4. Prostfedi, které formuje Stanislay Bendl het wth, jen pol sion Proto ngs pi ocho js oh oh, Je budo nad pisobic.* (LN. Tolsta) iEovA stova prostiedi e socidini pedagogika pedagogizace prostfedi e w/chova intenciondlni « vjchova funkciondlni « autoedukativn’ spoleénost 4.1 Uvod Ze akufenosti vime, Ze rhané Ginnosti aaktivity si Zdaj, respekcive potéebuji items prosttedi, Anni nichd se mohou uspokojivé rozwijet. Neptimjm daleazem, Ze prostiedi pasobi na fo Yj, vyvolivé u ného rilzné myilenky a pocity, ovliviiyje jeho wnfmini a ménijeho chovini, je fenomén 2vany genius loci. Latins slovo genius pivodné (+ imské mytologi) oznatyje sri ného ducha, napiklad loveka, mista & stéty, respektive bijnou, ejemnou ochrannon mo, sla (scerébyla tak zpodobiiova slovo lo je odvozeno od zikladniho cvara les, misto, Slovo misto je konkréenim omnatenim prosticdf, Miso je podle norskeho historika a eorerika architektury Ch. N. Schulze integrsln soutist nasi existence, ncbot’,ve skuletnast sinelze pedstavit wdils, jet hy nemla vztah kndiakéme rwlae" (Schulz, 2010, s. 6). Mistem ini pfitom autor na mysli foals, hlerow ue! konkréené Jako okldlens bytost). Je covni vyrazem pro duit. Dru larinské i, je? maj hmotns substan, tar, textur, borne, Tyo we spletné ui scharakter rote, jeje podstaou mista." (Schulz, 2010, 6 a8) Latinské souslov genius loi mmamené tedy doslova ,duch mista. V ¥imské mytologiibyl genius loci duchem éi bikem, keer ochraiioval uréité misto. Spojent genius loci dnes nese vyznam. cochranného ducha domu &i mista, pfenesené oznatuje ducha, respektive speciickou armosfére urkitcho mista. A privé ato atmosféra je nédim, co ovliviuje chovénd alata v Hrokém slova smyslu (jebo myilen, eiténé a chovini/jednin) Genius loci, y.jedinetna(specifcks) atmosféraurtteho mista, je pieviinésubjektivnim po- mem, kterf vyjadfoje osobni wztahlovéks k uréitému mise. O objekeivnim pevku genta look bbychom mohli uvatovat ve smyslujedineénosei dangho mista v Zivot® obyvatelvtoku Zas 2% do soutasnost. Pjem genius foie Zao zmifiovin vsouvislostisarchitekturou urbanstcch cells B jeje st. Genia loci maf staré ulitky na Malé Strané v Praze, ae tern 2Skouet pect5 Kuleu genta loc! v atmosféte romantism a historismu byl teato fenomén odmitén (popirin) nimi architekty konce 19. stoletta prenf poloviny 20, stlets. Bylo na néj nabilizeno jako Eiveho 8 searomilskho, Pode vextus nz vem Genius fo, uvetejntném pod edkazem ,mtszeum-umeni-benesov.cz", Si vroce 1924 v-reakel na ,staromilstvf Klubu za starou Prahu ustaven Klub za novou Prabu sho programovéim prohliient se objevuje jak podadavek radikilnfasanace mst, tk poza- ck boje proti povéte v genta loci a protidochovanému rizu mista, Iron sud eva tl, <= vauedoryasenaini shim imei nové aston, ak jako naptika 2514) Tento sfakt" se podatilo velmi vystiné vyiédtt spisovateli Franzi Katkovi, Schulz sod- ‘a puibbkaci G, Janoucha Gerpriche mit Kafe (Frankfurt a. M., 1951, s. 42) pHipoming, se kdysi cento némecky spisovatel nacodivil sea jit v Praze vyjidil k tomu, kdy’ bylo roku 1900 strBeno- Praze staré ghetto. Kafka tchdy napsal (kl), Std nds Sify ejuplad thy, temnd néots, slepdokna,Spinavédrory, hlucnéhospdy tché hope, Pochdcime spo lrosjch sch nowtho mista, ale nas roy i poled jou naj. Unit scheme tak jako dove starch ulddch Nite dc se desudniteho nezbovla, Nezdrav staré ghetto je pro nds moahem skull ne nae ky minulfeh asi. (Sca, 2010, Jak hluboce se dané misto dokéie vrfe do sree, pocitd see nic nz més, zistdval penis ot ales vst zahovdn sanavand conti Bjvléko Zidoakcho mit,” (Genius loc seni oli. Prochézime se ako ve smu a my samt me jen pt 10) Kafkova slova misao jin wka ssvalovint dlowtha, a tim také ovlis jovat jelio mySlenf a potadmo i chovin, genia loci se mize v praxi projevovat naptiklad necitlivyim! 2ésahy moderni scchitektury do piftodni krajiny,rozsihlymi regulatnimi aasanaénii pliny, yj. v podstact nere~ ~ektovinim koloritu mista (napf. v pofidéen snaze postavit novo architeltura na tev. wdeckém -ikladi). Modern stavby vyznad ery ~jfabstraken’ uniformnf povahou ani nevytvat, al neryvolivé Zidnou specifignost mista sou se jednolirym internaciondlnim (globéluta) styler, reikladem nerespektoving a vy pojem genius loci ehabilitow itktura. Pro zajimavost je mono jets pHipomenous termi ,debilus loci, keer ped uékol zavedl Ciiek (2005), Typickymi péiklady vje uvedeného souslov' jsou venice 5 mrako- -apem na nfvsi(podle autora napi. néméstiv Dobii) henzinoré Zerpact stance, dalnice nebo jowint genia loci. Zéroveijsou viak diivodem, pro zatind »napkiklad ditem Ch, N. Schulze Genius la Krujina, mo, na mezinirodatho lecisté, kde jsme konfrontovini s prizdnotou a monoténnest, jing “vy s absent jakthokoli podnétného a evitho prostieds. jen stézisilze napttklad pfedstavit 1a podobném miseé pustl do prant “sonia, heery Genius loije ake Ka (ochrannyim) duchem, ktery'wdechuje idem i mistdm Zivot, ovliviuje Fh charakter i povahu, Daletitfm atriburem genis loc je jeho tick souvislst s pojmera entity, Mentia lovéka tout pedpoklididentiu mista. Clovik je scostlf se svym prost inister, kde ij, eyristéa pracue, reré mu veskuje sve pedet avait jeho identi, konstrauje charakter. Kaidé prostitd mé urtey charakter, Keer vywolévé uréitou atmosféru. Poneche}- ‘me nyni stranous,3e to, jae na kaédého z nds dané prostfedi pisobi, je dojisté miry individusing af vlidech peddobné pocity. Genius loci je tak nti, co do urd mniry dv idem pocitjistovy, bezpet, co + subjekeivn zietitost, Na druhéstrant existyje spousta mist a staveb,ktoré vyvoli =m evokuje iid, co je inspiruje, povensii di muti k zamyllent, sncho maopak nim, co je stresuje, a — formuje | eré kte +S 2 2 aprovokuje, ubij svoji monotsnnostf nebo inf nejseyini a bofies ‘i, Jinyi slovy, genius lock isobi na dlovika svymi podnéry, prostfednictviim kterych w nich vyvoliva urtité peychické Pe podaity. p rf 7 Y reakee a ovliviije jjich chovs Je pravdépodobné, 4 pokud by x kdokoli zis narodilahlavné wyristal a jiném mis’, ere by exisacin itl od prose, ynémésepobybujeme dtd, ubital by seni Zivot jo cestami. Wt co chaaktcricuje vole picdasho deskthofotograa ska Ludviks,hery bv ‘ormadovin a fotografalidsljch dst V potadu Cesk tcleviee 14, kot ob Lathe (ET 1.27.9, 2043 pi eanlen se nad vlastnim Bivorem eno foroges hdskych dul tel: Kéyhych 5 il ndhde na Suman» nak calnpe, 2 rodinow, 5 poem, ta bch by aprocetn in ow Jeo sui esi, tie mtr, br, tn pooling, tne wi kolem m2. Te oxi} moje ~ porn. s. 1 uceyromanat, yeh al tnd prament = tho." Kaldé misto, a ui piirodni & wmélé, Eaédé krajina, af w2 romantické (nap Alpy, severské zemé, severskj les), kasi (Recko, Ri), 2 ev. kos (gous), mime-li vy ze Schalzevy lasikace, cloveka .vychoviv’" (formuje, ovlivinje). Zivot uprostted umélych anise viceménd br bzceésenisledné promsti do jeho chovéns. Schulz k problému idemtifkace a odeizent vjstiéné nebo nerozvij identfikaciclovéka s danym mistema sto u ného vyvolivé pocit odcizens, tem pornamendvi, e,,dentfikova se znamend spel s's unit posh, Sevetan must be rally, ena studentho vr; must nachzetpoElend v pan snd pod nohamea, ky je na proché musi yet, lie poezie vom, ys pono domly... Naprot toms Ara emus pti s neonate slehlow pen pou a splujidn dancer." (Schulz, 2010, - 20-21) Lidskow identi, od nfé se sedlovtk nachieta keré je) obklopujf, Znamtend to, Ze jsme 2évis na prostiedt, keeré nis ovlivityje, pod Jhovins dlovéka, lee tedy do znazné miry chia jako funkei mist a wei, vm iniiyje nae myflent,cténi a chovént. Proto je podle Schulze dete, jon aby nae pried! nl praserovousinuktura, Ket usa orient, alta aby obsahovlo kon bey dele (Osobnt identifbace ove pedpoklédddenvta mista, (Schulz, 2010, s. 21) “Modern prostied navic brief snadné orientacidlovéka. Vétiioa modern staveb se nachizi msi vakeuu, v gnu celku. tan. nemi vatal ke krajiné ani konziseentamu méstsken Cave se dneint prostiedi vyznatuje znaénon jednotvémosti, vyvolivé emoéni nejstoen a v2 ost. Oteviené se hovoii o ,kriat prostiedi Jako by si mnoz{architektt a stavati nevvédemo: vali proston pravdu, kterd ik pokud si chrénime své prostfedi,chrnime tim zérovel sami je. Jako by duevos architekti, respektive majitelé nemovitose!pehlieli povabu mista, v némé plinuji nové stavby a projek: sebe, nebot Elovtk je do znainé miry obrazem kratiny, ve keer tuj zisahy do pvodni krajim Novostavby (asjenom domy, nybré i technické liniové starby Aslnice, parkovité, sklady & vodaf née) by mély s danjm mistem komunikovat, mély by soumnit s atmosfécou m a, ve kteréin majistét, PHkladem navazovini na armosfr mista je architektonicky skvost, heer péedstavoje vyslaé (zéroveis hotel « rozhledna) na Jestédu, jen’ swf evarem protahuje a dopliuje lint kopce, na némé srojt Pole Schulze bydleni znameni vice ned