Fil. Jacobson.')'oficiln Jakobson teclv oiie]
do Prahy v misi ervenhoke,kter mla za rikol starat se o repatriaci 'ust.;7"t, 'a.;at",i.
Podle domnnky Kopivovse Jakobson teprve pozdji stal pracovnkem obchodn mrse,
pien nen jasn, jakou furr.kci mladJi vdec vlastn zastval a v jak metato funkce
kter mi zprostedkoval dodatenouinformaci autorky t;fkajcse zprvy o Jakobsonovi ve
Sutozoru '
467
 BoHEMISTICK PRCE RoMANA JAKoBsoNA
aneb Pro je eskf Jakobson zanedbvn
NATAADRUBEK-MEYERoV
Pestobych chtl odkzat svdlo prv teto esk
zemi, bez n bych je nikdy nemotrl vytvo.it.l
Lrrnn{n:r vDN INNosT BoHEMIsTY RouaNe JAKoBsoNA
A JEJ REoEPCE
od tdoby,kdy Jakobson 23. dubna 1939 opustil eskoslovensko,pomr
eskkulturn veejnostik nmu nebyl vdy kladn . Za svrij vlasteneck5
postoj za vlk/ byl chvlen, ale tak kritizovn emigrantsk;fmi kruhy
v Americe a Anglii,3 dle se z, e tsn po vlce si nikdo jeho nvrat
na univerzitu v Brn zvlnepl,a akdy se v roce 1951v eskmtisku
chvlilo jazykovdn dlo Stalinovo,5 byl povaovn za hlavnho
'.kridce.', '.privodemvech
strukturalistickho roku 1958 byl prohlen
ideov ch 'omylri'.',6a teprve ve druh polovin edes|fch let se zdlo,
'R.
J"kob.oo' Ppitekz roku 1969, Literdrn nouiny 26.10. 1995'
'
o J"kob,ooou spoluprci s eskoslovensk;lm nrodnm qfborem v Paii a v New
Yorku srov. J. Jankov: Roman Jakobson a echy, eshtilteratura 1992' s. 646.
3 p6|gmiky,
kter se krom Jakobsonovy Moud,rosti starjch ech (New York 1943) tak
tfkala jeho odntav reakce na Hostovskho mmrn Sedrnnit u hlnun t]oze(1942), se aiasbrili
mimo jin J. L. Ikomdka, o. ooilk, E. Goldstiicker, S. Budn, J. Voskovec a A. Hoffmeister.
Srov. pelivourekonstrukci stanovisekve stati J. Lehira Roman Jakobson: Moudrost starj'ch
echri (Nedokonen polemika o smysl esk;fch djn),esk literatura 1995, s. 39-56'
a .'(...)p."l
'" ..pen 1945 a profesor Masarykovy univerzity v Brn se uchzel o monost
nwatu. (...)Na Masarykovu univerzitu se Roman Jakobson nevrtil. Ani na jinou vysokou
kolu v povenm eskoslovensku. e by se vrtit nechtl, jak se v kampanch proti nmu fre dvou muri, jeden z nich je Jakobson {s titulkem '.fbolevickmise eroenhoke
inscenovan ch koncem padestfch let tvrdilo? Vrtit se chtl. A]e utsn po vlce se hodilo
pinejmenm nkterjm lidem a silm, je je nesly, aby osobnost tak prribojn - a tak
'problematick' sqim pomrem k sovtskmu sttu - zristala za ocenem.' (J. Jankov, do Prahy v misi ervenhoke,kter mla za rikol starat se o repatriaci rusk;/ch zajatcri.
cit. dlo,s. 647).
5 v bec byla spojena s konkrtn innost.- Dkuji pan Kopivov-Vukolova T. Glancovi,
Srov. napklad stati proti stru}turalismu v Tuorb L95t.
u
o to. se zmiuje F. Vodika:Ne jen jubilejn (o R. J.), Literdrn nouiny 1966, s. 41.
460
e se - ve srovnn s recepc v ostatnch socialistick
ch zemch - opodn;
nvrat R. Jakobsona b|,Ze znm;ch drivodri
k tomu nedolo. Akoliv
v poslednch letech bylojejich vydn nkolikrt avizovno'7
J"kob.;;;"y
spisy knin v jeho nkdej vlasti do dneka jet nevyly.8
Nicmn lze Jakobson a nalzt ve slovncch esk;fchspisovatelri.
Kdo
to tedy byl, ten esygJakobson?
Roman Jakobson pijel do Prahy v ervenci Ig2O.oBylo mu tehdy
pouh]/ch tyiadvacet let, ale ml ji za sebou sice krtkou,
ale slibnou
vdeckou kariru: 1915 stl u kolbky Moskevskho lingvistickho krouku
a o rok pozdji byl vyznamenn zasvou prci o severorusk epice Buslaie-
vovou cenou.
Zdase u v Rusku zajma| o literrnvdnou bohemistiku. se mi neoo-
dailo zjistit, ale v Praze se v kadm ppad v nejkrat dob zapojil
do
'
Srov' nap.ridaj k titu.lu sbornku in P. Mlek: Dialogy s Romanem Jakobsonem. esri
literatura 1994, s. 102.
8
Pnni qgbory z Jakobsonoqfch spisri lyly v mnohajazycch up dvaceti, nebo
dokonce
ticetilety, nap. francouzsky ji 1963, italsky a srbochorvatsky 1966, portugalsky
mad'arsky 1968, v anglitin, nmin a japontinpotkem sedmdest]lch tJ,
1967,
sp.ct"t.y
a vdsky1974, v dntin 1979- Hebrejsk a rusk vydn vyla v polovin
let. Nedvno lyel tak polsk;pek]ad(srov. bibliografickridaje in S, Rudy: .R
osmdest ch
oman Jakobson'
(1896-1982):A complete Bibliography of his uritings, Berlin-New york
1990). [pozn. red.:
V dob vzniku tohoto refertu byl ridaj o eskmvydn sprvn;. V z
1995 vyelpei
M'ervenky rozshl;/ vfbor Jakobsonov]fch stat pod titulem Po etick'
futtkce, obsahujct
bibliografri bohemistick!'ch prac R. Jakobsona.]
9
Resp. esko.moravsk1/',pihlmeJi k jeho brnnsk m letrim.
10
obvykle se tvrd, e Jakobson se ocitl v Praze jako len sovtskobchodnmlse,
J.Toman (A Maroellous chemical Laboratory and its Deeper Meaning: Notes on
Roman Ja-
kobson and the czech Avant-Garde Between the Two wars, in zo nguage, poetry
and. poetics
_ The Generation ofthe 1890s:Jakobson, Trubetzkoy,
Majakouskij, ed. K' Pomorsk _ E. Cho.
dakowsk - H. Mclean - B. Vine, Ber|in-New York.Amsterdam 1987, s. 345) naproti
tomu
uvd qfiatek z policejn zprvy, ze kter vypljv, ejistf Jakobson (nen uvedeno kesrnr
jmno) 10. 7'' 1920 pijel do Prahyjako len delegace eroenhoke(Toman
cituje knihu
V. olivov: eskoslouensko-soutsk uztahy 1918.22,Praha 1957, s. 278).A. Kopivov-Vukolo-
(Rusko
v mimo Rusko aneb pl rusk siroty, Volni sdruent eshj,chru,sistti 1995, s' 69)
potvrzujetento dajjinlmpramenemvasopiseSutozor(z1920).Zdejeotitnafotogra.
MUDr. S. J. Hillerson a tajemnk mise Dr. Fil. Jacobson.')'ofrciln Jakobson tedy pijel
Podle clomnnky Kopivov se Jakobson teprve pozdji stal pracovnkem obcirodn-mtse,
pienrnen jasn, jakou fun-kci mlad; vdec vlastn zastval a v jak metato funkce
kter1/ mi zprostedkoval dodatenouinformaci autorky tlkajc se zprvy o Jakobsonovi ve
Sutozoru.
467
eskho kulturnho a vdeckhoivota:jetv rocejeho pjezdumu vyel
esk;peklad z Chlebnikovau a stal se lenemv tomtroce za|oenho
Devtsilu. A bylo to teprve z Prahy, odkud zahjil dvma knihami svou
aktivn publikaninnost:v Praze mu vyla vyznamn rusistick studie
o Chlebnikovovi (1921)' a v Berln, respektive v Moskv, komparativn
versologick prce ( 1923).V nsledujcchdvou desetiletchpublikoval na
dv st lnkril2 v rrizn1fch asopisecha novinch. Navtvoval Karlovu
univerzitu a od roku 1933 ado svemigrace v beznu 1939 vyuovalrus-
kou a staroeskouliteraturu na Masarykov univerzit v Brn.
Jak daleceje toto obdob,kdy dochzk vlastnmu rozvojijeho vdeck
innosti, znmo mimo bohemistick kruhy?
Jakobson si v lnku Vyznam ruskfilologie pro bohemistihu z rokw
1938 stuje,ev Rusku .'bohemicanon leguntur',.A Jakobsonova bohe-
mi(sti)ka postihl bohuelstejn;osud:Napftlad v M' Gasparovem peliv
pipravenmvydn (Rabotypo poetike,Moskva 1987)Jakobsonovy prce
zablnajc se esk;/'mmaterilem nejene nejsou otitny, ale v rivodu
VjaeslavIvanov .'eskmu Jakobsonovi',vnujejen pr vt. Pitomstudie
Stroha Machi o zouegorlicy byla dokoncenapsna rusky (na druhstran
ve sbornku napftlad nechybjpekladystudi o H<'lderlinovi a Blakovi).
lnek Co je poezie?,'3kter;1se |fk hlavn Mchy a ve ktermJakobson
nejzetelnji formuluje pojet poetickfunkce, tv moskevskm v1boru
chyb. Pedn pedstavitel moskevsko-tartusk koly Ivanov pe, e
''historikoveskliteratury mu vza nov peten.''a eskychtextri.
PodobnouslubuIvanov Jakobsonovineprokzal, nebovidpnosJakob-
sonov1fchbohemistickych pracpouzev oblasti esk1fch literrnch djin.'5
1l
Uveejnn;fv kulturnm t denku Den (27,12. 1920);fragment bsn Seslry bI!,skauice
uvd a komentuje Toman (cit. dlo, s. 314.315)'
12
Tento daj uvd J' Toman: Rtorika modernismu (Jakobsonriv ideologick slovnk),
K.itichj, sbornk 1994, .1, s' 25'
u lnek byl uveejnn v asopisu Voln smry 1933/34.
14
V. V. Ita.or, Poetika Romana Jakobsona, in R. Jakobson: rBaboty po poetike, Moskva
1987, s. 21. Podobn stanovisko najdeme u M. Renskho (Roman Jakobson and the Prague
School, in Roman Jakobson - Echoes of his scholarship, ed,.D. Armstrong - C. H. van
Schooneveld,Lisse 1977, s. 380), kter v Jakobsonovi vid v prun adlingvistu a v oblasti
'.Jakobson'sevuation of old Czech poetry (...)will probably
bohemistiky literrnho historika:
remain his greatest contribution to the cultural history of Czechoslovakia."
15
Tato te'de.ce ke kulturn-jazykov hegemonii ve vdeck sfesouvis mon se
sovtskou sebeizolacdoby'.stagrrace'',ve kter se vyvjela moskevsko-tartusk kola _ origi.
nIn a plodn sice, ale zrove poznamenan nehybnlm provincialismem, kterf se tolik li
od svtov orientace prvn strukturalistick generace Jakobsonovy'
462
Jakobson se vak a rczfl od svho kolegy z Praskho lingvistickho
krouku16yevskho mlo zajmal o praxi literrn historie; napklad
jeho studie o husitskm chorlu (1963)nebo pevnani o Mchovi do
tohoto oboru nespadaj'
Je ovemnutno podotknout,ei v jin;fch zemchs
',bohat mi.'vdeckj'mi
tradicemi je esk;fJakobson do znanmry opomjen.Ve Francii napklad
v roce 1984 vyla kniha Une ui,edans le language s panegyrick:Tnpodtitulem
Autoportrait d'un savant. V rivodu Tzvetan Todorov sice vnuje eskmu
obdobcel;odstavec,ale o bohemistick ch pracch se nezmiuje.'' Lpe
to vypad v Itlii, Nmecku a v USA. Roku 1985 vydan Picchiriv italskf
sbornk Poeica i poesia obsahuje dv studie o eskliteratue a americk;f
sbornkLanguage inliterature (1987)redigovan K. Pomorskou a S. Rudym
ti.Vnmeck;ch sborncchroku 1979 a 1988 nachzme celkem tyibohe-
mistick studie.
Zmezinrodnho hlediska lta 1920-39 patpedevmprciv Pta-
skm lingvistickm krouku (s Tlubeckym) a prrikopnickmu budovn
strukturln fonologie.18Z Jakobsonova eskhop soben pevpouze
etiketa'.Praskho'.(lingvistickhokrouku).
Zejm zde hraje rilohu skutenost,eCeskoslovenskodlouh lta po
2. svtovvlce .'protisovtskhoa protistalinskho.'Jakobsona(tak ho
ji v roce 1938 oznailS. K. Neumann)'' nepovaova|oza svho,akoliv
na rozdI od mnoh1fchjin ch vdcri byl aktivnm antifaistou. Koncem
padest;fch let byl esk oficiln postoj krajn zporny a Jakobson se
nevydval vribec. Tento negativn postoj v i Jakobsonovi byl zastvn
adu let, take jet v roce 1966 se ho Vodika musel zastat proti
nekvalifikovan5m tokrim I,. tolla.A kdy Vodikaa ervenka v roce
J.969 pipravili v bor z jeho textri (Slouesnumn a umleckslouo), e|
16
Dle ;en PLK.
tt
T. Todo.ou: Une vie dans le language, in IJne uie dans le language (Autoportrait d'un
sauanD. Paris 1984.
18
s.o'. L. R. Waughov - M. Monville.Burstonov: Introduction _ The Life, Work, and
Inluence ofRoman Jakobson, in R. Jakobson, on language,1990, s. 6-7 (v kapitole Prague
Period): "The Prague Circle (like the Moscow Circle before it) provided Jakobson with an
intellectually stimulating milieu in which to develop bis new ideas. Indeed, those years saw
the maturing of his scientircgenius. He wrote major works on many of the themes that were
to remain central to his thought: the theory ofboth synchronic and diachronic phonology,
the comparative historical phonological ofthe Slavic languages, linguistic geography, question
ofprosodic phonology, and sound and meaning in morphology.'' V poznmce k tomuto odstavci
se autorky tak zmiuj o bohemistickfch pracch, ale neuvdjje ve spojen s ristednmi
tmaty Qako nap' ,'prozodickfonologie.').
19
s.ou. F. Vodika,cit. dlo.
463
I
I
eskho kulturnho a vdeckhoivota:jetv rocejeho pjezdumu vyel
esk1fpeklad z Chlebnikovau a stal se lenemv tomtroce za|oenho
Devtsilu. A bylo to teprve z Prahy, odkud zahjil dvma knihami svou
aktivn publikaninnost:v Ptaze mu vyla vyznamn rusistick studie
o Chlebnikovovi (1921)' a v Berln, respektive v Moskv, komparativn
versologick prce ( 1923).V nsledujcchdvou desetiletchpublikoval na
dv st lnk 12v rrizn1/ch asopisecha novinch. Navtvoval Karlovu
univerzitu a od roku 1933 ado svemigrace v beznu 1939 vy.uovalrus-
kou a staroeskouliteraturu na Masarykov univerzit v Brn.
Jak daleceje toto obdob,kdy dochzk vlastnmu rozvojijeho vdeck
innosti,znmo mimo bohemistickkruhy?
Jakobson si v lnku Vj,znam ruskfilologie pro bohemistiku z roku
1938 stuje,ev Rusku ''bohemicanon leguntur''. A Jakobsonova bohe-
mi(sti)ka postihl bohuelstejn;osud:Napftlad v M' Gasparovem peliv
pipravenmvydn (Rabotypo poetike,Moskva 1987)Jakobsonovy prce
zablnajc se esk;mmaterilem nejene nejsou otitny, ale v rivodu
VjaeslavIvanov ''eskmu Jakobsonovi.'vnujejen pr vt. Pitomstudie
Stroha Machi o zouegorlicy byla dokoncenapsna rusky (na druhstran
ve sbornku napftlad nechybjpekladystudi o H<ilderlinovi a Blakovi).
lanek Co je poezie?,'3ktery se |fk hlavn Mchy a ve ktermJakobson
nejzetelnji formuluje pojet poetickfunkce, tv moskevskm v;'boru
chyb. Pedn pedstavitel moskevsko.tartusk koly Ivanov pe, e
''historikoveskliteratury mu vdza nov peten.'la esk1ychtextri.
PodobnouslubuIvanov Jakobsonovineprokzal, nebovidpnosJakob-
sonov1fchbohemistickych pracpouzev oblasti esk;/ch literrnch djin.15
1l
Uveejnn;fv kulturnm lfdenku Den (27,12. 1920);fragment bsn Seslry b||skaurce
uvd a komentuje Toman (cit. dlo, s. 314.315)'
12
Tento daj uvd J. Toman: Rtorika modernismu (Jakobsonriv ideologickf slovnk),
K.itickj, sbornk 1994, .1, s. 25.
'3
l''"k byl uveejnn v asopisu Voln smry 1933/34.
14
V. V. Ita.ot, Poetika Romana Jakobsona, in R. Jakobson: E aboty po poetike, Moskva
1987' s. 21. Podobnstanovisko najdeme u M. Renskho (Roman Jakobson and the Prague
School, in Roman Jakobson - Echoes of his scholarship, ed,.D. Armstrong - C. H. van
Schooneveld,Lisse 1977, s. 380), kter v Jakobsonovi vid v prun adlingvistu a v oblasti
bohemistiky literirnhohistorika: .'Jakobson'seva]uation ofold Czech poetry (...)will probably
remain his greatest contribution to the cultural history of Czechoslovakia."
15
Tuto t"'d"."e ke kulturn-jazykov hegemonii ve vdeck sfesouvis mon se
sovtskou sebeizolacdoby'.stagnace'', ve kter se vyvjela moskevsko-tartusk kola _ origi.
nIn a plodn sice, ale zrove poznamenan nehybnlm provincialismem, kterf se tolik li
od svtov orientace prvn strukturalistick generace Jakobsonovy'
462
Jakobson se vak na rozfl od svho kolegy z Praskho lingvistickho
krouku16yevskhomlo zajmal o praxi literrn historie: napklad
jeho studie o husitskm chorlu (1963) nebo pevnani o Mchovi do
tohoto oboru nespadaj'
Je ovemnutno podotknout,ei v jin;fch zemchs
''boha|fmi.'vdeckj'mi
tradicemi je esk;fJakobson do znanmry opomjen.Ve Francii napklad
v roce 1984 vyla kniha Utu ui,edans le language s panegyrick:mpodtitulem
Autoportrait d'un savant. V rivodu Tzvetan Todorov sice vnuje eskmu
obdobcel;odstavec,ale o bohemistick ch pracch se nezmiuje.'' Lpe
to vypad v ltlii, Nmecku a v USA. Roku 1985 vydan Picchiriv italsk
sbornk Poeica i poesia obsahuje dv studie o eskliteratue a americk;f
sbotnkLanguage nliterature (1987)redigovan K. Pomorskou a S. Rudym
ti.Vnmeck;ch sborncchroku 1979 a 1988 nachzme celkem tyibohe-
mistick studie.
Zmezinrodnho hlediska lta 1920-39 patpedevmprcivPta-
skm lingvistickm krouku (s Tlubeck]m) a prrikopnickmu budovn
strukturln fonologie.18Z Jakobsonova eskhoptisoben pevpouze
etiketa'.Praskho,.(lingyistickhokrouku).
Zejm zde hraje rilohu skutenost'eCeskoslovenskodlouh lta po
2. svtovvlce .'protisovtskhoa protistalinskho,'Jakobsona(tak ho
ji v roce 1938 oznailS. K. Neumann)'' nepovaova|oza svho,akoliv
na rozdI od mnoh;fch jin ch vdcri byl aktivnm antifaistou. Koncem
padest;fch let byl esk oficiln postoj krajn zporny a Jakobson se
nevydval vribec. Tento negativn postoj v i Jakobsonovi byl zastvn
adu let, take jet v roce 1966 se ho Vodika musel zastat proti
nekvalifikovan5m tokrim I,. tolla'A kdy Vodikaa ervenka v roce
l.969 pipravili v bor z jeho textri (Slouesnumn a umleckslouo), e|
16
Dle.;en PLK.
tt
T. Todo.ouUne vie dans le Ianguage,in IJne uie dans Ie Ianguage(Autoportrait d'utt
sauanil. Paris 1984.
18
s.o'. L. R. Waughov - M. Monville.Burstonov: Introduction - The Life, Work, and
Inluence ofRoman Jakobson, in R. Jakobson, on language, 1990, s. 6-7 (v kapitole Prague
Period): "The Prague Circle (like the Moscow Circle before it) provided Jakobson with an
intellectuly stimulating milieu in which to develop his new ideas. Indeed, those years saw
the maturing of his scientircgenius. He wrote major works on many of the themes that were
to remain central to his thought: the theory ofboth synchronic and diachronic phonology,
the comparative historical phonological ofthe Slavic languages, linguistic geography, questron
ofprosodic phonolog1, and sound and meaning in morphology..'V poznmce k tomuto odstavci
se autorky tak zmiuj o bohemistickfch pracch, ale neuvdjje ve spojen s ristednmi
tmaty (ako nap. ''prozodick fonologie.,).
19
s.ou. F. Vodika' cit. dlo.
463
I
krtce nato do stoupy.2oA to pesto' e tmvechny bratrsk zem Jakob-
sona ji uzna|y.2
Jde zdejen o zhoubn vliv ideologie a politiky na vdu, nebo se eskmu
Jakobsonovi nedostv potebn lobby? Anebo mme vychzet z toho, e
Jakobsonova bohemika nejsou po teoretick strnce natolik zajmav, aby
patiila do prvn ady jeho dla?
MmeJi se pokusit o periodizaci Jakobsonoqfch prac o eskliteratue
a kultue (Iingvistick korpus zde nen brn v rivahu), |ze je - krom ist
chronologickho (i syntagmatickho) zetele - dlit na nsledujcch pt
skupin:
1. Versologie. Zde se Jakobson sousted'uje na fonologick pedpoklady
modern eskptozie,2z ale vnuje se tak nejstarmu eskmu verov-
n.23V pspvku do sbornku Torzo a tajemstu Mchoua dla (1938) podv
popis eskhoromantickho jambu a pokou se o smantizaci meter (spdu
trochejskho vere odpovd sestup na tematick rovin). Korpus bohemistic-
k1fch versologickych prac obsahuje tak \omparativn studie, hlavn knihu
Z,klady eshhouere(1926, asopisecky 1923).Z se, e nkter ztez,
kter v tto knize vypracoval, nejsou dnes u zcela udriteln.24Tato kniha
vak obsahuje jet jin cenn prvky: krom prribojnho srovnvn
slovansk;ch prozdi se Jakobson v tto ran studii zabyvotzkou rozdIu
fonologie praktickho a bsnickhojazyka a obr se v tto souvislosti otz-
kou, j ak definovat poetickou funkci (polemika s }anovem),2' Y otzkch
versologie a funknho pojet tak dochz ke konkrtn spoluprci s es-
kfmi bsnky,26na kter Jakobson m znan}vliv a kter m pibliuje
ruskou avantgardn poezii,21
2. Imanentncelostnstrukturln anal]zabsnickhodla'Jakobson
pi n pihlhlavn k fonologick,morfologick a syntaktick v1fstavb
dfla, kterou mn(napkladv husitskmchorlu) ivce(u Erbena a M-
chy) smantizuje.T}to poslednstudie byly drileitpro vybudovnjeho
lingvistick poetiky a jej praxe. V tomto bodu se zp sob prce s textem
nejvce shoduje s Jakobsonov1imi rusistick mi lnky a ned se ci,e by
bohemistick ptce za nimi kvalitativn pokulhvaly.
3. Tato skupina by hlavn obsahovalapoetologicko-biografick studie
o Mchovi a Erbenovi.28Spojen mezi 2. a 3' skupinou zprostedkovv
stuie Mdch u uero hrdliinhlasu (Ig60), kterou Jakobson zaalpst
v Brn ve tict1/ch letech a zakonilv roce 1959.Zde Jakobson pekrauje
hranice formalistickho a strukturalistickho dobrovolnhosebeomezen
na rovin smanticka pokouse - mon inspirovn zjmem sptele-
nfch bsnkr) o surreismus _ o spojenekvivenc ryukovhorzu s plnem
psychologick m. Akoliv V. Linhartov oprvnn poukazuje na rozdly
mezi Jakobsonov5miteoretick mi pedpokladya psychoanalytick]msmrem
poetistti, kte''konvertovali''k surrealismu,'' tato prce (ako i Co je
poezie) svdojeho rostoucmzjmu o psychologii.Ve stati Dua aspekty
jazyka a dua typy afatick!,ch poruc (1956)vypracovvteze k rtorickym
troprim a uvd lingvistick;f strukturalismus do relac k jin1/'mdisciplnm:
k psychologii a etnografii,kter poskytla Jakobsonovijeden z prvnchv.

26
V rivodu ke kni ze Zklady eskho uere(1926\ Jakobson na nkolika strnkch cituje
20 nzory bsnkri, hercri a jinfch umlcrj na otzky kvantity v eskmveri.
Identick v br o dva roky pozdji vyel v USA : studies in Verbal Art (Texts in Czech
and Slouak), Ann Arbor 197.. 27
Srov' pr bojnou, i kdy v nkterj'ch vcnj'ch ridajch nepesnou studii V' Linhartov
21 ''Jakobso. (La place de Roman Jakobson dans la vie littraire et artistique tchcoslovaque, in Romun
byl zvolen v nedvn;,chletech lenemakademie polsk,bulharsk, srbsk
a rumunsk, riastnse vdeck ch konferencv SSSR a NDR....' (F. Vodika,cit. dlo). Jakobson - Echoes of his scholarship, Lisse 1977) a zevrubn ' pehled vztah R. Jakobsona
'' k (nejen esk)avantgard in J. Toman: A Manellous Chemical Laboratory and its Deeper
S.ou. jeho kritiku starch normativnch prozdi, h]avn J. Krle - o Krlov Meaning (Notes on Roman Jakobson and the Czech Avant-Garde Between the TVo Wars),
eskprozdii, Kritika 1925, s. 1l0-114; Z klady eskhouere,Praha 1926 (in Sekcfud' Language, Poetry and Poetics (The Generation of the 1890s:Jakobson, Trubetzkoy, Majakou'
Writings 5, Haag-Berlin 1971-88). skij), ed. K. Pomorsk _ E. Chodakowsk - H. Mclean - B. Vine, Berlin-New York.Amster-
23 d a m 1 9 8 7 ,s . 3 1 3 - 3 4 6 .
Staroeskijestichotvorenija, sloerrnyjeodnorifmennymi etverostiijami,Slaulo 1924;
, eskoslouenska ulastitlda 1934'
Ver staroesk1f 28
K popisu Mchova vere, sb. Torzo a tajemstuMchoua dla (1938),Poznmky k dlu
2a Erbenovu, Slouo a slouesnosl 1935, Stroka Machi o zove gorlicy, Intentational Journal of
Ke korektue Jakobsonov ch rivah o nefonologickm charakteru eskhopzvuku
Slauic Linguistics and Poetics 1960.
a slovn hranice srov. prci M. ervenky: Der versologische Band von Jakobsons Selected
Writings (Bemerkungeneines Bohemisten), Wrerur SlawistischerAlmanach 1981, s.258-275. 29 ..A
cette poque.I'Ies prmisses thoriques de Jakobson, sans y etre opposes,sont
25 '.Ponjatije pourtant nettement diffrentes de celles des surralistes tchques.'(V. Linhartov, cit. dlo,
poetinostijazyka ostajetsja neotgraniennym. Tak dlja rjada teoretikov.
.potebancev obraznos(metaforinos) s. 230).Aptikaci sureismu a psychoanal zy dokumentujesbornkAni labuani I na ( 1936),
rar'noznanapoetinosti'.(SelectedWritings 5,Haag-
.Berlin 1971-1988,s' 15).Rutformalistpolemizovali se starmpojetmbsnickostijako vnovan; Mchovi, ve kterm jsou mj. stati V' Nezvala a K. Teigeho, ale tak rozhovor s
Mukovsk;m.
obraznosti, kter zastval hlavn Poteba.

465
464
krtce nato do stoupy.2oA to pesto' e tmvechny bratrsk zem Jakob-
sona ji uznaly.21
Jde zdejen o zhoubn vliv ideologie a politiky na vdu, nebo se eskmu
Jakobsonovi nedostv potebn lobby? Anebo mme vychzet z toho, e
Jakobsonovabohemika nejsou po teoretick strnce natolik zajmav, aby
patila do prvn ady jeho dla?
Mme.li se pokusit o periodizaci Jakobsonoqfch prac o eskliteratue
a kultue (Iingvistick korpus zde nen brn v rivahu), |ze je - krom ist
chronologickho (i syntagmatickho) zetele - dlit na nsledujcch pt
skupin:
1. Versologie. Zde se Jakobson sousted'uje na fonologick pedpoklady
modern eskprozie,2z ale vnuje se tak nejstarmu eskmu verov-
n.23V pspvku do sbornku Torzo a tajemstu Mdchoua dla (1938) podv
popis eskhoromantickho jambu a pokou se o smantizaci meter (spdu
trochejskho vere odpovd sestup na tematick rovin). Korpus bohemistrc-
k1fch versologickych prac obsahuje tak \omparativn studie, hlavn knihu
Z,klady eshhouere(1926, asopisecky rg23). Zd se, e nkter z tez,
kter v tto knize vypracoval, nejsou dnes u zcela udriteln.24Tato kniha
vak obsahuje jet jin cenn prvky: krom prribojnho srovnvn
slovansk;ch prozdi se Jakobson v tto ran studii zabyvotzkou rozdlu
fonologie praktickho a bsnickhojazyka a obr se v tto souvislosti otz-
kou, jak definovat poetickou funkci (polemika s T)ranovem).2'v otzkch
versologie a funknho pojet tak ochz ke konkrtn spoluprci s es-
kfmi bsnky,26na kter Jakobson m znan5 vliv a kter m pbliuje
ruskou avantgardn poezii,21
2. Imanentncelostnstrukturln anal:zabsnickhodla'Jakobson
pi n pihlhlavn k fonologick,morfologick a syntaktick v1fstavb
dla,kterou mn(napkladv husitskmchorlu) ivce(u Erbena a M-
chy) smantizuje.T}to poslednstudie byly drileitpro vybudovnjeho
lingvistick poetiky a jej praxe. V tomto bodu se zp sob prce s textem
nejvce shoduje s Jakobsonov1imi rusistick mi lnky a ned se ci,eby
bohemistick ptce za nimi kvalitativn pokulhvaly'
3. Tato skupina by hlavn obsahovalapoetologicko-biografick studie
o Mchovi a Erbenovi.28Spojen mezi 2. a 3' skupinou zprostedkovv
stuie Mch u uero hrdliinhlasu (\960), kterou Jakobson zaalpst
v Brn ve tict1/ch letech a zakonilv roce 1959.Zde Jakobson pekrauje
hranice formalistickho a strukturalistickho dobrovolnhosebeomezen
na rovin smanticka pokouse - mon inspirovn zjmem sptele-
nfch bsnkr) o surreismus _ o spojenekvivenc ryukovhorzu s plnem
psychologick;fm.Akoliv V. Linhartov oprvnn poukazuje na rozdly
mezi Jakobsonov;miteoretick mi pedpoklady a psychoanal5rtick]msmrem
poetist , kte''konvertovali''k surrealismu,'' tato prce (ako i Co je
poezie) svdojeho rostoucmzjmu o psychologii.Ve stati Dua aspekty
jazyka a dua typy afatick!,ch poruc (1956)vypracovvteze k rtorickym
troprim a uvd lingvistick;f strukturalismus do relac k jin1/'mdisciplnm:
k psychologii a etnografii,kter poskytla Jakobsonovijeden z prvnch v.

26
uere(1926\ Jakobson na nkolika strnkch cituje
V rivodu ke kni ze Zklady eskho
20 nzory bsnkri, hercri a jinfch umlc na otzky kvantity v eskmveri.
Identick v br o dva roky pozdji vyel v USA : studies in Verbal Art (Texts in Czech
and SIouaH. Ann Arbor 197^. 27
Srov' pr bojnou, i kdy v nkter!'ch vcnj'ch ridajch nepesnou studii V' Linhartov
21 ''Jakobso. (La place de Roman Jakobson dans la vie littraire et artistique tchcoslovaque, in Roman
byl zvolen v nedvn ch letech lenemakademie polsk,bulharsk, srbsk
a rumunsk, riastnse vdeck ch konferencv SSSR a NDR....' (F. Vodika,cit. dlo). Jakobson - Echoes ofhis scholarship, Lisse 1977) a zevrubn pebled vztahri R. Jakobsona
'' k (nejen esk)avantgard in J. Toman: A Manellous Chemical Laboratory and its Deeper
S.ou. jeho kritiku starch normativnch prozdi, h]avn J. Krle - o Krlov Meaning (Notes on Roman Jakobson and the Czech Avant-Garde Between the TVo Wars),
eskprozdii, Kritika 1925, s. 1l0-114; Z klady eskhouere,Praha 1926 (in Sekcfud' Language, Poetry and Poetics (The Generation of the 1890s:Jakobson, Trubetzkoy, Majakou'
Writings 5, Haag-Berlin 1971-88). skij), ed. K. Pomorsk _ E. Chodakowsk - H. Mclean - B. Vine, Berlin-New York.Amster.
23 d a m 1 9 8 7 ,s . 3 1 3 - 3 4 6 .
Staroeskijestichotvorenija, sloerrnyjeodnorifmennymi etverostiijami,Slaujo 1924;
Ver staroesk1f
, eskoslouenskulastitlda |934' 28
K popisu Mchova vere, sb. Torzo a tajemstuMchoua dla (1938),Poznmky k dlu
2a Erbenovu, Slouo a slouesnost 1935, Stroka Machi o zove gorlicy, Intentational Journal of
Ke korektue Jakobsonov ch rivah o nefonologickm charakteru eskhopzvuku
Slauic Linguistics and Poetics 1960.
a slovn hranice srov. prci M. ervenky: Der versologische Band von Jakobsons Selected
Writings (Bemerkungeneines Bohemisten), Wrerur SlawistischerAlmanach 1981, s.258-275. 29 .'A
cette poque.I,Ies prmisses thoriques de Jakobson, sans y etre opposes,sont
25 '.Pon.jatije pourtant nettement diffrentes de celles des surralistes tchques,'(V. Linhartov, cit. dlo,
poetinostijazyka ostajetsja neotgraniennym. Tak dlja rjada teoretikov.
.potebancev obraznos(metaforinos) s. 230).Aptikaci sureismu a psychoanal;fzydokumentujesbornkAni labuani ltina (1936),
rar'noznanapoetinosti,.(SelectedWritings 5,Haag-
.Berlin 1971-1988,s. 15).Rutformalistpolemizovali se starmpojetmbsnickostijako vnovan; Mchovi, ve kterm jsou mj. stati V' Nezvala a K. Teigeho, ale tak rozhovor s
Mukaovsk;m.
obraznosti, kter zastval hlavn Poteba.

465
464
 deck;fch podntri. Zde spojil metaforu s etnografick mi pojmy .'imitativn
magie,' a metonymii s ',magikontagizn''.30Potky tohoto Jakobsonova
zjmu|ze tedy spatovat prv ve studich ze tictfch let, v nich se Ja-
kobson zab1fvosobnost,m1'tologia psychologiu Pukina, Majakovskho,
Erbena a Mchy. Zejmna bohemistick fonologick studie o zvukovm
tmatu K-L v Mchov M'ji, kter spojuje tict a padest lta,je po-
znamenna snahou o piblen se k discipln a dosud formalismem a
tak strukturalismem v podstat odmtan.Prce ttoskupiny lze pede-
vmsrovnat s rusistick mi statmi o Majakovskm a Pukinovi, ve kter1fch
Jakobson vychz z homologie, nebo dokonce zinvetzvn funkcionlnho
pomru biografie a evoluce dla, podle kterho dlo pedjmbiografick;f
v woj, a ne naopak' jak tomu je v tradinkauzlnm mylen.31
4. Historickofilologick studie star eskliteratury a jejho vztahu
k jin;/m literaturm (hlavn k rusk,ale tak k polsk),textologickpipo-
mnky, recenze vdeck ch vydn literrnch pamtek atd. o ttorozsh]
skupin prac podv obshl pehled Svejkovsk1f, kter1f vysoce hodnot
tyto zjmy R. Jakobsona: ',(...)I would like to repeat that this is in truth
a significant part of his work in the 1920'sand 1930's.In view of the scope
of his studies and their continuity, it was an important sounding board
for his later studies ofliterary works and general questions ofpoetics,"32
5. Publicistick stat a pednkyt kajcse slavistick komparatistiky
a kulturn historie,jese bezprostednpojk pedchozmu oddIu.Jakob-
son se zde zabjn pedevmVelkomoravskou , eskougotikou, dobou
husitskou, Komensk;m,niodnm obrozenma prvn republikou (Masary-
kem). V letech 1937-1938zastv pozici eskoslovenskho patriotismu,
napkladv menchpspvcch do asopisuSlovo a slovesnost - rozum
se, ev oboru historick lingvistiky a kulturnch djin' Sna se poukzat
na zapomenutproudy samostatneskkultury, kter se nenachzela
jen pod vlivem zpadnch sousedri, nybt v pmmkontaktu s pomIn
30
R. Jakobson. s tudies inVerbal Art (Tetts in Czech and Slouak),Ann Arbor 197,s.71'
Tm frmcouzskmu badateli J. Lacanovi umonil vybudovat na zklad teorie dvou os struk.
turalismus psychologick;i: piazuje metoru k freudovsk .'kondenzaci'' (Verdichtung) a
metonymii k'.pemstn''(Verschiebung). o Jakobsonov vlivu na jin disciplny, jako napi.
na eskoukunsthistorii (V. Linhartov, cit. dlo, s. 229) a na stru]<turln antropologii Lvi-
-Strausse, viz L. R. Waughov - M. Monville-Burstonov, cit' dlo,s. 43.
31
VychzmeJi z t'oho,e ani Mchova smrt nebyla zcela dlem nhody, teze by byla
pouiteln i na Mchu, coJakobson tak naznail: '.ostatn, kdo provede delimitan ru
mezi sebevradou a Pukinoqfm soubojem nebo tankovnesmyslnlm skonem Mchoq/m''
(Studies in Verbal Art: Terts in Czech und, Slouak, Ann Arbor 1971, s. 126).
32
F. Svejkovsk : Roman Jakobson and Old Czech Literatur e, in Roman Jakobson -
Echoes of ltis scholarship, Lisse 1977, s. 463.
466
vykulturo\totlbyzantskou. Jakobson se zajm o p soben cyrilome-
todjskho vzdln v Cechch i v pozdjchobdobch, a dokonce spatruje
nepetritou duchovn tradici vedouc od slovansk1fch apotolri k husi-
trim.33 Je to tradice hledn alternativy, alternativy k zpan, msk
i'kter se v podob nmeckho souseda pokouela o zskn vlivu na
eskm rizem' A ten byl ve stedovku zskvn pedevm pokesan-
nm. Akoliv byzantsk, tedy vychodn kesanstv tehdy jet teologicky
a institucionln nebylo oddleno od zpadnho, vytvelojinou mocenskou
sfru. Zde Jakobson spatuje paralely mezi Velkomoravskou a husity.
''Jdrem cyrilometodjstv je nepochybn otzka bohosluebnho jazyka,
s n vak je nezbytn spjata cel ideologick soustava a k tomuto jazy-
kovmu odklonu od pravovrnho manstv se zpravidla pidruuje tak
'richylkstv'
dogmatick a rituIn i hledn odlin kulturn orien-
tace.,.34Miv slovansk mise spatoval Jakobson nejen v bogomilstv, ale
i v husitsk ch nboensk1fch vlkch' Invariantou je zde pro Jakobsona
nesmrn; qznam spisovnho j azyka vytvoenho Konstantinem (Cr'rilem)
pro vechny Slovany - v dob, kdy bohosluba konan vlastn lidovou e
umoovala vcmpmou, nezprostedkovanou rastna eucharistii,
''tj'
nejvy ze stedovk;fch hodnot' z eho automaticky vypl valo prvo na
rozhodujc rilohu ve vech ostatnch spoleensk1fch hodnotch..'35 I kdy
dnes na takovouto zptnou projekci pojmu nroda, tojest tedy i nrodnho
jazyka, pohlme kriticky, je Jakobsonovo ocenn nrodnho jazykapi
bohoslub v podstat sprvn.36
Zv]tn kvalitu Jakobsonova eskhoobdob a zrovejeho bohemis-
tick1fch prac pedstavuje jeho reflexe mezislovansk ch vztahri a jejich mul-
tiperspektivita,s1 kter se na rozdI od dosavadnho diachronicky srov-
33
K.iti.k zveni takov pozice najdeme u J. Lehra (cit' dlo, s. 52).
"n zkludy stedovku, Slouo a slouesnosl ]'937' s. 189.
35
Diology, Praha 1993, s. 115. Jakobson poukazuje na to, eznamenala prvn formulaci
nrodn ideje v esk1fcha slovansk1fch djinch vribec, vysokou mru sebeurena prestie.
36
o crkevnslovansk vzdIanosti k:''irurou slokou ttovzdlanosti bylo zajist
nrodn sebevdom, rychovan cyrilometodjsk:m hes]em plnoprvnfch nrokri kadho
nroda a rorm kadhopslunkana nejryduchovn statky'' (Zklady stedovku'Slouo
a slouesnost 1937, s. 189).
37
Srov' q6nluvnou pas v pedmluv ke knize W. E. Harkinse (.Bussian FoIk Epos itl
Czech Literature 1800.1900,New York 1951' s. V): '.For a Slavic literature the attraction o
a foreigr Slavic lore lies in the tension between two similar and, at the same time, unlike
linguistic and poetic patterns. The stimulus is close enough to be grasped and yet remote
enough to be focused, and creativly answered."
467
 deck;fch podntri. Zde spojil metaforu s etnografick mi pojmy .,imitativn
magie,' a metonymii s '.magikontagizn''.30Potky tohoto Jakobsonova
zjmu|ze tedy spatovatprv ve studich ze tictfch let, v nich se Ja-
kobson zab1fvosobnost,mytologia psychologiu Pukina, Majakovskho,
Erbena a Mchy. Zejrrrnabohemistick fonologick studie o zvukovm
tmatu K-L v Mchov Mdji, kter spojuje ttict a padest lta,je po-
znamenna snahou o piblense k discipln a dosud formalismem a
tak strukturalismem v podstat odmtan.Prce ttoskupiny lze pede-
vmsrovnat s rusistick1imi statmi o Majakovskm a Pukinovi, ve kter1fch
Jakobson vychz z homologie, nebo dokonce zinvetzvn funkcionlnho
pomru biografie a evoluce dIa, podle kterho dlo pedjmbiografick;f
q|woj, a ne naopak' jak tomu je v tradinkauz]nm mylen.31
4. Historickofilologick studie star eskliteratury a jejho vztahu
k jin m literaturm (hlavn k rusk,ale takk polsk),textologickpipo-
mnky, recenze vdeck ch vydn literrnch pamtek atd. o ttorozshl
skupin prac podv obshl;f pehled Svejkovsk , kter1/vysoce hodnot
.'(...)I would like to repeat that this is in
fi,t'ozjmy R. Jakobsona: truth
a signiflcant part of his work in the 1920'sand 1930's.In view of the scope
of his studies and their continuity, it was an important sounding board
for his later studies ofliterary works and general questions ofpoetics,"32
5. Publicistick stat a pednkylfkajc se slavistick komparatistiky
a kulturn historie,jese bezprostednpojk pedchozmu oddIu.Jakob-
son se zde zabj,v pedevm Velkomoravskou , eskougotikou, dobou
husitskou, Komenskym, niodnm obrozenma prvn republikou (Masary-
kem). V letech 1937-1938zastv pozici eskoslovenskho patriotismu,
napkladv menchpspvcch do asopisuSlovo a slovesnost - rozum
se, ev oboru historick lingvistiky a kulturnch djin. Snase poukzat
na zapomenut proudy samostatn eskkultury, kter se nenachze|a
jen pod vlivem zpadnch sousedri, nybr v pmmkontaktu s pomrn
30
R. Jakobson. s tudies inVerbal Art (Te:;tsin Czech and' Slouak)' Ann Arbor 197, s.71.
Tm francouzskmu badateli J. Lacanovi umonil vybudovat na zklad teorie dvou os struk-
turalismus psychologick;:piazuje metoru k freudovsk .'kondenzaci'. (Verdichtung) a
metonymii k'.pemstn,'(Verschiebung).o Jakobsonov vlivu na jin disciplny, jako napi.
na eskoukunsthistorii (V' Linhartov, cit. dlo, s. 229) a na strukturIn antropologii Lvi.
-Strausse, viz L. R. Waughov - M. Monville.Burstonov, cit' dlo,s. 43.
31
VychzmeJi z toho, e ani Mchova smrt nebyla zcela dlem nhody, teze by byla
pouiteln i na Mchu, coJakobson tak naznail: ''ostatn, kdo provede delimitan ru
mezi sebevradoua Pukinoqfm soubojem nebo tankovnesmysln1fm skonem Mchowjm''
(Studies in Verbal Art: Terts in Czech and Slouak, Ann Arbor 1971, s. 126).
32
F. Svejkovsk;/: Roman Jakobson and Old Czech Literatur e, in Roman Jakobson -
Echoes of lis scholarship, Lisse 1977, s. 463.
466
vykulturou,tot1byzantskou. Jakobson se zajm o plisoben cyrilome-
todjskho vzdln v Cechch i v pozdjch obdobch, a dokonce spatuje
nepetritou duchovn tradici vedouc od slovansk1fch apotolri k husi-
trim.sS Je to tradice hledn alternativy, alternativy k zpadn, msk
i,kter se v podob nmeckho souseda pokouela o zskn vlivu na
eskm zem. Aten byl ve stedovku zskvnpedevm pokesan.
nm. Akoliv byzantsk, tedy v1/'chodnkesanstv tehdy jet teologicky
a institucionln nebylo oddleno od zpadnho' vytvelojinou mocenskou
sfnl Ze Jakobson spatuje paralely mezi Velkomotavskou a husity.
,,Jdrem cyrilometodjstv je nepochybn otzka bohosluebnho jazyka,
s n vak je nezbytn spjata cel ideologick soustava a k tomuto jazy-
kovmu odklonu od pravovrnho manstv se zpravidla pidruuje tak
'richylkstv'
dogmatick a rituln i hledn odlin kulturn orien-
tace.,,s4Miv slovansk mise spatoval Jakobson nejen v bogomilstv, ale
i v husitsk;fch nboensk1fch vlkch. Invariantou je zde pro Jakobsona
nesmrn; qznam spisovnho j azyka vytvoenho Konstantinem (Cr'rilem)
pro vechny Slovany - v dob, kdy bohosluba konan vlastn lidovou e
umoovala vcmpmou, nezprostedkovanou rjast na eucharistii,
''tj'
nejvy ze stedovk ch hodnot, z eho automaticky vypl valo prvo na
rozhodujc lohu ve vech ostatnch spoleensk1ich hodnotch..'35 I kdy
dnes na takovouto zptnou projekci pojmu nroda, to jest tedy i nronho
jazyka, pohlme kriticky, je Jakobsonovo ocenn nrodnho jazyka pi
bohoslub v podstat sprvn'36
Zvltn kvalitu Jakobsonova eskhoobdob a zrovejeho bohemis-
tic\fch prac pedstavuje jeho reflexe mezislovansk ch vztahri a jejich mul-
tiperspektivita,s7 kter se na rozdl od dosavadnho diachronicky srov-
33
K.iti.k zven takov pozice najdeme u J. Lehra (cit. dlo, s. 52).
"n zkludy stedovku, Slouo a slouesnosl 1937, s. 189.
35
Diol,gy,Praha 1993,s. 115.Jakobson poukazuje na to, eznamenala prvn formulaci
nrodn ideje v eskfch a slovansk ch djinch vribec, vysokou mru sebeurena prestie.
36
o crkevnslovansk vzdIanosti k:',irurouslokou ttovzdlanosti bylo zajist
nrodn sebevdom, vychovan cyrilometodjsk]m heslem plnoprvnfch nrokri kadho
nroda a rolnr kadhopslunkana nejryduchovn statky., (Zklady stedovku'Slouo
a slouesnost 1937, s. 189).
37
Srov. v;6nluvnou pas v pedmluv ke knize W. E. Harkinse (Russian FoIk Epos itl
Czech Literature 1800-1900,New York 1951, s. V): "Por a Slavic literature the attraction of
a foreigrr Slavic lore lies in the tension between two similar and, at the same time, unlike
linguistic and poetic patterns. The stimulus is close enough to be grasped and yet remote
enough to be focused, and creativly answered."
467
nvacho zprisobu vyznauje funknm mylenm, kter .'euroasijskou'. kul-
,.systm
turu vid jako korelovan1/'ch ad'..38
Badatel Jakobson zaujm v mnoh ch statch hlavn dvact1ich let dvoj
pozici: vnj a vnitn.39V dialozch s Krystynou Pomorskou se zmiuje
o tomto fenomnu, kdy peo Pasternakov zkuenosti pi etb vlastnch
rusk;fch verti v eskmpeklad' e etinaje,jako slovansk;fjazyk, rutin
,,b|zk,,, pesto .'odlin..,
ale od n mu slou jako daldrikaz dezautomati-
zace, kterou sm zai| pi redigovn esk ch pekladri ruskho klasika.ao
Dalo by se tedy ci,e eskzkuenosti byly pro Jakobsona dezautomatizuj-
cm procesem. Takov1poznatek by se mohl jevit jako dost banln, kdyby
v Jakobsonov systmu poetiky nehrl specifickou roli. Sm Jakobson vdy
mluvil o tom, e pro nho bylo nejdrileitj nachzet invarianty k varian-
trim.al Nejene eskou perspektivou ozvltnn Rusko mu ochotnjptozra-
zovo svoje invarianty, ale z tohoto novho rihlu nazrtak na onen'.systm
korelovan;ch ad'' v celm (pedevmstedovkm) slovanskm svt.
Dalo by se tedy ci, e objektivn pnos Jakobsonov1fch prac eskho
obdob a rovn bohemistick ch prac krom tto heuristicky podmnn
multiperspektivity tvo jeho bdn kolem poetick funkce jazykov a
veobecn funkcionalismu,a2 pedjmn noqch podntri ve strukturalistic-
tt
Ub". die Voraussetzungen der russischen Slavistik, Slauische Ru.nd.schau L929,
s. 629-646. V tomto lnku je poprv ve frlologickm (resp. kulturnsmiotickm) kontextu
pouito hesla ''strukturalismus'' (k tomuto pojmu, pouvanmuji dve[1917]v psychologi,
viz E. Holenstein: Semiotica universalis, in R. Jakobson: Semioli k (Auspeutihlte Texte 7997-
-1982),Frankfurt a. M. 1988. s. 70.
39
"C'est le statut ambigu de quelqu'un qui se trouve en dehors aussi bien qu'au dedans
de la langue examine''(V. Linhartov' cit. dlo, s. 222).Pitozen, e po skoro dvacetiletm
pobytu v echch a na Morav nazftn zvenku vc a vc ustupuje, co ovem neznamen,
eJakobson se stal v1ilun''esk;im'' vdcem,akolivve druhpolovin svhopobytu v SR
se v rrlzn ch recenzch a lncchsiln zastval eskvci, conesporn souviselo s politickou
situac.
n0 ''1...;
kdy1.". pi redigovnpekladu Pukina peetl v eskpodob ruskere'
kter jsem znal od dtstv, najednou uhodily do orysy, kter;fchjsem si v originlu neviml
ani j' ani jin badate|,,(Dialng, Praha 1993, s. 108). V PLK se setkalo vce takovjch panglottti
v pmmi v penesenmsmyslu: pomysleme jen na Ukrajince Dmitrije yevskhonebo
Jakobsonova ptelePetra Bogatyreva, folkloristu, kterj se v praskemigraci mimo jin
zablfval slovenskfm lidoqfon divadlem.
ai
My Favorite 'Iopics, Selected Writings 7, Haag-Berlin 1971-88.
n'
N" d.il"ito'.oli, kterou sehrla Jakobsonova polemika s Neumarrnem (Konec bsnic-
kho umprumctv a ivnostnictv, Paaruo 1925) ve formovn funkcionalistickho mylen
sprvn poukazuje J. Toman: A Marvellous Chemical Laboratory and its Deeper Meaning
(Notes on Roman Jakobson and the Czech Avant-Garde Between the TWo Wars), in Zanguage,
Poetry and Poetics (The Generationofthe 7890s:Jakobson, Trubetzkoy, Majaousryl,Berlin-
468
km mylen(systmnost),ale tak mimo struktrrralismus (poetika a biogra.
fie, m5rtho-poetika a psychoanal;fza).
''SxRYrf NEPTEL JAKoBsoN KoN NA sMETITIDJn\'43
(x rmeru STRUKTURALISMUS A ''PoLITIoAL coRREcTNEss'l)
Chtla bych krtce poukzat na to,jak se s Jakobsonem nakldalo po roce
'.svtov1f vdec Roman Jakobson a jeho emigrace z SR do
1989:aaTma
USA'' se z|obyt dostatenpitaliqfm - eskoslovensk spisovatel v
roce 1993 vydal jeho Dialogy s K. Pomorskou a komente v tisku k jeho
osob byly pizniv.Avak zd se, epostoj vdeck;fch kruhri k nmu byl
sloitj.Ve stejnmroce' zatmcoJakobsonovy vdeckspisy eskystle
jet nevyly' Kritickf sbornk svou publikac pednkyJ. Brabce o ''kon-
fliktnm pijet''Hostovskho romnu zabji| tidlnou srii,4sve kter
jsou objeveny r zn,dosud neznm aspekty reakcionstva antiliberl-
nhopostoje R. Jakobsona: Za prvje odhalen jako eskoslovensk; naciona-
lista, kte4f zav|ky pr:f zapomnl na svoje vdeckkrdo,za druhjako
implanttor totalitnho mylen v PLK, za tetjako ',agittor'', kteqf se
proplijil .'primitivn antinmeck demagogii',,'.ideologiclrypipravuj odsrrn
Nmcri.', a konenjako slavjanofil, kter1fse snao '.navrcenzbloudilfch
oveek zpadoslovansk;fch do stdeka cyrilometodjskho''.a6Toman
-New York-Amsterdam 1987, s. 320).
a3
P. Sgall: Stalinovy prce ojazykovd a prask;flingvistick;f strukturalismus, ?uora
1 9 5 1 ,s . 6 7 6 .
aa
Jsem si vdoma toho, e nahlmna vc zvenku, ale zd se mi pestoduleitvyslovit
na 1. svtovm bohemistickm kongresu nadji, e si (hlavn esk)bohemistika nepromy.
lenost ideologickhohodnocensvfch nejlepchpedstavitelri nadle nebude kodit. Je zaj-
mav,eto byl prv Jakobson, kterj vytfkal soudobeskkultue ,'nedrivivounedba]ost
vtiivlastn slavntradici'. _ zdejde hlavn o Velkomoravskou iajej pnosdo ''ewopskho
kulturnho dn'.,kterj si .'ei...
zpravia ani neuvdomuj..(Mozdroststarj,ch ech: od'uke
ztiklady nrodnln odboje, New York 1943, s. 4). Nsledujc Jakobsonova slova se o nkolik
rokri pozdji dokonce mla vztahovat i na nho samho a na ddictv PLK: .'Podceovn
vlastnch kladri a vlastn tvoivosti lze zdvoile nazvat skromnost a mn zdvoile porae-
nectvm.. (tamt,s. 5).
a5
Jako zvr ttosrie o Jakobsonovi Kritickf sbornk ve druhm sleptho ronku
(1994) uveejnil dosud neznmou Jakobsonovou pednku o Hostovskm, kterou edin
pipravil a opatil komentem J. Toman.
o6
J' To.",,' .,Vemto pipomnej,,'..(Jeto Jakobsonov kritice Hostovskho\,Kritick!
sbornk Lgg{,,'2, s. 50 a 49. Toman naz1iv Jakobsonovo ..cyrilometodjstv.'jeho .'nejvtm
projektem.. a .'pokusem o eskou ideologii.'(s. 50).
469
nvacho zprisobu vyznaujefunknmmylenm,kter ''euroasijskou'.kul- km mylen(systmnost),e tak mimo strukturismus (poetika a biogra-
turu vid jako '.systmkorelovan;ich ad,'.38 fie, mytho-poetika a psychoanal;/za).
Badatel Jakobson zaujm v mnoh1fchstatch hlavn dvact ch let dvoj
pozici: vnja vnitn.39 V dialozchs Krystynou Pomorskou se zmiuje
o tomto fenomnu,kdy peo Pasternakov zkuenosti pietbvlastnch ''SKRYT NEPTEL JAKoBsoN KoN NA sMETITIDJnl{'43
rusk ch verriv eskm pek|ad'e etinaje, jako slovansk;fjazyk, rutin (x rmATu STRUKTURALISMUS A ''PoLITIoAL coRREcTNEss'l)
,,b|zk.,,
ale pestood n .'odlin',,
mu sloujako daldrikaz dezautomati-
zace, kterou sm za1|piredigovnesk;ch pekladriruskhoklasika.ao Chtla bych krtce poukzat na to,jak se s Jakobsonem nakldalo po roce
Dalo by se tedy ici, eeskzkuenostibyly pro Jakobsona dezautomatizuj- '.svtov1f vdec Roman Jakobson a jeho emigrace z SR do
1989:aaTma
cm procesem.Takov1poznatek by se mohl jevit jako dost banln, kdyby USA'' se z|obyt dostatenpitaliqfm- eskoslovenskfspisovatel v
v Jakobsonov systmupoetiky nehrl specifickou roli' Sm Jakobson vdy roce 1993 vydal jeho Dialogy s K. Pomorskou a komente v tisku k jeho
mluvi] o tom, e pro nho bylo nejdrileitj
nachzet invarianty k varian- osob byly pzniv.Avak zd se, epostoj vdeck ch kruhri k nmu byl
trim.a'Nej eneeskouperspektivou ozvltnnRusko mu ochotnji prozra- sloitj.Ve stejnmroce, zatmco Jakobsonovy vdeckspisy eskystle
zovo svojeinvarianty, ale z tohotonovhorihlu nazrtakna onen'.systm jet nevyly,Kritickf sbornk svou publikac pednkyJ. Brabce o ''kon-
korelovan;chad''v celm(pedevm stedovkm) slovanskmsvt. fliktnm pijet'.Hostovskho romnu zahji| tdlnousrii,45ve kter
Dalo by se tedy ci,eobjektivn pnosJakobsonoqfch prac eskho jsou objeveny hzr;', dosud neznm aspekty reakcionstva antiliberl-
obdoba rovnbohemistick ch prac krom ttoheuristicky podmnn nhopostoje R. Jakobsona:Zapw je odhen jako eskoslovensk]fnaciona.
multiperspektivity tvojeho bdn kolem poetickfunkce jazykov a lista, kter zavlky pr;f zapomnl na svoje vdeckkrdo,za druhjako
veobecnfunkcionalismu,a2pedjmnnoq.fchpodntri ve strukturalistic- implanttor totalitnho mylen v PLK, za tetjako '.agittor.', kte4f se
proplijil .'primitivn antinmeck demagogii'.' '.ideologiclrypipravujcodsrrn
Nmcti'', a konenjako slavjanofil, kte4f se snao ',navrcenzbloudilfch
', oveek zpadoslovansk;fch do stdeka cyrilometodjskho''.a6 Toman
b". die Voraussetzungen der russischen Slavistik, Slauisclw Ru,nd,schau, L929,
s. 629-646. V tomto lnku je poprove filologickm (resp. kulturnsmiotickm) kontextu
pouito hesla ''strukturalismus'' (k tomuto pojmu, pouvanmuji dve[1917]v psychologi,
viz E. Holenstein: Semiotica universalis, in R. Jakobson: Serzioli k (Auspeurihlte Terte 7997-
-1982), Frarkurt a. M. 1988, s. 70. -New York-Amsterdam 1987, s. 320).
39 a3
"C'est le statut ambigu de quelqu'un qui se trouve en dehors aussi bien qu'au dedans P. Sgall: Stalinovy prce ojazykovd a prask;/ lingvistick strukturalismus, Tuoro
de Ia langue examine.'(V. Linhartov, cit' dlo, s. 222).Pitozen, epo skoro dvacetiletm 1 9 5 1 ,s . 6 7 6 .
pobytu v echch a na Morav nazrn zvenku vc a vc ustupuje, co ovem neznamen, aa
''esk Jsem si vdoma toho, e nahlmna vc zvenku, ale zd se mi pestoduleitvyslovit
eJakobson se stal v1ilun m'.vdcem,akolivve druhpolovin svhopobytu v SR
se v r zn;chrecenzch a lncchsiln zastval eskvci, conesporn souviselo s politickou na 1. svtovm bohemistickm kongresu nadji, esi (hlavn esk) bohemistika nepromy-
situac. lenost ideologickhohodnocensvfch nejlepchpedstavitelri nadle nebude kodit. Je zaj.
mav,e to byl prv Jakobson, kterjvytfkal soudobeskkultue ''nedrlvivou nedbost
no '.{...
) kdy1'". pi redigovnpek]aduPukina peetl v eskpodob ruskere, vtiivlastn slavntradici'. _ zdejde hlavn o Velkomoravskou ffi ajej pinos do ''ewopskho
kterjsem znal od dtstv, najednou uhodily do orysy, kterlchjsem si v originlu neviml kulturnho dn'.,kterj si.'ei...zpravia ani neuvdomuj.'(Moudrost star"jchech: oduk
mi j' ani jin badatel',(Dialng' Praha 1993,s. 108)' V PLKse setkalo vcetakovjch panglottri ztiklady nrodnln odboje, New York 1943, s. 4). Nsledujc Jakobsonova slova se o nkolik
v pmmi v penesenmsmyslu: pomysleme jen na Ukrajince Dmitrije yevskhonebo rokri pozdji dokonce mla vztahovat i na nho samho a na ddictv PLK: .'Podceovn
Jakobsonova ptelePetra Bogatyreva, folkloristu, kterf se v praskemigraci mimo jin vlastnch kladri a vlastn tvoivosti lze zdvoile nazvat skromnost a mn zdvoile porae-
zabjwal slovenskfm lidoqfm divadlem. nectvm.' (tamt,s. 5).
al a5
My Favorite 'fopics, Selected Writings 7, Haag-Berlin 1971-88. Jako zvr ttosrie o Jakobsonovi Kritick sbornk ve druhm slepthoronku
a2 (1994) uveejnil dosud neznmou Jakobsonovou pednku o Hostovskm, kterou edin
N" d.iluito' .oli, kterou sehrla Jakobsonova polemika s Neumannem (Konec bsnic- pipravil a opatil komentem J. Toman.
kho umprumctv a ivnostnictv,Paano 1925) ve formovn funkcionalistickho mylen
o6
sprvn poukazuje J. Toman: A Marvellous Chemical Laboratory and its Deeper Meaning J. To.",,' ',Vemto pipomnej,,'.'(Jeto Jakobsonov kritice Hostovskho\,Kritick!
(Notes on Roman Jakobson and the Czech Avant-Garde Between theTwoY,lars),inInnguage, sbornk Lgg4,,.2,s. 50 a 49. Toman naz v Jakobsonovo '.c5rri.lometodjstv.'jeho .'nejvtrn
Poetry and Poetics (The Geruration of the 1890s:Jakobson, Trubetzkoy, Majakouskij), Berlin- projektem..a ..pokusemo eskouideologii.'(s. 50).

468 469
vyzdvihuje Jakobsonovo zdrirazovn role slovansk1fch apotohi a jeho
zakotvenost v rusk kultue,47ji nepmo spojuje se strukturalis- tickou
(' jakobsonov5kou..) idg6|ogi,a8kter je tud zkonit odsouzena k usilo-
''kontrolu .'plnu'. .'du'''
vn o znakri,'ags clem podrobit ve jedinmu a
Zajmav je,e J. Jankov (1992) ve sv s Jakobsonem sympatizujc
zptv o jeho osudech v letech 1939-1945 zastv pi hodnocen Jakobsonova
politickho postoje diametrln odlin stanovisko, ne jak najdeme v
uveden;fch pspvcchdo Kritickho sbornku ojeden nebo dva roky pozdji'
Jankov jeho povlenproblmy s eskoslovenskem vid jako rezultt
jeho antisovtsk pozice, zatmco Brabec ho odsuzuje projeho vyhrann;f
'.normotvor-
politicko-publicistick; postoj zav|ky a vyt mu, e podlehl
.,typick pro
nmu rsil,,,kter je totalitn systmy, ale projevovalo se ji
dve:ve snaze vytvoit klu hierarchizovan;ch hodnot, rozevrajc se
mezi projevem preferovan;m a projevem, ktery m b;ft eliminovn',.50 A-
koliv Brabec zde uv provokativnho hesla,'totalitn,', vyjaduje se velml
,,dve''
neurit. nenjasn, na co se vztahuje ajak (Jakobsonovy?) hodnoty
m na mysli. Ve tetm slethoasopisu je vak upesnno, o co jde:
nrsleduje toti lkzka z Tbmanor,y kn1w rhe Magic of a Common l.aruguage:
Mathesius, Jakobson, Tbubetzkoy and the Prague Linguistic Circle (7995)
s titulem Rtoriha modernismu: Jahobson u ideotogicky slounlk.s| Jde
o esky peklad 9. kapitoly (ve zkrcen podob), kter si vzala za ko|
',totalitnho',
dokzat, e Jakobson byl soust onoho mylen, o kterm
se zmiuje Brabec. Pesnvzato zdejde o dekonstrukci strukturalistickho
diskursu (na materilu Jakobsonov]ich textri), kter; je (rnon prvem)
'.rtoricky'. ''ideologick;f''. Toman dle tvrd, e
kriticky oznaovn za a
Jakobson (spolen s yevskym) sqm specificky rusk]fm dialektickfm
pstupem '.nakazil'. metody PLK, pedevm Mukaovskho.s2 V jeho
a7
Toman ji nerozliuje od domnl blzkosti k sovtskmu systmu.
.,
J. To^",'' Rtorika modernismu (Jakobsonriv ideologick]f slovnk), Kritick! sbornh
1 9 9 4 . .1 . s . 2 8 .
a9
J. Toman: ',Vemto pipomnej,''''(Jeto Jakobsonov kritice Hostovskho),Krlljc
sbornk 1994, ,.2, s. 49.
50
J. Brabec: Konliktn pijetHostovskho romnu Sedmkrt v hlavn }oze, Kritickj,
sborn,k1993',.3's. 44, Tendenci k hierarchizaci u Jakobsona nachz takM. Rensk;(cit.
dlo, s. 383): '''.. Jakobson tended to reduce Mathesius''interplay oftendencies'to a set of
hierarchically ordered rules..
''
Boh'"l 1,". knihu pi vzniku tohoto lnku jet nemla k dispozici.
5'
Podob.' pokusy o zjiovn,co v metodch PLK bylo privodn esk:ma co rusk;m
'',internalized'Hegelran
podlem, nachzme u Renskho (cit. dlo, s' 380), kter;f mluv o
tradition" a "another'Russian feature ofthe Russian scientific tradition, the'T\ranian spirit',
470
dialektick metod Toman (ani by v tto souvislosti padlo obviujc slovo
'.rusk]/
marxismus) spatuje import'' - akoliv se Jakobson sm v]slovn
k tto problematice importovn kodliqfch vlivri vfrdil.s3
Toman sprvn poukazuje na rozdl mezi tm Jakobsonem, kter1 ve
dvact1fch a tict ch letech bojoval proti utilitrnmu pojet umn (1938
polemizoval s prostalinsky ladnou levic), a autorem Moudrosti starj,ch
''zkue-
aech (1943), kterho srovnv s autoremDolimilouy kroniky, tedy
n1fm agittorem (...) protinmeck obrany.'.5a ovem mezi roky 1938 a
1943 dolo k okupaci eskoslovenska a k napaden Ruska a Hitler poal
uskuteovat sv konen een- ti udlosti. kter se ruskho echo-
slovka idovskho privodu pmo t1fkaly. D se vak Jakobsonova reakce
,'jeho prav-
Qeho vyhlen vlenho stavu i ve filologii) nazvat pouze
dou"?55
Toman bezpochyby napsal velice zajmavou a drileitou knihu o PLK
jako o ',sociln kulturnm fenomnu,',56ale bohuel vfatky z jeho knihy
nab;lwaj v novm kontextu, na pozad politovnhodn tradice oerr1ujcch
lnk v esk ch asopisech (pedevmpadest ch let), politickhotztl,
kter autor privodn zejmneml v rimyslu. Je pozoruhodn, e lkzka
z Tomanovy knihy vybran pro Kritickf sbornk m na muce prv
Jakobsona,s7 kter1/ se _ kdy to bylo nutn - postavil proti totalit, a
ne na jinho strukturalistu, napilklad Mukaovskho, jen skuten podlehl
totalitnmu reimu, kte4/ ho koneckoncri jako (strukturalistickbo!) vdce
a tak morln zniil. Jeden z drivodri by mohl b.t v tom. e Jakobson
which apprehends the crucial nodes ofits subject matter and their interrelationship in its
totality through a daringly simplifred but sophisticated schematism." V souladu s takovym
nacionlnm pojetm vdy Rensk;f nepmo tak opakuje konstrukci protikladu dvou lenri
PLK, Mathesia a Jakobsona, oblbenou v kampanch padestfch let: .'While Jakobson (and
Tfubetzkoy) pulled the Prague doctrine toward scientism and incipient formalism, Mathesius
steered closer to the humanist approach in his quest for crucial problems rather than for
ex.lusivesolutions..."(s. 383)
53
Psl'^y uvd Toman v ksize The Magic of a Common Language (Mathesius,
Jahobson, Trubetzkoy "itt
and the Prague Linguistic Circle), 1995, s.28.
5a ''Vem
to pipomnej''...(Jet o Jakobsonov kritice Hostovskho'.),Krjl ick! sbornk
1 9 9 4 , .2 , s . 5 0 .
55
Tamte.U Hostovskhonaopak toleruje jeho '.prvo na 'chyby'.',se sprr'n m argumen.
tem, e by se nemlo '.moralizovat o ]idech, v jejich ivotopise byla vlka, emigrace, rasov
ohroen'.(s. 49).
56
vodn poznrmka redakce Kritickho sbomiku k IrnkuJ. Tomana: Rtorika modernismu
(Jakobsonriv ideologick;f slovnk), Kritickj, sbornk 1'994,. I, s.25'
5'
o"tut.' J"kobson nebyl zdaleka tm istokrevn:mstrukturistou, za jakho je To-
manem oznaovn. To by vak byla jin diskuse, pro ni zde nen msto.
471
vyzdvihuje Jakobsonovo zdrirazovn role slovansk1fch apotohi a jeho
zakotvenost v rusk kultue,47ji nepmo spojuje se strukturalis- tickou
(' jakobsonov5kou..) idg6|ogi,a8kter je tud zkonit odsouzena k usilo-
''kontrolu .'plnu'. .'du'''
vn o znakri,'ags clem podrobit ve jedinmu a
Zajmav je,e J. Jankov (1992) ve sv s Jakobsonem sympatizujc
zptv o jeho osudech v letech 1939-1945 zastv pi hodnocen Jakobsonova
politickho postoje diametrln odlin stanovisko, ne jak najdeme v
uveden;fch pspvcchdo Kritickho sbornku ojeden nebo dva roky pozdji'
Jankov jeho povlenproblmy s eskoslovenskem vid jako rezultt
jeho antisovtsk pozice, zatmco Brabec ho odsuzuje projeho vyhrann;f
'.normotvor-
politicko-publicistick; postoj zav|ky a vyt mu, e podlehl
.,typick pro
nmu rsil,,,kter je totalitn systmy, ale projevovalo se ji
dve:ve snaze vytvoit klu hierarchizovan;ch hodnot, rozevrajc se
mezi projevem preferovan;m a projevem, ktery m b;ft eliminovn',.50 A-
koliv Brabec zde uv provokativnho hesla,'totalitn,', vyjaduje se velml
,,dve''
neurit. nenjasn, na co se vztahuje ajak (Jakobsonovy?) hodnoty
m na mysli. Ve tetm slethoasopisu je vak upesnno, o co jde:
nrsleduje toti lkzka z Tbmanor,y kn1w rhe Magic of a Common l.aruguage:
Mathesius, Jakobson, Tbubetzkoy and the Prague Linguistic Circle (7995)
s titulem Rtoriha modernismu: Jahobson u ideotogicky slounlk.s| Jde
o esky peklad 9. kapitoly (ve zkrcen podob), kter si vzala za ko|
',totalitnho',
dokzat, e Jakobson byl soust onoho mylen, o kterm
se zmiuje Brabec. Pesnvzato zdejde o dekonstrukci strukturalistickho
diskursu (na materilu Jakobsonov]ich textri), kter; je (rnon prvem)
'.rtoricky'. ''ideologick;f''. Toman dle tvrd, e
kriticky oznaovn za a
Jakobson (spolen s yevskym) sqm specificky rusk]fm dialektickfm
pstupem '.nakazil'. metody PLK, pedevm Mukaovskho.s2 V jeho
a7
Toman ji nerozliuje od domnl blzkosti k sovtskmu systmu.
.,
J. To^",'' Rtorika modernismu (Jakobsonriv ideologick]f slovnk), Kritick! sbornh
1 9 9 4 . .1 . s . 2 8 .
a9
J. Toman: ',Vemto pipomnej,''''(Jeto Jakobsonov kritice Hostovskho),Krlljc
sbornk 1994, ,.2, s. 49.
50
J. Brabec: Konliktn pijetHostovskho romnu Sedmkrt v hlavn }oze, Kritickj,
sborn,k1993',.3's. 44, Tendenci k hierarchizaci u Jakobsona nachz takM. Rensk;(cit.
dlo, s. 383): '''.. Jakobson tended to reduce Mathesius''interplay oftendencies'to a set of
hierarchically ordered rules..
''
Boh'"l 1,". knihu pi vzniku tohoto lnku jet nemla k dispozici.
5'
Podob.' pokusy o zjiovn,co v metodch PLK bylo privodn esk:ma co rusk;m
'',internalized'Hegelran
podlem, nachzme u Renskho (cit. dlo, s' 380), kter;f mluv o
tradition" a "another'Russian feature ofthe Russian scientific tradition, the'T\ranian spirit',
470
dialektick metod Toman (ani by v tto souvislosti padlo obviujc slovo
'.rusk]/
marxismus) spatuje import'' - akoliv se Jakobson sm v]slovn
k tto problematice importovn kodliqfch vlivri vfrdil.s3
Toman sprvn poukazuje na rozdl mezi tm Jakobsonem, kter1 ve
dvact1fch a tict ch letech bojoval proti utilitrnmu pojet umn (1938
polemizoval s prostalinsky ladnou levic), a autorem Moudrosti starj,ch
''zkue-
aech (1943), kterho srovnv s autoremDolimilouy kroniky, tedy
n1fm agittorem (...) protinmeck obrany.'.5a ovem mezi roky 1938 a
1943 dolo k okupaci eskoslovenska a k napaden Ruska a Hitler poal
uskuteovat sv konen een- ti udlosti. kter se ruskho echo-
slovka idovskho privodu pmo t1fkaly. D se vak Jakobsonova reakce
,'jeho prav-
Qeho vyhlen vlenho stavu i ve filologii) nazvat pouze
dou"?55
Toman bezpochyby napsal velice zajmavou a drileitou knihu o PLK
jako o ',sociln kulturnm fenomnu,',56ale bohuel vfatky z jeho knihy
nab;lwaj v novm kontextu, na pozad politovnhodn tradice oerr1ujcch
lnk v esk ch asopisech (pedevmpadest ch let), politickhotztl,
kter autor privodn zejmneml v rimyslu. Je pozoruhodn, e lkzka
z Tomanovy knihy vybran pro Kritickf sbornk m na muce prv
Jakobsona,s7 kter1/ se _ kdy to bylo nutn - postavil proti totalit, a
ne na jinho strukturalistu, napilklad Mukaovskho, jen skuten podlehl
totalitnmu reimu, kte4/ ho koneckoncri jako (strukturalistickbo!) vdce
a tak morln zniil. Jeden z drivodri by mohl b.t v tom. e Jakobson
which apprehends the crucial nodes ofits subject matter and their interrelationship in its
totality through a daringly simplifred but sophisticated schematism." V souladu s takovym
nacionlnm pojetm vdy Rensk;f nepmo tak opakuje konstrukci protikladu dvou lenri
PLK, Mathesia a Jakobsona, oblbenou v kampanch padestfch let: .'While Jakobson (and
Tfubetzkoy) pulled the Prague doctrine toward scientism and incipient formalism, Mathesius
steered closer to the humanist approach in his quest for crucial problems rather than for
ex.lusivesolutions..."(s. 383)
53
Psl'^y uvd Toman v ksize The Magic of a Common Language (Mathesius,
Jahobson, Trubetzkoy "itt
and the Prague Linguistic Circle), 1995, s.28.
5a ''Vem
to pipomnej''...(Jet o Jakobsonov kritice Hostovskho'.),Krjl ick! sbornk
1 9 9 4 , .2 , s . 5 0 .
55
Tamte.U Hostovskhonaopak toleruje jeho '.prvo na 'chyby'.',se sprr'n m argumen.
tem, e by se nemlo '.moralizovat o ]idech, v jejich ivotopise byla vlka, emigrace, rasov
ohroen'.(s. 49).
56
vodn poznrmka redakce Kritickho sbomiku k IrnkuJ. Tomana: Rtorika modernismu
(Jakobsonriv ideologick;f slovnk), Kritickj, sbornk 1'994,. I, s.25'
5'
o"tut.' J"kobson nebyl zdaleka tm istokrevn:mstrukturistou, za jakho je To-
manem oznaovn. To by vak byla jin diskuse, pro ni zde nen msto.
471
personifikuje rusksovtsk pokuenv eskmezivlenkultue. Zd
se tedy, eJakobson je obtnm bernkem, kter mus zap|atit za to, co
totitn mylen(a k tomu pr! patzejmnaruso-/sovtofilnstrukturis-
mus) ve tyictfch a v pades{fch letech v echch zavinilo.
''esk;f.,Jakobson
Na jednstran a Jakobson eskynendobepstup-
n ': speciln vydn bohemistick ch prac R. Jakobsona neexistujes8a
esky v br v Ptaze po vce ne tvrtstoletekntak jet nevyel, a
na druhstran peddvma lety zaalabizarn diskuse kolem Jakobsona
tfkajc se jeho politick ch nzorri, stylu jeho vdeck1fchspisri a jeho '.ideo-
logickho slovnku.',sgkter pipomn kampan z dob stalinismu proti
Jakobsonovi jako ,'k dci'' v PLK _ za prv tm, eobvinn in absentia
nem monost se brnit, za druh zprisobem citovn, za tet i ponkud
samou rtorickou tendenc.60Publikace v Kritickm sbornku tedv zane-
58
Pokud1e mi znmo, podobnplrny kninho vydn bohemistick;y'chprac neexistuj.
59
J. To..,,. Rtorika modernismu (Jakobsonriv ideologickf slovnk), Kritick!, sbornk
1994' .1' s. 25.
60 pozoruhodn'
Je ev cit. Tomanov lrinku (Kr itick! sbornk 1994, .1, s. 25.31, dle
Ks) se opakuj tyt slovn obratyjako v lnku P. Sgalla (Stalinovy prce ojazykovd a
praskf lingvistickf strukturalismus, Tuorba 1951, s. 674.676' dle T). Pokusme se tedy
konsekventn pokraovatmetodou diskursivn anal;fzy zvolenou autorem. V lrnkuo Jakob-
sonovi v TVorb z roku 1951 se mrieme dost,e strukturalismus je .'... jeden z onch
'modernch'-ismri,
kter pod pltkem pokrokovfrazeologie p sobilyjako rafrnovan ideolo.
gick zbra k dezorientovn,'(T' s. 674)' a z Kritickho sbornku se dovdme o tom, e
,'Jakobsonriv ideologickf slovnk'' a '.konzistentn frazeologie.. maj '.ideologizujc rz''
.'strukturalistick rtoriky,.(KS, s. 24, 25).
obdobn se argumentuje v otzkch hegelov-
skho.'idealismu''(T, s. 674), zodpovdnhoza.'teorii'imanence''.(T, s. 674),a o'.samopohy.
bu.'(KS' s. 27). Upozoruje se na to, e dialektika ve strukturalistickm pojet (nebo
snus podloudn zamaskovan1|','- J. Mukaovskf: Ke kritice strukturismu v naliterrn
vd,Tuorba 1951, s. 964) zskala v '.Praskmkroukujistou popularitu, zvlt mezi jeho
ruskjmi leny.'(KS, s. 27). Dialektika (resp. zamaskovanf idealismus) se v obou ppadech
tedy jev .'cizm ivlem'' (T, s. 674): v roce 1994 jde o ..rusk;f import'. (KS, s. 28) dialektiky,
roku 1951 se hovoilo o ''protisovtskm emigrantovi, kosmopolitovi a skrytm trockistovi
(...),kterf mnoho naich vfbornfchjazykovdcri klamal a zavdl na scest''(T' s. 674).
Nkdy nejde jen o podobnou rtoriku (nap. o r'yr'rvnpolysmie pojmri), n:bri o po-
dobnou argunrentaci. V obou lncchse zdtirazuje, ene vichni lenovPLK byli nakaeni
Jakobsonovjm ..enm ripadkovkosmopolitick ideologie'.(T, s' 675):Mathesius, Trmek
,'Mezi eskmileny Krouku,
a Havrnek prj nepodlehli strukturalismu (T, s. 676) - srov.:
sjedinou vjjimkou Mukaovskho,se vak toto novhledisko neujalo. Nenaeljsem dnou
zmnku o dialektice u Mathesia, u Trnky ani u Vachka.'(KS' s. 27)' Rozliuje se tedy mezi
.'dob4imi.' a .,patn;mi''
lenyPLK. Prvn (,'et naijazykovdci, prof. Havrnek, T!vnek'
Skalika a ostatn,dali svvelik sly do sluebboje o socialismus (...),vlastnjdrojejich
prce bylo dlem vlasteneck]fm, vdecky pravdiqim a naemu lidu potebn:m....', T, s. 676)
byli eskjmi vlastenci a ti ostatn ('.R. Jakobson snail se usilovn zathnout nae jazyko-
vdce do vod kosmopolitnho pohrdn matetinou.Znevaoval nai matetinu....''T' s.675)
472
chvaj ponkud smen]dojem.
PestoTomanova diskursivn ana|yza pinnemlo zajmav ch po-
znatkra domnvm se, ejeho prcejsou nejen zdravou provokac, n:br
tak podntem k novmu pem leno djinch vdy.
V ttosouvislosti bych chtla poloit nsledujc otzku: Do jak mry
se sm' nebo dokonce mus etick a politick pozice velkhouenceuvdt
ve spojens jeho vdeck;fm pnosem?61 Myslm, e nastala doba, kdy onu
neujasnnou, intuitivn (a tm manipulovatelnou) korelaci mezi etick;fm
a vdeck;fm hodnocenmje tebareflektovat, a tak objektivizovat politicky
podmnnspecifikum vdeckbiografie. Ztohoto hlediska se Tomanova
kniha zd b;ft krokem sprvn]m smrem.
V celttootzce bychom se mohli ditJakobsonovou tez o homologii
mezi dIema ivotem (ak to v podstat dl Toman). Pomorsk ve svstati
The Autobiography of a Scholar spojuje Jakobsonovy teze k biografii62
s jeho vlastnm ivotem a dlem: ''...wecan examine Roman osipovi's
own autobiography with the tools he himself created to analyze the
biographies of poets.'.63
Z toho by vypl1ivalapedstavao homologii vdeckho
dfla a vdcovaivota, kter by pro historika q/voje vdeckhomylenbyla
inovativn, a proto plodn'6aSamozejmneeilaby etick problm,leda
by se argrrmentovo tak,e nen duleitobjektivn chovn a jeho drisledky,
ale etick postoj ve smyslu konsekvence mylenkovho,'systmu'',kter1f
kosmopolity ''v oldu americk;fch imperialist .' (T, s. 675). - Akoliv Jakobson je jednou len
jako protisovtsk;f imperialista a podruhjako nkdo, kdo obdivuje '.sovtskvdeck bd-
n.'(Ks' s. 26) _ vdyje povaovn za,'cizho,,ideologickho svridce.V obou ppadechjde
o svdn ''strukturalistickou rtorikou'. (KS, s. 26). Z tto ko|e textri qyplfv, e autor
',ideali- vjatkri v Kritickm sbornku v kauze Jakobson nezaujm doucmetapozici, n;brse
spsna o vyrovnn s problmem uvnit diskursivn formace a jej rtoriky.
61 .'Lrrstrace''
Jakobsona samozejm nen ojedinl m Gnomnem. Vee uvedenfch lnkri
o Jakobsonovi se v posledn dob v eskmtisku objevilo nkolik pokusri o zritovns politickjm
a etickjm postojem vdcri za komunismu, h]avn z ad nejmlad publicistick generaoe.
62.'Thus
it was demonstrated that conscious sensations are not mere copies ofthe extern
world of're objects', but rather omologous constructs ofthese objects.'...He restated that
the only'authentic life'ofthe poet can be found in his poetic word, that the poet's work
anticipates the future and thus belongs to the future'. (K. Pomorsk: The Autobiography
of a Scholar, in Language, Poetry and Poetics - The Gercration of the 1890s: Jahobson,
Trubetzhty, Majakous,tf, ed. K Pomorslv - E. Choda}owsk - H. Mclean _ B. Vine, Berlin.New
York-Amsterdam 1987, s. 5, 6).
63
Tamt's. 6.
64
Tako' metoda nen vak vdy pouiteln, protoe ne u vech vdcri se d vychzet
z toho, ejejich biografie je v homologickkorelaci k jejich spisrim' jak tomu je u romantick1/ch
bsnkri, avantgardistti anebo u velk sti s nimi spojenfch ruskfch ormalistri.
473
personifikuje rusksovtsk pokuenv eskmezivlenkultue. Zd
se tedy, eJakobson je obtnm bernkem, kter mus zap|atit za to, co
totitn mylen(a k tomu pr! patzejmnaruso-/sovtofilnstrukturis-
mus) ve tyictfch a v pades{fch letech v echch zavinilo.
''esk;f.,Jakobson
Na jednstran a Jakobson eskynendobepstup-
n ': speciln vydn bohemistick ch prac R. Jakobsona neexistujes8a
esky v br v Ptaze po vce ne tvrtstoletekntak jet nevyel, a
na druhstran peddvma lety zaalabizarn diskuse kolem Jakobsona
tfkajc se jeho politick ch nzorri, stylu jeho vdeck1fchspisri a jeho '.ideo-
logickho slovnku.',sgkter pipomn kampan z dob stalinismu proti
Jakobsonovi jako ,'k dci'' v PLK _ za prv tm, eobvinn in absentia
nem monost se brnit, za druh zprisobem citovn, za tet i ponkud
samou rtorickou tendenc.60Publikace v Kritickm sbornku tedv zane-
58
Pokud1e mi znmo, podobnplrny kninho vydn bohemistick;y'chprac neexistuj.
59
J. To..,,. Rtorika modernismu (Jakobsonriv ideologickf slovnk), Kritick!, sbornk
1994' .1' s. 25.
60 pozoruhodn'
Je ev cit. Tomanov lrinku (Kr itick! sbornk 1994, .1, s. 25.31, dle
Ks) se opakuj tyt slovn obratyjako v lnku P. Sgalla (Stalinovy prce ojazykovd a
praskf lingvistickf strukturalismus, Tuorba 1951, s. 674.676' dle T). Pokusme se tedy
konsekventn pokraovatmetodou diskursivn anal;fzy zvolenou autorem. V lrnkuo Jakob-
sonovi v TVorb z roku 1951 se mrieme dost,e strukturalismus je .'... jeden z onch
'modernch'-ismri,
kter pod pltkem pokrokovfrazeologie p sobilyjako rafrnovan ideolo.
gick zbra k dezorientovn,'(T' s. 674)' a z Kritickho sbornku se dovdme o tom, e
,'Jakobsonriv ideologickf slovnk'' a '.konzistentn frazeologie.. maj '.ideologizujc rz''
.'strukturalistick rtoriky,.(KS, s. 24, 25).
obdobn se argumentuje v otzkch hegelov-
skho.'idealismu''(T, s. 674), zodpovdnhoza.'teorii'imanence''.(T, s. 674),a o'.samopohy.
bu.'(KS' s. 27). Upozoruje se na to, e dialektika ve strukturalistickm pojet (nebo
snus podloudn zamaskovan1|','- J. Mukaovskf: Ke kritice strukturismu v naliterrn
vd,Tuorba 1951, s. 964) zskala v '.Praskmkroukujistou popularitu, zvlt mezi jeho
ruskjmi leny.'(KS, s. 27). Dialektika (resp. zamaskovanf idealismus) se v obou ppadech
tedy jev .'cizm ivlem'' (T, s. 674): v roce 1994 jde o ..rusk;f import'. (KS, s. 28) dialektiky,
roku 1951 se hovoilo o ''protisovtskm emigrantovi, kosmopolitovi a skrytm trockistovi
(...),kterf mnoho naich vfbornfchjazykovdcri klamal a zavdl na scest''(T' s. 674).
Nkdy nejde jen o podobnou rtoriku (nap. o r'yr'rvnpolysmie pojmri), n:bri o po-
dobnou argunrentaci. V obou lncchse zdtirazuje, ene vichni lenovPLK byli nakaeni
Jakobsonovjm ..enm ripadkovkosmopolitick ideologie'.(T, s' 675):Mathesius, Trmek
,'Mezi eskmileny Krouku,
a Havrnek prj nepodlehli strukturalismu (T, s. 676) - srov.:
sjedinou vjjimkou Mukaovskho,se vak toto novhledisko neujalo. Nenaeljsem dnou
zmnku o dialektice u Mathesia, u Trnky ani u Vachka.'(KS' s. 27)' Rozliuje se tedy mezi
.'dob4imi.' a .,patn;mi''
lenyPLK. Prvn (,'et naijazykovdci, prof. Havrnek, T!vnek'
Skalika a ostatn,dali svvelik sly do sluebboje o socialismus (...),vlastnjdrojejich
prce bylo dlem vlasteneck]fm, vdecky pravdiqim a naemu lidu potebn:m....', T, s. 676)
byli eskjmi vlastenci a ti ostatn ('.R. Jakobson snail se usilovn zathnout nae jazyko-
vdce do vod kosmopolitnho pohrdn matetinou.Znevaoval nai matetinu....''T' s.675)
472
chvaj ponkud smen]dojem.
PestoTomanova diskursivn ana|yza pinnemlo zajmav ch po-
znatkra domnvm se, ejeho prcejsou nejen zdravou provokac, n:br
tak podntem k novmu pem leno djinch vdy.
V ttosouvislosti bych chtla poloit nsledujc otzku: Do jak mry
se sm' nebo dokonce mus etick a politick pozice velkhouenceuvdt
ve spojens jeho vdeck;fm pnosem?61 Myslm, e nastala doba, kdy onu
neujasnnou, intuitivn (a tm manipulovatelnou) korelaci mezi etick;fm
a vdeck;fm hodnocenmje tebareflektovat, a tak objektivizovat politicky
podmnnspecifikum vdeckbiografie. Ztohoto hlediska se Tomanova
kniha zd b;ft krokem sprvn]m smrem.
V celttootzce bychom se mohli ditJakobsonovou tez o homologii
mezi dIema ivotem (ak to v podstat dl Toman). Pomorsk ve svstati
The Autobiography of a Scholar spojuje Jakobsonovy teze k biografii62
s jeho vlastnm ivotem a dlem: ''...wecan examine Roman osipovi's
own autobiography with the tools he himself created to analyze the
biographies of poets.'.63
Z toho by vypl1ivalapedstavao homologii vdeckho
dfla a vdcovaivota, kter by pro historika q/voje vdeckhomylenbyla
inovativn, a proto plodn'6aSamozejmneeilaby etick problm,leda
by se argrrmentovo tak,e nen duleitobjektivn chovn a jeho drisledky,
ale etick postoj ve smyslu konsekvence mylenkovho,'systmu'',kter1f
kosmopolity ''v oldu americk;fch imperialist .' (T, s. 675). - Akoliv Jakobson je jednou len
jako protisovtsk;f imperialista a podruhjako nkdo, kdo obdivuje '.sovtskvdeck bd-
n.'(Ks' s. 26) _ vdyje povaovn za,'cizho,,ideologickho svridce.V obou ppadechjde
o svdn ''strukturalistickou rtorikou'. (KS, s. 26). Z tto ko|e textri qyplfv, e autor
',ideali- vjatkri v Kritickm sbornku v kauze Jakobson nezaujm doucmetapozici, n;brse
spsna o vyrovnn s problmem uvnit diskursivn formace a jej rtoriky.
61 .'Lrrstrace''
Jakobsona samozejm nen ojedinl m Gnomnem. Vee uvedenfch lnkri
o Jakobsonovi se v posledn dob v eskmtisku objevilo nkolik pokusri o zritovns politickjm
a etickjm postojem vdcri za komunismu, h]avn z ad nejmlad publicistick generaoe.
62.'Thus
it was demonstrated that conscious sensations are not mere copies ofthe extern
world of're objects', but rather omologous constructs ofthese objects.'...He restated that
the only'authentic life'ofthe poet can be found in his poetic word, that the poet's work
anticipates the future and thus belongs to the future'. (K. Pomorsk: The Autobiography
of a Scholar, in Language, Poetry and Poetics - The Gercration of the 1890s: Jahobson,
Trubetzhty, Majakous,tf, ed. K Pomorslv - E. Choda}owsk - H. Mclean _ B. Vine, Berlin.New
York-Amsterdam 1987, s. 5, 6).
63
Tamt's. 6.
64
Tako' metoda nen vak vdy pouiteln, protoe ne u vech vdcri se d vychzet
z toho, ejejich biografie je v homologickkorelaci k jejich spisrim' jak tomu je u romantick1/ch
bsnkri, avantgardistti anebo u velk sti s nimi spojenfch ruskfch ormalistri.
473
mrie bft hermeneuticky-liberln, strukturalisticky.totalitn (?), nebo
poststrukturalisticky-posttotalitn ('.indiferentn.').Pak mon rozi|mezi
Jakobsonem a Mukaovsk;m65nebude tak velik;f. Pesto budeme stle
mt pocit, e pwrr vdec se zachoval morln, a druh;f to nedokzal.
Mon takov pozice, pro kterou jet skoro nemme dninstrumenta-
rium, by se tedy neosvdilapo vechstrnkch, ale kadopdnby ns
konfrontovala s noq/mi djinami vd ve 20' stolet.
65
Pochybuji ovem,eje monoJakobsonovy publicistick .'pehmaty.'za vlky srovnvat
se ',sebekritickjmi'. spisy Mukovskho za stinismu. HIam rozdl vidm v tom, eJakobson v
antifaismus je dodnes platnf (a jeho .'antinmeckost.'je politicko-historicky odrivodnn),
cose ned cio stalinistick:ch (a msty nacionalistick].ch)nesmyslech, kterlch se dopustili
pisatel lnkri napklad v TVorb - i kdy mon tvosoust ''pravdy.'tto generace. -
Problm tkv v neujasnnm qfznamu slova '.totalitn'.,kter ve vd mrie b t synon)trnem
holistick;fch pstupri, a]e mrie tak oznaovat politick! systm nebo tendenci i povahu
uritkultury.
474
Z JAKoBsoNovY POETIKY nsx LITERATURY
MIRoSLAVpnvnNxe
Nejobecnj teoretick a metodologick kategorie prask koly, napklad
estetick funkce, smantick gesto, konkretizace, jsou u po desetilet ped-
mtem osvtlujcch ana7yz (M. Jankovi, L. Doleel, H. Schmidov,Z.Mat.
hauser. K. Chvatk. M. Kubnov a ada dalch). To bohuel dosud zdaleka
neplat o teoriijednotliv ch vrstev a sloek literatury: zde pevld _ pokud
se tm vribec nkdo zabfv _ spe pebrn klasick1fch poznatkri bez kon.
frontace s novym materilem a novymi teoretick mi nzoty, a tak bez
vdom o mnohotvrnosti, fragmentrnosti a astoi vzjemn rozpornosti
jednotliqfch v sledkr.Aktuln ivotnost konceptri jako rytrnick! impuls
nebo fonick linie se ovem uke sptehdy, kdy budeme v jejich privodn
intenci pokraovat kriticky a chovat se k nim jako k nemu, co m b;ft
zmnno a pebudovno. Napklad materil daleko obshlej, ne ml
ky k dispozici Jan Mukaovsk;f , lkza| mimo pochybnost, e k]asick
prce obecn z'sady a uyuoj nouoeskho uere (1934), kter znamenala
epochu ve qkladu danho tmatu, musb;/t podrobena dalekoshl revizi.
S analogickou vcnost bychom mli pistupovat i k poetologick m bohemis.
tick;m pracm Romana Jakobsona; pokusili jsme se to ukzat napklad
najeho tezi o mezislovnm pedlujako zkladnm prozodickm principu
eskhovere'. Nsledujc poznmkaje vnovna Jakobsonol'u pojet v/vo-
jov ch obdob eskpoezie a jejho zvukovho tvaru.
od svfch nejranjchpIac2polemizuje Jakobson s nehistorick1fm uplat-
ovnm poetologicknormy ve vd o slovesnosti.Nejvnjmetodologic-
k;f proheekz|eipodle nho v tom, ebadatel mimodk posuzuje qftvory
starchperiod literrnch na zklad stylistickfch idelri a principri plat.
n1fchv tvorb jeho souasnkri'(Jeti v pozdnLinguistice a poetice"se
1
M. enenka: Der versologische Band von Jakobsons Selected Wrttings,Wiener slawls-
tischer Almanach !981, s.259-275.
2
Nap' o realismu v umn (1921), petitnoin R' Jakobson: Poetick funkce, Praha
1 9 9 5 ,s . 1 3 8 - 1 4 4 .
3
Lingvistika a poetika (1960),in R. Jakobson: Poetickd funkce. Praha 1995, s. 74-105.
475
mrie b;t hermeneuticky.liberln, strukturalisticky.totalitn (?), nebo
poststrukturalisticky-posttotalitn (''indiferentn'').Pak montoz|mezt
Jakobsonem a Mukaovsk;m65nebude tak velik . Pesto budeme stle
mt pocit, eprvn vdec se zachoval morln, a druh to nedokzal.
Mon takov pozice,pro kterou jetskoro nemme dninstrumenta-
rium, by se tedy neosvdila po vech strnkch, ale kadopdn by ns
konfrontovala s noqfmi djinami vd ve 20' stolet.
65
Pochybuji ovem,eje monoJakobsonovy publicistick ''pehmaty,'za vky srovnvat
se ..sebekritick rni'. spisy Mukovskho za stinismu. Hlam rozdl vidm v tom, eJakobsonriv
antifaismus je dodnes platnf (a jeho ''antinmeckost,'je politicko-historicky odrivodnn),
cose ned cio sta]inistick].ch(a msty nacionalistick;fch) nesmyslech, kter;chse dopustili
pisatel lnkri napklad v TVorb - i kdy mon tvosoust ''pravdy', ttogenerace. -
Problm tkv v neujasnnm v znamu slova .'totalitn'.,kter ve vd mrieb1tsynonylnem 1 9 9 5 ,s . 1 3 8 - 1 4 4 .
holistick;/ch pstupri, ale mrie tak oznaovat politickf systm nebo tendenci i povahu
uritkultury.
474
z JAKoBsoNovY PoETIKY nsx LITERATURY
MIROSLAV CERVENKA
Nejobecnj teoretick a metodologick kategorie prask koly, napklad
estetick funkce, smantick gesto, konkretizace,jsou u po desetilet ped-
mtem osvtlujcch ana|yz (M' Jankovi, L. Doleel, H. Schmidov,Z.Mat.
hauser. K. Chvatk. M. Kubnov a ada dalch). To bohuel dosud zdaleka
neplat o teorii jednotliv1fch wstev a sloek literatury: zde pevld - pokud
se tm vribec nkdo zab1iv - spe pebrn klasick ch poznatkri bez kon.
frontace s novym materilem a nov:mi teoretick1fmi nzoty, a tak bez
vdom o mnohotvrnosti, fragmentrnosti a astoi vzjemn rozpornosti
jednotliv1ch qsledkri. Aktuln ivotnost konceptri jako rytmick! impuls
nebo fonick linie se ovem uke sptehdy, kdy budeme v jejich privodn
intenci pokraovat kriticky a chovat se k nim jako k nemu' co m b t
zmnno a pebudovno. Napklad materil da]eko obshlej, ne ml
kdy k dispozici Jan Mukaovsk;f , ukza| mimo pochybnost, e klasick
prce obecn z,sady a uj,uoj nouoeskho uere (1934), kter znamenala
epochu ve qkladu danho tmatu, musb;t podrobena dalekoshl revizi.
S analogickou vcnost bychom mli pistupovat i k poetologick;im bohemis.
tick1fm pracm Romana Jakobsona; pokusili jsme se to ukzat napklad
na jeho tezi o mezislovnm pedlu jako zkladnm prozodickm principu
eskhovere.' Nsledujc poznmkaje vnovna Jakobsonovu pojet qivo-
jov1fch obdob esk poezie a jejho zvukovho tvaru.
od sv ch nejranjchprac2polemizuje Jakobson s nehistorick m uplat-
ovnm poetologicknormy ve vd o slovesnosti.Nejvnjmetodologic-
k proheekz)'epo|e nho v tom, ebadatel mimodk posuzuje r1tvory
starchperiod literrnch na zklad stylistickfch idelri a principri plat-
n ch v tvorb jeho souasnkr. (Jeti v pozdnLinguistice a poetice. se
I
M. enenka: Der versologische Band von Jakobsons Selected Writings,Wi,ener slawis.
tischer Almanach 1987, s.259-275.
2
Nap. o realismu v umn (1921), petitnoin R' Jakobson: Poetickd funkce, Praha
3
Lingvistika a poetika (1960),in R. Jakobson: Poetick,funkce' Praha 1995, s. 74-105.
475
 objevujet teze v podobvyostenkontrapozice literrnho kritika, zam.
enhok hodnocen, a literrnho vdce, kter zjiujea pod fakta o
literrnm dle;radikalizace se projevuje v paralele s lennmlingvistiky,
podle nse literrn kritika dostv na rove praktick kritikyjazykov,
posuzujcsprvnost text . Privodn nesporn metodologick smrnice se
tu pevracv nedocenn rilohy vnmatele - zde kritika prv tak jako
vdce - pikonstituci objektu,jenje i nehodnotcmbadatelem ''popiso-
vn,,.Y Zdklad,echeshho uerease tohoto argumentu optovn uvproti
normativn metrice Josefa Krrle,kter - podle Jakobsona - psnodsoudil
jakkoli odchylky od standardnho rozloenpzvukrizejmnau romantic-
k;fch bsnftri prv proto, ejedinou .'sprvnou,.podobuverepedstavov
pro nho soudob1flumrovsk;fverrealizujcmetrum se strojovou automa-
tinost.o mlo pozdji ve sv vniv kampani za vdeck i tensk
docenn eskhogotickhobsnictv se Jakobson optovn zam lnad
tm, pro dosud nezauj a|o n|eitmsto v eskmkulturnm vdom a
vytyk pozitivistrim,5 e k nmu, napklad k pasi o esti barvch na
tle muensv. Kateiny,nedokzali pistoupitjinak ne se svou dobov
podmnnoustzlivost.G Proti tomu klade svrij vlastn pstupjako ima-
nentn, tedy vychzejc z c|i a norem' kter samo stedovkbsnictv
pijalo za sv.K tomu lze ovemdoplnit, eto byla zase vlastn a dobov,
toti avantgardn situovanost Jakobsonova, kter pomohla otevtbadate]i
oipro estetick hodnoty zakldan stedovkousymbolikou barev nebo
romantick mi odchylkami od metrick norlny. V historickm bdn nejde
asi ani tak o to, abychom uinili nemona vystoupili ze sv ch asov ch
a prostoroqfch rmcti, jako o schopnost sebereflexe a o rihrnn pozan,
v1plfvajc z plurality a souinnosti postojri nezbytn dflch'
II
Pokud jde o schopnost sebereflexe, nebyl j Jakobson zbaven, coho pz-
niv odliuje od pozitivistri, kter;im oponoval. '.Podlehl jsem v nazrn na
bsnictv 14. stolet techyb, kterou jsem sm vytfkal starm pojed-
nnm o staroeskpoezii,'. teme v rvoduuah o bdsnictu doby husitsk.7
V tto chvli nen pro ns rozhodujc, e Jakobson se zpovd z poklesku
ponkud odlinho: u nho toti nejde o nehistorick aplikovn kritri
,'...problematiku
vlastn doby - bsnictv 14. stolet jsem pak automaticky
penesl i na stolet dal; snailjsem se dvat na bsnictv husitsk revoluce
oima souasnkaNou rady..',,, takev prciVer staroeshy8 sever husit.
sk doby jevil jako pouh;/ rozklad pedchoz struktury a jeho inovativn
hodnoty (pehodnocen starch prvkti v novm systmu) zristaly neodha-
leny. Nen to rozhodujc mimo jin i proto' e v prci o staroeskm veri
vnoval autorjeho pokraovn v 15. a nsledujcch stoletch jen dva zb-
n odstavce v zvrenm pehledu literatury, Z hlediska Jakobsonova
obrazu eskpoezie a zejmna jeho proporc je pedevmdtileit to, e
Jakobson v Uuahd.ch o b snictu doby husitsk vdom pekrauje tematic-
k meze dan badatelov1fmi vlastnmi estetick1/'mi preferencemi a e t5rto
preference pi t pleitosti pln reflektuje. Zaujeti projist typ bsnictv
se u nho toti realizovalo pedevm tm, e pro sv ar'alryzy si volil skoro
vflun dla preferovanho typu.
Y Uuahdch konstatuje Jakobson silnou tendenci vere hlavnch husit-
.'Tikrt
sk1fch skladeb k trochejsk stopovosti' v djinch eskpoezie
smuje ver k tomuto ltj. Dobrovskho, m]metrickmu idelu - poprv'.
,'podruh
v uveden;/ch husitsk;/'ch textech, za doby osvcensk a konen
v druh polovici 19. stolet, v ltech rozkvtu realistickho bsnictv. Spo.
len1fznak vech tchto ti smrri je j ejich racionalistick zamen.,,9Po-
hled na Jakobsonovy bohemistick prce jednoznan pohrrzuje, e s v;frim-
',ti
kou(Juah zajmaly Jakobsona tyto smry.. spejako negativn pozad
pro odhalen a charakteristiku umleck ch hodnot dl protikladn tradice,
kterou tak v zvru sv husitsk studie pesn vymezuje. Argumentaci
.'pijal
proti mechaninosti nerichyln pravideln;/ch verri, prav se zde, by
... za svou bsnk gotick , barokn, romantick;, modern', _ a prv to jsou
obdob, k nim se sousted'uje (s v1/jimkou baroka, na kter u nezbylo
asu) badatelsk pozornost Jakobsonova. Je to dokonce tak, e pi textech
'.racionalistickho'.
smru uv i cizch, nespolehliv;fch tidajri (cojinak
nen Jakobsonovym zvykem) a e pozice cel1fch obdob (mjovci) zristv
v Jakobsonov schmatu newmezen.

- ,
o eskomstiche preimuestvennov sopostavlenii s russkim / Zklady eskhovere vahy o bsnictv doby husitsk ( 1936), in R' Jakobson: Poetick funkce' Praha 1995,
(1923/1926), in R. Jakobson: Poetick funkce' Praha 1995, s. 157.248. s. 363-388.
5 8
Srov. J. Jakubec: Djiny literatury esk1'Praha 1929, s. 157. Ver staroesk)'(1934),in R. Jakobson: Poetick funkce, Praha 1995, s. 317.
6 9
o cestch k eskpoezii gotick (1936), in R' Jakobson: Poetickd funkce, Praha 1995' vahyobsnictvdobyhusitsk(1936), inR. Jakobson:Poetick funkce' Praha 1995,
s.271-274. s. 387.

476 477
 objevuje t teze v podob vyostenkontr apozice|iterrnho kritika , zam-
enhok hodnocen, a literrnho vdce, kter1f zjiujea pod fakta o
literrnm dfle; radikalizace se projevuje v paralele s lennmlingvistiky,
podle nse literrn kritika dostv na rove praktick kritikyjazykov,
posuzujcsprvnost textrl. Privodn nesporn metodologick smrnice se
tu pevracv nedocenn rilohy vnmatele - zde kritika prv tak jako
vdce - pikonstituci objektu,jenje i nehodnotcmbadatelem ,'popiso-
vn,,.Y Zdhlad.e,cheskho uerease tohoto argumentu optovn uv proti
normativn metrice Josefa Krle, kte4f - podle Jakobsona - pffsn odsoudil
jakkoli odchylky od standardnho rozloenpzvukrizejmnau romantic-
kfch bsnftri prv proto, ejedinou .'sprvnou''podobuverepedstavoval
pro nho soudob lumrovsk;fverrealizujcmetrum se strojovou automa-
tinost.o mlo pozdji ve sv vniv kampani za vdeck i tensk
docenneskhogotickhobsnictv se Jakobson optovn zam lnad
tm, pro dosud nezaujalo nleit msto v eskmkulturnm vdom a
vytlk pozitivistrim,' ek nmu, napklad k pasi o esti barvch na
tle muensv. Kateiny,nedokzali pistoupitjinak nese svou dobov
podmnnoustzlivost.G Proti tomu klade sv j vlastn pstupjako ima-
nentn, tedy vychzejc z c|i a norem' kter samo stedovkbsnictv
pijalozasv.K tomu lze ovemdoplnit, e to byla zase vlastn a dobov,
tot1avantgardnsituovanost Jakobsonova, kter pomohla otevfft badateli
oipro estetick hodnoty zakldan stedovkousymbolikou barev nebo
romantick1fmi odchylkami od metrick normy. Vhistorickm bdn nejde
asi ani tak o to, abychom uinili nemona vystoupili ze sv ch asov ch
a prostorov1f'chrmcri, jako o schopnost sebereflexe a o rihrnn poznn,
vypllvajc z plurality a souinnosti postojri nezbytn dlch.
il
Pokud jde o schopnost sebereflexe, nebyl j Jakobson zbaven, coho pz-
niv odliujeod pozitivistri, kter;moponoval.'.Podlehljsem v nazrnna
bsnictv 14. stolet techyb, kterou jsem sm vy[fkal starm pojed-
4 ,
o eskomstiche preimuestvennov sopostavlenii s russkim / Zklady eskhovere
(1923/1926),in R. Jakobson: Poetick fitnkce, Praha 1995, s. 157.248.
5 8
Srov. J. Jakubec: Djiny literatuta esk1,Praha 1929, s. 157.
6 9
o cestch k eskpoezii gotick (1936), in R. Jakobson: Po etick funkce' Praha 1995,
s.27L-274.
476
nnm o staroeskpoezii,,. teme v uvod,l uah o bdsnictu doby husitsh.1
V tto chvli nen pro ns rozhodujc, e Jakobson se zpovd z poklesku
ponkud odlinho: u nho toti nejde o nehistorick aplikovn kritri
vlastn doby _'.... problematikubsnictv 14' stolet jsem pak automaticky
penesl i na stolet dal; snailjsem se dvat na bsnictv husitsk revoluce
.',
oima souas nka Nou rady, . take v pr ciVer staroesy8se ver husit-
sk doby jevil jako pouh;f rozklad pedchoz struktury a jeho inovativn
hodnoty (pehodnocen starch prvkri v novm systmu) zristaly neodha-
leny. Nen to rozhodujc mimo jin i proto, ev prci o staroeskm veri
vnoval autorjeho pokraovn v 15. a nsledujcch stoletch jen dva zb-
n odstavce v zvrenm pehledu literatury. Z hlediska Jakobsonova
obrazu esk poezie a zejmrla jeho proporc je pedevm drileit to, e
Jakobson v Uuahdch o bdsnictu doby husitsk vdom pekraujetematic-
k meze dan badatelov mi vlastnmi estetick;fmi preferencemi a e tyto
preference pri t pleitosti pln reflektuje. Zaujeti projist typ bsnictv
se u nho toti realizovalo pedevm tim, e pro sv analyzy si volil skoro
qlun dla preferovanho typu.
Y uah'ch konstatuje Jakobson silnou tendenci vere hlavnch husit-
''Tikrt
sk;/ch skladeb k trochejsk stopovosti. v djinch eskpoezre
smuje ver k tomuto ltj. Dobrovskho, m]metrickmu idelu - poprv'.
'.podruh
v uveden;ch husitsk;ch textech, za doby osvcensk a konen
v druh polovici 19. stolet, v ltech rozkvtu realistickho bsnictv. Spo-
len znak vech tchto tsmrri je j ejich racionalistick zamen.,,9Po.
hled na Jakobsonovy bohemistick prcejednoznan potvrzuje, e s qfrim-
kouUuah zajmalyJakobsona tyto '.tismry'' spejako negativn pozad
pro odhalen a charakteristiku umleckych hodnot dl protikladn tradice,
kterou tak v zvtll sv husitsk studie pesn vymezuje. Argumentaci
proti mechaninosti nerichyln pravideln;/ch verri, prav se zde, .'pijal by
... za svou bsnk gotick1/,barokn, romantick;/', modern.' - a prv to jsou
obdob, k nim se sousted'uje (s vyjimkou baroka, na kter u nezby|o
asu) badatelsk pozornost Jakobsonova. Je to dokonce tak, e pi textech
',racionalistickho'.
smru uv i cizch, nespolehliv ch ridajri (cojinak
nen Jakobsonovym zvykem) a e pozice cel;fch obdob (mjovci) zlstv
v Jakobsonov schmatu newmezen.
Uvahy o bsnictv doby husitsk ( 1936), in R. Jakobson: Poetickti funkce, Praha 1995,
s. 363-388.
Ver staroesk]/( 1934),in R. Jakobson: Poetick funkce, Praha 1995, s. 317.
vahy o bsnictvdoby husitsk ( 1936),in R' Jakobson:Po eticktifunkce' Praha 1995,
s. 387.
477
 V souvislosti s touto zbnost ve vztahu k negativnmu lenu opozice
si zas]ou samostatnou poznmku Jakobsonovo azen lumrovc a jmeno-
vit Vrchlickho mezi realistick bsnky. Mrieme-li takka bez v1/hrad
pro parnasisty pijmout pznak racionalismu, prvem je spojujc s husity
a klasicisty, vede pedstava o Vrchlickmjako o realistovi k dost podivn m
deformacm jak v pojet tohoto bsnka, tak bsnickho realismu 19. stolet.
Y Glos'ch o Legend o su. Prohopu'o Jakobson stav proti sob styl privod-
n stedovklegendy a jejho ohlasu ve Vrchlickho Mj,tech, piemp.
znakem Vrchlickho realismu se ved]e asociac podle soumeznosti a pokusri
o psychologickou motivaci stv i rtorick patetika, kontrastovan se
stdm1fona lidsk1fon obrazem svtce v tel<tlze 14. stolet (pfiem mimocho-
dem zristv mimo pozornost, e prv tento text opl]v rysy stedovkho
''realismu'').
Citty z Hradeckho rukopisz se dostvaj do rozporu s autoro.
vou tez. Podoba realismu je pak u dokonale zkreslena, kdy se k jeho
pznak m piazuje parnasistick; poadavek jednoty stylu, kter1f opravdu
vldne bsn Vrchlickho, ale jeho odmtnut ve jmnu drsn;ch stylistic-
kych kontrastri a vyuit rozmanitych vrstev jazyka je velk;fm pnosem
skuten ch realistick1fch autorri typu Macharova (blcchse v tom, zde
beze veho drivujeme Jakobsonov charakteristice legendy, velkmu ano-
nymnmu bsnku doby Karlovy).
UI
Clem naichpoznmek pochopiteln nen spor s Jakobsonem o literrn
smry. o jeho zaleovn Vrchlickho k realismu jsme se zmnili proto,
abychom pedvedli, e tento badatel pouv k rozlien dvou tradic es-
kho bsnictv, racionalistick a neracionalistick, jedinho kritria. K
racionalistick tradici pat prost obdob s takov;m vztahem k pzvuko-
vmu rytmu, ktery vede k maximln shod mezi siln1imi pozicemi metra
(ikty) a slovnmi pzvuky, respektive k minimlnmu v1fskytu pzvukri
na pozicch slab;ch. (Ve staroesk poezii se ovem tato shoda realizuje
na docela odlin, toti sylabick prozodick zkladn, ale to zde ponechme
stranou.) Toje pak interpretovnojako q/raz racionistick estetiky, poa-
''rozporu
dujc minima|izaci mezi formou a materilem.'.
Dv naposled citovan kategorie, forma a materil, demonstruj nzor-
n, jak siln se tu jet v prili tict1fch let uplatuje u Jakobsona jeho l
vychoz teoretick pozice, privodn rusk;/'formalismus' Smry a obdob od-
I0
Glosy k Legend' o su.Prokopu (1937), in R. Jakobson Poetickd funkce, Praha 1995,
s. 555-562.
478
mtajcpesnourca|izaci metra v jazykovm materilu jsou preferovny,
protoedvaj iv poctit rozpor a obecnji dynamicky vztah tchto dvou
plri a napluj tak estetick;f idel maximlnho ozvltnn.T}picky for.
malistick je to, e celstetnutoivujccitelnost bsnickhotvaru se
odehrv v rmci jedin sloky dla, totiprv pzvukovho ry.tmu. Vzni-
k dojem, ekadtakov kolize formy a materilu u sama o sobje es-
teticky pozitivnm initelem,cose opr,jako ostatn cel teorie ozvlt-
nn, o psychologii vnmn r;rtmu jako takovho.Jakobson, jak svdi
jeho polemika s Krlem ab|eneurenou..racionalistickouestetikou,',
ztlstv na pozicch sv ch Zhlad eskhouere(piem o nesmrnm
pozitivnm pnosuttoran prce, kter tematiku aktualizace rytmu u
ns vlastn teprve vdecky drisledn nastolila, nenpochopitelnpochyb).
Strukturalistickf pstupjev tomto bod podstatn odlin;f.Pi rozboru
lumrovskhovereMukaovsk '';ako Jakobson konstatuje tutmecha-
nicky pravidelnou realizaci pzvukovho r5rtmu,pt se vak po jejm smys-
lu v souhesloekbsnickhodla analz ho v tom,'eumrtven rytmus
a na nm zvs| verov intonace se stvaj neutralizovan1fm podlom
pro ozvltnn(tedy propracovana mnohotvrn) uplatnn dominujc
vtnintonace, zejmnavkadencchna konci rytmick5chlenrj'Tato vtn
intonace promtajcsevdynov na strnul;y skelet automatizovanho ryt-
mu zajiujelumrovskmuveri noqf zprisob zvukovdiferenciace. Struk-
turalistick1f systm faktorri a sloekje v tomto ppadkomplexnjne
formalistick1i; v drisledku toho zhodnocenkonkrtn bsnick struktury
se nemus dt cestou ,'suplementu',,dodatku a q/jimky v rmci hotovho
prosthosystmuopozic (ako je tomu v ppadJakobsonova rozboru husit-
skpoezie), ale jako lymezenjedn z mnoha mon5ch, v podstat ner,yer-
pateln;fch konstelacsloek.
TV
Jakobsonovy potes Vrchlickfm a realismem majjetjednu specifickou
pinu,a toje mal; zjem tohoto badatele o z|eitosti verovintonace
vribec. Pesnkterprrikopnickpostehyuv Zdkladech eshho uere
nestala se Jakobsonovi intonace samostatnym initelem zvukov ormy
vere, kte4.f by podstatn obohatil repertor tvrn;fch monosta tak po-
mohl pekonatstrnul dichotomie. Je mon,e tu stle jet prisobila
podvdom nedrivra k problmrima metodm, kter piqzkumu verov
11
J. Mukaovsk;: obecn zsady a q-ivoj novoeskhovere ( 1934), in J. M.: Stuctrc z
poetky, Praha |982, s, 425.
479
 V souvislosti s touto zbnost ve vztahu k negativnmu lenu opozice
si zas]ou samostatnou poznmku Jakobsonovo azen lumrovc a jmeno-
vit Vrchlickho mezi realistick bsnky. Mrieme-li takka bez v1fhrad
pro parnasisty pijmout pznak racionalismu, prvem je spojujc s husity
a klasicisty, vede pedstava o Vrchlickmjako o realistovi k dost podivn m
deformacm jak v pojet tohoto bsnka, tak bsnickho realismu 19. stolet.
Y Glosrch o Legend o su. Prohopu'o Jakobson stav proti sob styl privod.
n stedovklegendy a jejho ohlasu ve Vrchlickho M!,tech, piemp.
znakem Vrchlickho realismu se vedle asociac podle soumeznosti a pokus
o psychologickou motivaci stv i rtorick patetika, kontrastovan se
stdm1ima lidsk1fon obrazem svtce v textu ze 14. stolet (piemmimocho-
dem z stv mimo pozornost, e prv tento text opl]v rysy stedovkho
.'realismu'')'
Ctty z Hradechho rukopisu se dostvaj do rozporu s autoro-
vou tez. Podoba realismu je pak u dokonale zkreslena, kdy se k jeho
pznaktim piazuje parnasistick1 poadavekjednoty stylu, kter; opravdu
vldne bsn Vrchlickho, ale jeho odmtnut ve jmnu drsn1fch stylistic-
k1ch kontrastri a vyuit rozmanitych vrstev jazyka je velk;fm pnosem
skuten1fch realistick1fch autorr typu Macharova (blcchse v tom, zde
beze veho dlivujeme Jakobsonov charakteristice legendy, velkmu ano-
nymnmu bsnku doby Karlovy).
ilI
Clem naichpoznmek pochopiteln nen spor s Jakobsonem o literrn
smry. o jeho zaleovn Vrchlickho k realismu jsme se zmnili proto,
abychom pedvedli, e tento badatel pouv k rozlien dvou tradic es-
kho bsnictv, racionalistick a neracionalistick, jedinho kritria. K
racionalistick tradici pat prost obdob s takov;m vztahem k pzvuko.
vmu rytmu, ktery vede k maximln shod mezi siln1imi pozicemi metra
(ikty) a slovnmi pzvuky, respektive k minimlnmu v1fskytu pzvukri
na pozicch slab;/ch. (Ve staroesk poezii se ovem tato shoda realizuje
na docela odlin, toti sylabick prozodick zkladn, a]e to zde ponechme
stranou.) Toje pak interpretovnojakovyraz racionalstick estetiky, poa-
''rozporu
dujc minimalizaci mezi formou a materilem''.
Dv naposled citovan kategorie, forma a materil, demonstruj nzor-
n, jak siln se tu jet v prili tict;/'chlet uplatuje u Jakobsona jeho l
qchoz teoretick pozice, privodn rusk1f formalismus. Smry a obdob od-
.u
Glo"y k Legend o su.Prokopu (1937),in R' Jakobson Poetick' funkce, Praha 1995,
s. 555-562.
478
mtajc pesnou rca|izaci metra v jazykovm materilu jsou preferovny,
protoe dvaj iv poctit rozpor a obecnji dynamick1 vztah tchto dvou
plri a napluj tak estetick;f idel maximlnho ozvltnn. T}picky for-
malistick je to, e cel stetnut oivujccitelnost bsnickho tvaru se
odehrv v rmci jedin sloky dla, toti prv pzvukovho rytmu. Vzni-
k dojem, ekad takov kolize formy a materilu u sama o sob je es-
teticky pozitivnm initelem, co se opr, jako ostatn cel teorie ozvlt-
nn, o psychologii vnmn r;rtmu jako takovho. Jakobson, jak svd i
jeho polemika s Krlem a b|e neurenou '.racionalistickou estetikou'',
ztlstv na pozicch svj,ch Zhlad , eskhouere (piemo nesmrnm
pozitivnm pnosu tto ran prce, kter tematiku aktualizace rytmu u
ns vlastn teprve vdecky drisledn nastolila, nen pochopiteln pochyb).
Strukturalistick;/ pstup je v tomto bod podstatn odlinf' Pi rozboru
lumrovskho vere Mukaovsk;1l jako Jakobson konstatuje tut mecha-
nicky pravidelnou realizaci pzvukovho r5rtmu, pt se vak po jejm smys-
lu v souhe sloek bsnickho dla ana|z ho v tom,'e umrtven1f rytmus
a na nm zvis| verov intonace se stvaj neutralizovan;m podlom
pro ozvltnn (tedy propracovan a mnohotvrn) uplatnn dominujc
vtn intonace, zejmna v kadencch na konci rytmick5ch lenti' Tato vtn
intonace promtajc sevdy nov na strnuly skelet automatizovanho ryt-
mu zajiuje lumrovskmu veri noqf zprisob zvukov diferenciace. Struk-
turalistick1f systm faktorri a sloek je v tomto ppad komplexnj ne
formalistick;; v drisledku toho zhodnocen konkrtn bsnick struktury
''suplementu'',
se nemus dt cestou dodatku a q/jimky v rmci hotovho
prostho systmu opozic (akoje tomu v ppad Jakobsonova rozboru husit.
sk poezie), ale jako vymezen jedn z mnoha mon;ch,v podstat nelyer-
patelnch konstelac sloek.
TV
Jakobsonovy potes Vrchlick;fm a realismem majjetjednu specifickou
pinu,a toje mal;zjem tohoto badatele o zleitosti verovintonace
vribec. Pes nkter prrikopnick postehy uv Zdkladech eshhouere
nestala se Jakobsonovi intonace samostatnym initelem zvukov formy
vere,kter by podstatn obohatil repertor tvrn ch monosta tak po-
mohl pekonatstrnul dichotomie. Je mon,e tu stle jet prisobila
podvdom ned vra k problmrima metodm, kterpivyzkumu verov
11
vere (1934),in J.M... Stuale z
J. Mukaovsk;:obecn zsady a qivoj novoeskho
poetiky, Pra}:'a 7982, s. 425.
479
'.melodie''
nastolil jeho hlavn inicitor Eduard Sievers, jeho ana|yzy *ry-
volvaly od potku drivodn pochybnosti. Mukaovsk naopak ze siever-
sovsk tematiky ve svm pedstrukturalistickm obdob lyel a nikdy neus-
tal v pokusech ojej teoreticky a lingvisticky podloen zalenn do teorie
vere, nachzeje v n monou cestu ke spojen versologick;ch v zkumri s
postienm bsnick individuality' 12
Ktozpoznn rozdlu mezi Vrchlickho a realistick:m (Macharov m)
verem mohla ovem Jakobsonovi dopomoci i star dobr formalistick
typologie vere zpvnho, deklamanho a mluvnho, kterou s q/sledky
dodnes platn;imi a inspirativnmi uplatnil ve sqfch rozborech staroeskho
bsnictv. Tato typologieje komplexn z principu, nebovedle pzvukovho
rytmu se opr o povahu syntaxe, frazeologie, lexika aj. Prv na zklad
tchto rysri _ by't jen obrazn tuen1/ch _ rozezna| posun od Vrchlickho
k Macharovijako zsadn pelom v pojmn vere u v devadest ch letech
F. X. alda.13Tchto monost zplna nevyuil ani Mukaovsk , kter1f sice
rozeznal ttorick; (deklamanO charakter lumrovskho vere, k rozpoznn
Macharova vere jako mluvnho vak nepiikroil.
v znamu' kter sledoval napklad Ejchenbaum u Lermontoval? jako dlisle-
Po celou dobu sv1fchpoetologick;chprac se Jakobson intenzvn zab,ftval
tet(po pffzvukovmr5rtmua intonaci) hlavn slokouzvukovformy dla,
tedy vyuitm hlskov kvality, eufoni. S prribhem asu tohoto zjmu
spepib;iv a rozbory zvukosledri se stvaj neodmyslitelnou soust
Jakobsonov ch prac o tzv. gramatice poezie.
Ani toto tma nemme ovemv rimyslu sledovat u Jakobsona v cel
i,piem pochopitelnjsme si vdomi, eJakobsonova nesmrn ima-
ginativnost v nejrriznjchtextech odhalila netuenvztahy navozovan
obdobami v hlskov stavb slov a vynikajcm zptisobem pispla k pocho-
pen smantickhustoty bsnickhod]a.Nm zde v ttochvfli jde jen o
jednu metodologicky pznanoua vfmluvnou konfrontaci'
Jakobson svrij postoj k eufonii konfrontanv5rmezilsm. Kdy piplso.
val dodatek1ak polskmupekladusvstudie Mch u uero hrdliin
12
Podrobnji viz M. enenka: Mukaovskho fonick linie a rozbor verovintonace'
esk literatura |991, s. 242-268.
'3
F. x. alda:Jaroslav Vrchlick!: Psn poutnka (1896),in F. X' .: Kritick pro-
jeuy 3, Praha 1950, s. 308n.
1a
Mchova bse na polskm pozad(1960),in R. Jakobson: Poeicka funkce, Praha 1995,
s. 596-600.
480
hlasu,ls studie naplnn postehy o zvukov;fch shodch konstituujcch
ohlasy mezi vyznamy slov, vloil do nj nsledujc v1frok: .'V rozporu s
donedvna rozenouliterrnvdnou legendou o mlhavosti a pitlumen
slovnch v;znamri u Mchy, slova i cel obraty v jeho bsni udivuj prv
svou v;raznost a v5znamovou plnost.,'Nikdo nen jmenovn, ale riton
poznmka se nemlie t kat nieho jinho ne ran strrrkturalistick Muka.
ovskho prce Mch u Mdj.16
Jakobson mluv o v 'znamech. ale nen pochyb, ebo smantick
drisledky hlskov ch konfigurac. Mukaovsk; vnuje hlavn pozornost
opakovnm hlsek v relativn nezvislosti na tom, v jak;fch slovech se
vyskytuj, zato v tsnm spojen s rytmick mi drirazy a rytmick mi pedly.
opakujc se hlsky tkajv jeho Mdji jakousi abstraktn osnovu zvukovych
responz, cospolu s charakterem slovnch spojen a s jin;|'mi postupy sku-
ten smuje k oslaben v;znamovho jdra slova a uvolnn druhotn;ch,
rozpl wav opalizujcch v;f'znamri. Mukaovskmu pochopiteln nejde o
estetickou neutralizaci slova a jeho smantiky, ale naopak o jejich speci-
fick vyuit. Pro Jakobsona, vzpomnajcho roku 1960 na dvnou prci
svho partnera z Praskho lingvistickho krouku, se vak asi r1znamov
pitlumenost sledovan Mukaovsk1fm jevila blzk onomu vybledn v -
dek pouit etn;fch bsnick;ich kli.
obraz souzvukti v Mji je v citovan Jakobsonov stu Mdrch u uer
o hrdliin hlasu prv protikladn; tomu' co jsme etli u Mukaovskho.
Nezvisle na rytmu a pozici ve veri badatel vyleuje slova klov pro
dj a meta$zick poselstv bsn a z jejich zvukov;ch shod pmo konstru-
uje jednotliv smantick ucllosti, drobn dramata vyznamor1ch paralel,
koliz a ironick;ch ohlas ' opt tedy na zklad prost interakce dvou
sloek se rovnou pechz k qfslovnmu qfznamu: Mukaovskmu o Mcho.
v poselstv vypovdala a celr komplikovan tk vztahri mezi slokami
dla. Jakobson ukazuje, jak hlskov skladba jmen ViIm aJarmilo expan.
duje do okolnho mikrokontextu; bsnkovo sebeosloven Hynku sbliuje
tragickou paralelou s asto opakovanym slovesem hynouti a skrze celou
',v
bse sleduje symbolice Mdje tsn5svazek mezi koenem hyn. a jmen-
nou {movou dvojic as/hlas,,. Zvukov ady a ohlasy jsou mu zdrojem
metaforick;ch efektli pipomnajcchbsnickou etymologii; spe ne by
.o
hlasu (1960),in R' Jakobson: Poetickd funhce, Praha 1995,
Mchriv ver o hrdliin
s. 577-595.
'o
M"h'u Mj. Estetick studie ( 1928),in J. M:' Kapitoly z esk
poetiky 3,Praha 1948,
s.7-202.
17
B. Ej.h".b"rlm'. I*nnontou, Leningrad 1924.
481
'.melodie'.
nastolil jeho hlavn inicitor Eduard Sievers, jeho ana|yzy vy-
volvaly od potku d vodn pochybnosti. Mukaovsk1f naopak ze siever-
sovsk tematiky ve svm pedstrukturalistickm obdob vyel a nikdy neus.
tal v pokusech ojej teoreticky a lingvisticky podloenzalenn do teorie
vere, nachzeje v n monou cestu ke spojen versologick;fch qzkum s svou qraznost a vyznamovou plnost..' Nikdo nen jmenovn, ale ton
postienm bsnick individuality.12
Krozpoznn rozdlu mezi Vrchlickho a realistick:m (Macharov]m)
verem mohla ovem Jakobsonovi dopomoci i star dobr formalistick
typologie vere zpvnho, deklamanho a mluvnho, kterou s qfsledky
dodnes platn1mi a inspirativnmi uplatnil ve sqfch rozborech staroeskho
bsnictv. Tato typologie je komplexn z principu, nebo vedle pzvukovho
rytmu se opr o povahu syntaxe, frazeologie, Iexika aj. Prv na zklad
tchto rys - byt jen obrazn tuen ch _ tozezna| posun od Vrchlickho
k Macharovi jako zsadn pelom v pojmn vere u v devadest1fch letech
F. X. alda.'3 Tchto monost zplna nevyuil ani Mukaovsk;i, kter; sice
rozezna| rtorick (deklaman) charakter lumrovskho vere, k rozpoznn
Macharova vere jako mluvnho vak nepikroil.
v znamu' kter sledoval napftlad Ejchenbaum u Lermontoval7 jako drisle-
Po celou dobu sv1fch poetologickych prac se Jakobson intenzvn zabyva|
tet(po pzvukovm rytmu a intonaci) hlavn slokou zvukov formy dla,
tedy vyuitm hlskov kvality, eufoni. S prribhem asu tohoto zjmu
spe pib v a rozbory zvukosledri se stvaj neodmyslitelnou soust
Jakobsonov1fch prac o tzv. gramatice poezie.
Ani toto tma nemme ovem v rimyslu sledovat u Jakobsona v cel
i,piempochopiteln jsme si vdomi, e Jakobsonova nesmrn ima-
ginativnost v nejrriznjch textech odhalila netuen vztahy navozovan
obdobami v hlskov stavb slov a vynikajcm zprisobem pispla k pocho-
pen smantick hustoty bsnickho dla. Nm zde v tto chvli jde jen o
jednu metodologicky pznanoua vfmluvnou konfrontaci.
Jakobson svrij postoj k eufonii kon ontan vymezil sm. Kdy pipiso-
val dodatekla k polskmu pekladu sv studie Mchl'u uer o hrdliin
12
Podrobnji viz M. ervenka: Mukaovskho fonick linie a rozbor verovintonace,
esk literatura I99|' s.242-268.
'3
F. x' alda:Jaroslav Vrchlick;;Psn poutnka (1896)' in F. X. ':Kritick pro-
j e u y 3 , P r a h a 1 9 5 0 ,s . 3 0 8 n .
la
Mchova bse na polskmpozad( 1960),in R. Jakobson: Pmjcka funkce, Praha 1995,
s. 596-600.
480
ltlasu,ls studie naplnn postehy o zvukov;ich shodch konstituujcch
ohlasy mezi vyznamy slov, v]oil do nj nsledujc v;rok: ''V rozporu s
donedvna rozenouliterrnvdnou legendou o mlhavosti a pitlumen
slovnch v5'znamri u Mchy, slova i cel obraty v jeho bsni udivuj prv
poznmka se nemrie lfkat nieho jinho ne ran strukturalistick Muka.
ovskho prce Mdch u Mj.|6
Jakobson mluv o v)iznamech, ale nen pochyb, ebo smantick
drisledky hlskov1fch konfigurac. Mukaovsky vnuje hlavn pozornost
opakovnm hlsek v relativn nezvislosti na tom, v jak ch slovech se
lyskytuj, zato v tsnm spojen s rytmickfmi drirazy a rytmick mi pedly.
opakujc se hlsky tkajiv jebo Mdjj jakousi abstraktn osnovu zvukoqich
responz, co spolu s charakteretn slovnch spojen a sjin1/mi postupy sku-
ten smuje k oslaben vyznamovho jdra slova a uvolnn druhotn;fch,
rozp|,fvav opalizujcch v1fznamri. Mukaovskmu pochopiteln nejde o
estetickou neutralizaci slova ajeho smantiky, ale naopak ojejich speci-
fick vyuit. Pro Jakobsona, vzpomnajcho roku 1960 na dvnou prci
svho partnera z Praskho lingvistickho krouku, se vak asi vyznamov
pitlumenost sledovan Mukaovsk;m jevila blzk onomu vybledn v1f-
dek pouit etn;fch bsnick1ch kli.
obraz souzvukri v Mji je v citovan Jakobsonov studii Mach u uer
o hrdliin hlasu prv protikladn; tomu, co jsme etli u Mukaovskno.
Nezvisle na ry'tmu a pozici ve veri badatel vyleuje slova klov pro
dj a metafuzick poselstv bsn a z jejich zvukoqch shod pmo konstru-
uje jednotliv smantick udlosti, drobn dramata v znamoqch paralel,
koliz a ironickych ohlasri. opt tedy na zklad prost interakce dvou
sloek se rovnou pechz kqislovnmu vyznamu: Mukaovskmu o Mcho-
v poselstv vypovdala a ce| komplikovan tk vztahri mezi slokami
dl a. Jakobson ukazuj e, j ak hlskov skladba j men V Im a J ar mil a expan-
duje do okolnho mikrokontextu; bsnkovo sebeosloven Hynku sbliuje
tragickou paralelou s asto opakovan]m slovesem hynouti a skrze celou
,,v
bse sleduje symboIlce Mdje tsny svazek mezi koenem hyn- a jmen-
nou rymovou dvojic as/hlas,,. Zvukov ady a ohlasy jsou mu zdrojem
metaforick;|'ch efektri pipomnajcch bsnickou etymologii; spe ne by
'o
Mchrjv ver o hrdliinlrlasu ( 1960),in R' Jakobson: Poetick funhce, Praha 1995,
s. 5 / /-595.
'u M"h.iuMi. Estetickstudie(1928),in J' M: Kapitolyz esk
poetiky3,Praha 1948,
s.7-202.
17B. El.h"rbrnm: Lermontou, Leningrad1924.
481
rozpoutvaly hru konotac, zvyraziuj zk]adn slovn qfznamy, vedou k
qfbrujedin' teni se npadn vtiskujc vyznamov polohy.
Vskutku, stMj s ran;m Mukaovsk1fm a pozdnm Jakobsonem, to
je doslova vnmat dv odlin bsnick dla' odlinost se pitom net1k
jen estetick;fch objektri (kde je samozejm), ale artefaktu, smyslov vn-
man primrn wstvy dla, nebo kad z nich zamuje pozornost k e zce7a
jin.im vztahrim a celistvostem v rmci zvukov osnovy bsn. A pece si
dovedu pedstavit etby,v nich Mj opalizuje stdav obma tmito inten.
cemi a kde hlskov souzvuky chvli rozkmitvaj a pekrjvaj zobrazen
bdn dn milosrdnou hudebnost (interpretovanou Mukaovsk;m jako
vyznamov zastenost), chvli toto dn ajeho bezprostedn prisoben na
vnmatele naopak profiluj a zviditeluj (doslovnji: zeslyiteluj).
\rI
Souvislost odstavce o zvukosledech s pedchozmi v klady Jakobsonova
kontrastu racionalistick ch a neracionalistick ch period eskhobsnictv
je tsnj, ne se jet te zd. Jde o to, e metoda a cl Jakobsonovy v1-
znamov vyostujc interpretace Mdje z roku 1960 (stejny vztah k hlskov
stavb, by't epizodicky doplovan o jin aspekty, pokrauje pr bn v
celm nsledujcm obdob gramatiky poezie'8) jsou nejen pedznamenrry,
ale u v podstat obsaeny v onch uahdch o bdsnictu d.oby husitsh,lg
kter sehrly tak d leitou roli u na potku naeho pojednn. Zdejsou
ovem obsahov aktualizovan zvukov responze (napffklad propojen
Prahy s prd.uem, zpruou, praudou a adjektivem prun v Hd'dd'n Prahy s
Kutnou Horou) jenak z|eitost jedn z etap racionalistick tradice, jed-
nakjsou Jakobsonovi dokladem novho, tj. racionalizujctro pojet vztahu
mezi signum a signatum. Tak jako gotick rozpoutan mnohoznanost
,'riloha
symbolri je vystdna jejich sluebnou, normovanou unifikac, tak i
zvukov instrumentace se omezuje na podkreslovn, z.lrazlovnaoi.
'jako
ven obsahu' na zqfenjeho vyraznosti'.; hlskov responze by pro-
kldaly zvan mylenky dla.' atd'
Pokldm za velice zajmav, e pojet umleckho vytlit hlskov
kvality, privodn docela specializovan, vztaen k vyhrann bsnick
tradici racionalistick, a dokonce spojen s dominanc konativn (zde agi-
tan) funkce v husitsk poezii (,'plaktov zvukomalba, dan do slueb
promylen propagandy'')' bylo pozdji znan zobecnno a vyuito na ja-
koukoli poezii, na lyhrannho romantika K. H. Mchu, nemluv u o E.A'
Poeovi a Ch. Baudelairovi. Jako by v oboru eufonie stanul Jakobson na
docela odlin;ch estetickych pozicch ne v oborrr pzvukovho rytmu, kde
byly, jak jsme vidli, pedmtem jeho zjmu a ocenn pedevmodchylky
od normy, kvaliflkovan jako nositel poetina vzprajcho se racionalis-
tick tendenci k ''nepociovan'.,nstrojov a veskrze motivovan form'
V eufonii to u Jakobsona kupodivu vyhrlojejbezprostedn motivovan,
racionln zenvyuit.
Nechci pochybovat, e tento rozpor se proke jako povrchov1f a e Ja-
kobsonovo pojet zvukov formy dla se nemus rozpadnout na dv proti-
klan orientace. Vidlijsme' e Jakobsonova preference odchyln;ch, od
metra se odtahujcch rytmickych struktur je explicite spjata s formalistic-
kou teori ozvltnn. Zd se, evyznamov npadn aktivizovan zvuko-
sledy se stvaj jednm z argumentri Jakobsonovy generln polemiky se
Saussurovou tez o arbitr rnosti (nemotivovanosti) j azykovho znaku, pole.
miky, kter se pirozen t;kala nejen uit znakri jako takovych, ale i spe-
ciln oblasti uit slova v umleck slovesnosti.
Ponechme estetik m, aby rozhodli, zda pro teorii ozvltnn a pro pe-
svden o motivovanostijazykovho znakulze najt njak spolenfiIozo-
fick a estetick v chodisko. Myslm si, e je to docela dobe mon.

18
vi" nap. Baudelairovy Ko ky (1962), in R. Jakobson: Poetick funkce' Praha 1995,
s. 622.639; Jazyk v akci (1964), tamt,s. 605-622; Podprahov pod'njazykovfch prvkri
v poezii (1970),tamt,s. 126.137.
19
vahy o bsnictvdoby husitsk(1936),in R. Jakobson:Poeljcd funkce, Praha 1995,
s. 377n.

482 483
rozpoutvaly hru konotac, zvyrazuj zk|adn slovn vfznamy, vedou k
v bru jedin' ten se npadn vtiskujc vyznamov polohy.
Vskutku, stMdj s ranym Mukaovsk;/'m a pozdnm Jakobsonem, to
je doslova vnmat dv odlin bsnick dla. odlinost se pitom nelfk
jen estetick;ch objektri (kde je samozejm), ale artefaktu, smyslov vn-
man primrn wstvy dla, nebokadj' znichzamtuje pozornost ke zcela
jin;fm vztahrim a celistvostem v rmci zvukov osnovy bsn. A pece si
dovedu pedstavit etby,v nichM,j opalizuje stdav obma tmito inten.
cemi a kde hlskov souzvuky chvli rozkmttvaj a pekrfvaj zobtazen
bdn dn milosrdnou hudebnost (interpretovanou Mukaovsk m jako
v;znamov zastenost), chvli toto dn a jeho bezprostedn prisoben na
vnmate]e naopak profiluj a zviditeluj (doslovnji: zeslyiteluj).
\rI
Souvislost odstavce o zvukosledech s pedchozmi v1fklady Jakobsonova
kontrastu racionalistick;ch a neracionalistick1fch period eskhobsnictv
je tsnj, ne se jet te zd. Jde o to, e metoda a cl Jakobsonoqy v -
znamov vyostujc interprctace M,je z roku 1960 (stejn vztah k hlskov
stavb, by epizodicky doplovan1f o jin aspekty' pokrauje prribn v
celm nsledujcm obdob gramatiky poezie'8) jsou nejen pedznamenny,
ale u v podstat obsaeny v onch Uuahrich o b,snictu doby husitsh,lg
kter sehrly tak dleitou roli u na potku naeho pojednn. Zde jsou
ovem obsahov aktualizovan zvukov responze (napklad propojen
Prahy s pruem, zprduou, praudou a adjektivem prun v H.d'n Prahy s
Kut no u H o ro u) jednak zle itost j edn z etap racionalistick tradice, j ed-
nak j sou Jakobsonovi dokladem novho, tj. racionalizujcho poj et vztahu
mezi signum a signatum. Tak jako gotick rozpoutan mnohoznanost
.'iiloha
symbolri je vystdna jejich sluebnou, normovanou unifikac, tak i
zvukov instrumentace se omezuje na podkreslovn, zd.ttrazovn a oi-
'jako
ven obsahu, na zqfenjeho vfraznosti''; hlskov responze by pro-
kldaly zvan mylenky dla'. atd.
Pokldm za velice zajmav, e pojet umleckho vvttit hlskov
kvality, privodn docela specializovan , v ztaen k vyhrann bsnick
tradici racionalistick, a dokonce spojen s dominanc konativn (zde agi-
tan) funkce v husitsk poezii (''plaktov zvukomalba, dan do slueb
promylen propagandy''), bylo pozdji znan zobecnno a vyuito naja-
koukoli poezii, na vyhrannho romantika K. H' Mchu, nemluv u o E.A.
Poeovi a Ch. Baudelairovi. Jako by v oboru eufonie stanul Jakobson na
docela odlin;ch estetick;ch pozicch ne v oboru pzvukovho rytmu, kde
byly, jak jsme vidli, pedmtem jeho zjmu a ocenn pedevmodchylky
od normy, kvalifikovan jako nositel poetina vzprajcho se racionalis-
tick tendenci k ''nepociovan'',nstrojov a veskrze motivovan form.
V eufonii to u Jakobsona kupodivu vyhrlojej bezprostedn motivovan,
racionln zenv y tlit"
Nechci pochybovat, e tento rozpor se proke j ako povrchov1/ a e J a-
kobsonovo pojet zvukov formy dIa se nemus rozpadnout na dv proti-
kladn orientace. Vidli jsme, e Jakobsonova preference odchyln1ch, od
metra se odtahujcch rytmickych strukturje explicite spjata s formalistic-
kou teori ozvltnn' Z se, evyznamov npadn aktivizovan zvuko-
sledy se stvaj jednm z argumentri Jakobsonovy generIn polemiky se
Saussurovou tez o arbitrrnosti (nemotivovanosti) jazykovho znaku, pole-
miky, kter se pirozen t;kala nejen uit znakri jako takov ch, ale i spe-
ciln oblasti uit slova v umleck slovesnosti.
Ponechme estetik m, aby rozhodli, zda pro teorii ozvltnn a pro pe-
svden o motivovanostijazykovho znaku lze najt njak spolenfilozo-
fick a estetick vychodisko. Myslm si, e je to docela dobe mon.

18vi"nap.BaudelairovyKohy(1962),inR.Jakobson:
Poetickfunkce,Praha1995,
s. 622-639;Jazyk v akci (1964),tamt,s. 605-622;Podprahovpodnjazykoq-ch
prvkri
v poezii (1970),tamt,s. 126.L37,
19
vahy o bsnictv rlobyhusitsk(1936),in R. Jakobson:Poejcd funkce, Praha 1995,
s. 377n.

482 483
TR.DICEpnasxHo LINGvIsrrcrHo xnouru
v rrr,rr
SYLVIE ntcurpRov
Jsem v pokuen zahjit dvma provokativnmi tvrzenmi:
Za prv,e v Itlii je esk literrn vda a zejmnaprask lingvistic-
k, strrrkturalistick a estetick kola mnohem znmj neli italsk lite-
rrn vda, estetika, smiotika a lingvistika v echch. A eje dky tomu
Itlie ve q/hod.
Za dnl},, e v Itlii je - paradoxn - tak prce a tradice Praskho
lingvistickho krouku, estetika Mukaovskho - o Jakobsonov dle ne.
mluv _ znmj ne| v Praze'
Uvdomuji si ovem' e druh tvrzen je vcelku neobhajiteln,vezme-
me-li v rivahu mnostv prac tematicky i metodologicky spjat;ch s tzv.
prashou kolou a kvalitu souasnversologie i lingvistiky Qmna jako
Miroslav ervenka i Petr Sgall nen teba pipomnat). A pece se tato
paradoxn provokace zd i nad obrovsk]m mnostvm materilu oprvnn.
m to? V kontextu italsk;/ch humanitnch vd je prask kola ivfm poj-
mem. Pat k nmu mylenky, impulsy, vlivy a osobnosti, kter se v Praze
ve dvact1fch a tict;fch letech setkaly, stejnjako kvalitativn skok, kter1f
jejich setkn pineslo pro fonologii, lingvistiku, literrn vdu, estetiku
i to' emu kme fiIozofie umn i filozofie estetiky, tedy pro reflexi o
gnoseologickych i ontologick;/ch zkladech vd oznaovan;ch tradin jako
humanitn. Namsto terminllrecepce prask tradice by v italskm kontex-
tu bylo vhodnj ut slova m.etabolizace: prask kolaje soust kulturn
tkn 20. stolet, a to nejenom jako v1y'znamnkapitola nedvnho vyvoje,
n;br i jako tvrirm zprisobem asimilovan a stle njak ptomn soust
procesu poznn.
Bibliografie prac, kter by bylo lze uvst na d kaz, je obrovsk a ylast-
n bezbeh' protoe je tk najt v souasn italsk lingvistice a literrn
vd prci, kter se njak;m zprisobem prask kola nedotk]a.Uuzce
odborn, o Praskm lingvistickm krouku a jeho traci pmo pojednvajc
literatura, je velmi rozshl; omezm se tedy na odkazy k nejdrileitjm
bibliografick m pramenrim anebo na prce, kter se v optice danho tmatu
po letech znovu samy nabzej. Clem tohoto pffspvku je pedevmdoplnit
alespo v nejduletjch bodech povliv mezerovitou a neriplnou informaci
o mezinrodn recepci prask koly a o vlvoji lingvistick ch a estetick ch
teori' kter na ni navazova|y, z n erpaly anebo s n sdlely teoretick
premisy.
484
Zkoumn tradice Praskholingvistickho krouku v Itrlii dnes znovu
potvrzuje, e strukturalistick i smiotickpojet funkcionalismu jako
teleologickmetodyv lingvistice, fonologii, estetice a dalchoborech dok-
zalo v dob svhovzniku pesnto, emuprastar metafora ik unst
sutlo. Potencil jeho vdeck;fch, metodologick;fch i filozofickfch - onto-
logickfch _ monostje obrovsk;f, jeho pmwzaovn trvalo nkolik
desetilet a rielemtohoto pspvkujetakpipomenout,etento potencil
dosud nebyl v pln meaktivovn.
I
Nejprve nkolik zbnychridajri, kter dokazuj dosti vymluvn, nakolik
byla italsk odborn veejnostreceptivna pozorn vriipodntrim a hod-
notm praskkoly a jak je asimilovala: pro zajmavosthned uved'me,
e v1fbor z Mukaovskho studi z estetiky,l kter lyel v jedn z nej-
drileitjchliterrnvdn;ch aditalsk ch nakladatelstv, v Einaudiho
Paperbachs, byl v sedmdes|fch a osmdest1fchletech pravideln zaazovn
do bibliografi odbornliteratury pedepsanke zkoukm u celady
studijnch oborri humanisticky zamen3ch univerzitnch fakult: od glotolo-
gie, filozofie jazyka, literrn teorie, pesetnografii a literrn kritiku po
francouzskou literaturu (vedle pracR. Barthesa iR. Jakobsonajakojeden
z volitelnych prripravn;chteoretick1fchtextri). Na seznamu odbornetby
katedry estetiky na mskuniverzit La Sapienza, kterou vede E. Garroni,
figuruje 1l significato dell'estetica stle a pozdn objeven pedstrukturalis-
tick prce o motorickmdn v poezii, vydan poprvv Ptaze roku 1985,
vyla u v roce 1987 italsky se zasvcenoupedmluvouP. Montaniho.z
Jet dva pklady:v osmdest ch letech publikovan encyklopedick
dl'oltdlsk literatura3 obsahuje jeden svazek pln vnovan;literrnm
teorim a kolm 20. stolet(sv.IV, Interpretace):polovina autorrijednotli-
v1fchkapitola cituje vdce, ktebyli lenyPraskholingvistickho krou-
r
J. Mukovskf : II significato dell'estetica, Torino 1973.
2
J. Mukaovsky..II processomotorioinpoesio, Palermo 1987.
3
Letteratura italiana.'. IV (Interpretazione),.Iorino1985 (dA. Asor Rosa).
a
C. Segre: Testo letterario, interpretazione, storica, s. 21-243;P. De Meijer: La questione
dei generi, s.245-281,;8.Garroni: Estetica e critica letteraria, s. 415-449;L Baldelli - U.Vig-
nuzzi: Filologia, linguistica, stilistica, s.451-493; F. Orlando: Letteratua e psicanalisi, s.549-
-582; A. Abruzzese: Sociologia della letteratura, s. 589-643. Vypracovn kapitoly o literrru
teorii a kritice B. Croceho bylo pmosvenoautorovi, kte4/ k historickmujdru PLK patil,
R. Wellekovi' cozeteln dokumentuje iroceoteven;fa zmrn nadnrodn pistup k dji-
nm nrodn |iteratury, kter nikdy nemla nedostatek domcch interpretri.
485
TR.DICEpnasxHo LINGvIsrrcrHo xnouru
v rrr,rr
SYLVIE ntcurpRov
Jsem v pokuen zahjit dvma provokativnmi tvrzenmi:
Za prv,e v Itlii je esk literrn vda a zejmnaprask lingvistic-
k, strrrkturalistick a estetick kola mnohem znmj neli italsk lite-
rrn vda, estetika, smiotika a lingvistika v echch. A eje dky tomu
Itlie ve q/hod.
Za dnl},, e v Itlii je - paradoxn - tak prce a tradice Praskho
lingvistickho krouku, estetika Mukaovskho - o Jakobsonov dle ne.
mluv _ znmj ne| v Praze'
Uvdomuji si ovem' e druh tvrzen je vcelku neobhajiteln,vezme-
me-li v rivahu mnostv prac tematicky i metodologicky spjat;ch s tzv.
prashou kolou a kvalitu souasnversologie i lingvistiky Qmna jako
Miroslav ervenka i Petr Sgall nen teba pipomnat). A pece se tato
paradoxn provokace zd i nad obrovsk]m mnostvm materilu oprvnn.
m to? V kontextu italsk;/ch humanitnch vd je prask kola ivfm poj-
mem. Pat k nmu mylenky, impulsy, vlivy a osobnosti, kter se v Praze
ve dvact1fch a tict;fch letech setkaly, stejnjako kvalitativn skok, kter1f
jejich setkn pineslo pro fonologii, lingvistiku, literrn vdu, estetiku
i to' emu kme fiIozofie umn i filozofie estetiky, tedy pro reflexi o
gnoseologickych i ontologick;/ch zkladech vd oznaovan;ch tradin jako
humanitn. Namsto terminllrecepce prask tradice by v italskm kontex-
tu bylo vhodnj ut slova m.etabolizace: prask kolaje soust kulturn
tkn 20. stolet, a to nejenom jako v1y'znamnkapitola nedvnho vyvoje,
n;br i jako tvrirm zprisobem asimilovan a stle njak ptomn soust
procesu poznn.
Bibliografie prac, kter by bylo lze uvst na d kaz, je obrovsk a ylast-
n bezbeh' protoe je tk najt v souasn italsk lingvistice a literrn
vd prci, kter se njak;m zprisobem prask kola nedotk]a.Uuzce
odborn, o Praskm lingvistickm krouku a jeho traci pmo pojednvajc
literatura, je velmi rozshl; omezm se tedy na odkazy k nejdrileitjm
bibliografick m pramenrim anebo na prce, kter se v optice danho tmatu
po letech znovu samy nabzej. Clem tohoto pffspvku je pedevmdoplnit
alespo v nejduletjch bodech povliv mezerovitou a neriplnou informaci
o mezinrodn recepci prask koly a o vlvoji lingvistick ch a estetick ch
teori' kter na ni navazova|y, z n erpaly anebo s n sdlely teoretick
premisy.
484
Zkoumn tradice Praskholingvistickho krouku v Itrlii dnes znovu
potvrzuje, e strukturalistick i smiotickpojet funkcionalismu jako
teleologickmetodyv lingvistice, fonologii, estetice a dalchoborech dok-
zalo v dob svhovzniku pesnto, emuprastar metafora ik unst
sutlo. Potencil jeho vdeck;fch, metodologick;fch i filozofickfch - onto-
logickfch _ monostje obrovsk;f, jeho pmwzaovn trvalo nkolik
desetilet a rielemtohoto pspvkujetakpipomenout,etento potencil
dosud nebyl v pln meaktivovn.
I
Nejprve nkolik zbnychridajri, kter dokazuj dosti vymluvn, nakolik
byla italsk odborn veejnostreceptivna pozorn vriipodntrim a hod-
notm praskkoly a jak je asimilovala: pro zajmavosthned uved'me,
e v1fbor z Mukaovskho studi z estetiky,l kter lyel v jedn z nej-
drileitjchliterrnvdn;ch aditalsk ch nakladatelstv, v Einaudiho
Paperbachs, byl v sedmdes|fch a osmdest1fchletech pravideln zaazovn
do bibliografi odbornliteratury pedepsanke zkoukm u celady
studijnch oborri humanisticky zamen3ch univerzitnch fakult: od glotolo-
gie, filozofie jazyka, literrn teorie, pesetnografii a literrn kritiku po
francouzskou literaturu (vedle pracR. Barthesa iR. Jakobsonajakojeden
z volitelnych prripravn;chteoretick1fchtextri). Na seznamu odbornetby
katedry estetiky na mskuniverzit La Sapienza, kterou vede E. Garroni,
figuruje 1l significato dell'estetica stle a pozdn objeven pedstrukturalis-
tick prce o motorickmdn v poezii, vydan poprvv Ptaze roku 1985,
vyla u v roce 1987 italsky se zasvcenoupedmluvouP. Montaniho.z
Jet dva pklady:v osmdest ch letech publikovan encyklopedick
dl'oltdlsk literatura3 obsahuje jeden svazek pln vnovan;literrnm
teorim a kolm 20. stolet(sv.IV, Interpretace):polovina autorrijednotli-
v1fchkapitola cituje vdce, ktebyli lenyPraskholingvistickho krou-
r
J. Mukovskf : II significato dell'estetica, Torino 1973.
2
J. Mukaovsky..II processomotorioinpoesio, Palermo 1987.
3
Letteratura italiana.'. IV (Interpretazione),.Iorino1985 (dA. Asor Rosa).
a
C. Segre: Testo letterario, interpretazione, storica, s. 21-243;P. De Meijer: La questione
dei generi, s.245-281,;8.Garroni: Estetica e critica letteraria, s. 415-449;L Baldelli - U.Vig-
nuzzi: Filologia, linguistica, stilistica, s.451-493; F. Orlando: Letteratua e psicanalisi, s.549-
-582; A. Abruzzese: Sociologia della letteratura, s. 589-643. Vypracovn kapitoly o literrru
teorii a kritice B. Croceho bylo pmosvenoautorovi, kte4/ k historickmujdru PLK patil,
R. Wellekovi' cozeteln dokumentuje iroceoteven;fa zmrn nadnrodn pistup k dji-
nm nrodn |iteratury, kter nikdy nemla nedostatek domcch interpretri.
485
ku anebo pat k tradici eskho strukturalismu: nejhojnji a v nejrriz-
njch souvislostechje ovem uvdn R' Jakobson' nechyb V. Mathesius,
F. Vodika, J' Mukaovsk , P. Bogatyrev, L. Matjka, V. Erlich, F. Dane,
L. Doleel, J.Levy. Dal dlo, po kterm mus neYyhnuteln shnout kad;
student literrnch vd, Teorie a praxe uersologies C. Di Girolama' se opr
mimo jin o Tlubeckho, Mukaovskho, Jakobsona (klasick}'m textem
je jeho studie o eskmueri,) a cituje zcela samozejm j eden z hlavnch
pramen modern versologie, takzvan Teze Praskho lingvistickho
krouku.
Pejdme tey t k pramenrim a k nejd leitjm etapm recepce
prask koly. Kolektivn prce Ienri Praskho lingvistickho krouku
',Teze
znroa pod nzvem z roku 1929.', napsan a zveejnn ve fran-
couztin jako Mlanges linguistiques ddisaupremier Congrs des philo-
logues slaues,7 vyIa poprv italsky v celm znn roku 1966.8 E. Garronr,
dnes jeden z nejvyznamnjch pedstavitelri italsk filozofick estetiky,
v pedmluv sprvn lvd, e stle aktuln a svho druhu legendrn
text Tez je v privodnm vydn vlastn nedostupn}. Pitom Garroniho a
Pautassovo vydn nen prvn, u o rok dve uveejnil asopis Rendiconti
peklad vybran;fch pasg - oni vak pedkldaj text kompletn a peklad
terminologicky uven;, poueny v1/vojem, kte4m vdeck literatura od
vzniku textu prola.10Garroni si uvdomil i riskal' kter pro pekladatele
mrie znamenat francouztina nefrancouzsk;ch autorri, o nm dobe v
kay, kdo porovnval francouzsk znn Mukaovskho studi sjeho vlast-
nmi peklady do etiny.Il(Mukaovsk; sm kdysi poznamenal' e ne)-
vtm pekladatelsk;im okempro nho byly prv vlastn texty, napsan
p vodn ve francouztin') Garroniho rivodn esej by si dodnes zaslouil
vydn v Praze;je jednm z nejpromylenjch pokusri zaait praskou
kolu do djin lingvistiky' estetiky a smiotiky a jeho anal1fza jednotliqfch
' excellence, Zamhlj se na n tradin akademick asopisyjako Lingua
C. Di Girolamo: Teoria e prassi della uersificaziorn, Bologna 7976.
u
R. Jukob.o'' o eskomstiche, pttv.Berln 1923.
7
InTrorou, du Cercle Linguistique d.ePrague, Praha 1929.
8
II Circolo linguistico d'i Praga (I* tesi del 29), pedmluva E' Garroni (Introduzione,
s. 7.35)' peklad S. Pautasso, Firenze 1966.
9 .Iesi,
Rend'iconti 1965,t.11-12 (rivodnpoznmka L' Rosiello).
10
Tento peklad Tezby|podruhvydn a vzpt rozebrn roku 1979 (Thsesprsentes
ttu Premier Congrs des Pl lologues Shues, 1929' Napoli 1979).
11
Pro srovnn pipomeme, e v Praze dolo k eskmuvydni Tez a v roce 1970
(U zeiklad prasklinguistick oly,Praha 1970).
486
vdeckych kategori a termnri vychz nejen z teoretickho,ale i z pelrv
filologicky pojednanhotextu.
Garroni ani publikum, ke ktermu se italsk vydnTez obtac,nebyli
natstodkzni na podnty, kter koncem edest ch let zaalykonen
zPtatry po dlouhodm]ce znovu pichzet' Garronije tenemTYavaux,
dobe zn antologii ruskho formalismu V. Erlicha,l2 ,erpz antologie
P. L. Garvina,'3 cituje jmenovit V. Mathesia, N. Tlubeckho,S. Karcev-
skho'B. Havrnka, R. Jakobsona a J. Mukaovskho,prci v Itlii ptiso-
bcho G. C' Lepschyho;la podrobn konfrontuje teze praskkoly s de
Saussurovym Cours de linguistique gnrale,s dlem de Saussurov1fch
k:u, Ch. Ballyho, s lingvistick m systmem Martinetov m a s
zejr;,;rna
dlem Meilletovym. R suje tak vjvoj lingvistiky od Baudouina de Cour-
tenay's po prce lingvisty (.'sociolingvisty,')t. De Maura, A. Pagliara,
G. Della Volpe, L. Rosiella. Garroni se sousteujepedevm na prask
pojetfunkce, teoreticky rozliuje pojmy funkce a uit (uso) a dokazuje,
ev otzcesynchronie adiachronie nejsou pozice Saussuroly tolik vzdlen
pojet praskkoly,jak by se mohlo zdt na zkla interpretac kri
enevskho badatele"Garroni navczasvcenzdrirazujedomckoeny
filozofickestetiky praskkoly a v ojejm herbartovskm vkladu; nejvc
ho ovem zajm monost studovat jednot|ivfunkce jazyka jako langue
ve smyslu saussurovskm. Hodnot Teze jako velmi aktuln a doceuje
i to, ejsou koncipovnyjako program,jako',skuten;fmanifest.,otevrajc
cestu prv v edestych ltech se rozvijejic smiotice,a upozoruje i na
to, eTeze znamenaj kvalitativn skok ve fonologii, lingvistice a estetice.
Nejvtpozornosti se v Itlii zpotkuzaslouendostalo kapitole o poetic-
k funkci, jejmiautory byli R. Jakobson a J. Mukaovsk1f;Garroni vak
upozoruje na to' ekapitolyvnovan studiu slovansk;/'chjazykri,literatur
a folklru maj obecnjdosah.
obdob pm recepce praskkoly na italsk prid zahajuje tedy Gar-
roni v edest ch letech;jeho vr.cholemjsou ltasedmdest, kdy se struk-
turalismus a smiologie zajbyt v humanitnch vdch metodologipor
''
V. E.Ii"h. n' ssian Formalism, L'Aja 1955. Yiz t:E, Garroni: Jakobson e la scuola
di Praga (Problemi de| linguaggio poetico),Ulisse 1968, .63, s. 165-172'
13
P. L. G.rvin' APrague SchoolReader onAesthetics (Literary Structure and Style),
Georgetown University 964; Style in Language, New York-London 1960.
tn
G. C. Lepschy: Aspetti teorici di alcune correnti della glottologia contemporanea,
Annali della Scuola Normale Superiore di Pisa 196l, .3-4'
,,
vi, tM. Leroy: Les grand's courants de Ia linguistique moderne, Bruxelles-Paris
1963.
487
ku anebo pat k tradici eskho strukturalismu: nejhojnji a v nejrriz-
njch souvislostechje ovem uvdn R' Jakobson' nechyb V. Mathesius,
F. Vodika, J' Mukaovsk , P. Bogatyrev, L. Matjka, V. Erlich, F. Dane,
L. Doleel, J.Levy. Dal dlo, po kterm mus neYyhnuteln shnout kad;
student literrnch vd, Teorie a praxe uersologies C. Di Girolama' se opr
mimo jin o Tlubeckho, Mukaovskho, Jakobsona (klasick}'m textem
je jeho studie o eskmueri,) a cituje zcela samozejm j eden z hlavnch
pramen modern versologie, takzvan Teze Praskho lingvistickho
krouku.
Pejdme tey t k pramenrim a k nejd leitjm etapm recepce
prask koly. Kolektivn prce Ienri Praskho lingvistickho krouku
',Teze
znroa pod nzvem z roku 1929.', napsan a zveejnn ve fran-
couztin jako Mlanges linguistiques ddisaupremier Congrs des philo-
logues slaues,7 vyIa poprv italsky v celm znn roku 1966.8 E. Garronr,
dnes jeden z nejvyznamnjch pedstavitelri italsk filozofick estetiky,
v pedmluv sprvn lvd, e stle aktuln a svho druhu legendrn
text Tez je v privodnm vydn vlastn nedostupn}. Pitom Garroniho a
Pautassovo vydn nen prvn, u o rok dve uveejnil asopis Rendiconti
peklad vybran;fch pasg - oni vak pedkldaj text kompletn a peklad
terminologicky uven;, poueny v1/vojem, kte4m vdeck literatura od
vzniku textu prola.10Garroni si uvdomil i riskal' kter pro pekladatele
mrie znamenat francouztina nefrancouzsk;ch autorri, o nm dobe v
kay, kdo porovnval francouzsk znn Mukaovskho studi sjeho vlast-
nmi peklady do etiny.Il(Mukaovsk; sm kdysi poznamenal' e ne)-
vtm pekladatelsk;im okempro nho byly prv vlastn texty, napsan
p vodn ve francouztin') Garroniho rivodn esej by si dodnes zaslouil
vydn v Praze;je jednm z nejpromylenjch pokusri zaait praskou
kolu do djin lingvistiky' estetiky a smiotiky a jeho anal1fza jednotliqfch
' excellence, Zamhlj se na n tradin akademick asopisyjako Lingua
C. Di Girolamo: Teoria e prassi della uersificaziorn, Bologna 7976.
u
R. Jukob.o'' o eskomstiche, pttv.Berln 1923.
7
InTrorou, du Cercle Linguistique d.ePrague, Praha 1929.
8
II Circolo linguistico d'i Praga (I* tesi del 29), pedmluva E' Garroni (Introduzione,
s. 7.35)' peklad S. Pautasso, Firenze 1966.
9 .Iesi,
Rend'iconti 1965,t.11-12 (rivodnpoznmka L' Rosiello).
10
Tento peklad Tezby|podruhvydn a vzpt rozebrn roku 1979 (Thsesprsentes
ttu Premier Congrs des Pl lologues Shues, 1929' Napoli 1979).
11
Pro srovnn pipomeme, e v Praze dolo k eskmuvydni Tez a v roce 1970
(U zeiklad prasklinguistick oly,Praha 1970).
486
vdeckych kategori a termnri vychz nejen z teoretickho,ale i z pelrv
filologicky pojednanhotextu.
Garroni ani publikum, ke ktermu se italsk vydnTez obtac,nebyli
natstodkzni na podnty, kter koncem edest ch let zaalykonen
zPtatry po dlouhodm]ce znovu pichzet' Garronije tenemTYavaux,
dobe zn antologii ruskho formalismu V. Erlicha,l2 ,erpz antologie
P. L. Garvina,'3 cituje jmenovit V. Mathesia, N. Tlubeckho,S. Karcev-
skho'B. Havrnka, R. Jakobsona a J. Mukaovskho,prci v Itlii ptiso-
bcho G. C' Lepschyho;la podrobn konfrontuje teze praskkoly s de
Saussurovym Cours de linguistique gnrale,s dlem de Saussurov1fch
k:u, Ch. Ballyho, s lingvistick m systmem Martinetov m a s
zejr;,;rna
dlem Meilletovym. R suje tak vjvoj lingvistiky od Baudouina de Cour-
tenay's po prce lingvisty (.'sociolingvisty,')t. De Maura, A. Pagliara,
G. Della Volpe, L. Rosiella. Garroni se sousteujepedevm na prask
pojetfunkce, teoreticky rozliuje pojmy funkce a uit (uso) a dokazuje,
ev otzcesynchronie adiachronie nejsou pozice Saussuroly tolik vzdlen
pojet praskkoly,jak by se mohlo zdt na zkla interpretac kri
enevskho badatele"Garroni navczasvcenzdrirazujedomckoeny
filozofickestetiky praskkoly a v ojejm herbartovskm vkladu; nejvc
ho ovem zajm monost studovat jednot|ivfunkce jazyka jako langue
ve smyslu saussurovskm. Hodnot Teze jako velmi aktuln a doceuje
i to, ejsou koncipovnyjako program,jako',skuten;fmanifest.,otevrajc
cestu prv v edestych ltech se rozvijejic smiotice,a upozoruje i na
to, eTeze znamenaj kvalitativn skok ve fonologii, lingvistice a estetice.
Nejvtpozornosti se v Itlii zpotkuzaslouendostalo kapitole o poetic-
k funkci, jejmiautory byli R. Jakobson a J. Mukaovsk1f;Garroni vak
upozoruje na to' ekapitolyvnovan studiu slovansk;/'chjazykri,literatur
a folklru maj obecnjdosah.
obdob pm recepce praskkoly na italsk prid zahajuje tedy Gar-
roni v edest ch letech;jeho vr.cholemjsou ltasedmdest, kdy se struk-
turalismus a smiologie zajbyt v humanitnch vdch metodologipor
''
V. E.Ii"h. n' ssian Formalism, L'Aja 1955. Yiz t:E, Garroni: Jakobson e la scuola
di Praga (Problemi de| linguaggio poetico),Ulisse 1968, .63, s. 165-172'
13
P. L. G.rvin' APrague SchoolReader onAesthetics (Literary Structure and Style),
Georgetown University 964; Style in Language, New York-London 1960.
tn
G. C. Lepschy: Aspetti teorici di alcune correnti della glottologia contemporanea,
Annali della Scuola Normale Superiore di Pisa 196l, .3-4'
,,
vi, tM. Leroy: Les grand's courants de Ia linguistique moderne, Bruxelles-Paris
1963.
487
l e stile, Versus, Problemi di Ulisse, Nuova Conente i nov' u na struk.
turlnm teoretickmnzoru zaloenrevue Strumenti critici, kterou d
C' Segre. Mezi jejmi pispvatelijsou krom u citovan ch osobnostUm-
berto Eco, Stefano Agosti, Maria Contiov, Silvio D'Arco Avalle, Dante
lsella, Luciano Anceschi a samozejmRoland Barthes, Grard Genette,
Jean Starobinski, Tzvetan Todorov,Julia Kristevov a tak pedstavitel
sovtsksmiologie,od Michaila Bachtina po Jurije Lotmana iMadimra
Proppa; Segre otiskuje takstudii JihoLevhoo genezi bsnickhodla
a Mukaovskhoanal;zuNezvalovy surrealistick bsn Absolutn hro.
ba.16Ling,la e stile pinv roce Ig7O z Prahy dol a esk;imanony-
mem peloen; lnek Felixe Vodikypod nzvem 1.a storia della risonanza
delle opere letterarie,|,kter;pokld za pedchridcepozdjchkoncepc
H. R. JauBe, H. Weinricha a L. Anceschiho' Velkorysym pokusem asopisu
Versus o zmapovn smiotikyje rozshl bibliografie evropsk;ch,americ-
k]fch a sovtsk]/chprac,v nmeska slovensktituly zabrajmimod-
nfch ticetstran.18
Jak je zejmi z tohotoletmhopehledu,v okamiku, kdy se objevuj
dva v bory ze studi J. Mukaovskhov pekladuS. Corduase, odborn
publikum' ji dobeobeznmens pozdjmvjvojem strukturalistick]/ch
a smiotickfch studi _ tedy s francouzskym strukturalismem, sovtskou
kolou a konstantskou kolou H. R. JauBe a W. Isera -, tento',chybjc
lnek'.ve v;ivoji estetick3cha literrnch studi zvdav oekv.Tak roku
I97Ivychzi Estetickd funhce,norma a hodnotajaho sociInfakty a roku
1973 obshl;f vybor z prvn qfznamn publikace strukturalistick ch prac
zveejnn1fchv Ptaze od konce tyr'ictfch le t, ze studi z estetiky, uspo-
dan;ich K. Chvatkem roku 1966'19Mukaovsky se stal v Itlii klasikem
16
J. Lev;1:Genesi e ricezione dell'operad'ar te,Strumenti critici I97I, s.39g-42S;J. Mu-
kaovsk : Analisi semantica di un'opera poetica (Il becchino assoluto di V. Nezval) ' Strum'enti
critici |98I, s.253-278 (poznmka S. Richterov' s. 279.281).
17
F' Vodika' La storia della risonanza delle opere letterarie, Lingua e stite ]tglo,'s.357-
-509. Jde o Vodikriv lnek z roku 1941, kter]/'uGarvin v roce 1964 zaadil do
svantologre.
'8 y".*u" (seity
smiotick;ch studi zenU. Ecem) 1974,.8-9' s. 41.70. Bibliografre
nen prosta chyb a byla pravdpodobn pozenav nelehklch podmnkch eskoslovensk
normalizace' autor i autoi nejsou uvedeni.
19
J. Mukaovsky.. La funzione, la nortna e iI ualore esteticocotre fatti sociali,"Iorno
1971; rozen vydn 1l Significato dcll,estetictl' Torino 1973' Ke kod tomuto bohatmu
v;boru ze studii z estetiky (Praha 1971) je skutenost, eve svazku chyb jaklkoliv ridaj o
dob vzniku esejri;jedin vroeni, copyright J. Mukaovskho z roku 1966, je matouc a nic
neko tom, estudiejsou z let dvact;ich atyictfch. Ironi osudu se tak stalo, emn
informovan recenzenti mohli mt autora za eklektika prv tam' kde o cel desetilet pedeel
napklad nkter francouzsk autory z konce padeslfch a z edest ch let anebo kde1byl
488
modern estetiky prv dfty tomuto v boru. Na Bolosk univerzit (kon-
krtn na katede estetiky Renata Barilliho) se staly Szdie z estetihy ped-
mtem diskus, kter podntily Alfreda ePazk historickmu a kritickmu
zhodnocen pnosu Mukaovskho strukturln estetiky pro sociologii a
smiologii umn.20 K tmatu prask koly se vac tak Sergio Cor-
duas,2l editor italskho vyn Motorickho dn u poezii; Pietro Montani
pedstavuje v obshlm eseji o modern teorii umn poezie (ve svazku 1l
debito del tinguaggio) Mukaovskho dlo jako jedno z nejpnosnjcha
vnuje pozornost zejmna rozllen zd,mrnosti a nezdmrnosli v umn a
pojet dla jaho uci, pedmtu a znaku; Montani si vm tak jist analo-
gie mezi estetikou praskho vdce a nkter5mi pojmy Heideggerov;mi.22
Prask1f lingvistick krouek je nejen rzce odborn;m pojmem, ale i
pkladem - ne-li vzorem - neobyejn astnhoa plodnho zprisobu ko-
lektivn vdeck prce: mnohostrannost odborn;ch zjmi a specializac
(v dnenm slovnku interdsciplinarita), zk a v mezinrodn spolu-
prce s dalmi stedisky vdeckho vyzkumu (od enevy' Moskvy a Petro-
hradu po La Haye, Amsterdam i Koda' o Vdni nemluv), nezprosted-
kovan poznvnsouasn evropsk lingvistiky, filozofie i prodnch vd,
nvtvy a pednky vdcri formtu E. Cassirera, R' Carnapa, A. Ein-
steina, E. Husserla, dobr informovanost o nejpevratnjch vdeck;ich
objevech, zejmna o kvantov fyzice, uinily z Prahy dvact ch a tict;ich
let jedinenou kiovatku proudri modernho vdn. S odstupem doby,
rovnajc se zhruba dIce aktivnho ivota dnenho lovka, zd se to a
rasn:seli se tu prav lid v praqf okamik na plavm mst.
Internacionln charakter, kte4 byl specifick;m rysem Praskho ling-
vistickho krouku, se ve druh polovin stolet stal bnou samozejmost,
vechny vdeck obory, jim se Prask1f lingvistick;f krouek vnoval, do-
znaly obrovskho rozvoje; jene prv v Ptaze naraz| tento proces na pe-
kky druhu mocenskho i praktickho, a tm dolo k situacm asto velmi
zvltnm. Tak za prv nebylo prubn zpstupovno dlo nej znmj ho
a nejaktivnjho lena Praskho lingvistickho krouku R. Jakobsona
- zatmco jeho bohemistick prce jsou dnes v Itlii obecn znrra citovan
a vyznamem i docennm daleko pesahuj obor slovansk;fch studi. Je
nepiznan m pramenem nkterjch prac sovtsk;fch.
,o
A. d"Pu,, Semiologia e sociologianell'estetica di Mukaovsk./,Lingua e stile I975,
s.531-570.
21
S. Corduas: Appunti preliminari per m'interpretazione dello strutturalismo praghese,
Lingua e stile 1976, s. 313-323.
22
P. Montani: II debito del linguaggio, Venezia 1985 (viz zejmnakapitolu Autorefles-
sivit del segno estetico,s. 15-66).
489
 e stile, Versus, Problemi di Ulisse, Nuova Corrente i nov, u na struk.
modern estetiky prv dfty tomuto v boru. Na Bolosk univerzit (kon-
turlnm teoretickm nzoru zaloen revue Strumenti critici, kterou ffd
krtn na katede estetiky Renata Barilliho) se staly Sludie z estetiky pe-
C. Segre. Mezi jejmi pispvateli jsou krom u citovanfch osobnost Um-
mtem diskus, kter podntily Alieda dePaz k historickmu a kritickmu
berto Eco, Stefano Agosti, Maria Contiov, Silvio D'Arco Avalle, Dante
zhodnocen pnosu Mukaovskho strukturln estetiky pro sociologii a
Isella, Luciano Anceschi a samozejm Roland Barthes, Grard Genette,
smiologii umn.20 K tmatu prask koly se vrac tak Sergio Cor-
Jean Starobinski, Tzvetan Todorov, Julia Kristevov a tak pedstavitel
duas,2l editor italskho vydn Motorickho dn u poezii; Pietro Montani
sovtsk smiologie, od Michaila Bachtina po Jurije l,otmana i Madimra
pedstavuje v obshlm eseji o modern teorii umn poezie (ve svazku 1l
Proppa; Segre otiskuje tak studii Jiho Levho o genezi bsnickho dla
debito del linguaggio) Mukaovskho dlo jako jedno z nejpnosnjcha
a Mukaovskho anal;zu Nezvalovy surrealistick bsn bsolutn hro-
vnuje pozornost zejmna rozlien zdmrnosti a nezdmrnosj v umn a
ai.16 Lingua e stile pin v roce Ig7O z Prahy dolf a esk;fm anony-
pojeti dIa jaho uci, pedmtu a znahu; Montani si vm tak jist analo-
mem peloen;i lnek Felixe Vodiky pod nzvemLa storia d,ella risonanza
gie mezi estetikou praskho vdce a nkter mi pojmy Heideggerov;mi.22
delle opere letterarie,|, kter;i pokld za pedchridce pozdjch koncepc
Prask1f lingvistick krouek je nejen rizce odborn m pojmem, ale i
H. R. JauBe, H. Weinricha a L. Anceschiho' Velkorys;/m pokusem asopisu
pkladem - ne-li vzorem - neobyejn astnho a plodnho zprisobu ko-
Versus o zmapovn smiotiky je rozshl bibliografie evropsk ch, americ-
lektivn vdeck prce: mnohostrannost odborn;fch zjmi a specializac
k]fch a sovtsk;ch prac, v nm eska slovensk tituly zabraj mimod- (v dnenm slovnku interdisciplinarita), 'zk a v mezinrodn spolu-
nfch ticet stran.18
prce s dalmi stedisky vdeckho vyzkumu (od enevy, Moskvy a Petro-
Jak je zejmi z tohoto letmho pehledu, v okamiku, kdy se objevuj
hradu po La Haye, Amsterdam i Koda, o Vdni nemluv), nezprosted-
dva qbory ze studi J. Mukaovskho v pekladu S. Corduase' odborn
kovan poznvn souasn evropsk lingvistiky, filozofie i prodnch vd,
publikum, ji dobe obeznmen s pozdjm qivojem strukturalistick;ch
nvtvy a pednky vdcr) formtu E. Cassirera, R. Carnapa, A. Ein-
a smiotick ch studi - tedy s francouzsk;m strukturalismem, sovtskou
steina, E. Husserla, dobr informovanost o nejpevratnjch vdeck;ch
kolou a konstantskou kolou H. R. JauBe a W. Isera -, tento '.chybjc
objevech' zejmna o kvantov fyzice, uinily z Prahy dvac[/'ch a tic!/ch
lnek'. ve vyvoji estetick ch a literrnch studi zvdav oekv. Tak roku
let jedinenou kiovatku proudri modernho vdn. S odstupem doby,
797'l.vychz Esteticfui funkce, norma a hodnota jako socidln
fakr|y a roku rovnajc se zhruba dlce aktivnho ivota dnenho lovka, z se to a
1973 obshl1 vybor z prvn vyznamn publikace strukturalistick;fch prac asn:seli se tu prav lid v praq okamik na pravm mst.
zveejnn ch v Ptaze od konce tyrictfch |et, ze Studi z estetiky, uspo-
Internacionln charakter, kter;f byl specifick;m rysem Praskho ling-
danfch K' Chvatkem roku 1966.19Mukaovsk. se stal v Itlii klasikem
vistickho krouku, se ve druh polovin stolet stal bnou samozejmost,
vechny vdeck obory, jim se Prask; lingvistick krouek vnoval, do-
znaly obrovskho rozvoje; jene prv v Praze narazil tento proces na pe-
'" kky druhu mocenskho i praktickho, a tm dolo k situacm asto velmi
J. Levy: Genesi e ricezione dell'operad'arte,Strurunti critici I97I, s.39g-423;J. Mu-
kaovsk]f:Analisi semantica di un'opera poetica (Il becchino assoluto di V. Nezval), Sl rumtnti zvltnm. Tak za prv nebylo prubn zpstupovno dlo nejznmjho
critici |98I, s. 253.278 (poznmka S. Richterov, s. 279.28I). a nejaktivnjho lena Praskho lingvistickho krouku R. Jakobsona
l7 _ zatmco jeho bohemistick prce jsou dnes v Itlii obecn znm a citovan
F. Vodika:I,a storia de]la risonanza delle opere |etterarie,Lingua e stile L97ois, 357.
-509. Jde o Vodikriv lnek z roku 1941, kter1i u Garvin v roce a v1fznamem i docennm daleko pesahuj obor slovansk;fch studi. Je
1964 zaadil do svantologie'
'8 (seity
V"."u" smiotick ch studi zen U. Ecem) 1974,.8.9, s. 41-70.Bibiiografie
nen prosta chyb a byla pravdpodobn poffzena v neleh-k ch podmnkch eskoslovensk
normalizace, autor i autoinejsou uvedeni' nepiznan m pramenem nkteqfch prac sovtsk;ch'
19 '0
J. Mukaovsk,!..La funzione' Ia norma e il ualore estetico co,nefatti sociali,Tortno A. d" Paz: Semiologia e sociologianell'estetica di Mukaovsk;i,Lingua e stilc 1975,
1971; rozenvydni II Signi/icato del,I,esteticrl,Torino 1973. Ke kod tomuto bohatmu s. 531-570.
v'lborl ze Studi z estetiky (Praha 1971) je skutenost, e ve svazku chyb jakjkoliv ridaj o
21
dob vzniku esejri;jedin vroen,copyright J' Mukaovskho z roku 1966, je matouc a nic S. Corduas: Appunti preliminari per un'interpretazione dello strutturalismo praghese,
nek o tom, estudie jsou z let dvact;chatyict;fch.Ironi osudu se tak sta]o, e mn Lingua e stile 7976, s. 313-323.
informovan recenzenti moh]i mt autora za eklektika prv tam, kde o cel desetilet pedeel 22
P. Montani: II debito del linguaggio, Venezia 1985 (viz zejmnakapitolu Autorefles-
napklad nkter francouzsk autory z konce padest;/ch a z edestjch let anebo kde' byl
sivit del segno estetico,s. 15.66)'

488 489
 je pro nho
podivuhodn;fm paradoxem, e napirtlad Dopis Romana Jakobsona J. Vos- zeje pmoz Jakobsona; velkym uitelemv oboru lingvistiky
Amerian Charles Sanders Peirce. Koeny Ecovy erudicejsou ovem klasic-
koucoui aJ. Werichoui o noetice a smantice uandy musme v Praze hledat
v publikaci 10 let osuobozenho diuadla z roku 1937, zatmco italsk; pe- k a fiIologick:jeho prvn velkou prac je pojednn o estetice Tome
klad stejn jako teba prce Stroka Machi o zoue gorlicy23 nebo studie o Akvinskh."o,'o vnovai se stedovk transcendentln estetice,studoval
gramatick struktue verri Janka Krle najdeme spolu se slavnymi stu- mystickou estetiku svtla' alegorii a symbol ve stedovkmetafyzice, neo.
diemi o Baudelairovych Kohch, Pukinov symbologii sochy, Dantov platnsk hermetismus a dal. Ecova historick rekonstrukce smiotiky
sonetu Se uedi li occhi miei, Pessoovych ox;rmrech a s dalmi dnes u kla- zarnueckfch stoikri a vede pesnikdy nedoeenyspor mezi realismem
sick mi vzory |itertnanalytick prce v tepopulrn Einaudiho ad a nominalismem k moderni fy zice,k analogim mezi Maxwelloqf m',bsem''
i ke
paperback , v nvyel i Mukaovsky,2a ada|i Jakobsonovy bohemistick v procesu entropie a zkony komunikace, k teoretick1im hypotzm
konkrtnm ana|y zm rai ki
si ch dokonalych j azykri vetn Komen-skho
studie jsou zaazeny do svazku ptac ze starch slovansk;ch literatur vyda-
nho v roce 1975.25Pro vt rplnost je teba zmnit i dv publikace ist io,sto,tn", atd. liorii oteuenho d'la rozpracoval v dob, kdy se vnova]
je
akademickho rzu., svazek v vojov ch pehledri a vybran1fch ukzek S- pouti.u Joyceovych textri;32z naehohlediska je pozoruhodn,e srov-
rozlienm zdmrnosti a nezdmrnosj v umn:
miotiha ue slouanskych zemch' kter;f uspodal C. Prevignano,26 a ambi- nateln s Mukaovskho
tm vt stupe nezmrnosti v dle (krajnm ppa-
cizn prci S. Raynaudov o Praskm linguistickm krouku, je je zro- mvt oteuenost,
pesunu;e
ve pokusem o podrobnou historii, fi|ozofickyvlklad prce Krouku ajeho dem je mu nhodn]nebo v prodzrozeny tvar, jehovnmn
vnmatele). V prribhu let dospl Eco v poied-
pokraovatelri a souhrnnou (nikoli ovem riplnou) bibliografii.27 veklrj'rikol realzacedlana
k vypracovn teorie tm protikladn: vid autora
Roku 1958 pednesl Umberto Eco na XII. mezinrodnm filozofickm nnLecto, in fabula33
kongresu pspvek nazvany Il problema dell'opera aperta,z8 kter; se v jako str jce achovpartie hran s divkem, jehomylenkova.citove
a
rozenm znn a pod titulem oteuendlo stal podobn jako Nultj stu- pochodvjL tebapipravovat,vst,vystavovat pekvapen,uspokojovat
(Konkrtnm pkladem takovho pojet jsou Ecovy vlastn ro-
petruhopisu Rolanda Barthesa jednim z nejznmjch a nejpopulrnjch podobn.
titulri iveln se ffcho strukturalismu. Dky Ecov obrovsk schopnosti mny.)
kla-
recipovat, organizovat a tditvdeck1f materil, vznikla adajeho zklad- ej".' p.o Eca, ale pro italskou tradici obecnje drikladnznalost
zbhlost v historick;fch poetikch
nch smiotick ch studi,2g kde v obshl;/ch bibliografich nechyb jmno sickfch u,,to,.i, filologick pesnost a
literrn vdy
J. Mukaovskho (vetn Kapitol z eshpoetiky na zklad nmeckho typicu, a chceme-li hovoito specifickmcharakteru italsk
tebajej spatiovat prv zde. Je to pstup, z nho vt-
vydn), z mladch Eco uvd Lubomra Doleela, a samozejm Teze z a iing:uistiky,je
(kter ostatn mohou
roku 1929. Tmatujazykovych funkcvnuje Eco velkou pozornost, vych- inorinetrystaj oslniv nattoaouo vdeckmdy
zpstupujcjistou kulturn zkue-
sehrt i pozitivn rolijako etapy iroce
informovan a pelivou bibliogTafickou a srovnvac
nost), br fundovan,
prac provzen dla.Jn

il
23
R. Jukob"o.r, Stroka Machi o zove gorlicy, International Journal of Linguistics and
poetics L96o, ,3.Y!,bor z Jakobsonov:|'chstudi z poetiky byl ve skutenostiji koncem ede-
s|fch let pipraven k eskmuvydn, ale namsto v Praze musel vyjt pMichigansk
miverzity: R. Jakobson:S,u dies inVerbal Arl, Ann Arbor 1971;v echchpoproR. Jakob-
,o 1958;dnes viz takArte
son: Poetickd funkce, Praha 1995. U' E"o. Il probLena, esteticoitl Tommaso d,Aquino, Milano
2n e bellezza nell'esteticomedieuale' Milano 1987'
R. Jukobrorl Poesia e poetica, Torino 1985.
tt europea' Bari 1993'
t5 U. E"o, La ricercadella lingua perfetta rulla cultura
R. J"tob"o.r, Premesse di storia letteraria slouo, Milano 1975.
3'
26 U. E"o' Le poetiche di Joyce, Milano 1962'
c. Pre'ig^a'o: ed.La semioticanei paesi slaui, Milano 1979 (obsahuje - J. Kes]kov:
tt
Per una storia delle idee strutturali e semiotiche in Cecoslovacchia,s. 487-493). U. E.o, Lector itt fabula, Mtlano 1979
2? 3a all'analisi rlel testo letterario'
S' Rayna'dov: Il Circolo linguistico d'i Praga (1926.1939)' Milano 1990' Vi" n^p'C. Segre:I'e strutture e il tentpo a Auuiamento
t' Torino1974a1985(citujeobrnL'Doleelaadal).ItalskyL.Doleel..Poeticaocc.identale,
U. E"o, Opera aperta, Milano 1962. kajcchseeskoslovenskavItlii
Torino1990.Bibliografiekninchiasopiseckj,chpract
Bibliografia degli stud'i italiani
''
J" t"b" uvst alespo La struttura assenle' Milano 7968; Le forme del contenuto, v letech 1918.1978se nachz v publikmi A. Wildov.Tosi:
Milano 1971; Trattato di semiotica gerurale, Milano 1975; II Segno, Milano 1973. suIIa Cecoslouacclra,Roma 1980.

491
490
 je pro.nho
podivuhodn m paradoxem, e napklad Dopis Romana Jakobsona J. Vos- zeje pmoz Jakobsona; velkym uitelemv oboru lingvistiky
jsou ovemtlasic.
houcoui a J. Werichoui o noetice a smantice uandy musme v Praze hledat e,,'"ieu., Charles Sanders Peirce. KoenyEcovy erudice
Tome
v publikaci 10 let osuobozenho diuadlo z roku 1937, zatmco italsky pe- k a filologick: jeho prvn velkou prac je pojednn o estetice
estetice, studoval
klad stejn jako teba prce Stroha Machi o zoue gorlicy23 nebo studie o Akvinskh"o,.ovnovai se stedovktranscendentln
neo-
gramatick struktue verri Janka Krle najdeme spolu se slavn;mi stu- mystickou estetiku svtla, alegorii a symbol ve stedovkmetafyzice,
platonsky hermetismus a dals. Ecova historick rekonstrukce smiotiky
diemi o Baudelairov1/ch Kok'ch, Pukinov symbologii sochy, Dantov
realismem
sonetu Se uedi li occhi miei, Pessoou ch ox5rmrech a s dalmi dnes u kla- zainleckfch stoikri a vede pesnikdy nedoeenyspor mezi ''bsem''
a nominalismem k modernifuzlce,k analogim mezi Maxwelloqm
sick;fmi vzory |itettnanalytick prce v tepopulrn Einaudiho ad i ke
paperbackri, v nvyel i Mukaovsk ,2aa dal Jakobsonovy bohemistick v procesu entropie a zkony komunikace, k teoretick;mhypotzm
analy zm rai iu5,cn dokonal;chj azyk vetn Komen-skho
studie jsou zaazeny do svazku ptac ze starch slovansk ch literatur lyda- .i"ii"'r",,
konkrtnm
nho v roce I975.25 Pro vt riplnost je teba zmnit i dv publikace ist atd. Teorii oteuenho dla tozptacovalv dob' kdy se vnoval
eje srov.
akademickh o rzll: svazek v;vojov5chpehled a vybran5ch ukzek S- po"|i." Joyceovych textri;32z naehohlediska je pozoruhodn,
rozlien m z'mrnost a nezdmrnosl v umnr:
miotiha ue slouansklch zemch, kter;/ uspodal C. Prevignano,'u a ambi- nateln s Mukaovskho
tm vt stupe nezmrnosti v dle (krajnmppa-
cizniprci S. Raynaudov o Praskm linguisticktn hrouhu' jeje zto- m vt oteuenost,
ve pokusem o podrobnou historii, filozofick v1/klad prce Krouku a jeho demjemunhodnynebovprodztozeny tvar,jehovnmnpesunuje
Eco v pojed-
pokraovatelri a souhrnnou (nikoli ovem riplnou) bibliografii.27 veklrf tikol realizace dla na vnmatele).V prubhu let dospl
in k lypracovn teorie tm protikladn: vid autora
Roku 1958 pednesl Umberto Eco na XII. mezinrodnm filozofickm n1_L"to, fabula3s
jako strrijce achovparti hra.' s divkem, jeho mylenkov a.citov
kongresu pspvek nazvany Il problema dell'opera aperta,28 ktery se v a
vystavovat pekvapen, uspokojovat
rozenm znn a pod titulem oteuen dIo stal podobn jako Nult stu- iochodyje tebapipravovat,vst, jsou Ecovy vlastn ro-
poaolni. (Konkrtnm pkladem takovho pojet
pe ' ruhopisu Rolanda Barthesa jednimznejznmjch a nejpopulrnjch
titulri iveln se chostrukturalismu' Dky Ecov obrovsk schopnosti mny.)
kla.
recipovat' organizovat a tditvdeck;f materil, vznikla adajeho zklad- "1"., p,o Eca, ale pro italskou tradici obecnje drikladnznalost
a zbhlost v historick ch poetikch
nch smiotick1ch studi,2' kde v obshl ch bibliografich nechyb jmno sickfch a,'to'.i, filologick pesnost
literrn vdy
J. Mukaovskho (vetn Kapitol z eshpoetihy na zklad nmeckho ivpi"r.a, a chceme-li hovorit o specifickmcharakteru italsk
pstup, z nho vt-
vydn), z mladch Eco uvd Lubomra Doleela, a samozejm Teze z a iingvistiky, je tebajej spatiovat prv zde. Je to
mdy (kter ostatn mohou
roku 1929. Tmatujazykoqfch funkc vnuje Eco velkou pozornost, vych- inori netryskaj oslnivo k.attoaouo vdeck
iroce zpstupujcjistou kulturn zkue-
sehrt i po"itivn rolijako etapy
fundovan, infovan a peIivou bibliografickou a srovnvac
nost), nir
praci provzen dIa.3a
tt
R. Jukob.or, Stroka Machi o zove gorlicy, International Journal of Linguistics and
poetics 1960,,3. Vfbor z Jakobsonov 'ch studi z poetiky byl ve skutenostiji koncem ede-
stlch let pipraven k eskmuvydn' ale namsto v Praze musel vfit pMichigansk
miverzity: R. Jakobson:SudiesinVerbal Arl, Ann Arbor l971; v echchpopruR. Jakob.
3o Milano 1958;dnes viz takArte
son'.Poetickd funkce, Praha 1995. U. E"o. Il problema esteticoin Tonmaso d',Aquino,
e bellezza nell'esteticamedieuale,Milano 1987'
tt
R. Jukob.on Poesia e poeticd. Torino 1985.
tt europea' Bari 1993'
25 U. E"o' La ricercadelLa lingua perfetta rulla culturo
R. J"kobron, Prem.essed.i storia letteraria slouo, Milano 1975.
3t
26 U. E"o' Le poeticlzedi Joyce' Milano 1962'
C. Pre'ignano : ed'.La semiotica nei paesi slaui, Milano 1979 (obsahuje - J. Keskov:
3s U. E"o, Lector in fabula, i0ilano 1979'
Per una storia delle idee struttuali e semiotiche in Cecoslovacchia,s. 487-493).
27 3 a v i " n u p .C . S e g r e : L e s t r u t t u r e e i I t e m p o a A u u i a m r n t o a l l , a r u a l s i d e l t e s t o l e t t e r a r n ,
S. Ra1rrraudov:Il Circolo linguistico d'i Praga (1926.1939), Milano 1990.
Italsky L. D o|eel:Poetica occ.id'entale'
Torino 1974 a 1985 (citujeobrnL. Doleela a dal)'
" U. E.o' Opera aperta, Milano 1962. Bibtlogra'u t.izJcl i asopiseck;/ch prac t kajcchse eskoslovenska v ltIii
Torino 1990.
'' vletech1918-1978senachzvpublikacie,.witdova.tosi:Bibliografiadeglistudiitaliatti
J" t"b" uvst alespo La strutturd assenle, Milano 1968; Ze forme del contenuto,
Milano 1971; Trattato di semiotica generale, Milano 1975;II Segno, Milano 1973. su,llaCecoslouacclria,Roma 1980'

491
490
 K nejq/znamnjmitalskj'rn literrnm vdcrim. kteff se hls k prame-
nrim praskkoly,je Cesare Segre. Pro srovnn italsk a eskliterr-
nvdntradice je klovprce S. D'Arco Ava||eLa critica delle strutture
formali in Italie (Kritika formlnch struktur v Itlii):3sjde o kritick his-
torick;/ rozbor dlouholetho,od prvnch desetilet stolet do tyict;ichlet
probhajcho vdeckhosporu mezi italsk m'.neohumanistou'' a .'formalis-
tou,'G. De Robertisem a filozofemB. Crocem a jejich ky.Na osnov pole-
miky o psychologickm a formInm pstupu k literrnmu dlu sleduje
Avalle cestu evropskpoetiky a estetiky k pojetstudia umleckhodla
jako specifickhopedmtu:od Mallarmhopoznmky,e.'verese neskl.
daj z mylenek,n br ze slov.',pesdlo L. Spitzera, ',intelektulna an-
tiromantickou'. Novou kritiku navazujcna T. S. Eliota, W. Empsona,
rusk formalisty, Jakobsona a ovem TezePraskholingvistickho trou-
ku z roku 1929 po literrnho kritika G. Continiho a soudobou italskou
literrnvdnou produkci' Je pozoruhodn,jak nkter De Robertisovy
formulace (kterCroce odmt jako v,!raz dekadence) se tmkrfr se
zkladnmi postulty rusk;chformalistri ijejich prask;/chpokraovatelri;
De Robertis poadujespecifick! pstupk literrnmu dlu' napkladv
ana|yze metriky Petrarkovy psn36objevuje specifiku vere a na qlrtky
vtiiformln metod odpovd,epece,'nejdejenom o odkryt metriky'
n,fbro inspiraci, kter tento postup vytvoila.';hlubsrovnn ttoDe
Robertisovy formln podchyceninsp irace by mondovolilonajt analogii
s Mukaovskhosrnanticki|mgestem. Mukaovskhokategorie zvukov
skladby a Jakobsonovy fonetickosnouy majdnes v Itrliivolnpokraovin
napkladv dle G. L. Beccarii.37
il
Pevratn edestltas vlnou studentsk;fchboua nsledn takzvan
''masifikace''
zpadnch univerzit pisplak mimodnpopularizaci struk-
turalismu, jeho metoda nevyluovalatradici estetiky Lukcsovy ani vdec-
kou a filozofickou nvaznost na frankfurtskou kolu,kterou pedstavovali
M. Horkheimer, T. W. Adorno, H. Marcuse a E. Fromm. Do tohoto kontextu
35
S. D'Arco Avalle: La critica delle strutture formali in lta]lia, Struntenti critici Ig67,
'4 ' s . 3 3 7 . 3 7 6 .
36
G. D" Robertis: Per una ca,tzorlepetrarcfusca, rg46: primi studi manzoniani e altre
cose, Firenze 1949.
37
viz nap.G. L. Beccaria: Z,anatomia d,el significante. Figure del ritmo e d,ella sintassl'
Dante. Pascoli, D'Annunzio, Torino 1975.
492
vstupuje koncem edest ch a zatkem sedmdest1/'ch let i podntn prce
Roberta Kalivody,jednoho z nejosobitjch pedstavitelri tzv. druh gene-
race praskych strukturalistri, prvodnm lyznnm surrealisty, vzdlnm
historika a filozofa. Kalivoda poukzal na stynbody mezi marxismem,
psychoanalyzou a strukturalismem a pokusil se o teoretickou bzi laick,
nikoli vak materialistickym dogmatem omezen kultury.
Jako pklad podobn tendence v ltlii mohu citovat kolektivn prci
o folklru a antropologii,38 shrnujc studie napsan a publikovan v rriz.
n;fch odbornych asopisech ve dnrh prili edest1ich ]et. Seznam citovan1ch
autorri mlie vzbudit rismv a ridiv: vedle Marxe, Gramsciho, Lukcse,
Hobsbauma, Durkheima tu stoj B. Constant, Croce, Bergson, Freud, EIia-
de, Cassirer, Ricoeur, Barthes, ale i "Che" Guevara, Mao Tse-Dun (trans-
kripce podle uvedenho pramene), Lu Hsun a Xia Xiang. Tebae jsou
posledn dv nskjmna jinak neznmacitty z,,Che,,Guevary i Maa
bychom dnes v odborn;ich publikacch marn hledali, sbornk nesvdi o
ideologick prostot ani o vdeck nedostatenosti vtiny autorrf otitn;ch
studi, nybr o tom, e zorn;/' rihel jednoho kulturnho vychodiska byl na-
hrazen pohledem rozevenym do 360 stupri. Sbornkje vak dokladem
napklad zevrubn znalosti autorri rusk5ch a sovtskych: jako klasikov
jsou ppadn citovni R. Jakobson, P. Bogatyrev i V. Propp, tprrikop-
nick;f' svazek V. Erlicha 'Bu sk! formalismus; nechybj ani informace o kole
v Tartu, ani o vyzkumech C. Lvi-Strausse. Jednm z autorrije antropolog
Giulio Angioni, kter; v roce 1970 publikoval obshlou sta o Praskm
lingvistickm krouku a funkcionalistickm pstupu ke studiu folklru.39
Angioni vychz z Tez Praskho lingvistickho krouku z roku \929, z
Jakobsona a Mukaovskho a zvlt upozoruje na prce tenkrtjet
nepli znmho Bogatyreva:ao jsou to informace v tehdejm kontextu
italsk etnografie nov a podntn, a dnes u patic k obecnmu kul.
turnmu gruntu' Z hlediska recepce vdeckho pnosu Praskho lingvis-
tickho krouku by se mohly sice jevit jako opodn,ale nen tomu tak:
s konenou platnost a v adekvtn ise dlo vznikl na prid Praskho
lingvistickho krouku zapisuje do evropskho kontextu prv v letech
38
Folklor" ontropologia (Tra storici.smoe marxismo), usp. A. M. Cirese, Palermo 1974'
"
3e
G. Angioni: Il "Circolo linguistico di Praga" e la considerazione funzionale del folklore,
Annali delle Facoltd di I'ettere, Filosofia e Magistero dell,Uniuersitit di Cagliari 1970, .2'
s.125-137.
no
A'gio''i cituje italsk vydn lnku P. Bogatyreva a R. Jakobsona Il folklore come
forma di creazione autonoma (Strutrunti critici 1967,'3), francouzskvydn Bogatyreva
(Actesnagiques, riteset croyancesen Russie subcarpatlt'ique,Paris 1929)ajeho asopiseck
studie vydan v Praze a v Bratislav, jako i dlouhou adu Jakobsonoqfch prac o folklru.
493
 K nejq/znamnjmitalskj'rn literrnm vdcrim. kteff se hls k prame-
nrim praskkoly,je Cesare Segre. Pro srovnn italsk a eskliterr-
nvdntradice je klovprce S. D'Arco Ava||eLa critica delle strutture
formali in Italie (Kritika formlnch struktur v Itlii):3sjde o kritick his-
torick;/ rozbor dlouholetho,od prvnch desetilet stolet do tyict;ichlet
probhajcho vdeckhosporu mezi italsk m'.neohumanistou'' a .'formalis-
tou,'G. De Robertisem a filozofemB. Crocem a jejich ky.Na osnov pole-
miky o psychologickm a formInm pstupu k literrnmu dlu sleduje
Avalle cestu evropskpoetiky a estetiky k pojetstudia umleckhodla
jako specifickhopedmtu:od Mallarmhopoznmky,e.'verese neskl.
daj z mylenek,n br ze slov.',pesdlo L. Spitzera, ',intelektulna an-
tiromantickou'. Novou kritiku navazujcna T. S. Eliota, W. Empsona,
rusk formalisty, Jakobsona a ovem TezePraskholingvistickho trou-
ku z roku 1929 po literrnho kritika G. Continiho a soudobou italskou
literrnvdnou produkci' Je pozoruhodn,jak nkter De Robertisovy
formulace (kterCroce odmt jako v,!raz dekadence) se tmkrfr se
zkladnmi postulty rusk;chformalistri ijejich prask;/chpokraovatelri;
De Robertis poadujespecifick! pstupk literrnmu dlu' napkladv
ana|yze metriky Petrarkovy psn36objevuje specifiku vere a na qlrtky
vtiiformln metod odpovd,epece,'nejdejenom o odkryt metriky'
n,fbro inspiraci, kter tento postup vytvoila.';hlubsrovnn ttoDe
Robertisovy formln podchyceninsp irace by mondovolilonajt analogii
s Mukaovskhosrnanticki|mgestem. Mukaovskhokategorie zvukov
skladby a Jakobsonovy fonetickosnouy majdnes v Itrliivolnpokraovin
napkladv dle G. L. Beccarii.37
il
Pevratn edestltas vlnou studentsk;fchboua nsledn takzvan
''masifikace''
zpadnch univerzit pisplak mimodnpopularizaci struk-
turalismu, jeho metoda nevyluovalatradici estetiky Lukcsovy ani vdec-
kou a filozofickou nvaznost na frankfurtskou kolu,kterou pedstavovali
M. Horkheimer, T. W. Adorno, H. Marcuse a E. Fromm. Do tohoto kontextu
35
S. D'Arco Avalle: La critica delle strutture formali in lta]lia, Struntenti critici Ig67,
'4 ' s . 3 3 7 . 3 7 6 .
36
G. D" Robertis: Per una ca,tzorlepetrarcfusca, rg46: primi studi manzoniani e altre
cose, Firenze 1949.
37
viz nap.G. L. Beccaria: Z,anatomia d,el significante. Figure del ritmo e d,ella sintassl'
Dante. Pascoli, D'Annunzio, Torino 1975.
492
vstupuje koncem edest ch a zatkem sedmdest1/'ch let i podntn prce
Roberta Kalivody,jednoho z nejosobitjch pedstavitelri tzv. druh gene-
race praskych strukturalistri, prvodnm lyznnm surrealisty, vzdlnm
historika a filozofa. Kalivoda poukzal na stynbody mezi marxismem,
psychoanalyzou a strukturalismem a pokusil se o teoretickou bzi laick,
nikoli vak materialistickym dogmatem omezen kultury.
Jako pklad podobn tendence v ltlii mohu citovat kolektivn prci
o folklru a antropologii,38 shrnujc studie napsan a publikovan v rriz.
n;fch odbornych asopisech ve dnrh prili edest1ich ]et. Seznam citovan1ch
autorri mlie vzbudit rismv a ridiv: vedle Marxe, Gramsciho, Lukcse,
Hobsbauma, Durkheima tu stoj B. Constant, Croce, Bergson, Freud, EIia-
de, Cassirer, Ricoeur, Barthes, ale i "Che" Guevara, Mao Tse-Dun (trans-
kripce podle uvedenho pramene), Lu Hsun a Xia Xiang. Tebae jsou
posledn dv nskjmna jinak neznmacitty z,,Che,,Guevary i Maa
bychom dnes v odborn;ich publikacch marn hledali, sbornk nesvdi o
ideologick prostot ani o vdeck nedostatenosti vtiny autorrf otitn;ch
studi, nybr o tom, e zorn;/' rihel jednoho kulturnho vychodiska byl na-
hrazen pohledem rozevenym do 360 stupri. Sbornkje vak dokladem
napklad zevrubn znalosti autorri rusk5ch a sovtskych: jako klasikov
jsou ppadn citovni R. Jakobson, P. Bogatyrev i V. Propp, tprrikop-
nick;f' svazek V. Erlicha 'Bu sk! formalismus; nechybj ani informace o kole
v Tartu, ani o vyzkumech C. Lvi-Strausse. Jednm z autorrije antropolog
Giulio Angioni, kter; v roce 1970 publikoval obshlou sta o Praskm
lingvistickm krouku a funkcionalistickm pstupu ke studiu folklru.39
Angioni vychz z Tez Praskho lingvistickho krouku z roku \929, z
Jakobsona a Mukaovskho a zvlt upozoruje na prce tenkrtjet
nepli znmho Bogatyreva:ao jsou to informace v tehdejm kontextu
italsk etnografie nov a podntn, a dnes u patic k obecnmu kul.
turnmu gruntu' Z hlediska recepce vdeckho pnosu Praskho lingvis-
tickho krouku by se mohly sice jevit jako opodn,ale nen tomu tak:
s konenou platnost a v adekvtn ise dlo vznikl na prid Praskho
lingvistickho krouku zapisuje do evropskho kontextu prv v letech
38
Folklor" ontropologia (Tra storici.smoe marxismo), usp. A. M. Cirese, Palermo 1974'
"
3e
G. Angioni: Il "Circolo linguistico di Praga" e la considerazione funzionale del folklore,
Annali delle Facoltd di I'ettere, Filosofia e Magistero dell,Uniuersitit di Cagliari 1970, .2'
s.125-137.
no
A'gio''i cituje italsk vydn lnku P. Bogatyreva a R. Jakobsona Il folklore come
forma di creazione autonoma (Strutrunti critici 1967,'3), francouzskvydn Bogatyreva
(Actesnagiques, riteset croyancesen Russie subcarpatlt'ique,Paris 1929)ajeho asopiseck
studie vydan v Praze a v Bratislav, jako i dlouhou adu Jakobsonoqfch prac o folklru.
493
 edest;ch a v prvn polovin let sedmdest;ich, kdy v Itlii zdomcuje
kho pohybu energi; nov poznatky o hmotjako energiijsou pro Mukaov-
tak takzvan'.sovtsk smiologie',, tedy zejmna prce J. M. Lotmana,
skho drikazem nepouitelnosti kategorie realismu v umn.as
B. A. Uspenskho, M. M. Bachtina i J. M' Meletinskho.
Logiku a smovn filozoficky zamen1chestetick;fch a lingvistick;ch
Pes Cassirera, ptomnho ped vlkou v Praze, za v\ky ve Spojenych
studi qznamn ovlivnil text, kter v roce 1957 zveejnil asopis Nuova
sttech a od edestych let v ideIn knihovn zkladnch filozofick ch a
Corrente, text, kte4 znamens}.rrtzu dosavadnch zkuenost strukturalis-
estetick;fch plac tohoto stolet, chci dojt k z,rsvho pokusu: piblit
mu a ukazuje obrovsk monosti jeho dalho v]filoje. Je to pednka,
Praze pes Iilii praskou kolu zjin perspektivy a vjin1fch souvislostech,
kterou E. Cassirer pronesl 10. nora 1945 v Newyorskm lingvistickm
ne v jak1fch jsme ji zvykl vnmat.
krouku pi svm poslednm veejnmvystoupen, StrukturalislTLus u mo-
vod tohoto pspvku byl provokativn zmrn. Vichni vme, e
dern linguistice.al Cassiter se zde pokusil nartnout po vzou modern
dlouholet izo\ace eskliterrn vdy a mimovdn i mimoestetick fak-
$'zikyjakousi "sjednocenou teorii" lingvistiky, biologie a psychologie. Srov-
tory obas vedly - proti duchu prask koly - strukturalistick bdn
nv drjleitost ',novvdy.' lingvistiky, zrodiv se v polovin 19. stoletr, vy'trenych ze souvislost a
do ulity exegeze litery Mukaovskho textri,
s novou vdou Galilea Galileiho: ob promnily pohled na fuzick; svt' je se nad tm pozasta-
zbaven;ch nvaznosti. Dnes samozejm zbyten
Cassirer pipomn Kanta, ktery si jako prvn uvdomil, e lingvistika
vovat: jde ji o nco mnohem podstatnjho . o novou reflexi filozofick ch
nemrie jt cestou prodnchvd. Hledn jej pevn metodologick zklad-
a ontologick1fch premis Praskho lingvistickho krouku i Mukaovskho
ny vedlo k intelektuln revoluci: model mechanick anal;zy se ukzal jako
estetiky.
nedostaten;,pestala stait i metoda historick. V okamiku, kdy Fara.
V mezivlenm obdob, kdy Prask; lingvistick krouek v Praze priso-
day, Maxwell, Planck rozvrtili mechanistick pedstavy o vesmru a uk-
bil, patila k ce]kov kulturn atmosfe i mocn energie modernho umni,
zalo se, e hmota je organizovanou energi, za,a|ai psychologie chpat
blzlost, asto pm spoluprce umlce avce; duch doby byl opravdu
lidsk7. jako ''svazek vjemri'' a psychick pochody jako projevy energie
tvrir a riastnci, asto cizinci a exulanti, byli pln zaujati vzjemnyrn
a tyto objevy mly velk vliv na zkoumn logiky lidskho jazyka' Ze
sdIenm. Vdeck prce' kter tu probhala, nemla nic spolenhos aka-
zan dobrodrustv strukturalistick lingvistiky, kter se musela vrtit
demismem, ale pece se jejm qsledkrim nemohla vyhnout prakticky dn
ke sqm logickm i epistemologick1fun premism. Cassirer ukazuje, eptv
akademick prida od konce padest;fch let. Pipomnm tuto mnohostran.
de Saussure, Tlubeckoj, Jakobson a dal lenovPraskho lingvistickho
nost a kosmopolitn charakter Praskho lingvistickho krouku, protoe
krouku dospli kpoznn, e i ve studiujazykaje teba rozliit veliiny jsem pesvdena, e dnes - a na tomto mst, v Praze _ je teba obnovit
istformdlni od toho, co je faktich. Pipomn pitom teorie Cuvierovy
prv tyto jeho nejpodstatnj rysy.
a Goethovy a cituje Emanuela Rdla, jen ozna7lCuviera za prvnho mys-
V optice nikoli linernho, nybr mnohorozmrnho a tak njak;m
litele, kter; uvedl do empirick vdy logiku.
zprisobm cyklickho pohybu lidskho mylen i zkuenosti vribecjsou podle
Na Cassirerov mylen je fascinujc holistick! pstup, ktery dovoluje
mho soudu vdeck, filozofick a lidskhodnoty Praskho lingvistickho
zkoumat paralely a souvislosti mezi .'organistick;fm'' pojetm biologie a
kroukujednou z nejlepch vc, kter esk kultura m. Zhruba eeno:
Iingvistick;fm strukturalismem.a2 Domnvm se, e prv Cassirer ovlivnil
edest lta byla dobou propojen a vzjemnho obohacen nrodnch krrl-
Mukaovskho pojet struktury a fungovn umleckho dla jako dynamic-
tur, sedmdes t|tadala vzniknout velk m syrrtzm prv v smiotice,
v lingvistice a v antropologii, osmdest |tabyla v humanitnch vdch
asem velk ch individualit. Devadest ltajsou asem velk1fch otzek,
otzek asto poloenych u v polovin stolet, nyn vak nalhavjch,
al
E' Cassirer: Structuralism in Modern Linguistics, poprvnWord 1945, .2; italsky palivjch a bezprostednjch. Prr.rr a z}.lanl z nich je otzka subjektu
Lo strutturalismo nella linguistica moderna,Nuoua Corrente |967,.44, s. 275.299;knin objektu ve vdeckm poznrr; objev zkona indeterminace v kvantov
Napoli 1970. Yiz tU . Eco| Trattato di semioticcl generale, Milano 1975. fyzice a jeho filozofick implikace znamenaly pekonn jejich klasickho
42
T'to 'y".amnou prci neuvd v bibliograrckj'chodkazech ani o. Sus' kter:f se irm
kontextem a frlozorckfmi i vdeck;fmi prameny strukturalismu zab;|rvalsnad nejpozomji,
ani kolektivn soubor struktwalistick:,i,ch prac uveejnn;chroku Ig69 ve Filozofickm aso-
pjse 1969, .1. Nezmiuje se o n ani K. Chvatk, kter do souvis]osti se strukturalismem a3 (1938),S'zdp
Vi". nap' J. Mu}aovskj':K noetice a poeticesurrealismu v matstv
uvd Cassirerovu Filozofii symbolicklch forem.. viz Strukturdln estetika, Praha 1994.
z estetiky, Praha 1966, s. 309-311.

494 495
 edest;ch a v prvn polovin let sedmdest;ich, kdy v Itlii zdomcuje
kho pohybu energi; nov poznatky o hmotjako energiijsou pro Mukaov-
tak takzvan'.sovtsk smiologie',, tedy zejmna prce J. M. Lotmana,
skho drikazem nepouitelnosti kategorie realismu v umn.as
B. A. Uspenskho, M. M. Bachtina i J. M' Meletinskho.
Logiku a smovn filozoficky zamen1chestetick;fch a lingvistick;ch
Pes Cassirera, ptomnho ped vlkou v Praze, za v\ky ve Spojenych
studi qznamn ovlivnil text, kter v roce 1957 zveejnil asopis Nuova
sttech a od edestych let v ideIn knihovn zkladnch filozofick ch a
Corrente, text, kte4 znamens}.rrtzu dosavadnch zkuenost strukturalis-
estetick;fch plac tohoto stolet, chci dojt k z,rsvho pokusu: piblit
mu a ukazuje obrovsk monosti jeho dalho v]filoje. Je to pednka,
Praze pes Iilii praskou kolu zjin perspektivy a vjin1fch souvislostech,
kterou E. Cassirer pronesl 10. nora 1945 v Newyorskm lingvistickm
ne v jak1fch jsme ji zvykl vnmat.
krouku pi svm poslednm veejnmvystoupen, StrukturalislTLus u mo-
vod tohoto pspvku byl provokativn zmrn. Vichni vme, e
dern linguistice.al Cassiter se zde pokusil nartnout po vzou modern
dlouholet izo\ace eskliterrn vdy a mimovdn i mimoestetick fak-
$'zikyjakousi "sjednocenou teorii" lingvistiky, biologie a psychologie. Srov-
tory obas vedly - proti duchu prask koly - strukturalistick bdn
nv drjleitost ',novvdy.' lingvistiky, zrodiv se v polovin 19. stoletr, vy'trenych ze souvislost a
do ulity exegeze litery Mukaovskho textri,
s novou vdou Galilea Galileiho: ob promnily pohled na fuzick; svt' je se nad tm pozasta-
zbaven;ch nvaznosti. Dnes samozejm zbyten
Cassirer pipomn Kanta, ktery si jako prvn uvdomil, e lingvistika
vovat: jde ji o nco mnohem podstatnjho . o novou reflexi filozofick ch
nemrie jt cestou prodnchvd. Hledn jej pevn metodologick zklad-
a ontologick1fch premis Praskho lingvistickho krouku i Mukaovskho
ny vedlo k intelektuln revoluci: model mechanick anal;zy se ukzal jako
estetiky.
nedostaten;,pestala stait i metoda historick. V okamiku, kdy Fara.
V mezivlenm obdob, kdy Prask; lingvistick krouek v Praze priso-
day, Maxwell, Planck rozvrtili mechanistick pedstavy o vesmru a uk-
bil, patila k ce]kov kulturn atmosfe i mocn energie modernho umni,
zalo se, e hmota je organizovanou energi, za,a|ai psychologie chpat
blzlost, asto pm spoluprce umlce avce; duch doby byl opravdu
lidsk7. jako ''svazek vjemri'' a psychick pochody jako projevy energie
tvrir a riastnci, asto cizinci a exulanti, byli pln zaujati vzjemnyrn
a tyto objevy mly velk vliv na zkoumn logiky lidskho jazyka' Ze
sdIenm. Vdeck prce' kter tu probhala, nemla nic spolenhos aka-
zan dobrodrustv strukturalistick lingvistiky, kter se musela vrtit
demismem, ale pece se jejm qsledkrim nemohla vyhnout prakticky dn
ke sqm logickm i epistemologick1fun premism. Cassirer ukazuje, eptv
akademick prida od konce padest;fch let. Pipomnm tuto mnohostran.
de Saussure, Tlubeckoj, Jakobson a dal lenovPraskho lingvistickho
nost a kosmopolitn charakter Praskho lingvistickho krouku, protoe
krouku dospli kpoznn, e i ve studiujazykaje teba rozliit veliiny jsem pesvdena, e dnes - a na tomto mst, v Praze _ je teba obnovit
istformdlni od toho, co je faktich. Pipomn pitom teorie Cuvierovy
prv tyto jeho nejpodstatnj rysy.
a Goethovy a cituje Emanuela Rdla, jen ozna7lCuviera za prvnho mys-
V optice nikoli linernho, nybr mnohorozmrnho a tak njak;m
litele, kter; uvedl do empirick vdy logiku.
zprisobm cyklickho pohybu lidskho mylen i zkuenosti vribecjsou podle
Na Cassirerov mylen je fascinujc holistick! pstup, ktery dovoluje
mho soudu vdeck, filozofick a lidskhodnoty Praskho lingvistickho
zkoumat paralely a souvislosti mezi .'organistick;fm'' pojetm biologie a
kroukujednou z nejlepch vc, kter esk kultura m. Zhruba eeno:
Iingvistick;fm strukturalismem.a2 Domnvm se, e prv Cassirer ovlivnil
edest lta byla dobou propojen a vzjemnho obohacen nrodnch krrl-
Mukaovskho pojet struktury a fungovn umleckho dla jako dynamic-
tur, sedmdes t|tadala vzniknout velk m syrrtzm prv v smiotice,
v lingvistice a v antropologii, osmdest |tabyla v humanitnch vdch
asem velk ch individualit. Devadest ltajsou asem velk1fch otzek,
otzek asto poloenych u v polovin stolet, nyn vak nalhavjch,
al
E' Cassirer: Structuralism in Modern Linguistics, poprvnWord 1945, .2; italsky palivjch a bezprostednjch. Prr.rr a z}.lanl z nich je otzka subjektu
Lo strutturalismo nella linguistica moderna,Nuoua Corrente |967,.44, s. 275.299;knin objektu ve vdeckm poznrr; objev zkona indeterminace v kvantov
Napoli 1970. Yiz tU . Eco| Trattato di semioticcl generale, Milano 1975. fyzice a jeho filozofick implikace znamenaly pekonn jejich klasickho
42
T'to 'y".amnou prci neuvd v bibliograrckj'chodkazech ani o. Sus' kter:f se irm
kontextem a frlozorckfmi i vdeck;fmi prameny strukturalismu zab;|rvalsnad nejpozomji,
ani kolektivn soubor struktwalistick:,i,ch prac uveejnn;chroku Ig69 ve Filozofickm aso-
pjse 1969, .1. Nezmiuje se o n ani K. Chvatk, kter do souvis]osti se strukturalismem a3 (1938),S'zdp
Vi". nap' J. Mu}aovskj':K noetice a poeticesurrealismu v matstv
uvd Cassirerovu Filozofii symbolicklch forem.. viz Strukturdln estetika, Praha 1994.
z estetiky, Praha 1966, s. 309-311.

494 495
rozdlen.ZaaIob t stIe zejmj,
e proces, subjekt i objekt poznn
tvodynamickou jednotu, a takov ontologick zkladna se mus nutn
projevit prv v humanitnch vdch.
Vdeck prce m za rikol vyhledvn, popis a tdnmaterilu, s kteqm dan doba
pracuje; nejabstraktnj cl vdeckho bdnjsou obecnzkony, kterlmi se dnj ve
zkouman oblasti d.Tbnto pracovn postup se m estt na prvn pohled znannez.
visl;f na filozofii, a proto tak nedvno uplynul obdobpozitivismu, kter prv ve v.
dch vidlo nejpodstatnj sloku vdeckho snaen,inilo soustavu vd zkladem,
na kterm teprue filozofie' jako sjednocen lidskho poznn, mus b t budovna.""
Tohle je rivodn vta znm Mukaovskho studie Strukturalismus u
estetice d ue ud o literatue z roku 1947, kterou dnes m eme stjako
posledn slovo, shrnut a testament t;kajcsejeho pojet estetiky' ale tak
jako slovo, kter prorocky osvtluje budouc osudy strukturalistick metody
ajasnoziv varuje ped redukc strukturalismu na metodologii a nkdy
dokonce na pouhou techniku ana|zy toho kterho pedmtu studia.
Jestlie pozitivismus povjil na rovinu absolutn pravdy vdu, marxis-
mus na tutrovinu postavil i pavdu. A obecnji vzato: je stle zejmj,
etak jako moc spje vlastn logikou k pokusu ''vdecky.,institucionizovat
''pravdu.',
svoji thne i vdeck vyzkum svou logikou k uit moci v zjmu
',pravdy'. (znm pftlady
vlastn z nuklern fyzky, genetiky, lkastv
atp' zde jist nen teba uvdt). Debakl ideologi, pocit neadekvtnosti
rrizn;fch crkv ani prok]amace krize hodnot neopravuj k antifilozofickmu
postoji ani k filozofickmu i hodnotovmu agnosticismu: Mukaovskho
vta vfraduje mnohem vce rozhodnut, volbu idokonce etick;f postoj neli
matematicky i statisticky prokazateln; fakt, ale prv o volbu, o eticky
a individuln odpovdny postoj jde. Bez podobn volby vda ztrc ne;en
celkovou orientaci, a tm i monost uvaovat o hodnotch a smyslu jevti
studovan ch z perspektivy lovka ajeho byt, ale postupn i samu h}pot-
zu takov orientace.
Mukaovsk1i se neodvolv na dnou metafyziku a jeho poadavek
neustlho navracen se k ontologick m a noetick]m premism j evyrazem
oteuenostijeho vdeck prce:
vdy lsel odtpilyod filozofieteprve pr bhemv;/voje:od chvle,kdy se
...jednotliv
kadz nich stala samostatnouv;fvojovou adou, vracse sicevdyznovuk ontologick;m
a noetick;m pedpokladlim vytvoen m filozofi, ale vykonv na n sama neustle
zptnf vliv v!'sledky svho zkoumn a v;ivojem metod.au
nn
poetiky 1, Praha 1948, s 1 3
J. Mukaovsk11:Kapitoly z esk
a5
Tamt.
496
Tedy dn'.pozitivn', jistota' dogma ideov ani materiln, pouze kon-
stantn vdom antropologickho l antropickbo principu Qeho v;znamu
se v edeslfch letech ve sv:ch pracch vnovali zejmna R. Kalivoda a
o. Sus), vdom,je vychz z danosti, e lovkje v procesu poznn sub-
jektem i pedmtem, experimenttorem i experimentem. Prakticky se tento
Mukaovskho postoj _ nazya|a bych jej hypotzou pozitivnho - projevuje
optovn}im nvratem k zk|adnotzce po povaze hmoty,jak na ni upozor-
nil Cassirer. Ale projevuje se tak osobnm zaujetm i ivotn prax v kon-
krtnm dn svta: je veobecn znmo, e Mukaovskho antifaistick
stanovisko se po vlce promnilo v cosi dovjinho a e politick anga-
ovanost vdce strhla na nezvidnhodnou cestu; zd se nm vak tak,
e odklon od strukturalismu znamen vjeho ivotnm osudu speosobn
zlom ne zradu vlastnho dla.
Podle Mukaovsklro je strukturalismus ,'vdeckym nzorem a soubo-
'.neexistuje
rem pracovnch pravidel'.,a6 piem vribec vdeck postull,
kter;f by nebyl vybudovn na filozofick1fch pedpokladech; jestlie nkter
vdeck smry odmtaj k tmto pedpokladrim pihlet' zamtaji tm toliko
vdomou kontrolu sv;/'ch noetick;ch zkladri.'.a?
Tato vtaje dodnes aktuln aje zejm,ejej autor si byl vdom uni-
,{erz|n platnosti objevu strukturlnch principri ajejich fungovn. Para-
doxnm drikazem tohojsou pffpady' kdy byl strukturalismus' zbaveny filo-
zofick1fch plemis' snen ke sluebn;im rikonlim podrzen;fm logice ideologie
i moci.
Nejvt rozpaky pfitom vzbuzuj anonymn prisobc prce na zadan
tma, jak v sedmdes|ich a osmdest;ch ltech hojn nachzme v dom-
cch publikacch, v bibliograflch oflciln pstovan literrnvdn machy
anebo v exemplrch strukturln velprce podzenopatrnosti a hod-
notovmu agnosticismu. Mla by to b;tkapitola snadno a rychle zapomenu-
teln, ironi osudu vak je, e snad prv j vdme za nikoliv vzcn vyro.
.'struktut|n
ky mladfch literrnch (snad) vdcri typu: ana|yzy jsou pito-
most.' (pramen ani autora neuvdm). Rozpaky plynou z toho, e ne|ze po-
soudit, zda autor takovho v;roku m, i nem pravdu, nebo nevme,7b
strukturln analyzy m na mysli. odradily jej navzjem zamniteln texty
navzjem zamniteln;/'ch autor ? Byl by to dtivod seznmit se se struk-
turalismem v celjeho hloubce a dosahu. Nevm toti, e ten, kdo zn
privodn prce Praskho lingvistickho krouku, jeho filozofick premisy
a ontologickou problematiku, by byl s to monosti, kter odsud plynou,
prost zahodit. Nejde pitom o pohled do minulosti, n,fbr o ptomnost:
a6
Tamt.
a7
Tamt, s.14
497
rozdlen.Za,alob t stIe zejmj,
e proces, subjekt i objekt poznn
tvodynamickou jednotu, a takov ontologick zkladna se mus nutn
projevit prv v humanitnch vdch.
Vdeck prce m za rikol vyhledvn, popis a tdnmaterilu, s kterjm dan doba
pracuje; nejabstraktnj cl vdeckho bdnjsou obecnzkony, kterlmi se dnj ve
zkouman oblasti d.Tbnto pracovn postup se m estt na prvn pohled znannez.
visl;f na filozofii' a proto tak nedvno uplynul obdobpozitivismu, kter prv ve v.
dch vidlo nejpodstatnj sloku vdeckho snaen,inilo soustavu vd zkladem,
na kterm teproe filozofie' jako sjednocen lidskho poznn, mus b t budovna.""
Tohle je rivodn vta znm Mukaovskho studie Strukturalismus u
estetice a ue ud o literatue z roku 1947, kterou dnes m eme stjako
posledn slovo, shrnut a testament t;kajcsejeho pojet estetiky' ale tak
jako slovo, kter prorocky osvtluje budouc osudy strukturalistick metody
ajasnoziv varuje ped redukc strukturalismu na metodologii a nkdy
dokonce na pouhou techniku ana|zy toho kterho pedmtu studia.
Jestlie pozitivismus povjil na rovinu absolutn pravdy vdu, marxis-
mus na tutrovinu postavil i pavdu. A obecnji vzato: je stle zejmj,
e tak jako moc spje vlastn logikou k pokusu ''vdecky.. institucionizovat
',pravdu.',
svoji thne i vdeck vyzkum svou logikou k uit moci v zjmu
'.pravdy'. (znm pftlady
vlastn z nuklern fyzky, genetiky, lkastv
atp. zde jist nen teba uvdt). Debakl ideologi, pocit neadekvtnosti
rrizn;fch crkv ani prok]amace krize hodnot neopravuj k antifrlozofickmu
postoji ani k filozofickmu i hodnotovmu agnosticismu: Mukaovskho
vta vfraduje mnohem vce rozhodnut, volbu idokonce etick;f postoj neli
matematicky i statisticky prokazateln; fakt, ale prv o volbu, o eticky
a individuln odpovdny postoj jde. Bez podobn volby vda ztrc ne;en
celkovou orientaci, a tm i monost uvaovat o hodnotch a smyslu jevri
studovan ch z perspektivy lovka ajeho byt, ale postupn i samu h}?ot.
zu takov orientace.
Mukaovsk se neodvolv na dnou metafyziku a jeho poadavek
neustlho navracen se k ontologick1fm a noetick]m premism j evyrazem
oteUenostijeho vdeck prce:
vdy [sel odtpilyod filozofieteprve pr bhemv;/voje:od chvle,kdy se
...jednotliv
kadz nich stala samostatnouv;y'vojovouadou,vracse sicevdyznovuk ontologick;m
a noetick;m pedpokladlim vytvoen;!'m filozofi, ale vykonv na n sama neustle
zptn/ vliv v sledky svho zkoumn a v;ivojem metod.au
nn
J. Mukaovsk11:Kapitoly z eskpoetiky 1, Praha 1948, s TJ
a5
Tamt.
496
Tedy dn'.pozitivn', jistota, dogma ideov ani materiln, pouze kon-
stantn vdom antropologickho tantropickho principu Qeho v;znamu
se v edeslfch letech ve sv]ch pracch vnovali zejmna R. Kalivoda a
o. Sus), vdom, je vychz z danosti, e lovk je v procesu poznn sub-
jektem i pedmtem, experimenttorem i experimentem. Prakticky se tento
Mukaovskho postoj - nazvala bychjej hypotzou pozitivnho - projevuje
optovn}im nvratem k zk|adnotzce po povaze hmoty,jak na ni upozor-
nil Cassirer. Ale projevuje se tak osobnm zaujetm i ivotn prax v kon-
krtnm dn svta: je veobecn znmo, e Mukaovskho antifaistick
stanovisko se po vlce promnilo v cosi dovjinho a e politick anga-
ovanost vdce strhla na nezvidnhodnou cestu; zd se nm vak tak,
e odklon od strukturalismu znamen v jeho ivotnm osudu speosobn
zlom ne zradu vlastnho dla.
Podle Mukaovsklro je strukturalismus ,'vdeckym nzorem a soubo-
rem pracovnch pravidel',,a6 piem'.neexistuje vribec vdeck1/.postup,
kter;f by nebyl vybudovn na filozofick1fch pedpokladech; jestlie nkter
vdeck smry odmtaj k tmto pedpokladrim pihlet' zamtaji tm toliko
vdomou kontrolu sv;fch noetick;ch zkladri.'.a7
Tato vtaje dodnes aktuln aje zejm,ejej autor si byl vdom unr-
verzln platnosti objevu strukturlnch principri ajejich fungovn. Para-
doxnm drikazem tohojsou pffpady, kdy byl strukturalismus, zbaveny filo.
zofick;ych premis' snen ke sluebn;im rikonlim podzen;/m logice ideologie
i moci.
Nejvt rozpaky pitom vzbuzuj anonymn prisobc prce na zadan
tma, jak v sedmdes|ich a osmdest;ch ltech hojn nachzme v dom-
cch publikacch, v bibliografich oficiln pstovan literrnvdn machy
anebo v exemplrch strukturln velprce podzenopatrnosti a hod-
notovmu agrrosticismu. Mla by to b;tkapitola snadno a rychle zapomenu-
teln, ironi osudu vakje, e snad prvj vdme za nikoliv vzcnvyro.
.'struktur|n
ky mlad]fch literrnch (snad) vdcri typu: ana|yzy jsou pito-
most.' (pramen ani autora neuvdm). Rozpaky plynou z toho, e nelze po-
soudit, zda autor takovho v;i.roku m, i nem pravdu, nebo nevme, jak
strukturln ana|yzy m na mysli. odradily jej navzjem zamniteln texty
navzjem zamniteln;ch autorri? Byl by to drivod seznmit se se struk-
turalismem v celjeho hloubce a dosahu' Nevim toti, e ten, kdo zn
privodn prce Praskho lingvistickho krouku, jeho filozofick premisy
a ontologickou problematiku, by byl s to monosti, kter odsud plynou,
prost zahodit. Nejde pitom o pohled do minulosti, n,lbr o ptomnost:
a6
Tamt.
a7
Tamt, s. 14
497
It oRIGINL JAKo pnxr.an
odvrtit se od tchto tmat znamen pro eskoukulturu tak * opt - igno-
rovat mezinrodn kontext.
Mukaovskho otevenfilozofick hypotzapatk sam1fmzkladrim PEKI,AD JAKo oRIGINL
(Prask kola ve panltin a v etin)
strukturln estetiky a nese s sebou nkolik dalchontologick1fchhypotz:
v poaddrileitostije to pedevm hypotzaindividuajako nepedvdatel.
nhoinitele'neodvozenhoa neodvoditelnhofaktoru pohybu a v1voje EMIL VOLEK
struktur, a s n spojen teorie vyprave,abstraktnhosubjektu, subjektu
vfrdenhoiimplikovanhov dle,kolektivnho subjektu a podobn.Pola-
rita: jedinenindividuum - abstraktn subjekt, do nhose rrizn indi-
vidua promtaj(do nho vstupuj)' udruje v rmci vdeckhobdn
prvekr - neznmou,48Totlze ffct o Mukaovskhopojethodnoty,smys- Pnesx xor-a a paNr,sx vEsNIcE
lu, eventuln smantickho gesta:tyto kategoriejsou stle hodndiskus
a uitenj nepokusy ojednoznan definice ajejich dnensrovnvn Prvn cyklus pekladri do panltiny spad do samho potku sedmdes-
s kategoriemi a pojmy njak;mzprisobem blzk;/mi. t1ich let, I970-I972;v rychlm sledu vyly ve panlsku Teze zroku 1929,1
italsko-esk; semin Gramsciho institutu a l sev dubna 1968
"
Nejlpe mrie b;ft strukturalismus objasnn na zprisobu, jak1!'mtvopojmy a zachz (vydavatel se chlub, e sbornk vychz dve ne v Itlii)2 a mal vybr
s nimi' Stru]<turalismus uvdomuje si toti zsadn vnitn souvztanost celpojmov Mukaovskho (anonymn).3 V Chite vyel peklad specilnho ,islaChan-
soustavy t kter vdy: kad z pojmri je urovn vemi ostatnmi a sm je navzjem gen a na Kub si peloili Umn jako smiologich! fakt.6 By|y to vybry
uruje,take by mohl b;ftjednoznanjivymezen mstem, kter v danpojmovsoustav
vcelku nhodn a peklady, obvykle pes italtinu nebo francouztinu, it
zaujm' ne v;tem svhoobsahu, kte4/je - pokud se s pojmem pracuje - v neust]
promn. Teprue vzjemn souvztanost dodv jednotliqfm pojmr1m.'smysl.'pesahujci horkou jehlou' Dal znalosti se erpaly ze znm Garwinovy antologie v
pouh obsahov vJmezen' Pojem jev se proto strukturalismu jako energeticky pro. anglitin z roku 1964 a z pekladri K. Chvatka a R. Kalivody do nminy.
stedekstle obnovovanhozmocnovn se skutenosti, vdy schopn;/'vnitnpestavby Vzhledem k tto neuten situaci nepekvapuje takka apokryfn charak-
ter, ktery m pesevechnu autorovu snahu spisek Renata Prady oropezy,
l nii"n'i"^ho. a9

bolivijskho spisovatele usazenho v Mexiku, o ruskm formalismu apra-

Pestoe termn struktura pestal b;tcentrlnm pojmem humanitnch
vd, nelze pochybovat o smiotickm charakteru lidskho ivota a spoleen-
stv: abstraktn vzato, princip dynamick interakce prvkri, sil, energi or-
ganizovan ch za jist1fm rielem a propojen ch v rrizn1fch rovinch a dimen-
zch, podlejcch se na fungovn celku, m sv analogie nejen v jazyce a
v umn, n,lbr v cel organizaci vesmru. Mukaovsk;f si byl vdom, e
strukturalismus se nahldnutm do chodu inteligentnch systmri ocitl
nejen ve sfejist;fch fenomn lidskho tvoen, n1fbrtak u principri
byt. V tom smyslu je dal bdn otevena zv|t pitaliv.
a8
Je vlastn komick,ejmnoMukaovsk ptisobdnes v literrn vd vcjako onen u estetice a ue ud o literatue).
abstraktn subje&i nejako odka z na psychofyzirkou osobu, kter po roce 1948 zmnila vdec-
kou i nzorovou identitu. Za pozornost vak stoj,e Mukovsk nikdy nezradil svoji estetiku
zptisobem, pednmvaroval: nikdy nesnil strukturalismus na sluebnou metodu zamtajc teze a adu krtk
''vdomou
kontrolu sqfch noetick;fch zkladri'', a vyhovujc proto apriornm idejm a ideolo.
gim.
a9
J' M'kaovsk : Strukturalismus v estetice a ve vd o literatue, Kapitoly z esk
poetiky I, Praha 1948, s. 14.
sk kole.6
I
EI ,r,ulo lingiistico de Praga (Tesis de 1929), Madrid 1970' peloila (z italskho
q,dn z roku 1966) a bibliografli sestavila M' I' Chamorrov' Zd se, etotvylo v Madrirlu
puvodn pod titulem El crculo de Praga'
2
Littgtistica fonnal y crtica literaria' z italtiny peloila M. E. Bentezov, Madrid
1970 (z eskstrany obsahuje pspvky M' eruen}y, F. Vodiky, Z' Peata, M. Jankovie
a J. tpnkov).
3
Arte y semiologa, vyrla| a rivod napsal S. M' Fiz, peloil I. P' Hloznik, Madrid 1971
(kneka obsahuje Mukaovskho studie Umn 'jako sniologick! fakt a Strukturalisnus
a
ElcrculodePt.ogo,vydalapeloiINeIsonosorio,Valparaso1971(sbornekobsahuje
'.klasickho'. obrlob)'
ch materil lingvistickfch i literrnch
5 (pelo-
J. Mukaovsky: El arte como hecho semiolgico, Casa de las Amricas 1972,,.71
ila dosti slun R. de Marcosov).
6
R. Prada orope za: Lo autonoma literaria (FormaLismo ruso y Crculo de Praga),XaIapa
1977 (zde jet Stalin figuruje jako autorita pes lingvistiku apod.).

