$rNY

ESKE
LITEffiURY
XX

l \ A K ,A DA !. Ii l, s . 'r t l n s K O $ Lo\r n x s r . r K A D } l f u I I t
vrr
nsrosr
i

pncB ns

D J INY

DEV
 BsroSLovENSr eraoo urB vo
Sekcejaqyka a literatur.y
staa pro eskouliteraturu

PRCE nsrostoVENSK AKADEMIE TD

DJINY ESK LITBRATURY

III
LITERATURA
DRUH PoLoVINY
DEvATENcrHo sToLET
DJINY p'st<LITE,RATURY DJII\Y

LlTtrRAT
DEVA'
Hiavn redaktor

JAN n,tu reovs x

Ji BI
\{ILAN JANI(

@ N u t t " a a t e l s t v e s k o s l o v e n s k a k a d e m i e v d l 9 6 1
NA K LA DATE]

-
URY DJINY nsr LITE.RATURY
III
LITERATURA DRun PoLoVINY
DEVATnNcrHo STornr

Redaktor svazku
MiLo pogonsr
Autorsk kolektiv
3 I BI{ABEC, JARoSLAve ;eN r ov,
t it ILAN JANKoVI, KAREt r Ro.1,z ol,Nr P E AT '
n , r r r , o P o H o R S K

PRAIIA 1961

NAKLADATELSTV oSKosLoVENsK AKADnuru vo

 os t < oS L o v E N S K A K A D n r r , tnr v o

Vdeck redaktor

Jan Mukaovsk

-.!'
Recenzovali \-,tesk literaturz
Ivan Kus a Andrej ll{rz mihodnotami boha
sle tehdejch spisov
doby svdto, e j
upevovn a rozvje
estetickou cenu. Poez
chnstrojpokroku
mrou ovlivovaly v.
vjmupoznl ak|
Akoliv v druh 1
spisovatel, nepinesli
silo tento vyvojov
jak vykonali pro zv
Jakubec, pro toto ob
pozitivisticky, uinila
ch klasik, shrom
znan nerovnomrn
zistvaj zejmna str
z djin eskliteratu
Avak celist obra:
zkonitost, jej osob
nosti starliterrn l
Kritria pevauj
zela vtinouzjednos
Plat to o knihch l
vnovali literatue t
Bu v nich vtzila l
pojmanho vlastent
chpanmu pokroku
 voo

.,r.a fiteratura druh poloviny 19. stolet pedstavuje svmi nejvy.

mihodnotami bohatou soustkulturnho odkazu minulosti. o velk tvr
sle tehdejch spisovatel i o jejiclr citlivm sept s stednmi otzkami
doby svd to, e jejich tvorba zskala tak znan spoleenskdosah pi
upevovn a rozvijen nrodnho ivota a e si uchovv dodnes stlou
estetickou cenu. Poezie, prza i drama t doby staly se jednm z nejdleitj-
chnstroj pokroku v zpase o nov spoleenska politick idely, zvanou
mrou ovlivovaly vdom a ctnlid a pomhaly proklesovatcesty k pravdi-
vjmupoznn a k lidtjmupojet svta.
Akoliv v druh polovin 19. stolet vyvrcholila tvorba ady vznamnch
spisovatel,nepinesla dosavadn literrn historie vtdlo, kter by se poku-
silo tento vojov sekvcelku pochopit a vysvtlit. Shrnujc vdeck prce,
jak vykonali pro zvldnut obrozenskho psemnictv Jaroslav Vlek a Jart
Jakubec, pro toto obdob nemme. Starliterrn vda, orientovan pevn
pozitivisticky, uinila ovem etnnbhyk jeho poznn. Vydala spisy nkte-
ch klasik, shromdila biografick a literrn materil a pispla, i kdy
znan nerovnomrn, k objasnn jednotlivch otzek nebo autor. Cenn
zstvajzejmnastudie Jaroslava Vlka, zpracovvajclybran ,,kapitoly..
z djin eskliteratury po roce 1B4B, a vahy a kritick tnky F. X. aldy.
Avak celistv obraz literatury, jejch hlavnch tvrc, jejch vvojovch
zkonitost,jej osobitlohy v ivot eskspolenostia jej umleck tv.
nosti starliterrn vda nevytvoila.
Kritria pevaujcv pedvlench literrnhistorickch pracch vych.
zela vtinou z jednostrannch nebo chybnch metodologickch pedpoklad.
Plat to o knihch Arne Novka, Miloslava Hska i Alberta Praka, kte
vnovali literatue druh poloviny 19. stolet pomrn nejvce pozornosti.
Bu v nich vtzila tendence posuzovat literrn tvorbu jako projev netdn
pojmanho vlasteneckho citu a smlen a jako slu slouc osvtsky
chpanmu pokroku, co vedlo k znanmunivelizovn umleckch hodnot,
nebo je vyznaoval sklon mit eskou kulturu podle abstraktnch, ,,ist.. kultury - tvorb:
estetickch hledisek - a to vedlo k astmupodceovn dl mnohch naich i peetohoto nc
spisovatel a ke zkreslovn jejich ideovho smyslu. Zetel k aktivn, historicky navnat literrn
a tdn podmnnspoleenskfunkci literatury se v tchto pracch neuplat- po porce revolr
oval. znovu jejich oiv
Poteba mnohostrann vyut trvalch hodnot klasickho ddictv pi Potebu zmn
formovn novho komunistickho lovka vyaduje vak jin pstup k cel nost v ivot, pt
literatue minulosti. Do poped se dostv poadavek pochopit objektivn petvoen spo
zkonitosti jejho rozvoje a specifick hodnoty literrn tvorby jako odraz za nejvr-.jp
rozpornch strnek spoleenskhoivota i jako aktivnho initele petvej. formulovny jej
cho vdom lid. Ukzat dramatick rozvoj literatury v cel sloitosti a bar- Zkladem tto li
vitosti, vysvtlit jej souvislost s ivotem a zrove konkrtnm rozborem z pocitu, e akI
a hodnocenm hlavnch osobnost a dl osvtlit jejich iv zlam' to jsou upmnvlastene
koly, kterpedevmnabvaj dnes nazvanosti. nrodnho organi
Velkou a podntnou pomoc k jejich splnn poskytuj prce Z' Nejedlho eskspolenos
aJ. Fuka,vycb'zejciz vdeckhosvtovhonzoru a kladouc zklady k mar. ivot v jeho mno
xistickmu vkladu eskliteratury druh poloviny 19. stolet.etnknihy pravdiv zjmylli
a studie Zefta Nejedlho stle pipomnaj kulturn tradici jako pamnroda pokroku. Tvrci
a jako innoupodporu spoleenskho pokroku; postihujseptliteratury s i- tel demokratick
rokm kontextem kuIturnho a spoleenskhodn i hlavn proudy literatury nebo k nmu hl
tohoto vfoojovho seku(nap. rozvoj realismu) a pibliuj nm smysl tvorby esk literat
znmch umleckch osobnost (Nmcov, Hlek, Neruda,Jirsek). S poro- podmnek a v jir
zumnm pro spoleenskoulohu literatury a se zetelem k vznamu umn bylo u skonen
pro vytven morln politick jednoty lidu pedstavoval pak eskbsnky budovny hlavn
a spisovatele ve svch lncchJulius Fuk.Poukzal napklad na velikost rozvoj. Zvil st
Jana Nerudy, naznail smysl dla Vrchlickho nebo Zeyerova, ocenil pnos pomrn u ustl
poezie let devadestch, zvlt lyriky Antonna Sovy. rovrtdokonn
Marxistickvklad literatury druh poloviny 19' stolet vychztedy z pod- utvoily nov vz
nta z mylenekNejedlho a Fuka.Avak synteticky zpracovat toto obdob, myslov vyrob.
vyloit, jak se literatura svmi specifickmi estetickmi prostedky podlela spolenostia zot
na utven mylen a ctn lid, a osvtlit hodnoty, kter maj platnost pro univerzlnmi.
soudobhotene,o to bylo nutno pokusit se v tetm dlu Djin esk litera. Rozhodujc
tury poprv. |etatitem. Zz
Tento dl navazuje asovna svazek pojednvajc o literatue nrodnho prmyslov rev
obrozen, v nm byl sledovn jej rozvoj v plocesu vytven novodobho utvela se ve
nroda a rozkladu feudalismu v naich zemch. Zete|nmmeznkem stala se a dlnictvo za
1t a 1 B 4 B - 1B 4 9 . V prbhu revolunchudlost, je vdy nejvcevyhrauj stupn se samo s
tdn vztahY, projevila se nezahalen rozpornost hlavnch socilnch a poli. kaly i pedpokll
tickch zjm. odhalila se rovn iluzvnost dosavadn pedstavy nrodn mezi buroazti
jednoty, kter jet platila za rozhodujc princip celho spoleenskho problmy a e
rozvoje. Yznaml, dla dovrujcobrozensk sil o vytvoen celonrodn jasnjho svtlz

B
 kultury - tvorba Boeny Nmcov a Karla Havlka _ nesla v sob u
mnohchnaich i peetohoto novho stamr. Pln vak mohla na podnty revolunch let
aktivn,
historicky navzat literrn tvorba teprve od konce let padestch, jakmile nastalo
pracchneuplat. po porce levoluce a po doasnmumrtven nrodnho i kulturnho dn
znovu jejich oiven.
ddict pi Potebu zmnit dosavadn zamen umlecktvorby a dt ji novou plat-
jin pstupk cel n o s t v i v o t ,p o t e b u s e p n o u t l i t e r a t u r u s s i l m o d e m o k r a t i c k
nchopitobjektivn petvoen spole nosti pokldali soudob spisovatelhned od potku
tvorbyjako odraz za nejvnjpoadavek doby. U v prbhu revolunch udlost byly
initelepetvej. formulovny jej novcle v programu,,demokratick literatury.. (K. Sabina).
Zk|adem ttoliteratury stv se zmnn pohled na skutenost.Vychz
rozborem z pocitu, e aktivn spoleensksmysl neme dt nov tvorb ani toliko
znam, to jsou upmnvlastenecksmlen, ani perspektivarozkvtu abstraktn pojmanho
nrodnho organismu. or sev n naptrostoucuvnit tdn diferencovan
Z' Nejedlho eskspolenosti.Pramen z touhy vystihnout umleckmi obrazy soudob
zkladv k mar. ivot v jeho mnohostrannosti,rozpornosti a pohybu. Roste z poteby vyjdit
. etn knihy pravdiv zjmy lidovch vrstev' v nich se spatoval zHa a opola skutenho
jakopam nroda pokroku. Tvrci tto nov literatury se proto stvali tak pevnpedstavi-
literaturys i- teldemokraticky zameninteligence,bu pmo spjatsvmi koeny s lidem,
proudyliteratury nebo k nmu hledajc cestu.
nm smysltvorby esk literatura dnrh poloviny 19. stolet vyvjela se tak za jlnch
a,Jirasek).S poro- podmnek a v jinm rmci, ne tomu bylo v obrozenskmobdob. V podstat
k rny'znamu umn bylo u skoneno formovn eskho buroaznho nroda. Byly do-
pak esk bsnky budovny hlavn instituce a dovreny formy potebn pro svbytn nrodn
na velikost rozvoj. Zvi| se poet ten,zvtil se okruh spisovatel pcchjazykem
ocenil pnos pomrn u ustlenm, upevnila se spolenost,kter kulturn ila esky.Byl
rovndokonn spoleensko-ekonomick perod, v jeho prbhuse
vychztedyz pod. utvoily novvztahy, zakldajcse na kapitalistick nmezdn prci v pr.
totoobdob, myslovvyrob.Tmse stupovalo napt mezi jednotlivmi tdami nrodn
i prostedkypodlela spolenostia zostoval se boj dvou kultur. Pennvztahy mezi lidmi staly se
majplatnost pro univerzlnmi.
Djin esklitera. Rozhodujcnapt tohoto obdob tvoil vztah mezi buroazii a pro-
letaritem. Za prudkho postupu kapitalismu v souvislosti s dokonenm
literatuenrodnho prmyslovrevoluce v nich zemch a s kapitalistickou pemnou vesnice
novodobho utvela se vestrannrozvit buroazn spolenost'Rostla dlnick tda
meznkemstala se a dInictvo zaina|ohledat samostatncesty a zpsobypolitickho boje. Po.
nejvce
vyhrauj stupn se samo stvalo rozhodujcminitelemspoleenskho vvoje a tak vzni-
socilncha poli. kaly i pedpoklady ke kvalitativn novmu pojet cel skutenosti.Rozpor
pedstalrynrodn mezi buroazi a pro|etaritem vedl i k tomu, e se odkrvaly nov sociln
spoleenskho problmy a e se vbec vechny spclleensk otzky dostvaly do jinho,
celonrodn jasnjhosvtla.
 Mnilo sespoleensk postaveni charakter buro az e, jeovemzstvala tury.v jejich dlec
nadle vedouc silou v boji proti peitkm feudalismu i v celmnrodnm tdy ke skutenos
hnut. Zatimco v obrozen stla eskburoaziev protikladu k lechta k patri. Vvojov sek
cijskm vrstvm, udrovala kontakt s lidem a vnela kvas do nrodnho hnut, turu s demokratic
po roce IB4B se stle zetelnji roztpovala.stense dokonce podlela boj dlnick tdy
s rakouskou buroazi a lechtou na spoluvld v monarchii a slily v n ten. Jeho pokrokov s
dence k izolaci od lidu. Znan vliv malomckchvrstev, kte byl pzna,- ze starho progra
nm rysem vvoje eskspolenosti,vnel pitom do spoleenskho vdom nacionalistickho
i do literatury mylenkovou nedslednost, podporoval uspokojen s danm nebo vlun sub
stavem a r<rzncovalstrach ped dlnickou tdou i ped dslednm eenm nouc tdy a utl
socilnch otzek. a ideovou rozmar
Za novch spolecnskch a tdnch podmnek mnil se rovn obsah vak podle jejich
nrodnho hnut. V obrozen pedstavovalajeho hlavn formu obtav bu. kter odpovdaj r
ditelsk prce. Za konstituniho zizen nabvalo vak toto hnut vrazn Poteb nazna
politickho charakteru' kol doshnout nrodn rovnoprvnosti a zajistit nostnch pomr
dostatenpedpoklady k pirozenmu rozvjen nroda a jeho kultury aktivi. odpovdaly pede
zovalirokspoleenskvrstvy. Ty seinnastnilynrodn osvobozeneckho jdit humanistic]
zpasu, nebo jeho spndokonen znamenalo jeden z nejdleitjch jak by ml ivo
pedpoklad demokratickho pebudovn spolenosti. Zrovel vak vedl v soudob spole
tento zpas k zastrnj protikladnch zjm uvnit nrodn spolenostia byl alegorickho zobr
ivnou pdou tendenc k socilnmu konformismu. tch charakterov
Z aadje na dosaen humanistickch idel buroazn demokratick lm rozvojem ka1
revoluce, z vdom nesouladu mezi tmito idely a mez skutenost,a zejmna viny 19. stolet
z ve|nreakce lidovch mas' kter zaujmaly vlastn stanovisko k existenci i zlrrr pispt
spoleenskch rozpor, protoe nejtivji pociovaly nespravedlnost kapita. vyslovil hlavn p
listickho du, rodila se touha po skutenlidskm a rovnoprvnm uspo. i ve sv tvorb J
dn celspolenosti. Na tomto demokratickm sil, zaleujcm se do vech jejch vrste'
irokhoevropskho proudu, lplo ovem mnoho iluz o mravn pevchov vnsociln ot
lovka a spolenosti a o rozhodujc loze osvty a vzd|n. Avak znovu logickch i spole
a znovu je probouzela sama existencekapitalismu, kte ,,plodv masch de. zejmna ve vvoji
mokraticksnahy, vytv demokratick instituce, vyhrocuje antagonismus mezi umlcm s vek
imperialismem negujcmdemokracii a mezi masami usilujcmi o demokracii.. nePorozumn mr
(Lenin).Toto sil o demokratickpetvoen soudobspolenostitvo tak provanho neus
zk|adni patos eskholiterrnho vfroje v druh polovin devatenctho prostedn umle.
stolet. obdob, kte ch
Na sklonku stolet,za pechodu naich zem k imperialismu, vY- pochopit vlastn l
hrotily se tdn, politick i umleck protiklady. Dlnick tda nebyla u a spoleenskou ol
jen pomocnkem demokratickho boje, nbr stala se jeho aktivnm a rozho. zaznivala touha t
dujcm subjektem. Tm se stvala nedostatenoui dosavadn npl literatury. nosti a vytvet t
Tvorba vedoucch autoni' kte vstupovali do literrnho ivota na pelomu (J v tomto o
stolet (P. Bezru, St. K. Neumann), kladla zk|ady k novmu perodu litera. revolunho prolt

10
 zstvala tury. V jejich dlech zanalse uplatovat u nov, revolun postoj dlnick
nrodnm tdy ke skutenosti.
a k patri- Vvojov sek,vyznaen na potku uvdomlou snahou spojit litera.
hnut, turu s demokratickm silm a na konci pechzenm spisovatel do slueb
podlela boj dlnicktdy,zahrnuje bohatsled autor a generac,tendenca skupin.
slilyv n ten-
Jeho pokrokov smovn uplatovalo se zpotku proti tvorb rostouc
bylpzna. ze starho programu vlasteneckho umrr, kter nabvalo stle jasnjho
vdom nacionalistickho smyslu. Pozdji se vyvjelo v protikladu ke konvenn
iens danm nebo vlun subjektivistick buroazn literatue, je slouila vkusu vld-
eenm nouc tdy a utvrzovala jej pedstavy o ivot. Pes vechnu umleckou
a ideovou rozmanitost a protichdnost jednottivch autor a jejich dl lze
rovnobsah vak podle jejich vztahu ke skutenosti rozliit nkolik zkladnch tendenc,
obtavbu. kterodpovdajrznmspole enskm funkcm tehdejliteratury.
hnut vl'razn Poteb naznaovat spolenostiperspekt petven socilnch a nrod-
i a zajistit nostnch pomr i vztah mravnch a posilovat jej nadje v budoucnost
kulturyaktivi- odpovdaly pedevm snahy vyslovit aktuln ideje nrodnho zpasu a vy.
jdit humanistickou koncepci ivota. V duchu idelnch pedstav o tom'
nejdleitjch jak by ml ivot b1't, ukazovali spisovatel i skutenvztahy mezi lidmi
vak vedl v soudobspolenosti.Krom toho vytyova|i vzory pro souasnostpomoc
iabyl alegorickho zobrazeni slavnch seknrodnch djin nebo zdrazovnm
tch charakterovch rys, kter mohly vchovn psobit. V souvislosti s rych-
demokratick lm rozvojem kapitalistick spolenostizvyovalo se v literatue druh polo-
a zejmna viny 19. stolet silpochopt a zobrazit skutenostv jej objektivn tvnosti
k existenci i zmr pispt pravdivm poznnim k jej pemn. Hned na potku
kapita- vyslovil hlavn principy tohoto realistickho smovn ve svch kritikch
uspo. i ve sv tvorb Jan Neruda. Snaha podat umleck obraz cel spolenosti,
icmse do vechjejch vrstev a svrznch krajovch oblast, snaha postihnout vechny
pevchov vnsociln otzky a objasnit lidsk charakter ze vech podstatnch psycho.
. vak znovu logickch i spoleenskchivotnch podmnek tvoila jeden z hlavnch proud
v maschde. zejmnave vvoji eskprzy a dramatu. Soudob spoleenskpomry va|y
$mus mezl umlcm s vekerou hokost pociovat odlidujcmoc penz. Stupovaly
o demokracii" neporozumn mezi lidmi a atomizovaly osobnost. Z tohoto stle bolestnji
i tvotak provanhoneuspokojivho postaven lovka ve spolenosti prameni|a bez.
devatenctho prostedn umleck rsakce mnoha citlivch a talentovanch bsnk tohoto
obdob, kte chtli prostednictvm obrazu svho vnitnho svta pomoci
ialismu, vy- pochopit vlastn smysl lidsk existence. Z tchto dl, odrejcchasto skepsi
tda nebyla u a spoleenskouosamocenost'je vedla ke zjemnlosti poteb, cit a smysl,
a rozho- zaznva|a touha emancipovat se od neptelskho prosted buroazn spole-
nplliteratury. nosti a vytvet tm pedpoklady ke skutenmuosvobozen lovka.
na pelomu U v tomto obdob lze sledovat Prameny literatury sbliujcse s ideologi
perodulitera. revolunho proletaritu, a to zejmna v psovtvorb otiskovan v dlnic.

11
 nm zdrazov
km tisku. Pesto vak tvo hlavn npl pokrokovho proudu literatury
do rozpom se st
druh poloviny 19. stoletjej demokratick a protiburoazni zamen. Ani to
vota i objevit
ovem nebylo nepromnn. V rznch etapch vvoje dostvaly se urit
hlsc se k pro
jeho strnky do poped nebo ustupovaly do pozad. Jejich promna pak ped-
nespokojenost st
stavujeosnovp criodiz ac e tohoto obdob.Vuoj m tu pomrn prudk spd
race spjatch s t
a je sloit diferencovn, take vnitn pedly nejsou tak patrn, jako tomu
nho a umlecky
bylo napklad v seku obrozenskm. Avak podle konkrtnch historickch
km stavem sou
podmnek spoleenskhovota, podle vsledk uskuteujcchse v rmci
a proti vldnour
jednotlivch nr a podle iniciativn lohy hlavnch umleckch osobnost
rozchod literatu:
lze sledovat rozvoj literatury druh poloviny 19. stolet ve tech secch.
listick ideovosti,
Prvn obdob, ponajcna konci padestch let bojovnm vystoupenm
Pispt k poz
spisovatel tzv. skupiny mjov v ele s Janem Nerudou a Vtzslavem Hl.
utven vota
kem, znamenalo dleit krok v piblen literatury k nejvnjmotzkm
trvalou umleckr
nrodnho a spoleenskho ivota a k soudobmudernokratismu. Tito spiso-
spolenost,to u
vatel, vestrann inn jako bsnci a prozaikov, jako dramatici a urnalist,
literatury. Bylo'
prolomili svou tvorbou vldnouc kulturn pasivitu a provincialismus eskch
V jejich tvorb r
pomr a spojili svou innost s pokrokovm smovnm evropsk kultury.
a Vtzslav Hl
Jejich mylenkovzamen a jejich spnsnaha umlecky zobrazit rzn
Josef SvatoPluk
strnky skutenosti, to byly rysy, kter dva|y jejich dlu velk historick
vytvoit individr
vznam i estetickou psobivost. Pelom edestcha sedmdesch let, znovu
smr a npl l
oivujcpolitick a nrodn uby eskholidu, poznamenal pak literaturu
osamocen. Nat
nktermi novmi spolenmi znaky. Podtrhl jej bojovn nrodn zamen,
ury ve vech dl
akualizoval pokrokov narodn tradice a mylenku slovansk spoluprce
vovalo zkladnu
a vystupoval jej patetick bsnick projev, kter se stval vrazem esk
a nejzralej um
hrdosti a neochvjn nadje.
Bylo proto
Na potku sedmdestch let byl cel kulturni ivotpnrdce zasaenzklanr-
cesty hlavnch s1
nm politickch nadji a rozatovnm nad stavem politickho a veejnho
specifickho odr
ivota. Za,aI se tu i nov sek literrnho vvoje. Znan rozmach cel
V kapitolch s
kultury byl provzen stupovanmi vnitnmi rozPory' svrem protichdnch
pozornost zejm
tendenc,hlednm novorientace literatury. ohlaoval se program,,idelnho
promnlivost a
realismu.., ozva|a se touha po svtovosti eskliteratury, rodila se konvenn
postien zkort
buroazni kultura, vznikaly potky tvorby spojujc se s potebami dlnic.
pen jednotlivc
kho hnut. Nejcennjumleck la tohoto obdob vznikaj tam, kde se spiso.
dly a se souse
vatel pimkl k demokratickmu smovn nrodnho zpasu, kde nalezl
a jejich specificl
cestu k lidu nebo kde dokzal vyjdit odpor k soudob pokryteck spole-
Smyslem t
nosti a k jejm pennmvztahm.
bylo tedy objas
Jet otevenjcha prudchforem nabyvaj konflikty, do nich se dostv iv hodnoty. 1
bsnk se spolenost,a rozpory nrodnho ivota v obdob nstupu mono.
sousti tradice.
polistickho kapitalismu v polovin osmdestch let. Politick a spoleensk
nzpas o nov(
krize m tu za nsledek tk otes morlnch jistot a pin nov sociln
problmy. Spisovatel usiluj zvit spoleenskouaktivitu sv tvorby optov-

12
 nlr' zdtsazovnm demokratickch idel; ty se vak stIe patrnji dostvaj
literatury
zamen' do rozporu se soudobou skutenost.Snase vyjdit rozpornost nrodho
Ani to
vota i objevit a oslavit jeho zdrav lidov jdro, a to zejmna v tvorb
se urit
hlsc se k programovmu sil o realismus. Vedle toho propuk prudk
pak ped-
nespokojenost se stavem veejnho vota, hlavn u autor mlad gene-
prudkspd
jako tomu race spjatch s nstupem tzv. moderny. V jejich pracch dostv se intenzv.
nho a umlecky vzruujchovrazu pocitu zk|arnni a nespokojenosti s kritic-
histodckch
km stavem soudob spolenostii individualistick revolt proti kapitalismu
se v rmci
a ploti vldnouc td. Umleck worba z konce 19. stolet pipravuje tak
h osobnost
ve tech secch. rozchod literatury s vldnouc tdou a otvir pstup k nalezen nov socia-
listickideovosti,je pak tvo zkladrusmyslvvoje literaturystoletdvactho.
vystoupenm
VtzavemHl- Pispt k poznn,jak se literatura svmi specifickmi prostedky astnila
utven votanaspolenosti,ukzat jej pokrokov smovn a piblit
otzkm
trvalou umleckou hodnotu dl, kter majvznarr' i pro dnensocialistickou
Tito spiso-
ici a urnalist, spolenost,to urovalo i zpsob vkladu v tomto tetm lu Djin esk
literatury. Bylo teba vnovat pozornost hlavnm umleckm osobnostem.
eskch
V jejich tvorb se nejvraznji napluje klasick kulturn odkaz. Jan Neruda
evropsk kultury.
zobrazit rzn
a Vtzslav HIek, Svatopluk ech, Jaroslav Vrchlick nebo Alois Jirsek,
velk historick Josef Svatopluk Machar nebo Antonn Sova a dal vynikali schopnost
vytvoit individuln umleck obrazy trval estetickceny a ovlivovat tm
let, znovu
pak literaturu smr a npl literrnho vyvoje. Nestli vak v tehdejmkulturnm dn
nrodn zamen,
osamocen. Naopak, prv irok rozmach nrodn kultury, rozvoj litera-
tury ve vech druzch tvorby, rozrznnost umleckch funkc - to pedsta.
spoluprce
vfazem esk vovalo zkladnu, z njedin mohly vyrst tyto nejvtumleck individuality
a nejzralejumleck dla.
zasaenzklanr-
Bylo proto teba r,ryloitliteratunr nejen z hlediska individuln tvr
cestyhlavnch spisovatel,ale pedstavit irok obraz rozvoje literatury jako
a veejnho
rozmach cel
specifickho odrazu skutenosti ve vech podstatnch strnkch a formch.
protichdnch V kapitolch sledujcch zkladn rysy tohoto vvoje bylo teba vnovat
pozolnost zejmna aktivn petvejc loze literatury v ivot a objasnit
,,idelnho
sekonvenn promnlivost a mnohotvrnost jejch zvltnch vvojovch cest. Teprve
potebamidlnic. postienzkonitost celho vvoje dovoluje proniknout i k hlubmu pocho-
tam,kde sespiso- pen jednotlivch osobnost a jejich tvorby, nebo prv srovnn s ostatnmi
kde nalezl
dly a se sousednmitendencemi umouje zhodnotit jejich estetickou cenu
pokryteck a jejich specifick pnos.
spole-
Smyslem tto prce o odkazu eskliteratury druh poloviny 19. stolet
nichsedostv bylo tedy objasnit mnohostrannou tvnost literrnho dn a pedstavit jeho
nstupumono. ivhodnoty. To znamen dt literatue tohoto obdob nl.eitmsto jako
a spoleensk soustitradice, jejpochopen napluje hlubmhistorickm smyslem i dne.
novsociln n zpas o nov socialistick umn.
tvorbyoptov-

I3
 Bibliografick ,idaje za jednotlivmi kapitolami neryerpvaj vechnu literaturu; sou- Modern literatura
steuj se na zkladn prce, kter obsahuj materil dleitpro studium jednotlich otzek obdob v irokmrr
literatury druh poloviny devatenctho stoletnebo vyhrann formuluj dobow n zor. Zvlt- studich Zd. Nejedlt
n zetel pak je vnovn pracm, kter vedly nebo pisply k marxistickmu
kladu uritho 1959asouborOlit
obdob, osobnosti i dla. vistickmu Popisu p:
Historick zk|ay vvoje eskliteratury v druh polovin devatenctho stoled stolet Bedich Vcll
jsou vyloeny v Pehledu eskoslovenskch djin II, sv. 2 (1848-1900; 1960), kde je Synteticky jsou z
podrobn uvedena i dal historick literatura. monografick prce
Soupis bibliografi novin a asopisvydvanch na zem eskoslovenskrepubliky l936)' wvojem es
uspodal K. Malec (1959). o asopisech nejlpe informuje Frant. Roubk, asopisectvo l94B). K osvtlenp
v echch v letech 1848-1862 (1930) a Bibliografie asopisectvav echch z let 1863-1895 vztahem eskliter'
(1936). Soupis moravskch novin a asopisz let l848_l9l8 je v publikaci M. Wurmov Brangerovy poezie
(Brno 1955; doplnno Pspvkem k soupisu moravskch novin a asopisz let l848_l9l8 1936); o vztahu k:
od M. Laiska, Bibliografick katalog sR tsss;. Seznam vydn dl eskchklasik po roce Moskva, 1953), I. r
t945 (i seznam zkladn nov literatury o nich) obsahuje soupis H. Winklerov, Klasikov 1959), Jul. Dolanskj
eskliteratury 19. stolet (Universitn knihovna l95B)' Bibliografick daje o knihch do skou literaturou si v
roku 1864 pin Knihopisn slovnk esko-slovenskod Fr. Douchy (1865). Z dlch oblast
o z p r a c o v n d j i n e s k l i t e r a t u r y p o r o c e l 8 4 8 p o k u s i l o s e u v s t a r m o b d o b utdil fakta z djin
nkolik autor. V roce lBB5 (poprv 1874) bylra vyna strun a popisn pruka Karla Tief. bho eskho rom:
trunka Historie literatury esk,kter zachycuje literaturu do roku 188l a zk|adn ivotopisn Hsek vyloil vvoj
zprvy o autorech podv a do roku lB85. Tak Frantika BakovskhoPehted djin psem- nov zachycuj teze
nictv eskhoz let l848-189B (Praha lB98) je v podstat jen soupisem dat spisovatela shr- datelstv pojednv
nutm zkladnch faktografickch dajojejich dle. Dvoje nejpodrobnjvdecky zptacovan r. 1860 do doby sou
Djiny eskliteratury konna prahu obdob, kter je zde probrno: J.
Jakubec se ve sch
Djinch literatury esk(2. vyd' z roku 1934) zabv literaturou jen,,po druinu Mje..; Dji.
ny eskliteratury Jaroslava Vlka byly uzaveny ticmi lty devatenctho stolet. Z11ruba
do let sedmdestch byla pak dovedena Literatura esk devatenctho stolet (l9o2_l907),
kde za redakce J. Vlka byly napsny kapitoly o Frant. Pravdovi (A. Novk), o K. Sabinovi
(J. Mchal),V.Hlkovi (L.ech),J.Nerudovi (AIb.Prak), oG. Pflegru-Moravskm (J.Jaku-
bec); literaturu padestch let zpracoval pro tyto djiny L. ech a rozvoj eskliteratury
na Morav a ve Slezsku v letech 1848.1870 J. Kabelk. o celko
klad novj literatury se
pokusil Arne Novk nejprve ve studii Die echische Literatur der Gegenwart (vyd. se studi
J. Jakubce v knize Geschichte der echischen Literatur, Leipzig l9l3), pozdji zejmna
v Pehlednch djinch literatury esk(1936_1939), v nich obshle zachycuje i eskpsem.
nictv druh poloviny devatenctho stolet; hodnot je a vykld ze subjektivistickho hle.
diska. Krom tchto pehlednch pokus o djiny eskliteratury vzniklo i nkolik kolnch
pruek, popisujccb a tdcch materil z hlediska pedagogickch poteb a opakujcch
v podstat soudy prac pedelch (nap. P. Va a Al. Gregor, Kat c hismus djin esklitera-
tury' l927;Jos. Kotr aJos. Kotalk, Strundjiny eskoslovenskliteratury, 1934). Vechna
tato dla podvala djiny eskliteratury pedevm bibliograficky a faktograficky bez v.raz-
,
njideov, metodologick nebo teoretick koncepce.
Prvn pokus o i d e o v v k l a d eskliteratury druh poloviny devatenctho stoletpin
sta ot. Hostinskho Umleck ruch v nrod eskmza poslednch 50 let (Almanach esk
akademie 1899), sledujc, jak se v literatue napluj demokratick idely roku 1848.
Jar. Vlek, kte se zabva| ppravnmi pracemi k vypsn dalch etap voje naliteratury,
napsal adu cennch studi o jednotlich autorech a dlchdobch' v nich se mu podailo
vylit proudn spoleenskch a estetickch idej u ns (o Hlkovi, Nerudovi, echovi aj.);
jeho kapitolyjsou dnes shrnuty do svazku Z djin eskliteratury (1960). Se zetelem k bsnic.
k'm hodnotm a k umleck form sledoval wvoj eskliteratury F. X. alda v broue

14

-_
 Modernliteraturaesk (1909).No vdeck pohled nanktersekyliteraturynaeho
obdob v irokmrmci ivota eskspolenosti je podn v rozshlch monografich i v dlch
dobovnzor.Zvlt. studich Zd. Nejedlho (T. G. Masaryk, Alois Jirsek aj.; viz Bibliografii d|aZd. Nejedlho
kladu uritho 1959 a soubor o literatue 1953). Pehledn, se zamenm proti formaiismu a proti poziti-
vistickmu popisu pedstavil wvojo rytmus literatury z poslednch desetilet devatenctho
devatenctho
stolet stolet Bedich Vclavek v vodn kapitole knky esk literatura XX. stolet (1935)'
1900;
1960),kde je Synteticky jsou zpracovny i nkter sp ecifick otzky. Vvoj spisovnetinylykld
monografick prce Boh. Havrnka (Vvoj spisovnho jazyka eskho,eskoslov. vlastivda
republiky 1936)' vvojem eskhovere se zabval J. Mukaovsk (Kapitoly z esk poetiky I, II,
Roubk,asopisectvo l94B). K osvtlen problematiky naeho obdob pispvaj rovn studie, kter se zamlejnad
z let1863-1895 vztahem eskliteratury k literaturm jinch nrod; z ncla zejlrrna F. Vodika, ohlas
i M. Wurmov Brangerolrypoezie v es.lit. (LF 1935), K. Polk, Nerudv vztah k Heinovi (MF l934-
'isz let l848-l9l8 1936); o vztahu k rusk literatue psali S' V. Nikolskij _ A. P. Solovjevov (Praha-
klasikpo roce Moskva, 1953)' I. A' Berntejnov (sbornk Iz istorii svjazej slavjanskich litratur, Moskva
Winklerov,Klasikov 1959)'Jul. Dolansk, Misti ruskhorealismu u ns (1960) aj. Vztahu mezi eskou a sloven.
dajeo knihch do skou literaturou si vmajnkter stati Frant' Votruby (Vybran spisy, Bratislava).
Z d|cboblast literatury druh poloviny devatenctho stolet J. Mchal pehledn
seuv starm obdob utdil fakta z djin eskhodramatu (1929' pipojen i seznam literatury) a z vvoje novodo-
pruka
Karla Tief. bho eskhoromnu (druh doplnn vyd' z roku 1930, s pehledem literatury) a Mil.
a zk]adnivotopisn Hsek vyloil wvoj literatury na Morav (Literrn Morava 1911). Vvoj divadla a dramatu
Piehleddjin psem- nov zachycuj teze k Pehlednm djinm eskhodivadla 1. tit. 1960). o vvoji pekla.
datspisovatel a shr- datelstv pojednv kniha J. Levho eskteorie pekladu (1957). Djiny novinstv od
vdeckyzpracovan r. 1860 do doby souasnzptacoval K. Hoch (s. vlastivda VII, 1933).
J. Jakubecse ve sch
druinuMje..; Dj-
stoleti.Zhruba
stolet
(1902_1907),
Novk),o K. Sabinovi
u-Moravskm (J.Jaku.
rozvojesk
literatury
novjliteratury se
(ryd. se studi
' pozdji zejmna
je i esk
psem-
subjektivistickhohle.
i nkolik kolnch
poteb a opakujcch
djin esk litera-
' 1934).Vechna
,beztaz.

tpin
let (Almanach esk
idely roku 1B4B.
oje naliteratury,
v nichse mu podailo
.x,
t, uecnovr aJ.);
Sezetelemk bsnic-
X. aldav broue

7
1J
 ROZVO

e-Djiny olr literatury Ill

 I

RoZVOJ DEMoKRATICK LITERATURY

e_Djiny gL literatury IlI.

 ROZVO

r'1
\',resk nrodr
lho stoIetsiln o
projev, a politick
roku 1848, utuchi
mu. eskypsanl:
kch dychtiv te
tristickho listu, i
let byli ve vzen r
pokud se nechtli
nou (F. Palack),
se tak sta|o, e na
konzervativnch tr
Vocel aJ. Mal ps
nabdali k ,'zdral
Zd|o se, jako
iva pohbench...
chvli zablskalo r
vna, pllo mezi s
ky, sdruovanhla
njch ohnisek o
(1856),jen se sta
khoodporu, dalj
lidu a na rakev vloi
dostal na sklonku
nrodn ivot rozt
spchy v zahrani,
hospodskch pot
proti politick nesr
vali se s m|dea
 RoZVOJ DEMoKRATICK LITERATURY

o b n o v e n e s k h on r o d n h o i v o L a
a utve n politickch front

r\
Uesk nrodni kulturnivotbyl v polovin pade stch let minu-
lhostoletsiln ochromen. Policejn perzekuce sthala kad svobodomysln
projev, a politick ruch, kte se tak iveln probouzel za boulivch udlost
roku 1B4B, utuchal v svzelnch podmnkch Bachova absolutistickhorei.
mu. eskypsanliteratury ,urychzeIom|o a z toho, co se objevovalo na strn-
kch dychtiv tenhoMikovcova Lumru, jedinho tehdejhoeskhobele-
tristickholistu, ielduchopatrnosti a prostednosti. Radiklov z revolunch
Iet byli ve vzen nebo umleni (J. V. Fri, K. Sabina, B. Arnold). Liberlov,
pokud se nechtli ztotonit s vldnoucm absolutismem, byli odsunuti stra-
nou (F. Palack), nebo se sami ped veejnost uzaveli. Shodou okolnost
se tak stalo, e na scn chudho kulturnho ivota zstali jenom zastnci
konzervativnch tendenc,vtinou spisovateldruhoadho vznamu. J. E.
Vocel aJ. Mal psali do asopisueskhomuzea,hlsali loajalitu viVdni,
nabdali k ,,zdravmu..rozumu.
ZdIo se,jako by v echch vldlo hrobov ticho, jako by nastal as,,za-
ivapohbench... A pece v eskm ivot,navenek mrtvm a dusnm,kadou
chvli zablskalo na asy.Na gymnasich, tebae byla postupn germanizo-
vna, p||o mezi studenty vlastenecka revolunnadena studentskkrou-
ky, sdruovanhlavn kolem psanch asopis, byly pozdjijednm z nejaktiv-
njchohnisek obnovenho kulturnho vota. Kdy zemel K. Havlek
(1856)'jen se stal symbolem statenhoprotirakouskhoa protiabsolutistic-
khoodporu, dal jeho poheb zminku k demonstraci. Shromdily se zstvpy
lidu a na rakev vloila B. Nmcov trnm propleten vavnov vnec. A kdy se
dostal na sklonku padestch let absolutismus do akutn krize, zaal esk
nrodn ivot roztvat na vech stranch. Zhorujcse finann situace, ne-
spchyv zahraninpolitice, postup prmyslovrevoluce a prvn pznaky
hospodskch potii naruily vn zk|ady Bachova reimu. H1asy odporu
proti politick nesvobod stily.Bojovnci z barikd se vraceli z vzeni, spojo-
vali se s mldea v kadphodnchvli dvali najevo nesouhlas s absolutis-

19
 zpas, avakjeho
mem a poadovali obnoven politickch a nrodnch prv. Seven policejnho
kmi potebami
a byrokratickho apartu muselo bt uvolnno. Kdy pak byla po vydn
nzorech toti sli
jnovho diplomu na podzim 1860 obnovena konstituce, rozvinul se
se v nich odpor
politick i kulturn ivot v eskchmstech v dosud nebval i.
a tm ke zkze.Y
Manifestace a slavnosti nsledovaly jedna za druhou. S vekerou slvou byl
rrpx Leorsr,ev ]
zaloen nrodn pveck spolek Hlahol (1861) a tlocvinsdruenSokol
kho, svho tchl
(1862). Lid vyhledva|i kadou pleitost,aby se mohli sejt,s hrdost mani-
enku na snmt
festovat svou nrodnost a dovolvat se splnnsvch nadj.Na ulicch se za-
vldcem nrodn}
naly nositjako raz eskhosmlenamary - kabty zdobena zapnan
nho i kulturnhc
rami- a slovanskkulat klobouky. CeI ta doba, rychle plynouc v rozj-
machinacch s vyr
sanch slavnostech,kdy se vilo, e bude spndokonennrodnostn boj
se lechtou; tm I
a kdy se kad ctil kadmubratrem, jevila se jako ,,jaTo,,nroda a svobody.
jako vedouc ini
J. Neruda vystihl tehdejnladu ve vzpomnce takto: ,,Nadenk nebi pla- Sttoprvn p:
nouc,jm mohly se dokzat divy. Dvra v budoucnost a v dve sIaobr.
celhonrodajen
Nrod se til ze svho zruovuzrozena til se na svou budoucnost' on miloval
ku sloit spleroz
sebe,a proto miloval kadhopoctivholenanroda. Byla to doba slunen. ..
valy a vyhrocovall
doba dvrnlsky, doba slavnostn...*
vanmu Palackn
esk buroazie, je se dostala do ela runhodn, chopila se tak
zvedal se nesouh
vedenpolitickhoboje.Jejsttoprvn program sledoval hlavn obnoven
oprajc se o rost
samosprvy a historickch prv a PTosazoval proti vldnm centralistickm sna-
nm buroaznm
hm federalizaci Rakouska. Sloit nrodnostn situace v echch stavla
prvasvobodal
eskouburoazii do zvltnhopostaven.Jakotovedouc tda nesvobodnho
ch. Horliv bojo
nroda mohla bt v nrodnostnm zpaseradikln a mohla mluvit v zjmu ce-
val radikln a l
lho nroda. Zrovei vak ji charakterizovaly siln oscka malomck
u inteligence i u
rysy. Bylo to zpsobovnozejmnatm,e eskburoazie,jetdve ne se
j ejihrozi|o zdola od urovn hospod
stala skutenvldnouc tdou, tuilau dobe nebezpe,
narstajcsilou lj
lidoch mas aktivn se podlejcchna bojch osmatyicthoroku. innost
iveln demokrat
,,nrodn.. strany' je ztlesovala vedouc lohu eskburoazie, dili poli.
liberln buroaz
tikov, kte byli svm povolnm pevn prvnci (asto z patricijskch
jenom zastiraly je
rodin) a kte chpali sttoprvn boj jako prvn veden pe projednvan
Ize vstn charl
u soudu s vylouenmveejnosti.
lismu ruskho: ,,
Hlavn zsady spolensttoprvn koncepce vychzely z nzoti FnaNrr.
zv|t mus usilo
re Par,acxuo (1798-1876). Akoliv se Palack osobn u nepodlel pli
buroazie pln,:
aktivn na politickm dn, udrel si nesmrnou autoritu, kterou stupovalo
jeho uznvan dlo historick a jeho vdeck vznam. V edestchletech vce, nese bojr
liberalismu v polil
pokusil se nkolikrt znovu vyloit sv politick pojet eskotzky, hlavn
jakosti, li, licom
v vodncchasopisuNrod ( 1863 a 1864) a v knize ldea sttu rakouskho (1865).
musej hrtnadr
Tyto Palackhopozdn vahy,jim byla ve vedoucch kruzch nrodn strany
protidemokratit
pikldna autoritativn vha, dosvdujpln autorovo konzervativn stano-
rodosti."*
visko. Palack sice zdvodoval historickmi argumenty esk sttoprvn
* Z |nkuDv
- Ltt...nlisty,14.srpnalB7B.

20
 policejnho zpas, avakjeho plogram nebyl svm vlastnm obsahem v souladu s historic.
bylapo vydni kmi potebami eskho vvoje a objektivn ztova|jeho postup. V Palackho
rozvinul se nzorec}:.toti slila obava ped rostouc samostatnou aktivitou lidu a zostoval
$n. se v nich odpor proti socialistickm idem, je pr vedou ke komunismu
slvou byl a tm ke zkze. Vlastn politick izen nrodn poIitiky drel v rukou Fnaw.
sdruen Sokol TIEKLeorsr,lv Rrnonn (1B1B-1903). Rieger, zatiujc se autoritou Palac-
s hrdostmani. kho, svho tchna, a |jcze slvy, kter se mu dostalo jako plamennmu
ulicchse za- enkuna snmu v roce osmatyictem, usiloval stt se politickm samo.
a zapnan vldcem nrodnho hnut. osoboval si prvo zasahovat do vechoblastveej-
plynoucv rozj- nho i kulturnho vota.im dat vce se vak zapltal ve svch politickch
narodnostnboj machinacch s vysokmi crkevnmikruhy a stavl svou politiku na spoluprci
a a svobody. se lechtou; tm postupn ztrceL sympatie, tebae si udroval svpostaven
jako vedouc initel konzervativn staroesk strany a do osmdestch let.
k nebi pla-
dvesla obr. Sttoprvn program esknrodn stranyvak vyjadoval jednolit zjmy
on miloval celhonrodajenom zdnliv. Podjeho prapolem stetvala se hned od pot.
dobaslunen
... ku sloitsplerozpor,kterse postupnv prbhupolitickhovvoje vyjaso.
valy a vyhrocovaly. Proti konzervativnmu, s t a r o e s k m u programu vypraco-
chopilase tak vanmuPalackm a Riegrem, kter byl tsnspjat s velkostatkem a se lechtou,
hlavn obnoven zvedal se nesouhlas a formoval se takzvan mladoesk liberln smr,
oprajcse o rostouc eskouprmyslovou buroaz7i.V souladu s tehdy b.
echch stavla nm buroaznmliberalismem dovolval se hlasit heselzkladnch obanskch
nesvobodnho prv a svobod a byl mnohem prunja svobodomyslnjne praxe staroe-
it v zjmuce- ch.Horliv bojoval proti vsadm aristokracie a proti vlivu crkve. Vystupo-
a malomck val radikln a nesmiiteln vi rakousk vld. Zskval iroksympatie
jetdvenese u inteligence i u lidovch vrstev. Ale jeho zsadni postup byl v prvn ad
jhrozilozdolaod urovn hospodskm zjmem na velkm rakouskm trhu a obavou ped
roku.innost narstajc silou lidovch mas. Proto i mladoesksmr ztrcel postupn svj
ie, dili poli. iveln demokratick rz, stval se nedslednm a ztotooval se s typickou
z patricijskch liberln buroazn politikou. Krsn slova, plamenn hesla a rzn postoj
projednvan jenom zastiraly jeho skuten tdn charakter. Podstatu mladoeskpolitiky
lze vstin charakterizovat Leninovmi slovy napsanmi na adresu libera.
nzorFna.rvrr. lismu ruskho: ,,LiberIn buroazie vbec a liberln buroazninteligence
nepodlelpli zvlmus usilovat o svobodu a zkonnost, nebo bez nich nen panstv
stupovalo buroazie pln,nen nedln,nen zajitno. Buroazie se vak hnut mas boj
edestchletech vice, nese boj reakce. Tm se d vysvtlit pekvapujc,neuviteln s l ab o s t
otzky,hlavn liberalismu v politice,jeho pln bezmocnost.Tm sedajvysvtlit neustlobo.
rakowkho(1865). jakosti, li, licomrnosti a zbablvmluvy ve vekerpolitice liberl, kte si
nrodn stranv musej hrtna demokraty, aby na svou stranu zska|imasy' a kte jsou zrovet
stano- protidemokratita velc neptel hnut mas, jejich iniciativy, jejich ino.
sttoprvn rodosti."*
* Z |nkttDv utopie z r. |912.

2
 Rozdly mezi staroeskoua mladoeskoupolitikou netvoily vak zkladn kompromisn a l
osnovu eskho spoleenskho vvoje v druhpolovin l9. stolet,pedstavovaly spojit politick 1
jenom dv vtve butoazni politiky. Nedslednost a tdn omezeni jejich a zskatpro nj lir
sttoprvrrho boje vedly tak Iogicky k nezdaru, neboneeily innz- Demokratickr
kladn historickkol,kter stl ped eskouspolenost, dokonit buroaz- ani samostatnp
n demokratickou revoluci. lo pitom o dv vci: jednak o vyeen pokusy radikl
otzky nrodnostni, protoe esk nrod zstal pod rakouskou nadvldou zvltrrj situace:
a by| nadle vydvn nporu germanizanch a centralistickch tendenc, valy se z jejich ve
je ohroovalyjeho z|ani ivotnpodmnky, jednak o odstrann zbytk cem byla mladi
feudalismu a o dosaentakovch politickch prv, na jejich zk|ad by bylo na konci padest
mono psobit na spoleenskvyvoj ve smyslu veobecn,demokraticky ch- Svou umleckou
pan humanity. rovnoprvnosti,
Rozvoj kapitalismu v naich zemich po roce lB4B, pokraujcnespchy vtinou tak zt
v sttoprvnm boji, nedbn zkladnch ivotnch zjmi irokch lido- Tak jako bval
''ch vrstev a stle patrnjplanost liberlnch hesel vytvely podmnky stvalo se v ede
k tomu, aby se formovaly zk|adn prvky demokratick ideologie. politickch novir
Jejich spoleenskmpedpokladem byl rstlidovch vrstev v prbhu kapita- se vtinou redal
listickho vyvoje a dokonenkonstituovn eskhoburoaznho nroda. vyuvajcejejich
V tomto hotovmnrodnm spoleenstv, stmelovanmna jedn stran spole. demokratickou li
nmi nrodnim zjmy a vlasteneckm ctnm, probhala stle zetelnj vrstev. Pravideln
tdn diferenciace a uskuteovalo se ostejrozlien protichdnch zjm' otzky, roziov
uvnit nrodn spolenosti.odrazem tohoto procesu byl rozvoj demokratic. tvorb. Zrove,
kch tendenc. Na rozdI od obrozenskhoobdob, kdy se uplatovaly demo- jejich dla a do
kraticktendence pedevmvzhled'emk feudlnm vztahm a kdy vyjadovaly pozvolna a ast
iveln zarnIeni na lidov vrstvy, smoval demokratismus po roce lB4B spvali k poznn.
k dslednmu een nrodnostn otzky, clevdom usiloval o politick do rozporu s pot
osvobozen a zrovnoprvnn lidu a pojet idej svobody a rovnosti mlo proti- slovy a mezi jeji
buroazni zarr'en. edestlta
Demokratick hnut navazolta|o na radikln demokratickou ideologii rodu. Jako ja
vykrystalizovanouu ns v prbhu revolunchlet. Samotn skupina radi- rodn hrdosti pro
kl byla vak v edestchletech u rozbita a roztrouena.Knnnr' Sanrxa historikov tchr
ije s rodinou v svzelnch hnrotnch podmnkch, marn hled zamstnn, a svornhopso
je by mu dvalo jistotu, nesm pod vlastnm jmnem publikovat a morI. n. Do cesty pokrr
n zlomen dv se r. 1859 do placench slueb policie. ElraNunr' Anxor,o sily nejvnjs
je po krtk obnovenrevoluninnosti zatkemr. 1B5B znovu internovn prohldnout a z
a posln do Korutan, VrNcnNc Vvna-HeTALsK a Kannr' Sr-alrovsr kritit,e dokzl
ustupuj z radiklnch pozic a zaleujse do mladoeskliberln fronty. nejvtbsnk <
A tak z bval radikln skupiny zbyljedin bojovnk Josnr' Vcr'ev Fnr, (J. Fuk), tepri,
ijcovem v emigraci. Ztsta| zaujatm pvrencem mylenky rozbit Ra- on a jeho druht
kouska. Tto pedstav podizoval svou tvorbu literrn i sv nov politick spoutni; vzpom
plny. Le i v jeho nzorech vystupovaly v novch podmnkch do poped ,rTrochu jsme si e

22
 y vak zkladn kompromisn a nedslednrysy, a to zejmnaploto, e Fri nebyl schopen
,pedstavovaly spojit politick program (astonereln) s aktulnmi poadavky socilnmi
omezenjejich a ziskat pro nj lidov masy.
neeilyuinnz. Demokratick hnut, je se v edestchletech iveln rozvje|o,nemlo
k o n ibt u r o a z . ani samostatnpolitick veden, ani samostatn publikanorgn; nkoliker
: jednako vyeen pokusy radikl o za|oenpolitickholistu byly bezvsledn.Tm se utvela
nadvldou zv|tni situace: demokratick ideje inspirovaly pedevm spisovatele, oz.
tendenc, valy se z jejich vera ovlivovaly jejich pohled na ivot'Jejich hlavnm zastn-
odstrannzbytk cem byla mlad bsnick geneTace' je vstupovalado veejnhoivota
zHadby bylo na konci padestch let upmn nadenrevolunmimylenkami roku lB4B.
demokraticky
ch. Svou umleckou tvorbou chtla pomhat politickmu boji o dosaennrodn
rovnoprvnosti, politick svobody a idel hrrmanity. Tito spisovatelctili
jcnespchy vtinou tak z,lazek psobit na veejn nzory i pmo, v dennch listech.
irokch lido- Tak jako bvali eln obrozent autoi zrove' vdeckmi pracovnky,
ely podmnky stvalo se v edestchletech pravidlem, e spisovatelvstupovali do redakc
t i c k i d e o l o g i e . politickch novin. Protoe nebyly samostatn demokratick novin,l', stvali
v prbhukapita. se vtinou redaktory nebo pravidelnmi pispvateli urnLmladoeskch,
ho nroda. vyuvajicejejichrelativn nzorovvolnosti, odhodlni bojovat za pokrokov
stranspole- demokratickou linii politickho i kulturnho ivota a dbt o zjmy lidovch
stle zetelnj vrstev. Pravideln styk s teni vedlje k porozumn pro denn a praktick
ichdnchzjmtt otzky, rozioval jejich znalosti tvota a dva| podnty jejich umleck
rozvojdemokratic- tvorb. Ztovei vaktato inn astv liberlnch listccli zpsobovala, e do
uplatovalydemo- jejich dla a do jejich svtovho nzoru prosakovaly liberln iluze. Jenom
a kdy vyjadovaly pozvolna a astobolestn se osvobozova|i zjejich vlivu. Pouze nkte do-
po roce 1B4B spvali k poznni, e liberln buroazie hj izk tdn zjmy a clostv se
iloval o politick do rozporu s potebami lidovch vrstev a e se otvt propast mezi jejmi
mlo proti- slovy a mezi jej praktickou innost.
edest|tazd|a se bt ,,jalem.., kterslibovalo nejbohata nejkrsnj.
ideologii rodu.Jako jaro pipadala tm, kdo tuto dobu plnou nadj, radosti a n.
skupinaradi- rodn hrdosti provali.Tento dojem siln podtrhovali takpozdjbutoazn
K-s.nnr'SasrNe historikov tchto let, chtjce jejich pkladem ukzat chvle nadenho
lrledzamstnn, a svornhopsobena shody celhonroda. Avak to vechnobylojenom zd-
a mor'l. n.Do cestypokroku stavly se vysokpekky, pod uhlazenm povrchem kva-
EIueNunr,Annor,o sily nejvnjspoleensk rozpory, kter tehdy u ns nikdo nebyl schopen
znovu internovn prohldnout a zv|dnout. Jenom nkte byli pozdji ta1r< ptozirav a sebe-
Sr,eorovsr kritit,e dokza|i piznat sv dvjklamn pedstavy. DokonceJ. Neruda,
liberaln fronty. nejvtbsnk onch let, ,,vidcjet i daleko pes ns do budoucnosti..
Vclev Fnr, (J. Fuk)' teprve na konci ivota pochopil, kolika iluzemi a povrami byli
rozbit Ra. on a jeho druhov pi svm literrnm rozbhu v dob nrodnho ,,jara,,
svnovpolitick spoutni; vzpomnaje na svho mrtvho ptele V. Hlka, Neruda napsal:
h do poped ,,Trochujsme si arci taksami zavini|i, eprvnjaro nelotak svinm krokem,

23
jak jsme si pli! Zapomnli jsme, e za prtnich paprsk novho ivota naeho,aby vlast
bud se ihned taku netopi, zanoupracovat krtci, rod se housenky ajin samostatnosti, ktt
hmyz bdn, e hospod mus ten ned hned v potcchpronsledovat a ohlasem na mir
hubit - mli jsme takovou njakou dtinskou dvru, e kdokoli to udl a tehdyjetnezr
za ns -.,,* a energickhovet
Postupn pekonvn pekek stojcchv cest pokroku, odhalovn strany a opro
a odhazovtnliberlnch iluz a poznvn skutenchspoleenskchrozpor se tm vytvely p
tvo hlavn ideov patos vvoje eskliteratury v druh polovin minulho redaktoi lIlasu, i
stolet. Nrodn listy cel
bodech jejich poli
pevnch a panov
N o v i n y , a s o p i s y ,k u l t u r n i n s t i t u c e
buroazn liberl
J. Grgr seskupil
Jakmile se zaalo na konci padestch let znovu intenzvn politicky k: platn se n'
a nrodn t, ily se pocity radostnhosebevdoma vlasteneckhrdosti
(1827- 1907) a
a panovalo inorodnaden.Jestlie vak nemly byt tyto pocity a n|ady
jenom doasnma spontnnm projevem, bylo zapoteb uzpsobit spoleen- (1823- 1BB0).
Mladoesk p
sk a kulturn ivot tak, aby dval dobr monosti vestrannse vyvat
tickho zarr.er
v novmnrodnm duchu a aby bylo lze jej mylenkovusmrovat.
zac a proti vde
Prvn snahou bylo za|oitnoviny, nesenopozinmduchem proti tehdej-
crkevnm boji a.
mednm, vldnm Praskj,mnouindm.Ne bylo dosaenopovolen vydva-t
vateli Nrodnch
eskpolitick list, psali nkte politikov a spisovateldoasndo liberln
orientovanch praskch asopisnmeckch, protoe tyto asopisy pece Jr.run Annns. J
jenom mly jistou volnost slova. V asopisechTagesbote rozenmudenj
aus Bdhmennebo Prager
vatelm prozral
Morgenpostobjevovaly se lnky Riegrovy i prvn urnalistickpokusy mladch
lrysokou hodnotu
spisovatel,napklad J. Barka nebo J. Nerudy. Prvn koncesi k r,ydvn
rysosti. Tito spiso
politickch novin zskal prask advokt Alois Krsa; do redakce jeho asu
,,podarou,o, v dlc
(1860-1863), ktet zaa| vychzet na podzim roku 1860, vstoupila vtina
rodnch list prc
pokrokovch eskch urnalist - V. Yvra, K. Sladkovsk, J. Neruda,
projev ivelnh
J. Knedlhans-Liblnsk, P. Chocholouek. as vak ztratll brzy sv znan buroazn liber]
postaven. Kdy zmnil A. Krsa jeho politickou orientac a postavil se
rmce a dt mu
za Schmerlingovu norovou stavu zrazujci prvotn vldn sliby, pestou.
zory eskhoma]
pila tm cel redakce asu do novho listu, do Hlasu (1862-1865), aby
Protoe se te
v nm pokraovalav prosazovn federalistickkoncepce a pokrokov demo-
bovalajejich kon
kratickho smru polltickho a kulturnho ivota.
psan denik Poli
Mezitm se staly hlavnm eskm politickm orgnem Nrodn listy, za|o.
(1863-1866) a
roku 186l a ovlivovan vdci konzervativnho smru F. Palackm,
,en pozdji pod titule
F. L. Riegrem a Frantikem Augustem Braunerem. Ve smyslu eskhohisto.
hlas J. S. Sxnn.ri
rickho ptva sledovaly federalistickcle. Podle programovhoprovoln, je
politikovi a urn
sepsal Rieger, chtly ,,napomhati politickmu a obecnmuvzdln nroda
ml vedouc po
i. NL 23. bezna 1890. podailo se dos

24
 novhoivota naeho,aby vlastn silou dospl ve spolku nrodv rakouskch k on stavn
housenkya jin samostatnosti,kter jedin mebti hradbou nanrodnosti, dstojnm
pronsledovat a ohlasem na minulosti,,. Za redaktora Nrodnch list byl vybrn mlad
i to udl a tehdyjetneznrnadvoktJuLIUS GRGB'(1831-1896). Za jeho agilnho
a energickhoveden promovaly se noviny v orgn formujcse mladoesk
odhalovn strany a oproovalyse od psoben konzewativnch tendenc. Pozvolna
rozpor se tm vytvely podmnky k tomu, aby mohli pejt do Nrodnch listspn
in minulho redaktoi Hlasu, a r. 1865 byl tento asopiss Nrodnmi listy slouen.J. Grgr
Nrodn listy cele opanoval a uril jim svj proglam. Stanovil v hlavnch
bodech jejich politickou linii a potlaoval nzory druhch redaktor.V jeho
pevnch a panovanchrukou stvaly se Nrodn listy bojovn polemickm
buroaznliberlnm asopisem,mluvmzjmi eskprmyslovburoazie.
n politicky J. Grgr seskupil kolem sebe adu politicky a urnalisticky innch pracovn-
k: platn se na mladoeskpolitice podlel jeho bratr Eouano Gncn
hrdosti
(LB27- 1907) a zejmna oblben novin a enk Kl.nnr, Sr,eorovsr
pocitya nlady
(1823-1880).
it spoleen-
Mladoeskprogram pitahoval nktermi rysy tak spisovateledemokra-
se vyvat
tickho zamIen Imponoval jim pevn postoj Nrodnch list proti germani-
zaci a proti vdeskmunacionlnmu liberalismu, shodovali se s nimi v proti-
protitehdej-
povolenvydvat
crkevnmboji a v odporu viaristokracii. Redaktory a pravidelnmi pisp-
do liberln vateli Nrodnch listse proto stali Vrzsr,av Hr,mr, JaN Nnnuoe a pozdji
asopisy
pece Jlrur Annns' J. Grgr, kter dokzal vtisknout Nrodnm listm, nejvce
nebo Prager
rozenmudenku, vylrrann mladoeskrz, nechval oblbenm spiso-
pokusymladch vatelm prozrava vypotavjistou volnost. Jejich piinnm udroval
vysokou hodnotu svholistu i zjem tena zrovet vzbuzoval dojem velko-
i k vydvn
jeho asu rysosti.Tito spisovatelvakpsali ve svch pspvcch,umsovanchponejvce
vstoupilavtina ,,podarou,,,v duchu, kter nebyl totons Grgrovmi nzory, a tak se do N-
rodnch list promtala spletitost tehdejchnevyhrannch pomr. Vedle
, J. Neruda,
projevivelnhoi uvdomlhodemokratismu znIy zjejich strnek typick
svvznan
a postavil se buroazn liberln tny; vedle sil povznst esk vot z provincilnlro
i
rmce a dt mu pokrokov demokratick smr vldl v nich ivotnstyl a n-
sIiby, pestou-
-1865), aby zory eskhomalomka.
pokrokovdemo. Protoe se tento list vymabval z vlivu vdc nrodn stTany' pote-
bovala jejich konzervativn politika vlastn urn|' Nejprve j slouil nmecky
psan denk Politik (od r. tB62), od konce nsledujchoroku eskNrod
lis, za|o.
(1863-1866) a potom zejmna Nd'rodnpokrok (1867-1868)' vychzejic
F. Palackm,
pozdji pod titulem Pokrok(1869- 1886).V tchto listech ziskva|rychle vlivn
eskhohisto-
hlasJ. S. Srnn.rovsr (l831-1BB3). obratnmu, v jednn nevybravmu
provoln,je
politikovi a urnalistovi, kter v|d| znartmi finannmi prostedky a kter
vzdlnnroda
ml vedouc podl na organizovn eskprmyslov a obchodn buroazie,
podailo se doshnout v polovin edestch let znamnho postaven

25
hlavn vyhrocenm protirakouskm radikalismem. Ale po nedlouh karie nky a vtvarnky
byl ve vru politickch boj hospodsky i morln zlomen a zrnzel ze scny koly nrodnho
eskho veejnhoivota. nosti s novou tvol
Vedle vysloven politickch list zasahovaly inndo soudobho poli. udret oficiln c
tickho a kulturnho dn tak asopisy humoristick. Nejoblbenj novan innosti.
by|y Irtmoristicklist1 (od r. 1B5B)vydvanJ. R. VnlrKEM, do nich pisp. leck besedy stra
vali mnoz vznanautoi (napklad J. Neruda). Po dlouh |taoznta|se jednnch jednot
z nch formou satiry a vtipu, slovem i obrazem voln hlas nrodnho a demo- zaHIkovazenj
kratickhoctn.Z asopis, j evychzelY jenom kratdobu, vynikaly zejrn- edestlta1
na dva listy, v politick satenavazujcna Havlka a na silnou tradici satiry kulturn instituce
v letech 1B4B-IB49, a to Brejk (1861-1863) a otek(1863_1864), izen en a prohlou.
Bonrcrrnm Mosunnm. i kdy chtly zacl
Centrem rozvenhopolitickho ruchu v edestchletech b;'la Praha. ruiv politick l
Ale jeho vlny se ilyrychle v eskchkrajch i na Morav. Dobe je to patrn besed znesnad<
na rozkvtu re gion1n urnalistiky. Vtinoumly tyto asopisypouze tam pevldalo n
krajov dosah, ale nkter mly urit vznatn pro diferenciaci politickho o sociln postav
ivota. obecnou dleitostrnly napklad nkter listy vydvan na Pod- 1862 z podntu I
ipsku. Hned od potku edestchlet iv komentoval eskveejn ivot Komplikovaly ro
asopisBoleslauan (1860-1867) a dostal se do poped zjmu hlavn v dob Nrodnho divad
polsk revoluce pro sv vyhrann polonofilsk stanovisko a pro opoztni Snahy sloui
zamien viveden nrodn strany. Fnexrrnx VIxKr,nn, jen byl na as pracovnk vedl1
v Boleslavanu blzkm spolupracovnkem politickho a odbornho publicisty se diferenciace
Ruoor,r.,r'TrrunN-Texrsn, vedl sm ve stejnmtnu jetasopisPrauda(1863). aby vznkala jedr
Bsnk a urnalista EnvN prrqlr'nnpsobil v asopisechip (IB70-lBB4) kulturnho ivota
a Podipan (od 1870) bojovn v duchu mladoeskm.Jirrou protivhu pra. dvoj proud. V.
skhopolitickhovedenpedstavovaly nkterlisty moravsk.V poloednch zjrny, je vak
Morauskjlchnouindch(lB5B-IB72), v olomouckm Morauanu (1862-l863' nosti, rodily se
IB72-IB79)' v brnnsk Morauskorlici (|863-|872) i v dalchpublicistic. lidovch Vrstev z
kch orgnech odrel se vtinousiln vliv konzervativn lechtya katolick va|y jejich krit
crkve. hm a inspirovl
Pln rozvinut kulturniivotrovn vyadova|,aby seustavily takovorga.
nizan zk|adny, kterby umoovalyb|izk vzjemn styk umlca kter
by pomhaly jejich pmmu spojens kulturnm publikem. Pratstudenti No
a mIdese schzeli v Akademickm tenskm spolku(za|. lB49)' na oblbench
pravidelnch sobotnch besedch organizovanch na konci padestch let Revolun rc
zensk literat
J. Barkem, v r;znch praskch kavrnch nebo v soukromch bytech
(napkladuJ.V' Frie),aby se spolenbavili, vymovali s\nzory a etli v nrodnm ivc
navzjem svprce. Ale krom toho volalo se po utvoen kulturn instituce a formovn no
celonrodn a reprezentativn' Proto byla za|oena Umleckbueda (1863). k tomu, aby por
Sdruovala vechny soudobspisovatele,stari mlad, rznch umleckch tomuto utven
a nzorovch sklon.Jejm poslnm pmo bylo spojovat spisovatele, hudeb- velikost a slvu

26
 nedlouh
karie nky a vtvarnky, na spolenchschzch,pednkch a diskuschvyjasovat
zmze|ze scny koly nrodnho umn, pispvat k jeho rozvoji a zprostedkovat styk veej.
nosti s novou tvorbou a s jejmi problmy. Rozporn nzory a sklony a snaha
soudobhopoli- udret oficiln charakter spolku vak od potku ochromovaly vsledky pl-
Nejoblbenj novan innosti.Nkte spisovatel(napklad J. Neruda) se dokonce Um-
donichpispi leck besedy stranili, protoejim bytro ciz nezsadova plan ovzdupi
lta ozval se jednnch jednotlivch odbor. Pesto se stala UmIeck beseda, hlavn
a demo- zaH|kovazenliterrrrho odboru, zvanou a prospnoukulturn instituc.
lynikaly zejm- edestltapinesla vydatn rozmachkulturnho ivota.Noviny, asopisy,
tradici satiry kulturn instituce, otevenProzatmnhodiuadla- to vechnoslouilojeho roz-
_1864)' izen ena prohlouben. AIe zrovei do vech tehdejchkulturnch instituc,
i kdy chtly zachoviwat nestrannosta chtly mt celonrodn el,zasahovaly
byla Praha. ruiv politick spory a stetn rznch kulturnch koncepc. V Umleck
je to patrn besedznesnadovaly prc a leckdy zpsobovaly,e msto tvrhoprosted
casoplsypouze tam pevldalo napt skupinovch boj.Ye Suatoboru- spolku, kter peoval
i politickho o sociln postavenspisovatela o uchovn estnpamtky zeneLcn' (za|.
na Pod- L862 z podntu F. Palackho) - ovlivovaly rozdlovn studijnch stipendi.
veejnivot Komplikova|y rovneendivadeln otnkyv innosti Sboru pro zbudovn
hlavnv dob Nrodnho divadla.
a pro opozin Snahy slouitzjmy a hlediska vecheskyctcichvTsteva vechkulturnch
jenbyl na as pracovnkvedly znovu a znovll jenom k nutnm nezdarm. Nebozostujc
publicisty se diferetrciaceeskspolenostineposkytova|a re|n pedpoklady k tomu,
sPrauda(I863). aby vznikala jednotn a celistv nrodn kultura. Vvoj literatury a problmy
rp1tslo-taa+; kulturnho ivotav edestchletech potvrzuj, euvnit eskkultury existoval
protivhu pra. dvoj proud.Vedle tendenc,jesice budily zdni,ereprezentuj celonrodn
V poloednch zjmy, je vak vyjadovaly ve skutenostinzory a vkus buroazn spole.
(1862 - 1863, nosti, rodily se prvky demokratick kultury. Rostly z votniclnpodmnek
publicistic- liclovch vrstev a vykoisovanch mas, odrely jejich nzory na |vot,odpo.
a katolick vdaly jejich kritickmu postoji k soudobm pomrm a spoleenskmvzta.
hm a inspirovaly se jejich Sny o lepm uspodn budouc spolenosti.
takovorga-
um]ca kter
Prat
studenti N o v p o s t a v e n l i t e r a t u r y v e s k m v o t
na oblbench
i padestchlet Revolunrok 1B4B zmnil spoleensk postaveneskliteratury. obro-
ch bytech zensk literatura, je mLadleit a v uritchchvlchi vedouc msto
si nzory a etli v nrodnm ivot, erpalasvhlavn impulsy z procesu rozkladu fetrdalismu
kulturninstituce a formovn novodobho butoaznho nroda. Zamovala se tedy hlavn
beseda(1863). k tomu, aby pomhala uvdomovat si a rozvijet ty vlastnosti a ty ideje, kter
umleckch tomuto utven nrodn pospolitosti nejlpevyhovovaly. Ukazova|a s hrdost
hudeb- velikost a slvu nrodn minulosti' S nadjemi se dovolvala slovanskspolu-

27
prce. Spoluuwela ideologii, z ni by mohla vychzet taktika a strategie spolenmcelmr
nrodnho zpasu. Hledala ve venkovskmlidu rysy, kter podle dobovho votn funkce l:
pojet nejlpevyjadovaly osobitou tvnost nroda ajeho charakterovjdro. diferenciace uvnit
Snaha postihnout specifickprvky, kter odliovaly esknrod jako celek poteba udret a
od nrod ostatnch ajejicb prokzan existence by tedy podporovala i prvo snaha literaturY z
na vlastn nrodn ivot, to byl jeden z h|avnich cl obrozenskliteratury. politice, o nspil
Rok 1B4B znamenal dleitmeznk v procesu formovn esknrodn votu. Do popec
spolenosti.Literatura, dosud pevn spjat s koly, kterslouily tomuto pro. kladlo se za kol
cesu, ocitla se na rozcest.Lze pokraovatpo dosavadnchcestch, kdy mla aby se nevyhbalr
literatura na mysli uvnit nerozlienou nrodn spolenostv jej celistvosti, hala eit historit
charakterizovanou spolenmi znaky a spolenmi nadjemi? Anebo bude citlivost pro sou
muset literatura hledat nov cesty, aby si uchovala sv spoleenskydleit svou odpovdnost
msto?Toto dilema bylo jasn postavenou v prbhu osmatyictho nosti. IVajped l
roku v souvislosti S ostrou diferencaceskspolenostiza revolunchud- danch svazcch
|ost.Zsadn zmnu postavenliteratury ve spolenostiuvdomil si poprv pedstavm o pln
Kannr, SarrNa, kdy psal svou vahu Demokratickdliteratura(lB4B). To pe- zmnily. Stle a
vratn, co bylo v Sabinov stati eeno, tka|o se prv pesunu funkc lite. nosti nabv v je
ratury. Podle Sabiny mla literatura pedevmslouit zpasu za osvobozen ke snm,ale m
lidu a mla usilovat o to, aby pochopila a vyjdila skutenzjmy, poteby literatury k ivot
a hlediska lidovch vrstev. Nejvymrou umlecktvorby tedy u neml bt utvej, prolnaj.
nrod, v sob uzavren a pracujici k poslenvlastn svbytnosti a celistvosti, tou a promnliv<
nbr zjem lidu a spolenzjem celhoutiskovanholidstva. Idel svobody, kterse musstt '
pojman z hlediska lidu, pesouval se tak ped zvltni zjmy nrodn. valo plnou pokrol
Jakmile se na konci padestch let veejn ivot uvolnil, dostala se Sabinou vyvoj eskli
vysloven otzka znovu na poad dne. Byla eenaumleckou tvorbou, zab- nrodnostn situa
vala se j literrn kritika, stvala se pedmtem otevench polemik. Nzory lidovch vrstev
mladch spisovatel,kte se dostvali na sklonku padestch let do elakul. objektivn poteb
turnho dn, prosvtalo od potku vdom novho postaven literatury v zpase proti n
v nrodnm ivotsouhlasns nzory formulovanmiv revolunchletech 1B4B otzka vztahu s
a IB49 radikln orientovanou literaturou. Hned prvn z etnchsvch zsad- vraci a je v kor
nch lnk o kolech soudob literatury psal Neruda s vslovnm zetelem Ale nic to nemn
k tomu, e dobavo| po jin literatue, ne by|a doposud: ,,Tmie zpsoby, po roce 1B4Bv p,
jakmi pedkovnaisob ku slv pomohli, nememeovempokraovati;ne-
nosti literrnho
chceme tak,ponvadaspokroil a jeho poadavkyjinmi se staly. Snaense zapoteb, aby od
lidswa zakusilo novobraty, duch lidsk promnil svmanifestac... Neznme
vhradn individuelnho snaense jednotlivch nrod, znme ale mocn
smr celho lovenstva,jen ovem zase individulnosti vechna prva Nstup
ponechv, pokud se zjmm obecnjmneprotiv...*
V rmci nov pojmanhopostavenliteratury, je se m podletna pokroku V polovin pa
Pevldal klid a
* Ze stati Nyn, obrazy ivota 1859.
nov Kytici (1B5

2B
 taktika a strategie
spolenmcelmu lidstvu, utvej se v druh polovin 19. stolet nov i.
podle dobovho
votn funkce literatury, kterodpovdajpodmnkm zostujcse tdn
charakterov
jdro.
diferenciace uvnit nrodn pospolitosti. V prvnm obdob stv se aktuln
nrodjako celek
poteba udret a znasobit vsledky revoluce roku 1B4B; odtud pramenila
podporovala i prvo
snaha literatury zaujmat stanovisko k vcem veejnho votaa jej blzkost
literatury.
politice, o nspisovatelvili, e m:e krsn revolunidely pivst k i-
esk nrodn
votu. Do poped vystupuje poznvac funkce literatury. Zejrnna prze
y tomuto pro-
kladlo se za kol, aby pravdiv zpodobila nov vztahy v nrodn spolenosti,
cestch,kdy mla
aby se nevyhbala dnmvnm problmma aby poukazemk nim pom-
v jej celistvosti,
hala eit historick otzky lidstva. Zrovc v tehdejliteratue vzrstala
mi? Anebo bude
citlivost pro soudob sociln problmy. Avak spisovatel,upmn ctc
spoleensky dleit
svou odpovdnostvispolenosti,zanalitrpt i pocitem cizoty v ttospole-
o s m a t y i ct h o
nosti. Maj ped oima hotovou kapitalistickou spolenost,ijv jejch pevn
za revolunch ud-
danch svazcch jakob zaklnni, citi, e dan vztahy neodpovdaj jejich
uvdomilsi poprv
pedstavm o plnm,astn naplnnmlidskmivot,a toupo tom, aby se
(lB4B).To pe.
zmnily. Stle astji se objevujc pocit zk|amn soudobm stavem spole.
pesunufunkc lite-
nosti nab v jejich umlecktvorb mnoha podob: projevuje se jako nik
za osvobozen
ke snm,ale mestiti v postoji revolunhoodboje. Vechny uvedenvztahy
zjmy, poteby
literatury k ivotu, kterse v tomto obdob bu nov, nebo na novm stupni
tedyuneml bt
utvej, prolnaj se v celm nsledujcmvyuoji literatury, odrejcesloi-
i a celisvosti,
tou a promnlivou problematiku umn v kapitalistick spolenosti,umn,
Idel svobody,
kterse musstt mluvmlidu, tlumonkemjeho vztahu k ivotu,aby si ucho-
zjmy nrodni.
valo plnou pokrokovou platnost pro spolenosta projej progresvnv1voj.
dostalase Sabinou
Vyuoj eskliteratury ovlivovaly ovemi nadle zvltn podmnky, dan
tvorbou,zab-
nrodnostn situac ech. Ani tehdy, kdy se literatura snaila bt mluvm
polemik.Nzory
lidovch vTstev a nezastvat stanovisko bohatnouc bwroazie, nemizela
let do elakul.
objektivnpoteba pihletk spolenmzjmm celhonrodnho spoleenstv
literatury
v zpase proti nrodnostnmu tisku,ktery ohrooval samu existenci nroda.
letech1B4B
otzka vztahu spoleenskhopokroku a nrodnch zjmi se proto neustle
chsvchzsad. vraci a je v konkrtn historicky danch situacch znovu a znovu eena.
nm zetelem
Ale nic to nemn na skutenosti,eje postavenliteratury v nrodnm ivot
,,Tmiezpsoby, po roce lB4B v podstatjin,ne bylo pedtm. Pro dosaenpokrokov in-
pokraovati;
ne-
nosti literrnho dla nestailou, aby rostlo z vlasteneckhosmlen.Bylo
isestaly.Snaen
se
zapoteb, aby odre|ozjmy a hlediska lidovch vrstev.
,.. Neznme
znme ale mocn
i vechnaprva
Nstup mlad literatury - Almanach Mj (1B5B)
podletna pokroku
Vpolovinpadestchlet se v literatue nedlo takka nic pozoruhodnho.
Pevldal klid a neinnost,podobn jako v celm veejnm ivot. Po Erbe-
nov Kytici (1853)' kter obsahovala krom zvrenVtkyn starbsn,

29
mohly vzbuzovat pozornostjenom przy B. Nmcov.Jin pedstavitelstar vyvolalo spolen1
generace spisovatel, vznamnch pro literrn ivot tyict'ch let, bu ze- Fri a jeho stoup
meli (J. K. Tyl, K' Havlek),nebo se sthli do stran(V. B. Nebesk' F. B. a aby mohli vysr
Mikovec). T'i neetnautoi druhoadho vznamu, kte se dostali ani pedpoklady l
do poped kulturnho dnza absolutismu, dnumleckhodnoty nevytv. ni zpas obou }
eli, i kdy si udrovali pozice v kulturnm ivot (Jaw Enaznn Vocrr,, Vcr'av Sehrl vak dle
rur,c, Jaxun Mar,). Spothali na taktiku mrnho, opatrnho postupu latentn rozpor rr
a zdvodovali svstanovisko tim, e vechny svzeletehdejhoivota byly no rozdlen liter
p zpsobeny nerozvnosta ukvapenost radikl, kte bojovali na barik- Prvn in Fri
dch a tm p byli pinou rrezdaru nrodnho sil.Dvovali slibm, jich hlasili, aby veej
se jim dostvalo z Vdn. Jejich stanovisko ustraenloajality a pasvnho spisovatel. Uin
vykvnvak nebylo urenojenom vnjmiokolnostmi po potce revoluce. A. J. Vrtka St
Vypl1valo logicky ze samhotdnhocharakteru tehdejesk buroazie' Jej csaovny a Fral
relativn nerozvinutost a siln malomck charakter, ktery byl jetzesilovn ve vdeskmsbo
strachem ped kadm rznrn krokem a obavami, aby nerostla loha lidu, ty a celisvosti r
to vechno pmo ovlivovalo jej sklon k pasvnmua ideov nedslednmu Avak tato loaji
stanovisku. padestch let k i
Protoe nem]a buroazie sama dost sil k aktivnmu veden nrodnho z- V ttosituaci
p a s u ,s t u p o v a sl e v z n a mn r o d n a d e m o k r a t i c k y u v d o m l i n t e l i - vytvoit dnv
gence. Rostla vha zejmna mlad slcvrstr,y eskchvzdlanc, kter vlivem nepzniv
si uchovala nadenpro revoluci roku 1B4B, kter nemla dn zvazky inteligence, je s
k vedoucm pedstavitelmstarnrodn ideologie a kternestly v cest dn a v asopisechji
existennohledy. Studenti, kte se s mladiswou horlivost hrnuli do veej- ko1a.Tvoila s!
nho ivota, spatovali vechny nadje v budoucnosti a ideou spoleenskho iveln nesouhla
pokroku chtli dit svou dalprci. Jejich pevaujchumanitn vzd|n a spojovala je tr
a dvra, e psobenmosvty a enmvzneenchspoleenskchidej lze i nebojcnost l1
ivot uinit lepm,vedl je astok tomu, e se stvali spisovateli a urnalisty. Pestoe museli t
V tto innosti,ji pojmali jako obtavou slubu nrodu a pokroku, vidli se od minul lite:
svnejdleitj posln. autory, kte byj
Hlavnm heslem,na nm sevichni shodovali, bylo prolomit klid a nein- chov bsnickn
nost a manifestovat inem, nejenom slovy, nrodn a demokratick ctn. a skutenosta
Prvrim skutkem, kter se mlad skupin spisovatel,vedenJosnnnlr Vcr,l. lvota, nespokoj
vpm Fnrnm,zdai|,byl almanach Lada-Nila (|B55). Z m|adchautor do n- ve smru revolr
ho pispli V. . BnNor, SrnNrcx, J. Kor,, A. rnl.ucn, Anwa Szavsx, nesouladu rnezi.
B. JlNoa, J. E. So'rxa. Vlastn umleck vznalli. almanachu vak nebyl je nsledovala 1
velk; v nepli vrazrtch pspvcch pevldala nIada chaotickho ro- se obraceli s podr
mantickhosnn,je bylo mlhavou reakc na tivostsoudobnrodn a poli- obdivovali konk:
tick situace. Pesto dala Lada-Nila podnt k prudkmu konfliktu, kter ml vlastnost esk
v podstat politick smysl. Veejn vystoupen radikl, kte nadto ostenta- kouzelnpoezie
tivn pipomnali tvorbu H. Heina, bsnka radikln demokratickideje svo- Vedle nich ukaz
body, nejasn formulovan poadavek obratu literatury k ivotu, to vechno dlem bsnickr

30
 vitelstar vyvolalo spolenodpor pedstavitel konzervativnch a liberlnch tendenc.
let,bu ze- Fri a jeho stoupenci nemli dnpublikanmonosti,aby se mohli brnit
B. Nebesk.F. B. a aby mohli vysvtlit a rozvinout svou pedstavu umn. Nebyly tedy dny
kte se dostali ani pedpoklady k tomu, aby byl u uprosted padestch let vybojovrr literr-
hodnotynevytv- ni zitpas obou koncepc do konce, a Friv okruh spisovatel se rozpadl.
Vocnr,,Vcr,av Sehrl vak dleitouroli tm, e se ve sporu o jeho almanach odkryl znovu
postupu latentn rozpor mezi dvojm progIamem esk literatury a e jir,:.bylo obnove-
ivotabyly no rozdlenliterrnch front.
iovali na barik- Prvn in Friovy bsnickskupiny pimltak ty, kdo s jejm silmnesou.
slibm, jich hlasili, aby veejn vystoupili a aby se pokusili dosvdit loajalitu eskch
a pasvnho spisovatel. Uinili tak almanachem Per|l esk (IB55), vydanm za tedakce
porcerevoluce. A. J. Vrtka Sborem Muzea Krl. eskhona pamtku pjezdu rakousk
buroazie. Jej csaovny a Frantika Josefa do Prahy, a pozdji jet nkolika pspvky
byljet
zesilovn ve vdeskmsbornku Viribus unitis (IB5B), kter zdirazioval mylenkujedno.
lohalidu, ty a celistvosti rakousk e (B. Peka,J. Picek, K. J. Erben, V. Furch).
nedslednmu Avak tato loajln politick a kulturn koncepce neinspirovala na konci
padestychlet k dnmuaspo prmrnmuliterrnmu dlu.
nronibo z- V ttosituaci, kdy stargeneTacedruhoadch spisovatelnebyla schopna
m l i n t e l i . vywoit dnvznamnjliterrn dlo a kdy Friova bsnick skupina se
vzdlanc,kter vlivem nepznivch okolnostrozttila,chopila se iniciativy generace mlad
dnzvazky inteligence,je se seskupila kolem V. Hr,xa a J. Nnnuoy v alrnanachu Mj
v cest dn a v asopisechjimi izench. Tato generace byla oznaovnajako mjov
hrnuli do veej- k o l a. Tvofi la sktrpinu nzorovpomrn celistvou.Vem lenmbyl spolen
spoleenskho ivelnnesouhlas se soudobou skutenost, kterou mili nadjemi roku 1B4B,
itn vzdln a spojovala je touha bojovat literaturou o idely nrodn a lidsk svobody
ch idej lze i nebojcnost vystoupit s kritikou konzervativnch sloek eskspolenosti.
a urnalisty. Pestoemuseli mjovci eit novkoly mylenkovi umleck, neoddlovali
a pokroku,vidli se od minulliteratury dnoupropast.Naopak, hledali v literrn tradici
autory, kte byjim pomhali je zv|dat. Hlsili se zejmnak Mchovi. V M-
t klid a nein- chov bsnickm dle vyciovali intenzvn provan rozpor mezi idelem
ickctn. a skutenosti a na|zali v nm paliv a kacskotzky po smyslu lidskho
JosnrnuVcle- ivota,nespokojujcse dnou ustrnulou pravdou. Mcha naznaoval cestu
autordo n- ve smru revolun romantiky a usnadova| na|zat vraz pro vyjden
Amre Szavsx. nesouladu rnezi de|y, kter byly formulovny roku iB4B, a mezi skutenost,
u vak nebyl je nsledovala po porcerevoluce. Bsnk Mje vak nebyl jedin, k nmu
chaotickho ro- seobraceli s podntnou ctoua s uznnm' V worb B. Nmcova K.J. Erbena
nrodna poli- obdivovali konkrtnobraz nrodnho ivota a bsnickvyjden zkladnch
kter ml vlastnosteskho lidovho lovka,jeho svtovhoa mravnho nzoru i jeho
nadto ostenta- kouzelnpoezie: tito spisovate|naznaovalicestu ve smru rozvoje realismu.
ickideje svo. Vedle nich ukazova| tm smrem svm statenmosobnm postojem i svm
, to vechno dlem bsnickm K. Havlek; jeho schopnost a odvaha toit satirou

21
 emancipovala odv
na stinn a nedoucry'y nrodn povahy i jeho neobyejnreln smysl
lro spoleenstv, al
pro skutenost,kter se promtal v jeho verchstrohm, ale pesnm bsnickm
mylenkami, kter
vyjdenm, dva|y mjovcm etnpodnty.
v nse mdl v
Mnohem vce ne souvislost s literrn tradic byly vak v tvorb mladch
( 1 8 5 9 ,1 8 6 0 , 1 8 6 2
autor patrn nov rysy. Sv prvn vere otiskovali ponejvce v Mixovcov
Hlka. Bylo v nicl
Lumru. Tento asopis, za absolutismu jedin esky psan beletristick list
nebo V. Hlka, ve:
(Mikovec jej dil od r. lB51 do svsmrti, 1862) mlpro literaturu padestch
z nich neml takov
let neobyejn vznam. otiskoval sice nejrznorodjpspvky, dobr,
t spisovatel,al
prmrn i slab, pevaovaly v nm peklady, ale udroval kontinuitu
Vclk vznam
eskliteratury a jedin dval monosteskypublikovat. Poprv vystupovali
prve NnnuDo r(
v nm na veejnost tak mlad bsnci Neruda, Hlek, Pfleger, Bark, Janda,
autoi soustavn a
Mayer.
obrazy ivota pe'
Svm eklektickm a neraznm charakterem ovem Lumr neodpovdal
jejich snm, a pToto se brzy snaili zaLotvlastn asopisa osamostatnit se. skutenoubojovou
jovci dovstdo ko
Na potku roku 1B5Bshromdili z podntuJ. Nnpuoy aV. Hr,x.t svpr-
mickdiskusi avj.
ce a vydali spolenalmanach M dj, pojmenovanna pamtku Mchova Mje.
v hlavn koly sor
Krom obou inicitor pispli do sbornkubsnmi nebo przou A. Hnvoux',
na vytenlinii, d
R.. Mavnn, B. Jesoa, K. Svrr,, S. Polr,rpsx a J. Banr (redaktor alma-
ujal jejich veden
nachu), ze starchJ. V. Fnr a jeho manelka ANNa Szevsr, K. Sasrxa,
vyhrannost a st
Jen Per,acx, K.J. Ennnx'a BonNe Nmcov. rzrl stanoviska
Almanach Mj, jeho hlavn vznam spovalve spolenmvystoupen
a zanedlouho pe
cel skupiny talentovanch spisovatel, vyvolal v eskveejnosti boui.
S ponkud odl
Podntil vmnu nzor na orientaci literatury a pispl k vyjasnn jejho
kovho tdenku
spoleenskhomsta. m mohl zpsobit almanach takov pobouen? Jist
ad polemick ja
k tomu pisplo v malomckchpomrech praskhoveejnho ivota
zklad' k velkmu
pomylen,e se na nm podleli revolucioniz r. 1B4B, proputnz vzen
kch rodinch a kl
(Fri a Sabina), nebo Neruda, kter krtce pedtm vzbudil nevoli svm
na zajmavost a l
Hbitovnm kvtm. Ale hlavn dvod byl uloen pmo v obsahu knihy.
kronika hodn p
Z jejich strnek bylo zeteln ctit odbojn tn, jin, nena jak byla veejnost
ale v beletristick
zvyK. ozvala se v nich rozervanost, vyjadujc zklamn zpsoben
kter pevzal po l
ztrtou ivotnch iluz (Nerudova reflexvn bse o imonu Lomnickm,
.vereMayerovy' vzpomnkov staSabinova o Mchovi). A za druh z nich, Prahu (1864-lBe
byl vak reprezen
byla patrn snaha zobrazit pravdiv ivot, lkzat oteven jeho disonance,
Vechny tyto
odkrvat propast mezi srdenmilidskmi vztahy a upmnmi city a mezi
spojovaly zbavu
pokrytectvm vychspoleenskchvrstev (Nerudova ptza Z notinl'knihy
vnm pvodnc
novinke, povdka Hlkova a K. Svtl).ob tyto tendence'vryznvalvpole-
a uskuteovaly
micky proti star pedstav literatury, je poadovala pasvn pizpsobivost
a ohlas u eskch
pomrm a vedla k zastrntdnchneshod.
Skupina bsn
Almanach Mj na rok 1B5B manifestoval nstup mlad literrn generace
let. Pedstavovalj
a stal se historickm meznkem ve vvoji naliteratury tm, e se v nm cel
R. Menon a A. H
skupina spisovatel(nejenjednotlivci jako napklad v tictch letech Mcha)
3-Djiny ek |itmtr!' I:
32

-
 reln smysl emancipovala od vlunzvislosti na potebch utven a scelovn nrodn-
pesnmbsnickm ho spolcenstv,aby se inspirovala humanistickmi idely ,,velidskmi..,tj.
mylenkami, kter ore|y problmy a rozpory kapitalistick spolenosti,
v tvorbmladch v nse mdl vce prohlubovalo jej vnitn rozr&ziovn. V dalch]etech
v Mrxovcov (1B59, l860, 1862)r,ylyjetti ronkyalmanaclru }'.{.j
za redakce Vtzslava
beletristicklist Hlka. Bylo v nich otitnoleccos pozoruhodnho (nkter povdky K. Svtl
padestch nebo V. Hlka, vereR. Mayera, napklad jeho bse V poledne), avakdn
pspvky,dobr, z nich neml takov dosahjako almanach prvn' Pispli do nich sice v podstat
kontinuitu t spisovatel,ale vyhrannost zmru prvnho almanachu jim chybla.
Poprvvystupovali Vclk vznam pro rozvoj tvorby mjovc mly nov asopisy, nej-
prve Nrrnuoou redigovan obra4l /iuota (IB59-1860)' v nich mohli mlad
,Bark, Janda,
autoi soustavn a voln tisknout svbsn, przu, kritick referty i vahy.
Lumrneodpovdal obrazy ivotapekonaly Lumr vtpestrosta pvodnostpspvka staly se
a osamostatnitse. skutenoubojovou tribunou novbsnickkoly.Najejiclr strnkch mohli m.
V. Hrr.t svpr. jovci dovstdo konce svjzsadni zpas s kulturn reakc, formulovat v pole-
MchovaMje. mickdiskusi a v jednotlivch kritikch zsadyv|astnhoplogramu avytyit no-
przouA. Hnvoux, vhlavn kolysoudobliteratury. Neruda jako redaktor drelasopisdsledn
(redaktoralma- na vytenlinii, dval mu vyhrann #tz a clevdomsmr. Kdy se pozdji
vsr, K. S.a.ntlra, ujal jejich vedcn Jrr,.rVnauslAv JHN, ztrceIy obrazy votaprv tuto
r,ryhrannosta stvaly se spekompromisnm orgnem, kter chtl smiovat
m vystoupen rizn stanoviska a uhlazovat rozpory. Tirr. ztrcely svjjedinen vznam
veejnostiboui. a zanedlouho pestaly vychzet (r' 1862).
k vyjasnnjejho S ponkud odlinm zmrernujal se Neruda po tech letech izeni obrz-
pobouen?Jist kovhotdenkuRodinruikronika(1863-1864). Nebyl to u asopisv prvn
veejnhoivota ad polemick jako obrazy ivota; Neruda chtl z Rodinn kroniky vytvoit
i z vzeni zk|ad k velkmu ilustrovanmu asopisu,kter by se etl v kulturnch es-
nevoli svm kch rodinch a kter by nahrazoval bnouetbunmeckou. Proto kladl draz
v obsahuknihy. na zajmavosta modern asovostpspvk.V obrazov sti byla Rodinn
jakbyla veejnost kronika hodn primitivn, protoe se nesmly reprodukce pli prodrait,
zpsoben ale v beletristickstimla dobrou rove.V. Hr,nx krtce idlLumr(l863)'
Lomnickm, kter pevzal po smrti Mikovcov, lebrzy jej pemnil v ilustrovanou (latou
A za druhz nich Prahu (1864-1865). Tento asopisml podobn rz jako Rodinn kronika,
jeho disonance, byl vakreprezentativnj neasopisNerudv.
city a mezi Vechny tyto listy, kter dil Neruda nebo Hlek, plnily spolenkoly:
Z notinknihy spojovaly zbavu s pouenm,innpomhaly rozvoji esk literatury otisko.
vyznvalypole- vnm pvodnchveri przy a soustavnm kritickm sledovnm novinek
pizpsobivost a uskuteovaly obnovu eskbeletrie, msi pozvolna ziskva|y pzet
a ohlas u eskchten.
literrngenerace Skupina bsnk almanachu Mj zformovala se na sklonku padestch
ese v nm cel let. Pedstavovali ji hlavn V. Hr,nx, J. Nnnuoe, K. Svrr,, J. Banx,
letechMcha) R. Maynn a A. Hnyour. Tito spisovatelprokza|i svmi kninmii asopisec.