jenosn skryt ~dlowtk byl, jestle se mie o ovat ve avém prostied a identifikovae se # nim, respoktive pokud zakouéi své prostfedi jako vyfenamuplné; k dkolim architeksury proto mimo jiné pati wytedfec vyznamuplni mista, vie sualizovat jejich genia loci. V souvislorti s pojmem ,bydlent", kterym ozmatyje celkovy wztah, n lowtka k mistu. fikaci* a sorent lone yl je otk naz! opors= idesfborat 5 aorientace pedis je dlednon pro: (pour, cescovers Genius loai= jet" pozitivn’ ‘kulenost vt ppocitem harmon:s 2 opakované v medi Zlaviken: = 4.2 F ele Vantk ve sev bupouze ve vatabu k.5 7 § : lovtka k mist, respeksive zpsob, jakym Elovek ajc" nebo wexistuje® ve vEte, poklid .identi- € sou do procesu ,bydleni* zapojeny ( Jestize otk byl, je umtin vprstre a ziroves vytaven urna charaktera prostod."), a konstatuje »Aby Skaci a sorientaci* za dvé psychické fumkce, ke Slovde aled pone pro sow existent, mast bjeschopen 5 ovientonat, mus Sl, he je. Aleta se must demiflova espe, rus it, able unté mist." (Schulz, 2010, s. 18) Wentifkace aorientace piedstavaji podle Schulze zékladni stsinky byt dlovéka ve svie&. , Zatince idemtfihace ie bjt hon viator ie zikladnou pro pocit dovtha, Se nikam sone joo prmzenesti." (Selualz, 2010, 8.21) Genius loci mae v Zivoté lovéka plnic uetitou terapentickou funkci, j.mideGlovéka ,oabi- et" pozitivn’ energif, mie v ném navodit 2tracenou pohodu nebo probudit inspiraci. Z vlastni 2kuienosti vime, #e nivitéva oblibencho mista nim mie pomoe! najit ravavéhu a naplnie nis inde, oiontce fe func, hers mus pournik, cestovatel ~ poza. S. B), cal jet pocitem harmonic a pohody. Genius loci by se tak dal, pracovné" charabtetizovat jako to, prog ‘Se opakované vracime na uréité misto. Je zitoved nétim, co néim umoFuje porozumée vatahu ezi Hlovékem a mistem, prostiedim, ve ktenéim Hijeme, 4.2. Faktory urtujici vyvoj a chovani élovéka “Vand ve své vynikajfel pci K bilegicyjinaprychoogici aetlon non (1972) objasinje ot -‘chevncho proces zejména 2 aspekrd biologickych a psychologicky litem’ se vysamné Jorja takeé problematily prostéedi a cho role ve wjvoji lovdka, ‘Viivedu své publikace se autor vénuje 2ékladiim vychouncho proces, piiéemt se zamékyje =a biotické a spoledenské riklady vychowného procest. V kapitole wénované biosickym zékladim ~Yehouncho procesu se Vantk nejpeve zabfva vztahem jedince a prostiedz hlediska pedagogiky 4.2.1 Vztah jedince a prostiedi z hlediska pedagogiky “F podkapitole vénované problematice vztahu jedince a prostiedt vychée{ autor ztcze, Ze Bivije- nel jsou otevEenfini biotichymasystémy, ke somecttiej mechaniser a protientopii atime jf vou existent ropnousx na ebndch neustde se méndch podmnck posed. (Van V piipadé, Ze nicazy 2 prostieds dosabuji takové intensity, kdy nent biotic systém schopen -rovnavat prostiednictvim autoregulace svoj existendni ynamickou rovnovsho, organismas =i, Ziv organismusje chopen trvale wyrownsvat wou ustavin’ kaise biotickou rovnows- pouse v takovyh prostedich, kre’ roa vytvatena podmiokani, je jsou rlativné optimalat + -vztah ke jeho specickym biotickym mnakim, . znakiim, imi je vybaven diky dédignosi di, které formuje | Fe ProstiKe kaldému Zivém jedincisjeho specifickymi anaky patii tedy i pro ntho adekwseni prostie- diakaidy 4 akaioné vyhledivé prostiedl, které je optitndlni ve vztahu kjeho bioticiefm potéebim a v némz nirazy ave if jedinec rovn nepiekratuii miro, jet snesou jeho vyroundvact ‘Na existenci kaZdcho otevtencho biotickcho systéma Ize nahliet jako na ustaviéné vyrownie ‘vind stile naruované dynamické rovnovilby v podminkéch prostéed{, pHéemt dochéet k tomu, fa mini, Podle Vaiika (1972, s. 7} Ize zakladni zaaky tohoto proces vyjidtit nésledujichm sehématem: ese jedinee v désledku nérazi z prostiedt pieformo Genotyp * adekvétni prostéedi —r fenoeyp Jako genoryp oznaéojeme soubor gens buiky neo organismu, Hart definuje enoeyp jako sor gentidech informal orenisomy, souk rs, herd ejedine shop bilolky piensa" (lad, 1993, s. 58) ‘Vsjemunjmn pscbenim genotyp a enéjitho prose vaiké enotyp, pomos! ného# porni- ime projev& uplstnéni gent, Harel wid efemotyp je oukrn vn naka loton dine; je ‘noe rejennyspeabeni nozench lok vz genotype lv oklate sta wontagenekim vi * (Harel, 1993 « 52) Vand konstarje, 2 fenoeyp piedstavye soubor nak, inion: projec rari hari” Ka sidinnosti, veakéni normé, v rimci které je genotyp schopen reagovat na zmény prostiedi Rea Blezixfn nitelem, jen? rote o mie fenetyporjeh hodact uvnitt wvedeného rozpét. Deni wédajté ny aprosttedin, hledisa vychovy fe diletdznalot toho, do jakémiry je hodnota 2a, krté nds x hle= dy genotyp je schopen do urité miry seagovat na zmény prostedf, Hovotime 0 26nd ni norma ud maximlns roapée\ fenotypovych hodnot genotypu. Prost postoupilatakdaleko, Ze marematickymi metodami aie korelace mest genory diska vchowy zaimaji, Heena geneticky a do jaké msiry je Hodnota téchto znakt ovlivnicelng podmiskarl vdjtho prosted. Rootrhivinsjednory jedince a prosted,sbuokszecjedacho 7 obou prvki téo jednoty, g. bad genotypické, acbo exogennt slodky pedagogicktho jer, a rovné! dogmatické pojimant samého proces (vtskinou statické & mechanic), o2naé Vank za dialcktické chyby, keeré se v minulosti projevovaly jak v pedagogickych teoriich, ak vy pedagogické praxi. "Tim se doseavime k odvéké pedagogické otdzce, které faktory brajfrozhodujci olive vyvojt Hlovtka, Béhem historie pedagosiky. respektive déjin vjchovy vyksystalizovaly of xikladné sméry (proudy), které jsou odpovd na otaku poméru mesifaktory endogennimi (vaiténim:) « exogennimi (ong sai), cO se tk jejich vliva na v¥voj lovdka.Jedna se o pedagogicky. re- spelaive veh ny pesimismus, wtopismus a optimisms (realism), " 4244 Pe (re nich3 se dlowe vrahem, pies Takeover sadimo wyehior jovdho fal _zpiisobem si jv sekoni= Pro pedag: Jost se pod’ chrogeneze senzualis: prostledi sedy podle == Dislek=3 gennich 82 jako pedages ného piss aebo drut od souvises= V ped plitomne= =4.2.1.1 Pedagogicky pesimismus ~ utopismus — optimismus (realismus) 229 pedagogicky (vfchovng) pesimismus je typickéabsolusizovins endogenni slozky, pie process, V minulosti -ovini genotypu ve vyvol flovéka, respehtive v rimei pedagogich ‘dle Vata projevilo v pedagogickych teorfch hypotézam autogeneze a nativismu, podle ‘nd se flovék wi rodi malifer, bésnfkcm, ?eénfkem, lkafem, matematikem, ale také zlodjem, -cahein, piivntkem apod, “Takovézo zabsolutizovias genotypické slodky vedek oslabovént vfznamn pedagogilky 1 pe- samo vfchovy. Pedagogové, ket se srorodiujt + podobnjent nézory, stoi ua posicich wfvo~ cho ftalism, ky? nevEiTysilu a moe vychowy. Rezignaif na svoj vjehovoou rola sem ~csobem si ulchtay pri, kdyd se cifkajf zodpovédnost za ryvo) dtétea ponechivajfbudouc- se dite jcho omuda, respektive biologiénosti. Peceiioviné endogennt slozky w vjchovnsch Uuehi dvou véc, vlohy (dispozice)» podnéta. Z coho blediska Ize kopstatovar, Ze vychovivat ‘znamend podutcovat Pedagog/k plrozent zai otk, kre individuslas onaky jou predeerminovény vce aleteré méng, respektive keer jsou ve visi mife ovlivnitelné prostfedim a vjchovou ana keeré aopak vjehova a prostfedt nema vémg Hdnj vlc, Odpovéd na taro orf je sods nebot orekin’arelatien? spolchlivou odpovéd mide poskytmoue pouze experiment sjednovajeeaymi rojaty, Herd bybylathned po narozeni od sebe oddflena a vystavovéna odin vive pro- stadia vychovy. Podcbné polis roa wak eticktho hlediska nepiipustaé. Uréton obdobow sramagen¢ho experimenta soe 2koumént v minulosti od be oddélenjeh jednowajeinjch dvej- da. Tyo pipady jou napilad popisovany v 2. Acnsonové Pyhoag(Arkinsonowt a Kol 1995). Douadaf vjzkumy, ak avid Vandk,nasv8d come, Ze biatch prec anaky joe , 1972, 5. 10) ‘Ke genotygické dsponovanost ator jest doing, eof adéénfh woh je potiebnolsovat, tev. miény 1 poSkozent, kieté-vaikasbihem vjvoje zirodk, embrya lode. Jednéseoneirbe- nil dary, pledeviim check, kerjmje edinee vystavoin v nejranin sada tho Evora predeceoninovny ti Bc ren, lagen start (Va a kzeré se ve sujch dsledtch projevutfenotypovjm anomaliemi & defekey. V tomo plipad +d eedy béi{oSkodlivé vlivy prenatéltho prostiedS na lidsky 2avodek, ktré se Zasto nesprévne divaza vinu dédifnost nejow dererminoviny genotypicky ake hrerfn by nedochézelo, poked by efvojové podminky vnltrodzlofni fc byly optenln (Vand, 1972, . 