= 2013-01-18} slideka-prava/ io, 2004. ise specislnimi be aitont Cesk - 73/2005 Sb., si, Ski a stu =. 1499-1501. ernémajingm . > znakové Foi cline). Praha: menty/zakon- 2008-sb. pa. 8. Vychovné problémy a profesiondlnf intervence ‘Stanislav Bendl » Prandin je BéEné eat pout: Shola bez hézné, mijn bez vody. Nebr odeime-l min vodu, musi se sastait;zromna tak odejme-l Sole ize, vecko mus ochabnout."” (Jan Amos Komensk) KuiZovA stova Skolni kéze e rizikové chovan’ especificka a nespecifické prevence e prevence kriminality « teorie rizikového chovan e rizikové a protektivni faktory « resilience e opatfenik prevenci 8 FeSeni nekdzné ve Skole « specifika prace vychovatele v oblasti chovén déti « mozeikovy princip « fenomén prévniho dogmatismu Jelikoz je tato webnice primdené uréena pro vychovazele, zamiétime se nejen na kézed ve hole, yj, ve smyslu chown’ £&ki pHi vyutoviné ao plestévkéch, ale zminfme se rovn8® o kézni itive tkolat drutiné, poptipadé v dliich iholshfch zatizenich, Z hlediska problematiky chovini a kizné 2ikd je d6letité neformalnt spoluprice wtiteld avychovateli, diky nif si mohou obé strany vytvofit komplexndjf obraz 0 jednotlivgeh Zicich, Keerg jim umofn{ volie vhodndji{ pHstup k détem (Zéktim)! a pousivat adekvitnij vfchowné prostiedky. Tato spoluprice se uskatediuje formou rozhovori o détech, vzéjemnou vjménow ‘zkuSenostis chovinim ki, konzulracemi spojenymi s ¥eSenim kézeiskch problémd. Ideslat Jes kdyE udtelé a vychovatelé vtéto oblast vafjemné komvunikujia clené spolupracujt Skolnf drutina je dietieym mistem pedagogicksho pisobent, prostiedim, které skyté fadu pitleZitosi k rozvijent osobnosti déti. Predstavuje svym zpisobem péechodovy tlanck mest rodinou 2 Skolow, respektive mezi vyukou ve tidéch a pobytem doma. Z tohoto pokledu je mortem, ken propojuje2 doplinje wjchownou pricirodiny aSkoly. Plestoze vykazuje price uéitele a vychovatele jstéspecifika v oblasti ovliviovéng chovini akiné aki, prevence a felent nekizn ve tkole (ola tid) ave tkolském zaticeni pro 24imové -vadélivini (kolo druzina) ma fad styéngeh proki, které se navfe mohou vzsjemn’ dopliiovat. Pro uplatioving nékterych metod & opatieni k prevenci riikového chovini, respektive tent nekfen’ je pthodnié prostedt skola‘ tidy, jinym se bude pravdépodobné vice dat ve fkolni drazing. Vychovatel ve tkolngdruzin’ mi zpravidla vice prostora pro naslouchsini détem nebo pro wybér &innosti, v nich? mize bye kazdé di? dspéine. - textu budeme poutivat pouze oznavent i, 2 8 © S & 2 = = € 2 2 2 a ® > & 2 2 2 Ss @ = s 6 2 = >Ve Skolaf drutiné (kolnim klubu) se méiZeme seckat s prakcky stejnyni projevy nekiznt Jako ve Skole (koln cid, o pFestivkich),Jednd se mimo jiné o drzost vtdi vychovatelim (od- ‘mlouvéni, odsekivins), nerespektovin (neuposlechnue) vychovatele, skikiin vychovateli do ieti, vulgimn vyjadfoving, nadivky vidi spoluzéltim i vychovatelim, provokovint d&tii vy- chovateli, nemistné poznimky, blaseé pripovidky, poiklebovini se spoluzékiim i vychovatei, pochechtévint se spoluzakim, piedvidéni se, Satkovin, ii, pomluvy, podvédent, nepotidnos, nepiezouvini se, vandalismus, schovivint viet, kridede, navidént ostatnich k nepravostem, po tiuchoving, postrkévini se, kopinf do spolutéki, honigky meri lavicemi, rvatky, hizeni vic po sobé, polévint se vodou, miendii formy Skany. 8.1 Rizikové chovani a Skolni kaze ‘ProblematikaSkolni kézné,respektive oticky nevhodného, deviantasho, delikventntho &i sociale ‘patologickcho chovin’ déti a mlideZe ve tkoléch a Skolsch zaéizenich spadaif vsougasné dobe pod svjm zpisobem zasticbujic pojem ,rizikové chovint". Zmékéujic{obrat,sejm zpiisoben= vyolime 2 toho divodu, Ze nékteifautoii rozlifujf napiklad mez rizikovym a problémovyz= chovinim. Rizikovjm choviinim se rozumi ychowin,v jekotdisledkn dochizsk prokazatelnému nar _xdraotnch, socilnch, vfchoonjh a dlich rzik pro jedince nebo spoetnest”, (Miovsky, 2010, s. 23) Rizikové chovind je moiino podle Sirizkové nejobeengji charakterizovat jako atahooé chow, kw smd negation’ dopady a zich & psychics fangown ove ater je nj zpisobe obras proce hol”, (SeizkowS, 2012, s.127) Pojem rizikove chovini zahenuje podle autorky ,razmanté orm chown, heré maj negation dapady na zdravi, aided nebo poycholgickéfrgovint dine ancho obra jets oko, item obrozen mite bfrellné nebo pedpoklddant. Mezifrmy rizikoutho chown’ = ‘a riziowd zdravotndndvyy,rizibovdsexudln chovint,agresont chovén,deikvent chown, ritkowe chown’ ke spleens institu, dt a riot potovnt ektvty." Sirigkovi, 2012, s. 127). Clink 1 odst. 2 ,Metodického doporusenik primémi prevencirizikoveho chovini u dé 4akis a student ve Skoléch a Skolskjch zaifzenich" (Ej. 21291/2010-28) uvédi sedm skupin = xikov ch peojevil chovéng, na ktex€ se prioritné zaméije primarni prevencerizikowtho chov=: «Eiki v pisobnosti MSMT: agrese Sikana, kyberiikana a dalifrizikové formy komunikace prostfednictvim multimedif, n= sili, vandalismus, intolerance, antisemitism, extremismus rasismusa xenofobie, homofobis adikolicevis zivislostntchoving, waivini viech ndvykovych liek, netolismus, gambling; rizikové sporty a riztkové chovint v dopravé, prevence Graz; spektrom poruch piijmu potrav; Nirodnise (2013, 5.9) pe ‘Ehmoenjms 8.1.1 8 Jelkot se tas rent jev jk) sech 20, stole Koufenf cigars zahijeni poll se, Ze poked portfolio" a8 Jednotivé fox sebe, ppt. pis Finnaspal ho chovini. pa Acro ndkollsocidiné se re 910, 5.23) Se pr cho mento co clout Eecbonin‘se oe hon? ys. 127) ein vd, = skapin Bo choving [Nirodn strategie primaen prevence ixkového having déeamlideze na obdobi 2013-2018 (2013, « 9) pfidiva k wie uvedenjtm sedi skupindm jité ,delikventafchovini ve vetsho xchmocajm taki, kam pst vandalism, kridede, sprejrst.a dali test nya piety. 8.1.1 Syndrom rizikového chovani Jello se Zasto jednotivéformy rizkovsho chovin’ wysytjiujedineesougasn oma s¢ tento jev jako syndrom rzikového chovint Jesor & Jssor (1977) pops vsedmnesinich le- tech 20 solet! + souvislostis rizikovym chovingm takové chovént, které two abzns alkohol, eoutent cigaree, iviné marihuany, abaus nelegdlnich Kitek, delikventnt jedndng » piedéasné ‘alijent pohlavssho Hvots. Tyto projevy sou vedjemné provéziny, souvse spol. Ukazaje Se; e pokud se dospvajicjedineczapoi do jedné z forem riikového chown, véinou re “porsflio"nésledné rrif o dali formy, ker sou dostupné v daném prose. Jnjmt slovy, Jednotivd formy ritkowdho chovént se mdlokdy vk izolovan, vrinou exist wedle sebe, pope. piechiafjedna forma do drubé, “Finn a pol. sodkazem naJessora(1977, 1991) dal tory hoval{o syndrom problémows- ho chovn, pEiéemz maf{ na mys ste fenomén jako pip syndrome rizikoveho chovéas. “Agro nékolika empirickych stad, jak uvédeji Finn a spol. (2008), zKoumalistakruru rézajch druha problémowého chovint na ziklad jjch veSjemné korelace a jejch korelace + daltims Gvotndin rkufenostmi. Jess a spol. (1991 — citovino podle Finn a spo, 2008) shromézdi dat eff se oho, jak fast jou eedotkolic a vysokotkolél opi, uifsjémanhuann a dali nelegilt drogy.projevujiobeené deviantnéchoving,& oll cigaery. Analjzy odahily, #e {edingfuktor vysvéduje korelace meri draby problémovtho chovéns, co podpotilo koneepe! synidromu problémovtho chovins. Zzamen’ to tedy, fe uty projevnckézné mie wfungovat™ Jako piifina nekané. inj lovy,jkfkoiz vf wvedenfch aktord,respektive projevdinckisné Se miide tit plitinou veniku daliich projeva neukéznéného chovi “V soudasnédobé jesamotn€ obdobt adolescence (dospivintchépéno jko izkové samo o sob a v (postmodern spoleénotpfedstavuje nerizikovei obdobi vata, Svétowé zdravomnick crivi svi volny as = vzdlvini, a dokonce scoré choviniuadin- skoxé faktory pojiminy Eossho chown mcny se pokusili uetie s FidEnf zvoliliZivornt cit emény,poruchy asin dovenatech, hs we traumatic nity, ss: proteion faktory: xs ve le adenoe vidi vein zation na cle i, slab rodiowses sadoha, nezamésinancst, sep: pacitiond pout mezi ssa hranic,roditouské ts rzikowjm choo section’ faktory: bid rstevnicks skupina