498 499
 odvrtit se od tchto tmat znamen pro eskoukulturu tak _ opt - igno-
rovat mezinrodn kontext.
ORIGINL JAKo PEKI.AD
Mukaovskhootevenfilozofick hypotzapatk sam1fmzkladrim
pnxr,ao JAKo oRIGINL
(Prask kola ve panltin a v etin)
strukturln estetiky a nese s sebou nkolik dalchontologick;chhypotz:
v poaddrileitostije to pedevm hypotzaindividuajako nepedvdatel.
nhoinitele,neodvozenhoa neodvoditelnhofaktoru pohybu a qivoje EMIL VOLEK
struktur' a s n spojen teorie vyprave,abstraktnho subjektu, subjektu
vf denhoiimplikovanhov dle' kolektivnho subjektu a podobn.Pola-
rita: jedinenindividuum - abstraktn subjekt, do nho se rrizn indi-
vidua promtaj(do nhovstupuj),udruje v rmci vdeckhobdn
prvekr _ neznmou.a8Tot|zeffct o Mukaovskhopojethodnoty'smys. Pnasx xole a paNpI-sx vEsNIcE
lu, eventuln smantickho gesta:tyto kategoriejsou stle hodndiskus
a uitenj nepokusy ojednoznan Prvn cyklus pekladri do panltiny spad do samho potku sedmdes-
definice ajejich dnensrovnvn
s kategoriemi a pojmy njak m zprisobem blzk mi. t1f'chlet, 797 0-7972;v rychlm sledu vyly ve panlsku Teze z rokw 1929,1
italsko-esky semin Gramsciho institutu a L slv z dubna 1968
Nejlpe mrie b;t strukturalismus
(vydavatel se ch|ub, e sbornk vychz dvene v ltlii)2 a maly v)ibr
objasnn na zpiisobu, jak;/m tvo pojmy a zachzi
s nimi. Stru]<turalismus uvdomuje si toti zsadn vnitn souvztanost cel pojmov Mukaovskho (anonymn)'3 V Chile vyel peklad specilnho slaChan-
soustavy t kter vdy: kad;f z pojmti je uovn vemi ostatnmi a sm je navzjem gen a na Kub si peloili tJmn jako smiologich! fakt.s ByIy to qfbry
uruje, take by mohl b;ftjednoznanji vynezen mstem, kter v dan pojmov soustav
vcelku nhodn a peklady, obvykle pes italtinu nebo francouztinu, it
zaujm, ne v;ftem svho obsahu, kter!'je _ pokud se s pojmem pracuje - v neustl
pronrn. Tepwe vzjemn souvztanost dodv jedrrotlir1im pojmrim ,'smysl.' pesahujc
horkou jehlou. Dal znalosti se erpaly ze zr'm Garvinovy antologie v
pouh obsahov v)mezen. Pojem jev se proto stru}turalismu jako energeticky pro. anglitin z roku 1964 a z pekladri K. Chvatka a R. Kalivody do nminy.
stedek stle obnovovanho zmocovn se skutenosti, vdy schopn;/ vnitin pestavby Vzhledem k tto neuten situaci nepekvapuje takka apokryn charak-
ter, ktery m pese vechnu autorovu snahu spisek Renata Prady oropezy,
l niizn'i"^ho. a9

bolivijskho spisovatele usazenho v Mexiku, o ruskm formalismu apa-

Pestoe termn struktura pestal b;tcentrlnm pojmem humanitnch sk kole.6
vd, nelze pochybovat o smiotickm charakteru lidskho ivota a spoleen-
stv: abstraktn vzato, princip dynamick interakce prvkri, sil, energi or.
ganizovanych za jis|/'m relema propojen;/'ch v rrizn;fch rovinch a dimen-
zch, podlejcch se na fungovn celku, m sv analogie nejen vjazyce a 1
El crcu,lo littgii,stico de Praga (Tesis de 1929),Madrd 1970, peloila (z italskho
v umn, n,lbt v cel organizaci vesmru' Mukaovsk; si byl vdom, e
qy<ln z roku 1966) a bibliografii sestavila M. I. Chamorrov' Zd se, etotvylo v Madridu
strukturalismus se nahldnutm do chodu inteligentnch systmri ocitl prvodn pod titulem EI crculo de Praga'
nejen ve sfejis|/ch fenomnri lidskho tvoen, n;,brtak u principli 2
Lingiistica formaL y crtica, Iiteraria, z italtiny pe1oila M. E. Bentezov, Madrid
byt. V tom smyslu je dal bdn oteven a zvlt pitaliv.
1970 (z esk strany obsahuje pspvky M. eroenky, F. Vodiky, Z' Peata, M. Jankovie
a J. tpnkov).
3
Arte y seniologa, vyda| a rivod napsal S' M. Fiz, peloil I. P. Hloznik, Madrid 1971
(kneka obsahuje Mukaovskho stldie I}mn.joko smiologick! fakt a Strukturalismus
a8
Je vlastn komick,ejmnoMukovskf prisobdnes v literrn vd vcjako onen tl estetice a ue ud o Literatue)'
abstraktn subjekl nejako odkaz na psychofyzickou osobu, kter po roce 1948 zmnila vdec. a
kou i nzorovou identitu. Za pozornost vak stoj,e Mukovskf nikdy nezradil svoji estetiku EI crcuh de Pt.aga, vydal a peloil Nelson osorio, Valparaso 1971 (sbornek obsahu.]e
.'klasickho.' obdob).
zprsobem,pednmvaroval: nikdy nesnil struktura]ismus na sluebnoumetodu zamtajc teze a adu krtk]/ch materil lingvistick;/ch i literrnch
''vdomou
kontrolu sqich noetick ch zkladri'., a vyhovujc proto apriornm idejm a ideolo- 5 (pelo-
J. Mukarovsk;1: El arte como hecho semiolgico, Casa de lo,sAtnricas 1972,.71
$m. ila dosti slun R. de Marcosov)'
a9
J' M'koovsk;/: Strukturalismus v estetice a ve vd o literatue, Kapitoty z esk 6
R' Prada orope za: La au,tonotna literaria (FormaLismo ruso y Crculo de Praga),Xapa
poetiky I, Praha 1948, s. 14.
1977 (ze jetStalin tguruje jako autorita pes lingvistiku apod')'

498 499
 Ve druh polovin sedmdes|fch let se objevuj prvn projekty ambici1z-
njho rzu, bohuel ne vdy serizn proveden. Pekld se samozejm
Jakobson, zejmna jeho prce lingvistick a novjstudie z poetiky.7 ada
studi starch, jdoucch a k ruskmu formalismu, vyla ve zkrcenm
pekladu francouzskho sbornku Questions de potique (1973).8 Ve
panlsku pak konen vychz obshlf vybot z Mukaovsklto Stud'i z
estetihy,9 dokonce se pedstr,jde o ',kritick vydn'.. V;sIedek je bohuel
skuten kritick;f, le nikoli podle intenc autorri. Peklad je mnohdy ve
panltin nesrozumiteln;f; rkol byl zejm nad sly autorky, a nadto jej
asi ani nemohla s nik1/m konzultovat; nic nevysvtlujc, le o to del
komente pana Jordi Lloveta na rirovni zvltn kolkyjsou snad jest
hor. Tak ve Spanlsku si peloili z ftancouztiny prci Jacqueliny
Fontaineov o lingvistick sti Krouku z roku 1.974.10
Z se, e teprve nyn' kdy u vlna mdnho zjml znan opadla, se
prask kola dok lepho petlumoen.V Argentin si zjem o smiotiku
divadla vynutil peklad Veltruskho prce o dramatu podle druhho, pe-
pracovanho vydn v anglitin.1l V Kolumbii pak lyla ukzka z pfipravo-
vanho reprezentativnho v;boru Mukaovskho a prask koly,12kter1/
pelola hispanistka a anglistka Jarmila Jandov a na nm se edin podlel
autor tohoto pspvku'13V Mexiku vyel nedvno peklad Galanovy knky
Historic Structures: The Prague School Project 0928-1946) z roku 1985.
INTERMEZZo
Peklad, u tm, e se pokou o znovuvytvoen vyznamu textu zevnit
jinho jazykovho systmu a kulturnho kontextu, odhaluje mnohdy aspekty
faktury originlu, kter mohou uniknout i pozorn etb rodil;m mluvm.
. '.pekld''
Zejmnajeho Lingvistika a poetika (1958):v Sebeokov sbornku.&sjlodel lenguap,
Madrid 1974, pozdji samostatn jako Lingiistica y potica'tamt1983'
8
E,,,oy," de poticct'Mxico 1977'
9 Ppxr-ao
J. Mukaovsky: Escritos d'e esttca
y semitba del afte, |<riticklrydrinJ. Llovet, peloiia
A' Anthony-Vov,Barcelona 1977.
10
J. Fontaineov: EI circulo lingi)sticod,ePraga, Madrid 1980.
11
J. Veltrusky: EI drama como literatura, Buenos Aires 19g0.
12
J. Jandov: Jan Mukarousky y Ia Escuela de Praga, Bogot 1992.
13
Vychzme ze zkuenost z vydn rusk;ich formalist a Bachtinovy koly - E' Volek:
Antologa del Formalismo ruso y eI grupo de Bajtin I (Polmica, historia y teora literana,1
a II (Senitica del discurso y postforntLlismo bajtiniano), Madrid 1992 a 1995.
500
Krom toho sama asymetrinostjazykovych systmrinebo i pouh zmna
kulturnho kontextu dv textu nutn jin ''osvtlen',,
tedy strukturu a
v]znam'Mukaovsk je si vdom tohotoposunu,kdypeve stuiiUmn
jako snliologickj,faht:
... dlo-vc mn rpln svrlj vzhled i svou vnitn strukturu, kdy se pemstv asu a
prostoru; takov zmny stvaj se hmatatelnmi napklad tenkrt, srovnme.li mezi
sebou navzjem adu nsledujcchpekladrithobsnickhodla (85/111)'14
asov;i odstup mrie tak zprisobit podobn;f posun; tak kupkladu st
Mukaovskho v etinna konci tohoto stolet' po vln stalinismu, fran-
couzskho struktura]ismu, poststrukturalismu a dekonstrukce, zahrnuje
u vlastn tak jist pekladatelsk risil.
Vztah originlu a pekladu a jejich funkce v r znych kulturnch
kontextech eila teorie pekladu rlzn.Zajm ns zde pouze n\'rh, kter:
nartv Walter Benjamin ve sv hutn vizionsk stati Ukol pfekladatele
z oku 1923,15j uvd sv j vlastn peklad Baudelairoqch Tableaux
pariserts. Benjamin se inspinrje pozdn romantickou neurzou S. Mallarma
z toho, ejakfkoli text nutn troskot ('.lrh kostek nezmn nhodu.', thne
'.Vrhu
Se alegoricky textem kostek''), protoe nikdy nedoshne absolutn
dokonalosti, t enoumenIn pravdy a modelov skutenosti, o kter
bsni] u Platn; jene zoufalstv, kter pivedlo Platna ke zhnusen z
fenomena]ismu a Mlarma a d h]edae absolutna k vyznamnmu mlen'
vede Benjamina k dekonstrukci tradinho vztahu originlu a pekladu'
Pek]ad nen nadle odsouzen k tomu b1tstnem originlu, to jest ontolo-
gicky degradovanou realitou, protoe si mrie poloit rikol vy:podle Ben-
jamina mrie peklad v tomto novm' takka mystickm smyslu dotvet
originl, dotvet jeho absolutn intendovan smysl. To, e z hlediska
absolutna oba nakonec svorn ztroskotvaj, je ze rnnzyan, ne e
origini i peklad Se ocitaj v zsadn souadnm vztahu, a e peklad mrie
dokonce zaujmout msto originlu. Jen tak mimochodem se Benjamin zmn,
etotplat i pro kritiku, kter sv;m zp sobem tak originl.
HLED svJ oRIGINL
t}mnjaho smiologichj, faht z roku 1934 ukazuje jet jinou tv vztahu
originlu a pekladu. Tato sta je jednou z mla (celkem asizet) Muka-
'n
odkazujem" na strany prvnho a druhhovydn Studi z estetiky, Praha 1966 a 1971.
15 Gesammelte Schriften rV-l, Frankfurt
W. Benjamin: Die Aufgabe des berszers,
am Main 1972.
501
I Ve druh polovin sedmdes!/ch let se objevuj prvn projekty ambici1z-
njho rzu, bohuel ne vdy serizn proveden. Pekld se samozejm
Jakobson, zejmna jeho prce lingvistick a novj studie z poetiky.7 ada
studi starch, jdoucch a k rrrskmu formalismu, vyla ve zkrcenm
l pekladu francouzskho sbornku Questions de potique (1973).8 Ve
panlsku pak konen vychz obshlf vybot z Mukaovskho Stud'i z
I estetihy,9 dokonce se pedstr,jde o '.kritick vydn'.' V;sledekje bohuel
skuten kritick;/, ]e nikoli podle intenc autorri. Peklad je mnohdy ve
l panltin nesrozumiteln;f; rkol byl zejm nad sly autorky, a nadto jej
asi ani nemohla s nik1fm konzultovat; nic nevysvtlujc, le o to del
komente pana Jordi Lloveta na rirovni zvltn kolkyjsou snad jest
hor. Tak ve Spanlsku si peloili z ftancollztiny prci Jacqueliny
Fontaineov o lingvistick sti Krouku z roku L974.10
Zd se, e teprve nyn, kdy u vlna mdnho zjmu znan opadla, se
prask kola dok lepho petlumoen.V Argentin si zjem o smiotiku
divadla vynutil peklad Veltruskho prce o dramatu podle druhho, pre-
pracovanho vydn v anglitin.1l V Kolumbii pak vyla ukzka z pfipravo-
vanho reprezentativnho v;'boru Mukaovskho a prask koly,12ktery
pelola hispanistka a anglistka Jarmila Jandov a na nm se edin podlel
autor tohoto pspvku'13V Mexiku vyel nedvno peklad Galanovy knky
Historic Structures: The Prague School Project 0928-1946) z roku 1985.
TNTERMEzzo
Peklad, u tm, e se pokou o znovuvytvoen vyznamu textu zevnit
jinhojazykovho systmu a ku]turnho kontextu, odhaluje mnohdy aspekty
faktury originlu, kter mohou uniknout i pozorn etb rodil;m mluvm.
,ZejmnajehoLingvistikaapoetika(1958):vSebeokovsbornku.&silo
dellenguaje,
Madrid 1974, pozdji samostatn jako Lingiisticcly potica'tamt1983'
8
E,,,oyo" de poticcL,Mxico 1977.
9 Ppxr-lo
J. Mukaovsky : Escritos dc estticay semitita d,elarte, |<riticklrydrinJ. Llovet, peloila
A' Anthony-Vov,Barcelona 1977.
10
J. Fontaineov: EI crculo lingiisticod,e Praga, Madrid 1980'
11
J. Veltruskyp: EI d.rama como literatu.ra, Buenos Aires 19g0.
12
J. Jandov: Jan Mukarousky y Ia Escuela d'e Praga, Bogot 1992.
13
Vychzme ze zkuenost z vydn rusk1/chformalistri a Bachtinovy koly - E. Volek:
Antologa del Formalismo ruso y el grupo de Bajtin I (Potmica,historia y teora literana,1
a II (Senitica del di,scurso y postformalismo baitiniano), Madrid 1992 a 1995'
500
Krom toho sama asymetrinostjazykov1fch systm nebo i pouh zmna
kulturnho kontextu dv textu nutn jin '.osvtlen'''tedy strukturu a
vfznam. Mukaovsk;fje si vdom tohotoposunu,kdypeve studiiUmn
jaho smiologickj,faht:
... dlo.vc mn ripln svrij vzhled i svou vnitn strukturu, kdy se pemstv asu a
prostoru; takov zmny stvaj se hmatatelnmi napklad tenkrt, srovnme-li mezi
sebou navzjem adunsledujcchpekladrithobsnickhodla (85/111)'la
asov;fodstup mrie tak zprisobit podobn1fposun; tak kupkladu st
Mukaovskho v etinna konci tohoto stolet, po vln stalinismu' fran-
couzskho struktura]ismu, poststrukturalismu a dekonstrukce' zahrnuje
u vlastn tak jist pekladatelsk rsil'
Vztah originlu a pekladu a jejich funkce v rrizn ch kulturnch
kontextech eila teorie pekladu rrizn'Zajm ns zde pouze n\h, kter:
nartv Walter Benjamin ve sv hutn vizionsk stati UkoI pekladatele
z roku 1923,15 j uvd sv j vlastn peklad Baudelairov ch Tableaux
pariserus. Benjamin se inspiruje pozdn romantickou neurzou S. Mallarma
z toho, e jak;fkoli text nutn troskot (''wh kostek nezmn nhodu'', thne
'.Vrhu
Se alegoricky textem kostek''), protoe nikdy nedoshne absolutn
dokonalosti, t enoumenln pravdy a modelov skutenosti, o kter
bsni] u Platn; jene zoufalstv, kter pivedlo Platna ke zhnusen z
fenomenismu a Mlarma a da]trledae absolutna k vyznamnmu mlen'
vede Benjamina k dekonstrukci tradinho vztahu originlu a pekladu'
Peklad nen nadle odsouzen k tomu b1tstnem originlu' to jest ontolo.
gicky degradovanou realitou, protoe si mrie poloit rikol vy:podle Ben-
jamina mrie peklad v tomto novm' takka mystickm smyslu dotvet
orginl, dotvet jeho absolutn intendovan smysl. To, e z hlediska
absolutna oba nakonec svorn ztroskotvaj, je ze rr'nzvan, ne e
origini i peklad se ocitaj v zsadn souadnm vztahu, a e peklad mrie
dokonce zaujmout msto originlu. Jen tak mimochodem se Benjamin zmn,
''pekld',
etotplat i pro kritiku, kter sv;m zpsobem tak originl.
HLED svJ oRIGINL
t}mnjaho smiologichj, faht zroku 1934 ukazuje jet jinou tvvztahu
originlu a pekladu. Tato staje jednou z mla (celkem asi ze t)Muka-
.n
odkazujem" na strany prvnho a druhhovydn Studi z estetiky, Praha 1966 a 1971.
15
W. Benjamin: Die Aufgabe des berszers, GesarnmelteSchriften rV-.t, Frankfurt
am Main 1972.
501
 ,'zastupovn'' penesenm smyslu jako',repre-
ovskhoprac psan;ch francouzsky, k nim se nezachoval esk1yoriginl nkoho/neho, ale u ne v
nebo kter nebyly zptn peloenyautorem. tene,kter1f nen obzvl zentovn''.
''parole,., v uvozovkch, peloe-
pozorny, ani nenapadne, e esk verze nen originl. Patok v peklad Podobn problm mme s uitm pojmu
'.slovo'.:
byl pipravovn pro vydn studi z estetihy, tedy ticet let po vyjit fran- n m zptn jet problematitji jako
couzsk ver:ze a do jinho kulturnho kontextu, a je i otzka, do jak mry
byl i nebyl revidovn autorem; a u byl. i nebyl, i autor v t dob byl ... lne oeuvre potique fonctionne non seulement comme oeuvre d,art, mais aussi at
'.parole''
ji nkdo jiny. Z ady drivodri' kupkladu pro pregnantn formulace p- en mme temps, comme exprimant un tat d'me, une pense, une motron,
etc. (1068)
spvku pednesenho na mezinrodn konferenci a pro jeho snadnou p- jako
Tak napklad bsnick dlo nefunguje pouze jako umleck, nybr zroveri t
stupnost pies francouztinu, jeUmn jako smiologicki, faht jednmznej- .'slovo',
vyjadujc stav due, mylenku, cit atd. (86/113)
znmjch a tak nejpekldanjch Mukaovskho text (kupkladu
tyikrt do panltiny, dvakrt rrizn do anglitiny16) a dostalo punc ''Slovo.' ,'parole,'v takzvanm
v tomto kontextu citeln nesed, ale ani uit
jakhosi manifestu prask koly a Mukaovskho estetiky tictfch let. originlu nen pesn;ostatn autor Sm je dal do uvozovek. Uvaujeme-li,
',projev',,
Ito, e byl text sven filozofovi, ukazuje najeho pociovanou zvanost. co asi bylo v hypotetickm |Jrtextu, dojdeme nejsp k termnu
Patokriv peklad obsahuje adu drobn;ch neobratnost a lapstl, snad .'discours'' pilo do mdy
ktery ovem prv nem jednoznany peklad:
i nepostehnutein1fch pi bnetb, kter vcelku nijak neohrouj sdln; .'nonciation'.by znamenalo sprie
a za francollzskho strukturalismu;
aspekt studie; poukazuj pouze na to, e jde o peklad. Drobnosti jako ''promluvu'.; ''parole'. je '.slovo, hlas, slovn projev'' a tak ''mluva.. (ve smyslu
''Proti ''xpression,' jakoto '.vyrazu'' snad
tomuto... jdru,'msto ''vedle, nadto'' (''En plus de ce noyau...",85/17U Saussurova dlen na langue a parole); v
..Fechner .'bse '.Ausdruck'' a nutnost vyhnout se tto
/1066);17 shrnoval.' msto'.chpal,'(,.comprenait.'); krt... tehdy bylo ctit biihlerovsk;f
svobodu'. msto .'potlauje'.(''supprime.');''pesn1fon vyjdenm'' msto
'.kon-
interferenci; ani
',manifestation.' a ,'dclaration'' se moc nehod.
cznrn,,(,'concise.', 85/712/1066) atd,.Zaraz obasny peklad francouzskho Zafrancoltzskou verz je vribec ctit mnohostranny vliv eskpedlohy,
'.distinct'' jako ''odlin ''
v kontextu, kde bychom ekali ' jasn1f, urit , kon- au psan' naskicovan i existujc jen jako urit zamylen]celek' Jinjmni
krtn.': kupkladu ''znaky, kter se nevztahuj kn odlin realit'' slolry',i tento tzv' originl je jen pekladem. To m uritdrisledky' Podvejme
(86/772) m bft ,,k dn urit realit''; podobn na s. 87/71'4 a 88/116. se kupkladu na slavn;i titul stati, ktery za prv stav studium umn na
Doslovnf peklad ''les arts 'sujet'',' tedy ''tematick1fch umn',, jako ''ume- znakovou zkladnu a za druh, zd se, identifikuje prasky projekt se
'syet,,,(87/114/1068),
n, kde existuje zd se vykazuje interferenci pojmu saussurovskou smiologi. Do jak mryje pojem umn jako smiologickho
''sjuet.' .'originlem'' anebo ''pekladem., adaptujcm Mukaovskho koncepci
z ruskho formalismu, tebaezde nemstnou. Mukaovsk;y pe- faktu
k| ze svho Urtextu sprvn ''tematick;f.' jako '' sujet'', ale zdnliv pro cloqf francouzsky intelektuln kontext? Tbdy pekladem, kter;f hled
identick1f termn uity ve zptnm pekladu vn do vyznamu nedouc izkratku,', '.spoj'',''podobnost'',teba i na kor identity vlastnho projektu.18
um. Vimnme si, e v tto studii hrd nazvan Umn jaho smiologch!
Nkter neobratnosti poukazuj na lapsy a neobratnosti u ve }ancouz. jdou y z otce
faht v|astni Saussurovy termny, pokud se vribec uvaj, .'vda
sk verzi: kupkladu ,.tato druh realita, kterou nahrazuje umleck dlo'' iv uvozovkch, eventuln i jen jako jedna z alternativ, kupftladu
pekld vrn ,'cette autre ralit remplace par l'oeuvre ,aft,, (86/772l o znaku (smiologie podle de Saussura, smatologie podle Btihlera)'. (85/
/1067). Jene znak, umn',nenahrazuj', jinou realitu,nybt ji ''zastupuj'', /111). Podobn z dvojice signifiant,/signifi Mukaovsk; uv jen prvnho
',reprezentuj,'. ''vnjkovy
tedy Mukaovsky mL v Urtextu prv asi ''zastupovat''; termnu, a to jet v zvorce'. symbol (znaitel, signifiant porlle
''remplacer'.
ovem v5,jadujepouze doslovny v;y'znamfyzickho nahrazen terminologie Saussurovy).' (tamt).

'6
I. R. Tit*ik pro antologii Sem iotics of Art (Prague School Contributions), ed. L. Matj- ''
Ji.'16o pikl"dem by byla Wellekova adaptace praskkoly do kontextu aglo.americk
ka a I. R. Titunik' Cambridge, Massachusetts 1976;W. Steinerov pro svazek q/boru z Muka- (7949, s A'Wr-
Nov kritiky (New Criticism) v jeho nejznmjpubl1kaci'Thzory of Literature
o v s k h o s p i s t i S l r r z c l u r eS ,i g n , a n d , F u n c t i o n , e d ' J . B u r b a n k a P . S t e i n e r , Y a i e U n i v e r s i t y
renem), v n prv nejprbojnjpnosprask koly miz a stv se pouhou errrdinozdobou
1978.
poznmkovho apartu; stejn tak Todorovriv peklad naratologie ruskho formalisrnu vjeho
17 jeho
Na tetmmst uvdme strnku francouzskho vydn v Actes du huitime collgrs antologii Thorie d'e Id littrature: Textes d'esFormalistes russes (Pa 1965), a pak v
international de philosophi.e (d Prague, 2-7 Septembre 1934), Praha 1936. dalch originlech.

502 503
 .'repre-
ovskhoprac psan;ch francouzsky, k nim se nezachoval esk1foriginl nkoho/neho' ale u ne',zastupovn,'v penesenmsmyslu jako
nebo kter nebyly zptn peloeny autorem. tene,kter1f nen obzvl zentovn'''
''parole.,, v uvozovkch' peloe-
pozorny, ani nenapadne' e esk verze nen originl. Patok v peklad Podobn;f problm mme s uitm pojmu
',slovo'':
byl pipravovn pro vydn Studi z estetihy, tedy ticet let po vyjit fran- n;fm zptn jet problematitji jako
couzsk \|erze a do jinho kulturnho kontextu, a je i otzka, do jak mry
byl i nebyl revidovn autorem; a u byl. i nebyl, i autor v t dob byl ''. une oeuvrepotiquefonctionnenon seulementcommeoeuvle d,art' mais aussi at
ji nkdo jiny. Z ady drivodri, kupkladu pro pregnantn formulace p- en mmetemps,comme.'parole''exprimantun tatd'me,une pense,une motion,
etc,(1068)
spvku pednesenho na mezinrodn konferenci a pro jeho snadnou p-
Tak napkladbsnickdIonefungujepouzejako umleck,nlbr zrove tjako
stupnost pesfrancouztinu, je flmn jako smiologick!,faht jenmznej- ''slovo''vyjadujc
stav due,mylenku,cit atd.(86/113)
znmjch a tak nejpekldanjch Mukaovskho textri (kupkladu
tyikrt do panltiny, dvakrt rrizn do anglitiny16) a dostalo punc ''Slovo''
v tomto kontextu citeln nesed, ale ani uit'.parole'. v takzvanm
jakhosi manifestu prask koly a Mukaovskho estetiky tict ch let. originlu nen pesn;ostatn autor sm je dal do uvozovek. Uvaujeme-li,
.'projev.',
I to, e byl text sven fiIozofovi, ukazuje na jeho pociovanou zvanost, co asi bylo v hypotetickrai' (Jrtextu, dojdeme nejsp k termnu
Patokv peklad obsahuje adu drobn1chneobratnost a lapsri, snad ''discours,' pilo do mdy
kter1ovem prv nem jednoznany peklad:
i nepostehnutelnych pi bn etb, kter vcelku nijak neohrouj sdln ',nonciation,' by znamenalo sp rie
a zafrancotlzskho strukturalismu;
aspekt studie; poukazuj pouze na to, e jde o peklad. Drobnosti jako '.prom1uvu.'; '.parole,' je ',slovo, hlas, slovn projev'' a tak ,'mluva'' (ve smyslu
,.Proti ''xpression', jakoto ''q/razu', snad
tomuto... jdru'' msto ''vedle, nadto', ('.En plus de ce noyau...",85/IlU Saussurova dlen na langue a parole); v
''Fechner
/1066);17 shrnovaI.'msto'.chpal'' (,.comprenait,');''bse krt... tehdy bylo ctit biihlerovsky
.'Ausdruck.' a nutnost lyhnout se tto
svobou.' msto ..potlauje.'(,'supprime.');''pesn1fon vfr denm.'msto
.'kon-
interferenci; ani
,'manifestation'' a .,dclaration', se moc nehod.
cznm,,(''concise.',85/112/1066) atd. Zaraz obasny peklad }ancouzskho Zafrancouzskou verz je vribec ctit mnohostranny vliv eskpedlohy,
''distinct'' jako ''odlin;-i'.
v kontextu, kde bychom ekali ' jasn;f , urit;,kon- a u psan, naskicovan i existujc jen jako urity zam;flen celek. Jin;fmi
krtn'': kupkladu ''znaky, kter se nevztahuj k n odlin realit'' slovy, i tento tzv. originl je jen pekladem. To m uritdrisledky. Podvejme
(86/712) m bft ,,k dn urit realit,'; podobn na s. 87/114 a 88/176. se kupkladu na slavny titul stati, kter! za pru stav studium umn na
Doslovn;f peklad ',les arts 'sujet''.,tedy '.tematickych umn'', jako ''ume- znakovou zkladnu a za drrn, zd se, identifikuje prask projekt se
n, kde existuje 'syet'..(87171.4/1068),zd se vykazuje interferenci pojmu saussurovskou smiologi. Do jak mryje pojem umnjako smiologickho
''sjuet.' ',originlem,' anebo .,pekladem.' adaptujcm Mukaovskho koncepci
z ruskho formalismu, tebaezde nemstnou. Mukaovsk;7 pre- faktu
kld ze svho Urtextu sprvn '.tematick;i'' jako '' sujet'', ale zdnliv pro cloqf francouzsk] intelektuln kontext? Tedy pekladem, kterf hled
identick1f termn uitlt ve zptnm pekladu vn do vyznamu nedouci izkratku',, .'spoj'., '.podobnost'', teba i na rkor identity vlastnho projektu.18
um. Vimnme si, e v tto studii hrd nazvan Umn jako smiologick!,
Nkter neobratnosti poukazuj na lapsy a neobratnosti u ve francouz. jdou v zvorce
''tato fakt vlastn Saussurovy termny, pokud se vribec uvaj, ,'vda
sk verzi: kupkladu druh realita, kterou nahrazuje umleck dlo'' iv uvozovkch, eventuln ijenjakojedna z alternativ, kupkladu
.'cette
pekld vrn autre ralit remplace par l'oeuvre d,art,, {.86/112/ o znaku (smiologie podle de Saussura' smatologie podle Btihlera).' (85/
/7067). Jene znak, umn.'nenahrazuj'. jinourea1itu, nybr ji ''zastupuj',, i 111). Podobn z dvojice signifianVsignifi Mukaovsk]f uv jen prvnho
.'reprezentuj','
tedy Mukaovsky ml' v Urtextu ptv asi ',zastupovat''; termnu, a to jet v zvorce:
,'vnjkoqf symbol (znaitel, signifiant porlle
''remplacer.'
ovem vfraduje pouze doslovny v5znam fyzickho nahrazen terminologie Saussuroly)., (tamt).

'o
I' R. Tit'oik pro antologii Sen iotics ofArt (Prague School Contributions), ed. L' Mat.1-
ka a I. R. Titunik, Cambridge, Massachusetts 1976;W' Steinerov pro svazek qfboru z Muka.
ovskhospisl ,Srrzclzrc,Sign, and Function, ed. J ' Burbank a P. Steiner, Yale University
1978.
17
Na tetmmst uvdme strnku francouzskho vydn vcl es d,u huitime congres
international de philosophie (d Prague, 2-7 Septembre 1934, Praha 1936.
'8
Ji.'y. prkl"dem by byla Wellekova adaptace praskkoly do kontextu aglo.americk
Novkritiky (New Criticism) v jeho nejznmjpublikaciTheory of Literature (|949, s A.Wm-
renem), v nprv nejprubojnjpnospraskkolymiz a stv se pouhou erudinozdobou
poznmkovho apartu; stejn tak Todorovtiv pekladnaratologie ruskho formalismu vjeho
jeho
antologii Thorie de ld littrature: Textes des Formalistes russes (Pa1965), a pak v
daIchoriginlech.

502 503
 Jet zvanjje,e se v Mukaovskhosystmu zsadn pots
referennmvztahem k objektu, tebaetento vztah alternuje mezi',siln1im.'
existencilnm vztahem k objektu v praktickm sdlena vztahem uvoln-
n1fm,mcm spk celkovmu systmuhodnot a norem v uritkultue,
u tzv. znaku autonomnho. Mukaovsk;fdokonce speciln vynalz tento
druh;f typ referennhovztahu prv tam' kde avantgardn a formalistick
estetika referennvztah vribec popraji potraj (autotelismus). Proto
tak neoavantgarda, ran;formalismus a Saussurova smiologiebyly neod.
lun;fmiduchovnmi blenci v paskm strukturalismu edest ch let.
Mukaovsk;f zejmrczvijsvrij systmspsmrem od Husserlovy Bed'eu-
tunglehre,od Bhlera a snad i od Fregeho;studie, kter uzavrttfto fzi
autorova v1fvoje,B'snichpojmenoudn a estetichd.funhce jazyka z roku
1936,to pln potvrzuje.19Smiologizacepraskkolyby tak byla nedoro.
zumnm zprisoben;mvlastnm pekladem autorov5m.Kdy pak teme
v Estetick funkci, norm a hodnot, zhruba z tedoby, o znakovm, v
zvorce smiologickmrnl umn (44/50)mohli bychom v tom i bez nad-
szky vidt penosautorova pekladudo vlastnhooriginlu. Prv v tto
pasi toti Mukaovsk;/integruj e Umnjako smiologickj,faht o sv'os.
tetichfunkce.
Patokrivpekladi Mukaovskho}ancouzsk;''pseudooriginl.' se sho.
duj v jednom lapsu, kter;f musel b;it i v Urtextu, protoese objevuje i v
addalchoriginl : Mukaovsky hovoff opakovan o ,'modifikaci.'vztahu
k oznaen vci; z kontextu je ovempatrn,enejde o ''zmnu',vztah:u,
njrbrocelou adu,'modalit''vzta|tu;kupffkladu .'modifikacevztahu k ozna-
ovanvci (totirrizn stupn kly ,realita-fikce')''(88/116).A dle je
zqm{ e i tento zam1flen i hypotetick;.i Urtext by| u sm ovlivnn
rikolem zprostedkovn mezi etinoua prask;mintelektulnm kontex-
tem a kontextem francouzsk;m.
Dochzme tedy k tmto zvrrim:
1. Patokrivpeklad do etinyjepeklad.
2. Takntanj, francouzsky originrl je tak peklad,jak vzhledem kvychozi
etina kontextu' tak vzhledem ke kontextu francouzskmu.
3. Nmi zstirekonstruovany Urtextv etinjeovemtakjen peklad,
prv z v;ecitovanho eskhoi francouzskho pekladu a dle jako
zam;flenprostedkovnmezi esk1m a francouzsk;im kontextem.
''
o,tut., i t"to prce byla privodn koncipovna francouzsky, pro kodask;f lingvistick1f
kongres v z 1936. Mukaovskjji pozdji peloilpro prr'n vydn Kapitol z esk
v roce 1941. Prakticky vechno, co kmeo promnch studie Umnjako smiologick! fakt,
by se dalo opakovat i na srovnn obou verz Bsnickho pojmenou'n, s tm rozdlem, e
privodn francouzsk! originlje peklad a epozdjesk pekladje autentick originl.
504
Mme pedsebou krsn1f ppad'.chybjchooriginlu'. v sammsrdci
praskhoprojektu. Zrove vme z Lvi-Strausse, e prostedkovnmezi
protiklady plod m;fty.2oTento stav samozejm neubr na vnosti a
zvanosti Mukaovskhotextu v jeho rrizn1fch promnch' I nadle jej
musme brt vn,jenne nutn dosloua' Musme sphledat jeho latentn
smantickouintennost,tebaei tatoje vlastn intennosttenovou,
jak to ostatn Mukaovsk;f sm ukzal v klovdekonstruktivn studii
svestetikyZd,mrnost a nezdmrnost u umn zroku 1943,kterje jednou
ztay klovfch dekonstruktivnch inri fiIozofie a kritiky tohoto stolet.
Ani by hovoili stejnfmi jazyky' stejn mi termny nebo o stejn ch vcech,
Mukaovsk;f si tu podv ruce s Benjaminem, i s dvjm Mallarmem
i pozdjmBorgesem a Derridou. Zejmna derridovsk a demanovsk
dekonstrukce by s potenmpoukzala na fakt, esituace, kterje zde
specifick pro Umn jaho smiologick! fakt, je vlastn v obecnrovin
paradigmatick pro jak;fkoli text.
Abychom uzavelituto prochzku galeri podvrhri, originlri a pekladri,
wame se k naemupipravovanmupekladudo panltiny.Snad uvdo-
''umn
mleji nejin snamese rekonstruovat chybjcoriginl stati o
jakoto znakovmjevu.' a uibec konstnrovat co nejpelivjiten intendovan;f
smysl rozese| v nrtechpraskkoly,i kdyjsme si samozejmvdomi,
e na tomto rikolu originly' peklady i kritika nakonec svorn ztTos-
kotvaj. Nebojte se tedy naehopanlsknooriginlu; vdyjeto taky
jen peklad.Samozejm,ebude.li o tento vice nepeklada mnne
originl zjem, mrieme se pokusit peloitjej etiny.
poetiky
'o
C. L'i-st.u'"s studuje kanonickou strukturu m;ftu ve svepochIn studii La Structure
des mythes, in Antltopologie structurale, Pa1958'
505
 Jet zvanj je, e se v Mukaovskho systmu zsadn pot s
referennm vztahem k objektu, tebae tento vztah alternuje mezi',siln1im.'
existencilnm vztahem k objektu v praktickm sdlen a vztahem uvoln-
n1fm, mcmsp k celkovmu systmu hodnot a norem v urit kultue,
u tzv. znaku autonomnho. Mukaovsk;f dokonce speciln vynalz tento
druh typ referennho vztahu prv tam' kde avantgardn a formalistick
estetika referenn vztah vribec popraj i potraj (autotelismus). Proto
tak neoavantgarda, ran1f formalismus a Saussurova smiologie byly neod.
lun1fmi duchovnmi blenci v paskmstrukturalismu edest ch let.
Mukaovsk;f zejmrczvj svrij systm sp smrem od Husserlovy Bed'eu-
tunglehre, od Bihlera a snad i od Fregeho; studie, kter uzavrttfto fzi
autorova v}voje, Bdsnich pojmenoudn a estetichd, funhce jazyka z roku
1936, to pln potvrzuje.19 Smiologizace prask koly by tak byla nedoro.
zumnm zprisoben;m vlastnm pekladem autorov5m. Kdy pak teme
v Estetich funkci, norm a hodnot, zhruba z te doby, o znakovm, v
zvotce smiologickmtnl umn (44/50) mohli bychom v tom i bez nad-
szky vidt penos autorova pekladu do vlastnho originlu. Prv v tto
pasi toti Mukaovsk;/ integruj e Umn jako smiologickj, faht o sv 'Es-
tetick funkce.
Patokriv peklad i Mukaovskho }ancouzsk;''pseudooriginl.' se sho.
duj v jednom lapsu, kter;f musel b;it i v Urtextu, protoe se objevuje i v
ad dalch originl : Mukaovsk1/ hovoopakovan o ,'modifikaci.'vztahu
k oznaenvci; z kontextu je ovem patrn, e nejde o ''zmnu., vztahu,
njrbro celou adu ''modalit.. vzta|tu; kupkladu ,'modifikace vztahu k ozna-
ovanvci (toti rrizn stupn kly 'realita-fikce')'' (88/116). A dle je
zqtn, e i tento zam1flen i hypotetick;.i Urtext by| u sm ovlivnn
rikolem zprostedkovn mezi etinou a prask;m intelektulnm kontex-
tem a kontextem francouzsk;im.
Mme pedsebou krsn1f ppad'.chybjchooriginlu'. v sammsrdci
praskhoprojektu. Zrove vme z Lvi-Strausse, e prostedkovnmezi
protiklady plod m;ity.2oTento stav samozejm neubr na vnosti a
zvanosti Mukaovskhotextu v jeho rrizn ch promnch' I nadle jej
musme brt vn,jenne nutn doslouo' Musme sphledat jeho latentn
smantickouintennost,tebaei tatoje vlastn intennosttenovou,
jak to ostatn Mukaovsk;f sm ukzal v klovdekonstruktivn studii
svestetikyZ,rnrnost a nezdmrnost u umn zroku 1943,kterje jednou
zay klovfch dekonstruktivnch inri fiIozofie a kritiky tohoto stolet.
Ani by hovoili stejnfmi jazyky' stejn mi termny nebo o stejn ch vcech,
Mallarmem
Mukaovsk si tu podv ruce s Benjaminem, i s dvjm
i pozdjmBorgesem a Derridou. Zejmna derridovsk a demanovsk
dekonstrukce by s potenmpoukzala na fakt, esituace, kterje zde
specifick pro Umn jaho smiologick! fakt, je vlastn v obecnrovin
paradigmatick pro jak koli text.
Abychom uzavelituto prochzku galeri podvrhri, originlri a pekladri,
wame se k naemupipravovanmupekladudo panltiny.Snad uvdo-
''umn
mleji nejin snamese rekonstruovat chybjcoriginl stati o
jakoto znakovmjevu.' a vrbeckonstrrrovatco nejpelivjiten intendovan;f
smysl rozese| v nrtechpraskkoly,i kdyjsme si samozejmvdomi,
e na tomto rikolu originly' peklady i kritika nakonec svorn ztros-
kotvaj. Nebojte se tedy naehopanlsknooriginlu; vdyjeto taky
jen peklad.Samozejm,ebude.li o tento vice nepeklada mnne
originl zjem, mrieme se pokusit peloitjej etiny.

Dochzme tedy k tmto zvrrim:

1. Patokrjv peklad do etinyje peklad.
2. Takzvan!, francouzsky originrl je tak peklad, jak vzhledem kvychozi
etin a kontextu' tak vzhledem ke kontextu francouzskmu.
3. Nmi zsti rekonstruovany Urtextv etinje ovem takjen peklad,
prv z v;e citovanho eskho i francouzskho pekladu a dle jako
zam;flen prostedkovn mezi esk1ma francouzskfm kontextem.

''
o,tut., i t"to prce byla privodn koncipovna francouzsky, pro kodask;f lingvistick;f
kongres v z 1936. Mukaovsklji pozdji peloilpro prr'n vydn Kapitol z esh poetiky
v roce 1941. Prakticky vechno, co kmeo promnch studie Umnjako smiologick! fakt,
by se dalo opakovat i na srovnn obou verz Bsnickho pojmenou'n, s tm rozdlem, e 'o
C. L'i-St.u'"s studq|e kanonickou strukturu m;ftu ve svepochIn studii La Structure
privodn francouzsk;f originlje peklad a epozdjesk pekladje autentick originl.
des mythes, in Anthropologie structurale, Pa1958'

504 505
 PR.sKxor,av EXILU
r,usoN'IR
norsE,I'
Veronika Ambrosov, Karel Bruk, Lubomr Doleel,Milena Doleelov-
-Velingerov, Frantiek Galn, Paul Garvin, Mojmr Gryga., Kvtoslav
Chvatk, Roman Jakobson' Madimr Karbusick1f, I,adislav Matjka, Miroslav
Rensk1f,Sylvie Richterov, Milo Sedmidubsk;f, Milada Soukov,Petr
Steiner, Frantiek Svejkovsk;/',Jindich Toman, JiVeltrusk , Emil Volek,
Ren Wellek, Thomas Winner' Uchyluji se k form litanie, abych stail
v;{menovat ty esk,slovenska poetn literrn vdce, ktev povle-
nmexilu udrovali a rozvjelipoetiku a estetiku praskkoly anebo se
jimi ve svprci inspirovi. Achcete.li obdretripln;f seznam, mustepfidat
ty pokraovatele prask koly,ktes nimi v cizin publikovali - Miro-
slava ervenku,Miroslava Drozdu, MilanaJankovie, olega Suse, Felixe
Vodiku.Jak vme,cel exilov kultura se dnes doadujemsta v tradici
sjednoceneskkultury. Totplat o exilovliterrn vd. Prvn kroky
k jej integraci byly ji podniknuty - publikace prac vznikl ch v cizin,
bibliografie jednotliv ch badatel atd. Mrij krtk}' pspvekse nezbytn
zamna podn celkovhoobrazu usilovn a v1fsledkrittoskupiny, kte-
roujsem nazval - snad anachronicky,alejist ppadn_ Prask kola
v exilu. Protoejsem se riastnilinnostittoskupiny od roku 1965, m j
obraz bude podn z osobnperspektivy,i kdydoufm nebude subjektivn.
Jako esk emigrace vribec, tak i Prask kola v exilu se formovala
ve techvlnch v1wolan1fchosudovymi roky 1938, 1948 a 1968. Potek
jejho prisobenje monodatovat velmi pesn;je to v roce 1948 lydn
Wellekovy a Warrenovy Theory of Literature, populrn teoretickpruky,
kter podala prvn informaci o klasickych pracchpraskpoetiky a estetiky.
Wellek sm o tom napsal: .'Anglicky psan informace o eskskupin je
skromn' V nkter ch m;/'chstudichse najdou krtk zptvy amTeorie
literatury (1949)'psan ve spoluprci s Austinem Warrenem,je aspo zsti
zmtnym pokusem svst dohromady ty vhledy, kter jsem zskal jako
mladlenKrouku' s mou novou znalost americkkritiky.''l Pblin
ve stejndob Roman Jakobson soustedilkolem sebe na Harvardov
univerzit nkolik nadjn;fch graduovan;/ch student , ktev krtk dob
vy'tvojdro Praskkoly v exilu. Kdy RenWellek peelna Yaleskou
' Tato literatura (s qfrimkou nkolika modernclr spisovatelri) je v anglosaskm
R. Wellek: The Literary Thnory attd Aesthetics ofthe Prague School, Am Arbor 1969,
s.2
506
univerzitu, znalost poetiky a estetiky Praskho lingvistickho krouku
se ilaze dvou nejqznamnjch akademick]fch center Ameriky. ChceteJi
vak najt opravdov stedisko Prask koly v exilu, muste zajetna Michi-
ganskou univerzitu v Ann Arbor. A ji zmrn, anebo dky historick
nhod, se tu na potku let edestych sela skupina Jakobsonor1ch kri'
velmi dobe informovan o prci Krouku. Srie slavistick;fch publikac,
zahjen a zenLadislavem Matjkou, poskytly nebyval vydavatelsk
monosti.
Kdyjsem se octl na Michigansk univerzit v roce 1965, poznaljsem
velmi rychle, e znalost prak poetiky a estetiky - podobnjako u dve
znost prask lingvistiky - se rozilaza rzk kruh vdcri eskhop vodu.
Toto vyzaov n zahrarice bohemistiky a slavistiky bylo nejl znamnjim
l sledkem prisoben Prask koly v exilu. Pzniv intelektuIn atmosfra
padestych a edest}chlet tomu nepochybn napomohla' V povlenm
obdob byly severoamerick univerzity i literrn urnalistika ovldny
Novou kritikou' kter mla blzko k formalismu a v dle Ren Welleka,
jak jsme slyeli, se sluovala s praskym strukturalismenr. V edestych
Ietech byla vtda Nov kritiky vystdna silnym vlivem z Francie, ktef
uinil strukturismus mdnm smrem' I kdy fiancouzsky stnrkturismus
ignoroval praskou kolu, mimo Francii podpoil veobecny zjem o struk-
turln poetiku a estetiku. Prask strukturalismus se tak stal soust
celkov ideov atmosfry edest;/.chlet.
Lta edest a sedmdest pinesla nejq/'znamnj publikace Prask
koly v exilu. Peklady a vyklady slouily informanm rkolrim, ale zrove
se rozvjela originln teoretick i analytick prcevychzejc z principri
prask poetiky a estetiky' ocenn originIn vdeck prce musm nechat
.'infor-
projinou pleitost.Dnes chci krtce ocenit tu prci, kter pinesla
mace pro cizinu".
Recepce prask estetiky a poetiky za hranicemi slavistiky by nebyla
mon bez pekladri. K prrikopnick antologii Paula Garvina (A Prague
School Reader on Aesthetics, Literary Structure and Style,1964), k am-
biciznmu dvousvazkovmu vyboru z |a Jana Mukaovskho (The Word
andVerbal Art, 1977; Structure, Sign and Function' l978), pipravenmu
Petrem Steinerem a Johnem Burbankem, a k pozdjantologii Steinerov
(Tbe Prague Schoot, t982) se addva svazky ryl z centra michiganskho
_ peklad Mukaovskho monografie o estetick funkci, norm a hodnot,
kter podil Mark Suino (Aesthetic Function, Norm and Value as Social
Facts, I97O) a iroce zabirajic vybot z prask smiotiky umn vydan1i
Ladislavem Matjkou a Irvinem Titunikem (Semiotics of Art, L976). Vechny
tyto peklady zpasi s jednm obtn1/mspecifickym problmem' Jak vme,
prask teorie je za|oena tmbezqfhradn na materiIu eskliteratury.
507
 pnasx xor.av EXILU
ll
LusoN'n
ooloBl
Veronika Ambrosov, Karel Bruk, Lubomr Doleel,Milena Doleelov-
-Velingerov, Frantiek Galn, Paul Garvin, Mojmr Grygar, Kvtoslav
Chvatk, Roman Jakobson, Vladimr Karbusick;f, I,adislav Matjka, Miroslav
Rensk;,Sylvie Richterov, MiIo Sedmidubsk;i, Milada Soukov,Petr
Steiner, Frantiek Svejkovsk , Jindich Toman, JiVeltrusk;/, Emil Volek,
Ren Wellek, Thomas Winner. Uchyluji se k form litanie, abych stail
vyjmenovat ty esk,slovenska poetn literrn vdce, ktei v povle-
nm exilu udrovali a rozvjelipoetiku a estetiku praskkoly anebo se
jimi ve svprci inspirovali. A chcete-liobdretripln1fseznam' mustepidat
ty pokraovatelepraskkoly,ktes nimi v cizin publikovali - Miro-
slava ervenku,Miroslava Drozdu, Milana Jankovie,olega Suse, Felixe
Vodiku.Jak vme,cel exilov kultura se dnes doadujemsta v tradici
sjednoceneskkultury' Totp|ato exilovliterrn vd. Prvn kroky
k jej integraci byly ji podniknuty - publikace prac vznikl;ich v cizin,
bibliografie jednotliv1/'chbadatelri atd. M j krtk}' pspvekse nezbytn
zamna podn celkovhoobrazu usilovn a v1fsledkrittoskupiny, kte-
roujsem nazval - snad anachronicky,alejist pipadn - Prask kola
v exilu. Protoejsem se riastnilinnostittoskupiny od roku 1965,m j
obraz bude podn z osobnperspektivy,i kdydoufm nebude subjektivn.
Jako esk emigrace vtibec, tak i Prask kola v exilu se formovala
ve techvlnch vyvolan;chosudoqmiroky 1938, 1948 a 1968. Potek
jejho prisobenje monodatovat velmi pesn;je to v roce 1948 lydn
Wellekovy a WalTenovy Theory of Literature, populrn teoretickpruky,
kter podala prvn informaci o klasick1fchpracchpraskpoetiky a estetiky.
Wellek sm o tom napsal: ,.Anglicky psan informace o eskskupin je
skromn. Vnkter1/chm;chstudichse najdou krtk zprvy amTeorie
literatury (1949),psan ve spoluprci s Austinem Warrenem, je aspo zsti
zmrnym pokusem svst dohromady ty vhledy, kter jsem zskal jako
mladlenKrouku' s mou novou znalost americkkritiky.''1Piblin
ve stejndob Roman Jakobson soustedilkolem sebe na Harvardov
univerzit nkolik nadjnych graduovanych studentri, ktev krtk dob
vytvojdro Praskkoly v exilu. Kdy RenWellek peelna Yaleskou
t
R. W"ll"k, The Literary Theory and Aesthetics of the Prague School, Ann Arbor 1969,
s.2
506
univerzitu, znalost poetiky a estetiky Praskho lingvistickho krouku
se rila ze dvou nejqznamnjch akademickych centerAmeriky. ChceteJi
vak najt opravdov stedisko Prask koly v exilu, muste zajet na Michi-
ganskou univerzitu v Ann Arbor. A ji zmrn, anebo dky historick
nhod, se tu na potku let edestych sela skupina Jakobsonoqfch k '
velmi dobe informovan o prci Krouku. Srie slavistickych publikac,
zahjerr a izen Ladisl avem Matj kou, posky'tly nebyval vyd avatelsk
monosti.
Kdy jsem se octl na Michigansk univerzit v roce 1965, poznal jsem
velmi rychle, e znalost prak poetiky a estetiky - podobnjako u dve
znost prask lingvistiky - se rozilazazk,lknllnvdcri eskhop vodu.
Toto vyzaovn za hranice bohemistiky a slavistiky bylo nejvyznamnjm
vsledkem prsobenPrask koly v exilu. Pzniv intelektuln atmosfra
padest;ch a edestychlet tomu nepochybn napomohla. V povlenm
obdob byly severoamerick univerzity i literrn urnalistika ovldny
Novou kritikou, kter mla blzko k formalismu a v dle Ren Welleka,
jak jsme slyeli, se sluovala s praskym strukturalismem. V edestych
letech byla vlda Nov kritiky vystdna sitn m vlivem z Francie, ktet'
uinil strukturismus mdnm smrem. I kdy francouzsky strukturismus
ignoroval praskou kolu, mimo Francii podpoil veobecny zjem o struk.
tur]n poetiku a estetiku. Prask5 strukturalismus se tak stal soust
celkov ideov atmosfry edest;ch let.
Lta edest a sedmdest pinesla nejv znamnj publikace Prask
koly v exilu. Peklady a vyklady slouily informanm rkolrim, ale zrove
se rozvjela originln teoretick i analytick prcevychzejc z principri
prask poetiky a estetiky' ocenn originIn vdeck prce musm nechat
.'infor-
projinou pleitost.Dnes chci krtce ocenit tu prci, kter pinesla
mace pro cizinu".
Recepce prask estetiky a poetiky za hranicemi slavistiky by nebyla
mon bez pekladri. K pr kopnick antologii Paula Garvina (A Prague
School Reader on Aesthetics, Literary Structure and Style,1964), k am-
biciznmu dvousvazkovmu vyboru z dla Jana Mukaovskho (The Word
andVerbal Art, 1977; Structure, Sign and Function, I978), pipravenmu
Petrem Steinerem a Johnem Burbankem' a k pozdjantologii Steinerov
(The Prague School' 1982) se addva svazky vyIz centra michiganskho
- peklad Mukaovskho monografie o estetick funkci' norm a hodnot,
kter]f podil Mark Suino (Aesthetic Function, Norm and Value as Social
Facts, 1970) a iroce zabrajc vybot z prask smiotiky umn vydanf
Ladislavem Matjkou a Irvinem Titunikem (Semiotics of Art, |976). Vechny
tyto peklady zpas s jednm obtn;im specifick;m problmem. Jak vme,
prask teori e je za|oena tem bezqfhradn na materia]u eskliteratury.
Tato literatura (s vimkou nkolika modernclr spisovatel ) je v anglosaskm
507
 svt mlo zr'ma a dobr peklady jsou nepoetn.Ale i kdy existuje
dobr1fpeklad,nemus b1ftnutn uiten5i pro pekladate]eliterrnvdn
prce. Jeho pekladycittri z krsn literatury mus zachovat ty rysy textu'
na kter se literrn vdec odvolv ve sv argumentaci, kter pouv
pro ilustraci sqfch mylenekanebo kterstrukturln ihistoricky lykld.
Nai pekladatelse s touto obtvyrovnvali rrizn1fmzp sobem - od vy-
nechn literrnho cittu (eenjistnejmnuspokojiv)a po doslovny
peklad(cojepatrn nejlepeen). Tato strnka pekladriby se mohla
odbftjako ist technick z|eitost,kdyby nemla tenvny nsledek'
eovlivriuje samu volbu dl' kter budou peloena. T} prce praskpoeti.
ky, kterjsou plirizce vzny naesk;/literrn materil, zristanou ne-
peloeny.Domnvm se, e to je drivod, pronemme peklad nkter1fch
zkladnch textri praskpoetiky, napklad Mukaovskho monografi e
o Mji a Vodikov1fchPotk hrdsnprzy nouoesh.2 V tchto a podob-
n ch pracch se prask poetika zformovalajako empirick teorie; vyvoj
pojmoslov a metodologie je inspirovn anal;fzou konkrtnch literrnch
textri. Recepcepraskkolyv anglosaskmsvtje tedy nutn zkreslena
qfbrem pekladri.Jakjsem u poznamenal ve svrecenzi Burbankovy
a Steinerovy antologie,3mme nyn dva Mukaovsk: jednoho pro tene
znal etiny,druhhoqivoznho. Mukaovsk;fpro domc spotebuje teo-
retik, kter1fpodstatn pisplk poznn eskliteratury a jej historie'
Mukaovsk1f vyvoznje obecn1estetik a literrn teoretik se sklonem k
abstrakci a spekulaci. Tbnto Mukaovsk5jeovemzajmavjmpartnerem
ve spekulativnch diskusch anglosask estetiky a kritiky, kde teoreticky
fundovan ana|yza a historie je pomrn vzcnymjevem. Tato okolnost
myslm vysvtluje popularitu monografieo estetickfunkci, norm a hodno-
t, kter je podle mho nzoru nejvce spekulativn prac Mukaovskho,
stejn jako nekonen diskuse kolem abstraktnho pojmu ..deformace,', v;rtr-
enhoz teoretickho i historickho kontextu'
obrtme-li se od peklad k v1fkladrimpoetiky a estetiky praskkoly,
zjistme snadno, ejejich autoinebyli omezeni korpusem pekladti,n;fbr
byli drikladn obeznmeni s privodnmi texty. Vechny qezmnnantologie
obsahuj uiten pedmluvy nebo doslovy (z pera Garvinova, Wellekova,
. Prask koly v exilu. Pm;zitek s totalitrn vldou ideologie ns
Jakobson je qfjimen ppad,protoejeho poetika byla doloena - zejmna v dob
povlen_ na znm;fch textech zpadoevropsk poezie. Anglick peklady z jeho esk ch
prac (uveejnnin R. Jakobson: Innguage in Literature, Hmard University 1987) se celkem
rispn vyr.ovnvaj s problmem literrnch citac. Nicmn v zvru pekladu stati o Er-
benovi se pekladatelpiznv, ev}mecha]srormnmezi ErbenovlmProroctum a Mchovou
bsnNa pchodkr,le,,,protoezvis na odstnech etiny,kterjsou nepstupnvtin Tato innost zajistila vstup prask poetiky a estetiky do historie modern
anglick ch tenri'.(s. 531n.).
3
L' Dol""]' recenze Steiner - Burbank, ed. 1977, 1978, Style 15' 1981, s. 64.68.
508
Matjkova, a Steinerova), kter se nkdy rozr staj do souhrnn studie.
Kolektivn publikace jsou zahjeny zvltnm slem Poetics To Honour
Jan Muhaoush (7972) vnovan Janu Mukaovskmu k osmdest m
narozeninm; tato pocta dosvduje, e v t dob se Mukaovsky stal znovu
ristedn postavou prask estetiky a poetiky (i kdy Wellekovijet v roce
1969 inila pote Mukaovskho sebekritika). Nemn d leitje to, e
se v slesetkali doma umlen ci Mukaovskho se zanajcmiemigran-
ty. T}.to dva tbory se znovu setkvaj ve svazku vnovanm pamtce F.eli.
xe Vodiky (The Structure of the Literary Process, ed' P. Steiner _ M. Cer-
venka - R. Vroon, 1982), ale te se k nim pipojuje mezinrodn plejda
vyznamn;/ch teoretikri, kte dosvdujvyzaovn prask koly za hrance
eskliterrn vdy. Ji nkolik let pedtm se shromdila reprezentativn
mezinrodn skupina lingvistri, smiotikri a literrnch teoretikri, aby pi-
pomnla pad estu!,tozaloen Praskho lingvistickho krouku (S ound,
Sign and Meanng, ed. L' Matjka, 1978). Nejdrikladnj qiklad prask
kolypro cizinu pedstavujdv monografie' Cech K' Chvatk ve sv knize
(Tschechoslowahischer Strukturalisrnus, 1981) nejen spojil praskou kolu
se slovenskym strukturalismem, ale tak vystopov, drikladnji ne kdoko-
liv jin;y, souvislosti eskoslovenskho strukturalismu s modernm filozofic-
k;|rmmylenm. Jakoby na opltku, Slovk F. Galn ukza\(Historic Struc.
tures, 1985), e ptask kola zformulovala systematickou teorii literrn
historie, a tak definitivn zkompromitoval oblbennaenz ahistorismu'
kter bylo a je tak asto adresovno strukturalismu jeho protivnky.
Miv mylenek prask koly v severn Americe byl pomrn krtkodob;i'
Ji od potku sedmdes!/'ch let se intelektuln atmosfra v akademick5;ch
institucch radikln mn. Ti z ns, kdo nali na severoamerickych
univerzitch ochranu ped ideologick;fm dogmatismem' ktery vldl doma,
za,a|imt pocit, e se dostali zblta do loue. Akademickou intelektuln
atmosfru vc a vc ovlivovali dogmatici poststrukturalismu, i kdy jejich
tbor nebyl ideologicky jednotn1/. Strukturalismus byl prohlen za odrridu
formalismu a oznaenstrukturalista se stalo tmnadvkou, nebo aspon
oznaovo nkoho z minu]osti, nkoho, kdo se nedovede i nechce pizplisobit
novmu mylen'
Krize strukturalismu pinesla znm dezerce v paskmcentru, ale
nemohu si vzpomenout na pklad dezerce nebo sebekritiky mezi pslunky
imunizoval proti jakkoliv ideologii. Avak podmnky na prce se radikaln
zmnily' Msto aktirmho enmylenek prask koly pila doba defenzvy'.
omezen publikanch monost znamenalo konec pekladri a konec kolek-
tivnch publikac. Avak prce pedchzejcch dvaceti let nebyla marn'
svtov literrn teorie. Snad nejmarkantnjm v;foazem tohoto vsupu
509
 svt mlo znma a dobr peklady jsou nepoetn. Ale i kdy existuje
dob4f peklad, nemus b;it nutn uiten1/pro pekladatele literrnvdn
prce. Jeho peklady cittri z krsn literatury mus zachovat ty rysy textu'
na kter se literrn vdec odvolv ve sv argumentaci, kter pouiv
pro ilustraci svych mylenek anebo kter strukturln ihistorickyvykid.
Nai pekladatel se s touto obtvyrovnvali rrizn;fm zplisobem - od vy-
nechn literrnho cittu (eenjist nejmn uspokojiv) a po doslovn1i
peklad (coje patrn nejlep een).Tato strnka pekladri by se mohla
odb;|rtjako ist technick zIeitost, kdyby nemla ten vny nsledek,
e ovlivuje samu volbu dl, kter budou peloena. T} prce prask poeti-
ky, kter jsou pli zce vzny na esk;f literrn materil, zristanou ne-
peloeny. Domnvm se, e to je d vod, pro nemme peklad nkter1fch
zkladnch text prask poetiky, napklad Mukaovskho monografie
o Mji a Vodikoqfch Potk hrdsn pr6zy nouoesk.2V tchto a podob.
n1fch pracch se prask poetika zformovala jako empirick teorie; v voj
pojmoslov a metodologie je inspirovn analyzou konkrtnch literrnch
textri. Recepce prask kolyv anglosaskm svtje tedy nutn zkreslena
qfbrem pekladri. Jak jsem u poznamenal ve sv recenzi Burbankovy
a Steinerovy antologie,3 mme nyn dva Mukaovsk:jednoho pro tene
znal etiny,druhho v;voznho. Mukaovsk;f pro domc spotebu je teo-
retik, kter 'podstatn pispl k poznn eskliteratury a jej historie.
Mukaovsk;f vyvoznje obecn;f estetik a literrn teoretik se sklonem k
abstrakci a spekulaci. Tbnto Mukaovsk1f je ovem zajmavjm partnerem
ve spekulativnch diskusch anglosask estetiky a kritiky, kde teoreticky
fundovan ana|yza a historie je pomrn vzcnymjevem. Tato okolnost
myslm lysvtluje popularitu monografie o estetick funkci, norm a hodno-
t, kter je podle mho nzoru nejvce spekulativn prac Mukaovskho,
stejn jako nekonen diskuse kolem abstraktnho pojmu ,.deformace',, r1rtr.
enho z teoretickho i historickho kontextu.
obrtmeJi se od pekladri k qklad m poetiky a estetiky prask koly,
zjistme snadno, ejejich autoi nebyli omezeni korpusem pekladri, n:ibr
byli d kladn obeznmeni s privodnmi texty. Vechnyqfe zmnn antologie
obsahuj uiten pedmluvy nebo doslovy (z pera Garwinova, Wellekova,
, Prask koly v exilu. Pm;i ztek s totalitrn vldou ideologie ns
Jakobsonje qfjimen ppad,protoejeho poetika byla doloena- zejmnav dob
povlen_ na znm;|ch textech zpadoevropsk poezie. Anglick peklady z jeho esklch
prac (uveejnnin R. Jakobson: Zonguage in Literazre, Harvard University 1987) se celkem
rispn v1rovnvaj s problmem literrnch citac. Nicmn v zvru pekladu stati o Er.
benovi se pekladatelpiiznv, e v5mechalsrovnn mezi ErbenovlmProroctum a Mchovou
bslNa pchodknile,''protoe zvis na odstnech etiny,kterjsou nepstupnvtin
anglick ch tenri''(s. 531n.).
3
L. Dol""l. recenze Steiner _ Burbank, ed. 1977, !978, Style 15, 1981, s. 64-68.
508
Matjkova, a Steinerova), kter se nkdy rozr staj do souhrnn studie.
Kolektivn publikace jsou zahjeny zvltnm slem Poetics To Honour
Jan Muhaousk 972) vnovan Janu Mukaovskmu k osmdestym
narozeninm; tato pocta dosvduje, e v t dob se Mukaovsk; stal znovu
stedn postavou prask estetiky a poetiky (i kdy Wellekovijet v roce
1969 inila pote Mukaovskho sebekritika). Nemn drileit je to, e
se v slesetki doma umlen ci Mukaovskho se zanajcmiemigran-
ty' T}'to dva tbory se znovu setkvaj ve svazku vnovanm pamtce Feli-
xe Vodiky (The Structure of the Literary Process' ed. P. Steiner _ M. Cer-
venka. R. Vroon, 1982), ale ted'se k nim pipojuje mezinrodn plejda
qfznamn1fch teoretikr, ktedosvdujlyzaovn prask koly za hranrce
eskliterrn vdy. Ji nkolik let pedtm se shromdila reprezentativn
mezinrodn skupina lingvistti, smiotikri a literrnch teoretikri, aby pi-
pomnla pad est vyrozaloen Praskho lingvistickho krouku (Sound,
Sign and Meaning, ed' L. Matjka, 1978). Nejdrikladnj qiklad prask
koly pro cizinu pedstavuj dv monografie. Cech K. Chvatk ve sv knize
(Tschechoslowakischer Strukturalismus, 1981) nejen spojil praskou kolu
se slovenskym strukturalismem, ale tak lystopoval, drikladnji ne kdoko-
Iiv jin;, souvislosti eskoslovenskho strukturalismu s modernm filozofic-
k]irrnmylenm. Jakoby na opltku, Slovk F' Galn ukza|(Historic Struc-
tures, 1985), e ptask kola zformulovala systematickou teorii literrn
historie, a tak definitivn zkompromitoval oblben naenz ahistorismu,
kter bylo a je tak asto adresovno strukturalismu jeho protivnky.
Vliv myIenek prask koly v severn Americe byl pomrn krtkodobf.
Ji od potku sedmdest1fch let se intelektuln atmosfra v akademickych
institucch radikln mn' Ti z ns, kdo nali na severoamerickych
'
univerzitch ochranu ped ideologickym dogmatismem, kter vldl doma,
zaali mt pocit, e se dostali zb|ta do loue' Akademickou intelektuln
atmosfru vc a vc ovlivovali dogmatici poststrukturalismu, i kdy jejich
tbor nebyl ideologickyjednotn;i. Strukturalismus byl prohlen za odrridu
formalismu a oznaen strukturalista se stalo tmnadvkou, nebo aspo
oznaovo nkoho z minu]osti, nkoho, kdo se nedovede inechce pizprisobit
novmu mylen.
Krize strukturalismu pinesla znm dezetce v paskmcentru, ale
nemohu si vzpomenout na pldad dezerce nebo sebekritiky mezi pslunky
imunizoval proti jakkoliv ideologii. Avak podmnky na prce se radikln
zmnily. Msto aktiwho enmylenek prask koly pila doba defenzvy.
omezen publikanch monost znamenalo konec pekladri a konec kolek-
tivnch publikac. Avak prce pedchzejcch dvaceti let nebyla marn.
Tato innost zajistila vstup prask poetiky a estetiky do historie modern
svtov literrn teorie. Snad nejmarkantnjm vyrazem tohoto vstupu
509
je to, ev sedmmsvazku reprezentativncambridgeskhistorie literrn
kritiky bude drikladn studie o praskkole.Zrove vak vstup do his-
torie neznamen konec prisoben.Co je minul'nennutn pass.V nedv-
n recenzi m knkyoccidental Poetics Wallace Martin napsal: ,'Teorie
praskkoly,spojeny s teoriemi sovtsksmiotiky a souasnymipracemi
PEER STE1NER - MIRoslv onvnNxe _ RoNALD vRooN.
ed. The Structure ofthe Literary Process (Studies Dedicdted to the Memory of Felix Vodika),
Amsterdam-Philadelphia 1982.
Tb Honour Jan Mukaovsk:f, Poetics 1972, zvl. ,.4

o monych svtech, poskytuj nejpesnjmodel racionln poetiky, kter;f REN WELLEK:

dnes mme k dispozici..'a The Literary Theory and Aesthetics of the Prague School, Ann Arbor 1969.

LITERATURA

F. W GAI,N:
Historic Structures (The Prague School Project, 1928-1946), University of Texas 1981.

PAUL L. GRVIN:
ed. a pel. Progue School Reader on Aesthetics, Literary Structure and Style, Georgetown
University 1964.

KvToSrV CHVATK:
Tschechoslouakisc]rcr Strukturalismus (Theorie und Geschichte), Mnichov 1g81.

RoMAN JAKoBSoN:
Language in Literature, ed. K. Pomorsk a S. Rudy, Harvard University 1987.

WAII,AoE MARIN:
From Poetics to Postmodernism, Comparatiue Literature 1993, s. 280-286.

LADISLAV MATJKA:
ed. Sound., Sign and Meaning (Quinquagenary ofthe Prague Linguistic Circle), Ann Arbor
1978.

LADISI,AV MATJKA _ IRWIN R. TITUNIK:

ed. Semiotics of Art (Prague School Cot ribujons), Cambridge 1976.

JAN MUKAovsK:
Aesthetic Function, Norm and VaIre as Social Facts, pel. M. E. Suino, Ann Arbor 1970.
The Word and Verbal Art (Selected Essays by Jan Mukaousk!,), ed'.a pel. P Steiner _
J.Burbank, YaIe University 1977.
structure, Sign and Function (Selected Essays by Jan Mukafousk!) ed. a pel. P Steiner
- J. Burbank, Yale University 1978.

PEER STEINER:
ed'.The Prague School (Selected'Wrtings, 1929-1946), University of Texas 1982.

'
W. Martin: From Poetics to Postmodernism, Comparatiue Literature 1993, s. 283

5r.0 511
je to, ev sedmmsvazku reprezentativncambridgeskhistorie literrn
PETER STEINER - MIRostv rnvrNxe _ RoNALD vRooN:
kritiky bude drikladn studie o praskkole.Zrove vak vstup do his- ed'The Structure oftlte Literary Process (Studies Dedicated' to the Memory ofFeli*Vodika),
torie neznamen konec plsoben. Co je minul,nennutn pass.V nedv- Amsterdam-Philadelphia 1982.
n recenzi m knky occidental Poetics Wallace Martin napsal: ,'Teorie
To Honour Jan Mukaovsk],Poetics 1972, zv|. '4
praskkoly,spojeny s teoriemi sovtsksmiotiky a souasnymipracemi
o mon}chsvtech, poskytuj nejpesnj model racionln poetiky, kter]f REN WELLEK:
dnes mme k disoozici.''a The Literara Theory and Aesthetics of tht Prague School, Ann Arbor 1969'

LITERATURA

F. W GALN:
Historic Structures (The Prague Sclnol Project, 1928-1946), University of Texas 1981.

PAUL L. GARVIN:
ed. a pel. Pru gue Sclnol Read'er on Aesthetics, Literary structure and, Style, Georgetown
University 1964.

KvToslv CHverx:
Tschechoslowakisclter Strukturalismus (Theorie und Geschichte), Mnichov 1981.

ROMAN JAKoBSoN:
Language in Literature, ed. K. Pomorsk a S. Rudy, Haruard University 1987.

WAILACE MARTIN:
From Poetics to Postmodernism, Comparatiue Literature 1993, s. 280-286.

LADISLAV MATIJKA:
ed,. Sound, Sign and Meaning (Quinquagenary ofthe Prague Linguistic Circle), Ann Arbor
1978.

LADISLAV MATJKA - IRWIN R. TITUNIK:

ed. Semiotics ofArt (Prague School Contribujozs)' Cambridge 1976.

JAN MUKAovsK:
Aesthetic Functiolt,, Norm and VaIre as Social Facts, pel. M. E. Suino, Ann Arbor 1970.
The Word and Verbal Art (Selected Essays by Jan Mukaousk!), ed' a pel. P. Steiner _
J.Burbank, Yale University 1977.
Structure, Sign and Function (Selected Essays by Jan Mukaousk!) ed. a pel. P Steiner
- J. Burbank, Yale University 1978.

PETER SEINER:
ed. The Prague School (Selected Writings, 1929-1946), University of Tbxas 1982.

-
W. Martin: From Poetics to Postmodernism, Comparatiue Literature 1993, s. 283

510 511
 voDIKovA STRUKTURALISTICId KONCEPCE
LITERRN Hrsronrp
HANA SMAHELOVA
''V
kadm oboru lidskho vdnje dobeas od asu pezkouet v;sledky
dosavadnho bdn, prozkoumat nosnost starch teori a pojm ,je nm
umoovaly zvldnout a pochopit sloitou skutenost. Ve vdch socilnch
a historickychje takov; postup takka nutnost. Sm vyvoj vdeckho bn
a nov hlediska i metody na prce ns nut, abychom zkoumi dan teorie
ve vztahu ke skutenosti a abychom osvovali problm v ohnisku jeho
vdeck nalhavosti..'l Tato slova napsal tmped padesti lety do vodu
statl obrozen jako problm literrn (1947) Felix Vodika. Podstatnou st
tto studie, stejn jako je tomu v ad dalch, vnova] rvahm nad
koncepcemi a metodologiemi historick;ch qfkladri sqfch pchridcri a uitel .
Dnes u vstupuj do zornho rhlu literrnhistorick i teoretick reflexe
qfsledky vlastn Vodikovy badatelsk prce, aby opt vybdly k poloen
nkter1fch starych otzek znovu v kontextu soudobho mylen. Zatmco
z obecnho hlediska se takjen opakuje urit pirozen;f cyklus probhajc
v rmci vdeckho poznn, pii porovnn konkrtn situace pro tehdej
a dnen diskurs se ukazuje podstatn rozdl
Nejpodstatnj zmna spovv tom, e diskurs, do nho se dnes lite-
rrn vda se sv;.rni otzkami zaleuje, prochz velice podstatnou vnitn
promnou, je mn stabiln a uri!, tm vceje vak poznamenn snahami
po oteven,po zruenjeho dosavadnch hranic i pokusy nov vymezitjeho
kter mnohem v raznji
noetick monosti. Polemika se strukturalismem,
ne na domc prid probhla v nmeck, francouzsk i anglosask literrn
vd,je pouzejednm z pr vodnchjevri tchto myIenkoqfch posunri, rezo.
nujcch v duchovnch zkladech modern vdy'
''Krize
systmri'' a,'konec pbhri'.se vak net1/k jen prodnch vd
a fi|ozofle. Ani literrn historik nem riniku ped problmy, kter pesahuj
rmec metodologi a teoretick;ch konceptri stvrzujcch vru v trvn
objektivn tradice vdeckho poznn. Souasn;intelektuln kontext obrac
pozornost spe k otzkm, kter se tykaj badatelouy pozice ve vdeckm
diskursu, atmi problmu porozumn,Tato problematika se ve 20. stolet
postupn promovala od konceptu Diltheyova pes fenomenologii, a se
' 3
F. Vodiku. Struktura uluoje, Praha 1969' s. 54
512
sta, zejmna pod vlivem Heideggerova ''ontologickho zhodnocen problmr
struktury djinnho porozumn., (Gadamer), jednou ze zklanch otzel
poznn v bec. Gadamer v nzor, e .'...teorie humanitnch vd nen prost.
metodologie jist skupiny vd, e ...je to filozofie v pravm smyslu, ve smyslr
daleko radikInjm ne teba metodologie prodnch vd''' situuj,
humanitn vdy do oblasti ,'byt, na ni se nevztahuje kategorie vysvtlenj
n'lbr potozumn',.2 ontologick pojet hermeneutiky, kter Gadame
pejm od Heideggera, nen vak zdaleka konen;m eenm, nybr
inspirativnm qfchodiskem pro d rozpracovn problematiky porozumn
a poznn. Jestlie P. Ricoeur prohlubuje fenomenologick pojet
hermeneutiky mimo jin i tm, eprostednictvm lingvistiky a smantik;
obrac pozornost k metodologick strnce porozumn, pro jeho nsledovnlq
pedstavuje hermeneutika fllozofick; proud ji tak vyznamn;f, e podlr
',hermeneutick;rrn
J. Greische opravuje naz;ivat 20. stolet vkem rozumu'.
U tohoto autora figuruje hermeneutika jako paradigma poznn, kter mn
''Je.li
samou ideu filozofie: rikolem prvn fiIozofie najt odpovd'na otzkr
'Co je
fllozofie', nebo jet obecnji,Co nazyvme mylenm?', pak v her
meneutickm vku rozumuje odpovd'na tyto otzky nutn spojena s uzn
nm interpretativn dimenze mylen samho'.' Zprisob, jm Greisch e
otzku rozumn a interpretace, dot;fk se velmi vyznamn tak literrn
,,nal'zt
hermeneutiky, nebo - jak ft autor - sna se ne- stabiln, alr
ivouc rovnovhu mezi technick1im problmem interpretace a filozoflckyn
problmem rozumn.''3
I z tchto nkolika strun;fch poznmekje zejm,e ontologick posln
hermeneutiky, vyznam reflexvnosti djinnho vdom, jako i probln
vztahumezi tmto filozofick;m zkladem poznn a jeho konkrtnmi meto
dami - patv souasnmduchovdnm diskursu k zkladnm tmatrim
kter zrove bezprostedn ovlivuj i kontext literrnvdnho myleni
Tmto otzkm se nemrie vyhnout ani esk literrn vda, jakkoli sr
podle vtiny sv produkce zd byt stle jet pevn usazena v paradig
matu strukturalismu a jemu blzk;ch metodologi.
',prozkouma'
Kontext, v nm m bft naplnn Vodikriv poadavek
nosnost starchteori.'a',oivit problm v ohniskujeho vdeck nalhavos
ti.', m tedy sv specifika, kter do jist mry uruj rmec a cl tto rivahy
Hermeneutick reflexe, o ni se chci nad konceptem literrn historie pokusit
bude sice zamena na zprisob, jm Voka eil nkter konkrtn problm;
literatury 19. stolet, nicmn nezbytn peshne tuto hranici a dotknt
se i nkter1!'ch teoretick ch principti strukturistickho paradigmatu. Prvi
" H.-G. Gadamer: Problm djinnho udom, Ptaha |994
J. Greisch: Rozumt d interpretot]at.Praha 1992.
 voDIKovA STRUKTURALISTICK KoNCEPCE
LITERRN Hrsronrp
HANA uerrplov
''V
kadm oboru lidskho vdnje dobe asod asu pezkouet v1isledky
dosavadnho bdn, prozkoumat nosnost starch teori a pojm ,je nm
umoovaly zvldnout a pochopit sloitou skutenost. Ve vdch socilnch
a historick;fchje takoq/ postup takka nutnost. Sm r voj vdeckho bdn
a nov hlediska i metody na prce ns nut, abychom zkoumali dan teorie
ve vztahu ke skutenosti a abychom osvovali problm v ohnisku jeho
vdeck nalhavosti..'l Tato slova napsal tmped padesti lety do rvodu
stati obrozen jako problm literrn (1947) Felix Vodika. Podstatnou st
tto studie, stejn jako je tomu v ad dalch' vnoval rivahm nad
koncepcemi a metodologiemi historick;ch \rkladri sqfch pedchridcri a uitelri.
Dnes u vstupuj do zornho rhlu literrnhistorick i teoretick reflexe
q/sledky vlastn Vodikovy badatelsk prce, aby opt vybdly k poloen
nkter1fch starych otzek znovu v kontextu soudobho myIen. Zatmco
z obecnho hlediska se takjen opakuje urit pirozen;f cyklus probhajc
v rmci vdeckho poznn, pi porovnn konkrtn situace pro tehdej
a dnen diskurs se ukazuje podstatn1/ rozdl
Nejpodstatnj zmna spovv tom, e diskurs, do nho se dnes lite-
rrn vda se svymi otzkami zaleuje, prochz velice podstatnou vnitn
promnou, je mn stabiln a urit;,tm vceje vak poznamenn snahami
po oteven, po zruenjeho dosavadnch hranic i pokusy nov vymezitjeho
kter mnohem l raznji
noetick monosti. Polemika se strukturalismem,
ne na domc prid probhla v nmeck, francouzsk i anglosask literrn
vd,je pouzejednm z pr vodnchjevri tchto mylenkoqch posunr,rezo.
nujcch v duchovnch zkladech modern vdy'
'.Krize
systmri', a.'konec pbhri,,se vak net1fk jen prodnch vd
a filozofie. Ani literrn historik nem niku ped problmy, kter pesahuj
rmec metodologi a teoretick;ch konceptri stvrzujcch vru v trvn
objektivn tradice vdeckho poznn. Souasn;intelektuln kontext obrac
pozornost spe k otzkm, kter se tykaj badatelouy pozice ve vdeckm
diskursu, atmiproblmu porozurnn.Tato problematika se ve 20. stolet
postupn promovala od konceptu Diltheyova pes fenomenologii, a se
' 3
F' vodiku. Struktura u uoje, Pralta 1969, s. 54
512
stala, zejmna pod vlivem Heideggerova ''ontologickho zhodnocen problmu
sttuktury djinnho porozumn.. (Gadamer), jednou ze zkladnch otzek
poznn vribec. Gadamerrfv nzor, e.''..teorie humanitnch vd nen prost
metodologie jist skupiny vd, e ...je to fiIozofie v pravm smyslu, ve smyslu
daleko radiklnjm ne teba metodologie prodnch vd'., situuje
humanitn vdy do oblasti ,'byt, na ni se nevztahuje kategorie vysvtlenr,
n br porozumn'..2 ontologick pojet hermeneutiky, kter Gadamer
pejm od Heideggera, nen vak zdaleka konen;m eenm, n;fbr
inspirativnm vychodiskem pro d rozpracovn problematiky porozumni
a poznn' Jestlie P. Ricoeur prohlubuje fenomenologick pojet
hermeneutiky mimo jin i tm, e prostednictvm lingvistiky a smantiky
obrac pozornost k metodologick strnce porozumn, projeho nsledovnky
pedstavuje hermeneutika filozofick;f proud ji tak vfznamn1f, e podle
J. Greische opravuje nazyvat 20. stolet.'hermeneutick;m vkem rozumu''.
U tohoto autora figuruje hermeneutika jako paradigma poznn, kter mn
.'Je-li
samou ideu filozofie: rikolem prvn filozofie najt odpovd'na otzku
'Co je
fllozofie', nebo jet obecnji,Co nazyvme mylenm?', pak v her.
meneutickm vku rozumu je odpovd'na tyto otzky nutn spojena s uzn-
nm interpretativn dimenze mylen samho''. Zprisob, jm Greisch e
otzku rozumn a interpretace, dot k se velmi vyznamn tak literrn
,,na|zt
hermeneutiky, nebo - jak ft autor - sna se ne- stabiln, ale
ivouc rovnovhu mezi technick1im problmem interpretace a filozofickym
j
problmem rozumn.''
I z tchto nkolika stnrn;chpoznmek je zejm,e ontologick posln
hermeneutiky, vyznam reflexvnosti djinnho vdom, jako i problm
vztahu mezi tmto filozofickym zkladem poznni a jeho konkrtnmi meto.
dami - patv souasnm duchovdnm diskursu k zkladnm tmatrim,
kter zrove bezprostedn ovlivuj i kontext literrnvdnho mylen.
Tmto otzkm se nemrie vyhnout ani esk literrn vda, jakkoli se
podle vtiny sv produkce zdbyt stle jet pevn usazena v paradig-
matu strukturalismu a jemu blzk;ich metodologi.
''prozkoumat
Kontext, v nm m bft naplnn Vodikriv poadavek
..oivit problm
nosnost starch teori,' a v ohniskujeho vdeck nalhavos-
ti,', m tedy sv specifika, kter do jist mry uruj rmec a cl tto rivahy'
Hermeneutick reflexe, o ni se chci nad konceptem literrn historie pokusit,
bude sice zamena na zprisob, jm Vodika eil nkter konkrtn problmy
literatury 19. stolet, nicmn nezbytn peshne tuto hranici a dotkne
se i nkte4fch teoretick;fch principri strukturistickho paradigmatu. Prv
" H.-G. Gadamer: Problm djinnho udom, Praha |994
J' Greisch: Rozumt a interpretotlat,Praha 1992.
513
 v tomto doteku, u rozdlnostipostojehermeneutichhoa struhturalistichho, qch rozborri vzthl k mnoin jevri kontextovych (dobov pedstaly o funk-
se vytvjdro rivahy. Z toho tak vychzijak osnova, tak zamenv1/'- ci literatury, o jazyce a monostech privodn esktvorby) a na zklad
kladu: v rmci konkrtn literrnhistorick problematiky budu sledovat interpretace tchto vztahri uril dominantu djinnho pohybu, v nm se
linii vztahri mezi interpretac historick ch jevri a teoretick1fmivfchodisky. promnila struktura literatury celho obdob. Takto odhalenou tendenci
Pozornost se pritom zamff k nkolika klov m pojmrim Vodikovy kon- Vodika definoval jako napltouan estetichfunhce. Rea|izaci tohoto jevu
cepce,kterjsou v obecnrovin objasnnyji ve stati Literdrn historie, vidl ve v1foaznestetizacijazykoqch prostedkrj' Ve v1stavbjednotlivych
jej problrny a holy. dl pedstavovalo nov exponovan uit jazyka jednotc princip jejich
Ztchto metodologick5ch principri m klov]vlznam jev' kterj Vodika umleck struktury, zatmco na ly rovin, ve struktue literzirnho vyvoje'
oznaujepojmem literdrn struhtura'Tento ',..'pomysln;f,nehmotn1fcelek se v dominujc estetick funkci naploval pedpoklad q/vojovho protikladu
dany souboremvechliterrnch sloek a projevujcse konkrtnv uritm ve vztahu k pedchzejcmu obdob. V tomto smyslu Vodika tak vysvtlil
uspodnv jednotliv1fchdlech''m z historickhoodstupu podobu toho, rozdly mezi Dobrovsk;fm a Jungmannem z hlediska jejich nzorri na
,,coje za literrnmi dlyjako pomysln1f
inventvechmonostliterrn jazykovou normu' funkci literatury, na monosti eskhobsnictv a na
tvorby''. Literrn struktura, jejprvky a vazby pedstavujmnohotvrnou nkter dal problmy kulturn jazykov koncepce nrodnho obrozen.
a irokou fakticitu historickho qvoje literatury, je v podstat analogick Je teba zdriraznit, ev tmci dosavadnch qfkladri byla tato interpretace
honstruht znahoustruhtury umlechhodla. Y tomto Vodikovmodelu nov pedevm tm, e zroj qy'vojovho pohybu nalezla uvnit literrnch
rezononuje Diltheyova mylenka struktury, kter se ustavuje ze svho jevri, v promnch vytazovych prostedkri'
vlastnho stedu,a tm se stv zrukou objektivnhopoznnijevri z mi- V zvrech, k nim Vodika dospl zce|av souladu s teoretick;mi pre-
nulosti. Jestlie Vodikapedpokld,eslokyjedinenstrukturyjednot- misami sv koncepce , tozeznvrne kritick postoj v isoudob;im metodm
livhodlajsou zrove soustnadindividulnho komplexu - struktury literrn vdy, hledn zprisobu, kter1 by problm historickho v5kladu
literatury _ v tom ionom obdob,opr se prv o tuto metodologickou literatury eilzjej vlastn specifiky, to znamen z estetick povahy ped-
jistotu. Souvztanostobou strukturnch modelri umoujpedevm dva mtu zkoumn' a zrove, aby v indiviulnosti a jedinenosti tchto proje-
principy. Prrrnmz nich je imancnce,kter se uplatuje zejmnav nadazen v bylo postieno to, co je v nich obecn a nadasov. Strukturalistick
rovin qvoje a z hlediska metodologickhovymauje interpretaci historic- paradigma nabzelo takto orientovan reflexi oporu ve vech klov5chmo.
khoprocesu ze zvislosti na kauzalit. Druh m principem je teleologinost, mentech naznaen problematiky.
vztahujcsmysl existence umleckstruktury k rielu.,.Na kaddlo i Dnen nwat k otzkm poloen;mped padasti lety by se mohl zdt
na soubor dl se dvmejako na celek smujc k uritmucli,jej po. zbyteny. Nen vak cestou zptky, nybr navznm v mst, kde se teh.
znme vnitnmrozborem vztahri sloek struktury, takejednotliv1/chslo- dej a souasn;pohled od sebe nejvce vzdaluj. Protoje tak nutn, aby
ek v dleje uito jako prostedkrik cIi,obsaenmuimanentn v dle.'.a prvnm krokem na cest za porozumnm urit1fm historick;fm jevrim byla
Tento cl,jej dlo samo v sob a ze sebe tvo,se napluje v estetickm hermeneutick reflexe prv toho djinnho vdom, kter ns dnes stav
inu.S teIeologick m principem souvisfunknhledisho, umoujcvy. ped svj obr az tto minulosti. odtud vyvstv konkrtn otzka: p r o d o -
jdit kad prvek vnitnorganizace dlajako funkci, kterou pismovn mi,nantn uyuojoud tendence u literatue prun tetiny 19. stolet byla spojena
k danmet pln'Vmetodologick1/chintencchjde o to, ''...abychomodhalili pru s estetichou funhc jazykoujch prostedh ?
v konkrtnm dle podajcprincip, kte4f iielnuspodal celdlo tak, Vodikriv zvr je podepen historick;imi fakty (Jungmannova koncepce
aby byla splnnajeho estetick funkce''.5 jazyka literatury) a textovymi rozbory ady dl' Nicmn za rozhodnutm,
Prv k tomuto cli se Vodikazamil pi studiu hlavnch v vojovych e z celItokomplexu dobov podmnn1/chjevri nle prv jazykovmu
tendencv prze jungmannovskhoobdob'V knize Podtkykr'snprzy ozvltovn jaksi privilegovan postaven, jm perrist a v nadasov
nouoesh (1948)podrobn analyzoval qfstavbu hlavn dvou dl _ Jung- platn kritrium vyvojov progresivnosti, stojjetjinjistoty. Vodikova
mannova pekladulo Iy aLindovu Zdi nad pohanstuem. Yysledky texto- teze je pedevmzcela v souladu se zkladnmi principyjeho metodologie,
konkrtn s urenm teleologickho principu v estetick funkci umleck
struktury' Ztovel'je vak zejm,etento teoretick;f'model vyluuje nebo
n odsouv na okraj celou adujevri, kter by mohly vst kjin interpretaci
F. Vo.liku'Struktura uyuoje'Praha 1969, s. 1 9
(tyto monosti naznauje polemick qfkladte problematiky u V. Stpnka,
5
T a m t s' . 2 0 - 2 I .

514 515
 v tomto doteku, u rozdlnostipostojehermeneutichhoa struhturalistichho, qch rozborri vzthl k mnoin jevri kontextovych (dobov pedstaly o funk-
se vytvjdro rivahy. Z toho tak vychzijak osnova, tak zamenv1/'- ci literatury, o jazyce a monostech privodn esktvorby) a na zklad
kladu: v rmci konkrtn literrnhistorick problematiky budu sledovat interpretace tchto vztahri uril dominantu djinnho pohybu, v nm se
linii vztahri mezi interpretac historick ch jevri a teoretick1fmivfchodisky. promnila struktura literatury celho obdob. Takto odhalenou tendenci
Pozornost se pritom zamff k nkolika klov m pojmrim Vodikovy kon- Vodika definoval jako napltouan estetichfunhce. Rea|izaci tohoto jevu
cepce,kterjsou v obecnrovin objasnnyji ve stati Literdrn historie, vidl ve v1foaznestetizacijazykoqch prostedkrj' Ve v1stavbjednotlivych
jej problrny a holy. dl pedstavovalo nov exponovan uit jazyka jednotc princip jejich
Ztchto metodologick5ch principri m klov]vlznam jev' kterj Vodika umleck struktury, zatmco na ly rovin, ve struktue literzirnho vyvoje'
oznaujepojmem literdrn struhtura'Tento ',..'pomysln;f,nehmotn1fcelek se v dominujc estetick funkci naploval pedpoklad q/vojovho protikladu
dany souboremvechliterrnch sloek a projevujcse konkrtnv uritm ve vztahu k pedchzejcmu obdob. V tomto smyslu Vodika tak vysvtlil
uspodnv jednotliv1fchdlech''m z historickhoodstupu podobu toho, rozdly mezi Dobrovsk;fm a Jungmannem z hlediska jejich nzorri na
,,coje za literrnmi dlyjako pomysln1f
inventvechmonostliterrn jazykovou normu' funkci literatury, na monosti eskhobsnictv a na
tvorby''. Literrn struktura, jejprvky a vazby pedstavujmnohotvrnou nkter dal problmy kulturn jazykov koncepce nrodnho obrozen.
a irokou fakticitu historickho qvoje literatury, je v podstat analogick Je teba zdriraznit, ev tmci dosavadnch qfkladri byla tato interpretace
honstruht znahoustruhtury umlechhodla. Y tomto Vodikovmodelu nov pedevm tm, e zroj qy'vojovho pohybu nalezla uvnit literrnch
rezononuje Diltheyova mylenka struktury, kter se ustavuje ze svho jevri, v promnch vytazovych prostedkri'
vlastnho stedu,a tm se stv zrukou objektivnhopoznnijevri z mi- V zvrech, k nim Vodika dospl zce|av souladu s teoretick;mi pre-
nulosti. Jestlie Vodikapedpokld,eslokyjedinenstrukturyjednot- misami sv koncepce , tozeznvrne kritick postoj v isoudob;im metodm
livhodlajsou zrove soustnadindividulnho komplexu - struktury literrn vdy, hledn zprisobu, kter1 by problm historickho v5kladu
literatury _ v tom ionom obdob,opr se prv o tuto metodologickou literatury eilzjej vlastn specifiky, to znamen z estetick povahy ped-
jistotu. Souvztanostobou strukturnch modelri umoujpedevm dva mtu zkoumn' a zrove, aby v indiviulnosti a jedinenosti tchto proje-
principy. Prrrnmz nich je imancnce,kter se uplatuje zejmnav nadazen v bylo postieno to, co je v nich obecn a nadasov. Strukturalistick
rovin qvoje a z hlediska metodologickhovymauje interpretaci historic- paradigma nabzelo takto orientovan reflexi oporu ve vech klov5chmo.
khoprocesu ze zvislosti na kauzalit. Druh m principem je teleologinost, mentech naznaen problematiky.
vztahujcsmysl existence umleckstruktury k rielu.,.Na kaddlo i Dnen nwat k otzkm poloen;mped padasti lety by se mohl zdt
na soubor dl se dvmejako na celek smujc k uritmucli,jej po. zbyteny. Nen vak cestou zptky, nybr navznm v mst, kde se teh.
znme vnitnmrozborem vztahri sloek struktury, takejednotliv1/chslo- dej a souasn;pohled od sebe nejvce vzdaluj. Protoje tak nutn, aby
ek v dleje uito jako prostedkrik cIi,obsaenmuimanentn v dle.'.a prvnm krokem na cest za porozumnm urit1fm historick;fm jevrim byla
Tento cl,jej dlo samo v sob a ze sebe tvo,se napluje v estetickm hermeneutick reflexe prv toho djinnho vdom, kter ns dnes stav
inu.S teIeologick m principem souvisfunknhledisho, umoujcvy. ped svj obr az tto minulosti. odtud vyvstv konkrtn otzka: p r o d o -
jdit kad prvek vnitnorganizace dlajako funkci, kterou pismovn mi,nantn uyuojoud tendence u literatue prun tetiny 19. stolet byla spojena
k danmet pln'Vmetodologick1/chintencchjde o to, ''...abychomodhalili pru s estetichou funhc jazykoujch prostedh ?
v konkrtnm dle podajcprincip, kte4f iielnuspodal celdlo tak, Vodikriv zvr je podepen historick;imi fakty (Jungmannova koncepce
aby byla splnnajeho estetick funkce''.5 jazyka literatury) a textovymi rozbory ady dl' Nicmn za rozhodnutm,
Prv k tomuto cli se Vodikazamil pi studiu hlavnch v vojovych e z celItokomplexu dobov podmnn1/chjevri nle prv jazykovmu
tendencv prze jungmannovskhoobdob'V knize Podtkykr'snprzy ozvltovn jaksi privilegovan postaven, jm perrist a v nadasov
nouoesh (1948)podrobn analyzoval qfstavbu hlavn dvou dl _ Jung- platn kritrium vyvojov progresivnosti, stojjetjinjistoty. Vodikova
mannova pekladulo Iy aLindovu Zdi nad pohanstuem. Yysledky texto- teze je pedevmzcela v souladu se zkladnmi principyjeho metodologie,
konkrtn s urenm teleologickho principu v estetick funkci umleck
struktury' Ztovel'je vak zejm,etento teoretick;f'model vyluuje nebo
n odsouv na okraj celou adujevri, kter by mohly vst kjin interpretaci
F. Vo.liku'Struktura uyuoje'Praha 1969, s. 1 9
(tyto monosti naznauje polemick qfkladte problematiky u V. Stpnka,
5
T a m t s' . 2 0 - 2 I .

514 515
 t u M. Sedmidubskho6). Bylo by mon a jist i uiten srovnat
argumentaci tchto rrizn;fch qfklad . Nae rivaha se vak obrac jin;fm
smrem:jejm rikolem bude zjitn, kde je v interpretaci estetick funkce
przy nrodnho obrozen q/'chodisko tjej sloky, kter pesahuje rmec
historick materie a odkazuje k ptomnosti.
Tm se dostvme k otzce pojet estetick funhce. V souvislosti se zkou-
man;/'mi historick;mi otzkmi je Vodikovi blzk ponkud u lingvis-
tick uren estetick funkce ve smyslu Jakobsonovy teorie bsnickho
jazyka. Jakmile vak penese tento jev na vyrovinu a urv n dominan-
tu ve struktue jist etapy literrnho qfvoje, pracuje ji s estetickou funkc
vjejm irm aspektu, kter; tak plnji odpovd pojet Mukaovskho,
zejmna ve studich Estetick, funhce, norma a hodnota, Msto estetich
funkce mezi ostatnmi, M e mt esteticfui hodnota u umn platnost ue.
obecnou a tak v rvodu ke studii o Polkov Vzneenosti prody. Z tchto
vlkladri vypl;fv, e estetick funkce sice umouje vst hranin ru mezi
umnm a neumnm, avak zrove se sama stv neuchopitelnou v kon-
textu vztahri, kter si k umleck}'m dlrim vytv v t i on dob vnmatel
nebo kolektiv vnmatelri. Mezi v;rokem Mukaovskho, .'ev umn este-
tick funkce je dominantn'', a konstatovnm, e,,ne|ze jednou provdy
stanovit, co umnm je a co nikoli'', se tak otvr prostor, v nm se nakonec
schzeji vechny zkladn teze strukturalistick estetiky, aby se dotkly
z}Jadn otzhy po smyslu umn' Tento skry[f, nicmn ristedn problm
cel teoretick koncepce dostv zetelnjobrysyjen za urit1/chokolnost,
napklad kdy je teba, aby pojmy, jako je estetick norma' hodnota, ale
i sama estetick funkce byly vymezeny ve vztahu k vnmateli'
Z hermeneutickho hlediska se spolu s individualitou a subjektivitou
vnmatele otvr problm porozumn, a tm i takov reflexe estetick funk-
ce, kter vede vnmatele' aby prostednictvm estetickho, nerielovho
'.emusi,'
sdlen porozuml ze svho vlastnho byt. Mukaiovsk; tento jev
zaznamenv a oznauje ho jako ''ontologickou hodnotu estetickou''' avak
nevid v nm eenqe zmnn otzky, To, co podle nho dv umn
smysl, vztahuje msto toho k antropologick konstituci lovka: ,'...onto-
logick hodnota estetick je neomezen, ale tm prv je zbavena veho
konkrtnho obsahu, kdeto antropologick konstituce, kterou klademe na
jej msto, m kvalitativn obsah, kter ji zejm omezuje: krsa existuje
pouze pro lovka. ontologick hodnota estetick, kter chyb konkrtn
6
V. topnek:z djin obrozenskliterc'tury,Praha 1988; M. Sedmidubsk : Tschechische
Literatur zwischen nationaler Romantik, Weltschmerz und Biedermeier, sb. Europciische
Rorno.ntikIId Wiesbaden 1985, s. 463-486.
516
obsah, nemrie z toho drivodu nikdy dojt adekvtnho uskutenn.'.''7
Mukaovsk;f se k otzce individua v umn a jeho qivoji vracel' avak mez,
kterou tak eteln stanovil mezi pstupem ontologick;|lm a antropologick;|.rn,
ani pozdji nepekroil. Tebaeotzka vnmatelo\y reflexe estetick funkce
a hodnoty zrlsta oteven, nezmnil se Mukovskhonzor, e'.pedpoklad
objektivn estetick hodnoty, vdy znovu hledan a znovu v nejrriznjch
obmnch uskuteovan... dodv smyslu historickmu v;voji umn,'.8
Prv tato vazbameziestetickou funkc, objektivn hodnotou a qivojem
tvotit Vodikoly koncepce. Stejn jako Mukaovsk;f v rvodu ke studii
o Polkov Vzneenosti prody interpretuje i Vodika przu nrodnho
'.djiny
obrozen s pesvdenm, e literatury, chtj-li se dobrat souvisl
v1/vojovlinie, mus pijmat za jej zk|ad onu funkci, kter je specifick
pro bsnictv a umn'..g V tto nzorov shod je vak obsaen zsadn
rozdI noetick pozice, kteqf se projevil v okamiku, kdy problematika
estetick funkce byla penesena z roviny teoretick na rovinu konkrtn
intepretace: vechny nejasnosti a rozpory spjat s touto specifinost zris-
tvaj v kontextu teoretick rivahy pedmtem zkoumn,jejich otevenost
je podntn; jakmile vak urit;f pojem zan fungovatjako danost' jako
metodologicky nstroj, vechna jeho problematinost, pokud zristane nere.
flektovan, promtne se do interpretace historick ch fakt .
Nemohu se zde poutt do podrobnjho zdrivodnn, pesto |ze zm-
nn;/ problm alespo strun vyjdit takto: Vodikovo soustedn k domi-
nantnmu postaven estetick funkce v umn a jej objektivn hodnot vedlo
k zrienjeho interpretace. Ze zotnho rihlu byla odsunuta na okraj ada
faktorri z celkov kulturn a spoleensk situace na potku 19. stolet'
Pipomeme jen namtkou prisoben dvoj tradice estetick ch norem'
jazykovou a kulturn schizmatinost vtiny buditel , specifick;f
nacionismus, kter1/ zvlt jazyk obtkal adou mimoumleckych funkc-
Prv z tohoto okruhu danost ivizivychzela poteba novho zprisobu
bsnickho vyjadovn, v nm byla dna i mra jeho hodnoty. Pokud
polome vt driraz prv na toto hledisko, bude se Jungmannovo
pozoruhodn experimentovn s jazykem jevit spejako zprisob uritho
,.technickho.' problmu jazyka
novoeskkrsn ptzy.I kdy plody tohoto
risil nepochybn rozily monosti umleck1fch vytazovych prostedk
a prokazateln ovlivnily tvorbu dal generace (K. H. Mchu pedevm,
ale i V. K' Klicperu, J. J. Marka), nen zdaleka jist,e se jedn o naplnn
on specifinosi estetick funkce.
,
J. Mukaovsk1y'Studie z estetiky, Praha 1966, s. 84.
8
T a m t s, . 5 3 .
9
J. Mukaovsky: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 446
517
i
tr$
 tu M. Sedmidubskhoo).Bylo by mona jist i uitensrovnat
argumentaci tchto r zn1/chvfkladri. Nae rivaha se vak obrac jin1m
smrem:jejm rikolem bude zjitn,kde je v interpretaci estetickfunkce
przy nrodnhoobrozenv1/'chodisko tjej sloky,kter pesahujermec
historick materie a odkazuje k ptomnosti.
Tm se dostvme k otzcepojetestetickfunkce. V souvislosti se zkou-
man1fmi historick;/'mi otzkmije Vodikovi blzkponkud ulingvis-
tick urenestetick funkce ve smyslu Jakobsonovy teorie bsnickho
jazyka. Jakmile vak penesetento jev na vyrovinu a urv n dominan-
tu ve strrrktuejistetapy literrnho qvoje,pracujeji s estetickou funkc
v jejm irmaspektu, kter;tak plnji odpovdpojetMukaovskho'
zejmnave studich Esteticfui funkce, norma a hodnota, Msto estetich
funkce rnezi ostatnmi,M emt esteticktihodnota u umnplatnost ue.
obecnou a tak v rivodu ke studii o Polkov Vzneenostiprody. Ztchto
qkladri vypl;v,e estetick funkce sice umoujevsthraninru mezi
umnm a neumnm,avakzrove se sama stv neuchopitelnouv kon-
textu vztahri, ktersi k umleck;mdlrim vytvv tiondob vnmatel
nebo kolektiv vnmatelrj'Mezi vyrokem Mukaovskho,'.ev umn este-
tick funkce je dominantn'',a konstatovnm,e,,ne|zejednou provdy
stanovit, co umnmje a co nikoli..,se tak otvrprostor,v nm se nakonec
schzej vechny zkladn teze strukturalistick estetiky, aby se dotkly
z|d'anotd,zhypo smyslu um'n.Tento skry[, nicmnristednproblm
celteoretickkoncepcedostv zetelnj obrysyjen za urit1fchokolnost,
napkladkdyje teba,aby pojmy,jakoje estetick norma' hodnota, ale
i sama estetick funkce byly vymezeny ve vztahu k vnmateli.
Z hermeneutickhohlediska se spolu s individualitou a subjektivitou
vnmatele otvtproblmporozumn,a tm i takovreflexe estetickfunk-
ce, kter vede vnmatele, aby prostednictvmestetickho,nerelovho
sdlenporozuml ''emusi', ze svhovlastnhobyt.Mukaovsk;ftentojev
zaznamenv a oznaujeho jako ',ontologickouhodnotu estetickou'.,avak
nevid v nm eenqfe zmnn otzky. To, co podle nho dv umn
smysl, vztahuje mstotoho k antropologickkonstituci lovka:'....onto-
logick hodnota estetick je neomezen, ale tm prv je zbavena veho
konkrtnhoobsahu, kdetoantropologick konstituce, kterou klademe na
jej msto,m kvalitativn obsah, kte4f ji zejmomezuje:krsa existuje
pouze pro lovka.ontologick hodnota estetick, kter chyb konkrtn
6
V. topnek:z djin obrozenskliteratury, Praha 1988; M' Sedmidubsk : Tschechische
Literatur zwischen nationaler Romantik, Weltschmerz und Biedermeier, sb. Europiiische
Rotnantik 1{ Wiesbaden 1985, s. 463-486.
516
obsah' nemrie z toho drivodu nikdy dojt adekvtnho uskutenn....',
Mukaovsk;f se k otzce individua v umn a jeho v1ivoji vracel, avak mez,
kterou tak eteln stanovil mezi pstupem ontologic\fm a antropologic\fm,
ani pozdji nepekroil. Tebae o!zka vnmatelovy reflexe estetick funkce
a hodnoty ztista]a oteven, nezmnil se Mukovskho nzor, e',pedpoklad
objektivn estetick hodnoty, vdy znovu hledan a znovu v nejrriznjch
obmnch uskuteovan... dodv smyslu historickmu qfvoji umn'..8
Prv tato vazbamezi estetickou funkc, objektivn hodnotou a qfvojem
tvotit Vodikovy koncepce. Stejn jako Mukaovsk;f v rivodu ke studii
o Polkov Vzneenosti prody interpretuje i Vodika przu nrodnho
.'djiny
obrozen s pesvdenm, e literatury, chtjli se dobrat souvisl
v1vojovlinie, mus pijmat za jeji zklad onu funkci, kter je specifick
pro bsnictv a umn,..gV tto nzorov shod je vak obsaen zsadn
rozdI noetick pozice, kter1f se projevil v okamiku, kdy problematika
estetick funkce byla penesena z roviny teoretick na rovinu konkrtn
intepretace: vechny nejasnosti a rozpory spjat s touto specifinost zlis-
tvaj v kontextu teoretick rivahy pedmtem zkoumn, jejich otevenost
je podntn; jakmile vak urit pojem zan fungovatjako danost, jako
metodologick; nstroj, vechna jeho problematinost, pokud zristane nere-
flektovan, promtne se do interpretace historick ch fakt .
Nemohu se zde poutt do podrobnjho zdrivodnn, pesto |ze zm-
nn;/'problm espo strun vf dit takto: Vodikovo soustedn k domi-
nantnmu postaven estetick funkce v umn a jej objektivn hodnot vedlo
k zrienjeho interpretace. Ze zornho rihlu byla odsunuta na okraj ada
faktorri z celkov kulturn a spoleensk situace na potku 19. stolet'
Pipomeme jen namtkou prisoben dvoj tradice estetick1/ch norem'
jazykovou a kulturn schizmatinost vtiny buditelri, specifick;f
nacionismus, kter1f zvl t jazyk obt'kaladou mimoumleck]fch funkc.
Prv z tohoto okruhu danost i vizi vychzela poteba novho zprisobu
bsnickho vyjadovn, v nm byla dna i mra jeho hodnoty. Pokud
polome vt drraz prv na toto hledisko, bude se Jungmannovo
pozoruhodn experimentovn s jazykem jevit spejako zprisob uritho
,,technickho'' problmu jazyka
novoeskkrsn pr6zy.Ikdy plody tohoto
risil nepochybn rozily monosti umleck1/ch vyrazovych prostedkri
a prokazateln ovlivnily tvorbu dal generace (K. H. Mchu pedevm,
ale i V. K. Klicperu, J. J. Marka), nen zdaleka jist, e se jedn o naplnn
on specifi.nosl estetick funkce.
.
J. Mukaovsk]y'..
Studie z estetiky,Praha 1966, s. 84.
8
T a m t ,s . 5 3 .
9
J. Mukaovsky:Studie z poetiky' Praha 1982, s. 446
5L7
 ozvltnn jazyka a vymann sdIen z vcn rielovhovztahu je
pouze prostedkem, manifestac i tak signlem tto specifinosti. Jej
podstatou, kter se podle Mukaovskhoprojevuje estetickou hodnotou,
je vak to, e,,odkazujek nezjevnskutenosti'..Co to zrtarnert,jakf je
dosah tohoto vidn a provnsvta, na to dv odpov filozofick reflexe vymezen vychz vak vstc i skutenost, e estetick funkce se ji ve
ttoproblematiky. PonajeKantovou mylenkou' ev estetickzkuenosti
nm prodasama zjevuje lidskou svobodu,pesDiltheyovo chpn umn
jako'.zprisobu,kte{Tnvotrozum sm sm sob,',a kJankoviovu poznn,
e ,,prav skutenostdla...je energie otvrajclovkuskutenostjako
svt',10_ vytvse tak souvisl linie, kter dovoluje chpat specifinost
estetichfunhce jako projev monosti vnmat umn v jeho ontologick
dim'enzi.Mukaovsk;fse tomuto zptisobuuvaovnpiblioval,ale do oblasti
filozofickreflexe nevstoupil' Pestovyjdil sloitosta neuchopitelnost
tchto jevri alespo tm, eje podmnil postojemvnmatele.Jestlie vak
vnmatele nechpeme v intencch Mukaovskhopouzejako subjekt uren
antropologicky a sociln, ocitme se pedproblmem,jak porozumt djin-
nmuvdomvnmatele a jeho reflexi o tom, v emse projevujeestetick
funkce,jah a hde se pro nho v danmdIeotvr cesta .'k nezjevnskute-
nosti.', k pekroen danho.
Vodikovainterpretace vzbuzuje pochyby, zda prv tento komplexn
vfznam, zahrnujcontologickou dimenzi umn' mohlymt pro recipienty
na potku 19. stolet intonannezvykl vty Jungmannov1fch pekladrj,
Lindovy novotvary a dal ozvltujc pstupykjazyku. Vodika tuto
skutenostpedpokld,nebov tomto smyslu s estetickou funkc a hod-
notou ve svm konceptu pracuje. otzkou ovemje' za se reflere o tom,
co je to umleckdlo a v emje jeho el,nepromuje,nepodlhasu'
Tbhoto problmuzbavuje Vodikupedpoklad,eexistuje objektilrrrestetick
hodnota, kter navzdory svzvislosti na vnmatelije uchopiteln v rovin
struktury literrnho qivoje. Jistota objektivn danosti pedpokld vak
tak, epedmt poznn mrieb1itnahlen z odstupu, ese |ze odlouit
od jeho - a sv1fmzprisobemi od vlastn - djinnosti. Zde se pibliujeme
k jdru zsadr ho noetickehorozdlu mezi paradigmatem strukturalistick1m
a hermeneutickfm. V rovin sledovanproblematiky m podobu rozporu
mezi zprisobem urena metodologickou aplikac pojmu estetick funkce'
Konkrtn jde o to, e jev spjat s kontextem vdeckho a kulturnho
diskursu mezivlenhoobdobjepiazenk literatue 19. stoleta oznaen
za jej dominantn v vojovou tendenci.
Ve struktura]istick koncepci Mukaovskhonen estetick funkce zcela
jednoznanurena.Ukazuje se, ejejproblematinostspov- eeno
10
M. Jankovi: DIo jako dn smyslu, Praha 1992
518
velmi zjednoduen _ v tom, e na jedn stran je vzna k vnmateli a
v drisledku tto subjektivn podmnnosti je tko uchopiteln; pouze v
projekci o obecn spoleensk roviny (pedevm ve vztahu k aktulnm
estetick1fm normm) je do jist mry mon jej objektivizace. Tomuto
sv podstat, to znamen v mechanismu svho fungovn (vcn nerielovost
sdlovn) a jeho drisledcch (odkr1ivn nezjevn skutenosti) mrie jevit
jako o$ektivn danost, kter pro umn a jeho qvoj nab;fv obecn platnosti.
Prv v tom se strukturalistick pojet li od hermeneutickho, kter
estetickou funkci ponechv drislednji otevenou reflexi. Z tohoto hlediska
Ize tak o Mukaovskho vymezen estetick funkce a hodnoty ci, e je
v sledkem reflexvnho postoje uritho djinnho vdom k umn a
dobovmu kulturnmu horizontu. Na prvn pohled je zejm,jak vzlamn
role v nm n]e umn modernmu: spojovn specifiky umn s vcnou
nerelovost bsnickho pojmenovn i q/tvarnho projevu, s hrou
vyznamovych monost, s pekraovnm hranic pedstavivosti i dosud platn
hierarchie estetickych hodnot a norem' to ve pedstavuje konkrtn
djinnost' kterje obtisknuta do abstraktnch pojmri teoretick koncepce
vytvoen ve tict1fch a tyct ch letech. Pi hermeneutick intepretaci
mrie bft jej platnost pro jinou dobu a jin; historick1f kontext pouze rela.
tivn a podmnn'
Ve Vodikov koncepcije vak estetick funkce spolu s qvojovou hod-
notou vzdlena z dosahu reflexe poznvajcho subjektu. V i zkouman
minulosti se tak dostv do pozice objektivnho mtka a prisob jako prin-
cip, kte4/ mnohotvrn dn v oblasti literatury pod do kontinulnho
qlwojovho procesu' Y Podtcch krsn przy nouoeskbtatolinie od
Jungmanna a Lindy a k Mchovi, v jeho dle se tak podle Vodiky dowuje
obrozensky program literatury vyho stylu. T\rto interpretaci podporuj
zejrnna shody v rovin vyrazovych prostedkri. Krom toho se vak do
n opt promt kritrium estetick funkce. Vha tohoto argumentu je o
to vt. ev literatue 19. stolet nachz modern reflexe estetick funkce
sv naplnn teprve a u Mchy, v tvorb, kter v mnohm souzn i s na
pedstavou specifinosti - a tedy i ontologick dimenze - umn. Spojen
qivojov hodnoty s Mchoqfm dlem se z tohoto pohledu jev jako jedin
monj, zvr. Je vak otzkou, do jak mry by obstl v ppad, kdyby
o nm nerozhodovala skr1't hodnotov pedvolba interpreta, zakotven
v jistot objektivn dan estetick hodnoty (srov. Vodika: '.Mcha tlumoil
tuto tendenci umlecky daleko clevdomji ne kdokoli z jeho souasnkri.
Tm je urena i vrvojov hodnota jeho dla.').
V omezen v1fseisledovanho tmatu se tak ukazuje, epstup opra.
jic se o princip objehtiun danosti omezuje ontologichou reflexi djinnho
udom. V rovin literrnvdn metodologie se tento protiklad projevuje
519
 ozvltnn jazyka a vymann sdlen z vcn rielovhovztahu je
pouze prostedkem, manifestac i tak signlem tto specifinosti. Jej
podstatou, kter se podle Mukaovskhoprojevuje estetickou hodnotou,
je vak to, e,,odkazujek nezjevnskutenosti'..Co to zr'arrrerl,jakje
dosah tohoto vidn a provnsvta, na to dv odpov filozofick reflexe vymezen vychz vak vstc i skutenost, e estetick funkce se ji ve
ttoproblematiky. PonajeKantovou mylenkou, ev estetickzkuenosti
nm prodasama zjevuje lidskou svobodu,pesDiltheyovo chpn umn
jako '.zprisobu'kterym vot rozum sm sm sob,',ak Jankoviovu poznn,
e,,prav skutenostdla...je energie otvirajclovkuskutenostjako
svt,'10_ vytvse tak souvisl linie, kter dovoluje chpat specifinost
estetichfunhce jako projev monosti vnmat umn v jeho ontologick
dim'enzi.Mukaovsk;fse tomuto zptisobuuvaovnpiblioval'ale do oblasti
fl]ozofickreflexe nevstoupil' Pestovyjdil sloitosta neuchopitelnost
tchto jevri alespo tm, eje podmnil postojemvnmatele.Jestlie vak
vnmatele nechpeme v intencch Mukaovskhopouzejako subjekt uren;
antropologicky a sociln, ocitme se pedproblmem,jak porozumt djin-
nmuvdomvnmatele a jeho reflexi o tom, v emse projevujeestetick
funkce,jah a hde se pro nho v danmdIeotvr cesta .'k nezjevnskute-
nosti.', k pekroen danho.
Vodikova interpretace vzbuzt|e pochyby, zda prv tento komplexn
vfznam, zahrnujcontologickou dimenzi umn, mohlymt pro recipienty
na potku 19. stolet intonannezvykl vty Jungmannov1fch pekladrj,
Lindovy novotvary a dalozvltujcpstupykjazyku. Vodikatuto
skutenostpedpokld,nebov tomto smyslu s estetickou funkc a hod-
notou ve svm konceptu pracuje. otzkou ovemje, za se reflere o tom,
co je to umleckdlo a v emje jeho el,nepromuje,nepodlhasu'
Tbhoto problmuzbalrrje Vodikupedpoklad,eexistuje objektirrrrestetick
hodnota, kter navzdory svzvislosti na vnmatelije uchopiteln v rovin
struktury literrnho qivoje. Jistota objektivn danosti pedpokld vak
tak, epedmt poznn mrieb1ftnahlen z odstupu, e se|ze odlouit
od jeho - a sqfm zprisobemi od vlastn - djinnosti. Zde se pibliujeme
k jdru zsadr ho noetickeho rozdlu mezi paradigmatem strukturalistick1m
a hermeneutick;m.V rovin sledovanproblematiky m podobu rozporu
mezi zprisobem urena metodologickou aplikac pojmu estetick funkce.
Konkrtn jde o to, e jev spja|/ s kontextem vdeckho a kulturnho
diskursu mezivlenhoobdobjepiazenk literatue 19. stoleta oznaen
za jej dominantn qivojovou tendenci.
Ve strukturalistick koncepci Mukaovskhonen estetick funkce zcela
jednoznanurena.Ukazuje se, ejejproblematinostspov- eeno
10
M. Jankovi: DIo jako dn smyslu, Praha 1992
518
velmi zjednoduen _ v tom, e na jedn stran je vzna k vnmateli a
v drisledku tto subjektivn podmnnosti je tko uchopiteln; pouze v
projekci do obecn spoleensk roviny (pedevm ve vztahu k aktulnm
estetick1fm normm) je do jist mry mon jej objektivizace. Tomuto
sv podstat, to znamen v mechanismu svho fungovrn (vcn nerielovost
sdlovn) a jeho drisledcch (odkr1ivn nezjevn skutenosti) mrie jevit
jako objektivn danost, kter pro umn ajeho qfvoj nabfv obecnplatnosti.
Prv v tom se strukturalistick pojet li od hermeneutickho, kter
estetickou funkci ponechv drislednji otevenou reflexi. Z tohoto hlediska
Lze tak o Mukaovskho vymezen estetick funkce a hodnoty ci, e je
v sledkem reflexvnho postoje uritho djinnho vdom k umn a
dobovmu ku]turnmu horizontu. Na prvn pohled je zejm,jak v.fzlarr'n
role v nm nle umn modernmu: spojovn specifiky umn s vcnou
nerelovost bsnickho pojmenovn i qftvarnho projevu, s hrou
vyznamovych monost, s pekraovnm hranic pedstavivosti i dosud platn
hierarchie estetickych hodnot a norem' to ve pedstavuje konkrtn
djinnost' kterje obtisknuta do abstraktnch pojmri teoretick koncepce
vytvoen ve tict1fch a tyict ch letech' Pi hermeneutick intepretaci
mrie bft jej platnost pro jinou dobu a jin;/ historick1f kontext pouze rela.
tivn a podmnn'
Ve Vodikov koncepcije vak estetick funkce spolu s qfvojovou hod-
notou vzdlena z dosahu reflexe poznvajcho subjektu. Vrji zkouman
minulosti se tak dostv do pozice objektivnho mtka a prisob jako prin.
cip, kte4f mnohotvrn dn v oblasti literatury po do kontinulnho
v vojovho procesu' Y Podtcch hrsn przy nouoeskbtatolinie od
Jungmanna a Lindy a k Mchovi' v jeho dle se tak podle Vodiky dowuje
obrozensky program literatury vyho stylu. T\rto interpretaci podporuj
zejrnna shody v rovin vyrazovych prostedkri. Krom toho se vak do
n opt promt kritrium estetick funkce. Vha tohoto argumentu je o
to vt. ev literatue 19. stolet nachz modern reflexe estetick funkce
sv naplnn teprve a u Mchy, v tvorb, kter v mnohm souzn i s na
pedstavou specifinosti - a tedy i ontologick dimenze - umn. Spojen
v vojov hodnoty s Mchoqfm dlem se z tohoto pohledu jev jako jedin
mony zvr. Je vak otzkou, do jak mry by obstl v ppad, kdyby
o nm nerozhodovala skr1't hodnotov pedvolba interpreta, zakotven
v jistot objektivn dan estetick hodnoty (srov. Vodika: ''Mcha tlumoil
tuto tendenci umlecky daleko clevdomji ne kdokoli z jeho souasnkri'
Tm je urena i q|rvojov hodnota jeho dla.').
V omezen qfsei sledovanho tmatu se tak ukazuje, e pstup opra-
jc se o princip objehtivn danosti omezuje ontologichou reflexi djinnho
udom. V rovin literrnvdn metodologie se tento protiklad projevuje
519
IozdIem mezlpozic poznvajcho subjektu: zatmco v prvnm ppad jde
.'objektivnho.' pozorovatele, voDlcKovo PoArIE OBDOBIA
ve druhm pozorovatel reflektuje
o vnjho,
sebe ve vztahu k pedmtu poznn, vkld se dojeho perspektivy. Tento
A NIEKToR orzKY PERIoDIZACIE"
pstup, kter;je zrove v1razem prva humanitnch vd na autonomn psxrc.r LITERATny zo. sToRoIA
,,otzka
zprisob vdn, nelze charakterizovat lpe ne slovy P' Ricoeura:
djinnosti ji nen otzkou historickho porozumn, pojmanho jako meto- MILoToMK
da; oznauje zp sob, jm existujc Je's existujcm' Porozumnji nem
charakter pouh repliky duchovd na naturalistick lysvtlen, nybttyk
se zprisobu, jak bt pi byt''.11
I

Vo svojej rivahe si nedvam za ciel'odvodit z|iterrnot,eoretick ch a literr-

nohistorickfch prc profesora Felixa Vodiku jednoznan1y'empirick popis
periodizcie eskej literattry 20. storoia' Nieje to mon z dvoch dvodov.
Po prv preto, e FelixVodika akojeden z predstavitelbv eskhotruk-
turalizmu tzv' mladej genercie - hovoril asto o svojom iackom vzahu
k J. Mukaovskmu - sa venoval predovetk;fm v;skumu eskej literatrry
ajej eurpskeho kontextu v epoche nrodnho obrodenia, a po druh preto,
e ani v jeho publikovan1fch prcach za jeho ivota, ani v jeho posmrtnom
odkaze nenachdzame priame indcie na konkrtny nvrh periodizcie
eskej literatity 20. storoia. Napriek tomu sa odvaujem hovori o tejto
otzke z hl'adiska jeho celoivotnho diela v pozitvnom zmysle slova, pri.
om, prirodzene, vyluujem zo svojej rivahy faktografick podrobnosti'
Chcem sa zamera iba na Vodikovu koncepciu epistmy obdobia ako jed-
nho zo zkladn ch literrnohistorick ch celkov, prostrednctvom ktorho
meme odrazu sledova qivinovri literrnu kontinuitu i jej periodizan
medznky v1/raznejej alebo menej vyraznej rozleovacej hodnoty.

il

Intruktvnu funkciu pre pochopenieVodikovhopoatia epistmyobdobia,

potrebyjej historickho prehodnocovania (a ztove i vedeckej a mravnej
sebareflexie danhoproblmuv zlomov ch historick1fch okolnostiach) pln
jeho tridia Du etapy naliterrn udy z roku 1965. Ide v nej o kritickri
retrospektvu literrnovednhobdania vo vtedajomeskoslovensku_
a nepriamo i v ostatn ch socialistickych krajinch _ za dve desaroia po
skonen2. svetovej vojny (medzi rokmi 1945-1965).Felix Vodika tu
upozouje na limituj ce faktory dogmaticky interpretovanho marxizmu
v literrnej vede pdesiatychrokov a z toho i vyplfvajricu pravdepodobnos
simplifikcie v spracovan syntzy esk ch literrnych dejn. Konkrtne
to vfradruje takto: .'Mlali b;ft literrn vda jako vda uiten |iterr-
'' nmu procesu' mla-li mt autoritu u tentia sDisovatehi.musela sama
P' Ri.o"u.. it,ot, prutld,tt, syn ol, Praha 1993

520 52r
rozdlem rrrezipozicpoznvajchosubjektu: zatimco v prvnm ppadjde voDICKovo POATIE OBDoBIA
o vnjho,.'objektivnho',pozorovatele, ve druhm pozorovatel reflektuje
sebe ve vztahu k pedmtupoznn,vkld se do jeho perspektivy.Tento
A NIEKTo&, orzKY PERIODIaACIE"
pstup'kter.1 je zrovei vyrazem prva humanitnch vd na autonomn nsxnu LITERArny zo. sToRoIA
,,otzka
zprisob vdn, nelze charakterizovat lpene slovy P' Ricoeura:
djinnosti ji nen otzkou historickhoporozumn,pojmanho jako meto- MILo ToMK
da; oznaujezprisob,jmexistujcJe' s existujcm.Porozumnji nem
charakter pouhrepliky duchovd na naturalistick lysvtlen, nybrtyk
se zprisobu,jak bft pi byt'.'11
I

Vo svojej rvahe si nedvam za ciel,odvodi z literrnoteoretick;fch a literr-

nohistorick;fch prc profesora Felixa Vodiku jednoznany empirick popis
periodizcie eskej literatfuy 20. storoia. Nie je to monz dvoch dvodov.
Po prv pteto, e Felix Vodika ako jeden z predstavitelbv eskho truk-
turalizmu tzv. mladej genercie _ hovoril asto o svojom iackom vz,ahu
k J. Mukaovskmu - sa venoval predovetk;m v;fskumu eskej literatriry
ajej eurpskeho kontextu v epoche nrodnho obrodenia, a po druh preto,
e ani v jeho publikovan;ch prcch za jeho ivota, ani v jeho posmrtnom
odkaze nenachdzame priame indcie na konkrtny nvrh periodizcie
eskej literat ry 20, storoia. Napriek tomu sa odvaujem hovori o tejto
otzke z hl'adiska jeho celoivotnho diela v pozitvnom zmysle slova, pri-
om, prirodzene, vyluujem zo svojej rivahy faktografick podrobnosti'
Chcem sa zamera iba na Vodikovu koncepciu epistmy obd,obia ako jed.
nho zo zkladn ch literrnohistorick ch celkov, prostrednctvom ktorho
meme odrazu sledova qivinovri literrnu kontinuitu i jej periodizan
medznky v1fraznejej alebo menej vyraznej rozleovacej hodnoty.

u
Intruktvnu funkciu pre pochopenieVodikovhopoatia epistmyobdobia,
potrebyjej historickho prehodnocovania (a zrovei vedeckej a mravnej
sebareflexie danhoproblmuv zlomol ch historick]fch okolnostiach) pln
jeho tridia Du etapy naliterdrn udy z roku 1965. Ide v nej o kritickri
retrospektvu literrnovednho bdania vo vtedajom eskoslovensku -
a nepriamo i v ostatn;fch socialistick1/ch krajinch _ za ve desaroiapo
skonen2. svetovej vojny (medzi rokmi 1945-1965).Felix Vodika tu
upozoruje na limitujrice faktory dogmaticky interpretovanhomarxizmu
v literrnej vede pdesiatychrokov a z toho i vypl;fvajricupravdepodobnos
: l

simplifikcie v spracovan syntzy esk;chliterrnych dejn. Konkrtne

to vyjadruje takto: '.Mlali bft literrn vda jako vda uitenIiterr-
'' nmu procesu, mla-li mt autoritu u tenria spisovatel . musela sama
P. Ricoeur: iuot, prauda, synol, Praha 1993

520 521
provovat svpojmy a osvojit si takovmetody, kter by vyluovaly dog-
matick pstupk literatue....'1 Vodikatu dej zdrazuje, e od zaiatku
pdesiatych rokov dobov kultrirna politika postavila literrnu vedu o
pozcie praktickej axiolgie, priom ohraniila historickf priestorjej vj-
skumu najm na tzv. historicky uzavret epochy. Preto pokia ilo o
prezentciu knine publikovan1fch qfsledkov eskejliterrnohistorickej
syntrv v podmienkach pdesiatychrokov,Vodikakontatov nevyvenos
.'Pryn ti svazky Djin esh
a rozpornos plnenia tejto rilohy slovami:
literatury vylyv letech 1959-1961.odklad vydn poslednchdvou svazkri
byl spoluurovn nejasnost ve v kladu literatury mezivlen....,2
''nejasnost ve qfkladu
Felix Vodikanedefinuje expressis verbis pojem
literatury mezivlen.'.Z kontextu jeho analytickej state Du etapy na
literdrn ud,y mono vak dedukova, e na rozhran pdesiatych a
esdesiatychrokov, kedy sa zaalo pracova - prostrednctvom prv ch
metodologick1fchnrtov a zakttko i konkrtnych textov - i na tlrtom
zvzka akademick ch Djin eshliteratury, existovali ideologick
obmedzenia, ktor znemoovali uskutoni vetky z|oky epistmy v
interpretcii literrneho diania medzivojnovhoobdobia,ktorpredstavuje
nielen relatvne samostatn1f ]iterrnohistoricky celok, ale i jeden z
najvfznamnejch a najpodnetnejchrisekov novodobej eskejliteratriry.
AkkolVek jeho redukcia v zmysle vtedajej prevldajricej epistmy obdobia
by sa bola dostala do rozporu s tou charakteristikou obdobia, ktoni si Felix
Vodika osvojil vo svojej vychodiskovej titii Liter,rn historie, jej problmy
a koly z roku 1942, kde okrem inho napsa|, e v literrnom v1fvine
.'...hledme dominanty literrnch struktur a tvarri srovnvajce je s dfly,
je pechzeja nsleduj, a v typick ch projevech spatujeme i znahy
celhoobd'ob.Sname se postehnoutsloky stl (konstanty) a sloky
promnliv. Hledme typick prvky estetickhovyt,titmaterirlu jazykovho
napklad v struktue vere, ... hledme typick organizovn materilu
v jednotliv]fch druzch, charakteristick postaven subjektu bsnkova v
dle, zprisob,jmje zachycena skutenost,atd..'3
NI
S takouto irokou a v podstate celistvou epistmouobdobia pracoval Felix
Vodika predovetk;fm vo svojej prvej monografi ckej pr ci P odtkykr'sn
'
F. vodika: Dv etapy na literrn vdy, eskd literatura 1965, s. 193
2 a slouesnost lO. 1947/48.s. 110-111.
Tame, s. 195.
3 '
F. Vodik". Struktura ujuoje,Pruha 1969, s. 45-46.
522
przy nouoesk (1948), ktor sa stretla s priazniqfm ohlasom v odbornej
vedeckej kritike.a Hodnotila sa ako prca metodologicky novtorsk, netra-
din v interpretcii konkrtnych diel predromantickej pr6zy a prnosn
z hl'adiska periozcie eskejliterat ry prvej polovice 19. storoiav zmysle
prihliadania na truktrirnu organizciu literrnych diel a dialektickho
poatia literrneho procesu.' Vzhl'adom na povojnov eskoslovensklite-
rrny kontext, ako aj na anogickri situciu a diferenciciu eskeja sloven.
skej literrnej vedy po roku Lg45, iaasa tu aspo pripomenri,eF. Vo-
dikasledov poascelej svojej aktvnej innostii slovenskliterrnovedn
prce; medzi nimi aj tie, ktorsa t kali problematiky v rrinovej periodizcie
literatriry.6
VodikovatridiaDu etapy naliterd.rnudy z roku 1965 nepredsta.
vuje iba objektvnu anal1fzu stavu eskejliterrnej vedy prq/ch dvoch po-
vojnov1fchdesaro. Vnmam ju aj ako schopnosautorskej sebareflexie,
ktor svojmmra''rnfm aspektom nadobrdanadasovrihodnotu; uriteivri
i v srasn;fch pomeroch. Tto autorsk sebareflexia spovav tom, eFelix
Vodika,uvaujrico krzoqch otzkach literrnovednho myslenia v p-
desiatych rokoch a o potrebe ich prekonania, zaleovaldo tohto kontextu
i svoju teriu'.rekonstrukce rikolri.',ktor bola nosnou plochousriborujeho
trdiCesly a cleobrozenskliteratury (1958)a iastone i druhho zvzku
Djin eskeliteratury (1961).Najm v Lrrni}re Cesty a cleobrozenskliteratury
F. Vodika zredukoval vyznamov a estetick aspekty epistmy obdobia,
ke vyzdvihoval determinovanos literrneho artefaktu konkrtnym
spoloensko-historick m substrtom, o vypl1fva aj z tejto formulcie:
''Zrkladnmpoadavkem
literrn historie stv se...rekonstrukce ''rikolri'',
tj. spoleensk;fchzjmri a specifick ch ivotnch (ideovch) obsahri, je
vyaduj svho umleckho poznn a vyjden....'7F. Vodika oslabil v
druhom zvzkt Djin esk literatury metodologickhl'adisko',rekonstrukce
rikolri.' tjrrn, e vo qfkladovom texte pripomna z asu na as princp
imanentnho v1nnuslovesnej tvorby a elyzdvihuje najm qfznam tvorivej
4
J. Hrabk: ''Pnosprce je dvoj:jednak metodologick;f a literrnhistorick , jednak
v rozborech konkrtnchtextri....'(Slouo a slouesnost1948, s. 135).
5 ''Vychzme
tu ze stanoviska, eperiodizanhledisko se m oprati buo cbarakteris.
tiku strukturn organizace, nebo o ty vfvojov tvoivzsady a postupy umleckho tvoe,
je charakterizuj vecky qfznamn a qivojov vedouc projevy danho obdobjako celek, i
pijejich vnj protikladnosti,'(F. Vodika: Podtky krsn przy nouoesk, Praha 1948,
s. 1lr.
" F. Vodika: otzka periodizace slovensk literatury (recenzia knihy M. Bakoa), Slouo
F. Vodiku. Cesty a cIe obrozenskliteratury, Praha 1958, s. 9.
523
provovatsvpojmy a osvojit si takov metody, kter by vyluovaly dog-
matick pffstup k literatue...'.lVodikatu dej zdiraznje, e od zaiatku
pdesiatych rokov dobov kultrirna politika postavila literrnu vedu do
pozcie praktickej axiolgie, priom ohraniila historickf priestor jej v-
skumu najm na tzv. historicky lzavtet epochy. Preto pokia ilo o
prezentciu knine publikovan;ch qfsledkov eskejliterrnohistorickej
syntzyv podmienkach pdesiatychrokov,Vodikakontatoval nevyvenos
''Prvn ti svazky Djin esk
a rozpornos plnenia tejto lohy slovami:
Iiteratury vylyv letech 1959-1961. odklad vydn poslednchdvou svazkri
byl spoluurovn nejasnost ve v kladu literatury meziv|en,,.,,,
'.nejasnostve qfkladu
Felix Vodikanedefinuje expressis verbis pojem
literatury mezivlen''.Z kontextu jeho analytickej state Du etapy na
literdrn ud'y mono vak dedukova, e na rozhran pdesiatych a
esdesiatychrokov, kedy sa zaalo pracova - prostrednctvom prqfch
metodologick1fchnrtov a zakrtko i konkrtnych textov - i na tvrtom
zvzku akademick1fch Djin eskliteratury, existovali ideologick
obmedzenia, ktor znemoovali uskutoni vetky z|oky epistmy v
interpretcii literrirneho diania medzivojnovhoobdobia,ktorpredstalrrje
nielen relatvne samostatn1f literrnohistorick celok, ale i jeden z
najv1fznamnej cha naj podnetnejchrisekov novodobej eskejliteratrry.
Akkol'vek jeho redukcia v zmysle vtedajej prevldajricej epistmy obdobia
by sa bola dostala do rozporu s tou charakteristikou obdobia,ktorri si Felix
Voika osvojil vo svojej qfchodiskovej tuiiLiterrn historie, jej problmy
a koly z roku 1942, kde okrem inho napsal, e v literrnom v1ivine
'....hledme dominanty literrnch struktur a tvarri srovnvajce je s dly,
je pechzej a nsleduj, a v typick ch projevech spatujeme i znahy
celhoobd'ob.Sname se postehnout sloky stl (konstanty) a sloky
promnliv. Hledme typick prvky estetickhoryrritmaterilu jazykovho
napklad v struktue vere, '.. hledme typick organizovn materilu
v jednotlivfch druzch, charakteristick postaven subj ektu bsnkova v
dle, zprisob, jmje zachycena skutenost, atd.''3
ilI
S takouto irokou a v podstate celistvou epistmouobdobia pracoval Felix
Vodika predovetk;fmvo svojej prvej monografickej ptci Podtkykrdsn
.
F. voka. Dv etapy na literrn vdy' esk literatura 1965, s 1 9 3 .
2 a slouesnost 10, 1947/48,s. 110-111.
Tame, s. 195.
3 7
F. Vodik". Struktura uluoje,Praha 1969, s. 45.46.
522
przy novoesh (1948), ktor sa stretla s priazniqfm ohlasom v odbornej
vedeckej kritike.n Hodnotila sa ako prca metodologicky novtorsk, netra-
din v interpretcii konkrtnych diel predromantickej pr6zy a prnosn
z hl'adiska periodizcie eskejliterattiry prvej polovice 19. storoiav zmysle
prihliadania na truktrirnu organizciu literrnych diel a dialektickho
poatia literrneho procesu.' Vzhladom na povojnoqf eskoslovensk}'lite-
rrny kontext, ako aj na anogickr situciu a diferenciciu eskeja sloven-
skej literrnej vedy po roku Lg4l,iaa sa tu aspo pripomenri,eF. Vo-
dikasledoval poascelej svojej aktvnej innostii slovenskliterrnovedn
prce; medzi nimi aj tie, ktorsa t1fkaliproblematikyqfrrinovej periodizcie
literatriry.6
VodikovatridiaDu etapy naliterd,rnudy z roku 1965 nepredsta-
vuje iba objektvnu ana|yzu stavu eskejliterrnej vedy prq/ch dvoch po-
vojnoq/ch desaro. Vnmam ju aj ako schopnosautorskej sebareflexie,
ktor svojmmrar.rr1fmaspektom nadobrida nadasoviihodnotu;uriteivri
i v sriasn ch pomeroch. Tto autorsk sebareflexia spovav tom, e Felix
Vodika,uvaujric o krzoqfch otzkachliterrnovednho myslenia v p-
desiatych rokoch a o potrebe ich prekonania, zaleovaldo tohto kontextu
i svoju teriu ,'rekonstrukce rikolri'.,ktor bola nosnou plochou sriboru jeho
t di Cesya cIeobrozenskliteratury (1958)a iastone i druhho zvzku
Djin eskelifuratury (1961).Najm v knihe Cesty a cleobrozensk, literatury
F. Vodika zredukoval vyznamov a estetick aspekty epistmy obdobia,
ke vyzdvihoval determinovanos literrneho artefaktu konkrtnym
spoloensko-historickym substrtom, o vypl;|rva aj z tejto formulcie:
.'Zkladnm poadavkem
literrn historie stv se...rekonstrukce ''rikol u,
tj. spoleenskfch zjmri a specifick;ich ivotnch (ideovfch) obsahri, je
vyaduj svhoumleckhopoznn a vsden....'7F. Vodikaoslabil v
druhom zvzkllDjin esk literatury metodologickhlhdisko '.rekonstrrrkce
rikolri'' tym, e vo v kladovom texte pripomna z asu na as princp
imanentnho qfrrinu slovesnej tvorby a evyzdvihuje najm qfznam tvorivej
a
J. Hrabk: ..Pnosprce je dvoj:jednak metodologick;f a literrnhistorick;f, jednak
v rozborech konkrtnch textri....' (Slooo a slouesnost 1948, s. 135).
5 '.Vychzme
tu ze stanoviska, eperiodizanlrledisko se m oprati bud'o charakteris-
tiku strukturn organizace, nebo o ty vfvojov tvoivzsady a postupy umleckho tvoen,
je charakterizuj vecky v znamn a qivojov vedouc projevy danho obdobjako celek, i
pijejich vnj protikladnosti'' (F. Vodika: Podtky knisn przy nouoesk, Praha 1948,
s. ltt.
6
F. vodika: otzka periodizace slovensk literatury (recenzia knihy M. Bakoa)' Slouo
F. Vodik"' Cesty a cIe obrozensk literatury, Praha 1958, s. 9.
523
spisovatel'skej individuality. Na rozel od vyieuvedenhocitritu je Vodika
interpretane presvedivej naprklad v tomto risudku:''obrozensk
literatura - jako ostatn literatura vribec - nenjen tlpn m qfoazem stavu
spoleenskhovom v danepoe,ale je zrroveqfsledkem tvriraktivity
spisovatelri hledajcchcestu k umleckmu poznn a vy1enivotnch
problm a pocitri sv doby.''8
Je prznan,e Felix Vodika sa usiloval - i pri doasnejredukcii
epistmyobdobia ako prpadnhopriameho koreltu medzi historicko-spo-
loensk;fmasoma slovesn;fm dielom - pracova s ucelen1fmsystmom
literrnohistorick ch kritri. Pretoe vnmal literrny vffn cez prizmu
nadvznosti medzi jednotlivrmi obdobiami, respektive ich popierania a
prehodnocovania, vkadej etape svojejliterrnohistorickej innostipouka-
zoval na vyznam qivinovej periodizcie literatriry. Niektor jeho rivahy
o tejto problematike zostali bokom pozornosti sriasnejliterrnovednej obce.
Tak je to naprftlad s jeho diskusn;fm prspevkom prednesen;fm na porade
slovensk;chliterrnych vedcov roku 1960, kde F. Vodika hovoril - i za
tiastiJ. Mukaovskho- o skrisenostiach zptce na I' a II' zvzkuDjin
eskliteratu4y' Zo slovenskhozpisu tejto diskusie sa dozvedme, e
F.Vodikauvtedy pokladal za chybu, ak sa .'...periodizanotzky uvedo-
melo podriadbvali histrii a nerieili sa z hl'adiska ideovo-slohoqchcelist-
vost,'.9 V protiklade k vtedajm literrnohistorick n projektom, ktor
drobili _ najm pod vplyvom mechanicky poatej periodizcie nrodn ch
a veobecn;fchdejn - literrny vftn a na neprehl'adn1/rad krtkych
obdoba podobdob,F. Vodikaodporrialpre periodizciu 19. storoiavol'-
bu vchliterrnohistorick;fch celkov. Pretoe sa rokovalo predovetk1m
o pripravovan ch akademicklchDejinch slouenskejliterat ry, F. Vodika
vyslovil po sk senostiach stavu pro eskouliteraturu SAV taklto nzot
na periodizciu: ''Domnievam sa, e pre tieto dejiny bude reln,ke bude-
me pracovas velk1imi obdobiami, pretoebudeme mcvo vnritri vch
obdoblepie ukzavnritornri polaritu literrneho qfvoja. Preto by som
navrhoval pre 19. storoiev podstatejednotnejie poatie rozdelenia, a to
na dve asti:literatriru obrodenskri a druhri polovicu 19. storoia.''10
E viacerWstvy modernhoumenia. Prirodzene, t m vznikali i zjavnlakriny
Djiny eskititeratury II (Literatura nrod'nhoobrozen),rcdaktor Felix Vodika,Praha
1 9 6 1 ,s . 1 1 .
9
z diskusie na porade slovensk;fch literrnych vedcov, Slouenskd literat ra 196o,
s.474.
10
Tame' s. 475.
524
ry
Je nesporn, eFelix Vodika zaznamenal v polovici esdesiatychrokov
svoje l'udska mylienkovrenouveau. Nedialo sa to iba individulnou
cestu. Vodikovorenouveau bolo identick s obnovou umeleckej tvorby,
s nstupom kriticizmu v humanitn ch vedch a s premenami vetk1fch
oblast spoloenskho ivota vtedajiehoeskoslovenska.Reflektujem cely
dialektickf sribor historick;fch faktov z obdobia esdesiatychrokov, no
obmedzmsatu iba na osvetlenie lfch fenomnov,ktorsrivisia s ristrednou
tmoutejto vahy. Kvli prehl'adnosti ich roztriedim do troch tematick;fch
okruhov.
l'. V polovici esdesiatychrokov disponoval Felix Vodika u celkom
jednoznane so svojm noqfm literrnovedn;m tatritom. Ak ho odborn
a kultrirna verejnost1/chiasvnmala predovetk1fmako literrneho teo.
retika s orientciou na v klad obrodenskej literatriry, respektive slovesnej
tvorby celho 19. storoia, F' Vodika rozril od polovice esdesiatych
rokov svoje qskumn a interpretanzujmy o problematiku literrnej
a umeleckej tvorby 20. storoiaspod zornhouhla progresvnych filozofic-
k ch a dejinn ch koncepci. Svojou kritickou aktivitou zaal programovo
zasahova do ivfchotzok sriasnosti.Taktoposlanie literrneho vedca
nechpal iba v subjektvnom zmysle slova. Sptosliterrnej vedy a este-
tiky so sriasn mi otzkami umeleckej a ivotnej problematiky pokladal
za prirodzenri sriasichmetodologickejkoncepcie,ovyjadril v t d1iDu
etapy naliter.rn udy nasledovne: '.Ani ve svnovpodob se literrn
vda nemrie odtrhnout od souasntvorby, ta se stv zdrojem studia a
pouen,kter umoujenov osvtlovat nejen souasnost,ale i minul
epochy literatury."lr
2. Felix Vodikakoncipoval svoje novliterrnovedn tridie,v ktor1ch
h po nrovej strnke priblioval k literrnej esejistike (v duchu fran-
crizskeho pojmu essai, etymologicky odvodenhood lat. exagium = venie),
ako prspevok k metodologicky novmuprieskumu novodobejeskejlitera.
trry:od konca 19. storoiaa po aktulne otzky literrneho diania v es-
desiatych rokoch. Do centra pozornosti svojich irvah postavil predovetk m
kategiukontinuity akojavu, ktorf preielpo roku 1948 v eskoslovensku'
ako aj v in;cheurpskych krajinch, znan}mideformciami a voluntaris-
tick mi interpretciami, v dsledku ohosa vyluovaliz literrneho procesu
na obraze v 'vinovej periodizcie literatriry.
|l
eskdliteratura 1965, s. 194
525
spisovatel'skej individuality. Na rozel od vyieuvedenhocitritu je Vodika
interpretane presvedivej naprklad v tomto risudku:''obrozensk
literatura - jako ostatn literatura vribec - nenjen tlpn m qfoazem stavu
spoleenskhovom v danepoe,ale je zrroveqfsledkem tvriraktivity
spisovatelri hledajcchcestu k umleckmu poznn a vy1enivotnch
problm a pocitri sv doby.''8
Je prznan,e Felix Vodika sa usiloval - i pri doasnejredukcii
epistmyobdobia ako prpadnhopriameho koreltu medzi historicko-spo-
loensk;fmasoma slovesn;fm dielom - pracova s ucelen1fmsystmom
literrnohistorick ch kritri. Pretoe vnmal literrny vffn cez prizmu
nadvznosti medzi jednotlivrmi obdobiami, respektive ich popierania a
prehodnocovania, vkadej etape svojejliterrnohistorickej innostipouka-
zoval na vyznam qivinovej periodizcie literatriry. Niektor jeho rivahy
o tejto problematike zostali bokom pozornosti sriasnejliterrnovednej obce.
Tak je to naprftlad s jeho diskusn;fm prspevkom prednesen;fm na porade
slovensk;chliterrnych vedcov roku 1960, kde F. Vodika hovoril - i za
tiastiJ. Mukaovskho- o skrisenostiach zptce na I' a II' zvzkuDjin
eskliteratu4y' Zo slovenskhozpisu tejto diskusie sa dozvedme, e
F.Vodikauvtedy pokladal za chybu, ak sa .'...periodizanotzky uvedo-
melo podriadbvali histrii a nerieili sa z hl'adiska ideovo-slohoqchcelist-
vost,'.9 V protiklade k vtedajm literrnohistorick n projektom, ktor
drobili _ najm pod vplyvom mechanicky poatej periodizcie nrodn ch
a veobecn;fchdejn - literrny vftn a na neprehl'adn1/rad krtkych
obdoba podobdob,F. Vodikaodporrialpre periodizciu 19. storoiavol'-
bu vchliterrnohistorick;fch celkov. Pretoe sa rokovalo predovetk1m
o pripravovan ch akademicklchDejinch slouenskejliterat ry, F. Vodika
vyslovil po sk senostiach stavu pro eskouliteraturu SAV taklto nzot
na periodizciu: ''Domnievam sa, e pre tieto dejiny bude reln,ke bude-
me pracovas velk1imi obdobiami, pretoebudeme mcvo vnritri vch
obdoblepie ukzavnritornri polaritu literrneho qfvoja. Preto by som
navrhoval pre 19. storoiev podstatejednotnejie poatie rozdelenia, a to
na dve asti:literatriru obrodenskri a druhri polovicu 19. storoia.''10
E viacerWstvy modernhoumenia. Prirodzene, t m vznikali i zjavnlakriny
Djiny eskititeratury II (Literatura nrod'nhoobrozen),rcdaktor Felix Vodika,Praha
1 9 6 1 ,s . 1 1 .
9
z diskusie na porade slovensk;fch literrnych vedcov, Slouenskd literat ra 196o,
s.474.
10
Tame' s. 475.
524
ry
Je nesporn, eFelix Vodika zaznamenal v polovici esdesiatychrokov
svoje l'udska mylienkovrenouveau. Nedialo sa to iba individulnou
cestu. Vodikovorenouveau bolo identick s obnovou umeleckej tvorby,
s nstupom kriticizmu v humanitn ch vedch a s premenami vetk1fch
oblast spoloenskho ivota vtedajiehoeskoslovenska.Reflektujem cely
dialektickf sribor historick;fch faktov z obdobia esdesiatychrokov, no
obmedzmsatu iba na osvetlenie lfch fenomnov,ktorsrivisia s ristrednou
tmoutejto vahy. Kvli prehl'adnosti ich roztriedim do troch tematick;fch
okruhov.
l'. V polovici esdesiatychrokov disponoval Felix Vodika u celkom
jednoznane so svojm noqfm literrnovedn;m tatritom. Ak ho odborn
a kultrirna verejnost1/chiasvnmala predovetk1fmako literrneho teo.
retika s orientciou na v klad obrodenskej literatriry, respektive slovesnej
tvorby celho 19. storoia, F' Vodika rozril od polovice esdesiatych
rokov svoje qskumn a interpretanzujmy o problematiku literrnej
a umeleckej tvorby 20. storoiaspod zornhouhla progresvnych filozofic-
k ch a dejinn ch koncepci. Svojou kritickou aktivitou zaal programovo
zasahova do ivfchotzok sriasnosti.Taktoposlanie literrneho vedca
nechpal iba v subjektvnom zmysle slova. Sptosliterrnej vedy a este-
tiky so sriasn mi otzkami umeleckej a ivotnej problematiky pokladal
za prirodzenri sriasichmetodologickejkoncepcie,ovyjadril v t d1iDu
etapy naliter.rn udy nasledovne: '.Ani ve svnovpodob se literrn
vda nemrie odtrhnout od souasntvorby, ta se stv zdrojem studia a
pouen,kter umoujenov osvtlovat nejen souasnost,ale i minul
epochy literatury."lr
2. Felix Vodikakoncipoval svoje novliterrnovedn tridie,v ktor1ch
h po nrovej strnke priblioval k literrnej esejistike (v duchu fran-
crizskeho pojmu essai, etymologicky odvodenhood lat. exagium = venie),
ako prspevok k metodologicky novmuprieskumu novodobejeskejlitera.
trry:od konca 19. storoiaa po aktulne otzky literrneho diania v es-
desiatych rokoch. Do centra pozornosti svojich irvah postavil predovetk m
kategiukontinuity akojavu, ktorf preielpo roku 1948 v eskoslovensku'
ako aj v in;cheurpskych krajinch, znan}mideformciami a voluntaris-
tick mi interpretciami, v dsledku ohosa vyluovaliz literrneho procesu
na obraze v 'vinovej periodizcie literatriry.
|l
eskdliteratura 1965, s. 194
525
 Felix Vodikavychdzal z tzy,e ''...zkladem literrn kontinuity
je vdom literrnch souvislost.'.12 Neeliminoval vak pritom hladisko
diskontinuity ako nevyhnutnho korektvu mechanicky poatej kontinuity.
Podl'a neho ,,diskontinuita neznamen ... zpravidla negaci dosavadn
kontinuity''.13Vzahymedzi princpomkontinuity a diskontinuity osvetlil
na materili eskejliteratiry zrozLtrania 19. a 20. storoia(vzahrealizmu
a moderny), medzivojnovhoobdobia (Teigehonzor na potrebu prehod-
nocovania ustlenej tradcie noqmi poetikami) a ivej slovesnej tvorby
pdesiatycha esdesiatychrokov nhostoroia.Pre sriasn literrrnohis-
torick retrospektvy je stle aktulny najm Vodikov vfklad krzovej
situcie socialistickej literatriry v polovici pdesiatych rokov, kto4f si
rieila velk asspisovatelbv vedom1fmnadvzovanm na domce a za-
hranintradcie modern;fch a avntgardn ch smerov, msa opotvtala
cesta k diferencicii literatrry.
3. Podobn;f metodologick;f zmysel ako kategria dialekticky poatej
kontinuity m i Vodikovakategia modernosti' Felix Vodikaj u interpre-
toval vo dvoch rovinch: z hadiskaveobecn;ich inovan ch tendencislo-
vesnej a inej umeleckej tvorby a z hl'adiska jej konkretizcie v literrno-
kritickej tvorbe Jana Nerudu. Jeho kategria modernosti obsahujedimenzie
estetick'spoloensk, antropologick,vedecko.technicka civilizan.
Vo Vodikovejtiidii o modernosti u literatue historicky m pre tmu
naejrivahy bezprostredn1/' qfznam predovetk;m jej podkapitola Koncepce
modernosti v literatue. Vyplfva to z toho, e Vodika tu poukazuje na
historickri chronolgiu troch etp modernosti v eskejslovesnej tvorbe prvej
polovice 20. storoia,ktor sa uv minulosti stali kontantn;im periodiza-
n1fm kritriom a na ktor sa optovne sristred'uje pozornos sriasn1fch
literrnych vedcov a historikov modernho umenia. Ide tu o modernu z
konca 19. storoia(Manifest eskmoderny z roku 1895),o modernu, ktor
sa kontituovala tesne pred 1. svetovou vojnou a o medzivojnovri modernu.
Felix Vodikapostupuje po terminologickejstrnke sprvne, ked'zajadro
medzivojnovej moderny oznaujepoetizmus a surrealizmus a ke zarad'uje
oba tieto smery u do avantgardnho umenia' Zodpoved to eurpskej
estetickej terminolgii a interumeleckej podstate poetizmu a surrea}izmu,
ku kbo{/m smerovi okrem literahiry aj aktivity vjtvarnho umenia, vaa,
filmu, hudby atd'.
Felix Vodika implikuje pojem literrna avantgarda i do situcie na
rozhran a esdesiatychrokov. Pripisuje mu vak in historickri funkciu
ako v medzivojnovom obdob'Ak medzivojnov avantgarda signalizovala
12
F. vodiku' Struktura uluoje,Praha 1969,s 1 1 1
13
T a m e 's . 1 1 1 '
526
nov tvoriv horizonty, spisovatelia, ktor vyuvali - ponajricdruhou
polovicou pdesiatychrokov - avantgardnumeleckpostupy,rozruovali
pomocou ich novhotruktrirneho zaradenia pevn1fmodel socialistickho
realizmu. Ztovet s t m priniesli polemick prvky do literrneho ivota.
Tie sa prejavili otvorene v tvorbe a kritike esdesiatychrokov' ale v obdob
konsolidcie museli ustripi do rizadia.
Dve tridie Felixa Vodiku, tj. Kategorie kontinuity a o modernosti u
literatue - prirodzene, aj s in;mi autorov mi prcami danhoobdobia -
sa navzjom doplajr.D sa z nich dedukov at, e ich autor nasto]bvanm
princpu kontinuity a modernosti smeroval k rekontrukcii celistvej epis-
tmy obdobia a stimuloval tak kritri periodizcie eskejliteratfuy 20.
storoia,ktor nie sri dan ''zhora.', z aprirnych literrnoestetick ch no-
riem, ale ktorkorepondujri s vnritorn mi vjvinov1fmi zkonitosami slo-
vesnej tvorby, kde srijednotliv obdobia voisebe navzjom otvoren,nav-
zjom sa dopl'najri a dialekticky popierajri.
Vodikovoporiatie epistmy obdobia vnmam ako jednu z ponrkterie
r
I literatriry na rieenieproblematiky v1frrinovejperiodizcie eskejliteratriry
20. storoia.Je to dynamick koncepcia a monoju konfrontovas niek-
to4fmi novmiesk5miprcami z tejto oblasti. Mm na mysli naprklad
tridie M. PohorskhoK problm m periodizace poulenliteratury," a
pedagogickri prrukuJ. Holhoeskdliteratura 19 10.1945.'5 Po konfron.
tcii lichto prc zisujemmedzi spomenut1fmiautormi a F. Vodikomzhody
v lenenobdoba podobdobqivinovej imanencie eskejliteratriry prvej
polovice 20. storoia.Pokial'ide o celkov;obraz tohto literrnohistorickho
celku, niet tu vnejchrozporov.Rozdiel je len v tom, ekym F. Vodika
oznaujezaiatok 20. storoiamodernou devdesiatych rokov, J. Hol:ho
posriva ojedno decnium neskorie a dva ho do srvislosta prvou vlnou
eskej avantgardy.
v
Vina sriasn]fchliterrnovedn]ch a estetick]fch kl sa zameriava ete
stiIena interpretanoLzky literrrnych diel (hermeneutika, teria literrnej
komunikcie at.). Literrnohistorick problematika nie je v popred ich
zujmu. Tto situcia nie je vak jednodimenzionlna. Vyskytuj sa aj
prce, ktorakcentujri qfznam literrnohistorick1fch v skumov. T' Todorov
1aM. Pohorsky:K problmrim periodizacepovlen
literatury, eskliteratura 1966,
s. 502-520.
'' J. Hol1'eskliteratura1910-1945,Praha 1991.
527
 Felix Vodika vychdzal z tzy,e ,'... zkladem literrn kontinuity
je vdom literrnch souvislost''.12 Neeliminoval vak pritom hl'adisko
diskontinuity ako nelyhnutnho korektvu mechanicky poatej kontinuity.
Pod]'a neho ,.diskontinuita neznamen '.. zpravidla negaci dosavadn
kontinuity.,.13Vzahy medzi princpomkontinuity a diskontinuity osvetlil
na materili eskejliteratury zroz|trania ].9.a 20. storoia(vzt'ahrealizmu
a moderny), medzivojnovho obdobia (Teigeho nzot na potrebu prehod-
nocovania ustlenej tradcie noqmi poetikami) a ivej slovesnej tvorby
pdesiatycha esdesiatych rokov nho storoia.Pre sriasn literrnohis-
torick retrospektvy je stle aktulny najm Vodikov v klad krzovej
situcie socialistickej literatriry v polovici pdesiatych rokov, ktor5 si
rieila vel'k asspisovatelbv vedom1fmnadvzovanm na domce a za-
hranintradcie modern ch a avntgardn;chsmerov, msa opotvtala
cesta k diferencicii literatriry'
3. Podobn;f metodologick;zmysel ako kategria dialekticky poatej
kontinuity m i Vodikovakategiamodernosti. FelixVodika ju interpre-
toval vo dvoch rovinch: z h]]adiskaveobecn ch inovan;fchtendenci slo-
vesnej a inej umeleckej tvorby a z hl'adiska jej konkretizcie v literrno-
kritickej tvorbe Jana Nerudu. Jeho kategria modernosti obsahujedimenzie
estetick,spoloensk, antropologick,vedecko-technicka civilizan.
Vo Vodikovejt dii o modernosti u literatue historicky m pre tmu
naejrivahy bezprostredn qiznam predovetk1fm jej podkapitola Koncepce
modernosti v literatue' Vyplfva to z toho, e Vodika tu poukazuje na
historickr chronolgiu troch etp modernosti v eskejslovesnej tvorbe prvej
polovice20. storoia,ktorsa u v minulosti stali kontantn m periodiza-
n m kritriom a na ktor sa optovne sristred'uje pozornos sriasn1fch
literrnych vedcov a historikov modernhoumenia. Ide tu o modernu z
konca 19. storoia(Manifest eskmoderny z roku ].895),o modernu, ktor
sa kontituovala tesne pred 1. svetovou vojnou a o medzivojnovri modernu.
Felix Vodika postupuje po terminologickej strnke sprvne, ke zajadro
medzivojnovej moderny oznaujepoetizmus a surrealizmus a ke zarad'uje
oba tieto smery u do avantgardnho umenia. Zodpoved to eurpskej
estetickej terminolgii a interumeleckej podstate poetizmu a surrealizmu,
ku kborfm smerova]i okrem literatriry aj aktivity vjtvarnho umenia, divadla,
filmu, hudby at.
Felix Vodika implikuje pojem literrna avantgarda i do situcie na
rozhran a esdesiatychrokov. Pripisuje mu vak inri historickri funkciu
ako v medzivojnovomobdob.Ak medzivojnov avantgarda signalizovala
''
F' vodik"' struktuftI ojuoft' Praha 1969, s 1 1 1
13
T a m e ,s ' 1 1 1 '
526
nov tvoriv horizonty, spisovatelia, ktor vyuvali - ponaj c druhou
polovicou pdesiatych rokov - avantgardn umeleck postupy, rozruovali
pomocou ich novhotruktrirneho zaradenia pevn;f model socialistickho
realizmu. Ztove s t1fmpriniesli polemick prvky do literrneho ivota.
Tie sa prejavili otvorene v tvorbe a kritike esdesiatychrokov, ale v obdob
konsolidcie museli ustripido rizadia.
Dve tridie Felixa Vodiku, tj. Kategorie kontinuity a () modernosti u
Iiteratue- prirodzene, aj s in;fmi autorov;fmi prcami danhoobdobia -
sa navzjom dopl'ajri.D sa z nich dedukov at, eich autor nastolbvanm
princpu kontinuity a modernosti smeroval k rekontrukcii celistvej epis-
tmy obdobia a stimuloval tak kritri periodizcie eskejliteratury 20.
storoia,ktor nie sri dan ,,zhota,,,z aprirnych literrnoestetick1fch no-
riem, ale ktorkorepondujris vnritorn1fmiv1ivinov mi zkonitosami slo-
vesnej tvorby,kde srijednotlivobdobiavoisebe navzjom otvoren,nav.
zjom sa dopl'ajri a dialekticky popierajri.
Vodikovopoatie epistmy obdobia vnmam ako jednu z ponrik terie
I literatriry na rieenieproblematiky v rrinovej periodizcie eskejliterat ry
t
20. storoia.Je to dynamick koncepcia a monoju konfrontovas niek-
torymi novmiesk;fmiprcami z tejto oblasti' Mm na mysli naprklad
tridie M. PohorskhoK problm m periodizace pouIen literatury|a a
pedagogickri prrukuJ. Holhoeshdliteratura 1910-1945.'5 Po konfron-
tcii tfchto prc zisujemmedzi spomenut1fmiautormi a F. Vodikomzhody
v lenenobdoba podobdobv.vinovej imanencie eskejliterat ry prvej
polovice 20. storoia.Pokial'ide o celkov;fobraz tohto literrnohistorickho
celku, niet tu vnejchozporov.Rozdiel je len v tom, ekyla;'F. Vodika
oznaujezaiatok 20. storoiamodernou devdesiatych rokov, J. Holf ho
posriva ojedno decniumneskoriea dva ho do srivislosta prvou vlnou
eskej avantgardy.
v
Vina sriasn;fchliterrnovedn1ch a estetick1/chkl sa zameriava ete
ste na interpretanotzky|iterrrnych diel (hermeneutika, teria litenrnej
komunikcie at'). Literrnohistorick problematika nie je v popred ich
zujmu. Tto situcia nie je vak jednodimenzionlna. Vyskytujri sa aj
prce, ktorakcentujri q/znam literrnohistorick ch v;skumov.T. Todorov
ra M. Pohorsk;1:
K problmrimperiodizacepovlen
literatury, eskdliteratura 1966,
s. 502-520.
'5 J. Holy. eskliteratura1910.1945,Praha1991'
527
 nastol'uje trito problematiku v nedvno vydanej
(Zneuvaniepamti, Paris 1995).
knihe L'abus dp Ia mmoire nsn. NEBo EvRoPsK LITERATURA?
Nu p"i." J. uukaovskho a F' Vodiku
nadvzuje celf rad eskychbohemistov d"^" (M.
dJ;;k;, M. oi.olu, EDUARD PETRU
M. Jankovi,Z.Peat,J. Brabec, V Macura
atd'.)i v zahrani(naprklad
viacerpodnetntrdieK. Chvatka16).
Literrna veda by vak mala prilrliad a,aj naulzvyostatnych humanit-
n;chvied. Velk;fm prnosom je pre poznanie
storoia,ktor sa oned]ho
skon'kniha Paula Johnsona Dtjiny zo. stolet.l,
A";.;;i; '""""*."n"
viae historickri periodizciu danho zloitho
dejinnho celku na Ein- Po dlouh obdobs uitkem uplatovanspojenjazykovdnhoa literr-
steinovu teriu relativity a na fakt dvoch svetov;chvojen.
Vo svojich anal;,- nvdnhobdn v podob filologie mlo vedle sqch pozitivnch vysledkri
zach pouvaastotexty z doboqchliterrnych diel.
iiterrna r.l*a i nkter negativn rysy. Soustednna konkrtnjazyk a s tmto konkrt-
neposudzuje slovesnri tvorbu iba cez prizmuestetickfch ""a"'
kritri, ale,ctrpe nm znakoqm systmem pracujc literaturu vedlo ve sv ch drisledcch
umenie ako zmyslutvorn l'udskri innos,nachzapreto
v Jo,trnsonove; k tomu, ezantodn literaturu byla povaovnajen ta tvorba, kter vzni-
monografii mnoho styn1fchbodov so svojim predmelom
v1fskumu. kala v nrodnm jazyce, a psemnictvvyuvajcjinych jazykri bylo vce
tak:ichto irok}ichkorelciach fungujli aj Vodikovetridie
'V o otzkach i mn z nrodn literatury odsouvno bud'do pedpokldanevropsk
eskej literatl1ry 20, storoia' Z ich teoretickej podstaty
vypljvajri |reto literatury (pokud ve starmobdobbylo psno latinsky), nebo do tnrodn
viacerpodnety i pre metodolgiu v1iskumu v;vinovejpu.ioaizii"i
sloves- literatury, jejhojazyka autor vyrril' bez ohledu na to, v ktermkulturnm
nej tvorby tohto velkho, sizyfovsk;m osudom prepinenho,
dejinnho a politickm kontextu tvoil. Pokud pak pro star obdobbyla latinsk
celku.
literatura uznna jako soustnrodn literatlry, jejvyznam byl zeteln
podcenn. Velmi v mluvn svdectvpinej jet v roce 1946 Strun
djiny literatury esh Arna Novka, Rudolfa Havla a Antonna Grunda,
kterlatinskou humanistickou poezii v esk;ch zemchcharakterizuj jako
tvorbu, jej,'vnitncena.'. nenab.rralahloubky a namnoze jen mechanick
verovn nahrazovalo skutenou innost tvrirv bsnch z valn sti
pleitostn;/ch a lichotnick;ch,,(s' 61). Nechme v ttochvli stranou, zda
takov soud je pravdiv1/nebo zda jde o paulnzjednoduen. Uvdme
jej zde z jinhodrivodu.Kdybychom jej totipijali,museli bychom pipus-
tit, e do evropsk literatury vstupovala esk literatura tvorbou, kter
sice byla obecnji srozumiteln, ale mlo hodnotn.
Chcemeli vak pesnjivymezit, co mriemechpat jako nrodn litera-
turu ajakjsou vazby eskliteratury k evropska dnes i svtovliteratu-
e,musme se vrtit k zkladrm eskhopsemnictv,ustoupit od obvyk.
lho postupu, pi nm n pohled do minulosti zannrodnm obroze-
nm. Jestlie pijmemeeskouliteraturu jako tvorbu, kter se vyvjela od
9. stolet,nutn musmevztv rivahu, enebyla zprvu psna eskyvribec
a pozdji (od 14. stolet)stle nebyla psna qfhradn v nrodnmjazyce.
Existence jazykov staroslovnskhoa latinskho psemnictvje fakt, kteqf
nenzpochybovn.Zpochybovnovakje, zda tato literaturaje soust
eskhopsemnictv,a pedpokld se, ev obdobstedovkui v epoe
16
K. Chvatk: Literatura a rrmnjako historick
humanismu a renesance existovala latinsky psan literatura, kter tvoila
proces, Cesktlitercltura lgg2, s 313-
-328. svbytnoulinii procesu literrnho q/voje, svou povahou v podstat nad.
''
P. Johrr"o',' Djiny 20. stolet, pel.J. dk, Praha 1991.

528 529
 n_astol'ujetrito problematiku v nedvno vydanej
(Zneuvaniepamti, Paris 1995). pnce
|<niheL'abus dz la mlirnoire nsx NEBo EvRoPsK LITERATURA?
Na J..Mukaovskhoa F. Vodiku
nadvzuje cel;rad esk;ch bohemistov ao*. tvr. *;;"k;, M. ot.,,tu, EDUARD PETR
M. Jankovi,Z'Peat,J. Brabec, V' Macura atd'.)
i v zahran7(naprftlad
viacerpodnetntridieK. Chvatka16).
Literrna veda by vak mala prilrliada aj na qfzr4r
ostatn ch humanit-
n;fch vied. Velkfm prnosom je pre poznanie storoia,
ktor sa onedlho
skon,kniha Paula Johnsona Djini 20. stolet'l.
A"#l;il."""'.n"
viae historickri periodizciu danhoz|oitho
dejinnhocelku na.Ein- Po dlouh obdobs uitkem uplatovanspojenjazykovdnhoa literr-
steinovu teriu relativity a na fakt dvoch svetovychvojen.
Vo svojich anal - nvdnhobdn v podob filologie mlo vedle sq/ch pozitivnch v sledkri
zach pouvaastotexty z doboq'chliterrnych diel.
iiterrna r.l*a i nkter negativn rysy. Soustednna konkrtnjazyk a s tmto konkrt-
neposudzuje slovesn tvorbu iba cezprizmuestetickfch ""a,
kritri, ale,ctrpe nm znakoqfm systmem pracujc literaturu vedlo ve svych drisledcch
umenie ako zmyslutvorn l'udskri innos,nachzapreto
v .lot,,,"*'o"3 k tomu, ezantodn literaturu byla povaovnajen ta tvorba, kter vzni-
monografii mnoho styn;fchbodov so svojim predmelom
v1/skumu' kala v nrodnm jazyce' a psemnictvvyuvajcjin ch jazykri bylo vce
V tak;chtoirok ch korelciach ungujriaj Vodikovetriie
o otzkach i mn z ntodn literatury odsouvno bud'do pedpokldanevropsk
eskej literatury 20. storoia.Z ic.' teirtickej podstaty
.'vpr.,.j p.uto literatury (pokud ve starmobdobbylo psno latinsky), nebo do tnrodn
viacerpodnety i pre metodolgiu vyskumu v;/vinovejperioaiaicl
sloves- literatury, jejhojazykaautor vyuil, bez ohledu na to, v ktermkulturnm
nej tvorby tohto vel]<ho,sizyfovsk;m osudom prepinenho,
dejinnho a politickm kontextu tvoil. Pokud pak pro star obdobbyla latinsk
celKu.
literatura uznna jako soustnrodn literatury, jejvyznam byl zeteln
podcenn' Velmi v1fmluvnsvdectvpinej jet v roce 1946 Strun
djiny literatury esk Arna Novka, Rudolfa Havla a Antonna Grunda,
kter latinskou humanistickou poezii v esk;fchzemchcharakterizuj jako
tvorbu, jej''vnitncena...nenab.valahloubky a namnoze jen mechanick
verovn nahrazovalo skutenou innost tvrirv bsnch z valn sti
pleitostn1fch a lichotnickch'.(s. 61). Nechme v ttochvli stranou, zda
takoqf soudje pravdiv nebo zdajde o paulnzjednoduen. Uvdme
jej zde z jinho drivodu. Kdybychom j ej totipijali, museli bychom pipus.
tit, e do evropsk literatury vstupovala esk literatura tvorbou, kter
sice byla obecnji srozumiteln, ale mlo hodnotn.
Chceme-li vak pesnji vym ezit, co mriemechpat j ako nrodn litera.
turu ajakjsou vazby eskliteratury k evropska dnes i svtov]iteratu-
e,musme se vrtit k zkladrim eskhopsemnictv,ustoupit od obvyk.
lhopostupu, pi nm n pohled do minulosti zan nrodnm obroze-
nm. Jestlie pijmemeeskouliteraturu jako tvorbu, kter se vyvjela od
9. stolet,nutn musmevztv rivahu, enebyla zprvu psna eskyvribec
a pozdji (od 14. stolet)stle nebyla psna qhradn v nrodnmjazyce.
Existence jazykov staroslovnskhoa latinskho psemnictvje fakt, ktery
nen zpochybovn.Zpochybovno vakje, zda tato literaturaje soust
eskhopsemnictv,a pedpokld se, ev obdobstedovkui v epoe
16K.Chvatk:Literaturaaumnjakohistorick;fproces, humanismu a renesance existovala latinsky psan literatura, kter tvoila
e s k l i t e r a t u r a l g g 2 , s 313-
-328. svbytnou linii procesu literrnho v voje, svou povahou v podstat nad-
'7
P. Joh,,"o.,. Djiny 20' stolet,pel,J' ulk, Praha 1991.

528 529
 nrodn, jak vypljw napft|adji z pojetevropskliteratury obdobste-
dovku v dle Ernsta Roberta Curtia.l
- Je proto pirozen,e po dlouhou dobu zristvalo latinsk psemnictv
v Cechch na okraji zjmu a ese od nrodnho obrozen literrnvdn
bdn koncentrovalo pedevmna literaturu eskou.Nen to q/jimen;f
jev. Napftlad nedvno vydan djiny nmeckliteratury Ernsta a Eriky
von Borries se v obdobhumanismu omezujqfhradn na nmeckou litera-
turu, latinskou tvorbu nechvaj programov stranou.2
Nechceme nijak podceovat skutenost,elatinsk tvorba mla vt
anci proniknout i mimo nrodn kulturn prosted,ale znme-li zprisob
enliteratury, nemrieme se ubrnit jist skepsi' zejmna pokud jde
o latinskou stedovkoutvorbu. I kdy potenciln byl vstup ttoliteratury
do evropskhokontextu snaz,protoepracovala s obecnji srozumiteln m
znakov1fm systmem (na rozdl od etiny,kter jet A]bertus Bohemus
v polovin ]'3' sto]etuvaljako ifrovacho,tj. nepovolan;fmnesrozumitel.
nhojazyka), materiln dochovnrukopisnknihy v podstatomezovalo
okruh prisobendla,i kdybylojazykov srozumiteln,pedevm na region
jeho vzniku a teprve pota astozcela nahodile na nkteroblasti dal.
okruh dl' kter vela do povdomewopsk;fch vzdlanc v irokmmtku,
byl velmi vyrazn limitovn.
Naopak tato latinsk tvorba vstupovala do ivhokontaktu s tvorbou
staroslovnskou ijazykov eskou'Nejstarstaroslovnsklegendy o svatm
Vclavu a svatLudmile se staly vychodiskem latinsk1fch legend vnovan;ch
tmto svtcrim, latinsk;/ ivotopis svatho Prokopa Vta maior stoj v
zkladech staroeskverovanlegendy o svatm Prokopu, ale naopak
Noud rada Smila Flaky z Pardubic zejminspirovala olomouckhobiskupa
Jana Sklu z Doubravky (Dubravia) k napsn latinsk Theriobulie, ktet
skutenvela (podobnjako jeho spis De plscjns a jeho dlo zachycujc
djiny ech)etn1imivydnmi v zahranido povdomkulturn Ewopy.
Bylo by jist mono namtnout, e kontakty tohoto druhu existovaly i mezi
latinskou tvorbou, kter vznikala mimo eskzem, a jazykov eskou
literaturou. Jist existovaly, e to nezmenujeqznam kontaktri s latinsk1fon
psemnictvmdomcprovenience,tak jako napkladve 20. stoletkulturn
kontakty s jin;fmi nrodnmi literaturami sice tak formuj proces esk
literrn tvorby, ale podstatu tohoto procesu nelze urit bez pochopen
v1znamudomc kulturn tradice.
r
E. R. curtius:E uroptiischeLiteratur und lateinisch'esMittelalter,7. Aul.,Bern-Miiryrchen
1969.
2 n
Deutsche Literaturgeschichte. Bd. 1: Mittelalter - Humanistnus - Reformationszeit -
B a r o c . M i i n c h e n 1 9 9 2 .s . 2 8 1 .
530
Proto zaal byt vlznam latinskho psemnictv v esk;fch zemch po-
stupn doceovn, jak o tom svdnapklad qfsledky Humanistick kon-
ference z roku 19663 nebo pregnantn formulovan;f rivod k Cejnarovu vy-
.'Teprve
dn nejstarch esk;fchlegend, kde teme: bdn poslednch let
pesvdivdokazuje, jak tsn byly vztahy mezi tvorbou staroslovnskou
a pozdji latinskou a eskou a kolik cennho vy'tvoili nai pedkov v la-
tinskm jazyce',,n
Je pozoruhodn, ednes nikdo nepochybuje o tom, enmecky a latinsky
psan dla Josefa Dobrovskho a jinfch pedstavitel naeho nrodnho
obrozenjsou integrln soust qivoje eskliteratury, ale v oblasti la-
tinsk literatury eskhostedovku a eskrenesance pes vechno bada-
telsk risil poslednch destilet a pes vydn prrikopnickych prac, jimi
pro stedovk jsou dIa Jana Vilikovskho a Aneky Vidmanov a pro obdob
humanismu a renesance prce Jana Martnka, Josefa Hejnice i dalch
badatelri v oblasti stedolatinsk literatury, stle jet petrvv tendence
odsouvat jinojazynou literaturu vzniklou v Cechch a na Morav do
nadnrodn evropsk literatury, ani by byl podn drikaz, e napklad
latinsk tvorba eskych autorri vribec do evropsk literatury vstoupit mohla
a skuten vstoupila. ostatn takto umle vytvoen hranice by musela
vst nejen mezi autory pcmi latinsky a esky, ale pmo uvnit tvorby
jednotliqch autorri, take bychom museli pedpokldat, e Hus svymi
esk mi spisy pat do djin esk literatury, ale svou latinskou tvorbou
spad do literatury evropsk. Toto hybridn pojet djin esk literatury
je zjevn neudriteln.
Bez ohledu na to, jakho jazyka esk;f autor wvd', tvoil v eskm
kulturnm, politickm i ekonomickm kontextu sv doby, jeho tvorba byla
v kontaktu s domc literrn tradic stejn jako s produkc jin;ch nrod-
nch literatur, a nab;fvala tedy podoby, kter mohla byt zformovla jedin
na tomto konkrtnm mst a v tomto konkrtnm ase. Jestlie pak dky
sv hodnot i dfty shod astn ch okolnost, kter napomohlyjejnu poznn
mimo oblast j ej geneze, vstoupila do irhopovdom ewopskych vzdlancri,
jde o jev nsledn povahy, kter1/ nic nemn na spojen v1fvojeeski latin-
sk literatury do jedinho procesu formovn nrodn literatury, v nm
vechny sloky jsou vnitn propojeny a tvointegrln celek.
Sloitj se vakjev otzka,jakje tomu s literaturou, kter nebyla
psna nikoliv tehdy ji bezpznakovou latinou, ale jin m ivym jazykem
a kter vznikla v esk1/chzemch..' V tto souvislosti je nutno rozliit, zda
" Humanistickd konference1966, rcd. L. Varcl, Praha 1966.
J. H.ubk. Lit"rrrnhistorick; rvod,inNe7s/ar esk legendy, ed,.J. Cejnar,
uerouan
P r a h a 1 9 6 4 ,s . 8 .
531
 nrodn,jak vyplfv napffk|adjz pojetevropskliteratury obdobste.
dovku v dle Ernsta Roberta Curtia.l
Je proto pirozen,e po dlouhou dobu zristvalo latinsk psemnictv
v Cechch na okraji zjmu a e se od nrodnho obrozen literrnvdn
bdn koncentrovalo pedevmna literaturu eskou.Nen to q/jimen;f
jev. Napftlad nedvno vydan djiny nmeckliteratury Ernsta a Eriky
von Borries se v obdobhumanismu omezujqfhradn na nmeckou litera-
turu, latinskou tvorbu nechvaj programov stranou.2
Nechceme nijak podceovat skutenost,elatinsk tvorba mla vt
anci proniknout i mimo nrodn kulturn prosted,ale znme-li zprisob
enliteratury, nemrieme se ubrnit jist skepsi' zejmna pokud jde
o latinskou stedovkoutvorbu. I kdy potenciln byl vstup teto literatury
do evropskhokontextu snaz,protoepracovala s obecnji srozumiteln m
znakov1fm systmem (na rozdl od etiny,kter jet A]bertus Bohemus
v polovin 13' sto]etuvaljako ifrovacho,tj. nepovolan;fmnesrozumitel.
nhojazyka), materiln dochovnrukopisnknihy v podstatomezovalo
okruh prisobendla,i kdy bylojazykov srozumiteln,pedevm na region
jeho vzniku a teprve pota astozcela nahodile na nkteroblasti dal.
okruh dl' kter vela do povdomewops\ch vzdlancri v irokmmtku,
byl velmi vytazn limitovn.
Naopak tato latinsk tvorba vstupovala do ivhokontaktu s tvorbou
staroslovnskou ijazykov eskou'Nejstarstaroslovnsklegendy o svatm
Vclavu a svat.Ludmile se staly qfchodiskem latinsk1fch legend vnovan;ch
tmto svtcrim, latinsk;/ ivotopis svatho Prokopa Vta rnaior stoj v
zkladech staroeskverovanlegendy o svatm Prokopu, ale naopak
Noud rada Smila Flaky z Pardubic zejminspirovala olomouckhobiskupa
Jana Sklu z Doubravky (Dubravia) k napsn latin skTheriobulie, ktet
skutenvela (podobnjako jeho spis De plscjzis a jeho dlo zachycujc
djiny Cech) etnymi vydnmi v zahranido povdomkulturn Ewopy.
Bylo by jist mono namtnout, ekontakty tohoto druhu existovaly i mezi
latinskou tvorbou, kter vznikala mimo eskzem, a jazykov eskou
literaturou. JisG existovaly, e to nezmenujev}znamkontaktri s latinsk;|rrn
psemnictvmdomcprovenience,tak jako napffklad ve 20. sto]etkulturn
kontakty s jin;mi nrodnmi literaturami sice tak formuj proces esk
literrn tvorby, ale podstatu tohoto procesu nelze urit bez pochopen
v1fznamu domc kulturn tradice.
r
E. R. Curtius:E uroptiischeLiteratur und lateinisch'esMittelalter,7. Aul.,Bern-Mtjnrchen
1969.
' n
Deutsclte Literaturgeschichte. Bd. 1: Mittelalter - Humanistnus - Reformationszeit -
Boroc. Miinchen 1992. s. 281.
530
Proto zaal b1/t v1fznam latinskho psemnictv v esk;fch zemch po.
stupn doceovn, jak o tom svdnapklad rrsledky Humanistick kon-
ference z roku 19663 nebo pregnantn formulovan rivod k Cejnarovu vy-
.'Teprve
dn nejstarch esk;fchlegend, kde teme: bdn poslednch let
pesvdivdokazuje, jak tsn byly vztahy mezi tvorbou staroslovnskou
a pozdji latinskou a eskou a kolik cennho vytvoili nai pedkov v la-
tinskm jazyce.,,n
Je pozoruhodn, e dnes nikdo nepochybuje o tom, enmecky a latinsky
psan dla Josefa Dobrovskho a jinlch pedstavitel naeho nrodnho
obrozenjsou integrln soust qivoje eskliteratury, ale v oblasti la-
tinsk literatury eskhostedovku a eskrenesance pes vechno bada-
telsk rsil poslednch destilet a pes vydn prrikopnick ch prac, jimi
pro stedovk jsou dIa Jana Vilikovskho a Aneky Vidmanov a pro obdob
humanismu a renesance prce Jana Martnka, Josefa Hejnice i dalch
badatelri v oblasti stedolatinsk literatury, stle jet petrvv tendence
odsouvat jinojazynou literaturu vzniklou v Cechch a na Morav do
nadnrodn evropsk literatury, ani by byl podn drikaz, e napklad
latinsk tvorba eskych autorri vribec do evropsk literatury vstoupit mohla
a skuten vstoupila. ostatn takto umle vytvoen hranice by musela
vst nejen mezi autory pcmi latinsky a esky, ale pimo uvnit tvorby
jednotliqch autorri, take bychom museli pedpokldat, e Hus svymi
esk;fmi spisy pat do djin esk literatury, ale svou latinskou tvorbou
spad do literatury evropsk. Toto hybridn pojet djin eskliteratury
je zjevn neudrteln'
Bez ohledu na to, jakho jazyka esk;f autor uval., tvoil v eskm
kulturnm, politickm i ekonomickm kontextu sv doby, jeho tvorba byla
v kontaktu s domc literrn tradic stejnjako s produkcjin;ch nrod-
nch literatur, a nab1ivala tedy podoby, kter mohla byt zformovna jedin
na tomto konkrtnm mst a v tomto konkrtnm ase. Jestlie pak dky
sv hodnot i dfty shod astn ch okolnost, kter napomolrlyjejnu poznn
mimo oblast jej geneze, vstoupila do irhopovdom ewopskych vzdlancri,
jde ojev nsledn povahy, ktery nic nemn na spojen v1/vojeeski latin-
sk literatury do jedinho procesu formovn nrodn literatury, v nm
vechny sloky jsou vnitn propojeny a tvointegrln celek.
Sloitj se vakjev otzka,jakje tomu s literaturou, kter nebyla
psna nikoliv tehdy ji bezpznakovou latinou, ale jin m ivym jazykem
a kter vznikla v eskch zemch..' V tto souvislosti ie nutno rozliit' zda
J
Hutnanistickl konference 1966, rcd' L. Varcl, Praha 1966.
J. H..bk. Lit"rrrnhistorick; rvod'inNe7slar esk legendy, ed,.J. Cejnar,
uerouan
P r a h a 1 9 6 4 ,s . 8 .
531
 loo dloeskho autora, nebo o tvorbu takovhospisovatele,kter! se hlsil
k jin nrodn pospolitosti.
Tak v tto souvislosti je na mst znan opatrnost. Na zlomu 16. a
17. stolet prisobila v rudolfinsk Praze prvn ena,ktet proslula jako
bsnkai v irmneli eskmkulturnm kontextu - Albta Jana Wes-
tonia' Privodem byla Anglianka, ale Anglii opustila v nejritlejmvku
se svou matkou a nikdy seji do n nevrtila, takejejkontakt s anglic-
k;fm kulturnm prostedmbyl minimln... Naopak po satku jej matky
s proslul m alchymistou magistrem Kellym ila v prostedesklechty
a panovnkova dvora, psala latinsky a provdala se za nmeckhovyslance
na dvoeRudolfa II. Sama se ctila jako Anglianka (oznaovalase jako
..puellaAngla'.), ale mriemeji zaaditmezi anglickautorky, jestlieje
vemi slokami svtvorby spojena s humanistick1fm bsnictvm tehdejch
ech?Nae zalennAlbty Jany Westonie do eskliteratury je ovem
usnadnno tm, ejazykem jej tvorby byla latina.s Skutenproblmy
v5rvstanouve chvfli, kdy zanemeuvaovato nmecktvorb, kter vznikla
na naem uzema nebyla dlem esk1ichautorri. eenttootzky je o
to drileitj,e na rozdI od latinsk literatury, jej uplatnn kon
nrodnm obrozenm,nmeck literaturaje zastoupena i v pozdjmqfvoji
a v nkte4ch obdobchm dokonce v eskmkulturnm prostedvelmi
v1fraznmsto'
To plat napffklad ji o tvorb nmeck;fch bsnkri, kteprisobili na
dvoeposlednch Pemyslovcri a jejich tvorba nebyla bez vyznamu jako
jeden z podntri pro vznik literatury v domcmjazyce, tj. literatury esk,
vedle literatury latinsk' Lyrika Heinricha von Meissen, zvanhoFrauen-
lob, epika Ulricha von Etzenbach, autora jedn ze stedovk ch bsn o
A]exandru Velikm, a pokraovateleGottfrieda von Strassburg Heinricha
von Freiberg nebudeme samozejmpovaovat za eskbsnky, ale na
ruh stran nebudeme poprat ani to, ejist m zprisobem vstoupili do
eskliteratury, jak dokld mimo jin skutenost,eneznrrtyesk1fautor
staroesk verovanlexandreidy z potku14. stoletml sice za ped-
Iohu dIofrancouzskhoautora Gualtera Castellionskho, ale anal1zajeho
textu vede k pedpokladu, e zejmznal i dlo Ulricha von Etzenbach.o
Podobn se na tvorb husitsk literatury v uritmepodleli i za-
hranin autoi prisobcv echch,ato byli opt Nmci (Mikul a Petr
zDran) a Slovci (Jan Vavincuov z Raic.Luk z Novho Mesta nad
5
E. P"t".i. Albta Jana Westonia a jej msto v eskliteratue, esklliteratura Ig85,
s. 424-437.
6 E. Petrri: Autor dvou literatur _ Bartolomj Paprock z Hlohol a Paprock Vrile, in
M. vb:Zur alttschechischen Alexandreis (Kritische Auseinandersetzung mit einigen
Behauptungen iiber das Werk), Die Welt der Slauen 7982, s.328-42L.
532
Vhom a Matj zo Zvo|ena), nebo dokonce Anglian Petr Payne, oznaovan;
jako diplomat husitskho hnut.
Ani obdobhumanismu a renesance nepostrd ciz antoty,kteff priso-
bili v eskmprosted.Polk Bartolomj Paprock;f z Hlohol, kte4 psal
v potcchsvtvorby polsky a zprvu vyuval mateskhojazykai po pe-
sdlenna Moravu a dval si sv dla pekldat (teprve pozdji psal pmo
esky)jeprvem uvdnjak v djinch esk,tak v djinch polsklitera.
tury.7
Bylo by monpokraovatv1ftemdalchobdobn;fchpkladri,citovat
dalautory, ktesice tvoili v echch,ale psali ve svmmateskmja-
zyce.Nejjednodu byjist bylo prohlsitjejich tvorbu za soustnrodn
literatury psanstejn;imjazykem, ale to by bylo neppustn zjednoduen'
Pozice tchto autorri je ambivalentn a musme potats tm, e budou
zaleovni do obou literatur - do jedn na principu j azykovm,do druh
na zklad sounleitosti s kulturnm kontextem zem, v n tvoili.
Existence tchto ambivalentnch autorri' ktestoj na rozhran dvou lite-
ratur, mus b;tzkoumna z obou zorn1chrihlri. Nmecky pcho Franze
Kaku a jeho vrstevnky nevylomejinak neli z kulturnho klimatu Prahy
od potku20. stolet,a naopak francouzsky psanou tvorbu Milana Kundery
nebo Vclava Jamka nem eme interpretovat bez sledovn vazeb na
}ancouzskkulturn prosted.V tom prv pinstar liteiatura
metodologick podnty pro zkoumn literatury souasn.
Ukazuje se, eodpovna otzku, coje eskliteratura,je tebahle-
dat v charakteru kulturnho prosted,v nm literrn dla vznika]a, a
neomezovat se na zce jazykov hledisko... Jedin v komplexnm pijet
dl staros]ovnsk1/ch,latinsk;fch, esk;chi nmeck;ch,kter formovala
eskoukulturu a kter ji takrozvjela,mriemenajt adekvtn v1/chodis-
ka pro exaktnja hlubpoznn procesu qfvoje eskliteratury odjejch
staroslovnskfch potkri a do souasnosti.
,
B. Paprockf z Hlohol: O uIce turecka.jittpbhy. Vlbor z Diadochu, ed. E. Petrri, Praha
1 " 9 8 2s-. 7 - 2 2 .
533
 loo dloeskho autora, nebo o tvorbu takovhospisovatele,kte4f se hlsil
k jin nrodn pospolitosti.
Tak v tto souvislosti je na mst znan opatrnost. Na zlomu 16. a
17. stolet prisobila v rudo]finsk Praze prvn ena, kter proslula jako
bsnkai v irmneli eskmkulturnm kontextu - Albta Jana Wes-
tonia' P vodem byla Anglianka' ale Anglii opustila v nejritlejmvku
se svou matkou a nikdy seji do n nevrtila, takejej kontakt s anglic-
k1fmkulturnm prostedmbyl minimln... Naopak po satku jej matky
s proslul m alchymistou magistrem Kellym ila v prostedesklechty
a panovnkova dvora, psala latinsky a provdala se za nmeckhovyslance
na dvoeRudolfa II. Sama se ctila jako Anglianka (oznaovalase jako
.'puella Angla''), ale mriemeji zaaditmezi anglickautorky, jestlieje
vemi slokami svtvorby spojena s humanistick;fm bsnictvm tehdejch
ech?Nae zalennA]bty Jany Westonie do eskliteratury je ovem
usnadnno tm, ejazykem jej tvorby byla latina.s Skutenproblmy
r1rvstanouve chvli, kdy zanemeuvaovato nmecktvorb, kter vznikla
na naem ttzema nebyla dlem esk;fchautorri. Reentto otzky je o
to drileitj,e na rozdl od latinsk literatury, jej uplatnn kon
nrodnm obrozertm,nmeck literatura je zastoupena i v pozdjmqivoji
a v nkte4ch obdobchm dokonce v eskmkulturnm prostedvelmi
v1fraznmsto.
To plat napkladji o tvorb nmeck;fch bsnkri, kteprisobili na
dvoeposlednch Pemyslovcri a jejich tvorba nebyla bez vyznamu jako
jeden z podntripro vznikliteraturyv domcmjazyce,tj. literatury esk,
vedle literatury latinsk. Lyrika Heinricha von Meissen, zvanhoFrauen-
lob, epika Ulricha von Etzenbach, autora jedn ze stedovk ch bsn o
Alexandru Velikm, a pokraovateleGottfrieda von Strassburg Heinricha
von Freiberg nebudeme samozejmpovaovat za eskbsnky, ale na
druh stran nebudeme poprat ani to, ejis{im zprisobem vstoupili do
eskliteratury, jak dokld mimo jin skutenost,eneznmy esk1/'autor
staroeskverovanlexandreidy z potku 14. stolet ml sice zape-
lohu dlofrancouzskhoautora Gualtera Castel]ionskho,ale ana\zajeho
textu vede k pedpokladl, e zejmznal i dlo Ulricha von Etzenbach.o
Podobn se na tvorb husitsk literatury v uritmepodleli i za-
hranin autoi prisobcv echch,ato byli opt Nmci (Mikul a Petr
zDrd,an) a Slovci (Jan Vavincuov z Raic,Luk z Novho Mesta nad
'
E. P"t".i. Albta Jana Westonia ajej msto v eskliteratue, esk literatura 1.985,
s. 424-437.
6 E. P"t..i. Autor dvou literatur _ Bartolomj Paprock z Hlohol a Paprock V le, in
M. vb:Zur alttschechischen Alexandreis (Kritische Auseinandersetzung mit einigen
Behauptmgen tiber das Werk), Die Welt der Slauen 1982, s.328-421
532
Vhom a Matj zo Zvo|ena), nebo dokonce Anglian Petr Payne, oznaovan;
jako diplomat husitskho hnut.
Ani obdobhumanismu a renesance nepostrd ciz autory,kteff priso.
bili v eskmprosted.Polk Bartolomj Paprock z Hlohol, kte4i psal
v potcchsvtvorby polsky a zprvu vyuva|mateskhojazykai po pe-
sdlenna Moravu a dval si sv dla pekldat (teprve pozdji psal pmo
esky)jeprvem uvdnjakv djinch esk, tak v djinch polsklitera-
tury.7
Bylo by monpokraovatv1ftemdalchobdobn;fchpkladri,citovat
dalautory, ktesice tvoili v echch' ale psali ve svmmateskmja.
zyce.Nejjednodu byjist bylo prohlsitjejich tvorbu za soustnrodn
literatury psanstejn;imjazykem, ale to by bylo neppustn zjednoduen.
Pozice tchto autorri je ambivalentn a musme potats tm, e budou
zaIeovnido obou literatur _ do jedn na principu j azykovm,do druh
na zklad sounleitosti s kulturnm kontextem zem, v n tvoili.
Existence tchto ambivalentnch autor , ktestoj na rozhran dvou lite-
ratur, mus b;tzkoumna z obou zotr;'yctriihlr.Nmecky pcho Franze
Kaku a jeho vrstevnky nevylomejinak neli z kulturnho klimatu Prahy
od potku20. stolet,a naopak francouzsky psanou tvorbu Milana Kundery
nebo Vclava Jamka nem eme interpretovat bez sledovn vazeb na
francouzsk kulturn prosted.V tom prv pinstar liteiatura
metodologick podnty pro zkoumn literatury souasn.
Ukazuje se, e odpovna otzku, coje eskliteratura,je tebahle-
dat v charakteru kulturnho prosted,v nm literrn dla vznikala, a
neomezovat se na zce jazykov hledisko... Jedin v komplexnm pjet
dl staroslovnsk1/ch,latinsk;fch, esk;chi nmeck;fch, kter formovala
eskoukulturu a kter ji takrozvjela,mriemenajt adekvtn qfchodis.
ka pro exaktnja hlubpoznn procesu qfvoje eskliteratury odjejch
staroslovnsk;fch potkri a do souasnosti.
7
B. Paprockf z Hlohol: O vIre turecka.jittpbhy.Vlbor z Diadochz' ed. E. Petrri, Praha
L 9 8 2 .s . 7 - 2 2 .
533
 LEGENDA o ECHOYI, LECHoVI A RUsovI
(Evoluce a interpretace)
ALEXANDR MYLNIKOV
''Tato
legenda,'.ekl na 1. sjezdu slavistri v Ptaze rusk slavista A. V.
Florovskij,''se stala objektemvdeckhozkoumn;knihomilova'uenci'
ji pfitom zaleovali do chronologickhoschmatuminulosti, astopole-
mizujceo otzkch asovho sladna historickhoqfkladu v legend obsa-
en!,ch'faktri' o ivot echa,Lecha a Rusa v Il :ii a o jejich odchoou a
pesdlendo severnch zem.,,lDodejme, e tat'olegenda je pozoruhodn
nejen sama o sob, ale i v irmkulturn historickm kontextu obdob
ranho novovku, kdy se zrovel.srozpadem a bolestn;fonopoutnm my-
tologickho vnmn skutenosti vytvel racionalistick;f pohled na svt.
Ve v1frlojilegendy lze rozliit tyihlavn etapy, v nich se projevila
starln i prostorov nerovnomrnost zmnnhoprocesu ve vychodoewop-
skm prostoru.
Prvn etapa, kter mla ppravn;, embryonln rz, jetpln spadala
do rmce stedovkhochpn svta. Svrij potekmla v Kosmov es&
kronice' Dal obrysy vyprvn o slovansk;chbratrech, kter se objevuj
ve 14. stolet,vznikly smenmridajri analistiky esk(verovankronika
tak eenho Dalimila, P. Pulkava) a polsk(Prolog k Velkopolshkronice)'
V nsledujcm stolet fabule prola filtrem italsk humanistick histo.
riografie (Aeneas Piccolomini) a potse stala pedmtem zjmu Jana Dlu-
gosze a dalch slovansk;fch autorri 16. a 17. stolet.
Na pelomu 15. a ].6. stolet byla prvn, ppravn etapa vystdna
etapou druhou, v podstat integran,kter trvala piblindo poloviny
16. stolet. Charakteristick pro ni je dal rozptacovn fabule legendy.
Vra v ni byla tak velk, e kritick;.i hlas nmeckho historika Alberta
Irantze z potku 16. stolet nenael odezvu. Nejtypitjmia nejvliv-
njmipedstaviteli integranetapy byli Maciej z Miechowa, J. Decjusz,
B. Wapowski, M. Kuthen, V. Hjek a jin polta et historikov,jejich
zvry zobecnil M. Bielski.
Tetetapa trva|a a do pelomu17. a 18. stolet.Pznanjepro ni
koexistence dvou protikladn1/chtendenc:vry v legendu a postupn narris-
'A.
V. Florovskij: Legenda o Ceche, Leche i Ruse v istorii slavjanskichizu,enij, Sbornk
prac 1, sjezdu slouansk!,ch filolog u Pruze 1929' Praha 7932' d,.2, s. 52.53'
534
tajcchpochybnosto relnosti udlost, kterv n byly popisovny.Ka
z tchto tendenc se v r zn]chstechrizem projevila jinfm zp sobem.
Vjeho zpan sti byla vnitn protismyslnost a nesourodost legendy
u ve druh polovin 16. stolet oste kritizovna v pracch M. Kromera
a zvlat Jana Kochanowskho.Ve qfchodoslovarrskmprostedbyla situace
jin. Bylo to dno nejen stadilnm zaostvnm duchovnho v1fvojena
llkrajin a v Blorusku ve srovnn s Ruskem, echamia zejmnaPolskem,
e i tm, eobsah legendy o echoviajeho bratrech se sem dostal opodn,
ve druh polovin 16. stolet, a zakldal se pedevmna dIechBielskho
a A. Guagniniho. Vyprvn o slovansk ch prapedcchse v mstnadaptaci
dostalo i do dalchliterrnch pamtek, rusk ch a ukrajinsk ch letopisri.
Vra v legendu se udrovala do zatku 18. stolet,zstii pozdji, ve smys-
lu vdeckm do poloviny 18. stolet (]egendu osteodmtal V' N. Tatiev'
ale vil v ni M. V. Lomonosov).
Ctvrt, zvrenetapa v1ivojelegendy, spadajcdo prvnch desetilet
18. stolet' byla zakonena znm m lystoupenm zakladatele eskosvcen-
skhistoriografie Gelasia Dobnera v letech 1761.1762. Agnievry zrovet
vyvolala posledn vlnu aktivity obrncri legendy, ktev eskfch zemch,
stejn jako v Polsku, patili k tboru protireformace.2
Pejdme nyn k otzkm interpretace legendy o echovi,Lechovi a
Rusovi. Soustedmese na tyivzjemn souvisejcproblmy: 1. privod
jmen hlavnch postav, 2. redakce legendy, 3. poetslovansk1chbrat,4,
etnogenetick;f smysl legendy.
1. K privodu jmen }rlavnchpostav: V;fchodiskem bylo Kosmovo v;prvn
(zatek12. stolet)o pchoduslovanskhokmene do echpod vedenm
jakhosi ,'praotce'..V souvislosti s tm vznikla ada nesrovnalost, kter
byly v literatue u vno zaznamenny. Hlavn z nich bylo jmno onoho
',praotce''.V latinskmtextu Kosmovje uvdno v podob.'Boemus,,nebo
''Bohemus'., zatimco v Dalirnilou hronice (zatek 14. stolet) vystupuje
pod jmnem.'ech.'. D nesrorrylost,na niupozorovalDobner,spova
'.lech'.charakterizuje
v privodu jmna echovabratra: u Dalimila slovo
pslunost '.dvoan, lechtic'',nebo, podle
sociln echa;m v5znam
'.lechetn jinoch.'.s
Dobnerova pekladu Dalirnilouy kroniky do latiny,
.,lecha''v'.Lecha.', mladhobratra
Dalkrok udlal Pulkava, kte4f zmnil
nebo druha echova.V Prologu k Velkopolskkronice se toto pojetopakuje,
2 Merian:
M. Kudlka: spor Gelasia Dobnera o H'jkouu kroniku,Ptaba1964's'25-28;E.
Die Societas Jablonoviana in Leipzig, Letopis 1985, R. "8". 32/2,s. 165-173.
t
G. Dob."" inVenceslai Hajek a Liboczan Annales Bohemorunz e bohernica editione
Iatini redditi et notis illustrali..., Praha 1761, sv. 1, s. 9.
535
 LEGBNDA o ncHovl, LECHovI A RUsovI
(Evoluce a interpretace)
ALEXANDR MYLNIKOV
,'Tato
legenda,'' ekl na 1. sjezdu slavistri v Ptaze rusk slavista A. V.
Florovskij' ''sestala objektemvdeckhozkoumn;knihomilova 'uenci'
ji pitomzaleovali do chronologickhoschmatuminulosti, astopole-
mizujceo otzkct' asovho sladna historickhoqfkladu v legend obsa-
enj,ch'faktri' o ivot echa,Lecha a Rusa v Il :ii a o jejich odchodu a
pesdlendo severnch zem.,,IDodejme, e tato legenda je pozoruhodn
nejen sama o sob, ale i v irmkulturn historickm kontextu obdob
ranhonovovku, kdy se zroveis rozpadem a bolestn;fonopoutnm my-
tologickhovnmn skutenosti vytvel racionalistick;f pohled na svt.
Ve v1frlojilegendy lze rozliit tyihlavn etapy, v nich se projevila
stadirlln i prostorov nerovnomrnostzmnnhoprocesu ve qchodoewop-
skm prostoru.
Pnrrretapa, kter mla ppravn;, embryonln rz, jetpln spadala
do rmce stedovkhochpn svta. Svrij potekmla v Kosmov es&
kronice' Dal obrysy vyprvn o slovansk;chbratrech, kter se objevuj
ve 14. stolet,vznikly smenmridajri analistiky esk(verovankronika
tak eenho Dalimila, P. Pulkava) a polsk(Prolog k Velkopolshkronice)'
V nsledujcm stolet fabule prola filtrem italsk humanistick histo.
riografie (Aeneas Piccolomini) a potse stala pedmtemzjmu Jana Dlu-
gosze a dalch slovansk;fch autor 16. a 17. stolet.
Na pelomu 15. a 16. stolet byla pn'n, ppravn etapa vystd.na
etapou druhou, v podstat integran,kter trvala piblindo poloviny
16. stolet. Charakteristick pro ni je dal tozpracovn fabule legendy.
Vra v ni byla tak velk, e kritick;.i hlas nmeckho historika Alberta
Krantze z potku 16. stolet nenael odezvu. Nejtypitjmia nejvliv-
njmipedstaviteli integranetapy byli Maciej z Miechowa, J. Decjusz,
B. Wapowski, M. Kuthen, V. Hjek a jin polta et historikov,jejich
zvry zobecnil M. Bielski.
Tetetapa trva|a a do pelomu17. a 18. stolet.Pznanjepro ni
koexjstence dvou protikladn1/chtendenc:vry v legendu a postupn narris-
'
A. V. Florovskij: Legenda o eche,Leche i Ruse v istorii slavjansk ichizu,enij,Sbornk
prac 1' sjezdu slouansk!,ch filolog u Praze 1929, Pruha 7932, d,.2, s. 52.53'
534
tajcchpochybnosto relnosti udlost, kterv n byly popisovny.Ka
z tchto tendenc se v r znych stechrizem projevila jinfm zprisobem.
Vjeho zpadn sti byla vnitn protismyslnost a nesourodost legendy
u ve druh polovin 16. stolet ostekritizovna v pracch M. Kromera
a zvlat Jana Kochanowskho.Ve qfchodoslovarrskmprostedbyla situace
jin. Bylo to dno nejen stadilnm zaostvnm duchovnho v woje na
llkrajin a v Blorusku ve srovnn s Ruskem, echamia zejmnaPolskem,
ale i tm, eobsah legendy o echoviajeho bratrech se sem dostal opodn,
ve druh polovin 16. stolet, a zakldal se pedevmna dIechBielskho
a A. Guagniniho. Vyprvn o slovansk ch prapedcchse v mstnadaptaci
dostalo i do dalchliterrnch pamtek, rusk ch a ukrajinsk ch letopisri.
Vra v legendu se udrovala do zatku 18. stolet,zstii pozdji, ve smys-
lu vdeckm do poloviny 18. stolet (legendu osteodmtal V' N. Tatiev'
ale vil v ni M. V. Lomonosov).
tvrt',zvtenetapav1ivojelegendy, spadajcdo prvnch desetilet
18. stolet, byla zakonena znm1fm lystoupenm zakladatele eskosvcen-
skhistoriografie Gelasia Dobnera v letech 1761.1762, Agnievry zrovet
vyvolala posledn vlnu aktivity obrncri legendy, ktev esk ch zemch,
stejn jako v Polsku, patili k tboru protireformace.2
Pejdme nyn k otzkm interpretace legendy o echovi,Lechovi a
Rusovi. Soustedmese na tyivzjemn souvisejcproblmy: 1. privod
jmen hlavnch postav, 2. redakce legendy, 3. poetslovansk ch btat, 4.
etnogenetick;f smysl legendy.
1. K privodu jmen }rlavnchpostav: V1fchoskem bylo Kosmovo vyprvn
(zatek 12. stolet) o pchoduslovanskho kmene do Cech pod vedenm
jakhosi ,'praotce'..V souvislosti s tm vznikla ada nesrovnalost, kter
byly v literatue u vrro zaznamenny. Hlavn z nich bylo jmno onoho
'.praotce''.Vlatinskm textu Kosmovje uvdno v podob.'Boemus.,nebo
'.Bohemus,', zatimco v Dalrnilou hronice (zatek 14. stolet) vystupuje
pod jmnem.'ech,'. D nesrornost, na ni upozorov Dobner,spova
'.lech'.charakterizuje
v privodu jmna echovabratra: u Dalimila slovo
pslunost ''dvoan, lechtic'',nebo, podle
sociln echa;m v;znam
''lechetn jinoch.'.s
Dobnerova pekladu Dalimilouy kronihy do latiny,
'.lecha''v'.Lecha.', mladhobratra
Dalkrok udlal Pulkava, kte4f zmnil
nebo druha echova.V Prologu k Velkopolskkronice se toto pojetopakuje,
2
M. Kudlka: spor Gelasia Dobnera o Hjkouukroniku,Praha1964,s'25-28;E. Merian:
Die Societas Jablonoviana in Leipzig, Letopis 1985, R. "B'. 32/2,s. 165-173.
t
G. Dob."" inVenceslai Hajek a Liboczan Annales Bohemorunz e boh'emica editione
Iatin redditi et notis illustrali..., Praha 1761, sv. 1, s. 9.
535
 je vak zmn.nopoadbratpodle st:nejstarjeLech, po nm Rus
a nejmladech.
Toto evidentn pekrucovnrdajribylo vyvolno urit mi politick mi
drivody, spojen;fmi se soupeenmmezi echami a Polskem, ale tak
prisobenm znmho mechanismu stedovkm totvorby.
Jmno Rus bylo zavedeno polskou analistikou, konkrtn u zmnn1fon
Prologem. Pozdji byl Rus chpn bud'jako .'zakladatel.'Ruska,nebojako
,,zakladatel.'zpadn
Rusi, tj. Ukrajiny a Bloruska. Lze drivodn pedpo-
kldat, e objevense tetpostavy prv v polskmletopisectv bylo moti-
vovno polsko-litevsk;m soupeenmv boji o rizemn ddictv Kfrevsk
Rusi. V ttosituaci se ',rusk otzka,'stvala qznamn1fmfaktorem nejen
politick1m,ale i psychologick]m.Pipomemealespo, elatinskmu nz-
vu Velkho knectvlitevskho odpovdal i titul vldc : Regnum Letwi-
norum et Ruthenorum, Terrae Lutwanorum et Ruthenorum etc. - Magnus
dux Lithuaniae Russiaeque etc.a
Pro polskou stranu se obraz Rusa stval symbolem zvltnch,nejbli-
chpibuzensk ch vztahri mezi Polky a ''Rutheny''.Svou roli mohl hrt
i fakt, ejmnoRus bylo ve v;chodoslovanskm prostedznmo odedvna,
co potvtnlj nejen rusk, ale i v;chodnprameny,s
2. Kredakcm legendy,vznikajcmv procesujejhov1/vojea v kladu:
Ze je teba urit kritrium typologick ana|,!zy variant legendy. Mus
vyhovovat pinejmenm dvma poadavk m: mus b;ft konstantn a
strukturotvorn, protoejinak by legenda nemohla fungovat. T}'to podmnky
nespluj ani varianty privodu brat,ani asa drivody jejich odchodu z
Chorvatska nebo Il;rie, ani smr jejich postupu do ech a na Vislu.
Nejobecnjm,univerzlnm kritriemjsou zejmsamy postavy',kolem
nich se legenda vytvela,byla dom lena a postup se komplikovala
- jejich poeta vzjemn,! pomr podle vku.
T}to postavy, chpanv systmovjednot, vykldali jednotliv autoi
v rrizn;ch obdobchrrizn;fm zprisobem. A na uritvjjimky bylo pro es.
kou tradici nejtypitj schmadvoulenn(Cech - Lech) a pro polskou
trojlenn(Lech - ech- Rus). Tbnto pohled umouje sledovat cesty mig-
race syetu.Ve v1chodoslovanskm letopisectvkonce 16. a 17. stoletse
objevuje prostednictvmpolsk redakce, v npozice nejstarhobratra
je pisuzovinaI,echovi.Naopak nmetautoivykldajclegendu (G.Horn,
-
J. Adamus: o tytule panujqcego i pa stva litewskiego parg spostrzeen, Kwartalnik
historyczny 1930, s. 318-319.
'v.
N. T.ti"': IstorijaRossijskaja, Moskva.Leningrad 1962' s. 129; A. V. Solov.;ov:
Rusii i rusovii, Slouo o polku lgoreue - pamjatnik XII. tleka, Moskva-Leningrad 1962,
s. 299.
536
Ch. Hartknoch, J. Hiibner aj.) se bez ohledu na svrij subjektivn vztah k
mejej pravdpodobnosti oprali o latinsk dla esk ch autorri (J. Dub-
ravius, P. Strnsk1f, B. Balbn), v nich byl za nejstarhopovaovn cech.
Zrove se vak nmethistorikov zmiovali i o Rusovi, copro eskou
verzi typick nebylo.
Existovaly samozejmi synkretick redakce. Kromer a Kochanowski
se napkladpiklnli k eskverzi poadpodle vku, ale Bielski, pestoe
za nejstarhoz bratff povaovalecha,vyzdvihoval na prwnmstoLecha.
3. Kolik m] echbratrri? Pod|e Dalimilouy kronihy spolu s Cechem
odeloz Chorvatska estjeho brat,jejichjmna nejsou uvedena. Pestoe
kapitolu, kter o tom pojednv, nmeck1/pekladatel v 16. stolet r.azval
o sedmi bratch,ktechtli zskat zemi,6pozdji byla tato skutenost
pehlena.Jako prvn se o n zmnil nmeck historik Z. Theobald,?
nevyvodil z n vak dn'! zvr;jeho slova pak - rovn bez komente
_ opakoval Bohuslav Bbn a nedlouho po nm i nmeck1autor H. L. Gude,
odvolvajcse na oba svpedchridce.Pouze Dobner tento problematick1f
detail komentoval (srov' ne).
Poznamenejme, eTheobald se dopustil zkladn aritmetick chyby
mechanick1fmspojenmridajiDalimilouy kroniky (Cech + 6 brat)a pozdj
esk redakce (ech+ Lech + 6). slosedm se ovemvDalimilou kronice
neobjevilo nhodou.
Sakralizace slasedm je u mnoh:chnrodri znma uodedvna. Sta
jen pipomenoutidovska kesansk (Starj, aNou!,zdkon) a hinduistick
svatknihy (Riguda).Podle svathoAugustina je lidstvu souzeno prot
sedm velk ch epoch, kter budou zavreny druh;fm pffchodem Krista.
Zastnci tohoto pojet byli i italt humanist, napklad Petrarca a Pico
della Mirandola, ktepob;fvalii v Praze; Mirandola datnval zawensedm
epochy rokem 1994.
Ale proprv sedmika?Nen vyloueno,ejejsakralizace souvisela
s rozsahem fyziologick ch schopnostlovkavnmat svt; tento nzor
zastv, by't s urit mi v;ihradami, napklad americk;f psycholog D. A.
Miller.8 Pokud je tomu tak, autor Dalimilouy kronihy se pouitm sla
sedm snai]zd raznit fakt, e odchod echovfchsoukmenovcri byl hromadn .
Tento podtext vak unikl pozornosti pozdjchstoupencri(a do Dobnera
i kritikri) legendy. Pto? Lze to vysvtlit tm, e pi pechoduk novovku
" Fontes rerum Bohemicarum 3, Ptaha 1878, s. 6.
7
Z. Theobald: Genealogicct.et chronologica j udicum, d'ucum et regem Bohemiae series,
Wittenbergae 1.612,s. 4.
8
D. A. Mill".. Magieskoje islo sem'pljus ili minus dva (o nekotorych predelach naej
sposobnosti pererabatyva iormaciju), sb. Inenernaja psiclnlogija, Moskva 1964, s. 212-
537
 je vak zmn-nopoadbratpodle st:nejstarje Lech' po nm Rus
a nejmladech.
Toto evidentn pekrucovnridajri bylo v5rvolnouritfmi politick mi
drivody, spojen;mise soupeenmmezi echami a Polskem, ale tak
prisobenm znmho mechanismu stedovkm;ftotvorby.
JmnoRus bylo zavedeno polskou analistikou, konkrtn u zmnn an
Prologem. Pozdji byl Rus chpn bud'jako .'zakladatel.'Ruska,nebojako
.'zakladatel.'zpadn
Rusi, tj. Ukrajiny a Bloruska. Lze drivodn pedpo-
kldat, eobjevense tetpostavy prv v polskmletopisectv bylo moti-
vovno polsko-Iitevsk;msoupeenmv boji o rizemn ddictv Kfievsk
Rusi. V ttosituaci se '.rusk otzka.'stvala qznamn1fmfaktorem nejen
politick m, ale i psychologick]m.Pipomemealespo, elatinskmu nz-
vu Velkho kniectvi litevskho odpovdal i titul vldcri: Regnum Letwi-
norum et Ruthenorum, Terrae Lutwanorum et Ruthenorum etc. - Magnus
dux Lithuaniae Russiaeque etc.a
Pro polskou stranu se obraz Rusa stval symbolem zvltnch,nejbli-
chpbuzensk;fchvztahri mezi Polky a ''Rutheny'.. Svou roli mohl hrt
i fakt, ejmnoRus bylo ve v;chodoslovanskm prostedznmo odedvna,
co potvrnlj nejen rusk, ale i v1ichodnprameny'5
2. K redakcm legendy,vznikajcmv procesujejhov]/vojea v;kladu:
Zde je teba urit kritrium typologick ana|,!zy variant legendy. Mus
vyhovovat pinejmenmdvma poadavk m: mus b;ft konstantn a
strukturotvorn,protoejinak by legenda nemohla fungovat.T}rtopodmnky
nespluj ani varianty privodu bratff, ani asa drivody jejich odchodu z
Chorvatska nebo ll;rie, ani smr jejich postupu do ech a na Vislu'
Nejobecnjm,univerzlnm kritriem jsou zejmsamy postavy, kolem
nich se legenda vytvela,byla dom1/lenaa postupn se komplikovala
- jejich poeta vzjemn,! pomr podle vku.
T}to postavy, chpanv systmovjednot, vykldali jednotliv autoi
v rrizn;chobdobchrrizn;/m zp sobem. A na uritv jimky bylo pro es.
kou tradici nejtypitj schmadvoulenn(Cech - Lech) a pro polskou
trojlenn(Lech - ech- Rus). Tento pohled umouje sledovat cesty mig-
race syetu.Ve v1chodoslovanskm letopisectvkonce 16. a 17. stoletse
objevuje prostednictvmpolsk redakce, v npozice nejstarhobratra
je pisuzovinaI,echovi.Naopak nmetautoivykldajclegendu (G.Horn,
-
J. Adamus: o tytule panujqcego i paristva litewskiego parg spostrzee,Kwartalnik
historyczny 1930, s. 318-319.
, Wittenbergae 1612, s. 4.
v. N. T.ti"': IstorijaRossijskaja, Moskva-Leningrad 1962, s. 129; A. V. Solov.;ov:
Rusii i rusovii, Slouo o polku lgoreue - pamjatnik X]I. ueka, Moskva-Leningrad 1962,
s. 299.
536
Ch. Hartknoch' J. Hiibner aj.) se bez ohledu na svrij subjektivn vztah k
mejejpravdpodobnostioprali o latinsk dla esk ch autor (J. Dub-
ravius, P. Strnsk1f, B. Balbn), v nich byl za nejstarhopovaovn cech.
Zrove se vak nmethistorikov zmiovali i o Rusovi, co pro eskou
verzi typick nebylo.
Existovaly samozejmi synkretick redakce. Kromer a Kochanowski
se napkladpiklnli k eskverzi poadpodle vku, ale Bielski, pestoe
za nejstarhoz bratff povaovalecha,vyzdvihoval na prwnmstoLecha.
3. Kolik ml echbratrri? Pod|e Dalimilouy kronihy spolu s Cechem
odeloz Chorvatska estjeho brat,jejichjmna nejsou uvedena' Pestoe
kapitolu, kter o tom pojednv, nmecky pekladatel v 16. stolet nazva]
o sedmi bratch,ktechtli zskat zemi,6 pozdji byla tato skutenost
pehlena.Jako prvn se o n zmnil nmeck historik Z. Theobald,?
nevyvodil z n vak n'! zvr;jeho slova pak - rovn bez komente
- opakoval Bohuslav Bbn a nedlouho po nm i nmeck1autor H. L. Gude,
odvolvajcse na oba svpedchridce.Pouze Dobner tento problematick
detail komentoval (srov' ne).
Poznamenejme, eTheobald se dopustil zkladn aritmetick chyby
mechanick]!'rnspojenmridajiDalimilouy kroniky (Cech + 6 brat)a pozdj
esk redakce (ech+ Lech + 6). slosedm se ovemvDalimilou kronice
neobjevilo nhodou.
Sakralizace slasedm je u mnoh:chnrod znma u odedvna. Sta
jen pipomenoutidovska kesansk (Starj, aNou!,zdkon) a hinduistick
svat knihy (Rigudd. Podle svathoAugustina je lidstvu souzeno prot
sedm velk;fch epoch, kter budou zavreny druhfm pffchodem Krista.
Zastnc tohoto pojet byli i italt humanist, napklad Petrarca a Pico
della Mirandola, ktepob1valii v Praze; Mirandola datoval zawensedm
epochy rokem 1994.
Ale proprv sedmika?Nen vyloueno,ejejsakralizace souvisela
s rozsahem fyziologick1fch schopnost lovka vnmat svt; tento nzor
zastv, byt s urit mi v1/hradami, napklad americk;|'psycholog D. A.
Miller.8 Pokud je tomu tak, autor Dalimilouy kronihy se pouitm sla
sedm snai] zdrjraznit fakt, e odchod echoqfchsoukmenovcri byl bromadn:.
Tento podtext vak unikl pozornosti pozdjchstoupencri (a do Dobnera
i kritik ) legendy. Pto?Lze to vysvtlit tm, e pi pechoduk novovku
6
Fontes rerum Bohemicarum 3,Ptaha 1878, s. 6.
7
Z. Theobald: Genealogica et chronologica judicum, ducum et regem Bohemiae series,
8
D. A. Mill".. Magieskoje islo sem'pljus ili minus dva (o nekotorych predelach naej
sposobnosti pererabat}wa iormaciju), sb. Inenernc4japsichologija, Moskva 1964, s. 212-
537
 se mnily pedstavy o prostoru a ase a o jejich symbolickm vfradovn.
Pro epochu renesance se pznanjm stv pentagIam.g
Jistf vliv zrove mly i symbolick qfznamy slic dv a ti. Pedpo-
kld se, e zatmco dvojka vyjadovala binrnost vzjemn spojen;/ch veli-
in (v eskredakci to jsou ech a Lech),'o trojka byla spojovna s my-
Lenkou riplnosti, dokonalosti, posvcen bibl (v polsk redakci tojsou Lech,
ech, Rus).
4. K etnogenetickmu smyslu legendy: o nastolen tto otzky se
zaslouili polskf historik G. Lengnich a eskf historik G. Dobner. Prvn
z nich vysvtloval vytven legendy zvykem pipodobovat etnogenezi
nrodri genealogii rod . Lengnich, kter1f tento rikol pokldal za nesplniteln ,
sprvn poukazoval nato, e kadf pokus o jeho vyeen nutn vyaduje
vyuvni fantazie, domnnek, tedy pstup m;/totvorn;i.11 Jinak eeno,
Lengnich pesn postehl, e legenda o slovansk ch bratrech fantastickou
formou vfradovala v zsad sprvnou pedstavu o genetick pbuznosti
Slovanri, o jejich pozdjm usidlovn na rrizn1fch mstech a etnick
diferenciaci.
Podrobnji tuto mylenku vysvtlil Dobner. '.oba, ech, Lech, a
samozejm i Rus,.' napsal esk;yhistorik, ,.nevznikli z nhodn;.ich pin
nebo v;y'myslem, n;fbr etymologick;m odvozenm od jmen echri, Polkri
a Rusri',.l2 Vychzeje z tto logiky v kladu jmen postav legendy' Dobner
ironicky poznamenal, e ostatn, anonymn brati by se mohli jmenovat
Srbus, Kroata, Bulgarus, Servus.13 Podobn;/ nzot vy1dil nezvisle na
Dobnerovi i Tatiev.
Faktem vakje, e tvrirci legendy poetbratr roziovat nepotebovi:
existujc fond jmen tbratrri byl dostaten . Symbolicky obshl ti hlavn
vtve Slovanstva - jin (panonsk;/ ptivod tbratrri ajejich pesdlen na
Balkn), zpadni(ech a I,ech jako ',zakladatel'. echri a Po]kr]) i qichodn
(Rus jako "zakladatel" Ruska, Rusri).
Zv&ein poznrnky: Pestoe legenda vznikala jako dlo vdeck a knin,
mly na jej formovn vliv i mnoh prvky folklrn. Povimnme si napklad
t A. K.a.t": Wand,alia, Colonia 1519, s. aVI.
A. St"h-"rr, Richness and ambivalence of the Symbol in the Renaissa nce, sb.Image
and Symbol in the Renoissance,Ya|e 1972, s. 5-18; V. N. Toporov: o islovychmodeljach
v archaieskich tekstach, Struktura le&slo, Moskva 1980, s. 31'
'0
V. N. Toporov: cit. dlo,s. 20.
11
G. Lengnich: Polnische Geschichte,,,,Leipzg I747, s. 468-469.
''
G. Dob,,"". cit. dlo' s. 51.52.
13
Tamt,s.142.
538
toho, e ti hlavn postavy se objevuj v rrizn;fch dobch: nejprve pouze
ech(Kosmas),potom Cech a Lech (Pulkava) a nakonec Lech, Rus a Cech
(velkopolsk Prolog). Tato posloupnost odpovd strukturn qfstavb
pohdkov;ch syet , v nich je schmatbratrri ve vztahu ke schmatu
dvou bratrri sekundrn.la
Nemnpznan je i ustavinnarristn poturrizn;fch .,podrobnost.',
jejich chronologickvymezense vjednotliv ch v kladech legendy asto
neshoduje. To se t1yki neustl;|'chrozporri v dataci ivota brata jejich
pchodudo echa Polska. Zajmavje,e krom nejastjiuvdn;fch
ridajri (rok 550 podleWapowskho,rok 644 podle Hjka a Bielskho)dato-
vali nkte autoi innost brat i do doby A]exandra Makedonskho
(S.orzechowski), do obdob zatkll naeho letopotu(P. Pjaseckij) nebo
do 3. stolet naeholetopotu(Codicillus' Veleslavn).
Tl.to v mluvn detaily, stejn jako vymylenost fabule, jsou v]frazem
synkretismu vdeckho(v dobovmsmyslu) a umleckhomylen.Krantz,
kte4f na zatku 16. stolet oznail legendu o Cechovi a Lechovi (o Rusovi
jetnevdl) za .'bajkua poetick1fv mysl prrizranj nevoda'.,1s nebyl
daleko od pravdy. A nen divu, euna zatkl ]'6.stolet se reminiscence
obrazu Lecha objevuje v pom polsko-bloruskhospisovatele Jana
Vislickho.16V 16. a 17. stolet byly obrazy Lecha a echavyuvnyv
polsk ch a esk1fch dlechumleck ch i publicistickfch.l7 V ruskliteratue
byla jejich odrazem Istorija vkratce o Bochome, jeejes o zernle eskoj
z rukopisnho sbornku ze 17. stolet.18
Postavy legendy postupn ztrcely vde cky vyznam a pejmalyfunkci
umleck]fch obrazri a etnokulturnch symbolri. Z prostedivzdlanych wstev
pak pronikaly do nikultury lidov;tentojev lze v dob nrodnhoobro-
zen pozorovat u mnoha zpadnch i jinchslovansk ch nrodri.lg
Historie vytven,q/voje a dohasnn eponymick legendy es-
ko-polskhoprivodu, sama o sob poun,pesahujermec zkoumn legen.
tn
M. Li1thi' Bruder, Briider, Enzyktoptidie des Miirchens 2, Berlin-New York 1979,
s. 846-847.
15
16
J. I. Pu"".ki, Jan Vislicki, Minsk 1991, s. 33.
1?
L. Szczerbicka-lgkov:Vkrggu Klio i Kalliope, Staropolska epika historycznn,Wroc|aw
1 9 7 3 ,s . 3 7 .
'8
A. M. Panenko: esko.russkijeliteraturnyje sujazi XVil u., Leningrad 1969, s' 48.
19
T. Bierikowski: problematyka nauki u literaturze staropolskiej od XVI d.oWIII u.,
Wroclaw 1968, s. 14.17' 62.63;J. Malanka: Stowianskie mity historycztlew literaturze pol-
skiego owiecenlo' Wroclaw 1968' s. 49' 56.58.
539
 se mnily pedstavyo prostoru a asea o jejich symbolickm vfradovn.
Pro epochu renesance se pznanjm stv pentagram.g
Jistf vliv ztovet mly i symbolick v znamy slicdv a ti. Pedpo-
kld se, ezatmcodvojka vfradovalabinrnost vzjemn spojen;/chveli-
in (v eskredakci to jsou echa Lech),lotrojka byla spojovna s my-
l-enkouriplnosti, dokonalosti, posvcenbibl (v polskredakci tojsou Lech,
ech,Rus).
4. K etnogenetickmu smyslu legendy: o nastolen tto otzky se
zaslouili polsk historik G. Lengnich a esk1/historik G. Dobner. Prvn
z nich vysvtloval vytven legendy zvykem pipodobovatetnogenezi
nrodri genealogii rodri. Lengnich, kte4f tento rkolpokldal za nesplniteln;i,
sprvn poukazoval nato, ekad1pokus o jeho lyeennutn vyaduje
vyuvnfantazie, domnnek, tedy pstup m;/totvorn1f.11 Jinak eeno,
Lengnich pesnpostehl,elegenda o slovansk;fch bratrech fantastickou
formou vfradovala v zsad sprvnou pedstavu o genetickpbuznosti
Slovanri, o jejich pozdjm usidlovn na rrizn ch mstech a etnick
diferenciaci.
Podrobnji tuto mylenku vysvtlil Dobner' ..oba, ech, Lech, a
samozejmi Rus,,' napsal esk1 historik, ''nevznikli z nhodn;fchpin
nebo qimyslem, n br etymologick1fmodvozenm od jmen echri,Polkri
a Rusri'..12Vychzeje z tto logiky v;fkladu jmen postav legendy, Dobner
ironicky poznamenal, e ostatn, anonymn brati by se mohli jmenovat
Srbus' Kroata, Bulgarus, Servus.13Podobnf nzor vyjdil nezvisle na
Dobnerovi i Tatiev.
Faktem vakje, etvrirci legendy poetbratrri roziovatnepotebovali:
existujcfond jmen tbratrri byl dostaten;/.Symbolicky obshl tihlavn
vtve Slovanstva - jin (panonsk;f p vod tbratrri ajejich pesdlenna
Balkn)' zpadn (echa lech jako ,'zak]adatel'.echr]a Polrkri) i qchodn
(Rus jako "zakladatel" Ruska, Rus ).
Zvrenpoznrr'ky:Pestoelegenda vznikala jako dlovdeck akn1n,
mly na jej formovn vliv i mnohprvky folkl'rn. Povimnme si napftlad
t A. Krant": Wand,alia, Colonia 1519, s. aW.
A. St"h*r.r, Richness and ambivalence of the Symbol in the Renaissance, sb.Image
and Symbol in the Renaissance,Yale 1972, s. 5-18; V. N. Toporov: o islovychmodeljach
v archaieskich tekstach, Struktura 'e,tslo, Moskva 1980, s. 31.
'0
v. N. Topo.ov: cit. dlo,s. 20.
11
G. Lengnich: Polnische Geschichte...,Leipzig I74I, s. 468-469.
12
G. Dob,,"". cit. dlo, s. 51.52.
13
Tam!,,s. I42.
538
toho, e ti hlavn postavy se objevuj v rrizn;fch dobch: nejprve pouze
ech(Kosmas),potom echa Lech (Pulkava) a nakonec Lech, Rus a ech
(velkopolsk] Prolog). Tato posloupnost odpovd strukturn qfstavb
pohdkov ch syetri,v nich je schmatbratrri ve vztahu ke schmatu
dvou bratr sekundrn.la
Nemnpznan je i ustavinnar stn poturrizn5ch'.podrobnost.',
jejich chronologick vymezen se v jednotliv ch v1fkladech legendy asto
neshoduje.To se {fk i neustlych rozpor v dataci ivotabratff ajejich
pchodudo ech a Polska. Zajimavje, e krom nejastji uvdn;fch
ridajri (rok 550 podle Wapowskho,rok644 podle Hjka a Bielskho)dato-
vali nkte autoi innost brat i do doby A]exandra Makedonskho
(S.orzechowski)' do obdobzatku naeholetopotu(P' Pjaseckij) nebo
do 3' stolet naeholetopotu(Codicillus, Veleslavn).
T}to v1fmluvndetaily, stejn jako vymylenost fabule, jsou vyrazem
s5mkretismu vdeckho(v dobovmsmyslu) a umleckhomylen'Krantz,
kter1fna za,tku16. stolet oznail legendu o Cechovi a Lechovi (o Rusovi
jetnevdl) za ,'bajkua poetick;qmysl prrizranj nevoda,',15 nebyl
daleko od pravdy. A nen divu, e unaza,tku 16. stolet se reminiscence
obrazu Lecha objevuje v pom polsko-bloruskhospisovatele Jana
Vislickho.16V 16. a 17. stolet byly obrazy Lecha a Cecha vyuvnyv
polsk1/cha esk ch dlechumleck ch i publicistickfch.1? V rusk literatue
byla jejich odrazem Istorija ukratce o Bochome, jeejes o zernle eskoj
z rukopisnho sbornku ze 17. stolet.18
Postavy legendy postupn ztrcely vde cky v,lznam a pejmalyfunkci
umleck ch obrazri a etnokulturnch symbolri. Z prostedvzdlan1fch wstev
pak pronikaly do nikultury lidov;tentojev lze v dob nrodnhoobro-
zen pozorovat u mnoha zpadnch i jinch slovansk;fchnrodri.lg
Historie vytven, qivoje a dohasnn eponymick legendy es-
ko-polskhoprivodu, sama o sob poun,pesahujermec zkoumn legen-
tn
M. Ltithi, Bruder, Briider, Enzyklopiidie des Miirchens 2, Berlin-New York 1979,
s. 846-847.
15
16
J. I. Parecki: JanVislicki. Minsk 1991, s. 33.
17
L. Szczerbicka.lgkov:Vkrggu Klio i Kliope, Staropolska epika historyczm,Wtoc|aut
1 9 7 3 ,s . 3 7 .
.8 literaturny.jesujaziXVII u.' Leningrad 1969, s.48.
A. M' Panenko:esko.russkije
19
T. Bi",iko-'l.i: Problematyka nouki w literaturze staropolskiej od ){I do XVIII w.,
Wroclaw 1968, s. 14-17' 62.63;J. Malanka: Stowianskie mity historyczre w literaturze pol-
skiego owiecenlo,Wroclaw 1968' s. 49' 56.58.
539
 dy jako takov. Pedevmproto, ejej kritici, odmtajcemytologma,
zdrivodovali sv stanoviska domnnkami nemn fantastick mi. Sta
jen poukzat na Lengnichovy, Tatievovya Dobnerovy pedstvy
o kav-
kazskm p vodu Polkri a echri.Chtl bych pipomenoutto, o empsal
esk;fspisovatel Mi]an Kundera ve svmromnu Nesnesitelnd lehkostbyff:
''Bude-li
se kad vteina naehoivota nekonenkrtopakovat, jsme
pikovni k vnostijak JeKristus ke kii. Takov pedsiavaje hrzn.
Ve svt vnho nvratu |enakadm gestu tha nesnesitelnodpovd-
nosti. Toje drivod,proNietzsche nazyva|mylenkuvnho nvralu nei-
- I
tmbemenem,'.2o
A zde vyvstv faustovsk otzka:bude skutenpekonnmytologis.
mu ve vdeckmpoznn minulosti nezbytn provzet nahrazen sta4/ch
q/,myslri noqrmi? A nen to vlastnost historickho chpn nejen epoch
dvno minul;ch,ale i konce 20. stolet?A nentebazaprvoad;irikolsku-
tenvdeckhopstupupovaovatpekonntohoto bludnhokruhu?
(peloila Marta Soukopov)
ANALzA LITERRNcH zpsoB PsAN
A JEJ rrzNau PRo BoHEMISTIKU
(od staroeskho Tkadleka ke Komenskho Labyrintu svta)
WOLFGANG F. SCHWARZ
Modelovn literrnch svtri je proces smizy,kte4f podlh promuj-
cm epistemick;mpodmnkm utvien znak . Rozhodujcroli m pitom
referennost:zprisob,jakfm slova zastupuj oznaovan vci' VfrdemeJi
z Foucaulta,l mriemev smiotickevoluci rozliit ti stadia:
I. Stadium reprezentace.od stedovkuapo obrat k baroku v 17. sto-
let. Dominuje zde princip klasick mimesis..jazykovy znak obrvci' stoj
zan.Znakareferent jsou homologick.Homologieje pedurena, ve scho-
lastice hegemoninormativnho pretextu (patristickho,obohacenho Aris-
totelem), ktery o vem rozhoduje a je zpisem boskhoplnu svta.
2. Stadium reprezentacereprezentace.l7. a 78' stolet.Reference se
posouv takkajcpedprimrn reprezentaci prvnho stadia' Reprezentace
se rozestupuje: pznanjesmiotickdisociace,jak se projevujeve zdvojo-
vn' zrcadlen,hrch s klamem a maskami, v man;/l:ismubaroka.
3. ()rientaceh unitn',staub od 19. stolet'Experiment objevuje
uc,,.
vnitn konstrukci vc podle zsad prodovdeckho kauzlnho deter-
minismu.2
omezm se zde na prvn dv fze.
Ve v1ivoji eskliteratury se ve stadich reprezentace a reprezentace
reprezentace objevujalegorie, Alegorie pitom prola funknpromnou,
ji lze vysvtlit rozdlem mezi prvnmi dvma smiotick]fmievolunmi
fzemi. Jet krtce k definici pojmr:
,'zprisob
1.,Zptisob psan chpuve smyslu Mukaovskhodefinice funkce:
sebeuplatnnsubjektu vriivnjmusvtu.,.3Dopluji' ejde souasn

1
M. Foucau]t: Les mots et les choses,Paris 1971 (nmecky Die ordnung der Dinge,
Frankfurt a. M. 1980).
, y -
ttoetap se hledaj konstituanty a jejich spojen podle etzcepina nsledek
(viz: Daminriv qfooj druhri, Tainriv kulturn determinismus, Wundtova experimentln psy.
chologie, etymologick kauzln elzyv indoeuropeistice, mladogramatick jazykovda).
3
20 J. Mukaovsky: Msto estetick funkce mezi ostatnmi ( 1942)' S' udie z estetiky, Ptaha
M. K'^d".a: Nesnesitelrui lehkost byt, Toronto 1985. s. t0 1966, s. 69.

540 54r
 dy jako takov. Pedevmproto, ejej kritici, odmtajcemytologma,
zdrivodovali sv stanoviska domnnkami nemn fantastick mi. Sta
jen poukzat na Lengnichovy, Tatievovya Dobnerovy pedstvy
o kav-
kazskm p vodu Polkri a echri.Chtl bych pipomenoutto, o empsal
esk;fspisovatel Mi]an Kundera ve svmromnu Nesnesitelnd lehkostbyff:
''Bude-li
se kad vteina naehoivota nekonenkrtopakovat, jsme
pikovni k vnostijak JeKristus ke kii. Takov pedsiavaje hrzn.
Ve svt vnho nvratu |enakadm gestu tha nesnesitelnodpovd-
nosti. Toje drivod,proNietzsche nazyva|mylenkuvnho nvralu nei-
- I
tmbemenem,'.2o
A zde vyvstv faustovsk otzka:bude skutenpekonnmytologis.
mu ve vdeckmpoznn minulosti nezbytn provzet nahrazen sta4/ch
q/,myslri noqrmi? A nen to vlastnost historickho chpn nejen epoch
dvno minul;ch,ale i konce 20. stolet?A nentebazaprvoad;irikolsku-
tenvdeckhopstupupovaovatpekonntohoto bludnhokruhu?
(peloila Marta Soukopov)
ANALzA LITERRNcH zpsoB PsAN
A JEJ rrzNau PRo BoHEMISTIKU
(od staroeskho Tkadleka ke Komenskho Labyrintu svta)
WOLFGANG F. SCHWARZ
Modelovn literrnch svtri je proces smizy,kte4f podlh promuj-
cm epistemick;mpodmnkm utvien znak . Rozhodujcroli m pitom
referennost:zprisob,jakfm slova zastupuj oznaovan vci' VfrdemeJi
z Foucaulta,l mriemev smiotickevoluci rozliit ti stadia:
I. Stadium reprezentace.od stedovkuapo obrat k baroku v 17. sto-
let. Dominuje zde princip klasick mimesis..jazykovy znak obrvci' stoj
zan.Znakareferent jsou homologick.Homologieje pedurena, ve scho-
lastice hegemoninormativnho pretextu (patristickho,obohacenho Aris-
totelem), ktery o vem rozhoduje a je zpisem boskhoplnu svta.
2. Stadium reprezentacereprezentace.l7. a 78' stolet.Reference se
posouv takkajcpedprimrn reprezentaci prvnho stadia' Reprezentace
se rozestupuje: pznanjesmiotickdisociace,jak se projevujeve zdvojo-
vn' zrcadlen,hrch s klamem a maskami, v man;/l:ismubaroka.
3. ()rientaceh unitn',staub od 19. stolet'Experiment objevuje
uc,,.
vnitn konstrukci vc podle zsad prodovdeckho kauzlnho deter-
minismu.2
omezm se zde na prvn dv fze.
Ve v1ivoji eskliteratury se ve stadich reprezentace a reprezentace
reprezentace objevujalegorie, Alegorie pitom prola funknpromnou,
ji lze vysvtlit rozdlem mezi prvnmi dvma smiotick]fmievolunmi
fzemi. Jet krtce k definici pojmr:
,'zprisob
1.,Zptisob psan chpuve smyslu Mukaovskhodefinice funkce:
sebeuplatnnsubjektu vriivnjmusvtu.,.3Dopluji' ejde souasn

1
M. Foucau]t: Les mots et les choses,Paris 1971 (nmecky Die ordnung der Dinge,
Frankfurt a. M. 1980).
, y -
ttoetap se hledaj konstituanty a jejich spojen podle etzcepina nsledek
(viz: Daminriv qfooj druhri, Tainriv kulturn determinismus, Wundtova experimentln psy.
chologie, etymologick kauzln elzyv indoeuropeistice, mladogramatick jazykovda).
3
20 J. Mukaovsky: Msto estetick funkce mezi ostatnmi ( 1942)' S' udie z estetiky, Ptaha
M. K'^d".a: Nesnesitelrui lehkost byt, Toronto 1985. s. t0 1966, s. 69.

540 54r
 o proces'4 jen probh v podmnkch urithostavu smioticknormy, ujcho
diskrrrsu, smiotic\f konflikt mezi abstraktnm logem a promluvou
''mshmobrazem
piem norma jakoto sociln fakt je dynamick, a ne statick. po svidentit, odpovdNetst
ror.., miknce,Tzno
2. Alegorie je prv takov1fmzp sobem psan.Slovnky ji vymezujjako
smrti,. (znm1im z Ackermanna):
abstraktn znzotnntacionln uchopitelnhoobrazu. Alegorie tak neza-
stupuje mylenku jen logicky, n!,br- a to je rozhodujcmoment _ ztIes- Byla osoba anebo zpuosoba musk velikho mue, a ten mu sedI
na jelenu' a ten
tujeji,je j.V podstat alegorie znamen nrok na identitu mezi znakem jako k bhu cht skoiti; mu ten, jen byl na jelenu, tomu byly oi
i"i"" t"r vydl:n
",^,,iny,ejimijako
a pedstavovan5m.s nic nevidl. Tbmu mui z ristjeho prelyjiskry ohniv,a tyjiskry
jiskry uhasly
sem i t letchu; jedny ve zaeha|y,ehose chytily, a iroce ly,druh
tak v svri obri rukri dral lstek psanf. V prav ruce na nm bylo
a zmizaly. Tbn mu
.'Se mnri jest protivnost,l(kap. XIV' s. 142n.).
psno takto:
il
Citt byl zkrcen, aby podstata spe vynikla . Netst se pedstavuje
Staroesk;fThadleeh]e konstrrrovn - stejn jako jeho nmeck;protjek, v kruu jako alegorick'i obraz.lo
iako kompl"" egorie, ..^o ""tu dehnuje
Ackermann uon Biihmen od Johannesa von Tepl - diarogicko-antiteticky je
Retn osoba milence hdankou, je vak lehce deifrovateln,jsou to
podle konvence nru sporu' Reln osoba, .'milenec'',se hd s per- postupy ifrovrni,rhzn zp.isoby analogiae. st'ti za mezi slovem
to,,r.,r"o.ii"i
sonifikovan m abstraktem, ''Netstm,'.u ob instance jsou zai}ovan, a referen.'im objektem. Diskurs alegorie (A) je hermetick , mylenkov
ovems rozdIn;m stupnm krypton5,nnie:krypton5rmum',alobnlmilenec'' obrazu (A) z obrazu (A).
|ost.,p v kruhu, identita per se' Vysvtlen
mrieme vylutit snadno' uijeme-lipslun kd dla:
Vys.,ctleni ukazuje zpt k tajnmu kdu: na cedulkch jsou vepsnv
sebedefinice. Tento pl diskursu se brn odhalen:
Jmnompravjestzbito a otkno z osnrislov abecednch('..)Slovo prvnie mhojmna
na potkujest z abecedy XI., a potomjest )o(. a potom fV', a po tch vechjest opt ..Kto zjevuje sv tajemstvie jemu zapovdn, ten jest zkazitel a
Prav Aristotile:
)o(., a hned po nm devt,a poslednie slovojest dest(kap. III, s. 32)'7 (s. 142).
zruitel tajnpeetinebesk..'\ ns o to net,copraviti nemme

Z toho vychz Ludvk's oproti ttolehk deifrovatelnosti, transparenci Stabilitasmyslu'',pravho.'vyznamu,mrieb;/tdosaenajenreferenc

tpokud jde o metaforick povoln tkadlec - latinsky textor, teba st ke skrytmu normatirmmu pretextu - prostednictvm scholastickho logu'
jako thadlec text 9 _ stoj skrytost alegorie. Vystupuje zsadn protiklad jak jej zastup ujeNetst.T\rto smiotickou problematiku vhodn charak-
'.hk]ivou situaci'',
i".iloval Alfied Thomas: alegorie podle nho z.'amen
je to aporie '.reprezentace -
sam v tom, ese sna odhalit pravdu, zatim.co
de Man11 definoval alegorii jako manifestaci
- 1" ob.uZ"nu ve slovech.Paul
Myslme tm proces, v nm jsou autor' text a kontext ve funkcionlnm vztahu. obecntendence reprezentace, kter chce stvrdit a zdroueL popt svoji
5
Ve stedovku je povaovno jej odhatovn, alogereze, za postup, ktery za sensus
Iiterolis hled skrytou hlub pravdu: sensus spiritualis nebo allegoricus.
6 tkalce (v Acker'
v Tkadlekouijeoponentemneutrum (Netst)'v nmeckmckermannouise osoba kr pje podvm. A jsem z eskzem hlavri a nohama odevad..'Metafora
- G. Jungbluth: Kom-
hd se smrt v muskmrodu (der Tod), v etinby to byl rod ensk . Takov zmn pola. -oiioit jioapovd metafora ore,srov. koment kcermannoui
je ve sv dob znm'
rity prv esk; text unik volbou neutra. Tm dochz ve srovnn s nmeck m Ackerman- mentar, j. 'o,, s"^". Der Ackermann aus Bhmen, Heidelberg 1983)
lextor,t,esk
nenr k smantickmu posunu, kteqf zde vak nebudeme dile rozebrat. toposjaio oznaentoho, kdo pe. Tkadlekouije tojet zetelnj:latinsk
''uenmdem.'.,,lunekz ptaievlny.'znamen perpsac n-cin;
1 tkdlec,zdetkad|ec textri,
Tkodl""k i" "sky citovn podle inrkovavydn z roku 1974 (v nmin vydn R.Ul. ,,p7ezezrozIinlch zvieat.,znamen pergamen, ''rosa,'inkoust; slovy ''jednak nahoru, jednak
bricha Der alttschechische Tkadleek [Der Weber], Berlin 1990). dolv,,atd.jemnnprocespsan;.'nohamaodevad.'poukazujenacestyzavzdlnmu
8 potulnho uence(kap. III' s. 32).
T;1rnpostupemje zaifrovno jmnomil;pro jej ztrtu alujena Netst(kap. IV,
s' 35)' Jmno mil lze deifrovatjako Adlika. 10 (1983). Tamnl
K paralelnmu mstu v AckermrLnnou srov. Jungbluthriv koment
9 pase v Tkad'lekoui lryc}rz zKnleschkova eskho lyd:n
K metaforickmukdovn n j lence:,,Jjsemtkadlec uen m dem,bez dievie,bez nmeck reprodukce odpovdajc
rmuabezelezatktiumji.lunekmj,jmtoosnuji,jestzptaievlny; piezemzroz|1- Tkadleka z roku 1877.
n ch zvieat odvu jest. Rosa, jen rol mri skropuje, nenie obecn voda, ani sama o sob, 11 Nictzsche, Rilke and
P. de Man. l legoriesof Reading (Figural Language in Rousseau,
ale jest s obecnri vod smieena,jtov svri potebujednak nahoru' jednak do]rjvi sem i tam Proust), New Haven-London 1979.

542 543
 o proces'4jen probh v podmnkch urithostavu smioticknormy, promluvou ujcho
diskursu, smiotic\f konflikt mezi abstraktnm logem a ''mshm
piemnorma jakoto sociln fakt je dynamick, a ne statick. svidentit' odpovdNetst obrazem
Jro"or.", rnIen'ce.Tznopo
2. Alegorie je prv takoq/m zprisobem psan.Slovnky ji vymezujjako smrti.' (znm1fon z Ackermanna):
abstraktn znzornnracionln uchopitelnhoobrazu. Alegorie tak neza-
stupuje mylenku jen logicky, nybr _ a to je rozhodujcmoment - ztIes- mu sedl na jelenu' a ten
Byla osoba anebo zpuosoba musk velikho mue, a ten
l'ujeji,je j.V podstat alegorie znamen nrok na identitu mezi znakem k bhu cht skoiti;mu ten, jen byl najelenu, tomu byly oi
i"i"^ tvt vydlnjako
.,,^,,iny,ejimijako
a pedstavovan5m's nic nevidl. Tbmu mui z ristjeho prelyjiskry ohniv,a ty iiskry
semitamletchu;jednyvezaeha|y,ehosechytily,airocely,druhjiskryuhasly
psan . V prav ruce na nm bylo
a zmizy'Tbn mu tak v svri obri ruk dral lstek
'.Se mnri jest protivnost'L(kap' XIV, s. 142n.).
psno takto:
II
Cittbylzkrcen'abypodstataspevynikla.Netstsepedstavuje
StaroeskyThadleekje konstruovn - stejnjakojeho nmeck;protjek, jako komplexn alegorie, s.mo .eb" dehnuje.,, kruu
jako egorick obraz.lo
Achermann uon Biihmen od Johannesa von Tepl - dialogicko-antiteticky Reln osoba milence je hdankou, je vak lehce deifrovateln, jsorr to
podle konvence nru sporu. Reln osoba, ',milenec,.,se hd s per- r.o"r.".";i"ipostupyifrovni,rznzp&sobyanalogiae,sttizamezislovem
je mylenkoqf
sonifikovan;mabstraktem,''Netstm',.uob instance jsou zaifrovan, a refere;nim objektem. Diskurs alegorie (A) hermeticky,
ovems rozdInymstupnm kryptonymie: kryptonymum'.obnlmilenec'' po.t"p v kruhu, identita per se. Vysvtlen obrazu (A) z obrazu (A)'
mriemevylutit snadno, uijemeJi pslun kd dla: jsou vepsny
Vysl,ctteni ukazuje zpt k tajnmu kdu: na cedulkch
sbedefinice. Tento pl diskursu se brn odhalen:
Jnrnompravjestzbito a otkno z osnri slov abecednch(.'.)Slovo prvnie mhojmna
na potkujest z abecedy XI., a potom jest )o(. a poton IV, a po tch vechjest opt
PravAristotile:''Ktozjevujesvtajemstviejemuzapovdn'tenjestzkazitela
XX., a hned po nm devt,a poslednie slovo jest dest(kap. III, s. 32).7 G. I42)'
zruitel tajn peeti nebesk.',T} ns o to net, co praviti nemme

Z toho vychz Ludvk.8 oproti tto lehk deifrovateln osti, transparenci Stabilitasmyslu,''pravho'.vyznamu,mriebjtdosaenajenreferencr
logu.
t pokud jde o metaforick povoln tkadlec - latinsky textor, teba st ke skrytmu normativnmu pretextu - prostednictvmscholastickho
jako tkadlec text 9 _ stoj skrytost alegorie. Vystupuje zsadn protiklad jak jej zastup uje Netst.T\rto smiotickou problematiku vhodn charak-
i".ilov.l Alfred Thomas: alegorie podle nho znanefi'.hklivou situaci'',
je to aporie '.reprezentacesam- v tom, ese snaodhalit pravdu, zatirrlco
j" ob.uZ".ruve slovech. Paul de Manlt definoval alegorii jako manifestaci
poptsvoji
obecntendence reprezentace' kter chce stvrdit a zdroueL
a
Myslme tm proces, v nm jsou autor, text a kontext ve funkcionlnm vztahu-
5
Ve stedovku je povaovno jej odhalovn, alogereze, za postup, kter za sensus
Iiteralis h|ed skrytou hlub pravdu: senszs spiritualis nebo alLegoricus'
o Metafora tka|ce k Acker-
v Tkadlekouijeoponentemneutrum (Netst)'v nmeckmckermannoui se osoba krpje podvm. A jsem z eskzemhlavri a nohama odevad.'.
_ Kom.
hd se smrt v muskm rodu (der Tod), v etinby to byl rod ensk;/.Takov zmn pola. -oiioit ji oapovdmetafora ore,srov. koment,k Ackerman'noui G. Jungbluth:
ve svdob znm
rity prv esk;/text unik volbou neutra' Tm dochz ve srovnn s nmeckjm Ackerman. mentar' j.,,o.' S^u,. Der Ackermann aus B hmen, Heidelberg 1983)je
nenr k smantickmuposunu, kterj'zde vak nebudeme dle rozebrat. toposjakooznaentoho,kdope, Tkod'lekouijetojetzetelnj:latinskextor,esk
.'utenym radem,'. ''lrmekz ptaievlny., znamen perpsac nin;
, tklillec,zdetkadlec textri, .'jednak nahoru,jednak
Tk,dt",k i" ,"skycitovn podle inrkovavydn z roku 1974 (v nmin vydn R.Ul. ,,piezezrozLinch zvieat,.znairren pergamen,'.rosa..inkoust; slolry
bricha Der alttschechische Tkadleek [Der Weber], Berlin 1990). dolv.. atd. je mnn proces psan;
.'.oh*" odevad''poukazuje na cesty za vzdlnm u
8 potulnhouence (kap. III' s. 32).
Tym postupemje zaifrovnojmnomil;pro jej ztrtu alujena Netst(kap. IV,
s. 35). Jmno mil lze deifrovatjako Adlika. 10 paralelnmu mstu v Ackermannoui srov. Jungbluthriv koment (1983). Tamn
K
9 nmeckreprodukceodpovdajcpasevTkad,IekouivychzzKrtleschkovaeskholrydn
K metaforickmukdovn m j lence:,,Jt jsem tkadlec uen:/'m dem'bez dievie' bez
rml abez e|ezatkti umji. lunek m6j,jnto osnuji, jest z ptaievlny; pieze m z roz|i- Tkadleka z roku 1877.
11 Nztzscht, Rilke atd
n;fch zvieat odvu jest. Rosa, jen rol mri skropuje, nenie obecn voda, ani sama o sob, P. de Man:l legoriesof Reading (FiguralLanguage inRousseau,
alejestsobecnrivod smieena,jtovsvr1potebujednaknahoru,jednakdolvisemitam Prousil. New Haven-London 1979.