10-11) Zavedenjan _poaaber vlan geneticfh viv ma vasnostachoving tovékaje stadium pr vo. adifnos- Piestode se ukaruje, Ze utkteré naie osobnostn vastnost jsou Vy y ti existuje ade pomérné velkf prostor pro wjchovu a psobentprostfedi ve wztabu k fy ‘csabpostnim vlastuostem, respektive charakteristikim osobnosti, wetné nejetiendifich projevt. chovi koeficient dédivosti vykazuji podle nich rovnt -emotnt stable, Meni’ Abdivost,otudit vie dance pro vychova a pisobent prostedt, se ob- ,jdkumanici opakovan’ konstatujingjvyii dédivost uschopnostaaveligence. Vysoky néktexé osobaostns eysy, zejména sociabilita _jevuje u pesubdent a porto “Krom biologické dédi¢nosti se hovoF take o déidiénosti soci, ks predeavuje jakys omplex ft soubeasociingkaleuraich craic, nivyk a by, kext se vfchovou pfeniit ~ ponerae na generol. Zoe se © nf napiklad T. A. Blha, hey pes Jette nel ky ary peed na nae ped pneseny phlei bata, exe pe jst dat, Dime “ich pres, vont nbsp, ee Flank. New dint inode, jes diss * {Blsha, 1927, 5.14) 164.2.3 Viivy prostiedi 1k fame vySe ukizali, ke genetickjmi faktory vysvétit velkou st variability celé fa ostnich fakort, péesto abjvi nde jeité podobné velks tse, kterow mitdeme vysvétlit pi “Sseory prostfedi a imterakei mezi fiktory prostiedt a genetickjmi faktory. Atkinsonové a kel dédinosti na dvou oblastech vyzkurma sera vaijemné plsobent téchto faktord, jh. prost Sroje détské orobnosti (1} ozdily meai détmi v eich vzorcich piipoutint ke sey rodiédim 2) roadily mezi roditi v jefch vychounych metodéch, Pole se edn o pfipouting (teore pripoutinjespojena pedewsim sejménem]. Bowlbyho}, -faleumnial vysvtelay{rondsly meni dtm v pliponta {incerakei mei emperamencem df= sea senaiivitou petovatee rodie). Za veorl péipouténg mohow pole nich st juk senzitivita covatele{nejtast|i matky) vidi pottebém ditéte, tak vrozeny temperament dite, Kombinact 0 dvou fakzori se utvéfef{ vzorce ptipoutini, V pifpadé mevod péteo ditéje-zmiltovdna osvédéend klasifikacestyhitv¥chovy v rodiné, kre- ip pe ~seopiréo dvé dimenze, qj. nérofny/nenScoény rodié aakeepeaji rylizpsoby vfchowy, které jou spojeny, jak bylo opakovang piricky potvezeno (Baumrind, 1967, 1971; Maccoby, Martin, 1983), s riznjmi dopady na Jedna se 0 autoritativn’, avtoricisky, shovivavy a zanedbivajci sty] rodiéovské vychovy. /odinitaiesrodié. Kombinace -sUseltk) tichto dimenzi vytv 4.2.4 Vlivy interakce mezi osobnosti a prostiedim hem uv “ivy dbdiénostia prostied nepdsobi osobnostjedince nerivislena sobé, nybr# sab spolecn ad okanntiku narozeni dite. Rade poytu sm boogie promis geny “linn pastel, Kenting edi. (Atkinsonovi, 1995, 517) Z tohowo dvodu existuje - Teed a prakecky poznamendvé tu ve wii, tu v meni mile kaddodenai divor nis wiech (Kraus, 2008, s. 63). Prostiedi podnétové piesycené Prostiedt podnétové piesycené, kreré charakterizuje piemira podnésd, mile vst w aibee ke arn unneeade, Ditéjevyerpin velljim poem vem a mnodsrvim nnost, nemizas na od- po Zhaienoné2 podaérd kwfitwbt ak rozvoiorging aeruukst nebo vthina eho biodcké energies poticbovivs pouljenreagovsnim. Takové dt bya 2 ber pliozeng, sefita radostné nly (Vantk, 1972s. 18) Po dnstn{ dobu,sejinéna pro vor we velkjch méstech, je charaktersticky omunkatnini prostedky. Na teed Lebar se serkivine aepfeberajan nodsvim likadel, me doslova bombardevési replies rbanjeb eam, ai don, abide» wz, Rada dipstick nedspomae vole dijin 2sem a ned po Skole spéchi pa pki ei nédak rodiéa na nejrznbjis kroutky, doukovins ikea doplnéni sil, nemi moznost v} irre unavens, jets ako unuéné a péesyeent, bez zdravécouy po novych dejmech tok informaci, respektive podnéti na Hovéka. Jame obklopeni nejrizn eey lech jazyk, plier velar using nad vypracovévnim domécich sok. Pokud senso has doplafme eto pitalivos informatnich technolo ajistine, fe fade dxf nem Es vcrna na cebe, nevi, coo je dat se prosiéma dennimu sgn, nes das a pobyvin s kamarddy 1 profivint ,neelektronickych dobrodruiste Prostéedi podndtové jednostranné “Vantk charaktericuje prostflt podaétové jednostrann¢ jako prostieds, v nim nejsou covno- Zsovlofony jdnlivg dry podn8ts «oblast rozamové, emoéné nebo motercké Dit, There robs apd rozumovéplesyeorino, mie aired tre cowou arent (ckdan’ vedenata ctorjch pos) pobsbovouzanedbaost Castose ak mbdeme stat 1 promfedioa emotnt piebujlfm. PodobnE protfedi« pfevahou spoletenskch formalism’ a spfeceiovinim nivykovyeh prvi ede kwyevifent deformnovanch osobnost které plese ‘jena spoledensich eet a kor jingch dileditjch slick osobnost(Vandk, 1972 5 18) Podle Krause pedagogickcho hlediska problémem ednostrannost pods, Stmtofeno~ -nénem se meme seat napklad n. Prostedi rodiny, kre nedie prakticky nitim jinjm ned portovni roding, kde odie i dé rientuji svi inmost 1 volny fast pouze jedi trtggn sporeovnin odvétvir, sje podle aurora nepocty bm lp podiminky pro wfchows Ye na lcd. Na drubé seowntis prostfedim, ke seo ditt nkdo nesta, cake dité nakonec kor sera je ptm, takové prstiedijewrozpor s pledstavou harmonicky (estranné) ozsiouté osobiosti (Kraus, 2008, s. 69). Prostiedi podndtové (z4)vadné (zévadové) problém pro vychowua v/vo} jedince pfedsavaji podle Krause prosted, herd json soft rcnaton a dadbou podns sivas, devin. Takov poxednjnte nessa an Neves privo vy roid (Vez 434 rovyeh Fo=sdouctho vfvoje ossbnost al sto je xfv0) pine obrozx. Typilsim pHkladem je podle stor rodinné prosfedi, kiy otecje ecidivista a matka alkoboliéka, Se zavadovyfm prostfdim, aa dnd pomus setkivat pouze vroding, nfbed take v rilzmfch partich, bindach (désske gang) ‘yélng ohtobuje normélatvfvo] dtéte, masoud + je prostedi natolk 2 go wyjnowe dt akovcho prontfdt a unit ej do poste vhodniitho, toi prot wil reaite (Vand 1972, 5 18-19) Vnodaé i adekven!promtedibjvd apodnétovou tersinologit “natovano joko prostéedé podnétové zdravé Kraus, 2008, 69). 4.3.4.2 Cleni i prostiedi podle slozky, kterou poskozuje Prostiedi posko: raciondlni slozku ditéte vede k vytvitent ptedsudkit, zavadageh nézo- ‘oveh porno, ako? 1 necnalost! mrvaich a etevech norem (sivadné muses eee aimilo cdemy mohow obsahovat nesprévné vjklady zisad, principt a kategorii, nape odchyl reslent “yjandny vyklad pravdy,Zesmosti, van & poméruk vefeinéany majeck) a de Be 2 eowaectné informovanosti o vécech ekiich se denntho Fivora. Nevic Klaplové (1996) “odivé, Ze nadaémné hustota podadts vede k pkerézovint détiak jelich neurotizac Prostiedt potkozujie{ emotiva’ slozka osobnosti mize mit nékolik rizmych variant = ztoho plysoucich disledké: 1 Chudé emotni prostiedi, 4. prosfedis uedostateznjan mmnoZstvim emotnich poduért, ede he serddén’ dE w oblast citove, vyvolivdstavy hospitalismn, zplsobuje, Ze dite, neré don ryt, je citowé nerorvinuré, zis. tow’ atrofice, jovi se mavenck jako chladné, vrovt chudé, apatické & wfvojové opodéné. Nebezpedi chudzho emoéniho prostfed bron! ‘ejnnéna pi dlouhodobijim pobyes div nemocnicich, eyskytue se vjsich a détseyeh “Jernouach, ale iv rodinach, ide rodive nemafina své dd Es, acy joo tal v pleviéné mite ‘ponechny samy sobi 1 Nadméené bohaeé emotnt prostfedi vede knavé dite, ke Ihosejnontanakonec k tons Jnbilté af neurotizac. 1 Jednostranné emoiné zamizoné prosteds, respsktive Jodnostranng emotnisférav ni? rosunuje détsey emotnt rozva} ve nerovnomérot pfevatujt pouze nékteré emoén! kvality trade thet plevazujcich kvai. Takové prostedt wiv &itéhypochondsizované, rsie~ tizovane ti primadonizovane. 1 Vang, respektive zivadné emozniprostiedi, se vyznatuje pfevahou neZidoucich emos avtsyd86ké povare pod dakem jich simula wanda, wywiese a slftakowé nedédou cf citové reakee, jako jtou naptiklad hnévivost, agresivta & pokryceeti. Zavadnd emot prostied se mohow vyseyeorss + rodinich, ale také ve Skolich a tkolskjcl zaiszentch. straienost, zkost, Itivost, clomysinost, Vandk v dvods podkapitoly vinované prostedi 2 Hlediska emotnstimalace a inibies 120-121) koseaae, Ze ynordln uv poze ids lk beset proved 2 inp rpovdvji ara” (Vad, 1972. 120). Podoeskd, Ze wenbenostz dskjeh Jomovd nim ukaru, 3 kaldé poychicky adravé dict citi pottebu nékome pati, k nfkoma 37 —— které formuje Fedf, Prostizovt pinout, cto se plituli, ea en dopisem, D3s, Které tov vac knikomn nema, se et opaitzn’ a neiatné, pop. potkozené. Vychowny proces Je w tkovyjeh diz dekh domovi zvyencu miro obit citavon vazbu. f, doled si dati nevyevoX! vhoduou uspokojui “Zhledislaziravého emotasho vvoje d2ta idee je roto velmi dled druh prostiedt ce Heer proba proesyemotin! smulace ainhibice(Vandk, 1972s. 120). V zvéru vf vrrifewand bapitaly se autor venue popisn a pikladim vadného emotatho prostéedvxodin®, ve ikole, v dru Pobind se tyks vadného emoéniho prostiediv rodiné, Vanck konsatue, 2 ekowé pro iné,v détské organizaci, v krouzku a v détskjch domovech. cs i tied wyrvit tuace s pfovahou emoznic rozpolcenost a nejednoraost, bee vzajemné Usky tcty mex lin leny. Vad je oviem prosted se situaczini, niché mie dither vjchovne Ieorekce projevovat egocentriamus, sobectv,slomysinest,nigivot spod, Pokud jde 0 vadné emotni prostied Jevlde nem sedeEnou povabu, je ve wztahuk Zim citowécbladay, odmbfen, jl many fe thole, vytviti ho podle Vaiika zejména uticel leg a autokratickj nebo pokad mn povala se zak, krré vyvliva #ikt pocty sachs, zavisti, hnévivosti apod. Vp -y détskjch domovech Vanék upororiuje, Ze ho mohou kromé nezdouct povaky pedazogie- it vadacho emoéntho prostfedty druZing, v détské organizaci,v krowilce nebo {mains Iejch pracovnies vycvstetjedinei, kr idouci povahové zmaky, jiml2 rozvraceji tale 1972, 2 fat epee, pledevim y neorganizovanjchskupich, ln soho ket dia mlides spo rozlai y= pizesvrovnana, lana, tive a denen disk pow. (Van veainé path Sogesbilngifjedin’seje sabi napodobovatnapiklad v koutenv munich detich nebo hnubostech. et typem:prosted je prostfedi poikozujictformovéni fyciopsychicksch mechani projevech i dobrodruinostecb, ale ek ve alomyslnostec, ks smi, Zvfheondh ed sand cowl, Mngt di i néryhwd seuss, vd dd vane, Pelagic tploi tehtsonsta ole lion preserva husttou nasi ron spltetk iron nd pki." (Van, 1972, 8. 