splntfenjni zy oaksivitams,dobrd interpersodld komunikace,destatk pil, vadjemnd podpora. Skolnéa pracovnt oblast rizikové fektory: kel slhéwint,mezdra skola’ Klima, nike oieeiint pedagoi, zaméFent na von, agresin’ neo odtaité chown ve dé, edbornd nepipravenstpedagogi; _protektioné faktory: zdraé ilu! prosidt, dobré vate s witli, razunitelnd pravida, vind systema tia efeton! specific primarn prevenc,partiipace 2k edi, positivn hodnocen. Komunitni oblast ~ rizikovt faktory rd chonomickjeh a vedlivah pleitt, rozvj usin’ drog, alkoholua gambling, vps kriminalita, naruiené ousdsbé vztahy,odczen ide nexdjem o dnt, spsokd mebiita id, kuleurn nesouradet ten! xzavionjeh lal, nedstatlndnabidkaveluacsoy jek kei; proteltions faktory: homunita peje oSivotn posted, vytot scl a ckononické pesto, _pedporaje ativity na bizi duchoonsho rozwoje, sponzorae spekiram aktivit pro dt a mde, ei enové ‘maj wel pisutnsti, prow enaluac ston rzikovbha chown Oblast spoleénosti a Svotniho prosted—rsikov faltory: nadfzené police populich sim, eoaha represionich opatieni,nedsatk finan popory pro preventivn akivity, mld podpora vali; protektion faktory: dbrékutuan.ackonomické podninkey,pevlajc povtin’ hodnoty a normy, funké- aia vpuizen} sytem zikoni a sane, tail’ politic stuace, nant podporaprevetionich programit a vedélévind, (Charvit, Nevoralovi, 2012, s. 47-48) Autoti k vye uvedenyim sti oblastem dodévajt, e podlefady vfzkumii eyto oblast nejsou. ve svém dasledku statické, nybré na sebe v2ijemné pisobt a béhem Zasu dochéai ke zméné jejich ‘livia jedince stim, jak se mén{ eho vaimin a vztahy srodinou, interakee svrstevaiky, ikolow nebo komuniton (Charvét, Nevoralovi, 2012, s. 48). V souvislosi + protektivnimi faktory je tieba ptipomenout t2v. resilienci, t- odolnost ‘Vidi nepiiznivjm vliviim. Ukszuje se, 2 ada dospivajcich, ket jsov vysoce obrozeni, kdyz vyristajv prostiedt plaém negativnich viivi, omezenych zdroji a velkjch tlaks na poruioving konvengnich norem chovinf, se dokize stémito nepHznivymi okelnostmi vyrovnat a rizikovémna chovani nepodlehne, popt. kay uf seu nich rizikové choving piece jen projevi, zmizi rychleji acu druhych (Jessor, 1991 ~citovino podle Charvit, Nevoralovi, 2012, . 46-47). V souvislosti sproblematikou rizikovych a procekrivnichfaktori je murno si uvédomir, jeden a tency faktor be pisobit ambivalenené, x, v urtté stuaci mie byt faktorem proteksivnim, zatimco 2a jiné kkonstelace podminek mize fungovat jako faktor rizikov{. ,.Napklad sin’ opor od kamarkit _fangje ako proteins faktorv pia agresivo chown, nionén je rzikovfatorem v pipadépro~ Wena ve Sol, protémis sautortam nebo v pripadéwéivini deg." (Chacvit, Nevoralové, 2012, s. 49) ‘Multikauzélni, respektive multifakcorianiteorie problémového chovini nabiee{ systematic ef a zirovelSiroky pobled na vyvoj problémového chovins. Z tohoto dévodu se mohou tyto teoriestét vhodnou platformou & obeenfm rimcem, ktery Ize vyudit k vybudovéaf Ginnych preventivnich strates, Prevention strategie by se mély zaméfovat na rizikové choviné kom- plexné, j. mély by sméfovat k pozitivnimu ovlivnént Zivotaiho stylaellové skupiny. Zaméient preventivnich program pouze na konkrétni projevy eizikového chovin’ se v souvislostis kon ceptem syndromu problémového chovint jevi jako méné efektivnt. ,Jesoriv model, ve kierém | J Vychovné problémy a profesiondlni intervencesou zdrashowiny vadjemn interac rizikonch a proektvmich ator jednoznatné vy alt mir, “Kerf by se mély koncepce preventivntho pizoben'ubirat, . jraznen padporou pisobenpotektivn ‘fabtort, nkolipouze redukc & minimalizac pisoben foktoririzikovyeh. Sirtizkov', 2010, s. 39) ‘Jini slovy, mi bychom se snakit o ,ofenzivat" model i piistup krizikovému choving, nebo JeitéIzpe o ofenzivns model, ktery by byl zaloZen na budovini pozitivntho chovint, které by automaticky" potlagovalo chovint negativnt, 8.3 Prevence a feSeni nekazné ve Skole ‘Zidny utitela vychovatel ze nevyhne tomu Feit otieky spojené« problematikou vychovy a po- talmo inf (jednaz dimenat uéiteleé role se také oznaéuje jako dimenze ukéctiovatele). 22 sedokonce, Ze ict Ele je vast to prvni, co uditel fei jeté pFedtim, ned popreé vstoupido nové tidy. Hlawni starosuitele pied vtuper do nové tidy, 2vlSté na potitk utielse deshy zvlté ve vyStich roénicich, je pedeviim to, jak bude phja Zaky,zda se mu sniml podat{ naj spoleinou fe 2da s nimi dokze v klidn vy ‘Uspling vstup do titeské profee je dOlezityz fady dived, mimo jiné proto, Se Fada mla- nizace zaméiujie{ se na oblast volncho éasu déx{ a mlédeze, insituce zabyvajct se rizikovou mléded). 1 Spoluprice skoly se specilnimi tholskymi a vfchovnjmi zatizenim, které mohou péevaft ky do své pete, pokud nelze jjich problémové chown ve ole zvlédnout bEEmymni peda~ gogickyi prostiedky (specilnitkoly, popi. tidy pro détis poruchami chown, vjchovné néni prostoru skolni s, mobilni nabytek, SS éelné rommisténi ‘itary. Sné sociiln{ zatizeni, Atraktivnost Skoly Polaid bude tkola pro détizajfmavd, atraktivas, pokud se budou Zéci do Skoly «it (alespoit na dat owvétleni, nizké co}, pokud nani budou birds, potom utinila skola daledity krok v oblasti piedchizent nekzné, el evotfcich vitt- Sssvovini se olovu siklima, omezoving Pochopent cilt a smyslu tkoly (piiblitie uzeni #akt tim, ze jim Skola pomize vidét déel vadalavin’ a jejich pobytu ve Skole) Zajimavy§ uéebnt program (Hiroki nabidka volitelnjch pfedimétd). Pestrd nabidka txiveni volaého éasu zajitované skolou. Péstovin tradiceSholy(tahrad slavnosti, skolniakademie,Skoln plesy, setking s byvalfimi ky).1D Zavidént ritual v rime Skoly i jednotlivgch ti (Fcudly pomshajf#akiim zvlidat krizové situace, popt.se jim vyijbat; zejména na potitku skolni dochézky napomahajf détem v ne~ abytné mife odpousivat se od rod, usnadiiujtjim kontakt s vrstevniky, pomahaji jim Fevie onfilkty érovym zpisobem, posilajjeich autonomii, podporujijejich vytrvalost& poslait ppotitivni postojk pric). 1 Symboly Skoly (vlak, hymna, znak,tritkaslogem skoly) Osvéta Phestoie se osvéa dive ai nekriticky pieceiovala a navzdory tomu, deo jefi iZinnosti, respek- tive efektivnosti exiseif v souéasné dobé pochybnosti, zistivé orgunickou soutiet{ price tholy. 1 Poking péedniek a pracovnich seminatt pro rodite (i mimo ttidnt schil2ky) a ostatnt 2i- Jjemce o otizkich projevisocidlné negativnsho chovin d&tia mldeze. 1 ‘Skolens roditi ve viel jednotné a disledné vychové d&et. 1 Potidint vedélivacich piedndiek pro nastivajcirodive o wy2ivéa kouensbehem thotenstvi ((nformovint budoueich matek 0 potencidlnim ptinosu zdravého thotenstv{ pro stadijné nadinia chovin‘ ditéte). 1 Zajistovint roditovskych programa pro rodite, kee pro2ivairozvod, nezaméstnanost a jiné nepifjemné stresufcfudélosti které mohou mit negativavliv na vychovu dei v rodiné. 1 Informaénitabule, vjvésky umistiné v aredlu skoly, kde skola poskytuje vetejnostinformace 0 odborné literatute (cabyvajit se problémovjm chovinim détt a mlédete) &i kontakty na pifsluing instituce,u hterych je mozno hledat pomoe. Omezovini biologickych rizik Skola se mize v rimei svého bezprostiedaiho pisobent na Ziky podilet na pfedchizeni biolo- gickm rikim, respektive mide podporovat 2dravé biologické fimkce détského organism. ‘Diledieé je si navic uvédomit, 2 d&si, které byly vystaveny biologickym rizikim, mohow po- tiebovat zliitni pozomost. Rodige a uitelé by se mali satit zajstit jim laskavé, podporujict a sjednocené prostéedi pro jejich vfchovu, 1D Dodrdowintstravovactho redimu. 1 Zajitovini vhodné wyivy (kvantita a kvalta vfivy: odbouravant tev. téikych fide, které thumf aktivica). 1 Dodrtovént pitného redimu, 1 Zajistovint vhodnych ndpojd (nékteré druhy nealkoholickych népojd, které se prodivajt ve Skolnch bufetech &i automatech obsabujf litky je# mohou u déti zvySovat agresivita nebo naopak thumitjjich aktivita) 1 Wyevatens podminck pro dostatck pobybowé aktivity (pfedchizenitzv. pohybowé deprivaci.szvlidat krizové sai dBtem vne- cmhajjim fet cralost i posi ey) 2 ostang 24 em thotenstyi sei pro studijni sisenanostajiné iv roding. ssottiinformace | Skoatakty na chizenf biolo- 20 organise, tsa, mohou po- =, podporyjict eich jide, ters sso prodivaji ve sgresivitu nebo bové deprivac). 