542 543
 vlastn rtorickou autoritu' Tato tendence mrie b;ft vyloena jako juxtapo- Jmnoveobsahujc alegorieje dvojit.'5Sama se tak kajc smiotic-
zice diskurs , kter nelze pln navzjem spojit..'12 ,'uzdou
ky tp- do jmna a pjmen. Poutn.kje vybaven rekvizitami:
To se t1fkjuxtapozice oboudiskursri, dialogu mezim.ilencemaNets. vietenosti',(Iv 11)a'5rylemi mmen.'(IV 12).Vudejsou zjevnalego.
tm.13
rick inscenace,theatrum mundi, zdvojovna zrcadlen,diskrepance zdn
abyti: lid nos masky (''kadj'... larvu na tvi nos',;VII, 16),vypadaj
vak skuten takto:
III
Napod byli trudovat, praiv i malomocn; a mimo to, nkter! ml svinsk1/ pysk,
Y Labyrintu sutaa rd,jisrdce Jana Amose Komenskho(1623)je ve sIov- jin ps zuby, jin volov rohy' jin;/ oslui, jin]f basilikov oi,jin liocas, jin]f
nn se staroesk1f
m Tkadlekemkonstrukce alegorickhopIu promnna: vlpazoury (...),nejvc pak bylo podobnfch opic (tamt)'
j-vyprav'poutnk, quasi-reln autorsk instance, kter vystupuje s
Zrcadlov konstrukce najdeme rovn v syntaxi' napklad v tchto
urit;im nrokem na autenticitu,la potkv na svcest labyr-intem svta
stle nov alegorie, Moudrost, Vezuda,Md'men,Fortunu, Smrt atd' Y chiasinech:
tomto textu je tak alegorie expandovna, dokonce hyperbolizovna.
Nkte mIi oi a nemli jazyka, jin mli jazyk a nemli o,nktetoliko ui, bez
Reprezentace se zduojuje: prvky dvojitosti najdeme v cel struktue
oa jazyka (x, 35).16
textu. Poutnkmdua prrivodce:Mmen aVudybuda. Pt se napklad
toho druhho:''Kdo jsi ty (...)?.'
Poutnk potprch z tohoto svta (kap. XXXVI ,zvr), Brih jej poslze
odpovd'zn:
vol k obratu:l?
Jmno mjest Vezud,,pjmm Vudybud, kterj vecken svt prochzm, do vech (..')takjsem
koutri nahldm, na kadholovka eia iny se vyptvm, co zjevenhojest, ve Navra se (...),odkuds vyel,do domu srdce svho,a zavipo sob dvee'
(...)Boha radchoposlechl (...) Sebera tedy,jakjsem mohl, mylensv, a uzaviraje
spatuji,co tajnho,ve sldma sthm, summou beze m nic se dti nem'. (II, 9). jsem do srdce svho ('..)
oi, ui, rista, chp,a vecky zevntnprrduchy, vstoupil
(}oo/II.107)

" A. Thomas: The Labyrinth ofthe Word (Truth and.Representation in Czech Literature),
15
Miinchen 1995' s. 24 (kurzva WFS)' otzku po identit znme i z Tkadleha, kdy tkad1ec vyz;fv Netst, aby odhalilo
13
v ko'flikto diskursri Netst a tkalce lze zjistit ustavinou ambivalenci zprisobri svou podobu. Tak zde mime alegorickou odpov, avak nen to alegorie alegorje, defrnice
psan, toti najedn stran zaifrovvn, na druh stran odifrovvn, postulovnjedno- v kruhujako v ?& ad'Iekoui,ale vysvtlenjej ifunkce. To znavelk;| rozdl ve zprisobu objas-
-
znanosti, uchovn analogie psma a reprezentace. Diskursy se vak nakonec nesetkaji. ovn: alegorie objasuje svou podstatu a svprisoben ne u vak analogi skrytou v obra-
Dogmatick;f diskurs Nelsri nen vyvrcen. - Podobn tak v Ackermannoul (kap. )oo(): zu, ale funkcionln, z hlediska rielu, sv innosti'
16
"Dennoch beleiben wir Tod hie herre" (vyd. Krogmann: Jolrannes uonTepl: Der Ackermann, Takov chiasmy rozkldaj d svta, kter;fje v poped,jsou sig:rrlemzd razujcim
.'nkte
Wiesbaden 1964, s. 134). Y Tkadlekoui vak ve srovnn s Ackermanrem schz smiujc podivn a zvrcen,pevracejpoznvac funkc,jakje patrn na nsledujcmmst:
''rozsudek (...) e co do sebe nacpali, zase to
Bo''.Abstraktn logos dominuje nad'emotio milence. Neslm posledn slovo i...) porad, cojim k rukm pilo,do sebe cpajce a vidm'
a zristv tak _ istformln _ vtzem' Tkadleekje tak textem na pedlu epoch: pon vrchem i spodkem nezaitz nich lezlo'. (X, 36). - K rozkldn du prostednictvmsyntaxe,
(Its Themes and Their
seku.larizace. Individurrm se stav proti dogmatickmu pretextu, zpochybuje platnost repre. mj. kupenm frgur, viz D. yevskij:Comenius'Labyrinthof the World
zentace. Pokus anonymnho autora kritizovat nadvldu scholastiky, vzbouit se proti dog- sources), Hariard' Slauic Stud'ies 1953 (nmecky in D. .:Kleinere Schriften 11, Miinchen
matice sice jet ztroskotv na tvrdojnosti ideologie, na tvrdojnosti primrnho nor. (Einige
1972); Das Labyrinth der welt und das Paradies des Herzens des J. A. Comenius
mativnho textu' avak konec steovkuse ji ohlauje. Stilanalysen)' Wiener Slrluistisches Jahrbuch 1956, s. 59-85, petitnoin D. ':Kleinere
1a
Nrok na reprezentaci podmiuje ji pmosloven '.K teni'.:je tu viditeln dc schriften II, Miinchen 1972; Nachtrag: Bemerkungen zur "verfremdung" und zur Allegorie,
instance, auhtoridln jd, je svjm zprisobem reprezentuje reprezentaci, je prostednkem Kleinere Schriften 11, Miinchen 1972.
autentick/biografrckzkuenosti. ''Nen bse, teni,costibude,akoli bsn podobu 17
Tm Komensk]fon pondlouh kulturn historick tradice tto mylenkov
figury'
,'METANoEIN,., formulac
m; ne jsou vci prav,jim v1'rozumje, sm pozn, kdo by mho ivota a pbhunco kterou ve 20. stolet znovu uplatnil Jan Patoka sqfm pojmem
jakoto kulturn irurosti
povdom byl' Protoejsem tu na vtmdle svvlastn phody,s nimijsem se nemnoh ch mezn zkuenostia promny v rozhodujcm mst obratu poznn
tch let ivota svhoji potkal, nkterpak pijin ch spatil..(\{, oddl 4). (Komenskho .'duchovnholovka.,(J. Patoka..Kacsh'eseje
lovka,jen se stal vskutku vdoucm, tzv'
Labyrint suta a rdj srdce je citovn pod|e praskho vydn z roku 1862). o filozofii djin, Praha 1990).

544 545
 vlastn rtorickou autoritu. Tato tendence m eb;ft vyloenajakojuxtapo- Jmno veobsahujcalegorie je dvojit.15 Sama se tak kajcsmiotrc-
zice diskurs , kter nelze pln navzjem spojit.,'12 ''uzdou
ky tp_ do jmna a prjmen'Poutnkje vybaven rekvizitami:
To se t;fkjuxtapozice obou diskurs , dialogu mezi rnilencem aNets- vietenosti..(Iv 11)a.'b1ylemi mmen'.(IV 12).Vudejsou zjevnalego-
,. 13
tIm.--
rickinscena ce,thedtrutn mundi, zdvojovna ztca|eni,diskrepance zdn
a byt:lid nos masky (''kadf ... larvu na tvi nos.';VII, 16),vypadaj
vak skuten takto:
ilI
pysk,
Napod byli trudovat, praiv i malomocn; a mimo to, nkterj'ml svinsk
jinl
Y Labyrintu sutaa r,ji srdce Jana Amose Komenskho(I.623)je ve srov- jin ps zuby, jin;f volov rohy, jin oslui, jinf basilikov oi,jinj' liocas,
vlpazoury (...), nejvc pak bylo podobn ch opic (tamt).
nn se staroesk;mTkad,Iekem konstrukce alegorickhoplu promnna:
j-vyprav,poutnk, quasi-reln autorsk instance, kter vystupuje s
Zrcad|ov konstrukce najdeme rovn v syntaxi, napklad v tchto
urit;im nrokem na autenticitu,la potkv na svcest labyr-intem svta
stle nov alegorie, Moudrost, Vezvda,M'men, Fortunu, Smrt atd. Y chiasinech:
tomto textu je tak alegorie expandovna, dokonce hyperbolizovna.
Nktemli oia nemlijazyka,jin mlijazyk a nemIi o,nktetoliko ui,bez
Reprezentace se zduojuje: prvky dvojitosti najdeme v cel struktue
oa jazyka (x, 35).16
textu. Poutnikmdua prrivodce:Mmen aVudybuda. Pt se napklad
toho druhho:,'Kdo jsi ty (...)?,'
Poutnk potprch z tohoto svta (kap' XxxVI, zvr),B hjej poslze
odpovd'zn:
vol k obratu:l7
Jmno mjest Vezud'pfjmmVudybud, kte4f vecken svt prochzm, do vech (.'.)takjsem
kout nahldm, na kadholovka eia iny se vyptvm, co zjevenhojest, ve Navra se (..'),odkuds vyel,do domu srdce svho,a zavipo sob dvee.
(...)Boha radchoposlechl (.'.) Sebera tedy,jakjsem mohl, mylen sv, a uzavraje
spatuji,co tajnho,ve sldma sthm, summou beze m nic se dti nem'' (II, 9). jsem do srdce svho(...)
oi,ui, rsta,chp,a vecky zevntnprriduchy, vstoupil
()ooil/u, 107)

'-
A. Thomas: The Inbyrinth of the Word (Truth and Representation in Czech Literature),
15
Miinchen 1995, s. 24 (kuzva WFS). otzku po identit znme i z Tkad'Ieka,kdy tkadlec vyz w Netst, aby odhalilo
13
v ko.,flikt' diskursri Netst a tkalce lze zjistit ustavinou ambivalenci zprisobri svou podobu. Tak zde mme alegorickou odpov, avak nen to alegorie alegorle, definice
objas.
psan, toti najedn stran zaifrovvn, na druh stran odifrovvn, postulovnjedno- v kruhujako v ?A adlekoui,ale vysvtlenjej ifunkce. To znavelk!'rozdl ve zprisobu
znanosti, uchovn analogie psma a reprezentace. Diskursy se vak nakonec nesetkaji. ovn: alegorie objasuje svou podstatu a svprisoben- ne uvak analogi skrytouv obra.
Dogmatick diskurs Ne'sli nen v5rurcen' - Podobn tak v Ackermanzoui (kap. )oo(): zu, ale funkcionln, z hlediska rielu, sv innosti.
16
"Dermoch beleiben wir Tod hie herre" (vyd. Krogmann: Jolranrns uonTepl: Der Ackermann, Takov chiasmy rozkldaj d svta, kter;ije v poped,jsou sigalem zdrirazujcim
.'nkte
Wiesbaden 1964, s. 134). Y Tkadlekoui vak ve srovnn s Ackermanlum schz smiujc podivn a zvrcen,pevracejpoznvac funkci,jakje patrn na nsledujcmmst:
''rozsudek (...) eco do sebe nacpali, zase to
Bo'..Abstraktn logos dominuje nad emotio mi|ence. Nedslm posledn slovo i...) poad,co jim k rukm pilo,do sebe cpajce a vidm'
a zristv tak _ istformln - vtzem. Tkad,Ieekje tak textem na pedlu epoch: pon vrchern i spodkem nezaitz nich lezlo'. (X, 36). - K rozkldn du prostednictvmsyntaxe'
(Its Themes and Their
sekularizace' Individuum se stav proti dogmatickmu pretextu, zpochybuje platnost repre- mj. kupejm frgur, viz D. yevskij:Comenius'Labyrinth of the World
zentace. Pokus anonymnho autora kritizovat nadvldu scholastiky, vzbou.itse proti dog- so'rces), Hariard Slauic Studies 1953 (nmecky in D. .:Kleinere Schriften /1' Miinchen
matice sice jet ztroskotv na twdojnosti ideologie, na tvrdojnosti primrnho nor- (Einige
1972); Das Labyrinth der welt und das Paradies des Herzens des J. A. Comenius
Klei,nere
mativnho textu, avak konec steovku se ji ohlauje. Stilanalysen), Wiener Slct'uistischesJahrbuch 1956, s. 59.85, petitno in D. .:
Allegorie,
14
Nrok na reprezentaci podmiuje ji pmosloven ''K teni'.:je tu viditeln dc schriften II, MiiLnchen 1972; Nachtrag: Bemerkungen zur "verfremdung" und zur
instance, auktoridln jd' je svfm zp sobem reprezentuje reprezentaci, je prostednkem Keinere Schrften 1/, Miinchen 1972.
autentick/biograrck zkuenosti. ''Nen bse, teni,costibude,akoli bsn podobu 17
Tm Komensk;im pondlouh kulturn historick tradice tto mylenkovfigury,
'.METANOEIN'', formulac
m; nejsou vci prav,jim vyrozumje, sm pozn, kdo by mho ivot'a a pbhunco kterou ve 20. stolet znovu uplatnil Jan Patoka svj'm pojmem
povdom byl. Protoejsem tu na vtmdle svvlastn phody's nimijsem se nemnoh1fch mezn zkuenostia prornny v rozhodujcrnmst obratu poznnjakoto kulturn innosti
tch let ivota svhoji potkal, nkter pak pi jinfch spatil.' (VI' oddl 4). (Komenskho .'duchovnholovka.'(J. Patoka..Kac.skese.je
lovka' jen se staivskutku vdoucm, tzv'
Labyrint suta a rj srdce je citovn podle praskho vydn z roku 1862). o filozofii djln, Praha 1990).

o44 545
 Ve druh,stiLabyrnuse Komensk;f proti rozpadu primrnho mime.
tickho znakovho systmu a zrove proti smiotice sv doby pokou
postavit systm restabilizovan;.
Foucault ve Slouech a ucechdefinuje onu promnu epoch:l8',Doba
podobnosti se blke konci..'Podobnnespl1ivvceimns ''identick1rn,',
ale dochz k reflexi imaginativnho charakteru postupu zoenhona
podobnosti a tm i k reflexi fikcionality alegorickhozplisobu psan. '.Vude
se vynoujpedivapodobnosti, ale v se, eto jsou chimry.Je to privilego-
van doba tronpe de l,oeil, divad]a, je se zdvojuje a je reprezentantem
divadla (...)Je to doba mmensmysl,doba,ve ktermetafory,pirovnn
a alegorie definuj poetick;fprostor ei''.19
TV
Al ed Thomas v Labyrintu sloua2orozvinul na zklad diskursn ana|yzy
zsadn rivahy Dmitrije yevskhoo napt mezi ,.pozitivn'.a ,'negativn
alegori'. u Komenskho. Takov nhledy na evoluci .'roztpen1fchdiskur-
'.
s mohou b;/L, domnvm se, prohloubeny, jestlie vyuijeme strukturln
metodologie prask koly, zvl k onceptu p ro m ny do mina ny21a Muka-
ovskho smantickho Eesta.22
18 '.Podobnost
[a alegorieje zv\vlJraznforma podobnosti, bezpodmnenidentita,
personifrkovan1'logos,WFS] u neznamen fomu vdn' ale spepeitostk omylu, nebez.
pe,jemuse vystavuje ten' kdo neprobd patn osvtlen prostor konfiize'' (M. Foucau'lt:
Les mots et les choses, Paris 1971, nmecky Die ordnung der Dinge, Frankfurt a. M. 1980,
s. 102n.; nsleduje citt z Descarta).
19
Tamt,s. 83n.
to
A. Tlro-u", The Labyrinth oftfu Word (Truth and Representationin Czech Literature),
Mi-inchen 1995, s. 62n.
21
R. Jakobson: D ominankl (L935), Poetick funkce, ed, M. ervenka, Praha 1995 (''Do-
minanta mrie b;tdefrnovna jako takov komponenta mleckho dla, podle nse orien.
tuj ostatn: ovld, determinuje a transformuje zbjvajc komponenty. Dominanta zaruuje
integritu struktury''.);J. Mukaovsk : Uvod do estetiky II (1931-32),Es'etika |986, s. IL8.
-1 3 6 .
22
Viz podrobnji W. F. Schwarz: Some Remarks on the Development, Noetic Range
and operational Disposition of Mukaovsk;/s Term '.Semantic Gesture.., sb. Issues in Slauic
Literary and Cultural Theory, ed. K. Eimermacher aj., Bochum 1989,s. 153-178;Mukaiov-
skho '.smantickgesto.,_ chimra alebo prakticky vyuitelhf pojem?' Slouensk literat ra
1989, s.459.773. M. Jan]<ovi: Jet k pojmu'.smantickgesto,',eskdliteratura 1992,
s.158-165.
546
Z hlediska zprisob psan v obou smiotick;chv1ivojovych fzch7ze
konstatovat posuny strukturlnch dominant ve techvrstvch struktury
textu:23
jazyha..promna od dialoginosti(spor)k monologi.
a) Vrstua fungoud'n
nosti (-vyprav).Jestlie v Tkadlekoulbyla v dialogu alegorie partnerem
s vykompetenc,objevuje se smrtv Komenskhotextu ujen jako przd-
n instance, jejvarovn z'lstvoslyeno'
Naposled spatiljsem smrt mezi nimi vudy se prochzejc,ona kosou ostrou, lukem
a stelami zaopativbyvi, vechnch hlasem, aby se smrteln;fmi bfti pamatovali,
napomnala. ALe jejho uol n t neposlouchal, kad!, suhobL'znoustua neddu
pecehledL (\TI' 19).
Mocensk pozice negativn alegorie v Labyrntu suta se ve srovnn
s Ackermannem a Tkadlekem (Smrt / Nes) podstatn zmnila: p ostauy
monologickj apel abs-
s n u neuedou dialog a spor. Z staljednostrann5
traktn instance. Jej insignie vak u ztrcej psobivost. Znakovmu gestu
ji nen rozumt' Slova alegorie zanikaj v przdnu. Dialogicita, kter utvff
smysl, se znovu objevuje a ve 2. IuLabyrintu, po obratu (kap. XXXVIII.
an': d vrn rozmluvy s Jeem Kristem).2a
b) Vrstua motiuickd: v obou ppadech je alegorie nosnym postupem
qfstavby fiknho svta. Avak referennost, s nje fikce vybudovna, se
podstatn zmnila: dominanta se od reprezeni|oce pesunu)'ak reprezentaci
reprezentace. Y Tkadlehoui denotan prvky (iteln historick fakta: Hra-
dec Krlov, jmna: Ludvk, Adlika) ustupuj vtii ist1fmalegorim, desig.
nd't m abstraktnch pojmri. Komenskho theatrum mundi je oprot Tkad.
Iekouijedinou alegorickou hyperbolou.
c) Kompozice syetu..proti situaci fiktivnho sporu, jen probh cel;m
textem ajen ve stlm stdneovfchparti spojuje abstraktum i kon-
krtn osobu dojedn zny fikce, stoj u Komenskho vnitn vrstven fik.
nch zn. Je to ohleno ji v titulu' Dl I: Labyrint suta, dl 2 (od kapitoly
37): Rdj srdce - obsahov je to motivovno pechodem od satirick anti-
23
Srou. W. F. Schwarz:Drama d.er russischenund.tsthechischenAuantgarde als szenrs-
clrcr Text, Franl<furt a. M. 1980.
2a pas mezi
Ne;de tu ovemo dialogicitu ve smyslu stichomythick v1fonnyeov;fch
subjekty zastupujcmi odlinkontexty. ostr.'smantickzvraty.'(Mu}aovsk ) tu chybj'
Nejspeby bylo monpiaditharmonickou rozmluvu mezi Komenskho poutnkem a Je-
emKristem k '.situanmu dialogu'',v nmje naptj-ty s ohledem na spolensdIenou
situaci oslabeno (srov. Mukaovskhotypo|ogiedialogri, Dialog a monolog (1940),Kapitoly
z eskpoetiky 1, Praha 1948' s. 129.153)' Tato specifinostby mohla b t die charak.
terizovna Bachtinov mi rivahami o akumulativnch narativnch postupech. Za diskusi k
tomuto bodu dkuji Hert Schmidov.
04 I
 Ve druh,stiLabyrnlu se Komensk;f proti rozpadu primrnho mime.
tickho znakovho systmu a ztove:.proti smiotice sv doby pokou
postavit systmrestabilizovan;/.
Foucault ve Slouech a ucechdefinuje onu promnu epoch:l8',Doba
podobnostise blke konci..'Podobn vceimns .'identick1rn.',
nespl;y'v
ale dochz k reflexi imaginativnho charakteru postupu zaloenhona
podobnosti a tm i k reflexi fikcionality alegorickhozplisobu psan. '.Vude
se vynoujpedivapodobnosti, ale v se' eto jsou chimry.Je to privilego-
van doba tronpe de l,oeil, divadla, je se zdvojuje a je reprezentantem
divadla (...)Je to doba mmensmysl,doba,ve ktermetafory,pirovnn
a alegorie definuj poetick;y'prostor ei.,,19
IV
Al ed Thomas v Labyrintu sloua2orozvinul na zklad diskursn ana|,!zy
zsadni rvahy Dmitrije yevskhoo napt mezi ..pozitivn',a ,'negativn
alegori'. u Komenskho. Takov nhledy na evoluci .'roztpen1fchdiskur-
sri'. mohou b;/L, domnvm se, prohloubeny, jestlie vyuijeme strukturln
metodologie prask koly, zvlkonceptu promny dominanty2l a Muka-
ovskho smantchhogesta.2z
'o '.Podobnost
[a alegorieje zvlv!,razn forma podobnosti' bezpodmnenidentita,
personifikovan1logos, WFS] u neznamen fomu vdn,ale spepeitostk omylu, nebez.
pe,jemuse vystavuje ten, kdo neprobd patn osvtlen prostor konfiize'' (M. Foucau'lt:
Les mots et Leschoses,Paris 1971, nmeckyDle ordnung der Dinge, Frankfurt a. M. 1980,
s. 102n.; nsleduje citt z Descarta).
19
Tamt's. 83n.
to
A. T'l"o*u", The Labyrinth of tfu Word (Truth and Representdtion in Czech Literature),
Miinchen 1995, s. 62n.
21
R. Jakobson: D ominan'kl (L935), Poetick funkce, ed, M. ervenka, Praha 1995 (.'Do-
minanta mrie b;tdefrnovna jako takov komponenta mleckho dla, podle nse orien.
tuj ostatn: ovld, determinuje a transformuje zbjvajc komponenty. Dominanta zaruuje
integritu struktury''.); J. Mukaovskj': Uvod do estetiky II (r93I-32), Estetjo 1986, s. 118-
-tJo.
22
Viz podrobnji W. F. Schwarz: Some Remarks on the Development, Noetic Range
and operational Disposition of Mukaovsk;y'sTerm '.Semantic Gesture.', sb. Issues in Slauic
Literaty att,dCulturalTheory, ed. K. Eimermacher aj., Bochum 1989,s. 153-178;Mukaov.
skho '.smantickgesto.'_ chimra alebo prakticky vyritelhf pojem?, SIouensk literat ra
1989, s.459.773. M. Jan]<ovi: Jet k pojmu'.smantickgesto,,,eskdliteratura 1992,
s.158-165.
546
Z hlediska zp sob psan v obou smiotick;chv1ivojovych fzch |,ze
konstatovat posuny strukturlnch dominant ve techvrstvch struktury
textu:23
a) Vrstua fungou'njazyha: promna od dialoginosti(spor)k monologi.
nosti (-vyprav).Jestlie v Tkadlekoulbyla v dialogu alegorie partnerem
s vykompetenc,objevuje se smrtv Komenskhotextu ujenjako przd-
n instance, jejvarovn z.lstvoslyeno'
Naposled spatil jsem smrt mezi ninli vudy se prochzejc, ona kosou ostrou, lukem
a stelami zaopativ byvi, vecbnch hlasem, aby se smrteln;foni blti pamatovali,
napomnala. Ate jejln uolan t neposlouchal, kad!, suho bL znoustu a nedclu
pece hledL (\TI' 19).
Mocensk pozice negativn alegorie v Labyrintu suta se ve srovnn
s Ackermannem a Tkadlekem (Smrt / Nesi)podstatn zmnila: postauy
s n u neuedou dialog a spor. Z staljednostranny monologickj apel abs-
traktn instance. Jej insignie vak l zftcej psobivost. Znakovmu gestu
ji nen rozumt' Slova alegorie zanikaj v przdnu. Dialogicita, kter utv
smysl, se znovu objevuje a ve 2. dIuLabyrintu, po obratu (kap. XXXVIII'
an.: d vrn rozmluvy s Jeem Kristem).2a
b) Vrstua motiuickd: v obou ppadech je alegorie nosnym postupem
qfstavby fiknho svta. Avak referennost, s nje fikce vybudovna, se
podstatn zmnila: dominanta se od reprezentlocepesunulak reprezentac i
reprezentace. Y Tkadlehoui denotan prvky (iteln historick fakta: Hra-
dec Krlov, jmna: Ludvk, Adlika) ustupuj vrii ist1fmalegorim, desig.
nd't m abstraktnch poj mri. Komenskho t he at r um m undi j e opr oti T k ad -
Iehouijedinou alegorickou hyperbolou.
c) Kompozice syetu..proti situaci fiktivnho sporu, jen probh celym
textem ajen ve stlm stdneovfchparti spojuje abstraktum i kon-
krtn osobu dojedn zny fikce, stoj u Komenskho vnitn vrstven fik.
nch zn' Je to ohleno ji v titulu. Dl I: Labyrint suta, dl 2 (od kapitoly
37): Rj srdce _ obsahov je to motivovno pechodem od satirick anti-
23Srou.W.F.
Schwarz.Dramad.errussischenund.tschechischenAuantgardealsszenrs'
clur Text, Frankfurt a. M. 1980.
2a
Ne;de tu ovemo dialogicitu ve smyslu stichomythick v;mnyeovychpas mezr
subjekty zastupujcmi odlinkontexty. ostr.,smantickzvraty.'(Mu}aovsk ) tu chybj'
Nejspeby bylo monpiaditharmonickou rozmluvu mezi Komenskho poutnkem a Je-
emKristem k ..situanmu dialogu'.,v nmje naptj.ty s ohledem na spolensdlenou
situaci oslabeno (srov. Mukaovskhotypologie dialogri, Dialog a monolog (1940),Kapitoly
z eskpoetiky 1, Praha 1948' s. 129.153)' Tato specifinostby mohla bt dle charak.
terizovna Bachtinov mi rivahami o akumulativnch narativnch postupech. Za diskusi k
tomuto bodu dkuji Hert Schmidov.
o4 I
 (naposledy ve
utopie a gTotesky k religizn (mystick)utopii. Fikce je vrstvena horizon- nch letech bylo jeho noetickrozpt obshle prozkoumno
t|n (coje urenolinernm prribhem dje). Kompozinhranici vy. studich Milana Jankovie), opt aplikovn v textov analryze.Mrieme to
znaujeBohlas.2s oloit pklady rrizn;fch autor (mimo jin Herta Schmidov v anal]ze
Vclava Havla, Kees Mercks o Hrabalovi, j sm o Nezvalovi a
dramat
ms-
Majakovskho dramatech, Kvtoslav Chvatk pracoval na nkte4fch
gesta). - V mm
v tecir svkunderovsk knihy s konceptem smantickho
pspvku mi lo o to, aby se prostor ana|yzy dla rozilo diachronn
qfkladu
oleg Sus a nejnovji Milan Jankovi sv;fm konceptem ,'otvrn struk- ime.'zi; povauji to zanezbytn doplnn novhoontologickho
jak jej Jankovi' Prv
tur.',26pipadn ,'otevenostismyslu'.27nataz7|ina univerzlii, kter umo. konceptu smantickhogesta, nedvno podal Milan
bohemistika se mus ujmout tto lohy, jestlie bude chtt produktivn
uje anal;/'zu diferenc zprisobri psan v literrnch diskursech - k tomu
dopluji: pipromujcmse epistemickmkontextu. .'V umn nepestv ozvijetddictv praskkoly,kter j e stle j etatraktivn. Zskv ti':n
z|eetna tom, jak je svt nazkuenostikonkrtnzak|dn, na tom, trilohu prostednkave vztahu k sousednm filotogick m disciplnm,
e akt jeho utvensv1fmzprisobem trv a zv1fznamuje se vdy znovu' kterfm zprisobilostjednoho z ristednchkonceptri Mukaovskholiterrn
i kdy v posunech nesoucchstruktur.',28 esteiiky mus pedvstnejen teoreticky, ale i prakticky. Last but not least
-
Analyzovat tento proces geneticky (mm na mysli MukaovskhoGene. tm m eposlouittakliterrnm djinm, kter pipomenemeJiWelle-
.'fall of literary history''2g_ se ocitly v nesnzch.
tiku smyslu u Md'choupoezii), ovemnejen v synchronn dimenzi, ale i kovu pesimistickou tezi o
v jeho diachronii, tey v literrnch djinch, ve vztahu k promnm zna-
(peloilJi Hol)
koqfch a diskursnch systmri, charakteristickfch pro tu i onu epochu
_ to je drileitf rikol, k nmu se bohemistika mrie obrtit, tcze sv
metodologickzkuenosti. Nle to k oblasti rikolri' ji bych mohl oznait
jako praktickou operacionalizaci konceptu srnantickhogesla. Koncept
smantickhogesta vyrristal z Mukaovskho analytick praxe, stal se
ristednmteorematem jeho estetiky a mohl by b1/tnyn, pot,co v posled-

25
Tu.to mom"nt (B h j ako smiiujc soudce rozd t koui, v Ac ker man no ui
chybv T kad,le
vak existuje.
'u
o. s'.' otvrn struktur, Slouensk literatura 1971, s. 625.632.
27 .,smantickgesto,,,eskaliteratura 1992' s. 158-165.
M. Jan}ovi:Jet k pojmu
,'
M. J".ko'i. Wege zum offenen Sinn, Ru ssian Literature 1993, s. 268. Recipient m
,'smysl nen samozejm;i,,(Nesamo-
za rikol rytv:etsmysl, jak Jankovi qfstin formuloval:
zejmostsmyslu,Praha 1991). Mukaovsk;f na to myslel pi svm konceptu smantickho
gesta. Jeho pokus nachzet '.spolen jmenovatele', nebo, jak to Chvatk pozdji (1981) po-
jmenoval (viz W. F. Schwarz: Some Remarks on the Development, Noetic Range and Opera-
''Semantic Gesture'., sb. Issues in Slauic Literary
tional Disposition of Mukaovsk1sTerm
'.aznamovoudirektivu'. pro organizaci stru]<tury
and Cultural Theory, Bochum 1989, s. 172),
umIeck ch dl' byl konsekvencjeho uvaovn. Smuje k otevenostiumleckho dla (nej-
prve z hlediskajeho anal;fzy v synchrorrnmkontextu), ani by postuloval libovolnost smyslu,
a trled zrove speciicky nezamnitelnf zprisob psan, kter1f ffd utven smyslujakoto
'.mohutnost uvnit dla, kter vede q|,znamotvornou aktivitu recipienta, take nezlistv
nikdy pln oddlena od dla samho'.(H. Schmidov: Entwicklungsschritte zu einer modernen tt -
R. W"U"k, The Fall of the Literary History, Geschichte Ereignis und Erziihlung,
Dramentheorie im russischen Formalismus und tschechischen Strukturalismus, sb- Modeme
ed. W.-D. Stempel - R. Kosseleck, Miinchen 1973, s.427'440.
Dramentheorie, ed. A. Van Kesteren _ H' Schmidov), Kronberg 1975' s. 21).

549
548
 (naposledy ve
utopie a goteskyk religizn (mystick)utopii. Fikceje vrstvena horizon- nch letech bylo jeho noetick ozptiobshle prozkoumno
tln (coje urenolinernm prribhem dje). Kompozinhranici vy- studich Milana Jankovie), opt aplikovn v textov ana|yze. Mrieme to
znaujeBohlas.25 oloit pklady rrizn ch autor (mimo jin Herta Schmidov v aa1yze
Vclava Havla, Kees Mercks o Hrabalovi, j sm o Nezvalovi a
dramat
ms-
Majakovskho dramatech, Kvtoslav Chvatk pracoval na nkter]fch
gesta). - V mm
v fucrsvkunderovsk knihy s konceptem smantickho
pspvku mi lo o to, aby se prostor ana|yzy dla rozilo diachronn
oleg Sus a nejnovji Milan Jankovi sv;m konceptem '.otvrn struk- aimenzi; povauji to zanezbytn doplnn novhoontologickhov:fkladu
pipadn,'otevenosti
tur,',26 smyslu''27narazili na univerzlii, kter umo. konceptu smantickhogesta,jakjej nedvno podal Milan Jankovi' Prv
uje anal zu diferenc zprisobri psan v literrnch diskursech - k tomu bohemistika se mus ujmout tto rilohy, jestlie bude chtt produktivn
dopluji: pipromujcmse epistemickmkontextu. ,'V umn nepestv rczvjetddictv praskkoly,kter je stle jet atraktivn. Ziskvtm
z|eetna tom, jak je svt nazkuenostikonkrtn zakldn, na tom, triiohu prostednkave vztahu k sousednm filologickfm disciplnm,
e akt jeho utvensv;/'mzprisobem trv a zv;znamujese vdy znovu' kterjm zprisobilostjednoho z ristednchkonceptri Mukaovskholiterrn
i kdy v posunech nesoucchstruktur.,.28 esteiiky mus pedvstnejen teoreticky, ale i prakticky. Last but not leo'st
-
Analyzovat tento proces geneticky (mm na mysli MukaovskhoGene. tm mrieposlouittakliterrnm djinm, kter pipomenemeli Welle-
.'fall of literary history'.2g- se ocitly v nesnzch.
tihu smyslu u Md'choupoezii), ovemnejen v synchronn dimenzi, ale i kovu pesimistickou tezi o
v jeho diachronii, tey v literrnch djinch, ve vztahu k promnm zna-
(peloilJi Hol)
koqfch a diskursnch systmri, charakteristick ch pro tu i onu epochu
_ to je drileit rikol, k nmu se bohemistika mrfeobrtit, tcze sv
metodologickzkuenosti. Nle to k oblasti rikolri' ji bych mohl oznaiit
jako praktickou operacionalizaci konceptu smantickho gesla. Koncept
smantickhogesta vyr stal z Mukaovskho analytick praxe, stal se
rstednm teorematemjeho estetiky a moh] by b1ftnyn,pot,co v posled-

25
Tento moment (B hjako smiujcsoudce rozltt) c|tybv Tkad'lekoui,v Ackermannoui
vak existuje.
'u
o. S'". otvrn struktur, Slouensk literattira 1971, s. 625.632.
27 ',smantickgesto,,,
M. Jankovi:Jet k pojmu eskliteratura 1992' s. 158.165.
28
M. Jan}ovi: Wege zum offenen Sinn, J?zsslo n Literature 1993, s. 268. Recipient m
,'smysl nen samozejm;f,,(Nesamo-
za rikol v1tvretsmysl, jak Jan}ovi q/stin formuloval:
zejmostsmyslu,Pra}:'a 1991). Mukaovsk;f na to myslel pi svm konceptu smantickho
gesta. Jeho pokus nachzet '.spolen jmenovatele''nebo,jak to Chvatk pozdji (1981) po-
jmenoval (viz W. F. Schwarz: Some Remarks on the Development, Noetic Range and Opera-
tional Disposition of Mukaovsk;/s Term.,Semantic Gesture'., sb. Issres in Slaoic Literary
.'yznamovou direktivu'. pro organizaci stru]<tury
and Cultural Theory, Bochum 1989, s. 172),
t'.Ieck]ich dl, byl konsekvencjeho uvaovn.Smuje k otevenostiumleckho dIa(nej-
prve z hlediska jeho anal;fzy v synchronnm kontextu), ani by postuloval libovolnost smyslu,
a trled zrove specifrcky nezamnitelnf zprisob psan, kter1/ dutven smyslu jakoto
'.mohutnost
uvnit dla, kter vede qfznamotvornou aktivitu recipienta, take nezristv
nikdy pln oddlena od da samho,'(H. Schmidov: Entwicklrrngsschritte zu einer modernen te -
R. W"ll"k' The Fall of the Literary History, Geschichte Ereignis und Erziihlung,
Dramentheorie im russischen Formalismus und tschechischen Strukturalismus, sb. Moderne
ed. W.-D. Stempel - R. Kosseleck, Miinchen 1973, s.427-440
Dramentheorie, ed. A. Van Kesteren _ H. Schmidov), Kronberg 1975, s. 21).

549
548
 NALEZ RUKOPISU EUROPAE LUMINA zachovn.Titn katalog Bernarda Lundstedta vyel
v roce 1883 a poet
A KoMENIAN v NORRKPINGU titulri
-.--uo,doshl 35 000.-
t.,it' pokraoval d'|eadoroku 1904, kdy byla cel Finspongsk
jsou sbrkyuloenyv budov
BLANKA KARLSSoNOV t.nit,o\.,,uzakoupena mstem Norrk ping' Dnes
Norrktipingsk mstsk knihovny.

Onsarr FnqspoNcsrCH sBREK

I
oddlen
Soukrom i firemn knihovna podniku Finspong zahrnuje
FrNspoNcsx snnry v NonnxprNcu1 .,a,tud.,1l.i.h oborri: prva, ekonomie' emesel, technologie, komunikace,
historie,
nmonictv,vlenictv,matematiky, prodnchvd, literatury,
aj'
V 17. stolet piel do vdskarod De Geer. Bohat kupec z Amsterdamu .geografie a topografie, botaniky, hudby padest
Louis De Geer (1587-1652) ze star brabantsk lechty koupil pozemek a vbtvzinje oddlenrukopisri a inkunbul,skterzahrnuje
podnik Fingspong2 a usadil se v roce 1627 v Norrkcipingu. De Geerriv titul . Vtina knih je v nmin, francouztin, holandtin a vdtin.
28
druh1f syn Louis (1622-1695) poloil zk|ady k zmku Finspong. Zv\tnpozornost zad'ontzv, Pom'pa funebris: 12 metrri dlouh a
Djiny Finspongsk1/ch sbrek zainaj soukromou knihovnou Louise centimet irok adaobrazri (mdirytin) pilepenych na tkani\'u zobraa$c
De Geera starho, avak vlastnm zakladatelem Finspongsk knihovny pohebn procesv Bruselu 29. prosince 1558- pohebcsae Karla V. Zlato
byl vrchn sprvce Louis De Geer (1705-1758),jenprvn knihy uspodal' ' uu*yi.o" dobezachovny.Tisk byl proveden u Christophera Plantina
Vznikl run psany katalog, kter; zahrnova| 6567 dl v 8000 svazcch. v Antverpch roku 1559. Text je v latin a v nmin.Podobn;exempl
Knihy byly rozdleny do deseti oddlen a podle formtu. Kad kniha byla neexistuje na celmsvt.
opatena ovln1fm raztkem se znakem De Geerri a s textem '.Bibliotheca V oddotenibotanikyje zachovno 13 tituhi v originrile od Car]a von Lirrn.
Finspongiensis''. Rukopis katalogu je uloen v Krlovsk knihor.n ve Stock- Hudebn oddlenobsahuje uniktn rukopisy notovhomaterilu, ktery
holmu pod sigrraturou U 290'.Finspng Boh-Sahl.' 1757'29.sept'1747, Lovis je n v zahraninchobjednvkch k zap jen. x .
De Geer.3 Jist stvlenkoisti ve Finspongsklch sbrkch pochz z Ceskho
Ke druh katalogizaci dolo, kdy byl majitelem knihovny kapitn Carl krlovstv _ CHRoNICARUM LIBER Hartmanna Schedela:koenvazba
Edvard Ekman, ktery v roce 1856 zakoupil podnik i nemovitost Finspong. s uzvrem a mosazn]rm kovnm, 2500 devoezri od mistrri M. Wolgemuta
Ekman zamstnal Bernarda Lundstedta z Krlovsk knihovny ve a H. Pleydenwurffa zdob dIo.Na fIich CCX)oilverso a CCCXXXrecto
Stockholmu, aby uspodal systematick; katalog podle dobovych je Nejstarpohled, na Prahu, na flii CC)XXIrecto n Karel iV. Kniha
klasifikanch principri. Vznikl i lstkoqf abecedn katalog, kter je dodnes byla tistonau A. Kobergera v Norimberku 1493 a uvnitje uvqdeno, e
patolomouc\fonjezuitrim: ''Collegium olomou@nse Societatis Jesu,', Andrea.s
Johannis, 1604.
Finspongsk sbrky jsou bohatna zcnbohemika, jako napklad:
l
Sou]rrom sbrka Louise De Geera ze 17. stolet,kter se rozrostla do Fingspongsk
ZISKA, iN NOOOUTESLE AVEUGLE, CAPITAINE... DES BOHEMIENS
zmeck knihovny _ jejch 35 000 knih bylo zakoupeno v roce 1904 mstem Norrkping' EVANGELIQUES DANS LE PENULTIME SICLE AVEC LHISToRIE
2 DES GUERRES..., Leide 1685;AUREA BULLA CAROLI IV"', Frankfurt
Zpracovn eleza, v1robamosazi a zbran.
1658 a disertanprce M. Rummelina DISSERTATIONES AD AUREAM
3
Uveden fakta o knihovn a rodin De Geerrijsou z bohat odbornliteratury vd. BULLAM CAROLI IV...,Stuttgart 1604'
sk1fch badatelri . E. W' Dahlgren Louis de Geer I, II, Uppsala 1923; . Bergmal: Fin,spongs
slottsbibliotek,Nonkping 1981;H. Frykenstedt: Jean Jacques och Aurora Taube de Geer'
Suenska humanistika Frbundel 1987;B. Helmfrid: Femjors frfattarskap, (50 let bdru
a vydvn, titnprce v letech 1936-86,dop|nndo roku t99O), Utsikt frn Holmentornet, n
B. Lu'"d"t"dt. Ko talog fuer flnspongs bibliotek' Stockholm 1883 (katalog m 736 stran).
Norrkping 1989 (letos vydal B. Helmfrid nejnovjv!'sledky svhobdn o L. De Geerovr
v Norrkpingut 5
knihy titnpedrokem 1523'
Termn ve vdsku:

DDU 551
 NALEZ RUKOPISU ETIROPAE LUMINA vyel v roce 1883 a poet
zachovn.Titnf katalog Bernarda Lundstedta
A KoMENIAN v NORRKPINGU titulri doshl 35 000.*
tc. t.''ir' pok'aoval 7ea do roku 1904' kdy byla cel Finspongsk
jsou sbrkyuloenyv budov
BLANKA KARLSSoNoV knihovna zakoupenamstem Norrkping' Dnes
Norrk pingsk mstsk knihovny.

onsarr FnqspoNcsrcH SBREK

I
oddlen
Soukrom i firemn knihovna podniku Finspong zahrnuje
obor : prva' ekonomie' emesel, technologie, komunikace,
FINsPoNGsK SBRKY v NonnxprNcu1 .,a,t"d.,1i.i"h
historie,
nmonictv,vIenictv,matematiky, prodnchvd, literatury'
aj'
V 17. stolet piel do vdskarod De Geer. Bohat kupec z Amsterdamu .geografie a topografie, botaniky, hudby
Louis De Geer (1587-1652) ze star brabantsk lechty koupil pozemek a v1tvzrcnje oddlenrukopisri a inkunbul,skterzahrnuje padest
podnik Fingspong2 a usadil se v roce 1627 v Norrk pingu. De Geerriv titulii. Vtina knih je v nmin,francouztin,holandtina vdtin.
28
druh syn Louis (1622-1695) poloil zk|ady k zmku Finspong. Zv!tl pozornost zasloutzv. Pompa funebris: 12 metrri dlouh a
Djiny Finspongsk;ch sbrek zainaj soukromou knihovnou Louise centimet irok adaobrazri (mdirytin) pilepen.fch na tkanivu zobtazujc
De Geera starho, avak vlastnm zakladatelem Finspongsk knihovny pohebn procesv Bruselu 29. prosince 1558- pohebcsae Kar|aY.Z\ato
byl vr.chn sprvce Louis De Geer (1705-1758),jen prvn knihy uspodal' .uu*y1'o"dobezachovny.TiskbylprovedenuChristopheraPlantina
Vznikl run psan; katalog, kter;i zahrnoval 6567 dl v 8000 svazcch. v Antverpch roku 1559' Text je v latin a v nmin'Podobny exempl
Knihy byly rozdleny do deseti oddlen a podle formtu. Kad kniha byla neexistuje na celmSvt.
opatena ovln m raztkem se znakem De Geerri a s textem'.Bibliotheca v oaaateni lotaniky je zachovno ]'3 tituhi v originrle od Car]a von Ljnn.
Finspongiensis',. Rukopis katalogu je uloen v Krlovsk knihovn ve Stock- Hudebn oddIenobsahuje uniktn rukopisy notovhomaterilu, ktery
holmu pod signaturou U 290'.Finspng Boh-Sahl.' 1757.29.sept.17 47, Lovs je n v zahraninch objednvkch k zaprijen. x '
De Geer.s Jist stvlenkoisti ve Finspongskych sbrkach p ochzi z Ceskho
Ke druh katalogizaci dolo, kdy byl majitelem knihovny kapitn Car] krlovstv - CHRoNICARUM LIBER Hartmanna Schedela:koenvazba
Edvard Ekman, ktery v roce 1856 zakoupil podnik i nemovitost Finspong. s uzvrem a mosazn],.m kovnm, 2500 devoezri od mistrri M' Wolgemuta
Ekman zamstnal Bernarda Lundstedta z Krlovsk knihovny ve a H. Pleydenwurffa zdob dlo' Na flich CCX)oilverso a CCCX)Ckecto
Stockholmu, aby uspodal systematick;f katalog podle dobov1ch je Nejstarpohled' na Prahu, na flii CCXXXIrecto n Karel IV. Kniha
klasifikanch principri' Vznikl i lstkoqf abecedn katalog, kteryje dodnes byta listonau A. Kobergera v Norimberku 1493 a uvnitje uvgdeno, e
patolomouc\fonjezuitrim: ''Collegium olomoucense Societatis Jesu'., Andreas
Johannis, 1604.
Finspongsksbrkyjsou bohatnavzcnbohemika, jako napklad:
l
soukrom sbrka Louise De Geera ze 17. stolet, kter se rozrostla do Fingspongsk
ZISKA. LE REDOUTABLE AVEUGLE, CAPITAINE... DES BOHEMIENS
zmeck knihovny -jejch 35 000 knih bylo zakoupeno v roce 1904 mstem Norrkping. EVANGELIQUES DANS LE PENULTIME SICLE AVEC L.HISToRIE
l 2
Zpracovn eleza' v roba mosazi a zbran.
DES GUERIiES..., Leide 1685;AUREA BULLA cARoLI IV"', Frankfurt
1658 adisertanprce M' Rummelina DISSERTATIONES AD AUREAM
3
Uveden fakta o knihovn a rodin De Geerrijsou z bohat odbornliteratury vd- BULLAM CAROLI IV..., Stuttgart 1604.
skfch badatelri - E. W. Dahlgren: Louis de Geer I, II, Uppsala 1923; . Bergman: Flnspozgs
slottsbibliotek,Norrkping 1981;H. Frykenstedt; Jean Jacques och Aurora Taube de Geer,
Suenska humanistika Fijrbundel 1987; B. Helmfuid: Femtio rs ftrfatturskop, (50 let bdn
a vydvn, titnprce v letech 1936.86, doplnndo roku I99o), I]tsikt frn Holmentornet, n
B' L*dst"dt' Ko talog fuer finspongs bibliotek, Stockholm 1883 (katalog m 736 stran)'
Norrkping 1989 (letos vydal B. Helmfrid nejnovjv;/sledky svhobdn o L. De Geerovi
v Norrkpingu) 5
Termn ve vdsku:knihy titn ped rokem 1523.

DbU 551
 V oddlenteologieje zachovna Kratickd bible z roku 16]'3pod titulem
.'biblev bhmtine'..6
KounNsrnrro Ic{IIrY - KoMENIANA - zACHovAN vE FINsPoNGsI.CH
SBRKCH PoD JnNEM J. A. Con/mNIUs
Knihy se dostaly do knihovny vtinoujako Komenskhodary L. De Geerovi,
zejmnav dob Komenskhopobybuv Elbingu (dnes polskmsto, tehdy
patilo vdsku),kde v letech 1642-1648 pracoval pro vdsko.
Znm komeniana ve Finspongsk ch sbrkch:
11 knih (viz seznam dle),?
1 rukopis ve francouztin,pekladKomenskhodIa,pravdpodobn 4. ruDICruM
na dost L. de Geera, kter;f neovldal latinu: I,Avis de Neufeld sur Ie
livre intitul .'Le Jugement de la Reigle de Foi par Valrien La Grand''.
Vb, 4:0, 17. stolet.
Nsledujcsoupis uvd jen tituly dl a bibliografickridaje:8
1. IANUA
I. A. COMENII IANUA AVREA RESERATA Linguae Latinae Cum Indice locupletissimo.
LVGD.ruNIl BATAVOR.IUM] Ex Offrcina Elseviriorum MDCXLI [= 1641]. 16:0. Prg. [8]
1 9 1 [ 2 3 1 ]p p .
ZBRT 19012, Brno UK, Praha UK, SoUPIs 262. LUNDSTEDT 3686 _ s. 158.
2. IANUA
J. A. COMENII JANUA LINGUARUM RESEBATA QUINQUE-LIINGUIS. Sive compendiosa
Methodus LATINAM, GALLICAM, ITALICAM, HISPANIAM & GERMANICAM Linguam
perscendi, Sub itulis centum, Periodis mi]le comprehensa; & Vocabr:lis bis mille ad minimum
6 cum fitulorum juxta atg. Vocabu.lorumIndice. Die sichtbare Welt. Das ist: Aller vornehmsten
N. oHRoNICARUM LIBER a na eskoubibli m upozomil knihovnk rjan Bergman.
7
IJuedenlchjedendct komenianjsem srot,nalaa popsaltl u salnostcltnmspise,ktetj, uyel
popruvdskyo roce 1992 (Jan Amos Kotrensk! / Corunius i Finspongssamlingen, Norrkiipitlgs
stadtsbibliotek I, Norrk ping 1992)' dle v odbornlch lncchvdskho
i eskhoodbomho
tisku (viz nap. Knda och oknda komeniana i Finspongssamlingen, Nordisk tid'skrift f r
Bok- och Biblioteksuiisen 81, 1994).
8
Literatura: .zsnr _ J . Yoirf:Bibliografie eskhistorie V, Praha 1912; So UPI] dt
J. A' Komenskho u eskoslouensk!chknihoundch, archuech a muzech (red.E, Urbn-kov),
Praha 1959; SEZNAM dl J. A. Komenskho zachovan;fch pouze v zahrani(zprac. B' Brtov
a S. Vidmanov), Studia Comeniana et Historica,1978, .8, s, L23-228;B. LUNDSTEDT:
Katalog tifver finspongs bibliotek, Stockholm 1883.
Zkratky:o-recto_1.stranaflie,-verso_2.stranaflie,/ol.6l.ie,lit.-liten_
mf'NM- Nrodnimlzeum,PMJAK - PedagogickmuzeumJ. A. Komenskho,pp. - paginae
- strany, Prg _ pergamenov vazba, s. o. - bez roku, s. l. - bez msta, U1(. Univerzitn
knihovna, V - vlask jednoduch vazba.
552
DUESUO, In Idioma Gallicum & Italicum
aucta. cum quintuplici Indice. ANATI{ANAELE
translata, & in hac Tertia Editione accurate emendata atque correcta. cum interpretatione
Elzevirios. MDCIXI t= 16611.
rri"purri"^ G. R. Amstelodami Apud Ludovicum & Danielem
_
Cum glatia & privilegio Sacrae Caesareae Majestatis S:0'
ts.r 19078, SoUPIs 307, Bratislava UK, Brno, Praha NM, PMJAK, UK, Strahov,
-
Perov' olomouc, Uh. Brod. LUNDSTEDT 3460 s. 149.
3. IUDICIUM
. e. corr'roNrus] JIIDIcIUM De Judicio VALERIANI MAGNI
MEDI6INENSIS SUPER
^trrrolrconuu ETAcatholicorum Credendi Regrrla Sive ABSURD1TATUM ECHo Authore
pp/s t/FolA8- S 8'
U L B I C O d e N E U F E L D , A m s t e r o d a m i , A n n o 1 6 6 4 ,1 2 : 0 P r g b . [ 2 8 4 ]
aBR.I 2oLg4, SEZNAM 47, Krakw, Paris, Wroclaw, Prag.mikrofilm. LUNDSTEDT
948 - s.54.
REGULA
tJ. A. COMENIUS] JUdiCiUM ULRICI NEUFELDI DE FIDEI CATHOLICAE
CATHOLICA,ejusqueCMT{OLICOUSUAdVALERIANUMMAGNUM,OmneSque
CATHOLICOS, AMSTERODAMI M DC XLV [= 1645] 12:0, 216 pp, Pb.
ZBRT.BRAMBoRA 54-55, SEZNAM 48. LUNDSTEDT 952 - s. 54 (Lrmdstedt uvd
Roterodami jako msto vydn!).
5. METHODUS
LINGVAR1JM MET}IoDUS NoVISSIMA, Fundamentis Didaicis solide superstructa: Latinae
linguae exemplo realiter demonstrata: scholarum usibusjam tandem examussim accomodata:
Se & in super al;is studiorrrm generibus magno usu accommondanda. Ante tamen Eruditorum
judicio publico exposita, serijsq, ac severis censuris submissa a JOHANNE COMENIO
MoRAvo. s. l.. s. a., ale l8strnkov dedikace L. De Geerovi je datovan v Elbingu 1648.
8:0 Prg [54] 608 t301.
zsnr rssss, SoUPIS, Brno, Praha, Martin, Kremnica, B. tiavnica' LUNDSTEDT
3462 _ s.149 (podle Lundstedta jde o velmi vzcn exempl pronho vydn).
6. ORBIS
JOH. AMOS COMENII ORBIS SENSUALIUM PICTUS HOC ESt:OMNiUM fUNdAMCNtAIiUM
in mundo rerum & in vita actionum, Pictura & Nomenclatura. Editio auctior & emendatior;
Welt.Ding und Lebens Verrichtunge Vorbildung und Benamrrng' Aufs neue aufgeleg
und an viel orten verbessert: neben einem Titel_ und Woerter- Register. Cum Grati Privil.
Sac- Caes. Majestatis, & Sereniss. Electoris Saxonici. NoRIBERGAE Sumtibus MIC{AELIS
& JOANNIS FRIDERICI ENDTERI ANNo Salutis M Dc I'oilV t= 1674]. Devoezy.8:0
t16l 315 [109],Prg.
SOUPIS 574, Praha UK. LUNDSTEDT 3688 - s. 158.
7. REVEI.IIoNES
De Principis Tiansylvaniae ruina (ejusque occasione de libro Lux in Tbnebris) Iudicium amici
ad amicum. t165s] t81= fol. A _ A4. 4:0, seit'nikoliv svzan. In fine Ieguntur verba Dabm
mense Januario... 1658.
ZBRT 21769, SoUPIS ?35. LUNDSTEDT 188894 _ s. 730.
8. REVELATIONES (dva tituly v jedn vazb z 18. stolet)
HISTORIA RE!,ELATIOI.nIM Christophori Kotteri, Christinae Poniatoviae, Nicolai Drabicij.
& qvae circa illas varie acciderunt, usqve ad earundem Anno 1657 publicationem, & post
DDJ
E
 V oddlenteologieje zachovna Kralickd bible z roku 1613 pod titulem DUESUO, In Idioma Gallicum & Italicum
,'biblev bhmtine'..6 aucta. cum quintuplici Indice. ANATI'IANAELE
l"an"lata, & in hac Tbrtia Editione accurate emendata atque correcta. Cum interpretatione
ii.p*i". G. R. Amstelodami Apud Ludovicum & Danielem Elzevirios. MDCIXI t= 16611.
--
Cum gratia & privilegio Sacrae Caesareae Majestatis. 8:0'
KoIr'ENsKHo I{hIIrrY- KoMENIANA - zAcHovAN vE FINsPoNGsI.CH rsil 19078, soUPIS 307, Bratislava UK' Brno, Praha NM, PMJAK, UK, Strahov,
_
sBRKcH PoD JMNEM J. A. CounNrus Perov, olomouc, Uh. Brod. LUNDSTEDT 3460 s. 149.

3. IUDICIUM
Knihy se dosty do knihovny vtinoujako Komenskhodary L. De Geerovi, . a. col,tot.ltus] ruDIcIUM De Judicio VALERIANI
MAGNI MEDI6INENsIS 5UPER
zejmnav dob Komenskho pobytu v Elbingu (dnes polsk msto, tehdy lmrouconuM ETAcatholicor.um Creden Regula Sive ABSURDITATUM EcHo Authore
pp./ s. t./ Fol A 8 - s 8.
patilo vdsku),kde v letech t642-L648 pracoval pro vdsko' ULRICO de NEUTELD, Amsterodami, Anno 1664, 12:0 Prgb. [284]
Znm komeniana ve Finspongsk ch sbrkch: ziBRT 20194' SEZNAM 47, Krakw, Paris, Wroclaw, Prag.mikrofilm. LUNDSTEDT
948 - s. 54.
11 knih (viz seznam dle),7
1 rukopis ve francouztin,pekladKomenskhodla,pravdpodobn 4. IIJDICIUM
na dost L. de Geera, kter; neovldal latinu: L'Avis de Neufeld sur le RBGLILA
tJ. A. COMENruS] JUdiCiUM ULRICI NEUFELDI DE FIDEI CATHOLICAE
livre intitul .,Le Jugement de la Reigle de Foi par Valrien La Grand''. CATI{OLICA, ejusque CATHOLICO USU Ad VALERIANUM MAGNUM, Omnesque
CATHOLICOS, AMSTERODAMI M DC XLv. [= 16451 12:0, 216 pp' Pb'
Vb. 4:0. 17. stolet. - (Lundstedt uvd
ZBRT-BRAMBoR 54.55, SEZNAM 48. LUNDSTEDT 952 s. 54
Nsledujcsoupis uvd jen tituly dl a bibliografickridaje:8 Roterodami jako msto vydn!).

1. IANUA
I. A. COMENII IANUA AVREA RESERATA Linguae Latinae Cum Indice locupletissimo.
LVGD.II]NI] BATAVOR.IUM] Ex ofrcina Elseviriorum MDcxLI [= 1641]. 16:0. Prg. [8]
191 [231] pp.
ZBRT 19012, Brno UK, Praha IIK, soUPIs 262. LUNDSTEDT 3686 _ s. 158.
2. IANUA
J. A. COMENII JANUA LINGUARUM RESERATA QUINQITE-LUNGUIS. Sive compendiosa
Methodus LATINAM, GALLICAM, ITALICAM, HISPANIAM & GERMANICAM Linguam
perdiscendi, Sub Titris centm, Periodis mille compreherrsa; & Vmabu]is bis mille ad minimum
6 cum Titulorum juxta atg. Vocabulorum Indice. Die sichtbare Welt. Das ist: Aller vomehmsten
N. CHRoNICARUM LIBER a na eskoubibli m upozomil knihovnk rjan Bergman.
1
IJuedenlchjedtnct komenianjsem srot,ncllaa popsala U sd,nostatnm spise,kterj uyeI
popruudskyu rrce 1992(JanAmos Korunsfuj lCorunius iFittpongssamlingen, Norrk pings
stadtsbibliotek I, Norrkping 1992),dle v odborn;fchlncchvdskhoi eskhoodbomho
tisku (viz nap. Knda och oknda komeniana i Finspongssamlingen, Nordis tidskrift for
Bok- och Biblioteksuiisen 81, 1994).
8
Literatura: .zsnr _ .r. Yo\f:Bibliografie eskhistorie V, Praha I9l2; So(}PIS d,I
J. A. Komenskho u eskoslouenskj,chknihowtdch, archuech a muzech (red,.E' Urbnkov)'
Praha 1959; SEZNAM dl J. A. Komenskho zachovan ch pouze v zabrani(zprac. B' Brtov
a S. Vidmanov), Studia Comeniana et Historica' 1978, .8, s' 123.228; B. LUNDSTEDT:
Katalog fuer finspongs bibliotek, Stockholm 1883.
Zkratky:o-recto-1.stranafIie,-verso-2.stranaflie,fol_61ie,ljt.-liten_
mf'NM. Nrodn mlzeum,PMJAK _ PedagogickmuzeumJ. A. Komenskho,pp. - paginae
.- strany, Prg - pergamenov vazba, s' o. - bez roku, s. l. - bez msta, UI. Univerzitn
knihovna, V _ vlask jednoduch vazba.
5. METTIODUS
LINGVARUM METT{ODUS NOVISSIMA, Fundamentis Didacticis solide superstructa: Latinae
linguae exemplo realiter demonstrata: scholarum usibusjam tandem examussim accomodata:
Sed & in super iis studiorum generibus magno usu arcommondanda' Ante tamen Eruditorum
judicio publico exposita, serijsq, ac severis Censuris submissa a JOIIANNE COMENIO
MoRAvo. s. l., s' a., ale 18strnkov dedikace L. De Geerovije datovan v Elbingu 1648.
8:0 Prg [54] 608 [30].
zsnr rssss, SoUPIs' Brno, Praha, Martin, Kremnica, B' tia.mica.LI.'NDSTEDT
3462 - s.149 (podle Lundstedta jrle o velmi vzcn;f exempl prvnho vydn).
6. ORBIS
JOH. AMOS COMENII ORBIS SENSUALIUM PICTUS HOC ESt:OMNiUM fUNdAMENtAIiUM
in mundo rerum & in vita actionum, Pictura & Nomenclatura. Editio auctior & emendatior;
Welt-Ding und Lebens Verrichtunge Vorbildung und Benamung. Aufs neue aufgelegt/
und an viel orten verbessert: neben einem Titel- und Woerter- Register. Cum Grati Privil.
Sac- Caes. Majestatis, & Sereniss. Eleoris Saxonici. NoRIBERGAE Sumtibus MICIIAELIS
& JOANNIS FRIDERICI ENDTERI ANNo Salutis M Dc I'o(w t= 1674]. Devoezy-8:0
t16l 315 [10e],Prg.
SOUPN 574. Praha UK. LUNDSTEDT 3688 - s. 158.
7. REVELATIONES
De Principis Tbansylvaniae ruina (ejusque occasione de libro Lux in Tbnebris) Iudicium amici
gd amigum. t1658] t8l = fol. A - A4. 4:0, seite'nikoliv svzan. In fine leguntur verba Dabm
mense Januario... 1658.
ZBRT 21769, soUPIs 735. LUNDSTEDT 188894 - s. 730.
8. REVELATIoNES (dva tituly v jedn vazb z 18. stolet)
FTSTORIAREVELATIONVM Christophori Kotteri, Christinae Poniatoviae, Nicolai Drabicij.
& qvae circa illas varie acciderut, usqve ad earundem Anno 1657 publicationem, & post

552 553

.L-
 publicationem, In conspectu Dei & Ecclesiae posita fideli testificatione ejus qvi (Deo
rta
disponente) omniumistorum autoptes, corlector,conservator, editorqve fuit. Anno M.Dc.L.D(.
t= 16s91 4:0 \rb (SOUPIS 736).
CONTINUATIo Historiae Revelationum NICOLAI DRBICII ab Arrno 1659 ad 1663. 4:0
Vb Fol A-D2a,b 28 pp (SOUPIS 739).
ZIBRT 212338,2'l'452,21442,Bratislava, Brno, Praha' Perov'Uh. Brod. SoIIPIS 736
a 739. LUNDSTEDT 18896 - s. 780.
9 REVELATIONES
Ltx E TENEBRIS, novis radiis aucta. Hoc est: solemnissimae Divinae RE\,IELATIoNES,
rn usum seculi nostri factae. Qvibus I. De Populi Christiani extrema corruptione lamentabiles
qverelae institmtur. II. Impaentibusqve terribiles Dei plagae denuntiantur. III. Et qvomodo
tandem Deus (deleta Pseudo_ Christianorum, Judaeorum' T\:rcarum, Paganorum & mnium
sub caelo Gentim Babylone) novam, ve e catholicam, donoru Dei luce plene coruscante
Ecclesiam constituet; et qvis jam status ejus futurus sit ad finem usq; slculi, explicatur.
Per immissas Visiones, & Angelica Divinaqve alloqvia, facta I. cHRIsropHoRo
SILESIO, ab A'rno 1616, ad 1624 II. CHRISTINA! PoNIltoVIA.E Bohemae, Annis 1627,
1628, 1629,III. NICOLAO DRABICIO MoRAVo, ab Amo 1638, ad 1664 cum privilegio
Regis Regum, & sub favore omnium Regum Tenae, recudendi hac ubiudi gentium, donec
omnia reddantur nota omnibus sub Caleo populis & lingvis. M DC LXV t16651.s. a., Vd
2 8 p p , 9 2 , 3 - 4 8 , 1 6 8 , 1 6 4 , 1 9 8 ,p I 8 S - 4 7 7 , 4 2 8 - 5 0 85, 5 , 3 0 p p .
SOUPIS 740, Bratislava, Brno, Praha. LUNDSTEDT 1g891 _ s. 730.
10. VESTIBULUM
\IESTIBULUM Latinae Linguae Rerum & Linguae cardines exhibens (ad ledes Methodi
Linguarum novissima concinnatum). Iauthore Joh. Comenio] For=Thur Der Lateinischen
Sprache. s. l. a Lit. fl,esnae, typis Danielis Vetteri 1649] g:0 prg Fol Ag - D8, Ag _ H8, I8
- L3b, A - E3b 13021.
ZBRT 18905:1647,SEZNAM 83, Gdarisk. LUNDSTEDT 3690 - s. 158'
11. \TNDICATIO FAMAE
\TNDICATIO FAMAE ET CONSCIENTIAE JOHANNIS COMENII, a calumniis Nocor,AJ
ARNoLDI, Poloui, s. Theologikae Professoris Franequerani. cum exhortatione ad mehora:
& super editionem libri LIIX IN TENEBRIS iormatione. LUGDIINI BATAVoRUM, Ex
offtcina HENRICI VERBIEST. MDCLrx t= 16591 4:0, seit,nikoliv svzan, 80 pp.
ZBFT 2L427,22998, SoUPIS 849, Praha _ UK - fot. LUNDSTEDT 18892 _ s. 730.
SrrnNur I. srI
V 17. stoletpieldo vdskaz Amsterdamu od De Geerri a usadii se
v Norrkcipingu. Druh;f s1'rrbohathokupce Louise De Geera pol o1|zk|ady
k zmku Finspong.
Djiny Finspongsk;ch sbrek zanajsoukromou knihovnou L. De
Geera starho,ale vlastnm zakladatelem Finspongsk zmeckknihovny
byl vrchn sprvce Louis De Geer, kte4 prvn knihy uspodal (77 47).Y
roce ]'883byl hotov titn;ikatalog zpracovan]B' Lundstedtetn. Finspong-
sk knihovna zristvala zachovna na zmku a rozr stala se bhem gene.
cc+
rac jejch majitel . V roce 1904 koupilo msto Norrkiiping celou knihovnu
- 35 000 knih, kter jsou dnes v budov Norrktipingsk mstsk knihovny.
Finspongsk knihovna obsahuje rukopisy, inkunbule a vzcn bohemika,
napklad Kralickou bibli.
Jan Amos Komensky piel do vdskav srpnu 1642 a zanechal sv
stopy ve Finspongskych sbrkch -jedenct knih titnfch zajeho ivota
a jeden rukopis ve francouztin (peklad latinskho dla J. A. Komensk-
jmnem J.A.
tro). tato dla jsou zaazenav 7znychoddlech knihovny pod
Comenius.
il
KorrERo -
Tr lNor.rrur.l pncp - RUKoPIs A Dv TITEN DI,A NALEZEN
A ozNAEN JAKo DLo J. A. KounNsKHo
Komenskho prce pro vdskou koln reformu pIobhala v letech
t4l
L642-L648.Piel z Anglie s rozshl mi pansofick:mi plny, s mylenkou
na ve]ik dlo, kter se postupn rozrostlo v sedm knih pod nzvem De
rerum humdnarum emendatione consultatio catholica. Ptel z Anglie
psali nepetrit]f proud otzek o pansofii, a tak Komensk]/ vydal v roce
ji
roas .' Gdasku skicu pansofi e Pansophiae diatyposis a pokraoval na
(pozdji znmy jako Panpgersia)
qfe jmenovanm dfle De rerufn,. Prvn dl
byl d'okonen v Elbingu, kde Komensk]f il v dob vdskho obdob 1642.
-e+a, u zasln pteli Hartlibovi pod nzvem Excitatorum uniuersale.
vdsk strana ovem dala na Komenskm napsn uebnic, co bylo
splnno' Kdy potom v roce 1646 Johannes Matthiae dostal za rikol
vypracovat koln stanovy ve vdsku,napsal je podle Systmu Jednoty
bratrsk, kter byl vypracovn prv Komensk;m'
KolrnNrp I(E TEM ANoNYMNM oir.u, KTER BYLY NALEZEI{Y
vE FINSPoNGSI.fCH sBRI{:l(cH A oZNAENY JAI{o DLA KourNsxrro
V rivodu jmenovan dlo De rerum... Neobecnd porada o naprau uc
Iidsh,cilby|ovydno za Komenskho ivota, ale jen prvn dva dly. Zby|ych
pt zmizelo a bylo nalezeno a v roce 1934 D. yevskym v archvu dtsk-
ho sirotince v Halle v Nmecku. Zjistilo se vak, e rukopis nebyl psn
rukou Komenskho, ejde o opis pozenypo jeho smrti. V roce 1966 vylo
dIojako celek v originlnm jazyce - v latin (I. Panegersia' o veobecnm
probouzen, II. Panaugia, o veobecnm svtle, |II. Pansofia, vevda, ve-
obecn moudrost, IY. Pampaed,io, o veobecnm vzdlni,Y. Panglottia,
555
 publicationem, In conspectu Dei & Ecclesiae posita
fideli testificatione ejus qvi (Deo rta
disponente) omniumistorum autoptes, collector,conseruator,
rac jejch majitelri' V roce 1904 koupito msto Norrk ping celou knihovnu
editorqve fuit. Anno M.Dc.L.D(. - 35 000 knih' kterjsou dnes v budov Norrk pingsk mstsk knihovny.
[= 1659] 4:0 \rb (SOUPIS T36).
CONTINUATIO Historiae Revelationum NICOLAI DRABICII
ab Anno 1659 ad 1668. 4:0
Finspongsk knihovna obsahuje rukopisy, inkunbule a vzcn bohemika,
Vb Fol A-D2a,b 28 pp (SOUpIS 7Sg). napklad Kralickou bibli'
ZBRT 212338,21452, 21442, Bratislava' Brno, Praha, Perov,Uh. Brod'
SoUPIS 736 Jan Amos Komensk;/'piel do vdskav srpnu 1642 a zanechal sv
a 739. LUNDSTEDT 18896 - s. ZS0.
stopy ve Finspongskfch sbrkch - jedenct knih titnj'ch zajeho ivota
9 REWLATIONES a jeden rukopis ve fancouztin (peklad latinskho dla J. A. Komensk-
LIjX E TENEBRIS, novis radiis aucta. Hoc est: solemnissimae Divinae ho)' Tato dIa jsou zatazenav rtlzn:/'ch oddlech knihovny pod jmnem J.A.
REVELATIoNES,
in usm seculi nostri factae. Qvibus L De Populi Christiani extrema
corruptione lamentabiles Comenius.
qverelae institmtur. II. Impae-ntibusqve terribiles Dei plagae
denuntiantur. III. Et qvomodo
tandem Deus (deleta Pseudo- christianorum, Judaeorum, Tbrcarum, paganorum
& omnium
sub caelo Gentium Babylone) novam, vere catholicam, donoru Dei luce plene
coruscante II
Ecclesiam constituet; et qvis jam status ejus futurus sit ad finem usq;
seculi, explicatur.
Perimmissas visiones, &Angelica Divinaqve alroqvia, facta I. CHRISTopHoRo
KorrERo
sILEsIo, ab Anno 1616, ad 1624 II. OHRISTINAE poNIATowAn Bohemae, Annis 1627, TRr.qNoNYttn pncp - RI.]KoPIs A Dv TITN DI'A - NALEZENE
1628, 1629' III. NIcoLAo DRABICIO MoRVo, ab Anno 1638' ad 1664
Cum privilegio A oZNAEN JAKo DLo J. A. KounNsKEHo
Regis Regum, & sub favore omnium Regum Terrae, recudendi hac ubiudi gentium,
donec
omnia reddantur nota omnibus sub Caleo populis & lingvis. M DC LXV
28 pp, 92, 3-48, 168, 164, 198, p LBS-477,478-SOB, ES, 30 pp.
t16651. u., Va tal
".
Komenskho pIce pro vdskou koln reformu probhala v letech
SOUPIS 740, Bratislava, Brno, praha. LUNDSTEDT 18891 _ s. 7S0. 1642-L648. Piel z Anglie s rozshl:mi pansoflckJmi plny' s mylenkou
na ve]ik dIo, kter se postupn rozrostlo v sedm knih pod nzvem De
10. \,IESTIBULUM rerum humanarutl emendatione consultatio catholica. Pte] z Anglie
\"ESTIBULUM Latinae Linguae Rerum & Linguae cardines exhibens (ad ledes psali nepetrit1f proud otzek o pansofii, a tak Komensk1f vydal v roce
Methodi
Linguarum novissima concinnatum). [authore Joh. Comenio] For=Thur Der
Sprache. s. L a Lit. [Lesnae, typis Danielis Vetteri 1649] g:0 prg Fol A8 _
Lateinischen 1643 v Gdasku skicu pansofi e Pansophiae diatyposis a pokraoval na ji
D8, A8 _ H8, f8
- L3b, A _ ESb t3021. vye jmenovanm dle De rerum.'. Prvn dl (pozdji znmy jako Panegersia)
ZBRT 18905:1647,SEZNAM 83, Gdask. LUNDSTI]DT 3690 _ s. 158' byl dokonen v Elbingu, kde Komensk1f il v dob vdskhoobdob 1642-
-1648, a zas|n pteli Hartlibovi pod nzvem Excitatorium uniuersale-
11. \'INDICATIO FAMAE
vdsk strana ovem dala na Komenskm napsn uebnic, co bylo
\aINDICATIO FAMAE ET CONSCIENTIAE JOI{ANNIS OOMENII, a calumniis
ARNOLDI, Poloui, s. Theologikae professoris Franequerani. cum exhortatione
NocoLAI splnno. Kdy potom v roce 1646 Johannes Matthiae dostal za rikol
& super editionem libri LIrX IN TENEBRIS informatione. LUGDUNI BATAVORUM,
ad mehora: vypracovat koln stanovy ve vdsku,napsal je podle systmu Jednoty
Ex
ofrcinaHENRICI \.ERBIEST. MDcLIx t= 1659] 4:0, seit,nikoliv svzan, bratrsk, kter;f byl vypracovn prv Komensk;m.
80 pp.
ZBRT 2t427,22998, SoUPIS 849' Praha _ UK - fot. LUNDSTEDT 18892 -
s. 73O.

KoMENTE KE TEM ANoNYMNM DLM, KTER BYLY NALEZEI{Y

Srrnvur I. stl vE FINsPoNGsI.CH sBRxcH A ozNAENY JAKo DLA KounNsxrro

V 17. stotetpieldo vdskaz Amsterdamu rod De Geerri a usadil se
v Norrkcipingu' Druh; syn bohathokupce Louise De Geera pol o1|zklady
k zmku Finspong.
Djiny Finspongsk1ich sbrek zanajsoukromou knihovnou L' De
Geera starho,ale vlastnm zakladatelem Finspongsk zmeckknihovny
byl vrchn sprvce Louis De Geer, kte4i prvn knihy uspodal(l7 47),v
roce 1883 byl hotov titn]fkatalog zpracovan}B. Lundstedtem. Finspong-
sk knihovna zlistvala zachovna na zmku a rozrristala se bhem gene-
V tivodu jmenovan d|o De rerum'.. Neobecnd porada o ndprau uc
Iid,shlcD bylo vydno za Komenskho ivota, ale jen prvn dva dly. Zby|ych
pt zmizelo a bylo nalezeno a v roce 1934 D. Cyevsk m v archvu dtsk-
ho sirotince v Halle v Nmecku. Zjistilo se vak, e rukopis nebyl psn
rukou Komenskho, ejde o opis pozen;f po jeho smrti. V roce 1966 vylo
dlo jako celek v originlnm jazyce - v latin (I. Panegersia, o veobecnm
probouzen, II. Panaugia, o veobecnm svtle, III. Pansofia, vevda, ve-
obecn moudrost' IY. Pampaedla, o veobecnm vzdlni, Y. Panglottia,

554 DDD
o stycchmezi nrody pomocmoudrhopstovnjazyki,YI. Panorthosia, je Europae lumina, 2 strany dedikace triu krlovstv, jak je v:e
FR mt 22stran. 18 stran
o veobecn nprav, YII. Pannuthesia.' o veobecnm povzbuzovn)'V " *ulce seithorukopisu je titul De Rerum... a raztko rodiny De Geer z prvni
zaazendla pod
roce 1992 lylo dlov eskmpekladu.De rerum... m piblin1500 stran """i""".
i"'J"*i".." a dole raztko Ekmanovo z druh katalogizace. Raztka a
je
ioe. r"r'm) dokazuje, e vdov od prvn katalogizace v 18. stolet nevdli,
a je to Komenskhoivotndlo.Rukopis, kter1fjsem nala ve Finspong- #jf,;-|
sk;fch sbrkch, m 22 stran a je seiQfjako seit formtu A5. Je to ped. kdo je autorem drta'

mluva k celmu Iu:Europae lumina (Sutl m Europy), kde se Komensk1f obou uerz Europae lumina, FR s origindlnmi
Na zklad srounUn
obracke vem uen;mmurim Evropy s pnm, aby dlo etlise zjmem jsem dolak nsledujcmu:
a aby pokraovaliv rozsvcovnsvtla znalost.Europae lumina obsahuje d,opisyKomenskhoa na zklad rozboru textu
*--
jsou tmtoton,slovo
tatuy vx1ulEuropae lumna ve FRa H-1966
i nrt celhodla a lysvtlen hlavnch mylenekjednotliqfch knih. jato konen;fistopis psany pro De Geera, anebojako
o<1 slova. FR vypacl
Posledn dv strnky rukopisu obsahujdedikaci temkrlovstvm Ev. mylenky, je tak zristaly i v konen podob. To se
ropy, respektive vfzvu k nim. V titnmvydn z roku 1966 j e zaazena Kole,,skoho lrvn
zaitkn.Vme toti, eKomensk;f na svmDe rert!m...pracoval
na konci dla. w;;w^,.
za elem
i"|i i,",t,neustle texty pepracovval.V podtrhvn slov a vt
Druh a tet z dI zaazen;/ch v knihovn bez udn autora jsou: je patrny veliky rozdl mezi verz FR a H.1966. FR m
jejich
Pansophiae diatyposis, qekomentovandIo,prvn vydn nffiu, Pansofie, "mn"tt''a"nn slov ne H-1966. Text FR kryje tmvechnystrany
podtren1fch
aAngelus pacis (AndI mru) po|itick'!spis Komenskhoz jeho holandskho 36 a st
H-196.6,ale tmcel strana 31, polovina strany 32, cel strana
obdob,protest proti vlce mezi Angli a Nizozemm.g .,' ro zdIyve slovosledu anebo
.t''',y z H-rsoo chybj.V textech se o$evuj
je formulovn dvma zprisoby (napklad s-.4 FR,
i"t.o.r,o,estejn1fobsah
s.29 H-1966). To dokazuje Komenskho neustl pepracovvn, ale t]fk
se to jen jazykovformy, ani by to sdlovan1f obsah zmnilo. odstavce
DE RER(IM HUMANARI.JM EMENDATIoNE CoNSI.'LTATIo CATHoLICA jso" H.isd6 slovan, zatmcov rukopise FR je slovnmna jsou
"
pouze vt nezery uprosted dky msto odstavce nebo novy odstavec
Rukopis zaazeny v oddlen4<ataloguFinspongsk;fch sbrek Politika I.
Lez sla.Dalrozdlyjsou v pravopisu mal ch,/velkfch psmen,napklad
veobecn.Rukopis oznauji nzvem FINSPONGSrc pxnrvlpt, ri
ad Generis humani - ad generis humani apod. Text H-1966 m vceslov
FINSPONGSKY RUKOPIS (dle jen FR) a srovnvm s tzv. ''Hallskym zdriraznn;ch velk1fmi psmeny anebo podtrenych, a]e mn pefor-
rukopisem'' (vyd. tiskem, dle jen H-1966). mulovan;fch i doplnn1fchvt ne FR - to ukazuje' e kompozice textu
Srovnvn FR a H-1966: Europaeiuminaby|ahotova ji krtce po genezidla'Europae luminakon
signturou '.C''. Da1strana je nepopsan a dal zain dedikac s
FR - objeven v Norrkiipingu 1992, poprv tiskem 1993.10 triu Britnii, Svdsku,
Titul FR - De rerum humanarum Emendatione CONSULTATIO CATHOLICA
otaznkem'Dedikace - qfzva je psrra'.Nejmocnjmu
ad Genus je
Humanm. Ante alios vero Ad Eruditos Europae. rukopis, 4:0, seit, [22] pp. Polsku.' a je umstna na konci dilav Pannuthesii. Potad krlovstv
LUNDSTEDT s. 517, odd' PoLITIK.ALLMN, vda o stt. v H-1966 jin - Polsko, vdsko, Britnie.
Je Fiispongsk! rukopis psn Komenskho rukou? Po prvnch krocch
Titul H-1966 - De rerum humanarum emendatione CONSULTATIO CATHOLICA, ad Genus studia rukopisu vrm, eano| Tento nzor stavm na rozboru textu a na
vfe popisovanm srovnvn. Pokud se zahledme do rukopisu z pta
Humanum Ante alios vero Ad Eruditos Religiosos, Potentes EUROPAE, Pragae MCMLX\T,
v krlovsk knihovn ve Stockholmu pod sign. 67F/136.
p"..p"kti..y, dostav se pochybnosti. FR m psmojakoby uesana ist
napsanopisovaem.Musme si vak uvdomit, ejeden lovkmriemt
sm vce odlinch stylri v rukopise podle toho, kdy pe,komu, za jak;ich
'
Tato .,anonymn.'dla jsem popsala a vyloila ve druhm dle svho spisu Jan Amos okolnost,proatd. Vme, e Komensk1fpsal De rerum... ve vdskych
slubch tajn a po nocch(tedy sm - svou rukou), protoevdov jej
Komensk! I Comenius i Finspongssamlingen, Nonk pings stadsbibliote& // (Norrkciping 1993)
a pozdji v odborn;fch lncch vdskyi esky:J. A. Comenius och Sverige, sPov, 18.19, platili za uebnice, ekali rychle v sledky a nechtli, aby se rozptyloval
1993; J. A. Komensk ve finspongsklch sbrkch norrk pingsk mstsk knihovny, Tfuologicki jinfmi rikoly. Komenskf byl vak velmi zaujat sv;mdlem, a tak je prav.
reuue 1993, .5; Kiinda och oknda komeniana i Finspongssamlingen, Nordjsh tidskrift ftr
dpodobn,e chtl sv mylenky napsat vlastn rukou a poslat svmu
Bok- och Biblioteksuiisen 81, 1994.
meceni.Ponome-li se do studiajednotliqfch psmen,zanenmjasnji
10
viz literatura uveden v poznmce 9.

556 557
ii
o stycchmezi nrody pomocmoudrhopstovnjazyki,Yl' Panorthosia,
o veobecnnprav, YII. Pannuthesia, o veobecnmpovzbuzovn). V
roce 1992lylo dlov eskm pekladu.De rerutl.., m piblin1500 stran
a je to Komenskhoivotndlo.Rukopis, kter jsem nalave Finspong.
sk ch sbrkch, m 22 stran a je seit jako seit formtu A5. Je to ped-
mluva k celmu d|v Europae lumina (Sutl tn Europy), kde se Komensk;f
obracke vem uen;fmmurim Evropy s pnm,aby dloetlise zjmem
a aby pokraovaliv rozsvcovnsvtla z na|ost.Europae lumina obsahuje
i nrt celhodla a vysvtlenhlavnch mylenekjednotliq/ch knih.
Posledn dv strnky rukopisu obsahujdedikaci temkrlovstvm Ev-
ropy, respektive vfzvu k nim. V titnmvydn z roku 1966 j e zaazena
na konci dla.
Druh a tet z dltzaazen ch v knihovn bez udn autora isou:
Pansophiae d.iatyposis,qekomentovandlo,prvrrvydrnn r.tuPaisofie,
aAngelus pacis (Andlmru)po|ib'.ck!,spis Komenskhozjeho holandskho
obdob,protest proti vlce mezi Angli a Nizozemm.g
Dp npnuu HTJMANART]MEMENDATIoNE coNsULTATIo oATHoLICA
Rukopis zaazen, v oddlen&atalogu Finspongsk1/ch sbrek Politika I.
veobecn. Rukopis oznauji nzvem FINSPoNGSrcf pxnupl
ei
F.INSPoNGSrcf RuxopIS (dle jen FR) a srovnvm s tzv. ''Hallsk.m
rukopisem,.(vyd. tiskem, dle jen H-1966).
Srovnvn FR a H.1966:
FR _ objeven v Nonk pingu 1992,poprv tiskem 1993.10
Titul FR - De rerum humanarum Emendatione CONSULTATIO CATHOLICA ad Genus
Hmanum. Ante alios vero Ad Eruditos Europae. rukopis, 4:0, seit, [22] pp.
LUNDSTEDT s. 517, odd. POLITIK.ALLMN' vda o stt.
Titul H-1966 - De rerum humanarum emendatione CONSULTATIO CATI{OLICA, ad Genus
Humanm Ante alios vero Ad Eruditos Religiosos, Potentes EUROPAE, pragae MCMLXVI,
v krlovsk knihovn ve Stockholmu pod sign' 67F/136'
" Tato
''anonymn,.
dla jsem popsala a vyloila ve druhm dle svho spisu Jon rzos
Komenskj, lCorunius i Finspongssamlingen,Norrkpings stadsbibljo'e& 1/(Norrk ping 1993)
a pozdji v odborn ch lncchvdskyi esky:J' A. Comenius och Sverige, sPoy, 18-19,
1993; J. A. Komenslcj ve finspongskfch sbrkch nonk pingsk mstsk knihorrrry, Thcotogitk
revue 1993, .5; Knda och oknda komeniana i Finspongssamlingen, Nordisk tid,skrift
Bok- och Biblioteksuiisen 81. 1994.
10
viz literatura uveden v poznmce 9'
556
FR m 22 stran. 18 stran je Europae lumina, 2 strany dedikace triu krlovstv, jak je vj'e
uvedeno' Na oblce seithorukopisuje titul De Rerum... a raztko rodiny De Geerri z prvni
katalogizace a dole je raztko Ekmanovo z druh katalogizace. Raztka a zaazendIa pod
psmenem D (De rerum) dokazuje, e vdov od prvn katalogizace v 18. stolet nevdIi,
kdo je autorem dla.
Na zk]ad srovn'U'n obou uerz Europae lumina, FR s origin'Inrni
dopisy Komenskho a na z}Jad rozboru textu jsem dola k nsledujcmu:
Za,tkytextuuropae lumjno ve FR a H.1966 jsou tmtoton, slovo
od slova' FR vypad jako konen;fistopispsan]pro De Geera' anebojako
Komenskho prvn mylenky, je tak z staly i v konenpodob. To se
t k pouze zatkl. Vme toti,eKomensk;f na svmDe rerutl7,..pracoval
cel ivot, neustle texty pepracovval'V podtrhvn slov a vt za rielem
jejich zdriraznnje patrn;f velik rozdl rnezi verzi FR a H-1966. FR m
mnpodtren]ch slov ne H-1966. Text FR krfre tmvechnystrany
H-].966,ale tmcel strana 31, polovina strany 32, cel strana 36 a st
strany 37 v H-1966 chybj.V textech se objevujro zdIyve slovosledu anebo
takov,estejn;fobsah je formulovn dvma zprisoby(napklads. 4 FR,
s. 29 H-1966)' To dokazuje Komenskhoneust]pepracovvn, ale tyk
se to jen jazykovformy, ani by to sdlovan:fobsah zmnilo. odstavce
jsou v H-1966 s]ovan, zatmcov rukopise FR je slovnmna jsou
pouze vt mezery uprosted dky msto odstavce nebo novy odstavec
tez sla.Dalrozdlyjsou v pravopisu mal1/ch/velk ch psmen,napklad
ad Generis humani - ad generis humani apod. Text H-1966 m vceslov
zd'&raznnychvelk mi psmeny anebo podtrenych, ale mn pefor-
mulovan]fch i doplnn]fch vt ne FR - to ukazuje, e kompozice textu
Europae lumnaby|ahotova ji krtce po genezi dla' Europoe lumina kon
'.C''. Dal strana je nepopsan a dal zain dedikac s
signaturou
ot.^iku.. Dedikace - vyzva je psana'.ejmocnjsmutriu Britanii, vdsku,
Polsku'. a je umstna na konci rav Pannuthesii. Poakrlovstv je
v H-l966 jin - Polsko, vdsko,Britnie.
Je Finspongsk! rukopis psn Komenskho rukou? Po prvnch krocch
studia rukopisu vm,e ano|.Tento nzor stavm na rozboru textu a na
qe popisovanm srovnvn' Pokud se zahledme do rukopisu z pta
perspektivy, dostavse pochybnosti.FR m psmojakoby uesan a ist
napsanopisovaem.Musme si vak uvdomit, ejeden lovkmriemt
sm vce otis.'y"r' stylri v rukopise podle toho, kdy pe,komu, za jak;fch
okolnost,proatd. Vme, e Komensk psal De rerum... ve-vdskych
slubch tajn a po nocch(tedy sm - svou rukou), protoeSvdovjej
platili za uebnice,ekali rychle qfsledky a nechtli, aby se rozptyloval
jt'*i rikoly. Komensk byl vak velmi zaujat sv;im dlem, a tak je prav.
fr
dpodobn,e chtl svmylenky napsat vlastn rukou a poslat svmu
meceni. Ponome-lise do studiajednotliqfch psmen,zanenm jasnji
DDJ
vystupovat Komenskho charakteristick psmo,napkladve FR Komen-
skhospeciln (s. 3, humano, hac), dle jeh o l, C, Q, D nebo jeho vyk-
infty,kter mnohdy vypadajjako dvojteky.Pravopis que jako q + apo-
strof je pravdpodobnotzka dobovhopravopisu.
Je mon,eFR hrl dtileitou roli v dob Komenskhosmrti, kdy jeho
syn Daniel s A. Hartmannem a K. V. Nigrinem usilovali o vydn rukopisu
De rerum.'' FR mrieb;tprv ten exempl,kter1rodina De Geer zaprij-
ila a kter1fJustus Docemius vzal do Halle.
Grafologiebohuelnenpomocnvda historick; mnozbadate1 jt za
vdu nepovalj; ale pestom zajma|nzor grafologa, kterhojsem se-
hnala a poa|ao rozbor rukopisu ve srovnn s originlnmi dopisy Ko-
menskho.Grafolog provedl drikladn;f rozbor ze vechstran a potvrdil mou
teorii o pravosti rukopisu. M j popis a sroundnuyjdejetspolu s kritic-
k,!m uydnrn textu.
PANSopHTAE DlATyposrs, ANcplus pecrs
(Dla Komenskho ve Finspongsk}ch sbrkch jako anonymn)ll
L2.
PANSOPHIAE DIAT\TOSIS, Ichnographica& orthographica delineationeTotius futu.
Operisamplitudinem, dimensionem,
usus,adumbrans.
ANNO M.DC.XLIII.[=1648],s. 1.,r,
12:= Pb, 2I4pp = fo].Alr _ fol. I11v].
ziBPt,r20708,sEzNAM 75 _ TypisAndreaeHmefeldii, Blekastad,Brambora- Gdask,
soUPIs 0, nenv Ceskrepubliceani ve Slovenskrepublice.LUNDSTEDT 2780 _
s. 126.Ve Finspongskknihovnje Pansophiaediatyposiszaazenapod psmenemP
v oddlen Filozofie a estetika.
Toto dIo _ uyd'nz roku 1643 _ je zachoud'nopouze u Gda sku, To znarund, eexempki
nalezenj zde u Norrkpinguje druh!,jedinj, na celm sot,
ANGELUS PACIS Ad LEGATOS PACIS Anglos /Belgas Bredam Missus. Indeqve ad omnes
christianos per Europam, Et mox ad omnes Populos per orbem totum mittendus ut se sistant,
belligerare desistant, Pacisqve Principi, christo, Pacem Gentibus jam loql'uturo, locum faciant.
Anno M.DC.DX\III. [!}Menso Majo ILUNDSTEDT uvd s. l. a s. a.. asi chvba tisku M.DC'DXVII
= 1667],4:0, seit, 32 pp.
'.
Tato dv posledn komeniana ve Finspongsk;fch sbrkchjsem tak popsala a vydala
tiskem (viz literatua v poznmce 9), zde uvdm pokraovnseznamu komenian zI. ,sti'
Zktatky:FR_Finspongsk
rukopis,H-1966-Hallsk;fru-kopis-vydn1966,P_paprov
vazba, r - recto - prvn strana flie, u - verso - druh strana flie'
12
D. apkov (Jan Anos Komensk!, Praha 1991) uvd Gdask.
DD'
ZIBRT 17385, brno UK, Praha UK, ne v NM, soUPIs 49' Ve Finspongsk knihovn
je Angelus pacis zaiazen pod psmenem A v oddle Politika.Nizozem.l3
Zvnw
De rerurnhurnanarum..., Angeluspocis jsou ti
Pansophiaedatyposis,
prce zachovan ve Finspongsk1fch sbrkch jako anon5rmn. Maj spolen1f
charakter - filozofick a politick mylenky, vyzvy _ a tak jsou zaazeLy
v katalogu pod filozofi a politikou. Tato dla zristvala zachovna v kni-
hovn a pola obma katalogizacemi, take jsou opatena De Geeroqm
a Ekmanovym raztkem. Jejicb zaazen dokazuje, e vdovskuten
nevdli, kdo je autorem tchto dl.
Rukopis De rerum..' je seit o 22 sttanch a obsahuje pedmluvu 'Euro-
pae lumina - 18 stran a V1zvu tem krlovstvm (2 strany). Ye vydn z
roku 1966 je tato Yyzva zaazena a na konci dIa v sedm knize, ale v
rukopisu spolu s pedmluvou.Europae lumina. To nasvduje skutenosti,
e Komensk; povaoval pedmluvu.Europae lumina i dedikaci triu krlov-
stv za jeden celek, rivod k dflll obecn porada. Logicky je to mon,pro-
toe pedmluva se obrac k uencrim svta, dedikace k mocnym svta a to
pat k sob.
Vm tomu, erukopis je psn vlastn rukou Komenskho. Vm tomu
na zklad ulastnho rozboru textu, psma i logichho rozboru okolnost pi
genezi dIa' Je-Ii tomu tak' pak je tento rukopis jedin znmy praq Ko-
menskho rukopis Europa'e lumina na celm svt. Vm vak tak tomu,
e rukopisri De rerum'.. je na svt vc a ekaj na sv objeven, protoe
Komensk; chtl sdlovat sv mylen ptelrim a mecenrim a prv obec-
nou poradou byl zaujat jakoto sqfm celoivotnm dlem.
Pansophiae diatyposis jevzcntm, e tento exempl - vydn z roku
1643 -je zachovn pouze v Gdasku a po svm nalezenje druh;f existujc
na celm svt.
Angelus paci,s spolu s Pansophiae diatyposis jsou n)m, po svm nezen,
pro vdy znmjakoto dla J. A. Komenskho a rozmnouj tak poet
la
znmj,ch komenian zachovan]ch ve Finspongsk;fch sbrkch.
'"
Kopie uvedenj'ch tdljsem spolu se sqfmi titn;fmiv1fsledky bdn zaslala souas-
nmu vdskmukrli Carlu XVI. Gustavovijakoto dk za podporu z kr]ovskho fondu
na historick bdn. Dostalajsem z krovsk kanceledkovn;dopis, kdejsou tato Komen-
skho dta oznaovna za vzneen;f pnosdo Bernadottsk knihovny (krlova soukrom
knihovna).
Ia vydn ve vclsku
rviz litera-
obsah ttopiednkyje zkrcen;fmv;4ahem z titn1/ch
tura v poznmce 9)'
559
 vystupovat Komenskho charakteristick psmo,napkladve FR Komen-
skhospeciln (s. 3, humano, hac), dle jeh o l, C, Q, D nebo jeho vyk-
infty,kter mnohdy vypadajjako dvojteky.Pravopis que jako q + apo-
strof je pravdpodobnotzka dobovhopravopisu'
Je mon,eFR hrl dtileitou roli v dob Komenskhosmrti, kdy jeho
syn Daniel s A. Hartmannem a K. V Nigrinem usilovali o vydn rukopisu
De rerum.'. FR mrieb;tprv ten exempl,kte{ rodina De Geer zalrij.
ila a kter;/ Justus Docemius vzal do Halle.
Grafologiebohuelnenpomocnvda historick; mnozbadatelji za
vdu nepovalfi;ale pestom zajmal nzor grafologa,kterhojsem se-
hnala a podala o rozbor rukopisu ve srovnn s originlnmi dopisy Ko-
menskho'Grafolog provedl drikladn;rozbor ze vechstran a potvrdil mou
teorii o pravosti rukopisu. M j popis a srounrin uyjdejetspolu s kritic-
hlm uydd,nmtextu.
PANSorHIAE Draryposls, ANcnr,us pl,crs
(Dla Komenskhove Finspongsk5chsbrkch jako anonymn)11
12.
PANSOPHIAE DIAT\aPosIs, Ichnographica & orthographica delineatione Totius furun
Operis amplitudinem, dimensionem,usus, adumbrans. ANNO M.DC.XLIII. [= 1643],s. 1.,r,
12: = Pb, [214 pp = fo]. A]r - fol. Illvl.
ZBPI.207os, SEZNAM 75 _ T\'pis Andreae Hunefe]dii, Blekastad, Brambora _ Gdask,
soUPIs 0, nen v esk republice ani ve Slovensk republice. LUNDSTEDT 2780 _
s. 126. Ve Finspongsk knihovn je Pansophiae diatyposis zaazena pod psmenem P
v oddlen Filozofie a estetika.
Toto d'Io- uydn z roku 1643 _je zachoud'nopouze u Gdatsku' To znamcn,, eexempld
nalezen!,zde u Norrkopinguje druh!,jedinj na celm sut.
ANGELUS PACIS Ad LEGATOS PACIS Anglos / Belgas Bredam Missus. Indeqve ad omnes
christianos perEuropam, Et mox ad omnes Populos per orbem totum mittendus ut se sistant,
belligerare desistant, Pacisqve Principi, cMsto, Pacem Gentibus jam loqwtuo, locum faciant.
fuino M'DC.DX\III. [!]Menso Majo ILI]NDSTEDT uvd s. l. a s. a.. asi chyba tisku M.DC.DX\,II
= 1'667]'4:0, seit' 32 pp.
..
Tato dv posledn komeniana ve Finspongsk]ch sbrkchjsem tak popsala a vydala
tiskem (viz ]iteratura v poznmce 9), zde uvdm pokraovnseznamu komenian zI, sti'
Zkratky: FR -Finspongsk};rukopis,H-1966 _Hallsk;f ru}opis - vydn 1966, P - paprova
vazba, r _ recto _ prvn strana flie' u - verso - druh strana flie'
12
D. apkov (Jan Amos Komensk!,' Praha 1991) uvd Gdask.
558
ZBRT 17385, brno UK, Praha UK, ne v NM, soUPIS 49. Ve Finspongsk knihovn
je Angelus pacis zaazen pod psmenem A v oddlen Politika.Nizozem.13
Zvnnu
De rerurnhumanarutn..., Angeluspocls jsou ti
Pansophiaedatyposs,
prce zachovan ve Finspongsk;/ch sbrkch jako anonymn. Maj spolen;f
charakter - filozofick a politick mylenky, vjzvy _ a tak jsou zaazeny
v katalogu pod filozofi a politikou. Tato dla zristvala zachovna v kni-
hovn a prola obma katalogizacemi, take jsou opatena De Geerovym
a Ekmanov;m raztkem. Jejich zaazen dokazuje, e vdovskuten
nevdli, kdo je autorem tchto dl.
Rukopis De rerum.,. je seit o 22 stranch a obsahuje pedmluvu 'Euro-
pae lumina - 18 stran a V;zvu tem krlovstvm (2 strany)' Ve vydn z
roku 1966 je tato Yyzva zaazena a na konci dIa v sedm knize, ale v
rukopisu spolu s pedmluvou,Europae lumina' To nasvduje skutenosti,
e Komensk1f povaoval perrr|lvu Europde lunxincl i dedikaci triu krlov-
stv za jeden celek, ivod k dhl obecn porada. Logicky je to mon,pro-
toe pedmluva se obrac k uencrim svta, dedikace k mocnym svta a to
pat k sob.
Vm tomu, erukopis je psn vlastn rukou Komenskho' Vm tomu
na zklad ulastnho rozboru textu, psrna i logichho rozboru oholnost pi
genezi dla. Je-li tomu tak, pak je tento rukopis jedinf znmy praq Ko.
menskho rukopis Europae lumina na celm svt. Vm vak tak tomu,
e rukopisri De rerum.,, je na svt vc a ekaj na sv objeven, protoe
Komensk;f chtl sdlovat sv mylen ptelrim a mecenrim a prv obec-
nou poradou by| zaljatjakoto sv1fm celoivotnm d]em.
Pansophiae diatyposis jevzcntm,etento exempl - vydn z roku
1643 _je zachovnpouze v Gdasku a po svm nalezenje druhy existujc
na celm svt.
Angelus paci.s spolu s Pansophioe diatyposis jsou nyn, po svm nalezen,
pro vdy znm jakoto dla J. A. Komenskho a rozmnouj tak poet
1a
znmlr ch komenian zachovanf ch ve Finspongsk]f ch sbrkch.
13
Kopie uveden;1chtdljsem spolu se sqfmi titn;y'miqfsledky bdn zaslala souas-
nmu vdskmukrli Carlu XVI. Gustavovijakoto dk za podporu z krlovskho fondu
na historick bdn. Dostalajsem z krrilovskkancele dkovn;dopis, kde jsou tato Komen.
skho dIa oznaovna za vzneen.onos do Bernadottsk knihovnv (krlova soukrom
knihovna).
14
obsah ttopednkyje zkrcen;fm qtahem z titn;ich vydru ve vdsku(viz litera-
tura v poznmce 9).
559
 Srrnxur
Komenskho mecen Louis De Geer se v rcce 1627 usadil ve vdskua
z jeho soukrom knihovny qn'ostla Finspongsk zmeck knihovna, je
mla nejprve 8000 knih a v roce 1904 35 000 knih. Dnesjsou Finspongsk
sbrky uloeny v budov Norrk<ipingskmstsk knihovny, kterale jejich
majitelem.
J. A. Komensk;f pielpoprvdo vdskav srpnu 1642, vletech 1.642-
.1648 pracoval pro vdskoa ti generace De
Geerri mu byly meceni.
Komenskf zanechal v Norrktipingrr svvzcnstopy v podob konkrtnch
dl zachovan]chve Finspongsk;ch sbrkch: 11 knih - dl Komenskho
titn1chza jeho ivota,l.rukopis - francouzsk]pekladKomenskhodla
(pravdpodobnna dost L. De Geera), 3 anonymn prce, nalezen
a spekci v romnech K. apka obyejnj iuot aPoutro .. A tak jsem se mohla
oznaenza Komenskho dlo - rukopis Europae lumina a 2 knihy:
Pansophiae diatyposis (1643) a Angelus pacis (1667).Rukopis je vzcnjt
objev, kteq povauji za pravy rukopis J. A. Komenskho. Pnsophne
diatyposis je druh;i jedin;exempltohoto vydn'
560
PERSPEKTTVY BOHEMISTIKY
v ASPEKTU zKoUMN asopnosToRu
NONNA KOPYSTIANSKAJA
adu let se zab1lvm asoprostorem jakoto teoretick;fm problmem i jako
metodou, zprisobem praktickho zkoumn konkrtnho dla svtov litera-
tury. Vedu semin, vypracovala jsem schmata, kter nm pomhaj pi
ana|fze, a tak se vytvoilajist nevelk vdeck kola. Napsalajsem tak
adu lnkri, vnovan1fch obecn1foni konkrtnm otzkm,1 napklad retro-
pesvdit, e chronotop, pouijemeJi termnu zavedenho M. Bachtinem,
a tak prostor a as jako samostatn kategorie mohou byt zkoumny v
nejrriznjch aspektech, znicbkady je velmi perspektivn jak pro lite-
rrn djiny, tak i pro literrn teorii'
V samm chronotopu je obsaeno mnoho zprisobri umleckho mylen,
mnoho cest, kteqimi mrie badatel postupovat. Je zajimav apovzbwzwjc,
ekad vec, kte4f se zab'lv tmito problmy, nalz v]astn pstupy;
jejich qfzkumy si nejsou podobn, i kdy jsou zameny na spolen1/objekt.
Nemluv u o tom, e fenomenologickf tozbot se li od sociologickho a
podobn.
Ve sqfch studich povauji za nutn rozliovat objektivn probhajc
as,pojem a obraz asu. Litetrn vda se zabyvpojmem a obrazem asu'
Ve slovn materializaci autorova pojmu asu se odrej vechny jeho mrav-
n, estetick a politick nzory,jeho pojet dobra a zla, pravdy a li' hod-
noty a pseudohodnoty, vnhoa pomjivho,jeho koncepce lovka a lid.
stva, umn a prody' To ve je mono odhalit ana|yzoll pojmu asu. Ale
nejen to. V tom subjektivnm, individuInm se odri obecn,a to nezvisle
na tom, za je mezi nimi shoda i protiklad. V tom, mse li i v em si
.
N. Kopystianskaja: Aspektyvivennja chudonogoasuv ]iteraturoznavstvi, Rad,janske
Iiteraturoznaustuo1988, .6, s. 11-19; Chudonyj asjak kategorija porivnjalnoj poetiky,
sb. Sloujanskiliteratury (Dopouidy, 11.minarodnyjzjizd slauistiu),Kijev 1993, s. 184-200;
Chronotop kak aspekt izuenija anrovoj sistemy romantizma, Zagrldni'enia rodzajw literac-
kich 1994, s. 119-135; Soetanije tradicionnych form i funkcij retrospekciji s neobynymi v
proizvedeniji K. apeka Meteor, sb. StaLljanskije literatury u kontekste mirouoj, Minsk 1994,
s. 127-L31; Vidy i fmkciji retrospekciji v romane )O( veka, Literario hunanitas 3,Brno 7995;
Vine i timasove(Rozirenija ponjatja i obrazu asuv tvorach )o( st. pro anu D'Ark), Pita'n-
nja literaturoznaosua 3, emivci 1995;Tvir K' apeka Zviajneitja v evropejskomu kontex-
tu' tamt.
561
 SHnNur
Komenskho mecen Louis De Geer se v rcce 1627 usadil ve vdskua
z jeho soukrom knihovny qn'ostla Finspongsk zmeck knihovna, je
mla nejprve 8000 knih a v roce 1904 35 000 knih. Dnesjsou Finspongsk
sbrky uloenyv budov Norrk<ipingskmstsk knihovny, kterale jejich
majitelem.
J. A. Komensk;f pielpoprvdo vdskav srpnu 1642, vletech 1642-
.1648 pracoval pro vdskoa ti generace De Geerri
mu byly meceni.
Komensk;zanechal v Norrktipingu svvzcnstopy v podob konkrtnch
dl zachovan]chve Finspongsk;ch sbrkch: 11 knih - dl Komenskho
titn;chza jeho ivota,l.rukopis _ francouzsky pekladKomenskhodla
(pravdpodobnna dost L. De Geera), 3 anonymn prce, nalezen
a spekci v romnech K. apka obyejn!, iuot a Poutro .. A tak jsem se mohla
oznaenza Komenskho dlo - rukopis Europae lumina a 2 knihy:
Pansophiae diatyposis (t643) a Angelus pacis (1667).Rukopis je vzcnjt
objev, kter povauji za pravy rukopis J. A. Komenskho. Pnsophne
diatyposis je druh;i jedin;exempltohoto vydn'
560
PERSPEKTTVY BOHEMISTIKY
v ASPEKTU zKoUMN asopnosToRu
NONNA KOPYSTIANSKAJA
adu let se zab;/vm asoprostorem jakoto teoretick;fm problmem i jako
metodou, zprisobem praktickho zkoumn konkrtnho dIa svtov litera-
tury. Vedu semin, vypracovala jsem schmata, kter nm pomhaj pi
ana|fze, a tak se vytvoilajist nevelk vdeck kola. Napsalajsem tak
adu lnkri, vnovan1fch obecn1fm i konkrtnm otzkm,l napklad retro-
pesvdit,e chronotop, pouijemeJi termnu zavedenho M. Bachtinem,
a tak prostor a as jako samostatn kategorie mohou byt zkoumny v
nejrriznjch aspektech, znircbkady je velmi perspektivn jak pro lite-
rrn djiny' tak i pro literrn teorii.
V samm chronotopu je obsaeno mnoho zprisobri umleckho mylen,
mnoho cest, kterjmi mrie badatel postupovat. Je zajimav apovzblzwjc,
e kad;f vdec, kte4f se zab'lv tmito problmy, nalz v]astn pstupy;
jejich qfzkumy si nejsou podobn, i kdy jsou zameny na spolen1/objekt.
Nemluv u o tom, e fenomenologickf rozbot se ]i od sociologickho a
podobn.
Ve sqfch studich povauji za nutn rozliovat objektivn probhajc
as,pojem a obraz asu. Litetrn vda se zab v pojmem a obrazem asu'
Ve slovn materializaci autorova pojmu asu se odrejvechny jeho mrav-
n, estetick a politick nzory,jeho pojet dobra a zla, pravdy a li, hod-
noty a pseudohodnoty, vnhoa pomjivho,jeho koncepce lovka a lid.
stva, umn a prody. To ve je mono odhalit analyzoll pojmu asu. Ale
nejen to. V tom subjektivnm, individuInm se odri obecn,a to nezvisle
na tom, za je mezi nimi shoda i protiklad. V tom, mse li i v em si
'
N. Kopystianskaja: Aspektyvivennja chudonogoasuv literaturoznavstvi,Radjanske
Iiteraturoznaustuo 1988, .6, s. 11-19; Chudon1j asjak kategorija porivnjalnoj poetiky,
sb.Sloujanskiliteratury (Dopouidy' 11.minarodnyjzjizd slauistiu),Kijev 1993, s. 184-200;
Chronotop kak aspekt izuenija anrovoj sistemy romantizma, Zagadnienia rodzajw literac-
kich L994, s. 119-135; Soetanije tradicionnych form i funkcij retrospekciji s neobynymi v
proizvedeniji K. apeka Meteor, sb ' SlaLljanskije literatury u kontekste mirouoj, Minsk 1994,
s. 127-131; Vidy i fmkciji retrospekciji v romane )O( veka, Literaria humanitas 3,Brno 1995;
Vine i timasove(Rozirenija ponjatja i obrazu asuv tvorach )o( st. pro anu D'Ark), Pitan.
nja literaturoznaosuo 3, emivci 1995;TVir K' Capeka Zviajneitja v evropejskomu kontex-
tu' tamt'
561
 1

il
jsou autoi podobn, se projevuj zvltnosti epochy a literrnho smru, v normativnm klasicismu nebylo mon. Lyricko-
druhri, eposu a lyriky,
stejn tak jako odlin nrodn rz. mohla vzniknoutjako projev noqch tendenc, novho pohledu
]"itr."o
obraz asu se mrie zkoumat v celkov struktue dla nebo v jedn jej
."'r."' ktery nen svobodny ve spolenosti, a proto mus b,t nezvisly
stijako sociln historick nebo djoq/ (syetoq)nebo autorsky chrono- "T sv tvoib' Romantikov zdrirazuj neopakovatelnost tvrir osob-
;;;;"
top nebo jako konkrtn funkce prostoru (prostorovho detailu), funkce nitro. Ale verlle
;ili . jej potebu a pmo povinnost odhalovat vlastn
retrospekce atd. vztah k historickym veejnym z]eitostem, a to ne.1en
loho p'oj"..','j ve1y
Zkoumn obrazu asoprostoru dv monost hlubok a nestandardn ale i ve svtovm rozmru. G. G' Byrona, kterf je prvem pova-

ilil
*i.t"i*,
ana|,!zy vzjemnho prisoben vech sloek obsahu a formy v jednotlivem "
z,,i","pion ra ve v;voji lyrickoepick b sn, zajima|a nej en Anglie, ale
d|e a zaazen tohoto dIa do kontextu nrodn a svtov literatury, mo- karbonr proti Rakousku,
uo: p""or.'proti Napoleonovi a italsk.ich
nost uren dominantnch rysri autora, srovnn autorri, sledovn vyvoje stejn tak jako dn v Rusku, Albnii a jinde. Proto
"r..i p.oti Tlrrkrim
nrua nrovho typu. Studiumjedn literatury v aspektu asoprostoru epos a lyrika.
se poj

ll;
^sinaani
nejene obohacujejej vlastn literrn historii, ale tak dovoluje uritjej avzjemn doplovn a obohacovn epickho a lyrickho
pinos do svtovho procesu. Zv|ky se toto studium spojuje se zkou- prostoru. Sociln
plnuvytv zvltn podmnky pro roziovnasu a
mnnr evoluce nttt, souasn existence a stdn lierrnch smrrf, dostv svtov mtko. V lyrickm plnu autorsk
ti.to'l.t. chronotop
v1.tvenpokad vlastnho nrovho systmu, spolenhos jin51mi litera- ani vnjmi, ani vnitnmi hranicemi (leda mravn.
chronotop nen omezen
turami a nrodn odlinho. mi), pravidly inormami. Hranice asu se otvraj pedevm do minulosti
Cesk literaturaje tak rozmanit a bohat. e v sledkyjejho studia trid souasnost zajm romantiky nejmn.
a buoucnosti, protoe v asov
jsol:'zvan pro poetiku v bec. Pi irm zkoumni apoznn esklitera- Romantikov objevili minulost, djiny a folklr vlastnho nroda i cizch
tury se m: .eukzat. eje nejen d leitou slokou evropsk literatury, ale nrodri jako pedmt vdeckho i umleckho zkoumn. V echch a na
e zatky nkter;ich novych tendenc se zrodily nebo vyvinuly prv v Slovensku k tomu piistupuje jetpoteba nrodnostnho uvdomovni.
eskliteratue, akoli jsme si zvykli hledat je v jin1ich literaturclr, na- Zkoum se minulost jako takov, minulost jako monost lephopochopen
pklad ve francouzsk nebo anglick. Krom tohoje to literatura nrodn souasnosti a minulost jako zplisob anticipace budoucna' S dly romantikri
velmi svrazn a nkterjevy v njsou vribecjedinen. Protoje asopros. do literatury vstupuje inverze, stahovn asu do uzlr:, nar'rstvovn a pro-
torovy aspekt drilei|f i po strnce rastibohemistiky pi eenteoretic- svcovn asovych vrstev. Hled se nco, coje vna neustle se opakuje.
kych problmri' K relnmu prostoru se nezdka pidv prostor fantastick; anebo kos-
Nejen dIa 20. stolet, kter se vyznauj velkou volnost, pokud jde mick . To ve je pznanpro Kollrovo d]o. osobn a obecn, asova
i o nt, druh a zachzen s asoprostorem, ale i dla star, u mnohokrt
podroben analyze, skrjvaj v sob jet velmi mnoho definitivn nepozna-
vn,Iokln a svtov a kosmick, asjednotlivce a nroda, lidstva sply-
v v jeden celek, tebae sloi$ a rozpolceny'
nho a zajmavho. Pokusm se to ukzat na dIe Jana Kol|raSld,uy dcera. Vpojet mnoha estetickych a mravn etickychotzek m Kollr mnoho

l:
Nzev prvnho riplnho vydn dla (615 znlek a elegie), vydanho v spolenhos jin;fmi umlci sv doby, akoli mravn postoj je u nho mon
Peti v roce 1832, zn Slduy dcera: Lyricho-epickd bdsei u 5 zpuch od jet vyhrannj. Spolenje napklad pojet svobody. V. Hugo mnoho-
Jana Kollra. V pozdjch vydnch se toto nrov uren bohu e,tztrc, krt zdrirazoval, e svobodnym Iovkem a svobodnym nrodem je jen

i a mon proto se nezkoumvyznamJana Kollra ve v voji jednoho z hlav-

nch typri v nrovm systmu romantismu. Pravda, Cyr"il Kraus energicky
li hj mnn, e ''Kollr bol v celom svojom bsnickom diele klasicistick;m
bsnikom...'', Nikdy nen mono zaadit spisovatele pechodn doby jen
ir do jednoho smru, a proto je oprvnn anal za klasicistick1fch rysri Koll.
ten lovk a nrod, kter nejene sm netrp ritiskem, ale ani neutisBuje
jin.'.Ten, kdo chce mt otroka, sm zasluhuje otroctv,'' napsal Hugo Spa-
nl m, kdy odsoudil jejich ponnna Kub. G. G' Byron vDonu Juanout
poznamenal, e strce ve vzenje stejnym nevolnkemjako vze, kterho
hld. U Kollra zkladn mylenku vech jeho dl vyslovuj znm vere:

Ill
'.Sm
rovych, ale Kollr patdo romantismu u tm, e spojen dvou literrnch svobody kdo hoden, svobodu zn viti kadou, kdo do pout jm
otroky, sm je otrok. / Nech ruce, nechjazyk v okovy sv vzal otrock
/jedno to nezn etitiprvajinych.,'Je pznan,e Hugo a Byron, ped-
stavitel kolonilnch nrod , a Jan Kollr, kte4f se zastval prv porobe-

li',
nlfch nrodri, mli stejn vysok pojet obansk svobody'
u. Naus: V;ivinov tendencie v poezii Jna Kollra' Slauica Slouaca 1993, ' 1.2,
s. 85-92.

ill 562 DCr,t

illlirlr
il rh bi=
jsou autoi podobn, se projevuj zvltnosti epochy a literrnho smru, klasicismu nebylo mon.Ly'rrcko-
r]ruhri,eposu a lyriky, v normativnm
stejn tak jako odlin nrodn rz. li*r.? 59mohla vzniknout jako projev nov}chtendenc,novhopohledu
obraz asu se mrie zkoumat v celkov struktue dfla nebo v jedn jej r.'er5nen svobodn]f ve spolenosti'a proto mus by't nezvisl:i
lTr?."'u'
tvrirosob-
sti jako sociln historick nebo djov; (syetov])nebo autorsk; chrono- ;.;#;; svtvoib' Romantikovzdrirazujneopakovatelnost
top nebo jako konkrtn funkce prostoru (prostorovho detailu), funkce pmo povinnost odhalovat vlastn nitro' Ale vedle
i"iii" i":' potebua
retrospekce atd. vel;fvzlah k historickym veejn m z|etostem, a to nejen
iJ" plJ:""": je pova-
Zkoumn obrazu asoprostoru dv monost hlubok a nestandardn ;;.t";' aie i ve svtovmrozmru. G' G. Byrona, kterj prvem
bsn' zajima1a nejen Anglie, ale
anal',fzy vzjemnho ptisoben vech sloek obsahu a formy v jednotlivm ;;;;","pion;ra ve q/voji lyrickoepick
a italsk'ch karbonri proti Rakousku,
d|e a zaazen tohoto dla do kontextu nrodn a svtov literatury, mo- "u":.sn"a*proti apoleonovi
jako dn v Rusku, Albnii a jinde. Proto
nost uren dominantnch rysri autora, srovnn autorri, sledovn q/voje u,i p'oti rirrtrtrm stejn tak
nru a nrovho typu. Studiumjedn literatury v aspektu asoprostoru se poj epos a lyrika.
.siriaani
nejene obohacuje jej vlastn literrn historii, ale tak dovoluje urit jej avzjemn doplovna obohacovnepickhoa lyrickho
pnosdo svtovho p ocesu. Zvlky se toto studium spojuje se zkou- olnu vytvzvltnpodmnkypro roziovn asua prostoru.Sociln
mnm evoluce nru, souasn existence a stdn literrnch smr , ili.i".r.r.' chronotop dostv svtov mtko. V lyrickm plnu autorsk
(leda mravn-
v1'tven pokad vlastnho nrovho systmu' spolenhos jinymi litera- .t''o.,otoi nenomezen ani vnjmi,ani vnitnmihranicemi
asu se otvraj pedevm do minulosti
turami a nrodn odlinho' mi), pravidly inormami. Hranice
esk literatura je tak rozmanit a bohat, e qfsledky jejho studia protoe v asovtrid souasnost zajm romantiky nejmn.
abuoucnosti,
jsou zvan pro poetiku vribec. Pi irm zkoumn a poznn esklitera- Romantikovobjeviliminulost,djinyafolklrvlastnhonrodaicizch
a na
tury se mrie ukzat, eje nejen dtileitou slokou evropsk literatury, ale nrod jako pedmtvdeckhoi umleckhozkoumn.V echch
e za,tky nkte4fch nov;ch tendenc se zrodily nebo vyvinuly prv v Slovensku k tomu pistupuje jet poteba nrodnostnho uvdomovn'
pochopen
eskliteratue, akoli jsme si zvykli hledat je v jin;ch literaturclr, na- Zkoum se minulost jako iakov, minulost jako monostlepho
pklad ve francouzsk nebo anglick. Krom toho je to literatura nrodn souasnostia minulost jako zprisobanticipacebudoucna' S dly romantikri
pro.
velmi svrazn a nkter jevy v njsou vribecjedinen' Proto je asopros- do literatury vstupuje inverze, stahovn asudo uzlri, nawstvovn a
torov5aspekt d leitf i po strnce asti bohemistiky pi eenteoretic- svcovnasov ch vrstev. Hled se nco, coje vn a neustle se opakuje.
kfch problmri. K relnmu prostoru se nezdkapidv pr'ostofantasticky anebo kos-
Nejen dla 20. stolet, kter se vyznauj velkou volnost, pokud jde mick1f.TovejepznanproKollrovodlo'osobnaobecn,asovea
o nt, druh a zachzeti s asoprostorem, ale i dla star, u mnohokrt vn, lokln a svtovakosmick,asjednotlivcea nIoda, lidstva sply-
podroben analyze, sk4vaj v sob jet velmi mnoho definitivn nepozna- v v jeden celek, tebaesloit1ia rozpolceny'
nho a zajmavho. Pokusm se to ukzat na dle Jana Kolr|ta Sl'uy dcera. Vpojet mnoha estetickych a mravn etick;chotzek m Kollr mnoho
Nzev prvnho plnho vydn dla (615 znIek a elegie), vydanho v spolenho s jin mi umlci svdoby,akolimravn postojje u nho mon
Peti v roce 1832, zn: Slauy dcera: I4richo-epickd bdsel u 5 zpuch od jetvyhran8nj.Spolen je napkladpojetsvobody.V. Hugo mnoho-
Jana Koll,ra. V pozdjch vydnch se toto nrov uren bohue| zttc, krt ztirazoul, zu svobodnym lovkema svobodnym nrodem je jen
a mon proto se nezkoum qznam Jana Kollra ve v voji jednoho zt]av- ten lovka nrod, kter;nejenesm netrp ritiskem, ale ani neutislruje
nch typri v nrovm systmu romantismu. Pravda, Cyril Kraus energicky jin.'.Ten,kdo chce mt otroka, sm zasluhuje otroctv,''napsal Hugo Spa-
hj mnn, e
''Kollr
bol v celom svojom bsnickom diele klasicistick;m nlrim, ky odsoudiljejich ponn na Kub. G. G. By'ronvDonu Juanoui
bsnikom.'.,', Nikdy nen mono zaait spisovatele pechodn doby jen poznamenal, e strceveyzeni jestejn]fonnevolnkemjako vze, kterho
do jednoho smru, a proto je oprvnn anal1fza klasicistick ch rys Koll- hld. U Kollra zk|adnmylenkuvech jeho dl vyslovuji znmvere:
..Sm
rovych, ale Kollr pat do romantismu u tm, e spojen dvou literrnch svobody kdo hoden, svobodu znvtti kadou' kdo do pout jm
otroky, sm j otrok. / Nech ruce, nechjazyk v okovy svvza7 otrock
/ jedno to nezn etitiprva jin;ich.'.Je pznan,eHllgoa Byron, ped.
stavitel kolonilnch nrodri, aJan Kollr, kter}se zastya|prv porobe-
' nlfch nrodri, mli stejn vysokpojetobansksvobody'
C. Kraus: V1ivinov tendencie v poezii Jna Kollra' Slauica Slouaca 1993, . 1.2'
s. 85-92,

DOJ
562

E-
 Zloinpchan1/proti jednomu nrodu povaujeKollr za ',zhanoben P. J. Safaika' J. Jungmanna (Mladon) aJ. Dobrovskho. Chvl zs|ln
v jednom nrod celholidstva,'. Znik kultury, viry, jazyka jednohonroda iny pro Slvu a lidstvo, odsuzuje
.'plemeno
zlosynri a zrdcri mil matky''.
Qako Polabsk;chSlovanri) je ztrtou vech. Bsnk uvd legendy i historick rdaje, udlosti drileit i mn drilei-
Takovkychronotopu a volnhopohybu v nm, jakje u Kollra, t pro djiny Slovanri' Epick eitse zapluje stle noqfmi a nov;mi
vytyenpostultri, je majformovat mylencelnrrodnspolenosti,epic- historick mi ridaji, jmny nebo jejich opakovnm, zvlt takoqfch tragic-
k bse neznala. Prv proto mohla lyr-ickoepickbse Kollrova ovlivnit k1ich udlost jako njezdu Tatarri, vyhuben Polabsk ch Slovanri nebo
vyvoj nejen literatury vlastn' ale i nkter5chcizch, zejmnaukrajinsk. novodob tragdie rozd]en Po|ska' iroce epicky, pmoencyklopedicky
Hlavnm asoprostoremdje je chronotop cesty,coje pznan pro p|n Slduy dcery musel dt podnt k vjwoji historick1fch dramat, povst
prvn lyrickoepickbsn. Ale jestli By'ronova Childe Haroldoua pouje a pozdji i romnri'
poetickym denkemrelnhoputovn,u Kollraje to mnohem sloitj. Chronotop cesty m u Kollra dv zkladn roviny. Prvnje rovina rea-
V prvnch tech zpvech bsnk zachovv stavbu cestovn rty. S to- lity pmo nebo utajen datovan s poetick m zobrazenm p{rody; nad nr
pografickou drjslednostpopisuje cestu po stopch Slovanri, po bfval;fch se pomoc obr az.tl z antick a kesansk mytologie a vlastnch bsnick;ch
slovansk1cha nyrrnmeck;chzemch,cestu dom a putovn po domovin. mytologick1fch postav, alegori, historick;ch a osobnch reminiscenc, nar-
Kollr uvd destkyjmen ek(hlavn z nich jsou v nzvech jednotliqch ek, matafor a s5nnbolri vytv metarovina prostoupen citovym dynamis.
zpv : 1' Sla, 2. Labe, R;n,Vltava, 3. Dunaj)' mst a kraj . mem. Je to prostor provan;f, subjektivn apercepce relnho chronotopu,
Cesta se vak konjak reln, tak i ve vnitnmautorskmchronotopu, bezprostednost ivotnho ztku a filozofie djin' filozofie lsky. Prostor
v mylenkch a ctnbsnka. Podobnjako u P. B. Shelleyhov Kr,loun pechz v as' Zakldaj se kdy, dky kter;m ten rrizn3ch dob (tak
Mab cestase uskuteujepomockouzeln5chsil, pro kterneexistujpe. i na) tvoff na zklad vlastn zkuenosti nadtext, adrdaje, au chrono-
kky ve volnm pohybu. Krlovna Mab let nad svtem s dudvete logicky' nebo podle vlastnch asociac, zaazlje se do morInho prostoru
Jolanty a ukazujej stopy zanikl;chcivilizac,dv pedstavuo socilnch Kollrova, pijmjeho perspektivu hodnocen dobra a zla, kterou si bsnk
djinch lidstva a vyslovuje nadji na obnovenivota dky lidsk prci. vytvoil' vychzeje z Absolutna, Vnosti.
U KoIIra funkci stlhoprrivodce,pomocnkaa ochrnce vykonv mytick Na lyrick pln Sl'uy dcery se mrieme dvat jako na zatek nov
postava' kterou bsnk sm vytvo{l,posel lsky Milek. (Tirtopostavu dri- obansk,didaktick, fi]ozofick, prodn a milostn lyr'iky v eskliteratu-
kladn rozebrve svknize Vladimr Macura).3Kollr podobnjako Shel- e' Je to opravdu vysok poezie' emotivn azrovei intelektuln. Dosud
ley - i kdy ne tak pmoae - prohlauje: neb val bohatstv obrazri, smlost a upmnost vf den osobnch cit ,
dramatizace citovho vztahu ke svtu (i hluboce analyzoval F. Vodika
Ne z mutnho oka, z ruky piln nadje kvitne,
v ad lnkri) se odr ve vnitnm asoprostoru lyrickho hrdiny' Jednou
Tak jen mrie i zl stti se jetdobq/m.'.
Cesta kiv lidi jen, lovenstvosvsti nemrie'
z asov1chrovinje as touhy, sn. Prostor, ktery na estnct let odlouil
a zmatenost jednch astocelosti hov. Kollra od milovan Mny (Frideriky Wilhelminy), ani prostor lsky, touhy,
as ve mn, i asy,k vtzstv on vede pravdu, vzpomnek, ktery je mezi nimi mristkem, nejsou statick. mvzneenjm
Co sto vk bludn ch hod]alo, zvrtne doba. se stv milovan1f objekt, tm nepekonatelnjje oddlujc prostor a as
milostn touhy smuje svym ribnftem k vnosti; bsnk se stv tlu-
LokIn chronotop Kollr dopluje a roziujechronotopemkultury, umn, monkem nadzemskho svta' Ve filozofii lsky jako projevu vnosti v
vdy stedovku,renesance,osvcenstv,slovenskhoa eskhofolklru pomjivm lidskm ivot je Kollr blzk Novalisovi.
(zvlastopouvpoekadel).V intelektulnm prostoru dvou poslednch U Kollra se autorsk1 chronotop stle vce stv chronotopem autora,
zpvri (Ltha Achern) se uvdjako vzor BoskdkomedieDantova, Pet- kterho v na dob nazyvme autorem intencionlnm.n
rarca je stle ptomenjako zakladatel znlky, svmstozaujmajJeron;!.rn Pro lyr-ickoepickou bse je pznan polemika se spoleensk1mi sku-
Prasky, Jan Hus a J. A. Komensky, J. G' Herder a J. W. Goethe, G. R. tenostmi a kulturnmi tendencemi doby, mse vytv jet jeden pln
Dravin a M. Kopernk.Jako prv1fKollr pistoupilk hodnocenbuditelri

'
Z' Mathauser: Husserlova fenomenologiea rusk literrn 20 stolet,Sloulo 1993,
" V. Macura: Znamen zrodu (esk
obrozenjaho kulturn yp),Praha 1983. s. 371-376.

564 DbD
 Zloinpchan proti jednomu nrodu povaujeKollr za .'zhanoben
v jednom nrod celholidstva'.. Znik kultury vry,jazyka jednoho nroda
Qako Polabsk;chSlovanri) je ztrtou vech.
Takovkychronotopu a volnhopohybu v nm, jak je u Kollra,
vytyenpostultri,je maj formovat mylencelnrrodnspolenosti,epic- historick1fmi ridaji, jmny nebo jejich opakovnm, zvlt takoqfch tragic-
k bse neznala. Prv proto mohla lyr'ickoepick bse Kollrova ovlivnit
vyvoj nejen literatury vlastn, ale i nkter1/chcizch, zejmnaukrajinsk.
Hlavnm asoprostoremdje je chronotop cesty,coje pznan pro
prvn lyrickoepickbsn' Ale jestli Byr.onovaChilde Haroldoua pouje
poetick m denkemrelnhoputovn,u Kollra je to mnohem sloitj.
V prvnch tech zpvech bsnk zachovv stavbu cestovn rty. S to-
pografickoudtislednostpopisuje cestu po stopch Slovanrf, po bfvallch
slovanskych a nyn nmeck;/'chzemch,cestu domri a putovn po domovin.
Kollr uvd destkyjmen ek(hlavn z nich jsou v nzvech jednotlivych
zpvti: 1. Sla' 2, Labe, R1fn,Mtava, 3. Dunaj), mst a krajri.
Cesta se vak konjak reln, tak i ve vnitnmautorskmchronotopu,
v mylenkcha ctnbsnka' Podobnjako u P. B' Shelleyhov KrIoun
Mab cestase uskuteujepomockouzeln;chsil' pro kterneexistujpe.
kky ve volnmpohybu. KrIovna Mab let nad svtem s dudvete
Jolanty a ukazujej stopy zanikl ch civilizac,dv pedstavuo socilnch
djinch lidstva a vyslovuje nadji na obnovenivota dky lidsk prci.
U Kollra funkci stlhopr vodce,pomocnkaa ochrnce vykonv mytick
postava,kterou bsnk sm vytvoil,posel lsky Milek. (Tirtopostavu dri-
kladn rozebrve svknize Vladimr Macura).3 Kollr podobnjako Shel-
ley - i kdy ne tak pmoae _ prohlauje:
Ne z mutnho oka, z ruky piln nadje kvitne'
Tak jen m ei zl stti se jet dob4im.-.
Cesta kiv lidi jen, lovenstvosvsti nemrie,
a zmatenostjednch astocelosti hov.
as ve mn, i asy,k vtzstv on vede pravdu,
Co sto vkri bludnj'ch hodlalo, zvrtne doba.
Lokln chronotopKollr doplurea roziujechronotopemkultury umn,
vdy stedovku,renesance, osvcenstv'slovenskhoa eskhofolklru
(zvlastopouvpoekadel). V intelektulnm prostorrrdvou poslednch
zpv (Ltha Achern) se uvdjako vzor Boskdkomedie Dantova, Pet-
rarca je stle ptomenjako zakladatel znlky, svmstozaujmajJeron m
Prask;,Jan Hus a J. A. Komensk;f, J. G. Herder a J' W. Goethe, G' R.
Dravin a M. Kopernk.Jako pr1i Kollr pistoupilk hodnocenbuditelri
P' J' afaka'J. Jungmanna (Mladon) a J. Dobrovskho. ChvI zs|un
iny pro Slvu a lidstvo, odsuzuje'.plemeno zlosynri aztdc: mil matky.'.
Bsnk uvd legendy i historick ridaje, udlosti drileit i mn drilei
t pro djiny Slovanri. Epick eitse zapluje stle noqfmi a nov1/mi
k;/ch udlost jako njezdu Tatarri, vyhuben Polabsk;ch Slovanrl nebo
novodob tragdie rozdlen Polska. Siroce epick;, pimo encyklopedick;f
pln Sld'vy dcery muse| dt podnt k q|woji historick ch dramat, povst
a pozdji i romnri.
Chronotop cesty m u Kollra dv zkladn roviny. Prvn je rovina rea-
lity pmo nebo utajen datovan s poetick m zobrazenm prody; nad n
se pomoc obraz z antick a kesansk mytologie a vlastnch bsnick;ch
mytologick;/ch postav, alegori, historick;f'ch a osobnch reminiscenc, nar.
ek' matafor a symbolri vy'tv metarovina prostoupen citoqfm dynamis-
mem. Je to prostor provany,subjektivn apercepce relnho chronotopu,
bezprostednost ivotnho zitku a fiIozofie djin, filozofie lsky. Prostor
pechzi v as. Zakldaj se kdy' dky kte4fm ten rrizn1fch dob (tak
i na) tvoff na zklad vlastn zkuenosti nadtext, adrdaje, a u chrono-
logicky, nebo podle vlastnch asociac, zaazuje se do morlnho prostoru
Kollrova, pijmjeho perspektivu hodnocen dobra a zla, kterou si bsnk
vytvoil, vychzeje z Absolutna, Vnosti'
Na lyrick p|n Sluy dcery se mrieme dvat jako na zatek nov
obansk,didaktick, filozofick, prodna milostn lyriky v eskliteratu-
e.Je to opravdu vysok poezie, emotivn aztove intelektuln' Dosud
neb val bohatstv obrazri, smlost a upmnost vfrden osobnch citri,
dramatizace citovho vztahu ke svtu (ji hluboce analyzoval F. Vodika
v ad lnkri) se odr ve vnitnm asoprostoru lyrickho hrdiny. Jednou
z asov ch rovinje as touhy, sn . Prostor, kter1na estnct let odlouil
Kollra od milovan Mny (Frideriky Wilhelminy), ani prostor lsky, touhy,
vzpomnek, kter je mezi nimi mristkem' nejsou statick. m vzneenjm
se stv milovan1/ objekt, tm nepekonatelnjje oddlujc prostor a as
milostn touhy smuje sv]m ribnftem k vnosti; bsnk se stv tlu-
monkem nadzemskho svta. Ve filozofii lskyjako projevu vnosti v
pomjivm lidskm ivot je Kollr blzky Novalisovi.
U Kollra se autorsk; chronotop stle vce stv chronotopem autora,
kterho v na dob nazyvme autorem intencionlnm.a
Pro lyr-ickoepickou bse je prznan polemika se spoleenskymi sku-
tenostmi a kulturnmi tendencemi doby, mse vytv jet jeden pln

.
o Z' Mathauser: Husserlova fenomenolosie a rusk literrn 20 stolet.Slauja 1993'
V. Macura: Znnmen zrodu (eskobrozenjako kultunl typ), Praha 1983 s. 371-376.

564 565
 sociln historickho asu. Tbto polemick zamen je u Kollra qfoaznj
ne u jin1f'ch bsnkrl. on polemizuje nejen obsahem, a\e i formou svych
bsn. Stav se proti ritisku reakn vldy, kter mu znemonila ivot v
rodnm kraji: .'Zde bsniti, jak chci, nesmm, a jak smm, nechci.''
Bohatstvm a krsou jazyka svho dla Kollr polemizuje s tmi, kdo
lrlir podceovali esk;jazyk, kdo jej povaovali za mrtv5 nebo mncenny, ne."y-
tben , kdo nevili v obrozen literatury. Bsnk si zvolil pzvun psa-
nou znlku a v asomrnm elegickm distichu psanou elegii. Byly to rtva-
ry velmi nron. A. W Schlegel pojmal sonet jako tvar pznan5ipro
romantismus, ale pokud vm, dnrromantik nenapsal 615 sonetrj, neuinil
sonet nosn m formujcm ritvarem bsnickho mylen a nedal mu tak
irok]f rmec pouitelnosti' U Kollra je sonet nejen v)razem erotick;ch
citri' ale vyjaduje i vztah k veejn;mzIeitostem' Kollr tvoze sonetu
a elegie tematick a motivick celky, kter pak komponuje v celistv dlo.
Tm vm vytv chronotop nov epochy _ nrodnho obrozen. Doba se
odr i v tom, e v Kollrov osob se poj vjedno bsnk, vdec a publicis-
ta, ae - veden vlasteneck}mi city a ideou slovanskjednoty - uvd nejen
vdeck;i, ale i pseudovdeck apart.
Slauy dcera,jestlie ji chpeme jako lyr-ickoepickou bseii, m }agmen.
trn strukturu. Akoli fragment jako nrovy typ byl v1/'sadou nmeck
literatury, fragmentrn struktura se uplatnila velmi iroce. Vyplyvalo to
z estetick1clr pozic romantikri, kter formuloval F. Schlegel. Podle nho
fragment je samostatnym bsnick;m ritvarem, je vyrazem okamitho z-
blesku autorovy geniality bhem tvrirhoaktu, maximlnho vypt, osvi-
cen a m takov1m ztistat i ve vtm celku. Jestle se autor sna dt
spojen i vnj podobu a dodv sluovac mezilnky, tyto vypadajjako
'.halda
obarven;ch hadrri'.. Nebo - pokud se mu to povede provst zrun
_je tojet hor, protoe v nich se ztrati a zristane tenem nepovim-
nuto to nejcennj a nejkrsnj. To, co tehdy hlsali F' a A. W. Schlege-
lovi, dnes nazyvme mont. S. Ejzentejn rozlioval montlogickou -
drisledn;i v klad podzen;objektivn reln nebo djov fabulistick logice
_ a intelektuln. Prv Kollrovo dlo je takovou intelektuln monti,
kdy',celostn;/'zjev svta se stav nejako fyzick nepetritost, alejako ne-
petritost ptovni a uvdomovn svta,''s Kady fragment vznikal spon-
tnn ve chvli tvrirh o v zepti, ale j ej ich sl uovn se podizuj e zkladn
mylence.
Jedinenost, neopakovate|nost Sld,uy dcery je v tom, e ty,t,ofragmenty
jsou sonety.
' jeho polemiky s Krlkoqfm nzorem, e novela Cl&rnlje ve skutenosti dlem Karla Sabiny.
S' M. Ejzentejn:Izbrann1,jept.oizuerlenijau 6-i tomuch, t' 2, Minsk 1964.71,s' 150
DOO
K MCHovsKMU TMArU
v psx LITERRN vnpn
(Zvlt ve vfvoji od padestfch let)
JISvoBoDA
Bylo by prospn, kdyby se nkdo rozhodl napsat historii mchovskho
bdn u ns. Takov prce by pinesla nejen mnoho novho o Mchovi,
e povdla by tak nco o esk literatue vribec a pedevm o naem
kritickm mylen. Mono namtnout, e v etnmchovsk literatue jsou
jednotliv prce prribn zhodnocovny, e nzory vyslovovan o Mchov
dle umouj kritickou reflexi mezi badateli a e se tak postupn smuje
k pesnjmu v;kladu Mchova odkazu. Dosvduje to ada studi z po-
slednch let, pedevm svou metodologickou propracovanost i nov;mi
poznatky.
Zeptejme se vak:je situace v mchovskm bdn skuten tak idylick
a realizuje se vdyjako kontinuita poznatkri pedvan1fchzjedn generace
literrnch historikri na druhou? Mcha, jak obecn znmo, byl asto ped-
mtem sporri, ohlas jeho dla byl dramatick nejen v roce 1836, kdy poprv
vyel Mj, ale i v letech nsledujcch.1 Soustednj, zjem, kter1f po cel
desetilet vyvolv' vede k tomu, ejeho ivot i tvorbajsou neustlejako
pod lupou. Mcha je nejen fenomnem literrnm, ale tak kulturnm' jeho
dlo proniklo takka do vech oblast naeho umleckho ivota; je opedeno
mnostvm legend, pmoprovokuje k rozdlnym soud m a k polemikm.
Neudivuje, e ped asem piel Pavel Vak s nzorem, e vlastn nen
nutn demystikovat Mchu, nezbytn je vak demystifikovat mchologii'2
I kdy tato poznmka mla konkrtnho adresta,3 lzeji pochopit tak e-
ji. Horlivost badatel vedla k nakupen poznatkri nejr znjho druhu o
Mchov ivot i d|e,a dolo msty ke znepehlednn situace' Cesta za
poznnm Mchova zjevu vak nadle z stv obtin.
Ve svm pspvku bych se chtl zamit na mchovskou problematiku
frekventovanou v eskliterrn vd hlavn od padest1fch let. Vede m
k tomu nejen rozlehlost tmatu, ale tak asovomezen: na ploe jednoho
'
F. K..u. K' H. Macha, soupisprac o jeho iuot,dIe a kultu, Praha 1932'
2
P. vuk. Metod'y uroudnautorstu,Praha 1980, s. 105.
3
V.k svou poznmkou mn Krlkovu knihu Demystifikouat Mdchu, jakvyp|lv z
DOJ
 sociln historickho asu. Toto polemick zamen je u Kollra r{'raznj
ne u jinych bsnkri. on polemizuje nejen obsahem, a|e i formou svych
l bsn. Stav se proti rtisku reakn vldy, kter mu znemonila ivot v
rodnm kraji: ,,Zde bsniti, jak chci, nesmm, a jak smm, nechci...
I Bohatstvm a krsou jazyka svho dla Kollr polemizuje s tmi, kdo
podceovali esk;fjazyk' kdo jej povaovali za mrtvy nebo mncennf' nely-
tben;,kdo nevili v obrozen literatury. Bsnk si zvolil pzvunpsa-
nou znlku a v asomrnm elegickm distichu psanou elegii' Byly to rtva-
ry velmi nron. A. W. Schlegel pojmal sonet jako rtvar pznany pro
romantismus, ale pokud vm, dn romarrtik nenapsal 615 sonetri, neuinil
sonet nosnym formujcm ritvarem bsnickho mylen a nedal mu tak
irok; rmec pouitelnosti' U Kollra je sonet nejen vyrazem erotick;ch
citri, ale vyjaduje i vztah k veejn;rn zIeitostem. Kollr tvot ze sonetu
a elegie tematick a motivick celky, kter pak komponuje v celistv dlo.
Tm vm vytv chronotop nov epochy - nrodnho obrozen. Doba se
odr v tom' e v Kollrov osob se poj vjedno bsnk, vdec a publicis-
ta, ae - veden vlasteneck1imi city a ideou slovanskjednoty - uvd nejen
vdeck;, ale i pseudovdeck;f apart'
Slduy dcera,jestlie ji chpeme jako lyr.ickoepickou bse' m fragmen-
trn strukturu. Akoli fragmentjako nrovy typ byl vysadou nmeck
literatury, fragmentrn struktura se uplatnila velmi iroce. Vypl1|walo to
z estetick clr pozic romantikri, kter formuloval F. Schlegel. Podle nho
fragment je samostatnym bsnickjm ritvarem, je v;razem okamit]noz-
blesku autorovy geniality bhem tv rhoaktu, maximlnho vypt, osv-
cen a m takovym ztistat i ve vtm celku. Jestlie se autor sna dt
spojen i vnj podobu a dodv sluovac mezilnky, tyto vypadajjako
''halda
obarven;fch hadrri',. Nebo - pokud se mu to povede provst zrun
-je tojet hor, protoe v nich se ztrat a z stane tenem nepovim-
nuto to nejcenrrja nejkrsnj. To, co tehdy hlsali F. a A' W. Schlege-
lovi, dnes nazyvme mont. S' Ejzentejn rozlioval rr'i'ontlogickou -
drisledn; v;iklad podzen;f objektivn reIn nebo djov fabulistick logice
- a intelektuln. Prv Kollrovo dlo je takovou intelektuIn monti,
kdv,'celostny zjev svta se stav nejako fyzick nepetritost, alejako ne.
petritost provn a uvdomovn svta''.s Kad }agment vznikal spon-
tnn ve chvIi tvrirhovzept, alejejich sluovn se podiizuje zkladn
rnylence.
Jedinenost, neopakovatelnost Slcuydcery je v tom' etyto }agmenty
jsou sonety.
.,
S. M. Ejzentejn:Izbrann1,.je
pt.oi,ztledenija
u 6-i bmtLch, t' 2, Minsk 1964-71,s' 150.
566
K MCHovsxvru TMATU
v nsxLITERRNvoon
(Zvlt ve wjwoji od padestfch let)
JI SVoBODA
Bylo by prospn, kdyby se nkdo rozhodl napsat historii mchovskho
bdn u ns. Takov prce by pinesla nejen mnoho novho o Mchovi,
ale povdla by tak nco o eskliteratue vribec a pedevmo naem
kritickm mylen. Mono namtnout, ev etnmchovsk literatue jsou
jednotliv prce prribn zhodnocov ny, enzory vyslovovan o Mchov
dle umofiuj kritickou reflexi mezi badateli a e se tak postupn smuje
k pesnjmu v kladu Mchova odkazu. Dosvduje to ada studi z po-
slednch let, pedevm svou metodologickou propracovanost i novymi
poznatky.
Zeptejme se vak: je situace v mchovskm bdn skuten tak idylick
a realizuje se vdyjako kontinuita poznatk pedvan;fch zjedn generace
literrnch historikri na druhou? Mcha, jak obecn znmo, byl asto ped-
mtem sporri, ohlas jeho dfla byl dramatick1f nejen v roce 1836' kdy popru
vye| M,j, ale i v letech nsledujcch'1 Soustedn!, zjem, kter po cel
desetilet vyvolv, vede k tomu, ejeho ivot i tvorba jsou neustle jako
pod lupou' Mcha je nejen fenomnem literrnm, ale tak kulturnm, jeho
dIo proniklo takka do vech oblast naeho umIeckho ivota;je opedeno
mnostvm legend, pmoprovokuje k rozdlnym soudtim a k polemikm.
Neudivuje, e ped asem piel Pavel Vak s nzorem, e vlastn nen
nutn demystifikovat Mchu, nezby'tn je vak demystifikovat mchologii.'
I kdy tato poznmka mla konkrtnho adresta,3 lzeji pochopit tak e.
ji. Horlivost badatelri vedla k nakupen poznatkri nejrriznjho druhu o
Mchov ivot i dle, a dolo msty ke znepehlednn situace. Cesta za
poznnm Mchova zjevu vak nadle zrstv obtn.
Ve svm pspvku bych se chtl zamit na mchovskou problematiku
frekventovanou v eskliterrn vd hlavn od padest;ch let. Vede m
k tomu nejen rozlehlost tmatu, ale tak asovomezen: na ploejednoho
'
F' K.... K. H. Mdcha, soupis praci o jeln iuot,dle a kultu,,Praha 1932'
'
P. V"k. Metody urourjnautorstu,Praha 1980, s. 105.
'
Vuk svou poznmkou mn Krlkovu knnl Demystifikouat Machu, jak vypljw z
jeho polemiky s Krlkovfm nzorem, enovela Ci&rnljeve skutenostidlemKaria Sabiny'
DO/
iil
lt'
I
,1 pspvkuje prost nemonvyrovnat se s tak nron m nmtem. Souas-
n jsem si vdom, eani pitomto omezennemohu zcela pominout ped-
jedinm tvrirminema zpravidla v prvn fzi dospv k jeho definitivn
poaouo'Jansk i Vodikanamtali,etakoqf postupje v podstatnevdec-
chozetapy mchovskhobdn. K mchovskproblematicem takpi. zajet
vedla polemika, kterou v padest;fchletech vedl oldich Krlk s Felixem i<y,protoe vychz z nesprvn;ich premis. Krlk je podle nich v .'typic-
.,si.,i predsialy,jeho nzory postrdaj objektivitu ajsou projevem
Vodikoua Karlem Jansk m. loo spor,jeho pedmtembyla konkrtn pmo-
podoba Mchova dla a kte4 se svymi drisledky projevovali v dalchob- khovoiuntarismu...Jsou sporni z metodologickhohlediska: pli
aezakldaj svzvry navztazchmezi ivotem a bsnkovou tvorbou,
dobch.Nechci umle oivovatpolemiku dnes ji uzavienou, spechci uk-
a proto i prrilaznost Krlftov ch tvrzen je nepesvdiv.Podle Vodiky
zat na monosti,kterv tehdejchpodmnkchnemohly b;it pln vyuity'
post.,po],al l<r.lft nesprvn i jako textolog: od Kobrovy edice el zptn
o vlastn tenkrte lo?Krlft v knize Historie textu Md'choua dla (7953) prv opan' Shrnuto do zvre-
provedl zhodnocenKobrovy edice z roku 1862 a upozornil na skutenost, i<rukpis.im' jeho smovnmlo b1i1,
eMchovy texty vydanpo jeho smrti byly poznamenny pravami jejich nhosoudu:Krlkovypoznatkyneodpovdaj''historickpravd''.'-
Polemika pedstavovalastetnutnkolika odlinfch pstup k Mcho-
vydavatelri,hlavn Karlem Sabinou. Toto zjitnmlo nesporny v,!,znarn, textu
vi: Krlk el za svou pedstavouautentickhoMchy, spolehlivost
obohatilo naevdomosti o textovpodob Mchova dla, a bylo proto klad- zhodnocen jeho dIa. Vodika a Jansk1f se
mla b t prvnm krokem ke
n pijatoodbornou veejnost.Prvn problmy se objevily, akdyKrlk prosadila v literrn his-
tlrisledn reli tpodoby Mchova dla, kter se
lystoupil s pochybnostmi o pravosti stiMchova dla.Mchovtbadatel Stp-
torii, jejich nzory pozdcJi syntetizoval ve svmonografii Madimr
si uvdomili riskantnost takovhotvrzen a polemika, ktervzptvznik- systematickyvyvraceli jeho odprirci v komen-
,,"t..6Kaln.ovy nzory tak
la, se rychle z ryze texto\ogick;fchproblmri rozilai na nkter otzky pozdji z t'to
literrnteoretick. ti ke kritickmu vydn Mchovych spis . Pavel Vak
polemiky zskal nejeden podnt pro svtivahy o urovn autorstv. Krlft
Nemohu, a tak to ani nen v m;/ch souasn;/'ch silch, vystupovat v pokroval v rozvjen svych nzorri, kter ukl-
. .,",,.,it"l.'ouvytrvalost
roli obhjce Krlkov ch nzorri; domnvm se' e nyn jde o nco jinho nedlouho ped svou smrt pipravil
dal do svych kninch publikac,Gjet
neo zpochybovn platnosti Mchov1/chtextri. Krlkovo vystoupenza-
studii, ve kter potvrzoval sv stanoviska.,
ritoilona vci nepochybn_ i kdy se pipoutlyzsahy do Mchov5ch
Je tebase zeptat: z ehopramenila Krlftova obdivuhodn twdojnost
textri, o pravosti jeho bsn a prz se nepochybovalo.Mchovo dlojako vw6-
i odvaha, s jakou se postavil iakka proti celtehdejliterrn vdl
celek bylo a stle je pevn zakotvenove tenskm povdomu ns. Byla jako jedinenmu fenomnu, ktery |ze vy-
rala z jeho obdivu k bsnkovi
tak vyvolna aktivita mezi badateli, ve kterKrlk jako jeden z hlavnch nebo zde sehrlo rilohu
stopovat z celadyjeho dal vdeck1fchprac'
aktru vystupoval s nzory pro vtinu z nich nepijateln mi' Karel Sabina
pokuen prokzat exaktnost literrn vdy? Anebo lo o zvltn formu
byl Krlkem pedstavenjako Mchovo druhj, jako bsnk ovlivnn;/ nemrieme
,ltctrr pru dobou, kter byla pro nho nepfzniv? A konen
natolik Mchou, ese snail pronikat nejrriznjmicestami do jeho dla; povahy' pro nho netradin postupy
vylouit dobrodrunost Krlkovy
vkldal do nho svbsn i przy, a podvrhl dokoncei nkterdopisy.Tato postoje, kter byla d sledkem
bly vzdv pitaliv. osamlost Krlkova
twzen dok]dal Krlft analyzou textri a urovnmtch jejich znakri, kter
je odliovaly od Mcho.qich dl vydan;fchjet za jeho ivota.Zkoumal tak
bedliv chronologiijednotliqfch bsn i p16z apoezral pedevm ty texty,
kter nebylo mono na zklad konfrontace s fakty ivotopisn1fminebo n sbonlk 1954, .4, s. 433-
literrnmi spolehliv zaadit do bsnkovaqivoje. Zkladem mu byla ce. o. K.alik' Tu.i' proces u K. H. Mchy a P. Bezrue, Sle zsky
.453;o metodu tvrirprce Mchovy, Slezsysornk L955,,'3,s.4o2-4I5;Pou krkonosk
listvost Mchovy osobnosti,kter se sice nevyhnula krizm nebo urit m (Mhouy texty a mchouskapokryfy), olomouc 1957. F. Vodika: Novj'
pokus o revizi textu
vyboenm,mla vak svrij d,svou vnitnlogiku. Je pochopite|n,e - Jansk _ P. Sprmar: Mchovy
Mchov; dla, esk'literaturl rgo, s. zl.se; F. Vodika K.
na tyto Krlkovy iniciativy reagovali pohotovjeho odprirci a ebtzy se rukopisyatzv'mchovsk'.apokryiy'', e s k l i t e r a t u r a 1 9 5 8 ,s'176.195.K.Jansk :Kfl-
K. H. Mclty, eskdliteratu-
vyhrotily postojeKrlkovy na stranjedna Karla Janskhoa Felixe Vo. Macia iuot ucttuatitelekrdsy), Praha ts5s; K tvrirmuprocesu
diky na stran druh' ra L955, s. 197-199.

Spor se naplno rozhoelve druh polovin padest1fchlet. Krlft ve 5

snaze dospt k autentickmuMchovi zformuloval i svoje pojetMchova
tvrjrhoprocesu:pedstavilho jako bsnka, kter;/'sezmocujedla takka
v. tpnek' Karel Hynek Mdcha, Praba |984.
u (viz tK mchovskm
o. K'Ik. Demystifikouat Mchu (Ti studid, ostrava 1969
otzkm, eskdLiteratura 1971, s. 351.370)'
?
o. K'lik' Dva mchovsk pispvky' eskt| Ii'teraturtt|975, s' 260-274.

568 569
I
lL'
I
ii pspvku je prost nemonvyrovnat se s tak nron;fm nmtem. Souas-
jedinfm tvrirminema zpravidla v prvn fzi dospv kjeho definitivn
l n jsem si vdom, e ani pi tomto omezen nemohu zcela pominout ped-
p"a"lc. Janskf i Vodikanmtali, etakoq postupje v podstat nevdec-
choz etapy mchovskho bdn. K mchovsk problematice m tak pi- je podle nich v zajet
i<', protoe vychzi z nesprvnych premis. Klk
vedla polemika, kterou v padest;ch letech vedl oldich Krlk s Felixem jeho nzory postrdaj objektivitu a jsou projevem ,.typic-
.,u"Li pedsiavy,
Vodikou a Kar]em Janskym' loo spor. jeho pedmtem byla konkrtn pliprmo-
khovoiuntarismu',. Jsou sporni z metodologickhoh1ediska:
podoba Mchova dla a kte4/ se sv;mi dristedky projevoval i v dalch ob- a bsnkovou tvorbou,
aezakldaj svzvry iavztazichmezi ivotem
dobch. Nechci umle oivovat polemiku dnes ji uzavenou' spe chci uk- je nepesvdiv. Podle Vodiky
a proto i prrilaznost Krlkovfch tvrzen
zatnamonosti, kter v tehdejch podmnkch nemohly bft pln vyuity.
postupoval Krlft nesprvn ijako textolog: od Kobrovy edice el zptn
o vlastn tenkrte lo? Krlft v knze Historie textu Mchoua dta (1953) .k
rukopisrim, jeho smovn mlo prv
b51.l, opan' Shrnuto do'zvre-
provedl zhodnocen Kobrovy edice z roku 7862 a upozornil na skutenost,
nhosoudu:Krlkovypoznatkyneodpovdaj''historickpravd''."
e Mchovy textyvydan po jeho smrti byly poznamenny ripravami jejich
Polemika pedstavovlastetnutnkolika odlin.|'chpstuprik Mcho-
vydavatelri, hlavn Karlem Sabinou. Toto zjitn mlo nesporn; vyznam, textu
vi: Krlk el za svou pedstavouautentickhoMchy, spolehlivost
obohatilo nae vdomosti o textov podob Mchova dla, a bylo proto klad-
b t prvnm krokem ke zhodnocen jeho dla. Vodika a Jansky se
mla
n pfijato odbornou veejnost. Prvn problmy se objevily, akdy Krlk
drisledne re\itpodobyMchova dla, kter se prosadila-v literrn}ris-
vystoupil s pochybnostmi o pravosti sti Mchova dla. Mchovt badatel Stp.
io.il, j"ji"r' nzory-pozjisyntetizoval ve svmonogTafii Madimr
si uvdomili riskantnost takovho tvrzeni a polemika, ktervzpt vznik.
nzory tak systematicky vyvraceli jeho odplirci v komen-
,,et..Kaftovy
la, se rychle z ryze textologick;ich problm rozila i na nkter otzky pozdji z tto
ti ke kritickmu vydn Mchovych spisti. Pavel Vak
literrnteoretick. o urovn autorstv' Krlft
potemiky zskal nejeen podnt pro sv vahy
Nemohu, a tak to ani nen v mych souasnfch silch, vystupovat v pokroval v rozvjen sqfch nzorri, kter ukl-
. .,".,,,t"k,ou vytrvaloj
roli obhjce Krlkoqch nzor; domnvm se, e nyn jde o nco jinho
kninch publikac,G jet nedlouho ped svou smrt pipravil
dal do sv ch
ne o zpochybovn platnosti Mchov1/ch textri' Krlkovo vystoupen za-
studii, ve kter potvrzoval sv stanoviska.,
toilo na vci nepochybn - i kdy se pipoutly zsaby do Mchov1fch
JetebasezeptatlzehopramenilaKrlkovaobdivuhodnhrrdojnost
textri, o pravosti jeho bsn a prz se nepochybovalo. Mchovo dlo jako vd1 Vyuu.
i odvaha, s jakou se postavil iakka proti celtehdejliterrn
celek bylo a stleje pevn zakotveno ve tenskmpovdom u ns. Byla jero obdivu k bsnkovi jako jedinenmu fenomnu, kter1f |ze vy-
rala z
tak vyvolna aktivita mezi badateli, ve kter Krlk jako jeden z hlavnch prac, nebo zde sehrlo rilohu
stopovat z celadyjehodalchvdeck1fch
aktru vystupoval s nzory pro vtinu z nich nepijateln1/mi. Karel Sabina
pokuenprokzatexaktnostliterrnvdy?Aneboloozvltnformu
byl Krlkem pedstaven jako Mchovo druh j, jako bsnk ovlivnn; nem eme
t.tot.,,pr"j dobou,kter byla pro nho nepzniv?A konen
natolik Mchou, e se snail pronikat nejrriznjmi cestami do jeho dla; Krlftovy povahy, pro nho netradin postupy
vylouit dobrodrunost
vkldal do nho sv bsn i przy, a podvrhl dokonce i nkter dopisy. Tato postoje' kter byla drisledkem
blv vzdy pitaliv'osamlost Krhkova
twzen dokid Krlft anal;fzou textrj a urovnm tchjejich znakri, kter
je odliovaly od Mchoqch dl vydan ch jet za jeho ivota. Zkoumal tak
bedliv chronologiijednotliqfch bsn i pt6z apodeztal pedevmty texty,
kter nebylo mono na zklad konfrontace s fakty ivotopisn;fmi nebo n sbornk|954, .4,s.433.
o- K'lk. Tu* proces u K. H. Mchy a P. B ezru,e,Slezsk!
literrnmi spolehliv zaait do bsnkova v1ivoje. Zkladem mu byla ce- sorni 1955, . 3, s .402-4|5;Pout'krkon.osh(l
-453;o metodu tvrr prce Mchovy, Slezsy
]istvost Mchovy osobnosti, kter se sice nevyhnula krizm nebo urit;/m pokus o revizi textu
(Mliclnuy texty a mdchouskapokryfy), olomouc 1957' F. Vodika: Novf
vyboenm, mla vak svrij d, svou vnitn logiku. Je pochopite|n, e rg56, s. 7a.83;F. Vodika _ K. Jansk;f - P' Spunar: Mchovy
Mchova dla' c esk literaturl
s' 176-195.K. Jansk : K 11.
na tyto Krlkovy iniciativy reagovali pohotovjeho odprirci a ebtzy se rukopisy a tzv' mchovsko'.apokryiy'., esktiliteratura 1958,
procesu K. H. Mchy, eskaliteratu.
vyhrotily postoje Krlkovy na stranjedn a Karla Janskho a Felixe Vo- Macha (iuot utlnatitele krd,sy),Praha1953; K tvrirmu
ra 1955, s. 197-199.
diky na stran druh.
5
Spor se naplno rozhoel ve druh polovin padest ch let' Krlft ve V. tpnek: Karel Hynek Mcha, Praha |984.
snaze dospt k autentickmu Mchovi zformuloval i svoje pojet Mchova 6 (viz tK mchovsk:f.:n
o. K'lik. Demystifikovat Machu (Ti stud'id, ostrava 1969
tvrirho procesu: pedstavil ho jako bsnka, kter;i se zmocuje dla takka otzkm, esk literatura 1971, s. 351-370).
' 1975, s' 260-274.
o. K.Ik. Dva mchovskpispvky' eskaliterutura

568 569
 nejen veden;ich polemik, ale byla posflena i dalmi spory kolem Bezruo-
vj,ch Slezsklch psn a brzy nato i spory nerudovsk]mi,utlumil ponkud
sbor:akRealita sloua Md,chouo(1969),kde se jeho studie o Mchov vztahu
kRukopis m dostala do kontextu utvenhostudi R. Grebenkov Popisy
tycest u Marince, Patokovourvahou o ase,asovostia vnostiu
Mchy a Krejhoanalfzol filozofick;fch aspektri Mchovy tvorby' Krlk
si stle vce uvdomoval, eve sv prci nevystas anal]zoutextov ch
variant, ejeho prce zasahuje do otzek s obecnjplatnost. V srii
lnkrHodiny mdchologie8 a hned nato v knize Demystifikouat Mdchu
se dovolv studie aldovyK. H. Mcha a jeho ddictul a z novjchpe-
devmprce D. yevskho K Mthouu sutoumu nzoru.L0Yttosouvis-
lostije tebaupozornit na qivoj, kter1se zaa|utvetv mchovskm b-
dn od potku 20. stolet. U Arne Novk ve studii Mrchoua Pou krko-
vymezil iilohu Pout hrkonoska jej msto v Mchov tvorb,
nosk'11
po nm pielaldas nzorem o dualismu Mchovy osobnostia upozornil
na kesansk;fzk|adjeho prvnch bsn. Dal obohacenmchovskho
bdn pineslyprce Jirtovy', Fischerovy, pedevm vak Jana Mukaov-
skho a Romana Jakobsona.l2 Tak jak postupn pronikaly k nm nov
literrnvdn metody,vznikal prostor pro interptetace zaloenna odli-
n;/ch koncepcch, dobeteoreticky propracovan1ch,a proto odlin;fch ve
sv ch qsledcchod prac pozitivistickho charakteru (ak je v tdob ped-
stavovala monografie Prakova o Mchovi z roku 193613).
Klovourilohu v tomto qfvoji v zvru tict1fchlet nepochybn sehrly
prce yevskho a Mukaovskho.yevskho anal za Mchova svto-
vhonzoru vychz z urendvou krajnch poloh, filozofie Kantovy a Hege-
loly. odtud pak autor odvjel vfklad o dynamickm charakteru Mchovy
, dom lenMchova odkazu. K jeho dlu mriemepistoupitbud'ze spor-
Hodi.y mchologie (I.-VII.),eruen!u'1968, .5-11.
9
F. X. alrla:Due a d'lo,Praha 1912' s. 34-73 (viz tMcha snivec a bui',Stud'ie
z eskliteratury, Praha 1936).
10
D. yevskij:K Mchovu svtovnru nzoru, sb. Tono a tajemstu Mtichoua d'Ia, Praha
1 9 3 8 ,s . 1 1 1 - 1 8 0 .
11
A. Novk: Mchova Pou krkonosk, Listy filologick I9It, s.226.244; |972,
s.353-360.
12
V. Ji"t: K. H. Mcha (1943), in V. J.: Portrty a studie, Praha 1978, s. 64-67; o. Fis-
cher: K Mchov dramatinosti' sb.Torzo a tajemstvM<ichouadla, Praha 1938; J. Mukaov-
sk;f: Pspvek k dnen problematice bsnickho zjevu Mchova, Dlo K. H. Mchy jako
torzo a tajenrstv, Genetika smyslu v Mchov poezii (1936.38), in J. M.: Kapitoly z esk
poetiky 3, Praha 1948; R. Jakobson: K popisu Mchova vere, sb. Torzo a tajemstuMtichoua
dla,Praha 1938.
13
A. Prak: Karel Hynek Mdcha, Praha Ig36; Prostor Mchova d'Ia,Praha 1986.
570
poezie, urovanmvztahem k asua vnosti.Mcha poe yevskho
vnm jsoucnojako plynul5proces,piem driraz na takzvanne-jsoucno
v bsnkov tvrirmprocesu sejevjako posun od substantiva k adjektivu,
co ovlivuje nejen obraznvidn Mchovo, ale projevuje se v kompozici
dl nebo ve v stavb literrnch textri. yevskij rozpoznvtak existen-
ciln problmv Mchov dle:lovkv nm je vystaven silm, o nichnic
nev, je vren do svta a rozhoduje o nm ne dobrotiqf tvrirce furih), ale
krut; otec. Tak je pedurenosud Vi]mtiv nebo Krleviriv, do podobn
situace je vrenhlavn hrdina Cihn ' Z tchtosituac se rodskepse bsn-
kova, zde je tebahledat pinu jeho krize i snahy najt v chodisko v ja-
kmsi mystickm osvobozen.Tato tvrzen dokld analyzo! tybsn'
v nich nachz zetelnoumystickou orientaci (Kraleui, Vzor krsy, Ani
hite,Jaroslauna).Pod|eyevskho jde o to,jak se dostat z .'kruhu asu.',
'.formubyt,..
osvobodit se od zajetvlastnho ivotaa objevit jinou
Tam, kde se Mukaovskj, zabj,v Mchoqm vztahem k baroku, nebo
tam, kde zdrirazuje prvek djovostiv jeho dle,nem daleko od postupu
yevskho. Jeho zjem vak smujepedevmk p oznnMc|tovy poe-
tiky, vnm sice filozofick aspekty jeho tvorby, ale jsou mu hlavn pro-
stedkem k riinnjmanalytick;fm postuprim. Mukaovskhoteorie s-
mantickhogesta ozejmujeMchovu tvrjrmetodu,je nespecifickoure.
konstrukc obsahov ch prvkri bsnickho dla. Strukturalistick;f pstup
mu nebrn, aby se nevyhfbal v sledkrim pedchozchbadatelri, vstebv
je a podizujesqfm zmrrim. Pnosjeho studi z konce tict ch let (Dlo
K. H. Mdchy jako torzo a tajemstu, Genetiha smyslu u M'chou poezii)
nutno hledat v poznatccho uvolnn syetu'o postavenmotivri v Mchov
poezii, o jejich vzjemnmvztahu a funkci. Nemn zvan'!je i nzor o
foagmentrn povaze Mchova dla,kterjje pojat jako jev nikoliv nhodn ,
ale zmrn;f. Torzovitost a fragmentrnost vytvejprostor pro stle nov
nho rihlu svtovho romantismu, nebo naopak zkoumat jeho vztahy k
domc tradici. odlin pojmnQfchfaktri vedou obvykle ke stanoven
odlin;chriloh: Mchu lze vnmat jako dovritele vyvoje a souasnjako
zak]adatele noqfch cest v eskpoezii. Pro modern analytick pstupk
bsnickmu dlu je neodmyslitelnMukaovskhorozlienmezi pojme-
novnm obrazu a neobraznym vfdenm ajejich zjemnpostupov-
. 14
nl---
Charakteristika Mchovy osobnostijako torza a tajemstvotevelanov
monosti interpretace nejen estetick' ale tak filozofick a projevila se
'n
J. Mllkuo,,'k : Genetika smyslu v Mchov poezii (1938), Kapitoty z eskpoeti
ky 3, Praha 1948.
571
 nejen veden;fch polemik, ale byla poslenai dalmi spory kolem Bezruo-
vych Slezsk!,ch psn a brzy nato i spory nerudovsk mi, utlumil ponkud
sbornkReoljta sloua Md,choua(Ig69), kde se jeho studie o Mchov vztahu
kRuhopis m dostala do kontextu utvenhostudi R. Grebenkov Popisy
tycest u Marince, Patokovou rivahou o ase,asovosti a vnosti u
Mchy a Krejhoanalyzotl filozofick;fch aspektri Mchovy tvorby. Krlk
si stle vce uvdomoval, eve sv prci nevystas anal:zoutextov;fch
variant, e jeho prce zasahuje do otzek s obecnjplatnost. V srii
lnkri Hodiny rndchologie8a hned nato v knize Dernystifihouat Mdchu
se dovolv studie aldovyK. H. M'cha a jeho ddictul a z novjchpe-
devmprce D. yevskh o K M,chouusutoutnunzoru.lo Y ttosouvis-
lostije tebaupozornit na v1ivoj,kte4f se zaalutvet v mchovskm b-
dn od potku 20. stolet. U Arne Novk ve studii Mtchoua Pou krko-
noskdl| vymezil i ohu Pouti krhonoska jej msto v Mchov tvorb'
po nm pielaldas nzorem o dualismu Mchovy osobnostia upozornil
na kesansk1/ zklad jeho prvnch bsn. Dalobohacenmchovskho
bdn pineslyprce Jirtovy, Fischerovy, pedevm vak Jana Mukaov-
skho a Romana Jakobsona.l2 Tak jak postupn pronikaly k nm nov
literrnvdn metody,vznikal prostor pro interpretace zaloenna odli-
n;fch koncepcch, dobeteoreticky propTacovan;ch,a proto odlin;fch ve
sqfch qfsledcch od prac pozitivistickho charakteru (jakje v tdob ped-
stavovala monografie Prakova o Mchovi z roku 193613).
Klovourilohu v tomto qfvoji v zvru tict ch let nepochybn sehrly
prce yevskhoa Mukaovskho'yevsk|toanallza Mchova svto.
vhonzoru vychz z urendvou krajnch poloh, filozofie Kantovy a Hege-
lovy. odtud pak autor odvjel v klad o dynamickm charakteru Mchovy
o dom len Mchova odkazu. K jeho dlu mrieme pistoupit bud'ze spor.
Hodiny mchologie (I.-VII.),eruel u'1968, .5.11.
9
F. x. alda:Due a d'lo, Praha 1912, s. 34-73 (viz tMcha snivec a bui''Stud'ie
z eskliteratury, Praha 1936).
10
D. yzevskij: K Mchol'u svtovnru nzoru, sb, Tono a tajemstu M'choua dIa, Praha
1 9 3 8 ,s . 1 1 1 - 1 8 0 .
rI
A. Nov:]<:Mchova Pou krkonosk, Listy filologick 1911, s. 226-244; |972,
s.353-360.
''
V. Ji.t. K. H. Mcha (1943), in V. J.: Portrty a stud'ie,Ptaha 19?8, s. 64-67; o' Fis.
cher: K Mchov dramatinosti, sb' Torzo a tajemstuMchoua dla, Praha 1938; J. Mukaov-
skf: Pspvek k dnen problematice bsnickho zjevu Mchova, Dlo K. H. Mchy jako
torzo a tajemstv, Genetika smyslu v Mchov poezii (1936.38), in J. M.: Kapitoly z esk
poetihy 3, Praha 1948; R. Jakobson: K popisu Mchova vere, sb. Torzo a tajemstuMchoua
dIa'Ptaha 1938.
13
A' Prak: Karel Hynek Mdcha,Pra|ta 1936;Prosor Mchoua dla,Praha7986,
570
poezie, urovanm vztahem k asu a vnosti. Mcha podle yevskho
vnm jsoucno jako plynul; proces, piemd raz na takzvan ne-jsoucno
v bsnkov tv rmprocesu sejevjako posun od substantiva k adjektivu,
co ovlivuje nejen obrazn vidn Mchovo, ale projevuje se v kompozici
dl nebo ve qfstavb literrnch textri. yevskij rozpoznvtak existen-
ciln problm v Mchov dle: lovk v nm je vystaven silm, o nich nic
nev, je vren do svta a rozhoduje o nm ne dobrotiv tvrirce (brih), ale
krut otec. Tak je peduren osud Vilmriv nebo Krleviriv' do podobn
situaceje vren hlavn hrdinaCikn . Ztcbto situac se rod skepse bsn-
kova, zdeje teba hledat pinujeho krize i snahy najt vychodisko vja-
kmsi mystickm osvobozen' Tato tvrzen dokld anal]zou tybsn,
v nich nachzi zetelnou mystickou orientaci (Kraleui, Vzor hrd.sy, Ani
,'kruhu
hite,Jaroslaund). Pod|e yevskhojde o to, jak se dostat z asu,,,
jinou ,'formu
osvobodit se od zajet vlastnho ivota a objevit byt',.
Tam, kde se Mukaovsky zabyv Mchoqfm vztahem k baroku, nebo
tam, kde zdrirazuje prvek djovosti v jeho dle, nem daleko od postupu
yevskho.Jeho zjem vak smuje pedevmk poznn Mchovy poe-
tiky, vnm sice filozofick aspekty jeho tvorby, ale jsou mu hlavn pro-
stedkem k riinnjm analytick m postuprim. Mukaovskho teorie s-
mantickho gesta ozejmuje Mchovu tvrir metodu, je nespecifickou re-
konstrukc obsahoqfch prvkri bsnickho dla. Strukturalistick pstup
mu nebrn, aby se nevyhfbal vfsledkrim pedchozch badatelri, vstebv
je a podizuje sv m zmrrim. Pnosjeho studi z konce tictchlet(Dlo
K. H. Md,chy jaho torzo a tajemstu, Genetika smyslu u Mchou poezii)
nutno hledat v poznatcch o uvolnn syetu, o postaven motiv v Mchov
poezii, o jejich vzjemnm vztahu a funkci. Nemn zvan!, je i nzor o
fragmentrn povaze Mchova dla, kter1/ je pojat jako jev nikoliv nhodn;f,
d'e zmrny. Torzovitost a fragmentrnost vytvej prostor pro stle nov
nho rihlu svtovho romantismu' nebo naopak zkoumat jeho vztahy k
domc tradici. odlin pojmn tfch faktri vedou oblykle ke stanoven
odlin;fch riloh: Mchu lze vnmat jako dovritele q/voje a souasn jako
zak]adatele noqfch cest v eskpoezii. Pro modern analytick;f pstup k
bsnickmu dlu je neodmysliteln Mukaovskho rozlien mezi pojme-
novnm obrazu a neobrazn:m vfrdenm a jejich vzjemn postupov-
2 lL
nl---
Charakteristika Mchovy osobnostijako torza a tajemstvotevelanov
monosti interpretace nejen estetick, ale tak filozofick a projevila se
'n
J. M'kuo'.k;f: Genetika smyslu v Mchov poezii (J'938)' Kapitoly z eskpoetl-
hy 3,Praha7948.
571
pznivv mchovskm bdn a do konce tyictychlet. Je koda, e
v nslednmvfvoji byla odsunuta do pozad.Mcha byl v padest ch letech
vnmn jako typick:romantick5hrdina nebo vyddnecls nebo Krlkem
pedstavovnjako geniln bsnk,jemujsou cizjakkoliv idealistick
nebo mystick prvky. Iosice o dva odlinpostoje, ale jejich historick
determinace byla v podstat stejn. Badatelve ticlfch letech disponovi
skuten;imtvrirmprostorem, kdetojejich nsledovnci o dvacet let poz-
dji museli svrij prostor sloit vytvet a pohybovat se po trasch pro n
schridnych.Nen nhoda, e Krlk koncem edestfchlet obdivn hovo
o Mukaovskm,ale piklnse k yevskmu, protoejeho odlienmys-
tick ch bsn od ostatnstiMchova dla chpe rielovjakopotvrzen
vlastnho pohledu na Mchu.16
Pipomnli jsme vrcholn stadium mchovskho bdn ve tiict;/ch
letech a pedevm prce Mukaovskhoa yevskho, protoejejichv;f-
znam nelze pominout.Slueloby se samozejmhovoito dalch:Saldovy
studie z t doby, ptce ze sbornku Ani labu ani l na, sbornk Vnj,
Md,cha a jin.Za 2. svtovvlky vznikaly studie Eisnerovy,'' v roce 1944
vydal Jan Patoka studii Syrnol zem.u K, H, M,chy, o ptadvacet let
pozdji mu vyla studie as, unosta asouostu Mchou dle. Patoka
zeteln navazuje na Cyevskho, dospv vak k nzoru, e v zHadu
Mchovy poezie'.je nikoliv metafuzika, ale mytologie'..Kulminanfzi v
Mchov tvorb pedstavujepodle Patokysymbolika zemvM'ji. Symbol
'.odvkhotajemstv',,jeho existence se ve k
zem funguje jako vtec
zkladnm otzkm lidskho byt a m stejn1/smysl jako nae chpn
,.podstaty asu'..odtud odvozujeme pro Mchu tak typick1f motiv touhy
projevujcse jako ,'distance od idelu'' a stejn tak i motiv lsky identick
s touhou. Kategorii asuvykld Patokav Mchov duchujako nepetrit
mizen do nenvratna, ,'do neb5rt,',na druh stran jako jev pravdivj
,,nekajednotliv pravda'..Vnostje vyloenajako svbytnkategorie
.'bujsem j, kteqf toupo vnm,ale
vyluujcse s existenclovka:
nemohu ho v asedoshnout, aneboje vnost,ale pak nejsemj'..18Toto
dilema pedstavuje prrinik do Mchova svta, zde je nepochybn dosud
nevyuit monost k novinterpretaci Mchova dla. Napftlad pojetv.
''
F. vodik". Cesty a cIe obrozenecklitedtury, Praha 1958.
16
Jde o KrIkovu studii K strukturalistick interpretaci Mchy (esk'literatura 1991,
s, 269-276), napsanou ji v zvru edestj'ch let'
''
P. Ei",'""' Na skdle (Duanct zastauen mchousk!,ch), Praha 1945.
'8
J. P"toku. as,vnosta asovostv Mchov dle, sb. jBeolita sloua Mdchoua,Praha
1969, s. 193.
572
nosti nesoumitelns lovkemje anticipan obsaenove vzov poko-
enpedsmrt v Mji.
Patok v vfklad Mchy drisledn vychz z yevskho,v souasn
dob, kdy se badatelpevnsousted'ujna dltmatav mchovskm
bdn, by mohl vytvet pedpoklad pro syntetitjpohled na Mchu.
Uritnbhy lze najt tebav knize Daniely HodrovMsta s tajernstum
(1994), kde konkrtn msto v Mchov dle se stv .,mstemzludn;fm,
tragick1im... mstem nepravho byt,'.Nebo v otrubov v kladu v knize
Znaky a hod.noty(1994),19vyuvajcmsmiotickou metodu piobjasnn
obrazu vzenv 2. zpvuM je. Di|i pohledy na Mchu jsou provzeny
drikladn;fmi analytick;mi postupy ve studich sbornku Pro stor Mchoua
dla (1986). Jako produktivn se ukazuje propojenfilozofick1fcha literr-
nvdn ch interpretac. Nedvn zamylenR. Grebenkov2o naznailo
novmonosti,jak vyrrtpciznatkri, k nim dospl o. Krlk. Stalo-li se
mchovsk tmave tict3ichletech pmoklov m v eskliterrn vd
a sv1fmi qfsledky nemlo pisplo k jejmu obohacen, nebrn nyn nic
tomu, aby zaujalo stejn dominantn postaven. Pedpoklady k tomu sou.
asnliterrn vda nepochybn m.
Prameny:
Spisy Karla Hynka Mchy (Knihovna klasikri):
1. Bsn a dramatick zlomky' ed. K. Jansk!, Praha 1959; 2, Pr6za, ed. K. Jansk , Praha
1961; Literrn zpisnky, denky' dopisy, ed' K. Jansk;f - K. Dvok - R. Skeek,Praha
1972.
'9
M. ot*b^' Mezitextovost jako podmiovacvztah mezi znaky (Vzea v zeniv 2.zp-
vu Mchova Mje), Znaky a hod.noty,Praha 1994' s. 7.43
20
R. Grebenkov:oldich Krlk a znovu Mcha demystifrkovan;f, ?uor 1994' .14.
573
pznivv mchovskm bdn a do konce tyict ch let. Je koda, e
v nslednmvfvoji byla odsunuta do pozad'Mcha byl v padest ch letech
vnmn jako typick:f romantickyhrdna nebo vyddnecls nebo Krlkem
pedstavovnjako geniln bsnk, jemu jsou ciz jakkoliv idealistick
nebo mystick prvky. losice o dva odlinpostoje, ale jejich historick
determinace byla v podstat stejn. Badatel ve tictfch letech disponovi
skuten m tvrirmprostorem, kdetojejich nsledovnci o dvacet let poz-
dji museli svrij prostor sloit vytvet a pohybovat se po trasch pro n
schridn1fch.Nen nhoda , eKtlkkoncem edest ch let obdivn hovo
o Mukaovskm,ale piklnse k yevskmu, protoejeho odlienmys-
tick1fch bsn od ostatn sti Mchova dla chpe rielovjako potvrzen
vlastnho pohledu na Mchu.16
Pipomnli jsme vrcholn stadium mchovskho bdn ve tict ch
letech a pedevmprce Mukaovskho a yevskho, protoejejich qf-
znam nelze pominout.Slueloby se samozejmhovoito dalch:Saldovy
studie z t doby, prce ze sbornku Ani labu ani l.na, sbornk Vryj
Md,cha a jin.Za 2. svtovvlky vznikaly studie Eisnerovy,'' v roce 1944
vydal Jan Patoka studii Syrnbol zem u K' H. M'chy, o ptadvacet let
pozdji mu vyla studie as, unosta asouostu Mdchou dle. Patoka
zeteln navazuje na yevskho,dospv vak k nzoru, e v zkladu
Mcholy poezie'.jenikoliv metafuzika, ale mytologie'..Kulminanfzi v
Mchov tvorb pedstavujepodle Patokysymbolika zemv M'ji. Symbol
'.odvkhotajemstv'.,jeho existence se ve k
zem funguje jako vtec
zkladnm otzkm lidskho byt a m stejn1/smysl jako nae chpn
..podstaty asu.'.odtud odvozujeme pro Mchu tak typick motiv touhy
projevujcse jako .'distance od idelu.' a stejn tak i motiv lsky identick
s touhou. Kategorii asuvykld Patokav Mchov duchujako nepetrit
mizen do nenvratna, .'do neb5rt'',na druh stran jako jev pravdivj
,,neka jednotliv pravda'..Vnostj e vyloenaj ako svbytnkategorie
'.bud'jsem j,ktery toupo vnm,e
vyluujcse s existenclovka:
nemohu ho v asedoshnout, aneboje vnost,ale pak nejsemj'..18Toto
dilema pedstavuje prrinik do Mchova svta, zde je nepochybn dosud
nevyuit monost k novinterpretaci Mchova dla. Napkladpojetv.
''
F. Vodik". Cesty a cle obrozeneckliterdtury, Praha 1958.
16
Jde o Krlkovu studii K struktura]istick interpretaci Mchy (eskdliteratura I99L,
s.269.276), napsanou ji v zvru edestfch let.
''
P. Ei",'""' Na skale (Duanct zastauen mdchousklch), Praha 1945.
'8
J. P'toku. as,vnosta asovostv Mchov dle, sb. Eeoli ta sloua Mchouo, Praha
1 9 6 9 ,s . 1 9 3 .
572
nosti nesoumitelns lovkemje anticipan obsaenove vzov poko-
enpedsmrt v Mji.
Patokriv vfklad Mchy drisledn vychz z yevskho,v souasn
dob,kdy se badatelpevnsoustedujna dl tmatav mchovskm
bdn, by mohl vytvet pedpoklad pro syrrtetitjpohled na Mchu.
Uritnbhy lze najt tebav knize Daniely HodrovMsta s tajemstum
(1994), kde konkrtn msto v Mchov dle se stv .'mstemzludn;fm,
tragick;fm... mstem nepravho byt''. Nebo v otrubov q/kladu v knize
Znahy a hod.noty(1994),19vyuvajicmsmiotickoumetodu piobjasnn
obrazu vzen v 2. zpvu M je. DLipohledy na Mchu jsou provzeny
drikladnfmi analytick;mi postupy ve studich sbornku Pro stor Mdchoua
dla (1986). Jako produktivn se ukazuje propojen filozofick;fch a literr-
nvdn ch interpretac. Nedvn zamylenR. Grebenkov2o naznailo
nov monosti' jak vytrtpclznatkri, k nim dospl o. Krlk. Stalo-li se
mchovsk tmave tict ch letech pmokloqfmv eskliterrn vd
a sqfmi qfsledky nemlo pisplo k jejmu obohacen, nebrn nyn nic
tomu, aby zaujalo stejn dominantn postaven'Pedpokladyk tomu sou.
asn literrn vda nepochybn m.
Prameny:
Spisy Karla Hynka Mchy (Knihovna klasik ):
1' Bsn a dramatick zlomky, ed. K. Jansk!, Praha 1959; 2'Pr6za' ed. K. Jansk , Praha
1961; Literrn zpisnky, denky, dopisy, ed' K. Jansk;| - K. Dvok - R. Skeek,Praha
r972.
19
M. ot..,b'' Mezitextovost jako podmiovacvztah mezi znaky (Yze avzeniv 2.zp-
vu Mchova Mje), Znaky a hodnoty, Praha 1994, s. 7-43
20
R. Grebenkov:oldich Krlft a znovu Mcha demystifikovan!,Tuar Igg4,' |4,
573
nsx LITER"ATUR.vE slovAl\sxo.rvomcxnn
r,rrnnnxnnxor.ITExTU
svrleNR p
nleIn.lovov
Ka nrodn literaturaje specifick, a|e dn neexistuje v izolaci. Jed-
nm z drjleit ch zdrojri formovn specifinosti eskliteratury od doby
nrodnho obrozenbyl jej qfvoj ve slovansko-nmeckmkontextu . Z tolto
plynulo zvltnnapt,kter poznamenalomnohrysy eskliteratury;
i na kadmvnjmpelomudjin zase znovu vznikaj spory o jejz-
padn nebo v1fchodnpslunosti.
Nov eskliteratura se prosazovala na konci 18. a na potku 19.
stolet pedevm jako literatura nenmeck' slovansk. Z odporu proti
nmectv se zrodily m;ftusjednotnhovelkhoslovanskhonroda i Koll-
rova koncepce slovanskliterrn vzjemnosti. ovem cel;ftento proces
je zapoteb vidt dialekticky. eskliteratura se osamostatovala - pe-
devm jazykov - od nmeck,ale ani vlasteneckprotinmeckctn
nemohlo zabrnit tomu, aby se et spisovateluili z nmeck;chprame-
nri. Znalost nminy,i kdy byla vnucena' otevrala pedechy vechny
poklady nmeckkultury, filozofie a literatury a tak poklady jin;ch vel.
k1fch literatur prostednictvm nmeck1chpekladti.
A. Manve svych Djindch esk literatury 1785. 1985 poukzal jet
,,Zpadn Evropa se
na jednu strnku esko-nmeck ch vztahri t doby:
dovdla o eskmnrodnm obrozena o rozmachu eskvdy a literatury
prostednictvmnmeck ch autorri a nmeck;ich asopisri..'(Mon, eto
nebyla jedin cesta' ale uritto tehdy byla cesta h]avn.Manpe:
tdoby je nmeck jazykov oblast dodnes nejdrileitjmzprostedkova-
''Byla to ne.
telem zprv o eskm vdeckma umleckmivot.,'Adle:
oceniteln publicistick pomoc echrim na mezinrodn scn....'1
Tady by bylo na mst pipomenout,ev jistm smyslu totmieme
cio rusk jazykovoblasti v obdobpo 2. svtovvlce. Ale vrame se
k dob nrodnho obrozen.
Procesu formovn noveskliteraturyvelice pomohlojej sebeuvdo-
mn jako literatury slovansk, pocit pbuzenstvs Rusy, Polky, jinmi
Slovany. I tento vztahje vak tebavidt dialekticky. Mezislovansk vztahy
mly nejenomkladn,a|ei zpotnstrnky.Naivn iluze'.veslovanskho
rzu', obasdokonce brzdily literrn v voj.
1 6
A. Man.esktiliteratura 1785.1985.Toronto 1987.s.42-43.
574
Kollrriv m;ftus jednotnho slovanskho nroda a slovansk literrn
vzjemnosti odmtl Karel Havlek Borovsk;f ve svproslul stati Slouan
a echz roku 1846.Havlekpoznal mnohslovanske kraje osobnajeho
.'Seznaljsem
soud byl psn;f: Polsko a - nezalbilose mi..'''A dle: .'Rusk
mrazy a ostatn rusk vci uhasily ve mn posledn jiskru veslovansk
lsky....,2
Velice aktuln, bohuel,znji dnes jeho nsledujcslova: ,,Znkte
tedy pbuznostimezi nrody slovansk1imi ned se ji oekvati svornosti
mezi nimi, ba sousedstvjejich pislibuje nm vdy hojnfch nesvornost.''3
Ale v meziliterrnchvztazch vdycky musme roz]iovatprvky ideolo-
gick,politick'a prvky umlecka humanistick.Havlekve svtvorb,
teoreticky a vdecky spravedliv odmtaje Kollrriv m tus, dal skvl p-
klad opravdova plodnslovansklitettovzjemnosti: pekldal Gogola,
na rusk syet napsal Kie st suathowadirnra, do svpoezie pevzal nco
z polskhoromantismu, skvle pouil tvar ukrajinsk ch kolom54.ek.Z hle-
diska literrn teorie dodnes plat Havlkovotvrzen, eliterrn v zjem-
nost'.se vemi nrody mti mme a mtieme,byt bv si nai nejrihlavnj
neptelbyli'..n
Havlek souhlasil s tm, e vechny slovansk literatury maj mezi
sebou hodn spolenho a mohou se navzjem obohacovat:''Pro velkou
podobujazykri slovansk ch itenoa potebnojest kadmunrodu slo.
vanskmuliterrn comonnejvceostatnchse vmatia z jejich litera-
tur a jazykri a nrodnost pro sebe koistiti.''sA]e musme aznat, e jako
autor Havlek ''koistil.' jak ze slovansk1fch literatur, tak i z nmeck,
anglick a dalch.Ale na prvnm mst se nejvcstaral o literaturu eskou
a pevn vilvjej slavnou nrodn budoucnost:.'Prv proto, ese u ns
pilnji pracuje, nen pochybnosti, ena lepmhistorickm zkladu, kter;i
'.od
mme, a pilepchokolnostech z ohledu veobecnho vzdIn naeholidu
my echovpecejet.v umn, v literatue a vribec v tstnrodnm
i Rusy, i Polky pedhonme.''6
V dob nrodnho obrozenvznikl vedle Kollrova m;/tu esknrodn,
a tedy i literrrnidentity jet mftus Frantika Palackho' kte4f ve sv;fch
Djindch nd,rodaeskhou echdcha na Morau prohlsil, e historickou
2
K. Havlek Borovsk : DIo II, Praha 1986, s. 57
3
Tamt,s. 60.
a
Tamt,s. 59'
5
T^^t,s. 80-81.
Tamt,s. 78.79.
D/)
nsx LITERATI'R.vE SlovAI\sxo.n'nm c xu Kollrriv m]itus jednotnho slovanskho nroda a slovansk literrn
r,rrnnnNvrxolmnxTu vzjemnosti odmtl Karel Hav]ekBorovsk;f ve svproslul stati Slouan
a echz roku 1846.Havlekpoznal mnohlovanskkraje osobnajeho
svrleNR pnletlrovov ''Seznaljsem
soud byl psn;f: Polsko a - nezalbilose mi..'''A dle: .'Rusk
mrazy a ostatn rusk vci uhasily ve mn poslednjiskru veslovansk
lsky...''2
Velice aktuln, bohuel,znji dnesjeho nsledujcslova: ,,Znkter
Kad nrodnliteraturaje specifick,a|e nneexistujev izo]aci.Jed- tedy pbuznostimezi nrody slovansk1fmi ned se ji oekvati svornosti
nm z drjlei|fch zdrojri formovn specifinosti eskliteratury od doby mezi nimi, ba sousedstvjejich pislibujenm vdyhojnfch nesvornost'',3
nrodnhoobrozenbyl jejv;ivojve slovansko-nmeckmkontextu, Z toho Ale v meziliterrnchvztazch vdycky musme rozliovat prvky ideolo-
plynulo zvltnnapt, kter poznamenalo mnohrysy eskliteratury; gick,politick,a prvky umlecka humanistick.Havlekve svtvorb,
i na kadmvnjmpelomudjin zase znovu vznikaj spory ojej z- teoreticky a vdecky spravedliv odmtaje Kollrriv m1ftus,dal skvl p-
padn nebo q/chodn pslunosti. klad opravdova plodnslovanskliterrnvzjemnosti: pekldal Gogola'
Nov eskliteratura se pTosazovalana konci 18. a na potku 19. na rusk;f syet napsal Kie st suathowadimra, do svpoezie pevzal nco
stolet pedevm jako literatura nenmeck, slovansk. Z odporu proti z polskhoromantismu, skvle pouil tvar ukrajinsk ch kolomyjek. Z hle-
nmectv se zrodily m:/tusjednotnhovelkhoslovanskhonroda i Koll- diska literrn teorie dodnes plat Havlkovotvrzen, eliterrn v zjem-
rova koncepce slovanskliterrn vzjemnosti. ovem cel;ftento proces nost ''se vemi nrody mti mme a mrieme,byt by si nai nejrhlavnj
je zapoteb vidt dialekticky. eskliteratura se osamostatovala- pe- neptelbyli',.a
devm jazykov - od nmeck,ale ani vlasteneckprotinmeckctn Havleksouhlasil s tm, evechny slovanskliteratury maj mezi
nemohlo zabrnit tomu, aby se et spisovateluilinmeck;/'chprame- sebou hodn spolenho a mohou se navzjem obohacovat:''Pro ve]kou
nri. Znalost nminy,i kdy byla vnucena' otevra]a pedechyvechny podobu jazykri slovansk ch itenoa potebnojest kadmunrodu slo.
poklady nmeckkultury, filozofie a literatury a tak poklady jin;ch vel. vanskmuliterrn co monnejvceostatnchse vmatia z jejich litera.
k1fch literatur prostednictvm nmeckfch peklad . tur a jazykri a nrodnost pro sebe koistiti''.sA]e musme lznat, e jako
A' Manve sv chDjinch esh literatury 1785-1985poukzal jet autor Havlek ,'koistil..jak ze slovansk ch literatur, tak i z nmeck,
,,ZpadnEvropa se
na jednu strnku esko-nmeck1fch vztahri t doby: anglick a dalch'Ale na prvnm mst se nejvcstaral o literaturu eskou
dovdla o eskmnrodnm obrozena o rozmachu eskvdy a literatury a pevn vilvjej slavnou nrodn budoucnost:'.Prv ptoto,ese u ns
prostednictvmnmeck ch autorri a nmeck;fch asopisri.,'(Mon, eto pilnji pracuje, nen pochybnosti, ena lepmhistorickm zkladu, kter1/
.'od
nebyla jedin cesta,ale uritto tehdybyla cesta hlavn.Manpe: mme, a pilepchokolnostech z ohledu veobecnho vzdln naeholidu
tdoby je nmeck jazykov oblast dodnes nejdrileitjmzprostedkova- my echovpecejet.v umn, v literatue a vribec v tstnrodnm
''Byla to ne.
telem zprv o eskm vdeckma umleckmivot'.'Adle: i Rusy, i Polky pedhonme.',5
oceniteln publicistick pomoc echtim na mezinrodn scn.''',1 V dob nrodnho obtozenvznikl vedle Kollrova mftu esknrodn'
Tady by bylo na mst pipomenout,e v jistm smyslu totmrieme a tedy i literrn identityjet m tus Frantika Palackho, kte4f ve sqfch
ci o rusk jazykovoblasti v obdobpo 2. svtovvlce. Ale vrame se Djindch n,rodaeskho u echdcha na Morau prohlsil, e historickou
k dob nrodnho obrozen.
Procesu formovn noveskliteraturyvelice pomohlojej sebeuvdo-
mn jako literatury slovansk' pocit pbuzenstvs Rusy, Polky, jinmi
Slovany. I tento vztahje vak tebavidt dialekticky. Mezislovansk vztaby 2
,'veslovanskho K. Havlek Borovsk : Dlo II, Praha 1986' s. 57
mly nejenomkladn,ale i zpornstrnky' Naivn iluze
3
rzu'' obasdokonce brzdily literrn qivoj. Tamt,s. 60.
a
T a m t s, . 5 9 .
5
T".t, s. 80-81.
l 6
A. Man.eskdliteratura 1785-1985'Toronto 1987. s.42.43. T a m t s, . 7 8 . 7 9 .

574
o/;)
 nositelem. Prv to urujezkladn rysy eskhonrodnho obrozen:obro.
rilohou eskhonroda je slouiti jako most mezi Nmectvem a Slovan-
zensk pokus nemohl nemtkrajn uml;frz.'.11 Bezesporu,to je pesvd-
stvem, mezi V;ichodem a Zpaem v Evrop vribec.
iv,ale mriemepoloitotzku: je to specifickjenompto eshouliteraturu
Je to m1/tusvelice populrn adodnes, a nejenom ve vztahu k echm
nrodnho obrozen?Nemohli bychom skoro totcio jin ch slovansk;ch
a eskliteratue. etli jsme mnohokrt a temepodtoto Polsku a
literaturch t doby? Mon, e o eskliteratue to plat zv|,protoe
polsk literatue, o literatue mad'arsk,rumunsk a dalch.Je pravda,
zde _ prv kvrili nmeckmukontextu - oddanost .'ideji''nrodn kultury
ev kaliteratuemriemeskutennalzt pftlady,kterjako by tento
byla velice siln; ale akolieskspolenostjakonositel kulturyjet ne.
m1ftuspotwzovaly. Skoro kanronliteratura se obasstv prosted-
byla pln hotova,pielMcha, pielHavlek- a o '.umlmrzu'. esk
kovatelkou mezi dvma nebo i vceliteraturami. Jenome vidt v takovm
literatury u se nedalo mluvit. ',Krajn uml tz,, _ tento v1fookpomh
prostedkovnhlavn specifinostnebo identitu tkter literatury neod-
lpe pochopit literrn proces doby nrodnho obrozen,a|e z se mi, e
povd pesnmuvdeckmu pstupu.
m v sob tak prvek novho m;tu.
T. G. Masaryk, kterj si Palackho velice vysoko cenil, o tomto jeho
Ze zpar;lchlitera.tur mla (a m) eskliteratura nejpevnjvztah
qfooku napsal: '.Nzortentoje vlastn bez obsahu..'De facto nijakhopro-
k literatue nmeck,ale nesmme zapomnat, e, zv|tpro qivoj esk
stedkovacho kolu kulturnho ne. Rusovnapiklad mli vdymnohem
poezie od konce minulho stoletvelk qfznam ml vztah k literatue fran-
blia pmspojen s Nmci a Francouzi, a prv tak nrodov tito od
couzsk - od Vrchlickho k Nezvalovi atd.
Rusri, co brali, brali pmo,i v ]iteratue..''Podle mhomnnje tay Ma.
Ve dvact;/'ch letech 20. stolet se zrodil m;tus nadnrodn, inter-
saryk apikategorick - snad uho unavilo nekonen opakovn m;ftu
,'mostu'..o nkolik strnek l v teknize eskdotdzka Masaryk pe nacionln proletskliteratury. Tehdy se S. K. Neumann, autor ped-
v-len;fch vlasteneck1chesk ch zputi, ve svElegii zekl'.louiceesk'.
o souasnliterrn situaci v echch:''...celovzduliterrn je jet
a pedstavilsejako '.soudruhproletaritu'.,syn celholidstva a revoluce.
poqftce nmeck,nmeck literatura ukazovala nm i vzory nenmeck,
Ale nov revolunliteratura existovala podv tomtslovansko-nmec-
dokonce i rusk.'.8Prakticky Masaryk uznv nmeckliterrn prosted-
km literrnm kontextu. Levicov et spisovatel mli vel;fvztah k rusk
kovn, ale m naprostou pravdu, kdy odmt lkavf mftus stlho lite-
revolunpoezii. Svtovslv Hakova vejhahodn pomohly nmeck;
rrnho '.mostu''.
peklad romnu a jeho vysok hodnocen v levicov nmeck kritice.
Ale ten m;ftus se pod opakuje a je aktuln jej zkoumat i dnes. V
Druh svtov vlka zase vzksila mylenku slovanskho bratrstv
souasnliterrn vd odmtav peo m;ftu literrnho mostu napklad
a hned po vlce v echchprobhla velk diskuse o zpadn nebo qfchodn
Madimr Macura ve svmonografii Znamen zrodu. Mnohstrnky tohoto
orientaci eskkultury a literatury, cobylo pm;fmpokraovnmdvj-
klovhoobdobesk ch kulturnch djin Macura vid z novhohlediska.
chspor '
Budovn obrozenskkultury chpe nikoliv jako budovn ',navazujckul.
Po potceNmecka a vtzstv Sovtskho svazu esk marxistick
tury, ale jako kultury zakldajc'',ga zvltn driraz klade na uml1f cha.
kritika vytvm;ftus ''slovanskcivilizace,,,m mnsocialistickou spole-
rakter tohoto budovn: .'eskkultura je pak budovna jako 'idea', ve
enskouformaci. Jak psal t.. tottv roce 1945:.'Pokud vakjde o nai p-
snovmprostoru... Hern charakter eskkultury' zvlt pak literatury,
tomnost a budoucnost,je dnes u jasn,e pslume k nov tvocse
povaovantehdy za nejdrileitjkulturn oblast, byl veobecnpocio-
velikcivilizaci v;fchodn,slovanska ez|epouzena ns, abychom pro
vn.''10Y knize Masarykouy boty a jin semi(o)fejetonyft totjet dri-
ni byli qiznamn1/m pnosem.''12 I. olbracht na I. sjezdu esk ch spisova-
raznji: ',Vytvenpln rozvinut,bohat,soudob rn ewopsk;im potebm
telri prohlsil: ''obrana naehoestv proti Nmcrim, toprvn velk sloka
odpovdajckultury pedbhalototi zformovn dostatenvnitn roz-
naehopsemnictv.A druhou jeho slokoujest vdom naehoslovanstv.',
liena sociln zvrstvennrodn spolenosti,kter by mohla b tjejm

7
T. G. Masaryk.. eskot'zka' Naenynjkrize,Praha 1948, s. 133.
8 ''
Tamt,s. 168. v. Ma",,.u. Masarykouy boty a jin semib)fejetony' Praha 1 9 9 3 ,s . 7
9 12
v. M".*"' Znampn zrodu (eshobrozenjako kulturn typ), Praha 1983, s. 10 L. toll. (Jmn a ideologick! boj I' Pruha 1972, s. 19.
10
Tamt,s. 121.

577
576
 nositelem. Prv to urujezkladn rysy eskhonrodnho obrozen:obro-
rilohou eskhonroda je slouiti jako most mezi Nmectvem a Slovan-
zensk pokus nemohl nemtkrajn uml;rz.''11Bezesporu,to je pesvd-
stvem, mezi V;fchodem a Zpaem v Evrop vribec.
iv,ale mriemepo|oitotzku:je to specifickjenompto eskouliteraturu
Je to m1/tusvelice populrn adodnes, a nejenom ve vztahu k echm
nrodnho obrozen?Nemohli bychom skoro totciojinfch slovansk ch
a esk]iteratue. etli jsme mnohokrt a temepodtoto Polsku a
literaturch t doby? Mon, eo eskliteratue to plat zvl,protoe
polsk literatue, o literatue mad'arsk,rumunsk a dalch.Je pravda,
zde - prv kvrili nmeckmukontextu - oddanost .'ideji''nrodn kultury
ev kaliteratuemriemeskutennalzt pklady,kterjako by tento
byla velice siln; ale akolieskspolenostjakonositel kulturyjetne-
m]itus potwzovy. Skoro kantonliteratura se obasstv prosted-
byla pln hotova,pielMcha, pielHavlek- a o '.umlmrzu'. esk
kovatelkou mezi dvma nebo i vceliteraturami. Jenome vidt v takovm
literatury u se nedalo mluvit. '.Krajn uml;f rz,, - tento v rok pomh
prostedkovnhlavn specifinostnebo identitu tkter literatury neod-
lpe pochopit literrn proces doby nrodnho obrozen,a|e z se mi' e
povd pesnmuvdeckmu pstupu.
m v sob tak prvek novho m1tu.
T. G. Masaryk, kter"j si Palackho velice vysoko cenil, o tomto jeho
Ze zpanch literatur mla (a m) eskliteratura nejpevnjvztah
qfooku napsal: '.Nzortentoje vlastn bez obsahu..'De facto nijakhopro-
k literatue nmeck,ale nesmme zapomnat, e, zv|tpro v1fvojesk
stedkovachorikolu kulturnho nen.Rusovnapkladmli vdymnohem
poezie od konce minulho stoletvelk1fv znam ml vztah k literatue fran-
blia pmspojen s Nmci a Francouzi, a prv tak nrodov tito od
couzsk - od Vrchlickho k Nezvalovi atd.
Rusri, co brali, brali pmo,i v ]iteratue..''Podle mhomnnje tay Ma.
Ve dvactfch letech 20. stolet se zrodil m;tus nadnrodn, inter.
saryk aplikategorick;f - snad uho unavilo nekonen opakovn m;ftu
,'mostu'..o nkolik strnek dl v teknize esk,otdzka Masaryk pe nacionln proletskliteratury. Tehdy se S. K. Neumann, autor ped-
v-len;ch vlasteneck ch esklch zpu , ve svEkgii zek|'.louiceesk''
o souasnliterrn situaci v echch:''...celovzduliterrn je jet
a pedstavilsejako ''soudruh proletaritu',,syn celholidstva a revoluce.
povytce nmeck,nmeck literatura ukazovala nm i vzory nenmeck,
Ale nov revolunliteratura existovala podv tomtslovansko-nmec-
dokonce i rusk.'.8Prakticky Masaryk uznv nmeckliterrn prosted-
km literrnm kontextu. Levicov etspisovatel mli vel;fvztah k rusk
kovn, ale m naprostou pravdu, kdy odmt lkavf m1tusstlho lite-
revolunpoezii. Svtovslv Hakova uejkahodn pomohly nmeck
rrnho '.mostu''.
peklad romnu a jeho vysok hodnocen v levicov nmeck kritice.
Ale ten m;ftus se pod opakuje a je aktuln jej zkoumat i dnes. V
Druh svtov vlka zase vzksila mylenku slovanskho bratrstv
souasnliterrn vd odmtav peo m;ftu literrnho mostu napklad
a hned po vlce v Cechch probhla velk diskuse o zpadn nebo qfchodn
Madimr Macura ve svmonografii Znamen zrodu. Mnohstrnky tohoto
orientaci eskkultury a literatury, cobylo pffm;fm pokraovnmdvj-
klovhoobdobesk ch kulturnch djin Macura vid z novhohlediska.
chsporri'
Budovn obrozenskkultury chpe nikoliv jako budovn ',navazujckul.
Po porce Nmecka a vtzstv Sovtskho svazu eskmarxistick
tury, ale jako kultury zakldajc'',ga zvltn driraz klade na uml1f cha.
kritika vytvrffi m1ftus,'slovanskcivi]izace,,, mmnsocialistickou spole-
rakter tohoto budovn: .'eskkultura je pak budovna jako 'idea', ve
enskouformaci. Jak psal l. tottv roce 1945:'.Pokud vakjde o nai p-
snovmprostoru... Hern charakter eskkultury, zvlt pak literatury,
tomnost a budoucnost,je dnes u jasn,e pslume k nov tvocse
povaovantehdy za nejdrileitjkulturn oblast, byl veobecnpocio-
velikcivilizaci v;ichodn,s]ovanskae z\epouzena ns, abychom pro
vn.''10Y knize Masarykouy boty a jin serni(o)fejetonyft totjet dri-
ni byli v;iznamn1fm pnosem..'12 I. olbracht na I. sjezdu esk1fchspisova-
raznji: '.Vytvenpln rozvinut,bohat,soudob rn ewopsk;im potebm
telri prohlsil: .,obrana naehoestvproti Nmcrim, toprvn velk sloka
odpovdajckultury pedbhalototi zformovn dostatenvnitn roz.
naehopsemnictv.A druhou jeho slokoujest vdom naehoslovanstv.''
liena sociln zvrstvennrodn spolenosti,kter by mohla bftjejm

7
T. G. Masaryk.. esk otazka' Naenynji krize, Praha 1948, s. 133.
8 ''
Tamt,s. 168. v. Ma"'.u. Masarykouy boty a jin semi(o)fejetony,Praha 1993, s.7
9 12
v. M"".,.". Znamen zrodu (eskobrozenjako kulturn typ)' Praha 1983, s. 10 L. toll. [Jmna ideologick! boj I, Praba 1972, s. 19.
10
Tamt,s. 121.

clt
576
A dle: ',Boj o nrodnost. Boj o slovanstv.Boj o socialismus. To jsou ti
hlavn principy naeho ivota tak literrnho..'13
Jako oponent koncepceqflun slovansk,'.vfchodn.'pslunostiesk
kultury a literatury, kter ovemmla uritf politick , prosovtsk;f smysl,
vystoupil V. ern . Uvedu aspojeden charakteristickf citt zjeho knihy
.'...
Boje a srnrysocialistickkultury (1946): V chod iZpa, Se Zpadem
musme sttij co strjudret iv a zrirodujc duchovn styk, nebojsme
zpadnm nrodem svou prastarou kulturou a pervattoto odvkspojen
znamenalo by upadnout v krizi duchovn bezradnosti a mtonosti, bez
pevn1fchzkladri. S V;fchodem musme svrij styk vystupovat na nejvt
mru, nesm nm ujt ani jedin z plodnfch jeho podntri, ani stikajeho
bohatstv...Vfchod aZpa, abychom mohli bjt co nejvcea co nejlpesami
sv, sam1fmisebou..'la
,.zpadn''(stejnjako ',v}chodn'.)
bylo v tom sporu oznaen
oveme
nikoliv zempisn,ale ideologicka dalo by se uvaovat, za Cei jsou
nrod jenom a v lun zpadni, zda jejich prastar kultura nebyla tak
slovansk, a tedy alespo trochu qfchodn od sam1fchpramenri' Domnvm
se,eu od zkladri eskkultura byla sice kulturou zvltnhozpadnho,
ale peceslovanskho nroda.
Geopolitick, historick a jin pomry byly takov,eeskliteratura
od nrodnho obrozen vytvela svoji nrrodnidentitu pedevmve vztahu
k literatue nmeck a k literaturm slovansk;/m (rusk,polsk a jinfm)
a jej umleck rispchy dokazuj, e z cizch literatur dovedla brt svoje
tr.o jim hodn dvat. Stajmenovat Jaroslava Haka, Karla apka,
" souasn1fch
ze - Milana Kunderu.
Literatue jenom kod,kdy z drivodri politickfch, nboensk;chnebo
''kois-
ideologick1fchnechce nebo nedovede vidt obrcizvzory a z nich
tit'.. Pravdu m Havlek,kdy k, e,litertn vzjemnost mti mme
a mrieme i s nejrihlavnjm neptelem.Djiny eskliteratury o tom
pesvduj.
|3
toutina u!,hledy (Sbornk pronho sjezdu esklch spisouatel ), Praba 1948, s. 37
a 39.
rn
v. erny: Boje a smry socialistick kultury, Praha 1946, s. 29.
578
NENUCEN HR. A PEDAGoGICK PRAGII{ATIKA
(Inscenovan vyprvn
u B. Nmcov a M. von Ebner-Eschenbachov)
KATRIN BERWANGEROVA
Y prze Boeny Nmcov a Rakuanky Marie von Ebner-Eschenbachov
(1830.1916)se daj naratologicky a motivicky rozpoznat rozmanit vztahy:
ob autorky navazuj na nr vesnick povdky,kter! byl od poloviny 19.
stolet - v neposledn ad pro velk1/ spch dla Bertholda Auerbacha
Schw arzw tilder D orfgeschichten_ v e|mi rozen
v adevr.opskychnrod-
nch literatur.1 Dalm spolen;f'mznakem tchto povdek je dominance
postav en v souboru postav:a zde se ukazujejist,pro evropsk1fliterrn
kontext tto doby rovn specifick, zamenna typ svhlav'mnohdy
nechpn enyneobyejn;ichkvalit,2 coje jist tebavysvtlit trozsh-
l1fm vlivem francouzsk povdkky George Sandov a jejho buiskho
zprisobu ivota.3
Pedkldanf qfzkum budi chpnjako pokus konfrontovat povdkovou
przu obou spisovatelekv typologickmsrovnn.a''T}pologickourivahou,'
.
Motto kPolrors ke uesnici (1855) B. Nmcovnapkladpochz tz povidky Der Lauter-
bacher (\843)B. Auerbacha, viz tak A. Blaschka: Das Motto zur Erz}rlung Pohorsk vesruce
von B. Nmcov, sb.Deutsch-TschechischeBeziehungenim Bereich der Sprache und Kubur,
(Abhanungen der schsischen Akademie der Wissenschaften I,eipzig, Philologisch-historische
Klasse, Bd. 54,IJ.f.2), ed. B. Havrnek - R. Fischer, Berlin 1968, s.54.
2
Na tuto chara]<tenzacnart titul povdky Ebner.Eschenbach ovDie fhuerstandere
auf dtm Dorfe (Nepochopen na vesnici, 1886). o hrdince v povdce B. Nmcov Diud Bara
( 1855) se explicitn pe:'.Bra mla vribec do sebe neobyejn;fchvlastnost, ese nebylo emu
divit' kdy si sousedo n povdali;(...)ale mIo ten nsledek, ese j vesnianbud'ttili,
bud' bli' a jen nkolik duji opravdu milovalo'. (B. Nmcov: Poudky I [Spisy 4], Pra}ra
1 9 5 1 .s . 1 8 9 ) .
3
o B. Nmcov;e znmo, eetlaG. Sandovou v nmeckm pekladu, evjej pracovn
visel portrt francouzskho vzoru (viz naposledy S. Rothov: Boena Nmcov, Sehnsucht
nach dem anderen Leben, Prager Frauen, ed. A. Wagnerov, Mannheim 1995, s. 18), a kdo
u hrabnky koucdoutnky nepomysl na slova o ''en s doutnkem', v novele Die Resel
Ebner.Eschenbachov, kterfmi se stle znovu poukazuje na George Sandovou?
4
Konfrontace klovhodla B. Nmcov Bclbl a apovdky Boena M. Ebner-Eschen-
bachovvychz z rozdnhosocirlnhoprivodu obou autorek (viz I. Geserickov: Gesellschafts-
kritik und,-erziehungimWerk uonM. u.Ebnzr-Eschenbach,diss., Potsdam 1995,s. 131-133),
ve vztahu k aspektrim pouit dvhojmna ''Rose'.v komenti K. Binneberga (in M. von
Ebner-Eschenbachov: Boena, Bonn 1980' s. 310).
579
A dle: ',Boj o nrodnost. Boj o slovanstv.Boj o socialismus. To jsou ti
hlavn principy naeho ivota tak literrnho..'13
Jako oponent koncepceqflun slovansk,'.vfchodn.'pslunostiesk
kultury a literatury, kter ovemmla uritf politick , prosovtsk;f smysl,
vystoupil V. ern . Uvedu aspojeden charakteristickf citt zjeho knihy
.'...
Boje a srnrysocialistickkultury (1946): V chod iZpa, Se Zpadem
musme sttij co strjudret iv a zrirodujc duchovn styk, nebojsme
zpadnm nrodem svou prastarou kulturou a pervattoto odvkspojen
znamenalo by upadnout v krizi duchovn bezradnosti a mtonosti, bez
pevn1fchzkladri. S V;fchodem musme svrij styk vystupovat na nejvt
mru, nesm nm ujt ani jedin z plodnfch jeho podntri, ani stikajeho
bohatstv...Vfchod aZpa, abychom mohli bjt co nejvcea co nejlpesami
sv, sam1fmisebou..'la
,.zpadn''(stejnjako ',v}chodn'.)
bylo v tom sporu oznaen
oveme
nikoliv zempisn,ale ideologicka dalo by se uvaovat, za Cei jsou
nrod jenom a v lun zpadni, zda jejich prastar kultura nebyla tak
slovansk, a tedy alespo trochu qfchodn od sam1fchpramenri' Domnvm
se,eu od zkladri eskkultura byla sice kulturou zvltnhozpadnho,
ale peceslovanskho nroda.
Geopolitick, historick a jin pomry byly takov,eeskliteratura
od nrodnho obrozen vytvela svoji nrrodnidentitu pedevmve vztahu
k literatue nmeck a k literaturm slovansk;/m (rusk,polsk a jinfm)
a jej umleck rispchy dokazuj, e z cizch literatur dovedla brt svoje
tr.o jim hodn dvat. Stajmenovat Jaroslava Haka, Karla apka,
" souasn1fch
ze - Milana Kunderu.
Literatue jenom kod,kdy z drivodri politickfch, nboensk;chnebo
''kois-
ideologick1fchnechce nebo nedovede vidt obrcizvzory a z nich
tit'.. Pravdu m Havlek,kdy k, e,litertn vzjemnost mti mme
a mrieme i s nejrihlavnjm neptelem.Djiny eskliteratury o tom
pesvduj.
|3
toutina u!,hledy (Sbornk pronho sjezdu esklch spisouatel ), Praba 1948, s. 37
a 39.
rn
v. erny: Boje a smry socialistick kultury, Praha 1946, s. 29.
578
NENUCEN HR. A PEDAGoGICK PRAGII{ATIKA
(Inscenovan vyprvn
u B. Nmcov a M. von Ebner-Eschenbachov)
KATRIN BERWANGEROVA
Y prze Boeny Nmcov a Rakuanky Marie von Ebner-Eschenbachov
(1830.1916)se daj naratologicky a motivicky rozpoznat rozmanit vztahy:
ob autorky navazuj na nr vesnick povdky,kter! byl od poloviny 19.
stolet - v neposledn ad pro velk1/ spch dla Bertholda Auerbacha
Schw arzw tilder D orfgeschichten_ v e|mi rozen
v adevr.opskychnrod-
nch literatur.1 Dalm spolen;f'mznakem tchto povdek je dominance
postav en v souboru postav:a zde se ukazujejist,pro evropsk1fliterrn
kontext tto doby rovn specifick, zamenna typ svhlav'mnohdy
nechpn enyneobyejn;ichkvalit,2 coje jist tebavysvtlit trozsh-
l1fm vlivem francouzsk povdkky George Sandov a jejho buiskho
zprisobu ivota.3
Pedkldanf qfzkum budi chpnjako pokus konfrontovat povdkovou
przu obou spisovatelekv typologickmsrovnn.a''T}pologickourivahou,'
.
Motto kPolrors ke uesnici (1855) B. Nmcovnapkladpochz tz povidky Der Lauter-
bacher (\843)B. Auerbacha, viz tak A. Blaschka: Das Motto zur Erz}rlung Pohorsk vesruce
von B. Nmcov, sb.Deutsch-TschechischeBeziehungenim Bereich der Sprache und Kubur,
(Abhanungen der schsischen Akademie der Wissenschaften I,eipzig, Philologisch-historische
Klasse, Bd. 54,IJ.f.2), ed. B. Havrnek - R. Fischer, Berlin 1968, s.54.
2
Na tuto chara]<tenzacnart titul povdky Ebner.Eschenbach ovDie fhuerstandere
auf dtm Dorfe (Nepochopen na vesnici, 1886). o hrdince v povdce B. Nmcov Diud Bara
( 1855) se explicitn pe:'.Bra mla vribec do sebe neobyejn;fchvlastnost, ese nebylo emu
divit' kdy si sousedo n povdali;(...)ale mIo ten nsledek, ese j vesnianbud'ttili,
bud' bli' a jen nkolik duji opravdu milovalo'. (B. Nmcov: Poudky I [Spisy 4], Pra}ra
1 9 5 1 .s . 1 8 9 ) .
3
o B. Nmcov;e znmo, eetlaG. Sandovou v nmeckm pekladu, evjej pracovn
visel portrt francouzskho vzoru (viz naposledy S. Rothov: Boena Nmcov, Sehnsucht
nach dem anderen Leben, Prager Frauen, ed. A. Wagnerov, Mannheim 1995, s. 18), a kdo
u hrabnky koucdoutnky nepomysl na slova o ''en s doutnkem', v novele Die Resel
Ebner.Eschenbachov, kterfmi se stle znovu poukazuje na George Sandovou?
4
Konfrontace klovhodla B. Nmcov Bclbl a apovdky Boena M. Ebner-Eschen-
bachovvychz z rozdnhosocirlnhoprivodu obou autorek (viz I. Geserickov: Gesellschafts-
kritik und,-erziehungimWerk uonM. u.Ebnzr-Eschenbach,diss., Potsdam 1995,s. 131-133),
ve vztahu k aspektrim pouit dvhojmna ''Rose'.v komenti K. Binneberga (in M. von
Ebner-Eschenbachov: Boena, Bonn 1980' s. 310).
579
zde mnmeto, ena jedn stran je kladena otzka podobnosta rozdlri
v narativnm modelu, na druh stran se jev jako nikoli bez zajmavosti
fakt, do jak mry mrie komparatistick arl'a|yza pispt k osvtlen
konkrtnch specifick;fch umleck ch postupri a jejich smantickfunkce.
Vybrna k tomu byla nove|a DeResel M. Ebner.Eschenbachov, kter
vyla roku 1883 v cyklu Dorf. und Schlo/3geschichten,a kapitola o Viktorce
z Nmcovhlavnho dl.aBabika (1855),na jejsamostatnost v rmci
celhotextu byloji nko]ikrt poukzno.s stednpostavy obou pov-
dek, Viktorka a Resel, jsou pedvdnyjako svhlavvesnickdvky,kter
v poadavku uzr'n svindividuln svobody odboujz cesty splnn po.
vinnosti, jeod nich spolenostoekv.Resel prch pedsatkem s '.dob-
rou parti', plnovan1fm rodii proti jej vrili ke svmu milenci, myslivci
Tonimu. Kdy vak ten odmtne vzt si ji za enu,konReselin tragick;f
poklesek sebewadou.Viktorka, kter se dlouho brn akceptovat enichy
navrhovan otcem, je svedena ''ern;fmmyslivcem.', opoutnato svho
snoubence,aby nsledovala milence; po roce se vrac a ijenadle sama
v lesch.
I Jestlie u Ebner-Eschenbachov se s navazovnm na kanonizovan
Jako moment srovnn nechzde sloupedevmmodel vyprvn, kterj'rn
Nmcov a Ebner-Eschenbachov umlecky ztvruj tragick pbhVik-
torky a Resel. Dje se tak v obou textech formou inscenovanhovyprvn.
To pedevmznamert, ek primrnvyprvc a recepnsituaci, kter
je tvoenafiktivnm vypravem a fiktivnm tenem,pistupuje sekun-
drn vyprvc a recepnsituace, charakterizovan pmoue postav
jednotlivfch dl a ptomnostzvdav naslouchajcchriastnkrihovoru.6
U Ebner-Eschenbachov je to lesnk Ruppert, kte4f reprodukuje pbh
Resel; je explicitn na jednom mst nazvn ''vypravem''.7Jeho poslu-
5 Srov' pedstavenkomunikan situace v nru novely u H. R. JauBe: lterittit und
srov. K. Hanzkov: Postaven a v znamy motivri Viktorinfch ve struktue Babiky
B. Nmcov (Sornk pedagogichfakutty u sti nad Labem, ada bohemistick, Praha 1974,
s. 72n): Vyprvn o Viktorce obshne nejdelkapitolu dla vribec aje ve srovnn s ostatnm
romrnovjm djem npadn syetov;prv tak pedstavuje vyprvn 4fznburskho myslivce
nejrozsNej projev jedn z romnoqfch postav v pmei.
6 Berlin 1991, s. 60.
Rozlien primrn a sekundrrnvyprvc situ acevy1ilvznaratologickfch komuni.
kanchmodelri W. Schmida (Der Textau,|bauin den Entihlungen Dostojeuskijs, Amsterdam
1986, s' 26n.) a A. Macurov (Na okraj interpretace textu, Slouo o slouesnost, 1984' s. 18-21).
Prce J. Bartrikov(Ztu'rnnprimrn a sekund,drnkomunikace ue uybranlch dIechesk
uttIeckprzy, Htadec Krlov 1989/1990) autorce bohuel nebyla dostupn.
7
M. uo,, Ebner-Eschenbachov: Die Rese|' Siimtliche Werke 2, Berlin 1920' s. 135.
580
chakouje hrabnka, kter se v dob loveck sezny pechodn zruje
se sqfon muemv lesnkov dom. PbhViktorky v Babicevyprvrfzn-
bursk;f myslivec pedbabikou a svou enou.
Charakter nejen stylizovan, ale tinscenovan promluvy zskvaj
oba projevy takprostednictvmrmcovhovyprvn,jehojsou soust.
ob autorkynesahaj pouitmkonkrtnho,' jmnem uvedenho''vypra-
vepouze zpt ke komunikanm modelrim piznan1im v rmci historic-
kho v.voje literrnho nru novely,, do hry se dostv tak specifick;f
postoj oekvnadrest vyprvnho:V novele Dle Resel je pi spoleen-
skm posezenu stolu v lesnkov dom vyslovena otzka sebevradyves-
nickhodvete.Zse, e lesnkovovyprvnje vyvolno istv djov
rovin. Pohnna zvdavost dozvdt se vceo Reselin zhadnm osudu,
nalh hrabnka na nemluvnho Rupperta, aby zapoalvyprvn.
U Nmcov,jak u bylo vyzvednuto Miloem Sedmidubsk;fm, m um-
leck charakter vyprvn ryznburskho myslivce ristednpostaven.gPo.
t,co babikavyslechla pbhViktorky, pochvl nejprvejen vypravsk
v kon lesnho: .'pan kmotr um lrykldat jako psma,'.lo Dky motivaci
zjmu o Viktorinosud z hledisek pedevm estetick ch sejeve vypra-
vskpostavy spejako rozkon konverzansituace.11
schmata literrnho nru novely obrac pozornost tenev prvn ad
na osud ristedn djovpostavy a s nm souvisejcmravn otzky, vy.
stupuje v Babicedo popedobzvlt estetick relevance pbhuViktor.
ina.
Rozdfln1recepnpostoj adrest se stv zeteln m tak v textov
qfstavb' Posluchakau Ebner-Eschenbachovperuujenkolikrt les-
nkovu e.Jednak ze vzruen nad tm, co se vyprv, jednak z nespoko-
jenosti s lakonick m, vhaqfm zp sobem hostitelova vyprv se hrabnka
o
Mod.ernittit der mittelalterlichen Literatur (GesammclteAufsiitze 1956-1976),Munchen1977,
s. 47 (tabulka o malfch literrnch nrech ve stedovku).
9
M. S"d.id.,b"kj': Das Idyllische im Spannungsfeld zwischen Ku]tu und Natrlr (Boena
Nmcovs Babika), sb, Zur Poetik und Rezeption uon B. Nmcoutis Babika, ed. A. Guski,
10
B. Nmcov: Babika, ed. B. Havrnek - M. Novotnf - R. Skeek,Praha 1951,
s. 79.
11
Myslivcova enapbhu zn, poslouch vak za rielempjemnhoukrcen dlouh
chvle. srov. tamt.
581
zde mnmeto, e na jedn stran je kladena otzka podobnost a rozdlri
v narativnm modelu, na druh stran se jev jako nikoli bez zajmavosti
fakt, do jak mry mrie komparatistick anallza pispt k osvtlen
konkrtnch specifick ch umleck;fch postupri a jejich smantickfunkce.
Vybrna k tomu byla nove|aDie Resel M. Ebner-Eschenbachov, kter
vyla roku J.883v cykluDorf- und Schlo/3geschichten'akapiltola o Viktorce
z Nmcovh]avnho la Babika (1855),na jeji samostatnost v rmci
celhotextu bylo ji nkolikrt poukzno.s stedn postavy obou pov-
dek, Viktorka a Resel,jsou pedvdnyjako svhlavvesnickdvky,kter
v poadavku uznn svindividuln svobody odboujz cesty splnn po-
vinnosti,.jeod nich spolenostoekv.Resel prch pedsatkem s .'dob-
rou parti.' plnovan m rodii proti jej vrili ke svmu milenci,. myslivci
Tonimu. Kdy vak ten odmtne vzt si ji za ertu,konReselin tragick;/
poklesek sebevradou.Viktorka, kter se dlouho brn akceptovat enichy
navrhovan otcem, je svedena '.ern;mmyslivcem.', opoutnato svho
snoubence,aby nsledovala milence; po roce se vrac a ije nadle sama
v lesch.
I Jestlie u Ebner-Eschenbachov se s navazovnm na kanonizovan
Jako moment srovnn nechzde sloupedevmmodel vyprvn, kte4'm
Nmcov a Ebner-Eschenbachov umlecky ztvruj tragickf pbhVik.
torky a Resel. Dje se tak v obou textech formou inscenovanhovyprvn.
To pedevmznamen, ek primrn lryprvc a recepnsituaci, kter
je tvoenafiktivnm vypravem a fiktivnm tenem,pistupuje sekun-
drn vyprvc a recepnsituace, charakterizovan pmoue postav
jednotlivfch dl a ptomnostzvdav naslouchajcchriastnktihovoru.6
U Ebner-Eschenbachov je to lesnk Ruppert, kteqf reprodukuje pbh
Resel; je explicitn na jednom mst nazvn ''vypravem''.7 Jeho poslu-
o " Srov. pedstavenkomunikan situace v nru novely u H. R. JauBe: Alteritiit und'
Srov. K. Hanzkov: Postaven a r1fznamy motivri Viktorin;fch ve struktue Babiky
B. Nmcov (S ornk ped'agogickfakulty u st nad,Labem, adabohemistick, Praha 1974,
s. 72n): Vyprvn o Viktorce obshne nejdelkapitolu dIavribec aje ve srovnn s ostatnm
romrnoqfin djem npadn syetov;prv ta} pedstavuje l'yprvn 4iznburskho myslivce
nejrozshlej projev jedn z romnoqfch postav v pmei.
6 Berlin 1991, s. 60.
Rozlien primrn a sekundrn vyprvc situace vypl;iv z naratologickfch komuni-
kanchmodelri W. Schmida (Der Textau'fbau in den Erziihlungen Dostojeuskijs, Amsterdam
1986, s. 26n. ) a A. Macurov (Na okraj interpretace textu, Slouo o s louesnost, 1984, s. 18-21).
Prce J. Barttikov (Zturnn prim,rn a sekundrn komunikace ue uybranj,ch dlech esk
umleckprzy, Hradec Krlov 1989/1990) autorce bohuel nebyla dostupn.
'
M. ,,o,, Ebner-Eschenbachov: Die Rese|, Stimtliche Werke Z Berlin 1920, s. 135.
580
chakouje hrabnka, kter se v dob loveck sezny pechodn zruje
se sqIrnmuemv lesnkov dom. PbhViktorky v Babicevyptvryzn-
bursk1f myslivec pedbabikou a svou enou.
Charakter nejen stylizovan, ale tinscenovan promluvy zskvaji
oba projevy takprostednictvmrmcovhovyprvn,jehojsou soust.
ob autorky nesahaj pouitmkonkrtnho,',jmnemuvedenho',vypra-
vepouze zpt ke komunikanm modelrim piznan m v rmci historic-
kho q/voje literrnho nru novely,' do hry se dostv tak specifick
postoj oekvnadrestri vyprvnho:V novele Dle Resel je pi spoleen-
skm posezenu stolu v ]esnkovdom vyslovena otzka sebevradyves-
nickho dvete.Zd se, elesnkovo vyprvnje vyvolno istv djov
rovin. Pohnna zvdavostdozvdtse vceo Reselin zhadnmosudu,
nalh hrabnka na nemluvnho Rupperta, aby zapoalvyprvn.
. U Nmcov,jak ubylo vyzvednuto Miloem Sedmidubskfm, m um-
leck charakter lyprvn ryznburskho myslivce ristednpostaven.gPo-
t,co babikavyslechla pbhViktorky, pochvl nejplvejen vypravskf
qkon lesnho: ''pan kmotr um vykldat jako psma'..'oDky motivaci
zjmu o Viktorin osud z hledisek pedevm estetick;fch se jev evypra-
vskpostavy spejako rozkon konverzansituace.ll
schmata literrnho nru novely obrac pozornost tenev prvn ad
na osud ristedndjovpostavy a s nm souvisejcmravn otzky, vy.
stupuje v Baice o popedobzvlt estetick relevance pbhuViktor-
ina.
Rozdfln1recepnpostoj adrestri se stv zeteln;fmtak v textov
v1fstavb.Posluchaka u Ebner-Eschenbachov peruujenkolikrt les-
nkovu e.Jednak ze vzruen nad tm, co se vyprv, jednak z nespoko-
jenosti s lakonic\fm, vrhaqfm zprisobem hostitelova vyprvn se hrabnka
Modernitiit d.erntittelalterlichcn Literatur (GesammclteAufsiitze 1956-1976),Mirnchen\977 ,
s. 47 (tabulka o mallch literrnch nrech ve stedovku).
9
M. S"d-id.,b"k : Das Idyllische im Spannungsfeld zwischen Kr:ltu und Natur (Boena
Nmcovs Babika), sb. Zur Poetik und Rereption uon B. Nmcous Babika, ed. A. Guski,
10
B. Nmcov: Babika, ed. B. Hawnek - M. Novotnf - R. Skeek,Praha 1951,
s. 79.
11
Myslivcova enapbhu zn, poslouch vak za rielempjemnho
u}rcen dlouh
chvle. srov. tamt.
581
vmuje s otzkami a reflektujcmi komenti. Prbh Viktorin je proti scnapedstavujev podstat rekonstrukci nhle ukonenhoobratu, kte4f
tomu integrovn jako uzaven, ucelen et2 v ostatnm kontextu dla. pedchzaktu sveden.Na tomto mst prribh osudovhosetkn znate|-
nji vybledne.16
U Ebner-Esch.enbachovse utvff obrat v pbhuResel pedevmv
il rovin vyprvnhodje. Mezi aktry milostndvojice,Resel a Tbnim, vzni-
k spor ojejich svatb, oekvan rodii;tento spor kontm, ese uvoln
Dochz-li v novele Die Resel momentem dialogu postav k jasnmu oznaeni qstelz pistole, kterou Resel drqhrun na sebe namenou.Konfliktn
sekundrn komunikan situace, dovoluje kapitola o Viktorcejako uzav- scnaje navc pipravovna transparentn: Resel prch z rodiovskho
en narativn vloka dalekoshlej stupovn instanc vyprvn. Ryzn- domu '.nahoru,'do myslivny a je po tkmzrann snesena na nostkch
bursk myslivec, kter1i zde lystupuje jako autor tto vloky, dv opt slovo
'.dol '.
opt do ridol k rodirim.
dokonce osobm jm vylen m. A to v nejirm smyslu. Tak lesnk Ebner-
-Eschenbachov cituje na nkolika mstech v pmeidve Resel, jejho
milence Toniho a duchovnho Vitalise, jejich projevyjsou pitom pokad ilI
opateny komentii vyprvjcho a hrabnky. Na rozdl od vyprave v
Babice zde vyprav nechv hovoit dokonce postaly ve svtjm lenm Podle fitunika signalizuj vyznaen eovprojevy postav v dle funkci
v uzaven ei.Jestlie se v novele Dl e Resel artikuluje dramatizace qpr. aktu vypovdt o nem (Funktion des Berichtetwerdens).17 V;povdi v
vnho pevn v rovin sekundrn komunikace mezi lesnkem a hrabn- sekundrn komunikaci (Titunik je nazyv.'Text P.') nelze v zsad ,'chpat
kou, u Nmcov pispv k zintenzvnn sekundrn eipedevm stup- jako zaruen'',pokud vyjaduj'.spemnn, nvrhy, domnnky, nadje,
ovn vypravskho modelu ve tetkomunikan rovin. Tak je nap- strach, rizkost apod.,'18Sub.jektivita tchto qfpovd jde proto z perspektivy
..ernho
k]ad mi]ostn setkn Viktorky a myslivce'. reprodukovno vylun tene tak ruku v ruce s objektivac vyprvnho i aktu vyprvn. Pro
ve scnickm dialogu Viktorky a star kovky. Mohli bychom zde hovoit retrospektivn ev ptomnosti naslouchajcch postavlg konstatuje Jaro-
tak o dalm stupovn komunikanho modelu a na tvr[/' stupe, jest- slava Jankov: .'Dovoluje vnmateli textu nadhled. Pozice odstupu m e
lie pihldneme k tomu, e lesn udv jako pramen pro svoje lenmimo estetick i mravn v1chovnprisoben takto zprostedkovanho pbhu
jin i starou koviku.13 jenom zesilovat.''20 U Ebner-Eschenbachov zaujmaj hovoc postaly
Z naratologickho hlediska ochziv Babice tak ke zhutn vyprv- vtii pbhu Resel siln hodnotc stanovisko. To se zeteln projevuje v
nho v kontextu celho dla. Jedn-li se u l'1prvn qfznburskho myslivce divergentnch nzorech na chovn dvete:v chpavrn riastenstv hra-
u vribec o nejobshlej projev postavy dla v pmei,sousted se roz- bnin a v distancujcch se, podiv vfiadujcch komentch lesnkoq.fch'
houjc moment sveden _ kdy hrdinka poprv pohldne do oobvnho Volba pmeipostav a ztvrnn sekundrn komunikacejakoto dialo-
',bo
cizince a spat v nich neoekvan slunko''ln _ ztove na nejdel gu, v nm zriastnn zaujmaji siln emocionln vazbu na vyprvn,
citt Viktoriny ei,kter1y zde lesn uvd. Yevyzv dvete ke kovice, podporuje pedevmidentifikaci s hovocmi.To se dje oividn za rielem
abyj naslouchala, se stv zetelnou tak paralela ke komunikan situaci
','Slyte, 'ale
vyprave a obou jeho posluchaek: kmotra,'zaala tie, niko-
mu to nepovdejte, vechno vm povm.'',ls
Dal signl pro to, e dtamat|zace se realizuje nejen v djov rovin, 16
Na petesse dostvjen to, eViktorkajde sama na pole aje dopravena zptky
e pedevmpomoc techniky vyprvn, vypl;fv tak zfaktu, e milostn zranna: ''ak la tam, a domri pivezl ji eledn(...),bledou, porannou.'(tamt,s.67).
t7
I. R. Titut ik, Das Problem des skaz (Kritik und Theorie), Erziihlforschung 2, (Zeit-
schrift fiir Literaturwissenschaft und Linguistik; Beiheft 6), ed. W. Haubrichs, Gttingen
1 9 7 7 ,s . 1 3 3 .
12
Srov. tamt. 18
Tamt,s. 131.
13
B. Nm"o': Babika' Praha 1951, s.79 19
V"dl" "i,y"nburskho myslivce zde uved'mejet scny,ve kte4fch hovobabika
la o svm ivotnm pbhu.
Tamt,s. 69.
15- 20
I amtez. s. t'' J. Jankov.. Stoletbu alej (o eskprze minulho stolet),Ptaha 1985, s. 42.

582 583
vmuje s otzkami a reflektujcmi komenti. Prbh Viktorin je proti scnapedstavujev podstat rekonstrukci nhle ukonenhoobratu, kte4f
tomu integrovn jako uzaven, ucelen et2 v ostatnm kontextu dla. pedchzaktu sveden.Na tomto mst prribh osudovhosetkn znate|-
nji vybledne.16
U Ebner-Esch.enbachovse utvff obrat v pbhuResel pedevmv
il rovin vyprvnhodje. Mezi aktry milostndvojice,Resel a Tbnim, vzni-
k spor ojejich svatb, oekvan rodii;tento spor kontm, ese uvoln
Dochz-li v novele Die Resel momentem dialogu postav k jasnmu oznaeni qstelz pistole, kterou Resel drqhrun na sebe namenou.Konfliktn
sekundrn komunikan situace, dovoluje kapitola o Viktorcejako uzav- scnaje navc pipravovna transparentn: Resel prch z rodiovskho
en narativn vloka dalekoshlej stupovn instanc vyprvn. Ryzn- domu '.nahoru,'do myslivny a je po tkmzrann snesena na nostkch
bursk myslivec, kter1i zde lystupuje jako autor tto vloky, dv opt slovo
'.dol '.
opt do ridol k rodirim.
dokonce osobm jm vylen m. A to v nejirm smyslu. Tak lesnk Ebner-
-Eschenbachov cituje na nkolika mstech v pmeidve Resel, jejho
milence Toniho a duchovnho Vitalise, jejich projevyjsou pitom pokad ilI
opateny komentii vyprvjcho a hrabnky. Na rozdl od vyprave v
Babice zde vyprav nechv hovoit dokonce postaly ve svtjm lenm Podle fitunika signalizuj vyznaen eovprojevy postav v dle funkci
v uzaven ei.Jestlie se v novele Dl e Resel artikuluje dramatizace qpr. aktu vypovdt o nem (Funktion des Berichtetwerdens).17 V;povdi v
vnho pevn v rovin sekundrn komunikace mezi lesnkem a hrabn- sekundrn komunikaci (Titunik je nazyv.'Text P.') nelze v zsad ,'chpat
kou, u Nmcov pispv k zintenzvnn sekundrn eipedevm stup- jako zaruen'',pokud vyjaduj'.spemnn, nvrhy, domnnky, nadje,
ovn vypravskho modelu ve tetkomunikan rovin. Tak je nap- strach, rizkost apod.,'18Sub.jektivita tchto qfpovd jde proto z perspektivy
..ernho
k]ad mi]ostn setkn Viktorky a myslivce'. reprodukovno vylun tene tak ruku v ruce s objektivac vyprvnho i aktu vyprvn. Pro
ve scnickm dialogu Viktorky a star kovky. Mohli bychom zde hovoit retrospektivn ev ptomnosti naslouchajcch postavlg konstatuje Jaro-
tak o dalm stupovn komunikanho modelu a na tvr[/' stupe, jest- slava Jankov: .'Dovoluje vnmateli textu nadhled. Pozice odstupu m e
lie pihldneme k tomu, e lesn udv jako pramen pro svoje lenmimo estetick i mravn v1chovnprisoben takto zprostedkovanho pbhu
jin i starou koviku.13 jenom zesilovat.''20 U Ebner-Eschenbachov zaujmaj hovoc postaly
Z naratologickho hlediska ochziv Babice tak ke zhutn vyprv- vtii pbhu Resel siln hodnotc stanovisko. To se zeteln projevuje v
nho v kontextu celho dla. Jedn-li se u l'1prvn qfznburskho myslivce divergentnch nzorech na chovn dvete:v chpavrn riastenstv hra-
u vribec o nejobshlej projev postavy dla v pmei,sousted se roz- bnin a v distancujcch se, podiv vfiadujcch komentch lesnkoq.fch'
houjc moment sveden _ kdy hrdinka poprv pohldne do oobvnho Volba pmeipostav a ztvrnn sekundrn komunikacejakoto dialo-
',bo
cizince a spat v nich neoekvan slunko''ln _ ztove na nejdel gu, v nm zriastnn zaujmaji siln emocionln vazbu na vyprvn,
citt Viktoriny ei,kter1y zde lesn uvd. Yevyzv dvete ke kovice, podporuje pedevmidentifikaci s hovocmi.To se dje oividn za rielem
abyj naslouchala, se stv zetelnou tak paralela ke komunikan situaci
','Slyte, 'ale
vyprave a obou jeho posluchaek: kmotra,'zaala tie, niko-
mu to nepovdejte, vechno vm povm.'',ls
Dal signl pro to, e dtamat|zace se realizuje nejen v djov rovin, 16
Na petesse dostvjen to, eViktorkajde sama na pole aje dopravena zptky
e pedevmpomoc techniky vyprvn, vypl;fv tak zfaktu, e milostn zranna: ''ak la tam, a domri pivezl ji eledn(...),bledou, porannou.'(tamt,s.67).
t7
I. R. Titut ik, Das Problem des skaz (Kritik und Theorie), Erziihlforschung 2, (Zeit-
schrift fiir Literaturwissenschaft und Linguistik; Beiheft 6), ed. W. Haubrichs, Gttingen
1 9 7 7 ,s . 1 3 3 .
12
Srov. tamt. 18
Tamt,s. 131.
13
B. Nm"o': Babika' Praha 1951, s.79 19
V"dl" "i,y"nburskho myslivce zde uved'mejet scny,ve kte4fch hovobabika
la o svm ivotnm pbhu.
Tamt,s. 69.
15- 20
I amtez. s. t'' J. Jankov.. Stoletbu alej (o eskprze minulho stolet),Ptaha 1985, s. 42.