3-Djiny eskliteraty rIL 33

I
:
L
kmi pracemi nesporn a mnohotvrn umleck talent i dost tvrenergie a mezl prmclpem
akzn. Postupn se rovn ujasoval smr jejich worby a tbila se umleck pojet literatury
osobitost kadhoz nich. Shodou okolnosta neschopnoststarchspisovatel vraceli kjeho vYt
vywoit cokoliv umlecky cennhose tak stalo, e mjovci ovldli v prvn po. demokratickho 1
lovin edestchlet celou eskou literaturu. Tak v eskmivot nastala To je naenynj
zv|tni situace: zattmco v politice a v novinch byla zete|nhegemonie Iibe- Pesunem t
rln buroaze,v literatue dky mjovcmnastala hegemoniedemokratickch r1'jden novm
umleckch tendenc.Tvorba spisovatelskupiny almanachu Mj pedstavuje clrtj se inspirovl
obdob vraznhorozvoje eskdemokratickliteratury. monosti vem I
boje za tyto vzne
jejich vnivspr
Demokratickdideouosta sutouost
tuorb2mdjouc nerovnost, ato.
zch nrod.Dos
od samch potk,jakmile zaalmlad spisovatelkruhu mjovho stv se v pojet
zkouetsvjbsnick hlas, nechpali |iterrntvorbujako ivelnvraz svch vanjmucli. .
osobnch nIad nebo svhovlasteneckhoctn,ale uvdomle a clevdom objasoval. ,,Poc
si vyweli program, kter by urovaljejich tvorb pesn smr. Formovali nrodnost. odcizr
jej zrove vlastn tvorbou umleckou i etnmivahami o aktulnm smyslu u ns v bsnicw
Iterrninnosti.Kennr. Senrne, kter poprv vyslovil u ns pedstavu demo- bojovnk pro idt
kratickliteratury a kterse zvltzamoval na otzkyrozvojeprzy, pomhal jenjiskra nadje
nktermi svmi vahami z pelomu padestch a edestchlet tak ujasnit eskjejetnyn
novou problematiku. V lncchLiterrnobra4l (1B59)' Slouoo romd,nu (tB5B)' svoboda vbec vl
Noaelistikaa romanopisectu esk (I864) zdrazoval vchovn pso-
dofu nouj sknerovnosti tl:
ben literatury na spoleenskivot, poznvac lohu umn a vznam kriti. stme; a prv p:
ky. Vrzsr,av Hr,nx vnoval zsadm nov umleck tvorby lnek Bdsnictut lrni, e nevchzt
esku pomruk bdsnictuubec(|B59), v nmse radikln postavil proti kadmu zova| oivajck<
omezovn literatury a bojovn hjil jej prvo zobrazovat vechno, mby se za rozmachu n
osvtlil ivot soudobholovka.Nejsoustavnjivnoval se formovn princip hlub a podsta
novliteratury JaN Nnnuoa, jen vedl takv nkolika etapch polemick boj tm stavl tak
proti tokmnapadajcm smr mjovc. Z tchto polemik vznikly Nerudovy protoe v novc
lnky N2ni (lB59), kodlia smr1l(IB59), (e u1duchu(1860), Pruna poslednslouo Idea veobe
panuJ. Malmu(lB59)' Smen (1B59) - av nich jsou skvle, mylenkovjasn v sob i probl
a s draznou argumentac vy|oeny zmry nov literrn tvorby. a nboenskch
Program mjovcvymezoval hlavn spolen ideovcle.Jeho vchodiskern stav, kter ji ct
byla snaha vyjdit obecnidely nrodn a lidsk svobody, jak byly pro n bylo rov
proklamovny politicky roku lB4B. Z jejich pedstavy demokratickhopokroku osobnch prv.
(kterse tkzk|adnchprvlidskhoivota,ajeproto spolenvem nrodm, s mladoeskm
nerozdluje je, nbr spojuje) vyplvalo, e chpali problematiku a stedn crkvi a vysok
koly eskho nrodn osvobozovachozpasu v irmevropskm kontextu. *@u.i '
!tu!
V jejich vdom dolo v duchu naznaenmu v prubhu revolunchlet x Ze stati Ny
lB4B- IB49 k dleitmupesunu v cbpni pomru mezi velidskmizjmy ** Zrecenzez

3*
i dosttvr energie a mezi principem nrodnosti. een tohoto vztahu tvoilo stednbod jejich
a tbilase umleck
pojet literatury a z nho vychze|y vechny ostatn nzory. Mnohokrt se
starch
spisovatel vraceli k jeho vysvtlen a mnohokrt drazn proklamovali prioritu hlediska
i ovldliv prvn po-
demokratickhopokroku ve smyslu Nerudova hesla: ,,Ano, pokrok veobecn!
ivot nastala
To je naenynjpoezie,jin nechceme a - takunemme...*
hegemonielibe- Pesunem titnavelidsk,demokratick zjmy dostv se konkrtnho
iedemokratickch
rryjdennovmu postaven literatury v nrodn spolenosti.Mlad bsnci
Mj pedstavuje chtj se inspirovat mylenkami svobody, kter by dyala stejn prva a stejn
monosti vem lidem bez rozdIu; jejich bsnick nadenprobouzej ideje
bojeza tyto vzneenmylenky a pitahuj je hrdinov, kte se za n obtuj;
jejich vnivspravedlivrozhoenise ozvvudetam, kde vid spoleenskou
nerovnost, a to je v pomru chudch a bohatych, nebo ve vzjemnch vzta-
zch nrod' Dosavadn hlavn inspiranzdroj poezie, zpas o prva nrodn,
kruhu mjovho
stv se v pojet mjovc jednm z kol,kterjsou podzeny irmua z-
iveln
uy'razsvch vanjmucli. Neruda si zmnnou situaci dobe uvdomoval a sprvn ji
a clevdom
objasoval. ,,Pochopitelno jest, e bsnkmnaim prozatm mylnka,vlast,
smr.Formovali
nrodnost. odcizuje ponkud pojmy jin, nebom se to s vlast a nrodnost
o aktulnmsmyslu
u ns v bsnictv prv tak jako v politice, v praktickm ivot atd. Bsnkje
pedstavu demo- bojovnk pro ideu, ji astovtmduchem pronese o stalet dve, ne se
przy,pomhal jen jiskra nadje zakmitne, e by idea ta tlo a krev nabvati mohla, a bsnk
let takujasnit eskjejetnyn bojovnkempro prva nrodnosti sv,posud nezabezpeen:
o romdnu (lB5B), svobodavbecvak zajisttakjetnen prosta vechnjezd,bda spoleen-
chovn pso- sknerovnosti tlansjet ze vechstranjako tsn krun,z nho ji vyttr
a vznam kriti-
stme;a prv proto se divme, ebsnci nainejsou vce nadenimylnkami
InekBdsnictut
tmi, enevchzejiji i v boj pro prva velidsk...**Tmito slovy Neruda kriti-
il protikadmu
zoval oivajckoncepci ,,nrodn..literatury, kter na potku edestchlet
vechno, mby se za rozmachu nrodnho a spoleenskhoivota zakrva|a mnoha bsnkm
princip hlub a podstatnjrozpory ukryt uvnit eskspolenosti.Zrove se
polemickboj
tm stavl tak proti obrozensk pedstav jednoty slovanskch literatur,
vzniklyNerudow
protoev noch podmnkch brzdila monosti rozvoje umleck tvorby.
Pnni aposledn slouo Idea veobecnsvobody a velidskch prv byla ovem irok. Zahrnovala
mylenkov jasn
v sob i problm emancipace eny, i voln po osvobozen z vlivu crkve
tvorby. a nboenskchpedstav o svt, i odpovdala liberalistick politick ped.
vchodiskem stav,kter ji chpala jako panstvvolnho kapitalistickhopodnikn a trl:ru,
ody, jak byly pro nbylo rovn nezbytnuvolnnosobniniciativy a dosaeniobanskch
ickhopokroku osobnch prv. Ve vech tchto bodech byl program mjovc v souladu
vemnrodm,
s mladoeskmliberalismem. Tak v Nrodnch listech se bojovalo proti
a stedn crkvi a vysokhierarchii a ozva|o se v nich plamenn voln po volnosti.
kontextu. .qvci ve svmideovm vchodisku pekraovali hranice liberalismu
revolunch let ts"k
* Ze statiNyn' obrazyivota lB59.
velidskmizjmy ** Z recenze almanachu Mj na rok 1862, as 3. prosince l86l.

35

/-
 a v jejich dlech napluje se demokratick pojet posln literatury. Byl to piln, ale netvr
zejmna Jan Neruda, nejjasnjhlava mezi nimi i bsnk s nejhlubm plebej. konzervativnch 1
skm ctnm,kter dval ideji svobody skutenoudemokratickou npl, radikalismu a der
pedevmLm,eneustle ve svch nzorech pipomnal jako prvoad aspekt jcho ideologii 1
sociln, nechpal svobodu abstraktn, ale vidl konkrtnsociln podmnky, v pseckmaso
kter brnily nebo umoovalyjej uskutenn.Vedle tchto socilnch tn k nrodnmu ivt
objevovala se v tvorb mjovc rozjitien, bolestn reakce na ivotnformy tmu uplatnn a
kapitalistick spolenosti.Rozpor mezi idelem a skutenost,kte romanti. v zachovn trad:
kov (u ns hlavn Mcha) ctili stejn intenzvn jako nejasn, pociovali bi..,to jest trpn
mjovci jako marn boj za osobn nezvislost, jako potebu distancovat se pmo ze zdroj i
od vldnoucch forem spoleenskchvztah a vzjemnho souit,z nho vychze| nebo k
na n ielchlad, vypotavosta czota.Tato reakce, vce spontnni nevdo. nho ivota (KolJ
m, rostla z osobn provanhorozporu mczi progresvnmi tubami tim, ejejich tvo
a mezi soudobou kapitalistickou skutenost,kter bsnky obklopovala pomr problm
a spoutvala. U Nerudy vyrstala dokonce z vdom marnosti boje proti politismem. Ni
spoleenskbd a nerovnosti a odre|apocit osamocen,v nm se octali iv mylenku,
psluncichudiny v buroaznm svt. dje se vymo.
Tebae ostatn spisovatelkruhu mjovhonemli tak vyhrann nzory spisovatel brt
o cestch a clech soudobliterrn innosti,jako ml Jan Neruda, a dvali se nebo przch sle
astostrhovat buroazrtliberlnm proudem, jejich tvorba byla demokratic. Mjovci zau
kmi mylenkami neustle pitahovna. Kriticky zamen strnky jejich dl dve. Nov pojt
vycbze|y z konfrontace soudobskutenosti,jejch stna nedostatk,s po- politismus.., pe<
krokovmi idely a pedstavami, kter sledovali ve svch tubch. Jejich kho sil.Kdek<
silnapomhat rozvoji tch sil ve spoleenskm ivot, kter by upevovaly stva, usilovali m
zdrav nrodn zk|ad a podncovaly pclitickou aktivitu, odre|oprohlubu- nebo z Nmecka
jc se spoleenskoudiferenciaci a slclohu lidovch vrstev. Hrdinou jejich mjovce pedev
dl u nebyl obrozensk buditel ani romantick rozervanec, nbr stval ho pokroku v rar
se jm lovk,kter zskal politick zkuenostiza revoluce a za absolutistick tene. Neruda
reakce, kter chpal mylenku ,,velidsk..svobody, zajimal se o otzky vzvl Mrgr,e
politickho a socilnho uspodn spolenostii o problmy nrodn a kter Vrcrona Huae.
pozna| stinn strnky vychvalovan nrodn svornosti. Mjovci snaili se rry- za demokratick,
jdit vestrannmylenky, city a vlastnosti tohoto Iovkaa charakterzovat Hnrxn pitahov
zvlt ty jeho rysy, je ho spojovaly s obecnmi zjmy; snaili se zobrazit duchapln a pol
jeho svt citov a mravn a stavt tm ped spolenostvzoTY novho souit. kami humanity
Hlavnm hrdinou jejich dl stval se proto prost lovkz lidovch vrstev jako v tsnivch esk
pedstavitel pirozench lidskch vlastnost a vztah.&. v mnohm blzk
otzka, jak m bt v literatue pomr mezi inspirac ,,velidskou..(to FnnorneNo Fnn
jsou problmy obecnlidsksvobody, spoleensk nerovnosti atd.) a,,nrodn.. tznivneus
(kter lrychze|a z poteb nerozlienhonrodnho celku a ze zd'&razovn dalhoJ. V. Fri)
rys nrodn osobitosti),byla takprvnm zsadnmbodem literrnch bo. tuk politicka:
j , probhajcchna pelomu padestch a edesch let. Jexun Mer,, on Bnl.ncnn, j

36
 literatury.Byt to piln, ale netvrspisovatel pedbeznovho obdobi, kte stl na krajn
nejhlubm
plebej- konzervativnchpozicch a byl bojovnm a bezohlednm neptelem kadho
a t i c k o un p l , radikalismu a demokratismu, stal se tu hlavnm mluvm programu odpovda.
prvoadaspekt jcho ideologii konzervativn politiky veden Palackm. J. Mal napadal
sociln podmnky, v pseckmasopisePoutnkod otau1l(lB59) mjovce, e se stavj nevmav
socilnch tn
k nrodnmu ivotu. Vychzel z aximatu, eje nutn svorn psobit k osobi.
na ivotn formy
tmuuplatnni arozvinut nrodnosti. Tuto ,,nrodnost..ovemspatoval
, kte romanti. v zachovn tradinch rys, je chatakterizovaly eskou povahu jako ,,holu-
nejasn,pociovali
bi..,to jest trpnou a smlivou' a pro umn z toho vyvozoval potebu erpat
distancovat se
pmo ze zdroji lidov poezie nebo z obrozenskch bsnk,ktez ttoworby
souit,z nho
vychzel nebo kte dokza|i pispt k osobitcharakteristice eskhonrod.
nnne vdo.
nho ivota (Kollr, elakovsk,Erben). Proti mjovcm argumentoval Mal
vnmi tubami tm, ejejich tvorba nen pvodn, e otrocky pen z cizich dl do eskch
obklopovala pomrproblmy a mylenky,kterjsou v echch cizi, a e tak hekosmo.
:i boje proti
politismem. Naproti tomu mjovci rozvinuli v polemice sJ. Malm pesvd-
v nmse octali
ivmylenku,espoleenskpokrok smujck idelm veobecnhumanity
dje se vymovnm demokratickch mylenek a e proto mohou et
vyhrannnzoty
spisovatelbrt dobe impulsy tak od cizch autor, kte ve sv'y'chverch
a dvali se nebo przch sledovali tytcile,
bylademokratic- Mjovci zauja| k cizim literaturm jin vztah, ne jak pevldal
strnkyjejich dl dve. Nov pojet tohoto vzta}':u,odprci oznaovanhanliv jako ,,kosmo.
nedostatk, s po. politismus..,pedstavovalo jeden z osnovnch princip celhojejich umlec-
tubch.Jejich
khosil.Kdekoliv zaznI ve svt hlas volajcpo osvobozenlovka a lid-
by upevovaly
stva, usilovali mjovci zanstjeho ozvnu do ech - apichzel z Francie
prohlubu- nebo z l{mecka, z Maarska nebo z Ruska. Pro ideovou pbuznost poutali
. Hrdinou jejich
mjovce pedevmti spisovatel, kte byli ve svmnrod hlasateli mylenkov.
nbr stval
ho pokroku v radiklnm a demokratickmduchu, a seznamovali s nimi esk
a za absolutistick
tene.Neruda peloil nkolik bsn SNoona Pnrprno, slavnou revolun
l se o otzky
vzvu Mrnr,a Vnsuanryno Szzat a nkolik ukzek z Legendy vk
nrodn a kter
Vrcrona Huc.l. V poped zjmu stli tehdy zejmna dva bsnci, bojovnci
i snailise vy-
za demokratick a humanistick idely, Heinrich Heine a Victor Hugo.
a charakterizovat
Hnrrrn pitahoval zjem jako politick bsnk, jako subjektivn lyrik a jako
snailise zobrazit
duchapln a polemick prozaik. PoezieV. Huea, neustIese inspirujcmylen-
novhosouit.
kami humanity a oslavujclidstvo a jeho b|icise svobodu, znla psobiv
vrstevjako
v tsnivch eskchpomrech. Krom Heina a Huga byl eskmbsnkm
v mnohmb|izk Nrxor,aus LnNau a nmetbsnci revolunhoroku 1B4B
,,velidskou.. (to
Fnnnrnatto Fnnrr,ronerrr a Gnonc Hnnwnen.Jako bsnkinu,svobody a tvr-
atd.)a,,nrodn..
itrznivrteuspokojenosti psobiluod dob romantikGnoncn Bynon (pekl-
ze zdtraziovni
dal hoJ. V. Fri)a romantikovpolt,hlar'n Ana} MICKIEwrcz' osobitou ces.
l i t e r r n c hb o .
tu k politick a zrove' lidov psni irokhoohlasu naznaova| Prnnnn JnaN
Jerun Mar,, on Bnencnn,jeho bsrrick forma chansony stala se u rrs otllbenou. P.

37
kladem bsnka inu byl pro eskoupoezii takA. S. Purrrv, z nhodv knihy napklad Vtzsla
peloil a vydal V. . Bendl Strnick (1B59, 1860). kmu nebo epick
Hlavnm pojtkem mjovc s ostatnmi literaturami byla spolen ped- strhovat tene sr
stava obecnhohumanistickho idelu, ktery sblioval rznnrody a jejich obecnosti, mlhavo
kulturu. Podntnost tchto vztah nespatovali, jako tomu bylo v pojet nm lyrickm vyj
klasicistick estetiky, v napodobovn autori uznvanch za klasick vzory, stava nemvala pe
ale v ideov pbuznosti a v spoleenstvci, za nimi li.J. Neruda, vykl- rakterov proprac.
daje toto pojet, napsal: ,,IJme se u nrod jinch, poznejme stupe jejich na chvli po tomtc
vvinu, sptelme se s jejich svtem mylnkovm a zpracujme pak v sob Hlek i Heyduk, I
ve v celek no s tm, co jsme s mateskm mlkem u obdreli a ve vlastech Jin umleck
svch seznali...*Tato koncepce svtovosti literatury znamena|asblen frontace ide1r
s pokrokovm evropskm mylenm, s jeho kritickm vztahem k soudo- stilo nejastjiv
bm pomrim a ztove povinnost vy.jdit spolenmylenky svbytnm v pocity, kter p
zpsobemnrodnm. Protoemjovcm nestlo v cestdogma o,,panenskm.., poezi navazujct
nedoten nrodnm rzu eskliteratury, mohli vyuvat a plodn petvet vyjdit nesouhla
umleck podnty, k nim je pivedli ciz autoi. a hlue soudob s
Koncepce svtovosti, jak ji zastvali mjovci teoreticky i prakticky, vedla letu, kter vak n
nejenom k paralyzovn dosavadn pevaujcorientace na literaturu nmec- tlumoit roztrpe
kou, ale pedevmpsobila na sbleneskliteratury s irokm proudem a bezptenou
ostatnch literatur evropskch a doplovala ideovost jejich tvorby. oba tyto rznmi nmty
principy, je woily neln celek, dily zk|adn smr tvorby bsnk alma. obrazech, najden
nachu Mj a staly se jednm z hlavnch pedpoklad celho dalho eskho socilnho a polit
literrnho vvoje. a Mayeroch, B
mi zkuenostm
nosti, vychzejc
jestlie srstalse
Snah2umluk1ryjddiit aktudln,l,
idejea 4obra1itsoudobj,liuot
baladch, kter s
Mjovci se shodovali na z|<lanchprincipech umleck tvorby, kter b1' v dramatick zacl
byla budovna na demokratickch z|adech a kter by stla ve slubch stv proti bohatst
soudobho ivot
svobody a pokroku. Ale zrove hledali rznmi stezkami pstup k jejich
umleckmuzvldnut. Snaili se opvovat zvo|en idely lyrickm zp. smrt -, nebo v
ale i jetdsk p,
vem, zskvat pro n sympatie nadenmi a velmi psnmi, kter by
konfrontace dvojj
krsnmi a vzletnmi bsnickmi obrazy znzoriovaly jejich velikost a pso.
bily citov na tene.Tak vznikaly etnvereo svobod, o jaru a naden, s romanticky Poj:
autor ped oima
o nadji a volnosti. Ze stejnho zmru vychzela tak snaha ztlesnit tyto
Byla tu kone
idely v hrdinsk postav, kter bojuje se zbran v ruce a s neutuchajcm
bho ivota.Zz
zpa|em za jejich uskutenn. K tomu bylo vhodn zejmna drama nebo
pomr,v nich r
byronsk verovan povdka; ta dovolovala spojit lyrick pase s epickm
val takto: jestlie
vyprvnm hrdinova pbhu. Po tchto cestch hledal svou bsnickou cestu
eskhoivota,je
* Nyn, obrazy ivota 1859. lokalizovat obecr

3B
 zlho dv knihy napklad Vtzslav Hlek. Avak v ttomonosti, at uj bylo vyuito k lyric-
kmu nebo epickmu podn, i kdy byla siln psobiv, protoe dovolovala
i bylaspolenped- strhovat tenesdlenmnadenm,skrvalo se znannebezpe.Nebezpe
nrody a jejich obecnosti, mlhavosti. Bsnick mylenkabva|a v bsnch tohoto typu obraz.
tomu bylo v pojet nm lyrickm vyjdenmjenom parafrzovna a zistvala nekonkrtn, po.
za klasickvzory' stava nemvala pevn obrysy, nebo nemohla bt ani psychologicky, ani cha.
li.J. Neruda, vykl. rakterov propracovna. Lepes toto skalpustili se v edestchletech aspo
ime stupejejich na chvli po tomto proudu vichni bsnci z a|manachu Mj: Neruda i Mayer,
fme pak v sob Hlek i Heyduk, Fri i Pfleger, i o nco mladV. olc.
obdrelia ve vlastech
Jin umleck monostise nasktaly, jestlie spisovatel vychze| od kon.
znamenala sblen frontace idelu a skutenosti eskhoivota t doby. Toto srovnn
vztahem k soudo- stilo nejastjiv pocity nesouladu, zklamn a ztracen votni rovnovhy,
mylenkysvbytnm v pocity, kter psobily jako trznvimpulsy hlavn v subjektivn lyrick
o,,panenskrn.., poezii navazujcna bsn romantickho svtobolu. Tento typ lyriky dovoloval
a plodnpetvet vyjdit nesouhlas s pokryteckou morlkou, odpor k tomu, jak neupmn
a hluesoudob spolenostije, i marnou touhu po osobn volnosti a po roz-
i prakticky,vedla letu, kter vak nari na rrriesoudobspolenosti' Dovoloval tak bsnicky
na iiteraturu nmec. tlumoitroztrpennad bezprvm a sociln nerovnosti opovrennad pasvn
s irokmproudem a bezptenou eskou politikou. Vechny tyto pocity a postoje, vyjden
tvorby. Oba tyto rznmi nmty s nalhavou drsnost nebo v rozp|vavch snivch lyrickch
bsnkalma. obrazech, najdeme rovn v poezii mjovc: se zetelnm vdomm jejich
dalhoeskho socilnhoa politickho dosahu u Jana Nerudy, ale i ve verchPflegrovch
a Mayerovch, Barkovch a Heydukovch, vtinou spjats osobnmi ivot.
nmi zkuenostmi a s bolestnm zitky milostnmi. Tento vztah ke skute-
nosti,vychzejcze srovnn idel a skutenosti,mohl bt vyjden i epicky,
iiuot jestliesrstal se zobrazenm konkrtnch ivotnch situac: bu v bsnickch
ba1adch, kter se v rukou mjovc mnily z bst o stetn osudov'ch sil
tvorby, kter b1' v dramatick zachyceni ivotnchkonflikt - chudoba vzptr se v nich v zollfa|-
by stla ve slubch stv proti bohatstv, nia ukivdn spoleensk vlstvy jsou deptny thou
i pstupk jejich soudobho ivota, hrdinov proivaji tragick pbhy, je kon asto
dely lyrickm zp- smrt-, nebo v prozaickch povdkch. Hlavn Hlkovy vesnick povdky,
psnmi,kter by ale i jetdsk prza Karoliny Svtl lyrst z tohoto zk|adnho principu
iich velikost a pso- konfrontacedvojskutenosti:idelni, jak by mla bt a jak by byla v souladu
o jaru a naden, s romanticky pojmanou pedstavou pirozenhoivota, a skuten, jakou vid
snahaztlesnit q'to autor ped oima,jakou zn ze svch vlastnchzkuenost.
a s neutuchajcm Byla tu konenjetmonostpokusit se o vrn a pravdiv obraz soudo.
zejmna drama nebo b h o i v o t a, Zachy tit vechnyj eho zv anproblmy zo br az enmskutench
pases epickm pomr,vnich tehdejeskspolenostila. Nnnuoa uvaoval a argumento-
wou basnickou cestu val takto:jestliechceme opravdov psobitna utven charakteru a podoby
eskho ivota,jestlienechcemejenom opakovat, co bylo eeno,nebo do ech
lokalizovat obecnformulkv. musme dobe a podrobn znt ivot kolem sebe.

39
Jestlie se nechceme zciaktivnho vlivu na spolenost,nememedlebloudit vch zpiscch, c
po znrnch a literrn u zpracovanch cestch, ale musme erpat podnty spolenosti a aul
a mylenkyp moze votavechvrstev soudobesk spolenosti.V tom smyslu tehdejch romal]
napsal: ,,Jest pedevmzapoteb, abychom se lidi znt nauili, ivot jejich, lmprezuavt
a tedy takjejich poteby, radosti i aly prozkoumali, potebujeme tedy na p. RICEA SPTNT,TTAC.

klad hlavn vrn povdky ze ivota, obrazy lid ve vech pomrech, sbrky i u dvou nmeck.
pravdivch pklad, zkuenostinevymylena skuten. Jakmile vak nkdo pokrytecw a pr
ivot tak liti pone,jakm skutenjest, povstane nhl pokik, e kresl RIoE HnrNaja}
obrazy nemravn;lid dobe vd,jak nzce stoja jak bdnastojsou, nemaj Avak dn
ale t srdnatosti, aby vlastn rny obnaili a tm zahojenjejich umonili...* tj zdroj worb
odpor, o ktermse zmiujecitt,se zvedl.otzka pravdivosti literatu- tohoto poznn l
ry a program mjovc zobrazovat ivot, jak jest, staly se druhm ohniskem tv'orbu. V soudo
jejich boj s Jax'unnl,r Mar,lr. I0lda|dal, aby se v poezii ,,podrobovala zvenzetel k 1
skutenostideji... Tento poadavek, formulovan slovy idealistick estetiky, Dleitmsto z
znamenalv Malho pojetslubukonzervativnmpolitickm mylenkm,nebo staly se pedmt.
hjil idel spolenostiminul, zaosta|,sestvajcz feudlnch a malomc. Zajmav ltky :
kch prvk. Kladl psnzitbrany touze mladch autorukazovat ivotse ve- chln tradice a
mi skutenmi problmy i se vemi rozpory. Tak proti tomuto poadavku ivota. Zs|uhou
vzepeli se mjovci velmi energicky a nkdy dokonce jednostrann. Hr'nx sm program zo
zatoL|ve stati Bsnictuesk u pomruk bsnictaubecproi vekermuome- v souladu se sp
zovn umleck tvorby ve jmnu prva pst o vem, co se tk lovka a nezaujat kr.
a co lovkazajm, Nnnuoe zdrazoval hlavn potebu poznvat vot, zobr a- zachycovat zajin
zovatjeho sociln strnky a kritickyje posuzovat. t.y'ch letech v a
Program mjovc znamenal podat vrn obrazy ivota rznch spoleen. Jim nelo o libo.
skch vrstev , zachytt sloitosobn, mravn i spoleensk vztahy, pst i o tch nocen, kter b1
problmech, kter byly dosud v literatue zakazovny (otuky erotick), sobeck,maliche
vmatsi vztahu chudch a bohatch. Tm vmse stupoval v jejich tvorb stanoviskem.
zetel k poznvac funkci literatury.
Pokusy r,ywoit pravdi obraz eskhoivota (podobnjako ukazoval
ruskou spolenostA. S. Puxrlr v Evenu onginovi nebo v menchbsnch
N. A. Nxnasov) charakterizuj vrazn silsoudob poezie. V baladch, Tvorba mjo
je se stvaly verovanm obrzky rzovitch postav nebo scn ze ivota, vost, tematika, ol
i v epice sledovali bsnci zmr pravdiv pochopit a umlecky vrn vyjdit bylo jin ne v .
skutenostv jej mnohostrannkonkrtnosti.Ale nejplnji se uplatoval zetel celkovm pesur
k poznvacfunkci v prze. Na svch cestch za obrazem eskho spoleenskho polovn 19. sto
ivotasetkvala se naeprza s ruskou realistickou literaturou. Nejprve s N. V. p obrozenskl'
Goeor,rclt.Jeho dlo zaina|chpat jinak ne pedtm v tyictch letech, Bohat se z nh<
ncujakoidealizacirusknrodn svbytnosti,alejako realisticka kritick nch prvk bylo
zobrazenruskchpomr.Tak na I. S. TuncpNvovl' hlavn na jeho Lovco- tury. Ovem poe
na zk reperto
* kodlivsmry, obrazy ivota lB59. obecn lidsk cii

40
 dlebloudit vch zpiscch, obdivovali se mjovci vstinmuzpodoben rrrsknevolnick
erpatpodnty spolenostia autorovu pojet vztahu muika a statke. Ale jet u dalch
i. V tom smyslu tehdejchromanopiscnalzali podnty pro svsilzachytit spolenostv ce-
nauili, ivotjejich, lm prezu a v celspletitostilidskch vztah: u Kenla Gurzrowa a Fnrnp-
iemetedy na p RIoIIA Sprnr,rraenra, u Gnonon SaNpov, EucnNa Suna a Vrcrona Huce
pomrech,sbrky i u dvou nmeckcir prozaik, kte s vynikajcostrostvtipu a satiry napadali
Jakmilevak nkdo pokrytecw a przdnotu malomckho osctv,u JnaNa Plur,a a HnrN-
pokik, e kresl RIcIIA Hnrnl jako autora obraz z cest.
astojsou, nemaj Avak n z tchto autor nemohl nahrazovat naliteratue nejdlei.
jejichumonili...* tjzdroj tvorby - poznn eskhovota.Jenom hloubka a pronikavost
v d i v o s t li i t e r a t u - tohoto pozr'n vytvela zknebo irok,rodnnebo plan pole projejich
druhmohniskem tv.orbu. V soudobch baladch i v prze, hlavn v povdkch, uplatoval se
ii ,,podrobovala zvertzetel k ptomnosti a zjem o nmty z rznch spoleenskchvrstev.
idealistick estetiky, DIeitmsto zaujmala nadle vesnick tematika. Nt[nohemvce ne dosud
mylenkm, nebo staly se pedmtem literatury postavy a scnyz praskholidovho prosted.
a malomc. Zajmav|tky nabizela esk malomsta, v nich vldlo osctva patriar-
ivot se ve- chln tradice a do nich jenom pozvolna prosakovaly prvky moclernlro
tomuto poadavku ivota, Zsluhou mjovc dostal se do literatury tak obraz dlnka. Ovem
' Hr,nx sm programzobrazit ivotjetnezaruova|,e dIobude svm stanoviskem
vekermu
ome- v souladu se spoleenskmpokrokem. Vdy bylo mono jenom pasvn
co se tk lovka a nezaujat kreslit vnj tvnost rznch spoleenskch vrstev nebo
vot,zobra- zachycovat zajimav detaily lidovch figurek. I takov literatura je v edes-
trich lcteclr v asopisechhojn. Hlavn silmjovc vak smovalo jinam.
rznch spoleen- Jim nelo o libovoln, povrchn obraz vota, nbr o jeho umleck zhod-
,pstiotch nocen, kter by odliovalo, co je v ivotzdrav a co je zaostal, co je
(otzkyerotick), sobeck,malicherna prospchska co se neshoduje s jejich humanistickm
v jejich tvorb stanoviskem.

jako ukazoval (mnnj,u{ah literatur2k folklru

v menchbsnch
ie. V baladch, Tvorba mjovcpinelado vvoje esk literatury hlubok zmny. Ideo-
scn ze ivota, vost,tematika, obliba v uritchliterrnichnrech i umleck forma, to vechno
y vrn vyjdit bylo jin ne v dlech spisovatelpedchzejcchobdob. V souladu s tmto
uplatoval zetel celkor,mpesunem mnil se tak vztah literatury k folklru. V prvn
o spoleenskho polovn 19. stoletbyl folklr (hlavn vesnick) jednm z osnovnch princi-
Nejprves N. V. p obrozenskliteratury. Byl ctn jako projev ryz a osobitlidov kultury.
tyictchletech, Bohat se z nho erpalopro rozvoj literatury uml; uitnkteryclr folklr-
isticka kritick nch prvk bylo dokonce hodnoceno jako dkaz nrodnho rzu ttolitera-
na jeho Lovco- tury. Ovem poezie ohlas,jak se u ns vytvela od ticch let, omezovala se
na tnb repertor situac a vyjadovala jenom v nemnoha variacch zkladni
obecrrlidsk city a vztaby. Brzy se tuilo, e se tato bsnick metoda stv

,1 I
7t
krunem, kte poezii spoutv a brn j v aktivnm septs novmi ivotnmi prot city a n<
potebami. Pesto se psnv duchu lidov poezie psaly dl v letech tyictch ve chvflch, kdy
i padesch, znlr' motivy se opakovaly a rozmlovaly' oblbenmetafory zrtarnella| pelon
a synekdochy se stvaly stavebnicovmikameny, jeslouilyjenom k mechanic. sbrce eskchps
kmu peskupovn, ani byly schopny vyjdit nco jinho ne tradin, a zv|tni dlei
to jest minul pojetivota. val v tom ohled
Zjem o lidov psn neutuchal ovemani po roce 1B4B a prv v tomto pse za vrchol vi
obdob byla dokonenanejvtnaesbratelsk dla. V definitivnm vydn n psn nrodnr
vy|y Morauskruirodnpsn (1853-1860)' sebran Fnaxrrxnu Surr,nm, schz prv to,
obsahujc nepebern bohatstv psn a npv, z nich vynikaly prostotou' kdybyjeho vyvoj
przranostobraz a citovou vroucnost zvlt psn milostn.Krtce nato koene vzrstati;
byla vydna rozhojnn sbrka Ensnnove, jeho Prostondrodn eskpsna kadla ivot duevn o)
(1864). Do ttoknihy, je mla pes dva tiscetext, zahrnul Erben \rtky a v tom ohledu c,
sv dlouholet sbratelskprce, psn, kadla a hdanky z ce|ch ech, Ponaje mj
vzcr.ou lyrickou i epickou poezii. Tmito dvma edicemi eskch a morav- literatury uml
skch psn byl v podstat splnn obrozensk kol zachovat mizejc poklad nejrozmanitj r
lidov poezie. v i pololidov, fi
Tak bsnci rnjov skupiny oblbili si tyto psn; na sch schzkch vylt osobitm
je zpivali a ivse o n zajimali. Le dosavadn cesta bsnickclr ohlas byla typickch obraz
pro n nepijateln. Zmechanizovanmi umleckmi postupy stla pmo kch povdkch..
v cestjejich silbezprostedn vyjdit, co bsnk provala ctil, a zachytit osobnch proitk
mncse vztahy a pomry v soudobm svt. Podobn jako neelB' Smetana srozumitelnosti i
ve sv tvorb za novou hudbou cestou parafrz rytmu a melodi lidoch vch psn. Jin
psn,jak se to na nm dalo, nbrcestoujejich hlubokho vnitnho petv- neobr,yklm spo
en, ani mjovci nemohli do sv poezie pesazovat hotov folklrn prvky, sloit pocity a
jak se to dlo v ohlasovch verch.Naopak vslovn odmtali uivn ustle- }onkrtnosti. V j
nch metafor a substantivnchdeminutiv, je mlo dvat bsnm zdni nrod. ne byl v ohlaso
nho charakteru. Speje lkalo jt ve stopch K. H. Mchy, J. J. Langra nebo doplovala nebo
V. B. Nebeskho, bsnk, kte nasycovali sv vere inspirovan lidovou organickou, ni
poezl osobnmi proitky a city, nebo cestou K. Havlka,kter vyuvallido- tivn i zrove dt
v poezie k dosaenobecnjsrozumitelnosti a irpsobivosti sv satiry. Tm pomhal
Mjovci poznali, e nelze pokraovatv povrchnm pejmn a kombino- kter zmechanizt
vn hotovch prvk lidov psn. Ale zrove ctili, eje v tto poezi,je obraznost uvolnil
tryskala ze srdce prostch lid ve chvlchjejich radost nebo bolest, skryta ru spovalv ton
neobyejnbsnick i ivotnsla.Hledali tedy cesty k tomu' aby mohli nadle rys nrodnho ch
erpat z jejch pramen, ale aby se jej ktsa zrcadlila petvoena v novch nm zdrojem um
vercha aby slouilavyslovenjejich postojek ivotu.Nechpali lidovou pse impuls potebl
anijako pedlohu, anijako pokladnici hotovch poetickch prvk' nbrjako ivot.
zk|ad, k nmu se mus literatura stle vracet. To znamen, e chtli vyu-
vat nejrozmanitjch podnt, kter folklrn poezie nabze|a, k tomu, aby
dokza|i umlecky psobivji vyjadovat vlastn umleck zmry, osobn * V. ts. Nebesk{

42
 s no\,rymrzlvotnlml proit city a nov mylenky, svj no vztah. k ivotu, jin, ne jak byl
v letechtyictch ve chvlch, kdy psn vznikaly. Takto pojman vztah literatury k folklru
metafory
, oblben znamenal pelom v dosavadntradici. Dobe to postehl v refertu o Erbenov
jenom k mechanic- sbrceeskchpsnV. B. Nnnnsx: ,jak se zd, nyn taku ns prav vznam
jinhone tradin, a zv|tndleitostprostonrodnch psnobecnji uznvati se zan. Pano-
val v tom ohledu mnoh zmatek u nis. Povaovali nkte prostonrodn
a prv v tomto pseza vrchol vpoezie a napodobovali ji se vmvudy... Hol napodobov-
definitivnmvydn n psnnrodnch povaujeme za pouhou hku. Plodm takto povstalm
nu Surr,nm, schz prv to, na emnejvce z|e.Uml bsnictv u kadhonrodu'
vynikaly prostotou, kdyby jeho vvoj pravideln a organick byl, mlo by ovemz prostonrodnho
Krtce natcl koene vzrstati1 . . . Tu pak jsou psnlidu a vbec vechenjeho nepostedn
psna kadla
esk ivot duevn oivujcma zrodujcmplamenem pro bsnictv uml,
' Erben vtky a v tom ohledu ceny svrchovan...*
z celch ech, Ponajemjovci stvala se folklrn tvorba stle ptomnm pozadm
i eskcha morav- literatury rrml. Nov pstup k n, mnohostrann a tvoiv' dovoloval
mizejcpoklad nejrozmanitjinnzpsoby '"yuit vech vrstev folklru, worby lido-
v i pololidov,folklru vesnickhoi roc se psn dlnick. I prza dovedla
na svych schzkch wiuit osobim zpsobemfolklru. Napklad V. Hlek dosahoval pomoc
ohlasbyla typickch obraz a metafor zv|tni citov zabarven n|ady ve svch vesnic.
stla pmo kch povdkch. Ale zejmnabsnkmpinel prospn podnty k vyjden
a ctil, a zachytit osobnchproitkcharakteristickch pro novou dobu a k dosaenmaximln
neelB' Smetana srozumitelnosti i citov psobivosti.V. Hlek si oblbil melodickou linii lido-
a melodilidovch vch psn.Jin (nap. Neruda nebo olc) aktualizovali jejich obraznost:
vnitnho petv- neobvyklm spojovnm a konfrontovnm folklrnch obraz vyjadovali
folklrn prvky, sloitpocity a proitky soudobho lovka v pln historick a spoleensk
,,lvniustIe- konkrtnosti.V jejich rukou stv se takbsnick obraz nmdocela jinm,
bsnmzdn nrocl- nebyl v ohlasovpoezii. Do n byl zasazovn jako bsnick ozdoba, kter
J.J. Langranebo doplovala nebo rozvd|a zk|adn mylenku' Ve verchmjovc stval se
inspirovanlidovou organickou, nimnezamnitelnou soustbsn a obsahoval v sob subjek-
kte vyuvallido. tivn i zrove dobov podmnnhodnocen skutenosti.
Tm pomha| vztah mjovc k lidov psni pekonvat poetickkonvence,
kter zmechanizova|y a ochuzovaly obraznost bsnk,a pomhal jim tuto
obraznostuvolnit a osvit.Zsadri vznam jejich zmnnhovztahu k folkl.
nebobolest.skrvta ru spovalv tom' e podobnost lidov poezii pestvala se potatza hlavn
aby mohli nadle rys nrodnho charakteru literatury; folklr se stval nadle cennm a ulte-
v novch nm zdrojem umleckch hodnot jedin tehdy, jestliese poddilo vyuitjeho
lidovoupse inrpulspotebm, je odpovdaly novmu postaven literatury v nrodnm
prvk,nbrjako ivot.
echtli vyu-
k tomu, aby
zmry,osobn * v. B. Nebesk,o literatue,1953.

43
 Literatura v obdob vrcholcho sttoprvnho boje nho boje proti
eny Dlnicklt
Po prudkm rozvenkulturnho ivotakolem roku 1860 nastvalo v polo. po linii mlado
vin edes^tCh let v literatue uklidnn.Pozvolna se uvolovalo spojen Avak uvnit e
mjovc: Nnnuoa, Hr,px i Svrr, se vyhranili ve svmumleckm smo. dlnickmu sta.
vn a pokraovali samostatn po vlastnch cestch, Meynn pedasnze- eny zk|ady k
mel (1865),Benx pestal pst poezii a Hnvoux, ijcmimo Prahu v Psku' politickch zjr
zttcel doasnkontakt s erstvmkulturnm dnm. Literrn boje utuchaly V edest
a ani kampa asopisuNrod v letech 1863-1864 proti mjovcmnevzbudila kevn. Libera]
zdaleka takov ohlas jako nkdejzpas s J. Malm. objevovalo se mn ani crkevnmi
pvodnchknih, nebournalistikaa denn politick zpasy absorbovaly hodn s konzervativn
sil pednch spisor,atel. pedstaviteli); \
Nov oivennastalo v eskliteratue teprve v souvislosti se vzruenm problmechn
politickm dnm, kdy se po prusko-rakouskvlce (1866) . po zaveden . kter byl tm
rakousko.uherskhodualismu ( 1867)stupovala v echch politick perzekuce do etiny(lB
a kdy zrovei proti neptelskmutlaku vdeskvldy sI i l n r o d n o sv o. dogmatismu. A
bozovaci zpas veden ve jmnu sttoprvnchpoadavk.Jestlie byla n ofenzva a j,
situace po roce 1860 pipodobovna ,,jartJ,,,co mlo naznaovatprobouze. k nm opt jezl
jc se nrodn a politick nadje, vyznaova|a se doba kolem roku 1868 uenstua)nsledo
oivenm ,,ruchem.., kter odrel nov a prudk politick a spoleensk nosti a r. 1870
rozpory. Ve srovnn se stavem, juk byl po vyhlen jnovho diplomu, urnalistika i p
charakterizovala toto obdob stupovan astlidovch vrstev na politickm orgnem byl
dn. Politick ivot se neomezoval jenom na zasednsnm a na slavnostn lnky a fejetor
shromdn,ale odehrval se tak na mohutnch celonrodnch manifesta- dovy msk el
cch, co bylo umonno i novm shromaovacma spolovacmzkonem protijezuitm z
z r. 1867. Velkolepou demonstracza eskounrodn a kulturn samostatnost ikprzesprot
stalo se poloenzkladnho kamene k Nrodnmu divadlu (1868). Ale nej. Ddicov Bl]
silnji se aktivita lidovch mas projevovala na takzvanch,,tborech.., po. proti crkevnid
danch na konci edestchlet v rznch krajch. Na tchto schzchbyly tjchfront, kte
vyhlaovny radikln sttoprvn poadavky, ozva|y se na nich protesty celou nai pokrr
proti nrodnostnmu tlaku, proti perzekuci i proti nenosnm danm, obdob zry
a volalo se na nich po veobecnm volebnm prvu. zpas:u o vyrov.
K projevm ivelnnespokojenosti dochzelo na venkov i v mstech a zesilenho zj
a jako dleits|azainalose pozvolna uplatovat takdlnictvo. Pestoe voj literatury.
nemlo vyjasnn tdn program' u sama jeho existence a jeho poetn soudobmu ve
rst dvaly zv|tn nalhavost een socilnch otzek, Rovn veden govali bezprosti
nrodn strany jim muselo vnor,at pozornost a k tomu elubyl zaLoenaso- n a mylensp
pis Dtnk (1867-1868), izen nrodohospodem F. L. Crrr,nnonnnlt spleti doby. V
v duchu konzervativnho smru Riegrova, kter byl skutenmzjmm dl- tehdejaktulr
nicli tdy naprosto ciz: propagoval prmyslovotrpodnikavost nezmonch blmy sociln i
tcljako prostedek k closaen bohatstva svobody a jako nstroj konkuren- movali, e ms

44
 nho boje nho boje proti nmeckmukapitlu' Po nkolika dalchpokusech byly za|o.
enyDlnicklist1l(IB72- 1876) a jejich prvn redaktor Josnn Banx je vedl
nastvalov polo. po linii mladoesknrodn politiky, zdrazujcspolenzjmy vech td.
uvolovalospojen Avak uvnit asopisubrzy slil opozinproud, izenJ' B. Pncxou k tdnmu
umleckm smo- dlnickmu stanovisku, a kdy tento smr ovldi na asasopis,byly tm polo-
vnn pedasnze. eny zklady k oddlen dlnickho tisku od mladoeskho,k osamostatnn
Prahu v Psku, politickclr zjmtl dlnictva a k prvnm projevm internacionlnho smlen.
boje utuchaly V edestch letech nabvala aktuinostii otzka nboensk a cir.
mnevzbudila kevn. Liberalismus horoval pro svobodn m,r'len, nesvazovan dtmi,
obievovalose mn ani crkevnmi dogmaty a usiloval o osvobozen od vlivu crkve (v rozporu
absorbovalyhodn s konzervativnm vedenm nrodn strany, je se spojovalo s jejmi politickmi
pedstaviteli) ; v tomto duchu se psalo ve vechmladoeskchnovinch o vech
se vzruenm problmechnboenstva crkve.Ztm spis EnNnsre RnNana ivot Jev,
a po zaveden kter byl tm okamit peloen z francouztiny do mnoha jazyk a tak
politickperzekuce do etiny(1864)' stal se silnou zbran liberlnho mylenproti crkevnmu
lil nrodnosvo- dogmatismu. Avak pesto se od poloviny edestchlet zdvhal,anov crkev-
. Jestliebyla ni oenzivaa jej prudk ozvny zasahova|y i do ech. R. 1866 pichzej
at probouze- knmopt jezuit.V katolickchasopisech(Blahoust,asollis katolickho
ducto-
kolemroku 1868 uenstua) nsledoval vpad za vpadem. Je rozvena otzka papeskneomyl.
icka spoleensk nosti a r. 1870 pijm vatiknsk koncil tuto tezi jako dogma. Mladocsk
jnovho diplomu, urnalistika i pokrokov literatura se poutjpmo do boje. Nejbojovnjm
na politickm orgnem byl asopisSuoboda(1867-lB73), zenJosnnnm Brnr<nlr, ale
a na slavnostn lnky a fejetony objevovaly se pravideln i v Nrodnch listech (nap. Neru-
manifesta- dovy msk elegie), samostatn vychze|y polemick broury, hnv a odpor
m zkonem proti jezuitm a proti crkevnhierarchii inspiroval bsnky k vnivm verm
rnsamostatnost i k prze s protinboenskmzamenm (nap. Neruda: Ke konclu!,Hlek:
(1868).Ale nej- Ddicov Blhory, Svtl: Nemodlenec). ostr boje proti katolick crkvi,
po.
,,tborech.., proti crkevnideologii, proti vlivu crkevnpolitiky - to byla jedna z nejdlei.
schzchbyly tjchfront, kter na konci edestcha na potkusedmdestchlet spojovala
na nich protesty celou nai pokrokovou literaturu.
danm, obdob zrychlen tdn diferenciace, prudkho rozmachu sttoprvnho
zpasu o vyrovnn s Rakouskem, obdob stupovanhoproticrkevnhoboje
i v mstech a zeslenhozjmu o problmy sociln vytvelo taknovpodmnky pro v-
nictvo. Pestoe voj literatury. Spisovatel se hlsili spontnn ke svm povinnostem vi
a jeho poetn soudobmuveejnmu dn, dvali svou tvorbu do slueb souasnostia rea.
Rovn veden govali bezprostedn na to, co pinela chvle. Chtli psobitpmo na jedn.
u byl zaloenaso- n a mylenspolenostia pomoci j orientovat se v sloitideov a politick
L. Cnr,onononnr spleti doby. V jejich dlech bsnickch i v prze se proto obrejvechny
zjmmdl- tehdejaktuln otzky sttoprvn a historick,nboenska crkevn,pro-
rczmonch blmysocilni rozpory v pojetslovanskorientace. Vtinou si vak neuvdo.
nstrojkonkuren- movali, e msto aby postihovali pohyb sil, kter skuten urovaly djiny

nrodn spolenosti,inspiruj se vlastn otzkami, kter souvisely jen s okami- vkus buroaznic|
tou taktikou buroaznhopolitickhoveden. Skrejovskho(k
Novmi problmybyLi zasaenivichnispisovateledestchlet. Mjov- redaktory (E. Tc
ci ani nemusili mnit svj umleck program, kte i dve zdraziova| benm velkm li
aktulnost a spoleenskoufunkci literatury. Ale nejbezprostednji a nejsilnji ale k emu nerr
se ozva|y vechny dobov mylenky, pocity a nlady v tvorb spisovatel kter by nahrad
mlad generace' ktezainali pst vedle mjovc. Ob generanvrstvy skho. Ml pevn
postupovaly soubn a Neruda i Hlek vtali mlad bsnky vldn, nebo ilustrace, by| iz
v nich spatovali sv pokraovatele. A naopak ti nejmladi zaina|j tvoit mrn vtokrul
vdom nsledujce sv pedchdce, take mezi obma skupinami nedolo lyvnkladu l200
ani k stetnut, ani se nevychlilo dosavadn smovn literatury. tebas ne hluboc
Rovn v asopisech, kter tehdy nov vychze|y, setkvali se mjovci i v kultue, pop
se spisovate|i zanajicmi.Nejprve v obnovenmLumru (1865-1866), ze. a literrnhistor
nm postupn E. Petkem, Edv. M. Valekou a J. IVlartinem; v nkolika Turgenvovy ro
slech,kter vyla ped prusko-rakouskouvlkou, byly pspvky Nerudovy, (to ovem byli v
Hlkovy i Heydukovy a vedle nich se mihla nov bsnick jmna: Svatopluk rznorodho zat
ech,J. V. Sldek, Jaroslav Goll, Elika Krsnohorsk. Nejvtvznam pro Podlipsk, Pflege
literaturu tchto boulivch let ml vak asopisKut1l;roku 1865 jej zaloili lick, Thomayer
Nnnuna s Hr,xnu a od r. 1867 do r. |B72 jej vedl Hlek sm. V tomto vel- od konce e
km ilustrovanm asopisepodailo se soustedit tm vechny vznamnj nmi koly. Prot
spisovatele,kte v t dob tvoili, i umonit na jeho strnkch vstup do litera- anskch rodin<
tury mladm talentovanm autorm.V Kvtechvychze|a bsnick i prozaic- jejich politick r
k dla Nerudova a Hlkova i velk romny K. Svtl; byly v nich otitny Matici lidu. Tato
prvn pspvky mlad generace' echova exoticky ladn bse Kandiotky, knih, kter posky
Sldkovy ton politick vereZ irskch melodi a dalverenovch autor, liberalismu pou
kte se inspirovali soudobm runmveejnm dnm - A. Staka,L. Quise, pokroku, o hosp,
Frantikaimeka, B. Krsnohorsk,BohdanaJelnka. Krom rozmanitch be- besedy byla pak :
letristickch pspvktiskly Kvty literrn a kulturn vahy psan napklad V. Hlkem,J.N.
o. Hostinskm nebo J. Durdkem. Tm vmse Kvty staly asopisemve sv aby se teni n
dob nejvznamnjm.Vynikaly hodnotou i zajmavostobsahu, dobe plnily literatur.
cl spojovat zitbavu s pouenmaivreagovat na aktuln otzky spoleensk-
ho a umleckho ivota a k jejich oblib pispvaly tak ilustrace, o nse sta-
ral zpnzu Karel Purkyn a po nm Petr Maixner. Po Kvtech pokusili se
Neruda s Hlkem dit spolenjet znovu Lumr (obnoven 1873)' ale ten Mlad gener
peel brzy do rukou mladch spisovatela stal se hlavnm orgnem bsnk mjovci, touila
sdruujcchse kolem echaa Sldka, pozdji kolemJ. Vrchlickho. stavila veejnosti
Kvty izen Hlkem byly osnovny speliterrn, dbaly o nronou etlisi navzjem:
umleckou rove a snaily se pomhat rozvoji literatury. Sutour, druh aso- rovn shodli nz
pis, kter byl v tedob (1867) za|oentakz pohnutek konkurennchjako zskno v Praze
list staroechproti mladoeskorientaci Kvt, sledovaljin cle. Znarr'enal' a pak v nkterc}
mn pro hledn novch cest eskliteratury; orientoval se pedevm na odevzdalo svve

46
 jen s okami.
souvisely vkus buroaznchten.Svtozor,vydvan F. Sxnn,rovsxu, bratremJ. S.
Skrejovskho (kterjej st|ez pozadi ovlivoval), a izenpostupn nkolika
Mjov-
estchlet. redaktory(E. Tonner,J. Hauft, L. Bousek,Sv. ech,J.J. Kon), stal se obl-
i dve zdrazoval benm velkm listem manskclr rodin. To, o usiloval od potku Neruda,
nji a nejsilnji ale k emu neml nikdy dost prostedk, toti vytvoit dobr rodinn list,
v tvorb spisovatel kter by nahradil nmeckou etbu, to okza| Svtozor v rukou Skrejov-
ob generan vrstvy skho.Ml pevnou finannzkladnu, aby mohl plynule vychzet, ml dobr
bsnkyvldn, nebo ilustrace, byl zen s rozvahou, vkusem a s irokm pehledem. ZashI nepo-
zanalitvoit
irrrlad mrnvtokruh ten: zatmconapklad Nerudovy obrazy votavychze-
skuoinami nedolo lyvnkladu t200vtisk,ml Svtozordesetinsobnpoetodbratel. Dobe,
literatury. tebas ne hluboce, informoval o vemzajmavm,co se dlo ve svt v politice
, setkvalise mjovci i v kultue, popularizoval aktulni otzky, hojn otiskoval studie historick
(l865-l866), ze- a literrnhistorick, pekldal literaturu, je se etla v cizin (napklad
inem; v nkolika Turgenvor,7romny), tiskl romny na pokraovn.Vyjma Nerudu a Hlka
pspvkyNerudovy, (to ovem byli vedouc spisovatelsv doby) pispvali do Svtozoru autoi
ickjmna:Svatopluk rznorodhozamen i nestejn rovn. Spisovatelznmi,jako Svtl,
Nejvtvznam pro Podlipsk, Pfleger, Sabina, Vlek, Svtek, i autoi zanajc- Sldek a Vrch.
roku 1865 jej za|oili lick, Thomayer aJirsek, B. Jelnek a V. BeneTebzsk.
sm.V tomto vel- od konce edestchlet se zakldaly jet dalliterrn orgny se specil.
vsecnnyvyznamneJsl nmi koly. Protoe bylo v zjmu buroazn politiky psobit nejenom v m-
vstupdo litera- anskchrodinch, ale tak zskvat vliv ve vrstvch lidovch a usmrovat
bsnicki prozaic- jejich politick a ivotni nzory, zaa| Eduard Grgr vydvat roku 1867
;byly v nich otitny Matici lidu. Tato populrn edice obsahovala adu beletristickch i pounch
bseKandiotkv. knih, kterposkytovaly zbavnou a pstupnou formou v duchu mladoeskho
vere novch autor, liberalismu poueno rozmanitch problmechsoudobhoivota, o vdeckm
A. Staka, L. Quise, pokroku, o hospodstv nebo otzkch nboenskch.Z podntu Umleck
rozmanitychbe- besedybyla pak r. 1B71zaata edice Poeziesutou,Izen tlennouredakc -
psannapklad V. Hlkem,J. Nerudou a F. Schulzem. V n vychzely peklady cizchbsnk,
asopisem ve sv aby se teni mohli soustavn seznamovat s hlavnmi hodnotami svtovch
obsahu,dobe plnily literatur.
otzkvsooleensk-
ilustrace,
o nse sta- AlmanachRuch (1868)
Kvtechpokusili se
lB73),ale ten Mlad generacespisovatel,kter zainalaponejvcev asopisechzencl'
orgnembsnk mjovci, touila vak po samostatnmliterrnm vystoupen,jm by se ped-
stavila veejnosti. Tito bsnci se schzeli v studentskch literrnch spolcch,
dbaly o nronou etlisi navzjem svran pokusy a cliskutovali o politice a o umn, a tam se
,Saitopr,druh aso. rovn shodli na vydn bsnickho almanachu. Nejvce pispvatel bylo
Lonkurennch jako zsknov Praze (v spolcch Oreb a Vltavan, je pozdji splynuly v Ruchu)
jincle.Znamenal a pak v nktech mstechvenkovskch, zejmnav Tboe' Na dvacet bsnk
se Dreoevslm na odevzdalosvvereaJosnn V. Sr,onx,jeden z nich, sestavilz tchto,,bsn

47

I
 esk omladiny.. almanach Ruch,kter pak byl vydn ,,k upomnce na za|oeni valem zachytit
Nrodnho divadla roku 1868... Kdy se deset let pedtm utvela bsnick bsnickm slovi
skupina kolem almanachu Mj, spojova|y tyto spisovatele spolennzory Ver plynul ve
a zmry. Chtli zat odboj proti starmautorm, kte se spokojovali syntaktick i st
pasivitou a sterilnm umleckm ploglamem; vichni byli nadeni demokra. Tm vm vznil.
tickmi mylenkamiroku 1B4B;mli b|izkpedstavy o posln umn a probo- nickmu stylu (
jovvali je svou tvorbou a kritikou. Bsnky,kese seli,aby vydali almanach kte svm patc
Ruch, nesdruovaly shodn mylenkova umleck cle, ale sbliovala je V dalmv
hlavn napjat atmosfrakolem roku 1868 a spolendobovzitky,jimi se nclr spoleens
odliovali od mjovc, zhruba o deset let starch:vyrstali v dobch, kdy se nzot, e netvo
slavily velk nrodn slavnosti, na nichjsal cel nrod, a kdy kolem nich g e n e r a n v r s
umIaulechtilavzLetn slova o vlasti, obtavosti a inech'S touto slavnostn stali se ponejvc
a povznesenou nladou v srdcch vstupovali i do literatury. L. Q'rris,jeden poezii odcizili. l
z pispvatel almanachu Ruch, takto vystihoval dojmy, kter strhovaly vere tak pod
tehdejstudentskou mIdek nadena kterji vedly k literrn tvorb: ,,Poli. sedmdestch le
ticky rozechvn a astobouliv rok ten (1868)' ktery nm pinesl konen podlem.
poloen zkladnho kamene k Nrodnmu divadlu a zrove neobyejn ostatn bsn
vzprueninrodnho vdom,je ovemzvltm|deunelo;kterhlunmi teln men.Dvi
svmi slavnostmi, hemcmise nrodnmi a spolkovmi kroji, prvody, pra. Gor,r, psobc jl
pory, sr,mi hlunmi tbory a poulinmi demonstracemi jako by pipom- (pseudonymJar
nati chtl onen ruch, kter dvacet let pedtm hbal Prahou i echy; ten rok c pestala literl
perzekuce a prvho jimenho stavu' rok ten pinesl tr.ov osvenlite- stal se aktivnm l
rrnho ivota...* FneNrrnx Vr-l
Almanach Ruch obsahoval rznorodvere,lyriku i epiku hlscse k vzo- Nkterjmna l
rm lidov poezie, nrovobrzky i vere,z nicb se ozval Neruda, Hlek dle, ale jejich I
nebo Erben. Ale to nejvlastnj, mse hlsil o slovo, byla asov lyrika poezie nezaneck
vlasteneck a politick. Tyto vere planuly rozhoenm hnvem a bo. pr kneka psa
lest nad stavem nroda a probouzejce nrodn hrdost burcovaly vzruen oraran nnvr
nalhavmtnem k innmuvlastenectv(nap. Sldkova vodnbse Tob). ani mnohostran
Do jejich tvnosti vtiskla doba taknktercharakteristickrysy, kternebyly roudnick veej
v dosavadnliteratue bn.Vlastenectv ruchovc se vyznaovalozeslenm Krom Sldka t
citem pro historickou tradici, z ni vyzdvihovali bojovnvlastnosti potebn bouzeli iv zj
pro ptomnost (echovabse Husita na Baltu); vracela se v nm optovn BOSLAV Manrrl
mylenkaslovansksolidarity jako protivha k rakousko-uherskmuvyrovnn hladinu pamflet
a spolu s n i Kollrv buditelsk patos. Rovn bsnick vraz ruchovsk tehdejredakct
Iyriky se liil od veremjovc, vypracovanhonapklad v Nerudovch poli. na neutenou
tickch verch:Neruda mil k inuhlavn pesvdivma jasnm rozvede- autor ady bsr
nm mylenky a prostedky spestdmmi a strohmi. Naproti tomu ver nch strnek ru
ruchovsklyriky rozl.valse do ky.Neetil obrazy,jakoby chtljejich p- nick talent, ktt
socilnmi probl
* Kvty lB9B' str. 302. osudprostch 1

4B 4-Djiny *k literatury
 rLa za|oeni valem zachytit a mnohokrt opakovat mylenku. Nevyhbal se vznosnm
utvelabsnick bsnickm slovm. Metafory, astoabstraktn, stvaly se nezdka symboly.
spolen nzory Ver plynul ve vzruennlad pln otzek a zvo\ni a vracel se k sloitj
se spokojovali syntaktick i strofick stavb, spojovn a veden patosem vtn intonace.
i
nadenidemokra- Tm vm vznikal zvLtni rtorick ver, blzk tehdy rozkvtajicimu e-
umn a probo- nickmu stylu (v nm prosluli zvlt F. L. Riegcr a K. Sladkovsk), ver,
vydali almanach kte svm patosem a monumentalitou hovl zjit.enmuvlasteneckmucitu.
ale sbliovala je V dalmvoji se vak projevila skutenost,e ruchovci vyrstali z odli-
ztky,jinri
se I
nclr spoleenskchkoen, mli odlinpolitick pesvden rzn svtov
v dobch,kdy se nzor, e netvoili organickou, vnitn celistvou skupinu jako mjovci, nb
a kdy kolem nich generan vrstvu. Kdy vyvanula atmosfra,je z nich uinila bsnky,
S toutoslavnostn stali se ponejvce epigony, nebonemli svj osobit hlas, anebo se dokonce
L. Quis,jeden poezii odcizili. Pouze dva z nich, Josnn Vcr,av Sr,onx (v Ruchu jsou jeho
, kter strlrovaly vere tak pod psetrdonynem Vo.rrcrr nnN) a Svaropr-ur ncrr, li od
tvorb:,,Poli. sedmdestchlet v pednch adch eskpoezie, p'ispvajcedo n dleitm
pineslkonen podlem.
neobyejn ostatn bsnci almanachu Ruch mli pro vvoj poezie vznarn nesrovna-
;ktehlunmi teln men.Dva z nich dali se pozdji na vdeckou drhu: historikJanosr'av
i, prvody,pra. Gor,r,psobc jako vznamn osobrrostna praskuniversit aJosnn Dunox
jakoby pipom. (pseudonymJaNBurl), kter se vnoval filosofiia estetice.Velk struchov-
i echy;ten rok c pestalaliterrn publikovat: Josnn Dnrcrr (pseudonymJosnr Josorovr)
novosvenlite- stal se aktivnm staroeskmpolitikcm, Vcr,ev ra.ronnodeeldo Ameriky a
Fnlnrrnx Vr,N.r zapad| kdesi v Rusku, BoHuslav Preovsx zhy zemel,
hlsc se k vzo- Nkterjnrna se brzy pestala objevovat na strnkch asopis, nkte psali
Neruda,Hlek dle, ale jejich hlas znl bezvrazn a ztrce| se tm bez ozvny. Ve vvoji
a s o v l y r i k a poezie nezanechal viditelnou stopu ani Borrusr,ev nnlrx, kter vydal jet
hnvema bo. pr kneka psal vahy do rznch novin a asopis, ani plodn, ale netvoiv
vzrusene Oraxen nnvrNxa, ani Mrnoslv I(RJNK, kter psobil i jako urnalista,
nbseTob). ani mnohostrann inn Brrtarqunr, MIIoYSK' ani vznan mladoesk
rysy,kter
nebyly roudnick veejn initel, urnalista a peklaclatel Heina Envx prnor,nn'
zeslenm Krom Sldka a echa rn|i z celdvactky nastupujcchbsnk,kte pro-
i potebn bouzeli vzjem a velk nadje, pro literaturu vznam u jenom ti: Ja-
$ v nem oDetovne RoSLv MlnrrNnc (vl. jm. Josnn ManrrN), jen u pedtm rozvii| literrn
u vyrovnanr hladinu pamfletickm almanachem April (1862)' napadajcm politick smr
az ruchovsk tehdejredakce Hlasu, a kter v nkter'ch svch novch verchreagoval
Nerudovch poli- na neutenou situaci chudiny; Laorsr,av Qurs, pozdj ptel Nerudv,
ajasnmrozvede. autor ady bsnickch knih a peklad a typick pedstavitel svtlch i stin-
i tomu ver nch strnek ruchovsk poezie1'a konenFnanrrnx runnx,osobit bs-
bychtljejichp. nick talent, kter se ve svch tragicky ladnch r'erchinspiroval vnmi
socilnmi problmy soudobhoivota a pokouelse bsnicky vyjdit hokost
osudprostch lid a nenvist vimckmu svtu.

I
4-Djily estliteratury III. 49
 Almanach Ruch ml hlavn u mldee velk ohlas _ hned vzpt ozva|y Tebae vak byl
se nov bsnick hlasy. V nsledujcm roce vydal Akademick tensk literatury i pro t1
spolek Almanach eskho studentstua
(1869) redigovan o. Hostinskm, Sv. e- tak po zniku
chem a V. olcem.Roku 1870 sestavilAnt. apekaJosef Dtirich druh ronk valy.
Ruchu a o ti roky pozdji byl vydn ronktet (1873).Valmanachu Ane- V literrn kri
monk1l (1871)' uspodanmJ. Klalem, J. Dunovskm a F. Heritesem, otiskla jak pevaovala
vereomladina jinchech.K bsnkm,kte vystoupili v prvnm almanachu mjovci, kte zai
Ruchu pibylo v tchto sborncchhodn dalchjmen, le mlokter z nich stavu umn. ovi
v literatuesetrvalo: Er,rreKnsnononsx,je pila s celouskupinou bsn. izsadn vahy o
ek do druhho ronkuRuchu, az a|manachu Anemonky Fn,l'nrrox Hnnrrns soustavnm i
a Josnr Hor,nox, kte se vnovali pozdji prze, a Jenosr,ev Vncnr,rcr. pravideln, reer
bt chpna jako
literrnho proce
Kritika jako organick soustliterrnho procesu
literrnho kritik.
Literrn vda v bojch o prosaz
kultury dv vzn
V obrozenskm obdob nebyly pro pln rozvoj literrn kritiky nejlep smysl a dobr
pedpoklady. V asopisechnebylo dost mstaa ohledy na spolenvlasteneck vznam se po re
zjem, kter ml spojovat vechny esky ctcspisovatele, brnily zaujmout vznamnjm so
vyhrann zsadni stanoviska. Proto kritika, pokud se neomezova|a na such turu k realismu,
referovnnebo na shovvavouchvlu, nemlavtplatnostnejako pleitost. kritiky J. Nnnor
n zsah smujc k ozdravn kulturnho vota.od potku probuzenho ohledy na dobov
kulturnho dn na konci padestch let mnilo se vak podstatn tak posta- polemick zpal
ven a 1oha lite rrn kritiky. Rozvinut veejn ivot vedl k vyhrao- jejich kritickm t
vn odlinch politickch i spoleenskchnzori a v souvislosti s tm se roz- jejich mylenek,
rzovaly i soudy estetick.Stetn mylenek povaovalo se pmo za pod.
Jen Nnnuoe
mnku zdrnho vvoje. Tm vechny tehdejnoviny i asopisy vnovaly nost jasn a pc
proto msto umleck kritice. as,Hlas i Nrodn listy, obrazy votai Rodin- spisovatelovy int
n kronika mly pravideln kritick referty. Tm byly dny zkladn podmn- Iiterrnm proct
ky k vestrannmurozvoji kritiky, a to nejen literrn a divadeln, je byly umn a vma
poitny zanejdtieitj, ale i hudebn atvarn. dl, podtrhuje n
m vce nabvala kritika na vznamu, tm vce se pociovala poteba leenskch nesr<
za|otsamostatn list vlun pro otzky umn. Roku 1863 zaa| vydvat vst k rozvjen
Eouano Gnen msnkKtick,i ploha k Ndrodnn listm,kte vychzel obecnho pokrol
pozdji pod titulem Literm ploha k Nrodnmlistma nakonec jako tdenk se mt Neruda pi
Literdrn list1l,vnovan i beletrii (redaktorem byl Ferd. Schulz). Tento aso. vyhovujcmu p
pis posuzoval pravideln odbornou literaturu i beletrii, vtvarn umn pln obraz ivot
i hudbu, podval pehledy cizich literatur i bibliografick zprvy, pinel politickou, soci
vahy i ivotopisyumlc. Ale nevychzel dlouho, jenom dor. 1865. Po tomto zsady ucelen
Grgrov prvnm pokusu ujala se podn podobnholistu Umleck beseda clevdom v hlz
a za reakce Fnno. Scnur,zn vydvala krtce eskj, obaorliterrn{,( 1867- l 868). Ve srovnn

50
 vzptioz,\ra|y Tebae vak byl dobr samostatn kritick list potebn pro organizovn
tensk literatury i pro tben vkusu, nebylo o nj mezi teni dost zjmu, a proto se
', Sv. e. takpo zniku eskhoobzoru literrnho podobn pokusy dlouho neopako.
druhronk
valy.
hu Ane- V literrn kritice edestchlet se zanalauplatovat jin hlediska, ne
itesem,otiskla jak pevaova|a v kritice ped rokem lB4B. Zs|uhu o to mli pedevrn
malmanachu
mjovci, kte zaali pst polemiky proto, aby obhjili a prosadili svou ped-
terz nich stavu umn. ovem nespokojovali se jenom polemikou, psali astrecenze
inoubsn. izsarri vahy o umn a piinili se tm o to, ese u ns poprv stala kritika
Hnnrrns s o u s t a v n m i n i t e l e m l i t e r r n h o v v o j e . o n o v c hk n i h c h s e p s a l o
Vncnr,rcr. pravideln, referty se neomezova|y la holregistrovn obsahu, kritika pestala
bt chpna jako pleitostn zsah a stala se organickou a innou soust
literrnho procesu. I kdy se ani v edestchletech neosamostatnila funkce
literrnho kritika a referty psali stIe jet sami spisovatel, rozvinuly se
v bojch o prosazennovhoumleckhosmru a pi sledovn soudobesk
kultury dv vznamn kritick osobnosti. Po K. Sanrxovr, jen ml kritick
kritiky nejlep
smysl a dobr porozumn pro esk romantismus, ale jeho iniciativn
vlasteneck vznam se po revoluci pozvolna zttce|, a po K. Havr,xovr, jen byl nej-
zaujmout vznamnjmsoudcem stinnch strnek nrodnho ivota a jen vedl litera.
na such turu k realismu, stali se v edestcha sedmdestch letech nejvlivnjmi
jakopleitost.
kritiky J. Nnnuoe a V. Hlnx. Mnoh jejich soudy, diktovan nezbytnmi
probuzenho ohledy na dobovou situaci, sice zastaraly, ale jejich citliv umleck posteh"
takposta. polemick zpal a zsady pokrokov ideovosti, to byly prvky, kter dvaly
vedlk vyhrao. jejich kritickm refertmsilnou psobivosta kteruchovvaj ivou hodnotu
ostis tmse roz- jejich mylenek,nebosouznji s dnenmumleckm silm.
pmoza pod.
Jerr Nonuoe jako kritik vynikal rozhledem po eski ciz kultue, schop.
isy vnovaly nostjasn a pdn formulovat mylenky a hodnotit dilo zrove jako projev
fivotai Rodin-
spisovatelovy individuality, jeho osobitho talentu, i v souvislosti s dobovrn
podmn- literrnm procesem. Neruda zdrazoval pozn:vac a vchovnou funkci
je byly
umn a vmal si zejmna umleck pravdivosti jednotlivch umleckch
dl, podtrhuje na nich to, co pispvalo k pochopen socilnho napt a spo-
poteba leenskchnesrovnalost v soudobm ivot. Podle nho mla literatura
zaa|lrydvat vstk rozvjenesknrodn spolenosta zrove kpochopen poteb ve.
kte wchzel obecnhopokroku. Tuto dialektiku nrodnho a demokratickhozetele snail
jako tdenk
se mt Neruda pedevmna mysli. Jeho kritickpoadavkysmovaly k umn,
. Tento aso. vyhovujcmu potebm a vkusu ,,modernho..lovka,kter dod literatury
ytvarn umn
pln obraz votaa kte m zjem o mnohostrannou a aktuln problematiku
zprvy, pinel politickou, sociln i nrodn. Neruda sice neformuloval ve svch refertech
1865.Po tomro zsay ucelenho estetickhosystmu, ale jeho pedstava literatury byla
beseda clevdom v hlavnch zsadch i konkrtn promylen.
(r867-1868). Ve srovnn s Nerudovmi kritikami byly reerty Vrzsr'eve Hr,xa.

51

^L.--___
mnvyhrann.Hlek se stavl bojovn proti pehradm brncmliteratue
npmo teoreticl
zobrazovat vechny city a vztahy v ivot a inspirovat se idely svobody
systmu vere (-A
a humanity. Kladl d:.razna to' aby pokrokov umn pomhalo vzestupu
dem k pirozenr
spolenosti zvyovnmjej mravn rovn. Pozvolna slil v jeho nzorech
nevyhovuje ason
poadavek, aby umn zaujmaIo kritick vztah k soudobmu ivotu, k jeho
vznamov strn.
mck bezcitnosti a pennmorlce. I kdy Hlek nedostihoval Nerudu
Hostinskho t
v konkrtnostia bystrosti posteh,i kdy byl ve svch mylenkch obecnj,
demokratick pt
podlel se s nm zejmnav druh polovin edestchlet a na potku let
pokrok stvaly s'
sedmdestchna prosazovni zdravhorozvoje tehdejliteratury.
rozvoje pokroko'
Avak vedle pedstavy literatury, jak ji formulovali Neruda, Hlek a kritika
Hostinskho, filos
b|izk mjovcm (nap. K. Sesrxa nebo Gusrav Pnr-nonn),utvela se v ede-
raturu pln rozp
sch letech jet koncepce jin, v mnoha podstatnch bodech protichdn.
subjektivn libovi
Jejm hlavnm pedstavitelem byl FnnonvaNo Scnur,z (1B35-l905). Dlouh chch poznn v
lta psobil jako vychovatel v lechtickrodin Kounic, procestoval s n
knihu Opoeaiial
mnoh evropsk zema osvojil si irokkulturn vzdLn, ale byl to duch spe
na domc umle
eklektick ne tvoiv a jeho referty byly vce suchoprn a pln vyten
t1ky, vychnejic
uenosti r.eptozirav. Postupn v nich slilo voln po tom, aby literatura, pory Durdkova
pispvajc ke konsolidaci rozttnchpolitickch pomr uvnit nroda,
a sledovalo idel
plnila svou funkci hlavn v tom smru, e by pomhala uvdomovat si vem
spolenosti, projr
spolenzjmy a ne jitit lozpory a probouzet negativn city. Zrove usiloval
knin s nzvem
Schulz o nastolenkritiky openo pevn esteticksystm.ob tato Schulzem
prodn lyrice a
zastvan hlediska stvala se pozdji v sedmdestch letech osnovnmi prin-
nesouhlas.
cipy kritiky, je se formovala na strnkch osvty jetv reiertech Vr,xovcrr
Poteba rozvi
a Zxnn.rsovcrr a v jejich programu,,idelnho realismu...
vdeck z|<|ad
edestlta pinesla iveln rozvoj literrn kritiky, ale tento prudk
zrovei ke snazt
rozmach ml zrove sv stinn strnky; za hlavn nedostatek se obecn
Dosavadn studir
povaovalo to, ese kritikov djenom osobnmisklony a enehledaj obecn
naprosto nevyho'
platn hodnotckritria. dal'o se Proto' aby se kritika postavila na vde c-
poven kolekti
k, teoretick zklad. Tomuto voln snaili se vyhovt pedevm dva
r,nx vypracoval :
znamn etestetikov,O. Hostinsk a J. Durdk. orlxan HosrrNsx
se prci vnoval ]
(IB47 - 1910)' druh mjovc i ruchovc a bojovnk za umni Smetanovo,
literatue a knir
byl pedevm hudebn estetik. Avak vychzeje z ivumleck problematiky
Tato nedokone
formuloval teoreticky nkter zsadni zvry platn tak pro literaturu.
vch djinch 1
Sledoval otzku pomru pokrokov ideovosti a nrodnho charakteru umn
vvoje starliter
a podtrhoval jednotu obou tchto princip. odvodnil zsadu, e rn mit
n a rozttn
umn nrodn rz, a|e e mus zrove bt v souladu se vemi modernmi jit literrnhisto:
estetickmi poadavky, a e tedy nesta,aby se ve svch zdrojch omezovalo
mala mylenky r
na minul vvojov epochy a napodobovn lidov psn(Wagnerianismus a eskd
hlavn pruiny
ndrodnopera,Hud.listy 1870). Pispl tm k rozeenvleklch spor a pou-
Avak ce| prc
kzal na pochybenostdilematu mezi demokratickm pokrokem a nrodnm r.
Chybly si|y,je
zem umn.Pro literaturu mlv vznam rovnnkterHostinskhostati vnova-
nch pedbi

52
 literatue
npmo teoretickmproblmmliteratury, zejmnajehostudie o prozodickm
idely svobody
systmuvere(Nkolik slouo esk proadii, Kvty 1Bi0). Posuzuje ver vzhle-
vzestupu
jeho dem k pirozenmu spdu rytmu Hostinsk v n dokazova|, e eskmuveri
v nzorech
nevyhovujeasomra,protoeporuujepzvuk a tm pekplnmu uplatnn
ivotu,k jeho
vznarnov strnky vere.
ihovalNerudu
Hostinskho estetick nzory a jeho literrn kritiky open o autoTovo
h obecnj,
demokratick pesvdena formulovan s jemnm smysIem pro umleck
na potkulet
pokrok stvaly se od potku sedmdestch let dobrou teoretickou oporou
rozvoje pokrokov literatury. Naproti tomu psobeni nzori souasnka
Hleka kritika
Hostinskho,filosofa a estetikaJosnre Dunnra (1837-1902), bylo pro lite.
sev ede-
Iaturu pln rozpor. Durdkovo energick sil vymanit kritiktr z nadv|dy
protichdn.
_l905).Dlouh subjektivnlibovle diletantskch recenzent a jeho snaha zpstupnit v e-
chch poznni velkch svtovch autor (peloil Byronova Kaina a vydal
procestovals n
knihu o poeaii a pouay lordaByrona' lB70) a tm psobit na zvyovnnrok
bylto duch spe
na domc umleckou tvorbu mly pozitivnjvznam ne jeho literrn kri.
a plnvyten
tiky, vychzejici z dogmatickch a ztrnulch poadavk na literaturu. Roz-
aby literatura,
pory Durdkova pojet |teratury, je stlo na ad apriornch lzorl
uvnit nroda,
a sledovalo idel umni, je by se mohlo pln uplatnit v kultivovan kulturn
si vem
spolenosti,projevily se zjevn i v souboru jeho kritickch stat, vydanch
Zitroveusiloval
knins nzvem Kritika (|B7+). Zejmna jeho jednostrann pstup k Hlkov
tatoSchulzem
prodn lyrice a such, pouze logick vklad bsnickch obraz vzbuzova|y
osnovnmi
prin-
nesouhlas.
Vlrovcrr
Poteba rozvinout nov funkce literatury ve spolenosti,sil dt kritice
vdeck z|ad a zavst do jejch mtek objektivn d, to vechno vedlo
ale tento prudk
zrove ke snaze zhodnotit a utdit celou tisciletou tradici eskliteratury.
k se obecn
Dosavadn studie, je poskytovaly jenom nejstrunj a nenron pehled,
nehledaj obecn
naprosto nevyhovovaly. Proto se v r. 1863 ustavila v Umleck besed komise
ila na vde c-
poven kolektivnmzpracovnim velkch djin eskliteratury. V. H-
pedevmdva
LEK vypracoval nvrh, rozdlily se koly a rozbhly se ppravy. Nejhorlivji
HosrrNsr<
seprci vnoval K. SarrNa. Publikoval adu prkopnickchstudio obrozensk
Smetanovo,
literatue a knin vyda| Djepis literaturyeskoslouansk
stara stedndofu (|866).
problematiky
Tato nedokonenkniha (vklad konrokem l620), jeby|a poJungmanno.
pro literaturu.
vch djinch prvnm odpovdnm pokusem o vylencelistvho obrazu
ument
v1voje starliteraturY,je ovemjako tmvechnySabinovy prce nevyrovrra.
, e m mit
n a rozttn,podntn, ale chaotick a kvapn psan. Sledovala zmr spo-
i modernmi
jit literrnhistorickou prci se souasnmipotebami uvdomovat lid. Poj.
h omezovalo
mala mylenky svobody a pokroku, nerozdln spjat s ideou nrodn, jako
smus
a eskd
hlavn pruiny eskho literrnho vvoje - av tom byl jej nejvtvznarn.
spora pou-
Avak cel prce na djinch literatury v Umleck besed zhy uvz|a.
a nrodnmr.
Chybly sly,je by se mohly soustedit na nronkol,nedostvalo se tm
tvenova-
dnch pedbnch prac. st dluhu splcel Knihopisnjlslounkesko-slouenskj,

53
(1865)' sestaven Fnexrrxnu Doucgou jako dodatek Jungmannovy Histo- B. Nmcov rot
rie literatury eska obsahujc bibliografick soupis vech eskch a sloven. a pispval k poz
skch knih vylch po roce 1846. Sabinova ani Douchova prce nemohly .vy zjem c
ovem podat oekvanzhodnocen eskholiterrnho v1voje; slouily vak sbrku slovensk
sm cennm materilem a jsou dokladem rodcho se vdeckho nazrn lit v almanachu
La zpracovn djin eskliteratury. v obrysech tue
a zrove pravr
jejich pkladu;
Potky novch vztahtl a nespoutanou
m e z i l i t e r a t u r o u e s k o ua s l o v e n s k o u v nich vyuva
nedokzal Fri t
Tiv situace v echch i na Slovensku v padestch letech poznamenala Se sYmPatie:
nepzniv takvzjemn vztahy mezi eskoua slovenskou literaturou. Vlivem rstali mj ovc
okolnost slbly osobn svazky navzan mezi spisovateli v revolunch dobch Mj (1B5B),kte
a stmelovan spolenm protifeudlnm programem. Po nkoli.ka letech proi. B. Nmcov Ch
tch v stranv Modre umr tudovt tr(1856), jen v sob ztlesoval se mjovci hlsi'
nejvce slovensknrodn energie a udroval nejpevnji kontinuitu s eskm a s uznvnrr'
politickm a kulturnm ivotem. Ale pesto Kollrovy poadavky, aby by|a A pesto na
na Slovensku obnovena etinajako spisovn jazyk, i Kollrovo rozhoen literatury. Pod<
nad jazykovm osamostatnnm Slovenska znly hlue. Nebo bylo m dl vensku nrodnj
jasnj,e vznik poezie a przy ve sloventin nebyl dsledkem nedomylen esko-slovensk
svvolnakce, ale e m pln spoleensk i umleck opodstatnn.Tvorba stavl se ruiv
trovybsnick koly to dokazovala proti vempochybm. spisovatele na
Pedpoklady k spolenmupostupu esk a slovenskliteratury, kter by se hnut tpali me
zak|dal na pochopen svbytnch poteb obou literatur psanch vlastnm jazy- poadavky prc
kem, vytveli v echch svm dlem i osobnm psobenmB. Nmcov (1861)nasnm
a J. V. Fri. Prv na konci padestch let vychzela vtina prac, kter na zemskm sn
BonNl Nmcov vyt|az tverhopobytu na Slovensku a ze svhookouzlen Domnvali se,
poeztslovenskholidu. V rznch asopisechotiskovala lnky,je byly plo. stence ve velk
dem jejho clevdomho studia slovenskho ivota, prody i lidov kultury politika stLat
a je chtly zprostedkovat zevrubnj poznn slovenskho lidu a objasnit Vdni a vili
jeho osobitost. Rozshl lnek Uherskrnsto(armo[l) vyel roku iB5B, v n. nm vvojem.
sledujcm roce byly otitny obraz2 4 iiaota slouenskho a jej nejpodrobnj Politickmr
studie Kraje a lesjlue{uolenskua v tedob se objevily i jej zznamy her, h- ivot, pihrvz
danek a psn.Vedle tchto nrodopisn zamench stat vydala Nmcov vensk jazykol
v souboru Slouenskjlch pohdek a poust(1B57_1B5B) st pokladu nrodn z bolestnoba
slovesnosti slovenskholidu, zamlejctm oslavit jeho ryz povahu. Podobn skhonacional
zmt sledovaly konen i dv jej povdkov przy inspirovan slovenskm eskburoaz
pobytem: Pohorskdaesnice (1B56),obsahujcharmonicklen jihoeskepizody dsk konkurt
slovenskch drotr, a Chyepod horami (lB5B)' zpodobujc milostnm p. nvrat k spole
bhem mylenku esko.slovensk vzjemnosti. Cel tento obshl sek la onlr Frr.ronnnt

54
 Histo- B. Nmcov rostl z vdom, e je obma nrodm prospn spoluprce,
eskcha s]oven- a pispval k poznni ivota a tvnosti slovenskholidu.
prce nemohly .tvy zajem o Slovensko mlJosnn Vcr,av Fr;.. Z vzensi pinesl celou
ie; slouilyvak sbrku slovenskch lidoch psn,jimi byl naden, a kdy se pokouel vysvt-
vdeckhonazrni lit v almanachu Lada-Nila (v povdce {iuot sutteni ) svou novou' tebas jen
v obrysech tuenou pedstavu nrodn slovanskpoezie, je by vedla k inu
a zrovei pravdiv vyjadovala vnitn svry bsnkova nitra, dovolval se
jejich pkladu; zdrazoval v nich pedevm intenzvn osobn proitek
a nespoutanou fantazii. Ovem ani ve svprze, ani ve sch verch,i kdy
v nich vyuval slovenskch motiv (napklad v balad Rena Kriudni),
nedokzal Fri tuto pedstavu umlecky ztvrnit.
poznamenala Se sympatiemi ke Slovensku v duchu r.zofit B. Nmcov aJ. V. Frie vy-
literaturou.Vlivem rstali mjovci. Svj vztah piznali i ve svm manifestanmalmanachu
revolunch dobch Mj (lB5B), kter pinesl krom Friovy bsn Rena Krivni takpovdku
letech proi- B. Nmcov Chyepod horami. Pojetpokroku a velidskhumanity, k nmu
v sobztlesoval se mjovci hlsili, shodovalo se pln s porozumnm pro prva kadhonroda
inuitu s eskm a s uznvnm svbytnostijeho kulturnho vvoje.
y, aby byla A pesto nastalo v edestchletech doasnoddlen eska slovensk
rozhoen literatury. Podobn jako v echch rozvijelo se po roce 1860 tak na S1o-
bylo mdl vensku nrodn hnut, i kdy v krajn nepznich podmnkch. Do cesty
nedomylen esko-slovensk kulturn spoluprce, je by prospvala vruoji obou literatur,
Tvorba stavl se ruiv hlavn rozdIn vvoj politick, strhujcdo svhovru
spisovatele na obou stranch. Vedouc pedstavitel slovenskhonrodnho
, kte by se hnut tpali mezi uherskou a rakouskou orientac.A protoeneuspli se svmi
vlastnmjazy- poadavky proklamovanmi na memorandovm shromn v Martin
B. Nmcov (l861) na snmu uherskm,a protoevbecnenalzalimonost,jak uplatovat
prac, kter na zemskmsnmu svj hlas, obraceli se s pochybenmi nadjemi do Vdn.
a zesvho okouzlen Domnvali se, e Slovensko bude moci doshnout zabezpeennrodn exi.
,jebyly plo. stenceve velkmRakousku, tedy ve stt centralizovanm.Naproti tomu esk
i lidovkultury politika stla tmvlunna stanoviskufederalistickm.Stavla se oste proti
lidu a objasnit Vdni a vila, e doshne splnn nrodnch prv klidnm konstitu.
roku lB5B. v n. nm vvojem.
jejnejpodrobnj
Politickmu rozdvojen, je zasahovalo cel esk i slovensk kulturn
zznamyher, h- ivot, pihrvaly leckdy jet nepekonan pocity trpkosti, provzejc slo.
vydala Nmcov venskjazykov osamostatnn.Byly ovem motivovny rzn: vyplvaly
pokladu nrodn z bolestnobavy o osud slabhoSlovenska danho na pospas pboji maar-
povahu.Podobn skhonacionalismu, a|e odre|ase v nich takdoten ctidost a domlivost
slovenskm eskburoazie,je se ctila oslabena ve svm ztpaseproti nmeck hospo.
jihoesk epizody dskkonkurenci. Roku 1861 byl dokonce podniknut nov pokus navrhnout
milostnm p. nvtat k spolenmujazyku, a to v publikaci Hlas1lSlouku, vydan FnnorNax.
obs}rlsekla onivr FrnonREIITEM. Tyto otitndopisy, zas|an ze Slovenska do redakce

55
Krsova asu, obsahovaly protichdn nzory, ale cel knka vyznva|a
pro obnovenspolen eskoslovensk
ei.Le i tento pokus vyzn|naptzdno,
nebo jazykov otzka by|a u prakticky vyeena a slovensk literatura se
rozvijela uvajcvlastnho pozvolna se ustalujcho spisovnho jazyka. Za nkolik m
Zatmco se stetvaly rznnzory na eenvztahu eska slovenskei Kdy se potvrdilo
a zatmcose stupovalo vzjemnodcizenvedoucchpolitickch pedstavitel, a Slovk a kdy
objevovalyseobasv dlecheskch spisovatelp roj evy ci tov c h sy m p a ti nabvala otzkal
k slovenskmu lidu a ozvaly se v nich tny okouzlenmalebnosta svtz- A tento nraz, kt
nostjeho ivota a poeze.ovem stanovisko,jak zaujmali et spisovatel dleitmimpulst
k slovensk problematice, odpovdalo vztahu pozorovatele, kter sice ct skou literatutw za
sympatie nebo obdiv, avak nenachz nebo speani nehled skutenpro. s taktikou veden
stedky a cesty k dorozumn.Jejich verevyjadovaly v romantickm duchu vadnho smru a l
obdiv k zacbova|m tradinm formm slovenskhoivota,neumoovaly vak V echch pr
pochopitjeho skutenousituaci nijeho pohyb. Lyricky opvovaly velkolepou nov zjem, vli
krsu slovensk p'rody, nadeny zejmna Tatrami, nebo vyprvly idylick a slovenskhoivo
pbhy ze ivota, ale nov poznni souasnhostavu Slovenska nepinely. bsni vnovanS1
o przdninch IB54 pobyl na Slovensku v Malackch Aoor,n Hnrroux Knih ver).V t
u svhobratta, jen tam byl posln s eskoubyrokraci zaBachova absolutismu, nbr strunou bi
a byl pro cel ivot ziskn pestrost slovenskho ivota a krajiny. Le ve sv jcch cestou na ka
prvn sbrce Bdsn (IB59) si vzal ze slovenskhoprosted jenom rzovt de- znovu bolestn oc
taily: nad vysokmi Tatrami se vzn divok jestb, byste plyne Dunaj, nm osudem:
prudce znrozvien hudba cimblu.Vezvltnm cyWuCigtnskjchmelodi,sm.
ujerysyciknskhoaslovenskhoivota,pokouel seHeydukv lehce improvizo-
vanch popvcchvyjdit jejich volnost a smutek i trpk vzdor vyddnch
lenlidsk spolenosti.obdobn jenom vnjlohu mly slovenskmotivy Jestlie v prvn N
tak v dle Vrzsr-lve Hr,x* Za svcesty do Krakova a do Tater (1862) varovn| je m
zai| H|ek pi plavb na Dunajci prudk rozbouen eky, je mlem skon- nabdka pomocn(
ilo tragicky. A k tomuto svmu zitku a k okouzlen Tatrami vracel se ve feje. vytryskla tak no.
tonech psanch bezprostednpo onom dobrodrunmvletu i v pozdjvero- znamenajc po
van povdce Daez Tater (1871)' v nspojil lyrickou a patetickou apotezu Tak na Slove
hor s obdivem k ,,prostot..a ,,malebnosti postav.. a s konvennmpbhem nn adu dle
lsky a rlivosti. s pznanm titu
Ynm otzkm tkajcmse slovenskhonrodnho osudu a jeho budouc- To esk ! , it
tbor1l
nosti piblil se nejvceJan Nnnuna, akolivsm Slovensko za cel ivot ani edestchl Zl
et.
nenavtvil.Neruda ovem sledoval jako fejetonista kroky slovenskpolitiky z iech,psan nej1
do Vdn i do Peti a zejmna za svch nvtv v Peti si uvdomoval kter informovaly
thu utrpen slovenskholidu. Yrazern chpavho souctns osudem bratr- kultue. Vnitn
skhonroda a citlir,m odrazem atmosfery vzjemnch esko.slovenskch projevy namen(
vztah na potku edesch let byla jeho bse Posln na Slouensko(1863 kolem Slovenskc
v Rodinn kronice, knin v Knihch ver).Prolnajse v n obavy a Soucit skou buroazn1
s nejistotouo budoucm osudu Slovenska a tvo ijejzvrenakord: se dly pokusy vi

56
 vyznivala Slovenko, Slovenko, bojm se o Tebe,
naprzdno, sestro moje drah, chra T dobr nebe ! _
literatura se
jazyka. Za nkoljk mlo let dostalo se Nerudovm obavm aktulnho pzvuku.
a slovensk ei Kdy se potvrdilo roku 1867 dualistickm zzenmpolitickrozdvojenech
pedstavitel, a Slovk a kdy na Slovensku rychle slil tlak rnaarizanch tendenc,
h sympati nabala otzka esko-slovensk solidarity a praktickpomoci novaktulnosti.
rsta svrz- A tento nraz, kter ml uspitrozdlen echa Slovk, stal se naopak
spisovatel dleitmimpulsem k obnovenjejich spoluprce. eskoustejn jako sloven-
ktersice ct skou literaturu zashlo zklamni politickou a nrodnostn situac a nesouhlas
skuten pro. s taktikou veden nrodnho hnut; ctila se poteba emancipovat se od dosa-
ickmduchu vadnho smru a hledat jin cest1,.
yvak V echch probouzel stupovan nrodnostn tlak slovenskhonroda
y velkolepou nov zjem, vli pomoci a snahu pekonat vzjemnou izolovanost eskho
idylick a slovenskhoivota.Zmnn situaceinspirovala takNnnuou k druhasov
nepinely. bsni vnovanSlovenskl, Na pesk Kalui (t869 v Kvtech, knin v 2. vyd.
Hnyoux Knih ver).V ttobsni, ktetu nen enickou apostrofoujako pedchoz,
absolutismu, nbr strunoubaladickou scnou,pedstavuje Neruda pouSlovk:,zpva.
jcchcestou na kalvrii. Nad beznadjnm vyznnmjejich psnuvdomuje si
iiny.Leve sv
rzovitde. znovu bolestn odcizen obou nrod a konpovzdechem nad jejich spole-
plyneDunaj, nm osudem:
nelodi,sm- posud na Kalvrii ech Slovk dlme -
rmprovuo- bratr zabratra se vce nemodlme!
vyddnch
motivy Jestlie v prvn Nerudov bsni bylo vce soucitu, psobila druh silnji jako
Tater(1862) varovni, je mlo burcovat z netenostik ivotu druhho nroda, i jako
mlemskon. nabdka pomocn ruky. Ze stejnch chmurnch nlad a ze shodnch obav
seve feje- vytryskla tak nov Hnyourove bse Slouensko, jetsp?(|B7I v osvt),
pozdj vero- znamenajcpotekautorovy pozdjsbrky Cimbl a husle.
apotezu Tak na Slovensku podntila zmnnsituace po rakousko-uherskmvyrov-
pbhem nn adu dleitchkulturnch akc. Alqonn.r SyrnraNsxv vydal almanach
s pznanmtitulem Tdbor (IB70) a s nadenouvodnbsn Sr,nxovrovoo
ajehobudouc- To esk tdbor1l!,
inspirovanou vzeptm eskhosttoprvnho boje na konci
cel ivot ani edestch1et.Zrove se zaalyvasopiseorolznovuobjevovat pravide|nList1l
politiky 1 iech, psan nejprve pod pseudonymem CHanvrpcx Josnrnlr DnrcHolr,
si uvdomoval kterinformovaly o souasnchudlostech v eskmveejnm ivot i v esk
osudembratr- kultue. Vnitn kvas v slovenskm nrodnm hnut signa|zova|y opozin
,h projevy namen proti martinskmu veden. Takzvan Noud kola, skupina
Slouensko
(1863 kolem Slovenskch novin, by|a vnm politick.'y'mpokusem o novou sloven.
obavya soucit skou buroazn|iberln koncepci v rmci Uherska. Rovn v literatue
akord: se dly pokusy vzept se proti pevaujcmu epigonskmu smru vychzej.

57
cmu z Hurbanovy koncepce anavzatperuen kontakt s evropskm vvojem.
Naznaoval to almanach mladch spisovatelNapred (1871)' v nm se krom
Kor,olreNe Bannr,r,a objevilo jmno spisovatele, ktery se pozdji stal inici-
torem novslovenskpoezie, Pevr,e onszenl Hvrnznosr,ava. Tento almanach
vy.jadoval silo tsnjpimknut k soudobdemokratick literatue svtov,
o nov pojet humanity a o nov chpru funkce literatury v nrodnm
ivot.