1 Provideniselaxaénich technik, které pomohou Zaktim (popé. i utitclim) vstoupic béhem dine do stavu silagho védomt (fem je osvézent, 2vySeniicovnt schopnost’ a vfkonv, dosazeni pocitu vyrovnanosti a pohody). 1 Zajiitowans dostateéné zdravotni péte Hikiim a seudentim. 8.4.1.8 Platforma ,,VEDENI SKOLY“ Jasna kézeiiska politika eden‘ tkoly by mélo mit jmou a ucelenou péedstava o tom, kjakému choving chceZiky vést, vychovvat, respektive jakou kizeii ming od ¥4ki wy3adovar, Tato pledstava, jalo¥ i strategie, [eeré fimaj{napomoci uskutetiovat, by mély bye zachyceny v pislasnjch pisemnyich materislech, 1 Kiézeiisky/vychovng program Skoly se zapracovanjmi informacemi a daporuéenfmi x me- todickjch pokynt ministerstva skolstvi. ‘Obecné stanovery il dkolni kéené:, Nautit" Zdky, aby e dnt chovalt bez pHimého dohledu uditeld‘a zaméstnanel tkoly, Ujasnény ptstup k Zaki, Jean piedstava o pouttvanjch kizetiskych metodich a prostidtch, Konkrétni poadavky tykajicise choviinia kiané ve tkole rozpracované (nejlépe ve spoluprict * ¥iky) ve Hholnima tidu, ktery by mal sphiovat nisledujic kritéria: huménnos,smnysluplnost, srozumitelnost, malf potet bod, pozitivni forma (formulaee), fenkénost, kontrolovatelnost, splnitelnost, pfiméfenost véku a stmac, vywienost priv a povinnost lexibilit, 1 Rimcové stanovens ,pravidla hry" obledné disledks nevhoducho chowini. 1 Specidlntregistr pfestupki a pochval na individuslo (kizefishy sei) i celoSkolni icovni, Persondlni politika Vedent tkoly by mélo ve své personilni politice zoblediovat véci souviseicts problematkoo Kéznfa mravai vychovy. G_vybér tend utitelského shoru: uplatiovint hledisek odbornych (plné aprobovanost)atypo- logickyjch (wéitelsf sbor by mélsestvatz pestré paety osobnost, napt. .védce", xnadience pro sebj obor“, ,srandiseu", ,dobrika”, ,twrdika", .mamu", aby si kaZdy Zék mob nae ntoho svého uéitele" nebo ,tu svou utelks") 1 Zavedentfankce socidlntho pedagoge, specidlntho pedagoga & tkolnto psychologa, ktetise badou zaméfovat na yfchovné problémy. 1 Udrzovsnt stabilizovancho uditelského sbora ‘navn 24k) 1 Daraz na sebevzdelivint uticelé v otirkich problémového chovéng Zikt (nabidka kurz, odbornélteratury a daliich materild) a starost o rist dovednostiuéitli jakoito manger tidy skrae zajftovini vhodnjch aktivit pro rozvoj uéitelskcho sboru. 1 Organizovint porad utiteli k otdzkeim kéané, 6 stBiding uéitelé zabraije hlubSimu po- VWchovné problémy a profesionalni intervenceAngazovanost samotného vedeni Skoly v otézkach kézn& avychor Clenové vedent Skoly by se méli svou autoriton a vlastaf akivitou zapojovat do felenf proble- matiky Kézn€, a vo jak-ve vetabu k Ziktim a stadentiim, tak ve vetahu k uditeliim. 1D Zvyioving vidivelnosi lend veden‘ skoly a jejch neformAln’ angadovanost v kaédodennim Bivott Skol 1D Povzbuzovint titel, aby se zabyvali kézeiskymi problémy, kteé json sto Feit. 1D Podpora, poptipadé pitelské ,korigovin rozhodovans uéitelt v otézkich kézné, 8.4.1.9 Platforma ,,UCITELE* Zavinat brzy s prevenci nekézné Potenctilnim problémim s chovinim je potieba zamezit hned na potitku povinné Skolni do- chirky, pop. jet pted nf (viz osvéta).,Ekonomiétii ajednoduiije vidy nckizni piedchizet, ne jinapravovat. V principu jde o omezovini pilezitostk neukZenfnému chovini, Klasickym pifkladem je dozor nebo rozsazovini Zak kvl péedchézen‘ opisovini(v piipadé, ic to dovolajt prostorové podminky ve 18) ‘Utitelé by mili zhoumatstuace, v nici se ci zapojujido problémového chovin a nisledat -vytvéet konkrétn pliny, kreré by zabrinily styku dét{s témito situacemi. Uinnou prevenctje 2iSdovint zajimavfeh alternativnich Zinnosti (ve smyske alternativ k neki) 1D Vymihini dodréovini pravidel hned od podétku ikolni dochizky, respektive od asthe: Skolntho roku (v piipadé 24k 1. rosnik zpreu pouze zakladnich pravide, které se tykait api. ochrany 2dravia bezpetnost Zaki). ‘Wykondvéng vhodného aktivnsho dozors (eejména u meniich déx jde 0 itinnou prevenet neki; ve Skoléch je pravdépodobnéi vyskyt nekiznéa nisl am, kde je dozor minimSlné nebo 2cela chybi, jako nap. o ptestavkich ve tHidéch, na chodbich nebo na hitch). 1 Namitkové kontroly sktindk 25ki (v USA ktomu ptstupyjejeiténapi, detcktor hovd u vtu- pudo Skolaf budovy) 1 Potidéns zajimavych alterativnich &innost (ve smyslu alternativ k ne¥idoucimu chovint) proZiky. Diagnostika Zékt a jejich chovani Uspiing vychovévat milZeme ponze takowtho Bika, ktergho dobie znime, Bfektivntho felent problémového chovini mizeme dosshnout pouze v pifpadé, fe zndme piitiny nekané a jet sovvislsti. 1 Hluboki znalost 2k jejich rodinného prostieds (diagnostika dosavadntho Zivota déti ambidete)| kizné 1B Nislouchiné #kim, zijemn 0 eich pliny, dos i problémy (naslouchnfngujejednak ako dlagnosticky a jednak jako terapeuticky nist). ® govat do feéenf proble- D1 Odhalent niekizné a jejich souvislostt. z eiieclim, 1 Vénovinf pozomos ina pevat poled beaproblémovyn kim (Joich diagnosis, maha lépeje poznat. 5 ssnostv kaédodennim a AngaZovanost v oblasti kézné a mravni vychovy = gous to Feit. Naktedf uéitelé se stile jet? mylné doxntvajf, Ze jejich jedinjm tkolem je nautit Zéky feskému = sckich kiené. Jieyku, matemtice,diepsy, chemi acbo pirodopiu, ale zapominai, Se malt ky ak wy- chovivat. Jini uéitelé se zase bojfZéky vychovavat, ukSziiovat, respektive véstke kizni, protoie <2 se obivaj{ piipadného veniku konfikenich situact. g 1 Piijeti wfchovy ke kézni a mravnosti za nedilnou sous uéitelského povolént. i x povinné tkolni do- I Diskutovini se #iky 0 svobodé, kizni, zodpovédnosti, privech a povinnostech, mravnosti = Sy neklznl piedchézet, a slufnosti vrimct osnov i mimo nd € prichovint. Klasickym 1D Odvaha ke Kézetskému 2ésahu s ptipadé, Ye to dovolujt 3 Charakteristiky uzitele napoméhajici ukaznénosti zaka a So chovinganésledn’ CCharakteristiky udtele podporujicf ukiznénost kt bychom moblirownd zaladit pod yplafors oder pi. $a dlouhodobé >prostedaiervin Emovou sicuaci, mazorat disledky Sai. Dit kim PEK, de postlime =shou svobodné vinia prosazo- ns dle sotky & satiky syfukou inf Hikovskou Sy Hk, skopina Sskovské pole- Ssci— mize mit Eskupiny wnitt By souviset« co snot jednitkite } G1 VyimEna rolf mezt uéitelem a Zikem (ik si pHipravi dst wfkladu novcho wiva za uéitele, ten se po dobu vykladu stiva tikem = pozitvn’ felt je nefmén8 every: 2a prvé, Yl json se sefm spoluzkem-uéielem solide, a tud se chovajé ukienéng, jou snaZiv‘a pozornt; 2a druhé, diky vjméné rol Hci uvédomy, jak obtiing je utitelské povoliny, ak nirotne je ipravie se na vfuku, vysvétlie itku, aby fvichni porozum ‘Hci rol utile si sami na sobé ove, Ze Clovék xe nejvice nauk tim, ky wi jing; 2a evr, ici se v rolich utitel cit ubitetnt, ai kly® se jim hodina & jf sek moc nepavede, budow. ‘ditelem pochvdleni za mabu, popt. nékteré dalif momenty) Zvyiovini sebevédom Z4ki Jak meri obitin! fkany, tak meri agresory je mnoho Z4kisnfzkjm sebevédomim, détizakfiknu- ‘cha osychavfch, des niskym minénim o vlasai osobi, Ukazte se, 2esebevédomi,respek- tive nizky sebeobra jedince brajediledtou rol v oblast chovint,Posilovin’ sebevédom Fak Je fiktorem, ktery mie na jedne strané pomoci pee" ve Skole,slabim' & zprou sabi <étem, na trané drubé svés cesty agresory,kte si ,1ée{ mindriky* tim, Z ve snaifublizovat sslbiim' a shuingjim. 1D Umotiovintdéeem, aby zaily uéebns,respektive kon spéch (chvélentfika zaindividuslnt pokrok v udeni, za pekné pismo, za hezke éteni, 2a sportovni vjkon). 