582 583
mravn diskuse o pbhuResel, diskuse, kter je iniciovna - 1. tragiclcfm
konfliktem mezi rodiovskou lskou a lskou mue a eny,2. tmatem
'.provinn''a ,'ltosti'',jako i 3. rozporem
mezi rozumem a afektem. Popud
k etick reflexi tvotak hoceironickf postoj vypravermcovho dje
vriiloveckspolenosti:.'mkrvavjbyl den, tm veseleji se waceli lovci
domri, tm laskavji byl pan nadlesn zvn k veei.''21
Ve vypravskmmodelu Nmcov pedstavuje komplexn qfstavba
komunikanchsituac na nkolika stupnch dominantn princip. Na rozdl
od Ebner-Eschenbachov nezaujm vyprvjc dnvyhrann aukto.
rin postavena vlastn emocionlnvazbana udlosti ustupuje do pozad
tm, eje udlovno slovo mnoha hlasrim. Pitom sm r1znbursk myslivec
vyjadujepochybnosti o sqfch pramenech, cose projevuje ast1/'m pouitm
slova ,.p4'..Mnostv nzorri na pbhViktorin prisobpro etickou reflexi
novely (a jejch tmat sveden a tragickho konce) ve prospch mravn
orientace i pouenmlo podprirn.22Do popedvystupuje speestetick
moment vyprvn, na kter;f je explicitn poukazovno ji v rmci textu
vyprave.
Hravf aspekt tohoto inscenovanhovyprvn pispvtakk osvtlen
smantickstrnky, pokud napomh obrtit pozornost na leitmotivickou
qfstavbu kapitoly o Viktorce. Ustednmotiv tvo'.ern1f myslivec'' a ob.
'.dmonick.'a
zvlt pohled jeho o,kter - charakterizovny jako
''uhraniv.'- se stvaj dominantnm znakem cizho vojka. V intimnm
setkn s dvetemdochz k pehodnocenttovlastnosti, kter oznauje
souasntak bod obratu scny.Viktorka nyn vnm oisvhopronsle-
dovatelejako',boslunko',, cosignalizuje zrove dokonenaktu sveden
a oddn.
Na pftladu motivu ose d poznat tak dynamizacevyptvnho v
procesu smantizace motivri. To opt tsn souvis s komunikanm mode-
lem, kte4f zde pijmvedle dramatick dimenze v dialogu postav t|ync-
kou sloku. Smantick znaky promluvy ve vyprvnm textu spovaj
.'v kadmvyjdenhodnotcchsoudri z osobn a subjektivn perspek-
tiw.,''. Explicitn hodnotcprojevy nalezneme pedevm v hlasech citova-
n;fch lesnkem. Ambivalentn posuzovno''ernho myslivce.' z perspek-
tivy vesnianriuvd do quasikonfliktu vyprvn. Jedni pisuzujcizinco.
vjm omdmonicko-imaginrn moc, druz je chpou jako individuln,
.'\r oi,ty oi,kadf kal,ety na nic dobrho
isttlesn reln znak:
''
M. ,,o., Ebner.Eschenbachov: Die Rese|, Siimtliche Werke 2, Berlin 1920, s. 126.
22
srov. J' Jankov' cit. dlo, s. 43 (autorka zde mluv i o antididaktinosti B' Nm-
cov).
'3
I. R. Tit.'rrik, cit. dlo, s. 135.
584
neukazujou (...),e jsou to oiuhraniv.Nkteho litovali kouce:'Mrij
boe, kdopak m:iueza takovou chybu, kdy se s n narodil.'A takov oi
maj moc jen na nkter lidi, kadmuse nen ped nimi bt."% Vznik
zde tedy konflikt dvou hodnotcchsystmri,mystifikujchoa demystifiku-
jcho.Tbnto konflikt nachz opt vlastn zvratv dialogu Viktorky a star
kovky. Jak ukzal ji Guski, je zde kovinav pov o tom, e dve
bylo uhranuto, zbavena dmoninostiprostednictvmvojka v replice re-
produkovan Viktorkou ''to kouzlo e je lska''.2s Na tomto mst je linie
mystifikujcch vfkladri ukonena;Viktorin ritk a nwat domri jsou zobra-
zovriny nadle u jen formou retrospektivn zptvy z perspektivy vyprave.
Postava '.ernho myslivce'' je Nmcovou aktualizovn a, a|e ztejm t
jako citt romantiky. Naposledy poukazoval Guski na ''ernhomyslivce
Samiela'. v opeeDer Freischiltz jako na mon vzor ttopostavy'u. Vedle
lidovho spojenmyslivce s ertemklade zde vypravka spojenmyslivce
s ertem. Pohled vojka, kterlm se Viktorka ctbyt pronsledovna a
kteqfm se konend svst,tm nab;|vidiosynkratick dimenze ve smyslu
liov pedstavy,e pohledy mohou .'dotykat.'.
Zvn
Jestlie shrneme, vyplynou z tohoto prvnho pokusu o konfrontaci obou
novel dv teze:
1. Ve srovnn s pbhemResel M. von Ebner-Eschenbachov m po-
stup inscenovanhoqprvn B. Nmcovbez skuse explicitn estetickou
relevanci. Tm se obracpozornost tenenejen na Viktorin osud, n;fbr
tak na umn vyprave samho. Naproti tomu se z, e stylizovan
dialog postav, mezi lesnkem a hrabnkou, u Ebner-Eschenbachov slou
pedevmk leptransmisi mravnch otzek vysloven ch v rozhovoru.
2. Jestlie u Nmcovdovoluje nenucen;fhraqf charaktervypravovn
ztvrnit velmi komplexn narativn model, do nhose dajintegrovat tak
lyrick procesy' zristv u Ebner-Eschenbachov dominantnm principem
dramatizace vypravovanho v rovin sekundrn komunikace.
Lze se domnvat, eze srovnn obou autorek mohou vyplynout tak
hlediska pro zaazenNmcovBobiky o uritliterrrnepochy. objas-
nn tto otzky z komparatistick optiky budi vyhrazenojin studii.
2a
B. Nmcov: Babika, Praha 1951, s.61.
25
A' Guski: Die Welt als Schrank (Zur Semantik des Raumes in B. Nmcovs Babikal,
sb. Zur Poetih und, Rezeption uon B. Nmcootis Babika, ed. A. Guski' Berlin 1991' s' 171.
26
Tamt's. 13.
b'D
mravn diskuse o pbhuResel, diskuse, kterje iniciovna - 1. tragiclcfm
konfliktem mezi rodiovskou lskou a lskou mue a eny,2. tmatem
''provinn,. .'ltosti'.,jako i 3' rozporem
a mezi rozumem a afektem. Popud
k etick reflexi tvotak hoceironick postoj vypravermcovho dje
v iloveckspolenosti:.'mkrvavjbyl den, tm veseleji se waceli lovci
domri, tm laskavji byl pan nadlesn zvnk veei..'2l
Ve vypravskmmode]u Nmcov pedstavuje komplexn qfstavba
komunikanchsituac na nkolika stupnch dominantn princip. Na rozdl
od Ebner-Eschenbachov nezaujm vyprvjc dnvyhrann aukto-
riln postavena vlastn emocionlnvazbana udlosti ustupuje do pozad
tim, eje udlovno slovo mnoha hlasrim. Pitom sm r1fznbursk myslivec
vyjadujepochybnosti o sqch pramenech, cose projevuje ast m pouitm
slova ''p4f'..Mnostvnzor na pbhViktorin prisobpro etickou reflexi
novely (a jejch tmat sveden a tragickho konce) ve prospch mravn
orientace i pouenmlo podprirn.22Do popedvystupuje speestetick
moment vyprvn, na kter;f je explicitn poukazovno ji v rmci textu
vyprave.
Hrarrf aspekt tohoto inscenovanhovyprvn pispvtakk osvtlen
smantickstrnky, pokud napomh obrtit pozornost na leitmotivickou
v stavbu kapitoly o Viktorce. stedn motiv tvo'.ern1f myslivec'' a ob-
''dmonick.'a
zvlt pohled jeho o,kter - charakterizovny jako
''uhraniv.'- se stvaj dominantnm znakem cizho vojka. V intimnm
setkn s dvetemdochz k pehodnocenttovlastnosti, kter oznauje
souasntak bod obratu scny'Viktorka nyn vnm oisvhopronsle.
dovatele jako ,,bo slunko'., cosignalizuje zrove dokonenaktu sveden
a oddn.
Na pkladumotivu ose d poznat tak dynamizacevyprvnho v
procesu smantizace motivti. To opt tsn souvis s komunikanm mode-
lem, kteqf zde pijmvedle dramatick dimenze v dialogu postav t|yic-
kou sloku. Smantick znaky promluvy ve vyprvnm textu spovaj
.'v kadmvyjdenhodnotcchsoudri z osobn a subjektivn perspek-
tivy.,'23Explicitn hodnotcprojevy nalezneme pedevm v hlasech citova-
''ernho myslivce'' z perspek-
n ch lesnkem. Ambivalentn posuzovno
tivy vesnianriuvd do quasikonfliktu vyprvn' Jedni pisuzuj cizinco-
qfm omdmonicko.imaginrn moc, druz je chpou jako individuln,
',T} oi,ty oi,kad;f kal,ety na nic dobrho
isttlesn reln;f znak:
21
M. uoo Ebner.Eschenbachov: Die Rese|, Siimtliche Werke 2, Berlin 1920, s 126.
22
s"o.r,.J' Jankov, cit. dlo, s' 43 (autorka zde mluv i o antididaktinosti B Nm.
cov).
23
I. R. Tit,'rrik, cit. dlo, s. 135.
584
neukazujou (...),ejsou to oiuhraniv.Nkteho litovali kouce:'Mrij
boe,kdopak me za takovou chybu, kdy se s n narodil.'A takov oi
maj moc jen na nkter lidi, kadmuse nen ped nimi bt."% Vznik
zde tedy konflikt dvou hodnotcchsystmri,mystifikujchoa demystifiku.
jcho.Tento konflikt nachz opt vlastn zvtatv dialogu Viktorky a star
kovky' Jak ukzal ji Guski, je zde kovinav pov o tom, e dve
bylo uhranuto, zbavena dmoninostiprostednictvmvojka v replice re-
produkovan Viktorkou ''to kouzlo eje lska''.zs Na tomto mst je linie
mystifikujcch vfkladri ukonena;Viktorin ritk a nwat domri jsou zobra-
zovrnynadrle ujen formou retrospektivn zprvy z perspektivy v5prave.
Postava .'ernho myslivce'' je Nmcovou aktualizovn a, ale zejmt
jako citt romantiky. Naposledy poukazoval Guski na ''ernhomyslivce
Samiela,' v opeeDer Freischiltz jako na monyvzor ttopostavy '.. vedle
lidovho spojenmyslivce s ertemklade zde vypravka spojenmyslivce
s ertem. Pohled vojka, kterjm se Viktorka ctbyt pronsledovna a.
kteqfm se konend svst,tm nabjv idiosynkratick dimenze ve smyslu
Iidovpedstavy,e pohledy mohou '.do!kat.'.
Zvn
Jestlie shrneme, vyplynou z tohoto prvnho pokusu o konfrontaci obou
novel dv teze:
1. Ve srovnn s pbhemResel M. von Ebner-Eschenbachov m po-
stup inscenovanho vyprvn B. Nmcovbez diskuse explicitn estetickou
relevanci. Tm se obrac pozornost tenenejen na Viktorin osud, n br
tak na umn vyprave samho. Naproti tomu se zd', e stylizovan
dialog postav, mezi lesnkem a hrabnkou, u Ebner-Eschenbachov slou
pedevmk leptransmisi mravnch otzek vysloven ch v rozhovoru.
2. Jest|ieu Nmcovdovoluje nenucen hraqf charakter v5pravovn
ztvrnit velmi komplexn narativn model, do nho se dajintegrovat tak
lyrick procesy' zristv u Ebner-Eschenbachov dominantnm principem
dramatizace vypravovanho v rovin sekundrn komunikace.
Lze se domnvat, eze srovnn obou autorek mohou vyplynout tak
hlediska pro zatazen NmcovBobiky o uritliterrn epochy. objas-
nn tto otzky z komparatistick optiky budi vyhrazenojin studii.
24
B. Nmcov: Babika, Praha 1951. s. 61.
25
A. Guski: Die Welt als Schrank (Zur Semantik des Raumes in B. Nmcovs Babika),
sb. Zur Poetik und Rezeption von B. Nmcous Babiha, ed. A. Guski, Berlin 1991, s. 1?1.
26
Tamt.s. 13.
585
 JAK sE IITERPRETUJE KI,ADIVEM
(T. G. Masaryk a F. Nietzsche)
URS HEFTRICH
Nae
,,modern''
fiIozofie..na ri v 20. stolet velmi zaprisobil Friedrich Nietzsche, otec a h]avn
filozofick autorita nmeckhofaismu. HIasatel hrub sly,nmeckpow!enostinad jin;fini
nrody, aristokratismu lybran chjedinc nad tupou, neuvdomlou masou. Kolik lid i v
natzv. modern kultue podlehlo Nietzschovi, ivili sejm, napodobilijej, dali se prostoupit
nietzschovstvm, zejmna jeho otravn;fon,tak v hloubi protilidov;/m pesimismem!l
Byt to Zdenk Nejedl!, koryfej hudebn estetiky eskhostalinismu,
jen roku 1948 vynesl nad Nietzschem tento ideologick1irozsudek smrti.
Revize jeho verdiktu ji dvno probih a nentkji v tomto ppadzdri.
vodnit. Bylo byjednoduch poukzat na nepokrou stranickost soudce,
jako i najeho vlastn, zcela odlinocennNietzsche z dvj doby.V
roce 1926 vyla Nejedlhokniha Nietzschoua tragde.Ji v jejm tivodu
.'dnesv docelajinm svt]e,
autor prohlauje,e Nietzsche (se nm...jev)
a (...)daleko sympatitji,aspo v tom smyslu, ednes i odprircejeho fiIo-
zoficknauky se mus skloniti pedpravdivost jeho osobnosti''.Nietzsche
je podle nho ,.velik1fhrdina tragdie,je nese hrd;f nzev 'modernkul-
tuta,,,.2Pln m prvem by tedy bylo monodmtnoutNejedlhojakoto
soudce zapletenhodo rozpor a pedsudkri.Nahldneme-li vak bledo
eskrecepce Nietzsche, pochopmedjinnf kontext jeho zaujatosti.
evynsvrij soud nad Nietzschem
Nejedlf mohl b;ft pevn pesvden,
jakoby jmnem ]idu. Vdyt jen uchopil a rozvinul to, co sv1fm krajanrim
ji od pelomustoleto nmeckmmysliteli hlsal T. G. Masaryk. Masaryk
se ke svmuvrstevnkovi - byl jen o estlet mladne Nietzsche - stavI
zcela odmtav.Zna|hoovemjen velmi povrchn.Mstoaby chpal Nietz-
schovu nauku z jej vnitn souvislosti, rozkatulkoval ji do ady hesel.
Avak prv to, co problematizuje Masarykajako Nietzschova interpreta,
inz nho obzvlt cenn;zdroj naeho zkoumn. Neboredukce Nietz-
sche na hrst pozitivistick1fch formul na jedn stran ukazuje, e o nm
byl Masaryk informovn pedevmz druh ruky, to z^amer' ev zsa
pejmal obtaz,kter! o Nietzschovi mla univerzitn filozofie jeho doby.
Tm, e celkovou sumu Nietzschova mylenrozmnil na drobnmince
' uoluntarismus, emocionalismus, euoluci.onismus (The spirit of Russia: studies in History,
z. N"j"dly. Z'lidovou a nrodn kl|tvl,Z literatury akultury (1860-1960),Praha
esk
1972, s. 322-323.
' Iovk:Sulootreuoluce,Praha 1925, s' 413).
Z. N"j"dly. Nietzsclnua tragd'ie,Praha 1926.
586
pstupn;ch termnri, uvedl Masaryk na druh stran tyto mince do trva-
lho obhu. Jako msto, kde se profesionln kritika mn v lidov ped-
sudek, je tudMasarykriv postoj k Nietzschovi nanejv1finformativn.
Ji v roce 1895 byl Masaryk nucen konstatovat, eNietzsche ',stra
mlad m v hlavch'',uklidnil se vakproroctvm,ebude brzy ''nekodn1f'.'3
kodlivo se mu na Nietzschovi zd|o zejmnajeho domnl neptelstv
vriimylencehumanity.aT\rtov;/tku upesnilroku 1901v pednkovm
cykJrrldedty humanitn.s Zde rozyr|.' _ zstiv nvaznosti na jin filozo.
fick koly, zstiv polemice s nimi - svoji vlastn etiku. Masarykovu z-
libu ve zjednoduujcm nIepkovnprozrazujunadpisy kapitol: Socialis-
mus, Individualismus, Utilitarismus, Pesimismus, Evolucionismus a poziti-
vismus. Mezi tmito kapitolami je jedna npadn tm, eje vnovna jed-
not]ivosobnosti:Nietzsche (IH 51-54).Kapitolu uvd krtk pehled
obsahu:
Krajn individualismus Nietzschriv. .'Bud'te tvrdi!,, TVoen.'nadlovka''.Anarc}usm
Nietzschtiv6 Rozpor Nietzsch v - nadIovkje pecejen lovkem'Fiasko krajnho indi
vidualismu a subjektivismu (IH 51).
JIztoho je patrn,jakou metodou Masaryk s Nietzschem zachz.Tato
metoda spovve dvou krocch:nejprve je protivnkova nauka zhutna
do formule a potom je tato formule vyvrcena' Napffklad:
Nietzsche je tak proti vemu demokratismu. Demokracie, sociln demokrat chce rov-
nost, humanitu, ale Nietzsche chce nerovnost, pnovitost. dn humanita, n;fbrtvrdost
(IH 53).
V zsadje konstatovn,eNietzscheje proti demokracii, sprvn a
pochopiteln1/je i Masarykriv afekt vtiivemuantidemokratickmu. Avak
" T. G. Masaryk: Nae nynj krize, in esktiottizka, Praha 1948' s. 305.
a
Tamt's' 336.
5
T. G. Masaryk: IdeIy humanitni. Problmmalhondroda. Demokratismus u politlce,
Praha 1990 (dle citovnajako IH).
u
Juk m tento anarchismus sluovat s aristokratism'em, jej Masaryk uv tm
"" pto
jako synonyma nbtzscheanismus (IF{47), zristv tajemstvm. Dal -jsmy, s nimi Nietz-
sche spojuje, jsou _ krom ji uveden!,ch _..rlarwinismus fiH52),egoismu's (IH 53), nysticis-
mus (Pehled rujnoujfilozofie ruiboenstu,Praha 1905, s. 9), nihilismus, antihistorismus'
Literature an,dPhilosophy,London.New York 1955, s' 73' 374 a388),pongermanismus Qoul
Europa: Stanouisko slouansk,Praha 1920, s' 4I) asolipsismus (z nhom blt rinikem nad-
587
 JAK sE IITERPRETUJE KI,ADIVEM
(T. G. Masaryk a F. Nietzsche)
URS HEFTRICH
Nae
,,modern''
fiIozofie..na ri v 20. stolet velmi zaprisobil Friedrich Nietzsche, otec a h]avn
filozofick autorita nmeckhofaismu. HIasatel hrub sly,nmeckpow!enostinad jin;fini
nrody, aristokratismu lybran chjedinc nad tupou, neuvdomlou masou. Kolik lid i v
natzv. modern kultue podlehlo Nietzschovi, ivili sejm, napodobilijej, dali se prostoupit
nietzschovstvm, zejmna jeho otravn;fon,tak v hloubi protilidov;/m pesimismem!l
Byt to Zdenk Nejedl!, koryfej hudebn estetiky eskhostalinismu,
jen roku 1948 vynesl nad Nietzschem tento ideologick1irozsudek smrti.
Revize jeho verdiktu ji dvno probih a nentkji v tomto ppadzdri.
vodnit. Bylo byjednoduch poukzat na nepokrou stranickost soudce,
jako i najeho vlastn, zcela odlinocennNietzsche z dvj doby.V
roce 1926 vyla Nejedlhokniha Nietzschoua tragde.Ji v jejm tivodu
.'dnesv docelajinm svt]e,
autor prohlauje,e Nietzsche (se nm...jev)
a (...)daleko sympatitji,aspo v tom smyslu, ednes i odprircejeho fiIo-
zoficknauky se mus skloniti pedpravdivost jeho osobnosti''.Nietzsche
je podle nho ,.velik1fhrdina tragdie,je nese hrd;f nzev 'modernkul-
tuta,,,.2Pln m prvem by tedy bylo monodmtnoutNejedlhojakoto
soudce zapletenhodo rozpor a pedsudkri.Nahldneme-li vak bledo
eskrecepce Nietzsche, pochopmedjinnf kontext jeho zaujatosti.
evynsvrij soud nad Nietzschem
Nejedlf mohl b;ft pevn pesvden,
jakoby jmnem ]idu. Vdyt jen uchopil a rozvinul to, co sv1fm krajanrim
ji od pelomustoleto nmeckmmysliteli hlsal T. G. Masaryk. Masaryk
se ke svmuvrstevnkovi - byl jen o estlet mladne Nietzsche - stavI
zcela odmtav.Zna|hoovemjen velmi povrchn.Mstoaby chpal Nietz-
schovu nauku z jej vnitn souvislosti, rozkatulkoval ji do ady hesel.
Avak prv to, co problematizuje Masarykajako Nietzschova interpreta,
inz nho obzvlt cenn;zdroj naeho zkoumn. Neboredukce Nietz-
sche na hrst pozitivistick1fch formul na jedn stran ukazuje, e o nm
byl Masaryk informovn pedevmz druh ruky, to z^amer' ev zsa
pejmal obtaz,kter! o Nietzschovi mla univerzitn filozofie jeho doby.
Tm, e celkovou sumu Nietzschova mylenrozmnil na drobnmince
' uoluntarismus, emocionalismus, euoluci.onismus (The spirit of Russia: studies in History,
z. N"j"dly. Z'lidovou a nrodn kl|tvl,Z literatury akultury (1860-1960),Praha
esk
1972, s. 322-323.
' Iovk:Sulootreuoluce,Praha 1925, s' 413).
Z. N"j"dly. Nietzsclnua tragd'ie,Praha 1926.
586
pstupn;ch termnri, uvedl Masaryk na druh stran tyto mince do trva-
lho obhu. Jako msto, kde se profesionln kritika mn v lidov ped-
sudek, je tudMasarykriv postoj k Nietzschovi nanejv1finformativn.
Ji v roce 1895 byl Masaryk nucen konstatovat, eNietzsche ',stra
mlad m v hlavch'',uklidnil se vakproroctvm,ebude brzy ''nekodn1f'.'3
kodlivo se mu na Nietzschovi zd|o zejmnajeho domnl neptelstv
vriimylencehumanity.aT\rtov;/tku upesnilroku 1901v pednkovm
cykJrrldedty humanitn.s Zde rozyr|.' _ zstiv nvaznosti na jin filozo.
fick koly, zstiv polemice s nimi - svoji vlastn etiku. Masarykovu z-
libu ve zjednoduujcm nIepkovnprozrazujunadpisy kapitol: Socialis-
mus, Individualismus, Utilitarismus, Pesimismus, Evolucionismus a poziti-
vismus. Mezi tmito kapitolami je jedna npadn tm, eje vnovna jed-
not]ivosobnosti:Nietzsche (IH 51-54).Kapitolu uvd krtk pehled
obsahu:
Krajn individualismus Nietzschriv. .'Bud'te tvrdi!,, TVoen.'nadlovka''.Anarc}usm
Nietzschtiv6 Rozpor Nietzsch v - nadIovkje pecejen lovkem'Fiasko krajnho indi
vidualismu a subjektivismu (IH 51).
JIztoho je patrn,jakou metodou Masaryk s Nietzschem zachz.Tato
metoda spovve dvou krocch:nejprve je protivnkova nauka zhutna
do formule a potom je tato formule vyvrcena' Napffklad:
Nietzsche je tak proti vemu demokratismu. Demokracie, sociln demokrat chce rov-
nost, humanitu, ale Nietzsche chce nerovnost, pnovitost. dn humanita, n;fbrtvrdost
(IH 53).
V zsadje konstatovn,eNietzscheje proti demokracii, sprvn a
pochopiteln1/je i Masarykriv afekt vtiivemuantidemokratickmu. Avak
" T. G. Masaryk: Nae nynj krize, in esktiottizka, Praha 1948' s. 305.
a
Tamt's' 336.
5
T. G. Masaryk: IdeIy humanitni. Problmmalhondroda. Demokratismus u politlce,
Praha 1990 (dle citovnajako IH).
u
Juk m tento anarchismus sluovat s aristokratism'em, jej Masaryk uv tm
"" pto
jako synonyma nbtzscheanismus (IF{47), zristv tajemstvm. Dal -jsmy, s nimi Nietz-
sche spojuje, jsou _ krom ji uveden!,ch _..rlarwinismus fiH52),egoismu's (IH 53), nysticis-
mus (Pehled rujnoujfilozofie ruiboenstu,Praha 1905, s. 9), nihilismus, antihistorismus'
Literature an,dPhilosophy,London.New York 1955, s' 73' 374 a388),pongermanismus Qoul
Europa: Stanouisko slouansk,Praha 1920, s' 4I) asolipsismus (z nhom blt rinikem nad-
587
 takv demokracii existuje panstv a nerovnost a odprirce ttosttn formy
nen nutn neptelvehohumnnho. Ferdinand Peroutka, sm vniv
demokrat, to vdl a napsal o Nietzschovi roku 1930 brilantn esej pod
titulem Nj}o li neptel.1Nikoli advokt vrile k moci, n;fbrzastnce huma-
nity zde tedy filozofuje kladivem. Procitne-li obasv Masarykovi hlub
porozumn,je ihned zahnno mocn;miridery. Napkladdiferencovanj
nhled, e Nietzsche .,[n]ezavrhujelsky k blinmu.,ve vem vudy,e
jenom chce, aby to nebyla .'slabosk,neenergick'.lska kesanstv, n;fbr
,'lskajin, lska tvrir,tvrd'. (IH 52),je o mlo pozdji nahrazen ji cito-
van;m heslem: ,,aana humanita, n1fbrtvrdost.,.
Masaryk zahajuje svou pednkuo Nietzschovi prohlenm:',Mohu
se vyslovit strun.'(IH 51).Svs]ovododr:Nietzschova naukaje sekr-
tna na adusnadno zapamatovateln;fchhol;fchvt. Filozof, kter1ftak radi-
kln jako stkdo pednm napadl ,'vruv j'' (KSA 6, 91),8je pedsta-
I a egoismu (III 53).
ventezi:,'Nietzsche klade vechendriraz na J'(...):j, zasej, a opt j!''
(IH 51). Zjeho kritiky poznnje naproti tomu zskn tento troj extrakt:
.'tloje pravda'.(IH 51),',pud- to je pravda.,(IH51) a,'ve zloinuzjevuje
se pravda'. (IH 52). Rovnv trojitmstupovnje prezentovno Nietz.
.,pehodnocen vechhodnot',v etice: ,,veckamorlka spovv tom:
schovo
chttb t silny, mt moc.'(IH 52)' .'silnmuveckoje dovoleno- taknsil.'
(IH 52) a'.Nietzsche pehodnocuje: Nrodnost, podle Nietzsche, to je nrod
pnri, ktev sob pociujsvoji Her:rennatur. Takov nrod elezem, nsi.
lm, jakkoli, ze slab ch nrod tvo,co jemu se lb'.(IH 52). Vidme, e
t1'to ti kroky jsou - vdom inevdomky _ vdyseazenypodle kritria
vzrrstajcnebezpenosti.
ll
Zabyv -|ise Masaryk Nietzschor m mylenmpodrobnji,pak vtinou
',doznn[m],
s rimyslem je diskreditovat' Ueno vnmnvratu je mu
je
e [Nietzsche] nemrie dl.,(IH 54). Proti kritice dekadence uita Nietz-
schova vlastn dekadence-jako by on sm na tento paradox vfslovn ne-
poukzal: .'odhldneme-liod toho,ejsem dekadent,jsem takjeho proti-
'.soucit s
klad'. (KSA 6, 266). Proti nadlovku je nasazen Zarathustrriv
wm lovkem''(KsA 4, 408) - avak pod nesprvn;fm praporem: jako
'.soucits nadIoukern.'(IH54; zdriraznil U. H.). Duchovn originalitu Masa-
ryk svmu protivnkovi veskrze upr. Spatuje v jeho mylen pouhou
sumu z nauk jeho pedchridcri:
, hauer, in Nrbzsche-Studien VII, 1978, s. 1-15.
F. Peroutka: Nikoliv neptel,inSlu-li se bj,ti realistou (V!,borz literarn publicistiky),
Praha 1993, s. 181-210.
8 1l
Nietzsche je citovn - s udnm slasvazku a strnky - podle: ,Sd'mtliche Werke (Kr-
tische Stud.ienausgabe in 15 Btinden) [KSA], ed. G. Colli - M. Montinari, Miinchen 1980.
588
TUm,eji vidte, evlastn novmylenky Nietzsche nepodv ('.'). S]ymeStirnera
skoro doslova, v mnohvci Schopenhauera, Darwina ajeho ueno boji a vfbru. Pokud
jde o analfzu psychologickou, je v nm hodn! kus Dostojevskho (IH 53).
Pehlpitom, e ristednmotivy Nietzschovy filozofie se rozvjej
ptv z obratuproti Schopenhauerovi;geNietzsche objevil Dostojevskho
teprve v pedposlednmroce svh6 tv rhoivota;Ioe se jmno Maxe
Stirnera u Nietzsche ani v dle, ani v dopisech v bec nevysky'tuje;a kone-
n, eNietzsche byl pesvden, ejen '.uen1/
dobytek'' by jej mohl podez-
vat z darwinismu (KSA 6' 300).Jet podivuhodnjneduchovnped-
kov,kter tu Masaryk Nietzschovi podsouv, je vakzvt,kter!, vzpt
z tto svanglicko.nmecko-rusk genealogie vyvod:
Jeho filozofie je ven a ven nmeck. Nmeckost je v subjektivismu a individualismu,
,,sktz '.ve
Zda m:.eza naskrz nmeckho,' platit nkdo, kdo se sv ch
nejhlubchinstinktech vemu,co je nmeck,,,ctitak ciz,',eu pouh
blzkost Nmce zpomaluje Ueho]trven'.(KsA 6, 288) - to zde nemrieme
zkoumat. Zajist m e .'utrpen z Nmecka'' (Thomas Mann) patit k by-
tostn;im rystim intelektulnho nmectv.l,eMasarykovi jde sto podob-
nsubtility. o Nietzschovi, kter;f Nmeckem trpl' nic nev - ispe:ne-
chce vdt. Jak by mohl jinak vykldat filozofovu nenvist vrii prusk
politice tak, eNietzschovi prusk vrile utlaovatslabnrodyjet nesta
(IH 52)?Ve svpedncez roku 1901 Masaryk ovemdosud neformuluje
pmorovnici: Nietzsche - nehumanita - Nmecko. Kdo mu vak v tomto
smyslu rozum, nebude zcela na omylu. Neboprv to je smr, jm Masa.
''nmeckosti'.v nsledujcchletech
ryk mylenku o Nietzschov v1slovn
rozvj.\\Vrchol tohoto qivoje tvoff nejspeMasarykova knlha Nou Eu-
ropa z roku 1920. Zde je myslitel, jeho ,'maximou'.bylo: ''Nest kat se s
nik m, kdo se riastntoho prolhanhopodvodu s rasami', (KSA 12' 205)'
odhalen jako'.prrikopnk pangermnskrasovmystiky.':
Darwintiv prodnzkon o petrvnzprisobilhoopravuje prusk militarismus; Nietz-
sche Nmcrim dal jedin a hlavn piikzni - vrili k moci, vrili k sle, vrili k vtzstv!
e
Srov. F. Decher Wille zum Leben - Wille zur Macht (Eine IJntersuchung zu Schopen-
hauer und Niztzsclre),WtiLr.zburg.Amsterdam1984;jako i G. Goedert: Nietzsche und Schopen.
10
Srov. Nietzschriv dopis F. Overbeckovi ze dne 23. 2. 1887.
Srov. ?e Spi rit of Russia,cit. vyd' (=Russland und Europa, Jena 1913),sv .2, s.470:
"Stirner. Nietzsche (...)are Teutons."
589
 takv demokracii existuje panstv a nerovnost a odprirce ttosttn formy
nen nutn neptelvehohumnnho. Ferdinand Peroutka, sm vniv5
demokrat, to vdl a napsal o Nietzschovi roku 1930 brilantn esej pod
titulem Nlo li neptel,7Nikoli advokt vrjle k moci, nybr zastnce huma-
nity zde tedy filozofuje kladivem' Procitne-li obasv Masarykovi hlub
porozumn'je ihned zahnno mocn5mi dery. Napkladdiferencovanj
nhled, eNietzsche .'[n]ezavrhujelsky k blinmu',ve vem vudy,e
jenom chce,aby to nebyla ',slabosk,neenergick'.lska kesansv'nybt
''lska jin, lska tvrir,tvrd.' (IH
52),je o mlo pozdji nahrazen ji cito-
vanym heslem: ,,rrhumanita, n;ibrtvrdost..'
Masaryk zahajuje svou pednkuo Nietzschovi prohlenm:'.Mohu
se vyslovit strun''(IH 51).Svslovo dodr:Nietzschova naukaje sekr-
tna na adusnadno zapamatovateln ch hol ch vt. Filozo{ kter1tak radi-
kln jako stkdo pednm napadl .'vruv j'' (KsA 6, 91),8je pedsta-
ven tez:'.Nietzscheklade vechendriraz na J'('..):j,zase j, a optj!.'
(IH 51). Zjeho kritiky poznnje naproti tomu zskn tento troj extrakt:
.'tloje pravda',(IH 51)'.'pud- to je pravda.'(IH 51) a,'ve zloinuzjevuje
l se pravda'' (IH 52)' Rovn v trojitmstupovnje prezentovno Nietz.
schovo .'pehodnocen
chtt bjrt silny, mt
vechhodnot.'v etice: .'veckamorlka spovv tom:
moc'.(IH 52), ''silnmuveckoje dovoleno- taknsil.'
''Nietzsche
(IH 52) a pehodnocuje: Nrodnost, podle Nietzsche,to je nrod
pnri, ktev sob pociujsvoji Her'rennatur. Takov nrod elezem,nsi-
lm, jakkoli, ze slab1fchnrodri tvo,co jemu se lb',(IH 52). Vidme, e
ty'to ti kroky jsou - vdom inevdomky - vdy seazenypodle kritria
vzrristajcnebezpenosti.
Zabyv.|i se Masaryk Nietzschoqim mylenmpodrobnji,pak vtinou
'.doznn[m],
s rimyslem je diskreditovat. Ueno vnmnvratu je mu
e[Nietzsche]nemriedl', (IH 54).Proti kritice dekadenceje uita Nietz.
schova vlastn dekadence-jako by on sm na tento paradox vfslovn ne-
poukzal: '.odhldneme-liod toho,ejsem dekadent,jsem takjeho proti-
.'soucits
klad'. (KSA 6, 266). Proti nadlovkuje nasazen Zarathustrriv
vymlovkem'.(KsA 4, 408) - avak pod nesprvn m praporem:jako
'.soucits nadIoukem,, (IH 54; zdtiraznil U. H.). Duchovnoriginitu Masa-
ryk svmu protivnkovi veskrze upr. Spatuje v jeho mylen pouhou
sumu z nauk jeho pedchridcri:
7 hauer, inNjezsche.Studien VII, 1978, s. 1-15'
F. Peroutka: Nikoliv neptel,inSIu-Ii se blti realistou (Vlbor z literrn publicistiky),
Praha 1993, s. 181-210.
8 1r
Nietzscheje citovn - s udnm slasvazku a strnky . podl e: Siimtliche Werke (Kri.
tische Studienausgabe in 15 Biinden) [KSA], ed. G. Colli - M. Montinari, Miinchen 1980.
588
Ttrm'eji vidte, evlastn novmylenky Nietzsche nepodv (...).SlymeStirnera
skoro doslova, v mnohvci Schopenhauera, Darwina ajeho ueno boji a vfbru. Pokud
jde o analfzu psychologickou, je v nm hodnf kus Dostojevskho (IH 53).
Pehlpitom, e rlstednmotivy Nietzschovy filozofie se rozvjej
prv z obtatu proti Schopenhauerovi;geNietzsche objevil Dostojevskho
teprve v pedposlednmroce svh6 tvrirhoivota;1oe se jmno Maxe
Stirnera u Nietzsche ani v dle, ani v dopisech vribec nevysk1'tuje;a kone-
n, eNietzsche byl pesvden, ejen .'uen dobytek..byjej mohl podez-
vat z dalwinismu (KSA 6' 300).Jet podivuhodnjneduchovnped-
kov,ktertu Masaryk Nietzschovi podsouv,je vak zvr,kter! vzpt
z tto sv anglicko-nmecko-rusk genealogie vyvod:
Jeho filozofieje ven a ven nmeck.Nmeckostje v subjektivismua individualismu'
aegoismu(IH 53).
Zda mlie za ,,sktz naskrz nmeckho,' platit nkdo' kdo se ',ve sqch
nejhlubch instinktech vemu, co je nmeck,,, cti tak cizi, ,,el polin
blzkost Nmce zpomaluje [jeho] trven', (KsA 6, 288) - to zde nemrieme
zkoumat. Zajist mrie ''utrpen z Nmecka.' (Thomas Mann) patit k by-
tostn;im rysrim intelektulnho nmectv. I,eMasarykovi jde st o podob-
n subtility. o Nietzschovi, kter1f Nmeckem trpl, nic nev - i spe: ne-
chce vdt. Jak by mohl jinak vykldat filozofovu nenvist v i prusk
politice tak, e Nietzschovi prusk vrile utlaovat slab nrodyjet nesta
(IH 52)? Ve sv pednce z roku 1901 Masaryk ovem dosud neformuluje
pmo rovnici: Nietzsche - nehumanita - Nmecko. Kdo mu vak v tomto
smyslu rozum, nebude zcela na omylu. Neboprv to je smr, jm Masa-
,,nmeckosti''
ryk mylenku o Nietzschov v slovn v nsledujcch letech
rozvj.|| Vrchol tohoto v1/voje tvo nejspe Masarykova kniha Nou Eu-
ropd z roku 1920. Zde je myslitel, jeho ''maximou.' bylo: '.Nest kat se s
nik;fm, kdo se riastntoho prolhanho podvodu s rasami,, (KSA 12' 205)'
odhalen jako .'prrikopnk pangermnsk rasov mystiky,. :
Darwinrivprodnzkono petrvnzprisobilho
opravujeprusk militarismus;Nietz-
sche Nmcrimdal jedina hlavnpikzn- vrili k moci,v li k sle,vrili k vtzstv!
e
Srov. F. Dectrer'.WiIIe zum Leben - Wille zur Macht (Eine Untersuchung zu Schopen-
haucr und Nfutzsce)' Wtil.zburg-Amsterdam 1984;jako i G. Goedert: Nietzsche und Schopen.
10
Srov. Nietzschriv dopis F. Overbeckovi ze dne 23.2. 1887.
Srov. ?lze Spi rit ofRussia,cit. vyd. (=Russland und Europa, Jena 1913),sv. 2, s.410:
"Stirner, Nietzsche (...)are Teutons."
589
 (...)Pangermni, jak vidno, vv hmotu a slu, v techniku; ne Herder a Schi]ler, aru
se Nmecko.15Ironie tkv v neznalosti, s nMasaryk poktil tuto svzel
Kant' nfbr Hegel, Feuerbach, Biichner ('.Kraft und Stoff.), Schopenhauer [sic],Hart-
mann a Nietzsche stali se v dci poprutl;fchNmcri. Tento materialismus docela dobe
prv jmnem toho,jen sm Nmecko pociovaljako muivousvzel.Mezi
se spojuje s nacionln a rasovou mystikou, kterou pangermni erpajz Francouze Gobi- obma vskutku existuje - odhldnemeJiodjejich zsadn odlinhonzoru
neaua, z Nietzsche, Schopenhauera [sic],Hartmanna aj. (''.) Pangermrni vdom udruji na demokracii _ adaspffznnych rys :16Boj proti uritrinav vlastn
a neptelstv a nenvist k sousednm nrod m, zejmna k S|ovan m; obzv|t epochy a s nm spojen zliba v dffvjchsiln1fch ridobch;kritick hod-
echov,pro sv zvltnpostavensvtov,jsou Nmcrim trnem v oku'12 nocenhistorie podle jejho uitku pro ptomnost;dokonce i starost, eby
v demokracii mohlo b;ft individuum rozdrceno masou (copro Masaryka
nebyla pirozennmitka proti demokracii jako takov).Abychom byli vrii
Z se, e to je Masarykovo posledn slovo na tma Nietzsche. Jet Masarykov nespravedlnosti k Nietzschovi spravedliv, musme mt na
ve Sutou reuoluci z roku 1925 je mu Nietzsche ',filozofick;mhlasatelem zete|i,e citty uvdn zde na Nietzschovu obranu nemohl Masaryk
hohenzollernsk;fch parvenuri a pangermnskho absolutismu',1s. opakova- kolem roku 1900 v bec znt, I zde se Nietzsche jevjako obedinpoli-
n vede paralely mezi Nietzschovou filozofi a prusk;m sttem a neodekne
',plav tiky svsestry' kter pedveejnosttajila ve,co prokazovalo' eje '.dobr..f
si ani asociaci bestie,' s Germnem.'a Tak se Nietzsche, ktery sr Evropan', (KSA 14' 472).Za svou povst teutonskhodarwinisty, kter na
myln pitalk dobru, e v jeho i|ch koluje slovansk a .'nejmn nmec- nm tak pevn ulpla, vdNietzsche pedevm j.l7Masarykovi lze tedy
k.'krev (KSA 6/268), sm nepozorovan mn vjakousi bestii pro Slovany. vytatjen tolik, e slep vil soudobmuobrazu Nietzsche, msto aby
Bylo by ovem jednostrann vidt v Masarykov vztahu k Nietzschovi studoval originl. Neboten' kdo si dal tu prci a Nietzschovy uveejnn
jen to, co je dl' Nejvce se svmu protivnkovi blparadoxn prv tam,
spisy vskutku etl,jako napffklad F' X' aldanebo o. Bezina,mohl mu
kde se od nho co nejosteji distancuje: v jeho',vlen praxi,' (KsA6/274). u tehdv celkem doberozumt.
Neboani Masarykovi nebvlastn o osobu, kterou napad - stejn jako
''osobu jen jako
Nietzsche pouv siln zvtovac sklo, jmlrze ukzat
obecnou svzel.' (KsA 6' 274).Tato svzel je tu primrn politick anazyl

12
T. G' Masaryk: Nouti Europa (Stanouisko slouansk)'Ptaha 1920,s, 40-42,V posmrtn

I
publikovan replice na aldovukritiku svSooudreuoIuce zroku 1925 se Masaryk hj proti
qftce, epochopil Nietzsche '.jakoduchovnhootce pruskhopangermnstv'' (srov. F' X. alda:
Na okraj Svtovrevollce,Kritick projeuy 13,Praha 1963, s. 68; T. G. Masaryk: aldrivesk
romn, in V. ern : Fx _ TGM, Toorba a osobnostI, Praha 1992, s. 211-216;p vodn in
Host do domu 1967).Na dol.u obhajobu budi uvedeno dvoj:1. tebaeMasaryk ve Sutou
l reuoluci takovpojetNietzsche nefomuluje erpressjs uerls, peceje itnplicitn slgeruje (viz
nie); 2. v NouEul op je Nietzsche v kadmppadzcela jednoznan zaazen mezi otce
pruskho pangermnstv.
13
T. G. Mu"u.yk.. Sutoudreuoluce(Za udlky a ue ulce 1914-1918),Praha 1925, s. 415.
Proti tomu budi pipomenutnapkladNietzsch v zznam z pelomulet 1888-89:''Neznm 15
A. M"rr'y.vtluje Masarykoly ritoky na Nietzsche .'nesmiitelnostvriiNietzschovu

Itr
nic, co by bylo v hlubm rozporu s Llztrcenymsmyslem m uJohy, ne toto proklethodn
podncovnk nrodnmu a rasovmusobectv,kter si ted'innrok na oznaen'velk
politika,; nemm vrbecslov k vyjden svho pohrdn duchovnm niveau, kter v,e
je nyrrv postav nmeckhokarrclea s prusk mi oficrsk]miatitudami domu Hohenzoller.
protikesanskmupostoji'' (Die erste Nietzsche.Rezeption bei den Polen und Tschechen, rrr
Nietzsche-kontrouers, sv. V, ed. R. Berlinger - W. Schrader, Wiirzburg 1985, s. 49). Masaryko-
vy explicitn vfhrady vrii Nietzschovi svdspeo drivodech poljlick!ch ne religiznch.
16

rlll
nri povolno dit djiny lidstva'. (KSA 13' 640). Srov. tP. Bergmann: Nietzsche, Fried. Srov' E. R;dl:Masaryk a Nietz scbe,uahy vd'eck a filozofick,Praha 1914' s' 98.128;
dle J. Patoka Ti studie o Masarykoui. ed. I. Chvatk - P. Kouba. Praha 1991. s. 34.38

lii
rich III and the Missing Generation in German History, in Nietzsche-Studien XVII, 1988,
s.195-217. a 99-103.
14 17
SL,tout
reuoluce,cit' vyd., s.4l2-il'3 a426' o.'plav bestii.'se mluv nas.4l3.e w. Ku-".- poukazuje na to, ese ',Nietzschova legenda'' obzvlhouevnat udro.
tato bestie u Nietzsche neznamen Germna, n;/br klasickou metaforu lva, prokzal va v anglicky mluvcchzemch(Nietzscht: Philosopher _ Psychologbt - Antichrist,Princeton
D'Brennecke: Die blonde Bestie (Vom Missverstndnis eines Schlagworts)'inNle tzsc]le.Stu. 1950,4. vyd. 1974).Jeliko byl Masaryk siln ovlivnn anglosaskoufrlozofi,musmepedpo.

l
diert Y. I976- s. 113-145. kldat, ejeho pedsudky v i Nietzschovi byly touto cestou jet posleny.

590 591
 (...) Pangermni, jak vidno, vv hmotu a slu' v techniku; ne Herder a Schiller, aru
Kant, n;/br Hegel, Feuerbach, Biichner (.'Kraft und Stoff'), Schopenhauer [sic], Hart-
mann a Nietzsche stali se vridci poprut|fch Nmcri. Tento materialismus docela dobe
se spojuje s nacionln a rasovou mystikou, kterou pangermni erpajz Francouze Gobi.
neaua, z Nietzsche, Schopenhauera [sic],Hartmanna aj' (...)Pangerm:ni vdom udruj
a neptelstv a nenvist k sousednm nrodrm' zejmna k Slovanrim; obzvlt epochy a s nm spojen zlibav dvjch
echov,pro sv zvltn postaven svtov,jsou Nmcrim trnem v oku'12
Z se, e to je Masarykovo poslednslovo na tmaNietzsche. Jet
ve sutoureuoluci z roku 1925je mu Nietzsche ,.filozofick5m hlasatelem
hohenzollernsk;chparvenu a pangermnskhoabsolutismu'.13.opakova-
n vede paralely mezi Nietzschovou filozofia prusk]Tnsttem a neodekne
si ani asociaci .'plavbestie'. s Germnem.la Tak se Nietzsche, ktery si
myln pital k dobru, ev jeho ilch koluje slovansk a ',nejmn nmec-
k,'krev (KsA 6/268)'sm nepozorovanmnvjakousi bestii pro Slovany.
Bylo by ovemjednostrannvidt v Masarykov vztahu k Nietzschovi
jen to, coje dl'Nejvcese svmuprotivnkoviblparadoxn prv tam,
kde se od nho co nejostejidistancuje:v jeho',vlen praxi'. (I<sA6/274).
Neboani Masarykovi nebvlastn o osobu,kterou napad - stejnjako
Nietzsche pouv''osobujen jako siln zvtovacsklo, jml.zev'kzat
obecnousvzel.'(KSA 6' 274).Tatosvzelje tu primrn politick a nazyv
se Nmecko.ls Ironie tkv v neznalosti, s nMasaryk poktil tuto svzel
prv jmnemtoho,jensm Nmecko pociovaljako muivousvzel.Mezi
obma vskutku existuje - odhldnemeJiodjejich zsadn odlinhonzoru
na demokracii - ada spznn5ch rysr:16Boj proti uritrnav vlastn
siln;fch dobch;kritick hod-
nocenhistorie podlejejhouitku pro ptomnost; dokoncei starost, eby
v demokracii mohlo b1ftindividuum rozdrceno masou (copro Masaryka
nebyla pirozennmitka proti demokracii jako takov).Abychom byli vrii
Masarykov nespravedlnosti k Nietzschovi spravedliv, musme mt na
zete|i,e citty uvdn zde na Nietzschovu obranu nemohl Masaryk
kolem roku 1900 vribec znt' I zde se Nietzsche jevjako obedinpoli-
tiky svsestry' kter pedveejnosttajila ve,co prokazovalo, eje ,'dobry
Evropan.' (KSA 14, 472). Za svou povst teutonskhodarwinisty, kter na
nm tak pevn ulpla, vdNietzsche pedevm j.17Masarykovi lze tedy
vytatjen tolik, e slep vil soudobmuobrazu Nietzsche, msto aby
studoval originl. Neboten, kdo si dal tu prci a Nietzschovy uveejnn
spisy vskutku etl,jako napkladF. X' aldanebo o. Bezina,mohl mu
u tehdv celkem doberozumt.

12
T. G. Masaryk: Nou< Etlropa (Stanouiskoslouansk)'PrahaI92o,s. 4O-42.Y posmrtn
publikovan replice na aldovukritiku svSuou reuoIuce zroku 1925 se Masaryk hj proti
qy'tce,epochopil Nietzsche ,.jakoduchomho otce pruskhopmgermnstv'' (srov' F. X' alda:
Na okraj Svtov revo|uce,Kritick projeuy 13,Praha 1963, s. 68; T. G. Masaryk: aldrivesk
romn, in V. ern]:Fx _ TGM, Tuorba a osobnost1, Praha 1992' s. 211.216; privodnin
Host do domu 1967).Na a]do!.uobhajobu burli uvedeno dvoj:1. tebaeMasaryk ve Sutou
reuoluci takovpojetNietzsche neformuluje erpressis uerls, peceje ilnplicitn sugeruje (viz
nie);2. v NouEurop je Nietzsche v kadmppadzcelajednoznanzaazen mezi otce
pruskho pangermnstv.
13
T. G. Masaryk.. Sutoutireuoluce(Za ud'Ikya ue udlce 1914-1918),Praha1925, s.415.
''Neznm 15
Proti tomu budipipomenutnapkladNietzschriv zznam z pelomulet 1888.89: A. M"l,'y.utluje Masarykolry ritoky na Nietzsche ''nesmiitelnostviNietzschovu
nic, co by bylo v hlubm rozpo u s uzneenym,smyslem m rilohy, ne toto proklethodn protikesanskmupostoji,,(Die erste Nietzsche-Rezeption bei den Polen und Tschechen, in
'velk
podncovn k nrodnmu a rasovmu sobectv, kter si ted, innrok na oznaen Ni'etzschp-kontrouers,sv. V, ed. R. Berlinger - W. Schrader, Wtirzburg 1985, s.49). Masaryko-
politika,; nemm v bec slov k vyjden svho pohrdn duchovnm niveau, kter v,e vy explicitn v hrady vriiNietzschovi svdspeo drivodech po litick'ch ie religiznclt.
je nyn v postav nmeckhokarrclea s prusk;fmi oficrsk].funi
atitudami domu Hohenzoller- 16
nri povolno dit djiny lidstva'. (KSA 13, 640). Srov. tP. Bergmarrn: Nietzsche, Fried- Srov' E. Rrdl:Masaryk a Nietz sche,t,ahy vdecka filozofick,Praha 1914, s. 98.128;
rich III and the Missing Generation in German History, inNietzsche-Studlen XVII, 1988, dIe J. Patoka:Ti studie o Masarykoui. ed. I. Chvatk - P. Kouba. Praha 1991. s' 34.38
s.195-217. a 99-103.
la ''
St,tourjreuoluce,cit. vyd., s. 412-4|3 a 426. o.'plav bestii'' se mluv na s. 4I3. e w' Kuuf."orr poukazuje na to, ese '.Nietzschova legenda'' obzvlhouer,rratudro-
tato bestie u Nietzsche neznamen Germna, n;br klasickou metaforu lva, prokzal va.lav anglicky mluvcchzemch(Nrztzscfu:Philosophcr _ Psychologist _ Antichrist,Pnncelon
D.Brennecke:Die blonde Bestie (Vom Missverstndnis eines Schlagworts),inNletzsclte-Stu. I950, 4. vyd. 1974).Jeliko byl Masaryk siln ovlivnn anglosaskoufiIozofr, musmepedpo.
d i e n Y , 1 9 7 6 ,s . 1 1 3 - 1 4 5 . kldat, ejeho pedsudky vrii Nietzschovi byly touto cestou jet posleny.

590 591
psxnnoDERNA NA pomz r,rrnnnrvcrr
o.rn.l
a snorrNvecrrpor,ocrp
CHRISTINA BALABANovov
V eskliterrn historii se pojem eskmoderna tradinvztahuje k deva-
dest m letrim 19. stolet. Toto obdob m pro rozvoj eskliteratury a
kultury, otevrajcchse dynamicky rrizn mi smry modernm ewopsk1fm
proudrim, zsadni vyznam. Zmir'Lnyproces je provzen ost4imi kriticklrni
polemikami a zpasy mlad generace o nov hodnotov kritria nejen v
oblasti umn, e takv sociln a politick sfee.Nzev moderna, se kter1im
se setkvme i ve slovensk,chorvatsk a srbsk literatue, je termnem
stedoewopsk kulturn oblasti, oznaujcm modernistickou vzpouru konce
19. stolet. Ve sv knize Boje o nousmry u eshliteratue 1880'1900
'.My
cituje Jan Mchal v ttosouvislosti slova modernisty J. S' Machara:
mlad nemme vlastn dnhospolenho jmna.Jsou mezi nmi realist,
dekadenti, symbolist.'.Vrchlick ns nazva|po Nmcch'moderna'.'.D]e
Machar upesuje,eHermann Bahr tak nazva| mladou generaci v cel
Evrop.1 Ivan Slaming2 ve sv studii Ver chorvatsk a srbsk moderny
zpochybuje smantickoujasnost pojmu moderna (,,neknic o vlastnos-
tech literrnch dl'') a uvd, eChorvati a Srbov pejali tento pojem z
Rakouska. Slavomr Wollman3 a anglick1f bohemista Robert B. Pynsenta
rovn spojujprivod nzvu moderna se jmnem Hermanna Bahra, maj
vak rozdln vztah k jeho umlecko-obsahova historickfunknosti.Woll-
man obhajuje uvntermnu moderna a zdrirazuje pitom konkrtn
historick spojentohoto termnu s modernmi smry ve stedoevropsk;fch
a slovanskych literaturch (na rozdIod historicky neurit ch pojmri moder-
nismus nebo modernost) a rovn fakt, etento termn odpovdstylovmu
synkretismu modernosti v tchto literaturch a charakterrr komunikanch
procesri v ttokulturn sfe.Podle Wollmana sloupejmnliterrnch
termnri z jinfch kulturnch center eurocentristickmuliterrnmu modelu
' literatue 1880.1900,Praha 1926.
J' M"h"l. Boje o nousnry u esk
2
I. Slaming in Ko mparatiuno prouauanjejugoslauenskih knjieunosli, Zbornik radova
(2) 1985.
'
S. wou..'' in sb' Moderna ue slouansk ch literaturch, Praha 1988.
a
R. B. Flnsent: Decadence, Decay and Innovation, sb. Decadznce and.Innouation (Austro-
-Hulrgarian Lfe and Art at the Turn of the Century), London 1989.
592
s jeho kritrii
''svtovosti'' a ''opodnosti''
literrnho qivoje. Wollmanova
staModerna ue slouansklch literaturdt s byla publikovna ve zvltnm
tematickm sleasopisuSlavia (1988).Toto slo,s nzvem Slouanshd
Iiter,rnmoderna,by|ovnovnoX. sjezdu slavistri, na nmt m esk ch
slavistri pedneslpffspvky o modern v jednotlivfch literaturch. Wollma-
nova sta m specharakter pehledu,akolijejm clem bylo vymezit -
s odkazem na eskouslavistickou tradici (Frank Wollman: SlouesnostSlo.
uanti, L928) - typologick1frelifslovanskhomodernismu. Historick fakta,
s nimi autor pracuje, vymezuj hranice literrnhistorick syntzyna kul-
turn prostor mezi Vdn, Prahou, Zhebem,Krakovem a Bratislavou.
Procesy vzjemnho propojen mezi literaturami .'rakousk;|'chSlovanri'' a
stednEwopou (de facto rizemm Rakousko-Uherska) potom ve svmrefe-
'.stedoevropskou
rt na XI. sjezdu slavistri vydlujejako literrn a kul-
turn strukturu,.' V ttostati s nzvem Slouanskliteratury uestednEu-
''Stedoevropskmoderna byla iniciativnm mezinrodnm je-
rop iteme:
vem, zahjila sqimi inyonu zmnu smru v evropskmkulturnm proud-
n,je pinovocejet po stu letech'''6
Pojem moderna tak, jak jej Wollman charakterizuje v prvnm z uvede-
n;fch textri z roku 1988, tedy ziskv svrij specifick;f literrnhistorick1f
obsah prostednictvm svhokontextulnho spojen se stedoevropskym
kulturnm regionem.
Jako zobec.ujctermn nen pojem moderna, stejn jako pojem
modernismus, schopen vyjdit konkrtn qfvojov tendence a Z. Peat
poukazuje na jeho relativitu a nejasnost' Jeho sta esk'moderna z
citovanhosbornkuModerna ueslouansklch literaturdch zasluhuje pozor-
nost pro Peatovorozliovnmezi pojmem modernostjako synonymem
pro literrn smry druh poloviny osmdest1fch a devadest1fchlet 19.
stolet a mezi pozdji vzniklym '.kulturn-politick m ritvarem'.,jak jej sm
Peat naz;iv,7to jest eskoumodernou' sdruujcautory stejnojmennho
manifestu. Manifest eskmoderny nenpotkem,jak vysvtluje Peat,
je kulminac procesri,kterpedchzelyjehovzniku. Tato asovdispropor-
ce prisob potepi periodizaci eskliteratury devades[ich let. Jin;fmi
slovy, Zdenk Peat zpochybuje pojem eskmoderna jako oznaenpro
obdobmodernchsmr v eskliteratue poslednhodesetilet 19' stolet'
V eskliterrn historiografii jsou motivy Z. Peata znmy a dse jimi
klasifikace literrnho materilu v jejch textech. on sm je autorem lite-
rrnhistorickho nstinu o zmnnmobdobv akademick ch Djin ch
" Viz sb. Moderna ue slouansfulchliteraturach, Praha 1988.
6
Yiz eska slauistika 1993 (eskpiednky pro XI. mezinrodn sjezd slavistri)
'
z. P""t in sb' Mod,erna ue slouanskch literatur ch. Praha 1988.
593
L
 NApowz r,rrnnnxcrro.rn.l
l
nsxnnoDERNA
a snorrNvecrrpor,ocrn
I CHRISTINA BALABANovov
I nova sta m specharakter pehledu,akolijejm clem bylo vymezit -
L V eskliterrn historii se pojem eskmoderna tradinvztahuje k deva-
t1
dest m letrim 19. stolet. Toto obdob m pro rozvoj eskliteratury a
kultury, otevrajcchse dynamicky rrizn mi smry modernm ewopsk1fm
proudrim, zsadr'ii vyznam. ZminLnyproces je provzen ost4fmi kritickjrni
polemikami a zpasy mlad generace o nov hodnotov kritria nejen v
oblasti umn, e takv sociln a politick sfre.Nzev moderna, se kte4fm
se setkvme i ve slovensk,chorvatsk a srbsk literatue, je termnem
stedoewopsk kulturn oblasti, oznaujcm modernistickou vzpouru konce
19. stolet. Ve sv knize Boje o nousmry u eskliteratue 1880'1900
',My
cituje Jan Mchal v ttosouvislosti slova modernisty J. S. Machara:
m]adnemme vlastn dnhospolenho jmna.Jsou mezi nmi realist,
dekadenti, symbolist''.Vrchlick1f ns nazv a| po Nmcch'moderna'.'. Dle
Machar upesuje,eHermann Bahr tak nazva| mladou generaci v cel
Evrop'1 Ivan Slaming2 ve sv studii Vercboruatska srbsk moderny
zpochybujesmantickoujasnost pojmu moderna (,,nek nic o vlastnos-
tech literrnch dl'.) a uvd, eChorvati a Srbovpejalitento pojem z
Rakouska. Slavomr Wollman3 a anglick;f bohemista Robert B. Pynsenta
rovn spojujprivod nzvu moderna se jmnem Hermanna Bahra, maj
vak rozdln]vztah k jeho umlecko-obsahova historickfunknosti.Woll-
man obhajuje uvntermnu moderna a zdrirazuje pitom konkrtn
historick spojentohoto termnu s modernmi smry ve stedoevropsk ch
a slovanskych literaturch (na rozdIod historicky neurit ch pojmri moder-
nismus nebo modernost) a rovn fakt, etento termn odpovdstylovmu
synkretismu modernosti v tchto literaturch a charakteru komunikanch
\'l
proces v ttokulturn sfe.Podle Wollmana sloupejmnliterrnch
termnri z jin]fch kulturnch center eurocentristickmuliterrnmu modelu
1i111lll
'
J. M"h"l. Boje o nousnry u eskliteratue 1880.1900, Praha 1926.
irrl[1
2
I. Slaming in Ko mparatit:no prouauanjejugoslauenskih knjieunosi,Zbornik radova
(2) 1985.
'
S' wou."'' in sb. Moderna ue slovansklch literaturch, Praha 1988.
a
\iitrtll
R. B. flnsent: Decadence, Decay and Innovation, sb. Decadznce and Innouatbn (Austro'
-Hungarian Life and Art at the Tunt of the Century), London 1989.
592
''svtovosti'' a ''opodnosti''
s jeho kritrii literrnho qfvoje. Wollmanova
sta,Moderna ue slouansklch literaturch by|a publikovna ve zvltnm
tematickm sleasopisuSlavia (1988).Toto slo,s nzvem Slouanshd
Iiterd,rnrnoderno, bylo vnovno X. sjezdu slavistri, na nmt m esk ch
slavistri pedneslpspvkyo modern v jednotlivfch literaturch. Wollma-
s odkazem na eskouslavistickou tradici (Frank Wollman: Slouesnost Slo.
uan , L928) - typologick1frelifs]ovanskhomodernismu. Historick fakta,
s nimi autor pracuje, vymezuj hranice literrnhistorick syntzyna kul-
turn prostor mezi Vdn, Prahou, Zhebem, Krakovem a Bratislavou.
Procesy vzjemnho propojen mezi literaturami .'rakousk;fch Slovanri'' a
stednEwopou (de facto rizemm Rakousko-Uherska) potom ve svmrefe-
',stedoevropskou
rt na XI. sjezdu slavistri vydlujejako literrn a kul-
turn strukturu,.' V ttostati s nzvem Slouanskliteratury uestednEu-
''Stedoevropskmoderna byla iniciativnm mezinrodnm je-
rop iteme:
vem, zahjila sqimi inyonu zmnu smru v elropskm kulturnm proud.
n,je pinovocejet po stu letech'''6
Pojem moderna tak, jak jej Wollman charakterizuje v prvnm z uvede-
n;fch textri z roku 1988, tedy zskv svrij specifick;f literrnhistorick1f
obsah prostednictvmsvhokontextulnho spojen se stedoevropskym
kulturnm regionem.
Jako zobecujc termn nen pojem moderna, stejn jako pojem
modernismus, schopen vyjdit konkrtn qivojov tendence a Z. Peat
poukazuje na jeho relativitu a nejasnost. Jeho sta esk'moderna z
citovanhosb ornkls'M oderna ueslouanskj ch literaturdch zasluhuje pozor-
nost pro Peatovorozliovnmezi pojmem modernostjako synonymem
pro literrn smry druh poloviny osmdest1fch a devadest1fchlet 19.
stolet a mezi pozdji vzniklym '.kulturn-politick m ritvarem'.,jak jej sm
Peat naz v,7tojest eskoumodernou' sdruujcautory stejnojmennho
manifestu. Manifest eskmoderny nen potkem,jak vysvtluje Peat'
je kulminac procesri,kterpedchzelyjehovzniku. Tato asovdispropor-
ce prisob potepi periodizaci eskliteratury devades|ich let. Jin;fmi
slovy, Zdenk Peatzpochybujepojem eskmodernajako oznaenpro
obdobmodernchsmr v eskliteratue poslednhodesetilet 19' stolet'
V eskliterrn historiografii jsou motivy Z. Peata znmy a dse jimi
klasifikace literrnho materilu v jejch textech. on sm je autorem lite-
rrnhistorickho nstinu o zmnnmobdobv akademick ch Djin ch
'
Viz sb. Moderna ue slouanskylch literaturtich, Praha 1988.
6
Yiz eska slauistika 1993 (eskpiednky pro XI. mezinrodn sjezd slavistri)
7
z. P""t in sb. Moderna ue slouansk.chliteraturch. Praha 1988.
593
E
 esk literatury J (1961),kde eskmoderna figurujejako zvltnkapitola
neboli jako podobdobliterrnhistorickho vjkladu v oddle Literatura
odrazem krize buroaznspolenosti. Jan Mchal vyleujeobdobmoder-
nismu konce 19. stoletpopisn1fmnzvemBoje o nouvnry u esk litera-
tue 1980.1900.Ani Arne Novk neuvpojmu eskmoderna jako ter-
mnu periodizace.Y osmdes|fch letech naruuje tradici (i svou vlastn
historiografickou praxi) Frantiek Burinek av esk literatueprun polo.
uiny 20' stolet8prezentuje pojem eskmodernajako oznaenpro literatu-
1 ru devadest ch let, aby zd razniljej typologickouidentitu s evropskym
ll
modernm umnm konce 19. stolet.
Podstatnjjevakv tomto ppadfakt, e upesnnvymezen,kter
I zavd Z. Peat,je v rozporu s koncepcS. Wollmana, jakoi celhosbor-
nku, protoetermn moderna se prosazuje jako slovansk;f literrnhis-
toricky termn pro lta1890-1918a vtinouvytlaujez nrodnchliterr-
nhistorickych k]asifikac termn modernismus (napkladrusk moderna,
polsk moderna, bulharsk moderna).Tak dolok tomu, epojem esk
moderna m jinou funkci v nrodn literrn rovin a jinou v rovin mezili-
terrn - jestlie nemrieb1/tliterrnm rozhranm modernch umleck;/'ch
forem a jevrv systmu nrodn literatury, pak v systmu slovanskho
tl
literrnho spoleenstvnab;fu vyznamu ]iterrnhistorickho termnu
pro procesy ajevy v obdoblet 1890-1918.Takto vymezenobdobesk
moderny pak zahrnuje i postsymbolistickmodernisty, generaci buiti
(Toman,rmek,Gellner, Dyk), generaci,kterou Eva Strohsov zase spo-
juje se zrodem moderny.gUvedeny tozpor mezi historickou konkretizac
a typologizacpojmu eskmoderna (azristv skryt v textu), stav do
1i popedotzku takov systemizace nrodnch literrnch faktri, kter by
umonilajejich usouvztanns mezinrodnm literrnm mode]em.
V koncepci sbornku Mod erna Ueslouanskj,ch literaturch je pojem mo-
derna takkajcpozvednut na rirove literrn epochy,v jejmrmci jsou
tllr
typologizovny shodnprocesy ajevy ve slovansk ch literaturch konce
L9. a zatkl20. stolet.Tak se pojem moderna obsahov identifikuje s
pojmem modernismus, jejuiv polsk literrn vda jako synonymum
pro Mlad Polsko i jako komparatisticko-typologickf termn - napklad
lrllti
ve sbornkuMo dernisrnus ueslouansk1|c|lliteraturch (z'padncha jinch)
v redakci M. Bobrownick.10 Uvodn studie M. Bobrowni ckProblematiha
modernismu ue slouansh"chliteraturdch m charakter metodologick a
1l
I
8
F. Burinek: eskaliteratura prun polouiny 20. stolet,Praha 1981.
9 11
E. Strohsov: Zrozen moderny, Praha 1963'
10
M. Bob.o*nick in sb. Moden zm w literdturdch stowia skich (zachodnich i potud.
niowyclr),Wroclaw 1973.
594
I L-
zabju se principy typologizace slovanskho modernismu ze synchronnho
i diachronnho hlediska. Autorka pojednv obdob modernch proudri ve
slovansk;ich literaturch jako proces integrace do evropskho v:ivojovho
modelu a nastoluje otzku modifikace a transformace evropsk ch moder-
nch smrri v nrodnm umIeckm v voji. Pitom oponuje tehdy populrn
.'urychlen
teorii opodnho''vyvoje, kter slou literrnmu a kulturnmu
europocentrismu. Polsk komparativn koncepce typologickho modelovn
slovanskho modernismu m zsadn q/znam dky svmu pnosu k literrr-
nhistorick typologii eskmodernosti konce minulho stolet. Tato kon-
cepce do velk mry koriguje eskou literrn historiografii, kter pro toto
esteticky a umlecky pevratn obdob nedokzala na|zt syntzu, aby v
rriznorodosti a pestrosti smrri, v rozporupln koexistenci estetick;ich a
politickfch programri nala prv to umleck novtorstv, kter peshlo
hranici stolet' Bdn vnovan povlen umleck avantgard nejen v
edes|fch letech, ale i v letech sedmdes|/'chjako by zastiovalo historic-
kj, vj, znam j ej ch nemn avantgardnch pedchridcri z devades t1ich let
19. stolet. o kontinuit obou obdob peVratislav Effenberger: ''Kritick
boje devadest1/'ch let pat tedy zcela djinm formovn a opodstatriovn
jejch v vojovych vztahli, kter u nadIe mohou'ciz podnty,nejen pij
mat, lokalizovat a modifikovat, ale i rozvjet v privodn urenych vy-
znamech."ll
Polt slavist z Krakova si vmajzvlt vnitn periodizace literatury
modernismu, vzjemnych vztahri mezi jednotliqmi smry (impresionismus'
symbolismus, dekadence) a zmn v nrov struktue, piemvyuvaj
sqfch bohat;ch zkuenost ze studia polskho modernismu. Ve sbornku
M. Bobrownick je esk literatura reprezentovna dvma lnky, v nich
se vnuje zvltn pozornost dekadentrim sdruen1fm kolem asopisu Mo-
dern revue. Jde o lnky Dekadence J. Kard,sha H. Michelsk a Role Mo-
dern reuue u utudennouho estetickho ud,omu echdrchZ' Niedziely.
Niedzielova monografie, kter vyla nedlouho potom, potvrzuje orientacr
patrnou ji v citovanm lnku, toti zmt aktualizovat umleck;i v;iznam
.'potlaovan;f'ch'.
a nedoceovan:/ch tendenc (strnek nebo soust) literar-
nho fenomnu esk moderna. Ve sv prci Vluojou smry eshmoder.
nistich poezie honce 19' stolet|2Niedziela typologizuje eskf modernis-
mus let 1890-1900 a lydluje ti dominantn smry: dekadenci, impresionis.
mus a symbolismus. Sv1im hodnocenm dekadence a role asopisu Modern
revue v ''revizi tehdejho modelu eskliteratury'' a jejho zaujet pro exis-
v. Effenberger: Reulita a poezte(K u!uojou
d'ialekticemodernttoumn),Praha 1969.
ttZ.Ni"driulu,
KierunkirozwojouecseskiejpoezjimodernistycznejscttytkuXlXuieku,
Wroctaw 1924.
595
esk literatury 3 (L96L),kde eskmoderna figurujejako zvltnkapitola
neboli jako podobdobliterrnhistorickho vjkladu v oddIeLiteratura
odrazem krize buroaznspolenosti. Jan Mchal vyleujeobdobmoder-
nismu konce ].9.stoletpopisnym nzvemBoje o nousrnry u esk litera-
tue 1980-1900.Ani Arne Novk neuvpojmu eskmoderna jako ter-
mnu periodizace. Y osmdestych letech naruuje tradici (i svou vlastn
historiografickou praxi) Frantiek Burinek a v esk literatueprun polo.
uiny 20. stolet\prezentuje pojem eskmodernajako oznaenpro literatu-
ru devadest1fchlet, aby zdrirazniljej typologickou identitu s evropsk;fm
modernm umnm konce 19. stolet.
Podstatnjjevak v tomto ppadfakt, eupesnnvymezen,kter
zavd Z. Peat,je v rozporu s koncepc S. Wollmana , jakoi celhosbor-
nku, protoetermn moderna se prosazuje jako slovansk1fliterrnhis-
torick termn pro lta 1890-1918a vtinou v5rtlaujez nrodnch literr-
nhistorickych k]asifikac termn modernismus (napiklad rusk moderna,
potsk moderna' bulharsk moderna).Tak dolok tomu, epojem esk
moderna m jinou funkci v nrodn literrn rovin a jinou v rovin mezili-
terrn - jestlie nemrieb;tliterrnm rozhranm modernchumleck]ich
forem a jevri v systmu nrodn literatury, pak v systmu slovanskho
literrnho spoleenstvnabjv v5znamu]iterrnhistorickho termnu
pro procesy ajevy v obdoblet 1890-1918.Takto vymezenobdobesk
moderny pak zahrnuje i postsymbolistick modernisty, generaci buiti
(Toman,rmek,Gellner, Dyk), generaci,kterou Eva Strohsov zase spo-
juje se zrodem moderny.gUvedeny rozpor mezi historickou konkretizac
a typologizacpojmu eskmoderna (azristv skryt v textu), stav do
popedotzku takov systemizace nrodnch literrnch faktri, kter by
umonilajejich usouvztanns mezinrodnm literrnm modelem'
V koncepci sbornku Mod erna Ueslouansk!,chliteratur.ch je pojem mo-
derna takkajcpozvednut na rirove literrn epochy,v jejmrmci jsou
typologizovny shodnprocesy a jevy ve slovansk ch literaturch konce
L9, a zatktl 20. stolet. Tak se pojem moderna obsahov identifikuje s
pojmem modernismus, jejuiv polsk literrn vda jako sJrnonymum
pro Mlad Polsko i jako komparatisticko-typologickf termn - napklad
ve sbornkuMo dernismus ueslovanskych literaturdch (zd'padncha jinch)
v redakci M. Bobrownick.10 vodn studie M. BobrownickProblematika
mod,ernismuue slouanskych literaturdch m charakter metodologicky a
8
F. Burinek: eskaliteratu,raprtln polouiny 20. stolet,Praha 1981.
9 V. Effenberge r: Realita a poezte (K u!uojoud,ialektice mod,ernlloumn),Praha 1969.
E. Strohsov: Zrozen moderny, Praha 1963.
10
M. Bobro*.i ck in sb.Modentizm w literaturach stouiatskich (zachodnich i potud-
ttiowych),Wroclaw 1973.
594
zabju se principy typologizace slovanskho modernismu ze synchronnho
i diachronnho hlediska. Autorka pojednv obdob modernch proudri ve
slovanskfch literaturch jako proces integrace do evropskho v1ivojovho
modelu a nastoluje otzkll modifikace a transformace evropskych moder-
nch smrri v nrodnm umleckm qfvoji. Pitom oponuje tehdy populrn
'.urychlen
teorii opodnho''qirvoje, kter slou literrnmu a kulturnmu
europocentrismu. Polsk komparativn koncepce typologickho modelovn
slovanskho modernismu m zsadn q/.znam dky svmu pnosu k literr-
nhistorick typologii eskmodernosti konce minulho stolet. Tato kon-
cepce do velk mry koriguje eskou literrn historiografii, kter pro toto
esteticky a umlecky pevratn obdob nedokzala na|zt syntzu, aby v
rriznorodosti a pestrosti smrri, v rozporupln koexistenci estetick;ch a
politick ch programri nala prv to umleck novtorstv, kter peshlo
hranici stolet. Bdn vnovan povlenumIeck avantgard nejen v
edest ch letech, ale i v letech sedmdes|chjako by zastiovalo historic-
k,! v,lznamjejch nemn avantgardnch pedch dc z devades!ch let
19. stolet. o kontinuit obou obdob peVratislav Effenberger: .'Kritick
boje evadest1ich let pat tedy zcela djinm formovn a opodstatovn
jejch v vojoqch vztahri, kter rrnadIe mohou'ciz podnty,nejen pij-
mat, lokalizovat a modifikovat, ale i rozvjet v privodn uren;fch v5;-
znamech."ll
Polt slaviste z Krakova si vmaj zvlt vnitn periodizace literatury
modernismu, vzjemn1fch vztah mezi jednotliqmi smry (impresionismus,
symbolismus, dekadence) a zmn v ntov struktue, piem vytlvaji
sqfch bohat;ich zkuenost ze studia polskho modernismu. Ve sbornku
M. Bobrownick je esk literatura reprezentovna dvma Inky,v nich
se vnuje zvltn pozornost dekadentrim sdruenym kolem asopisu Mo-
dern revue. Jde o lnky Dekadence J. Kardska H. Michelsk aRole Mo-
dem reuue u utudennouho estetichho udom u echdch Z. Niedziely.
Niedzielova monografie, kter vyla nedlouho potom' potvrzuje orientaci
patrnou ji v citovanm lnku, tot1zrnr aktuizovat umleck;i v1znam
.'pot1aovan;ich.'
a nedoceovanych tendenc (strnek nebo soust) literr.
nho fenomnu esk moderna. Ve sv prci Vj,uojousmry eshmod.er.
nistich poezie honce 79. stolet|2Niedziela typologizuje esk;i modernis-
mus let 1890-1900 a vydluje ti dominantn smry: dekadenci, impresionis-
mus a symbolismus. Sqim hodnocenm dekadence a role asopisu Modern
revue v ''revizi tehdejho modelu eskliteratury'' a jejho zaujet pro exis-
11
tt
Z. Ni"d"i"l", Kierunhi rozwojoue cseskiejpoezji modernistyznej scttytku XIX wieku,
Wroclaw 1974.
bvb
E-
 tenciln tmata a problmy,je se staly aktulnmi v kultue a literatue
20. stolet, jako i.'pehodnocenm.'vlvojovfch dominant tohoto obdob
(realismus je qmechn) vstupuje Niedziela do polemiky s esk:mi literrn-
mi historiky. Vrii tradinm nirodnm pedstavrmtoti vystupuje provoka-
tivn se zmnnou metodologickou optikou, zahrnujcmimo jin i mecha-
nismus srovnvn' Pi charaktetizov ni specifiky eskhomodernismu
ve slovanskmliterrnm kontextu Nie zie|a zdirazuje, emodernismus
l'
mn model eskliteratury do takov mry, ese tato literatura dky sv
vnitn diferencovanosti a otevenostivriievropsk1ma svtoqim proudrim
stav narove nejvysplejmewopsk;fm literaturm. V ttosouvislosti se
Niedzielova prce do|k problmri, kter se v t dob i pozdji stvaj
aktulnmi v hodnocenchdalchzahraninchbohemistri - mm na mysli
pedevm tezi anglickhobohemisty Roberta B' Pynsenta o eskdekaden.
ci jako vzoru evropskhofin de sicle' V osmdest ch letech R. B. Pynsent
ll,l
svou tezi rozpracoval na irmkomparativnm zkladu stedoevropskho
literrnho regionu, ktery zahrnuje literatury mnohonrodnho Rakousko-
-Uherska. Jde tedy o slovanskou ptomnostve stedoevropskkulturn
sfe'takovou ptomnost,kter modifikovala ewopskou literrn typologii;
jde o rakouskou stednEvropu jako o specifickliterrn spoleenstv.
Musme vak poznamenat, eZ. Niedziela poh|ina rakouskou kul.
turn sfrune jako na kulturn centrum, kter sqim specifick;fm zprisobem
transformuje evropsk;vlvojov model, ale jako na kulturn provinciln
sfru Evropy, kter je pekkoupirozenmu zapojeni mal;fch nrodr,
kter drv podru,do evropskholiterrnho procesu. Pikln se k tezi
o ''mal;fchnrodech.'ve stednEvrop (a to jsou pedevm slovansknro-
dy postrdajcpolitickou samostatnost),jejich pbuzn historick osudy
modeluj shodn;fm zprisobem i jejich literatury. To je teze, kterou zastv
srbsk1fkomp aratistaZ. Konstantinovi,13 mluv-li o pechodnm(spojova-
cm)charakteru stedoevropskho literrnho systmu.Podstatnv tomto
je,
ppad e pi typologizaci slovanskho modernismu polsk slavistika
a bohemistika (zdeje tebapoukzat na koncepnpnosJ. Magnuszew-
skho14) vyjmenovv specificky literrn pznakyeskhomodernismu,
klade driraz na nrodn svbytnostv estetickm plnu a pitom zbavuje
slovanskliterrn styky tradinslavjanofils\fch a politick;fchvfchodisek.
To znamen' e se ze specificky literrnho a kulturnho qfvoje slovansk1fch
nrodri odstrauje nivelizanfunkce ideologi e. Zv|tni pozornost vnuje
Niedziela asopisuModernrevue, J. Karskovi a A' Prochzkovi a vyme.
13
Z. Konstantinovi.' IJuod u usporedno prouauanje knjieunosti, Beograd 1984.
tt
J. Mug.ru.""*ski: Problem modernizmu w literaturach Slowian zachodnich a polud-
niowych, Z polskich studiw slawistycznych' setia 4.
596
zuje dekadencijako umleck;smr. Soubn studium oboujmenovan1fch
sbornftl(eskho a polskho)vnovan:fchslovanskmuliterrnmu moder-
nismu ukazuje rozdIyv pstupu,kterlze definovat i jako pohled ''zevnit'.
a pohled'.zvnjku',.Pohled zevnitmriemecharakterizovat nejstrunji
tm, co eskf historik Ji Rak definoval v srii lnkri v asopiseTvat z
'.esk
roku 1993 jako stereotypy,legendy a myty.'.
Frank Wollman, autor srovnvacchdjin slovansk;fchliteratur na prin-
cipu zkladnch smrri anri, chpe eskoudekadencijako tkovysvt-
liteln jev v literatue,kter ijejetideami obrozen,v literatue .'v zemi,
kde schzely vecky tradice pro tyto aristokratick -ismy''. A Jan Mchal
a FrankWollman pisystemizovn rdajrio modernch smrech devades-
tfch let konstatuj, jak rychlfm tempem esk literatura synchronizuje
svtij qvojoqf r5rtmuss Evropou, mn svou umleckou strukturu, vnitn
se diferencuje, ve vztahu a prostednictvmvztahu s cizmi podnty vytv
hodnoty, kterji pivdjna pednmstomezi slovansk;fmi literaturami'
Anijeden z nich vak nedokespojit eskoudekadenci s esk1fmisociokul-
turnmi podmnkami,hodnotje (i kdyr zn;/mzprisobem)jako istvnj,
napodobujc gesto'a nikoli jako ,'organicky,'umleck;
jev' Wollman se d
nepenosnouspecifikou slovanskhoumleckhomylen,kdy pe,e
dekadence '.je u Slovanri vce ne naZpad pzou, zhy pekonanou'..
Mchal ji zase chpe jako ripadkovumn,jemu nestamravn a sociln
idely. dse kritick;fm hodnocenmF. X. aldy,ktery zpozic sv,'estetiky
syntetismu'.a svhoetickhoindividualismu kritizuje esk dekadentsk
projevy egocentrickhoindividualismu.
V uveden1fchpkladechje eskliterrn dekadence charakterizovna
ve vztahu k nadnrodnmu celku - ke slovansk;/'mliteraturm nebo k mo-
delu vyspl;/ch evropsk;fch literatur (v aldovhodnocenje to literatura
francouzsk).
Ewopsk;f kontext esksymbolistn-dekadentn literatury spojen s
recepnorientac a kulturn politikou asopisuModern revue se pro es-
kou literrn vdu stal aktulnm v sedmdest ch a v osmdest1fchletech.
V tdob je zetd'nsnaha o revizi msta dekadentri okolo Modern revue
v dyrramick ch procesech vnitnhodiferencovn a komunikativnho pe-
orientovvn literatury konce 19. stoletv literrnhistoricky zamen ch
pracch J. Meda a B. Svozila' odrejse v nich dva pstupyliterrnhis
toricktypologizacedevades|/ch let 19. stolet:najedn stran (u Svo-
zila)15koexistencemnoha vjvojoqfch proudri (realismus,impresionismus,
dekadence,symbolismus), kter nesou ve stejnmeznaky modernosti,
15
B. Svozil: V krajiruich poezie (Realismus, impresionismus, d.ekadence,symbolisrnus),
Praha 1929.
597
L-
l tenciln tmata a problmy,je se staly aktulnmi v kultue a literatue
20. stolet, jako i
''pehodnocenm.' vjvojovfch dominant tohoto obdob
tl
(reismus je vyrrechrn)vstupuje Niedziela do polemiky s esk;imiliterrn-
mi historiky' Vrii tradinm nrodnm pedstavm toti vystupuje provoka-
tivn se zmnnou metodologickouoptikou, zahrnujcmimo jini mecha.
nismus srovnvn. Pi charakterizovn specifiky eskhomodernismu
ve s]ovanskmliterrnm kontextu Nie dziela zdirazuje, emodernismus
mn model eskliteratury do takov mry,ese tato literatura dky sv
I
vnitin diferencovanosti a otevenostivriievropsk m a svtoqim proudrim
stav narove nejvysplejmewopsk;fm literaturm. V ttosouvislosti se
Niedzielova prce dolfk problmri, kter se v t dob i pozdji stvaj
aktulnmi v hodnocenchdalchzahraninchbohemist - mm na mysli
pedevm tezi anglickhobohemisty Roberta B. Pynsenta o eskdekaden-
cijako vzoru evropskhofin de sicle.V osmdest ch letech R. B. Pynsent
svou tezi rozpracoval na irmkomparativnm zkladu stedoevropskho
literrnho regionu, kter1fzahrnuje literatury mnohonrodnho Rakousko-
-Uherska. Jde tedy o slovanskou ptomnostve stedoevropsk kulturn
sfe, takovou pfftomnost, kter modifikovala evropskou literrn typologii;
jde o rakouskou stednEvropu jako o specifickliterrn spoleenstv'
Musme vak poznamenat, eZ. Niedziela poh| na rakouskou kul-
turn sfrune jako na kulturn centrum, ktersv1fmspecifick;fm zprisobem
transformuje evropsk1/vjvojov model, ale jako na kulturn provinciln
sfru Evropy, kter je pekkoupirozenmu zapojeni mal;fch nrodri,
kter drv podru,do evropskholiterrnho procesu. Pikln se k tezi
o'.m1fchnrodech.'vestednEvrop (a to jsou pedevm slovansknro-
dy postrdajcpolitickou samostatnost),jejich pbuzn historick osudy
modeluj shodn1im zprisobem i jejich literatury. To je teze, kterou zastv
srbsk1fkomp aratistaZ' Konstantinovi,13mluv-li o pechodnm(spojova-
cm)charakteru stedoevropskho literrnho systmu.Podstatnv tomto
ppadje, epitypologizaci slovanskhomodernismu polsk slavistika
a bohemistika (zeje tebapoukzat na koncepnpnosJ. Magnuszew.
skho1a) vyjmenovv specificky literrn ptiznaky eskhomodernismu,
klade driraz na nrodn svbytnostv estetickm plnu a pitom zbavuje
slovanskliterrn styky tradinslar{anofils\fch a politickfch vfchodisek.
To znamen, ese ze specificky literrnho a kulturnho qivoje slovanskych
nrodri odstrauj e nivelizanfunkce ideologie, Zv|tnpozornost vnuj e
Niedziela asopisuModern revue, J. Karskovi a A. Prochzkovi a vyme.
13
Z. Konstantinovi.. (Juod u usporedno prouavanje knjieunosti, Beograd 1984'
tt
J. M"grr.r.""*ski: Problem modernizmu w literaturach Slowian zachodnich a polud-
niowych, Z polskich studiw slawistycznych, sera 4,
596
zuje dekadenci jako umleck;smr. Soubnstudium oboujmenovan1/ch
sbornkri(eskho a polskho)vnovan;chslovanskmuliterrnmu moder-
nismu ukazuje rozdly v pstupu'kterlze definovat i jako pohled .'zevnit',
.'zvnjku,'.
a pohled Pohled zevnitmrjemecharakterizovat nejstrunji
tm, co esk;f historik Ji Rak definoval v srii lnkri v asopiseTvat z
',esk
roku 1993 jako stereotypy,legendy a m}'ty.'.
Frank Wollman, autor srovnvacchdjin slovansk;fchliteratur na prin-
cipu zkladnch smrri a nrri, chpe eskoudekadencijako tkovysvt-
litelnf jev v literatue,kter ijejetideami obrozen,v literatue ''v zemi,
kde schzely vecky tradice pro tJrtoaristokratick -ismy''. A Jan Mchal
a Frank Wollman pisystemizovn dajri o modernchsmrech devades-
tjch let konstatuj, jak rychl m tempem esk literatura synchronizuje
sv j v;vojov rytmus s Evropou, mn svou umleckou strukturu, vnitn
se diferencuje, ve vztahu a prostednictvmvztahu s cizmi podnty vybv
hodnoty, kterji pivdjna pednmstomezi slovansk]imi literaturami'
Anijeden z nich vak nedokespojit eskoudekadenci s esk1imisociokul-
turnmi podmnkami,hodnotje (i kdy ruzn;fm zprisobem)jako istvnj,
napodobujcgesto, a nikoli jako '.organick;''umleck;jev. Wollman se d
nepenosnouspecifikou slovanskhoumleckhomylen,kdy pe,e
dekadence ' je u Slovanri vce ne na Zpad pzou, zhy pekonanou,'.
Mchal ji zase chpe jako ripadkovumn,jemu nestamral.rra sociln
idely. dse kritick m hodnocenmE. X. aldy,ktery zpozic sv.'estetiky
syntetismu'' a svhoetickhoindividualismu kritizuje esk dekadentsk
projevy egocentrickhoindividualismu'
V uveden1fchpftladechje eskliterrn dekadence charakterizovna
ve vztahu k nadnrodnmucelku - ke slovansk1fmliteraturm nebo k mo-
delu vyspl ch evropsk;chliteratur (v aldovhodnocenje to literatura
francouzsk).
Ewopsk;f kontext esksymbolistn-dekadentn literatury spojen;f s
recepnorientac a kulturn politikou asopisuModern revue se pro es-
kou literrn vdu stal aktulnm v sedmdest'cha v osmdestchletech'
V tdobje zetelnsnaha o revizi mstadekaientri oko]oModlrn revue
v dynamick;fch procesech vnitnhodiferencovn a komunikativnho pe-
orientovvn literatury konce 19. stoletv literrnhistoricky zamen ch
pracch J. Meda a B. Svozila. orej se v nich dva pstupyliterrnhis
tori* typologizacedevadest1fchlet 19. stolet:na jednstran (u Svo-
zila)ls koexistencemnoha q/vojov ch proudri (realismus, impresionismus,
dekadence,symbolismus), kter nesou ve stejnmeznaky modernosti,
'u
B. Svozi\:V krajin'ch poezie (Realismus, impresionismus, d'ekad'ence,symbolismus),
_
Praha 1929.
597
L-
 nemohott Vak byt definov1rny sott}rrnn rn poj]nen, na stran drrrh (u je platforma Modern revue. Akoli, jak tvrd Med, dekadenti kolem Moder-
Mecla)..'vvdlovnsymbolisl,n-dekadentnirosmrtrjako zvanvyvojo- n revue nemaj vlastn literrn prograrn, iejich sociln a umiecky non-
v tcndcIrr:t-'. ].trtodv hlcdiska prakticky konfronttr.jnepenosnou nrocln konformismus mrie b5;tdefinovn v systmu principri _ v.jednot estetic-
specriku csklioInodcr.nisrrrus .jelroinvariantn prenosnost ve Smyslu k;fch idej a umleck5ich forem. Autor srn uvd nkter principv Symbo-
''vstupuie
sottvz1,irnos1,i rr-rc:ziliterrn rovitr\..Medv psttrp do dialogu'' listn-dekadentn ]iteratury na zklad teoretickych nzor J. Karskc
,,zr.rr.jku' (v totlLtopi.prrds pohlcdcrrrZ. Niedzieiy a polskcli
s pohlcdtltrr a A. Prochzky.
boherlist,ra s tvpo1ogieskcdckadence piedklridanotl R. B. Pynser-rtenr). Studie .I. Meda. kde literrn irkta zjevn jet nejsou zvidnuta teo-
Jel-rocltlnl.jtlodcllit dekaderrci.jtrkoli1errrrl.rist'orickv'enomnposledn reticky, aktualizuje problm, ktcrr' 'ie irnplicitn ptomen v pracch o es-
tvrtiny 1!'. solctod jeho rrhisi,rlricl<iro Spojovns trritym typem pojct, km modernismu, vetn tradinclr pojet eskliterrn historiografie.
svta, kter(l zcltiraziirrje rpirdkov clrarakter tol.roto.jcvrr.J. Med definu1c Rozpor v tboi.e modernistri. ktcr5;'ncjvvr.aznji propu kl v aldol'e pole-
dekadent:i jrrko literrn srn(:r 1lrrlst'cclnictvmje,jlrovztirhu k symbolistnu. mice s dekadenty, pivd literrnbo historika k otzce existence dvou
ukazrrje tlit srlo1en nrometrty r,c vztlr1rtrurrrn.skutcnost,srrbjekt. objekt. koncepc modernosti v eskliteratrre :r interpretace tto morlernosti k
r'oblasti r'razor''chprostiec1k[r.Unrleck speciikurrrclekadence'je charak- evropskmtr unleckmu procesu na pelomu 19. a 20. stolet. Ceskv fin
.'.iakoii.st
terizor'iirro vylrranllti llroclifikace SvmboliSlntl. absolutizuic vy- de sicie m dvoumode]ovou strukturu. Pouijenre-li tcrrr.rinologie1\agnus.
choz svrrrllrr]isticlrprirrcipy' ' Pi.stup J' illeda naStnil novott metodologic- zewskho, je tato struktura vfrdiel"ra r-rirptnrmezi atrgaovan}rlr nrodelerr.t
kou persptl}<Livu]i|errrn:Iristoricksyntzy devaclcstitych let 19. sto]et. ''syntetisnrus.')
umn hde je Saldriv ii autonomnnr modcietrl (antitla-
kter vak v prttxi zrjstv ncrcirlizovna v celistvirn textu nebo mono- dicionalismus a cstetismus dekaderrtri ko]em Modern revue).
gr'a1icl<r:sttrdii. V oce 199t vycltazr (:eska litenilura na p.elomu,stolett T\rto literrnhistorickou perspektivu obsahuj e badatels I<ypi.stup R. B.
_ ltoltlkt,ivrrprc:e typu literrn lristorie obdob tnoderny, v n je.I. N{cd Pynsenta. Ten pistupuje k literrn dekadenci zprisobern pro eskou lite-
autol.e]).t rlclrllrrvnovanho s},rrrbrllistn-dekzrdentn literatue spojens r r n i h i s t o r i o g r i r f ii r k o m p a r a t i s L i k un e ' l r ' l r d i n i m
R e. k l a b l ' c l r . t . . ; e h zop u -
.fittr-rprce jC
\1odertit'tll'rL. r.rritynrprelrledem 1iterzirna rrmleck,'nasy' sob interpretaceje provokatir'n, neboprv1astek ''originln,'je nedostate-
cenosti', claIrelio obdob,jeho stvlov rozmanitostl. koexistence rriznorodycl.r n pro vyjden sm]osti, s n pi'ehodnocuje literrnl-ristoricky vyZnaln
(a prcrtichurlnycl-r)proudr'kol a srnrri' Toto obdobje',rozdrobeno., l co dekadence, s n pedkld vlastn dedukce o eskkultrrre ir nrodnim
do barlal,elskych 1,nata prstupriednotliv .ch arrtorti.conaruuje Sept charakteru.
mezi at-tttlr.ya rlly ir procesy ir tetrderrcemi' kterrj vytvac'jnovy model lil,e- Pynsentova koncepCe zas1ulruje zvltn pozornost _ zrltl pottze nartnrr
raturv. nkter zsadn rnonrentv jeho novtorstv. Nejdve byclr t:lrtla pipome-
Vydlcrr SYtuboliStn-dekadentn literatury (v Meciov prci) rrr.rtn: nout, ebadatelsky zjern anglicklro bolrenisty o eskou dekaderrci vznik]
pinproblt.:rr'r elropsklro krlnte xtu. rrebo pesnji evropsk kulttrrn tra- ji dosti dvno (jeho prvn prce o Stirnerovi a o cest eskdekadenceje
dice tohoto jevu a progralnu Nlodern revue. Jako model ke srovnvanr z roku 1971) a pedchzel oiven zjmu eskliterrn vdy o tentojev
(pirovnr'zin)N{cd poui1rancouzskou literatur'u, vzhledem kjej aktivni (v sedmdestyclr a v osmdest ch letech hledali J. Med a B. Svozil novy
recepci nll str'ztr'rkchN{odern revue. Vnuje pozornost i recepci a vlrvu pstup k jeho tvpoiogizaci v jednot socilnho a estetickho fcnomnuj.
ilozoleNicr1,zsclrehoa Schopenhattera, severskvm 1itcratrrrm i Iiteratue Ve svych studiclr a esejch o eskdekadenci v poslednch cstiletech (De'
angliclrti atd. llvropsk5l kontext sc ukazuje b t velmi irok;im horizontenr cadence, Decay and Innouationl1 a The, Der:adent Natiott: T'he Politics of
a fakta r.rkaztr.j na mnohostrirntlou recepci. v nse urnleck pruky a ilozo. Arnot Prochdzka and Ji Karaseh ze Luouic,,) Pynsent stzrvliterrrnhis-
fick ideje propltaj' transbrmt{ sc a vy'tvcj tak kulturn semiosfru toricky syet eskdekadence do paradigmatu rakousko-uhersk kultury
eskmodcrnosti (modernistnu)a iei arrtitradiciona]istickou formu _ a to konce stolet, piernkoriguje pedstavu o jeho marginlrrosti ir epigonst!.1.
Definuje dekadcnci jako styl v iednot ilozofick5ich a r-rrrrlcckclrpn'kri

1tj
J . N [ , . . l ' ' J l r o s l l r v V r c l r l i c k a e s k l i l i i , r : r r n c l e k a r l e n c e . t , s h r |i , i t e r a t u r a 1 9 7 4 ' . 6 ;
Synrbolisrrltrs tlekat|ence' tskci l,i!t:t.tt|,ttt'tl 1985, s. 119-12ti' K irrter1lretaci synrbolisntu u t7
Vi" R. B. Pynscnt: f)r:cadence, Decay and lnnovation, slt. Dcrrtclctnt'rtncl In.nttrtt/orL
o t , o k i r r a l ! i t ' z i n v . S / a r . l r r 1 9 8 9 , c ' l - 2 . ( . . . ' s k l rs y n r l l o l i s t r r t - r l e k a r l e r r t n l i t e r l t u a , irr cslrri (Au.stro Hurtgarion Lifi: trtd. Art at tlrc Turn of tltc Certturl,). London 1989.
l i ' t e r a t u r r t n t t 1 l i e t ! l t t s l o 1 . ' l 1 L T " t r ' e l t k . t P ' L . o r n e j - , I ' J a n i i k o v _ J ' N { e d Z . P e a t ) ,
LBSb.Intellecttnlsoncl
Praha Lll9l th.eFuture/ntheHubsburgMonurchl'11890 1911),l,onrlon1988.

598 599
nemohou vak b1ft definovny souhrnnym pojmem, na stran druh (u
Meda)'.' vydIovn sy'rnbolistn.dekadentnho smru jako zvan vyvojo.
v tendence' Tato dv hlediska prakticky konfrontuj nepenosnou nrodn
specifiku eskhomodernismu s jeho invariantn penosnost ve smyslu
',vstupuje
souvztanosti meziliterrn roviny. Medriv pstup do dialogu'.
''zvnjku,.(v
s pohled'em tomto ppads pohledem Z. Niedziely a polsk1fch
bohemistri a s typologi eskdekadence pedkldanou R. B. Pynsentem).
Jeho clem je oddlit dekadenci jako literrnhistorick fenomn posledn
tvrtiny 19. stolet odjeho ahistorickho spojovn s urit1fm typem pojet
svta, kter zdtirazuje iipadkov charakter tohotojevu. J' Med definuje
dekadenci jako literrn smr prostednictvm jejho vztahu k symbolismu,
ukazuje na spolenmomenty ve vztahu umn-skutenost, subjekt- objekt,
v oblasti r1razoqfch prostedkri' Umleck specifikum dekadenceje charak-
''"iakojist
terizovno vyhrann modifikace symbolismu, absolutiztljcvy-
choz symbolistick principy.'. Piistup J. Meda nastnil novou metodologic-
kou perspektivu literrnhistorick syntzy devadest1fch let 19. stolet,
kter vak v praxi zristv nerealizovna v celistvjm textu nebo mono-
grafick studii. V roce 1991 vychz Cesk literatllra na pelomu stolet
_ kolektivn prce typu literrn historie obdob moderny, v r'je J' Med
autorem ocldlu vnovanho symbolistn-dekadentn literatue spojen s
.'nasy-
Modern revu. Tato prce je urit m pehledem literrn a umleck
cenosti'' danho obdob' jeho stylov rozmanitosti, koexistence rriznorod;ch
(a protichridn;ich) proud, kol a smr . Toto obdob je ''rozdrobeno'' i co
do badatelskych tmat a pstuprljednotlivych autorti, co naruuje sept
mezi arrtory a dly a procesy a tendencemi, kter vytvej noqf model lite-
ratury.
Vydlen symbolistn-dekadentn literatury (v Medov prci) nutn
pin problm ewopskho kontextu, nebo pesnji ewopsk kulturn tra.
dice tohoto jevu a progTamu Modern revue. Jako model ke srovnvn
(pirovnvn) Med pouil francouzskou literaturu, vzhledem kjej aktivn
recepci na strnkch Modern revue. Vnuje pozornost i recepci a vlivu
filozofie Nietzscheho a Schopenhauera, severskym literaturm i literatufe
anglick atd' Evropsk;f kontext se ukazuje byt velmi irokym horizontem
a fakta ukazuj na mnohostrannou recepa,v nse umleck prvky a filozo-
fick ideje propltaj, transformuj se a vytvej tak kulturn semiosfru
eskmodernosti (modernismu) a jej antitradicionalistickou formu _ a to
'u
J. M"d. Jaros]av Vrchlick;a eskliterrn dekadence, eskdliteratura I974, .6;
Symbolismus _ dekadence,eskdliteratura 1985' s. 119.126;K interpretaci symbolismu u
otokara Beziny, Slaula 1989' . 1-2; esk synbolistn.dekadentn literatuta, in eskt
li,teratura na p.edIu'stolet (M. eruenka _ P. ornej - J. Jankov - J' Med _ Z.Peat),
Praha 1991.
598
je platforma Modern revue. Akoli, jak tvrd Med, dekadenti kolem Moder-
n revue nemaj vlastn literrn program' jejich sociln a umleck;i non-
konformismus mrie b]|'tdefinovn v systmu principti - v jednot estetic-
kfch idej a umleckych forem. Autor sm uvd nkter principy symbo-
listn-dekadentn literatury na zklad teoretick ch nzorri J' Karska
a A. Ptochzky.
Studie J. Meda. kde literrn fakta zjevnjet nejsou zvldnuta teo-
reticky, aktualizuje problm, kter1f je implicitn ptomen v pracch o es-
km modernismu, vetn tradinch pojet eskliterrn historiografie.
Rozpor v tboe m dernistri, kter; nejv1fraznji propukl v aldov pole-
mice s dekadenty, pivd literrnho historika k otzce existence dvou
koncepc modernosti v eskliteratue a interpretace tto modernosti k
evr:opskmu umleckmu procesu na pelomu 19. a 20. stolet. Cesky fin
de sicle m dvoumodelovou strukturu. Pouijeme-li terminologie Magrrus-
zewskho,je tato struktura v5{dena naptm mezi angaovanym modelem
',syntetismus.')
umn (ze je aldriv a autonomnm modelem (antitra.
dicionalismus a estetismus dekadentri kolem Modern revue).
Tlrto literrnhistorickou perspektivu obsahuje badatelsk1f pstup R.B.
Pynsenta. Ten pistupuje k literrn dekadenci zp sobem pro eskou lite-
rrn historiografii a komparatistiku netradinm. Rekla bych, ejeho zpri-
''originln''je
sob interpretaceje provokativn, nebopvlastek nedostate.
n pro vfiden smlosti, s n pehodnocuje literrnhistorick;f vyznarn
dekadence, s n pedkld vlastn dedukce o eskkultue a nrodnm
charakteru.
Pynsentova koncepce zasluhuje zvltn pozornost. zde pouze nartnu
nkter zsadn momenty jeho novtorstv. Nejdve bych chtla pipome-
nout, ebadatelsky zjem anglickho bohemisty o eskou dekadenci vznik]
ji dosti dvno (eho prvn prce o Stirnerovi a o cest eskdekadence je
z roku 1971) a pedchzel oiven zjmu eskliterrn vdy o tento jev
(v sedmdestych a v osmdes|fch letech hledali J. Med a B. Svozil novy
pstup kjeho typologizaci vjednot socilnho a estetickho fenomnu).
Ve sv]fch studich a esejch o eskdekadenci v poslednch esti |etech(De-
cadence, Decay and Innouationt1 a The Decadent Nation: T'he Politics of
Arnot Prochzha and Ji Kardsek ze Luouicl8) Pynsent stav literrnhis-
torick1/ syet eskdekadence do paradigmatu rakousko-uhersk kultury
konce stolet, piemkoriguje pedstavu o jeho marginInosti a epigonstv.
Definuje dekadenci jako styl v jednot filozofick;fch a umleckych prvkri
''
Viz R. B. Pynsent: Decadence,Decay and Innovation, sb. Decadenceand Innouation
(Austro-Hungarian Life and Art at the Turn of the Century), London 1989.
18
Sb. Irt"il""trals and, the Future in tfu Habsburg Monarchy (1890'1914), London 1988.
599
.b--
a v opozici vlii modernismu (respektive vriieskmodern):podle autora
vytvejdekadenti autonomn model umn, zatmcomodernist hledaj
lk proti hodnotovkrizi. Jinfmi slovy - zatmcomodernismus se spojuje
se socilnm pokrokem a socilnmi revolucemi, nonkonformistick gesto
dekadent pinsouasnouskepsi k monostemtechnizovanspolenosti.
fonsent rozvjsvou typologii dekadence na irokmsrovnvacm zkla.
d' vydluje pitom rakousko-uherskou oblastjako svhorodu genertor
idej,kterformuj mylenewopskholovka20. stolet.Kulturn prostor
mnohonrodnho Rakousko-ll|rerska se pedstavujejako koherentn celek,
v nm jsou zpadoevropsk umleck a kulturn impulsy modifikovny
a transformovny do novhojazyka umleck;fch forem. funsentovou zslu-
houje, e odhaluje integrujcprincipy rakousko-uherskho kulturnho a
literrnho spoleenstva vedouc roli eskliteratury v tomto procesu.
600
nsr MoDERNA a nsrrPosTMoDERNA
(Poznmky k djinm literatury)
KATICA IVANKoVIoV
eskliteraturaje literatura malhonroda. Soustjejho osudu proto
je, ese s n zahraninstudenti literatury - vtinou studujcslavistiku
- astosetkvajjako dospl teni.Dosplfm tenemrozumm toho,
kdo u byl vychovvn njakou literrn klasikou, nrodn a svtovou, kdo
m jist literrn povdom a aspo zkladn znalosti z djin literatury a
z |it,ettnteorie. V tchto znalostech zahraninchbohemist zatenftri
je eskliteratura vtinou velice skromn zastoupena. Zahraninbohe-
mista je, eknmeto spolu s Lyotardem, imigrant, kter vstupuje do esk
literatury amza rikol '.osvojitsi jist vlastnjmna,msta a data, kter
se neusamotn, nlbr zasazen do drobn1/chpbhri...Podje v adu
udlost, oznaovan1fch vlastnmi jmny pslun kultury.'.l Pehleddjin
eskliteratury je jednm z drileitfch pramenri, qfchodisek ke studiu a
je tak clem studia formovn uritpedstavyo eskliteratuejako cel-
ku' Takovjm qfchodiskem b .v astojedna kniha, kter mriedojist mry
tento cl ovlivnit. Jde o djiny nrodn literatury, jejich ..akademick'.vy-
dn, nebo o jin .'doporuen'. vydn, kter obsahuje zkladn informace
pro studenta nebo badatele.
Souasneskliterrn historiografie se ve svmrisil zpracovat djiny
eskliteratury novdoby ocitla mezi dvma skupinami problmri.Jedna
z nich m faktickou a druh teoretickou povahu. Prvn vychz ze skute-
nosti, eechymaj za sebou tyicetnebo padest ]et totalitarismu, kter1f
zanechal q|.raznstopy v eskkultue,to znamen takv eskliteratue
a literrn vd. Spisovatelrim a jejich dlrim byl znemoovn kontakt s
publikem a vdeckhodnocena vribec bdn bylo velice zideolo g1zovno
nebo ideologicky a politicky kontrolovno. Takov sloit podmnky pro
existenci literatury a literrn vdy v nedvn minulosti vyvolaly v post-
totitnm obdobvelkrozpaky: coje eskliteratura obdobtotalitarismu
a co je esk literatura vribec. Hlavn tendence eskliterrn kritiky a
literrn vdy, kter se v tomto kontextu prosazuje, smuje k pehod-
nocen, k novmu hodnocen, k zaplnn takzvanj,ch bl1fchmst.
Druh skupina problmri souasneskliterrn kritiky a literrn
vdy vychz ze skutenosti, e souasnesk kultura vnm problmy
'
J.-F. Lyotard: O postmod,ernisrnz, Praha 1993
601
E--
a v opozici vlii modernismu (respektive vriieskmodern):podle autora
vytvejdekadenti autonomn model umn, zatimco modernist hledaj
lk proti hodnotovkrizi. Jin mi slovy - zatimco modernismus se spojuje
se socilnm pokrokem a socilnmi revolucemi, nonkonformistick gesto
dekadentri pinsouasnouskepsi k monostemtechnizovanspolenosti.
Pynsent rozvjsvou typologii dekadencena irokmsrovnvacm zk]a-
d, vydluje pitom rakousko-uherskou oblastjako svhorodu genertor
idej,kterformuj mylenewopskholovka20. stolet'Kulturn prostor
mnohonrodnho Rakousko-Uherska se pedstavujejako koherentn celek,
v nm jsou zpadoevropsk umleck a kulturn impulsy modifikovny
a transformovny do novhojazyka umleck:fch forem. Pynsentovou zslu-
hou je, eodhaluje integrujcprincipy rakousko-uherskho kulturnho a
literrnho spoleenstva vedouc roli eskliteratury v tomto procesu.
600
nsx MoDERNA a psx PoSTMoDERNA
(Poznrmky k djinm literatury)
KATICA IVANKoVIoV
eskliteraturaje literatura malhonroda. Soustjejho osudu proto
je, ese s n zahraninstudenti literatury - vtinou studujcslavistiku
- astosetkvajjako dosplteni.Dospl m tenem rozumm toho,
kdo ubyl vychovvn njakou literrn klasikou, nrodn a svtovou, kdo
m jist literrn povdom a aspo zkladn znalosti z djin literatury a
z literrn teorie. V tchto znalostech zahraninchbohemistri zatenkri
je eskliteratura vtinou velice skromn zastoupena' Zahraninbohe-
mista je, eknmeto spolu s Lyotardem, imigrant, kter vstupuje do esk
literatury arrrza rikol '.osvojit si jist vlastn jmna, msta a data, kter
se neusamotn,nybtzasazendo drobn ch pbhri...Podje v adu
udlost, oznaovan;fchvlastnmi jmny pslun kultury.',l Pehleddjin
eskliteratury je jednm z drileit1fchpramenti, qfchodisek ke studiu a
je tak clem studia formovn uritpedstavyo eskliteratuejako cel-
ku. Takoqfmqfchodiskemb.vasto jednakniha, kter mriedo jist mry
tento cl ovlivnit. Jde o djiny nrodn literatury, jejich .'akademick''vy.
dn, nebo o jin ,.doporuen'. vydn, kter obsahuje zkladn informace
pro studenta nebo badatele.
Souasneskliterrn historiografie se ve svm sil zpracovat djiny
eskliteratury novdoby ocitla mezi dvma skupinami problmri.Jedna
z nich m faktickou a druh teoretickou povahu. Prvn vychz ze skute-
nosti' eechymaj za sebou tyicetnebo padest let totalitarismu, kte4f
zanechal vyrazn stopy v eskkultue,to znamen takv eskliteratue
a literrn vd. Spisovatelrim a jejich dlrim byl znemoovn kontakt s
publikem a vdeckhodnocena vribec bdn bylo velice zideologizovno
nebo ideologicky a politicky kontrolovno. Takov sloit podmnky pro
existenci literatury a literrn vdy v nedvn minulosti vyvolaly v post-
totalitnm obdobvelkrozpaky: coje eskliteratura obdobtotalitarismu
a co je esk literatura vribec. Hlavn tendence eskliterrn kritiky a
literrn vdy, kter se v tomto kontextu prosazuje, smuje k pehod-
nocen, k novmu hodnocen, k zaplnn takzvan1fch bl;ich mst.
Druh skupina problmri souasneskliterrn kritiky a literrn
vdy vychz ze skutenosti, e souasnesk kultura vnm problmy
'
J.-F. Lyotard: O postmoderniuzu, Praha 1993
601
i
postmodern spolenostijako svvlastn, a postmodern teorie a literrn
vda maj v n proto velk ohlas' Sloitf vztah postmodernho mylen k
historismu a k monosti napsat djiny, tak djiny literatury, co se ori
ii
napklad v tom, e se pochybuje o monosti napsat objektivn, pravdiv
historiografick dlo, e se zdrirazuje narativn zprisob historiografa, na
kterho se hledjako na vyprave,pirozen vyvolv u literrnho his-
torika nejistotu. Jeho nejprrikaznjm qfsledkem, jak ho pesvdujpost-
modern myslitel, kter;im v,protoe ij v jeho svt, je vrohodnost,
I a to v rmci uritych teoretickych' ideoqfch nebo ideologick;fch kritri'
kter si sm ur anebo pijme.
Souasn esk literrn historiografie, kterou si dovoluji oznait jako
postmodern, se ocitla pedrikolem najedn stran zbavit djiny literatury
I
totalitnho ideologickho nnosu a na stran druh v1razn prosazovat
vdom, e nen mon napsat objektivn djiny literatury a e njak klad.
n qfchodisko k tomu psan naedoba nenabz.
Dokud neexistuj nov djiny literatury, star zristvaj v platnosti, maj
jistou legitimitu pro kadho,kdo s nimi potebuje jakkoli pracovat' Poprat
jejich platnost nesta'jestlie se nenabizinhtada. Dnes neexistuje nov
velk literrnhistorick dlo. To zrtamert, e pevld skepse a nechu
k napsn djin literatury, pocit bezmoci takovou prci dokonit.
Nezbytnou podmnkou psandjin literatury je jejich periodizace, kon-
tinuitu nejsme schopni vnmat jako celek, ale v segmentech (jak C. Lvi-
.Strauss lykld nai percepci spektra blho svtla). Urovn mench
celkri, rozdlen djinnho proudu, znamen zsah literrnho historika
do skutenosti literrnch djin, kterj.mus zdrivodnit svou teoretickou
pozic nebo vlastnm nzorem. Aby periodizace byla rielov a aby mla
smysl, je teba, aby jm stanovenriseky djinnho proudu mly vnitn
koherenci. Chtla bych se pokusit zjistit, jak se souasn esk literrn
historie dv na obdob zatku modernismu v eskliteratue, kter je
ve vech historiografick;ch pracch povaovno zazvltn obdob v djt-
nch eskliteratury. Ztove jde o asov pomrn vzdlen obdob, u
od osmdest1f'ch let je vak znovu aktuln a dodnes jeho aktulnost trv.
V osmdes|ch letech vyly tiv;fbory z literrn tvorby generace devades-
t;fch let a o l. svtov vlky. Kady z nich pedstavuje jeden reptezenta-
tivn literrn nr: lyrriku, esej a drobnou przu. Podle nzvri knih se q/br
zpoezie vymezuje oznaenmmoderna a asov koncem 19. stolet (Ceskd'
bsnichd' moderna: Poezie honce 19.stoletil,2 krtk pr6za oznaenm sece-
se a asov se orientuje na devadest |taa do roku 1905 ateiny due:
2 a
eska btisnick noderna (Poeziez konce I9. sloleti], vybral, uspodala komentuje
B. Svozil, Praha 1987.
602
Drobnc prza eshsecese),. zatmco v,bor z esejistiky se omezuje na pre-
lom stolet (Experiment: esk!, literarn esej z pelomu 19. a 20. stolet)a
- pro autorku qfbru, Evu Taxovou, je to obdob od devadestychIet a
do roku 1914. Vechny ti knihy pedstavuji akznm, tak tak zapome'
nut spisovatele. Krom toho maj dv z nich za kol nabdnout souas-
nmu teni obraz o zmnn dob, jak;/' dosud nepoznal a jak1/'by pro
nho mohl b;t aktuln . I ky nemli autoi v1/.borristejny asov1fzbr,
jejich knihy zachycuj urit okruh tvrircri, kte mli mnoho spolenho
nejen tm, e byli souasnky, ale tak tm, jak psali. Kad1f ze sesta-
vovatelrl zmnnych v borri pojm obdob, znhovybral texty, jako celek
zaloeny narozrrlznnosti. Bohumil Svozil ve sv antologii povauje realis.
mus, impresionismus, dekadenci a symbolismus za vjwojov tendence a
Ji Kudrn se snail sv j sestaven)i celek pojmoutjako diachronick st-
d tyc|t smrri v literrnm vyvoji. S ohledem na specifiriost nru upo-
zornila Eva Taxov v rivodu ke svmu vyboru tak na jin typy rozrtlz.
nnosti v uvedenm obdob, postehla vak v nm tak tyizmnn snr-
ry' Vichni ti poadatel v borri zdrirazuj, e poetick polfonie dobv
je jet vyr'aznj dky rozlin;im vjraznyrrn autorskym osobnostem. Krom
u dve pouvan;chperiodick ch termnri moderna a pelom stolet' se
zav v titulu antologie krtk przy termn secese.
''akademickj,ch,,
V Djinch eskliteratuta 3 z roku 1961 byl qfklad
obdob moderny zaloen na jeho homogennosti' o rrizn;ch smrech se autor
Z. Peat jenom zmnil, vyzdvihl vak z nich symbolismus jako pznany
pro celou epochu. Pr uodce po djindch eskliteratury z roku 7984 u
''od
uvd: devadestych let se ned ji mluvit o jednotn scelujc struk-
tue, jakou pedstavovali mjovci nebo lumrovci s kritick1/m realismem.
Pokud uivme nzvu moderna, je to shrnujc nzev pro rrizn smry a
proudy od devades!ch let do konce prvn svtov vlky''. RozdIen moder-
ny na realismus, impresionismus, dekadenci a symbolismus autoi tto
Iiterrnhistorick pruky,jak je tamt uvedeno, dd'aji z nouze a pojme.
novvaj je zobrazovacmi metodami, aby se vyhnuli nzvu smr, ktery
povauj za neadekvtn, protoeje plivyhrann;. Piitom zllraz uj,
e je charakteristika tchto smrrf pomocn.
Ve svm lnku eshd moderna (viz sbornk Moderna ue slouartsh1lch
,
literatur,ch) vymezujeZd'enk Peat titul jako periodick; termn na litera-
turu ponajcv prvn polovin osmdest;/'ch let 19. stolet a reprezen-
Yte.inydue(Drobnri proza esksecese),
vybral, uspodal a pedrrrluw rrapsal J.Kudr-
n,Praha 1989.
Experimenty (eskyliter rn ese.jz pelotnu,19.a 20. stolct),uspodala, vodn studi,
vysvtlivkami a rejstkemopatilaE. Taxov, Praha 1985.
603
poStnlodern spolenostijako sv vlzrstn, a postmodern teorie a literrnr
vda maj v n proto velk5i ohlas. Sloit1fvztah postmodernho mylen k
historisrnu a k rnonosti napsat djiriv. tak djiny literaturY' co se odr
napklad v torn, e se pochybuje o monosti napsat objektivn' pravdiv
lristoriogr.afick dlo, e se zd raztrje narativn zptisob historiografa, na
kterho se hledjako na vyprave, pirozen vyvolv u literrnho hrs-
vysledkem, jak lro pcsvdujpost.
tor1ka r-rejistotu.Jeho nejprrikazrijrr.r
modern rnyslitel' kter5m vi', protoe ijv jeho svt' je vrohodnost'
a to v rrnci uritych teoretickych, ideovych nebo ideologick;iclr kritri,
kter sj sm ur anebo pijme'
Souzrsncsk literrn historiografie' kterou si dovoluji oznaitjako
postmoderrr, se ocitlir ped rkolenr naiedrr stran zbavit diiny literatury
totalitnlro ideologickho nnosu a rra stran druh v1,razn prosazovat
vdorrr,e nen monnapsat objektivn djiny literatury a enjak klrrd-
n vychodisko k tonu psan nae doba nenabrzr.
Dokud neexistuj novdjiny literatury, star zristvaj v platnosti, maj
jistou legitimitu pro kad]ro,kdo s ninri potebujcjakkoii pracovat. Poprat
jejicir plrrtnost nesta,jestliese nenabznhrada. Dnes neexistuje nove
velk literrnlristorick dlo. 1b znanren. e pevld skepse a nechu
k napsn djirr literaturv' pocit bezrnoci takovou prci dokonit'
Nezbytnou podn-rnkoupsan djin literatury je jeiich periodizace, kon.
tinuit,u nejsme schopni vnmat jako celek, ale v segmentech (ak C. Lvi-
-Strauss wkld nai percepci spektra blhosvtla). Urovn mench
celkir, rozdlen djinnho proudu, znamen zsah literrnho historika
do skuterrosti ]iterrnclr djirr, kter mus zdrivodnit svou teoretickou
pozic ncbo vlastnrn nzorem. Aby periodizace byla rielov a aby rrrla
smysi, je teba, aby jm stanoven rlsekv djinnho proudu nly vnitn
kolrerenci. Chbla bych se pokusit zjistit' jak se souasn esk literrn
historie dv na obdob zatku modernisrnu v eskliteratue' kter je
ve vech historiografickych pracch povaovno za zvltn obdob v dji-
nch eskliteratury. Zrovenjde o asov pomrn vzdlen obdob, u
od osmclestych letje vak znovu aktuIn a dodnes jeho aktulnost trv.
V osmdestych letech vyly ti v bory z literrn tvorby generace devades-
t';iclrlet a o I. svtov vlky. Kay z nich pedstavuj e j eden reprezenta-
tivn litertirn nr: lyriku, esej a drobnou przu. Podle nzvrj knih se vyber
zpoezie vyrnezuje oznaenm tnoderna a asov koncem 19. stolet (Cesh,
bdsnicka tnoderna: Poezie konce 19. stoleti),2 krtk przaoznaennr sece-
se a asov se orientuje na devadestlLa a do roku 1905 (Yteiny due:
(Poezic z honcc 79 s/oleli)' vybral. usgldal
" eskri btisttit,kti ttttlc|enl,ct
B. Svozil,l)raha l987.
602
Drobnct prriza esksecese),.,zatrnco vybor z cse.jistiky se cllrlezu.jcna pi.e-
lonr stolet (Experiment: esh^,t,iterril.ttesa'iz p.elontu,19' rt 20. sto/t,t,),
- pro ar-rtorku v.ybrr'r,Evu Taxovor.t.je to rlbdob od devadc'stvr:ir let:i
do roku 1914. Vechnv tii knihy preds1,avrr.jrIak znm' talr Lakt: Zapol))e-
nut spisovatele. Krom toho m:rj dv z Iliclr za ukol nabclnorrtSouC|l.s.
nmtr teriiobraz o zrnnndob, jaky ciosud ne1loznal a iirlty b.y prtl
nho molr] b 't aktuln. I kdy rrernliautoi.i vyllorr steiny zrsovyziiiler'
jejiclr knilry zachycuj uritrokrtrh tvrrc , ktei' lrrli rnnolro spolenr:trtl
nejen trrr,e byli souasr'rky, ale tak trln' .jak psali. Kady Ze sest.l.
vovaelrf zmnnych v borrpojrn obdoir,z nlro vvbrai tcxty, jirko cciek
zaloeny n:r rozrznnosti. Boirurrril S.r.ozilve sve antologii 1lovirr'r1er.eali"*-
mus, impresionismus. dekader.rci a symboiisrnus za r'1wojovttlndenctl t.
Jii Kudrnii se sIrailsvrjsestaven celek poimotttjako draciironicksti..
dn t ch smr v ]itcrrr.rrnvyvclji. S ohlcdem rrir spccifirtrtstittiru rtpo.
zornila Evir Tirxov v rivoclu ke svtlrrt1'1'boru takc n:r jirrc typv roz].l1z.
nnosti v uvedellm obdob, posti.ehla vakv nlrt takc tyi.iznrtli:nrjstlr-
ry. Vichni ti poiadzrt,elv bor zdrraznrri,e poctickli polytrriiedrrtr.;
jejet vrrrznjdkv rozlinynr vyraznym autor.skvrn osobnosterrr.Krottle
u dve pouvancli perir;clickych tertnnlr mot.lerna ir pi.clom stcl1e|i,se
zav v titu]u antologie krtk prozy terrrrrn Sccesc.
'.akademickych,,
V D.ji ch esht:literatul-,.,j z l.oku 1961 bvl vklaci
obdob moderny zaloen na jeho lromogennosti. O rriznych snrreclr se aul.'or
Z. Peat jenom zmnil, vyzdvihl vak z lricl-rsymbolisrrrus jako pr.znt-rrry
pro celou epoclru. Pr uodce po rljin,ach eskliteratuly z roku 1984 lz
uvd: '.od devadestvch lct se rred ji mluvit o jednotn sce1ujcstrr'rk-
tue, jakou pedstavovali rnjovci nebo lurrrrovci s kritickyrn rcirlisnrelnt.
Pokud uvme nzvu moderna,.je trr shrr'rujcnzc',' pro rzn smr..ya
proudy od devadestyclr let do konce prvn svtov r'lk.y.''Rozdlerr moder-
ny na realismus' impresionisnrus' c]ekaderici a symbolisrtrus autoi tto
literrnhistorick pruky,jak 1etanrtuvedeno, dlaj z nouze a pojrrre-
novvaj je zobrazovacimi met,odanri. aby se vylrntrli nzvr.r sn'rr, ktery
povauj za neadekvtitn, protoe je plivylrranny. Pritrlrrr zdrlrazriuji'
e je charzrkteristika tchto smr potllocn.
Ve svrn l:inku Cesha modt.lrna kiz sbornk fuItlcltlrnatlt:sLoLlatLshyt:h,
literaturdch) vymezuje Zdenk Pcattitul 'jako periodickv tcr'rrrrrrrit litertt.
turu ponajcv prwn polovinl osnrdestych lct 19' stolelt a rjprezcll-
3
(Drobtrci prtlzrt t|:t:slt
Vteiny rl,ut: sctl,sr:),vt,br.a|' tlsporlitlal ir 1liecltlllttvtt llit1lsirl J I{rrtir'
n, Prrrlra 1989.
a
ir komentuje Experinten,tl,(eskj !,i,1n,,i,,,,,.,".j z 1l.tltlntu 19' rt 20' stolt't).tts1loirltrlir' rivodn s{,rrcli'
v y s v t l i v k a n r i a r e j s i k e l n lo p a t i l a E ' . f a x o v l i . P r a h a 1 9 8 5 '
(i0;J
L.
 tovanou tzv. generacdevadest}chlet.,.5V modern postehlPeat std-
n tzv. umleck1fchdominant: realismu, impresionismu, symbolismu a pak
potkem20. stolet u reakce na symbolismus.
Zjem o modernu v osmdes|/'chletech a snaha o obnovenrecepce
tohoto obdobzprisobily' ese nm jej vztahy zdly sloitj.V tomto kon-
textu termnri, s nimi se pracovalo pi vysvtlovn tohoto obdob,nutn
pib1ivalo,tyto termny vak pitom nebyly dostatenvyhrann.
JosefPoIk v knize eskliteratura 19. stoletoznaujeuv prvn vt
poslednkapitoly Poezie pelomu19. a20, stoleta jejperspektivy situaci
literatury pelomustoletjako velmi sloitou,'nejenpo strnce smrov
pslunostispisovatelri.ale i po strnce periodizan''.6 Realismus, ktery
uvdjakojeden ze tyzkladnch smrri, by podle nho bylo tebanazy-
vat bsnick m neorealismem.Do tohotosmru pitomzaazujekrom ob-
vykle hlavnho pedstaviteleJ' S. Machara tak P. Bezrue'V kontextu
rozboru dekadencePolk vysvtlujepojemsecesejakoodstupod starkon-
vence a v;rtvenkonvence nov,za|oen na principu ornamentu. o secesi
se zmnil proto, jak uvd, e se secesnstyl uplatnil v literatue u nk-
teqfch symbolistri a dekadentrj. Krom pedstavitelrihlavnch smni pelo-
mu stolet Polk uvd tak pedstavitele, ktena n reagovali.
V kapitole Literatura na pelomu79. a20. stolet(od devadest1fchlet
19. stolet do konce 1. svtovvlky) v kolektivn prci Panorama esk
literatury je v rivodu podna struncharakteristika tohoto obdob,j etak
hes]ovit informuje o hlavnch smrech v evropsk;ich literaturch zastou-
pen ch v eskliteratue. Je tam tak podn krtk qfklad pojmu esk
secesnliteratura, kte4/ '.nenbnpouvn,,a ',jdeo vnitn diferencova-
n komplex literatury na pelomu19. a20. stolet''.7Uveden nov vyl
literrnhistorick dla svou strunostvyvolvaj pedstavu o modern,
v nse dobov polyfoniejevjako zmatek. Jako by se stylov, ideov, poe-
tick, individualistick nebojin rozr znnost doby zdla dnenmuvnma-
te]i velice blzk a nezorganizovateln, jako by se konci minulho stolet
natolik piblil,e se v nm ctstejn ztracenjako na konci naehostolet.
StedokolskuebniceJaroslavy Jankoveskr literatura 19, sto-
let8je v tomto smyslu velmi zajmav a pznan. Kapitola pod nzvem
Modernaje vnovna konci stoletajej prvn st,kter synchronn zachy-
5 nov,nedostatenznma nejasndobovmylenky a orientace.J. Jan.
Slauia 1988, s. 23.
6
J. Polk' eskdliteratura 19. stoleti,Praha 1990, s. 275.
,
Po,o,o-o eskliteratury (Liter rn djiny od potku d'o souasnosti)'olomouc
1 9 9 4 ,s . 1 7 1 .
8
J. Jankov: eskd literatura 19. stolet(od' Mchy k Bezinoui), Praha 1994.
604
cuje dobu, se skld z desti kapitolek, v nich jsou vysvtleny vechny
hlavn pojmy,kter se o modern objevujv odbornliteratue.Strun
vysvtlen zkladnch pojmri r1isujobraz epochy, kter nen ucelen5ani
homogenn.Jsou v n v1fklady hesel fin de sicle,slohovpromny, do nich
alto:rka zaadil a realis mus a impresionismus (kterpovauje za pbuzn
smry), symbolismus a tak pbuzn syntetismus a secese.Jako hlavn
uvd tihnut doby: Modern revue, Katolickou modernu a eskoumoder-
nu. Tbuto uebnicse nm dostalo knihy, kter sice ritrkovit, slovnkovym
zp sobem, ale podle seznamu hesel v5rrovnanpodv pohled na modernu.
Heslajsou vak psna esejisticky.Kvtnatvty, nkdy dokonceeliptick,
obsahuj astoobraznvysvtlen nkterfch pojmri. Nkter qfra zy,kter
maj b t nositeli qfznamu, svou abstrakc okujnai pedstavivosta priso-
b spna emoce. Nkdy jde o plivelkou koncentraci mylenek, kter
pro nedostatek msta nemohly b;!t pln vyloeny.Bylo by zajmavzjistit,
jak tuto uebnicivnmajteenagei.Jaroslava Jankov navazuje na
knilnu eshdliteratura na ped,Iustolet,gkterou sama redigovala a na-
psala do n jednu kapitolu. Jde o vzcnou knihu, nebovyla v nkladu
pouh;ch400 v tiskri. Pitomje tisk tak nekvalitn, epokud budete mt
tstknihu vribec sehnat, pak je otzka, zda ji oketepest. Zd se,
jako by vydavatel ml v rimyslu vydat knihu pro uokruh odborn;ch
zjemcri' Tato kniha trochu pipomn.'romantick,'obdobsamizdatu.
obsahuje toti prce esk ch pikov ch odbornk , nikoliv literrn-
vdnch amatr nebo milovnkri literatury. Jde o prvn dl zam;/'lenho
souboru studi,kteqf zachycujeprvn st',pedlu stolet,'tedy19. stolet'
Literrn produkce tto doby byla v uveden knize rozdlena na vz-
kladn sti:na ,'novoromantickoua realisticko-naturalistickou orientaci''
(J. Jankov)a na ,.eskou symbolistn-dekadentnliteraturu'' (J. Med).
obdob bylo rozdleno na st,kter pattradici 19. stoleta na stmo-
dernistickou' Dobov rozrriznnost, polyfonie, pluralismus smrri, progTa-
mri, skupin a individualit byly skloubeny do koherentn vyloen}chcelkri,
kter na sebe navazuj. Tento postup vak nen zetelnyv dnz|iterr.
nhistorick]/ch prac, kter vyly v osmdeslich a v devadest ch letech'
stenjetomu tak zejmkvrili jejich menmurozsahu, sten vak
tak proto, eobdobmoderny povaujemeza spznn s nadobou a tak
za recepnpotlaovan bhem celhotohoto stolet.V obnovenrecepci
moderny se proto vynoujz modernistick etbypochybnosti o monosti
celkovhochpn doby, nov,do celkovpedstavy nezaaditelnpojmy,
9
esk literatura na ped,lustolet (M. ervenka - P. ornej - J. Jankov _ J Med
- Z, Peat), Praha 1991.
605
 tovanou tzv. generacdevadest}chlet.,.5V modern postehlPeat std-
n tzv. umleck1fchdominant: realismu, impresionismu, symbolismu a pak
potkem20. stolet u reakce na symbolismus.
Zjem o modernu v osmdes|/'chletech a snaha o obnovenrecepce
tohoto obdobzprisobily' ese nm jej vztahy zdly sloitj.V tomto kon-
textu termnri, s nimi se pracovalo pi vysvtlovn tohoto obdob,nutn
pib1ivalo,tyto termny vak pitom nebyly dostatenvyhrann.
JosefPoIk v knize eskliteratura 19. stoletoznaujeuv prvn vt
poslednkapitoly Poezie pelomu19. a20, stoleta jejperspektivy situaci
literatury pelomustoletjako velmi sloitou,'nejenpo strnce smrov
pslunostispisovatelri.ale i po strnce periodizan''.6 Realismus, ktery
uvdjakojeden ze tyzkladnch smrri, by podle nho bylo tebanazy-
vat bsnick m neorealismem.Do tohotosmru pitomzaazujekrom ob-
vykle hlavnho pedstaviteleJ' S. Machara tak P. Bezrue'V kontextu
rozboru dekadencePolk vysvtlujepojemsecesejakoodstupod starkon-
vence a v;rtvenkonvence nov,za|oen na principu ornamentu. o secesi
se zmnil proto, jak uvd, e se secesnstyl uplatnil v literatue u nk-
teqfch symbolistri a dekadentrj. Krom pedstavitelrihlavnch smni pelo-
mu stolet Polk uvd tak pedstavitele, ktena n reagovali.
V kapitole Literatura na pelomu79. a20. stolet(od devadest1fchlet
19. stolet do konce 1. svtovvlky) v kolektivn prci Panorama esk
literatury je v rivodu podna struncharakteristika tohoto obdob,j etak
hes]ovit informuje o hlavnch smrech v evropsk;ich literaturch zastou-
pen ch v eskliteratue. Je tam tak podn krtk qfklad pojmu esk
secesnliteratura, kte4/ '.nenbnpouvn,,a ',jdeo vnitn diferencova-
n komplex literatury na pelomu19. a20. stolet''.7Uveden nov vyl
literrnhistorick dla svou strunostvyvolvaj pedstavu o modern,
v nse dobov polyfoniejevjako zmatek. Jako by se stylov, ideov, poe-
tick, individualistick nebojin rozr znnost doby zdla dnenmuvnma-
te]i velice blzk a nezorganizovateln, jako by se konci minulho stolet
natolik piblil,e se v nm ctstejn ztracenjako na konci naehostolet.
StedokolskuebniceJaroslavy Jankoveskr literatura 19, sto-
let8je v tomto smyslu velmi zajmav a pznan. Kapitola pod nzvem
Modernaje vnovna konci stoletajej prvn st,kter synchronn zachy-
5 nov,nedostatenznma nejasndobovmylenky a orientace.J. Jan.
Slauia 1988, s. 23.
6
J. Polk' eskdliteratura 19. stoleti,Praha 1990, s. 275.
,
Po,o,o-o eskliteratury (Liter rn djiny od potku d'o souasnosti)'olomouc
1 9 9 4 ,s . 1 7 1 .
8
J. Jankov: eskd literatura 19. stolet(od' Mchy k Bezinoui), Praha 1994.
604
cuje dobu, se skld z desti kapitolek, v nich jsou vysvtleny vechny
hlavn pojmy,kter se o modern objevujv odbornliteratue.Strun
vysvtlen zkladnch pojmri r1isujobraz epochy, kter nen ucelen5ani
homogenn.Jsou v n v1fklady hesel fin de sicle,slohovpromny, do nich
alto:rka zaadil a realis mus a impresionismus (kterpovauje za pbuzn
smry), symbolismus a tak pbuzn syntetismus a secese.Jako hlavn
uvd tihnut doby: Modern revue, Katolickou modernu a eskoumoder-
nu. Tbuto uebnicse nm dostalo knihy, kter sice ritrkovit, slovnkovym
zp sobem, ale podle seznamu hesel v5rrovnanpodv pohled na modernu.
Heslajsou vak psna esejisticky.Kvtnatvty, nkdy dokonceeliptick,
obsahuj astoobraznvysvtlen nkterfch pojmri. Nkter qfra zy,kter
maj b t nositeli qfznamu, svou abstrakc okujnai pedstavivosta priso-
b spna emoce. Nkdy jde o plivelkou koncentraci mylenek, kter
pro nedostatek msta nemohly b;!t pln vyloeny.Bylo by zajmavzjistit,
jak tuto uebnicivnmajteenagei.Jaroslava Jankov navazuje na
knilnu eshdliteratura na ped,Iustolet,gkterou sama redigovala a na-
psala do n jednu kapitolu. Jde o vzcnou knihu, nebovyla v nkladu
pouh;ch400 v tiskri. Pitomje tisk tak nekvalitn, epokud budete mt
tstknihu vribec sehnat, pak je otzka, zda ji oketepest. Zd se,
jako by vydavatel ml v rimyslu vydat knihu pro uokruh odborn;ch
zjemcri' Tato kniha trochu pipomn.'romantick,'obdobsamizdatu.
obsahuje toti prce esk ch pikov ch odbornk , nikoliv literrn-
vdnch amatr nebo milovnkri literatury. Jde o prvn dl zam;/'lenho
souboru studi,kteqf zachycujeprvn st',pedlu stolet,'tedy19. stolet'
Literrn produkce tto doby byla v uveden knize rozdlena na vz-
kladn sti:na ,'novoromantickoua realisticko-naturalistickou orientaci''
(J. Jankov)a na ,.eskou symbolistn-dekadentnliteraturu'' (J. Med).
obdob bylo rozdleno na st,kter pattradici 19. stoleta na stmo-
dernistickou' Dobov rozrriznnost, polyfonie, pluralismus smrri, progTa-
mri, skupin a individualit byly skloubeny do koherentn vyloen}chcelkri,
kter na sebe navazuj. Tento postup vak nen zetelnyv dnz|iterr.
nhistorick]/ch prac, kter vyly v osmdeslich a v devadest ch letech'
stenjetomu tak zejmkvrili jejich menmurozsahu, sten vak
tak proto, eobdobmoderny povaujemeza spznn s nadobou a tak
za recepnpotlaovan bhem celhotohoto stolet.V obnovenrecepci
moderny se proto vynoujz modernistick etbypochybnosti o monosti
celkovhochpn doby, nov,do celkovpedstavy nezaaditelnpojmy,
9
esk literatura na ped,lustolet (M. ervenka - P. ornej - J. Jankov _ J Med
- Z, Peat), Praha 1991.
605
kov povaovala za drileitj ve sv uebnici pipomenout a vysvtlit OHLASY ESTETIKY BENEDETTA CROCEHO
vechny pojmy, kter se souasnku vybav pi vysloven slova moderna,
ne podat ucelen; v;iklad doby.
v ncHCHNA porxu 20.sToLET
Zjem o modernu se v souasndob (pitom mm na mysli hlavn
ANNALISA COSENTINOVA
devadest lta) projevuje q|rrazn;m zjmem o dekadenci jako ojedinl;f
jev. U v osmdest ch letech zaaly na dekadenci upozorovat texty anglic-
kho bohemisty R. B. Pynsenta1o a tak vybor z dla Jiho Karska ze
Lvovic11. Za posledn dva roky rrizn vydavatel vydali jeho Vzpornnky,
jeden romn a text, kter1 zpracovvjeho nakladatelskou innost. K sou-
asnmu vydavatelskmu risil o prezentaci eskdekadence se ad tak
Filozofie umn Benedetta Croceho se v echchnetilave]kmuohlasu,
ojedinl texty (zatm jet nejde o velk mnostv) o tomto zjevu pelomu
pestoeesk;fpekla jeho Estetiky z rckl 1902 wel u v roce 1907,1
stolet. Prv nyn probh v1fstava o asopisu Modern revue, kter1/'patil
tedy hned po pekladufrancouzskm(1904) a nmeckm(1905).Pmf
dekadentlim. Jde o zjem, jak; ve druh polovin naeho stolet nem ob-
vliv Croceho je patrn1f snad jedin v mylenJosefa Bartoe, pekladatele
dobu. Nepoprm fakt shody pocitri a zjml3' mezi dekadenc a souasn1fm
Breueestetihy,2Uvedu zde nkolik poznmek o tom, protomu tak asi
lovkem. Dovoluji si vak twdit, ev tomto ppadjde steno tendenci
bylo.
zaplnit v souasneskkultue bl msta. Dekadence byla v totalitnm
Benedetto Croce, filozof, literrn kritik, historik, snad nejznmj
obdob a priori, u jako pojem, nepzniv pijmna. Pro posttotalitnho
pedstavitel evropskhonovoidea]istickho mylen,byl v prvn polovin
lovka, kter1f chce napravit to, e dekadence nebyla cenna, se tentojev
naeho stolet bezpochyby dominantn postavou italsk kultury. Jeho dlo
stal zajmaqfm. Z podobn1fch pohnutek vychz tak souasnf vyraznj I bylo sledovno se stl1fm zjmem rovn v zahrani,jak dokazuj etn
zjem o Katolickou modernu. Zmnn recepn okolnosti, kter se vztahuj
peklady jeho knih (v roce L922 byla prvn _ teoretick _ ,stEstethy
k Cesk modern, pravdpodobn tak ovlivuj literrn historiky. od
peloenadokonce do japontiny) nebo napkladokolnosti vznik.u Breue
obdob esk moderny ns dl sto let' Je to vdecky.dost zpracovvan (v roce 1912 ml Croce zahjit akademicky rok na americk univerzit v
obdob, ale v souasn1fch podmnkch postmodernho pocitu nedrivry k
Houstonu, ale msto toho, aby jel do Spojen ch sttri pednet,napsal
historiografickmu inu, kter1 se poj s postotalitnm pocitem zttacenho
strun rivod do estetiky3). o veobecnmzjmu svdovem diskuse,
asu a ztracenych hodnot minulosti, se nm zzajmav a dosud nedosta-
kter doprovzely uveejnnCroceoqfch prac.
ten osvtlen. I
Probrme-li eskstudie, recenze a zprvy tykajcse Croceho doch-
zmek nzotu, e se v echch diskuse o jeho estetickm dle v podstat
nev5rv.inula.Studie Emila Frankeho a Josefa Bartoe,apekladatelri Cro-
ceoqfch estetick;fch prac,maj uritambice, ale zristaly takka ojedinl'

.
B. Crce: Estetika udou ulrazu a' ueobecnoulinguistikou, se svolenm autora podle
2. vydn z italtiny peloil a vodem opatil dr. E. Franke, Praha 1907.
i
I 2
B. C"o"". Breuestetiky,Pra|ta1927.
I
t
3
Srov.Auuertenzo(1913),inB. Croce:Breuiariod,iestetica(Aestheticainnuce),ed. G Ga-
Iasso, Milano 1992, s. 11-13.

t
I
a
Srov. napkladE' Franke: uod, inB. Croce:Estetika udou ulrazu a ueobeulouling-
I
10 uistikou; Praha 1907, s. 3.27; o Croceov estetice,eskamysl 1908, s. 401.414 Qde vlastn
Napklad sb' Decad'enceand' Innouation (Austro-Hungarian Life and' Art at the Turn
of the Century), ed. R. B. P1,nsent, London 1989. o lpe zpracovanou variantu citovanho Uuodu); J, Barto: K charakteristice B. Croceov,
Naed,oba 1922, s.452-457,529-533; Benedetto Croce filozof, in B' Croce:Breuestetiky,
11
J' Karsek ze Lvovic: oc ny noci, ed. J. Med' Praha 1984. Praha 1929, s. 5-50.

606 607
kov povaovala za drileitj ve sv uebnici pipomenout a vysvtlit OHLASY ESTETIKY BENEDETTA CROCEHO
vechny pojmy, kter se souasnku vybav pi vysloven slova moderna,
v pcHCH NA porxu 20. sToLET
ne podat ucelen;i qklad doby.
Zjem o modernu se v souasndob (pitom mm na mysli hlavn
ANNALISA COSENTINOVA
devadest lta) projevuje v1raznym zjmem o dekadenci jako ojedinl;f
jev' U v osmdestych letech za,alyna dekadenci upozorovat texty anglic-
kho bohemisty R. B. Pynsentalo a tak vybor z dla Jiho Karska ze
Lvovic11. Za posledn dva roky rrizn vydavatel vydali jeho Vzpomnky,
jeden romn a text, kter; zptacovvjeho nakladatelskou innost. K sou-
asnmu vydavatelskmu risil o prezentaci eskdekadence se adtak
Filozofie umn Benedetta Croceho se v echchnetilavelkmuohlasu,
ojedinl texty (zatm jet nejde o velk mnostv) o tomto zjevu pelomu
pestoeesk;fpekla jeho Estetiky z rokl 1902 vyel u v roce 1907,1
stolet. Prv nyn probh qfstava o asopisu Modern revue, kter; patil
tedy hned po pekladufrancouzskm(1904) a nmeckm(1905).Pmf
dekadentlim. Jde o zjem, jak1f ve druh polovin naeho stolet nem ob-
vliv Croceho je patrn1f snad jedin v mylenJosefa Bartoe, peklaatele
dobu. Nepoprm fakt shody pocitri a zjmri mezi dekadenc a souasn1fm
Breueestetihy,2Uvedu zde nkolik poznmek o tom, protomu tak asi
lovkem. Dovoluji si vak tvrdit, ev tomto ppadjde steno tendenci
bylo.
zaplnit v souasn eskkultue bl msta. Dekadence byla v totalitnm
Benedetto Croce, filozo{ literrn kritik, historik, snad nejznmj
obdob a priori, u jako pojem, nepzniv pijmna' Pro posttotalitnho
pedstavitel evropskhonovoidealistickho mylen,byl v prvn polovin
lovka, kter1f chce napravit to, e dekadence nebyla cenna' se tentojev
naeho stolet bezpochyby dominantn postavou italsk kultury. Jeho dlo
stal zajmav1fm. Z podobn1fch pohnutek vychz tak souasn! vyraznji
zjem o Katolickou modernu. Zmnn recepn okolnosti, kter se vztahuj
I bylo sledovno se stl1fm zjmem rovn v zahrani,jak dokazuj etn
peklady jeho knih (v roce 1922 by|a prvn _ teoretick _ ,stEstetihy
k Cesk modern, pravdpodobn tak ovlivuj literrn historiky. od
peloenadokonce do japontiny) nebo napkladokolnosti vznikl Breu e
obdob Cesk moderny ns dl sto let' Je to vdecky'dost zpracovvan (v roce 1912 ml Croce zahjit akademick1f rok na americk univerzit v
obdob, ale v souasn1fch podmnkch postmodernho pocitu nedrivry k
Houstonu, ale msto toho, aby jel do Spojen ch sttri pednet,napsal
historiografickmu inu, kter1 se poj s postotalitnm pocitem zttacenlto
strun rivod do estetiky3). o veobecnmzjmu svdovem diskuse,
asu a ztracenych hodnot minulosti, se nm zzajmav a dosud nedosta-
kter doprovzely uveejnnCroceoqfch prac.
ten osvtlen. I
Probrme-li eskstudie, recenze a zprvy tykajcse Croceho doch-
zmek nzoru, e se v echchdiskuse ojeho estetickmle v podstat
nevyv.inula. Studie Emila Frankeho a Josefa Bartoe,apekladatel Cro-
ceovych estetick;fch prac,maj uritambice, ale zristaly takka ojedinl.

.
B. Crce: Estetika udou ulrazu a ueobecnoulinguistikou, se svolenm autora podie
2. vydn z italtiny peloil a vodem opatil dr. E. Franke, Praha 1907.
I
I 2
B. c"o"". Breuestetiky,Praha7927.
I
I
3
Stov. Auuertenzo (1913),in B. Croce:Breuiario di estetica (Aesthetica in nuce), ed. G.Ga-
Iasso. Milano 1992. s. 11-13.

t
I

aSrov.napkladE.Franke:
uod.,inB.Croce:Estetikaud'ouulrazuaueobecnouling-
I
10 uistikou; Praha 1907, s. 3.27; o Croceov estetice,eshamysl 1908, s' 401.414 (jde vlastn
Napklad sb ' Decad'enceand Innouation (Austro-Hungarian Life and' Art at the Turn
of the Century), ed. R. B. Pynsent, London 1989. o Ipezpracovanou variantu citovanhoUuodu\;J. Barto: K charakteristice B. Croceov.
Nae d,oba 1922' s. 452-457, 529-533; Benedetto Croce filozof, in B. Croce: Breu estetiky,
11
J' Karsek ze Lvovic: oc ny noci, ed. J' Med, Praha 1984. Praha 1929. s. 5-50.

606 607
Informace o Croceovijsou nejednou pevzatz cizhotisku,s kdetorecenze
se t1fkajpevnpekladrijeho knih do nminy'Napklad Arne Novk
vnoval podrobnourecenzi nmeckantologii Croceoqich djepisn1fchstat;
Novk pipomnesk;pekla Estetiky a ztovel.upozoruje na to, e dopisy Crocemu, psan vtinou nmecky.12
'.Nmci maj peklady vechhlavnch Croceoqfch dl a znanoukritickou
a polemickouliteraturu o nejvtmsoudobmku Hegelov''.6 Jak teme
v dopise Crocemu z 20. listopadu 1906,Franke znal Croceriv spis o Hegelovi
vydan v tmeroce, Ci che uiuo e ci.. che morto nella fiIosofia di Hegel
(Co je iva co je mrtv v Hegelov filozofii),7ale reagoval teprve na n-
meck1/peklad (1909)8ttoknihy obrn;fmrefertem,g v nmje patrn;f
jeho obdiv k italskmu mysliteli, jehoEstetiku peloilnedvno, a to navc,
jak stoj na titulnm list, .'se svolenm autora podle italskho originlu'..
Jak esk;f,tak nmeck1peklad Estetky byl pozenpodle druhho ital-
" .'Znm1italsk;f estetik Benedetto Croce vydal knihu obsahujc'Poznmky rlozofovy
ke svtovvce,(...). Nmeck kritikavt brzk;f nmeckj'peklad zajmavknihy a pochva-
luje si zejmna objektivnost, s jakou se snail filozofvysloviti svrij soud o neastnm ase''
(btk [= V. Brtnk]' Zvon 23, |922|23' s. 240)
,,LaVie des Pezples otiskuje qfron zprvu, kterou o dnenm stavu italsk literatury
podal vfboru francouzskho Spolku spisovatel Paul Guiton. Vybrme nkolik dat z tohoto
ve]mi instruktivnho a peblednhopojednn. V pedvIen Itlii bylo nkolik skupin, z
nich nejqfznamnj a nej tonj,sdruen (.'.) okolo florentsk Voce (...),vedla etna
pravideln vtznpolemiky, hlavn proti neapolsk koleBenedetta Croceho, kter! se sv1|mi
ky a stoupenci (Giovanni Gentile, Antonio Borgese, literrn orgn Critica) pedstavuje
italsk hegelianismus'' (J. K. Kopal: Literrn hnut v Itlii, Nou echy 1924. s. 386)'
,'...nenoboru italsk kultury, do nhoby nebyl zash] univerzln duch Benedetta Croce-
Ilo. Zprva, z ntoto erpme, dodv, edal.li Dante svmu nrodujazyk, vytkl mu nyn
Croce smr'' (1t= K. Lkal, Zvon 24, 1923/24, s. 476).
'.V posledn Slawische Rundschau referuje W. Giusti o ohlasu vlaskfch pekladri ze slo-
vansk ch literatur posledn doby a zmiuje se tak o knihch eskfch. (...) I v ltlii, zeni
klasick, doelHakriv vejkrispchu, ba s. vridkritik svtovhorozhledu B. Croce ne.
odepelmu pochvaly.'(ill. [=A. Novrkl:etspisovatelv Itii,Lid,ounouiny 30. 1. 1930).
6
A. Novk: Benedetto Croce, Zur Theorie rrnd Geschichte der Historiographie' Aus dem
Italienischen tiberseztzt von Enrico Pizzo (Tiibingen I9l5), esk! asopishistorick! L9L5,
s.247-248, pozn. L
7 ''Und
meinen besten Dank fiir die mich ehrende Widmung Ihres schnen Buches iiber
Hegel...,''peE. Franke v dopise Crocemu ze dne 20. 11. 1906 (.351, Archivio della Fon-
dazione Biblioteca Benedetto Croce di Napoli).
8 15 '.esk
B. c.o.". Lebend'iges und Totes in Hegels PhIosophie, Heidelberg 1909.
9
E. Franke: Kritick ocennHegelovyfrlozofre, P ehled'9,ir9o/Il.,s.40|.403,4L1.4L2.
608
skho vydn;loje pravdpodobn, eprce E. Frankeho navzalana n-
meckou verzi.ll Skutenost, e znalost Croceho byla tedy tak ujeho pe-
k]adatele aspo sten zprostedkovna nminou, potvrzuj Frankovy
. Ve sv knize Umn: uod do estetiky z roku 1922 Barto informuje
tene, e studoval cel filozofick dlo B. Croceho ''v originlnm textu'.;13
Croceriv Breu estetiky vak peloil sten z francouztiny,1a co vak
nen podstatn: souvis to s pekladatelsk1fm rizem doby, kter;f nebyl tak
psn;f, pokud jde o zsady vrnosti a privodnosti' Je ostatn zr'mo, e na
pelomu stolet a jet zaprvn republiky byl v echch vztah k nmeck
a francouzsk kultue z mnoha drivodri privilegovn, i kdy tato'.preferen-
ce'' nebyla vnmna jako samozejmost.l5 Jist ovem je, e vztah k este-
tickmu dlu Benedetta Croceho byl do znan mry nepmy, a to tak ze
strany obou pekladatelri jeho estetick ch dl.
10
Srot. B. Croce: Aesthetik als Wissenschaft des Ausdrucks und aligemeine Linguistik
(Theorie und Geschichte),Noc der zweiten durchgesehenAuflage aus dem Italbnischen ber-
setzt oon KarI Federn, Leipzig 1905.
11
Sm Croce ii musel doporuit Frankemu, kter1pe:.'Ich iibersetze freilich nach der
zweiten Ausgabe Ihrer Estetica. Auch ist mir die deutsche bersetzurrg von Federn bekmnt''
(E. Franke, cit. dopis Crocemu z 20. 11. 1906).
12
V archl'u Nadace Knihovny Benedetta Croceho (Archivio de]la Fondazione Bibiioteca
Benedetto Croce) v Neapoli jsou uloeny z doby 1906.1912 tyiFrankovy dopisy v nmin
a ti pohlednice, z nich dvjsou psny nmecky ajenjedna - obsahujckrtk podkovn
- ita-lsky. Citovanf dopis z 20. Iistopadu 1906, nejspjedenz prvnch, kter Franke Crocemu
napsal, obsahuje tak omluvu za to, eje psn nmecky. ..Noch einWort der Entschuldigung'
Ich erlaube mir in deutsche Sprache meinen Brief zu scbreiben. Das ist sicher unhttflich.
Und doch bitte ich es mir nicht zu veriibeln. Das Italienische beherrsche ich nur so weit,
das ich mit gutem Gewissen an die bersetzung herantreten darf. Aber einen Brief in ita.
lienischer Sprache wage ich nicht zu schreiben. Um so weniger an den Meister der Sprache,
wie Sie es sind."
13
J. B-to. t]mn(uod d'o estetiky), Praha 1922' s. 7.
14'.Monsieur,
il y a sept annes,j'ai l'occasion de lire pour la premire fois votre ,Brevra-
rio,en italien et la lecture me fort intressait. J'ai fait des notes etj'ai traduit les premrers
quatre chapitres pour mon propre usage (...)'Cette anne.ci(...)j'ai tinvit (...)de faire
paraitre ma traduction. J'ai revu ce qui tait traduit, j'ai ajout encore le cinquime et le
sixime chapitre d'aprs l'dition francaise,'(J. Barto: dopis Crocemu z 9. Iedna 1928,.752,
Archivio della Fondazione Biblioteca Benedetto Croce di Napoli).
inteligence snad pijme velikou mylenkovou prci italskho frlozofa tm ra-
dostnji, kdy se j posk1'tuje pleitostvybaviti se stenz nmeck filozofre, kter pli
jednostrann prisobna eskmy]en''(E' Franke: uod, in B ' Croce: Esle tika ud,ouuj,razu
a ueobecnoulinguistikou, Praha 1907, s. 26.27).
609
 Informace o Croceovijsou nejednou pevzatz cizhotisku,5 kdetorecenze
se t kaj pevnpekladrijeho knih do nminy.Napklad Arne Novk
vnoval podrobnourecenzi nmeckantologii Croceoychdjepisnch stat;
Novk pipomnesk peklad E stetiky a zrove:.upozoruje na to, e
.'Nmci maj peklady vechhlavnch Croceoqfch dl a znanoukritickou
a polemickou literaturu o nejvtmsoudobmku Hegelov''.6Jak teme
v dopise Crocemu z 20. listopadu 1906,Franke znal Croceriv spis o Hegelovi
vydan1fv tmeroce,Ci che viuo e ci che tnortonella fiIosofiadi Heget
(Co je iva co je mrtv v Hegelov filozofii),7ale reagoval teprve na n-
meck1fpeklad(1909)8ftto knihy obrn;m refertem,gv nmje patrn;f
jeho obdiv k itskmu mysliteli, jehoEstetiku peloilnedvno, a to navc,
jak stojna titulnm list, '.sesvolenmautora podle italskhooriginlu''.
Jak esk;, tak nmeck1peklad Estetiky byl pozenpodle druhho ital-
skho vydn;1oje pravdpodobn, e prce E. Frankeho navza|ana n-
meckou vetzi.Ir Skutenost, e znalost Croceho byla tedy tak u jeho pe-
kladatele aspo sten zprostedkovna nminou, potvrzuj Frankovy
dopisy Ctocemu, psan vtinou nmecky.l2
. Ve sv knize Umn: Uuod do estetihy z roku 1922 Barto informuje
tene,e studoval celfilozofick dlo B. Croceho .'v originlnm textu',;13
Croce v Breu estetiky vak peloil sten z francouztiny,1a co vak
nen podstatn: souvis to s pekladatelsk;fm rizem doby, kter nebyl tak
psn , pokud jde o zsady vrnosti a privodnosti. Je ostatn zr.r;,;ro,
e na
pelomu stolet a jet za prvn republiky byl v echch vztah k nmeck
a francouzsk kultue z mnoha drivodri privilegovn, i kdy tato .'preferen-
ce'' nebyla vnmna jako samozejmost.15Jist ovem je, e vztah k este-
tickmu dlu Benedetta Croceho byl do znan mry nepmy, ato tak ze
strany obou pekladatelri jeho estetick;ich dl.

o ''znmy 'Poznmky frlozofovy
italsky estetik Benedetto Croce vydal knihu obsahujc
ke svtovvlce'(...). Nmeck kritika vt brzkf nmeck1peklad zajmavknihy a pochva.
luje si zejmna objektivnost, s jakou se snail filozofvysloviti sv j soud o neastnm ase''
(btk [= V. Brtnk]' Zvon 23,7922|23, s.240,)
',LaVie des Peuples otiskuje v ronzprvu, kterou o dnenm stavu italsk literatury
podal q/boru francouzskho Spolku spisovatelri Pau] Guiton. Vybrme nkolik dat z tohoto
velmi instruktivnho a peNednhopojednn. V pedvlenItlii bylo nkolik skupin, z
nich nejv znamnj a nej tonj,sdruen ('..) okolo florentsk Voce (..,),vedla etna
pravideln vtznpolemiky' }rlavn proti neapolskkoleBenedetta Croceho, kterj se svjmi
ky a stoupenci (Giovanni Gentile, Antonio Borgese' literrn orgn Critica) pedstavuje
italsky hegelianismus.'(J. K. Kopal: Literrn hnut v ltlii, Nouechy1924, s. 386).
'....nenoboru italsk kultury, do nhoby nebyl zas}r]univerzln duch Benedetta Croce-
}no,Zprva, z nitoto erpme, dodv, e dal-li Dante svmu nrodujazyk, vytkl mu nyn Ich erlaube mir in deutsche Sprache meinen Brief zu schreiben. Das ist sicher unhflich.
Croce smr'' 0 t= K. Lika], Zuon 24' 1923/24' 8. 476).
..V posledn Slawische Rundschau referuje W' Giusti o ohlasu vlasklch pekladri ze slo.
vansk;ch literatur posledn doby a zmiuje se tak o knihch esk;fch.(...) I v Itlii, zemi
k]asick, doelHakirv vejkrispchu, ba sm vridkritik svtovhorozhledu B. Croce ne. wie Sie es sind."
odepelmu pochvaly,.(ill. [=A. Novk]: et spisovatelv Itii ' Lidounouiny 30. 1. 1930).
6
A. Novk: Benedetto Croce, Zur Theorie und Geschichte der Historiog1aphie. Aus dem
Italienischen iiberseztzt von Enrico Pizzo (Tiibingen 1975), esh! asopis historicky I9I5,
s . 2 4 7 - 2 4 8 ,p o z n . 1 .
7 ''Und
meinen besten Dank fiir die mich ehrende Widmung Ihres schnen Buches tiber
Hegel.'.,.'peE. Franke v dopise Crocemu ze dne 2o.11. 1906 (.351, Archivio della Fon.
dazione Biblioteca Benedetto Croce di Napoli).
8 15 '.esk
B. C.o"", Lebend.iges und Totes in Hegels Philosophie, Heidelberg 1909.
9
E. Fran}e: Kritick ocennHegelovy frlozore,
P iehted'9,1910/11,s. 401.403,4IL.472.
10
Srot. B. Croce: Aesthetik als Wissenschaft des Ausdrucks und allgemeine Linguistik
(Theorie r:nd Geschichte),Noclr der zweiten durchgesehznAuflage are dem ltalienisch.en iiber-
setzt uon KarI Federn, Leipzig 1905.
11
Sm Croce ii musel doporuit Frankemu, kter;/ pe:''Ich tibersetze freilich nach der
zweiten Ausgabe Ihrer Estetica. Auch ist mir die deutsche Ubersetzung von Federn bekannt"
(E. Franke, cit. dopis Crocemu z 20. 11. 1906).
12
V archvu Nadace Knihovny Bened.etta Croceho (Archivio del]a Fond.azioneBiblioteca
Benedetto Croce) v Neapoli jsou uloeny z doby 1906.1912 tyiFrankovy dopisy v nmin
a ti pohlednice, z nich dvjsou psny nmecky ajenjedna - obsahujckrtk podkovni
- itsky. Citovanf dopis z 20. listopadu 1906, nejspjedenz prvnch, kter Franke Crocemu
napsal, obsahuje tak omluvu za to, eje psn nmecky. .'Noch ein Wort der Entschuldigung.
Und doch bitte ich es mir nicht zu veriibeln. Das Italienische beherrsche ich nur so weit,
das ich mit gutem Gewissen an die bersetzung herantreten darf. Aber einen Brief in ita.
lienischer Sprache wage ich nicht zu schreiben. Um so weniger an den Meister der Sprache,
13
J. Barto: t]mn (uod' do estetiky), Praba \922, s' 7.
la .'Monsieur,
il y a sept annes,j'ai l'occasion de lire pour la premire fois votre 'Brevia-
rio' en italien et la lecture me fort intressait. J'ai fait des notes et j'ai traduit les premiers
quatre chapitres pour mon propre usage (...).Cette anne.ci(...)j'ai tinvit (...)de faire
paraitre ma traduction. J'ai revu ce qui tait traduit, j'ai ajout encore le cinquime et le
sixime chapitre d'aprs l'dition francaise'. (J. Barto: dopis Crocemu z 9. ]edna 1928,,,I52,
Archivio della Fondazione Biblioteca Benedetto Croce di Napoli).
inteligence snad pijme ve]ikou mylen}ovou prci ita]skho frlozofa tm ra-
dostnji, kdy sej posk1'tuje pleitostvybaviti se stenz nmeck frlozofie, kter pli
jednostram prisobna eskmy|en',(E' Franke: uod, in B. Croce..Estetika udou ujrazu
a ueobecnoulingustikou' Praha 1907, s.26-27)'

608 609
 Y rcce L922 si Barto stujena to, e '.my,ktejsme se tak intenzvn
ve filozofii vyrovnvali s novokantisty, s bergsonismem a pragmatismem,
Crocehojsmejaksi nechvali stranou. innostE. Frankehojest tu vlastn
ojedinlou, a hlubhoohlasu se j nedostalo'..16 Kdy v roce 1928 esk;f
',Je re-
pekladatelBreuepeCrocemu' znovu pipomntuto okolnost:
grettais toujours que vous fussiez assez peu connu en Tchcoslovaquie
(nous avons seulement les traductions de votre Esthtique, des essais sur
le baroque et du'Brviaire'), et je m'efforcaisde combler cette lacune par
.'koketrie'.,
jeho snaha ukzat obdivovan-
mes articles''.'' Jist Bartoova
mu mistrovi18 vlastn zsluhy, hraje tady pravdpodobn nemalou roli,
vzhledem k tomu, e nen tak ripln pravda, ev roce 1928 Croce byl v
echch ''peu connu',:jeho dlo bylo stle sledovno, ikdy zejmna zpto-
stedkovan.Svdectv o tom nechyb, a ponvad Bartoriv zjemby| za.
menhlavn na Croceovu filozofii umn,podobn svdectvvlastn ani
nepoprajobsah jeho poznmek' S jistou dvkou nadszky je totirr.on
tvrdit' eproslul1fprofesor Croce, ktermu v roce 1947 Karlova univerzita
udIila estn1i doktort, byl v echchmlo znm]fjako estetik, nebo pes-
nji eeno' ejeho estetika nevyvolala u esk;/chintelektulri velk;f zjem:
zn to mon divn' ale m to sv drivody.
Jak znmo, v prvnch desetiletch 20. stoletby|y otzky|iterrn kriti-
ky v eskmliterrnm systmuji takka tradin ve steduzjmu a jist
'.veobecn'' '.Zankolik str.
se tilyvtpozornostineotzky estetiky'
nek z Croceho byli bychom dali - prvem ostatn - celhod'Annunzia
psal Ferdinand Peroutka v lnku vnovanmliterrn kritice.
[sic],.'19
F. X. alda,literrn kritik, neetprojevy obdivu ke Crocemu, kterho
,'nejvthodnenhokritika ita]skho a vynikajcho este-
oznauje za
tika,';2o pro alduje toti Croce pedevmvelkf literrn kritik, a nen
tedy nhodou, e prvn ronkZpisnftu obsahuje driv pekladCroceovy
''pkladkritiky vpravd mun,dri-
studie o Schillerovi,2l uvedenjako
16
J. Barto: K charakteristice B. Croceho, cit. dlo, s. 452.
17
J' Barto: cit. dopis Crocemu z 9. ledna 1928'
18 .'Votre admirateur: JosefBarto', podepsal dopis Crocemu
A to Barto myslel vn:
z22. :iunota1928 (.153, Archivio della Fondazione Biblioteca Benedetto Croce di Napoli).
19
N't.' kapitola o kritice (1928), cit. podle F. Peroutka: Slu-li se blti realistou, ed'
D. Bohdan, Praha 1993, s. 64.
20
F. x. alda:Glosy, Nouino 4, 1910/11,s. 351.
21
B. c"o.". Schiller, aldt\uzpisnk 1, tg28/2g, s. 187-192, 213-2|8,254-255,
610
mysln a drisledn'..''Sm alda,kterhoasi nikdy nikdo nepodezral
z myslu vytvoit estetick]/ systm,byl ve studii Ferdinanda Pujmana z
roku 1918 charakterizovn jako ..esk; Croce',.23
Arne Novk, kter1Croceho nepochybnetl,aspov eskm a nmeckm
pekladu,2a ve svknize Krtiha literrn zroku 1916 popisujejeho nzory
pon-kudnejasn,jako zvltnsyntzuBrunetirova a Diltheyova myle-
n;25zejmpitom zapomnmimo jin na Crocetiv upmn;fodpor k psy-
chologismu. Tbho si dobeviml otokar Fischer, odbornkpsychologick
kritiky (altor otd,ek literdrn psychologie, dalhospisu o literrn kritice,
kter;yvyel v roce 1917, tedy o rok pozdji neNov kova Kritika literdrn).
Fischer sprvn rozpoznaltakjen zdnlir{'empirismus estetiky B. Croce-
ho, ale neprohloubil dalklovouotzku jeho mylen,tedy vztah mezi
intuic a r^o.zumem; petoti o totonosti ,'mezi bsnkov m vy'razem a
nzorem,,,26 a u pojmu intuice se vribec nezastavuie.27
22
"Iamt,aldovapoznmka na s. 187. Dal drikaz toho. e si aldavil Croceho
pedevmjakokritika, temev pasi o Stendhalovi: '.Crocena nkolika mistrn ch stranch,
kter z stanou vdycky mezi pkladyvelik kritiky, usvdil z omylu Brmetira a jin kriti.
ky francouzsk....,(F. x' alda:Budoucnost romnu, alduztpisnk 2' I929/3o, s. r57).
23
F. P'j.a.'. Zrodovy okamik, Sbonlik F' X. atdouik padesatindm, ed. R. Mal1i a
F' Pujman, Praha 1918,s. 144.Pujmanovo srovnnkomentoval ironicky o ' Sus: Prehistorie
aldovysymbolick estetiky ajej kontext, Estetika Ig67 , s. 321 ' U Barto spojoval Croceho
a a]du:,'Literrn zjev jest problmem sam;/'mo sob, kter;f nem eblti vysvtlovn jaksi
sociologicky,z minulosti; tozkuenost,kterou uini]Croce v Italii a aldau ns...''(J. Bar.
to:K charakteristice B' Croceho, cit. dlo.s. 453).
alda srovnv Masarykovy estetick rivahy s estetikou B. Croceho, piempovauje
Masaryka za Croceho pedchridce:.A zde blse Masaryk velmi tsn k pojetCroceho, ped-
jm je do jaksi mry.(...)Polotemsto Masarykoly'nazravosti plastick'nebo ,smysln'
intuici a mte in nuce zkladn kostru estetiky Croceovy..(Masarykriv pomrke krsn litera.
tue [1925l, Studie literdrnhistoricka kritick,Dto 40, Praha 1937, s. 279, 28o).
24
Srov. napkladv;/ecitovan;i refert o Croceoqfch historiografick]ch studich (pozn'
.6). Frankeriv peklad Estetiky se vyskytuje v literatue uveden na s' 74 cit. Novkovy
knihy Kritika liter rn I (Metody a smry).
'5 ,'z
t"hto duo., tborri, jednak z odborndruiny literrnch historikti, jednak ze stedu
fiIozoficky zoen;fch psychologri umn }rls se reakce proti kritice sociologick. onu skupinu
pedstavuje nejmohutnji francouzsk;f'djepisec literrn Ferdinand Brunetire; nmeck;f
frlozofa historik mylenkovhovjvoje evropskhoVilm Dilthey vyjdil nejpesnji zsady
ttopsychologie bsnick; mylenky obou samostatn pojal a proNoubil vlask krasovdec
Benedikt Croce.. (A. Novk: K.itika literarn I: Metody a smry, s.66-67).
26 ''...
nov ovajcsmr estetiky, budovanna zkuenosti a smujcpecek vfkladrim
dogmatickfm, smr, jen m vlivnou pmluvkyni nap. v estetice Croceov ('..). Stoupenci
teto metody, kter stanov naprostou totonost mezi bsnftoq|rn qfrazem a nzorem, literrni
psychologii nepotebuj...',(o. Fischer: otzky literrn psychologie, Praha 1917, s. 9).
611
 Y rcce 1922 si Barto stuje na to, e,,my,ktejsme se tak intenzvn
ve filozofii v1rrovnvali s novokantisty, s bergsonismem a pragmatismem,
Crocehojsmejaksi nechvali stranou' innostE. Frankehojest tu vlastn
ojedinlou, a hlubhoohlasu se j nedostalo'..16 Kdy v roce 1928 esk
.'Je re-
pekladatel BreuepieCrocemu, znovu pipomntuto okolnost:
grettais toujours que vous fussiez assez peu connu en Tchcoslovaquie
(nous avons seulement les traductions de votre Esthtique,des essais sur
le baroque et du 'Brviaire'), et je m'efforcais de combler cette lacune par
'.koketrie.',
jeho snaha ukzat obdivovan-
mes articles',.'' Jist Bartoova
mu mistrovi1s vlastn zsluhy, hraje tady pravdpodobn nemalou roli,
vzhledem k tomu, e neni tak pln pravda, e v toce 1928 Croce byl v
echch,'peuconnu'':jehodlobylo stle sledovno, ikdy zejmnazpro-
stedkovan.Svdectv o tom nechyb, a ponvadBarto v zjemby| za-
men hlavn na Croceovu filozofii umn, podobn svdectv vlastn ani
nepoprajobsah jeho poznmek. S jistou dvkou nadszky je tot7mon
tvrdit, eproslul;f profesor Croce, ktermu v roce 1947 Karlova univerzita
udlila estn1f doktort, byl v echchmlo znm1fjako estetik, nebo pes-
nji eeno' ejeho estetika nevyvolala u esk;fchintelektu]ri velk zjem:
zn to rrrondivn, ale m to sv drivody.
Jak znmo, v prvnch desetiletch 20. stoletbyly otzky literrn kriti-
ky v eskmliterrnm systmuji takka tradin ve steduzjmu a jist
'.veobecn'. '.Zankolik str-
se tilyvtpozornostineotzky estetiky'
nek z Croceho byli bychom dali - prvem ostatn - celho d'Annunzia
psal Ferdinand Peroutka v lnku vnovanm]iterrn kritice.
[sic],.'19
F. X' alda,literrn kritik, neetprojevy obdivu ke Crocemu, kterho
''nejvthodnenhokritika italskho a vynikajchoeste.
oznaujeza
tika'';2opro alduje toti Croce pedevmvelkf literrn kritik, a nen
tedy nhodou, epwn ronft Zpisnftu obsahuje driv preklad Croceovy
.'pftlad kritiky vpravd mun,dri.
studie o Schillerovi'21 uvedenjako
16
J. Barto: K charakteristice B. Croceho' cit. dIo, s. 452.
17
J. Barto: cit. dopis Crocemu z 9. ledna 1928.
18 .'Votre admirateur: Josef Barto'. podepsal dopis Crocemu
A to Bartomyslel vn:
z22. nora 1928 ('153, Archivio della Fondazione Biblioteca Benedetto Croce di Napoli)'
19
N't.' kapitola o kritice (1928), cit' podle F. Peroutka: Slu.li se blti realistou, ed'
D. Bohdan. Praha 1993, s. 64.
20
F' x. alda:Glosy, Nouino 4, 1910/11,s. 351.
''
B. C.o.". Schiller, aldtiuztipisnk1,Ig28/2g, s.187-192' 273.218,254.255.
610
mysln a drjsledn''.22 Sm alda,kterhoasi nikdy nikdo nepodezral
z myslu vyvoitestetick;/ systm,byl ve studii Ferdinanda Pujmana z
roku 1918 charakterizovn jako,'esk;/'Croce,,.23
Arne N.orrk,kter1Croceho nepochybn etl,aspo v eskma nmeckm
pekladu,2a ve svknizeKritiha literdrn zroku 1916 popisujejeho nzory
ponkud nejasn, jako zvltn syntzu Brunetirova a Diltheyova myle-
n.;25zejmpitom zapomn mimo jin na Croceriv upmnf odpor kpsy-
chologismu. Toho si dobeviml otokar Fischer, odbornk psychologick
kritiky (autor otdzeh litenirn psychologie,dalhospisu o literrn kritice,
kter vyel v roce 19].7,tedy o rok pozdji neNov kova Kritika literdrn) '
Fischer sprvn rozpoznal takjen zdnliqf empirismus estetiky B. Croce-
ho, ale neprohloubil dalklovouotzku jeho mylen,tedy vztah mezr
intuic a r^o.zumem; petoti o totonosti ''mezi bsnkovym vyrazem a
|zotem,,26 a u pojmu intuice se vribec nezastavuie.27
22
"Iamt,aldovapoznmka na s. 187. Dal drikaz toho. e si aldavil Croceho
pedevmjakokritika, temev pas o Stendhalovi: ',Crocena nkolika mistrn;fch stranch,
kter zristanou vdycky mezi pldadyvelik kritiky, usvdil z omylu Brunetira ajin kriti.
ky francouzsk....'(F'x. alda:Budoucnost romnu, ald'tZu zdpisnk 2, I929/3o,s. l57).
23
F. P.lj-a.,. Zrodov! okamik, Sbonttk F. X. aldouih padesdtinm, ed. R. Mal;f a
F' Pujman, Praha 1918,s. 144.Pujmanovo srovnnkomentoval ironicky o. Sus: Prehistorie
aldovysyrnbolick estetiky ajej kontext, Eslelj ka 1967, s'321. U Barto spojoval Croceho
a aldu:.'Literrn zjev jest problmem sam m o sob, kter;f nemrie b ti vysvtlovn jaksi
sociologicky,z minulosti; tozkuenost,kterou uinil Croce v Italii a aldau ns'...'(J. Bar-
to:K charakteristice B. Croceho, cit. dlo,s. 453).
alda srovnv Masarykovy estetick rivahy s estetikou B. Croceho' piempovauje
Masaryka za Croceho pedchridce:''A zde blse Masaryk velmi tsn k pojetCroceho, ped-
jm je do jaksi mry.(...)Polotemsto Masarykovy'nazravosti plastick'nebo,smysln'
intuici a mte in nuce zk]adn kostru estetiky Croceovy',(Masarykriv pomr ke krsn litera-
tue [1925], stud.ie literdrnhistorick a kritick, Dlo 40, Praha 1937, s. 279, 28o)'
2a
Srov- napklad v;!'ecitovan refert o Croceov]fch historiografrck ch studich (pozn.
.6). Frankeriv pie].Jad Estetiky se vysky'tuje v literatue uveden na s. 74 cit. Novkovy
knilny Kritika literdm I (Metody a smry)'
'5 .'z
t.hto duo,, tborri,jednak z odborndruiny literrnch historik ,jednak ze stedu
rlozofickyzoen ch psychologri umn Ns se reakce proti kritice sociologick.onu skupinu
pedstavuje nejmohutnji francouzsk]f djepisec literrn Ferdinand Brunetire; nmeck;f
frlozofa historik mylenkovhovjvoje evropskhoVilm Dilthey vyjdil nejpesnjizsady
ttopsychologie bsnick; mylenky obou samostatn pojal a prohloubil vlaskj krasovdec
Benedikt Croce'. (A. Novk: Krilia literdrn I: Metod'y a smry, s' 66.67).
26 .'...
nov ovajcsmr estetiky, budovanna zkuenosti a smujcpecek vfklad m
dogmatickjm, smr, jen m vlivnou pmluvkyni nap. v estetice Croceov (...).Stoupenci
ttometody, kter stanovnaprostou totonostmezi bsnrovlm vrrazem a nzorem, literrrn
psychologii nepotebuj....'(o. Fischer: otdzky literdrn psychologie, Praha 1917,
s. 9).
611
 JosefBarto se povaovalzaka B. Croceho. Prohlaujeto hned na ry mystick psychologicky nejasn;imi hesly, jako intuice apod.,'36Chpe-
za,tkusvho spisu o estetice28z roku 1922 a na Croceov estetickm me-Ji tuto poznmku jako narku .'u C.ocho, Zich zejmnepostehl
mylen zak| i progTam eskhoasopisu estetickho,kteqf redigoval podstatu jeho istintuice, kter nemlie b,!t,povaovna
,,Namidelem mus b ti este- za empiristick;f
necel;rok, od dubna 1920 do ledna 1921: pojem, nebojdeo teoretic- kou aktivitu, kniovsky fundovanou
a priori:
tika jin, nelije ta, ji pstujNmci. Myslm, emnoho dobrhou ns v Croceov estetice toti umn a jazyk maj transcndentln pedpoklad
zprisobiti mrie vliv Croce v.'.2gV tomto programovm lnku si Barto stejnjako intuice avyraz,kter nejsou tedy prostedky,nfbr pod.'ko.'
stujena .'dokonal; chaos'.30tehdejestetiky; krizi estetiky pithlav- vfkladu esteticklf ch jevri.
,.veobecnou.'.31
n ..existenciestetik speci]nch..,
kternahradily estetiku Protipsychologick pozice nen nepodstatn;m
,,prodovdeck - rysem Croceova mylen,
Stav se otevenproti metod'. otakara Hostinskho, a neb souvissjeho pojetmfilozofieducha a "snovokantovskoureakc
na
vol tedy po estetice,kterje'.filozofi, tj. vdou o duchu (...).Prav este- psychologismus: cel Ctoceova Estetika m ,eb,t, povaovnaza
.'vctn,'s7 odpov
tika m svou odlinou metodu a nemrie b1iti s psychologi a se sociologi na onu estetiku _ za]'oen'na Einfiihlungstheorie -, kter
smovna,a tato metoda jej je metoda spekulativn.,.32 Jak zdriraznil na pelomustoletmla v Nmecku pevahu nad post-idealistickfmi a for-
.'opozinplatformu
oleg Sus, Barto se pokusil vytvoitsq/m asopisem malistick;fmi tendencemi. V eskmkontextu m1psychologismus tovn
zamenouproti tradici koly Hostinskho'.;33 jeho lnek mrie b1it tedy siln postaven,neboodpovdaljednakobecn v voji herbartismu a proti-
povaovn za reakci na progTamovoustudii otakara Zicha uveejnnou herbartovskreakci,jednak taktsmsi empirismu, pozitivismu a spiri-
',empiristic-
v Ceskmysli v roce 1919.Zichriv estetick program je nejen tualismu, kter charakterlzova|a napklad resk1i estetick realismus
''psychologick1/'.,34 v
k1'.,ale tak vdom a oteven Pokud jde o metodu, jeho masarykovskvariant.
Zich pijmnaprosto nespekulativn postupy fyziologie,3spolemizuje s Vnj,hned zejmdrivody, prov echchnedolok zsadn diskusi
.'bnouestetikou',,kter ''opakujedokoncev rrfznych obmnch starnzo-
o Croceov .Bstetice aprojejohlas byl nevelik mohou tedy b;ft shledny
,
v nepmrecepci estetick ch prac italskho filozofa. Hlub drivodnni
tohotojevuje ovemvnitna odpovdcelkovcharakteristice v]y'vojees-
kho estetickhomylen.
27
o. Fischer opakuje podobn! qfklad v hesle Krii a (Masaryk u slounk naun!,4,Praha
'.Anebo se kritik rimysln oproujeod takovho duevdnhozkoumn, je
1929, s. 178):
oznauje za zbytena nediskrtn, a sousted'ujese jen a jen na vy'tvoendlo, stanov,
'nzoru' a'v,!razl',,'
podle pkladuitalsk estetiky B.Croceho' totonost
28 ,.Spiskem
tmto podvm si odpov na zkladn otzky umIeck,jak jsem si je for-
muloval Navn pemtajeo spisech Benedetta Croceho. Estetika moje jest vdom croceov.
skou'' (J. Barto: (Jmn: uod d'o estetiky, Praha 1922, s. 7).
29
J. Barto: o hlavnch rikolech eskhoasopisu estetickho (1920), esk! asopis es-
tetickj 1921, s.38-39.
30
Tamt,s. 34.
3l
T a m t s,. 3 5 .
32
Tamt,s. 36.
'.
o. S,,.. Poznmka ke dvma estetickjm programrim, Estetika 1968, s. 65.
3a ''E"t"ti"ky p.ogram, nj mijde, oznaujese obyejnheslem estetiky psychologick.
o
(...)Tebase vnovat nejprve zvltnm, specilnm rikolrim, teba pracovati'zdola',jak pravil
Fechner. Vce vykon podrobn1frozbor zcela zvltnhoppadu ne Veliklmi rysy'podan
hesla'' (o. Zich: koly eskestetiky I9I9]' Estetika 1968, s. 65, 66).
35 ''...
zaboujemetu z psychologie ji do fyziologie a k ttovd mus se utci estetika 36
T a m t s' . 6 8 - 6 9 .
pi zkoumn etn1fchstrrnek umleckho tvoen,probhajcchpodvdom.Je ku podrvu,
jak zaostal jest dosud v tomto smru bn estetika,.(tamt's. 68). 37
S.ov. P. D'Angelo: L'estetica di BenzdettoCroce, Roma-Bari 19g2, s

612
613
 JosefBarto se povaovalzaka B. Croceho. Prohlaujeto hned na ry mystick psychologicky nejasn1fmihesly,jako intuice apod..'36 Chpe-
zatku svho spisu o estetice28z roku 1922 a na Croceov estetickm me-Ji tuto poznmku jako narku na Crceho, Zich zejmnepostehl
mylen zak|d iprogTam eskhoasopisuestetickho,kteqf redigoval podstatu jeho istintuice, kter nem e b,!t,povaovnaza
,'Namidelem mus b;/ti este- empiristick;f
necely rok, od dubna 1920 do ledna ]'92]': pojem, nebojdeo teoretic. kou aktivitu, kniovsky fundovanou
a priori:
tika jin, nelije ta, ji pstujNmci. Myslm, emnoho dobrhou ns v Croceov estetice toti umn a jazyk maj transcendentln pedpoklad
zprisobiti m e vliv Croceriv.''29V tomto programovm lnku si Barto stejn jako intuice av'vnaz,kter nejsou tedy prostedky,nfbr pod,,ko.,
stujena ''dokonal1fchaos.'30 tehdejestetiky; krizi estetiky pit hlav- v1ikladu estetick;/ch jevri.
.,veobecnou.'.31
n .'existenciestetik specilnch..'kternahradily estetiku Protipsychologick pozice nen nepodstatn;im
. -s rysem Croceova myleni,
Stav se otevenproti',prodovdeck metod',otakara Hostinskho,a nebosouvis s jeho pojetm filozofie ducha a novokantovskou reakc na
''filozofi,tj. vdou o duchu ('..).Prav este-
vol tedy po estetice,kter je psychologis mus : cel Croceova -Es/eti ha m.ioe
b,!t,pov aovna za odpov
tika m svou odlinou metodu a nemrieb1iti s psychologi a se sociologi na onu estetiku .'vctn'..7- zaloenou na EinftiLhlungstheorie -, kter
smovna,a tato metoda jej je metoda speku1ativn..'32 Jak zdriraznil na pelomustoletmIa v Nmecku pevahunad post-idealistic\funi a for.
''opozin platformu
oleg Sus, Barto se pokusil vytvoitsvym asopisem malistick;mi tendencemi. V eskmkontextu m1psychologismus rovn
zamenouproti tradici koly Hostinskho.';33 jeho lnekmrieb;ttedy silnpostaven,neboodpovdaljednakobecnv.voji herbartismu a proti-
povaovn zareakci na progamovoustudii otakara Zicha uveejnnou herbartovskreakci,jednak taktsmsi empirismu, pozitivismu a spiri-
.'empiristic-
v eskmysli v roce 1919.Zichriv estetick1fprogram je nejen tualismu, kter charakterizovala napftlad esk:festetick;f realismus v
,.psychologick;...34
Pokud jde o metodu,
k;f,',ale tak vdom a oteven jeho masarykovskvariant.
Zich pijim naprosto nespekulativn postupy fyziologie'3s polemizuje s Vnj,hned zejmdrivody,prov echchnedolok zsadn diskusi
'.bnouestetikou',,kter ,'opakujedokoncev r zn;fchobmnch starnzo-
o Croceov.Estetice a projej ohlas byl nevelik]/, mohou tedy b t shledny
v nepmrecepci estetick;fch prac italskho filozofa. Hlub odrivodnn
tohotojevuje ovemvnitna odpovdcelkovcharakteristice qvoje es-
kho estetickhomylen.
27
o. Fischer opakuje podobn;fvjkta d'v hesle Kritika (Masaryk'u slounk naun! 4, Praha
''Anebo se kritik mysln oproujeod takovho duevdnhozkoumn, je
1929, s. 178):
oznauje za zby,tena nediskrtn, a sousted'uje se jen a jen na vytvoendlo, stanov,
'nzoru'a V;frazu'',.
podle pkladu italsk estetiky B'Croceho, totonost
28 .'Spiskem
tmto podvm si odpovd'na zkladn otzky umleck,jakjsem si je for-
muloval hlavn pemtajeo spisech Benedetta Croceho. Estetika moje jest vdom croceov.
skou'. (J. Barto: IJmn: I]uod do estetiky, Praha 1922, s. 7).
29
J. Barto:o hlavnch kolech eskhoasopisuestetickho(1920),esk!,asopis
es.
tetick!, L92I,s. 38-39.
30
Tamt's. 34.
31
T a m t s' . 3 5 .
32
Tamt,s. 36.
''
o. so". Poznmka ke dvma estetickm programrim, Estetika 1968, s' 65.
3n ''E.t"ti.ky p.ogram, o nj mijde, oznaujese obyejnheslem estetiky psychologick.
(...)Tebase vnovat nejprue zvltnm, speciLrm rikolrim' tebapracovati'zdola', jak pravil
Fechner. Vce vykon podrobn;f rozbor zcela zvltnho ppadu ne Velikmi rysy'podan
hesla', (o. Zich: koly eskestetiky |979],Estetika 1968, s. 65, 66).
35 ''...
zaboujemetu z psychologie ji do fyziologie a k ttovd mus se utci estetika 36
T a m t s, . 6 8 - 6 9 .
pi zkoumn etn ch strnek umleckho tvoen,probhajcchpodvdom. Je ku podrvu,
jak zaostaljest dosud v tomto smru bn estetika'' (tamt,s. 68). s7
Srov. P. D'Angelo: L'esteticadi BenedettoCroce,Roma-Bari 1gg2. s. 56

612
613
 PoETIKA DYKovA ZMoUDEN DONA QUIJoTA jej zvren djstv otitno v Prmii Umleck besedy na rok 1908. V
beznu 1910 reisr Pavel Neri uvedl zvrenou st dramatu, lo nejspe
FRANTIEKVETIKA o posledn djstv publikovan v Prmii, na Literrnm veeru V. Dyka v
sIe Lucerny' Na sklonku thoroku je hra dokonena a v roce 1911, od
bezna do ervna, vychzjejtext na pokraovn v nedlni plozedenku
Samostatnost. Dyk zadv drama Nrodnmu divadlu, kter mu ji vrac
s odrivodnnim, e je scnicky neprovediteln. Roku 1913 je Zmoud'en
V roce 1898 ml Viktor Dyk pednku na tma Upadek dramatu. Jej Dona Quijota vydno knin a 4. ervna IgI4 m v reii hostujcho Fran-
text nemohl na sklonku svho ivota na|zt, a proto se ve sv stati Md tika Zavela premiru v Mstskm divadle na Vinohradech.
d'ramatickd' cesla pokusil o rekapitulaci mladistv pednky.' Uvd v Drama je inspirovno znm1fm Cervantesovym romnem, jeho dje
''Neklame-li mne, dovozoval jsem ripadek z povahy dramatikri, jednak a smyslu se Dyk pidrlje. Ze panlskho autora pejm pedevmst-
n:
z povahy obecenstva. Z povahy dramatikri, nebo msto co by tvoili dobu, ejnfigurln dvojici dona Quijota a Sancha Panzy,pna a sluhy. Zkladn
se j podrobuj. Z povahy obecenstva, nebo pro n nen u drama nboen- figurln dvojiceje za|oena na kontrastu _ don Quijote v n pedstavuje
stvm, ale zbavou' oste jsem svou pednku lypointoval proti realismu idealistu a Sancho Panza materialistu' Ideov rozlien obou postav mli
a naturalismu, kte| chce msto vznosu pibliti se k denn banalit a na mysli nepochybn oba autoi - Cervantes i Dyk'n Zmnn kontrastnost
msto velikosti lzrridnost a ubohost. Tlagdie modernho lovka spov se promt i do dopravnho prostedku postav - ryt kon sv vypravy na
v tom, e nedovede by.ti tragick;/. Tlagdie mode.rnho autora spov v tom, koni, zatmco sluha na os]u. I toto rozlien je toton s pedlohou.
e nevcautor pe pro nevcpublikum.'', Zmiovalli se Dyk u na Zdenk Myika ve sv monografli o Dykovi konstatuje, eSancho Pan-
sklonku devades{fch let o vznosu a velikostijako o nezbytn1fch faktorech za'Je dvojnkem dona Quijota, jeho druh1/m j''.5 Postava dvojnka m n-
modernho dramatu, pak je to prv je|to Zmouden Dona Qujqta' jet',t'o kolik variant, a|e n z nich nenasvduje toml, e by Sancho Panza
nepostradateln prvky zahrnovalo' V. Dyk si tak vlastn u v dob sv1ch byl Quijotoqfm dvojnkem. Je jeho plebejsk;/m korektivem' ale nen jeho
dramatickych potkri vytvel zcelajasnou a dosti osobitou koncepci vlast- druh m j, nebo Sancho Panza postr vz|et, etiku a fantastickou ped-
n dramatick tvorby' stavivost svho pna. Don Quijote a Sancho Panzaneztlesuj tedy figu-
Do piblin stejnho obdob spad tak Dyk v zjemo postavu dona rln dvojici vychoz postava ajej dvojnk, ale dvojici pn a sluha'
Zrnouden Dona Quijotaje osnovno na figurln dvojici a prostoupeno,
Quijota. Poprv se s n setkvme v jeho bsni Prolog k Donu Quijotu u
echch, kter byla asopisecky publikovna v rinoru 1901, knin roku alespo zpotku, d slednou konfigurac. V 1' djstvjsou do n zapojerry
1905 a vznikala u v letech 1899-1900 (bseje toti rozshlej, m celkem vechny postavy. Nenjedin, je by stla mimo konfiguran vazby - don
44 verri).3 Jak jej titul naznauje, mla b;ft pouze rivodn st del Quijote je spjat se Sanchem Panzou, hospodyrr s net a far s magistrem.
skladby, kter zrista tnrzem, Z tohoto torza se realizoval toliko jeden oddl, Vechny tyto vazbyjsou zaloeny na kontrastu. Ve vstupnm djstvjsou
jej Dyk pod nzvem Fragment z Dona Quijota u echdch zaadil spolu vak konfiguran vztahy mezi jednotlivymi postavami spletitj' nebo
s Prologem do sbrky Satiry a sarkastrt,y. Fragment byl napsn v dubnu vedle zmnnych vazeb existuje tak vztah: hospodyn _ far, ne _ ma-
gistr. T}.to vztaby jsou na rozdI od pedchozch drisledn paraleln.
1901.
ob bsn se vztahuj ke quijotovskmu tmatu, hra sama, Zmouden obdobnje tomu ve 2. djstv, kde vystupuje pt navzjem rizce spja-
Dona Quijota, zaa}akrystalizovat roku 1907, kdy si V. Dyk zaznamenal Qich dvojic: prvn past ka - druh pas|ka, prvn pas|.f _ druh;f past;ff,
do svho notesu dvoj monrozvren quijotovsk tragdie. Rok nato bylo milenec - milenka, loupenk - oloupen;f', don Quijote - Sancho Panza.
Zn postava nestoj v tomto djstv mimo konfiguran vztahy'

1
Ve zmnnstati Dyk pedpokld, e svou pednku pednesl u nkdy potkem
roku 1897. Po bsnkov smrti se jej text nael v pozristalosti. a
Uveden mnno vztahu mezi obma hrdiny je bn pijmno;existuj vak i nzor.y
' zcela opan,V. Svato nap.napsal: .'neexistujeprotiklad mezi donem Quijotem a Sanchem
v. Dyk. M dramatick cesta,Lu,mr 58' ].93U32, s' 369.
Panzou, ale mezi obma spolena jejich oko|m,,(Epickzd,rojeromnu, Praha, 1993, s. 35).
3
V . D y k . P r o l o g k D o n u Q u i j o t u v e c h c hs. t u d e n t s h s m r y 3 , l 9 0 0 / 0 t . s . 1 3 2 . t 3 3 :
5
knin ve sbrce Soliry a sarhasmy (1905), z. Myik". Viktor Dyk, Praha 1971, s. 50.

614 615
 PoETIKA DYKovA zMoUDEN ooNe QUIJoTA
r.naxupx
vpuxe
V roce 1898 ml Viktor Dyk pednkuna tma padek dramatu. Jej
text nemohl na sklonku svhoivota na|zt,a proto se ve sv stati M'
d.rarnatich' ceslo pokusil o rekapitulaci mladistv pednky.lUvd v
n: ',Neklame-li mne, dovozovaljsem ripadek z povahy dramatikri, jednak
z povahy obecenstva. Z povahy dramatikri, nebomsto co by tvoili dobu,
sej podrobuj' Z povahy obecenstva,nebopro n nen u drama nboen-
stvm, ale zbavou. oste jsem svou pednkuvypointoval proti realismu
a naturalismu, kter chce mstovznosu piblitise k denn banalit a
mstovelikosti 1 zrrdnosta ubohost.Tlagdiemodernholovkaspov
v tom, enedovedeb;fti tragick . Ttagdiemodernhoautora spovvtom,
e nevicautor pepro nevc publikum..', Zmioval-li se Dyk u na
sklonku devadest ch let o vznosu a velikostijako o nezbytn1fchfaktorech
modernhodramatu, pak je to prv jehoZmoudenDona Quijota' jetyto
nepostradateln prvky zahrnovalo.V. Dyk si tak vlastn u v dob sq/ch
dramatick ch potk vytvelzcelajasnou a dosti osobitou koncepci vlast-
n dramatick tvorby.
Do piblinstejnhoobdobspad tak Dyk v zjem o postavu dona
Quijota. Poprv se s n setkvme v jeho bsni Prolog h Donu Quijotu u
ech ch, kter byla asopiseckypublikovna v noru 1901, knin roku
1905 a vznikala uv letech 1899-1900(bseje totirozshlej,m celkem
44 verri).3Jak jej titul naznauje,mla b;ft pouze rivodn stdel
skladby, kter zristala tntzem.Ztohototnrzaserea|izoval toliko jeden oddI,
jej Dyk pod nzvem Fragment z Dona Quijota v ech,chzaadil spolu
s Prologern do sbrky Satiry a sarkasnt'y.Fragment byl napsn v dubnu
1901.
ob bsn se vztahuj ke quijotovskmu!matu, }rta sama, Zmouden
Dona Quijota, zaa|akrystalizovat roku 1907, kdy si V, Dyk zaznamenal
do svhonotesu dvojmonrozvrenquijotovsktragdie. Rok nato bylo
1
Ve zmnnstati Dyk pedpoklrl,e svou pednku pednesl u nkdy potkem
roku 1897. Po bsnkov smrti sejej text nael v pozristalosti.
' zcela opan,V. Svato nap. napsal: ..neexistujeprotiklad mezi donem Quijotem a Sanchem
v. Dyk. M dramatick cesta,Lumr 58, 193V32, s. 369'
3 Panzou, ale mezi obma spolenajejich oko|m,,(Epickzdroje romnu, Praha, 1993, s. 35).
v. Dyk. Prolog k Donu Quijotuv echch, studentsksmry 3,1900/01, s. 132.133;
knin ve sbrce Soliry a sarkasmy (Ig05),
614
jej zvrendjstv otitno v Prmii Umleck besedy na rok 1908. v
beznu1910 reisrPavel Neri uvedl zvrenoustdramatu, lonejspe
o posledn djstv publikovan v Prmii, na Literrnm veeruV. Dyka v
sle Lucerny. Na sk]onku thorokuje hra dokonenaa v roce 19]'1,od
beznado ervna,lrychzi jeji text na pokraovnv nedln ptfl,ozedenku
Samostatnost. Dyk zadv drama Nrodnmu divadlu, ktermu ji wac
s odrivodnnm,eje scnickyneprovediteln.Roku 1913 je Zmoud.en
Dona Quijota vydno knin a 4. ervna 1914 m v reii hostujchoFran-
tika Zavela premiru v Mstskm divadle na Vinohradech.
Drama je inspirovno znm]fm Cervantesovrrn romnem, jeho dje
a smyslu se Dyk pidruje.Ze panlskhoautora pejmpedevmst-
ejnfigurln dvojici dona Quijota a Sancha Panzy,pna a sluhy. Zk|an
figurln dvojice je za|oenana kontrastu - don Quijote v n pedstavuje
idealistu a Sancho Panza materialistu. Ideovrozlienobou postav mli
na mysli nepochybn oba autoi_ Cervantes i Dyk.a Zmnn kontrastnost
se promt i do dopravnho prostedkupostav - rytkon svvypravy na
koni, zatmcosluha na oslu. I toto rozlienje totons pedlohou.
Zdenk Myikave svmonografii o Dykovi konstatuje, eSancho Pan-
za' je dvojnkemdona Quijota,jeho druh m j',.5Postava dvojnkam n-
kolik variant, a|e dn z nich nenasvdujetomu, eby Sancho Parrza
byl Quijotovfm dvojnkem. Je jeho plebejsk;fm korektivem, ale nen jeho
druh;im j, neboSanchoPanza postrdvz|et,etiku a fantastickou ped-
stavivost svhopna. Don Quijote a Sancho Panza neztIesujtedy figu-
rln dvojici vychozpostava ajej dvojnk,ale dvojici pn a sluha'
ZmoudenDona Quijota je osnovno na figurriln dvojici a prostoupeno,
alespo zpotku,drislednou konfigurac.V 1. djstvjsou do n zapojeny
vechnypostavy'Nenjedin,je by stla mimo konfiguranvazby - don
Quijote je spjat se Sanchem Panzou, hospodyn s net a far s magistrem.
Vechny tyto vazbyjsou zaloenyna kontrastu. Ve vstupnm djstvjsou
vak konfiguranvztahy mezi jednotliv5mi postavami spletitj,nebo
vedle zmnn5chvazeb existuje tak vztah: hospodyn _ far, ne- ma-
gistr. T!'to vztahyjsou na rozdl od pedchozchdrisledn paraleln.
obdobn je tomu ve 2. djstv, kde vystupuje pt navzjem rizce spja-
t ch dvojic: prvn past ka - druh paslfka, prvn pasQf- druh paslf,
milenec - milenka, loupenk - oloupenf, don Quijote - Sancho Panza.
ana postava nestoj v tomto djstv mimo konfigutan vztahy.
a
Uveden mnno vztahu mezi obma hrdinyje bnpijmno;existuj vak i nzory
,
z. Myik.. Viktor Dyk, Praha 1971, s. 50'
615
 Tetdjstv rozvrhl Dyk do dvou protikladnfch tborri, ristednfigu-
rln dvojice v nm stoj proti loupenick trojici (otec Pedro, Amidas a
Dolores). V tomto djstv je rovn zachovna ripln konfigurace jako v
djstv prvnm a druhm.
V. Dyk dodrujekonfiguraci pouze v prvnch techdjstvch,ve tvrtm
a v ptm nikoli, nebonartistajcdj to u nedovoluje. ph konfigurace
je tedy dodrovnapouze ve vzestupnsti dramatu, do jeho v5rwcholen.
S tm souvis i frekvence postav. Jestlie toti v prvnch tech djstvch
vystupuje relativn omezen poetosob,pak ve vrcholnm 4. djstv poet
znanneomezen;f.Neomezen1ftak co do spoleenskhorejstku,nebo
v nm vedle adovhodavu vystupuj i pikypanlskspolenosti- ms-
tokrl, jeho choa dal.
Jist konfiguranvazby existuj takmezi jednotliqfmi djstvmi. Tak
3.,4. a 5. djstv spojujnavzjem Dolores a Dulcinea, eny,je majb|zky,
byodlinf vztah k donu Quijotovi - prvn jej miluje, druhje jm milov.
na. V ttokonfiguranvazbje zvan taknslednost obou en- Dul-
cinea vystupujcanakonec vnou mrou pispvk rytovuvystffzlivn
a k jeho skonu. Spojitost obou postav je naznaenarovnjejich jmny'
je maj na svmpotku aliterankonsonant D. Uveden aliteranpro-
priln adajeada Dykova, nebov Cervantesov romn kurtizna Dolo-
res nevystupuje.
Konfiguranvztahmezi Dolores a Dulcineou naznailuprvn inscen-
tor tohoto dramatu Frantiek Zave|,a to tm zprisobem, edvojici tchto
rol obsadiljednou herekou- BoenouDurasovou, operetnsubretou vino-
hradsk zpvohry. Postup tohoto druhuje ovemponkud problematick;f
- najednstran se sice naznaujespjatost tchto osob,ale na druhstra-
n se divkovi podsouv totonost dvou bytost charakterov odlinfch.
Ve druhm plnu m vak toto obsazenjetdalsmysl - hereckztoto-
ovrn tchto dvou postav toti ztove naznauje,es Dulcineou to nen
njak v podku, e Dulcineaje nakonec fikce, kter zdaleka neodpovd
rytovtouze' ob postavy jsou v neposlednadspjaty momentem zrady,
i kdy u kadz nich jinak motivovana jinak vyrisujc- Dolores zrazuje
rytepmoa Dulcinea jej ztanle svou pzemnexistenc.
Konfigurace,j Dyk pouil,je v podstat voj - charaktero a skupi-
nov. V 1. djstv uplatnil konfiguraci charakterovou (zejmnave vztahu
mezi hospodyn,net,farema magistrem), v dalchdvou pak konfiguraci
skupinovou - ve 2, djstv v podob ristedndvojice, mileneck dvojice a
past sktveice a ve 3. djstvv kontrastu mezi ristedndvojica loupe-
nickou trojic.
Figurln dvojice a dvojice konfiguran(hospodyn - ned prvn pas-
tfka _ druh past kaatd.) maj pitomve 2. a 4. djstv architektonickou
paralelu v podobdvojice djri. Druh djstv se v podstat skld z|oupe-
616
nickho pbhua z mileneckhistorie. Stejn je tomu ve 4. djstv,v nm
Dyk podv Quijotriv zpas s rytemJasnho Msce a Quijotovu rozmluvu
se Sanchem Panzou po svporce.Z uvedenhovyplfvjetjedna zko.
nitost, a sice ta, e dvojice djri se vyskytuj jedin v sud ch djstvch'
Skupinov konfigurace ze 3. djstv m svou charakterovou a morfo-
logickou obdobu v Dykov Velikm Md'goui. Pbuznou trojici tam tvo
mechanick postavy prvnka, estetika afi|ozofa, jeJanovi na pokyn Veli-
khoMga dokazuj, eje oprvnnzabt. Tato trojice je navc spjata stej-
n1fonzprisobem promluvy, nebosvou argumentaci zanaja konshodnou
vtou.
Ponkud qfjimenpostavenrrrveZmoudenDona Quijota 4. djstv,
mimo jin proto, eobsahuje moment wcholnho napt,jmje scnaQui-
jotovy porky. Pro vjvoj syetuje tato scnanatolik zvan,epechz
i do titulu djstv,kter Dyk nazva|Potkadona Quijota.B Scnam p-
znanouku]isu - jej dj se odehrv v amfitetru, ili v proste,je m
vysloven divade]n rz. Koneckoncrije tato scna divadlem na divadle.
Volba tohoto prostedku pispv k ozvltnn kulminanho djstv.
Moment wcholnho napt je ve he doprovzen nkolika paradoxy.
Prvn spovv tom, e ryt don Quijote je v zpase poraen nepraqm
rytem;druh pak v tom, ejeho pemoitelemje tupohlaqf magistr Car-
rasco; tetparadox tkv konenv tom, eQuijotova porka byla zavinna
sntkou vavnu,kterou hodila po milovanm rytiDolores. Umocnnost
poslednhoparadoxuje znsobena tm, e porku hlavnho hrdiny zprisob
pedmt, kte4.f ml b;ft projevem obdivu a nklonnosti.
V;fjev se sntkou vavnuse v dramatu postupn upesuje a konkreti-
zuje - od potenho snad a po nepochybnoujistotu. Zpasnci se v zpa.
siti sraz a ''Rosinanta, zmaterta snod sntkou vavnu'snod pflislab,
pad; don Quijote s n.'.7Stejn je tomu krtce po zpasu, kdy don Quijote
pohldnena vavffn pohozen;fna zpasiti: .'Tasntka...ta sntka snadmne
zmt|a.,,Pochybnost se vak vyttc z nsledujcho Quijotova monologu:
,,Ze|epolapan vavn
a hod se to dobek mmu osudu. Kdo ho pi-
nesl? Kdojm chtl ozdobit? Zahledljsem se t chvle nahoru, Byla tam
ena.B| a krsn ena.Hodila ten vavn.(ficho) Vavffn lepolapn
a na posmch poraenmu.Chtl odmniti vtzstv a hls nyn nezdar.
" oznaovat jednotliv djstv dramatu nzvy nen u Dyka vfiimkou - obdobn postu.
poval napklad ve }:Le
Zapomntliu!.
7
cito.|i 1. vydn - V. Dyk: Zrnouden Dona Quijota, Praha 1913. V tomto cittu i
"
v nsledujcm podtrhl FV. Ve 2. vydn hry (K. Neumarrnov, Praha 1922) zmnil Dyk femini-
num Rosinanta na maskulinum Rozinant.
6r7
 Tetdjstv rozvrhl Dyk do dvou protikladnfch tborri, ristednfigu.
rln dvojice v nm stoj proti loupenick trojici (otec Pedro, Amidas a
Dolores). V tomto djstv je rovn zachovna ripln konfigurace jako v
djstv prvnm a druhm.
V. Dyk dodrujekonfiguraci pouze v prvnch techdjstvch,ve tvrtm
a v ptm nikoli, nebonarristajcdj to unedovoluje. ph konfigurace
je tedy dodrovna pouze ve vzestupnsti dramatu, dojeho v5rvrcholen.
S tm souvis i frekvence postav. Jestlie toti v prvnch tech djstvch
vystupuje relativn omezen;poetosob,pak ve vrcholnm 4. djstv poet
znanneomezenf. Neomezen;f tak co do spoleenskhorejstku,nebo
v nm vedle adovhodavu vystupuj i pikypanlskspolenosti- ms-
tokrl, jeho choa dal.
Jist konfigut anvazby existujtak mezi jednotliqfmi djstvmi. Tak
3.,4. a5. djstvspojujinavzjem Dolores a Dulcinea' eny,jemajblzkj,,
byt odlinf vztah k donu Quijotovi - prvn jej miluje, druh je jm milov.
na. V ttokonfiguranvazbje zvan tak nslednost obou en_ Dul-
cinea vystupujcanakonec vnou mrou piispv k rytovulystzlivn Vo]ba tohoto prostedku pispv k ozvltnn kulminanho djstv.
a k jeho skonu. Spojitost obou postav je naznaena rovn jejich jmny,
je maj na svmpotku aliterankonsonantD. Uveden aliteranpro-
prilnada je adaDykova, nebovCervantesov romn kurtiznaDo|o.
res nevystupuje.
Konfiguranvztahmen Dolores a Dulcineou naznailuprvn inscen-
tor tohoto dramatu Frantiek Zave|,a to tm zprisobem, e dvojici tchto
rol obsadiljednou herekou- Boenou Durasovou, operetnsubretou vino-
hradsk zpvohry. Postup tohoto druhuje ovemponkud problematick1f
- najedn stran se sice naznaujespjatost tchto osob, ale na druh stra-
n se divkovi podsouv totonost dvou bytost charakterov odlinfch.
Ve druhm plnu m vak toto obsazenjetdalsmysl - hereck ztoto-
ovrlntchto dvou postav toti ztovetnaznauje' es Dulcineou to nen
njak v podku, eDulcineaje nakonec fikce, kter zdaleka neodpovd
rytovtouze. ob postavy jsou v neposlednadspjaty momentem zrady,
i kdy u kadz nich jinak motivovana jinak vyrisujc- Dolores zrazuje
rytepmoa Dulcinea jej ztazaje svou pzemnexistenc.
Konfigurace, jDyk pouil,je v podstat dvoj- charakterov a skupi-
nov. V 1. djstv uplatnil konfiguraci charakterovou (zejmnave vztahu
mezi hospodyn, net, farem a magistrem), v dalchdvou pak konfiguraci
skupinovou - ve 2' djstv v podob ristedndvojice, mileneck dvojice a
pastfsktveice a ve 3. djstvv kontrastu mezi ristedndvojica loupe-
nickou trojic.
Figurln dvojice a dvojice konfiguran(hospodyn - ne,prvn pas-
tjka - druh pas!ka atd.) majpitomve 2. a 4. djsvarchitektonickou
paralelu v podob dvojice djri. Druh djstv se v podstat skld z|oupe-
616
nickhopbhua z mileneckhistorie. Stejn je tomu ve 4. djstv,v nm
Dyk podv Quijotriv zpas s rytemJasnho Msce a Quijotovu rozmluvu
se Sanchem Panzou po svpotce.Z uvedenhovyplvjetjedna zko-
nitost, a sice ta, e dvojice djri se vyskytuj jedin v sud;fch djstvch.
Skupinov konfigurace ze 3. djstv m svou charakterovou a moo-
logickou obdobu v Dykov Velikm M,gouL Pbuznou trojici tam tvo
mechanickpostavy prvnka, estetika afilozofa, jeJanovi na pokyn Veli-
kho Mga dokazuj, eje oprvnnzabt. Tato trojice je navc spjata stej-
n m zprisobem promluvy, nebosvou argumentaci zanaj a konshodnou
vtou.
Ponkud vyjimenpostavenmve ZrnoudenDona Quijota 4. djstv,
mimo jin proto, eobsahuje moment wcholnho napt, jmje scnaQui-
jotoly porky. Pro qivoj syetu je tato scnanatolik zvan, epechz
i do titulu djstv,kter Dyk nazva|Porkadona Quijota.u Scnam p-
znanoukulisu - jej dj se odehrv v amfitetru, ili v prosted,je m
\Tsloven divadeln rz. Koneckoncri je tato scna divadlem na divadle.
Moment vrcholnho napt je ve he doprovzen nkolika paradoxy.
Prvn spovv tom, e ryt don Quijote je v zpase potaeranepravym
rytem;druh;f pak v tom, ejeho pemoitelemje tupohlaqf magistr Car-
rasco; tetparadox tkv konenv tom, eQuijotova porkaby|azavinna
sntkou vavffnu, kterou hodila po milovanm rytiDolores. Umocnnost
poslednhoparadoxuje znsobena tm, eporku hlavnho hrdiny zprisob
pedmt, kterj ml b t projevem obdivu a nklonnosti.
Vfiev se sntkou vavnuse v dramatu postupn upesuje a konkreti-
zuje - od potenho snad aponepochybnoujistotu. Zpasnici sev zpa-
siti sraz a '.Rosinanta, zmatena snad sntkou vavnu,szod plislab,
pad; don Quijote s n'..7Stejn je tomu krtce po zpasu, kdy don Quijote
pohldnena vavnpohozen1fna zpasiti: ''Ta sntka...ta sntka snadmne
zmt|a.,,Pochybnost se vak vyttc z nsledujcho Quijotova monologu:
,,Ze|epolapan vavn hod
a se to dobek mmu osudu. Kdo ho pi-
nesl? Kdojm chtl ozdobit? Zahledljsem se tchvle nahoru. Byla tam
eaa.Bl^a krsn ena. Hodila ten vavn.(Ticho) Vavnle polapn
a na posmch poraenmu.Chtl odmniti vtzstv a hls n5mnezdar.
" oznaovat jednotliv djstv dramatu nzvy nen u Dyka vjjimkou - obdobn postu.
poval napklad ve he Zapomntlitrj.
7
citoii 1. vydn - V. Dyk: Zmoud,enDona Quijota, Praha 1913. V tomto cittu i
"
v nsledujcm podtrhl FV. Ve 2. vydrnhry (K. Neumannov, Praha 1922) zmnil Dyk femini.
num Rosinanta na maskulinum Rozinant.
617
(Zvedne vavn)ovni se tm vavnem,done Quijote! To,co ti slu!.'
Stejnf smysl pak m i pozdjdialog dona Quijota se Sanchem Panzou:
DoN QUIJOTE: Sly, Sancho: bylo mou vinou, e jsem se dval nahoru.
SANCHO: Kam?
DoN QUIJOTE (ukazuje): Za enou,kter mi hodila vavn.
SANCHo: Nevidl jsem ji'
DoN QUIJOTE: Byla b1a krsn: neml jsem pohldnoutna ni' Sla mIsky selhala
v t chvli. A m sla selhala s mou lskou'
SANCHo: Pro nositi tedy sntek vavnu?
DoN QUIJOTE: Nevm. (ZamyIen)Pipadalo mi, jako by nebyla to czena'
Je.li momentem vrcholnho napt scna Quijotovy porky, pak vJfrel
v nm Dolores vhod sntku vavnu, je zvttr'e rytrvosud, pedstavuje
kulminan bod dramatu. Moment vrcholnho napt je tedy prostorov
ir ne kulminan bod.
Moment vrcholnho napt je zlomen nejen v ivot Quijotov, ale tak
v ivot Dolores, kter ve chvli ry'tovy porky proze a rozhodne se ke
zmn svho ivota, pesnji eenok nvratu k p vodnmu zptisobu sv
existence. Navenek se tato zmna projev tm, e na rytsk5turnaj pi'1chzi
s podvodn m Amidou a ochz z nho s nhodnym nvtvnkem turnaje.
Moment vrcholnho napt se tak stv kiovatkou lidskfch osudri - Qui-
jotova a Doloresina.
Dvoj podoba Quijotova - ped zpasem a po nm - se obri tak ve
Duou psnch h dramatu, privodn zaazenych do sbrky Noc chimry, poz-
ji do Lehk:jch a tk!rchkrok . obbsn maj pznannzvy Neporae-
nj, a Poraen!, druh z nich kon lapidrnm konstatovnm:
Z}omen;
otpQuijota.
Jak t to pl,jak t to zebe'
Neum,brachu,pet sebe.
Taj nepochopilsivota!
ob psn tvo l1'rick;f doprovod k tragdii o donu Quijotovi.
Zmouden Dona Quijota zahrnuje i ostatn momenty napt. K momen-
tu prvnho napt dochzitehdy,kdy do Quijotova statku vstoup Sancho
''Jsem
Panza a ozfirrl, e je pipraven na cestu do svta: nejpokornj
sluha dona Quijota, kter;fbude ho provzet pijeho rekovnych inech, aby
si zskal slvu, co pravm, aby si zskal plat s urozen;fm rytem ujednan;f '
Nebo ani kue zadarmo nehrabe. Dobr1f plat, dob ptel' Mrij osel je
pipraven na cestu a stoj dole. Mho osla znajv cel krajin. Kdo vid
'Hle,
mho uka, ekne si: zde Sancho Panza,,Jsem pipraven. Lhrita
dola aj piel.'.
Tato replika pedchz v]astn Quijotovo sdlen, e od-
chz do svta. Konstatovat napt v souvislosti s tmto momentem je ovem
618
ponkud relativn, nebotmkadj divk Dykovy tragdiequijotovskou
|tku zn.
Moment krizovho napt nastv tehdy, kdy don Quijote pederemi-
tovou jeskyn uv,eDolores je jeho Dulcineou. Moment poslednhonap-
t tvopak zvren scna,v nrytnabdne Dulcinei (te u prav)
ruku.
Moment poslednhonapt tvosoustfinle, v nmprobhsestupn]
pohyb podtrhujczvrenoufzi syetu.Tento pohyb zanzcela nevinn
nemravnou psnikou,ji zpv Sancho Panza. Jej posledndv strofy zn:
V sad zraj hruky.
Hoch byl u dvuky.
Jabko z vtve klesne.
Mii holka, dnes ne!
o nco dl hovodon Quijote se Sanchem Panzou o Dulcinei, don Quijote
..pohne '.Dones j
rukou, kter zase klesne'' a prav: dopis. ekni j, ejsem
slab1f..'Dulcinea se nakonec skuten dostav, don Quijote se po zmnce
''uin
o jejm pchodu na okamik vzchop, nkolik krokri; sla vak byla
pouze peludem; kles unaven zpt,'. Nsledujc rozmluva dona Quijota
s Dulcineou je natolik deziluzvn, ekonrytoqm pdem. Don Quijote
je vn ochrnut, '.hlava jeho ponkud poklesla, ruka vis bezvldn.'. Zcela
na zvt klesne ve farov ruce pochode a nsleduje osudn sdlen.
ada sestupn;fch pohybri a gest zan sice komicky, ale kon vysloven
tragicky.
Finln djstv se od ostatnch li tak svym nrovym zamenm,
nebo se v nm jako v jedinm zpv. Psn maj v tomto djstv jedin
posln _ jejich interpreti chtj jimi pispt k rytovu vylen.
Jarmila Minakov napsala studii, v n srovnv Cervantesovo a Dy-
kovo pojet quijotovsk ltky' Vysoce vyzvedv zejmna finle eskho
''Dykriv
dramatika, jen se v nm znan vzdlil od privodn pedlohy: don
Quijote skuten zmoud, ale zaplat za to smrtelnou sk]enost a bezrit-
n;m zoufalstvm. Dyk v tto vci se daleko uch lil od Cervantesa, jeho
'drimyslnf
ryt' umr v pozdnm pomrn vku, smen;f se ivotem. Dyko-
vo dlo ovem je filozoficky drislednj a je lpe domyleno. Posledn kapi-
tola Cervantesova Dona Quijota se naprosto nemrie rovnat Dykovu doko-
nalmu zvru, kterry svou hutnost a temnou nladovost, a osudovou,
in z tto tragdie dlo po mnoha strnkch jedinen'''8
" J. Minakov:Dva Quijoti, Rozpra,uyAuentina 7,l931-l32, s,274
619
(Zvedne vavn)ovni se tm vavnem,done Quijote! To'co ti slu!''
Stejnf smysl pak m i pozdjdialog dona Quijota se Sanchem Panzou:
DoN QUIJOTE: Sly, Sancho: bylo mou vinou, ejsem se dval nahoru.
SANCHO: Kam?
DoN QUIJOTE (ukazuje): Za enou,kter mi hodi]a vavin.
SANCHo: Nevidl jsem ji.
DoN QUIJOTE: ByIa bl a krsn: neml jsem pohldnoutna ni. Sla mlsky selhala
v t chvli. A m sla se]hala s mou lskou.
SANCHO: Pro nositi tedy sntek vavnu?
DoN QUIJOTE: Nevm. (ZamyIen)Pipadalo mi' jako by nebyla to cizi ena'
Je-li momentem vrcho]nho napt scna Quijotovy poIky, pak v]frev,
v nm Dolores vhod sntku vavnu, je zvttn.e rytriv osud, pedstavuje
kulminan bod dramatu. Moment Wcholnho napt je tedy prostorov
ir ne kulminan bod'
Momentvrcholnho napt je zlomen nejen v ivot Quijotov, ale tak
v ivot Dolores, kter ve chvli ry'tovy porky proze a rozhodne se ke
zmn svho ivota, pesnji eenok nvratu k privodnmu zprisobu sv
existence. Navenek se tato zmna projev tm, e na ry'tsky turnaj pichzi
s podvodnym Amidou aodct'z z nho s nhodn5m nvtvnkem turnaje.
Moment vrcholnho napt se tak stv kiovatkou lidskfch osudri _ Qui-
jotova a Doloresina.
Dvoj podoba Quijotova - ped zpasem a po nm _ se obr tak ve
Duou psnch h dramatu, privodn zaazenych do sbrkyNoci chimry,poz-
ji do Lehhlch a th!,chkrok . obbsn maj pznan nzvy Neporae-
nj a Poraeruj, druh z nich kon lapidrnm konstatovnm:
Zlomen1iotpQuijota.
Jak t to pl,jak t to zebe.
Neum'brachu,pet sebe'
Taj nepochopilsivota!
ob psn tvo lyrick1f doprovod k tragdii o donu Quijotovi.
Zmouden Dona Quijota zahrnuje i ostatn momenty napt. K momen-
tu prvnho napt ochzi tehdy, kdy do Quijotova statku vstoup Sancho
''Jsem nejpokornj
Panza a ozrrm, e je pipraven na cestu do svta:
sluha dona Quijota, kter1fbude ho provzet pijeho rekovn;/ch inech, aby
si zskal slvu, co pravm, aby si zskal plat s urozen m rytem ujednan1f'
Nebo ani kue zadarmo nehrabe. Dobr;f plat, dob ptel. Mrij osel je
pipraven na cestu a stoj dole. Mho osla znaj v cel krajin. Kdo vid
'Hle,
mho uka, ekne si: zde Sancho Panza., Jsem pipraven. Lhrfta
dola aj Tato replika pedchz vlastn Quijotovo sdlen, e od-
piel.',
chzo svta. Konstatovat napt v souvislosti s tmto momentem je ovem
618
ponkud relativn, nebotmkadf divk Dykovy tragdiequijotovskou
ltku zn.
Moment krizovho napt nastv tehdy, kdy don Quijote pederemi-
tovou jeskyn uv,eDolores je jeho Dulcineou. Moment poslednhonap-
t tvopak zvrenscna,v nrytnabdne Dulcinei (ted'u prav)
ruku.
Moment poslednhonapt tvosoustfinle, v nmprobhsestupn]
pohyb podtrhujczvrenoufzi syetu.Tento pohyb zain zce|anevinn
nemravnou psnikou,ji zpv Sancho Panza, Jej posledndv strofy zn:
V sad zrajhruky.
Hoch byl u dvuky.
Jabko z vtveklesne.
Mil ho]ka,dnes ne!
o nco dl hovo don Quijote se Sanchem Panzou o Dulcinei, don Quijote
.'pohne .'Dones j
rukou, kter zase klesne'. a prav: dopis. ekni j, e jsem
slabf.'' Dulcinea se nakonec skuten dostav, don Quijote se po zmnce
''uin
o jejm pchodu na okamik vzchop, nkolik krokri; sla vak byla
pouze peludem; kles unaven zpt',. Nsledujc rozmluva dona Quijota
s Dulcineou je natolik deziluzvn, e kon ry'tov1/mpdem. Don Quijote
je vn ochrnut, ''hlava jeho ponkud poklesla, ruka vis bezvldn',. Zcela
na zvr klesne ve farov ruce pochode a nsleduje osudn sdlen.
ada sestupn;ch pohybri a gest zait sice komicky, ale kon vysloven
tragicky.
Finln djstv se od ostatnch li tak svym nrovym zamenm,
nebo se v nm jako v jedinm zpv. Psn maj v tomto djstv jedin
posln - jejich interpreti chtj jimi pfispt k rytovu vylen.
Jarmila Minakov napsala studii, v n srovnv Cervantesovo a Dy-
kovo pojet quijotovsk ltky. Vysoce vyzvedv zejmna finle eskho
''Dykriv
dramatika, jen se v nm znan vzdlil od privodn pedlohy: don
Quijote skuten zmoud, a|ezaplat za to smrtelnou sklenost a bezrit-
n;m zoufalstvm. Dyk v tto vci se daleko uch lil od Cervantesa, jeho
'drimysln;f
ryt' umr v pozdnm pomrn vku, smen;se ivotem. Dyko-
vo dlo ovem je filozoficky drislednj a je lpe domyleno. Posledn kapi-
tola Cervantesova Dona Quijota se naprosto nemrerovnat Dykovu doko-
nalmu zvrtt, kter; svou hutnost a temnou nladovost, a osudovou,
in z tto tragdie dlo po mnoha strnkch jedinen.''s
8
J' Minakov: Dva Quijoti' Rozprauy Auentina 7 , I93I/32, s. 274
619
 Finle hry uzavel Dyk mortlnm explicitem , farv nm konstatuje
.,Jemrtev!'. V dramatu
Quijotriv skon: mus b1itmortln explicit pronesen;
nesta,kdy akt smrti je pouze pedveden'Smrt hrdiny mus b;.ftnezbytn
zafixovna rovn slovn (verbIn nezbytnost je dvojnsobn zvan
zejmna u tch dramat, v nich ke skonu hrdiny ochzi mimo scnu -
tak je tomu napklad v Topolov heS ohem' Sohrate). V Dykov tragdii
pronese explicit osobak tomu nejpovolanj - far' Pochodevjeho ruce
tento posledn akt pznan doprovz. Signifikantnje ijej pohyb, nebo
pochodenakonec klesne'
Mortln explicit Dyk nleit pipravil, nebojej uinil poslednm
lnkem zvtenreplikov tridy:
DULCINEA: Je dobrf.
CARRASCO: Je moudry.
FAR: Je mtev|
Miroslav Rutte si z uvedentridy poviml toliko jejho druhho a tetho
lnku, o nich v1fstinnapsal: '.'Je moudr1f'je hol vta, v nnenzce|a
nic poetickho.Podobn vta: 'Je mrtev'' Ale lyslovJi t1'todv vty Calasco
afat nad zmuen1imtlem dona Quijota' je vjejich spojen ce|syntza
romantickhoosudu, jsou to vnpropasti lidskfch srdc,je nhle se
rozvtajdo tmchoveera.Tak intenzvni zkratky je schopenjen skuteny,
ryz bsnk a nadto i skuten}idramatik.''g
Mortln explicitje pipravovnuv koncovkch pedchozch djstv'
V koncovce 3. djstvDolores probodnefalenhootce Pedra a v koncovce
4. djstvdon Quijote na Sanchovu zmnku o Dulcinei odpovd:',Jsempro
ni mrtev; bda, pan Dulcinea nenmrtva pro mne!.'To je projev verbln,
ve skutenostivakje Dulcinea (tedy skuten Dulcinea, kter se v zvru
tragdieobjev)pro dona Quijota udvno - vlastn uod potkupbhu
- mrtva.
Posledn djstv tragdie publikoval Dyk uve sbornku Prmie Um-
leck besedy na rok 1908. ZmoudenDona Quijota mlo mt tehdy pouze
tyiakty' Publikovan zvten djstv nenjet totons konen;m
znnm. Svpodstatntektonick znaky vak toto djstv u pevnm
- sestupn;pohybje v nm zachycen toliko torzovit, psovvloky takka
ve svriplnosti a mort]n explicit zn v prvn titnverzi stejn jako ve
verzi konen.
Dyk svoji tragdii trojm zprisobem zarmova|. V prvadrmujcmu
postavami, jimi jsou far, hospodyn a ne.Tato trojice figur tvofigu-
r|ni zatmovn.
' '0
M. Rr..tt"'Dramatik deziluzionismu. Lumr 54. 1927l28.s.477
620
Prvn a posledn djstv se odehrv na r5rtov lechtickm statku,
stejn lokalita na zatku a na konci tak vytv lokln zarmovn.
Dykovo Zmouden Dona Quijota je zarmovno nejen postavami a
mstem dje, ale tak shodnym pslovm, je na zatku a na konci hry
pronese pslovmilovn1f Sancho Panza. Tam i onde utrous pznanrislov
o tom, e je lep vrabec v hrsti neli holub na stee.
Na zatku dramatu odejdou don Quijote a Sancho Panza do svta,
stane se tak v ptek, jen je ve ZmoudenDona Quijota pov;enna signi-
fikantn den, v danm ppad na den negativn. Proto tak cel; pbh
skon zcela zkont tragicky. Povdom o tom, e cel akce poala v ne-
astn;den, udruje ve he Sancho Panza. Hned krtce po pchodu tuto
skutenost komentuje slovy: ''M ena nebyla z ovna ra, e odchzm.
Tetza toti nedrivuje ptku.,, Yzpt nato se k eninu tvrzen vrac:
''Mm-li
ici pravdu, byl by mi jin den milej. Tetza mi kala: 'Kdo v
ptek zan, v sobotu prokln.' A mn je mil;/ v domcnosti klid. Ale pn
m mnn a sluha ui.'. Po rozhodnm zpase s rytem Jasnho Msce
Sancho Panza tuto pedpov znovu pipomn: ''To je ve tm, e jsme
podnikli v;pravu v ptek..'
Pojet a stanoven negativnho ne je zleitost vysloven subjektivn
_ ptek je negativn den pro Terzu a Sancha Panns,, a tm pochopiteln
i pro celou Dykovu hru. Pojet ptkujako negativnho initele vychzv
tomto ppad z lidov a nboensk pedstavy' nebo tento den byl uki.
ovn Kristus.
K principlim signifikantnho asu se Dyk uchyluje i v jin;ch sv ch
hrch _ jeho Zapomntliu! zar.o narozeninch sleny Ldy (tak se tak
jmenuje 1. djstv tto veselohry) aKrut dt ponve v ron den smrti
Jenkova otce (toho dne kolci Jenk a Tonk uteou do svta).
O pznanmase se ve Zmouden Dona Quijota pznan hovo
hned na zatku pbhu, v 1. djstv _ tho postupu pouil J. K. T l v
Lesn pann a A. K. Tolstoj v Kneti Stbrnm.ro V obou tchto textech
jde vak o as sakrln. Vstupn asoqf rdaj ve vech tchto pibzichm
jeden spolen znak - potentemporln impuls ovlivuje dlo v ce]m
jeho rozsahu.
Syetov osnova Zmouden Dona Quijota obsahuje vechny tyimo-
menty napt, pesnji eenovfrazn momenty napt, co naznauje, e
hra se pidruje klasicistnho modelu dramatu' Tento morfologick1f jev
svdo tom, e tragdie m zjevnou novoklasicistn inklinaci a piazuje
se tak k proudu esknovoklasicistn tvorby. Skutenost, e ripln qskyt
vi" o tom v m krize Stauba przy, O|omouc, 1992, s. 81
627
 Finle hry uzavel Dyk mortlnm explicitem , farv nm konstatuje
.'Je mrtev!', V dramatu
Quijotriv skon: mus b;ft mortln explicit pronesen;
nesta,kdy akt smrti je pouze pedveden.Smrt hrdiny mus bft nezbytn
zafixovna rovn slovn (verbln nezbytnost je dvojnsobn zvan
zejmnau tch dramat, v nich ke skonu hrdiny dochz mimo scnu -
tak je tomu napkladv Topolov heSbohem, Sohrate). V Dykov tragdii
pronese explicit osoba k tomu nejpovolanj- far. Pochode v jeho ruce
tento posledn aktpznandoprovz. Signifikantnje ijej pohyb, nebo
pochode nakonec k]esne.
Mortln explicit Dyk nleit pipravil, nebojej uinil poslednm
lnkem zvtenreplikov tridy:
DULCINEA: Je dobr1.
CARRSCO: Je moudr1.
FAR: Je mrtev!
Miroslav Rutte si z uvedentridy poviml toliko jejho druhho a tetho
lnku, o nich v stin napsal: '.'Je moudr'f' je hol vta, v nnen zce|a
'Je mrtev.'Ale lyslovJi tybodv vty CarTasco
nic poetickho.Podobn vta:
afar nad zmuenymtlem dona Quijota,je vjejich spojence|syntza
romantickho osudu, jsou to vnpropasti lidskfch srdc, je nhle se
rozvrajdo tmchoveera.Tak intenzvnzkratkyje schopenjen skuten1f,
ryz bsnk a nadto i skutenydramatik.''g
Mortln explicitje piipravovn uv koncovkch pedchozchdjstv.
V koncovce 3. djstv Dolores probodne falenhootce Pedra a v koncovce
.'Jsempro
4. djstvdon Quijote na Sanchovu zmnku o Dulcinei odpovd:
ni mrtev; bda, pan Dulcinea nen mrtva pro mne!'' To je projev verbln,
ve skutenostivakje Dulcinea (tedy skuten Dulcinea, kter se v zvru
tragdieobjev)pro dona Quijota udvno - vlastn uod potkupibhu
- mrtva.
Posledn djstv tragdie publikoval Dyk u ve sbornku Prmie Um-
leckbesedy na rok 1908.ZmoudenDona Quijota mlo mt tehdy pouze
tyiakty. Publikovan zvren djstv nenjet totons konen;fm
znnm. Svpodstatntektonick znaky vak toto djstv u pevnm
- sestupn;/pohybje v nm zachycen toliko torzovit, psovvloky takka
ve svriplnosti a mortln explicit zn v prvn titnverzi stejn jako ve
verzi konen.
Dyk svoji tragdii trojm zprisobem zarmoval. V prvadrmujcmu
postavami, jimijsou far, hospodyn a ne.Tato trojice figur tvofigu.
r].nzarmovn.
' t0
M. Rutte: Dramatik deziluzionismu. Lumr 54. 1927/28. s. 477
620
Prvn a posledn djstv se odehrv na rytov lechtickm statku,
stejn lokalita na za,tku a na konci tak vytv lokln zatmovn.
Dykovo Zmouden Dona Quijota je zarmovno nejen postavami a
mstem dje, ale tak shodn;fm pslovm, je na za,tku a na konci hry
pronese pffslovmilovn Sancho Panza. Tam i onde utrous pznanrislov
o tom, e je lep vrabec v hrsti neli holub na stee.
Na zatku dramatu odejdou don Quijote a Sancho Panza do svta,
stane se tak v ptek, j en jeve Zmouden Dona Quijota pov;enna signi-
fikantn den, v danm ppad na den negativn. Proto tak cel; pbh
skon zce|a zkonit tragicky. Povdom o tom, e cel akce poala v ne-
astn1fden, udruje ve he Sancho Panza. Hned krtce po pchodu tuto
skutenost komentuje slovy: .'M ena nebyla ztovIa rda, e odchzm.
Tetza toti nedrivuje ptku.,' Yzpt nato se k eninu tvtzen wac:
''Mm-li
ici pravdu, byl by mi jin den milej. Terza mi kala: 'Kdo v
ptekzan, v sobotu prokln.'Amn je mil v domcnosti klid. Ale pn
m mnn a sluha ui.'' Po rozhodnm zpase s rytem Jasnho Msce
Sancho Panza tuto pedpov znovu pipomn: ',To je ve tm, e jsme
podnikli v;pravu v ptek...
Pojet a stanoven negativnho ne je z),eitost vysloven subjektivn
- ptekje negativn den pro Terzu a Sancha Panzu, a tm pochopiteln
i pro celou Dykovu hru. Pojet ptkujako negativnho initele vychzv
tomto ppad z lidov a nboensk pedstavy, nebo tento den byl uki-
ovn Kristus.
K principlim signifikantnho asu se Dyk uchyluje i v jin ch sqfch
}etc}n_ jeho Zapomntliu! zar.o narozeninch sleny Ldy (tak se tak
jmenuje 1. djstv tto veselohry) aKrut dt ponve v ron den smrti
Jenkova otce (toho dne kolci Jenk a Tonk uteou do svta).
O pznanmase se ve Zmouden Dona Quijota pznanhovo
hned na zatkl pbhu, v 1. djstv _ tho postupu pouil J' K. T}l v
Lesn pann a A. K. Tolstoj v Kneti Stbrnrn.IoV obou tchto textech
jde vak o as sakrln. Vstupn asoqf ridaj ve vech tchto pbzchllir
jeden spolenf znak - potentemporln impuls ovlivuje dflo v celm
jeho rozsahu.
Syetov osnovaZmouden Dona Quijota obsahuje vechny tyimo-
menty napt, pesnji eenov'ltazn momenty napt, co naznauje, e
hra se pidruje klasicistnho modelu dramatu. Tento morfologick;/ jev
svdo tom, e tragdie m zjevnou novoklasicistn inklinaci a piazuje
se tak k proudu esknovoklasicistn tvorby. Skutenost' e riplnf vfsk1't
viz o tom v m knize Stauba prtizy, olomouc, 1992, s. 81.
621
vech moment napt je klasicistnho privodu, dokazuj nkter pedn
dIa tohoto smru, napklad D.my a husai Alexandra Fredra.
M-Ii Zmouden Dona Quijota novoklasicistn inklinaci, pak Dykova
bsnick sk|adbaZpas Jiho Machr novoklasicistnm dlem dokonce je.
ob dlajsou navzjem spjata drslednostv celkov qfstavb - ve he se
tato tendence projevuje existenc vech momentri napt, v bsni pak pravi-
delnym rozvrenm klovfch zpvri. Sqfm zprisobem je pbuzni stejn
,'zmouden''rstednho
tma obou dl, nebo v dramatu i v bsni jde o
hrdiny, kterho je u dona Quijota i u Jiho Mackrj dosaeno v hodin
smrti.
Novok]asicistn (ppadn klasicistn) tendence se projevuje v neposledn
ad i v tom' e Dyk v tto he voln adaptuje klasickou pedlohu. Tento
postup nen v Dykov tvorb ojedinl , nebo soubn se Zmoudenm
Dona Quijotavznikal Krysai v nm se autor inspiroval znmou nmeckou
pedlohou.
Novoklasicistn tvorba thne k pravidelnosti, vyrovnanosti a symetrii'
Stejn je tomu i v novoklasicismu eskm.V Sovov pt6ze Panhr'c Bude-
cius kan'tor, kter je novoklasicistn novelou, se tato tendence projevuje
drirazem na drisledny symetrickf princip,l1 ve Fischerov poezii pak drira-
zem na stedovy ver (tmidelnm zplisovem se tak dje v b sni Pohdd-
ka ze sbirky Kr'loustu sutd. Z Dykovy tvorby maj vysloven novo-
klasicistn tz dv dfla _ Krysa aZd.pas Jiho Mack , Zmouden Dona
Quijota nen jednoznan novoklasicistn dIo, k novoklasicismu pouze inkli-
nuje, a to zejmna dvma stavebn;mi prostedky - sv]/mi momenty napt
a charakterovou a skupinovou konfigurac. Je to prv oboj druh kon-
figurace, jen v sob taj nepochybn znaky nepravideln pravidelnosti.
Nepravidelnost obou konfigurac spov v tom, e se objevuj toliko ve
vzestupn sloce dramatu, jejich pravidelnost pak v tom, e pln pokrj'vaj
jeho vzestupnou st. Navc maj ob konfigurace tak svrij posloupnostn
smysl, jen tkv v posunu od charakterov konflgurace ke konfiguraci sku-
pinov. Tento posun je dn pedevminiteli kvantitativnimi, jebtaji
nemalou roli pi narristn a dynamickm vzept syetu. Klasick ltka
a klasicizujc stavebn prvky pisply ke vzniku Dykovy nejlepihry, jeji
humanistick poselstv sehro v;znamnou spoleenskou roli ve dnech ped
v1fbuchem 1. svtov vlky a sehrvji pro svou mylenkovou hloubku a
nevedn umleckou sugesci dodnes. St tohoto textu o zmoudenjednoho
ryte mu dodv na kvalit a pedevm na moudrosti.
11
vi" o tom u * stati Sovova novoklasicistnpr 6za, Zbornik za slatlistiku 21, Novi Sad
1 9 8 1 ,s . 1 3 1 - 1 3 5 .
622
NEPRAvDnponosN snrxN
(Kaflra, Haek. Klma)
JI STEJSKAL
Franz Kaka, Jaroslav Haek, Ladislav Klma - z tohoto tria prask;ch
autorri doshl Franz Kafua mezinrodnhoohlasu, kter1dalecepesahuje
ohlas vyvolan;f dlemjeho dvou kolegri. oznaen..prask;fspisovatel'.je
pro nj taknejpilhavj, nebojej|zetkozaaditdo njakkatulky
a esk,rakousk i nmeck literatura sijej nrokuje se stejnouvehemen-
c. Jaroslav Haek, postava jet zhadnjne Kaka, zskal se sqm
Suejkem ohromn1frispch a oteveltak prostor pro neuviteln irokou
klu interpretac svhodla. Poetpotitn;ich stran s literrnvdn m
zpracovnmHakovadlajist nedosahujemnostvkakovsk;fchstudi,
nicmnnesmrn r znorodostinterpretacejeho dla mor'ped tisce
prac o Kafkovi. Co se t1fetethoautora z tohoto praskhotria, spisova-
tele Ladislava Klmy, je ve svt zcela neznm1fa vdeckprce na tma
KIma, vechny napsanv echch,lze spotatna prstech jedn ruky.
Nicmnje to prv Klma, kdo po pdu komunismu naelnejvtoblibu
u esk;fchtenri(nebo spenak]adatelri).
Tito ti autoi ili na stejnmmst ve stejndob _ v Ptaze v prvnch
techdesetiletch20. stolet.Pestoneexistuje dn;ispolehlivy drikaz, e
by se tito spisovatelznali nebo se alespo o sob navzjem zmiovali.
Haek i Kaka se narodili v Praze v roce 1883 a zemeliv asovm odstupu
jednoho roku, Haek v roce 1923 a Kaka o rok pozdji. Ladislav Klma
byl o pt let star.Narodil se v Domalicchroku 1878,ale prv tak jako
Kaka a Haek strvil vtinu svhoivota v Praze. Zeme|nkolik let po
Hakov a Kakovsmrti, v roce Lg27.Vichni tispisovatelnapsali sv
hlavn dla piblinve stejndob a na stejnmmst.Pestojakoby tito
autoiili najin;fch planetch, tak vzjemn nesourodse zd bftjejich
literrn dlo.
Jak je Praha Franze Kaky,jak je Praha Hakova a jak ji vidt Kl
ma? Karel Kosk, kte4f si kladl podobnou otzku ohledn Haka a Kaky,
si pedstavovalsetkn Josefa vejkaa Josefa K. na Karlov most:l
.
Poznmka autora: Pednesen1 textjsem privodn napsal v anglickmjazyce' Jeliko
jsem jej pekldal do etinya tsn peclkoerenc, neml jsem k dispozici nkter origi
nln texty, ze kter;fch uvdm citace. Jedn se hlavn o citace z esk;/chtext , kterjsem
po peloendo anglitiny pekldal zpt do etiny_ nkter citace tudneodpovdajpesn
originlu.
623
vech momentr napt je klasicistnho privodu, dokazuj nkter pedn
dla tohoto smru, napklad Dmy a husai Alexandra Fredra.
M-Ii Zmouden Dona Quijota novoklasicistn inklinaci, pak Dykova
bsnick skl adba Zdpas Jiho Mach novoklasicistnm dlem dokonce je.
ob dlajsou navzjem spjata dslednost v celkov v;istavb - ve he se
tato tendence projevuje existenc vech momentri napt, v bsni pak pravi-
deln]fm rozvrenm klov]fch zpvti' Sv5m zp sobem je pbuzni stejn
',zmouden.'ristednho
tma obou dI, nebo v dramatu i v bsni jde o
hrdiny, kterho je u dona Quijota i u Jiho Mackri dosaeno v hodin
smrtl.
Novoklasicistn (pipadn klasicistn) tendence se projer'uje v neposledn
ad i v tom, e Dyk v tto he voln adaptuje klasickou pedlohu. Tento
postup nen v Dykov tvorb ojedinl , nebo soubn se Zmoud-enm
Dona Quijota vznika| Krysa v nm se autor inspiroval znmou nmeckou
pedlohou'
Novoklasicistn tvorba thne k pravidelnosti, v;''rovnanosti a symetrii.
Stejn je tomu i v novoklasicismu eskm.V Sovov prze Panhr'c Bude.
cius kantor, kter je novoklasicistn novelou, se tato tendence projevuje
drirazem na drisledn5symetrickf princip,11 ve Fischerov poezii pak drira-
zem na stedov5ver (tmidelnm zprisovem se tak dje v b sni Pohdd-
ha ze sbirky KrIoustu suta). Z Dykovy tvorby maj vysloven novo-
klasicistn rz dv dfl'a _ Krysa a Z'pas Jiho Mack. Zmouden Dona
Quijota nen jednoznan novok]asicistn dlo, k novoklasicismu pouze inkli-
nuje' a to zejmna dvma stavebn5mi prostedky - sq/'mi momenty napt
a charakterovou a skupinovou konfigurac. Je to prv oboj druh kon-
figurace, jen v sob taj nepochybn znaky nepravideln pravidelnosti'
Nepravidelnost obou konfigurac spov v tom, e se objevuj toliko ve
vzestupn sloce dramatu, jejich pravidelnost pak v tom' e pln pokrfvaj
jeho vzestupnou st. Navc maj ob konfigurace tak svrij posloupnostn
smysl, jen tkv v posunu od charakterov konfigurace ke konfiguraci sku-
pinov. Tento posun je dn pedevminiteli kvantitativnmi, jehraj
nemalou roli pi narristn a dynamickm vzept syetu. Klasick ltka
a klasicizujc stavebn prvky pisply ke vzniku Dykovy nejlepihry,jeji
humanistick poselstv sehro qznamnou spoleenskou roli ve dnech ped
vybuchem 1. svtov vlky a sehrvji pro svou mylenkovou hloubku a
nevedn umleckou sugesci dodnes. Sti tohoto textu o zmoudenjednoho
ryte mu dodv na kvalit a pedevmna moudrosti.
11
Viz o tom v mstati Sovova novoklasicistnpr6za,Zbonlik za slauistiku 27 Novi Sad
1 9 8 1 ,s . 1 3 1 - 1 3 5 .
622
NEPRAvDnpooogN snrxN
(Kafl<a, Haek, Klma)
JI STEJSKAL
Franz Kaka, Jaroslav Haek, Ladislav Klma - z tohoto tria prask ch
autorri doshl Franz Kaka mezinrodnhoohlasu, ktery dalecepesahuje
ohlas vyvolan;f'dIemjeho dvou kolegri' oznaen''prask;/spisovatel''je
pro nj tak nejpilhavj, nebojej lzetko zaaditdo njakkatulky
a esk,rakousk i nmeck literatura sijej nrokuje se stejnouvehemen-
c. Jaroslav Haek, postava jet zhadnjne Kaka, zskal se sv5m
vejkernohromn1frispch a oteveltak prostor pro neuviteln irokou
klu interpretac svhodla. Poetpotitn;/chstran s literrnvdn1fm
zpracovnmHakovadlajist nedosahujemnostvkakovsk ch studi,
nicmnnesmrn rriznorodostinterpretacejeho dla mon ped tisce
prac o Kakovi. Co se t1fetethoautora z tohoto praskhotria, spisova-
tele Ladislava Klmy, je ve svt zcela neznmy a vdeckprce na tma
Klma, vechny napsanv echch,lze spotatna prstech jedn ruky.
Nicmnje to prv Klma, kdo po pdu komunismu naelnejvtobtibu
u esk1fchtenti(nebo spenakladatelri).
Tito ti autoi ili na stejnmmst ve stejndob _ v Praze v prvnch
techdesetiletch 20. stolet. Pestoneexistuje dn;spoleh|ivy dtlkaz, e
by se tito spisovatelznali nebo se alespo o sob navzjem zmiovali.
Haek i Kaka se narodili v Praze v roce 1883 a zemeliv asovm odstupu
jednoho roku, Haek v roce 1923 a Kaka o rok pozdji. Ladislav KIma
byl o pt let star.Narodil se v Domalicchroku 1878,ale prv tak jako
Kaka a Haek strvil vtinu svhoivota v Praze. Zeme|nkolik let po
Hakov a Kakovsmrti, v roce 1927.Vichni ti spisovatelnapsali sv
hlavn dla piblinve stejndob a na stejnmmst.Pestojako bytito
autoiili najin ch planetch, tak vzjemn nesourodse zd bftjejich
Iiterrn dlo.
Jak je Praha Franze Kafky, jak je Praha Hakova a jak ji vidl Kl-
ma? Karel Kosk, kte4/ si kladl podobnou otzku ohledn Haka a Kafky,
si pedstavovalsetkn Josefa vejkaa Josefa K. na Karlov most:l
rPoznmkaautora:Pednesen;ftextjsemprivodnnapsalvanglickmjazyce.
Jeliko
jsem jej pekldal do etinya tsn pedkoerenc, neml jsem k dispozici nkter origi-
nln texty, ze kter ch uvdm citace. Jedn se h.lavn o citace z esk;/chtext , kterjsem
po peloendo anglitiny pekld zpt do etiny- nkter citace tudneodpovdajpesn
originlu.
623
 vejkova.'odysea za estnhodoprovodu dvou vojki ozbrojenfch bajonety'. jej zavede
z hradanskhovzen po Nerudov u]ici na Malou Stranu a pes Karlriv most do Kar.
lna. Tozajmavou skupinu tosob:dva hldaieskortuj delikventa. Z opanstrany
pichz pesKarlriv most a vzh ru na Strahovjin trojice. Je to trio zKakovaProcesu:
dva hldai,ktevedou .'delikventa'., bankovnho riednkaJosefa K., na Strahov, kde
jeden z nich '.dojeho srdce vraz n '..2
Akoli se tyto dv skupiny nemohly potkat, nebovejkovapou se
odehrv rno a Josefa K. eskortuj na popravu v noci' toto teoretick set-
knq,tv zajmaqf obraz atak jejvyuila adaautor . Angelo Ripellino
zansvoji knihuPraga Maglca pedstavouprv tohotosetkn. Dva et
spisovatelv emigraci, Jaroslav Gillar a Vladimr kutinanapsali divadeln
hru nazvanou Josef uejka Josef K. _ dua osamlchod'cina Karlou most,
kterou publikovali v roce sthovyronarozen F. Kaky a J. Haka.s
Ujsem se zmnil, ek setkn dvou Josefii na Karlov most nemohlo
dojt. I kdyby k nmu dolo,ti dva by kolem sebe proli bez povimnut.
A prv to plat i ojejich autorech, o Kafkovi a Hakovi, a zrovna tak i o
Klmovi, akoli ten dnhoJosefa na Karlriv most neumstil. Je vc ne
pravdpodobn,etito ti autoii se v prask;fchulicch potkvali _ a mjeli
bez povimnut,nebose prost neznali, kady z nich il ve zcela jinm
svt.
Mnoho literrnch vdcri, mezi kter patMichal Mare, Max Brod,
Klaus Wagenbach a Heinz Politzer, tvrd, e Kaka se s Hakem schzel
v praskanarchistick skupin Klub mlad ch, nebo dokonce ese v roce
1911 Kafka zriastnil sch ze Hakovy Strany mrnhopokroku v mezch
zkona.a Tato tvrzen pesvdivvyvracej Willy Prochazka a Markta
Goetz-Stankiewiczov'5
V kakovsk ch studich se nicmnspojenKaky s esk1/mianarchisty
vyskytuje dosti bn.Jenome pro to neexistuj dndrikazy a tato tw-
zense zejmzakldaj na Kakov''anarchistickm''stylu. V Politzerov
" K. Kosk: Haek and Kaka, 1883-7922/23,pel. A. Hopkinsov, Cross Currents 1983,
s. 127-136.
3
vi" R' Pytlk. ro ulau house,Praha 1971. Jest]i cht] Haek skutenspchat sebevra-
du, zristv otzkou.
a
Tato tvrzen se objevuj v nslerlujcch publikacch: K' Wagenbach: Franz Ka|ka;
F. Politzer: Franz Kafka (Parable and, Paradox); M. Brod: Franz Kafka; Mareovo sv.
dectv je uvedeno ve Wagenbachov knize.
5 o
viz W. Prochazka: Kaka's Association with Jaros]av Haek and the Czech Anarchists'
Modern Austrian Literature 1978, s.275.287; M. Goetz.Stankiewiczov: Kaka and Haek
- Reflections on a Meeting in the House ofFiction, Language and Literary Theory lg8,
s. 339-354.
624
knize Franz Kafka: Parable and Paradox|zenalztnzorn pkladvytv-
entohoto m1tu:
Drileitj a problematitjje to, jak;f vliv ml na Kaku, v tdob zamstnance dl.
nick rirazovpojior'ny,po deseti letech anarchistck! Klub mladlclz' Na schrizi tohoto
klubu se setkal s Jaroslavem Hakem, budoucmautoremDobrho uojrika uejka'}Jaek
byl excentrickf rebel s ern1fmhumorem a Kaka si nutn musel uvdomit podobrrost
jejich osobnost.6
Toto tvrzen se zakld na riryvku z Kakovy biogtafie, kterou napsal
jeho ptel Max Brod. Brod sm se ovem spolh na vzpomnky jin1ch lid.
Navc pouze naznauje monost Kakova setkn s Hakem. Pro Politzera
se toto setkn stalo skuten1fm.A jak se Brod dozvdl o Kakov domn-
lm spojen s esk;fmi anarchisty? Je obecn znrrro, e Kaka se dn;fch
politickfch hnut nebo akc nezriastoval a e se tak nikdy nezmnil ani
o anarchistech, ani o Hakovi. V Kakov ivotopise Brod pipout,eKaf-
ka rozhodn nebyl politicky aktivn a e se vjeho ptomnosti nikdy o d-
n1chanarchistick1fch schrizch nezmioval.7 Domnl spojen Kaky s es-
k;mi anarchisty pravdpodobn pochz ze spekulace,e se Kafka osobn
znal s Michaelem Kchou' pedsedou Klubu mladych. Max Brod se o tto
znmosti ovem dozvdl nikoli od Kaky, ale od Kchy, po Kakov smrti'
V ivotopise pak Brod ponkud popout uzdu fantazii:
Na zklad Kchoqfch autentick ch zprv' kterse potwdily i z jin;chzdroj,jsem
ve svmromnu mohl napsat nsledujcdky:'S jinou skupinou echriusazenouu
stolu v ttovelikmstnostisedl dalnmeck1 host, kter! vypadal velmi hubeny a
velmi mladf' akolimu bylozejm pesticet.Za cel;fveernepromluvilani slovo,pouze
vepozomsledovalsv;fmavelk ma zcma oima,kterpodvlasy ernlmijako uhel
tvoilyzvltnkontrast kjeho sndtvi.'Byl to spisovatelFranz Kaka.Pichzel
na tato shromdn astoa v klidu sejich zriastnil.Kchovi se lbii a kalmu'klidas'
...Zmnn shromdn byl znm;Klub mlad ch,...ke ktermupatiliet spisovatel
Gellner, Toman'rmek'Stanislav Neumam, Marea Haek.8
Vyjma Kchovo vlastnho svdectv neexistuje dnjr dtkaz o tom, e
se Kaka s Kchou znali (Brod neuvd, kdo jsou ty .'jin ztoje,, , kter by
tuto znmost potvrzovaly), a Brodovo tvrzeni, e seKafka ziiastnil schriz
Klubu mlad ch, je jeho vlastn vylepen u pochybnho Kchova tvrzen'
Ve svm ivotopise Kaky pipisuje Wagenbach zsluhu na Kakov setkrn
s esk;fmi anarchisty Michalu Mareovi, kte4f popisuje tyto domnl nv-
H. Politzer: Franz Kafka (Parable and Parad.ox), New York 1.966,s. 1 1 9
7
M. Brod: Franz Kafka (Eine Biographie),Prag 1937, s. 85-86.
8
Tamt.s. 86.
625
E
 vejkova',odysea za estnhodoprovodu dvou vojkri ozbrojenjch bajonety'.jej zavede
z hradanskhovzen po Nerudov u]ici na Mou Stranu a pes Karlriv most do Kar-
lna. TVozajmavou skupinu tosob:dva hldaieskortuj delikventa. Z opanstrmy
pichzpesKarlriv most a vzhriru na Strahovjin trojice. Je to tro zKafkovaProcesu:
dva trldai,kte vedou ',delikventa.', ban.kovnhoriednkaJosefa K.. na Strahov. kde
jeden z nich .'dojeho srdce vraz n .'.2
Akoli se tyto dv skupiny nemoh]y potkat, nebovejkovapou se
odehrv rno a Josefa K. eskortuj na popravu v noci, toto teoretick set-
knvytvIzajmavyobraz a takjej vyuila adaautorri. Angelo Ripellino
zansvoji knihlPraga Maglca pedstavouprv tohotosetkn. Dva et
spisovatelv emigraci, Jaroslav Gillar a Vladimr kutinanapsi divadeln
hru nazvanou J osef uej k a J osefK. _ d.ua osarnlchod'cina Karlou most,
kterou publikovali v roce sthovyronarozen F. Kaky a J. Haka.3
Ujsem se zmnil, ek setkn dvou Josefii na Karlov most nemohlo
dojt.I kdyby k nmu dolo,ti dva by kolem sebe proli bez povimnut.
A prv to plat i ojejich autorech, o Kakovi a Hakovi, a zrovna tak i o
Klmovi, akoliten dnhoJosefa na Karl v most neumstil. Je vc ne
pravdpodobn,etito tiautoise v prask]chulicch potkvali - a mjeli
bez povimnut,nebose prost neznali' kay z nich il ve zcela jinm
svt.
Mnoho literrnch vdc , mezi kter patMichal Mare, Max Brod,
Klaus Wagenbach a Heinz Politzer, twd, e Kafka se s Hakem sehze|
v praskanarchistick skupin Klub mlad;fch, nebo dokonce ese v roce
1911 Kaka zriastnil schrize Hakovy Strany mrnhopokroku v mezch
zkona.a Tato tvrzen pesvdivvyvracej Willy Prochazka a Markta
Goetz-Stankiewiczov.5
V kakovsk1fchstudich se nicmnspojenKafky s esk;/mianarchisty
vyskytuje dosti bn.Jenome pro to neexistuj dnd kazy a tato tvr-
zense zejmzakldaj na Kakov',anarchistickm', stylu. V Politzerov
" K. Kosk: Haek and Kaka, 1883-1922123,pe,!,A. Hopkinsov, Cross Currents Ig83,
s.127-136.
3
vi" R. Pytlk. 7o ulau house,Praha 1971.Jestli chtl Haek skutenspchat sebevra-
du, zristv otzkou.
a
Tato tvrzen se objevuj v nsleclujcch publikacch: K. Wagenbach: Franz Kafka;
F. Politzer: Franz Kafka (Parable and Parador); M. Brod: Franz Ka|ka; Mareovo sv.
dectv je uvedeno ve Wagenbachov knize.
5 " H. Politzer: Franz Kafka (Parable and Parad,ox), New York 1966, s.
Viz w. Prochazka: Kaka's Associationwith Jaroslav Haek and the CzechAnarchists,
Modern Austrian Literature |978, s,275-287; M. Goetz-Stankiewiczov:Kaka and Haek
- Reflections on a Meeting in the House ofFiction, Language and Literary Theory IgB5,
s. 339-354.
624
knize Franz Kafka: Pardble and Paradox|zena|ztnzorn pkladvytv-
entohoto m tu:
Dtileitja problematitjje to' jak;| vliv ml na Kaku, v tdob zamstnance dl.
nick rirazovpojiovny'po deseti letech anarchistck! Klub mladlclr,. Na schrizi tohoto
k]ubu se setkal s Jaroslavem Hakem, budoucm autorem Dobrhouojcikauejka.Haek
byl excentrickf rebel s ern]fmhumorem a Kaka si nutn musel uvdomit podobnost
jejich osobnost.6
Toto tvrzen se zakld na ryvku z Kakovy biografie, kterou napsal
jeho ptel Max Brod. Brod sm se ovem spolh na vzpomnky jinfch lid.
Navc pouze naznauje monost Kakova setkn s Hakem. Pro Politzera
se toto setkn stalo skuten:fm.A jak se Brod dozvdl o Kakovdomn-
lm spojens esk mi anarchisty? Je obecn znmo, eKafka se dn ch
politick;chhnut nebo akc nezriastova] a e se tak nikdy nezmnil ani
o anarchistech, ani o Hakovi. V Kafkov ivotopiseBrod pipouti,eKaf.
ka rozhodn nebyl politicky aktivn a ese vjeho ptomnostinikdy o d-
n1fchanarchistick;fch schrizch nezmioval.? Domnl spojenKafky s es-
k1fmi anarchisty pravdpodobn pochzze spekulace' ese Kafua osobn
znal s Michaelem Kchou, pedsedouKlubu mlad1fch.Max Brod se o tto
znmosti ovemdozvdl nikoli od Kafky, ale od Kchy' po Kakov smrti.
V ivotopisepak Brod ponkud popoutuzdu fantazii:
Na zklad l(choqfch autentick;ch zprv, kter se potvrdily i zjin;|ch zdrojri,jsem
'Sjinou skupinou echriusazenou u
ve svm romnu mohl napsat nsledujcdky:
stolu v tto velik mstnosti sedl dalnmeck;f host, kter!'vypadal velmi hubeny a
velmi mlad!, akolimu bylo zejmpesticet.Za cel;fveernepromluvil ani slovo' pouze
ve pozorn sledoval sv;fma velk;ma zcmaoima,kter pod vlasy ern;fmijako uhel
tvoily zvltn kontrast k jeho snd tvi.' Byl to spisovatel Franz Kaka. Pichzei
,klias'
na tato shromdn astoa v klidu sejich zriastnil. Kchovi se lbil a kalmu
... Zmnnshromdnbyl znmj Klub mlad ch,... ke ktermu patili et
spisovatel
Gellner. Toman. rmek. Stanislav Neumam. Mare a Haek.8
Vyjma Kchovo vlastnho svdectv neexistuje dny dtkaz o tom, e
,
se Kafka s Kchou znali (Brod neuvd,kdo jsou ty jin zdroje'',kterby
tuto znmost potvrzovaly),a Brodovo tvrzen,ese Kaka zriastnilschriz
Klubu mlad ch, je jeho vlastn vylepenu pochybnhoKchova tvrzen
Ve svmivotopiseKakypipisujeWagenbach zsluhu na Kakov setkn
s esk1fmianarchisty Michalu Mareovi, kter1/popisuje tyto domnlnv-
7
M. Brod: Franz Kafka (Eine Biographie),Prag 1937, s. 85-86.
8
Tamt,s. 86.
625
L
 tvy ve svm textu Jak jsem se sezn'mil s Franzetn Kafkou.g Podrobn
analyza Kchov]fch a Mareoqich tvrzen, kterou provedl Willy Prochaz-
ka,10 ukazuje, e spojen Kaky s esk1fmi anarchisty je velmi prav-
dpodobn pouh1f qfmysl' Vclav ern;,kterf v roce 1945 podal Maree
o pspvek o Kakovi do svho Kritickho msnku' odmtl okamit do-
dan;f lnek publikovat a oznail jej za ,'nestvrirn zmaten galymati
povrchnch dojmri''. 11
Spojen Kaky s anarchistick;m Klubem mlad ch, nebo dokonce s Ha-
kovou Stranou mrnho pokroku v mezch zkona se zd b1ft pouhou fik-
c.12Mezi obma spisovateli nedolo k dnmu vyznanmu kontaktu.
Kaka se o Hakovi nezmiuje v dnm ze sqich dopisra denkri. Stejn
tak se Haek nezmiuje o Kakovi. Pokud vezmeme v rvahu ohromn5roz-
dl jak mezi zprisobem ivota, tak i zprisobem psan tchto dvou autorri'
tvrzen, e se znali, nebo dokonce mli jeden na druhho jak1fkoli vliv, je
nutno povaovat za klamn.
Jestlie tito dva spisovatel pedstavuj dva opanply, Ladislav Klma
se nachz nkde mezi nimi. Klma psal jak esky, tak i nmecky. Nkdy
dokonce pouval oba jazyky v rmci jedn vty. Akoli mnoho zpisri ve
svm denku psal Klma nmecky a v nmin napsal dokonce cel;f romn,
byl v podstat esk;nacionalista a sdlel s Hakem ponkud opovrliv5i
nhled na ve nmeck a rakousk. Pestoe vtina Klmov ch ptel byli
prat Nmci, Klma neustle zesmoval jak Rakousko, tak i Nmec-
ko.13 Pot, co v jedn ze kolnch riloh nazval Habsburky prase monar.
chi, byl vylouen ze vech rakousko-uhersk ch kol.la Hlavnm hrdinou
jeho nej spnjhoromnu Utrpen hneteSternenhocha (1928) je gro-
teskn nmeck;/'aristokrat, budouc nstupce csaeVilma. ob postavy
vyznivaj v Klmov podn smn a imbeciln.
Akoli Klma a Haek sdleli svrij odpor krakousko.uhersk monarchii'
v dnm ppadnemIi nic spolenhove vztahu k bolevickmu Rusku.
Hakova dobrodrustv ve vlce ajeho nhl promna z eskhoopilce v
'.komisara.' je
bolevickho nco, co by filozof Klma nikdy nepodstoupil.
o
K. Wagenbach: Frartz Kafka, Bern 1958, s. 270.
10
w' Prochazka: Kaka's Association with Jaroslav Haek and the Czech Anarchists'
Modern Austriart Literature 1978, s. 275-287.
ll
V' ern11:
Pamti III, Brno 1992, s. 321.
''
vi, w' Prochazka: cit' dlo; E. Goldstiicker: Franz Kafka aus Prager Sicht, s. 42;
M. Goetz.Stankiewiczov: cit. dlo.
'3
L. Kl.o. Vlasttt iuotopis, Praha L992, s. 20.
1a
T a m t s, . 1 3 .
626
Na rozdl od Haka si Klma ji v mld vybudoval sv j filozofick1i systm'
na kterm lpl a kter neumooval nhl vykwy mezi extrmy la Ha-
ek. Jist, KIma byl ukzkov} extremista' nicmn se nikdy neodch lil
od sv filozofie, pevn zakotven v uenNietzscheho, Schopenhauera a
Berkeleyho. V tomto ohledu je KIma mnohem ble Kakovi - u obou auto-
rri je prakticky v kadm textu zeteln; specifick;i filozofick;i postoj.
Po 1' svtov vlce psal Klma, prv tak jako Haek, pro rrizn noviny
a asopisy. Ye Vlastnm iuotopise se zmiuje o tto publikan innosti
..Po
nsledovn: skonen vliky psal jsem trochu do novin, dky panu
Kodkovi..' Nov farge' stejn jako m dva filozofick spisy..''.l5 Podobn
jako Kafka a Haek nepovaoval KIma sv psan za.,1iteraturu'' a zmioval
se o nm s despektem' Na rozdl od Haka poslal ovem Klma do redakc
filozoflck traktty a fejetony. Pravdpodobnost, eby tito dva autoi publi-
kovali ve stejn;ch periodikch nebo e by se zajmalijeden o druhho' tak
byla v podstat nulov.
Co mli tedy tito ti spisovatel, Kaka, Klma a Haek, spolenho
krom toho, e ilt a psali ve stejn dob na stejnm mst? Je monsrov-
nvat esoterickou literaturu Klmovu s Hakovou satirou nebo przou Fran-
zeKafky?.'Kaka se te,aby ho lid interpretovali, zatmco Haek se te,
aby se lid zasmli,.'16 poznamena] Karel Kosk. Mohu k tomu dodat, e
Klma se te,aby se lid podsili. Pesto na otzku, zdatito ti spisovatel
maj nco spolenho,Ize odpovdt kladn _ Kaka, Haek a Klma se
vejdou pod spolen;/'detnk zvany expresionismus'
Expresionismus jakoto hnut se objevil v letech ped prvn svtovou
vIkou. Po vlce bylo jeho hlavnm stanovitm Nmecko, odkud se rozil
do sousednchzem, a tud tak do nov vzniklho Ceskoslovenska. Expre-
sionismus je opakem impresionismu v tom smyslu, e se nesna podat
odraz vnjho svta v mysli jednotlivce, ale naopak tuto mysl do vnjho
svta promtnout. Je to hnut idealistick, nebo pozdvihuje ducha jakoto
primrn realitu. Expresionismus je tak individualisticky a pedstavuje
lovka v rmci mikrokosmu, nezvislho na spoleenskych normch. Tt
se tak zaveden normy literrn: expresionistick bse se stv sledem
bezprostednch obraz , prza a drama j sou asto groteskn a jej ich forma
je zhutn.17
Nenvist vrii vlce' kter zniila sociln vztahy, se postupn mn
v nenvist vrii celcivilizaci. Vznik obskurn kult obecnlidskosti a uto-
15
T a m t ,s . 2 1 .
'6
Ho"k an,d'Kafka, s. |28'
17
J' Hrabk - D. Jebek _ Z. Ti c]n:P rtitlodcepo dj inach es
klite rat ury,Pr arra I97 6,
s. 436.
627
 tvy ve svm textu Jak jsem se seznd'mil s Franzern Kafkou.o Podrobn
ana|,!za Kchoqch a Mareovych tvrzen, kterou provedl Willy Prochaz-
ka,10 ukazuje, e spojen Kaky s esk;imi anarchisty je velmi prav-
dpodobn pouh r1mysl. Vc|av ern)i, kter)i v roce 1945 podal Maree
o pspvek o Kakovi do svho Kritickho msnku, odmtl okamit do-
dan; lnek publikovat a oznail jej za '.nestvrirn zmaten galymati
povrchnch dojm ','''
Spojen Kafky s anarchistickyim Klubem mlad]fch, nebo dokonce s Ha-
kovou Stranou mrnho pokroku v mezch zkona se zb,!t pouhou fik-
c.12Mezi obma spisovateli nedolo k d.nmuv;f'znanmukontaktu.
Kaka se o Hakovi nezmiuje v dnm ze sqich dopisri a denkri. Stejn
tak se Haek nezmiuje o Kakovi. Pokud vezmeme v rivahu ohromn; roz-
dl jak mezi zprisobem ivota, tak i zprisobem psan tchto dvou autorti,
tvrzen, e se znali, nebo dokonce mli jeden na druhho jakfkoli vliv, je
nutno povaovat za klamn.
Jestlie tito dva spisovatel pedstavuj dva opanply, Ladislav Klma
se nachz nkde mezi nimi. Klma psal jak esky, tak i nmecky. Nkdy
dokonce pouval oba jazyky v rmci jedn vty' Akoli mnoho zpisri ve
svm denku psal Klma nmecky a v nmin rrapsal dokonce cel;romn,
byl v podstat esk1inacionalista a sdlel s Hakem ponkud opovrliq/
nhled na ve nmeck a rakousk. Pestoe vtina Klmov ch ptel byli
prat Nmci, KIma neustle zesmoval jak Rakousko, tak i Nmec.
ko.13 Pot, co v jedn ze kolnclr riloh nazval Habsburky prase monar.
llr
chi, byl vylouen ze vech rakousko.uhersk1fch kol... Hlavnm hrdinou
jeho nejrspnjhoromnu Utrpen hneteSternenhocha (L928) je gro.
teskn nmeck; aristokrat, budouc nstupce csaeVilma' ob postavy
vyznvaj v Klmov podn smn a imbeciln.
Akoli Klma a Haek sdleli svrij odpor k rakousko-uhersk monarchii,
v dnm ppadnemli nic spolenhove vztahu k bolevickmu Rusku.
Hakova dobrodrustv ve vlce ajeho nhl promna z eskhoopilce v
.'komisara', je
bolevickho nco, co by filozof KIma nikdy nepodstoupil.
ili
o
K. Wagenbach'.Franz Kafka, Bern 1958, s. 270.
l0
w. Prochazka: Kaka's Association with Jaroslav Haek and the Czech Anarchists'
Modern Austrian Literature 1978, s. 275-287.
ll
V' ern11'
Pomti lil, Brno 1992, s. 321.
12
Vi" w. Prochazka: cit. dlo; E' Go|dstiicker: Franz Kafka aus Prager Sicht' s. 42;
M. Goetz.Stankiewiczov: cit. dlo.
'3
L. Kl-u. Vlastn iuotopis,Praha 1992, s. 20-
la
T a m t s, . 1 3 '
626
Na rozdl od Haka si Klma ji v mld vybudoval svrij filozofick1f systm,
na kterm lpI a kter1f neumooval nhl vykyvy mezi extrmy la Ha-
ek. Jist, KIma byl ukzkov; extremista, nicmn se nikdy neodch1ilil
od sv filozofie, pevn zakotven v uen Nietzscheho, Schopenhauera a
Berkeleyho. V tomto ohledu je Klma mnohem ble Kakovi - u obou auto-
rri je prakticky v kadm textu zeteln5 specifick1i filozofick;f postoj.
Po 1' svtov vlce psal Klma, prv tak jako Haek, pro rrizn noviny
a asopisy. Ye Vlastnm iuotopise se zmiuje o tto publikan innosti
..Po
nsledovn: skonen vliky psal jsem trochu do novin, dky panu
Kodkovi...Nov large, stejn jako m dva filozofickspisy...''|5Podobn
jako Kafka a Haek nepovaoval Klma svpsan za',literaturu'' a zmioval
se o nm s despektem. Na rozdI od Haka poslal ovem KIma do redakc
filozofick traktty a fejetony' Pravdpodobnost, e by tito dva autoi publi-
kovali ve stejn;ch periodikch nebo e by se zajmalijeden o druhho, tak
byla v podstat nulov.
Co mli tedy tito ti spisovatel, Kaka, Klma a Haek, spolenho
krom toho, e ili a psali ve stejn dob na stejnm mst? Je monsrov-
nvat esoterickou literaturu Klmovu s Hakovou satirou nebo przou Fran-
''Kaka
ze Kafky? se te,aby ho lid interpretovali, zatmco Haek se te,
aby se lid zasmli,,,16 poznamenal Karel Kosk. Mohu k tomu dodat, e
KIma se te,aby se lid podsili. Pesto na otzku, zda tito ti spisovatel
maj nco spolenho,lze odpovdt kladn - Kaka, Haek a KIma se
vejdou pod spolen;f detnk zvany expresionismus'
Expresionismus jakoto hnut se objevil v letech ped prvn svtovou
vlkou. Po vlce bylo jeho hlavnm stanovitm Nmecko, odkud se rozil
do sousednch zem, atutak do nov vzniklho eskoslovenska. Expre-
sionismus je opakem impresionismu v tom smyslu, e se nesna podat
odraz vnjho svta v mysli jednotlivce, ale naopak tuto mysl do vnjho
svta promtnout. Je to hnut idealistick, nebo pozdvihuje duchajakoto
primrn realitu. Expresionismus je tak individualistick1f a pedstavuje
lovka v rmci mikrokosmu, nezvislho na spoleenskych normch. Tt
se tak zaveden normy literrn: expresionistick bse se stv sledem
bezprostednch obrazri, pt6zaadrama jsou asto groteskn a jejich forma
je zhutn.17
Nenvist vrii vIce, kter zniila sociln vztahy, se postupn mn
v nenvist vtii celcivilizaci. Vznik obskurn kult obecn lidskosti a uto.
15
T a m t ,s . 2 1 .
,u
Ho"k and Ka|ka, s. 728.
17
J. Hrabk - D. Jebek _ Z. Ti ch:Prtiuodce p<ldjinch esk
literatury,Ptaha 7976,
s. 436.
627
L
 pistick tendence. Expresionistick;i zprisob mylen,akolivych zi ze sou'-
asn1fchvdeck;fch znalost, je stle zakotven v pragmatickm mylen
minulho stoleta ritona moderntechnologii a civilizaci v nejirmslova
smyslu. Pesimistick zoufalstvvychzejcz momentlnho selhn lidstva
jako takovho,kombinovans optimistickou vrou v lidstvo budouc- v
literatue se toto astoodrv podob nezivn,fch popisri a expresionis-
tick literrn postavy astopipomnajspeschematick typy neiv
lidi. ''Cm mntalentu, tm vceexpresionismu,'.poznamenv snad pon-
kud nespravedliv Max Brod ve svvzpomnkovknizePrager Kreis'Ex-
presionisticky nzor v podivnkombinaci kolektivismu a individualismu
zdrirazuje tvrirhojednotlivce jako protiklad fenomenlnho svta ajeho
pasivnhopijmn; osobnost,kter toupo spojens lidstvem' vfraduje
svrij emocionlnprotest, opozici vrile a revolunhoradikalismu proti svtu,
kter1f se ene do zhuby.
Yrozen rozpolcenost expresionistickho vyrazu, a v mnoha ppadech
tak ivotnhostylu, se nikdy uspokojiv nevyeilaa nakonec zapinila
pd spisovatelri expresionistri. Richard Sheppard poznamenal, etato roz-
polcenost ''dohnan do jednoho extrmu...mrievst k r zn1mformm
politickhonebo nboenskhopesvden. V opanm extrmnmppad
mrievstk nihilismu a sebeznien.''', Pokldm tuto tendenci k sebezni-
enza spolen1fprvek autorskho tria Kaka - Haek - KIma. Haek a
KIma se prakticky upili k smrti. Hakova zet je obecn znrrr a nen
drivod, abych zde opakoval jeho alkoholick dobrodrustv.KIma, stejn
jako Haek, co se !ealkoholu, si na stdmostplinepotrpl. V letech
ped1. svtovou vlkou zaalkonzumovat twdf alkohol v nesmrn;fchdv-
kch. Dlal to zce|a rimysln, jakoby podle njakho filozofickho plnu
na sebeznienza rielemduchovn regenerace. Ve svautobiografii Klma
pe:.'Alkohol m zachrnil, rum a needn lh;jsem svym zachrncrim
vyerpn a mohl se sotva h bat a mluvit, zorganizoval pro sv lipnick
ptelepijck veer.Kdy vjeho prribhu zkolaboval, sliboval svjm pte-
lrim, e to brzo, na Ti krle, naprav.2l
KIma se mylenkou na sebevradu asto zaobral. Tma sebevrady
se objevuje opakovan v jeho dopisech a jin ch textech. V listopadu roku
1914 si (nmecky)zapsal do denku:'.Sebevradaovld moji mysl na nej-
vymru, vce nekdykoli pedtm;pokud se nestane zzrak, vydm se
konenna ten vzruujcu let.,.,,a dodv, e .'je as zatse spalov-
nm,..22A skuten,o nkolik dn pozdji se v jeho denku objevujenoqf
zpis, tentokrt latinsky: '.omnia flammis data,''23ve vreno do ohn.
KIma spchal symbolickou sebevradu tm, esplil znanoust svho
dla. Nezniilje cel,ale nktertexty zmizely ripln a z rozsrhl;ichromnri
zbyly pouhfragmenty.
obdobn podal Kafka svhopteleMaxe Broda, aby po jeho smrti
jeho dlo splil' Brod, ktery ml mnii dlat lidi slavn;fmi - dokonce si
pisvojil ,'objevenHaka.,- udlal pesn;iopak a Kakovo dlo publikoval.
Tento sebezniujc pud, jak po strnce fuzick,tak i psychick,je zce|a
zejm1/ u vechtautorri. Spolenfmproblmemtchto tprask1/chspiso-
vatelri, zdnliv tak rozdln;/ch,bylajejich neschopnostrozeitparadox
zoufalstv a nadje' optimismu a pesimismu.

it vrny dodnes.Druh polovina roku 1912 a cel;/rok 1913 m nezastihl ani

na minutu stzlivho..,''
Kafka, kter rozhodn alkoholik nebyl, zemelna tuberkulzu. Ale a
u zemelina nemoc' nebo na plimnoho alkoholu, drileitje, evichni

i
ti autoiztratili vrili k ivotu. Kaka,'po ltatrpl plicn chorobou,a akoli
ji lil,pestoji vdom pstoval a duevnpodporoval,''napsala Milena
Jesensk v oznmen o Kakov smrti.2oHaek vedl na sklonku svho
ivotav Lipnici sebewaedn1/ivot.Ti dny pedsmrt, kdy ubyl naprosto

,]]L 18
R. Sheppard: German Expressionism, in Modernism (AGuideto EuropeanLiterature, 21
J. chupecky: Expresiottist(RichardWeiner' Jakub Deml, Ladislau KIma, podiun!

i
1890-1930),ed. M. Bradbury - J. McFarlane, New York 1976, s.279. Haek),Pra}ra 1992' s. 183.
19
Vlastn iuotopis,s. 19.20. " cit i" Chalupeck , s. 1b4.
20 23^
F,un,Kafka: Dopisy Milen, s,223 (otitno v Nrod'nch listech 6. ervna 1924). tamlez.