V cekov
let, pipadlo vz
basnci dokzali
soudobho lov
bhu prudkho
tismu do prvnc,
odpovdala zkJ
aktivn a aby un
hotovho a ne
peva jet .
to znamen o za
teru, vere maxi
nosti. Tyto tenc
ch nebo dokor
proitku i hist<
ivholiterrn}
Naproti tom
et pedstavu
a nrodn svobc
se vztah k ivo
cestami. Jednu
a nrodn ide
a vytyovat jas
vak zvlt v
ukzaLo,jak jso.
situace jednotli
cl pispt k pot
otevenost pot
stle zvisleja

5B
 mvvojem.
l),v nmse krom
pozdjistal inici-
e.Tentoalmanach
literatuesvtov, PO EZIB
v nrodnm

V c.kov m rozmachu literatury, ponajcmna konci padestch

let, pipadloznan mstopoezii, zvlt lyrice. Bylo tomu tak proto, e se
bsnci dokza|i piblit svelkou mnohostrannost zjmm, citm a mylenkm
soudobho lovka a citliv reagovat na nadje a zk|arnn stdajcse v pr-
bhu prudkho politickho a spoleenskho vvoje od konce Bachova absolu-
tismu do prvnch let sedmdestch,Bylo tomu tak tak proto, e nov poezie
odpovdala zkladnmu poadavku, aby byl vztah bsnik ke skutenosti
aktivn a aby umn zasahovalo tvoiv do ivota. Pedstava svta jako neho
hotovhoa nemnnho psobila u jako anachronismus. Z minulosti ovem
pteviyjet vere, kter usilovaIy o co nejvt,,objektivnost.. pojet,
to znamen o zachycen jeho dan tvnosti a hotovch rys eskhocharak-
teru, veremaximln oslabujcaktivnost a individulnost pstupu ke skute.
nosti' Tyto tendence vak vedly jenom k abstraktnmu r,1'jdennejobecnj.
chnebo dokonce stylizovanch ivotnchsituac a cit, zbavench osobnho
proitku i lristorickch a spoleenskch souvislost, a skomraly na okraji
ivholiterrnho proudu bez valnhoohlasu.
Naproti tomu cel mohutn vlna mladpoezie sledovalakol spoluutv-
et pedstavu soudobho lovka, aktivn usilujchoo dosaen lidsk
a nrodn svobody, tlumoitjeho mylenkya hledat vyjden pro jeho mnc
se vztah k ivotu a ke svtu. K tmto hlavnm clm postupovala nkolikermi
cestami. Jednu linii tvoila asov poezie, je chtla formovat politick
a nrodn idely, orientovat tene v spletitych otzkch soudobho dn
a vytyovat jasn cle, k nim smovala pokrokov spolenost.Protoe se
vak zvlt v prbhu revolunch let a v dobch absolutismu zeteln
ukna\o,jak jsou pedstavy o svt rzna jak na n m vliv odlin votrtt
situace jednotlivch pslunk nroda, mla soudob poezte na zeteli tak
cl pispt k pochopenskutenhovotaa jeho rozpor aukzat s naprostou
otevenostpostaven jedince ve spolenosti, je pipadalo bsnkm
. Zejrnna prostednictvm subjektivn lyriky usilovali
stle zvisleja tivj

59
 rrnho dn,
proto bsnci dospt k pravdivmu vyjden svch cit aztk,dobrat se tm
citov rozechv'
obrysnovch vztah lovkak lovku,ke spolenostii k prod a pochopit
zklamn,ztou
jeho mstov ivot.A konentet oblast poezie ttodoby pedstavovaly vere
vracely. Kdy
smujck v rn mu z ob r az en iv ota rznchvlstev a prosteda k jejich
cen a rezigno.
zhodnocen z hlediska uritch spoleenskcha mravnch idel.
nadjn bsnic
Tyto ti cesty se mnohotvrn prolnaIy a spltalyi v jednotlivch sbrkch
zel ivot i tvor
a tm vichni bsnci se podleli vtnebo menmrou na vech hlavnch
secchtehclejbsnick tvorby. Vrcholnou snahou vak bylo zachytit nov
(1 8 2 e -1 B e 0 )
vznosn a vol:
pomr ke svtu a k ivotu celistv, v jednotn koncipovan sbrce, kter by
len city bsn'
pedstavila bsnkvvnitn svt i jeho pojet spoleenskchproblm,jeho
osobnm zkJarr
postoj k stednmotzkm nrodnho i socilnho ivota.
vost po inu l
Mlad bsnci, kte clevdom sledovali vyhrann umleck zmry,
zpasu roman
ovldli od konce padestch let celou rozlohu napoezie a zska|isvmudlu
i z verpsan.
zhy znanspoleenskdosah. V hrnu znamenalo toto obdob neobyejn
odhodin k bc
plodn a cenn sekeskho bsnickhovvoje.
Friv bs:
Lada-Nila (nz
vch politickc
Poe zie osobnho zk|amn a protestu - Subjektivn lyrika
vstoupila do
veden Nerudo
Po roce 1B4B se hluboce promoval cel eskivot: hroutily se star
poezie Friov
pedstavy o svt,spjatponejvces nboenskmipojmy, a dvjpatriarchl.
doby. NadIe
n a feudln vztahy byly rychle nahtazovny novmi, sloitjmia mn
individuIn p
prhlednmi. Bsnci, vychzejic z kruh mlad inteligence, na ni dolhaly
nho, co m
vechny zchvvy spoleenskch pocit a vechny nzotov otesy zv|t
ho osobnho s
intenzvn,octali se v situaci mnohem nepehlednja nejistj,nejak byla
a svraly a ktr
kdykoliv pedtm.
zete|, kte t
Z bolestnch nlad, vyplyvajcchzporky revoluce v loce |B4B,z porn
a proti neinr
touhy znovu se bezpenorientovat v ivot a ve svt a z pkladu poezie
vnitnho nesc
K. H. Mchy r,yrstalav polovin padesch let bsnick skupina, kterou
Ve svm
kolem sebe soustedil Josnn Vcr,av Fnr,jakmile se vrtil z vzeni. Tvorba
kter je obkl
tchto spisovatel, vzrikajc uprosted Bachova absolutismu a v prosted
poezie. S jejic
obklopenm ustraenosta malichernmi zjmy, smovala k vyjden jejich
V jeho verch
individulnch proitk, citovch problma mylenkovhosvta tak, aby
nosti, motivY
na n byla patrn pee,,ist subjektivn.. pravdivosti.V tomto pojet
ztrta iluzvn
se stvala poezie pedevmosobn zpovd a citovm a mylenkovm den-
Nnansrno, j
kern. Zaznva|a z n upmn bolest a zk|amn| odrejici rozpor mezi velkou
sov metody.
touhou a rnezi pzemn a nicotnou skutenost, v ni m|ad bsnci nenach-
Nrxor,aus Ln
zeli ohlas ani pro sr'tuby, ani pro sv city. Avak zrovei byly tyto vere'
vanch rozpo.
uzavenv zkch hranicch bsnkova subjektu, nutn jenom pechodnm
prodnm bo
tvarem, nebose brzy opakovaly a ztrce|y ir srozumitelnost.
Krom toho p
osobitm bsnkem, kter stl v padestch Ietech na asv poped lite-

60
 dobratse tm rrnho dn, byl Vcrav rcNx Bnxnl SrnNrcr (1832-1870). Jeho
a pochopit citov rozechvl vere pln bolesti a stesku tryskaly Z autorova ivotnho
ly vere zk|amni, z touhy Zapomenout na n a zbavt se vzpomnek, kter se neodbytn
a k jejich vracely. Kdy vak Bcndl odeel po tragickm osobnm ztroskotn, rozvr-
cen a rezignovan, do semine a stal se knzem, pestval pst a jeho krtk
h sbrkch nadjn bsnick drha se tlzavela' Prudkm dramatickm vvojem proch-
vechhlavnch zeI ivot i tvorba inicitora novho literlnho i.uchu Josnna Vclnva Fnrn
zachytit nov (1829-1890). Jeho ran lyrika, asto mlhav a ryvkovit, spertoricky
rce,
kter by vznosn a volc obrazy s bujnou antazii, vyjadovala rozporn a neust-
problm,jeho len city bsnka zmitanho spdem udlost. Velo v n vn napt mezi
osobnm zklamnm a bolestnmi proitky a mezt idely, napt mezi dychti-
zmry, vost po inu a mezi stsnnost danch pomru. Byla dokladem titnskho
svmudlu zpasu romantickho hrdiny s krum osudem. Ale rsovalo se z n, a to
neobyejn i z ver psanch ve vazb v Komrn a shrnutch do cyklu Re1ignace, sml
odhodin k boji a dvra v konenvtzstv mylenky o svobod lidstva.
Friv bsnick kruh, do nho patili jet dal bsnci z almanaclru
Lada-Nila (nap. Borrulrrr, JaNoa, ANNa Szevsx), se pod tlakem nep'zni-
nlyrika vch politickch a spoleenskch okolnostirozpatI a rozplynul. Avak vzpt
vstoupila do eskpoezie nov skupina bsnk - mjovci. Tito bsnci,
se star veden Nerudou a Hlkem, tuili izolaci, do ni se dostvala ,,istsubjektivn..
patriarchl- poezie Friovch stoupenc, a usilovali obnovit kontakt s relnmi potebami
mi a mn doby' Nadle sice zdrazlovali, e je prvn podmnkou bsnick tvorby
nanidolhaly individuln proitck, ale zrove podtrhor,ali, e mus podvat i nco obec.
otesyzvl nho, co m ir a asovou p1atnost. Proto zdrazovali souvislostsv-
nejakbyla ho osobnho smutku a zklamni se spoleenskmi pomry, kter je tsnily
a svraly a kter jim brnily pirozen lidsky t. A prv tento spoleensk
lB4B,z porn zetel, kter nabal pmo smyslu politickho plotestu proti absolutismu
pkladupoezie a proti neinnosti eskveejnosti' dval jejich hluboce provanmu pocitu
skupina,kterou vnitnho nesouladu, jejich rozervanosti a svtobolu aktuln asov dosah.
vzen'Tvorba Ve svm silvyslovit roztrpen pocity a zrovei nesouhlas se skutenost,
a v prosted kter je obklopovala, obraceli se mjovci k tradici evropsk romantick
vga0reni.;e;rch poezie. S jejich postavenm v ivot souznlo pedevm dlo K. H. Mcriy.
wta tak, abv V jeho verchnalzali kouzelnou bsnickou evyjden rozpor snu a skute-
V tomto pojet nosti, motivy nenaplnn touhy a lidskho osamocen, v nich se promtala
den- ztrta iluzvnch pedstav o svt. Vedle Mchy objevili pro sebe jet V. B.
:zivelkou Npnnsxrro, jeho lyrika jim dvala dleitpodnty k pekonn krize ohla-
nenach- sov metody. Avak byli jim blzc rovn spisovatel nmeckho svtobolu
bylytyto vere, Nrxor,aus LnNau a zejmna Hnrxntcn HnrNn. Kdeto Lenau ostrost proi-
pechodnm vanch rozpor spetlumil a nechval je rozp|vat ve veobecnm, velikm
prodnm bolu, Heine je a provokativn pointami a ironi zdrazoval,
v popedlite. Krom toho psobilHeine na mjovce jako pklad bsnka radikln demokra-

61
tickch mylenek,jako pm kritik nmeckosckspolenostii jako bsnk, kou epigram a p
kter obrtil zetellyrick poezie od metafysickch meditac k lidskm probl. charakteristick si
mm v jejich pirozenosti a konkrtnosti. vost se stavl do
V duchu revolun romantickch tradic pojmali mjovci rozervanost ensknesrovnalo
jako dsledek rozporu mezi demokratickmi idely a mez skutenosta z. Z bsnk m.
zove jako vraz touhy po osobn volnosti a tpavho hledn vchodiska zemel Rudolf }
ze zajet tc};' spoleenskchkonvenc, mravnho pokrytectv a pevaj. hodn vere. Lyr.
cch nzor. Neruda pipomnal, e chpa|i svtoboljako ,,zpas individuality, pevldaly nejasn
duevn boj za samostatnost osobn... Dleim spolenm rysem vztahu ivmotivy samo
mjovc ke skutenosti bylo to, e je pocit rozervanosti nevedl k rezignaci oproovaly a st
ani k uzavenosti ped svtem, nbr k zaujet aktivnho a pmo bojovnho spolenostsvazujt
stanoviska ke skutenosti.V protikladu k pedstav o nrodu vyznaujcmse nost a bezcitnost
,,holubimi..vlastnostmi pipomna|i, e jsou pro nrodn zpas potebn a spojoval se s v
pedevmvlastnosti ,,Wi,, a,,orl.. a emstosmlivosti memt inektoliko cesta vyznaova
aktivn odpor proti soudobm pomrum. v krtkm asov
Vechny tyto spoleensk podmnky a cle uvdomovali si ovemjednotliv kovy potenv.
bsnci nestejnou mrou. Nejvce vyhrann byla potenpoezie JaNa a inspirovan bolr
Nnnuov. Nzory, souasnvyslovovan v kritikch, dosvduj,jak si byl azkIamn nad rr
Neruda vdom asovch souvislost a spoleenskhodosahu tehdejlyriky. hodnoty, kter t
Jeho rozervanost vyplva|a z vdom neblahho nrodnho a politickho hoe dychtivou
stavu a z trpkho poznn nespravedlnosti pomr socilnch' Aby co nejsil- lskou k vlasti a
nji podtrhl rozpornost soudobho ivota, volil ve svprvn sbrce, nazvan ztku lidstva (Dr
Hbitount kut(IB5B), takov scny ze vota,kter by poskytovaly pleitost Ani Mayer,
ukazovat prv jeho nesrovnalosti, odkvat morln pokrytecw a poukazovat vere zstaly pro
na nesmyslnostiluz, je brnily tyto rozpory vidt. Ukazoval tragiku lidskch e nejvtproslr
osud a sv subjektivn vere i bsnick reflexe spnal rmcovm obrazem jemu vyla jet
hbitova, vyzvav pipomnajcm rub ivotn spokojenosti a samolibosti. neupoutal pozor
Ze stejnho zkladnho zmru jako Hbitovn kvt rostla cel Nerudova njne vere N
poezie psan na konci padesch let a zahrnut pozdji do Knih uer. Cy|<Iy nbr cyklem C
subjektivn lyriky vnovan otci a Ann, krat epick bsn, je m|y za duchch, pros
hrdiny spoleensk vyddnce, i balady snailyse ukzat vdy druhou strnku romantickho ty
ivota, odhalovaly traginost lidskch osud a vyjadovaly neporozumn lovka, kte je
a citov nesoulad mezi lidmi. Ale nejen ivotnm postojem, nbr i celm a kte iveln r
bsnickm vyjdenm se Nerudovy vereoste odliovaly od bnnadnesen vota, vymykaj
poetinostia nesmovaly ani k melodickmupsovmutvaru,charakteristic- Tm vichr
kmu pro vtinujeho bsnickch druh. Neruda se snailr,yslovovatsvbs- poezi svtobolu.
nick mylenky stdm, tebas i drsn, bez npadnch metafor, a nebl se bytostn czi, pol
araprozaizovat svjjazyk slovy vzami z hovorov ei. povdky konflikt
Zv|tn Nerudovo bsnick zpodoben ivota zstvalo ve sv dob Gosrev Prr,rel
nepochopeno, avak neztrcelo se bez ohlasu. Jeho tendenci k socilnmu piny mjovc, .
vidn skutenostinsledoval napkladJeN D. Paxnnr (lB39-1903) sbr. obmovan sen

62
 i ijako bsnk, kou epigram a parodi nazvanou Psnz hladu (1862), v nrozvdl nkter
k lidskm probl. charakteristick situace a problmy Nerudovy poezie, a s ostentativni vyz,va-
vost se stavl do postoje hladovho vyddnce, kter trpce prov spole.
r0zervanost ensk nesrovnalosti a cynicky odmt vechny 7luze a plan idely.
i skutenosta z. Z bsnkmjov skupiny stli Nerudovi nejbleJosef Bark a pedasn
vchodiska zemel Rudolf Mayer, jejich skromn a nerozshl lyrika obsahuje pozoru.
a peivaj- hodnvere.Lyrick psn Ruoorne Mavnna (1837-1865), v nich zprvu
individualitv. pevldaly nejasn bolestnpocity, obrazy tesknch nonch nlad a zum-
rysem vztahu ivmotivy samoty a rozarovn ((nlk2 non,Psn u boui), se postupn
nevedlk rezignaci oproovaly a stvaly se stle zetelnji vrazem odporu proti poutm, jimi
pmobojovnho spolenostsvazuje bsnka.Jejich smutek pak odreljeho konflikt s neupm-
vyznaujcm se nosta bezcitnostsoudobspolenosti,nesouhlas s politickm stavem nroda
zpas potebn a spojoval se s vzvami k spoleensk aktivit ((e umau).Podobn vvojov
mtinek toliko cesta vyznaovala tak poezii Josnra Benre (1B33-1BB3)' vznikajci
v krtkm asovmrozmez na pelomu padestch a edesch let. Bar.
si ovem jednotliv kovy potenvere, psan lehkm, astovak pervanm psovm tnem
poezie JaNe a inspirovanbolestnad smrtmilenky, vyjadovaly protikladnost srdce a svta
j'jak si byl azk|amni nad marnostidelnch ct: (Mrtuldsce).RovnBark vakhledal
tehdej lyriky. hodnoty, kter by daly jeho ivotu pozitivn npl: pekonval sv osobn
a politickho hoe dychtivou dostpo idealizovanm ptelstv (Psnpdtelsk)a konen
Aby co nejsil- lskou k vlasti a podzenm vlastnho osudu snm o svobod a o astnm
sbrce,nazvan ztku lidstva (Drahulasti),
pleitost Ani Mayer, ani Bark nevydali samostatnou bsnickou knihu, a jejich
a poukazovat verezstaly proto dlouho roztrouenypo asopisech.To bylo tak pinou,
tragikulidskch enejvtproslulostivedle V. Hlka doshl Aoolr' Hnyoux (1B35-1923),
obrazem jemu vylajet na konci padestch let knkaBdsn (IB59). Avak Heyduk
i a samolibosti. neupoutal pozornost ani tak svou subjektivn lyrikou, je byla sice spontn-
cel Nerudova njne vereMayerovy nebo Barkovy, ale mnohem mla monotnnj,
Knihuu.
Cykly nbr cyklem Cigdnskmelodie,tvocm st jeho sbrky. V tchto jedno-
je mIy za duchch, prosch psovch improvizacch vyjdil pomoc stylizovanho
druhoustrnku romantickho typu cikna a pomoc motiv slovenskho ivota postaven
neporozumn lovka,kter je odsunut nezaslouenna okraj spolenosti,jemu se kivd
nbri celm a kteni iveln revoltuje, a zrovei naznai|pedstavu svobodnho a volnho
bn nadnesen ivota, vymykajcho se z bnch, edivch a neupmnch rmc.
, charakteristic- Tm vichni bsnci nastupujcna konci padestch let byli ovlivovni
svbs-
Wslovovat poezisvtobolu. I Vrzsr,av Hr,nx, jemu byly polohy tragickrozervanosti
', a nebl se
bytostnciz,pokusil se vyjdit v Alfredu (lB5B) formou byronsklyrickoepick
povdky konflikt jedince se spolenosta jeho marn hledn smyslu ivota.
ve sv dob Gusrev Pnr,nenn Monavsx (1833-1875), kter stl stranou vlastn sku.
i k socilnmu piny mjovc, pokraoval v linii ,,istsubjektivn.. poezie a monotnn
(lB39_1903) sbr- obmovansentimentln motivy zklaman lsky a mlhavho bolu zrcadlily

63

t--
v Dumkdch (1857) bsnkovo uzaven v bludnm kruhu zkch subjektiv-
t melodick p
nch cit.
a nadji v lepl
Pozitivn hodnoty, kter vykrystalizovaly na konci padestch let ve ver-
neoddliteln spo
chtlumocchrozervanost spisovatel _ to jest oprotnbsnickho v.
celou spolenost
razu od zbytench pkras a od obrazovch kli,poadavek zaujmat aktivn
lidmi a uskute
postoj ke svtu a prohlouben ponrr k ivotu, ovlivnn jejich stetnutm
Podobn osno
se spoleenskmikonvencemi -, promtly se do cel tehdejsubjektivn
V prod(IB72-
lyriky. Milostn ani prodn lyrika se v tomto obdob nestala izolovanou
barev a pohybu,
oblast,v ni by sc bsnci uzavra|iped ivotem,ale byla soust jejich cle-
uspodn lidsk
vdomho hledn zklad novch vztah lovka k lovku a k prod.
ta a inspirovan 1
Upmn vyslovenosobnhoproitku bylo chpno jako nezbytn pedpoklad
prodn lyrikou c
umleckpravdivosti subjektivnlyriky, zrove'vak byla odmtna subjekti-
vizovanch psni
vistick v"y'lunost; i od subjektivnpoezie se dalo,aby rezonovala s obecnj-
dechu a zaujim
mi dobovmi city a nladami, take|zetkorozliit,kde konbsnkovabez.
detailech pozoro
prostedn zpov a kde zanvyjden uvdomlho a obecn platnho
Heyduk sv dojr
postoje k ivotu.
mlhav a rlevraz
Milostn poezie tchto let pinesla do eskliteratury znz"n osven
bozoval z malom,
a uvolnn. Pedevm proto' e bsnci vyjadovali sv erotick proitky
Lyrika, je ta
a vztahy bez nboenskch a moralizujcch zetel a zbran a s velkou
vyslovit upmn
citovou intenzitou. Tak se zpovdalJaN Nnnune ve svch milostnch verch,
sebe a protestujc
inspirovanch vztahem k Ann Holinov a tragickou smrt Terezky NIach-
subjektivn lyriko
kov, z bolestnch a rozpornch pocit osamn a z tesknch nlad lovka,
cenn bsnick or
kter se stle mj se svm osobnm tstm.Zrovel dvala tmto bsnm
velk vvbjov v.
zvltntrpk zabarven Nerudova ironie, je jinri neustle prokmit a je je
touhy a zt<]'am
astopointuje, motiv lozumu' ochlazujchocitov vznty, a hrclost bsnka
rou tse soudobt
porannho svtem. Pozoruhodnou milostnou lyriku obsahuje tak poezie
nepoznanch a s1
Vcr,eva or,cn.V psovchstrofch a v elegicky ladnch gazelech zazniv
autorv paliv smutek z nesplnnch sno lsce a rozbouennebo rezigno-
van city ztroskotanho bsnka, smenho s nenvratnost lsky (cykly
Pisn u boui, ,( perlourful,
Kruaurie).
Vedle t,er,v nich pevaovala zattpk| nlada odrejicnenaplnnou
Z pocitu ob
a astotragickou touhu po intenzvnmvnitnm ivot,rozvjelase souasn
odpovdala po
v lyrice druh tendence,opvujcokouzlen ivotem a prodou a idel
otzkm a aby s
vzjemnhoporozumn a lidskharmonie, tedy pocity avztahy, ktermohly
svtovhonzoru
pinet lidem jistotu i dvru v kladn ivotnsly. Poezi tohoto typu byly
bsnci vytyov
napklad Nnnuoovy prostika hlubok verevnovan Matice,je bsni-
orientovat te
kovi ztlesovala pramen levy a lidskho porozumn. Avak nejtypitjm
a posilovat nr
bsnkem tohoto druhho lyrickho proudu byl Vrzsr,av Hr,nr<,pro nj
s o c i l n , s t l es i
byly prv okouzlen a spontnn radost nejsilnjmbsnickm zdrojem.
Uvnit tohoto
Hlek vyslovil pln svou vru v mravn hodnoty lovka a v obrodu ivota
chdn spoleen
hned v prvn kncemilostnch ver,ve Veernch psnch(1859). Tyto pros.
vmi veri demol

61 eL litatury I
5_Djiny
 uzkchsubiektiv-
t melodick psniky zaujaly takka narz tim, e vlvaly optimismus
a nadji v lepbudoucnost nroda a e v nich byl upmn a svobodn cit
h let ve ver-
neoddliteln spojen s dvrou ve veobecnidel lsky, kter m slu naplnit
bsnickho v-
celou spolenostvzjemnou ctou a solidaritou, formovat istvztahy rrrezi
zaujmataktivn
lidmi a uskuteovattm ',ilsky.. na zemi.
jejich stetnutm
Podobn osnoval Hlek i svou lyriku prodn, wydanoupozdji ve sbrce
jsubjektivn
V prod(IB72-LB74), na zmru zachytit pomoc erstvchmotiv, plnch
a izolovanou
barev a pohybu, pedstavu mld, radosti a zdrav 1akopklad harmonickho
soustjejich
cle-
uspodn lidskch vztah.- Hlkov poezii, opvujcidel pirozenhoivo.
a k prod.
ta a inspirovanpoklidnmi, radostnmi pocity, byl nejbleAoor,n Hnyour
pedpoklad
prodnlyrikou obsaenouv knceLesnkut(1B73).Tato sbrka lehce impro.
subjekti-
odmtna
vizovanch psniekbyla psna ve svtenchchvilkch duevnhoklidu a od-
s obecnj.
dechu a zaujima|a k prod obdivn a pokorn pomr. Na drobnch
bsnkovabez.
detailech pozorovanch prbhem roku za lesnch prochzek zachycova| tu
obecn platnho
Heyduk sv dojmy, ve srovnn s Hlkovou prodn lyrikou ovem dosti
mlhav a nevrazn,z nich erpal osvenpo dennm shonu a jimi se vysvo-
znacneosvezenl
bozoval z malomck vednosti.
erotickproitky
Lyrika, je tak prudce vytryskla na konci padestch |et a je se snaila
a s velkou
vyslovit upmn city a mylenkytehdejholovka,zklamanhoivotemkolem
nilostnchverch.
sebea protestujchoproti jeho malichernosti a cdivosti,pedstavuje spolu se
TerezkyMach-
subjektivnlyrikou, inspirovanou milostnmi zitky nebo prodnmi dojmy,
nlad lovka,
cenn bsnick odkaz. I kdyzahrnuje verenestejnhodnoty, mla tato poezie
tmto bsnm
velk vvojov vznam pro zivotnneskliteratury. Citliv z ni zaznivaji
prokmita je je
touhy a z|d,amnibsnk,kte poprvpo Mchovi proctili intenzvn veke.
a hrdostbsnka
rou tse soudobhoivota a kte se bolestn a marn snaili vymanit z jeho
uje takpoezie
nepoznanch a spletitch zkonitost.
gazelechzaznvit
nebo rezigno-
lsky (cykly
asov poezie

nenaplnnou
Z pocittl obanskodpovdnosti bsnkvyrstala poetn poezie asov.
llela se soucasne
odpovdala poadavku, aby se spisovatelpmo vyjadovali k aktulnm
a prodoua idel otzkm a aby se podleli na formovn nrodn spolenosti.V duchu svho
, ktermohly svtovhonzoru a na zk|ad individulnch zkuenostsnaili se jednotliv
tohototypu byly bsncivytyovat idely' jimi by se mla spolenost dit, pokouelise
Matice,je bsni
orientovat tene v spleti aktulnch politickch a nrodnch problm
nejtypitjm a p o s i l o v a t n r o d n s e b e d v r un e b ou p o z o r o v a t n a v n o t z k y
Hr,rr, pro nj sociln, stle silnji volajcpo veobecn pozornosti.
ickm zdrojem. Uvnit tohoto irokhoproudu asovpoezie stetvaly se ovem proti-
a v obrodu ivota chdnspoleensk nzory a zjmy. Vedle liberlnch idej prosvtal aso-
(1859).Tyto pros-
vmi veri demokratick pstup k ivotu, vedle ulechtilch, ale abstraktnch

5-Djiny eslr
literatury III.
hesel pronikalo jimi hlubok pochopen ivota a siln citov zaujett bsnk. ze vech sil sloui
Nkter vere nenvratn zapadly; avak jin, vyjadujic ryzrn umleckm myIenky, pouka:
zpsobemhrdou vru v budoucnost eskho nroda spolu s poznnrr:,ejedi- lidu a pipomnal
nm zdravm zktadem nrodnho spoleenstvje lid, zstvajv pamti. psanch bsnch
(Mikuld 1 Husine
pizpsoboval tak
Ve slubchpolitickhoa ndrodnhoz.ipasu oval rytmickou
znanm emocic
Ve slubch politickhoa nrodnho zpasu, kte se prudce a do kyroz- a z husitsksymb
vinul kolem roku 1860, plnila poezie r.&znspoleenskfunkce. Z obrozensk asov poezie
tradice pevaly napklad jet deklamovnky, psan pro etnlidov venjako Friv
slavnosti a besedy a zamen k vchovnmu a vlasteneckmuinu.Podle nho zpasu a od1
ustlench postuppedbeznovliteratury byly vtinouladny vhumornch cizmu tisku. Nz
polohch a psobilysentimentlnmvyznnm.Anebo se pro r.nn pleitostn souasnmi otz\
slavnosti a pamtn dny psaly verovanproslovy apelujcna vlasteneck otevenost a bez
city poslucha. Avak tyto pleitostnvere, jejich oblbenmi autory obecn rozvdly
byli napklad EuaNunr, ZtiNcnr,, J. V. JarrN nebo Josnr Banr, nemly ale jinak byly zn
pro vyvoj poezie dn vznarn. se nepodailo pe
Mnohem vtspoleenski umleck dosah mly asov bsn, kter psovch cyklecJ
reagovaly na stednproblmy politickho zpasu a nrodnho ivota a kter jadoval mylenk
se pokouelyvsttene k sprvnm, pokroku odpovdajcmnzorm: bu kch skladbch,
pmmi zvamt a pointami, nebo pomoc alegorickch a historickch l- DdicouBl hor2
tek; bu ve verch agitanho nebo reflexvnho zameni,nebo prosted. vere Jrr,.rno Vn
nictvm epickch motiv a hrdinskch postav. (1863).Tyto mno
Pedpoklady pro vznik poezie tohoto typu dvala pedevmsituace kolem tick hesla a zdt
roku 1860,kte pinesl obnovu konstitunhozzeni.Nejvolnji a nejbojovnji ktem Jahn polt
znly v tchvli vereJosnre Vcr,evl Fnrn. Kdy byl Fri na konci pades- k inm, hovly
tch let znovu vypovzen z ech,il v emigraci v Londn av Pa av t:z- peceovny.
nch asopisechv cizin otiskoval bsn adresovando vlasti, v nich s napro- Kdy pominu
stou otevenostvyslovoval sv mylenky. Tyto vere z let 1859-186l, sou- siln impuls a n
steovan do sbrky Psn z bat1l, vak za antoTova ivota knin nevyly; se stupovanrn
lydal je teprve Vrchlick roku lB9B ve vboru odkaz J. V. Frie.Psnz baty, dobu charaktenz
psans vnim zaujetm a s bojovnm zpa|em,obsahujplamennvzw, v tch letech vstt
bsnick polemiky i reflexe a msse v nich Friovy osobn zitky a zkuenosti pmo inspirovn.
s odkazy ke konkrtnpolitick situaci. Byly osnovny tak, aby inkovaly Politick poez
v radiklnm duchu na orientaci eskhonrodnho zpasls'a aby aktivizova|y starasovlyri}
sly pro revolunboj. Fri v nich toilproti tyransva nesvobod, napadal vala historick te
zrce, kte opustili ideu boje (Tm neurnjlm,
,Qada a tboe),a vyzva| pmo siln aktua|izova|
k zpasu za osvobozen vlasti, lrychzeje z pedpokladu, e nastv pizniv jovn smlena 1
situace, obdobn revolunmu roku IB4B (Pseukn). Anebo formuloval bvaly spojovn1
sv vyznn bojovnka,ktelry,tebas osamocen a vemi oputn,je odhodln a ptomnosti k

66
 zauietbsnk. ze vechsil slouitv boji za svobodu (Duntka,Sloum). Hledaje opory pro sv
rvzmumleckm mylenky, poukazoval Fri na ideu slovansksolidaritY, na nezdolnou slu
l poznnm,ejedi- lidu a pipomnal husitskou tradici, podobn jako to inilv nkterch soubn
stvaj v pamti. psanch bsnch s historickmi nmty' ztlesujcch hrdinn bojovnky
(Mikuld 1 Husince,Rohz Dub).Agitanmuelu,potajcmus recitac,
pizpsobovaltakstyl svch bsn.Dvaljim patetick a enickspd, zdiraz-
oval rytmickou stavbu a volil tonbsnick obrazy se silnm a jedno.
znanm emocionlnm obsahem ponejvce z okruhu revolunch boj
a do kyroz- a z husitsksymboliky.
Z obrozensk asov poezie titn v echch nemohla vyslovovat stanovisko tak ote-
pro etnlidov ven jako Fri v cizin, ale pece z ni je patrnroz|adnnadvedenmnrod.
inu.Podle nhozpasu a odpor proti pasivit, atak v n se projevujbojovnnlady proti
y vhumornch cizmu tisku. Napklad Nnnuoa nebo or,cv bsnch zamlejcchse nad
ruznpleitostn souasnmi otzkam charakterizovali situaci eskhonroda s kritickou
na vlasteneck otevenosta bez povrchnho naden.oblryklejvak byly vere,kterjenom
oblbenmiautory obecn rozvdIy vlasteneck hesla nebo opvovaly svobodomysln idely,
Benr, nemly ale jinak byly znan neurita mylenkov nevyhrann.Ani V. Hr,xovr
se rrepodailo pekonat toto nebezpemlhavosti, kdy oslavoval v nkolika
bsn, kter psovch cyklech uvolnn nrodnho ivota po roce 1860 nebo kdy vy.
ivotaa kter jadoval mylenkuboje za volnost a svobodu nroda v byronskch lyrickoepic.
nzorm:bu kch skladbch, plnch enickch a reflexvnch pasi (Goar, ernj,prapor,
a historickchl- Ddicou Bl hor). Typickm pkladem abstraktn vlasteneck poezie jsou
nebo prosted. vereJrr,.rnoVnarrsr,ava J*rlva (lB3B-1902) obsaenv knice Rienec
(1863).Tyto mnohomluvn a nadnesenreflexe vyjadovaly nejobecnjpoli-
situacekolem tick hesla a zdttaziovanou ideou smena volnm po umrnnm postupu,
a nejbojovnji ktem Jahn polemizova| v duchu staroeskchtendencs poezi podncujc
na konci pades. k inm, hovly i konzervativnm nrodnm vdcm, a byly proto siln
a v Paiav r:z- peceovny.
i,vnichsnapro- Kdy pominulo prvn nadenpo roce 1860, dostala asov poezie nov
letlB59-l86l, sou- siln impuls a na konci edestchlet v souvislosti se zeslenouperzekuc,
kninnevyly; se stupovanm nrodn osvobozenskmzpasem a s tbory lidu. Tehdej
.Frie
. Psnz batv. dobu charakterizovala napjat atmosfra a zejmna vere bsnk, kte
jplamenn vzlry, v tch letech vstupovali do literatury, byly tmto runm a boulivm dnm
zitkya zkuenosti pmo inspirovny.
tak,aby inkovaly Politick poezie z pelomu edestcha sedmdestch let liila se vak od
a abv aktivizovalv starasovlyriky nkolika vraznmi rysy. Zatimco u mjovc se vyskyto.
napadal
nesvobod, vala historick tematikajenom zdka,nyn se zjem o historick nmty
avyzva| pmo siln aktualtzoval, a to proto' e se v slavn minulosti hledala opora pro bo.
ze nastava Drlzntva jovnsmlena pro protirakousk odpor. S historickmi postavami a ltkami
Anebo formuioval bvaly spojovny aktuln mylenky, nebo slouila konfrontace minulosti
oputn,je
odhodln a ptomnosti k tomu, aby vyplynul pklad advnch in a obtavho

67
 vlastenectv:zvlt hrdinsw a zpa| husitskch bojovnkse stvaly astmi pmo nebo pomo
pklady a motivy ,,boich bojovnk..i postavaJanaizky a Rohe z Dub k vlasti a vzdor pr
byly v tehdejpoezii bn.Bsnky na konci edestch let pitahoval nachu Ruch, neb
mohutn a elementrn pohyb lidovch mas, kter vidli na tborech, vak teprve ve vel
ale kterho se tak hrozili, a problematika jedince se jim ztrce|a z obzoru. V tchto bsnc}r
Usilovali hlavn o to, aby zachyti|obecnou nladu doby a aby zptom. pomr k ivotu, jt
nili politick ideje, tebas nepmo, pomoc historickch ltek nebo alegoricky. fiduaodporkri
Ver asovchbsn tohoto obdob, pln zvolni a otzek, se zakldal obraz a ustaloval
na silnm zvraznn intonace a rytmu a to mu dvalo patetick a enick Poezie ostatn
tz. obraznost tto poezie erpala pedevm z historickch reminiscenc bezvrazn, jedn.
a z ovzduboulivch udlost: obrazy pipomnajcboj (me,korouhev, v literrnm prour
ocel atd.) vystihovaly napjatou nladu oekvnpevratnch zmn a tuen stavuje nejlpepn
spoleenskchkonflikt. Vyhrocen politick a nrodnostn napt vedlo ( ruchu(1872).Q
k tomu, e se tu stal oblbenm obraz protikladu otrok a tyran nebo m vela jeho dc
rab a vldce, do nj se vkldalo vdom nespravedlivhotlaku a odpor vtiskl svm ver
proti neinnmuvykvn. osobitho rzu nabntal rovn slovnk tto velm tnu vlast
poezie' Projevoval se v nm sklon k vyhledvn novotvar a archaism, a dosahujcpso
ale i k uvn vznamovch kli,bnch v urnalistickch a enickch dobovou bsnicko
projevech, a k peme abstraktnchslov. Perirastick vyjadovn vedlo nejen sk]onu k perifrz
k vystupovn enickhopatosu tchto ver,ale nezdka i k tomu, e p. madn enickc
sobily nekonkrtnma pliozdobnm dojmem. vosti pedstav.
Mylenkm, citm a nIadm tto doby zjitenho bojovho smlen asov poezit
dali vraz zejmnadva bsnci, kte umleckm talentem penvalivechny a na stav nrodn
ostatn pispvatele almanachu Ruch, Sv. ech a J. V. Sldek. Svaropr,ure nezdolnou slu lit
ncrra vbila od potku mylenka zachytit barvitmi obrazy a dramaticky literatury. Platil c
koncipovanmi scnami stetnut mohutnch spoleenskchsil a postihnout tvorb zaujmali
tm konflikt starhoa novho v ivot. od potku sledoval pedstavu tra- osud. V asov
gick srky mas' ztlesoval ideln bojovnky za ,,prva,. a ,,svobodu.., ale zrove se pr
kreslil run vr spoleenskchproud, sil a myleneka touil po harmonic. kter pekelo
km vystnrozpor (Snou, Boue). I v nejvtzral bsni prvnho obdob,
ecv reflexvnchstech zvan otzky lidskho pokroku, v Adamitech
(1873)' pokouelse zpodobit pbhem z husitskdoby ,,bouliv hluk a hyb
zpascchdav..,zdrazuje malebnost bsn scnamiboj e a boulivou atmo-
sfrou.Hned z prvnch ver,je bylypozdji shrnuty do sbrky Bdsn (|B74) otzky politic
a je m|y zvltnformu spojujcevoln cykly romanc,balad, psn,dialog jedinmi asov
a stdajcedj s filosofickmi vahami a s popisem, bylo zejm,esejmnem d'ob vot, za
Svatopluka echa ptichzi do literatury mylenkov podntn a umlecky soci1n. Tuili,
svrzn bsnick talent. hlsit o sv prvt
Naproti tomu literrn potkyJosnra Vcr,ava Sr,oxe byly ve srovnn raz tak v poe
s prvnmi veri Sv. echa mn umlecky vyhrann. V ad ver,z nich tuto mylenku u
jenom nemnoh zaadiIpozdji do prvn knihy Bdsni (LB75), burcoval Sldek skm, pse socia

6B
 sestvalyastmi pmo nebo pomoc alegorie proti zbablosti a neinnosti a rozncoval lsku
a Rohe z Dub k vlasti a vzdot proti tisku a tyranstv (napklad Tob, iwodn bse v alma.
let pitahoval nachu Ruch, nebo .( irskj,ch melodi). osobit Sldkovy rysy krysta|izova|y
idli na tborech, vakteprve ve verchinspirovanchjeho americkm pobytem (l868-1B70).
ztrcelaz obzoru. V tchto bsnch,vyjadujcch autorv elegick, ale pitom nesentimentln
y a aby zptom. pomr k ivotu, jeho osobn proit stesk po vzdlen vlasti, lsku k eskmu
neboalegoricky. Iidu a odpor k rakouskm pomrm, pevldal sklon k stdmmu uvn
se zakldal obraza ustaloval se v nich melodick a zrovei spornver.
ick a enick Poezie ostatnchbsnk,kte pispli do almanachu Ruch, byla vtinou
reminiscenc bezvrazn, jednotliv sbrky se od sebe mnoho neliily, a nezanechaly proto
j (me,
korouhev, v literrnm proudu znatelnjstopy. Slu i slabost poezie tohoto typu ped-
zmna tuen stavujenejlpeprvn kniha Laorsr,ava Qursn (l846- I9L3) nazvan pznan
napt vedlo .( ruchu(lB72). Quis ml dostatek talentu a vkusu, aby umlecky ztvrnil to,
tyran nebo mvela jeho doba a co bylo ve vzduchu, a|e ztove mlo velikosti, aby
tlakua odpor vtiskl svm vermosobitou tvnost. Nejvtsla jeho bsn byla v citov
slovnk tto velm tnu vlastenecklyriky opvujcs nadenmidely vlasti a svobody
a archaism, a dosahujcpsobivhoinku.Jejich nejvtslabost byla v tom, co tvoilo
a enickch dobovou bsnickou konvenci: v rtorickmveri kupcm slova a obrazy,ve
vedlo nejen sklonu k perifrzi, snadno sklouzvajc do mnohomluvnch vt' v nahro.
i k tomu,e p. madn enickch otzek a oslavnch apostrof a v plinobecnosti a mlha.
vosti pedstav.
bojovho smlen asov poezie, je reagovala na konkrtnproblmy politickho zpasu
penvalivechny a na stav nrodnho ivota,jepodporovala nrodn sebevdoma oslavovala
Sveropr,uxa nezdolnou slu lidu, stala se od edestchlet trvalou soustvvoje esk
a dramaticky literatury. Platil obecn nzor, eje obanskoupovinnostbsnk,aby ve sv
sil a postihnout tvorb zaujma|i k tmto otzkm vztah a aby se tak stali pvci nrodnch
pedstavu tra- osud.V asovpolitick poezii byly vytvoeny znanbsnick hodnoty,
a ,,svobodu", a|e zrove se prv v n skn.valonejastjipod vlasteneckou frz neumn,
touil
oo harmonic. kterpekelo ivmurozvoji literatury.
i prvnhoobdob,
v Adamitech
iv hluk a hyb opna noujlchtdnchkorflikt
a boulivou atmo-
sbirkyBdsn(IB74) otzky politickhoa nrodnho ivotanebyly vak po osmatyictmroce
psn,dialog jedinmi asovmi otzkaml Prv ti bsnci, kte chpali nejhloubji sou.
jm, esejmnem dob ivot, zaina|i chpat i dleitost nov a napjat problematiky
a umlecky sociln. Tuili, e tdn pesuny a neustl rst dlnicwa, je se ponalo
hlsit o sv prva, ovlivn nejen cel spoleenskivot, ale e mus najt svuj
bylyve srovnn vraz tak v poezii. V rozboru soudobch kol umn formuloval Neruda
ad ver,z nicb tuto mylenkuu zcela jasn:,,Dlnk dojde svhoprva v spoleenstv lid-
burcovalSldek skm,pse socialistick rovn v spoleenstvliterrnm. Ba m je ji, teba

69
 posud poprno.Je snad poetitj' kdy krl thne na vboj, ne kdy prce Vedle toho
d za odmnu a kdy ivot sama sebe brn?Je snad poetitj, kdy srdce poezii v nkolik
milencovo puk bolem nebo slavk v kov tlue, ne kdy zouf sob otec s v-raznm dot
nad rodinou? kejte, e je to asova ve asov e mjen doasntrpen, pickhokladiu bu
nikoli vnprvo;knmsenezape alespo to, e nynjtovkm prv nost a zrove
tuto poetickouzlibu svou.. (1867),. Nov tdnkonflikty,vztah prce aka. se stle nalhav
pitlu, ivotdlnk,otzka jejich mstave spolenostia jejich podluna kulturn ,,mo4lch ruko
innosti nroda, to byly koly a problmy, kter pozvolna, ale m dl zejrlna tos ni
vce zaujmaly svoprvnn msto i v literatue. do nho se pro
Hned v prvn Nnnuoov sbrce,v Hbitounmkut,ptomtly se v obrazech s nm bvala s
ivotnch tragdipocity chudiny, kter trp nezavinnou bdou, i tivost nezaslouenc'
jejho spoleenskhoosamoceni a ive|nnesouhlas s danm spoleenskm nap. ze Sabinc
stavem. Avak typick osud dlnka,prolete, zachytilv napoezii poprv te- ,rMy nejsme lt
prve Runor,p Maynn v romanci V poledne,otitnv almanachu Mj na rok objevovaly se r
1862, uivajepodobnch motivjako nmeck revolunspisovatel Ferclinand v kontextu cel
Freiligrath v bsni Von unten auf. Ve svbsni naznai|Mayer pusta hrzn pro zjmy lidu
prosted tovrn dlny a pedstavil topie, kter lv rozhoenmmono- je odpovdala
logu svj ivot a pipomn osobn tragdie,kter ho postihly. Uvdomuje si spoleenskrov
propast mezi bohatm bezcitnm tovrnkem a ll;'ezi svm osudem, ale nachu Ruch). !
uvdomuje si i svou moc nad jeho ivotem; pemlo vysvobozen z bidy poezie jich 1
a dospv k zvru, e rozpor mezi nm a mezi tovrnkem nelze vyeit tm, nepmo, ale s
eby vyhodil tovrnu do povt, nebosmrtjedinhotovrnka by se neodstra- (nap. Sv. Cnt
nilo ze svta utrpen a vykoisovn: Avak stupi
tak ve vlastnj
,,Vak ij! ne vech to vykoupen, pronikly ukzk
jednoho tyrana.li v svt nen!.. takzvanch s a r
Mayer tu ukzal poprv s velkou bsnickou silou na rozpor o.ezi praci, dlech byly shl
kter vytv vechny ivotnhodnoty, a mezi tmi, kdo ji ch uvaji, a zrovet Nejznmjm
naznail',e eentohoto rozporu nen vc ivelnhoindividulnho aktu (1829-1861)
zadostiuinni, nbr e je to vn problm sociln. Prv tento zvr a nrodrr svob
Mayerovy bsn, z nhoprosvt tuennejvnj otes (bse
novodobsociln otzky,
byl mnohokrt zkreslovn buroaznmi vykladai, kte jej chtii pochopit silne svby
tak, jako by znamenal uputnod rozhodnho inu, jako by byl vrazem byly krams
odevzdanosti ostrdu a jako by napovdal smrneen. (vrady apod.)
V bsnick tvorb od edestchlet se vyskytovaly stle astji obrazy rovsk stvka
konkrtnchivotnchsituac,charakteristickchpro rnstskounebo venkovskou prask flaine
chudinu, scny odhalujc traginostjejho postavenv ivot nebo drastick ku, u sumhrob
plpadv jej bdy a ukivdn. Takov motivy najdeme napklad u Hr'xe, nktermi sv
u or,cpnebo u rmnrra. popisy, sentimt
zdrojem psob
* Modern lovk a umn; Studie, krtk a krat II. Vedle tch

70
 1.,nekdyprce Vedle toho se odraz nov tdn problematiky konkretizoval v tehdej
itj,
kdysrdce poezii v nkolika typickch obraze ch, je se mnily v ustlen motivy
zouf sob otec s vraznm dobovm obsahem. Prvnm takovm motivem t:y| obraz ,,k2klo.
jendoasntrpen, pickho (Neruda), jim byla vyjadovnajet nepoznan tajem.
kladiu buen..
lovkm prv nost a zrove' mohutnost tuensly proletaritu a dlnick otzky, hlsc
,,vztahprce se stle nalhavjio pozornost. Druhm charakteristickm motivem byl obraz
a ka-
podlu
na kulturn ,,mo4lch rukuu,,,(olc, imeek),jeho prostednictvm byl vyzdvihovn
ale m d] zejmnatosnamhav dlnick prce. A konentetm hlavnm obrazem,
do nhose promtala soudob tdnproblematika, byl obraz ,,chdtry,,,,,luz),,,
y se v obrazech s nmbwala spjata obrana proti pejorativnmu oznaeni lidu a omluva jeho
bdou,i tivost nezaslouenchudoby a nedostatenhovzdln, jak to zeteln vyplv
spoleenskm nap. ze Sabinovch verv libretu k Smetanov opee Braniboi v echch:
poeziipoprvte- ,,My nejsme luza, my jsme lid... Vechny tyto z|adni obrazy - motivy
Mj na rok objevovaly se roztrouenv poezii od edestchlet. Mohly ovem nabvat
isovatel
Ferdinand v kontextu celbsn rznhosmyslu. Mohly vyjadovat skutenporozumn
pust a hrzn pto zjrny lidu, ale mohly bt tak ve slubch pedstavy tdnho smen,
em mono- je odpovdalaburoaznmuzjmu o dlnictvo a je odrela obavy o udren
y. Uvdomujesi spoleensk rovnovhy (nap. v bsni Janosr,ava MannrNcn Chdtra, v alma.
sm osudem, ale nachu Ruch). Tyto obrazy stvaly se ustlenmi bsnickmi symboly a pozdj-
vywobozenz bidy poezie jich pour,alajako stavebnch kamen, jejich pomoc mohla sice
nelzevyeittm, nepmo, ale srozumiteln a vrazn naznaovat zvamsociln mylenky
byseneodstra- (nap. Sv. ncrr).
Avak stupujcse loha lidu a dlnictva v ivot spolenostise projevila
tak ve vlastn umleck tvoivosti nkterch jejich pedstavitel. Poprv
pronikly ukzky tto tvorby na veejnost, kdy byl probuzen zjetn o vere
takzvanch samouk, to jest lidovch bsnkbez kolnhovzdln, v jejich
rozporrnezi prac, dlech byly shledvny spontnn projevy vkusu a smlenlidovch Vrstev.
uvaji,a zrovei Nejznmjm ,,samoukem.. byl tkadlec a ezb FnaNrrnx Crrr,onx
individulnhoaktu (1B29-iB6l). Jeho psn o prci, jeho vere inspirovan ideami volnosti
Prv tento zvr a nrodrrsvobody a orejci zchvvy onch ,,podzemnch..spoleenskch
socilnotzky, otesr(bse Co je to asi) bylry ovem speozvnou soudobho literrnho
jej chtli pochopit silnesvbytnoulidovou tvorbou. Zvltnoblastlidov umleckprodukce
by byl vrazem byly kramsk psn. Za nmty jim slouilypozoruhoclnlokln phody
(vrady apod.), ale i udlosti nroclnho a politickho dosahu, napklad sv.
$le astji obrazy rovsk stvka nebo Paskkomuna. oblbenm psnikem byl zejmna
nebovenkovskou praskflainetFnarvrrmx.Hlrs, jeho nkterpsnzlidov|y (Spi, Haul.
ku, u sumhrobeku; V echchj jsem naro3njl).Kramsk psn,vyznaovan
nebo drastick
nktemi svrznmirysy (maximln uritostfakt, detailn, astodrastick
u H.b,xe,
popis1',sentimentlncitovost), stvaly se i v pozdjmvvoji literatury obas
zdrojem psobivch emocionlnch prvk.
Vedle tchto okrajoch oblast zana|avznikat pmo v prosted rod-

71
 cho se dlnickhohnut a na strnkch jeho asopisdlnick psov
kch pln rozvit
tvorba. Krom verpsanch v mladoeskmduchu a usilujcih spojit
utrpen abezrIoc
nacionlnmi ideami dlnick buroazn zjmy zana|yse objwovat prvn
Milosrdch, Dt
bsn vyjadujc internacion|ni a tdn vdom; v asopisetrct''it. riszo;
chudiny ztleso
byly otitny ran vere prvnho vznamnho dlnickho bsnka
Josnre Z vesnickho iv
Bor,nslave Pncrrr.
rakteristik svrz
Bsn, v nich se stval nmtem ivot proletantu a kterchtly vyjdit
klidn ladn ob
jeho spoleensk postavena jeho nadje, stejnjako vere,vyrstajcu nao-
(Dralba).Osobito
vm prosted nebo pmo uprosted dlnickho hnut, pedstavuj nejhlub
Tento pispvate
prameny literatury, je smovala k socialistickideovosti a k plnmu pocho.
po vystoupen z
pen ivota a historick lohy rozhodujc spoleensktdy, prole{aritu.
zpravodaj Nro<
pohledu na ivo
svtu, citlivost p
Balady a romance, epika
se toulajcch sv
Balady a rorr
Jednm z dtieitch cl,ktersi literatura hned' na zatkunovho obdob bsnick tvorby.
vytila,bylo poznat a vrn zobrazit soudob ivot. Toto hesloplatilo
stinn strnky,
pedevmpro przu, ale siln ovlivnilo i v}voj poezie. Nelo pitom jako
ltostivhosoucit
v-obrozen o to, aby basnkshledval hlavn rysy nrod'nspecifinosti,nbr
tit zvanspole
aby postihl ivot v jeho skutenchformch, aby zachyti|jeho 'o"po.y a ,,a.
nachu Ruch ztl
pt a aby zobrazil skutenvztahy lid. Nejlepmonosti k splnn tchto
socilnm napt
kol neposkytovaly ovem lyrick, nbr pedevmepick verovan
litarealismuss
tvary, kter dovolova|y ukzat v tragick nebo v humorn rovin scnu,
Balady a romanc
pbh nebo postavu ze ivota,jeby charakterizovaly a typizovaly spoleen-
van sice ze skutt
skou problematiku.
ve vtin epick.
Nejschdnj pstup k vystienivotnskutenostiotvraly kratepick
Mnohem ob
tvary,obvykle oznaovan jako balady a Ioman ce,je se takstvaly obl.
do velkch epi
benou a asto uvanou formou. Nevyadova|y stoiti dj, stailo v nich
podstatn sloi
pedvstdramatickou situaci nebo charakterizovat postavu pomoc typickch
charakteristiku 1
detail. ovem klasick forma balady, jak ji pedstavovala nlnnova Kytice,
Gusrav Pplncr
zak|dajici se na fantastickch nmtech, volc tragick a chmurn polohy
( 1 8 5 8 - 1 8 5 9 ) ,p
a eczk|adni obecn otzky lidskho osudu a morlky v metasickZ nebo
prosted vyc
mytologick rovin, se promovala. Balada se postupn stvala obrazem
vka, vadilyjehc
ze soudobho ivota. V Hlkov i v Nerudov dle lze tm krok za kro-
zmtanch pepjt
kem sledovat, jak tito bsnci, vychzejce z Erbenovch podnt, pibraj
a pravdiv kresl
do svch balad piznan podrobnosti, rozvjeji realistick p*ky u nt,,u,ij
mik, vah a korr
metafysickv pojmanou traginostcitlivm smyslem pro spoleensk nerovnost-i, V tomto obd
a dospvajk vrnmu zobrazen typickch postav v typickch ivotnchsitua-
tost jako pedtr
cch.
ztlesnit romant
Nnnoll soustedbval pozornost na korrflikty, je vyplyfualy z existence
a pei|a se forr
chudoby a bohatstv a z nemonosti doshnout v danch ivotnchpodmn-
nrodn minulosr
72
 psov kch pln rozvitch a pirozench lidskch vztah, a na postavy, jejich
a usilujcchspojit utrpen a bezmocnostse stvaly obalobouspolenosti(Ddouamsa,Pedfortnou
seobjevovatprvn Milosrdnj,ch,Dt lsk). Podobn postavy z Prosted prasknebo venkovsk
piseDlnk(lB70) chudiny ztlesoval v baladch a romancch or'c(V ruidra, Dt a ulice).
bsnkaJosnne Z vesnickho votaerpaly ltku basn Hr,xovv, podvajc krom cha.
rakteristik svrznch postav (Chodra,Bldzniuj, Janouek)tragicky nebo po-
chtlyvy,jdit klidn ladn obrzky z vednhoivota, v1volan vzpomnkami na dtstv
vyrstajc
v lido- (Draba) . Osobitou epiku obsahovalatvorba FnaNrrxa rrvrnra (LB42- lB7 7).
vujnejhlub Tento pispvatel Ruchu, kte dobe poznal spoleenskoubdu, kdy se
a k plnmupocho- po vystoupen z kltera tce probjel ivotem, ne se uchytil jako soudn
tdy,proletaritu. zpravodaj Nrodnch list, dovedl vtisknout svm psnm peetrpkho
pohledu na ivot a vyjdit v nich nenvist k mckmua zahlivrnu
svtu, citlivost pro bdu a smutek lid pracujcch, osamocench a v bd
se toulajcchsvtem, i pro jejich hrdost a vli zbavit se tsnivhopostaven.
Balady a romance pedstavuj dleitoua dodnes cennou sousttehdej
novhoobdob bsnick tvorby. Jejich ivotnost z|ev tom' e bsnci znali ivot i jeho
Totohesloplatilo stinnstrnky, e vyjdili svjvztah ke skutenostibez sentimentality a bez
Nelopitom jako ltostivhosoucitu a ev nejlepchbsnch dokza|i najit a dramaticky zachy-
specifrnosti,
nbr tt zvanspoleensk konflikty. Kdy se vak v poezii vtiny bsnkalma-
jehorozpory a na-
nachu Ruch ztrcelo vdom, e pozad baladickch pblrje vytveno
i k splnntchto socilnm naptm, rozplva|y se pevnobrysy konfliktv neuritsentimenta-
i c k v e r o v a n
lit a realismuss kritick.mostmsepromoval v n r o v o u d r o b n o k r e s b u.
rovinscnu, Balady a romance se stvaly popisem postav' kupily se v nich detaily odpozoro-
aly spoleen- vansice ze skutenosti,ale bez typzujcplatnosti. Tak tomu bylo napklad
ve vtin epickch verQursovcn, Knl'.lrvxovcrr nebo Mrrovsxno.
kratepick Mnohem obtnji pronikalo poznn ivota a jeho vrn zpodoben
setak stvaly obl- do velkch epickch skladeb. Pedevm proto,e tyto tvaryvyadova|y
dj,stailov nich podstatn sloitjkompozici, podrobnj a psychologicky prokreslenou
pomoc typickch charakteristiku postav a pravdpodobn osnovan dj. Kdy se napklad
EnnnlvovaKvtice. Gusrev Pnr,ncnn pokouel v rozshlm verovanmromn Pan V1!n5/,
a chmurn polohy (lB5B-lB59), psanm podle Lermontovova a Pukinova vzoTu' zachytt
v metafysick nebo prosted vychspoleenskchvrstev a ztlesnit postavu ,,zbytenho..lo-
stvala obrazem vka, vadily jeho bsni nejvceprv ablonovitzp|etky a mlhavost postav
tm lrrok za kro- zmtanchpepjatmi city. Tak se stalo, ev Panu Vyinskmrealistickprvky
pdnt,pibraj a pravdiv kreslenscnyjenom msty prosakuji z rozvlnch popis, pole-
plvky a nahrazuj
mik, vah a komplikovanho dje.
nerovnosti, V tomto obdob vak u nemla verovan epika zdaleka takovou dlei-
ivotnch
situa- tost jako pedtm. Nevyhovova|a u pln lyrickoepick povdka, umoujc
ztlesnit romantickho hrdinu a postihnout jeho city a jeho titnsk sny,
y z existence a peila se forma objektivn epiky, nezaujat vyprvjc pbh z dvn
ivotnchpodmn- nrodn minulosti. Jestliese mla stt takepika ivm tvarem, vyadovalo

73
to, aby se podrobila stejn jako vechny ostatn literrn druhy poadavku obsaenybsn
aktivnho sept se soudobmi nrodnmi a spoleenskmipotebami a aby nm naplnn:
dokzala vrohodrr zobrazit urit seknrodnho ivota. gick a smutn
Nejvnjpokusy o epickou skladbu pinela tvorba Axrar,a Sraxe. spolenosti.os
Staek podal nejprve v cyklu ( krm2horsk(1866) nkolik charakteristik dovolily, abY 1
rzovitch lrorskch postav. Z bojn za volnost na podkrkonoskvesnici vennchpeds
v roce 1B4Ba v padestch letech si pak vzal ltku pro nedokonenouepickou nosti. Pro svjl
bse Vtclau(|B72)' psanou nermovanmi veri. Tato bse nesla vechny nja klasickor
znaky poezie byronskho typu, ale pitom z n vrazn vystupovala snaha Ve srovnr
vrn charakterizovat lidi a prost'ed, v nm ij.A prv v drobnch epizo- spemnohotvl
dch ze ivotaa v kresb vesnickch lid a figurek dospl Staeknejdle a tyto jeho smutna
strnky jeho bsn byly oceovny jako rrejvtautorv pnos. na jinskmg.
V obdob mjovska ruchovskliteratury prochzelo pojet epick poezie byl stren vrer
podstatnmi promnami. Vechny bsnickbrmy, kter nabzela obrozensk k nadenpo l
tradice, ba|ada, lyrickoepick povdka i vlastn epika, se petvely pod tlakem nedlouho nem,
poadavku poznat a vrn zobrazit skutenost.Nejvtivotnostsi uchovala toulal po ec
prv ta dla,kter se smyslem pro zvana novproblmy zpodobila soudo. ratury. Ani d
b ivot akter zistvaj dokladem vzrstajchonapt a konkrtnchvztah knihy, nedover
lid v tehdejspolenostipln ostrch konflikt, nov vznikajcch v procesu dom, kde pt
prudkho kapitalistickhorozmachu. Tm cell
ze (1868, dru
vtcem nrod
Celistv vyjden novho pomru k ivotu a k svtu vm diplomu
smlen i bo
Kad bsnk se podlel na formovn novch pojm o svt podle svho rick motivy.'
ivotnhoobzoru, podle zkuenosta podle svhoumleckhotalentu. Jednotli- bsn Boboj
v bsn nebo sbrky pispvaly k utven vztahu ke skutenostidlmi, manm patos
stenmipspvky: miiostnmi nebo prodnmi subjektivnmi veri,obra- bylo mono s
zy ze ivota msta nebo vesnice, postojem k otzkm politickm nebo socil. olcor,chas
nm. Ale dv bsnickknihy vyjaduj osobitpojetivota celistv a ve velk ta. Z nicl:.je z
i: Nerudovy Knihy vera olcovyPrvosenky. ivota lidor
Bsn Nnnooovcg Knilt uer (1868, druh,doplnn vydn IB73) vzni- (cikn, hajdu.
kaly v prbhu vce nedeseti let. Rodily se uprosted ruchu dennch udlost nostjejch osu
a nesou na sob vraznou pee autorovch zltk& i prudkch promn veej. dospval k v1
nhoivota.I\eruda, jen vyrostl v chudm praskmprosted a jense tce a k oslav sm.
probjel, ne se dky vlastn prc a houevnatostidostal do centra eskho zabarvenm d
kulturnho dn jako spisovatel a jako urnalista, ml pzniv pedpoklady stle smutnj
k tomu, aby vyjdil osobit a obsanbsnick pojet ivota.Jeho sbrka nace.
zachycuje v rozmanitch formclr (epika i lyrika, psovvere a balady, irokroz
bsn asovi reflexvn)neobyejnkonkrtnpohled na typick proitky umleckou m:
a pocity, mylenky a otzky, charakterizuic lovka tehdejdoby. Jsou v n rozmanitch

74
idruhypoadavku obsaenybsnkovy rozporn subjektivn zitky a city a marn touha po ast-
i potebamia aby nm naplnn ivota, reln ukazuje stav nrodn spolenostia zobtazuje tra-
gick a smutn scnyze ivota a roztrpenpocity Iidvyazovanch na okraj
ANr,s.L'
Srexa. spolenosti.osobn zkuenostia demokraticknzorov vchodisko Nerudovi
charakteristik dovolily, aby pochopil celou sloitostsoudobho dn, aby neulpl na kon-
vesnrcl vennchpedstavch o svt a aby se nespokojil vnjtvnost lid a spole-
u epickou nosti. Pro svjbohat umleck a ivotni obsah staly se Knihy vernejvznam-
neslavechny nja klasickou bsnickorrknihou edestchlet.
vystupovalasnaha Ve srovnn s Nerudou jev se Vcr,av or,c(1B3B-1871) jako bsnk
v drobnchepizo- spemnohotvrn ne hlubok. osobit pedpoklady jeho tvorby vytvely
nejdlea tyto jelro smutn a tragick osudy. olc,zhy oviivnn ilm kulturnm ruchern
na jinskmgymnasiu a otiskujcprvn vereu v Mikovcov Lumru (l B59),
epickpoezie byl strenvrem ivotav Praze, kam piel na studia. Pitahovalo ho vlastenec.
a obrozerrsk knadenpo roce 1860 - ale poutalo lro zrove prosted lidov Prahy. Za.
pod tlakem nedlouho nemocen' vyslen a osamocen opustil studia, vrtil se dom,pak se
si uchovala toulal po echch s hereckmi spolenostnaztrat|l se na asz obzorulrite-
zpodobila
soudo- ratury. Ani druh pokus dostudovat, umonn vydnm jedin bsnick
tnchvztah knihy, nedovedljej k cli;jetvcevyerpan aroztrpenvrtil se olcz:nov:u
jcch
v procesu dom, kde pedasnzemel.
Tm cel olcova bsnick tvorba je zahrnuta ve dvojm vydn Pruose.
nek (1868, druh, rozenvydn IB72). V asovchverch'jimi chtl b.t
vtcemnrodnch osud,odre|ase nlada radostnhorozmachu po jno-
a k svtu vm diplomu (obraz,,prvosenky.. dal i titul cel sbrce), dobov,slovansk
smleni bouliv situace kolem roku 1868, aktualizujc zejrr,nahisto.
podlesvho
svt rick motivy.Ye (puechsuatouticlauskjct,vepickskladb Dalibor nebo v torzu
talentu.
Jednotli- bsnBoj bojoanci snailse olcnaznaitbez vlasteneclch rz,byt s dekla-
i dlmi, manrnpatosem, hrdinn vlastnosti eskholidu a pokrokov tradice, o n
mi veri,obra- tlylo mono se oprat v soudobm zpase. Pln pochopen vlastnho obsahu
nebo socil- olcovchasovchbsn umoujjeho balady a verovanobrzky ze ivo-
celistva ve veik ta. Z nichje zejm,jak si stle konkrtnjiozejmoval spoleensk podmnky
ivota lidovch vrstev' olc zobrazoval postavy spoleenskchvyddnc
lB73)vzni- (cikn, hajduk), kreslil smutn prosted mstskchudiny, naznauje tragi-
dennch
udlost nostjejch osud (Hanice, Baja11o,Dt1ulice, Psnikd,V ntdra!),a postupn
promnveej. dospval k vyjden chvly venkova a lidu (Ddou1lurdsk2, Nae chaloupkjt)
ajense tce a k oslav smyslu lidskprce a jejho tvrce v Psni o rucemo1oln. ZvLtnim
do centra eskho zabarvenm dotv sbrkujet olcovasubjektivn lyrika, je obsahuje vere
iv pedpoklady stle smutnjcha rozervanjchcit,trpkveremarn touhy, stesku a rezig.
Jeho sbrka nace.
verea balady, irokrozsah mylenek,cit a nmtje vyjden v Prvosenkch s velkou
typickproitky umleckou mnohotvrnost. olcuiva|vce ne kterkoliv z jeho souasnk
doby.Jsou v n rozmanitch strofickch forem, napklad Brangerovy chansony, Sonetu

7s
nebo obtnhotvaru gazelu. Z jeho verzaznv dobov deklamanpatos
a msyje v nich patrn sklon k obrnostia k popisu, ale vedle toho v nich
krystalizuje osobi bsrrick vraz, smujc spek strunm, zhutnm
verm,k citlivmu odstiovn obraz a dosahujcsiln lyrick psobivosti.
Vedle Nerudy, ktery vynikl jako umlecky i mylenkovnejryzejbsnk
sv doby, vedle Vclava olcea vedle V. Hlka (kter ovem zachytil svj
pomr k dob a k ivotu v nkolika samostatnch brsnickchknihch) nevy-
jdil nikdo nov vztah k svtu v takovplnosti. Ani R. Mayer a J. Bark,
ani G. Pfleger, jemu se nedostvalo ivotnchzkuenosta pevnho,ujasn-
nho nzoru. Tm mnse to podailo (s vjimkou Sv. echa a J. V. Sldka,
dvou vedoucch bsnk pozdjchdesetilet)bsnkm ruchovskho
obdob' Jejich sbrky obsahovaly obvykle vere trojho typu. asov poli-
tick lyrika, pln historickch a slovanskch motiv a psan s rtorickm V .*"i
vzruenmperifrastickmiveri,vyrstalaz odporu proti germanizanmutlaku vt dleito
avyzva|a k inma k politick aktivit. Vlast a nrod byly pro tyto bsnky mm jejho rol
nejvymidelem, do nho vkldali vechnyvzneenznaky, ani se snaili da si vmali s
ana|yzovat nrodn spoleenstvjako napt rozdlnch zjml..Druhou st o to, aby pr
jejich sbrek bva|a psov lyrika, psan pod patrnm vlivem Hlkovm aby se choPila
a pimykajc se k lidov psni; ale na rozdi| od lyriky mjovc v n pevl- enskmylen
dal sklon k stylizovanm situacm a k obecnm citm a proitkm. Tet hodnch postu
oddl pedstavovaly vpravn bsn, balady a romance, v nich ovem u- poadavky sli
stupovala do pozad tragika ivota, take se tyto vere stvaly spenro- Zven z
mi obrzky s mnostvm detail, a rozp|ltav sentimentalita nahrazova|a podoba avzn
v nich vyhrann postoj k ivotu. zen hranice t
nch forem.
povdky a o1
sociln prost
fabulan a ko
przy. Ve sro
mn mnoh
ale umlecky
zetelaevr
spoleenskc
i v romnu se
sobech rozvijt
vznam ztr<
edestchlet
kter by seorg
tchto v pods
a asopisi
pedevmfe.

76
 patos
deklaman
toho v nich
zhutnm
ick
psobivosti.
nejryzej
bsnk PR ZA
zachytil svj
knihch)nevy.
aJ. Bark,
pevnho,ujasn.
aJ. V. Sldka,
ruchovskho
asovpoli-
s rtorickm V ..,,.i literatury vznikajc od konce padestch let nabwala stle
mu tlaku vt dleitosti prza. Mnohem soustednj pozornost vnovala probl-
protytobsnky mm jejho rozvoje tak literrn kritika. Zejmna Karel Sabina a Jan Neru.
, anise snaili da si vmali soustavn a clevdom novch povdek a romn. Snaili se
. Druhou st o to, aby prza zobrazovala pravdiv a v p1nosti soudob tvot,
Hlkovm aby se chopila i nmt dosud opomjench, aby vyjdila pokrokov spole-
v n pevl- enskmylenky a aby se oprostila od pevajcch schematickch a nevro-
proitkm' Tet hodnch postup starsentimentln a idealizujc tvorby. V souhlasu s tmito
nichovemu- poadavky slilyv nov prze realistick tendence.
spenro- Zven zetel k pravdivosti umleckch dl zpsobovaI' e se mnila
nahrazovala podoba avztam hlavnch prozaickch druh. Pestvaly platit psn vyme-
zen hranice uvnit tehdej prozaick tvorby a vznikala cel ada pechod-
nch forem. Nejvt dleitost mly pedevm krat prozaick tvary,
povdky a obtazy ze ivota, nebo lpe umoovaly vrn vykreslit urit
sociln prosted nebo podat charakteristiku postavy, uvolovaly ustrnulou
fabulan a kompozin vstavbu a otviraly tm nejschdnj cesty k zivotr'n
przy. Ve srovnnl s povdkou postupoval voj spoleenskch novel a ro-
mn mnohem obtnji. od tchto tvar, tensky velmi oblbench,
ale umlecky mnohem nronjch, se ekalo, e spoj zbavn a vchovn
zete|a e v rmci pestrho a mnohostrannho obrazupohybu rznch eskch
spoleenskch vrstev vyjd hlavn pokrokov mylenky doby. Avak v novele
i v romnu se houevnat udrovaly v charakteristice postav a zejmna ve zp-
sobech rozvjen djovch zp\etek ablony a konvence star przy. Dvj
vznam ztrce|y v tomto obdob historick nrnty, a teprve na konci
edestchlet se zanaly utvet nov pedpoklady k rozvoji historick przy,
kter by se organicky za!en1|ado ivhoproudu soudob literatury. Avak vedle
tchto v podstat tradinch typ przy vznikaly na strnkch eskch novin
a asopisiveln dal druhy a jako svbytn umleck forma krystalizoval
pedevm fej eton; jeho styl, vyhovujc volni po rychlm a pesnm pouen
 a po zajmavetb,stupovan zetel k vcnosti a uvnhovorovch prvk povdky a jedno
a lehhotnu psan zapsobilysiln na cel pozdjvvoj eskliteratury. mezi nimi bsnir
ZeteIk irmuokruhu teneskliteratury a uvdoml snaha podat ir,typickou p
vrn obraz soudobhoivota oviivovaly takjazyktehdej przy. Pokrao. kch povdek L
val v nm ploces (kter zanalu TyIa, Nmcov a Havlka) pibliovn (1860), Franta n
k jazyku hovorovmu a lidovmu zrove s pekonvnm z|iby v ozd'ob. urnalista otiskr
nosti jazyka (ustlen metaforick kli,nepirozen vtn intonace, s\oit lidovm selskn
a umn vtn stavba).Y jazyce tehdejprzy zdomcnla nov slova, bn iluzi vrnho a
v mstskmprosted' a uiva|ose v n astohovorovch prvk (Neruda) i dia- dialektu, podro
lektism (Svtl). Zv|ase vha vznamov strnky jednotlivch slov a ze. vyprvn na ob
jmna ve vtn stavb se projevil pzniv sklon k strunostia pehlednosti. vojk, vmne
Dky tvorb ady pokrokovch spisovatel podala prza edestchlet kesanskhum
mnohostrannjobraz eskspolenostia vrazn postoupila na cest k rea- ani drastickm
listickmu zobr azen vota. FneNrrrl Pn,
z kraje,,, pevi
pokorn a prac(
Rozvoj povdky a obraz ze ivota stavy, koncipov'
trply vak zejn
sil podat vrnobrazy lid a ivotaa pispt tmk pochopen skutench a s neskrvan
spoleenskchzjm,poteba zivotmitprzu,tonouc astov spletitdjovosti zac}rrovatcli.pa
a nevrohodnou v kresb charakter, to vedlo hlavn k rozvoji kratch, enminovm'
povdkovch tvar. Jejich dleitost si pln uvdomoval Neruda a jasn bohat kresb
vyslovil veobecn nzor, e ,,obr pvodn literatura povdkov je pro tebas bez ze
rozvoj eskhoivota nejdleitjna otzkou literrn... Krat povdky se Ale jejich zarn
snze mohly soustedit na kresbu postav, zachytit je v souvislosti s prosted.m, pibvalo mora
v nm iji, a vstinje psychologicky charakterizovat. nch, tm vce
Nejvce plodnch podnt k rozvoji ttoprzy dva|a Bonna Nucov, Mlad spi
a to i tmi nkolika poslednmi pracemi, kter byly otitnyna konci pades- kojovali popise
tch let: Ch2epod horami (1B5B), Pan uitel(IB59) a Dobrj, touk(IB5B). chln minulos
V nich pokraoval autorin usilovn umleck zpas o pravdiv zpodoben hodnocen vzh
nrodnho ivota a o ztlesnn takovch postav, je by mohly bt svmi stavm. Navaz
vlastnostmi a svm demokratickm pojetm svta pkladem pro celou eskou v sil vyjdi
spolenost.V nich se rovn uskuteovalvvoj prozaick formy: posledn a pbhy opt
povdky B. Nmcov oscilovaly rr;'ezi vyuitm novelistickho syetu a mezi tradicejako ot
drazem na zobtazenscn,kterby podaly portrt typick postavy bez sou- Mjovci zd
visl fabule, a smovaly k organickmu spojen vrnho zpodoben ivota zejrnna pozr
s prostm, ale vrojatnm pbhem. ovem plodn literrn zpas B. Nm- nejastjirozv
cov u pouze doznval. Autorka, vyerpan a nemocn, nemla u sil, aby en formulova
se astnilapln novholiterrnho dn, akoliv byla mladmi spisovateli - obrazy lid ve
Friem, Nerudou i Hlkem, zvna k jejich literrnm akcm. mylen a skr
_ -E-
Boena Nmcov nebyla jedin ze stargenerace spisovatel,kdo psali kodli.,''

7B
 prvk povdky a jednoduch obrzky ze ivota, zv|t venkovskho. Ale vynikala
j esk
literatury. mezi nimi bsnickou schopnostzobrazovat postavy' litpbhy a dvat jim
snahapodat ir,typickou platnost. Na potku edestchlet vylo tak nkolik vesnic-
przy'Pokrao. kch povdek Lnopor,oe Hanslralrtve (lB24-1863) : Jak jsem dostalptln
) pibliovn (1860)' Franta na uojn(1861),Na paldern(1862). Tento moravsk liberln
zItbyv ozdob- urnalista otiskoval sv povdky pod pseudonymem, jako by byly psny
intonace,sloit lidovm selskm vypravem Anropirt Dorrnalnlr, irn chtl podtrhovat
novslova, bn iluzi vrnho a nepikrlenho zachyceni reality. Uva| prvk hanckho
(Neruda)idia- dialektu, podrobn rozvdI detailn popis, volil spe prost dj a such
slov a ze- vyprvn na obvyklnmty (lska chudhosyna a bohatdcery, rekrutovn
i a pehlednosti. vojk,vmnek, lidov poctivost a skromnost) a hodnotil postavy z hlediska
edestchlet kesansk humanity. Na rozdl od Hansmanna, jen se nevyhbal stinnm
na cestk rea. ani drastickm strnkm vesnickho prosted, ukazova|y nrov obrzky
FneNrrra Pnevny (Vo.rrcna Hr,rNrY, 1817-1904), nazntan,,poudky
1 kraje,,, pevn idylickou tvnost vesnice a ztlesovaly hlavn mrn,
pokorn a pracovit dobrky, dcse pikznmi katolick morlky. Tyto po-
stavy, koncipovanv duchu prz nmeckhospisovateleBertholda Auerbacha,
trply vakzejmnanedostatenouindividla|izac. S dobrosrdenmhumorem
skutench a s neskrvanmi sympatiemi ukazovaly jako vzor izolovan svt starch
spletit
djovosti zachova|ch patriarchlnch mrav, kter byly naruovny zmnilmi, pin-
ji kratch, enminovm vvojem. Jejich cena byla spatovna v podrobn, na detaily
Neruda a jasn bohat kresb vesnickhoivota, ve vrnm popisu jednotlivch jeho rys,
pvdkovje pro tebas bez zete|ek obecn platnosti a bez nrok na umleck zobecnn.
Kratpovdkyse Ale jejich zarnenise nesetkvalo s pznivm ohlasem: m vce v nich
s prostedm, pibvalo mora|zovna katolick tendennostia mvce se utply v ablo-
nch, tm vce se ztrce|y z povdom literrnho vvoje.
e Nucov, Mlad spisovatel, zainajc koncem padestch let, se vak nespo.
nakoncipades. kojovali popisem ivota a nesouhlasili s jeho posuzovnm z hlediska patriar.
kuk
(|B5B). chln minulosti. Chtli dospt k pravdivmu postienvztah lid a k jejich
zpodoben hodnocen vzhledem k pokrokovm demokratickm a humanistickm ped-
bt svmi stavm. Navazovali na tendence obsaenv dle B. Nmcov. Pokraovali
proceloueskou v sil vyjdit soudob spoleenskproblmy zobrazenm relnch postav
ormy:
posledn a pbhy oprotnmi od tch prvk' kter psobily setrvanostliterrn
syetua mezi tradice jako otel.
postavy
bez sou- Mjovci zdraziovali ve svch krtkch povdkch a v obrazech ze vota
ivota zejrnnapoznvac funkci, a omezoYali proto roli syetu, kter bval
zpasB. Nm- nejastjirozvijen na kor umleck pravdivosti. Potebu przy tohoto zarn-
usil, aby en formuloval Neruda: ,,Potebujemetedy napklad vrnpovdky ze ivota,
-
spsovateli obrazy lid ve vech pomrech, sbrky pravdivch pklad, zkuenostinevy-
mylena skuten...xMjovci pispli svou tvorbou k mnohostrannmu
kdo psali '-kodliv smry, obtazy ivota lB59.

79

-t--
 stuPn dostvala c'
zobrazeni soudobho ivota - vesnice' vychspoleenskchkruh i lidovch
nezaujat, ale mi
vrstev mstskch. Nesoustedbvali se na pedstavitele minulch as,v nich
a idelem ''prav
bval dosud hledn esknrodn typ, ale zamovali se clevdom na sou-
mnit povahu lid.
asnost; chtli podat pravdivou, psychologicky vstinou charakteristiku
kch rodin s vidin
souasnchlid vidnch v septs konkrtnmsocilnmprostedm.Uvolo.
votavtinou per
vali kompozici a zjednoduovali dj. Povdka se pak stvala v jejich pojet
zert,,ctn anebo
astovolnm sledem popisu, reflex,dialogu a djovch prvk. Velk dlei.
ky (nap. Muzikant
tosti v n nabval detail, kter ovem nebyl chpn jako cl pozorovn,
kopcem)zactrYtilY tz
nbr jako prostedek typick charakteristiky. Hlavnm jednotcm prvkem,
wnost a probler
kter dvaljejich povdkm celistvost' byl hodnotcpstup autor ke skute.
vnitn ivot, po n
nosti. Spisovatel zasahoval pmo do vyprvn a vyjadoval asto pomoc
hledat mezi Prostl
humoru nebo ironie vlastn stanovisko nebo mylenky, aby zdraznil svou
vdkysltkamiz1
pedstavu o ivot.
Na neobyejnspnm rozvoji povdky v edestchletech se podleli rysech, obrazY sPc
- i Hlkova povdka
vichni ti vedouc mjovci Neruda, Hlek i Svtl. JeN Nnnuoa objevil
teristice obyejn
ve svch prvnch povdkch, plnch bystrch posteh a hlubokch a vtip.
tilho srdce.
nch mylenek,ostrch point, ironie a humoru, zaazenchvtinoudo knihy
Venkovsk i 1
Arabesk2(l864)' pedevmvednpraskivota drobnlidskosudy a trag-
odlinm zpsobe
die. lo mu hlavn o to, aby vystihl charakter postav a aby jej znzorni|
na tene vcho
v sept s podmnkami, v nich ij.U v nkterch arabeskch a zejmna
hrdiny, kte mol
v povdce Tjden a tichmdom( 1867) zachytt| zv|tni atmosfrumalostransklro
ctnmansk s
svta a jeho svrznchfigurek. Neruda usiloval proniknout pesnou psycho.
a|a, e nejcennj
logickou kresbou do nitra lid, aby probudil porozumn pro jejich mylen
liv srdce, a ukaz<
a ctn, pro jejich radosti a starosti. Vychzeje z podrobnho pozorovn
nou ivotn cestu
a z vlastnch zitki,vnoval nejvcepozornosti tm, kte se stali obt spole.
podtrhovat, na|
enskchpomr, nezaslouenchudoby a lidsk z|oby (B2l darebkem!, Joscf horskm kraji nl
hanista, Blbjt Jna). Vyjdil tm svj r,ryhrannpomr k svtu, bez senti-
oslavovala Svtl
mentInho soucitu a s ironi vimalomckmu pojet ivota. Zmrem
dslednost a sv
psychologicky ana|yzovat zajmavsituace vyznauj se povdky vztahujc
Lama a jeho dcer
se hlavn k erotickm problmm (Rznlid), snaha vystihnout svrznost
vala Svtl' vyz
ivota seznnch dlnk pracujcch na stavb eleznicea pochopit jejich
V jejch povdk
lidovou drsnost a jadrnost je. patrn v Trhanech,otiskovanch ve fejetonu
kontrast ziv 1
Nrodnch list(1B72).
a pochmurnho
Zatmco Neruda zachycova| hlavn ivot Mal Strany a osudy jejch zaj-
Povdky Jana
mavch, malomckchnebo lidovch obyvatel, vnoval se Vrzsr-,tv
a osobitou tvnr
Hr,nx pevn vesnickm ltkm. Svpovdky osnoval tak, ev nich spojo-
reflexvn partie t
val obecn pojman konflikt mezi lskou a mezi rznmi pekkami, kter
smovaly povd
stojv cest lidskmutst,s obrazem ivotana vesnici. Zobrazeni skutench
pbhu uvn
vztah lid, postihujc selskou pchu i vminksk problm, zachycujic
charakteristice, 1
pomr rodia dt a zpsobvotaobvykl na venkov v dobch kolem roku
scnami a patet
1B4B,se v nich stle roziovalo, take se do poped Hlkovch povdek po-
6_Djiny a|r literatury
BO
 kruhi lidovch stupn dostvala charakteristika vesnickch postav. Hlek nekreslil vesnici
as,
v nich nezaujat, ale mil cel jej ivot pedstavou ulechtilchvztah mezi lidmi
na sou- a idelem ,,prav lidskosti.. a v upmnch citech shledval dokonce slu
charakteristiku mnit povahu lid. V jeho povdkch je vdy naznaenototo srovnn vesnic-
m.Uvolo- kch rodin s vidinou harmonickch a istch lidskch vztah, vnenou do
v jejich pojet ivotavtinoupedstaviteli mladgenerace' kter si dosud nepokazila ,,piro.
Veikdlei- zen,,ctnanebo kter u pochopila novsvobodomyslnideje. Tyto povd-
cl pozorovn, ky (nap. Muzikantsk Liduka,Na statku a u chaloupce,Na uejminku, Pod pusm
cmprvkem, kopcem)zachyti|y tak i spisovatelv sen o svt, jak by ml bt, i skutenou
autodke skute- tvnost a problematiku vesnice; naznaovaly, e upmn city a bohat
astopomoc vnitn ivot, po nich Hlek touil a v nich spatoval inn lk, je teba
zdrazni]
svou hledat mezi prostmi lidmi. Ve stejnm smyslu vyznvaly i nkter jeho po.
vdky s ltkami z praskhoprosted,kreslc,tebas jenom v obecnjchob.
Ietechse podleli rysech, obrazy spoleenskydeklasovanch lid (U panskj,chdue,{apomenu),
Nnnuoaobjevil i Hlkova povdka nejpsobivj, Poldkruma,soustednk odstnncharak.
bokcha vtip. teristice obyejnhopovoznka a pskae a k znzornn jeho osudu a ulech.
inoudo knihy tilhosrdce.
osudya trag- Venkovsk i prask |tky zpracovvala Kenor,rne Svrr,, ale opt
abyjej znzornil odlinm zpsobem.Ve svch povdkch sledovala pedevm zrrlr psobit
h a zejmna na tene vchovn. Uskuteovalajej tim, e inila jejich osou pkladn
malostransklro hrdiny, kte mohli svm vzorem obrodn ovlivovat mravn a vlasteneck
pesnoupsycho- ctnmansk spolenosti.V pbzchsvch postav, ponejvceen, napovi-
jejich mylen da|a, e nejcennjmstatkem lidskho ivotaje ulechtilcit, ista spraved-
pozorovn liv srdce, a ukazova|a,jak menezitnobtavost pivst druhho na sprv-
stiobt
spole- nou ivotn cestu. Nejvce ryzich vlastnost,kter chtla na svch hrdinech
gareDalem!
, , . l

' J1,CJ
podtrhovat, na|za|av ivot lidu v Podjetd,v tamjm zapomenutm
wtu,bez senti- honkm kraji na esko-nmeckmrozmez. Zobrazujc jetdskpostavy
ivota.Zmrem oslavovala Svtl zrove mravn krsu, myslitelskou hloubku, povahovou
vztahujc dslednosta svrznostprostch venkovskch lid (o krejkou Aneice, Skalk,
svrznost Lamaa jeho dcera,Hubika).Charakteristika podjetdskho lidu, jak ji pod-
jejich
pochopit vala Svtl, vyzniva|a jako kritika pokryteck a nicotn mck morlky.
ve fejetonu V jejch povdkch z prosted pedbeznov Prahy vynikal pak jet vce
kontrast zivpkladnosti idelnch hrdin toucchpo tsta po lsce
jejchzaj- a pochmurnho ivoen v manskchrodinch (nnj Petek).
se Vrzsr,.q.v Povdky Jana Nerudy, Vtzslava Hlka a Karoliny Svtl mly odlinou
ev nichspojo. a osobitou tvnost: zatlmco Nerudovy przy byly vce analytick, rozvd|y
kami,kter reflexvnpartie a psobilyspestrohm, ale vtipn pointovanm vyprvnm,
skutench smovaly povdky Hlkovy naopak k zvltnmu nladovmu zabarven
, zachycujici pbhu uivnim astchlyrickch a prodnch motiv a k citliv odstnn
kolemroku charakteristice, prza Svtl pak psobila nejsilnji dramaticky vyhrocenmi
povdek po. scnami a pateticky pojmanmi postavami. Ale z'rovei se povdky vech

6_Djiny cllsliteratury III. B1

t autorshodovaly v podstatnchvcech svm pstupemk ivotu.odsuzova. prostedk a neoh
."in
ly kadou nerovnost mezi lidmi a vechno, co brnilo lovku t astn volnosti, je
a svobodn; naznaovaly, oje ivot prostholidu bohata plnjoproti vat zbavn tebt
ivotu ve vychspoleenskchkruzch a v malomckchrodinch; s vrou nebo nejostejsa
ve spoleenskpokrok chtly psobit k pemn ivota v pokrokovm smyslu. feieton zstalorc
Tmto pohledem na ivot a odporem k malomctv se tak Neruda, Hlek nn jenom piIe
a Svtl nejvceodliovaliod soudobnrovpovdkovtvorby, kter ukazo. kter hov dychti
vala jenom izolovan podrobnosti ze ivota, a od przy, je pistupovala rozmanitch ud
k zobrazovn skutenosti s moralizujcmi nebo dokonce konzervativnmi celku. Z tohorco 1
tendencemi, jako tomu bylo napklad v dle F. Pnevoy nebo A. V. ltrr,ov- a do ltlie, sloi
srno, kte zainal zasahovat od potku sedmdestch let do vvoje esk 1864)
. a obraz2 z
ptzy. Nrudov fej.
Vrzsr,ev Hln
urnalistick formy prozaick literatury _ Fejeton i o vednch vcr
mvlenkovou jisk
Velk rozmach novin v edesch letech vytvoil podmnky k tomu, ,ita*ejeho pr
aby vedle dosud obvyklch prozaickch tvar,jako byly povdky nebo rom- Epitoll k naemu
ny, vznikaly nov svbytnformy, psan se zetelem ke vem zvltnostem Pedevm N
dennho tisku a zdrazujc zejmna bezprostedn vztah ke skutenosti war slibn a rr
a k tenm. Poadavky denn urnalistickprce, ji se ochotn chpali tony ivotopisn
tm vichni pedn spisovatel,pmo vyzva|y k hledn a rozvjennovch astbyly fejetol
forem a novho stylu, kte by umooval innse vyslovit i k nejvnjm kousk vIce) a s
obecnm problmmi k nejdrobnjma nejvednjm dennrn udlostem. Avak fejetol
Nejdleitjm a nejoblbenjmnovm tvarem vzniklm v novinch ovlivnil celou te
byl fej eton. Jeho msto bylo pod arouv dennch novinch, ale objevoval se vatel ke skute
i v asopisech a brzy se ustlily j eho nkterrazn znaky, Ve fejetonu, kter tzaci literatury
nevyjadoval oficiln nzor veden listu, nbr byl jakoby vylenn z ce| ten sezajm
strnky novin, ml autorvolnostvyslovovatvlastnnzory,rozvijet vahy nebo a p{stupn sty1
lit lokln a anekdotickphody. Prvn podmnkou ovembylo, aby spiso. a projej vyproi
vatel dokzal udretiv kontakt s tenem.init to bu tm,esvhoten.
e oslovoval, jako by s nm dvrn rozmlouval o danch problmech, nebo
zskva| jeho pozornost lehkm, vtipnm podnm, v nm probleskoval
humorn, ironick a satirick tn. V tom vem mohla soudob urnalistick
beletrie navazovat na tradici Havr,xovcn obraz z Rus. Forma kral
Vlastnm tvrcem eskhofejetonu byl Jert Nnnona. Pod arou v asu, charakterizova
v Hlasu a potom hlavn v Nrodnch listech se dotkal nejrozmanitjch vala potebn
tmat: peskakoval od politiky ke kultue, od nrodnch problmk udlostem komPlikova:
praskhoveejnhoivota,odpolemik k drobnm phodm a humornmsc- shlej proza
nm. Psal o vem,co se ten nedoetlv vodnccha v politickch vahch, a romnem'
anebo to' co u bylo eeno,rozvdl jinm, pstupnjma lehmzpso. v podstat sho
bem' Poutal pozornost svm osobitm slohem,velkou rozmanitosti vrazovch hlavn rozvlnl

B2 6.
 Odsuzova- prostedka neohranienoupestrostzjm. Nerudv fejeton vynikal kompo.
tastn zinvolnost,jc dovolovala pebhat od nmtu k nmtu, schopnostspojo-
a plnjoproti vat zbavn teba odlehl vci, dovednost vystdat humor vnm tnem
mdinch;s vrou nebo nejostejsatirou a aforistickm vyhrocovnm mylenek. Mnoho tchto
smyslu. fejetonzstalorozsetona strnkch novin. Ale Nenrda u tak citi|,efejeton
Neruda,Hlek nen jenom pleitostnm tvarem, ale samostatnou umleckou formou,
kterukazo. kter hov dychtivosti soudobhotene po rychlm pouen,po poznn
jepistupovala
rozmanitch udlost a po zbavnm tnu, e mepln obstt v kninm
konzervativnmi ce|ku.Z toho, co psal na svch cestch do Pae, na B|zk Vchod, na Balkn
A. V. urr,ov- a do Itlie, sloil proto sm prvn knihy eskch fejeton, Paskobr,iak1l
dovyvojeesk (1864)a Obrazl z ciziny QB72).
Nerudov fejetonistick innosti se nejvce b|il rozsahem i zmrem
Vrzsr,ev Hr,nr. Psal tak o svch cestch, o politice i o umn, o velkch
Fejeton i o vednchvcech. Z jeho etnch fejeton,kter ovem nemly takovou
mylenkovoujiskivost a zbavnost jako Nerudovy, vyznaova|y se osobitost
k tomu, zvltjeho prodn, lyrick obrzky a nejvthodobovho ohlasu doshly
neborom. Epitzuk naemu studentstuu(1873).
zvltnostem Pedevm Nerudovou a Hlkovou zsluhou zaal se nov urnalistick
ke skutenosti tvar slibn a rozmanit pstovat a rozvjet. V novinch se objevovaly feje-
ochotnchpali tony ivotopisn nebo pojednvajc o umleckch a kulturnch otzkch,
novch ast byly fejetony polemick (nap. protijezuitsk)nebo asov(o prusko.ra-
i k nejvnjm kouskvlce) a snad nejvyhledvanjbyly fejetony cestopisn.
udlostem. Avak fejeton neml jenom asov a informativn znam, ale podstatn
v novinch ovlivnil celou tehdejprzu. Umonil mnohem bezprostednjvztah spiso-
aleobjevovalse vatelke skutenostia tm obohatil jejich poznnivota. Pispl k demokra-
fejetonu,kte tizaci literatury tm, e se jeho prostednictvm seznamoval irok okruh
'vylenn z cel tense zajmavmi umleckmi dIy.A jeho sporn a vcn, mnohotvrn
vahynebo a pstupn styl ml znan vznam pro zivotnn cel prozaick literatury
bylo,aby spiso- a pro jej vyprotnze strnulch kompozincha fabulanchschmat.
esvho ten.
, nebo
probleskoval P o t k y e s k h or o m n u
urnalistick
Forma kratchpovdek, obraz ze ivota a fejeton dobe umoovala
arou
v asu, charakterizovat postavy a vrn zacltytit mensekskutenosti,ale nevyhovo-
itjch v a l a p o t e b m p o s t i h n o u ts l o i t j v z t a h y n k o l i k a p o s t a v a e i t
k udi]ostem k o m p l i k o v a n j m y l e n k o v p r o b l m y . K t o m u b y l y n e z b y t n r o z -
humornm
sc- shlej prozaick tvary, pedstavovan v tehdej literatue novelou
vahch, a romnem, dvma formami, kter se podle dobovho pojet vyznaova|y
Iehm
zpso. v podstatshodnmi rysy, jenom s tm rozdlem, eza romlbyIa oznaovna
razovch hlavn rozvinutja obshlejdla.