1D Dodivang pocita Sest{a dspéchu na zikladé vybavovint minuljch 24ditki prostiednictvim evident typu Nejvyznamngji uddlosti mgho Bivota" (%ci napé resi obtcky, na keerych aachycuji che, kdy se ciel obzvlité sunt 6 pin 1 Zatazovintaktivie (het), kterépiispfvajtke rleptovint sebeobrazu dé, zejména vich eakiike nutjch (kaddy 26k mé napf. za dikol fii néco pBkngho o spoluzakovi —,je dobry kamaréd“, »pomahs ostatnim,,jes nim legrace, je spoleivy, ,heaky se sméje",,jde mu uées ae dobre forbalise’ Dit dati ,,dohromady* ‘Oréaka sufnostianeluinosti kézmé a nekéen meaiSéky je otéekou vztahovou. Podle roho, ky rmaji 2c k sobé vztah se vii sobétaké chovat. PEstowat dobré-vztahy mezi Biky Ize rizmyint zplisoby. V principu jde hlavné o to, umodnie 2ékim, aby se v Klidu a neformilng seandmili, navaijem se épe poznal a spoletné pracoval, napiiklad prostfednictvim zapojovint se do spo len préce, do skupinowyjch a koleksivnich dinnost (xen, omunitn tivity, spore, zibava). 1 Hb vzijemné posnivint Zkt (cznamovaci kurey,tkoly v plrodé, lyiatké zijerdy, Skolni vylery), 1 Zipojovini 2éki do spolotnjch dinnost (shupinovi price, kooperativat uden, skolnf pro- ‘ekty). Opatfeni na podpora kiané ve tkole se vySe uvedenfm sezaamem plirozené nevyéerpivaf. Ease cel fda dalich motnosti od posilent pravomoct voy a utiteli ve vatahu k neukéoté- | | Vychovné problémy a profesiondlnt intervence_njm Zikiima jejch rodidin, pies pedlivy vybér uchazett o seudium na pedagogickych fakultich, 2% po lepif pHipravu budoucich uéiteld na problematiku spojenou s otizkami Kizn a mravni vychovy ve tkole, etn program napomshajeich zvylovint sociiln’ kompetence dastnik’ Skolntho Zivora(uditeld a Z4kd),respektive programs, které se zaméfujfna konstruktival feent a zvlidant situactpsychické 2rd. Tato opatfensjsou viak jz mimo oblast (nepoditéme-Ii sez nap. Urovel praxe na Skolich odvislou od vst8ienosti" Holy, na nféstudenti praktikuj), m= ‘kterou majf vjie uvedené teyHi platformy* vliv. 8.5 Specifika prace vychovatele ‘Vehledem k tomu, Ze tato publikace je urtena pfedevifm pro vychovatele,pokusime se na 2ivée plipomenout speciika prices détm (Zéky) ve skolnt druZing, poptipadé ve Skolnim klubu. Higjek (2008, s. 1441-142) pops, tim se odie price ve SkolshchzaHfzentch pro 25imové vadélivins (eve tholskych vjchovnjch a ubytovacich zaffzenich) od ved#livactho procest ve tkole. vids etyHi nisledjic body: 1, Was neni poletncystanctenonpovinnost ako dhol dechécka, ale je motioodna pied deb twin a relation samosatnmrochodntin jednce,zaitzentnevlivat dnd legiationé podloent peuttint & ovédlent. Rijn do thio 2attzent nepodlded spent Hen.” 1 Program jehopstup vce vie ze kate rooné zijn net xe azn norem sanovenjch pe ola wad, je xd wpton datatype pro individu prleup vain tempo Ginna. Pro ato zafizen neon stanoveny vadélvac standardy.* »Casovd solos relation neshranfenst) dév mosnesti vit rozmanitch fore a metod price.“ nV souvisosts pledchzin jou wmcnényCnnest»rozmanitch prstonich,kterémohou bjt dynamie- "8, snadni ménitelna mohow i vice podporovattofvest ne tradi holt web.” Z uvedeného vjétu je patens, Ze se Kady bod urtisym zpisobem vztahuje rovn8 k pro blematice chovini a kéané ditt. V nésledujic{ 24st ve pokusime poukizat na specifika price + détmi ve tkolni drutiné (tkolniin kluba), které se wyjevuji, kdy porovndme pricl utieeli we hola’ cid8's pract vychovateld ve Tkoln{ drutin’, a krer ve zce dotykait problematiky chown akéené dix Eiki).nose na zivér Klub. Hijek revzilavins sole. Uvidé cd pice." Sjedynomit. watt k pro- ciika price s utitel ve sky chovini 8.5.1. Specifika price s ditmi ve skolni druzin’ (kolnim klubu) 8.5.1.1 Dobrovolnost Specifckym rysem fkolskjch zaizent pro 2éimové vadélivin je dobrovolnostpobytu(dochézky) ‘princip dobrovolné tas na nabizenchZinnostech. Vychovatelé ce sna2ibritv tivahu potieby 4 reilnd pln dét,rozvijet jjich 2ijmy. Nabtzeé détem pestrou paletu Zinnost, aby mély déti 2 eho vybirat a kaidé se moblo zabyvat Sinnostt, ker jj bavi a naplinje, Snai sede tinnk motivovat k tinnost (privé aspeke dobrovolnosti zvyluje déletitos clencho a promyslené- ‘ho motivovdn’), plsobit na né osobnim piiklader. Co nejméné natiruje, piikazuje, akazuje 4 testé, V comto smyslu jsou na vychovatele kladeny specifické podadavky tykajet se chown akizné kd. ‘Vatah mezi vychovatelem a vychovivanjm je méné formélni ned pHi vyuéovéng. To mage bye» plipadé socidlné zraleSich d8etspojeno s pohodow, partnerskym vetahem a vesjesunym porozuménim meri vychovatelem a ditétem. U nékterych déti viak mohou méné formélat ‘vatahy mesi nimia vychovateli vés ke zneudivinf tétositace, nerespektovins formal autority vychovatele, a tedy ke problémovému chovént a nekizni. Pro tadu wychovateld je obtiine naj audriet vatah s détmi v Zédoucim poméru ptitelskost a formalnose. 8.5.1.2 Zména tnnosti podle aktudlni situace Na rordi od Skolniho vyutovini ma vychovatel ve skola druZint vEeki mofnost ménit danost podle aktuilnsiuace, rj. napéiklad podle potas, podtu dei ajfich navy, udslost,kterénavitéve Aludiny pkedchézely tim’ piedchizet problémim vchovins. Vychovatelé majimotnostpruiné eagovat jak na pint diti, tak na ménfei se vngji podminky. 8.5.1.3 Zpiisob (styl) vychovy a komunikace Princip dobrovolnoseise ace doryks problematiky styl (zpxobt) vfchovy. Nedtinng je pit slabé, liberi vedent ditt, Dé, atkol tasto,formélaé" vols po volnost, sou ve skutednosti dy, kdy® ve skupind (holuf tH, tkolnf dewin8) panuje urtity fd, krery je pro né zirukou beapedt « dodiva jim poci story. Piling wolnost vétdinow vede ke vzniku kéectiskych pro- blémd a nespokojenost jak dit, ck vychovateld. Zatimco ve skola tds (béhem vyaovint, opi. o piestivkich) sez hlediska kizne jevs jako vhodny tev, autoritativn styl sintegragni! prvky (podrobnéji Bendl, 2001), pro oblast 2sfmového vadélivént je doporucovin partnersky (demokraticky) ptstup, kay vychovatel poskytuje détem jednak hodné pilesitost pro jejich spontinn! projevy, wyjadfovént vastnich nizord a poced& pro neformlni komunikaci, ky ‘neni napitilad nutné, podobné jako ve cid, xe hlistoslovo a kteri se mimo jné projevaje i ve -vaijemném neformalnim oslovovint vychovatelia dt, jednak velky prostor pro jejch potéeby, pin’ a népady ~ samozéejmé pii zachoving vedouei role a odpovédnosti vychovatele. 2 8 2 G < 2 = z s 2 s 2 2 5 ® > E o 3 2 a ot 5 3 5 = =8.5.1.4 Zvléstnosti procesu uéeni Ginnosttkolnf druziny (kolnsho Khuby) navazuje specifckym apisobem na vadelévacfnnost ~ikladnitholy. Tato vadélivacttinnose vek neni piimym pokratovinim vyutovéntaal je ne- nahrazuje. Pokud bychorn chtdli charakterizovat pomér mezi procesem uéeni ve Skolafthidé ave Skolnf druding, potom by bylo patend nejwystiznéjiim konsearoviny, Ze se tyto procesy vasjemné lopli. V rimci v¥chovy mimo vyuzovini probthi proces uenf ponékud jinak ned v rim Skolntho vyusoving. Tento fake mi nepochybné své kézeiské konotace, nebotstyla probih went :mavliv na chown‘ ake iki (dai). Pokud jsou Zicik uéen pfirozené motivovini a pokud jos nsledné doslova viateni do procesu uéeni, dochée’ksiruac, Ze samo went se stivé kézedsky prostiedkem, nebot pro jeho zdirny pribéh nejenZe vyZaduje pozornost a koncentraci, ale take pozomosta soustiedén samo wytvit, produkuje. §trochow nadsizky by eto dalojinymislovy cosvétlit mémou formal ,kdo sihraje, nezlobr", 1). v naiem péipadé ,kdo se ui, respektive ko Je zaujat uéenim, je pozorny, soustfedéng, a tedy i uksznény 8.5.1.5 Denni doba vychovného pisobeni Faktorem, ktery se odlifuje vchovné, vedélivact a jiné plsobent uéitele na Zéky ve tidé na strand jedné a pisobeni vychovatele na dét ve Skoln{ druziné (dkolnim klubu) na strané dru je denni doba, Déti mohou navitévovat skolni druzinu pfed vyuzovénim (rannt drudina) ipo vy= ovéni (odpoledaf druéina). Vychovatelé proto musi zohlediovatbioryemy dei brit v vals Ginnosti dt, tend pfedchizely nivitévéSkoln{ drudiny, véetnd doby, kdy eyeoakeiwvity probthaly Te ptirozené, Ze tyto faktory majivliv na chovint a kizeii dét ve tkolni druziné. Vychovatelé by rély na zakladé tohoto faktu adekvatné uspotidat redim dne ve Skolni druziné a piizpisobit ho aksim, popkipadé skupindm kil 6 Heterogenni skupiny Ve srovndnts uiteli je specifikem price vychovateli ve skolni drutiné (popé. ve ¥kolnim klubs) e nepracaji s vekové homogenn skupinou dé (Zaki). Oddélen‘ tkolnich druzin jsou pouze ojedinélesestvowina 2 Hk jednoho rotn‘ku & Skolni tidy. Fak, #ejsou oddélen!