128) Prostedé potkozuie Formovins fyntopsychickfeh mechanism je moiné roxdtit do dvou zikladaich typ 11 prostiedi s nedostateéné rozvinutfni névykowsnisoustavami,pfedewim v dings dade v usdinjch piipadech neon prakticky utvifeny ani zakladnf hygientcké a spoletenské “As nadir’ rocvinutjmi névykovSmai soustavami, zejména v oblast spole- Fenského chovang, které vedou k vfchovt dau piekuldvovanjch, espektive neplirozent piepéstzufch a zacfenjch formaltani, keréporait harmonické yoy dese osebnon {Wandk, 1972, 5.128), 43.4.3 Viznam prostiedi z hlediska velikosti prostoru Zajimavi je otérkt iak vel je wyenam prostiedi 7 hlediska vest’ prostore, Kraus uvid pdporgic nebo sj pil, Poona pod toma, aby hija pv pode, mich pe ‘ech adits cblansch a pb talts znarcntév omy spllonshs oj, na ict vd homens test halt el ait. Lindner, 1888, s, 26-27) ch, kerf sli vefeincho 2izeni, plechéei podle Lindnera na jednotlvee im), Za nejdokousleji prosttedek obcovini povaluje autor miu, kte +e spolednosti jr, iia brow (Lindner, 1888, x27). Mluy se lidé nezmochaji wéenim ve “cole, ale obcovinima ve spoletnosti, Bez mluvy, respekrive obcovint si Ize pouze st ptedstavit slaohodnotay vfvoj individua: , Zhaven mlury aetdod dowd oeamocen a vfonje mechapen, jake nim * pikladyjedvak hlachondmjeh, jedak Ki divoeljek, mime spoleGustvprostjc,dokazuji.” (Lindner, 38, s, 27} Obcowtng je neabytmou podeninkou k toma, aby z narozeného bezmocaého idského ‘dince wyrost] Zovék ve vlatenim slova smyslu, Navic zpisob a mira obcovins,jakod i vetah “ss poleénostia osobnt nahled na svtj pomér k nf, sof za rozdfly mezi lids Kady = ws jet ajc dle tho, poke osanejmnjedncitee, pow prod syrem,ancho Gener spslecnont. 1888, 5.28) snd Omezeni (yobmezeni*) vychovy osudem Podle Lindnera (1888) neexistujf dva lidé, kreti by méli siejnow vgchovu. Je tomu tak ze t#i divoda: 1 Neexistf (dva) lide, ktedi by mélizcelaseginou organizac cla” a (kromd brat a sester) tytéé fady pide; privé proto také nemajisteiné vioby. 1 Ze strany okoli(prostiedi) dopadajé na kazdcho dlovéka rozdfné dojmy a podnéey (Qédut ai ve zcela sein: pastavent, ato ani vehledem ke pied, ani vzHledem ku spo- ddva lidé se ssenal Ieéwsti"), dokonce i kyby objektivné dojmy, kterym by se dvéma lidem dostévalo venti, byly totoiné, co¥ se oscané mikey nestane, byla by subjekrival vnimavose k témto dojintizn rozdilnd v zivisloti na jeich momentilnt néladé, 95 | ie Prostred{, které formu)1 Tytdé piedméty na nds plsobi stzné, a sce v disledle toho, s jakyimi piedstavami, city a snahannl se v daném okamiiku v nalem vidomi setkivaj,¢j. na jaké nae gmomentélnt 33). rozpolodent" privé nardeji (Lindner, 1888, Lindner k tomu pornamenivi, e slovo, jed pronese vychovatel v pravy okaméik, mfvi na chovance daleko vEtisvliv ned celé kézini, které je mu vnucovino, 2, wfe uvedentho poule Lindnera vypljvi hluboky vyiznam nahody pro vjsledky vycho- vatelske. Lids Zivot je podle autora pln nepacenych nahodiost, které samy o sobé a dohro- smady piind’ejinejznamenieii dsledky. Lindner k omu ptipojuje pondmku, ve které odkazuje ve véei dlezitostinshody pro Zivor a vyvoj “lowka a potaimo celé spoletnosti ma francouzského imyslcele Helvetia. Ten podle autora dokazuje, fe za vyenamné osobnosti vyeekntky, vy ‘en jedince) we kok idsevo nepaerajim ndhoddm., Tak je tomu napiitlad u Shakespeara, zanthot wdétime nshode, , ev prku jth lord red len, dis nucen byl dite nat apstoith se komedi, kde lak jon vel pred bl, Kiphy ech eho pthod nebyl, byl by Shakespeare stl vnafem, a ney! by se sta pinta dramatic béoniker* (Lindner, 1888, s.34) Pode autora by podobné drobné nihody, kteréjsou doprovizeny vellyim pedagogickym ttinkem, mohl ve svéi vlastnim Fivotopise objevit snad kay. Podle Lindnera (1888, s ze serany vyehovy ovlidat 33) sinelze piedstavit, e by se daly vetkeré eyto plthody (nahodilost) rat podle néjalyfeh pravidel (,pravidlovati") a podrobit vy- chovatelskémn (,vychovacim")plinu. Tim se podle autora posledni vysledek vychovy vymyl rakéin vychovatele,jehod tak 2a tonto vysledek nemideme Cinit odpovdnjin ‘Lindner rozvi eyto sv6 Gvahy v kapitole (paragrafu) axcvané Obmezen! njchovy osuder, 2de roc ohm veh thts rconvacih ivy, 28st dst epee sm ne a == hoduielch" (Lindner, 1888, s, 33)- Osad pode autora omezuje vychovied dlovika sim, 4 sce pa im smnyslu, ily sbem nahim a Zasto pomémé krutyim. Mitdeme shmout, 4e autor mi osudem ve vjchovi na mysl zouhrn Bivotntch okolnost, krerédlovék (vychovatl) enc ‘kolnosemi na Slovéku (vychovatell) nezivislyn nemiize ovlivnit, respective béh #ivora, kee innostt lovéka (vychovatele) i vierst Nezimémné (neuvédomované) piisobeni osob, se kterymi piichazime do kontakta Ve unkciondlaim plisobeni,aékoli samo osobE nen zaméméa cllevidomé, se ak pesto promsté urtité zamétmosta cllevédomos kdskcho jedan Kay se mata zabj dtm, nemusisledont pio chown cle, ale do ej inne, do jeitho,zobjvdn se dit se pest promi peice zaley cdlevédomest idckdho kondni.” (Chlup, 1965, s. 19) Toto finkcionslné pisobeni mie bjt podle autora nékdy dokonce moon ned edméiné psobent Je comu tak piedeviim tehdy, ky je beni va nizké Groval acbo uiivi mélo Szinnyeh prose wjchowy. Ueinnost sémirné pis tohoto funkciondlntho piisobené prement 2 jeho ptirozenosti, nebot vychzi ze samotné objek- sivnf reality. (Chlup, 1965, . 19) 96 Neuvédomos V piipadé ex wychovivd s un lee vychovivar von zamyilel. "= (edanérného} piss Pitixiao: Nev! Moje bivalé «= sue ky ud schopna sa benbeniéeu, == orowes : isprostéo & bysme dost Seasi nei its zp 2 protote je nk tr Uvedensr: onalniho p pllsobent. Ui na se chové. néco zela js vsledek byl sdk, Neposs skutetnosti vystupovini Ikteryzachye= Erasma RowersNeuvédomované (nezamylené) disledky vychovatelova pissobeni * péipadé tev. neuvédomovanych disledki vychovatelova piioben’ se jednd o to, ¥e vychovatel -schoviv suriefm 2imérem, védomé use o zn & ust chovint vychovivané osoby, “ne vychovivany az jeho potinin (rychoviving bere néco pladjincho, net vychovatel pi ‘odné ramyilel.Jednd se cedy o nezamyilené dopady (disledky) vychowatelova intencionslnsho rimémného} plsobenf, a to jak v kladaém, tak 2ipomém smystu, Phiktap: NeuvEoomované pistepxy utrretova POSoRENT ‘Moje bfvalé Kolegyné ze z8k'acntSkoly bya pracovit, pats, zodpovédnd vtitelka,kterd by pro sv€ ky udBala vai pasledn. By to typ ui schopne sladkostrotkrjet na 20 kd, aby se mohlsostadkost podli.sevlem’ dt, pap. de kouplt hy, Ker® poté, co dostane od 38K jeden bonbon, je bbonbonideu, aby to détem nebyio lit. Presto ji dt! nemély ry Z Jeich slov a vyudovdni si nebraly ‘to, co jim cht sit 2k Zemu fe chtBla mativovat i pohnout Jednou ne kone! Skolnho roku mé pofddal, jest bych matl Jt s je fldeu na dvoudenni Sklnt viletnékam na Sézava, Souhlsi jem. VEdycky sem si myslel, fe pani ucteku maj el fil ré. Ne poradich avo sborouné se such Hii oko ini éitelka vidy zastivala a hezky a nich miuvia, Pes vikendl chodilas manielem do holy, aby sjcho pomeci pedal acd uZebnu, kta byla kmenovou ‘fidou jejch Zak0, Spoleéné « manielem uéebnu wylovel, poll pijemnou podlahovas krytinu, aves matematické modely fini pomicky ke stropu,oblol stény kevralem apod, (© tovettibylomé prekvapent, kez jsem na vileté opakovandzaclechl, jk dc nelichotvéa nékey | sprosté © pant viitelce mluvil. Wiroky typu .Ja krvo!” nebo ,Tu tedo nesndim, popipad® KEE bbysme dost nBkoho jin 20 tdnino!” nebyly iilmiou. Nejdzive jzem mje, de jsom se preslechl, {e231 nejde ocotyénou pan’ ute, kterd ma dl rida a enadi a jim vyeaotvstie. Kez jsem se ti zea, jest opravcu miu a takto smySlel sve td ultelee, fekl mi, ean. Pr Ji neshael proto¥e je to takové ,suchd lipa’, ovek ber humoru, str2tné pedtivea, kterd se 0 nf star, a je to ny otravule Navi prj neu ut ajes ni stasnd otrava, Chod!staramédnécbldkan, je sm nuda ‘Uvedenym pfiladem jsme vlastné pops jeden typ fankcionilntvjchovy, respektivefank- conlntho pisobeni, yj, nezamjSlené a neuvédomované dsledky utitelova &i