B3
 Men ptza novelistickho typu s ltkami zburoazniho a aristokratickho
prosted byla v dosavadnm vvoji naliteratury dosti bna nkter fabu. opravdickho ivota
zvldnut asto sku
lana kompozin principy v n ustrnuly tak, ese stvaly ablonami a brnily
bezprostednmu zobrazen skutenosti.Zato skuten velk romn, kter k volnmu vymlet
by znzornil ivot rznch spoleenskchvrstev a kter by postihl soudobou nami. Zejm.la sye
mylenkovou problematiku, byl v naliteratue citeln postrdn. Romny asto zapltn nh
cizch prozaik, s nimi se etteni dychtiv seznamovali, byly dosti postav v pirozen
rznorod.oblben byly knihy K. Gurzrowa a F. Sprnr,rracnxa,je ovliv- diem.
Za druhsedz
ovaly svm zpsobemvyprvn nkolika vedle sebe postupujcchdjovch
psem tak nai przu. Hodn se etlaromantick dla G. Sanoov, E. Suna ho vvoje, aby pol
nebo V. Huea. Vedle nich pak zskvalyspchynkterprce ruskrealistic. ideje, je lr'|y naz;
k przy, zejmna Goeor,ovy a TunenwvovY' naznaujccesty k zreInni pen vvojovch zt
romnu, k zosten kritick kresby a k oprotncelhozpletkovhoapartu. ienom proklamovl
Avak ciz literatura naprosto nemohla nahradit romnovou tvorbu p. ?tclesovny ideali
vorln, od nse dalo, aby ukza|a specifick rysy ivota rznch spoleen- kterou tehdejror
skch vrstev eskch.Vnovala se j proto vestrann pozolnost. Literrn poznn spoleens
kritika, zvltKennr, Senrre aJax Nnnuoa, sivma|aotzekvznikuaroz- a uIechtiltuby j
voje eskho romnu. V asopisechse uvolovalo msto,aby se mohly tisknout pohyboval na rozht
romny i na pokraovni; dly se pokusy zabezpeitspecilnmi edicemi jejich lismem" (to jest
knini vydvni. Yychze|a Bibliotkaukjchpuodnch rornnhistorickjchi noao- vami smr k doko
akjlch(|B55-1862), V. Hlek zaalredigovat Slouansk besed1(1861-1863)' (to jest tendenc k
vydvajic pvodnprzu a peklady ze slovanskch literatur; pozdji byla pro nch osnov vvoje
levnou etbu, je by zprostedkova|a zbavu i poueni, za|oena Matice hch SesrNovcg
nouj,1864) i v p
lidu (od r. 1867) apro enyLibue(IB72). Ale vechnatato opaten - zak|-
dn kninic, zjem kritiky a silautor _ vedly jenom pozvolna k stenm v sedmdesdch lt
spchm. romanopisectv do
nost pedstav o ir
Jan Neruda pmo kladl otzku ,,Pro nemme pravho romnu v na
dob?.. a odpovdal: ,,Jednodueproto, e ho nemememti! Spoleensk pravdivosti a idei
pomry nejsou ustleny a fotografie pohyblivho a nesmrn rychle se mncho v relnch okolnol
nynjhoivota, spojeny ervenounit naich tueb po zmnch vedoucch Prvnm vrazn
k jistmu clijsou prozatim surogtem romn...* Zd|o se, e plinspole. Na konci padest
enskpesuny a neustlen kvas pomri a nzor neumouj uchopit plny, kter ml 1
souasnostv pevn komponovanmromnovmtvaru. ho nutila, abY dol
Ale pesto tvoilo sil o romn druh hlavn proud ve vvoji tehdej ukazovaly msto
eskprzy, protoe bylo v zsadveobecnjasn, e jedin romn me i potky obrozen
podat celistr, obraz vota a zachytit vechny rozmanit se kiujc vztahy ve smyslu idej r
lid rznch spoleenskchvrstev a celou sloitostideovhoproudn. V ede- proudy pipravuj
stych letech se kladl na romn pedevmpoadavek,aby znzornil co noch romn l
nejir obraz spole nosti, aby zachyti|,,vekerourozmanitost a pestrost s ,,tmou... Pitom
rrnm, politick:
* Sto skromnch mylenek' ech 1864. mezi lidem. V.
vzdlanci, mli p
B4
 a aristokratickho
a nkterfabu. opravdickhoivota.. (Sabina). ovem velk rozloha zobrazovanltky, ne-
ablonami a brnily zvldnut astoskutenmpoznnm, vedla spisovatele spek popisu nebo
velkromn, kter k volnmu vymlen a tak k tomu, e si pomhali pejatmi motivy a sc-
\ postihlsoudobou nami. Zejmna syet,kter ml spojovat jednou nit rznorodpostavy, byl
pstrdn.Romnv asto zapltn nhodami a tajemnost, msto aby znzotoval charakter
i, byly dosti postav v pirozen jednot s jejich socilnm prostedm a s vrohodnm
je ovliv- djem.
upujcch djovch Za druhseda|o, aby romn eil-zvan problmy spoleensk-
Selvoovt, E. Suna ho vvoje, aby postihoval ,,mylenkovobsah doby.. (Sabina). obvykle vak
ruskrealistic- ideje, je mly naznaovat smr spoleensknpravy, nevychine|y z pocho.
cestyk zrelnn pen vojovch zkonitost a netvoily organickou soustromnu. Bu byly
ho apartu. jenom proklamovny slovy, nebo byly pli obecn a mlhav, anebo byly
Worbu p. ztlesovny idealizovanmi postavami. Ideln koncepce lepho svta,
rznch spoleen- kterou tehdej romny pedstavova|y, nezakldala se obvykle na relnm
Literrn poznn spoleenskhovvoje, nbr vyjadovala jenom subjektivn pn
vznikuaroz- a uIechtiltuby jednotlivch spisovatel.Tehdejromn se proto vtinou
semohlytisknout pohyboval na rozhrani mezi idelem a skutenost. Tato oscilace mezi ,,dea-
i edicemijejich lismem.. (to jest momentem aktivnm, naznaujcmmylenkou a posta-
hi"snickjchi noao- vami smr k dokonalejmspoleenskmpomrm) a mezi,,realismem..
( l 8 6 l- l 8 6 3 ) , (tojest tendenck pravdivmu zachycen skutenost) tvoila jednu z podstat-
;pozdjibyla pro nch osnov vwoje tehdejhoromnu. Nachzela vraz v teoretickch va-
za|oena Matice hch SesrNovcn (Slouoo romnu, IB5B; Nouelistika a romanopisectu eskdob2
opaten_ zak|- nouj,1864) i v pozdjchrefertechVr,rovcn a Zrnp.rsovcn, psanch
k stenm v sedmdestch letech do asopisu Osvta. Potensek vvoje eskho
romanopisectvdokld tpav hledn nmtu i rznotvrnost a protichd-
romnu v na nost pedstav o ivot,zvislch na svtovmnzoru kadhoautora' na me
nti! Spoleensk pravdivosti a idea|izace skutenosti a na schopnostech rozvinout mylenky
rychlesemncho v relnch okolnostech a prostednictvm relnch postav.
vedoucch Prvnm vraznm eskmromanopiscem byl Kennr' SlnrNa (lB13- IB77).
eplinspole. Na konci padestch |et zaa| pekotn uskuteovatdalekoshl literrn
uchopit plny, kter ml pipraveny z doby strven ve vzeni,a takexistenntse
ho nutila, aby dokonovalromn za romnem. Jejich nmty byly rozmanit:
ve vvoji tehdej ukazovaly msto i vesnici' kruhy aristokratick i lidov, dobu souasnou
romn me i potkyobrozen.Vyjadovaly pocit, eje teba zmnit spoleensk pomry
sekiujcvztahy ve smyslu idej roku lB4B, a vtinou lkazova|y spoleenska mylenkov
proudn.V ede- proudy pipravujc tento revolun vbuch. Zk|adn pruinou vech Sabi.
znzorni| co noch romn by| zpas o pokrok proti danm pomrm, souboj ,,svtla..
a pestrost s ,,tmou...Pitom se Sabina vyslovoval k nejrznjmasorm otzkm lite-
rrnm, politickm i socilnm a zdirazoval dleitostosvry a jejho en
mezi lidem. Vjimen jednotlivci, nejastji ztlesovan jako osvcent
vzdlanci, mli podle nho za kol psobit vyuitm lidskho poznn ke ,,kul-

B5
turn revoluci.., po nby nsledovala hlubok pemna pomr. (Tyto sv ukzatjednu vrst
nzory rozvinul Sabina nejev knceivah Duchounjkomunismas, 1861.) rcl vzrlar.r. dal
Avak vechny Sabinovy romny vyznaovala nzorov i umleck ne- vn dlnk v t
vyrovnanost. Autorovo radikln posuzovn spoleenskchotzek v nich a naznaujc, ja
soused s prvky tajemn mystinosti a osudovosti. Jejich sypk kompozice k nienstroj,a
a asto chatrn forma spojuje a krut pravdiv scny ze ivota chudch Tyto strnky, na
vrstev nebo ostr,.ypudyproti mckmu pokrytectva proti osctvse situa. skch kartounk
cemi zcela nepilhami a nemonmi.Vedle oste vidnch a charakterizo- byly nejpsobiv
vanch postav a scn setkme se s mnohomluvnmi strnkami a s otelmi ovem een,k.
fabulanmi postupy. Nad pmm poznnm skutenosti v nich vtinou a vnj,nvrhy
pevaovala rutina spjat se senzana sentimentln romantikou. lcosudy prv
Zvanm dlem Sabinovy przy byl romn Na pouti (1863; pedtm syna, byla konv,
zaal vychzet v asopisepod titulem Synousutla). V nkolika djovch postaven. Prvn
psmech, spojench s innostlentajnch spolk, sleduje vvoj rznch vrnho dlnic
spoleenskchtd ped revoluc 1B4Ba napovd, e statena sml innost spektiv, proble
tchto ,,starchosvtlenc..nezapad|a bez ohlasu, nebose podlela na p. Z Pflegrovc
pravch revoluce. Ale i v tomto romn, na nm si Sabina nejvce zak|da|, nzorov vyh:
jsou postar,y a zp|etky nepehledn, vyprvn je rozv|na do dje zasahuj diska prospchr
neuviteln nhody. Pouze kritikou mlkosti nrodnho votaa mylenkami Pfleger usiloval
o poteb osvty nabval romn vznarrrnaktuln hodnoty. Nejlep ze Sa- gicky jednotn ;
binovy przy vak jsou oiuen hrofu (IB70). V tomto svm nejmenm,ale ncln a tajemn
nejsoustednjmromn zachyt1l autor zajmav a bez manr, je pek- vnm byl nejlt
eji ve vechjeho ostatnchpracch, ivot nkolika politickch vz. Sezna. vak zrovet zl
muje s jejich pohnutmi osudy, s jejich mylenkami,nadjemi a sny i s jejich pbh z vyl
vednmi phodami a obratnm konfrontovnm nzor a povahy eskho jenom okrajovi
vzn, kte si stujena domc neinnost,uherskholechtice,t horko. ho stanoviska.
krevnch a prudkch Ital a prakticky uvaujchovdeskhochemika, Sabi- Ze skuPinY
na naznauje,jak rozmanit se v revolunch letech prolnaj rznpolitick kov nevyrovni
proudy a spoleensk sly. ve spolenosti
Vedle K. Sabiny vnoval novele a romnu nejvce sil Gusrav Prr,ncnn Kenor,rlia Sv
Monavsr. Hlavn Pflegrovy postavy vtinou zrcad| autorovy vlastn citov rysy osobitho
problmy: bvaj to osamocen hrdinov, zklaman ve svm citovm ivot, psychologickY
bezv.slednbojujc proti prosted a snacse psobit na uskutennharmo- boj cit a pov
nickho, ale mlhavho mravnho idelu mezi vymi spoleenskmi kruhy. ostatn romanc
Prvnho nadenho,upmnho a pecitlivlho, ale nespnho bojovnka rozen fabulol
za velk idely ztlesnil Pfleger v postav vychovatele v lechtickrodin nosti ve spojen
v romn |tracenj,iuot(|862), jm znovei reagoval na soudobou politickou nar' a ivotn
problematiku. Daleko nejvznamnjz celho Pflegrova dla byl vak jeho saln vysp
druh romn, ,(nalho suta(1864). Znamena| nol krok ve vvoji eskprzy hrdinov do k.
pedevm zvanostnmtu erpanhoze ivota tovrnch dlnk. Pfleger upmnosti, alt
se sice dostal k tto problematice vmajesi nrodnostnch otzek a chtje zpsobovala,

B6

/---
 pomru.(Tyto sv ukzat jednu vrstvu esk nrodn spolenostive vztahu k Nmcm. Ale histo.
lsmus,1861.) rck vznam daly tomuto romnu ostra drastick scny,ukazujc vykoiso-
i umleck ne. vn dlnk v tovrnch i jejich ivoen v nejkrutj bd a otuplosti
otzek v nich a naznaujc, jak se v tomto prosted iveln probouz odpor, kter vede
sypk kompozice k nienstroj,ajak se v nm pozvolna aztka rod pocit dstojnostilovka.
ze ivotachudch Tyto strnky, na nich Pfleger kreslil podle toho, co sm poznal ve smchov.
i osctv
se situa- skch kartounkch, tvrd existennpodmnky dlnk v tyict'y'chletech,
a charakterizo- byly nejpsobivj, a u kdy romn vyel,kladla se prv na n hlavn vha.
i a s otelmi ovem een,kter Pfleger nabzel,toti ,,konensmr..,bylo sentimentln
v nich vtinou a vnj,nvrhy na ulehenstavu dlnictva byly utopick, djov osnova'
lcosudy prvnho eskhouvdomlho dlnka, odhozenho hrabcho
; (1863;pedtm syna, byla konvennromantick. Pesto ml romn Z ma|hosvta zvltn
nkolikadjovch postaven.Prvn toti drazn upozornil na nelidsk pracovn podmnky to-
je vyvoj rznch vrnho dlnictva a uvedl tm do eskliteratury, tebas v zkreslen per-
a sml innost spektiv, problematiku nejaktulnjhospoleenskho dosahu.
sepodlelana p- Z Pflegrovch romn ve srovnn se Sabinovmi je patrna autorova men-
nejvceza0da|, inzorov vyhrannost,je vedla i k posuzovndlnick problematiky z hle-
a dodjezasahuj diska prospchu nrodnho a ulpvala na soucitu s utrpenm dlnk. Zato
a mylenkami Pfleger usiloval mnohem pornji scelit sv romny kompozin a psycholo-
. Nejlepze Sa- gickyjednotn propracovat postavy. Avak i takje v nich plno cizch, nhod.
nejmenm,ale ncb a tajemnch motiv, podobn jako u Sabiny. Psychologickm propraco-
manr,je pek. vnm byl nejlepposledn Pflegrv romn, Pan fabrikantoud(|B73), kter
h vz.Sezna. vak zrove ztrati| zvanostproblematiky: jeho osou byl obvykl milostn
iasnyi sjejich pbh z vyspolenosti, ecproblematiku manelsknerozluitelnosti a
a povahy eskho jenom okrajov se dotkajcdlnick otiuky z nrodnho a filantropick-
lechtice,
t horko. ho stanoviska.
chemika,Sabi- Ze skupiny mjovc - nepotmeJijedin Hr,rv umlecky i mylen-
ruznpolitick kov nevyrovnan romn Komediant(1861)' zabvajici se postavenm umlce
ve spolenosti_ vnovala se prze novelistickhoa romnovho typu jenom
GusrevPr.r,nenn Kanor'rNe Svrr,. Nejleppedpoklady k ttotvorb j poskytova|y vrazn
vlastncitov rysy osobithoumleckhotalentu. Svtl vynikala schopnostcharakterizovat
citovmivot, psychologicky vrohodn postavy, zejmna ensk,ukazovat jejich vnitn
uskutenn harmo. boj cit a povinnosti i zrnjejich skutk; pedevmpak pedila vechny
i kruhy. ostatn romanopisce neobyejn vyna|zavou fantazii, je ji umoovala pi-
ho bojovnka rozen fabulovat zajimav pbhy. Kdy dokza|a up|atnit tyto sv ped.
v lechtick rodin nosti ve spojens reln kreslenm obrazem prosted,vznikaly umlecky vyrov.
u politickou nan a ivotnnovely nebo romny. Nejprve se vnovala ltkm z prosted
dlabyl vakjeho salnvy spolenosti.Lila sice zajmav,jak se dostvaj citliv a vzdlan
oji esk przy hrdinov do konfliktu s tmto povrchnm prostedm, plnm petvky a ne.
dlnk. Pfleger upmnosti, ale vymylen atmosfraeskchsaln a pemra vah a diskus
otzek a chtje zpsobovala, e tyto jeji prvn novely byly hodn konvenn(nap. Sestr2,IB59;

B7
 Lska k bsnkoai,1860). Ale u pracemi, v nich vyuila svch vlastnch zajmavosti a ped
ztk a poznn smutnho prosted praskch patricijskch dom, aby dobrodrun dje
ukzala, jak obtn sc hrdinky vymykaj z jeho pout, doshla prvnch groteska Josrm J
vraznjch spch (Prun eka,186l Na sait,tB64). Nejcennj vak Rudolfa II., pln
byly jej romny s ltkami z Podjetd,psan narozmezedestch a sedmde. a utpjc se v r
stch Let: Vesnickj romdn (1867), K u potoka (1868)' Kantrice(1869)' dje se zaklrdalry
Frantina (1870)' Nemodlenec(l8i3). Tmito dly, je spojuj organicky vldnho Prask
obraz vesnickho ivota 'uyznaujchose ryzm mravnm ctnm a hlubo. naznaoval rz ce
kmi nzory na svt s dramatickou charakteristikou postav a s pedstavou senzanost pbt
o neobyejnsle mravnho citu a obtavosti, stala se Svtl skutenoutvr. Prahy, jejch zk<
kyn eskhoromnu. wznvalo v souli
Dky tvorb Karla Sabiny, Gustava Pflegra a Karoliny Svtl se podailo svde'',e nen
otevt eskromnov tvorb volnou cestu. Jejich pokusy, vce nebo mn ze starch djin
zdaI|,naznaova|y,jak lze spojovat kresbu ivota se zvartmi asovmi ztroskotan poku
otzkam, jak lze charakterizovat romnov postavy a jak vsouvat do dje (Sedldci u Chlumce
reflexvn partie, ovovaly, nakolik je v dji nosn nhodn zp|etka a jak V romn Tajno
jsou nejvhodnjkompozin postupy. Ideov i umleck rozloha eskho tav i revolun
romnu nabvala od sedmdestchlet na rozmanitosti. Vyleoval se tu smr V Protikladu
spojujc autory kolem asopisuosvta a vedouc k programu takzvanho jin, danl, poznl
idelnho realismu. Jakub Arbes utvoil osobit novelisticktvar, kte mus souviset
pak byl oznaenjako romaneto. smyslu. eentc
Na konci padestch let, kdy zana|nov rozbh na literatury, byly Cgocnor,ounx
znal nejistoty o monostecheskho romnu. Avak na potku sedmdes. Povdky s jihoslr
ch let bylo zejm, e se romn stv jednm z hlavnch literrnch druh, let, ale r.a rozm
eje u tenneobyejnoblben,em znanspoleenskdosah a ev sob dln cyklus Ji
skrv rznumleckmonosti. od bitvY na Ko
postav' zpsobe
pzvuk. Postav
Prza s historickmi nmty za trodn a 1
vlastnosti svct
Vedle vesnickch a spoleenskchnmt, kter vldly v soudobprze, k svobod,je r
ustupoval naopak znam historickch ltek do pozadi. Bylo to zpsobeno psobil tak v
tm, e mjovci, kte udvali v literatue hlavn tn, zdirazovali, aby se vadn stav nr<
umn obracelo elem k souasnostia aby odpovdalo na nov otzky spole. Nmty z
enskhoa nrodnho ivota. Sklon k historii, pokud byla chpna jako mrtv r,rNa Svrr,. l
souhrn dvnch udlost, byl posuzovnjako nedbn soudobch poteb. sledujckladn
ovem povdky a romny, sledujc pedevm lehkou zbavnost anebo sv) a zobrazu
sloucsnazmuprobouzen nrodnho vdom, vychze|y i nadle. Pokra- mny spejak
ovalyponejvcev zplanl walterscottovsk tradici. ivot na krlov- asnsituace h
skch nebo lechtickchdvorech v nich doprovzelyintrikya barvit a tajupln Pzniv p
phody osnovanrozbujelou fantazti. Historie se rozmlovala v nepodstatn dval pak zej
li
BB
 svchvlastnch zajmavosti a pedstavovala jenom dekorativn kulisy pro milostn nebo do.
dom,aby dobrodrun dje. V tchto polohch se pohybovala napklad divok
doshlaprvnch groteskaJosnre Jrno Korne (l8l2-1896) Pekla z?lozenci (1862) z doby
Nejcennj
vak Rudolfa II., pln fantastickch motiv z prosted arodjnictva alchymie
a sedmde- a utpjc se v nesrozumitelnbizarnosti. Na tajemnosti a dobrodrunosti
tantrice(t869), dje se zak|daly historickromnyJosnra Svrxa (lB35-1B97), redaktora
spojujorganicky vldnho Praskhodenku. Hned prvni z nich, Anna z Kuntdtu(1860),
ctnma hlubo. naznaoval rz ce|dalautorovy plodn tvorby. Svtek si potrpl na krvavou
a s pedstavou senzanostpbh a zvlt na zevrubn kulturn historick popisy star
skutenou tvr. Prahy, jejch zkouti, dom, hospod a tajnch chodeb. Avak z jeho romn
vyznvalo v souladu s autorovmi konzervativnmi politickmi nzory pe-
$vtlse podailo svden,e nen dobe zasahovat nsilm do djin. Svtek si s oblibou vol
vcenebo mn ze starchdjin jako nmty nezdael povstn, potlaenselsk boue,
i asormi ztroskotan pokusy o sttn pevrat, aby ukza| jejich marnost a kodlivost
vsouvatdo dje (Sedlciu Chlumce,Prask denk 1867; Bitua blohorskd,Prask denk t 869 aj .) .
zpletkaajak V romn Tajnostipraisk (1868) zobrazuje z tohoto hlediska naprosto odm.
rozlohaeskho tav i revoIunudlosti roku lB4B.
setu smr V protikladu k zbavnmu typu historick przy se vyhraovala linie
takzvanho jin, dan poznnim, e obraz minulosti, m-li mt spoleenskou platnost,
tvar,kte mus souviset se souasnm ivotem a ovlivovat jej v pokrokovm
smyslu.eentohoto koluse hledalo nkolikerm smrem. Napklad Pnoxop
literatury,
byly Cgocnorounx (lBl9-t864) prosycovalsvou przu idelem boje a svobody.
sedmdes- Povdky s jihoslovanskmi nmty otiskoval Chocholouek u od tyictch
druh, let, ale na rozmez padestych a edestchlet je doplnil novmi a vydal t-
a ev sob dln cyklus Jih (1863- 1864)'v nm zahrnul pbhy z djin jinch Slovan
od bitvy na Kosov a po souasnost.Jeho povdky byly romantick volbou
postav, zpsobem vyprvn i milostnmi zp|etkami, ale mly siln aktuln
pzvuk. Postavami hajduk vyjadovaly toti svrzn ideu odboje a zpasu
za nrodn a politickou svobodu. Chocholouek siln znazioval kladn
vlastnosti svch hrdin: statenost,podzen osobnch zjmi celku, lsku
v soudob prze, k svobod,je vede k inm.Patetick a strhujcobraz boje obsaenv Jihu
to zpsobeno psobiltak v eskchpomrech jako vzva k inm,jimi by se zmnil dosa-
i, aby se vadn stav nrodnho ivota.
otzkyspole. Nmty z esknrodn minulosti si volili tak Kannr, Sasr}Te a Kano-
jako mrtv r,rNa Svrr'. Avak jejich povdky nebo romny z ob nrodnho obrozen'
poteb. sledujckladn mylenkovtradice (eskobratrsk mravn ctnnebo osvcen-
anebo sv)a zobrazujc pesuny v ivot rznch spoleenskchvrstev, byly poji
mny spejako spoleenskprza, tebae zasahujcv rozboru koen sou.
na krlov. asn situace hluboko do nrodn minulosti.
a tajupln Pzniv pedpoklady k rozvoji historick przy s aktulnm zamenm
v nepodstatn dval pak zejmna stupovan sttoprvn boj na konci edestch let"

89
Svmi mylenkami a ctnm dvala tato doba podnty k nov e eskhis.
torick povdky a romnu.
Ne vaktato cesta dospla k vyvrcholenv dleA. Jirska, probhla mnoha
zkruty i neplodnmi stezkami. adu umlecky bezruznch historickch
povdek napsal Vcr,ev Vr,nr (1839-1908)' kter ve svch primitivnch
a suer,ryprvnch pbzch lval historick stafe a milostnch zpletek
k tomu, aby rozvedl malomck idel rodinnho a nrodnho souit(nap.
Jan Paek 1Vratu,1868, Pan Lichnickd,1870 atd.). Mnohem spnjm poku.
sem zivotnit historickou przu a zbavit vyprvn nahodilch pmsk
byla trilogie Borrulrrr,aJaNov Cror,rxsrgo (1831-1B75). Jeho ti povdky
z husitsk doby, je se vztahovaly k oblhn Vyehradu (Pod V1ehradem,
iB69), popisovaly 1|<ovo vtzstva jeho smrt (Anna Mxeck,lB70) a zachy-
covaly roztpenlrusitskch sil (Boek,1B7l)' vychzely z djinn koncepce Zu i"d"
Palackho a rozvije|y v tomto duchu chpanou mylenku nrodn jednoty. na formovn
ovem tebaechtl Janda pravdiv vylit smlenlidu a vr socilnch e spojovalo r
a nboenskch udlost a vrohodn ztlesnit historick postavy (izka, vat dleit:
Prokop), obyejnbojovnky a many, nedokzal se oprostit od etnchsch. nedostatkY. I
mat, je pevn lpla hlavn na vyprvn milostnch pbh i na charakte. z prvnch ku
ristice historickch postav. Teprve v nsledujcmdesetiletobjevil se ve Vc- potebuje vla
r,avu Bnnor Tnnzsxm umlec, kteny' dovedl historickou przu naplnit bm publika
pokrokovm pojetm nrodn minulosti a stal se tak dstojnmpedchdcem stavovskho.
pro zbudov
Jrnsrovrrr.
Zatmco 1
(v mstech d
budova v Pr
Kdy pak p
Rrnonv pll
ryctrle Prove
Krle Vuka
odstranit v
tsn a ne.
obtemi.Pl
a lekryt A
Ale pel
letech PoPt
umleck p
ch na sc
nm Bedic
samostatn
bylyvtinr
* Vkap

90
 eeskhis.

probhlamnoha
historickych
primitivnch DRAMA*
zpletek
souit(nap.
rispnjmpoku-
h pmsk
Jehoti povdky
(PodV2ehradem,
lB70)a zachy-
af
djinn koncepce Ila jeden z nejinnjch prostedk, jimi by bylo mono psobit
nrrodn jednoty. na formovni ivotanrodn spolenosti,platilo divadlo. Bylo tomu tak proto,
a vr socilnch espojovalo nejbezprostednjiumlce s publikem a umoovalo pmo sdlo.
posta\,7(izka, vat dleitideje, ukazovat pklady prospninnosti nebo varovat ped
odetnch sch- nedostatky.Proto se vyeeneskdivadeln otzky pokldalo za jeden
i na charakte- z prvnch kulturnch kol. Vichni se shodovali v tom, e eskdivadlo
objevilse ve Vc- potebuje vlastn budovu, protoe ani rozvoji dramatick tvorby, ani pote-
przu naplnit bm publika nestailamonosthrt jednou tdn na scnnmeckhodivadla
pedchdcem stavovskho.Avak nebyli zajedno v tom' jak kol zvldnout; jednn Sboru
pro zbudovn Nrodnho divadla se liknav protahovala.
Zatmco probhaly vlekl diskuse, bylo r. 1859 oteveno Nouomstsk diuadlo
(v mstech dnenhodivadla Smetanova) _ tehdy nejvta nejprostornj
budova v Praze, ovem devn, a proto vhodn pouze pro letn pTovoz.
Kdy pak proti nvrhu vybudovat dstojnou a definitivn budovu zvitzi|
Rrnonv pln postavit nejprve men,,pro4atmn,, diuadlo,byla stavba budovy
rychle provedena a lB. listopadu t862 se tu konala slavnostn prcmira Hlkova
Krle Vukana. Le brzy se dospvalo k poznn, e ani tato stavba neme
odstranit vechnyproblmy; budova skromnhovnjhovzhledu byla uvnit
tsn a nevyhovujci, tak'e ztova\a divadeln provoz nepekonatelnmi
obtemi.Proto se muselo pouvathlavn pro letn obdobjetslu na {oJnt
a nekrytArn1lna hradbdch(piblin v mstechdnenhoNrodnho muzea).
Ale pes vechny nedostatky poskytovaly divadeln scny v edestch
letech poprv monost konsolidovat hereck soubor a vytvet zk|ay pto
umleck provoz v budoucm velkm divadle ,,nrodnm... Nejvtchsp.
ch na scnProzatmnhodivadla doshla eskopera, je mla pod vede-
nm Bedicha Smetany vedouc ideov i umleck postaven. S rozmachem
samostatneskopery souvisela tak poteba nor,ch libret. Jejich ltky
byly vtinouhistorick,podbarvenromantikou' postavy ablonovit.Nad pr.
- v k.pttolch o dramatu datujeme hry podle prvn inscenace.

91

\_
 tury, snacse
mr vynikla dv libreta Kanr'a SasINy psan pro Bedicha Smetanu : Braniboi mi problmy r
u echch(1866)' uvdjc do historickho pbhu lidov scny, a zv|t posln a osudt
Prodand neusta(tB66)' je vznik|a za pim Smetanovy astia vyznaovala Avak kol
se ivou pravdivost vesnickch typ a pirozenm humorem. stylu a je by n
Tak inohernprovoz umooval nov rozvoj. Repertor eskhodi- mech, nebyl n
vadla pokraoval v tendencch formulovanch v padesch letech protiklad- sploval dan
n k Tylov divadeln koncepci. Stle se jet sice hrla vdesk lokln vhodnm ltkc
fraka a pseudohistorickhry, ale nejvtdraz se kladl na uvdn fran- ubrala cestam
couzskch her z buroazniho prosted a na klasick historick drama. rickm nmtt
Avak v poped zjmu bylo pomoci rozvoji pvodn dramatick historickou lt]
tvorby. Nejvysnahou bylo vytvoit drama velkho stylu, pedevm v tradici start
tragdii, kter by umoovala zvit rove cel eskdivadeln tvorby, vmu vkusu. N
mla kontakt s nejvnjsoudobou problematikou a ztlesova|a vrazn bch politickc
dramatick charakter, ztvrnjci vnitn ivot lovka v celjeho sloitosti k nmt alego
a rozpornosti.Vedle tragdiepostupovalatvorba v rznchveselohernch sky aktulnm
druzch. Veselohry, astojen aktovky, vychze|y vstc vkusu publika a tily nejastj. Exi
se jeho velk oblib ; zrove se vak od nich poadovalo, aby nebyly jel nez- rickch postav
vaznou podvanou a zbavou, nbr aby kreslily vota zesmovalyjeho jeho nov se t
stny, aby neulpvaly na situankomice, nb aby pronikaly hloubji k posti.
Jako umlr
en lidskch charakter. Avak ani veselohry ani tragdie nezasahovaly Fnrnonrcrr Sc
stednsoudobproblmy. Stle se ozva|y hlasy volajc po rea|izaci v. ohniv a s vel]
nch dramatickch konflikt tehdejhoivota, ale v zv|dnut souasn Don Carlos).
tematiky byly uinny na scnProzatmnho divadla jenom prvn kroky. Nov peklad1
Pleitostinkovatbezprostedn na publikum a dobov nzor, oceujc krl a rozekl
nejve prv dramatickou tvorbu, pitahovaly vechny pedn soudob to vechno zpr
spisovatelek prci pro jevit.A protoese uzavelo dlo obou hlavnch drama- uspodanou
tik starhoobdob (Tyl umr 1856, Klicpera lB59), ovldli tm celou mlunsvp.
novou pvodndramatickou tvorbu mlad nastupujcspisovatel.Spoleensk eskoudrama1
znam divadla v ttodob potvrzuje i velk rozvoj mimopraskhodivadel- poloh a e j
nictv. ochotnick dramaturgie erpala ovem z praskhorepertoru stetvaly nej1
a nezasahovala proto pmo do vvoje dramatich tvorby. Problematikou rove zavd|
ochotnickhodivadla sezabva| i prvn eskdivadeln asopis- eskdThalia bovat jen vnj
(1867-1871). V roce 1868 se stv orgnem Jednoty divadeln a jeho zjem v zpletky, sl
se roziuje i na prask scny, jejich pedstaven sleduje v kritickch Nejtypit
refertech. spearom vl'
CareuiAlexej (
Historick tragdie uveden na c
Catilina (1863
Nov dramatick tvorba sledovalapedevmcl ztle snit dramatick a z rznc}a n
charakter, kten/ by v sob obsahoval cel vnitn svt lovka,svrjeho cit hou po vsti
a myleneki naptjeho odhod|ni a in.odpovdalo to tendenci cellitera.

92

r-r-----
 tury, snacse pochopit celou sloitost lidskho nitra v souvislosti s stedn-
: Braniboi
mi problmy nrodnho zpasu a postihnout tm nejvnjiotzky lidskho
' a zvlat
posln a osudu.
a vyznaovala
Avak kol napsat tragdii' je by mla vechny znaky dramatu velkho
stylu a je by mluvila blzkou ek souasnmu publiku o jeho ivch probl.
eskho di.
mech, nebyl naprosto lehk. Nesnze zana|yu tm, e hrdinu, kter by
protiklad-
sploval dan poadavky, nebylo lze vybrat ze souasnosti,take jedinm
lokln
vhodnm ltkovm okruhem byla historie. Snaha po velkm dramatu se tedy
uvdnfran-
ubrala cestami za historickou tragdi. Pi koncipovn tragdies histo.
rickm nmtem se nabzelo nkolik monost.Spisovatel mohl zpracovat
dramatick
historickou ltku jen ve vnjkoch obrysech a mohl v podstat pokraovat
, pedevm v tradici starch historickch her, by pizpsobench novmu, mn kikla.
tvorby,
vmu vkusu. Nebo mohl uthistorickltky jako prostedku k hlsn soudo.
razn bch politickch a spoleenskch idej.Tato druh cesta,kdy se stval historic-
jehosloitosti
k nmt alegorickm prostedkem, dovolujcmnejplnji vyhovovat spoleen.
ohernch
sky aktulnm funkcm, byla v eskdramatick tvorb od padestch let
a tily
nejastj. Existovala vakjet tet monost,obshnout toti pornoc histo-
jen nez.
rickch postav vnitern problmy lovka poloviny 19. stolet a postihnout
jeho
jeho nov se utvejc vztah a pomr k svtu, ke spolenostia k nrodu.
ii k posti-
nezasahovaly Jako umleck pklad psobil na eskoudramatickou literaturu hlavn
Fnrnonrcn Scnrr,r,nn; pitahoval ji svmi idelnmi postavami, je hlsaly
rcalizaciv.
ohniv a s velkou bsnickou silou osvcenska humanistick mylenky (nap.
souasn
Don Carlos). A vedle Schillera to byl zejmna Wrr'r,raru Snarnspnlnn.
prvnkroky.
Nov peklady jeho tragdi,slavn premira Koriolna (1857)' postavy jeho
' oceujc krl a rozeklanch hrdin, ztlesovanna jeviti mistrovsky J. J. Kolrem,
soudob
to vechno zpsobilo doslova shakespearovsk kult, kte vyvrcholil slavnost
drama-
uspodanou k tistaletmu jubileu jeho narozen roku 1864. Shakespeare
tmcelou
ml u ns v padestch a edesch letech obrodn vznam proto, e vytrhl
Spoleensk
eskoudramatickou tvorbu z nebezpeizkch a poklidnch malomckch
divadel-
poloh a e ji ukzal pklady velkoryse pojach postav, v jejich nitru se
repertoru
stetvaly nejprudkonflikty ducha, myleneka vn.Ale Shakespeare z-
tikou
tovet zavdl eskdramatiky na scest' protoe se vtinou snaili napodo-
ukThatia
bovat jen vnjformln rysy jeho dla: otesnscny,vjimenostcit a krva-
ajehozjem
v zpletky, slovn hky a filosofick rozhovory lidovch postav.
v kritickch
Nejtypitjmautorem historickch tragdi, kter vyrostly pod Shake.
spearovm vlivem, byl Vrzsr,av Hr,nx svmi esti verovanmi hrami:
CareaiAlexej (1860)' |ai z Falkentejna(1860),KrI Rudolf (kninvylo 1862,
uveden na divadle by|o zakzno cenzurou), KrdI Vukan(1862)' Sergius
Catilina (1863) a Amnona Tamar (1866).Hlek tedy volil |tky z rznch dob
dramatick
a z rznch nrodnch prosted. Ani dobu, ani prosted nekreslil vak se sna.
wrjeho cit
hou po vstinostia historie tu tvoila pouze dobovou kulisu. Tit Hlko-
cellitera-

93
 vch her bylo v rozshlch monolozch, vyslovujcch s nadenmvzletem ideje v nm uztvkrvi
spoleenskrovnosti a nrodn svobody, zdrazujcchinnou spoluast sech, pedevm p
na nrodnm dn, proklamujcch osvobozenjedince, ecchvztah k lecht hrdinu a vytrhl jej
a k lidu, _ tedy v aktulnch soudobch mylenkch. Zato dramatick akce svdtento pokus '
v tchto hrch byla znan slab a o dji se spejen vyprvLo, ne aby byl hloubit eskdram
pedvdn. Nedostatek dramatickhonapt mly nahrazovat efektnsituace, Pozdj historir
intriky, deklamace nebo lyrick scny. Hrdiny Hlkovch tragdi byu vyji- ujin smysl ne h'
men, tozervanjedinci, zmitan vnitnmi protiklady a ztlesovan se stle cl ukazovat pkl
vraznjmostnem proti romantickvlunosti.Ver, pevnptistopjamb, potebu nrodn jl
byl znan strnul a pln zbytench slov. HlkoW hry, tebae u dnes na romantickch in
jeviti neiji,vyjadovaly ve svdob pln spoleenskouaktulnost a nejlpe bylo smyslem napJ
ozejmovaly tehdejsnahu inkovatpomoc historickch ltek na formo- na, 1866, Milada, I
vn nrodnho charakteru. die, ale bez vtaz
Vedle Hlkovch historickch tragdise hrly jet etnjin. Napklad ctnost a vn;Vlt
dramata Gusrave Prr,nena Della Rosa (pv. titul PoslednRomberk, 1862) historick ltky a v
nebo Boleslau R1lauj(1862) mla ve srovnn s Hlkem vce sentimentlnosti skch rol otlii Sk
a efektnch zp|etek i scn osnovanch na motivech pomsty' ale mn Fnewrrxe Zlxnn
urithoideovhozamen; jejich chaotickpostavy' trpn vlenosudem tituln hrdinkou dt
a pedivem intrik, byly bezvrazn a jen povrchn charakterizovny. Z her Jist oivenpi
Josnra Vcr,eva Fnrn vynikala tragdie o pdu svobodn Ukrajiny Iuan Kor,na Praskj, it
Ma4pa (vyla tiskem 1865). Tato djem petien,hra, spe dramatizo- blohorsk perzekur
van bse ne divadeln hra, reagovala na aktuln problmy taktiky eskho udlost (nap. star
nrodnho zpasu. Proti Mazepovi, kter se utp v diplomatickch pleti- kho ida a zbavil s
chch a je obojetn avhav,je se sympatiemi charakterizovn kozck plukov. je svm z|tbm v
nk, vyznaujcse rznost a pmoarostjednn. Konen erntire(1867) Mydle nevrojatr
od Kanr,e SanrNY, psan v duchu zastatalkonvennromantiky, mla vznam Nejdle na cest
trn, e se v n ozva|, i kdy jenom epizodicky, nznak socilnho konfliktu, dospl Elrarunr, B
motiv ,,zpasu lidu s pny... Prozatmniho divac
odlinou cestou od vechsoudobch eskchdramatik postupoval ve svm v n nesledoval cl
jedinm pokusu o vndrama jenom Jen Nnnooa. Roku 1860 se hrla jeho nechtl ztlesnit p.
Francescadi Rimini, v nvyjdil pomoc motivu z Dantovy Boskkomedie a v souhlasu se svou
svj osobit zmr. Nesouhlasil s historicko-politickmi hrami; jejich alegori- kovanou souhru vel
zovn mu bylo cz. Tak Neruda ovem vyel ve sv he z dramatrt shake. oval, jak je vle a
spearovskhotypu' avak zcela jinm smrem ne Hlek. Nerudovi, uchvce. historick nutnosti
nmu monumentln velikost a sloitou lidskou hloubkou shakespearovskch pikldn tak akt
renesannchhrdin, lo pedevmo psychologicky pravdivou charakteristiku pletichskho a be
postavy. Touil po tom' aby herec vrohodn vystihl, jak roste a zraje hrdinv tehdejhoministra
charakter a jak vznikaj pohnutky jeho in.Proti dramatu sousteujcmuse vyrovnn. Bozdch
jen na verovanou deklamaci pokusil se v zhutnm,mylenkov bohatm smru: jeho hra nel
a obsanm dialogu psanm przou pedvst a psychologicky motivovat kov problematika
ponnlovka roztrpenhokfivdou a ztazenhov dve v ivot, lovka, autorovy znalosti i

94
 ideje v nm uztvkwav pomsta. I kdy zstalaFrancesca di Rimini jen v obry-
spoluast sech, pedevm proto, e se Neruda soustedil jednostrann na hlavnho
Y,tahk lecht hrdinu a vytrhl jej ze souvislosti s ostatnmi dramatickmi postavami, pece
akce svdtento pokus o autorov osobitm a plodnm zmru psychologicky pro-
neaby byl hloubit eskdrama a zvotnitjeho charaktery.
situace, Pozdjhistorick tragdie,kter vznikaly od konce edestchlet, mly
byli vji. u jin smysl ne hry ovlivnn pkladem Shakespearovm. Sledovaly hlavn
se stle cl ukazovat pklady ze slavn minulosti eskhonroda, pipomnat jimi
istopjamb' potebu nrodn jednoty a svornosti a v protikladu k dramatm velkch
udnes na romantickch inpoukazovat na nemnnou a osudovou zkonitost djin. To
a nejlpe bylo smyslem napklad historickch tragdiVcr,evl Vr,r l (ElikaPem1slou.
na formo- na, 1866, Milada, 1868)' zkostliv zachovvajcch schma ptiaktov trag.
die, ale bez raznch postav, kter byly pouhmi abstraktnmi souhrny
Napklad ctnosta vn;Vlkovy hry, ediva bez vzletu, psobilyjenom mohutnost
, l862) historick |tky a vdily za svj spch zejmna pedstavitelce hlavnch en-
imentlnosti skch rol otlii Sklenov-Mal. Podobn rz jako Vlkovy hry ml i pokus
, ale mn FneNrrre Zrnn.rso, kter chtl v dramatu Podbradouna(IB72) ztlesnit
osudem tituln hrdinkou duch eskch djin a jeho odvk spor s fumem a s crkv.
.Zher Jist oivenpinesla do vvoje esk historicktragdiehraJosoreJrrro
Ukrajiny Iuan Kor,ne Praskj,id (IB7L) s nmtem z doby kolem blohorsk bitvy a po-
dramatizo- blohorskperzekuce.Kolr tu spojil, pomrn voln, scnyvelkch djinnch
eskho udlost (nap. staromstskpopravy) s lenmosud praskhovlastenec-
pleti- khoida a zbavil svou hru patetickstrnulosti; na druhstran vak,podlha-
ckplukov- je svm z|ibm v divok bizarnosti, uil zejmna pi charakteristice kata
r,e(1867) Mydle nevrojatnch efektnch prostedk.
mlavznam Nejdle na cest za oprotnmhistorickho dramatu od doboch ablon
konfliktu, dospl ErvraNunr'Bozocn (1841_1BB9)' nejvtdramatick talent obdob
Prozatmnhodivadla, ve he ze vdskchdjin Baron Goertz (1868).Bozdch
vesvem v n nesledoval cl vyslovit jednoznanou spoleensky mobilizujc ideu ani
sehrlajeho nechtl ztlesnit pkladnho hrdinu, ale ukazoval sloitosti tehdejdoby
komedie a v souhlasu se svou protiindividualistickou djinnou koncepc rozvjel kompli-
jejichalegori- kovanou souhru velkch i malch pin ovlivujcch historick vyvoj; nazna.
shake- oval,jak je vle a ctidostjednotlivc podizovna osudov se prosazujc
uchvce- historicknutnosti i vlivu nhod zasahujcchdo djin. Bozdchov he byl
pikldn tak aktuln politick smysl; postava ministra barona Goertze,
pletichskhoa bezcharakternho diplomata, byla toti chpna jako obraz
zrajehrdinv tehdejhoministra Beusta, kte krtce pedtm uskutenilrakousko-uhersk
mu se vyrovnn. Bozdch se liil od tradinformy historick tragdie v nkolikerm
bohatm smru:jeho hra nem hrdinu, kter by nl nad ostatnpostavy; jej mylen-
motivovat kov problematika je mlo vrazn a nejednoznan;je v n vyuito dobr
lovka,
ivot, autorovy znalosti francouzskho dramatu - zp|etky se plynn rozvijeji

95
a dialog, spelehk konverzace, m vtip a nen rozvlekl. Vyhovovala ivot- nost charakterizovat
nmu obzoru a vkusu buroaznhopublika. Nemla ovemu takovou aktivn rtu hledajchonevi
ideovou psobnostjako hry vznikajckolem roku 1860. tch letech byly C
Patnctilet sil o historickou tragdii, kter vyjadovaly dramatick Jnsre (1836-18
prce Hlkovy, Kolrovy i Bozdchovy, sil,od nho se oekvalo,e ko- urnalistickch intri]
nen pinese eskmudivadlu drama velkho slohu a evytvo vrazn dra. Na rozdl od v
matick charakter, nesplnilo oekvn. a laskavho pohledu
valo se ve frakc]
vynikala trojice teh
Poadavek,,zbavnch.. divadelnch forem Josef Frankovsk)'
ponechvaly herc
I kdy se v novm repertoru nejvecenila historick dramata, tvoily tancem a kuPlety' P
jeho nezbytnou a dleitousousttak veselohry. Vyhovovaly touze lido- se zbavnost stupt
vho publika po zbav, a proto se soudob autoi snaili rovn o tvorbu Dosvduj to napi
dobrch pvodnchveseloher, aby jimi nahradili pedevmvdeskoufraku. (1839_1904), Ble
Krom bnveselohry se hrly s oblibou aktovky nebo pouh deklaman populrn postavu
scnickvstupya pozdji zvltfraky.Avak zetel k dobr pvodnzbav Josnre ror,nv (1
pedstavoval pouzejeden dvod, pro se zdtaziovala poteba veselohernch ouoce(LB72), vysm
nr. Druh, mnohem vznamnj,spovalv tom, e se veselohry mohly ostnem na neblah
stt zrcadlem nedostatk soudob spolenosti. Navazova|yna star, Vedle veselohe
klicperovskou linii, vystihovaly vednshon a drobn zjmy obyejnchlid, asnosti,vysmvaly
ukazovaly stinn strnky malomstsk morlky a zesmovaly domlivost z vednho ivota',
a bezcitnost, sobectv a pokrytectv. Prostednictvm veseloherpronikala tak historick veselohq
do eskdramatick literatury souasnost,tebas jenom izkm a jednostran. halit vnj pkro'
nm pohledem. Bozdch nmty z1
obratnm autorem veseloher byl Nnnuoa, jeho dv aktovky {enich de Pompadur (/
z hladu a Prodan lska se hrly v r. 1859. Jejich postavy ani konflikty nebyly koua, IB72) a ze iv
neobvykl: milostn zp|etky vyplyvaly ze setknstudentnebo mladch ped- hrch, vtipn stal
stavitel inteligence s rodinnm prostedm bohatch venkovskch nebo malo- stavl na odiv mali
mstskch vrstev. Tak jejich situana slovn komika, zamen k zesmnn eafektovancity:
drobnch lidskch chyb, se nevymykala z obvyklho rmce her hranch na zej spchu,ale
eskmjeviti. Nerudovy veselohry byly vak hrny s oblibou, protoe mly mick princip pa}
spd, zajmavscnya dobrdialogy. Vedle toho mly i asovdosah, spova- city a vztahy Id
jc v tom, e ukazovaly planost sentimentality a falenromantiky, odmtaly vynikaly obratnou
pasvnegocentrick vztah k svtu a zesmovalyafektovanost a pokrytectv. vy se stle vce
Podobn rz jako Nerudovy aktovky mly i jin veselohry z edestch pedstavovanm v
let erpajckomick ltky ze ivota a z povahokresby eskhomalomsta, Bozdchovu tvorb
psannapklad Pflegrem, Sabinou neboJebkem. Gusrev Pr.r,ncnn osnoval askouikrIe Jih,
v aktovce Telegram(l866)'vynikajcsituanzbavnosta spdemscn,zplet. 1ekovch.
ku na omylu zpsobenm zmnou hlavnch osob. oblben veselohra Veselohry a fri
Kenr,a Sesrxy In3rt (1866)' pokouejc se u podrobnji a s vtrozrzn- k publiku, nahra

96 z-Djiny gk litatur}' II
 la ivot- nost charakterizovat hlavn postavy, rozvjela dj a komick scnykolem inze.
takovouaktivn rtu hledajcho nevstu. Tet z nejvice hranch veseloher vzniklch v edes.
tch letech by|y Ces aeejnho mnn(1866) od Fnextrxl' VNcnsLvA
dramatick (1836-1B93)' odhalujc pozad obecnch voleb a ukazujcpedivo
Jnnxe
ekvalo, e ko- urnalistickch intrik a malomstskch klep.
vrazn dta- Na rozdl od veselohry, je zstavala ponejvce v poloze humornho
a laskavhopohledu na mal lidsk chyby a charakterovnedostatky, pou.
valo se ve frakch, je se hrly hlavn od konce let edestcha v nich
vynikala trojice tehdy oblbench komik (Jindich Mona, F. F. amberk,
Josef Frankovsk), mnohem drastitjchkomickch efekt. esk fraky
ponechvaly hercm znanou improvizan volnost, byly hojn prokldny
dramata,tvoily tancem a kuplety, pevaoval v nich rz ma|omck oviJnosti, ale zrovet
touzelido- se zbavnost stupovaly ostrost a aktulnost politickch a loklnch narek.
rovno tvorbu Dosvduj to napklad prvn fraky FnnorNeNna Fner.rrrra enrspnre
vdeskoufraku. (1839-1904), Bldzinec u pranrnposchod(1867)' v ni sm autor hrval
deklaman populrn postavu lokaje, Suatojanskpout (|868), nebo fraky a veselohry
pvodnzbav
Josnre ror,ry (1846_1930), napklad Kreja uec(IB70) a (apouzen
veselohernch oaoce(IB72), vysmvajcse mckmu pokrytectv a ukazujc s aktulnm
veselohrymohly ostnem na neblah vliv jezuit v rodinch.
Iy na star, Vedle veseloher a fraek,kterpinely na scnupmo aktuality ze sou.
obyejnch lid, asnosti,vysmvaly se malomtctvi a pedvdly komick scny a figurky
domlivost z vednhoivota,vznikaly veselohry s ltkami historickmi. Nejznmj
pronikala tak historickveselohrypsal Euanunr, Bozocn (1841- 1BB9).Sleduje zmr od-
a jednostran- halit vnj pkrov historie a ukzat soukrom slavnch postav, vybral si
Bozdch nmty z prostedkrlovskch saln 1B.a l9. stolet:z doby markzy
aktovky lenich de Pompadciur (( dafu kotilinu,|867), z doby Marie Terezie ((koukasttn-
i konfliktynebyly koua,IB72)a ze ivotaNapoleonova (Sutapdn u /upanu' 1B75).V tchto veselo-
mladchped. hrch, vtipn stavnch a vypotanch, byly djiny oivovny tm, e se
h nebo malo- stavl na odiv malichern rub jejich patosu a slvy.Jejich morlka napovdala,
k zesmnn eafektovan city a przdn galantnost, formln diplomacie a intriky nedoch.
her hranch na zej spchu, ale e vtzpoctiv charakter, upmn cit a lska. Jejich ko-
protoemly mick princip pak z|ee|v tom' e se ozejmoval rozpor mezi skutenmi
dosah,spova- city a vztahy lid a mezi uh|azenou a elegantn formou. Bozdchovy hry
tiky, odmtaly vynikaly obratnou konverzaca duchapln jiskcm dialogem, ale jejich posta-
a pokrytectv. vy se stle vce podobaly konvennm rekm svtovch saln, tradin
z edestch pedstavovanm ve francouzskch intrikovch komedich, je siln ovlivovaly
malomsta, Bozdchovu tvorbu (zejmnaScnrnn). Jejich ozvna se ohlasila i v SlBrNov
Pnr,ncnnosnoval akouikrle Jiiho z Podbrad (1870), za|oenmna vtipnch intrikch Pa-
zplet.
scn, lekovch.
veselohra Veselohry a fraky psanv obdob Prozatmnho divadla mly blzk vztah
a s vt
rozrzn- k publiku, nahrazovaly ciz hry dobrou, vtinou pvodn zbavou, dva|y

7_Djnry at titatury III. 97

vdnou pleitostk uplatnn hereckhoprojevu v komickch rolch a pro stvky a jejho kn
ivelnost humoru a pTo bezprostednost komiky se jet dlouho udrovaly, svrovskorr stvkt
zejmna na repertoru ochotnickch divadel. napt, dosvdov
kter by chtl pe
Soudob buri
Hle dn dramatickho konfliktu v soudobmivot v souladu s auto
tm jeho objektir,
Ani historicktragdie,kter mly na zeteli hlavn zjmy vzdlanjch svho pna poch
divadelnch nvtvnk, ani veselohry,obracejcse pedevmk zlibm lido- velmi astnzvo
vhopublika, nepispvaly podstatn k eenvytenhokolu celtehdejli. do paliv otzky
teratury' to jest ukzat soudob vot a upozornit na jeho asov problmy. nm o jejm rozit
ob hlavn cesty tehdejdramaticktvorby vedly ke he ze souasnosti jenom spoleensk,o n
nepmo: historicktragdietm,e vyslovovaly, byv historickma alegoric- a kvli n kad
km rmci, obecn ideje sttoprvnho zpasu, veselohry pak, e prosted- tkne, obnovujc
nictvm komickch situac odkrvaly povrchnost a malichernost malomc- kapitl k duevn
kch postaviek.S pmm dramatickm zobrazenirn vnhospoleenskho zanajcinyn en
konfliktu se vak na scnProzatmnhodivadla dlouho nesetkvme. Ve spl- odpovdi njak
nn tohoto kolu brnily pedevmfinannzetele. Nepzniv se proje- kova hra na ces
vilo takperuenkontaktu s tradic Tyloch her ze souasnosti,kterv sob jeviti.
skrvaly nepochybn monosti vedouc k zobrazen spoleenskchkonflikt.
Ale pesto pekvapuje, e drarna ze souasnostinepinesli mjovci, ve sv S p o l e e n s k o t
bsnicki prozaicktvorb tak tsnspjats asovmipotebami, a eautorem |et se zabvat Zd.'.
jedinho vnhopokusu pedvstna scnnco aktulnho byl FneNrrnr . 1, l95l a kninr
ovzdu, z n
VNcnsr,av Jnnnx, autor mjovcm umlecky i mylenkov vzd|en. Frie (1957,1960;
Jebkova tragdieSluebnk suhopdna (1870), zacbycujic srku mez tovr- K. Svtl (Vybr. s1
nkem a jeho zamstnanci, se stala prvn eskouhrou vytenouz nejvlj doby, 1916-23)' B
problematiky soudobhoivota.Geneticky souviselapedevms veselohernm 1902) a A. Staka
soudob kritiky'
nrem a s francouzskmi komediemi; v jejich duchu kreslila komick malo.
kln demokrat o li
mckfigurky i morln padek tovrnkovy rodiny. Jebek sledoval 1954; J. Durdk, K:
mysl vytvoit drama charakter a konfliktem vyn|ezce a tovrnka, stetnu- Prvn studie us
tm genilnho a praktickho lovka chtl postihnout ',odvn zpas gnia a data o autorech
v chudob zrozenhos vtznou moc penz, nemajcgnia ani charakteru.. z d|a, II, 1956)' L
(Almanachy . .., L
a osnovat jej jako konflikt ducha a hmoty. V souladu s vytenm zmrem
(l9l0) a Padest le
se mu podailo charakterizovat a z hlediska svho konzervativnho nzoru A. Novk ve studii
a ve jmnu minulch patriarchlnch pomr odsoudit typickho kapitalistu MarxistickY
tovrnka Dornenkrona, bezohlednhok zamstnancm,zneuvajcho prce pedevm obshl
druhch, vypotal,ho a pitom liberln se tvi.cho. Tzv. kosmoPolitism
nachu Mj psal znr
AvakJebkova tragdienabyla j etjinho vznamu) autorem nezamle-
o wvoji diva.
nho: nezachycova|a totl jenom konflikt povah, rlbr i konflikt prce
a kapitlu. I kdy se znanoudvkou sentimentality a se zbytenmiefekty,
pecejenom odrazI|acitliv tento zkladn spoleenskrozpor' N4otiv dlnick * NL 23. listop

9B j'
 rolcha pro stvky a jejho krvavho potlaenvojskem (pipomnajcvmluvn nedvnou
udrovaly,
svrovskorr stvku) i tragick smrt vynlezce, marn se snachozmrovat
napt, dosvdova|y,e ive|nnalhavostkonfliktu pesahuje slyjednotlivce'
kter by chtl peklenout propast osobnobt.
Soudob buroazri kritika se hned sna|ainterpretovat Jebkovo dlo
ivot v souladu s autorovm zmremjenom jako ,,konflikt povah.. a oslabovat
tm jeho objektivn spoleenskdosah. Avak nejvlastnjsmysl Sluebnka
vzdlanjch svhopna pochopil Jan Neruda, kter ve Svmrefertu napsal: ,,Jebek
k zlibmlido- velmi astn zvolilji pedmt hry svnov. Shl Sluebnkemsvhopna
celtehdejli. do palivotzky sociln,do otzky to, pi njsme teprv v potcchi s myle.
problmy. nm o jejm rozlutn,zrove ale do otzky, kter irav vzruuje ivot n
Jenom spoleensk,o ni vime, e rozlutna bt mus, snad pokojn, snad krvat,,
a alegoric- a kvli n kad frze j se tkajc,teba ji znm, vdy nanovo se ns
eprosted- tkne, obnovujcse stle silou svou. otzka, v jakm pomru m konenbt
malomc- kapitl k duevna hmotn sle pracovn,je posud otzkou bez odpovdi -
spoleenskho zanajcnyn emancipovnse dlnictva (spolky)je teprv potkemipokusern
Ve spl- odpovdi njak...*Neruda sprvn vytuil, jak vn krok znamenalaJeb-
we se proJe- kova hra na cest k uplatnn asovspoleenskproblematiky na eskrrn
i' kterv sob jeviti.
konflikt.
mjovci,ve sv S p o l e e n s k o u , i d e o v o u a p o l i t i c k o u p r o b l e m a t i k o u e d e s c ha s e d m d e s t c t a
i. a eautorem let se zabval Zd. Nejedl (o literatue, 1953). Sleduj ji i prce K. Koska (Nov mysl,
byl Fnanrror . l, l95l a knin monografie esk radikln demokracie, l95B).
ovzdu, z lho literatura v tchto letech '"ryrsta|a,je zachyceno v Pamtech J. v"
vz|en.
Frie (1957, 1960; lnek o katastrof mjov, Ruch l88l)' v literrnch vzpomnkch
mezitovr- K. Svtl (Vybr. sp., sv. 7), ve vzpomnkch Jos. Barka (1904)' Serv. Hellera (Z minul
z nejvnj doby, 1916-23), El. Krsnohorsk (Zevzpotrjnek, 1950), Lad. Q]rise (Kniha vzpomnek,
sveselohernm 1902) a A. Staka (1925). Dleitm pramenem ke studiu literatury tohoto obdob jsou
komick malo. soudob kritiky, shrnut dnes v rznch souborech (K. Sabina, o literatue, l953; Radi
kln demokrat o literatue, 1955; Nerudovy literrn a divadeln kritiky; V. HIek, o umn,
sledoval
1954;J. Durdk, Kritika, 1B74). Kritikou sedmdestch let se zabva| A. Novk (SaS l936).
stetnu- Prvn studie usilujc o postien vvoje literatury v tchto letech a shrnujc fakta
zpasgnia a data o autorech i dlech napsali Ferd. Schulz (osvta 1872)' El. Krsnohorsk (Vbor
charakteru" z d|a' II, 1956), Lad. Quis (eskmanifestanalmanachy ..., Kvty 1898), Ant. Hartt
zamerem (Almanachy . . ., LF l9l2)' Materil v nich obsaen dopluj sbornky Pl stolet Nr. list
(t9l0) a Padest let Umleck besedy (staAlb. Praka, l913). Poezie ruchovc si povimt
nazoru
A' Novk ve studii Ruchovci a l-umrovci v bojch proti kivd a za prvo (1938).
kapitalistu Marxisticky orientovanch studi o tomto obdob je dosud mlo; pat k nirn
jchoprce pedevmobshl staJ. Fuka Pamti Svtozoru (knin v Pokolen ped Petrem, l95B).
Tzv. kosmopolitismem mjovc se nov zabva| M. Pohorsk (. tt. t955). o genezi alma*
nezamle. nachu Mj psal znov'u V. Bhounek v as.No ivot 1958.
o wvoji divadla a dramatu peJ. Barto (Prozatmndivadlo a jeho inohra' l937).
ikt prce
i efekty,
Motivdlnick * NL 23. listopadu 1870.

99
 Vtzslav H]
nka. Na Mlnicl
proil tak svd
na venkov kolt
VTZSLAv HLEK polabsk roviny
Rozhodujc vz
hlavn kdy se l
obklopil a zaujal
Spolu s pteli 1
a teprve v Prazt
Humanitnvzdl
.t se formovaly litet
i-.'.m Vtzslava Htka setkvme se od. konce padestch let du a pro slovans
do poloviny let sedmdestch tm na vech secchliterrnho dn. Jako nosti.
il organiztor stl ve stedu tehdejhoruchu, psobiljako novin a kriti\ Zancen;pro
psal vere,povdky i dramata.Jeho mnohostrannmuumleckmudlu, proto. vydvalo zhy l
e dobe souznlo s dobou, s jejmi nladami a city, s pokrokovmi mylen- Psal do students
kami, kterji vcdly, ale i s jejmi nejasnmi tubami a iluzemi, dostvalo se teraturu i obroze
okamit pzn. Hlek se stal nejspnjm eskm bsnkem. NIrter a podle tchto v
strnky z jeho dla, psan z ochotn a obtav vle prospt rozvoji esklite- tn i jejich ozdo
ratury' le pesahujc bsnkv osobit talent, sice ztratily svou umleckou duika r. lB54 v
innost, ale jeho lyrika a obrzky ze ivota zstaly dodnes oblbeny jako do vru literrn
iv hodnota. Tato Hlkova tvorba, inspirovan demokratickmi mylenkami ale odmtl. Vstot
a dvujcv lechetnostlidskhosrdce, brala svou slu z probuzennrodn val pednky z
energie a z radostnch nlad tehdejdoby. Nejsilnji a trvalou umleckou hodl se stt se sp
psobivostji oivoval pedevmerst a bohat bsnkvlyrick fond, osv. na literrn wor
ujcsvou citovou a smyslovou bezprostednost,a jeho rostoucsmysl pro rea. svou vli oddan
litu soudob spolenosti. promovat lec
touil stt se jeh
tor prostm hlar
Bsnk cit a nlad sv doby - Veern psn nlady a psob
Na konci pa
ivotru drha Vtzslava Hlka probhala zpsobem obvyklm pro kul. spch,alezrl
turnho pracovnka v polovin minulho stolet.Na rozl od Jana Nerudy, nickou slvou :
kteryr proil takka cel ivot ve mst, v Praze, Hlkovy nzory i dlo byly pesvdenmo
nejvce ovlivnny lty strvenmi v prosted venkovskm. Jestlie lze skutenosta sp
ci, esvto nzor a vorbaJana Nerudy byly poznamenny rozpoly a thou lrychvznt a
ivota chudch mstskch vrstev' tkvly Hlkovy koeny v klidnjm, vyrov- Hlkova prvn
nanjma tradinjm ivot vesnickhospoleenstv a v prod, je ober. pokraujcve v
stvovala jeho smysly a utvela jeho pedstavy o lidskm a spoleenskmsou- nm dojmem IV
it. jej autor zhld

100
 Vtzslav Hlek se narodil 5. dubna 1835 v mal vesnici Dolnku u Ml.
nka. Na Mlnicku, kde jeho rodie vystdali nkolik mst najmajcehostince,
proil tak sv dtstv a mld. Poznn ivota a zajmavch lidskch osud
na venkov kolem osmatyictho roku a poklidn prodn rz rodn
polabsk roviny staly se dleitmi zdroji jeho pozdj literrn tvorby.
Rozhodujc vznam ml vak pro Hlka pchod do Prahy, do kol,
hlavn kdy se stal (lB47) kem na akademickm gymnasiu. V Praze ho
obklopil a zaujaljin svt, vta run, a pitahoval jej kulturnm ovzdum.
Spolu s pteli proval stdajcse vlny vlasteneckho naden a zk7arrrr
a teprve v Praze zaal si tak pln uvdomovat svou nrodn sounleitost.
Humanitn vzdIri, podporujc zlbu v etb,a studentskproste, v nm
se formovaly literrn krouky, je vydvaly psanasopisyhorujc pro svobo-
padestch
let du a pro slovanskou mylenku, probudily i v Hlkovi touhu po literrn in-
dn.Jako nosti.
a kriti\ Zancenpro literaturu, ivenobdivem velk mravn vchovn sly umn,
dlu,proto. vydvalo zhy u Hlka nezra|, ale hojn a clevdom pstovan plody.
i mylen- Psal do studentskchasopisa ml celseityver.etlklasickou svtovou li-
dostvalose teraturu i obrozenskoupoezii, Kollra, elakovskho, Erbena i ohlasovou poezii
. Nkter a podle tchto vzor se uil pst lyriku i epiku, opakuje jejich sentimentln
esk lite- tn i jejich ozdobndrobnosti. Kdy mu vyly prvn vere (balada Nektncoua
umleckou duika r. 1854 v Lumru), zaal tisknout v asopisecha vnikal stle hloubji
oblbenyjako do vru literrnho dn. Podle pn rodiml sice jt studovat na knze,
mylenkami ale odmtl. Vstoupil na filosofickou fakultu, zkusil filologick studia a navtvo-
nrodn val pednky z historie, filosofie a estetiky, avak studia nedokonL|- roz-
umIeckou hodl se stt se spisovatele m. od tchvlenaplovalo umn cel jeho ivot:
fond,osv. na literrn tvorbu vsadil sv osobn nadje i ctidost a s literaturou spojil
smplprorea- svou vli oddan slouit nrodu. Chtl se stt jeho ,,vtcem..,aby ml slu
promovat lechetnmzpvem charakter lid a ukazovat cestu celmulidstvu;
touil stt se jeho ,,psnikem..,
kter by zpva|jako sdln lidov improviz-
tor prostm hlasem to, co se lb poslucham,a kter by reagoval na jejich
nlady a psobil na jejich city.
Na konci padestch let dosahoval Hlek, pln energie a pln, prvnch
tlmpro kul. spch,ale zrovei se ctil osamocen a zk|amn,kdy poznal, e cesta zabs-
JanaNerudy, nickou slvou nen bez pekek a bez obti. Z tohoto napt mezi
i dlobyly pesvdenmo vlastnm vzneenmbsnickm posln a mezi vedn,denn
Jatlie lze skutenosta spolenosti,je i|a v letech Bachova absolutismu jakoby bez
a thou vychvznt a zjm, z tto tny'zniv provankrize osobn touhy vyrostla
m, vyrov- Hlkova prvn bsnick kruka Alfred (lB5B). Avak lyrickoepick skladba,
jeober. pokraujcve verovanch povdkch byronskho typu a vzn7kajcpod sil-
sou- nm dojmem Mchova Mje, pli zjevn ptozrazovala vzory, v nich se
jej autor zhldl. V kompozici, v nkterch scnch (nap. hbitovn scna)"

101
v charakteristice hrdiny, kter podlh stdavm nladm pochyb, vn ivot v jeho spolr
a nadj, i v celkovmrzu basn jsou patrny Mchovy Stopy. Tragick pbh takov ivotn sit
zklaman lsky a zloinu,ani tituln postava hrdiny, jen hled smysl a napl- pornost. Hlek t<
rrn ivota a jeho velk, v'ijimen touhy nedochzej tchy ani v lsce, stickho idelu, .
ani v slv, nebyly vak v bsni tm hlavnm. Djov pbh obraz Alfredv a zakt jeho st
rozp|va|y se v neuritostech. Nejsilnji zazn|y z cel knky lyrick partie. mla co nejir si
V milostnch a prodnch motivech, psanch s pirozenou lehkost a s bez- v nm harmoniz
prostednm citovm kouzlem, ozvalse v eskliteratue nov lyrick talent. pijateln, kdeto
Z |yrickch strnek v Alfredu byla tak nejvce patrn posmutnl touha a dvat bsnick
po nem' co by vrtilo lidskmu ivotu rovnovhu, co by jej uklidnilo tak, lenkovou vyhrani
aby se dostalo do souladu bsnkovoosobnposlnse vztahem k ostatnmlidem Tak umlecl
a aby se vyrovnaly jeho vnitn rozpory a city. Tmto harmonizujcm i- bsnk r&zn. Z
nitelem stala se proctajclska. V pedstav lsky, v nse prolnal vysnn rysy, kterje odc
idel s osobnmi proitky, na|ezl Hlek pevn bod, kter mu dval pocit vymykaly z tradi
ivotn plnosti a jistoty, pocit krsy a vdom lidsk drunosti a kte zrovet skou poezi a ohl
uvoloval jeho nejvlastnjtvrpramer - radost a okouzlen ivotem. ,,pirozenho.. p
Pod promnlivmi doteky citovch vznt rozeznvala se v nm lyrick pse, zoval, vyzpival s
rrepoutna ani epickm djem, ani tkostmi s objektivn charakteristikou svou zpvnost a
postav. je dv vyzniv,
Z tchto podnt vznikala Hlkova prvn lyrick sbrka, Veern psnl vznika|y i Hlko
(lB59). Lska opvovan ve Veernchpsnch,oprotnod pout nboen. Plynuly shodn s
skch a spoleenskchpedsudk,tryskajcz bezprostednosticitovhovztahu verovch strofc]
a provan uprosted rozkvtajicjarn prody, pinela do namilostn Avak zrove b;
lyriky nov tny. Proitek lsky byl podmnkou zivotnntchto vera dal neosobn a bezw
.!im subjektivn pravdivost. Pesto vakjsou Hlkovy Veernpsn spene zdttaz:'ovaly siln
veri o bsnkovch intimnch citech a zitcich bsnmi o citov vroucm pvab spovalv
a nnm,mladm idelu lsky, kter se stv nejvym principem lidskho stvaly se v Hl.
ivota.Pedstava idelnho citu lsky prostupujc vemiverinabvala o,nebe, hvzd
tm obecnhosmyslu.Jej prolnns obrazem probouzejcse prody bralo dokzaL Hlek vt
na sebe ir,dobov symbolick vznam: idel pirozenho a citov plnho se:
ivotabylvrazem autorovy touhy psobitv danhistoricksituaci na zlepe-
n vztah mezi lidmi, navzjem je pibliovat a zbavovat jejich srdce neupm.
nosti a chladu; pro mladou generaci, je hoela nadjemi, e se esknrodn
ivot zmn tak, jako pichz po zim jaro, znamena|y Veernpsnpedevm
pedzvst tohoto jarnho procitnut nroda. Vdy byly psny s dvrou,
e psebsnkova ,,ve smlt ivot v|v,,.Jejich obecn poeticl idel odrel
potebu vzjemn cty a porozumn. Souznl s optimismem a sebedvrou
novch spoleenskch sil, je se za stsnnchpolitickch podmnekprobouzely
k ivotu.
Hlek se tak ve Veernchpsnchdostval k souasnostiosobitou cestou' Hlek vynikl
.jinou ne napklad Neruda. Nnnuoe si kladl za c| poznvat a zobrazovat horen plodncl

102
 yb, vn ivot v jeho spoleensk konkrtnosti a volil ve svch potenchbsnch
a$ckpbh takov ivotn situace, kter by mohly nejlpe vystihnout spoleenskou roz.
smysla napl- pornost. Hlek touil stavt ]idem ped oi lechetnosta velikost humani-
ani v lsce, stickho idelu, jim by se daly peklenout protiklady soudobho ivota
Alfredv a zaktjeho stny. Proto poetizoval pedstavu vztah mezi lidmi tak, aby
ickpartie. mla co nejirspoleenskoupsobnost.NeuritostHlkova idelu a obsaen
a s bez- v nm harmonizujc moment zaruova|y, e jeho r'ere mohly bt obecn
ick talent. pijateln,kdetoNerudova poezie,je se naopak snai|aodhalovat disonance
nl touha a dvat bsnickm obrazm konkrtnspoleenskobsah, vykupovala my.
tak, lenkovou vyhrannost a spoleenskouuritostuodezvou.
lidem Tak umleck vyjden vztahu ke skutenostibylo u obou vedoucch
uJlclm cr- bsnk r'zn.Zatimco v Nerudovch verch by|y zpotku vce patrn ty
lysnn rysy, kterje oddlovaly od dosavadn poezie, Hlkovy Veern psn se ne-
dval pocit vymykaly z tradice a vyuva|ymonosta podnt poskytovanch obrozen-
zaroven skou poezi a ohlasy lidovch psn.Hlek vychzel vstc dobovmu vzoru
ivotem. ,,pirozenho..pvce, kter by se spontnn samozejmost,jako by improvi-
lyrickpse, zova|, vyzpiva| sv city, nlady a mylenky. Jeho psn psobily hlavn
svou zpvnost a schopnost vechno kolem okrlit poezi citovho kouzla,
je dv vyznivat vermjako oslav ivota. Podobn jako lidov psn
psn
Veern vznikaly i Hlkovy vere v okamicch radosti, touhy nebo lehkho stesku.
nboen- Plynuly shodn s jejich verovou melodi opakujc se v pravidelnch ty-
vztahu verovch strofch. Neodmtaly ani bsnick obrazy bt v ldovch textech.
milostn Avak zrovei by|o z Veernchpsnna prvn pohled jasn,ejsou jin ne
ver a dal neosobn a bezrazn ohlasov popvky. Odliovaty se pedevm trr', e
spe ne zdraziovaly siln subjektivnost bsnkovch cit a proitk.Jejich nesporn
vroucm pvab spovalv tom, e tisckrt se opakujc lidsk city a prodn motivy
lidskho stvaly se v Hlkovch rukou neotelmi lyrickmi obrazy. Z obrazi jara,
nablfuala o,nebe, hvzd a r:Li, je ztrati|y v ohlasovch verch vechen svj lesk,
y bralo dokzal Hlek ve zpvn melodii vytvoit jednoduchou a irou Iyrickou b-
itovplnho se:
i nazlepe- Tv oko krsnjezero,
neupm. je v erutam se houp;
nrodn v nm nonchsvtel mil za
pedevm s modrm se nebem koup.
s dvrou,
A istjakokilje,
idelodrel
v nm vidtje a na dno _
rebedvrou
lehloub kdo do nj nahldne,
probouzely
ten utone v nm snadno.
cestou, Hlek vynikl tedy nejprve jako lyrik lsky. A veclrno ostatn, co v tch
zobrazovat horen plodnch prvnch letech psal, ustupuje svm znametrl i hodnotou

103
do pozad. I krtk epika baladickho rzui prvn povdky z vesnickhoivota r bezv{Jtaznost I
i prvn rozbhy dramatick. Zlkn oblibou Veernch psn,je ho prosla. biv umleck ot
vily tm okamit a je pechze|y do lidu ,,pro svou bezprostednost, Pekonvn c
jasnost, pirozenost, nehledanost, eskost..(J. Neruda), setrval Hlek jet pak jeden z hlar
v dalch dlech ve vyzkouench polohch. Ale dv jeho lyrickoepick sklad. kritick. Jako litt
by, Krdsn,i Lejla (IB59) a Mejrima a Husejn (tB59)' v nich se snail pomoc leckho vkusu ul
djov zp|etky pedvst lsku jako svtovldnou slu zulechujc
lidi, pouze zetelnji si uv<
opakovaly uitjI motivy, obrazy a nIady a zda|eka nedosahovaly rovn lovk, kte ije
Veernch psn.Jenom jet vce zobecovaly autorovy lyrick pedstavy kch. A v lnku
a jejich pbhy zasazenmimo konkrtnasa prostor i jejich postavy neuri. realistickho prog
t charakterzovan nemlv brsnickou slu. nm divad|e, je
ve spoleenskmi
h, pomhaL H
Ve slubch literrnch a politickch boj literatury v ede
Hlek vak nr
Na pelomu padestch a edestchlet byla cel innostVtzslava Hlka Svou drunost, r
aktivnm lnkem nstupu'koly mjov. Hlek pomhal pi sestavo- se uvolnil kultur
vni almanactu Mj (lB5B) a sm redigoval jeho druh, tet a tvrt ronk redakn a or
(lB59, 1860, 1862)1 vestrann inkoval pi oivovn kulturnho ruchu ronk Slouanskj,
a podlel se iniciativn na zpasech proti pevajiczkoprskoncepci litera- romn; po Mik
tury. Psobil jako organiztor, jako bsnk i jako kritik. Cel jeho mnoho. po roce pemnil
strann innost navzjerr' tsn souvisela, nebo vyrstala z jednotnho z. rudou Kut2 a po
mru a sledovala tytc|e. telem a literrn
S energickou rznost zash| Hlek do boj literrnch. I do Alfreda tendskm spolku,
vsunul rozhoen narky na pedantskou kritiku, ale nejsilnji zatoilstat postaven v literl
Bsnictu esk a pomruk bdsnictutubec(IB59), otitnou v obrazech ivota. a pmo zosob
Postavil se v n proti tematickmu a ideovmu omezovn poezie a poadova|, byl poven pp
aby se eskliteratura inspirovala soudobmi pokrokovmi mylenkami, aby zem dil sbrku 1
zobrazova|a celho lovka, vechny jeho problmy, mylenky i city, aby knm podlel se
tlumoila jeho spoleenskpoteby a bojova|a za jeho pirozen prva. vota po roce 1
Ve sv programov pojman stati vyjdil tak nkter poadavky demo- Vlivnost jeho
kratick ideovosti literatury, ale zrovei vyslovil i mylenky scestn,kter od potku redal
odvdly spisovatele od zobrazovn konkrtn skutenosti, od poznvni kritiku. Jako vt
konkrtnch(nrodnch a spoleenskch)ivotnchforem a vedly je k zwraz- a trn se pmo a
ovn obecnch, velidskch rys, kter podle Hlkova domnn charakteri- boji politickm.
zovaIy ,,Iovka vbec... Tento pToglam inkovaljako polemika s ten- pozorn sledoval
dencemi, je chtly omezovat literrn tvorbu na tradin nrodn ltky v konkrtnch por
a na piei|ou nrodn ideologii. Vrhal vak tak siln stny na jeho vlastn rovn ivota a
potentvorbu. Svazoval ji tm, e nutil hledat raz pro vyjden cit, ke spravedliv s
situac a vlastnost,kter by charakterizovaly ,,lovkavbec.., a e ji vedl a spolenou dob
k nekonkrtnosti a mlhavosti. ovem Hlek sm brzv tuil. enrodn a socil. vfuoj zvis na ro

104
 ivota n1 bezvraznost literaturu ochuzuje, nebonedovoluje podat skuten pso-
jeho prosla- biv umleck obraz.
rostrednost, Pekonvn dsledkvyplvajcch z programu ,,bsnictv vbec.. tvoilo
Hrlek jet pak jeden z hlavnch vvojovch rozpor Hlkovy tvorby i jeho innosti
icksklad- kritick. Jako literrn a divadeln kritik irokch zjm'a dobrho um-
snailpomoc leckho vkusu usiloval Hlek piblit umn souasnm potebm. Stle
lidi,pouze zetelnji si uvdomova|, e se pedmtem literatury mus stt konkrtn
rovn lovk, ktery ije a je zobtazovn v urich socilnch a nrodnch podmn.
pedstavy kch. A v lnku Gogolahledtm(NL lB72) vyslovil u zeteln nkterprincipy
neuri- realistickhoprogramu. Svmireferty o knihch a o pedstavench v Prozatrn-
nm divadle, je vyrstaly z pesvdeno velk obrodn loze literatury
ve spoleenskm ivota v nichje rozseto mnoho cennch poznmek a poste-
h, pomhal Hlek soubn s Nerudou zvyovat umleckou rove esk
literatury v edestcha sedmdestch letech.
Hlek vak nezasahoval pmo do literrnho procesu jenom jako kritik.
Hlka Svou drunost,nadenma energ pitahoval k sob etnspisovatele, a kdy
pi sestavo. se uvolnil kulturn ivot, stanul v jeho poped. Rozvjel mnohostrannou
wrt
ronk redakn a organiza,ni innost. Krom almanachu Mj redigoval
ruchu ronk Slouanskj,chbesed(186|), sbrku pvodnch a peloench slovanskch
i litera- romn; po Mikovcov smrti se chopil vydvn asopisuLumr (1863)' kte
jeho mnoho- po roce pemnil v ilustrovanou (latou Prahu; na konci roku 1865 zaloil s Ne-
za- rudou Kat1la po aseje vedl sm a do roku |B72,kdy se pokusil se svm p-
telem a literrnm druhem obnovit Lumr. astnil se prce v Akademickm
I do Alfreda tentsknspolku, v nm se schzela mlad inteligence, a doshl vlivnho
zatoilstat postaven v literrnm odboru Umluk besed1.Iniciativn dil jeho innost
ivota. a pmo zosoboval nejspnj obdob tto organizace. Spolu s jinmi
a poadoval, byl poven ppravou velkch djin eskliteratury a s Nerudou a Schul-
i, aby zem dil sbrku peloench bsnickch knill. Poezii satoaou.Vm tmto podni.
i city, aby knm podlel se Hlek vznamn na obnoven a rozvoji eskhokulturnho
ptva, ivota po roce 1860.
demo- Vlivnost jeho postavenve veejnosti pak jet zvyovalo to, e byl hned
scestn,
kter od potku redaktorem Ntrodn,ch list,kde vedl fejeton a divadeln a literrn
, poznvn kritiku.Jako vtinaspisovateledestch let stal se takHlek urnalistou
jekzvtaz. a tm se pmo angaova|na eendennch problm veejnho ivota i na
charakteri- boji politickm. Psal asov,politick, kulturn i lokln fejetony a v nich
s ten- pozorn sledoval rozvijennrodn spolenostia politick ruch, chtje psobit
ltky v konkrtnchpodmnkchna zlepenvztah mezi lidmi anazven kulturn
jehovlastn rovn ivota a pomhat nrodnmu zpasu. Byl pesvden, e lze dospt
ke spravedliv spolenostipedevm zenm mravn hodnoty individua
' a eji vedl a spolenou dobrou vtii. Zrove ukazoval mnohokrt na to' e nrodn
a socil- vvoj zvisi na rozvoji lidu, a nezastavoval se ani ped psnou a tonoukriti-

rc5
kou. Idel lidskosti, kte ml na mysli a kter dval smrjeho nzorm, byl projevm provinc
vak dosti abstraktn. Co rozuml Hlek tmto idelem? Co rozuml pojmem na cit tentl.Za
svobodomyslnost, liberlnost? Pe:,,Bylo to namideIem, byl to souhrn val mylenky, H
vspravedlnosti, byl to vvin arozvinveho pirozen|to prva, bylo to uznni prvky.Jeho rejst
samostatnosti, byl to vrchol veho sebeurovn,stanovisko dosplosti, nen. a nladov kresby
vist tyranizovni,lska k nrodm,lska k lovenstvu. Byl to kol vsvto- i charakteristiky
v historie, bylo to nejestnjm nzvem snah lovka lechetnch,byla to studentstuu(NL 1
apoteza vehosnaenlidskho.Volnost a svoboda byla vzduchem' zdravm, aktuln problem
clemvechlid a nrod,volnost a svobodabylacenou,zakteroukadlechet- fejetony z cest.
n rd poloi tsti ivot,, (1867).*V ttovzneen,nicmnjenom matn 1865 podnikl cest
formulovan pedstav lidskosti odre| se rousseauovsk.'iidel pirozenho a konen roku ]
stavu' v nm nejlpe rczkvt citov a mravn bohatstv lidu, i ozvna do ltlie. Ve fej
mylenek roku 1B4B. Tato pedstava odpovdala autorov ivelntouze po pozoruhodnosti c
spravedlivjspolenostza\oenna rovnoprvnosti a na monostisvobod- prodn dojmy a 1
nho rozvoje kadhojednotlivce, ale lplo na n mnoho liberaIistickho, okouzlovat novr
mladoeskhonnosu. Z tchto impulsr
Hlek si uvdomoval, zejmnav otzkch nrodnostnch,omezenost libe- rt z letu na ]
ralismu rakouskho, ale dvoval (ovlivovn tak ptelstvm s Juliem jarnch a zimnch
Grgrem) liberalismu mladoeskmu.Svdl polemiky s vdeskm liberl. vzpomnko Cu
nm tiskem a zrovei probouzel vlastenecknadena obtavost ve jmnu mlnickmu kraji
spolench nrodnch zjm a bojoval proti vsadm aristokracie i proti obdivu k stiz|iv
vlivu crkve. Pevaujci zetel k otzkm nrodnho a politickho zpasu Cel obshl ]
mu vak nezastra| anrivnproblmy sociln, tebaejim Hlek nevnoval od jeho ostatnho
tolik zjmu atebaepro n neml tolik porozumnjako Neruda. odsuzoval objevuj se zrove
stinnstrnky buroazni spolenosti,hlavn morlku jejch zbohatlch kruh, a spoleensknz
a psal rovn o bd a kivdch na chudch vrstvch (nap. fejeton Jemnsu- Autorovo pibt:
domz NL 1866 o tragickbd hoovickcir cvoka).Ve srovnn s Nerudou, letech odrelo st
jen vynikal ujasnnmi nzory, uplatuje svj uvdomle lidov pohled kretizovat ide1
na svt a opozintn, bylo Hlkovo spoleensk postavenmn vyhrann, pedstav a pojmi
i kdy oba vedouc mjovci postupovali v podstatnch otzkch literrnho dostval politick
i politickho vvoje soubn.Hlkovo sociln a politick mylenbylo v mno- ve Veernch ps
ha bodech nedsledni rozporn a vce poplatn dobovm omylm ne n- letech vyjadovr
zory Nerudor,y. postavami.
Politick a asovfejetony svdo Hlkovch nzorech, ale jejich v- Ve snaze pro
znam vtinouvyprcha|,kdy se zmnily podmnky, za nchbyly psny. Vt celho nroda vs
zajmavostpro dnenhotenemaj ty, kternebyly tak tsn spojeny s den- dob napsal es
nmi udlostmi. Svou tematickou rozmanitost a zv|tnmstylem pispvaly Minul pbhy a
k rozkvtu tohoto nru v naliteratue. Pr.oti Nerudovi, jempsobil hlavn edesch let. E
pdn vyslovenou mylenkou,irokmsr'tovmrozhledem a odporem ke vem rickch monoloz
rod a kadho
* Liberlov aprav svoboda, NL 16. bezna 1867. otzek dne a byl

106
 nzorum,byl projevm provincilnosti eskhoivota, pevldala u Hlka snaha psobit
pojmem na cit ten.Zatmco Neruda srelnpady' jiskil zbavnosti a oste pointo.
byl to souhrn val mylenky, Hlek sv fejetony zabarvoval spelyrickmi a nladovmi
byloto uznn prvky. Jeho rejstk nmt byl pestry: obsahoval prodn obrzky,lyrick
spelosti,
nen- a nladov kresby, vahy a pojednn o vcech loklnho i zsadnho dosahu
kolvsvto- i charakteristiky zajmavch postav. Nejvt ohlas mly Epitzu k naemu
byla to studentstuu (NL 1873) apelujc na cit mladch lid a rozbrajcoptovn
zdravim, aktuln problematiku vlastenectv a svtoobanstv.Zajmav byly jeho
kad lechet. fejetony z cest. Nejprve pobyl Hlek v Krakov a v Tatrch (1862)' roku
jenommatn 1865 podnikl cestu na Balkn, na er.'o.' Horu, do Caihradu a do Srbska
pirozenho a konen roku iB71 se vypravil znovu na jih pes Vde, Zheb a Terst
lidu, i ozvna do ltlie. Ve fejetonech, otiskovanch potom v novinch, kreslil barvit
touze po pozoruhodnosti cizch mst, vyprvl o lidech a cestovnch phodch, lil
i svobod- prodndojmy a popisoval kulturn ivot.Hlek cestovalrd a vudese nechal
icklro, okouzlovat nor,mi prodnmi dojmy, a to i na svch vletech po echch.
Z tchto impuls vznikaly jeho ,,cestopisn.. obrzky z domova. Vedle
libe- rt z letu na Krkonoe (NL LB74) a vedle celho souboru podzimnch,
s Juliem jarnch a zimnclr obrzk, je tvoIi pendant k jeho lyrickm bsnm, vynik
liberl. vzpomnko Cestopis na oupor (alm. Mj IB72), vyznni lsky rodnmu
ve jmnu mlnickmu kraji, kouzelnm mstmu soutoku Vltavy s Labem, vyznn
i proti obdivu k stzliv,ale sva pvabnpoezii jeho prody.
zpasu Cel obshl Hlkova fejetonistick a publicistick innost nen izo|ovna
nevnoval od jeho ostatnho umleckho dla, ale tvo s nm jednotu. Nkter motivy
Odsuzoval objevuj se zrove ve fejetonech i v bsnch nebo v povdkch;jeho politick
kruh, a spoleensknzory ozNaji se zetelnji nebo tlumenji v celjeho tvorb.
su.
Jenn Autorovo piblen politickmu dn a veejnmuivotuv edestch
s Nerudou, letech odre|ose v celmjeho dle. Hlek se tehdy pokusil v ad dl kon-
lidor pohled kretizovat idel svobody a rovnch vztah mezi lidmi pomoc politickch
vyhrann, pedstav a pojm.Jeho obecn romantick idel lsky a pirozenho ivota
literrnho dostval politick rysy. Jeho pedstava harmonickho spoleenskhodu,
bylov mno- ve Veernchpsnchpromtan do lyrickch obraz lsky, byla v edestch
ne n. letech vyjadovna asovmiverinebo ztlesovna epickmi a dramatickmi
postavami.
ale jejich v- Ve snaze promluvit pmo k publiku o soudobch otzkch tkajcch se
psny.Vt celhonroda vstoupil Hlek na jevitjako dramatick autor. V krtk
spojenys den- dob napsal estverovanch tragdis ltkami z esknebo ciz historie.
pispvaly Minul pbhy a postavy tchto her vyznva|y zmrn jako analogie problm
psobil
hlavn edesch let. Hrdinov odni do historickch kostym deklamovali v rto-
ke vem rickch monolozch aktuln svobodomyslnmylenky o prvech vech n.
rod a kadhojednotlivce na svobodn rozvoj; politick narky se dotkaly
otzek dne a byly pi otevenscnaplaudovny publikem, je dobe rozu-

107
mlo vlastnmu smyslu jinotaj; divadlo hrajc Hlkovy tragdie se mnilo vyjdil s patosem .
v enickou tribunu, z nj se hovoilo o vcech nroda a sttu, o potebnch nho ivota, dvrr
vlastnostech panovnka a o loze a posln lidu. Politick aktulnost tedy a uspokojen nad p
zaruovala pzniv ohlas tchto jinak kvapn napsanch her. Prvn se hrla V lyrickoePic
tragdieCareui Akxej (l860), jednajco marnm vzdoru neastnho, slabho kmi a enickmi
a kolsavhocarevie proti otci caru Petrovi a jeho novotm. Rychle za sebotl teza zpasu za lidr
pak nasledovaly dal hry: ,(uia Falken,tejna (1860), zobrazujc Zviovu v Mejrim a Husej:
bezohlednou dychtivost po trnu vedouck odboji proti Pemyslu Otakaru II., a idelnost lsky, ir
Krl Rudotf (vyeltiskem l862, protoenebyl cenzurou povolen k provozovn) dje zrove kritil
s ltkou ze zpas.&o vydn Majesttu, Krl Vukan(1862) s nmtem ze sta. zmitaj v niternc}
vyprvla o krli,
rych srbskch djin - z bojza svobodu proti Turkm, SergiusCatilina (1863)'
pedvdjc padek msk spolenostia Catilinv boj proti mocr pansk lidu a lsky stv
strany a dotkajcse nkterchotzek socilnch. o ti roky pozdji se hrla minulost. Ctem
Hlkova lyrick tragdieAmnona Tamar (1866),je zachycovala pd nedba. najcho opt zpe
lho a patnhopanovnka, a nedokoneno zstalo torzo Krdl Ji z Podbrad za vlast a politick
(osvta LB74),ohlas situace na potku sedmdesrchletstendencprotikleri- Ddicou Bl hor2
kln a se zdrazovanou mylenkounrodnjednoty. symbol, pedstavi
Ve vech tchto hrch dbal Hlek pedevm o politickou aktulnost, eskhonroda: v
ale krom toho sledoval cl r,ytvoit drama vysokho,vznosnhostylu, je by slovanskho bratrst
ztlesovalo velk hrdinsk postavy a eilo nejvnjproblmy djin a lid. n chye..piinn
skho charakteru. Pomlel na to' aby se eskdrama vyrovnalo klasick Vechny tyto F
dramatice, zejmna dvma skvlm vzorm, Schillerovi a Shakespearovi. jako jeho dramatt
ovem oba yto vzoTy se projevily na jeho hrch pli zeteln a pli mylenky byly fort
na povrchu - Hlek se neobeelbez filosofujcchak, bez krvach intrik nebo v monolozcl
ani bez slovnch hekpipomnajcchShakespeara; hlavn mylenky vyslo- zrnechanzovan jr
voval ve vzletnch monolozch, jim ovemchybI patos Schillerv. Hlkova jmem. Ani jejich sl
dramata mla velmi neurit a ablonov rz. Nekonkrtn byla kresba vovaly lyrick obr
prosted; konflikty a postavy' konstruovanpodle logiky eenchproblm, a nehlubok refler
postrdaly ivotnosti; hrdinou byl vdy pouze obmnn typ byronskho pozbyly sv umlr
titna cit a vn, s absolutnmi touhami a s dalekmi pedsevzetmi, jemu pro Hlkovu tvr.
vak vnitn rozpory, pochybnosti a slab vle brnily jednat. Vysok kol, se uskuteoval au
kter si Hlek vYtH, nedokza| tedy ve svch verovanchtragdichzvldnout. a dramat, v nich:
Doasn spchy, kter jako dramatik slavil, mu jenom ztova|y pochopit, dochzel Hlek k
e tpe v bludnm kruhu. asem, kdy pominuly politick a spoleensk Bl hory, e rozhl
souvislosti, k nim yto hry bezprostedn mluvily, ztrce|y na znamu Tomuto pesvd
a zjevn se odkrvaly jejich umleckslabiny. Zsta|y cennpouze jako pklad obrazech ze vot
dobovhosildt eskmudivku drama shakespearovskho typu, povznstje
na svtovou rovea pimknout je k aktulnm politickm otzkm.
K asovm otzkm obracel se Hlek bezprostedn tak v nktech
sch bsnch.Napklad ve dvou menchcyklech psovpolitick lyriky, Hlkova pot
v Psnchrannch(alm. Mj 1862) a v Pohddkdchpod V2ehradem (Z|. Praha 1864)' v prvn ad cl v

108
 se mnilo vyjdil s patosem vce vnjmne hlubokm radost nad obnovenm nrod.
o potebnch nho ivota, dvru, e se otevela konen voln cesta k svobod lidstva,
nost tedy a uspokojen nad porkou tyranstv.
hvnse hrla V lyrickoe pickch skladbch, spojujcchopt dj a zpletky s lyric.
slabho kmi a enickmi pasemi, pokusil se pak o oslavu hrdinskho inu a o apo.
za sebou tezu zpasu za lidskou a nrodn svobodu. Zatmco vAlfredu, v Krsn Lejle,
Zviovtl v Mejrim a Husejnu, psanch na konci padesch let, opvoval vemocnost
OtakaruII.n a idelnost lsky, inspiroval se v novch skladbch politickmi idely, prov.
provozovn) dje zrove kritiku pasvnch nebo kolsavch hrdin, kte se bezmocn
ze sta- ziltaj v niternch rozporech a vnch. Prvni z tchto bsn, Goar (1864),
(1863), vyprvla o krIi, kter'y' patn vldne a kter se teprve psobenm prody;
mocrpansk lidu a lsky stv skutenm vdcem nroda a vykupuje vlastn smrt svou
ii sehrla minulost. Clem ernho praporu(1867), lokalizovanho na Balkn a pipom-
pd nedba- najchoopt zpas proti Turkm za osvobozen, bylo ukzat ob v boji
z Podbrad za vlast a politickou volnost jako nejestnj povinnost. V alegorick bsni
protikleri- DdicouBl hor1 (1869)' rozvjejcdramatick dialog personifikovanch
symbol, pedstavil Hlek kladn a zporn sly, kter psobily v djinch
aktulnost, eskhonroda: r,{dil ostr protiklerikln stanovisko, vyslovil mylenku
stylu,je by slovanskhobratrstva pesvden,ese uskutenobroda nroda z ,,chudob.
djina lid- nchye..piinnm,,prostholovka...
klasick Vechny tyto Hrlkovy lyrickoepick bsn mly vak podobn nedostatky
l. jako jeho dramata: dj i postavy zstvaly v neurich obrysech, hlavn
a pli mylenky byly formulovny a rozvdny s vnjm patosem pouze v dialogu
intrik nebo v monolozch hrdin, ani organicky souvisely s logikou dje a postav;
vyslo- zmechanizovan jambick ver psobiljednotvrnm a mnohomluvnm do-
. HIkova jmem. Ani jejich styl nebyl vyrovnan: vedle hovoroch vrazi se zde obje-
byla kresba vovaly lyrick obrazy, vedle enickch otzek a zvol'ni ovInrozmluvy
Ppblm, a nehlubok reflexe. I kdy Hlkova dramata a lyrickoepick skladby brzy
bironskho pozbyly sv umleck psobivosti a pro pozdj tene u nei|y, nebyly
jemu pro Hlkovu tvrcestu bez vztamu: na jejich chvatn psanch strnkch
Vysokkol, se uskuteovalautorv bsnick vyvoj. od potench,,krlovskch..epos
zvldnout. a dramat, v nich hrdina vldl jako romantick titn nad osudy nrod,
pochopit, dochzel Hlek k nzoru vyslovenmu nejplnji ve fejetonech a v Ddicch
spoleensk Blhory, e rozhodujcspoleenskousilou mebt toliko vle a sla lidu.
na namu Tomuto pesvdendostvalo se nejlepho umleckho vyjden v jeho
jakopklad obrazech ze ivota lidu.
povznstje
obrazy ze ivota
v nktech
klyriky, Hlkova potenlyrika i jeho dramata a skladby lyrickoepick sledovaly
r864), v prvn ad cl vyjdit ideln pedstavu o ivot pomoc bsnickho op-

109
vn cit, tueb a insoudobholovka.Nejprve spojoval Hlek svou ped. pedevmpovdk
stavu s veobecnmcitem lsky, ktery trysk z lidskpirozenosti, je v souladu povdky, pedt
s harmoni vehodn v prod a umoujezaloitvechnyvztahy navzjem. Spisy przou (iB
n solidarit. Pozdji, kdy se znovu rozvinul eskpolitick ivot, promtal ji napklad povdk
Hlek do politickch pojm a snail se ji vyjdit hrdinskou koncepc ',."h Vyprvly obvyk
epickch a dramatickch skladeb. Vedle toho dila jeho tvorbu od potku nebo sociln ner<
jet druh tendence, zprvu spejenomtuen,tendence po vrnm zobra- njmicity a tou
zen ivota a lid v rmci vrn podanhospoleenskho prosted.Hlek tvrdm nrazern
chtl volit takov pbhy ze ivota nebo takov situace, jejich umIeck a kreslily zajrnav
obraz by tene zulechovala psobil na n prostednictvm vzneench kho ivota kole
vlastnost srdce. i.'il to obvykle tak, e srovnval skutenostse svou ideln a chalupnkem a
pedstavou, kterou ml neustle na mysli, a e ukazoval, jak lovkjednajc Jejich hlavn vz
podle zkon svhosrdce narna bezcitnost nebo neptelstvve svmokol. se opakujcho mi
Hlek dobe znal eskouvesnici a stle ml iveln zjem poznvat vot lyrick kouzlo v
kolem sebe a pozoTovat psychologicky zajrnava svrznpostavy. ovem monotnnm dojn
zrove zastva]' nkter nzory na tvorbu, je ho odvdly od zobrazovn smrem. Ctil, e
ivotav jeho zvltnostech,jev nm probouze|y zjem o vyjden toho, co je manitji zac}lrytl
spolenpro ,,lovkavbec...Tento program jist ztovaIHlkv vvoj, ale a pesnjmuzot
pesto je patrn,jak v jeho tvorb stle slila linie, je vedla k vrnmu zobra- Prvn stopy mn
zovni soudobhoivota'Jeho skutentvnost ajeho zhodnocenz hlediska Muzikantsk Lidu3
ideln pedstar,y o lidskch vztazch stvalo se od edestchlet mdlvce Tozumem, protoe
hlavn slokou Hlkova umleckho dla. (1863), zobrazuj
plat otcova vle,
Vesnick skut
Pr4
okol, nejbli.A]
Podle shodnho lzoru mjovc byla prozaick tvorba vysoce cenna, do nich jako str
protoe mohla innpomoci poznixat skutenpomry nrodnho ivota povdky z ms
a molr]a vst k pochopen relnch poteb dalhovvoje; vtina bsnk, vaoval ironick
kte pispli do almanachu Mj' psala tak povdky. Ve srovnn se star a planost: Kterak.
literaturou podala prza spisovatelmjov koly mnohostrannja prav- ka o jednom klobo
divjobraz soudobhostavu. A na tomto spchuse podlela tak povdkov a prospchstv
tvorba Vtzslava Hlka. Hlek se pokouelnapsat takromn, kte by eil ale nepronikal ni
aktuln otzky a kte by lkazoval v prezu celou spolenost.Nedokzal mstskspoleno
r'ak zvldnout pedsevzat kol, a proto skonil jeho romn Komediant ve dvou pozdj
(1861) charakterizovan nevyrovnanou kompozic, u|tm nhodnch let.Vpwnzr'
motiv pi utven dje a ablonovitmi postupy pi kresb postav - um- vychovn dt a
leckm nezdarem. Hlek v nm sice rozbral pitali\ problm postaven e v nichtdl
umlce Ve spolenosti a pitom horoval proti rodinnm, spoleenskm V nsledujcpo
i literrnm pedsudkm, je brnily jeho estnmua svobodnmu rozvoji, zmaenho ivot
ale celmu romnu, dji i postavm, chybla vrohodnost. sovanho hudeb
I\{nohem schdnjumleckou cestu poskytovaly krat prozaick formy, spolenosti.ob

110
 svouped. pedevmpovdkas oslabenousyetovouvazbou. Prvn Hlkovy vesnick
je
i, v souladu povdky, pedtm otiskovan v asopisech,vyly pod spolenrr' nzvern
navzjem. Spisy przou (1862) ve druhm svazku autorovch sebranch spis.Byly to
promtalji napklad povdky Bajrama, Jik, Puoank,KoutouicKaenkanebo Mufikant.
svch Vyprvly obvykle o lsce, kter brn ve tstpedsudky, zI vte rodi
od potku nebo sociln nerovnost: ,,srdce..milenc planouc nejkrsnjmia nejupm-
zobra- njmicity a touharn narejna pehradu penz nebo nepochopen a tmto
Hlek tvrdm nrazem se rozbjej, ,,pukaj... Charakterizovaly rzovit figurky
umleck a kreslily zajmavscny.Zachycova|y tm trkoviti nkter strnky vesnic-
vzneench kho ivota kolem roku 1B4B, v nm se promtalo napt mezi sedlkem
svou ideln a chalupnkem a v nm se msily pevajiczwky s nomi mylenkami.
jednajc Jejich hlavn vznam vak byl v postiencitov atmosfery zkladnho, stle
vesvm okol. se opakujchomilostnhokonfliktu. Hlkovy poten povdky mly zvltn
pznvat ivot lyrick kouzlo v lennlady a v kresb venkova, ale pece jen psobily
. ovem monotnnmdojmem. Hlek sm tuilnebezpea hledal vchodisko sprvnm
zobrazovn smrem. Ctil, e vyprvn pbh bude tm psobivj, mvrnji a Toz-
toho,coje manitji zachyti osobit rysy vesnickho ivota. Tendence k podrobnjmu
oj, ale a pesnjmuzobrazovn prosteddila pak takdalvyvoj Hlkovy przy.
zobra- Prvn stopy mncho se umleckho zrnnl lze postihnout u v povdce
z hlediska Muzikantsk Liduka(186I), vyprvjc tragick pbh vky, je se pomine
mdl vce rozumem, protoe byla pinucena k satku pro penze, a v obrzku Ntddeek
(1863), zobrazujcrnpatriarchln, krutpomry na statku, kde neodvolateln
plat otcova vle,tebas nisynovo tst.
Vesnick skutenostbyla Hlkovi, jen se narodil a vyrostl v mlnickm
okol, nejbli.Ale od samhopotku poutal autora ruch msta a ivot rodin,
cenna, do nich jako student pichzel. U v prvn knize jeho prz vyly tak ti
ivota povdky z mstskho prosted s oznaenm ,,humoresky.., v nich pe.
bsnk, vaova|ironick a humorn tn a kritick pohled na jeho citovouvyprahlost
se star a planost: Kterak sepan Suchj,rolhnualna sut,Mladd udouaa sta mlddeneca Pohdd-
a prav- ka o jednomklobouku.Hlek v nich lil s odmtavm pzvukem povrchnost
povdkov a prospchstv malomckchfigurek, hlavn pomoc humoru a komiky,
kterby eil ale nepronikal nijak hluboko ani do jejich psychologie, ani do sloitostivota
Nedokzal mstskspolenosti.odsudek morlnch nedostatktohoto svta se stupoval
Komediant ve dvou pozdjch,spetragicky ladnch povdkch z poloviny edestch
nhodnch let. V pwn z ntch, U panskj,chdue (Kvty 1866), kriticky ukza| zpsob
- ume- vychovn dt a vnitn przdnotu buroazn rodiny a s drazem rraznal,
postaven e v nichtdch je vce opravdovosti a lidskho tstne rnezbohatmi.
spoleenskm V nsledujcpovdce, (apomenu (Kvty 1867),je je psychologickou studi
rozvoJl, zmaenho ivota, zachytt| v pochmurnch barvch pozvoln chtrn dekla.
sovanho hudebnka, neschopnho uchytit se v prask i v malomstsk
lormy, spolenosti.ob tyto Hlkovy povdky, tebas v nich nemizel ani sentimen-

111
tln soucit s chudmi a trpcmi a tebas zstvaly jet v pomrn abstraktn spravedliv nrok'
rovin, vyznly jako psn oba|oba citov otuplosti a sobeck zitnosti. skosti, k ncel s1
Vyjadovaly autorovo stupujcse rozhoennad bezobsanmshonem boha. eskmvenkov vi
tch mstskch vrstev a nad upadnm jejich mravnho ctn. Dnenmu ten
Na pelomu padestch a edestchlet blil se Hlek k nebezpenmu obraz soudob ve
skal.oslavovan autor Veernchpsnbylpijmn s nekritickm nadenm smyslu. Jeho my
a pmo lkn do kruhu tvoc se eskburoazn spolenosti. odcizoval se ve shod s jeho nl
slm bsnickm druhm i ptelstv s Nerudou. Pestoe se ve sv tvorb oblbenmi hrdin
inspiroval vzneenmihumanistickmi idely, hlsal je v tak obecna nez- na svt, optimismr
vazn form, ese nedotkaly skutenpalivch otzek nrodnho a spoleen. citovm bohatstv
skhovvoje ani citu soudobspolenosti.Ale Hlek vasvytuil nebezpe s to vyrovnat roz
a clevdom usiloval o to, aby jeho dlo obnovilo dobn kontakt s ivotnmi povaovny pro ,
zjmy a mylenkami irokch lidovch vrstev' jejich osud mu IeeIna mysli. postav neekanr
Na as se v polovin edestchlet umlecky odmlel. Zbavoval se pitom teru (nap. obrat
mnoha iluz o liberln politice, prohldal Riegrovu slavnostn a autorit- odstny. Toto pos
skou frzovitost a piblioval se znovu k vyhrannmu spoleenskmusta- lidmi posilovalo p
novisku Nerudovu. Hlkovy fejetony i povdky z edestchlet dosvduj vznty; lryrstalo
tento vvoj : pstup ke skutenosti,projevujcse v umleckm pojmn a hod- hodnoty individu'
nocen postav'se vyhrauje,obraz ivotaje stle pesnja obsanj a cba. touhu, je se rodi
raktery postav se psychologicky prohlubuj. vemu, co brnilo
Nov vvojov stadium, charakterizovan vtnzorovou uritosta krys- umleck vrohod
talizaci umleck osobnosti, odrazilo se pln v Hlkovch vesnickch
Vedle vesnick
povdkch ze sedmdestch let. Prvn dv, Pod dum stromem (osvta
spojujcho rovnot
IB72) a Na statkua u chaloupce(Kvty 187l), rozvje|y kontrastujc obraz nera-
prosted a s kresb
dostnho ivota ,,na statku.., nichocitovou lhostejnost a nemilosrdnou
chtljet vce opt
chamtivost tstmladch hrdin, a radostnhoa idylickho dtstv, lsky
nji a v citlivjc
a volnch chvil proitch v prod. Nsledujc povdka Na uejminku(osvta
Tyto svprzy oz
1873) kreslila tragickdsledky,kters sebou pintradinzizen vminku
Hlkovch prz,l
na statcch, probouzejcv lidech bezcitnost a krutost. V posledn povdce,
podskalskch povr
nazvan Pod pusm kopcem(osvta lB74), ztlesnil autor obrazem starho
kter se iv s jed
Doliny typ dravho sedlka s jeho pslovenoupchou a povenosta zro-
neastnmilujc
ve v postav jeho syna, pojat v svobodomyslnm a pokrokovm duchu
vystihl H|ek ryz)
naznai|, e jedin vzd|n a uvdomn si obanskch prv me pinst
lost a nezitnos
spolenostiobrodu a vrtit vzjemn vztahy lid k pirozenmu souladu.
stranskch.. povd
Hlkovy vesnickpovdky ze sedmdestchlet se v mnolrmliily od jeho
ne v kruzich vy
prvnch prz. Do poped autorovy pozornosti se dostval obraz osobit
IB7+), zachycuje
tvnosti eskhovenkova a dramatick prolnn a sttetvn starych a nov
Na tragickch ost
se utvejcch vztah mezi lidmi na vesnici v prbhu jej pemny kolem
v jeho povdkch
roku 1B4B, v obdob zanikni feudlnho du spjathos patriarchlnmi oby-
nedokonenpov
eji a nistupu kapitalistickch pomr. Hlek psal sv povdky tak, aby vy-
mnohem relnji
niklo, jak ohledy na majetek a nepirozenzvyklosti (nap. vminek) omezuj
ltostnpodmnky

112 8_Djiny esk Utatury II

 abstraktn spravedliv nroky na tsta dostvaj se do rozporu s pedstavou istlid-
zitnosti. skosti, k n ce| spolenostsmuje. Pitom zachytl| pomry a ivot na stedo-
shonemboha- eskmvenkov vrnji a obsanjine teba souasnprza Karoliny Svtl'
Dnenmu teni pipad mnoho strnek Hlkovch povdek jako kritick
obraz soudob vesnice. Avak jejich autor chtl psobit hlavn v kladnm
nadenm smyslu. Jeho myslem bylo vychovvat, vstspolenostk ivotu, kter by byl
Odcizovalse ve shod s jeho nzory. A mylenky a city prostch lid, kte se stvali jeho
ve svtvorb oblbenmi hrdiny, potvrzovaly jeho spoleensk ideI zdravm nzorerr.
& tez?.- na svt, optimismem, vyrstajcmz dvry v dobro a z pevnho sebevdom,
a spoleen. citovm bohatstvm i lskou k prod. Ale domnni, e upmnost srdce je
nebezpe s to vyrovnat rozpory v ivot, vnelo do povdek motivy, je nemohly bt
s ivotnmi povaovny pro danou spolenost za zkonit, a kter proto ruily jednotu
leelna mysli. postav neekanmia jenom nhodn motivovanmi zmnami v jejich charak.
se pitom teru (nap. obrat sedlka Doliny) a zabarvovaly ce| obraz idealizujcmi
a autorit. odstny. Toto posunut perspektivy odpovdalo autorov touze, aby se mezi
sta- lidmi posilovalo porozumn a aby se jejich ivot dil nezitnmi a srdenmi
let dosvduj vznty; vyrstalo z jeho vry, e lze doshnout pln lidskosti zvenmmravn
ahod- hodnoty individua a probuzenm a oitnm jeho lidskho jdra; odrelo
a cha- touhu, je se rodila jako iveln protest ve jmnu svobodnholovka proti
vemu, co brnilo ve volnm rozvoji osobnosti, - ale nepzniv kazi|o dojem
a krys- umleckvrohodnosti.
vesnickch
Vedle vesnickch povdek, psanch v obvykl form krtkho vyprvn,
(osvta
spojujchorovnomrn djo pbh se zachycenm relnho spoleenskho
obraz nera-
plosted a s kresbou nkolika postav' pokouel se Hlek tak o jin typ przy:
nemilosrdnou
chtl jetvce oprostit dj, zdraznit lokln a nladovou atmosfrua podrob-
dtstv,
lsky
nji a v citlivjch odstnech psychologicky charaktertzovat hlavnho hrdinu.
(osvta
n,tu
Tyto svprzy oznaovaljako ,,kdov kresby... Prvn,jedna z nejlepch
dminku Hlkor,"ich prz, Poldk ruma (Lumr 1873), vyprv jmav pbh ze ivota
( povdce,
podskalskch povoznk a pska. Mkce kreslenou charakteristikou rumae,
starho
kter se iv s jednotvrnou pravidelnost rozvkou psku a ledu po Praze,
a zro.
neastnmilujcho a obtav se starajchoo synka eny, kterol m rd,
duchu
vystihl Hlek ryz povahovjdro a zlat srdce prostch lid, jejich ulechti-
me pinst
lost a nezitnost.Podobn jako Jan Neruda v tehdy vznikajcch ,,malo-
souladu.
stranskch.. povdkch ukazoval, e ,,dole.. je nepomrn vce citu a pravdy
liilyod jeho
ne v kruzch vych.Druh Hlkova kdov kresba, ,,tudent,, Kuoch (Lurnr
obrazosobit
|B7+), zachycuje scny ze ivota zchtra|hostudenta, vesnickho b|zna.
a nov
Na tragickch osudech podivn toulajcchse po vesnicch, kte vystupuj
kolem
v jeho povdkch asto epizodicky (jeden z nich je tak hrdinou posledn,
mioby-
nedokonenpovdky Husar, Lumr IB74)' ukazoval Hlek psychologicky
tak, aby vy-
mnohem relnji ne pedtm Nmcov, k jakm koncm vedou tvrd a ne.
) omezuj ltostnpodmnky venkovskho ivota a zastara|peitky.