¥kolni és Biny tvoFeny détmi cdzného véku, se maize na prvnt pobled jevit jako komplikace,e) néeo, co ing vfchovu obtiéni a Slozief. Na drubé seané pH sprévném pHstupu vychovatele a vhod gm socidlnim sloZen{ oddlent Skolnf druziny je mono vEkové heterogenntho slofent skupi=r vychovné vyuiit. Stari déti(Zéci) mohou ve vztahu k mladsim détem fungovae jako pozitvat piiklady chovint a be zirovei jakousi prodlouzenou rukou vychovatele(peincip 2v. peer pro- tram), ky pHi ngkterych Zinnostech pomhaj{mladsim détem. Vytvateni heterogennich skupi= pati ksougasnfm trendiim v oblasti volnotasovych aktivit. [Na drahéstrant se stv, Ze zefménaméktct star chlapci se vdratiné audi, aprotose zai bavieubligovsnim mladim détem, Je proto dilezté aby si vychovatl byl widem jak wyhod, tak rizik heterogenntho sloéeni skupiny (oddéleni) a dokizal na kézeiske problémy véas reagovat.=a vadilivaci dinnost = syatoving an je} ne- seni veSkoln ida ve cyeo procesy vzSjemnt Sod jinak ned v edict bodstyla pribéh uéent sccvovdnia pokudjsou caisestivi Kéveishyn -skoncentraci, ale také sc to dalo jinymi slovy psc uit, respektive kdo cle na Biky ve tHE na sb) na strané dru je sss drutina) ipo vy ey déria brit v ivahu syroaktivity probihaly cakind. Vychovatelé by cstint apligptsobitho ogé-ve Skolnimn klubu}, sich drutin jsou pouze ss oddélen{ Skolni dru- emplikace, tj néco, co ps vychovatele a vhod- antho slogeni skupiny Eeagovat jako pozitivnt =(scincip tv. peer pro- Sheterogennch skupin ssi, protose zatinajt #wédom jak vyhod, tak sblémy véas reagovat. 8.5.1.7 Specificky typ nekazné ‘Ve tkolni drutiné, popé. ve Skolnim klubu se bene setkvime stypem chovang, které je bBznE -yrimtSkolnfho vyuzovint hodnoceno jako nekizei, zatimco v ptipadé Skolskeho zafizenf pro _ijmove vedElivéni je na tento projev chovint nahliZeno shovivavéji.Jednd se o sponténn proje- -vy dé pli riznfch tinnostech. Casto se stivi, Ze pli twofivych dinnostech pickro& spontaneita <éa{ bein’ hlediska, kecrd uplaviu utitelé pti hodnoceng kézné behem vyudovint. Podobné projevy chovant wWak nebyvafi ve 3kolni druziné trestiny a hodnoceny jako neki, nebot'zde ‘bedi o ziimové vzdélavini, uw nthoi je oceiovina vlastniaktivita dé, které détem prinsSiradort a uspokojeni, Pokad bychom chtél tyto projevy ,nekézné propojit schov.nimn Zak ve tide, pporom bychom je mobliplirornatk pracownim ruckn, ktery (rozumn( utitelé veéinow nehod- not jako kizeishy pfestapek. Navi di nemivai ve fkolni druting pidélené své misto, mohou 46 valné pohybovat po tid. Nepantije zd tcho jako pi Skolni vjuce, nedr2t se 2de piestvky. 8.5.1.8 PHrozenost nekazné Skolni drains {kolo kb) poms kompenzovatjednostrannou, pfevézme intelektuéla 282 Skolnsho vyaéovin‘. Bzhem dopolednsho vyutoving sedf vétinow Zit nékolik hodin ve Skolaich lavicich, Usitel od nich vyzaduje kid a soustéedénost na prici. Proto e plirozené, kdyé po skon- Zen’ vyucovint mali Het potiebu se probéhnout, zaskotatt si, by hlugné}sfapod. Vychovatelé byvafiktakovym projevim chovant, keréby v rémci Skolntho vyuéovint byly hodnoceny jeko nekizeé, tolerant a Lasto je ani neoznadujt a alobent ti kicelsky plestupek. 8.5.1.9 Diagnostika Pokud porovndme napitklad peici (tidnich) ute ve tkidéch s pract vychovate ve tkolnich druiinich, pop. klubec, vidime, Ze vychovatel mé oprotiutiteli mnohdy vice pileitost dei pozorovata lépe pornévat. Pozorovint prirozeného choving dét ve Skolni druziné maize vycho- vateli pomoci odkryt fadu charakteristik a poticb ditéte, které 2dstivai v prabéhu vyucovint a béingho ikolutho provozu nepoznény. Proto je také velmi diledité spoluprice mezi téidnfm ‘itelem a vychovatelem. Vychovatel by mél byt informovin od ttidniho uditele (a naopak), napiiklad o situacich,které konkréenich #iki spouitij neBédouct chown, aby mohl t2mto situacim (spouitééim) ilené pkedchizet. 8.5.1.10 P¥iginy nekazné souvisejici s mlad3im vékem Skolng druéina Je pfednostné uréena nejmladiim détem, gj. £4kim prentho stupné zikladnt Xkoly (1.-5. rot). U técheo 22k existuf nejméné tH divody, které nejZasii sto za jjich nneukéznénm chovinim, respektive 2a jejich chybnyimi (nevhodnjmi) reakcemi v kaédodennich socilnch situacich: 1D dice nevi, jk se mi chovat, Yj, nem jasnou piedstayu o com, co je to vhodné, suing, ukis- néné chovint; 1 plestote did tooreticky vi, jek se mé chovat, chybéj{mu soclni zkufenosti a praxe, po sila (vile) chovat sev souladu se socilnimi normamis | \Vychovné problémy a profesionalni intervenceD1 projevy slutného, vhodného &iukienéncho chovingsou oslaboviny momentilaim emotnin stavem ditéte. 8.5.1.11 Socidlni uéeni ‘V miladim 3kolnim viku Ize pomém® spin’ aplikovat nicvikfady sociilnich dovednost,které se tzce vztahu k problematice chovéng a kézné 85k, Skolné druzina je vhodayim mfstem pro realizaci socidlntho uéeni. Mezera (2007, s. 85-88) popisuje specfické tise (etapy) socélntio taéeni, které je moiné a vhodné vyudivat pli pric détmni ve tkolnf druziné Podle antora piedstavujesocinuéeni formu pedagogicko-prychologického pifseupu, ktere sescivi enésleducich Ey specifickych Sst: modelovani, hrani soli, spita vazba, pienos 2iskanch sociélnich zkutenosti do kaidodenntho chovint Z4ka. Socidlnf dovednosti mohou, respektive majf vychovatelé rozvijer u wiech déx. Zéroved je isk vhodné mez détmi diferencovat podle toho, krerésocilat dovednost sou 1 jednotlivycla ‘24ki:nejméné rozvinuty, popiipadé absentujt, Podle Mezery (2007, s. 87-88) mohow vycho- vatelé udfvat pi identifikac jednorlivych Zk, kueré je vhodné zatadie do vfeviku soctilnics dovednosti, nisledujicch metod &i postupd: Di cozhovory sZéky: 1 informace a zprivy od (siidnich) tite 1 pozorovsnt chovini Zaki v ptirozenych podminkich, tj. béhem jeich béiné dinnosti ve Skolni druziné, popt. ve tkole. ‘V souvislostis profes! vychovatele je ticha pHipomenout, e vychovatelé prac rovnéé ve 3kolskych vychounych a ubytovactch zaHftenich (domovy mlédeze, internéty), popiipadé we Skolslch zatizenfch pro vykon dstavnfa ochrann€ vychovy (diagnostic istavy, détské domovy. dkxské domovy se Skolou, vychovné tstavy). Piestoze rato problematika piesahuje rimec nai apitoly, respektive publikace, pfipojime nBkolik informact z éto oblast. 8.5.2 Specifika price vychovatele ve skolskych vychovnych a ubytovacich zatizenich ‘Vychovatelé pracuj mimo jing ve Skolskfch vychovnych a ubyeovacich zatizenic jako jsow do~ movy mlidete a internity. rato zaticen, plestoze se na né primémné nezaméfujeme x pohleda Gkolnf) kézné, jsou do urtté miry propojena se Skolami, Domovy misdefe poskyrf ktm stiednichSkol a student vyi8ich odbornch ikl ubyto- nia wjchowné vadélivactdinnost, keri navazuje na vychovné wedElévact innos stéednichSkol codbornych Skol. Ke specifikim vychovy 2ikitv domovech mlidede mimo jiné pats, 32 34ci byvajiz niznych mist kraj, chlapc a divky pobyvajvjednom zatizen, détia mlidez pochi- 4ejfzrtiznjch socdlnich vrstey, yklieney je heterogennt vEkovi skupina v rozmez{ cca 15-20 lerch dovednost,které sodnym miitem pro c:(es3py) soctilniho = iho pHistupu, keery em vazba, pfenos ech dé, Zarove je sou u jednotlivych, £8) mohon vycho- > wfeviku socidlnich ssé Gnnotti ve tkelai A pracujf rovntZ ve ey), popifpadé ve sry. détské domovy, szesahuje rimec nafi skych ch secnich jako jsou do- mifujeme 2 pobledu Sornjch tkol ubyto- ssnoststednich ol = imo jiné pati, Ze ia mlidei pochi- somericca 15-20 let (domoy mlidefe je uréen Bakiim stfedaich skola student vyStich odbornych Skol), vfchova probthi ve vychovnych skupinich, vychovatelé plisobi na déti a mlided ve volném tas. Internity slouif détem a Bikiim Skol samostatné zHfzenych pro déti a Zéky se edravorniin ppostidenim a détem piipravného stapné 2ékladat Skoly speci. Poskyeyjjim ubytovint a vf chovné vedélivac! Einnost kre navazuje na vchovné vzdélivaci inmost téchto Skolaskolskch vatizent, Vzbledem k specifickému zaméfentinternétu