vychovatelova pisobeof. Udielka mé ve vztahu k Biko ngjay cil, svosi vychovs promysli, néco zany, a jejtho choviing edaesou foo zea jincho, ne¥ ma na myli.Jinjent slovy, pent wéitelka néco plinoval, zamyslela ale “ledek byl bud nulowy, nebo dokonce opseay (xiporu) - viz vroky 2. Nepsouchine, con lk Nec lyon dopadnout jako ona." Na comto piiklado je nivorné vide, jak peavdivy je tev. Thomas toorém,kter¥ tvrdi, ok je stuace hdmi definovina jako rend, potom je read ive svfch disledcfch, nak =ijak se chovi, nfjak chee na Biky sapicobit, ale ti siz jejfeh projew le typo: ,.Nehrene ‘eno, Hovék se chové podle toho, jak se mu dana ve Gi situacejevi, niko podle too, jak ve skuvetnosti tea je. Vetaleno k naiemu pikladu, Zici se k uditelee choval podte toho, jak jeff ti snbjektivné ,pfeklidal", Piikladem, §ter zachycuje podstacu Thomasova teorému, je naptiklad nésledujfei Gryvek ze slavného dita Erasina Rotterdamskiho Chula bldeniost— vétinow maméjtho pod nzvem Chula béznoostof: ystupovini a projevy vali: -ysvéeloval jak si ” teré formuje | 3 Pros’_ yy nd nl mantle elo ako nc, ale mano by sez kind jo Verne, 2d nent Tot, jk by shu bya liond? Kay we oben ral na desk pomzano ramélbo a at linkowa of, Z1oje mal od Apela nebo Zeid, zd nebude st ete, hb st za vel penize up origindly th mir, ale ipl nan 2° (Retterdamsky, 1966, s. 71-72) V souvislost s nimt prezentovanjm piibzhem tidni witelly stofi moze 23 pYipomenutieradignt utitlskf povadech: , Poi tim £dkin ikém dole, «oni setin nef.“ Jde foti? mimo jin oto, ko aco ik jak to Tika hlavnd, jak to ci chipos, jak tomu rozamdf, jake sito sami ,piklsdais® pote jen zerla malou ro Nepiim vychova (pedagogizace prostiedf) Ronespt neplimé vychovy se vide k tev. pedagogieaci prosted,. siméenéma organizovint prostiedSa sruacs, krexé maifvychovatele zastoupit. V tomto sanyslu Ize hovolt ovchové, Mert se uskutediiuje ,oblikou", th. skeze .prostiodnily” (prostiedi, peery, siwace). ‘Kraus hovoif o tev. neptimém (fiankeiondlnim) vfchovném pitsobent,pii nim? »» i fvlvye) pony v rst, jimié na vychovdvanche chovatel sins do sitace mevetapue, ale vy pisobi". (Kens, 2008, 5.77) 3 vychoun€ piisobent vyui jednak fivotnich sivuat pokout{ so jfich nepifmé -syuiiti k-wfchowngim cil, jednak se sim vychovatel (pedagog) snail vytvite -vasen’wfchowné siruace, ato tskovym zptisobem, aby byly ze strany Z4k6 vnimény pokud mono jako sieaace pHrozené, neifzené a ve kterch by ml Hci poci svobody samostamého rozho- ‘lovin, plifem# by se-zde ve skutetnost realizoval zimér pedagoga (Plikén, 1995, s. 71-72) ‘Vyskumy, které autor realizoval, ubialy, Ze nen rchodu, jake j bjt stuace ke, ada sete rd mast pl samoctatho roshodeind, le fy 2 mpi smeataet.(Pelkin, 1995, 72) V prax se tek vsouvislst s konceptem nepltiné wjchovy uplatiyje ez. Thomastv fe se lide nechovajt a nereaguji na danou situact podle toho,jaké ve skutet- 8 organizovat teorém, ery nosti je, ale podle toho, jak si ji vysvéelai, ,pekldajt", zkrstka podle toho, jak na nt plsobt V nisledujci tists uvedeme prakticky ptiklad povditi neptimcho vychovného (pedago- sického) pisobens 2 oblast mimotkolni vjchovy, jk je) uvéd Plikn (1998). Ukézks pochict 1 pedagogické prane autora. PAiKLAD: Puroval TABOR “Ne putovrich téiborech, organizovonjich pro Zéky zékladal Soly by evolen odin systém, ned jake ‘Vé dobeé by typick) pro véiginu femich tdbord. Na rez od gemnéhe programy stanoverého vede- nim tébora 0 presné organizace dhe jvech tinnastt sme cv nvy program umestujel maximSlak ‘aktivitu somch dt nejen venosti sarotné, ole jt prothodovsn tom, Keré Ginnost se vEnovat Zp0%étku sme kromé nerbyiného spoteénéheo programy (pfesun po tase, postavenitébora@vare= nil panechail dltem vrémcltSbore dpineu volnost se zjstenim samazrelmé bezpetnass pt inmost, oupéniapod. uktzolo se vio, de det nedokézolytohoto Casu ypu. Projevila se noutend bezmocnast, wplivaictznedostathu ekuSenost'z naklili’s volnjm Zasem.Pistoupisme ted k dolsimukroku. ‘Autor vidy po postoven tébora na navém misté ypozornt dt na fo, fe mejiipnou valnost zhruba dali 3-4 hogy Mohou volny és strévit pode své day. myst ojos 2 zatolo = pick zie Bi nbonsis congas = a pisobi Astor lived V por péicode= COvieen pokud nopi cht eter tobordl byl by asi vteéné sesbirat div, postavit pagod, ro- ysl, ade nepierovitngjaky program apod, Mohou celé odpoledne preter vtdbore, ale v okie m= ojimové ziceniaa poj se sr Fade povist 2 niche ukézeu autor détem vyprdvél epod. Kao by mel jem, mbes jit ne 2icerinu poet. Vedouelje ochotens nimi tam podniknout vpraws. tok vlastné dochdzelokpravidelnému nep- ému motivovin inmost dts, Postupne dochézela k tom, Ze dt zataly vim velce pazorné ‘yf solnd ndméty a postupné se prakticky vechny zaéoly 2e své vast vile dastnit néteré 2 anost. Dole samezieims keliferencian, kay ne vsechny dt dlaly tote, ale vétSina vybrolanécoz no biaky vedoucino. Potud si newbralyspoZétk nic, vétsinou it pa dvou ak tech dnech rocaly chat, “i o mnoho pity, kay astatni dt wyprduly se zmem 0 such 2itcich, NEkdy byl stuace vedou- = clay eutorem piipraveny tak, fe pffmo okolnost fm ukizaly ddsledek nevnimdin! pont ~ nop. 53 <étt monly uvofe2 pipravenych zésob obéd pode poly vedouclho. Pokud zevdhaly, neuvaiy wees sr zatao pret, destaly jen studencu strove, protoie dst jim neumoknil si nico ohtét. 7 Padobnsystém se ryhie vil, ct byly maohem eltunéist a iniciatvnési nes na tradiénichtébo rech, mély poct naprosté svobodné volby innost «pfitom ve skuteénost byl een &inrostneprimo oullioudn vedoucin. 2huSenost téboraslovgem nenechaly prosebe opostypné by ok velhy zee .itast na finnostech thot typu e byl nutno dt ybirt. Ktomu, aby byly wybrany, muselyneidive sot rokécat phpravenost na predchizefcich vletecho krotiich weekendovich putoudnich. Vanikle za mote avd az pedagegicksho Medisko Sédouc sitace. He my sme ziskéval dt, ne my sme oné usiovall a ole naopok dt usilovay oto, aby se mohly 2iestit némi organtzovonych Cnnast” Peelkin (2995, 5. 72-74) - Po tomto pifkladu autor ett plipojuje doplujieta wysvécujiel pozndmks i nepiimé vicho- eobnosti 5, Zairaziyj plitom vfenam organizovée’ prostfedi pro vjvojélovtka a formovan Se: ,Neptiné wjchooné psbent je tak nels vyjédienie naicho pojetwjchovy jako ovliiovint nck, vytvdjcch optimSlnt hima pro poitinl formovin cobnoti. Lipe ote! chowancepedego- ann nap mex ate pedagogic interac (ttm t,o eho), posh toe last dees outa dpe di alo sues vaso formovsink ‘ne umoziuejcho macula aivtu nejen pi realizaci mest, ale pi reake na samornézdladns indy pelageickésitwace." (Reiki, 1995, s. 74) ‘Vychova v uisim smyslo piedstavuje podle Lindnera tet! vychovatelskau mocnost (daliim véma mocnostinl jsou vychovavén pifodai a kuleurni) Pokud by tato vjchova ,pracovala* roti plirodé a kultufe, byla by nedspéind. Velkou moc ptitodnsho 2 kuleurntho vychovin od- ; ‘nue Lindner od toho, Ze se kaddé ztéchto mocnosti opitio ytuhow dlouholajea vfzyjem uke i _ganisacivychovatlskjh podminelea vit". ObE ryto mocnost obklopujf chovance ze viech stran 1 psobi neustile, zatimco vychova v w2iim smyslu pésobi pouze abtas a po omezenou dobu. Autor 2 vfie uvedendho vyvoruje 2ivér, He ,cubni spchovatel namie nico, pod oats pret sada prt poledwot". (Lindner, 1888, s.31) W poendtnce k evrzeni, pole ného¥ osobnév ptirodé a spoleénosti, Lindner konstatuje, Se pokue je vychovatel schopen ovlda, Fit i smé ‘ej zdmérin, nepomdhd Jhovatel nic nezmiiée, jestlide se obraci prott 99 Prostfedi, Kteréformuje. |ovat pitoda a spoleéenskéZnitee, nkteré x nich odstniovat a oslabovat,jné zat pve 2 supiiovar, potom bude pinem vychovin (Linde, 1888, s. 32) Zkonmané prostiedi v rimci socialni pedagogiky Socilnt pedagogika s vrimei svtho vlivudho smo, Kery byvi cznatovin Jako ,pedagopika prosted, zabyvé riz! cypy prosteds. Pokod budeme rorumée pod pojmem prostedé Souhrn &i soubor mnéjich spolctenskjch a pHirodnich podaainek, porom mitzeme konstatovat, ze cout pedagogika vénuj pororaostzejmva socio posted byt neopoming ani wiv piitedatho, poplpudé ,fyziksntko”(materdltho) prose na dovéka, Soca pedagogita -fchoungch viv rizifch typ prostedi. Mezi sient se orientuje pfedeviim na zkouméat typy prostfedi, kerf se soclné pedagogika zabjvi, patf{ prostfedirodinné,Skoln,leklni «kupinové, popiipudé-vrszevnické, dite prostfet pracovnf a volnotasové Pro pichlednost x nékiy v rimt soins pedagogrky ody dva zikladnt typysoxilatho protfediasie tx. plrozené prose vyehovy na sank jedné tv. intenconsln prostedvj- Shovy ve-vfchovnch insticich ma strand drubé, Podle Klapiloré patti mevi proven prosttedi vfebory rodineé,skupinowé (rrstevnické)lokdlnf prostiedi,zatimeo v plipadéntencionslnich prostiedt wfchovy ve wfchovnyeh instinuetch ma astorka na ysl posted hol, prostedt ézeni pro vychowts ‘vza¥izenich pro