8-Djiny esklitaatury III. 113

 Kdovmi kresbami zajmavchlidovch postav a vesnickmi povdkami ostatnch bsnk
vyvrcholila v sedmdestch letech Hlkova prozaick tvorba. Zpsobem v jednom oddlu l
vere,kter pedst
vyprvn a zobrazovn skutenostipinesl Hlek do vvoje naprzy oso-
staly velmi popull
bit tny. Svrznou umleckou tvnost dvalo jeho povdkm slouen
obrazu venkovskhoivota,zachycovanhose smyslem pro charakteristickde. peste a dramaticl
Hlek se doko
taily, se zd.&razrcvnmtch strnek skutenosti,ktersouznly s autorovou
pedstavou o nejlepmuspodn svta, a s podtrenmjejich emocionln van lyrickoepickt
pbh olsce a
innosti.Hlek lils porozumnm spontnn projevy a citov rozvoj svch
postav. S oblibou protkval vyprvn lyricky psobcmimotivy hudby, obrazy tatransk .
zpvu a tance obrazy pipomnajcmilidov psnnebo bnmiv jarmare. pirozenji, ne
nch baladch. Zejrnna propltal sv povdky prodnmi obrazy, aby tm vyprvn dje i
lvan v romanti
stupoval zvltn poetickou, lyrickou nladu vyprvn (nap. opakujcse
Vedle lyrickor
motiv sluncem ozenVltavy a plujcchvor na draznch mstechv po.
ke Slovensku, otis
vdce Na statku a v chaloupce). Hlek pispval k charakteristice vesnickho
prosted tak jazykovmi prostedky: uval obrat a slov pznanch pro epick pbhy, sc
e prostch lid, pimykal se k hovorov mluv a volil radji jednoduch celistv obraz ve
pipravil k tisku l
vty a jasn lenn souvt.Ale zrove dotvel celkovou lyrickou nladu
tim, e opakoval a obmoval charakteristickvtn melodie, je se vrvaly vyplvajc z jeho
jeho ivot. Jsou r
do pamti jako bsnick refrny a dva|y vyprvn plynul rytmus. Fostu.
prv o tragickcl
poval tedy jinak ne Neruda, jeho vty i odstavce vyznaoval sklon k tomu'
aby se vznarnov osamostatovaly, aby mohly bt navzjem konfrontovny stali se smnm
a ohraniovny ostmi pointami a aby umoovaly stdat rozmanit tn scny ze vota (I
jimi si na venkov
a nladu lenhopbhu.
moudrost, poezii r
a aby byly srozum
bsnm humorn
Vere
tench lid a jeji,
sbrka: prvn bs
silm spojit pravdiv umleck obraz ivota s pedstavou o isch, nepo.
postavy, pipomn
ruenchvztazch mezi lidmi se vyznaovala nejen Hlkova ptza, ale i jeho
vala klasick typ
kratverovan epika. Hlek, jak to bylo obvykl, psal menepick bsn,
Pohdky z na
bn oznaovan jako balady nebo romance. U.v jeho studentskch
vzpomnek na dt
seitechobjevuj se prvn vere toho druhu; i prvn jeho titn brse("lfe.
nl obraz esk
ktncouaduika) byla balada. Jako nejsilnjinspiran zdroj psobila Erbe.
eskpoezii.
nova Kytice. V jejm duchu zamlelse v potench baladch a romancch
nad metasickmi zhadami ivota a smrti, nad otzkami viny a trestu
i nad tajemnmi silami vldnoucmi nad lidskm osudem a zpracovval tyto
Pro
otzky ponejvcev tradinmsymbolickm rouea s jistou dvkou naivnosti.
Avak brzy zainaly do Hlkovch balad prosakovat zajmav, byste pozo-
Na konci ede
rovan detaily charakterizujcprosted eskvesnice a slil v nich relnj
svj umleck tale
pohled na tvot (nap. Had korunanebo Sdzka).Tyto menepickbsn se po.
k povaze vzd|er
zvo|na mnily ve verovan c:brzkyze Lvota,obdobn jako tomu bylo v tvorb
8.
114
 povdkami
ostatnchbsnkedestchlet (Neruda, Mayer, olc).A kdy vydal Hlek
Zpsobem
v jednom oddlu prvnho svazku svch spis Balad1 (1862)' byly mezi nimi
na
przy oso- vere,kterpedstavujvrchol tohoto oblbenhobsnickhodruhu a kterse
slouen staly velmi populrnmi, jako napklad Bltaniuj,Janoueknebo Frajtr Kalina,
ickde- peste a dramaticky pedvdjctypick postavy a scny.
Hlek se dokonce pokusil zvldnout obraz ze ivota formou vtvero-
s autorovou
van lyrickoepick povdky. Pod titulem Daez Tater (Kvty l87l) napsal
emocionln
pbh o lsce a rlivosti dvou prostch milenc, bohat propleten lyrickmi
rozvoj svch
motivyhudby, obrazy tatranskprody a spojen s apotezou hor. Tato skladba byla sice
pirozenj,ne pedchzejc Hlkovy lyrickoepick bsn, avak i do
l vJarmarec-
vyprvn dje i do kresby postav zasahuj ruiv konvenn motivy hojn
, aby tm
liv anv romantickch verovanchpovdkch.
. opakujc
se
Vedle lyrickoepickho pokusu, kter byl vrazem autorovch sympati
v po.
mstech
ke Slovensku, otiskoval Hlek v asopisechi nadle balady a romance. Psal
vesnickho
pro epickpbhy, scny a vyprvn, pomlejena to' aby tyto bsn obshly
jednoduch celistv obraz veho zajrnavhoa piznanhopro eskouvesnici. Roku lB74
pipravil k tisku sbrku Pohdk2 1 nauesnice.Je to velmi rozmant knka
lyrickounladu
jesevryvaly vyplvajcz jeho cty k prostmuvenkovskmulovku a z porozumn pro
jeho ivot. Jsou v n clrarakteristiky zajirnavch a piznanch postav, vy-
rytmus.Postu-
prv o tragickch osudech lid, kte zlomeni lalrotou, bdou nebo pedsudky
sklonk tomu,
stali se smnmi figurkami (Chodra,Jra), zobrazuje bolestn a smutn
konfrontovny
scnyze iyota (Draba, V lomech)nebo zpracovv|idov povsti a pohdky,
rozmanittn
jimi si na venkov zkrlovali tk dl a do nich vkldali svou tradin
moudrost, poezii a vru. Hlek se snail,aby vechnyjeho verepsobilyprost
a aby byly srozumiteln;uva|proto astohovorovch prvk, dval nkterm
bsnmhumorn a dvrn tn. Mezi vrnm a chpavm zobrazenm sku-
tenchlid a jejich ivota a rnezi poezi pohdek a vzpomnek osciluje cel
sbrka: prvn bse (Naeuesnice),v njsou pedstavovny znm venkovsk
o istych,
nepo.
postavy'pipomnala denn realitu vesnice; zvren ((lat babika)ztleso-
ale i jeho
vala klasick typ eskbby, chvy, vypravky kouzelnch pbh.
epick
bsn,
Pohdky z navesnice, psans lskou k prostm lidem a pod dojmem
studentskch
vzpomnekna dtstva m|di, podvaly tak mnohotvrn, radostn i posmut.
brse("N?-
nl obraz eskhovenkova vrnji a obsanji,ne tomu bylo v dosavadn
Erbe-
psobila
eskpoezii.
a romancch
viny a trestu
val tyto
Proda lvrickm zrcadlem ivotn harmonie
naivnosti.
bystepozo-
Na konci edestch|et nachzel Vtzslav Hlek nejvlastnjpole pro
v nichrelnj
svjumleck talent. Pozna|, eduevna ctovrozervanostjsou jeho bsnic-
bsnsepo.
k povaze vz),en.Trpkmi zkuenostmisi ovil. e romantick verovan
bylov tvorb
115

I
povdky i dramatick tragdies ltkami z eskchnebo cizch djin pinej dost a okouzlenn
mu vce zk|amn ne tvrhouspokojen. Uvdomil si nebezpe,je mu na poklidnou mlr
hrozilo, kdyby se stal oficilnm bsnkem obdivovanm ve vychkruzch kde proval sv r
nrodn spolenosti.V jeho voji se uskuteovalpozvoln obrat. Nejednou rd pobval, poc
za:toi|Hlek v novinch na hrubost a na povrchnost bohatch manskch osobn levy erp
vrstev. Nejednou s hrdost pipomenul, e jeho vlastn koeny tkvj v lidu Hlek chtl ten
a e ,,eskchye..pinesla nrodu obrozen a rozkvt. Hlkovo dernokratick v nm m kad
pesvdense upevovalo a vyhraovalo _ |ze to sledovat na strnkch vujcslujako p
jeho fejeton.Jeho umleck talent '"7krystalizoval a v oprotna pravdi-
tak promtal do j
vosti nachzel nejplnjuplatnn - to dosvdujjeho povdky, Pohdky principu. O paral
z navesnice i nov lyrick psniky,kter se zana|yobjevovat od potku sti ver.Krom.
seclmdestchlet na strnkch asopis. platnosti. Ve jmt
I ve vrcholn etap svtvorby na rozhran edestcha sedmclestchlet Hlek v nkterch
ml Hlek na mysli idel harmonie, kter by dvala lidem tsta radost proti omezovn
a dila jejich skutky i jejich vzjemnvztahy duchem drunostia porozumn. Sbrka V pro
V tch letech cel jeho ivot jako by se uklidoval a vyrovnval. Hlek tr. Ale nejvlastnj
vil chvle tstv manelstv s dvnou lskou Dorotkou Horkovou, kter okouzlen jasnmi
tak jakoto ,,prvodkyni.. vznikajcch psn vnoval celou pipravovanou lidovch psn.Kz
sbrku.il v rovnomrnma pracovitmrytmu, oddn umlecktvorb. Hledal vizaci, je se stvz
a chtl opvat ivotnjistoty, o nby mohl opt svou bytostnou dvru o divoce rozboue:
ve spoleenskpokrok a v uskutenitelnostmyleneknkter pinesl rok 1B4B. Ltku a impulsy .
V Pohdkch z r'avesnice a v povdkch se vracel na venkov, pimykaje se \ez a zrajci po|e
k hlubokm a pevnm koenm tamjhoivota; v Epitolch k naemustu- okamt lyricl
dentstvu se obracel k mldei, je mu pedstavovala budoucnost nroda. smyslovou konkr
Nepestval pesvdovato tom, e je v ivot pedevmzapoteb poezie, kter hraje batva
krsy, radosti a ideI,je mu daj teprve prav smysl. Kdy oslovoval mlde, vmi obrazyz
dokazoval j' e je jejm neptelem ten, kdo k, ,,e vm neteba poezie
ivota, e vrn neteba radovati sc co mladnt, e vrr. neteba mti sly, mzy'
zdtav,a evm neteba toho os:atnho,co s silou, s zdravm souvis,tedy evm
neteba vzneenlsky, sebcvdoma souviscse sebevdommodhodlanosti
a statenosti...*A prv tyto rysy promtal Hlek do svch novch dl.
Mld, radost a zdravi, vlastnosti,je povaova|za nejpotebnjpro soudo-
bou spolenost,objevoval Hlek rovn v prod. Ml k n blzko i svm
vesnickm pvodem i rousseauovsky pojmanm ivotnmidelem. Proda
mu dvala netoliko klid a odpoinek,ale tak erstvpodn pro jeho dlo
a osvovalajeho obraznost. Ve chvlch osobn pohody, chtje promtnout
idel ivotn harmonie do objektivn skutenosti,vrtil se Hlek k psov
lyrice a v letech IB72 a 1874 vyda| postupn ti svazeky bsni nazvan
V prod,A v tchto zpvnch a bezprostednch verch,inspirovanch ra.

* Epitoly k naemu studerltstvrr,NL 17. 7. |B73.

116
 djinpincj dosta okouzlenm, rozkvetlo jeho unrnv nejbohatchbarvch. Vzpomnky
,je mu na poklidnou mlnickou rovinu s charakteristickm soutokem Vltavy a Labe,
vychkruzch kde provalsv mld, a strn a hje na Zvisti nedaleko Prahy, kde asto
Nejednou rd pobval, podncovaly jej k novm a novm verm. Bsnkv pocit
manskch osobnlevy erpan z prody spl1val v nich s irmiumleckmi zmry.
tkvjv lidu Hlek chtl teneokouzlit velkolepmharmonickm dem prody,
demokratick v nm mkad soustsvzkon|tmsto. Chtl oslavit jej vnse obno.
na strnkch vujcslujako pklad pro uspodn lidskch a spoleenskchvztah. Proto
a pravdi- takpromtal do jejho obrazu svou pedstavu lsky jako nejvyho ivotnho
, Pohdky principu. o paralely lidskhoivotaa prody opel mylenkovz]<ladvaln
od potku stiver.Krom toho nabvala sbrka tak aktuln spoleensk a politick
platnosti. Ve jmnu svobody a ve jmnu spravedliv lidskosti vystupoval
Hlek v nkterch psnchproti nerovnosti a tisku,proti fali a neupmnosti,
a radost
tst proti omezovn lovkaa jeho myleni konkrtnproti reaknloze crkve.
aporozumn. Sbrka V prod mla tedy asovzamen nebo reflexvnpojatvere.
Hlek tr- Ale nejvlastnjmHlkovm pnosem byl vz,cn dar vyzpvat lyrick
, kter okouzlenjasnmi a prnranmiveri, kter znly spontnn jako melodic
pipravovanou lidovch psn.Kadodenn prodnjevy byly mu popudem k lyrick impro.
tvorb.Hledal vizaci, je se stvala oslavou ivota,pohybu, radosti a souladu. Hlek nepsal
dvru o divoce rozbouen nebo nonmmscemozenkrajin jako romantikov.
rok lB4B. Ltku a impulsy mu dval obyejnkousek prody, slunen krajina, jarn
pimykajese mez a zrajcpole nebo orosen str a louka. Brnil se popisu. Chtl zachytit
k naemustu. okamit lyrick dojem a astose mu podailo vyjdit jej s nebvalou
nroda. smyslovou konkrtnosti.Z vednchcletaila posteh dokza| napsat bse,
poezie, }ter hraje barvami a pohybem a kter vyjaduje okouzlen nad pekvapi-
mlde, vmi obrazy:
netebapoezie
mtisly,mzy, J laku viclm za era
,tedyevm ervnky pt z lror jezera,
odhodlanosti pak stia s nmm okem,
dl. pak v lesy mihla skokem.
prosoudo-
blzkoi svm Co se to se mnou stalo jen,
. Proda ejsem jak v laku promnn;
projeho dlo m noha do vod vrst,
ie promtnout v ervnky ztpm sta.
k psov
bsnnazvan A p'j' lesk jak padl snh,
irovanchra. a shora lrvzd veernmih,
i z|at blankyt ve-
z t modrch beh e.

117
 nostiaomezchb
A stojm nm, udiven;
argumentem ve spr
ten krsn svt, tokrsn sen,
stch letech rozp
te k dui cestu pne si -
charova jubilejnh
j za lakou jdu v les;r.
souasnouproblen
Jeho literrn tvor
K postienpromnlivch vjemspojoval Hlek prostikouverovoumelodii
pozdji, ve stolet
se svpedstavivost. V jeho bsnch nedominoval nmt, ani nepoutala zvuntny zejm
pozolnost jejich strofick forma. tyverovsloky plynuly v pravidelnch
citu pro mkkou r
melodickch vlnch a r,ytvely a monotnn rytmickou a melodickou osno.
tukou...
vu; ale tim zrove umoovaly mnohostrannotr souhru a neobvykl pro.
pltn bsnickch obraz. Hlek je stavl do takovch vznamovch
Posledn souborn
vztah,je inily patrnmi novstrnky skutenosti,a v mnoha verchdok- l0 sv., za red. K. Hiklz
zal vstinzachytt zcbvv jedinho okamiku v lehk psovstrof. U. Sebr. sp. V. H. (Laich
val vynalzavpersonifikaca podtrhoval tm pedstavu splvn prodnho |907, 4 sv., se studiJ.
dn s lidskm ivotem. S velkou rozmanitost volil slovesntvary. Svmi mentem Ferd. Schul
- Od roku 1955 vych:
metaforami spojoval odlehl skutenostia jejich konfrontace psobila ve sv
em D. Jebka). - \
clob tak nov, e to a vzbuzovaIo zaujatspory o tom' zda H|ek nepekra- s doslovem M. Pohors.
uje dovolen meze. Vyjdil napklad pchod jara tmito veri: ,,Vybhla Z vbor'l' jsou l
bza blik ljak ze stda ta kozilka,/vybhla z |esa na pok^raj, le pr u z bsn v DP (1940, s
thne jara bj.l,, IJit obraz pekvapoval a zare|a docela tak vn kritik, bor, vydan v Mlad
stat o umn (S l95
jako byl J. Durdk, pokldal ,,bhajcbzu,, za ,,absurdn... ovem tm,
Z korespondenc
e Hlek uvolnil spojen bsnickch obraz se skutenostia e pekraoval Hlkovy dopisy z mld
hranice jejich Stroze logickho pojmn, piinil se podstatn o obohacen studic Ferd. Strejka ({
a osvenv1voje eskpoezie. Lehk verejeho lyriky, v nich se dovedl ka (PI stoletNr. list.
bsnk podvat uchvcenm pohledem na produ a je tlumoilyjeho radostn J. Slizinski psal o vzta
Ze starchasop
pocit ivota, zatlauji do pozad i nedostatky sbrky: to, e se v n mnoho
tvorby klad K. Sab
opakuje, i to, ese astoje nom obmujparalely lidskhovotaa prodnho (osvta lB72) aJos. Dr
dn a e se a plirozvlkajvahy bez zvltnmylenkovhloubky. Prv vaha J. E. Kosiny (F
ty vere,v nich se ozval Hlek jako istlyrik, inze sJ:rkyV prod nej- V devadestch le
generac, kter zaal 1
cennjbsnkvockaz.
(Krsnohorsk, Vrchli.
Zd|o se, e Hlkova tvorba vstrrpujena potku sedmdestchlet do no-
Hlkova dla po sporu
vho a spnhoseku. Posledn povdky, knilra verovanch vesnickch 1904). K hodnocen I
balad, romanc a pohdek a sbrka proclnl)'riky, je vyly rychle za sebou, Lumr 1905-6), L.
slibovaly rodnou e.Avak bsnkvrozbhbyl bolestn petren - krtce Jirta (Uprosted stole
studii o Hlkovi napsa
po nvratu z v|etu na Krkonoe, B. jna lB74, neriadIe skonal. Jeho smrt
J. Mukaovskho (Kap
zapsobilana eskkulttrrn ivotjako rna.Ydy F1lkova osobnosta tvorba Pro marxistick
pedstavovaly vrazn svou dobu, je vila, e dospjeu brzy k astnj pedevmstudie z knil
spolenosti rozvjenm ulechtilch vlastnost lid a vzjemnou drunost 1951),staK. Polka (
spojujccel nrod' Proto se takstvalo jeho dlo astopedmtem zsadnch se obrazem vesnice v .
Hlkova dramatu k
literrnch spor a jeho hodnocen i obliba prochzely znanmi vkyvy.
k sec-lmdestinm,l95{
Jet na konci jeho ivotavznikla z popudu Durdkovy kritiky diskuse o vol-

ltB
 nosti a o mezch bsnickobraznosti. Brzy nato stalo se Hlkovo dlo vnm
argumentem ve spoTumezi lumrovci a asopisemosvta. A konenv devade-
stch letech rozpoutal se cel,,boj o H|ka,,, podncen ostrm tnem Ma-
charova jubilejnho lnku. Vechny tyto zpasy mly na mysli pedevm
souasnouproblematiku a pisply mlo k pochopen dla Vtzslava Hlka.
melodii Jeho literrn tvorba si dobyla znovu chpavho zjmu a porozumn teprve
pozdji, ve stolet vactm,kdy povlen bsnick generace objevila sou.
ani nepoutala
zvuntny zejmnavjeho poezii, v jeho ,,vnmavmbsnickm zraklJ,,,vjeho
pravidelnch
citu pro mkkou melodii ei a v jeho verchkreslench jakoby ,,barevnou
tukou...
kl pro-
namovch
Poslednsoubornvydn Hlkoch spis r,ylov letech l924_l925 (Spisy V. H.' Borov,
dok-
verch
l0 sv., za recl. K. Hikla). Tto edici pedchze|a cel ada vydn, z nich jsou nejznamnj
$rof. U. Sebr. sp. V. H. (Laichter 1905_1920, l l sv., s vodyJar' Vlka a Ant. Hartla; Ko l906 a
prodnho 1907,4 sv., se studiJ. Vobornka) a Spisy Hlkovy (Grgr 1B79-IBB7' 11 sv., za red. a s ko-
tvary.Svmi mentem Ferd. Schulze) ' HIek sm pipravil dvousvazkovvydn svch spis (Kober 1862).
- od roku 1955 vychzej Vybran spisy V. H. (SNKLHU, za red. Jos. Hrabka, s koment-
bila ve sv
em D.Jebka). -v NK vyly Povdky (l95l, s doslovem Ant. Grunda) a Bsn (1955'
nepekra.
s doslovem M. Pohorskho).
:,,Vybhla Z vbor jsou znamn: vbor z povdek v ELKu (1941' s doslovem J. Pilae), bor
u
i,|epr zbsn v DP (1940, s doslovemJ. Seiferta), Vere a prza (1945, s vodem Vojt.Jirta)'
vnkritik, vbor, vydan v MIad front (1950, s doslovem Vl. Dostla). Vbor z Hlkovch kritickch
stat o umn (S l954) pipravil D. Jebek.
. ovemtm,
Z korespondence vydal Ant. Hartl Hlkovry dopisy redakn(as l921) a M. Novotn
pekraoval Hlkovy dopisy z mld (Lumr 1935).ivotopisn a bibliografick materi1 pinej
o obohacen studie Ferd. Strejka (o rozdlech v povaze Hlkov a Nerudov, osvta 19l l)' Jos. Voborn.
ichse dovedl ka (PlstoletNr. list,1911),Mil. Hska (LF 1942)aJ. Thona (SV 1951 a Slavia 1958).
jehoradostn J. Slizinski psal o vztahu v. H. k Polkm (Slavia 1960).
Zestarchasopiseckch a kritickch stat rrrajiznarn pro pochopen Hlkovy
v n mnoho
tvorby klad K' Sabiny (o literatue, 1953), Nerudovy recenze' referty Ferd. Schulze
a prodnho (osvta lB72) aJos. Durdka (Kritika, lB74), pednkaJos. Barka (Pednky' sv.4, 1BB4),
Prv
hloubky. vaha J. E. Kosiny (Hovory olympsk, IB79) a kritick rozbory El. Krsnohorsk.
V prodnej. V devadestch letech se rozvinul o HIkvodkaz kritick boj mezi stara mlad
generac' kter zaa| Inkem Macharovm (Nae doba 1B94) a polemikami s nm souviscmi
(Krsnohorsk, Vrchlick, Schulz, Zkrejs), Prvnm pokusem o nov, objektivn lrodnocen
.let do no-
Hlkova dla po sporu o Hlka byl vod F. V. Krejho k vyd. V prod (Svt. knih. ottova,
vesnickch 1904). K hodnocen Hlkovy osobnosti i dla pisply dle studie Jar. Vlka (as 1892,
za sebou, Lumr 1905-6), L. echa (Hldka lit. 1892; Tel, lB93), prce V. Tichho (1944), Vojt.
_ krtce Jirta (Uprosted stolet, |94B) a Ad. Chaloupky (1949)' _ Literrnhistorickou a kritickou
studii o HIkovi napsal F. X. alda (1935). Yznarn pro pochopen Hlkova dla mla studie
Jeho smrt
a tvorba J'Mukaovskho(Ikpitolyzes.poetiky, II' 1948);zrivychzi stao. Krlka (d 1940).
Pro marxistick osvtlen H]kova dla pinesly hlavn podnty prceZd' Nejedlho
k astnj pedevmstudie z knihy Tyl, Hlek, Jirsek ( 1950)' dle studie Vlad. DostIa (Hlek sociln,
' drunost 1951),staK. Polka (Literatura ve kole1955),studie M. Pohorskho(.lit. 1956), zabvajc
zsadnch se obrazem vesnice v Hlkov ptze, a doslovy k vybranm spisrm od D. Jebka'Yztahern
nmivkyvy. Hlkova dramatu k Shakespearovi se zabval D. Jebek (Sbornk Franku Wollmannovi
ksedmdestinm, 1958);tautorvydalkninstudii o V.Hlkoviliterrnm kritikovi (1959).
o vol-
diskuse
119

l
 Jon,Lxxe Ro:
(podle nzvu roc
1830 v bwalPc
obchodu a ivn
KARoLINA SVTL druhov Hlek
ila stranou od r
let. Svtl pich
jich honosnch,
Hned v mld se
k vchov veden
ivotnmustylu.
Svtl s nespouta
Rozshl dlo l(aroliny Svtl zau1m v prze mjovc vzrtan uvaovnm k sar
a osobit msto. Svtl bolestrr trpIa nesrovnalostmi v ivot, zejmna bez. msilnjb
citnost a povrchnost lid a clevdom hledala obrysy novho mravnho du, zaaIj pozdji 1
kter by dal ivotu pevn smr a ulechtil smysl. Pedstavu, k ndospvala, tyicch let st
ztlesovala pak v charakterech svch hrdin, hlavn en, chtjc psobit ctnse rychle pr
jejich pkladem na zlepenspolenosti.Jej dlo mlo znandosah v edes- brzy nejsilnjo1
ch a sedmdesch letech, kdy psobilo jako ostr kritika stinnch strnek odpovdnost v
soudob buroazri morlky. ovem mvce se pozdji mnil a diferencoval V letech toho
spoleenskivot, tm vce se oslabovala psobivostjejho etickhoidelu. etla.Seznamova
Povdky a romny K. Svtl erpajnmty ze dvou okruh. V prze skou literaturu i
kreslcvyspoleenskkruhy a ruch pedbeznov manskPrahy mila vatelky: Bopre
Svtl svm nronmpojetmivotapsnnicotnostjejich soukromch zjm, dem eny,je dol
omezenostjejich obzor a hrubost jejich mravnho a nrodnho ctn.Nej- literrnm dlem
vznamnj stjejho dla tvo prza z Jetdu. V tamjch vesnicch ideln pojmy o
nalezla autorka lid, podle svch pedstav svrzn a zdrav, a v etnch Rousseauovch l
povdkch a romnech snaila se podat vstinoucharakteristiku nevednch podntem, kter
lidovych postav. V prze inspirovanJetdem dokza|a takvloit do charak- Zejmna smrt je
teristiky hrdin nejvce psobivho mravnho patosu, nakreslit je s velkou onemocnn. Kc
psychologickou citlivost a zrovei dramaticky a zajmavfabulovat pbhy. pookla, skala
nila, zaa|a se za
zpracovat pb}
Rst osobnosti a utven literrnch zmr je pak vylav p:
sice prce konvt
Svtl vstoupila do literatury u s jasn vyhrannmi nzory na ivot nznaky motiv
i na umn. Avak pedtm, ne da|a svou prvn povdku Hlkovi a Nerudovi, je si postupn t
kdy ji navtvili shromad'ujcepspvky pro almanach Mj na rok 1B5B, nosti.
prola obtnou a prudkou ivotni drhou. Pozlnj okolnost, kterutvely Svtlou lkal
autorinu osobnost,a pochopen jejch literrnch zmr mepispt k pln- prci, je se lbil:
mu porozumn silnch i slabchstrnek jejho rozshlhodla. innosti. Literz

120
 Jorr'rxrta Rorrov, je pija|apozdji spisovatelsk jmno Karolina Svtl
(podle nzvu rodn vsi svho mane|aPetraMuka), se narodila 24. :'roota'
1830 v bval Potovskuliciv Prazela Starm Mst, v runtehdy oblasti
obchodu a ivnost.Vyrstala v docela jinm prosted ne jej literrn
druhov Hlek nebo Neruda. Mansk obchodnick roclina Rottovch
ila stranou od vlasteneckhoa spoleenskho ruchu tictch a tyictCkL
let. Svtl pichze|a do styku pouze s ovzdum patricijskch dom, ale v je-
jich honosnch, le pochmurnch a neradostnch pokojch se ctila ciz.
Hned v mld se v n probouzelspontnnodpor k proste d, v nnrr i|a,
k vchov veden nmecky a v nepirozenm duchu a nechuk pzemnmu
ivotnmustylu. o samot, kterou rdy se sestrou Sofi vyhledva|y, spdala
Svtl s nespoutanoufantazi krsnsny o umn a snai|ase dospt vlastnm
vznan uvaovnmk samostatnmsoudm.
zcjmna bez. msilnjbyla jej nechuviprosted, v nm vyrstala, tm silnji
du, zaa|jt pozdji pitahovat esk nrodn ivot, kdy se s nm v polovin
udospvala, tyictch let setkala. Dohnla, co j chyblo ve vzdlni, a jej nrodn
psobit ctnse rychle prohlubovalo. Vdom sounleitostis eskmnrodem stalo se
v edes- brzy nejsilnjoporou, je ji pomhala pekonvat i vechny osobn tkosti;
strnek odpovdnostvinmu stala se hlavnm impulsem k trpliv a obtavprci.
diferencoval V letech tohoto prudkho mylenkovhoi citovho vyvoje Svtl horliv
idelu. etla.Seznamovala se s eskmiautory a etlanmeckou klasickou a osvcen-
V prze skou literaturu i evropskromantiky. Nejsilnji na ni zapsobily dv spiso-
Prahymila vatelky: Bonlte Nucov, s nse i osobn seznmila, stala se pro ni pkla-
zaJmu, dem eny,je dokzala obtovat vechny sly umleck prci; stejnji zaujala
ctn.
Nej. literrnm lem i lidskm osudem Gnoncn SaNoov a jej romn, spojujc
vesnicch ideln pojmy o ivot s relnm obrazem lidsk due a prodchnut svtem
a v etnch Rousseauoch mylenek, zd| se j bt nejvymetou. Avak poslednm
nevednch podntem, kte pivedl Svtlou k literrn tvorb, byl jej trpk osobn dl"
do charak- Zejmna smrt jedin dcerky ji tce zkruila a zrmutek j pivodil vn
je s velkou onemocnn. Kdy pak pravideln pobvala ve Svtl pod Jetdem, aby
pbhy. pookla, stkala se s obyejnmi venkovskmi lidmi, a aby se i nervov uklid-
ni|a,zaa|asezabvat literrn prac. Pekldala zfrancouztiny a pokusila se
zpracovat pbh ptele G. Sandovptera Lamennaise v samostatnnovele'
jepak vylav prvnm almanachu Mj s nzvem Duojprobu1,ent (IB5B). Byla to
sice prce konvenn romantick a nevrazn, a|e pesto j u prokmitaly
na ivot nznaky motiv pro Svtlou charakteristickch: hledn smyslu ivota eny,
a Nerudovi, je si postupn uvdomuje svspoleensk postaven,a dilema lsky a povin.
roklB5B, nosti.
utvely Svtlou lkal sen stt se spisovatelkouudvno pedtm. Kdy otiskla prvn
k pln- prrci,jese lbila,mla u pro sebeujasnnyhlavnzsady a c|e umleck
innosti. Literatura se pro ni stvala netoliko nejvym poslnm, ale i pmo

121
osobn nutnost. Ve svm soukromm ivot nemla Svtl mnoho radost. Svtl dvall
Rozteskovaly ji vzpomnky na dtstv a m|d, bolestn nesla smrt
kolu umn,
dtte, s velkmi obtemi a se sebezapenm pekonvala nemoci, trpla ne. Touila pomoci 1
souladem v manelstv, neshodujc se s muem ani povahou, ani nzory. rovnal pedstavi
Souil ji pocit vlastnho nenaplnnho ivota i nicotnost zjm, s nimi se
a ,,vednost7,,
stetvala kolem sebe. Tm vc lpla na literatue, tm dychtivji touila povd- odpovdal velidl
kami a romny dokazovat, e existuje prvo lidskho srdce na tsta e neso.
Psala, e ,,nen 1
beck obtavostje nejvyivotn hodnotou, a tm pornji chtla vst postavy skutenost, to jet
svch dl ze stn a zmatk ke svtlu a k jasnmu pojet vota.
tmto zpsobem.
Jet jedna podstatn okolnost ovlivovala jej literrn zmry. Sama na notlivostech, ale
sob poznala nepirozenost vchovy dcer v manskchrodinch a pi vstupu zjev obyejncl
do spolenosti si ur,domila, o maji eny v ivot obtnjpostaven ne mui
skryt, astnp:
a o bv jejich dl chud a nesvobodnj. Vyvodila z toho velk ivotrr Sv pojet i
pedsevzet pracovat k ozdravn vchovy dvek a usilovat o emancipaci
mo. Nechvala I
en, aby se mohly zaadit dstojn a samostatn do ivota. asto o tcbto otz.
nzory, Dokazo'
kch psala; nejplnji rozvedla sv nzory v Listech enmo ench(Kvty 1867)'
eno v prostm
zdrazujc nutnost jejich vzd|ni a prohlouben vlasteneckho ctn. Svtl
v tomto kraji n;
se zabvala eenm enskotzky i ve svveejn innosti a podlela se na zalo- Naproti tomu oc
.. .
eni a rozvoji ,(enskhouj,robnhospolku (IB7l). Emancipan snahy vedly
v manskch
ji tak k tomu' e nila s oblibou nositelkami kladnho obsahu ve sv
rozbirat tak spt
prze prv eny. Jejich idelnmi pklady chtla naznaovat' jakch spch my nboensk:
mohou doshnout v ivot clevdomou prac a jak je jejich prav loha prostcdnictvm
v rodin. ulechtil mrav
V pedsevzatch umleckch zmrech utvrzovaly Svtlou i dal osobn jejich psycholo5
z k u e n o s t i .N e j p s o b i v j mz i t k e m b y l o j e j s b l e n s J a n e m N e r u d o u
a spltat dj dc
na zatku edestch let. Jejich teskn a hok korespondence dosvduje,
velikost, take z,
jak se jejich vzjernn porozumn promovalo v lsku, azrove' naznauje,
vaji zjem ten
e vyeen tto krize,,lsky a cti.. tragickm rozchodem obou velkch spiso.
nejsilnji S./ou r
vatel bylo v dtrchu nzori K. Svtl naprosto logick. Toto hltrbok dvrn a vechny yztalrt
setkn s Nerudou a hrub osoovn licomrnou manskou veejnost, ovem tato
je tehdy Svtl zakusila, poslilo jej dosavadn pesvdeni, e ,,v obtovn
spolcnosti byla
osobrrostijedin spovtst...Naplnilo jetvtintenzitou jej touhu po kr- nismu pojman
se a po istot a vzneenosti srdce, i ky mu nen v ivot dopno tst. mezi lidmi, o ni
Kdy psala r. I862 svj posledn dopisJ. Nerudovi, uzavira|ajej slor,y rozlou- vat ve spleti Por
errs nadjemi a sny mld a slovy odhodln slouit nronmu posln ristika jejch po
literatury: ,,Podlet uletlo, posledn sen uvadl s poslednmi remi, kdo jich
morlce' toila
bu.de elet, uzrv-|i msto nich na polch zlat et? Zraji s n, dumn moje,
lepvli domn
posledn to ohlas prchajc mladosti, ustoupilo innosti. Nechci bt jen listem,
mu ivotu lid
nbr kvtem na spanilm strom svho nroda'..* nismu vznikala

* Vybrarr spisy Karoliny Svtl,sv. B' l959. ryol.t:y4..

* Nkolik slor

122
mnohoradost.
Svtl dva|a celou svou tvorbu do slueb mravn vchovnho
nesla smrt
kolu umn, usilujc o to, aby ila mezi teni ulechtilost a krsu.
trpla ne.
Touila pomoci tomu, aby byl ivot lep,rc jak sama proiIa, a aby Se vy-
ani nzory.
rovnal pedstavm, o nich snila. Brnila se zobrazovn ,,malichernosti..
, s nimise a ,,vednosti,, vota a snai|a se ukazovat ,,vy..pohled na svt, kter by
touila
povd.
odpovdal velidskm zjrnim a v nrr' by se spojoval prospch vech lid.
tst
a eneso.
Psala, e ,,nen pravm bsnkem a povolanm spisovatelem, kdo nevid ne
vstpostaly
skutenost, to jest vci pouze tak, jak se naim smyslm pedstavuj. Kdo jen
tmto zpsobem jest s to na svt a lidi hledti, popeje snacl dosti dobe v jed.
ry.Sama na notlivostech, ale nepod nrn nikdy o nich obrazu celistvho, kde z roje
a pi vstupu
zjev obyejnch vyplv nzor vy,z nho by se vyloupla mylenka v nm
nemui
skryt, astnprojeven * mravn, veplatn to zkon lidskosti...*
velkivotrr
Sv pojet ivota vykldala Svtl v povdkch nebo romnech asto p.
emancip aci
mo. Nechvala hovoit postavy o problmech a jejich sty vyslovovala vlastn
otchtootz.
nzory. Dokazova|a, e nejcennj vlastnosti a nejvce mravn krsy je ulo-
(Kvtyl867),
eno v prostm lidu, kter ije pirozen a zdrav, a e zv|t v Podjetd,
ctn.Svtl
V tomto kraji na nrodnostnim rozmezi, je pojet ivota jet ryzej ahlub.
sena zalo-
Naproti tomu odsuzovala citovou vyprahlost a sobeck utilitarismus vldnouc
snahyvedly
v manskch salnech a rodinch. Pokouela se ve vsunutch vahch
obsahuve sv
rozbrat tak specilni otzky nrodnch djin a nrodn filosofie nebo probl.
spch
my nboensk a umleck. Ale pedevm v'vjadovala svou pedstavu o ivot
pravloha
prostednictvm romnovch hrdin. Do jejich charakteru soustedbvala
ulechtil mravn ctn a pirozen ivotni nzory, Dobrm smyslem pro
idalosobn
jejich psychologickou charakteristiku a obdivuhodnm nadnm vyprvt
mN e r u d o u
a spltat dj dovedla jim vdechnout dui a dtjim psobivow' a psnou
dosvduje,
velikost, take zv|tnmravn silou a odhodlnm obtovat se pro druh zisk.
naznauje,
vaji zjem ten' V tchto romnovch postavch vyjdila rovn autorka
velkchspiso-
nejsilnji svou vru v dobro a dychtivou touhu harmonizovat vechny city
dvrn
a vechny vzta|ty mezi lidmi.
veejnost,
ovem tato ulechtil a porn, le utopick snaha o rnravn vchovu
,,v obtovn
spolenosti byla nejvce poplatn dobovm nzorm. Nebo pedstava huma.
touhupo kr.
nismu pojman pevn bez socilnho zetele a idel harmonickho souladu
mezi liclmi, o nich se domlela, e p|at absolutn, nemohly sprvn oriento-
isloryrozlou- vat ve spleti podstatnch spoleenskch otzek. Pateticky osnovan charakte.
posln
ristika jejch postav sice mila oste proti pokryteck a hrub buroazn
i, kdojich
morlce, toilana ni, ale nepomhala inn utvet, jak se autorka v nej-
dumn moje,
lepvli domnvala, morlku, kter by vedla k spravedlivjmu a svobodnj-
btjen listem,
mu ivotu lidu. Mezi skutenost a mezi jejm idelem etickho huma-
nismu vznika.la tak trhlina, je se v prbhu rostouc tdn diferenciace stle
prohlubovala.
* Nkolik slov o vznamuiiteratury,VybranspisyKaroliny Svtl,sv. 7, 1959'

123

i
 'valy zasadit
Urnleck vrojatnost dl K. Svtl byl'a zvis| pedevmna tom, kolik Posta
ivotnreality v nich dokzaLa autorka umlecky vyjdit. Kde se vce sou. tchto saln z
stedbvala na eenproblma kde j slouila kresba ivota spejenom jako neekanma n
pozadi, tam pevldala utopinost mylenkovhoobsahu a obraz reality se pokraovaiy v lir
rozp|,flaLv abstraktnclra vnchmorlnch problmech;tam si taknejvce vyumlkovanho
pomhala pi charakteristice postav i pi spdn dje nhodnmi nebo do. nesouhlas s mori
konce tajemnrni motivy. Naproti tomu nejsilnjumleck psobivostido- problmech dva
slrla v dlech, v nich se dovedla pln opt o svosobn zkuenostia o sv souasnhoivot
poznn, v nich ukza|a,jak lid skutenmysl, cta iji, a v nich zachyti|a Zhy objevl|a
s bystrou pozorovatelskou schopnostspoleensk prosted a celou jeho osobi- tench postav, s
tou atmosfru.Na samm zatku literrn drhy byl u tak ustlen zkladn vn, sc zlibou st
okruh jejch ivotnch zkuenost.Prosted praskch manskchrodin tradici. Tyto ltk
v pedbeznov dob a prosted pocljetdskpedstavovaly dvoj hlavn Nkolik archz ra
ltkovou oblast jejch povdek a romn. kronikl (Cyrilome
tch malomstskj
pit a vystihnout s
P r z a z e i v o t a m a n s k P r a h y statnou myslitelsl
Zajmavch a
Kdy se na konci padestch let zaa|objevovat pod povdkami otisko- rzu lva|a Svt
vanmi v rznch asopisechpseudonym Karolina Svtl, ekalose od nov vjet novelistickor
autorky,e pib|itenmivot vychspoleenskch kruh, nebo s p o l e e n s k r o
ji k tomu pedurovaladobr znalost tohoto prosted.Przaze ivotav man. vala pedevim zi
skclr rodinch skuten tak pedstavovala zprvu hlavn ltkovou oblast tenm urir .
jej tvorby. Takzvan salnn novely, jako byiy napklad Sestry(obrazy ve odpovdal n
ivota iB59)' Spolenice(alm. Mj 1859), Nkolik dnze iuotaPraskho hejska platn mylenky,
(Lumr 1863)' Rolcest(1866) lily,ovzduv elegantnchsalnech zmon K prvnm ror
mansk a aristokratickspolenosti'ovem K. Svtl, je zaina|aspole- stolet. Pklady t
n s mjovci a shodovala se v podstatnch otzkch s jejich vztahem k ivotu, dob chtla ps
nemohla se spokojit jenom vrnm, aIe nezaujatm popisem ivotrrhosq'lu eka(IB6L) vyt
tchto kruh. Netajila se ani ve svch dlech nesouhlasem s malichernost roku 1B4B hrdi:
jejich pzemnch zjmtl, s hrubost mravnho ctna s jejich nacionln lho. a rozmailosti pr
stejnosta ukazova|a nezahalen,jak se pod pedstranmi city a pod uh|aze- kter se snaila'
nmjednnm skrv bczcitnsrdce a povrchn a egoistickpedstava o svt. oporu tePrve m(
nrodn ctna;
Jako jedin sla schopn zulechtit prosted salnn spolenostivystupo-
vali v tchto dlech K. Svtl ideln hrdinov, nejastjieny, vynikajc Na sait(I.{rod
obtavosta ryzimi city. Je tomu tak i v nejznmjz jejch potenchnovel, vovno nkolike:
v Ldscek bsnkoai (1860);bezmeznhrdininaoddanosta lska nezastavujese se dostv tich
ani ped smrt, aby tm uvolnila ,,kdla.. umlci, kterhomiluje. Avak ani eskch vlastenc
K. Svtl se nepodailo s spchempekonat vechnaskal,kter stla ped Svtl v dob r.
przou tohoto typu. ivot vychspoleenskchkruh, pevn svzan kon- edesch a sed
vencemi a etiketou,poskytoval toti mlo zajmavchsituac,kterby umoo. rni a osvcen

124
na tom,kolik .valy zasadit
postavy a pbhy do vrohodnhormce. Charakteristika hrdin
sevcesou. tchto saln zrstvalajenom v obecnch obrysech a jejich vvoj se dl
jenomjako neekanmia nlrodnmi psychologickmi zvraty. Salnninovely K. Svtl
reality se pokraovaiy v linii tradinch novelistickch prz, bylo v nich tak hodn
sitaknejvce vyumlkovanho v kresb postav i v rozvjeni zp|etek; ale pesto kritick
nebo do- nesouhlas s morlkou vychkruh a radikln mylenky o nejrznjcr
ivosti do- problmech dva|y jim osobitou tvnost i zahrocen proti typickym r|srim
iaosv souasnhoivota v manskchrodinch.
ichzachytila Zhy objevila Svtl dalzajmav zdroj umleckch ltek: osudy sku-
jehoosobi- tenchpostav, s nimi se v manskch clomech seznmila, a otcovo vypr-
zk|adni vn, sc zlibou se vracejck historii rznch praskchpalc nebo k rod.ov
rodin tradici. Tyto ltky zpracovala strunve dvou drobnjilipracch nazvanch
dvoj hlavn Nkolik arch1 rodinnkroniful (alm. Mj 1862) a
Jeit n[ohk archz rodinn
(Cyrilomet' alm. 1863), sloenchz kresby voln seskupench rzovi-
kroni|."1l
tch malomstskch postav' jejich prostednictvm se autorka snaila pocho.
pit a vystihnout specifickrysy eskhonrodnho clucha - obtavost' samo.
statnou myslitelskou hloubavost, psnou mravnost a povahovou ulechtilost.
Zajmavch a astospletitch nmt memorovho a autobiografickho
i otisko- rzu uva|aSvtl i v dlech vthorozsahu. Snadnost, s n dokza|a roz-
seod nov. vjet novelistickou fabuli, dua|a pedpoklady k tomu, aby se pokusila napsat
h,nebo spoleensk romn. Podobnjako tehdy K. Sabina nebo c. Pfleger,t"do.
v man- vala pedevmzmr podat mnohotvrn a irokobraz spolenosti,piblit
oblast tenmuri sekkulturn historie nroda a jeho mylen,kter iy ,ro-
(Obrazy ve odpovdal na vnasovproblmy a vedl tm k pochopen obecn
hejska platn mylenky,je by mohla pomoci reform spolenosti.
zmon K prvnm romnm si Svtl vza|a nmty z doby na pelomu 18. a 19.
a spole. stolet.Pklady nezitn,drobnosvtova vlasteneckprce v pedbeznov
k ivotu, dob chtla psobitna spolenostna potku edest"hl.t. Y romn Prunt
stylu Ceka(186|) vytvoila v rmci .,yuoj. nrodnho obrozen a k revolunmu
roku lB4B hrdinku, kter se brnila a vzpra|a proti drsnmu
sobectv
lho- a rozmailosti praskpatricijskrodiny, maskujcse ctihodnosta bigotnost,
pd uhlaze- kter se snai|avymknout se ze zhoubnho dosahu tohoto prosted a na1ez|a
o svt. oporu teprve mezi prostm venkovskm lidem, uchovvajcm si neporuen
vystupo- nrodn citn a pirozen zpsob ivota,Podobn smysl ml takdruh romn
lynikajc Na suit(Nrod l864). Formou vzpomnkovctrzpisk bylo v nm pedsta.
novel, vovno nkolikermansk prosted (na malm mst a v Praze), db nho
vujese se dostv tjch a pasvnhrdinka, a v protikladu k nmu opt zancen prce
Avakani eskchvlastenc.Jin dv etapy boje za prva eskhonirod'a pipominala
stlaped Svtl v dob rozjitench sttoprvnch proticrkevnchboj na pelomu
kon- edesch a sedmdesch let, kdy ukazo,,u,;uk v lB' stoletpronikaly libe-
byumoo. rl'n a osvcenskmylenky do ideologie pokrokov lechty a manstva.

125
PoslednpanHlohouskd(Svtozor1870) vyprv o odboji skupiny osvcenskch sfru dom, obch
aristokrat proti feudalismu, lpovstn robotujcho selskho lidu, tlu. postihla malom
moadu autorinch myleneko lidskosti a o smyslu eskchdjin a pokou .
scny z historie
se vyloit deistick pohled na svt. V romn ponekoudkrtlouna (1872) ovem vechn
zpodobnila pak autorka ohlas francouzsk buroazni revoluce v echch ze star Prahy, z;
a innostzedn proti intrikm jezuit. Avak pes aktuln ideov zamien lenosti,nepsob
patily oba tyto romny mezi dla nejvce zatien mechanismem nhod, teristika postav'
tajemnosta opotebovanch vyprvskchrekvizit (tajnchodby a zmny dje; asto vak 1
osob, intriky a psahy atp.). nezidka ve chvI
Vechna prza K. Svtls nmty ze ivota mansk Prahy byla osno. zasahuje asto ru
vna na vraznm kontrastu. Na jedn stran byl se silnm kritickm rozumov konstrr
patosem a s psnmi odsuzujcmislovy zobrazovrt tsniv a chmurn ivot Svtl bez osobn
v pTostedplnm sobectv a chamtivosti, ledov bezcitnosti a licomrnosti, kho humanismu
na druh stran stl svt hrdin toucichpo volnm, svobodnm a citov bho sil v rac:
istmvyiti, svt hrdin, kte pinej mezi lidi svtlo a tst.V rom. povry, v esko
nech, kterlilyivot v honosnch palcch a v elegantnchsalnech, se vak revoluce, v lidov'
Svtl vtinou nedokzala oprostit od nevrohodnch djovch a charakteri. 1848.
zanchablona neubrnila se ani sentimentlnmtnm. AIe tam, kde mn Tebae u d
filosofovala a kde zvolila jednodudj, kde opustila prosted afektovanho zaujetmvyprvi
patricitu a obrti|a se spek svtu prostch lid, byla jej prza mnohem manskch rodi'
pravdivj.V ad drobnch i vtchpovdek ze vota star Prahy se j ta starPrahy, por
astopodai|o ukzat vrojatn a se zvltnmpatetickm i zrove humor- vniv a matn
nm zabarvenm, jak propast dl star pojet vota,smutn, malichern zttt charakteru
a omezujclovka, od touhy po upmnch citech.
Nejznmj z takovch prz je povdka ernj,Pete& (Svtozor 1871),
vroucn a s hokm a tesknm humorem vyprvn pbh dvou mladch
milenc, Frantika, kter ije bez rodise svrznm bratrem knoflkem
,,ernm Petkem..,a Stziky, dcery bohat hostinsk.Rzovit prosted Vedle povde
krmk na Koskm trhu i postavy jsou charakterizovny s velkm smyslem Karoliny Svtl
pro detailn kresbu a pro odstnnoupsychologii. Celm dlem prochzi proti. vesnick prz
klad temn a tk atmosfery bohathomanskho domu a radostn,svtl Svtl se naT
nlady provzejic lsku milenc, jejich tk do svta i jejich marn odpor vila Podjetdtr
proti spoleenskmpedsudkm a starm tradicm. jet neporuen
Jet v mnoha dalchpovdkch psanch v sedmdestch a osmdestch pravideln a d
letech vracela se Svtl k zkladnmu konfliktu sv przy a zachycovala jej opadval z li p.
s ostrm rozvrenmsvtel a stn.Rozmanitmi pbhy a postavami z kruh lid. Studovala z
bohathomanstva nebo drobnch staromstskchobchodnka emeslnk chala jejich vypt
ukazova|a, jak v nevldnmovzduchtivosti po majetku' sobectv a pove- o ve ne hon
nosti trp ti, kdo chtj prost lidsky it.Tak napklad v povdce Purkmistro. prost lid, a s
aicKat2nka(alm. Souzvuk 1B74)shumorem a satirou vykreslila samolibhoosc- udrel na esk
kho purkmistra stojchov cest lsce svdcery. Jinde vylilabarvit atmo- eskoue,esk

126
 owcenskch
sfru dom, obchod, ivnost a ulic star Prahy v prvn polovin 19. stolet,
lidu, tlu-
postihla malomck rz tehdejho vota a podala tak smvn i tragick
djina pokou
scny z historie vnitnch otes a pesun prask manskspolenosti.
krdloma (1872)
ovem vechny povdky a romny K. Svtl s nmty ze souasn nebo
v echch
ze star Prahy, zaznamenvajc zmny v ivot a v mylen manskspo-
zamen
lenosti, nepsob stejnsiin. Nktervyznauje citliv psychologick charak-
ismemnhod,
teristika postav' jsou rozmanit v kresb prosted a vrohodn v rozvijen
a zmny
dje; asto vak psala Svtl narychlo, aby vyhov|a poaavkm redaktor,
nezdka ve chvlch vyerpn a jenom s nejvtm pemhnm. Do jej przy
bylaosno-
zasahuje asto ruiv sloit a peit apart tajemnost a nhod i chladn
kritickm
rozumov konstrukce, je sleduje apriorn danou tendenci. Le nikdy nepsala
chmurn ivot
Svtl bez osobnho zaujeti. Do vech svch dl vkldala svou pedstavu etic-
a licomrnosti,
kho humanismu a pokrokovou djinnou koncepci. Nachzela koeny soudo.
a citov
bho sil v racionalistickm vkladu svta, kter nahrazoval nboensk
V rom.
povry, v eskobratrskch tradicch, v liberalistickch idejch francouzsk
se vak
revoluce, v lidovch zdrojch vlasteneckho ctn a konen v heslech roku
a charakteri-
IB4B.
tam,kde mn
Tebae u dnes patos tchto dl, je ve sv dob siln psobila citovm
ektovanho
zaujetm vyprvky, na mnoha mstech vyprchal, je v prze K. Svtl ze ivota
iza mnohem
manskchrodin mnoho strnek, je podvaji zajimav a vrn obraz ivo-
Prahy sej
ta star Prahy, pomalu se mnc ve velk msto, a je jsou svdectvm autoriny
humor-
vniv a marn revolty proti temnm strnkm soudobho mctv,proti
malichern
ztrt charakteru a proti upadajcmu nrodnmu a mravnmu ctn.

lBTl),
dvou mladch
Prza z Jetdu
knoflkem
prosted Vedle povdek a romn z manskPrahy pedstavuje hlavn st dla
smyslem Karoliny Svtl, a to st umlecky nejvznamnj a dodnes nejtenj,
proti- vesnick prza.
, svtl Svtl se narodila a il'a v Praze a dlouho nezna|a venkov. Poprv navt-
marnodpor
vila Podjetd teprve v lt lB53 a tamj velkolep horsk krajina a svi,
jet neporuen proda ji rzem okouzlily' Jezdi|a potom do tohoto kraje
a osmdestch
pravideln a o r. lBB7. Pozvolna, jak lpe poznva|a lidi a jejich nitro,
ala jej
opadval z n pocit stsnnosti a svala se s radostmi a starostmi obyejnch
i z kruh lid. Studovala zvltnosti v jejich zpsobu ivota a v jejich ei a rda poslou-
a emes]nk
chala jejich vyprvn. Zanedlouho se ctila vJetdu jako doma. Uvdomila si,
a pove-
o ve ne honosn prask spolenost stoj charakterem a mravnm ctnm
Purkmistro-
prost lid, a s ctou se dvala na tento zapomenut sv&zn kraj, kter se
sosac-
udrel na esko-nmeckm nrodnostnm rozhran jako hrz, zachoval si
barvitatmo-
eskoue, eskzpsob ivota a intenzvn vdom nrodn tradice.

197
 Jakmile se na konci padestch let vydala Svtl na spisovatelskoudrhu, krt ohrazova|a
zalll.apst tako lidech zkraje, kterj pirostl k srdci. Sledovala pitom hlavn jejch postav a p
c l v a z m r y :s n a i l as e p o d a t v r n o u c h a r a k t e r i s t i k u j e t d s k h o tazova|a svjhla
lidu a zrove.pomoci eit e tick problmy, kter povaova|apro svou doucno, aby sp
dobu za nejdleitj. Aby mohla sprvn vystihnout zvltnostlidovch postav, vednho vota,l
sbrala a zapisovala si detaily pznanpro podjetdskzvyky, kroj a e ztovevzory, k
a vmalasi pestra mncse scenrieprce a ivota, Prochze|a se po okol, jejich ideln, pl
aby si zapamatovala podobu staven a vesnic a aby se seznmila s tvnost ale vybrala ze sI
krajiny, zravei romantick s vysoko se tycmJetdem,s hlubokmi lesy pedstavu o ideh
a s prudkmi boukami, i poklidn, pln mrnch zkout, zelench strn nosti a tdnho a
a barevnch nladovch odstn.Ale Svtl chtla proniknout pod tento problm celhol
zajmav rz kraje ke skutenmu jdru lidu, kterspatovala v jeho etickm Byla pesvd
pojetvota..,,Kdochce lid poznat, pochopit a ocenit,nesmsetoho zaleknout, jak se v man
e m ruce hrub,plny mozol, eje vedrem oplen, e chod bos, e v jeho citn,jak se roz1
r,razechnen hladkosti. Mus pisednouti k jeho krbu a hledati v nm to jdro, nutn oslabuje pll
z nl;'or,yrstjeho ivot rodinn, koen to ivota naeho nrodnho. Nepo- teba najt novz
d'v je lovku na dlani; kdo je chce najti, mus hodn hluboko shnouti I lenostvkliduar
a s nm nkdy dost pracn zpoliti, neje ze sebe vyloupnouti d...* a obtavosti. Z
Hledn mravnho ,jdra,, lidu tvo vlastn zk|adjetdsk przy me uchovat zd
K. Svtl. Autorka se snaila postihnout, jak se postupn utvelo lidov hodnoty mravn
mylen a ctn,jak se v nm vrstvily tradin povry a zvyky,jak hluboko stv ani na hmot
tkvl v jeho koenech racionalistick pohled na svt, pbuzn deismu, a huma- a v souladu.
nismus, kter vywozovala z psneskobratrsk mravnosti. Napovdala, jak se Pojet ivota, j
pod slupkou povr, obyeja tajemnostuchovvala a proiovala moudrost sloit a rozporn
a zkuenost generac. Na toto jej pojet siln psobilo lidov vyprvn. buroazni morlk
V nm narstalyhrdinskrysy postav a jejich osudy se dramatizovaly do bje. odre|o zrovet
slovnch rozmr, nebose v nich oslabovalo a ztrce|ovechnonepodstatn hledu na svt a vir
nebo mlo poutav.Svtl zachovala s velkm porozumnm prolnnskute. rovin. Bylo v nr
nosti s mtem, dvajcjasnji, vraznji vyniknout obrysm du, kte uro- mu zlepeni ivot
val vztahy lid a dval objektivn mru jejich mylenkm, citm i skutkm. a romnech z Je
Ztlesovala postavy' kter nejlpe pedstavovaly charakteristickrysy pod. pedstava o mor
jetdskho lidu. Neloj tedy - takjako mnoha pozdjmrealistickm prozai- div obraz ivota
km - pedevmo obraz ivota, br o vrnou kresbu nevednchlidovch lid i apriorni nz
postav. Hledala a zpodobov ala ,,typy,v nich by semravn,nboensksociln V jetdskprr
rz doby nejjasnji zobraz7l,,.** Je v n podstatn
Kde brala Svtl pedstavu o sprvnm,idelnm du mezi lidmi, podle bylo v prze kresl
ni vybira|a a uzpsobovala sv hrdiny? Nalzala ji vskutku formovanou skch przch do
v povaze jetdskho lidu? Vdy se pi etbjejho dla ctilo, e v nm nen nn, vykldat jej
pollze hol skutenost,ale eje k n nco pidno. Autorka sama se mnoho. pedpoklad a spc
* Z vodu k romnu Nemodlenec.
* Z |iterrniho :
**ZdoslovukFrantin.

128 g-Djiny esLliteratury rI]

 u drhu, krt ohrazovala proti vtkm, e idealzuje. Tvrdila, e zkladem vech
pitomhlavn jejch postav a pbhjsou skutenudlosti a ivlid. Avak zrove zd'il.
jetdskho raziovala svjhlavnmyslukazovat ivotu vzoty|,,Jest ovempedevm
pro svou doucno, aby spisovatel pihlel k monosti,pravdpodobnosti a skutenosti
postav, vednhoivota, avak pitom nevyhnutelno podati vednmuonomu ivotu
zrove vzory) k nim m thnout.,,*Zobtazovala postavy tak' aby vynikla
, kroj a e
sepo okol, jejich ideln, pkladn strnka. Nespokojovala se tm, co vidla a co pozna|a,
s tvnost ale vybrala ze skutenostito' co odpovdalo jej apriorn pedstav. A tuto
i lesy pedstavu o idelnm svt utvela nikoliv nazkladkritickanalzyskute.
strn rostia tdnho a historickho stavu lidu, nbr podle svch nzor na een
pod tento problmcelhosouasnho nrodnho vota.
vjehoetickm Byla pesvdena,e rozhodujcje ozdravn morlky. Trpce pociovala,
zaleknout, jak se v manskchrodinch, kter vidla kolem sebe, otupuje mravn
bos,ev jeho ctn,jak se rozp|v zvazlost mravnch zsad, a uvdomovala si, e se
vnmtojdro, nutn oslabuje platnost nboenskchpojm. Vyvozovala z toho zvr, eje
Nepo- teba najt novzsady a zulechovat mylena citni lid, aby se udrela spo-
shnouti lenostv klidu a v rovnovze. Proto poukazovala na potebu nezitnosti
a obtavosti. Zdttazovala, e jenom dslednplnn pijatch zvazktt
i
przy meuchovat zdrav vztah mezi lidmi. Protoe pojmala jako nejcennj
i hodnoty mravn istotua upmnost srdce, pipomnala, e nezl,e na bohat.
lidov
jak hluboko stv ani na hmotnch podmnkch, aby lovk a spolenostili ulechtile
a huma- a v souladu.
a, jak se Pojet ivota,jak je obsaenov jetdskprze K. Svtl,bylo tedy znan
moudrost sloita rozporn. Byl v nm obsaenprudk odpor vistinnm strnkm
vyprvn. buroazni morlky a pmo obdivn cta k lidu. Ale autorino pojet ivota
do bje. odrelo zrovet nedslednosta neschopnostpekroit meze buroaznhopo-
nepodstatn hledu na svt a vidt stednproblmy,jinak nejenom v abstraktn morln
skute. rovin. Bylo v nm takmnoho utopismu, kter si namlouval, eke skuten-
kteruro- mu zlepeni votastaista ulechtilsrdce a prost mysl. V povdkch
i skutkm. a romnech z Jetdu se proln s|o,itsplehledisek a zrnr: abstraktn
pedstava o morlce a pronikav pokus charakterizovat povahu lidu, prav-
rysypod-
ic$m prozai- div obraz ivota a idea|izace postav, schopnost pochopit mylen a ctni
lidovch lid i apriorni nzory,
sociln V jetdsk prze vynik|anejvraznjii autorinaumleck osobitost.
Je v n podstatn mn pejathokonvennholiterrnho apartu, ne tomu
ilidmi,podle bylo v prze kreslcprosted praskchdom a saln. V nejlepchjetd-
formovanou skch przch dokza|a Svtl charakterizovat postavy psychologicky odst-
v nm nen nn, vykldat jejich v,fi,in ze skutenchzitki a pirozench povahovch
semnoho- pedpoklad a spojit zobrazovatjejich mylena jednn. Pln v nich uplat.

* Z |iterrniho soukromr'

g-Djiny literatury III.

esk 129
nila bohatou antaz,je j pomhala osnovat s velkou fabulanpestrost destch letech
vyprvn pbhy. Aby doshla vtpirozenosti, zabarvova|a jazyk dialek. jako Kresful z Jett
tismy a lidovmi slovmia oproovala vtnou stavbu, aby se piblila lido. velkch gest, jsou
vmu vyprvni; vedle toho vak uvalai iroce,biblicky lennchsouvt povahy, ukazujc
s velebnou intonac vt i ustlench metaforickch kli,je psobilanadne. ky skromnch lid,
sen a umle. Avak vsledn dojem tchto prz je patetick oslava prostho a kdo se chovaj 1
eskholidu a prudk odsudek souasnplan a drsn mansk morlky. vymykaly nkteror
kresleny s vt ps;
zatmco v onch l
Poadful je vyprvn v poz
klidem; zatrnco 1
Tvorba K. Svtls jetdskminmty zahrnuje rznprozericktvary: ukazuj obrzky ze
povdky novelistickho typu, kresby zajimavch postav' dramaticky zachycen se v Jetdu pih:
scny i romny. od potku a do konce svtvorby psala Svtl povdky. v tchto okamicc
Byly vtinou pesn lokalizovny do rznch mst v Podjetda vychzely Je tomu tak v c
ze skutenchudlost.Jejich zkladem bvala obvykle charakteristika postavy kde se dv eny do
vynikajc vzcnmi vlastnostmi, svrznm ivotem nebo osobitmi n. naznaujc, e se
zory na svt. Prostednictvm tchto obraz snaila se pak vystihnout rysy autorin povdce
piznanpro povahu podjetdskho lidu. ze sedmdestch le
Hned v prvnch povdkch ukazova|a,jak tsnje tamjlid spjat se svm idylick obrzek
krajem a s jeho tradicemi, e jej ne|ze bez tragickch dsledkpenstani jemnou lskou a p
do ciziny, ani do jinch, teba bohatchpodmnek, nebo ,,vudejinde se velk psychologickr
mu zasteskne a ivot znechut... SeJka (Pose| z Prahy IB59) vyprv pbh pro kus pole ajak
dvete,kter umr smutn a teskncpo domov v Polsku, a Lesn panna 1879) charakterizu
(Boleslavan 1863) zachycuje neblah osud dvky provdanza hrabte. a dvn. Nejvzna'
I v ostatnchpovdkch psanch na potkuedestchlet vracela se Svtl vesnickch lid, osc
optovn k zmru nakreslit obraz eny vynikajcmravn a citovou ulechti. a bolestncity i sv
lost, kter pin obpro toho, jej miluje. Ve vyprvni o krejkoa Anece dlu.
(l860) obtuje hrdinka z lsky ivot. Nejvraznji pak vyjdila Svtl hrdin. Na konci sedmc
sk rysy eniny povahy v povdce Skaldk (Lumr 1863)' zamenpolemicky dla i jetdskchp
proti mckmumorlnmu pokrytectv a proti zl vli, kter zasahuje vtinou vak ladn
ruiv do lidskch osud. Rzice se poda lskou, laskavost a srdenost zachycujc podiv
pivst na dobrou cestu zlho,vemi opovrhovanhoa oputnho,,skalka.., povdka ,( u1lpraao
a|e zloba lid a jejich nepejcnnedvrazpsobujeobma netst. Neobyej. zauja|Svtiou no
nou povahu prostholamae,kter ije o samot a je jakoby srostl s okoln tedy pedvst zvl
prodou a kte si utv ryz nzor na svt, nakreslila v povdce Lamaa jeho kch vesnic. adu t
dcera(Zl. Praha 1864). vnskchlid pojala
Dalvvoj povdkovtvorby l(aroliny Svtldila sn aha zachytit zvolenou V povdce Josef
postavlr tak, aby psobila co nejvrohodnji, aby nenlanad okol,jako by v pbhu nazvan
by|a z jinho svta, a aby organicky souvisela s celm socilnm prostedm. ova dcera vd kv
Nejvthozdaru doshla autorka v ad vrcholnch povdekpsanch v s e d m- zaikva a koeni

130 g'
 pestrost destch letech, z nich hlavn zaadi|a sama pozdji do zvltnhocelku
jazykdialek- jako Krub1 z Jetd(1BB0). Maj jednodudj bez umlch zpletek abez
piblila
lido. velkch gest, jsou to skuten,,kresby.., soustedn na pesn zachycen
souvt povahy, ukazujcivot v celsloitostia drsnosti.Jsou to vldncharakteristi.
nadne- ky skromnch lid, kte se ctastnj
a spokojenj neti, kdo ijv bohatstv
prostho a kdo se chovaj poven.Zatimco v prvnch povdkch se hlavn postatvy
morlky. vymykaly nkterou svou vlastnosti z bnhormce, byly postavy pozdj
kresleny s vtpsychologickou odstnnosta rozmanitost povahovch rys;
zatmco v onch byl autorin tn vtinou citov zanicen, a nadnesen,
je vyprvn v pozdjchpovdkch neseno spepochopenm a smvnm
klidem; zatimco prvn se sousteovaly hlavn kolem tragickch zp|etek,
tvary: ukazuj obrnky ze sedmdestchlet ponejvces lehkm humorem, co vechno
zachycen se v Jetdu pihzv kolem nmluv a kolem svatby, neboSvtl soudila, e
povdky. v tchtookamicchsenejlpeodkrvjdro lidskpovahy.
avychze|y Je tomu tak v dramatickm dialogu nazvanm Veer u kor1lta(Kvy lB70)'
postavy kde se dv eny dohaduj o svatb, i v krtk povdce Nmluu1l(osvta |B72),
ombimi n. naznaujc, e se lidsk tstned podle majetku, a stejn i v nejznmj
autorin povdce vbec, v Hubice(Osvta 1B7l). Rovn dal prce
rysy
ze sedmdestchlet maj podobn rz. NebokaBarbora (osvta lB73) podv
spjatsesvm idylick obrzek ivota a umrn dvou starch prosk,astnchvz-
penstani jemnou lskou a porozumnim. ,,Pila do rozumu,,(en' listy 1B7B), kresba
jinde se velkpsychologickhloubky, vyprvi o tom' jakje bez lsky provdna dcera
pbh pro kus pole a jak se pozvolna z vdnostirod lska. Teta Vauincoud(Ko|ea
a hsn panna lB79) charakterizuje zatrpklou vmnkku, stle vrnou lsce, byzklramar.
a dvn.Nejvznamnj,,kresby.. z Jetdpedstavuj celou galerii prostch
seSvtl vesnickchlid' osobitch povah, nalzajcchvednradosti a strasti, radostn
ulechti- a bolestncity i svjsmysl ivotav obyejnm, ale citov bohatma pracovitm
Anece dlu.
Svtlhrdin. Na konci sedmdestch let se zanalpozvolna mnit tz ce|hoautorina
polemicky dla i jetdskchpovdek. Pokraovalysicejet kresby podobnpedchozm,
zasahuje vtinouvakladnspetragicky, jako napklad Diuousou(a|m. Zora lBB2)'
a srdenost zacbycujici podivnskou, z|ou, a zvrcen mamonskou rodinu, nebo
povdka,( u1lprauoudn (Osvta lBB4). Avak v osmdestch letech
starebrafut
,,skalka..,
Neobyej- zaujal Svtlou nov zmr,,,totizachytiti poslednpvodntypy zdejkrajiny..,
s okoln tedy pedvst zvltn postavy, kter ke konci stolet rychle mize|y z es.
Innoi a jeho kch vesnic.adu tchto plnovanch drobnch portrtsamotskch a podi.
vnskchlid pojala pak do cyk|u Prostdm2sl,kte vychze| roku l BB7 v osvt.
zvolenou V povdce JosefJosef charakterizovala poctivho ostchavho proska,
olol,jako by v pbhu nazvanm Kterak se dohodlivyprvla o tom' jak se umnn rycht.
prostedm' ova dcera vd kvli sirotkm, kter si oblbila, v ern diuiznje nakreslen
v sedm- zaikvaa koen, kterhoteprve lska osvobodod marniv touhy po npoji

131
nesmrtelnosti;v povdce,,Vtrn,,(Lit. prmieUB 1BBB)je podna charakte- Ve svch ror
ristika iva pmoardvky s osobitmi nzory, Tmito obrzky neobyej.
svrzn postavy
nch postav Svtl znovu ukazova|a,kolik poezie se ukrv v ctna v smle.
Jetdu. Podle vy
n prostch lid.
aby se v jejich sku
Vedle tchto obrzk vynikajcclr povahokresebnm mistrovstvm psala
n otzekspIaV(
vak Svtl v osmdestchletech stle astjipovdky, vracejcse k tajuplnm zmr. obdivn
a spletitm pbhm a ecrizn asovproblmy filosoficknebo etick propast je rlr^ezi z
(nap. Meluzna nebo Poslednpousteanice). Stupovan tendennze tel se dlu a rrrezi af<
v nich spojoval s vykonstruovanm a nepravdpodobnm djem a byly to u kruzch. Svtl o
vce problmovnovely' pouze lokalizovan na venkov' ne skutenvesnick podjetdskho lit
povdky, takeznamenaly v autorinvvoji krok zpt. hospodsk zaos
Dlouh ada povdek, ktervychze|y v asopisecha pozdji byly sdruo.
romnech sledova
vny do kninchsoubor,pedstavuje tedy rznorod celek. Na jejich aso- jaklze lpe hospo
vm sledu je znt vvoj autorina prozaickho stylu i stn jejho neast. e tyto vsuvky ru
nhoosobnhoosudu. Ale ty nejlepsplujjej zmr ukzat, e ,,jestskute. vala), ale pesto r
n vce mravn sly, vce lechetnpesvdenosti,Domrn i hlubpojmut, Hned prvn k
jasnj rozumn a dslednjeenasovch otzek v lidu naem ne
spchem. Zain
v kterkoli jin vrstv nroda eskho..'*Kreslen povahy vyrstajv nich ukazuje charakter
organicky Z obrazu zvltnho rzu podjetdskholidu a ukazuj, jak se dramatick, ne
v jeho prosta velebn mravn krse zrcadl zkuenostigenerac,stle znovu matu mezi pravic
hledajcchv tkprci i v pevnmsepts krajem a s prodou pozemsk smysl cemi, ohledy na
jeho podstatu v plnn povinnost' v obtovn pro dru.
ivota a nalzajcch
lsce. Ti sted
hho a v upmnch a laskavch citech. a povahopisnm s
do statku a oeni
S bolestnou drsa
Romdnl
v jeji povaze sl
s Antoem nesne
Nejvtho spchudoshla Svtl pti jetdskmi romny. Z prce a pirozenjednaj
na romnech o nrodnm obrozensi pinela zkuenost,jak poutav rozvjet
a zklamn vroucj
dj; najetdskchpovdkchse nauilazobrazovat prosted,kreslit vesnick aby prospla tomr
postavy' vo|it zajmavscnya uivat krajovch prvk. V jetdskchrom.
kho romnu vy2
nech, kterpak napsala krtce za sebou od konce edestchlet, zdailo se j
a vyp|v z nho
u ns poprv v romnov form slouitpirozen a mrn zvanou spole.
pokrytectv a z| s
enskouproblematiku s vraznou kresbou postav a s pitalivm a spdnm
mn, ecna pc
djem. Nevytvoila jenom tscn,osob a mylenek, spojench nepravd-
stnn kohouta),
podobn vnjmkompozinma djovm rmcem, jak tomu bylo vtinou
otzku manelstv
u K. Sabiny nebo G. Pflegra, ale skutenromn. Ml sv hrdiny, kte byli
prze.
charakterizovni jasnmi a psychologicky vrojatnmi rysy. Ml pevn
Dal autorin
a pravdpodobn dj a tak ukznnou, dramaticky koncipovanou kompo-
konflikt v irms1
zici.
vtven dj a sloi
* Z vodu k romnu Nemodlenec.
lika generacna ve
tc,
 charakte- Ve svch romnech chtla Svtl ukzat (podobn jako v povdkch)
neobyej-
svtznpostavy ijci ve vsch nebo na samotch v jejm zamilovanm
a v smle-
Jetdu.Podle vyprvn nebo podle pamti souasnk volila takovpostavy'
aby sevjejich skutcchco nejlpezrcadlilo mravn ctna samostatnchp-
m psala n i o t z e ks p r a v e d 1 n o s t i , c t i a p o v i n n o s t i . T o v a k n e b y l j e j i c h j e d i n
sek tajuplnm zmr, obdivn charakteristika venkovskho lidu napovdala, jak hlubok
neboetick propast je mezi zdravm, pirozenrn a zrovei vnm pojmnm lidskho
n zetel se dlu a mezi afektovanm a nicotnm ivotem v uhlazench manskch
a byly to u kruzch. Svtl obdivovala zachovalost tradinchzpsoba mravnho ctn
vesnick podjetdskho lidu, ale byla si pitom vdoma takjeho nedostatk,zejmna
hospodskzaostalosti.Z tohoto vdom vyplvaljetdalcl' kte ve svch
i byly sdruo. romnech sledovala. Chtla poskytnout tamjmulidu pouen,chtla ukzat,
Najejich aso- jak lze lpehospodait a podlet se na novm politickm dn. Ctila sice sama,
jejhoneast.
e tyto vsuvky rujednotu rornn (v nkterch vydnch je proto vynech-
e,jestskute. vala), ale pesto nepodceovala el,jemu slouily.
hlub pojmut, Hned prvn kniha, Vesnickj,romdn(Kvty 1867), byla velkm umleckrn
lidu naemne spchem.Zain nadenou apostrofou zapomenutho jetdskhokraje a
vyrstaj v nich ukazuje charakter lidu i poezii jeho prody v plnm svtle. osnovu knihy tvo
ukazuj, jak se
dramatick,neastn pbh manelskkrize, pi nse dostv hrdina do dile.
stleznovu matu mezi pravidly' kter plat na vesnici potvrzovna nboenskmi tradi-
pozemsk smysl cem,ohledy na majetek a stami ivotnmizvyklostmi, a mezi touhou po ist
pro dru- lsce. Ti stednpostavy romnu jsou kresleny s velkm psychologickm
a povahopisnmsmyslem. AntoJirovec, jen pichzi z chudchalupy slouit
do statku a oense z vdnostis ovclovlou rychtkou, je rozvn a estn.
S bolestnoudrsavostprovsvr cit s danmi zvazky a sliby. Rychtka,
v jejpovaze slrysy marnivosti a zpupnosti, sobectva rlivosti, insouit
s Antoem nesnesitelnm. Naproti tomu Sylva, ztlesujctyp spontnn
ny, Z prce a pirozen jednajchodvete,pomh snetAntoovijeho lidskosamocen
poutav rozvjet a zk|amni vroucm citem a nezitnouoddanost a nakonec se odk i lsky,
kreslitvesnick aby prospla tomu, koho z celhosrdce miluje, Z tragickhozakonenVesnic-
ch rom- kho romnu vyzniv bolest nad zmaenmi voty obou hlavnch hrdin
let,zdailo se j a vyplv z nho odsudek chmurnho ivoenna statku, kde vldne majetek,
zvanou spole. pokrytectva z| vie, rozbjejckrsn sen o velik a ist lsce' Vesnick ro-
a spdnm
mn, ecna pozad sytho obrazu jetdskchobyeja zvyklost (nap.
nepravd.
stnn kohouta), vednho ivota a zajimav prodn scenrie modern
bylo vtinou otzku manelstva rozvodl, byl prvnm umlecky zra|m romnem v esk
iny,kte byli prze.
. MI pevn Dalautorina kniha, K u potoka (1868), vyjadovala zk|adni mravn
kompo- konflikt v irmspoleenskm a historickmrmci. Proto mla tak vce roz-
vtvendj a sloitj kompozici. V Ki u potoka zachytlla Svtl osud nko.
lika generacna vesnici - pipomnlaneltostnobdob vrcholchofeudalismu

133
 (chalupa Kobosilovch), vylila svrznpatriarchln pomry (dolansk Romnem naz
rnln) a spletitou soudobou situaci, pinejcnov samosprvn problmy ila se Svtl nejv:
a zetelnjsociln rozdi|y mezi chalupnky a sedlky (statek Potockch). nho osvtlen: n
Rozmanit obraz ivota na venkov vytv tak pozad vlastn problematiky na sebe jej skutk.
romn, j chtla Svtl optovn dokzat, e upmn a vytrva| lska m lidov tradice pi,
slu vysvobodit lovkaz moci zlch vna pivstjej na dobrou cestu. Z. podivuhodn pos
kladem djeje pbh Eviky, kter se vd na statek Potockch, akolivna nm na svt, vynikala
lp povra, e rod, kter tam sdl,je stienkletbou, a e bude zbaven proklet rozumem. Kdy
toliko lskou eny. Svtl naznai|a, e pinou neblahho osudu rodiny a vedla jej proti
Potockch nebyla kletba, nbr nedostaten vchova a ztrta mravnch km drancujcm
zsad,. vnhoa pemlivhoAmbroe to vedlo k uzavenosti a k podivnstv, zjmu lidu, reago'
lehkomyslnhoa slaboskhotpnato podncovalo k neuvenm inm souvislost zpasu z
a k sobectv.A pece se podailo Evice vysvobodit tuto rodinu - Ambroe Nejpatetitj
zbavit pesimismu a samotstv a tpna pivst k prci pro celou obec. vycbzejc z tomi
Evika tak splnila svj ivotn zmr pispt dobrm inem k prospchu v nm K. Svtl n
druhch. Do obrazu tto svnejtypitjhrdinky, oddan, prost a skromn, udret kultem sv
ale zrove aktivn,je ,,nechtlajen vykvstia uvadnoutijako kvtina v poli, povrami a strac
chtla cosi vykonat, by boha, lidi i sebe potila..,vloila Svtl nejplnji sv Hledn smyslu
pesvdeno posln eny. pas mezi pomsy
Men umleck nroky si kladl romn Kantrice (Kvty 1869). Pedvd ,rnemodlencett,s1
jednoduchpbh za|oenna protikladu povahy ryz dvky, je vyrostla ivel. va]ra zrove bolt
n na samot uprosted prody, vychovvna ddekem,pedstavitelem lidov od nboenskv
moudrosti, a syna ze statku, kter sice nabv za praskch stud vzd|n a racionlnm v
a znalosti svta, ale zrove se kazla stv se svtckm a teprve psobe- Svtl zodpovdi
nm vrnlsky se vrac dom, aby i|k prospclru celobce. Pbh byl proto problm, take '
tak jednoduch a nevrazrt,abyvce vyniklo bohat prodn lena aby postav dala sice I
se dostalo pln tenskpozornosti popisu rznch krajovch povr a oby- van romn pso
eja vyprvn lidovch povst. Pticejetds
Zato dva posledn romny s nmty z lB. stoleti, Frantina a Nemodlenec, spojujcch charz
pat mezi mylenkov nejhlub, nejzvanj prce K' Svtl a naznauj i umleck vyvTc
nejzazi hranice, k nim autorka ideov dospla. Zatmco ve Vesnickm ven mylenky,
romnu a v Ki u potoka tvoila smysl pbhu hrdinina obpro milo. a ve prospch ce]
vanho druha a zatimco v nich byl hlavn zjem soustedn na otivky osobn
morlky, poslednromny mly irdosah. Prospch lidu stv se zde z
pmo clem hrdin. Frantina a ,,nemodlenec..ukazuj lidu cestu proti spole.
enskmutiskua stvaji se bojovnky za spoleenskpokrok. Autorin etick obdob velki
idel se tm podstatn prohloubil i rozil a nabyl konkrtnjho socilnho letech. Kdy se p
dosahu. Zrovei vnovala Svtl v obou tchto knihch pozornost taktomu, by, odsuzovaloji
aby s aktulnm proticrkevnm ostnem ukza|a,jak hrdinov dochzej vat. m dl tn
k sprvnmu pochopen svta pirozen, na rozumovm zklad a bez nbo. s lidmi stal se ol
enskvry. vak mimoto mi

134
 (dolansk Romnem lazvanm podle hlavn hrdinky Frantina (Kvty 1870) pibt.
problmy i\ase Svtl nejvce duchu lidovch povst. Hrdince se tm dostvalo zv|+t.
Potockch). nlro osvtlen: mla skutenrysy jako ijcpostava, a|e zrovei braly
problematiky na sebe jej skutky a jej vlastnosti neskuten,mytick ndech, protoejim
lska m lidov tradice pidvala pohdkov neobyejnrysy. Frantina je lenajako
cestu.Z- podivuhodn postava. Sama bez nboenstvdospla k osobitmu nzoru
akolivna nm na svt, vynikala mravnm ctnm, smyslem pro spravedlnost i pronikavm
zbavenproklet rozumem. Kdy pak byla zvolena rychtkou, probouzela lid z pasivity
osudurodiny a vedla jej proti feudlnmu panstvu, proti nboenskve i proti loupen.
rhta mravnch km drancujcm kraj. Hrdinskou postavou Frantiny, obtujc osobn tst
a k podivnstv, zjml lidu, reagovala Svtl na dobu sttoprvnch boj a tbor, naznaujc
inm souvislost zpasu za lidsk pokrok.
* Ambroe Nejpatetitjmjetdskm romnem byl Nernodlenec(Svtozor lB73),
procelou obec. vychzejic z romantick rodov povsti. Dramatickmi osudy postav vyjdila
k prospchu v nm K. Svtl nejsilnji mylenkuo neblahlozekatolickcrkve, pomhajc
a skromn, udret kultem svatch lid v nevdomosti a bd, zaslepujc jeho mylen
kvtinav poli, povrami a strachem, jako i odsudek nelidskho tisku lidu v 18. stolet.
nejplnjisv Hledn smyslu vota naznaova|a osudem Daleny, je prodlv lrrut z.
pas mezi pomstychtivost a lskou, a mylenkovm vvojem titulnho hrdiny,
1869). Pedvd ,,nemodlence..,syna luhovskho zemana. Jeho tpavm vvojem symbolizo-
vyrostlaivel. va|a zrove bolestnou cestu lidu k pirozenmu nzoru na svt, postupujc
itelemlidov od nboenskvry pes absolutn skepsi k nalezen novjistoty v deistickm
studivzdln a racionlnm vkladu svta. V tomto poslednmjetdskmromnu chtla
teprvepsobe- Svtl zodpovdt adu vnch socilnch, nboenskch a filosofickch
byl proto problm,take jej zatii|a pemrou vah. Sloitmi a tajuplnmi pbhy
len a aby postav dala sice vyprvn siln napt a in, ale cel rozbhav kompono-
povra oby- van romn psobnsledkem toho jakoby neskuten.
Ptice jetdskchromn, reagujcchna vnasovproblmy a strojn
a Nemodlenec, spojujcch charakteristiku postav s dramatickm djem, znamen ideov
a naznauj i umleck vyvrcholen autorina vvoje. Svtl v nich dospla a k vyslo.
ve Vesnickm ven mylenky,e nejvtmlidskm poslnmje obve jmnu vyhoidelu
ob pro milo. a ve prospch celku.
otzkyosobn
stv se zde Vzpomnky a doznvn literrn tvorby
protispole-
utorin etick obdob velkho tvrhorozmachu K. Svtl vrcholilo v sedmdestch
sociInho letech. Kdy se pak u n znovu zana|yhlsit pznaky ona nervov choro.
taktomu, by, odsuzovaloji to k svzelnmuzpsobupsan,nebomusela svprce dikto-
dochzej vat. m dl tm vce ztrcela kontakt s veejnm a literrnm dnm a styk
a bez nbo- s lidmi stal se obtnjm.To bylo poslednm impulsem k tvrkrtzi, je
vak mimoto mla i hlub a objektivn koeny. Po Hlkov smrti (1874)

135

t--.
ztratil'a Svtl kontakt s mjovci, ovlivujcmidosud pzniv jej spoleensk skutenosti.Vechr
a politick mylen'Tsnji se pimykala ke kruhu asopisuosvta, kteTji lsky, po.o"u-o
vyzdvihoval jako vzor nrodn idelnhosmru, a kolsala mezi mladoeskm mech' vyp|va|o z
liberalismem a mezi staroeskminzory ' mravn pokrok, e
Pes svou chorobu vak psala s velkm sebezapenm a trplivost dle. lenm nrodnm
A protoe j chybly zdroje iv Iterrn inspirace, pitahovaly ji stle stranch. Zatmco
silnji vzpomnky. Jako by chtla uzavt hlavn etaptt sv tvorby, zaa7a rozpor,je byly sL
pst o svmdtstva m|.Y Upomnkdc' (osvta IB7+),jejsou jist jcdnm zpasw, u Svtl
z nejhodnovrnjcha nejdojmavjch vyprvn osud praskpatricijsk tak konkrtnjakc
rodiny ped rokem lB4B, podalavrn doklad vlastnho nzorovhoa citovho steskem po minul
probouzen. Volnm pokraovnm tchto memor, podvanch ovem lenkovi umlecl
v ,,jasna usmVav.. nlad, byla knka,( litertrnho
soukrom(en. listy 1BB0). oslaben styku
Autorka se v n rozepisuje o literrnch potcch,vyk|d podrobn svn. Svtl napsala n
zory na umn a na jeho spoleenskposln. Tato knka je vznamn pedbeznovho vl
takpro dvrnjpoznniliterrnch zatki kolymjov. psobit proti nrc
I kdy se Svtl octala stranou veejnhodn, pece chtla zstatvrna revoluce, jej senti
svmu pedsevzetpodlet se aktivn na utven nrodnho ivota a vaTovai Ptna sluha, Drflo
ped nebezpenmisklony. Psala dl oJetdu i o starPraze, v jej novprze a povdky ze sou(
z osmdestch let se vak stle vce ozva|y disharmonick tny. Pibvalo nrodnostn a umi
v n konverzace a rozumovn na kor obsanhozobtazen,a tm se dostval postav s vahami
dj do vzduchoprzdna' Tak v autorinstylu se stupovalo nadnesenpod. a aristokratick s1
n, pibvalo konvennchmetafor a silnj se uplatovala sentimentalita. inteligence vnova
Svtl volala po tend enn literatue,ale ttotendennosti nyn rozumla otzky eila v ror
tak, e m spisovatel upevovat vlasteneckctn buroazie, eit sociln hnut vak k n c
otzky smrem a fiIantropia bojovat proti nrodn vlanostia proti pesimismu a kultury a chtla.
mlad generace; dostvala se tm stIe vraztji do rozporu s poadavky krajnost.
vvoje. Ztrcela schopnost odliovat pokrokov tendence, je odkrvaly Vvoj kapitali
vn rozpory v ivot, od projev, je by|y dsledkem dalho rozkladu Svtlou, an7 rnu
buroaznspolenosti,a toilaproti vemu, co nesouhlasilo s jejm aprior- a mdl vce ocit
nm programem. Ve sporech o umleck realismus chtla chrnit eskoulite- destch letech jei
raturu ped vlivem E.Zorv a L. N' Tor'srRo,spatujcv jejich dlechrozklad- a il.av Praze uza
n umleck tendence, protoe odhalovala spoleensk nesrovnalosti a stinn Karolina Svtl
strnky lidsk due(Dopis2Katein1lKrou/ilou,SvatveerlBBB). ne prostvnitnc]
Svtl stle zdrazova|a potebu idelu a pozitivn vchovn posln zasahovat do nal(
umn;jej pohled na svt vak byl mdl vce omezovn obecnnii pojmy na ohniska nedo
a neodpovdal historick situaci. V jejch lzorech se dostvaly na povrch hodnotu. Zejmn
liberln a nacionln iluze a zejmnapedstava svornhonroda bez vnit- i postav a v ni s
nch rozpor j brnila, aby se orientovala v novch socilnch protikladech. romnovou nebo
Pestoese v jejm dle sprvn odrazily mnoh rozpory a problmy soudob zska|aSvtl nejv
vesnice a pestoe se autorka sama svm srdcem a soucitnou nklonnost jetda k vytvor
stavla na stranu prostch lid, chyblo j skutenporozumn pro sociln kyn eskholom

136
jejspoleensk skutenosti. Vechny spornotzky chtla eit vyrovnnm v souladu s idely
Osvta,kterji lsky, porozumn a smlivosti. Kdykoliv se zmiovala o sociinch probl-
rrrladoeskm mech, vyplva|o z jejch slov, e k jejich eenstausilovat o indivicluln
mravn pokrok, e je zapotebsjednotit cel nrod, bohati chud,pod spo.
vostdle. lenmnrodnm prapoTem a e by bylo nejuitenj pizpsobenna obou
ji stle stranch. Zatmco ve vvoji eskspolenostistle vzrrstalvznam vnitnch
tvorby, zaala rozpor,je byly skutenouhnac silou vvoje a dva|y re|n obsah nrodnrrru
jistjednm zpasu, u Svtl postupoval vvoj opanm smrem' Nedovedla u vicit
patricijsk tak konkrtnjako dve. Hrouila se do vzpomnek, kter byly provzerry
a citovho steskem po minulosti a hokost nenaplnnch nadj, a ubvalo j *y.
ovem lenkovi umleckaktivity.
listylBB0). oslaben styku se ivotem se v jejch novch dlech zeteln odrazi|o,
3 SVe na- Svtl napsala nkolik prz s nmty z roku 1B4B a pkladem idelnho
je vznamn pedbeznovhovlastenectv,pipomnnm dvnho zpalu a nadenchtla
psobitproti nrodn lhostejnosti. Dokzala vak zachytit pouze romantiku
zstatvrna revoluce,jej sentimentlnmomenty a jej liberln charakter (nap. povdka
a varovat Pn a sluha,DrflovoVnon album 1BB3).Hlue vyznvaly takjej romny
leJlnove proze a povdkyze souasnosti. Pokouelase v nich rozebirat problmysociln,
ny.Pibyvalo nrodnostna umleck,a spojovala proto apriorn zmry a spletitpbhy
tmse dostval postav s vahami a rozvleklmi rozhovory vedenmi v pokojch buroazn
3pod. a aristokratickspolenosti.otzce nrodnho pesimismu a kosmopolitismu
ita. inteligence vnovala tak povdku Pleuno(Svtozor 1BB0). Sociln a dlnick
nynrozumla otzky eila v romnu Mildeklidusuho(Svtozor 1BB2).Vzestup dlnickho
eitsociln hnut vak k n dolhal zkreslen: Svtl za nm vidla zkzu vzdlanosti
peslmlsmu a kultury a chtla pedejt ,,hrttzm revoluce.. osvtou,stupkya zmrovnm
s poadavky krajnost.
j odkrvaly Vvoj kapitalismu a eskburoazte v osmdestch letech tedy minrrl
rozkladu Svtlou, ani mu porozumla. Jej nov tvorba ztrce|a spoleenskdosah
sjejmaprior- a mdl vce ocitala se mimo erstvproud literatury. Kdy se pak v deva-
it eskou lite. destchletech jetstupovala spisovatelinadeprese, pestvala vbec pst
dlech rozklad- a |av Praze uzavena do svsmrti 7. z IB99.
i a stinn Karolina svtl vytvoila neobyejnrozsh|a mnohostranndlo,tebas.
ne prostvnitnch rozpor nebo umleckch omyl. Jej clevdom snaha
posln zasahovat clo nalhavchspoleenskchotzek, odvaha oteven upozorovat
pojmy na ohniska nedostatkv nrodnm ivotajej osobittalent daly mu trvalou
na povrch hodnotu. Zejmnajetdskouprzou, je poutala novosta zajimavostltky
bez vnit- i postav av nse j nejlpepodailo zvldnout psychologicky prokreslenou
protikladech. romnovou nebo povdkovou kompozici a naplnit ji dramatickm spdem,
soudob ziska|aSvtl nejvtzsluhy. Pispla i k prohloubennrodnho ctnv Pod-
nklonnost jetda k vytvoen pevrrch koen krajov kultrrrn tradice. Stala se tvr-
pro sociln kvn eskho romnu.