628 629
 pistick tendence. Expresionistick;i zprisob mylen,akolivych zi ze sou'-
asn1fchvdeck;fch znalost, je stle zakotven v pragmatickm mylen
minulho stoleta ritona moderntechnologii a civilizaci v nejirmslova
smyslu. Pesimistick zoufalstvvychzejcz momentlnho selhn lidstva
jako takovho,kombinovans optimistickou vrou v lidstvo budouc- v
literatue se toto astoodrv podob nezivn,fch popisri a expresionis-
tick literrn postavy astopipomnajspeschematick typy neiv
lidi. ''Cm mntalentu, tm vceexpresionismu,'.poznamenv snad pon-
kud nespravedliv Max Brod ve svvzpomnkovknizePrager Kreis'Ex-
presionisticky nzor v podivnkombinaci kolektivismu a individualismu
zdrirazuje tvrirhojednotlivce jako protiklad fenomenlnho svta ajeho
pasivnhopijmn; osobnost,kter toupo spojens lidstvem' vfraduje
svrij emocionlnprotest, opozici vrile a revolunhoradikalismu proti svtu,
kter1f se ene do zhuby.
Yrozen rozpolcenost expresionistickho vyrazu, a v mnoha ppadech
tak ivotnhostylu, se nikdy uspokojiv nevyeilaa nakonec zapinila
pd spisovatelri expresionistri. Richard Sheppard poznamenal, etato roz-
polcenost ''dohnan do jednoho extrmu...mrievst k r zn1mformm
politickhonebo nboenskhopesvden. V opanm extrmnmppad
mrievstk nihilismu a sebeznien.''', Pokldm tuto tendenci k sebezni-
enza spolen1fprvek autorskho tria Kaka - Haek - KIma. Haek a
KIma se prakticky upili k smrti. Hakova zet je obecn znrrr a nen
drivod, abych zde opakoval jeho alkoholick dobrodrustv.KIma, stejn
jako Haek, co se !ealkoholu, si na stdmostplinepotrpl. V letech
ped1. svtovou vlkou zaalkonzumovat twdf alkohol v nesmrn;fchdv-
kch. Dlal to zce|a rimysln, jakoby podle njakho filozofickho plnu
na sebeznienza rielemduchovn regenerace. Ve svautobiografii Klma
pe:.'Alkohol m zachrnil, rum a needn lh;jsem svym zachrncrim
vyerpn a mohl se sotva h bat a mluvit, zorganizoval pro sv lipnick
ptelepijck veer.Kdy vjeho prribhu zkolaboval, sliboval svjm pte-
lrim, e to brzo, na Ti krle, naprav.2l
KIma se mylenkou na sebevradu asto zaobral. Tma sebevrady
se objevuje opakovan v jeho dopisech a jin ch textech. V listopadu roku
1914 si (nmecky)zapsal do denku:'.Sebevradaovld moji mysl na nej-
vymru, vce nekdykoli pedtm;pokud se nestane zzrak, vydm se
konenna ten vzruujcu let.,.,,a dodv, e .'je as zatse spalov-
nm,..22A skuten,o nkolik dn pozdji se v jeho denku objevujenoqf
zpis, tentokrt latinsky: '.omnia flammis data,''23ve vreno do ohn.
KIma spchal symbolickou sebevradu tm, esplil znanoust svho
dla. Nezniilje cel,ale nktertexty zmizely ripln a z rozsrhl;ichromnri
zbyly pouhfragmenty.
obdobn podal Kafka svhopteleMaxe Broda, aby po jeho smrti
jeho dlo splil' Brod, ktery ml mnii dlat lidi slavn;fmi - dokonce si
pisvojil ,'objevenHaka.,- udlal pesn;iopak a Kakovo dlo publikoval.
Tento sebezniujc pud, jak po strnce fuzick,tak i psychick,je zce|a
zejm1/ u vechtautorri. Spolenfmproblmemtchto tprask1/chspiso-
vatelri, zdnliv tak rozdln;/ch,bylajejich neschopnostrozeitparadox
zoufalstv a nadje' optimismu a pesimismu.

it vrny dodnes.Druh polovina roku 1912 a cel;/rok 1913 m nezastihl ani

na minutu stzlivho..,''
Kafka, kter rozhodn alkoholik nebyl, zemelna tuberkulzu. Ale a
u zemelina nemoc' nebo na plimnoho alkoholu, drileitje, evichni

i
ti autoiztratili vrili k ivotu. Kaka,'po ltatrpl plicn chorobou,a akoli
ji lil,pestoji vdom pstoval a duevnpodporoval,''napsala Milena
Jesensk v oznmen o Kakov smrti.2oHaek vedl na sklonku svho
ivotav Lipnici sebewaedn1/ivot.Ti dny pedsmrt, kdy ubyl naprosto

,]]L 18
R. Sheppard: German Expressionism, in Modernism (AGuideto EuropeanLiterature, 21
J. chupecky: Expresiottist(RichardWeiner' Jakub Deml, Ladislau KIma, podiun!

i
1890-1930),ed. M. Bradbury - J. McFarlane, New York 1976, s.279. Haek),Pra}ra 1992' s. 183.
19
Vlastn iuotopis,s. 19.20. " cit i" Chalupeck , s. 1b4.
20 23^
F,un,Kafka: Dopisy Milen, s,223 (otitno v Nrod'nch listech 6. ervna 1924). tamlez.

628 629
 vn.rxovoptzNN
(Psan a psemnosti v Hakov textu)
HOLT MEYER
.'Ten hejtman vyel ven a hned mu napail kasrnka.
Von vzal flintu a bouch ho pmodo
srdce. Kulka vyletla panu hejtmanovi ze zad ajet udlala koduv kmceli. Rozbila flaku
inkoustu a ten polil iedn akta'' (I 45t'l
Mrieme sttoto msto ze drulrkapitoly prvnho dl,uosud dobrhouo-
j'ka uejhajako klke tentextu jako celku?
Hovo-li se o Hkov textu, zdrirazuje se astojeho spontnnost, tedy
implicite i jeho rjstnost'2Pitomse astozamujeprocestvrirs literrn
metodou,jednnm postav a jin mi rovnmi textu. Vznik astopolomys-
tick sjednocenHaka, pcho v loklu U eskkoruny, se vejkem,bav-
cm se s Bretschneiderem v hospod pana Palivce. Z tohoto hlediska je
Haek pbcmdemiurgem, kter;f skoro nepotebujepero, papr a inkoust,
a vejkje pitom;fm, ale rovnstoprocentn rstnmvariantem Haka.3
A]e mn nejde o konkrtnproces psan, tzn. je ripln jedno, diktovalJi
Haek celou knihu. Suejh je pestopsan;f a je zrove tak psan.
Skoro nikdy se nemluv a nepeo roli psemnostive Suejkoui. Tm
mnpozorujteni,epsan v Hakov textu m rriznaspekty akady
z nich m globln v y znampro analyzu uejha. Psan ve psanj sou asto
nepozorovan, ale rovnastojsouindexem druhu textu, kte4fje obsahuje
i pe.
Na zatku bylo psan,respektive byla psan.Pan Mtillerovmzpt-
vy o tom' e,,nmzabili Ferdinanda,,z etbynovin: ..Novinypou,milost-
.
Vechny citace jsou podle dvousvazkovho vydn z roku 1959 (nak]adatelstv Nae
vojsko).
' ''Haekpsal
Rudl.o Pytlk peve svKn jze o Suejoui{1983): vejkanaprostospotm.
spolhajezcela na svou obrovskou tvrira fantastickou pedstavivost.S udivujcpohotovost
vybr z obrovskhorezeruoru poznatkra postehrivdy prv ty, kter v danchvli nejvce
potebova],'(s.85).
3
Pytlik ps" dl: '.Pipsan Haek neuva]tmdn;fchmaterilri ani pedbnfch v literrnm textu obecn. Hovorov varianta jazyka nen automaticky
poznmek a nrtri' Jedin m vodtkem mu byly star rakousk kalende, kter mu zaslal
nakladatel Synek' ostatn fakta a dokumenty, tvoc d leitpsmo vyprvn ve uejkoui,
cituje vtinouzpamti. (..')Nejastjipr1fHaek rozloilmapu haliskhobojit,to tehdy,
kdy potebovalpesnurit smr vejkovaputovni', (tamt,s. 87).
630
pane,e pan arcivvodabyljako eeto.
Vystleldo nho vechnypatrony''
(r 45).
Je monmluvit o psan' respektive o psanchve uejhoui, o vejkov
psan a o vejkovskmpsan. To jsou ovemrriznvci. Prvn kategorie
obsahujevechnypsemnostiv Hakovtextu:.plakty,noviny,nzvy hos-
pod, mapy, dokumenty, dopisy, podpisy, nadpisy, zpisy,pedpisy,ale tak
literrn citty, eventuln i psn(ty jsou velmi etn).Ajsou takmnoh
pftlady, kterjsou na hranici mezi psemnou a hovorovou e, jako prv
psn. obsah ttokategorie zvis na definici psma a pstupuk nmu,
tedy co se jm rozum.Jestlie lovkpovaujepsemnost- psan - psmo
_ critureza urit princip odkldn v;znamuivyznamovhoodkldn,
pak cel;f textje obrovsk inscenace takovhoprincipu' A]e nehled k ta-
koqfm globlnm otzkm, mriemekonstatovat,e seve Suejkoul lyskytuj
funkcionln a tematicky druhy psan,o kte4fch se jako o zvltnkategorii
v bdn o uejhouianebo vribec o Hakovdlejetnemluvilo a nepsalo'
Druh kategorie' vejkovopsan,je v uritmsmyslu subkategori prvn
kategorie: obsahuje toti psan,kter vytvsm vejk,napftlad pi.
znni,kter dalo mmurefertu nzev, nebo psan na b|zdikoln svt-
nice na konci tethodlu: ,'Zdespal Josef Svejk z Prahy...''(II 203) atd.
Avak i v tom ppadlze definovat tuto kategorii z globlnjhohlediska.
vejkstIe tea vytv tm texty - napkladjeho nesslnhistorky z
novin, z knih, dokonce ze spisri sv. Augustina. I tato kategorie tedy m e
slouitjako definice celhotextu - Hakriv text jako sbornk vejkov1fch
psan.A vejkovapsanjsouv tomto smyslujevy vejkovskho psan,tedy
takovhopsan,kterse vyskytuje podle vejkovskho principu. AIe jakf
je tento princip? Jak psan vejkuje?
V tak krtkm refert nen monvypodat se s tak pomrn sloi-
t1fmtmatem _ avakje monformu\ovatotzky; a nejdrileitjzn:jak
mme stSuejka. Nebo pesnji:jak mme sttenv Hakov textu.
Anebo jet pesnji:jsme vribec schopni stvejkovotena vejkovo
psan,a jak nm to pomh pitentextu jako celku? A mme stvej-
kovo psan a tenvejkovsk3mzp sobem? Jde mi tedy o precizovn role
psan v Hakov textu, zejmnaz hlediska oficilnhoa neoficilnhoja-
zyka, a v5,.rrrkujiproto rovnou se svou tezi, etotinen monoklst .'psan'.
na rove ,'oficilnosti'.,aspo nikoli ve vednm,nesmiotickm,politickrn
smyslu slova. km to pohlejena Hak v text jako na text, ve kterm
sejazykov vlka vede ne najedn, nybrna dvou inkolika frontch,
a cel ta vlkaje hrou s oficilnost.Ale tato moje teze o pochybna po-
dezeloficilnosti psanve Suejhouise dot;ik instrumentalizace psan
prvodnj, pirozenj nebo prvotnj.A tematizac psan text aspo
potenciln inscenuje vlastn tennebo pTocestenobecn,jak se to jev
631
L"-
 vn.rxovopIzNN
(Psan a psemnosti v Hakov textu)
HOLT MEYER
''Ten hejtman vyel ven a hned mu napail kasrnka. Von vza] flintu a bouch ho pmodo
srdce. Kulka vyletIa panu hejtmanovi ze zad ajet udIala koduv kance].i.Rozbila flaku
inkoustu a ten polil riednakta'' (I 45).l
Mrieme sttoto msto ze drulrkapitoly prvnho dl:uosud dobrhouo-
jd,ka uejkajako klke tentextu jako celku?
Hovo.lise o Hakov textu, zdrirazuje se astojehospontnnost, tedy
implicite i jeho ristnost.2Pitomse astozamuje procestvrirs literrn
metodou,jednnm postav a jin1fmi rirovnmi textu. Vznik astopolomys-
tick sjednocenHaka, pcho v loklu U eskkoruny, se vejkem,bav-
cm se s Bretschneiderem v hospod pana Palivce. Z tohoto hlediska je
Haek pbcmdemiurgem, kter; skoro nepotebujepero, papr a inkoust'
a vejkje pitom m, ale rovn stoprocentn ristnm variantem Haka.3
Ale mn nejde o konkrtnproces psan, tzn. je ripln jedno, diktoval.li
Haek celou knihu' Suejh je pestopsany a je zrove tak psan.
Skoro nikdy se nemluv a nepeo roli psemnostive Suejhoui. Ttm
mnpozorujteni,epsan v Hakov textu m rriznaspekty akadj,
z nichi m globlnqf znam pro ana|yzu uejha. Ps an ve ps anj sou asto
nepozoovan,ale rovnastojsouindexem drrrhu textu, kte4fje obsahuje
i pe.
Na zatkubylo psan,respektive byla psan.Pan Miillerov m zpr-
''Noviny pou,milost-
vy o tom, e.nm zabili Ferdinana,,z etbynovin:
1
Vechny citace jsou podle dvousvazkovho vydn z roku 1959 (nakladatelstv Nae
vojsko).
'Rud].o .'Haekpsal vejkanaprosto spotm,
Pytlik pieve svKnizeoueloul (1983):
spolhajezcela na svou obrovskou tvrira fantastickou pedstavivost.S udivujcpohotovost
lrybr z obrovskhorezelvoru poznatk a postehrivdy prv ty, kter v danchvIinejvice
poteboval''(s. 85).
' .'Pipsan Haek neuvaltmdn;fch materilri
Pytlik p.dl. ani pedbn;fch
poznmek a nrtri. Jedin m vodtkem mu byly star rakousk kalende, kter mu zaslal
nakladatel Synek.ostatn fakta a dokumenty, tvoc d leitpsmo vyprvni ve uejkoui,
cituje vtinou zpamti. (...)Nejastji pr;f Haek rozloil mapu haliskhobojit, to tehdy,
kdy potebovalpesnurit smr vejkovaputovni.' (tamt,s. 87).
630
pane, epan arcivvodabyljako eeto. Vystleldo nho vechnypatrony.'
(I 45).
Je monmluvit o psan, respektive o psanch ve uejkoui,o vejkov
psan a o vejkovskmpsan. To jsou ovem rrizn vci' Prvn kategorie
obsahuje vechnypsemnosti v Hakov textu:-p1akty,noviny, nzvy hos-
pod, mapy, dokumenty' dopisy, podpisy, nadpisy, zpisy, pedpisy,a]e tak
literrn citty, eventuln i psn(ty jsou velmi etn).
Ajsou takmnoh
pftlady,kterjsou na hranici mezi psemnoua hovorovoue, jako prv
psn. obsah tto kategorie zvis na definici psma a pstupuk nmu,
tedy co se jm rozum.Jestlie lovkpovaujepsemnost- psan - psmo
_ critureza urit princip odkldn vyznamu iv;znamovho odkldn'
pak cel1ftextje obrovsk inscenace takovhoprincipu. A]e nehled k ta-
kovfm globlnm otzkm, mriemekonstatovat, eseve Suejhoulvyskytuj
funkcionr]na tematicky druhy psan,o kte4fch se jako o zvltnkategorii
v bdn o uejhouianebov bec o Hakovdlejetnemluvilo a nepsalo.
Druh kategorie, Svejkovo psan,je v uritmsmyslu subkategori prvn
kategorie: obsahuje toti psan, kter vytv sm vejk,napklad pi-
znrl,kter dalo mmu refertu nzev, nebo psan na blzdi kolnsvt-
nice na konci tethodlu: ''Zde spal Josef vejkz Prahy.'.,'(II 203) atd.
Avak i v tom ppadlze definovat tuto kategorii z globlnjhohlediska.
vejk stle tea vytv tm texty - napkladjeho nesslnhistorky z
novin, z knih, dokonce ze spisri sv. Augustina. I tato kategorie tedy me
slouitjako definice celhotextu _ Hakriv textjako sbornk Svejkoq/ch
psan.A vejkovapsanjsouv tomto smyslujevy vejkovskho psan,tedy
takovho psan, kter se vyskytuje podle vejkovskhoprincipu. Ale jak;f
je tento princip? Jak psan vejkuje?
V tak krtkm refert nen monvypodat se s tak pomrn sloi-
t1fmtmatem_ avakje monformulovat otzky; a nejd leitj zn:jak
mme stuejha.Nebo pesnji:jak mme sttenv Hakov textu'
Anebo jet pesnji:jsme vribec schopni stvejkovotena vejkovo
psan,a jak nm to pomh pitentexLujako celku? A mme stSvej-
kovo psan a tenvejkovsk1fmzprisobem? Jde mi tedy o precizovn role
psan v Hakov textu, zejmna z hlediska oficilnho a neoficilnho ja-
zyka, a vyrrrkuji proto rovnou se svou tez,etotinen monok]st ''psan''
na rove'.oficilnosti',,aspo nikoli ve vednm,nesmiotickm,politickrn
smyslu slova. km to pohlejena Hakriv text jako na text' ve kterm
se jazykov vlka vede ne na jedn,nybrna dvou inkolika frontch,
a cel ta vlka je hrou s oficilnost.Ale tato moje teze o pochybna po.
dezeloficilnosti psan ve Suejkoui se dot;kinstrumentalizace psan
v literrnm textu obecn. Hovorov varianta jazyka nen automaticky
p vodnj,pirozenj nebo prvotnj.A tematizac psan text aspo
potenciln inscenuje vlastn tennebo proces tenobecn,jak se to jev
631
L--
 z hlediska organizujcinstance textu (kterou nktetenijetzamuj obsahu-formy _ avytv novnesmysln psan na nesmysln;fch psanch
s autorem). To znamen, e psan ve psan hraje spsubverzvn,nikoliv
oficiln roli v urit1/chliterrnch dlech.A to zase nikoli ve smyslu satiry
nebo parodie, nybt jako pedvedendrileitv]astnosti psma obecn.
Vrame se k mstu, kter jsem citoval na zatku: Svejkovu historku
o inkoustu rozlitmna riednaktaje monovykldatjako atentt na ofi-
cilnost. Ale je taky monnahlet tento inkoust jako alegorii psan ue
psan, n'a psan a nad psanm, ovemtakyjako psan doslova pod psa.
Mme toti psa na zatkuslova psana na zatkuHakova textu prv e inkoust je z kalame (mriemeJi realizovat tuto metonymii). V tom
ve smyslu psanpod psa: .'.'.ivil se prodejempsri, okliqfch neistokrev-
n1fchoblud, kte4m padlal rodokmeny.'(I 43)' Nen nhodou, e to jsou
prvn dva vfskyty psan v textu. Mrieme je stjako celek. Sm vejk
vyrb quasioficiln dokumenty - pro psy. Tato ps psan pod psa straj
hranici mezi lovkema zvetemavaj zvatrimfalenouidentitu, jak -
si druh pseudonymu iquasijmna'Psanjako pseudonym psa _ to je funk.
ce psma v osudech dobrho uojha Suejka. Prv takov psmo anebo
psmov tomto smyslu je osud vejkai osud podle vejkovamnn.vejk
pea pedepisujefalenjmna- ijako lkapedpisujelkyijako ed. odporuj,e pinejmenm
nk vyr.bpedpisy'Dv arcivvodovi Frantikovi novou identitu - a to
identitu toho Frantika.kter5i ''sbrty ps hovnka''tI 43). lovk'jeho
psan nebo podpis mrieznamenat rozdl mezi ivotem a smrt, se promn
ve sbratele v kalri - pesn tak, jak rakousk byrokracie sbr riedn
akta. Psan vynik pod psy, kterym vejkpadl rodokmeny' Pes je pod.
pisovatel.
Stejn figura se opakuje a komplikuje v obrazu csaev Palivcov hos-
pod. Zde obraz zmize| proto, e na nho mouchy ,'sraly',,respektive psaly'
A coje obvykle napsno na takovmportrtu?Csaovojmno. A prv
ten doslova posran;fa zmizel;portrtje pro Bretschneideracorpus delicti
proti Palivcovi' A pozdji zmiz sm Bretschneider v aludcch(tj. in cor-
porls) vlastnch psri, prodan}chmu vejkem.U vidme,e psan v Ha-
kov textu je v napjat ekonomick, mocensk a smiotickkonfiguraci,
ve kter nelze najt ani nznak schematizace, a to pedevmz toho d vo-
du, eHakovainscenaceten,psana vribec znakri obsahujeuritsch-
ma, relativizuje je a tm zprisobemje dekonstruuje. Znakem tohoto procesu
ve vejkovije pes, kter1f z jeho strany funguje jako index prvenstv psan
pedsubjektem a jeho ristnmslovem.Jde tedy speo smiotickouidis-
kursivn ne o morln degradaci individua.
Inkoust, kter1fpoleje riednakta ve druhm qfskytu psan v Hakov
textu po popisu vejkoq,ichpadlkri psch rodokmenri, je monvykldat
podle thomodelu. Kulka, instrument nsil, kter je uzbrocenhejtma-
novou krv, rozbije lhev - mimochodem klasickou metaforu dichotomie
632
a promnje v absurdn palimpsest.
Inkoust se vyskytuje v textu jet nkolikrt. Napftlad v nsledujc
kapitole. .'Mu inteligentnho vzezen,,vevejkov a|nikobce k:
.'Kousl jsem jednoho
soudnholkaepikomisi do nohy,vypil jsem inkoust
z kalame a vydlal jsem se, pnov,pedcelou komis do kouta'. (I 63).
Tady se str jetjednou hranice mezi lovkema psem (.'kousl...do no-
hy.,) a kombinac svta zvats inkoustem, tj' psanm, je zdriraznn fakt,
ppadnetemevejkovuhistorku, n;ibrrepliku postavy, kter explicite
mluv o vlastn promn ve zve.vejkovskstrategie je ponkud jin a
Svejk sm tu fungujejako polovdom1f,tedy pololidsk a polozvec psac
stroj.
Mluvili jsme uo nkolika hranicch ve uejkoui:mezi lovkemazve-
tem, mezi psemnou a hovorovou tea mezi oficilnost a neoficilnost,
Je velmi nebezpen schematicky a ideologicky pedpokldatjednoduchou
analogiijako zkladn princip tchto lini. Zdse naopak, e si tyto linie
nejsou symetrick.Vimnme si pitomjet
jin opozice,kter hraje du]eitouroli v Hakov textu: opozicemezi spisov-
nou a hovorovouvariantoujazyka - tj. mezi spisovnou a obecnou,respek-
tive hovorovouetinou-, kter zde nehraje stejnou rolijako opozicemezi
psemnou a hovorovou e, tj. mezi podpisem itenmpsemn;fchartefak-
t a replikami postav i polopostav v narativnm smyslu. Uvdomme si
tak,ese astovyskytuje opozice mezirznlminrodnmi jazyky (hlavn
mezi nminou a etinou),take mriemedospt k zvru, ev Hakov
textu mme co inits velk1fonqpraskem v smiotickmsmyslu, s nrazem
rrizn1fchsignifikantnch konfigurac. Neffkm komunikativnch systm ,
ponvadnejde ani o komunikaci, ani o systm,nlbr o nesmysl a smiotic-
kou anarchii. Kad dualistick opozice m svou funkci v reprezentaci
anarchie iv anarchistick reprezentaci, ve kterse relativizuj e apozblv
platnosti. vejkanelze stdualisticky.
A]e sodumrajcchopozic, jako je hynouc byrokratick;/ krlovsk;f
a csask stt, jet existuje v odumrajcmstavu. Z se,einterference
mezi spisovnou a hovorovou variantou etinyvce mn rizce souvis s
rozdlem mezi ofici]nosta neoficinost. Kdy napftlad vejkcituje slova
profesora, uvspisovnou variantu ',ostrov,.,e v tevtttvi obecnou
variantu "vostrov":
,,.,.Kdy tenkrt ta
sopka Mont-Pell zniila cely ostrov Martinique,
jeden profesor psal v Nrodn politice, e u vno upozoroval tene
na velkou skvrnu na slunci. A vona ta Nrodn politika v asnedolana
ten vostrov, a tak si to tam na tom vostrov vodskkal|" (I L73-174). Anebo
uv spisovnou slovesnou formu ve vt, ve kter m,'ukzat na map,
633
z hlediska organizujcinstance textu (kterou nktetenijetzamuj
s autorem). To znamen, e psan ve psan hraje spsubverzvn,nikoliv
oficiln ro]i v uritfch literrnch dlech.A to zase nikoli ve smyslu satiry
nebo parodie, nlbt jako pedvedendrileitvlastnosti psma obecn.
Vrame se k mstu, kter jsem citoval na zatku: vejkovuhistorku
o inkoustu rozlitm na riednaktaje mono vykldatjako atentt na ofi-
cilnost. Aleje taky monnahlet tento inkoustjako alegorii psan ue
psan, na psan a nad psanftn, ovemtaky jako psan doslova pod psa.
Mme toti psa na zatku slova psan a na zatku Hakova textu prv
ve smyslu psan pod psa: .'...ivil se prodejempsri, okliqfch neistokrev-
n ch oblud, kterlm padlal rodokmeny.'(I 43)' Nen nhodou, eto jsou
prvn dva vfskyty psan v textu. Mtieme je stjako celek. Sm vejk
vyrb quasioficiln dokumenty - pro psy. Tato ps psan pod psa straj
hranici mezi lovkema zvetema dvaj zvatrimfalenouidentitu, jakf-
si druh pseudonymu iquasijmna.Psanjako pseudonym psa - to je funk-
ce psma v osudech dobrho vojdka uejka' Prv takov psmo anebo
psmo v tomto smyslu je osud vejkai osud podle vejkovamnn.vejk
pea pedepisujefalenjmna- ijako lkapedpisujelkyijako ried-
nk vyrb pedpisy.Dv arcivvodovi Frantikovi novou identitu - a to
'.sbrty ps hovnka,' (I 43). lovk, jebo
identitu toho Frantika, kte4f
psan nebo podpis mrieznamenat rozdImezi ivotem a smrt, se promn
ve sbratele vfkalri - pesn tak, jak rakousk byrokracie sbr riedn
akta. Psan vynik pod psy, kter m Svejk padl rodokmeny. Pes je pod-
pisovatel.
Stejn figura se opakuje a komplikuje v obrazu csaev Palivcov hos-
pod. Zde obrazzmizelproto, ena nho mouchy ''sraly.', respektive psaly.
A co je obvykle napsno na takovm portrtu? Csaovojmno. A prv
ten doslova posran1fa zmize|j,portrtje pro Bretschneideta corpus delicti
proti Palivcovi. A pozdji zmiz'sm Bretschneider v aludcch(tj, in cor-
porjs) vlastnch psr!,prodanych mu vejkem.U vidme,e psan v Ha-
kov textu je v napjat ekonomick, mocensk a smiotickkonfiguraci,
ve kter nelze najt ani nznak schematizace, a to pedevmz toho drivo-
du, e Hakova inscenace ten,psan a v bec znakri obsahuje uritsch-
ma, relativizuje je a tm zp sobemje dekonstruuje. Znakem tohoto procesu
ve vejkovije pes, kte4f z jeho strany funguje jako index prwenstvpsan
pedsubjektem a jeho ristnm slovem. Jde tedy speo smiotickou idis-
kursivn ne o morln degradaci individua.
Inkoust, kterf poleje riednakta ve druhm vfskytu psan v Hakov
textu po popisu vejkov ch padlkri psch rodokmenri, je monvykldat
podle thomodelu. Kulka, instrument nsil, kter"f je u zbrocen hejtma-
novou krv, rozbije lhev - mimochodem klasickou metaforu dichotomie
632
obsahu.formy - a vytv novnesmysln psan na nesmysln ch psanch
a promn je v absurdn palimpsest.
Inkoust se vyskytuje v textujet nkolikrt. Napklad v nsledujc
kapitole. ,'Mu inteligentnho vzezen,,vevejkov a|nikobce ffk:
.'Kousl jsem jednoho
soudnholke pikomisi do nohy,vypil jsem inkoust
z kalame a vydlal jsem se, pnov,pedcelou komis do kouta'. (I 63).
Tady se str jetjednou hranice mezi lovkema psem (.'kousl...do no-
hy..) a kombinac svta zvats inkoustem, tj' psanm, je zd raznn fakt,
e inkoust je z kalame (mrieme-li realizovat tuto metonymii). V tom
ppadnetemevejkovuhistorku, n;fbrrepliku postavy',kter explicite
mluv o vlastn promn ve zve.vejkovsk strategie je ponkud jin a
vejksm tu fungujejako polovdom;f,tedy pololidsk a polozvec psac
stroj.
Mluvili jsme uo nkolika hranicch ve uejkoui:mezi lovkema zve-
tem, mezi psemnou a hovorovou eamezi oficilnost a neoficilnost'
Je velmi nebezpen schematicky a ideologicky pedpokldatjednoduchou
analogiijako zkladn princip tchto lini. Zdse naopak, e si tyto linie
odporuj, e pinejmenmnejsou symetrick. Vimnme si pitom jet
jin opozice,kter hraje duleitouroli v Hakov textu: opozicemezi spisov-
nou a hovorovou variantou jazyka - tj. mezi spisovnou a obecnou,respek-
tive hovorovou etinou-, kter zde nehraje stejnou rolijako opozice mezi
psemnou a hovorovou e, tj. mezi podpisem itenmpsemn ch artefak-
tri a replikami postav i polopostav v narativnm smyslu. Uvdomme si
tak,ese astovyskytuje opozice mezi rrizn;imi nrodnmi jazyky (hlavn
mezi nminou a etinou),take mriemedospt k zvru, ev Hakov
textu mme co inits velk m qpraskem v smiotickmsmyslu, s nrazem
rrizn ch signifikantnch konfigurac. Nekmkomunikativnch systmri,
ponvadnejde ani o komunikaci, ani o systm,n br o nesmysl a smiotic-
kou anarchii. Ka dualistick opozice m svou funkci v reprezentaci
anarchie iv anarchistick reprezentaci, ve kter se relativizuje apozblv
platnosti. vejkanelze stdualisticky'
Ale sodumrajcchopozic, jako je hynouc byrokratickf krlovskf
a csask stt, jet existuje v odumrajcmstavu. Z se,e interference
mezi spisovnou a hovorovou variantou etinyvce mn rizce souvis s
rozdflem mezi oficilnost a neoficilnost. Kdy napftlad vejkcituje slova
profesora, uvspisovnou variantu '.ostrov'.,alev tevtuviobecnou
variantu "vostrov":
''... Kdy tenkrt ta sopka
Mont.Pell zniila celf ostrov Martinique,
jeden profesor psal v Nrodn politice, e l d'vno upozoroval tene
na velkou skvrnu na s]unci. A vona ta Nrodn politika v asnedola na
ten vostrov, a tak si to tam na tom vostrov vodskkali" (I I7 3-174). Anebo
uv spisovnou slovesnou formu ve vt, ve kter m,,ukzat na map,
633
 kudy (...)eldo tch Budjovic,':,'J si ta msta vechnanepamatuji'. (I 263)'
ale v nsledujcvt, kdy se ho ptaj,pronem dndokumenty, k:
.'Ponvadnic nepotebuju.''Pestoev prvnm ppadjevejkkonfron-
tovn s psmemve form mapy a ve druhmjde o to, epsan neexistuj,
nen n univerzln korelace mezi psmem a spisovnou etinou.Role
psan v Hakov textuje specifick a zvltn. I psemn i hovorov e
jsou pozice dynamick mocenskkonfigurace, idokonce diskursivn for-
mace, kterou z dualistickhohlediska nen monpopsat.
V djinch recepce Hakova textu pedpokldalijedni teni,evejk
je urit1imdruhem lidovpostavy,jin ttotezi odporovali. ob pozice defi-
''pirozen
nuj vejkaz realistickho hlediska v rmci dualistick opozice
tistn lid'' versus '.uml, psemn oficilnost ielita.'.A]e Hakriv text nelze
stani podle realistickho kdu, ani podle leninskho ibachtinskhokul-
turnho dualismu.
Probhl tspor o tom, pat-livejkrivjazyk k lidoqim variantm e-
tiny. vejkrivjazyk nenjazykem lidu. vejktoti nen lidovou postavou
- pokud vribec chceme uvattchto kategori 19., respektive tota]itrnho
20. stolet.vejkvak nen lidovou postavou proto,enenlidov _ at iiz
to m znamenat cokoliv _ nlbr proto, e nepedstavujevribec dnou
postavu. Nen toti ripln m subjektem. vejknen nositelem dnfch hod-
not, ani pozitivnch, ani negativnch. Jeho pozice nevyjaduje deformaci
pirozenho,jednoduchho,ujamenholovka.Nebonevytv.liautor
opozici mezi okdlenou,ale nelogickou hovorovou lidovou e a oficiln,
jenoznanou a logickou e spisovnou - tedy opozici, ktet vyplyv ze
stejn zastaralhojako mylnhoqikladu Rousseauova -, vybvtm speci-
fikum svhopstupuke psan. Aje to pedevmtatojeho pozice, kterou
se jeho zprisob psan (a jeho psan ve psan - tey otzka, na ni se mrij
refert snanalzt odpovd) odliuje od sociln angaovanliteratury
19. a ranho 20. stolet.
Proto nesmm estuejkaoimaMarxe, Bachtina nebo falen chpa-
nhoRousseaua,nfbroima Nietzscheho a Foucaulta'4 T\rtotezi jemon
chpat jak v duchovdnm,v analytickm, tak i v biografickm smyslu.
oproti pstupumarxistick ch literrnch vd k Hakovu textu |ze ci,
e osudy dobrhouojd,ka uejkajsouistbiograficky postmarxistick;fm
ipostbolevistick m psanm, pesntak, jako kdy Nietzsche chce odloit
''vdec-
ad acta idealistickou filozofii a jej ddictv, to znamen skonit s
''vrile k moci'..Foucau]t, navazl-
k1im lovkem'.a odvodit ',vrili k pravd', z
jcna tuto linii, analyzuje prv ty instituce, kte4fmi rakousky stt vejka
a ''vejkovapostava
se lynouje za sam propasti nihilismu.'(J. Chalupeck;f Podivnj
Haek, usk literatura 1991' s' 37)'
634
provd: klinikou, blzincem, vzenm. Mme jet armdu a kostel, tedy
pesnty kolektivnjevy, kter Freud, jin velk diskursivn postideis-
tick;i myslitel, popisuje ve svkulturologick studii Mo ssenpsychologieund
Ich-analyse (Psychologie masy a ana|j,za J) jako nejdrileitjprojev or-
ganizovan;fch mas. Jde tu tedy o diskursivn policii io vylouentch dis-
kursri' kter se neriastnmoci. Takov policii vejk podepepiznn.
vejkje stmoci. Nezastupuje vzneen1f,pirozen1flid, n;fbrpokrauje,
tedy pedl texty moci a mocenskhodiskursu. To je smysl a nesmysl
Svejkova piznn,jmvcenepln pn,kter vriinmu vznsttn
moc.
V tto konfiguraci se nalzajpsan a psemnosti v Hakov textu.
,
tenHakova textu, kter se sousted'ujena tentenanebo ten
psan,ukazlje na texty ipasetextri,jedohromady uvolujcestu psma
prostednictvmHakova textu a dokazuj, e Hakriv text m podstatn;f
vztah k avantgard, a to k pozdn, diskursivn avantgard'
Podtitul mhorefertu znl privodn '.psemn dokumenty'.,ale rozhodl
jsem se pro pesnjnzev, tedy psemnosti a psan. PeJi Foucault na
zatkuArcheologie udom,emu jde speo monumenty ne o dokumen-
ty, a pe-li,etyto monumenty j sou enonc,tedy v1fpovdiv uritmmo-
censkm diskursu, pipisuje psmu podobnou funkci - pesnjieenoroli
v divadelnm smyslu - jakou hraje ve vejkovi.Zatimco Michail Bulgakov
inscenuje toto ve svpostmarxistickhe Ps srdce na rusk scn,Haek
ps psan inscenuje v eskmpsemnictv.
Titul refertu ''vejkovo piznn.'jsem zvolil proto, evejkrivpodpis
pod vlastnm piznnmje monpovaovatza programovpouita insce-
naci signifikantn strategie celknihy, kter ovem nen dokonena.A]e
fragmentrnost patff takke strategii pouita inscenace psmav osudech
dobrhouoj'kavejka.K inscenaci signifikantn strategie patmimocho.
dem i inscenace ideologie,kter lyluuje kad;/ideologickf pstupk textu.
Petmesi te vejkovopiznn.Ale teprve po jin pasi ze stejnkapi-
toly, krtce pedpiznnm:
.'Dv,.'pokraoval '.to
vejk, bejvvalo hor.ettjsem kdysijednu knihu, e obalovan
museli chodit po rozhavenme|ezeapitroztaven olovo, aby se poznalo,jestlije nevin-
nej. Nebo mu dali nohy do panlsk boty a nathli ho na ebk,kdy se nechGl piznat,
nebo mu prlili boky hasiskou pochodn,jako to udli svatmu Janu Nepomuckmu.
Ten prej val pitom,jako kdy ho na noe bere, a nepiestal, dokud ho neshodili z Eli.
ina mostu v nepromokav:im pytli.'(I 58-59).
lt A te samo piznn:
It vejk se opt ocitl pedprnem zloirrnhotypu, kte4f beze vech rivodri se ho zept twd
a neodvratn:
635
 kudy (...)eldo tch Budjovic'': ''J si ta msta vechnanepamatuji'. (I 263),
ale v nsledujcvt, kdy se ho ptaj, pronem dndokumenty, k:
,'Ponvadnic nepotebuju.''Pestoev prvnm ppadje vejkkonfron-
tovn s psmemve form mapy a ve druhmjde o to, epsan neexistuj,
nen n univerzn korelace mezi psmem a spisovnou etinou.Role
psan v Hakov textu je specifick a zvltn. I psemn i hovorov e
jsou pozice dynamick mocenskkonfigurace, idokonce diskursivn for-
mace, kterou z dualistickhohlediska nen monpopsat.
V djinch recepce Hakova textu pedpokldalijedni teni,evejk
je urit m druhem lidov postavy,jin ttotezi odporovali. ob pozice defi-
nuj vejkaz realistickho hlediska v rmci dualistick opozice ''pirozen;,
ristn lid'' versus .'uml, psemn oficilnost ielita''. Ale Hakriv text nelze
stani podle realistickho kdu, ani podle leninskho ibachtinskhokul-
turnho duismu'
Probhl tspor o tom, patJi vejkrivjazyk k lidov1fmvariantm e-
tiny. vejkrivjazyk nenjazykem lidu. vejktoti nen lidovou postavou
- pokud vribec chceme uvattchto kategori 19., respektive totalitrnho
20. stolet.vejkvak nen lidovou postavou proto, enenlidov}i - a iiz
to m znamenat cokoliv _ nlb proto, e nepedstavuje vribec dnou
postavu. Nen toti riplnfm subjektem. vejknen nositelem dn ch hod-
not, ani pozitivnch, ani negativnch. Jeho pozice nevyjaduje deformaci
pirozenho,jednoduchho,ujamenholovka.Nebonevy'tv-liautor
opozici mezi okdlenou,ale nelogickou hovorovou lidovou e a oficiln,
jednoznanou a logickou e spisovnou - tedy opozici, kter vypl v ze
stejn zastaralhojako mylnhoqfkladu Rousseauova _, vytvr tm speci-
fikum svhopistupu ke psan. Aje to pedevmtatojeho pozice, kterou
se jeho zprisob psan (a jeho psan ve psan - tedy otzka, na ni se mrij
refert snana|ztodpovd')odliuje od sociln angaovanliteratury
19. a ranho 20. stolet.
Proto nesmmeist uejkaoimaMarxe, Bachtina nebo falen chpa-
nhoRousseaua,nlbroima Nietzscheho a Foucaulta.a T\rtotezi je mon
chpat jak v duchovdnm,v anal5rtickm,tak i v biografickm smyslu.
oproti pstupumarxistick;fch literrnch vd k Hakovu textu |ze ci,
e osudy dobrhouojdka uejkajsouistbiograficky postmarxistick;im
ipostbolevistick m psanm, pesntak, jako kdy Nietzsche chce odloit
.,vdec-
ad acta idealistickou filozofii a jej ddictv, to znamen skonit s
k1im lovkem.'a odvodit .'vrili k pravd.' z ,'vrilek moci',.Foucault, navazu-
jcna tuto linii, analyzuje prv ty instituce, kter1/mirakousk;stt vejka
a ,.vejkovapostava
se lynouje za sam propasti nihilismu,'(J. Chalupeck;f: Podivny
IJae}.,esk'literatura 1991' s. 37).
634
provd: klinikou, blzincem, vzenm. Mme jet armdu a kostel, tedy
pesnty kolektivnjevy, kter Freud, jin;f velk1f diskursivn postidealis-
tick myslitel, popisuje ve svkulturologick studii Mo ssenpsychologieund
Ich.analyse (Psychologie masy a ala|j,za J) jako nejdrileitjprojev or-
ganizovan;fch mas. Jde tu tedy o diskursivn policii io vylouentch dis-
kursri, kter se neriastnmoci. Takov policii vejk podepepfiznn.
vejkje stmoci. Nezastupuje vzneen;f,pirozen;flid, n;fbrpokrauje,
tedy pedl texty moci a mocenskhodiskursu. To je smysl a nesmysl
vejkovapiznn,jm vice nepln pn,kter vriinmu vznsttn
moc.
V ttokonfiguraci se nalzajpsan a psemnostiv Hakov textu.
tenHakova textu, kter se sousted'ujena tentenanebo ten
psan,ukazuje na texty ipase textri,jedohromady uvolujcestu psma
prostednictvmHakova textu a dokazuj, e Hakriv text m podstatn;
vztah k avantgard, a to k pozdn, diskursivn avantgard.
Podtitul mhorefertu znl privodn ''psemndokumenty.',ale rozhodl
jsem se pro pesnjnzev, tedy psemnosti a psan' Pe-liFoucault na
za,tkuArcheologieudom,emu jde speo monumenty neo dokumen-
ty' a pe-li,etyomonumenty jso.u enonc,tedy vypovdi v uritmmo-
censkm diskursu, pipisuje psmu podobnou funkci _ pesnjieenoroli
v divadelnm smyslu _ jakou hraje ve vejkovi.ZatmcoMichail Bulgakov
inscenuje toto ve svpostmarxistickhe Ps srdce na rusk scn,Haek
ps psan inscenuje v eskmpsemnictv'
Titul refertu '.vejkovopiznn.'jsem zvolil ptoto,evejkrivpodpis
pod vlastnm piznnmje monpovaovatza programovpouita insce-
naci signifikantn strategie celknihy, kter ovem nen dokonena.Ale
fragmentrnost pattakke strategii pouita inscenace psmav osud,ech
dobrhouoj,hauejka.K inscenaci signifikantn strategie patmimocho-
dem i inscenace ideologie,kter vyluujekad ideologick pstupk textu.
Petmesi te vejkovopiznn.Ale teprve po jin pasize stejnkapi-
toly, krtce ped piznnm:
,'Dq.'pokraoval vejk,''tobejvvo hor'etljsemkdysijednu knihu, eobovan
museli chodit po rozhavenme|ezeaptroztaven olovo, aby se poznalo,jestlije nevin-
kdy se nechtl piznat'
nej. Nebo mu dali nohy do panlsk boty a nathli ho na ebk,
nebo mu plili boky hasiskou pochodn,jako to udIali svatmu Janu Nepomuckmu.
Tbn prej v pitom,jako kdy ho na noe bere, a nepestal, dokud ho neshodili z Eli-
ina mostu v nepromokaqy'm pytli.'(I 58-59).
A ted'samo piznn:
It vejkse opt ocitl pedprnemzloirurho
a neodvratn:
typu, kterj'beze vech vodrt se ho zeptal twd
635
 .,Piznvte se ke vemu?',
vejk upel sv dobr, modr oi na nerprosnholovka a ekl mkce:
.'Jestli si pejou,vanosti, abych se pizn, tak se piznm, mn to nemrie kodit. Jestli
'vejku,nepiznvejte se k niemu',budu se vykrucovat do roztrhn tla.''
a]e eknou:
Psnf pn psal nco na aktech, a podvaje vejkovi pro,vyzval ho, aby to podepsal:
A vejk podepsal udrnBretschneiderovo i tento dodatek:
Ve vfe ukzan obvinn proti mn zakldaj se na pravd.
Josef uejk
Kdy podepsal, obrtil se k psnmupnovi:
''Mrm jet nco podepsat? Nebo rnm pijt a rno?.. (I 59-60)
T}to pase nsleduj tsn za sebou. Zkusme je stjednm dechem.
ten Foucaulta si nevyhnuteln pi tentchto vt pipomene jeho
V prvn pasi
z^:rnptce Hldat a trestat anebo lenstua spolenos.
hovovejko muitelsk1fchmetodch, kter ch koncem 18. stolet, zat.
kem tzv. modern spolenosti,ji nebylo uvno.A ve druh se vejkpi-
znv a pln tak pnstedovkfch muitel .
V prvn pasi vejkte,ve druhpe'V tom smyslujest tedy literrn
postavou - je to on, kdo inscenuje produkci a recepci textu. A]e jakho
textu!
Zaali jsme otzkou jak mme stvejkovotena vejkovopsan.
otzku je vak monformulovat jetjinak: K emupesnse vejkpi-
znv? Ptaj se ho, piznv-li se ke vemu. A on se skuten piznvke
vemu a souasnse nepiznv k niemu' Piznn a obvinnjsou istou
psemnou rtorikou. A vejkjako podpisovatel tohoto psanje funkc, pozic,
'.V1feukzan obvinn proti mn za]<l-
idokonce kapitolou ttortoriky.
''na pravd'', nebov Hakov textu neexistuje objektivn
daj se.' skuten
pravda v tom smyslu, e vejkjakosubjekt neexistuje. Pravdaje radikln
perspektivn, je produktem vrile k moci. obvinn se na niemnezakldaj.
A vejk se piznv i v tom smyslu' e sv1fm podpisem prozrazuje svou
pravou identitu, kter dnou identitou nen.
''ten pan vejk',:
V nsledujc kapitole se soudn rada pt vejka,je-li on
'.J myslm,''
odpovdl vejk,
'.ejm musm bejt, ponvad i mrij tatnek byl vejka
m"-inka pan vejkov.J nemohu udlat takovou hanbu, abych zapral svojejmno,,
g 62\.
''Tbje vidt podle protokolu, kterjjste podepsal
TYochu pozdji se rada pt:
(...),nedlali na vs njakf ntlak na policii?', vejkodpovd:
.'Ale kdepak, vanosti. Jjsem sejich optal, jestli to mm podepsat, a kdy ekli, abych
to podeps, tak jsem jich uposlecti. Pecese rebudu pr t s nimi kuli ulastnmupodpsu.
fim bych si rozhodn neposlouil. Podek mus bejt,' (I 62).
636
T}to pase si zdnliv odporuj. Uv se dokonce podobnslovesn
podoby v opanmsmyslu: Zaprat svojejmnoby bylo hanbou, nebude
se pr.t se sttn moc kvrili vlastnmu podpisu. Zapt jmnoznamenalo
by zaprat sebe a svoji identitu (i ve smyslu .'patn m pranm nechat zajt'.
i,,zbt, ztlouci'.).Kde je rozd|mezi prvnm a druh1fmppadem?V psan.
Svejkriv podpis,to psanpod psa a pod psem, ta pinavvc, kter se ned
prt, mus byt pozic urithomocenskhopo,dku.
Sylvie Richterov pe:,,Zk|adnprincip vejkovajednn vribec spo.
v,jak bylo mnohokrt eeno,v doslovnm uplatovn a provdn
pokyn , rozkazli, pravidel - tedy v aplikaci klichovn ajednn. vejk
jedn vdy ve shod s tm, co dan kontext pedpokld jako sprvnou
reakci.,.sTo je velice sprvn a vede ns to k hlubmuzkoumn textu.
Richterov zde v podstat zaujm nietzscheovskou pozici' PeJi o univer-
zln blbosti v textu, tetext spz hlediska Foucaultova: blbost nebo Ien-
stvjsou tak univerzln, eexistujjenom mocenskstruktury, v rmci
nichjedna siln blbost se naz'llv rozum a vyluujeslabou blbost, kter
nen ani vzneen, ani eticky v1fe,n1fbrse naprosto rovn lenstv.
Na pkladinscenace a instrumenta|izace psan se rozviraj jin ar.
gumentativn linie. Sm text inscenuje vlastn ten- ale mnve smyslu
ozvltnn ne ve smyslu diskursivn formace, kter se skld prv z
dopisri, novin, plaktri' prvnch a riednchdokument , podpisri a nad-
pisri.
vejkpe,vejkte,ale smje i psan;/',i psan.Richterov pe,e
mme vejka'.povaovatza svrznytyp romnov postavy situovanf ve
qfvoji romnu do okamiku, kdy je realistick nebo psychologick hrdina
pekonn a kdy se pozornost sousted'ujena rozttn subjektujako psy-
chologickjednotkya kdyvystupuje do popedjakonositel neboprosted-
nk funkc jazyka.,,6
Nai tezi bychom mohli podpoitetnfmi pftlady psan a tenv osu-
dech dobrhouojdkauejka'jako i vjin;fch Hakov ch spisech,napklad
ve Svt zvat,v textech Strany mrnhopokroku u mezch zkona1 av
povdkch o urnalismu, ale nemme zde dostatek prostoru. km jen,
etematick nebo funkcionln typologie psan ve sU ejkoui m urithra-
nice, neboinscenace psan v Hakov textu lrykazuje pekvapujcstrate-
5
S. Richterov: Jasnoziv1fgnius ajeho slep prorok (Haktiv Dobrf vojk vejkl,rn
Sloua a ticho, Praha 1991, s. 133.
6
Tamt,s. 126. Srov tJ. Chalupeck (cit' dlo,s. 36): '.vejksm je pedevm(..')
e.Ne romnov1charakter.''
7
Srov. L. Merhaut: Cesty stylizace, Praha 19g4, s.20O-2I7.
637
 ,,Piznvte se ke vemu?,'
vejk upel sv dobr,modr oina neriprosnho lovka a ekl mkce:
..Jestli si pejou,vanosti, abych se pizn, tak se piznm, mn to nemrie kodit. Jestli
'vejku,nepiznvejte se k niemu',budu se vykrucovat do roztrhn tla.'.
ale eknou:
Psnf pn psal nco na aktech, a podvaje vejkovi pro,vyzv ho, aby to podepsal:
A vejk podepsal udn Bretschneiderovo i tento dodatek:
Ve vfe ukzan obvinn proti mn zakldaj se na pravd.
Josef uejk
Kdy podepsal, obrtil se k psnmupnovi:
''Mm jet nco podepsat? Nebo mm pijt a rno?.' (I 59-60)
T!.to pase nsleduj tsn za sebou. Zkusme je stjednm dechem.
ten Foucaulta si nevyhnuteln pi tentchto vt pipomenejeho
ptce Hldat d trestat anebo slenstv a spolenos.V prvn pasi
zrnlon
hovovejko muitelsk;fchmetodch, kte4fch koncem L8. sto|et,zait-
kem tzv. modern spolenosti,ji nebylo uvno.A ve druh se vejkpi-
znv a pln tak pnstedovkfch muitelri.
V prvn pasi vejkte,ve druhpe.V tom smyslujest tedy literrn
postavou - je to on, kdo inscenuje produkci a recepci textu. A]e jakho
textu!
Zaali jsme otzkolljak mme stvejkovotena vejkovopsan.
otzku je vak monformulovat jetjinak: K emupesnse vejkpi-
znv? Ptaj se ho, piznv-li se ke vemu.A on se skuten piznvke
vemu a souasnse nepiznv k niemu.Piznn a obvinnjsou istou
psemnou rtorikou. A vejkjako podpisovatel tohoto psanje funkc, pozic,
idokonce kapitolou ttortoriky.
'.V;feukzan obvinnproti mn zakl-
''na pravd.', nebovHakov textu neexistuje objektivn
daj se.' skuten
pravda v tom smyslu, evejkjakosubjekt neexistuje. Pravdaje radikln
perspektivn, je produktem vrile k moci. obvinn se na niemnezakldaj.
A vejk se piznv i v tom smyslu, e sqfm podpisem prozrazuje svou
pravou identitu, kter dnou identitou nen.
.'ten pan vejk'':
V nsledujc kapitole se soudn rada pt vejka,jeJi on
',J
myslm,,.odpovdl vejk,''ejm musm bejt, ponvad i mrij tatnek byl vejk a
maminka pan vejkov.J nemohu udlat takovou hanbu, abych zapral suojejmino,,
(r 62).
Tlochu pozdji se rada pt: ''Toje vidt podle protokolu, kte4fjste podepsal
(..'), nedlali na vs njakf ntlak na policii?'. vejkodpovd:
'.Ale kdepak, vanosti. Jjsem
sejich opt,jestli to mm podepsat, a kdy ekli' abych
to podeps, tak jsem jich uposlechl . Pecese npbudu pr t s nimi kutili ulastnmupodpisu.
Tm bych si rozhodn neposlouil. Podek mus bejt.'(I 62).
636
tt T}.bopasesi zdnliv odporuj.Uv se dokonce podobnslovesn
podoby v opanmsmyslu: Zaprat svoje jmno by bylo hanbou, nebude
I
T
se prd se sttn moc kv li vlastnmu podpisu. Zapt jmnoznamenalo
by zaprat sebe a svoji identitu (i ve smyslu '.patn;fmpranm nechat zajt.'
T
i,,zbt,ztlouci'').Kde je rozdl mezi prvnm a druh;fm ppadem?V psan.
Svejkriv podpis,to psanpod psa a pod psem, ta pinav vc, kter se ned
prt, mus byt pozic urithomocenskhopo,dhu.
I Sylvie Richterov pe:,'Zkladnprincip vejkovajednn vribec spo-
v'jak bylo mnohokrt eeno,v doslovnm uplatovn a provdn
t pokynri, rozkazl3, pravidel - tedy v aplikaci klichovn a jednn. vejk
r'ii jedn vdy ve shod s tm, co dan;f kontext pedpokld jako sprvnou
reakci.'.sTo je velice sprvn a vede ns to k hlubmuzkoumn textu.
l
Richterov zde v podstat zaujm nietzscheovskou pozici. PeJi o univer-
zln blbosti v textu, tetext spz hlediska Foucaultova: blbost nebo len-
stvjsou tak univerzln, eexistujjenom mocenskstruktury, v rmcr
l
nichjedna siln blbost se naz5vrozum a vyluujeslabou blbost, kter
nen ani vzneen, ani eticky v1fe,n;fbrse naprosto rovn lenstv.
Na pkladinscenace a instrumenta|izace psan se rozvrajjin ar-
gumentativn linie. Sm text inscenuje vlastn ten- ale mnve smyslu
ozvltnn neve smyslu diskursivn formace, kter se skld prv z
dopisri, novin, plaktri, prvnch a ednchdokumentri, podpisri a nad-
pisri.
vejkpe,vejkte,ale smje i psan , i psan.Richterov pe,e
mme vejka',povaovatza svrznytyp romnov postavy situovanf ve
qivoji romnu do okamiku, kdy je realistick;f nebo psychologick hrdina
pekonna kdy se pozornostsousted'uje na rozttnsubjektujako psy-
chologickjednotkya kdy vystupuje do popedjakonositel nebo prosted.
nk funkc jazyka.,,6
Nai tezi bychom mohli podpoitetn:mipftlady psan a tenvosu-
dech dobrhouojka uejka'jako i vjinfch Hskovych spisech, napftlad
ve Svt zvat,v textech Strany rnrnhopokroku u mezchzdkona7 av
povdkch o urnalismu, ale nemme zde dostatek prostoru. km jen,
etematick nebo funkcionln typologie psan ve uejkouim urithra-
nice, neboinscenacepsanv Hakovtextu vykazuje pekvapujc strate-
" S. Richterov: Jasnozivj gnius a jeho slepf prorok (Hakriv Dobrf vojk vejk),in
Sloua a ticho, Praha 1991, s. 133.
6
Tamt,s. 126. Srov tJ. Chalupeck;i (cit. dlo,s. 36): ..vejksm je pedevm
1...,1
e.Ne romnov charakter.,.
7
Sror. L. Merhaut: Cesty stylizace,Praha 1994, s.2OO-217.
637
gickoujednotu. Zvltnppadpedstavujovempsn,kterjsou nejen nsx A RUSK LITERATUR. 20. sToLET
polopsemna poloristn, n;fbrjsou i zvltnm typem masov kultury, (Parely a konrontace)
o kter by bylo monnapsat samostatn lnek. Formuloval jsem otzku.
Doufm, ejejformulace obsahova|azatekodpovdi,a to tak, jak Svej- OLEG MALEVI
kovo piznninscenuje podstatnou nicotu obvinn.

Nepeetljsem ani celou eskou literaturu 20. stolet, nato celou literaturu
ruskou, a do sv smrti u je sotva petu.Proto mi jde jen o vystopovn
nkter;fch - snad zkladnch - tendenc. Nco k tomuto tmatu jsem ji
ekl ve sv ch pedel ch pracch'l odkazuji na n a budu se snait co nej-
mn opakovat sm sebe. Kladu si za rikol sp nastolovat otzky ne na
n odpovdat.
Jsme dnes ve zvltn duchovn a vdeck situaci, kter pipomn
jednak dobu restaurace a krize racionalismu v prvn tetin minulho sto-
let, jednak dobu krize pozitivismu na pelomu 19. a 20, stolet. Struktu-
rismus a smiotika zttcej svvedouc postaven v duchovdnch oborech.
Humanitn vdy znovu mus potat s potebami srdce, s intuic a vrou.
Nemrieme ignorovat nj, z mon;fch pstupti k ltce. Mrieme vak
vyzkouet jejich nosnost v eenzvolen problematiky.
Za qfchodisko pro porovnn literatur dvou rrizn ch zem bylo by logic-
k zvolit faktory konstantn, toti zempisn a asoprostorov. R. Jakobson
',eskoslovensk;f
zdrirazoval: nrodn celek, stejn jako celek rusk;, zahr-
nuje dv rivod:je tojednak rivod severozpadnch vnitnch mo - Sever-
nho a Baltickho' jednak iivod jihov chodnch vnitnch mo - ernho
a Kaspickho. Poloha po obou stranch tozvod in kulturn ivot obou
ritvarri - jak eskoslovenskho, tak ruskho - pstupn m dvma mohut-
n m protilehl m vlivrim, severozpadnmu a jihoqfchodnmu. (...) Postaven
nrodnho a sttnho celku mezi dvma protilehl1imi gravitanmi stedy
zachrauje tento ce]ek ped okrajovou, trpnou, jednostrannou zvislost
na gravitanm stedu, nebotento nrodn a sttn celek nejen gravituje

l
o' Malevi: Jan Neruda i F. M. Eostojevskij, in: eso-ruskijei slouacko.russkije
Iiteraturnyje otnoenija, Moskva 1968' s. 300-322, 440-453; Vladislau Vanura, Leningrad
1973;Karel apek, 2' dopl. vyd., Moskva 1989; JosefHora i Boris Pasternak (s E. V. Paster-
nakem), Voprosy literatury 1979' .7' s. 177.187;V poiskach kornj, Voprosy literatury |98|,
' 11, s. 68-75;Rozhovor s olegem Maleviem(J' ort),Letokruhy 1982' s.265-281;o nrodn
osobitosti eskpr6zy, Literrn msnk1986, .1' s. 108-112; Literrn snn F. X' aldy
a V. G. Blinskho,esk'Iiteratura 1986,s.307-323;''Poves'., ''rasskaz',,'.novella',v eskoj
terminologieskoj interpretaciji, Litteraria humanitas 2, Genologick studie, Brno 1993,
s'315-322; o nkotorych anrovych osobennosacheskogoromana 20ych-30ych godov )o(.
veka v svete ooetiki R. Jakobsona (v tisku).

638 639
gickoujednotu. Zvltnppadpedstavujovempsn,kterjsou nejen nsx A RUsK LITERATUR. 20. sToLET
polopsemna polorstn,nybr jsou i zvltnm typem masov kultury, (Parely a konfrontace)
o kter by bylo monnapsat samostatn1flnek.Formuloval jsem otiizku.
Doufm, ejejformulace obsahovalazatekodpovdi,a to tak, jak Svej- OLEG MALEVIC
kovo piznninscenuje podstatnou nicotu obvinn.

Nepeetljsem ani celou eskou literaturu 20' stolet, nato celou literaturu
ruskou, a do sv smrti u je sotva petu.Proto mi jde jen o vystopovn
nkter;fch - snad zkladnch - tendenc' Nco k tomuto tmatu jsem ji
ekl ve sv ch pedel ch pracch.l odkazuji na n a budu se snait co nej-
mn opakovat sm sebe. Kladu si za rikol sp nastolovat otzky ne na
n odpovdat.
Jsme dnes ve zvltn duchovn a vdeck situaci, kter pipomn
jednak dobu restaurace a krize racionalismu v prvn tetin minulho sto-
let, jednak dobu krize pozitivismu na pelomu 19. a 20. stolet. Struktu-
rismus a smiotika ztrcej sv vedouc postaven v duchovdnch oborech.
Humanitn vdy znovu mus potat s potebami srdce, s intuic a vrou.
Nemrieme ignorovat dnj, z mon;/ch pstupri k ltce. Mrieme vak
vyzkouet jejich nosnost v eenzvolen problematiky.
Za vychodisko pro porovnn literatur dvou rrizn1fch zem bylo by logic-
k zvolitfaktorykonstantn, toti zempisn a asoprostorov. R. Jakobson
',eskoslovensk
zdrirazoval: nrodncelek, stejn jakocelekrusk , zahr-
nuje dv rivod: je tojednak rvod severozpadnch vnitnch mo_ Sever-
nho a Baltickho, jednak rivod jihoqfchodnch vnitnch mo - Cernho
a Kaspickho. Poloha po obou stranch tozvo in kulturn ivot obou
ritvarri - jak eskoslovenskho, tak ruskho - pstupn m dvma mohut-
n1fm protilehl;fon vlivrim, severozpadnmu a jihoqfchodnmu. (...) Postaven
nrodnho a sttnho celku mezi dvma protilehl mi gravitanmi stedy
zachrauje tento celek ped okrajovou, trpnou, jednostrannou zvislost
na gravitanm stedu, nebo tento nrodn a sttn celek nejen gravituje

1
o. Malevi: Jan Neruda i F. M. Dostojevskij, in: eso-rushije i slouacko-russkije
Iiteraturnyje otnoenija, Moskva 1968, s' 300-322, 440-453; Vladislau Vanura, Leningrad
1973;Karel apek,2.dopl, vyd', Moskva 1989;JosefHora i Boris Pasternak (s E. V. Paster-
nakem), Voprosy literatury L979,.7' s. |77.l87;Y poiskach kornj ,Voprosy literatury \981,
.1"1,s. 68.75;Rozhovor s olegem Ma]eviem(J. orl), Letokruhy L982, s.265-28I; o nrodn
osobitosti esk pr6zy, Literrn msnk 1986,.1, s. 108-112;Literrni snnF' X. aldy
a V. G. Blinskbo,eskaliteratura 1986,s. 307-323;''Poves',, ',rasskaz'',''novella.'v eskoj
terminologieskoj interpretaciji, Litteraria humanitas 2, Genologick studie, Btno 1993,
s'315-322; o nkotorych anrovych osobennosacheskogoromana 20ych-30ych godov )o(.
veka v svete poetiki R. Jakobsona (v tisku).

638 639
k pitalivmukulturnmu stedisku,nlbt ztove je od nho odtahovn
stediskem protilehl m. Prv tato monost souasntea odklonu tvo
nutn;f pedpokladpro kulturn syntzu,a tedy pro osobitou kulturu. Prv
v poloze eskho(a rovn ruskho) sttnhojdrajsou dny imperativn
pedpokladypro znm heslo: ani Zpa, ani Vfchod| Cel djiny eskho
a ruskho sttu jsou urenykmitnm mezi dvma ply:jsou stle v kyvy
smrem tu k zpadu, tu k qfchodu, a neustle reakce proti tmto vfkyvrim.
ovem oba prvkyjsou v kadmz tchto ritvarri rizn rozvreny.V dji-
nch esk;fchpipadlo vridstedisko, toti Praha, do severozpadnho
:vo a na jednu historickou vfiimku - obdobvelkomoravsk,(...)kdy
Morava, psmo jihovfchodnho rivod,byla sttotvorn1im ristedm.V rus-
kfch djinch pipadnaopak ana dvousetletpetrohradskobdobv d
riloha psmu jihov chodnho rivod,aje stediskem Kijev nebo Moskva'
S tmto rozdlem nesporn souhlas rozlinpoadsmrri v kulturnm
ivotobou sttri (...).'.2
Bhem 20. stoletprv pedstavao ech a Slo-
vcch' o Rusech a Ukrajincchjako o dvou vtvchjednoho nroda do zna-
n mry ztrat|a svou oprvnnost. Pi tom vc pro echya Ukrajince ne
pro Rusy a Slovky. Bulgakovriv Kijev, Babelova odsa, Voloin v Krym
jsou dosud ohnisky rusk kultury. Sloventspisovatel(L. Mako,I.. Fel'-
dek) se sthuj do Prahy a sloventtenitoueskknihy. Nikoliv na-
opak.
Paraleln zkoumn qfznamu soupeendvou metropol(Praha - Brno;
Petrohrad - Moskva) ve v voji eska rusk kulturyby mohlo bft nm-
tem samostatnstudie.
Stoj rovn za povimnut velk;f qfznam tvorby spisovatelri idovskho
privodu v eska rusk literatue 20' stolet.Jejich seznam v obou literatu-
rch (vetnnejqfznamnjch mencri)by vyadoval celou strnku. Je
tu vak jeden velmi charakteristick; rozdl. ob literatury se mohou po-
chlubit proslul;fmi jmny spisovatelri _ asimilantri. Ale olomAlejchem
a olomA psi jazykem jidi, Chaim Nachman Bjik biblickou hebrejti.
nou, Franz Kaka, FranzWerfel a E. E. Kisch psali nmecky. Zidovsko-n-
meck Prahaje velice nepodobn ruskoidovskodse' Ani Rychnov nad
Knnou neml vtinu idovskhoobyvatelstva jako adamst v oblasti
carskho Ruska dovolujcstI;f pobyt iarim.
V omezenm a vlastn nemnnm prostoru eiili bhem stalet,
pokud se nedali na vandr nebo nebyli pinuceni emigrovat. Zk|adnmi
polohami byt a literatury jsou tu proto vertikla a kruh' Vertikla pede-
vmjako rozmr historickho asu(djin nroda, msta, lokality) a kruh
2
R. Jukob"o,,' Moud,rost staryjch ech (od'ukz'klad'y ruirodntho od'boje)'New York
1943, s. 7-8, 9-10.
640
individuln ivotncesty v omezenmprostoru, kruh ronchdob. Prostor,
v nm il rusk;f nrod, se bhem stolet stle rozioval.Aktivn stoby.
vatelstva stle dob;fvala a osvojovala si nov rizem. Pasivn st naopak
ztistvala na mst a uila se trplivosti.3 Proto kruh jako symbol lidskho
ridlu je pznan]f tak pro ruskou literaturu, ale jinak je j bliprosto-
rov horizontla.
Bhem stalet se mnila povaha eskhonroda, jeho aktivn st
nejednou byla pinucena emigrovat. Snad nejpravdivji oceuje eskou
nrodn povahu F' Peroutka vknize Jac jslze. Nrod husitri se stal nro.
dem romantickfch iluz a poklidn mentality, ale taky nrodem stzlir1m
a inorod;m. Kadf boulivk byl v nm blou vrnou. .'Jsme nejchladnj
ze vech Slovanri,'. pePeroutka. ''tititijsme se smrti - ciz a vlastn -
jako nrod ijcvmrn;/chpodmnkch a veskrze proniknut cillizac.,,a
Podle klasifikace Friedricha Nietzscheho a VjaeslavaIvanovaje to nrod
apollnskf. V' V. ulgin ho nazval spolu s Nmci a Francouzi nrodem
menevick m. Mezi slovansk;imi nrodyje to vlastn q4"imka. Rus\f nrrod
je beze sporu nrodem dion;fsk;fm, bolevick m. Jeho dobromyslnost se
mrie stdats krutost a zlobou. Jeho humanita je .'bouliv,,, protoevy-
rrist z ''katastrofick;fchpomrri',.Podle klasifikace J. M. Lotmana je to
rozdl mezi kulturou ternrn a binrn.s
Ve 20. stolet literrn struktury vznikl na zklad tchto konstant
peilyadu veobecnznm ch spoleensk1/chkataklyzmat a v buchri,
kter nkolikrt zasahovaly do pirozenhoevolunhoqfvoje a prisobily
na vzjemn;vztah obou literatur, stejnjako najejich orientaci ve svt.
M slovansk;f nrod, obklopen;i nrody neslovansk;mi a silnjmi
a kolsajcmezi vrou v pomoc velkho slovanskho bratra a despektem
Evropana vriipolovinmuAsiatovi, zristal spv zajet tohoto despektu
a strachu pedplipevn;fm bratrsk1/m objetm' Velk;f slovansk nrod,
kterj si vtinou ani neuvdomoval, em nkde daleko na zpad men
slovanskbratry, kter1fsi vzpomnal na jejich existenci jen v dob vlastnho
nebojejich ohroena zasahoval dojejich z|eitostjen pod tlakem svho
politickho veden,wtil se k tradinmushovvavmunezjmu a je hotov
pijmat od nich kulturn hodnoty a tehdy, kdy u dobyly svt. Dnes je
znovrr pro eskouspolenostdrileitjstarj problm:echa Nmec. Dnes
jsou znovu pro ruskou spolenostd letjvzjemnvztahy s bezprosted-
nmi sousedy na zpa a na qfchod. Dokonce spor mezi Milanem Kunde-
" G. A. Landau: Vizantijec i judej, Bzssoja mysl, (Pari) 1923, s. 182-203.
a
F. Peroutka: Ja cjsme, 2. vyd,.,Praha 1934, s. 158. Viz tak:J .Mahen: Kniha o eskem
charakteru, Vykov 1924, s' 76.89.
t
J. M. Lot."rr: Kultura i uzryu, Moskva 1992.
641
k pitalivmukulturnmu stedisku, nybt ztove je od nho odtahovn
stediskem protilehl m. Prv tato monostsouasnte a odklonu tvo
nutn;f pedpokladpro kulturn syntzu,a tedy pro osobitou kulturu. Prv
v poloze eskho(a rovn ruskho)sttnhojdrajsou dny imperativn
pedpoklady pro znm heslo: ani Zpad, ani V;fchod! Celdjiny eskho
a ruskho sttu jsou urenykmitnm mezi dvma ply: jsou stle qkyvy
smrem tu k zpadu, tu k qfchodu, a neustle reakce proti tmto qfkyvrim.
ovem oba prvkyjsou v kadmz tchto ritvarri rtrzntozvreny. Vdji-
nch esk ch pipadlo vridstedisko, toti Praha, do severozpadnho
rivod a na jednu historickou v1/jimku- obdobvelkomoravsk,(...)kdy
Morava, psmo jihov]/chodnhorivod,byla sttotvorn;fm ristedm.V rus-
k;fch djinch pipadnaopak ana dvousetletpetrohradskobdobvtid
rloha psmu jihov chodnho rivod,aje stediskem Kijev nebo Moskva.
S tmto rozdIem nesporn souhlas rozlinpoadsmrri v kulturnm
ivotobou sttri (...)..'2
Bhem 20. stoletprv pedstavao Cecha Slo-
vcch, o Rusech a Ukrajincchjako o dvou vtvchjednoho nroda do zna-
nmry ztrati|asvou oprvnnost. Pi tom vc pro echya Ukrajince ne
pro Rusy a Slovky. Bulgakovriv Kijev, Babelova odsa, Voloinriv Krym
jsou dosud ohnisky rusk kultury. Sloventspisovatel(L. Mako,I]. Fel'-
dek) se sthuj do Prahy a sloventtenitoueskknihy. Nikoliv na-
opak.
Paraleln zkoumn vyznamu soupeendvou metropol(Praha - Brno;
Petrohrad - Moskva) ve v1fvojieska rusk kultury by mohlo b t nm-
tem samostatnstudie.
Stojrovnza povimnutvelk qfznam tvorby spisovatelri idovskho
privodu v eska rusk literatue 20. stolet.Jejich seznam v obou literatu-
rch (vetnnejv;znamnjchmencri)by vyadoval celou strnku. Je
tu vak jeden velmi charakteristick rozdl. ob literatury se mohou po-
chlubit proslul;mijmny spisovatelri _ asimilantri. Ale olomAlejchem
a olom,\psali jazykem jidi, Chaim Nachman Bjalik biblickou hebrejti-
nou, Franz Kafua, Franz Weel a E' E. Kisch psali nmecky. idovsko-n-
meck Prahaje velice nepodobn ruskoidovskodse. Ani Rychnov nad
Knnou neml vtinu idovskhoobyvatelstva jako adamst v oblasti
carskhoRuska dovolujcstl! pobyt iarim.
V omezenm a vlastn nemnnm prostoru eiili bhem stalet,
pokud se nedali na vanr nebo nebyli pinuceni emigrovat. Zk|adnmi
polohami byt a literatury jsou tu proto vertikla a kruh. Vertikla pede-
vmjako rozmr historickho asu(djin nroda, msta, lokality) a kruh
'
R. J"kob.o,'. Moud,rost starych ech (od'ukzklady n'rod'nhood'boje)'New York
1943. s. 7-8. 9-10.
640
individuln ivotncesty v omezenmprostoru, kruh ronchdob. Prostor,
v nm il rusk;f nrod, se bhem stolet stle rozioval.Aktivn stoby-
vatelstva stle dobjvala a osvojovala si nov uzem.Pasivn st naopak
zristvala na mst a uila se trplivosti.3 Proto kruh jako symbol lidskho
tidlu je pznan!,takpro ruskou literaturu, ale jinakje j bliprosto-
rov horizontla.
Bhem stalet se mnila povaha eskhonroda, jeho aktivn st
nejednou byla pinucena emigrovat' Snad nejpravdivji oceuje eskou
nrodn povahu F. Peroutka v knize Jac jsne' Nrod husitri se stal nro-
dem romantick;fch iluz a poklidn mentality, ale taky nrodem stzliqfm
a inorod;fm.Kadf boulivk byl v nm blou vrnou. ''Jsme nejchladnj
ze vechSlovan ,'.pePeroutka. ''ttilijsme se smrti - ciz avlastn -
jako nrod ijcvmrn ch podmnkch a veskrze proniknut civilizac..,a
Podle klasifikace Friedricha Nietzscheho a VjaeslavaIvanovaje to nrod
apollnsk . V. V. ulgin ho nazval spolu s Nmci a Francouzi nrodem
menevick;im.Mezi slovans\fmi nrody je to vlastn q/jimka. Rusk;f narod
je beze sporu nrodem dionfskjm, bolevick m. Jeho dobromyslnost se
mriestdats krutost a zlobou.Jeho humanita je ',bouliv.', protoevy-
rrist z .,katastrofick;fchpomr ',. Podle klasifikace J. M' Lotmana je to
rozdfl mezi kulturou ternrn a binrn.5
Ve 20. stolet literrn struktury vznikl na zklad tchto konstant
peily adu veobecnznm ch spoleensk1fchkataklyzmat a q/buchri,
kter nkolikrt zasahovaly do pirozenhoevolunhov1ivojea prisobily
na vzjemn vztah obou literatur' stejnjako na jejich orientaci ve svt.
Mal slovansk;f nrod, obklopen;/ nrody neslovansk;imi a silnjmi
a kolsajcmezi vrou v pomoc velkho slovanskho bratra a despektem
Evropana vtii polovinmuAsiatovi, zristal spv zajet tohoto despektu
a strachu pedpflipevn m bratrsk m objetm.Velk slovansk;i nrod,
kterf si vtinou ani neuvdomoval, e m nkde daleko na zpad men
slovanskbratry kter1fsi vzpomnal najejich existencijen v dob vlastnho
nebo jejich ohroena zasahoval do jejich z|eitostjen pod tlakem svho
politickho veden,vrtil se k tradinmushovvavmunezjmu a je hotov
pijmat od nich kulturn hodnoty a tehdy, kdy u dobyly svt. Dnes je
znovu pro eskouspolenostdrileitjstarf problm:echa Nmec. Dnes
jsou znovu pro rlrskou spolenostdrileitj vzjemnvztahy s bezprosted-
nmi sousedy na zpad a na v1fchod.Dokonce spor mezi Milanem Kunde-
'
G. A. Landau: Vizantijec i judej, Russo7o mysl, (Par)1923, s. 182-203.
a
F. Peroutka: Ja cjsme, 2.vyd,.,Praha 1934' s. 158. Viz tak:J. Mahen: Kniha o eskm
charakteru, Vykov 1924, s.76-89.
'
J. M. Lot."',: Kultura uzryu' Moskva lgg2.
64L
rou a Josifem Brodsk;fm, jestli Rusko patdo Ewopy, ztratil pro Cechy
politickou oehavost.Intenzvna pirozeny kontakt mezi dvma lite-
raturami, kterf njak zashl dojejich struktur, existovaljen v prvn polo-
vici 20. stolet, kdy bylo opravdu aktuln dilema: Pa,nebo Moskva'
''koncepceorganickho
Samo pojetnroda mrie b t dvoj.Jednak je to
jako jednotlivmu jednotnmu .'organismu,os.obnosti,
vztahu k nrodu.' k a
kter nesm napodobovat jin osobnosti a mus jt svou cestou'',ojednak
je to koncepcenrodajako seskupenlid spojen;ichpedevm spolen1/m
jazykem, tmto akumultorem kolektivn zkuenosti,pamti a genertorem
noqfch smysl . Mastn jen v prvnm ppadmrieme mluvit o nrodn
mylence,nrodn povaze' nrodnm obrazu svta. A zcela ignorovat toto
pojetnemriemeu proto, eexistuje idovsk1fnrod' kte4f krom tto
osobitosobnosti nem dnhospolenho jmenovatele.
Prv na rozhran stoletbyly v Cechch a v Rusku v d sledku sporu
o smysl nrodnch djin s novou nalhavostnastoleny eska rusk otz-
ka. esk i rusk mylenka mly ovemrrizninterpretace. Ale i pesspor
T. G. Masaryka a J. Pekae m emepotatideu humanity a tolerance
za eskounrodn mylenku.Sloitjjeto s nrodn mylenkouruskou,
kter tebau Konstantina Leonjeva,VjaeslavaIvanova a'.evrazijcri.'do-
stvala ve1mi odlin;vzhled. dnliterrn d1oneztlesuje logickou
mylenku.Spnaopak, z opravdu nrodnholiterrnho dlabylo by snad
monobrysy takov mylenky vystopovat. Z tohoto hlediska mriejako
svhodruhu etalon slouit tvorba Karla Capka a pedevm jeho filozofick
trilogie, jejdoslovje ztlesnnmindividualistickho pojethumanity a
tolerance piznanho pro eskynrod' Pro ruskou mylenku,podle mho
mnn,by mohl takov m etalonemb;ftromn M. Bulgakova Mistr a Mar
ktha. Nemohu vak zde toto tvrzeni rozvt.
Ani nrodnpovaha nennemnn ajednotn. Je to sposobitsesku-
pen rysri, kterv jin1chseskupench urujpovahu mnoha jin ch nrodri.
Spolu s Vanurou tvrdm, eliteratura spvytvvelk1lidsk typ, ne
jej obkresluje ze skutenosti. Je vak velmi pznan, eve stolet dvou
svtovych vlek eska rusk literatura vytvoilyprv velknrodn typy
vojkri (vejk,orkin, onkin)a ejsou to typy natolik si blzk.Stejn
npadn je podobnostVanurovaMegalrogova a Bulgakovova Chludova.
Nrodn obraz svta se mn stejn kardinln jako nrodn povaha.
Pan Brouek se nejen povahov li od bojovn;fch husitri, ale tak ripln
jinak neoni vid svt. Biedermeierovsk;nrod vidl svt idylicky a pohd-
6 ''Soinnija2' Moskva 1994, s. 319' Kritiku eskverze tohoto nzoru
I' R. aarevi
podal J. Patoka (Dilema v naem nrodnm progtamu: Jungmann aBo|zano,Diuadlo,1969,
leden, s. 1-6).Viz tak P. M. Bicilli: Nacija jazyk, Souremennyjezapiski (Pari),1929, ,.4,
s. 403-426.
642
kov. U esknrodn hymnaje idylick. Pohdkovostje pznan pro
Babihu B. Nmcovstejn jako pro dramatick dloJ. K. T}la. Neznm
jinou literaturu 20. stolet,kde by pohdkovosthrla obdobnourilohu
iako
v literatueesk(V. Dyk, K. apek,E. Bass, J. Drda, J. Wolker, v. van-
ura,J. .Kubn, J' John, J. Lada a jin). Dokonce Bertlef v Kunderove
Valkuna rozlouenoujepostava pohdkov. (Ve srovnnse zpadnlite-
raturou tato pohdkovost sloujako nhraka mytologismu, kter;koncem
stolet programov vtpujeeskliteratue D. Hodrov' Mytologisnrus,
pedevm historick;/ a literrn, se lysk5rtoval v nznaku u V' Dyka, J.Ha.
ka, K. Capka, V. Vanury,I. olbrachta, V. Nezvala a dalch.)Je to ovem
dtikazjej lidovosti. Pohdkovostje do znanmry charakteristick tak
pro ruskou literaturu 20. stolet(Remizov'Baov,Tvardovskij,Rasputin).
Vanura postehltuto pbuznostdvou literatur a vnesl pohdkovost do
zobrazenrevoluce a obanskv|ky (Tieky).Pohdkow! rzm i Vypra.
vovn o rusk;ch vnocch v po]'z Konce starj,cll as , tento geniln v,lraz
eskho pohledu na svt a souasnprojev geniln schopnostivctit se do
obrazu svta a zprisobumylenjinhonroda. Pobyt v dobrovolnma ne-
dobrovolnmzajetbhem 1. svtovvlky, rastv obansk vlce a legio-
nskanabzi, ne vdycky dobrovolnv;pravydo odlehl ch konin zem
Sovtrj (JiWeil) nejen zdramatizovaly ve vdom mnoh;ich esk;chspiso-
vatelri pedstavuo svt, e takvnesly do eskliteratury jin prostorov
dimenze. Djovou osou literrnch dl se stala typicky rusk horizontIa
(J. Haek. J. KratochvI,J. Kopta, F. Kubka a dal).
Sdlms G. D. Gaevemtoulru poznat nejen nrodn Ksmos (zp sob
vnmnprody)a nrodn Ps;ch(dui),ale taknrodn Logos (zptisob
mylen).7 Bude jettebaprozkoumat, do jak mry na eskoua ruskou
literaturu 20. stoletprisobily odvknrodn kulturn vzory a symboly,
nrodn m)rtologie,nrodn obraznost. V eskbsnick tradici uritouroli
hraje napkladsymbolika barev nrodnho praporu (Neruda, Dyk, J. apek).
Pro eskouliterrn tradicije rovn charakteristick satirick a humorn
zpracovn slovanskmytologie (KestsuathoWadimra K' Havlka,Slo-
uanshnebeJ ' Tbmana).Pion;fusk;pokus zaloitzklady srovn vacfrazeo-
logie jako projevu nrodn obraznosti svhoasupodnikl L. S' Kikin'8
.
G. D. Gaev:Nacionalnyje obrazy nzira, Moskva 1988, s. 179.190.Pokldm vak za
zcela nevdeck;/jeho pokus poznat ve stopch V. V. Rozanova nrodn eros (G. D. Ga.ev:
Russkij eros, Moskva 1994).
,
L. S. Kiki.. ob izuenijinacionalnoj obraznosti v literature (V porjadke postanovki
voprosa), esko-russkijei slouacko.russkije literaturnyje otnoez7a, Moskva 1968, s. 75-117;
Problema nacionnogo obraznogo my|enijai metodologija izuenijameslavjanskich svjazej,
Slau,janskije literatury (Medunarodnyj sjezd slauistou, Praga, august lg68), Moskva 1968,
s.244-263.
643
rou a Josifem Brodsk m, jestli Rusko patdo Evropy, ztrattirpro echy
politickou oehavost. Intenzvn a pirozen1fkontakt mezi dvma lite.
raturami, kteqnjak zashl dojejich struktur, existovaljen v prvn polo-
vici 20. stolet, kdy bylo opravdu aktuln dilema: Pa,nebo Moskva.
''koncepceorganickho
Samo pojetnroda mrieb t dvoj.Jednak je to
jednotlivmu jednotnmu .'organismu,os.obnosti,
vztahu k nrodu',jako k a Valhuna rozlouenoujepostava pohdkov.(Ve srovnnse zpadnlite-
kter nesm napodobovat jin osobnosti a mus jt svou cestou'',ojednak
je to koncepcenrodajako seskupenlid spojenychpedevm spolen1fm
jazykem, tmto akumultorem ko]ektivnzkuenosti,pamti a genertorem
nov]chsmyslri. Mastn jen v prvnm ppadmrieme mluvit o nrodn
mylence,nrodn povaze,nrodnm obrazu svta. A zcela ignorovat toto
pojet nemrieme u proto, e existuje idovsk1fnrod, ktery krom tto
osobitosobnosti nem dnhospolenho jmenovatele.
Prv na rozhran sto]etbyly v echcha v Rusku v drisledku sporu
o smysl nrodnch djin s novou nalhavostnastoleny esk arlskotz-
ka. esk i rusk mylenka mly ovemrrfzninterpretace. Ale i pesspor
T. G. Masaryka a J' Pekae mremepotatideu humanity a tolerance
za eskounrodn mylenku.Sloitjjeto s nrodn mylenkouruskou,
''evrazijcr.'do.
kter tebau Konstantina Leonjeva,VjaeslavaIvanova a
stvala velmi odliny vzhled. dnlitertn dlo neztlesuje logickou
mylenku,Spnaopak, z opravdu nrodnholiterrnho dlabylo by snad
monobrysy takov mylenky vystopovat. Z tohoto hlediska m ejako
svhodruhu etalon slouit tvorba Karla Capka a pedevm jeho fllozofick
trilogie, jejdoslov je ztlesnnmindividualistickho pojethumanity a
tolerance pznanho pro esk;nrod. Pro ruskou mylenku, podle mho
mnn,by mohl takov;metalonem b;ft romn M. Bulgakova Ml str a Mar.
htha' Nemohu vak zde toto tvrzen rczvdt.
Ani nrodn povaha nen nemnn ajednotn' Je to sposobitsesku-
pen rysri, kterv jin ch seskupench urujpovahu mnoha jin]fch nrodri.
Spolu s Vanurou tvrdm, eliteratura spvytvvelk lidskf typ, ne
jeJ obkresluje ze skutenosti' Je vak velmi ptiznan,eve sto]etdvou
svtovych vlek eska rusk literatura vytvoilyprv velknrodn typy
vojkri (vejk,orkin, onkin)a ejsou to typy natolik si blzk.Stejn
npadn je podobnostVanurovaMegalrogova a Bulgakovova Chludova.
Nrodn obraz svta se mn stejn kardinlnjako nrodn povaha.
Pan Brouek se nejen povahov li od bojovn]/chhusitri, ale tak ripln
iinak neoni vid svt. Biedermeierovsk nrod vidl svt idylicky a pohd-
b 2, Moskva 1994, s. 319' Kritiku eskverze tohoto nzoru
I. R' afarevi:Soittttija
podal J. Patoka (Dilema v naem nrodnm programu: Jurrgmann a Bolzano' Diuadlo,7969,
leden' s. 1.6).Viz tak P. M. Bicilli: Nacija jazyk, Sourementryjezapiski (Pari)' 1929' .4'
s. 403-426.
642
kov. U esknrodn hymnaje idylick. Pohdkovostje pznan pro
Babihu B. Nmcovstejn jako pro dramatick dloJ. K. }la. Neznm
jinou literaturu 20. stolet,kde by pohdkovosthrla obdobnourilohu iako
v literatueesk(V. Dyk. K' apek,E' Bass, J. Drda' J' Wolker' v' an-
ura,J. .Kubn, J' John, J. Lada a jin).DokonceBertlef v Kunderov
raturou tato pohdkovost sloujakonhraka mytologismu, kter1fkoncem
stolet programov vtpujeeskliteratueD. Hodrov. Mytologismus,
pedevm historick1fa literrn, se vysk;rtoval v nznaku u V. Dyka, J'Ha-
ka, K. Capka, V. Vanury,I. olbrachta, V. Nezvala a dalch')Je to ovem
drikazjej lidovosti. Pohdkovostje do znanmry charakteristick tak
pro ruskou literaturu 20. stolet(Remizov,Baov,TVardovskij,Rasputin)'
Vanura postehltuto pbuznostdvou literatur a vnesl pohdkovost do
zobrazentevoluce a obanskv|ky (Tieky).Pohdkow! rzm i Vypra-
vovn o ruskych vnocch v poli z Konce starych as ,tento geniInv,lraz
eskho pohledu na svt a souasnprojev geniln schopnostivctit se do
obrazu svta a zp sobu mylenjinhonroda. Pobyt v dobrovolnma ne-
dobrovolnmzajetbhem 1. svtovvlky, riastv obanskvlce a legio.
nskanabzi, ne vdycky dobrovolnv;pravydo odlehl;/'chkonin zem
Sovtri (JiWeil)nejen zdramatizovalyve vdommnoh;chesk ch spiso-
vatelri pedstavuo svt, ale takvnesly do eskliteratury jin prostorov
dimenze. Djovou osou literrnch dl se stala typicky rusk horizontla
(J. Haek' J' Kratochvl, J' Kopta' F. Kubka a dal).
Sdlms G. D. Gaevemtouhu poznat nejen nrodn Ksmos (zprisob
vnmnpirody) a nrodn Ps ch(dui),ale taknrodn Logos (zprisob
mylen).7 Bude jettebaprozkoumat, do jak mry na eskoua ruskou
literaturu 20' stolet prisobily odvk nrodn kulturn vzoty a symboly'
nrodn mytologie, nrodn obraznost. V eskbsnick tradici uritouroli
hraje napftlad symbolika barev nrodnho praporu (Neruda' Dyk, J. apek)'
Pro eskouliterrn tradicije rovn charakteristick satirick a humorn
zpracovn slovanskmytologie (KestsuathoWadimra K. Havlka,Slo-
uanslu!nebeJ ' Tomana).Pion;-rskfpokus zaloit zklady srovnvacfrazeo-
logie jako projevu nrodn obraznosti svhoasupodnikl L. S' Kikin.s
,
G. D. Gaev:Nacionalnyje obrazy ntira, Moskva 1988, s. 179.190.Pokldm vak za
zcela nevdeck jeho pokus poznat ve stopch V. V. Rozanova nrodn eros (G. D. Gaev:
Russkij eros, Moskva 1994).
8
L. s' Kiski.. ob izuenijinacionalnoj obraznosti v literature (V porjadke postanovki
voprosa), esko-russkijei slouacko-russkije literaturnyje otnoenl"l'o,
Moskva 1968, s. 75.r17;
Problema nacionalnogo obraznogo mylenija i metodologija izuenijameslavjanskich svjaze;,
Slaujanshije literatury (Medunarodnyj sjezd slatlistou,Praga, august 1968)' Moskva 1968,
s.244-263.
643
V. Vanura postaviljeden ze svych romnri prv na vyritintonifuazeo.
logie a napsal skvl lneko metaforickkrse esk ch nadvek. Tladin
se pedpokl, e ptv Rusovjsou mistiv nadvkch. Ale pokud mrie.
me drvovatV. Dalovi a J. Zaorlkovi, tebav synonymickm bohatstv
pro oznaenhlupka a opilce etinadaleko ped rutinu. odvnost
metafor eskfrazeologie je npadn' Zto|to vypl;iv, eetinaje jazyk
nejen vtipn;f, ale tak bsnick . Urit tak vvc monostpro tvoen
ka]ambrirri nerutina. Do jist mry to pisplok rozvoji eskho bsnictv
a eskho humoru ve 20. stolet.Ale pokud jde o nrodn zprisob mylen,
mli bychom sppenechatprostor etnopsychologiia etnolingvistice.
Pevnjprdupod nohama mme, pokud studujeme a porovnvme
vyvoj literrnch struktur' T\r si na rozdl od thoG. D. Gaevanemyslm,
eliterrn v voj kadhonroda mus nevyhnuteln opakovat zklan
fze a zv|tnosti literrnho vyvoje nejpokroilejchnrodr.oLiterrn
smry a proudy jsou nejv1fuaznjmi projevy celosvtov ch nebo tebajen
celoevropskych trendri. Prv z tohoto hlediska v]/vojeska rusk litera-
tury ve 20. stolet m nejen stynbody, ale tak znanrozd|y.J' Frank
konstatoval velk rozdl mezi esk m a rusk;msymbolismem.1oV irokm
proudu umn seceseesk;fsymbolismus znamenal pomrn krtkodobou
- pr6ze (J, Haek, K. apek,V. Vanura,M. Majerov, I. olbracht,
epizodu a ml vlastn jedinhoopravdu velkhopedstavitele o. Bezinu.
V Rusku symbolismus znamenal celou velkou literrn epochu. ovlivnil
nejen poezii, a]e takprzu (Blyj, Brjusov, Merekovskij,Sologub, Remi-
zov). Naopak jen djiny eskliteratury zaznamenalyjako specifick;zjev
literrn anarchismus. Pro ob literatury je vak pznany doboqf fenomn
tulctv. esk;icivilismus byl velmi zmrnnou formou futurismu' Proto
ml dozvuky jetv experimentInpoezii let edest]fch.Rusky futurismus
naopak byl natolik radikln, epedbhlvvoj celhoavantgardnho umn
20. stolet.Rusk akmismuszase vribecneml obdobyv esk literatue.
Nkter smry v Rusku a v echch mly ponkud lokln rz' Futurismus
a imainismus byly zleitostmipevnmoskevsk]fmi,akmismusa hnut
oberiutri - pevnpetrohradsk:fmi. Rusk;f expresionismus m vlastn
jedinhovelkhoexponenta v L. Andrejovovi. Miv expresionismu na eskou
literaturu byl mnohem silnj,ale programov byl vlastn zleitostpe-
devmmoravskou' esk poetismusbyl dttemjednak dada a francouz-
skhosurrealismu, jednak ruskhokonstruktivismu. Ve stejndob neexis.
tuje vak ani rusky dadaismus, ani rusk;sunealismus, nebudeme-li potat
za surrealistu A. M. Remizova. TVorba oberiutri a genilnho petrohradsk-
" G. D. Gaev:Neminujemoje (Uskorennoje razuitije literatury), Moskva 1989.
10
J. F. Frank: Prolegomena k vzjemnosti eskoslovenska sovtskavantgardy,co
Uniuersitatis Carolinae, Philologica I/3, Slauica Pragensia 9, s.97-116.
644
ho blzna A]exandra Ryvina pesuritou pbuznosts
tmito smry m
pili mnoho specifick;/ch vlastnost' Jsou to vecko
zjevy paralelni, ob-
dobn.T\rm,ese podaprokzatpm vliv ruske przy
dvac!/ch let
(Vsevolod Ivanov, Pilriak, Lavrenv, agianova)
na uritou st esk
pr6zy (J. Kopta, F. Kubka). Nebudu tady mluvit o vlivu
tvorby A. Bloka,
S. Jesenina, V. Majakovskhona eskoupoezii, o prisobenteorie
socialis-
tickhorealismu v echch,o ohlasu kisc.hoqfchnzorri na report
v |ite-
ratue obou zem,o sovtsk ch vzorech pro esk budovatelsk romn
a
tak dle. Jsou to vci notoricky znm..restotavzjsem pipravoval
svou
diplomovou prci, pieljsem na to, e napkladJ. Fuek pouil
knihu
sovtskhonovineAbramovie,kdypsal o stalingradskmiraktorovm
zvod. Ale kam s tm?lamavj by bylo porovnat cesty literrn
emigra-
ce (vnja vnitn)v echcha v Rusku' Je to vak tmasamostatnho
refertu'
-
Existovaly vak stylov a strukturn trendy, kter nelze spojit s nja-
k m urit;mliterrnm smrem. Ve dvac{fch letech jak "a.r',
tur.
i v Rusku to byl napffklad veobecn;fsklon k metaforitnosti, "
k posilnn
''vlna
djovosti, utopinosti',(A. M. Pa),vliv biografu na literatur-u. Rusk
literatura vcelku posilovala tendenci k epinostia kolektivismu v
esk
M. Puj-
manov, B. Klika). Alet:/kalo se to takpoezie. A. Prak a J. Hoif napri-
klad pmospojuj vznik Horov a Jana iouslisty s prac eskhobsnka
nad peklady Lermontovova Dmonaa Pukinova Eugena ongina.ll
Ji elakovskyv ohtasu psnrush!,cha ohlasu pneskjhvystihl
roz1mezi nrodn poezipevnepickou a nirodnpoe ziipteazn|ync-
kou. Na rozhran 19. a 20. eskliteratura patila k veikskupin litetur
(nejen ewopsk ch, e takewopojazyn ch) pevahou
s poezie nad przou
a novely a kroniky nad romnem. V jimkou byl prv opan;ftyp (litera-
tury Anglie, Francie, Ruska). Koncem 19. stolet se k tomuto q[.ienmu
typu pipojily seversk literatury a literatura polsk. Pro viinu
evTop-
:5'*"h'".":."pojazynych literatur se romnovym vkem stal vk vactj,.
J Uecnach tento proces probhal stle jet pod v]/razn]fmvlivem
rusk
literatury. esk poezie naopak ve 20. to|etzaiiila mnohem vt
odklon
od epinostine rusk.
.
Souviselo to nejen s mylenkov;imi pochody a vlivem poezie zpadni,
ale pedevms jazykovou zkladnou. Ustateny pffzvuk omezoval
.,u'iuri-
litu veroqfch forem. Nepebernmnostvpomrn krtk;/ch
a 4imujcch
se slov naopak dlalo procesverovnpili snadn;/m.vony
veri1e velice
..
A. Prak: Pukinriv zsah do Horova ivota a dla, in
Pukin u ndg Praha 1949,
s.281.307; J. Hol : Problmy nouesk
epiky, Praha 1995' s. 2.
645
V. Vanura postaviljeden ze svych romnri prv na vyritintonifuazeo.
logie a napsal skvl lneko metaforickkrse esk ch nadvek. Tladin
se pedpokl, e ptv Rusovjsou mistiv nadvkch. Ale pokud mrie.
me drvovatV. Dalovi a J. Zaorlkovi, tebav synonymickm bohatstv
pro oznaenhlupka a opilce etinadaleko ped rutinu. odvnost
metafor eskfrazeologie je npadn' Zto|to vypl;iv, eetinaje jazyk
nejen vtipn;f, ale tak bsnick . Urit tak vvc monostpro tvoen
ka]ambrirri nerutina. Do jist mry to pisplok rozvoji eskho bsnictv
a eskho humoru ve 20. stolet.Ale pokud jde o nrodn zprisob mylen,
mli bychom sppenechatprostor etnopsychologiia etnolingvistice.
Pevnjprdupod nohama mme, pokud studujeme a porovnvme
vyvoj literrnch struktur' T\r si na rozdl od thoG. D. Gaevanemyslm,
eliterrn v voj kadhonroda mus nevyhnuteln opakovat zklan
fze a zv|tnosti literrnho vyvoje nejpokroilejchnrodr.oLiterrn
smry a proudy jsou nejv1fuaznjmi projevy celosvtov ch nebo tebajen
celoevropskych trendri. Prv z tohoto hlediska v]/vojeska rusk litera-
tury ve 20. stolet m nejen stynbody, ale tak znanrozd|y.J' Frank
konstatoval velk rozdl mezi esk m a rusk;msymbolismem.1oV irokm
proudu umn seceseesk;fsymbolismus znamenal pomrn krtkodobou
- pr6ze (J, Haek, K. apek,V. Vanura,M. Majerov, I. olbracht,
epizodu a ml vlastn jedinhoopravdu velkhopedstavitele o. Bezinu.
V Rusku symbolismus znamenal celou velkou literrn epochu. ovlivnil
nejen poezii, a]e takprzu (Blyj, Brjusov, Merekovskij,Sologub, Remi-
zov). Naopak jen djiny eskliteratury zaznamenalyjako specifick;zjev
literrn anarchismus. Pro ob literatury je vak pznany doboqf fenomn
tulctv. esk;icivilismus byl velmi zmrnnou formou futurismu' Proto
ml dozvuky jetv experimentInpoezii let edest]fch.Rusky futurismus
naopak byl natolik radikln, epedbhlvvoj celhoavantgardnho umn
20. stolet.Rusk akmismuszase vribecneml obdobyv esk literatue.
Nkter smry v Rusku a v echch mly ponkud lokln rz' Futurismus
a imainismus byly zleitostmipevnmoskevsk]fmi,akmismusa hnut
oberiutri - pevnpetrohradsk:fmi. Rusk;f expresionismus m vlastn
jedinhovelkhoexponenta v L. Andrejovovi. Miv expresionismu na eskou
literaturu byl mnohem silnj,ale programov byl vlastn zleitostpe-
devmmoravskou' esk poetismusbyl dttemjednak dada a francouz-
skhosurrealismu, jednak ruskhokonstruktivismu. Ve stejndob neexis.
tuje vak ani rusky dadaismus, ani rusk;sunealismus, nebudeme-li potat
za surrealistu A. M. Remizova. TVorba oberiutri a genilnho petrohradsk-
" G. D. Gaev:Neminujemoje (Uskorennoje razuitije literatury), Moskva 1989.
10
J. F. Frank: Prolegomena k vzjemnosti eskoslovenska sovtskavantgardy,co
Uniuersitatis Carolinae, Philologica I/3, Slauica Pragensia 9, s.97-116.
644
ho blzna A]exandra Ryvina pesuritou pbuznosts
tmito smry m
pili mnoho specifick;/ch vlastnost' Jsou to vecko
zjevy paralelni, ob-
dobn.T\rm,ese podaprokzatpm vliv ruske przy
dvac!/ch let
(Vsevolod Ivanov, Pilriak, Lavrenv, agianova)
na uritou st esk
pr6zy (J. Kopta, F. Kubka). Nebudu tady mluvit o vlivu
tvorby A. Bloka,
S. Jesenina, V. Majakovskhona eskoupoezii, o prisobenteorie
socialis-
tickhorealismu v echch,o ohlasu kisc.hoqfchnzorri na report
v |ite-
ratue obou zem,o sovtsk ch vzorech pro esk budovatelsk romn
a
tak dle. Jsou to vci notoricky znm..restotavzjsem pipravoval
svou
diplomovou prci, pieljsem na to, e napkladJ. Fuek pouil
knihu
sovtskhonovineAbramovie,kdypsal o stalingradskmiraktorovm
zvod. Ale kam s tm?lamavj by bylo porovnat cesty literrn
emigra-
ce (vnja vnitn)v echcha v Rusku' Je to vak tmasamostatnho
refertu'
-
Existovaly vak stylov a strukturn trendy, kter nelze spojit s nja-
k m urit;mliterrnm smrem. Ve dvac{fch letech jak "a.r',
tur.
i v Rusku to byl napffklad veobecn;fsklon k metaforitnosti, "
k posilnn
''vlna
djovosti, utopinosti',(A. M. Pa),vliv biografu na literatur-u. Rusk
literatura vcelku posilovala tendenci k epinostia kolektivismu v
esk
M. Puj-
manov, B. Klika). Alet:/kalo se to takpoezie. A. Prak a J. Hoif napri-
klad pmospojuj vznik Horov a Jana iouslisty s prac eskhobsnka
nad peklady Lermontovova Dmonaa Pukinova Eugena ongina.ll
Ji elakovskyv ohtasu psnrush!,cha ohlasu pneskjhvystihl
roz1mezi nrodn poezipevnepickou a nirodnpoe ziipteazn|ync-
kou. Na rozhran 19. a 20. eskliteratura patila k veikskupin litetur
(nejen ewopsk ch, e takewopojazyn ch) pevahou
s poezie nad przou
a novely a kroniky nad romnem. V jimkou byl prv opan;ftyp (litera-
tury Anglie, Francie, Ruska). Koncem 19. stolet se k tomuto q[.ienmu
typu pipojily seversk literatury a literatura polsk. Pro viinu
evTop-
:5'*"h'".":."pojazynych literatur se romnovym vkem stal vk vactj,.
J Uecnach tento proces probhal stle jet pod v]/razn]fmvlivem
rusk
literatury. esk poezie naopak ve 20. to|etzaiiila mnohem vt
odklon
od epinostine rusk.
.
Souviselo to nejen s mylenkov;imi pochody a vlivem poezie zpadni,
ale pedevms jazykovou zkladnou. Ustateny pffzvuk omezoval
.,u'iuri-
litu veroqfch forem. Nepebernmnostvpomrn krtk;/ch
a 4imujcch
se slov naopak dlalo procesverovnpili snadn;/m.vony
veri1e velice
..
A. Prak: Pukinriv zsah do Horova ivota a dla, in
Pukin u ndg Praha 1949,
s.281.307; J. Hol : Problmy nouesk
epiky, Praha 1995' s. 2.
645
vhodn materil pro lyrickou skladbu, nikoliv pro bse qfpravnou. Byly opan vliv (J. Haek, K. apek,V. Nezval, I\{.Kundera) zashljednot-
potebn virtuozita Nezvalova a asocian metoda,aby bylo moni ve 20. liv autory (V. Vojnovi,A. N' Tolstoj, K. Sionov, F. Krivin), ale
njak
stolet pst velk eskbsn e vzanou . Jazykovstruktura mrieb;ft v]irazn na strukturu rusk literatury nezaprisobil. Martin C. Putna pe
tak svhodruhu omezenm.esk' j azyk m bohatrejstknench o vlivu poetismu na ruskbsnky ze skupiny Skit poetov'ale bohueibez
a slangovych monostnerusky. Do rutiny sejen nznakov pekld konkrtnch drikazri.la
obecn etina.Do rutiny se tkopekldalaTsnohldkovaLika Byst-
rouha s jejmjemn;fm vyuitmbrnnskplotny a myslm v bec nen pe-
loiteln Vrba zelen'.obdobn potevznikaj, kdy rusky pekladatel m
co dlat s esk;fmkolsk1im slangem (Bylo nds pt K. Po|ka, Cesta do
hlubin tuddkouydue J. Zka)' Mohu se u jen zmnit o rikolu srov.
nvacho studia eska rusk stylistiky (tebav intencchprac L. DoIe-
ela]'.
Mezi jednotliv);mi esk]mi a rusk5mispisovateli ve 20. stoletnalez-
neme astjitypologickshody ne pmouliterrn zvislost. Je napklad
zejmpodobnostdramatika Frni rmka a dramatika A' P. echova'
R' Jakobson psal o blzkosti przy V. Chlebnikova atanprzyY. Vanury,
o vnitnspznnostiB. Pasternaka a J. Hory.l2V bsnick)ichformulacch
'.Sestra moja _ iz ,,a '.as,bratr mhosrdce''je opravdu podobnostzda-
leka nenhodn' V tdob R. Jakobsonjet nevdl, dojak mry hlavn
hrdina Horova romnu Dech na skle Jan T!znk bude pipomnatdoktora
ivaga, Velmi blzk;je vztah k ivotujako k nejvymorln instanci u
K' apka a M. Bulgakova' Naopak A. Platonov jako kritik ml k apkovi
nejen obdiv, ale tak znan v1fhrady.
Nejvtpm vliv na eskouliteraturu 20. stoletml urit F. M.
Dostojevskij. Vfet vniqfch tentiDostojevskhomezi esk1mi literty
podal F. Kautman ve svknize Boje o Dostojeuskho.Chvbj tu snad jen
K' Polek,J. Havleka et autoiz posledntietiny tohotostolet,vet.
n M. Kundery, jeho polemika s Dostojevsk1fmsvdo pomru zdaleka
nelhostejnm.
Skromnjpodlve vnitnpestavbeskprzy patponkud para-
doxn L. N. Tolstmu.ohlas jeho dla je spmorln a ideologick1f.13 Na
rozhran stol etzatekVojny a mru napoobil ve svPo dce tnd'jeY1|m
Mrtft. Psychologickou metodu Tolsthouplatni|ave svPacientce dohtora
HeglaMarie Pujmanov. Ve lpjchhistorick epiky Tolstholi V. Van-
urav Rodin Choruatoua snad do njakmry V. Neffve svpentalogii'

12
R. Jakob"o.' VladislavVanura.MarktaLazarov,Liter rnnouiny 1931,,,9;Zamet-
ki o proze poeta Pasternaka, Raboty po poetike, Moskva 1987, s. 324-338.
'3 la
Vi" M' Jedlika: Lev Tolstoj v eskliterrn kritice, eskoslouenskrusistiku Ig78, M. c. Putna:R uskomimoRusho 1(Djitljtakutturaruskemigrace 1917-1991),Btno
s. 102-1.10. 1994, s. 185.

646
647
vhodn materil pro lyrickou skladbu, nikoliv pro bse qfpravnou. Byly opan vliv (J. Haek, K. apek,V. Nezval, I\{.Kundera) zashljednot-
potebn virtuozita Nezvalova a asocian metoda,aby bylo moni ve 20. liv autory (V. Vojnovi,A. N' Tolstoj, K. Sionov, F. Krivin), ale
njak
stolet pst velk eskbsn e vzanou . Jazykovstruktura mrieb;ft v]irazn na strukturu rusk literatury nezaprisobil. Martin C. Putna pe
tak svhodruhu omezenm.esk' j azyk m bohatrejstknench o vlivu poetismu na ruskbsnky ze skupiny Skit poetov'ale bohueibez
a slangovych monostnerusky. Do rutiny sejen nznakov pekld konkrtnch drikazri.la
obecn etina.Do rutiny se tkopekldalaTsnohldkovaLika Byst-
rouha s jejmjemn;fm vyuitmbrnnskplotny a myslm v bec nen pe-
loiteln Vrba zelen'.obdobn potevznikaj, kdy rusky pekladatel m
co dlat s esk;fmkolsk1im slangem (Bylo nds pt K. Po|ka, Cesta do
hlubin tuddkouydue J. Zka)' Mohu se u jen zmnit o rikolu srov.
nvacho studia eska rusk stylistiky (tebav intencchprac L. DoIe-
ela]'.
Mezi jednotliv);mi esk]mi a rusk5mispisovateli ve 20. stoletnalez-
neme astjitypologickshody ne pmouliterrn zvislost. Je napklad
zejmpodobnostdramatika Frni rmka a dramatika A' P. echova'
R' Jakobson psal o blzkosti przy V. Chlebnikova atanprzyY. Vanury,
o vnitnspznnostiB. Pasternaka a J. Hory.l2V bsnick)ichformulacch
'.Sestra moja _ iz ,,a '.as,bratr mhosrdce''je opravdu podobnostzda-
leka nenhodn' V tdob R. Jakobsonjet nevdl, dojak mry hlavn
hrdina Horova romnu Dech na skle Jan T!znk bude pipomnatdoktora
ivaga, Velmi blzk;je vztah k ivotujako k nejvymorln instanci u
K' apka a M. Bulgakova' Naopak A. Platonov jako kritik ml k apkovi
nejen obdiv, ale tak znan v1fhrady.
Nejvtpm vliv na eskouliteraturu 20. stoletml urit F. M.
Dostojevskij. Vfet vniqfch tentiDostojevskhomezi esk1mi literty
podal F. Kautman ve svknize Boje o Dostojeuskho.Chvbj tu snad jen
K' Polek,J. Havleka et autoiz posledntietiny tohotostolet,vet.
n M. Kundery, jeho polemika s Dostojevsk1fmsvdo pomru zdaleka
nelhostejnm.
Skromnjpodlve vnitnpestavbeskprzy patponkud para-
doxn L. N. Tolstmu.ohlas jeho dla je spmorln a ideologick1f.13 Na
rozhran stol etzatekVojny a mru napoobil ve svPo dce tnd'jeY1|m
Mrtft. Psychologickou metodu Tolsthouplatni|ave svPacientce dohtora
HeglaMarie Pujmanov. Ve lpjchhistorick epiky Tolstholi V. Van-
urav Rodin Choruatoua snad do njakmry V. Neffve svpentalogii'

12
R. Jakob"o.' VladislavVanura.MarktaLazarov,Liter rnnouiny 1931,,,9;Zamet-
ki o proze poeta Pasternaka, Raboty po poetike, Moskva 1987, s. 324-338.
'3 la
Vi" M' Jedlika: Lev Tolstoj v eskliterrn kritice, eskoslouenskrusistiku Ig78, M. c. Putna:R uskomimoRusho 1(Djitljtakutturaruskemigrace 1917-1991),Btno
s. 102-1.10. 1994, s. 185.

646
647
 TVoRBA BRAI apx A M. A. Bt'LGAKovA
(Umleck struktura - rty antiutopie - Tvri kontakt)
SERGEJ NIKOLSKIJ
esk literatura 20. stolet vytvoila hodnoty evropskhoa celosvtovho
qfznamu. objevily se zde i jist heuristick tendence. Karel Capek se na-
pkladspolens H. G. Wellsem st zakladatelem modern sociln fantas-
tiky. Zvlt v znamn se podIelna syntzevdeckfikce a irokhospek- t),jako spek vytvenobrazri a typologicejevri (odtud zobecnnv14pr-
tra rriznorod;fch umlecko-estetick ch forem. Doklady o perspektivnosti
podobnhopstupunajdeme i v tvorb dalchqfznamn;fch spisovatelri
20. stolet, napklad Michaila Bulgakova.
Ve tvorb bratapkri a M. Bulgakova je vribec nemlo typologicky
shon;fchjevri. Na rirovni makropoetiky zasluhuje zvltnpozornost sou-
hrnn realizace monostmnohotvrn ch ntou!,cha strukturnch forem
vjejich tvorb. Pitom se zstishoduje i obsah tchto forem. Jde o syntzu
vdeckfantastiky, jako i fantastiky vribec, se satirou a humorem, s prob.
lmovmi filozofickjmi strukturami, s rrizn;fmi typy jinotajri a konen
se zobrazenm relnho souasnhoivota(prv souasnho, nebojejich obtazy pseudolovka- lid-hmyzu, robotti, mlokri, famznho arikova.
fantastikaje vetkrna do souasnreity). Pitom se zpravidla nesyntetizuj
podrun prvky tch i onch ntovych a estetick;fch forem, ale jejich
klirov strukturotvotn zsay. Tak v apkov dramatu Vc Makropulos
jsou z literatury vdeckfikce pevzatyvdeckofantastick pedpoklady'
z detektivnho nru qfstavba dje jakoto eenzhad a rekonstrukce
udlost, z dramatu, znmhojako konfrontace idej nebo diskusn drama,
celspektrum pohledri a nzorri (v tomto ppado rozmani|fch socilnch
perspektivch vyrritelixru nesmrtelnosti), z triviln epiky (tmke) veho,co se dlo v souasnmsvt, a takjako indiktor dehumanizujcch
situce prisobcna cit (otec a sJrn'oba milujc stejnou enu a synova sebe-
wada td.)' v novele M. Bulgakovaosudn' ue7cejsou vdeckofantastick
pedpoklady spjaty s dobrodrun]fm nrem, satirickfmi jinotaji, kter
prolnajcelm dflem a vytvejcelou soustavu zasten ch ironick ch re-
miniscenc a narek na reln postavy a skutenudlosti, s filozofick m
zobecnnm podobenstv a konens rnroqfm humoristick1fon vykreslenm
typri (profesor Persikov, oba reporti,hldaPankrat, vdova Drozdovov
a dal)'
Nco obdobnhoby bylo mono sledovat tak v dalch dlech brat
apkri a M. Bulgakova, co pirozen nesniuje v raznou originalitu a
ptomnostrozmanilfch nrovlch a strukturnch dominant v rrizn;fch
lchto dlecha takvlastn akcentaci kadhoz nich. K. apekrd vylilv
648
kupkladu syetoqfch postupri detektivnho nrll,kter prakicky chybj
Bulgakovovi. Do vdeckofantastickfch dl bratapk nezdkapronik
lyrika' a dokonce i bsnick spontaneita. K. apek se astouchyluje k
humoristicko-parodick stylizaci etn ch nroqfch a stylistick ch forem
- nejen literrrnch, ale i novinsk;fch, kancelsk ch, bulvrn trivinch
a podobn (romn Vlka s mloky tvomozaiku tchto stylizac). Bulgakov
se ve svmromnu Mistr a Marktka uchyluje k poetice m:ftu, ke kesan-
sk mytologii a k motivrim dmonologie.ire;i ne apek tozpracovv
poetiku podtextu, kryptografie.
Velmi podstatn m rozdlem je inklinovn K. apka, zv|tve Vdlce
s mloky , ani ne tak k zobtazen postav (nejsou tu ani hrdinov-protagonis-
vn nebo mozaika epizod). Bulgakov naopak spojuje v Mistroui a Marktce
fantastiku s plnokrevn mi postavami sqch souasnkria tak riastnkri
udlost ve starJudeji. Pro Josefa apkaje charakteristick zvytaznn
abstraktnost a grotesknost obraznhomylen,l co zanecinv stopy i ve
spolen ch dramatech bratapkri. Nicmn pesvechny individuln
rozdIym makropoetika bratapkria M. Bulgakova mnoho spolenho.
Jejich tvorbu vak sbliujnejen nkterrysyjej struktury, ale tak shod-
nfilozoficko-humanistick zamen.Vichni ti spisovatelse zam;fleli
nad podstatou lovka, nad tm, co dl lovka lovkem. odtud jsou i
Autoi jakoby vypreparovali z pedstavo lovku nkter komponenty a
vlastnosti a demonstrovali vfsledek. Dflo se tak stv svtznourozvinutou
umleckou definic lovka- defini per absurdum, prostednictvmnegati-
vu. Spolen m jmenovatelem tchto dl by mohla b t Bulgakovova aforis-
tick formulace, e umt mluvit ''jetneznamenbyt lovkem''.
Filozofick pedstavy o mravnm a humanistickm substrtu jakoto
lovkotvornmfaktoru jim pak poslouilyjako hlavn kritrium hodnocen
tendenc v nm. Vichni ti autoi se pitom obracejk zkladnm probl-
mrim souasnho byt,k problmujeho stupujcse konfliktnosti, k probl-
mu vlek a revoluc,dikhtorstv,ztrtyvlastn lidsk identity atd. Sbliuje
je i protest proti ultraradikalismu a extrmismu. Nikoli nejmenpozornost
vichni ti vnovali fanatick nesnenlivosti ideova doktrinsk.kdv
se lovkdos tv do zajetideologie.Bratfi apkovupozorovati zejen
na nebezpevypllvajc z povyovnrizk ch a dlchdoktrin na rirove
univerzlnch a absolutnch hodnot.
'
vi" P. Janouek: apkova poetika dramatu a ',nepoveden',konce jeho her, Studi,e
o dramatu, Praha 1992, s. 38-71.
 TvoRBA BRAI epx A M. A. Bt'LGAKovA
(Umleck struktura - rty antiutopie - Tv r kontakt)
SERGEJ NIKOLSKIJ
esk literatura 20. stolet vytvoila hodnoty evropskhoa celosvtovho
qfznamu. objevily se zde i jist heuristick tendence. Karel Capek se na-
pkladspolens H. G. Wellsem sta] zakladatelem modern sociln fantas-
tiky. Zvlt znamn se podlelna syntzevdeckfikce a irokhospek-
tra rriznorod ch umlecko-estetick ch forem. Doklady o perspektivnosti
podobnhopstupunajdeme i v tvorb dalchqfznamn1fch spisovatelri
20. stolet, napklad Michaila Bulgakova.
Ve tvorb bratapkri a M. Bulgakova je vribec nemlo typologicky
shodn;fchjevri. Na rirovni makropoetiky zasluhuje zvltnpozornost sou-
hrnn realizace monostmnohotvrn]fch ntov!,cha strukturnch forem
vjejich tvorb. Pitom se zstishoduje i obsah tchto forem. Jde o syntzu
vdeckfantastiky, jako i fantastiky vtibec, se satirou a humorem, s prob-
lmov1fmifilozofickjmi strukturami, s r zn mi typy jinotajri a konen
se zobrazenm relnho souasnhoivota(prv souasnho, nebo;eiic}r
fantastikaje vetkna do souasnreality). Pitom se zpravidla nesyntetizuj
podrunprvky tch i onch ntovych a estetick1fch forem, ale jejich
klovstrukturotvorn zsady. Tak v Capkov dramatu Vc Makropulos
jsou z literatury vdeckfikce pevzatyvdeckofantastick pedpoklady'
z detektivnho nru v;fstavba dje jakoto eenzhad a rekonstrukce
udost, z dramatu, znmhojako konfrontace idej nebo diskusn drama,
celspektrum pohledri a nzor (v tomto ppado rozmanit ch sociilnch
perspektivch vyrit elixru nesmrtelnosti), z triviln epiky (temke)
situace prisobcna cit (otec a syn' oba milujcstejnou enua synova sebe-
vr.adaatd.)' Vnovele M. Bulgakovaosudru ue7cejsou vdeckofantastick
pedpoklady spjaty s dobrodrun m nrem, satirickfmi jinotaji, kter
prolnaj cel m dflem a vytvejcelou soustavu zasten;fchironick ch re-
miniscenc a narek na reln postavy a skutenudlosti, s filozofickfm
zobecnnm podobenstv a konens rnroqfm humoristick;fm vykreslenm
typri (profesor Persikov, oba reporti,hldaPankrat, vdova Drozdovov
a dal).
Nco obdobnhoby bylo mono sledovat tak v dalchdflech brat
apkri a M. Bulgakova, co pirozen nesniuje v raznou originalitu a
ptomnostrozmanit1fch nrovlch a strukturnch dominant v rrizn ch
lchto dflech a takvlastn akcentaci kadhoz nich. K. apekrd vyrrv
648
kupkladu syetoqfch postupri detektivnho nru, kter prakticky chybj
Bulgakovovi. Do vdeckofantastickfch dl bratapkri nezdkapronik
lyrika, a dokonce i bsnick spontaneita. K. apek se astouchyluje k
humoristicko-parodick stylizaci etnfch nroqfch a stylistick ch forem
- nejen literrnch, ale i novinsk ch, kancelsk ch'
bulvrn trivi]nch
a podobn (romn Vlka s rnloky tvomozaiku tchto stylizac). Bulgakov
se ve svmromnu Mistr a Marktka uchyluje k poetice m;itu, ke kesan-
sk mytologii a k motivrim dmonologie.ireii ne apek tozpracovv
poetiku podtextu, kryptografie.
Velmi podstatn m rozdlem je inklinovn K. apka, zvlt veVdlce
s mloky, ani ne tak k zobrazen postav (nejsou tu ani hrdinov-protagonis.
t),jako spekvytvrenobrazri a typologicejevri (odtud zobecnnvypr-
vn nebo mozaika epizod). Bulgakov naopak spojuje v Mistroui a Marktce
fantastiku s plnokrevn;fmi postavami sqich souasnkria tak riastnftr
udlost ve starJudeji. Pro Josefa apkaje charakteristi ckan,ltaznn
abstraktnost a grotesknost obraznhomylen,l co zanechv stopy i ve
spolen ch dramatech bratapkri. Nicmn pesvechny individuln
rozdfly m makropoetika bratapkria M. Bulgakova mnoho spolenho.
Jejich tvorbu vak sbliujnejen nkterrysyjej struktury, ale tak shod-
nfilozoficko-humanistick zamen.Vichni ti spisovatelse zam leli
nad podstatou lovka, nad tm, co dl lovka lovkem. odtud jsou i
obrazy pseudolovka- lid-hmyzu, robotri, mlokri, famznho arikova.
Autoi jakoby vJ.preparovali z pedstavo lovku nkter komponenty a
vlastnosti a demonstrovali vfsledek. Dflo se tak stvsvrznou rozvinutou
umleckou definic lovka- definic per absurdum, prostednictvmnegati-
vu. Spolen m jmenovatelem tchto dl by mohla bft Bulgakovova aforis-
tick formulace, e umt mluvit ''jetneznamenbjt lovkem''.
Filozofick pedstavy o mravnm a humanistickm substrtu jakoto
lovkotvornmfaktoru jim pak poslouilyjako hlavn kritrium hodnocen
veho,co se dlo v souasnm svt, a takjako indiktor dehumanizujcch
tendenc v nm. Vichni ti autoi se pitom obracejk zkladnm probl-
m m souasnho byt,k problmujeho stupujcse konfliktnosti, k probl-
mu vlek a revoluc, dikttorstv, ztrty vlastn lidsk identity atd. Sbliuje
je i protest proti u]traradikalismu a extrmismu.Nikoli nejmenpozornost
vichni ti vnovali fanatick nesnenlivosti ideova doktrinsk.kdv
se lovkdos tv do zajetideologie.Brati apkovupozorova|i zejmia
na nebezpevypljvajc z povyovnrizkfch a dlchdoktrin na rirove
univerzlnch a absolutnch hodnot.
'
Vi" P. Janouek: apkova poetika dramatu a ,.nepoveden,.koncejeho her, s'Ud'e
o d.ranatu, Praha 1992, s. 38-71.
649
 Bulgakov (zejmnav dramatu Adam a Eua) ukzal, jak ideovkonflikty
perristajv ozbrojen stetnut.Vytvff dokonce pomysln obraz ideje
vyzbrojen vlenou technikou a pec|tzejck ozbrojenmuritoku.
Dl m bratCapkri i dlrim Bulgakovov m jsou vlastn zjevn anti-
utopickrysy. Jak je znmo, antiutopie nevznikaj jako odpovna literr.
n utopie ; objevujse jako reakce na nebezpenutopickprogramy, ideje
a tendence v ivotsamm.Ve 20. stoletnabyly antiutopie na aktulnosti
'.Ukzalo se, e
vzhledem k historick realit. Nikolaj Berd'ajev napsal:
utopie jsou daleko snadnji uskuteniteln,nese dvezdlo. A tak nyn
stojmepednovou tryznivou otzkou, jak zabrnitjejich definitivn reali-
zaci."2
Antiutopie bratapkria M. Bulgakova jsou namenypedevm proti
neuven m a fanatickym radikln maximalistick;fm zsahrim do chou
byt, zvlt pak do jeho makroprocesri.Ne nhodou je v adjejich dl
(R. U. R., Adam Stuoitel,osudnd' uejce,Ps srdce, Mistr a Marhtha)vy|-
ensvhodruhu experiment se ivotem,vedouc ke katastro. V dlech
jako 'E. U. R., osudn uejce a Ps srdce vystupuje do popedantiutopie
prodovdn, kterje vak souasnmetaforou socilnantiutopie a s- v Capkov i v Bulgakovov hese setkvme s tmatemfanatismu idej.
tendo n perrist.Y Mistru a Marhtcejde bezprostedno sociln
experiment provdn v Rusku, jehoqfsledky si Volan d zaital do Moskvy
prohldnout. Jestlie to hodnotme vcelku, autoi zbavuj aureoly techno-
kratick scientistick a sociln utopickideje, osobujcsi nrok najedno-
rzov a univerzln odstrann vech neduhri byt a vyeen-problmri ve kter;fch se probouzcit lsky a kter;/mje souzeno stti se zak]adateli
veholidstva - nadto jetvyeen pomocsfly. Ji samy nzly Capkoqfch
dl obsahujfilozoficksymboly maximalismu, kte4f odmtal:romn Tbur-
na na Absolutno,ke autor vystupuje proti rozlin m doktrnm, kter
si dlaj nrok na absolutn neomylnost, proti netolerantnosti k jinmu
sm;flena nzor m, drama Vc Makropulos ironizujchonbu za mahro-
prostedky z ztanhouzdraven lidstva. V Bulgakovov novele Ps srdce
hraje obdobnourlohusymbol osudnhochirurgickhozsahu do objektivn
reality.
A nakonec jetjeden spolenj'typologick;pznakpoetiky bratCap-
kri a M. Bulgakova (zejmnaromnri Vdlka s rnloky a Mistr a Marktka,
rovnnovel osudnd' uejcea Ps srdce). Jde o pmounebo latentn projekci
obecnhofilozofickhoa satirickhosmyslu dla na souasnouskutenost.
Fantastick udlosti nejsou prost zasazeny do souasnho ivota ajeho
atmosfry,nejsou s nm prost konfrontovny na zklad obecn1fchanogi,
alejsoujet i plny konkrtnchsatirick ch a filozofick;/chnznakri, npo-
vd a reminiscenc,jejichniti se thnou ke skuten1imkonkrtnmudrlos-
" cit. dle Fantastika 2 (Antutopii )o( uekd, Moskva 1989, s. 132.
650
tem, osobm a faktrim. Tak v romnu VIha s mloky je irocerozvinuto
srovnn civilizace mlokri s militarizovan;m a odlidtn;mNmeckem (i
kdy nikoli jenom s nm)' Bulgakovova novela osudrui uejceje v uritm
smyslu alegorirevoluncha porevolunchudlost v Rusku ajsou v n
skryty narky na reln initele. Paralely jako To.Bol-Kaj _ Tobolka (?o-
u rna na Absolutno), Zahtt - Hr zov (Krakatit), Andreas Schultze - Arlolf
Schickelgrubet (Vd]ka s mlohy) perristaju Bulgakova v cel systmskry-
|fch personlnch reminiscenc a nznakri.3
Krom objektivnch typologick;fch shod mrieme hovoit i o tvrirm
kontaktu M' Bulgakova s K. apkem.Bulgakov znal divadeln hru A. N.
TolsthoVzpoura stroj (1924),comlo pm; vztah ke genezi jeho drama-
tu Adam a Eua (193I)' A Tolsthohra byla napsna na motivy R. U. R.
Karla apka a je v podstatjejm pevodem.Nlze vylouit,eBulgakov
se seznmil takbezprostedns apkov]i,m dramatem, na nse Tolstoj
odvo]v i v kninmvydnVzpoury stroj ajebylo v roce 1924 peloeno
do rutiny' Ve prospch ttodomnnky svdi skutenost,ev dramatech
K.-Capka a M. Bulgakovana|zme shodnmotivy, kter Tolstoj vypustil:
V jedn i ve druhjsou vichni muovzamilovni do hlavn hrdinky (te-
baeu Bulgakova to pechzve fraku)a podobn.Ba i nzev Bulgakovo-
va dramatu odvozuje sv j privod z apkovy Lty R. U. R' Vzpomeme si,
ev zvrrlbry R. U. R' pichzeji na scnumlad roboti Prim a Helena,
novhorodu lidstva. apekje pipodobriujek Adamovi a Ev a cituje v
textu odpovdajcriryvky z Bible. Tolstoj eljet dle a pojmenoval pr
mlad ch robotri Adamem a Evou' Komenttorka Bulgakovova dramatu
I. J. Jerykalovov v jeho sebranych spisech pe:,'A. Tolstoj v rcce Ig24
na moti'"y apkovaR. U. R. napsal hrlVzpoura strojti, jejhrdina- robot
Adam je schopen ctit bolest a strach, roz| mezi muem a enou. Je ne-
sporn,etento syetbyl Bulgakovem pouit pivytvenpostavy Adama
- prvnho lovka, nezatenhomravn prehistori, kter;f snan ptr
po'lidskm materilu'(aby mohl uskutenitsv zmry - S. N.).'.n
M. Bulgakov potebovalpostavu Adama pro jin ile|yne K. apek
v R. U. R. Motiv stvoensvta a lovkabyl nutn;f k vytvoenantiutopie
ironizujcideu totlnho a nsilnhoznienexistujchosvta ajeho na-
'
Viz S. V. Nikolskij: Naunaja fantastika i iskusstvo inoskazanija, Sotletskoje slau.
.janouedenije1992,'1, s. 57-71;Vnevidimoj astiassociativnogospektra.',,Slaujanouedenije
1994, .5, s. 29.44;Y zerka|e ironii i satiry (Skry't5-jemotivy i alljuzii v proze M. A. Bulgakova,
Izuestija Rossijskoj akademii nauk, Serija literatury i jazyka, 1995, .2, s. 51-57.
a
M. A. Bulgakov: Sobranije soinnij 3, Moskva 1990, s. 662.
651
 Bulgakov (zejmnav dramatu Adam a Eua) ukzal, jak ideovkonflikty
perristajv ozbrojen stetnut.Vytvff dokonce pomysln obraz ideje
vyzbrojen vlenou technikou a pec|tzejck ozbrojenmuritoku.
Dl m bratCapkri i dlrim Bulgakovov m jsou vlastn zjevn anti-
utopickrysy. Jak je znmo, antiutopie nevznikaj jako odpovna literr.
n utopie ; objevujse jako reakce na nebezpenutopickprogramy, ideje
a tendence v ivotsamm.Ve 20. stoletnabyly antiutopie na aktulnosti
'.Ukzalo se, e
vzhledem k historick realit. Nikolaj Berd'ajev napsal:
utopie jsou daleko snadnji uskuteniteln,nese dvezdlo. A tak nyn
stojmepednovou tryznivou otzkou, jak zabrnitjejich definitivn reali-
zaci."2
Antiutopie bratapkria M. Bulgakova jsou namenypedevm proti
neuven m a fanatickym radikln maximalistick;fm zsahrim do chou
byt, zvlt pak do jeho makroprocesri.Ne nhodou je v adjejich dl
(R. U. R., Adam Stuoitel,osudnd' uejce,Ps srdce, Mistr a Marhtha)vy|-
ensvhodruhu experiment se ivotem,vedouc ke katastro. V dlech
jako 'E. U. R., osudn uejce a Ps srdce vystupuje do popedantiutopie
prodovdn, kterje vak souasnmetaforou socilnantiutopie a s- v Capkov i v Bulgakovov hese setkvme s tmatemfanatismu idej.
tendo n perrist.Y Mistru a Marhtcejde bezprostedno sociln
experiment provdn v Rusku, jehoqfsledky si Volan d zaital do Moskvy
prohldnout. Jestlie to hodnotme vcelku, autoi zbavuj aureoly techno-
kratick scientistick a sociln utopickideje, osobujcsi nrok najedno-
rzov a univerzln odstrann vech neduhri byt a vyeen-problmri ve kter;fch se probouzcit lsky a kter;/mje souzeno stti se zak]adateli
veholidstva - nadto jetvyeen pomocsfly. Ji samy nzly Capkoqfch
dl obsahujfilozoficksymboly maximalismu, kte4f odmtal:romn Tbur-
na na Absolutno,ke autor vystupuje proti rozlin m doktrnm, kter
si dlaj nrok na absolutn neomylnost, proti netolerantnosti k jinmu
sm;flena nzor m, drama Vc Makropulos ironizujchonbu za mahro-
prostedky z ztanhouzdraven lidstva. V Bulgakovov novele Ps srdce
hraje obdobnourlohusymbol osudnhochirurgickhozsahu do objektivn
reality.
A nakonec jetjeden spolenj'typologick;pznakpoetiky bratCap-
kri a M. Bulgakova (zejmnaromnri Vdlka s rnloky a Mistr a Marktka,
rovnnovel osudnd' uejcea Ps srdce). Jde o pmounebo latentn projekci
obecnhofilozofickhoa satirickhosmyslu dla na souasnouskutenost.
Fantastick udlosti nejsou prost zasazeny do souasnho ivota ajeho
atmosfry,nejsou s nm prost konfrontovny na zklad obecn1fchanogi,
alejsoujet i plny konkrtnchsatirick ch a filozofick;/chnznakri, npo-
vd a reminiscenc,jejichniti se thnou ke skuten1imkonkrtnmudrlos-
" cit. dle Fantastika 2 (Antutopii )o( uekd, Moskva 1989, s. 132.
650
tem, osobm a faktrim. Tak v romnu VIha s mloky je irocerozvinuto
srovnn civilizace mlokri s militarizovan;m a odlidtn;mNmeckem (i
kdy nikoli jenom s nm)' Bulgakovova novela osudrui uejceje v uritm
smyslu alegorirevoluncha porevolunchudlost v Rusku ajsou v n
skryty narky na reln initele. Paralely jako To.Bol-Kaj _ Tobolka (?o-
u rna na Absolutno), Zahtt - Hr zov (Krakatit), Andreas Schultze - Arlolf
Schickelgrubet (Vd]ka s mlohy) perristaju Bulgakova v cel systmskry-
|fch personlnch reminiscenc a nznakri.3
Krom objektivnch typologick;fch shod mrieme hovoit i o tvrirm
kontaktu M' Bulgakova s K. apkem.Bulgakov znal divadeln hru A. N.
TolsthoVzpoura stroj (1924),comlo pm; vztah ke genezi jeho drama-
tu Adam a Eua (193I)' A Tolsthohra byla napsna na motivy R. U. R.
Karla apka a je v podstatjejm pevodem.Nlze vylouit,eBulgakov
se seznmil takbezprostedns apkov]i,m dramatem, na nse Tolstoj
odvo]v i v kninmvydnVzpoury stroj ajebylo v roce 1924 peloeno
do rutiny' Ve prospch ttodomnnky svdi skutenost,ev dramatech
K.-Capka a M. Bulgakovana|zme shodnmotivy, kter Tolstoj vypustil:
V jedn i ve druhjsou vichni muovzamilovni do hlavn hrdinky (te-
baeu Bulgakova to pechzve fraku)a podobn.Ba i nzev Bulgakovo-
va dramatu odvozuje sv j privod z apkovy Lty R. U. R' Vzpomeme si,
ev zvrrlbry R. U. R' pichzeji na scnumlad roboti Prim a Helena,
novhorodu lidstva. apekje pipodobriujek Adamovi a Ev a cituje v
textu odpovdajcriryvky z Bible. Tolstoj eljet dle a pojmenoval pr
mlad ch robotri Adamem a Evou' Komenttorka Bulgakovova dramatu
I. J. Jerykalovov v jeho sebranych spisech pe:,'A. Tolstoj v rcce Ig24
na moti'"y apkovaR. U. R. napsal hrlVzpoura strojti, jejhrdina- robot
Adam je schopen ctit bolest a strach, roz| mezi muem a enou. Je ne-
sporn,etento syetbyl Bulgakovem pouit pivytvenpostavy Adama
- prvnho lovka, nezatenhomravn prehistori, kter;f snan ptr
po'lidskm materilu'(aby mohl uskutenitsv zmry - S. N.).'.n
M. Bulgakov potebovalpostavu Adama pro jin ile|yne K. apek
v R. U. R. Motiv stvoensvta a lovkabyl nutn;f k vytvoenantiutopie
ironizujcideu totlnho a nsilnhoznienexistujchosvta ajeho na-
'
Viz S. V. Nikolskij: Naunaja fantastika i iskusstvo inoskazanija, Sotletskoje slau.
.janouedenije1992,'1, s. 57-71;Vnevidimoj astiassociativnogospektra.',,Slaujanouedenije
1994, .5, s. 29.44;Y zerka|e ironii i satiry (Skry't5-jemotivy i alljuzii v proze M. A. Bulgakova,
Izuestija Rossijskoj akademii nauk, Serija literatury i jazyka, 1995, .2, s. 51-57.
a
M. A. Bulgakov: Sobranije soinnij 3, Moskva 1990, s. 662.
651
}rtazen zcela novym. V tomto smyslu Bulgakovova hra msipipomn
drama bratapk Adarn Stuoitel (tebaetuto hru Bulgakov neznal
zcelajist, protoenebyla peloena)'ob hryjsou vzdlen pbuzn se
',parodiasacra'.,parodujcm
stedovk;fmnrem a travestujcmbiblickou
legendu o stvoensvta a a lovka. U apkri a u Bulgakova vak tato
parodie nab;ivala charakteru antiutopie vztahujcse k nanejv;faktuln
souasnosti.
Hra Michaila BulgakovaAdam a Eua m trojitou strukturu. Byla na-
psna na objednvkujednoho z leningradsk1fchdivadel, je chtlo dostat
aktuln drama na tma obrany zem proti agresivnmu vlenmunep-
''obrann'.hry, kter u mla v sovtsk
te]i. Ale do vnjhoschmatu
literatue uritoutradici, Bulgakov vloil docelajin;f obsah. Napsal vlastn
drama _ varovn o katastrofickm nebezpe, kter ohroujelidstvo v p-
pad vlky mezi dvma politick mi systmy,socialismem a kapitalismem
(nennhodou, e se v textu vyskytuj asociace s apokalypsou a v pr bhu
djezaobfantastickhoplynu padne znanstlidstva, vetnveho
obyvatelstva Leningradu). A]e ani protivlentmazdaleka nevyerpv
obsah hry. TYagickudlosti, obtazy vlenhoniena hr zy dosahuj
vrcholu u ve druhm djstv. DIe drama perristve skrytou antiutopii.
Situace, kdyje do zkladu zboenstar1fsvt a hrstka zbyl ch lid se sna
zatnovy ivot, se ukzala vhodnou, aby byla autorem vyuita pro vytvo.
enironick narky na ultraradikln spoleensk;fpevrat a utopick1f
sen o blzkmzlatmvku. (Prv tm se vysvtluje i titul dramatu:jmny
titulnch hrdinri je naznaeno tma stvoensvta).
Je pochopite|n,e z cenzurnch a politick ch drivodri Bulgakov - na
rozdIod autorri Adama Stvoitele- taj svou hlavn mylenku v podtextu.
on dokonce nelani vlastn proces stvoennovhosvta, jak to dlaj
brati apkov.Tato udlost se pedpokldv dramatu spejakoperspek.
'.Iidskhomaterilu'. (podle
tiva. Hlavn driraz je poloenna demonstraci
Adamova vyjden),kte4f m zajistit cestu do z|athovku. V ironick
rovin s pouitmpoetiky parodie a travestie autor lpostaly, kter ped-
stavuj tento ,'lidsk;materil.'. Je to pedevmsm bojovn1forganiztor
Adam ('.vmosob strana vyaduje.'.''),sklopevn a podeziravj, Daragan,
',istrebitl,.znamen tak .'niitel.','.hubitel''),jen
sthacletec (ruskslovo
v kadmlovku hled zrdce a neptelelidu. Je to lumpen-alkoholik
Markizov, neschopn1f,licomrn;f spisovatel, Ponik-Npobda...Je teba
dodat, e tyto postavy zstiparoduj taktypick hrdiny tehdejliteratu-
ry, a zejmna',obrannho,' dramatu.
opanf plje zastoupen ve hejenom pacifistou a odprircem nsil pro-
fesorem Jefrosimovem a humnn Evou. Pitom obraz Evyje velmi podoben
obrazu Helenyv apkovhe. (Alexej Tolstoj vlastn pevzaltuto postavu
v nezmnnpodob,je dokonce zachovno i jmno.)ob hrdinky jsou
652
antipody dehumanizovanhosvta. Podobnjako apkovaHelena sn o
ritku z bezcitnatmosfrytechnokratick ch ielri, v nich idea rizce ch-
panho pokroku zvtzi|a nad lovkem,tak Eva toupo jinm ivota
nakonec ochz od Adama a opoutsvt, kter]f j by| cizi,,'Vidm,'. k,
''e
mrij mu m kamenn elisti, je bojechtiqf a oiganizujc. Slym -
vlka, plyn, mor, lidstvo, tady vybudujeme msta' lidsk:f matrial najdeme!
Ale j nechci dnylidsk materil, j chci jen lidi a nejvcchci jednoho
lovka,a pak domek ve v;fcarsku,a ajsou prokletideje, vlky, tdy,
stvky..'5Tento v]fkikduesiln pipomnHeieninu touhu utci vytvo-
it malikou kolonii, v nby bylo monzatnovy ivot ('.Najdeme na
svt msto,kde nikdo nen,Alkvist nm postavdrim, vichni se oena
budou mt dti, a pak... Pak budeme tod zatku.',).6 Prbuznost postav
Heleny a Evy je zejmdalm svdectvm vzniklho tvrirhokontaktu.
Nejedn se samozejmo elementrn vliv, ale speo ''vazbu''tv rch
hledn a pedstav dvou autorri'
Uveden Evina replika je nemnzajmav takjinak. odpovd zvru
Bulgakovova dramatu, kdy Daragan kprofesorrrJefrosimovovi (humn-
nmu protivnku vlky a dikttu idej,ke ktermu prv Eva odela):',Tou-
po klidu? Nu co,budeho mt,''a Jefrosimov odpovd:,'Potrebujijen
jedno, aby pestalihzet bomby _ a odjedu do q/carska.'''Vsectrny tyto
poznmky korespondujzase se zvrem osudri Mlslra a Marktky v Bulga-
kovov romnu, kde jeho hrdina tak nachz,'klid.' v osamlm domku.
opozice odlidtnho byt a soukromzntu zasejako v]fitkavriisouas.
nmu svtu.
Na zvr je tebadodat' e od dramatuR. |J. R' Bulgakov elpiblin
stejn5msmrem jako brati apkov,ktepotnapsali hruAd,am Stuoi.
tel,kde se znovu objevil obraz Adama a tmastvoensvta bylo zpraco-
vno jako aktuln antiutopie.
" Tamt's' 375.
6
K. "pt' R. U. R., Bl nemoc, Matka,Praha 1972, s. 35-36
7
M. A. Bulgakov: Sobranije soinnij3, Moskva 1990' s. 380.
653
hrazen zcela noqm. V tomto smyslu Bulgakovova hra msipipomn
drama bratapkri Adam Stuoitel (tebaetuto hru Bulgakov neznal
zcelajist, protoenebyla peloena). ob hryjsou vzdlen pbuzn se
stedovk m nrem .,parodiasacra.',parodujcma travestujcmbiblickou
legendu o stvoensvta a a lovka.U apkti a u Bulgakova vak tato
parodie nab vala charakteru antiutopie vztahujcse k nanejqf aktuln
souasnosti.
Hra Michaila Bulgakovadam a Eua m trojitou strukturu. Byla na.
psna na objednvkujednoho z leningradsk;fchdivadel,jechtlo dostat
aktuln drama na tma obrany zem proti agresivnmu vIenmunep-
teli. Ale do vnjhoschmatu '.obrann'. hry, kter u mIa v sovtsk
literatue uritoutradici, Bulgakov vloil docelajinf obsah. Napsal vlastn
drama - varovn o katastrofickm nebezpe,kter ohroujelidstvo v p-
pad vlky mezi dvma politickfmi systmy,socialismem a kapitalismem
(nennhodou, e se v textu vyskytuj asociace s apokalypsou a v prribhu
jeza obfantastickho plynu padne znan stlidstva, vetnveho
obyvatelstva Leningradu)' Ale ani protivlentmazdaleka nevyerpv
obsah hry' Tbagick udlosti, obtazy vlenhoniena hrrizy dosahuj
vrcholu uve druhm djstv. Dle drama perristve skrytou antiutopii.
Situace, kdyje do zkladu zboenstar1fsvt a hrstka zbyl ch lid se sna
zatnov! ivot,se ukzala vhodnou, aby byla autorem vyuita pro vytvo-
enironick narky na ultraradikln spoleensk;fpevrat a utopick5
sen o blzkmzlatmvku. (Prv tm se vysvtluje i titul dramatu:jmny
titulnch hrdinri je naznaeno tma stvoen svta).
Je pochopite|n,e z cenzurnch a politick;fch drivodri Bulgakov - na
rozdI od autorri Adama Stvoitele - taj svou hlavn mylenku v podtextu'
on dokonce nelani vlastn proces stvoennovhosvta, jak to dlaj
brati apkov.Tato udlost se pedpokld v dramatu spejakoperspek-
',lidskhomaterilu'. (podle
tiva. Hlavn driraz je poloenna demonstraci
Adamova vyjden),kte4f m zajistit cestu do z|athovku. V ironick
rovin s pouitmpoetiky parodie a travestie autor lpostaly, kter ped.
stavuj tento ,'lidsk materil.'. Je to pedevm sm bojovn organiztor
Adam ('.vmosob strana vyaduje....'),sklopevn a podezraqf Daragan'
,.niitel',,
.'hubitel,,),jen
sthacletec (ruskslovo ,.istrebitl,'znamen tak
v kadmlovku hled zrdce a neptelelidu. Je to lumpen.alkoholik
Markizov, neschopn;/,licomrn1fspisovatel, Ponik-Npobda...Je teba
dodat, e tyto postavy zstiparodujtaktypick hrdiny tehdejliteratu-
''obrannho,,dramatu.
ry, a zejmna
opanf plje zastoupen ve hejenom pacifistou a odprircem nsil pro.
fesorem Jefrosimovem a humnn Evou. Pitom obraz Evy je velmi podoben
obrazu Heleny v apkov he.(Alexej Tolstoj vlastn pevzaltuto postavu
v nezmnnpodob,je dokonce zachovno i jmno.)ob hrdinky jsou
652
antipody dehumanizovanhosvta. Podobnjako apkovaHelena sn
o
ritku z bezcitnatmosfrytechnokratick;chielri,.,,.,i"hz idea rizce ch-
panho pokroku zvtzi|a nad lovkem,tak Eva toupojinm ivot
a
nakonec odchz od Adama a opoutsvt, kter j by| ciz..'Vidm,.'k,
.'e
mrij mu m kamenn elisti,je bojechtiv a organizujc.Slym -
vlka, plyn, mor, lidstvo, tady lybudujeme msta, lidskf matril najdeme!
Ale j nechci dnylidsk materil, j chci jerr lidi a nejvcchci jednoho
lovka'.apak domek ve v;carsku, a ajsou prokletieje, vlky, tdy,
stvky..'5Tento v kik duesilnpipomnHeieninu touhu utci vytvo-
it malikou kolonii, v nby bylo mon zatnov,! ivot (..Najdeme na
svt msto,kde nikdo nen,Alkvist nm postavdrim, vichni se oenia
ludou mt dti, a pak.'. Pak budeme it od,zatku.'')'6 Pbuznostpostav
Heleny a Evy je zejmdalm svdectvm vzniklho tvrirhokoniaktu.
Nejedn se samozejmo elementrn vliv, ale speo '.vazbu',tvrirch
hledn a pedstavdvou autorri.
Uveden Evina replika je nemnzajmav takjinak. odpovd zvnl
Bulgakovova dramatu, kdy Daragan kprofesoru Jefrosimovovi (humn-
nmu protivnku vlky a dikttu idej,ke ktermu prv Eva odela):..Tou-
po klidu? Nu co,budeho mt,'.a Jefrosimov odpovd:.'Potebujijen
jedno, aby pestalihzet bomby - a odjedu do qcarska.'''Vsectrny
tyto
poznmky korespondujzase se zvrem osudri Mlslro a Marketky v Bulga-
kovov romnu, kde jeho hrdina tak nachz.'klid'' v osamlm domku.
opozice odlidtnhobyt a soukrom zn tu zase jako v:/itkavriisouas-
nmu svtu.
Na zvrje tebadodat, e od dramatuR. U..B. Bulgakov elpiblin
stejn m smremjako bratiapkov, ktepotnapsali hruAda m Stuoi-
tel,ke se znovu objevil obraz Adama a tmastvoensvta bylo zpraco-
vno jako aktuln antiutopie.
5
T a m t 's . 3 7 5 .
6
x. ap"k' R. U. R., Bld nemoc, Matka'Praha 1972, s. 35-36
7
M. A. Bu]gakov: Sobranije soinnij3, Moskva 1990' s. 380.
653
 vaNunovA PoETIKA - POETIKA zo. sror,pr boly, variace a vzjemn prolnn a zrcadlen motivri (astoparodick),
Madislav Vanura a Andrej Blvj) zasttn rozdlu mezi skutenosta fantazi,realitou a mystikou, pffpadn
snem, tvocelou soustavu prostedkri,pomocnich se Andrej Blyj sna
RAiSA FILIPIKOVoV doshnout, eeno spolu s autorem, .'vy
umleckpravdy'..D se ci,
je
eto nco jako ,'surrealistick',
pekonnvnjreality za relemzacho-
vn hlubho vztahu k realit vnitn, se snahou dobrat se podstaty'
obdobn Vanura uplatuje ve svmromnu prostedkyblzkpoetice
I expresionismu. Jeho romn odpovdduchu avantgardy nejen pojetmvlky
jako apokalypsy, nejen drasticky naturalistick1mi vlen1fmiscnami,ale
Jednou z dtileit!,chtendenc ]iterrnho qivoje a poetiky potku 20' stolet i koncentrac - v celkovatmosfedla - pocitu fantasmagorie a Ienstv.
je zvyen aktivita autorskho subjektu, jeho intenzvn zsah do zobrazo- Udlosti dostvajobludnobrysy.Podobnjako Blfr tvoesk;fspisovatel
van skutenosti. Tento rys zvlqfrazn vystupuje do popedpi srov- dsiq, naruby obrcen;svt, maluje orn pole promnn v '.moekalu
nvn tvorby tohoto obdob s realistickou przou 19. stolet. TVpickj'm a hnusu".
pkladem mohou b1ft romny A. Blho Petrohrad (1913) a V' Vanury
Pole ornd' a u'lend,(1925), kter maj mnoho typologicky shodn;/ch rysri'
Tato dlajsou vyrazemexpresivn autorsk reakce na zdrcujc stav souas- II
nho svta, jen v sob nese potencil zkzy, spoleenskych kataklyzmat
a vlenho bsnn' Svrznost struktury tchto romnri, kter vznikly Novmonostipro epickou przu otevralovyuitumleck;chforem speo-
v ovzdu avantgardnch hledn, tkv v tom, e autoi nezobrazujjen bez. fickfch v podstat pro poezii. To znamen, eby|a posilnna funkce hod-
prostedn re |ny ivot, alejako by ho petveli s rielem ukzatjeho vnit- notchoautorskhosubjektu. Ve Vanurovromnu pevld forma mono-
n obsah a podstatu. Kadj, ztcttto romnri je do jist mry jak si tropus, logickhovyprvn, ale stejnjako Blyj eskf spisovatel modifikuje funkci
zvten do rozsahu celho dla. oba majjakoby dvojitou povahu, nach- vypravev tom smru' evypravse z objektivnho svdka stv svrz-
zej se na rozhran realismu a nerealistick tvorby' Souasn vyuvaj n m riastnkemudlost, komenttorem, jen neza|<tyt svsympatie a
rrizn monosti - prolnaj se navzjem epick a l1'rick postupy, naturln antipatie, vlastn pozice, a naopak akcentuje svreakce a emoce' com
zobtazena fantastika, tragika, smch a ironie, s}rrnbolika, groteska, absur. vyvolat odpovdajcexpresivn citovy ohlas u tene.Lyizaceprzy, zvt-
dita. Nen nhodou' e Petrohradje nezdka srovnvn s przou J. Joyce enpodlu autorskhosubjektivnho zsahu v bec,jejednou z charakteris-
,'obrovsk lenstv'' a ',tragick tick1chvlastnost modern epiky' Tm se zvyovala expresivnost celho
a Pole ornd' a u,Ien jsou oznaovna jako
dada". intonan stylistickho systmu dla, rloha stylizace a metaforizace.
''Vechno m b;ft zveli Drileitouroli, zejmnav romnu Andreje Blho,hraje mylenkov
E. Ionesco o estetice absurdnho dramatu napsal:
en,pepjat,karikaturn.', Teoreticky postult Blho, kter;f platil i v a funknmnohoznanostmotivri a jejich opakovn. SyetPetrohradu jako
moment jeho prce naromn Petrohrad,zn,.,,Je tebatvoit ivot, tvo- by zstibyl ''rozpoutn,'vmnohovrstevnostia polysmantinosti situac
en pedevm'''Fabule romnu m v sob nco mytickho. V nm je ve a motivri, v jejich variacch, ozvnch. Podse setkvme s promovnim
zhutn podob vfrdena mylenka o katastroficky napjatm postupu a s modifikac urit1fchsmantmri.V tom vem se hojn promt ivel
dnench djin * djin Ruska a djin celho svta, o zkompromitovanm, parodie, zesmovn,typickje i vyristn tragick;fch udlost do fraky'
zastaralm sociln politickm du, o anarchismu a terorismu jako o zhoub- akovstv,blznovstv. tenpozoruje, eeno slovy Blho,,,roztkajc
n]ch jevech, odporujcch lidsk podstat a zatahljicch lidstvo do vru se tkanivo historickhobyt'',a jeho zmitn,nejistotu, pedtuchuneodvrat-
ostrdnych djinn1fch sil a procesri. A to vechno se udruje na ostgrotesky, nho konce.
karikatury, parodie' Napftlad kdy autor demonstruje qfsledky reforem Chaotinostadekvtn objektu zobrazenjetaktypick pro romn Pole
Petra Velikho, kter hodnot velmi negativn, s nemalou dvkou epat, ornd a ulen.Syet se skld ze situac a epizod, kterjsou navzjem
vytv parodie na znmy carriv pomnk - eser Dudkin s ern;mi knry voln spojeny, z a|og1ckychinri. Stejn jako Blyj lVanura chovn
na bled tvi (podoben car:u Petrovi) si jako na koni sedne na mrtvolu ve dvou zkladnch dimenzch- v rovin reln (a tomu odpovdtok de-
teroristy, jeho zabi|. Deformace a posuny rriznho druhu, nadszky, sym- tailri a podrobnost odpozorovan ch v ivot) azroye:rvrovin abstrakt.

654 655
 vaNunovA PoETIKA - PoETIKA zo. sror,pr boly, variace a vzjemn prolnn a zrcadlen motivri (astoparodick),
Madislav Vanura a Andrej Blyj) zasttn rczdlu mezi skutenosta fantazi,realitou a mystikou, pffpadn
snem, tvocelou soustavu prostedkri,pomocnich se Andrej Blyj sna
RAISA FILIPIKoVoV doshnout, eeno spolu s autorem, ,'vy
umleckpravdy'..D se ci,
je
eto nco jako ,.surrealistick',
pekonnvnjreality za lelemzacho-
vn hlubho vztahu k realit vnitn, se snahou dobrat se podstaty'
obdobn Vanura uplatuje ve svmromnu prostedkyblzkpoetice
I expresionismu. Jeho romn odpovdduchu avantgardy nejen pojetmvlky
jako apokalypsy, nejen drasticky naturalistick1mi vlen1fmiscnami,ale
Jednou z dfietychtendencliterrnho qvojea poetiky potku20' stolet i koncentrac - v celkovatmosfedla - pocitu fantasmagorie a Ienstv.
je zv;enaktivita autorskhosubjektu, jeho intenzvn zsah do zobtazo- Udlosti dostvajobludnobrysy.Podobnjako Blfr tvoesk;spisovatel
vanskutenosti.Tento rys zvlqfrazn vystupuje do popedpisrov- dsiq, naruby obrcen;svt, maluje orn pole promnn v '.moekalu
nvn tvorby tohoto obdob s realistickou przou 19. stolet. T pickm a hnusu".
pkladem mohou b;ft romny A' Blho Petrohrad (1913) a V' Vanury
Pole orn a ud.lend(1925),kter maj mnoho typologicky shodn;fch rysti'
Tato dlajsou vytazemexpresivn autorskreakce na zdrcujcstav souas- il
nhosvta, jen v sob nese potenci| zkzy, spoleensk1ch kataklyzmat
a vlenhobsnn. Svrznost struktury tchto romnri, kter vznikly Novmonostipro epickou przu otevralovyuitumleck;chforem speci-
v ovzduavantgardnch hledn, tkv v tom, eautoinezobrazujjen bez- fickfch v podstat pro poezii. To znamen, eby|a posilnna funkce hod-
prostednre |ny ivot,alejako by ho petvelis iielemukzatjeho vnit- notchoautorskhosubjektu. Ve Vanurovromnu pevld forma mono-
n obsah a podstatu. Kay z tchto romnri je do jist mry jaksi tropus, logickhovyprvn, ale stejnjako Blyj eskf spisovatel modifikuje funkci
zvten do rozsahu celhodla.oba majjakoby dvojitou povahu, nach- vypravev tom smru' evypravse z objektivnho svdka stv svrz-
zej se na rozhran realismu a nerealistick tvorby' Souasn lryltvaj n m riastnkemudlost, komenttorem, jen nezaktyt svsympatie a
rrznmonosti _ prolnajse navzjem epicka lyr-ickpostupy, naturln antipatie, vlastn pozice, a naopak akcentuje svreakce a emoce' com
zobrazenia fantastika, tragika, smcha ironie, symbolika' groteska, absur. vyvolat odpovdajcexpresivn citovy ohlas u tene.Lyizaceprzy, zvt-
dita. Nen nhodou' ePetrohradje nezdkasrovnvn s przou J' Joyce enpodIuautorskhosubjektivnho zsahu vribec,jejednou z charakteris-
.'obrovsklenstv''a ..tragick
aPole orn a udlendjsou oznaovnajako tick1chvlastnost modern epiky' Tm se zvyovala expresivnost celho
dada". intonan stylistickho systmu dla, rloha stylizace a metaforizace.
''Vechnom b;it zveli- Drileitou roli, zejmnav romnu Andreje Blho, hraje mylenkov
E. Ionescoo estetice absurdnhodramatu napsal:
en,pepjat, karikaturn.', Teoretick postult Blho,kter1fplatil i v a funknmnohoznanostmotivri a jejich opakovn. SyetPetrohradu jako
moment jeho prce na romn Petrohrad, zni.,,,Jetebatvoitivot'tvo. by zstibyl ''rozpoutn,'vmnohovrstevnostia polysmantinosti situac
enpedevm.'' Fabule romnu m v sob nco my"tickho. V nm je ve a motivri, v jejich variacch, ozvnch. Podse setkvme s promovnm
zhutnpodob vyjdena myIenka o katastroficky napjatm postupu a s modifikac urit ch smantmri.V tom vem se hojn promt ivel
dnenchdjin - djin Ruska a djin celhosvta, o zkompromitovanm, parodie, zesmovn,typickje i vyristn tragick;fch udlost do fraky'
zastarm sociln politickmdu,o anarchismu a terorismu jako o zhoub- akovstv,blznovstv. tenpozoruje, eeno slovy Blho,,,roztkajc
n3chjevech, odporujcchlidsk podstat a zatahujcch lidstvo do vru se tkanivo historickhobyt'',a jeho zmitn,nejistotu, pedtuchuneodwat-
osudn1ichdjinnfch sil a procesri.A to vechnose udrujena ostgrotesky, nho konce.
karikatury, parodie. Napktadkdy autor demonstruje v1sledkyreforem Chaotinostadekvtn objektu zobrazenjetaktypick pro romn Pole
Petra Velikho,kterhodnotvelmi negativn, s nemalou dvkou epati, ornd a ulen. Syet se skld ze situac a epizo, kter jsou navzjerrr
vytv parodie na znm1f carriv pomnk - eser Dudkin s ern;fmiknry voln spojeny, z a|og1ckychinri. Stejn jako Blyj lVanura chovn
na btedtvi (podoben caru Petrovi) si jako na koni sedne na mrtvolu ve dvou zkladnch dimenzch - v rovin reLn(a tomu odpovd tok de-
teroristy, jeho zabilr.Deformace a posuny rriznhodruhu, nadszky, sym- tailri a podrobnost odpozorovan;fchv ivot)a zrove|v rovin abstrakt.

654 655
nch symbolri a znak , kter jakoby eliminuj kategorii prostoru a asu,
ale otvrajmonostbezprostednhosledovn autorskideje, autorskho
hodnocen.Pole orn' a v'len'stejnjako Petrohradjsou vlastn rom-
ny-metafory, je maji vyjdit qipovd'o spolenosti,kterou autor trest
za sociln a mravn degradaci, za absurditu jejho fungovn.
ilI
Ji v titulu romnu PoIe orn a uIendjsouzafixovny dva ply dje -
svt ivy, tvoivy,a svt mrtqf, jenv sob nese potencil niena zhuby.
Tm jsou tak naznaeny dv zkladn vrstvy symbolicko-asociativnch
motivri, kter se thnou celym dlem. Mimo jin zasluhuje pozornost topos
uzavenhoprostoru. Dojmem rizkosti a smutn beznadjnosti prisob
zmek barona Danovice, kter dus ve svmkamennmobjetkadho,
kdo se v nm ocitne. Pochmurn,ed,pinavbarvy pievldaj v obrazech
obyvatel zmku. Jejich rozumje spoutn nekonenoudepres,ponenost
a pasivn pokorou pedosudem.
Analogickou funkci pln v romnu Petrohrad symbolick1fobraz msta
jako obludnho monstra. Prostor rozdlen1fjednotvrn mi pmoarmi
prospekty, obklopen1fobrovsk;imi kamenn mi domy uzavr lovkajako
v kleci, stn mu nebe, oddluje ho od ostatnho svta. I v tomto romnu
pevldajpinav(pinav zelen)a edbarvy, neivotn,mrtv svtlo kontraounktem reality ajejho intenzvnhoobraznhozp.acovna sy.'-
luceren.
V tomto smyslu pln svou funkci tak sny sentora Ableuchova, kter
maj vlastn rlohutropri. Petrohrad se mu r1sujev tchto snech rozdlen1/
na pepychovoucentrln sta ubohostrovy, kde se tsna ivochud;f
lid (zsti to pipomn zobtazen zmku a okol ve Vanurov romnu).
Pro Blhoa Vanuruje pznany motiv masky, kterf vyjadujepedstavu
o nemocnspolenosti,o temn ch nelidsk ch instinktech' J. Lotman, jen
ml na mysli tradice ruskkomiky a GogolovodloQehoohlasy jsou patr.
''Naruby obrcen svt masek je smn
n tak v Petrohradu), napsal:
a stran;zrove..' Peterburg v Blho romnu je tak maskou ('.vn
uzavendvee',),kter sk4iv skutenoutv souasnhoRuska, je sym-
bolem'.podku',, pod jehoroukouzraj destruktivn sly.Spisovatel do-
'.erven masky'' jako
konce bezprostednpouvna jednstran obrazu
- '.blmasky', jako
znaku krve, nsil, teroru, revoluce, na stran druh
symbolu Krista, mravn oisty,duchovnhoobrozena schopnosti'.stt nad
djinami.',jak peautor.
asto se maskm podobajtak tve Vanurov1fchhrdinri. Dokonce
i v tch ppadech,kdy se autor zmiuje o lidsk:choch, je obyejnzris-
tvaj slep a nevidouc ili pln strachu a hrrzy.V irmsmyslu motiv
656
slepoty znamen slepotu celspolenosti,odsouzenk zniku. Svrzrrou
maskou, symbolem vlky se stv takobraz zabithovojka, tto'.mrbvoly
beze tve'.,kter je '.tygtovan eny a placrny,..
Na rozdl do Blho,kter1/navazuje zastina tradice rusk lidovkomr-
ky a na Gogolovutvorbu, Vanurajako mnozjehosouasnci hled oporu
v umn stedovkua renesance:Cervantes, Rabelais. Nabzse take
urata
analogie s malbou P. Brueghela, s tmi jeho obrazy,kterse podobajlidov
malb. Psn asketismus barev Vanurovaromnu pipomnda vlm-
skho mistra, v nich trest smchem lidsk ,,ady vi.ai jejictr privod
,'stavu ve
oslependue'..
V smantickstruktue dla nab;/v zvltnho qfznamu tak (u rus.
khoi eskhospisovatele)tmalenstv,blznovstv, pomatenosti. Jeden
z hlavnch hrdinri romnu Petrohrad,, nietzscheovec terorista Dudkin,
ztrc tozum, kdy pochop,ejeho innostje bezperspektivna vede do
slepuliky,k zastrnrozdIumezi dobrerna z|em' Ve steduVanurova
romnu stoj postava choromyslnhoelednaeky. Apotezou absurdity
a lenstv,ktermupodlhcel spolenost, je scnaslavnostnhopohbu
neznmhovojka, jmje prv len eka, jen jetpedvlkou ml
na svdomvradu.Vlen'.emeslo'. se stalo pro nho pirozen;,'m
uplat-
nnm jeho zvrhl1fch sklonri a zdegenerovan1fchinstinktri.
Zvrem jetebaffci, eromny V. Vanury a A. Blhose daj charak-
terizovatjako dla axiologicky napjatpoetiky.Do znanmryje to dno
tzourrizn]/chumleckych monost'To vechnose takpromt do jazyko-
vsfry.Umlci dovedli vyrrtbohatou klu jazykov ch prostedlri - od
archaismri a dialektismri po autorsk neologismy.
Madislav Vanura a Andrej Blyj jsou spisovatelvelmi odlin,ideov
vzdlen filozofickorientace.Alejejich dla ztlesuj proces b|izkj,ch a
zkonit]fch estetick ch hledn, kter tsn souviss pekonnmpopisnho
realismu a se snahou o h]ubpojet a vyjdenprodya podstaty ivot-
nch jevri. Vytvoili velice prisobivy obraz svta obrcenhonaruly, a to
je vyrazem hlubokho protestu proti dehumanizaci ivota
657

nch symbolri a znakri, kter jakoby eliminuj kategorii prostoru a asu,
ale otvrajmonostbezprostednhosledovn autorskideje, autorskho
hodnoceni. PoIe orn' a v.len,stejn jako Petrohrad jsou vlastn rom-
ny.metafory, je maj vyjdit qfpovd'o spolenosti,kterou autor trest
z sociln mravn degradaci, za absurditujejho fungovn.
ilI
Ji v titulu romnu PoIe orn a u.Iendjsouzafixovny dva ply dje
svt iqi, tvoiv]f,a svt mrtvy,jen v sob nese potencil nien a zhuby.
Tm jsou tak naznaeny dv zkladn vrstvy symbolicko-asociativnch
motivri, kter se thnou cel m dlem. Mimo jin zasluhuje pozornost topos
uzavenhoprostoru. Dojmem rizkosti a smutn beznadjnosti
zmekbarona Danovice, kter;f dus ve svm kamennm objet kadho'
kdo se v nm ocitne. Pochmurn' ed,pinavbarvy pevldajv obrazech
obyvatel zmku' Jejich rozumje spoutn nekonenoudepres,ponenost
a pasivn
. pokorou pedosudem.
Analogickou funkci pln v romnu Petrohrad symbolick obraz msta
jako oblunho monsh. Prostor rozdlen1fjednotvrn mi pmoarmi
domy uzavr lovkajako
.o"p"ttv, obklopen obrovsk;imi kamenn]imi
i na, sln mu.nebe, oddluje ho od ostatnho svta. I v tomto romnu
pevlaj pinav(pinav zlen)a edbarvy, neivotn,mrtv svtlo
luceren.
VtomtosmysluplnsvoufunkcitaksnysentoraAbleuchova,kter
maj vlastn rilohu tropri. Petrohrad se mu rlfsuje v tchto snech rozdlen]f
r.,apepycho.(,ou centrln sta ubohostrovy, kde se tsna ivochud
ua ?zrti fu pipomn zobtazenzmku a okol ve Vanurov romnu).
Pro Blho a Vanuru je pznan1f motiv masky, kter ryjaduje pedstavu
o nemocnspolenosti,o temn;fch nelidsk ch instinktech. J. Lotman,
rusk komiky a Gogolovo dlo (eho ohlasyjsou
ml na mysli tradice
.'Naruby obrcen;f svt masek je smny
n tak i Petrohradu), napsal:
je tak maskou (.'vn
a strany zrove.'' Peterburg v Blho romnu
uzaven dvee,.), kter sk4iv skutenou tv souasnho Ruska, je sym-
bolem''podku.',podjehoroukouzrajdestruktivnsly.Spisovateldo.
'.eryen
konce bezprostredn pouvna jednstran obrazu masky.,jako
znakukrve,nsil,teroru'revoluce,nastrandruh-.'blmasky''jako
symbolu Krista, mravn oisty,duchovnhoobrozena schopnosti'.stt
djinami.', jak peautor.
"
asto,.e maskm podobajtak tve Vanurov ch hrdin . Dokonce
je
i v tch ppadech,kdyse autor zmiuje o lidsk;fch och, obyejn
V irm smyslu
tvaj siep a nevidouc ili pln strachu a hrrizy.
656
slepoty znamen slepotu celspolenosti,odsouzenk zniku. Svrznou
maskou, symbolem vlky se stv takobraz zabithovojka, tto',mrtvoly
beze tve,',kter je .'tygrovan ervya placrny'..
Na rozdfl do Blho,kter1fnavazuje zstina tradice rusk lidovkomi-
ky a na Gogolovutvorbu, Vanurajako mnozjehosouasnci hled oporu
v umn stedovkua renesance:Cervantes, Rabelais. Nabzse takurit
analogie s malbou P. Brueghela, s tmi jeho obrazy,kterse podobajlidov
malb. Psn;fasketismus barev Vanurovaromnu pipomnd]avlm-
skho mistra, v nich trest smchem lidsk vady a vid jejich privod ve
.'stavu
- oslependue.'.
V smantickstruktue dla nab v zvltnho qznamu tak (u rus-
khoi eskhospisovatele) tmalenstv,blznovstv, pomatenosti.Jeden
z hlavnch hrdinri romnu Petrohrad, nietzscheovec a terorista Dudkin,
ztrc rozum, kdy pochop, ejeho innostje bezperspektivn a vede do
prisob
slepuliky,k zastrnrozdlu mezi dobrem a zlem. Ve steduVanurova
romnu stojpostava choromyslnhoelednaeky' Apotezou absurdity
a flenstv,ktermupodlhcel spolenost,jescnaslavnostnhopohbu
neznmho vojka, jmje prv len;feka, jen jet pedvlkou ml
na svdomvradu.Vlen'.emeslo'. se stalo pro nho pirozen m uplat-
nnm jeho zvrhl1fch sklon a zdegenerovan ch instinktri.
Zvrem je tebaci,eromny V. Vanury a A. Blhose daj charak-
terizovat jako dla axiologicky napjat poetiky. Do znanmry je to dno
kontrapunktem reality ajejho intenzvnhoobraznhozpracovna syn-
tzolrznj,ch umleck]fchmonost.To vechnose takpromt do jazyko-
vsry.Umlci dovedli vyutbohatou klu jazykoqfch prostedkri- od
archaism a dia]ektismri po autorsk neologismy.
Madislav Vanura a Andrej Blyj jsou spisovatelvelmi odlin,ideov
vz|en fi]ozofickorientace' Alejejich dla ztlesuj proces blzk ch a
zkoni{fch estetickfch hledn, kter tsn souvis s pekonnmpopisnho
jen realismu a se snahou o hlubpojeta vt'den prodya podstaty ivot-
nchjevri. Vytvoili velice prisobivf obraz svta obrcenhonaruby, a to
patr.
je v razem hlubokho protestu proti dehumanizaci ivota,
nad
zris-
motiv
657
 HLEDNnnsreunpx v zahranijakojeden ze zkladncbzdroj
informac o qivoji esklitera-
(Vdeck dlo Milady Soukov) tury. Publikace Panorama eskliteraturl
l]rgg4)se naprrtld na nkolika
mstech zmiuje o jej literrn tvorb, aie spokojuje
s jen s jednou vtou
VERoNIKA AMBRoSoV o tom' e Soukov .je i autorkou anglicky psanjch
prac o eskliterature
od doby barokn a po dvact stole1''
t.. +zsl. Pitom by se dalo vlastn
hovoiit o jakmsi nstinu djin eskliteratury
od doby barokn. Bohue]
Soukov se vyhnula mezivlenmu i vlenmu
obdob, dob, kterou
Cultural history is a chain ofproductive blunders and deviations ' zna].a z osobn zkuenosti.
(Roman Jakobson)
Napsala celkem pt knih o eskkultue (baroko)
. a literatue (roman-
tismus, lusko-esk vztahy, Vrchlick;f a esk povlen
literatura) a nko.
lik dleitfch lnkri. Nejsou to vlastn psnvzato
studie literrnvdn
V tomto krtkm pffspvku chci pipomenout nejen spisovatelku Miladu i ist literrnhistorick, i kdy se vtinou zabjrajuritou
Soukovou, ale tak poutjejho pftladu k tomu, abych upozornila na Je to spe pokus o zaazen|teratury do souboru
epochou.
ostatnch spoleensk;ch
nkterproblmyzahraninbohemistiky a osudy Praskholingvistickho a kulturnch struktur, nebo naopak o pouit literatury jak
krouku po jeho rozpadu' vodtka pro
pohled do djin danho Soukov vybran dla ra"to a-.,"po|l.,,1",
Prask krouek byl sice inspirac mnoha teoretikri modern literrn 9bd9bi
ani nevykld, ale pouvjich k osvtlen specifick
ch charakteristit urr-
vdy doma i ve svt, a]e dnes zjem o takzvanou praskoukolu polevil t doby.
a krouek sm se stal pojmem spojenymjen s nkolika mlo jmnyjako Vjedn ze sv}chpotenchpublikac Soukov narna
Jan Mukaovsk;fiRoman Jakobson. Zapomnse vtinou,e innosttto problm zahranin bohemistiky' kdy se odvolv
veobecny
.'plodna podntn''atmosfryprvn repub- .,ato, enem spolen
skupiny byla nemysliteln bez kulturn povdom se sv;mi teni,2a proto je nucena
liky, bez pmho kontaktu teoretik umn s umlci a bez stlho tben vzdt se naIy,y
textri a spokojit se msto toho s jejich popisem. Dlisledkem
nzorimezi lenyttorriznorodskupiny' Tato ztrta pamti se vztahuje tohoto postupu
je obasn;skluz k pozitivistick kauzalit
biografie a dla. Takiomu je
mimo jin i na jej lenku Miladu Soukovou. napklad ve studii o Vrchlickm, ve kterjsou ivotopisn
Stase podvatnajej ivotopisaje patrn,ese hodila do onpestr ridaje pouvany
iako kl k rozboru text r' Tato monografle je ovem v;jimkou, ponvad
spolenosti.ena,kterzskala doktort zfi|ozofie na zklad svdisertace se Soukov vtinou pokou o irhistoiickj, zbr.
o duevnm ivot rostlin byla i autorkou nkolika literrnch dl. Jej Jin;m extrmem je esejistickf rz,kterj,mse vyznauje ran obdob
romn Bel Canto zskal v roce 1943 cenu nakladatelstv Melantrich za jej vdeck prce. Stv se teba, e
citovan knizechyb utor nebo rok
snahu o novqvojovcesty eskptzy.Nazai,tkuvlky spolupracovala vydn.3 Je tomu tak u romnu nazvanho v anglickm piek|adu
s Madislavem Vanurou na jeho obrazech z djin nd'roda eskho, po vlce Anrua,
an.d Her People, jehop vodn nzev, autor i datum vydn
prisobila ve Spojen;chsttechjako eskoslovenskkulturn ata.Pot, chybj. Nejde
pi tom vdy o opomenut autorky nebo o nemonost
.o ." .',r.o."1948vzdala ttofunkce, dostala doasnmstovdeckhopra- ale prost o to, e slou pouze jako ilustrace napklad
si ciz informaci ovit,
toho, jak mrie
covnka na Harvardov univerzit, kde byla pozdji knihovnic. V exilu vypadat prza psan takzvan;/mi dInick mi kdry.
napsala nkolik bsnickfch sbrek,kter,prv takjakojej vdeckprce, Velkym kladem Soukovje jej veoblcn znalost literatury
prozrazuj jejerudici. PestopatSoukov nadle k autorrim bez msta souvisejc snaha zaadit eskliterrn dn zejmna do e.,ropskho
a s tm
urenv djinch eskliteratury a vdy. ku.'-
Literrn dlo M. Soukovje dnes znolrr objevovno,l ovemjej vdec-
kprce jsou vtinou opomjeny,i kdyjde o knihy, kterslouzjemclim

,
s.o'' pedmluw k jej druh knize o eskmromantismu: ,The method presentation
. of
1 has necessarily been confined to description rather than detled
Nov vydnjejch knihjsou u dostupn, a nkter dla se dokonce stala pedmtem ana]ysis,,(TIteCzech Ronrutt'
tics, Haag 1958, s. S).
odbornhozjmu; srov. nap. M. Soukov:SelyJosefnyRykrou,Praha, 1993;V. Papouek:
Nebezpen role vyprave v romnech Milady Soukov(odkaz, Zakladatel), Tuar 1993, 3
M. Soukov:A Literature itt Crisis (Czech Literatut.e 1938-1950),New
.3 3 . 3 4 - York 194,
s. 135.

658
659
 HLEDNnnsteunnN v zahranijako jeden ze zk|adnchzdrojri
infbrmac o vyvoji esklitera-
(Vdeck dlo Milady Soukov) tury. Publikace Panorama esk literatu,y C.lisqlse napkladna nkolika
mstechzmiuje o jejliterrn tvorb, aie
spokojuje. 1"., .1"a.'o., .,,eto,,
VERoNIKA AMBRoSoV o tom, e Soukov.'jei autorkou anglicky psan.fch
praco esk literatue
od doby barokn a po dvactstole"t''
r,Ziu, Pitom by se dalo vlastn
hovoitojakmsi nstinu djin esk literatury od doby barokn.Bohuel
So rkov se vyhnula mezivlenmui vlenmu
Cultural history is a chain ofproductive blunders and deviations... obdob,dob, kterou
zna|a z osobnzkuenosti.
(Roman Jakobson)
Napsala celkem pt knih o esk kultue (baroko)a literatue (roman.
.
tismus, rrrsko-esk a eskpovlenliteratura) a nko-
"ny'Vrchlick
lik d leitfch lnkri.Nejsou to vlasin pttsn v"ato studie literrnvdn
V tomto krtkm pspvku chci pipomenout nejen spisovatelku Miladu i istliterrnhistorick' i kdy se.,ti.,oll
Soukovou,ale tak poutjejhopkladuk tomu, abych upozornila na zabj,vajuritou
Je to spepokus o zaazen|terturydo souboru "po.no'.
nkterproblmyzahraninbohemistiky a osudy Praskholingvistickho ostatnchspoleenskych
a kulturnch struktur, n1olak o pouitliteraturyjako vodtka pro
krouku po jeho rozpadu. 1e!9
pohled do djin danho-obdob.
Prasky krouek byl sice inspirac mnoha teoretikri modernliterrn Soukovvybran dla astou,,i .,"popi.,,1",
ani.nelykld, ale pouvjich k osvtlenspecifick;fch
vdy doma i ve svt, ale dnes zjem o takzvanou praskou kolu polevil t doby.
charakteristii<urti-
a krouek sm se stal pojmem spojenymjen s nkolika mlo jmnyjako
ze
Jan Mukaovsk1fiRoman Jakobson. Zapomn se vtinou,einnosttto .Vjedn sv;chpotench publikac Soukov natnaveobecny
'.plodna podntn.'atmosfryprvn repub- problmzahraninbohemistiky,tdyz ." odvolv
skupiny byla nemysliteln bez na to, ze nema sperno
kulturn povdomse sv mi teni,,a proto je
Iiky, bez pmho kontaktu teoretik umn s umlci a bez stlho tben nucena vzdt se ina|j,zy
textri a spokojit se mstotoho s jejich popisem.Dtisledkem
nzorri mezi lenyttorriznorodskupiny. Tato zttta pamti se vztahuje je obasn;fskluz k pozitivistick toao"nto toho;;;;.;"p"
mimo jin i na jej ]enkuMiladu Soukovou. biografie a dla. Takiomu je
napiklad ve studii o Vrchlickm, ve kterjsou ivotopisn
Stase podvatnajej ivotopisaje patrn,ese hodila do onpestr jako klk rozboru textu. Tato ,,'o.,og'u" je
ridaje pouvny
spolenosti.ena,kter zskala doktort zfi(ozofie na zklad svdisertace ovemvyjimkou, ponvad
se S-oukovvtinou pokouo sirsi historicky zbr.
o duevnm ivot rostlin byla i autorkou nkolika literrnch dl. Jej
romn BeI Canto zskal v roce 1943 cenu nakladatelstv Melantrich za jej vdeckprce' Stv se teba,
snahu o novqvojovcesty eskprzy. Na zatku vlky spolupracovala ecitovanknize chyb,,to. .'"ro .ot.
vydn.3 Je tomu tak u romnu nazvanho v anglickm
s Vladislavem Vanurouna jeho obrazech z djin nroda eskho, po vlce
and Her People, jehoprivodnnzev, autor i datum
pek|adl Anrla,
prisobila ve Spojen;fchsttechjako eskoslovenskkulturn ata'Pot, vydn chybj.Nejde
pitom vdyo opomenutautorky nebo o nemonost
co se v roce 1948 vzdala ttofunkce, dostala doasnmstovdeckhopra- si ciz informaci ovnt,
ale prost o to, e sloupouze jako ilustrace napklad
covnka na Harvardov univerzit, kde byla pozdji knihovnic. V exilu toho, jak mrie
vyp1dat prza psan takzvan;midlnick mi kdry.
napsala nkolik bsnick;fch sbrek,kter,prv takjako jejvdeckprce,
Velk;fm kladem Soukov je jej veobecnznaiost literatury a s
prozrazujjejerudici. PestopatSoukovnadle k autorrim bez msta tm
souvisejcsnaha zaaditesk literrn dnzejmnado eu.opskhoko.'-
urenv djinch eskliteratury a vdy.
Literrn dloM. Soukov je dnes znovu objevovno,1 ovemjejvdec-
k prce jsou vtinou opomjeny,i kdyjde o knihy, kterslouzjemcrim

z
Srov' pedmluvu k jej druh knize o eskmromantismu: ',The
. method of presentatron
' has necessarily been coninedto description rather
Nov vydn jejchknih jsou udostupn, a nkter dla se dokonce stala pedmtem than detailed anaJysis,,(The Cz""h Ro,,u,,,.
odbomhozjmu; srov' nap.M. Soukov:Se ityJosefny Rykrou,Praha,1993; V. Papouek: tics, Haag 1958, s. S).
Nebezpen role vyprave v romnech Milady Soukov(odkaz, Zakladatel), Tuar L993, 3
M. Soukov:A Literature itt Cri,sis (Czech Literatutz
.3 3 - 3 4 . 1938-1950),NewYork 1954,
s.135.

658
659
textu.nSoukovastoposouv veobecnpijatf obraz umlce ijednotli- Dnes je zejmnatato prce nedoceniteln1im,a snad i nedocenn1m, do-
vhodla. Mnohdy se j tm podailopibliteskoukulturu zahraninm kumentem, protoeuvd dvno zapomenut jmna a souvislosti. Strun;f
tenrima zrove zpochybnit v itnzory na ni. Srovnn George San- pehledpovlen;fchmaterilri z koncentranchtborri je jedinen tm,
dov a Boeny Nmcov z kapitoly o Nmcov v prci o romantismu se ejde o tma,kterjako by jinak v eskliteratuevribec neexistovalo.
objevuje jako soustargumentace, kterou pouvi nmeck bohemista Soukov nenechv tenena pochybch o tom, e vtina tchto dl
Andreas Guski ve svm lnku o smantice prostoru (msta) v Babice. nedosahuje pradn;fchliterrnch kvalit, zdrirazuje ovemjejich nespor-
Soubor pspvkrivnovan ch tomuto dlu, vydan Guskim, ok], e nou dokumentrn hodnotu.
je Soukov pijmna autory sbornku jako drileitf zdroj informac a in- Z hlediska nejnovjch posunriv literrnm knonujsou pozoruhodn
spirace. Najednou se ocitla nejen v pozici pouhlenkyPraskholingvis- jejzaazenautorrijakojsou B. Fuk,J. Kol iI. Blatnf' Pi srovnn
tickhokrouku, ale stala se rovnocennou dokonce i Mukaovskmu. Julia Fufta a Lva Sychravy Soukovneopomenepipomenoutjak nedos.
Podntnost Soukovdokumentuje i lnek o esknrodn h;'nnn, tatky, tak i pednosti obou autorri a jejich rozd|npstupyk zitkttm
ve kterm mimo jin odmt Strejkovutezi o tom, e se u hucvody z okupace. Bsnku prozrazajvty jako ta, kter komentuje poezii Jiho
jedn o Boti.Msto pozitivistickhoqikladu nabzpohled,ktery vychz Kole: '.Dobrovolnvyhnanci pastorln poezie pzazd'nivmstsk ci-
zLitettni tradice, v tomto ppadz Kosmovy eskkroniky a z jejLto vilizaci' Jako lidi poezie se zd pod tlakem vlen1fch nedostatkti.'.7oso-
modelu' Vergiliovy e neidy.sVe studii o literatuemezi lety 1938 a 1953 bitf styl Ivana Blatnho,vyznaujcse krtk;mi vtami a svvolnouinter-
j slouapkrivHordubaljako pkladveobecnevropskpopulistick punkc a dlenm vt' pirovnv k hudb LeoeJanka a naznaujespo-
tendence tictfch let (Blut und Boden v Nmecku, ruralismus ve Francii)' len;fzdroj - moravskou hudebn a slovesnou tvorbu.
Do oblasti recepnteorie patpopis marxistickho pojet J. K. TYla V pracch z let padest ch schzej informace o sekundrn literatue
jako klasika eskliteratury. Soukov ukazuje, jak se estetick kritria uveejnnv echch.Nejnpadnjjeto v ppadknihy o eskmro-
postupn nahrazovala mtkysoudobhopolitickho uitku. Podle n se mantismu, kde se ani nezmiuje o Felixi Vodikovi.
Tfl st v pades|fch letech pftladem toho pravhoumlce, pestoe nikdy V pozdjchletech dochzk posunu od esejistickhostylu k driklad-
''sofistikovanost'', ale snail sebyt zbavn;ma
nebal na vytbenost i nmu pehledu dostupnliteratury nejen zahranin,ale i eska rusk.
vychovvat.6 V knize o esko-rusk; ch vztazch vnuje napfitlad celou kapitolu srovnn
Z pedmluvyke knize o romantismu je zjevn,esi Soukovbyla vdo- rusk;fch a esk5ch djin eskliteratury a jejich ideologick;fch postultri.
ma toho, esqfmi pracemi zapluje msta nedotenesk;fmibadateli, u Jej rivaha je ukzkou toho, e zahraninbohemistika mnohdy slouila
nich aspekt ideologie mnohdy vytlail estetick;f pstupk literatue. Sou- jako kritick zrcadlo,nemona neexistujc v echch.V teknize srov-
kov studie jsou naopak poznaenypokusem vyhnout se zjednoduena nv tvorbu Slovkri Mine, Maka a Tatarky s povdkami Solenicyno-
utilitaristickmu pohledu na umn.o jej snaze nestat se obtideologick v mi a ochz k zvtu, e zatmcoSolenic1movypostavy jsou obdobou
iumleckpedpojatostisvdjejkniha o povlentvorb. Jak vyp v pozitivnch hrdinri, dobr/ch komsomolcripedchzejcho obdob,jmenovan
z jejbo nzvu A Literature in Crisis: Czech Literature 1938-1950, jako sloventspisovatel zvon na poplach u vdom toho, e zlo je nakaliv
jedna z mla ukazuje na souvislost mezi vlenouzkuenosta povle- a niosobnost lovka.Posledn stittoprce pinejstrun pehled
nym qfvojem. eskliterrn tvorby edes|fch let. Poukaz najej p vodnostje nepmou
polemikou s platnost teze vyen v nzvu knihy - Aliterary satelite: Cze-
choslouah-RussianLiterary Relations - podle Soukoveskliteratura
po roce 1968 pestv b;ft rusk;im literrnm satelitem'
a originalita M. Soukova jejch pspvkrise projevila zejmnav jej
Srov. jej pokus piblitanglickmu teniolbrachtovaNikolu.'. poukazem na pbuz-
nost se Steinbeckovou Perlou' resp. jej pseudofolkloristickou tendenc zasazenou do souas. posledn velk prci, v knize o eskmbaroku. Roman Jakobson, kter1f
nho prosted(M. Soukov: literature in Crisis: Czech Literature 1938-1950' New York nkolikrt opatilknihy Soukovbukrtkfmi pedmluvami,nebo doslo-
1 9 5 4 ,s . 1 1 4 ) .
5 .'Fidlovaka''a r evue,Diuadeln reuu,e
Podrobnji se tmto lnkem zab;wmve lnku
1992' '.4.
6 ,
M. Soukov:A Literary Satelite (Czechoslouak.Russian Literary Relations), Chica- M. Soukov:A Literature in Cri'sis (Czech Literature 1938-1950), New York 1954,
go-London 1970, s. 108. s. 75.

660 661
textu.aSoukovastoposouv veobecnpijatf obraz umlce ijednotli-
vhodla. Mnohdy se j tm podailopibliteskoukulturu zahraninm
tenrimazrovet zpochybnitvitnzory na ni. Srovnn George San.
dov a Boeny Nmcov z kapitoly o Nmcov v prci o romantismu se
objevuje jako soustargumentace, kterou pouvi nmeck;f bohemista
Andreas Guski ve svm lnku o smantice prostoru (msta) v Babice.
Soubor pspvkrivnovan;chtomuto dflu, vydan1f Guskim, dokld, e
je Soukov pijmna autory sbornku jako drileit zdroj informac a in-
spirace. Najednou se ocitla nejen v pozici pouhlenkyPraskholingvis-
tickho krouku, ale stala se rovnocennou dokonce i Mukaovskmu.
Podntnost Soukovdokumentuje i lnek o esknrodn h5rmn,
ve kterm mimo jin odmt Strejkovutezi o tom, e se u hucvody
jedn o Boti.Msto pozitivistickhoqfkladu nabzpohled,kter! vychz
zliterrni tradice, v tomto ppadz Kosmovy eskhronihy a z jejho
modelu, Vergiliovy eneidy.sVe studii o literatuemezi lety 1938 a 1953
j slouapkrivHordubaljako pkladveobecnevropskpopulistick
tendence tictchlet (Blut und Boden v Nmecku, ruralismus ve Francii).
Do oblasti recepnteorie patf popis marxistickho pojet J. K. }la
jako klasika eskliteratury. Soukovukazuje,jak se estetick kritria
postupn nahrazovala mtkysoudobhopolitickho uitku. Podle n se
T}I st v padest1fchletech pftladem toho pravhoumlce, pestoe nikdy
'.sofistikovanost'', ale snail se b1|tzbavn m a
nedbal na vytbenosti
vychovvat.6
Z pedmluvyke knize o romantismu je zjevn,esi Soukovbyla vdo-
ma toho, esqfmi pracemi zapluje msta nedotenesk;imibadateli, u
nich aspekt ideologie mnohdy vytlail estetick1fpstupk literatue. Sou-
kov studie jsou naopak poznaenypokusem vyhnout se zjednoduena
utilitaristickmu pohledu na umn. o jej snaze nestat se obtideologick
iumleckpedpojatostisvdjejkniha o povlentvorb. Jak vyplfv
z jejbo nzvl A Literature in Crisis: Czech Literature 1938-1950, jako
jedna z mla ukazuje na souvislost mezi vlenouzkuenosta povle-
n;m v1ivojem.
*
Srov. jej pokus piblitanglickmu teniolbrachtovaNikolu... poukazemna pbuz-
nost se Steinbeckovou Perlou, resp. jej pseudofolkloristickou tendenc zasazenou do souas-
nho prosted (M. Soukov: literature in Crisis: Czech Literature 1938.1950, New York
1 9 5 4 ,s . 1 1 4 ) .
5 ..Fidlovaka.'a r evue,Diuad'eln reuue
Podrobnji se tmto lnkem zab1y'vmve lnku
1992, ' 4'
6 .
M. Soukov:A Literary satelite (Czechoslouak-Russian Literary ReLations), Clica.
go-London 1970, s. 108.
660
Dnes je zejmnatato prce nedoceniteln1fm,a snad i nedocenn1fm,do-
kumentem, protoeuvd dvno zapomenutjmnaa souvislosti.Strun
pehledpovlen;fchmaterilri z koncentranchtborri je jedinen;ftm,
e jde o tma, kter jako by jinak v eskliteratue vribec neexistovalo.
Soukov nenechv tenena pochybch o tom, e vtina tchto dl
nedosahuje pradn;fchliterrnch kvalit, zdrirazuje ovemjejich nespor-
nou dokumentrn hodnotu.
Z hlediska nejnovjch posunriv literrnm knonujsou pozoruhodn
jejzaazenautorri jako jsou B. Fuk,J. Kol iI. Blatnf. Pi
srovnn
Julia Fufta a Lva Sychravy Soukovneopomenepipomenoutjak nedos-
tatky, tak i pednosti obou autorr] a jejich rozdlnpii.tupy k zitkrim
z okupace. Bsnku pro zrazujvty jako ta, kter komentuje poezii Jiho
Kole:.'Dobrovolnvyhnanci pastorlnpoezie pzazdni v mstskci-
vilizaci. Jako lidi poeziese zd pod tlakem vlen ch nedostatkri.,'7 oso-
bitf styl Ivana Blatnho,vyznaujcse krtk mi vtami a svvolnouinter-
punkc a dlenm vt, pirovnv k hudb LeoeJanka a naznaujespo-
len5zdroj - moravskou hudebn a slovesnou tvorbu.
V pracch z let pades[ch schzej informace o sekundrn literatue
uveejnnv echch.Nejnpadnjjeto v pffpad knihy o eskmro-
mantismu, kde se ani nezmiuje o Felixi Vodikovi.
V pozdjchletech dochz k posunu od esejistickhostylu k driklad-
nmu pehledudostupnliteratury nejen zahranin,ale i eska rusk.
Vknize o esko-rusk;fchvztazichvnuje napkladcelou kapitolu srovnn
rusk;ich a esk;chdjin eskliteratury a jejich ideologickfch postultri.
Jej rivaha je ukzkou toho, e zahraninbohemistika mnohdy slouila
jako kritick ztcad|o,nemona neexistujcv echch.V teknize srov-
nv tvorbu Slovkri Mine, Mriaka a Tatarky s povdkami Solenicyno-
qfmi a dochz k zvru' e zatmcoSolenic;nrovy postavy jsou obdobou
pozitivnch hrnri, dob4chkomsomolcri pedchzejcho obdob,jmenovan
sloventspisovatelzvon na poplach u vdomtoho, ezloje nakaliv
a niosobnost lovka.Posledn stittoprce pinejstrun;lpehled
eskliterrn tvorby edestfch let. Poukaz najej ptivodnostje nepffmou
polemikou s platnost teze v5ren v nzvu knihy - literary satelite: Cze-
choslouah-RussianLiterary Relations - podle Soukoveskliteratura
po roce 1968 pestv b;ft rusk;fm literrnm satelitem.
originalita M. Soukova jejchpspvkrise projevila zejmnav jej
posledn velk prci, v knize o eskmbaroku. Roman Jakobson, kter1
nkolikrt opatilknihy Soukovbud'krtk}imi pedmluvami,nebo doslo-
M. Soukov:ALiterature in Cri,sis (Czech Literature 1938-1950), New York 1954,
s. 75.
661
vem.omluv v doslovu k ttoknize o souvislosti mezi eskouliterrn avant-
gardou a baroknm umnm. Jakobson sice vid syntzu tto tendence v
prvnch przch Soukov, jej zjem o toto obdobse ovemprojevuje prri-
bn i v ostatnchdlech.Y Baroque in Bohemia (Ann Arbor 1980) lze
mluvit o uritmnwatu k esejistickmustylu, tentokrt ovemspojenmu
s bohat1fmi odkazy na pouitou literaturu. Privodnost ttoknihy v porov-
nn s jin;fmi pracemi na toto tma (Kalista, Peka, Vclavek) spovv
pozornosti, kterou Soukovvnuje fenomn m ne pliznrn,!m.K tma-
trim, kter1fmi se zabyv, patpernk, malby na skle, riprava kvtri, tedy
vesms tvorba lidov, respektive anonymn. V mnoha smrech pipomn
''vyvolat
Macurovu krrihll Znamen zrodu, V obou ppadechjde o pokus
ducha doby'',o nov;fpohled na star;knon, o to, co Soukovnazyv,,pa-
mt literrn tradice.'. Soukovrozvjtuto svou mylenku, kter je syn-
tzoudiachronnho a synchronnho pstupu,uve svstudii o eskhym-
n. Nejde j tedy o dnou'.vlivologii.'nebo o pinnost, ale o to, poukzat
na roli literrnho povdom.Tm, evid literaturu jako strukturu neod-
dlitelnou od ostatnch struktur, do uritmry pejma rozviji pozice
praskkoly.
Pojemhola,kterhopouvpro svvzpomnky na Prask lingvistick1/
krouek,se hod tna jejprce. Proln se jimi tak onen postoj,kter;
se objevuje v bsni Literdrn studje..',Jakobson would say: play with lan-
guage' yes, but seriously?,' Soukovsi ve sq/ch pohledech na eskoulitera-
turu vn hrla' Nevytvoila novou teorii a ani si nepisvojlla dny z
teoretick;fch smrri navazujcchna praskou kolu. Vytrena z kontextu
eskliteratury, vracela se tam mnoha zprsoby.Knihovnice. Bsnka.
''Vdkyn',. Informovala, provokovala i otevrala novcesty.
',podntna plodn.'
Dlo M. Soukovukazuje tpn dan ztrtouon
atmosry,osamocenm,nutnost vysvtlovat znm.Ale prv to posledn
vedlo k ozv]tnnv oblasti vdy, k novmupohledu na vci zdnlivjas-
n.PkladSoukovponouk k tomu, abyjednou pipsan zbrusu noqfch
djin eskho kritickho mylenbyly prce lenriPraskholingvistickho
krouku uvedeny ve sv mnohosti a pestrosti. Doufm, e se pak uke,
etch mst urenje vc, a nejen pro Miladu Soukovou'
8 zvltnpozornost v souvislosti s Jakobsonovou kritickou tvorbou.
Tyo te"ty si
"aslou
662
nsxxor,srvA LITERATURA v ExILU
PO ROCE 1948
ano oBDoB pnasxHo JARA 1968
ANToNN KRAToCHVIL
Cesk a slovenskkolstvv exilu po komunistickm pui z roku 1948
z stv dosud - pt let po listopadovrevoluci z roku 1989 - zahalenou
a zce|a neprobdanou oblast. o ttorozvtven a nezastupiteln oblasti
eskaktuln historie nevyla,krom nkolika asopiseck;fchlnkri,d-
n lryerpvajcstudie ikniha. A pesto,mli jsme jeden z primtri, pokud
se t ev1rrovnmldee matetin.Nemluvm ze zatm o zsluhch
naich vysokokolsk1fchpracovnkri a akademikri, kter;fm budu vnovat
krtkou samostatnou pozornost. V roce 1954 oficiln publikovalo Sdruen
eskoslovensk ch politick ch uprchlftri v Nmecku prohlen,ve kterm
se mezi jin1fmzdrirazovalo,ejsme si, po uprchnut z totalitnhoesko-
slovenska, v epoprav nekomunistick inteligence (zaa|yjiv roce 1948),
pln vdomi zvazk, kternm zanechala osobnostJana Arnose Komen-
skho,vnovat piqfchov a v1fucedt a mldee. Rok 1954 byl ztovel
rokem vzniku eskoslovenskdlkov kolyv exilu. ovem vyuovndt
etinzaaloji v lt 1948, pedevm v uprchlick ch lgrech v americk
okupanzn Nmecka.
Kdyjsem musel uprchnout do exilu v lednu 1952, zaaljsem si sys-
tematicky vmatvyrovndtmatetinv uprchlick;fch tborech, pede-
vmv Nmecku a Rakousku - a tyto poznatkyjsem rozhlasov upravoval
pro Studentsk vysln Svobodn Evropy.
Nejqfznamnjmi kolnmi stedisky,pokud mohu pro nuzn lgrov
podmnky pouttohoto termnu, byl lgr Valka u Norimberku a adab;.iva-
l;fch vojensk ch ubikac v podzmznmho Ludwigsburskho zmxu,
kde byla umstnai Masarykova univerzitn kolej eskoslovensk;ch studen-
tri v exilu. Ttokoleji i ostatnm univerzitnm kolm se budu krtce vno-
vat na konci informac o kolstv na zatku tethoodboje. Samostatn
existovalyjet starousedlickeskkoly v Rakousku a v Americe. T}
ovem nemly dn nebo tmdn spojen s exilovym kolstvm. V
jen z vdesk;fch krajansk;fch kol se pozdji angaovala Praha.
Jak vypadala praxe vesk1/ch'.tboroqfch kolch.'?Zprvu byly zeny
a jen zstipodporovny Ustednmkomittemuprchlftri. Prvn vtkoor-
dinanjednnse uskuteniloji9. srpna 1949v Ludwigsburku, kde byla
tak prvn pracovn konference esk;/'cha slovensk1/chpedagogri v exilu.
663
vem,8mluv v doslovu k ttoknize o souvislosti mezi eskouliterrn avant-
gardou a baroknm umnm. Jakobson sice vid syntzu tto tendence v
prvnch przch Soukov,jejzjem o toto obdobse ovemprojevuje prri-
bn i v ostatnch dlech. Y Baroque in Bohem,ia (Ann Arbor 1980) lze
mluvit o uritmnwatu k esejistickmustylu, tentokrt ovemspojenmu
s bohalfmi odkazy na pouitou literaturu. Privodnost ttoknihy v porov-
nn s jin;/'mi pracemi na toto tma (Kalista, Peka, Vclavek) spovv
pozornosti, kterou Soukovvnuje fenomntimne pliznrnym.K tma-
t m, kter1fmi se zabfv, patpernk, malby na skle, prava kvtri, tedy
vesms tvorba lidov, respektive anonymn. V mnoha smrech pipomn
.'vyvolat
Macurovu krrihu Znamen zrodu, V obou ppadechjde o pokus
ducha doby'.,o nov pohled na stary knon, o to, co Soukovnazyv,,pa-
mt literrn tradice.'. Soukovrozvjtuto svou mylenku, kter je syn-
tzoudiachronnho a synchronnho pstupu,uve svstudii o eskhym.
n. Nejde j tedy o dnou'.vlivologii.'nebo o pinnost,ale o to, poukzat
na roli literrnho povdom.Tm, evid literaturu jako strukturu neod-
dlitelnou od ostatnch struktur, do uritmry pejma rozviji pozice
prask koly.
Pojemhola,kterhopouvpro svvzpomnky na Prask lingvistick1/
krouek, se hod tna jejprce. Proln se jimi tak onen postoj, kter1f
'.Jakobson would say: play with lan-
se objevuje v bsni Literdrn studie..
g:uage'yes, but seriously?.'Soukovsi ve sqfch pohledech na eskoulitera.
turu vn hrla. Nevytvoila novou teorii a ani si nepisvojlla dny z
teoretick;fch smrri navazujcchna praskou kolu. Vytrena z kontextu
eskliteratury, vracela se tam mnoha zprisoby. Knihovnice. Bsnka.
''Vdkyn'.. Informovala, provokovala i otevrala nov cesty.
,.podntna plodn''
Dlo M. Soukovukazuje tpn danztrtou on
atmosfry,osamocenm,nutnostvysvtlovat znm' Ale prv to posledn
vedlo k ozv]tnnv oblasti vdy,k novmupohledu na vci zdnlivjas-
n.PkladSoukovponouk k tomu, abyjednou pipsan zbrusu noqfch
djin eskhokritickho mylenbyly prce lenriPraskholingvistickho
krouku uvedeny ve sv mnohosti a pestrosti. Doufm, ese pak uke,
e tch mst urenje vc, a nejen pro Miladu Soukovou.
8
Tyto texty si zasloualtn pozomost v souvislosti s Jakobsonovou kritickou tvorbou
662
nsx xor,srv A LITERATURA v EXILU
PO ROCE 1948
lno oBDoB pnesxHo JARA 1968
ANTONIN KRATOCHVIL
Cesk a slovensk kolstv v exilu po komunistickm pui z roku 1948
zristv dosud _ pt let po listopadovrevoluci z roku 1989 - zahalenou
azce|a neprobdanou oblast. o ttorozvtven a nezastupiteln oblasti
eskaktuln historie nelyla, krom nkolika asopiseck ch lnkri,d.
n vyerpvajcstudie ikniha. Apesto,mli jsme jeden z primtri, pokud
se t1fevyuovnmldee matetin.Nemluvm zde zatim o zsluhch
naich vysokokolsk;fch pracovnkri a akademikri, kte4fm budu vnovat
krtkou samostatnou pozornost.Vroce 1954 oficiln publikova]o Sdruen
eskoslovenskfch politick ch uprchlkri v Nmecku prohlen,ve kterm
se mezi jin m zd razovalo, ejsme si, po uprchnut z totalitnhoesko-
slovenska, v epoprav nekomunistick inteligenc e (zaa|yjl v roce 1948),
pln vdomi zvazk:.,kter nm zanechala osobnost Jana Amose Komen-
skho,vnovat piqchova vyuce dta mldee.Rok 1954byl zrove
rokem vzniku eskoslovenskdlkov kolyv exilu. ovem vyuovndt
etinzao jiv|t 1948, pedevm v uprchlick1fch lgrech v americk
okupanzn Nmecka.
Kdyjsem musel uprchnout do exilu v lednu 1952, zaaljsem si sys-
tematicky vmatqruovndtmatetinv uprchlick1fchtborech, pede.
vmv Nmecku a Rakousku - a tyto poznatkyjsem rozhlasov upravoval
pro Studentsk vysln SvobodnEvropy.
Nejv znamnjmikolnmi stedisky,pokud mohu pro nuzn lgrov
podmnky pouttohoto termnu, byl lgr Valka u Norimberku a adab wa-
l;fch vojensk ch ubikac v podzmznmho Ludwigsburskho zmku,
kde byla umstnai Masarykova univerzitn kolej eskoslovenskch studen-
tri v exilu' Ttokoleji i ostatnm univerzitnm kolm se budu krtce vno-
vat na konci informac o kolstv na zatku tethoodboje' Samostatn
existovalyjet starousedlickeskkoly v Rakousku a v Americe. T
ovemnemly dnnebo tmdnspojens exilov1/mkolstvm.V
jedn z vderlsk ch krajansk ch kol se pozdji angaovala Praha.
Jak vypadala praxe vesk;fch''tborov ch kolch''?Zprvu byly zeny
a jen zstipodporovny Ustednmkomittemuprchlftrj. Prvn vtkoor.
dinanjednnse uskuteniloji9. srpna lg49 v Ludwigsburku, kde byla
tak prvn pracovn konference esk ch a slovensk1fchpedagogrv exilu.
663
Kolik zde bylo idealismu a naden,ilustruje lrnek jednoho uitelez lllmu:
.'V Ludwigsburku byl uinnnstup a mly zajitnoubudoucnost. Snad stojza zmnku, enapffklad
k zchran nejcennjhostatku, kter1f u Mad'a-
mme, toti naich dt. Boj o dt, jeho qfchovu a vzdln v cizin je rri, po nrodnm povstn proti Sovt m v roce 1956, zje oexilov
kol-
bojem o nrodn budoucnost eska slovenskemigrace. Jsou to dti' obti stv zeslil. obtavost a hlubok estvu uprchlkri - podle slov
doktora
dnenhoteroru u ns, kter mus byt proto pedmtem pednostnpe Alexandra Heidlera - byly zprisobeny tm, zle;esto v dob monstrprocesri
a odpovdnosti, kterou maj nejen rodie,ale i uitel.Mme pro n kvalifi- nelvlv zcela zahojeny rny z okupace a z v|ky. K nim se zkonit pipojil
kovan uitelei knze' Na podobnkonferencijsme v Eichstadtu vyeili esk antisemitskf stalinsk teror, teror padeslfch let.
otzku mladistqfch od 15 do 21 let.'.l Vysokokolsk m ristav m mohu vnovt jen kitkou pozornost,jejich
kolypracovaly za podpory mezinrodn organizace IRo a mly zzen existence, s vfiimkou Nepomucena v m, trvala vdyjennkolik tei.
Tim
jsme se liili napklad od Ukrajinc
i inspektort eskolsovenskch kolv exilu. Postupnou emigracse vyprazd. , kteff maj dodnes svou Svobodnou
ovaly nejen uprchlick tbory, ale tak koly.Uzaventborri nezname- ukrajinskou univerzitu v Mnichov.
nalo konec exilovhokolstv.V roce 1954 byl kolsk;fma kulturnm refe- Nejv znamnjmvysokokolsk;/m uilitmje papesk univerzitn
rentem Sdruen eskoslovenskhouprchlickho qfboru profesor Mirek kolej Nepomucenum v m. Zk|adnkmen tehy modern vybudovan
Podivnsk , pozdjmstoeditelrozhlasov stanice Svobodn Evropa, a koleje byl poloen31. kvtna 1928.Papeezastupoval pritel echrikardinl
po nmjsem byl podn, abych tento refert pevzalj' Problm kolstv Gasparri za riastidalchkardinlri a zstupce eskoslovenskvldy ve
byl po addiskus vyeentm, eby|a zzenaeskoslovensk dlkov Vatiknu doktora Eduarda Jelena. Poutnky z eskoslovenska vedl praskf
kola v exilu, kter asemvyrostla v instituci, je vydala na patnct ueb- arcibiskup doktor Korda.Prvnm rektorem byl sm znm;f kardinl otta-
nic, krtce vydvala i asopiseskoslovensk doplovac dlkov kola, viani. Rektory, ado ryprofesora F. Plannera a hlavn profesora dr. Karla
podala letn tbory mldee a vytvoila spomocn;fchuitelri v rozli. Vrny, byli vdy Italov.osobnost Karla Vrny - znmjhopod pseudo-
n ch mstech. Zde pomhali obtav rodie.Zabra|o by plimnoho asu nymem Pavel ehvan - byla zrukou modernvdecki p"aagogicko ,i.o.,,-
anyzovat principy pedagogickst eskoslovenskdlkov koly a ilus. n nepomucenskkoleje.Vrna stl v elettokoleje osm IeLajetdnes,
jako profesor Karlovy univerzity, pomh svmu nstupci.
trovat, co vevykonala a do svhozniku v dob doznvnpraskhojara
1968. V systmuvyuovnbyly pouityi nkter principy americk peda- Za2. svtovv|ky zakzaly nmeckradypodporo,'t kot"i Nepomu-
goglky. Chci jen uvst dv publikace, kter si mriete prohldnout:je to cenum z domova. Kolej podporovali opati benediktinskho kltera w. Pro-
tankaM,ulos(Stuttgart 1959),kter vyla v tiscovmnkladu, a sbor. \9nu Lisle, kde byla tak esk kola, na nvyuoval i kritik doktor
nk Jan Amos Komensk! a modern pedagogika (Magstadt bei Stuttgart Vilm" Strneck '
1971). Kdy komuniste uchvtili moc v eskoslovensku,nesml ji dn boho-
Nedostatek uebnicz nkter1fchoborri pochopiteln nutil veden koly slovec i zjemce o studium teologie a filozofie studovat '., i'''o.-toty
k petiskovn zsti pekonan;fchuebnic z prvn republiky. Nicmn reimu byly tak vulgrn a slabomysln,eje zbytenjevypotvat.Ter-
zsluha eskoslovenskdlkovkolyv exilu je nezastupiteln. Mimo jin empi oslavch 50. vjroNepomucena se stali vedle rektra Vrny Lob-
to dokazuj ritoky komunistick ch ideologri a pokusy propaovat agenty kowiczov,Alexandr Heidler a et spisovatelv zahrani.Po listopadovo
do ad koly, kter vyznly naprzdno. revoluci 1989 se ivot koleje obnovil ve svsvobodna demokratick tra-
ocenn eskoslovensk dlkovkolea jejmuvedoucmu,profesoru dici.
Josefu Kratochvilovi, dal sm kardinl JosefBeran, kdysi profesor Karlovy - Vizitkou exilu byla Masarykova univerzitn kolej eskoslovensk ch stu-
univerzity a qfznamn;pedagog.Kardinl Beran navtviltakletn tbory dent v exilu v Ludwigsburgu v americk z6n.Jejmrektorem byl Engli.
dkov kolynapkladv Norsku, kde profesoru J. I(ratochvilovi pomhala rivspolupracovnk, ekonom profesorMadislav Brdlft, z dalchosobnost
spisovatelka Anna Kvapilov a etsalesini. Je zajmaqim, lyloen chci jmenovat espo profesora Zdeka Etrlera, Zdeka l.Ilbricha, Alexandra
esk m fenomnem, e druh vlna po roce 1968 nemla ji ve|k! zjem Heidlera, inen;raKarla Rriikua dalchpt profesorri. Jakoqznamn;f
o nrodn kolstva pevnse starala o to, aby dti ovldaly cizjazyky akt je nutno zaznamenat, e na tto koleji mohli i stedokoltistudenti
skldat maturitn zkouky. Pedsedoumaturitn komise byl doktor Petr
Lekav1f,kter byl znm tm, eosobn zashl v duchu ctrarty uastych prv
pi pochodu smrti esk;chNmcri z Brna do Pohoelic. otzkaiia.t.v.t.
. prv nebyla na koleji ani v tk ch podmnkch zapomenuta.
Skutenostl. 1949. .8-9 Podrobncji

664
665
Kolik zde bylo ideismu a naden,ilustruje lnekjednoho uitelez U]mu:
''V Ludwigsburku byl uinnnstup
k zchran nejcennjhostatku, kte4f
mme, toti naich dt. Boj o dt, jeho qfchovu a vzdln v cizin je
bojem o nrodn budoucnost eska slovenskemigrace. Jsou to dti' obti
dnenhoteroru u ns, kter mus b t proto pedmtempednostnpe
a odpovdnosti, kterou maj nejen rodie,ale i uitel.Mme pro n kvalifi-
kovan uitelei knze. Na podobnkonferencijsme v Eichstadtu vyreili
otzku mladistqfch od 15 do 21 ]et.'.l
kolypracovaly za podpory mezinrodn organizace IRo a mly zzen
i inspektort eskolsovenskch kolv exilu. Postupnou emigracse vyprazd.
ovaly nejen uprchlick tbory, ale tak koly.Uzaventborri nezname-
nalo konec exilovhokolstv.V roce 1954 byl kolsk m a kulturnm refe-
rentem Sdruen eskoslovenskhouprchlickho qfboru profesor Mirek
Podivnsk;f, pozdjmstoeditelrozhlasov stanice Svobodn Evropa, a
po nmjsem byl podn,abych tento refert pevzalj' Problmkolstv
byl po addiskus vyeentm, eby|a ztzena eskoslovensk dlkov Vatiknu doktora Eduarda Jelena. Poutnky z eskoslovenskavedl prask
kolav exilu, kter asemvyrostla v instituci, jevydala na patnct ueb-
nic, krtce vydvala i asopiseskoslovensk doplovac dlkov kola,
podala letn tbory mldee a vytvoila spomocn;fchuitelri v rozli. Vrny, byli vdy Italov.osobnost Karla Vrny - znmjhopod pseudo.
n1fchmstech. Ze pomhali obtav rodie.Zabta|o by plimnoho asu
analyzovat principy pedagogickst eskoslovenskdlkov koly a ilus-
trovat, co vevykonala ado svhozrniku v dob doznvnpraskhojara
1968. V systmuvyrovnbyly pouityi nkter principy americk peda-
coctky. Chci jen uvst dv publikace, kter si mriete prohldnout:je to
ltankaM ulos (Stuttgart 1959),kter vyla v tiscovmnkladu, a sbor-
nk Jan Amos Kornensk! a m.odernpedagogiha (Magstadt bei Stuttgart
1971).
Nedostatek uebnicz nkterfch obor pochopiteln nutil veden koly
k petiskovn zsti pekonan ch uebnic z prvni republiky. Nicmn
zsluha eskoslovenskdlkov kolyv exilu je nezastupiteln. Mimo jin
to dokazuj rtoky komunistick;fch ideologri a pokusy propaovat agenty
do ad koly,kter vyznly naprzdno.
ocenn eskoslovenskdlkov kole a jejmu vedoucmu, profesoru
Josefu Kratochvilovi, dal sm kardinl JosefBeran, kdysi profesor Karloly
univerzity a qfznamn;pedagog.Kardinl Beran navtviltakletn tbory
dlkovkoly napi.kladv Norsku, kde profesoru J. Kratochvilovi pomrhala
spisovatelka Anna Kvapilov a etsalesini. Je zajmav1fm,vyloen
eskfm fenomnem,e druh vlna po roce 1968 nemla ji ve|k! zjem
o nrodn kolstva pevnse starala o to, aby dti ovldaly cizjazyky
I
Skutenost1' 1949, '8-9.
664
a mly zajitnoubudoucnost. Snad stojza zmnku,enapklad
u Mad a.
r , po nrodnm povstn proti Sovtrim v roce 1956, zjem oexilov
kol-
stv zeslil. obtavost a hlubok estvu uprchlkri -
iodle slov doktora
A]exandra Heidlera _ byly zprisobeny tm, zle;esto v aoro monstrprocesri
nebyly zcela zahojeny rny z okupace azv|ky. K nim se zkonit pipojil
esk;fantisemitsk stalinsk teror, teror pades{ch let.
Vysokokolsk m ristavrim mohu vnovatjen kitkou pozornost,jejich
existence, s vfiimkou Nepomucena v m, trvala vdyjen nkolit tei. rim
jsme se liili napftlad od Ukrajincri, ktemaj
dodnls svou Svobodnou
ukrajinskou univerzitu v Mnichov.
Nejq/znamnjm vysokokolskfm uilitmje papesk univerzitn
kolej Nepomucenum v m, Zkladn kmen tehdy modern vybudovan
koleje byl poloen31. kvtna 1928.Papeezastupovl prtel echrikardinrl
Gasparri za riastidalchkardinlri a zstupce eskoslovenskvldy ve
arcibiskup doktor Korda.Prvnm rektorem byl sm znm;ykardinl otta-
viani. Rektory, ado ryprofesora F. Plannera a hlavn profesora dr. Karla
nymem Pavel ehvan - byla zrukou modernvdecki
iedagogi"to .i.o.,,-
n nepomucenskkoleje.Vrna stl v elettokoleje osm let ajet dnes,
jako profesor Karlovy univerzity, pomh svmu nstupci.
Za2. svtovv|ky zakzaly nmeckriadypodporovat kolej Nepomu-
cenum z domova. Kolej podporovali opati benediktinskho kltera w. Pro-
}opa v Lisle, kde byla tak esk kola, na nvyuoval i kritik doktor
Vilm Strneck .
Kdy komunistuchvtili moc v eskoslovensku,nesml ji dn;yboho-
slovec i zjemce o studium teologie a filozofie studovat i*o."toty
reimu byly tak vulgrn a slabomysln,eje zbyten "
j e vypotvat.
Ter-
empi oslavch 50. q/.ro Nepomucena se stali vedle rektora Vrrny Lob-
kowiczov,Alexandr Heidler a et spisovatelv zahrani.Po listopadov
revoluci 1989 se ivot koleje obnovil ve svsvobodna demokratick tra-
dici.
. Vizitkou exilu byla Masarykova univerzitn kolej eskoslovensk;fchstu-
dentri v exilu v Ludwigsburgu v americk zn'Jejm rektorem byl Engli-
tivspolupracovnk, ekonom profesorVladislav Brdlk, z dalchosobnost
chcijmenovat alespo profesora Zdeka Ehlera, Zdeka U]bricha, Alexandra
Heidlera, inen1/raKarla Rriikua dalchpt profesor . Jakov znamn;f
akt je nutno zaznamenat, e''attokoleji mohli i stedokoltistudenti
skldat maturitn zkouky. Pedsedoumaturitn komise byl doktor Petr
Lekaqf, kterf byl znm tm, eosobn zashl v duchu ctrarty nast1;chprv
pi pochodu smrti esk;fchNmcri z Brna do Pohoelic. oiazka
iia.t.1i.t'
prv nebyla na koleji ani v tk;chpodmnkch zapomenuta.
Podrobncji
665
se kolej zabyvmve druhmdleknihy ...zaostnatlmi drdty a rninouymt'
poli...
Nen jednodu ch pejtz oblasti ryze kolsk problematiky na pole historie
V;znamnouinstituc, na ktermli i Cei qfrazn,! poIa kde studova]a
exilov literatury a jejho vyznamu pro tetodboj. Spojujcm lnkem jsou
adaeskychi slovensk1fchvysokokolkri,byla Ewopsk kolej v Bruggch.
pouze tanky, do kter5ch psali i exilov spisovatel, a ostatn uebnice,
1. jna1950 byl zahjen prvn trimestr, est profesor a vce ne ticet
ale to je zhruba ve.
studentri z q/chodnEvropy zapoalopokus,jehoclem- podle slov absol-
Rozdl mezi exilovou a domc literaturou byl v;fznamn5m fenomnem:
venta Ladislava Cerycha - mlo b;/t vytvoenjednoho z pilribudouc
zatmco doma vitoili bsnci o velkm Stalinovi, Gottwaldovi a vtzn
sjednocenEvropy. Mylenka jist vzcn, ale dodnes neuskutenn.S]ib-
sovtsk armd i papoukovali slova prokurtorri dajc trest smrti i
ny rozbh koleje,kter se vnova pevnhumanitnm vdm, politologii
pro dvacetilet mladfty. Exilov literatura byla hlasem en, jejic|tmuov
a ekonomice a kterou podpofilo Ewopsk shromdnve Strasburku, skon-
byli popraveni i utlueni pi v;slech.Hlasy' kter proly terem ,vzbuzo.
ilve svprivodnform zaneceltyiroky. V pedagogicezde dominovaly
valy doma nenvistn; ev, ale i rizkost.
francouzska belgicktendence.Rozhlasov stanice Svobodn Evropa pak
Hned na zatku si musme uvdomit - a uvdomoval jsem si to v cizi-
obdrelavechnyeska slovenskknihy Ewopsk koleje v Bruggch. Byly
n denn _,ema|skupina esk1ichspisovatelri a bsnkri psala a tvoila
mezi nimi i knihy, kter komunistitcenzoipozdji sthli z knihoven.
na velk geografick rozloze pti kontinent v krtkm obdob' kterjsme
Byla to obshl tzv. dokumentace k poprav doktorky Milady Horkov
nazvali prvn vlnou, tedy v letech 1948-1968. Na tuto realitu se, bohuel,
a spol., o Slnskhoskupin io procesus crkevnhierarchi a taknko-
zapomn. K pochopen exilov literatury tto prvn vlny je nezby'tn nutn
lik exemplikn1hy Dohurnentyo protilidova protin'rodnpolitice T! G.
znt literaturu popraven;/ch a uvznn ch esk;fch a slovensk]ch autorri
Masaryha (red' J' Pachta, F. Nesek,E' Raisov), kter vyla v nkolika
nkladu. Kdo chce pst o kultuepadest ch let, z let eskhostalinismu, tedy od roku 1948 a do za'tkuedest ch let.
vydnch ve stotiscovm
knih' Ze je toti nepsan, ale jasn kontinuita mezi tmi, ktemnohdy hlado-
neobejdese bez tchto
vli, byly na n pchny atentty a umrali na infekn choroby v uprchlic-
Zvrem tto prvn sti bych se chtl zmnit jet o Svobodnukra-
jinsk univerzit v Mnichov, kter se vldnm v;nosembavorskzemsk k ch lgrech, a tmi, ktei hladovli a byli popravovni v komunistick;fch
koncentranch tborech a vznicch Sttn bezpenosti. A tyto dv skupiny
vldy stala v roce 1950 oficilnuniverzitou. Jej diplomy byly pln uzn-
v uritm obdob patily k elit eskkultury a duchovnho ivota a tvoily
vny i v zmo.By|a za|oenaroku 1921 ve Vdni a brzy ji pozval prezi-
nevdomky jej kreativn symbizu. Poukazuje na to i profesor V. ern
dent Masaryk do Prahy, kde rispnpracovala a byla uvdnajako cizo-
jazynuniverzita v eskoslovensk;/'chstatistickych roenkch.Po 2' svto- ve sv;ch Pamtech: 1945-1972.
odborn i krsn literatura v exilu z obdob mezi lety 1948-1968 nen
vvlce za,alaprisobit v Nmecku a po hostovn v budovch odborn ch
dosud tm zptacovna. V nkte4ch asopisech se objevilo nkolik vce-
kol dostala od kardinla Slipiho, dlouh ltavznnho,darem krsnou
mn okrajoqfch lnkri a vylo nkolik jednostrannych brour' Jedinou
budovu v blzkosti Anglick zahrady a eky Isar, kde p sobdodnes. Po
univerzitn profesoi, q!{imku tvoily stati profesora Antonna Mana2 a doktora Jaroslava
vlce tmvichni profesoimluvili eskya et
jako byli Rudolf Wierer z Prvnick fakulty Masarykovy univerzity i zoo- Strnada3. V roce 1969 jsme pivtali pamtn1f Sbornk ptad,uacetiYc\ava
Cernho, kte4f byl pro ns v exilu ',elixrem ivota,,(Pavel Javor).
psychologa zoosociologprofesorJosefKratochvil, zaalisvpednkyna
Zezvanychknih je nutno jmenovat - Ludmila teflov:Bibliografie
ukrajinsk univerzit.
literatury uydanesh!,mia slouenshymi autory u zahrani: 1948-1972 (Pa-
opravdovou vlnu ptelstvpoznali Cei v dob rektorovnprofesora
-Kolnn. R. 1978), Zdenk Rotrek|: Shrytd tud eshliteratury (Toronto
Ivana Miruka, kte4f se st kal s Masarykem a tako nm napsal filozofic-
1987, Brno 1991), Jaromr Hoec: Na stepech uolnosti (antologie' Praha
kou stuii. Ivan Miruk vymohl na bavorskm ministerstvu kolstv, e
1991), dle pak Slounk eshych spisouatel 1948- 1979 (Toronto 1982, Praha
eina ttouniverzit mohli skldat maturitu' Tato vymoenost rimrtm
rektora Miruka skonila.Velkoblbenostidoshl i pozdjrektor orelec-
kf ' Pravideln styky se Svobodnou ukrajinskou univerzitou trvaj dodnes.