je patené, Ze zde vfchovns tinnost aak~ tivity spojené s problematikou kizné mus logicky nabyvat specifickch ryst a podob, které se do-znaéné miry budou odiovat od standardnich postup0 uplatSovansich na bin 2lladnich a stfednfch Skolich. Na drubé strané ada vychounych a Rézedskyeh prineipa mé universdlni povaht, a tdi je Ize uplatiovat vrtznjch, na preni pokled dokonce velmi odliinyeh, eypech Skol a tkolskch zatizen, 8.5.3 Specifika price vychovatele ve skolskych zatizenich pro vykon tstavni a ochranné vychovy Vychovatelé — ve smyslu zikona é 109/2002 Sb., 0 vjkonu tstavni vfchovy nebo ochranné ve tkolskch zazenich ao preventivné vychovné péti ve Skolskych zatizenfch—vyko- vat své povolint round v diagnostickych dstavech, dtskych domovech, détskjch domovech sefkolou a wfchownyeh tstavech (ols zatizeni pro vykon dstavni nebo ochanné vjchovy), ‘popi. we stiedscich vychovne pé%e (skolk zatizeni pro preventivné vychovaou pédi). Ve Skolskych zatizenich pro vjkon \stavnf v¥chovy nebo ochranné vychovy, konkrétné ¥ ptipadé détskych domovi se ékolou a vfchownych vstavi, mime co do dinén se zévatnjmi ‘poruchami chovini. Dési umisténé do téchto zatizeni neni mozné zvlidnout v rimei standsrdni- hho prouda zikladnich a stfednich tkol béénymi pedagogickyimi prostiedky, respektive beEnymi -vjchownymi postupy a metodami. Podle §3, odst.t 24koma . 109/2002 Sb. plat, Fe ,pro d&tise ‘avaéngini porucham chovénf, kre 2 técheo divodd nemohou plnit povinnou Skolni dachézku vjiné Thole, ztizovatel zaftzentzHizyeSkolus odpowidajicimi vadélévacimi programy jako souéést ‘atizen." Podobné je tomu v pifpadé dss, které iz dokontily povinnou Skolnf dockéku akvol ~évainjm poruchim chovén nemohou bt umistéay do jin oly poskytuetstednf vadzlivint ‘V ptipadé takovych dé zfizovatel zatfzeni mie (ikoli mus) zit jako voutist zatizentSkolu, kkteré poskytuje stedni nebo stiedaf edborné vedelévin (rékon &. 109/2002 Sb., § 3, ods. 2). Price stémito détmi vyZaduj specifickéctopedické postupy. Vychovatelé (event. dali opriv= néné osoby) mohou détem za neukienéné chovang (ea prokéieané poruien{ povinnosti vyineze~ ach zikonem &. 109/2002 Sb.) ulodit specifické vychowns opatient, wéetné snieni kapesncho nebo omezeni, poptipadé zéka2u triveni volného asu mimo zaiieeni (rikon &. 109/2002 Sb. § 21). Za telem zklidnén agresivnsho ditéte a stebilizacejcho psychického stavu je moi starii 12 let (v diagnostickém tstavu, détském domové se Skolou nebo ve vychowném vstavu) individuélné umistit do oddélené mistnost, a sice na dobu nejdéle 48 hoddin béhem 1 mésice. \Wchovné problémy a profesionaln{ intervenceV jednotlivém piipadé Ize umistie dité do oddélené mistnosti nejdéle na 12 hodin nepfetriic Piikaz kumistén ditéte do oddélené mismostivydévé pouze Feditelpfsluintho zatizent (kon & 109/202 Sb., § 22, ods. 1 2). V zijnau objektvity je tieba doda, Ze opatient ve vjchowt zahmnujt podle vjSe uvedencho 2ikona rovnté odmény, ato za ptikladneé tsi a wjsledky pis plnéni povinnosti nebo za pitkladny din (zékon &, 109/2002 Sb., §21, odst 3) Fakt, Ze ,vychovarelbki" a jind price s détmi, které jsou zafazeny do dstavnf a ochranné vfchovy, je wysoce specifické (zpracoviin’ této problematiky by si vy2adalo rozsihly vfzkum 1 samostainou publikaci), doklidi mimo finé vyhliéka &, 438/200 Sb., kterou se upravujf po- Arobnosti vykon dstavnia achranaé vychovy ve Skolskjch 38fzenich, Vyhika nchovolf ,pou- ze" 0 détech se 24vatmfmi poruchami chovén‘ (§ 10), kreré mohou byt diagnostic tstavem: “umistoviny do détskeho domova se Skolou a vychavného fstavu nebo do odidélent specializo- ‘vaného na vychovné létebnou péti pro dét se z4vaznymi poruchami chovént, ale také 0 détech s extrémnimi poruchami chovint (§ 11), které mohou byt diagnostickym dstavem umistoviny do vychouncho tiseavu nebo oddélenf specializovancho na vychovné ldebnou pé&i pro d s extrénfmi poruchami chovéng. Pi précis détmis extrémnimi poruchami chovénjsou v tima- ci program@ vychovné-vadelivacich Zinnostt poutiviny pracovniky ptsluinyeh eropediclc satizent (paychologové, specilng pedagogové —etopedi) prychoterapeatické a socioterapeutické tcchniky individuslasho i skupinového charakteru (§ 11, odst. 3). [elk je price vychovatel ve skolskych 2abfzentch pro vykon stevni a ochranné vjchovy (diagnostic sstavy, déiké domovy, détské domovy se Skolou, wfchovné tstavy) vel odliins ‘od price vychovatel v jimh Skolskyich zatizenich (spads navic do oblasti etopedie,respektive ctopedickch zaizeni, ited uplatiuj{ metody a postupy, kteé nelze realizovat v bench Sko~ lich), nevnujeme jv t8to publikaci 2vlsitni pozomost. 8.6 Zavér ‘V zivéra to kapicoly se zmfnime o tkech bodech, keeré pla ti rozdilné funkee. Zatimco pron bbod (mozaikovy princip) poukazuje na nutnost komplexniho ptistupu k problematice kézné ve Skolich a tholskjch zafizenich, drubj bod (fenomén privnsho dogmatism) ukszuje, jak lehce {Je motné rnejistt tele a rychovatele a scbrat jim odvab pro jejich price, kters je ve wtabe I chovini, kéania meavalvfchov’ dés‘a mlidede kiova.Posledai bod (existujuditeléa vycho- vatelé, kei jsou ve své v¥chovné prici éspéini se snali dokladovat, Ze rozhodujicim Einitelem vv otizkich kéznt a choving Zéki (dé¢) jou uditelé a vychovatelé a de existujefada wéiteli.a vy- chovatel kteif dokidou vést dei (#iky) ke luinému chovini a jsou schopni prosttednictvim ‘kiené a podédku zajstit dobré podminky pro vyuku a nejrizndjiaktivty détia mlidede, Mozaikovy princip ‘Vychovu ke kizni Ize piirovnat k mozaice, do nf musime tpélivé doplitovat jednotlivé kaminky, abychom nakonec ziskali #édouef, vyvézeny a harmonicky celek. Mozaika je ploini vjzdoba, thee VRE tke i Ely RERRERT PERGGH OF. GPP ndscin nepfetrité, sozattzeni(z5kon scent ve wychové alia vysledky pti b savn{ a ochranné cozsihly wjzkum se upravuj po- esnchovoll ,pou- sesickjm dstavem len specializo~ leak o détech =vem umistoviny Bou pi pro déti posing json v rim sch exopedickych socioterapeutiché chranné vfchovy on) velo odlitnd spodic,reepekive se bench Tko- c= Zatimco prvné dematice Kéend ve skarue, jak lehce bec je ve vetahu gatitelé a vycho- dajiefm Einitelem zadauiiteld avy- s prostiednicevim a mlidete. dekoraceslozené 2 barevnjch kamennych, sklenéaych, kovovych, dievénjch nebo keramickych keostfek & hranolka| upernénych do mékké omitky, iny nebo tmelu, V pieneseném vfznamu se jedné 0 néco slozentho z drobnych &isti nebo néco pesirého. Mozaikovy princip Je nutné uplatiovat pi fedeni kizeislyfch péestupki, eespektive pli née vrich opatient k postleni kéan8. Vezméme si otizku skany. Abychom kan’ pité abril & abychom omezil jf projevy, nestatfagresora, pokud ho vibec vypitrime, pouze potrestat. Je tkeba zatitsklidat mozaiku, vycvétet si obraz, pfedstavu o rozsahu iikany na Skole (docaznskové Jetiens, pozorovins, schrinky divéry), jf form, pHtinich, vztazich ve tHdé (sociomerrické 5etienf, dobi a prostorech, kde k Jikan? dochiat, reakeich a nézorech spoluZakii, kte#f Skané plihliéeli nebo o nf alespoi vidi, rodinném zizemfagresora agresord), ale‘ obiti(obSti).Jetfeba se dotizatostarich uditeli, 2da se ud u dotyéncho agresora setkali s podobnfmi projevy, vat ¥ dvahu povahové viastnosti protagonist iikany, jejich temperament, zamyslet se nad tinnos- H{ moénjch opatieni, zvitit disledky navchovaného edeng a nisledné vypracovat preventivnt rogram Sikany. Dile je nutné vzitv tvahu, Ze se donekonetna nelze orientovat pouze najeden, ikdy® zivainy projev nekizné, nybré jeho tent zasait doSrkich vychovnych souvislost, Viiv ini sede atmostératkoly, Klima eidy, vjchovng styl uditeld, Ke konstituovint nebo upewnént kizetiskjch, respektive mordlnich charakteristik nestati eden zolovany prostfedek,jedna metoda & jeden wychowng faktor,njbrd je k toma zapottebi cely Komplex vadjemn& se prolinajcich a koordinyjcich Ziniteli, ‘Retit problém kizné, respektive nckézné znameni jevy k ni se vasci(pfedpoklady, piginy, motivy, souvislosti, disledky) uvidét do vzdjemnych vatahil a souvislosti, edeno