137

L ^
 Dosud nejspolehlivjm vydnm dla jsou Vybran spisy Karo1iny Svtl (SNKLHU'
1954_1960, B sv.), redigovan a komentovanJos. pikem.Nejplnjedici pedstavuje
textov mlo spolehliv r,rydnSebranch spis u otty (1899-1904, 30 sv.), uspodan
Anekou ermkovou-Slukovou. V nakladatelstv Kobrov (|B74-IB94, 6 sv.) a Edv.
Grgra (1874-lBB0' 5 sv.) vychzely Spisy K. Svtl soubn, neobshly vak cel lo.
V NK vyel Vesnick romn (l949) a Kresby zJetd (1961).
Dokumenty k ivotuadluK. SvtlshrnujzejmnadvaposlednsvazkyVybranch
spis, dle ediceJos. pika,MjJetd (Kraj. nakl. Liberec, 1958), studieJ. Mikovskho
(Pedkov K. s., Zl. Praha 1916), vzpomnky El. Krsnohorsk (Vbor z dla, II, 1956)
a Aneky ermkov.Slukov (Vzpomnky na K. Svtlou, 1909; K. Svtl ve stycch sJanern
Nerudou, 1912).
Prvn knin monografii o K. Svtl napsala Tetza Novkov (Matice lidu 1890,
pipojen seznam dIa a pehled lnk o K. Svtl); o sociologick, psychologick a estetick
rozbor la K' S. usiloval L. ech v monografii K. Svtl (Brno, l89l) a v populrn zam.
en knce (Tel' t907). Na tyto prcenavzala monografie A. Lauermannov.Votokov 7' autortt,
(1937). Nov se pokusil osobnost a dlo K. S. zhodnotitL. Pleniek v knize K. Svtl, bo-
jovnice revoltujc (1949). let, byl Jan Ner
Z kritickch a asopiseckyuveejnnch prac syntetickcb o K' S. jsou dleit hlubm.Jeho m
lnky Nerudor,y, studie V. Hlka (Kvty 1868), atdvlnek, oceujc mylenkovou revol- eskliteratury, l
tu K. Svtl (Karolina Svtl a Jan Neruda, asovi nadasov, 1936), studie V. Likov Vyhrann p
UmIeck osobnost Karoliny Svtl (doslov k vydn v DP 1940) a vaha M. Pujmanov
zkuenosti, trpk
(K. svtl a dnentenka, Yyznn a vahy, 1959). Marxistick hledisko pi charakte.
ristice tvorby K. Svtl uplatnil Zd. Nejedl (Var l949); o novou alalzu osobnosti Karoliny pedstavou nroc
Svtl se pokusil M. Pohorsk (vod k Vybranm spism). pro jeho umlec
Ze studi, zabvajicch se dlmi otzkami tvorby K. S.' se studie F. Kleinschnitzov a jako prozaik p(
sousteuje na nboenskpostavy z lidu v dle K. Svtl (LF l9l9)' stati A. Novka rozebraj ivota. S porozu
Skalka a ernho Petka (Podobizny en, l9l8; Romnek Koskho trhu, Lta tict,
vrn zejmna p
1932). V. Likov peo kompozc a povaze dla K. Svtl (Posmrtn odlitek z dla V. Li.
kov, 1940); V. Mazlov o jazyku K. Svtl (N 1947) a o Ki u potoka (1946), D. Jebek mckmu poje
o Vesnickm romnu a o jeho pramenech (LF 1949). DoslovyJ. pikak svazkm Vybranch eskholovka
spis komentuj jednotliv dla. V. Rzounek napsal doslov k ernmu Petku (1955), M. po spoleenskm
Pohorsk k vydn v NK (196l) ojetdskch povdkch. a s potebami
Schopnost vic
nch zkuenost ]
ke skutenostia 1
ty - to jsou vlar
jeho bsn apr2

Prvn zladt
rudova dla, byly
9. ervence lB34
kantnu na jez
krtkho dtskh

138
 (SNKLHU'
svtl
edicipedstavuje
sv.),uspodan
6 sv.) a Edv.
vakcello.
JAN NERUDA
Vybranch
J' Mikovskho
z la' II, 1956)
vertycch
sJanem

(lraticr
|idu 1890'
ick a estetick
ppulm zam.
Votokov autor, kte vstoupili do kulturnho dn na konci padesch
K' Svtl' bo.
let, bylJan Neruda spisovatelem umlecky i mylenkov nejsilnjma nej.
S.isoudleit hlubm.Jeho mnohostrann tvorba zaljm^jedinenmsto nejen ve voji
revol- eskliteratury, ale i v celmnrodnm ivot druh poloviny 19. stolet.
suc V. Likov Vyhrann pomr ke skutenosti,v nm se promtaly Nerudovy osobn
M. Pujnanov zkuenosti, trpk chudobou a nepzn spolenosti' a kter se dil ujasnnou
pi charakte.
pedstavou nrodnho a demokratickho pokroku, vytvel osobitpedpoklady
Karoliny
pro jeho umleckou tvorbu. Jako kritik a urnalista,jako bsnk, dramatik
Kleinschnitzov a jako prozaik podlel se Neruda po ticet let na formovn eskhonrodnho
Novtarozebraj ivota. S porozumnm podal pravdiv obraz osud drobnch |idi a zac}rytllr
rhu,Ltatict, vrn zejmna prosted svhomld, Malou Stranu. V odporu proti malo-
z dlaV. Li.
(1946)'
D.Jebek mckmu pojet svta usiloval oistita prohloubit citov a rr'or|ncharakter
Vybranch eskholovka a podept jeho pocit lidsk i nrodn hrdosti a jeho touhu
(1955),M. po spoleenskm pokroku. Proto spojil svou tvorbu s dlem lidovch vTstev
a s potebami demokratickho nrodn osvobozovacho zpasu.
Schopnost vidt a zobrazovat skutenostz hledisk pocit, nzor a tvclt-
nch zkuenostprostholidovho lovka, mun a nesentimentln pomr
ke skutenostia psobi umleck vraz dosahujcbohat odstnnplosto-
ty - to jsou vlastnosti' kter dvaji Nerudovu dlu trvalou ivotnost.Zv|t
jeho bsn a prza nepestvajpoutat tenskzjem.

Zk|ady Nerudovy osobnosti

Prvn zkladn podmnky, kter ovlivovaly osobi rz a smovnNe.

rudova dla,byly utveny bsnkovmiivotnmiosudy. Jan Neruda se narodil
9. ervence lB34 v Praze, v rodin vojenskhovyslouilce, kte spravoval
kantnu na jezd; matka si pivydlvala posluhou. Po cel ivot - krom
krtkho dtskhopobytu v Zsmukch - bydle! v Praze: nejprve na Mal

139
Stran, v dom U dvou slunc a U t ernch orl v tehdejostruhov,. .demokratick lit
dnenNerudov ulici, kde dostal jcho otec trafiku. Zvltnlokln atmosfra eskhonrodnl
tamjhomalomstskhoprosted,protkanhotiscermidtskmi vzpomn- povala na povrcl
kami, prorntla se pozdji mnohokrt do Nertrdova dla. jetvce zuova
Lta svhodtstv a rn| prova|Neruda v stsnnchpomrech, kter stil pak Nerudi
mu dvaly trpce pociovatspoleensk nerovnosti a kivdy. Citlivost pro nosti a malosti r
r o z p o r y m e z i c h u d o b o u a b o h a t s t r , m ,p o r o z u m n p r o o s u d yl i d ,p o s t i - m c k m u1
ench nezaslotrerrou bdou a odstrkovanch na okraj spolenosti,i schopnost Ve srovnn
posuzovat svt a skutenostjejich oima,staly se charakteristiclmi rysy Neru- spoleenskpodr
dovy osobrrosti.Zitek dtstvstrvenlrov chudob a prohtho nesmrnou val v jin podc
laskavostmatinouurovalrozhoclujcmzpsobemjehopomr ke skutenosti. pro tvorbu a c
I(clykoiiv se zmioval o s.lmmld, vzpomnal, ja'k na nj tce dolhaly podob. Nerudc
ostrspoleensk kontrasty a jak zhy si je s hokost uvdomoval: ,,Chlb, stav a obraz, n
kter jsem od dtinstr'jdal, nenleelnikdy mn, nleelvdy hokyni, pekai.i, pen vech jeho
a j se co hoch tomu nemlo clivil, ajsem tomu pivykl, e mi lid vyitaji, touench velic
e iji na tratyjcjich. A mj otec pracoval pece ado poslcdnchvle od rna o Nerudov vrc
blhoa do noci, a m matka nezahojl,Ianikdy mozoly sv,a j se uil dny zmr pochopit
a noci a dval hodiny...* Prv toto poznn psobilopak jako jeden z nejsilnj. vat se nzort' k
chinitelpi formovn Nerudova charaktertr i jako jeden ze zk|adnich spjat s silm
pedpokladjeho zvltnhomstav literatue. ze zk|adnich ry
Naprosto pirozen pramenilo u Nerudy z rodinnho lidov eskhopro- Pro uskute
sted nrodn ctn a tak nepekvapuje,e Neruda jako chlapec chodil literaturu; vedlo
s nkolika spolukyji ped rokem 1B4Bdo Klementina na Koubkovy ped. nm ivot i hu:
nky, aby se tam lpe nauil etin.Zby se Nerudovo nrodn smlen na gymnasich.
spojilo S nezapomenutelnm dojmem slavnch revolunchudlost roku 1B4B. zenV. K. Kli
Ideje ttorevoluce,mylenky 1idsk rovnosti a svobody, staly se uruj. Brzy pispval d
cm clem jeho ivota: ,,Kdokoli jednou jen napil se z opojujcho pra. innmi spolu
mene svobody, kdokoli poznal, e cIemlovenstvu jest svoboda, vestrann v nm rostla tou
svobodn vyvinovn, nezapomene toho nikdy vce akr teba bezvo|n za n mlo vliv rov
clem tm, byi cestaposetabyla trnm aki,,,**Nadena zejmnaodhodla. Frantika Holin'
n bojovnost, je vyplvala z tchto zitka mylenek, d'valy jeho dlu kam pieli Nerr
patos. Neruda chpal svvlastenectvjako pslunostk nrodu, kter se hls benem a zejmn
smle o sv spravedliv prva proto, aby jejich pomoc dospl k cli nej- nm dojmem.
vymua konenmu,k svoboda rovnosti vechlid. Nedostatek h
Revoluce rolru lB4B ukzala vak Nerudovi nejenom cl nrodnho snaen, aby se staral o os
a|e naznailarovn cesty smujck jeho dosaena vyplyvajc z pesvd- star matka, kter
en,e nikoliv izolace jednotlivch nrod, nbr spolen postup vech nedokonil na t
mevst k spchu.Toto pojet svtovosti, je otvralo nov kuiturn ve vojensk
i ivotnobzory a je pibliovalo eskouliteraturu k celmuproudu soudob urnalistou. Tot<
* Karolin Svtl, 1862.
ale kter zrove
** Z Inkuo V. Harrkovi; as' leden 1861. tep nrodnho l

140
 ostruhov,. .demokratickliteratury evropsk,dvalo Nerudovi tak mru pro posuzovn
atmosfra eskho nrodnho ivota.V podmnkch bachovskhoabsolutismu, kdy vystu.
vzpomn. povala na povrch malichernost soukromch zjm eskchmalomk, kdy se
jetvce zuova|yprovinciln obzory a kdy se stupovala ustraenbzlivost,
h, kter stil pak Nerudv svtov nzor zcela logicky v odpor proti soudobnehyb-
C i t l i v o sp
t ro nosti a malosti spoleenskho prosteda v odhodln bojovat proti malo-
lid,posti. m c k m up o j e t i v o t a .
i, i schopnost Ve srovnn se situac ped revoluc existovaly vak po roce 1B4B nov
i rysyNeru- spoleensk podmnky a konflikt velkch idel a edivskutenostise objevo-
nesmlrnou val v jin podob. Protikladnost a Tozpornost, charakteristick napklad
keskutenosti. pro tvorbu a osobnost Mchovu, projevovala se v Nerudov dle v jin
tcedolhaly podob. Nerudovi se soudob rozpoly nepromtaly do romantickch ped.
,stav a obraz, nbr vedly k pesvden,ejedin poznn ivota, pocho.
: ,,Chlb,
hokyni, pekai, pen vech jeho relnch protiklad a forem me pispt k dosaenvy-
lidvytaj, touench velidskch cl. U k roku 1854 se vztahuje Friovo svdectv
chvleod rna o Nerudov vroku, e,,zabv se skoro vhradn sociln otzkou,,. Nerudv
j se uil dny zmy pochopit a pozLativot a zroveijeho sebekritick schopnost zbavo-
z nejsilnj. vat se nzori, kter poznal jako peila nesprvn,i jeho prospnskepse
ze zithJadnich spjat s silm proniknout vdy za prvn zdn skutenostivytvely dal
ze zk|adnch rys Nerudovy umleck tvorby'
eskho pro- Pro uskuteovnsvch pevnch pedsevzet a pln zvolil si Neruda
chlapecchodil literaturu; vedlo ho k tomu poznni neobyejndleitostikultury v nrod-
ped. nm ivot i humanitn vzd|ni, jeho se dostvalo tehdejmstudentm
smlen na gymnasich. Nadto piel Neruda na akademick gymnasium, do koly
roku1848. zen V. K. Klicperou a ijcnejilejm vlasteneckm a kulturnm ruchem.
stalyseuruj. Brzy pispval do psanch studentskch asopis,stkal se vesms s literrn
|ujchopra. innmi spoluky (G. Pfleger, F. Schulz, F. V. Jebek, A. Tollmann) a tak
vestrann v nm rostla touha vnovat se literatue. Na jeho rozhodnut o ivotnmposl-
bezvolnza n mlo vliv rovnjeho seznmen s nktermi vlastenci a literty v rodin
odhodla- Frantika Holiny, kjeho dcei Ann byl poutn mladou lskou. U Holin,
jeho dlu kam piel i Neruda se svmi pteli, setkal se s Vclavem Hankou, s K. J. Er-
kterse hls benem a zejmnas BoenouNmcovou, kter na nj zapsobilanezapomenutel.
k cIinej- nm dojmem.
}{edostatekhmotnhozajitni soustednhoklidu k prci nutily Nerudu,
nhosnaen, aby se staral o osamostatnna o existennzabezpeen, a to tm spe,ejeho
z pesvd- star matka, kterou hluboce cti\, ila v nejnuznjchpomrech. A tak Neruda
postupvech nedokonil na universit ani prva, ani filosofii a po krtkm zamstnn
novkuiturn ve vojensktrn a po krtk uitelsksuplentue stal se na cel ivot
soudob urnalistou.Toto povoln,je ubjelo astosvou kadodennosttvrprci,
ale kter zrave umoovalo poznvat dopodrobna spolenosta sledovat
tep nrodnho ivota, hluboce ovlivnilo celou jeho literrn tvorbu.

141
 V elenastupujcliteratury stle a nalhav pj
proti iluzm o ivo
Potenurnalis tick innos t v nmeckch liberlnch opozinctr. nickch obraz& a
listech (Prager Morgenpost,Tagesboteaus Btihmen),v nich Neruda zanaljako' nezastavujc se an
soudob konvenn
,,novink.., to jest jako redaktor poven sbrnm nejnovjchzprv
a loklnch zajimavosti, vyhovovala jeho snahm analyzovat vedn ivot;. fory.
pedstavovala ppravn obdob jeho umleck innosti. Rovn prvn' Cel sbrka, jej
bsn, otitnpod pseudonymemJertro Hovone v asopiseLumr (lB54)' raz odpovdaly Ner
mly ppravn rz. Mezi nejstarmi titnmi veri byly balady psan tenosti, kte bo
pod dojmem Erbenovy Kytice (napklad obenec), ale prosvtaly mezi nimi vanosti osobit vyj
u i nkter charakteristickrysy prvnho obdob Nerudova dla: zamen smyslujako protest
proti literatue, je nemla kontakt s ivotem a podvala pouze iluzvn povrch' kldal Neruda takt
j pak neumm ani
skutenosti,vyhraujc se nekonformn vztah k soudobm pomrm a vdom'
socilnch nesrovnalost. sedcmsplaj,roz'
Pln uskutenil sv prvotn zmry v bsnick sbrce nazvan Hbitount' ajsem tak arogan
kut(|B5B). Vere obsaen v ttoprvn knize vyrsta|yze zklamni soudo- principy sv za od
bm ivotem a nrodn neinnosti z odporu k platn morlce a k ustle. mylenkovho syst(
nmu, ale nepravdivmu pohledu na skutenost.Neruda chtl oteven napa- vislosti svho negat
dat samolibou spokojenost,chtl ukazovat pravou tv ptomnosti, zakrva- Hbitovn kvt
nou domnle poetickm pozltkem, obnaovat rozpory a stinnstrnky doby- literatury. V dc
Aby vrazn podtrhl nladu a zamensv knihy, uil rmcovho obrazu- k pochopen jejh<
,,hbitova..; hbitovn motivy mu neslouily k vywen atmosfry roman- ,,bodlav.., ,,prudl
tick tajemnosti nebo bizarnosti, ale k lyosteni obrazu tragickch situac eHbitovn kvtp
v ivot a k odhalen spoleenskchnerovnosta vratkosti ustlench pojm sch pedelho
o svt. Ke spolenmus
Hbitovn kvt zahrnuje bsn rznho typu. V reflexvnch verch se nzory a umleck
Neruda zamlel nad nktemi zkladnmi problmy a pojmy (nap. co je nastupujc genera
zem nebo co je lska) a hlavn pomoc ironie a point uplatoval reIn, programu podlel s
neiluzvn pohled na skutenost.V krtkch vstinch scnkch, kreslcch kulturn a politicJ
teba vojensk poheb nebo mstskho otrhnka, pak usiloval zachytit bojovat, pdn v pt
sv poznn lid, vyslovit odpor proti liv morlce a pedvst smutn v poadavky.
a tragick strnky soudobho ivota. S celkovou nladou sbrky souhlasily Neruda stl s
tak Nerudovy subjektivn motivovan vere,inspirovan smrt ptele Anto- kte pak vyel za
nna Tollmanna, jeho pamtce byla kniha pipsna, a sloit provanm s literrn reakc
vztahem k Ann Holinov; rovn tyto intimn lyrick bsn odpovdaly z- se do nho zalen
mru ukazovat takov ivotn situace, z lich by byla zejm, rozpornost vanou brourou U
soudobch eskchpomr. vou hrdiny, bsnlr
km a pamfletick
Neruda se vdom snail piblit ke skutenosticestou poznn|a konkrt-
smrem: proti kon
nho, teba dnnho a provokativnho zobrazenspoleenskho napt, aby tak
v bsni pmo zpo
odkryval nesrovnalosti ve svt a aby vnel pochybnosti do malomckch
pedstav o ivot. Ostentativn tak zdtraztoval neobvyklost svch ver.Neu. l Karolin Svtl

142

-
 stle a nalhavpipomnan motiv chudoby, znovu a znovu se opakujctoky
proti iluzm o ivot a proti pokrytectv, prudk pointy, stdm uvnbs-
opozinch. nickch obraz a snaha po pesnm a vcnm bsnickm pojmenovn,
jako
zanal nezastavujcse ani ped hovorovmi slovy, psobila ostrym kontrastem proti
zprv soudobkonvennpoetinosti,rozmlujc romantick a nadnesenmeta.
fory.
prvn Cel sbrka,jej tematick okruhy, jej mylenkov obsah i bsnick v-
(1854), raz odpovdalyNerudovu nzoru, eje oprvnn ,,negativn.. postojke sku-
tdy psan tenosti,ktery bo pedsudky a rozbjklamn pedstavy o svt. Pocit rozer-
mezinimi vanosti osobit vyjden jeho veri nabval tak aktulnho spoleenskho
: zamen smyslujako protestproti neutenmu stavu nrodnho ivota.Svjpostojvykl-
povrch kldal Neruda takto: ,,Proudnaehoveejnhoivotaje sice irok,ale mlk,
a vdom j pak neumm ani v politick, ani v sociln mlinplovat. Lidem na behu
sedcmsplaj,rozervanc,,mon, e mli v jistm ohledu i u mne pravdu,
Hbitounl. ajsem tak arogantnm, e mm systmsvj mylenkov za vykrystalizovan,
s o u d o . principy svza odvodnn...*Racionln jdro jeho ,,vykrystalizovanho..
a k ustle- mylenkovhosystmuspovaloprv v tom' e si uvdomoval dobov sou-
napa* vislosti svhonegativnho postoje a e sprvn tuiljeho spoleensk piny.
zakrva- Hbitovn kvtpedstavujej e d e n z h l av n c h l n k n o v n a s t u p uj c
doby. literatury. V dobovm ohlasu tto knihy, kter ovem mlokde pronikl
obrazu k pochopenjejho vlastnho smyslu, ozva|a se nejastjiepiteta ,,trpk..n
roman- ,,bodlav..,,,prudk... Vystihovala jej spoleenskytonrz, kter zpsobil,
situac' eHbitovn kvtpadlo podle slov Stakovch,,doirtmy koncch se let pade-
pojm stch pedelhostoletjako vstel z runice,jen zazt| do ernnoci...
Ke spolenmusilmladch bsnk,spojovanch blzkmi spoleenskmi
verch se nzory a umleckmi plny, pfispl vak Neruda nejen jako bsnk' Na bojch
(nap.co je nastupujcgenerace proti kulturn reakci a na ormovnjejho literrnho
re|n, programu podlel se velmi vestranna inn.Uplatoval pitom pln irok
kreslcch kulturn a politick rozhled, vyhrann stanovisko a schopnost energicky
zachytit bojovat,pdn v polemikch argumentovat a jasn formulovat nov programo.
smutn v poadavky.
souhlasily Neruda stl s Vtzslavem Hlkem u vzniku prvnho almanachu Mj,
Anto- kter pak vye|za redakce Josefa Barka na jae 1B5B. Kdy zaa| zpas
ptovanm s literrn reakc, jejimhlavnm mluvmbyl tehdy Jakub MaI, Neruda
za- se do nho za]eniliniciativn a ton.Nejprve reagoval anonymn vero.
rozpornost vanou brourou Unds (lB5B) narznaktuln otzky kulturn politiky. Posta-
vou hrdiny, bsnka, kter hled cestu do literatury, sepnul v tomto parodic-
km a pamfletickm dle sled vah, satir i polemik, mcch zvltdvojm
a konkrt-
smrem: proti koncepci ,,panensk..literatury zastvanJ. Malm, kter je
abytak
v bsni pmo zpodoben, a proti ,,s|zav,,,povrchn romantice, kter stila
ver.
Neu. ' Karolin Svtl 7. srpna 1862.

143

\-
v slep subjektivismus,neznala skutenosta odvracela se od ivota (tkalo se to
eskch hrch, kt
nap. G. Pflegra). Nejvraznji se pak Neruda uplatnil, kdy dil v letech
stch let taknk
1B59 a l860 asopis obra4l iuota, Na jeho strnkch seskupilvechnymlad
vyuil schopnosti
spisovatele, doshl vysok rovn pvodnch pspvk a zejmrrav nm
hav charakterizc
dovedl do konce zsadnspoT o stednchkolechsoudobliteratury, do n.
1859, dal - {e,
ho sm pispl zsadnmi lnky Jn, kodliu smr1,(e ulduchu, Prun a po-
nejsem(1863) -
slednslouopanu J. Malmu, Srnen.Neruda v nich zd:-razrrila teoreticky
klicperovsk tradi
vyloil pedevmdva zkladn body programu spisovateldruiny mjov:
eskouscnupn
potebu zobrazovat vestranna pravdiv skutenosta poadavek demokra-
ale i svm zami
tickideovosti a svtovostinovliteratuTy.
V komickch sitt
Toto nov mylenkov zamen nastupujc literatury nazlaova| romantiky, projer
Neruda taknkolika svmi bsnickmi peklady, upozorujcmina poezii skch vrstev. Na1
elnchbojovnkza nrodn a lidskou svobodu. Vedle ukzek staroindickch denty statksk
nrodnch psn peloil Neruda nkolik ryvk z Hugovy Legendy vk, ve he {ena miluje
nkolik bsnS. Petfiho o tulcch z uhenkch pust a vereM. Vrsmartyho. prohnanho mile
Smysl literrnho proglamu mjovc konkretizoval pak Neruda ve sch v aktovce J to ne
literrnch a divadelnch kritikch, psanch ocl konce padestch se stal zcela pohr
let' V refertech o jednotlivch knihch a o pedstavenchpraskhodivadla nesttdmj,chje uver
rrsiloval vstliteraturu k tomu, aby odpovdala asovmpotebm. Vmal si stdmosti.
nejrznjproblematiky, zejmna otzek pravdivosti a typinosti literr-
Krom veselol
nch dl a jejich nrodnho charakteru. S citlivost pro umleckou osobitost
napsal Neruda jed
'autora s clevdommsmyslem pro konkrtnpodmnky literrnho procesu
vznikajcch povd
uplatoval sv bystr postehy a pispl znanou mrou k uskuteovn
vem ukivdno a'
novlinie literatury a ke zvenrovn eskho divadla.
proti nepzni okc
Mnohostrannost, s nNeruda sledoval vytenumleck zmry, proje. motiv z nedvno .
v i l a s e p a k v . r a z n v j e h o t v o r b b s n i c k , p r o z a i c k a d r a m a t i c k . nal lsky France
I zde hledal jako bsnk,jako prozaik i jako dramatik zpsoby,jak vyjdit na postavu tet, r
svj zkladn pocit neuspokojensoudobm stavem a sv poznn skuten obou milenc. Cb
tvnosti svta' Ani po nepochopen Hbitovnho kvt se nevzdal my- v obecn psycholo
slu upozorovat na nesoulad mezi lidmi, zskvat pochopen pro postavy svr jeho nitra me
vyazovanna okraj spolenostia vyjadovat rozporn osobn citov stavy. ivot a po drun
V asopiseckytitnch bsnch pokraoval v linii Hbitovnho kvt, a to stdajchose vni
v subjektivrrchverchvtinou reflexvn pojmanch, ve vtchepickch nedvrou a dv
bsnch, zpodobujcch iveln vzdor proti kivdm, v baladch, objekti- dovy hry, pojmar
vizujcch optovn pocity spoleensk vyddnosti. Avak tyto bsn psan di Rimini se Ner
na konci padestch let vyly knin mnohem pozdji, teprve na konci ede. Pokroil pedevr
stch letv Knihtchuer (1868). Tak krtk povdky, kter tehdy Neruda spchupecejen
psal a uveejoval, povtin charakterizujic zajmavpostavy ukivdnch chologickou ana|
lid ijcchv svrznmmalostranskmprosted, vyly v kninmsouboru a jednn podrobn
v polovin edestchlet,v Arabeskdch(1864). vinout zp|etku; z
Aby vyhovl potebm souasnhodivadla a jeho voln po pvodnch obrysem.

144 r eDjiny aL litafury Il

 (dkalose to
eskchhrch, kter by nahradily peklady, napsal Neruda na konci pade.
dilv letech
stchlet taknkolikpracprojevit. Nejprvesehrlyjehoveselohry, v nich
vechny mlad
lyuil schopnosti pedvst zbavrt scny s humorem nebo satiricky a pil.
v nm
hav charakterizovat postavy. {enich z hladu a Prodand ldska se hrly roku
, do n. lB59, dal _ ,,,o miluje srdnato.''(1860), Merendanestdmjch(1860) a J to
Prunla po-
nejsem(|863) - ..ylyjen tiskem. Nerudovy veselohry pokraovaly v star
teoreticky
klicperovsk tradici, k n se sm autor nejednou piznval. Znamenaly pro
eskouscnupnosnejenom svmiscnamia spdnm a vtipnm dialogem,
demokra-
ale i svm zamenm, hledajcm blikontakt se souasnm ivotem.
V komickch situacch odkrvaly mlkost sentimentality a smnost falen
naznaoval romantiky, projevujcse v prosted bohatch venkovskch nebo malomst.
r napoezu skch vrstev. Napklad v Prodanldsceje naplena dvma podaenmi stu.
staroindickch denty statksk dcerka, pob|znn v Praze nepochopenou romantikou;
Legendyvk, ve he {ena miluje srdnatostje vylenamlad vdova, oslnn hrdinskou pzou
Vrsmartyho. prohnanho milence a neschopn rozliit ji od skutencharakternosti;
ve sch v aktovce Jd to nejsemjeparodovn bsnk, kter pesvtoboln vere,i kdy
padestch se stal zcela pohodlnm a zostlmmanem;nebo konenv Merend
divadla nestdmjch je uvedeno v posmch pokrytectv a mora|izovn len spolku
Vmalsi stdmosti.
inostiliterr.
Krom veseloher, v nich se vysmval nktem rysm malomctv,
osobitost
napsal Neruda jedinou tragdii. Chtl v n vyjdit podobn jako v soubn
procesu
vznikajcch povdkch a verchcity a mylenky lovka, ktermu je nepr-
uskuteovn
vem ukivdno a jen se marn snauplatovat sv pirozen lidsk prva
proti nepzni okolnost. Ve sv hie Frarcesca di Rimini (1860)' je rczvdIa
zmry,
proje. motiv z nedvno peloenhoryvku Dantovy Boskkomedie, scnu nesko.
dramatick. nal lsky Francesky di Rimini a Paola Malatesty, zamil se vak Neruda
jak vyjdit na postavu tet, na Paolova bratra Gianciotta, Francescina mar.e|a avraha
skuten obou milenc. Charakteristikou Gianciotta pokouelse dramaticky pedvst
nevzdalmy. v obecn psychologickrovin pocit rozervanosti. Snail se postihnout prudk
pro postavy svr jeho nitra mezi zatrpklost a zk|amrm a mez touhou po plnm citovm
citovstavy. ivota po drunm,dvivmvztahu k lidem. V dramatickm zpodoben
kvt,a to stdajchose vnitnho napt hrdinova bolestnhoa tragickho boje mezi
epickch nedvrou a dvrou, v zpodoben jeho trzn, byla nejvt sla Neru-
objekti- dovy hry, pojmanve smyslu tragdie oklaman dvry v ivot. Franceskou
bsnpsan di Rimini se Neruda pustil na nov cesty v eskdramatick literatue.
na konci ede. Pokroil pedevmv prohlouben psychologickcharakteristiky, ale plnho
tehdyNeruda spchupece jen nedoshl. Nebo ttm, ese soustedil takka vlun na psy-
uKivdnch chologickou ana|zu stednho hrdiny, zbavil se monosti motivovat jeho
souborua jednn podrobnji ve vztahu k ostatnm dramatickm postavm a roz-
vinout zpletku; a tak cel velkoryse koncipovan tragdie zstala pouhm
po pvodnch obrysem.

I eDjiny eskliteatury III' 145

 Premira Nerudovy tragdie byla oekvna s netrplivou dychtivost;
vdyt ml vstoupit na jevit po prv s vnou hrou bsnk,jen prv Stanul
ve stedu kulturnho a politickhozjrnu veejnosti; spisovatel,kter na sebe U v obdobj
krtce pedtm soustedil pozornost svm vystoupenm proti vlivnm konzer- organismus, a to
vativnm pedstavitelm eskkultury a kter nekompromisnosta tonost ,rhegelianismu",
podncoval jejich neptelsw. Kdy pak premiraskonilanespchema bylo pojet se svt proI
j vyuito jako zmrtky k novm vpadm proti autorovi, nedal u Neruda vny novmi:
dnou svou novou hru provozovat a odvolal i veselohry, kter pedtm zada|.
Nerudova innost v podmnkch tsnivatmosfryBachova absolutismu
ped jnovm diplomem (l860) pedstavuje velmi vrazn a mnohostrann
plodn sekjeho literrn tvorby. Veri, povdkami a dramaty, jako kritik,
redaktor i jako organiztot stal se Neruda elnm prkopnkemnovch cest
na literatury. Sledoval cl oistit a pozvednout rove eskhoveejnho Protoe tedy nen
ivota a eskkultury pedevmodstraovnmiluz a pravdivm vylenm obanskou povin
skutenchpomr a trpkch osobnch zitk:. Z jeho dl i z jeho mylenek, pemnch ivota
formulovanch s neobyejnoujasnost a teoretickou vysplost, vystupovala Po etap zd:
zejm clevdomostumleckch zmr a nekonformna bojovnspoleensk svden, e nov
stanovisko. Proto tak byl Neruda oficilnmi nrodnmi kruhy a politickmi ve smyslu pokrok
vdci peh|en a jeho tvorba by|a znevaovna; dokonce bylo v t dob innosti vyvozovi
zlomysln rozbjeno jeho ptelstv s Hlkem, aby byl izolovn a osamocen. o vyten pozit
Neruda si zvltnostsvhopostavenna konci padestch let dobe uvdomo- literatura co nej
val. V soukromch dopisech psal. ,,Koukaj se na mne jako na buldoga, kte- podncovat soci]
rhoby rdi odkopli' kdyby se ho nebli...* ,'Lid u takdlouho dus mj zpv, mezi lidmi, osob:
e nen divu, kdy mne nyn u prsa bolvaj.Proti vtru plovat a zpvat je sice nrodn vc. I kd.
hezk,ale trochu namhav...**Pes vechnulepiize,kterou byla jeho um- innosti novm s1
leck tvorba provzena, si vak Neruda svmstov literatue upevnil a stal se stejnmi hledisky
vlivnm bojovnkem za pokrokov smr nrodnho a kulturnho ivota. Mno. mrem k praxi e
hostrann a pitom clevdomsoustedn umleck i kritick prce a osobn Nejdleitjn
houevnatost, to byly pedpoklady vfiimenho postaven, kterho se mu na tene, stval
od edestchlet dostalo. Kdy se pozdji sm pokouel shrnout vsledky eln spisovatel s
svch kritickch boj a sv tvorbY, psal Servci Hellerovi:,,Kdybych byl novini. Tak ]
neml slu polemickou a potebn k n vzdln, byl bych padl, se mnou ti, pil do redakce Kr
kte odchovvali se mezitm a placovat mohli, kdy j pracoval a rval se listick program'
zrove'. Kdybych byl neml slu produktivni, e nemohli alespo nkterm slouen s Nrodni
vcem odept uznni, byl bych padl tak... novin pracoval pal
strann veejn a
asopisy. Snail l
pouen a zbavu
vechny jeho pok
* prostedk: Rodint
J . V . F r i o v i 1 7 . e r v e n c e1 8 6 0 .
** Ann Holinov lB5B. s Vrzsr,.q.vnm H

116
 dychtivost; Bsnick innost z doby Knih ver
nprv stanul
kter na sebe U v obdob Hbitovnho kvt pojmal Neruda svt jako promnliv
vlivnmkonzer- organismus, a to v duchu pbuznm l\{chov poezii a jejmu odmtanmu
inost
a tonost ,,hegelianismu..,shledvanmuv neuznyn vnchjistot. Podle Nerudova
hema bylo pojetse svt promuje, starnzory aivotnformy zanikaj ajsou nahrazo-
nedalu Neruda vny novmi:
pedtm zada|. Val proud se svtem bystr, ostr,
absolutismu nekonenoujeho rovn cesta,
a mnohostrann jeho pskem zboenjsou msta,
, jako kritik, jeho kalem nrodvjsou kostry .. .
novch cest
veejnho Protoe tedy nen skutenostnemnn a jednou provdy hotov, je pmo
ivymvylenm obanskou povinnost bsnktoitna ni, aby se zmnila, a podlet se na
i jehomylenek,
z pemnch votave smyslu pokrokovch, demokratickch idej.
vystupovala Po etap zdrazujc,,negativn., vztah k ivotu slilo v Nerudovi pe-
spoleensk svden,e nov spoleensk pomry pece jen umoujkladn psobit
iovn
a politickmi ve smyslu pokroku. Z vaby nad souasnmipodmnkami veejn a |iterrn
bylov tdob innosti vyvozoval nov pojet hlavnch kol soudob poezie a usiloval
a osamocen. o Vytenpozitivnho programu: uvaoval o tom, jak by se mohla
dobeuvdomo- literatura co nejinnjipodlet na rozvoji nrodn spolcnosti,jak by mohla
na buldoga, kte- podncovat sociln a politickou aktivitu a posilovat vzjemn porozumn
dusmjzpv, mezi lidrni, osobn nezitnost a obtavost i bojovn zpa| pro spolenou
azpvatjesice nrodn vc. I kdy se po r. l860 pizpsobovalo zamen Nerudovy literrn
bylajehoum- innostinovm spoleenskmpodmnkm, jej obsah byl urovn v podstat
upevnila stal se stejnmi hledisky jako pedtm: odporem proti malomctv,kritickm po-
ivota.Mno- mrem k praxi eskburoaznpolitiky a zete|ernk ivotu a zjmm lidu.
prcea osobn Nejdleitjmprostedkem, kter umooval bezprostcdn inkovat
kterhose mu na tene,stval se v edestchletech denn tisk. Proto se tm vichni
rhmoutvsledky elnspisovatelspojovali s eskmiopozinmipolitickmi listy a stvali se.
novini. Tak Neruda, jakmile se k tomu naskytla prvn pleitost,vstou-
,,Kdybychbyl
se mnou ti, pil do redakce Krsova asu(1860-1861), a|e kdy tento list opustil federa-
I a rval se listick program, peel do Hlasu (1862-1865), v nm setrval a do jeho
nkterm slouens Nrodnmi lisu 0865). V redakci tchto lrlavnch mladoeskch
novin pracoval pak do konce ivota.Krom toho pokraovalNeruda v mnoho-
strannveejna literrn innostii tm, e redigoval rznbe1etristick
asopisy. Snail se v nich pracovat k tomu, aby poskytovaly dobr pvodn
pouena zbavu a aby pln slouily rozvoji mlad literrn tvorby. Avak
vechny jeho pokusy brzy ztroskotaly zejnrna pro nedostatek finannch
prostedk..Rodinncikronika (1863-1864) i asopisy,kter zaal vydvat
s Vrzsr,.q.vnuHr,xnm, Ku (1865)a Lumr(lB73).

1'''
J7'
 Neruda zaujmal v eskveejnosti v edestchletech zvltna vznar. bru ,,celistv ob;
postavenjako jeden z vedoucchbojovnkza pokrokov demokratickou proto tak nkter
1inii politickho a kulturnho ivota. Nepodlhalnekriticky falenm jednotliv bsn v
iluzm, kter o sob ila bttoazri liberln politika. Provoval jej hesla a z riznch oso
a programy praktickmi vsledky a skutenousituac eskchlidovch vrstev. (Kniha vervpr
Akoliv dobe poznal stny tehdejchpomr v echch a akolivje mohl ch a pleityc
srovnvat s pokroilejmi pomry v cizin, pece nepropadal skepsi. Uchoval mylenek a cit
si vyrovnan a rrrunvztah ke svtu: snail se pochopit nezakryt celou Nejstara ne.
sloitost soudobho ivota, ale ani sebetrppoznn nedusilo v nm dvru let a nesla char
v pokrok a v esklid; a naopak, nezlomn vra v lidsk pokrok nezastira|a ,rdoby rozervanos
rnu nedostatky soudobho ivota, ani sociln nesrovnalosti a propast mezi a situace, kter
chudobou a bohatstvm,ani nedostatky v morlnm charakteru lid. o ulechtilm a r
Na dn tohoto Nerudova munhopomru ke skutenostinebylo vak kroku soudobmi
jenom racionln poznn spoleenskhoivota, nbr tak siln zitky nost lid. Nerud<
osobn. Z toho, co se z biografie a z vlastnch autorovch prac dovdme mezi bsnkem :
o jeho soukrom v t dob, rys'je se obraz dlu chudho na radosti a boha. chycovaly situace
tho na zklamni a na strasti. Nebo Nerudovo hledn vzjemnho lidskho srdce. Na rozdl or
porozumn a souzvunchcit nedochzelo pln ozvny. Je to patrn zvlt ideln strnky vz
najeho zitcch erotickch: nakrizijeho vztahu k Ann Holinov, kter kost a rozumovm
asem zceIa vych|adl, na jeho sblena rozchodu s Karolinou Svtlclu i na i stle pipomnar
jeho tragick a nnlsce k Terezii Marii Machkov,pervan mileni- Jepiznan,
nou nenadlou smrt. Knih verjen b
Tyto hluboce provanintimn vztaby nevystupuj sice v Nerudov dle vku jistotu, drun
do poped, ale dvaj zato jeho vyrovnanrnupomru ke skutenostivelkou verevnovanmi
citovou hloubku a silnou intenzitu. Jejich odraz se promt i do jeho tvorby, Matka, zptacovvz
zejmna bsnick, ale i nejintimnj autorova zpov bv v n podizo- novo podn odpr
vna irmumleckm zmrm. Neruda zdirazioval, e osobn proitek s prodnmi ivly
je nezbytnou podmnkou umIecktvorby, a|e zrovei dal o bsnka, vztah ajako nejv
,,aby byly psnjeho ir dleitosti,aby nezpvaijen,co on jakotoindividuum skou lsku k nn
citi, a|e co kad s nm zrove ctiti mus...* V duchu takto formulovanho spasen. S nejvt
programu cbpa| Neruda svbsnick posln jako lohu pvce, ktet zpv, k matce a pocit li
,,co sluneastnmu lidu.., jako dl ,,prosthovojka.., kter stoj,,co pedn v krtkch psovj
str,, a kter ctve,,,co nrod tvj kde bolem hnte... Tak Nerudov
Vysilujc novinsk zamstnn odsouvalo v edestch letech do pozad vvoj, i kdy jinal
bsnickou innost,akoliv prv v n spatoval Neruda sv hlavn ivotrr epickch bsnch,
uren.jeho nov prce, koncipovan ovem s nebvalou sebekritinost, rczvdn prvk'
zrIy poma|u a vychzely ve znanch asovchintervalech. Ne vydal svou a rozshlmi refle'
druhou bsnickou knihu, uplynulo od Hbitovnho kvt deset let. Y Knihch ijeho ostatnpo
aer, kter vyly 1868, chtI Neruda pedstavit v kriticky uspodanm v. nosti bu svm sc
nm osudem (o ,
* Z recenze Hlkovch Veernch psn, obrazy ivota lB59. zbrnc se proti r

148
 aznan bru ,,celistv obraz,, prvnho desetiletsvbsnick innosti,a pojal do nich
mokratickou proto tak nktervere z Hbitovnho kvt. Z obsahu sbrky je patrn, e
jednotlivbsn vznikaly v rozdlnch spoleenskcha politickch podmnkch
jej hesla a z rznch osobnch ziLitkt,. Avak zrove podvaj ti oddly sbrky
lidoch vrstev. (Kniha vervpravnch, Kniha verlyrickch a smench, Kniha veraso-
je mohl
akoliv v c h a p l e i c h )m n o h o s t r a r e n a o b s a n b s n i c k o b r a z i v o t a ,
Uchoval
skepsi. m y l e n ek a c i t l o v k a t e h d e j d o b y .
nezakrytcelou Nejstara nejpoetnj vrstva Knih vervznikala na konci padestch
v nem ouveru let a nesla charakteristick znaky, vyznaujcNerudovu tvorbu z tto
nezastrala ,,doby rozervanosti...V subje ktivnch bsnc1r se odrelytakovzitky
a propastmezi a situace, kter odpovdaly pocitm lovka zklamanho ve svch snech
lid. o ulechtilma vnitn bohatm ivot, lovka, zraovanho na kadm
i nebylovak kroku soudobmi pomry a morln bezcitnost, malichernost a neupm.
siln zitky nost lid. Nerudovy vere z cyk|u otci vyjadovaly bolestn vdom, e
pracdovdme mezi bsnkem a jeho otcem stoj pehrady, bsn vnovan Ann za.
radostia boha- chycovaly situace, kter podtrhovaly pocit rozdvojenosti svta a bsnkova
Iidskho srdce.Na rozdil od intimn lyriky Hlkovy nebo Heydukovy, snac se vyjd.it
topatrn zvlt ideln strnky vzjemnch lidskch vztah,vyslovoval Neruda hokost a trp.
Iolinov,
ktery kost a rozumovm sudkem,kter se promt do ironickch a skeptick'chpoint,
Svtloui na i stle pipomnanmi motivy chudoby, dval pr.otivhu citovspontnnosti.
mileni- Je pznan,e ze svnclvj intimn zarnentvorby za|eni|Nerudado
Knih verjen bsn, zobrazujc takov osobn vztaby, kter posiluj v lo.
v Nerudovdle vku jistotu, drunosta hejivou lidskou nhu a porozumn. Byly to zejmna
verevnovan matce. Velkou slujej obtavosti znzornil Neruda v balacl
dojehotvorby, Matka, zpracovvajc tou ltku jako EnnnNvVodnk. Avak zatmco Erbe-
v n podizo- novo podn odpovdalo mytologick koncepci osudovhostetnut lovka
osobnproitek s prodnmi iv|y, posuzoval Neruda baladick konflikt ve svtle lidskch
od bsnka, vztaha jako nejvy hodnotu pedstavil odpovdnost za ivotdttea pozem-
individuum skou lsku k nmu, tebas by mla bt zap|acena ztrtou nboenskho
formulovanho spasen.S nejvtprostotou a hloubkou vyjdil pak Neruda vrouc lsku
ce,kterzpv, k matce a pocit lidsk oPorY, kter z tohoto intimnho vztahu lovk erp,
pedn
$oj,,co v krtkch psovchverch,zaazench do cyklu Matice.
Tak Nerudova e pika obsaenv Knihch verpedstavuje bsnkv
do pozad vvoj, i kdy jinak, ne tomu bylo v subjektivn zarnen tvorb. V prvnch
hlavnivotn epickch bsnch, psanch pod vlivem Mchovy lyrickoepick povdky (bez
.lyrickch),
sebekritinost, rozvdn prvk pokoucl se Neruda objektivizovat pbhern
Nelrydalsvou a rozshlmi reflexvnmipartiemi tytpocity a mylenky, kter inspirovaly
let.Y Knihdch ijeho ostatnpoten tvorbu.Jejich hrdiny byli lid odsunutna okraj spole-
m v- nosti bu svm socilnm postavenm (cikni v Diuokm1zluku),nebo neast-
nm osudem (o imonuLomnickm),lid,pociujcvispolenostinenvist
abrnici se proti n pchou nebo ivelnm odporem.

149
 Vznamnj slokou Nerudovy epiky byly vak balady. Na nejstarch ale inn a obta
z pIeitostnch 1
{obenec,Rub), rozvdjcich osudov konflikty, je vidt, e vychze|y
z erbenovsktradice, ale brzy se zmnily, podobn jako balady Hlkovy, Tak napklad v b
v obrazy vednhoivota.Jejich baladinost byla ohlasem bdy a spoleen- neochvjnost a vyl
sk nerovnosti a jejich pbhy se stvaly typickmi osudy souasnchlid idely lidsk svobo
(Ve uj,chodnz,1i) e
{Dobrouolnk,Jako do skoku, Ddoua rnisa, Poslednbalada z roku doa tiscea jet
nkolik,Pedfortnoumilosrdnj,ch),Bsnkvp.stupke skutenosti,jak je vyjden na Slouensko,Na pe
v tchto baladch, nebyl urovn sentimentalitou ani soucitem, nbr snahou Tyto pleitos
vyslovit obalobu nespravedlivch pomr, kter dopoutjpodobn lidsk Zrove. vak psa
tragdie, a pocitem solidarity s chudmi a ukivdnmi lidmi. Neruda tak do sbrky, vdom
uinil rozhodujc krok pi pemn star,romanticky motivovan balady pod pseudonymen
v baladu modern, sledrrjctragiku v soudobmsvt. (1861); vyjdil v
Tet hlavn ltkovou oblast Nerudovch Knih verpedstavovaly bsn tm, kdo zstali v
asov a pleitostn, pojednvajc o vztahu bsnkak nrodu a o aktul. vystit v in. Ide.
nch otzkch nrodn osvobozovachozpasu. Bolestn pocit vnitrr rozer- nbr sleduje zj
vanosti, kter byl na potkunejcharakteristitjm rysem jeho poezie, vypl- (Srdcenae,Soud na}
val z intenzivniho vnitnho proivn neutenhostavu tehclejhoveejn. na licomrnou mc
ho ivota a vyjadova| zk|amni nad situacnroda' Avak nov verepmo bem,Legendao selsk
se tkajcproblematiky nrodnho charakteru a nrodnho osudu sledovalyjin a teprve po letech
cl: vyjdit postoj a mylenkybsnka a lovkabojujchoza spoIeenskpo- Zato doplnil l
krok a za jeho demokratick ideje a vyslovit opravdovou lsku k nrodu jin bsn, kterv
a dvru v lidsk pokrok (napklad cyklus esk uerenebo Popufulk ulasti). r,yjdil zvren
Snaha upevnit morln charakter lid a podept pozitivn sly nrodnho e pohled ,,zdol'a
vy,,oj. byla u Nerudy vdy spjata s poukazem na nedostatky a nezdrav rysy nejlpepoznat a p
v nrod. \ttila proti utilitarismu mckho vlastenectv a v protikladu pak sv bolestn r
k neinnostia opatrnosti zdrazovalabojovnost a obtavpodzenosobnho v bsni Vmjsem
prospchu zjmm vlasti. Tento tn a zamenjsou patrnz jednoho Nerudo- obrazu soukrom
va Pobukuk alasti: svj ivot slubn
van, a|e zrovet
Nehnvej se' e se Tob smju,
e o chybch Tvch psn pju,
kdybych snad T mnmiloval,
vebych chvlil, v vemsi liboval.

Slep lska mizernje pska,

uvdomlou je prav lska,
smju chybm svm se nastokrt,
a mm sebe pece tuze rd.

Krom tchto asovch ver,stavjcchproti ''slep.. lsce k vlasti Nerudovo horouci

,,uvdoml.. cit, to jest vztah zna| nedostatk,skeptick k ftzim a heslm, vybojoval v ivot

b0
. Na nejstarch ale inn a obtav se podlejcna nrodnm osudu, vznikaly jin bsn
e vychze|y z pleitostnchpodnt, danch konkrtnmi udlostmi politickho dn.
baladyHlkovy, Tak napklad v bsni vnovan Karlu HaulkouiBorouskmu ukazoval Neruda
bdya spoleen- neochvjnosta vytrvalost jako charakteristickrysy politickho bojovnka za
souasnch lid idely lidsksvobody,pipomnal lohu Slovanstva na cest k rovnosti lidstva
daatiscea jet (Ve ujchodnzi) anebo se zamlel nad osudem slovenskho nroda (Posldn,
i,jakjevyjden na Sloaensko, Na peskKalurii).
Tyto pleitostn bsn zaadINeruda do poslednhooddlu Knih ver.
, nbrsnahou
podobn lidsk Zrove vak psal jet jin asovbsn, kter se ani nepokusil zalenit
i. Neruda tak do sbrky, vdom si toho, e by narazi|y na odpor cenzury. Nkter otiskl
n balady pod pseudonymem Pnorop Zpor,sx ve Friov enevskmasopiseech
(l86t); vyjdil v nich oteven mylenku, e z|oba nroda a odpor proti
y bsn tm, kdo zstali v rozhodujcchchvlch nrodnho osudu stt stranou, mus
a o aktul- v'vstitv in. Idel inu a pedstava hrdinstv, kter nev vlastn prospch,
vnitn rozer. nbr sleduje zjmy vlasti, dvaj tmto bsnm siln vlasteneck patos
poezie,vypl- {Srdcenae,Soudn,Romance, Honud).Konen verepoukan$ics rozhoenm
veejn- na licomrnou morlku kni a na autoritskou crkevn politiku (Jad hro.
nov vereprno bem,Legendao selsk praktice,Kuli bohu!' Ke koncilu!)zstalyjenom v rukopisech
sledovalyjin a teprve po letech byly petitnyv Nerudovch sebranch spisech.
spoleenskpo- Zato doplnil Neruda Knihy verpro druh vydn (1873) o nkter
lskuk nrodu jin bsn, kter vtazn dokreslily smysl sbrky. Napklad v Legendo chudob
Plplb k ulasti). vyjdil zvrenm poznnim mudrcovm, tvocm pointu bsn, mylenku,
siynrodnho e pohled ,,zdoIa,,, perspektiva ,,pri,,, nejchudhomezi lidmi, dovoluje
a nezdravrysy nejlpepoznat a pochopit svt. V intimn zpovdi v bsni Noeljsem sel vyslovil
a v protikladu pak sv bolestnosamocen a marnou touhu po osobnm tst.A konen
zen
osobnho v bsni Vmjsem b1ll rdd! vyslovil sv ivotn vyznn, spojujc v jednolitm
jednoho
Nerudo- obrazu soukrom osud s pedstavou posln bsnka, kter podizuje ce|
svj ivot slubm nrodu a lidstvu, take zde pedstavuje osobn motivo-
van, ale zrovei obecn platn idel bsnkajako pvce eskho lidu:

Mn eklosud: eskmpvcem bu,

pj jen, co sluneastnmu lidu,
stesk zoufal a havoujeho bdu,
tv pse lsky trpkost svou rmu,
bu krut zirrrna v nejparnjmlidstva let,
tvj lid m hojit, tob srdce drt _
j ledamjsembyl v tom bomsvt,
a mjsem byl, tm jsem byl rd.

lscek vlasti Nerudovo horouc vyznni, tlumochrdost na to' jak postaven si bsnk
b.zma heslm, vybojoval v ivot na nepznivm osudu, a zpovidajici se z nejsoukromjch

b1

,i-
 zitk'vyznvv mylenku,kter vyjaduje nejvy tosbsnickhoposln: fejetony. etnch r
plnho osobnho zadostiuinna nejvtho tvrho uspokojen nejednou uito ne
d o c h z u m l e c , p o s t a v - l i s e d o s l u e b l i d u . B s n i c k r e f r nn, e s e n dovo dlo rostlo jak
motivem ,,vmjsem byl rd,,, neznamen tak bsnkovu rezignaci, jak bylo kter je skldaly, :
mnohdy vykldno Nerudovo pitakn osudu, nbr odhodln svobodn jednotlivch proza
plnit estnkol bojovnka za nrodn a spoleenskpokrok. povdky smuj v
Knihy verjsou vyrovnanm, mnohotvrnm,obsanmbsnickm dlem. ztlesnnmjedin
Neruda se jimi pedstavil jako umlec zra| a osobit. Z bsn zahrnutch je v nich vtne t
v tto sbrce rysuje se dobe jeho schopnost psobiv a dramaticky vyjdit a sleduj uritjs1
bsnickou mylenku a zaujmout k zobrazovan skutenostivrazn hodnotc Prza tvo un
pomr. Tomuto cli slouila i jeho ziiba v reflexch i jeho schopnost uvat Autor sm j pikl.
ironickho tnu a vyhrocovat smysl verpointami. Knihy vermly dle- tazfiovaljej dle
it vznam pro zivotnnesk poezie. Nmty, mylenkamii zpsobemvy- skutenspoleens
jden se pibliovaly teni a soudobmu ivotu. Zbavova|y poezii zdn
v eskliteratue.
nadnesenvlunosti tak tm, e oproova|y vraz od kvtnatch a rozvi-
tych metafor a e naopak smovaly k vyuit bnch i hovoroch slov;
usilovaly o stdmuivn obraz a zamovaly se ve volb bsnickch pojme- u
novn na slova, kter co nejpilhavji vystihovala mylenku nebo bsnickou
pedstavu. Hned v prvn tii
Nerudovi se v Knihch verdobe podailo vyvenobshnout irokou Mj (1B5B) , pova
oblast mylenek, pocit a tmat. Lyrick vere vyjadujc intimn zitky svho pojcti przy l
a city i basn zobrazujic soudob ivot a postihujc vztahk nrodu podvaj
,,tenmsvm je.
v neobyejncelistvosti a typinostipestr a umlecky razn obraz eskho ejsou to ,,sampt
lovkaedestchlet a pedstavuj v celplnosti a hloubce jeho pomr k i. ve svou tobolku zal
votu a ke svtu. kjeho vyjden nor
prozaick tvorby.
Prza na zajmach zp
konvencch, stoj vr
od potku a do konce svumlecktvorby psal Neruda przu. Povdky a jejich konflikt.
sice konvydnm Povdek malostranskch (lB7B), avakjeho urnalistick Ve svm novto
tvorba pokraovalanepetrit.Povdky a fejetony, dva zk|adndruhy vfrojem povdkov
Nerudovy przy,smovaly k spolenmu cli: mly zachytit v obrazech k nesyetovm obrl
konkrtnch ivotnch situac bsnkovo vidn objektivn sku- djoch ablon. N
t e n o s t i a p o m h a t t m p o z n v a t i v o t . K s p l n n s v c hz m r v o l i l dle. astosedovol
Neruda takov prozaick formy, v nich bylo mlo sloithodje, ktery by nch posteh a v
vnel do vyprvn nhodnost nebo nevrohodnmotivy, a v nich naopak rod prvky tak, ab1
mohlco nejlpeuplatnit podrobna detailn pozorovn skutenostia vyjdit mckchfigurek
jej hodnocenz vyhrannhonzorovhostanoviska. czich literatur (krt
N,{eziNerudovmi povdkami a fejetony je plynul pechod. Nkter feje. jet napklad Hr
tony jsou tm povdkovmi charakteristikami nebo samostatnmi scnami, a na zkJad zku
a naopak nkter povdky bvaj skldny voln ze sledu dlchstjako samostatn }rledal,

152
bsnickhoposln:
fejetony. etnch motiv, kter se objevily pod arou v novinch, byio pak
ho uspokojen
nejednou uito nejen v povdkch, ale nkdy i v tvorb bsnick. Neru-
ickrefrn,nesen
dovo dlo rostlo jako organick celek a mezi jednotlivmi umleckmi druhy,
rezignaci,
jak bylo
kterje skldaly, nebyly dft nepestupnpehrady. Z rozd|nosti funkc
svobodn jednotlivch prozaickch druh vyplvaly vak rovn urit odlinosti:
povdky smuj vdy k tomu, aby podaly, tebas drobnm pbhem nebo
inbsnickmdlem.
ztlesnnmjedin postavy, specelisw obraz skutenosti, a rnira zobecnn
Z bsnzahrnutch
je v nich vtne ve fcjetonech. Fejetony vychzej nejastjiod jednotlivost
icky vyjdit
a sledujuritjspoleensk cle.
ivyraznhodnotc
Prza tvo umlecky i mylenkov podstatnou st Ncrudovy tvorby.
schopnostuivat
Autor smj pikldal znanvznam pi vytven soudobliteratury a zd.
ver mly dle-
razoval jej dleitostzejmna z hlediska kolu poznat a pravdiv zobrazit
i i zpsobem vy- skutenspoleenskpomry; znamenala i nov stupe v rozvoji realismu
y poezi zdn
v esk literatrre.
a Tozvr-
i hovorolrych
slov;
brsnickch
pojme- _ Poudfulmalostransk
Vj,uojpoudkou
tuorb.1l
nebobsnickou
Hned v prvn titnpovdce ( notintknih2 nouinkde,je vyla v almanachu
irokou Mj (t85B)' povaovalNeruda zauiten aspo nznakeni,vytknoutodlinost
intimnztky
svhopojet przy ve dvou vcech. o vztahu ke skutenostipipomnl, echce
k nrodupodvaj
,,tenmsvm jen pravdu povdt.., a o neobvyklosti formy poznamenal,
obrazeskho
ejsou to ,,sampervan a petrhan notice, jak je novink co denn referent
jehopomr k i-
ve svou tobolku zapisuje... Poadavek vrn zachytit souasnvota hledat
k jeho vyjden nov umleckformy pedstavoval dva vchoz body celjeho
prozaick tvorby. Ctil toti, e bn novelistick povdka, osnovan
na zajmach zp|etkch a na obvyklch charakterizanch a fabulanch
konvencch, stoj ve sv ustrnul podob v cest pravdivmu zobrazen |d
przu.Povdky a jejich konflikt.
jehournalistick Ve svmnovtorskm silmohl Neruda navazovat na pedpoklady, dan
zkladndruhy vyvojem povdkovhodla BopNy Nlrcov, a to na jej tendenci smujc
itv obrazech k nesyetovmobrzkm ze ivota ak zobrazovn postav bez novelistickch
I e k t i v n s k u - djovch ablon. Neruda ctil, el v rozbit tradinrornantick novely jet
zmr volil dle. astosedovolval pkladuJneN,r Paur,l, j ehoprza,rozttndo drob.
dje,kte by nch posteh a vyprvn aforistickm stylem, umoovala spojit rzno-
v nichnaopak rodprvky tak, aby mohl vyniknout satiricky podan obtaz souasnchmalo.
i a vyjdit mckchfigurek. Na zklad domc povdkovtradice, vyuvaje podnt
cizch literatur (krom Jeana Paula naznaoval cestu shodnou s jeho zmry
Nkter
feje- jet napklad HnrNnrcrr HnrNp nebo Gnono Cnnrsropn LrcgrpNnnnc),
i scnami, a na zkJad zkuenost a poznatk zskanch novinskou pra Neruda
jako
st samostatn hledal, jak by mohl nejlpe umlecky vyjdit poznni konkrt-

153

L
 nch ivotnchsituac,jimi by pronikal a ,,na dno socilnch otzek,, a k vy. Zvltnthovzn
svtlen pinsoudobnerovnosti a nespravedlnostimezi lidmi. ch povdkch, ze
Vsledky Nerudor,y povdkov tvorby z konce padestch a z potku a romanticky poj
edestchlet jsou shrnuty v knize Arabeskjl(1864). Hlavnm clem tohoto T1 nemsrdce! neb
souborubylo zachytita charakterizovat zajimav postavy a pedevm valo detailu ir
postihnoutjejich individualitu. Neruda pozoroval,jak se ve ziognomii dokzal pak Nerut
postav promtjejich charakter nebo nlada a citostav, sledovaljejich psycho- stranskho ivota z
logii, vmalsi, jak se v jejich ivot odreji nvyky ze zamstnn a jak je tch malostranskc
jejich povaha utvena loklnm a spoleenskmprostedm, v nm se pohy. nosti a pitom jejic
buj. S velkou rozmanitost a v sloitosti pln odstnzachyt| adu skutench Jednotiiv char
a pravdivch postav a charakterizova| je mnohem relnji ne Hlek nebo dv vyhrann ps
Svtl, kte tm, e se ve svch povdkch snaili ukzat ztove ideln hodnocen vo
pedstavu o ivot,oslabovali jejichvrojatnost. Naproti tomu Neruda sledoval nebo lyrick pas
pedevm zmr ukazovat lidi skuten,jak opravdu vypadaj a jak iji. hodnotc stanovis
Ve srovnn s Hlkem i se Svtlou uplatnil se v Arabeskch taksilnjzetel postavy pomoc hu
sociln. Nebo Neruda tuil, jakou dleitostm pro utven charakteru v nich vyslovoval
postav jejich zamstnn a jejich sociln postaven. spoleenskdisonal
Nerudv zjem se soustedil hlavn na postavy lidov, kter vidl kolem paralyzoval dobor
sebe v svrznnrmalostranskmsvt a snail se tene pivst k pochopen poadavku smlil
smutnch a tragickch osud tchto |d (B2l darebkem!, Josef harfenista, Z Nerudova Pomi
Blbj, Jna, Franc). Vedle toho kreslil s odstupem, pomoc humoru a satiry syntetizujcho in
figurky z ,,vych..kruh (Pn Kobercoaalenitba, Sta mltdener),a konen socilnm problm
odkrval ryz lidsk jdro nenpadnch a prostch figurek (nap. pan mezi lidmi, jeho
Strnsk v povdce Praskid2la). z perspektivy lid
Podobn jako Hbitovn kvttakArabesky pojmalNeruda jako vdomou povdek v Arabe
protivhu k literatue, kter ztrcela pm vztah ke skutenosti,utpla se sv ml jsem za v
v planch zajmavostechnebo idealizovala ivot. (I.{ankolika mstech tuto posuzujc ivot ,,z
neivotnou przu v narkch parodoval, napklad Mmu urabci, I tobolk1 v nich lovk trp
redaktorou2.)CeL rz jeho povdek byl j protikladn. Zatmco konvenn prostch malostra
ptza se spokojovala ablonovitm pbhem a zpletkou, Neruda odsouval a ivotnho sylu.
dj do pozad' a sousteoval se pedevm na ar.alrzu lid v souvislosti Arabesky ped
s prostedm a s pronikavm a vrohodnm psychologickm rozborem. Sv dek Neruda neza
arabesky koncipoval tak, e je vtinou skldal z drobnch, dlchepizod, krom toho zsta
obraz nebo motiv, vrn vystihujcch pesn pozorovn a postehy o li- padlch en, kter
dech. Chpal je jako psychologick a sociln studie. Podval je jako sv a morln pedsui
vlastn, subjektivnmi zkuenostmi urenpoznni soudobho ivota,jako by NerudovY Po'
v nich lo o bezprostedn zznam pozorovn a studia, zitku nebo vzpo- svm pklonem
mnky. Proto je v nich obvykle pmo astentak vyprav: pbhy bu przy a napovdi
souvis s jeho ivotem, nebo jsou psny jakoby autobiograficky (Krtk,,Les slbla v edest
Confessions,,kohokoliuz n1njtch Jean.Jacqu); tm se jet stupuje dojem
eskj,ch
jejich autentinosti. . Krt},,Les (

154
 otzek,, a k vy. Zvltnhoznarnu nabval v tchto ,,studich..pedevmdetail. V nkte-
rch povdkch, zejrnnastarch,slouil hlavn k charakteristice vjimen
a z potku a romanticky pojman individuality (nap. hrobnkova dcera v povdce
clemtohoto T2 nemsrdce! nebo slep dvka v povdce Kassandra),ale postupn se dost-
vy a pedevm valo detailu irplatnosti. Prostednictvm charakteristickch podrobnost
seve fyziognomii dokzal pak Neruda vystihnout v pln konkrtnosti lokln osobitost malo.
jejichpsycho- stranskho ivota a zachyttjeho spoleensky podmnn rysy. obrazy pros.
a jak je tch malostranskch lid pedstavuj jejich dny v chudob a hmotn stsn-
v nmse pohy. nosti a pitomjejich citovou bohatost a bezprostednost.
aduskutench
Jednotliv charakteristiky postav, pbhy a epizody spojoval v celek Neru-
neHlek nebo dvrryhrannpstup ke skutenosti,prolnajcvemiarabeskamijako celistv
zroveideln hodnoce n ivota. To, co by mohlo init obraz neuritm(kresba nlady
Nerudasledoval nebo lyrick pase), nemlo v nich msto, aby tm vce vyniklo autorovo
a jak iji. lrodnotc stanovisko. Stdal stylistick polohy v1prvn, charakterizoval
tak silnizetel postavy pomoc humoru, ironie nebo satiry, rozvijel reflexvnzaloenpartie,
charakteru v nichvyslovoval svmylenky,postehy anzory,uval point, vypichujcch
spoleensk disonancenebo nesoulad mezi zdnm a mezskutenost. Tm vm
ttervidl kolem para|yzova| dobovou z|ibu v sentimentalit, zak1'dajcse na estetickm
k pochopen poadavku smlivho vyrovnn protiklad a harmonickho vyznn dla.
, Josefharfenista, Z Nerudova pomru ke skutenosti,pedstavujchov Arabeskch hlavnho
humorua satiry syntetizujchoinitele,vyp|v zeteln autorova snaha porozumt soudobm
), a konen socilnmproblmmbez zastrnrozpor abez zam|ovnbdy a nerovnosti
(nap. pan mezi lidmi, jeho hledisko opravdov lidskosti a jeho pohled na skutenost
z perspektir,y lid spoleenskypotlaovanch. V jedn z autobiografickch
jakovdomou povdek v Arabeskch vyslovil autor mylenku: ,,Demokratick nhledy
i, utplase svml jsem za vplyv chudoby, z n jsern se narodil...* A toto stanovisko,
mstechtuto posuzujcivot,,zdola.., umoovaloNerudovi poukazovat na takovsituace,
urabei,
( tobolfut v nich lovk trpi a v nich je dotenajeho lidsk hrdost, pochopit hodnotu
konvenn prostch malostranskch lid a ukzat malichernost malomckch nzor.
Nerudaodsouval a ivotnhostylu.
[d v souvislosti Arabesky pedstavovaly vbr z poteniprozaick tvorby. adu pov-
rozborem.Sv d.ekNeruda nezalenildo kninhosouboru, protoeje pokldal za slab,Ale
dlch epizod, krom toho zstalostranou jetnkolik zdailch povdek, vtinouo osudech
a postehyo li- padlch en, kter byly vytoueny proto' aby nepobouily panujc pruderii
je jako sv amorIn pedsudky (nap. Mla gusto,(a plhodinj.
ivota, jako by Nerudovy povdky z pelomu padestch a edestch let znamenaly
nebovzpo- svm pklonem k nepikrlen skutenosti znan pokrok ve vvoji esk
pbhybu przy a napovdaly mnohotvrn umleck monosti. Avak podobn jako
(Krdtk
,,Les slbla v edestchletech jeho innostbsnick, psal Neruda v t dob tak
stupuje
dojem
* Krtk ,ol-es Confessions.. kohokoliv z nynjch eskchJean-Jacqu.

155
 mn povdek, nebomu vtinu asu a sil zabra|y noviny a veejn innost. oval, pro si soudo
Teprve roku 1B7l vydal knin drobn psychologick studie pod titulem neodluiteln od urr
Rzn lid. Tyto krtk obrzky, psan hutn a strun, vychzeIy pvodn Vklad moder
jako fejetony. Cel povdka je vdy soustedna na charakteristickou scnu k rozvoji eskho
nebo odkr pohled, jmjsou jakoby zblesliem osvtlovny vlastnosti zaj- davky, kter se Nt
mavch mua en riznch nrodnost, s nimi se autor setkal na sv balkn- pedvst obraz spol
skcest. Do poped se vysunuj zvI,tnnrodn rysy zobrazovanch postav' stozitc.lsivztahy lid
ale hlavn zetel je zde soustedn na vtazn podn detailnho pozotovn myslu postupoval
jejich psychologie a jejich erotiky. Tyto povdky mly podobn rz jako kolem urich ud
Arabesky a prvn Ner.udovu prozaickou knihu tematicky doplovaly' a proto situacch tak, aby l
.je sm arrtor od druhlro vydn spojoval v jeden celek. soustcoval na jer
V Arabeskch a v Rznch lidech se Nerudovi podailo plasticky zob. detail ve vztahu k
razit soudob lidi, zachytit postavy lidov i z prosted malomstskhoa typick.
vystihnout je po strnce psychologicki spoleensk s nebvalou charakteri. Kdy psal Nerr
zan mnohotvrnost, pesnost a uritost.Avak pesto jejich analytick Tj,den u tichmdom
rz, zak|dajcse na spojovn drobnch motiv, obraz, epizod a pozorovn' e ,,to bude vyprav
a zachycujc postavy nebo scny v jedinm dlmpohledu, nevyhovoval vy nebo figurkY bud
zce|a antorovm zmrm. Protoe Neruda chtl zobrazit soudob ivot vedlej,a jen podt
s maximln umleckou pravdivost,hledal, jak by doshl toho, aby byl um- Nakreslil osudy nl
leck obraz vrohocln nejen vjednotlivostech,nbr aby zachycoval podrob- tdne a konfronto'
nji vzjernn vztahy lid a aby vfiadoval typick ivotni situacc, ivotnch situacch
ptiznanpi^oSvou dobu. Podal charakteristi
Tyto otzky, kter Nerudovi pinel jeho vlastn tvrvvoj, kladl si hokynka a jej st
spisovatel i teoreticky. Snail se formulovat takovprincipy literrn tvorby, ivota malostransk
kter by odpovdaly pln soudobm potebm. Nov postaven literatury vnho, humornt
q'jdil nejjasnji v lncchModernlouka umnt(Kvty 1867). Rozvdl slaskouasPorozul
v nich mylenku,esouasnlovkijenovmi zjmy politickmi a spoleen- matkY) a figurek
skmi a e m tudi jin zliby a jin nroky na umn. Pipomnal,e zaji- domc nebo serv
mavost a poutavost pestv hledat ve vymylenchudlostech a v pbzch, shoduj nebo nakol
kter se nedotkajjeho ivotnchzjm, ale e nalz uspokojenv obrazech Podobnou tv
vzatch ze skutenosti:,,...prost mu, vren v proud modernho ivota,' Trhani (NL 1872)'
je zakrtkojen s tm spokojen, co mu podv p|n obraz ivotatoho... Neruda a je byta pozdj
potalpedevmse zjmy a s vkusem ',prostho.(tene. Proto povaova}' Neruda v n zpodc
za zvIt dleitproblmy socilnho uspodn svta a vyvozoval z toho, volnm sledu scn
ese tyto otzky musstt takdleim pedmtem literatury. V dsledkupe- srdenost,smysl pr
souvn zjmu na novltky sledoval pak dle, jak se mn dosavadn estetic- Komrka, kte nt
k normy a pojetkrsy. Byl totipesvderr,e anpedstava krsy neexistuje, kte se proplt v
absolutn, mimo konkrtnasa prostor, a|e epodlhhistorickm promnm osamocenma vy
a e se v ni odrej asov ivotrll zjmy rznch spoleenskch vrstev. jakmile najde smY
Ve fejetonech o akusu(I(vty 1870), odmtaje absolutn idel krsy, Neruda
naznaoval spoleenskoua historickou podmnnostttopedstavy a zdvod- * Kniha vzpom

1s6

-
a veejninnost. oval, pro si soudobumn mus brt ltky z celskutenostia proje krsa
pod titulem neodluiteln od umleck pravdivosti.
y pvodn Vklad modernosti a pravdivosti, znamenajcdlei pspvek
scnu k rozvoji eskhoestetickho mylen, vyjadoval zirovei zk|adn poa.
y vlastnostizaj- davky, kter se Neruda snail uskuteovatv prozaick tvorb. Chtl
nasvbalkn- pedvst obraz spolenostive vt i ne v prvnch povdkch a zachytit
ch postav, sloitjvztaby |idi, an1by ovem oslabiljejich pravdivost. K splnn tohoto
pozorovn myslupostupoval v podstat dvojm zpsobem.Bu spojoval nkolik postav
rz jako kolem uritch udlost nebo scn a konfrontoval je v rozlinch ivotnch
, a proto situacch tak, aby se pln projevil jejich charakter a jejich vzta|ty, nebo se
soustedbval na jednu postavu a tu pak podrobn charakterizoval pomoc
plastickyzob- detail ve vztahu k socilnmu prosted, aby byla cbpna jako spoleensky
malomstskho a typick.
charakteri- Kdy psal Neruda svou prvn povdku se irmspoleenskm zbrem,
jejichanalytick
Tj,denu tichmdom (Kv tB67)' osnoval ji podle Quisova svdectv tak,
apozorovn e ,,to bude vypravovn zce|a beze vehodje, beze vzpletky a jen posta-
nevyhovoval vy nebo figurky budou a maj tu bti hlavn vc. Ve ostatn m bti podzen,
vedlej,a jen podrobn vylentch lid jest pi t prci jeho elem...*
aby byl um- Nakreslil osudy nkolika obyvatel malostranskhodomu v prbhu jedinho
podrob- tdne a konfrontoval jejich jednn a nzory v rozmanitch elementrrich
i v o t n s i t u a c c , ivotnch situacch (smrt, lska, svatba), ani vyprvl souvisl pbh.
Podal charakteristiku ady postav (pan domc, honorace, pan hospodsk,
vpoj, kladl si hokynka a jej studujc syn atd.) a z jejich hrnu vyvstal obraz bnho
Iiterrn
tvorby, ivota malostransk spolenosti. Vbrem pznanch detail' odstnnm
vnho, humornho a satirickho tnu, porovnnm postav kreslench
.slaskou a s porozumnm (nap. pan Bavorov s biografickmi
rysy Nerudovy
matky) a figurek zpodobench s vsmchem (nadut a nmc bezctn
|,ezaji. domc nebo serviln ednci) naznaoval, nakolik se jednotliv postavy
a v pbzch, shodujnebo nakolik jsou v rozporu s pojmy o lidskpirozenosti a dustojnosti.
v obrazech Podobnou tvnost jako Tden v tichm dom mla jet dalpovdka,
ivota, Trhani (NL lB72), je vyla pvodnjako soubor fejetonv Nrodnch listech
toho."Neruda a je byla pozdji zaIennado prvnho dlu studi, krtkch a kratch.
hoto povaoval. Neruda v n zpodobi| zvyky seznn kolonie dlnk na stavb eeznicea ve
z toho, volnm sledu scn zachyti| zvltnosti ivota tchto ,,trhan..,jejich drsnost,
Vdedku pe- srdenost, smysl pro humor. Zajimam pbhem jednoho z nich, ,,trhana..
estetic- Komrka, kte najde milovanou enua stane se hldaemna trati, pbhem,
Lrsyneexistuje kter se propltv pozad celou povdkou, Neruda napovdal,jak se v lovku
promnrn osamocenma vyazovanmze spolenostiprobouz vdom lidskdstojnosti,
vrstev. jakmile najde smysl svhoivota akdy m pro koho t.Povdka vak nekon
hsy,Neruda
a zdvod- * Kniha vzpomnek, 1902.

1s7

t
idylou rodinnhotst, nbrtragickm zlomem - obrzkem smrti Komrkova rozdlnost celho jeji
dtte. Tmto zvrem se Neruda brnil, aby pbh nevyznl sentimentln u tichmdomreaguji
a aby se nedostal do rozporu s tm, co bylo mono chpat pro danou spole- obv, aby mu nevzr
nost jako typick. vaky a zah:l'v n
V polovin sedmdestchlet, po dlouhm asovmseku,v nm Se vno- ebhemvyprvn t
val vlun urnalistickprci, vrtil se Neruda k povdkm a napsal cel nahou Pravdu. Postu
j e d n o t n k o m p o n o v a n c y k l u s o i v o t m a l o s t r a n s k c h l i d . T o t o t m a stv se nkdy sam'
ho pitahova|o u dvno pedtm, jak to dosvdujnkterArabesky i etn nejprve domnl srr
fejetony, v nich se neustle stdaj a mhaj praskfigurky. Ale k napsn cynickho postoje z
celknkyo Mal Stran dostal se Neruda teprve nkolik let po tom, kdy se a zesmutn, kdy je 1
po matinsmrti odsthoval dol do Prahy, do Konviktsk ulice (roku 1869). postav z ,,td ni
V letech 1875-1877 otiskoval v asopisechsti plnovanho souborun ir't, unezitnch cit
spojil je se starmTdnem v tichmdom a vytvoil Poudk1l malostransk (l B7B). Hastrman).
Tento soubor tincti povdek zpodobuje malostransk ivot z dob Neru- Nerudv proza
dova mld,svrznloklnm charakterem, klidn, tich a oddlen od moder. zovn postav a kj.
nho mstskhoruchu, a podv zrove' typick obraz malomstskhopro- pizujcch s maxim
sted.Skld se z povdeknkolikerhodruhu: pwni (Tj,denu tichm dom)a po- jemn vztahy a scho
sledn (Figurb) kresl adu drobnch postav' nkter podobn Arabeskm zobrazovarLch skutt
se sousteuj k zachycen jedin scny(Veern plecht2,U t lili), vtinu pak jinak a zra|eji ne ,
tvo charakteristiky |dvraznch njakou individuln zvltnosti, ale zto- k tomu, abY Podro
vei piznanch pro malostransk svt (Piaedla ebrka na mizinu, Doktor vidulnm rysm .
Ka{sut, Hastrman),Souhrn postav z prosted honorace, portrty ivnostnk, detail vznamu jak'
obchodnk,penzist a ednk,podnjemnka chudiny, scny z domc- odstn skutenosti.
nost, z ulice nebo z hospdky skldaj rozmani obraz charakteristickch klad' dosvdujc
lidskch rys a vlastnost. zachytt okamitou
Chtje zeteln, urit a pitom umlecky vrohodn vyjdit, jak posu- zaazeni. Dstojn
zuje jednn a vlastnosti svch postav' stdal Neruda vn, humorn a sati- opatcny kov mc
rick tn tak, abv ukza|,jak se v srdci prosch li<lskryvaj prav }idsk mocn tlouky;k:
hodnoty - drunost a nezitnost,hrdost a sociln ctn,a aby ana|yzovaL pan Vel, jeden z r
malichernost a sobectvv ivot malomk. S vsmchern kreslil napklad pod, v krm, na
rodinu pana domcho, kter sice vzbuzova|a zdni ctilroclnosti, ve skute- svaly a nemohl ji
nosti vak byla morln i hmotn zchtra| (Tjden u tichmdom);ve frako. svtil" a do erv.e
vit scnpedvedl byrokratickou omezenost a servilnost; humorem zabarvil Vbec se mn pal
lendrobrrch lidskch slabost nebo autobiografick scny (Saalouclauskd cel jeho tv byla
me,Jak to pilo...); s vyrovnanou' nkdy a tragickou vnostvyprvl ,,baba milinov..
napklad o krutm osudu ebtkaVojtka. vrska, jako tenot
obraz malostranskhoivota je tedy podn tak, aby z nho vyplvalo, oi jej bylly |utoz
e ,,u ns jsou ,dole. celejlid ne ,nahoe. ... Postienttoprotikladnosti osobitou tr'n
spoleenskchvrstev ,,dole.. a ,,nahoe.. stv se pak v Povdkch ma,lo- p o i n t y , k t e r z p
stranskch jednm z nejdteitjch kompozinch a ideovch princip. nebo podrobnost
Neruda srovnv reakci rznch lid na uritou udlost a tm ozejmuje (Jak si Pan Vorel nt

158

4
 iKomrkova rozdlnost celho jejich pomru k ivotu: na smrt star njemnice v Tj,dnu
sentimentln u tichmdom reaguji napklad soused upmnm soucitem, kdeto domc se
prodanouspoie- obv, aby mu nevznikly smrt dn vdaje ; oste kontrastuje obraz posluho-
vaky a zah|iv mlad dcery. Jindy vyjaduje Neruda protikladnost tm,
v nmse vno- e bhemvyprvn odkrvpod zdnim,je chtj lid sami o sob vzbuzovat,
a napsal cel nahou pravdu. Postupn proCes poznvni skutenostinebo liclskhocharakteru
lid'Toto tma stv se nkdy samm obsahem povdky. V pbhu o daktoru lCazisatouidv
"rabeskyi etn nejprve domnl smrt a potom oiven rady Schepe|era zrninku k odkryt
rky.Alek napsn cynickho postoje ady znmch a pbuznch, kte se raduj z jeho smrti
letpo tom,kdy se a zesmutn, kdy je pan rada piveden k ivotu. Nebo naopak, pi zobrazovn
ulice(rokul869). postav z ,,tid nich..proces poznn lidskho jdra slou k odkryt upm-
souborun nch a nezitnch cit a vztah (pomr pbuznch k panu Rybovi v povdce
(rBiB). Hastrman).
ivot
z dob Neru- Nerudv prozaick styl, smujc k citlivmrr a vrnmu charaktcri-
od moder- zovn postav a k jejich zhodnocen, projevuje sc i ve vbru dctail, ty-
pizujcch s maximln konkrtnost a pesvdivost povahu lid a jejich vz-
ticMndon) a po- jemn vztahy a schopnch pi vekerjedinenosti osvtlovat sociln hodnotu
Arabeskm zobrazovanch skutenost.V Povdkch malostranskch uval Neruda detail
llil),vtinupak jinak a zraleji ne v Arabeskch; zatimco v jeho prvotin pevaoval zetel
ale zro- k tomu, aby podrobnosti podtrhovaly vrohodnost obrazu vzlrledem k indi.
nanilinu, Doktor vidulnm rysm kreslench postav' v Povdkch malostranskclr nabv
ivnostnk, detail vznamu jako prvek, kter aktualzuje zv|tn spoleensky pznan
1 scnyz domc- odstn skutenosti. Tuto funkci detail nazna nejlpe srovnn nkolika p-
charakteristickch klad, dosvdujcch,jak Neruda dokza| nkolika mlo rysy ve vrazu tve
zacbytit okamitou nladu lid' jejich nvyky ze zamstnn i jejich sociln
it, jak posu- zatazeni. Dstojn, ale chtrajc domc pn a ednk: ,,Tve jeho jsou
humorna sati- opateny ko v mocn zy se skldajc, jako bv u lid zesch|ch z dvj
jpravlidsk mocn tlouky; kad w jako by byla vyprzdnnm po cest vakem..;
a aby analyzoval pan Vel, jeden z nejzmonjch obchodnk: ,,Pan Vel usmval se r'lastn
kreslil
napklad pod, v krm, na ulici, v kostele, vude' obchodn smv byl se mu vryl v lcn
lnosti,
ve skute. svaly a nemohl ji z nch ven..; dobrck ebrk Vojtek: ,'obliej tak zdrav
dnn);ve frako- svtiv a do ervena leskl jako nedln penka, polit crstvm mslem'..
zabarvil Vbec se mn pan Vojtek lbil velmi, jelro modr oi zily ta'k upmn,
(Suatouclausk cel jeho tr, byla jakoby kulatm, upmnm okem.. ; z1, nepejc cbraka
vnost
vyprvl ,,baba milinov..: ,,Jej obliej byl mn vdy clsn protivn. Sam clrobn
vrska, jako tenounk nudliky, sbhajc se ke piatmu nosu a stm.
nhovyplyvalo, oi jej byly lutozelenjako u koky...
protikladnosti Osobitou tvnost Povdek malostranskch dotvej jet astvyhrocen
Povdkchma,lo- pointy, kter zpesuj smysl pbhu a kter clovoluj jedinm obrazem
nebo podrobnost vyjdit hejiv porozumn (Hastrman) nebo psn odsudek
a tmozejmuje ffak si pan Vorel nakouil pnouku).

159
 K velk umleck hodnot Nerudovy vrcholn przy pat i jej jazyk. Ke svurnalisti.
Vem mjovcm spolensilpekonat romantick a patetick sloh se sloi- n, ale spatoval v n
tou syntaktickou stavbou, s rozbujelou metaforinosta se zvltnmi poetic. na rozvoj eskku]
kmi slovy, uskuteoval Neruda piblenm k hovorov ei, a to ve vbru ticetilet urnalisti.
slov i ve vtn stavb. Nerudova vta v Povdkch malostranskch - vyt. n. Prvn jej vral
benja vyrovnanj,ne byla v Arabeskch - smuje k strunostia k se. zahrnujc L<rtky,zi
nosti (vjimennejsou ani vty jednolenn),aniztrc na bohatintonan v informovat o v
rozmanitosti a na schopnosti postihnout sloitvci prostm a zetelnm zp. jednotlivch dl zdr
.sobem.Pi volb bsnickch pojmenovn se Neruda brnil mnohoznanm
gramu mjovc slec
a mlhavm slovm asna|seo pesn a nzorn ozna,eniskutenosti,nevyh. nosti, vmal si ot
baje se ani slovmbnmv praskhovorovei.Jehojazykstva| se zpso. pispvaj k prohloul
bil- vyjdit celou mnohostrannost spisovatelova pomru ke svtu. ,,Ne-
Jako literrn
ruda nalezl roztomil kouzlo, kterak budovati krsn, vzletn sloh bez syn.
psal Neruda dvacet
taktickho leen.V em zIeto kouzlo? Dovedl pelti prostou mluvu lido.
rrnch otzkch a
vou v literrn formu...* Tento posteh E. Krsnohorsk je dokladem toho,
lm svch literr
jak Nerudovi souasncidobe ctili hodnotu jazyka jeho przy.
Svtl, Heydukovy
deln nov knihy t
Povdky malostranskse staly pro svou pestrou rozmanitost a pro bohatost tty, co do potu
ivotnho obsahu, pro jasnou demokratickou ideovost a pro dokonalost praskhodivadeln
umleckho zpodoben klasickou knihou eskliteratury. obvykle se mluvv aby se divadlo stal
o Nerudov novtorstv v poezii - ale Neruda byl stejnm prkopnkem posuzoval vechny s
i v prze. Lpe povdku kompozin propracoval a pointoval, podal v n vce divadeln politiky,
pravdivho poznni a bystrho pozorovn ivota a lid, mistrovsky uva| pvodn eskhry e
realistickho detailu a mnil tn svho vyprvn. Doshl tm obrovskho nm plodemjeho d
spchu.pi zivotnn eskprzy. Povdky mostransk znamenaj vy. herc o jejich prci
vrcholen jeho povdkov tvorby, ale zrovei i jej ukonen. Redaktorsk sbornku Ndrod sob
povinnosti nedoply Nerudovi klidu k povdkov tvorb, take vechny Nrodnho divadla.
pozdjplny zstaly jenom u pedsevzet. od konce sedmdestych let se i obecenstvo pro pl
Neruda prozaik uplatoval vlunjako fejetonista a urnalista. s nm se u nepodlt
Vedle literrnc
psalvedestchar
Nerudajako urnalista hodnotil prask l
je podle mtek r
Nejrozshlej oblast Nerudovy przy tvo 'prce pro noviny. Neruda Neruda citliv poc
psobil jako urnalista u na konci padestch let v nmeckclr liberlnclr a M. Ale, by z ni<
asopiseclr(Tagesbote aus Bhmcn, Prager Morgenpost). Zana|tam jako njmpolem, znan
nor'ink. a psal strundivaclelna literrn refcrty. Pln sejeho urnalistick kritiky.
innost rozvinula teprve tehdy, kdy zaa|yvychzet na potkuedest.ch Nerudovy lnk
let noviny esk. eskho umn, tak
funkci vzhledem k i
*
Jan Neruda autokritik, osvta 1B9l. v nich umleck zi

160 r I-Djiny esklit atury IIr

E
pati jej jazyk.
Ke svurnalistickprc nepistupoval Neruda jako k pouhmu zamstn.
sloh se sloi- n, ale spatoval v n monost,jak navzat styk s teni a jak innpsobit
zvltnmi ooetic. na rozvoj eskkultury a eskhospoleenskhoa nrodnho ivota. Jeho
a to ve vbru ticetilet urnalistick innost je tematicky i formln velmi mnohostran-
- vyt-
n. Prvn jeji vraznou st pedstavuj Inky o literatue a umn,
i a k se. zahrnujckritiky, zsadn vahy, ivotopisy umlc. Neruda se snailspolehli.
bohat intonan v irrformovat o vem dleitmv kultue a pomhat kritickm rozborem
a zetelnmzp. jednotlivch dl zdravmu rozvoji eskhoumn. V duchu literrnho pro-
mnohoznanm
gramu mjovc sledoval zejmna,jak je vztah posuzovanch dl ke skute.
nevyh- nosti, vmal si otzek umleck pravdivosti a hodnotil je podle toho, jak
stvalse zpso.
pispvajk prohlouben nrodnho ivota a k spoleenskmu pokroku.
ke svtu. ,,Ne-
Jako literrn a divadeln referent asu,Hlasu a Nrodnch list
oh bez syn. psal Neruda dvacet let tm pravideln o novch knihch, o asovchlite-
mluvu lido-
rrnch otzkch a o novch pedstavench. Nejvce pozornosti vnoval
doklademtoho,
dlm svch literrnch druh a byl prvnm vykladaem tvorby Hlkovy,
Svtl,Heydukovy a Pflegrovy; z mladch spisovatel sledoval tm pravi-
deln nov knihy echovy, Sldkovy a Vrchlickho. Jeho divadeln refe.
a pro bohatost rty, co do potu nejetnj,pedstavuj podrobnou kroniku soudobho
a pro dokonalost praskhodivadelnho vota. Neruda se v nich zamIova| hlavn k tomu,
se mluvv aby se divadlo stalo eskm a pln umleckm orgnem. Z tohoto zetele
prukopnkem posuzoval vechny strnky divadeln tvorby - zaujima| stanovisko k otzkm
podalv n vce divadeln politiky, hodnotil repertor, vmal si nlad obecenstva, rozbfual
mistrovskyuva| pvodneskhry a vnoval velkou pivkonm herc. Poslednm podstat.
tmobrovskho nm plodem jeho divadelnho zjmu byl soubor jm stylizovanch vyprvn
znamenajvy. herco jejich prci, kter 'uyelpod titulem Diuadelntk1l(|BBI), a vydni
. Redaktorsk sbornku Ndrod so (lBB0), kter mobilizoval k pomoci pro dobudovn
takevechny Nrodnhodivadla. Celou svou divadeln kritikou pipravovalNeruda umlce
h let se i obecensvopro provoz v tomto Nrodnm divadle - avak na spoluprci
s nm se u nepodlel,nebomu v tom zabrnilo vlekl onemocnn.
Vedle literrnch a divadelnch refert, k nim jej thl nejivjzjem,
psalvedestchasedmdestchletechjeto vtvarnm umn. Pozorn
hodnotil prask vstavy, strun komentoval vystaven prce a rozbra|
je podle mtek vtinou literrnch. Avak pesto tyto referty, v nich
noviny.Neruda Neruda citliv pochopil smysl umn V. Levho a J. Myslbeka, J. Mnesa
liberlnch a M. Ale,byz nich bylo patrn,e malstva sochastvnenjeho nejvlast-
tam jako njmpolem, zrramenaly vedle refert Karla Purkyn potky navtvarn
urnalistick
ieho kritiky.
edestch Nerudovy lnky o literatue a umn mly velk vznamjak pro rozvoj
eskho umn, tak i pro rozvoj eskkritiky. Neruda jim pikldal speciln
funkci vzhledcm k tenma vzhledem k posuzovanm dlm,ale nesledoval
v nich umleck zmry; nepovaova|je za samu literrn tvorbu. Naproti

t t-Djirry eskliteatury IIr . 161

 tomu fcjetony - to byla druh a nejvtoblast jeho urnalistickprzy - vinch se zjmem t
koncipoval jako svbytna vyslovn umlecky zamen prozaick tvary. nepebernou rozma
Fejetony psal Neruda po ticet let' od samch potksvprce v no- jeho umleckho
vinch a do smrti. Tm pravideln se objevovaly, oznaovny trojhelni na mou innostjen j
kem [ (na konci edestchlet na asse znamenmtrkaze zvrokruhu +1H.{ ), stavit tento sek s
pod arou na strnkch eskchlist. Neruda chpaL fejeton jako ,,duevn Fejeton2, nebo si u.
samostatnou, poctiv mylenkovouSvou prci kona.icurnalistiku..a povao- sm si spodal rycJ
val jej za vnow umleckou tvorbu. Snail se clevdomo zven Po vyjit jich bude r
kulturnosti eskhoprosted,.usilovaljm roziovat votnobzory eskspo. vydvn svch feje
lenosti a zbavovat je rys malomckho provincialismu. Tm, e denn mani, ale zrovet
zaujmal vztah k bnm i k mimodnm udlostem, trrr,e je posuzoval tendence jeho urnz
ze svhovyhrannhopokrokovhostanoviska,psobiI vznamn na v- Jako prvn z p
chovu veejnho vkusu a smlen. obecn byl uznvn nzot, eje prvn oddl (i876)
Nerudv fejeton ,,takoka nejr,ym vldcem veejnho mnn v echch.. za|oen na podrot
(Krsnohorsk). Aby mohl spnplnit vytenkoly, to jest pedevm postav. Krom feje
udrovat zjem tena poskytovat jim zajmavou formou pouen,uzp- fejeton zaadil Nt
soboval k tomu Neruda svj styl. Dokza| strojnspojovat vnost otzek (oddl Prask obrz}
a hloubku pohledu s vtipem a s lehkost podn, a promlouvat tm zrovel n charakter a kter
k vnmavmusrdci i k rozumu svch ten.Krom umlecka asov hodnoty otzkami, byly feje
maj Nerudovy fejetony cenu jetjako dokument doby. Zrcad| se v nich a rozmarr^ o nejb'
jako v tdennmkomenti nejdrobnjudlosti praskhoivota,voj esk en) a uplatoval
spolenosti,mnc se zjmy rznch jejch vrstev i problmy nrodnho znamnmi a zdn|
zpasu. Nepodvaj vak pasvnpopis skutenosti.Neruda se stavl k ud. zbavn s vnmi
lostem aktivn - astose poutlbojovn do zpas a polemik (proti nacio. zajimavho pouovl
nalismu nmeckch asopis,proti klerikalismu a jezuitismu, proti staroesk svm encyklopedic
politice). tento soubor vahy.
osobitost Nerudovy urnalisticktvorby stala se nejdve patrnou z jeho k objasnn pedsta'
fejeton cestopisnch. Bhem edestchlet pobyl Neruda nkolikrt Neruda mylenku,
ve svt _ v Pai (1863)' v severnItlii (1868), ve Vdni a v Uhrch, lidstva, sclrzej se .
v jin Evrop, na Balkn a v Orientu (lB70) - a o vtin svch cest psal stedky, kter mohc
fejetony koncipovanjako celek. Nejprve vydal Pask obrdaky(l864). Zachy. ohranienosti obzor
til v nich v pestrm obrazu protkanm reflexemi velkomstsk ruch pai. konkretizoval ve st
skho ivota. Z cesty do Itlie, na Balkn a do orientu erpal pak ltku gantickho gnia,
k obrazmz cizin) (lB79). Z hlediska pokrokovhosvtovhonzoru a se zete. o vdesk Svtov
lem k asov sociln a nrodnostn problematice sledoval zde zpsob ivota, vnm a vmnou .
vzdlanost a civilizaci v mstecha zemch,jimi prochzel. Na rozdl od Hlka nrod. Pedstava r
nesousteoval se na lenprodnch n|ad a dojm, ale pedevmvcn ani sociln obsah
a zajmavinformoval o neznmch krajch, posuzoval tamj ivot, srovn. V tetm svazk
,4
val jej s eskmipomry a vmalsi ivotnrovnjednotlivch krajvzhledem <ert), nraae z draat.
k svtovmupokroku.
Neruda psal svfejetonytmtden co tden a jeho znm ifrabyla v no. * V. K. emberov

162
 plozy - vinch se zjmem oekiwna.Ale pesto pocioval,e se tenmza jejich
prozaick
tvary. nepebernou rozmanitost a za jejich ertovnm tnem ztrc vlastn smysI
svprce v no- jeho umleckhosil.V soukrommdopise si stoval:,,Lid se pamatuj
trojheln- na mou innostjenjako na velkou, rznobarvou - mlhu... Chtl proto ped-
zvrokruhu]+{ )' stavit tento sek sv tvorby v ptisvazkovm kninm vbru, nazvanm
jako ,,duevn Fejeton2,nebosi uvdomoval, ,,jak je dleito,abych co mon taktupln
iku..apovao- sm si spodal rychle vechny svazky,jin by toho neuinil, nemohl uinit.
o zven Po v1,jitjich bude mnoh kroutit hlavou, coetu vechnoje nakupeno...* Pi
obzoryesk
spo. vydvn svch fejetonsledoval Neruda mysl, aby mla kad kniha roz.
Tm, e denn manit, ale zrove jednotn rz a aby z ce|hosouboru byly patrn z7<Ladn
eje posuzoval tendencejeho urnalisticktvorby.
v Y z n a m n en a v v - Jako prvn z pti svazk Nerudovch fejeton vyIy Studie, krtka krat,
nzor, e je prvn oddl (1876). Yrazn celek tu tvo stnrn obrzky ze ivota,
v echch.. zaloenna podrobnm pozorovn a studiu zajimavch, zejmna lidovch
tojest pedevm postav. Krom fejeton o dlncch na stavb e|eznice (do prvnho dlu
pouceru,uzpu- fejetonzaail Neruda Trhan2)vmalsi hlavn prosted praskchudiny
vnostotzek (oddi|Pralskobrdak2).Protivhou tchto studi, ktermly spedokumentr-
um zaroven n charakter a kter vedly k vnmuzamylennad aktulnmi socilnmi
a asov
hodnoty otzkami, byly fejetony ladn humorn. V nich vykldal Neruda zbavn
,Zrcadlise v nich a rozmarn o nejbnjchvcech vednhodne (o tanci, o blech, o kou-
ivok,vyvoj esk en) a uplatoval osobit svj ertovn styl, jako by si pohrval s bezv-
nrodnho znamnmi a zdnliv nezajmavmi skutenostmi.Podobn spojil fejetony
sestavlk ud. zbavns vnmi i v druhm oddlu Studi,krtkjch a kratch(1876). Vedle
(proti nacio- zajimavhopouovn o rznch vcech dennho ivota, propltanhomno-
protistaroesk stvm encyklopedickch poznatk, citt a aktulnch narek, obsahuje
tentosoubor vahyo nejvnjch asovchproblmech.Zamuje se zejmna
patrnouz jeho k objasnnpedstavy spoleenskho pokroku. Na rznch nmtech rozvdl
Nerudankolikrt Neruda mylenku, e k ,,veobecn humanit.., je je idelnm clem vvoje
Vdnia v Uhrch, lidstva, schzejse vechny nrody na spolenchcestch a e h|avnimi pro-
svchcest psal stedky, ktermohou vstk spchu,je rozvoj civilizace a osvta' toil proti
(1864).Zacby- ohranienostiobzoru eskho malomckho svta. Svou pedstavu pokroku
ruch pa- konkretizoval ve stati o Michelangelu Buonarrotim, ztlesujcmidel gi-
erpalpak ltku gantickhognia, v vahch o modernm lovku a umn a v lncch
nzorua se zete- o vdeskSvtov vstav. Naznaoval pitom' jak se vzjemnm pozn-
zdezpsobvota, vnm a vmnou kulturnch hodnot obohacuje ivot a kultura jednotlich
Narozdlod Hlka nrod.Pedstava veobecn humnnosttneztrce|a v jeho pojet ani nrodn,
preoevsrmvecne ani sociln obsah a mohla psobitjako vzpruha pokrokovhovvoje.
ivot, srovn. V tetm svazku fejeton, kter vyel nsledujcho roku pod titulem
kraj
vzhledem ferQ, hraui drau(|B77), pevldalo komick zobrazovn rozmanitch

* v. K' emberovi,duben 1876.

ifrabyla v no-

163
nmt z praskho ivota (( domcnosti,Ti krdlou,Cestapo tramuaji) nebo pocioval politickor
z literatury a z divadelnho svta (Pannopanna,Praiskj,puec).Stupnice konrina echa proti kom
jev nich bohat rozr.nnna. smvy vzbun\e laskav shovvavost, dotkajc vajcch o nejvn
se malch lidskch nedostatk,nebo bujn ertovn,vtipy a slovn i situan a ubvalo v nich
komika; jindy vakje vchodiskem satira, ironie nebo parodie stojcve slu- vch psn a pslo
bch ostr polemiky. Vedle ,'hravho.. humoru a usmvavho a vldnho mlel se nad obe
porozumnje v nich tedy i ,,drav,, komika jako zbra spoleenskho nebo poslnm nroa. .
kulturnho boje. lostmi,aleisir
Posledn dva dly, cestopisn,zahrnova|y vedle novho vydn obraz Stupoval v nich
z cizin:l (lB79) v knize Mencest2Q'B77) Paiskobrafula fejetony z kratch otzku, kde jsou s
cest do Vdn, na Helgoland a do pruskhobismarckovskhoNmecka a stu. pedstavuj zdrav
die z vlet po eskchkrajch. Ty byly vznanzejmna ostm vidnm ,,zdoIa,,, mnobokr
sociln a nrodnostn problematiky: jeho fejetony Seuero4ipadn lzn nae (nap. fejetony Jaz
a ,( Libercebyly kritikou nrodnostnho odcizovn tchto kraj a odsudkem svou sounleitost
bezohledn germanizace; Vj,letdokrajelld2drasticky dokldal sociln zbdaeni lidu a dospval na
dlnka neuten pomry, je nalhavvolaly po een. dlnick tda,je
Neruda sicezamleluspodatjetdalsvazky fejeton,ale tomu zabr- pokrok (fejetono I.
nilo jeho onemocnn a obties nakladateli. Po cel osmdest |taneustal Vedle fejeton
vak soustavn pst pod arou Nrodnch list a v posledn vli vyslovil do Humoristickc}
pni, aby vylo ,,z fejetonpo roce 1876 dodnes napsanch a vytitnch zch lid a doprov
jen nejlep,a sice ne vce, ne co by se velona 30 tisk. arch...Tento zrnr rok (1873-1874)
se snailsplnit ve vydn Nerudovch spisIoNr Hnnnuarn' a to v svazcch, konce ivota. Tyt<
pro n pr sm autor uril titu|y Drobnklep1a Proti srsti, ani ovem vymezil hol ivotopisn c
jejich obsah, takevbr fejetonbyl dlem editorovm. Avak zvlt Drobn vzat informace, j-
kl.py, shrnujcv Herrmannov uspodn t humoru, zkreslovaly namnoze z osobnch vzpom
pohled na Nerudovu pozdjurnalistickou tvorbu, nebovzbuzovaly dojem' ale tam, kde psal
jako by se Neruda v poslednch letech omezoval na mlkou samoelnost charakterizovat m
ertovnchnpad a na ovi|ntn. V osmdestch letech vakpokrao- Pestr a obsa
valy vechnyhlavn typy Nerudovch fejeton: polytem atick,je tkaly od vc smru. Umouje
vnch k veselm, od udlost obecnho dosahu k loklnm drobnostem, vvoj jeho nzor'
fejetony, kter mly charakter studi (samostatn vyel nap. cyklus ,Bb2, bohatstvm i ko
i ,bab2,),pokraovaly fejetony humorn se satirickm nebo polemickm ost- skvchovy ve sm
nem (nap. Kam s nm?o potchse starm slamnkem,namen proti nedo. udrovat neustl
statenpimagistrtu o hygienu msta), konen pak bojovn fejetony vznarn tlrr, e v
politick, zamenproti staroechma proti crkvi. styl. Neruda us
Avak v nemse novfejetony od pedchzejicch pece jen liily. Neruda, mohl inn psc
omezovn vracejc se chorobou, neml u tolik monost nov studovat smlen.Chtje
a pozolovat. Mnohem vce ne pedtm se proto obrtil k osobnm ztkm ei a snail se pt
a napsal adu vzpomnkovch fejeton, bsnicky pedstavujcichobraz mylenkov zhut
jeho malostranskhodtstv. Neruda ovem napTosto neoslabil svj kontakt vn. Lehkm, a
se spoleenskm,nrodnm a politickm zpasem. Naopak, stle drsavji pohrval s nejroz

164
 Cutapo tramuaji) nebo pociovalpolitickou ,,mizrii..,jet osteji vystupoval proti psobenstaro-
Stupnicekomina
/uuc). echa proti kompromism mladoeskhoveden. Ve fejetonech pojedn.
shovvavost,dotkajc vajcch o nejvnjich otzkch nrodniho ivota slil patetick tn
vtipy a slovn i situan a ubvalo v nich obvyklch erti. Neruda psal napklad o smyslu lido-
parodiestojcve slu- vch psna pslov,shledvaje v nich hrn staletnrodn moudrosti, za.
usmvavhoa vldnho mlel se nad obecn lidskou podstatou nboensksymboliky nebo nad
spoleenskho
nebo poslnmnroda. A to nejenom v souvislosti s konkrtnmipolitickmi ud-
lostmi, ale i s irm,filosofickm zetelem, z hlediska vvoje celho lidstva.
novhovydn obra< Stupoval v nich kritick odstup od buroazie, s novou nalhavostkladl
a fejetonyz kratch otzku, kde jsou sly schopn uskutenit spoleenskpokrok a kter vrstvy
Nmecka a stu- pedstavuj zdrav zk|ad nroda. asto opakova|, e cel nrod vyrst
imnaostm vidnm ,,zdo|a,,,mno|okrt se vracel k mylence,ev lidu je zruka jeho budoucnosti
Seuuofipadnlzn nae uaso nrodnpsni), a pipomnal
(nap' fejetony Jazyk mateskj,nebo Du slouka
kraja odsudkem svou sounleitosts lidem. Zrovel si stle pesnji konkretizoval pedstavu
lsociln zbdaen lidu a dospval na konci wota k nzoru, e se jeho dleitousouststv
dlnick tida,je bude mt naptpodstatnou astna boji za spoleensk
, ale tomu zabr. pokrok (fejaon o 1. mji 1890).
osmdest lta neustal Vedle fejeton uveejovanch v Nrodnch listech psal Neruda jet
v poslednvli wslovil do Humoristickch list tak zvan,,podobizny,, vznamnch eskchi ci-
ch a vytitnch zch lid a doprovvel jimi kreslenportrty. Psal je nejprve krtce necel
arch...Tento zrnr rok (lB73- |B74) a potom od sklonku roku 1B77vdyjednou zatden a do
NN'atovsvazcch' konce ivota.Tyto podobizny maj nestejnouhodnottr.Nkdy jsou to jenom
; ani ovem vymezil hol ivotopisn data, jindy ucelen portrty, nkdy pouze rozvdj pe-
AvakzvltDrobn vzatinformace, jindy vyjaduj Nerudv samostatn nzor nebo vychzej
zkeslovalv namnoze z osobnchvzpomnek. Jejich smyslem bylo sice podat strunou informaci,
vzbuzovaly dojem, ale tam, kde psal o lidech blzkch nebo o umlcch, okza| je Neruda
mlkou samoelnost charakterizovat mistrovsky vstinou zkratkou.
h letech vak pokrao. Pestr a obsanNerudova urnalistick tvorba m"vznam v nkolikerm
ick,je
tkalyod vc smru. Umouje lpe pochopit autorovo msto ve spolenosti a sledovat
loklnm drobnostem, vyvoj jeho nzor. Podv svdectv k poznn doby, protoe vyn1k vcnnl
nap. cyklus ,Bdb2, bohatstvm kou autorovch zjmi. Psobilajako vlivn initel spoleen-
nebo polemickm ost. skvchovy ve smyslu demokraticky chpanho pokroku. Pomhala autorovi
namen proti nedo- udrovatneustl kontakt s ivotem. Z dnenperspektivy m vak nejvt
pak bojovnfejetony vznam tim, e vytvoila svbytn prozaick tvar - fejeton - a zv|tn
styl. Neruda usiloval o to, aby byl blzk svm tenm, aby na n
pecejen liily.Neruda, mohl innpsobit, roziovat jejich mylenkov obzot a ovlivovat jejich
ronostnov studovat smlen.Chtje udret iv kontakt s tenem, vyuval prvk hovorov
k osobnm zitkttm ei a snail se pst tak, jako by s nm rozmlouval. Smoval k strunmu,
pedstavujcch obraz mylenkovzhutnmu,a aforistickmua vrazn pointovanmu vyjado.
neoslabilsvi kontakt vn. Lehkm, astoertovnmtnem spojoval drobn pozorovn,jako by si
stle drsavji pohrval s nejrozmanitjmii nejodlehlejmiskutenostmi.ovldal rzn

165
stylistick roviny a dovedl je vedle sebe klst pirozen a s velkou virtuozi- proti idylickmu a n
tou. Podmnkou psobivhoinkutohoto stylu ovem byla schopnost vy- Neruda provokovat
stihnout skutenostcharakteristickm detailem a vyjdit pstup k n tak, pominuly zvltnsp<
aby pojmenovn nebo obraz obshly zrove jej hodnocen. Neruda toho tivn zdrazoval sr
dosahoval humorem, satirou, ironi, parodi nebo patosem. vencemi. V souvislos
slova, kter se v Ht
urnalistick tvorba, fejetony a povdky tvo sice dv vtve Nerudovy dinzsoby bsnick
przy, nen vak mezi nimi propast. V obou slokch se stalo Nerudovo ktery byl vcelku osn<
prozaick dlo trvalou soustdalholiterrnho vvoje. Ve fejetonech,jich Ve verch vzni
napsal hodn pes dva tisce,zvldl v obdivuhodn rozmanitosti tolik forml. Nerudv bsnick z
nch a stylovch monost,e z jejch pokladu mohli erpat i autoi tak rzno- podoby. Nov basnj
rod jako napklad Jaroslav Haek nebo Karel apek. odkaz Nerudovch motitl1la,(pu2pten
povdek je sice podstatn ui,zato vak obsahuje knihy, kter se staly pro vvoje, ale pedstav
pravdivost umleckhozpodoben ivota a lid klasickmi dly naeho kultur- eskou literaturou.
nho ddictv.