2
Y Promnch 1991, .1.
3
v" T,o,,, na pokraovnv listopadu 1990

666 667
se kolej zabyvm ve druhmdleknihy ...za ostnatlmi drd'tya minouymt
poli...
Nenjednoduchpejtz oblasti ryze kolskproblematiky na pole historie
V1fznamnouinstituc, na ktermli i eivjrazn1/ podla kde studovala
exilovliteratury a jejhor,1znamu pro tetodboj.Spojujcmlnkemjsou
adaesk;fchi slovensk;chvysokokotkri,byla Ewopsk kolej v Bruggch.
pouze tanky,do kter;fch psali i exilov spisovatel,a ostatn uebnice'
1. ijna 1950 byl zahjen prvn trimestr, est profesor a vce ne ticet
ale to je zhruba ve.
studentrj z vychodnEvropy zapoalopokus,jehoclem- podle slov absol-
venta Ladislava Cerycha - m]o b;ft vytvoenjednoho z pilr budouc Rozdl mezi exilovou a domc literaturou byl v;znamnymfenomnem:
sjednocenEvropy. Mylenka jist vzcn, ale dodnes neuskutenn.Slib. zatmco doma vitoilibsnci o velkm Stalinovi' Gottwaldovi a vitzn
n1/rozbh koleje,kter se vnovala pevnhumanitnm vdm, politologii sovtsk armd ipapoukovali slova prokurtorri dajctrestsmrti i
pro dvacetiletmladky.Exilov literatura byla hlasem en, jejichmuov
a ekonomice a kterou podpoiloEwopsk shromdnve Strasburku, skon-
ilve svprivodnform zaneceltyiroky. V pedagogice zde dominovaly byli popraveni iutluenipiqfslech.Hlasy, kter prolyterem,vzblzo-
ancouzska belgicktendence.Rozhlasov stanice Svobodn Evropa pak valy doma nenvistn;ev,ale i rizkost.
obdrelavechnyeska slovenskknihy Ewopsk koleje v Bruggch. Byly Hned na zatkusi musmeuvdomit - a uvdomovaljsem si to v cizi-
mezi nimi i knihy, kter komunistitcenzoipozdji sthli z knihoven. n denn -, emal skupina esk ch spisovatel a bsnk psala a tvoila
na velkgeograficktozlozepti kontinentri v krtkm obdob,kterjsme
Byla to obshl tzv. dokumentace k poprav doktorky Milady Horkov
a spol., o Slnskhoskupin io procesus crkevnhierarchi a taknko- nazvali prvn vlnou, tedy v letech 1948-1968.Na tuto realitu se, bohuel,
Dohumenty o protlidova protinrodn politice T! G. zapomn. K pochopenexilovliteratury ttoprvn vlny je nezb5rtnnutn
lik exempl:iukn1hy
Masaryka (red.J. Pachta, F. Nesek,E' Raisov), kter vyla v nkolika znt|itetatllru popraven;cha uvznn ch esk ch a slovenskych autorri
vydnchve stotiscovm nkladu. Kdo chce pst o kultuepadest ch let, z let eskhostalinismu, tedy od roku 1948 ao zatkl edest;fchlet.
neobejdese bez tchto knih' Zde je totinepsan, ale jasn kontinuita mezi tmi, ktemnohdy hlado-
vli' byly na n pchny atentty a umrali na infeknchoroby v uprchlic-
Zvrem tto prvn sti bych se chtl zmnit jet o Svobodnukra-
jinsk univerzit v Mnichov, kter se vldnm qfnosem bavorskzemsk k ch lgrech, a tmi, ktehladovli a byli popravovni v komunistick;fch
koncentranchtborech a vznicch Sttn bezpenosti.A tyto dv skupiny
vldy stala v roce 1950 ofici]nuniverzitou. Jej diplomy byly pln uzn-
v uritmobdobpatily k elit eskkultury a duchovnho ivotaa tvoily
vny i v zmo.Byla zaloenaroku 1921 ve Vdni a brzyji pozval prezi-
nevdomky jej kreativn symbizu. Poukazuje na to i profesor V. ern;f
dent Masaryk do Prahy, kde rispnpracovala a byla uvdnajako cizo-
jazynuniverzita v eskoslovensk5ch statistickych roenkch.Po 2' svto- ve sv;chPamtech: 1945-1972.
odborn i krsn literatura v exilu z obdobmezi lety 1948-1968nen
vv]ce zaraplisobit v Nmecku a po hostovn v budovch odbornych
dosud tmzpracovna. V nkte4chasopisechse objevilonkolik vce-
kol dostala od kardinla Slipiho, dlouh ltavznnho,darem krsnou
mn okrajov1/chlnkri a vylo nkolik jednostrann;/ch brour.Jedinou
budovu v blzkosti Anglick zahrady a eky Isar, kde prisob dodnes. Po
univerzitn profesoi, v jimku tvo.ilystati profesora Antonna Mana2a doktora Jaroslava
vlce tmvichni profesoimluvili eskya et
jako byli Rudolf Wierer z Prvnick fakulty Masarykovy univerzity izoo- Strnada3.V roce 1969jsme pivtalipamtn;SbornkptaduacetiYc|aya
Cernho,kter.! byl pro ns v exilu ',elixremivota,,(PavelJavor).
psychologa zoosociologprofesorJosefKratochvil, zaalisvpednkyna
Zezvanychknih je nutno jmenovat - Ludmila teflov:Bibliografi,e
ukrajinsk univerzit.
literatury uydanesk!,mia slouensklmi autory u zahrani:1948-1972(Pa-
opravdovou vlnu ptelstvpoznali Cei v dob rektorovn profesora
-Koln n. R. 1978),Zdenk Rotrek|:Shryt tuesh literatury (Toronto
Ivana Miruka,ktery se st1kals Masarykem a tako nm napsal fiIozofic-
1987, Brno 1991),Jaromr Hoec:Na stepechuolnosti (antologie,Praha
kou studii. Ivan Miruk vymohl na bavorskm ministerstvu kolstv, e
1991),dle pakSlounh eskychspisouatelti1948-1979(Toronto1982,Praha
eina ttouniverzit mohli skldat maturitu. Tato vymoenostrimrtm
rektora Miruka skonila.Velkoblbenostidoshl i pozdjrektor orelec-
kfr. Pravideln styky se Svobodnou ukrajinskou univerzitou trvaj dodnes.

2
Y Promnch 1991, . 1.

" v" T,o,u, na pokraovnv listopadu 1990

ooo 667

L--
 1991),Antonn Man:eskdliteratura 1785-1985(Toronto1987)a Jan zatku edest ch let. Zdeje nutno uvstlnek Petra Dena, cobyl pseu-
u|k:Knihy za ohradou (Praha 1992). donym zemelhodoktora Ladislava Radimskho, Naekulturn bilance
o objektivn, bohuel krtkf pehled se pokusil Milan Zeman: Co u po padesd.ti letech v Are (Mnichov) z roku 1960 istudie Jaros]ava Dres-
uebnicinebylo (Ptaha 1990).koda,e nezna| Durychovo tydln wchol- lera v polsk Kultue (Pa)z thoroku. Snad nejpodrobnjbylo dlo
n |oSluebncin.euiten(m 1969)a pehldltakLangerovuJzd.n doktora Maria Hikla z ottawy Czechoslovah Literature in Exile.a Studi
hldhu v povrchn kapitole o legionskliteratue. Velkf v1fznampro stu- o eskexilov literatue napsan;/ch pedrokem 1968, tedy peddruhou
dium m dosud nepekonanantologie profesora Vclava ernhoSbornk emigranvlnou, je celkem trnct. Pi odbornmstudiu nelze tyto prce
ptaduaceti (Praha 1969). pehldnout.Vtina spisovatelri a kritikri, ktepsali pedrokem 1968
Neznalost exilova vzeskliteraturv v.raznilustrui rriznbrourv. a mli v1fznampro v1y'voj tehdejexilovliteratury ifilozofie,je j1mttv.
napklad tnnb", cenzury. odbornci zd iajispe dojem ,'no., ije vak nkolik qfznamn;fch svdkri, spisovatelri i literrnch vdcri, kte
anebo alespo jednostrann nekvalifikovanosti a ripln nechuti "u.'",,ry;,
studouat zashli do qfvoje eskexilov literatury a mli odezvu ve svt. Uvedu
toto vyznamnodvtveskho krsnhostejnjako odbornhopsemnictv. zde jen nkolik jmen: Viktor Fischl, Pave] elivan' Ivan Jelnek, RenWel-
Autorka D' Zemanov uvd autory, kteff s menmipotemimohli publi- lek' Jaroslav Dresler, Jii Kovtun, Bedfich Svato, Gertruda Goepfer-
kovat a do revoluce 1989, napkladJ. otolua ti dal,ale ripln pe- tov-Gruberov, Jaroslav Strnad, Antonn Man,Pavel Tigrid, Tom
hldne popravena na doivotodsouzenautory _Zv1e Kalandru, teo. Spidlft, Mikul Lobkowicz a nkolik profesorri na vatiknsk;ch' msk1fch
retika Josefa Kepku, Vclava Rene,Josefa Kostohryze, Zde ka Rotrek]a a jin ch univerzitch. A nesmm opomenout ani adu urnalistri. V1fetje
a dal.Vkadmsvazkuje uveden Pavel Kohout a LudvkAkenazy, do- neripln;a ridaje o nkolika autorech, roztrouen;ichod Ameriky a po Aust-
konce s nkolika ukzkami z tvotby, ale ripln jsou ignorovny vrcholn rlii, se mi nepodailozatm zjistit (zda jet ija p). V posledndob
zjevy jako Frantiek Kelina iZdenk Kalista, Nina Svobodov a Rriena vylo sice nko]ik menchlnkri o exilovliteratue od publicistri, kte
Vackov (vzekyn nacistickhoi komunistickho tbora). Prvem se ti pilipo roce 1968,ti vak vnovali pozornost emigrantrim svgenerace'
(a nejenj, nybri pedagogova literrn historici), pronebyla uvedena coje zce|a pochopiteln,ovemvtina z nich nemla v ruce nouv, -
jmna odsouzenych spisovatelri ze dvou monstrprocesri v roce 1952 a nko. znamnou knihu vydanou v exilu po roce 1948.Jejich zvry _ ana nkolik
lika tajnfch proces ? Dle autorka ignoruje exilov autory evropskho vyjimek *jsoujednostrann a neinformovan,a pedevm nejsou zaloeny
formtu z let 1948-1968,jako jsou Zdenk Nmeek,Jan ep,Bedfich Sva- na hlubm studiu pramenri z let 1948-68. Mm ze na mysli pedevm
to,Ferdinand Peroutka, Vladimr tdr1/', Ivan Jelnek,Milada Soukov ptzy i bsn Zdeka Nmeka, Jana epa,Ferdinanda Peroutky, Egona
a dal. Hostovskho,Frantika Dvornka, BedichaSvatoe,Madimra tdrho,
Jist bylo nutn a dobruvstmhopteleLudvka Akenazyho i qf. Jana Strakoe,Pavla Javora, Roberta Vlacha, RenhoWelleka, Petra Dena,
raznho dramatika Pavla Kohouta, ale stail by zcela jeden riryvek, aby Petra Demetze, J ana Kolra, Gertrudy Goepfertov-Gruberov, Frantika
mohl bft do uebnicepro 8. a 9. tduzkladn koly zaazeni takoqf re- Kovrny, Bohdana Chudoby, Vry Strkov ,Zlzany P avlov,olgy Valesk
prezentant esk]iteratury 20. stolet,jakfm byl JosefKnap, pedstavitel a Madimra Vaka.
eskholiterrnho ruralismu. Spisovatel Zdenk Nmeekto jednou shrnul dvma pojmy:provizrium
A dle - co zakzanikatolit autoi,kteff nesmli bft (s v;/jimkou roku a ivoen.Prvn kulturn asopisyby|y za velk;ch obt rozmnoovny
1968) titni, jako Jakub Deml, Jaroslav Durych, bsnkJan Dokulil (od. na cyklostylech nebojetprimitivnjmi zprisoby a ly doslova na draku.
souzen na J'2letjet v roce 1957!,viz aluji II),bsnk-biskup Jan Lebeda V krtk historii exilovliteratury a urnalistikyje toto obdobohra-
iv1fznamn autor stedngeneraceJosef Kolek,Pavel e|ivan, Radim nienolety 1948 a 1956.Y ttofzi prolouprchlicklmi tbory v Rakousku,
Palou a tebatak zemel kardinl JosefBeran? Jak by bylo lehk a Nmecku, qfcarsku a v Itlii necel ch 80 000 naich exulant , ne se
odpovdnj,kdyby si autorka byla vzala na pomoc tebaKratochvilovy mohli vysthovat do vech svtadlri nebo zskat potebndokumenty. A
B'snhy ue stnu ibenice(2. vyd'ni, im tgzs) a Dichter ohne Heitnat toto obdobtrvalo mnohdy msce,ba roky... Uprchlci chtli eskknihy,
(Miinchen 1970).Nevdla nic o (literrn) v:fstav Nvraty v Pamtnku z eskoslovenskatehdy tmnic nechodilo a o kulturn zisty (ozna,en
nrodnho psemnictv na Strahov (duben-kvten 1969)?
Studie, kter vyly v cizin v letech 1948.1967, byly neripln, nebo
vtina z nich byla pipravovna do tisku ji na konci pades|/ch a na
-
Etudes Slaoes et East European Studies, 1^g62

668 669
 1991),Antonn Man:eskdliteratura 1785-1985(Toronto1987) a Jan zatku edest ch let. Zdeje nutno uvstInekPetra Dena, cobyl pseu-
Cu|k: Knihy za ohradou (Praha 1992). don1'rnzemelho doktora Ladislava Radimskho, Naekulturn bilance
o objektivn, bohuel krtk pehled se pokusil Milan Zeman: Co u po padesd.tiletechv Are (Mnichov) z roku 1960 istudie Jaroslava Dres-
uebnicinebylo (Ptaha 1990).koda,e nezna| Durychovo tyr'dln wchol- lera v polsk Kultue (Pa)z thoroku. Snad nejpodrobnjbylo dlo
n |oSluebncineuiten (m 1969) a pehldltak Langerovu Jzdn doktora Maria Hikla z ottawy Czechoslovah Literature in Exile.a Studi
hldhu v povtchn kapitole o legionskliteratue. Velk v1fznampro stu- o eskexilov literatue napsan;fch pedrokem 1968, tedy peddruhou
dium m dosud nepekonanantologie profesora Vclava ernhoSbornk emigranvlnou, je celkem trnct. Pi odbornmstudiu nelze tyto prce
ptaduaceti (Praha 1969). pehldnout.Vtina spisovatelri a kritikri, ktepsali pedrokem 1968
Neznalost exilova vzeskliteratury qfoazn ilustruj rznbrolry, a mli qznam pro qy'vojtehdejexilovliteratury ifilozofie,je j1mttv.
napkladtenbezcenzury' odbornci zde maj spedojem ''novcenzury',, ije vak nkolik qfznamn;fch svdkri, spisovatel i literrnch vdcri, kte
anebo alespo jednostrann nekvalifi kovanosti a ripln nechuti studouat zashli do qfvoje eskexilov literatury a mli odezvu ve svt. Uvedu
toto qfznamn odvtveskho krsnhostejnjako odbornhopsemnictv. zde jen nkolik jmen: Viktor Fischl, Pavel elivan' Ivan Jelnek, RenWel-
Autorka D. Zemanov uvd autory, ktes menmipotemimohli publi- lek, Jaroslav Dresler, Ji Kovtun, Bedich Svato, Gertruda Goepfer-
kovat a do revoluce 1989, napkladJ. otolua ti dal,ale ripln pe- tov.Gruberov, Jaroslav Strnad, Antonn Man,Pavel Tigrid, Tom
hldne popravena na doivotodsouzenautory _Zv1e Kalandru, teo- Spidlft, Mikul Lobkowicz a nkolik profesorri na vatiknsk;.fch,msk1fch
retika Josefa Kepku, Vclava Rene,Josefa Kostohryze, Ze ka Rotrek]a a jin ch univerzitch. A nesmm opomenout ani adu urnalistri. V:et je
a dal.V kadmsvazkuje uveden Pavel Kohout a Ludvk Akenazy, do- ne pln1fa ridaje o nkolika autorech, roztrouen;ch od Ameriky apo Aust-
konce s nkolika ukzkami z tvotby, ale ripln jsou ignorovny vrcholn rlii, se mi nepodailozatm zjistit (zda jet ija p).
V posledndob
zjelryjako Frantiek Kelina iZdenk Kalista, Nina Svobodov a Rriena vylo sice nkolik menchlnkri o exilovliteratue od publicistri, kte
Vackov (vzekyn nacistickhoi komunistickho tbora). Prvem se ti pilipo roce 1968,ti vak vnova]i pozornost emigrant m svgenerace,
(a nejenj, nybti pedagogova literrn historici), pronebyla uvedena coje zce|a pochopiteln,ovemvtina z nich nemla v ruce dnouvy-
jmna odsouzenych spisovatelri ze dvou monstrproces v roce 1952 a nko. znamnou knihu vydanou v exilu po roce 1948.Jejich zvry _ anankolik
lika tajnfch proces ? Dle autorka ignoruje exilov autory evropskho vljimek * jsou jednostranna neinformovan,a pedevm nejsou zaloeny
formtu z let 1948-1968,jako jsou Zdenk Nmeek,Jan ep,Bedfich Sva- na hlubm studiu pramenri z let 1948-68. Mm ze na mysli pedevm
to,Ferdinand Peroutka, Madimr tdr1/, Ivan Jelnek,Milada Soukov przy i bsn Zdeka Nmeka, Jana epa,Ferdinanda Peroutky, Egona
a dal. Hostovskho,Frantika Dvornka, BedichaSvatoe,Vladimra tdrho,
Jist bylo nutn a dobruvstmhopteleLudvka Akenazyho i qi. Jana Strakoe,Pavla Javora, Roberta Vlacha, RenhoWelleka, Petra Dena,
taznho dramatika Pavla Kohouta, ale stail by zcela jeden riryvek, aby Petra Demetze, J ana Kolra, Gertrudy Goepfertov-Gruberov,Frantika
mohl bft do uebnicepro 8. a 9. tduzkladn koly zaazeni takov re- Kovrny, Bohdana Chudoby, Vry Strkov, Zlzany Pav|ov,olgy Valesk
prezentant eskliteratury 20. stolet,jakfm byl JosefKrap, pedstavitel a Madimra Vaka.
eskholiterrnho ruralismu. Spisovatel Zdenk Nmeekto jednou shrnul dvma pojmy:provizrium
A dle - co zakzankatolitautoi,kteff nesmli b:t(s v:n-imkouroku a ivoen.Prvn kulturn asopisyby|y za velk;ch obt rozmnoovny
1968) titni, jako Jakub Deml, Jaroslav Durych, bsnkJan Dokulil (od- na cyklostylech nebojetprimitivnjmi zprisoby a ly doslova na draku.
souzen na I'2 let jetv roce 1'957!,vzaluji lD,bsnft-biskup Jan Lebeda V krtk historii exilovliteratury a urnalistikyje toto obdobohra-
iv;fznamn autor stedngeneraceJosef Kolek,Pavel e|ivan, Radim nienolety 1948 a 1956.Y ttofziprolo uprchlickfmi tboryv Rakousku,
Palou a teba tak zeme|ykardinl JosefBeran? Jak by bylo lehk a Nmecku, qfcarsku a v Itlii necel ch 80 000 naich exulantri, ne se
odpovdnj,kdyby si autorka byla vzala na pomoc tebaKratochvilovy mohli vysthovat do vech svtadlri nebo zskat potebndokumenty. A
B snhy ue stnu ibenice(2. vydn, im rgzs) a Dichter ohne Heimat toto obdobtrvalo mnohdy msce,ba roky... Uprchlci chtli eskknihy,
(Miinchen 1970).Nevdla nic o (literrn) v]fstav Nvraty v Pamtnku z eskoslovenskatehdy tmnic nechodilo a o kulturn zisty(oznaen
nrodnho psemnictv na Strahov (duben-kvten 1969)?
Studie, kter vyly v cizin v letech 1948-1967, byly neripln, nebo
vtina z nich byla pipravovna do tisku ji na konci pades|fch a na
-
Etudes Slaoes et East European Studies, lg62

668 669
hrdinri socialistickprce) a Zpotockho''novbojovnky,.nebylabsolutn
V;fstava mla - v tchto mscchji pekonan,!- nzev Nduraty. Y
ny zjem. A tak jakousi svpomocvznika polotitn-polocyklostylova-
krtk dob byla literrn senzac i mimoprask;chkruhri a patila k nej.
n exilov literatura. Cenn a prospnzristanou tankya v1borzbsn,
hojnji navtven1fmv1stavmv celhistorii Pamtnku nrodnho psem-
kter uspoda]auitelka Jarmila Uhlov' Prvn qbor Bdsn vyel ji
nictv v Praze na Strahov. Realizac v;fstavy byly povenyAnna Vondrri
v letech 1951 a 1953 nrklademSokolskhopomocnhoqfboru v New Yorku
a Marta Zahradnkov.Kzahjeni byl vydn prisobiv plakt Milana Ko-
a Rady svobodnhoeskoslovenska.Byly v nm zastoupeny vedle dl klasi-
deje,rivodn projev ml kritik doktor Bedich Fuft. Privodn katalog qf-
kri a lidoqfch psni bsn exulant a politick;chvzri eskho stalinis-
stavy byl zanajccenzutou zakzn a vyla jen drobn brour a oznaien
mu: Vclava Rene,Zdeka Nmeka,Pavla Javora, Vojty Beneea dal- jako libreto a scnv1fstavy.Privodn katalog by byl v znamn m literr-
ch.Dle byly samostatn vydny jednak knihy klasikri (Julius Zeyer,
nhistorickfm dokumentem. V dob expozice se konaly veerys etbouz
Karel Vc]av Rais, RudolfTsnohldek,Karel Schulz) a vznn ch autor
dl Jana epaa Egona Hostovskho'Na veerechpromluvili doktor Bed-
(Jan Zahradnek, Vclav Ren,JosefKnap, Zdenk Kalista) ajednakbyla
ich Fuk,doktor JosefT!ger a doktor Frantiek Kautman. Kzahjen
vydvna nov literatura' V roce 195l jI vyel v Rm nov1fvyznamny
okletnqfstavy poznamenal doktor Jaroslav Jung: ',Autoiv5stavyvyli
pekla Bible.
sprvn z logicky diktovanho poadavku,toti z nutnosti ozejmita zaia-
Nebyli to jen okrajov autoi,ktei touto '.lgrovou.'formou publikovali'
dit dloJana epaa Egona Hostovskhodo kontextu moderneskprzy
nfbr byli to i Frantiek Kovrna (vydavatel asopisuStopa), pracovnk
spolu se zachycenmjejich umIeckhoa lidovhov;ivoje.''6
BBC Ivan Jelnek, Petr Den, BedichSvato,Frantiek Listopad, Robert
Vrtm se vak k porinorovsituaci v tborech. Vedle tiskri pro ist
Mach, Viktor Fisch], Ivan Blatn1f, Pavel Javor, Josef Benek,Jan T\rml
lgrovou literrn potebu vychze|a postupn stle vce titn exilov
a dal.Mnozz tchto autorrj pomhali dokonce nezitn toitklikou cyk-
literatura, cosouviselo s ekonomickou situac exilu' T}to lgrov knihy,
lostylu. Tehdy kolovala v lgrech anekota, ese rod dti s delpravou
polotitn-polocyklostylovan, vak splnily sv posln vce ne na sto
rukou, aby mohly toit cyklostylem. - Nklad tchto knih a asopisribyl procent. Pi likvidaci tborri zristaly opravdu jen nepouiteln neripln
mal : 300-600 kusri, knihy byly nevzan a pevn titnna patnm
salty. '.Splnily svrij rikol a zmizely ze svta, '' poznamenal tehdy Jan ep.
pape.T}.to publikace nejsou asi uchovny v dnknihovn a nikdoje
Avak i tyto knihy a asopisyprvnho obdobjsou soust,a dokonce drile-
tak neschovval' ponvad byly vydvny provizorn pro potebylgrri itou soust,naehopsemnictva tethoodboje.
a na relativn krtkou dobu chudoby a hladu nikdo nechtl vzpomnat.
Rokem 1956 nastv druh obdob.Tematick1fv1ivojeski slovensk
Tisky maj pouze nkte autoi _ pokud jet ij- a nkolik literrnch
exilov literatury, pedevmpoezie, vtinou roztrouenpo asopisech,
kritikri, kteje nedajz ruky, protoe mnohz tchto knih nevyly (aspoil mriemesledovat v nkolika stupnch.
ne esky)v druhm lydn. Nco jsem poslal v roce 1968 do Pamtnku vodn fze by se dala charakterizovat slovy Pavla Javora '.ranndo-
nrodnho psemnictv v Praze. T}.toknihy se staly jednm z otazovych
movem a tesknotou po koui rodn lthaky',. To nejlpeosvtluj ob anto-
mristk pro prvn qistavu exilovho psemnictv po rinoru 1948.
logie exilovpoezie - Neuiditeln domov: Vereexulant 1948-19537(
Realizace expozice zabrala vce asu,ne editelka a inspirtorka r{'- antologii byli zastoupeni: Ivan Blatn1f, Karel Bruk, Jaroslav Dresler,
stavy, doktorka Marta Dandov, oekvala.V stava se tak konala a v
Pavel Javor, Ivan Jelnek, Junius, Ji Kln, Frantiek Kovrna, Zdenk
dob doznvnpraskhojara v kvtnu a ervnu 1969. Tehdyj1 zaa|y
Lederer, Frantiek Listopad, Jaromr Man' Milada Soukov, Mirko
prvn normalizancenzurn zsahy' V;fstava byla omezena pouze na dla
Trima a Jan T\rml).Druhou antologi,kter vyla o dva roky pozdji' byl
Jana epaa Egona Hostovskho.V zasklen ch meziokennchvitrnch, asstavn.8Publikace mla bft doplnnmliterrnho obrazu a _ cituji
tedy nedostupn ch, ml kadf dalautor jednu atiknihy. V1fstavuinspi- Antonna Macha - '.nasvobodnpoezie',.Na]zme zde vere autorri
rova|amBibliografie esk literatury 1948.1967 otitnnejprve ve tvrt-
letnku Studie a pak samostatn nkladem Kesanskakademie v m
1968' V obshlmqftahu otiskl tuto prci rozenfprask;ftfdenk Stu-
dent.5 " Lidou demokracie 3. 6. 1969.
7
Sestavil profesor dr. Petr Demetz, pedrrluva Jan T\-rml,
oblka Miroslav Saek, Pa
1954 (3. svazek edice Knihy v exilu, nklad 850 qitiskri).
8
o Vyel ve Vdni v edici Bohemica Viennensia, sestavil ji a pedmluvu napsal Antonn
student, '33, 14. 8. 1968 (red. dr. Alexej Kusk, zrista] v roce 1968 v exilu).
Mach.

670
671
hrdinri socialistickprce) a Zpotockho,'novbojovnky'.nebyl absolutn
ny zjem. A tak jakousi svpomocvznikala polotitn-polocyklostylova-
n exilov literatura. Cenn a prospnztistanou tankya qfbor z bsn,
kter uspodala uitelka Jarmila Uhlov. Prvn qfbor B.sn vyel j1
v letech 1951 a 1953 nrklademSokolskhopomocnhoqfborrr v New Yorku
a Rady svobodnhoeskoslovenska.Bylyv nm zastoupenyvedle dl klasi-
kri a lidoqfch psni bsn exulantri a politick;fch vzri eskhostalinis-
mu: Vclava Rene,Zdei^kaNmeka, Pavla Javora, Vojty Benee a dal-
ch.DIe byly samostatn vydny jednak knihy klasikri (Julius Zeyer,
Karel Vclav Rais, Rudolf Tsnohldek,Karel Schulz) a vznn]chautor
(Jan Zahradnek'Vclav Ren,JosefKnap, Zdenk Kalista) ajednak byla
vydvna nov literatura. V roce 1951ji vyel v m nov5iv;znamn1f
pteklad Bible.
Nebyli to jen okrajov autoi,ktetouto .'lgrovou''formou publikovali'
n;fbr byli to i Frantiek Kovrna (vydavatel asopisuStopa), pracovnk
BBC Ivan Jelnek, Petr Den, BedichSvato,Frantiek Listopad, Robert
Mach' Viktor Fischl, Ivan Blatn;f, Pavel Javor, Josef Benek,Jan T\rml
a dal.Mnoziz tchto autorri pomhali dokonce nezitn toitklikou cyk-
lostylu. Tehdy kolovala v lgrech anekdota, ese rod dti s delpravou
rukou, aby mohly toit cyklostylem. - Nklad tchto knih a asopisribyl
mal;f: 300-600 kusri, knihy byly neyzan a pevntitnna patnm
pape.T!'to publikace nejsou asi uchovny v nknihovn a nikdo je
tak neschovval, ponvad byly vydvny provizorn pro potebylgrri
a na relativn krtkou dobu chudoby a hladu nikdo nechtl vzpomnat.
Tisky maj pouze nkteautoi - pokud jet 1j_ a nkolik literrnch
kritikri, kteje nedaj z ruky, protoe mnohz tchto knih nevyly (aspo
ne esky)v druhm vydn' Ncojsem poslal v roce 1968 do Pamtnku
nrodnho psemnictv y Ptaze. \rto knihy se staly jednm z odrazovych
mristk pro prvn v1stavuexilovho psemnictv po rinoru 1948.
Realizace expozice zabtala vce asu,ne editelka a inspirtorka qf-
stavy, doktorka Marta Dandov, oekvala. V stava se tak konala a v
dob doznvn praskhojara v kvtnu a ervnu 1969. Tehdy ji zaa|y
prvn norma|izani cenzurn zsahy. V;/stava byla omezena pouze na dla
Jana epa a Egona Hostovskho' V zasklen ch meziokennch vitrnch,
tedy nedostupn;/ch,ml kadf dalautor jednu atiknihy' V1fstavuinspi-
rovala m Bjbliografie esk literatury 1948-1967 otitnnejprve ve tvrt-
letnku Studie a pak samostatn nkladem Kesanskakademie v m
1968' V obshlm v tahu otiskl tuto prci rozenfpraskf tfdenk Stu-
dent.5
" stude]Lt,.33, 14. 8. 1968 (red. dr. Alexej Kusk, zristal v roce 1968 v exilu).
670
V;fstava mla - v tchto mscchji pekonan! - nzev N,uraty.Y
krtk dob byla literrn senzac i mimoprask ch kruhri a patila k nej-
qstavm v celhistorii Pamtnku nrodnho psem.
hojnji navtven]m
nictv v Ptaze na Strahov. Realizac v stavy byly povenyAnna Vondrri
a Marta Zahradnkov. Kzahjen byl vydn prisobiq/ plakt Milana Ko-
deje,rivodn projev ml kritik doktor Bedich Fuk.Privodn katalog vy-
stavy byl zanajc cenzutou zakzn a vylajen drobn broura oznaen
jako libreto a scnqfstavy' Privodn katalog by byl v znamn1/mliterr-
nhistorick m dokumentem. V dob expozice se konaly veerys etbouz
dl Jana epaa Egona Hostovskho.Na veerechpromluvili doktor Bed-
ich Fuft, doktor Josef T|ger a doktor Frantiek Kautman. K zahjeni
okletnqstavy poznamenal doktor Jaroslav Jung: ,.Autoiv5stavyvyli
sprvn z logicky diktovanhopoadavku,toti z nutnosti ozejmitazaa-
dit dloJana epaa Egona Hostovskhodo kontextu moderneskprzy
spolu se zachycenmjejich umleckhoa lidovhov;ivoje.'.6
Vrtm se vak k porinorovsituaci v tborech. Vedle tiskri pro ist
lgrovou literrn potebuvychzela postupn stle vce titn exilov
literatura, co souviselo s ekonomickou situac exilu. \'to lgrov knihy,
polotitn-polocyklostylovan, vak splnily sv posln vce ne na sto
procent. Pi likvidaci tborri zristaly opravdu jen nepouitelnneripln
salty. .'Splnily svrij rikol azmize|y ze svta, ',poznamenal tehdy Jan ep.
Avak i tyto knihy a asopisyprvnho obdobjsou soust,a dokonce dri]e.
itou soust,naeho psemnictv a tethoodboje.
Rokem 1956 nastv druh obdob.Tematick;f vfvoj eski slovensk
exilov literatury, pedevmpoezie, vtinou roztrouenpo asopisech,
mrieme sledovat v nkolika stupnch.
vodn fze by se dala charakterizovat slovy Pavla Javora .'ranndo-
movem a tesknotou po kouirodnlthaky.'. To nejlpeosvtlujob anto-
logie exilov poezie - Neuiditelny domou: Vereexulant 1948-19537(v
antologii byli zastoupeni: Ivan Blatn;f, Karel Bruk, Jaroslav Dresler,
Pavel Javor, Ivan Jelnek, Junius, Ji Kln, Frantiek Kovrna, Zdenk
Lederer, Frantiek Listopad, Jaromr Man, Milada Soukov, Mirko
Trima a Jan T\rml).Druhou antologi,kter vyla o dva roky pozdji, byl
as staun.8Publikace mla b t doplnnm literrnho obrazu a - cituji
Antonna Vlacha - ''nasvobodnpoezie'.. Nalzme zde vere autorri
6
Lidou d'emokrac'e3. 6. 1969.
7
Sestavil profesor dr. Petr Demetz, pedmluvaJan T\rml,oblka Miroslav aek,Pair,
].954 (3. svazek edice Knihy v exilu, nklad 850 v1ftiskri).
8
vy"I '" Vdni v edici Bohemica Viennensia, sestavil ji a pedmluvu napsal Antonn
Mach.
677

zrrntycln,jako Zdeka Nmeka, Vry Strkov, Frantieka Kovrny, i
autorri zanajcich,jakobyli Ji Kovtun, Jana Borov iZdenk Rutar.
S}.rnbizou obou antologi eskexilovpoezie byla snaha spojit'.pervan
koeny,'a vyrovnat se s tvrdou realitou exilu. T\rto tematiku, i kdy v jin
d.imenzi,mla i antologie exilovprzy Penz exula,nttiu.9Kniha zahrnovala
vechna qfznamnj jmna od Zdeka Nmeka, Ferdinanda Peroutky,
Jana epa apo zainajc bsnfty a urnalisty Jana T\rmlea JihoKov-
tuna, autora v;fznamnsbrky Blahoslauen, Zanec|.:'a|astopy a odezvu i
v domcmtisku. Studium exilovliteratury bez znalosti ttoantologie nen
mon.
Njakou dobu trpla exilov literatura chorobou hledastv,pesimismu
a beznadje. V poezii i v prze nachzrrrenznaky pocitu profanace idelu
a u mnoh ch autor i snahu o splynut s cizm jazykov m prostedm.
.'ideovinjekce'.:mnoz spisovatel
Prv v tomto okamiku nastv obrat,
si pojednou uvdomuj, e - cituji zemelho bsnka Jaromra Mana
_ '.exil je n tvrirprogram.'. Ideologickimperativy vak v exilovpoezii
nikdy nedominovaly.
S odstupem asuvidm, e exilov spisovatel,bsnci, esejist,drama.
tici, filmov reisiamnozi publicist dovedli nkter literrn ifilmov
smry kvrcholrim modern esktvorby nejen v exilu,nybt i v dynamick
symbize celonrodn kultury. Stajen jmenovat stoupence ruralismu,
neoruralismu, existencialismu, kesanskho existencialismu a filozofick
antropologie, spirituln meditativn l1r.iky atd' Prv asov odstup mi
dv drikaz toho, e se prvn exilov vlna po komunistickm pui a do
obdobpraskhojara odliovala od posrpnovemigranvlny. Pednost
prvn vlny bylajednota a nekompromisn postavenv boji proti teroristick
ideologii eskhokulturnho danovismu a jeho pozdjchrozmlnn ch
socialistick ch odrrid. Druh vlna, s nkter;mi vynikajcmi jmny' tto
jednoty nikdy nedoshla, ponvadv exilu se ocitlijak polititvzni es-
khobrutlnho stalinismu, tak i bjvalangaovankomunist,tedy mnoh-
dy lid, ktepivedli svoje kolery v padest ch letech o vzena do ura-
noqch dolri. Jejich v mluvy a falovn skutenosti prisobily jen trapn.
nor nebyl nikdy z napamti vygumovn.
'.Uderem
Profesor Vclav ern;fto vyjdi]za ns vechnynejqfraznji
.'o'a se vlda nad nakulturou pesthovala tzem, a tentokrt cel,
o agitanpropaganhooddlen rstednho qfboru KS a octla se tam
v rukou dvou agitpropkriurnalistickho raen,Pauli Reimana a Gus-
tava Baree (Breitenfelda). oba byli i, prvn nadto Nmec s dlouhou
v
Vyla v Mnichov v roce 1956 n.kladem Sdruen eskoslovensk;fchpolitick;fch uprc}rl
kri v Nmecku.
672
ber]nskou minulost, bez jakhokoli vztahu k nahistorii a vzdlanosti,
ba byt jen piblinfch vdomost o nich. Jejich dlo mohlo b;tpouze dlem
zkzy a zahjili je ihned s vehemencvybiovanoutfletjm eknma chti-
vost moci, opilou qfhradn pedstavoureprese' pitom naprosto ducha-
przdnou a prostou vehosvdom'obklopeni byli kohortou'znalcri',mezi
nimi se npadn uplatovali divadeln architekt Kouil. dvn'sekundant
E. F. Buriana, a Ladislav toil.''
Tento tragick , popravami ptovzen,! pohyb na scn eskkultury
jsme v exilu nejen pozorn zaznamenva|i, nj,bri hluboce ctili a proti
nmu protestovali. A nebyl to vdyjen hlas volajcchna pouti.
HledmJi dnes na naezatkyv exilu, uvdomuji si, ejsme vlastn
neobyejnrealistick1nrod. Pekonali jsme tehdy v zahranipomrn
brzy tmvude a v kazemi obte,kter se kladly noqm politick;fm
uprchlkrim do cesty. Mnoz museli zmnit sv privodn zamstnn, ale
urnalist ipublicist pelijen z redakc doma zakzanhotisku do re-
dakc v exilu, pevnvak do zahraninchrozhlasoqfch stanic. Na rozdl
od jinfch nrodnost, esk;- doslova ivelny - shon po existenci ani nut-
nost nauit se novmujazyku neodsunuly do pozadzliby istliterrn
a irocekulturn. Jdejist o fenomn,kterf by zasluhoval studium vceobo-
roqfch kvalifikac.
Hned u padesdtlch letech, a toje nutno zd raznit, se postauili d'o ela
eshho exilouhopsemnictus uljirnhou Jana epab!,ualeshoslouent
d'iplomat,spisouatels adou mezindrodnch uznd'n,pedevmZdenk
Nmeek(narozen 1894 v Josefov - zemelIg57 v Mnichov). Byl dris-
tojnkem eskoslovensk;fchlegi v Rusku, povolnm diplomat. Toto posta-
ven mu umoovalo nejen adu kontaktri se zpadnmi sttnky, ale tak
bohat roziovalopaletu nmtri k jeho vynikajcm romnrim, a to ji
byla Kanada padest ch let, ipanlsk obanskvlka t{c|/chlet nebo
pedvlenFrancie. Komunistick;f puv Praze zastihl Zdeka Nmeka
jako velvyslance v Dnsku. Svprzy a bsn psal stle v matetin,na-
pkladwcholn1romn Turd,zem s exulantskou a krajanskou tematikou,
bizarn povdkyBloudn u exilu, Stn, vynikajcpr zuTajemstuspojen!,ch
n.rod otitnouv anto|og1iPenz exulant u, kterou jsem vydal v roce 1956
v Mnichov.
Diplomatem byl i Egon Hostovsk;(narozen v Hronov 1908 - zemel
v Montclair-New Jersey 1973).V roce 1949 zristal jako leganrada na
velvyslanectv v Norsku. Za rok pot se odsthoval do Spojen;chstt .
Krsnou literaturu psal Hostovsk;f pevnesky,avakjeho przy mly
urit - komunistickou kritikou napadan1f- kosmopolitn charakter. Jeho
bibliografie je bohat a jist nen nutno pipomnatnapkiad przy P l-
nonpacien (New York L958),Dobroinn!,uerek(New York 1958), Ve.
obecnspihnurl(Toronto 1973),Literdrn dobrodrustueshho spisouatele
673

znnlycln,jako Zdeka Nmeka, Vry Strkov, Frantieka Kovrny, i
autor zanajcct',jakobyli Ji Kovtun, Jana Borov iZdenk Rutar.
Symbizou obou antologi eskexilovpoezie byla snaha spojit'.pervan
koeny.'a vyrovnat se s tvrdou realitou exilu. T\rto tematiku, i kdy v jin
dimenzi, mla i anto]ogieexilovprzy Penz exulant u.9Lnihazahrnovala
vechna qfznamnj jmna od Zdeka Nmeka, Ferdinanda Peroutky,
Jana epa apo zainajc bsnky a urnalisty Jana T\rmlea JihoKov-
tuna, autora vyznamn sbrky Blahoslauen, Zanecha|a stopy a odezvu i
v domcmtisku. Studium exilovliteratury bez znalosti ttoantologie nen
mon.
Njakou dobu trpla exilov literatura chorobou hledastv,pesimismu
a beznadje. V poezii i v pr ze nachzrrrenznaky pocitu profanace idelu
a u mnoh ch autorri i snahu o splynut s cizm jazykov m prostedm.
.'ideovinjekce'.:mnoz spisovatel
Prv v tomto okamiku nastv obrat,
si pojednou uvdomuj, e _ cituji zemelho bsnka Jaromra Mana
_ '.exil je n tvrirprogram.'. Ideologickimperatily vak v exilovpoezii
nikdy nedominovaly.
S odstupem asuvidm, e exilov spisovatel,bsnci, esejist,drama.
tici, filmov reisiamnozi publicist dovedli nkter literrn ifilmov
smry k vrcholrim modern esktvorby nejen v exilu, nybr i v dynamick
symbize celonrodn kultury. Stajen jmenovat stoupence ruralismu,
neoruralismu' existencialismu, kesanskho existencialismu a filozofick
antropologie, spirituln meditativn lyr.iky atd' Prv asov1fodstup mi
dv drikaz toho, e se prvn exilov vlna po komunistickm pui a do
obdobpraskhojara odliovala od posrpnovemigranvlny. Pednost
prvn vlny bylajednota a nekompromisn postavenv boji proti teroristick
ideologii eskhokulturnho danovismu a jeho pozdjchrozmlnn ch
socialistick ch odrrid. Druh vlna, s nkter;mi vynikajcmi jmny' tto
jednoty nikdy nedoshla, ponvadv exilu se ocitlijak polititvzni es-
khobrutlnho stalinismu, tak i b1/valangaovankomunist,tedy mnoh-
dy lid, ktepivedli svoje kolery v padest ch letech do vzena do ura-
noqch dolri. Jejich v mluvy a falovn skutenosti prisobily jen trapn.
nor nebyl nikdy z napamti vygumovn.
'.Uderem
Profesor Vclav ern to vfrdi] za ns vechnynejqfraznji:
nora se vlda nad nakulturou pesthovala tzem, a tentokrt cel,
do agitanpropaganhooddlen rstednho vyboru KS a octla se tam
v rukou dvou agitpropkriurnalistickho raen,Pauli Reimana a Gus-
tava Baree (Breitenfelda). oba byli i, prvn nadto Nmec s dlouhou
9
Vyla v Mnichov v roce 1956 n.kladem Sdruen eskoslovensk ch politick;fch uprc}rl
kri v Nmecku.
672
ber]nskou minulost, bez jakhokoli vztahu k nahistorii a vzdlanosti,
ba byt jen piblinfch vdomost o nich. Jejich dflo mohlo b]tpouze dlem
zkzy a zahjilije ihned s vehemencvybiovanoutlet m eknma chti-
vost moci, opilou qfhradn pedstavoureprese' pitom naprosto ducha-
przdnou a prostou vehosvdom'obklopeni byli kohortou'znalcri',mezi
nimi se npadn uplatovali divadeln architekt Kouil. dvn'sekundant
E. F. Buriana, a Ladislav toil.''
Tento tragick , popravami ptovzeny pohyb na scn eskkultury
jsme v exilu nejen pozorn zaznamenva|i, nj,bri hluboce ctili a proti
nmu protestovali. A nebyl to vdyjen hlas volajcchna pouti.
HledmJi dnes na naezatkyv exilu, uvdomuji si, ejsme vlastn
neobyejnrealistick1nrod. Pekonali jsme tehdy v zahranipomrn
brzy tmvude a v kazemi obte,kter se kladly noqm politick;im
uprchlkrim do cesty. Mnoz museli zmnit sv privodn zamstnn, ale
urnalist ipublicist pelijen z redakc doma zakzanhotisku do re-
dakc v exilu, pevnvak do zahraninchrozhlasoqfch stanic. Na rozdl
odjinfch nrodnost,esk; - doslova iveln;- shon po existenci ani nut-
nost nauit se novmujazyku neodsunuly do pozadzliby istliterrn
a irocekulturn. Jdejist o fenomn,kterf by zasluhoval studium vceobo-
roqfch kvalifikac.
Hned u pades,t!,chletech, a toje nutno zd raznit, se postauili do ela
eshho exilouhopsemnictus uljirnhou Jana epab!,ualeshoslouent
d'iplomat,spisouatels adou mezindrodnch uznd'n,pedevmZdenk
Nmeek(narozen 1894 v Josefov - zemelIg57 v Mnichov). Byl dris-
tojnkem eskoslovensk;fchlegi v Rusku, povolnm diplomat. Toto posta-
ven mu umoovalo nejen adu kontaktri se zpadnmi sttnky, ale tak
bohat roziovalopaletu nmtri k jeho vynikajcm romnrim, a to ji
byla Kanada padest ch let, ipanlsk obanskvlka t{c|/chlet nebo
pedvlenFrancie. Komunistick;f puv Praze zastihl Zdeka Nmeka
jako velvyslance v Dnsku. Svprzy a bsn psal stle v matetin,na-
pkladwcholn; romn Turd,zem s exulantskou a krajanskou tematikou,
bizarn povdkyBloudn u exilu, Stn, vynikajcpr zuTajemstuspojen!,ch
nd.rod otitnouv anto|og1iPenzexulant u, kterou jsem vydal v roce 1956
v Mnichov.
Diplomatem byl i Egon Hostovsk1f (narozen v Hronov 1908 - zemel
v Montclair-New Jersey 1973).V roce 1949 zristal jako leganrada na
velvyslanectv v Norsku. Za rok pot se odsthoval do Spojen;chstt .
Krsnou literaturu psal Hostovsk;f pevnesky,avakjeho przy mly
urit - komunistickou kritikou napadan1f- kosmopolitn charakter. Jeho
bibliografie je bohat a jist nen nutno pipomnatnapkiad przy Ptil-
nonpacien (New York L958),Dobroinn!,uerek(New York 1958), Ve.
obecnspihnurl(Toronto L973),Literdrn dobrodrustueshho spisouatele
673
 u cizin aneb o ctihodnmpouoldnhouzla
zbauenm(Toronto 1966),pb-
hy,.ktervoln zpracoval podle sv;chvzpomnek profesor BedichSvato (narozen v Bli u Kivokltu 1908).Je dodnes
a zkuenost,a adu dal- iiterrn inn.f,pedevm v mskmNovm ivot.Prisobve Francii,
ch.
Prce ZdekaNmeka,Jana epa,Egona pravideln pob v v Itlii. Vrcholem jeho tvorby v exilu je rozshl romn
Hostovskho,Jana Kolra
a dalchbyly pekldny tmdo-vec Mlha atsirac (Lund 1956) a pt knih kouzeln ch pt6z zitalsk,lch hor-
svtov ch kulturnch jazyk .
Rovn filmai se inspirovali jejich dlv. sk]fch vesnic jinch \'rol, vydanych Kesanskouakademi v Rm'
Vyznamn1fm diplomatem byl rovn Vladimr Vank (narozen Ponkud osamocenstojv;znamnosobnostpublicisty, dramatika a
- 1895 v -
Dobru Limanova v Halii - zemelv m 1965). romanopisce Ferdinanda Peroutky (narozenv Praze 1885 zemelv New
Patilji od prvopot- oddlen SvobodnEv-
ku, stejn jako Zdenk.Nmeek, k v,ltaznym zjevrim Yorku 1978)'Byl prvnm femeskoslovenskho
esklegionsk patpedvlen1f ptidln;f cyklls Budo-
literatury' Ve tetm odboji spolupracoval "Vank ropy. Kjeho nejznmjm dlrim
s adou exu an,"k;fch (Praha 1933) a exiloui knin esejDentohratick!, manifes (New
list , jeho drama Penziont Niruaia bylo uvedeno uin stdtu
ve vdskm rozhlase, Sulla (v roce L948 zakzno), oblah
knin pouze sbrka jeho vfznamnych pr6z s titulem York 1959), z dramat pak astluec
li1k :{.'" Kniha a ualh(tg46-1g47)a z romnPozd'j iuotPanny (Toronto1980).Pe-
poudek(Rm 1965, rivod M. Broftov). Vank jako
legion poznat lotsu1.i..
kou revoluci a Sovtrjm To mohl b5;tleden *.,ohu drivodri,proc routka byl osobnost masarykovskho charakteru'
se v roce 1945 nevrti| do:"'."il
Ceskoslovenska' Neprvem opomjenaje postava profesora dr. Jana Strakoe,historika
-
Dalm diplomatem, velmi tispn]im,byl Viktor Fischl, a publicisty (naio"en 1899 ve Fryovicchpod Hukvaldy zemelv Sionu
kteryz nich
byl nejmlad(narozen 191'2v Hradci Krlov).V roce 1949 ve qfcarsku 1966).
se vzdal sv (narozen 22.8.
eskoslovenskdiptomatick kariry, odjel do Izrae|e a N"apome.'ute1nouosobnostje profesor dr. RenWellek
tam pijal jmno
Avigdor Dagan, kterpouvala do svhopenzionovn. 1903 ve Vdni), k F. X' aldya o. Fischera. Vyrristal v kulturnm pro-
l.,e" zi; v izraeli
a je dosud literrn inn;f.Velk ohlas vyvolala hlavn jeho sted,jeho otec byl znm jako prvn ivotopisecBedichaSmetany a pe-
kniha Ho,ory
s Janem Masarykem (poprvTel Aviv 1951). kladatel J. Vrchlickho a J. S. Machara do nminy.RenWellek doshl
Mezi aktivn diplomaty patila i spisovatelka a bsnka Milada docentury v oboru anglick literatury na filozofick fakult UK, prisobil
- Sou- na Yalesk univerzitjako profesor srovnvac literatury' Je autorem ady
kov (narozena 1901 v Praze - zemelav poehnanmvku
v Bostonu). V diplomatick;chslubch byla od roku 1945 jako
v roce 1983
vynikajcchdl peloen;fch do vechsvtovychjazyk , vyznamnje dlo
kulturn E,,oy o, Czeci Lite,ature (Haag 1963, pedmluvaPetr Demetz, pedn
atave Spojen ch sttech a po noru 1948 odmtlavrtit
s do eskoslo-
venska. Milada Soukovpatk vrcholn;m zjevrim mezi esk;mi eskygermanista v USA)'
spisova- Nen monopomenoutani svtovhobyzantologa profesoradr. Franti-
telkami 20. stolet. -
ka Dvornka (narozen v Chom;iu Krome1893 zemel1975).od
.Posledn z ady diplomat byl eskoslovensk;riednku organizace roku 1966 obohacuje eskou literrn vdu v zahrani slavista Antonn
spojen;fchnrodli doktor Ladislav Radimsk;f, deko znmj
i xiii"r.ono
msnkujako Petr Den (narozen v Koln 1898 - zemel v " Man(narozen 1930 v Ptaze).
New Yorku
1970).Vedle politick ch esejproslul pedevm knihou Rad,ostue Vesel:
je to vyprvn o babice,tentokrt mstsk.
Do addiplomatri nemtiemepotatznmhospojeneckhonovine,
reportraa spisovateleVladimra tdrho,jakse to nkdy
omylem uvd
(narozenv Praze 1904 - zemelv Mnichov Zvrembych chtt zd raznit to, o emjsem mluvil a psal velmi asto,
goa).oozlt sejetjpraskho
jara, nikoliv vakjeho tragickhokonce. jeho o z|1b".rr..iv poezii. Tato zliba se thne jako z|at nit od dob baroka
K nejznmjmkniham pat- danovismu
:Jeho VelienstuocsaSpojenych stt ijin poud,hy(Stockholm a do naichdnri. Byla to exilov poezie,kter v dob eskho
1956), a sovtskho astukovnuchovvala kontinuitu integrlnho eskho
Vsudectu(Montreal Lg55)aPerueni stopa(Mnichov
1966).Dlouh kritik , doktor Jaroslav Jra, na.
ltabyl Vladimr tdr1 redaktorem rozhlasovstanice Svobodn Evropa, bsnickho projevu. Jeden z v5tvarn;ch
',Je samozejm,e ivy odkaz rikolu
oblben;mu mlad;/ch posluchari. psal do rasopisu Archa v roce ]"958:
K mladmgeneranmvrstevnkrimpatilv padest;ch po""i" se projevoval od prvopotkuv eskmbsnictv v exilu'.' U na
.. letech vedle
ji zmnnhoPavla Javora dalpedstaiitel potkuz. s,,itove vIkyvyla v Paizsluhou bsnka, pozdjhopo1i.
eskho ruralismu v exilu,
iickho,,znJosefa Palivce knka Hlasy domoua,Jde asi o dvacet bsn,

674
675
 u cizin aneb o ctihodnmpouoldnhouzla
zbauenm(Toronto 1966),pb-
hy,.ktervoln zpracoval podle sv;chvzpomnek profesor BedichSvato (narozen v Bli u Kivokltu 1908).Je dodnes
a zkuenost,a adu dal- iiterrn inn.f,pedevm v mskmNovm ivot.Prisobve Francii,
ch.
Prce ZdekaNmeka,Jana epa,Egona pravideln pob v v Itlii. Vrcholem jeho tvorby v exilu je rozshl romn
Hostovskho,Jana Kolra
a dalchbyly pekldny tmdo-vec Mlha atsirac (Lund 1956) a pt knih kouzeln ch pt6z zitalsk,lch hor-
svtov ch kulturnch jazyk .
Rovn filmai se inspirovali jejich dlv. sk]fch vesnic jinch \'rol, vydanych Kesanskouakademi v Rm'
Vyznamn1fm diplomatem byl rovn Vladimr Vank (narozen Ponkud osamocenstojv;znamnosobnostpublicisty, dramatika a
- 1895 v -
Dobru Limanova v Halii - zemelv m 1965). romanopisce Ferdinanda Peroutky (narozenv Praze 1885 zemelv New
Patilji od prvopot- oddlen SvobodnEv-
ku, stejn jako Zdenk.Nmeek, k v,ltaznym zjevrim Yorku 1978)'Byl prvnm femeskoslovenskho
esklegionsk patpedvlen1f ptidln;f cyklls Budo-
literatury' Ve tetm odboji spolupracoval "Vank ropy. Kjeho nejznmjm dlrim
s adou exu an,"k;fch (Praha 1933) a exiloui knin esejDentohratick!, manifes (New
list , jeho drama Penziont Niruaia bylo uvedeno uin stdtu
ve vdskm rozhlase, Sulla (v roce L948 zakzno), oblah
knin pouze sbrka jeho vfznamnych pr6z s titulem York 1959), z dramat pak astluec
li1k :{.'" Kniha a ualh(tg46-1g47)a z romnPozd'j iuotPanny (Toronto1980).Pe-
poudek(Rm 1965, rivod M. Broftov). Vank jako
legion poznat lotsu1.i..
kou revoluci a Sovtrjm To mohl b5;tleden *.,ohu drivodri,proc routka byl osobnost masarykovskho charakteru'
se v roce 1945 nevrti| do:"'."il
Ceskoslovenska' Neprvem opomjenaje postava profesora dr. Jana Strakoe,historika
-
Dalm diplomatem, velmi tispn]im,byl Viktor Fischl, a publicisty (naio"en 1899 ve Fryovicchpod Hukvaldy zemelv Sionu
kteryz nich
byl nejmlad(narozen 191'2v Hradci Krlov).V roce 1949 ve qfcarsku 1966).
se vzdal sv (narozen 22.8.
eskoslovenskdiptomatick kariry, odjel do Izrae|e a N"apome.'ute1nouosobnostje profesor dr. RenWellek
tam pijal jmno
Avigdor Dagan, kterpouvala do svhopenzionovn. 1903 ve Vdni), k F. X' aldya o. Fischera. Vyrristal v kulturnm pro-
l.,e" zi; v izraeli
a je dosud literrn inn;f.Velk ohlas vyvolala hlavn jeho sted,jeho otec byl znm jako prvn ivotopisecBedichaSmetany a pe-
kniha Ho,ory
s Janem Masarykem (poprvTel Aviv 1951). kladatel J. Vrchlickho a J. S. Machara do nminy.RenWellek doshl
Mezi aktivn diplomaty patila i spisovatelka a bsnka Milada docentury v oboru anglick literatury na filozofick fakult UK, prisobil
- Sou- na Yalesk univerzitjako profesor srovnvac literatury' Je autorem ady
kov (narozena 1901 v Praze - zemelav poehnanmvku
v Bostonu). V diplomatick;chslubch byla od roku 1945 jako
v roce 1983
vynikajcchdl peloen;fch do vechsvtovychjazyk , vyznamnje dlo
kulturn E,,oy o, Czeci Lite,ature (Haag 1963, pedmluvaPetr Demetz, pedn
atave Spojen ch sttech a po noru 1948 odmtlavrtit
s do eskoslo-
venska. Milada Soukovpatk vrcholn;m zjevrim mezi esk;mi eskygermanista v USA)'
spisova- Nen monopomenoutani svtovhobyzantologa profesoradr. Franti-
telkami 20. stolet. -
ka Dvornka (narozen v Chom;iu Krome1893 zemel1975).od
.Posledn z ady diplomat byl eskoslovensk;riednku organizace roku 1966 obohacuje eskou literrn vdu v zahrani slavista Antonn
spojen;fchnrodli doktor Ladislav Radimsk;f, deko znmj
i xiii"r.ono
msnkujako Petr Den (narozen v Koln 1898 - zemel v " Man(narozen 1930 v Ptaze).
New Yorku
1970).Vedle politick ch esejproslul pedevm knihou Rad,ostue Vesel:
je to vyprvn o babice,tentokrt mstsk.
Do addiplomatri nemtiemepotatznmhospojeneckhonovine,
reportraa spisovateleVladimra tdrho,jakse to nkdy
omylem uvd
(narozenv Praze 1904 - zemelv Mnichov Zvrembych chtt zd raznit to, o emjsem mluvil a psal velmi asto,
goa).oozlt sejetjpraskho
jara, nikoliv vakjeho tragickhokonce. jeho o z|1b".rr..iv poezii. Tato zliba se thne jako z|at nit od dob baroka
K nejznmjmkniham pat- danovismu
:Jeho VelienstuocsaSpojenych stt ijin poud,hy(Stockholm a do naichdnri. Byla to exilov poezie,kter v dob eskho
1956), a sovtskho astukovnuchovvala kontinuitu integrlnho eskho
Vsudectu(Montreal Lg55)aPerueni stopa(Mnichov
1966).Dlouh kritik , doktor Jaroslav Jra, na.
ltabyl Vladimr tdr1 redaktorem rozhlasovstanice Svobodn Evropa, bsnickho projevu. Jeden z v5tvarn;ch
',Je samozejm,e ivy odkaz rikolu
oblben;mu mlad;/ch posluchari. psal do rasopisu Archa v roce ]"958:
K mladmgeneranmvrstevnkrimpatilv padest;ch po""i" se projevoval od prvopotkuv eskmbsnictv v exilu'.' U na
.. letech vedle
ji zmnnhoPavla Javora dalpedstaiitel potkuz. s,,itove vIkyvyla v Paizsluhou bsnka, pozdjhopo1i.
eskho ruralismu v exilu,
iickho,,znJosefa Palivce knka Hlasy domoua,Jde asi o dvacet bsn,

674
675
kter poslali pednet bsnci doma a nkolik bsnk z tehdejhodru-
hhoexilu. VLre byly vesms anonymn. Jet dnes rd vzpomnm, jak
jsme se dohadovalio identit bsnkri.Nebylo vak rozdlumezi omcmi
a exiloqfmi, nemluv o naprost jednot mylenkov.I ve tetmodboji
si exil uvdomil, jak velkf rikol m literatura v odboji a ebsnku nesm
chybt ani odvah, ani tvrirsfla. Zaslou,myslm, pipomenout,co napsal
o radici eskpoezie velk.f francouzsk bsnk Paul Valry v pask
',Poezie v esk
revui Uart vivant v neastnychzijov.fch dnech 1938:
zemi existuje,chci tm ci,eji tam pokldajnikoliv za prosta libovoln
zpestenvolnych chvil nkte4fchjednotlivcri, nfbr za skutenoumocnost
(iuissance). "i.'""upo.naj na rlohu,kterou hrli jejich bsnci v do-
bch byt a nebyt nrodn mylenky.'.
Evropa ns potebuje.V dob, kdy k Vm mluvm, umraj dti, eny
i mui v okolSara;eva nebo v eensku.A]e snamese b t optimistick mi'
,,sfurry,co se stalo dnes v noci? od-
proto konmslovy Starho zkona:
jitro!,'
povdl sftny,.Pilo
nsxl. KULTURN RADA V ZAHRANI
vE \rvoJl LITERHY rrwosrr
PRvN vLI\IYnsxHopononovnHo nxllu
(1948-1968)
MILAN BURDA
Ve svmpspvkubych se chtl sousteditna innostesk hulturn rad,y
u zahrani,kter hrla jednu ze stejnchrol ve v voji literrn
a kul-
turn aktivit{ Prvn vlny eskhopornorovhoexilu.l
Za|oenxR uyto oznmeno na podzim roku 1953, v jnovm
sle
asopisuSklize', U jejho zrodu stl Robert Vlach, jeden z nejlktivnjsich
organiztor kulturnho a literrnho ivota eskhoporinorovho
*it.,'
Mach ve svmlnku shrnuje dvody,je ho pimly k rozhodnut pokusit
se o v5rtvoenstechovkulturn organizace eskhoexilu: nkolik mscri
redigovn Sklizn ho pesvdiloo tom, epro mnoho echri ijcchv
exi-
lu snaha vytvoit zde kulturn prostednen jenom pouh zirta
asu.
Mezi lidmi existuje mnoho zajmau ch, rozumnfch . oit".,y"h npadri,
podntri, iniciativ a nmtri, jak zlepitkulturn prostedexilu, je
vak
jednotlivec imal skupinka lid mohou sami jen
stuskutenit.Bohuel,
v estmroce exilu, dosud neexistuje prostor, kde by se t5rtosnahy souste-
dbvaly a pomhaly uskuteovat,kde by jednotlivci nachzeli porozumni,

.
Konzultace bibliografi exilov literatury (A. Kratochvil: Bibliograie krsn
eskli-
teratuqlvydanvexilu:rjnor1948-kvten1967,Stud,icL968'.14,s.39-69;L.
teflov:Biblio-
grafic literatury uydanesklmi a slouensk\jmi autory U
zahrani: 1948-1972, s d.odathem
do srpna 1978,Pa-Kolnn. R. 1978) nrmnepmopotvrzuje klov!, vyznalntto
organizace
pro rozvoj eskholiterrrnhodn v cizin: z asi 260 titulri privodnch
dl krsn literatuy,
kdejsou zapotnai dla nachzejcse na pomezkrsn literatury a literatury
faktrr, kter
etexilov autoi vydali v letech 1948-1968, by|y I72 tituly publikovny
mezi roky 1953
a 1962, tedy v dob vcemnpravidelnho fungovn I(R, z obdob 1953.198,
kdy o"g"'oi"u."
prisobila nejaktivnji, je 113 publikac. Vtina pochz z Literrnch
soutpodanlch
spolenKesanskou akademi a eskou kulturn radou v zahrani a vyla
v edicch,.,e
bu pmopatily I{R, nebo kter s n rizce spolupracovaly a podlely se
na nkte4fchjejch
aktivitch.
2
R. Vlach' o Ku]turn radu , Sklizei 1953, .10, s. 10. Robert Mach v tdob tak
redigo.
v Sklize, vydvanou od ledna 1953 v Hambuku jeho jmenovcem Antonnem
Machem.
Zrove byl najae 1953 podn Kesanskouakademi, aty obnovitjej
Literrrn a hudebn
sout.

676
677
kter poslali pednet bsnci doma a nkolik bsnftri z tehdejhodru-
hhoxilu. Vere byly vesms anon5rmn.Jet dnes rd vzpomnm,
jak
jsme se dohadovali o identit bsnkri. Nebylo vak rozdlu mezi domcmi
a exiloqimi, nemluv o naprost jednot mylenkov'I ve tetmodboji
si exil uvdomil, jak velkf tikol m literatura v odboji a e bsnku nesm
chybt ani odvaha, ani tvrirsla.Zaslou,myslm, pipomenout,co napsal
o iradici eskpoezie velk;f francouzsk bsnk Paul Valry v pask
'.Poeziev esk
revui L'art vivant v neastnychzijov ch dnech 1938:
zemi existuje, chci tm ci,eji tam pokldaj nikoliv za prosta libovoln
zpestenvoln]fchchvil nkter1fchjednotlivc , nfbr za skutenoumocnost
(puissance)'ei nezapomnajna rilohu, kterou hrli jejich bsnci v do-
bch byt a nebyt nrodn mylenky.''
Evropa ns potebuje.V dob,kdy k Vm mluvm, umrajdti, eny
i mui v okolSarajeva nebo v eensku. A]e snamese byt optimistickfmi'
,,Sftny,co se stalo dnes v noci? od-
proto konmslovy Starhozkona:
povdl strny..Pilojitro!.'
nsn. KULTURN nana v ZAIIRANI
vE \.voJI LITERR^Irrwosrl
PR\rNVLNY nsxHopoNo_norrnrronxrlu
(1948-1968)
MILAN BURDA
Ve svmpspvkubych se chtl soustedit na innosteskkulturn
rady
u zahrani, kter hrla jednu ze stejnchrol ve qivoji literrn
a kul-
turn aktivity- prvn vlny eskhoporinorovhoexilu.'
Za|oenxR tyto oznmeno na podzim roku 1953, v jnovm
sle
asopisuSklize.2 U jejhozrodu stl Robert Vlach, jeden z ne.jaktivnojsich
organiztorri kulturnho a literrnho ivota eskhopornorovho
Mach ve svmlnku shrnuje drivody,je ho pimly k rozhodnut pokusit"*it.,.
se o vJrtvoenstechovkulturn organizace eskhoexilu: nkohkLsicri
redigovnSklizn ho pesvdilo o tom, epro mnoho echriijcchv exi.
lu snaha vytvoit zde kulturn prostednen jenom pouh zirta
asu.
Mezi lidmi existuje mnoho zajmauj,ch,rozumnych . .,it",,y"hnpadri,
podntri,iniciativ a nmt , jak zlepitkulturn prosted
,,.k
jednotlivec imal skupinka lid mohou sami jen "*ilo,1"
stuskutenit. Bohuel,
v estmroce exilu, dosud neexistuje prostor, kde by se t5rtosnahy
souste.
dbvaly a pomhaly uskuteovat,kde by jednotlivci nachzeli porozumn,

.
Konzultace bibliografi exilov literatury (A. Kratochvil: Bibliografie
krsn eskli-
teraturJrvydan v exilu: rjLrror1948-kvten 1967,,Studb 1968,' 14, s.
39-69;L. te|o:Biblia-
grafic literatury uydanesklmi a slouenskymi dutory
U zahranii: 1948-1972, s d'odatkem
do srpna 1978 'Paii-Ko]rinn. R. 1978)nm nepmopoivrzuje klovfqfznam
tioorganizace
pro rozvoj eskholiterrrnhodn v cizin: z asi 260 titu|ri privodnch
dl krsn litlrauy,
kde jsou zapotnai dla nachzejcse na pomezkrsn literatury
a literatury fakttl. ktere
etexilov autoi vydali v letech 1948.1968, by|y L72 tituly pub|ikovrny
mezi roky 1953
a 1962, tedy v dob vcemnpravidelnho fungovrini KR, z obdob 1953.1958,
kdy o"g".,ni"u""
ptisobila nejaktivnji, je 113 publikac. Vtina pochz
z Literrnch soutpodan ch
spolenKesanskouakademi a eskou kulturn radou v zahrani
a vyla v edicch,.|e
bu pmopatily I{R,nebo kter s n zce spo|upracovaly a podlely
se na nkte4/chjejch
aktivitch.
2
R. vlach: o Kulturn radu , Shlizeii 1953, .10, s. 10. Robert \llach
v tdob tak redrgo.
va] Sklize, vydvanou od ledna 1953 v Hamburkujehojmenovcem
Antonnem \4achem.
Zrove byl najae 1953 podn Kesanskouakademi, aty obnoviljej
Literrn a hudebn
sout.

676
677
povzbuzen a podporu pro svsnaen.Protoe lne|ze dle ekat,a se
nkdo jin;f chop iniciativy vytvoit takov;f prostor, rozhoduje se vytvoit
jej sm, o svvlastn vrili, a vyz;-fuvechny,bez rozdlu nrodnosti, politic-
khoinboenskhopesvden, aby se k novorganizaci pipojili.Cflem Robert Mach, po roztrces vydavatelem Sklizn, pestalasopisredigovat,
organizace bude snaha zachovat a obohacovateskkulturn tradice a pi-
spvat k rozvoji a en eskkultury v cizin.
Robert Vlach otevelna svadrese ve vdskuprozatmnsekretarit
organizace, aby mohla b t okamit operativn, ne zvo|i svou konenou
podobu. Takto neformln pak CKR fungovala po celou dobu svaktivn
innosti, i kdy mla svhopedsedu,nedvno zesnu]hoprofesora tras-
bursk univerzity JihoStraku, a dokonce i estnoupedsedkyni, jby|a
vdskhrabnka Amelie Posse-Brzdov (1884-1957).Celkov vak in.
nost byla koordinovn a, izena a organizovna Robertem Machem. Ten
tak rozhodoval o hlavnch aktivitch a dalm vjvoji.
Prav drivody,ktervedly k zaloenorganizace, byly vak daleko hlub.
a mly svrij privod hlavn v celkovdosti neutensituaci, ve kter se
tehdy nachzel esk1fexil. Strun a velmi schematicky eeno, jednalo
se o pokus stmelit exil, kteqf byl tenkrt znan atomizovn drisledkem
vnitnchpolitickfch hdek a sporri exiloqfch pedstavitelri'Bylo tebaza-
stavitjeho ro zk|a a zabrnit hrozcnrodnostn ajazykov asimilaci exu-
lant v zemch,kde ili. Nktez exiloqfch kulturnch pracovnkri se sna-
ili vyvst exil z ttovlekl krize vytvoenmkulturnho ovzdupro exu.
lanty a podmnek pro tvorbu exilov;fch spisovatelri. Chtli jim jak nabd-
nout monost publikovatjejich dla, tak i vytvoit pro n prostor k setk.
vni avzjemn;fm diskusm. esk]fmexulantrim se pak snaili nabdnout
kvalitn svobodnou literaturu v jejich matetin.
Dal drileit drivod vyplyva| ze situace v tehdejmeskoslovensku.
Komunistick reim tam tehdy pronsledoval jakkoli svobodn;f projev,
vyobcovv z veejnhoivotakaho,kdo nepijmaljeho ideologii a
snail se nsilm vytlait z kulturnho povdom nroda vechny tradice,
kterttoideologii neodpovdaly.Jednalo se tedy o snahu zachovat a udret
tyto tradice v cizin a upozornit zpani veejnost na neblahou situaci
svobodnkultury v zemch za,,e|eznouoponou.'.
Jak u bylo naznaeno,dunovorganizace byl Robert Vlach. Byl to
lovk, kter mimo nesmrnou pli a vytrvalost ml tak nco, co se d
nazvat charisma. Proto ve velmi krtk dob dokz sousteditkolem sebe
irokf okruh spolupracovnkri. Ti, na rozdfl odjin ch, ideologickyvyhra-
nn ch exilov ch kulturnch organizac, nzorovodreli celkovsloen v Kanad.
eskhoporinorovhoexilu. Proto zde najdeme tak rozd]nosobnostijako
levicovho intelektula Frantika Listopada na jedn stran a na druh
stran Jana Mariu Kolra, kter;f se nikdy netajil sqfmi konzervativnmi
postoji. Mach se ovem pi sv prci opral o pomrn malou skupinku
678
lid.s Ti tvoili jdro xn a organizovali a amplifikovali jej innost v ze-
mch, kde ili a byli v nich prostednkymezi kulturni raou a jin;.fmi kul-
turnmi organizacemi exilu, kter v nich prisobily. A do roku rsz, tay
s]ouila Sklize jako tiskoq orgn organizace.
oproti jin m kulturnm iniciativm eskhoexilu tdoby mla koncep-
ce innostiKR podstatn irzb& abyla zamenajak na exil, tak i
na zpadn intelektuly a kulturn veejnost.Akce smovanna Zpa
mIy za cl upozornit zpadn intelektuly _ z nichmnoz,pod vlivem siln
komunistick propagandy, nebyli v t dob plinaklonni exulantrim z
Vfchodu -, e v jejich zemch ijatvo jejich kolegov,ktebyli nuceni
opustit svou zemi, kde je jejich dflo umleno;snaily se tak seznmit z-
padn veejnosts existenc nezvisl eskkultury a literatury a bjrt tak
do j]st mry protivhou komunistick propagandy. V neposlen rdc se
CI{R snaila navzat spoluprci s jinlmi exilovjmi skupinmi z qchodnho
bloku a umonit sv;fm len m vstoupit do mezinrodnch kulturnch a spi.
sovatelsk;fch organizac,jako byl napklad Penklub.a
Prvn akce zamenna zpadn intelektuly zaalavlastn jet ped
oficilnm za|oenmxn,;iz v zt Ig53. Byla to jednotzov''Akce soli-
darity.' a jejm privodcem byl Antonn Kratochvil. V dopisech zaslan ch
qfznamn1fm zpadnm osobnostem literatury, hudby, vdy a umn se vy-
svtlovalo, jak je situace exilov5chspisovatelri, a alo se v nich, aby
tyto osobnosti projevily solidaritu s esk;mi spisovateli v exilu tm' e u
pleitostiliterrn soute Kesanskakademie zalou poadatelrim
soutejednoze sqch vydan;fchdl s dedikac.T to dary pak budou slou.
itjako ceny laurehim soute.Nkolik destekobeslan;fchosobnosttakto
skuten solidaritu projevilo, mezi nimi T. S. Eliot, Graham Greene,
W. S. Maugham, Bertrand Russell nebo Hermann Hesse.
xn tato nkolikrt reprezentovala esk kulturn exil pedzpadn
veejnostna rrizn;chmezinrodnch qfstavch, podan]fchu pleitosti
akc ve prospch uprchlkri z qfchodnch zem.sJako uritou opovd'na
praskou komunistickou propagandu enou eskoslovensk m kulturnm
'
Byli to napkladJaros]av Trnka, kter} v Paivydval francouzsko.eskperiodikum
Rencontres, spisovatel Bedich Svato,kterj vy.rova]etinuv Lille a v Bruselu, Vra Strrko.
v v Londjn, Antonn Kratochvil v Nmecku, Karel Vrna v Itlii nebo bsnk Pavel Javor
a
Toto,i.il bylo pomrn rispna nktespolupracovnci I(R, napiklad Antonin
Kratochvil nebo Ivan Jelnek, se pozdji v]/znamn;fmzprisobem podleli na prci exilovsekce
Penklubu.
5
Napklad v Istanbulu v lt 1954, v nmeckm Ess|ingenu na podzim thoroku'
v Salcburku v roce nsledujcm.
679
povzbuzen a podporu pro svsnaen.Protoe :une|zedle ekat,a se lid.3 Ti fuoili jdro xR a organizovali a amplifikovali jej innostv ze.
nkdo jin;f chop iniciativy vytvoit takov;f prostor, rozhoduje se vytvoit mch, kde ili a byli v nich prostednkymezi kulturn raou a jin mi kul-
jej sm, o svvlastn v li, a vyzyv vechny,bez rozdIunrodnosti, politic- turnmi organizacemi exilu, kter v nich prisobily. A do roku tsz, kay
khoinboenskhopesvden, aby se k novorganizaci pipojili.Clem Robert Mach, po roztrces vydavatelem Sklizn, pestalasopisredigovat,
organizace bude snaha zachovat a obohacovateskkulturn tradice a pi- slouila Sklize jako tiskov;i orgn organizace.
spvat k rozvoji a en eskkultury v cizin. oproti jin m kulturnm iniciativm eskhoexilu tdoby mla koncep-
Robert Mach otevelna svadrese ve vdskuprozatmnsekretarit ce innosti KR podstatn irzls& abyla zamenajak na exil' tak i
organizace' aby mohla bjt okamit operativn, lezvo|i svou konenou na zpadn intelektuly a kulturn veejnost.Akce smovanna Zpact
podobu. Takto neformln pak CKR fungovala po celou dobu svaktivn mly za cl upozornit zpadn intelektuly - z nich mnoz,pod vlivem siln
innosti, i kdy mla svhopedsedu,nedvno zesnulhoprofesora tras- komunistick propagandy' nebyli v t dob plinaklonni exulantrim z
bursk univerzity JihoStraku, a dokonce i estnoupedsedkyni, jby|a V;chodu-, e v jejich zemch 1ja tvojejich kolegov,ktebyli nuceni
vdskhrabnka Amelie Posse-Br zov (1884.1957)'Ce]kovvak in. opustit svou zemi, kde je jejich dlo umleno;snaily se tak seznmit z-
nost byla koordinovna, izena a organizovna Robertem Machem. Ten padn veejnosts existenc nezvisl eskkultury a literatury a b;ft tak
tak rozhodoval o hlavnch aktivitch a dalmvjvoji. do j]st mry protivhou komunistick propagandy' V neposledn rdo se
Prav drivody,ktervedly k za)'oenotganizace,byly vak daleko hlub- CI(R snaila navzat spoluprci s jin]imi exiloqimi skupinmi z q/'chodnho
a mly svrjprivod hlavn v celkovdosti neutensituaci, ve kter se bloku a umonit svfm lenrimvstoupit do mezinrodnch kulturnch a spi-
tehdy nachzel esk;fexil. Strun a velmi schematicky eeno, jednalo sovatelsk;ch or ganizac,j ako byl napklad Penkl ub.a
se o pokus stmelit exil, kter byl tenkrt znan atomizovn drsledkem Prvn akce zamenna zpadn intelektuly zaalavlastnjet ped
vnitnchpolitickfch hdek a sporri exilov]fchpedstavitel . Bylo tebaza- oficilnm za|oenmxn,jiz v z 1953.Byla to jedno tzoy 'Akce soli-
stavitjeho rozklad a zabrnithrozc nrodnostn ajazykov asimilaci exu- darity'. a jejm privodcem byl Antonn Kratochvil. V dopisech zaslan]/ch
lantri v zemch,kde ili. Nktez exilovych kulturnch pracovnkri se sna- vyznamnym zpadnm osobnostem literatury, hudby, vdy a umn se vy-
ili vyvst ex7|z ttovlekl krize vytvoenmkulturnho ovzdupro exu. svtlovalo, jak je situace exilov ch spisovatelri, a da|ose v nich, abv
lanty a podmnek pro tvorbu exiloqfch spisovatelri' Chtli jim jak nabd. tyto osobnosti projevily solidaritu s esk]fmispisovateli v exilu tm, e
nout monostpublikovatjejich dla, tak i vytvoit pro n prostor k setk- pleitosti literrn soute Kesanskakademie zalou poadatel m
vn a vzjemn./mdiskusm.eskymexulantrim se pak snaili nabdnout soutejednoze sv;chvydanfch dl s dedikac.T}to dary pak budou slou-
kvalitn svobodnou literaturu v jejich matetin. itjako ceny lauretrim soute.Nkolik destekobeslanfch osobnosttakto
Daldrileit d vod vypl val ze situace v tehdejmeskoslovensku. skuten solidaritu projevilo, mezi nimi T. S. Eliot, Graham Greene,
Komunisticky reim tam tehdy pronsledoval jakfkoli svobodn1fprojev, W. S. Maugham, Bertrand Russell nebo Hermann Hesse.
lryobcovval z veejnhoivotakadho,kdo nepijmaljeho ideologii a xn tato nkolikrt reprezentovala esk kulturn exil ped zpadn
snail se nsilm vytlait z kulturnho povdom nroda vechny tradice, veejnostna rrizn;chmezinrodnch qfstavch, podan]fchu pleitosti
kter ttoideologii neodpovdaly.Jednalo se tedy o snahu zachovat a udret akc ve prospch uprchtkri z v chodnch zem.sJako uritou odpovd'na
tyto tradice v cizin a upozornit zpan veejnost na neblahou situaci praskou komunistickou propagandu enou eskoslovensk m kulturnm
svobodnkultury v zemch za,,e|eznouoponou',.
Jak u bylo naznaeno,dunovorganizace byl Robert Mach. Byl to
lovk, kter mimo nesmrnou pli a vytrvalost ml tak nco, co se d " Byli to nap{kladJaros]av Ttnka, kte4/ v Paivydval francouzsko-eskperiodikum
nazvat charisma. Proto ve velmi krtk dob dokzal sousteditko]em sebe Rencontres' spisovatel Bedich Svato,kter r1rrrovetinuv Lille a v Bruse]u' Vra Strrko.
irokf okruh spolupracovnkri. Ti, na rozdfl odjin;fch, ideologickyvyhra- v v Lond;/n, Antonn Kratochvil v Nmecku, Karel Vrna v Itlii nebo bsnk Pavel Javor
nn;fch exilov ch kulturnch organizac, nzorov odreli celkovs]oen v Kanad.
eskho porinorovhoexilu. Proto zde najdeme tak rozdlnosobnostijako .
Toto,i,il bylo pomrn rispna nktespolupracovnci KR, napklad Antonn
levicovhointelektula Frantika Listopada najedn stran a na druh Kratochvi] nebo Ivan Jelnek, se pozdji ql'znamnjm zp sobem podeli na prci exilovsekce
stran Jana Mariu Kolra, kter se nikdy netajil sqmi konzervativnmi Penklubu.
postoji. Mach se ovem pi sv prci opral o pomrn malou skupinku 5
Napklad v Istanbulu v lt 1954, v nmeckm Esslingenu na podzim thoroku'
l' Salcburku v roce nsledujcm'

678 679
stediskem v Berln uspodala xn v Hamburku v srpnu 1955 v;fstavu
eskexilov literatury, kultury a umn a snaila se dokonce vybudovat
tam i stl kulturn centrum eskoslovenskhoexilu.
organizace tak spolupracovala s kulturnmi exiloqfmi skupinami ji-
n ch nrodnost. Nejv znamnjmplodem ttospoluprce byl projekt Ro-
berta Macha vydat dvoijazynouesko-estonskouantologii exilovpoezie,6
Sedm esko-estonskfch brsnickfch dvojic s blzkou poetikou vzjemn pe-
loilo nkter bsn svho partnera do svmatetiny.Antologie vyla v
roce 1955 pod nzvem Poetae in Erilio v jedn z edic KR.7
NejpodstatnjstinnostiCKR vak smovalado adesk ch exu-
lantri. Clem jednotlivfch akc bylo podntit novou tvorbu exiloqfch spiso-
vatel , vytvoit pro n publikanmonosti a zprostedkovat,aby sejejich
tvorba dostala ke tenrim.Nkter akce se snaily tako to, aby innost
osob, kter se obvzlt zaslouily o rozvoj kulturnho exilu, byla alespo
symbolicky ocenna. T}to rrizn akce probhaly vcemnparaleln a vz-
jemn se doplovaly.
Nejdrileitj mezi tmito innostmi pro eskouexilovou literaturu bylo
kadoronorganizovn spolenLiterrn a hudebn souteKesansk a duchovnch hodnot, kterjak domovu, tak i exilu dosud tak chybj.Jed-
akademie a eskkulturn rady. Kesansk akademie povila na jae
1953 Roberta Vlacha, aby obnovil jej literrn sout,8a svila mu cel-
kovoujej organizaci. Ihned po svmzaloense KR spolupodfl na orga-
nizovn sout.Mach usiloval o to, aby soutptokza|a kulturn boha-
tost a rozmanitost exilu a tm dementovala nzory, e exil nen schopen
6
Muo"tk' Rob"rta Vlacha byla privodem Estonka, a Robert Mach ml proto v estonskm
kulturnm exilu mnoho ptel.
7
Stockholm, Kninice lyriky. Vydavateli byli Robert Mach a Peeter Arumaa, anglickou
pedmluvu napsi Ants oras a otakar odloilk; antologii ilustrovi Karin Lutzov a Char.
les Cerny. Psply do n nsledujc bsnick dvojice: Artur Adson - Frantiek Listopad,
Bernard Kangro - Jiff Kovtun, Rmond Kolk - Pavel Javor, A]exis Rannit - Ji Kavka,
Gustav Suits - Robert Mach, Maria Underov - Vra Strkov. Posledn, symbolickf pr
tvoiili Henri Visnapuu a Frantiek Kovrna, ktei zemeliv exilu. Protojejich dla byla pielo.
ena Jiffm Kavkou a A]exisem Rannitem.
8 r0
Krtce po svm zaloenv lt 1950 uspodala K:esanskakademie Literrrn a hu.
debn sout, aby povzbudila novou tvorbu exiloq1ch autorrl. Prvn ronkbyl vypsn v roce
1951, ale skonil zmatkem. Jeho v sledky byly vyhleny av roce 1955, v beznovSklizni.
Navc to byly wsledky piblin,protoe se vechny protokoly ztratily.
Hned po zaloenI(R Mach dojednal s Kestbnskou akademi, e nov organizace bude
spoluorganizovat sout, a tak hned od obnoven se jednalo o Literrn a hudebn sout
Icesansk akademie a eskkulturn rady. Dfuy ttospoluprci se znanrozilak]a
monfch riastnkrisoute.Kesansk akademie toti lryadovala od riastnkri, abyjejich
do vyjad.ovaloialespo respektovalo kesanskf svtoqf nzor. Pozdji se skuten nkolik-
rt stalo, e nkter dla byla posuzovna a ocenna pouze IG.
680
vytvet kulturn hodnoty. oficiln bylo prvn kolo soutevyhleno v
ervnu 1953.9Tyto soute se pak kony kadorona do samhokonce
edest ch let'
Nen zde msta pro podrobnou anal;zujednotlivfch ronkrisoute
ani na v]etobeslan;fch a ocenn;chdl a jejich autorri.lo Pipomeme
jen, e sout,alespo v prvnch letech, se setkala
s ivjm ohlasem u es-
k;fch exilovlch autorri a e dky tmto soutmetautoi v cizin zskali
motivaci pro novou tvorbu, jejmvfsledkem je nkolik stovek privodnch
dl, z nich bohuel pouze zlomek _ nkolik mlo destek dl - mohl byt
publikovn'
Cflem soutebylo pedevmto, aby se alespo nkter ocenn dIa
dostala ke tenrim.Proto v dubnu 1954 navr.huje Robert Mach zaloit
vydavatelskou unii esk ch nakladatelri v exilu.ll Tento projekt se vak
bohuel nesetkal s patin;fmzjmem zainteresovan;fch osob,'' a tak v
ervnu1955 Robert Mach zveejujeletk nazvan;fKulturn rada ueejtws.
ti,kter!, byl piloenk ervnovmuvydn Sklizn. Byl to patetickf apel
na eskoukulturn exilovou veejnost,aby pispla k vytvren kulturnch
nog_z-J1h!ochybjcchhodnot je kvalitn esk kniha. Navr.huje proto,
eCKR bude kadoronformou pedplatnhovydvat srii deseti hoa',ot-
nfch knih za celkovou cenu deseti dolar . Ktomuto eluzakld novou
edici, Sklize svobodntvorby. Aby se vydn knih mohlo uskutenit, je
ovemtebanajt nejmn300 pedplatitelri. Mach tuto akci nazval Kul-
turou z krize. Khanb exiluje vak nutn ci,ekromprvn srieVlach
jen velmi tko zskval pedplatitele. Nkolikrt mu dolonce hrozilo
ne-
bezpe,estceny za tiskrnu bude muset zaplatit z vlastnch prosted-
'sktin1953,.6,s.9.Soutilosevnkolikakategorich:
poeze,pr'za,dramatick
dla, e i dtsk literatura, peklady a hudebn dla. Pozdji pibyla i dla z vdnch oborr.
obeslan dla byla posuzovna nkoli}alerrnjmi porotami, sloenjmi z nejlepch specialistri,
je ml eskf exil v tom kterm oboru.
Ppadnzjemce odkazuji na svou disertan prci, kde se podrobn zabjvmjak
soutemi, tak i jinjmi aktivitami I{Ra kulturnho exilu vrtbec (La littrature d.el,miera.
tion tchque dr 1948 d 1968:Contribution d l'histoire de la littrature tchque conte^poii*,
Bordearrx 1992; mikrofrov edice: Lille, Atelier national de reproduction des thses, 1992,
ISSN: 0294-1767).
11
o vydavatelskou unii, Sklize L954,.4. s. 12.
12
Pesto se nkter exi]ovedice podlely na vydv:ndl ocennfch v soutch.Mimo
edice obou podajcchorganizac to byly zejmna vdesk Bohemica Viennensis a edice
Kulturn sekce eskoslovenskhouprchlickho v;fboru v Nmecku.
681
stediskem v Berln uspodala xn v Hamburku v srpnu 1955 qfstavu vytvet kulturn hodnoty. oficiln bylo prvn kolo soutevyhleno v
eskexilovliteratury, kultury a umn a snaila se dokonce vybudovat ervnu 1953.9Tyto soute se pak kony kadoronado samhokonce
tam i stl kulturn centrum eskoslovenskhoexilu' edest;/chlet.
organizace tak spolupracovala s kulturnmi exilov mi skupinami ji- Nen zde msta pro podrobnou anal zu jednotlivfch ronkrisoute
n ch nrodnost. Nejvjznamnjm plodem ttospoluprce byl projekt Ro. ani na qfet obeslan ch a ocenn ch dl a jejich autorri.10Pipomeme
brta Macha vydat dvojjazynouesko-estonskouantologii exilovpoezie.6 jen, esout, alespo v prvnch letech, se setkala s ivjm ohlasem
u es-
Sedm esko-estonskfch bsnick;fch dvojic s blzkou poetikou vzjemn pe- kfch exilovfch autorra e dfty tmto soutmet autoiv cizin zskali
loilo nkter bsn svhopartnera do svmatetiny.Antologie vyla v motivaci pro novou tvorbu, jejm vfsledkem je nkolik stovek privodnch
roce 1955 pod nzvem Poetae in Erilio v jedn z edic KR.7 dl, z nich bohuel pouze zlomek - nkolik mlo destek dl - mohl bt
NejpodstatnjstinnostiCKR vak smovalado adesk ch exu- publikovn.
lantti. Cflem jednotlivfch akc bylo podntit novou tvorbu exiloqfch spiso- Clem soutebylo pedevmto, aby se alespo nkter ocenn dla
vatel , vytvoit pro n publikanmonosti a zprostedkovat,aby sejejich dostala ke tenrim.Proto v dubnu 1954 navrhuje Robert Y|achza|oit
tvorba dostala ke tenrim.Nkter akce se snaily tak o to, aby innost vydavatelskou unii esk;fchnak]adatelri v exilu.ll Tento projekt se vak
osob, kter se obvzlt zaslouily o rozvoj kulturnho exilu, byla alespo bohuel nesetkal s patin;fmzjmem zainteresovan:fch osob,l2 a tak v
symbolicky ocenna. T}to rrizn akce probhaly vcemnparaleln a vz- er-,rnu1955 Robert Vlach zveejuje letrk nazvan;f Kulturn rada ueejlas.
jemn se doplovaly. ti,ktery byl piloenk ervnovmuvydn Sklizn. Byl to patetickfapel
Nejdrileitjmezi tmito innostmi pro eskouexilovou literaturu bylo na eskoukulturn exilovou veejnost,aby pispla k vytvenkulturnch
kadoronorganizovn spolenLiterrn a hudebn souteKesansk a duchovnch hodnot, kterjak domovu, tak i exilu dosud tak chybj.Jed-
akademie a eskkulturn rady' Kesansk akademie povila na jae nou z tchto chybjcchhodnotje kvalitn esk kniha. Navrhuje proto,
1953 Roberta Macha, aby obnovil jej literrn sout,8a svila mu cel- eCKR bude kadoronformou pedplatnhovydvat srii deseti hodnot-
kovoujej organizaci. Ihned po svmzaloense KR spolupodlna orga- n]ich knih za celkovou cenu deseti dolarri. K tomuto reluzakld novou
nizovn sout.Mach usiloval o to, aby soutprokzala kulturn boha- edici, Sklize svobodntvorby. Aby se vydn knih mohlo uskutenit, je
tost a rozmanitost exilu a tm dementovala nzory, eexil nen schopen ovemtebanajt nejmn300 pedplatitelri. Vtach tuto akci nazval Kul-
turou z krize. K hanb exilu je vak nutn ci,e krom prvn srieMach
jen velmi tko zskval pedplatitele.Nkolikrt mu dokonce hrozilo ne-
bezpe,estceny za tiskrnu bude muset zaplatit z vlastnch prosted-
u
M"o"lk" Rob"'ta Vlacha byla privodem Estonka, a Robert Mach ml proto v estonskm
kulturnm exilu mnoho ptel.
7
Stockholm, Kninice lyriky. Vydavateli byli Robert Mach a Peeter Arumaa, anglickou
pedmluvu napsali Ants oras a otakar odloilk; antologii ilustrovali Karin Lutzov a Char.
les Cerny. PispIy do n nsledujc bsnick dvojice: Artur Adson - Frantiek Listopad, 9
- Ji Kavka,
Bernard Kangro _ Ji Kovtun, Raimond Kolk - Pavel Javor, Alexis Rannit skliun 1953, .6, s. 9. Soutilo se v nkolika kategorich: poezie,prfuza,dramatick
Gustav Suits - Robert Mach, Maria Underov - Vra Strkov. Posledn, symbolickf pr dla, ale i dtsk literatura, peklady a hudebn dla. Pozdji pibyla i dla z vdnch obor .
tvoili Henri Visnapuu a Frantiek Kovrna, ktezemeli v exilu. Protojejich la byla pelo obeslanr dla byla posuzovna nkolikalennjmi porotami, sloen;lrmiz nejlepch specialistri,
ena Jiim Kavkou a Alexisem Rannitem. je ml esk! exi.l v tom kterm oboru.
8 r0
Krtce po svm zoen v lt 1950 uspodala Kesanskakademie Literrn a hu- Pipadn zjemce odkazuji na avou disertan prci, kde se podrobn zabjvm jak
debn sout, aby povzbudila novou tvorbu exilovjch autorri. Prvn ronk byl vypsn v roce soutemi, tak i jinlmi aktivitami I(R a kultumho exilu vribec (tro littrature de l,migra-
1951, ale skonil zmatkem. Jeho vjsledky byly vyhleny av roce 1955, v beznovSklizni- tion tchque dc 1948d 1968:Contributioll a I'histoire de la littrature tchque cont,^po,ii*,
Navc to byly vjsledky piblin,protoe se vechny protokoly ztratily. Bordeaux 1992; mikrofrov edice: Lille, Atelier national de reproduction des ths;s' 1992'
Ilned po zaloen lg1 vlach dojednal s Kesanskou akademi, e nov organizace bude ISSN: 0294-1767).
spoluorganizovat sout, a tak hned od obnoven se jedno o Literrn a hudebn sout 11
o vydavatelskou unii, Sktize 1954, ,.4,s- 12.
Kiesanek akademie a eskkulturn rady. Dky ttospoluprci se znan rozilakIa
mon ch riastnk soute.Kesanskakademie toti vyadovala od rastnkri,abyjejich 12
Pesto se nkter exilov edice podlely na vydvn dl ocennfch v soutch.Mimo
dlo vt'aovalo ialespo respektovalo kesanskj svtovj nzor' Pozdji se skuten nkolik- edice obou podqjcchorganizac to byly zejmna vdesk Bohemica Vierrnensis a edice
rt stalo' e nkter dla byla posuzovna a ocenna pouze KR. Kulturn sekce eskoslovenskhouprchlickho vfboru v Nmecku.

680
681
kri. Do roku 1962, kdy tato akce definitivn skonila, Mach uskuteni]
vydn celkem tyr sriknih.
KR se snaila nejenom podntit novou tvorbu exilovych autorri azp-
stupnitji tenrim,ale i vytvoitcelkovkulturn prostedpro eskexu.
taniy. Cntota proto alespo symbolicky ocenit innosttch, kte se o ku1-
turn exi1 zaslouili. Proto zaloila takzvan jnovceny pod1ebjrval ch
sttnch cen udlen;chpedvlkou u pleitostioslav zaloenrepubliky.
Poprvbyly tyto ceny v exilu udleny 28' jna1954.13Byly pak udleny
prvide1n a do roku 1958. Potjejich udlenustv a do roku 1960,
kdy byly ceny udleny naposledy'
V roce 1956 ochzkroztpeneskhoexilu vlivem zmn ve vzjem.
nychvztazchmezi obma bloky i zmn uvnit qfchodnho bloku. Exil ml
proudu vy-
tenay, iat<pePavel Tigrid, na vybranou: bud'to se zapojit do ,,eleznopo-
s intelektuly a lidmi na druh stran
mn' stykri a dialogu
ny'', nebo se postavit mimo nj iproti nmu.1aToto tpense projevilo
i uvnit xn. uz na prvnm - a jedinm _ sjezdu CKR, kter;f se konal v
Paivervnu1956,se objevily neshody,tfkajc se koncepcedalinnosti
organizace. Robert Mach a storganizace vak odmtli jak]fkoli dialog i
styt<s t<.mtoli,kdo ml sebemenpozici, byi nepoliiickou, v tehdejm
skoslovensku.Nadle povaovaliexil za jedinhopedstaviteleesk ch
kulturnch tradic a hodnot.ls Pomrn rychle se tak dostvajdo izolace
a jejich akce ztrcej dynamiku a ohlas. Dochzik roztrce mezi obma
viu.t'y a v roce 1957 je Robert Mach zbaven redigovn Sklizn' Antonn
Vlach se jej dokonce pokouvypudit i z veden organizace azaloitv Ham-
burku esoslouenshou kulturn radu. Zhy vznikaj novinstituce, lpe
pizprisobenzmnnsituaci. Navc Robert Mach v roce 1958 opout
b'''op,' a pesidluje ze vdskado Spojen.chsttri. odtud, a do roku
1962, pokraujetmosamocenve snaze udret nkter aktivity orga-
nizac'Nahrazuje Sklize, nad nztratil vekerou kontrolu, tvrtletnmi
13
Ceny byly udIeny in memoriam exilovmu novini Ludkovi Strnskmu,
Frantiku Kovrnovi a exilovmu vydavateli Rudolfu Jlovskmu. Z ijicich osob byli
vnovna
ocenni vydavatel Jaroslav Trnka a bsnk Pavel Javor. Tm byla v roce 1955
_
francouzsko-anglick brourka La Littrature tchque d' I,tranger Czech Literature
oroad (Stockholm, Le Conseil national de la culture tchque l'tranger).
pedstaven oba laureti a publikovno nkolik pekladri bsn Pavla Javora do francouz-
tiny, nminy a anglitiny'
1a
P. Tigrid: Potiticka emigrace U atomoumuku,2.vyd', KoIn n. R. 1974, s. 64.
15 (Sklizel 1956' . 1'
Viz napklad velmi ostrf lnek Roberta Macha Praha a my
s. 7), kde definuje svou pozici a pozici svho kdla v CI(R.
682
Sbornky sklizn svobodn tvorby.16ohlas a dopad tchto aktivitje vak
u velmi omezeny' Po roce 1962 se innost KR redukujejen na nepravi-
deln podn literrnch sout' V lednu roku 1966, ve sv]ch 49 letech,
Vlach pedasnumr. Po jeho smrti se veden xn...;i.a Antonn Kra-
tochvil, kter1/ v jejm elezristv a do jejho zruen. S pchodem posrp-
nov vlny exulantri, kter vytv nov nakladatelstv a kulturn orga-
nizace, je vak ji existence KR pouze formln a oficiln zanik v roce
1975.
KR mala skutenf vliv na v;voj eskhokulturnho exilu jen pomrn
krtkou dobu, zhruba od konce roku 1953 do konce roku 1957. Toto obdob
vak pedstavuje wchol literrn produkce prvn exilov vlny, do velk mry
prv dfty aktivitm KR.
inorodost Roberta Vlacha a vech jeho spolupracovnkri dokzala
rych-
le nejen podntit novou tvorbu exilov;ch spisovatelri, vywst je z izo|ace
a zprostedkovat jejich produkci tenrim' ale i soustedit a usmrovat
kulturn innost mnoha organizac ijednotlivcri' kte a do t dobyjednali
osamocen a nekoordinovan. Tm KR vytvoila pedpoklady a poloila
zk|ay pro vznik opravdovho kulturnho ovzdu v eskm exilu a pro
zrod dalch organizac i instituc, kter by bez jej prrikopnick innosti
mohly jen stvzniknout. T pak mohly pozdji uskutenit nkter npady
a iniciativy, kter z materilnch d vodri nemohla ve sv dob tea|izovat
sama KR. asto v tto nov generaci kulturnch organizac nachzme
b;fval spolupracovniky
KR.
I kdy s odstupem vce ne t5'icetilet se vysledky Kn nokomu mohou
jevitjako skromn v porovnn s bilanc kulturnch organizac
druh exi]o-
v vlny, nesmme zapomnat, ze KR i ostatn instituce t doby stavly
.,na
zelenm drnu,., v dnes u nepedstaviteln;ch materirilnch podmnkch.
Ale prv dky tmto prrikopnk m se mohla druh exilov vlna opt o
u v5rtvoendlo a vytvoit v sedmdes!/ch a v osmdest]ch letech trval
kulturn hodnoty, ba i v znamn pispt k udren hodnot a tradic uvnit
znormalizovanho Ceskoslovenska.
U ztoItoto drivodu bychom nemli pehlet kulturn innost orgarizac
i jednotlivcti prvn exilov vlny, jak se to dnes obas dje.
profesoru
V n byli
'"
Vyla vak pouze tyisla:prvn dv byla vydna v roce 1958 v Greensboro v Severni
Karoln a dvojslo3.4 v roce 1959 v oklahomskm Normanu. Mach nicmn pozorn sleduje
literrn produkci eskhoe*ilu a pravirleln o n referuje v revui B ooksabroad',kterou
guje a vydv University of North Carolina v
redi-
Normanu.
683
kri. Do roku 1962, kdy tato akce definitivn skonila, Mach uskutenil
vydn celkem tyr sriknih.
KR se snaila nejenom podntit novou tvorbu exiloqfch autorri azpi-
stupnitji tenrim,ale i vytvoit celkovkulturn prostedpro eskexu-
Ianty. Chtla proto alespo symbolicky ocenit innosttch, kteff se o kul-
turn exil zaslouili. Proto zaloi]atakzvan jnovceny podle bfvalfch
sttnch cen udlen;fchpedvlkou u pleitostioslav zaloenrepubliky.
Poprvbyly tyto ceny v exilu udleny 28. jna1954'13Byly pak udleny
pravideln a do roku 1958. Potjejich udlenustv a do roku 1960,
kdy byly ceny udleny naposledy'
V roce 1956 dochzktoztpeneskhoexilu vlivem zmn ve vzjem-
nychvztazchmezi obma bloky i zmn uvnit qfchodnho bloku. Exil ml
tehdy, jak pePavel Tigrid, na vybranou: bud'to se zapojit do proudu qf-
.'eleznopo-
mn, stykri a dialogu s intelektuly a lidmi na druh stran
ny',, nebo se postavit mimo nj iproti nmu.'n Toto tpense projevilo
i uvnit xn. uz na prvnm - a jedinm _ sjezdu t(R, ktery se konal v
Pafiv ervnu1956, se objevily neshody,t kajcse koncepceda]innosti
organizace. Robert Mach a st organizace vak odmtli jakfkoli dialog i
styk s k1fmkoli,kdo ml sebemenpozici, byi nepoliickou,v tehdejm
eskoslovensku.Nadle povaovaliexil za jedinhopedstaviteleesk ch
kulturnch tradic a hodnot.ls Pomrn rychle se tak dostvaj do izolace
a jejich akce ztrcej dynamiku a ohlas' Dochzkroztrce mezi obma
Machy a v roce 1957 je Robert Mach zbaven redigovn Sklizn. Antonn
Mach se jej dokonce pokouvypudit i z vedenorganizace a za|ottv Ham.
burku eshoslouenshoukulturn rat. Zhy vznikaji novinstituce, lpe
pizprisobenzmnnsituaci. Navc Robert Mach v roce 1958 opout
bln.op,' a pesidlujeze vdskado Spojen1fchsttri. odtud, a do roku
1962, pokrauje tmosamocen ve snaze udret nkter aktivity orga.
nizace'Nahrazuje Sklize, nad nztratil vekerou kontrolu, tvrtletnmi
13
Ceny byly ud|eny in memoriarz exilovmu novini Ludkovi Strnskmu, profesoru
Frantiku Kovrnovi a exilovmu vydavateli Rudolfu Jlovskmu. Z ijicch osob byli
ocenni vydavatel Jaroslav Trnka a bsnk Pavel Javor. Tm byla v roce 1955 vnovna
- Czech Literature
francouzsko.anglick brourka La Littrature tchque d l,tranger
abrood (Stockholm, Le Conseil national de la culture tchque l'tranger). V n byli
pedstaveni oba laureti a publikovno nkolik pekladri bsn Pavla Javora do francouz.
tiny, nminy a anglitiny.
1a
P. Tigrid: Politick emigrace u atomoumuku,2.vyd, KoIn n. R. 1974' s. 64.
15
Viz napklad velmi ostrf lnek Roberta Macha Praha a my (Sklize' 1956' . 1'
s. 7), kde definuje svou pozici a pozici svho krdla v I(R.
682
Sbornky sklizn svobodntvorby.16ohlas a dopad tchto aktivitje vak
uvelmi omezeny.Po roce 1962 se innostKR redukujejen na nepravi-
delnpodnliterrnch sout.V lednu roku 1966,ve sv]fch49 letech,
Mach pedasn umr. Po jeho smrti se vedenxn ujima Antonn Kra-
tochvil, kteqvjejm elezristv adojejhozruen'S pchodem posrp-
nov vlny exulantt,kter vytvff nov nakladatelstv a kulturniorga-
nizace,je vakji existence KR pouze formln a oficiln zanik v roce
L975.
KR mla skuten;vliv na q/voj eskhokulturnho exilu jen pomrn
krtkou dobu, zhruba od konce roku 1953do konce roku 1957.Toio obdob
vak pedstavujewchol literrn produkce prvn exilovvlny, do velkmry
prv dky aktivitm CKR.
inorodostRoberta Vlacha a vechjeho spolupracovnft dokza
rych.
le nejen podntit novou tvorbu exilovych spisovatelri' vyvstje z izo\ace
a zprostedkovatjejich produkci tenrim, ale i soustedita usmrovat
kulturn innostmnoha organizac i jednotlivcri, kte adotdoby jednali
osamocena nekoordinovan.Tm KR vytvoilapedpokladyapoloila
zk|ay pro vznik opravdovhokulturnho ovzduv eskmexil., ' p,o
zrod dalch organizaci i instituc, kter by bez jejprrikopnick innosti
mohly jen stvzniknout. T} pak mohly pozdji uskutenitnkternpady
a iniciativy, ktet z materilnch drivodri nemohla ve svdob realizovat
sama KR. astov tto novgeneraci kulturnch otganizacnachzme
b;ivale spolupracovnkvKR'
I kdy s odstupem vcene tyicetilet se qsledky xR not<omumohou
jevitjako skromnv porovnn s bilanc kulturnch organizac
druh exilo-
v vlny, nesmme zapomnat, ze xR i ostatn instituce t doby stavly
'.na
zelenmdrnu'., v dnes unepedstaviteln:fchmaterirlnchpodmnkch.
Ale prv dky tmto prrikopnk m se mohla druh exilovvlna opto
uvJrtvoendlo a vytvoit v sedmdes|ch a v osmdes|/ch letech trval
kulturn hodnoty, ba i v;znamnpisptk udrenhodnot a tradic uvnit
znormalizovanhoeskoslovenska'
U ztohoto drivodu bychom nemli pehletkulturn innostorgarizac
i jednotlivcri prvn exilovvlny, jak se to dnes obasdje.
16
Vy]a vak pouze tyisla:prvn dv byla vydna v roce 1958 v Greensboro v Severn
Karoln a dvojslo3.4 v roce 1959 v oklahomskm Normanu.
Vlach nicmn pozom sleduje
literrn produkci eskhoexilu a pravideln o n referuje
v revui B ooks abroad,,kterou redi.
guje a vydv University of North Carolina
v Normanu.
683
 PRoBLMLITERRNrrosrrr,u T}.to prvky mohou vchzet do dla dvojm zprisobem: jako tma a jako s
wor s rrvzoou
\rE wnrr,ovRoN{NU nm spojen hodnota. Izolovantma,bezvzt,ahuk uritmusubjektu, nese
v sob samozejmv znam, ale nem enikdy dospt ke smyslu. Tak rov-
KEES MERCKS n nemrieizolovan hodnota smyslupln existovat, protoejakmile se
objevse smyslem, dje se to nikoli absolutn, n br relativn, tedy ve vzta-
hu k uritmusubjektu, za kter1fm se skr1fv tvrirosobnost'

I
IV
Nsledujcrefert pmonavazuje na lnek o recepci romnu JihoWeila
idovsk literatura by se dala definovat podle privodu autora, podle tma-
iuot s huzd,ou,kte4f v tchto dnech vyel v Russian Literature, v pflei-
tiky a mon tedy tak podle stylu' Pitom musme podotknout, ese jak
tostnmtisku k sedmdestinm naehoemeritnho profesora Jana van der
idovsk literatura, tak i privod autora, jeho tematickf vfbr a literrn
Enga.l V tomto lnku vyvstala otzkaWeilova literrnho stylu a doel
jsem v nm ponkud provokativn k zvru, ev tomto romrnu vribec nejde styl jev rrizn a potenciln, tedy vtinouv zvislosti na autorskm zm-
''socrealismus.,,report iliteraturu faktu a podobn, ru, nkdy vak i bezdn,kdy autor zapr svoje idovstvneboje k nmu
o reismus, natoo
zcela indiferentn.
n br o literrn sty|,,ktnrj,zejmpod vlivem tmatu nabyl r znych aspek-
tri grotesknosti, bizarnosti a konstruovanosti. Nebudu to tady vechnoopa-
kovat, vlastn vechno u bylo v prribhu asu objeveno jinjmi badateli
a lo mi spo souhrn a srovnn tchto v sledkri ne o objeven neho
v
novho.
K idovskmuprivodu: tm l vznik ada specifinostohledn rodiny
(vztah k otci, ale i k matce a ostatnm lenrimpbuzenstva,citovvztahy
il a hodnoty s tm spojen),ohledn nboenstv(Star1fzkon, rituly, ped-
pisy, zvyky, svtky a vztahy k nim), ohledn qfchovy doma nebo v nboen-
skkole (vztah mezi uitelema kem, vztah k Psmu, ke knihm vribec,
Kdy tu mluvm o uritmsept mezi stylem a tmatem, myslm samo-
'.smantickhogesta'', ve kter se spojuj zvukov dle takzvan ,'dasLernen.'(nauen)a s tm spojen siln;sklon k pemt-
zejmna prob]ematiku
n, zv]ve vnitnmmonologu nebo dialogu, a urit1fsklon k pehodno-
avlzrtamovstrnka dla smyslutvorn m zprisobem, to jest ese ocitme
covn,k s5rmbolice,ke sloitostia problematinosti).De uritjin rodin-
v tom bod, kde autor vytvsmyslupln text a kde tenzas tent,!text
ntradicejako zliba ve vyprvn, v orln literatue (talmudsk povdka
smyslupln - tebaasymetricky - vnm. Tm zp sobem tenzsk svtij
nebo chasidsk povdka nebo idovsk anekdota a podobn).
estetick ietick , rozumov1fiemocionln'.ok''.2

ilI \rI
K idovsktmatice:pokud to unevypl v z pedchozhobodu, typick;fmi
Ze strany autora tedy do dla pichzejprvkyjeho osobnosti, jakje dotvo-
idovsk;fmi motivy jsou _ zjem o vlastn (kolektivn) identitu, o vlastn
ena mimo jin v]fchovou, vzdlnm, svtoqm nzorem, nboenstvm. (kulturn) djiny, o zobrazenantisemitismu, o Izrael jako ',zaslbenouze-
mi.', o problm diaspory a koneckoncri o 2. svtovou vlku a holocaust, to
posledn dokonce do tmry, eby se dalo mluvit o generacch idovsk;fch
1
K. Mercks: Zur Rezeption des Romans Das Leben mit dem Stern von Ji Weil (Sinn autorri pedholocaustem a po holocaustu.
r:nd Unsinn). Russian Literature (Amsterdarn) 1995, s. 561-578'
2
K. Merck"; .,Semantische Geste..und Ritualisierung bei B. Hr abal, Dutch Contrbutnns
to the Eleuenth International Congress of Slauists in Bratislava, Amsterdam-Atlanta 1994.

684 685
 PRoBLM LITERRNrrosrrr,u T}.to prvky mohou vchzet do dla dvojm zprisobem: jako tma a jako s
vE wEILovnomanu wor s rrvnzoou nm spojen hodnota. Izolovantma,bezvztahu k uritmusubjektu, nese
v sob samozejmv znam, ale nemrienikdy dospt ke smyslu. Tak rov-
KEES MERCKS n nemrie izolovan hodnota smyslupln existovat, protoejakmile se
objevse smyslem, dje se to nikoli absolutn, n;fbrrelativn, tedy ve vzta.
hu k uritmusubjektu, zakter!,m se skryv tvrirosobnost.

I
TV
Nsledujcrefert pmonavazuje na lneko recepci romnu JihoWeila
idovsk literatura by se dala definovat podle privodu autora, podle tma-
iuot s huzd.ou,kter..fv tchto dnech vyel v Russian Literature, v pflei-
tiky a mon tedy tak podle stylu. Pitom musme podotknout, ese jak
tostnmtisku k sedmdestinm naehoemeritnho profesora Jana van der
idovsk literatura, tak i privod autora, jeho tematickf vfbr a literrn
Enga.1 V tomto lnku vyvstala otzka Weilova literrnho stylu a doel
jsem v nm ponkud provokativn k zvru, ev tomto romnu vribec nejde styl jev rrizn a potenciln, tedy vtinouv zvislosti na autorskm zm-
''socrealismus'',report iliteraturu faktu a podobn, ru, nkdy vak i bezdn,kdy autor zapr svoje idovstvneboje k nmu
o realismus, natoo
zcela indiferentn.
n1fbro literrn styl, kter;f zejmpod vlivem tmatunabyl rrizn1fchaspek-
tri grotesknosti, bizarnosti a konstruovanosti. Nebudu to tady vechnoopa-
kovat, vlastn vechno u bylo v prribhu asuobjeveno jinfmi badateli
a lo mi spo souhrn a srovnn tchto qfsledkri ne o objeven neho v
novho.
K idovskmu privodu: trr' u vznik ada specifinostohledn rodiny
(vztah k otci, ale i k matce a ostatnm lenrimpbuzenstva,citov vzta}ty
il a hodnoty s tm spojen),ohledn nboenstv(Star zkon,rituly, ped-
pisy, zvyky, svtky a vztahy k nim), ohledn v chovy doma nebo v nboen-
skkole (vztah mezi uitelema kem,vztah k Psmu, ke knihm v bec,
Kdy tu mluvm o uritmsept mezi stylem a tmatem, myslm samo-
.'smantickhogesta'.,ve kter se spojujzvukov di]etakzvan ,'dasLernen'' (nauen)a s tm spojen;fsiln sklon k pemt-
zejmna problematiku
n, zvlve vnitnmmonologu nebo dialogu, a urit1fsklon k pehodno-
avfznamovstrnka dla smyslutvorn;fm zprisobem, to jest ese ocitme
covn,k s;rmbolice,ke sloitostia problematinosti).Dle uritjin rodin-
v tom bod, kde autor vytvsmyslupln text a kde tenzas tent text
ntradicejako zliba ve vyprvn, v orln literatue (talmudsk povdka
smyslupln - tebaasymetricky - vnm. Tm zprisobem tenzsk svrij
nebo chasidsk povdka nebo idovsk anekdota a podobn).
estetick ietick;,rozumovy iemocionln',ok''.2

ilI \rI
Kidovsk tmatice:pokud to u nevyplfv z pedchozhobodu, typick;fmi
Ze strany autora tedy do dla pichzejprvkyjeho osobnosti, jakje dotvo-
idovsk;fmi motivy jsou _ zjem o vlastn (kolektivn) identitu, o vlastn
ena mimo jin v chovou, vzdlnm, svtov;mnzorem, nboenstvm. (kulturn) djiny, o zobtazenantisemitismu, o Izrael jako ,'zaslbenouze-
mi.', o problmdiaspory a koneckoncrio 2. svtovou vlku a holocaust, to
posledn dokonce do tmry, e by se dalo mluvit o generacch idovsk;ch
1
K. Mercks: Zur Rezeption des Romans Das Leben mit dem Stern von Ji Weil
(Sinrt autorri pedholocaustem a po holocaustu'
und Unsinn), Russian Literature (Amsterdam) 1995, s. 561-578.
2 .'Semantische Geste.'und Ritua1isierung bei B' Hrab,Dutch Contributions
K. Mercks:
to the Eleuenth International Congress of Slauists in Bratislaua, Amsterdam-Atlanta 1994.

684 bl)
 \rII
S jednm nizozemsk;fm studentem jsme probrali nkter dla pevn
povlen]fchidovsk;chautor ,jako Viktora Fischla-Dagana, Arnota Lus-
liga, oty Pavla a Karola Sidona, abychom zjistili specifickrysy ttolitera-
''idovskhostylu'..3
tulry a bychom mohli ble definovat pojem onoho
Ukzalo se pi tom, ev dlech tchto autor se zrcadl nejen preference
tematick, ale i hodnotov,a to nejen ve vztahov]fch relacch k subjektu,
ale jet spv uritmpostoji k ivotu a k ivotnm otzkm.
Mm na mysli ony',vn..pocityviny,sebezapen asebenenvis-
ti,a pocit odcizenv neidovskmprosted,a naopak pocit blaha ve vlast-
nm kruhu, urit;fsklon k morInmu sebemuen, pocit mncennostia
neikovnosti (typ',lemila.'),nebo naopak uri!stupe moudrosti idoved-
nosti. Nebo mm na mysli frekventovanf pocit ltosti, tebanad ztracenym
rjem nebo vribec nad ztrtou nehoinkoho vzcnho.Dal astose
lyskytujc idovskoupotebouje zaujmat pozici prostednka(mezi lidmi,
stupinami lid nebo mezi kulturami), krttn|eejpocityhumanismu nebo
smlivosti.Nakonec sem pati zmnka o idovskmhumoru a zprisobu
uvaovn,ktersnad mtielychzet z qfejmenovanho'.nauen,': prob-
rat problmze vechstran, na zkoukuho pak postavit na hlavu, zamnit
'..'.'. . '.pod,',levou a pravou stranu, vnitna vnja podobn, m
vznikne urit stupe bizarnosti, kominosti,a protoejsouto vlastnjen
hypotzy, zrove urit]fstupe teoretinosti:reprezentovan realita se
doasnmn v model.
\rIII
,'idovskhostylu'. pznan:
Pro Weilriv ro mn iuot s huzdouje v rmci
Tror'a2' svtovvlky, holocaustu, ilegality.
Pouvnidovsk]ch pjmen:Roubek,Kauders, Porges a podobn,
jmna, .'oni..jsou jenom reprezentantiZ|a.
zatmcopro nacisty nem osobn
Npdnc ma lo okaz1kidovskmu privodu, qfchov, vzdln, nbo-
ensktradici a zvykrim. Roubekzejm pochz ze siln asimilovan
rodiny $ako Weil). Ctse dokonce divn v synagze, protoetam asi dlouho
nebyl. Vrii idovskobci se vyjaduje chladn a neptelsky (takjako
3 (teba u Hostovskho) se vyskytuj
H. Fenijn:spe cten uan d'e jood,seli,teratuur itt'de Tsjechische ltltrden, Amsterdam 1994
(diplomov prce).
a
I. Vzdalov: Traumatizovan literatura, Tuar 1995, .4.
686
Weil po vlce, pot,co ho idovsk obec kritizovala pro zkresleny obraz
idtl za protektortu ve jmenovanm romnu).
Pocit ltosti: Roubkriva sentiment|nvztah ke ztracen Rrience,
na ni vzpomn a s kterou ,.vnitn',mluv jako s idylickou postavou, kter
neodpovdrealistickpostav' n]fbrse spjevjakosentimentln sen.
Byla navc vdan a v;fhledy na njak;spolen; ivotbyly zce|aimaginrn.
Ltost pociujeRoubektakobecnvriiosudu iari, t<teroek transport,
zatmco on bizarnm ffzenm thoosudu mrie zristat naivu.
Pocit viny: je sebemuivpitomn;f,jednak protoese Roubeknech
postupn hmotn likvidovat, jednak protoeje nhodou zapomenut,kdy
by mlo dojt k jeho fyzick likvidaci, mse ihned octne v tkmorln
situaci, kterou sotva - a ne bez pomoci nkohojinho (Materny) - pekon.
Pocit odcizen:cel;romn je jm prodchnut a deformovn. Tady se pro-
jevuj tendence k ''derealizac|,,a k .,dehumanizaci,,,ktetpodr;/vajonen
- astov recepci tak chvlen1- realismus. Praha se stv cizm mstem,
skoro bezejmen, nkolikrt v expresivnm pehodnocenumuenhoIov.
ka. Lid ztrcej svlidsk rysy, jakmile zastupuj Z|o.5Y takovychpopi-
sech poznvme u Weila jet pozdnvliv expresionismu.
Nauen:Roubekpemtneustle, v duchu (vnitn)nebo nahlas,
i kdy osloven postava nen pitomna. Mnoh ''skuten,' pbhyse tak
vlastn jev jen jako hypotzy,fantasmagorie. Tm neustl;fm duchovnm
hloubnm a sebemuenmvyvjRoubekznanoupasivitu, kterou teprve
na konci romnu pekon dfty risil dlnka Materny, kter; se vyznauje
prv aktivnost a vtinou dlouho nepem1/l.
Svt jako model: vechny pbhyostatnch obtjsou popsny tak
zkratkovit, ebtzy vznikne dojem,etojsou opravdujen teoretickp-
klady, jako monostik een ivotnsituace pro Roubka.Ale i ''pklad''
Roubkase v5rvj tak bizarn, ese brzy podob spumlhes vypravo-
vnm. Mon, e tento narativn zprisobm svkoenyve zprisobu'.naue-
n'.,v prrizkumu monostnajt uriteen pro njakf - tebamorln
- problm. V tom smyslu bylo lze vykldat romn jako morln duchovn
exercicie na zklad vem znmhorelnhoproblmu'6
Nedovednost: svou skoro patologickou pasivitou a naivitou se Roubek
promuje v prav1fpffklad ''lemila'.ili '.slabhohrdiny,., a to nejen v och
" Viz opt mrij lnek (pozn. 1), v nm bohuel dolo k neblah
zmn Liblic a Lrto-
mic.
6
V diskusi mimo koerenci mi Alice Jerllikov sdlila, ei u jin;/ch idovsk;chautorri
takovto zbcen rodinn pbhy, kter fungujjako
pkladypro posluchae.Pochybova o tom, zda tyto pbhypochzej
ztohoto ''nauen.'.
Mohli bychom pecetvrdit, etakoqf zprisob vyprvn mjak si didaktick; charakter, snad
blzk;f''nauen''
na talmudsk.chkolch.
687
 \rII Weil po vlce, pot,co ho idovsk obec kritizovala pro zkreslen,! obraz
id za protektortu ve jmenovanm romnu).
S jednm nizozemskym studentem jsme probrali nkter dla pevn Pocit ltosti: Roubk v a sentimentln vztah ke ztracen Rrience,
povlen]fchidovsk;fchautorri,jako Viktora Fischla-Dagana' Arnota Lus- na ni vzpomn a s kterou .'vnitn'.mluv jako s idylickou postavou, kter
iiga, oty Pavla a Karola Sidona, abychom zjistili specifick rysy ttolitera. neodpovdrealistickpostav, n]/brse spjevjako sentimentln sen.
'.idovskho stylu.''3
t".v u bychom mohli bledefinovat pojem onoho Byla navcvdan a qfhledy na njak spolen;/ivot byly zce|aimaginrn.
IJkza|o se pi tom, ev dlech tchto autorri se zrcadl nejen preference Ltost pociujeRoubektak obecnvriiosudu iari, t<tereek transport,
tematick, a]e i hodnotov,a to nejen ve vztahov;chrelacch k subjektu, zatmco on bizarnm zenmthoosudu m e zristat naivu.
ale jet spv uritmpostoji k ivotu a k ivotnm otzkm. Pocit viny: je sebemuivptomn1, jednak protoese Roubeknech
',vn''
pocity viny, sebezapen a sebenenvis- postupn hmotn likvidovat, jednak protoeje nhodou zapomenut' kdy
Mm na mysli ony
ti,a pocit odcizen v neidovskm prosted, a naopak pocit blaha ve vlast- by mlo dojt k jeho fyzick likvidaci, mse ihned octne v tkmorln
nm kruhu, urity sklon k morlnmu sebemuen, pocit mncennostia situaci, kterou sotva - a ne bez pomoci nkoho jinho (Materny) - pekon.
neikovnosti (tlp'.lemila.'),nebo naopak urit]stupe moudrosti idoved- Pocit odcizen:cel romn je jm prodchnut a deformovn.Tady se pro-
nosti. Nebo mm na mysli frekventovany pocit ltosti, tebanad zttacenym jevuj tendence k ,'derealizaci.'a k ,'dehumanizaci'',kter podr1ivajonen
rjem nebo vribec nad ztrtotl nehoinkoho vzcnho. DaIastose - astov recepci tak chvlen;f - realismus' Praha se stv cizmmstem,
,.y.t.yt.';i"i idovskoupotebouje zaujmat pozici prostednka(mezi lidmi, skoro bezejmen, nkolikrt v expresivnm pehodnocenumuenholov-
stupinami lid nebo mezi kulturami), knn|eejipocity humanismu nebo ka. Lid ztrcej svlidsk rysy, jakmile zastupuj Z|o.5Y takov1fch popi-
smlivosti.Nakonec sem pati zmnka o idovskmhumoru a zp .sobu sech poznvme u Weila jet pozdnvliv expresionismu.
jmenovanho ''nauen'':prob-
uvaovn, kter snad z
m:ielryc:ltzetqfe Nauen:Roubekpemtneustle, v duchu (vnitn)nebo nahlas,
rat problmze vechstran, na zkoukuho pak postavit na hlavu, zamnit i kdy osloven postava nen ptomna.Mnoh ',skuten'. pbhyse tak
'..'u'. u ,'pod.',levou a pravou stranu, vnitna vnja podobn, m vlastn jev jen jako hypotzy,fantasmagorie. Tm neustl;im duchovnm
vznikne urit]fstupe bizarnosti, kominosti,a protoejsouto vlastnjen hloubnm a sebemuenmvyvjRoubekznanoupasivitu, kterou teprve
hypotzy, zrove urit;stupe teoretinosti:reprezentovan rea]ita se na konci romnu pekon dfty risil dlnka Materny, kter;se vyznauje
doasnmn v model. prv aktivnost a vtinou dlouho nepem1l'
Svt jako model; vechny pbhyostatnch obtjsou popsny tak
zkratkovit, ebtzy vznikne dojem,etojsou opravdujen teoretickp-
VIII klady, jako monostik een ivotnsituace pro Roubka.Ale i ''pklad''
Roubkase vyvijtakbizarn, ese brzy podob spumIhes vypravo.
,,idovskhostylu'. pznan:
Pro Weilrlv rcmniuot s huzd'ou jevrmci vnm. Mon, etento narativn zprisobm svkoenyve zptisobu'.naue-
Tma 2. svtovvlky, holocaustu, ilegality. n'.,v prrizkumu monostnajt uriteen pro njak - tebamorln
pjmen: Roubek, Kauders, Porges a podobn, - problm. V tom smyslu bylo lze vykldat romn jako morln duchovn
Pouvnidovsk;|'ch
jmna, '.oni'.jsou jenom reprezentantiZ|a. exercicie na zklad vem znmhorelnhoproblmu'6
zatimco pro nacisty nem osobn
Napdno md'lo okazuk idovskmuprivodu, vychov, vzdln, nbo- Nedovednost: svou skoro patologickou pasivitou a naivitou se Roubek
ensktradici a zvykrim. Roubekzejm pochz ze siln asimilovan promuje v praqf pffklad '.lemila.'ili .'slabhohrdiny.', a to nejen v och
rodiny (jako Weil). Ctse dokonce divn v s5magze,protoetam asi dlouho
jako
nebyl'. Vrii idovskobci se vfraduje chladn a neptelsky (tak
" Viz opt mrij lnek (pozn. 1), v nrn bohuel
dolo k neblah zmn Libiic a Lrto-
mic.
6
V diskusi mimo konferenci mi Alice Jedlikov sdlila, ei u jin;fch idovsk;fchautorri
(teba u Hostovskho) se vyskytuj takovto
3 zkrcen rodinn pbhy,kter fungujjako
H. Fen|jn: spe cten uan d,ejood'seliteratuur in de Tsjechische landen, Amsterdam 1994 pklady pro posluchae.Pochybovala o tom, zda tyto pbhypochzej z tohoto ''nauen'.'
(diplomov prce).
Mohli bychom pecetvrdit, e takoqf zprsobvyprvn mjak si didaktick;f charakter, snad
a
I. Vzdalov: Traumatizovan literatura' Tuar t995, .4. blzk;..nauen'.na talmudsk.ch kolch'

686 687
inorodhodlnka Materny, ale i pro Rtienku, kter mu kdysi vytkla,
e ani neum zatlouci hebkdo zdi. Velk st dobovkritiky se prv
rozilovala nad tmto nemotorn;ma apatick m postojem (viz dle mrij
pedchozlnek).
Humor: vzhledem k vnmutmatu se tu nehodhumor, kter vyvo.
lv smch. Romnoqf svt, modelovany ado bizarnosti a absurdnosti a
nkdy i do sentimentlnosti a trapnosti, u teneobasvyloud nanejqf
trpk rismv. Mezn situace a trapnost celkovsituace nkdy pipomnaj
povlen existencialismus (Ladislav Grosman), ktery zase siln ovlivnil
pozdj''koluabsurdnhodramatu,'(Vclav Havel, Jan Grossman a d).
ZAvn
Jest]ie pojem ',styl'.definujeme iroce,mriememluvit o idovskmstylu,
kteqf se vyznaujeurit m potempznan;fch vlastnost,kterse v rrizn
mea ne vdy souasnvyskytuj v idovskliteratue. Mimoto je docela
mon,ese tento styl pibliujek udlouho existujcmstyloqfm tradicm,
jako k talmudsk,chasidsknebo anekdotickliteratue.idovsk;/styl tedy
nen jednotn;,ale reprezentuje celou klu realizanch monost.
U JihoWeila nebylo tkokzat, ejeho styl ztvrnn svta mrie nalajsem v nejnovjencyklopedii heslo: ''Pavel, ota, vl. jm. otto Popper,
spadat pod pojem idovskhostylu, i kdy se Weil v romnu zjevn vzd
,'romantickho'. .'ritulnho,'
pojetidovskhoprosted. Idylickprvky idov-
(v
skho ivota rodin, v obci, v synagze nebo na hbitov) zce|aschzej
anachzimeje spev dlnickm prostedMaternov.
Konstatovali jsme, eWeilriv styl zdaleka nen realistickf, n;fbrod-
povdv mnoha aspektech uritidovskstylovspecifinostive ztvrnn
svta, jak je|ze poznat v nkte4ich dlech jin ch idovsk1fchautorri.
U nkter;fch autorri, kteuvdom rezignovali na svidovstv,by
bylo zajmavzjistit, zda pecejen nezristali volky nevolky ovlivnni sv1/m
idovsk;/mzzemim. Myslm pitom na przu Ivana KImy nebo i na ped-
vlenou Weilovu przu (Moskua.hranicd. U jinlch neidovsk1fchautorri,
ktese do znanmry ztotolovalise idovsk;fm osudem nebo tmatem,
jako u Ladislava Fukse, by se snad zase dalo dokzat, ejim chybjnkte-
r jin specifinosti tohoto stylu.
Nakonec bychjet chtl podotknout, epimapovn eskliteratury
,'idovskliteratura.' - kv,rili
tohoto stolet by se mla vyleovatrubrika
v1fznamu, hodnotm a specifinostitto pomrn mal literrn sloky v
mozaice esk]iteraturv.
688
oTA PAVEL vE vnnsrfcH sotIvIsLosTECH
EVA-KERSTI ALMERUDoV
Vtomto refertuse zabjvm vdskourecepcoty Pavla. Nejprve strun
pedstavmspisovatele a urnalistu, kte4f se narodil roku 1930 v Praze.
Jeho privodn jmno bylo otto Popper.
' Popperova urnalistick doba zaa|a,kdy byl v roce 1949 pijat do
Ceskoslovenskho rozhlasu, kde byl potom zamstnn a do roku 1956.
V tomto roce zmnil pjmenna Pavel a zaa|pracovat jako sportovn re-
portrv asopiseStadion. Tam vak skonilupo roce a pestoupildo aso-
pisu Ceskoslovensk vojk, kde zrist a do roku 1966,kdy mu byl pidlen
invalidn drichod. Zemelv beznu 1973 a nechal po sob mnostvkvalit-
nch report,ze|<tetychstihl pipravit nkolik knek'Je vak pedevm
znm sqfmi dvma vzpomnkov;miknkami Smrt krsnlch srnc , aJak
jsem potkal ryby
Kdyjsem zaa|aptrat po vdskmtitnmmaterilu o Pavlovi,
1930-1973'esk spisovatel, sportovnurnalista, P. je pedevm znm
pro autobiografickpoetickpovdky z dtstv o optimistickm otci a idylic-
kprodrodnhokraje. Vechnoje lenos humorem a optimismem, ale
je zatemnno hrrzami nacistick okupace, napklad ve Smrti krdsnlch
srncti.r
o otovi Pavlovi jsem nic jinho ve vdsk;ch slovncchnenala a Smrt
k.rdsrylchsrnc je dosud jedin jeho knka,kter je peloenado vdtiny
- byla vydna ve vdskua v roce |975 aje peloenapodle druhho
eskhovydn. Na oblceje napsno: ''ota Pavel, dosud ve vdskune-
znm , je jedinen; spisovatel nejvy ryzosti. Jeho jemn ironie a abso-
lutn odmtnutsenzacdodvajjeho nn;imkresbm rodiria asubezna-
djn minulmu znanvyhrann1fprofil _ ale takkrutostem vlky, kter
on, jako vichni jirr id, musel vytrpt. Je tu hokost, ale je ztlumena
jemn;fm, tichlm ibeninm humorem. ota Pavel je jednm z velk ch vypra-
vripovlendoby..'Totonapsalo nakladatelstv Bra Bcker o otovi Pav-
lovi. Ale petako jeho tatnkovi,a to mimo jin:'.T}topovdkyo osudech
idovskrodiny v Praze od tictfch do pades|fch let obsahujkrut rido-
b,ale pedevmtvoportrt nesrovnate]nhootce, 'malhomue', kter;/
l
Nationalencykloped,in 15, Hiigans 1994
689
inorodhodlnka Materny, ale i pro Rrienku, kter mu kdysi vytkla,
e ani neum zatlouci hebkdo zdi. Velk st dobovkritiky se prv
rozilovala nad tmto nemotornfm a apatick m postojem (viz drle m j
pedchozlnek).
Humor: vzhledem k vnmutmatu se tu nehodhumor, kter;f vyvo.
lv smch. Romnov;f svt, modelovany ado bizarnosti a absurdnosti a
nkdy i do sentimentlnosti a trapnosti, u teneobasvyloud nanejv
trpk1f rismv. Mezn situace a trapnost celkovsituace nkdy pfipomnaj
povlen1fexistencialismus (Ladislav Grosman), kter;zase siln ovlivnil
pozdj,.kolu absurdnhodramatu'. (Vclav Havel, Jan Grossman a dal)'
Zvn
Jestlie pojem .'styl..definujemeiroce,mriememluvit o idovskmstylu,
kte4f se vyznaujeurit m potempznan1fch vlastnost,kterse v rrizn
mea ne vdy souasnvyskytuj v idovskliteratue. Mimoto je docela
mon,ese tento styl pibliujek udlouho existujcmstyloqfm tradicm,
jako k talmudsk,chasidsknebo anekdotickliteratue.idovsk:styl tedy
nen jednotn;, ale reprezentuje celou klu realizanch monost.
U Jir.lroWeila nebylo tkdokzat, ejeho styl ztvrnn svta m e
spadat pod pojem idovskhostylu, i kdy se Weil v romnu zjevnvzda|
'.romantickho''pojetidovskhoprosted. Idylickprvky .'ritulnho'. idov-
skho ivota (v rodin, v obci, v synagze nebo na hbitov) zce|a schzej
a nachzme je spev dlnickm prostedMaternov.
Konstatovali jsme, eWeil v styl zdaleka nen realistick , n br od.
povdv mnoha aspektech uritidovskstylovspecifinostive ztvrnn
svta, jak jelrze poznat v nkte4fch dlech jin ch idovskfch autor '
U nkte4fch autorti, kte u vdom rezignovali na svidovstv,by
bylo zajmavzjistit, zda pecejen nezristali volky nevolky ovlivnni sv1fm
idovsk m zzerrrim,Myslm pitom na przu Ivana Klmy nebo i na ped-
vlenou Weilovu pt6zu (Moshua-hranice). U jinch neidovsk ch autorri,
ktese do znanrrrryztototovi se idovsk;fm osudem nebo tmatem,
jako u Ladislava Fukse, by se snad zase do dokzat,e jimchybj nkte-
r jin specifinosti tohoto stylu.
Nakonec bychjet chtl podotknout, epimapovn eskliteratury
'.idovskliteratura'' - kvlili
tohoto stolet by se mla vyleovatrubrika
v;znamu, hodnotm a specifinostittopomrn mal literrn sloky v
mozaice eskliteraturv.
688
oTA PA\rEL\/E vosrfcH soIJvIsLosTECH
EVA-KERSTI ALMERUDoV
Vtomto refertuse zabyvm vdskourecepcoty Pavla. Nejprve strun
pedstavmspisovatele a urnalistu, kter1yse narodil roku 1930 v Praze.
Jeho p vodn jmno bylo otto Popper.
- Popperova urnalistick doba za,a|a,kdy byl v roce 1949 pijat do
Ceskoslovenskhorozhlasu, kde byl potom zamstnn a do roku 1956.
V tomto roce zmnil pjmenna Pavel a zaa|pracovat jako sportovn re-
portrv asopiseStadion. Tam vak skonilupo roce a pestoupildo aso-
pisu Ceskoslovensk;.fvojk, kde ztistal a do roku 1966,kdy mu byl pidlen
invalidn drichod. Zeme|v beznu Ig73 a nechal po sob mnostvkvalit.
nch report,zekter!,chstihl pipravit nkolik knek'Je vak pedevm
znm sv1fmidvma vzpomnkov mi knkami Srnrt krsnj,ch srnc , alak
jsem pothal ryby.
Kdy jsem za,a|apttat po vdskmtitnm materilu o Pavlovi,
nalajsem v nejnovjencyklopedii heslo: ,'Pavel, ota, vl. jm. otto Popper,
1930-1973'esk spisovatel, sportovnurnalista. P. je pedevm znm
pro autobiografickpoetickpovdky z dtstv o optimistickm otci a idylic-
kprodrodnhokraje. Vechnoje lenos humorem a optimismem, ale
je zatemnno hrrizami nacistick okupace, napftlad ve Srnrti krdsnlch
srncri.l
o otovi Pavlovi jsem nicjinho ve vdsk;fchslovncchnena|aaSmrt
hrsnlch snzc je dosudjedinjeho knka,kterje peloena do vdtiny
- byla vydna ve vdskua v roce 1975 aje peloenapodle druhho
eskhovydn. Na oblceje napsno: ''ota Pavel, dosud ve vdskune-
znmj,, je jeinen;fspisovatel nejvyryzosti. Jeho jemn ironie a abso-
lutn odmtnutsenzacdodvajjeho nn;fonkresbm rodiria asubezna-
djn minulmu znanvyhrann;f profil - ale tak krutostem vlky, kter
on, jako vichni jirl id, musel vytrpt. Je tu hokost, ale je ztlrrmena
jemn;fm, tich;.imibeninm humorem. ota Pavel je jednm z velk1fchvypra-
v povlendoby.'.Tbto napsalo nakladatelstv Bra Bijcker o otovi Pav-
lovi. A]e petak o jeho tatnkovi, a to mimo jin: ''T},topovdky o osudech
idovskrodiny v Praze od tict ch do padestfch let obsahujkrut do-
b,ale pedevmtvoportrt nesrovnatelnhootce, 'malhomue',kter1f
1
Nationalencyklopedin 15, H gans 1994.
689
s odvahou a nezdolnou nladou a do konce odolv netst a excesum
nsil. Je to naprosto neodolateln;f vedn hrdina.''2
Musme samozejm brt ohled na to, e nakladatelstv chce vdy dlat
reklamu sv1fm knkm, ale to, co uvedlo na pebalu knihy Srnrl krd'snlch
srncti, opovd velmi dobe tomu, co potom napsali vdtkritici. Dva]a
jsem se na pt tecenzi, vechny byly z roku 1976. Prvn napsal Bengt
Lundberg pro stgta Correspondentn ajej vdskf titulje Paschaser
frdn Prag (Povdaky z Prahy).3 Lundberg pe mezi jinfm, e Pavlova
knka m zejmautobiografick pozad a e Pavel v, jak vloit do sv1fch
vzpomnek bohat humor a ironick drirazy, kter vak neskryj hok a
tragick momenty v proitcch Pavlovy rodiny. Dle kritik popisuje dj
a pitom mezi jin;/m zdtirazuje fakt,e Pavel jenom naznauje ty obtie,
kter jeho tatnek ml bhem nmeck okupace, a e ptv dky tomuto
se poda Pavlovi zobrazit tatnka jako pozdn civiln protjek dobrho
vojka vejka. A pesto, eje toto lenobas velmi komick, vyjd podle
Lundberga Pavel portrtem svho tatnka zrove obdiv i velikou nnost
k nmu.
Druhou recenzi napsal Per Helge pro Arbetarbladet'a Helge mn, e
Smrt hrdsnj,ch srnc je pamtihodnknka, co je tak titul recenze, a
eje napsna pesn;l'm a trochu melancholickym jazykem. Vyprvc tn
je podle Helgeho zmrnn. I tento kritik se ovem zablvtatnkem
nho dostane ten zdrenliv iakovilf a s humorem zkresleny
tatnkov1fch dobrodrustv, ve kter1fch vystupujejako prodava, ryb, do-
trn;f povyenec nebo jako nn;/ domc pn a hlava rodiny. Dle popisuje
Helge tatnka jako malho mue, ale velikho lovka, kter je vylen s
velkou lskou a kter1/ m tu vzcnou vlastnost, e m'tte odejt z kad
porky trochu jako vtz.
Dal recenzi s titulem Podiuuhodn!,tatnek publikoval Johan F'alck
v Helsingborgs Dagblad.5 vodem konstatuje, jakje krsn, e i nadle
je na svt msto pro klidn;f humor, jemnou ironii a melancholick
ticismus idovskho taen. Jako v pedchozch recenzchjedn se i tady
,'...
pedevm o tatnka a Falck ho popisuje takto: klidnf a qfbun;f, po-
smutnl; a optimistick , plach1/ a nezdoln Leo Popper.'. Zvtemrecenze
',perlika
uvd, e Pavlova kneka je v esk vyprvc tradici'..
2
o. Pavel: De uackra r'd'jurens do{ Hgans 1975
Jako pedposlednv tto souvislosti vystupuje ena. Recenze Kristiny
Eliassonov vyla v novinch Arbetet. s titulem Tatnek oslauoun. E|ias-
sonov tvrdila, e hlavn osoba, tud tatnek,je prrimrny lovk, sukni-
k, nikdo - a tedy umlec ivota. Je tak vybaven mnostvm dobr nlady
a nepipout, aby ho zniily ivotn obtie, vetn skeptick manelky,
kter se boj vc ne Hitlera. Recenzentce se knka moc lbila s v;ftimkou
popsu maminky. Maminka se zd Kristin Eliassonov jako pliablono.
vit vylen kysel domc putka.
Posledn recenzi s nzvem Vyprausutoutiroun napsal Ivan Faludi'
privodem Mad'ar' pro Uppsala Nya Tidning.'Jedin;1 Faludi zaadil Pavla
do irliterrn souvislosti a uvedl Capka, Haka, Klimenta i Klmu. Do-
da|, e vdsk;fmilovnk knih se mtie ted'tit na novho spisovatele z
esko-idovskhoprosteda nepfipomn ani apka' ani Haka, ale sqm
such;m humorem by se ml nejspe srovnvat s rusk;m spisovatelem
olomem Alejchemem, kter; pev jazyce jidi. Faludi tak mnil, ePavel
bez sebemen sentimentality sebeironicky vyprv svrij pbh a e jeho
perfektn popis postav i plynul;f styl mu bude poskybovat vysok ohodnocen
u soudob5ch satirikri'
Vem kritikrim se knka lbila, vichni se zaobrali tatnkem a ti z
nich se tak zmnili o ilustracch. Knihu Smrt hrdsnlch srnc ilustroval
a podle Martin Lamm a nakreslil tatnka jako tlustho, ba kulatho, usmvajcho
obraz se malho mue a skoro vichni kritici mnili, e takovy obraz odpovd
pedstav, kterou si o tatnkovi udlali. Je to asi tak, e Lammovy ilustrace
odpovdaj vdskpedstav o idovskm obchodnm cestujcm'
A]e knka Smrt krd,sn!,ch srnc nebyla pedstavovna jenom v novi-
nch. V rozhlasovm poadu Min sommarlsning (Moje letn ten)doporu-
il vdsk spisovatel KIas stergren prv knku Smrt hrtisnlch srnc ,
24. ewna 1985. Mimochodem dokonce i pedstaven poadu bylo zajmav,
protoe hlasatel uvedl, e ',Klas stergren s lskou a velost.' vyprv o
skep- knice Smrt krsnych srnc . Klas stergren vribec pedkld velmi zaj-
mav nzory na otu Pavla a je to tak a dosud jedin1i Svd, kter1i se zab;f-
v otou Pavlem tak drikladn, a prv proto se tady zab,lvmtady Klasem
stergrenem. Poad tnal asi ptadvacet minut a vodem stergren ekl,
e toto nen tk knka, je to jednoduch;i a jasn;f pbh, a prv proto
se mu o n tko povd. Potom vyprvl o tom, co je napsno na oblce
knky' Umstil Pavla do irch souvislost a ekl. e ve svtle toho. co
vme o tom, jak bylo bl't idem ve stedn Evrop bhem tict;fch ret,
je osud oty Pavla svfm dsiv;fm zprisobem typick . obsahuje vechny in-

" "tgto Correspond'entenL2.2, |976'

a 6
Arbetarbladct 29.3. Lg76. Arb"t"t 14. rr. 1976.
s 7 (Jppsola
HelsittgborgsDagblad 13.9. 1976. Nya Tidning 18. 11. 1976

690 691
s odvahou a nezdolnou nladou a do konce odolv netsta excesum
nsil. Je to naprosto neodolateln;fvednhrdina.',2
Musme samozejmbrt ohled na to, enakladatelstv chce vdy dlat
reklamu sv1fmknkm, ale to, co uved]o na pebalukn1hy Smrt krsnlch
srncr,odpovdvelmi dobetomu, co potom napsali vdt kritici. Dva]a
jsem se na pt tecenzi, vechny byly z roku 1976. Prvn napsal Bengt
Lundberg pro stgta Correspondentnajej vdsktitulje Paschaser
frdn Prag (Povdakyz Prahy).3 Lundberg pemezi jinfm, e Pavlova
knka m zejmautobiografick pozad a ePavel v,jak vloit do sv1/ch
vzpomnek bohat humor a ironick drirazy, kter vak neskryj hoka
tragick momenty v proitcch Pavlovy rodiny. Dle kritik popisuje dj
a pitommezijin;fm zd razuje fakt,e Paveljenom naznaujety obtie,
kter jeho tatnek ml bhem nmeck okupace, a e ptv dky tomuto
se poda Pavlovi zobrazit tatnka jako pozdn civiln protjek dobrho
vojka vejka.A pesto,eje toto lenobasvelmi komick,vyjdpodle
Lundberga Pavel portrtemsvhotatnka zrove obdiv i ve]ikou nnost
k nmu.
Druhou recenzi napsal Per Helge pro Arbetarbladet'a Helge mn,e
Smrt hrsnjrh srncti je pamtihodnkrLk4 coje tak titul recenze, a
eje napsna pesn;/'ma trochu melancholickym jazykem. Vyprvc tn
je podle Helgeho zmrnn. I tento kritik se ovem zabyvtatnkem a podle
nho dostane tenzdrenliv iakovilf a s humorem zkresleny obraz
tatnkov1fchdobrodrustv,ve kter1/chvystupujejako prodava,ryb, do-
trn;f pov5enecnebojako nn;fdomc pn a hlava rodiny. Dle popisuje
Helge tatnka jako malhomue,ale velikholovka,kter je vylens
velkou lskou a kter1f m tu vzcnou vlastnost, e m'eodejt z kad
potky trochu jako vtz.
Dalrecenzi s titulem Podiuuhodn!,tatnek publikoval Johan F'alck
v Helsingborgs Dagblad.5vodem konstatuje, jakje krsn, ei nadle
je na svt msto pro klidn humor, jemnou ironii a melancholick skep-
ticismus idovskhoraen.Jako v pedchozchrecenzchjedn se i tady
,'...klidnf a qfbun;f, po-
pedevmo tatnka a Falck ho popisuje takto:
smutnl;a optimistick , plach1/ a nezdoln Leo Popper.'. Zvremrecenze
uvd, e Pavlova kneka je ',perlikav eskvyprvc tradici'..
2
o. Pavel: De uackra r'd'jurens dod Hgans 1975
" "tgto Correspond'enten t2.2, 1976'
a u Arb"t"t L4. rr.
Arbetarbladet 29. g. 1976.
5 7 (IppsalaNya Tidning
Helsingborgs Dagblad 13.9. 1976.
690
Jako pedposledn v tto souvislosti vystupuje ena.Recenze Kristiny
Eliassonov vyla v novinch Arbetet. s titulem Tatnek oslauoudn. E|ias-
sonov tvrdila, ehlavn osoba, tud tatnek,je prrimrny Iovk,sukni-
k, nikdo - a tedy umlec ivota. Je tak vybaven mnostvm dobr nlady
a nepipout, aby ho zniily ivotn obtie, vetn skeptick manelky,
kter se boj vc ne Hitlera. Recenzentce se knka moc lbila s v;fiimkou
popsu maminky. Maminka se zd Kristin Eliassonov jako pliablono.
vit vylen kysel domc putka.
Posledn recenzi s nzvem Vyprausutoutiroun napsal Ivan Faludi'
privodem Mad'ar' pro Uppsala Nya Tidning.'Jediny Faludi zaadil Pavla
do irliterrn souvislosti a uvedl apka, Haka, Klimenta i Klmu. Do-
da|, e vdsk;fmilovnk knih se mrie ted'tit na novho spisovatele z
esko-idovskhoprosteda nepfipomn ani apka. ani Haka, ale sqm
such;m humorem by se ml nejspe srovnvat s rusk;m spisovatelem
olomem Alejchemem, kter; pev jazyce jidi. Faludi tak mnil, e Pavel
bez sebemen sentimentality sebeironicky vyprv svrij pbh a e jeho
perfektn popis postav i plynul;f styl mu bude poskytovat vysok ohodnocen
u soudob ch satirikri.
Vem kritikrim se knka lbila, vichni se zaobrali tatnkem a ti z
nich se tak zmnili o ilustracch. Knihu Smrt hrdsnlch srnc ilustroval
Martin Lamm a nakreslil tatnka jako tlustho, ba kulatho, usmvajcho
se malho mue a skoro vichni kritici mnili, e takov,! obraz odpovd
pedstav, kterou si o tatnkovi udlali. Je to asi tak, e Lammovy ilustrace
odpovdaj vdskpedstav o idovskm obchodnm cestujcm'
Ale knka Smrt krd,sn!,ch srnc nebyla pedstavovna jenom v novl-
nch. V rozhlasovm poadu Min sommarlsning (Moje letn ten)doporu-
il vdsk spisovatel KIas stergren prv knku Smrt hrsnlch srnc
24. ervna 1985. Mimochodem dokonce i pedstaven poadu bylo zajmav,
protoe hlasatel uvedl, e ,'KIas stergren s lskou a velost.'vyprv o
knice Smrt krsnych srnc . KIas stergren v bec pedkld velmi zaj-
mav nzoty na otu Pavla a je to tak a dosud jedin Svd, kter1i se zab;f-
v otou Pavlem tak drikladn, a prv proto se tady zab,lvmtady Klasem
stergrenem. Poad trval asi ptadvacet minut a vodem stergren ekl,
e toto nen tk knka, je to jednoduch;i a jasn;f pbh, a prv proto
se mu o n tko povd. Potom vyprvl o tom, co je napsno na oblce
knky' Umstil Pavla do irch souvislost a ekl. e ve svtle toho. co
vme o tom, jak bylo byt idem ve stedn Evrop bhem tict;fch ret,
je osud oty Pavla sv]im dsiv;im zprisobem typick;f . obsahuje vechny in-
1976.
18. 11. 1976
691
gTedience. Petjako esk;fZid bylo samo o sob qfzvou, ale petjako
esk idovsk spisovatel, to bylo jednm z nejvtchhrdinstv naeho
stolet.Dle se stergren domnv,evelk steskliteratury pojednv
prv o umn peit,a to na vechrrovnch,ale mon pedevmduev- a to prv Smrt krdsnlch srncr.Film byl soustceloveernho
n. Literrnm pomnkem ttostrategii peitjedobrvojk vejk,pokra-
ujestergren. Jin m pro Pavla charakteristick;fm rysem je podle ster-
grena ibeninhumor, kter;f rdi pstuj lid, kte4fm je opravdu patn.
Hlavn ingredienctakovhohumoruje taksebeironie.Podle stergrena
pattento humor k eskmunrodnmu charakteru, pokud se d o nem
takovm mluvit. A vechno dobr,co charakterizuje eskouliteraturu, je
njakfm zprisobem reprezentovno prvve Srnrti krdsn!ch srncroty Pav1a.
Jako dvezmnnkriti ci zab la| se spisovatel stergren tatnkem.Mezi
jin;fm ekl,e tento portrtotce se vsvou lskou by ml dostat msto mezi
klasiky. Pan Popper je jednm ztchbentyznamn1fch hrdinri, jejich qfznam-
nost vystoup av tsnblzkosti.A kdy potom stergren vyprvl, jak
Popperovi ili u Prokri,provedl velmi zajmav,nikoliv vak literrn srov-
nn s jednm vdsk:m spisovatelem. ekl toti, e u Prokri se zaby-laj
rybolovem, kter1f ve vdskmvyprvcm umn m protjek jenom u
spisovatele Fritiofa Ni]ssona Piratena v jehoBombi Bittoui. stergren tak
mnil, e knkaSmrt hrd'snfch srnc je velmi zbavn, a|eeje zbavn
sprvn;fm zprisobem, zplisobem, kter;f uindojem na tene.Tnina je
samozejmmoll a Pavlrjv humor spovv ltosti a obasv dsivmzoal-
stv' Pavlriv styl je, pokraovalstergren, klinicky oitn;f od sentimentity.
Pavel vyprv jednoduea jasn, skromn, zprisobemjinak vyhrazen1fm
letit m mistrrlm. stergren tak konstatoval, ev tom hluku hlasri, kter
se pokouejvzjemn se pehluitsvym svdectvmo bd naehoasu,
je Pavlovo vyprvn tich m eptnm,kter prv proto bud absolutn
pozornost. stergren tak ekl, epokud existuje monostzskat njakou
jasnou esenci z Pavlovy knky,takje to krevjeho vlastnho srdce. Tb, co
popisuje,je totijaksi lidskost a dristojnost,kter peijeapro1jevechna
pokoenmonprv dfty suvernnsebeironii, kterou pan Popper rozvj
bhem celhosvho marnho psho ivota a kter tak uil svho syna.
vdskznalost oty Pavla vak nepochzjenomz knek.31. kvtna
1981 byl v televizi uveden barevn;fr|m Zlat tihoi pod|e stejnojmenn
povdky, kter! rctoval Karel Kachya. Svdskf titul znl Den gyllene
',Desetilet1/
f&ngsten (Zlatf rilovek). vdsktelevize pedstavilafilm takto:
chlapec sn o tom, jak chyt zlat rihoe,ktejsou opedeni legendami
o kter ch si dospl tak asto povdaj. Dostv se stle vce do svta sntj
a souasnse blvlka.'. Televizn hlasatel zato pedstavilfilm takto:
',Nynbude eo zdravych vodch a rybolovech,.a pokraoval,eje to su-
gestivn a poetick film z okupovan zem bhem 2. svtovvlky, film
o chlapeckmsnu' Zajmavje,eteleize i hlasatel pedstavi]ifilm titulem
692
Zlatj, Ioueh,zatmcona zatkufilmu se ukzalo, epekladatelkaMonica
Scheerov peloilatitul sprvn Zlat hoi.
Skoro pesno devt let pozdji uvedli v televizi jinf Kachyriv film,
televiznho
poadu zPrahy' vdsk filmov;f televizn titul byl Rrokarnas d,ijd,(Smtt
srncri). V televiznm poaduhovoili o tom, ejde o film, kter pojednv
o veselmobchodnmzstupci na konci tictfch let, kter miluje rybolov,
a tvrdili tak, e Leo Popper pemlouv sedlky, aby si koupili v robky
od Elektroluxu a pitom na sv;chcestch svd eny.Kdy potom nacist
vpochoduj do ech, zantvrd skutenost - Leo je id. o tomto filmu
se hovoilojidve,a to ve vdskm rozhlasovmpoaduKulturnytt (Kul.
turn noviny) 5. rinora 1988. loo zprvu z Gijteborskhofilmovhofes-
tivalu a reportr ekl, ese tna esk1fceloveernfilm Smrl hrdsnlth
srnc , kter! se bude promtat ptho dne. Dle pokraoval tm, e jde o
zfllmovn Pavlova stejnojmennknihy, a pokud film knize odpovd, m
jt o velmi dojemnou povdku o kulatm a odvnmprodavaivysava ,
kter1f se dokonce odvtropit si posmch z nacistri.
Ten film byvak mohl b1y'tvlastnripln jin . Podle Pavlova nejstarho
bratra Huga napsal ota Pavel scnk filmu sm, ale v dob,kdy ho Ka-
chya poteboval,byl tento scnve vdsku,protoevdov chtlriSmrt
krdsn!,ch srnc natoit.Potom to neudlali a Kachya toilpodle vlastnho
scne'
Takov je tedy ve vdskudostupn;materil o Pavlovi. Aleje tojenom
mal st veho,co za sv j ivot vytvoil. Nebylo by monpekldat vc
Pavloqfch knek?Nebylo by monzvj,it zjem o otu Pavla ve vdsku?
J myslm, e ar'o, Velmi astodostvm otzku o svprci. Kdy eknu,
epracuji na doktortu o Pavlovi, chtjo nm vdt vce.Vtina se zaj.
m o jeho dalliterrn innostkromknkySrnrt krsnlch srnc , Y tom
ppadjim rda vyhovm a nejradji cituji z tch sportovnch reporti,
kterjet nebyly knin publikovny. Pavel stylizuj etotilve svran
prci svvyprvn tak, etenm dojem, eje posluchaem,kter1i m
rozhovor se spisovatelem.Tento zprisobpsan zprostedkujepocit drivr-
nhostyku mezi tenem a spisovatelema tenvnm spisovatelejako
lidovhopohdke'
V asopiseStadion napklad Pavel uveejnil report s titulem Volr
Grijbouha,Cituji rivodemjeho slova: ''Hal, tady Gr<ibovka.Co to je? Pece
a vila uprostedHavlkoqfch sadri' kterou dal postavitv novorenesannm
slohu v minulmstoletMoicGr<ibe.Te ujsem nkolik let Domem pio.
n1foriJulia Fuka,vnpln dt.''8
8
stodi,, 1956,,22.
693
gTedience' Petjako eesk:id bylo samo o sob qfzvou, ale petjako
esk;fidovsk;f spisovatel, to bylo jednm z nejvtchhrdinstv naeho
stolet.Dle se stergren domnv,evelk steskliteratury pojednv
prv o umnipeit, a to na vechrirovnch,ale mon pedevmduev-
n. Literrnm pomnkem ttostrategii peitjedobaf vojk vejk,pokra.
ujestergren. Jin m pro Pavla charakteristick;/m rysem je podle ster-
grena ibeninhumor, kterf rdi pstuj lid, kterm je opravdu patn.
Hlavn ingredienc takovhohumoru je tak sebeironie. Podle ostergrena
patff tento humor k eskmunrodnmu charakteru, pokud se d o nem
takovm mluvit. A vechno dobr,co charakterizuje eskouliteraturu, je
njakfm zprisobem reprezentovno prvve Smrti krsnlch srn'croty Pavla.
Jako dffve zmnnkritici zab1lvalse spisovatel stergren tatnkem.Mezi
jin m ekl,etento portrtotce se vsvou lskou by ml dostat msto mezi
klasiky. Pan Popper je jednm ztct'bezvfznamn;fch hrdin ,jejich qfznam-
nost vystoup a v tsnblzkosti.A kdy potom stergren vyprvl, jak
Popperovi ili u Prokri,provedl velmi zajmav,nikoliv vak literrn srov-
nn s jednm vdskmspisovatelem. ekl toti, e u Prokri se zabyvaj
rybolovem, kteqf ve vdskmvyprvcm umn m protjek jenom u
spisovatele Fritiofa Nilssona Piratena v jehoBombi Bittoui. stergren tak
mnil, eknka Smrt kr,sn!,ch srnc je velmi zbavn , a|e eje zbavn
sprvn1fonzp sobem, zprisobem, kterj uindojem na tene.Tnina je
samozejmmoll a Pavlriv humor spovv ltosti a obasv dsivmzoal-
stv. Pavlriv styl je, pokraov stergren, klinicky oitn;f od sentimentality
Pavel vyprv jednoduea jasn, skromn, zprisobemjinak vyhrazen m
letit m mistr m. stergren tak konstatoval, ev tom hluku hlasri, kter
se pokouejvzjemn se pehluitsv;fm svdectvm o bd naeho asu,
je Pavlovo vyprvn tich;m eptnm,kter prv proto bud absolutn
pozornost. Ostergren tak ekl,epokud existuje monostzskat njakou
jasnou esenci z Pavlovy knky, tak je to krev jeho vlastnho srdce. Tb, co
popisuje,je totijaksi lidskost a dristojnost,kter peijea proijevechna
pokoenmonprv dfty suvernnsebeironii, kterou pan Popper rozvj
bhem celhosvho marnho psho ivota a kter tak uil svho syna.
vdskznalost oty Pavla vak nepochzjenomz knek.31. kvtna
1981 byl v televizi uveden barevn fi|m Zlat hofi pod|e stejnojmenn
povdky, kter reroval Karel Kachya. Svdskf titul znl Den gyllene
',Desetilet1/
f,ngsten(Zlat:frilovek). vdsktelevize pedstavilafilm takto:
chlapec sn o tom, jak chyt zlat rihoe,kte jsou opedeni legendami
o kte4fch si dospl tak astopovdaj. Dostv se stle vce do svta snrj
a souasn se blvlka.'. Televizn hlasatel zato pedstavil film takto:
'.Nyn bude eo zdrav;fch vodch a rybolovech'. a pokraoval, eje to su-
gestivn a poetick film z okupovan zem bhem 2. svtovvlky, film
o chlapeckmsnu. Zajmavje,eteleize i hlasatel pedstavili film titulem
692
Zlatj loueh,zatmcona zatkufilmu se ukzalo, e pekladatelkaMonica
Scheerov peloilatitul sprvn Zlat lhoi.
Skoro pesno devt let pozdji uvedli v televizi jinf Kachyriv film,
a to prv Smrt kr,snfch srncr.Film byl soustceloveernho televiznho
poadu zPrahy. vdsk filmov;f televizn titul byl8 okarnas dijd.(Smrt
srncri). V televiznm poaduhovoili o tom, ejde o film, kter pojednv
o veselm obchodnmzstupci na konci tictfch let, kter miluje rybolov,
a tvrdili tak, e Leo Popper pemlouv sedlky, aby si koupili qfoobky
od Elektroluxu a pitom na sv;ich cestch svd eny.Kdy potom nacist
vpochoduj do ech, zantwd skutenost - Leo je id. o tomto filmu
se hovoilojidve,a to ve vdskm rozhlasovmpoaduKulturnytt (Kul-
turn noviny) 5. rnora1988. loo zprvu z Gtjteborskhofilmovho fes-
tivalu a reportr ekl, ese tna esk celoveernfr|m Smrt krdsn!,ch
srnc , kter! se bude promtat ptho dne. Dle pokraoval tm, ejde o
zfi]movn Pavlova stejnojmennknihy, a pokud film knize odpovd, m
jt o velmi dojemnou povdku o kulatm a odvnmprodavaivysavati,
kter1f se dokonce ovtropit si posmch z nacistri.
Ten film byvak mohl b t vlastn ripln jinf. Podle Pavlova nejstarho
bratra Huga napsal ota Pavel scnk filmu sm, ale v dob, kdy ho Ka-
chya potebov,byl tento scnve vdsku,protoevdov cht|iSmrt
hrsn!,ch srnc natoit.Potom to neudlali a Kachya toilpodle vlastnho
scne'
Takovf je tedy ve vdskudostupn;i materil o Pavlovi. Ale je to jenom
mal st veho,co za sv j ivot vytvoil. Nebylo by monpekldat vc
Pavlov1fchknek?Nebylo by monzv,!it zjem o otu Pavla ve vdsku?
J myslm, e ano, Velmi astodostvm otzku o svprci. Kdy eknu,
epracuji na doktortu o Pavlovi, chtj o nm vdt vce.Vtina se zaj-
m o jeho dalliterrn innostkromknkySrnrt hrsnlch srnc , Y tom
ppadjim rda vyhovm a nejradji cituji z tch sportovnchrcport,
kterjet nebyly knin publikovny. Pavel stylizuj etotilve svran
prci svvyprvn tak, etenm dojem, eje posluchaem,kter1f m
rozhovor se spisovatelem. Tento zprisob psan zprostedkuje pocit d vr-
nhostyku mezi tenem a spisovatelema tenvnmspisovatelejako
lidovho pohdke.
V asopiseStadion napklad Pavel uveejnl| rcport s titulem Volr
Grijbouha,Cituji rivodemjeho slova: ''Hal, tady Grcibovka.Co to je? Pece
a vila uprostedHavlkovfch sadri, kterou dal postavitv novorenesannm
slohu v minulm stolet Moic Gr be. Te u jsem nkolik let Domem pio-
nffi Julia Fuka,vnpln dt.'.8
'
stodio, 1956,,22.
693
 A Z.uod statenfch,n report,kterou Pavel napsal pro asopis
eskoslovensk;fvojk, m tento zvltnrivod: ''Jsem eka,prost eka,
nic vc. Miliny kamen , psit behy'kolonie olin a vrb, to je m tlo.
Voda' to je m krev. Chladn a stle proudc.Kdyby ji nkdo v1'rval kory-
tu, zemelabych, tak jako zmittlro bez krve..'gota Pavel ve svmvypr-
vn zpravidla pouvprvn osobu slajednotnho.Ztotoruje se s ekou,
domem pion 'rri nebo se sportovcem. Nejenom to je vak pro Pavla specific.
k. V jeho dle se pedevmobjevuje prodnl1rika. Uvedu jako pftlad
citt z repo eNernnm za Riuiru!, kter se objevila poprvv asopise
eskoslovensk vojk, ale teje tak vydna v novPavlov krrceJak
el ttd Afrkou:
V Lipn se stav a z Lipna do VyhoBrodu mus nk]ad,kem. Na drkotajcm aut
nm vyprvj o vzniku ertovy stny. ert ml odnst chasnka, ale dvml splnit
jeho ti rikoly, U prvn nesplnil' Chasnk mu poruil, aby zastavil Mtavu dv,ne ko-
hout zakokrh' satan se del s obrovsk:mi balvany, ale Vltavu nezatarasil' Chasnk
mu mohl dt jet tr1kol. Mohl mu nadit, aby zanedi] eku tak jak louovick
paprny a ert by to uritnedokzal. Rk se ostatn, eje qfhodnj platit pokuty
za zneitneky, ne postavit dnfiltran zazen.Je zatm konec krsn vody,
na vem lepchnoucs|em' eka je mrtv. ivot v n umiel. ryby v n nejezd,lid se
nekoupaj, enskneperou prdlo. l0
Tady vak najdeme i jin;y pro Pavla typick1f rys' a to jsou pohdkov
elementy. Pavel tvo vribec dynamickou rr;Trvc techniku, kter
mnoho lid. Tm, evyptv jakoby zriznlch perspektiv, je jeho vyprvn
jet ivja pijmnovy rozmr. K tomu ovempispvprodnlyrika
i ten fakt, ePavel sqfmi lnky bojoval za lepprosted,o emsvd
tak uvedeny citt. Zkusm tedy zqfit zjemo otu Pavla ve vdsku,a
myslm, epedpokladyjsou velmi dobr.Pan Werich sice tvrdil, e Ota
Pavel psal tak drjbeesky,ese to ned peloit,llale knka Smrt krs-
nlch srnc je i ve vdskmpekladu velmi oblben, a kdyby se mi poda-
ilopeloiti jin Pavlovy prce, jsem si jist, eby mly rispch. A uklze-
ka v dom, kde jsem bydlela dve,by se tak moc tila. Za,a|akvrili mn
stotu Pavla, a kdy doetlaSmrt hrdsnlch srnc , tvrdila, e bude st
ostatn Pavlovy knky nmecky - tolik se j knka lbila. Ale je to pece
jen vdka...
9 Z' Ko^,' Skdcel,Brno
eskoslouensk!,uojdk 1957, ,'II.
10
eskoslouensk! uojtik 1957, ' 16; o. Pavel: Jak eItata Afrikou, Pralta 1994
i1
J. Janouek:Rozhouory s Janem Wericlrcm,2' vyd. Praha, 1986.
694
o SoNETECH JANA sxcnr-e
BIRGIT KREHLoV
(...) So majcht ich selbst in kiinstlichen Sonetten,
In sprachgewandter MaJe kiihnem Stolze,
Das Beste, was Gefiih] mir gbe, reimen;
Nur weiB ich hier nicht bequem zu betten,
Ich schneide sonst so gern aus ganzem Holze,
Und miiBte nun doch auch mitunter leimen.
(Goethe: Das Sonett)
(...)Ich hoppse, wie die Muskeln mir's diktieren,
Will nicht in fremde Form gezwungen sein
Und fiiLhle mich sanz frei in meiner - meinerl
Pfui Teufel, sollt'ich Sonette schmieren:
Ich will ich selbst in meinen Lungen sern
Und niemals atmen in Petrarcas seiner."
(MYnona)
fascinuje
Jan Skcel napsal stovky bsn, mezi nimi je i sedmnct sonet . Dalo by
se ci, e je to zanedbateln mnostv, a|e to, e se piklonil ',k bsnick
form' kter je poeticky i filologicky nejastji komentovna'' a je .'stle
vce diskutovanou formou,',l vzbudilo nai pozornost. Navc hraj Skce}ovy
sonetyv zatmjedin monografii jeho dfla od Zdeka Komnavedlejroli.
.'Lze
Komn pe: ci, e Skcel nebuduje sonet jako brilantn formovou
z|eitost, n1/brv duchu cel sv poetiky se form sonetu spsvuje, aby
zahrnuljeho lyr.icky osvdenou vyznamotvornost do sv vlastn smantick
intence.''2 Takovto zachzen se sonetem je pro bsnka 20' stolet (za
hranin by se daly oznait Rilkeho Sonette an orpheus) spepravidlem
ne qfrimkou,3 akoli prv ve tyict ch a padest ch letech v esklite-
'
A. von Bormam: Wer heut Sonette schreibt..., in Ziteraturwissenschaft und Geschichts-
philosophie (Festschrift fiir Wilhelm Emmrich), ed. H. Arntzen aj., Berlin-New York 1975,
s. 146.
,
1994, s. 122n.
3
Srov. D. Schindelbeck: Die Veriinderung d,er Soruttstruhtur uon d.er d.eutschenLyrik
der Jahrhundertwende bis in die Gegenwart' Frankfurt a. M. 1988. Schindelbeck rozliuje
ti zprisoby pouvnformy sonetu ve 20. stolet. Zp'ttsobzachzen, kte4f shora u Skcela
695
 A Z,uod statenfch, nreport, kterou Pavel napsal pro asopis o SONETECH JANA SKCEI.A
eskoslovensk;fvojk, m tento zv|tnrivod: .'Jsem eka, prost eka,
nic vc. Miliny kamenri, psitbehy,kolonie olin a vrb, to je m tlo. BIRGIT KREHLoV
Voda' toje m krev. Chladn a stle proudc.Kdybyji nkdo vyrval kory-
tu, zemelabych, tak jako zmftt|o bez krve..'gota Pavel ve svmvypr-
vn zpravidla pouvprvn osobu slajednotnho.Ztotoruje se s ekou,
domem pion rri nebo se sportovcem. Nejenom to je vak pro Pavla specific. (...) So mticht ich selbst in kiinstlichen Sonetten,
k.V jeho dle se pedevmobjevuje prodnlyrika. Uvedu jako pftlad In sprachgewandter MaJe kiihnem Stolze,
citt z reporteNemnmza Riuiru!,kter se objevila poprvv asopise Das Beste, was Gefiih] mir gbe, reimen;

eskoslovensk1fvojk, ale teje tak vydna v novPav]ov knceJak Nur wei3ich hier nicht bequem zu betten,
el tta Afrihou: Ich schnede sonst so gern aus ganzem Holze,
Und miBte nun doch auch mitunter leimen.
V Lipn se stav a z Lipna do VyhoBrodu mus nk]adkem. Na drkotajcm aut (Goethe: Das Sonett)
nm vyprvj o vzniku ertovy stny. ert ml odnst chasnka, ale dvmI splnit
jeho ti rikoly. U prvn nesplnil. Chasnk mu poruil' aby zastavil Vltavu dv,ne ko. (...)Ich hoppse, wie die Muskeln mir's diktieren,
hout zakokrh' Satan se del s obrovsk:imi balvany' ale Vltavu nezatarasi]. Chasnk Will nicht in fremde Form gezwungen sein
mu mohl dt jet trikol. Mcihl mu nadit' aby zanedil eku tak jak louovick Und ftiLhlemich sanz frei in meiner - meinerl.
paprny a ert by to uritnedokz. Rk se ostatn, eje qihodnj platit pokuty
za zneitneky, ne postavit dnfiltran zazenj.Je zatm konec krsn vody, Pfui Teel, sollt'ich Sonette schmieren:
na vemlepchnouci s|em. eka je mrtv, ivot v n umiel, ryby v n nejezd'lide se Ich will ich selbst in meinen Lungen sein
nekoupaj, enskneperou prdlo.1o Und niemals atmen in Petrarcas seiner."
(MYnona)
Tady vak najdeme i jin;/' pro Pavla typicky rys, a to jsou pohdkov
elementy. Pavel tvovribec dynamickou vypvctechniku, kter fascinuje
mnoho lid. Tm, evyprv jakoby zrtnnlch perspektiv, je jeho vyprvn Jan Skcel napsal stovky bsn, mezi nimi je i sedmnct sonet . Dalo by
jet ivja pijmnoqf Tozmr' K tomu ovempispvprodnlyrika se ci,eje to zanedbateln mnostv,a|e to, e se piklonil ''k bsnick
i ten fakt, ePavel sv1milnky bojoval za lepprosted,o err. svd form, kter je poeticky i filologicky nejastji komentovna.' a je ''stle
tak uvedeny iitt. Zkusm tedy zv1fitzjem o otu Pavla ve vdsku,a vcediskutovanou formou'',lvzbudilo nai pozornost. Navc hraj Skcelovy
myslm' e pedpoklayjsou velmi dobr.Pan Werich sice tvrdi], e Ota sonetyv zatmjedinmonografii jeho dla od Zdeka Komna vedlejroli.
Pavel psal tak drjbeesky,ese to ned peloit,llale knka Smrt hrs- Komn pe:''Lze ci,eSkcel nebuduje sonet jako brilantn formovou
nlch srnc'je i ve vdskmpekladu velmi oblben, a kdyby se mi poda- z|eitost,n;/brv duchu celsvpoetiky se form sonetu spsvuje,aby
ilopeloitijin Pavlovy prce,jsem sijist, eby mly rispch.A uklze- zahrnul jeho lyr.icky osvdenouqznamotvornostdo svvlastn smantick
ka v dom' kde jsem bydlela dve,by se takmoc tila.Zaalakvrili mn intence..'2Takovto zachzen se sonetem je pro bsnka 20. stolet (za
stotu Pavla, a kdy doetlaSmrt hrdsnlch srnc , tvrdila, e bude st hraninby se daly oznaitRilkeho Sonette an orpheus) spepravidlem
ostatn Pavlovy knky nmecky _ tolik se j knka lbila' Ale je to pece neq/jimkou,s akoliprv ve tyict;ch a padest1fchletech v esklite-
jen vdka...

^
A. von Bormam: Wer heut Sonette schreibt..., in Ziteraturwissenschaft und.Geschichts-
philosophie (Festschrift f r Wilhelm Emmrich), ed. H. Arntzen aj., Berlin-New York 1975,
s. 146.
,
9 Z. jKo^in' Skcel, Brno 1994' s. 122n.
eskoslouensk! uoj,h 1957' . 7I.
3
10 Srov. D. Schindelbeck: Die Veriinderung der Sorettstruktur uon d.erdputschen Lyrik
eskoslouensk!,uojak 1957, ' 16; o. Pavel: Jak eI tata Afrikou, PraIta 1994
der Jahrhundertwende bis in die Gegenuart, Fran.kfurt a. M. 1988. Schinde]beck rozliuje
11
J. Janouek:Rozhooory s Janem Werichem,2' vyd. Praha, 1986. ti zptisoby pouvnformy sonetu ve 20. stolet. Zprisob zachzen, kte4f shora u Skcela

694 695
ratue - jak tomu bylo napklad i v literatue NDR, ehotypickjm pftla- kter se dl na dv tydkov a dv tdkov strofy, odpovd trncti
dem je Johannes R. Becher - zailo konzervativn pouvnformy sonetu ver m. V pevnjambickm metru se poetstop jednotliv ch verri
(napkladVnec sonet Jaroslava Seiferta) velk rozmach. odchflen od sonetu odchyluje vltazn pouze zdka,akoliv sejejich poetod sonetu
klasick formy sonetu se pestorovn balancovn na hran, kter |etmezi k sonetu vltazn rrizn. Ve Skcelovjch sonetech pevaujrjmovan vere'
'.jetsonetem'. a .'u ne sonetem.', protoepsnmetrum (v nmeckm
akoliv nikdy zcela neodpovdaj.'klasick1fm.'schematrim rlrnu. Z tchto
bdn o sonetu nen pojem metra tak pesnspecifikovnjako v esk textri, na kterje monopohlet - com eme v tomto pspvkuformu-
literrn vd, napkladSchindelbeck do nj zahrnuje nejen stopy, n br lovat jenom hypoteticky - jako na Skcelovu ironickou hru se sonetem'
i skladbu slok a rjmri) a do minulho stolet slouilo jako zklad pro ur- se dva sonety ze sbrky zetelnodchyluj.Dva sonety,vedleji zmiovan-
ensonetu, ale nemrie mt platnost jedinho indiktoru pro realizaci for- ho jet Sonet se spd,nkemue|pedstavujpesnopak toho, co bylo dosud
''nru'.(vt-
my sonetu. Pi hledn,jak pojem sonetu rozit,hraje uren eeno'Metrum vykazuje znanrozdly v potustop' rjm je tmzcela
pouvno jako k ,'vnitnform'')podstatnou roli.4Tch-
inou synonymum zanedbn. Grafick a rytrnick lennsi do tmry neodpovaj,e tyto
to rivah se v naich rozborech dotkneme jen okrajov. sonety maj mnverri nedek. oba sonety maj poeticknapt, kter
Sonetzvolen proanal zujezesouboru Talisrnan:Dvandct sonet pro je odliuje od ostatnch Skceloq/ch sonetri. Anal;zoujednoho sonetu je
starou l.sku1 a jeho nzev zni Sonet s krajinou msto nhrdelnku. kladena otzka, zda experimentovn s identitou grafickhoa rytmickho
Vtinu Skceloqfch sonetri je mono zaadit pod normativn pojem lennpispvke zvltnpoeticetohoto textu. V tomto pspvkubychom
sonetu. Grafick lennf koresponduje s rytmick m, take trnct dkri, chtli navzatnatezi Miroslava ervenky,kter se touto problematikou
zabjntalv souvislosti s celkoqfm dlem Karla iktance,a chceme zkoumat
souvislost grafickholennnejenom s rytmick;fm, ale i s gramaticko-syn-
taktick m lennm,a tm dokzat, e grafick strnka zasahuje sman.
popsuje Komn, odpovd u Schindelbecka '.tvrirmupouvnformy, kter pracuje se
tickou strnku av'!.razn ovlivuje konstituci smyslu textu. V neposledn
systmem formy a chcej pouvnmdt novou aktualitu a prisobivost.';vedle toho rozliuje
jet konzervativn a kritick (mj. u Ernsta Jandla) pouvnformy. Je vak otzkou, zda adjsme se k tomuto rozboru odvili po peten po znmekZetka Ko-
mna ke Skcelovu tyver: '.V obou
je mono Skcelovo zachzen se sonetem skuten zachytit v tchto kategorich. tyverch se tak obdobn lom
4 forma tetr1rovere:graficky vyznaenpedlypipojujkonec tetchverri
srov. K. Maurer: Rezension zu Wter Mnch: Das Sonett (Gestalt und Geschichte),
Romanische Forschungen 67, 1955156,s. 214.222; H.-J. Schliitter: Sonel, Stuttgart 1979;
zjevn k verrimhrrt m. A jet nco:po pedlechnsleduje i jin gTama-
D. Schindelbeck: Die Veriinderung der Sonettstruktur uon d.erdeutschen Lyrik dcr Jahrhun- tick dispozice..'7A o dalmtyver k:.'Mriemetu uplatnit i zetel
'.zvltn dvoj
dertuend'e bis n d'ie Gegenwart, Frankfurt a. M. 1988' Maurer vyzdvihuje k ikoninosti zvolengrafiky: v bsni vznik zvltnotevendrha, kter
polohu sonetu mezi metrem a nrem.',piemspatuje nznak pravho charakteru rrru konotuje msto pro prrilet svtluky celou bsn, m vizuln efekt..'8
,'vlastn
v skr:rsivnm chara.kteru sonetu. Schliitter navazuje na Maurerovo twzen a rozvj Po cel stalet se sonet vyznaoval psnounormou' kter zahrnovala
'.D se tko popt,esonety maj typickou architekturu mylenek.
chod mylenek,'sonetu:
dokonalou jednotu grafickhoi rytmickho, prv tak jako tmaticky syn-
ZiLstvvak sporn, zda vribec existuje vnitn forma sonetu jako odpovdajcprotjek
'vnjpodoby'.'.V Schindelbeckov prci m tato'.vnjpodoba'.(u nho.'metrum'')v1fznam taktickho lenn.Akoli nebyl nikdy nedostatek ironick ch reflex na riet
',o pokus nov svobodnjteorie sonetu z toho, co b w astoozna- ttonormativn formy, jak dokldaj citty pedlnkem, stalo se teprve
druhho idu. Jde mu
'vnit forma', tedy ze strukturnch momentri. Tmto se v zsad v jeho prci
ovnojako v tomto stolet - ponajcRilkem - poruovnttonormy pedpokladem
rozum'forma'. (...) Sonet znamen vdy'formu., at' se jedn o sonetistiku rlozofickou, k tomu, jak se lze s touto .'vzneenouformou,' bsnictv produktivn vy-
nebo milostnou, rozhodujcje,e forma prov a rozv ajak. V tom spovpodstata ruu,
a ne ve qfbru tmatu.''V kadmpipad sije vdom problmu, kterf vystane' kdy prop j
,'Je nade vi
takovmuto pojmu sonetu absolutn platnost, a sice, kdy na konci zdrlrazuje:
pochybnost, enov! pojem sonetuje potebnf,aby mohly blt zahrnuty vecbny vjtvory, kter s' 214.245. Autor zde rozliuje nsledujc termny: .'Rytmem rozumme qflun zrrukov-
sejako strukturn bsn maj stt sonety; tento ma exkurs m ukzat,jak problematickfm krom rjmu z toho pochopiteln vyjm.e hlskov kvality - lennna vizuIn celky, zaloe.
se tento pojem sonetu stane, kdy nen vzata v vahu metrick strnka.'. nna prostedcchtypografre.Do oblasti rytmu pak patver,tj. zrkladnrytmick jednotka,
5 a sloka, ve sfegrarky stoj proti nim dek a strofa. odstavec s pslun/m adjektivem
J .skce|i Duneproso, Brno 1981. Vedle dvou sonetri cyklu uveejnilSkceljeden sonet
(rytmickf, graickf)je skupina verri, kter nem uspodanost a periodicitu sloky (strofy)''
ve svazekubsni Co zbylo z andlo (1960);dva sonety v od'l'undo ztracenhouosku (1984)
(s.215).
a stejn tak dva v Kdn pije potm uno (1988).
,
6 z, Ko^in, cit. dlo, s. 119n.
Pouvnpojmri grafrckIenna rytmick lennse vztahuje k lnku M. ervenky
Ver a dek (Experiment Karla iktance s bsnicklm rytmem), Styl a u!,znam,Praha 1991, 8
Tamt's. 112.

696
697
ratue - jak tomu bylo napklad i v literatue NDR, ehotypickjm pkla.
dem je Johannes R. Becher - zailo konzervativn pouvnformy sonetu
(napkladVnec sonet.Jaroslava Seiferta) velk rozmach. odchflen od
klasick formy sonetu se pestorovn balancovn na hran, ktet|emezi
''jetsonetem''a .'une sonetem,',protoepsn metrum (v nmeckm
bdn o sonetu nen pojem metra tak pesn specifikovn jako v esk
literrn vd, napkladSchindelbeck do nj zahrnuje nejen stopy, n;fbr
i skladbu slok a r]mri)a do minulho stolet slouilo jako zrklad pro ur-
ensonetu, ale nemrie mt platnost jedinho indiktoru pro realizaci for-
'.nrrr.'(vt-
my sonetu. Pihledn,jak pojem sonetu rozit,hraje uren
jako k '.vnitnform,')podstatnou roli.4 Tch-
inou pouvno synonymum
to rivah se v naich rozborech dotkneme jen okrajov.
Sonet zvolen1fpro anal;/zu je ze souboru Talisman: Dvanct sonet pro
sta,rou ldsku5 ajeho nzev zn Sonet s krajnou msto n.hrdelnku.
Vtinu Skcelov ch sonetri je mono zaadit pod normativn pojem
sonetu. Grafick lenn6koresponduje s rytmick;im, take trnct dkri,
.'tvrirmupouvnformy, kter pracuje se
popisuje Komn, odpovd u Schindelbecka
systmem formy a chcej pouvnim dt novou aktualitu a prisobivost.';vedle toho rozliuje
jet konzervativn a kritick (mj. u Ernsta Jandla) pouv:nformy. Je vak otzkou, zr|a
je mono Skcelovo zachzeni se sonetem skuten zachytit v tchto kategorch.
a forma tethovere:graficky vyznaenpedlypipojujkonec tetchverri
Srov. K. Maurer: Rezension zu Walter Mijnch: Das Sonett (Gestalt und Geschichte),
Romansche Forschungen 67, 1955/56, s.214-222; H..J. Schliitter: Sonett, Stuttgart 1979;
D. Schindelbeck.. DizVertind,erung d.erSonettstruktur uon der dputschen Lyrik dcr Jahrhun-
''zvltn dvoj
dertwend,e bis n d'ie Gegenwart, Frankfurt a. M. 1988. Maurer vyzdvihuje
polohu sonetu mezi metrem a nrem.,,piemspatuje nznak pravho charakteru nru
v skr:rsivnm charakteru sonetu. ScNtitter navazuje na Maurerovo twzen a rozvij
.'D se tko popt,esonety maj typickou architekturu mylenek.
chod mylenek,'sonetu:
Zistv vak sporn, zda v bec existuje vnitn forma sonetu jako odpovdajcprotjek
'vnjpodoby'.'.V Schindelbeckov prci m tato ''vnjpodoba'.(u nho .'metrum'') vznam
druhho du. Jde mu
.,opokus nov svobodnjteorie sonetu z toho, co b v astoozna.
'vnitfu forma', tedy ze strukturnch momentri. Tmto se v zsad v jeho prci
ovnojako
'forma'. (...) Sonet znamen vdy'formu', at' se jedn o sonetistiku filozofrckou,
rozum
nebo milostnou, rozhodujcje,eforma prov a rozvd ajak. V tom spovpodstata rrrru,
a ne ve qfbru tematu.'. V kadmppadsije vdom problmu,kterf vystane, kdy prop j
,.Je nade vi
takovmuto pojmu sonetu absolutn platnost, a sice, kdy na konci zdrirazuje:
pochybnost, enoqf pojem sonetuje potebn1f, aby mohly bjt zahmuty vechnyvjtvory,
se jako strukturn bsn maj stt sonety; tento malf exkurs m ukzat, jak problematick m
se tento pojem sonetu stane, kdy nen vzata v rivahu metrick strnka..'
5 a sloka, ve sfegrafrky stojproti nim dek a strofa. odstavec s pslunjm adjektivem
J.Skcel:Dumprosq Brno 1981. Vedle dvou sonet cyklu uveejnilSkceljeden sonet
ve svazekubsni Co zbylo z and'lo (1960);dva sonety v odlvn do ztracen'houosku (7984)
a stejn tak dva v Kdo pije potm uno (1988).
6 z.Ko^n,cit. dlo, s. l19n.
Pouvnpojmri grrck lenna rytmick lennse vztahuje k lnku M. ervenky
Ver a dek (Experiment Karla iktance s bsnicklm rytmem), Styl a vlznam,Praha 1991,
696
kter se dl na dv tydkov a dv tdkovstrofu, odpovd trncti
ver m. V pevnjambickm metru se poetstop jednotliv]fch verri
sonetu odchyluje vytazn pouze zdka,akoliv sejejich poetod sonetu
k sonetu vyrazn r zn' Ve Skceloqfch sonetech pevaujr1fmovanvere,
akoliv nikdy zcela neodpovdaj.'klasick m'. schematlim rymu. Z tchto
text , na kterje monopohlet- comriemev tomto pffspvku formu.
lovat jenom hypoteticky - jako na Skcelovu ironickou hru se sonetem,
se dva sonety ze sbrky zeteln odchyluj.Dva sonety,vedleji zmiovan-
ho jet Sonet se spdnkem uel,pedstavujpesnopak toho, co bylo dosud
eeno.Metrum vykazuje znanrozd|yv potustop, r1fmje tmzcela
zanedbn. Grafick a rytrnick lennsi do tmry neodpovdaj,e tyto
sonety maj mnverri nedek. oba sonety maj poeticknapt, kter
je odliuje od ostatnch Skceloqfch sonet . Anal;zoujednoho sonetu je
kladena otzka, zda experimentovn s identitou grafickhoa rytmickho
lennpispvke zvltnpoetice tohoto textu' V tomto pspvkubychom
chtli navzat na tezi Miroslava ervenky,kter1f se touto problematikou
zab;ival v souvislosti s celkoqfm dlem Karla iktance,a chceme zkoumat
souvislost grafickholennnejenom s rytmick;im, ale i s gramaticko-syn-
taktick m lennm,a tm dokzat, e grafick strnka zasahuje sman-
tickou strnku avytazn ovlivuje konstituci smyslu textu. V neposledn
adjsme se ktomuto rozboru odvili po petenipoznmekZdeka Ko-
mna ke Skcelovu tyver: ',V obou
tyverchse tak obdobn lom
zjevn k verrimtvrtjm. A jet nco:po pedlechnsleduje i jin grama-
tick dispozice.'.7A o dalm tyver k:'.M emetu uplatnit i zete|
k ikoninosti zvolengrafiky: v bsni vznik zvltnotevendrrha,kter
konotuje msto pro prrilet svtluky celou bsn, m vizuln efekt.''8
..vlastn
Po cel stalet se sonet lyznaoval psnounormou' kter zahrnovala
dokonaloujednotu grafickhoi rytmickho, prv takjako tmaticky syn-
taktickho lenn.Akoli nebyl nikdy nedostatek ironick ch reflex na riet
ttonormativn formy, jak dokldaj citty pedlnkem, stalo se teprve
v tomto stolet - ponajc Rilkem - poruovnttonormy pedpokladem
k tomu, jak se lze s touto '.vzneenouformou'. bsnictv produktivn vy-
kter s.2L4.245. Autor zde rozliuje nsledujc termny: .'Rytmem rozumme v lun zvukov -
krom rjmu z toho pochopiteln vyjm:ne hlskov kvality - lennna vizurln celky , zaloe-
nna prostedcchtypografie. Do oblasti rytmu pak patver,tj. z:kladnrytmickjednotka,
(rytmick;/, grafickf)je skupina verri, kter nem uspodanost a periodicitu sloky (strofy).'
(s. 215).
,
8
Tu^tz' 112.
".
697
rovnat. V tomto kontextu by se mlo pohlet na Skcelriv pklon k so- Vynechnm rvodnch verri dochz - jak zjiuje i Komn - bezpochy-
netrim. by k silnjmu zdriraznn krajiny. Zaroveiustupuje zachycen pomjivosti
Graficky dokonal ztvrnni, kter se vyskytuje v obou zmiovan ch (to zvon na poplach) ivota, kter pichz i v obrazech zimy a letitosti
sonetech, nen pedSkcelov1fmi experimenty bez pkladu.Schindelbeck omtky. Pesto by bylo podobn posunut smyslu mon,kdyby byl Skcel
v ttosouvislosti odkazuje na Jesse Thoora, jeho sonetovbsnictv z exilu vykrtl pouze plvnch pt ver a tak vytvoil bse, je by co do potu
obsahuje vcetakov1/chtoexperimentri. Vjejich funknmhodnocenSchin- verri byla dokonen' V;pustka pat tedy spe ',k podstat bsn,', j
delbeck odkazuje na Michaela Hamburgera, kter;f u Thoora rozliuje dva rozumime smantickou v1fstavbu dla'
'.druhy.'v;ipustek:V prvnm ppad'.pat tyto'vypustky k podstat bs- Rytmick Ienntextu se bl on veobecn charakterice, kterou er-
n,,'zaznamenvaj to, co nen monoci',na rozdl od v;/'pustekv ranj- venka vfrdil s ohledem na Skcelovu celkovou lyrickou tvorbu: ''(...)uvol-
chsonetech,kter pi pepracovnnezskaly'uspokojivou novou ver- nn uit tho metricky pravidelnho vere s nepravideln;m rozsahem
Je nasnad domnnka, zda Skcel nenaelpii petvoen
z7',,.9 privodnho rytmick;ch celkri (verri a jejich skupin) i nepravideln;mi rymy, s od.
textu do sonetu uspokojujceen, a proto uvalv1fpustky.'0Jet prav- chylkami od dvojslabin alternace drirazn;ich a ned raznfch slabik a s
dpodobnj se zd b;tdomnnka, eranjnezveejnnvarianta nen trochejsk1mi dky v pevaujcmjambickm okol, ver prun se piz-
sonetem. p sobujc mluvnmu Ienn('..)..'11
Nemli bychom opomenou t zmnt, epi volb metrickych verri, kter
I{RAJtNA MsTo NHRDELNKt] SoNET s KRA.IINoU MSTo NHRDELNKU se v novj esklyr.ice v dnm ppad nevyskytuj pouze u Skcela,
dochz kjasnmu ohranien od avantgardy, kter se prv tak snaila
Je chvle na omtkch,
kdy svatlm blv zima u studny, a protoe u brzy zestrneme o piblenk mluvnmu lenn. Vzdala se vak pravidelnho metra ve
do kapes strruce - a budeme jako domy ptkri volnm veri a vechno prisoben penechala intonan kadenci.12
zvon to. naeljsem pro ns krajinu Ve Skcelov;ch textech naproti tomu pevauje metrick1f ver, kter5
m vak, jak je tomu i v pedloenm sonetu, velmi rrizn; poet stop a pij-
V korunch lip to zvon na pop|ach. kde je napajedlo
m jak enskou, tak i muskou formu. Vedle tohoto jevu vede pedevm
r ov1y'kopec
propadn posunut, poppad pekryt slovnho pzvuku a metra k oiven vere,
A protoe u brzy zestrneme
a budeme ja}o domy ptkti' a tak str ktery se tak v souhe s dalmi jevy vce pizprisob vtn intonaci a tm
nael jsem pro ns krajinu, tak mluvnmu lenn' Do tto souhry pat napklad i omezen rymu
kde je napajedlo, na kter pamjet tro na asonanci. Zroveri je vak rytmick lennve spojen s tmaticko-syn-
rtioq kopec, A dm tiji
taktick1im lennm zdriraznno, piemgrafickym lennm jsou ob uve-
propadn jako jsem daroval ivot vlastn smrti
a tak str'
dena do pohybu.
na kter pamjettrv. kdy jsem ji tenkrt pemohl Metrum sonetu tvo dvou-, t-, ty-a ptistop jamby' Zatmco ve
na slon louce verch, kter maj pm1/vztah k tmatu krajiny, pevaujdvou- a tstop
A dm tiji' v trv neIapan jamby, ty-a ptistop jamby se vyskytuj spe tam, kde lyrickf subjekt
jako jsem daroval ivot vlastn smrti,
a proces sebenalzn, kter;fje podncen strnutm, vystupuje do poped.
kdy jsem ji tenkrt pemohl
Zmnou metra prisob napklad druh strofa celkov jako vsuvka do prou-
na slon louce
v trv nelapan. dcho kontinua. Protoe ver, jen je uskutenn teprve v devt dce,
vykazuje stejn; poet pzvunychslabik jako tet ver (tvrt dka),
prsobtento osm; ver jako dokonen prvn sloky. Rytmick lenn tak
vak prisob protikladn ke zetelnmu grafickmu lenn. Tm je vak

'
D. s"hi.d"lb""k, cit. dlo,s. 151. odkazuje zde na M. Hamburgera ajeho r1vodnslova
ll
in J. Thoor: Das Werk (Sonette, Lieder, Erztihlungen), ed. M. Hamburger, Frankfurt a. M. M. eroenka,cit. dlo,s.214-21'5.
1 9 6 5 .s . 2 3 . ''
S.ou' J. Mukaovsk!: obecn zsady a qivoj novoeskhovere, Kapitoly z poeti-
10
Tuto variantu textu uveejnii-Z. Koml (cit. dlo, s. 113). ky II, Praha 1948, s. 87n.

698 699
rovnat. V tomto kontextu by se mlo pohlet na Skcelriv pklon k so- Vynechnm rivodnch verri dochz - jak zjiujei Komn - bezpochy-
netrim. by k silnjmu zdriraznn krajiny. Ztove ustupuje zachycenpomjivosti
Graficky dokonal ztvrnn, kter se vyskytuje v obou zmiovan;ch (to zvon na poplach) ivota, kter piichzv obrazech zimy a letitosti
sonetech, nen ped Skcelov5mi experimenty bez pkladu. Schindelbeck omtky. Pesto by bylo podobn posunut smyslu mon,kdyby byt Skcel
v tto souvislosti odkazuje na Jesse Thoora, jeho sonetov bsnictv z exilu vykrtl pouze prvnch pt ver a tak vytvoil bse, je by co do potu
obsahuje vce takov1fchto experimentri. Vjejich funknm hodnocen Schin- verri byla dokonen. V;fpustka pat tedy spe '.k podstat bsn'', j
delbeck odkazuje na Michaela Hamburgera, kter u Thoora rozliuje dva rozumme smantickou vystavbu dla.
''druhy'' '.pat 'qpustky
v;|'pustek: V prvnm ppad tyto k podstat bs. Rytmick lenn textu se blon veobecn charakterice, kterou er-
n,,,zaznamenvaj to, co nen mono ci', na rozdl od v;fpustek v ranj- venka vfrdil s ohledem na Skcelovu celkovou lyr-ickou tvorbu: .'(...)uvol-
ch sonetech, kter pi pepracovn nezskaly'uspokojivou novou ver- nn uit tho metricky pravidelnho vere s nepravidelnym rozsahem
z7',,.9Je nasnad domnnka, zda Skcel nenael pi petvoenprivodnho rytmickfch celkri (ver a jejich skupin) i nepravideln;/mi r1fmy, s od-
textu do sonetu uspokojujc een,a proto uval v1fpustky.10 Jet prav- chylkami od dvojslabin alternace d razn ch a nedriraznych slabik a s
dpodobnj se zd b1/tdomnnka, eranj nezveejnn varianta nen trochejskymi dky v pevaujcm jambickm okol, ver prun se piz-
sonetem. p sobujcmluvnmu lenn('.').''''
Nemli bychom opomenout zmnit, epi volb metrickych verri, kter
KRAJINA MsTo NHRDELNIKU SoNET s KR.{'IINo[I MsTo NHRDELNKU se v novj eskly'r.ice v dnm ppad nevyskytuj pouze u Skcela,
ochz kjasnmu ohranien od avantgardy, kter se prv tak snaila
Je chvle na omtkch,
kdy svat m b5]vzima u studny' a protoe u brzy zestrneme o piblen k mluvnmu lenn. Vzdala se vak pravidelnho metra ve
do kapes strruce _ a budeme jako domy ptkri volnm veri a vechno prisoben penechala intonan kadenci.12
zvon to' naeljsem pro ns krajinu Ve Skcelov;/'ch textech naproti tomu pevauje metrick ver, ktery
m vak, jak je tomu i v pedloenmsonetu, velmi r zn;/ poetstop a pij
V korunch lip to zvon na poplach. kde je napajedlo
m jak enskou, tak i muskou formu' Vedle tohoto jevu vede pedevm
r ov1kopec
propadn
posunut, poppad pekryt slovnho pzvuku a metra k oiven vere,
A protoeu brzy zestrneme
a budeme jako domy ptkti, a tak str kte4 se tak v souhe s dalmijevy vce pizprisob vtn intonaci a tm
nael jsem pro ns krajinu, tak mluvnmu lenn. Do tto souhry pat napklad i omezen rymu
kde je napajedlo, na kter pamjet trv na asonanci. Zrovetje vak rytmick lennve spojen s tmaticko.syn-
rriov;kopec, A dm ti ji
taktick1im lennm zdriraznno, piiem gTafick]m lennm jsou ob uve.
propadn jako jsem daroval ivot vlastn smrti
dena do pohybu.
a tak str,
na kter pamjettrv. kdy jsem ji tenkrt pemohl Metrum sonetu tvo dvou-, t., t5rr-a ptistop jamby. Zatmco ve
na slon louce verch, kter maj pm;vztah k tematu krajiny, pevaujdvou- a tstop
A dm tiji' v trv nelapan jamby, ty-a ptistop jamby se vyskytuj spetam, kde lyrickf subjekt
jako jsem daroval ivot vlastn smrti,
a proces sebenalzn, kter;fje podncen strnutm, vystupuje do poped,
kdy jsem ji tenkrt pemohl
Zmnou metra prisob napklad druh strofa celkov jako vsuvka do prou-
na slon louce
v trv nelapan. dcho kontinua. Protoe ver, jen je uskutenn teprve v devt dce,
vykazuje stejn;i poet pzvun5chslabik jako tet ver (tvrt dka),
prisob tento osm; ver jako dokonen prvn sloky. Rytmick lenn tak
vak prisob protikladn ke zetelnmu grafickmu lenn. Tm je vak

'
D. S"hi.d"lb".k, cit. dlo,s. 151' odkazuje zde na M. Hamburgera ajeho rivodnslova
11
in J. Thoor: Das Werk (Sonettu, Lieder, Erziihlungen), ed. M. Hamburger, Frankfurt a. M. M. urvenka,cit. dIo,s.2I4-2I5'
1 9 6 5 .s . 2 3 . ''
S.ou. J. Mu.kaovsk : obecn zsady a qfuoj novoeskhovere, Kapitoly z poeti
10
Tuto variantu textu uveejnilZ. Komn (cit. d|o,s. 113)' hy II, Praha 1948, s. 87n.

698 699
zove podporovno jeho prisobenm v syntaktick rovin. Tento zsah
grafickho lenn je mono nejlpe ukzat srovnnm s nezveejnnou
verz textu. Zde si ob lenn velmi odpovdaj: kad vta, kter se sk]d
z hlavn vty nebo i ze souvt, odpovd graficky vyznaen stro. Tako-
vto shoda v sonetu chyb: kad strofa sice zanvedlej vtou, ale vta
kon uvnit tet strofy' Grafick segmentace textu ve strofch sonetu
vytv v syntaktick rovin vztahy ekvivalence, je se v prvnm textu tak-
ka nevyskytuj. Grafick realizace privodnho textu napklad zcelavylu-
uje pipojen druh vztan vty ke s|ovl krajina a upednostuje tak
jednoznan slrrr. Sonet odstrauje tuto jednoznanost, protoe ka
vztan vta tvo zatek nov strofy a vytv tak syntaktickou rov-
nocennost obottvztanych vt, jejich spolen1/m vztanym slovem mrie
byt hrajina, piempfirozen nen vztah ke str,ni zcela vylouen. Tato
ekvivalence v syntaktick rovin, kter je vytvoena grafickym lennm
a sqfm zprisobem stoj ve vztahu vzjemnho prisoben k rytmick rovin,
vede ke znanmu zdynamitn vyznamu hrajiny. Krajina je ve verch
ityi a sedm charakterizovna pomoc lexiklnch prostedkri j ako nesku-
ten (rrov:kopec), existujcjen vjenotliqfch obrazech (napajedlo' pro-
padn, str). Posunutmi v syntaktick rovin krajina dostv vlastnost,
kterou majjen iv(dokonce vlastnjenom lidsk) bytosti. Take tlllze
mluvit o procesu mytologizovn krajiny. Zrovel' se mn vztah krajiny
k lyrickmu subjektu, nebojej nalezen je spojeno se vzpomnnm. Tm
se vyjaduje vytvoen kontaktu mezi modernm (lyrick1/ subjekt) a my'tc.
kfm (krajina) svtem.
Tak do smantick aktualizace gramatick;fch jevri zasahuje grafick
lenn.l3Zv|tni roli zde hraj osobn zjmena. V prvn sti sonetu se
jejich pouvn omezuje na prvn osobu singulru a plurlu Qsou vyzna-
ena tvarem slovesa), piemse zjmena nejdve objevuj jenom v plurlu.
Znamento tedy, e |y,"i'cky subj ekt je zahrnut v tomto my' J d vynik ze-
teln jako lyrick; subjekt teprve tehdy, kdypouv osobn zjmeno pote-
''zbytek''
t. Avak tohoto my,kemll j'jet pat (pro n's), je neuren.
Po tto he s osobnmi zjmeny tato zjrrlena pi velmi obraznm popisu
krajiny zce],a mz. Naproti tomu dominuj v devtm ver|. My z pwn
sloky se jednoznan tozpado opozice mezijd' aty. Vedle osobnho zjme-
na prvn osoby v singulru a formy ly v dativu ('j) sejet objevuje dal
'3 ''gramatickho paralelismu.', jak ho R. Jakobson rozpracoval jako
N"1d" zde o drikaz
rozhodujc umleck:/ postup pro smanickou v]stavbu nkteqfch bsn (srov. Poesie der
Grammatik nnd Grammatik der Poesie, in R. Jakobson: Poetik: Ausgewd,hlteAufsritze 1921-
-1971, ed. E. Holenstein - T. Sctrelbert, Frankfurt a. M. 1979)' Ale i bez "znovu a znovu se
'gramatick figury'', se ve Skceiov textu vysky'tuj gramatick jevy, kter prv
vracejc
v souhe s grafrck;fm lennm zasahuj do smantiky bsn.
700
osobn zjmeno: ona,n ye form akuzativu jl. Ponvad osobn zjmena,
jako i vechna zjmena, maj odkazovac funkci, vynouje se otzka, na
kter podstatnjmna odkazuj' Pro7j se nabz, i kdy nejednoznan,
cel ada podstatn:fch jmen' a sice, vedle s|ova krajina' kter v privodnm
textu dky grafi ckmu ohranien fi gurovalo j ako j edi n v ztan slovo, j et
s|ovo pam, kter jako bezprostedn pedchzejc slovo mrie v tomto
ji zaznvat. Na rozdl od toho je vztan slovo dativnho zjmena j nejasn.
Genus ani sexus tohoto ly nejsou vfrdeny, protoe vak vylo z my, je
pravdpodobn, e odkazuje na osobu enskho pohlav. V nslednm srov-
nn ve veri deset vak toto piazen zsk tm hrrizostran] rozmr.
st souvt, je se napojuje pomocjako, pejm syntaktickou strukturu
pedchozvty, v gramatick rovinjsou vak zjmena nahrazena podstat-
nfmi jmny, take v gramaticko-syntaktick rovin dochzke vzt'aen
ji a iuot, jako i ti a smrti. Spojen ti a smrti je t zes|eno hlskovou
realizac,tim,e je jhlskovou soustsmrll' Tato jednoznan polarizace
je vak okamit odstranna pouitm osobnho zjmena. V jedenctm
veri je znovu pouito/. V privodnm textu se tento ver bezprostedn
napojoval na desli ver. Jako vztan slovo tedy pichzela v vahu pouze
srnr. V sonetu je vak tento jedenct; ver zeteln oddlen jako dvanct
dka a zaujm zrovejako potendka poslednho tercetu zvltn
msto. Vedle smrti se nabzej nyn jako vztan s|ova krajina a pam,
kter u byla jednou pomocjl oznaena. Pesto - a nejen ve vztahu ke
smrti - zaznvv tomtojitak ti, kter je zde bezpochybyvztaeno k osob
enskho rodu. Toto slovojl str hranici mezi genem a sexem tm, e pe-
krauje svou gramatickou funkci, je je mu urena v rmci logickho my-
len, coje na druh stran mon pouze v oblasti bsnickhojazyka. Jazyk
nyn zskv v tomto jl onu kvalitu, kter je vlastn mytickmu svtu, v
nm neexistovalo rozlien mezi pohlavm a gramatick1fm rodem. Toto
pekroen(pemoen)- jak bse jednoznan vyjaduje - je monpouze
v on neskuten krajin, kde .'na slon louce'. je ''trva nelapan'..
Skcelovo pepracovn privodnho textu do formy sonetu vede k npad-
n m zmnm v smantick rovin, akoliv je a na vypustky text sonetu
lexikln sten shodn;f s privodnm textem. Pokusili jsme se dokzat
pi srovnvn rriznych mst sonetu s privodnm textem, etoto zdynami-
tn v;znamu (vztaeno na imanentn kontext textu), kter je v textu poci-
ovno jako vceznanost, je podstatn ovlivovno grafick m lennm,
kter v rrizn1fch rovinch zasahuje do smantick stavby. Grafick lenn,
kter tradin podporuje r;rtmickou i tmaticko-syntaktickou segmentaci
la
oznaen osobn zjmeno je sice pro tet osobu sporn, na to zde vak nebude brn
ohled.
70r
zrove podporovno jeho prisobenm v syntaktick rovin. Tento zsah
grafickho lenn je mono nejlpe ukzat srovnnm s nezveejnnou
verz textu. Zde si ob lenn velmi odpovdaj: kad vta, kter se skld
z hlavn vty nebo i ze souvt, odpovd graficky vyznaen stro. Tako-
vto shoda v sonetu chyb: kad strofa sice zanvedlej vtou, ale vta
kon uvnit tet strofy. Grafick segmentace textu ve strofch sonetu
vytv v syntaktick rovin vztahy ekvivalence,je se v prvnm textu tak-
ka nevyskytuj. Grafick realizace privodnho textu napklad zcela vylu-
uje pipojen druh vztan vty ke s|ovlhrajina a upednostuje tak
jednoznan s/rrr.Sonet odstrauje tuto jednoznanost, protoe ka
vztan vta tvo zatek nov strofy a vytv tak syntaktickou rov-
nocennost obouvztanych vt, jejich spolen1mvztanym slovem mrie
byt hrajina, piempirozen nen vztah ke strni zcela vylouen. Tato
ekviva]ence v syntaktick rovin, kterje vytvoena grafickym lennm
a svym zprisobem stoj ve vztahuvzjemnho prisoben k ry'tmick rovin,
vede ke znanmu zdynamitn v;znamu hrajiny. Krajina je ve verch
tyia sedm charakteizov na pomoc lexiklnch prostedkri j ako nesku-
ten (rriov]kopec), existujcjen vjednotliv1fch obrazech (napajedlo, pro.
padn, str)' Posunutmi v syntaktick rovin krajina dostv vlastnost,
kterou maj jen iv (dokonce vlastn jenom lidsk) bytosti. Take twlze
mluvit o procesu mytologizovn krajiny. Zrove se mn vztah krajiny
k lyrickmu subjektu' nebojej nalezen je spojeno se vzpomnnm. Tm
se vyjaduje vytvoen kontaktu mezi modernm (lyrick subjekt) a m5rtic-
k;m (krajina) svtem.
Tak do smantick aktualizace gramatick1fch jevri zasahuje grafick
Ienn.13Zvltn roli zde hraj osobn zjmena. V prvn sti sonetu se
jejich pouvn omezuje na prvn osobu singulru a plurlu (jsou vyzna-
ena tvarem slovesa), piemse zjmena nejdve objevujjenom v plurlu.
Znamento tedy, e lyrick subjekt je zahrnut v tomto my' Jd vynlk zte-
telnjako lyrick;f subjekt teprve tehdy, ky pouv osobn zjmeno pote-
''zbytek'.
t' Avak tohoto my,k emuj' jet pat (pro n's), je neuren.
Po tto he s osobnmi zjmeny tato zjmena pi velmi obraznm popisu
krajiny zcela mzi. Naproti tomu dominuj v devtm veri. My z pwni
sloky se jednoznan rczpaddo opozice mezij' a ly. Vedle osobnho zjme.
na prvn osoby v singulru a formy y v dativu (l) se jet objevuje dal
'3 '.gramatickho paralelismu,., jak ho R. Jakobson rozpracoval jako
N";d" zde o drikaz
rozhodujc umleckf postup pro smanickou qfstavbu nkterjch bsn (srov. Poesie der
Grammatik nnd Gramm:rtik der Poesie, in R. Jakobson: Poetik: Ausgewtihlte Aufsiitze 1921-
-1971. ed.E. Holenstein - T. Schelbert, Frankfurt a. M. 1979).Ale i bez "znovu a znovu se
'gramatick frgury',. se ve Skcelov textu vyskytuj gramatick jevy, kter prv
vracejc
v souhe s grafrck;im lennm zasahuj do smantiky bsn.
700
osobn zjmeno: ona,n ve form akuzativuji' Ponvad osobn zjmena,
jako i vechna zjmena, maj odkazovac funkci,
vynouje se otzka, na
kter podstatnjmna odkazuj. Projl se nabz,i kdy nejednoznan,
cel ada podstatn;/ch jmen' a sice, vedle slovakrajina, kter v privodnm
textu dfty grafi ckmu ohranien fi gurovalo j ako j e in v ztans1ovo,j et
s|ovo pam, kter jako bezprostedn pedchzejc slovo mrie v tomto
ji zaznvat, Na rozdl od toho je vztan slovo dativnho zjmenal
nejasn.
Genus ani sexus tohoto /y nejsou vfrdieny, protoe vak vylo z tny, je
pravdpodobn, e odkazuje na osobu enskho pohlav. V nslednm srov-
nn ve veri deset vak toto piazenzsk tm hrrizostran; rozmr.
st souvt, je se napojuj e jomoc jako. pejm syntaktickou strukturu
pedchoz vty, v gramatick rovin jsou vak zjmena nahrazena podstat-
n]rmi jmny, take v gramaticko-syntaktick rovin dochz ke vztaeni
ji a iuot, jako i ti a smrti. Spojen ti a smrti je t zesIeno hlskovou
rea|zaci,tm,e je /l hlskovou soustsmrl. Tato jednoznan polarizace
je vak okamit odstranna pouitm osobnho zjmena. V jedenctm
veri je znovu pouito7t. V privodnm textu se tento ver bezprostedn
napojoval na dest ver. Jako vztan slovo tedy pichzela v vahu pouze
smrl. V sonetu je vak tento jedenc| ver zeteln oddlen jako dvanct
dka a zaljm zrovejako potendkaposlednho tercetu zvltn
msto. Vedle smrti se nabzej nyn jako vztan s|ova krajina a parn,
kter u byla jednou pomoc7i oznaena. Pesto _ a nejen ve vztahu ke
smrti - zaznvv tomtojitak ti, kter je zde bezpochybyvztaenok osob
enskho rodu. Toto slovojl str hranici mezi genem a sexem tm, e pe-
krauje svou gramatickou funkci, je je mu urena v rmci logickho my-
len, coje na druh stran mon pouze v oblasti bsnickho jazyka. Jazyk
nyn zskv v tomto77 onu kvalitu, kter je vlastn mytickmu svtu, v
nm neexistovalo rozlien mezi pohlavm a gramatick]fm rodem' Toto
pekroen(pemoen)-jak bsejednoznan vJ{aduje -je monpouze
v on neskuten krajin, kde '.na slon louce.' je '.trva nelapan''.
Skcelovo pepracovn privodnho textu do formy sonetu vede k npad-
n;im zmnm v smantick rovin, akoliv je a na v;fpustky text sonetu
lexikln sten shodn s privodnm textem. Pokusili jsme se okzat
pi srovnvn rrizn ch mst sonetu s privodnm textem, etoto zdynami-
tn qznamu (vztaeno na imanentn kontext textu), kter je v textu pocr-
ovno jako vceznanost, je podstatn ovlivovno grafick;/m lennm,
kter v rrizn;fch rovinch zasahuje do smantick stavby. Grafick lenn,
kter tradin podporuje r5mickou i tmaticko-syntaktickou segmentaci
14
oznaen osobn zjmenoje sice pro tetosobu sporn, na to zde vak nebude brn
oNed.
701
textu sonetu a zdrirazuje jeho sylogistickou povahu, bove Skcelov
sonetu stle znovu tuto korespondenci, a tm pohbvtaktradinpriso-
''rozumu forem, hry rozumu s formami.,.15
Na druhstra-
bensonetujako
n dv penost zruenrozumu ve formch, jak ukzala hra s.osobnm
zjmenemji.Tm se v neposlednadukazuje, edodrengraficknormy
u kcela fedstavu;eproduktirmprrilom normativnho sonetovhobsnic-
(i
tv,kter se na druh stran pokoupoukzat dokonce na monosti ome-
zen)bsnictv v irmsmyslu.
K soUAsN DENxov LITERATun
JZEF ZAREK
Zjem o denk v obdobzetelnexploze tohoto nru je snad samozejm1.
Zdrivoduje jej ostatn nejen ada',vydan;chliterrnch denkri rriznpro-
venience,rrovni zamen'.,l ale takstoupajcpoetvdeckfchpublika-
c. Zk|adnvyznam maj zde novjprce francouzskychznebo nmec-
kych3 autorri. Pozornost autobiografick1fmnrrim: autobiografii, denku,
pamtem, vzpomnkm, stle soustavnji vnuj badatelv ostatnchze-
mch.Napkladv Polsku v osmdest]cha v devadest;chletech vzniklo
pesdeset takoqfch odborn1chknih.4 Stejn prce, jak se zd, eki es-
kou literrn vdu.
Abychom se mohli vyjdit k nkter m otzkm souasndenkov
literatury, pipomemenejdvnkolik poznmek Jana Lopatky na okra;
Havloqfch Dopis olze (1983).Prv tyto poznmky ns pivedoukzkla-
dtim literrnho autobiografismu.
Autot Pedpoklad tuorby, kter;i sledoval pesun literrnch hodnot
z perifrido centra, zdrirazuje toti,e.'denkov,dopisov a marginln
literatura.' je tkopffstupn odbornmuzkoumn, nebotvar v n uruje
'.faktick situace pipsan..,
cose pedevm odrv jednotliv1fchnhod-
ny/ch,neopakovateln;fcha neredukovatelnlfch "spojitostech".5Ve snaze roz-
lutit tuto ifiu Havloqich dopisri pouil kritik mimo jin termny: ',dopisy
zvazby avzen,,, '.kvazidenky,,,'.romn
dopisri.';6novjkritika k tomu
jet pipojila ,.esej'.7
a ''filozofick;fdopis''.8

.
Mezi literaturou a ivotem (redaknlnek), Prosor 1993' .24.
2
P' L"1"',,.,"' Le pacte autobiographique. Paris 1975; B. Didierov: Le journal intlme,
Paris 1976.
3
P. Bo"".r"., Das Tagebuch,1969; G. R. Hocke: Die europiiische Tagebilcher, ir99l.
a
R. Lubas.Bart oszynsk: Mi7d,zy autobiograftq a literaturq,Warszawa 1993; K. Adam.
czyk..Dziennik jako wyzwanie (I*chon, Gombrowicz, Herling-Grud'zils&i), Krakw 1994.
5
J. Lopatka: ifrajako monqfchodisko interpretace,Pedpoklad'y tuorby,Praha 199I,
s. 185.186 (priv. Poznmka editora v samizdatov publikaci V. Havel: Listy olze, 1983).
6
Tamt.s. 184-187.
7
K. Chvatft: Esejistick dlo Vclava Havla, orys 1986, .1, petitnoi n Melancholie
15 a uzdor (Eseje o modern eskliteratu.d, Praha 1986, s, 24I.25o,
Vi" H. Friedrich: Epoclrcn d,er italienisclrcn Zyrl, Frankfurt a. M' 1964' s. 33

702
703
textusonetuaz.&razlljejehosylogistickoupovahu,boveSkcelov
K soUAsNonuKovLITERlrun
tradinpriso-
sonetu stle znovu tuto korespondenci, a tm pohbvtak
jako'.rozumu forem, hry rozumu s formami','15Na druhstra- JOZEF ZAREK
bensonetu
jak ukzala hra s osobnm
n dv penost zruenrozumu ve formch,
ukazuje, edodren grafick normy
zjmenemji,Tm se v neposlednad
produktivn prrilom normativnho sonetovho bsnic-
,, ta."tu il"dstavuje
Zjem o denk v obdobzetelnexploze tohoto nnt je snad samozejmy.
tv,ktersenadruhostranpokoupoukzatdokoncenamonosti(iome.
Zdrivod uje jej ostatn nejen ada.'vydan;fchliterrnch denkri rriznpro-
zen)bsnictv v irmsmyslu.
venience, rrovni zamen'.,laletakstoupajcpoetvdeck;fchpublika-
c. Zk|an v;fznam maj zde novjprce francouzskych2 nebo nmec-
k;fch3autorri. Pozornost autobiografick;fm nrrim: autobiografii, denku,
pamtem, vzpomnkm, stle soustavnji vnuj badatelv ostatnchze.
mch. Napklad v Polsku v osmdest ch a v devadestfch letech vzniklo
pesdeset takov]fchodborn1ichknih.4 Stejn prce, jak se zd, eki es-
kou literrn vdu.
Abychom se moh]i vyjdit k nkter;im otzkrr' souasndenkov
literatury, pipomemenejdvnkolik poznmek Jana Lopatky na okraj
Havlov ch D opisti olze (1983).Prv tyto poznmky ns pivedouk zkla-
drim literrnho autobiografi smu.
Autor Pedpoklad. tuorby, kter;f sledoval pesun literrnch hodnot
z perifrido centra' zdrirazuje toti,e''denkov,dopisov a marginln
literatura.' je tkopstupnodbornmuzkoumn, nebotvar v n uruje
'.faktick situace pipsan,.,
cose pedevm odrv jednotliqfch nhod-
n1fch,neopakovateln ch a neredukovateln ch "spojitostech".5Ye snaze toz-
lutit tuto ifru Havlov1fch dopisri pouil kritik mimo jin termny: .'dopisy
zvazby avzeni,,,''kvazidenky'',.'romn dopisri',;6novjkritika k tomu
jet pripojila .'esej''za ',filozofick dopis'..8

.
Mezi literaturou a ivotem (redakn|nek),Prostor 1993, i.24.
'
P. L"1"l.r,,,,".Le pacte autobiographique- Paris 1975; B. Didierov: Le journal inhme,
Paris 1976.
3
P. Bo".rr"., Das Tagebuch,1969; G. R. Hocke: Die europiiische Tagebiicher, L991.
a
R. Lubas.Bart oszynsk: Miqdzy autobiografig a literaturq, Warszawa 1993; K. Adam.
czyk: Dziennik jako wyzwanie (Lechon, Gombrowicz, Herling-Grudzinski), Krakw 1994.
5
J. Lopatka: ifrajako monqfchodisko interptetace, Ped'poklad'ytuorby, Praha 1991,
s. 185-186 (priv. Poznmka editora v samizdatov publikaci V. Havel: Listy olze, 1983)'
u
T*nt' s. 184-187.
7
K. Chvatk: Esejistick dIoVclava Havla, orys 1986, '1, petitnoin Me lancholie
15 a M 1964' s 33' a uzd,or (Eseje o modern eskliteratue), Praha 1986, s.24I.25o'
Vi" H. Friedrich: Epochen der italienischen Lyrik, Franfurt

703
702
 Jak vidme, Lopatka se snail vyjdit dvoj zkuenost:
1. literrnvdn rekonstrukce uveden;fchtextri mus brt nutn v riva-
hu tak mimotextovou situaci autora; ona sk4iv ,,zkon privodu'.;g
2. mus respektovat nrovou specifiku zkouman literatury, jej synkre-
tismus, nebo pesnji:mnohonrovost'
Denk se tedy jev jako qfsledek vnitnhoi vnjhonapt mezi pri-
mrn antropologickou a zvltn genologickou polohou. Snad proto pone-
'.filozofrim a jejich reflexi.'.10Znamen
ch kritik filozofick obsah dopisri
to vak, e literrn aspekt je zde ripln zanedbatelnf? Spe naopak.
Vznikl1f tvar se d pipodobnit',k njakmu velmi sloitmuchemickmu
vzorci.'.ll To znamen, e zvltn kritikovu pozornost a jemnost
pstroj .
V polsk1fchpublikacch vnovan ch denkovliteratuese v1fchodiskem
astostv'.silvickost'. textu. Jde o analogii se sbrkami rriznorod;fch tva-
rri star literatury, silvae rerum. Podle autora prce Sylwy wspotczesne,
Ryszarda Nycze,12dnendenkyjsou vlastn potomky baroknch a osv-
''Silvickost'. znamen tedy
censk ch silv, na kter obaspmonavazuj.
hlavn ptomnostodlin;fch nroqfch struktur v textu, pinucen1chk
symbiotickmu vztahu.
oprvnnost Nyczovy teze bychom snad mohli demonstrovat na pkla-
'.zavinily'' je dluhy a otokar
du Demloqfch tapait,Podle autorovavyznn
Bezina.13To vak byly jen vnjimpulsy. Deml u dvlrydal ti denko-
vknihy: Rosniku (7912),Domti (l9I2) a Pro budoucpoutnky a poutnice
(1913).Nikoliv nhodou se takuv roce 1912rozhodl vydvat pravideln
.'tmi Rosnikami chtl bych obnovit slvu a
Rosnihu s odrivodnnm:
drileitost(almanachu).'.1a Tbnto pln realizoval az Ipjerni HNI 9I7-
-1941).T} tak mly bjt privodn .'asopisem'',15 akolivnakonec vznikl
denk-almanach, do kterho autor zaazoval literrn pspvkyptel,
dokumenty, bibliografie...Z vlastnch Demloq/ch textri tam najdeme bsn,
bsn v prze, bsnickdiory, korespondenci,panegyr.iky,pamflety, eseje,
lnky, pednky,dedikace, cestopisy, krtk postehy, zpisy hovorri,
peklady, vzpomnky, kzn, nvody,16politick glosy...
JosefVaica ukzal na pbuznost Demlovy pr6zy abaroknho kz-
n.17Mrieme se domnvat, e barokn analogie nen bezvyznamn ani
pro interpretaci Demlov ch denftri. aaatovak pimen
vdeckov.
en.Mlo by se v nm jt rozhodn dle, ne el Rudolf ern;ve svm
lnku o bsnick;ich dencch.18
Vzor denku-almanachu ml jist v znam i pozdji. Stopy najdeme pe-
devmv Hanovdle, napkladv ,'ilustrovanm.'seituUd, lost' Pmo
na to upozornil Lopatka.lgSm Han,stejnjako Deml, nkolikrt pouije
nzev .'asopis'',mimo jin:'.'Udlosti'- nepolitick;/obrzkoqf asopisprtr
pny a dmy (...).Vychz jednou za ivot,,.20 Anebo trochu jinak v Des.
kdch s przou: ''Kniha budoucnosti bude iv pro po vnitin i vnjstrnce
jako nejlepa nejzajmavj
asopis.(...)V'Udlostech'se pokusmvemi
dosaiteln1foniprostedky:slovem, textem, grafickou ripravou, malbou, kres-
bami, fotografiemi, notami, barvou, formtem, paprem, vazbou i obalem
vytvoit atmosfrunhodnhoa nevyzp5rtatelnhobyt..'21 Souasnesk
kritika v obou ppadech- Demlov i Hanov _ dv pednosttermnu
''kol',.22
Vede tedy v1ivojod silvae rerum ke kolm?Podle Nycze to nen
nemon.23
Jetjednu spolenouvlastnost najdeme v rcpaitcha novjchden-
cch,pedevm vlengenerace:chpn denkujako integrlnho dla.
Mimo jin proto Deml nikdy nevydval sv bsn ve form bsnick.ch

E 16
J. Baluch: Wstgp do wydania polskiego, in V. Have!: Listy d,oOIgl, Warszawa-Wroclaw, Nap. Ptabudky, tepeiexv, tsso.
1993. ''
J. olie. teno Jakubu Demloui, olomouc 1993. s. 134.
9
J. Lopatka: Pedpoklad'y tuorby, Praha 1991, s. 186. 18
R. erny: Bsnick deniky, Tuar |928.
10
Tamt's. 187. 19
Z Lopatkova strojopisnhonwhu na vydn '.ilustrovanho.'seituQanoulchUdlos.
'' t' 2L' l1. 1969, ReuoluerReuue 1994, .26. s. 28.
T'-t, '. 186.
12 20
R. Nyc": Sylrr,y wsp1tczesne (Problema konstrukcji teksu),Wroclaw-Warszawa.Kra. J. Han: Udlosti, faksimile ko|e,Reuoluer Reuuc 1994, .26. s. 76.
kriw-Gdarisk 1984. ''
J. Har,' Desky s pr6zou, ReuoluerReuue L994, .26, s. 103.
'3
J. oli. teno Jakubu Demloui. olomouc 1993. s' 50. 22
J. oli' cit. dlo, s. 42; M. pirit: Edin poznmka k nepublikovan]m textrim Jana
la lJan,e,Reuoluer Reuue lgg4, ,'26, s. I27.
T a m t 's . 3 6 .
15 B
T'.t, s. 50; J. ek: Bfti bud'hrdinou, anebo zbablcem, in lepqe X, olomouc B. Ny"". o kolau textowym ,Poststrukturalbma uicdza o literatune,,Vlarszawa 1995,
1993, s. II. s. 189-224.

704 705
 Jak vidme, Lopatka se snail vyjdit dvoj zkuenost: denk-almanach, do kterho autor zaazoval literrn pspvkyptel,
1. literrnvdn rekonstrukce uveden ch textri mus brt nutn v va- dokumenty, bibliografie...Z vlastnch Demloq/ch textri tam najdeme bsn,
,,zkon privodu'';g bsn v prze, bsnickdiory, korespondenci,panegyr.iky,pamflety, eseje,
hu tak mimotextovou situaci autora; ona skryv
2. mus respektovat nrovou specifiku zkouman literatury' jej synkre- lnky, pednky,dedikace, cestopisy, krtk postehy,zpisy hovorri,
tismus, nebo pesnji:mnohonrovost. peklady, vzpomnky, kzn, nvody,16politick glosy...
Denk se tedy jev jako v1fsledekvnitnhoi vnjhonapt mezi pri- JosefVaica ukzal na pbuznostDemlovy przy abaroknho kz-
mrn antropologickou a zvltn genologickou polohou. Snad proto pone- n.17Mrieme se domnvat' e barokn analogie nen bezvyznamn ani
''filozofiim a jejich reflexi'..10Znamen pro interpretaci Demloqch denftri' adato vak pimen vdeckov-
ch kritik filozofick;.iobsah dopisri
to vak, e literrn aspekt je zde ripln zanedbateln ? Spe naopak. en.Mlo by se v nm jt rozhodn dle, ne eIRudolf erny ve svm
pipodobnit ''k njakmu velmi sloitmuchemickmu lnku o bsnick1fch dencch.18
Vznikl tvar se d
vzorci'..11To znamen, e d zvltn kritikovu pozornost a jemnost Vzor denku-almanachu ml jislf vfznam i pozdji. Stopy najdeme pe-
pstroj . devmv Hanovdfle, napkladv '.ilustrovanm''seitu Uddtost, Pmo
V polsk1fchpublikacch vnovan ch denkovliteratuese v chodiskem na to upozornil Lopatka.1gSm Han,stejn jako Deml, nkolikrt pouije
astostv ..silvickost'.textu. Jde o analogii se sbrkami rrznorod ch iitva- nzev,,asopis'., mimo jin:'''Udlosti'- nepolitick1fobrzkov! asopispro
rri starliteratury, silvae rerum. Podle autora ptce Sylwy wsp6tczesne, pny a dmy (...).Yychzjednou za ivot,,.2o Anebo trochu jinak v Des-
Ryszarda Nycze,12dnendenkyjsou vlastn potomky baroknch a osv- kch s przou: ''Kniha budoucnosti bude ivpro po vnitn i vnjstrnce
'.Silvickost.' znamen tedy jako nejlepa nejzajmavj asopis.(...)V'Udlostech'se pokusmvemi
censk;fch silv, na kter obaspmonavazuj.
hlavn ptomnostodlin;fch nrov ch struktur v textu, pinucen ch k dosaiteln rni prostedky:slovem, textem, grafickou ripravou, mbou, kres-
symbiotickmu vztahu. bami, fotografiemi, notami, barvou, formtem, paprem, vazbou i obalem
oprvnnost Nyczory teze bychom snad mohli demonstrovat na pkla- q'tvoit atmosfrunhodnhoa nevyzp5rtatelnhobyt..'21 Souasnesk
d'u Demloqfchtepj.Podle autorovavyznn,,zavinily.' je dluhy a otokar kritika v obou ppadech- Demlov i Hanov - v pednosttermnu
,'kol.'.22
Bezina.l3To vak byly jen vnjimpulsy. Deml u dvvydal ti denko- Vede tedyv1ivoj od silvae rerum ke ko|im? Podle Nycze to nen
vknihy: Rosniku (I9L2), Domti (19L2) aPro budoucpoutnky a poutnice nemon.23
(1913).Nikoliv nhodou se takuv toce 1912rozhodl vydvat pravideln Jetjednu spolenouvlastnost najdeme v tepa1cna novjchden-
.'tmi Rosnikami chtl bych obnovit slvu a cch, pedevmvlengenerace: chpn denkujako integrlnho dla.
Rosnihu s odrivodnnm:
drileitost(manachu)'..1aTento pln realizova| alpjemi I.)p{VI (L9I7- Mimo jin proto Deml nikdy nevydval sv bsn ve form bsnick;fch
-1941).T} tak mly bt privodn '.asopisem.,,15 akolivnakonec vznikl

8 16
J. Buch: Wstgp do wydania polskiego, in V. Have|: Listy do olgi Warszawa.Wroclaw' Nap. Pta budky, tepzi"xv, tseo.
1993. ''
J. oli. teno Jakubu Demloui, olomouc 1993, s. 134.
9 18
J. Lopatka: Ped'poklad'ytuorby,Ptatla 1991, s. 186. R. e.ny: Bsnick denky, Tuar 1928.
10 19
Tamt,s. 187. Z Lopatkova strojopisnhonwhu na vydn ..ilustrovanho.,seituHan,wlchlJdrilos.
11 t,2L. II. L969, ReuoluerReuue lgg4, .26, s. 28.
Ta^t,'. 186.
'' 20
R. Ny"". Sy Iwy wsptcze sne (Problema konst r ukcj i tek st u), W t oc|aw-Warszawa.Kra. J. Han: Udlosti, faksimile ko|e,ReuoluerReuue L994, ,.26.s.76.
kw-Gdarisk 1984. 21
J. Han:Desky s pt6zou,Reuoluer Reuue 7994, .26, s. 103.
'' ,,
J. oli' teno Jakubu Demloui, olomouc 1993' s. 50. J, oli. cit. dlo, s.42;M' pirit: Edin poznmka k nepublikovan;|rm text m Jana
1a lJan,e,Reuoluer Reuue 1994, ,.26,s. |27.
T a m t .s . 3 6 .
'5 '3
T.-t, s. 50; J. ek: B;fti bu hrdinou, anebo zbablcem, ln lepujeX, olomouc R. Ny""' o kolau textowym,Poststrukturdlizn a wbd'za o lifuratune, Warszawa 1995,
1993, s. II. s. 189-224.

'lUt)
704
sbrek...Vdyjen samostatnbsn a potom svqfbory,,.2a Za nejtypitj,
adekvtn a integrln dlo povaujkritici ortenovy',Hanovynebo Kolo-
vy denky,2sstentak Zbranovy nebo Diviovy.
Jakousi miniaturou denkovhodlajsou i lyrick denkovcykly: Kol-
ovyDny u roce (L948), Hanovy ptvni Uddlosti (1948), pak podle jinho
principu Zbranovy Strdnky z denku 1,2 (199u. Akoliv kritici zd razuj,
e jak;/koliv vybt z denkovhocelku znamen vdycky ztrtu,26 tady
- dojist mry - toto pravidlo neplat:prvn dva uvedencyklyjsou prv
v;bry! Pesto Kol sv pojet cyklickho bsnictv a denku formuluje
tmstejn:jako monostpostihnout sloitostnasouasnostiv dosta-
tenirokm,,zobr azeni a vypovdn,v spravedliv oprvnn1fch, realitu
pln zabrajcchcelcch.'.27
,,Zkon,,privodu''a .'tvrn polyfonnost',28
vdyckypipomenouoteve-
nost dla,vhu relac:dlo- vnjskutenost(autor,ten, spoleenstv,
dosavadnliteratura, odbornnrovformy a podobn).Znamen to potla-
envnitnautonomie interpretovanhotextu. Mrieme tedy mt pocit,
e temene-literaturu. Msto avantgardn teze: ''uspodatsvt, aby byl
bsn'',29najednou se nm objevrikol: .,vytvoitatmosfrunhodnhoa
nevyzpybatelnhoby't'.,30 anebo prmo:,,Nelhat !,,3|
Denkovnapt mezi literaturou a neJiteraturou se astokritika sna
vyjdittak, epouke,jak se v tomto nru',vzjemnpodmiujeaspekt
Zdtuazn to autorka SIou a ticha (7986)' pro kterou
etick}a estetick;'..32
'n
J. oli. cit. dlo, s. 55
25
J. Grossm.rninDenky Ji'trcortena,Ptaha 1958,petitnoinAnafi,zy, Praha 1991,
s' 2o4; J ' Lopatka: Denkov dIo Jana H.anrc,Tud 1968, . 1, petitnoin Pedpoklady
tuorby, Pralna, 1991, s. 78; J. Vladislav: Sotva by se u ns nael...,in J' Ko|:oit! sudek,
Mnichov 1983, s. 158-172.
'6
J. oli' teno Jakubu Demloui, o\omouc 1993, s. 127;J' L opatka:Pedpoklady tuorby,
P r a h a 1 9 9 1 ,s . 8 5 .
''
J. \'l"di.l,'. Sotva by se u ns nael...,in J. Kol: oit! sud'ek,Mnichov 1983,
s. 149; V. Karfk: Vacu]kovo tma, sb' I]losy nad ruhopisem Vaculkoua eskhosndie'
P r a h a 1 9 9 1 ,s . 7 5 .
28
J. Lopatka: Ped'poklad'ytuorby, Ptaha 1991, s. 78
29
V. Ne"ual: Kapka inkoustu, ReD 1928, ,.9.
30
J. Hu.. Desky s pr6zou,RetloluerReuue 1994, .26, s. l03.
''
J. Kol' oitj,sud'ek,Mnichov 1983, s. 150.
32
s. Richtero': Etika a estetika literrnho d,enku,Kritick! sbornk 1992, .2, s. 12.
706
napklad ''apriorn, zsadn a nediskutovateln'.S3 je ztotonn obou prin.
cipri v Kolov tvorb' Richterov to povauje za v;fsledek funkce
svdec-
tv, kter je typick pro .'denk vznikl;y v situaci ohroen.', co ''plat jak
o ortenovi, tak o Kolovi a Vaculkovi'..34Avak kazatelsk horl"., (pu.'"-
g1riky a pamflety) a funkci svdectv (napklad dokumenty pod
nzvem
Aby se do toho vidlo, tapqe VI, 1919) najdeme i v Demloqfch dencch,
kter vlastn nevznikaly v situaci ohroen. Nesta tedy k uvedenmu
prolnn prost situace outsidera? Ajde skuten o prolnnjen
etiky a
estetiky? Znamen Kolovo hes|o: ,,Nelhal/'. jen tolik: respekiovat
desa-
tero? Anebo i rozliovat pravdu a le?
ZkIadn motily psan denku jsou snad tyto: 1. j stoj vrii vnitn
nezralosti, nejistot, chaosu a vznik otzkasebepoznn, totonosti a r,rrit-
nho du; 2' j stoj vtii vnj nejistot, chaosu, ohroen avznik otzka
poznn tto skutenosti a vnjlro du. Prvn ppadje tvorba bud'mla-
dych autorli, nebo autor ve stavu krize. Druh; ppad je denk zralho
Iovka a umlce. Vnj svt je zde konfrontovn s autorov m dem, a
tvrirce bu svou pravdu vnj skutenosti vnucuje, nebo se ji srra ve svt
objevit.
Han a KoI smuj podle ns i k tto posledn monosti. ''Bud'pra-
cujeme neustle na objevovn ivota a svta, po nich ostatn lapou se
zaven;maoima, nebo lemevyerpni, neschopni vribec nieho''- teme
v Deshch s przou.3s Podobn; posteh si v prosinci 1949 zaznamen Ko.
l:..,bude pedevmteba - umt vidt realitu takovou, jak skuten
je'''r]6Emanue1 Frynta, kter;y'charakterizuje autora
''bsnk tto posledn vty sIovy
bytostn5.',vysvtl, e jde o bsnka, .'kter;vechno nepodezran
uvrhne v nejistotu, vechno zdnliv stl usvd jako doasnost, nov
ustav vztah ducha a tvaru, pomr ivota a slova'..3?
Mli bychom se tedyvracet k Demloq/m denkrim, kter v tomto solet
poloily v eskliteratue zklay nru' ale i k denkov tvorb ortenove,
Hanov, Kolov, Zbtanov, Vaculkov, Diviov a dalch. A ptt se
na pam nru, brt v vahu otzku vrohodnosti. zkoumat vztahv mezi
33
Tamt,s. 16.
3a .Iamt,
s. 14.
35 p2,ue 1994,.26, s. 103.
Ret,o11,g7
36
J. Kol' oit!,sudek,Mnichov 1983, s. 149
37
E. Frynta: Bytostn;bsnk JiKol' in J. Kol:Promtheoua.jlro,Praha 1990,
s. 205.
707
 .'Vdy jen napklad .'apriorn, zsadn a nediskutovateln,'J' je ztotonn obou prin-
sbrek' samostatn bsn a potom sv v1fbory'.'2a Za nejtypitj,
adekvtn a integrln dlo povauj kritici ortenovy, Hanovy nebo Kolo- cip v Kolov tvorb. Richterov to povauje za v;isledek funkce sv8dec-
vy denky'2s sten takZbranovy nebo Diviovy. tv, kter je typick pro '.denk vznikl;/ v situaci ohroen,', co ''plat jak
Jakousi miniaturou denkovho dla jsou i lyrick denkov cykly: Kol- o ortenovi, tak o Kolovi a Vaculkovi''.34Avak kazatelsk horlen (pane-
ovy Dny u roce (1948), Hanovy prvn Ud'losi (1948), pak podle jinho gyriky a pamflety) a funkci svdectv (napklad dokumenty pod nzvem
principu Zbtanovy Strdnky z denku 1' 2 (7993). Akoliv kritici zdrirazuj, Aby se do toho vidlo, Slpje VI, 1919) najdeme i v Demlovych dencch,
e jak;fkoliv vlbt z denkovho celku znamen vdycky ztrtu,26 tady kter vlastn nevznikaly v situaci ohroen' Nesta tedy k uvedenmu
_ dojist mry - toto pravidlo neplat: prvn dva uveden cyklyjsou prv prolnn prost situace outsidera? Ajde skuten o prolnnjen etiky a
qibry! Pesto Kol sv pojet cyklickho bsnictv a denku formuluje estetiky? Znamen Kolovo heslo: ,Wel/zal/'.jen tolik: respektovat desa-
tmstejn: jako monost postihnout sloitost na souasnosti v dosta- tero? Anebo i rozliovat pravdu a le?
,,zobrazen
ten irokm avypovdn, v spravedliv oprvnn ch, realitu Zkladni motivy psan denku jsou snad tyto: 1. j stoj vrii vnitn
pln zabrajcch celcch'.'27 nezralosti, nejistot, chaosu a vznik otzkasebepoznn, totonosti a lrrit-
,,Zkon,, ptivodu''
a''tvrn pol;onnost,'28vdycky pipomenou oteve- nho du; 2. j stoj vrii vnj nejistot, chaosu, ohroen a vznlk otzka
nost dla, vhu relac: dlo - vnj skutenost (autor, ten,spoleenstv, poznn tto skutenosti a vnjho du. Prvn pffpadje tvorba bud'mla-
dosavadn literatura, odborn nrov formy a podobn). Znamen to potla- d}ch autorli' nebo autor ve stavu krize. Druh ppad je denk zra|ho
envnitn autonomie interpretovanho textu. Mrieme tedy mt pocit' lovka a umlce. Vnj svtje zde konfrontovn s autorovym dem, a
''uspodat
e teme ne-literaturu. Msto avantgardn teze: svt' aby byl tvrirce bu svou pravdu vnj skutenosti vnucuje, nebo se ji sna ve svt
''vytvoit
bsn',,29najednou se nm objev rikol: atmosfru nhodnho a objevit.
nevyzpytatelnho byt'.,30anebo pffmo :,,Nelhat !',3l Han a Kol smuj podle ns i k tto posledn monosti' ''Bud'pra-
Denkov napt mezi literaturou a ne.literaturou se asto kritika sna cujeme neustle na objevovn ivota a svta, po nich ostatn lapou se
vyjdit tak, epotlke, jak se v tomto nru,,vzjemn podmiuje aspekt zaven;maoima, nebo leme vyerpni, neschopni vtibec nieho''- teme
etick;f a estetick1/.'.32Zd.fuazn to autorka SIou a ticha (L986), pro kterou v Deshdch s przou,3' Podobn posteh si v prosinci 1949 zaznamen Ko-
l:.'bude pedevmteba - umt vidt realitu takovou, jak skuten
je.'.36Emanuel Frynta, kter; charakterizuje autora tto poslednvty
''bsnk slor,y
bytostn;/',',vysvtl, ejde o bsnka, .,kterf vechno nepodezran
uvrhne v nejistotu, vechno zdnliv stl usvd jako doasnost, nov
,o ustav vztah ducha a tvaru, pomr ivota a slova'..3?
J . o l i e . c i t . d l o ,s . 5 5 '
25 Mli bychom se tedy vracet k Demloqim denkrim, kter v tomto stolet
J. G.o""man i nDenky Jiho orlelra, Praha 1958, petitnoinA nafi,zy, Pra}'aI99I,
poloily v eskliteratue zklady nru, ale i k denkov tvorb ortenov,
s. 2o4; J. Lopatka: Denkov dlo Jana Hane, Tud'1968, . r, petitnoin Pedpoklady
tuorby,Praha,1991, s. 78; J. Vladis|av: Sotva by se u ns nael'..,in J. Ko|i: oit! sudek, Hanov, Kolov, Zbranov, Vaculkov, Diviov a dalch. A ptt se
Mnichov 1983, s. 158-172. na pam nru, brt v vahu otzku vrohodnosti. zkoumat vztaltv mezt
26
J. o\i:teno Jakubu Demlotlj, olomouc 1993, s. 127; J. Lopatka: Pedpoklady tuorby,
P r a h a 1 9 9 1 ,s . 8 5 .
''
J' \'lu.li.lu'' Sotva by se u ns nael...,in J. Kol: oit! sudek, Mnichov 1983,
s. 149; V' Karfk: Vaculkovo tma, sb' I{losy nad rukopisem Vaculkoua eskhosne,
P r a h a 1 9 9 1 ,s . 7 5 . :]3
Tamt,s. 16.
28
J. Lopatka: Ped,poklady tuorby, Praha 1991, s. 78 3a .Iamt,
s. 14.
29
v. Ne"'al: Kapka inkoustu, ReD 1928, ,.9. 35
RettoluerReuue 1994,' 26, s. 103.
30
J. Han:Desky s pr6zou, Ret,oluerReuue t994, .26, s. 103. 36
J. Ko].oitj,sudek,Mnichov 1983' s' 149
3'
J. Kol' oitj, sud'ek,Mnichov 1983, s. 150. B7
E' Frynta: Bytostn;f bsnk Ji Kol' in J. ]Kd''.Promth'eoutt
j(ltra, Praha 1990,
32
S' Richte.o': Etika a estetika literrnho denikl, Kritick!, sbon k 1992, .2, s' L2 s. 205.

706 707
denkem a literaturou.38 Snad nm v tom pom e kritrium denkov1fch vzDLEN oo SEBE sAlt{A
variant, kritrium komunikansituace, kritrium denkovfunkce a kri- ANEB Lov NA sLEPHo NARCISE
trium denkovhovdom.3g Asi budeme pinucenijt za hranice klasic- (Druh louen jako prozatmn syntza pt6zy Sylvie Richterov)
kho strukturalismu: postulovat nvrat autoa,aozjiovatpoetiku frag-
mentu,al zkoumat funkci denftoqfch dopisri nebo jin;fch subnrrl.a2Mo-
ZUZANA SToLZ.HLADK
n ze budou inspirovat nkter mylenky postmoderny, napftlad jej
driraz na pragmaticko-intertextuln rm dla nebo polymorfismus.n3Zjis-
tme tehdy, e rcz| mezi Demlov m nvodem, jak se |ajPtabudky
a Vaculkoq/'mnvodemJah se dI.chlapec (1993)' nejen znzoruje v1fvoj Vjvoj tedy mus spvat v tom, ese nekonenvzdiilm od sebe smho
mezivlena povlenliteratury, ale tak ukazuje monost novhop- tm, ese moje j stane nekonen,a pak se sm k sob vrtm a m
'.adorovan .' denknnby se tedy
stupu k denkovproblematice. Dnes tak j se stane konen.(Soren Kierkesaard: Nemoc k smrti)l
mohl stt hybnou silou i literrnvdnho v1/voje.