obrazné, se. stavovatz nich pestrou mozaiku kan. Usitel by mél byt vtomto sys jakymsi mozsikitem, tedy dlowékem zaby-vajcim se sestavov.nimna navshovinim morzaik. Mozaika potom piedsavyje urtté schéma, model & paradigma, na jeho¥ ziklad# ke kéznt wychovivimie i ¥eime jednotlivé Kézeské piestuphy. O kézn je teba vidy uvalovat v Sisk rimdi, vSiich souvislostech, Fe- snomén kéené musime zasazovat do kontexta. Fenomén prévniho d kézné a autority V souvislosts kéznt se v soutssnosti do popfedi dostivi privat serinka prosazovint autoxty. Zvldicé paltvd Je otdzka kriminalizace trestini Ska ze strany utitele a ochrana wéiteld i ZikO pled tikanou. V téo souvislosti nabiet Richard Arum (2003) ve své monografi dleditou so- atitelé(uditelé, kets x wytistf v negarivns " sotceld druhé adevré proves komparativnt spit omnateni fediteli Zedzeli oznaeni jako soba, jakym probihaj somapetentnimi (potie- mou typech td, td aja ,silmf, kormu- iia ativnéfisklima "eld mély tendenct 5 sevhodného choviint sezxé bylo pozorovino dad neustile ofezivaly ca peavicky, pastelkami > idich Easto pozoro- = kxoky: (1) nevhodné =i $k na nevhodném showing, Uiielé trivili sli. Vjsledkem bylo, Ze se mén zamétil na didaktické instrukce. Nebezpedi tohoto stavu vyplyvé mimo jiné 2 toho, {Je znimo, Ze tento cyklus chovéng mige evySovat frustraciuételd a nénést syadromu vyho¥eni Znatelné byly také rozdily v mnodstvi a typu ovlidacich (kontrolnich, Hdicch) serategit utile (eacer coil strategie), poétu véitelova ustoupenia v mnodstv! fas strvenho plnnim ‘Skolé ve zminémfch dvou typech tid, Diky témto rozdilm je patmné, jak Zivot ve steiné Skole ide bjt rozdilng pro utitele i pro 2éky v 2évislosti na klimatu, které existuje ve td Hlavn{ rozdily meci ,slnmi a ,slabymutiteli spotivaly ve zpAsobu interakce se svi ‘ky, ky se snail zvlidnout jejich choviné. Naptiklad v 37 % pozorovin{ poutili ,slabi* ‘uéitelé normativnt kontrolu 21x i wicekrit, aby zvladli chovant #4k0. To znameni, Ze détem ‘bylo Feéeno, aby piestaly mluvit, aby se posadily, aby si oteviely kniby, posadily se rovné a aby se pustily do price nestemékrat pribéha béné dtyficetiminutové periody pozorovins. inymi slovy, normativat konerolon se rozumi, 4 uiitel poFadal Zéky, aby zménili své chovéns. Kdyé 2c odmit poslechnout pifkazy, ,slabi* utitelé nthy prosil a Zadontli, aby se pustilido dancho ‘tkolu. Nakonec, kdy? u! byl frustrovani, uchylil se knétlaku a snail se tak zvkédnout choving 44k, Tito utitelé napifklad zaznamenali projevy #4kii na tabuli nevhodného chovins, potlali Je ze didy ven, hrozli ziitou piestivky nebo jinfch vjsad a dokonce postal i zavolénim. Jednomu z roditi. Azkoliv viichnt uditelé must fas od éasu potSdat Zéky, aby se choval suiné ' odeptt jim vsady pode situace, kimata téchto tid byla charakterizované netinosnou mirou tchoto typa chovink. Naproti tom uitelg, tei byli zatazeni do kategorie ,slnch", pHerutil xyutovént, aby ‘poulili normativnf kontrolu 21x a vieekrse pouze v 11 % nivitév. Ve skutetnosti slab uti- telé pouttvalityto strategie kontroly témét 3,5x Cast ne¥ silt ute, Silat util Hil chovint Z4ki odménami znatelng fast ned ,slabi" uetelé. V préméra névittv pout{vali cco ‘udtelé pochvalu nebo odménu éty#ikrit Zastji ne slab utitlé, Jak ui bylo deteno vySe, nékeeHuditeléustoupi, kdy? selZou v reakci na nevhodné chovink aka, kteryim bylo¥eteno, aby pfesali. Bthem 50 % nivitév ustoupili slab uditelé vice jak pte, zatimco slniutitelé vice jak pétkrét ustoupili pouze ve 2% nivitév. Pokud viak wéitelé ustoupy, vytvo# prostiedt, které neumoziiuje utent. Tento cyklus, yslon ve tide, se té#ko avlids a je nétim, Zemu se naif wichni uéitelé vyhnout. Podle autord téo studic (Ratcliffovd a spol, 2010) vjzkum ukizal, e efektivn! Heeni tidy {Je ednfm z nejdlezicgjich skolé uéitele, Na zavér studie autoti pfedklédajinévehy pro ikolni rani, kteréjsou zalodené na pozorovint ,silnfch* uéitelé a zérovelijsou podlozeny soutasné dostupnou odboraou literaturou. 1D Bad ve stiehu a rychle pesméraj rabivé chovéni ‘vyekumni pracovnici vypozorovali Ze slnfuéitelé mali povédomi o tom, co jejich Ficl ve ttid8 délali, a rychle eapojiliEiky, kte#f nedivall pozor jeéeé pfedtim, ne¥ moh] vzniknout problém. Kounin (1970), prikopnik ve studiieFidntho managementa, kéysi odkazoval na ‘hastnost uéitele nazvanou sone! v obraze“. Sil“ uftelévrimel uvedeného vfzkumu pro- kézali, ¥jsou v obraze, kdy? neuseilm pozorovinim tidy a udrdovdnim oéniho kontaktase sufi Zaky behem vjuky dokéeal zabrinic problémtim, jeieé ned mohly vibec vaniknout, tervence Wychovné problémy a profesiondin+Silni utitelé aké éasto kontrolovali sidnf atmostéru uspotédénim zasedactho potidkw 4 pracf ve skupinich, aby cak zabrinili vystavent Zk stresuicfm situacim a aby vyevorlt Kadné uéebnf prostiedi. Navic se tito utitelé das od Zasu pohyboval po eiidé a zamémné st scoupalk 24ktim, keel snadno ztriceli pozornost béhem vyuky. Sih utitelé byl schopai piedvidat problémy, a tim was zabrinit vaniku nekizn8. Neustupuj »Sili" uditelé malokdy ustoupili, kdyé 2ici nedodréovali dané pravidlaa witelovy pods davky. ,Sini* wéitlé pout poclatent chovéng pouze v piipad, Ze bylo nebezpetné cho ruivé (ledoval ky, aby vidi jal dodeZajjch rozkazy; péedstavovali dna jistoeus zamezil konfrontacim pred tidou). Sins" wStelé mélokdy pout eastrafyiet omens Jako ,nenut’m, abyeh To fekl znovu", yu jeem tek] Zryikrit,abys to nedélal” a poked sito budu muse Hct jie ednou, nebudes mie piesevku", Nakonec, sng titeléfekal, 4c pln zadan Sol. Napitklad bem jednoho pozorovini byl Zk vyavin aby s oteviel uéebnici a polo prstna sprévmy Fidek na serine. Uitl se odmléel, potkal, a 2k ikl splaila teprve potom pokrazoval ve wuce. ‘Ve sprivnou ehvili poutij pochvalu a odmény Silt ubitelé, kee se zdastnili v¥zkumného ietfeni, poudili vjrazné vice pochval a odmés a vfrazné mént hrozeb a eesti za nevhodné chovini. Uinnosttohoto postupu je zalozens na pfedpokladu, Ze kdy ci obdrf pochvala nebo odménu, ostani Zac to vezmou jasné ‘ma védomi a je v8 pravdépodobnos, ze se budou chovat zpisobem, ktery ufitel odménil. (Ostatniic to zaznamensi,v disledku éehoé nastane Fetézovi reakee. Sleduyj as a udrnj déti v aksivits Zanepriadnéné, zapojené déti do ginnost, keréjsou zamé¥ené na cl, maji mnohem méné asu na alobent. Silt" utitelé si byl vice wédomi potteby sprivncho Zasového rozvrieni a ndrdovali déi v akrivité kladenim otizek, zodpovidinim dotazti a poskytovinim zpéené vvarby. Zivéry vyzkumu poskytu kroky, které mohou pedagogové sdilet se svjmi seudenty wti= ‘teltvi nebo suéiteli z praxe, aby se zabrinilo tomuto neStastnému cyklu nevhodného choviné. Budoucim uéitekim i tém souéasnyim se podle autord studie bude datit dobie, pokud budou ve své praxi nésledovat model vypozorovany u »silnjch" uéiteld: byt ve sfchu a odvréeit nevhod- ni, ptiméfené poudivat pochvaly a odmény a bjt si védom Easového - aktivité, (Rateliffovi a spol., 2010, s. 306-313) n ERLE ThEGh ye ad BE CEA EYE BREE EER ea OnE== sasedactho potidku sesacim a aby vytvoti po dé a ximémé st So utitelébylischopni svidla a witelovy pois ic bylo nebeapetné nebo xvovali klidnou jistotus fs saserabujici homentite Jovsto nedélal"a ,pokud cc, sng uitelé deal, af Sk syavin, aby i oteviel Sexi, potkal, a8 Hk dkol sot vce podalaodméin Soro postupu je zalo¥ena gsi Yicio veemon juné cx, Kerf ute! ofméni = si, majirmnohem méné mcho tasovtho rozvrient g = poskytovinim zpémné = dobie, pokud budou ve scichu a odvrétic nevhod- + be si védem éasoweho 313) Shrnuti ‘Skolski zakizeni a dali instituce, kde prabthaj{ volnoasové aktivity, jsow dilediefai misey ppedagogickho pasobent zaméfeného na poritivat rozvo) osobnosti dé a mlédeze,Jsou viek take prostccim, v ném se vychovatelé a dali pedagogiéef pracovatet setkivajs nevhodnym, delikventnim & socisiné patologickym chovinim, které je v sougasné dobé oznatovino zastie- Sujicim pojmem ,rizikové chovint ‘Problematika rizikového chovSnt je natolik slozité a komplexni, #e rizikové chovint jako