Poezie vrcholnho obdob

Nerudovy nov
Vydnm Povdek malostranskch skonilacel Nerudova povdkov tvorba, podmnky, nezjak1
zrove se vak zaalonov obdob jeho poe zie. Kdy u ml Neruda d..val.ahlavn podn
pipraveny Povdky malostranskk vydn, oznamoval v ervenciroku 1877 souznly s nadjem
v dopise pteli V. K. emberovi:,,Do pthoslaLumra vrazj|jsem nco pedstava pokroku
novho,vere (!!!)... Byly to prvn ukzky Psn,,
kosmickj,ch. dan spolenosti.Se
Desetilet asov mezera mezi Knihami ver a Psnmi kosmickmi desetilet pedevm
neznamen trhlinu v Nerudov bsnickm vyvoji. Akoliv bval nejednou toe politick zpa:
spatovn v tomto odmlen zlom provzejici zsadn obrat od poten se stle vce Neruc
nekonormndrsnosti k smlivodevzdanosti do vle osudu a k trpn rezignaci nespcha shledl
nebo nvrat od svtovorientace dom a pklon k domcm ltkm, souvis nch politickch spo
ob etapy organicky a ob maj spolenouzkladnu. Prv nad novmi Nerudo- tostnch a neurval
vmi veri vyslovil J' V. Sldek mylenku,e ,,Neruda nebyl v svm tvoen a ke ztrt perspekt
nikdy ,mladistvm.. Ta sam mumdozrlost jevc se v poslednch spisech blm. Vzestup dJ
jeho hled na ns ji z prvnich jeho ver.Jedna struna zachvIa se u nho
varovnm piznake
pi prvnm sklonnse Mzy k nmu a ta sam struna chvla se po leta, tu tieji, komuny siln ovlivn
tu mocnji, ale vdy tm plnm, jasnm, uritm tnem, kter inNerudu Podstatnzhor
bsnkemmu...* bezprostedn a zce
V Nerudov vvoji nelze spatovat ani zvTat, ani ,,zhadnou hlubinu.., bou a rnezi burr
nbr organick proces. Ve srovnn s Knihami vera zvlt s Hbitovnm litick informace do
kvtm ubyl ovem v novch bsnch jeden vrazn zmr, a to polemick nskch sporech a r
vyhrocovn vera jejich ironick nebo sarkastick pointovn namen est,take povaova
* V kritice Psnl kosmickch, Lumr lB7B. si uvdomoval, do j

166
 proti idylickmu a naivnmu nzoru na svt a pedstavujc osten, jm chtl
schopnostvy- Neruda provokovat mckouveejnost. Bylo tomu tak proto, ponvad
p k n tak, pominuly zv|tnspoleensk dvody,kterjej zprvu vedly k tomu,aby ostenta-
Nerudatoho tivn zdrazioval svj nesouhlas s danmi pomry a se spoleenskmi kon-
vencemi.V souvislostis tm se mnil rovnNerudvjazyk. Lidov a hovorov
slova, kter se v Hbitovnm kvt vyzvav sre|ase slovy erpanmi z tra.
Nerudovy dinzsoby bsnickch obrat a slov, stvala.se organickou soustjazyka,
Nerudovo kte byl vcelku osnovn na zkIad hovorov ei.
jich Ve verch vznikajcch od sklonku sedmdestch let krystalizoval se
tolikforml- Nerudv bsnick a mylenkov svt do ist,vyhrannj a definitivnj
takrzno- podoby. Nov brsnickknihy, to jest Psn kosmick,Baladj a rzmance,Prost
Nerudovch motiu2a (pu1lpdten,,znar.r'enaj
pak nejenom vyvrcholen autorova umleckho
sestaly pro vvoje, ale pedstavuj nejcennjhodnoty, vytvoen v tomto seku celou
naeho kultur- eskou literaturou.

Psn kosrnick

Nerudovy nov vere reagovaly ovem na jin spoleenski literrn

tvorba, podmnky,nez jakchvyrstalyjeho prvn bsnickknihy.V edestchletech
mlNeruda d'vaIahlavn podnty jeho tvorb snaha vyjdit mylenky a city, kter by
l roku I/ /
souznly s nadjemi a s bojovnm smlenmtehdejhonrodnho ivota;
iljsemnco pedstava pokroku splvala v nich s dvrou v postupn rozvoj v rmci
danspolenosti.Sedmdest lta se podstatn odliovala od pedchzejcho
kosmickmi desetilep ostejmi rozpory politickmi a socilnmi. Pro-
t e d e v m
nejednou toe politick zpas nevedl k dnrr.pozitivnm vsledkm, podlamovala
od poten se stle vce Nerudova dvra v buroazn pokrok. Neruda vi| piny
nespch a shledvalje pedevmv psobenstaroesk politiky a ve vnit.
nch politickch sporech,je propukaly rnezstaroechya mladoechyv nel-
i Nerudo- tostnch a neurvalch bojch a je vey k zplann celhoveejnho vota
svmtvoen
a ke ztrtperspektiv nrodnho sil.Rostla tak aktulnost socilnch pro-
spisech blm.Vzestup dlnick tdy, udlosti kolem svrovskstvky, kter byla
se u nho
varovnm pznakem neurovnanch socilnch pomr, a kolem Pask
leta,tu tieji, komuny siln ovlivnily vdom eskspolenosti.
inNerudu Podstatnzhorenovzduv sedmdestchletech ivotapociovalNeruda
bezprostedn a zce|a osobnjako stupovanneptelsknapt me zi se-
hlubinu", bou a nrezburoazn spole nost.Roku 1B71byl naen,e poslpo-
s Hbitovnm litick informace do Vdn k dispozici asopisuMontagsreuue,byl vlen v novi-
to polemick nskch sporech a v prudkch tocchbyla brna v pochybnost jeho obansk
namen
est,takepovaovalza potebn,aby se proti pomluvm soudn hjil. Pitom
si uvdomoval, dojak nebtahch kolej se dostv eskivot, kdy je kad

167
pomluva dobr jako prostedek k odstrann protivnka. Horil se nad tm, n stav byl pln p:
e se ho nezastali pedstavitelmladoeskstrany a e jej nechali napospas kroku, by|y vyva
neptelskmu osoovn.S trpkosttuil' eje zneuvntmi, s jejich poli- klidu a radostn
tickm zpasem spojil vlastn sly. Dotkala se ho bezohlednost mladoeskho v Bechln u Rouc
nakladatele FonnrxaNoa Derrra, kter vydval jeho spisy a doslova jej kov mld, e by
finannvysval. Zraova| ho postoj vedouchoinitelestranyJur,re Gnena, staTce...*V Psn
nkdejhoosobnho ptele; Grgr, akoliv ml sm astna dopisech pro ivotnm posln.
Montagsrevue, odmtl mu ve sporu jakoukoliv pomoc. Neprojevil ani ochotu jadoval sv myle
podporovat Nerudu na pipravovan cest na svtovou vstavu ve Filadelfii skutenostvesmr
(1876)' take z cesty selo pro nedostatek finannch prostedk. Naopak svtovho nzotu,
strhoval Nerudovi z ge a oslaboval jeho vliv v Nrodnch listech. doby, ale nespol
Neruda tcenesl, e zavechno,co vykonal pro Nrodn listy, nedostvse v budoucnost.
mu ani uznrri, ani minimln podpory. Avak dovedl sv osobn pko otzky posln
posuzovat v souvislosti se stavem politickho a nrodnho ivota a trpl jeho rou nalhavostu
povrchnosta jeho kriz. V dopise pteli psa|..,,Z7ukrutnasypistihly nrod Mcrrv, reagujc
n, horvechpedetch;nebezpehrozilo sice r,dya dsledn,ale nikdy kritri. Yztahrne:
nebyl nrod tak demora|izovn, jak je vlivem vdchsil. A co me mal rozpor a rnezi jeh
nrod, ovldla-li ho znemravnlost. Bez isthonadennen sly, bez sly Iska a jeho ivotn
nen boje, je jen padek...* m svtle byly v
m trp byly osobni zitky a mvce byl Neruda zkruovn pozn- reagoval Mcha,
nm neblahchveejnchpomr,tmsilnjictilpotebu hledatvchodisko o uspodn a v
z kritick situace. Pedevmnepojmal nrod jako jednolit celek, ale nzoru. V souvis]
rozlioval, kde frze a lbiv slova zakrvaj sobectva bezohlednost a kde lze vztahem lovka
hledat skutenou oporu a zruku lep budoucnosti. Ozejmoval si znovu mi mezinrodn
a zce|ajednoznan, e zdravm zk|aem nroda je lid, e ,,posudije nabvaly otzky,
ten prost, ist lid eska z toho lidu samhonajisto q'jde svtlo nov... Pochybnosti o tor
Ve svtle tchto nzor na soudobspoleensk a politick pomry jevil se k vymvvojov1
mu pro literaturu zvlt dleitkol uchovvatv myslch lid vdom demo- vatelm nejivj
kratickch idel a obracet se k lidu jakoto ke skutenmunositeli nrodnho nost ve svch ro
pokroku. Neruda pitom zstva|stle vren svmu pesvden,e se novo. sLvA Vncnr,rcxt
d o b p o k r o k m ed t p o u z es p o l e n m p o s t u p e m v e c h d e m o k r a t i c - jako svr ducha
kch sil v rznch nrodech. Chpal, e by nrodni zo|acebrnila uskute- (ponajesbrkou
nn humanistickch pedstav o ivot, a e je proto teba mt na zete|i, Pochybnosti z
aby se vvoj v echch neopooval za ostatnmi evropskmi zemmi. a zrovei dvra
Podobn jako podal v Knihch verobraz lovkapadestch a edes- enrrom pozl
tch let, snail se ve verchvznikajcch od konce let sedmdestch zachytit kosmickch. Sv 1
vestrannobraz eskholovka v novch dobovch podmnkch. - Svj osobitym zpsobt
zr;ar zv|da| postupn v nkolika bsnickch sbrkch. Prs,n z nich, Psn cch, nbr snai
kosmick (lB7B)' napsal takka narz v krtkm asovmrozmez.Jeho osob. obyejn lovk 1

* A. V. emberovi,9. dubna 1876. * v. K. emb

168
 se nad tm' n stav byl pln protiklad .. zklamn a trpkosti, kter pocioval na kadm
napospas kroku, by|y vyvaovny jeho dvrou v lid a v pokrok i chvlemi levnho
i, s jejichpoli- klidu a radostn pohody strvenmi mezi pteli v rodin vagrovskch
mladoeskho v Bechln u Roudnice. Sm o sob Neruda poznarnenal: ,,Ctm se mylen-
a doslovajej kov mld, e bych pracoval za deset, a|e ovl mne omrzel nedvra
Julu Gnena, starce...*V Psnchkosmickch, kter za ttosituace psa|, zamlel se nad
nadopisechpro ivotnm poslnm soudobho lovka a nad mstemnroda v lidstvu.Vy.
oievilani ochotu jadoval svrnylenkytm, e konfrontoval vzjemn vztahy lid a nrod se
ve Filadelfii skutenostvesmru. Zrove' se pokouel naznait zk|adn rysy takovho
Naopak svtovhonzorl, ktery by dval lovku,zasaenmu rozpory a pochybnostmi
listech. doby, ale nespolhajcmu na nboenskvklad svta' pocit jistoty a dvry
, nedostvse v budoucnost.
osobn pko otzky posln lovka ve svt byly v eskliteratue poloeny s veke.
a trpljeho rou nalhavostu v romantickpoezii tictch let, ve verchKanr,a HrrNxl
pistihly
nrod Mcnv, reagujcchna otesen platnch nboenskch a svtonzorovch
ale nikdy kritri.Yztah mezi lovkema prodou jevil se tehdy Mchovi jako absolutn
co memal rozpor a rnezi jeho protikladnmi ply oscilovala jeho romantick kosmick
sly,bez sly lska a jeho votnnejistota.V sedmdestchletech byla jin situace : v jasnj-
msvtle byly vidt spoleenskpomry, na jejich zrodenou mlhavost
pozn- reagoval Mcha, a prudk rozvoj prodnch vd, poskytujcnov vklad
vchodisko o uspodni avvoji vesmfu' vytvel pedpoklady k relnjmusvtovmu
celek, ale nzoru. V souvislosti s kriz politickho a veejnho ivota a s mncm se
a kde lze vztahem lovkak lidem v kapitalistickspolenostii v souvislosti s nkolike-
sl znovu mi mezinrodnmi vlenmi konflikty a s pevratnmi vdeckmi poznatky
e,,posudije nab1fualyotzky, co bude s lidstvem, s nrodem a s lovkem,nov asovosti.
svtlonov... Pochybnosti o tom, zda se svt utp v chaotickmven nebo zda postuprrje
pmryjevil se k vym vvojovm stupm, dva|y na konci sedmdestchlet eskmspiso-
vdomdemo- vatelmnejivj podnty. Vedle Jlxuna Annnsa, kter jim vnoval pozo]:-
itelinrodnho nost ve svch romanetech (nap. Newtonv mozek, IB77), a vedle Jlno-
l! ze se novo- sLAv Vncgr,rcxno, v jeho reflexvnchbsnch se tyto problmy promtaly
demokratic- jako svr ducha neustle thnoucho k svtlu a ke tst,k lsce a k mru
a uskute- (ponajesbrkou Duch a svt, 1B7B), inspiroval se jimi tak Jan Neruda.
ntna zeteli, Pochybnosti zrcad|crozpornost soudobhovota,obavy o osud lovka
a zrove'dvra v lidstvo a v pokrok i zra| mylenkovstanovisko podlo-
a edes- ennovm pozlnm zkonitostvesmru,to byly hlavn zdroje jeho Psn
zachytit kosmickch.Svpojetsvta a ivotnhoposlnlovkavyjdil v nich Neruda
- Svj osobitm zpsobem.Nechtl pouovat tene o novch vdeckch poznat-
z nich,Pisn cch,nbr snail se pedvstdn ve vesmru tak, jak je mohl vidt a chpat
Jehoosob- obyejnlovkpi pohledu na oblohu a pi zamylennad zhadami hvzd-

* V. K. emberovi v lt lB7B.

169
nho nebe. Aby doshl doucho inku, pevdl vechny problmy prv nejv vznej
a kazy vesmru na lidsk vztahy a pomry: povznst akpoznn
povznst alespo v m.
Snad jin jinak uvid _ nost. Individuum sarr
j myslm nebe irsi jak nai zemi z lsky k sob, k svj
a pi hvzdch si myslm na lidi. k tomu, by Pokrok Pi
a aby se stal kosmoPc
Neruda vesmrzlidoval, ale pitom se zkostlivbrnil dvojmunebez- na lovka pln si vc
pe:aby se bsn nestaly zbeletrizovanou vdou a naopak, aby perzonifiko. mickch:
vnm vesmru nevzbuzoval komick dojem, kter by nedovoloval chpat
vnost mylenek, o nich bsn pojednvaly. Vtina Nerudoch Psn
kosmickch byla psna formou malch ,,psniek.., srozumitelnch a prostch
a pojatch v lehkmhovorovma humornm tnu. Ale jsou mezi nimi rovn
bsn hymnickho charakteru, psanverems patetickou intonac a se sloi-
tjsyntaktickou stavbou, opvujcmohutnost vesmru a lidsk podl na po.
zlni a utven svta.
Nmty kosmickch psn,seazentak, ese postupujeod pohledu navzd.
lenhvzdy k Msci a k Zemi a od vesmrnchasovchdimenz ke krtkosti
lidskho vota, pohybuj se mezi lovkem a kosmem. Mnohonsobnm
spojovnm a prolnnm obraz vesmrnhodn a lidskho ivota ukazuj
zrovei d svta i pomry mezi lidmi. Kdy napklad zobrazuj, jak je Psn kosmick p:
vybudovna slunensoustava' ozejmuj tm zrove lidsk vztahy. Kdy je vtinou v jejich obe
mylenkou bsn vdom konenostisvta a zniku Msce a Zem, vyplyv stednost a uritost
z toho zrovei vdom lidsk smrtelnosti. Prostednictvm obraz vesmru individualitu. Vyrs.
mohou tak bt zlzornny zk|adn rysy nrodnho charakteru stejn jako roda. Kdy Neruda
matesk lska nebo milostn cit, rznotvrnbolesti, nadje a radosti lidsk- pipomnal optimistir
ho ivota i smrt, znamenajcjeho ukonen. mn osudu a kdy d
I.{erudase obdivoval velkolep mohutnosti prody, ale metafysick tha staly okdlenmi (nz
nepoznanch otzekv nm neprob ouzela potebu nboensk vry, kter by mu r!..),ml na mysli
mla pomhat peklenout pochybnosti. Jeho nzor na svt byl modern, V Psnchkosmick<
,,nem ani mtu, ani bible, ani zjeven..,a nepoteboval k pochopen svta (nap. bse .(elend
a vvoje lidsk spolenostidnch tnchLLuzi.Ze skutenchpodmnek rysceljeho bsnic]
soudobho spoleenskhostavu a z materialistickho nzoru na svt vyvo- neobyejnpsobiv
zoval hrdou a nepoddajnou nrodn morlku i individuln etiku, zdrazujc podn, ale e jsou
lidskou dstojnosta smlost zmri spolu s pesvdenrn,e nejvym ure- nimi ztky.
nm lovkaje prce ve slubch pokroku. Kdy Psn kos
Vdom konenostilidskho votanestilov Psnchkosmickch v skepsi s neporozumnm. I
ani v sobeck individualismus - ale plynula z nho oslava touhy poznat teori a vykala se j
zkonitosti vesmru a podzenosobnhodlu potebm spolenosti.Neruda chopen plnho smy
formuloval tuto mylenku u v jednom starmaforismu:,,Materialista tu
konec efemrky lidstva a klade zato tm vtvhu na individuum. V tom je * Skromn mylenJ

170
 problmy
prv nejv vznejcmylnka, e takov individuum lovk dovede se
povznstakpoznn vnchzkon,vekeroumatrii dcch,e dovede se
povznstalespo v myIencenad smrtelnost a pracovat jakoby pro nesmrtel.
aost. Individuum samo na sebe velkou vhu kladouc je schopno postupu
z |sky k sob, k svm a k vlasti; spiritualismus lehko pivd jednotlivce
'k tomu, by pokrok penechal lidswu celmu,je ,pokraovat beztoho mus.,
a" aby se stal kosmopolitou i v oklivmslova Smyslu.((*V duchu tehrdosti
dvojmu nebez- na lovkapln si vdomho svch sil a monost vyznvaji vere Psn Kos-
perzonifiko- mickch:
chpat
Vak proto smrti mylnkou
Psn
my srdce nezbodme!
a prostch
My vyijem a doijem
i nimi rovn
pklad dme!
a sesloi.
pol na po- :.:::."

My umem, avak dve si

navz- hrob vysteleme slvou.
kekrtkosti Svt cel mus nad hrobem
m stt s obnaenouhlavou.
ivota
ukazuj
i'jak je Psn kosmick pedstavuj vztahy lovka k lovku, k nrodu a k lidstvu
vtinouv jejich obecna typick platnosti. Pitom vak uchovvaji bezpro.
vyplyv stednost a uritostNerudovch zitki a vyjaduj pln jeho bsnickou
vesmru individualitu. Vyrstaly ze zatljathopomru k soudobsituaci eskhon.
stejnjako
roda. Kdy Neruda opvoval potebu pevnosti a neoblomn hrdosti, kdy
radosti
lidsk- pipomnal optimistickou dvru v budoucnost lidstva a ntoda a munpij.
mn osudu akdy dval svm vermgnmickou strunost,pro ni se nkter
staly okdlenmi (nap. ,,bude-li kad z ns z kemene, je cel nrod z kv-
kterby mu
r!..),ml na mysli pedevmstav nrodnho ivota v sedmdestch letech.
byl modern,
V Psnchkosmickch se zrcadlily rovn Nerudovy intimn city a vzpomnky
nsvta (nap. bsei ,(elen huzdou 1enitu). To je ostatn jeden z chatakteristickch
podmnek
rysrceljeho bsnicktvorby, ese vem mylenkm a vemnmtm dostv
na svt lyvo-
neobyejnpsobivosti prv tm, e na nich ne|ei ani stn neosobnho
zdrazujc
podn, a|e ejsou spjaty s Nerudovmi nejosobnjmia nejhlubmi ivot-
ure. nimi zitky.
I(dy Psn kosmick vyly, byly sice vtinou pijaty pzniv, avak
s neporozumnm.Hledaly se v nich zverovantrky soudobch vdeckch
teoria vytka|a sejim didaktinost.Kdy se pak s odstupem let doplo k po-
chopenplnho smyslu tchto psno ivot a o lidskm dlu na svt, psa-
tu
V tomje * Skromn mylenky, Kvty 1866.

171

I
 nch s neobyejnou fantazr a prostotou a vyrostlch z bsnkovch zitktl kritikou anebo tm,
a z jeho hrdho a relnho pohledu na skutenost,staly se Psn kosmick kter by pak konfron
jednou z nejoblbenjchNerudovch bsnickch knek. ivota v cel rozrruarl.
k upevnn morlnl
oazii spojoval s v
Bdsnicksbrkilz osmdeschlet zpasl pouze zdrav1
mme skuten slav
V osmdestch letech, to jest v desetilet,kdy vyly daldv Nerudovy zas rozvoj nrodn s
bsnickknihy, pibyly opt nkternovdleit okolnosti, kterovlivovaly te znova, pirozen
jejich vznik. Pedn nastaly zvan zrnnyv bsnkov soukromm ivot. trs korlov, a bud
od sklonku sedmdestch let a do konce ivota provze|y Nerudu nemoci povzneseme se brzl
a to vyadovalo, aby zmnil dosavadn nvyky a z|1by. Nemohl cestovat Nepravm vm tm
a krom kratchvlet (na umavu)mu zbval jen pobyt v Praze, kde bydtil pin stejn se mn
v Konviktsk ulici u pteleJ. Lva a od roku lBB3 v ulici Vladislavov. Jenom nadji v budoucnos
s obtemiplnil Neruda sv urnalistickpovinnosti a astose ctil unaven. roda snail Se Neru
Kdy odeliz jeho blzkostitaknejbli osobndruhov (Kannr, Sr,alxovsx vch vrstev a Sepno
umr 1BB0, zpvk Josnn Lnv se ocldaluje starostmi rodinnmi) a kdy Ne- Y,razrt demolr
ruda ctil, jak chladne ptelstv V. K. nmnnnv,zstal osamocen, bez valy pedpoklady }
pte l. ,,Jsem nynj i v Praze pln sm - sm ve svmbytu, na ulici, spisovateli sv doby
v hostinci' sm i v redakci. Sta ptel odpadli - smrt' egoismem, omrze- dn a e u neb
lost, mkoli. A novch hledat nejsem dost mld, a takjsem jich nikdy roku IBB3 zaa|vyt
nehledal. ju si svm idelm a jsem rd, ejsem si jich jet kus zachoval, kninice promlel
do nich se mohu zapstjako dt6...*Neruda se nyn hodn uzavel a celou zvry. Pedpoklad
npln jeho ivota v osmdest.chletech se stala literrn prce. Pesvden nedokzalo dovst
o jejm smyslu mu dvalo zadostiuinni slu pekonvat osobn tkosti; pinaelo jenom ne
pi svch padestinch se vyjdi|, e,,ptce a lska k vlasti.. jsou jeho nejlep- e se mus nrodn;
mipteli. vzt jako svj hlav
Spoleenskou situaci v osmdestch letech charakterizovaly v podstat' k tomu, aby se obra<
stejnsociln a politick lozpory jako v pedchozm desetilet.Jenom tlak kruzch nejirch.
konzervativnchsil by| za Taaffovy vldy ,,eleznho kruhu.. (lB79-1893) Podtrhoval proto f
jetsilnjne pedtm a krize eskburoazn politiky byla jet a jeho politickch
h1ub. Buroaznpolitika, zenbez perspektiv, se spokojovala dosaenm NadIe vak v
nejdrobnjchstupk;politick veden opoutlo skutennrodn zjmy klad dkladn zr
a propast mezi skutky vedouc buroazie a rnezi zjmy nroda se jet vce po mylenkov i 1
prohlubovala. Neruda tivctil celkovochabnut veejnho zjrnu a s bo. a bude-li odpovd
lest sledoval, jak se rozmluj idely demokratick revoluce v utilitarismu, pokrokuatmiel
v sobectv a v krizi buroazn morlky. proti svtovmu p
Z poznn neutenhostavu vyvozoval jako svj hlavn umleck cI okamik, kdy by tt
bojovat proti rozkladu mravnch pojm a proti politickmu padku pmou jen neptel esk
a b y es k o s t p i t o l
* V. K. emberovi,kvten lBB5. Nst se proudem n

172

-
 ch zitktt kritikou anebo tirr',e by titze vota lidu kIadn ivotn hodnoty,
se Psnkosrnick kterby pak konfrontoval se soudobou skutenost, a e by znovu podal obraz
ivotav celrozmanitosti obecnch i individulnch problm,aby tm pispl
k upevnnmorlnho a citovhocharakteru lid. Svj kritick pomr k bur-
oazii spojoval s vdomim, e skuten pokrok mevnst do nrodnho
zpasu pouze zdrav lid. V dopise dlnickmu spolku Budislav psal: ,,Cokoliv
mme skutenslavnho v historii esk,zdola to vzrostlo. A cokoliv nov
dv Nerudovy zas rozvoj nrodn svedl kloudnho a krsnho,zase jen poloz lidu. Rosteme
kter
ovlivovaly te znova, pirozen zdo|a, prac bytosttiscerchpilnch, prv tak jako ten
soukromm ivot. trs korlov, a bude.li vdy dlnictvo naeprodchnuto duchem nrodnm,
Nerudunemoci povznesemese brzy nad moe lidstva - ostrov pevn, pln kvtn krsy.
Nemohl cestovat Nepravm vm tm nic novho,ale prv e vm, vy e vichni srnltev t
Praze,kde bydlil pinstejn se mnou' zakotvuju v tom svou jedinou, zato vak skalopevnou
.Jenom nadji v budoucnost nrodu.. (1BB4). Vdom si tohoto lidovho zkladu n-
se ctil unaven. roda snailse Ner.uda piblit Svou novou tvorbu jet tsnji k ivotu lido.
Sr,aoxovsx vch vrstev a sepnoutji sjejich pohledem na svt.
i) a kdyNe- Y,razndemokratick stanovisko a nepochybn umleck spchy d-
o s a m o c e n ,b e z valy pedpoklady k tomu' e si Neruda zachovval vedouc postaven mezi
bytu,na ulici, spisovatelisvdoby. A to pesto, e u nepsobiljako organiztor kulturnho
omrze- dn a e u nebyl redaktorem ani jedinho literrnho asopisu.Jedin
jsemjich nikdy roku lBB3 zaal vydvat bibliotku Poetickbesed1'. V souvislosti s zenm tto
kus zachoval, kninicepromlel znovu asovkoly literatury a formuloval nkter nov
uzavel a celou zvry. Pedpokladem' na nm stavl, bylo pesvden,e politick veden
Pesvden nedokzalo dovstnrod k cli, jak se v edestchletech doufalo, nbr e
osobn
tkosti; pinelo jenom nepetritnespchy a zk|amnil Z ttopremisy vyvozoval'
jsoujeho
nejlep- e se mus nrodn vci chopit pedevmliteratura a e si tento kol mus
vzt jako svj hlavn. Z toho plynuly jet dalzavty. Neruda vedl poezii
v podstat k tomu, aby seobracela k i r o k m u p u b l i k u, aby ziska|a,,obliby v nrodnch
. Jenomtlak kruzch nejirch..,a za druh, aby mla v,razn nrodn, esk rz.
(r87e-
lBe3) Podtrhoval proto potebu takovch nmt, kter by se tkaly celhonroda
y b y l aj e t a jeho politickch zjm, a poadavekobecnsrozumitelnosti ver.
dosaenm
Nadle vak vil, e |ze doshnout nrodnho rzu umn jenom na z.
nrodnzjmy
klad dkladnznalosti skutenhoivota a jen tehdy, bude-li eskumn
sejetvce
po mylenkov i po umleckstrnce v souladu se svtovm vvojem
zjmua s bo-
a bude-li odpovdat modernmu Svtovmunzoru: ,,Jenom neptel veho
v utilitarismu,
pokroku a tm i eskho nroda mohl by dat, aby esknrod ten ohradil se
proti svtovmuproudu literrnmu, ,modernmu.; nebomusil by nadejt
umleckcI
okamik,kdy by ten obrovit proud ns splkl jako hluchou plevu. Ale rovn
pmou jen neptel eskhonroda mohl by sob pt, aby individue|n n rz,
aby eskost pitom zanikalave veobecnosti, ano aby nad touto nezvitz1la.
Nstse proudem modernm,vnmat ze svta ve,co zavnimni stoj,ale pitorn

173

L
skvle zachovat, do nejpynjho kvtu pivstindividualitu eskou- tojedi. r!). Ltkami z nrc
n oprvnn' jedin pirozen smr literatury na...*Nepestval tedy bho politickho bo.
pojmat eskosta svtovostjako dv nerozdlitelnstrnky soudobhoumn. a zd.irazoval v nr'
A ve svch novch bsnickch sbrkch,je ob vyly v Poetickch besedch, (Romanceo Karlu IV.
naznaoval,jak si jejich spojenpedstavuje: Balad2 a rlmancemly bt dlem vuj nmty biblick
s nrodn ltkou, zpracovanou na zk|ad modernho pojmn sociln enskouproblematil
a nboenskproblematiky; Prostmotiu2byly pak psny s vdomm,eintimn lidu dvrn znm
lyrika memt oprvnnost, jenom pokud nem platnost vhradn soukro- jejich morlky a jeji
mou a pokud je prosycena souasnmctnma mylenm. obraz Jee(Je
Roku lBB3 vy|yBala$, a romance.Tyto tradinformy, v esk]iteratue dval platnost syml
zdomcnlhlavn dk Ennnnov Kytici, stvaly se v poezii mjovc, v rukou se opakujc...
Hlkovch, Nerudovch, Mayerovch a olcovch m dl vce relnmi Jako se v ivot
obrazy tragickch ivotnchkonflikt obyejnchlid. Sv prvn balady zahr- a humornmi, tak j
nul Neruda u do Knih ver.Pozdji se k tto epick form vracel jenom kmit humor. Pod<
ojedinle. Kdy ho vak zaujal mysl vytvoit z ba|ad samostatnou knihu, bsnick mylenky
doplnil po asopisechroztrouenbsn tak, aby tvoily jednotn koncipovan dch a romancch
celek. lidovho proste
Pomoc strunchepickch nmt chtl Neruda zachytit rozmanit my- je pedstavoval es
lenky a city eskchlid a vyjdit zkladn rysy jejich pomru k svtu' Snail pochopiteln a b|
se o to, aby jeho verebyly b|zklidovmu podn a aby tm byly pstupn i laskav, a jak pir<
co nejirmuokruhu ten.Uva| obraz a nznak.l, z lidov epiky a nkdy dova zpsobuvypri
i npadn pipomnal souvislost s lidovmi baladami, nejastji znmmi charakternosta z jl
z Erbenovy sbrky psn.Sv bsn propltaldetaily charakteristickmi pro es. lidi a uznalporozr
k ivot a volil symboly pznanpro eskmylen.Vechny ltky pojmal (Balada o soatb o
tak, jak je vidly oi prostholovka a jak je posuzovalo jeho mylen.Tato jako by dvala ce
perspektiva pohledu na ivot a snaha po srozumitelnosti, souhlascs bsnic. veri:
km motem _
Volm slovo prost,
chci tu bji vypravovat, Balady a romance
z stjak lidu roste, ivot chud na rad
by ho posilova, l
ovlivovala smysl i rz ce|sbrky. si opravdiv optim
Nerudovy Balady a romance, dotvejc re|nscnyvynalzavou bs- rotu, nikoliv jen
nickou antazii a ustlenmi symboly, zpodobuj s humorem a s porozum- proitou a vniterl
nm pro lidskradosti i starostizk|adni votn vztahy a city, ponaje vrcholn bsnick
pomrem matky a dtte a konevztahem k nrodu a k lidstvu. Skldaj se s vesmrem.V Ba
z trojho okruhu ltek' Pomoc obecn lidskch nmt, podobnch nmtm eskho lovkak
starchbalad, vyjadoval Neruda vztah matky a Syna nebo konflikty lidskho Nsledujcsbrka
dobra a z|a (Balada horsk,Balada dtskd,Romancehgolandsk,Balada stard.sta- soudobho lo
a vyjdit jeho t
* Al. Vojt. milovsk,Humoristick listy lBB3. prornujcchse

174
 _ tojedi-
rd!). Ltkam z nrodniho ivota konkretizoval se zetelem k potebm soudo-
Nepestvaltedy bhopolitickhoboje esknrodn charakter, podtrhoval jeho lidov zk|a
ho umn. a zdrazhovalv nm rysy bojovnosti, vytrvalosti a nadenpro idely volnosti
besedch,' (Romance o Karlu IV., Romanceojae 1B4B,Balada o polce).Tet skupinu pedsta.
mlybt dlem vuj nmty biblick a legendrn. Neruda vak s nimi nespojoval ani nbo-
jmnsociln
enskouproblematiku, ani nboenskcity, ale pomocjejich pbha obraz&,
eintimn lidu dvrn znrnch, zobrazoval svt eskch lid a postihoval problmy
soukro- jejich morlky a jejich pomru k svtu (Balada tkrloa,Romancetdroueern).
obraz Jee(Jeka)kreslil s dtskou prostotou a naivnost a zrove mu
esk
literatue dval platnost symbolu ,,lidstva se obrozujcho..a ,,m|d a naivnosti vn
iovc,v rukou se opakujc...
vcererJnmi
Jako se v ivot prolnaj a stdajvna tragick chvle s radostnmi
balady zahr- a humornmi, tak je tomu i v Nerudovch verch:i tmi nejvnjmipro-
vraceljenom kmit humor. Podobn jako v Psnch kosmickch zdvroval Neruda sv
knihu, bsnickmylenky pevedenm vesmrnch kazi na lidsk mtka, v Bala-
koncipovan dch a romancch zlidovalsv pbhy tm, e je zasazoval do eskho
lidovho prosted a ei biblicknebo historickpostavy kresliltak, jak si
rozmanit my. je pedstavoval esklovk a lidov tradice. Vimnme si teba, jak lidsky
L svtu'Snail pochopiteln a b|zk je v jeho pojet sm krl Karel IV., vesel, hnviv
bylypstupn i laskav,a jak pirozen pak vyznv jeho vyznn lsky k esk zemi. Z Neru-
epikya nkdy dova zpsobuvyprvn baladickch pbh,z jeho pojet mravn a nrodn
ji znmmi charakternostia zjeho hodnocen postav wplry povzbudiv dvra v prost
lkmipro es. lidi a uznalporozumn pro jejich z|iby, slabosti a radosti. Zvrenbse
ltkypojmal (Balada o soatbo Kanan), pedvdjc rozradostnnou lidovou drunost,
mylen. Tato jako by dvala cel knize pointu mylenkou, vyslovenou v pedposlednm
cs bfunic. veri:
kde dob lidjsou, je vdycky dobe bti.

Balady a romance jako celek vyzrttvajv tomto smyslu. Neruda, kter ml

ivotchud na radosti a bohat na strdn, 1jicibez ptelskch svazk,je
by ho posilovaly, a od nkolika let odsouzen nemoc k samotaen' uchoval
si opravdiv optimismus.Udrel si radost ze ivotaa laskavou a smvnoudob-
bs- rotu, nikoliv jen ivelnou nebo npadn vystavovanou na odiv, nbr hluboce
a s porozum- proitou a vniternou' a tento svj pomr k ivotu pln vyjadoval ve sv
city,ponaje vrcholn bsnick tvorb. V Psnch kosmickch konfrontoval lidsk osud
Skldajse s vesmrem.V Baladch a romancch postihoval charakteristickrysy vztahu
nmtm eskho lovkak blzkm lidem, k nrodu a k lidstvu pomoc epickch motiv.
lidskho Nsledujc sbrka,Prost (1BB3),mla odkrt subj ektivn citov svt
motiu1l
stard-sta- soudobho lovka, jeho krsu i jeho tkosti,stdnnadj a zk|arnn
a vyjdit jeho nevyerpatelnou rozmanitost na pozad prodnch n|ad,
promujcchse v prbhu ty ronchobdob.

175

l.
 Ovem tento vyhrann zmr neurovalvznik Nerudovch subjektivnch
lyrickch psnhned od potku.Jejich prvotnm podntem byl dvrnvztah
k Anice Tich a autorova osobnbsnick vyzr.nzIet |B79- 1BB2 tvoila
prvn vrstvu tto knihy. Zrcadti| se v nich Nerudv soukrom ivot, nadje
probuzen lskou, rozumov pochyby strnoucho bsnka a konen rezig.
nace na osobn tstpo novm onemocnn. Tomuto inspiranmu zdroji Naproti tomu odn
pispvaly pak kouzelnchvilky proituprosted umavskprody. oboj - zvantl.rn cit a sou
Iska a proda _ darovaly mu klid a oprotnod tivchstarosta od pra-
skch politickch boj. Pobyvaje v ptelskmprosted u pbuznch ve Vla-
chov Bez,Neruda jako by se,,citov vykoupal.. a,,poklid venkova..psobil
na nj ,,pmo ba|zmem,,.
V okamicch pohody, duevnho klidu a milostn dvrnosti skldal
Neruda svprostlyrick psn.Avak Prostmotivy nepedstavujjen auto-
Idelem citov vyt
rv subjektivn denk,jeho zdroje by bylo mono beze zbytku hledat v jeho
lyrice po strnce c.
biografii a kterby mly cenu toliko jako nejupmnjosobn zpov. Jakmile
Avak Prost ,
oti zaal Neruda pomlet na vydn sbrky, zaujal ho pln dowoit cyklus
zitcc}. ani jen v
Iyrickch psntak, aby ml obecnjplatnost a aby tlumoil pocity, my.
tak dobov podn
lenky a n|ady typick. K umleckmuvyjden tohoto myslu po-
skho dlu proti
uil Neruda spojens prodnm obrazy. RozdIil sbrku do ty st
pekka. odrel
podle ronchobdob (Jarni, Letn, Podzimn, Zimn), aby symbolizoval se-
pedstavitele dem
pt vnhokolobhu prody s rytmem lidskho ivota a aby naznail jeho
Neruda dovedl vi
zkonitosti.
vztahy v soudob
Neruda koncipoval Prost motivy tak, aby vrn a upmn, by
mezi lidm. Tm vj
s munou zdrenlivost, vystihovaly sloitou odstnnost a promnlivost
ze sti, kter obepl
citovch vznt; aby vyjadovaly, jak se prolnajbolesti s radostmi, doufn
Prost motivy
se zklamnm a jak plyne lidsk vk, jak mj mld a pchzi st i smrt.
Neruda, vraceje se
Neruda vak nepodlhal ltosti nad pibliujcmse stm, ani ho nedsila
nickou tvorbu, vr
neodvratnost smrti. Samozejmost a nesentimentlnost,s ndovedl pijmat
tehdej lyrice m
a chitpat ivot, dosvdovalaznovu jeho mun pomr k ivotu a ke skutenosti.
rozervanost a svtt
Jak sm Neruda poznamenal, v Prostch motivech ',cit dostal vrch... Cit, osamocenost a z|
doposavad vdycky tlumen nebo ironizovan, stal se tedy vlastnm tma.
co nejvtprostol
tem cel sbrky.
kvyjden myle
Ani v tchto psnchse neuzavel do svch cit a neizoloval ped svtem, zstal humor jako
nbrsnailse svcity a zitky typizovat. Napklad motivy vyjadujc,jak se
brn rozumem proti plivu cit, oQrely sice Nerudovu konkrtn ivotn
situaci - vztah strnoucho mue k mlad dvce _, ale vyplaly rovn
z jeho touhy a potcby najt pro citov ivot lovka pevn opoly a jistoty.
Neruda je shledval nejenom ve vroucnosti citu, ale i v zdravrnracionalismu, Prost motivy
r' osobn charakternosti, v nesentimentlnosti a v odpovdnosti viblzkm z ostatnch ver
lidem. Toto zkladn pojetcitovhoa mravnho charakteru lovkakonkreti. bsn zaadil jet
zova| napiklad kontrastem dvoj podzimn nIady :
r-Djiny ok literatury I:
176

-
 h subjektivnch j*"i'J _
podzimek
byl dvrnvztah Jfji:
::} *lj#.
1879-lBB2tvoila m z e|ezas\ra|y,z u|y hnt,
vot,nadje
pitom jak dtje hrav.
a konenrezig-
inspiranmu
zdroji Naproti tomu odmtal pedstavu lovka zmkilho, pasvn podlhajcho
oboj _
prody. zvanmcit a soustednhojen na:;zk
osobn zjmy:
starost
a od pra.
pbuznch
ve Vla. Vak nechtl bych bt jak ten podzimek,
venkova..psobil kdy blzko u k zim se klon:
je dtinsk, svt-li se zamra,
dvrnosti hned po tvch slzy mu ron.
skldal
jjen auto-
hledat v jeho
Idelem citov vyrovnanosti je tak dokreslovn lidsk charakter v Nerudov
zpov. lyrice po strnce citov.
Jakmile
dowoitcyklus Avak Prost motivy nemly koeny jen v bsnkovch subjektivnch
p o c i t y ,m y - zitcchani jen v jeho plnu objektivizovat lidsk city. Promtaly se v nich
tohotomyslu po- tak dobov podmnn pocity lovka, zpascho o pln vytti svho lid.
do ty st skhodlu Proti nejasntiivsle,kter mu stoj v cest jako nepestupn
symbolizovalse- pekka. odre|a se v nich sklenostnad veejnmi pomry i osamocenost
a\ naznailjeho pedstavitele demokratick inteligence v soudob spolenosti. m vce si
Neruda dovedl vit mld| jara, uplvajcch radost, tm vce trpl lidskmi
a upmn, by vztahy v soudob spolenosti, nareje jako na miena cizotu a chladnost
a promnlivost mezi lidmi. Tm vce mu chyblo osobn tsta tm vce touil osvobodit se
radostmi. ze st,kterobepnaly lovka.
doufn
sti smrt. Prost motivy zaujima|y vznamn msto v esk subjektivn lyrice.
ani ho nedsila Neruda, vraceje se k subjektivnosti,jecharakterizovala ujeho poten bs.
dovedlpijmat nickou tvorbu, vrtil se i k pokladu bsnickch obraz a pedstav spolench
akeskutenosti. tehdejlyrice mjovc, avak vyjdil jimi soudob pocity, jin ne byla
vrch". Cit, rozervanosta svtobol, tebas byla obma dobmspolenbolest nad lidskou
vlastnmtma- osamocenosta zk|amn nesplnnmi idely. Neruda se snail doshnout
co nejvtprostoty a omezoval reflexe, aby v bsnch zstalo jenom lyric-
kvyjden mylenkypomoc obraz,analogi nebo personifikaca aby v nich
pedsvtem,
zstalhumor jako protivha proti sentimentalit.
jc,jak
se
tnivotn
rovnez
Poslednuere_ (pu1 pdten
oporya Jrstoty.
racionalismu,
Prostmotivy byly posledn bsnickou knihou, kterou Nenrda dokonil;
i vi
blzkm
z ostatnch veru nestail vytvoit uzaven celek. Nkter subjektivn
konkreti-
bsn zaadil jet do druhho vydru Prostch motiv (IBBB) nebo je pi.

Il-Djiny eskliter.tury III. 177

I
plavoval pIo vydn tet. Jin, v nich pibvalo zejmna motiv, jimi Epigramy pistupoval.
bsnk tovalse ivotem a v nich se odrelojeho poslednmarn zatolen Zp,y ptense j zn
po osobnmtstv cyklu bsn vnovanch BoenVlachov (lBB7)' zstaly o uspodn tto a
mimo kninsoubory. Tak ostatnNerudovy verebyly sebrny do pozdjch mn pln zvry nt
vydn z rukopis nebo ze strnek asopis.Krom tch, kter vznikaly na se k problematice nl
okraji jeho tvorby (verehumoristick nebo pleitostn),pipravoval vak asovch.. objevovaly
Neruda jet celsbrky,je vak u ztsta|y torzem. Smrt, kter jej zastihla Jlnosr,ev Vncrr,rcr
22. srpna l89l v Praze, nedovolila mu tyto knihy dokonit. (1896) pt let po auto
V pozstalosti zbyly vnasov vere,dvajctuitpateticky pojat Podle Vrchlickho
obraz nrodnho utrpen a nadje, vydan pozdji jako (pa1 ptten, a lru. zpvy bolesti nad t
morn a satirick asovEpigram2. ob tyto nedokonenbsnick knihy erpanprv z tto
mly spolenkoeny v hokch, intenzvn provanch pocitech bsnka, ptenchjct Zpr,1
zklamanho stavem nroda a roztrpenhosobectvmlid a malomckmi lick jednotliv basni
zpsoby jejich mylen a ivota. Rostly z touhy povzbuzovat a pomhat statenodhodln a
rozvoji kladnch sil, ovembez oslabovnobav, bez zakr,fitnvnch nedo. a bl,,, Jen dl!) a rn
statk v morlnm a citovm charakteru lid a bez ennepravdivch iluz. dalo astnpedstavz
Soubor Epigram,zsti titnchv letech 1BBB-lBB9 v asopisech,zstval fejetoneclr z osmdes
dlouho skryt v pozstalosti a neutdn, pestoe z rukopisnho materilu kter provzely esk
prosvtaj zeteln obrysy pipravovan knihy. Tmito veri chtl Neruda na a psobit tm k oit
konkrtnchpkladech z literrnho a politickho prosted a z vednhodne a k pekonn malom.
uktzat nejrozmanitj projevy malichernosti, slabosti a povrchnosti lidsk lv znovu svou cestu
povahy. Koncipoval knku pestrou nmty i rznotvrnostforem. Mezi Navykli jsme ji tom
jeho veri jsou drobn,strunbsnick npady, oste pointovan verovan roda, zarrnoutm se
aforismy, ktervyrstaly z jedinho zkladnho obrazu; jin verese rozrstaj e nrod pec jen tz
v celvtbasn. Pevaujev nich humor, satira a ironie (kominadosahoval dalek...*
Neruda napklad spojovnm slov v rmech, npadnmi pesahy nebo kon. Nerudova posledr
frontac vzneench slov a obraz se slovy hovorovmi). Avak jsou mezi djin. Ale sklenos
nimi takepigramy zcel^avn. Rozmanitost ltek, myleneka forem spojuje ver,je vyvaovna
brsnkv jednotn pohled, kter naznaujepomoc pedstav munstatenosti, pipomnaj, jak trpk
ryzosti srdce a velkorysosti lidskhocharakteru pozitivn mravn pl. Vyjden mohl samostatn roz'
tchto kladnch ivotnch hodnot krystalizuje v epigramech kolem dvou toto Nerudovo hledisl
motiv: kolem obrazu bsnkovy matky a kolem obrazu hory p, symbolizu. pokroku, v nm se sl
jc heroickou velikost nroda a neochvjnou pevnost a nesobeckostv proti. dv sbrce trvalou t
kladu k mlkosti a egoismu. Vtinu vlastene<
Plnovan kniha epigrammla v Nerudov clleorganickmsto;m adu a kter horovaly pro
stynch bod s ostatn tehdejautorovou tvorbou a byla zmrn konci- charakterizoval sklor
povna jako cclek a jako pendant k Zpvm ptenm.Jestliejeden z cha. horsk nebo A. He
rakteristickch rys Nerudovch bsnickch knih z rozmezi sedmdestch nebezpempovrchn.
a osmdestchlet tvoilo to, e se v nich sluovalaprostednictvmhrrmoru cit, s nmje lc
a zlidovniobrazu skutenostivelikost a vnost nmt a myleneks jis.
* Letoni nae paij
tou lehkost podn, v obou poslednch knihch se tyto tendence rozdvojily.

178
 motiv,jimi Epigramy pistupovaly ke skutenostipo stezkch humoru, satiry a komiky,
nmarn zatouen Zpvyptensej zmocova|yvnm a monumentlnm stylem. ovem
(lBB7)'zstaly o uspodn tto asovpolitick lyriky lze vystz Nerudovy pozstalosti
do pozdjch mnplnzvry ne o kompozici epigram. Jednotliv bsn vztahujci
ktervznikaly na se k problematice nrodnho osudu a pipravovan snad pro sbrku ,,ver
pipravoval vak asovch..objevovaly se u v osmdestch letech jednotliv v asopisech.
kterjej zastihla Jl.nosr,ev Vncrrr,rcr je pak spojil v celek a vydal pod nzvem ,(pu1lpdten
(l896) pt let po autorov smrti.
tuitpatetickypojat Podle Vrchlickho vkladu chystal Neruda veredvojho rzu: elegick
(po1pdten, a hu- z p v y b o l e s t i n a d t k m d l e mn r o d a a , , z p v y k l i d u a m u n s l y ,
basnickknihv erpanprv z tto lSky k vlasti a nrodu.., tedy vedle vlastnch Zpvtt
pocitechbsnka, ptenchjet Zpvy Blsoboty. Yychzeje z tto koncepce, seadil Vrch-
a malomckmi lick jednotliv bsn tak, ejako prvn a posledn umstil vere vyslovujc
at a pomhat staten odhodln a dvru v lepbudoucnost nroda (,,Moje barua eruen
vnch nedo- abild,,, Jen d,t!)amezi n bsn o jeho utrpen. Vrchlickho eenodpov.
nepravdirrch iluz. dalo astn pedstavm, k nim se Neruda optovn vracel zejmnave svch
asopisech,zstval fejetonec}rz osmdestch let. Jcho zmrem bylo vyjdit tkosti a nadje,
materilu kterprovzely esknrod na cest k uskutenn,,istmylenky lidsk..,
chtlNeruda na a psobittm k oitn vlasteneckhoctn,k poslenjeho vytrvalosti v zpase
a z vednho dne a k pekonnmalomyslnosti. Svou mylenkuformuloval takto: ,,Nrod prod-
povrchnostilidsk lv znovu svou cestu kovou,zd se,eje mu urenanov tacerok co rok.
forem. Mezi Navykli jsme ji tomu. Rok co rok zpvm s sebou paijnpsn eskhon.
versovane roda, zarmoutm se s ostatnmi, ale tak zas raduju, vdy ctme vichni,
vere
se rozrstaj e nrod pec jen tak slav svvzken.ovem, nanebevstoupenje jet
(Lomina dosahoval dalek...*
pesahy nebo kon. Nerudova posledn sbrka zobrazuje pevn tragick strnky nrodnch
Avakisou mezi djin. Ale sklenostsoudobmi pomry, je se zrcad|i v tragickm ladn
a foremspojuje ver, je vyvaovna pobdkou k innmuvztahu k ivotu.Jednotliv bsn
mun
statenosti, pipomnaj,jak trpkou cestou mus nrod prochzet, aby doshl cle a aby se
pl'Vyjden mohl samostatnrozvjet a podlet na uskuteovnvelidsksvobody. Prv
kolem dvou totoNerudovo hledisko, v nmsesbhalzetel k nrodnmu a demokratickmu
p,symbolizu- pokroku,v nmse sluovala,,svat lska k vlasti.. s silmo ,'volnost lidskou..,
v protl- dv sbrcetrvalou mylenkovouhodnotu.
Vtinu vlasteneckch ver,kter vznikaly hojn v osmdestch letech
msto;madu a kterhorovaly pro nrodn nadena proti slbnoucmu vlasteneckmucitu,
zmrn konci- charakterizoval sklon k frzirn a k deklarativnosti (nap. bsn E. Krsno-
jedenz cha- horsk nebo A. Heyduka). Avak Nerudovy Zpvy pten zrstaly tmto
sedmdestch nebezpem povrchnosti nedoteny.Lsku k vlasti tlumoilyjako n ej o s o b n j -
ictvmhumoru cit, s nmje lovkspjat celm osudem i celou bytost. Vlast a nrocl
s jis-
a mylenek
* Letoni nae paije,NL 31' bezna |B72.
rozdvojily.

79

-!-
se Nerudovi nepromovaly v abstraktn symboly, ale splvaly mu s ped.
a sobectv s silm 1
stavou existenceeskho lidu, se vzpomnkami na matku a se zitky z mldi.
pokrokem.
Vlastenectv chpal Neruda nejen ve spojitosti se spolenmiidely skuten
Konkrtnost 1
humanity, ale i jako nejpirozenjcit, rozvjejicse od prvnho matinaslova
literrn tvorbu v sr
v rodnm jazyce a zaIoenna organickm sept individulnho lidskho
nut bylo pro danou
ivota s celm zpsobemnrodnho mylena s celm tradinm systmem
jeho hodnot. bilost vidt a vlpi
zovat ji bez iluz. !
Neruda se ve svch bsnch brnil neosobnmuslavnostnmutnu a verba-
idealistick pojmy
lismu, kter by promnil upmn ctn obsah ve frzi. Snail se vyjdit
(Psn kosmick), lir
sv bsnickmylenkya city pateticky a srozumiteln. Volil sloitj
pten).Rozlioval
strofickou stavbu, uva|anafor a refrna c|va|zaznvat motivm z husitsk
bouz mohutn tv
tradice. Dramatickm rozvjenm mylenek,vyslovovanclr s intenzivnim za-
zilamn a co nt
ujetm, ale stdmmi a uritmi slovy bez kvtnatch obraz, dosahoval
ani politick krize ll
monumentality. Zrove dospval k prostot a psobivostisvch vervyui-
ml dvry v lov
tm nzvuk lidovch psn a uitm znrrlch biblickch motiv i jasnorr
znni. Tyto pozitivr
mylenkovoustavbou, co umoovalo pstupnvyjdit velkolepou koncepci
nrodnho osudu a vztahu lovkak nrodu. Jedin na pozad to
humor jako dle
I{rd a bojovn lska k vlasti, za li stl bsnk celou svou osobnost
Nerudovy vere
i tvorbou, a vzva k neustlmusilo pokrok, vy,jden v poslednm veri
usilovn mylenkov
poslednbsn heslem: ,,Jen dl!.., znamenajtak dovrenNerudova bsnic.
bsn,,bsnickor
khoodkazu.
uritou ivotn situ
poznni skutenost
{ikladn rys1Nerudoa1poclic tsnspojen ujasni
nickm obrazem pt
Bsnick tvorba Jana Nerudy zaujmala ve vvoji eskpoezie druh polo. protoejednotliv l
viny 19. stolet pedn msto,osobitjak pstupem ke skutenosti,tak i jeho zmrn odliovaly
umleckm vyjdenm. Hlavn tendence tohoto ojedinlhodla postupovaly nebo je hromad, a
od potku clevdomm smrem a zejmna ponajePsnmi kosmickmi (nap. poezie Vncr
nabyly pln vraznosti. se postihnout nla<
stedn bod, k nmu cel Nerudova poezie mila, charakterizoval (charakteristick je
vstinJ. Arbes: ,,Neruda nikdy nespoutze zete|eidel lovka. Idel nismu). Nerudolry
jeho nen ani idelem sentimentlnch ideolog nebo vstednch realist, jejich mvlenkabf
nen idelem ovenm spoustou smnch tretek lidskho vmyslu, nen je uzavena pointor
idelem, jakho nikdy nemonodosci,ba k nmu ani nenmonose pibliti; v patetickch as
nbridelem mue zdravch nzor a opravdovhocitu, idelem, kterjest od potku b
kadmusrozumiteln,jasn i pstupn...tTuto pe dstavu lidskho obliba uvatpoin
charakteru' pro ni jej J. V. Sldek nazval ,,bsnkemmu..,formoval spoluvytvely ten
Neruda na zk|adsvch ivotnchzkuenostia poznn a opraje se o irok s Vrzsr,avnu Hr
svtov rozhled. Skldal se v n odpor proti malomckmalichernosti nmu bsnickmu
* Jakub Arbes, OJanu Nerudovi (1952).
chvli, kdy u je m
rozumov vaha z
180
 splpaly mu s ped.
ase zitkyz m|di. a sobectvs silm pivst eskivot k souladu s demokraticky chpanm
i idely skuten pokrokem.
prvnho matinaslova Konkrtnost tto pedstavy vyplwala z Nerudor,y schopnosti chpat
iduInholidskho literrn tvorbu v sour'islosti s hlavnmi spoleenskmi koly' jejich zv|d-
tradinm systmem nut byIo pro danou chvIi potebn.Neruda pevyoval svsouasnkyzpso.
bilostvidt a vlpoznat skutenostnezkreslenouvitmi pedstavami a posu-
tnu a verba- zovat ji bez luzi. V Hbitovnm kvt ukazoval pmo s vsmchem na liv
zi.Snailse v"7jdit idealistickpojmy o svt; i v pozdjchverchposuzoval reln vesmr
eln' Volil sloitj (Psnkosmick),lidsk city avztahy (Prostmotivy) i nrodn zpas (Zpvy
motivmz husitsk pten).Rozlioval, co povznIovkak dalekm nadjm a co v nm pro-
s intenzvnm za. bouz mohutntvrsly a vznty, a co naopak pin do ivota slabost a
obraz'dosahoval zkJamna co nt lidskou boIest. Nerudv optimismus, kter nezviklala
1svchvervyui- ani politick krize v sedmdestcha v osmdesch letech, pramenil z uvdo.
motivi jasnorr mldvry v lovka,v ryzost jeho cit a charakteru a v moc lidskho po-
velkolepou
koncepci znni, Tyto pozitivn vlastnosti hledal a na|za|vdy ,,dole..,u vrstev lidovch.
Jedin na pozad tohoto spoleensklro optimismu mohl se rozvjet takjeho
celousvou osobnost humor jako dleitrys pstupu ke skutenosti.
v poslednmveri I.{erudovyvere nevznikaly ani snadno, ani iveln, ale byly vsledkem
Nerudovabsnic- usilovnmylenkova umleck prce. Neruda pokldal pro sebe za zkla
bsn,,bsnickou mylenku.., to jest takovjdro, kterby obsahovalo
uritouivotnsituaci nebo dj a jeho umleck vyjden by sdlilo jeho
poznn skutenosti nebo jeho lrodnocen ivota. Pro Nerudu je piznan
tsnspojenujasnnhomylenkovhosmyslu kadhod|as vraznm bas-
nickm obrazem pevnch obrys. Dosahoval tm maximln srozumitelnosti,
poeziedruhpolo-
protoejednotliv bsn snadno utkvly v pamti ten.Nerudovy verese
i, tak i jeho zmrn odliovaly od takovho typu bsn, kter doiroka rozvjej obrazy
la postupovaly nebo je hromad, aby tm postupn pibliovaly a konkretizovaly skutenost
Psnmikosmickmi (nap. poezie Vncrrr,rcrrro nebo ncrrova); liily se tak od versnacch
se postihnout nladu chvle obrazy jen voln se poutajcmi ke skutenosti
charakterizoval
(charakteristickje jeho odstup od mlhavch potksymbolismu a impresio-
idellovka.Idel nismu). Nerudovy bsn psobdojmem epinosti, a to proto, ponvad
vstednch
realist, jejich mvlenkabv nejastjiztlesnnapomoc pbhu a re|nscnynebo
vmyslu, nen je uzavena pointou. Je tomu tak i v subjektivnpsovsbrceProstch motiv
mono sepibliti; i v patetickch asovchZpvech ptench.
kterjest
idelem, od potku byla zetelnm znakem Nerudovy poezie reflexvnost.
avu lidskho obliba uvatpointy a tendence k zetelnmua pesnmurozvinut mylenky
mu..,
formoval
spoluvytvely tento pznan rys, oste pociovan zejrnna v srovnn
a opraje
se o irok s Vrzsr,avnu Hr,r<nm,s bsnkem, jemu stail siln citov vznt k spontn.
malichernosti nmu bsnickmu projevu. Neruda povaoval za optimln pst teprve v t
chvli, kdy uje mylenkavykrystalizovna v pevnm bsnickm tvaru a kdy
rozumov vaha zv a zhodnot citov podnt. Soudil, e ,,prav doba

IB1

,5rb--
tvoen nastv pozdji, kdy city trochu ochladly a bu u jak veerner- Neruda napklad p
vnky uplvaj, bu se jako veernslunce, je jet vidme, kdy u zaIo, v poezii jako zautor
reprodukujou".* jako rika,hvzdi
K uzrlm ,,bsnick.mmylenkm..,je obsahovaly v zrodenpodob deminutiv, teba v
ideovost bsn i jej umleck tvar' lrledal Neruda formy vyjden. V od- a vzhledem k celkor
povdi na dosto verevyloil i sm svj zpsob tvoen a napovdl, jak vyjdit bezprostedr
se u n]ro pevtluje mylenkave formu: ,,Vmyslete se pece sami do duevn Nerudova tender
dlny bsnkovy.on m pispt njakou mylenkounovou, je-li pravda? Nov, mu bsnickmuwy'j
skutennov mylenkapijde ale nkdy za dosti dlouhou dobu a pak trvv manitmi zpsoby.2
jetnedle a nedle, nepikrystalizuje se k n zcela dobr, po ecku pilhajc koprovanch podle
forma...** Rukopisn varianty a dopisy podvaj nejeden doklad o tom, jak nji a zvaznji se sl
Neruda promleldo podrobnostsvbsn a jak dlouho je nechval' uzrvat. Neruda nkter slov
astjsou pklady, kdy se nkter obrazy nebo nmty vynoovaly nejdve jazykovm vyjder
ve fejetonech nebo se vracely v bsnch odd:lench velkou asovouvzdlenost sarkasmem, stetva
(nap. Se srdcemrekoujmv Iinihch vera (a srdcem!ve Zpvech ptench). sobou bsnickch sll
oblast Nerudovch vrazovch monost byla roz|eh| i rozman\t, obrousila se v nn
V osmdestch letech obshla napklad vzdIen ply lidov psniky, k stdmosti a pfirc
patetick a hymnick bsn a humornho nebo satirickho epigramu. Ale na tendence k verl
zrovel pitahovala Nerudu nkter ohniska, s nimi ml jeho ver stl eu nich ''Spoustac
potenciln kontakt. Na mnoha mstechse v nich napklad petvoeny ozvou Ve srovnn s p
umleck prvky pevzatz poezie Chmelenskho generace nebo spolen Nerudovaj azYka.
bsnkmz dob nstupu koly mjov (blzknap. Hlkovi nebo Barkovi), vni a e neosluj
a to i v tvorb vrcholnho obdob, v baladch, v Prostch motivech a ve Zp- tuto nenpadnost v
vech ptench.osobit erpalo Nerudovo dlo zvlt z podkladu lidov stnnhosdlen a i
poe zie _ nepetrit od samch zatk.a do konce, i kdy je oividn, tou. Tyto vlastnosti
e se tento vztah vyvjel a e mIrznpodoby. Neruda hledal znovu a znovv bsnk novj kol
zpsoby, jak by mohl pi zobrazovn mylenek a cit soudobho lovka Tajemstv Nerudov
vyut krsy a bohatsvlidov poezie,nebov n tuil zdroj bsnickprostoty jej bohatosti zpso
a innosti.V baladch se shledme s obraty a formulemi lidov epiky (nap. citliv a beze ztrt
Balada o duiKarla Borouskhoje oznaenapmo podtitulem ,,zpo|a, ato i zce|a zvltnosti. V duch
nrodn..); v jinch bsnchje uito prvk z lidovch lyrickch psn:nkde ver a smoval
se u nho objev pmo cttty nkolika ver (zatek bsn Ldska), ji.rre vyznni mylenky,
piznanvrazy nebo charakteristick obrazy (nap. tet strofa bsn Ldska, ve vt nebo ve vet
zanajc verem ,,Nejsi vak, nejsi, jak lid t dlaj..). S poetikou lidov Tak vbr b
poezie souviselyi jeho personifikace a paralelismy. tafory, metonYmie,
Neruda zaleoval do svch verrznprvky a obrazy bnv lidolch Slova, tvary a obra
psnchploto, ponvad mu pomhaly v silpo prostot a po obecnsrozu- habn, kolohnt)
mitelnosti. Zpsob jejich vyuit vak nebyl nepromnn. Zpotku varoval jako ublednouti, Pt
lem, aby jimi doc
t Gustav Pfleger, obrazy ivota 1859.
i VvodukNel
** Z dopisuJanu ermkovi,25.srpna 1890.

182
 ujak veerner- Neruda napklad ped ustlenmi substantivnmi deminutivy, kter bujela
vidme,kdy u za|o, v poezii jako zautomatizovan okrasy, je mly znatnrodn rz (obrazy
jako rika, hvzdikaatp). A pece uvalpozdji sm tchto substantivnch
v zroden podob deminutiv, teba v Psnch kosmickch; ovem pisoudil jim tam zvltn
y v y j d e n .V o d - a vzhledem k celkovmu pojet bsn pirozenou lohu - napomhala mu
a napovdl,jak vyjdit bezprostedna dvrn vztah k velikosti vesmru.
e sami do duevn Nerudova tendence k prostmua zrovet pesnmua bohat rozrznn-
ieJi pravda?Nov, mu bsnickmuvyjden se v rznch etapch jeho tvorby uskuteovalra roz-
dobua pak trvv manitmi zpsoby.Zpwu,poukazuje na neinnoststle se opakujcchobraz
poeckupilhajc koprovanchpodle lidovch psna usiluje sepnout bsnickpojmenovn ts.
doklado tom, jak nji a zvaznji se skutenosta vrtit mu plnou vznamovou hodnotu, stavl
je nechvaluzrvat. Neruda nkter slova a metafory a do provokativnho nesouhlasu s okolnm
vynoovalynejdve jazykom vyjdenm. Neobvykl hovorov a naprosto vedn slova, src
asovouvzdlenost sarkasmem,stetvala se napklad v Hbitovnm kvt oste s tradin z-
Zpvechptench). sobou bsnickch slov a obrat. V osmdestch letech Nerudv styl zklidnl.
' i rozmant. obrousila se v nm ostr a do o bijic vznamov rozhran a smoval
lidovpsniky, k stdmosti a pirozenosti bsnickch obraz; byla to zrove jeho reakce
epigramu.Ale na tendence k verbalismu, projevujc se u ruchovc a u lumrovc tm'
mljeho ver stl eu nich ''spousta obraz mylenkua dus...
petvoenyozvou Ve srovnn s poezi osmdestch let byla npadn pociovnaosobitost
nebo spolen Nerudovaj azyka. Bvala spatovna v tom, eje skrovn a drsn v pojmeno-
i neboBarkovi), vn a e neosluje pestrostmetafor. Jeho hlavn pednost by|o, e i pes
motivecha ve Zp- tuto nenpadnost vnjchozdob vynik schopnostjemnho, pesnhoa od.
z podkladu lidov stnnho sdlenae tak dovede zachytit skutenostvelmi sloitoua rozmani.
i kdyje oividn, tou. Tyto vlastnosti vystihl dobe Vrchlick, kdy napsal: ,,Nejedno by ekl
znovu a znovu bsnknovjkoly hladeji a elegantnji, sotva vak ppadnji a plnji...l.
soudobho lovka TajemstvNerudova jazykovho mistrovstvje v umn vyjdit realitu v cel
oj bsnick
prostoty jej bohatosti zpsobemspornm, prostm i maximln sdlnm, v umn
i lidov
epiky (nap. citliv a beze ztrty srozumitelnosti vystihnout vznamem slova vechnyjej
,,zpola,ano i zcela zvltnosti.V duchu svch clse Neruda vyhbal sloitsyntaktickstavb
ich psn:nkde vera smoval spek jednoduchm a pehlednm vtm; aby podtrhl
bsnlisa),jinde lryznn mylenky, pesunoval asto dleit slova na aktua|izovan msta
snoabsnLdska, ve vt nebo ve veri.
S poetikoulidov Takvbr bsnickch pojmenovni a obraz v umsmyslu (me-
tafory, metonymie, pirovnn atp.) podizoval svmu umleckmu zmru.
bn
vlidoch Slova, tvary a obrazy vzat z praskhovorov ei (nap' pouliti zraky, k,
a poobecnsrozu- habn, kolohnt) i dk poetick novotvary (napklad rtlr.n kompozita
Zpotkuvaroval jako ublednouti, povyzrv, nebo vblesk, oslnn) vybral Neruda s tm zete.
lem, aby jimi doclil bezprostednho vztahu ke skutenostia aby zrove

r V voduk Nerudom Bsnm (1907).

183

,-_
pilhav vystihl jej mnohotvrnost. Dleit kol pitom pipadl zvlt znzoriovala proti.
epitetm a slovesm.Nerudova epiteta mla schopnost vyznait podtrenm lidu a padku vy
charakteristickho detailu jedinenou, jen tko postiitelnou strnku vc. nesoulad citov tor
(Srov. nap. uit adjektiva ,,brann.., vyjadujcho ,,skutenostbrnc se, mr. Neruda uka
kter musvyrvat svj denn chlb v pornm zpase,, (alda) ve veri: stvm.
,,boj ten denn o chlb s brannou skutenost...)I jeho slovesntvary dovedly Neruda ml pr
znzornit skutenostv pohybu a rozliit jej promnliv rysy. (Napklad vy. spisovatel; neposu
jden radostn oekvanhoa prudkho zadut jarnch vtr v Prostch morIky nebo nbl
motivech: ,,Pojednou vejskly si vtry, zvlhnul vzduch, l u po kraji dve ti- soucitu. Byl si vdo
chounkm / lenvi jarn ruch..). jich socilnch p
Ani Nerudv ver se nevymykal z dosahu bsnkova silrozliit v bsni n rozpornosti l
dleitj vznamovmomenty od vedlejch.Jev nm patrn sklon k pehled. trpkch, i poznn
nmu strofickmulenna k astmparalelismm,je napomhaly zjasnn vyhrannmu stan
celbsn. Neruda uiva|ruznch metrickch schmateskho vere,shledme z tdy dlnick, b1
se u nho s trochejem, s jambem i s daktylotrochejem. ovem blinejamb mt smysl a cit pro
jej
byl mu trochej, nebo pokldal pro etinuza prozenj. Ale nejvlastnj. povaovat vdy za
m Nerudovm pnosem bylo rozvinut vere daktylotrochejskho,kter mm deset ivot,
dobe vyhovoval hovorovmu tnu jeho bsn. Nerudv ver vyznauje covnictvu!..* Vdc
tendence ke shod iktu se slovnm pzvukem a k pesnmu uskuteovn noviska, tvoily po
metrickho schmatu.Na tomto pozadi pak nabva| znandleitostizejmna etapchjeho bsnir
vtn pzvuk nebo poruenrytmick pravidelnosti npadnou pauzou nebo tovnm kvt se N
zmnou tempa. Jako pklad zpsob,jak Neruda lryuiva|svhoverek od. by byl patrn nes
stnn vznarnu, me slouit zvr bsn Andl strdcc(Zpvy pten), nost, jak ji vid a
na jeho zmrnost bsnk sm upozornil. Posledn dvojverznii ,,,.. tv k. vaova|a snaha ul
dlo nadenmne penes pes propasti, /andle strrt,svat lsko k vlasti!.. nho poznn; v .
Rytmick npadnost tchto verje provzena tmto vkladem: ,,Nepravidel- morlnho pokrytt
nost v pedposlednmverije schvln . .. Pidal jsem tam stopu, aby konec ptenchse spojo
vyznva| jako distichon, posledn ver aby ml vtdraz...*Doklad svd v jeho budoucnos
nejenom o promylen zmrnosti, ale potvrzuje tak tendenci Nerudova lidovho vztahu k
verek tomu' aby poutal pozornost navznamov zvan msta. pravdivosti, a nz
Umleckou osobitost Nerudovy poezie charakterizuj jet jin znaky, na svt a spoleen
arrije ovemmonojakmko.iv vtemvyerpatjejsvbytnou,,nerudovskou..
tvnost. Nkterjsou pznarr pro uritetapy j eho tvrcesty, jin proch- ZhJadru rysy
zejcelm vvojem. Dleitm,podstatnm rysem, sjednocujcmcelNerudo. nch nebo sbrkc
vo bsnick dlo, je osobit pomr ke skutenosti,clevdom sil vidt irrz Nerudy klz
a z o b r a z o v a t s k u t e n o s tv e s v t l e n z o r a i v o t n c h z k u e n o s t odkazm esk ku]
prostho lidovho lovka. Rozpor mezi vlastnostmia zjmy lidu a mezi eskholovka.
negativnmi strnkami morlky a zpsobu ivota tehdej buroazn spole. poezie, ponajel
nosti uplatoval se v tvorb vech vedoucch mjovc. Kanor,rwa Svrl jej jejich smysl a chat

* Dopis Svatopluku echovi, 7. |2. |B87. *

Jaroslalrr Sem

184

-
pitom pipadl zvlt znzorovala protikladem ryzho, idelnho mravnho ctn podjetdskho
vyznait podtrenm lidu a padku vychmstskch vrstev; Vrzsr,av Hrnx jej vyjadoval jako
u strnku vc. nesoulad citov touhy po harmonickm ivot a danch spoleenskchpo-
,,skutenostbrnc se, mru. Neruda ukazoval pedevmkontrast mezi chudobou a bohat.
rse..(alda)ve veri: stvm.
slovesntvary dovedly Neruda ml pro sociln nesrovnalosti hlub smysl ne ostatn soudob
rysy.(Napklad vy. spisovatel;neposuzoval rozpory mezi lidmi jen v rovin obecn pojman
vtrv Prostch morlky nebo nboenskhomylena zkostliv se brnil sentimentlnmu
/a po kraji dve ti- soucitu.Byl si vdom toho, eje teba napravovat neuspokojiv pomry v je.
jich socilnch pinch. Jeho schopnostzachycovat ivot v cel socil-
usilrozliit v bsni n rozpornosti byla lsledkem osobnch zitk:a zkuenost,od dtstv
patrnsklonk pehled- t1pkch, i poznn politickch, socilnch a nrodnch pomr. Ke svmu
napomhalyzjasnn vyhrannmustanovisku se Neruda oteven znal: ,,Jsem sm z chudiny,
vere,shledme z t7dy dlnick, byl jsem sm dlnkem po cel ivot svj - jak bych neml
bline jamb mt smysl a cit pro dlnictvo nae!Nemohu upustit od Vs a Vy mne muste
Ale nejvlastnj- povaovatvdy za svho: vdyjsme z jednoho tla! Jsem cele V - k
jskho,kter mm desetivot,abych je vechnymohl vnovat prci eska eskmupra-
vervyznauje covnictvu!..*Vdom sounleitostis liclem a vle hodnotit tvot zjeho sta-
u uskuteovn noviska,tvoily podstatn rysy jednoty Nerudovy osobnosti. V jednotlivch
dleitostizejmna etapchjehobsnickhovvoje ser.znkonkretizovaly a promovaly. V Hbi-
pauzou nebo tovnim kvt se Neruda zamil na zobrazovn takovch situac, z niclt
svo verek od- by byl patrn nesoulad mezi bnmi pedstavami o svt a mezi skute-
(Zp,y pten), nost,jak ji vid a provajchud liclovvrstvy; v Psnchkosmickch pe-
zt:'i
,,,.. tv k. vaovalasnaha ukzat nezakryt celou pravdu o vesmru z hlediska moder-
lsko k vlasti!.. nho poznn; v Baladch a romancch se posouval do poped protiklad
:,,Nepravidel- morlnho pokrytectv a mravnho charakteru obyejnch lid; ve Zpvech
stopu,aby konec ptenchse spojovala nebojcnost ukzat na skutenstav nroda s dvrou
..t v jeho budoucnost. Vemi Nerudomi sbrkami tak prostupoval protiklad
Doklad svd
tendenciNerudova lidovhovztahu k ivotu a ke skutenosti,kte je zrukou jejich umleck
msta. pravdivosti, a rrzor, mylenek a cit, omezovanch iluzvnm pohledem
jetjin znaky, na svt a spoleenskmipedsudky.
,,nerudovskou
jinproch-
cesty,
Zk|adn rysy Nerudovy bsnick tvorby se uplatuj v jednotlivch bas-
celNerudo.
nch nebo sbrkch rznou mrou, avakv hrnu pedstavuj hodnoty, kter
silvidt
inz Nerudy klasika eskpoezie. Pro n pat jeho dlo k nejcennjm
h zkuenost
odkazmesk kultury: mnohbsn se staly ivoua trvalou soustpovdom
zjmylidu a mezi
eskho lovka.Jeho stopy jsou zeteln patrn v cel novjtradici na
buroazn spole-
poezie,ponajebezprostednm pokraovatelemv jeho linii J. V. Sldkem;
e Svrl jej
jejich smysl a charakter,oznaovanjako,,nerudovsk,,,jepovaovnza jeden

*
Jaroslavu Semerdovi, pedsedovi spolku Budislav, 19. jna lBB4.

185

.!r--.
ze zkladnch smr vvoje eskmodern literatury. Velikost Nerudova dla Z dllc]n otzek Nt
nepramenjen z osobnchvlastnostjeho tvrce.M koeny ve schopnostizapo- literaturm (K. Polk, Ner
jit bsnickou tvorbu v danhistorickchvli do spoleenskho zpasu jako jeho svt, 1934; I. Pfaff, J.N. '
Moskva 1953, I. Pfaff Psa
pokrokovou a aktivn soust.Vyplyv z toho, e se v jeho verchsladil jedi.
R. Prak o vztahu k mac
nenproiteka jeho osobitbsnickztlesnns obecnmi tendencemi doby, rozbral vztah lid. slovesnt
take se toto zobrazen skutenostimohlo stt aktivn spoleenskousilou. 1gs8).
Pedmtem zkoumn
Kritick vydn SpisJana Nerudy ',rychz od roku 1950 (zpo. v S, nyn SNKLHU) lka (o umn J. N., 1942
s komentem a s doslolry; k bsnm napsal doslov F. Vodika, k dramatm M' Pohorsk. toly z es.poetiky' I., 194t
Z pedchozch vydn je textov spolehliv edice Mil. Novotnho (Dlo Jana Nerudy, Vsouvislosti s mylenk
Kr'asnika a Hampl 1923-925;25 sv.), kter vak nen dokonena a obsahuje adu mate. poezii F. Vodika (. lit. 1
ril, u nich Nerudovo autorstv nen bezpen prokzno. Dosud nejplnjje vydn vk' SaS 1935; Vojt. Jn
v T o p i o v n a k l . ( S e b r a n s p . J .N . , I . . ' y d . v l . 1 8 9 2 - 1 8 9 8 , 9 s v . , I g n ' H e r r m a n n ; I I . v y d . (o esksatie 1959).
v l. 1907-1913, ada I', 13 sv., Ign. Herrmann; sv. 15 a 16, L.Quis, sv. l7-3l' K.Ro. Nerudovou przou
ek; ada II., B sv., L. Quis.) F. Voka (SaS 1951)' A
V NI( vyly Bsn (195t, s doslovem F. Vodiky)' Povdky malostransk (1954, s doslo. (es.jazyk 1957), A. Han:
vem F. Vodiky) a Studie, krtk a kratI., II. (1952 a |957, s doslovy F. Vodiky). DlaJ. N. (l924).
Z etncb vbor a samostatnch edic jsou dleitVybran sp. J' N. (Topi 1921 Publicistika Nerud
,a |927, za red. A. Novka)' rznvbory beletristick(K eskmumji, Prce l950, za red. i pozdji (Skora' flumor
K. Polka; Fejetony, S I95l, uspodal K. PoIk) a speciln (o umn, S 1952;.;|ukse jejm vznamem zaml .
asopisy dlaj, Novin. studijn stav 1958, s doslovem St. Budna). dn (Novin. sbornk l95B)
Krom vydn dopis v Sebranch spisech (Dopisy II, korespondence s rodinou O Nerudovi - kritil
emberovou) podv prez Nerudovou korespondenc AIb. Prak (Neruda v dopisech, ms. 1942), nov pakJ. I\
1941, 1950)' Men soubory obsahuj edice Z liste Jana Nerudy (1932' Mil. Novotn), Z knillch monol
Listy Anice Tich (1926; q'd. Mil' Novotn), ListyJ. N. Terezii Machkov (1907' V. Tille) prce Karla Polka (Nr.
a K. Svtl (K. Svtl ve stycch sJ. N. 1912, vyd' A. ermkov-Slukov). dneku, 1955), populariz
ivotopisn materily (do r. 1864) vydal v ivot Jana Nerudy Mil. Novotn (Jan Neruda a jeho doba
(1951_1956) ; t editor shromdil i bohat obrazov materil v RokuJana Nerudy
(Ie52).
Prvnm vznamnjm pokusem o Nerudovrr biografii je nedokonen staB' ermka
(Kvty lB95 a lB97; jen do r. 1869). Materil k jednotlivm usekm Nerudova vota a dila
shrnuj roenka Chudm dtem (Brno, 1933), sbornk Z doby Nerudovy (1959) a etnme.
mory, zejrnna L. Quise (Kniha vzpomnek, t902) a A. Staka (Vzpomnky 1925).
Bibliografii Nerudova dla i literatury o nm zpracoval J. Brambora (s. bibliofil
XIII., sv. V. 1942); je vak nepln.
V kritikch psali o Nerudovi napklad Sabina (o literatue, 1953)' Hlek (o umn'
l954), Krsnohorsk (Vbor z d|a, II', 1956), Arbes (o Janu Nerudovi' l952) a Vrchlick
(v vodu k Sebr. sp.J.N. I., Topi 1907). Dle F. X. alda (Boje o ztek, l9l3; pedmluva
'k vydn efi.&,btach i dravch, 1929; Due a dlo, 1937) a St.K.Neumann (o umn,
1958).
Charakterem Nerudova dla se zabvaj| studie Alb. Pnka (LF 1907)' A. Novka
'(Lumr t934), nkolik prac K. Polka (Krit. ms. l94l; Literatura ve kole 1954_1955 aj'),
M. Pitv knize Literrne tudie a portrty (1955).
Podnty k novmu pochopen Nerudova dla pinesl Julius Fuk (Report psan
na oprtce1 Milujeme svj nrod). PortrtJ. N. vytvoil Zd. Nejedl (Velk osobnosti' 1950).
Na Fukovo pojet i na podnty Zd. Nejedlho navazuji studie, kter vznikly po r. 1945'
o J. N. psal J. Mukaovsk (Tvorba 1949)' M. Pohorsk (SaS 1950), F. Vodika (N
1954)' K. Kosk (Plamen 196l).