Prza Sylvie Richterov dosahuje zatm svhokulminanho bodu v knize

Druh louen,v jejm textu z roku 1994, kter1f vyr.ostl tmorganicky
z jejc|ttextri pedchozch'Po knihch Nd'uraty a jin ztrdty, Rozptllen
podoby, Mstopis a Slabikd otcouskho jazyka tvoDruh louenproza-
tmn syntzu spisovatelskzkuenosti.Vtinu motivti a tmat, kter
autorka rozvje|a jl ve sv;chprvnch knihch, opt zpracovv arozvij
ve svm ptm textu.2
Avak ve svnejnovjprze dosahuje autorka zcela novhopostupu
zahrnutm a funknmvyuitm motivri z pohdek, z k]asick mytologie
a z biblick ch pramenri. Tato nov orientace a jej funknvyuitpro vy-
stavbu struktury a smyslu textu na jedn stran a pokraovnitozvoje
osvden fragmentrnosti denkov,vzpomnkova esejistickprzy na
druh stran tvocharakteristick a podstatn novum Drubho louen.
V pouita vyuit irokpalety stdajcch se diskursiynch postupri,
qfbrem rrizn;fch pbhris variacemi zahrnujcmnabdku rozdln ch zpri-
sobri etby,intertextualitou explicitn a implicitn,3 sebereflexa pojetm

38
K. Adamc"yk: Dziennik jako wyznanie (Incho, Gombrowicz, Herling-Grudzi ski), r
Epigraf zvolen1f Richterovou ve Stabikdi otcouskho
jazyka pro 2. kapitolu Bl na
K r a k w 1 9 9 4 ,s . 7 . 3 5 .
bI...
39
J. Ol"iniczak: Dziennik, in .Leksykon szkolny (Gatunki paraliterackie, publicystyczne 2
Jen druh kniha pedstavujepo tematick strnce jaksi peruen,Rozptllen pod'oby
i uytkowe)'Gorzw Wielkopolski 1993, s. 61-63.
vyprvj pbhztroskotn milostnho vztahu a stupujcho se rozchodu mue se enou.
a0
R. K. Przybylski: rror i jego sobowtr, Wroclaw.Warszawa.Krak6w.Gda sk 1987. Rozvjej techniku ttnvypravskhosubjektu a stdnich,/er.formyvypravskper.
al spektivy, ale nerozvjej motivy a tmata prvn autoriny knihy'
K. Bartos"y,iski: o ragmencie, Powiew wbcfuliterackoci (Szki,ce),Warszawal997,
3
s. 141-164. Intertextualitu explicitni implicitn nachzmena s. 9 (poukazy na strany se vztahu.;i
a2 ktrydni: Druhe louen,Praha 1994) napkladv citaci povdky E, A.PoeaPtid, dornu (Jsher
R. Lubas-Bart oszynsk: Miqd'zy autobiografi'g a lifuraturg,warszawa 1993, s. 111-135' - tematika Poeovy povdky je tak konotovna v nzvu posledn kapito|y Druhho louen
n3
R. Ny"". Literatura postmodernistyczna a mimesis (Wstgpne rozr6nienia),inPo struk- Drim smrti; dle na s. 130 v citaci: ''kde jsi, Adame?'., narce na nzev povdky H. Bcilla
turalizmie (WspIczesne badania teoretycznoliterackic), Wrodaw 1992. s, L77. Wo warst Du, Adam?; potom v citaci dla Fernanda Pessoy, na s. 80.81 aj. V pouit nzvu
.'nevlastn''
se skrjv konotace povdky V' Linhartov Dorodrustu reulashlho dtte, na
aa
V. Karfk: ].994- Diviriv rok,Literarn nouiny 1995, .3, s.6. kterou Richterov navazuje i pevzetmjak zrcadlovskladby pro rozd|entextu na kapitoly

708 709
denkem a literaturou.3E Snad nm v tom pomriekritrium denkoqfch vzDLEN oD SEBE sAt\,IA
variant, kritrium komunikan situace, kritrium denkovfunkce a kri- ANEB Lov NA sLEPHo NARCISE
trium denkovhovdom.39 Asi budeme pinucenijt za hranice klasic- (Druh louen jako prozatmn syntza pr6zy Sylvie Richterov)
kho strukturalismu: postulovat nvrat autora,aozjiovatpoetiku frag-
mentu,al zkoumat funkci denkov;fchdopisri nebo jin;fch subnrri.a2Mo-
ZUZAI]A SToLZ-HLADK
n ze budou inspirovat nkter mylenky postmoderny, napftlad jej
drrazna pragmaticko-intertextuln rm dla nebo polymorfismus.n' Z;is-
tme tehdy, e rozdi| mezi Demloqm nvodem, jak se dlajPtabudhy
a Vaculkovym nvodemJoh se dld'chlapec (1993)' nejen znzoruje vfvoj V;fvoj tedy mus spvat v tom, ese nekonen vzdi"lmod sebe smho
mezivlena povlen literatury, ale takukazuje monostnovhop- tm, e se moje j stane nekonen,a pak se sm k sob wtm a m
.'adorovany'' denknnby se tedy
stupu k denkovproblematice. Dnes tak j se stane konen'(Soren Kierkesaard: Nemoc k smrti)l
mohl stt hybnou silou i literrnvdnho qivoje.

Prza Sylvie Richterov dosahuje zatm svhokulminanhobodu v knize

Druh louen,v jejm textu z roku 1994, kter vyr'ostl tmorganicky
z jejich textri pedchozch.Po knihch Nduraty a jin ztrty, Rozpt!,len
podoby, Mstopis a Slabikd,otcouskhojazyka tvoDruh louenproza-
tmn syntzu spisovatelskzkuenosti.Vtinu motiv a tmat' kter
autorka rczvje|a ji ve sv]chprvnch knihch, opt zpracov v a rozvj
ve svm ptm textu.2
Avak ve svnejnovjprze dosahuje autorka zcela novhopostupu
zahrnutm a funknmr,yuitm motivri z pohdek, z klasick mytologie
a z biblick ch pramenli. Tato nov orientace a jej funknvyuit pro v -
stavbu struktury a smyslu textu na jedn stran a pokraovn tozvoje
osvden fragmentrnosti denkov'vzpomnkova esejistickprzy na
druh stran tvocharakteristick a podstatn novum Druhbo loueru,.
V pouita vyuitirokpalety stdajcch se diskursiynch postupri,
qfbrem rriznfch pffbhri s variacemi zahrnujcmnabdku rozdln;fchzp -
sob etby,intertextualitou explicitn a implicitn,3 sebereflex a pojetm

38
K. Adamc"yk: Dziennik jako uyznanie (Iccho , Gombrowicz, Herling-Grudzi ski), .
Epigraf zvolen Richterovou ve Slobifui otcouskhojazyka pro 2. kapitolu Bl na
Krakw 1994's.7.35.
b l '. .
3e
J. Olulniczak: Dziennik, in Leksykon szkolny (Gatunki paraliterackie, publicystyczne 2
Jen druh kniha pedstavujepo tematick strncejaksi perueni.Rozptllen,pod'oby
i uytkowe),Gorzw Wielkopolski 1993, s. 61-63.
vyprvj pbhztroskotn milostnho vztahu a stupujcho se rozchodu mue se enou'
a0
R. K. Przybylski: ulor i jego sobowt r, Wroclaw-Warszawa.Krak6w.Gdarisk 1987' Rozvjejtechniku ttnvypravskhosubjektu a stdnicVer.formy v1pravskper.
al spektiry, ale nerozvjej motivy a tmata prvn autoriny knihy.
K. Bartos"1mski: o fragmencie,Powiew wipcit literackoci(Szkbe),Warszawa|99I,
3
s. 141-164. Intertextualitu explicitni implicitn nachzmena s. 9 (poukazy na strany se vztahu.;t
a2 kvyd,ni: Druh louen,Praha 1994) napkladv citaci povdky E. A,PoeaPdd, d'omu (Jsher
R. Lubas-Bartoszynsk:Miqd'zyautobiografiqaliteraturq,warszawa 1993,s. 111-135. - tematika Poeovy povdky je tak konotovna v nzvu posledn kapitoly Druhho loueni
n.
R' Ny",. Literatura postmodernistyczna a mimesis (Wstgpne roztrlenia),inPo struk- Drim smrti; dle na s' 130 v citaci: ..kdejsi, Adame?.', narce na nzev povdky H. Blla
'|Uo
turalizmie (Wsptczesre badania teoretycznoliterackie), Wrodaw 1992. s, I77. warst Du, Adam?; potom v citaci dla Fernanda Pessoy, na s. 80.81 aj. V pouitnzvu
''nevlastn..se
skrjv konotace povdky V. Linhartov Dobrodrustu neulastnho dtte,na
aa
V. Karfk: 1994 _ Diviriv rok, Litercjrn nouiny L995, .3, s. 6. kterou Richterov navazuje i pevzetmjak zrcadlovskladby pro rozdlen textu na kapitoly

708 709
otevenho,nedefinitivnho tvaru textu repreze ntuje prza Druh louen
krsn pkladpostmodernho vyprvn.
Text se prezentuje jako konglomert mnoha pbhriroztitn;/chna
agmenty, kterse jednou vzjemn tematicky zaokrouhluj,jindy se pop-
raj a adse do volnho textovhocelku pomoc montn techniky. Ne.
nachzme tu dlenna hlavn a vedlejpbhy,n;fbrkonstrukci nkolika
se vzjemn tematicky prolnajcchpbhrikolem romnovpostavy Ma-
rie, kter tvoff jakoby jejich spojku.
PbhMarie a Jana zabt ve vyprvn spolu s pbhemMarie a
Pavla nejvtst.oba pilbhyjsouzr1kladnmstrukturnm prvkem textu
pro vJstavbujak fabule, tak i syetu.oba obsahujr znnabdky mon;ich
zprisobri etby.
U i sm nzev knihy v sob nese sv potenciln smysly: ''druh;im
louenm'. mrieb;it (mimo jin)mnnodruhzmizenromnovpostavy
Jana a jeho druhlouens b;/valouvlast stejnjako i narka na rivahu,
kterou autorka uvdjenjednou v textu: '.Dv rozlouensta,rozhoduje
druh smrt. Kdo vstane k ivotua jak,'(s. 70). Louenzde navazuje an-
tonymn na biblickou pedstavu,'drrrhhopchodu'.Kristova, jak ji znme
z konce Zjeuen su.Jana, anebo tak na pedstavuivotaohranienho
narozenm a smrt, piem narozenby bylo podle pedstavv chodnmys-
tiky, zvlhinduistick, prvnm louenmod istduchovnhostavu exis-
tence, a smrt by byla jeho nvratem, louenmdruh m.
Stejnjako nzev knihy se vyznaujetext neobvykle vysok m poten-
cilem kdovn mon;chsmyslri. I sama organizace textu svdo jeho
uvdoml,drikladn promylenkonstrukci, kter se jen na prvn pohled
prezentujejako nhodn a hrav poja! konglomert textoqch fragment .
Richterov pedkld tenizamchanoukartotkujakoby bez poad,
kter obsahuje zznamy a skici ivotopisriestiosob.ryvky tchtozzna-
mri jsou pedoimateneazenydo mozaiky, stdajce se s doplujcmi
metatxtulnmipasemi.
Podle toho, jakautorskou funkci definujeme, zuuje se anebo se roz-
iujepoet.'autorri''danhotextu.
Jeho organizaci pebitajv textu dva fiktivn autoi:Jan-autor a Ja.
nriv-bratr-autor, piemjeJanriv podl na organizaci textu nejzvanj.
(u Linhartov ji najdeme napklad ve v stavb jmna Jilj), tak pouitm motivu bsn.
ka-dvojnka z tepovdky. Intertextualita vnj(s prrzouLinhartov) se nachz veDrululm
Iouend'le napklad v pouit obrazu hochodomu, v citaci: ''domu, kter;f mi nebude
patit''' motivu vtru, zrcadla atd., kter vesms najdeme v textu D'm d'alekoYryLinhar-
tov. Intertextualita se samozejm tak rjsuje v citaci pohdek: Dlouhj, irok;ja Bystro-
zrak! na s. 132, v pouitmotivu kouzelnhoproutku na s.27; v citaci legendy o sv. Ji a
drakovi na s. 7, a v nesetn;fchdalch intertextulnch narkch.
710
on ho sepsal' sestavil, komentoval, pevyprvl a rozdlil na r znsti
i'.oblky.'.Janriv bratr, kterj zristv v textu bezejmna,dopluje neze-
ny strojopis po jeho etbo ,daje z Janova ivota,komentuje iluzvnost
i nr textua a takho - ve snaze najtjeho konen1/ tvar - sten
nov
',peskldv''.5 oba bratise zam;flej nad tvorboujakhokolivtextu,
jak
tak nad tvorbou danho textu a jeho autorstv.
Autorsh!, homent, nachzmev textu dle v podobenskhoautor-
skhohlasu, kter;f Janriv text nejenom zn, a|e dodv k nmu i drileit
vysvtlivky.6 o jeho podlu na organizaci textu se nedozvmenic - musme
ho vak pedpokldat.Ptomnostenskhoautorskhohlasu za musk;|rrn
vypravempozorujemev pasch,kde je promlouvajcosobou Jan, co
vede k jistmu kolsn jeho identity mezi ensk1fma musk;mrodem.'
Zahrnujeme-li do funkce autorstv i kumulaci a sbr materilu, pib1fv
do kruhu autorri Marie, kter je v textu pojata nejenjako romnov posta-
..('..)jestli Marie je symbolem mdue
va' ale takjako Janovo alter ego:
nebo moje duesymbolemMarie, jinak eeno, jestli jsem nesmrteln1fdky
svdui nebo teprve dky tomu, emiluju Marri. \e Marie bhem romnu
nestrne: no a co m bft?) Zatmco tlo chtr apozb,lv privabu, due,
napeddivok a svtem len,postupn se prosvtluje a krsn'.(s. 144).
oscilace postavy Marie mezi iluzvnosta antiiluzvnostije charakte-
ristick pro pojetvtiny postav ve Druhrn louen:v prvn vt citova-
nhoodstavcese postava pohybujeod antiiluzvnosti (Marie je jen s;rmbo-
lem Janovy due)k iluzvnosti (''miluju Marii.. sugeruje pravdpodobnost
a ''Nevdl jsem
a nemohl jsem vdt, jestti se jedn o Janriv vlastn ivotrreboo zlomek
njakhorom:nu.Postavy mohly b;it skuteni vymylen,krom Marie, kter e neprisobila
jako romnov postava, ani dti, kter vlastn v romnu skoro nevystupuj''(s. 104).
'.Janovy spisy sestvaj z nkolika oblek delch,vcemnsouvisl ch textri a z rriznfch
kratch rywkri, zpisri nebo samostatn;ch drobn ch prac. Je to romn, kter;/ mrij bratr
jednoho dne dope?Je to autobiogtafick zmvzpomnek a denkov ch zpisri, pro kterou
dn;fkonen1f tvar nezam lel?Jakou roli mm sehrtj, mmJi sehrt njakou'.(s. 133).
5 ''Protmjeho
dlo u nkolik mscri,tua rrizn peskldvm, a pak zase jako karty
vykldm ty strnky.' (s. 133-134)'
6 ''Pravda
o Melsovi je smutn, jeho jmnoje (..').Snad jsem to ani nemla proztazovat
- ke konci pbhubyl pecelidtjtrochu,.(s. 137).
'
M,'.k promlouvajc osoba napklad pouv pirovnn asu k punoe,kter je
'.Dnes jako astoslym skpottoho prostoru, kter se
zde vysloven ensk m atributem:
za,a|zavirat, do sebe zaklpt, smrovat,slym praskn asu,kterf se zryc}rlil, aby se
v tom zptnmpohybu hmoty neshrnul njak neikovn najednu stranujako patn dopnut
punocha. ('..) Vm, easnen dn punocha navleen na prostoru, ale vm taky, e se
'.(...)bude po budoucnosti. Pestane se
shrnuje' smrtuje, sousteduje'.(s. 25). Dle tak:
konat, punoenavleenna prostoru definitivn praskne guma', (s. 30)'
711
otevenho,nedefinitivnho tvaru textu repreze ntuje prza Druh louen
krsn pkladpostmodernho vyprvn.
Text se prezentuje jako konglomert mnoha pbhriroztitn;/chna
agmenty, kterse jednou vzjemn tematicky zaokrouhluj,jindy se pop-
raj a adse do volnho textovhocelku pomoc montn techniky. Ne.
nachzme tu dlenna hlavn a vedlejpbhy,n;fbrkonstrukci nkolika
se vzjemn tematicky prolnajcchpbhrikolem romnovpostavy Ma-
rie, kter tvoff jakoby jejich spojku.
PbhMarie a Jana zabt ve vyprvn spolu s pbhemMarie a
Pavla nejvtst.oba pilbhyjsouzr1kladnmstrukturnm prvkem textu
pro vJstavbujak fabule, tak i syetu.oba obsahujr znnabdky mon;ich
zprisobri etby.
U i sm nzev knihy v sob nese sv potenciln smysly: ''druh;im
louenm'. mrieb;it (mimo jin)mnnodruhzmizenromnovpostavy
Jana a jeho druhlouens b;/valouvlast stejnjako i narka na rivahu,
kterou autorka uvdjenjednou v textu: '.Dv rozlouensta,rozhoduje
druh smrt. Kdo vstane k ivotua jak,'(s. 70). Louenzde navazuje an-
tonymn na biblickou pedstavu,'drrrhhopchodu'.Kristova, jak ji znme
z konce Zjeuen su.Jana, anebo tak na pedstavuivotaohranienho
narozenm a smrt, piem narozenby bylo podle pedstavv chodnmys-
tiky, zvlhinduistick, prvnm louenmod istduchovnhostavu exis-
tence, a smrt by byla jeho nvratem, louenmdruh m.
Stejnjako nzev knihy se vyznaujetext neobvykle vysok m poten-
cilem kdovn mon;chsmyslri. I sama organizace textu svdo jeho
uvdoml,drikladn promylenkonstrukci, kter se jen na prvn pohled
prezentujejako nhodn a hrav poja! konglomert textoqch fragment .
Richterov pedkld tenizamchanoukartotkujakoby bez poad,
kter obsahuje zznamy a skici ivotopisriestiosob.ryvky tchtozzna-
mri jsou pedoimateneazenydo mozaiky, stdajce se s doplujcmi
metatxtulnmipasemi.
Podle toho, jakautorskou funkci definujeme, zuuje se anebo se roz-
iujepoet.'autorri''danhotextu.
Jeho organizaci pebitajv textu dva fiktivn autoi:Jan-autor a Ja.
nriv-bratr-autor, piemjeJanriv podl na organizaci textu nejzvanj.
(u Linhartov ji najdeme napklad ve v stavb jmna Jilj), tak pouitm motivu bsn.
ka-dvojnka z tepovdky. Intertextualita vnj(s prrzouLinhartov) se nachz veDrululm
Iouend'le napklad v pouit obrazu hochodomu, v citaci: ''domu, kter;f mi nebude
patit''' motivu vtru, zrcadla atd., kter vesms najdeme v textu D'm d'alekoYryLinhar-
tov. Intertextualita se samozejm tak rjsuje v citaci pohdek: Dlouhj, irok;ja Bystro-
zrak! na s. 132, v pouitmotivu kouzelnhoproutku na s.27; v citaci legendy o sv. Ji a
drakovi na s. 7, a v nesetn;fchdalch intertextulnch narkch.
710
on ho sepsal' sestavil, komentoval, pevyprvl a rozdlil na r znsti
i'.oblky.'.Janriv bratr, kterj zristv v textu bezejmna,dopluje neze-
ny strojopis po jeho etbo ,daje z Janova ivota,komentuje iluzvnost
i nr textua a takho - ve snaze najtjeho konen1/ tvar - sten
nov
',peskldv''.5 oba bratise zam;flej nad tvorboujakhokolivtextu,
jak
tak nad tvorbou danho textu a jeho autorstv.
Autorsh!, homent, nachzmev textu dle v podobenskhoautor-
skhohlasu, kter;f Janriv text nejenom zn, a|e dodv k nmu i drileit
vysvtlivky.6 o jeho podlu na organizaci textu se nedozvmenic - musme
ho vak pedpokldat.Ptomnostenskhoautorskhohlasu za musk;|rrn
vypravempozorujemev pasch,kde je promlouvajcosobou Jan, co
vede k jistmu kolsn jeho identity mezi ensk1fma musk;mrodem.'
Zahrnujeme-li do funkce autorstv i kumulaci a sbr materilu, pib1fv
do kruhu autorri Marie, kter je v textu pojata nejenjako romnov posta-
..('..)jestli Marie je symbolem mdue
va' ale takjako Janovo alter ego:
nebo moje duesymbolemMarie, jinak eeno, jestli jsem nesmrteln1fdky
svdui nebo teprve dky tomu, emiluju Marri. \e Marie bhem romnu
nestrne: no a co m bft?) Zatmco tlo chtr apozb,lv privabu, due,
napeddivok a svtem len,postupn se prosvtluje a krsn'.(s. 144).
oscilace postavy Marie mezi iluzvnosta antiiluzvnostije charakte-
ristick pro pojetvtiny postav ve Druhrn louen:v prvn vt citova-
nhoodstavcese postava pohybujeod antiiluzvnosti (Marie je jen s;rmbo-
lem Janovy due)k iluzvnosti (''miluju Marii.. sugeruje pravdpodobnost
a ''Nevdl jsem
a nemohl jsem vdt, jestti se jedn o Janriv vlastn ivotrreboo zlomek
njakhorom:nu.Postavy mohly b;it skuteni vymylen,krom Marie, kter e neprisobila
jako romnov postava, ani dti, kter vlastn v romnu skoro nevystupuj''(s. 104).
'.Janovy spisy sestvaj z nkolika oblek delch,vcemnsouvisl ch textri a z rriznfch
kratch rywkri, zpisri nebo samostatn;ch drobn ch prac. Je to romn, kter;/ mrij bratr
jednoho dne dope?Je to autobiogtafick zmvzpomnek a denkov ch zpisri, pro kterou
dn;fkonen1f tvar nezam lel?Jakou roli mm sehrtj, mmJi sehrt njakou'.(s. 133).
5 ''Protmjeho
dlo u nkolik mscri,tua rrizn peskldvm, a pak zase jako karty
vykldm ty strnky.' (s. 133-134)'
6 ''Pravda
o Melsovi je smutn, jeho jmnoje (..').Snad jsem to ani nemla proztazovat
- ke konci pbhubyl pecelidtjtrochu,.(s. 137).
'
M,'.k promlouvajc osoba napklad pouv pirovnn asu k punoe,kter je
'.Dnes jako astoslym skpottoho prostoru, kter se
zde vysloven ensk m atributem:
za,a|zavirat, do sebe zaklpt, smrovat,slym praskn asu,kterf se zryc}rlil, aby se
v tom zptnmpohybu hmoty neshrnul njak neikovn najednu stranujako patn dopnut
punocha. ('..) Vm, easnen dn punocha navleen na prostoru, ale vm taky, e se
'.(...)bude po budoucnosti. Pestane se
shrnuje' smrtuje, sousteduje'.(s. 25). Dle tak:
konat, punoenavleenna prostoru definitivn praskne guma', (s. 30)'
711
jej existence). Koment v zvorkch sune postavu zpt k antiiluzvnosti
(Marie nestrne, protoeneexistuje'.doopravdy,'),kter je navc potvrzena
qfpovd v poslednvt (Marie je pecejen du).8
ChpemeJi autora jako lurrcetextu,roziujese autorsk skupina jet
o Tomea Pavla, oba pojattakjako postavy textu. Pavelje nejen auto-
rem dopisri,kterjsouv textu podny vtinoui sjeho podpisem,ale tak
autorem pas,ve kter ch popisuje v ich-form setkn s thotnou Mari
v Brn (s. 47-50).
od Tome nachzime v textu .'pohdku o ivot.'azznam o ieho po-
''t..uui-
sledn prochzce mem (s. L22-I26l.Tomovapohdka o svt
"
ek,,,z nekonenady mstnost,dvea prrichodri je uvedena do textu
vypravem Janem, je vak potom cel vyprvna z Tomovy pmper-
spektivy, v ich-form. Tbmje tak autorem obrnjch rukopis ('.svaz-
kri.',s. 86) a bsn (s. 55),kterpedalMarii a kterse ve Druhm louen
'.zpiskri'.(s. 123).
nenachzej.V textu se nachz jen sttakzvan1ch
Ptme-li se tedy na autora jako na toho, kdo mluv, jeve Druhm loue.
n autorstv rozttnona pluralitu vypravsk;fchhlasri. Promlouvajc
osobou jak v er-form, tak v ich.form je sice vtinou Jan, nkdy je vak
promlouvajc osobou tak Janriv bratr, Marie, Pavel' Tom a jednou i
ensk1i autorsk hlas, kter1f nen toton s Mari.
Identita promlouvajcosoby nen vdyjednoznan.Ttn subjektu
promluvy se odr v oscilaci mezi ich./er-formou(napkladna s. 65, kde
perspektiva vevdouchovypraveJana v er-form pechzbezprosted-
n do wir-formy Tome a Marie - piem je vypravsk;fm subjektem
Marie - a do ich-formy promlouvajcosoby Marieg),a tm i v oscilaci mezi
musk1/ma ensk m subjektem. M svou odezlrr i v Janov koncepci posta-
',sporu due s tlem',
vy Marie jako postavy-symbolu (s. 144) av alegorii
(s. 85). Zde se individuum dl na dv sloky, na gramatick osoby: ona
(due)a on (pn). Pas slouoividnstylizaci vnitnhomonologu roz-
dvojenhosubjektu. Rozttnostidentity autorskhosubjektuje v textu
o
Na antiiluzvnost ajej souvislost s pojetm postav v prze poukazuje D. Hodrov: Po.
stava defrnice a postava hypotza, sb.Promny subjektu2, Pardubice 1994, s. 75.108. Vtina
zde uveden1fchpostupli hypotetizace a antiiluzvnosti z prrzy Milady Soukov(s. 103-106)
odpovd postuprim, kter nalzme tak u Richterov ve Druhm Iouen:volba dokumen-
trrnhonru (denku) pro antiiluzvn romn, znejistn identity nejen romnodch postav
(postavy hypotzy), e i promlouvajcho subjektu, heterogerrn oteven struktura s asoqimi
peskoky atd.
9 ,'Tom
bere nkupn vozk a vstupuje s Mari mezi regly (...).Tom m boky;en
trochu ensky zaoblen,jen pro zasvcenoko, a prone, mohl by b t otcem Mariina dtte,
mo}rl by bjt Mariin]fin muem, mohli bychom mt spolu domov, kam odvzt nkup (...). ProN.
mesi s Tomem ajea bylinkov smsi (...).Stojm v ulicehust frekventovan nakupuj
cmi a srdce tluesiln a astn(...)..'
7L2
tematizovna na nkolika mstech.loSnaha o rozplynut autorskho sub-
jektu je v textu doprovzena protichridnou tendenc k upesnnidentity
promlouvajcosoby:nachzmestitextu, kternenesou stopyjednozna-
nho autorstv, a kter by tedy mohly b t tenempidleny nkolika
mon1fmfiktivnm autorrim. V tomto ppadje text (nkdy) obdaendoda-
ten m poukazem na jeho tvrirce: Napklad na s. 46-47,kde se jev mo-
n:fmi (fiktivnmi) autory jak Jan, tak Pavel' Identifikan znaky roztrouen
v textu pipoutjoba. Na konci textovhosegmentu tennajde upes-
nn, kter vede metodou vylouenk zvru, epromlouvajcosobouje
asi Jan: .'(Totonen Pavlriv dopis Marii, takor dopis by Pavel nikdy ne-
poslal.).'' Vtinou se fiktivn autor d i bez explicitnho poukazu vyvodit
z kontextu. Nkdy vak zristv otzka identifikace promlouvajc osoby
zodpovzena nejednoznan.Uvdomn relativity pidlen'.signifi.' k
'.signifiant'. jeho
a temati zace se ptozrazuje prv v poskytnut dodaten
pomoci autorsk;im subjektem pijeho identifikaci: ,'V jistou chvli mi taky
dolo,eve jmn Jan se skrfv ,jd.'jako v Giouanni ,io' a v Ian ,I,v Jean
Je,. (...)Kniha vak tenkrt u byla silnjne j. (NeJan)'. (s. 144).
Pedstavme-lisi text jako karbotku,dodvaj do n Pavel, Jan, Marie,
Anna, Mels a Tomjej obsah, ili kartiky, na kterych se nachzej riryv-
ky jejich ivotopisri. Sled pbhria steni jejich tematick prolnn,
jako i jejich komentjsou v textu realizovny pomocvyprave Jana.
O Paula se nachz v kartotce nejen nrt ivotopisu, ale takjeho
dopisy adresovanMarii, kterjsou v textu vyzdvieny kurzvnm psmem.
Pavlovy historicko-vdeck studie, kter podle jeho v1fpovdv dopisech
posl po stechtak Marii, v textu nenachzme. Adrestem Pavlov ch
dopisri je Pavlova vysnn pedstava o Marii, Mariina projekce, kter je
sourstPav]ova mylenkovhosvta. Diskrepance mezi jeho mylenkoqfm
v1/tvorema skutenostromnov fikce v5rvrcholv textu pomocMariina
thotenskho bka:.'Pro Pavla Mariin pbhnhle konil, dl u mu
pecetvar dvat nemohl. Bichobylo evidentn, obtkanciz genetickou
i historickou informac,.(s. 42).
Metafora Mariina bichaje pipravovna obrazem Marie jako .'schrn-
ky'. pro Pavlovy dopisy (s. 39). Krouenkolem stejnhoobrazu najdeme
v pouitmetafory bicha pro msto Prahu: '.Praha (...)se promovala v
tuln bicho'.(s. 40), a v synekdochickm zrienmetafory bichana dlo-
10 A,. ,..
ul Je tve Ja.
ija je tve ja'
ija je tve.(s. zt)
Dle v citaci''Nevm,kdojsem,jak je mrijduch...ctmse pomnonf...
J jsemne-j,jeho
syntzou je jaksifalen j...Bud'vplurlujak vesmr.'
(s.80).
713
jej existence). Koment v zvorkch sune postavu zpt k antiiluzvnosti
(Marie nestrne, protoeneexistuje'.doopravdy,'),kter je navc potvrzena
qfpovd v poslednvt (Marie je pecejen du).8
ChpemeJi autora jako lurrcetextu,roziujese autorsk skupina jet
o Tomea Pavla, oba pojattakjako postavy textu. Pavelje nejen auto-
rem dopisri,kterjsouv textu podny vtinoui sjeho podpisem,ale tak
autorem pas,ve kter ch popisuje v ich-form setkn s thotnou Mari
v Brn (s. 47-50).
od Tome nachzime v textu .'pohdku o ivot.'azznam o ieho po-
''t..uui-
sledn prochzce mem (s. L22-I26l.Tomovapohdka o svt
"
ek,,,z nekonenady mstnost,dvea prrichodri je uvedena do textu
vypravem Janem, je vak potom cel vyprvna z Tomovy pmper-
spektivy, v ich-form. Tbmje tak autorem obrnjch rukopis ('.svaz-
kri.',s. 86) a bsn (s. 55),kterpedalMarii a kterse ve Druhm louen
'.zpiskri'.(s. 123).
nenachzej.V textu se nachz jen sttakzvan1ch
Ptme-li se tedy na autora jako na toho, kdo mluv, jeve Druhm loue.
n autorstv rozttnona pluralitu vypravsk;fchhlasri. Promlouvajc
osobou jak v er-form, tak v ich.form je sice vtinou Jan, nkdy je vak
promlouvajc osobou tak Janriv bratr, Marie, Pavel' Tom a jednou i
ensk1i autorsk hlas, kter1f nen toton s Mari.
Identita promlouvajcosoby nen vdyjednoznan.Ttn subjektu
promluvy se odr v oscilaci mezi ich./er-formou(napkladna s. 65, kde
perspektiva vevdouchovypraveJana v er-form pechzbezprosted-
n do wir-formy Tome a Marie - piem je vypravsk;fm subjektem
Marie - a do ich-formy promlouvajcosoby Marieg),a tm i v oscilaci mezi
musk1/ma ensk m subjektem. M svou odezlrr i v Janov koncepci posta-
',sporu due s tlem',
vy Marie jako postavy-symbolu (s. 144) av alegorii
(s. 85). Zde se individuum dl na dv sloky, na gramatick osoby: ona
(due)a on (pn). Pas slouoividnstylizaci vnitnhomonologu roz-
dvojenhosubjektu. Rozttnostidentity autorskhosubjektuje v textu
o
Na antiiluzvnost ajej souvislost s pojetm postav v prze poukazuje D. Hodrov: Po.
stava defrnice a postava hypotza, sb.Promny subjektu2, Pardubice 1994, s. 75.108. Vtina
zde uveden1fchpostupli hypotetizace a antiiluzvnosti z prrzy Milady Soukov(s. 103-106)
odpovd postuprim, kter nalzme tak u Richterov ve Druhm Iouen:volba dokumen-
trrnhonru (denku) pro antiiluzvn romn, znejistn identity nejen romnodch postav
(postavy hypotzy), e i promlouvajcho subjektu, heterogerrn oteven struktura s asoqimi
peskoky atd.
9 ,'Tom
bere nkupn vozk a vstupuje s Mari mezi regly (...).Tom m boky;en
trochu ensky zaoblen,jen pro zasvcenoko, a prone, mohl by b t otcem Mariina dtte,
mo}rl by bjt Mariin]fin muem, mohli bychom mt spolu domov, kam odvzt nkup (...). ProN.
mesi s Tomem ajea bylinkov smsi (...).Stojm v ulicehust frekventovan nakupuj
cmi a srdce tluesiln a astn(...)..'
7L2
tematizovna na nkolika mstech.loSnaha o rozplynut autorskho sub-
jektu je v textu doprovzena protichridnou tendenc k upesnnidentity
promlouvajcosoby:nachzmestitextu, kternenesou stopyjednozna-
nho autorstv, a kter by tedy mohly b t tenempidleny nkolika
mon1fmfiktivnm autorrim. V tomto ppadje text (nkdy) obdaendoda-
ten m poukazem na jeho tvrirce: Napklad na s. 46-47,kde se jev mo-
n:fmi (fiktivnmi) autory jak Jan, tak Pavel' Identifikan znaky roztrouen
v textu pipoutjoba. Na konci textovhosegmentu tennajde upes-
nn, kter vede metodou vylouenk zvru, epromlouvajcosobouje
asi Jan: .'(Totonen Pavlriv dopis Marii, takor dopis by Pavel nikdy ne-
poslal.).'' Vtinou se fiktivn autor d i bez explicitnho poukazu vyvodit
z kontextu. Nkdy vak zristv otzka identifikace promlouvajc osoby
zodpovzena nejednoznan.Uvdomn relativity pidlen'.signifi.' k
'.signifiant'. jeho
a temati zace se ptozrazuje prv v poskytnut dodaten
pomoci autorsk;im subjektem pijeho identifikaci: ,'V jistou chvli mi taky
dolo,eve jmn Jan se skrfv ,jd.'jako v Giouanni ,io' a v Ian ,I,v Jean
Je,. (...)Kniha vak tenkrt u byla silnjne j. (NeJan)'. (s. 144).
Pedstavme-lisi text jako karbotku,dodvaj do n Pavel, Jan, Marie,
Anna, Mels a Tomjej obsah, ili kartiky, na kterych se nachzej riryv-
ky jejich ivotopisri. Sled pbhria steni jejich tematick prolnn,
jako i jejich komentjsou v textu realizovny pomocvyprave Jana.
O Paula se nachz v kartotce nejen nrt ivotopisu, ale takjeho
dopisy adresovanMarii, kterjsou v textu vyzdvieny kurzvnm psmem.
Pavlovy historicko-vdeck studie, kter podle jeho v1fpovdv dopisech
posl po stechtak Marii, v textu nenachzme. Adrestem Pavlov ch
dopisri je Pavlova vysnn pedstava o Marii, Mariina projekce, kter je
sourstPav]ova mylenkovhosvta. Diskrepance mezi jeho mylenkoqfm
v1/tvorema skutenostromnov fikce v5rvrcholv textu pomocMariina
thotenskho bka:.'Pro Pavla Mariin pbhnhle konil, dl u mu
pecetvar dvat nemohl. Bichobylo evidentn, obtkanciz genetickou
i historickou informac,.(s. 42).
Metafora Mariina bichaje pipravovna obrazem Marie jako .'schrn-
ky'. pro Pavlovy dopisy (s. 39). Krouenkolem stejnhoobrazu najdeme
v pouitmetafory bicha pro msto Prahu: '.Praha (...)se promovala v
tuln bicho'.(s. 40), a v synekdochickm zrienmetafory bichana dlo-
10 A,. ,..
ul Je tve Ja.
ija je tve ja'
ija je tve.(s. zt)
Dle v citaci''Nevm,kdojsem,jak je mrijduch...ctmse pomnonf...
J jsemne-j,jeho
syntzou je jaksifalen j...Bud'vplurlujak vesmr.'
(s.80).
713
 hu: .'Svezlji taky autem, tou muskoudlohou'.(s.40).Mariino thotenstv
je zde penesenona Pavla, majitele auta ili .'muskdlohy.'.
Mariino bicho,metafora pro .'Mariin pbh'.,implikuje pojet ivota
jako pbhu,jakosti knihy, kterou lid sv;m ivotemp.obrazu ivo-
ta-pbhujev textu pouitonejen pro Marii, ale taknapkladpro Jana:
''(...)moje
Uanovy] zlomky pbhumaj ponechvat prostor vdomnjak.
ho pbhu.Pbhu,kter hledm a jmzrovejsem (s. 132).
Zriastnme-lise hry s danou metaforou a pohybujeme-li se dle v meta-
forickm poli ..ivot-pbh-kniha,',najdeme d znzornn problematizace
autorstv: .'Autorem,,Mariina .'pbhu.. chtl b t Pavel. Jeliko mu vak
dl tvar dvat nemrie_ ''autorstv.'mu bylo vzato biologick m otcovstvm
Melsov;/'m-, dojde k neobvyklsituaci: '.autor''je bez '.textu.'.
V opan situaci se nachzke konci textu autor Jan, kter se ,,ztrat,,
a zanech text bez autora. Mme tedy drivod konstatoyat, eDruh louen
je knihou o otzkch a monych pojetch autorstv.
Diskuse autorstvzdetznaptmezi autorstvmPavlov1fm,kde' j
odkazuje k sob.'(s. 129) a v sob takutkv: ,,J _ protoej''(s. 129),ili
autorsk;/m subjektem kroucmkolem sebe sama a stavn;mna pedstav
struktury hotov,uzavena centrovan,a autorstvmJanoqim, kde plura-
lita autorstv a nejistota o identit promlouvajcosobyodkazujna pedsta-
lrr struktury rozttn, oteven a decentrovan.Jedinenosttohoto auto-
ra se odrleda v jeho nepfftomnosti, v jeho ,,zmizeni,,.1l
o tom, ejev Druhm louenotzka autorstvcentrln,svdtema-
tizace problmuJanem na prvn, vodn stran textu' Tma autorstvje
zde pro nezasvcenhotene pipravenojakojedna ze zha textu, kte-
rou je schopen rozeita po etbtextovhocelku: .,('..)mm jet dva
nebo ti dald vody k psan. Jednm z nich je Slep1i Narcis, kterho
musm dopadnout a zabtjako Jidraka. Skr;fv se pedemnou a zrovet
je vude.'(s.7). Ke konci svhotextu se Janjetjednou vrac k alegorii
o Narcisovi, ani by podal jej v1/'klad:'.otu jde, u zase:otu jde| o lov
na Slepho Narcise? Jeho smrt je jednou z podmnek' mon nejt,ale
teprve vychoz,,(s' 142).
Jeden mon;/'vfklad alegorie najdeme v Pavlov .,prohldnut.': '.ten
-
Narcis jsem j to je to velkodhalen.Byl jsem Slep;im Narcisem.' (s. 130).
''
Poj"t autorstvJanova a Pav]ova sejevjakoby ilustrac diskuse autorstv ve stati
M. F'oucaulta: Qu.est.ce qu'un autelr?, Btt'lletin de kl Socitfrangaise d'ephilosophie 1969,
.3, s. 73-104. ,'Par toutesles chicanes qu'il tablitentre lui et ce qu'il crit,le sujet crivant
droute tous les signes de son individualit particulire; la marque de l'crivain n'est plus
que la singrrlarit de son absence; il lui faut tenir le rdle de mort dans le jeu de criture..
(s. 78).
714
Alegorie o Narcisovi se ovem d tak sta vztahovat na dal autory
textu: metonymn rozen obrazu slepho Narcise o qfklad homonyma
italskho .'ceco''(esky) a .,cieco''(slep ) autorem Janem (s. 126) dovoluje
jeho penesen nejen na autora Pavla, ale tak na fiktivnho autora danho
textu Jana a na relnou autorku Richterovou. Tbansponovn Pavlovy ale-
gorie na sebe sama tvo tedy jen jeden modus etby,ale vyzyv tene
sv;m pedvedenm k napodoben. Jedn se o jistou manipulaci tene
vnucenm metody dekdovn textov ch vztah , jeji aplikace je pro etbu
i rozlutn textu centrln. Alegorie o Narcisovi slou tedy ke znzornn
problmu pojet autorstv, pojet autorskho subjektu ajeho vztahu k textu.
Teprve aky Pavel pozn klamn zdnliv nevinnosti svho obrazu
a sv vysnn pedstavy (jak Marie, tak autorstv), dojde k jeho '.prohld-
nut.. (s. 129-130). V textu je Pavlovo poznn znzornno v pojednn o
Narcisovi ve stle nov1/ch variacch a jeho promtn na Pavlovu vlastn
ivotn situaci. Pavel penrty o slepm a hluchm Narcisovi, ktery vege-
tuje ve sv izolaci zprisoben zrcadlov:m sklem mezi sebou a vnjm sv-
tem a do dne, kdy konen protaz zrcadlo a prohldne. Akdy se nachz
na druh stran svho zrcadlovho obrazu, je schopen uvidt nejen sebe
'.Prohldnut'. je
sama, ale tak druh. pipravovno stupovnim ztoto-
nn Pavla s postavou alegorie o Narcisovi a vyvrchol v okamiku, kdy
Pavel pochop, e on je Narcis. Nejen ve smyslu ovidiova znn o jinochu
do sebe sama zamilovanm a egocentrickm, kter1f pohrd lskou nymry
Echo, ale tak ve smyslu pozdj romantick verze o Narcisovi jako o sym-
bolu bsnka a spisovatele zrcadlcho sebe sama. V tu chvli, kdy proraz
sv zaarovan zrcadlo, kdy'.odprav a pochov sebe sama'' (s. 129), vrac
se mu schopnost uvidt a rozpoznat sv ',j,'a s n i schopnost jeho umlec-
''('.')
kho zpracovn: mriu znovu pst., (s. 129).
Nenapsal jsem nov;fm;/tuso SlepmNarcisovi, nenapsaljsem nic o nm, vzpral se
epickmui teoretickmu pojednn.Totinelomi to,nedailose,nebylomon. objekt
qfzkumu se pedemnou uk{ival v nejnepstupnj propasti:ve mn. Za ztcadlem.
Prohldljsem,Marie, prohldljsema vidmprci, kter na mne ek,je to pro mne
jedinen
velk, slavnostn, chvle(s. 130).
Pavel implikuje v textu samozejm tak svho jmenovce' apotola Pav-
la, autora epitol knihNouho zd,kona, oba plisty i dopisy a oba proch-
''prohldnut.. -
zej zitkeror. ze avla se stane vc Pavel a z Narcise
se stane metamorfzou tvorby schopn spisovatel Pavel.
Podle m;ftu o Narcisovi |ze tak symboliku postavy nymfy Echo pe.
nst na funkci romnov i vysnn postavy Marie _ Marie jako ozvny
Pavlova hlasu, Marie jako symbolu Janovy due a tak jako alter ego en-
skho autorskho hlasu, kter;f se v textu jen jedenkrt explicitn pro-
zrazuje (s. 137).
715
hu: '.Svezlji taky autem, tou muskoudlohou.'(s.40).Mariino thotenstv
je zde penesenona Pavla, majitele auta ili ,.musk dlohy',.
Mariino bicho,metafora pro '.Mariin pbh.',implikuje pojet ivota
jako pbhu,jakostiknihy, kterou lidsqfm ivotemp.obrazu ivo-
ta.pbhuje v textu pouitonejen pro Marii, ale tak napkladpro Jana:
',(...)moje
[Janovyl zlomky pbhumaj ponechvat prostor vdomnjak-
ho pbhu.Pbhu,kter; hledm a jm zrove jsem (s. 132).
Zrastnme-li se hry s danou metaforou a pohybujeme-li se diile v meta-
forickm poli '.ivot-pbh-kniha'., najdeme da|iznzotnn problematizace
''pbhu'.
autorstv: '.Autorem'' Mariina chtl b t Pavel. Jeliko mu vak
dl tvar dvat nemrie- '.autorstv'.mu bylo vzato biologick;fm otcovstvm
Melsov1/m-, dojde k neobvyklsituaci: ,'autor',je bez .'textu',.
,,zftati,,
V opan situaci se nachzke konci textu autor Jan, kte4f se
azanechtextbez autora. Mme tedy drivod konstatovat,e Druh louen
je knihou o otzkch a mon1fchpojetchautorstv.
Diskuse autorstv zd'etiz napt mezi autorstvm Pavlov1m,kde' J
,,J - ptotoej,'(s. 129),ili
odkazuje k sob.'(s. 129) a v sob takutkv:
autorsk;fm subjektem kroucmkolem sebe sama a stavn1fm na pedstav
struktury hotov,uzavena centrovan' a autorstvm Janoqfm, kde plura-
lita autorstv a nejistota o identit promlouvajcosoby odkazujna pedsta-
vu struktury roztfftn,oteven a decentrovan.Jedinenosttohoto auto.
,,zmizerl,,.||
ra se odrleda v jeho neptomnosti,v jeho
o tom, ejev Druhm louenotzka autorstv centrln, svdtema-
tizace problmu Janem na prvn, tivodn stran textu. Tma autorstv je
zde pro nezasvcenhotenepipravenojakojednaze zhatextu, kte.
rou je schopen rozeita po etbtextovhocelku: .'(.'')mm jet dva
nebo ti dal drvodyk psan. Jednm z nich je Slep Narcis, kterho
musm dopadnout a zabtjako Jidraka. Skr;iv se pedemnou a ztovet
je vude''(s. 7). Ke konci svhotextu se Jan jetjednou wac k alegorii
o Narcisovi, ani by podal jej qfklad: '.otu jde, l zase:otu jde! o lov
na SlephoNarcise? Jeho smrt je jednou z podmnek,monnejt,ale
teprve v,!choz,,(s. 142).
'.proh1dnut.': ,'ten
Jeden mon;/qfklad alegorie najdeme v Pavlov
Narcis jsem j - to je to velkodhalen.Byl jsem Slep m Narcisem'' (s' 130).
11
Poj"t autorstv Janova a Pavlova se jev jakoby ilustrac diskuse autorstv ve stati
M. Foucaulta: Qu.est.ce qu'un al:teur?, Bulletin de kl Socitfrangaise de philosophie 1969,
.3' s. 73-104. ,,Por toutes les chicanes qu'il tablit entre lui et ce qu'il crit, le sujet crivant
droute tous les signes de son individualit particulire; la marque de l'crivain n'est plus
que la singularit de son absence; il lui faut tenir le rle de mort dans le jeu de criture.,
(s. 78).
7L4
Alegorie o Narcisovi se ovemd tak sta vztahovat na dalautory
textu: metonymn rozenobrazu slephoNarcise o qklad homonyma
italskho '.ceco''(esk])
a '.cieco''(slepf) autorem Janem (s. 126) dovoluje
jeho penesennejen na autora Pavla, ale tak na fiktivnho autora danho
textu Jana a na relnou autorku Richterovou' Transponovn Pavlovy ale-
gorie na sebe sama tvotedy jen jeden modus etby,ale vyz,fv tene
svym pedvedenmk napodoben.Jedn se o jistou manipulaci tene
vnucenm metody dekdovn textov;fchvztah ,jejaplikace je pro etbu
irozlutntextu centrln. Alegorie o Narcisovi sloutedy ke znzornn
problmupojetautorstv,pojetautorskhosubjektu ajeho vztahu k textu.
Teprve akdyPavel pozn klamn zdnliv nevinnosti svhoobrazu
a svvysnnpedstavy(jak Marie, tak autorstv),dojdek jeho ',prohld-
nut,, (s. 129-130).V textu je Pavlovo poznn znzornno v pojednn o
Narcisovi ve stle nov1fchvariacch a jeho promtn na Pavlovu vlastn
ivotnsituaci' Pavel penrty o slepma hluchmNarcisovi, kte4 vege-
tuje ve svizolaci zptisobenzrcadlov1fmsklem mezi sebou a vnjmsv.
tem ado dne, kdy konenptoraz zrcadlo a prohldne.Akdy se nachz
na druh stran svhozrcadlovhoobrazu, je schopen uvidt nejen sebe
sama, ale takdruh.'.Prohldnut'. je pipravovnostupovnm ztoto-
nn Pavla s postavou alegorie o Narcisovi a vyvrchol v okamiku' kdy
Pavel pochop,eon je Narcis. Nejen ve smyslu ovidiova znn o jinochu
do sebe sama zamilovanm a egocentrickm,kter1/pohrd lskou nyms
Echo, ale takve smyslu pozdjromantick verze o Narcisovi jako o sym-
bolu bsnka a spisovatele zrcadlchosebe sama. V tu chvli, kdy proraz
svzaarovanzrcadlo,kdy,,odprava pochov sebe sama'' (s. 129),vrac
se mu schopnostuvidt a rozpoznat sv.'j',a s n i schopnostjeho umlec-
khozpracovn:'.(...)mrfu znovu pst,.(s. 129)'
Nenapsal jsem no m;ftus o SlepmNarcisovi, nenapsal jsem nic o nm, vzpral se
epickmu i teoretickmu pojednn. Tbtinelomi to, nedailo se, nebylo mon.objekt
qfzkumu se pede mnou uk4fval v nejnepstupnjpropasti: ve mn. Za ztcad|em.
Prohldl jsem, Marie, prohldl jsem a vidm prci' kter na mne ek,je to pro mne
velk, slavnostn, jedinen chvle (s. 130).
Pavel implikuje v textu samozejmtaksvhojmenovce' apotolaPav-
la, autora epitol|<n1hNouhozkona. oba plisty idopisy a oba proch-
zej zLtkem '.prohldnut.'- ze avla se stane vcPavel a z Narcise
se stane metamorfzou tvorby schopn spisovatel Pavel.
Podle m tu o Narcisovi lze tak symboliku postavy nymfy Echo pe-
nst na funkci romnov i vysnn postavy Marie _ Marie jako ozvny
Pavlova hlasu, Marie jako symbolu Janovy due a takjako alter ego en-
skho autorskho hlasu, kter;f se v textu jen jedenkrt explicitn pro-
zrazuje (s. 137).
7\5
 Marie jako romnov postava se lyznauje hlavn pasivitou, takzvan;im
''nevlastnm ivotem',,kterf je urendruh;frmi.Marie do sebejen vstebv
inydruhfch, div se, mla je v kadmsmru postavou trpc.Svfm jm-
nem, thotenstvm bez rodnho otce svho dtte a s nhradnm otcem
Janem, atributy istoty,blou neposkvrnnou barvou svhobytu atd. impli-
kuje samozejmbiblickou postavu Marie.
Na ebku pravdpodobnosti a iluzvnosti m Marie ve srovnn s
jin mi postavami romnu msto vyhodn - jej mimotextov existence,
neboli existenceskutenpedlohypro romnovou postavu Marie,je teni
potvrzena v textu nejmndvakrt - Janoqfm bratrem (s, 104) a enskfm
autorsklfm hlasem (s. 137).
V pasch,jejich autorem se zd b t Jan, najdeme oproti tomu nejen
pojet Marie jako romnov skutenosti, ke kter pati Jan, e i jeho
zpochybnn.Jan zde pipoutmonost,eje Marie jen jeho autorskym
vytvorem, iliese nachzi na jin,nirirovni fikce, neje on sm (s.48),
eje jen .'symbolemjeho due'.(s. 144)'Znejistnromnovpostavy Marie
je tedy provedeno na nkolika rovnchfikce a stojv opozici sjejm utvrzo-
vnm. Nedovrenost a neuritost pojet postavy Marie odpovd jejmu
'.nevlastnm'' ivotem.
tematickmu obsazen jako postavy s
Krom ivotopisriMarie a Pavla pispvk qfstavb fabule hlarm ivo-
topis Janriv. Stejn jako postavy Marie a Pavla se nabzpostaua Jana jako
prvek textu implikujc jeho tennapoza Bible, Janova identita kols
mezi pojetm Jana jako autora kn1tryZjeuen suathoJana Theologa 1|i
Apohalypsy, Jana Evangelisty (a do jist mry i Jana Kititele, o kterm
peJan Evangelista na zatku svhoevangelia) a Jana jako romnov
postavy, emigranta a tulka z Brna. I tento Janje autoremjedn knihy.
Pro jeho knihu dodali vichni sv mi ivoty materil - apro knihu ivota
,'iqfcha mrtq/ch'., anebo pro tuto Janovu kni.
s biblickou implikac knihy
hu. Pro ni dodali krom sv;fch ivotopis jetjin;f materil - Tbmbsn
a nrt pohdky a Pavel dopisy Marii.
Zda text, kterf Richterov pedkld teni, odpovd pedpo-
kldanmu Janovu textu, je samozejmnejist.Vme, eho do jist mry v textu pomrn astoa nen spjato s uritoupostavou:najdemeje teba
uspodal i Janriv bratr.
Konen1ftext nm nabz nejen mnohovrstevnou etbu,ale i demon-
straci plurality autorstv, kter vede k mylence textu bez autora. ten
se dozv,e Jan spch pst knihu, svou knihu, tu knihu a dnoujinou.
Pedpokld , e je o knihu, kterou te,kartotku, pro kterou, jak mu Jan
vysvtlil, Marie nasbrala materil, nemu ho pedalake zpracovn. Tato
hypotzaje platn tak dlouho, pokud se tennedozv od samhoJana,
e on svoji knihu nenapsal (s. 74)' neusplji napsat (s. 79),a pokudji psal,
tak vedl jen pero (Jan piznv, eje jen mdiemjinho autora, hlasem
716
jinhohlasu, kter1fmu diktuje, co m napsat (s. 73),ba dokonce,eknihu
snad teprve nape(s. 147).
oscilace mezi biblick1fmi Jany a romnovou postavou znejiujenejen
identifikaci promlouvajcosoby,ale i autorstv textu. Ve vtin textoqfch
segmentti se za promlouvajcosobou skrjv ''pomnonf'. Jan, kter; bud'
v ich-form vykld svrij ivot' nebo v er-form, z auktoriln perspektivy
pe,pepisuje a komentuje jak ivotopis Marie, tak Pavlovy dopisy. Jan
tak vede vnitn monology s Mari, s Pavlem, se svfm zemel m otcem,
setenemasBohem.
Prolnn romnovpostavy Jana s jejmi biblick mi obdobami a nejvce
s Janem Apokalyptikem je podporovno uvnmstejn1fchidentifikanch
znakri pro ob postavy: poetpopsan ch seitri odpovd dvaadvaceti kapito-
|mkn1by Zjeuen su,Jana,brnnskf Jan je oznaovnsvou rodinou ls-
kypln ',Janem apokalyptick;/m'., oba Janov dostali pkaznapsat knihu,
a jak v ttoknize, tak i v knize Zjeuen hove apokalyptickjm ohnm.
Pojet postavy Jana v textu slouoividnztlesnn tmatu autorstv
a komplexnho vztahu mezi autorem, textem a jeho tenem,kter pi-
pouti pedstavu Boha jako autora .'knihy ivota,,,do kter se vichni
sqfmi ivoty',zapisuj'..
Neuritost pojetpostavy Jana, stejn jako jeho autorstv, je intertex-
tulnm poukazem na problematiku autorstv knihy Zjeuen su. Jana a
Euangelia su.Jana spojenou s diskus identity irozlinostijejich autora.
Jan-autor danhotextu implikuje vak nejen problematiku autorstvbiblic-
k ch textri, nybri oba biblick Jany-autory. V;fpovdo svmposln se-
psat knihu poukazuje na svou pedlohuve svatmJanl zApokalypsy. Mo.
nology s Bohem o psan konotuje oproti tomu Jana Evangelistu a zatek
Euangelia sv. Jana, kde je tematizovno autorstv Bo:,.Na potku bylo
Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Brih."
Jan ze Druhho louenpem}l o smyslu psan, o psanjako smyslu
existence a o na|znvlastn identity psanm.
Zpochybnnvlastn existence a identity postav najdeme tematizovno
v rivahch Jana na s. 78: .'(...)nebyl jsem vak ani sm sebou,nekonen;
ptomn okamik edi a spchu pozelve,mjsem se mohl pro sebe od
Stejn jako i v Pavlov ch dopisech (s. 83-84):,'potkal
toho msta odliit.'.12
jsem sm sebe (...).To vechnojsembylj, to vechnojsemnebylj (...)'
12
Tato pas v sob nese citaci pr zy V. Linhartov Co rujut edi, rivodnho textu z
k:nilny Mezipr zkum nejbl uplynulho. Jako v textu Linhartov zde najdeme pokus o
vytven vlastn identity odlienm subjektu od okolnho prosted.o textu Linhartov viz
D. Hodrov: Stanu se sebou, stanu.li se e (Nad texty Vry Linhartov), Kritick! sbornk
1991 . 1' s. 34-40.
777
 Marie jako romnov postava se vyznaujehlavn pasivitou, takzvan m jinhohlasu, kter;f mu diktuje, co m napsat (s. 73),ba dokonce,eknihu
'.nevlastnmivotem'',kter1fje urendruhmi. Marie do sebejen vstebv snad teprve nape(s. 147).
inydruhfch, div se, mla je v kadmsmru postavou trpc.Svfm jm- oscilace mezi biblick;fmi Jany a romnovou postavou znejiujenejen
nem, thotenstvm bez rodnho otce svho dtte a s nhradnm otcem identifikaci promlouvajcosoby,e i autorstv textu. Ve vtin textoqfch
Janem, atributy istoty,blou neposkvrnnou barvou svhobytu atd. impli- segmentri se za promlouvajc osobou skrlv '.pomnon1f', Jan, kter1bu
kuje samozejmbiblickou postavu Marie. v ich-form vykld svrij ivot,nebo v er-form, z auktoriln perspektivy
Na ebku pravdpodobnosti a iluzvnosti m Marie ve srovnn s pe,pepisuje a komentuje jak ivotopis Marie, tak Pavlovy dopisy. Jan
jin mi postavami romnu msto v1fhodn- jej mimotextov existence, tak vede vnitn monology s Mari, s Pavlem, se sv;mzemel;motcem,
neboli existence skutenpedlohypro romnovou postavu Marie,je teni setenemasBohem.
potvrzena v textu nejmndvakrt - Janoqfm bratrem (s. 104) a ensk11m Prolnrnromnovpostavy Jana s jejmi biblickfmi obdobami a nejvce
autorsk;fm hlasem (s. 137). s Janem Apokalyptikem je podporovno uvnmstejn1fchidentifikanch
V pasch,jejich autorem se zd b;/tJan, najdeme oproti tomu nejen znakri pro ob postavy:poetpopsan;fchseitriodpovddvaadvaceti kapito-
pojet Marie jako romnov skutenosti, ke kter pati Jan, ale i jeho |mknihy Zjeuen su.Jana, brnnskf Jan je oznaovnsvou rodinou ls-
zpochybnn.Jan zde pipoutmonost,eje Mariejenjeho autorsk m kypln ',Janem apokalyptick;/m.', oba Janov dostali pkaznapsat knihu,
v;tvorem,iliese nachzna jin,nirirovni fikce, neje on sm (s.48)' a jak v ttoknize, tak i v knize Zjeueni hove apokalyptickjrm ohnm.
eje jen ,'symbolemjeho due.'(s.144).Znejistnromnovpostavy Mane Pojet postavy Jana v textu slouoividnztlesnn tmatu autorstv
je tedy provedeno na nkolika rrovnchfikce a stojv opozici sjejm utvrzo- a komplexnho vztahu mezi autorem, textem a jeho tenem,kter1f pi-
vnm. Nedovrenost a neuritost pojet postavy Marie odpovd jejmu pouti pedstavu Boha jako autora ,'knihy ivota,,,do kter se vichni
.'nevlastnm,' ivotem. sv;mi ivoty'.zapisuj',.
tematickmu obsazen jako postavy s
Krom ivotopisriMarie a Pavla pispvk r1stavbfabule hlavn ivo- Neuritost pojet postavy Jana, stejn jako jeho autorstv, je intertex-
topis Janriv. Stejn jako postavy Marie a Pavla se nabzipostaua Jana jako tulnm poukazem na problematiku autorstv knihy Zjeuen su. Jana a
prvek textu implikujc jeho tenna pozad Bjble. Janova identita kols Euangelia sv. Jana spojenou s diskus identity irozlinostijejich autora.
mezi pojetm Jana jako autora kniby Zjeuen suathoJana Theologa 1li Jan-autor danhotextu implikuje vak nejen problematiku autorstvbiblic-
Apohalypsy, Jana Evangelisty (a do jist mry i Jana Ktitele, o kterm k ch textri, nj,bri oba biblick Jany-autory. V;fpovdo svmposln se.
peJan Evangelista na zatku svhoevangelia) a Jana jako romnov psat knihu poukazuje na svou pedlohuve svatmJanu zApokalypsy. Mo.
postavy, emigranta a tulka z Brna. I tento Janje autoremjedn knihy. nology s Bohem o psan konotuje oproti tomu Jana Evangelistu a zatek
Pro jeho knihu dodali vichni sv mi ivoty materil _ apro knihu ivota Euangelia su.Jana, kde je tematizovno autorstv Bo:,,Na potku bylo
,,ivycha mrtv1ch.',anebo pro tuto Janovu kni. Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Brih."
s bibtickou implikac knihy
hu. Pro ni dodali krom sqfch ivotopisrijetjin materil - Tbmbsn Jan ze Druhho louenpem1/l o smyslu psan, o psan jako smyslu
a nrt pohdky a Pavel dopisy Marii. existence a o na|znvlastn identity psanm.
Zda text, kter Richterov pedkld teni, odpovd pedpo- Zpochybnnvlastn existence a identity postav najdeme tematizovno
kldanmu Janovu textu, je samozejmnejist.Vme, eho do jist mry v textu pomrn astoa nen spjato s uritou postavou: najdemeje teba
uspodal i Janriv bratr. v rivahch Jana na s. 78: ''('..)nebyl jsem vak ani sm sebou,nekonen
Konen text nm nabz nejen mnohovrstevnou etbu,ale i demon- ptomn1fokamik edi a spchu pozelve,mjsem se mohl pro sebe od
straci plurality autorstv, kter vede k mylence textu bez autora. ten toho msta odliit'..12Stejn jako i v Pavlov1/chdopisech (s. 83-84):''potkal
se dozv,e Jan spch pst knihu, svou knihu, tu knihu a dnoujinou. jsem sm sebe (.,.).To vechnojsem byl j, to vechnojsem nebyl j ('..).
Pedpokld,ejdeo knihu, kterou te,kartotku,pro kterou,jak mu Jan
vysvtlil, Marie nasbrala materil, nemu ho pedalake zpracovin.Tato
hypotzaje platn tak dlouho, pokud se tennedozv od samhoJana, 12
Tato pas v sob nese citaci pr zy V. Linhartov Co rejuc ed,rivodnho textu z
eon svoji knihu nenapsal (s. 74),neusplji napsat (s. 79),a pokudji psal,
kaiby Mezipr zkum nejbl uplynulho. Jako v textu Linhartov zde najdeme pokus o
tak vedl jen pero (Jan piznv, eje jen mdiemjinho autora, hlasem vytven vlastn identity odlienm subjektu od okolnho prosted.o textu Linhartov vtz
D. Hodrov: Stanu se sebou, stanu.li se e (Nad texty Vry Linhartov), Kritickj, sbornk
1 9 9 1 .1 ' s . 3 4 - 4 0 .

716 7L7
Chodil jsem tak dlouho, Marie, a jsem konenztratil sebe sama, sebe
sama v podobvdce, sebe sama v podob mue, sebe sama v podob osoby,
kter m njak1fivot,kter m ivot,o nm se d pst.,,
Po zdvojen subjektu dochzke zftt jeho identity. Znzorrujeto teba
zmna identity subjektu Jana s Pavlem' V pasi, kde je promlouvajc
osobou Jan, najdeme konstatovn:.'Slep]fNarcis j sm.' (s. 142).
Ye Druhm louentvoznejistn vlastn identity jakousi conditio
vitae, kterou si postavy uvdomuj a kter se projevuje takvjejich pojet.
Zdvojen identity, kter je jednou z forem jejho ztrcen, najdeme v
textu dle v Janov vyprvn o .'tanci pedzrcadlem.' pi nvtv jedn
knihovny. A za chvlripozn Jan pipozornmprohldnutsvhoprotjku,
e se v zcadlensklenn ch dvesk4iv on sm: '.A tak bylo pojednou
zejma neodvolateln,ejsem toj,'(s. 81). Zdvojensubjektu zde vede
kjeho sebeuchopenisebeuvdomn.Volba knihovnyjako prostoru, ve
kterm se zdvojenpostavy kon' je poukazem kjeho dvojc,zrcad|ca
mnoc funkci, jak ji popisuje Michel Foucault: kad kniha v sob zrcadl
vechnyostatnknihy, knihy minul a budouc.13 Zdvojena ttnjejich
autorri je jednou z konsekvenc nastavenych zrcadel. Krom Jana se ke
konci knihy hls k autorstvnaknihyjet dva koautoi- Jan v bratr
bez jmna a ensk;fautorsk;hlas, kter tenivysvtluje kryptonym jedi-
nhonebiblickhojmna v textu - Mels: ,'jehojmnoje sloenoze jmen
Marx, Engels, Lenin a Stalin.'(s. 137)'(Zdrirazuje.liMelsovojmnoum.
lost romnov postavy, nemrlemepehldnout,eJanriv bratr nen jm-
nem vribec vybaven' Znejistn identity autorstv a postav pokraujetedy
i v oslabenidentifikanfunkce jmna.)
Po zmizenJanajako romnovpostavy ijako autora kartotkyse na.
chztext doasnbez autora. Janrivbratr tenisice nabzi,ese pokus
autora zase najt, ale dv mu na uvenou, e mu jde spo Jana - rom-
novou postavu ne o Jana - autora, jeliko '.pro knihu je lep,aby autor
zmize|,, _ drileitje dlo samo o sob, a ne jeho autor.
Kniha S. Richterov je v drisledku tto rivahy po strnce pedvn
textu jednoho autora druhmu postavena na zklad krabiky v krabici,
konstrukce, kter vede pespluralitu autorstv nakonec ke ztrt identity
textu a rozplynut autora. Text je hrou na text, hrou na autora, hrou s
13
Srov. M. Foucault: Le langage l'infini, ?el Quel 1963, .15, s. 44.53; Un .'fantastique'.
de bibliothque, Cahiers d'e la Compagnie Mad'eleine Renaud - Jean.Louis Barrault, 1967,
'59, s. 7-30, petitnopod nzvem Postface Flaubert (G.) in M. Foucault: Dits et cr s
( 1 9 5 4 - 1 9 8 8 )v,o l . I , P a r i s 1 9 9 4 ,s . 2 9 3 - 3 1 2 .
718
kategoriemi vjstavby textu a hrou na monostikdovn a dekdovrnsmyslu.
Druh louenje text zaloen;fna principu otevenho dla,jak je na.
vrhuje Umberto Eco.la Je to postulace textu otevenho ve smyslu rrizn;fch
monost interpretac, jak je nabzdan:f text. Kdovnm mon ch zprisobri
etbyjevakjeho otevenostomezena,i kdyse konen autor textu sna
o dojem nezavrenhocelku, kter mtie tenlibovoln skldat: Jan je
se psanm na zatkuknihy stejn dalekojako najejm konci, kniha nen
napsna a jeho vysnn; domov nen jet pod zazen.Text, kte4 se
nachz pedtenem,nenael svou definitivn formu, pokud ji kdy vribec
mriemt. Monost volnhopohybu v textu je pro jeho autory podstatnj
nejeho strukturace,jak v ase,tak i v prostoru. od Jana se dozvme,e
'.(...)
d leitjneli lennknihy je monostvidt odkudkoliv kamkoliv'
nemluv o monosti ocitnout se z jednoho vzdlenhomsta na druhm
jednm rzem,,(s. 141). Pavel mluv o',mimoas''a konstatuje: '.Chpu,
emriu b t kdekoliv v asea v prostoru,je to nakonec docela snadna
kad se to mrienauit.'(s. 68).Prostor je tedy takkategorie nejist, bez
identity a pevn ch kontur. Pojet asui prostoruje postaveno na modelu
kruhovhopohybu spirly: .'Lta,jimi rosteme,jsou kulat, vtkolem
tch mench,od prostedkake slupce'.(s. 100).Pohyb vede jen zdnliv
odnkud nkam: .,Kdeje svt, kam se chod,kde je svt, odkud se vracme,
a kde je domov.Podjsme u toho' Podse k tomu blme.(...)Spirla
zanpodznovu, ale nic se neopakuje.'(s.137).Idelem sejevjaksi
,'mimoasov'.
existence:.'Skutky voln prochzejasemvemi smry a
jsou podiv',(s. 143), a dIe: .'oteveljsem tu knihu o aseasi deset
minut pot,cojsem dopsal odstavec o svatm Frantikovi. Stoj mimo as,
tah ehoby se rnIod budoucnostiob,uat,- Mluv o Iouhuosuobozenm
od ,duasu.'(s.143).Dojmu postulovanho'.mimoas', se snaautorka
pinaraci doclit virtuzn technikou asovho skoku a rotace podlasov
spirly mezi asov1fmi rovnmi, kter samy neustle mn svou polohu'
Tato technika vede ke kolsn a zeslabovn na smantickrirovni textu
- udlost, o kter se nev, zda se u udla, nebo se teprve stane, ztrc na
svvrohodnosti a konstitunsle pro v stavbu smyslu textu. Naruenm
chronologieje zpochybnna identita asu.
Znejistn tenedestrukc logiky, linearity fabule a narativnho po-
stupuje ztejmi na rirovni vty a slova. Syntakticky se to odrv para.
doxn nelogick ch konstrukcch jako: ',Miluji Marii a naehosyna' o mm
jetdva nebotidaldrivodyk psan',(s' 7),nebo:'.alej nesedm,nemdm
chu, as,papr,psac stroj, klid v dui, vru v uitenostpsan,jistotu,
eto nkdo vytiskne, nen.Ld'm mlhooma [nesprvn1/paralelismus vazby},
'.
U. E"o. opera aperta, Milano 1962; La struttura assene,Milano 1968.
719
Chodil jsem tak dlouho, Marie, a jsem konenztratil sebe sama, sebe
sama v podobvdce, sebe sama v podob mue,sebe sama v podob osoby,
kter m njak ivot, kter m ivot, o nm se d pst..'
Po zdvojensubjektu dochzkezftt jeho identity. Znzor ujeto teba
zrrrnaidentity subjektu Jana s Pavlem. V pasi, kde je promlouvajc
osobou Jan, najdeme konstatovn:,'Slepf Narcis j sm.' (s. 142).
Ye Druhm louentvoznejistn v]astn identity jakousi conditio
vitae, kterou si postavy uvdomuja kter se projevujetakvjejich pojet.
Zdvojen identity, kter je jednou z forem jejho ztrcen, najdeme v
textu dle v Janov vyprvn o .'tanci pedzrcadlem.' pi nvtv jedn
knihovny. A za chvfli pozn Jan pi pozornmprohldnutsvhoprotjku,
e se v zrcadlen sklenn;fch dveskr;v on sm: ''A tak bylo pojednou
zejma neodvolateln,ejsem to j'' (s. 81). Zdvojensubjektu zde vede
kjeho sebeuchopenisebeuvdomn.Volba knihovnyjako prostoru, ve
kterm se zdvojenpostavy kon, je poukazem kjeho dvojc,ztcad|ca
mnocfunkci, jak ji popisujeMichel Foucau]t:kadkniha v sob zrcadl
vechny ostatn knihy, knihy minul a budouc.13Zdvojeni a ttnjejich
autorri je jednou z konsekvenc nastavenfch zrcadel. Krom Jana se ke
konci knihy hls k autorstv naknihyjet dva koautoi - Jan v bratr
bez jmna a ensk1fautorsk1fhlas, kte4f tenivysvtluje kryptonym jedi-
nhonebiblickhojmna v textu - Mels: .'jehojmnoje sloenoze jmen
Marx, Engels, Lenin a Stalin'. (s. 137).(Zd razuje-li Melsovojmnoum-
lost romnov postavy, nem emepehldnout,eJanriv bratr nen jm-
nem vribec vybaven. Znejistn identity autorstv a postav pokraujetedy
i v oslaben identifikan funkce jmna.)
Po zmizenJanajako romnovpostavy ijako autora kartotkyse na-
chztext doasnbez autora. Jan v bratr tenisice nabz,ese pokus
autora zase najt,ale dv mu na uvenou,e mu jde spo Jana - rom-
novou postavu neo Jana _ autora, jeliko '.proknihuje lep,aby autor
zmizel,, - drleitje dlo samo o sob, a ne jeho autor.
Kniha S. Richterov je v drisledku tto rivahy po strnce pedvn
textu jednoho autora druhmu postavena na zklad krabiky v krabici,
konstrukce, kter vede pespluralitu autorstv nakonec ke ztrt identity
textu a rozplynut autora. Text je hrou na text, hrou na autora, hrou s
13
Srov. M. Foucault: Le langage l'infini, Tel Qu el L963,.15,s. 44.53; Un
de bibliothque, Cahiers de Ia Compagnie Madeleine Renaud - Jean-Louis Barrault, L967'
.59' s. 7-30' petitno pod nzvem Postface Flaubert (G.) in M. Foucault: Dits et crits
(1954-1988),vol. I, Paris 1994, s.293-312.
718
kategoriemi q/stavby textu a hrou na monostikdovn a dekdovn smyslu.
Druh louenjetext zaloen! na principu otevenhodla, jakje na-
whuje Umberto Eco.laJe to postulace textu otevenho ve smyslu r zn1fch
monostinterpretac,jak je nabzdan]ftext. Kdovnm mon ch zprisobri
etbyjevakjeho otevenostomezena, i kdy se konen;fautor textu sna
o dojem nezavrenhocelku, kte4f m e tenlibovoln skldat: Janje
se psanm na zatkuknihy stejn dalekojako najejm konci, kniha nen
napsna a jeho vysnn1/ domov nen jet pod zatizen. Text, kte4.f se
nachz pedtenem,nenael svou definitivn formu, pokud ji kdy vribec
mriemt. Monost volnhopohybu v textu je pro jeho autory podstatnj
nejeho strukturace, jak v ase,tak i v prostoru. od Jana se dozvme,e
''(...)
d leitjnelilennknihy je monostvidt odkudkoliv kamkoliv,
nemluv o monostiocitnout se z jednoho vzdlenhomsta na druhm
jednm tzem,, (s. 141). Pavel mluv o ''mimoas.' a konstatuje: ''Chpu,
em u b;ft kdekoliv v asea v prostoru,je to nakonec docela snadna
kad1fse to mrienauit''(s' 68).Prostor je tedy takkategorie nejist, bez
identity a pevn1fchkontur. Pojet asui prostoruje postaveno na modelu
kruhovhopohybu spirly: ''Lta,jimi rosteme,jsou kulat, vtkolem
tch mench,od prostedkake slupce.'(s. 100).Pohyb vede jen zdnliv
odnkud nkam: '.Kdeje svt, kam se chod,kde je svt, odkud se vracme,
a kde je domov.Podjsme u toho. Podse k tomu blme.(...)Spirla
zan podznovu, ale nic se neopakuje'.(s. 137).Idelem sejevjaksi
''mimoasov'.
existence:',Skutky voln prochzejasemvemi smry a
jsou podiv'.(s. 143), a dle: ',oteveljsem tu knihu o aseasi deset
minut pot,cojsem dopsal odstavec o svatmFrantikovi. stoj mimo as,
tah ehoby se rnI od budoucnosti obd,uat.- Mluv o louhuosuobozenm
od .duasu,,(s.143).Dojmu postulovanho''mimoas., se snaautorka
pinaraci doclit virtuzn technikou asovho skoku a rotace podlasov
spirly mezi asov;/mirirovnmi, kter samy neustle mn svou polohu.
Tato technika vede ke kolsn a zeslabovn na smantickrirovni textu
- udlost, o kterse nev, zdaseu udla, nebo se teprve stane, ztrc na
svvrohodnosti a konstitunsle pro qfstavbu smyslu textu. Naruenm
chronologie je zpochybnna identita asu.
Znejistn tenedestrukc logiky, linearity fabule a narativnho po-
stupu je zejmi na rirovni vty a slova. Syntakticky se to odrv para.
doxn nelogick ch konstrukcch jako: '.Miluji Marii a naehosyna, a mm
jetdva nebotidaldrivodyk psan',(s. 7),nebo:',alej nesedm,nemdm
chu, as,papr,psac stroj, klid v dui, vru v uitenostpsan,jistotu,
e to nkdo vyti skne, nem m mlko oma [nesprvn;/paralelismus vazby],
''fantastique''
to
U. E"o, Opera aperta, Milano 1962; La struttura assente, Milano 1968.
719
a proto pro n jdu' nebo pro ovoce'Nebo dopisy musm pst. Nemm, ne-
mm, akoliu [anakolut]''(s. 56, viz tak s. 71).
Znejitnjako narativn princip je doprov zeno pouitmdu]n struk-
tury jako systmu labilnho. V textu nachzme struktury duln stejn
jakojejich pekroen' Napklad ttn autorstv najeden ensk a dva
muskautorskhlasyje stavno na koncepci celku skldajchose ze dvou
stz jedn strany a celku skldajcho se ze tst z druh strany.
Strukturu dud.Innachzme dle tebav pojetNarcise a Echo, Jana
a Marie-due, Pavla a Marie.ozvny, dvou knih biblickfch Janri autorri
(Jana Evangelisty a Jana Apokalyptika), dvou musk ch autorri-organiz-
torri textu (Jana a jeho bratra), v paralelismu thotenstv Anny a Marie,
dle v jazykovm modelu bipolrnch opozicjako ''Marie''/'.Antimarie'' nebo
'.nic''/,'antinic.',v pouitzrcadlenjako dvojchoobrazu jeho vyuiti pro
a meteor.
rozdlen textu do devti kapitol (pt kapitola sloujako osa dlctext
na dv stejnsti po tyechkapitolch a nese drimysln nzev:,'Pod
tam a pod zptky,,) a podobn.
Strukturu trid'dn nachzme v pojet otcovstv duchovnho (Pavel),
biologickho (Mels) a nhradnho (Jan) a v trojm kdovn romnov po-
stavy Jana k Janu-Evangelistovi, k Janu-Apokalyptikovi a k Janu-Ktite-
lovi' Do jist mty nachzme pekroen duality i v jazykoqfch konstruk-
cch,kterjsou stavny na principu paradoxu, kde protiklad antonymnch
struktur nevede k rovnovze, ale k jejmu poruen:ani negacsi nemrie-
me blft jisti.
Gramatickou negac slova se nemus doclit tak negace smyslu: ''Ne-
mm ostatn nic proti niemu. A taky nic pro nic. A taky nic pro nco,'
(s.120).Prvn v1fpovm smysl, ale druh a tetodkqv paradoxn ne-
smysl a nemonostprotikladu.
Uvdomn nhodnosti a relativity obsazen''signifiant', (oznaujcho)
a ,'signifi'.(oznaovanho) je tematizovno i explicitn v textu: '.s]ovaod-
chze|a zvolna od vc, zvedala se a ponechvala beze smyslu pedmty
a pohyby lid, beze smyslu a bez pojmenovn''.
Duln systmje Richterovou pojat jako systmlabiln a systm v po-
hybu. Stejn pohyblivjsou pro Richterovou i nrovkonstanty. Tbxt obsa-
huje pase,kter se pohybujmezi poezi a przou.ls Slovo a slovosled
v nich nesmj bft chpny jen po qznamov,ale i po rytmick, formln
a zvukov strnce:
'"
Na obdobn;f fenomn v prze Vry Linhartov upozoruje H. Koskov ve sv knize
Hledan ztracengenerace (kapitola Experimentln prza), Toronto 1987, s. 194.
720
Tak docela bez vldy zavtm oia nahlm do tajemstv, kteft mi zjeuujenebo nez.
jeuuje.
Nevm kde budu, a nebudu.
Nevm kde7.sem, kdyjsem.
Docela bez vldy. Konen, silou to nelo, a slabost to taky nejde. (s. 82)
Text je upraven do rytmick ch a grafick1fchst,jak se uvajv poe-
zii. Jedna mylenka navazuje na druhou nejprve paralelismem negace slo-
vesa, potom rytmem a nakonec pouitmstejnhoslovesa v jinm ase.
Nachzme sti textu, kter oividn pechzejdo voln1/ch verri
(s. 46):
iI vzdlen sob sammu nkolik svteln;fch let, byl studenf, twdf a cizjako vychladl;f
Kadj, co d' to si zase vezme.
Ale z tch kruhri mus vst cesta ven.
Ale z tch kruhri mus vst
A]e z tch kruhri
Na syntaktick rrovni vty zde asistujeme jejmu ub vn, kter
je rovn znzornnograficky16a tvoff qfklad tvrzen pedchozhodku:
,,Kadyco d,
to si zase vezme..'Autorka nm .'d,'strukturu, kterou po
stechrozbj:zvty ubr nejprve podmt,potom i psudek.Na sman-
tick rirovni vyasistujeme paraleln znzornnprotikladu r1pov: ',Ale
z tch kruhrj mus vst cesta ven.,,
Z tchtokruhri vak cesta ven nevede a per definitionem nemrlevst'
- Pohyb mysli' kte4f smuje perspektivn na konec vty, je petrena
smrtn zpt na jej zatek:,,A]ez tch kruh .' - v kruhu tedy zristvme.
astonachzme opakovn slova a jeho hlsek, jako napkladna s'46,
kde je text vystavn na aliteraci hlsek slov ,.Mels.'a ''smysl''(po dlce17
dkri se vyskytuje osmkrt slovo '.smysl.'a tyikrtjmno ',Mels'.).
V textu se vyskytuje dokonce i opakovn cel ch pas,17 postup, ktery
v sob zahrnuje krom funkce esteticki funkci strukturn. Svdo uvdo-
16
Mohlo by se zdejednat o antonymn citaci formy verri,ktermi konNezva]ova bsen
Absolutn hroba _ zde vak bsnk .'neubr..,nlbr ',pidv'.:
Velik1i blf erv noci
Velikf blf erv letn noci
Velik bl erv letn ervencovnoci
Kter uinila neviditeln;fm absolutnho hrobae
17
Srov. identick;f odstavec o knize na s. 147 a s. 89: .'Kniha zana konjakon ivot.
Kniha nikdy neza,na nikdy nekon.Jako n ivot. Je tu, od t doby, co byla stvoen.
Iovkse v n mrie prochzet vemi smry. Slova mn v znamy jako nae iny,kter taky
mn v znamy v asea ve svtle zkuenosti..'
727
a proto pro n jdu' nebo pro ovoce'Nebo dopisy musm pst. Nemm, ne-
mm, akoliu [anakolut]''(s. 56, viz tak s. 71).
Znejitnjako narativn princip je doprov zeno pouitmdu]n struk-
tury jako systmu labilnho. V textu nachzme struktury duln stejn
jakojejich pekroen' Napklad ttn autorstv najeden ensk a dva
muskautorskhlasyje stavno na koncepci celku skldajchose ze dvou
stz jedn strany a celku skldajcho se ze tst z druh strany.
Strukturu dud.Innachzme dle tebav pojetNarcise a Echo, Jana
a Marie-due, Pavla a Marie.ozvny, dvou knih biblickfch Janri autorri
(Jana Evangelisty a Jana Apokalyptika), dvou musk ch autorri-organiz-
torri textu (Jana a jeho bratra), v paralelismu thotenstv Anny a Marie,
dle v jazykovm modelu bipolrnch opozicjako ''Marie''/'.Antimarie'' nebo
'.nic''/,'antinic.',v pouitzrcadlenjako dvojchoobrazu jeho vyuiti pro
a meteor.
rozdlen textu do devti kapitol (pt kapitola sloujako osa dlctext
na dv stejnsti po tyechkapitolch a nese drimysln nzev:,'Pod
tam a pod zptky,,) a podobn.
Strukturu trid'dn nachzme v pojet otcovstv duchovnho (Pavel),
biologickho (Mels) a nhradnho (Jan) a v trojm kdovn romnov po-
stavy Jana k Janu-Evangelistovi, k Janu-Apokalyptikovi a k Janu-Ktite-
lovi' Do jist mty nachzme pekroen duality i v jazykoqfch konstruk-
cch,kterjsou stavny na principu paradoxu, kde protiklad antonymnch
struktur nevede k rovnovze, ale k jejmu poruen:ani negacsi nemrie-
me blft jisti.
Gramatickou negac slova se nemus doclit tak negace smyslu: ''Ne-
mm ostatn nic proti niemu. A taky nic pro nic. A taky nic pro nco,'
(s.120).Prvn v1fpovm smysl, ale druh a tetodkqv paradoxn ne-
smysl a nemonostprotikladu.
Uvdomn nhodnosti a relativity obsazen''signifiant', (oznaujcho)
a ,'signifi'.(oznaovanho) je tematizovno i explicitn v textu: '.s]ovaod-
chze|a zvolna od vc, zvedala se a ponechvala beze smyslu pedmty
a pohyby lid, beze smyslu a bez pojmenovn''.
Duln systmje Richterovou pojat jako systmlabiln a systm v po-
hybu. Stejn pohyblivjsou pro Richterovou i nrovkonstanty. Tbxt obsa-
huje pase,kter se pohybujmezi poezi a przou.ls Slovo a slovosled
v nich nesmj bft chpny jen po qznamov,ale i po rytmick, formln
a zvukov strnce:
'"
Na obdobn;f fenomn v prze Vry Linhartov upozoruje H. Koskov ve sv knize
Hledan ztracengenerace (kapitola Experimentln prza), Toronto 1987, s. 194.
720
Tak docela bez vldy zavtm oia nahlm do tajemstv, kteft mi zjeuujenebo nez.
jeuuje.
Nevm kde budu, a nebudu.
Nevm kde7.sem, kdyjsem.
Docela bez vldy. Konen, silou to nelo, a slabost to taky nejde. (s. 82)
Text je upraven do rytmick ch a grafick1fchst,jak se uvajv poe-
zii. Jedna mylenka navazuje na druhou nejprve paralelismem negace slo-
vesa, potom rytmem a nakonec pouitmstejnhoslovesa v jinm ase.
Nachzme sti textu, kter oividn pechzejdo voln1/ch verri
(s. 46):
iI vzdlen sob sammu nkolik svteln;fch let, byl studenf, twdf a cizjako vychladl;f
Kadj, co d' to si zase vezme.
Ale z tch kruhri mus vst cesta ven.
Ale z tch kruhri mus vst
A]e z tch kruhri
Na syntaktick rrovni vty zde asistujeme jejmu ub vn, kter
je rovn znzornnograficky16a tvoff qfklad tvrzen pedchozhodku:
,,Kadyco d,
to si zase vezme..'Autorka nm .'d,'strukturu, kterou po
stechrozbj:zvty ubr nejprve podmt,potom i psudek.Na sman-
tick rirovni vyasistujeme paraleln znzornnprotikladu r1pov: ',Ale
z tch kruhrj mus vst cesta ven.,,
Z tchtokruhri vak cesta ven nevede a per definitionem nemrlevst'
- Pohyb mysli' kte4f smuje perspektivn na konec vty, je petrena
smrtn zpt na jej zatek:,,A]ez tch kruh .' - v kruhu tedy zristvme.
astonachzme opakovn slova a jeho hlsek, jako napkladna s'46,
kde je text vystavn na aliteraci hlsek slov ,.Mels.'a ''smysl''(po dlce17
dkri se vyskytuje osmkrt slovo '.smysl.'a tyikrtjmno ',Mels'.).
V textu se vyskytuje dokonce i opakovn cel ch pas,17 postup, ktery
v sob zahrnuje krom funkce esteticki funkci strukturn. Svdo uvdo-
16
Mohlo by se zdejednat o antonymn citaci formy verri,ktermi konNezva]ova bsen
Absolutn hroba _ zde vak bsnk .'neubr..,nlbr ',pidv'.:
Velik1i blf erv noci
Velikf blf erv letn noci
Velik bl erv letn ervencovnoci
Kter uinila neviditeln;fm absolutnho hrobae
17
Srov. identick;f odstavec o knize na s. 147 a s. 89: .'Kniha zana konjakon ivot.
Kniha nikdy neza,na nikdy nekon.Jako n ivot. Je tu, od t doby, co byla stvoen.
Iovkse v n mrie prochzet vemi smry. Slova mn v znamy jako nae iny,kter taky
mn v znamy v asea ve svtle zkuenosti..'
727
mlm pouvnjazykovhomaterilu, se kter1fmchce Richterov doclit
.'signifiant.' tak .'signifi'..- Signifi ant
maximlnho efektu na rirovni jak
,'kniha',nenesev sob pouze smysl pedloen knihy, ale obsahujei meta-
foru ivotajako knihy (s. 89, 147),'8svzanou s biblick1fmlgpojmem'.kni-
hy ivota'' (s. 105) a zaokrouhlenou pedstavou, e tvorba knihy vytv
smysl ivota (s' 99). Nachzme i msta, kde pihlme krouenkolem
smyslu slov a dobrn se k jejich konenmu v1znamu (s. 37).
Na zasnenmndvobylo ticho a Marie piestala mt tujistotu' e se sv m poatfm
a u dost velkjm dttem mrie b;ft sama,jako suobod'n',jako matka, jako suobodn'
matka, jako Marie.
Nejnovjtext Sylvie Richterovvynik nad pedchozmitexty polyva-
lenc pojmri, obraz a pbhri.
Druh louenjehrou na vypvn,hrou se stereotypy literrnch po-
stav a toposli, jako i demonstrac relativity jak;fchkoliv textoqfch vztahri.
Znejitnna smantickrirovni textu polyvalenca nejednoznanost
promlouvajcosoby i autorstv je doprovzeno zpochybnnm syntaktick
vazby vty,qfstavby slova a gramatick ch konvenc.
Paraleln k sebereflexi textu nachzme ijazyk reflektujcsebe sama
a vytvejcvratk systmkonvenc,kte vyzyvjednak k rozruenlogi-
ky syntaktick;ch vazeb, napklad:
Zd se ale, epro nikoho nem u nic udlat. Ne e bych nechtI. Tolik pod pracuji.
a snad' A pece.astomi dkuj, ole (s. 71).
Nemm, nemm' akoliu(s.56).20
Jednak k vytven novotvarri:
Vyhodil bych vechno z antipracovny s antiknihovnou, smetl z antistolu antioknem do
antipedzahrdky v antipraze, z antisvta, antimikrokosmu, antirodinnho antitst
(s. 120).
omezenost a relativita jazykovho systmu a jejich nsledky pro sdl-
nost stojpro Richterovou nadle v popedautorskho zjrrll. Svdo tom
18 ''ivotajako knihy'. zapad i Janovo vysvtlenjmna dcery Blanky: .'(...)
Do metafory
syn se jmenuje Mictral a dcera Blanka. Blanka od bta, ist, nepopsan strnka'. (s. 89).
19
viz nap.v Knize Zjeuen:3, 5; 13, 8; 17, 8.
'0
v oboo pkladech nachzme elipsu sti vty i cel vty. Msto vty nese spojka
i spojkovf qiraz smysl nedokonenhoprotikladu.
722
d slednvestavnznejiujcm mechanismri - jak na jazykov,tak na
smantickrirovni textu.
Ale pochyby nad komunikan schopnostjazykovho systmuu Rich-
terovnevedou, jako napkladu Vry Linhartov, k eliminaci fabule, p-
bhu a nakonec k umlknut,2| n,lbr vedou k vystavb bohat]fch .,"ii'.l
na smantickrirovni. Pib vaj motivy a ltky z Bible, m;tr1a pohdek,
nachzme vak tak repertor motivri konstantnch, kte4/mi jsou teba:
nvrat, domov,^pam, psan, as,hledn vlastn identity, a dokonce i po-
stava Narcise22 - autorka jen pokrauje v jejich variaci a q/stavb.
obohacen denkovprzy Sylvie Richterov tradinmvypravskym
materilem, kte4f v sob nese vysok;fpotencil interpretanchmoznost
a odklon od pomrn rizkhozornhorihlu denkovavzpomnk ovprzy,
dovoluje novqfpovdi o jejch sta4fch tmatech.
A abychom pouili symboliky m;tuo Narcisovi, m emeci,e v dan
przena|ez|a autorka proraenmsebezrcadlen,vn zrcadla, zprisob
vorby
textu, kter;f je pokusem o hledn tvaru dla v jinm smru nedoposud
- lov na autorinaNarcise se vydaI.
21
Srov. K. Chva tk:Melanchotie a uzd'or(Eseje o mod'ernesh
litero'uiel (kapitola Nad
knihami Vry Linhartov), Praha 1992,s'227: '.[Linhartov] Dospla a na hranicejazykoq.fch
inovaci na hranice obecnsdlnosti (...)a zmlkla, jako by vyerpalamonosti
eskprzy.''
22
Narcise nach zmeuv pr6zeMslopis (v kapitole Cesta strachu), kdeje oznaenjako
''nejstranj
bytost',a pouitjehojmnajezdejetbez vztahu k mytologickmukontextu
jeho postavy. V tekapitole slouNarcis ke znzotnni
enskhovypravtskho subjektu
a nabr u stensv m1tologickpodoby a symbo|iky.
,.SLEP
NARCIS tltt zctony lsicl. oi zasklen. Tak mluv.'.
Vposledn kapitole (Pk1dnv;fznamu)jejeho symbolika u spjata s ttnmidentlty
a podtrena vyuitm obrazu zrcadla, neslouvak qfstavb smyslu celho textu.
723
mlm pouvnjazykovhomaterilu, se kter1fmchce Richterov doclit
.'signifiant.' tak .'signifi'..- Signifi ant
maximlnho efektu na rirovni jak
,'kniha',nenesev sob pouze smysl pedloen knihy, ale obsahujei meta-
foru ivotajako knihy (s. 89, 147),'8svzanou s biblick1fmlgpojmem'.kni-
hy ivota'' (s. 105) a zaokrouhlenou pedstavou, e tvorba knihy vytv
smysl ivota (s' 99). Nachzme i msta, kde pihlme krouenkolem
smyslu slov a dobrn se k jejich konenmu v1znamu (s. 37).
Na zasnenmndvobylo ticho a Marie piestala mt tujistotu' e se sv m poatfm
a u dost velkjm dttem mrie b;ft sama,jako suobod'n',jako matka, jako suobodn'
matka, jako Marie.
Nejnovjtext Sylvie Richterovvynik nad pedchozmitexty polyva-
lenc pojmri, obraz a pbhri.
Druh louenjehrou na vypvn,hrou se stereotypy literrnch po-
stav a toposli, jako i demonstrac relativity jak;fchkoliv textoqfch vztahri.
Znejitnna smantickrirovni textu polyvalenca nejednoznanost
promlouvajcosoby i autorstv je doprovzeno zpochybnnm syntaktick
vazby vty,qfstavby slova a gramatick ch konvenc.
Paraleln k sebereflexi textu nachzme ijazyk reflektujcsebe sama
a vytvejcvratk systmkonvenc,kte vyzyvjednak k rozruenlogi-
ky syntaktick;ch vazeb, napklad:
Zd se ale, epro nikoho nem u nic udlat. Ne e bych nechtI. Tolik pod pracuji.
a snad' A pece.astomi dkuj, ole (s. 71).
Nemm, nemm' akoliu(s.56).20
Jednak k vytven novotvarri:
Vyhodil bych vechno z antipracovny s antiknihovnou, smetl z antistolu antioknem do
antipedzahrdky v antipraze, z antisvta, antimikrokosmu, antirodinnho antitst
(s. 120).
omezenost a relativita jazykovho systmu a jejich nsledky pro sdl-
nost stojpro Richterovou nadle v popedautorskho zjrrll. Svdo tom
18 ''ivotajako knihy'. zapad i Janovo vysvtlenjmna dcery Blanky: .'(...)
Do metafory
syn se jmenuje Mictral a dcera Blanka. Blanka od bta, ist, nepopsan strnka'. (s. 89).
19
viz nap.v Knize Zjeuen:3, 5; 13, 8; 17, 8.
'0
v oboo pkladech nachzme elipsu sti vty i cel vty. Msto vty nese spojka
i spojkovf qiraz smysl nedokonenhoprotikladu.
722
d slednvestavnznejiujcm mechanismri - jak na jazykov,tak na
smantickrirovni textu.
Ale pochyby nad komunikan schopnostjazykovho systmuu Rich-
terovnevedou, jako napkladu Vry Linhartov, k eliminaci fabule, p-
bhu a nakonec k umlknut,2| n,lbr vedou k vystavb bohat]fch .,"ii'.l
na smantickrirovni. Pib vaj motivy a ltky z Bible, m;tr1a pohdek,
nachzme vak tak repertor motivri konstantnch, kte4/mi jsou teba:
nvrat, domov,^pam, psan, as,hledn vlastn identity, a dokonce i po-
stava Narcise22 - autorka jen pokrauje v jejich variaci a q/stavb.
obohacen denkovprzy Sylvie Richterov tradinmvypravskym
materilem, kte4f v sob nese vysok;fpotencil interpretanchmoznost
a odklon od pomrn rizkhozornhorihlu denkovavzpomnk ovprzy,
dovoluje novqfpovdi o jejch sta4fch tmatech.
A abychom pouili symboliky m;tuo Narcisovi, m emeci,e v dan
przena|ez|a autorka proraenmsebezrcadlen,vn zrcadla, zprisob
vorby
textu, kter;f je pokusem o hledn tvaru dla v jinm smru nedoposud
- lov na autorinaNarcise se vydaI.
21
Srov. K. Chva tk:Melanchotie a uzd'or(Eseje o mod'ernesh
litero'uiel (kapitola Nad
knihami Vry Linhartov), Praha 1992,s'227: '.[Linhartov] Dospla a na hranicejazykoq.fch
inovaci na hranice obecnsdlnosti (...)a zmlkla, jako by vyerpalamonosti
eskprzy.''
22
Narcise nach zmeuv pr6zeMslopis (v kapitole Cesta strachu), kdeje oznaenjako
''nejstranj
bytost',a pouitjehojmnajezdejetbez vztahu k mytologickmukontextu
jeho postavy. V tekapitole slouNarcis ke znzotnni
enskhovypravtskho subjektu
a nabr u stensv m1tologickpodoby a symbo|iky.
,.SLEP
NARCIS tltt zctony lsicl. oi zasklen. Tak mluv.'.
Vposledn kapitole (Pk1dnv;fznamu)jejeho symbolika u spjata s ttnmidentlty
a podtrena vyuitm obrazu zrcadla, neslouvak qfstavb smyslu celho textu.
723
 A o, AK JE oRIGINL DvoJJAzYx.z
(Slovensko.esk vchodiskovf text ako prekladatel'sk problm)
UTE RABLOF,FoV
Duch denselben Act, vermge dessen lder Mensch] die Sprache aus sich herausspinnt, spimt
er sich in dieselbe ein, und jede zieht um das Volk, welchem sie angehrt, einen Kreis, aus
dem es nur insofern hinauszugehen mglich ist' als man zugleich in den Kreis einer andren
bLiniibertritt. Di e Erlernung eler fremden Spraclze sollte daher die Gewinnung eines neuen
Standpunktes in der bisherigen Weltansicht sein, und ist es in der That bis aeinen gewissen
Grad, dajede Sprache das ganze Gewebe der Begriffe und die Vorstellungsweise eines Theils
der Menschheit enthlt.'
Chcela by som sa zaobera problematikou, na ktoni som narazila
preklade pr6zy A\ty Vovej S Boenou. Je to tituln poviedka antolgie
slovenskej krtkej przy Wie Laub uon einern Baum.z
Alta Vov si vo svojom vel'mi osobnom, dennkovom texte pripomna
prcu na scenri filmu o Boene Nemcovej. Ke si rozprvaka postupne
sprtomuje Nemcovej ivot, odbouje stle viac k vlastnmu ivotu v es-
desiatych rokoch, nachdza medzi oboma paralely arozvja dialg dvoch
ien, pretoe storoieje medzi nimi ztazl,,ako zotret,,, Zhoav ivotn ch
'''.. pozor:
skrisenostiach a konfliktoch obidvoch autoriek je reflektovan:
Jeto iv ensk s problmami: problmy rovnak, no o storoie prv'.. Tak-
to dochdza k solidarizanmu aktu, rozprvaka vstripi do ivota Nem-
covej, t zas do ivota rozprvaky, oba ivoty sa prelnajr. Prve v zachy-
ten rozvjajriceho sa dialgu spova intencia textovej kompozcie: Alta
Vov strieda vlastnf autobiografick;f text s riryvkami zo scenra, ktory
sa silne opiera o listy a dennky Boeny Nemcovej. Rozprvaka ich nahma-
tva, reaguje na ne, vahuje ich do vlastnho textu. Citty z Boeny Nem-
covej sri textotvorn: dvajri impulz pre alie rozpvanie a stvajri sa
pre rozprvaku podnetom aj meradlom.
aro dialgu dvoch kreativn;ch, nie nekomplikovan;fch ien sa zvyuje
vzdialenosou medzi nimi. Dvojnsobn;f kontrast medzi autorkami vznik
kombinciou eskfch a slovensk;ich textoqfch z|oiek a |fm konfrontciou
1
W. von Humbo|dt: ber die Verschied'enheitd'esmenschlichen Sprachbaues und hren
Einf.I,uBauf die gestige Entwickelung des Menscfungeschlec fs, Berlin 1836.
2 " J' Nemcov: K peciick;imstimulom esko-slovenskejbiIiterrnosti, sb. eshoslouensbj
W" Loub uo, Baum (29 Geschich,tenaus der Slowakei), ed. P. Zajac, Blieskastel
"inem
7994.
724
eskhoa slovenskholiterrneho a kultrirneho kontextu. Ktomu pribrida
asov1 odstup takmerjednho storoiamedzi napsanm obidvoch textov.
Poviedku so siln;fmi vnritrotextovlfmi kontrastmi na lingvistickej aj socio-
kultrirnej rovine viae ner dennka alebo autobiografickhopsania ako
paralela na literrno-poetickej rovine.
Vracnn KI]LTRY v JEDNoM TEXTE
Do textu naej poviedky sa vpisujri aspo tri kultriry: esk a slovensk
kultrira romantizmu a slovensk kultrira prtomnosti. Mihne sa v nej aj
rmska kultrira. S Boenou Nemcovou a Altou Vovou sa stretnri dve
predstavitelky dvoch literatrir a kultrir vjednom texte , atobez sprostred-
kovatelkej intancie.Dsledkom je sriasn(simulLnna) prtomnosdvoch
pri jazykov1fch' literrnych a kultrirnych hdou v jednom textovom tkanive.
Recepcia takho zmieanhotextu je pre relneho itate]'amonbezpro-
blmov,pretoeaspo zo slovenskej strany tu platia osobitosti biliterrnosti
v esko-slovenskomkontexte, ktorJana Nemcov3 opisuje v nadvznosti
na Antona Popovia:,.Komunikant recipuje dve literrne tradcie''a je preto
schopn ''komunikova v dvoch literrnych kdoch'.. Pritom sa me st,
e autor a jeho dielo sa stvajri sriasouklasickho dedistva obidvoch
literatrir aj spolonholiterrneho kontextu. V prpade BoenyNemcovej
to pre slovenskri literatriru urite plat.
obojstrann1fproces zbliovania s inou literatrirou a kultrirouje zkla-
nou a nosnou tmou toho textu a je zreteln1f u vo vznikaj com scenri,
ktor1fje realizovan]ako text v texte. Cez postavu BoenyNemcovej sa Alta
Vov zaoberavyrovn s kultrirou eskejromantiky. Jej vnritorn cesta
je vlastne ozvenou na relne cesty Boeny Nemcovej, ktor Slovensko za
romantizmu pre seba objavila.
Dramaturgika Alta Vov sa celkom uvedomele pokria zachova
dojem dvoch kultrir: '.Keby tak ce film sprevdzal jej sugestvny hlas?
o s etinou?Ponecha:zska to dokumentrny rozmer... vedl'a nej za-
chyti re ludu, dialekty nehercov, odev, spsoby - ako ich opsala.'.od-
menou pre presn'rnmanienajjemnejch- jazykoqfch, tylistick;fch,men-
tlnych -rozdielov je zitok fascincie: filmov divk sa tak ako itate
stva svedkom otvorenho,takmer nenhoa nadenho(romantickho)
prstupu obidvoch autoriek k tomu inmu, druhmu.
literrny bontext, Praba.Bratislava 1983, s. 275.
725
 A o, AK JE oRIGINL DvoJJAzYx.z eskhoa slovenskholiterrneho a kultrirneho kontextu. Ktomu pribrida
(Slovensko.esk vchodiskovf text ako prekladatel'sk problm) asov1 odstup takmerjednho storoiamedzi napsanm obidvoch textov.
Poviedku so siln mi vnritrotextovlfmi kontrastmi na lingvistickej aj socio-
UTE RABLOFFoV kultrirnej rovine viae ner dennka alebo autobiografickhopsania ako
paralela na literrno-poetickej rovine.

Duch denselben Act, vermge dessen lder Mensch] die Sprache aus sich herausspinnt, spimt Vrecpn KI]LTRY v JEDNoM TExTE
er sich in dieselbe ein, und jede zieht um das Volk, welchem sie angehrt, einen Kreis, aus
dem es nur insofern hinauszugehen mglich ist, als man zugleich in den Kreis einer andren Do textu naej poviedky sa vpisujri aspo tri kultriry: esk a slovensk
hiniibertritt. Di e Erlernung enerfremden Spraclze sollte daher die Gewinnung eines neuen
kultrira romantizmu a slovensk kultrira prtomnosti. Mihne sa v nej aj
Standpunktes in der bisherigen Weltansicht sein, und ist es in der That bis aeinen gewissen
Grad, dajede Sprache das ganze Gewebe der Begriffe und die Vorstellungsweise eines Theils rmska kultrira. S Boenou Nemcovou a Altou Vovou sa stretnri dve
der Menschheit enthlt.l predstavitelky dvoch literatrir a kultrir vjednom texte , atobez sprostred-
kovatelkej intancie.Dsledkom je sriasn(simulLnna) prtomnosdvoch
Chcela by som sa zaobera problematikou, na ktoni som narazila pri jazykov1fch' literrnych a kultrirnych hdou v jednom textovom tkanive.
preklade pr6zy A\ty Vovej S Boenou. Je to tituln poviedka antolgie Recepcia takho zmieanhotextu je pre relneho itatel'amonbezpto-
slovenskej krtkej przy Wie Laub uon einem Baum.z blmov,pretoeaspo zo slovenskej strany tu platia osobitosti biliterrnosti
Alta Vov si vo svojom vel'mi osobnom, dennkovom texte pripomna v esko-slovenskomkontexte, ktorJana Nemcov3 opisuje v nadvznosti
prcu na scenri filmu o Boene Nemcovej. Ke si rozprvaka postupne na Antona Popovia:'.Komunikant recipuje dve literrne tradcie''a je preto
sprtomuje Nemcovej ivot, odbouje stle viac k vlastnmu ivotu v es- schopn ''komunikova v dvoch literrnych kdoch'.. Pritom sa me st,
desiatych rokoch, nachdza medzi oboma paralely arozvja dialg dvoch e autor a jeho dielo sa stvajri sriasouklasickho dedistva obidvoch
ien, pretoe storoie j e medzi nimi zt azu,, ako zotret,,, Zhoa v ivotn ch literatrir aj spolonholiterrneho kontextu. V prpade BoenyNemcovej
'''.. pozor: to pre slovenskri literatriru urite plat.
skrsenostiach a konfliktoch obidvoch autoriekje reflektovan:
Jeto iv ensk s problmami: problmy rovnak, no o storoie prv'.. Tak- obojstrann1f proces zbliovania s inou literatrirou a kultrirou je zklad-
to dochdza k solidarizanmu aktu, ozpvaka vstripi do ivota Nem- nou a nosnou tmou toho textu a je ztetelnf u vo vznikaj com scenri,
covej, t zas do ivota rozptvaky, oba ivoty sa prelnajri. Prve v zac|,ry- ktor1fje realizovan]ako text v texte. Cez postavu BoenyNemcovej sa Alta
ten rozvjajriceho sa dialgu spova intencia textovej kompozcie: Alta Vov zaoberavyrovn s kultrirou eskejromantiky. Jej vnritorn cesta
Vov strieda vlastnf autobiografick;f text s riryvkami zo scenra, ktory je vlastne ozvenou na relne cesty Boeny Nemcovej, ktor Slovensko za
sa silne opiera o listy a dennky Boeny Nemcovej. Rozprvaka ich nahma- romantizmu pre seba objavila.
tva, reaguje na ne, vahuje ich do vlastnho textu. Citty z Boeny Nem- Dramaturgika Alta Vov sa celkom uvedomele pokria zachova
covej sri textotvorn: dvajri impulz pre alie rozprvanie a stvajri sa dojem dvoch kultrir: '.Keby tak ce film sprevdzal jej sugestvny hlas?
pre rozprvaku podnetom aj meradlom. o s etinou?Ponecha:zska to dokumentrny rozmer... vedl'a nej za-
aro dialgu dvoch kreativnych, nie nekomplikovan ch ien sa zvyuje chyti re ludu, dialekty nehercov, odev, spsoby - ako ich opsala.'' od.
vzdialenosou medzi nimi' Dvojnsobn1 kontrast medzi autorkami vznik menou pre presnvnmanie najjemnejch_ jazykovych, tylistick ch, men-
kombinciou esk1cha slovensk;ich textoqfch z|oiek a t m konfrontciou tlnych -rozdielov je zitok fascincie: filmov divk sa tak ako itate
stva svedkom otvorenho,takmer nenhoa nadenho(romantickho)
prstupu obidvoch autoriek k tomu inmu, druhmu.

1
W. von Humbo|dt: ber die Verschied'enheitdes menschlichen Sprachbaues und hren
Einflufi cruf die geistige Entwickelung des Menschengeschlec ls, Berlin 1836.
2 " J' Nemcov: K peciicklm stimulom esko-slovenskejbiliterrnosti, sb. Ceshoslouensbj
Wie Laub uon einem Baum (29 Geschichten aus dnr Slowakei), ed. P. Zajac, Blieskastel
1994. literrny kontext, Praba-Bratislava 1983, s. 275.

724 725
 Dva.nzrry v JEDNoM TEXTE
N prklad by mohol psobi exoticky, nie je vak v s asnejslovenskej
prze ojedinel;fm prpadom: konfrontciu sloveniny s etinounjdeme
aj v korepondenciiMilana imeku so synom Martinom v kn1heSueteln.
znamen alebo v korepondencii Ludvka Vaculka s Ivanom Kadlekom
Poco rubato. Prve ako autentick1f sprievodny znak autobiografick ch a
biografick1fch textov a najm listov a dennkov sa konfrontcia dvoch
tandardn ch jazykov jav ako logick a plodn.
V slovensk;fch literrnych textoch njdeme vak eskriryvky aj ako
markantn citty, napn1rl av Hl'adan stratenhoauora Duana Mitanu
alebo v Metodologickej pouedhePavla Vilikovskho. V dialgoch Lasicu
a Satinskho alebo aj vo viacjazyn ch stredoeurpskych anekdotch a
vtipoch, ako ich podva J. L. Kalinaa sa reflektuje v komprimovanej forme
jazykov situcia reginu, ktor1ferpsvoju kreativitu a neopakovatelhos
prve aj z vedome uplatovanhoviacnsobnhojazykovhoa kultrirneho
zakdovania. Plat to aj pre opan1f prpad,ke sa slovenskjaviskov alebo
televizn produkcie podvajri v eskomkontexte.
Zapracovanie esk;fchriryvkov do slovensk ch textov a vznikajrica vn -
trotextov dvojjazynos, z ktorej vypljva zvltn;/'momentnaptia, je teda
vyskrian;fm a monoaj osveden;imkontrastn;m prostriedkom. Prr4f pred-
poklad pre vyuitie vnritrotextovej dvojjazynostiako dynamizujriceho kon-
trastnhoprostriedku j e interkornunikabilita: recipient mus bez kompli.
kci rozumie obom jazykom. To zaruuje aspotpasuny bilinguizmus
recipientov. Je to jav, ktor;slovenska monoaj esko-slovenskkomuni-
kanspoloenstvo bytostne charakterizuje. Druh predpoklad vak spova
v tom, earotoho cudzieho ebo aspo toho druhho sa zachovva, pretoe
je jedn m z garantov textovej dynamiky avyt,vra doplnkov estetick
efekt textu. Inakosobochjazykov pociujriprve tak autori, ktor sri ako
Martin imekasdoma v dvoch jazykoch. Ten rozdiely medzi etinoua
''So zaudovanmsom pocioval,etak podobn
sloveninoutakmer mytizuje:
jazy|<yvykazujri napriek svojej takmer identickej gramatike fatlne rozdiely,
a esom nebol schopn sm seba preklada. Rozdiel spovav charaktere
jazyka, ktor! vie spozna len ten, kto ich oba pouvaako vlastn.'.
Vrtme sa vak k textu Alty Vovej. Popri dlhfch pasach v etine
sa vyskytujri v dvojjazyn1fchdialgoch naej poviedky jazykov zmeny
aj v rychlejom tempe striedania:
n
J. L. Kalina: Tisc a jed'en utip (Uebnicau-tipolgie a ,artizmu).Bratislava 1969' 1991.
5 6
M. M. imerka: Geschichte iiber Sprachen (Die Probleme zwischen Tschechisch und
Slowakisch), I*sezirkel, Wiener Zeitung, Literaturmagazin 70, Dezember 1994.
726
Jno: Zaraz bude pada... Urobme krytj voz.
Boena:Ta e.'.ist,krsn, hned by se tisknout moh]a...
Pretoe alterncia medzi etinoua sloveninouje funkn a zmyslu-
tvorn, reagujri miesta jazykovej zmeny zvlcitlivo na prekladatel'sk
zsahy. Niekedy sa da pracovau len s metatextov mi p.uktud.t"l'.ky,.,i
komentrmi (''povedalpo slovensky'',,.povedalaesky''), ktorstretvanie
sa dvoch jazykov a kultrir sce deklarujri, ale nedajri ho priamo zakrisi.
Dochdza k '.zneniuzitkovosti',(Miko) a k .'oslabeniu
$anl,, (Popolr),
otu vzhl'adom na dvojjazyn;/originl vak treba skr hodnotiako obiek-
tivn;,neodvrtitelh;i a t;m',kontitutvny', posun.
PREKLADATEI,sK PRoBLM:'{ATuRLtzcl', (EnIDEUTsoHUNG).
ALEBo l'Exoucl'' (VEnr'RnltnUNG)?
Nemina nem kontrastn; prostriedok, kto4f by sa rovnal konfrontcii
dvoch tandardn;fchjazykov v tom istom texte. esko-slovenskjazykov
situciaje osobitn prpad,hoci v eurpskom kontextejestvuje niekol'ko
ekvivalentn ch jazykov;fch prov, naprftlad v kandinvii alebo na (Ikra-
jine. Iste by sa tu dalo uvaovao prci s dialektami alebo
sociolektami.
Tie vak majri podobne ako ''rak tina,' alebo in derivty neminy len
parcilnu platnos a preto by neboli celkom ekvivalentnou nhradou pre
kultrirne zzemienaozajstnejdvojjazynosti. Protik]ad ''pruskej''a,'.akrls-
kej.'neminysa tradinerd pouvana typizciu, ako naprklad u Karla
Krausa v Pos ledn! ch d och l'udstua alebo u Grete Reinero.'ui,,1"1legendr-
nom preklade uejka.Bertolt Brecht bol z neho fascinovan;/;nevia-etvsak
vo Svejkovom jazyku dialekt, ale .'Wurstelvariante von Deutsch'..6ostva
otvorenou-otzkou, isa dojem typizcie v novom preklade Petra Sachera,
kde bude vejkhovori berlnsky, nakoniec strat... Tleba zrejme predsa
len rta s nemeck;fm itatelbm, ktor dialekty a sociolekty rfchlo spja
so socilnou alebo inou klasifikciou, oby mohlo r5chlovies k neiela-
nmu kli.
loha prekladu Vovej poviedky spo valated,avzachovandvojjazy-
nhodialgu dvoch pisateliek a z toho vypljrvajricehokontrastu dvocii;a"y-
kovfch a kultrirnych kdov, hoci tento dialg mal byprenesen;fdo komuni-
kanhospoloenstva,v ktorom takto pestovan;.1aruh bitingvizmu, bilite-
rrnosti a',bikulturality,, nejestvuje.
A. Polga., cit. podl'a H. Kunstmann: Tschechische Erztihlkunst im 20.Jahrhundert.
Ktiln-Wien 1974. s. 380.
727
 DvA JAzYIff v JEDNoM TEXTE
N prklad by mohol psobi exoticky, nie je vak v sriasnejslovenskej
prze ojedinel1fmprpadom:konfrontciu sloveninys etinounjdeme
aj v korepondencii Milana imekuso synom Martinom v knhe Sueteln
znarnen alebo v korepondencii Ludvka Vaculka s Ivanom Kadlekom
Poco rubato. Prve ako autentick sprievodn;i znak autobiografick;fch a
biografick1fch textov a najm listov a dennkov sa konfrontcia dvoch
tandardn ch jazykov jav ako logick a plodn.
V slovensk ch literrnych textoch njdeme vak eskriryvky aj ako
markantn citty, naprk|ad v Hl'adan stratenhoautora Dlana Mitanu
alebo v Metodologickej pouiedke Pavla Vilikovskho. V dialgoch Lasicu
a Satinskho alebo aj vo viacjazyn;fchstredoeurpskych anekdotch a
vtipoch, ako ich podva J. L. Kalinaa sa reflektuje v komprimovanej forme
jazykov situcia reginu, ktor erpsvoju kreativitu a neopakovatelhos
prve aj z vedome uplatovanhoviacnsobnhojazykovhoa kultrirneho
zakdovania' Plat to aj pre opan1f prpad,ked'sa slovenskjaviskova]ebo
televizn produkcie podvajri v eskomkontexte.
Zapracovanie esk;ch riryvkov do slovensk1fchtextov a vznikajrica vnr-
trotextov dvojjazynos, z ktorej vypl va zvltn;/'momentnaptia, je teda
vyskrian m a mono aj osveden m kontrastn;m prostriedkom. Prqf pred-
poklad pre vyuitie vnritrotextovej dvojjazynostiako dynamizujriceho kon-
trastnhoprostriedku j e interkornunikabilita: recipient mus bez kompli.
kci rozumie obom jazykom. To zaruuje aspo pasuny bilinguizrnus
recipientov. Je to jav, ktor;f slovenska monoaj esko-slovenskkomuni-
kanspoloenstvobytostne charakterizuje. Druh1fpredpoklad vak spova
v tom, earotoho cudzipho alebo aspo toho druhhosa zacttovva,pretne
je jednjm z gatantov textovej dynamiky a vytvra doplnkoqf estetick;f
efekt textu. Inakosobochjazykov pociujriprve tak autori, ktor srako
Martin imekasdoma v dvoch jazykoch' Ten rozdiely medzi etinoua
''So zaudovanmsom pocioval,etak podobn
sloveninoutakmer mybizuje:
jazyLry vykazujr napriek svojej takmer identickej gramatike fatlne rozdiely,
a esom nebol schopn sm seba preklada. Rozdiel spovav charaktere
jazyka, ktorf vie spozna len ten, kto ich oba pouva ako vlastn.''
Vrtme sa vak k textu Alty Vovej. Popri dlhfch pasach v etine
sa vyskytujri v dvojjazyn;fchdialgoch naej poviedky jazykov zmeny
aj v rychlejom tempe striedania:
n
J. L. Kalina: Tisc a jeden utip (Uebnicau-tipolgie a ,artizmu),Bratis1ava 1969' 1991.
5 6
M. M. imelka: Geschichte tiber Sprachen (Die Probleme zwischen Tschechisch und
Slowakisch), Icsezirkel, Wbner Zeitung, Literaturmagazin 70, Dezember 1994.
726
Jno: Zataz bude pada... Urobme kryt!, voz'
Boena: Ta e...ist, krsn, hned by se tisknout mobla...
Pretoe alterncia medzi etinoua sloveninouje funkna zmyslu-
tvorn, reagujri miesta jazykovej zmeny zvlcitlivo na prekladatel'sk
zsahy, Niekedy sa da pracovaulen s metatextov]/mi prekladatelk;mi
komentrmi ('.povedalpo slovensky'',',povedalaesky''), ktorstretvanie
sa dvoch jazykov a kultrir sce deklarujri, ale nedajri ho priamo zakrisi.
Dochdza k '.zneniuzitkovosti',(Miko) a k ''oslabeniu l.:5nu,o,(Popovi),
otu vzhl'adom na dvojjazyn;foriginl vak treba skr hodnotiako Lbiek-
tivny, neodvrtitelhy a t1im '.kontitutvny', posun.
PREKI,ADATE|]sK PRoBLtvt:'verunanlz^CIA||(EnvDEUTSCHUNG),
ALEBO'bXOTIZICIA'' (V'ERFREMDUNG)?
Nemina nem kontrastn;/'prostriedok,kto4/ by sa rovnal konfrontcii
dvoch tandardn ch jazykov v tom istom texte. esko-slovenskjazykov
situciaje osobitn;/prpad,hoci v eurpskom kontextejestvuje niekolko
ekvivalentn ch jazykoqfch prov' naprklad v kandinvii alebo na I'Ikra-
jine. Iste by sa tu dalo uvaovao prci s dialektami alebo sociolektami.
Tie vak majri podobne ako .'rak tina'' alebo in derivty neminy len
parcilnu platnos a preto by neboli celkom ekvivalentnou nhradou ore
kultrirne zzemie naozajstnej dvojjazynosti'Protiklad ''pruskej'' a ''rakris-
kej'' neminy sa tradine rd pouvana typizciu, ako naprklad u Karla
Krausa vPoslednj,ch d ochl,udstuaalebo u Grete Reinerovej v jej legendr-
nom preklade uejha.Bertolt Brecht bol z neho fascinovan;/;neviaet vsat<
vo Svejkovomjazyku dialekt, ale'.Wurstelvariante von Deutsch''.uostva
otvorenou.otzkou, isa dojem typizcie v novom preklade Petra Sachera,
kde bude vejkhovoriberlnsky,nakoniec strat...Tleba zrejme predsa
len rta s nemeckym itatelbm, ktorf dialekty a sociolekty rfchlo spja
so socilnou alebo inou klasifikciou, oby mohlo r;chlovies k nee|a-
nmu kli.
loha prekladu Vovej poviedky spovalateda v zachovandvojjazy-
nhodialgu dvoch pisateliek a z toho vyplj.vajriceho kontrastu dvoclrjazy-
kovfch a kultrirnych kdov, hoci tento dialg mal byprenesen;fdo komuni-
kanhospoloenstva,v ktorom takto pestovan druh bilingvizmu, bilite-
rrnosti a''bikulturality,' nejestvuje.
A. Polga., cit. podl'a H. Kunstmann Tschechische Erztihlkunst im 20. Jahrhundert.
Kiiln-Wien 1974, s. 380.
727
 T m sa nm automaticky vynra klasick tmasporov,ktor sa tiahne ameri.tinydo neminy,vak znovu vsttipi
cel mi v nemeckom jazykovom priestore reflektovanymi dejinami umelec- do vedomia. A najm v jazykovo-
filozofickfch textoch, kde sa zmysel klri.rovych
kho prekladu. Je to otzka, imme text prekladu riplne prispsobova po;mov astogeneruje z ich
etymologickhoqfznamu, sa stva oscilcia
norne cielbvhojazyka, alebo iby sa v preklade nemali zachovaosobitos- med"i ia"yko*-a',,y"oa-o.
zmyslutvornou kontantou. Ak sa tento subtiln1f pomer
ti jazykovho systmuoriginlu. Frantiek Miko rozliuje medzi repekto- pri preklade neme
zrekontruova, treba ho aspo pomenouu,
vanm kultriry originlu alebo kultriry prekladu. Nzorn1f prehl'ad o pole- .to sa to naprklad astoprak-
tizuje-v podrobn;fch prekladabl'skfch priiomienkach
mike medzi "Eindeutschung" a "Verfremdung" ponukajri okrem in ch u 'o""i.r,ty..t, to-
mentroch.
Ralph-RainerWuthenow v publikciiDos frernde Kunstwerk a Rolf Kloep-
fer vo svojom die|e Die Theorie d.erliterarischen bersetzung.1
Werner Koller8 opisuje naturaliz,ciu a|ebodie sich einpassende Uber.
setzung a|ebodie uerdeutschendebersetzung tak, esa pohybuje v rmci
PornNcrc ExoTIz,cIE (V'nnrnnmuNc)
jazykovo-tylistick;fch noriem, ktor v cielbvom jazyku platia v asepre-
kladatelkej prce..' Zaradia sa do mnostva pvodn1fch textov a mu Keby sme sa rozhodli pre posilnenie exotizcie,
prispieva k potvrdzovaniu a utvrdzovaniu noriem. ,. Erotizcia a|ebo die stli by sme, ako hovor
Goethe, pred poiadavkou,''daB wir uns zu dem
verfremdende bersetzung sa usiluje osvojisi isledovajazykovo-tylis- E.remde,,r,i.,tiil"i t"g"t",,
und uns in seine Zustnde, seine Sprachweise,
tick truktriry qfchodiskovho textu, alebo ich necha aspo presvita. seine Eigenheiten nliaen
sollten.',11oby zodpov'edaloschleiermacherovskmu'.Sic-Hintibe'biuge.,
Tak preklady mu jestvujrice jazykov normy zmeni,rozirova,obno- zum Fremden: ...der bersetzer lBt den Schriftsteller
',faktoru kultriry v preklade'' alebo z mtiglichst i,, nune,
vova'...'Anton Popovi vychdza z und bewegt den Leser ihm entgegen...,'r2Impulzom pr"
',medzikultrirneho faktoru v prekladeg a oznaujeich ply ako,,naturalizd- olt.joU,, i*riira_
cie mohol b'rt v romantike objavl.toho cudzieho'. a
ciu,, pre,.die sich einpassende.'a ako pre ''die verfremdende
,,exotiz.ciu,,
Wilhelm von Humboldt explicitne formuloval 1816
ricta pre nm, Jo fu
bersetzung''.10 v rivode k vlastnmu
pre- kladu8,omemnona: ''Es ist nicht zu ktihn
obvala som sa, ekontrast mezi lenmijazykovho pru etinaa zu behaupten, aun i,, j"a",,
auch in den Mundarten sehr roher viilker, die wir nur
slovenina by sa mi mohol pri dslednom rozhodnut pre naturalizciu nicht genug kennen
aber gar nicht gesagt werden soll, .,i"ht ui.'" sp'"t'",,...p.ti.'g-
riplne strati. Individulny spsob psania by sa iste dal zachova,a|e z- ly:y.
lich besser als eine andere, und nicht einige andren
kladnf emocionlny zitok,objav blzkosti cez barieru istej jazykovej, kul- auf immer unerreich-
bar wren) sich.Alles, das Htichste und Ti&ste, Strkste
trlrnej ahistorickej vzdialenostibybol ovelhmenej plastick , pretoevzdia. und Zarteste aus-
drticken lBt.'.13Ete viac: Humboldt poukazuje na ''mystick;f
lenosmedzi textom Vovej a Nemcovej by bola v cielbvom texte pre ita- srivis,,medzi
jazykoqfmi formami a vecamirimi vyjadrenfmi,
tel'a prekladu ovel'a niia ne pre itatel'a originlu. Z toho dvodu sa ktorlf je por.rue"rylU,r_
chom, v ktorom vznikli, a stle ete-vznikajri'', a to .-'ducilom
oplat uvaovao potencich druhho prstupu, o exotizcii. Je pravda, e nrJda',''n
Preto mohol vo svojej vahe ber d,asuergleihend,e Sprachstuaru,n (is22)
pre terajprekladatel,sk;f rizus unieje rozhodujrica. V kontextoch prfli formulova' emyslenie nieje len zvisl-odjazyka ako takho,
vyhranenej, etablovanej a tfm aj tandardizovanej a upevnenej naturali- ate ao iste;
miery aj od kadhojednotlivho j azyka,vias. V konenom
zcie, ako sa naprklad spravidla pestuje pri prekladoch z anglitiny alebo a'i.Jr.";"

7 tt
R..R. w.'th"''ow: Dos fremdz Kunstwerh (Aspekte dzr literarischen bersetzung), J. W. uo. Goethe: Zu brtiderlichem Andenken Wieland
s, in Art,Ged. Ausg. Bd. 12,
G ttngen 1969, s. 47-71; R. Kloepfer: Di2 Theorie der literarischen bersetzung (Roma- s. 705; cit. podl'a H. J. st rig: Das Problem d,es bersetzens,
Darmstadt 1963.
nisch-d.eutscher Sprachbereich), Miinchen 1967, s. 60-83. 12
F. s.h]"i"..acher: ber die verschiedenen Methoden des bersetzen s, Frizdrbh
. 8
w. Koller: D infiihrung in dic bersetzungswissenschaft, Heidelberg.Wiesbaden 1992, Schleiermacher,s stimmtlchc Werke (Dritte Abteilung:
Zur Philosophie), Berlin 1838,
s. 60. s.21.8.
9 13
A. Popovi:Poetika umeleckhoprekladu, Bratislava 19?1, s. 106. W. von Humboldt: Errleitung zur bersetzung des .,Agamemnon.,(1816),
cit. poh
10 H' J. Strig: Das Problem des bersetzens' Darmstadt
A. Popoviin o rigint t preklad' _ interpretdruiterminolgia' ed' A. Popovi,Bratislava 1963.
1983, s. 184. ra
Tame' s. 131.

728
729
 T m sa nm automaticky vynra klasick tmasporov,ktor sa tiahne
cellfmi v nemeckom j azykovom priestore refl ektovan;fmi dejinami umelec- 1neri.t]nvdo neminy,vak znovu vstripi do vedomia. A najm v jazykovo.
filozofickfch textoch, kde sa zmysel klri.ovfch
kho prekladu. Je to otzka, imme text prekladu riplne prispsobova pojmov astogeneruje z ich
etymologickhov;fznamu, sa stva oscilcia
norme cielbvhojazyka, alebo iby sa v preklade nemi zachovaosobitos- med"i ia"ykom-a vyznamom
zmyslutvornou kontantou. Ak sa tento subtiln;f pomer
ti jazykovho systmuoriginlu. Frantiek Miko rozliuje medzi repekto- pri preklade neme
zrekontruova, treba ho aspo pomenouu,
vanm kultriry originlu alebo kultriry prekladu. Nzorn1f prehl'ad o pole- .o sa to naprklad astoprak-
tizuje_v podrobn;fch prekladabl'skf ch priiomienkach
mike medzi "Eindeutschung" a "Verfremdung" ponukajri okrem in ch . u,o""i.rrty.'t to_
mentroch.
Ralph-RainerWuthenow v publikciiDos fremde Kunstwerk a Rolf Kloep-
fer vo svojom die|e Die Theorie der literarischen bersetzung.1
Werner Koller8 opisuje naturaliz,ciu a|ebodie sich einpassende Uber.
setzung a|ebodie uerdeutschende bersetzung tak, esa pohybuje v rmci
PornNcrc ExoTIz,cIE (V'nnrnnmuNc;
jazykovo-tylistick ch noriem, ktor v cielbvom jazyku platia v asepre-
kladatel'skej prce..' Zaraia sa do mnostva pvodn ch textov a mu Keby sme sa rozhodli pre posilnenie exotizcie,
prispieva k potvrdzovaniu a utvrdzovaniu noriem. ,. Exotiz'cia a|ebo die stli by sme, ako hovor
Goethe, pred poiadavkou,''daB wir uns zu dem
verfremdende bersetzung sa usiluje osvojisi isledovajazykovo-tylis- E.remde,,ni,,tit"i r"g"t".,
und uns in seine Zustnde, seine Sprachweise,
tick truktriry qfchodiskovho textu, alebo ich necha aspo presvita. seine Eigenheiten n1i,aen
sollten.',11oby zodpov'edaloschleiermacherovskmu'.Sic-Hintiberbiugu.,
Tak preklady mu jestvujrice jazykov normy zmeni,rozirova,obno- zum Fremden: ...der bersetzer lBt den Schriftsteller
',faktoru kultriry v preklade'. alebo z m<iglichsti,, nurre,
vova'..,'Anton Popovi vychdza z und bewegt den Leser ihm entgegen...,'12
',medzikultrirneho faktoru v prekladeg a oznaujeich ply ako,,naturalizd- Impulzom pr" olt.joU,,
,,exotiz.ciu,,pre ''die verfremdende cie mohol bJrt v romantike objavl.toho cudzieho'. a "*"U"a_
ciu,, pre ''die sich einpassende.' a ako Wilhelm von Humboldt explicitne formuloval 1816
ricta pre nm, ako to
bersetzung''.10 ''Es v rivode k vlastnmu
pre- kladu ,amemnona: ist nicht zu ktihn zu behaupten, aun i,, j"a",,
obvala som sa, ekontrast medzi lenmijazykovho pru etinaa auch in den Mundarten sehr roher viilker, die wir nur
slovenina by sa mi mohol pri dslednom rozhodnut pre naturalizciu nicht genug kennen
aber gar nicht gesagt werden soll, .,i"ht sp."r'",,...p.tiog-
riplne strati. Individulny spsob psania by sa iste dal zachova,a|e z- ly:l',
lich besser als eine andere, und nicht einige andren"i.'"
kladnf emocionlny zitok, objav blzkosti cez barieru istej jazykovej' kul- auf immer unerreich-
bar wren) sich.Alles, das Htichste und Ti&ste, Strkste
trirnej ahistorickej vzdialenostibybol ovelhmenej plastick , pretoevzdia. und Zarteste aus-
drticken lBt.'.13Ete viac: Humboldt poukazuje na ,'mystick;f
lenosmedzi textom Vovej a Nemcovej by bola v cielbvom texte pre ita- srivis,,medzi
jazykoqfmi formami a vecamilimi vyjadren}mi,
tel'a prekladu oveaniia ne pre itatel'a originlu. Z toho dvodu sa kto4je p,,,uo"'y]u.,-
chom, v ktorom vznikli, a sle ete-vznikajri'', a to .-,cirom
oplat uvaovao potencich druhho prstupu, o exotizcii. Je pravda, e nrJda,,''n
Preto mohol vo svojej vahe ber d,asuergleihend,e Sprachstuaium ({azz)
pre terajprekladatel'sk;f rizus unieje rozhodujrica. V kontextoch prfli formulova, emyslenie nieje len zvisl-odjazyka ako takho,
vyhranenej, etablovanej a tfm aj tandardizovanej a upevnenej naturali- *e ao iste;
miery aj od kadhojednotlivho j azyka,vias. V konenom
zcie, ako sa naprklad spravidla pestuje pri prekladoch z anglitiny alebo a'r'Jr.";"

7 tt
R..R. w.'th"''ow: Dos fremde Kunstwerh (Aspekte dzr literarischen bersetzung), J. W. uo' Goethe: Zu brtiderlichem Andenken Wieland
s, in Art,Ged. Ausg. Bd. 12,
G ttngen 1969, s. 47-71; R. Kloepfer: Di.e Theorie der literarischen bersetzung (Roma- s. 705; cit. podl'a H. J. st rig: Das Problem d.es bersetzens,
Darmstadt 1963.
nisch-d.eutscher Sprachbereich), Miinchen 1967, s. 60-83. 12
F. s.h]"i"..acher: ber die verschiedenen Methoden des bersetzen s, Frizdrbh
. 8
w. Koller: E infihrung in dic bersetzungswissenschaft, Heidelberg-Wiesbaden 1992, Schleiermncher,s stimmtlch'e Werke (Dritte Abteilung:
Zur Philosophie), Berlin 1838,
s. 60. s.21.8.
9 13
A. Popovi:Poetika umeleckhoprekladu, Bratislava 19?1, s. 106. W. von Humboldt: Errleitung zur bersetzung des .,Agamemnon,,(1816)'
cit. poh
10 H' J. Strig: Das Problem des bersetzens' Darmstadt
A. Popoviin o rigint l preklad _ interpretaruiterminolgia' ed' A. Popovi,Bratislava 1963.
1983, s. 184. ra
Tame. s. 131.

728
729
 .'rozdielnosousamotn;fch nzorov na svet'..15
preho rozdielnosjazykov Pnonl.uy s ExoTIziCIoU (VERFREMDUNG)
Akceptovanie prve tohto poznatku by mohol aj v naomprpade legitimo-
va postup exotizc1e,ktoq mal predovetkym v minulosti svojchprwen- Pri .'presvitaj com'' preklade, ktorj by originl
nie .,prekryl,.,ale zachoval
cov: Buber a Rosenzweig z neho lychdzali pri svojom pre}lade biblie; W- jazykovo-tylistick truktrry
textu, by sa hned,objavili
ter Benjamin rozliuje vo svojej rivahe D ie Aufgabe des Ubersetzers (1923) viacer problmy. Po qrv by "y.i'oi.tol,,oho
sme sa vystavili ,,ebe"puee.,st.,,,'L,,a.it-
''sa mienenviae na
medzi
'.mienen;m'.a ''spsobommienenia'', priom ovania vlastnhojazyka'', pred mvarval
.'nieje vymeniteln'.;16 u Schleie.rmacher,po ruh
spsob mie.,"nia v uriiom slove,'tak, evlastne by sme.riskovali degradovnie prekladu na
eiru pomcku pre dorozu-
,'bieda'.prekladu okrem inhoaj z toho,
pie Josortega y Gasseta vypljva mievanie a obohacovanie vlastnho j azyka,2o
mby sme vlastne popreli
erczlinjazyky''vychd zaj z roz|1nychduevn1fchobrazov,z nerovna- charakter prekladu ako samostat"oilo u-eteckho
inu a znovutvorenia
-
k ch duchovn ch systmov a - v poslednej intancii z protichodn]fch (Neuschiipfung).Dokoncaje mon,
e trvanie na jazykovej stavbe originlu
Roman
fi.lozofi.'.1? Jakobson poukazal na problm v roku 1957 pomocou by sa rovnalo takmer rezigncii, kedeveda a
umenie smerujri, ako pe
celkom konkrtnych gramatick;f'ch kategri, u ktoqfch nachdza,, pozn- Humboldt, '.k veobecnejm' od nrodn;/chnzorov odbremen;imidelom,,:
vaciu funkciu vo vel'mi malej miere'', priznva im vak'.velk]/ smantick]f "wenn aber das Gleiche gesucht wird, urr.r
doch nur in verschiedenem
v!znam... predovetk m v pozii, oje zrejm v jazykovej myto1gii a v ".
Geiste errungen werden, und die Mannigfaltigkeit,
.'svmbolik genera'', ko naprklad v slovch ako ,'ivot'',''smr'.,'.de.', menschliche Eigenthiimlichkeit, ohne rhterhafte
in welcher sich die
Einseitigl."ii'-.,,.-
"noc".18 zusprechen vermag' geht ins Unendliche. Gerade
von dieser ",,"hi"d",-
Keby prekladatel'popri dvoch',rovnocenn]fch sprvach,., ktor preklad heithngt aber das Gelingen des allgemein erstrebten
unbedingt.ri'irssol.
implikuje, chcel plasticky reprodukova aj tie dva do neho vpisovan,,roz- V Humboldtovej syntzesa problmrozdielnosti nrodn;fch
spsobov mys-
nrne toay'., stl by p'" .'ui'ut'kou rilohou, opanou cestou vyfiltrova z lenia, ktor sa manifestuje v jazykoch, a to vo .,viazanej
''slovch rei,.a nielen v
qfchodiskovhojazyka a zjeho stavby odlin filozofie, spsoby myslenia a pravidlch.' ako.'.mtvejz|taniny vedeckhorozpitvvania.,,
a'.spsoby mienenia'., aby ich mohol potom vo svojom preklade zviditelhi teda v textoch a dielach, nakoniec stva zponetu, impulzu,
dvodu pre-
a zichova. Najnstojivejie to asi vyjadril Rudolf Pannwitz vo svojej kladov prvym predpokladom ich monhorispechu.
'.krisis der europischen kultur,,, kde kritizoval: ''unsere iibertragungen, Po tretie by vak bolo otazn,iby sa rtali osobitosti
das etinyv nem-
auch die besten, gehn von einem falschen grundsatz aus, sie wollen inevoiosobitostiam sloveninynao"j aosqi,. azne _pri
anstatt das deutsche zu velkejilzkosti
indische, griechische, englische verdeutschen, obidvochjazykov by mohli aj presvita,preinakoniec
haben eine viel bedeuten- dominovaprve
verindischen, vergriechischen, verenglischen, sie takjazykovo-tylistick zvltnostia zvyklosti, ktorobajazvr.v.p:u:.,n.
des
dere ehrfurcht vor den eigenen sprachgebruchen s vor dem geiste
fremden werks...'.19Znamena]o by to v naom prpade, e neminu mame
'.posloveni'.a'.poeti',,aby sa zviditelnil konstrast medzi
v preklade Pnsrup K ''.I.IDZIEMU'v eNtoI,Grr Wrp LAU' voN EINEM
BA'M
oboma vy/chodiskovymi jazykmi aj v texte prekladu?
Vydavatel' P etet Zajac pevo svojom rvode:'.Slovensk poviedka
ijevo
viacer1fch kult rach a iazykoch. Je krajinou slovensk
cir, mad'arsych,
15 (1822); cit. podl'a R..R. n.emeck;ch, ukrajinsk ch, rusnskych, pol'sk;/ch,chorviskych ebo iov-
w. 'o. Humboldt: ber das vergleichende Sprachstudium
sk;fch predkov a jazykov. Je krajinou multikultrirno,,.'''' rto.'i;iJ;"y-
Wuthenow:Dos fremd2Kunstwerk(Aspektederliterarischenbersetzung), Gttingen1969.
kovo, ale v najiromzmysle chpan multikultrirn".j"
16 -
w. Be.jamin: Die Aufgabe des bersetzers , Schrften I, ed. T. W. Adorno G. Arlor. ;il];;;; k""-
cepn m pilierom celej knky a viackrt sa reflektuje aj .,
-
nov F. Podszus, Frankfurt a. M. 1955' s. 46. samotn";1.t'i""-
17
J. o.tega y G'sset: Glanz und Elend der bersetzvng,GesammelteWerke Jos ortega
y Gassets rV, Stuttgart 1956, s. 171 (po nemecky prvfkrt 1937).
18 20
R. J"kob"o.'. Linguistische Aspekte der bersetzung, Semiotik (ausgew. Terte 1979- R. Kloepfer: D ie Theorie d,erliterarisclrcn bersetzung (Romanisch-deutscher
1982),ed. E. Holenstein, Frankfurt a. M. 1988, s. 481-491. Sprach.
bereich), Mi-inchen 1967, s. 61.
'9
Podl'u W. Benjamin: Die Agabe des bersetzers, Schriften,l, ed. T. W. Adorno _
" P. Z^i^, Das Ganze sehen, in Wfu Laub uoneirrcm Baum (29 Geschichten aus der
G. Adornov - F. Podszus, Frankfurt a. M. 1955, s. 53. Slowakei), ed. P. Zajac, Blieskastel 1994. s. 12.

730
73I
 .'rozdielnosousamotn;fch nzorov na svet'..15
preho rozdielnosjazykov PnonLuy s ExoTIzicIoU (VERFREMD{JNG)
Akceptovanie prve tohto poznatku by mohol aj v naomprpade legitimo-
va postup exotizcie, ktoq m predovetkym v minulosti svojchprwen- Pri .'presvitaj com'' preklade, ktorj by originl
nie .,prekryl,.,ale zachoval
cov: Buber a Rosenzweig z neho vychdzali pri svojom pre}lade biblie; W- jazykovo-tylistick truktrry
textu, by sa hned,objavili
ter Benjamin rozliuje vo svojej rivahe D ie Aufgabe des Ubersetzers (1923) viacer problmy. Po qrv by "y.i'oi.tol'oho
sme sa vystavili ,,ebe"puee.,st.,,'.'L,,a.it-
''sa mienenviae na
medzi
'.mienen;m'. a ''spsobommienenia'', priom ovania vlastnhojazyka'', pred mvarval
.'nieje vymeniteln'.;16 u Schleie.rmacher,po ruh
spsob mie.,"nia v uriiom slove,'tak, e vlastne by sme.riskovali degradovnie prekladu na
eiru pomcku pre dorozu-
,'bieda'.prekladu okrem inhoaj z toho,
pie Josortega y Gasseta vypljva mievanie a obohacovanie vlastnho j azyka,2o
mby sme vlastne popreli
erozlinjazyky''vychd zaj z roz|Inychduevn1fchobrazov,z nerovna- charakter prekladu ako samostat"oilo u.eteckho
inu a znovutvorenia
-
k]fch duchovn ch systmov a - v poslednej intancii z protichodn]fch (Neuschiipfung).Dokoncaje mon,
e trvanie na jazykovej stavbe originlu
Roman
fi.lozofi.'.1? Jakobson poukazal na problm v roku 1957 pomocou by sa rovnalo takmer rezigncii, kedeveda a
umenie smerujri, ako pe
celkom konkrtnych gramatick;f'ch kategri, u ktoqfch'.velk]/nachdza,, pozn- Humboldt, '.k veobecnejm' od nrodn;/chnzorov odbremen]imidelom,,:
vaciu funkciu vo vel'mi malej miere'., priznva im vak smantick]f "wenn aber das Gleiche gesucht wird, urr.,
je jazykovej myto1gii av doch nur in verschiedenem
v!znam... predovetk m v pozii, o zrejm v ".
Geiste errungen werden, und die Mannigfaltigkeit,
.'svmbolik genera'', ko naprklad v slovch ako .'ivot'',''smr'.,'.e.', menschliche Eigenthtimlichkeit, ohne rhterhate
in welcher sich die
Einseitigk"ii'-.,,.-
"noc".18 zusprechen vermag, geht ins unendliche. Gerade
von dieser i"rr"hi"d"n_
Keby prekladatel'popri dvoch',rovnocenn]fch sprvach,,, ktor preklad heithngt aber das Gelingen des allgemein erstrebten
unbedingt.ri'irssol.
implikuje, chcel plasticky reprodukova aj tie dva do neho vpisovan,,roz- V Humboldtovej syntzesa problmrozdielnosti nrodn;/ch
spsobov mys-
nrno toay'., stl by p'" .'"i'ut'kou rilohou, opanou cestou vyfiltrova z lenia, ktor sa manifestuje v jazykoch, a to vo ,,viazanej
''slovch rei,.a nielen v
qfchodiskovhojazyka a zjeho stavby odlin filozofie, spsoby myslenia a pravidlch.' ako.'.mtvejz|taniny vedeckhorozpitvvania.,,
a'.spsoby mienenia'., aby ich mohol potom vo svojom preklade zviditelhi teda v textoch a dielach, nakoniec stva zponetu, impulzu,
dvodu pre-
a Najnstojivejie to asi vyjadril Rudolf Pannwitz vo svojej kladov prvym predpokladom ich monhorispechu.
"cno.,.europischen kultur.,, kde kritizoval: ''unsere iibertragungen,
'.krisis der Po tretie by vak bolo otazn,iby sa rtali osobitosti
das etinyv nem-
auch die besten, gehn von einem falschen grundsatz aus, sie wollen inevoiosobitostiam sloveninynaozaj aosq.6 azne _pri
anstatt das deutsche zu velkejilzkosti
indische, griechische, englische verdeutschen, obidvochjazykov by mohli aj presvita,preinakoniec
haben eine viel bedeuten- dominovaprve
verindischen, vergriechischen, verenglischen, sie takjazykovo-tylistick zvltnostia zvyklosti, ktorobajazvr.v.p:u:.,n.
des
dere ehrfurcht vor den eigenen sprachgebruchen s vor dem geiste
fremden werks...'.19Znamena]o by to v naom prpade, e neminu mame
'.posloveni'.a'.poeti',,aby sa zviditelnil konstrast medzi
v preklade Pnsrup K ''.I.IDZIEMU'v eNtoI,Grr Wrp LAU' voN EINEM
BA'M
oboma vyfchodiskovymi jazykmi aj v texte prekladu?
Vydavate P eter Zajac pevo svojom rvode:'.Slovensk poviedka
ijevo
viacer1fch kult rach a iazykoch. Je krajinou slovensk
cir, mad'arsych,
15 (1822); cit. podl'a R..R. n.emeck;ch, ukrajinsk ch, rusnskych, pol'sk;/ch,chorviskych alebo iov-
w. 'o. Humboldt: ber das vergleichende Sprachstudium
Kunstwerk (Aspekte der literarischen bersetzung), Gttingen 1969. sk;fch predkov a jazykov. Je krajinou multikultrirno,,.'''' rto.'i;i""*""-
Wuthenow: Dos fremde
kovo, ale v najiromzmysle chpan multikultrirn".j"
16 -
w. Be.jamin: Die Aufgabe des bersetzers , Schrften I, ed. T. W. Adorno G. Arlor. ;i];;;; k""-
cepn m pilierom celej knky a viackrt sa reflektuje aj .,
_
nov F. Podszus, Frankfurt a. M. 1955' s.46. samotn";1.t'i""-
17
J. o.tega y G'sset: Glanz und Elend der bersetzvng,GesammclteWerke Jos ortega
y Gassets rV, Stuttgart 1956, s. 171 (po nemecky prvkrt 1937).
'8 20
R. J"kob"o.,. Linguistische Aspekte der ber setzung, Semiotik (ausgew. Terte 1979- R. Kloepfer: D ie Theorie d,erliterarisclrcn bersetzung (Romanisch-deutscher
1982),ed. E. Holenstein, Frankfurt a. M. 1988, s. 481-491. Sprach.
bereich), Mijnchen 1967, s. 61.
'9
Podl'u W. Benjamin: Die Agabe des bersetzers, Schriften,r, ed. T. W. Adorno -
" P. Z^i^, Das Ganze sehen, in Wfu Laub uon eirrcm Baum (29 Geschichten aus der
G. Adornov . F. Podszus, Frankfurt a. M. 1955, s. 53. Slowakei), ed. P. Zajac, Blieskastel 1994. s. 12.

730
73I
toch. Navye sri vo vydan - a to vbec nie nhodou - texty mad'arsk ch,
na Slovensku ijticich autorov, ktor boli preloenpriamo z mad'ariny.
Bola to intencia, esa tu stretvajri viacerjazyky ako sriasjednhore.
ginu, jednho spolonhokult rneho kontextu. Rozhodne vak nebolo
zmerom rzny pvod textov zachovaa nechaho ''presvita.'prpadn1fm
''poslovenenm''alebo .'pomad'arenm'. neminy'prve naopak, lo nm
o zviditelnenie rozlin ch indiuidudlnych spsobov psania. o tom exis-
tovala aj tich dohoda medzi vetk1/rni,osa na tvorbe knihy zriastnili.
To ,'cudzie.',naptie k druhmu kultrrnemu kontextu, vystupuje o to zre-
telhejie cez ',bezekvivalentnos,,vlastn ch mien a re|i,22naprklad v
textoch Hrrza, i-ku, ikutu,Kadlefta alebo Dueka a tam, kde sa relie
v hromadnom qfskyte stvajri zmyslotvornjrm momentom ako u otena,
ktorho poviedka ostva bez poznatkov insidera vlastne nezrozumitelh.
V takfch prpadoch sa dostvajri texty a na hranicu nepreloitelnosti'..
Zaujmavje,esa v knihe nachdza aj nemecky psan text slovenskej
spisovatelty Ireny Brenej, v ktorom dochdza k (zrejme chcen;fm)inter-
ferencim medzi oboma jazykmi, v ktor ch je autorka doma: vznik nieo
ako '.exotizcia'' neminy'Podobne ako v Berline ijricaeskspisovatelka
Libue Monkov prekraujeIrena Bren jazykovo-tylisticknorrny nem-
iny vel'mi jemne, ale hmatatel'ne a obohacuje svoju neminu vyuitm
.'Das
ditancu, ktor;f pociujevoine-materine,ako to aj sama reflektuje:
Deutsche als Tageslicht... betriftdie gedankliche Struktur, den berblick,
den mir die fremde Sprache schenkt, frei von wiirgenden Assoziationen,
frei vom Dmmerlicht der Kindheit... Das Deutsche als die Dunkelheit der
Blindheit: Denn auch ich schreibe mit dem Tastsinn, leiste mir sprachliche
BlBen, die manchmal einen merkwiirdig verschleierten, manchmal einen
zu nackten Blick haben. Die Kommentare dazu h<ireich mir wundernd
an.'' Jej svojrzny prstup k nemeckmujazyku ako k vel'mi formovatel'nej,
poddajnej surovine hodnotm vak skr ako komponent individulneho
jazyka a individulnej .r razovej koncepcie, a nie ako zsadnodporrianie
pre preklad rozlin ch rukopisov. Znamen to teda zachova,istr skepsu
voi exotizcii ako veobecnejprekladatel'skej metde'
DvA AsY v.IEDNoM TD(TE
A]ta Vov (nar. 1939)vpletie do svojho textu publikovanho v roku 1994
riryvky z korepondencie Boeny Nemcovej (1820-1862),teda texty, ktor
22
A. Popovi irr or iginl l prektad, _ interpretan terminolgia, ed. A. Popovi, Bratislava
1983. s. 193.
732
sri psanv starom '.tatde langue,.alebo '.temporaldialect.'23ne text
sriasnejautorky. Takto sa nestretvajri len dvajazyky a dve kultriry, ale
aj dva asys odlinfm vjvinov;fm tdiom jazyka. iadato raz '.synchrn-
ny'' preklad prtomnostnhotextu, raz preklad stariehotextu. To, oPopo-
vioznaujeako .'medziasoqifaktor v preklade'' alebo Holmes ako ''cross-
temporal factor'', to sa tu u aktivizuje v texte originlu. Pri preklade star-
ieho textu mme - podobne ako pri faktore jazyka a kultriry - zase dve
monosti:modernizciu i,,re.creatiutranslation', podla Holmesa, ak vzd'a.
lbjeme text od jazykovho rizu originlu a pribliujeme ho rizu cielbvho
jazyka, priommodernizciu alebo aktualizciutu chpeme ako pendant
pte naturalizdciu; a|ebomemepostupovahistorizdciou ,,retentiue tran-
slation,,, ak pribliujeme prekladov5text starobylmu originlu. ,,Zacho-
vvajrici.'princp histonzcie iarchaizcie by sme potom chpali ako pen-
dant exotizticie.
Ako dvody pre relatvne 4fchle zastaranie prekladov, pre vnritrojazy-
npreklady starchtextov a pre aktualizcie,ktor s teraz vlastne pra-
vidlom, sa uvdzajri zmeny jazyka, literiirneho vkusu a literrnych konven-
ci,inovansnahy prekladatelbv a dokonca komernpohn tky, predovet.
k m vak ciel', zrekontruovadojem, ktor1fby o diele mohli masriasnci
autora.
Mnoh pn.klady pre .'retaurujrce'.' archzujrce (historizujrce)prekla-
dy sa datujri z 19. storoia,ke ''Ilias'.prekladali do strednohornej neminy
ebo Danteho Inferno do francriziny14. storoia.Ako ciel'tak chto podu-
jat, ktornaskrze svediliaj o ''sebavedom vtedajejfilologie,.,2asa uvied-
la tvorba dokumentov, ilustrcia sridobhojazyka istej epochy alebo vysto-
povanie potencilnych mo nostj azykas intenciou prispie k ich optovn-
mu pouitiu,ako to G. A. Biirger formuloval u v roku 1771:',Hiernchst
bemiihe man sich, die lteren Wortftigungen und Redensarten nachzuah.
men. Sie haben vor den neueren oteinen nicht geringen Vorzug' Denn
ich stimme denjenigen bei, welche sagen' daB die Wendungen der lteren
Deutschen Sprache mehr Originelles an sich tragen..."tuAj tu ide, podobne
ako pri exotizcii, o zmer jazykovho obohacovania.
Prvom vak Pavel Eisner prvom poukazuje nato, e archaizciou
sa dodva dielu ..posvtnjazykov patina'', ktorri dnen;fitatel'vkontexte
23
J. S. Holmes, The Cross-Temporal Factor in Verse Translation, S lauica Slouaca I97)-,
s. 326-334. Srov. The Nature of Translatiott (Essays on the Theory and Practice of Literary
Translation), ed. J. S. Holmes - I{. de Frans - A. Popovi, Haag-Paris-Bratis]ava 1970.
'a
R.-R. Wuthenow: Das fremde Kunstuerk (Aspekte d,er literarischen bersetzung)'
Giittingen 1969, s.65.
25
G. A. Bii"g".: Siimtlichz Werhe, Gttingen 1835, s. 137.
733
toch. Navye s vo vydan - a to vbec nie nhodou - texty mad'arsk1fch,
na Slovensku ijricich autorov, ktor boli preloenpriamo z mad'ariny.
Bola to intencia, esa tu stretvajri viacerjazyky ako sriasjednho re-
ginu, jednho spolonhokultrirneho kontextu. Rozhodne vak nebolo
zmerom rzny pvod textov zachovaa nechaho .'presvita,'prpadnfm
.'poslovenenm'' alebo ..pomad'arenm'. neminy,prve naopak, lo nm
o zviditelnenie rozlin1fchindiuidud,Inyclr spsobov psania. o tom exis-
tovala aj tich dohoda medzi vetk;imi, osa na tvorbe knihy zriastnili.
To .'cudzie'.,naptie k druhmukultrirnemu kontextu, vystupuje o to zre-
telhejie cez ''bezekvivalentnos,'vlastn;fch mien a rc]ri,z2naprklad v
textoch Hntza,imk.', ikulu,Kadlelka alebo Dueka a tam, kde sa relie
v hromadnom qfskyte stvaj zmyslotvorn;mmomentom ako u otena,
ktorho poviedka ostva bez poznatkov insidera vlastne nezrozumitelh'
V tak;fch prpadoch sa dostvajri texty a na hranicu nepreloitelnosti'..
Zaujmavje, e sa v knihe nachdza aj nemecky psan;itext slovenskej
spisovatelky Ireny Brenej, v ktorom dochdza k (zrejme chcen]m)inter-
ferencim medzi oboma jazykmi, v ktor ch je autorka doma: vznik nieo
ako ''exotizcia,,neminy.Podobne ako v Berline ij ca eskspisovatelka
Libue Monkov prekraujeIrena Brenjazykovo.tylisticknornynem-
iny vel'mi jemne, ale hmatatel'ne a obohacuje svoju neminu vyuitm
.'Das
ditancu, ktor1pociujevoine-materine,ako to aj sama reflektuje:
Deutsche als Tageslicht... betriftdie gedankliche Struktur, den berblick,
den mir die fremde Sprache schenkt, frei von wiirgenden Assoziationen,
frei vom Dmmerlicht der Kindheit... Das Deutsche als die Dunkelheit der
Blindheit: Denn auch ich schreibe mit dem Tastsinn, leiste mir sprachliche
BltiBen, die manchmal einen merkwiirdig verschleierten, manchmal einen
zu nackten Blick haben. Die Kommentare dazu hcire ich mir wundernd
an.'' Jej svojrzny prstup k nemeckmujazyku ako k vel'mi formovatel'nej,
poddajnej surovine hodnotm vak skr ako komponent individulneho
jazyka a individulnej qfrazovej koncepcie, a nie ako zsadnodportianie
pre preklad rozlin;fchrukopisov. Znamen to teda zachovat istri skepsu
voi exotizcii ako veobecnejprekladatel'skej metde.
Dva asy v.'EDNoM TE'(TE
Alta Vov (nar. 1939)vpletie do svojho textu publikovanho v roku 1994
riryvky z korepondencie Boeny Nemcovej (1820-1862),teda texty, ktor
22
A. Popoviin o riginI l preklad. - interpretanfurminolgia, ed. A. Popovi,Bratislava
1 9 8 3 ,s . 1 9 3 .
732
sri psanv starom ''tatde langue'' alebo ..temporaldialect',23ne text
sriasnejautorky. Takto sa nestretvajri len dva jazyky a dve kultriry, ale
aj dva asys odlinfm qivinov m tdiom jazyka. iadato raz ,,synchrn-
ny'' preklad prtomnostnhotextu, raz preklad stariehotextu. To, oP<lpo-
vioznaujeako .'medziasov faktor v preklade'' alebo Holmes ako '.cross.
temporal factor,',to sa tu u aktivizuje v texte originlu. Pri preklade star.
ieho textu mme - podobne ako pri faktore jazyka a kulttry - zase dve
monosti:modernizciu i,,re-creatiutranslation,,podl'a Holmesa, ak vzd'a-
l'ujeme text od jazykovho rizu originlu a pribliujeme ho zu cielbvho
jazyka, priommodernizciu alebo aktualizciu tu chpeme ako pendant
pte naturalizdciu; a|ebomeme posttlpovahistorizciou t,,retentiuetran-
slation,,, ak pribliujeme prekladoqf text starobylmu originlu. ,,Zacho.
vvajrici.'princp historizcie iarchaizcie by sme potom chpali ako pen-
ant exotizticie.
Ako dvody pre relatvne r1chlezastaranie prekladov, pre vn trojazy-
npreklady starchtextov a pre aktualizcie,ktor s teraz vlastne pra-
vidlom, sauvdzajuzmeny jazyka, literrneho vkusu a literrnych konven.
ci,inovansnahy prekladatelbv a dokonca komernpohnritky,predovet-
k m vak ciel', zrekontruovadojem, ktor by o diele mohli masriasnci
autora.
Mnoh prklady pre .'retaurujrice'., archaizujrice (historizuj ce) prekla-
dy sa datujri z 19. storoia,ke ''Ilias'.prekladali do strednohornej neminy
ebo Danteho Inferno do francriziny14. storoia.Ako ciel'tak chto podu-
jat, ktornaskrze svediliaj o ,'sebavedom vtedajejfilologie,',2asa uvied.
la tvorba dokumentov, ilustrcia sridobhojazyka istej epochy alebo vysto.
povanie potencilnych mo nostj azykas intenciou prispie k ich optovn-
mu pouitiu, ako to G. A. Btirger formuloval u v roku 1771:''Hiernchst
bemiihe man sich, die lteren Wortfiigungen und Redensarten nachzuah-
men. Sie haben vor den neueren oft einen nicht geringen Vorzug. Denn
ich stimme denjenigen bei, welche sagen' daB die Wendungen der lteren
Deutschen Sprache mehr Originelles an sich tragen..."2sAj tu ide, podobne
ako pri exotizcii, o zmer jazykovho obohacovania.
Prvom vak Pavel Eisner prvom poukazuje nato, e archaizclou
sa dodva dielu '.posvtnjazykov patina'', ktorri dnen1/ itatel'vkontee
23
J. S. Holmes: The Cross-Temporal Factor in Verse Translation, S lauica Slouaca I97I,
s. 326-334. Srov. The Nature of Translatiort (Essays on the Theory and Practice of Literary
Translation), ed. J. S. Holmes - H. de Frans - A. Popovi, Haag.Paris-Bratislava 1970.
'n
R..R. Wuthenow: Das fremd'e Kunstuerk (Aspekte d'er literarischen bersetzung),
Gttingen 1969, s.65'
25
G. A. Bii.gu": Siimtlich.e Werke, Gottingen 1835, s. 137.
733
v;chodiskovho jazyka scetie pociuje.ktorr vak dielo v asesvojho
vzniku nemal.26
To plat aj pre n prftlad. Vel'kautori minulosti boli astojazykoqfmi
novtormi, a Boena Nemcov vo svojom aseurite nepouila zastarany
jazyk, skr naopak. Dnen itatel'vak,.posvtnrijazykovrpatinu'' bezpro-
stredne cti,je aktivizovan prve aj itatelbmoriginlu. Zrekontrrrovanie
tejto patiny aj v neminebolo jednou monosou,ako zachovakontrast
medzi jazykom Alty Vovej a Boeny Nemcovej aj v texte prekladu.
koncepcii, kto4f sa mi tu vak zdal byt funkn , pretoeumonil zachova.
nie zmyslutvornho kontrastnho jazykovo-tylistickho prvku aspo v
asovomrozmere' take vo v1fsledku aj prekladoqf text signalizuje to, o
je markantn v originli: podvojnosa hl'adanie digu. Dynamizcia texbu
na zklade alternujriceho protikladu je t:m zabezpeen.
Mj pvodnf problm dvoj. alebo viacjazynhotextu, biliterrnosti a
bikulturality, ktor sa mali transponovado prostredia inhokomunika-
nhospoloenstva,je vak i nad'alej otvoren;f...

PRncponNv pnpaoy

Pre prstup k ,,stariemu'.nemeckmujazyku jestvujrr6zne prklady v mo-

dernej pvodnej tvorbe aj v prekladoch.
Do jazyka nove|y Kein ort: Nirgends, ktor tematizuje fiktvne stret-
nutie Kleista s Gtinderrodeovou, Christa Wolfov integruje vyrazy znem-
inyobdobia romantizmu, ktorsama pre seba znovuobjarrrje.Text sa poci-
uje ako modern;f a ''patinu'. nem, citty z romantizmu nefungujir ako
dokumenty, ale ako oivujrici moment, msri samoivovan,rehabilito-
van a inkorporovando modernhojazyka.
V prekladovej literatrire sa zas oplat pohl'ad na listy a dennky.V knihe
Briefe an de Mutter Juliusza Slowackho sa prekladatelka Roswitha
Buschmannov vctila do jazykov;fch zvykov romantiky bez toho, aby ich
imitovala, skr ich jemne napodobuje:na markantn ch miestach v lexike,
v syntaxi, v gramatick;/chformch, zwatoch a vo zdvorilostn;chformulch.
Zv|zaujmavj prklad je preklad knihy Kazimierza BrandysaVaria-
tionen in Briefen, rodinnej sgy vo forme listov, ktor sa tiahne cez rie-
kol]<ostoro- osa aj prejavuje v rozdie]nom starom alebo novomjazy-
kovom ze.
D sa teda skontatova,eprekladatel'skskrisenosti v tejto oblasti
jestvujri a d sa s nimi rta aj pri nov1/chprekladoch'

Zvnp-

Pri preklade przy Alty Vovej S Boenou som postupovala pri Vovej
partich skr naturalizciou, ktor by zodpovedala modernizcii, a s tex-
tami BoenyNemcovej skr archaizciou, ktor by zodpovedala exotizcii'
T m som sa vlastne dopustila vn trotextovho zlomu v prekladatel'skej

26
P. Ei..".. o vecech nepeloite|n;ich
, Slouo a slouesnos
1936, s. 230-238.

734 735
v;chodiskovhojazyka sce tie pociuje.ktorri vak dielo v asesvoiho
vzniku nemal.26
To plat aj pre n prklad. Vel'kautori minulosti boli astojazykoqfmi
novtormi, a Boena Nemcov vo svojom aseurite nepouila zastatany
jazyk, skr naopak. Dnen itatel'vak ''posvtnrijazykovri patinu'. bezpro-
stredne cti,je aktivizovan prve aj itatelbmoriginlu. Zrekontruovanie
tejto patiny aj v neminebolo jednou monosou, ako zachovakontrast
medzi jazykom Alty Vovej a BoenyNemcovej aj v texte prekladu.
koncepcii, ktoqf sa mi tu vak zdal byt funkn , pretoeumonil zachova.
nie zmyslutvornho kontrastnho jazykovo.tylistickho prvku aspo v
asovomrozmere' take vo v1fsledkuaj prekladov text signalizuje to, o
je markantn v originli: podvojnosa hlhdanie digu. Dynamizcia textu
na zk|ae alternujriceho protikladu je t m zabezpe,eI.
Mj pvodn problm dvoj- alebo viacjazynhotextu, biliterrnosti a
bikulturality, ktor sa mali transponova do prostredia inhokomunika-
nhospoloenstva,je vak i nadalej otvoreny...

PnpcnonNN pnpaov

Pre prstup k '.stariemu'. nemeckmu jazyku jestvujri rzne prklady v mo-

dernej pvodnej tvorbe aj v prekladoch.
Do jazyka nove|y Kein ort: Nirgends, ktor tematizuje fiktvne stret-
nutie Kleista s Giinderrodeovou' Christa Wolfov integruje q/razy znerlir-
iny obdobia romantizmu, ktor sama pre seba znovuobjavuje. Tbxt sa poci-
uje ako modern; a ,'patinu,' nem' citty z romantizmu nefungujr ako
dokumenty, ale ako oivujrici moment, msri sam oivovan,rehabilito-
van a inkorporovan do modernho jazyka.
V prekladovej literatrire sa zas oplat pohl'ad na listy a dennky. V knihe
Briefe an die Mutter Juliusza Slowackho sa prekladatelka Roswitha
Buschmannov vctila do jazykov ch zvykov romantiky bez toho, aby ich
imitovala, sk6r ich jemne napodobuje: na markantn1/ch miestach v lexike,
v syntaxi, v gramatick;/ch formch, zwatoch a vo zdvorilostn ch formulch.
Zv| zaljmaqf pn.klad je preklad knihy Kazimierza Brandys aVaria-
tionen in Briefen, rodinnej sgy vo forme listov, ktor sa tiahne cez nie-
kolko storo- osa aj prejavuje v rozdielnom starom alebo novomjazy.
kovom ze.
D sa teda skontatova, e prekladatel'sk skrisenosti v tejto oblasti
jestvujri a d sa s nimi rta aj pri nov1fch prekladoch.

Zvr,n

Pri preklade przy Alty Vovej S Boenou som postupovala pri Vovej
partich skr natura]izcioll, ktor by zodpovedala modernizcii' a s tex.
tami BoenyNemcovej skr archaizciou, ktor by zodpovedala exotizcii.
T;/m som sa vlastne dopustila vn trotextovho zlomu v prekladatel'skej

2u
P. Ei..,".. o vecech nepeloiteln1/'ch
, Sl,ouoa slouesnos
1936, s. 230-238.

734 735
 PoZNMI(Y K NAJNoVM text bsnickej zbierky ako dominanta a sprievodn dobova spoloensk
pnceu
nsru LnxlKocnarrcrcrvr i intertextov ridaje ako dovysvetlenie.
(Slovnk bsnickch Vtexte autorov slovnka ns neohriri zp|avacudzich slov,ktor podsta-
knih)
tu zvyajneskr zatemuje, nevysvetl'uje, ale presnost', smeruj ca a k
defincii. objektivita poznania pri zachovansubjektvrrehoprstupu. Plody
ANNA velcpRov
Mukaovskhoa Vodikovho,ale aj aldovhoodkazu, ba dalo by sa s licen-
ciou poveda,e ide o syntzu t chto dvoch zkladn ch prridov eskho
uvaovania o literatrire v 20. storo.
Dominantnou autorskou osobnosouje v slovnku Miroslav ervenka'
ktorho hes] sri astomal;fmi tridiami (Mchov Mdj).Yyrazn jeu neho
Vyuovanie eskejliteratriry na slovenskych vysok;fch kolch sa stalo po
hodnotiace hl'adisko, poiadavkaaktulnej hodnoty bsnickhodiela. Takis-
roku 1918 prirodzenou sriasouslovakistiky, s rozlin mi peripetiami, ale
to si vma texty, ktor majri vzah k Slovensku (Adolf Heyduk: Bdsn).
predsa len mo stripajricu odbornri rirove. Informovanoso eskomliterr-
Zdenk Peatm v slovnku pod patrontom najqfznamnejie osobnosti
nom kontexte bola do roku 1989 znakom kultrirnosti a monoi vzdelanosti.
druhej polovice 19. storoia(J. Vrchlickf, S. ech;halasovsk genercia).
Po roku 1989 sa problmeskejliteratriry ajej vyrovaniaznanespolitizo.
Jeho metdu charakterizuje snaha o komplexnos,odstup od tmy aprecz.
val. od zruenia odboru v rmci slovakistiky cez zataerlie dejn eskej
'.malej'' slavistiky medzi zpaoslovensk literatriry a po nosv51.adrenia. Jaroslav Med sa usiluje aktua]izovahodnotymenjzna-
literatriry do
mych textov a autorov (B. Jablonsk;/), s msrivis i u neho vyzdvihovanie
sras svetovej literatriry na rovni balkanistiky ako reakcia na obdobnri
axiolgie textu. Vladimr Macura pristupuje k interpretcii bsnick;ch
situciu slovakistiky na eskejstrane.
textov s istou nonalantnou eleganciou a zdanlivou nedbalosou,osrivis
spechom je najnovie zaradenie eskejliteratriry medzi rnjberovdis-
i s qfberom autorov * dominuje V. Nezval, oneuberjeho interpretcim
ciplny na slovakistike, ojev oiachtudentovdokonca prednosoupred
na kvalite. V draze na hodnoty a hodnotenie sa qfrazne prejavuje v slovn-
povinn mi disciplnami. Vyuovanieeskejliteratrry v prechonom obdob
ku itatel'sk aspekt a poiadavka aktulnej hodnoty bsnickej zbierky.
1989.1995sa sto otzkou osobnejcti a angaovanostiv nie prve populr-
V popred zujmu interpretov j e estetickd funhcia umeleckho textu,
nej oblasti' Jej dotovanie bolo takmer nulova informovanosbola zoen
ale aj to, oMilan Jankovi nazyva autenticitou tvorby.2V tomto zmysle
najm na osobn;chkontaktoch. Kolegovia z esk]fcha moravsk]fch fakrilt
zosta| Slou nk bsnick! ch hnih neptekonan;f lexikografi ck;fmi prcami,
nm nezitn1fmposkytovanm aspo zkladnej lit,eratriry pomohli prekona
ktor po om nasledovali, a kritikou mlo docenen;/.sNapriek tomu, e
obdobie, poasktorho sa paradoxne zanaformovaslovensk bohemis-
si autori vmajriaj kontexty zbierok (dobov1f,literrny, spoloensk1, hod-
tika ako samostatnlf odbor, nie apendix slovakistiky.
notoqf) dominuje pohl'ad na dielo zvnrtra.
Literrnu histriu a teriu literatriry tuovala naagenercia koncom
ostatn1fm slovnkom,ktorjch prednosouje naprklad sekundrna lite-
esdesiatychrokov. Zaiatkom sedemdesiatych rokov nastal neprjemn
ratrira a mnostvo faktov, ch ba osobnostnzaujatie a charakteristick1f
z|om a nae tridie, ktor vyrstli z mylienkovhokvasu esdesiatych
rukopis tyroch qfrazn;ch osobnostsriasnejeskejliterrrnej vedy. osobn;f
rokoY zostali nadlho aj posledn mi. A po roku 1989 opoili ndeje naej
vkus sa tu snribi s prirodzenou vedeckou presnosou.
genercie. V]fsledkom toho, ako sme si predstavovali interpretciu umelec-
khotextu na zklade dobovejkninej a najm asopiseckejlektrry konca
esdesiatychrokov' bola jedna z prvfch lexikografick ch prc zdanlivo
populrneho, ale v skutonostihlbkovo vedeckhocharakteru Slouzk b.s-
ntin5,cn hnih,1Y celtre pozornosti autorovje bsnick dielo akotak,vzta-
hy diela v synchrnnom a diachrnnom priereze, nie v zplave pozitivistic-
ky hromaden1fchfaktov, ale vo funknom chpan textu a kontextu. Teda

.
M' Jankovi: Dlo jako dn smyslu, Praha 1992.
I 3
M. ervenka - V' Macura - J. Med _ Z, Peat: Slounk bsnicklch knih (Dla eske J. T"u."k' Slovnk,jeho bylo teba,esk literatura 1991.s. 470-473:J. Gbrir in
poezie od obrozen do roku 1945), Praha 1990. Slouenshpohlbd'y' 1992, s. 164-165 aj.

736 737
 POZ\IMI(Y K NAJNoVM text bsnickej zbierky ako dominanta a sprievodn dobova spoloensk
nsrrtl LExIKoGRAFIcrrnnpncem i intertextov ridaje ako dovysvetlenie.
Vtexte autorov slovnka ns neohriri zplava cudzich slov,ktor podsta-
(Slovnk bsnickch knih)
tu zvyajneskr zatemuje, nevysvetl'uje, ale presnos,smerujrica a k
defincii. objektivita poznania pri zachovansubjektvrrehoprstupu. Plody
ANNA velcpRov
Mukaovskhoa Vodikovho,ale aj aldovhoodkazu, ba dalo by sa s licen-
ciou povedad e ide o syntzu lfchto dvoch zkladn;fch prridov eskho
uvaovania o literatrire v 20. storo.
Dominantnou autorskou osobnosouje v slovnku Miros]av ervenka,
ktorho hesl sri astomal mi tridiami (Mchov Mdj).Y1razn jeu neho
Vyuovanie eskejliteratriry na slovenskych vysok;fch kolch sa stalo po
hodnotiace hl'adisko, poiadavkaaktu]nej hodnoty bsnickhodiela. Takis-
roku 1918 prirodzenou sriasouslovakistiky, s rozlin mi peripetiami, ale
to si vma texty, ktor majr vzah k Slovensku (Adolf Heyduk: B*n).
predsa len malo strpajricuodbornri rove' Informovanoso eskomliterr-
Zdenk Peatm v slovnku pod patrontom najr1znamnejie osobnosti
nom kontexte bola do roku 1989 znakom kultrirnosti a monoi vzdelanosti.
druhej polovice 19' storoia(J. Vrchlickf, S' ech;halasovsk genercia).
Po roku 1989 sa problmeskejliteratriry ajej vyrovaniazrlane spolitizo.
Jeho metdu charakterizuje snaha o komplexnos,odstup od tmy aprecz.
val. od zruenia odboru v rmci slovakistiky cez zataenie dejn eskej
,'malej,' slavistiky medzi zpadoslovensk literatriry a po nosv51.adrenia.Jaroslav Med sa usiluje aktualizovahodnoty meiej zn-
literatriry do
mych textov a autorov (B. Jablonsk ), s msrivis i u neho vyzdvihovanie
sras svetovej literatriry na rirovni balkanistiky ako reakcia na obdobnri
axiolgie textu. Vladimr Macura pristupuje k interpretcii bsnick;ch
situciu slovakistiky na eskejstrane.
textov s istou nonalantnou eleganciou a zdanlivou nedbalosou,osrivis
spechom je najnovie zaradenie eskejliteratriry medzi qfberov dis-
i s v berom autorov * dominuje V. Nezval, oneuberjeho interpretcim
ciplny na slovakistike, oje v oiachtudentovdokonca prednosoupred
na kvalite. V draze na hodnoty a hodnotenie sa q/razne prejavuje v slovn-
povinn;fmi disciplnami. Vyuovanie eskejliteratrry v prechodnom obdob
ku itatel'sk aspekt a poiadavka aktulnej hodnoty bsnickej zbierky.
1989.1995sa sto otzkou osobnejcti a angaovanostiv nie prve populrr-
V popred zujmu interpretov j e estetickd funhcia umeleckho textu,
nej oblasti. Jej dotovanie bolo takmer nulova informovanosbola z oen
ale aj to, oMilan Jankovi nazyva autenticitou tvorby.2V tomto zmysle
najm na osobn;chkontaktoch. Kolegovia z esk ch a moravsk]fch fakrilt
zosta| S lounk bsnick! ch hnih neptekonan;i lexikografi ck;mi prcami,
nm nezitn1fmposkytovanm aspo zkladnej lit,eratriry pomohli prekona
ktor po om nasledovali, a kritikou mlo docenen;/.sNapriek tomu, e
obdobie, poasktorho sa paradoxne zanaformovaslovensk bohemis-
si autori vmajriaj kontexty zbierok (dobov , literrny, spoloensk;, hod-
tika ako samostatnlf odbor, nie apendix slovakistiky.
notoqf) dominuje pohl'ad na dielo zvnritra.
Literrnu histriu a teriu literatriry tudovala naagenercia koncom
ostatn1fm slovnkom,ktorjch prednosouje naprklad sekundrna lite-
esdesiatychrokov. Zaiatkom sedemdesiatych rokov nastal neprjemn
ratrira a mnostvo faktov, ch ba osobnostnzaujatie a charakteristick1f
z|om a nae tridie, ktor vyr.stli z mylienkovhokvasu esdesiatych
rukopis tyroch qfrazn;ch osobnostsriasnejeskejliterrrnej vedy. osobn;f
rokov' zostali nadlho aj posledn mi. A po roku 1989 opoili ndeje naej
vkus sa tu snribi s prirodzenou vedeckou presnosou.
genercie' V]isledkom toho, ako sme si predstavovali interpretciu umelec-
khotextu na zklade dobovejkninej a najm asopiseckejlektriry konca
esdesiatychrokov, bola jedna z prv ch lexikografickfch prc zdanlivo
populrneho, ale v skutonostihlbkovo vedeckhocharakteru Slounk b.s-
,ingcn knih,,1Y cer re pozornosti autorov je bsnick dielo ako tak,vza-
hy diela v synchrnnom a diachrnnom priereze, nie v zplave pozitivistic-
ky hromaden1fchfaktov, ale vo funknom chpan textu a kontextu. Teda

.
M' Jankovi: Dlo jako dn smyslu, Praha 1992.
I 3
M. ervenka - V. Macura - J. Med _ Z, Peat: Sloonk bsnicklch knih (Dila eske J. T"u'"k' Slovnk, jeho bylo teba,esk literatura 1991.s. 470-473:J. Gbrir in
poezie od obrozen do roku 1945), Praha 1990. Slouensk pohlbd'y' 1992, s. 164-165 aj.

736 737
 p.rrrw A SLovNI(Y Tehdy, v polovin edest ch let, jsme nemli plivdomost o her.
(otzka djin literatur5l v dob krize historickho vdom) meneutice a jejm qf'znamu pro historick zkoumn (Gadamerova prce
Wahrheit und Methode byla erstvounovinkou). Dosaiteln]fm vodlxem
ALES HAMAN nm byla zkladn Vodikovaprce Vlchod.ishoa ped,mtliterdrn historie
ztoku 1942,v nteoreticky rozpracoval metodologickzsady strukturln
literrn historie. Jako hlavn problmttovdn disciplny vidl Vodika
stanovenperiodizace neboli artikulaci djinnhoprocesu. Yychzejez ped-
stavy o imanentnm qivoji literrn struktury (e zajmav,ze Voirka
.'akademick ch,,Djin hovoi]o v voji struktury, kdeto v;/'borjeho stejnchprac byl nazvn
Vychzm ze situace, kdy od vydn tethosvazku
esh literatury azadtenipublikace tvrtho svazku v edest ch letech Struhtura uluoje, codoslovn vzato prisobjako logickf protimluv, z hledis-
nejsou k dispozici syntetick djiny esk literatury. Pitom je zejm,e ka v;ivojejde speo vazbu, texturu neo stavbu, strukturu)' Vodikazdri-
peskoncepnprci vridchosobnost,jakfmi v literrn vd a historii razoval nutnost empirickho stanoven periodizace oproti apriornm hle-
byli Jan Mukaovsk;fa Felix Vodika,i pesriastqznamn;fch odbornk , diskrim, kternazyval dogmatickfmi. Jak napsal M' ervent<a v doslovu
ani ,.akademick,,Djiny dnes ji neodpovdajsvou metodou poadavkrim keknize Struhtura u!,uoje(s. 331):..Jeto sil o metodu,jenenv kadm
dnen doby. Pestoei/odika,jen kladl metodologick zklady stnrk- svm bod diktovna filozofick;/m a ideologick1mpostojem badatelov;fm,
turlnmu pstupuk djinm psemnictv,se snail zachovat aspo rudi. ale vyrrist z podstaty zkoumanhopedmtusamho..'Vodika sm pak
mentrn rysy svhopojetve druhm,obrozenskmsvazku Djjn, je dnes v pades{fch letech vytvoi] teorii '.rikolri',,kter ovem aplikovala jist
zejm, e tlak tehdy panujcideologickdoktrny historickhomaterialis- apriorn historick hledisko vypl;fvajcz teleologickhopstupu(poteby
mu inil z literatury odraz ispeilustraci vfvoje soci]nho(pesnjijeho socilnho v voje se jev tvoivymjedincrim jako rikoly vyrnezujcclejejich
ideologickho vfkladu). To se pln projevilo v pojet a periodizaci svazku tvrirchsnah a zmrri).
tetho,zahrnujcho druhou polovinu 19. stolet. V]fmluvn to dokldaj Z ervenkovy formulace nicmnvypl1iv, e pedpokladempro histo-
nzvy hlavnch oddlri:Rozvoj demokratick literatury, Diferenciace lite. rick zkoumnje v5rmezenjehopedmtu.Tmto pedmtemje pro struk-
ratury v obdobnstupu dlnickho hnut, Literatura odrazem krize bur- turlnho historika literaturajako struktura. Struktura v pojet prask
oaznspolenosti. koly nikoli statick, n;/brdynamick, to znamen tat<ov,jiz je vlastn
Ml jsem peitostvyslovit se k tmto metodologick m otzkm lite- vnitn napt protikladri jejch funknchsloek. Jak jsou to sloky?
rrn historie pedvceneticeti lety v rivaze nad tezemi tehdy pipravo- Z produktivnho hlediska se takov;mislokamijev tvririndividuum
(vstupujcna literrn veejnost)a systm literrnch norem (nebo tak
vanhovrthosvazku Djin. U v tomto lnku se objevila kritika ilustra.
tivnho svazovn literatury s mimoliterrnm kontextem v podob odrazu literrn tradice). Z hlediska receptivnho stojproti sob vnmatel, ten
ideologickho konceptu spoleensk ch pomrri. Jako monost pekonat se sqimi kompetencemi a ptomnskladba literrn produkce doadujc
sociolog:izujcpojetdjin se tehdyjevila orientace na zrkladnexistenciln se konkretizac (aktualizac). Hledisko kulturn komunikativn pak sdru-
''pochopen ujesloky producenta (autora), literrnch sdlen (dl) a recipienta (te-
otzky lovka.Takov1fpstupml literrn historii umonit
toho, e umleck dflo vyslovuje zkladn otzky tfkajc se lovkav cel ne)v situanmkomunikativnm rmci, ve strrrktueliterrn komunika-
nevyerpatelnia mnohotvrnosti jeho existence... mnohem pedvda- tivn situace. Dlo jako prostednkumleckkomunikace v ttosituaci
vji, celistvji a hloubji, ne to |ze na|ztv racionln zformulovan;fch vyvstv na pozad ,'kdu.',tedy jistch (estetick5cha poetick;/ch)pravidel,
idovfch nzorech nebo chcete-li ve svtovmnzoru jeho tvtirce'..'Driraz norem nebo zvyklost podmiujcchmonost vzjemnho kontaktu mezi
byl poloenna specifinostumleckholiterrnho projevu, tedy dnenmi autorem a tenem.2
siovy eeno na proitek estetickhodnoty,jak umoujesdflet s druhfmi
lidmi prv jen umleck dlo. Estetick hodnota pitomje chpna jako
svntza hodnot mimoestetick1fch. .
V tomto smyslu hovoo komplexnm komunikativnm pojet literrnch djin i studie
K. Chvatka a W' F. Schwarze: Literatura a umn jako historick proces(eskliteratura
1992' s' 328): ..V!voj umn a literatury je celkovf dynamick;f proces obsahujcprodukci,
dlo a recepci a uskuteovan v napt mezi slokami kontinuity a formln (i) v]znamov
, inovace."
PIo-",1964''2,s.72

738 739
I
I
o.rnw A sLo\AII(Y
(otzka djin literatury v dob krize historickho vdom)
ALE HAMAN
'.akademick ch,,Djin
Vychzm ze situace, kdy od vydn tethosvazku
esh literatury azadreni publikace tvrtho svazku v edest]fchletech
nejsou k dispozici syntetick djiny esk literatury. Pitomje zejm,e
peskoncepnprci vridchosobnost,jakfmi v literrn vd a historii
Lyli Jan Mukaovsk a Felix Vodika,i pes astr znamn;fch odbornk ,
ani .'akademick,,Djiny dnes ji neodpovdajsvou metodou poadavkrim
dnendoby. Pestoeodika,jen kladl metodologick zklady struk-
turlnmu pi{stupu k djinm psemnictv,se snail zachovat aspo rudi-
mentrn rysy svhopojetve druhm,obrozenskmsvazku Djjn, je dnes
ztejm,etlak tehdy panujcideologickdoktrny historickhomaterialis-
mu inil z literatury odraz ispeilustraci v]rvojesocilnho (pesnjijeho
ideologickho v kladu). To se pln projevilo v pojet a periodizaci svazku
tetho,zahrnujcho druhou polovinu 19. stolet. V]fmluvn to dokldaj
nzvy hlavnch oddlri:Rozvoj demokratick literatury, Diferenciace lite.
ratury v obdobnstupu dlnickho hnut, Literatura odrazem krize bur-
oaznspolenosti.
Ml jsem pleitostvyslovit se k tmto metodologick;fm otzkm lite-
rrn historie pedvceneticetilety v rivaze nad tezemi tehdy pipravo-
vanhovrthosvazkuDjin. U v tomto lnku se objevila kritika ilustra-
tivnho svazovn literatury s mimoliterrnm kontextem v podob odrazu
ideologickho konceptu spoleensk ch pomrri. Jako monost pekonat
sociologizujcpojetdjin se tehdyjevila orientace na zkladn existenciIn
,'pochopen
otzky lovka.Takov;f pstupml literrn historii umonit
toho, eumleck dflo vyslovuje zk|anotzky tykajcise lovkav cel ne)v situanmkomunikativnm rmci, ve struktue literrn komunika-
nevyerpatelnia mnohotvrnosti jeho existence... mnohem pedvda-
vcji, celistvoji a hloubji, neto]rze na|ztv racionln zformulovan ch
idovfch nzorech nebo chcete-li ve svtovmnzoru jeho tvtirce'..'Driraz
byl poloen na specifinostumleckholiterrnho projevu, tedy dnenmi
siovy eeno na proitek estetickhodnoty,jak umoujesdlet s druhfmi
lidmi prv jen umleck dlo. Estetick hodnota pitomje chpna jako
syntzahodnot mimoestetick1fch.
' inovace."
PIo*"n 1964, '2, s. 72
738
Tehdy, v polovin edest ch let, jsme nemli plivdomost o her.
meneutice a jejm vfznamu pro historick zkoumn (Gadamerova prce
Wahrheit und Methode byla erstvounovinkou). Dosaiteln;fmvodlkem
nm byla zkladn Vodikovaprce Vlchodisho a ped,ntliterd'rnhistorie
ztoku 1942,v nteoreticky rozpracoval metodologickzsady strukturln
literrn historie. Jako hlavn problmttovdn disciplny vidl Vodika
stanovenperiodizace neboli artikutaci djinnhoprocesu. Yychzejez ped-
stavy o imanentnm v;ivoji literrn struktury (e zajmav,e Vodika
hovoil o vj.voji struktury, kdeto v;/'borjeho stejnchprac byl nazvn
Struhtura u!,uoje,codoslovn vzato prisobjako logick;f protimluv, z hledis-
ka qvojejde speo vazbu, texturu neo stavbu, strukturu)' Vodikazdr]-
razoval nutnost empirickho stanoven periodizace oproti apriornm hle-
diskrim, kternazyval dogmatick mi. Jak napsal M. ervent<a v doslovu
ke knize Srzktura u!,uoje(s. 331):..Jeto risilo metodu,jenenv kadm
svm bod diktovna filozofick;/m a ideologick;mpostojem badateloqfm,
ale vyrrist z podstaty zkoumanhopedmtusamho..'Vodika sm pak
v pades{fch letech vytvoil teorii '' kolri,,, kter ovem aplikovala jist
apriorn historick hledisko vypl;fvajcz teleologickhopstupu(poteby
socilnho v voje se jev tvoivymjedincrim jako rkolyvyrnezujcclejejich
tvrirchsnah a zmrri).
Z ervenkovy formulace nicmnvypl1fv, epedpokladempro histo-
rick zkoumnje vJrmezenjehopedmtu.Tmto pedmtemje pro struk-
turlnho historika literatura jako struktura. Struktura v pojet prask
koly nikoli statick, n;/'brdynamick, to znamen tat<ov,jiz je vlastn
vnitnnapt protikladri jejch funknchs]oek.Jak jsou to sloky?
Z produktivnhohlediska se takoqmi slokamijev tvririndividuum
(vstupujcna literrn veejnost)a systm literrnch norem (nebo tak
literrn tradice). Z hlediska receptivnho stojproti sob vnmatel, ten
se sqfmi kompetencemi a ptomnskladba literrn produkce doadujc
se konkretizac (aktualizac). Hledisko kulturn komunikativn pak sdru-
ujesloky producenta (autora), literrnch sdlen (dl) a recipienta (te-
tivn situace. DIojako prostednkumleckkomunikace v ttosituaci
vyvstv na pozad .'kdu.',tedy jistfch (estetick;/cha poetick;/ch)pravidel,
norem nebo zvyklost podmiujcchmonost vzjemnho kontaktu mezi
autorem a tenem.2
.
V tomto smyslu hovoo komplexnm komunikativnm pojet literrnch djin i studie
K. Chvatka a W' F. Schwarze: Literatura a umn jako historick proces(eskdliteratura
1992' s. 328): '.Vjvoj umn a literatury je celkov! dynamick;f proces obsahujcprodukci,
dlo a recepci a uskuteovan v napt mezi slokami kontinuity a formln (i) qfznamov
739
 Tbadinstrukturalistick;f pstupse zamoval na vztah tvrirosobnost
- literrn kd (zvyklosti, normy' tradice) a dlo sejevilojako v sledek per-
manentn konfrontace tvrirhozmru se souborem norem' tedy jako vfsle-
dek ozvltnn,naruenipekroen tchto norem. Norma se pakjevila
jako ptomndanost, jako konvence, kter existuje vlastn proto" aby byla
naruovna a umonila tak odliit tv raktivitu od pasivn konformity.a
Pstupnmeckhoteoretika a historika H. R. JauBe tento metodick
pstupna^hradilpohledem z opanstrany _ ze strany vnmatele,tene.a
tonitohlediska se'.kd'. literrnch (estetick]cha poetick ch) zvyklost
objevil v jin funknpodob: zmnil se v pozad, na nm vyvstv -
lo-sdcleni. JauB v ttosouvislosti hovoo horizontu oekvnvyp\|.vajcm
jak ze tenov:ichdosavadnch zkuenosts literaturou, tak i z jeho ped-
toz.'y.t' znalost estetiky a poetiky zskan ch ve kolenebo vlastnm stu-
diem. Situace se tedy z tenskho pohledu podstatn mn,jestlie autor
pojet .'kdu'. vlastn soubor zbran stoj-
v tradinmstrukturnm vidl v
cchv cest jeho individulnmu tv rmuprojevu, kter je tebaporuit,
- jak to v
aby se v dle prosadila jeho individualita, pak tennaopak
Jean Louis Dufays5 -
po.tud.,i dob ukzal napftlad belgick teoretik
tl"aa.' dle nejprve ty sloky, kter naplujjeho oekvn (konvenn
stereotypy,respektive tradinliterrn archetypy), aby na nich zaloil svou
interpretan strategii.
celkovm pohledu zevznikparadoxn situace: autor, tvrirosob-
nost, stojv opozici vriiteni:jeho snaha pekonatkonvence ho vlastn
vzdalujemonosti vejt se tenemv kontakt, nebopropjemce
jsoutyto
ko.,,,e,i." pedpokladempro to, abybyl s to osvojit si vyznam a smysl sdle-
n.Zminnpice Dufaysova nejen (a jeho) ukazuje, e umleck sdlen
je prv msiem, kde se ob intence stetaja vytvej napt, kter je
zdrojem jeho nejen qznamotvornho(smantickho), n br i smyslotvor-
''energetickou'povahu
norro(premati;kho)potencilu zak]dajchojeho
vyzaau;ici aktivn vnmatelskou, tenskourastpijeho konkretizaci
(aktualizaci).
Podstatnpro tento komplexn komunikativn pstupje prv situan
pojetliterrnistruktury jaodynamickho vztahu vechuveden;fch sloek:
jej motivan a prohibrn
3
Na monost dynamickho pojet normy sam, pemny
funkce, poukzal v pspvku na konferenci o struktura]ismu s nzvem Norma funkce
(v tisku).
funkce normy
a (1970);franc. pepracovan verze
Srov. H. R. JauB.' Literaturgeschichte als Prouokajon
in H. R. Jau|: Pour une esthtiquede la rception, Paris 1978, s. 21-80'
5
Srov. J. L. Dufays: strotypeet lecture, Liege 1994.
6 7
Srov' M. Jankovi: DIo jako d'nsmyslu' Praha 1992'
autora, dla (a jeho kdovhopozad)i tene.odtud se otevr vfhled
na historic\f procesjako na aduliterrn komunikativnch situac,v nich
se funknqfznam jeho sloekmn a ovlivuje tak povahu literatury jako
kulturnho jevu i jako struktury. Yztahy mezi uveden1fmi slokami toti
mohou b t upevovny nebo oslabovny, com drisledky pro povahu lite-
ratury: oslabuj-li se komunikativn vztahy, ztrc |ltetatura strukturn
celistvost _ roste naprtlad rozdl mezi centrem a perifri,struktura se
rozpa na inkompatibiln vrstvy elitn a triviln produkce, str se tak
rozdImezi kdoqfmi normami literrnch druhri a nrri,vznikaj.'hybrid-
n'' literrn formy a podobn. V opanmpffpad se struktura upevuje,
sl riloha kdu, tradinhopozad. Literrn struktura nen tedy vyata
z procesu labilizace a stabilizace, ani by byla zruena kontinuita jejho
trvn. Znik struktury by znamen znik literatury jako kulturnho jevu.
Samozejm m tento pohled vfimajc komunikativn strukturu litera-
tury jako pedmtzkoumn z celku irchsouvislost (literatura v komple-
xu umleck1fch druhri, umn v komplexu kultury, kultura v komplexu
spoleensk;fchpomrri) nutn redukcionistickou povahu. Nen tm vak
popenamonost zkoumat i tyto irsouvislosti, pokud nedochzkekrt-
kmu spojenliteratury se socilnmi pomry,jako tomu je pisociologicky
ilustrativnch pstupech.7
Pi zkoumn historickhoprocesu zmn (a trvn) ve vztazchhlavnch
sloek literrn struktury se ovemnemrieme vyhnout ani problematice
vztahu ttokomunikativn situace a toho, co fenomenolog1enazfv,tym"
nebo .,pirozen;|'m'. svtem, tedy onexistenciln zkladny ihorizontu,
tvocchpozad, kdy potebakulturn komunikace vribec vznik.
Takjako se tenpipjmuliterrrnhosdlen neomezujejen na te-
nskzkuenosti, n;fbrzapojuje i svzkuenosti ivotn(umoujcna-
pklad rozlien pravdpodobnosti a fantasknosti nebo kardinlnosti i
marginlnosti problematiky sdlovandlem),tak autor vy chz pi for-
mulaci svhoumleckholiterrnho sdlenz tohoto existencilnho poza-
d.Pro umlce je takov mto pozadm iveln estetick zkuenost (v rrizn
mereflektovan), v nse promt poetick, tvoiv hodnota tohoto'.it-
ho,'svta. Z n potom mriekrystalizovat ziimr provan estetickhodnoty
(krsy) ivotajakoceIku' Estetick hodnota ivotapakje syntzouhodnot
mimoestetick ch.a pedstavujepostulovanou monostopodstatnna smys-
luplnosti existence. Potebasdlit proitekttomonosti zakld umleckf
projev.Umlec (tedy)otr'rvnmateli monostprothodnoty,kterskftaj
a
existenci pocit opodstatnn nebo smysluplnosti (existuj ovemi situace,
Srov. napklad prce francouzskho strukturalisty L. Goldmanna.

740 741
 T|adinstrukturalistickf pstupse zamov na vztah hrurosobnost
- literrn kd (zvyklosti, normy' tradice) a dlo sejevilojako wjsledek per-
manentn konfrontace tvrirhozmru se souborem norem, tedy jako qfsle-
dek ozvltnn,naruenipekroen tchto norem. Norma se pak jevila
jako ptomndanost, jako konvence, kter existuje vlastn proto, aby byla
narulovna a umonila tak odliit tvriraktivitu od pasivn konformity.3
Pstupnmeckhoteoretika a historika H. R. JauBe tento metodick;f
pstupnahradil pohledem z opan strany _ ze strany vnmatele,tene.a
''kd.'literrnch (estetick]cha poetick1fch)zvyklost
tot'oto hlediska se
objevil v jin funkn podob: zmnil se v pozad, na nm vyvstv d.
lo-sdlen.JauB v ttosouvislosti hovoo horizontu oekvrn vypllvajm
jak ze tenovch dosavadnch zkuenosts literaturou, tak i zjeho ped-
bnfch znalost estetiky a poetiky zskan ch ve kolenebo vlastnm stu.
diem. Situace se tedy z tenskho pohledu podstatn mn,jestlie autor
v tradinmstrukturnm pojet vidl v '.kdu'. vlastn soubor zbran stoj-
cchv cest jeho individulnmu tvrirmuprojevu, kterj je tebaporuit,
-
aby se v dle prosadila jeho individualita, pak tennaopak jak to v
teoretik Jean Louis Dufays5 -
po.lud.,i dob ukzal napklad belgickf
hl"da.\' dle nejprve ty sloky, kter naplujjeho oekvn (konvenn
stereotypy,respektive tradinliterrn archetypy), aby na nich za]oilsvou
interpretanstrategii.
Vcelkovm pohledu ze vzn1k paradoxn situace: autor, tvrirosob-
nost, stojv opozici vriiteni:jeho snaha pekonatkonvence ho vlastn
vzdalujemonosti vejt se tenemv kontakt, nebopropjemcejsou tyto
konvence pedpokladempro to' aby byl s to osvojit si qfznam a smysl sdle-
ni, Zminnprce Dufaysova (a nejen jeho) ukazuje, e umleck sdlen
je prv msiem, kde se ob intence stetaja vytvej napt, kter je
zdrojem jeho nejen v znamotvornho(smantickho),nybri smyslotvor-
nho(premati.teno) poten"ilu zakldajchojeho,'energetickou''6povahu
vyaujiaktivn vnmatelskou, tenskouriast pijeho konkretizaci
(aktualizaci).
Podstatnpro tento komplexn komunikativn pstupje prv situan
pojetliterrnistruktury jafo dynamickhovztahu vechuveden;chsloek:
3 prohibrni
Na monost dynamickho pojet normy sam, pemny jej motivan a
funkce' poukzal v pspvku na koerenci o strukturalismu s nzvem Norma funkce
normy (v tisku).
funkce
a
Srov. H. R. Jau3 :Literaturgeschchte als Prouokation (L970);ftanc. pepracovan verze
in H. R. JauA..Pour une esthtiquede Ia rception,Paris 1978' s. 21-80.
5
Srov. J. L. Dufays: Strotypeet lecture, Liege 199+.
6 7
srov. M' Jankovi: Dto jako d'nsm'yslu, Praha 1992.
740
autora, dla (ajeho kdovho pozad) i tene.odtud se otevr vhled
na historic\f proces jako na adu literrrn komunikativnch situac, v nich
se funknqfznam jeho sloek mn a ovlivuje tak povahu literaturyjako
kulturnho jevu i jako struktury. Vztahy mezi uveden;fmi slokami toti
mohou b;ft upevovny nebo oslabovny, com drisledky pro povahu lite-
ratury: oslabujli se komunikativn vztahy, zttc |itetatura strukturn
celistvost _ roste napklad rozdl mezi centrem a perifri,struktura se
rozpa na inkompatibiln vrstvy elitn a triviln produkce, str se tak
tozd|mezi kdovfmi normami literrnch druhri a nrri, vznikaj'.hybrid-
n'' literrn formy a podobn. V opanmppadse struktura upevuje,
sl loha kdu, tradinhopozad. Literrn struktura nen tedy vyata
z procesu labilizace a stabilizace, ani by byla zruena kontinuitajejho
trvn. Znik struktury by znamen znik literatury jako kulturnho jevu.
Samozejmm tento pohled vyjmajckomunikativn strrrkturu litera-
tury jako pedmtzkoumn z celku irchsouvislost(literatura v komple-
xu umleck ch druhri, umn v komplexu kultury, kultura v komplexu
spoleensk ch pomrri) nutn redukcionistickou povahu. Nen tm vak
popenamonostzkoumat i tyto irsouvislosti, pokud nedochzke krt-
kmu spojenliteratury se socilnmi pomry,jako tomu je pisociologicky
ilustrativnch pstupech.7
Pi zkoumn historickhoprocesu zmn (a trvni) ve vztazchhlavnch
sloek literrn struktury se ovemnem emevyhnout ani problematice
vztahu ttokomunikativn situace a toho, co fenomenolog1enazjr.'itlm.'
nebo ''pirozen1/m.' svtem, tedy onexistenciln zkladny ihorizontu,
tvocchpozad,kdy potebakulturn komunikace vtibec vznik.
Tak jako se tenpipffjmu literrrnhosdlen neomezujejen na te-
nskzkuenosti, n,lbr zapojuje i svzkuenosti ivotn(umoujcna.
pftlad rozlien pravdpodobnosti a fantasknosti nebo kardinlnosti i
marginlnosti problematiky sdlovandflem), tak autor vycltz pi for-
mulaci svhoumleckholiterrnho sdlenz tohoto existencilnho poza-
d.Pro umlce je takoqfmto pozadm iveln estetick zkuenost (v rrizn
mie reflektovan), v nse promt poetick, tvoivhodnota tohoto ,'it.
ho'.svta. Z n potom mriekrystalizovatzmr provan estetickhodnoty
(krsy) ivotajakocelku. Estetick hodnota ivota pakje syntzouhodnot
mimoestetick ch a pedstavujepgstulovanoumonostopodstatnna smys-
luplnosti existence. Potebasdlit proitekttomonosti zaHd umleck;f
projev. Umlec (tedy) otvr vrrmateli monostprot hodnoty, kter sk;ftaj
a
existenci pocit opodstatnn nebo smysluplnosti (existuj ovemi situace,
Srov. napklad prce francouzskho strukturalisty L. Go]dmanna
741
kdy se tato monostztrcz obzoru, kdy.'nestvrirnost.'ivota,jeho nepoetr-
nost, vzbuzuje pocit marnosti a absurdity).
Z toho vypl;fv, eumlec m vrch nad sqfm publikem, etennen
rovnocenn;mpartnerem v komunikativn situaci (jak se domnvajnkte
souasnteoretikov vychzejcz pedstavy autonomie textu). Ctenje
.'naslouchat.'umlcovu sdlen a klst si nad tvarem dIa
vdy tm, kdo m
a jeho energetick;/m potencilem otzku' po ivhodnotovintenci, kter
zak| smysl sdlen. (Jin vc je, zda s tmto zmrem - pokud se mu
podaho rozpoznat - bude souhlasit nebo s nm polemizovat, bez jeho
pochopen vak nelze hovoit o naplnn komunikativn situace).
Co z takovhopstupuvypl v pro historii literatury? Situanpojet
dv monostvidt literrn procesjak v dialektice porozumna neporozu.
mn, identifikace a emancipace, tak i v situanchsouvislostech, kdy se
pochopen autorova dla prohlubuje a vytvtakjeho ivou tradici, nebo
naopak, kdy nepochopenvrh na dflo stn zapomnn.Je to ncojinho,
,,ezy,,nap
neojdestrukturln literrn historii vytvejcdiskrtn
djinn1fm procesem. Pi komunikativnm situanmpstupuje zk]adem
souvislost komunikace, kter umoujepekraov at meze asnostiiv m
vdommhodnotoqfch tradic' Karlheinz Stierle tu qfstin hovoff o ptom-
nm spolubyt r zn1fchasoqfchvrstev - neboli o simultnn aktulnosti.8
V1fchodiskose oproti strukturln historii radikln mn:strukturalis-
'.epistm.'nebo v Kuh-
mus - napkladve Foucaultov pojet rozdln;fch
nov pojetpromn vdnch paradigmatg _ se snapostihnout zmnu, dis-
'.napii''asemv urit]fch(zlomov:ch)
krtnost djinnho procesu' ezy
momentech zd razuj odlinostjednfze od druh - vetnptomnosti evroptautoi,ijazykovho:et
historikovy. Ze,v ttosnaze odliitse od minulosti je monovidt vlastn
privodn podstatu strukturlnho pstupuk djinm' kterj je motivovn
emancipansnahou osvoboditse od tradice, uvolnit pouto vcptomnost
k minulosti, bt jin, poptsvou (historickou) totonost.loI dneekjev
8
K. Stierle: Dimenze rozumn (Msto literrn vdy),esk literatura 1993, s. 129:
'.Nov zkuenost spolubyt historickfch obdob lyaduje' abychom opustili pedstavu ,li.
nernho asu a msto nho pom;fleli na sloitjasovritvary spolub1't rychl;fch a
pomalfch asov1fch period...''
9 11
Srov' P. lirork.. Struktura a djiny, Praha 1982, s. 54 (Pojet rozpravy-diskursu ve
francouzskm strukturalismu, Michel Foucault)'
10
Identifrkanrilohu ivtradice vyloil P. Ricoeur v dIeTemps et rcjl (t. 3 - Temps
.'Identit est pris ici en sens d'une catgorie de Ia pratique.
racont), Paris 1985, s. 442:
Dire I'identit d'un individu ou d'une communaut, c'est rpondre a la question: qui a fait
telle action? Qui en est l'agent, l'auteur?'' - Ricoeurovo pojet zrove rehabilituje vfzn.am
tvrirho subjektu a jeho zmru pro naplnn komunikativn situace pi pjmu sdlen. losti umonnou tradic a projekc horizontu oekvn (budoucnosti) poukzal P. Ricoeur
Srov. tK. Stierle, cit. dlo v pozn. 8.
742
tuto emancipantendenci ve snaze osvoboditse od totalitn minulosti. Tato
emancipantendence ovemnestak postienptomnosti.Souasn
anarchie v literatue (i v literrn vd)jejen doasn;frnchaosem pinej-
cm labi]izaci literrn struktury, kter se transformuje k novstabilit'
Komunikativn situanpojetnaopak vy c|tzz pepokladu neurit
odlinosti ptomnsituace a hled v minulosti rysy, kter by pomohly ji
definovat, urit.11Djiny se nepkvrjli minulosti, n br pro ptomnost.
Smyslem djepisectvjeprv h]edntotonosti,nejen scelujcna zklad
tradic ptomnouosobnost,nlbr takintegrujcrrizn spoleenstv. Nejen
to, mse limeod sv ch pedkri,n1fbrprv to, co s nimi mme spole-
nhojakojejichpotomci,vytvhistorickoutotonost.12 Historik literatu-
ry samozejmmrie,ba mus p1hlet i k tomu, co zastaralo, pozbylo ivot-
nosti, co ns dnes neoslovuje,smyslem jeho prce je vak hledn ivtra-
dice, souvislosti,kontaktu se vm,co nm dnes .'m co ci,'. Historik nen
faktograf, shledvajcrdajeo minulosti, historikje ten, kdo si klade otzku
po povaze a potebchptomnsituace a hled na ni odpov v ptom-
n1fchsituacch, kterpominuly, ale mohou b1ftoiveny.Minul pitomnost
se v jeho pohledu stv ptomnou minu]ost, ivou tradic.
Pokudjde o slovnky,ajipersonln,ivcn,tu se ocitme na zcela
odlinrovin. Slovrrft na rozdfl od historika je faktogr sbratel rdaj .
V dnmppadto nen podcenn vyznamu lexikografie' Je to ehole
fakt. Vymezen pedmtuje zde mnohem statitja obecnj:jde tu o
vymezenjednotky (autor, dlo urithonru idruhu) a rozsahu pedpo-
k]danho souboru (z hlediska asovho: autoi 19. stolet, prostorovho:
spisovatel).V tomto rmci pakje teba
urit pravidla v;bru(poetvydan;ch knih, tradin presti dfla) a pole
lexikografovy prceje dno _ dalotzky tfkajc se struktury slovnku
a stavby heseljsouji za]eitostvcemn technickou. Nkter typy slovn-
kri se sna zkombinovat hledisko faktografick a qfkladov (srov. nap-
kla Slounh esk przy 1945-1991). K tomu rieluzavdj tzv. charak-
teristiky, v nich je snahou lexikografri zachyt'it pznan rysy autora i
dIa,eventuln poukzat na ivotopisnpodmnky a dobovokolnosti vzni-
ku dla, respektive najeho qvojovzaazen Nejde tu vak o postien
V obdob,,- .myslu hovoi zmnn (v pozn. 2) studie K' Chvatka a W. F. Schwarze
o tradici: .'Tradice nen pouh pedvrnurit ch ltek, tmat, mylenek a symbolik, ale
vdom souvislosti smyslu.'' Ve vfkladu historickho procesujako struktury (sic!) ovem oba
autoi setrvvaj na pozici preferujc inovaci (to znamen emancipaci pfitomnosti od minu]os-
ti), zdrirazovn jinosti, kter je v zkladu romantickho postoje zddnho avantgardou.
12
Na q1"^am historick pitomnosti ja}o iniciativnho prostedkovn mezi recepc minu-
ve qfe uvedenprci (pozn. 10)' s. 421.
743
kdy se tato monostztrcz obzoru, kdy.'nestvrirnost.'ivota,jeho nepoetr-
nost, vzbuzuje pocit marnosti a absurdity).
Z toho vypl;fv, eumlec m vrch nad sqfm publikem, etennen
rovnocenn1mpartnerem v komunikativn situaci (jak se domnvajnkte
souasnteoretikov vychzejcz pedstavy autonomie textu). Ctenje
.'naslouchat.'umlcovu sdlen a klst si nad tvarem dIa
vdy tm, kdo m
a jeho energetick;fm potencilem otzku' po ivhodnotovintenci, kter
zak| smysl sdlen. (Jin vc je, zda s tmto zmrem - pokud se mu
podaho rozpoznat - bude souhlasit nebo s nm polemizovat, bez jeho
pochopen vak nelze hovoit o naplnn komunikativn situace).
Co z takovhopstupuvypl1/vpro historii literatury? Situanpojet
dv monostvidt literrn procesjak v dialektice porozumna neporozu-
mn, identifikace a emancipace, tak i v situanchsouvislostech, kdy se
pochopen autorova dla prohlubuje a vytvtakjeho ivou tradici, nebo
naopak, kdy nepochopenvrh na dflo stn zapomnn.Je to ncojinho,
,,ezy,,nap
neojdestrukturln literrn historii vytvejcdiskrtn
djinn1fm procesem. Pi komunikativnm situanmpstupuje zk]adem
souvislost komunikace, kter umoujepekraov at meze asnostiiv m
vomm hodnotoqfch tradic' Karlheinz Stierle tu qfstin hovoff o ptom-
nm spolubyt r zn1fchasoqfchvrstev - neboli o simultnn aktulnosti.8
V1fchodiskose oproti strukturln historii radikln mn:strukturalis-
'.epistm.'nebo v Kuh-
mus - napkladve Foucaultov pojet rozdln;fch
nov pojetpromn vdnch paradigmatg _ se snapostihnout zmnu, dis-
'.napii''asemv urit]fch(zlomov:ch)
krtnost djinnho procesu' ezy
momentech zdrirazuj odlinostjednfze od druh - vetnptomnosti evroptautoi,ijazykovho:et
historikovy. Ze,v ttosnaze odliitse od minulosti je monovidt vlastn
privodn podstatu strukturlnho pstupu k djinm' kterj je motivovn
emancipansnahou osvoboditse od tradice, uvolnit pouto vcptomnost
k minulosti, bt jin, poptsvou (historickou) totonost.loI dneekjev
8
K. Stierle: Dimenze rozumn (Msto literrn vdy),esk literatura 1993, s. 129:
'.Nov zkuenost spolubyt historickfch obdob lyaduje' abychom opustili pedstavu li.
nernho asu a msto nho pom;fIeli na sloitjasovritvary spolub1t rychl;fch a
pomalfch asov1fch period....'
9 ''
Srov' P. lirork.. Struktura a djiny, Praha 1982, s. 54 (Pojet rozpravy-diskursu ve
francouzskm strukturalismu, Michel Foucault)'
10
Identifrkanrilohu ivtradice vyloil P. Ricoeur v dIeTemps et rcjl (t. 3 - Temps
.'Identit est pris ici en sens d'une catgorie de Ia pratique.
racont), Paris 1985, s. 442:
Dire I'identit d'un individu ou d'une communaut, c'est rpondre a la question: qui a fait
telle action? Qui en est l'agent, l'auteur?'' - Ricoeurovo pojet zrove rehabilituje vlznam
tvrirho subjektu a jeho zmru pro naplnn komunikativn situace pi pjmu sdlen. ]osti umonnou tradic a projekc horizontu oekvn (budoucnosti) poukzal P. Ricoeur
Srov' tK. Stierle, cit. dlo v pozn. 8.
742
tuto emancipantendenci ve snaze osvoboditse od totalitn minulosti. Tato
emancipantendence ovem nestak postienptomnosti.Souasn
anarchie v literatue (i v literrn vd)jejen doasn;fmchaosem pinej
cm labi]izaci literrn struktury, kter se transformuje k novstabi]it.
Komunikativn situanpojetnaopak vychz zpepokladu neurit
odlinosti ptomnsituace a hled v minulosti rysy, kter by pomohly ji
definovat, urit.1lDjiny se nepkvrjli minulosti, n br pro ptomnost.
Smyslem djepisectvje prv h]edntotonosti,nejen scelujcna zkla
tradic ptomnouosobnost,nfbt takintegrujcr zn spoleenstv. Nejen
to, mse limeod sqfch pedkri,n;brprv to, co s nimi mme spole-
nhojako jejich potomci, vytvhistorickou totonost.12Historikliteratu-
ry samozejmmrie,ba mus plhleti k tomu, co zastaro, pozbylo ivot-
nosti, co ns dnes neoslovuje,smyslem jeho prce je vak hledn ivtra-
dice, souvislosti,kontaktu se vm,co nm dnes .'m co ci''.Historik nen
faktograf, shledvajcridaje o minulosti, historikje ten, kdo si klade otzku
po povaze a potebchptomnsituace a hled na ni odpov v ptom-
n1fchsituacch, kterpominuly, ale mohou b;ft oiveny.Minul ptomnost
se v jeho pohledu stv ptomnouminulost, ivou tradic.
Pokudjde o slovnky, ajipersonln, ivcn,tu se ocitme nazce|a
odlinrovin. Slovnkna rozdfl od historikaje faktograf, sbratel ridajri.
V dnmppadto nen podcenn vyznamu lexikografie. Je to ehole
fakt. Vymezen pedmtuje zde mnohem statitja obecnj:jde tu o
vymezenjednotky (autor, dlo urithonrui druhu) a rozsahu pedpo-
klanho souboru (z hlediska asovho: autoi 19. stolet, prostorovho:
spisovatel).V tomto rmci pakje teba
urit pravidla v;bru(poetvydan ch knih, tradin presti dla) a pole
lexikografovy prceje dno - dalotzky tfkajc se struktury slovnku
a stavby heseljsouji z7eitostivcemn technickou. Nkter typy slovn-
kri se snazkombinovat hledisko faktografick a q/kladov (srov. nap-
kla Slounh esk przy 1945-1991). K tomu rielu zavdj tzv. c}'atak-
teristiky, v nichje snahou lexikografri zachytit pznan rysy autora i
dIa,eventun poukzat na ivotopisnpodmnky a dobovokolnosti vzni.
ku dla, respektive najeho q.ivojovzaazen,Nejde tu vak o postien
V obdob.,- .myslu hovoi zmnn (v pozn. 2) studie K. Chvatka a W. F. Schwarze
o tradici: .'Tradice nen pouh pedvrnurilfch ltek, tmat, mylenek a symbolik, ale
vdom souvislosti smysIu.'. Ve v kladu historickho procesujako struktury (sic!) ovem oba
autoi setrvvaj na pozici preferujc inovaci (to znamen emancipaci ptomnosti od minulos-
ti), zdrirazovnjinosti, kter je v z]<laduromantickho postoje zddnho avantgardou.
12
Na q"nam historick ptomnostija.ko iniciativnho prostedkovn mezi recepc minu.
ve qfe uvedenprci (pozn. 10)' s. 421.
743
ivlch a odumel ch sloek vzhledem k pitomn situaci, kdy je slovnk
vytven (nkdy to b;fv urenoqfbrem), cflem je situan neutrln popis.
otzkahistorick totonosti ptomnsituace se zde neklade. Clem
nen hledn (sebe)urujcho prisoben ivtradice, ptomnminulosti.
Cflem je vytvoeniormativn funknhosouboru dat. Uspodnprvkri
v souboru je mechanick a vzhledem k pedmtuvnjkov(abeceda).Je
to vlastn jakfsi rejstkk djinm, vybaven biograficko-bibliografi ckfm
apartem. Vytvsimultnn pehledinitelri djinn1fchsituac (autorri),
respektive jejich projevri (dl). Jestlie historik otevr minulost ptomnosti
(a naopak), lexikografuzavr dn do statickho souboru dat seazen1fch
podle iorman rieloqfch hledisek. Slovnk je informanthesarrrus, jeho
podstatouje konzer:vacedat. Ze svpodstaty thne k indiferentnosti a zro.
ve k nivelizaci, i pesnji generalizaci informanchprvkri bez ohledu
na jejich vztah k ptomnsituaci.
V situacch, kdy ztnnfch drivodti nabfvaj pevahy tendence eman-
cipannad tendencemi identifikanmi, kdy vdom ivfch tradic je osla-
beno nebo zmrn potlaovrno (srov.,'Huskovo ticho!''),se dalexikogra-
fickfm zmrrim. opan bychom mohli {ci,eslovnkstvkvete v do-
bch, kdy otzka historickhovdom,potebadjinnidentifikace ptom-
nosti, je zastena.Nebylo proto nhodn,euns v dob tzv'notma|izace
vznikla ada literrnch slovnkri (rizn hodnoty podle mry ideologick
deformace), kter vytvely svou faktografi pomysln rejstkk djinm'
kter nebyly napsny - a nemohly b;ft napsny, protoe povaha tehdej
ptomnostinedvala monostklst si otzky po jej historick totonosti
(jejtotonostbyla ideologicky oktrojovna, a tedy mimo diskusi). Dnes tato
monostexistuje a vytvpodmnky pro vznik rrizn;fch pojetdjinniden-
tifikace ptomnosti.Stv se tak qfzvou pro literrn historii.
744
pozNmry
zrrennx
7. kongres sutouliterrnudn bohemistiky - setkniliterrnvdn ch bohe-
mistri, vysokokolskych pedagogri, vdeck;fch praco',.nkr,pekladatelri a pro-
pagtor eskliteratury z Bulharska, Dnska, Estonska, Finska, Francie,
Gruzie, Chorvatska, Itlie, Kanady, Litvy, Mad'arska, Nmecka, Nizozem'
Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, vdska,vj'carska, IJkra-
jiny' USA a ze vech r{lznamn ch esk;fchpracovi probhlo 27. ,ervnaa
1. ervence 1995 v Praze v sdle Akademie vd esk republiky (Praha 1,
Nrodn 3). Zrastnilo se jej na sto odbornkrprisobcch v zahrani a tm
sedm destek domcch. Podal jej stav pro eskou literaturu Akademie vd
eskrepubliky, Katedra eskliteratury a literrn vdy Filozofick fakulty
Univerzity Karlovy a stav bohemistickj'ch studi Filozofick fakulty Univer-
zity Karlovy. Ztitu nad nm pevzali ministr zahraninch vc eskrepub-
liky Josef Zieleniec a ministr kultury eskrepubliky Pavel Tigrid, finann
jej podpoil progam East-East nadace open Society Fund.
Soust irhoprogramu pro riastnky kongresu a estnhosty byl kok-
tejl podan1fMinisterstvem zahraninch vc R v Zrcadlovm salnku er-
nnskho pa|ce (27. ervna), veer s divadelnm pedstavenm (A. P. echov:
Racek, Divadlo Na zbra, 28. ervrra),veer s recitlem harfenistky Ewy
Jalarov a vna podanf velvyslancem Polsk republiky Jackem Balu-
chem (29. ervna); 1. ervence uspodala obec esk:fch spisovatelri vj.let na
Psecko (kterj. mimo jin zahrnoval prohldku msta, kulalf diskusn stul
Souasn, esk,Iiteratura zeunit a zuenku - uvdl Pavel Janouek, nvtvu
nov oteven galerie Prcheskho muzea v Psku a prohldku gotickho
hradu Zvkov).
V prtibhu vlastnho kongresovhojednn (28.- 30. ervna) zazn|oti-
aedest pspvkri badatelri ze zahtanii atinct refertri bohemistri prisob-
cch v echch.
PRoGRAM KoNGRESU
28. ERVNA 1995 / STEDA
9.m slavnostn i zahjeni
10.m- 12.00(moderoval Pavel Tlensklf):
Mojmr Grygar: o specifinosti eskliteratury, Peter Bugge: eskd literatura
na zahranin uniuerzit (uaha pedagogickd), JacekBaluc|t: Z hlediska cizho
bohemisty, Veronika Heov: Situace, monosti a rneze innosti liter,ta-bohe-
misty u zahrani, Antonn Man: m se _ bohuel _ Iiter,rnudn bohe-
mistika nezab!,ud, Jan Jirouek: Pragmatick problmy bohent.istiky; diskuse.
745
ivfch a odumel ch sloek vzhledem k pitomn situaci, kdy je slovnk
vytven (nkdy to blv urenoqbrem), cflem je situan neutrln popis.
otzkahistorick totonosti ptomnsituace se zde neklade. Clem
nen hledn (sebe)urujcho prisoben ivtradice, ptomnminulosti.
Cflem je vytvoeniormativn funknhosouboru dat. Uspodnprvk
v souboru je mechanick a vzhledem k pedmtu vnjkov(abeceda).Je
to vlastn jakfsi rejstkk djinm, vybaven biograficko-bibliografi ckfm
apartem. Vytvsimultnn pehledinitelri djinn]fch situac (autorri),
respektive jejich projevri (dl). Jestlie historik otevr minulost ptomnosti
(a naopak), lexikografuzavr dn do statickho souboru dat seazen1fch
podle iorman rieloqfch hledisek. Slovnk je informanthesaurus, jeho
podstatouje konzer:vacedat. Ze svpodstaty thne k indiferentnosti a zro.
ve k nivelizaci, i pesnji generalizaci informanchprvkri bez ohledu
na jejich vztah k ptomnsituaci.
V situacch, kdy z rrizn ch drivodti nabjvaj pevahy tendence eman-
cipannad tendencemi identifikanmi, kdy vdom ivfch tradic je osla-
beno nebo zmrn potlaovrno (srov.''Huskovo ticho|,'),se dalexikogra-
fickfm zmrrim. opan bychom mohli {ci,eslovnkstvkvete v do-
bch, kdy otzka historickhovdom,potebadjinnidentifikace ptom-
nosti, je zastena.Nebylo proto nhodn,euns v dob tzv. normalizace
vznikla ada literrnch slovnkri (rrizn hodnoty podle mry ideologick
deformace), kter vytvely svou faktografi pomysln rejstkk djinm'
kter nebyly napsny - a nemohly b;ft napsny, protoe povaha tehdej
ptomnostinedvala monostklst si otzky po jej historick totonosti
(jejtotonostbyla ideologicky oktrojovna, a tedy mimo diskusi). Dnes tato
monostexistuje a vytvpodmnky pro vznik rrizn;fch pojetdjinniden-
tifikace ptomnosti.Stv se tak qfzvou pro literrn historii.
744
zrnrx pozNmry
7. kongres sutouliterrnudn bohemistiky - setkniliterrnvdn ch bohe-
mistri, vysokokolskych pedagogri, vdeck;fch pracormkr,pekladatelri a pro-
pagtor eskliteratury z Bulharska, Dnska, Estonska, Finska, Francie,
Gruzie, Chorvatska, Itlie, Kanady, Litvy, Mad'arska, Nmecka, Nizozem'
Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, vdska,vj'carska, IJkra-
jiny' USA a ze vech q znamn ch esk;fchpracovi probhlo 27. ,ervnaa
1. ervence 1995 v Praze v sdle Akademie vd esk republiky (Praha 1,
Nrodn 3). Zriastnilo se jej na sto odbornkrprisobcch v zahrani a tm
sedm destek domcch. Podal jej stav pro eskou literaturu Akademie vd
eskrepubliky, Katedra eskliteratury a literrn vdy Filozofick fakulty
Univerzity Karlovy a stav bohemistickj'ch studi Filozofick fakulty Univer-
zity Karlovy. Ztitu nad nm pevzali ministr zahraninch vc esk repub-
liky Josef Zieleniec a mirristr kultury esk republiky Pavel Tigrid, finann
jej podpoil progam East-East nadace open Society Fund.
Soust irhoprogramu pro riastnky kongresu a estnhosty byl kok-
tejl podan Ministerstvem zahraninch vc R v Zrcadlovm salnku er-
nnskho pa|ce (27. ervna), veer s divadelnm pedstavenm (A. P. echov:
Racek, Divadlo Na zbra, 28. ervna), veer s recitlem harfenistky Ewy
Jalarov a vna podanf velvyslancem Polsk republiky Jackem Balu-
chem (29. ervna); 1. ervence uspodala obec esk:fch spisovatelri vj.let na
Psecko (kterj. mimo jin zahrnoval prohldku msta, kulalf diskusn stul
Souasn, esk,Iiteratura zeunit a zuenku - uvdl Pavel Janouek, nvtvu
nov oteven galerie Prcheskho muzea v Psku a prohldku gotickho
hradu Zvkov).
V pr bhu vlastnho kongresovhojednn (28.- 30. ervna) zazn|oti-
aedest pspvkri badatelri ze zahtanii atinct refert bohemistri prisob-
cch v echch.
PRoGRAM KoNGRESU
28. EB\TIA1995 / STEDA
9. m slavnostn i zahjerri
LO.m- 12.m (moderoval Pavel Tlensklf):
Mojmr Grygar: o specifinosti eskliteratury, Peter Bugge: eskd literatura
na zahranin uniuerzit (uaha pedagogickd), JacekBatuc|t: Z htediska ciziho
bohemisty, Veronika Heov: Situace, monosti a rneze innosti literta-bohe-
misty u zahrani, Antonn Man: m se _ bohuel _ Iiterd,rnudn bohe-
nt'istika nezab!,ud, Jan Jirouek: Pragrnatick problmy boherrt.istiky; diskuse.
745
 13.00-14.30- sekce A (moderoval Josef Vintr):
Antonn Kratochvil: eskkolstu a literatura u exilu po roce 1.948 a do ob-
dob praskhojara 1968, Milan Burda: eskd kulturn rada v zahrani ue
u!,uoji liter.rn innosti prvn ulny eskhopo norouho exilu (1948-1968)'
Josef Vintr: Literrnudnd. bohernistika u Rahoushu' Manfred Jhnichen:
Literdrnudn bohemistika u Nmecku; diskuse.
13.00-14'30- sekce B (moderoval Jindich Toman):
Annalisa Cosentinov: ohlasy estetiky Benedetta Croceho u echdch na pot-
k,u 20. stolet, Sylvie Richterov: T|adice Prashho linguistickho krouku u
Itdlii,Em1|Yo|ek:originljakopeklad lpekladjakooriginI(Prashdkola
ue panltin a u etin),Lubomr Doleel: Prask kola u erllu; diskuse.
14.45-16.30- sekce A (moderoval Hans Rothe):
Alexandr Mylrrikov: I'egenda o echoui,I*choui a Rusoui (Euoluce a interpreta-
ce), Ludmila Titovov: Rut bohemisto literatue eskhondrodnho obrozen,
Svtlana erlaimovov: esk literatura u slouansko-nrneckrn literrnm
kontextu, oleg Malevi: eskda ruskd literatura 20. stolet (Paralely a konfron-
oce)j diskuse'
14.45-16'30- sekce B (moderoval Lubomr Doleel):
David Herman:Vlznam knihy Das Literarische Kunstwerk Romana Ingardena
pro eskouliterdrn eorij, Nataa Drubek-Meyetov: Bohemistick pr,ce Ro.
mana Jakobsona (aneb Proje eskj,Jakobsonzanedbdurn),Miroslav erven.
ka: Z Jakobsonouy poetiky eskliteratury, FIetta Schmidov: K diskusi este-
tickfunhce (Muhaousk!, Buhle4 Jahobson, eruenka),Peter Zajac. Genero.
un smyslu u eskmstrukturalismu po Mukaous&m,. diskuse.
29. ERVNA1995 / TVRTEK
9.00-10.30- sekce A (moderoval Pavol Winczer):
Halina Janaszek-Ivanikov: Cesty a scestpolsk literdrnudn bohemistiky
u perspektiu poslednch padesti let, Giuli Leavov:Vybran kapitoly z gru-
znsko-esklch literd'rnch uztah , Almis Grybauskas: Bohemistika na Litu,
Jean Grosu: eskd literatura u Rumuns&u; diskuse.
9.00-10.30- sekce B (moderoval Mojmr Grygar):
Ji Svoboda: K m chouskmu tmatu u eskliterdrn ud bult ue v!,uoji hd,poezie u Rusku Ulbr peklady, uliuy, perspektiuy); diskuse'
od padestlch tet), I.:atrirLBerwangerov., Nenucend' hra a pedagogick, prag-
matika (Inscenouanuyprdun u B. Nmcou a M, uon Ebner-Eschenbachou);
diskuse.
10.45-12.30- sekce A (moderoval Sergej Nikolskij):
Tams Berkes: Historie a problmy mad,arsk bohemistiky, Ludmila B. Hanko-
v Souasn' mad,o'rsk bohemistika a jej pohled na eskouliteraturz, Veliko
Todorov:Bulharskd. bohemistiha - prameny a inouace,Ivan Pavlov: Bulharskd
literdrnudn' bohemistika jako iuotn dr.ha a udeckstanouisko, Anelina
Penevov: Pie dmluuy esklch knih u Bulharsku jako margind'ln druh literdr.
nudn bohemistiky ; diskuse.
746
10.45.12.30- sekce B (moderoval Antonn Kratochvil):
Urs Heftrich: Jak se infurpretuje kladiuern (T G. Masaryk a E Nietzsche), Jii
Stejskal: Nepraudpodobrui setkn (Kafha, Haek, Klma), Holt Meyer: ue7.-
houo pizndn (Psan a psemnosti u Hahou textu), Christina Balabanovov:
Cesk, moderna na pomez literdrnch diin a sround,uac typologie; diskuse.
13.30-15.00- sekce A (moderovala Helena Koskov):
Pavel Tlensk;f ..Pnos esk!,chernigrant ue Spojen!,ch stdtech literrnud,n
bohemistice, Veronika Ambrosov: Hledn msta urenMd,eckdlo Milady
Souhou),Petr Holman: B ohemistiha ue Spojenj,ch st,tech,MishaHarnickov:
eshd literatura u americh!,ch knihoundc; diskuse.
13.30-15.00_ sekce B (moderoval oleg Malevi):
Frantiek Vetka:Poetiha Dykoua zmouden Dona Quijota, Raisa Filipiko.
vov: Vanuroua poetika - poetika 20. stolet (Vlad,islau Vanura a And'rei B-
tyj), Sergej Nikolskij: Tuorba brataph a M. A. Bulgakoua (LImleckri struk-
tura _ rty antiutopie - Tutir kontakt); diskuse.
15.15.16.30- sekce A (moderoval Milo Tomft):
Peter Ka: K poiatkom slouenskej bohemistiky, tefanDrug: Milo (Jrban o
eshejliterat rq Rudolf Chmel: Slouensk, otzka u eshejkulttire, Ute RaB.
loffov: o,ak.je origiruil duojjazynj,?(Slouensho-eskj,ulchodiskou!, text ako
prehladatel,skj, problm) ; diskuse.
15.15-16.30- sekce B (moderoval Milan Suchomel):
Boena Plrnsk: Nkolih pozndmek ke uzjernn inspiraci literrn udy a
literrn ujchouy, Pavol Winczer: Metodick problmy a dilemata pi u!,uce
esh literatury naVde 'skuniuerzit, Nadda Sieglov: Literatura pro ml,.
dejako sou,stliterrnudn bohemistiky: diskuse.
30. ER\,'}.IA
1995 / PTEK
9.00-10.s0- sekce A (moderoval Ivan Pavlov):
Christa Rothmeierov:Vzdlen. blzkost (Bohemistika na rozhran d.uoukul-
'u', Giuseppe Dierna: Stau bohemistiky na italsk!,ch uniuerzit,ch po smrti
profesora Ripellina, Antonn Brousek: Serotouan b'snci (K problematice
reprezentatiunch antologi esk poezie u nmin), Ludmila Budagovov: es.
9.o0-10.30- sekce B (moderovala Herta Schmidov):
Jindich Toman: Karneval se nekonal (esk meziudlenti auantgarda a d.ad,a.
ismus), Ji Brabec: Kontradikn recepce eskauantgardy,Katica lvankovi-
,ov esh moderna a esk postmod,erna (Pozndmky k d,jinm literatury);
diskuse.
10'45-12.15- sekce A (moderovala Jaroslava Jankov):
Kees Mercks: Problm literdrnho stylu ue Weilou rorndnu iuot s huzd.ou,
Birgit Krehlov: o sonetech Jana Skcela, Zwzana Stolz.Hladk: Vzdlen od
sebe sama aneb Lou na Slepho Narcise (Drufulouenjako prozatmn syntza
przy Syluie Richterou), J6zefZarek: K souasndenkouliteralue'. diskuse.
747
 13.00-14.30- sekce A (moderoval Josef Vintr):
Antonn Kratochvil: eskkolstu a literatura u exilu po roce 7948 a do ob.
dob praskhojara 1968, Milan Burda: eskd kulturn rada u zahrani ue
u!,uoji literd'rn innostprun ulny eshhopo norouhoexilu (1948.1968),
Josef Vintr: Literdrnudnd bohemistiha v Rahousku' Manfred Jhnichen:
Liter'rnudnd. bohemistika u Nmec ku ; diskuse.
13.00-14.30- sekce B (moderoval Jindich Toman):
Annalisa Cosentinov: ohlasy estetiky Benedetta Croceho v echach na pot-
ku 20. stolet, Sylvie Richtetov.. T|adice Praskho linguistickho hrouku u
It lii,Em1|Yo7ek origiruil jaho peklad / peklad jako originl (Praskd kola
ue panltin a u etin),Lubomr Doleel: Prask' kola u erilu; diskuse'
14.45-16.30- sekce A (moderoval Hans Rothe):
Alexandr Mylnikov I'egenda o echovi,I'echoui a Rusoui (Euoluce a interpreta-
ce), Ludmila Titovov: Rut bohemisto literatue eskhond,rodnho obrozen,
Svtlana erlaimovov: esk literatura u slouansko-nmeckrn literrnm
kontextu, oleg Malevi: eskria rusk literatura 20. stolet (Paralely a honfron-
/ace); diskuse.
14.45-16.30- sekce B (moderoval Lubomr Doleel):
David Herman:Vjznam knihy Das Literarische Kunstwerk Romana Ingardena
pro eskou literdrn eorii, Nataa Drubek-Meyetov.. Bohernistick pr,ce Ro-
tnana Jahobsona (aneb Proje eshj,Jahobson zanedbun), Miros].av Cerven-
ka Z Jakobsonouy poetiky eskliteratury, Herta Schmidov: K diskusi este-
tich funhce (Muhaousk!,, Biihlet Jakobson, eruenka), Petet Zajac: Genero-
udn stnyslu u eskmstrukturalismu po Mukaousm;diskuse.
29. ERVNA 1995 / TVRTEK
9.00-10.30- sekce A (moderoval Pavol Winczer):
Halina Janaszek-Ivanikov: Cesty a scestpolsk literd,rnudnbohemistiky
u perspektiu poslednch padesti let, Giuli Leavov : Vybran kapitoly z gru-
znsko.esklch litenirnch uztah , Almis Grybauskas: Bohemistika na Litu,
Jean Grosu: esk literatura u Rumuns&u; skuse.
9.00-10.30- sekce B (moderoval Mojmr Grygar):
Ji Svoboda: K mdchouskmu tmatu u eskliter rn ud (zuldt ue u!,uoji kd poezie u Rusku (V!,bn peklady, uliuy, perspektiuy); diskuse.
od padestj,ch let), Katrin Berwangerov: Nenucen, hra a pedagogick prag-
matika (Inscenouanuypr'un u B, Nmcou a M. uon Ebner-Eschenbachou);
diskuse.
10.45-12.30- sekce A (moderoval Sergej Nikolskij):
Tams Berkes: Historie a problmy mad,arsk bohemistiky, Ludmila B. Hanko-
v: Souasn' tnad,arsk, bohernistika a jej pohled na eskouliteraturu Veliko
Todorov: Bulharsk bohemistiha - prameny a inouace, Ivan Pavlov: Bulharskd
literdrnvdn' bohemistika jako iuotn drdha a udeckstanouisko, Anelina
Penevov: Pie dmluuy esk!,chknih u Bulharsku jako margindln druh literdr-
nudnbohemistiky; diskuse.
746
10.45-12.30- sekce B (moderoval Antonn Kratochvil):
Urs Hetrich: Jak se interpretuje kladiuern (T G. Masaryk a E Nietzsche)' JLi
Stejskal: Nepraudpodobn' setkd,n(Kafha, Haek, Klma), Holt Meyer: uej-
houo piznn (Psan a psemnosti u Hahou textu), Christina Ba]abanovov:
Ceskd, moderna na pomez litertirnch djin a srounduac typologie; diskuse.
13'30-15.00- sekce A (moderovala Helena Koskov):
Pavel Tlensky., Pnos esk!,chemigrant ue Spojenj,ch sttech liter rnudn
bohemistice, Veronika Ambrosov: Hled,n msta urenN.deckd,IoMilady
Souhou),Petr Holman: Bohemistiha ue Spojenlch sttech, MishaHarnickov:
aesk literatura u americhlch hnihoundclr; diskuse.
13.30-15.00- sekce B (moderoval oleg Malevi):
Frantiek Vet7ka:Poetika Dykoua zmouden Dona Quijota, Raisa Filipiko-
vov: Vanurouapoetiha - poetiha 20. stolet Mladislau Vanura a And,rej B-
lyj), Seryej Nikolskij: Tuorba brataph a M. A. Bulgakoua (tlmleck struk-
tura _ rty antiutopie _ Tb rkontakt); diskuse.
15.15-16.30- sekce A (moderoval Milo Tomft):
Peter Ka: K poiatkom slouenshej bohemistiky, tefan Drug: Milo tJrban o
eskejliterat rq Rudolf Chmel: Slouensk, ot,zka u eskejkult re' Ute RaB-
loffov: o,akje origiruil duojjazyn!,?(Slouensho'eskj,uj,chod,iskouj,text ako
prekladatel,shj, problm); diskuse.
15.15-16.s0- sekce B (moderoval Milan Suchomel):
Boena Plnsk: Nkolik poznmek ke uzjernn inspiraci litenirn udy a
Iiterrn u!,chouy, Pavol Winczer: Metod,ickproblmy a dilemata pi uj,uce
esh literatury naVdelskuniuerzit, Nadda Sieg|ov..Literatura pro ml'-
de,jako soust litenirnudn bohemistiky; diskuse'
30. ER\T{A1995 / PTEK
9.m- 10.30- sekce A (moderoval Ivan Pavlov):
Christa Rothmeierov: Vzddlen blzkost (Bohemistika na rozhran d'uoukul.
ur), Giuseppe Dierna: Stau bohemistiky na italsk!,ch uniuerzitch po srnrti
profesora Ripellina, Antonn Brousek: Serotouan b'snci (K problematice
reprezentatiunch antologi eskpoezie u nmin), Ludmila Budagovov: les-
9.00.10.30- sekce B (moderovala Herta Schmidov):
Jindich Toman: Karneual se nekonal (esk meziutilerui auantgarda a d,ad.a-
ismus), Ji Brabec: Kontradikn recepce eskauantgardy, Katica lvankovi-
,ov:esh moderna a eskdpostmoderna (Poznrnky k d.jinm literatury);
diskuse.
10.45.12'15- sekce A (moderovala Jaroslava Jankov):
Kees Mercks: Problm literd,rnho stylu ue Weilou romdnu iuot s huzdou,
Birgit Krehlov: o sonetech Jana Shdcela, Zlzana Stolz-Hladk Vzddleni od
sebe samn aneb Lou na Slepho Narcise (Drululouenjako prozatmn syntza
przy Syluie Richterou),J6zefZarek: K souasndenkouliterolue;diskuse.
 10.45.12'15- sekce B (moderovala Halina Janaszek.Ivanikov):
Nonna Kopystianskaja: Perspektiuy boh,emistiky u aspektu zkoumd.n asopros-
oru, Wolfgang F' Schwarz: Ana$za liter rnch zptLsobpsan a jej ulznam
pro bohemistku (od staroeskhoTkadleka ke Komenskho Labyrintu suta),
.Predrag
Jirsak:, esk liter'rnud'nd' terrninologie (z pohledu ztihebskbohe-
rnistiky); diskuse.
13.30-15.00- sekce A (moderoval Peter Bugge):
Miloslava Slavkov: Liter'rnudnd, bohetnistika ue Sudsku, Helena Kos-
kov: eskd literatura ue udsku,Blanka Karls sonov.'Ndlez rukopisu Euro-
pae lumina a komenian u Norrkpingu, Eva.Kersti A]merudov: ota Pauel ue
udsk!, ch souuislostech; diskuse.
13.30-|4.15 - sekce B (moderoval Miroslav ervenka):
Milo Tomft: Vod'ikouopo 'atie obdobia a niektor otd'zky periodizcie eskej
literat ry 20. storoia,Hana mahelov:Vodikovastrukturalistickdkoncepce
literrn historie, Zuzana Pokorn: Liter rn archu jako pramen liter,rnhis-
torickho bd.d n: diskuse.
15.00-16.15- sekce B (moderoval Zdenk Peat):
Dobrava Moldanov: Zarnylen nad nkterj,mi problmy souasn literr-
nud'nbohemistiky, A]e Haman: Djiny a slounky (otdzka djin literatury
u dob krize historickho udom)' Anna Valcerov: Pozn.mky k najnoum
esk!,mlexikograficklm a historiografi'cklm prd.can. slounk b snicklch knih);
diskuse.
16.45Kulat' diskusn st.ilHistoriografie a lexikografi,e
jako bohemistick Stich)
oboryfuu:lx'":"".]il,:'trH'a A]exandr
astnci kongtesu mli rovn k dispozici pracovn materily pedstavujc
v pehledech a vj.tech bohemistiky dvancti zem (kter pfipravili Alfred
French. Ivan Pavlov, Peter Bugge - Knud Jordal, Catherine Servantov, Moj-
mr Grygar, A]ena Wildov.Tosi, Veronika Heov, Jacek Baluch, Sergej Ni.
kolskij, Milo Tomft' Anna Valcerov, Pavel Tlenskj., Robert B' Pynsent
Karel-ruk - James Naughton - Igor Hjek) a aktivity pti esk ch literr-
nvdnj.ch instituc. Z ohlen ch pednejcch,kte ze zvanych drivodri Misha Harnickov (Columbia Uniuersity, New ork) 286-292
nemohii pijet, dali k dispozici organiztor m sv referty A]fred French a
Eduard Petrri.
E-ra-Kersti
^-".,."":1:;::; ;,::;:il.
Veronika Ambrosov ((Jniuersity of Toronto) 83-85,
658-662
Christina Balabanovov (jsfuu literatury BAV, Sofija) 592-600
Jacek Baluch ((Jniwersytet Jagiello skingo, Krakw) 154-158
Tams Berkes (Literrnvd,n tistau My Budapest)
97.gg
Katrin Berwangerov (LIniu er s itiit P otsd,am) 5 79.585
Ji Brabec (Filozofick fakulta UK, Praha)
Antonn Brousek ((Jniuersittit Hamburg)
Ludmila Budagovov (stau slauistiky a balkanistiky RAV,
Moskua) 205-2Io
Peter Bugge (rhus (Jniuersitet) 46-50, 4L7 -423
Milan Burda ((Jniuersit Michet d'e Montaigne, Bordeaux)
677.68g
Karel Bruk (Cambridge (Jniuersity) 295:296
Annalisa Cosentinov (Roma) 607-613
Miroslav ervenka (Filozofickd fakulta UK, Praha / sfuu pro
eskou litera'
turu AV R, Praha) 475-483
Giuseppe Dierna (Roma)
Lubomr Doleel (IJniuersity of Toronto) 506-511
Nataa Drubek-Meyetov ((}niuersitcit Potsdam) 460-474
Stefan Drug ((Jstau slouenskej literat
ry SA\ Bratislaua) 238-2Bg
Ji Fiala (Filozofick, fakulta UP, olomouc) 316-329
Raisa Filipikovov (jstau sutouliteratury RAV, Moskua)
654.657
Alfred French ((Jniversity of Adelaid.e) LL_Ii, 40g_4l}
Jean Grosu (Suaz rumunskj,ch spisouatelti, Bucureqti) 1g4_1g6
Almis Grybauskas (Elektrenail g6-g9
Mojm1 Grygar (Filozofi,ckd fakutta UP, olomouc / (Jniuersiteit
Amsterdam)
148-153, 397-408
Igor Hjek (Uniuersity of Glasgow) 299.301
A]e Haman (Pedagogickd fakulta Z,pad,oeskuniuerzity,
Plze ) 334-335,
-
738-744
Ludmila B. Hankov (Fitozoftckd,
fakulta, Bud,apest) 1oo-105
Rudolf Havel (Prahd 855-862
Veronika Heov (Uniu erzita Lornd'a Eijtuij se,Budapest) 90.96,
414-4|6
Urs Hetrich (Uniuersitrit Bond 586.59I
David Herman (North carolina state (Jniuersity I purdue uniuersity)
4ss-4sg
Petr Holman (stau pro eskou literaturu AV"R, Praha) 259-273
Ji Hona (Filozofick fakulta UK, Praha) 336-338
Jaroslava Hrabrkov (Pedagogick
fakulta UK, Praha) 344-347
Rudolf Chme| (stau stouenskij literattiry SAV, Bratislaua)
Katica Ivankoviov (Fitosofski
fakultet, Zagreb) 601.606
Manfred Jhnichen (Humboldt. Uniuer sitiit, B ertin) I43-I47
Halina Janaszek-Ivanikov ((}niwersytet lqski, Katowice) 159-165
749
 10.45-12.15- sekce B (moderovala Halina Janaszek.Ivanikov): PEDNEJc e etnor
Nonna Kopystianskaja.. Perspektiuy bohemistiky u aspektu zkoutn n asopros- TExT
oru' Wolfgang F. Schwarz: Analj,za literdrnch zp sobti psan a jej u!,znam Eva-Kersti Almerudov (Stockhotm (Jniuersitet)
pro bohernistku (od staroeskhoTkadleha ke Kom'enskhoLabyrintu suta), 689-694
Veronika Ambrosov ((}niu.ersity n,o"ta-
x as-85, 658-662
PredragJirsak: eskd liter rnudnd terminologie (z pohled,u z,hebskbohe. Christina Balabanovov ( stai liierat",,
iv S ofija) 592-600
mistiky); diskuse. Jacek Baluch ((Jniwersytet Jagieltoskiego,-Krahw)
13.30-15.00- sekce A (moderoval Peter Bugge): 154-158
Tams Berkes (Liter rnudn!, ,i't",
uiu,, ud,apest) 97.99
Miloslava Slavkov:Literdrnudrui bohemistika ue udsku,Helena Kos- Berwangerov (Uniueisitat potsaaj
!.at1n zs-sas
kov: esk literatura ue udsku,Blanka Karls sonov: Nd,lez rukopisu Euro- Brabec (Filozofickd fakulta UK, Praha)
pae lumina a kom'enian u Norrk pingu, Eva-Kersti A]merudov: ota Pauel ue {i
Antonn Brousek ((Jniuersittit Hamburg)
udskj,ch s ouuislostech ; iskuse. Ludmila Budagovov (stau slauistiky
bahanrstiky RAf; Moskua) 205-2Io
13.30-14.45- sekce B (moderoval Miroslav ervenka): Peter Bugge (rhus (Jniuersitet)ae -so,_
a1i.is
Milo Tomft:Vodikouo pot.atieobdobia a niektor ot.zkyperiodiz'cie eskej Milan Burda ((Jniuersit Michel de Mo,ntoig,e,
Bord,eaux) 677-683
literakiry 20. storoia,Hana mahel ov:Vodikoua strukturalistick' koncepce Karel Bruk (C amb rid,ge tJniuersity) zss ]zi,g
literrn historie, Zwzana Pokorn: Literrn archv jako pramen literd'rnhis- Annalisa Cosentinov (Roma) 607-6i3
torickho btidd,n; diskuse. Miroslav ervenka (Filozofick
fakulta UK, Praha / sfuu pro eskou litera-
15.00-16.15- sekce B (moderoval Zdenk Peat): turu AV R, Praha) 475-48;,3
Dobrava Moldanov: Zamylen nad nkterjmi problmy souasn literdr- Giuseppe Dierna CRoma)
nudn bohemistiky, A]e Haman: Djiny a slounky (otdzka djin literatury Lubomr Doleel ((Jniuersity of Toronto)
506-51l
u dob krize historickho udom), Anna Valcerov: Poznmky k najnourn Nataa_Drubek-Meyerov i(lniuersitcit
Pot,aoo 460-474
eskjm lexikografick!,m a historiograficklrn prdcam (Slounk bdsnickj,ch knih); stetan L,rug (Ustau slouenskej literattiry
SA\ Bratislaua) 2BB_2BS
diskuse. Ji Fiala (Filozofick
fakulta UP, otomouc) a.ezs
16.45Kulat' diskusn sttil: Historiogrart.e a lexikografie Raisa Filipikovov (sfuu sutouliteratury
jako bohemistick obory (uvedli Miroslav Zelinskj' a Alexandr Stich) RAV Moskua) 654-657
A]fred French ((Jniuersity of Ad'elaide) iI.-l,
iog-qJs
a shrnut kongresovho jednrn. Jean Grosu (Suaz rumunskj,ch spisouatelti,
ucureEti) 184-186
Almis Grybau skas (Elektrenail aA_SS
astnci kongresu mli rovn k dispozici pracovn materily pedstal'ujc Mojmr Grygar (Filozofrckd
fakulta UP, olomouc / (Jniuersiteit Amsterd,am)
v pehledech a wj.techbohemistiky dvancti zem (kter pipravili Alfred 148-153,397-408
French, Ivan Pavlov, Peter Bugge - Knud Jordal, Catherine Servantov, Moj- Igor Hjek ((Jniuersity of Glasgow) 299-301
mr Grygar, A]ena Wildov.Tosi, Veronika Heov, Jacek Baluch, Sergej Ni- Ale-|{^a1an (Pedagogick
fakulta Zpad,oeskuniuenity, Plze ) 334.335,
kolskij, MiIo Tomk, Anna Valcerov, Pavel Tlenskj., Robert B. Pynsent - 738-744
Karel Brurk - James Naughton - Igor Hjek) a aktivity pti eskj.ch literr- Ludmila B. Hankov (Filozofickd
fakulta, Budapest) 100.105
nvdn ch instituc. Z ohlen ch pednejcch,kte ze zvanych drivodti Misha Harnickov (Columbia Uniuersity,,
Nnwh,H 286-292
nemohli pijet, dali k dispozici organiztorrim sv referty Alfred French a Rudolf Havel (Praha) 355-862
Eduard Petrri. Veronika Heov ((Jniuerzita Loninda
Eijtu se,Budapest) 90-96, 414-416
Urs Heftrich (Llniuersitrit Bonn) 8g6_891
David Herman(North carorina state (Iniuersity-l purd,ue
Uniuersity) 4ss_45g
((}stau pro eskou literat,,u ,qi'a,
|."-!'-l"'..l Praha) 259.273
Ji Hona @ilozofick
fakulta UK, Praha) 336-338
.,aroslava Hrabkov (Pedagogich
fakulta UK, Praha) 344.347
Rudolf Chmel stuu slouenskij literat
ry SAV'Bratistaua)
Katica Ivankoviov ( Filo sofski
fak ulte t,"Z g;;U 60 1-606
Manfred Jhnichen (H umboldt. Uniu ers.itat,. "
B eiin) L43-L47
Halina Janaszek.Ivanikov (t}niwersytet
3|,ii, Katowice) 159.165