You might also like

• Lehár, Stich, Janáčková, Holý Česká Lit Od Poč K Dnešku

  

  Document899 pages

  Lehár, Stich, Janáčková, Holý Česká Lit Od Poč K Dnešku

  La Blate

  No ratings yet
• Dějiny České Literatury I

  

  Document541 pages

  Dějiny České Literatury I

  La Blate

  No ratings yet
• Dějiny České Literatury II

  

  Document696 pages

  Dějiny České Literatury II

  La Blate

  100% (1)
• • Magazines
  • Podcasts
  • Sheet music
• Eco - Hledání Dokonalého Jazyka

  

  Document177 pages

  Eco - Hledání Dokonalého Jazyka

  La Blate

  No ratings yet
• Dějiny České Literatury III

  

  Document640 pages

  Dějiny České Literatury III

  La Blate

  No ratings yet
• Kassin, Saul. Psychologie

  

  Document400 pages

  Kassin, Saul. Psychologie

  La Blate

  100% (2)
• Martin Pilař Underground

  

  Document105 pages

  Martin Pilař Underground

  La Blate

  No ratings yet
• Sborník Světová Literárněvědná Bohemistika I

  

  Document394 pages

  Sborník Světová Literárněvědná Bohemistika I

  La Blate

  No ratings yet
• Sborník Rok 1945-1948

  

  Document402 pages

  Sborník Rok 1945-1948

  La Blate

  No ratings yet
• Literatura o Janu Nerudovi

  

  Document121 pages

  Literatura o Janu Nerudovi

  La Blate

  No ratings yet
• TGM Karel Havlíček

  

  Document546 pages

  TGM Karel Havlíček

  La Blate

  No ratings yet
• Sborník Světová Literárněvědná Bohemistika II

  

  Document409 pages

  Sborník Světová Literárněvědná Bohemistika II

  La Blate

  No ratings yet
• TGM Nová Evropa

  

  Document144 pages

  TGM Nová Evropa

  La Blate

  No ratings yet
• TGM Česká Otázka

  

  Document256 pages

  TGM Česká Otázka

  La Blate

  No ratings yet
• Jan Čulík-Knihy Za Ohradou

  

  Document353 pages

  Jan Čulík-Knihy Za Ohradou

  La Blate

  No ratings yet
• Editor A Text

  

  Document97 pages

  Editor A Text

  La Blate

  No ratings yet
• Sborník Vladimír Holan A Jeho Souputníci

  

  Document296 pages

  Sborník Vladimír Holan A Jeho Souputníci

  La Blate

  No ratings yet
• Sborník Populární Literatura V České A Slovenské Literatuře Po R 49

  

  Document140 pages

  Sborník Populární Literatura V České A Slovenské Literatuře Po R 49

  La Blate

  No ratings yet
• Sborník Povídka, Román A Periodický Tisk Po R. 89

  

  Document274 pages

  Sborník Povídka, Román A Periodický Tisk Po R. 89

  La Blate

  0% (1)
• Alberto Manguel Dejiny Cteni

  

  Document240 pages

  Alberto Manguel Dejiny Cteni

  La Blate

  No ratings yet
• Editor A Text

  

  Document97 pages

  Editor A Text

  La Blate

  No ratings yet
• Bendl, Vychovatelství

  

  Document48 pages

  Bendl, Vychovatelství

  La Blate

  No ratings yet
• Pavel Ota - SMRT Krásných Srnců

  

  Document90 pages

  Pavel Ota - SMRT Krásných Srnců

  La Blate

  No ratings yet
• Grepl Karlik Skladba Spisovne Cestiny

  

  Document473 pages

  Grepl Karlik Skladba Spisovne Cestiny

  La Blate

  No ratings yet