organizované vyudiving volucho asu (tkolké vfchownd 2 mimo vyuéovani —skolaf drofiny, kolnt kluby; zaifzeof pro 24jmové studinm —jazykové skoly, zakladni umélecké Skoly) také prostiedi vjchovy v institucich 2améfengch na kompenzacfianket rodiny andhyadu rodivy (ndbradntrodiuné vfchova ~ osvojent, péscounské péve; isavns vjchova ditia mlidede- diagnostic Gstavy, déuké domovy, vfchowné dstavy, stfediska vychovaé pée) Piirozené prostfedi vychovy #aujimé podle Klapilové 2vlévent postavent v socializaénim procesu, Probihév ném intenzivas socializatng ténink, kerf vede k svojentxikladnich Hvot- ul jeince tice spinich je provide pronizeno silnjn cto voxbamiahadsoty ‘ih espeiovuns sn pif jako Lvotnévfenamn.” (Klapilovi, 1996, s.27) Pokuad se fk tov ingsewefch, aucorka konstatue, Ze sintonciondl prossedé nich rol.» Za {ntenciondlntho prostiedi ve rfchowaye seb vane ve fcc valance, Ben by wtvoeny Kastan coon a valvacch prorat zaméfenjich na epbrané wthové a soiled supiny dita mlédeze™ (Klapilovd, 1996, s, 39). Zénovel viak podoryki, Ze nelze z tohoto vymezeni vyjmout dospélé, protote {jsou tyto insituce vyewiteny i pro dospalé, coztifu svi pfsobnost i na tuto skupinu ii dneinich pozadavcich celodivatnsho vadélivs end détem a mld ceventadlngstvailinstinucew oxob (Klapilovs, 19%, 38). (Obecain ikelem obou ve avedenfch typ prostedt je na jedné tran vyt aupevova kladaé podnéty, respektive v¥chovné (formative vlivy prose, takové, here jpou souladu sli vjchovy a vfchovnjimi ziméry, na stané druhé péedchézet negatvnisn «, posilovat ‘livin, respektve se snaito jejch eliminoving a umentovénijjch nepttznivch dopadt na \wfvoj a chown’ jedined Ei sociilnich skupin. 100 - Vjchova ve (zce podagogika vf je piirorené, 2e Jednu ze ss prostfed! vot do poptedi chars spoledenseet VS ani podital T= akoncentraéx!== ziejend, Ze eas ovliviovaly} co vyebors di Jejich wychovez= V sonia elo pi Bixo » Ouetim (20 vwypaavuje se pie sodstup poplaujesvil =: enech rasta = plynu, jeho Osvéti, ki: Slovensko a ‘zevnité, oka zecha opuiti a jingch vo specifickém + jak se limoe Zivot b podminkar=: Fidskost, ps Pripomind=Vjchova ve (zcela) specifickém prostiedi: terezinskd pedagogika Socisnt pedagogika se spolu s dalfimt vEdnimi disciplinami (antropologie, psychologie, iologic,historie)zajimi o chovint lidf ve specifickych Zivotnich situacich. Jeliko¥ se socidlat elagogika vjntznt orietuje na problematk prosted a eho vlv na chovinia vjvojdovéka, 's ptirozené, Ze se v centra jejtho zijmu ocité problematika vfchovy ve specifickém prostiedt, niroénfch a naprosco ojedinéljch podeb ti forem tohoto Jedau ze smutnych, mimoti prostteditvoil prostied’ koncentraénich tibord. Z,celé ady spoleénych jmenovateli vystapoje 3o popieds charakterstika Sivota obyvatel koncentraénich tdbor’, kterou je y Zivot" v nvceaém jpoledenstvi. Visk také podsieulséfddlné monumentiln’ Adlerovy price Teea(n 1941-1945 (2006) ni podtical Twi nucensho spoledonstui, Mimotidnost Wivé stuace lid w nacistickyfck ghestech + koncentraénich tiborech byla navie zesilovina tim, #e 2 nich neméla byt cesta epitky. Je samo~ ejmé, Ze takto mimoiddné nicotné a obéné podminky nachszely svij odaz v chovént ld, cvliviovaly jejich mors, mel jie charaktery. Naprosto-umikienfmn fenoménem bylasnaha > wychovu sv téchto nelidlch podmiakéch, ato is Wdomim, Ze se jak vychovévan, ak ch vychovatelé nemateff do¥t pic dnd ‘V souasné dobé exisrujefada publikacs které pojednivajio Zivotech lid v nacistckych hettech a koncentraénich tiborech, o tom, jak elidév téchto wzatizentch* asco vyhlazovacich, nal ica pick, jak piizpBsobovali we chovéns, ale i mySlent, eat v vat smrtia mimokidnd rotuym fivornim podmiakina, co pomohlo nékterjim 2 nich pct, co je po celon dobu dr- pli Zivot. Nedvao wyila publikace Tomiie Radila s vymluynm néewern Ve dime im (Osvttind (2009), ve kxeré autor, dues emeritnl profesor, we neuralog zabyivajici se mozkem, ~pravuje svdj tivomnt pitbéh 2 obdobi holocaust, kay mu bylo pfibliiné 12 2é 15 let. Radil sodstupem Sedesiti let svij deni" 2 eesty, ze keeré nemélo byt névratu, Avtor mimo ji = opisujesvj zhrubs pilroéns pobyt ve vyhlazovacinstbote OsvétimBirkenau, lle po nEkcolika ech asta acela sim bex rodiny (o8hem vstupniselekee bylavelki &st jeho rodiny postina do iynu, jbo oteca dédeéck byl poslni do Dachau), nisledné sHimés@ni pobyt v Hlavnim Ile se dodilosvoboren,jako¥ i vost dvoumésfng ceseu pes Polsko a Maarsko ma Judas Slovensko « potitky jeho piizpisobovint ,doma*. Autor popisuje holocaus¢ a hlavié Birkenaa =evnit, ukazoe, jak je prodivaly a vndju vlasenth pied! analyzovaly eho obit, Uhazwje,jek «son sim z porice kuletvavancho stkedostavovskeho Skolika 2 ipln€ rodiny nde octl vy pozici piibuzerske Dov cela optténho ,mukla" vyeréentho 2esvtho socilniho prostied, rodinnfe injch vazeb, Vykreslaje, jak se lidé pod tlakem udalost,vlivem dilaku a ubytovinim ve zcela ecfickém prostied a podiiakich psychicky hrout, jak sezhorSuf a promt jejich may, ak se limon jejich charaktery Zivot lidi ve specfickéaa prostfedi a za mimotidné obtiénych podmioek nezajimé socising zedagogiku ,pouze" hlediska aualyzovin socilnich vztabi, hodnos, charakterd, mravi, schop- tf peli &i budovdn hierarchic a samosprivnjch prvi v téchto nacenjch spoleéensevich, sle snaif se také vyuiit ,vzorového" rodminkami zlomit a dokizalii ve 2cela specitickém prostied 2achovat si svou tvit, projevit iodelowého" potenciélu lid, kta se nenechali krutyimi “dskort, pomihat drum, vychovivst déei a mysler na jetich, bye velmi nejiston budoucnost, PFipomindnim osad® a dind téchto lidi Ize pouksizat na fakt, Ze wzorem, autoritoo, hrdinou sor rémobou bye i nenépacit lid, kte#f si dokiton pies nemesitelné podminky a titrapy udriet svoj dentin, i. estat sami sebou iv rtizost stavi, kterép aii, a podminek, ve kterych se oct Zapomenouc na tyto lidi by znamenclo vymazat ve, co udéali — jako bychom je zavrazdili & _abilieité jednow. Hodinovs,které mime na sys, ve skutednosti 3édnyimi hrdiny bye neche Netoutili po ghettech, vyhlazovacich taborech, pachodech smrei, Poknd se ale ace v krieo- ‘yjch stuncich, dokizali jim Zeit, Rada ldiw Echeo mimotldné obténjch podminkch selhala (o8kterm 2 nich to nemdzeme mis ani pi 2 sé), ale ada se dokizal au postavit, j-ukzala a dokizala, Ze to jde, Ze je to mozné, tim svij vzor .2hmotnila" respektive utinla relay, sktetnjon, proveditelaym, a tad@ nisledovinthodagmn V souvislosti s antoricou ve smiyslu sociniko vlivu nebo nésledovinshodného vzoru lee pYipomenout, 4 autorta sama o sobé neexistyje. Nenf to nfco, co miiZeme nahmatat, weit do é znameni, Ze autoritu druhé ruky angkam pfenést Jednd seo vetahovou zaleHtost,co¥ inimo ji osobé (,autorit) pouce proplijtujeme. Bez nis by ncexistovala. Zéledf radté pouze na nis jaky svfe chceme ajaky kolem sebe vybudujeme. Otizka vfchovy © meenich situacich, v nelidalejch a cémét nepiedstavitelné nehuménnfcl, pomeérech je téma, které neni lehkeé epracovat ani prezentovat, mimo jiné proto, Ze natief na limiey (ne}pfenositelnostiurtitych typa zkufenostia 26ditki Piikladem mize bjt popis Zivot v ghetes Terezin, Z pobledu socilni pedagogy més zajmait péedeviim ondzky, keré se wztabujfk pésoben! specificcho prostiedi ghetta Terezin na dlovéka a jeho chown‘ a zejména k modnostem vychovy détia mlideZe vtakto specifckych podininkch hava a vedi ‘Bdooejch dt protltorita vghertu Terezin (2010). Jedn se o nik’ dlo, v¥znatanou studi, keré zapliuje doposud neprobidané misto dein vfchovy a vzdel ifilozofie wychovy, socilni pedagogiky a &scedn? také pedeatologic. Autorka se pusila do velice zamavho, ale zioveli nelehkého a svfm zptisobem emocio- Publikaci, kreri se vénuje této problematice, je monografie Dany Kasperové eorie vychovy, kod nal? naroéného mani vfchovy a vadélivini ve acela specifickjch, respeksive meznich podmiskéch (prostiedé koncentratntho cébora sui generis) vrimet zcela specificksho spolegenstv (réznorodost vékovi, nibozeaski, jazykovs). Obiiznost témau, tj. vychova a vedélivin’ dit Zidovského pivodu v kontexca nacional natu, Zajimavost tématu spodivs mimo jiné ve faktu, Ze se jedné © zkou- af socialistického ,konet \ého eteni Hidovské otizky" se vide k nutnosti interdisciplinamnsho pEstupu, nepFenosivelnossi urdtgeh zludenostf obSti holocaustu a t6% EisteZné nesdélitelnost sdélovaného. Pokud mime pHime na mysli problematiku vychovy v ghereu Terezin, shledivi- me, #e porozuméni fenoménu vychovy v mezni situaci koncentraéntho tébora péedpoklids jak uuplatnént teoreticko-v¥chownéhe pobledu, tak zohlednént filozofickych diskursa svéta a bytt Hlovike v nis “Terezinska vfchova (pedagogika) e 2cela mimotidngm fenoménem, kterf neni jednoduché strudné shenout. Snad nejvystit blikace napsala, de tuto vychovu miigeme charakterizovat principe ,plesto". Autorka doslova formulaci pou! la privé Kasperovi, kly2 v zivéru sve pus pie» Teeztnskou vjchavw mire »ftém sys charaterizova principe pesto pes aalitu reality 102 _gheta, pes por? povinat ec ‘Tereainsk vind eelon pale prodiskusive chovabodoxs rer se ofa sent vyehov a pro jedno: vjchovu ¥ et Ik Zemu a jal ‘V rmel ter spoletensevi. prostéedkem: 7 {ve smyslu so ovychovt V obec pouze te chopf vhasr scbevychow - gickon my 2e lem aut yj. dostbno=: tenista piebrs Ve vata HG, Adler. sein di 2006, 2. dé. anit, uchovs: nositelé at ‘adi nim r= protole jesesta, ps popfen ethré shai a eobod, pe git budoueeat se rehooatelé nese been est (Kaspecovs, 2010, 5.194} ‘Terezinski pedagogika,respektive vfchova a vadélévins détiamlidede v gheteu Terezinote- ~ici celow paletu dileditych pedagogickyeh va, problémt a dilemat. Ty jou podstarné nejen 10 disks v blasi dijn vfchowy, Slozofie wychovy & teorie wichovy, ale pro kazdodenns wf wa budoucich uted. Avtorka se namitkou zmiiuje napitklad o problematicedvojimoriTky, ch kde (tv. Sojeovias), ak siuac, ky byly dx nabidny sf vychovatel (smi rod i bliekyima), aby Ihaly pted nacistickom komandaturou. Bylo 22 tdto sintace modné vychowvat ke stoprocentn morilce? Je rozdl mezi kride¥ pro kolekttv ovinnost jchovy ani v meant situa! Terex seri se ala jk dash dt = pro jednotivee? K commu se vite otizke, 2da je motné uskueetiovar Gep8inou a smysluplnow -xfehovu v ne-vychovném (vjchov miaiméln8 naklonéném) prostiedl, Stim souvist i otézke, & Zemu a jakyim zpiisobem vychovivat détiv prosttedi, jchot jedinou konstantou je nefistota. V simed terenioské pedagogiky byl v praxi uplatiiovin model vfchovy jedince prostfednicevi spoletenstvi. Spoletenstv 1 détskych a mlsdeinickych domavech bylo(kolektivaim) prostiedkem vjchovy jeho Glen, ziroveii Wak pedstavovalo samen fl tererinské v¥chovy ‘ye smyslu socidlasho zatlendni) Proto se také-v souvislostis terezinskou pedagorikou hovol © wfchové ,ve spoletensev(" a ,pro spoleseastv Vobeenyeh teoretickych Gvahch iv prakticl dinnosti ndkteryeh terezinslfch vychovateli se objevovaly zivainé ovieky vatabujici se napfiklad k autorité vychovatele a sebevychové ditéte Podile vedouci divéiho domova L 410 R. Englinderové dosihne vychovatel svého wychovného ile pouze tehdy, pokud se dité ve sprivnf okamiik odlouii od dospélého (autority), pokud se chopi vlastnt zodpovédnosti a zhost xe svobodncho urcovint svého svéta, Tim nastavé proces sebevychovy dite (Kasperové, 2010, s. 121-122} Bnglindero gickou mySlenko, podle které je Koneénjm cflem vyehowy scbevychova. Obdobné tak vyslovila modeenf pedago- Je cilem antaity by mélo bye porvolna wtupovat do pozadis nakonec svoj auorien «zruit", 3. dosshnowr bods, key + PRixuab: NEB: ys sem viteka, bi a istry > sportem ce Po sare ch je aby na ke je tlocvic 53 oxdeavny $2 ) zaveder oddiler Aloo vasproto, abych zdtirazil fe neon opisovénl Ize pfedeit jednoduchim techrickjm epatienim, nikoli raptidtad wyhrotovinim, Ze za opisavénY dostane # $k Spatnou andra nebo poz. PiKLAD: ANTIPEDAGOGIZACE PROSTiEDI: PAiPAD s ORANZOVOU BARVOU \V souvislosts bervam le zminitndsleduiclzkutenost. Rediteljedné pratské 2al/adniSKoW se aed rola lety dotet, fe orandové borvs aviv Bkolnivjkon. Nachal proto véechny webny ve Skole ymalovat sé orandovou barvou, Jak se zanedlouho ukatalo, nebo to dobré opatient acl bv ciky oraniové bervérerwbani a nepozorn,chestelineukdznéni (nepazornost ott povetul utitelé za oie rekstné), Reditel muse! od tohoto experimentu upustta nechat webny znovu vymalavet. Viiv barvy na chovin¥8ki byl tobé opravdu vel. Pripad s orantavou barvou je cCkazem, jak prostfes! mosn’ cvlvfije chovani dlovike Lao: NeBUSICKY 2AzRaK ANG ESEni POMYBOVE DEPRIVACE ys ser util (2988-2994) oa zakladn Sele vPrave 6~ Nebusicch, Ns Stole ula éloevk wnitach atta, veld stibrnd medallstha 2 mistovst Evropy ve veslovSn v Kiagenfurtu a ndkaikandsob ‘nd mistryn& republiky ve veslovdni a arentagnim béhu Pani uetelce se podailo postupné ,nakazt” se sy celou Skolt, wen pedagogického sbow, a sametové revoluciv roce 1989 je spol kolagynl zvect ra Skole te. orcravny systém Chali sme, aby mili Hci vce Hodin tlesné vchowy a kvalitr tlesnou wichovu, Usitovaljsme ot, aby na Skole bylo co nejméné obéznich 4K5, aby Hc byl arav, owl a yucky dati hlavne, aby je tock (sport bavi Czdravny systémn spotiva vnBkolka apatfonich 43] zaveden’ pitného refim (3c! moh! pit pi vyuéoxdnt; na chodich bylyvéeice séajem a vodou se ivoul; »b} avon’ poétuhodin télesné wichowy (na druhém stupnziKladn Sho, i. v6.-9,roémiku mel 8 Jed hodinu tdlesné vicnowy denna zavedeni tax. npravnételesné wichovy (dv hodiny télesné vfchowy byy Enovény te. néprevnjn cvienim—v této vel sme spolupracovalsfekultn nemocnicvMtole,Kenkrétné s artopodickim codidélenims; dé dochazely v pravidelajch intervalech na oriopedické eddélen, ks eka proved ySetfeni a méfeni lac se skolé, lordéz,kyféx aped,; kai ved aiznamy 0 Yaksém Fake _a dn oko utiteti rad jake mame s Zaky deat eviey); 4) spoluprice se st'eistem vrcholového sporty, které monitorovalo yzickou vykonnost 24k, veetné repové frevence pl Faihé 2, prodtouenihiawn (elk) piestévky na dobu SO minut (nage skola mia povolenou vijimk od mminterstva Skolt, Key wyutovae hodina bylazkricena 28 4S minut na 40 minut; diky tomu se Used das na deli pfestvku, vrimei kterd se mohl Zi (pokud cht] zabjvat sportem: kopend, Aoorball, basketba,volejbal, |vfovin, oruslen; skola méla& clspozic sine sportowni wybever, asin tElocsiéeu a sousedici sportown’ halu,kterau | z3p0jfovaa sportovni organizace SOKO — ‘loeviéna | sportoun’ hala byl Ziky vyutiviny |v dobé velké prestivkv; 109 | w S E s 2 g4) xdravé travovénl ve Stolt jain (po dohods se Skoln jielnou konzumnovaiZéch netuins jl azdravou straw), @) cviten’shudbou o match prestévksch [v mci wybranjch malich, i, desetiminutovich prestivek hla ve kolnim roahlase hudba; Sic pode chu spol s Fadou utiteld cv na chodbich —tato dobrovolnéa sponténni eigen velmi napomehle dabrfm vztahtim mez! witli a #8ky) Coxcravny systém jsme pivodn6 zavidli ze xdrvetnich a sportounich dévedt. Ukizalo se ae, fe 22 ‘eden tohoto systéme mo | postin! sekundirn dopacy, které se tykalyneptent wykonnost ki \edmel vj aepSeni klmatu Skoly, etn sepdent chovdn| aki, wrtahdiment ky navadjem 2 vtahd ou Baya ute. Pokus se tic dopadt ravedent ezdravného systému na trav, fyickoundatnast a sportovni wien host iki, meme konstatovat, 2 sami lkaf bi plekvapen| viraznnlpokroky 240 voblasttBesné stavby (ndpravna tlesnd vichova} a fyzické kendice, Po skonten ozdravncho programu nebyloenijed= no dit ve kale obéan. Nae Skola mla navi vyritaic vsledky ve sportovnich soutéich vporownéni ‘sostatnnlSkolamiy Praze, ato pfesto, ie bya svou velliost spite melou, pope stfedné velkou toiow Pokus e tk dopa na vadlévén, respektive ufent 24k, meme konstatovat, Ye béhem 40 mi nut se vhodindch udlal vie price ne8 za dFivisich 4S minut, Zéct mative Zkole matinost aktniho fyekckho odpotinku, la vyudovéni nepfchézell ve stesu a nervézni. Mi matnost béhem skainino ne retaxovat. Pri vjuce bil schopni drt poxornest po dels dobu. Naviczdesvou ali sehr i lep- Seni vatahi kuételGm, kteH! pedporaalicadraunysystém a spolus Saky se na nm aktivné poe. Pokus dec dapady na Klima Skoy, respektve chovani Zaki, musime konstatovat, fe se wyraané rlepile kéze’ kd, Jecnok totié costo k odstranén poybous deprivac, Jecnak se diky zapsienost a naden‘ uitelekého sboru alepfily vetahy mez ute ay, Sola pfeestavovala vekou roinv, ve teré sje élenové pomshaj a navasjem se povzburuj, Zicinaprkladvelice oceiovall, ese star a vkené pani utitelky zapojovaly do evgenis hudbou,smaiy se evily spolus dt (0 cadravném systému, Kt) probihal na 2 Nebulice, vel peédtkam devacesiiych let élnek \deniku Sport pod nave ,Netuticeu? v Evan" Jecnalo seo projekt kterypredbéhidobu a ter) sim zpasobem nem, alespor pokud je ném zndio, na éeskich Skoléch ebdobu. Zavedenitohoto vakladne, prakticky estilo Skolu ani Koruna navi ze Skolniho systéou pltory nebylo lak inant rozpoétu. We bylonavicrealzovéno vl Standardnichfordmérnch)skonich podminet. Skala mBla k dispotic béiné sportovn’ vybaveni {aadstandardnt bylo pouze vybaver’béfkam, které postupné shromaédovala utiteka tlesné wichowy — vetSinou jako wytazené nétin ze sportounich odd & oko spontorsk da‘), malou télocvignu a sousedte sportovnihalu. Vihadu skolybyls je poloha na okra Prahy wblickost pio, ‘Onda systém by zloden na spolupric!s odvarney a na indvidusinion pistupu ke kazdémme Hkovi(vedeni osobnich rekordi a individusich zdanamdio wikanech jecnotlvjeh #3 indviduslnt price s jako o2djem 0 kolegiln’ pornac vtliny ostatnich ute. Na pfkdadu ozdravného systémuize dobre sy, wend poredenstui, Projekt se opiral o nadan’ a tvrdou préci