749
Jan Jirouek (TJniuer sitiit M ijnchen) 106-142, 424-431
Predrag Jirsak (Filosofshi fakultet, Zagreb)
Knud Jordal (Arhus Uniuersitet) 46-50
Blanka Kar]ssonov appsala Uniuersitet / gymnzium u Norrkpingu)
550-560
Peter Ka (IJniuerzita P. J. aftirika, Preou) 227-232
Nonna Kopystianskaj a ((Jniuerzita Luou) 56I-566
Helena Koskov (Link ping Uniu ersitet) 25I-258
Antonn Kratochvil (M ilnc heil 663.676
Birgit Krehlov ((Jniuer sittit Potsdam) 695-702
Madimr Kivnek (Pedagogickti fakulta UK, Prahd 347-35I
Giuli Leavov (stau gruznsk literatury, Tbilisi) 63-67
\rladimr Macura (stau pro eskou literaturu AV R, Praha) 9-1o, 366-369
oleg Malevi (Suaz spisouatel , St. Peterburg) 639-647
Kees Mercks ((Jniuersiteit Amsterdam) 684-688
Antonn Man (Slouanskj, stau AV R, Praha) 432-440
Holt Meyer (Uniuersitrit Potsdam) 630-638
Dobrava Moldanov (Pedagogich fahulta UJEP, Ust nad Labern) 385-386,
44I-443
Alexandr Mylnikov (Muzeum antropologie a etnograft.e RAU St. Peterburg)
534-540
James Naughton (Oxford Uniuersity) 296-299
Sergej Nikolskfi Astuu slauistiky a balkanistiky RA\ Moskua) 648-653
Ivan Pavlov (Sofijskd uniuerzita Klimenta ochridskh 13-23' 28-32
Anelirra Pen,evov(Nakladatelstu Sffish uniuerzity Klim'enta ochridshho)
33-45
Zdenk Peat (stau pro eskou literaturu Av R, Praha) 362-365
Eduard Petri (Filozofi.ckd fahulta UP, Olomouc) 529-533
Boena Plnsk aysok kola pedagogick , Hradec Kr,lou) 444-447
Zuzana Pokorn (Literdrn archu PNP, Praha) 352-354
Robert B. Pynsent ([Jniuersity of Londoil 293-295
Ute RaBloffov (Humboldt.Uniuersitiit, B erlin) 724-7 35
Sylvie Richtetov (Universitd della Tt.lscia, Viterbo) 484-498
Christa Rothmeierov (Uniuersitcit Wieil I7l-I7 5
Milo Sedmidubskf (Uniu ersittit M nchen) 106-142
Catherine Servantov (Royan) 5I.62
Herta Schmidov (Uniuersitiit Potsdam)
Wolfgang F. Schwarz (Uniuersitcit Leipzig) 541"-549
Nadda Sieglov (Pedagogich fahulta MU, Brno) 448-452
Miloslava Slavkov (Lunds Uniuersitet) 239-250
Ji Stejskal (Uniuersity of Pennsyluania, Philad.elphia) 623-629
Alexandr Stich (Filozofick fakulta UK, Praha)
Zu'zana Stolz-Hladk ((Jniuersitdt Bern I otord Uniuersity) 709-723
Ji Svoboda (Filozofickd fakulta ostrausk uniuerzity) 567-573
750
Svtlana erlaimovov (i7stau slavistiky abalkanistiky RA\ Moskua) 574-5?8
Petr isler (stau pro eskou literaturu AV R, Prahd 369-384
Hana mahe|ov (Filozofi.ckd fakulta UK, Praha) 5l2-52o
Michael piit (Filozoftck, fakulta UK, Praha) 338-343
Ludmila Titovov asfuu slavistihy a balkanistiky RAV, Moskua) Igg-2o4
Veliko Todorov (Sofijskd uniuerzita Klim'e,nta ochridskho) 24-27
Jindich Toman (Uniuersity of Tbxas | (Jniuersity of Michigan)
Milo Tomft (Bratislaua) 2LL-226' 52I.528
Pavel Tbenskj' (Fordham Uniuersity, New York) 274-285
Anna Valcerov (Uniuerzita P. J, aflirika, Preou) 736.737
Josef Vintr ((fniuersittit Wien) 166-170
Emil Volek (Aizona State Uniuersity, Tbmpe) 499-505
Frantiek Vetika (Pedagogickd fakulta I}P, olomouc) 614.622
Alena Wildov-Tosi (Uniuersitd' La Sapienza, Rorna) 68.82
Pavol Winczer Aniuersitrit Wieil 176-183
Petet Zajac (stav slouenskej literat ry SA\ Bratislaua)
J6zef Zatek ((Jnywersytet Iqski,Ratowicd 703-708
Pnxr,an.arnr.
Petr Holman (A. French: Zpniva o stauu esk!,ch studi u AustrIii; text
J. Naughtona in Bohernistika ue VeIkBrit'nii)
Ji Holf (W. F. Schwarz: Ana$za literdrnch zp sob psan a jej ulznam pro
bohemistiku: od staroeskhoTkadleka ke Kon.enskho Labyrintu suta)
Marta Kadlekov (A. French: eskd literatura u zahrani)
Petr Kaiser (D. Herman: Vyznant knihy Das Literarische Kunstwerk Romana
Ingard.ena pro eskou literrn teorii)
Vladimr Kivnek (I. Paulou: Pehled historickho u!,uoje a souasnhodn
Iitenirnudn bohemistiky u Bulharsku; V, Todorou: Bulharskd bohemis-
tika - prameny a inouace)
Marta Soukopov S. V, Nikolskij: Literdrnudn bohemistika u Rusku; A.S.
Mylnikou: I*genda o echoui, I'echovi a Rusoui: Euoluce a interpretace)
EuN PoZNMKA
V tomto sbornku jsou otitny veker materily na 7. kongresu sutoulite-
rrnudn bohemistihy pednesennebo pro jeho riely urena objednan,
kter nm autoi poskytli do konce roku 1995 (pprava publikace byl avzna
podmnkami grantovho rikolu na rok 1995).
Texty byly pizprisobeny souasnmu eskmu pravopisu (samozejm
krom slovensky psan;ich pspvkri). Sjednoceno bylo pedevmpsan jmen
(vetn pechylovn) a nzvri, grafick vyznaen citac a zdriraznn; sjed-
757
Jan Jirouek (U niuer sittit M ilnchen) 106-142, 424-43I
Predrag Jirsak (Filosofski fakultet, Zagreb)
Knud Jordal (Arhus Universitet) 46-50
Blanka Karlssonov (tIppsala Uniuersitet l gymn'zium u Norrkpingu)
550-560
Peter Ka ([Jniuerzita P. J. afiirika, Preou) 227-232
Nonna Kopystianskaj a (Uniu erzita Lv ou) 56I-566
Helena Koskov (Link ping U niuer sitet) 25I-258
Antonn Kratochvil (Miinc hen) 663.676
Birgit Krehlov (Uniuer sitiit Potsdam) 695.7 02
Madimr Kivnek (Pedagogick fakulta UK, Praha) 347-35t
Giuli Leavov (stau gruznsk literatury, Tbilisi) 63-67
Madimr Macura (stau pro eskou literaturu AV R, Praha) 9-1o, 366.369
oleg Malevi (Suaz spisouatel , st. Peterburg) 639-647
Kees Mercks (Uniuersiteit Amsterdarn) 684-688
Antonn Man (Slouansk!,tistau AV R, Praha) 432-440
Holt Meyer (Uniuersitcit Potsdarn) 630-638
Dobrava Moldanov (Ped'agogich fahutta []JEP, Ust nad Labem) 385-386,
44r-443
Alexandr Mylnikov (Muzeum antropologie a etnografie RAU St. Peterburg)
534-540
James Naughton (Oxford Uniuersity) 296-299
Sergej Nikolsk1j (stau slauistiky a balkanistiky RA\ Moskua) 648-653
Ivan Pavlov (S ofij sk, uniuerzita Klim.enta ochrids kho) 13-23, 28-32
Anelina Pen,evov(Nakladatelstu Sofijsk uniuerzity Klim'enta ochridskho)
33-45
Zdenk Peat (stau pro eshouliteraturu Av R, Praha) 362.365
Eduard Petri (Filozofictui fahulta UP, Olomoud 529-533
Boena Plnsk aysok kola pedagogick , Hrad.ec Kr lou) 444.447
Zlzana Pokorn (Literdrn archu PNE Praha) 352-354
Robert B. Pynsent (Uniuersity of London) 293-295
Ute RaBloffov (Humboldt-Uniuersitdt, Berlin) 7 24-7 35
Sylvie Richtetov (Uniuersit della Tbscia, Viterbo) 484-498
Christa Rothmeierov (Uniue rsittit Wien) L7 l-I7 5
Milo Sedmidubsk! aniuersitiit Miinchen) Lo6.L42
Catherine Servantov (Royan) 5I.62
Herta Schmidov aniuersittit Potsdam)
Wolfgang F. Schwarz (Uniuersitiit l*ipzig) 541-549
Nadda Sieglov (Pedagogick fakulta MU, Brno) 448-452
Mi]oslava Slavkov (Lunds Uniuersiteil 239-250
Ji Stejskal (Uniuersity of Pennsyluania, Philadzlphia) 623-629
Alexandr Stich (Filozoficfui fakulta UK, Praha)
Zuzana Stolz.Hladk aniuersitcit Bern l oxford Uniuersity) 709-723
Ji Svoboda (Filozofichd, fakulta ostraush uniuerzity) 567-573
750
Svtlana erlaimovov[sfuvslauistikyabalkanistiky RA\ Moskua) 574-578
Petr isler(stau pro eskouliteraturu AV R,Praha) 369-384
Hana mahelov(Filozofick,fakulta t]K, Praha) 5L2-52O
Michael piit (Filozofickd fakulta UK, Praha) 338.343
Ludmila Titovov ((jstau slavistiky a balkanistiky RAV,Moskua) 7gg-2o4
VelikoTodorov (Sofi.jskduniuerzita Klimenta ochridsklt.o)24-27
Jindich Toman (Uniuersity of Texas l University of Michigan)
Milo Tomk(Bratislaua) 27I-226, 52L-528
Pavel Tlensky (Fordham Uniuersity,New York) 274-285
Anna Valcerov (Uniuerzita P. J. afdriha,Preou)736-737
Josef Vintr ([JniuersitcitWieil 166-170
Emil Volek (Arizona State Uniuersity, Tbmpe)4gg-505
Frantiek Vetika(Pedagogickfakulta UP, olomouc) 674-622
A]ena Wildov-"osi(UniuersitLa Sapienza, Roma) 68-82
Pavol Winczer (UniuersitcitWien) 176-183
Pet,erZajac (stau slouenskejliterat ry SA\ Bratislaua)
J6zef Zarck ((JnywersytetIqski,Katowice) 703-708
PEIDATEL
Petr Holman (A' French: Zpr.ua o stauu esklch studi u Austnilii; text
J. Naughtona in Bohemistika ue Velk Britnii)
Ji Holjl (W. F. Schwarz: Ana$za literrnch zp sob psan a jej ulznam pro
boh.emistiku: od staroeskhoTkadleka ke Komenskho Labyrintu suta)
Marta Kadlekov (A. French: eskd literatura u zahrani)
Petr Kaiser (D. Herman: Vlznam knihy Das Literarische Kunstwerk Romana
Ingardena pro eskou literdrn teorii)
Madimr Kivrnek (I. Pavlov: Pehled historickho ujuoje a souasnhodn
Iiter,rnudn bohemistiky u Bulharsku; V. Todorou: Bulharsk bohemis.
tika - prameny a inouace)
Marta Soukopov (S. V. Nikolskij: Liter'rnudn bohemistika u Rusku; A.S.
Mylnikou: I'egenda o echoui, I*choui a Rusoui: Euoluce a interpretace)
EDIN PoZNMKA
V tomto sbornku jsou otitny veker materily na 7. kongresu sutoulite.
rrnudn bohemistiky pednesennebo projeho riely urena objednan,
kter nm autoi poskytli do konce roku 1995 (pprava publikace byl avzna
podmnkami grantovho rikolu na rok 1995).
Texty byly pizprisobeny souasnmu eskmu pravopisu (samozejm
krom slovensky psan ch pspvkri).Sjednoceno bylo pedevmpsanjmen
(vetn pechylovn) a nzvtl, grafick vyznaen citac a zdriraznn; sjed.
75r
 RE.IsTK
nocen byl zp sob zpisu poznmek a bibliografickj'ch odkazri (uvdn ch pod
arou, dovoloval-li tojejich rozsah a nejedn-li se o bibliografickf soupis),jen
byl - vzhledem k mnostv a k rozmanitosti rukopisri - podren v co nejjed.
nodu podob (neuvdme vydavatele a poet stran u kninch publikac, Kurzvoujsou vytitnajmna autorri,jejichliterrn (beletristick) tvorba se
stala
nepestupnf ronk u asopisri apod.). Jeliko pohled na eskou literaturu, pedmtem odbornpozomosti nebo byla lydna ipeloena(stejn jsou zqfoaznny
zprisob interpretace a uveden tvrzenjsou pirozen vcjednotlivj'ch autorri, nzv5r anonymnch dl star literaturv).
byly pispvky upraveny pouze s ohledem najazykovou srozumitelnost (p.
padn na vcn souvislosti), a to pokud mono tak, aby nebyla setenajejich
osobitost.
Lubo Merhaut A And.ersenH. Ch. 47,252,253
Andersenov Eva 48
Abelin Bo 245,246 Andrejin Ljubomir 19
Abrahamowiczov Danuta 157 And.rejeu Leonid (L. N.) a 644
Poz{Iff<^a, vYDAVATELE Abruzzese Alberto O 48S Angioni Giulio I 493
Adaln z VeleslaunaDaniel 289. 29I. Angyal Endre (Andreas) 93, 95
307 . 539 AnnuB Walter II2, 116
Ve sbornku netiskneme refert G' Dierny, pedneseny dne 30. ervna v sekci
Adamczyk Kazimierz a 708, 708 Anthony-Vov Anna l 500
A, kterj byl ostrou kritikou stavu italsk univerzitn bohemistiky. Zaazeni Adamov Zuzanag,97 Antonetti L. 79
osobn podbarvenho textu, jeho pednesen vyvolalo nsledny protest ital- Adamus Jan O 536 Antoovti Suataua 105
skj'ch kolegri rozeslanj'v lt 1995 nejen poadatelrim kongresu, ale i na adu Adolph L. 130, 137 Apollinaire Guillaume I27, 270, 226
dalch vyznamnych adres v eskrepublice, by ns stavlo do nepijateln Adorno T. W. 139 a 492,780 a 403
pozice arbitra konfliktu, kterj'vznikl v Itlii a kterf mimo ni eenbjrt ne- Adornov Gretel | 730 Aranyi Jdnos I04
mrie a nem' Adson Artur | 680 Arat Endre 93
Madimr Macura Agosti Stefano I 488 Arbes Jakub 42,75, 341,357
Ahlberg Jensen Peter 24I Ariosto Ludouico 68
Ahrends G. 138 Aristotels | 54I,543
Ajvaz Michal | 42L Armstrong D. M. a 462
Albertus Bohemus 0 530 Arntzen Helmut I 695
Alechinov E. M. 45 Arumaa Peeter | 680
Alexandr Velik]/ (Makedonsk:). 532, Asbth oszkr 90
539 Asor Rosa A. a 485
Alexandreis 72, 95, 743, 265, BOS O Aspelin Kuft 242, 246,249
409,532 Atanasov . 40
Allemanov G. 133, 153 AkenazyLuduk 78, 138, L85,254,
A]In Sture o 458 382 0 668
Allermannov Karin 385 Auerbach Berthold | 579
Almerudov Eva.Kersti 244 .748' Augustinus Aurelius 4 537,631
749 Austin J. L. a 457
Altenhofer N. 134 Auty Robert 295,298
Ambrosov Veronika 83, 84, l09, 110,
r74, 262, 266-267, 272,284 . 506, B
660,747.749
Ambrus Zolt n I03 Baar J. . I4o
Amiredibi abua 66 Babakovovs,22' 4I
Ampre J'-J.52 Babel Isaak 50 a 640
Anceschi Luciano O 488 BabikaHynek 316

752
 RE.IsTK
nocen byl zp sob zpisu poznmek a bibliografickfch odkazri (uvdn ch pod
arou, dovoloval-li tojejich rozsah a nejedn-li se o bibliografick soupis)'jen
byl - vzhledem k mnostv a k rozmanitosti rukopisri - podren v co nejjed.
nodu podob (neuvdme vydavatele a poet stran u kninch publikac, Kur.zvoujsouvytitnajmna autorri,jejichliterrn (beletristick) tvorba se stala
nepestupnf ronk u asopisri apod.). Jeliko pohled na eskou literaturu, pedmtem odbompozomosti nebo byla lydna ipeloena(stejn jsou zqfoaznny
zprisob interpretace a uveden tvrzenjsou pirozen vcjednotlivj'ch autorri, nzrry anonymnch dl star literaturv).
byly pispvky upIaveny pouze s ohledem najazykovou srozumitelnost (p.
padn na vcn souvislosti), a to pokud mono tak, aby nebyla setenajejich
osobitost.
Lubo Merhaut A Andersen H. Ch. 47,252,253
Andersenov Eva 48
Abelin Bo 245,246 Andrejin Ljubomir 19
Abrahamowiczov Danuta 157 Andrejeu Leonid (L. N.) | 644
Poz{Ifl<^a, vYDAVATELE Abruzzese Alberto O 485 Angioni Giulio I 493
Adaln z VeleslaunaDaniel 289. 29I. Anryal Endre (Andreas) 93, 95
307 . 539 AnnuB Walter II2, 116
Ve sbornku netiskneme refert G' Dierny, pedneseny dne 30. ervna v sekci
Adamczyk Kazimierz a 70S, 208 Anthony-Vov Anna o 500
A, kterj byl ostrou kritikou stavu italsk univerzitn bohemistiky. Zaazeni Adamov Zuzanag5,97 Antonetti L. 79
osobn podbarvenho textu, jeho pednesen vyvolalo nsledny protest ital- Adamus Jan O 536 Antooud'Suataua L05
skj'ch kolegri rozeslanj'v lt 1995 nejen poadatelrim kongresu, ale i na adu Adolph L. 130, 137 Apollinaire Guillaume I27 , 2I0, 226
dalch vyznamnych adres v eskrepublice, by ns stavlo do nepijateln Adorno T. W. 139 a 492,780 a 403
pozice arbitra konfliktu, kterj'vznikl v Itlii a kterf mimo ni eenbjrt ne- Adornov Gretel | 730 Aranyi Jdnos I04
mrie a nem' Adson Artur | 680 Arat Endre 93
Madimr Macura Agosti Stefano | 488 Arbes Jakub 42,75,34I, 357
Ahlberg Jensen Peter 241 Ariosto Ludouico 68
Ahrends G. 138 Aristotels | 54I,543
Ajuaz Michal | 42L Armstrong D. M. O 462
Albertus Bohemus O 530 Arntzen Helmut O 695
Alechinov E. M. 45 Arumaa Peeter | 680
AlexandrVelik (Makedonsk ) O 582, Asb'th Oszkr 90
539 Asor Rosa A. a 485
Alexandreis 72, 95, I43, 265, 305 a Aspelin l{.urt 242, 246, 249
409.532 Atanasov . 40
Allemanov G' 133, 153 AkenazyLuduk 78, 138, I85,254,
Alln Sture l 458 382 0 668
Allermannov Karin 385 Auerbach Berthold ) 579
Almerudov Eva.Kersti 244 | 748, Augustinus Aurelius 4 537, 631
749 Austin J. L. a 457
Altenhofer N. 134 Auty Robert 295,298
Ambrosov Veronika 83, 84, 1o9, 11o,
rr4,262,266-267 ,272,284 . 506, B
660,747,749
Arnbrus ZoIt n I03 Baar J. . L40
Amiredibi abua 66 B a b a k o v o v s . 2 2 , 4 I
Ampre J.-J. 52 Babel Isaak 50 a 640
Anceschi Luciano I 488 BabikaHynek 316

752
Bckerov Iris 111, 115
Bakovsky Alexandr 57
Bakovsk1fFrantiek 16, 29
BavarovJanko 41
Badyov Hana 109, 115
Bagin Albn 216
Bagration Vachuti64
Bahr Hermann | 592
Bachman Ludk 345
Bachtin Michail (M. M.) 31, 138 a
488, 494, 500, 547, 561, 634
'W.263,284
Bailey R.
Bajoraitis F. 86
Bako Mikul 2l4, 216, 22I . 523
Balabanovov Christina 2l, 22, 23,
3 2 , 3 8 ,4 3 . 7 4 7 , 7 4 9
Balan A. T. viz Teodorov-Balan
Aleksander
Balaov N. I. 210
Balov olga 360
Balbn Bohuslau 15,7I' 121,133,140'
354 . 537
Baldelli lgrrazio 0 485
Ballo Ivan 216
Bally Charles O 487
Balmont Konstantin 206, 207, 2L0
Baloghov Magdolna 94
Baluch Jacek 10, 156, 157, 158, 162,
163,165 . 398,704, 745,748,749
Bamborschke Ulrich 112, 114, 115'
t4J
Bandtkie J. S. 154
Bang Herman 47,50' 252
Bnsky Jozef216
Bard.k Josef SLB
Bare (Breitenfeld) Gustav O 672
Bar-Hillel Yehoshua | 457
Barilli Renato I 489
Barlmeyer Werner 112, 115
Barrault J.-L. a 718
Bart Ilia 208
Barthes Roland f22, 136, 324 a 485,
488, 490, 493
Bartko Michal 216
Bartocha Josef 316
Bartk BIa 103
Bartoszyski Kazimierz l 708
754
Barto Frantiek | 448
BartoJosef t 607,609,610,611' 612
Bartrikov Jana l 580 Berhoud Alexandra 298, 354
Bart kov Sylva 375
BasanaviiusJonas 86
Bass Eduard 353 a 643
Baa Tbm 166
Baudelaire Charles a 482,483,490,
501
Baudouin de CourtenaY J. I. a 487
Bauer Michal 313
Bauerov Eva 112, 115
Bauman Vdclau | 419
BaumannWinfried 109, 112,113,115-
-116.1,43,r44
Baumgart F. 122
BaouP. P .643
Beblav Jan 87
Beccaria G. L. a 492
Bednakov Ilana 320, 322 Bible hralichd 289 a 552,555
Becher J. R. a 696
Bli Jaromr 3I8,327
BIinshij v G. 201 . 639
Belivanovov K. 42
Bellerate Bruno 72
BIyj Andrej . 644,654-657
Beidek Josef | 670
Bendarov Marka 292
Bene Bohuslav 306, 307
Bene Edvard 6I-62, 87, 260, 272
BeneJosef 385
Bene Karel 233
Bene K. J. I85
Bene vojta . 670
Bentezov M. E. o 499
BenjaminWalter 139 0 501,505,730
Beran Josef | 664, 668
Beran Zdenk 216
Berajev Nikolaj (N. A.) . 650
Berg Nikolaj 209
Berger Tilman 111, 116
Bergman {an o 550
Bergmann P. O 590
Bergov Dobroslava 318
Bergson Henri 121, 225 a 493,610
Bergstrandov Mrta 242, 248' 255 BlaekPemysl 373, 376.377, 38o
Berkeley George | 627
Berkes Tams 91,94, 100, 101 o 746. Blekastadov (Tbpiov)Mi|ad,a247,
749 252. 558
Blok Alexandr A. A) | 645
Berlinger R. a 591 Blomberg Erik 254
Bernolk Anton228,229 Bloom Harold | 419
BerntejnovI. A. 27,39, 191, 195, Bobek Wladyslaw 155
196. 197. 199 Bobrownick Maria 156, 160, 161 .
Beron Petar 40 594-595
Berwangerov Katrin 0 746,749 Bobrowski Michal 154
Berzelius J. J.252 Boccaccio Giouanni 69
Beyrau Dietrich 110, 116 Bock Ivo 110, 116, II7, 144
Bezprd.u Petr 327
BoekAntonn 316
BezruPetr 18, 19, 21, 40, 69, 101, BokovHana 310, 311
2 1 7 , 2 I 8 , 2 2 r , 2 2 3 ,2 2 5 , 2 3 3 , 2 5 4 , Bodlk Miroslav 346
309, 318, 323, 327,331, 332, 340, Boanskt' o. M. 187, 200,20I
352, 386 a 569, 570, 604 Boerner P. a 703
Bibte beruitskd 292 Bogatyrev Petr (P. G.) 108, 189, 190
Bible drdansk (Ieskoueckd)I33' . 468. 486. 493
r43 Bogdanov J. V 190
Bogdanovov I. A. 190
Bible hutnohorsfui I3l Bohatcov Mirjam 361
B ib Ie sualoudclauskd. L4I Bohdan Daniel I 610
Bicilli P. M. a 642 Biihmigov Michaela 81
Biebl Konstantin 40, 2I7, 225, 254 Boileau Nicolas 136
Bieder Hermann 112, 116 Bojtr Endre 9I, 94, 95,98, 104, 105
Bielfeldt H. H. 143 Boldt Frank 108, 117, 141
Bielfeldtov Sigrun 108, 109, 116 Bolek Anton 217
Bielski Marcin a 534, 535, 537, 539 Btill Heinrich | 709
Bierikowski Tadeusz | 539 Bolzano Bernard 65 a 402. 405.642
Bleh Frantieh 342 Bonazza Sergio 73
Blek Petr A. 337, 338 Bondy Egon 48, 49,2I0,257, 33I
Binar Vladimr 337, 338.339 Bonettiov Ida 79
Binneberg Kurt O 579 Bor Jan 76
Birnbaum Henrik 136 Bor J. E. 2I7
Bitnar Vilm 356 Borges J. L. o 505
Bjalik Ch. tr/. . 640 Borgese Antonio o 608
Bj rlingov Fiona 241, 246.247 Born Ignc 252
Bjqrnson Bj^rnstjerne 253 Bornmann Alexander von I 695
Black Max | 458 Borou' Jana | 672
Blahoslav Jan 15, 188 Borries Ernst von | 530
Blahynka Milan 361 Borriesov Erika von | 530
Blake William ) 462 Borrivkov Anna 379
Blaschka Anton 143 O 579 Boita z Martinic J. A. lL6
Blatn! Iuan79,254 a 4I2,66I,670, Boschianov Laura 70
671 Bosl Karl 116
Boteu Christo 22, 4I,35I
755
Bckerov Iris 1]'1.115
Bakovsk;Alexandr 57
Bakovsk:/Frantiek 16, 29
BavarovJanko 41
Badyov Hana 109, 115
Bagin Albn 216
Bagrationi Vachuti64
Bahr Hermann | 592
Bachman Ludk 345
Bachtin Michail (M. M.) 31, 138 a
488, 494, 500, 547, 561, 634
Bailey R. W. 263,284
Bajoraitis F. 86
Bako Mikul 21'4,216,22I . 523
Balabanovov Christina 2l, 22, 23,
32.38,43.747,749
Balan A. T. viz Teodorov-Balan
Aleksander
Balaov N. I. 210
Balov olga 360
Balbn Bohuslau l5, 7 I, t2].' I33' I40'
354 a 537
Baldelli Ignazio ,) 485
Ballo Ivan 216
Bally Charles O 487
Balmont Konstantin 206, 207, 2I0
Baloghov Magdolna 94
Baluch Jacek 10, 156, I57 , I58, 1'62,
163,165 . 398,704, 745,748,749
Bamborschke Ulrich 112, 114, 115'
t4J
Bandtkie J. S. 154
Bang Herman 47,50,252
Bnsky Jozef216
Bardk Josef 3I8
Bare (Breitenfeld) Gustav o 672
Bar-Hillel Yehoshua | 457
Barilli Renato | 489
Barlmeyer Werner 112, 115
Barrault J.-L. o 718
Bart Ilia 208
Barthes Roland I22, 136, 324 a 485,
488, 490, 493
Bartko Michal 216
Bartocha Josef 316
Bartk BIa 103
Bartoszyski Kazimierz l 708
754
Barto Frantiek l 448
BartoJosef| 607,609,610,611' 612
Bartrikov Jana o 580
Bart kov Sylva 375
Basanaviius Jonas 86
Bass Eduard 353 4 643
Baa Tom 166
Baudelaire Charles a 482,483,490,
501
Baudouin de CourtenaY J.I. a 487
Bauer Michal 313
Bauerov Eva 112, 115
Bauman Vdclau ) 419
BaumannWinfried 109, 112,113,115-
-116. 1,43.r44
Baumgart F. 122
Baov P. P' .643
Beblav Jan 87
Beccaria G. L. a 492
Bednakov Hana 320, 322 Bible hralich 2S9 a 552,555
Becher J. R. a 696
Bli Jaromr 3l8,327
BIinshij v G. 201 . 639
Be]ivanovov K. 42
Bellerate Bruno 72
Blyj Andrej . 644,654-657
Bend'ehJosef | 670
Bendarov Marka 292
Bene Bohuslav 306, 307
Bene Edvard 6I-62, 87, 260' 272
BeneJosef 385
Bene Karel 233
Bene K. J. 185
Bene vojta . 670
Bentezov M. E. o 499
BenjaminWalter 139 4 501,505, 730
Beran Josef | 664, 668
Beran Zdenk 216
Berd'ajev Nikolaj (N. A.) a 650
Berg Nikolaj 209
Berger Tilman 111, 116
Bergman {an r 550
Bergmann P. o 590
Bergov Dobroslava 318
Bergson Henri 121, 225 | 493,610
Bergstrandov Mrta 242, 248' 255
Berkeley George | 627
Berkes Tams 91,94, 100, 101 o 746. Blekastadov (Topiov)Mi|ada 247,
749 252 | 558
Berkoud Alexand,ra 298, 354 BIok Alexandr (A. A.) | 645
Berlinger R. a 591 Blomberg Erik 254
Bernolk Anton228,229 Bloom Harold | 419
BerntejnovI. A. 27,39, 191, 195' Bobek Wladyslaw 155
196. 197. 199 Bobrownick Maria 156, 160, 161 o
Beron Petar 40 594-595
Berwangerov Katrin o 746,749 Bobrowski Michal 154
Berzelius J. J.252 Boccaccio Giouanni 69
Beyrau Dietrich 110, 116 Bock Ivo 110, 116, lI7, I44
Bezprd.u Petr 327 BoekAntonn 316
BezruPetr 18, 19, 21, 40, 69, 101, BokovHana 310, 311
2 I 7 , 2 I 8 , 2 2 r , 2 2 3 ,2 2 5 , 2 3 3 , 2 5 4 . Bodlk Miroslav 346
309, 318, 323, 327, 331, 332, 340, Boansky.o. M' 187, 200,201'
352, 386 . 569, 570, 604 Boerner P. a 703
Bible beruitskd 292 Bogatyrev Petr (P. G.) 108, 189, 190
Bible drddanskd (leskoueckl) I33, . 468. 486. 493
r43 Bogdanov J. V 190
Bogdanovov I. A. 190
Bible hutnohorskti I3l Bohatcov Mirjam 361
Bible suatouclaushdI4I Bohdan Daniel I 610
Bicilli P. M. a 642 Biihmigov Michaela 81
Biebl Konstantin 40, 2I7, 225, 254 Boileau Nicolas 136
Bieder Hermann 112, 116 Bojtr Endre 9I,94,95,98, 104,105
Bielfeldt H. H. 143 Boldt Frank 108, 117, 141
Bielfeldtov Sigrun 108, 109, 116 Bolek Anton 217
Bielski Marcin O 534, 535, 537, 539 Btill Heinrich | 709
Bierikowski Tadeusz | 539 Bolzano Bernard 65 a 402. 405.642
Bleh Frantieh 342 Bonazza Sergio 73
Blek Petr A. 337, 338 Bondy Egon 48, 49,2I0,257, 33I
Binar Vladimr 337' 338-339 Bonettiov Ida 79
Binneberg Kurt O 579 Bor Jan 76
Birnbaum Henrik 136 Bor J. E. 2I7
Bitnar Vilm 356 Borges J. L. o 505
Bjalik Ch. N. . 640 Borgese Antonio o 608
Bj rlingov Fiona 241, 246.247 Born lgnc 252
Bjqrnson Bjgrnstjerne 253 Bornmann Alexander von | 695
Black Max | 458 Boroud. Jana ) 672
Blahoslav Jan 15, 188 Borries Ernst von | 530
Blahynka Milan 361 Borriesov Erika von o 530
Blahe Villiam | 462 Borrivkov Anna 379
Blaschka Anton 143 O 579 Boita z Martinic J. A. 116
Blatnj Iuan 79,254 a 4I2, 66I, 670, Boschianov Laura 70
67r Bosl Karl 116
BlaekPemysl 373, 376.377,380 Boteu Christo 22. 4I. 351
755
Bouhou Tereza 49 Beznaotokar18,50' 57 '68,74,87, Caravaggio 42 Cvrkal Ivan 45
Bourlier Jean 55 r22, r34, 143, r55, r57, 162, r79, Carducci Giosu68 Cybulski Wojciech 154
Bouron George 127 216, 2r7, 220, 245, 254, 260, 267, Carl XVI. Gustav 0 559 Cyril viz Konstantin
Bowring John O 409-410 273, 303,305, 318, 340, 34r, 377, Carnap Rudolf 122 a 458, 489 Czajkowski Antoni 202
Boy -Zeleriski Tadeusz 159 382 a 42r,591,598, 604,644,704 Casadeiov Lucie 82 Czaykowski M. 52
Brabcov Radoslava 346, 347 Bezinov Ivona 385, 386 Cassirer Ernst O 489, 498, 494-495.
Brabcou Zuzana 48' 83' 119' 153' Bubak J6zef O 432 497
257,33r Buck August 121

Cataluccio F. M. 158
B r a b e c J i 2 2 , 2 2 4 ' 2 7 7 , 3 3 7 ' 3 3 9 ' Budagovov Ludmila (L. N') 190, 191, Cegna Romolo 72 akarov Najden 40
363, 381 . 469, 470, 528, 747, 749 1 9 3 ,1 9 7 . 7 4 7 , 7 4 9 Cejnar Ji o 531 Capek J. B. 337, 355
Bradbury Malcolm ,) 628 Buday Jozef 235 Cejp Ladislav 318 apek Josef 76, 168, 194, 247, 260,
Brain A. G. 264 Budn Stanislav o 460 Cengiarotti Giuseppe 72, 74 312,319,338a 399, 403,643,648_
Brambora Josef O 553, 558 Bugge Peter 48,49 a 398,745,748, Ceretheli Ahaki 64,65 -653
Brandes Georg 46, 47,252 749 Cerny Charles I 680 apekKarel 19,20, 2I, 22, 3I, 36, 40,
Brandys Kazimierz | 734 Btihler Karl I 456,503, 504,746 Ceruantes (!) Saauedra Miguel de ) 4I, 43, 44, 47, 48, 65, 69, 75,76,
Brang Peter 125, 130, 132, 133 Biichner Georg | 590 6 1 5 ,6 5 7 83, 84, 87,88, 89, 91, 92, 93, 96,
Branislau Frantiek 254 Bujnk Pavel 233 Cesbron Gilbert 339 100, 102-103,109, 115, t17,720,
Braunerov Zdenka 61 Bujnoch Josef 112, 117 Ciampoli Domenico 68 I2r, L23, r24,1.26,I35,743, t44,
Brdlk Madislav o 665 Bulgahou Michail (M. A.) I94 a 635, CkaStanislav 313, 314 L48, I49, I52, I53,155, 156, 157,
Brecht Bertold O 727 640, 642, 646, 648-653 Cioran E. M. a 402 161-162,168, 169, 185, 189, 191,
Brennecke D. | 590 Bulkin Carleton (C. M.) 273 Cirese A. M. O 493 194, 195, 197, 198,2I5, 2L9, 22r,
BretonAndr I27,354 Bunikiewicz Witold L55 Claudel Paul 61 222, 223, 225, 24I, 242, 244, 247,
Brett Madimr 361. 362. 363 Burbank John 263 a 454, 502,507, Clayton J. D. 263 249, 250, 254, 255, 260, 262, 263,
B r e z i n aJ n 2 I 4 ' 2 I 7 508, 510 Clerval Masien de 53 264, 266, 268, 269, 27 I, 274, 276,
Brend,Irena | 732 Burda Milan 243 a 746,749 Codicillus z T\rlechovaPetr t 589 280, 28I, 282, 284, 287, 289, 294,
Bridel Bedich 7I' I4I' 265' 311 Burg Peter 108, 110, 117, 139 Collan Karl 240, 247, 253 295, 296, 312, 318, 340, 352, 379,
Briggsov Asa294 Burgard Peter 110, 139 Colli G. . 588 381, 382, 383 . 399, 403-404,406,
Bristolov Evelyn 136, 271 Burian E. F. 328 a 673 Colucci Michele 81 407, 4I0-41I, 416, 4I8, 420, 436,
Brjusou Valerij o 644 Burian K. V. 42 Combrie Bernard 295 56L, 578, 639, 642, 643, 645, 646,
Brod Max a 624,625,628,629 Burian Masta 377 Constant B. C. a 493 647, 648-653, 660, 691
Brodskij Josif | 64I Burinek Frantiek 3I' 146 | 594 Contini Gianfranco t 492 apekTbm (Thomas) 260,28g
Broftov Ma 0 674 Burinkov Y&a 372 Contiov Maria o 488 apehChod' K. M. 69, Io3,254, 262,
Broch Hermann 353 Buschmannov Roswitha | 734 Coolen Antoon 149 293,294
Brousek Antonn I09' IL0, 1I7 ' I20, Butaustas (Heinrich). kne88 Corbett G. G. 295 apkov (Vostrovsk) A. v' 269
L43, I44, 146, 254 . 747,749 Bukovov G' 210 Corduas Sergio 69,7 2, 7 3, 77, 78, 79, apkov Dagmar | 558
Brouskov Markta I09, II7' L44 Byron G. G. 38, 155, 181, 200 | 563, 80,810 488.489 aploviJn 2I7
Broov Vra 380, 381' 382 564 CosentinovAnnalisa 72,79 .746, auauadzeIlia 64
Brt Rudo 217 Bystina otakar 327 749 echLeandr 316
Brtnk Vclav | 608 Boch Jozef 2I7 Courriere C. 52 echSu atopluk 2I, 36,47, 55, 60, 63,
Brtov Bohuslava o 552 Croce Benedetto a 485,492, 498,607- 7 3 , 1 9 1 ,r 9 5 , r 9 7 , 2 4 5 , 2 5 3 , 2 5 6 ,
Bruckner Josef 339 c -613 303, 341 a 397,420,737
Brueghel Pieter o 657 Cronia Arturo 68, 69 echouA. P. 266 . 3gg,646,745
Bruncuk 115. 116 Cach Josef 40 Cross Tim 295 echovEva 345, 346, 357, 359
Brunetire Ferdinand l 611 Calinescu Matei I0I Curtius E. R. a 530 elakou sk! E L. 55, 69,74, I54, I87'
Brudk Karel 293,295 . 506, 671, Canev Georgi 38 CunFrantiek 313, 345,346 188, 201, 202, 205, 206, 292, 303,
748,749 Canevov N. 42 Cuvier B. G. a 494 305, 316, 352 . 4I0,645
Brzozowski Ludwik 53 Cankar luan I40 CuetajeuoutMarina 354 ekov Jana 347,348, 35o, 351

756
757
Boukoud,Tereza 49
Bourlier Jean 55
Bouron George 127
Bowring John 0 409-410
Boy-ele ski Tadeusz I59
Brabcov Radoslava 346' 347
Brabcoud Zuzana 48, 83, 119, 153,
257,33r
Brabec Jii 22' 224, 277' 337' 339'
363,381 | 469,470,528,747, 749
Bradbury Malcolm I 628
Brain A. G. 264
Brambora Josef | 553, 558
Brandes Georg 46, 47,252
Brandys Kazimierz o 734
Brang Peter 125, 130, 132, 133
Branislav Frantiek 254
Braunerov Zdenka 61
Brdlk Madislav | 665
Brecht Bertold o 727
Brennecke D. a 590
BretonAndr I27,354
Brett Madimr 361. 362. 363
B r e z i n aJ n 2 I 4 ' 2 I 7
Brend Irena | 732
Bridel Bedich 7L' I4I' 265' 311
Briggsov Asa 294
Bristolov Evelyn 136, 271
Brjusou Valerij o 644
Brod Max a 624,625,628,629
Brodskij Josif | 64I
Broftov Ma t 674
Broch Hermann 353
Brousek Antonn t09' II0' lI7, I20'
r43, I44, 146,254 . 747,749
Brouskov Markta I09' L7' L44
Broov Vra 380' 381' 382
Brt Rudo 217
Brtnk Vclav o 608
Brtov Bohuslava o 552
Bruckner Josef 339
Brueghel Pieter t 657
Bruncuk 11.5'116
Brunetire Ferdinand o 611
Brudk Karel 293,295 O 506' 671'
748,749
Brzozowski Ludwik 53
756
Bezinaotokar 18' 50, 57, 68, 74' 87, Caravaggio 42 Cvrkal Ivan 45
r22, r34, 143, 155, r57, \62, r79, Carducci Giosu 68 Cybulski Wojciech 154
2L6, 2r7, 220, 245, 254, 260, 267, Carl XVI. Gustav O 559 Cyril viz Konstantin
273, 303,305, 318, 340, 34L, 377, Carnap Rudolf 122 a 458, 489 Czajkowski Antoni 202
382 . 42L,591,598, 604,644,704 Casadeiov Lucie 82 Czaykowski M. 52
Bezinov Ivona 385, 386 Cassirer Ernst 0 489,493,494-498,
Bubak J'zef o 432 497
Buck August 121
Cataluccio F. M. 158
Budagovov Ludmila (L. N.) 190' 191' Cegna Romolo 72 akarov Najden 40
1 9 3 ,1 9 7 . 7 4 7 , 7 4 9 Cejnar Ji 0 531 apekJ. B. 337, 355
Buday Jozef 235 Cejp Ladislav 318 apehJosef 76, 168, 194, 247, 260,
Budn Stanislav l 460 Cengiarotti Giuseppe 72, 74 31,2,3I9,338a 399, 403,643,648_
Bugge Peter 48,49 a 398,745,748, Ceretheli Akaki 64,65 -653
749 Cerny Charles O 680 apekKarel Ig, 20,2I, 22, 3I, 36' 40,
Biihler Karl 4 456,503,504, 746 Cervantes (y) Saauedra Miguel de ) 41, 43, 44, 47, 48, 65, 69,75,76,
Btichner Georg | 590 615,657 83, 84, 87, 88, 89, 91, 92, 93, 96,
Bujnk Pavel 233 Cesbron Gilbert 339 100, 102-103,109, 115, 1r7,120,
Bujnoch Josef 112, 117 Ciampoli Domenico 68 I2r, I23, r24, 126,735,743, r44,
Bulgahou Michail (M. A.) L94 | 635, CkaStanislav 313, 314 r48, I49, I52, L53, 155, 156, 157,
640, 642, 646, 648-653 Coran E. M. . 402 161-162,168, 169, 185, 189, 191,
Bulkin Carleton (C. M.) 273 Cirese A. M. a 493 194, 195, 197, 198, 215,2r9, 22I,
Bunikiewicz Witold I55 Claudel Paul 61 222, 223, 225, 24I, 242, 244, 247,
Burbank John 263 a 454, 502,507, Clayton J. D. 263 249, 250, 254, 255, 260, 262, 263,
508, 510 Clerval Masien de 53 264, 266, 268, 269, 27 t, 274, 276,
Burda Milan 243 a 746,749 Codicillus z T\rlechova Petr O 589 280, 28I, 282, 284, 287, 289, 294,
Burg Peter 108, 110, 117, 139 Collan Karl 240. 247. 253 295, 296, 312, 318, 340, 352, 379,
Burgard Peter 110, 139 Colli G. . 588 381,382,3830 399, 403-404,406,
Burian E. F. 328 o 673 Colucci Michele 81 407, 4I0-4LI, 416, 4I8, 420, 436,
Burian K. V. 42 Combrie Bernard 295 561, 578, 639, 642,643,645,646,
Burian Masta 377 Constant B. C. O 493 647,648-653,660,69r
Burinek Frantiek 31' 146 . 594 Contini Gianfranco O 492 apekTbm (Thomas) 260,28g
Burinkov Yra 372 Contiov Maria O 488 apehChod,K M. 69,1o3,254,262,
Buschmannov Roswitha | 734 Coolen Antoon 149 293,294
Butaustas (Heinrich)' kne88 Corbett G. G. 295 apkov (Vostrovsk) A. v. 269
Bukovov G. 210 Corduas Sergio 69,7 2, 73, 77, 78, 79, apkov Dagmar | 558
B y r o n G .G . 3 8 , 1 5 5 , 1 8 1 , 2 0a0 5 6 3 , 8 0 ,8 1 . 4 8 8 , 4 8 9 CaploviJn2I7
564 Cosentinov Annalisa 72,79 r 746, auavadzellia 64
Bystina otakar 327 749 echLeandr 316
Boch Jozef 2I7 Courriere C. 52 echSuatopluk 2I, 36,47,55,60,63,
Croce Benedetto | 485, 492,493,607- 73, 191, r95, I97,245,253,256,
c -613 303, 341 a 397,420,737
Cronia Arturo 68, 69 echouA, P. 266 . 399,646,745
Cach Josef 40 Cross Tim 295 echovEva 345, 346, 357, 359
Calinescu Matei I0I Curtius E. R. a 530 elakou sk!,E L. 55, 69,74, L54, I87,
Canev Georgi 38 CunFrantiek 313, 345,346 188, 201, 202, 205, 206, 292, 303,
Canevov N. 42 Cuvier B. G. a 494 305, 316, 352 . 4I0,645
Cankar Iuan I40 CuetajeuoutiMarina 354 ekov Jana 347, 348, 35o, 351
tDt
epJan 87, I49' 272, 332,338 r 403, Damov-Havelkov E. van 153 Dickens Charles 31, Dostojevskij F. M. I29, 159, 266 a
4r2, 668,669, 670, 67r, 672, 673, Dandov Marta | 670 Didierov Bernadette | 703 399, 400, 580, 589, 639, 646
674 Dane Frantiek | 486 Dienstbier Ji 84,264 Drabh Mikul . 553, 554
epanoskr 2I4,2I7, 224 D'Angelo P. a 613 Dierna Giuseppe7I,72,77,78,79 a Draganov Nedjalko 22, 31
epelkaMilo 345 Danielson Bengt 339 747,749,752 Draho Zdenk 383
ermk Frantiek 295 D'Annunzio Gabriele 69 a 492, 610 Dietrich V-J. 112, 118 Drauouius K. P. 342
ernkMichal 66 Danov G. G. 15 Diller H.-J. 138 Drda Jan 156, 185,22I,342 a 648
ernouickj Jan 16 Dante Alighieri 69 0 490,492,564, DiltheyWilhelm | 512,514,518,611 Dresler Jaroslau a 669, 671
ern]fFrantiek 357, 361, 362 733 Dimitrovov B. 39 Drews Peter 109,110,111,112,113,
ern Rudolf o 705 Dahelka Ji 318' 319 Dinekov Petar 29 118-119,I44, r45
ern V. A. 66 D'Arco Avalle Silvio | 488,492 Diogenes 116 Drtina Frantiek 61
ern Vclav 49, |23, 224, 225, 276, Darwin Charles . 54' 587,589 Di Sarro Danino 75 Drozda Miroslav 168 a 506
3 5 6 ,3 6 5 , 3 7 5 , 3 8 1r 4 3 9 , 5 7 8 5
, 90, Decjusz Jodok (Just) Ludwik I 534 Dittrich Zenk I52 Drubek-Meyerov Nataa 110' 111,
626,667,668, 672 de Frans Haan I 733 Diui Iuan 254 . 706,707,708 LIg | 746,749
ervenka Jan 344. 345. 346 De Geer Louis (1587-1652)o 550, Divi Karel 110, 118 D r u g t e f a n2 I 7 , 2 2 5 . 7 4 7 , 7 4 9
ervenkaMiroslav 108, II7 , I34, L37, 554, 560 Dlaba B, J' 292 Drvota Mojmr 272
r40, 147, 150, 158, 168, 2r5, 262, De Geer Louis (1622-1695)o 550, Dlugosz Jan | 534 Dubek Alexander 43
263, 285, 337, 339-340,362, 370, 552,553, 554, 557, 560 Dobi Daniel 273 Dubrauius (Shla z Doubrauhy)Jan
372, 373, 376,377, 378, 379, 380, De Geer Louis (1705-1758)| 550, Dobner Gelasius | 535,537,538, 540 325,326 . 530, 537
381, 382 . 461, 463, 464,475, 480, 554, 559, 560 Dobossy Lsz16 9I,92, 95, 98, 102, Dubsk Alica 379, 380
484, 499, 506, 509, 511, 528, 546, De Haard E. 138 a 453 103, 104 Dudk Beda 250,252
598, 605, 696-697,699, 736, 737, Decher F. a 589 Dobroljubov N. A. 201 Dufays J. L. a 740
739,746,748,749 Dejmalov Kateina 348, 350' 351 Dobroush! Josef 47, I04, I40, L66, Dumbad.ze Nodar 66
erych Ladislav | 666 Dell'Agata Giuseppe 7 I, 73, 79, 8I I 8 7' I 9 7 , 2 0 I , 2 0 2 ' 2 I I , 2 3 , 2 2 3 , Dupaov Gabriela 382
iatkaJaroslav 317 Della Sero F. 80 250, 303, 310, 314, 316, 318, 352, Durasov Boena | 616
iladze otar 66 Della Volpe Galvano | 487 357 . 434,477, 51.5,531,565 Durdk Josef 29
ivikov Germinal 108, 117 de Man Paul o 505, 543 Dobrovsk1fLubo 364 Durkheim mile . 493
iurnj, Lumr 2I9 De Mauro T[llio | 487 Docemius Justus 0 558 Durmanov Jarmila 244, 247
kuaseli I. 64 De Meijer Pieter I 485 Dohnal Anto viz Hansmann L' J. Durych Jaroslau 87, 109, L33,276,
olakovovoreLa22' 4L Dernetz Petr (Peter) 272 ) 669' 67' Dokoupil Blahoslav 324, 326, 376, 297, 330 | 399, 402,403, 668
ornejPetr 379, 380 o 598,605 675 379, 380, 381, 382 Duek Duan | 732
turtek Vdclau L68 De Michaelis Cesare 81 Dokulil Jan | 668 Dutu Alexandru 129
ulkJan 300 . 528,668 Dernl Jakub 76, 109, I34, I72,2I7, Dolansk:(Heidenreich) Julius g5, 146, DutzK. D.I22
yevskij(Tschievskij)Dmitrij 107, 338,383 . 629,668,704-706,707, ,JCC Duvernois (Djuvernua) Alexandre 201
1r2, rr3, rr8, r44 a 439, 463, 468, 708 Dolensk;f Jan I 448 Duornk Frantiek (Duornik Francis)
470, 545, 546,555, 570-57r,572 Den Petr viz Radimsk Ladislav Doleel Lubomr 10, 48, 83, 84, 150, 261 ) 669,675
De Nardisov Luisa 76 t52, 262-263,265, 267, 272, 28I- Dvok Antonn 259
D Denis Ernest 52,53,54,55, 59, 60, -282,284) 407,458, 475,486,490, Dvok Jaromr 318
ol 49I, 506, 508, 646, 7 46, 749 Dvok Karel 344,345, 383 . 573
Daick!,z Hesloua Mikul 325,326 de Paz Alfredo | 489 Doleelov.VelingerovMilena l 506 Dyh Vhtor 22, 181,208,254,276,304,
Dahlgren E. W. o 550 De Robertis Giuseppe | 492 Dominois Fuscien 62 305,323,383 . 594, 614-622,643
DaI Vladimir ff. I.) a 644 Derrida Jacques O 505 Donat Dietrich 112, 118
Dalimiloua kronika 55, 7 I, 72, 290, Dry Tibor I0I Dorovsklf Ivan 311
297,318,319,386 a 397,400,47r, Dravin G. R. . 564 DostI Antonn 272
534. 535. 537 Descartes Ren o 546 Dostl Madimr 363 Duriin Dionlz 2I8
d'Ameliov Antonella 81 Di Girolamo Costanzo | 486 Dostlov Eva 360 urovi Jn218
urovi Lubomr 239, 242, 247

758 759
epJan 87,I49,272,332,338. 403,
412, 668, 669, 670, 67r, 672, 673,
674
epan oskr 21'4,2I7, 224
epelkaMilo 345
ermk Frantiek 295
ernkMichal 66
ernouickj Jan IL6
ern Frantiek 357, 361, 362
ern Rudolf o 705
ern;V. A. 66
ern:fVclav 49, I23,224' 225,276,
356,365,375,381 a 439,578,590,
626, 667,668, 672
ervenka Jan 344, 345, 346
ervenkaMiroslav 108, Il7 , I34, |37 ,
r40, r47, 150, 158, L68, 2r5, 262,
263, 285, 337, 339-340,362, 370,
372, 373, 376,377, 378, 379, 380,
381, 382 . 46r, 463, 464,475, 480,
484, 499,506, 509, 5rr, 528, 546,
598, 605, 696-697,699, 736, 737,
739,746,748,749
erych Ladislav l 666
iatkaJaroslav 317
iladze otar 66
ivikov Germinal 108, 117
iurnj Lumr 2I9
kuaseli I. 64
olakovovoreta 22, 4L Demetz Petr (Peter)272 a 669,67I,
ornejPetr 379, 380 . 598, 605
turtek Vdclau 168
u]kJan 300 . 528, 668
yevskij(Tschievskij)Dmitrij 107,
II2,II3' I8,I44 r 439, 463' 468'
470, 545, 546, 555, 570-57r,572
D Denis Ernest 52,53,54,55, 59, 60,
Daickj, z Hesloua Mikuk 325,326
DahlgrenE.WOSS0
Dal Madimir (v. I.) a 644
Dalirniloua kronika 55, 7 t, 72, 290,
297,3t8, 319,386 | 397,400,47r,
534. 535. 537
d'Ameliov Antonella 81
758
Damov-Have]kov E' van 153
Dandov Marta | 670
Dane Frantiek l 486
D'Angelo P. O 613
Danielson Bengt 339
D'Annunzio Gabriele 69 , 492,610
Danov G. G. 15
Dante Alighieri 69 | 490, 492, 564,
733
Dahelka Ji 318' 319
D'Arco Avalle Silvio | 488,492
Darwin Charles a 541,587,589
Decjusz Jodok (Just) Ludwik o 534
de Frans Haan | 733
De Geer Louis (1587-1652)a 550,
554, 560
De Geer Louis (1622-1695)o 550,
552, 553,554, 557, 560
De Geer Louis (1705-1758)a 550,
554. 559. 560
De Haard E. 138 a 453
Decher F. a 589
Dejmalov Kateina 348' 350' 351
Dell'Agata Giuseppe 71, 73, 79, 8I
Della Sero F. 80
Della Volpe Galvano | 487
de Man Paul | 505, 543
De Mauro Ttrllio a 487
De Meijer Pieter | 485
675
De Michaelis Cesare 81
Deml Jakub 76, 109, I34, I72,2I7,
338,383 . 629,668,704-706,707,
708
Den Petr viz Radimsk;f Ladislav
De Nardisov Luisa 76
61
de Paz Alfredo I 489
De Robertis Giuseppe | 492
Derrida Jacques | 505
Dry Tibor I0I
Dravin G. R. . 564
Descartes Ren | 546
Di Girolamo Costanzo I 486
Dickens Charles 3I DostojeuskijF. M. L29, 159, 266 O
Didierov Bernadette o 703 399, 400, 580, 589, 639, 646
Dienstbier Jir 84,264 Drabk Mikul . 553, 554
D i e r n a G i u s e p p e7 I , 7 2 , 7 7 , 7 8 , 7 9a Draganov Nedjalko 22, 31
747.749.752 Draho Zdenk 383
Dietrich V-J. 112, 118 Drauovius K. P. 342
Diller H.-J. 138 Drd,a Jan 156, 185, 22I,342 | 643
Dilthey Wilhelm | 512, 514, 518,611 Dresler Jaroslau a 669, 671
Dimitrovov B. 39 Drews Peter 109, 110,11"1,112, 113,
Dinekov Petar 29 118-119.144. r45
Diogenes 116 Drtina Frantiek 61
Di Sarro Danino 75 Drozda Miroslav 168 a 506
Dittrich Zdetk I52 Drubek-Meyerov Nataa 110, 111,
Diui Iuan 254 | 706,707,708 rLg a 746,749
Divi Karel 110, 118 Drug tefan27,225 . 747,74g
DlabaB. J.292 Drvota Mojmr 272
Dlugosz Jan I 534 Dubek Alexander 43
Dobi Daniel 273 Dubrauius (Shd.laz Doubrauky) Jan
Dobner Gelasius O 535,537,538,540 325,326 | 530, 537
Dobossy LszI 9l,92,95, 98, I02, Dubsk Alica 379' 380
103, 104 Dudk Beda 250' 252
Dobroljubov N. A. 201 Dufays J. L. a 740
Dobroush!,Josef 47, 104, 140, 166, Dumbad.zeNodar 66
r87, I97, 20t, 202, 2II, 2r3, 223, DupaovGabrie]a 382
250, 303, 310, 314, 316, 318, 352, Durasov Boena | 616
357 . 434,477,5L5,531, 565 Durdk Josef 29
Dobrovsk Lubo 364 Durkheim mile o 493
Docemius Justus | 558 Durmanov Jarmila 244, 247
Dohnal Anto viz Hansmann L. J. Durych Jaroslau 87, 109, 133,276,
Dokoupil Blahoslav 324, 326, 376, 297, 330 ) 399, 402, 403, 668
379, 380, 381, 382 Duek Duan } 732
Dokulil Jan | 668 Dutu Alexandru 129
Dolarrsh (Heidenreich) Julius 95, 146, D zK.D. I22
JDD Duvernois (Djuvernua) Alexandre 201
Dolensk Jan I 448 Duornk Frantiek (Duornik Francis)
DoleelLubomr 10, 48, 83, 84, 150, 26L ' 669,675
r52, 262-263,265, 267, 272, 28I- Dvok Antonn 259
-282, 284 | 407, 458,475, 486, 490, Dvok Jaromr 318
491, 506, 508, 646, 746, 749 Dvok Kare| 344.345. 383 r 573
Do]eelov.VelingerovMilena o 506 Dyh Vktor 22, 181,208,254,276,304,
Dominois Fuscien 62 305, 323, 383 | 594, 614-622,643
Donat Dietrich 112, 118
Dorovsk lvan 311
Dostl Antonn 272
Dostl Vladimr 363 uriin Diort,jz 2I8
Dostlov Eva 360 urovi Jn2I8
Durovil]ubomr 239, 242,247
tb9
E Etkind E. 151
Eakman Thomas 136
Ebner-Eschenbachoud Marie von 168
o 579-585
Eco Umberto r 488,490-491,494,7L9
Edgren Hkan 244
Effenberger Vratislav 339 a 595
Ehler Zdenk l 665
Eichhoff F. G. 52
Eimermacher Karl 108, 119,138, 139,
263 4 546
Einstein Albert I 489,528
Eis Zdenk 223
Eisenmann Louis 61
Eisner Pavel I22 a 572,733-734
Ejchenbaum B. M. a 481
Ejzentejns. M. l 566
Ekman C. E. 4 550. 557. 559
Eliade Mircea O 493
Eliassonov Kristina l 691
Eliot T. S. | 492,679
Emmrich Wilhelm a 695
Empson William I 492
Eng Jan van der 149 a 684
Eng-Liedmeierov Jeanne van der 138
Engelmiiller Ferdinand 63
Engels Friedrich a 718
Engli Karel 0 665
Eijrsi Istun I0I
Erben K. J. I9, 4I,54,68,74, II2,
130, 140, r50, 202, 206, 245, 253,
267, 280, 296, 303, 304, 305, 352
. 4 2 I , 4 6 5 , 4 6 6 ,5 0 8
Erben V'clau 255
Erdmann.Pandiov Elisabeth von
IT2, LTg
Erenburg IIja I27
Eriksson Alvar 244
Eristavov Elene 65
Erlich Victor 282 a 486,487,493
Eshelman Raoul 109, 119
Eschbach Achim 119, 138
Esser J. 263
Estermann A. 134
Esvan Frangoise 70, 78, 79,80
Etieble Ren 160
760
Euangelium su. Jana | 7I7
Evans Robert (R. J. W) 298
F Flier M. S. 136
Falck Johan O 690
Faludi Ivan O 691
Faraday Michael 4 494
Fattoriov Marta 72
Fazliov R. E. E. 109' 119
Fazzi Giancarlo 76
Federn Karl I 609
Fechner G. T. 4 502,612
Fejr dm 1o2
Fedek Lubomr 2I8 . 640
Felix Jozef 213, 218
Fencl Ivo 347
Fenijn H. | 686
Feuerbach Ludwig | 590
Feyfalik Julius 166
Fiala Ji 319' 320' 32I' 322-323 .
749
Fic lgor 311
Ficek Viktor 318
Fierlinger Zdenk 358
Figge U. L. 137
Figulus Peft 247
Fikar Ladislau 339
Filip ota 78' 2I9 . 40
FilipikovovRaisa (R. L.) 190' 194,
95.747,749
Filla Emil L48, I52
Filonou Pauel (P N.) 150, fiI,324
Finkielkraut Alain227
Fischer J. L. 77. 317. 318
Fischer Otohar 276 a 570,6II-612,
622,675
Fischer Richard o 579
Fischer.Lichteov Erika 109. 119
Fischerov Anna 218
Fischeroud.Daniela 83, 267, 27 I
Fischerou. Sylua L05, 298
Fischl Viktor (Dogan Auigdor) | 669,
670.674.686
Fiz S' Marchn l 499
Flaihans Vclav o 439
Flaka z Pardubic a Rychmburku Fryer Jaroslav 308' 311
Srnll 4 530 Frjd. Norbert 342
Flaubert Gustave | 718 Frykenstedt H. a 550
Flickov Verena 110, 119 Frynta Emanuel | 707
FukBedich338 . 661, 671
Florian Miroslav 224, 254 FukJulius 2I'38'78'87 ' 157,I98,
Florovskij A. V. | 534 324 a 4I2,645, 661, 693
Foglar Jaroslau 49,50 Fuchs Alfred I45
Fokkema Douwe 163 Fuks Lad.islau 76,78, t0L, 157, 330,
Folejewski Zbigniew 263 3 5 3 ,3 8 6 0 4 1 3 , 6 8 8
Fontaineov Jacquelina l 500 Furch Vincenc I42
Formnkov Vra 345
Forst Madimr 361, 375, 382,384 G
Forster Leonard (L. W.) 112, 120
Foucault Michel O 541, 546,634,635, GaevG. D. . 643,644
636,7r4,7I8,742 Gadamer H.-G. a 513, 739
Fournier Alain 322 Gfrik Michal 218
Fourste William 121 Gfrikov Gizela 218
France Anatole I59 GaifmanovH, A.272
Francev V. A. 188, 189, 196, 199 Gl Istvn 91
Frank Ji (J. F.) o 644 Galn (Galan) Frantiek (F. W.) 263'
Frankbyov U|Ia-Britt 242, 245, 247 272, 282, 284 | 500,506, 509, 510
Franke Emil O 607, 608, 609, 610, Galasso Giuseppe O 607
611 Galk Josef318, 319, 321, 322,323
Frankenberg Ch. 113, 120 Galilei Galileo 0 494
Franko Iuan !40 Galsworthy John L04
Franta Zdenk . 408 Gammelgaardov Karen 48, 49,50
Frantiek Ferdinand d'Este o 630, GanPavel 272
632 Garaj J. K. 218
Fredro Alexand.er | 622 Garroni Emilio O 485,486-487
Frege Gottlob a 458,504 Garvin Paul (P. L.) 263 | 487.488.
Freidhof Gerd L09, 1I2, II3, L20, I29 499,506,507,508, 510
Freise Matthias 109. II2. I20 Gasparini D. 72
French Alfred 270, 384 a 748,749, Gasparov M. L. a 462
75r Gasparri Petrus o 665
Freschi Marino 129 Gaubert Ernest 57-58
Freud Sigmund a 466,493, 635 Gbrr Jn 2I8 | 737
Fri Josef 339 Geach Peter | 458
F r i J . V ' 1 8 , 2 8 , 5 3 , 5 4 , 5 5 , 5 7 , 7 4 , Gebauer Jan29,379
92 Gebhartov Madimra 347
Fried Istvn 94, 95, 98, I04,263 Geissler Heinrich 118
Fried Ji 76 Gelln'erFrantiek 135,295 . 405, 594,
Friedrich Hugo I 702 625
Frinta Antonn 15 Genette Grard 33-34.37.45 } 488
Fromm Erich | 492 Gentile Giovanni | 608
Fronek Josef 300 Georgiev Emil 18, 20, 21, 30, 31, 38
76r
E Etkind E. 151
Eakman Thomas 136
Ebner-Eschenbachou Marie uon 168
o 579-585
Eco Umberto a 488, 490-491,494,719
Edgren lJ'kan 244
Effenberger Vratislav 339 o 595
Ehler Zdenk l 665
Eichhoff F. G. 52
Eimermacher Karl 108, 119,138, 139,
263 4 546
Einstein Albert I 489,528
Eis Zdenk 223
Eisenmann Louis 61
Eisner Pavel I22 a 572,733-734
Ejchenbaum B. M. a 481
Ejzentejns. M. . 566
Ekman C. E. o 550, 557. 559
Eliade Mircea O 493
Eliassonov Kristina l 691
Eliot T. S. o 492, 679
Emmrich Wilhelm a 695
Empson William I 492
Eng Jan van der 149 a 684
Eng-Liedmeierov Jearrne van der 138
Engelmiiller Ferdinand 63
Engels Friedrich I 718
Engli Karel | 665
E<jrsi Istun I0|
Erben K. J. 19,4L,54,68,74, lI2,
130, 140, r50, 202, 206, 245, 253,
267, 280,296, 303, 304, 305, 352
. 4 2 I , 4 6 5 , 4 6 6 ,5 0 8
Erben V'clau 255
Erdmann.PandiovElisabeth von
I2, LIg
Erenburg IIja I27
Eriksson Alvar 244
Eristavov Elene 65
Erlich Victor 282 | 486,487,493
Eshelman Raoul 109, 119
Eschbach Achim 119, 138
Esser J. 263
Estermann A. 134
Esvan Frangoise70, 78, 79,80
Etieble Ren 160
760
Euangelium su. Jana | 7I7
Evans Robert (R. J. W.) 298
F Flier M. S. 136
Falck Johan O 690
Faludi lvan O 691
Faraday Michael | 494
Fattoriov Marta 72
Fazliov R. E. E. 109' 119
Fazzi Giancarlo 76
Federn Karl a 609
Fechner G. T. 4 502,612
Fejrdm 1o2
Fel,dek Lubomr 2I8 . 640
Felix Jozef 213, 218
Fencl Ivo 347
Fenijn H. O 686
Feuerbach Ludwig I 590
Feyfalik Julius 166
Fiala Ji 319, 320' 32I' 322.323 .
749
Fic Igor 311
Ficek Viktor 318
Fierlinger Zdenk 358
Figge U. L. 137
Figulus Pett 247
Fikar Ladislau 339
Filip ota 78,2t9 , 40L
FilipikovovRaisa (R. L.) 190' 194'
r95 a 747,749
Filla Emil t48' 52
Filonou Pauel (P.N.) 150, $I,324
Finkielkraut Alain227
Fischer J. L. 77. 317. 318
Fischer Otokdr 276 | 570,6II-612,
622,675
Fischer Richard o 579
Fischer.Lichteov Erika 109' 119
Fischerov Anna 218
Fischerou,Daniela 83,267 ' 27I
Fischerou' Sylua I05' 298
Fischl Viktor (Dagan Auigdor) | 669,
670. 674. 686
Fiz S. Marchn | 499
Flaihans Vclav o 439
Flaka z Pardubic a Rychrnburku
Snll 4 530
Flaubert Gustave O 718
Flickov Verena 110, 119
Florian Miroslau 224, 254
Florovskij A. V. | 534
Foglar Jaroslau 49,50
Fokkema Douwe 163
Folejewski Zbgniew 263
Fontaineov Jacquelina l 500
Formnkov Vra 345
Forst Madimr 361, 375, 382,384
Forster Leonard (L. W.) 112, 120
Foucault Michel | 54L, 546, 634, 635,
636,7r4,7L8,742
Fournier Alain 322
Fourste William 121
France Anatole I59
Francev V. A. 188, 189, 196, 199
Frank Ji (J. F.) o 644
Frankbyov U|la-Britt 242' 245, 247
Franke Emil | 607, 608, 609, 610,
611
Frankenberg Ch. 113, 120
Franko Iuan I40
Franta Zdenk . 408
Frantiek Ferdinand d'Este | 630'
632
Fredro Alexand.er | 622
Frege Gottlob a 458,504
Freidhof Gerd 109, 112, II3, I20, I29
Freise Matthias 109. IL?. I20
French Alfred 270, 384 a 748,749,
75r
Freschi Marino 129
Freud Sigmund a 466, 493, 635
Fri Josef 339
Fri J. V. 18, 28, 53, 54,55,57,74,
92
Fried Istvn 94, 95, 98, I04,263
Fried Ji 76
Friedrich Hugo I 702
Frinta Antonn 15
Fromm Erich O 492
Fronek Josef 300
Fryer Jaroslav 308' 311
Frjd. Norbert 342
Frykenstedt H. a 550
Frynta Emanuel | 707
FukBedich338 .661,671
FukJulius 2I'38'78'87, I57, I98,
3 2 4 a 4 I 2 , 6 4 5 , 6 6 1 ,6 9 3
Fuchs Alfred I45
Fuks Lad.islau 76,78, t01, 157, 330,
3 5 3 ,3 8 6 . 4 1 3 , 6 8 8
Furch Vincenc I42
G
Gaev G. D. ) 643' 644
Gadamer H.-G. | 513, 739
Gfrik Michal 218
Gfrikov Gizela 218
GaifmanovH, A.272
Gl Istvn 91
Galn (Ga]an)Frantiek (F. w.) 263,
272, 282, 284 4 500, 506, 509, 510
Galasso Giuseppe O 607
Galk Josef 318, 319, 321' 322,323
Galilei Galileo I 494
Galsworthy John I04
Gammelgaardov Karen 48, 49,50
GanPavel 272
Garaj J. K. 218
Garroni Emilio O 485,486-487
Garvin Paul (P. L.) 263 a 487.488.
499,506,507,508, 510
Gasparini D. 72
Gasparov M. L. a 462
Gasparri Petrus | 665
Gaubert Ernest 57-58
Gbrr Jn 2I8 | 737
Geach Peter O 458
Gebauer Jan29,379
Gebhartov Vladimra 347
Geissler Heinrich 118
Gelln,erFrantiek 135' 295 . 405,594,
625
Genette Grard 33-34' 37' 45 } 488
Gentile Giovanni I 608
Georgiev Emil 18, 20, 21, 30, 31, 38
76r
GeorgievNikola 19, 26,27,3L, 42
Gerbel N. V. 188. 205.206
Gerikovov J. A. 193
Ger Jnos 90
Gerving M. 120
Gesemann Wolfgang 110, 113, 120,
129. 136. 139
Geserickov Ingeborg o 579
Gibian George 264, 266, 283, 284
Gide Andr 75
Giesemann Gerhard 136
Gilferding A. F. 201, 205,206
Gillar Jaroslau | 624
Girgal Otto 360
Girke Wolfgang 120
Giudici Giovanni 79
Giulianiov Rita 81
Giusti Wolfgango68, 69,70,73,75
o 608
Glanc Tom | 461
Glazaroud Jarmila 342
Glazkovov N. L. r94' 195
Glowi ski Michal 163
Gmiterek Henryk 328
Gobineau Arthur | 590
Godlewski Piotr 158
Goedert G. o 589
Goehrke C. 125, 133
Gepferoud-Gruberoud Gertrudn ) 669
GoetheJ. W. I32 | 494,564,695,729
Goetz-Stankiew iczov Markta 83,
84, 264-265, 282-283, 284 . 624,
626
Gogol N. V.202,266 a 575,656,657
Goldmann Lucien | 741
Goldstiicker Eduard 146 a 460. 626
Golemba A. 209
Goleniev-KutuzovA. A. 71
Golubkov V. V. 344
Gombrowicz Witotd I59 a 703. 708
Gonnet Giovanni 72
Gordziejewski Andrzej 163
Gorjainov A. N. 203
Gorhij Maxim I20, I29, 357
Gottfried uon Strassburg | 532
Gottlieb Josef 63
Gottwald Klement O 667
762
Giitz Frantiek 276
Grabowski Bronislaw 154
Graciotti Sante 70, 71
Gramsci Antonio | 493
Granjard Henri 73
Grathoff R. 137
Graziadeiov Caterina 81
Grebenkov Rriena343 , 570,573
Greene Graham I 679
Gregor Alois 308, 311-312
Greisch Jean I 513
Griece H. P. | 457
Grigoroviv I. 187, 2o0, 20L
Grillparzer Franz I3l
Grtibe Moic | 693
Groden Michael 263
Gr gerou' Bohumila 383
Grochtmann F. U. 109, 120
Grcinebaum Herbert 130
Grosman Ladislau ) 688
Grossman Jan 384 4 688, 706
Grosu Jean a 746,749
Grund Antonn304-305'306'312,337'
3 5 5 , 3 5 6 , 3 5 7. 5 2 9
Grua Ji 110, 120' I52, I53' 269'
339.401
Grybauskas Almis o 746,749
Grygar Mojmr10' 131' 133' 152,153'
249, 294, 32r, 324, 360, 361, 380
| 407, 506, 7 45, 746, 7 48, 749
Grzybek Peter 109,111,120,138,139
Guagnini Alessandro | 535
Gualter Castellionskj | 532
Gude H. L. | 537
Guevara Ernesto Che f 493
Guiton Paul 0 608
Giind.errod.eoudKaroline | 734
Giinther Hans 108,109,I21,,I22,I34,
L45
Guramiuili Dauit 65
Guski Andreas 109' 111' II2' 77'
1 2 1 ,1 3 3 ,1 3 5 . 5 8 1 , 5 8 5 , 6 6 0
Gustavsson Sven 242, 250
Gutschmidt K. II9 , I24, 126, I35, I40
Giitterov Nina 110' 139
Guyau J. M. 216
H Harder H.-B. 112,115,116,I20, I27,
t25, 126, r28, I29,132, 133, 135,
Habaj Iuan 325 136, 138, 139, 140, I42, t44
H'dn Prahy s Kutnou Horou I Harkins William (W E.) I57,262,
482 264, 268, 28r, 283, 285 . 467
Hdek Karel 319, 321 Harlan Yeit 74
Hadrovics Lszl'6 95 Harms Wolfgang II2, I2I
Hafner Stanislaus 142,166,169, 171, Harnickov Misha (Michael 264 .
173, I75 747,749
Hjek Igor 299,300' 301,339 . 748, Hartknoch Christoph | 536
749 Hartlib Samuel I 555
Hjek (Hek) Ji 311 Hartmann Adam O 558
Hdjek z Liboan Vclau 136 | 534. Hartmann Eduard von O 590
5 3 5 ,5 3 9 Hartmann Moritz 327
Hjkov Alena 380 Hasitejnshj z Lobhouic Bohuslau 7I,
Hjkov Ladislava 337, 340 117,130
Hkansson Karl 251 Hasitejnskj, z Lobkouic Jan 70
Halbmoud Maa 220 HaekJaroslau 2I, 26, 27, 37, 38, 39,
Halas Frantiek7 r, 73, 76, 79, 87,9I, 4 0 ,4 L , 4 7 , 6 5 , 6 9 , 7 0 , 7 6 , 7 7 , 7 8 ,
1 4 6 ,1 5 6 ,r 5 7 , L 7 8 , 2 I 7 , 2 I 9 , 2 2 6 , 87, 88, 91, 92, 95, 100, 102, 103,
2 5 4 , 2 7 2 , 2 7 6 , 2 9 6 ,3 3 9 ' 7 3 7 109, 119, 120, 1,2r,126, t27, I28,
Halas F. X. 339 129, 130, 131, 133, I35, L37, r40,
Hdleh Vtzslau28, 55, |I, II2, 126' r41, r43, r44, t52,153, 155, 156,
1 3 7 .1 8 8 . 2 1 8 158, 184, 185, 189, Igt,194, I95,
Haluzick Bohumil 218 1 9 7 ,1 9 8 ,2 7 9 . 2 2 2 , 2 2 3 2, 4 r , 2 4 8 ,
Hamada Milan 218 249, 254,255, 260,262,263, 264,
HamaliarJ.1.2I9 266, 269, 272, 274, 279, 283, 284,
Haman Ale 168,2I5, 334, 377' 379, 294,297,3L8,327,376. 405,4I1,
380, 381, 382,384 | 748,749 416, 4r8, 425, 577, 578, 608, 623-
Hamburger Michael t 698 -629, 630-638,643, 645, 647, 69L,
Hamm Josef I73, 175 727
Hamsun Knut 252,253 HakovecP' M. 303
Hanak Harry 295 Haubrichs W o 583
Han Jan 343 . 705,706,707 Hauff Wilhelm 353
HankaVrlau I54, I87,188, 199,200, Hauptov Zoe 385
20I,208,298, 386 I 409, 410 Hauser Pemysl 345,346
Hankov (-Bzov)Ludmila (L. B.) Haussmann Jii 33I
91,96 . 746,749 Havel Rudolf 337, 340,356, 359,
Hansen-Ltive Aage 168 3 6 0 , 3 6 2. 5 2 9 , 7 4 9
Hansen.Lveov Christa viz Roth. Hauel V'clau12,23,39, 43' 48' 49'
meierov Christa 77,84'L00' 101'110'Il8'24'L25,
Hansmann L. J. 327 132, 136, 137, 138, t52,153, r58,
Hanu I. J. 316 164, 169, I85,1,92,194,198, 219,
Hanu Josef 2I3,337 264, 265, 266, 267, 273, 269, 272,
Hanzkov Kvta 385, 386 . 580 282,296.407,4I2,549, 688,703-
Hanzlh Josef 254 -704
Hark Ivo 385, 386 Havelka Milo | 408
763
GeorgievNikola 19, 26,27,3L, 42
Gerbel N. V. 188.205.206
Gerikovov J. A. 193
Gerti Jnos 90
Gerving M. 120
Gesemann Wolfgang 110, 113, 120,
129. 136. 139
Geserickov Ingeborg o 579
Gibian George 264, 266, 283, 284
Gide Andr 75
Giesemann Gerhard 136
Gilferding A. F. 201, 2O5,206
Gillar Jaroslau | 624
Girgal Otto 360
Girke Wolfgang 120
Giudici Giovanni 79
Giulianiov Rita 81
Giusti Wolfgango68, 69,70,73,75
I 608
Glanc Tom o 461
Glazaroud Jarntila 342
Glazkovov N. L. 194' 195
Glowiski Michat 163
Gmiterek Henryk 328
Gobineau Arthur O 590
Godlewski Piotr 158
Goedert G. a 589
Goehrke C. 125, 133
Grxpferou.Gruberoud'Gertruda | 669
GoetheJ. W. l32 a 494,564,695,729
Goetz-Stankiewiczov Markta 83,
84, 264-265, 282-283, 284 . 624,
626
GogolN. V.202,266 o 575,656,657
Goldmann Lucien | 741
Goldstiicker Eduard 146 o 460. 626
Golemba A. 209
Goleniev.Kutuzov A. A. 71
Golubkov V. V. 344
Gombrowicz Witold I59 a 703, 708
Gonnet Giovanni 72
Gordziejewski Andrzej 163
Gorjainov A. N. 203
Gorkij Maxim I20, 129,357
Gottfried von Strassburg ) 532
Gottlieb Josef 63
Gottwald Klement O 667
762
G tz Frantiek 276
Grabowski Bronislaw 154
Graciotti Sante 70, 71
Gramsci Antonio I 493
Granjard Henri 73
Grathoff R. 137
Graziadeiov Caterina 81
Grebenkov Rriena343 . 570,573
Greene Graham | 679
Gregor Alois 308, 311-312
Greisch Jean O 513
Griece H. P. | 457
Grigorovi v I. 187' 200' 20l
Grillparzer Franz LBI
Grtibe Moic . 693
Groden Michael 263
Gr gerou Bohumila 383
Grochtmann F. U. 109, 120
Griinebaum Herbert 130
Grosrnan Ladislau | 688
Crossman Jan 384 4 688, 706
Grosu Jean a 746,749
Grr:nd Antonn304-305'306' 3I2' 337,
3 5 5 . 3 5 6 .3 5 7 . 5 2 9
Grua Ji 110' 120' I52' I53,269'
339 . 401
Grybauskas Almis | 746,749
GrygarMojmr 10' 13].'133' 152,153,
249, 294, 32r, 324, 360, 361, 380
o 407, 506, 745, 746, 748, 749
Grzybek Peter 109,111,120,138,139
Guagnini Alessand.ro | 535
Gualter Castellionskj, | 532
Gude H. L. a 537
Guevara Ernesto Che o 493
Guiton Paul o 608
Giinderrodeovd.Karoline | 734
GiimtherHans 108,109,I2I,I22,I34,
r45
Guramiuili Dauit 65
Guski Andreas 109, 111, Itz, lL7,
1 2 1 ,1 3 3 ,1 3 5 . 5 8 1 , 5 8 5 , 6 6 0
Gustavsson Sven 242, 250
Gutschmidt K. LIg, I24, 126, I35, I40
Giitterov Nina 110. 139
Guyau J. M. 216
H Harder H.-8. I12, Il5, IL6, 120, I2I.
r25, 126, r28, I29,132, 133, 135,
Habaj Iuan 325 136, 138, 139, 140, I42, I44
Hddn Prahy s Kutnou Horou ) Harkins William (w. E.) 57,262,
482 264, 268, 281, 283, 285 . 467
Hdek Karel 319, 321 Harlan Yeit74
Hadrovics Lszl 95 Harms Wolfgang II2, I2I
Hafner Stanislaus 142,166,169, 171, Harnickov Misha (Michae|a) 264 .
I73, r75 747,749
Hjek Igor 299,300,301,339 o 748, Hartknoch Christoph 0 536
749 Hartlib Samuel O 555
Hjek (Hek) Ji311 Hartmann Adam | 558
Hjek z Liboan Vdclau 136 | 534. Hartmann Eduard von | 590
535, 539 Hartmann Moritz 327
Hjkov Alena 380 Hasitejnskj z Lobhouic Bohuslau 7I,
Hjkov Ladislava 337, 340 1 1 7 ,1 3 0
Hkansson Kar| 251 Hasitejnsk! z Lobhouic Jan 70
Halbmou Maa 220 HaekJaroslau 2l, 26, 27, 37' 38, 39,
Halas Frantieh7 I, 73, 76, 79, 87, 9I, 4 0 ,4 r , 4 7 , 6 5 , 6 9 , 7 0 , 7 6 , 7 7 , 7 8 ,
1 4 6 ,1 5 6 ,I 5 7 , I 7 8 , 2 r 7 , 2 I 9 , 2 2 6 , 87, 88, 91, 92,95, I00, 102, 103,
254, 272, 276, 296, 339 . 737 109, 119,r20, I2t, 126, I27, r28,
Halas F. X. 339 129, 130, 131, 133, 135, 137, 140,
Hleh Vtzslau 28, 55, II7, I2, 126, r4r, r43, r44, I52,153, 155, 156,
1 3 7 .1 8 8 . 2 1 8 1 5 8 , 1 8 4 ,1 8 5 , 1 8 9 ,1 9 1 ,1 9 4 ,1 9 5 ,
Haluzick;Bohumil 218 1 9 7 ,1 9 8 ,2 r 9 , 2 2 2 , 2 2 3 , 2 4 I ,2 4 8 ,
Hamada Milan 218 249, 254, 255, 260, 262, 263, 264,
Hamaliar J. I. 2I9 266, 269, 272, 274, 279, 283, 284,
Haman Ale L68, 2I5, 334,377, 379, 294,297,3I8, 327,376 . 405,411,
380, 381, 382,384 . 748,749 416, 41,8,425, 577, 578, 608, 623-
Hamburger Michael | 698 -629, 630-638,643, 645, 647, 69r,
Hamm Josef I73,I75 727
Hamsun Knut 252,253 HakovecP. M. 303
Hanak Harry 295 Haubrichs W a 583
Han Jan 343 . 705, 706,707 Hauff Wilhelm 353
HankaV,clau I54,I87,188, 199,200, Hauptov Zoe 385
20I,208,298, 386 . 409, 4I0 Hauser Pemysl 345,346
Hankov (-Bzov)Ludmila (L. B.) Haussmann Ji 33I
91,96 a 746,749 Havel Rudolf 337, 340, 356, 359,
Hansen-L ve Aage 168 360. 362 . 529.749
Hansen-Ltjveov Christa vz Roth- Hauel V'clau12,23,39, 43, 48, 49,
meierov Christa 77, 84, I00, 101,110,II8, 724,r25,
Hansmann L. J.327 1 3 2 ,1 3 6 ,1 3 7 ,1 3 8 , 1 5 2 ,1 5 3 ,1 5 8 ,
Hanu I. J. 316 164, 169, 185, I92,194, 198,219,
Hanu Josef213,337 264, 265, 266, 267, 273, 269, 272,
Hanzkov Kvta 385,386 . 580 282,296. 407,4I2,549, 688,703-
Hanzlk Josef 254 -704
Hark Ivo 385. 386 Havelka Milo . 408
763
HavlekE. J.162
HaulekJaroslau 39 . 646
HaulehZbynk 339
HaulehBorousk! Karel 2I,55,73,
rr2, I2t, 169, 198, 20I, 202,206,
223, 236, 27I, 279, 289, 305, 318,
327,34I,352 | 405,4t0,575,577,
578, 643
Havlov lvana 346
Havrnek Bohuslav 29, 319' 360 r
4 7 2 , 4 8 7 , 5 7 9 ,5 8 1
Havrnkov Marie 372
Hawkesworthov Ce|.ia 294
Heartman Pawel viz Godlewski Piotr
Hebbe Per (P. M.) 240, 248,252
Heczkov Libue 337
HekoBlahoslav 219
Hedin Sven 252
Hedvallov Y' o. 256
HeovVeronika 91' 96' 102' 103 .
745,748,749
Heftrich Urs 109,113,r2I-I22 a 747,
749
HegelG. W. F. o 470,570,590,608
Heidegger Martin | 489, 513
Heidler Alexander O 665
Heim Michael 270-27I, 292
Heine Heinrich 38, 37
Heinrich der Lwe 115' 116
Heinrich uon Freiberg | 532
Heinrich uon Meissen (Frauenlob)
| 532
Hejdnek Ladislav 151
Hejnic Josef 361 a 531
Helcelet Ivan 316
Helge Per | 690
Heller Adolf 63
Helmfrid B. a 550
Hemelkov Blanka 380
Henlein Konrad 47
Hennequin Emile 216
Hentschel Gerd 129
Herbart J. F. a 613
Herben Jan 318,327
Herbert Zbigniew 382
Herder J. G. 118,119,L47,279 | 564,
590
764
Herget Winfried 139
Herling-Grudzi ski Gustaw | 703,
708
Herman David O 458,746,749,75I
Herman Josef 203
Herrmann Ignt 22
Heman Miroslav 356' 357' 359
Heman Sva 29
Hesse Hermann o 679
Heyduk Adolf 22, 69,73 . 737
Hezinov Jitka 347, 351
Hierowski Zdzislaw L57
Hikl Mario 0 669
Hillerson S. J. a 461
Hillov Elizabeth 295
Hiprnan Karel 57
Hiral Josef 353' 383
Historia o iuotu doktora Jana
Fausta 383
Hitler Adolf 47 . 47I, 691
Hlaudek Karel I52, 16I' 2|7 ' 21.8,
226.296.353 . 42r
Hleba Edmund 219
Hlobil Ivo 32I,325
Hloznik I. P. O 499
Hobland Wolfgang 1I0, I22
Hocke G. R. a 703
Hodjousk!,z Hodjoua Bohuslau IL6
Hodroud Daniela I05, 257, 353, 373,
376, 377, 379, 380, 381, 382, 383
| 446,447, 573, 643,7r2,7\7
Hodura Kvido 344, 345
Hoenschov Jarmila II3' 122
Hoffmann Bohuslav 337, 340-341
Hoffmeister Adolf | 460
Hofman Alois 145, 146
Hofman Ota 168
Hofmann D. 121
Hofmann Franz \I2, I22
H cherl Alfons 114, 125
Hochman Ji 50
Holan wad'imr 12, 40,7 I' 73, 76, 79'
110,]'19'27,I29' 130' 131' 157,
208, 2I8, 24r, 254, 256, 267, 268,
27r,3r8,376
Halderlin Friedrich | 462
HoleekJosef 34I' 376
Holenstein Elmar | 453, 468, 700, Hrabkov (Tlust.Hrabkov) Jaro.
730 slava 344, 345, 346,347, 348, 349,
Hollj J'n 229 350,351a 749
Holman Petr 168, 377, 380, 382 a Hrabal Bohumil 37, 47, 48, 50, 76,
747,749,75I 78,79, 87,92,96,98, 100,101-102,
Holmes James (J. S.) o 7BJ 110, 117, I23, I27, L32, I33, I40,
Holthusen Johannes 116, I27,129. r52, I53, L57, r58, I85, r92, 194,
131 219, 242, 244, 246, 248, 249, 250,
Holub Jan 295 254, 255, 256, 257, 262, 266, 27 1,
Holub Miroslau 87, 254, 298 283, 296, 297, 324, 331, 340, 343,
Hol Ji108'140,167,179,369,370, 378,379, 382, 383 . 403, 406, 4r3,
372, 373, 375,377, 379, 381, 382, 416, 4I9,549,684
384. 527.645.75I Hrab Vclav 345
Homolov Kvta 342,361, 375 Hradeck;i rukopis viz Rukopis hra-
H ng Anton ILI, |22 deck;f
Honzkov Milena 337 Hradilk Antonn 357, 359, 360
Honzl Jindich 126 Hranovov A. 43
Hopkinsov Ann l 624 Hrbata Zdenk 373,375,376,380, 382
Hora Josef 178, 189, 208, 2I7, 225. Hrdina Karel 355
254,342. 639, 645, 646 Hrdlikov Lidmila 320, 324
Hora Petr 330 Hribal C. J. 270
Hork Jan 129 HrnFrantiek | 448
Hork Ji 19,22I Hrobo s. B. 231
Hork Petr | 742 Hromdka J. L. o 460
Horkov Michaela 310, 311 Hromdko J. N. N. 166
Horkov Milada t 666 Hronek Ji 295
Horbatsch Olexa 129, 136 Hruban Zdenk 290
HorikaJi 328 Hrubn Frantiek 36, 1.46,I78,208,
Horkheimer Max | 492 209,2r5, 2I7, 224, 225, 254, 267,
Horn Georg O 536 331,339
Hoec Jaromr o 667 Hrublf Petr 279
HoejJindich 254 Hruovsk;lgot 21.4
HonekZdenk 377,379 Hr zPauel|732
Hostinsklf Otakar a 448,612 Hrrizov Vra 36
Hostousk!,Egon 47, 78, 87, I27, I49, Hrzalov Hana 357. 359. 363
768, 256, 269, 294, 3r4, 33L, 332, Htibler A. 263
333 . 42' 460,469,470,47I,669, Htibner Johann 536
670, 67I,673-674,687 Hugo Victor | 563
Hona Ji 337,34I | 749 Hulk J. 350
Hougaard Christian 47, 48, 49, 50 Humboldt Wilhelm von | 724,729-
Houskov Anna 373, 376 -730,73I
Houskov Miroslava I09, t22 H u m m e l G . I 2 9 , 1 3 6 ,1 3 9
Hrabk Josef 146,305,306, 307,308, Hurban J. M. 2II, 216, 221.,222, 228,
309,310,3I2,359,36I,362 a 523, 229-232
53r.627
/oo
HavlekE. J. 162
Hauliek Jaroslau 39 o 646
HaulekZbynk 339
HaulekBorousk!,Karel 2L, 55, 73,
L2, I2I' 169' 198' 20I' 202,206'
223, 236, 27r, 279, 289, 305, 318,
327, 34r, 352 . 405, 4I0, 575, 577,
578,643
Havlov lvana 346
Havrnek Bohuslav 29, 319' 360 r
472, 487,579,581
Havrnkov Marie 372
Hawkesworthov Ce|a 294
Heartman Pawel viz Godlewski Piotr
Hebbe Per (P. M.) 240, 248,252
Heczkov Libue 337
HekoBlahoslav 219
Hedin Sven 252
Hedvallov Y. o. 256
HeovVeronika 91, 96' 102, 103 .
745.748.749
Heftrich Urs 109,113,I2I-I22 a 747,
749
Hegel G. W. F. a 470,570,590, 608
Heidegger Martin o 489, 513
Heidler Alexander I 665
Heim Michael 270-27L, 292
Heine Heinrich 38, I37
Heinrich der Lwe 115' 116
Heinrich uon Freiberg | 532
Heinrich uon Meissen (Frauenlob)
4 532
Hejdnek Ladislav 151
Hejnic Josef 361 a 531
Helcelet Ivan 316
Helge Per O 690
Heller Adolf 63
Helmfrid B. a 550
Hemelkov Blanka 380
Henlein Konrad 47
Hennequin Emile 216
Hentschel Gerd 129
Herbart J. F. a 613
Herben Jan 3I8,327
Herbert Zbigniew 382
Herder J. G. 1.18,119,L47,279 a 564,
590
764
Herget Winried 139 Holenstein Elmar t) 453, 468, 700, Hrabkov (Tlust.Hrabkov) Jaro-
Herling-Grudzitski Gustaw | 703, 730 slava 344, 345, 346, 347, 348, 349,
708 Hollj, Jn 229 350, 351 | 749
Herman David 0 458,746,749,75I Holman Petr 168, 377,380,382 a Hrabal Bohumil 37, 47, 48,50,76,
Herman Josef 203 7 4 7 .7 4 9 . 7 5 1 78,79, 87,92,96,98, 100,101-102,
Herrmann |gnt 22 Holmes James (J. S.) a 733 110, 117,I23, I27, I32, L33, t40,
Heman Miroslav 356' 357' 359 Holthusen Johannes 116, I27, I29, 152, 153, I57, 1,58,I85, I92, r94,
Heman Sva 29 131 2I9,242, 244,246,248, 249, 250,
Hesse Hermann o 679 Holub Jan 295 254, 255, 256, 257, 262, 266, 27 1.,
Heyduk Adolf22,69,73 a 737 Holub Miroslau 87, 254, 298 283,296,297, 324,331,340, 343,
Hezinov Jitka 347' 351 Hol;fJi108,140, L67, I79,369, 370, 378,379,382,383.403, 406,413,
Hierowski Zdzislaw I57 372, 373, 375, 377,379, 381, 382, 4 1 6 ,4 I 9 , 5 4 9 , 6 8 4
Hikl Mario o 669 384 | 527,645,75I Hrab Vclav 345
Hillerson S. J. a 461 Homolov Kvta 342,361, 375 Hradeck rukopis viz Rukopis hra-
Hillov Elizabeth 295 H nig Anton IIl, I22 deck
Hipman Karel 57 Honzkov Milena 337 Hradilk Antonn 357,359, 360
Hiral Josef 353, 383 Honzl Jindich 126 Hranovov A. 43
Historia o iuotu doktora Jana Hopkinsov Ann l 624 Hrbata Zdenk 373,375,376,380, 382
Fausta 383 Hora Josef 178, 189, 208, 2I7, 225, Hrdina Karel 355
Hitler Adolf 47 a 47I,69L 254,342 o 639, 645, 646 Hrdlikov Lidmila 320, 324
HlaudekKarel I52, 1'61'2|7 ' 2I8, Hora Petr 330 Hribal C. J. 270
226.296,353.42r Hork Jan 129 HrnFrantiek t 448
Hleba Edmund 219 Hork Ji I9,221 Hrobo s. B. 231
Hlobil Ivo 32I,325 HorkPetr | 742 Hromdka J. L' . 460
Hloznik I. P. o 499 Horkov Michaela 310, 311 Hromdko J. N. N. 166
Hobland Wolfgang II0, I22 Horkov Milada . 666 Hronek Jii 295
Hocke G. R. o 703 Horbatsch Olexa 129, 136 Hruban Zd,enk 290
Hodjousk!,z Hodjoua Bohuslau 116 HorikaJi328 Hrubn Frantiek 36, 146, I78,208,
Hodrou Daniela L05,257 '353,373, Horkheimer Max | 492 209, 2r5, 2I7, 224, 225, 254, 267,
376, 377, 379, 380, 381, 382, 383 Horn Georg | 536 331, 339
a 446, 447, 573, 643, 7t2, 7r7 HoecJaromr o 667 Hrub;i Petr 279
Hodura Kvido 344, 345 HoejJind,ich 254 Hruovsk;lgot 2L4
Hoenschov Jarmila II3' |22 HonekZdenk 377,379 Hr zPauel|732
Hoffmann Bohuslav 337, 340-341 Hostinsk Otakar a 448,612 Hrrizov Vra 36
Hoffmeister Adolf a 460 Hostou sk!, Egon 47 , 7I , 87 , I27 , 149, Hrza|ov Hana 357. 359. 363
Hofman Alois 145, 146 168, 256, 269, 294, 3r4, 33L, 332, Htibler A. 263
Hofman Ota 168 333 . 4I2, 460, 469,470, 47 I, 669, Htibner Johann 536
Hofmann D. 121 670, 67I, 673-674,687 Hugo Victor 563
Hofmann Franz lL2, I22 Hona Ji 337,34I . 749 Hulk J. 350
Hiicherl Alfons 114, 125 Hougaard Christian 47, 48, 49,50 Humboldt Wilhelm von ) 724.729-
Hochman Ji 50 Houskov Anna 373, 376 -730,73I
Holan wadimr 12, 40,7 I, 73' 76, 79, Houskov Miroslava I09, I22 Hummel G. 129. 136. 139
1 ] . 01' 1 9 'I 2 7 , 2 9 , 1 3 0 , 1 3 11' 5 7 ' Hrabk Josef ]'46'305' 306,307, 308, Hurban J. M. 2II, 216,22I, 222, 228,
208, 2r8, 24r, 254, 256, 267, 268, 309,310,312,359,36I,362.523, 229-232
27r,3r8,376 53r.627
Hlderlin Friedrich | 462
HoleekJosef 34I' 376
Hus Jan L5, 16, 27, 64, 68, 72, 86, 92,
95, 98, 199,205,236,245,25r, 259,
27 r, 289, 290, 298,3 19 . 408, 409,
5 3 1 ,5 6 4
Husk Gustv l 744
Husserl Edmund 122,380 a 453,456,
489, 504, 565
Huxley Aldous 75, L26,735
Huiezdoslau P. o. 2|7' 28,224
H:sekMiloslav 16, 24, 30, 295, 334
CH
Chalupeck1/Jindich I58' 262, 34o'
343, 382, 383 a 629, 634, 637
Chalupha Samo 225
Chalupnyf Emanuel 272 a 406,407
Chamberlain A. N. 47
Chamorrov M. I. . 499
Charms Daniil 266
Chateaubriand F. R. de 52
ChelichjPetr 7 2, 788,197' 318' 325'
326 . 405
Chlebnihou Velimir I29, ),5L a 462,
646
ChlbcovMilada 361, 380' 383
Chlbec Bohdan I05
Chlumsk1Milan 108, I09,I22
Chmel Rudolf 2I9,230 | 747,749
Chmelenshj J. K, 200, 2lI, 2I2, 386
Chmelkov Vra 348
Chodakowsk E. . 461' 465' 473
Chodsko (Chodko)Aleksander 53
ChochoLoueh Prohop 18' 19' 69
Chojecki Edmund 154
Choma Branislav 219
Chorvth Michal 213, 219
Chotomsk W. 433
Christovov I. 45
Chrobk Kamil 67
Chudoba Bohdan | 669
Chudoba Frantiek 260,274, 276, 293,
303 . 410
Chvatk Kvtoslav 108, I0, |22-|23,
130, 139, r44, I45, 146, r52,272
. 475, 488,494,499,506,509,510,
766
528, 548, 549, 59r, 7 03, 7 23, 7 39, 340,363,382 a 4't4,430,437,439,
743 453, 456, 457, 459, 460_474.475_
Chvojkov.Pallasov Dagmar 256 -483, 484, 485, 486, 487, 489-490,
49I, 492, 493, 494, 500, 506, 507,
I 508, 510, 546, 570,639-640,646,
658, 662-663,700, 730, 746
Ibler Reinhard 109, 110, Ill, I23 Jakubec Jan 71, 160, 180, 276, BB7
Ibsen Henrik 181. 253. 278 a 4II a 476
Ibsch E. 137 Jamek Vdclau ) 533
Iggersov Vilma 284 Jana (Johanka) z Arku I 561
Igov Svetozar 42 Janek Leo | 661
IIf Ilja 27 Jankov Jaroslava I79, 337, 34t-
IIg Jacek 248 -342,345,375,382.460,470,583,
Ingarden Roman 94, 105 a 453-459 584, s98, 604-606,747
Ionesco Eugne 265 , 402,654 Janaszek-IvanikovHalina 157, 160,
Isella Dante o 488 162, 163, 165 a 746,748,749
Iser Wolfgang o 488 Jand.l Ernst 132 O 696
Istorija ukratce o Bochome, jeejes Jandov Jarmi]a | 500
o zemle eskoj539 Janionov Maria 157
Istrati Panait | 402 Jankovi Milan 102, 108, 140, 151,
IvanevSvetomir 28, 41 168, 370, 372, 377, 379, 380, 381,
IvankoviovKatica o 747.749 382-383. 475,499,506,518,528,
Ivanov Jordan 16. 29. 30 546, 548, 549,737, 740
Iuanou Miroslau 39,78 Jankowsk Barbara 162, 163
Ivanov Vjaeslav(V. V.) .462 JanouekJi .694
Ivanov Vjaeslav(V. I.) . 64I' 642 JanouekPavel 337, 365, 371, 373'
Iuanou Vseuolod M. V.) a 645 376,377,379,381 . 44r_442.649.
t10
J Jansk; Karel o 568-569,573
Janri Jaroslav 346
Jablonskj Boleslau 206 | 447,737 Japrisot Sbastien 339
Jacobsen Per 48 Jarosch Gtinther 144
Jacobsenov Daniela 48 Jarosiewicz_Kleindienstov Barbara
Jacobsson Gunnar 239, 248 163
Jagi Vatroslav 141' 166 Jarunkoud Kldra 1,85
Jagoditsch Rudolf 171, 173 Jrv Harry 248,25L,256
Jagodziski Andrzej 158, 164 Jalarov Ewa l 745
Jhn K. H. 146 Jastrebov N. V. 188, 189, 197
Jhnichen Manfred 109' 111' IL3, I24, JauB H. R. 108, 124 a 488, 581, 740
I44. I45 a 746.749 Jauor Pauel a 667,669,670,671,674-
Jachnow Helmut 121 - 6 7 5 , 6 7 9 , 6 8 0 6, 8 2
Jakobson Roman (R. O.) 77,I08, I20, Jauoich Vlasta 35I
t 2 2 , r 2 9 , 1 5 0 ,1 5 1 ,1 5 2 ,1 6 6 ,1 8 9 , Jaworski K. A. 155
2t7, 220, 241,,242, 260, 261, 263, Jedlika Alois 344, 345
266, 272, 274, 275, 277, 278, 280, Jedlika Jaromr 65, 66
28r, 282, 284, 29r, 292, 302, 303, Jedlika Miloslav 0 646
JedlikovAlice 373, 376, 377, 37g,
383.687
Jechov (Voisine)Hana 128
Jelanskij N. P. 191
Jelen Eduard I 665
Je]nek Antonn 146' 337
Jelnek Edvard 154
Jelnek Hanu 51' 57. 58-61
JelnehIuan . 668,669,670, 67I,679
Jens Walter 137
Jensen A.lfred 245, 247, 248, 250. 253-
-254
Jensen J. V. 253
Jepsen Harald 50
Jeronlm (Hieronymus) Prashj, 247
| 564
Jerykalovov I. J. o 651
Jebek Duan 306, 307, 308, 309,
310. 312. 384 c 627
Jesenin Sergej (5. A.) a 645
Jesenshd Milena 244,248 a 628
Jesenskd' Rena63
Jestdbshj,v. B. 307
Jevickli Jan 361
Jilek Heinrich IL2. I24
Jlek Vc]av 314
Jlovsk;y'Rudolf . 682
Jindich z Isernie 336
Jra Jaroslav 0 675
Jirdseh Alois 2I,36, 43, 60, 74, 88,
9r,132, r57, I59,189, 191,195,
203, 223,236, 245,254,334, 34L,
Jo
Jirt Vojtch o 570
Jireek Hermenegild 166
Jireek Josef 166
Jireek Konstantin 28
Jirouek Jan 109, 110, 111,113, 125
. 745,750
Jirsak Predrag ) 748,750
Jocov Boris 14, 16-19,20,24-27,30
Jodas Josef319, 320
Johannes de itboviz Johannes von
Tepl
Johannes von Saaz viz Johannes von
Tepl
767
Hus Jan I5, 16,2I, 64, 68, 72, 86, 92,
95, 98, 199,205,236,245,25r, 259,
27 r, 289, 290, 298,3 19 . 408, 409,
5 3 1 ,5 6 4
Husk Gustv O 744
Husserl Edmund 122, 380 a 453, 456,
489,504,565
Huxley Aldous 75, 126, I35
HuiezdoslauP. O. 2L7,2I8,224
H;sekMiloslav 16' 24' 30' 295' 334
CH
Chalupeck1f Jindich I58' 262, 340'
343, 382, 383 . 629, 634, 637
Chalupka Samo 225
Chalupnlf Emanuel 272 a 406,407
Chamberlain A. N. 47
Chamorrov M. I. . 499
Charms Daniil 266
Chateaubriand F. R. de 52
ChelichjPetr 72' I88' 197,3|8,325'
326 a 405
ChlebnikouVelimir I29,I5I | 462,
646
Chlbcov Milada 361, 380, 383
Chlbec Bohdan 105
Chlumsk1Milan 108, I09,122
Chmel Rudolf 219,230 a 747,749
Chmelensh! J. K. 200, 2II, 2I2, 386
Chmelkov Vra 348
ChodakowskE. .461' 465,473
Chodsko (Chodko)Aleksander 53
Chocholoueh Prokop 18, 19,69
Chojecki Edmund 154
Choma Branislav 219
Chorvth Michal 213, 219
Chotomsk W. 433
Christovov I. 45
Chrobk Kamil 67
Chudoba Bohdan | 669
Chudoba Frantiek 260, 274, 276' 293'
303 | 410
Chvatk Kvtos]av108,II0' I22.I23,
130, 139, r44, r45, 146, r52,272
| 475, 488,494,499,506,509,510,
766
528,548,549,59r, 703,723,739, 340,363,382. 41,4,430,437,439, JedlikovAlice 373, 376, 377, 37g,
743 453, 456, 457, 459, 460_474,475- 383 0 687
Chvojkov-Pallasov Dagmar 256 -483, 484, 485, 486, 487, 489_490, Jechov (Voisine)Hana 128
49I, 492, 493, 494, 500, 506, 507, Jelanskij N. P. 191
I 508, 510, 546, 570,639-640,646. Jelen Eduard | 665
658, 662-663,700, 730, 746 Jelnek Antonn 146, 337
Ibler Reinhard 109, 110, III, I23 Jakubec Jan7L,160, 180, 276,337 Jelnek Edvard 154
Ibsen Henrik 181, 253, 278 | 471 | 476 Je]nekHanu 51,57, 58.61
Ibsch E. 137 Jameh Vdclau | 533 Jelnek Iuan o 668, 669' 670, 67|, 679
IggersovVilma 284 Jana (Johanka) z Arku | 561 Jens Walter 137
Igov Svetozar 42 Janek Leo l 661 Jensen Alfred 245, 247, 248, 250, 253-
Ilf Ilja 27 Jankov Jaroslava I79. 337' 341. -254
IIg Jacek 248 -342,345,375,382.460,470,583. Jensen J. V. 253
Ingarden Roman 94, 105 o 453-459 584, 598, 604-606.747 Jepsen Harald 50
IonescoEugne 265 . 402,654 Janaszek.IvanikovHalina 157, 160, Jeronjrn (Hieronymus) Prashj 247
Isella Dante | 488 162,1,63,165 . 746,748,749 | 564
Iser Wolfgang | 488 Jand,I Ernst 132 a 696 Jerykalovov I. J. o 651
Istorija ukratce o Bochome, jeejes Jandov Jarmi]a | 500 JebekDuan 306, 307, 308, 309,
o zemle eshoj539 Janionov Maria 157 310, 312, 384 | 627
Istrati Panat | 402 Jankovi Milan 102, 108, 140, 151, Jesenin Sergej (5. A.) a 645
IvanevSvetomir 28, 41 1 6 8 ,3 7 0 ,3 7 2 , 3 7 7 , 3 7 9 3
, 8 0 ,3 8 1 . Jesenshd Milena 244,248 a 628
Ivankoviov Katica | 747' 749 382-383| 475, 499,506,518,528, Jesenskd,R ena 63
Ivanov Jordan 16, 29, 30 5 4 6 ,5 4 8 ,5 4 9 , 7 3 7 , 7 4 0 Jestdbsk! u B. 307
Iuanou Miroslau 39,78 Jankowsk Barbara 162, 163 Jevicklf Jan 361
Ivanov Vjaeslav(V' V') .462 Janouek Ji . 694 Jilek Heinrich 7I2, I24
Ivanov Vjaeslav (V. I.) . 64|' 642 Janouek Pavel 337, 365, 371, 373, Jlek Vclav 314
Iuanou Vseuolod N. V.) a 645 376,377,379,381 | 44I-442,649, Jlovsk;i Rudolf l 682
745 Jindich z Isernie 336
J Jansk;Karel t 568.569,573 Jra Jaroslav l 675
Janri Jaroslav 346 Jinisek Alois 2, 36, 43, 60,74, 88,
Jablonshi, Boleslau 206 | 44' 737 Japrisot Sbastien 339 9 r , I 3 2 , I 5 7 , t 5 9 , 1 8 9 , 1 9 1 ,1 9 5 ,
Jacobsen Per 48 Jarosch Gtinther 144 2 0 3 , 2 2 3 , 2 3 6 , 2 4 52, 5 4 , 3 3 4 ,3 4 r ,
Jacobsenov Daniela 48 Jarosiewicz.Kleindienstov Barbara 358
Jacobsson Gunnar 239, 248 l-oJ Jirt Vojtch | 570
Jagi Vatroslav 141' 166 Jarunhoud Kldra I85 Jireek Hermenegild 166
Jagoditsch Rudolf 171, 173 Jrv Harry 248,25I,256 Jireek Josef 166
Jagodziriski Andrzej 158, 164 Jalarov Ewa t 745 Jireek Konstantin 28
Jhn K. H. 146 Jastrebov N. V 188, 189, 197 Jirouek Jan 109, 110, 111,|].3, |25
J:ihnichen Manfied 109, 111,Lf3,I24, JauB H. R. 108, 124 4 488, 581, 740 ) 745,750
I 4 4 ' 4 5. 7 4 6 , 7 4 9 Jauor Pauel a 667,669, 670,67I, 674- Jirsak Predrag | 748,750
Jachnow Helmut 121 -675,679,6806 , 82 Jocov Boris 14, 16-19,20, 24-27, 30
Jakobson Roman (R. O.) 77, I08, I20, Jauoick Vlasta 35I Jodas Josef 319, 320
L 2 2 , 2 9 '1 5 0 ' 1 5 1 ' 1 5 2 ' 1 6 6 ' 1 8 9 , Jaworski K. A. 155 Johannes de itbo viz Johannes von
2r7, 220, 24r, 242, 260, 261, 263, Jedlika Alois 344, 345 Tepl
266,272, 274, 275, 277, 278, 280, Jedlika Jaromr 65, 66 Johannes von Saaz viz Johannes von
28r, 282, 284, 29r, 292, 302, 303, Jed]ikaMi]oslav | 646 T"pl
767
Johannes uon TepI I32 | 542-544
John Jarornr 43' 127,318' 382 | 643
John Radek 44
Johnson Paul 0 528
Jonkov Anna 347, 350' 351
Jordal Knud 47,48,49 a 748,750
Josef II. 323
Joyce James 75 a 49I,654
Judin G. V. 286
Jung Jaroslav o 671
Jungbluth G. a 543
Jungmann Josef 55, 86, 136, 187, 191,
t97, 200, 202, 204, 2Lr, 2r3, 220,
292.295,303,319,352 | 449,5L4,
5L5, 5r7, 518, 519, 565, 642
Junius | 671
Jurk l,ubo 219
Just Madimr 377' 379
K Karfik Madimr 340, 382 l 706' 708
Kabe Petr 339
Kaenovskij M. T. 200
Kaer Miroslav 357' 359' 360' 364
Kadleh Iuan 2I9 . 726' 732
KadlekovMarta | 751
Kadlinskj Fetitc7L
Kfer Istvn 96, 97
Kafha Franz I33, 248, 263, 264, 283,
353 . 399, 402, 533, 623-629, 640
Kaka Jaroslav 319
Kcha Michael | 625,626
Kachru B. B.262
Kachya Karel l 692.693
Kainar Josef I28,225,254, 330
Kaiser Petr 372.378,381 a 751
Kaiserov Eleonore II4, I25
Kalandra Ztiui 339 . 668
Kalina J. L. | 726
Kalinak Jn 225
Kalista Zdenh o 662' 668' 670
Kalivoda Robert 77, 108, 125, 151 a
493, 497, 499
Kanlenk Jan 383
kita Vdclau I59
Kangro Bernard ) 680
Kanikovov Soa (S. |.) 37 ' 42' 294
768
Kant Immanuel a 494,518,570, 590, Kirly Pter 95
613 Kirinoviov Gajan 64
Kantor Marvin 272 Kirpinikov A. I. 188, 199
Kant rkou Eua 269 | 444 Kisch E- E. , 402,840
Kanyar-Beckerov Helena II2' I25 Kikin L. s. 190,191,193,196, 197.
Kapper Siegfried 53 199 0 643
Kapras Jan | 407 Kjosev Alexandr 86,42
Karafidt Jan I27 Kjosevov I. 35,42
Karsek Josef 15 Klda B. I. 79
Karsek ze Luouic Ji L55,161' 218, Kldn Ji . 67I
3 5 3 , 3 7 8 , 3 8 23, 8 3 0 5 9 7 , 5 9 9 , 6 0 6 Klaniczay Tibor g7
Karasov Anna 357, 359' 360 Klauberov olga 244, 248
Karbusick;f Vladimr ]'13,125 . 506 Kleberg Lars 158,24I,248
Karcevskij Sergej O 487 Klein Joachim I09,II2, 126
Kardos Gyula 90 Kleineov Charlotte ILI, L26
Kardos Tibor 93 Kleist Heinrich uon ) 784
Kardyni.Peliknov Krystyna 376 Klicpera U K. 3I9 | 5I7
Karel lV.88. 305, 336 a 478, 551 Klika Benjamin | 645
Karel V., csa| 551 Klma Iuan 48,84, 101, I2o, I85,2Ig,
254,255,257, 264, 267,269,27L,
Karlgren Anton 47,245 283,294, 354 | 413,418,688,691
Karlinski S. 136 Klma Ladislau 109, 134, I58,273.
Karlssonov Blanka 244 .748'750 330,332.623-629
Karskaja T. S. 190 Kliment Alexandr 24I, 247, ZB4,256
Karua Peter I85,219 o 691
KasackWolfgang 117, 118, 119, 120, Klime Lumr 335
r25,r29 Kloepfer Rolf 109, 126 a 728,78f
Kas Zdenko 219 Klostermann Karel 34I
Kasal Lubor 346 a 444 Knap Josef78,254 ) 668,670
Ka Peter .747,750 Knzek Libor 219
Katonaov Judita 101.102' 103 Knieschek Johann O 548
Kaufmann Walter 263 I 591 Kniezsa Istvn g0
Kautman Frantiek 361 .646' 671 Knopp Frantiek 379, 384
Kavka Frantiek 98 Kourkov Dana 299
Kauka Ji | 680 Koberger Anthoni O 551
Kazakou J. P. 266 Kocin Josef 361
Keipert Helmut 112, 119, I24, I25, Kock Christian 48
126, r35, r40 Kocoureh Josef 3I8, 327
Kelley Edward | 532 Koka Milo 42
Kemny G. G. 93 Koulinskij A. A. 201
Kepka Josef ) 668 Kodej Milan 0 671
Kersteren Aloysius I37 a 548 KodekJosef l 627
Khelov Jiina 360 Koeppen P. I. 187, 200
Kierkegaard Soren 0 709 Koepsel W. 108, 126
Kierski Kazimierz 155 Kohout Pauel 48,49, 65, 66, 28, 84,
KieBl A.-M. 110, 126 rLA, 143,153, 158, r85,2L9,256,
Kimpel D. 119 264,266,267, 27I,284 . 4t8, 668
Kochanowski Jan 328 O 535, Sg7
Kochol Viktor 2I4, 220, 224
Koldek Josef | 668
Kold.r Jan (J. M) , 669.674. 678
Kolr Jaroslav I2I, 1.46,I53, 337'
358, 359, 360, 361, 364, 379, 380,
381,383
Koldroud Jaromra 33O
KoldJi76,79, I04,254,267,268,
324, 330, 354 . 661, 706, 707
Kolov Ivana 386
Kolbuszewski Jacek 1S7
Kolenat Bedich 63
Kolesnikovov Nina 267
Kolk Raimond ) 680
Kolldr Jan 21, 46, 54,SS,Gg, 87, 704,
I24, I28, I54, I87,188, 193, 197,
200, 202, 205, 206, 207, 209, 27r.
213,303,374 | 4r0,562-566,574.
o/D
Koller Werner O 728
Kolln Herman 47
Kolman Cassius Jaroslau B4O
Komrek Miroslav 318, 319
Komensk (Comenius)A]bta247
Komenskli Daniel a 558
Komenshj (Comenius)J. A. IB, 2I,
40,64,7I,72, 86,90,92,704,I07,
rI2, r15,116, 118, 1I9, r20,72L,
I22' I32, I35, 44,149, 153, 194,
2I8, 2I9, 247, 252,262, 265, 280,
287, 288, 290,297, 299, 302, 303,
3 0 4 ,3 0 5 ,3 0 9 ,3 1 0 , 3 I r , 3 I 2 , 3 2 8 ,
331,335,342 ) 397,405,409,466.
49I, 541,,544-548,550-560,564,
663, 664
Kond'z Hod.ikouaMikuld 289.3o7
Konopkov Ludmila 346
Konrad Kurt 339
Konrd Karel I25,260
Konstantin 15,21.29 a 467
KonstantinoviZoran | 596
Konwichi Tad,eusz I32
Kopl Jn 220 | 449' 45I
Kopal Josef (J. K.) O 608
Koplov Mria 220
769
Johannes uon Tepl I32 a 542-544
John Jaromr 43' I27,3r8' 382 . 643
John Radek 44
Johnson Paul | 528
Jonkov Anna 347' 350' 351
Jordal Knud 47, 48, 49 | 748,750
Josef IL 323
Joyce James 76 a 49I,654
Judin G. V. 286
Jung Jaroslav o 671
Jungbluth G. a 543
Jungmann Josef 55, 86, 136,187' 191,
r97 . 200, 202, 204, 2rr, 2r3, 220,
292, 295,303, 319, 352 . 449, 5t4,
515, 517, 518, 519, 565,642
Junius | 671'
Jurk Lubo 219
Just Madimr 377' 379
K Karfik Madimt 340' 382. 706' 708
Kabe Petr 339
Kaenovskij M. T. 200
Kaer Miroslav 357' 359, 360' 364
KadlehIuan 2t9 . 726'732
KadlekovMarta | 751
Kadlinsk! Felix 7I
Kfer Istvn 96, 97
Kafha F ranz 133, 248, 263, 264, 283,
353 . 399, 402,533,623-629,640
Kaka Jaroslav 319
Kcha Michael . 625' 626
Kachru B.8.262
Kachya Karel | 692-693
Kainar Josef I28, 225, 254, 330
Kaiser Petr 372.378,381 O 751
Kaiserov Eleonore IL4' I25
Kalandra Ztiui 339 . 668
Kalina J. L. a 726
Kaliniah Jn 225
Kalista Zdenh | 662, 668' 670
Kalivoda Robert 77, 108, 125, 151 a
493, 497, 499
Kamenh Jan 383
Kdla Vdclau t59
Kangro Bernard | 680
Kanikovov Soa (S. I.) 37' 42,294
768
Kant Immanuel a 494,518,570,590, Kirly Pter g5 Kochanowski Jan 328 , 535,587
613 Kirinoviov Gajan 64 Kochol Viktor 214, 220, 224
Kantor Marvrn272 Kirpinikov A, I. 188, 199 Koldek Josef | 668
Kant rkoud.Eua 269 | 444 Kisch E. E. a 402, G40 Koldr Jan (J. M) | 669.674.678
Kanyar-Beckerov Helena II2' I25 Kikin L' s' 190,191,193,196, 197, Kolr Jaroslav I2I, L46,153, 337,
Kapper Siegfried 53 199 0 643 358, 359, 360, 361, 364, 379, 380.
Kapras Jan | 407 Kjosev Alexandr 36,42 381, 383
Karafit Jan I27 I$osevovI.35, 42 Koldrou Jaromra 330
Karsek Josef 15 Klda B. I. 79 KoldJi76,79, I04,254,267,268,
Karsek ze Luouic Ji 155' 161' 218' Kldn Ji ) 67I 324, 330, 354 a 661, 706, 707
, 8 3 . 5 9 7 ,5 9 9 , 6 0 6
3 5 3 .3 7 8 , 3 8 2 3 Klaniczay Tibor 97 Kolov Ivana 386
Karasov Anna 357, 359' 360 K]auberov o)'ga 244, 248 Kolbuszewski Jacek 1SZ
Karbusick Vladimr 113,125 .506 Kleberg Lars 158, 24I.248 Kolena| Bedich63
Karcevskij Sergej | 487 Klein Joachim I09, II2, 126 Kolesnikovov Nina 267
Kardos Gyula 90 Kleineov Charlotte LII, 126 Kolk Raimond | 680
Kardos Tibor 93 Kleist Heinrich uon | 734 Kolkir Jan 21, 46, 54,SS, 69, 87, IO4,
Kardyni.Peliknov Krystyna 376 Klicpera U K. 3I9 | S\7 124, 128, 754, 1.87,188,193, 197,
Karel (V.88, 305, 336 a 478,551 Kliha Benjamin ) 645 200, 202, 205, 206, 207, 209, 2r1,
Karel V., csa| 551 Klma luan 48' 84, 101, I20, L85, 2Ig, 213, 303, 374 . 410,562_566,574.
254,255,257, 264, 267,269,27I, 575
Karlgren Anton 47,245 283,294,354| 4I3,418,688,691 Koller Werner O 728
Karlinski S. 136 Klma Ladislau 109, 134, 58,273, Kolln Herman 47
KarlssonovBlanka 244 .748,750 3 3 0 , 3 3 2. 6 2 3 - 6 2 9 Kolman Cassius Jaroslau B4O
Karskaja T. S. 190 Kliment Alexandr 24I,247 ,254,286 Komrek Miroslav 318, 319
Karua Peter I85,2I9 a 691 Komensk (Comenius) Albta 247
Kasack Wolfgang II7 ,118, 119, 120, Klime Lumr 335 Komensklf Daniel a 558
r25,r29 Kloepfer Rolf 109, 126 a 728,73I Kornenshj (Comenius) J. A. IB, 2I,
Kas Zdenko 219 Kostermann Karel 34I 40,64, 7 1, 72, 86, 90, 92, I04, I07,
Kasal Lubor 346 | 444 Knap Josef78,254 a 668,670 rI2, rL',116, 118, rI9, r20, t2I,
KaPeter .747,750 Knzek Libor 219 I22, I32, 735,I44, 149, 153, 194,
Katonaov Judita 101.102' 103 Knieschek Johann | 548 2I8, 2I9, 247, 252, 262, 265, 280,
Kaufmann Walter 263 a 591 Kniezsa Istvn g0 28r,288, 290,297,299,302, 303,
Kautman Frantiek 361 o 646' 671 Knopp Frantiek 379, 38a 304, 305, 309, 310, 3Ir,3I2,328,
Kavka Frantiek 98 Kourkov Dana 299 331,335,342' 397,405,409,466,
Kauka Ji | 680 Koberger Anthoni O S51 49I, 54t, 544-548,550-560, 564,
Kazakou J. P. 266 Kocin Josef 361 663, 664
Keipert Helmut 112, 119, t24, L25, Kock Christian 48 Koruz Hod.ikouaMikuld 289, 3o7
126, r35, r40 Kocoureh Josef 3I8, 327 Konopkov Ludmila 346
Kelley Edward | 532 Koka Milo 42 Konrad Kurt 339
Kemny G. G' 93 Koulinskij A. A. 201 Konrd Karel I25,260
Kepka Josef ) 668 Kodej Milan o 671 Konstantin I5,27.29 | 467
Kersteren Aloysius 137 a 548 KodekJosef | 627 KonstantinoviZoran } 596
Khelov Jiina 360 Koeppen P. I. 187, 200 Konwichi Tad,eusz I32
Kierkegaard Soren | 709 Koepsel W. 108, 126 Kopl Jn 220 ) 449,45I
Kierski Kazimierz 155 Kohout Pauel 48,49, 65, 66, 28, 84, Kopal Josef (J. K.) a 608
KieBl A.-M. 110. 126 rI4, t43, 153, 158, 185, 2I9, 256, Koplov Mtia 220
Kimpel D. 119 264, 266, 267, 27L,284 . 4r8, 668
769
KopeckyfMilan 146, 306, 307, 308,
3 0 9 ,3 1 0 ,3 t r , 3 r 2 , 3 4 t
Kopernk Mikul | 564
Kopivov-Vukulov Anastasie 0 461
Kopta Josef 87 o 643. 645
Kopystianskaja Nonna (N. F.) 10, 27,
1 9 4 a 5 6 1 ,7 4 8 , 7 5 0
Korabljov V. N. 189
Korda Frantiek | 665
Krner Vlad,imr 323
Kor V. F. 188' 199
Korzeniowshi Jzef 202
KonehJan 71-
Koschmal Walter 109, II3,I23,126
Kosk Karel | 407, 623-624,627
Kosina J. E. 316
Koskov Helena I0,245-246,248 .
720,748,750
Kosmas 71,72, II7,318, 355, 386 O
534, 535, 539, 660
Kossakowski J. N. 154
Kosseleck R. o 549
Kosta Peter 109, 110,111,113,126-
-r27, r44, r45
Kostohryz Josef | 668
Kostolnlf Andrej 220
Kostra Jdn 2I5,2I8
Kostrhun Jan 325,330
Kosztoldnyi Desz I03
Kotsmch Vojtch 316
Kotter Krytof. 553' 554
Kouba Pavel | 591
Koudelka Alois 65
Koukalov Marie 319
Koukol A. B. 269
Kouil Miroslav l 673
Kovcs Ender 91, 92' 96,97
Kov Bohuslav 220
Kovaevski Ch. 42
Kourna Frantieh o 669' 670' 671'
672,680,682
Koutun Ji (GeorgeG.) 270,272 |
433, 669, 672,680
Kovtun J. N. 194
Kowalsk Eva 229
Kozh Jan 66
Kozlowski W M. 155
770
Kok Frantieh 78 Kromer Marcin a 5BS, Sg7 Kupcov Helena 347,348,350, 351
KomnZdenk L53, L67,310, 311' Kropek Petr o 615 Kupec Ivan 221
3 1 2 . 6 9 5 , 6 9 6 , 6 9 7 ,6 9 8 ,6 9 9 Kr d.y Gyula I02 Kurant N. L. 195
Krl Josef } 464.476.479 Krulkov Anna22l Kusk Alexej o 670
Krd Fralo 2I7,2I9 Kryl Karel 158 Kuskov Lenka 375
Krl,Janko 2I3' 225 | 490 Kelina Frantieh ) 668 Kusin Madimr 299
Krlk oldich305' 306' 317' 318' 319 K-emenkovAnna 345 Kussi Peter 262, 264, 268-269,283
a 567, 568-570,572, 573 Kepinsk Margita 195 K u s S iI v a n 2 I 4 , 2 2 1 , 2 2 4
Kramerius U. R. 341 K e s l k o v J i t k a 6 9 , 7 0 , 7 I , 7 2 , 7 5 ' Kuthen ze prinsberkaMartin | 534
Krantz Albert I 534,539 77 a 490 Kuzmdny Karol 2I2,386
Krsa Josef 269 Kivnek Vladimr 41, 347, 348,34g. KuzncovovR. R. 190,191,193'196,
Krasko Iuan 2!7. 225. 226 3 5 0 , 3 5 1. 7 5 0 , 7 5 L L97, 204
Kraszewski J. I. 202 Kicov Danue 311 Kuelov V 75
Krasztev Pter 94 Kuba Ludvk 385 Kvapil J. .318
Kratochvil Antonn 10, L1'2,I27,3|I' Kubk Ladislav 385' 386 Kvapilov Anna l 664
381 0 666,668,677,679,683,746, Kubn J. s' . 643 Kvtkov Nadda 319, 346
747,750 Kubnov Marie 222, 373, 375, 376,
KratochuI Jaroslau | 643 377, 380. 38r. 475 L
Kratochvil Josef380 o 664, 666 Kubitov-CasadeiovH. 79
Kraus Cyril 220 | 562 Kubha Frantieh| 4I2,643,645 Lacan Jacques O 466
Kraus Ji262 Kudlka Mi]an 25 | 535 Lack Stanislaw 155
Kraus KarI | 727 Kud]ka Viktor 377 Lada Josef | 643
Krausov Nora 2I4,220 Kudera R. E. 49 Lassoe A. V. 47
Krbec Miloslav (M. M.) 197, 318 KudrnJi310 .603 LagerbergJoan252-253
Krma Frantiek o 567 Kuelling E. 7II, I27 Lagerlfou Selma 253
Krmrytefan212, 220,233 Kuhn Adalbert a 742 Laiske Miroslav 357,359, 360
Kreftov Walburga 127 Kuhr Victor 46 Lakomd Emilie 382
Krehlov Birgit 111, l27 | 747'750 Kukun Martin 297 Lla Josef 313
Kreislov Antonie 385, 386 Kuligowsk Halina 162 Lamanskij V. L 202,203
Kreiswirth Martin 263 Kult Ludk 360 Lamm Martin | 691
Kreja otomar 282 Kundera Lud'uk 1.46,22o, 254, 3II, Landau G. A. a 641
KrejFrantiek o 448 339 Landoush!,Pauel 84, I58,264
KrejF. V. 57 o 407' 570 Kundera Milan 23, 37, 42-48,47, 48, Landsbergis Algirdas 87. 88
KrejJan 303 49,78,84,85,88,92,100,101,103, Lange Antoni 155
KrejKarel 95, 155, 355' 359' 361' r I 0 , I 2 3 , I 2 4 , 1 2 6 , 1 3 0 ,1 3 3 ,1 4 3 , Lange-Seidlov Annemarie 134
362 | 439 r44, I52, I53, 157,158,164, 165, Langer Frantiek I48' 162, I85, 254,
Krejov Jana 321 169, 185, I92, 224, 24I, 244, 246, 267,382 a 668
Kriebel Zdenk 254 248,254,255, 262, 264,265, 269, Langer Ji 76
Kriseov Eda 39' 269 27 r, 277, 278, 28r, 283, 284, 289, Langerov Gudrun 111, 113, 128
Krispin A. 40 I 294,296,331,332,351,383 a 401, Lantov Ludmila 357, 359, 375
Kristeuoud.Julia | 402,488 406, 4r2, 4r3, 416, 4r8, 4I9, 533, Larsson Mats 24"1,-242,248, 255
Kristid.noua legenda 3I8 540, 549, 578, 64I, 643, 646, 647 Lasica Milan | 726
KriuinF.Ua647 Kunhutina modlitba 14I Laub Gabriel I37, I52 a 40I
Krlea Miroslau I03 Kunstmann Heinrich 109, 110, 113, Laudiero Alfredo 74
Krofta Kamil 148 r27, r35, I43. r72 a 727 Lauermannov.Mikschov Anna 69
Krogmann Willy o 544 Kunze Reiner 146 Laurenu B. A. ) 645
Kroll Walter 108, 135 Kiinzel F. P. 144, 745. 146 a 4BB Lebeda Jan | 668
t
an1
Kopeck;Milan 146, 306' 307' 308,
3 0 9 ,3 1 0 ,3 1 1 ,3 1 2 , 3 4 1
Kopernk Mikul o 564
Kopivov-Vukulov Anastasie | 461
Kopta Josef 87 a 643, 645
Kopystianskaja Nonna (N. F.) I0,27,
1 9 4 a 5 6 1 ,7 4 8 , 7 5 0
Korabljov V. N. 189
Korda Frantiek | 665
Krjrner Vladimr 323
Kor V F. 188' 199
Korzeniowshi Jzef 202
KonehJan 7I
Koschmal Walter 109, II3,I23,126
Kosk Karel | 407,623.624,627
Kosina J. E. 316
Koskov Helena I0,245-246,248 .
720,748,750
Kosmas 71, 72, II7, 318, 355, 386 a
534, 535, 539, 660
Kossakowski J. N. 154
Kosseleck R. a 549
Kosta Peter 109, 110,111,113,126-
-r27,r44,145
Kostohryz Josef | 668
Kostoln;7 Andrej 220
Kostra Jdn 215,2I8
Kostrhun Jan 325,330
Kosztoldnyi Deszij I03
Kotsmch Vojtch 316
Kotter Krytof. 553' 554
Kouba Pavel | 591
Koudelka Alois 65
Kouka]ov Marie 319
Koukol A. B. 269
Kouil Miroslav o 673
Kovcs Ender 91, 92,96' 97
Kov Bohuslav 220
Kovaevski Ch. 42
Kou rna Frantieh. 669' 670, 671'
672,680,682
Koutun Ji (GeorgeG.) 270, 272 |
433, 669, 672,680
Kovtun J. N. 194
Kowa]sk Eva 229
Koztik Jan 66
Kozlowski W M. 155
770
Kok Frantieh 78 Kromer Marcin O 585, Sg7 Kupcov Helena 347,348,350, 351
Komn Zdenk 153' 167' 310' 311' Kropek Petr l 615 Kupec Ivan 221
312 0 695, 696,697,698, 699 Kr dy Gyula I02 Kurant N. L. 195
Krl Josef | 464,476,479 Krulkov Anna 221 Kusk Alexej o 670
KrdI, Frato2I7,2l9 Kryl Karel I58 Kuskov Lenka 375
Krdl'Janko 2I3,225 , 490 Kelina Frantiek | 668 Kusin Vladimr 299
Krlft oldich305' 306' 317,318' 319 Kemenkov Anna 345 Kussi Peter 262, 264, 268-269,283
o 5 6 7 ,5 6 8 - 5 7 05, 7 2 , 5 7 3 Kepinsk Margita 195 K u s ; fI v a n 2 I 4 , 2 2 I , 2 2 4
Kramerius U. R. 34I KeslkovJitka 69, 70,7I,72' 75. Kuthen ze prinsberhaMartin | 534
Krantz Albert I 534, 539 77 | 490 Kuzm ny Karol 212,886
Krsa Josef 269 Kivnek Viadimr 41, 347,348, 34g. KuzncovovR' R. 190,191,193,196,
Krasho luan 2I7. 225.226 3 5 0 ,3 5 1 . 7 5 0 , 7 5 I I97,204
Kraszewski J. I. 202 Kicov Danue 311 Kuelov V. 75
Krasztev Pter 94 Kuba Ludvk 385 Kvapil J. .318
Kratochvil Antonn 10, I12, I27, 3, Kubk Ladis]av 385, 386 Kvapilov Anna o 664
381 . 666,668,677,679,683,746, Kubn J. S. o oas Kvtkov Nadda 319, 346
747,750 Kubnov Marie 222, 373, 375, 376,
KratochuI Jaroslau ) 643 377,380,38r . 475 L
Kratochvil Josef 380 a 664, 666 Kubitov-CasadeiovH. 79
Kraus Cyril 220 a 562 Kubha Frantieh | 472,643,645 Lacan Jacques | 466
Kraus Ji 262 Kudlka Milan 25 | 535 Lack Stanislaw 155
Kraus Karl | 727 Kudlka Viktor 377 Lad,a Josef ) 643
Krausov Nora 2I4,220 Kudera R. E. 49
Lassoe A. V. 47
Krbec Miloslav (M. M.) 197, 318 Kudrn Ji 310 . 603 Lagerberg Joan 252-253
Krma Frantiek o 567 Kuelling E. 1II, I27 Lagerl foud Selma 253
Krmrytefan212' 22o,233 Kuhn Adalbert ) 742 Laiske Miroslav 357, 359, 960
Kretov Walburga 127 Kuhr Victor 46 Lakom Emilie 382
Krehlov Birgit 111, I27 | 747'750 Kukun Martin 297 Lla Josef 313
Kreislov Antonie 385' 386 Kuligowsk Halina 162 Lamanskij V. I.202,208
Kreiswirth Martin 263 Kult Ludk 360 Lamm Martin 0 691
Kreja otomar 282 Kundera Luduh 146,220,254' 3II. Landau G. A. | 641
KrejFrantiek o 448 339 Landousk! Pauel 84, I58,264
KrejF. v' 57 . 407,570 Kundera Milan 23,37, 42-48,47, 49, Landsbergis Algirdas 87. 88
KrejJan 303 49,78,84,85,88,92,100,101,103, Lange Antoni 155
KrejKarel 95, 155, 355' 359' 361' L r l , r 2 3 , r 2 4 , 1 2 6 , 1 3 0 ,1 3 3 ,1 4 3 , Lange-Seidlov Annemarie 134
362 . 439 1.44,I52, 153, 157, 158, 164, 165, Langer Frantiek 748, 162, 785, 254,
KrejovJana 321 169, 185, r92, 224, 24I, 244, 246, 267,382 . 668
Kriebel Zdenk 254 248, 254, 255,262,264,265,269. Langer Ji 76
Kriseov Eda 39' 269 2 7 r , 2 7 7, 2 7 8 , 2 8 r , 2 8 3 , 2 8 4 ,2 8 9 , Langerov Gudrun 111, 113, 128
Krispin A. 40 2 9 4 , 2 9 6 , 3 3 13, 3 2 , 3 5 13, 8 3 . 4 0 1 , Lantov Ludmila 357, 359' 375
Kristeuoud Julia | 402,488 406, 472, 4I3, 476,418, 419, 533, Larsson Mats 24\-242, 248, 255
Kristinova legenda 3l8 540, 549, 578, 64L, 643, 646, 647 Lasica Milan | 726
Kriuin F. U. a 647 Kunhutina modlitba I4I Laub Gabriel I37, 752 a 407
Krlea Miroslau I03 Kunstmann Heinrich 109, 110, 118, Laudiero Alfredo 74
Krofta Kamil 148 I27, I35, 743, I72 a 727 Lauermannov-Mikschov Anna 69
Krogmann Willy f 544 Kunze Reiner 146 LaurenuB. A. .645
Kroll Walter 108. 135 Ktinzel F. P. 144, 145, 146 a 4gg Lebeda Jan | 668
I
777

Lederbuchov Ladislava 334
Lederer Jii I52
Lederer Zdenk . 67I
Legenda o blahoslauenAnece II5
Legenda o Cyrilu a Metodjoui 26I
Legenda o sv. Katein (tzv. Stock.
holmsk) vzivot sv. Kateiny
Legenda o su.Prokopu | 478
Legenda o su. Vnti I4I
Legenda o su' Vojtchu 3l8
Leger Louis 53, 54, 55, 57
Le Grandov Eva 84' 85
Lehr Jan 260,378,379 . 460, 467
Lecho Jan | 703,7O8
Lejeunne Philippe o 703
Lekavy Petr | 665
Lekov Doo45
Lemberg Hans 112, 117, 136
Lengnich Gotfryd 4 538,540
Lenin V. I. 4 718
Lenkov Grigor 41
Leoncini Francesco 72
Leonjev Konstantin o 642
Leopardi Giacomo 73
Lepschy G. C. 4 487
Lermontou M. J. a 48L,645
Leroy Maurice o 487
Leskovjanov M. 80
Leehrad Emanuel 260
Lettenbauer Wilhelm 132
Levertin Oscar 252
Lvi-StraussClaude o 466,493' 505'
602
Leqf Ji108,128,306' 308' 309' 318'
340 0 486, 488
Leavov Giuli . 746,750
Lhotov Dagmar 350
Liba Peter 2L5,22I,226
Libosvrov Vlasta 346
Lidmilov Pavla 379, 381, 383
Liehm A. J. 78, 79, I52, 164, 264, 265,
269,283
Lichtenstein Ji48' 50
Lka Karel o 608
Limitiov Giuliana 72
Linda Jaromr 337' 342
Linda Josef | 514, 518, 519
772
Lustig Arnot 36' 41' 78 o 686 Machala Lubomir 320, 32I, 322, 324-
Lindner G. A. a 448
Liithi Max a 539 -325
Linhartou'Vra 76,78,87' |23 .
Lutzov Karin 0 680 MacharJ. S. 19,57,69,73,I22,I40,
40t, 465, 466, 468,709-710, 7r7,
Ltitzow Francis von 259, 274 a 409, 168, 192, 236, 245, 260, 276, 332
720,723
410 . 478,480,592,604,675
Linn Carl von 252 | 55"]'
Lyotard J.-F._a 601 Machilek Franz II2, I28
Lion Michal 109, 128
'ysohorsky ondra I42, 332 Machkov Eva 350
Liottov R. 82
Machovec Martin 49
Listkov Renata 346
M Machovec Milan 98
Listopad Frantiek . 670,67I,678'
Maironis (Maiulis Jonas) 86,87
680
Macek Emanuel 360, 361, 382 Majakouskij Vladitnr I39 , 46I' 465'
Llovet Jordi I 500
Macek Josef72, 98 466, 468, 473, 549, 645
Lobkowicz Maxmilin o 665
MaciejzMiechowafSS4 Majeroud Marie 2I, 36, 87 , I57 , 185,
Lobkowicz Mikul o 665' 669
Maciejowski W. A. 154 189, 191, r97,279 . 645
Lo Gatto Ettore 68, 69, 7I,72,73,75
Macoureh Milo 87 Makaryk I. R. 263
Locher J. P. 1,10,128
Macpherson James 92 Makin Michael 263. 266. 284
Lomnickj z Bude imon 205
Macura Madimt 2I5,230' 340' 364' Malczew ski Antoni I8L, 202
Lomonosov M. V. a 535
3 6 5 , 3 7 8 , 3 7 93, 8 0 ,3 8 1 ,3 8 3 . 4 3 7 . Mlek Petr 337,342 . 46I
Liinngren Lennart 250
528, 564, 576, 577, 662, 7 36, 7 37, Malevi Kazimir 15I' 324
Lopatka Jan 117,339, 343 a 703-704,
750,752 Malevioleg (o. M.) 10' I9I,I94' I97
705,706
Macurov A]ena l 580 .398,639,746,747,750
Lotko Edvard 321
Madany Edward 163 Mlkov Iva 330-331
Lotman Jurij (J. M.) 373, 374 a 488,
Magdo Libor 330 Mallarm Stphane. 492, 501' 505
494.64t.656
Magiera Jan 155, 156 Malura Jan 331
Louhotkov' Jarmila 330
MagnuszewskiJ6zef I55,156, 157, Mallf Rudolf 0 611
Lonsk;f F. V' viz Bezprv Petr
1 6 0 ,1 6 4 - 1 6 5. 5 9 6 , 5 9 9 Mann Stuart 293
Lubas.Bartoszyrisk Regina | 703,
Magris Claudio 75 Mann Thomas 104, 159 a 402, 589
708
Mahen Ji 216' 219 . 399' 407, 64I Mann Thomas Gnihovnk) 272
Liidemann K. 137
Mahnken I. K. 114, 128 Manning Clarence (C. A.) 269
Ludmila, knna o 530
Mcha Karel I29,I53 | 407 Mao Ce-tung I 493
Ludwig Alfred 29
Mdcha K. H. 20,2I,22, 4I, 55,69, Marcosov Regina de o 499
Ludwig B. LIz, I28
73, 74, 96, 104,111,116,119,123, Marcuse Herbert 0 492
Ludwig Emil 148
r24, r25, r27 , r28, 130, 131, 136, Mark Bohumil 306' 308' 310
Ludvkovsk1f Jaroslav 307' 308
137, 138, 139, 140, I43, \54, 1,55, Marok Viliam 221
Lugovskoj V. A. 209
L57, r79, 188, 200, 203,206-208, MareekZdenk 311
Lu Hsun o 493
209, 2rr-2L2, 2r3, 2r5, 2L6, 2r7 , Marekov Dagmar 361
Lukcs Gyrgy . 492,493
2"18, 220, 22r, 223, 224, 225, 245, Marek Ji 35' 78, 186
Luk E. B' 221
253, 263, 265, 267, 275, 280, 29r, Marek J. J. a 4I8,5I7
Lukd z NouhoMesta nad Vd'hom
a 532 296, 303, 318, 340, 341, 352, 360, Mares A. 53. 61
Mare Frantiek 216
Luke Emil 382 362,382,386 0 397,401,403,413,
Mare F. v. L67, L1I' I74
Lunardi A. 75 4r8, 462, 463, 464, 465, 466, 480-
-482, 483,490, 508, 5r7, 5L9, 548, Mare Michal . 624-625,626
Lundberg Bengt (B. A.) 242,249 a
567-573,577, 604,737 Mariano Giuseppe 76
690
Machek K. s. 327 Marie Terezie o 425
Lundkvist Arthur 256
MchalJan I5'16'20' 31' 386.592' Marinelli David (D. N.) 271
Lundstedt Bernard a 550, 551, 552-
-554.556. 558 594.597 Marinetti E. F. T. a 403
Lundstrm Gorun 249,254
773
Lederbuchov Ladislava 334
Lederer Ji L52
Lederer Zdenh | 67I
Legenda o blahoslauenAnece II5
Legenda o Cyrilu a Metodjoui 26
Legenda o sv. Katein (tzv. Stock.
holmsk) vizivot sv. Kateiny
Legenda o su. Prokopu | 478
Legenda o su. Vinti I4I
Legenda o su. Vojtchu 3L8
Leger Louis 53, 54, 55, 57
Le Grandov Eva 84, 85
Lehr Jan 260' 378' 379 . 460,467
Lecho Jan ) 703,708
Lejeunne Philippe f 703
Lekavlf Petr | 665
Lekov Doo45
Lemberg Hans 112, 117, 136
Lengnich Gotfryd | 538,540
Lenin V. I. O 718
Lenkov Grigor 41
Leoncini Francesco 72
LeonjevKonstantin | 642
Leopardi Giacomo 73
Lepschy G. C. 4 487
Lermontou M. J. | 48I,645
Leroy Maurice I 487
Leskwjanov M. 80
Leehrad Emanuel 260
Lettenbauer Wilhelm 132
Levertin Oscar 252
Lvi-StraussClaude 0 466' 493' 505'
602
Leqf Ji108,128,306,308' 309' 318'
340 a 486, 488
Leavov Giuli | 746'750
Lhotov Dagmar 350
Liba Peter 2t5,22I,226
Libosvrov Masta 346
Lidmilov Pavla 379, 381, 383
Liehm A. J. 78, 7I, t52, 164, 264, 265,
269,283
Lichtenstein Jii 48, 50
Lka Karel o 608
Limitiov Giuliana 72
Linda Jaromr 337' 342
Linda Josef f 514, 518, 519
772
Lindner G. A. a 448
Linhartou Vra 76, 78, 87' |23 .
40' 465' 466' 468,709-710' 7I7,
720,723
Linn Carl von252 | 55I
Lion Michal 109, 128
Liottov R. 82
Listkov Renata 346
Listopad Frantiek | 670' 67I' 678,
680
Llovet Jordi o 500
Lobkowicz Maxmilin | 665
Lobkowicz Mikul .665' 669
Lo Gatto Ettore 68, 69, 7I,72,73,75
Locher J. P. 110, 1,28
Lonlnick z Bude mon205
Lomonosov M. V. a 535
Lnngren Lennart 250
Lopatka Jan 117,339, 343 a 703-704,
705,706
Lotko Edvard 321
Lotman Jurij (J. M.) 373, 374 a 488,
494. 641. 656
Loukothoud Jarmila 330
Lonsky F. V. viz Bezprv Petr
Lubas.Bartoszyrsk Regina | 703,
708
Liidemann K. 137
Ludmila, knna | 530
Ludwig Alfred 29
Ludwig B. Il2, 128
Ludwig Emil 148
Ludvkovsk1f Jaroslav 307, 308
Lugovskoj V. A. 209
Lu Hsun I 493
Lukcs Gyiirgy . 492,493
Luk E' B. 221
Luhd z Nouho Mesta nad V'hom
. 532
Luke Emil 382
Lunardi A. 75
Lundberg Bengt (B. A.) 242,249 a
690
Lundkvist Arthur 256
Lundstedt Bernard a 550, 551, 552-
-554.556. 558
Lundstrm Goran 249, 254
Lustig Arnot 36' 41' 78 .686 Machala Lubomr 320, 32I, 322, 324-
Liithi Max | 539 -325
Lutzov Karin | 680 Machar J. S. 19, 57, 69, 73, I22, I40,
Liitzow Francis von 259, 274 | 409, 168, 192, 236, 245, 260, 276, 332
4r0 . 478,480,592,604,675
Lyotard J.-F. O 601 Machilek Franz II2, L28
Lysohorsky ndra I42, 332 Machkov Eva 350
Machovec Martin 49
M Machovec Milan 98
Maronis (Maiulis Jonas) 86,87
Macek Emanuel 360, 361, 382 Majakouskij wad'imr I39 . 46I' 465'
Macek Josef72, 98 466, 468, 473, 549, 645
MaciejzMiechowalSS4 Majerou Marie 2I ' 36, 87 , I57 ' L85,
Maciejowski W. A. 154 1 8 9 ,1 9 1 , r 9 7 , 2 7 9 . 6 4 5
Macoureh Milo 87 Makaryk I. R. 263
Macpherson Jarnes 92 Makin MichaeL 263.266. 284
Macura Madimfu 2t5, 230, 340, 364, Malczew ski Antoni I8I, 202
365,378,379,380,381,383 0 437, Mlek Petr 337,342 . 46I
5 2 8 ,5 6 4 ,5 7 6 ,5 7 7 , 6 6 2 , 7 3 6 , 7 3 7 , Malevi Kazimir 75I' 324
750,752 Malevioleg (o. M.) 10' LgI, I94' 197
Macurov Alena | 580 o 398,639,746,747,750
Madany Edward 163 Mlkov Iva 330-331
Magdo Libor 330 Mallarm Stphane. 492' 50I,505
Magiera Jan 155, 156 Malura Jan 331
Magnuszewski J6zef I55,156, 157, Mal Rudolf o 611
160, 164-165. 596, 599 Mann Stuart 293
Magris Claudio 75 Mann Thomas 104, 159 ) 402,589
Mahen Ji 216' 2I9 . 399, 407, 64I Mann Thomas (knihovnk) 272
Mahnken I. K. 114, 128 Manning Clarence (C. A.) 269
Mcha Karel L29' I53 | 407 Mao Ce-tung | 493
Mcha K. H. 20,2I,22, 4I,55,69, Marcosov Regina de o 499
73, 74, 96, 104, 111,116,119,123, Marcuse Hetbett | 492
I24, 125, I27, I28, 130, 131, 136, Mark Bohumil 306' 308' 310
137' 138' 139' 140, I43'|54,55' Marok Viliam 221
I57, I79,188, 200, 203,206-208, MareekZdenk 311
209, 2tI-2I2, 2I3, 215, 21,6,217, MarekovDagmar 361
2I8, 220, 221,,223, 224, 225, 245, Marek Ji 35. 78' 186
253, 263, 265, 267, 275, 280, 29I, Marek J. J. , 4I8,5I7
296, 303, 318, 340, 341, 352, 360, Mares A. 53. 61
362,382,386. 397,401,403,413, Mare Frantiek 216
4L8, 462, 463, 464, 465, 466, 480- Mare F. v. 167' I77, I74
-482,483,490,508,5I7, 5I9, 548, Mare Michal . 624-625' 626
567-573,577, 604,737 Mariano Giuseppe 76
Machek K. s. 327 Marie Tbrezie O 425
MchalJan I5'16,20' 31,386 .592, Marinelli David (D. N.) 271
594,597 Marinetti E. F. T. a 403
773
Marinkov H. 350
Markiewicz Henryk 161
Marklov Margareta 110' 128
Markov D. F. 190
Markov Jindra 314
Martin Wallace I 510
Martnek Jan 361 o 531
Martnek uojtch 332
Martinet Andr . 487
Marukov-Demartisov Jaroslava
73, 80
Marx Karl a 407, 493,634,7I8
Masaryk Jan 300 I 674
Masaryk T. G. 19, 68, 87, 89, 92, 98.
t29, r48, L55, 269, 27 1, 272, 276,
280,293, 294,295,332, 339, 378
. 399, 400, 40r, 408,4r0, 466,576,
577, 586-59r, 611, 613, 642, 666,
675
Masionienov Birut 89
Massimi Dario 75. 77. 80
Mastik 72. II5.136 . 405
Malanka Julian o 539
Matj zo Zuolena | 533
Matjka Ladislav 137, I38, I52' 243'
26r-262, 263, 264,28r, 282, 284 .
486,502,506, 507, 509, 510
Matejov Feor 2|5,22I
Mathauser Zdenk 2I5,22L,343 |
446, 450-45r, 475, 565
Mathesius Bohumil 276
Mathesius ViIm266 .403' 408'470'
471,472,486,487
Matthiae Johannes o 555
Matuka A]exander2I3, 2I5, 2I8' 22I
MaughamWS.a6T9
Maurer Karl t 696
Maurice Charles 291
Maver Giovanni 68, 69, 73
Maver-Lo Gattov Anjuta 74
Maxwell J. C. | 49I,494
Mayenov M' R' 150' 157, 163
Mayer Vladimr 385, 386
Maz Ladislav 233
Mazov Stariislava 340. 361
McAuleyov T. 269
McCormick P. J. a 456
n1/
McFarlane James I 628 Mikula Yal& 224 130, 134, 136, 138, r39, r47, L50,
Mclean H. a 46I,465,473 MikukizDran|532 57' I74' I92,2I3' 2I4' 216' 27,
McMillin A. 129 Mikukiek old,rich 220, 255, 268, 383 28, 220, 22I' 222, 223, 224, 225,
Meiar Stanislav 22l Mller Arthur 269 244, 249, 262, 263, 276, 277, 281,
Med Jaroslav 340,379,380, 383 a Miller D. A. a 537 282, 295, 324, 337, 342, 343, 355,
597-599,605, 606, 736,737 Miller Vclav 385, 386 356, 357, 358, 359, 361, 362, 363,
Medakovic D. 142 Min wadirnr 222 | 66I 364, 381, 382. 439, 453, 456, 457,
Medek Rudolf 87,254 Minrik Jozef 222 458, 459, 465, 470, 47L, 472, 474,
MdIek Boris 195, 384 MinakovJarmila t 619 475, 479, 480, 481, 482, 484, 485,
Meillet Antoine O 487 Miruk Ivan l 666 486, 487,488, 489, 490, 49I, 492,
Meletinskij J. M. | 494 Miianik Jn 222 493, 494-495, 496-498,499, 500,
Melich Jnos 90 Mitana Duan 325 ) 726 501-505,507, 508, 509, 510, 511,
Melicherk Andtej 21'4, 22t Mladenovov Margarita 21 516-519,52I, 524, 528, 54I, 546,
Menck Betislav 25I, 253 MtakoLad,islau 185 . 640, 661 547, 548, 549,570,571,572,658,
Menclov Y&a 222, 337. 342 Mocn Dagmar 348, 351, 380 660, 699, 737, 738, 746
MenkFerdinand 166 Moalovovv. V. 193, 194 Mii]ler Vladimr 109, 130, 144
Mercks Kees O 398, 549, 684,687, Mojk lvan 222 Miiller-Schaffner S. 109, 130
747,750 Mojsejevov G. N. 197 Miinster Sebastian 20
Merekouskij D' s. } 644 Mok4 otakar 16, 17, 18, 24,25,30 Miintzer Thomas 325
Merhaut Lubo 346, 373' 378' 379, Moldanov Dobrava 294, 385, 386 . Munzar Ji311
380 .637,752 748,750 Muret Maurice 57
Merian E. o 535 Molden Otto 129 Murov Alessandra 78, 79
Meriggi Bruno 71, 73,74,76 Molnr Amedeo 72 Murrer Ewald I05
Merleau-Ponty Maurice 137 Monkoud Libue | 40I' 403,732 Mussolini Benito 72
ManAntonn 108, 109, II0, II2, Montani Pefuo 77, 263 . 485, 489 Mylnikov Alexandr (4. S.) 10, 191,
113, 128-130,l44' I45,146, 72' Montinari M. O 588 196,197,I99, 204 . 7 46,7 50, 75I
2 7 2 . 5 74 , 5 9 1 ,6 6 7 ,6 6 8 ,6 6 9 ,6 7 5 , Monville-Burstonov Monique | 463. MyikaZdenk | 615
745.750 466
ManJaromr . 67I' 672 Morava-Mk Ji 169 N
ManovVra 112, 130 Moraucou Jana 66
Metodj I5,2I,29 Moravec Emanuel 148 Nabokou Wadimir 266, 383
Meyer Holt 111,130 | 747,750 Moravec Josef 356, 359 Naeradsk Vlasta 346
Meyersteinov Z|ata 270 Morawiecov Elbieta 158 Naddin N. I. 200
Mickiewicz Ad.am 53,96, I54,202, Morfill rffilliam 298 Nadson S. J. 207-208
225.352 Morozov P. O. 188 Nagyov Zuzana 272
Micklesen L. R.262 Morstein P. von 110, 130 Nahodil Otakar 129
Miczka Tadeusz 163 Mossdalov Karin 242 Natkowsk Zofia I59
Mieroslawski Ludwik 53 Motornfr V. A. 194 Nprstek Vojta 259
Mihl Jn 221 Mozart W. A. 80, 323 Naughton Jam es (J . D.) 297-298,299
Micha]ovi Pet'et 222 Mravcov Marie 337, 342' 378' 380 . 748,750,751
Michelsk D' . 595 Mrz Andrej 2I4,222 Navrtil (Ratili) Josef 63-64
Michl J. 8.244.249.254 Mrtk Alois 34I Nawrocki Witold 157, 161, 165
Michl J. V J. 330 MrtkVilm69,73,I79,341 . 646 Nebesk Ladislav 294
Michna z Otradouic Adam 7I Mtihlberger Josef I44, I7l Nebeskj I{ B. 360
Mika Ji384 Mucha Ji . 403, 4I2 NeasJaroslav 2I9,357 ' 360' 362
Mike Vladimr 79 Mukaovsk;fJan 38-39, 4L, 48, 77, Nesek Frantiek 666
Miko Frantiekzl1,222 . 727,728 101, 103, 105, 108, II7, I2I, r22, Nedlnk Josef 50
775
Marinkov H. 350
Markiewicz Henryk 161
Marklov Margareta 110' 128
Markov D. F. 190
Markov Jindra 314
Martin Wallace I 510
Martnek Jan 361 O 531
Martnek uojtch 332
Martinet Andr . 487
Marukov-Demartisov Jaroslava
73, 80
Marx Karl . 407' 493' 634' 78
Masaryk Jan 300 0 674
Masaryk T. G. 19, 68, 87, 89, 92, 98.
l29' I48' I55' 269' 27' 272' 276,
280,293, 294,295,332, 339, 378
. 399, 400, 40r, 408,4r0, 466,576,
577, 586-59'611' 613, 642' 666,
675
Masionienov Birute 89
Massimi Dario 75. 77. 80
Mastik 72' II5,136 . 405
Malanka Julian o 539
Matj zo Zuolena | 533
Matjka Ladislav 137, I38, 1'52,243'
26r-262, 263, 264,28r, 282, 284 .
486,502,506, 507, 509, 510
Matejov Fedor 215,22I
Mathauser Zdenk 2I5,22L,343 .
446, 450-45r, 475, 565
Mathesius Bohumil 276
Mathesius ViIm266 .403' 408'470'
471-,472,486,487
Matthiae Johannes O 555
Matuka A]exander2I3, 2I5, 2I8, 22|
MaughamWS.a6T9
Maurer Karl | 696
Maurice Charles 291
Maver Giovanni 68, 69, 73
Maver-Lo Gattov Anjuta 74
Maxwell J. C. | 491,494
Mayenov M' R. 150' 157, 163
Mayer Vladimr 385, 386
Maz Ladislav 233
Mazov Stariislava 340. 361
McAuleyov T. 269
McCormick P. J. a 456
774
McFarlane James t) 628
Mclean H. a 461, 465,473
McMillin A. 129
Meiar Stanislav 221'
Med Jaroslav 340,379,380, 383 a
597-599,605, 606, 736,737
Medakovic D. 142
Medek Rudolf 87,254
MdIek Boris 195, 384
Meillet Antoine O 487
Meletinskij J. M. a 494
Melich Jnos 90
Melicherk Anfuej 2t4, 22I
Menck Betislav 251' 253
Menclov Y&a 222, 337. 342
MenkFerdinand 166
Mercks Kees O 398, 549, 684,687,
747,750
Merekouskij D' s. . 644
Merhaut Lubo 346, 373' 378' 379,
380.637,752
Merian E. o 535
Meriggi Bruno 71, 73, 74, 76
Merleau-Ponty Maurice 137
ManAntonn 108' 109, 1I0, II2,
113' 128-130' t44' L45, 146, 72'
272 . 574,591,667,668,669,675,
745.750
ManJaromr . 67I,672
ManovVra 112, 130
Metodj I5,2I,29
Meyer Holt 111,130 | 747,750
Meyersteinov Zlata 270
Mickiewicz Ad.am 53,96, I54,202,
225,352
Micklesen L. R.262
Miczka Tadeusz 163
Mieroslawski Ludwik 53
Mihl Jn 221
Michalovi Pet'er 222
Michelsk D' . 595
Michl J. 8.244.249.254
Michl J. V J. 330
Michna z Otradouic Adam 7I
Mika Ji 384
Mike Vladimr 79
Miko FrantiekzI1' 222 . 727' 728
Mikula Yal& 224
MikukizDran|532
M ikulek old'ich 220, 255, 268, 383
Mller Arthur 269
Miller D. A. a 537
Miller Vclav 385, 386
Min Wadirnr 222 | 66L
Minrik Jozef 222
MinakovJarmila l 619
Miruk Ivan l 666
Miianik Jn 222
Mitana Duan 325 | 726
Mladenovov Margarita 21
Miako Lad,islau 185 . 640' 661
Mocn Dagmar 348, 351, 380
Moalovovv. V. 193, 194
Mojik lvan 222
Mojsejevov G. N. 197
Mok4i Otakar 16, 17, 18, 24,25,30
Moldanov Dobrava 294, 385, 386 .
748,750
Molden Otto 129
Molnr Amedeo 72
Monkou Libue ) 40I,403,732
Montani Pietro 77, 263 a 485, 489
Montinari M. a 588
Monville.Burstonov Monioue | 463.
466
Morava-Mk Ji 169
Moraucou' Jana 66
Moravec Emanuel 148
Moravec Josef 356, 359
Morawiecov Elbieta 158
Morfill William 298
Morozov P. O. 188
Morstein P. von 110, 130
Mossdalov Karin 242
Motornfr V. A. 194
Mozart W. A. 80, 323
Mravcov Marie 337, 342' 378, 380
Mrz Andrej 2I4,222
Mrtk Alois 34I
MrtkVilm69,73,I79,341 . 646
Mtihlberger Josef I44, L7l
Mucha Ji . 403, 4I2
Mukaovsk Jan 38-39, 4I, 48, 77,
101, 103, 105, 108, II7, tzl, r22,
130, 134, 136, 138, I39, I47, I50,
I57, I74' I92,2|3' 2I4' 216' 27'
2I8, 220, 22I, 222, 223, 224, 225,
244, 249, 262, 263, 276, 277, 281,
282, 295, 324, 337, 342, 343, 355,
356, 357, 358, 359, 361, 362, 363,
364, 381, 382 . 439,453,456,457,
458, 459, 465, 470, 47I, 472, 474,
475, 479, 480, 481, 482, 484, 485,
486,487,488,489, 490,49I, 492,
493, 494-495, 496-498,499, 500,
501-505,507, 508, 509, 510, 511,
516-519, 527, 524, 528, 54I, 546,
547, 548, 549, 570, 571, 572, 658,
660,699,737,738,746
Mii]ler Madimr 109, 130, 144
Miller-SchaffnerS. 109, 130
Miinster Sebastian 2o
Miintzer Thomas 325
Munzar Ji311
Muret Maurice 57
Murov Alessandra 78, 79
Murrer Ewald I05
Mussolini Benito 72
Mylnikov Alexandr (4. S.) 10, 191,
196,I97, I99,204 . 746,750,75I
MyikaZdenk | 615
N
NabokouWadimir 266, 383
Naeradsk Vlasta 346
Naddin N. I. 200
Nadson S. J. 207-208
Nagyov Zuzana 272
Nahodil Otakar 129
Natkowskd Zofia I59
Nprstek Vojta 259
Naughton Jam es (J . D.) 297-298, 299
.748,750,75I
Navrtil (Ratili) Josef 63-64
Nawrocki Witold 157, 161, 165
Nebesk;Ladislav 294
Nebeshj V B. 360
NeasJaroslav 2L9, 357,360' 362
Nesek Frantiek 666
Nedlnk Josef 50
775
Neffwadimr 43' 340' 341, 382 . 646 Nezval Vtzslau2I, 4t, 43' 65, 77, Novotn;f Miloslav 352, Bbg O S81
otruba Mojmr 269, 340,358, 359,
Nechutov Jana 311 79,9r, 92, 118,119,134,139,178, Novotn;,fVladimr 66, 350, 376, 379.
360, 369, 376,378,379,380. 381.
Nejedl Jaromra 346 191, 197, 198, 208, 209-210,2r4, 380, 383, 384
383 .528, 573
Nejedfi Jan 200 27' 2I9' 22I' 223,225' 226,24I' Nozadze alua 66
Ottaviani Alaphridus O 665
Nejedl!, Vojtch 36 254, 255, 256, 267, 27 r, 276, 296, Nucubidze alva65
Overbeck Franz | 5gg
Nejl Zdenk98'22I,295' 318' 358' 302 a 465,488,549,577,643,646, Nycz Ryszard 163 a 7O4,7OS.Z0g
Ouidius Naso publius | 775
384, 586 647.706.737 Nyrci Ljos 96
Nmcou,Boena2L,28' 4I, 49,55, Niev Bojan l'0' 21 Nyomrkay I. 96 P
5 6 ,6 5 , 6 8 , 7 3 , 7 4 ,8 8 , 9 1 ,1 1 1 ,1 1 5 , Niederhauser Emil 93, 96
r20, rzl, L23, Lsr, 133, 135, 143, Niedziela Zdzislaw 155,I57, 162,165 o Pcalov M. 350, 351
1 5 9 ,1 6 8 ,1 7 8 ,1 8 5 , 2 0 2 , 2 r 8 , 2 2 3 , o 595-596,598
Pacini Gianlorenzo 76,77, 7g
225, 280, 296, 303, 34r, 343, 352, Nielsen F. W. 124 odloilk otakar . 460, 680
Pacini Savoj Leone 78, 75
358,360,362,386 . 403,4I9, 42r, Nietzsche Friedrich I22, I29 a 540, Odmark John 185 O 4S3
Paclt Jaromr 378,37g
579-585,643, 660, 724-725,728, 543, 586-591,598, 627, 634, 64r, oehlenschlger Adam 47
Pado Juraj 223
732-734 657 Oelmiiller Willi 122 Pagliaro Antonino O 4g7
Nemcov Jana222 | 725 Nigrin K. V. a 558 ok]i Daniel 223 Pachta Jan 0 666
Nmcov-Banerjee Marie 265' 283' Nikolskij Sergej (S. V.) 10, 157, 190, Olbracht Iuan 27, 88, 50, 69, 76. 87. Palac h1|Frantiek I7, 73, 74, 86, 92.
284 191, 193, 194, 196, I97, r99, 204 157' 189, 2I9' 223, 254, 276, 34.
98. 213, 229. 237. 298, 327, 352 .
Nmec Bohumil . 407 . 65r, 746, 747, 748, 750, 75r 319, 360 . 577, 643,645,660 40I.575.576
NtneehZd,enh} 668, 669, 670, 672, Nilsson Dick 244,249 olejniczak Jzef | 708 Palach Jan 79
673,674 Nilsson N. . 134' 151, 240.24L,249, Olesch Reinhold II2, 126.131. l3s Palas Karel 806,907, BO8.910, 311.
Nmeth LszI6 9I 254 oli Ji. 7o4' 7o5,706
312
Nemetchek Frangois 62 Nilsson Piraten Fritiof l 692 oliverius Zdenk 346 Palek Bohumil 294
Neri Pavel viz Kropek Petr Nitschov Eva 110' 131 o]iveriusov Eva 346, 347 Paliuec Josef | 4IO,67B
Neruda Jan 13,2I,43,55,60, 69, 73, Nivato G. 151 olivov Vra 0 461 Pallas Ladislav J18
75, 88, 91' II2, I20, L26' 29,I34, Noge Julius 224 Opasek Anastdz 3EB Pa]ouRadim o 668
137, 138, r43, r44,188, 189, 191, Nor A. C. 383 Opavsklf Jaroslav 561 PanenkoA. M. 191, 197 o 539
195, 198, 208,2r8, 22r, 223, 245, Norman Biger 244, 249, 254 opelk Ji 153, 319, 339, 34o, 37o. Pannwitz Rudolf 730
253, 27r, 296, 303, 3r8, 324, 328, Nosek Miloslav 357,359 3 7 6 , 3 7 9 , 3 8 0 ,3 8 1 .3 8 3 Papnek Jan287-288
332, 338, 34,347' 350, 351' 357' Noudk Arne 25,129,160, 180, 254, Opitz Martin 120 Papcunov Jana 383
360,362,386 . 403, 405,454,455, 262, 268, 269, 276, 281, 302, 303, Oras Ants O 680 PapouekVladimr 313, 314 . 658
526,570,639,643 317,337,355, 384 . 529, 570, 594, Oreleckfr Wasyl 0 666 Paprockj z Hlohol (a Paprock Vtite)
Nesvadba Josef 35, 39, 78 608. 611 Orlando Francesco O 4gS Bartolomj 318, 326, 328 . 533
Neuber W. 112, 130 Novk Bohumil 358 Ort Jan O 639 Pdral wadimr 43. 294. 297
Neufeld Ulrich viz Komensk;f J. A. Nouh Jan 331 . 401 ortega y Gasset Jos | 730 Parecki J. I. a 539
N e u m a n n S .K . 2 I , 4 0 , 1 2 0 ,1 8 9 ,1 9 1 , Novk I]udovt 223 orten Ji 79, 332 ) 706,707 Pargeterov Edit 269
198, 208, 223, 254, 279, 332, 340, Novk otakar 308 Orzechowski Stanislaw 0 b3g Parrott Cecil 299
360,361,362 a 397,463,468,577, Novk Pavel 294 Orzeszkouta Eliza 208 Pascal Blaise 271
625 Novkov M. 79 osolsob Ivo 123 Pascoli Giovanni | 492
Neumannov Kamilla | 617 Novkovd,Terza22,304' 305, 341 Osorio Nelson O 499 Pasternah Boris | 468,639,646
Neumtiller Michael 122, L25, t29 Noualis I27 | 565 stergren Klas . 691-692 Pasternak E. V. a 639
Neuerilovolga I09, 110' 112' 130- Novikov Ivan 208 ostrouskd psei,l 74I Paiakov Jaros]ava 95
-131,268 Nouomesfu!Ladislau (Laco) 16I, 2I7, O. S. Vetti viz Koudelka Alois Pta Josef 25
Neweklowsky Gerhard 168 220,223,224,238 othal Milan viz Podiven Patera Ludvk 222. 223. 294
Nezkusil Madimr l 449 Novotn Jan92,96,97 otendIgor ) 732 Patoka Jan 77' l23, 764, 169, 227,
Neznakomov Petr 38 Novotn Ji 385 oteruiekJan I27, 742, I85, 325
247 ) 398, 408, 502, 504, 545,570.
572,573,597,642

776
NeffWa,dimr 43'340'34I' 382 . 646
Nechutov Jana 311
Nejedl Jaromra 346
Nejedl! Jan 200
Nejedl!,Vojtch 136
Nejl Z,denk98'22I' 295' 318,358'
384, 586
Nmcou,Boena 2I' 28, 4I, 49,55' Niev Bojan 10, 21
56, 65, 68, 73,74, 88,91, 111,115,
t20, r21, r23, r3L, 133, 135, 143,
159, 168, 178, 185, 202, 2L8, 223,
225,280,296,303, 341,343, 352,
358,360,362,386 . 403,4r9,42r,
579-585,643, 660, 724-725,728,
732-734
Nemcov Jana 222 | 725
Nmcov-Banerjee Marie 265, 283'
284
Nmec Bohumil o 407
NrneekZdcnk . 668' 669' 670, 672' Nilsson Dck 244' 249
673,674
Nmeth Lszl 91
Nemetchek Frangois 62
Neri Pavel viz Kropek Petr
Neruda Jan L3,2I,43,55,60, 69,73,
75, 88, 91, LI2' I20, 126,29,I34'
137, 138, r43, r44, 188, 189, 191,
195, 198, 208, 2r8, 22r, 223, 245,
253, 27 , 296, 303' 3I8, 324, 328'
332, 338, 34r, 347, 350, 35 1, 357,
360, 362, 386 . 403, 405, 454, 455,
526,570,639,643
Nesuadba Josef 35, 39, 78
Neuber W. 112, 130
Neufeld Ulrich viz Komensk J. A.
Neumann S. K 2I, 40,120,189,191,
198, 208, 223, 254, 279, 332, 340,
360, 361, 362 a 397, 463, 468,577,
625
Neumannov Kamilla o 617
Neumtiller Michael I22, I25,I29
Neuerilov'olga I09, 110' 112' 130-
-131,268
Neweklowsky Gerhard 168
Nezkusil Madimr 0 449
Neznakomov Petr 38
776
Nezual Vtzslau 2I, 4I, 43, 65' 77, Novotn Miloslav BS7, 859 O Sg1 otruba Mojmr 269,34O,358, 359-
79,9r,92,118, 119,134,139,178, Novotn;f Vladimr 66, 35o, 376' 379.
360, 369, 376, 378, 379, 380. 381.
191, 197, 198, 208, 209-210,2r4, 380. 383. 384
383.528,573
2 I 7 , 2 L 9 ' 2 2 l ' 2 2 3 ' 2 2 5 , 2 2 6 '2 4 , Nozadze alua 66
Ottaviani Alaphridus I 665
254, 255, 256, 267, 27 r, 276, 296, Nucubidze alva65
Overbeck Franz | 5gg
302 . 465,488, 549,577, 643,646, Nycz Ryszard 168 O 204, ZOS.708 Ouid,ius Naso publius | 7I5
647.706.737 Nyrti Ljos 96
Nyomrkay I. 96
P
Niederhauser Emil 93, 96
Niedziela Zdzislaw 155, I57, 162, 165 o Pcalov M. 350, 351
o 595-596,598
Pacini Gianlorenzo 76,77, 7g
Nielsen F. W. 124 odloilk otakar . 460, 680 Pacini Savoj Leone 78,75
Nietzsche Friedrich I22, I29 a 540, Odmark John 1Bb | 453 Paclt Jaromr 378,37g
543, 586-591,598, 627, 634, 64r, oehlenschlger Adam 47 Pado Juraj 223
657 Oelmiiller Willi 122
I Pagliaro Antonino O 4g7
NigrinK.Va558 I okli Daniel 223 Pachta Jan O 666
Nikolsldj Sergej (S. V.) 10, 157, 190, ,, Olbracht luan 2I,88, 50, 69, 76, 82. Palack! Frantiek 77,7 3, 74, 86,92'
191, 193, 194, 196, r97, r99, 204 157, 189, 2I9, 223, 254,276. 374. 98. 213. 229.231.298,327, 352 0
| 65r, 7 46, 747, 7 48, 750, 75). 319, 360 . 577, 643.645,660 407, 575,576
Olejniczak J6zef a 708 Palach Jan 79
Nilsson N. . 134, 151,24o-24I, 249, Olesch Reinhold Il2, 126,1S1. 185 Palas Karel 306, 907, 308. B1O,All.
254 o l i J i . ? 0 4 , 7 0 5 , 7 0 6 312
Nilsson Piraten Fritiof o 692 oliverius Zdenk 346 Palek Bohumil 294
Nitschov Eva 110, 131 oliveriusov Eva 346, 347 Paliuec Josef | 4lO,678
Nivato G. 151 olivov Vra l 461 Pallas Ladislav 318
Noge Julius 224 Opasek Anaskiz B5B Palou Radim o 668
Nor. C. 383 Opavsk Jaroslav 361 PanenkoA. M. 191, 197 o 539
Norman Birger 244, 249, 254 opelk Ji 153, 319, 339, 340, 370. Pannwitz Rudolf O ZB0
Nosek Miloslav 357, 359 3 7 6 , 3 7 9 . 3 8 0 ,3 8 1 ,3 8 3 Papnek Jan 287-288
Nou k Arne 25,129,160, 180, 254, Opitz Martin 120 Papcunov Jana 383
262, 268, 269,276,281, 302, 303, Oras Ants O 680 PapouekVladimr 313, 314 . 658
3r7, 337,355,384 . 529,570, 594, Oreleckg Wasyl t 666 Paprockj z Hlohol (a Paprock V le)
608.611 Orlando Francesco O 485 Bartolornj 3I8,326,328 o 533
Novk Bohumil 358 Ort Jan 0 639 Pral Wadimr 43, 294, 297
Nouk Jan 331 . 401 ortega y Gasset Jos o 730 Parecki J. I. O 539
Novk l]udovt 223 orten Jif 79,332 . 706.707 Pargeterov Edit 269
Novk otakar 308 Orzechowski Stanislaw 0 S3g Parrott Cecil 299
Novk Pavel 294 Orzeszkowa Eliza 2OB Pascal Blaise 271
Novkov M. 79 osolsob Ivo 123 Pascoli Giovanni | 492
Noudkou.Terza22,304' 305, 341 Osorio Nelson 0 4gg Pasternak Boris | 468,639,646
Noualis 1,27a 565 stergren KIas . 691.692 Pasternak E. V. 4 639
Novikov Ivan 208 ostrousk pse I4I Paiakov Jaroslava 95
Nouomesk! Lad.islau (Lo.co)16I, 2I7, O. S. Vetti viz Koudelka Alois Pta Josef 25
220,223,224,238 othal Mi]an viz Podiven Patera Ludvk 222, 223, 294
Novotn Jan92,96,97 otendIgor | 732 PatokaJan 77, 723, 164, 169, 227,
Novotn Ji 385 otenekJan I27, 742, 785, 325 247 a 398, 408,502, 504, 545,570.
572,573,59r,642
777
Patricius (P atrizz Francesco) 119 PetrovskSverrssonov Miroslava 241,
Pauliny Eugen 214 249
Pautasso Sergio O 486 Petrovskij M. N. 188
Pauel Ota I85,244,296,324,384 a Petr Eduard 318,320,32I,322,325-
686, 689-694 -326 a 532,533,748, 750
Pavel P. 144 Petschar Hans 174
Pavelka Ji310 Piccolomini Aeneas Silvius 133 o 534
Pavlk Jaroslav (J. v.) 49' 50' 171 Picek V. J. 322
Pavlkov Vra 49, 50 Picchio Riccardo I 463
Pavlov Ivan 19, 2L, 22, 23, 26, 32, 40, Pico della Mirandola Giovanni 0 537
43 . 7 46. 747, 7 48, 750, 75L Pila Martin 331
Pauloud Zuzana | 669 Pillak Boris G. A) , 645
Pavrovsk Libue 337 Pinkerneil B. 1l-9
Payne (Engli) Peter 298 | 533 Piotrowski Andrzej 157
PemanRudolf 311 Pirandello Luigi 75
Pedersen Holger 46 Prkov (Jakobsonov) Svatava 272,
Pechov Drahoslava 347' 348,350, 274-275,29r
351 Pirokinas Arnoldas 87, 88
Peirce Ch. S. 4 491 Pseck clav I25
Pek.rkou,Iua 273 PaA. M. 357' 359 . 645
Peka Josef 281 . 398, 642,662 Pitha Petr 151
Pelc Jan ) 42I Pirit Milan 2I4' 223' 224
Penevov Anelina . 7 46, 7 49 Pithart Pett vz Podiven
Penev Bojan 17 Pizzo Enrico | 608
Peroutha Ferdinand ) 399, 408, 588' Pjaseckij P. o 539
6 1 0 ,6 4 1 ,6 6 8 ,6 6 9 ,6 7 2 , 6 7 5 Plack Petr 48' 331
Peina Josef 385' 386 Planck Max | 494
Pessoa Fernando 383 I 490, 709 Planner Frantiek | 665
PeatZdenk L68,254,269'340' 359' Plnsk Boena 3I3 . 747' 750
360, 361, 364, 369, 375, 376, 378, Plantin Christopher | 551
379.380,381,383-384. 499,528, Platonou A. P. a 646
593-594,598, 603-604,605, 736, Platn 271 o 501
737.748.750 Playfair Nigel r 410
Peta Pavel 143, 306' 307' 308' 378' Pleskot Jaroslav 331
379, 380, 381, 384 Pleskotov Alena 347
Ptet Ls|zl6 294 Plesnk l]udovt 215 Popper Leo I 690, 693
Peterka Josef 66, 347, 348,350, 35 1 PleydenwurffHans I 551
Peterson Emil 253 Plch Jaromr 346,347
Petikov Ladislava 379 Plokov Zdenka 345, 346 PospilovVra 313
Petfi Sndor 352 Plutko Pavel 2I5,223
PetrzDran|532 PodeuouMarie 332 Possetov Johanna 110, 131, 168
Petrkov Vra 348 Podiven 162 Pok Antonn 15, 30
Petrarca Francesco 69 | 492,537,564 Podivnskj' Martin 320, 32L,326
Petrk M4dimr 223 Podivnsk Miroslav o 664
Petrmichl Jan 361.,363 Podkon a 'k 326
Petrou Jeugenij 27 Podlipsk Sofie 53
Petrov Eva 384 Podszus Friedrich 0 730
Poe E. A. a 483. 709
Poggioli Renato 77
Poglej P. 195
Pogodin M. P. 187
Pogonowski Jerzy I55
Pohorsk1f Ale 379
Pohorsk Milo 146, 348, 351' 357,
3 5 9 , 3 6 0 ,3 6 r . 5 2 7
Pohrt Heinz 114, 131
Poch Josef 357
Pokorn Terezie 384
Pokorn Zuzana . 748,750
Pokornj, Rudolf 222
Poldiek Karel 110, 117, I25, 24I, 246.
269, 327, 328, 342.380 . 646
Polek Vclav 233
Polk Josef346,356,359,361 . 604
Polk Karel 324. 357. 359
Polh M, z' 69,223 . 516,5I7
Polan Bohumil 339
Poldauflvan 294
Polgar Alfred O 727
Poliensk Josef 300
Politzer Heinz I 624-625
Pollok K.-H. IL4, I28
Polonus Opausk! Martin 33I
Primerl Jan 375, 379, 380
Pomorsk Krystyna o 461, 463, 465,
468,469, 473,5I0
Ponc Miroslav 378
Poniatowshd Kristina 0 553, 554
PonianJn223
PopoviAnton 215, 223,226 .725,
7 2 7 , 7 2 8 , 7 3 2 ,7 3 3
Popper Hugo O 693
Posner Roland 266
Pospchal P. 39
Posse-Brzdov Amelie l 678
Putna M. C. a 647
Potrilkov o. 111, 131
Poteba A. A. | 464
Potthoff Wilfried 113, 131
Povaan Michal 223
Powelstock David 273
Prada Oropeza Renato r) 499
Prampolini E. 69
Prampolini M.77,263
PrarkAlbert 180,213, 220,22I, 222,
223,253,337, 355, 356, 357, 362
. 570,645
Prak Emil 359
Ptak Richard 95,308
Preftit z wkanoua oldich 265
Preis P. I. 187
Previale F. 70
Prevignano Carlo O 490
Prochzka Arno58' 155, 2I8 . 597,
599
Prochdzka Jan 78,256.269 a 413
Prochzka Martin 373' 375, 376, 380,
381, 384
Prochzka Miroslav 723, I52, 168,
337,342-343
Prochazka Willy O 624,626
Prochdzkou lua 330
Prokop, opat szavsk;f o 478, 530
Propp Vladimir (V. J.) a 488, 493
Proek Frantiek 382
Proust Marcel 159 a 543
Prouza Petr 330
Przes mycki Zenon (Miriam) 154, 155
Przybylski R. K. a 708
Przybyszewski Stanislaw 161
Pemysl otakar II. 336
Pibylov Frantika 357
PhodaPetr viz Podiven
Pszczolowsk Lucylla 150
Pttink Karel 332
Pujman Ferdinand I 611
Puj manowi Marie 2I, 3I, 87, I49, I9I,
97 . 645' 646
Pulkaua z Radenna Pibk | 534,
5 3 5 ,5 3 9
PukinA. s.63'202,328 | 466,468,
490,645
Pynsent Robert (R. B.) I5I,293,294
. 398,408, 4r8, 421,592,596,598,
599-600,606,748,750
Pypin A. N. 15, 16, 29,30,52, I88,
1 9 6 ,1 9 9 ,2 0 I , 2 0 2 , 2 0 3

778 779
Patricius (P atrizzi Francesco) 119
Pauliny Eugen 214
Pautasso Sergio O 486
Pauel ota L85,244,296,324,384 |
686, 689-694
Pavel P. 144
Pavelka Ji310
Pavlk Jaroslav (J. v') 49' 50' 171
Pavlkov Vra 49, 50
Pavlov Ivan 9,2I' 22, 23, 26, 32, 40,
43 . 746, 7 47, 7 48, 750, 751
Pauloud Zuzana ) 669
Pavrovsk Libue 337
Payne (Engli) Peter 298 | 533
Peman Rudolf 311
Pedersen Holger 46
Pechov Drahoslava 347' 348' 350'
351
Peirce Ch. S. 4 491
Pekdrkoud. Iua 273
Peka Josef 281 . 398' 642,662
Pelc Jan | 42L
Penevov Anelina . 7 46, 7 49
Penev Bojan 17
Peroutka Ferdinand | 399, 408, 588,
610, 641, 668, 669, 672,675
Peina Josef 385' 386
Pessoa Fernando 383 | 490, 709
PeatZdenk L68,254,269'340' 359'
360, 361, 364, 369, 375, 376, 378,
379,380,381,383-384. 499,528,
593-594.598. 603-604,605, 736,
737,748,750
Peta Pavel 143, 306, 307' 308' 378'
379, 380, 381, 384
Pt,er Lslz| 294
Peterka Josef 66, 347, 348,350, 351
Peterson Emil 253
Petikov Ladislava 379
Pet'fi Sndor 352
PetrzDrdd,an.532
Petrkov Vra 348
Petrarca Francesco 69 | 492, 537, 664
Petrk Vl4dimr 223
Petrmichl Jan 361, 363
Petrou Jeugenij 27
Petrov Eva 384
778
Petrovsk.Sverrssonov Miroslava 241,
249
Petrovskij M. N. 188
Petrri Eduard 318,320,32I,322,325'
-326 a 532,533,748,750
Petschar Hans 174
Piccolomini Aeneas Silvius 133 a 534
Picek V. J. 322
Picchio Riccardo | 463
Pico della Mirandola Giovanni o 537
Pila Martin 331
Pil ak Boris B' A.) a 645
Pinkerneil B. 119
Piotrowski Andrzej 157
Pirandello Luigi 75
Prkov (Jakobsonov) Svatava 272,
274-275.29r
Pirokinas Arnoldas 87' 88
Pseck1fYclav I25
PaA. M. 357' 359 . 645
Pitha Petr 151
Pi t Milan 2I4,223' 224
Pithart Petr viz Podiven
Pizzo Enrico | 608
ffaseckij P. a 539
Placdk Petr 48, 331
Planck Max | 494
Planner Frantiek | 665
Plnsk Boena3\3 . 747, 750
Plantin Christopher 0 551
Platonou A. P. a 646
Platn 271 . 501
Playfair Nigel o 410
Pleskot Jaroslav 331
Pleskotov Alena 347
Plesnk l,udovt 215
Pleydenwurff Hans | 551
Plch Jaromr 346,347
Plokov Zdenka 345, 346
Plutko Pavel 2L5,223
PodeuouMarie 332
Podiven 162
Podivnsk Martin 320,32I' 326
Podivnsk Miroslav o 664
Podkon a h 326
Podlipsk Sofie 53
Podszus Friedrich | 730
Poe E. A. a 483, 709
Poggioli Renato 77
Poglej P. 195
Pogodin M. P. 187
Pogonowski Jerzy 155
Pohorsk Ale 379
Pohorskf Milo 146, 348,35I,357,
3 5 9 , 3 6 0 ,3 6 1 . 5 2 7
Pohrt Heinz 114, 131
Poch Josef 357
Pokorn Terezie 384
Pokorn Zuzana . 7 48, 7 50
Pokornj, Rudalf 222
PolekKarel 110, 117, I25, 24I, 246,
269,327, 328, 342,380 . 646
Polek Vclav 233
Po]k Josef 346, 356, 359, 361 . 604
Polk Karel 324. 357. 359
Poltih M. Z. 69,223 | 516, 512
Polan Bohumil 339
Poldauf lvan 294
Polgar Alfred O 727
Poliensk Josef 300
Politzer Heinz | 624-625
Pollok K.-H. II4. L28
Polonus Opaush! Martin 33I
Pmerl Jan 375, 379.38o
Pomorsk Krystyna l 461, 463,465,
468, 469, 473, 510
Ponc Miroslav 378
Poniatowsk Kristina o 553, 554
PonianJn223
PopoviAnton 215, 223,226 . 725,
727,728,732,733
Popper llugo O 693
Popper Leo | 690, 693
Posner Roland 266
Pospchal P. 39
PospilovVra 313
Posse-Brzdov Amelie . 678
Possetov Johanna 110, ]'31, 168
PokAntonn 15,30 Putna M. C. a 647
Potrilkov o. 111, 131
Potebr\aA. A. a 464
Potthoff Wilfried 113, 131
Povaan Michal 223
Powelstock David 273
Prada Oropeza Renato O 499
Prampolini E. 69
Prampolini M. 77, 263
PrakAlbert 180,213,220,22I, 222,
223, 253, 337, 355, 356, 357, 362
a 570,645
Prak Emil 359
Prak Richard 95, 308
Prefd't z wkanoua oldich 265
Preis P. I. 187
Previale F. 70
Prevignano Carlo 0 490
Prochdzka Arno' 58, 155, 2I8 . 597,
599
Prochdzka Jan 78,256,269 a 473
Prochzka Martin 373,375,376,38o,
381, 384
Prochzka Miroslav I23, I52, 168,
337,342-343
Prochazka Willy 0 624,626
Prochzkou Iua 330
Prokop, opat szavsk;f o 478, 530
Propp Madimir (V. J.) a 488, 493
Proek Frantiek 382
Proust Marcel 159 a 543
Prouza Petr 330
PrzesmychiZenon (Miriam) 154, 155
Przybylski R. K. a 708
Przybyszewski Stanislaw 161
Pemysl otakar II. 336
Pibylov Frantika 357
PhodaPetr viz Podiven
Pszczolowsk Lucylla 150
Ptdnk Karel 332
Pujman Ferdinand I 611
PujmanouMarie 2I,3I,B7 ,149, 191,
r97 a 645,646
Pulkaua z Radenna Pibk . 534,
535, 539
PukinA. s.63,202,328 | 466,468,
490, 645
Pynsent Robert (R. B.) I5I,293,294
. 398, 408' 48'42I, 592,596, 598,
599-600, 606, 748, 750
Pypin A. N. 15, 16, 29,30,52, 788,
1 9 6 ,1 9 9 ,2 0 I , 2 0 2 , 2 0 3
779
Pytlk Radko 27' 40, I44,146, 153'
378 . 624, 630
a Reynek Bohuslau 379, 383
Quinn Edward 263
Quis Ladislau 34I
R Riffov CEimermacherov) Gisela 109,
RabeLais Frangois ) 657
Rackov Marie 385
Rader W 138
Radikou Jordan 26
Radim 318
Radimsh! Ladislau a 669,670,674
Rdl Emanuel . 494' 591
Rdlov-Jensenov Marie 243, 249,
254
Rady Martin 293
Rachwal Tadeusz 163
Rais K. V. 22,262,281.,341 | 670
Raisov Eva l 666
Rajsk Bohuslaua 49
Rak Ji o 408' 597
Rkos Petr 95
Rakovski Vatju 40
Rammelmeyer Alfred 121, 131, 136
Ramutis-Dovalga Pranas 87
Ranin A. M. 194
Rannit Alexis | 680
Rasputin V. G. a 643
RaBloffov Ute | 747,750
Raynaudov Savina l 490
R Roman I85
RehderPeter I2I,I23,133, 134,135,
136
Rechcigl Miloslav Jt 285
Reiman Pauli | 672
Reiman Pavel 145
Reinerov Gtete | 727
Reme Moic 317
Remizou A. M. a 643,644
Renaudov Madeleine | 718
Renaux A. 53
Ren Vdclau o 668' 670
Rensk Miroslav a 462, 470,506
780
Repp Friedrich 166, 171
Reuther Tilmann 168
Reymont W: S. 181
Reznikow Stphane 56
Ricoeur Paul o 493, 5L3, 520,742,
743
Rieger F. L. 63
1 3 0 .1 3 1 .1 5 2
Richardov Franqoise 52' 53' 54
Richter L. I44, I45
Richter Peter 109,110,111,113,131-
-I32, t41,,I44
Richterou Syluie 7 3, 75' 77, 7 8, 79,
8t, 354, 373 0 488, 506, 637, 706-
-707,709-723,746,750
Rilke R. M. . 402,543, 695, 697
Rimbaud Arthur I27
Ripellino Angelo (A. M.) 70,7I,74,
75, 76, 77, 79, 80, 81, 27r . 624
Ripellinov (.Hlochov) Ela 76, 77,
79
Ritter William 57
Rittner Tadeusz I8L
Ritz German 110, 113, 132
Robakidze Grigol 66
Robering K. 266
Rogers S. H. 270
Romanski Stojan 19
Ronchi De Michelis L. 72
RtiselHubert 112,113,I32,I44,I45
RosenbaumKarol 95, 97,2I4,223,
224,230,254
Rosenbaum Zdenk 33I
Rosendorfsk Jaroslav 308
Rosenfeld Hellmut II2, I32
Rosiello Luigi O 486,487
Rossov-Husov Marcella 379
Rothe Hans 10, 110, 112, 113, 115,
116, 117, 119,120, l2r, r24, r25,
126, L28, 129, 130, 131, 132, 133,
135, 136, 137, 138, r40, r42, r43,
L44 . 746
Rothmeierov (Ladstiitterov) Christa
109, 110, 113,134, 167, 168 a 747 ,
750
Rothov Susanna 109, 11o,111,113.
1,32-133,146,152,169,343 a 398,
579
Rothschild Thomas 110, 134
Rothsteinov R' w 254
Rotrekl Zdenk . 407,667,668
RouekJoseph (J. s') 260
Roudnickj hodex 128
Roundov Dora27I
Rousseau J. J. a 543,654
Rovda K. I. 191, 195, 197, 199
RozanovVV.4643
Rozner Jn224
RodstuenshijR. I. 209
Roniecki Stanislaw 46
Rube F. J. |36,327 . 421
RudolfII. | 532
RudolfStanislav 346
Rudy Stephen a 461,469,510
Rtifus Milan 2I5,224
Rukopis hradecky 303 a 428
Rukopis hr,lovduorsk!, 87, g0, 2o7,
205,208,270,242
Ruhopisy krdlouduorsk!,a zeleno-
horsk!, 55, I54, I87, 2OO,zOL, 205.
240,253,303, 305
Rulkov B]aena345
Rummelin M. a 551
Rusev Atanas 22
Russell Bertrand O 679
Russock Jadwiga 163
Rusthaveli Sothi 65
Rutar Zdenk ) 672
Rutte Miroslav O 620
Rriika Karel | 665
Rriikov Vra 356
Ryanov M.-L' . 459
Ryba Bohumil 355, 361
Rysov.Veselkov Jarmila 345
Rynek Frantiek 3o3' 337
Ryuin Alexandr | 645
ez Vclau 156
'eznekPauel 77
s
Sabina Karel 53, 69, 22I, 230, 282,
34I,342 0 405, 448,567,568
Sabonis Stasys 88
Sacher Peter II0, 1,25,I34, IB7, 146
a 727
Saint-Victor Paul de 53
Sakalauskas K. viz Vanaglis
Salinger J. D. I38
Sivamv (kvoreck)Zdena 83, 265,
272
Salvini Luig,72
Samarin J. F. 201
Samojlov David 209, 210
SamuleuiiusRaimundas 88
Sand,ouGeorge ) 579, 660
Sanders W. 121
Sndor Lszl 93
Santen Aim van 148
Santiniov Loretta 72
Saparev O. 42
Srkny oszkr 91' 97
Sartre J. P. 382
Satinskj,Jrilius | 726
Saussure Ferdinand de | 487.4g4.
503, 504
Scandurov Claudia 81
Sebeok T. A. 266 a 500
Sed'IdekJ. u LI6
SedlekTom 310
Sedmidubsk;Milo 108, 109' 11o,
III,ILz,130, 134-135,I44 .506,
516.581.750
Seehaseov Ilse 109, II2, I35, I44,
145
Seemann K.-D. 114, 115, 135
Segel H. B. 270
Segre Cesare O 485,488, 49I,492
Seibt Ferdinand 112, 116, L22, I25,
r 2 9 , 7 3 5 , 1 3 6 ,1 4 3
Seidl lvan 68, 311
SeifertJaroslau 12,40, 65, 67,79 , 80,
104, 110, 117, 118, I24, I39, I43,
146,752,153,165, 169, 178, 189,
r92, 2I5, 2I7, 2I9, 224, 225, 226,
781
Pytlk Radko 27,40, I44,146' 153'
378 . 624, 630
a Reynek Bohuslau 379, 383
Quinn Edward 263
Quis Ladislau 34I
R Riffov (-Eimermacherov) Gisela 109,
Rabelais Frangois ) 657
Rackov Marie 385
Rader W. 138
Radikou Jordan 26
Radim 318
Radimskj Ladislau a 669,670,674
Rdl Emanuel . 494, 591
Rdlov.Jensenov Marie 243, 249,
254
Rady Martin 293
Rachwal Tadeusz 163
Rais K. V. 22,262,28I,34I a 670
Raisov Eva o 666
Rajskd Bohuslaua 49
Rak Ji . 408' 597
Rkos Petr 95
Rakovski Vatju 40
Rammelmeyer Alfred 121, 131, 136
Ramutis-Dovalga Pranas 87
Ranin A. M. 194
Rannit Alexis | 680
Rasputin V. G. a 643
RaBloffov Ute | 747,750
Raynaudov Savina 0 490
R Rornan l85
Rehder Peter L21.,123,133, 134,135,
136
Rechcigl Miloslav Jr. 285
Reiman Pauli I 672
Reiman Pavel 145
Reinerov Grete | 727
Reme Moic 317
Remizou A. M. a 643,644
R,enaudov Madeleine | 718
Renaux A. 53
Ren Vclau . 668, 670
Rensklf Miroslav a 462,470,506
780
Repp Friedrich 166, 171 Rothov Susanna 109, 11o,111,113, s
Reuther Tilmann 168 132-133,146,I52,169,3430 398,
Reymont 14/.S. 181 579 Sabina Karel 53, 69, 22I, 230, 232,
Rothschild Thomas 110, 184 34I, 342 . 405, 448,567, 568
Reznikow Stphane 56 Rothsteinov R. W 254 Sabonis Stasys 88
Ricoeur Paul | 493, 5I3,520,742, Rotrekl Zd'enk. 407, 667, 668 Sacher Peter II0, L25, I34, I37, 146
l+ RouekJoseph (J' s.) 260 a 727
Rieger F. L. 63 Roudnickj, hodex 728 Saint-Victor Paul de 53
Roundov Dora 27I Sakalauskas K. viz Vanaglis
1 3 0 .1 3 1 .1 5 2 Rousseau J. J. | 543,634 Salinger J. D. I38
Richardov Franqoise 52, 53, 54 Rovda K. I. 191, 195, 197, 199 Sivarov (kvoreck)Z,dena83. 265.
Richter L. I44, I45 Rozanov V. V. a 643 272
Richter Peter 109,110,1.11,113,131- Rozner Jn224 Salvini LuigiT2
-L32, T4I, I44 Rodstuenshij R. I. 209 Samarin J. F. 201
RichteroutSyluie 73, 7 5, 77, 7 8' 79, Roniecki Stanislaw 46 Samojlov David 209, 210
81, 354, 373 . 488, 506, 637, 706- Rube E J. 136,327 } 42I SarnuleuiiusRaimundas 88
-707, 709-723,7 46, 750 RudolfII. o 532 Sandou George ) 579, 660
Rilke R. M. . 402,543,695,697 Rudolf Stanislav 346 Sanders W. 121
Rimbaud Arthur I27 Rudy Stephen a 461, 463, 510 Sndor Lsz16 93
Ripellino Angelo (A. M.) 70,7I,74, R fus Milan 2I5,224 Santen Aim van 148
7 5 , 7 6 , 7 7 , 7 9 ,8 0 , 8 1 , 2 7 r . 6 2 4 Rukops hradechj 303 . 478 Santiniov Loretta72
Ripellinov (-Hlochov) Ela 76, 77' Rukopis krdlouduorsk!, 87, 90, 20I, Saparev O. 42
79 205,208,2t0,242 Srkny oszkr 91, 97
Ritter William 57 Ruhopisy hrlouduorsk!, a zeleno- Sartre J. P. 382
Rittner Tadeusz I8I horsk! 55, 154, I87 ,200,201,,205. Satinsk!J lius|726
Ritz German 110, 113, 132 240,253,303,305 Saussure Ferdinand de | 487.4g4.
Robakidze Grigol 66 Rulkov Blaena 345 503, 504
Robering K. 266 Rummelin M. a 551 Scandurov Claudia 81
Rogers S. H. 270 Rusev Atanas 22 Sebeok T. A. 266 o 500
Romanski Stojan 19 Russell Bertrand I 679 Sed'ld'ekJ. u. LI6
Ronchi De Michelis L. 72 Russock Jadwiga 163 SedlekTbm 310
Rsel Hubert 112,113' I32' I44, L45 Rusthaveli Sothi 65 Sedmidubskf Milo 108, 109, 110,
RosenbaumKarol 95, 97, 2L4,223, Rutar Zdenk | 672 ILl,I12,130, 134-135,I44 ' 506,
224.230.254 Rutte Miroslav I 620 516. 581. 750
Rosenbaurn Zdenk 33I R ikaKarel o 665 Seehaseov Ilse 109, IL2,735, I44,
Rosendorfsky Jaroslav 308 RriikovVra 356 r45
Rosenfeld Hellmut II2, L32 Ryanov M.-L. .459 Seemann K.-D. 114,115, 135
Rosiello Luigi o 486,487 Ryba Bohumil 355, 361 Segel H. B. 270
Rossov.Husov Marcella 379 Rysov-Veselkov Jarmila 345 Segre Cesare O 485,488, 49I,492
Rothe Hans 10, 110, 112, 113, 115, Rynek Frantiek 303, 337 Seibt Ferdinand 112, 116, I22, I25,
116, 117, 119,120, r2I, I24, I25, Ryuin Alexandr | 645 I29,735,136, 143
126, r28, 129, 130, 131, 132, 133, Seidl lvan 68, 311
135, 136' 137, 138, I40' 42,I43, R SeifertJaroslau 12, 40,65, 67, 79, 80,
L44 .746 104, 110, 117, 118,I24,739, L43,
Rothmeierov (Ladsttterov) CMsta ,ezdVclau t56 146, I52, 153, 165, 169, 178, 189,
109, 110, rr3, r34, 167, 168 | 747, eznekPauel 77 r92, 215, 2r7, 2r9, 224, 225, 226,
750
787
Steiner Peter I34, I37, 262, 263-264,
282,284,285 a 453, 454,502,506,
5 0 7 , 5 0 8 , 5 0 9 ,5 1 0 ,5 1 1
Steinerov Wendy l 502
Stejskal Ji 270 . 747,750
Stejskalov Anna 346, 347 '348,349'
350, 351
Stempel W.-D. 108, LI7, I40 a 549
Stender-Petersen Adolph 48
Stendhal a 400, 611
StpoviA. J. 188' 196' I99,202
Stierle Karlheirz ) 742
Stich Alexandr 168 0 420.748.750
Stirner Max a 589, 599
St ckl Giinther 117
Stojanov V. D. 28
Stolz K. 111, 140
Stolz-Hladk Zuzana . 747' 750
Stiirig H. J. | 729
Strada E. 151
Straka Anton 91
Straka Ji o 678
Strako Jan | 669,675
Strneck:f Vilm o 665
Strnsk: Ludk . 682 Svobodov Hana 272
Stninshj, Pauel | 537
Straimirou Anton 22
Strejek Ferdinand l 660
Strelka J.P.I29
Striedter Jurij 108, 140, I45
Strindberg August 253,278 a 4II
Strnad Jaroslau O 667, 669
StrohsovEva 357' 359' 361' 375' 380
4 594
Striimberg.Krantzov Eva 244' 250
Stro upenic kj Ladi sl au I85
Strygalov Jaroslava 341
Stupka Madimr 308
Sturm H. 119
st!,blou Valja 330
Stfskal Ji318' 319' 320' 325' 327,
328,329
Sukov Boris 36
Suchnkov Vra 346
Suchomel Milan 167,306, 308, 310,
3rr,3r2 . 747
784
Suchomlinov M. N. 202
Such! Ji 323' 328 | 406
Suino Mark (M. E.) ) 507, 510
Suits Gustau | 680
Suk Jaroslav 244,250
Sus Oleg 150,168,306, 308,310, 311,
3r2, 343,374, 384 | 494, 497, 506,
548,612
Svadbov Blanka 376' 384
Svato Madimft 2L5,373,378, 380
a 615
SuatoBedich. 668' 669' 670' 675,
679
Svato Jaros]av 64
Svejkovsk olga 360
Svejkovsk Frantiek 265' 284, 345,
3 5 7 . 3 5 9. 4 6 6 . 5 0 6
Svrk Zdenk345
Sverdlov J. M. 208
Sutld Karolna28'74,86, 254' 303
Svitk Ivan 272
SvobodaJi331-332. 746,750
Svoboda Joe 290
SvobodaKarel 303,345, 355
Suobodou Nina | 668
SvobodouR ena 96,254 . 403
Svolinsk Karel 292
Svozil Bohumil 373, 375, 378, 384 |
597, 599,602-603
SwedenborgEmanuel 252
Swift Jonathan 189
Sychrava Leu | 66I
Syllaba Theodor 29
Synek Adolf | 630
Syrovtkov-Servtov Jarmila 345
Szalatnay Rezs 91, 92
Szczerbicka.lgkovLudwika . 539
Sziklay Lszl 91, 94' 95,96' 97
Szurek.Wistiov Maria 155
Szfrkowski Marian 155
ablovskajaI' v 194
afarevi|. R. . 642
afakafiirik) P. J. 86, L29, I87, melkovovI. A. 195
I9I, 197, 200, 207, 202, 204, 2II, md'Jan I85
2I3, 224, 228-230,352, 375 | 565 milauerMadimr 344, 360
Sagianou M. s. . 645 olomAlejchem . 640,69L
alamou Varlarn 383 olotnA ) 640
aldnF. X. Io,22,38' 41, 155, 157, ormovEva 379, 381
I77, 2r3, 216, 2I7, 2I8, 219, 220, otolaJi 255.256.339 . 668
22I, 222, 223, 224, 225, 238, 276, petGustav (G. G.) . 453-454
277,280,319,360,362,382. 409, pid'IkTom ) 669
480, 570, 572, 590,591, 597, 599, piritMichael 337, 343 . 7o5,75I
610-611,639, 675, 737 ruimeh Frta69, 135, 223,254,260,
ra Milan 295 267 . 594,625,646
aekMiroslav o 671 rutPauel 2L0
atrijosou Ragana 86 astn Vladislav 25
ebestaKare| 242, 244, 245, 25o tdroovEva 337, 343, 381
embera. V 166, 316' 327 tdrj,wadimr . 668, 669, 674
erlaimovovSvtlana (s. A.) 19o, tefanidesJi329
1 9 1 , 1 9 3 ,1 9 6 ,1 9 8 . 7 4 6 , 7 5 I teflovLudmila . 667,677
ervinskij s. V. 209 tpnekVladimr 145, 146, 345, 36I
eplaukis.T\'ruolisAntanas 88 . 5 1 4 ,5 1 5 ,5 6 9
evukv. I. 27 tpnkovJulie | 499
iktancl{arel 255.332.339 . 696.697 trbovAlena 319, 32o,321,322,
ikula vincent . 732 328
imeekZdenk 25 ternberk Kapar 252
imekaMartin M. ) 726 tevek Jn225
imekaMilan 164 ) 726 ze sttnhoTomti25t,290' 302, 3o3
imekFrantiek 355 . 542 tollLadisla,' 359, 361, 362, 363 .
imkoDuan | 732 463. 577. 673
irnonJosef 66 torekBetislav 340, 360
islerPetr 376,37g . 75I torch.Marien otakar 379
ikovA. s. 187, 2o5 trausFrantiek 219
kamla Jn 224 t r Ludout 163, 223,23I-232, 237,
karkaAntonn305, 306, 319,361 267
kmaAntanas 88 turmRudolf 127
kulttyJozef2I3 ubinG. G. 191' 198
kutina Vladimr | 624 ulgin V' v' . 641
huoreckj,Josefso, ?8, 83, 84, 85, 93, ritovecMilan 215
96, 100, 101, 138, r53, r57, 246, vb Miloslav 3g4 } 532
248, 254, 256, 262, 264, 265, 269,
272, 273, 283, 285, 294, 3II, 377 T
0 401,4064 , I2,4I3,4I8
leihar J. K. . 42I Tablic Bohuslav 211
lemendaLudvk 346 Tborsk Jiina 375, 376,379
IitrJirt l loe Tborsk Frantiek 304
lizirskiJerzy I55,160, 163 aillandier s'-R. 53
mahelovHana 337,343 .748,757 Taine Hippolyte 216 a 54I
matlk Stani s|av 2I4, 224, 225, 22g Talich Vclav 378
785
Steiner Peter I34, I37, 262, 263-264,
282, 284, 285 a 453, 454, 502, 506,
507, 508, 509, 510, 511
Steinerov Wendy l 502
Stejskal Ji 270 . 747, 750
Stejskalov Anna 346, 347, 348' 349,
350, 351
Stempel W.-D. 108, II7, I40 | 549
Stender-Petersen Adolph 48
Stendhal o 400, 611
StpoviA. J. 188' 196, I99,202
Stierle Karlheinz | 742
Stich Alexandr 168 o 420.748.750
Stirner Max a 589, 599
Stttckl Gunther 117
Stojanov V D. 28
Stolz K. 111, 140
Stolz-Hladk Zuzana . 747,750
Stiirig H. J. a 729
Strada E. 151
Straka Anton 91
Straka Ji o 678
Strako Jan | 669,675
Strneck; Vilm o 665 Svoboda Karel 303. 345. 355
Strnsk;/ Ludk . 682
Strdnshj Pauel | 537
Straimirou Anton 22
Strejek Ferdinand | 660
Strelka J.P.I29
Striedter Jurij 108, I40, I45
Strindberg August 253,278 a 4II
Strnad Jaroslau a 667, 669
StrohsovEva 357,359,361'375' 380
4 594
Striimberg.Kr antzov Ev a 244, 250
Stroup enickj Ladislau I85
Strygalov Jaroslava 341
Stupka Madimr 308
Sturm H. 119
Stlbloud Valja 3ts0
St skal Ji318' 319, 320' 325' 327'
328,329
Sukov Boris 36
Suchnkov Vra 346
Suchomel Milan 167, 306, 308, 310,
37t.3r2 . 747
784
Suchomlinov M. N. 202
Such! Ji 323' 328 . 406
Suino Mark (M. E.) a 507, 510
Suits Gustau | 680
Suk Jaroslav 244,250
Sus Oleg 150,168,306,308, 310,311,
3r2,343,374,384 a 494,497,506,
548,612
Svadbov Blanka 376, 384
Svato Madimit 2L5' 373,378' 380
a 615
SuatoBedich. 668' 669' 670' 675'
679
Svato Jaroslav 64
Svejkovsk olga 360
Svejkovsk;i Frantiek 265' 284' 345'
357, 359 0 466, 506
Svrk Zdenk 345
Sverdlov J. M. 208
Sutld' Karolna 28,74' 86' 254' 3o3
Svitk Ivan 272
Svoboda Ji331-332 . 746'750 iktancKarel 255,332,339 | 696.697
Svoboda Joe 290
Svobodov Hana 272
Suobodou Nina | 668
SuobodoudR ena 96,254 | 403
Svolinskli Karel 292
Svozil BohumiL 373, 375, 378, 384 )
597. 599.602-603
SwedenborgEmanuel 252
Swift Jonathan I89
Sychraua Leu | 66L
Syllaba Theodor 29
Synek Adolf o 630
Syrovtkov-Servtov Jarmila 345 Skutina Vladimr | 624
Szalatnay Rezs 91, 92
Szczerbicka.lgkov Ludwika 0 539
Sziklay LszL6 9I, 94, 95, 96, 97
Szurek-Wistiov Maria 155
Szfrkowski Marian 155
ablovskaja I. V. 194
a f a r e v iI
,R,.642
afakafdriH P. J. 86' I2g, I87, melkovovI. A' 195
rgt, 797, 200, 207, 202, 204, 2rr, mdJan |85
2I3, 224, 228-230, 352, 375 a 565 milauerMadimr 344' 360
agi anou M' s. . 645 olomAlejchem ) 640,69I
alamou Varlam 383 olomA . 640
aldaF. X, I0,22,38, 4L, I55, I57, ormovEva 379' 381
1 7 7' 2 3 ,2 " J ' 6 , 2 I' 72 8 , 2 I 9 , 2 2 0 , otolaJi 255,256,339 o 668
22I, 222, 223, 224, 225, 238, 276, petGustav (G. G.) . 453-454
277,280,319,360,362,382a 409, pid'IkTom ) 669
480, 570, 572, 590,591, 597, 599, piritMichael 337,343 | 7o5,75I
610-611,639,675,737 ruinlekFr a 69, 135, 223,254,260,
ra Milan 295 267 c 594,625,646
aekMiroslav | 671 rutPavel 2I0
atrijosoutiRagana 86 astn;iMadislav 25
ebestaKarel 242, 244, 245, 25o tdroovEva 337, 343,381
emberaA. u. 166.316. 327 tdr! Vladirnr | 668,669,674
erlaimovovSvtlana (s. A.) 19o, tefanides Ji 329
1 9 1 , 1 9 3 ,1 9 6 ,1 9 8 . 7 4 6 , 7 5 I teflovLudmila | 667, 677
ervinskij s. v. 209 tpnekMadimr 145, 146, 345, 36I
eplaukis-T ruolis .Antanas 88 . 514, 515, 569
evukv. I. 27 tpnkov Julie | 499
trbovAlena 319, 32o,32I,322,
ikulavincent | 732 328
imeekZd,enk 25 ternberk Kapar 252
irnehaMartin M. | 726 tevek Jn225
imekaMilan 164 | 726 ze ttnho Torrui25I,29o' 3o2, 3o3
imekFrantiek 355 . 542 tollLadislav 359,361, 362, 363 o
imkoDuan ) 732 463. 577. 673
imon Josef 66 torekBetislav 340' 360
islerPetr 376,37g .75I torch.Marien otakar 379
ikovA. s. 187,205 trausFrantiek 219
kamla Jn 224 t r ,udout 163,223,23I-232, 237,
karka Antonn 3o5, 306, 319,361 267
kmaAntanas 88 turmRudolf 127
kutttyJozef2L3 ubinG. G. 191. 198
ulgin V. v' . 641
Skuoreck!,Josef5o,78, 83, 84, 85, 93, ritovecMilan 215
96, 100, 101, 138, r53, t57,246, vbMiloslav 334. 532
248, 254, 256, 262, 264, 265, 269,
272, 273, 283, 285, 294, 3I1, 377 T
| 40I' 406,42,4t3' 4I8
Ieihar J. K. . 421' Tablic Bohuslav 211
lemendaLudvk 346 Tborsk Jiina 375, 376,379
IitrJirt o ne Tborsk Frantiek 304
lizirskiJerzy L55,160, 163 Taillandier S.-R. 53
mahelovHan a337,343 , 748,751 Taine Hippolyte 276 | 54I
matlk Stanislav 2L4, 224, 225, 22g Talich Vclav 378
785
Tamborra Angelo 74 TbdorovTzvetan | 402,463,488,503, Tib Antonn 341"
Tand,ari,a Floribella II5 527 Tlypuko Jzef239
Tanner Jan 342 TbdorovVeliko 19,21, 22' 23, 32, 38' Tanoush Ji 218
Tnskd Nataa"]-85 4 3 .4 4 | 7 4 6 . 7 5 r Tka Josef 341, 3
Tasso Torquato 68 Toksinov I. V 195 T\rhkov Stanisla
Tatarha Dominik I52, 267, 294, 325 Tolstoj A. K. a 62\ Tt'rcholsky Kurt 35
| 661 TolstojA. N. a 651, 652 Tma Mirho | 67I
Tatievv. N. o 535, 536' 538, 540 TolstojL. N. 129,266.399,646,647 Tuml Jan, | 670,
Taussig Pavel 329 TbmanJaroslav 313.314.315 a 451 T\rrnyViliam 225
Tax Jaroslav 295 Toman Jindich 109' 110' I40' 263, T\rreekDalibor 31
Taxov Eva 376 o 603 266,272, 284, 292 | 461.,462, 465, Turgenu I. s' 202 .
Tei.ge Karel 75, 77, l2I, 2I4, 222,223, 468, 469-473, 506, 7 46, 747, 75r T\rrk Horst 136
2 2 6 , 3 3 9 , 3 5 3a 4 6 5 , 5 2 6 Toman Josef 185 a 643 Ttrrkov Vra 360
TenkFrantiek 306, 308 TomanKarel 123,135,2I7,2I8,22I, Ttrrnovsk Even 3
Tbodorov-BalanAleksander I4-I7, 2I, 254, 332, 340, 377 . 594, 625 Ttrschinsky Christir
28-30 Tbm Akvinsk . 491 Tuardouskij A. T. I
Terziev B. 35 TomovMarie 377 TVrdk Milan 379, i
Testik Moousk Juraj II5 Tbmk Milot0,225,36I .747 '748, TylJ. K.2r,74,I31
Tesakov Jaroslava 341 75r 202,203,222,2
Tesaov Ludmila 356' 359' 360 TbmekJ. S. 200 3 6 2 ,3 8 0 ,6 2 I , 6 4
Tsnohld,ekRudolf } 646' 670 Tbndl Ladislav 294 Tanov Jurij (J. N
Tetmajer (-Przerwa) Kazimierz I8I Tooren Herman von 48
Teza Emilio 68 Topinka Miroslau 383
Thdm Vdclau | 4I8 Topol J,chym 48, 105
Theer Otakar 303 Topol Josef 84 | 620 ah Ladislau I85
Theobald Zachartas | 537 TbporovV. N. a 538
Thiele Eckhard I44, 146 Tbrracy-VeselJolanda 75 U
Thiergen Peter 130, 137 Townsend Charles (Ch. E.) 269
Thomas Alfred | 543,544,546 T!ger Josef o 671 Ucenov K. K. 111
Thoor Jesse | 698 Tlanovsk Juraj viz Tanovsk Ji Udolph Ludger 111
Thumim J. H. 109, 140 Ttautmann Reinhard 143 Uhde Milan 39,26,
Thun Lev 386 T!vnekFrantiek | 472 Uhland Ludwig 35
Thurzo Stanislav 142 T!vnekJi 310' 3I2 } 737 Uhlov Jarmila I
Tigrid Pavel 353 o 669, 682,745 TtvnekMojmr 338 Uhlov Marie 38C
Tich Zdeka 359 , 627 T?efulha Jan 2I9, 254 Uhrov Eva 307
Tich Madimr 386 Ttensk Pavel (Tlensky Paul, P. I.) Ulbrich Rolf 112, 1,
Tille V,clau 22I,316 t0, 259, 26I, 264, 265,268, 282- Ulbrich Zdenk l 6
Titel Sarin l0l -283, 285 | 7 45, 7 47, 7 48, 75r Ulrich Madimr 10
Titovov Ludmila (L. N.) 191, 196 . Tlistan 115, 143 r4t, r45
746,75r Tlnka Bohumil a 472 Ulrich uon Etzenba
Titunik Irvin (I. R.) a 502, 507, 510, Tlnka Jaroslav a 679,682 | 532
583, 584 Tlochov Zina 357.359. 376 Underoud Maria I
Titz Karel 303 Tlost Pavel 168 Urban Milo 225, 23
Titzmann Michael 138 Tiubeckoj (T[ubetzkoy)N. S. 166,266 Urban Zdenk 25
T h a d l e e|h3 2 ' I 4 I , 2 9 7 . 5 4 I ' 5 4 2 - . 46r, 463,465,468,470, 47r, 473, Urbancov Hana 2,
-544,545,547 486. 487. 494 Urbnkov Emma .
Urbankowski Bohd

786
 TbdorovTzvetan a 402,463,488, 503,
527
TodorovVeliko 19,2I, 22, 23, 32, 38,
43. 44 | 746.75I
Tbksinov I. v 195
294,325 Tolstoj A. K. | 62I
TolstojA. N. a 651, 652
538,540 TolstojL. N. I29,266 r 399, 646,647
TtrmanJaroslav 313, 314, 315 a 451
Tbman Jindich 109, 110, I40,263,
266,272, 284, 292 . 46I, 462, 465,
9qq qra 468, 469-473,506' 746' 747,75
i Toman Josef 185 a 643
Toman Karel 23' t35,2t7 ,218,22I,
L4-17,2I, 254, 332, 340, 377 | 594, 625
Tbm Akvinsk . 491
Tomov Marie 377
TbmkMilo 1'0, 225, 367 . 747 , 748 ,
751,
),360 TomekJ' s' 200
670 Tondl Ladislav 294
ierz 8I Tboren Herman von 48
Tbpinka Miroslau 383
Topol Jchym 48' 105
Topol Josef 84 ) 620
Toporov V. N. 4 538
Torracy-VeselJolanda 75
Townsend Charles (Ch. E.) 269
T!ger Josef 0 671
Tbanovsk Juraj viz Tanovsk Ji
Tlautmann Reinhard 143
T!vnek Frantiek o 472
T!vnekJi 310' 3L2.737
2,745 Tlvnek Mojmr 338
T|efulka Jan 29,254
TYensk Pavel (Tlensky Paul, P. I.)
L0, 259,26L, 264, 265, 268, 282-
-283, 285 . 745, 7 47, 7 48, 757
)1,196a Tlistan 115, 143
Tlnka Bohumil a 472
07'510, Tlnka Jaroslav | 679,682
Tlochov Zina 357.359. 376
Tiost Pavel 168
Tubeckoj (Tiubetzkoy) N. S. 166, 266
i4r,542- . 46r, 463, 465, 468, 470, 47 I, 473,
486. 487. 494
Trb Antonn 34
Typuko Jzef239,250
Tanoush Ji 21'8
Tka Josef 341, 361
T\rhkov Stanislava 195
T\rcholsky Kurt 353
Tma Mirko | 67]-
TfumlJan . 670,67l,672
T\rrnyViliam 225
T\rreekDalibor 313, 314, 315
Turgenu1. s. 202.399
Ttrrk Horst 136
T\rrkov Vra 360
T\rrnovsk Even 379
T\rschinsky Christian 141
Tuard.ouskijA. T. | 643
TVrdk Milan 379,384
Tyl J. K. 2I,74, 136,140, 199,200,
202, 203, 222, 231,305,314, 360,
362, 380, 621, 643, 660
Tanov Jurij (J. N.) . 464
akLadistau 185
U Vanagaitis J. 86
Ucenov K. K. 111, 140
Udolph Ludger 111, 112, 140
Uhde Milan 39,264,3I0
Uhland Ludwig 353
Uhlov Jarmila o 670
Uhlov Marie 380, 381
Uhrov Eva 307
Ulbrich Rolf 112, I4I | 542
Ulbrich Zdenk | 665
Ulrich Madimr 109, 110, 113, 139,
I4I, t45
Ulrich uon Etzenbach (Eschenbach)
a 532
Underoud Maria | 680
Urban Milo 225,233-238
Urban Zdenk 25
Urbancov Hana 225
Urbnkov Emma l 552
Urbankowski Bohdan 159
Urbanov Alena 350
Urbanov Svatava 332-333 0 451
Urx Eduard 225
Uspenskij B. A. a 494
v
Vachoud Rena | 668
Vclav, knie 72, 261, 341 . 530
Vc]av IV 336
Vclavek Bedich 161,2 19,224, 225,
304, 306, 317, 318, 319 . 662
Vaculk Ludu ik 7 8, 87, I20, L53, 2I9,
2 4 2 , 2 4 7 , 2 5 6 , 2 6 72, 7 L , 2 9 4 ,3 5 3 ,
354, 386 . 473,7 06, 707, 7 08, 726
Vaculkou Madla 354
Vachek Josef I50,263 ) 472
Vachoukov Alena 384
Va]cerov (.Baciglov) Anna 219 o
748,75L
Vlek Mastimil 306' 308' 3IL,3I2
Valenta Eduard 323,374
VaIryPaul . 4I0' 676
Valeskd Olga | 669
Vlka Josef 311
Valouch Frantiek 318, 3I9, 320, 329
VonagIis 86
VanuraVladislau 22' 36' 87, 88,96,
r52, 169, 189, 191, r94, I97, 2r5,
2I9, 223, 225, 233, 254, 262, 276,
281,,297, 302, 324, 328, 377, 382
. 403,406, 639,642, 643, 644,645,
646. 654-657.658
Vank Karel 327
Vank Vclav ts37,343
Vanh Vladimr | 669,674
Van Kesteren A. 137 O 548
Vanovi Jlius 225
Vanovskaja T. V. 198
Van Weijk Nikolaas 148
Varcl Ladislav O 531
Vak Pavel 348,376' 380 . 567, 569
VaicaJosef 166. 317. 355 . 705
Vako Imrich 2L9' 226
Vakov Darina (D. K.) 270
VtioutiAlta . 724-728' 732-735
787
Vauincuouz Raic Jan | 532
Veerka Radoslav 25
Velhopolskkronika o 534' 535
Veltrusk Jarmila (J. F.) 272
Veltrusk1Jir 150' 343 . 500' 506
Vergilius Maro Publius ) 660
Verner Karl 46
Veselj'Jindich 314
Vey Marc 62
Vidmanov Aneka . 531
Vidmanov Stanislava | 552
Viewegh Michal I05
Yignuzz Ugo | 485
Viktora Viktor 334
Vilikovsk Jan 304, 305, 312 o 531
Vilikousk! Pavel | 726
Vinaick K. A. . 448
Vinay V. 72
Vincenz Andre de 129
Vine B. .46' 465.473
Vintr Josef I0, II2, l4l, 167, I70,
t7t. L74 . 746.75I
Vislicki Jan | 539
Visnapuu Henri | 680
Visockas Vytautas 88
Viinskis Povilas 86
VkovJarmila 359, 360' 383 Vostokov A. Ch. 187
Vita s. Procopii maior | 530
Vitaleov Serena 79, 81
Vitvar Vclav 345
Yizdalov Ivana o 686
Vladislau Jan 255,353 a 706
Madykov Vra 384
Mach Antonn . 67I,677,682
Vlach Robert 243 a 669,670,677,
678-679.680. 681-683
Man tpn146, 361
VLekBarto 3I8
Vlek Jaroslav 41' 7]-' 180' 2I2-2I3'
217, 220, 222, 223, 276, 337
Voadlootakar 293 r 410
VodikaFelix 39, 108' 123, I40,L4I'
146, 1.47,149, 150, 151, 180,216,
217, 22L, 224, 262, 263, 264, 285,
337, 340,344,345,358,359, 361,
362, 363, 366 . 439, 454-455,457,
460, 463, 464, 486, 488, 499, 506,
788
508, 509, 5rl, 512-520,52r-528, w WinnerThomas (T.G.) I30,I52,264,
565, 568-569, 572, 66r, 737, 738, 266,283,284,373 a 506
739 Wackernagel Jakob 80 Winsnes A. H. 247
Vodika Stanislau 338 Waczkw Jze 156, I57 Winter Zikmund 63, 34I, 382
Vodika Timotheus 317 Wagenbach Klaus | 624,625,626 Winters Stanley 288
VodtanskjJan 273,354 Wagnerov Alena 133 o 579 Witkieuicz S. I. (Witkac IS9
Vodsed'dlekIuo 33I Walter Emil 239, 240, 243, 244, 250 Witkowsk A]ina 154
Vohryzek Josef 343 Wapowski Bernard a 534, 539 Witte Georg 138, 139
Vojnouiv' N' . 647 Warren Austin I 503, 506 Wittgenstein Ludwig 0 458
Vojtch, biskup 318 Waughov L. R. . 463,466 Wodek Adam 157
Vojtch Daniel 337 Wedel Erwin 109, 114, 141 Wolfoud Christa | 734
Vojtkov Milena 385 Weil Ji 50, 77, 323,343, 383, 386 Wolgemut Michael O 551
Volek Emil 267 .500,506,746'75 . 643, 684-688 WolkerJi |9, 2L' 76' 91, 118, 135,
VolfJosef | 552 Weiner Richard f09, I23, I58,263, r 4 0 , I 4 2 , 1 8 9 ,1 9 1 ,1 9 5 ,1 9 8 ,2 0 8 ,
Volkov A. R. 194 353 0 629 2I7, 220, 223, 224, 225, 226, 233,
Volkoud Bronislaua 263, 267 -268 Weingartov.tpnkov Ju]ie 359 254, 3r8, 323, 332, 360, 362 . 643
Volkoud,-Mlochou S imona 34I Weinrich Harald t 488 Wollman Frank 15, 16, \7, 18,20,
Voloin M. A' | 640 Weisskopf F. C. 269 302, 303, 304, 305, 306, 312, 355,
Vondrk Vclav 166 WellehRen 48' 108, 129' 160, 260, 356 a 593, 597
Vondrri Anna I 671 26I, 263, 268, 274, 275-278,28I, Wollman Slavomr I2l, 746, 363 .
Vondrri Marie 314 282, 285, 289, 293 . 4II, 4r4, 439, 592.593.594
Vopravilov Jitka 386 485, 503, 506, 507, 508, 509, 511, Wiirster P. ll2, I42
Vtirs Istvn 104 549. 669. 675 Worth David 270
V r smarty Mifuily I04 Wells H. G. 126, 189 a 648 Wratislav Albert (A. H.) 298 a 410
VoskouecJi I38' 162,272 . 406, Welzl Jan 327 Wundt Wilhelm O 541
460, 490 Wennebergov Vibeke 244 Wtinschov Felicitas 356, 359
Wenzl oldich 255 Wuthenow R.-R. a 728, 430,733
Vostokovov s. I' 191' 198 WerfelFranz 145, 353, 373 a 640 Wykov Marta 158
Votruba Frantiek 217 WerichJan 138, 162 a 406,490,694 Wyspialski Stanistaw 94
Vnina Karel 129 a 665, 668, 669, 679 Wernerov Waltraud 114, 115 Wytrzens Giinther II2, L42,166, 167,
Vrchlick! Jaroslau I7 , 20, 2I , 22 , 46 , Wernisch Iuan 2I0 1 6 8 ,1 7 0 ,I 7 I , 7 7 3 , r 7 5
4 7 , 5 0 , 5 5 , 6 0 ,6 8 , 6 9 , 7 3 , 7 4 , 8 7 , Westerov E. s. (E. Weer) 254
90, 136, 154, 155, 181, 188, 206, Westh.Neuhardov Else 46, 47 x
2r7, 223, 224, 245, 248, 253, 254, Westonia A. J. 325 | 532
278, 280, 284, 292, 298, 303, 339 White Richard (R. S.) 272 Xia Xiang O 493
. 409,420,478,479,480,577,592, Whitfield F. c. 136
659. 675.737 Wiendl Jan 384 z
Vroon Ronald I34, 37,262, 263, 285 Wierer Rudolf 0 666
. 509, 511 Wildov Radka 350 Zdbrana Jan 255,330 a 706,707
Vrzalov Vra 357,359, 360 Wildov.1bsiAlena 69, 71, 72,73,76, Zibranskj Adolf 327
VetikaFrantiek 3L9 | 62I,622' 77, 79, 80, 82 . 491, 7 48, 75I Zadrackij N. P. 202
747,751 Williams K. 293 Zdor Andrs 92.93
Vybral Bohu 317 Williams Tennessee287 Zagoskin M. N. 202
Vydra Bohumil 155, 156 Winczer Pavol 10, 167, 169, I7 4,226 ZahradnekJan 2I9, 55, 276, 338,
Vydanas (Storosta W.) 86 ) 746,747,75I 383 . 670
VyskoilIuan 33l Winkler E. 71 Zahradnk Vincenc | 448
Vytautas, kne86
Vauincuou z Raic Jan | 532
Veerka Radoslav 25
Velkopolsk kronika o 534' 535
Veltrusk Jarmila Q. F.) 272
Veltrusk:f Jir 150' 343 . 500' 506
Vergilius Maro Publius | 660
Verner KarI 46
Veself Jindch 314
Vey Marc 62
Vidmanov Aneka | 531
Vidmanov Stanis]ava O 552
Viewegh Michal 105
Yignvzz Ugo o 485
Viktora Viktor 334
Vilikovsk Jan 304, 305, 312 r 531
Vilikouskj Pauel | 726
Vinaick K. A' . 448
Vinay V. 72
Vincenz Andre de 129
Vine B. . 46\,465,473
Vintr Josef 10, 112, I4L, L67, f70,
t7r, L74 ) 746,75r
Vislicki Jan | 539
Visnapuu Henri | 680
Visockas Vytautas 88
Viinskis Povilas 86
VkovJarmila 359' 360, 383 Vostokov A. Ch. 187
Vita s. Procopii maior | 530
Vitaleov Serena 79, 81
Vitvar Vclav 345
Vzdalov lvana l 686
Vladislau Jan 255,353 a 706
Madykov Vra 384
Vlach Antonn . 67I' 677,682
Vlach Robert 243 a 669,670,677,
678-679,680, 681-683
Man tpn146, 361
Vlek Barto 3I8
Mek Jaroslav 4I' 7 I, 780' 2I2-2L3'
217, 220,222, 223, 276,337
Voadlootakar 293 . 410
VodikaFelix 39' 108' I23, I40, I4I'
146, L47, 149, 150, 151, 180,216,
2r7, 22r, 224, 262, 263, 264, 285,
337, 340, 344, 345, 358, 359, 361,
362,363,366. 439, 454-455,457,
460, 463, 464,486,488,499, 506,
788
508, 509, 'rL, 512-520,52r-528, w Winner Thomas (T.G.) \30,152,264,
565, 568-569,572, 66L, 737, 738, 266,283,284,373 . 506
739 Wackernagel Jakob 80 Winsnes A. H. 247
VodikaStanislau 338 Waczkw J6zef 156' I57 Winter Zikmund 63.34L 382
Vodika Timotheus 317 Wagenbach Klaus | 624,625,626 Winters Stanley 288
VodtanshjJan 273' 354 Wagnerov A]ena 133 l 579 Witkiewicz S. I. (Witkacy) I59
Vodsed'dlekIuo 33"1' Walter Emil 239, 240, 243, 244, 250 Witkowsk A]ina 154
Vohryzek Josef 343 Wapowski Bernard O 534, 539 Witte Georg 138, 139
Vojnouiu. N, . 647 Warren Austin O 503, 506 Wittgenstein Ludwig O 458
Vojtch, biskup 318 Waughov L' R. . 463' 466 Wlodek Adam 157
Vojtch Daniel 337 Wedel Erwin L09, II4, I4I \ilolfou Christa | 734
Vojtkov Milena 385 WeiI Ji 50,77 ' 323' 343, 383, 386 Wolgemut Michael t 551
Volek Emil 267 . 500, 506, 7 46, 75I o 643, 684-688 WolkerJi 19, 2I, 76, 91' 118, 135,
VolfJosef | 552 Weiner Richard L09, I23, I58,263, I 4 0 , I 4 2 , 1 8 9 , 1 9 1 ,1 9 5 ,1 9 8 , 2 0 8 ,
Volkov A. R. 194 353 a 629 27' 220,223' 224' 225, 226' 233,
Volhou'Bronislaua 263' 267-268 Weingartov.tpnkov Julie 359 254, 3I8, 323, 332, 360, 362 . 643
Volkou,-Mlochou Sirnona 34I Weinrich Harald 0 488 Wollman Frank 15, 16, 17,1.8,20,
Voloin M. A. | 640 Weisskopf F. C. 269 302, 303, 304, 305, 306, 312, 355,
Vondrk Vclav 166 WellehRen 48' 108, I29, 160, 260, 356 a 593,597
Vondrri Anna o 671 26L, 263, 268, 274, 275-278, 28I, Wollman Slavomr I2I, 1'46,363 .
Vondrri Marie 314 282, 285' 289, 293 . 4II' 44, 439, 592,593,594
Vopravilov Jitka 386 485, 503, 506, 507, 508, 509, 511, Wiirster P. 2' I42
Vijrs Istvn 104 549. 669. 675 Worth David 270
Vr smarty Mihdly I04 Wells H. G. 126, 189 a 648 Wratislav Albert (4. H.) 298 a 410
VoskouecJir l38, 162' 272 . 406, Welzl Jan 327 Wundt Wilhelm t 541
460, 490 Wennebergov Vibeke 244 Wiinschov Felicitas 356, 359
Wenzl oldich 255 Wuthenow R.-R. a 728, 430,733
Vostokovov s' I. 191' 198 WerfelFranz 145,353, 373 a 640 Wykov Marta 158
Votruba Frantiek 217 Werich Jan 138, 162 , 406,490,694 Wyspialski Stanislaw 94
VrnaKarel 129 o 665' 668,669,679 Wernerov Waltraud 114, 115 Wytrzens Giinther Il2, 142,166, L67,
Vrchlickj Jaroslau 17, 20 , 2I , 22 , 46 , Wernisch Iuan 2I0 168, 170, I7I,173, I75
4 7 , 5 0 , 5 5 , 6 0 ,6 8 , 6 9 , 7 3 , 7 4 , 8 7 , Westerov E. S. (E. Weer) 254
90, 136, 154, 155, 181, 188, 206, Westh.Neuhardov Else 46' 47 x
2r7, 223, 224, 245, 248, 253, 254, Westonia A. J. 325 a 532
278, 280, 284, 292, 298, 303, 339 White Richard (R. S.) 272 Xia Xiang | 493
. 409,420,478, 479, 480,577, 592, Whitfield F. G. 136
659. 675.737 Wiendl Jan 384 z
Vroon Ronald I34, I37, 262, 263, 285 Wierer Rudolf 0 666
o 509, 511 Wildov Radka 350 Zbrana Jan 255,330 . 706,707
Vrzalov Vra 357' 359' 360 Wildov.Tosi Alena 69, 7 L, 72, 73, 76, Z branskj Adolf 327
VetikaFrantiek 3|9 . 62I' 622' 77, 79, 80, 82 . 49I, 7 48, 75I Zadrackij N' P. 202
747,75r Williams K. 293 Zdor Andrs92-93
Vybral Bohu 317 Williams Tennessee287 Zagoskin M. N. 202
Vydra Bohumil 155, 156 Winczer Pavol 10, 167, L69, 774, 226 ZahradnekJ an 2I9, 255, 276, 338,
Vyda.nas (Storosta W.) 86 ) 746.747.75r 383.670
VyskoilIuan 33I Winkler E. 71 Zahradnk Vincenc 0 448
Vytautas, kne86
789
L
Zahradnkov Marta o 671 Zbrt enk . 552-554,558-559
Zach Ale 378, 379, 380, 381, 382 ZieleniecJosef I 745
Zajac P eter 2L5, 224, 226 a 724, 7 3I, Zietlow B. 111,142
746,757 Zich Otakar 123,343 a 612-613
Zajcevov A. A. 199 Zikmund Korybutovi86
Zalewski Wojciech 272 Zimand Roman 158
Zontbor Jan 215,226 ZinenkoV G. 194
Zandov Gertrude 167 Ziz|er Ji 346, 380
Zo n.ietLtslziAndrzej 386 ZjeuensU,Brigitt! 25l
Zanussi Krzystof O 425 Zlobick J. V 166
Zaor\ek Jaroslav l 644 Zota Emile IO4
Zapadov A. V 45 Zrounek Wilhelm I09, 742
ZapletaL Zden,k 44, 325,337 Zumr Josef 382
Zapletal Zdenk (lit. historik) o 449 Zumrov Jiina 382
Zpotoch Antonn 2I Zvezdinov Atanas 40, 41
Zarek Jzef l57 , I58, 162 . 7 47 ' 7 57
Zatoil Leopold 307
Zd,uad,a ViIm 40, 79, 1.24, 146' 178,
210,225,254,255 ek Jan } 704
Zvodsk Artur 305, 306' 308, 309' Zdek Ji 66
312 tk Jaroslau | 646
Zavel Frantiek . 615, 616 akovov N. K. 193
Zawiliski Roman 155 atko Ernest viz Bor J. E
Zbornk Frantiek 313 ry tefan 226
Zdziechowski Marian 155 dano, A. A. .675
Zechen,ter-Lashomersh G. K. 227 Zekulin Gleb 83
Zejda Radovan 338 elivan Pavel viz Vrna Karel
Zelenka Jaromr 383 entaiteoud Julija 86
Zelenka Milo 313 emberov Viera 219
Ze]enkov Anna 385 eromshi stefan l5g
Zelinsk Miroslav 324, 326' 37 7, 37 6, ilka Tibo. 275,226
379, 381 | 748,757 itn Zuzana 348, 350, 351
Zernan Herbert 130, 136 ltnik V. K. tg+
Zeman Milan 363. 375 a 668 iuot su. Kateiny 90, |75,297
Zenan Zbynk 298,299 iuot su. Vclaua ktarosloun,sh) 26I
Zemanov Blanka 357 Zlkiewski Stefan 157
Zemanov Dana O 668 uffov Soa 214
Z e y c r J u . l . i u . s1 7 , 6 0 , 6 3 . 6 9 , 7 3 , 8 8 .
156, 192, 254, 294.303, 318. 341
. 403, 670
 stav pro eskouliterafuruAV R ,p12.
Sestavilaa red

q,73.Mirc
dosud vydal v edici URSUS tyto Zat
publikace:
* L 4 .B o h u n

1. Miroslaa eraenka:Z aeernkoly II

"aersologie
Smantika a ftlrrkce verovch rtvarr:versologick prvodce vorbotrge-
nerace 90. let. Pardubice, Akcent 1991.

2. Pemysl Blaek:Sebeuzldomnpoezie
Nad bsrrmi V Holarra.Pardubice, Akcent 1991. Mimo ed
3.Vladimr Saato: Epick zdroje romnu
Praha,P Kliment 1993. Milanla
Praha,
t 4. Roman a ,,genius loci"
Regiorralisrnusjako pojetsvta V evrtlpske a americkliteratue. Ut
Red. Alrr.raHouskov a Zderrk Hrbata. Pardubice, Mle|nek 1993.
UI
l, 5. Promny subj ektu I, II Red. Amra Houskov
Red. Daniela Hodrov. Pardubice, Mle|nek 7993,7994.

,,6. Pazlel f anouek:Studie o dramatu ,, l

Praha, H&H 1993. Sbornk
36. BezruovyC
-,,
.l,7. Praha - Opar
Cesk romantismus T earopskm kontextu
Red. Zdenk Hrbata a Martirr Prochzka. Pardubice' Mlejnek 1993.

.x8. Alice |edlikozl:Ke komu mluo Oypfau 5D()nlK

Praha, H&H 1993. 37. Bezruovy
Praha - Opr
.l.9.Lubo Merhaut: Cesty stylizace
Stylizace' ,,okra1,,a rnystifikace v eskliterafue pelomu devaterrctho
a dvacthostolet.Praha, Alfaprint 1994.

,r70. .Marie Kubnoa: Sondy do smiotiky Publikace oznae

Iiterrnho dIa. ustav pro ce
Praha, Alfaprint 1995. p
l,7I. |i Hol: Problmy noaeskepiky
Praha, Alfaprint i995.
y Pro eskouliterafuru AV R *I2. O poetice literrnch druh
Sestavila a redigovala Marie Kubnov'Praha, Alaprint 1995.

,p1,3.Miroslaa eruenka - Kzlta Sgalloa:

rrydalv edici URSUS tyto
Z zleernkoly zlersologie III
publikace: Praha, Alfaprint 1995.

*1'4.Bohumil Saozil: Prza obrazn i ocn.

Praha. Alfaprint 1995.

ensenka:
Z aeernkola aersologie II
e verovchrtvar:versologick frvodce tvobou ge-
rrace90. let. Pardubice, Akcent 1991..
,sIBl aek:
Sebeuudomn p o ezie
'snmiV Holana' Pardubice, Akcent 1991.
Mimo edici URSUS bylo vydno:
mrSaato:Epickzdroje romnu
Praha.P Kliment 1993. Milan |ankooi:Dlo jakg dnsmyslu
Praha, Prask imaginace a UCSL CSAV 199
*4. Romn a ,,genius loci,,
; jako pojeti svta v evropska americkliteratue. Utopas del Nuezlo Mundo.
skov a Zderrk Hrbata. Pardubice, Mleinek 1993.
Utopias of the Neu World
c'5.PromnasubiektuI,II Red. Anna Houskov Martin.Prochzka.Praha,sl ev R- rp u r,
riela Hodrov. Prdubie, Mlejnek 7993, 1994. Pardubice,Mlejnek 1993.

nlel |anouek:Studie o dramatu * Casopis Katen a jeho doba
Praha,H&H 1993. Sbomk materil z |itermvdn konerence
36. Bezruovyopavy (15..76,9,1993).Red. Bohumil Svozil.
romantismus 7)evfopskm kontextu Praha - Opava, UcL AV CR. Slezsk Uriverzita1994.
lrbataa Martirr Prochzka' Prdubice Ml{nek 1993.
* Literatura rl literatue
edlikozl:Ke komu mluzl Oyprat) Sbomk materil z litermvdn konerence
Praha, H&H 1993. 4). Red. Daniela Hodrov.
37. Bezruovy opay1(13.- 14 .9,1'99
Praha - opava, UcL AV CR - Slezsk Univerzita 1995.
,uboMerhaut:Cestu stqlizace
a mystiikacev eskliteratu-eplomu devatenctho
,acthostolet.Praha, Alfaprint 1994.

rie Kubnoo:Sondy do smiotiky Publikace oznaenhvzdikou meteobjednat na adrese:

literrnhodIa. stav pro eskouliteraturu Av l,pota01.5,
Praha, Alfaprint 1995. pihr. 14,1101-5Praha 1".
Hol:Problmynoaesk
epiky
Praha.Alfaprint 1995.
 svrovr,rr

varry a s

Materily z 1. kongrt
(Prat

Sbornk b;
Grantov
(slogrant

odpovdn
Vydal Ur
Akader
nr
P

Vytiski Al

Stran
N

ISBN 8
ISBN
 EDICE K
d Jan Lehr
Svazek 2

svTov LITERRNvoN BoHEMIsTIKA

il

vanv A sTUDIE o psxr,rrnnerup

Materily z 1' kongresu svtovliterrnvdn bohemistiky

(Praha 28._30. ervna 1995)

Sbornk byl vydn za finannpodpory

Grantov agentury eskrepubliky
(slograntovhoprojektu: 405/95/0659)

odpovdn redaktor Lubo Merhaut

Vydal stav pro eskouliteraturu
Akademie vd eskrepubliky
nm. Republiky 1/1078
P.O.BOX 14, 110 15
Praha 1996
Vytiskl Alfaprint, spol. s r. o., Praha
Vydn prvn
72/16
Stran 404 (oba svazky 792)
Nklad 300 vtisk

ISBN 80-85778-16-5(2. svazek)

ISBN 80-85778-I4-g (soubor)
 svrcrov
LITERARNEVEDNA B OHEMISTIKA

il

veHy A sTUDIE o psxr;rnnarup

MATpnIALy z 1. KoNGRESu svrov lnnnnNvoN sounN,IrsrrKY

Pnarra 28.-30' nnvNe1995
 svrcrov
LITERARNEVEDNA B OHEMISTIKA

il

veHy A sTUDIE o psxr;rnnarup

MATpnIALy z 1. KoNGRESu svrov lnnnnNvoN sounN,IrsrrKY

Pnarra 28.-30' nnvNe1995
 Pieh|dneme-|i deset sto|et,kter d|prvnstaros|ovnsk pamtky
vytvorencizinci pro pctieby naichpedkrina Ve|kMorav a po
nejnovjeskknky,na nich sotva uschla tiskaisk er'
nem eme si nepostesknout, jak m|o|ze najtv up|ynu|m tisci|et
epoch, kdy by|o nakultuie dopino vyvjetse v k|idu a bez
nebezpench vnjchnraz i zhoubnfch vnitinchantagonis-
mtl. N |iterrnvlvoj se jev spejako dispartniada frag-
mentrj ne jako p|ynu|!a prirozen1ir st. Npadnje, kolikrt
naekulturamuse|azanatjako by z nulthobodu a kolikrt
by|asraenadv,ne moh|aup|atnitvechnysvvnitins|y
a piejtk ieennovlch ukolti.je mezitmnazr|y.Tento
nerovnomrny7 pohyb' spe podobn! k|opftnne n-
jakmupeh|edn|ennmu rytmu,vysvt|ova|i nktei
historikovjako drjs|edeknrodnhocharakteru,tedy
pinami vrozenpsychickpovahy.Socio|ogEmanue|
Cha|upn naprk|adm|uvi|o sk|onu k npadnmu
entuziasmu, k energickmustartu, za nm vak
vzptns|edujeunava a rozpt!|ennahromadn
energie. Chalupn! tento povahovy rys dokonce
dok|d na jazyce, jmenovit na zvltnm
postavenpizvukuv etin. vekerenergiese
pr1ivybije na zatkus|ova a netrv d|ouho,
zhy se ztrc.Tototvrzenm ovemp|atnost
pouhhovtipnhovfroku, kter! vaksm nic
nedokazujeani nevysvt|uje. Prinyhledej-
me spe v socio|ogicklch,nboen-
sklch a ideologicklch faktorech
djinnhovlvoje v neura|gic-
km stiedoevropskm
o.o.'o':.
o"l
\ftd\s'
I
Ed rGe

srnv PRO CESKOU LITERATURU AV CR

svazek 2