ute tlesné vichowy, doumentovat viv prostedi(pfedmétovs sladba,pitn retim, organizaceSkonfo fvota,angazova- nest wltelt, podpore ze srany rigs a obce, sportovn afienta vybavent, palo Skoly) na covént ‘a uéeni 2k, 110 vsoutasne adr saci bk, a Ske Kady tv. dot 2iklan! stole adskouteny, iy Pre) bei: a kal 28k Kozdravnérs na 28 Nebuiice + obéan Selly, s+ Putnové (TOP =~ Skoly. Divode snadeho projekr= = projekt neom fade dali prc Vie wvede choving a ese podaéei lee ve Pp V sowvisloss prostied ise feck: Nee z= podebnow m= soo id, jako blown’ 246; aya, ers\vsoutasné dobi se hodné pile osnaze zleplit dravotn stev obyvatestva, mluvi seo wchove ke rea, bz, Na tkolch sie probihé vadlavn tlic se aravote’ gramotnost, praktcks reatzace pt asadch zravé wiv, rdravér fvotnim styl apod. We zéstvd vétSinou pouze na teoreice lady tex. obré pre viak cybijlDomnlime se, fe arogram, ker jsme zavelina edné pratské zilch! hole vice net ped dvacet ety, takovim piktadom dobrépraxe je. Navie se jednd o program odakouseny avévovan fadouedbornikt, véetnésportovnich katt a wysokoskolskych pedagost(FTVS Uky Prazel, Diletité je, fe témét wechny Ginnost 2 sous odravného systémujsou praktickyreazovatelné re kaléé zShadnt shoe, 2 to ber nesimémeh finannich, mateidinich a personélnich nékladd K ozdeavnénmu systéan, keery byl svelkm Sspéchem relizovin potithem devadesicfch let 2 28 Nebatice v Praze 6, plipofime jeité mal dodatek. Je mimo jiné dikazen, jak se neustale ime, ¥e-v imei naieho projektu mili ict jeve jit dévno objevené a vyzkouiené, Pipa sadruhémn stupai zikladn skely denné hodinu tdlemné vfchovy, an ?o zhruba dvaceti leech informufi Zidaut nviny (20. Hina 2011, Kabstowd, M.: Vice lcs pro Lani Shliky s 4) 0 wpfelomovéns” ndveu piedsedkyné snémovniho fkolského vfboeu Anny ‘Parnové (TOP 05) o zavedens tet hodiny télesné vychovy pro déti na prvnim stupoi zAsladnt eoly. Divodem je, Ze se deské dati dostateéné nehybajf a doasenou. Dodavine, #e na konci me byl sportovntSkolow, aicho projekru nebylo na naif thole jediné obéant ditt. Zroved je potteba zétiraznit, Se se m8 cojekt neomezoval ponze na mechanické navyené poéta hodin tlesné vichovy, ale obsahoval “edu dalif prvi, kreré dohromady vytvafely kompakent celek ‘Vile avedené pifpady nézomé wana péine}menifim dvé vii. Za prvé, posted ma viv na 4 a vive} 248. Za druhé, vhodaym uspotidinim prostfedi a organizovinim patiéaych odnéd Ize ve Skolich nejenom pfedee Kézetiskym ptestupktin, ale také cept Skolnf vjkon~ ka, jejch vatah ke Skole, spoluaktim i uéitelim. 4.5 Zavér: Kultivace prostiedi jako cesta ke kultivaci spoleénosti aneb Vrchol pedagogizace prostiedi '¥ souvislostsvlivem prostiedi na vyvoj a vychova dlovtka, respekaive v souvislostsipravou srostfedi di sjcho organizovdnim, je ddlezié myilenks, kterou vyslovil Frantisek kardinl Toms “aNejen posed’ dé lo, al ood dd prose." (Tométek, 1992, s. 118) Sejm zpasobem ‘odebnou myflenku vyslovil kdysi Marx v Némec ieolgi, kdy napsal , Podfaky priv? tak id, jako lidé wo podminky.”(ctovno podle: Wroczytski, 1968, s.88) Karel Mars tim chil slavné zairaznit, Ze smér zmén v piirodé a spoled =ytiki,kterf Marxovu mystenku eitufe, konstat nosti uréuje plénovits tinnost dloviks. Wroe- il podstatu e Marv evo keSthe v8tdv ut é formuje kter fed, ProstiGialeksické prowizanost ovéka a prosttedi fyllenka, Zenejen prosttedi uevsti lovékea, ale také oval je evicer prostfed, poukazaje na nékolik vt 1 Je vyjidéenf tobo, 3 Hovek mi do urtieé micy ve své maci podndty, keer se pode na urvifen jeho posto, hoduot a chovins. 1D Je vyewouk zodpovédaému vytvifeni podunnek pro vychoru a vo) Hlovéka 1 Poukazuje na akivnt roi lowdka jako eve sebe sama, co nachéaf svi odeazv ativan (ofenzivnim) pojeisocidlng pedagopiky, které nevnimé vjvoj Elovéka jako pouky akt plizpi- sobovini se prostied{, nybri zdiraziuje motnosti lovéka pletvatet prostiedi (spoletenské, peleive ‘fehovnym prostéedkem, jend byl stvofen samotnjm ,chovancem”, Clovék tak diky své ‘kultura do uréité miry i pticodni), které se tak vlastnd stéva ,wychovatelem”, aktivieé dokite ménit prostiedi, pHigem’ jim formované prostéedi zpétné pllsobi na jeho ‘osobnost a ovliviuje jeho zpisob Zivora, Tom Cestu vidi posilovin jjich zabrannyjch schopnosti, naptiklad pomoet vfeviku v sebeavli~ din, Toméick zde narfi na schopnost, dovednost&i moznostdlowtka fltrovatvlivy hte ej obklopaj, vybitat si podnéty, kterym ,dovol", aby na ntho pisobily, a tim ovliviiovaly jeho chovin, , Clow memustsSchno vidét a slyet. Ma na sche nehatpisait jen to, je spond, mravé, debré a nlchtlé." (Tomiek, 1992, s. 118) ick zdéraciiyje nusnost imunizovac své svétence proti negativufma vliva prostFed. Autocdukativni spoletnost Uvahu o edukativns, respektive sutoedukation spoleénost publikoval ve druhé poloving deva- desi le Cipro (1996, 1999). Peestofe caro myélenka, kterirozviji Komenského ideu, podle ni se mi nprava vefejncho stavu zavinat od Skol, fm zpasobem zapadla (nevzbudila vest pozorost), jednd se 0 myilenkn velmi inspirativns Ides autoedukativnt spoleénosti postuluje autoritu, pocaimo vychovu, jako ndstroj népravy spoletnosti. V dnetn spoletnosti, keeri byvi cmatovina jako udici se spaletnost, pochopitelng neplisobf na dé a mile poue skola. Ostatné wi Lindner hovotil o tkech mocnostec, krené solidené zodpovidaj za vfsledek vychovy — vedle Skoly je to jeit® rodina a spoletnost. Lindner pHiznival dokonce nejvitif wahu mimotkolnim vlivim, Twrdil, Ze hodnotory systém dlovtka eva aveteinjch piikladi se tizce vite k myflence autoedukativnt sp Jeo privé vliv prosiedi, Ktery tin ideje avtoedukativat spoleénostisocidinépedagogické téma par excellence. Dostivime se tak k podstataému momenta, kierym je pedagogizace pro- stfedi~ rela a osvédéend cesta Které pies mnobé obtife a pickitky vede ke ky sluiné a zodpovédné spoletnosti. Nimitka, e kideslnt spoletnostinelze nikady dospét atato cesta je tudié ber eile, neni zcela na mfsté. V piipadé smysluplnche usilovint o mravnf pozvednuti spoletnost je totidsema tato cesta lem. Povalujeme za povinnost soci’ pedagogiley myilen- ‘ku autoedukstival spoletosti plipominat, zoavijet, ebhajovat a doklédat jejf opodstatnénost 112 Toso) dys sion, Proto mjd Povadujeme- nilag vychoww, i intemnetu, soci= nnchyvalfm 2pes bobwtel, pouke= proto seiden sz médil,rypick: Vychowu nisterstvo df pes? 0 paledizs el: itn ajednd Zodpovédnos velkou z0dpo pochopieelné z=: Mlenleu== stil kolem védomi tev. vefojngim zak: enka nemus! = uwvédomime, vpn nim piedseda vid souded, mai Keerd sezyys ovbivmit eal, 2 fame my ai. pe vyhonte. mations (eY52 Dude pozitie= ‘Myilenke Ieulevadn vyenamech.Z. ed Jsou 2+Toit) hls oat dts vt za vk, keery posh wiv Diy otk ec dk jn pt in. Proto eile phot jixvbioit, j bow na dt pit.” (Tole, 1906, +175) Povatajeme-K autorite za formu 2 miru socidlntho vliva, nem¥eme opomenout trv. Funkcio- Aint wychow, keer mimo jiné zahmnuje pisobeni autorit prostfednictvim televize, ozhlavn, eimett, sociilich sit a dalich médif.Jde ovSem 0 to, aby tyto autority,jeicht viv media TOMASEK. F URBANOVSS pega VANEK, J. ‘WEINSTEL and Ted 2 WROCZYN*.SINDNER, G. A. Padageibe na zdbledé nay ouofphracentn, kaleunin meals Rowdee A Mares, 1888. MACCOBY. BE, MARTIN, J. A Socialization in the comext ofthe fit: Parent-chil inter veto, In MUSSEN, P. HL. (Ed.) Handbook of Child Payeholgy, vol 4. New York: Wiley, 1985. MICHEL, G. 5. MOOREOV, C. L. Pythbiolai. Praha Portl, 1999. SAIUIZEK, V. Modnost a cesty vychory pli kukivacisociantho wjvoje ik. In Sho pipivkt .mezindodnt kfc stated ve spol sPedaggicon fon MU v Bra ta Seis pega aka ve a spleen ait siplina, Bro: IMS, 2000, 5, 92-97. DELIKAN, J. Vjchous jako tortie protlm. Ostrava: Amosium servis, 1995. DLOMIN, &. - DANTELS, D. Why are children inthe same family so different from one another? Behavioral and Brin Sciences, 1987, vol. 10, sue 1, pp. 1-16 RADIL, T. Ve dtrndeti sém v Osvetimi, Praha: Academia, 2009. ROTTERDAMSKY, E. Clu lenis. Praha: Odeon, 1966. SCHNEIDER, 5. Aggressionen und Gevalt an Schulen ~ Priv vnassnahmen fir Lelerinnen. Ersiehung and Unterricht, ro8, 150, 2000, &.3-4,5.377-38 SCHULZ, N. Ch. Gaius li. Krjine, mit, archkowe. Praha: Dokotin, 2010 OLSTO}, LN. Kn thy 11, Praha: Jan Laichter, 1906. TOMASEK, F. Pago. Uood do pedaggické pone provjchovatle «role. Brno: Nibowska, 1992 RBANOVSKA, B, Osobnost vychovivandho jedinee, In HOLOUSOVA, D. a kol. Zitlaiy pedagagiky I. Olomouc: UP, 1995, s. 83-89. “SANEK, JK bilgickimapotholoicjm ae vchory. Praha: SPN, 1972. SINSTEIN, C. §, Seating Patterns. In DUNKIN, MJ The Interetional Encytopadiaof Teaching and Teacher Education, Oxford: Pergamon Press, 1987, 5. 545-548 SEROCZYKISKL, R. Sacdlu pedoggia. Brasiava: Slovenské pedagogtcké nakladatel stv, 1968, tions- und Interventions 117 ——