186
VelikostNerudova dla
ve schopnostizapo-
zpasujako jeho
jehoveschsladil jedi.
i tendencemidobv.
spoleenskou silou.
v S,nynSNKLHU)
k dramatmM. Pohorsk.
(Dlo Jana Nerudy,
a ob'sahujeadu mate.
Dosudnejplnj je vydn vk, SaS 1935; Vojt. Jirt, o smyslu formy' 1946). o satie U ns psal K. Kostroun
Ign.Herrmann; II. vyd.
L. Quis,sv. 17-31, K. Ro-
nalostrarrsk
(1954, s dosto.
F. Vodiky).
sp'J. N. (Topil92t
nu mji,Prce1950,za red.
i;';i.;;
1ou.inr,
korespondences rodinou
(Neruda v dopisech,
(1932,Mil. Novotn),
(1907,V. Tille)
t Nerudy Mil. Novotn
l v Roku Jana Nerudy
Z dIich otzek Nerudovy tvorby byl ana|yzovn vztah Nerudova dla k evropskm
literaturm (K. Polk, Nerudv vztalr k }Ieinovi, MF 1934-6; Fr. Pta, J. N. a slovansk
svt, 1934; I. Pfafl J.N. a Rusko, . tit. t9s6, S. V. Nikolskij a A. P. Solovjevov, Praha-
Moskva 1953' I. Pfaffpsal o vztahu k polskmu revoluirmu hnut, Slezsk sborrlk l95B,
R. Prak o vztahu k maarsk lit., Sbornk pra'c {il.fak. brnnsk univ. 195B). - B. Bene
rozbftat vztah lid. slovesnosti a poezie J' N. (Sbornk vd. prac Vy pcdag. koly v Brn
r958).
Pedmtem zkoumn byla i Nerudova umleck metoda' Zabv se j kniha K. Po-
lka (o umn J. N.' 1942, o n recenze J. Mukaovskho, SaS I9a2); J, Mukaovsk (Kapi-
toly z es.poetiky, I., l94B; . tit. tsss;.
Vsouvislosti s mylenkovmispoleenskmkontextempadestch let anal1zuje Nerudovu
poezii F. Vodika (.ut. 1955; pedtm o poeziiJ. N. psali F. Kleinschnitzov, LF 19l7; A. No-
(o esk satie l959).
Nerudovou przou se zabva| K. Polk (Nerudovy Povdky malostransk, 1947),
F. Vodika (SaS 195l)' A. P' Solovjevov (Praha.Moskva l952)' J. V. Beka - M. Skoepov
(es.jazyk 1957), A. Iilaman (. ut. 1960); o dramatech psal M. Hsek v doslovu k 16. sv.
DlaJ. N. (1924).
Publicistika Nerudova byla hodnocela u za ivota autorova (Heller, Lumr 1876)
i pozdji (Skora, }rumor N. fejeton, 1905); nov' vychzeje z hodnocen Fukova, se nad
jejmvznamem zamlM. Grygar (. lit' 1959), K. torkn (NovinJ. N., l956), S. Bu.
dn (Novin. sbornk l95B).
O Nerudovi-kritikovi psal F. X alda (asovi nadasov,1936), K. Polk (Krit.
ms. 1942), nov pakJ. Mukaovsk (Neruda kritik, Stranickost ve vd a umn' 1949).
Z knin|ch monografi o J. N. (po F. V. Krejm a Arne Novkovi) rn vznarn
prce Karla Polka (Nrodn myIenNerudovo, 1940); stuclie Fr. Burinka (Jan Neruda
dneku, 1955), popularizan knka K. Polka a M- Grygara (1955) a prce S. Budna
(Jan Neruda a jeho doba, 1960) pinejpokusy o marxistick vklad Nerudova vvoje.

staB. ermka
Nerudovaivota a dla
(1959)a etnme.
onnky1925).
Brambora(s.bibliofll

1953)'
Hlek (O umn,
' 1952)a Vrchlick
dtek'1913;pedmluva
K.Neumann (O umn,

pr 1907)'A. Novka
vekole
1954-1955aj'),

Fuk(Reportpsan
(Vclk
osobnosti,l950).
ltcrvznikly
po r. 1945.
1950),
F. Vodika(N

187

.-.
 D IFtr1
oBDoB N
 II

DIFERENCIACE LITERATURY
V oBDog }.IsTUPU DI,xICKHo Hwur

L
 DIFE
V oBDoB ]

Rst r

\7
v sedmdestch
enskhoivota. bec
vyznaovala radostn
doshne prostednictv
poadovanch nrodn
schdnjcestu k dos
jc zjmy vech vrste.
celonrodnm. Nlada
livech a odlivech Po I
protichdn zjmy rtt
napt uvnit nrl
nrodn osvobozovac
naeho literrnho v.
tvoen spolenosti st
hrocujcchse rozpor
V prbhu tohot<
prmyslov revoluce.
burzy (1B7l) je vnj
politick postaven e
opatrn a obracejcs
sebedvrystejn rycl
ovaly v protikladu l
j nrodn zpas rno|
Jej politick praxe dr
a do konce stolet.
mly poslit autonor
Hohenwartova v|da
e dosavadn sttopr
povd skutenmn
 D IFERENCIACE LITERATURY
v oBDoB NSTUPU DINIct<Ho HNur

Rst napt uvnit nrodn spolenosti

I7
V sedmdestchletech mnila se znateln celkov npl eskhospole-
enskhoivota. Pedchzejc desetilet, ponajcobnovenm konstituce,
vyznaovalaradostn atmosfera. Pevldala v nm dvra, e esknrod
doshne prostednictvm parlamentu a pomoc politickch akc spravedliv
poadovanchnrodnch i demokratickch prv. Pevaova| nzor, e nej-
schdnj cestu k dosaenr,ytenchclposkytne nrodn jednota, spoju-
jici zjmy vech vrstev a td nrodn spolenosti a podizujc se hlediskm
celonrodnm.Nlada prosycen nadjemi udrovala se v stdajcchse p-
livech a odlivech po cel edestlta, i kdy se stle zetelnji projevovaly
protichdnzjmy rznch spoleenskchvrstev a td. Tento proces rstu
napt uvnit nro dn spole nosti, ovlivovanjednotlivmi etapami
nrodn osvobozovacho zpasu, tvoil pak hlavn rmec dalho obdob
naeholiterrnho vfoje. Literatura nesen silm o demokratick pe*
tvoen spolenostistvala se od sedmdestych let umleckm odrazem vy-
hrocujcchse rozpor soudobspolenosti.
V prbhu tohoto desetilet byla v eskchzemch v podstat dovrena
prmyslovrevoluce. Za|oeni ivnostenskbanky (1869) a oteven prask
burzy (1B7l) je vnjmvrazem tto zmny. Zrovet' se upevnilo vedouc
politickpostaveneskburoazie. Tato t{da, zprvu v politickch akcch
opatrn a obracejcse s uritm porozumnm i k poadavkmlidu, nabala
sebedvrystejn rychle jako slilajej hospodsk moc a jejzjmy se vyhra-
ovaly v protikladu k lidom vrstvm nroda. Ctila vtinou esky,nebo'
j nrodn zpas mohl slouit v konkurennmboji s nmeckm kapitlem.
Jej politick praxe dostvala se vak v ttodob do krize, kter se pak vlekla
a do konce stolet. Kdy byly zamtnuty tzv. fundamentln lnky, kter
mly poslit autonomn postaven eskch zemi v Rakousku, kdy padla
Hohenwartovav|da,je sliboval auzavtit s echy dohodu, ukzro se zjer'n,
edosavadn sttoprvn.i zpas zkrachova| a e orientace eskpolitiky neod-
povdskutenmnrodnm potebm. Po opadnut revolunchvln z doby.

r91
 let dalo tedy i vnj
lidovch tbor pevldlo zklamn nad souasnmstavem nrodnho i.
sttoprvn progran
vota a nejistota ojeho budoucnosti.
nrodnch zjm:.
S novou nalhavostse vynoova|y otzky,jak m eskpolitika postupo.
Nsledkem rozl
vat ve sttoprvnmzpase.Mylenky radikln demokracie, kterv e.
tehdejpolitick il
destch letech jet siln ovlivovaly politick kvas i smovn literatury'
ne mly u v sedmdestchletech svmluv.V emigraci ijcJosnr Vcr,ev spojovaly a stavly
a stetaly v skand
Fnr, kter vlastn jeclin zstalinn, ztrceLkontakt s domcm prosteclm,
jeho vliv slbl a on sm propadal skeptickm nladm. V politickm ivot spory sledujcastc
rze, byly proklarr
eskmvlclla zcela neomezen ,,n.rodn strana,, a prv otzka, jakm
propast mezi politic
smrem m nadle vst sttopr,vnzpas, pispla vraznk rozlien dvou
zkladnch tendenc uvnit tto strany. Do poped pozornosti se dostala rodnostn tenice pr
opozin sly. odtu<
diskuse o tom, zda maji etpolitikov obeslat snm. Pasvn odpor, kter
znechucen, veo
vyjadoval protest proti nrodnostnmu tisku a proti nespravedlivmupostu-
pu ze Strany rakouskvldy, nevedl k pozitivnm vsledkrn.Proto se ozfta|y Samo politick r
m dl draznji hlasy zdrvodujcprospnostobesln snmu a poteby kter vtiskoval char
takov politiky, kter by postupovala rznji proti lechtickm a kleriklnm tenosttohoto obdc
tendencm. Poadavek skoncovat s trpnm odporem vyhlaoval Ar,norvs kter postupn dos1
asrN v broue o doptnnlnaeho programu(|B72)1 zdrazoval
ntirodnho (1B7B). Vznamnor
jej Elranunr' ToNNnn, vystupujc zrovei proti autoritstv staroeskch politiky. Prvnm krt
vdc,kte si osobovali prvo diktovat smr celnrodn politiky (Slouoo po. kjch list(1B72).Te:
teb,afulchom pnechali politik1 neinnosti,
IB73); nejpodrobnji pak celou otzku potek bylji uin
rozvdl Bovlnn Gncn, formulujc u samostatn, od Riegrova kdla J. B. Pecka vedl hr
odlin program politick (K objasnntnaic}ldomcchspor, IB74). Takovto tick asopis pro p
hlasy, vystupujc zrovei energicky proti spojen se lechtou i proti vlivu samostatn dlnick
crkve a vyhlaujcbojovn demokratick hesla, zskva|ysi znansympatie marktskmsjezdu
v irokch vrstvch zejmnamaloburoaznch a drobnho rolnictva. Hlavnm dlnick, mlo toto
orgnem tto skrrpiny byly Nttrodnlist2, IzenJur,rnlr Gnonnlr. Naproti jejm redaktorem
tomu vdco'-' eskpolitiky, pedstavujcpravkonzervativn kdlo, se- a agitan zament
trvvali tvrd na jej dosavadnpraxi. V dsledkuplatnhovolebnho systmu list1, QB77) pod re
si udrovali jet silnou politickou moc, i kdy jejich skutenspoleensk a jejich nzr,y se pr
vliv byl mnohem slabne vliv mladoech.ovem i uvnit tohoto politic. hnut a jeho hledn
kho proudu probhal boj o vedeni, zejmr'amezi F. L. Rrnennlt a J. S. Dlnick hnut
Sr<nn.rovsrm,rozhodnut nakonec ve prospch Riegrv. Tribunou stalo- k anarchismu i las
echbyl asopisPokroka katolicky siln orientovan ech. podstatn cel spole
Rozdln nzor na postup ve sttoprvnim zpasu, kter se projevoval njmprojevem vei
patrnmi pznaky u od udlost kolem polskrevoluce 1863, nevedl tento. a pozdji masovt
krt ji jen k urnalistickm bojm, nbr k vytvoen dvou samostatnch projevem nsledujc
stran. Mladoesk smr se politicky osamostatniljako ,,nrodn strana skupovn tdnch s
sv o b o d o mys l n .., kter programov poadovalauskutennobansk rov- tak nejen ve svtov
nosti, rozensamosprvy a pechod od pasvnhoodporu k odporu innmu. bojem proletaritu'
Toto politick rozdvojen eskburoaznpolitiky v polovin sedmdestch udlost, kter otl

192 I3-Djiny ak litcratury III.

'l-_-
 let dalo tedy i vnjvraz skutenostipatrn u od let edestch,e esk
nrodnhoi.
sttoprvn program' vyjadujc kompromis se lechtou,jen pedstr jednotu
politikapostupo- nrodnch zjmi.
racie, kterv e. Nsledkem rozkolsanch pomr uvnit eskburoazie pedstavoval
tehdej politick ivot konglomert skupin, nzor a osobnost,kterse rzn
n literatury,
jcJosnn spojovaly a stavly proti sob, vyhlaovaly rzn poadavky, potkaly se
Vcr,ev
a stetaly v skandlnch a osobnch afrch. Ve veejnm ivot propukaly
prostedm,
V politickmivot spory sledujcastoosobn cle, v novinch se ozvala velk slova a ptzdn
ptnotzka,jakm frze, by|y proklamovny mysly, kter neuzrly k inm. Prohlubovala se
propast mezi politickm vedenm a mezi masami niroda. Stupovaly se n.
k rozliendvou
i se dostala rodnostntenice podporovanTaaffovou politikou, usilujcrozdlit vechny
Pasvn opozin sly.odtud pramenilo ovzdu napt a tsn, roz,atovn a
odpor, kter
znechucen, veobecnpociovana zasahujci celou oblast kulturn.
ivmupostu-
Protose ozva|y Samo politick rozdvojen eskburoazie vak nebylo hlavnm initelem,
snmua poteby kter vtiskoval charakter souasnmuspoleenskmu dn. Nejdleitj
sku-
a kleriklnm tenost tohotoobdobje rst dlnictva a rozmach dlnickho hnut,
vyhlaovalAr,r.oNs kterpostupn dosplo k za|oensamostatnstrany sociln demokratick
(lB72);zdraziova| (1B7B).Vznamnou udlost bylo oddlen dlnickho tisku od mladoesk
staroeskch politiky. Prvnm krokem k tomu bylo, kdy se J. B. Pncxe ujal zen Dlnic.
plitiky (Slouoo po- kjch list(tB72). Tento obrat bylsice jen doasn(trval do roku 1874), avak
pak celou otzku potekbylji uinn a dlnick hnut pokraovalo na svnezadtitelncest.
od Riegrova kdla J. B. Pecka vedl hned list nor, Budoucnost(od r. |B74)'jako sociln poli-
lB74).Takovto tick asopis pro pracujc lid a zdraziovat v nm poadavek vytvoen
tou i proti vlir,"u samostatndlnick politick strany. Kdy pak roku 1B7B dolo na svato-
si znan sympatie marktskmsjezdu k zaloen eskoslovansksociln demokratick strany
rolnictva.Hlavnm dlnick, mlo toto hnut k dispozici :i ti listy, nebo krom Budoucnosti,
Gnonnu.Naproti jejm redaktorem se stal Lanrsr,ev ZLporocr, a krom organizanho
ativn kdlo,se- a agitanzamenhoasopisuorganilace(od r. 1B7B)byly obnoveny Dlnick
volebnho systmu list1 (B77) pod redakc Peckovou. Tyto asopisy,k nim pibvaly dal
spoleensk a jejichnzvy se promovaly, pedstavovaly prvn kroky naeho dlnickho
it tohotopolitic- hnut a jeho hledn samostatnrevoluncesty.
Rrnonnma J. S. Dlnick hnut bylo teprve v potcch.Projevovaly se v nm i sklony
. Tribunoustaro- k anarchismu i lassalovsktendence. Avak u svou existenc ovlivovalo
podstatn cel spoleensk dn. Zatmco v edestchletech byly nejvraz-
kte se projevoval njmprojevem veejnho ivota nrodn manifestace, celonrodn slavnosti
1863,nevedl tento- a pozdji masov tbory lidu, vyhlaujcsttoprvn poadavky, pznanlr^
dvousamostatnch projevem nsledujcho obdob byly dlnick stvky orejcoividn pe.
, , n r o d n s t r a n a skupovntdnchsil, je se dlo jako dsledekekonomickpemny. Je tomu
obansk rov- tak nejen ve svtovmmtku, kde byla nov doba poznamenna pedevm
kodporuinnmu. bojem proletaritu v Paskkomun, ale i v eskspolenosti.Vznamnou
sedmdestch udlost, kter otsla svdomm mnoha naich spisovatel, byla svrovsk

rg--Djiny csk|itcratury III' 193

stvka (1870)' signalizujcu ns potek rozmachu dlnickho hnut a ote- v brzk uskuteirn
vench boj proletaritu proti kapitalistm; Neruda na ni reago.ral mylen. nejistotou a poch
kou, e se tu vynouje otzka, kter bude muset bt eena ,,snad pokojn, plnch okolnost pi
snad krvav... msto. Bylo to podm.
Jak bylo postaven soudob literatury v ttosloit, hospodsky ne politick projevy
i politicky zmnn situaci? Literatura se ocitala v pomrech daleko mn snahou literatury byl
pehlednch. esk buroazie vyvjela nyn, kcly se ctila dosti siln lrospo. por a nepznivho
dsky i politicky, na literaturu siln tlak. Chtla, aby odpovdalajejmu svto. kter by vedla k usk
vml nzoru, jejm spoleenskmambicm a jejmu vkusu. Avak tento tlak se ovem k tomuto t
se neshodoval s dosavadnm smovnm esklitelatury a spisovatel,pokud umleck monosti v
se sna dsledn sledovat demokratick idely, postupn se od buroazie c a tendenc.
distancuj.
Sedmdest lta poskytuj mnoho pklad nepochopen a bezohlednho
vztahu vedoucch pedstavitelburoazieviumn a umlcm. Nejvlivnj Rozrz
eskurnalista Jar.r Nnnuoa ztrc napklad piinnmJulia Grgra vliv
v novinch a trpce pociuje,e je odsou*''nna vedlejkolej. Tak Jlrun Literrn dn r
Annns, kter proslul svmi odvnmi polemikami a kter informoval tene pedstavuje ve slovn
s porozumnm o Paskkomun, pteki Grgrovi svmi radiklnmi n- nj.Dosavadn sna
zory a mus opustit redakci Nrodnch list.Je ztma ada vrokrGrgro. spolenostisetkv sc
ch a Riegrovch o elnch pedstavitelch nakultury a o jejich mistrov. cen jedince v soudc
skch dlech, ktersvdo velknecitlivosti k umn. nrodn charakter, rr
Zrovei se buroazie srraznovu vyloit a zdvodnit svj kompromisn a tendencm souas
politick program reviz bojovch nrodnch tradic. Vedou se prudk chovn prostedek sI
polemiky kleriklnho katolickho tisku proti vemu svobodomyslnmua de. proklamovanm po
mokratickmu. Mno se toky proti husitsk tradici, vrcholc pozdjm aby byla schopna v;
vrokem hrabte K' Schwarzenberga, e husitbyli bandou lupi
zrrrnr.rr soudobho lovka i
a htl opakuj se snahy znovu vyloit novjtradice, zejmna rok lB4B. tvorby, kter chtla
Pznanm projevem ttotendence stalo se obshlmemorov dlo Jerune se s tvorbou oriento
Mer,rroNaeznouuzrozeni(lBB0- lBB4)' rozvln rozbrajcipolitick a kul. historick skutenos
turn vvoj od obrozen, obnovujc vpady proti odprcm i proti mlad zvltntvar od osli
literrn generaci, opakujcvtky kosmopolitismu a nenrodnosti. Protivhou Koeny procesu'.
proti tomuto zkreslujcmuvkladu, pojatmu z konzervativnho stanoviska, situace, kter se dala
staly se Pamti(l886-tBB7)Josnre Vcr,ave Fnrn,kterpodvajsvdectv chu Mj pojmala l
o Friov runmosobnm ivot, o jeho nzorech literrnch i politickch. zpasu,nbrikot
Pedstavuj adu znmch osobnost eskch, slovenskch i cizicb. Zejrnna spoleenskchvztahr
pak lpodrobn udlosti roku lB4B, jak je Fri provala posuzoval, i nstup tick spolenosti, t
nov literatury v letech padestch. Frivvklad udlost a jeho radikln by|y zk|adn podml
demokratickhledisko iniloz knihy nejen cenn dokument, ale bylo i innm ratuly. Nov tvorb:
polemickm nstrojem proti konzervativnmu vkladu potknovho n- zk|adny i z jinch
rodnho voje. a vysvtloval Jan N,
obdob dvry v politick veden nrodnho zpasu, obdob nadj nrod nemrie se st

194 rg'

 hnut a ote- v brzk uskrrtenn demokratickch idel bylo tedy pomalu vystdvno
ni reagovalmylen. nejistotou a pochybnostmi. A prv za tchto nevhodncha rozporu.
,,snadpokojn, plnch okolnost pipadalo literatue v nrodnm ivot zv|t vznamn
msto.Bylo to podmnno i tm, e se dla spisovatelstvala mnohem vce
hospodsky
sloit, nepolitickprojevy a akce vrazemskutenchbytostnch zjmlidu. Hlavn
trechdaleko mn snahouliteratury bylo pispvatk hledn vchodiska ze souasnchroz-
dostisiln hospo- pora nepznivhostavu a k nalezen takovideova spoleensk orientace,
dalajejmusvto- kter by vedla k usliutennstle ivch idel. Literrn tvorba rozbhala
Avak tento tlak se ovemk tomuto cli rznmi smry a sledovala rozmanit, i protichdn
a spisovatel,
pokud umleckm o n o s tvi s p l e t i t m
stetn umleckch osobnost, gencra-
se od buroazie c a tendenc.

a bezohlednho
m.I\ejvlivnj R o z r z o v n s p l e e n s k c hf u n k c l i t e r a t u r y
Julia Grgra vliv
kolej.TakJexus Literrn dn v sedmdestch a osmdestch letech rninulho stolet
informovaltene pedstavujeve srovnn s pedchozm vvojov seksloitja mnohotvr-
iradiklnmin- nj.Dosavadn snaha spisovatelneztratit pozitivn vliv na tozvoj nrodn
hda vrokGrgro. spolenosti setkv sc tu se stle silnji se ozvajcmipocity zk|amni a osamo-
a o jejich mistrov- cenjedince v soudobm svt. obar,y o to, aby literatura neztratila svj
nrodncharakter, msse tu s programov hlsanou snahou piblit se rovni
svjkompromisn a tendencm souasnliteratury evropsk.sil pojmat literaturu jako v-
Vedou se prudk chovn prostedek sloucmravn nplav spolenostistetv se s drazn
a de- proklamovanm poadavkem dt tvorb neomezovanou ivotn pravdivost,
wcholcpozdjm aby byla schopna vyjadovat bezprostedn a nezkreslen problmy a tuby
byli bandou lupi soudobholovkaijeho subjektivn pociovanspoleensk postaven.Cesty
zeimna rok 1B4B. tvorby, kter chtla bt doplkem mckho ivotnho sylu, rozchzej
dloJerune se s tvorbou orientovanou na nejirtenskkruhy. To veje dsledkem
fcpolitick a kul- historick skutenosti, dozrvajiciho sta\,'rr,kdy se umn osamostatuje jako
i proti mlad zv]tntvar od ostatnchsloekivota.
i. Protivhou Koeny procesu'jen tu nabyfualzetelnch obrys,vyrstajze spoleensk
ivnhostanoviska, situace,kter se dala do prudkho pohybu po roce lB4B. U generace almana-
podvajsvdectv chu Mj pojmala lohu literatury v ivotnov, pihlelanejen k nrodnmu
i politickch. zpasu, nbri k otzkm socilnm,jak je s sebou nesl vvoj kapitalistickch
i cizch. Zejmna spoleenskchvztah. Prbh prmyslovrevoluce a upevovn kapitalis.
aposuzoval, i nstup tick spolenosti,tdn pesuny naznaujcb|zk spoleenskotesy, to
a jeho radikln byly zkladn podmnky, kter ovlivovaly npl i smovn tehdejlite-
alebvlo i innm Iatury. Nov tvorba rostla z odlinch ivotnchpocit, z odlinsociln
potk novho n- zkladny i z jinch mylenkovch impuls. Roku lB7B znovu opakoval
a vysvtloval Jan Neruda zmnn smysl soudob eskliteratury: ,,dtg
obdob nadj nrod nemese stavt vce na stanovisko pln izolovan od ostatnho

t3' 195

^!-_
lidstva, takne nrod esk,a co cel nrod initi sm, ano mus, mlo by bt jako prostedek pozr
prv bsnkovi, lovku mylneknejvolnjch,orlch, pmo zabrnno?
im;e spolenostp
jen on by ml pi pedmtech bsn svch volit zkostliv,obmezen? Bsnk
osteji vystupuje do
pje to' co mu duirozntilo a pje.li to krsn, umlecky, intak vdy a vdy
oi ped realitou sl
na velik prospch eskho ducha, eskho psemnictvvbec.Toje stanovisko
plnila dleitou 1o
a vznam modern poezie esk, jak jsme ji zahji|i v letech padestch,
k porozumn pro
stanovisko vechmodernch nrod, a jen ten mebt proti volnosti myl.
spravedlnost. Stup
nek, koho kruh mylnkovjevbec obmezen. Vak on se modernm smrem
krajov nebo socil:
tm neztrat nm bsnk ani jeden, pibrnm lidskosti neutrpla eskost
umouje autorovi
ani nejmenztrty a vechny po dvacet let vyslovovan obavy ukzaly se
Roziuje se reflexv
co smnmalichern, astoi zlomysln a prv o tch, jich eskostbyla
listickho detailu. Pj
brna co nejvcev pochybnost,tvrdseji dnes,ejsou skrz na skrz et...*
s m r e m .Z a p w k
Tedy uvolnit cestu pro umleckou tvorbu, dt literatue monost, aby se
nosti. Jestlie spisov
inspirovala vm,s mse setkv ve skutenosti,aby se rozbhla rznmi
a sm svtovm n
smry, v tom je smysl Nerudovch slov. jestlie se omezoval
U na prvn pohled objevuje se v literatue lumrovskhoobdob mno.
dle ne k jednotliv
hem vce umleckch tendenc, tvrchosobnost i generac. Avak ani
van skutenostneb
podle asopis,ani jen podle generanpslunostiautor, ani podle toho,
ani sjednocena a pr(
k jakmu programu se pihlaovali, nelze vstru, kter by rozdlila umlec.
zobrazovart skute
ky ivotnou literaturu od pevajc,epigonsk a bezcenn tvorby. Vi
schopnost ukzatre
literatue uplatovalo se mnoho zjm:danch rozlinm vkusem a odlinmi
skutenostivrn ob
spoleenskmin.zory.Rzn zamen asopisya edice, irstyk s cizmi
bokho poznn a
literaturami, spory a hdky asopisi jednotlivch spisovatel, podstatn
tben smyslu pro s
i nedleit rozpory' kter vystupovaly na povrch, stetn tendenc a um.
nosti - toby|y zk
leckch koncepc jsou toho dokladem. Mnohostrann napt a krystalizace
cch a konkretizov:
literrn tvorby, zrca|ic novou spoleenskou situaci, vyjadovaly zeteln
realismu v naliteI
r o z r z o v n s p o l e e n s k c h f u n k c l i t e r a t u r y . K p r o c e s ud i f e r e n -
zit ve' co spisovatr
ciace dochzelo ovemu dve. Avakjednotliv funkce literatury objevovaly
hostrannch souvis,
se spenerozvinut nebo postupn. Napklad v tictch letech, kdy se
Vedle snahy pc
objevilo dlo Mchovo' znamenalo jen ojedinl projev silvystihnout pro.
enskskutenostit
stednictvm romantickho umleckho obrazu vnitn situaci jedince. Lite-
nostpoteba vyslor
ratula druh poloviny devatenctho stolet a zejmna od sedmdestch let jeho vnitn situ
pedstavuje vaku pomrn hotov, sloitdiferencovanorganismus,v nm
tempem se mnc
se jednotliv funkce literrn tvorby uplatuj vedle sebe, sloit se propltaj
optovn se zvlt
a kiuj jako protikladn sly. Teprve jejich celek, jejich napt poskytuje
promnu citovho
odpovdajci obraz soudob literatury a dovoluje nezuencharakterizovat
enskou n|adu a a
jej pokrokov smovni, rzr'stezky jejho zv|dn problm soudobho
a drcen rozpory, kr
ivotai jej umleckhodnoty.
a z ni zvlt lyril
Psobivho spoleenskhodosahu nab,:taladla, kter byla chpna
jedince k rznm
i protestu bsnka
* Ztecelze Vrchlickho sbrky Duch a svt, NL 16, ledna lB78. kter znehodnocujr

196
 mus,mlo by bt
jako prostedekp o z n n i ivota,jako umleck obraz jeho objektivntvnosti.
ptimo zabrnno?
im.|e spolenostpokroilej,mje buroazie hospodsky vysplej,tm
obmezen? Bsnk
osteji vystupuje do poped sociln otzka. A literatura, kter nezavrala
in takvdy a vdy
oi ped realitou svta a v n od padestch let slila pozlvaci funkce,
Tojestanovisko
plnila dleitoulohu tim, e pispvala k prohlubovn sociln vnmavosti,
letechpadestch,
protivolnosti myl- k porozumn pro sociln otzky a ke vzrstu smyslu pro spoleenskou
modernm spravedlnost. Stupuje se poadavek pmho pozorovni prosted v jeho
smrem
krajovnebo sociln specifinosti.Podtrhuje se analytick zamen, kter
neutrplaeskost
umoujeautorovi pochopit vztahy lid a jejich stednivotn problmy.
obavyukzaly se
jicheskostbyla Roziuje se reff'exvnstrnka soudob literatury a stupuje se vznam rea.
listickhodetailu. Pitom se ovemliteratura takto zamen rozbhala dvojm
n as k r z e t . . . *
smrem.Za prvk nrov m o br zk m uritchvymezench sekskute-
monost,aby se
nosti.Jestliespisovatelbu svm talentem, nebo svmi osobnmi zkuenostmi
se rozbhlarznmi
a svm svtovm nzorem nestailna to' aby pochopi| a zobrazil ivot celistv,
jestliese omezoval na nhodn vybranou a kreslenou realitu, nemohl dospt
obdobmno-
dle nek jednotlivm postehm, k detailm nebo k lenfigurek; zobrazo.
. Avak ani
van skutenost nebyla V tchto ppadech umleckm ztvrnnm zhodnocena
ani podle toho,
ani sjednocenaa prolnuta mylenkou.Druh smr usiloval o postienpodstaty
byrozdlilaumlec.
zobrazovanskutenosti.Pedpokladem takovho umleckho zobecnn je
tvorby.Vi
vkusema odlinmi schopnostukzat realitu v typickch obrazech, nejen v nahodilch, byze
skutenosti vrn obkreslenchvnjchpznacch;typizovat ji na zklad hlu-
ir
styk s cizmi
isovatel,podstatn
bokho poznn a pomoc tvoiv fantazie. Poznni a pozorovn ivota,
tendenca um-
tbensmyslu pro souasnosta novost jev, snaha o typick zobrazen skute-
nosti - to byly zk|adni tendence, kterformulovny v teoretickch poadav-
uapta krystalizace
ccha konkretizovny v literrn tvorb vytvely zk|adnirysy a pedpoklady
vyjadovalyzeteln
realismuv naliteratue. Tm se prohlubovala jej schopnost pravdiv zobra-
. K procesudiferen-
literaturyobjevovaly zit ve,co spisovatel sm pozna|, a ttkzat lidsk charakter i jednn v mno-
hostrannch souvislostech dobovch a spoleenskch.
letech,kdy se
Vedle snahy poznat a umlecky vyjdit celou bohatost objektivn spole.
silvystihnout pro-
situacijedince. Lite- ensk skutenostivystupuje v literatue od sedmdestch let s novou aktul.
nostpotebavyslovit rozkolsanpocityjedince,jeho nov postavenv ivot,
od sedmdestch let
jeho vnitn situaci. Ve chvlchspoleenskch pesun,ve vru rychlm
organismus, v nm
tempem se mncho vnjhoprosted a spoleenskstruktury vynouje se
sloit
se propltaj
optovn se zvltn nalhavostnutnost vystihnout v pesnch odstnech
naptposkytuje
promnu citovhoi smyslovhoustrojensoudobholovka, dobovou spole-
charakterizovat
problm enskounladu a atmosfru.Umlec ctse tsnnnepoznanmi zkony ivota
soudobho
a drcen rozpory, kternem slu sm odstranit, kter ho zranji. Literatura,
tter byla chpna a z ni zvlt lyrika, stv se tak vrazem subjektivn provanhovztahu
jedince k rznm strnkm ivota. Stv se r,razem slchoosamocen
i protestu bsnka proti vzjemnmu neporozumn lid, proti spolenosti,
kter znehodnocuje ulechtiIlidsk city a vztahy. Vytvej se tak zrovet

197
 pedpoklady k tomu, aby se umlec mohl emancipovat od buroaznspole. nepsobil negativni
nosti. Pipomeme tu jen Nerudovy Prostmotivy, nktertny lyriky Sld. nch ideovch konr
kovy a Vrchlickho nebo smysl di|a Zeyerova' spolenoststil tak
od obrozen pikldala se u ns zvltn dleitosttomu, aby bsnk tomnho nebo min
vystupoval jako pedn mluvnrodnch snah a tueb a aby tak pomhal danho stavu spol
formovat spoleensk ide ly. Zdftaziovn tohotoexponovanho a od. tu oportunismus ve
povdnhopostavenbsnka souviselos nrodnostn situacesk spolenosti, nostvsouladsic
kter se stle nedostva|o forem a instituc potebnch pr.o pln svbytn z rezignace na p
nrodn rozvoj. V sedmdestch letech tato funkce bsnkova vystupovala bavnho kolu lit
znovu do poped, nebose poezii pikldala schopnost bt nrodnmu a spo. pome zskvat i
leenskmupokroku tm, mse mu nestalo politick veden. Bsnk se stval dsledkem pizps
v och spolenostii ve vlastnch svch och ,,vtcem..nebo :,pvcem.. mckho nazr
nrodnch bolesta nadj,cit a mylenek.Vyhraovala se peclstavabsnka, Zete| k vch<
kter se podl na eenpolitickch, socilnch i mravnch problmspole- i kdy se promr
nosti. Vynikala tm jeho nesmrn odpovdnosL dro Se na nm, aby zastu. je vak pznan
poval nrodn kulturu i ped Svtem, co pedpokldalo osvojenvytben, ,,lidovho..ten
elegantn formy i zv|nut irokrozlohy myleneki ltek. Dsledkem toho rtbr byla vypo
vak rovn bylo vystaven vedoucch bsnkstupovanmutlaku vldnou. nevytbenmu vk
cch vrstev soudobnrodn spolenosti,kter si inily nrok na jejich poezii, jcho spoleensk
pitahovaly je ke svmu svtu pejce si, aby vyjadovali rostouc sebevdom prosted stejn jl
buroazie a jej pocit sebeuspokojen.Toto postaven literatury, nkolika. dobrodrustv. Al
smrn tlak na bsnky zpsobovalrozpolnost jejich osobnosti jejich tvorby. ve svch dsledc
Dva velc pedstavitelesk .
poezie Sv. echaJar. Vrchlickjsou toho dokla. dlnickho tisku
dem. Splovali kol vyjadovat slu nroda, jeho hrdost i jeho kulturn sv- vdom.
bytnost. Uritmi strnkami sr'hodla stvali se vak zrove leprezentanty Jakmile se di
ivotnho stylu a mylenkovhosvta oficiln spolenosti.Dsledkem byl objevovaly se i Pr
idealizujc vztah k realit, jist konformismus a ideov nedslednostjejich tebm tohoto h:
dla. nickch listech poJ
Nejnpadnji provzel socilnkonformismusvchovnou funkci umn. nch otzek. Prosr
Literatura byla posuzovna i z toho hlediska, nakolik pomhala k nprav lidu v socialistickl
a zulechtnmorlnch vlastnostsoudobholovka.Nejvraznjmhlasa. koly a spolenos
telem tohoto zamen byl v sedmdestchletech asopisosvta. V jeho pojet ioval pravdiv
se vak spoleenskplatnost literatury znan zuova|a, Nebyla pojmna vnovala pozorno
jako petvejc sla, nbr jako nstroj sledujcapriorn dan pedstavy n lidu (1876).Aul
a mc k abstraktnmu pojet ivota, Mylenka byla nadazovna skute- mepispvat kt
nosti, co v teorii i praxi autor pimykajcch se k tendencm osvty vedlc mylenku, eje pc
k nezdaru. Pedevmk nezdaru umleckmu,nebov romnech ze soudob poukazoval na to'
spolenostii v dlech zpracovvajcchhistorick ltky ztrce| obraz ivota ny lidovmu ten
plastinost,byl ploch a nudn. Ideov pedstava sledovan osvtou zkreslo- nickho hnut, a l
vala skutenou podobu ivota. Absolutizovn vchovnho kolu literatury oteve pstup lidl
vedlo dle k tomu, e byl odmtn kad zporn jev jen proto' aby snad Ze stejn myi

198
 od buroaznispole. nepsobilnegativn. Poznvac hodnota takovch dl se rozplnta|av povech.
tny lyriky Sld- nch ideovch konstrukcich a tm trpla jejich pravdivost. Zmr pemovat
spolenoststil tak v podstat v socilnm konformismu, v idealizovn p.
tomu, aby bsnk tomnhonebo minulho stavu. Msto petvejclohy nastupovala obhajoba
a aby tak pomhal danho stavu spoleenskchvztah. objektivnm tdnm podkladem byl
exponovanho a od- tu oportunismusvedoucch vrstev spolenosti,vra v monost uvdt skute.
tuac
eskspolenosti, nost v soulad s idely beze zmny tto skutenosti. Z opanho zkladu,
pro pln svbytn z rezignace na pemnu spoleenskhovdom vyplvalo peceiovn z.
bsnkovavystupovala bavnho kolu literatury. Soudilo se, e zbavn strnka (nap. na divadle)
b1t
nrodnmua spo- pomeziskvat irtenskou zkladnu. Vtinou vak zbavnost byla
.Bsnkse stval dsledkempizpsobense prmrnmuvkusu obecenstva a rostla z malo-
..
nebo ,,pvcem.. mckho nazrni.
sepedstavabsnka, Zete|k vchov k zbav jsou ovem stlmi soustmi literatury,
chproblm spole. i kdy se promuje jejich konkrtntvnost a obsah. Pro sedmdest Ita
sena nm,aby zastu. je vakpiiznanvznik konvenn literatury pro buroaznhonebo plo tzv.
osvojenvytben, ,,lidovho..tene, zrod literatury, kter nesledovala vn umleck cle,
ltek.Dsledkemtoho nbr byla vypotena na to' aby hovla zkmu mylenkovmuobzoru a
tlaku vldnou. nevytbenmuvkusu ten'aby utvrzova|a nzor o nepromnnosti panu-
nrokna jejich poezii, jchospoleenskho du. Tomu slouila nikov pojat vyprvn z cizich
rostoucsebevdom prosted stejn jako pbhy pln vymylen ulechtilosti nebo barvitho
literatury, nkolika- dobrodrustv.Avak v protikladu k tto literatue, kter vznika|a, aby
ijejich tvorby. ve svch dsledcchslouila vldnouc td,zaina|yvychzet na strnkch
jsou toho dokla- dlnickhotisku prce vychovvajici u tene k tdnmu proletskmu
i jeho kulturn sv- vdom.
zarovenreprezentantv
Jakmile se dlnick hnut zanalo rozbhat ke svm prvnm krokm,
i. Dsledkembyl objevovalyse i prvn pokusypochopitlohu literatury ve vztahu k po-
nedslednost
jejich tebm tohoto hnut a dlnick tdy vbec.Vedle vernajdou se v dl-
nickch listech polemiky, poznmky i prvn vahy tkajcse zsadnch kultur-
nou funkci umn. nch otzek. Prosvt z nich drazn poadavek zskat i kulturu pro vchovu
pomhalak nprav lidu v socialistickch idejch. Uinit z n nstroj, kter by psobil proti vlivu
Nejvraznjmhlasa- kolya spolenosti,proti nacionalistickm a nboenskm pedstavrr' a roz-
osvta'V jeho pojet ioval pravdiv poznatky o spolenostia o ivot' Vkladu tchto otzek
Nebyla pojmna vnovala pozornost broura Laorsr,ava ZLporocx;uo (1B52-1916) o azdh.
iorn dan pedstavy ni lidu (|876). Autor v n pehledn sledoval, jak vedle kol,spolk a asopis
nadazovna skute- mepispvat ke skutenmuvzdln lidu i literatura a divadlo. Rozvjel
m osvty vedlc mylenku,eje povinnostliteratury vyjadovat pokrokovmylenkysvdoby;
romnech ze soudob poukazoval na to, jak neblaze psobbrakovromny a hry, kterjsou nabize-
ztrcel obraz ivota ny lidovmu teni. Nartva1 tm prvn obrysy kulturnho programu dl-
osvtou zkreslo- nickhohnut, a to s plnm vdomm toho, e rozhodujcpodmnkou, kter
koluliteratury oteve pstuplidu k umn,je pemna spoleenskho du.
jen proto, aby snad Ze stejn mylenky vychzel v svm lnku Umna socialismus(v Dlnic-

199
kch Iistech 1BB0)Josnn Bor,nsr,ev Pncre. Stavyplynula z poteby vyvracet ratura obtacet, a zt
pedsudky cse o tom' e socialismus, vlda dlnictva vedly by k zniku bibliotka(1876-19
vekerlidsk kultury. Pecka chtl vyloit spoleenskoulohu umn ve sv svmi rrzvy i ozdob
dob. Ukazoval, jak socialismus zmn smysl umlecktvorby, neboprvnm reprezentativnho z
poadavkem, s nm pichz, je, e umn mus bt vytveno pro lid a e spolenosti. Naprol
mus mt na mysli jeho skutenztjmy. Smuje k zvru,e jen zmna hmot- l acin kni houna nrodt
nch pomr lidu umonvytvoit umn, kter by se neomezovalo na zkou sledujc vzdln li
kulturn vrsvu' ale kter by byto pro vechny a mlo na zeteli z|iby a zjmy vdeckch prac kr
lidu, napsal: ,,Pravda jest' e socialismusv prvn ad tlesnulehenvtiny kruzch nejirch.
lidstva d, a|e nen pravdou' ejen to a nic jinho d. e lovk mus lB90). S vznan
nasycen bti, e mus byti pimen obleen, ne na dlech umleckch K propagaci myl.
svhoukojen doshne, z toho nsleduje, esocialismusna umn sahat nemn, jejich zvl'tn:mzj
ponvadjeho nejvtma nejpednjmelemjest poethladovch obme. vala beletristick k
ziti. - Socialismus jest, abychom tak ekli, prostedkem, by umn se k lidu ovem tento p
a lid k umn piblil, a ponvadumn,v dnenjeho podob tomu nevyho- svstinn strnky,
vuje, tedyz tohovysvt,esocialisnu musjtiv zptinov umleck perioda... kladla na kultum sr
Zdraznnmylenky,esocialismusr,yadujenovumn, e rozvoj a poteby kter by odpovdalr
dlnick tdy hluboce zashnou do vfroje literatury, bylo neobyejnzvan, tendencm, jejm t
nebo signalizovalo potky nov umleck epochy. nebezpe zplann'
Skutenost, kter se v tchto nzorech zrcadLi|a,to jest nov spoleensk rozpor a ocitala se
.
postaven dlnick tdy, ovlivovala hluboce celou literaturu. Vedla i tzv. spolenosti,anebo
demokraty ke snaze piblit se k lidom tenm,k silreagovat na pote- obsah a hledat not
by proletaritu a jinak ne dve formulovat zk|adn koly literrn tvorby. dal etapu literrl
zejmnaJ. S. Mac)
en kultury
R o z i o v n e s k k u l t u r y vywoit nkter nr
rozvjen nrodn}
Rozrzovn spoleenskchfunkc literatury, odrejici spletitost spole. podmnka osamo
enskhoivota v sedmdestch letech, bylo zrovei vrazem rozmachu istupek vldy ec
nrodn kultury. S rozvojem kolstvstoupla rove vzd|ni, rozmnoi- roku 1BB2 rozdle
ly se ady inteligence a vzrostl poetlid, jim se kultura stvala poadavkem. Prask universita
Dly se i pokusy o vytvoen saln, kter by sousteovaly eskvzdlan vdy, ale zasahova)
kruhy v buroaznm prosted a pispvaly k jeho kultivovn. Roziovala posupovat na no\
se znalost spisovnhoj azyka, kter pestva|a bt znakem zkkulturn vrstvy zjmi, nebo pozd
a dky kolea rozvoji urnalistiky stala se majetkem irokch vrstev jeho ui- nacionalismus a at
vatel. eskliteratura a asopisynahradily donedvna pevaujcetbun- d. Stejn nalhavi
meckou, jak to dokazuje zvyujcse nklad knih a asopisectva.Naopak, dlo. Kdy zvtz1
nae poezie a prza se zain vce pekldat zejmna do jinch slovanskch pn oteveno sam
jazyk a do nminy. Zsluhu o to ml zprvu hlavn Ar,rnno War,oeu. mlo nsledovat v
Vzrst a rozrtnnn kulturnho publika se zeteln promtalo napklad potebnm zetel:
v kninicch a edicch, ktersi pmo kladly otzku, ke komu se m lite. n v kvtnu 1BBl,

200

-
 z potebylyvracet ratua obracet, a zamiovaly se na riuzn okruh ten. Tak Ottova Salonnt
vedlyby k zniku bibliotka (1876-1912) a pozdji imkovaKabinetnknihouna(lBB4-1899)
lohu umnve sv svminzvy i ozdobnou vnjpravou byly ureny k tomu, aby tvoily soust
, nebo prvnm reprezentativnho zazen honosnch byt, zrcadlcch bohatnut buroazn
pro lid a e spolenosti.Naproti tomu irokm tenskm vrstvm byla urena ottoua
ejenzmnahmot- lacindknihounanrodn(IB72- l92B) a pokraujc
Matice lidu,zenE. Grgrem,
na zkou sledujc vzdln lidu v svobodomyslnmduchu a pinejcvedle populrn
izliby a zjmy vdeckch prac knihy beletristick. Ze snahy zskat si ,,obliby v nrodnch
ulehen vtinv kruzchnejirch..vzniklai Nerudova bibliotka bsni Poetick besed1QBB3 a
e lovkmus lB90). S vznanmi dly cizho bsnictv seznamovala hlavn Poefie sutout.
lech umleckch K propagaci mylenky vzdln a osamostatnn en a ze snahy vyhovt
unnsahatnemn, jejich zvltnm zjmm a vkusu bylry za|oeny{enskIisU 0873) a pokrao-
hladovchobme. vala beletristick kninice Libue(IB72- 1925).
byumnse k lidu ovem tento proces roziovn kultury do buroaznch kruh ml tak
tomunevyho- svstinnstrnky, asemstle patrnj.Vypaly z toho, e eskburoazie
umleckperioda... kladla na kulturu svzvltnnroky. Chtla umn, kterby ji reprezentovalo,
erozvoja poteby kterby odpovdalojejmu spoleenskmu sebevdom,jejm nacionalistickrn
neobyejnzvan, tendencm, jejm hospodskm spchm.Pro literaturu vyplvalo odtud
nebezpezplann ideovho obsahu, take se dostvala do stle prudch
jestnovspoleensk rozpora ocitala se na kiovatce: bu hovt rozkvtajica samolibburoazn
Vedla i tzv. spolenosti,anebo proti jejmu vkusu a ivotnm nzorm prohlubovat ideov
reagovatna pote- obsah a hledat nov tene. Napt mezi tmito dvma ply ovlivuje pak
literrntvorbv. daletapu literrnho vvoje a do nstupu nov generace reprezentovan
zejmnaJ. S. Macharem a A. Sovou na konci osmdestchlet.
enkultury do vech vrstev nroda se rovn projevovalo snahou
lTtvoit nkternov celonrodn instituce nezbytn nutn pro organick
rozvjen nrodnho ivota. Bylo to pedevm samostatn vysok uen,
spletitostspole- podmnkaosamostatnn esk vdy. Dolo k nmu tehdy, kdy jako
vrazem rozmachu stupekvldy ech:mza uputnod pasvnhood.poru bylo uskutenno
vzdln,rozmnoi- roku lBB2 rozdlen Karlovy university na dva stavy, esk a nmeck.
stvalapoadavkem. Praskuniversita se od t doby stala nejen pevnou zkladnou rozvoje esk
esk
vzdlan vdy, ale zasahova|a i aktivn do celho nrodnho dn. Umonila napklad
. Roziovala postupovat na nov zk|adn v sbliovn eskch a slovenskch kulturnch
zkkulturnvrst\,'v zjmi, nebo pozdji dkazy proti pravosti Rukopis pomohla odstraovat
vrstevjeho ui- nacionalismusa autoritsk ovzduv naemvdeckma kulturnm proste-
pevaujcetbun. d.Stejn nalhav byla poteba dobudovat skutenesknrodn diva-
isectva.Naopak, dlo. Kdy zvtz1|aRiegrova koncepce a na potku edestchlet bylo po.
jih slovanskch prvoteveno samostatndivadlo, bylo divadlem ,,prozatmnm.., po nm
Ar.rnoo Wer,oeu. mlo nsledovat v dohledn dob vybudovn dstojn,definitivn a vem
promtalo napklad potebnm zetelm odpovdajcscny.Nrodn divadlo, prozatmn oteve.
Lekomuse m lite- nv kvtnu lBBl, vyhoelo - avak jeho znovuvybudovn ujal se obtav

201
ccl nrod. Nejlep si|y ze vech oblast eskkultury, r'tvarnho umn, S osobitmi pod
hudby i literatury se spojily k spnmua dstojnmuzvldnut tohoto sedmdestch a osm
kolu. Architektura Josefa Ztka, malskumn Mikole Ale, Frantika na rozdlod vtiny c
cnika, Vojtcha Hynaise, sochask dla Josefa Yc|ava Myslbeka a Bohu- zou. Vedoucmi a.
slava Schnirclra i prce dalch umlc vytvoily monumentln budovu, .a Jenosr,av Vncnr,rc
a nov slavnostn zahjen pedstavenm Smetanovy Libue 18. listopadu neml pedtm ani
1BB3bylo svtenchvlv ivotcelhonroda. Bohuelv provozu Nrodnho nabyly zvltnrepr
divadla pevaoval postupn buroazn vkus a honosn reprezentace, take voln po bsnku, kt
po dlouhou dobu neplnilo svj nejvlastnjkol, toti slouit nejirm jeho tvorba by nal
vrstvm nroda. rove a svbytnost
Vechny tyto skutenosti,sloit situace spoleenska politick, vestran- scptm s aktulnm
n rozrzovna mohutnnnrodnho ivotai enkultury, vytvely nov a socilnho vvoje.
pedpoklady a podmnky pro literrn tvorbu tohoto obdob. K nim pak bsnka, kter by vyj
jct pistupovala ta okolnost, e se oproti pedchozm vyvojovm etapm soudobho lovka r
rnnil i stav eskho jazyka. Zrovet s obohacovnm slovn zsoby nch, nalhav se pt
moirlo postupovat uvolovn bsnickobraznosti. Prunjfrazeologie dovo. touhu po ztracel
lovala vytvet rzntypy ver,z nicb nejvthovznamu nabval ver nizujc vztahy mez\
zamen na patos a uvajic prostedk rtorickch. Zatimc,o u mjovc touhy Po lesku, jeho
byla patrn snaha pbliitjazyk literatury ei mluvena oprostit jej, nastv Vedle Vrchlick
nyn od sedmdestch let opt proces smujc k odlien jazyka literatury, bsnick prozaick.
zvlt poezie, nejen od mluven ei, ale i od spisovnhojazyka. objevuje r,rNe Sv.rr, a Aut
se silvytvoit zv|tnijazyk, kter by vyznaoval poeziijako osobitou)vzne- mjov. Dle tvoili
enouoblast lidsk innosti.K tomu cli slouil nvrat k archaismm, hledn let edestch,vede
novotvar, zd.razlni zvukov strnlry vere,hlavn intonace, kter dvala nov mlad spisova
veri morrumentalitu a patos. Zrovel' se vak v tomto veri sniova|avzna- se vyhraovaly jedr
mov hodnota jednotlivch bsnickch pojmenovn a slil sklon k nepmmu desch let, byly
a astokonvennmua mnohomluvnmu vyjadovn bsnickch mylenek,
motivnebo obraz.
Bsnkovi, kter ,,vstupoval na Parnas.., nabize|y se ve vyspImjazyce
monostidve netuena mimo to eskliteratura i hojn pekldan ukzky
ciziho psemnictvpodvaly takka nepebern vbr nejen verovcha stro. asopisy' kter
fickch forem, ale i motiv,myleneka ltek. Tato okolnost spolu s rozenm obvykle dlouh trvi
kulturnho ivota a hojnost publikanch monostvytvely tak pznivou nebo schopnost, n.
situacipro vznik literatury epigonsk, jejexistence je rubem literrnho jich udren.Pestc
rozvoje sedmdestch a osmdestch let. Patilo tehdy tm k dobrmu i Lumr znan po
tnu, aby se student pokusil pst vere,a jeho ctidostusilovala o to, aby byly neocenitelnsluby
vytitnyv nkterm asopisenebo almanachu. Tak vedle skutenvznam. enesketby t
nch dl zap|avova|a soudob asopisyi bsnick produkce druhoad, r,y. asopisy, kter
znaujcise mylenkovmeklekticismem, psanzkmi a prmrnmi talenty, zani centra litet
astos malmi ivotnmizkuenostmi,a pimykajc se hlavn k Vrchlickmu nilo dlouhodob t
a echovi. obvykle osobnost l

202
 ' rtvarnhoumn, S osobitmi podmnkami eskhospoleenskhoa kulturnho vvoje
zvldnut tohoto sedmdestcha osmdestch let souviselo, e v eskliteratue on doby
Ale, Frantika na rozdIod vtiny ostatnchevropskch literatur pevldala poezie nad pr-
Myslbekaa Bohu- zou. Vedoucmi autory obdob se stvaj dva bsnci. Svaropr'ux' ncrr
monument]n budovu t .aJanosr,av Vncnr'rcx nabyvaj tehdy tak vznanhopostaven,jak u ns
LibuelB. listopadu
neml pedtm ani pozdji dn spisovatel, nebo jejich osobnost a dlo
v provozuNrodnho nabyly zv|tnirepre ze ntativn funkce v celm eskmivot. Vyhovovali
reprezentace, take
volnpo bsnku,kter by reprezentovalkulturn ambice tehdejspolenosti,
totislouit nejirm jeho tvorba by nabyla svtovhozvuku a kter by dosvdoval kulturn
rovea svbytnosteskhonroda. Svatopluk ech psob zejmna svrn
a politick, vestran-
septm s aktulnmi problmy, s iv ctnmi otzkami nrodnho osudu
kultury,vytvely nov .a socilnhovvoje. Dlo Jaroslava Vrchlickho odpovdalo pak touze mt
obdob'K nim pak bsnka,kter by vyjdit rozrstajca kupcse mylenkovi citovproblmy
qhlojovm etapm
soudobholovkav prudkm vru rozjitench rozpor politickch a socil.
m slovn zsoby nch, nalhavse promitajicch do jeho soukrom,a kter by vyjdil i jeho
razeologie dovo. touhu po ztracen ivotni rovnovze, naplujc lidsk nitro tstma harmo-
namu nabval ver nizujcvztahy mezi lidmi. Vrchlickho dlo bylo tak lyrickm zrcadlem jeho
Zatimco u mjovc touhypo lesku,jeho cit ajeho sn.
aoprostitjej,nastv Vedle Vrchlickho a echa rozvje|ase pak irocea bohat ostatn tvorba
jazyka literatury,
bsnick prozaick. Na vrcholu tvrhovvoje byli JaN Nnnuoa, Kano.
jazyka. Objevuje
r,rNe Svrr, a Aoor,r Hnvour, kte tu zby|i z vznanch autor koly
ziijako osobitou, vzrle- mjov.Dle tvoili bsnci, kte vstoupili do literatury v boulivm obdob
k archaismm, hledn let edestch,veden ncnnu aJ. V. Sr,oxnlr. Konen se objevovali stle
intonace, kter dvala nov mladspisovateli poetnepigoni. Hlavnmi stedisky, kolem nich
verisniovalavzna- se vyhraovaly jednotliv tendence literrnho vyvoje sedmdestch a osm-
slilsklonk nepmmu destchlet, byly asopisy.
bsnickchmylenek,

seve lysplm jazyce a almanach1

asopis2
jnpekldan lkzkv
nejenverovcha stro. asopisy,kter zak|dali v edestchletech Neruda nebo Hlek, nemly
spolus rozenm obvykle dlouh trvn. Nikoliv proto, e by tito redaktoi nemli dost energie
ely takpznivou nebo schopnost,nbr pedevmproto' e chybly finannprostedky k je-
je rubemliterrnho jich udren.Pesto vak znamenaly Obrazy ivota, Rodinn kronika, Kvty
tmk dobrmu i Lumr znan pokrok ve vvoji naich beletristickch asopisa vykonaly
usilovalao to, aby byly neocenitelnsluby pro rozvinuti a oiventehdej|iterrn tvorby a pro roz-
skuten vznam- enesketby do kulturn veejnosti.
kce druhoad, vY- asopisy,kter vychzely od sedmdestch let, ped.stavovaly krystali-
aprmrnmi talenty, za,ncentIa literrnho procesu. Pevnjhospodsk zakotvenjim umo.
hlavnk Vrchlickmu nilo dlouhodob trvn a organick rozvoj. Jejich zk|adn rz urova|a
oblykle osobnost hlavnho redaktora, kte v nich ml monostvoln a ve-

203

L
strann rozvjet tvorbu vlastn i uplatovat uritideov a estetickzsady. obsah zpesten i matr
I(olem asopisuformuje se pak okruh pravidelnch spolupracovnk,kte se :za pravidelnho spol
pevnji nebo volnji stmelujv kolektiv, shodn reagujcna aktuln problmy' spoluuruje rz aso
literrnho ivota.Mezi asopisydochz k soupeeni k bojovnm stetnutm, :spoluprac Mikole
kolem nich se organizuj i fronty v literrnch zpasech. asopistak nabv Yc|ava Broka.
zvltn osobitosti a jako aktivn initel se pmo podl na literrnm vvoji. Dleitou lohu ]
Charakteristika asopisuje proto pro poznn literatury nemn dleit Humoristickj,m Iist rn,
ne charakteristika jednotlivch tvrchosobnost. turnho ivota, pist
Krom toho jsou asopisyv ttodob i hlavn publikan tribunou.' van i prozaick bel'
Vtina literrnch dl vychz nejprve v asopisech:nejen drobnjverova.. redakci se stdali h
nnebo prozaickprce, ale i rozshlejpomyna pokraovn,velkromny, MNN a jej po roce
ba i dramata, take asopisectvpsobi na vvoj jednotlivch literrnch. rz mIi uandaduda
druh. listech, zamench
Tento zpsob tvorby pinel s sebou uritcharakteristick rysy. Poteba stedna nejastji lr
poslat do kadhoslapokraovnpovdky nebo romnu vedla nezdka- razrt satirickm a
k chvatnmu a nepropracovanmu psan, co bylo patrn jak na celkov. tBB0-lBB1, Po dn
kompozici mnohch dl, tak i na zpracovn jednotlivch ast.astbyly w duchu radiklnhc
zsaby redakce, kter zkracovaly text vzhledem k nedostatku msta, a tak :zurn zsahy, podje.
nkdy bv kninvydn znanodlin od asopiseckho otisku d|a.Zv|tni' Nejdteitjmi
zpsob psan pro asopisyovlioval vak tehdejprzu i v tom smyslu, e V redakci tohoto lisl
.rrystdalise v letecl
podporoval sklon k opakovn uritchprvk a postup,osvdenchzejmna
pi v1htavb przy. K udrendjovhonapt se tak uvalospletithoapa- IlosrrNsx, S. B. H
rtu nhod a efektnch motiv, k udrencitovho zjmu tensentimentl- roku l877 se ujaljeir
nch scnnebo zvr charakter. Vedl jej r
torstv list svj pv
Rozvoj beletristickch asopisvedl i k silnmu rozkvtu rozmanitclr,
kruh pednch a ta
pomeznch nr beletristicko-publicistickch, jako byly cestopis-
n lnky a rty, kulturn historick studie o vznanch udlostech nebo s Nemdou vystuPo'
brzy vak se na jel
o lidech, podobizny vznamnch lid i prodn obrzky. Podporoval tak
ltkov obohacen soudobliteratury, kterse pozdji stalo i innoupomoc Jenosr,av Vncnr'rc
nmi. Z obsahu Lu
pro rozvoj realistick przy. Yznam politickch list, hlavn denk,tkv
nmu pojmn um
dle v rozvijen fejetonu, kter si uchovv znanou oblibu. Celkem vak
nitra, posln umr
zaujm literatura v listech politickch msto podadn. Spisovatelspolupra.
smr Svaropr'ux
cuj v novinch pedevmz dvodexistenncha neovlivuj u tak jako
pak tuto tendenci r
pedtm napklad Neruda jejich charakter. Pro literaturu maj hlavn v-
znarn asopisybeletristick.Yychzej obvykle nepetrit nkolik desteklet,' Bedlivou Pozor
zsknaji bezpen okruh ten i odbratel, a to jim umouje dlouh' v cizin. Pine
trvn a neruenrczvijen zkladn programov linie. Vtina asopism Orlren llosrrNsx
vyhrann a ustlen rz. Yed|e beletristickch prac rznhodruhu, kter obecnho a zabva
tvo jejich hlavn npl, pineji lnky zbavn poun,kulturn informace ml asopis sv ]
apod. Naopak beletrie tvo dleitou sloku obsahu i nktech asopis" meck, norsk, poll
jejich zk|adn zamen je ir(Svtozor, osvta). V mnohch listech je ncjplnja nejo

204
 a estetickzsady* obsah zpesten i materilem obrazovm. Novinkou je nkolik pokuszskat
, kte se. :za pravidelnho spolupracovnka nkterho znmho vtvarnka, kter pak
naaktulnproblmy- .spoluuruje rz asopisu.Tak Arbesv otekje charakterizovn i pravidelnou
bojovnm stetnutm"' .spoluprac Mikole Ale, Chalupv Ruch se stv vtvarnou tribunou
. asopistak nabv' Yc|ava Broika.
naliterrnmvyuoji. Dleitoulohuhraj asopisyhumoristick a satirick. K tradinm
nemndleit Humoristickj,m listm,kter si dosud udruj zjem o aktuality veejnho a kul.
"turnhoivota, pistoupily asopisydal,jejich hlavnm obsahem je vero.
k a n t r i b u n o u . vaniprozaick" beletrie. Takov charakter m Paleek(1B72-1BB7),v jeho
drobnj verova- 'redakci se stdali hlavn Josnr ror,re, Aucusr Nnvlrar,, IcNr Hnnn-
-MNNa jej po roce 1876 a do
velkromny, svsmrti dil Ruoor,p Poronx. Podobn
literrnch .rz mI i uanda duddk, za|oenroku l BB2 Icrrnu Hnnn,uaNrrnu. V tchto
listech, zamench spehumoristicky, m satira druhoad msto a je sou.
rysy.Poteba stedna nejastjik soudobm bojm literrnm a divadelnm. Naopak v-
vedla nezdka- razn satirickm asopisem byl dvoj Annnstv otek(po prv samostatn
jak na celkov. 1BB0_1BBI, po druh jako ploha Paleka v letech 1BB3-1BB4)' veden
st.astbyly v duchu radiklnho vlastenectv;toto zamen ovemvyvolvalo astcen.
msta,a tak :zurnizsahy, pod jejich thou asopisbrzy zanikl'.
otiskula. Zv|tn Nejdleitjm beletristickm asopisemtohoto obdob stal se Lumr.
i v tom smyslu, e V redakci tohoto listu, zenhonejprwekrtce (v r. 1873) Nerudou a Hlkem,
osvdench .rystdalise v letech bezprostedn nsledujcchSveropr,ux pcrr, oreran
zejmna
spletithoapa- HosrrNsx, S. B' Hnr,r'nn,Josnr Vcr,av Sr,onx, Jenosr,ev Gor,r,. Konen
ten
sentimentl- roku lB77 se ujal jeho zenJosnn Vcr,av Sr,onx sm a vtiskl mu vyhrann
charakter.Vedl jej sice a do roku lB9B, avakv poslednchletech jeho redak.
rozkvturozmanitch torstv list svj pvodn jednolit rz ji ztrce|. Sldek kolem sebe seskupil
jaLobyly cestopis- kruh pednch a talentovanch spisovatel.Vedle zbylch mjovc v ele
udlostechnebo s Nerudou vystupovali v nm pevn bsnci znm z almanachu Ruchu,
. Podporoval tak brzy vak se na jeho strnkch objevila jmna novch autor,z nich dva -
i innou pomoc Janosr'av Vncgr,rcx a Jrrr,rus Znynn - stali se pro tento asopispzna-
hlavndenk,tkv nmi. Z obsahu Lumru vynikalo nejvcejeho zamen proti zkmu nrod-
oblibu.Celkem vak nmu pojmn umn, zd.iraz.ovn novch otzek tkajcch se bsnkova
Spisovatelspolupra- nitra, posln umn, filosofie i smyslu celch djin. Z potku v tom udval
ivuju tak jako smr Sveropr,ur ncrr, kter zde publikoval Adamity a Evropu1 nejvrazlji
majhlavn v- pak tuto tendenci rozvinuli zv|tJaroslav Vrchlick a Julius Zeyer.
nkolikdestek let,' Bedlivou pozornost vnoval Lumr informacm o kulturnm dn
umoujedlouh^ v cizin. Pinel je pedevmv teoretickch studich, kter psali hlavn
Vtinaasopism orexen HosrrNsr a Mrnosrav Tvn, ecestetickproblmy ze stanoviska
rznho druhu, kter obecnhoa zabvajic se i umleckmi dly svtovmi. Za redakce Sldkovy
kulturninformace ml asopis sv pravideln rubriky ,,z rtov poezie.. francouzsk, n.
i nkteh asopis" meck,norsk,polsk, rusk, americk, vlask,usiluje podat pokud mono
mnohchlistech je nejplnja nejobjektivnj zprvy. Zrnnl asopisu, aby byli teni

205

^!---
dobe zpraveni o vem novm, co se dje ve svtov kultue, a aby mohla- \rr,eormnnrnrncnpu
esk literatura toto poznn absorbovat a vyrovrrat se podntm, kter, Lumru. ovem psp
tato literatura pinela, odpovdaly pak v Lumru i etnpeklady. v Kvtech takov skll
V prvnch roncchje vnovna nejvtpozornost jet pekladm tvorby Dagmar, dle nkter
lidov nebo dl, kter s n byla v bezprostedn souvislosti (rrkzky z lidov to byla la, v nich
tvorby skotsk,nsk, novoeck,andalrrsk,irsk, litevsk, maarsk, pa- pevaha |tek z nroc
nlsk, ze seversksgy Tegnrovy a z innskho eposu Longfellowova;. rick, tebae tvot 1
J. Holeek a S. Kapper pekldali lidovou epiku Slovan balknskch, Bul. Y prze ze souasn
har a Srb). Vedle toho vak pinel i peklady novjliteratury. Sldek skmi druh redaktor
v nm uveejnil prvn peklady americkho prozaika Bnpre lranre a jeho teru J. Lrmn. Jejich r
dla pak patila k tradinmu repertoru Lumru. Vrchlick uvedl prvn spoleenskch a pod
cyklus peklad z poezie francouzsk, v nm t'edle autor dobe znmch, vznarrrn pokus o
jako byli V. Huco nebo A. LaltanrrNn, seznamoval tene s adou jmen alejeho vydvn byl
v eskpekladov literatue pln novch. Krom toho otiskoval Vrchlick kter vbrem prac
i etnpeklady ze souasnchbsnknmeckch. Poetnbyly zastoupeny skmu okruhu' usilo
literatury slovansk,zvlt polsk, kter se cele vnovali dva z hlavnch zskat prostho ien
spolupracovnk Lumra, otakar Mokr a Frantiek Kvapil. Vtka jedno- ,,rozhledy" seznamo
strannosti, kter byla asopisuinna, rozhodn neodpovd skutenosti.Do- a technice, hovoily
jem ,,cizoty.., lumrovcm stle pedhazovan, zpsobovala pedevmjejich Kvt dotvelyjeti
snaha orientovat se zejmna na tvorbu soudobou, take kadsloLumru trii (spolupracovnkt
pinelo adu cizch neznmchjmen, s nimi se teni seznamovali mnohdy bohatost a lkavost I
p?prv i naposled. V protikladu k
Svrzn charakter asopisu byl ovem zvltvytven tvorbou p- listu pro rozhled v
vodn. Nejvce pozornosti v nm vzbuzova|a rychle se rozvjejcbsnick Vr,rnu. osvta ch
individualita J. Vncrrr,rcxrro. Bsnk, kter ve chvili za|oenLumru byl vahyibeletriiaul
neznmm zatenkem,pekvapil ji v druhm jeho ronku skladbami rodn spolenost.Zd
tak poutavmi, jako je Satanela a Thorwaldsen' a od ronkuk ronkubyla redaktorovch poa
jeho tvorba bohata vzbuzavala vtpozornost. Vedle Vrchlickho se zpo. mravn istho vlal
tku skromnji a nenpadnji projevovala osobnost Julre Zrcvnne, kter v soudobm ivot.
postupn dospl k dlm o podobn i nmt jako Vrchlick a kter sou- duchu vydval Vlt
bn s veri publikoval przu, povdky i novely. V prze Lumru zaujala vzvy k nrodn sv.
osobit msto Ansnsovo romaneto' kter zvlt efektnost a nezvyklost platform, vyrovnv
formy dobe zapada|o do celkovho stylu listu. Z mladchautor se v Lumru list, jeho linii vec
uplatovali Jar Lrnn a FneNrrnx' Hnnrrrcs. Krom ady novot pinel FnaNrrnr ZLrnnl
Lumr ovem i mnoho pspvk, kter pokraovaly v dosavadnch tradicch autoriy. Vedly k tr
poezie a przy, zejmnavere Sr,oKovY a Hnynuxovv, Qursovv a Sra- kter se zkostliv
KovY, historick obrazy V. BnNpn Tnszsxrro a potenprzy A'Jt- kch a socilnch c
nsxa. Tmto bohatm a rozmanitm literrnm obsahem i clevdomm rarr,ovsrno,jen
silmpochopit soudobou literaturu celhosvta zaujmal Lumr mezi tehdej- milovskhovychl
mi asopisymsto nejvznamnj. E. KnsNoEoR,sK
Roku 1879 zaloil' Sv. ncrr spolu s S. B. Hnr,r,ER,EM a svm bratrem a dle etn prza

206
 a aby mohla Vr,eorrrrnnu ncnnm velkou revu Kut1l,celkov.y'm charakterem podobnou
podntm, ktcr Lumru. ovem pspvky hlavnho redaktora Sv. pcua, kter publikoval
etn peklady. v Kvtech takov skladby jako Ve stnu lpy, Vclav z Michalovic, Slavie,
pekladmtvorby Dagmar, dle nkterz Nnnuoovcn Zpvptench,Jrnsxovr Psohlavci,
(rrkzky z lidov to byla dla, v nich pevaovalo zamen k ltkm nrodnm. Avak
maarsk,pa. pevaha |tek z nrodnho ivota,patrn pedevmv poezii a v prze histo-
Longfellowova;. rick, tebae tvo piznanrys Kvt, nevyerpv celou jejich npl.
balknskch,Bul. V prze ze souasnhoivota udv tn svmi velkmi romny spoleen-
literatury.Sldek skmi druh redaktor S. B. Hnr,r,nn, k nmu se drudly podobnhocharak-
Henra a jeho teru J. Lrnn. Jejich romny uvdj tene do vychmezinrodnch kruh
uvedl prvn' spoleenskcha podvaj konvennpohled na jejich ivot. Kvty uinily
dobeznmch, vznamn pokus o publikovn Annnsove socilnho romnu Epikurejci,
s adou jmen alejeho vydvn bylo peruenoa romn zstaltorzem. Na rozdl od Lumru,
lVrchlick kter vbrem prac i jejich uspodnm byl zamen spek umuten-
bylyzastoupeny skmuokruhu, usilovaly Kvt;r vzbudit zjem co nejireskveejnosti,
dva z hlavnch zskat prostho tene. Jdro jednotlivch seittvoila poezie a prza,
Vtka jedno- ,,rozhledy..seznamovaly tene i s novmi udlostmi v prodnclr vdch
skutenosti. Do. a technice, hovoily k nmu srozumiteln, mly na mysli jeho rove. Profil
pedevm jejich Kvt dotvely jetreprodukce vtvarnch dl a ilustrace k bsnm i k bele-
slo Lumru trii (spolupracovnkemse stal nap. M. Ale). Vechny tyto rysy vytve|y
i mnohdy bohatosta lkavost Kvt pro tene.
V protikladu k Lumru se stle osteji vyhraoval program revue osuta,
tvorbou p- listu pro rozhled v umn, vd a politice (za|. r. 1871)' izenVcruvnrt
ieic
bsnick Vr'xnlr. osvta chtla tisknout nronjkulturn, vdeck a spoleensk
Lumrubyl vahyi beletrii a usilovala vyhbat se spornm bodm, je rozdlovaly n-
rcnkuskladbami rodn spolenost.Zdrazovala ve smyslu konzervativnch politickch nzor
k ronkubyla redaktorolch poadavek,aby literatura ovlivovala tenevzory idelnho,
se zpo- mravn isthovlastenectvi a aby se vyhbala zobrazovn nesrovnalost
Znvnne, kter v soudobmivot. osvta vyhlaovala ,,nadstranick..stanovisko a v jeho
a kte sou. duchu vydval Vlek ve svm list v dob prudkch vnitropolitickch boj
Lumruzaujalo vzvy k narodn svornosti a pokoucl se bezspnspojovat spisovatele na
a nezvyklost platform, vyrovnvajc rozpory v nrodnm a politickm zpase. Vlek a jeho
sev Lumru list, jeho linii vedle redaktora ncjsilnji urovali FnnorNano Scrrur,z a
novot pinel FneNrrnx' ZLxnnls, dostval se do pozice stle konzervativnja pozblal
tradicch autority. Vedly k tomu pedevm zkoprsa zptenicknzory V. Vlka,
Qursovva Sra- kter se zkostliv brnil, aby se uveejovan pspvky dotkaly politic-
przy A. Jr- kch a socilnch otzek. Jeho programu nejlpe vyhovovala tvorba A. V.
i clevdomm urr,ovsrqo,jen byl v tomto asopiseprivilegovanm autorem. Krom
mezi tehdej- milovskho vychzely v osvt i nkter pozdjprce K. Svrr,, vere
E. KnsNonongx' romny a povdky Vr,rovv, Scnur,zovy a Zrnn,rsovy
a svm bratrem a dle etn prza historick - Tnszsrno, Jrnsxa i Z. WrNrnl.. Ne

207
 jednoznan byl pnos osvty v kritice. V jej kritick rubrice vyly vahy
Yrazem nov
or. Hostrxsxrro, referty Nnnrroovy, kritiky a lnky Er'rxy KnsNo. moravsk omladin
rronsx.Avak studie a kritiky Scrror,zovy a Zxnn.rsovv, k nim se pozdji a pozdji posledn
pidruoval filologicky zamen Fn. Br.,pedstavovaly bojovn program p1li, zirazovali
,,idelnho realismu.., kter oddaloval literaturu od pravdivhozobrazo. bsnk, z nicb r.
vni ivota' vedl k vpadm proti materialismu a proti novm mylenkm nym Fn'lxrrnx F
v literatue i k odporu proti celliteratue francouzsk,a to zejmnav kampani kter ovem se za
kolem roku lBB0, vyhrocenv nenvistnch tocchproti dlu E. Zo|y a pozd. sborncch i zstu1
ji i proti V. Hugovi. Konccm let sc
Krom tchto t hlavnch asopis,Lumru, Kvt a Osvty, ml vznam. nov bsnci z gel
nou lohu v literrnm procesu i nadle Sutozor.Beletristick npl asopisu tel. Jc.iich prce
byla znan bohat i rozmanit a psobila tuvdnmi peklady, zejm. ponajcch auto
na romn Tunonnvovcrr. Kdy se vak dostal roku lB79 do ela listu vzhlela jako k
Pnrlrus Sonorxa, autor pohybujcse na pomez beletrie a naukov populari- a zvolili k tomu c
zace, soustedil kolem sebe autory, kte se stavli tonproti orientaci Lu. dv z nejvznaml
mru a zrove se snaili rozbory rznch umleckch dl naznait cle sv; v Praze almanacl
bytnho ,,nrodnho.. umn. Takovho zamen byly obrnstudie JeNe prv'nho vydn a
BvaNonr,rsry Kosrrry o Sv. echovi a Elice Krsnohorsk, Fn. Cnar,upy bsnictv ponaj
o K. Svtla rozbor tvorby A. Mickiewicze od KnsNorronsx. Dalvkyv I(v,tprr' a FnaN'
v linii asopisupak nastal, kdy se msto Sobotky objevil jako hlavn redaktor z nich znrnji
Eurr, Fnna, kter jen v zvorce upozornil na svjpseudonymJenosr'ev Vncn. Ar,orsJuNc, ANt
T,IoK'a zejmnakdy se rok na to (1BB4)stal hlavnm redaktorem Svtozoru Ar,ors ralrra. J
I M. A. rlrnr. asopistm veel do nov etapy svhovvoje, nebonov vm formm, n(
redaktor vnoval ve svm listu proti idealizujcm tendencm uplatovanm vytbenost a uh
v osvt pozornost hlavn pbhm a scnm z obyejnhovednhoivota knin, nebo is
a na detailnm pozorovn za|oenkresb rznch prosted. od vnch so
Vedle praskch asopisponaly se v sedmdestch letech drazn tick a rezignova
hlsit ke slovu i asopisymoravsk, a to krom pedagogickholistu Komenskj', rozcitlivlost bsl
v nm publikoval J. E. Kosrxe svj tok proti ,'kosmopolitismu.., zejmna nevynikala dni
beletristick asopisKoleda, kter r,ychzel od roku 1876 do 1BB1 stdav ky zamen str
v Olomouci a v Brn s podtitulem ,,tenpro n |i,,. Zamen listu, ovliv. kch odprc. Z
ovan siln osobitmi podmnkami rozvoje nrodnho hnut na Morav, pravdou, Poukaz'
vyvjelo se zvltnmzpsobem.V tetm ronkuroku 1B7B uveejnil v nm votu a na utvt
VrNcoNc BnaNor, Slouo o naliteratue,v nm nenvistnost proti nom zr.arn neml ani
smrm, je zahrnuje pod pojem ,,darwinismus a materialismus.., ped Heydukovi a obs
pozdj protizolovsk njezdy Schulzovy. Avak v tm ronku mlad Od almanac
Lnannnn ncrr,kter stl na stanoviskrrliteratury ,,nrodn,,, hji ve svm LB79 zaa| v Pra
posudku filosofickou npl Vrchlickho sbrky Duch a svt a piznv ji se zvltnm ze
pln prvo na ir,svtov obzor. Tak se v Koled postupn vytvely F. L. Hovonxa i
zk|ady takzvan moravsk kritiky, kter sehrla pozdji vznanou roli en. Teprve poi
v bojch o realismus. zdrazovnm t

208 r4-Djiny esklitaatur|

tubricevyly vahy
Yrazem novho literrnho kvasu na Morav staly se rovn ,,almanachy
El$ry Knsro.
moravskomladiny.. vydvan v Praze pod nzvem ,(ora v letech IB77, lB7B
k nimse pozdji
a pozdji poslednronkroku lBB5. Moravt spisovatel,kte v nich vystou-
bojovnprogram
p|i, zdrazovalijednoznan nrodn ltky a vlasteneckou inspiraci. Vedle
ivhozobrazo.
bsnk,z nich nejvznamnjmse ukzal Fnanrrnr Tnonsr (pseudo-
novmmylenkm
nym FnaNrrnx Hosrrvr) aJan Hnnrnn (pseudonym Svarorr,ur< Vo.rmn),
zejmna
v kampani
kter overnse zapsal do literatury teprvc jako prozaik, vystorrpili v tchto
E,Zo|ya pozd.
sborncchi zstupci kritiky LnaNlnn ncrr a Fnenrrrrr Br,.
Koncem let sedmdestch ponalivystupovat v eskmliterrnm ivot
,mlvznam-
novbsnciz generace mlad, ne byli oba vedouc bsnitpedstavi-
npl asopisu
tel.Jcjiclr prce byly ochotn titny hlavn v Lumru, protoe vtina
ipeklady, zejm-
ponajcch autor tvoila v duchu Jaroslava Vrchlickho a s ctou k nmu
lB79do ela listu
vzhlielajako k svmu mistru. Pesto chtli mlad vystoupit i samostatn
naukov populari.
a zvolili k tomu cestu bsnickch almanach,jak uvedly do eskliteratury
protiorientaci Lu-
dv z nejvznamnjchbsnickch skupin pedchozch let. Roku lB78 vyel
naznait cle sv..
v Pt-azealmanach Mdj,kter svm jmnema pipsnm,,dvacetiletpamtce
studieJexe
pn'nho vydni almanachu Mj.. manifestanse pilrlaoval k linii eskho
Fn. Cnar,upy
bsnictvponajc vystoupenm mjovskupiny. Almanach uspodali F. V.
Dalvkyv
I(valrr, a FnaNrrnx Ur,nrcrr. Obsahoval verovanprce estncti autor,
hlavnredaktor
z nich znmjmi stali se pozdji jen nkte - Fn. CHalUra, Vcr,av
Vncrr-
Jenosr,ev AlorsJuNc, ANr. Kouxr,, F. V. Kvarrr,, I(. Lnenn (pseud.Kannr- LnNsx),
Svtozoru
Ar,orsxamra.Jednotliv bsn, pedstavujci poezii zamenou bu k pso-
oje, nebonov vm formm, nebo k patetickmu veri s rozbujelou obraznost, projevuj
uplatovanm
vytbenost a uhlazenost vrazu. Jejich inspirace vak byla pevn bu
vednho
ivota
knin,nebo ist subjektivn, take z celhosbornku byl patrn odklon
od vnch soudobch ivotnich otzek' a pasvnnebo pmo skep.
letechdrazn
tick a rezignovan pomr k ivotu. To se zrcadlilo ve verch zdfuaziujicch
hstuKomenskj,,
,,, zejmna rozcitlivlostbsnkova nitra, jeho snivost, jeho pasivitu. Almanach, z n}'o
nevynikala dn siln umleck osobnost a kter rozmloval subjektivistic-
do lBBl stdav
ky zamenstrnky Vrchlickho poezie, stal se teremprudk palby kritic-
listu, ovliv-
kch odprc.Zejmna Elika Krsnohorsk, kter mila jejich vereivotn
hnutna Morav,
pravdou,poukazovalananejasnoumlhavostjejichpedstav ajejichvztahuki-
uveejnilv nm
votu a na utvejc se manru. Dalvvoj j dal pln za pravdu. Vtv.
proti novm
znam neml ani o rok pozdji vydan Almanachesk omladin2(1B79),pipsan
' ped Heydukovi a obsahujciz vtistiveretch autor,kte pispli do Mje.
ronkumlad
Od almanachu pistoupila mlad generace k vydvn asopisu.Roku
, hjve svm lB79 zaa|v Praze vychzet asopisRuch s podtitulem ,,msnkpro zbavu
a piiznv j
se zvltnm zetelem k produkci mladch spisovatelv...Redaktorem byl
vytvely
F. L. Hovonl{ a na jeho strnkch se setkvme S autory rznorodhozam-
en. Teprve pozdji pod vedenm Fnanr. Cnnr,upy vyhraoval se jeho rz
zdtrazovnm slovanskorientace a pklonem k duchu asopisuosvta.

I4-Djiny eskliteratury III.

 Boje smru ,,ntrodn|to,,
a ,,sutouho,, nikde nedala dn :
slovem prv t svt
asopisy Lumr a osvta pedstavovaly dv stle protikladnji se \Thra. mus teprv bti pi
ujc tendence. nrodn a kad svl
Na obou stranch rostlo napt, ana konci sedmdestch let situace uzr- s v h on r o d a . . ' . , , , ,
la k prudkmu sporu a bojm me zi osvtou a Lumrem. Tyto spory vlivem nroda svhc
na as zaujaly tm ceI zjern kulturn veejnosti v echch, jejich skuten bsnkem pvodnm,
obsah byl vak souasnky i pozdjmi vykladai vtinou znan zveliovn. a nrodn povahy, n.
Nebo jejich ostr forma a prbh byly vyr'olny hlavn osobn zaujatost, r'ami vytvoenmi (
jednostrannm r'ryhrocovnm soud a podrdnm tnem kritiky, co vedlo nroda. K tedy v tc
na obou stranch ke krajnostem, kter spie zam|ovaly skuten tendence a mn pouhho n
vvoje a skuten problmy, o n v soudobm eskmkulturnm ivot lo. autorina krda slur
Lumrovci, mez n byli potni hlavn Jar. Vrchlick, Jos. V. Sldek a literatury s ostnem
jic Se v neuritosl
Julius Zeyer, nikdy nebyli ,,kosmcpolity.. v tom smyslu, e by neuznvali
povinncsti literatury vi nrodu a lidu nebo e by odmtali sept literatury ivotu. Jejich slabin
s nrodnm ivotem; a bsnci tzv. koly nrodn, jejich vdm pedstavite- o nrodn existenci..
lem byl Svat' ech, neodmtali otzky, kter se ozNaIy ve svt, a byli siv- pokrokovho vvoje
domi toho, e se nrodn literatura neme izolovat od proudn svtov pedtm Neruda, e
kultury. a e jsou podizov
Fodnty k stetnut pichze|y z rznch stran. Koncem let sedmdestch nerozdln se soudo]
pon se ve sloupcch asopisa na schzch litert iv debator,at o souas- otzk,1 postaven i
nm stavu eskliteratury a o krizi eskknihy. Vedle zjiovn vnjch sociln.
pin a vtek adresovanch spolenosti a nakladatelm objevuje se otzka, Poclntem k spc
zda hlub dvod neblahho zjevu netkv v tom, e literatura ztrci kontakt nbr pas vno\'a
s tenem a zpronevuje se sv spoleenskfunkci. Zrovei dvacetilet ji jeho talcnt a mnoh
odstup od obratu v eskmliterrnm vvoji, patrnho od nstupu mjovc, oste formuluje sv
dor'oloval jasnj pehled a vybize| k souhrnnmu tovn. Tak se zpracotn bsnick1
v tto dob mnoily projevy, kter pehlely dvacetilet literrn vvoj ho zalenn na k
i souasn stav esk literatury, kladly si zsadn otzky tkajci se jejch charakteristiky ,,nr
koen a charakteru i zejmna orientace a perspektiv do budoucnosti. nohorsk v vodu.
Nejvt pozornost k sob upoutal lnek Elrxy Knsrrononsx, uveejnn Protoe Kr.sno
pod nzvem obra1 noujhobtisnictueskho roku lB77 v asopise eskho Vrchlickho i Sld
nlfzea) obsahujc oteven pohled na eskou poezii i bystr soudy o jednotli. za signl k boji. I{ej
r'ch bsncch. Krsnohorsk se v tto ,&vaze pihlauje k duchu obrozenskch mivrukopisechap:
buditel, strun charakterizujc obrozensk tradice a dospv k vlastn defi- Lumr, za nj v jel
nici nrodn literattrry, zvlt poezie: ,, . . . budi v n vce ulechtnho TronsKou se naopal
realismu, vce obsanosti, vce pravdy ivotn, vce konkretnosti; a e n Scrrur,znlr. Podr,
ivot (beze veho vyten) mravn a praktick jdro sv samozejm m j e nov impulsy: r
v neustlm boji o nrodn nai existenci, to i jdrem eskhoumn, m-li Vrchlickho a na
doshnout i modern a fid svtov ve zdravho realismu, mus bti esk jeho nepzniv pol
idel a smr nrodrr, nikoliv jaksi rozpt|en neuritost, kter nikdy a Prxxesn ve vara\,

210 t..'
 nikde neda|a dr,.svtov literatue vzletu a bany, karakteru a velikosti,
slovem prv t svtovosti jej, nebo- a vru podivno' e vc tak jasn
se \,yhra- mus teprv bti pipomenuta - kad svtov literatura jest literaturou
nrodn a ka svtov bsnk byl a jest ztovn^ idelnm typem povahy
]etsituaceuzr. svhonroda . . ..,( ,,VyrostlJi tudbsnk ze ivota skutenho, vyrostl pode
rem.Tyto spory vlivem nroda svho,- a erpal-lrize tvota pmo, bezprostedn, jest-li
jejichskuten bsnkem pvodnm, nemohl se ani emancipovati ode vlivu nrodnho it
znanzveliovn. a nrodn povahy, nbr musil zobraziti bu sm sebou (lyricky), bu posta-
osobnzaujatost, vami vytvoenmi (epicky)' jak ji praveno, zrovna ideln typus povahy
kritiky,covedlo nroda. Ktedy v tomto vzhled u ns bsncisvtovnajdou vce nsledovn
skuten
tendence a mn pouhho npodobovn.,, Y tchto mylenkch vyslovujcchjdro
ivot lo. autorinakrdasluujese zdravpesvdeno nutnosti nrodnho charakterrr
Jos.V. S]dek a literatury s ostnem namenm proti nedostatkmsoudobpoezie, rozp|nra.
eby neuznvali jc se v neuritosti, napodobujc svtov vzoly a vzd|en nrodnmu
septIiteratury ivotu.Jejich slabina vak byla v tom' e Krsnohorsk povaova|a ,,boj
vdm
pedstavite- o nrodn existenci..,to jest sttoprvn boj esk,za jedn zjem soudobho
wt,a byli si v- pokrokovhovvoje. Nedovedla postehnout a vyjdit to' co pochopil u
proudnsvtov pedtm Neruda, e toti zjmy nrodn splvaj se zjmy jinch nrod
a ejsou podizovny spolenmucli, e ce| nrodn spolenostje spjata
letsedmdestch nerozdlnse soudobm kapitalistickm vvojem, kter vysunuje do poped
debatovat o souas. i otzky postavenjedince ve spolenosti,tdn Tozpory a vn problmy
zjiovn vnjch sociln.
objevuje se otzka, Poclntem k spornr vak nebyla tato otrecn formulace kolbsnictv,
ztrckontakt nbr pasvnovan Jaroslavu Vrchlickmu. Krsnohorsk, uznvajc sice
dvacetiletji jeho talent a mnohotvrnost dla i velk monosti dalhovoje, pomrn
nstupumjovc, oste formuluje svvhrady: upr mu pvodnost a vytk mu neoriginln
n' Tak se zpracovnibsnickchltek. Tato kritika tvorby Jaroslava Vrchlick-
literrn vvoj ho zalenn na konci peliv komponovan studie, stv se protikladem
kajcse jejch charakteristiky,,nrodnho..bsnka,kterhojako vzor charakterizovala Krs-
iv do budoucnosti. nohorsk v vodu'
lnsr,uveejnn Protoe Krsnohorsk se ji pedtm nkolikrt ve svch kritikch dotkla
asopise eskho Vrchlickho i Sldka, byl jej lnek pokldn v kruzch b|zkch Lumru
soudyo jednotli- za signl k boji. Nejprve byl veden satirickmi veriJ. Vncrrr,rcrrio kolujc-
obrozenskch mi v rukopisech a pak peeldo tisku. Proti sob sranuly hlavn dva asopisy-
k vlastndefi- Lumr, za njv jeho sloupcch bojoval pedevmJ. V. Sr-onx, za KnsNo*
vceulechtnho HoB,sKoUse naopak postavila osutase svmi redaktory V. Vr,xnm a Fnno.
i; a e n Scrrur,znlr. Podrdn se i v nsledujcchletech udrovalo a stupovaly
samozejm m je nov impulsy: vydni almanachu Mtj na rok 1B7B, kter sledoval smr
umn,m-li Vrchlickho a na nm zejmna vynikly skutenslabiny tohoto smru;
musbti esk jeho nepzniv posudek napsan Krsnohorskou; lnek male Sonsrava
kter nikdy a PrNx'Esn ve varavskReuueSlaue, obsahujckritiku dla Hlkova, a dal

211
 ukzal tak na sku
drobnj incid.enty, narky a projevy. Proti ,,lumrovcm.. prudce toil
i ech maj sv opr
Sutolor, satirickmi vpady je sthal R.uoor'p Poronm v Paleku,vystupovaly
V osmdestch
proti nmu asopisy moravsk. Nejprud z tchto projev byl lnek j. E.
stupn doznvaly. \
KosrNrr o literrnmkosmopolitismut a ze Slovenska se k boji pipojily poznmky
pl'valy.
Va,raNsxrro. Ve vtin tchto stat va]<vystupovalo do poped konzerva-
tivn hledisko na literaturu, kter toilo proti tomu, m Vrchlickho poezie
obohacovala vvoj eskliteratury.
Stetnut nzor nabvalo nejostejch forem a zasahovalo tm cel
esk literrn svt. Djitm spor stala se tak Umleck beseda,kterou v tch K tomu, abY se
letech ovldli literti stojc na stanovisku protilumrovskm. K vbuchu pak v provincilnch r
dolo, kdy literrn odbor Umleck besedy pipojil k sv vrom zprv bohatstv kultur
pehled literrn innosti za rok 1BB0. Vypracovaljej jeho jednatel Fn. Cga. Mjovci, ze1rnna J
LUPA, dotkal se v nm i stavu kritiky v.jednotlivch asopisech a vyzdvihoval kroky. Pro n znar
systematick zjem osvty proti nhodnosti refert v Lumru. Chalupovy stavitele demokrati
nzory podntily protestn prohlen pednch eskch spisovatel proti tto nrodnch kultur<
zprv. odpor a nesouhlas vzbudilo tak druh rozenivydn Djin slo- pevldajc pedsta
uanskj,chliteratur (1B74-1BB1), kter za spoluprce Polka Wr'. Splsowlczl n mjovc navn
napsal rusk kritik a |iterrn historik A. N. Pvprx. Autor se ztotoni| se sta- asopisu Lumir, roz
noviskem E' Krsnohorsk a opral se o jej studii. Neuvaroval se vak ped je mono tm oz
adou jednostrannch soud (napklad nepochopen Nerudovch Psn kos. bsnickho. Tehde
mickch) a tm podntil nesouhlas autor kolem Lurnru. nej adu novch
Pelom sedmdestch a osmdestchlet tak byl v eskliteratue pozr.ame. pekladateisk, tak
nn r o z d voj e n m l i t e r r n h o iv o tana takzvanou kolu nr:odna kosmo. literrn tvorbu.
litickou, na smr ,,nrodn.. a ,,svtov... Toto rozdlen ovem neodpovdalo Pekladatelsk.
rozdlu mezi pokrokovm a strnulm pojetm literatury. Uvnit obou tchto gramatick a stvi
proud vznikala dla, kter mla inn spoleensk dosah' Sprvn stano. vsledcch usiluje
visko k cel otzce zaujal Jan Nnnuua ve svm refertu o poezii psanm roku domc, o zajitnl
lBB1 pro osvtu. Neruda jako by v nm lzavra| prudk literrn a kritick je ,,pevdn toho
boje, kter tyi roky pedtm nhle rozvlnily veejnost a kter pozvolna vvoj naeho pl
utichaly, kdy napsal: ,,Dnes je otzka,smr. u ns ji nadobro rozlutna, skch snah tto d.
ne teoreticky, ale prakticky, co je lp. Dnes oba smry hlavn, ,modern. na mylenkov p
a ,nrodn., jsou jako ve vech jinch pokroilch literaturch tak u ns zce|a rozenzk|adur
rovnoprvny, v obou vykonny u ns prce l'e svm zpsob vzotn, na n Mluv-li se o
mernebti hrdi, oba rostou dl, propltaji se vzjemn, ano sluujse i v.je. jako jednolit cele
dn a teindividualit bsnic]<.Dnes mejeden nebo druh smr stti se renciacer a to v(
smnm ji jen njakm epigonem, kter lesklou slupkou nepronikne k jdru. prce. Lze v n o
Dnes m u ns jen to vhu, co je dobr: toti vskutkrr poetick a umlecky soudobho pekla.
dokonal...* Neruda tak nejen jasnrni a pdnmi slovy (kter v podobnrn toval se u od po
smyslu opakoval jet nkolikrt) upozornil na umlost celho sporu, ale vch Bsn (IB7+,
* Z recerlze Ko:
* Nov psemnictv,osvta 1BBl.

212
 .. prudce ukzal tak na skutenou situaci v procesu esk literatury: I Vrchlick
toil
Paleku,vystupovaly i ech maj sv oprvnn msto v rozvoji eskkultury.
byl lnekj. E. V osmdestch letech boje mezi ,,nrodnm.. a ,,Svtovm.. smrem po-
pipojily
poznmky stupn doznvaly. Vyhrann fronty seskupen naas kolem asopis se roz-
popedkonzerva- plvaly.
Vrchlickhopoezie
Pekla$l z cizch literatur
lo tm cel
kterouv tch K tomu, aby se mohla esk kultura rozvjet svbytn a aby neustrnula
K vbuchupak
v provincilnch rmcch, bylo tak nezbytn nutno, aby si osvojila cel
vronzprv bohatstv kultury svtov a seznmila se s jejm soudobm vvojem.
jednatelFn. Cira-
Mjovci, zejrnna JnN Nnnuoa a VrzsLAv HLEK' uinili v tom j prvni
a vyzdvihoval
kroky. Pro n znamena| poadavek Svtovosti pedevm orientaci na ped-
Chalupovy stavitele demokratickch a nrodn osvobozovacch tendenc v jednotlivch
bovatel
proti tto nrodnch kulturch; sept s jejich dlem napomhalo jim rozbjet dosud
vydnDjin slo. pevldajc pedstavu o poteb ,,nrodn.. koncepce umn. Na toto smov-
Wr. Spesowrczn
n mjovc navzal'a nov literrn generace, seskupen pedevm kolem
seztotonilse sta-
a s o p i s uL u m i r , r o z s h l o u i n n o s t p e k 1 a d a t e l s k o u . L u m r o v s k o b d o b
se vak ped je mono tm oznait za vrcholn obdob eskhopekladatelstv, zejrnna
Psnkos. bsnickho. Tehdej autoi dovruj prci svch pedchdc a zrove pi-
nejadu novch pracovnch postup i tvchmetod. jak do vlastn prce
uepozname-
pekladatelsk, tak do teoretickho nazirn na pekladatelstvjako na zvltn
nrodna kosmo-
literrn tvorbu.
neodpovdalo
Pekladatelsk prce v letech sedmdestch a osmdestch je zrnrn a pro.
it obou tchto
gramatick a stv se postupn integrln soust tvorby pvodn. Ve svch
Sprvn stano. vsledcch usiluje za pornoci cizich forem a mylenek o obohacen literatury
psanm roku domc, o zajitn jejho rozvoje, protoe podle nzoru autor tohoto obdob
a kritick je ,,pevdn toho nejlepho, mliteratury cizi zakvet|y, na jazyk n pro dal-
a kterpozvolna
vvoj naeho psemnictv vc nezbytnou...* Dleitm clem pekladatel.
rozlutna,
skch snah tto doby by|a zrove emancipace eskhotene od orientace
hlavn,,modern.
na mylenkov prosted nmeck, take se tu tendence k extenzvnmu
tak u ns zcela rozenzk|au nrodn literatury proln i s tendencemi nrodn obrannmi.
vzorn, na n Mluv.li se o pekladatelstv tto doby, nelze je ovem charakterizovat
sluujseivje. jako jednolit celek. U od potku sedmdestch let jev se v nm jist dife.
smrstti se renciace, a to ve dvojm pohledu na metody i tvrpostupy pekladatelsk
iknek jdru.
prce. Lze v n odliit dva typy, pedstavovan dvma vynikajcmi zstupci
icka umlecky
soudobho pekladatelstv: J. Vrchlickm a J. V. Sldkem. Vncnr,rcx orien-
v podobnrn
toval se u od potku pevn na poezii romnskou. Pi pekldn Hugo-
sporu, ale vch Bsn (1B7+), Leopardiho Bsn (1876), Dantovy Boskkomedie (1879
* Z tecenze Koutova a Vrchlickho pekladu H:frze, Lumr lBBl.

213

.!_-
 v pekladu Pnrna D
a IBB2) a Kaina (1BB0) od Leconte de Lisle uplatoval zk|adn zsady sv
thoroku A:rostl
pekladatelskestetiky: vidt fundamentln soustbsnick krsy ve form.
ily vtinou jcn k
l\ejvthoohlasu dolajelro antologie peklad Poezie francouzsk novdoby
Bsnick pelrlad
(IB77), pinejcv bohat rozmanitosti bsnickch forem ukzky z dl vce
zvan Poe<iesutoud
ne tyiccti autor, z nich adu u ns dotud m|o znrnclr nebo neznmch,
stvi, Za umleck pl
ktc zapsobili i na dalvvoj esklyriky (A. de Musset, Ch' Baudelaire,
se stcclnm, dobt
F. Coppe,T. Ga:tier, G. de Nervalaj.). Naproti tomuJ. V. Sr,onx, zame.
obdob. Tak v inr
ir hlavn na literatury anglosask,vychzel pi svch peklaclech Longfello.
bm zdravho rozr,
.,r'ovy Psn o Hiarvath (lB72) a Bret Hartovch ,,kalifornick'ch.. por,dek
(|B7+)z ideovhopatosu dla s konenmclem doshnoutvznamovjedno- iist ncbczpc.Spo
iesk bur.oazie,ktt
znanostitebas na kor formln pesnosti.
aze zpadni, e se
K tmto dvma pekladatelskm typm se dru ostatn pekladatel, 1
zr'isi na nich vce i mn metodicky i volbou dl. Je tu patrn - v souladu imna v tom, c
.i'.l' forem i myl
s dobovou oblibou i potebou - zejm diferenciace na oblast zpadn a slo- '.<. /

,rnevdecnosrr \J;.
]

vanskou. K z padn orientov anrrr pekladatelnrpat Frr,anrrnxDou-

okna do EvroPY"'
crre svm pekladem Hugova Ruy Blase (1870)' Kanpr, Crrupos.r Hugovm
romnem Devad'estti (1B74),B.uorcrrPnxa Lafontairrovm trncterem
bsn (1873) a konen Mrnosr,Av KR,AJNx''pebsrrnmBrangerovch
Psn(lB75). Po Sldkovi pekld Longfellowa Pnrlrus Sosorxa (Evangelna,
|B77),kter k nm uvd i Tennysonova Enocha Ardena (1B75).Dramatickou
Soustavnm
bse Byronovu l(ain pekld Josnn Dunor (1871). Z nmeckhopsem.
cdestmi lety. V
nictv je zmrn pekldno jen ojedinle. Po torzovitch pevodech Frio-
jej kvantitativn :
vch a ukzk,ch Nerudovch pekld soustavn Heina a Envx prNnr,on
kter pinela rt
(I(niha psn,1873; Atta Troll, IB7+); Goethovy Balady nachneji citlivho
umlc a nkdy i
tlumonkav Laursr,avu Qursovr (iB79).
teoreticky zamer
Slovansk orientovan pekladatel pinej adu vznamnch
snaha Postavit kri
bsnickch i prozaickch pevod hlavn z literatury ruska polsk.Tak byly
uzaven systm t
peloeny HyNrrnlr MplsN'rnnM bsn Rylejevovy (1Bi5) a Nkrasovovy
esk kritick rucJ
(1876)' Ar,orsnlr Dt'norprt vereLermontovovy (1872),z ptzy pak zskaly
rozrznn nz
velkou oblibu peklady z Turgenva, poizenElranupr,nlt Vvnou (D-'
lrlavn osobnost, l
1870)' F. Macnnlr (Lovcovy zpisky, IB74) a Ar,orsnlr Dunoxnlr (Jarn '
ostatn, jako byt
vody, l876), z polskhopsemnictvpak Bsn Slowackhov pekladu Ora-
sahem' byla vak
KARA MoKnrro (1876, 1BB0) a Vybran spisy Z. Krasiskho v pekladu
asto byli kritii
Fnarrrrxa Kvaprr,a (lBB0)' Mickiewiczv Pan Tade (1882) peloen
ne aby sledovali
Er,rxou KnsNogonSKoU'
osobnho pedpo.j
Vedle tchto dvou zkladnch oblast objevuj se jednotliv peklady z os-
lasti, podobn jaJ
tatnch, bu starchnebo novch, mn zlmch literatur. Maarsk litera-
obdob tkavho
tura je napklad zastoupena Petfiho revolunmiBsnmi v pekladu Kanr'e
Tlry a FnaNrrra Bnnxa. nxx Vrrrrurs peloil Klidsovu Skuntlu JaN Nonule
pokrokovch myl
(1B73). Mn vznamr'zstalysoudob,le archaickpeklady v dve ji
ne na roz]nran
napklad Euripidova Medeia
za|oenBibliotceklasik' eckj,cha m.rkj,ch,

214
 zsady sv v pekladu Pnrna Dunoxa z roku lB79 nebo ovidiovy Promny peloen
krsyve form. thoroku ANroNNnm Tnunr,nu, kter nemajce umleck zmr, slou-
k nov doby ily vtinoujen kolskm potebm.
ukzkyz dl vce Bsnickpeklady pinela ,,sbrkabsnickch spisvjinoj azynch,,,na-
neboneznmch, zvan Poeziesatla('nadle vychzejic (od roku 187l) v Grgrov nakladatel.
Ch. Baudelaire, stvi, Za umleckpatronance i spoluprce J. Vrchlickho a J. V. Sldka stala
. Sloor, zame- se stednm,dobe organizovanm podnikem pekladatelsk prce tohoto
h Longfello- obdob.Tak v innostipekladatelsk,v podstat zajistodpovdajcpote.
ickch..povdek bm zdravho rozvoje eskliteratury, skrvalo se ovem v tomto obdob
namov jedno- jistnebezpe. Spovalov torn, e se astovychzelo vstc mdnim zI1brn
esk buroazie,kter se chtla vyrovnat ivotnmu stylu pokroilejburo.
pekladatel, aze zpan, e se k nm pinelo mnoho zbytenhoa bezcennho,a ze.
-- v souladu jmna v tom' e tyto peklady vedly asto k eklektickmu napodobovn
zpadn a slo. cizchforem i mylenek.V tom tkvl vnitni rozpor ,,potebnosti,, i zrovet
FnerrrpxDou- ,,nevdnosti..(J. Fuk)tohoto kolu osvojit si svtovou kulturu a ,,otvrat
Hugovm okna do Evropy".
trncterem
Brangerovch
(Evangelna, Kritika a literrn vda
).Dramatickou
ho psem- Soustavnm initelem literrnho voje stala se kritika u ponajc
pevodech Frio. edestmilety. V prbhu sedmdestcha osmdestch let pak pokraoval
EnvnprNor,nn jej kvantitativn tozmach, Kad asopis ml svorr pravidelnou rubriku,
i citlivho kter pinela referty o novch knihch, obas i.rotopisy vznanch
umlc a nkdy i zsadn stati hodnotc dosavadn literrn vvoj nebo
vznamnclt teoretickyzamen.V tendencchpedchozho obdob uplatovala se nadle
polsk.
Tak byly snaha postavit kritiku na pevn vdeck zl<|ad, opt ji o urit pojmov
a Nkrasovovy uzavten systmestetickch norem. Hlavnm rySem' kterm se vyznaoval
przypak ziska|y eskkritick ruch v sedmdestcha osmdestch letech, bylo mnohem vt
t Vvnou (D-, rozrznn nzor a tendenc. V tomto obdob neurovalatn jedna
nu (Jarn hlavnosobnost, kter by vynvala rozhledem, bojovnosta zsadovost nad
v pekladuOra- ostatn,jako byl v dobch mjovcJan Neruda. Literrn kritika rostla roz.
v pekladu sahem, byla vak siln rozruovna hlavn zpasy mezi rznmi asopisy.
(lBB2)peloen asto byli kritiky spisovatel,kte speprosazovali sv tvr hlediska,
ne aby sledovali pevn kritick zsady. Proto na kritice lplo mnohem vce
pekladyz os- osobnhopedpo.jeta subjektivismu ne v minulm obdob, take v ttoob-
Maarsklitera- lasti, podobn jako v poezii, prze i dramatu, pedstavuje tento asovsek
pekladuKenr'a obdobtkavhotpni a astoplanch spor.
SkuntIu JlN Nnnuoa, vedouc kritik edestchlet, zstal i nadle hlasatelem
y v dveji pokrokovch myleneka tendencv eskkritice. Psal nyn o literatue mn
Medeia ne na rozhran padestch a edestchlet a nestl tak v poped kritiky,

2t5
 .
jako tomu bylo dve' Kdykoli se vak ozval jeho kritick hlas ncbo jeho a italsk, byl to J.
zsadni slovo, mlo stle nejvt platnost. Neruda neustrnul na nzotech, a to i jako bojovnl
k nim dospl nad dly svch generanch druh, nbr dovedl pochopit posuzovatel jednot
a vysvtlit i tvorbu mladch autor. Hlavn sv kritick lnky vnoval Sv. terrnch zjevech
echor,i, J. V. Sldkovi a J' Vrchlickmu a dovedl postehnout jejich klady dcvadestch. Jet
i slab strnky (napklad sklon k dekorativnosti dobovho rtorickho vere Zeyerem, ale vn
aj.). Zk|adn kritick hledisko, kter uplatoval, zrstvalo vak v podstat Psal spe charakt
stejnjako kdy formuloval program tvorby sv generace: draz na pokrokov k nim ml blzk
mylenkov obsah, na to, aby ,,modern.. mylenky byly vyjadovny r, duchu val a piblioval
nrodn specifinosti a aby byly v souladu se soudobou skutenost' Tmto srovnval posuzov
zsadrn dokzal bt Neruda vren i ve vru souasnch literrnch boj. sask, k n ml n.
A smysl pro dialektickou souvislost nrodnho a socilnlro zetele mu pomhal Nejjasnji forr
zaujmout sprvn sta,novisko k obma svcm se smrm a rozliovat uvnit ve svm progra
obojho proudu skutenumleck hoclnoty od epigonskho opakovr,i a roz- V. Vr,ex, F. ZLl
mlovn pejatch mylcnek a forem. Nco se ovem v Nerudovch lncch lty hlavn z He
o litcratue mn. Polemick zamen, kter bylo pznan pro jeho poten o uzaven esteti
kritick obdob, ustupuje clo pozacl. Neruda se stle vce sousteuje na objas. od ivch poteb Ii
nn zvltnost a na zhodnocen celkovho vznamujednotlivch umleck.ch davkm, aby liter
osobnost. Projevuje se to i v jeho ,,podobiznch.., drobnch portrtech v- nho smlen a
znanch umlc eskch i cizich, otiskovanclr ocl sklonku sedmdestch let skutenosti. Klad
r' Humoristickch listech i ve strunch informacch o autorech, jimi prov- kter se do znat
zel jednotliv svazeky Poetickch besed' otiskovala i stati z
Z ostatnich kritik zaujm pedn msto Elrr'q. Krr,sNononsx. V jejch tolovm, napkl;
lncch o literatue, se projer,oval analytick duch a bystr smysl pro umleck ostr hlasy
hodnoty, take kritiky jsou nejcennjstjejho dla a Krsnohorsk jimi v literatue ozva
zasahovala pmo do stedu umleckho dn. Ve svch etnch refertech Komensk a Ko
hlavn v osl,t a v Zenskch listech zdraz'ovala pedevrn poadavek byla to zejrnnak
ivotn pravdy umn, od potku opakovala, e ,,poadavek pravdivosti (1
Houor1ofumpsk
v umn stle r,zrst na stupe nebval dleitosti... Tm psobila jej mlad sly, a to v
kritika zdrav na rozvoj eskliteratury tchto let, stejn jako poadavkem F. Bartoe, dosp
vnho mylenkovho obsahu, hlediskem, kter uplatovala v bojch s okru- asopisem, v
hem bsnk kolem Lumru. Jej vklad dla Hlkova, Nerudova, Heydukova, list1, kter vznikl
Sldkova a echova i literrnhistorick vklad osobnosti Tylovy (z roku asopisu Nrod l
l878) uchovvaj si dodnes platnost a podntnost. Avak touha, aby literatura FnaNrrpr Dr,o
psobila na skutenost idelnmi pklady, ji pozdji asto zavd'la k nepocho. byly zprvu nevr
pen novch realistickch tendenc. odtud vyplvalo tak jej neporozumn take se provinci'
dlu Zolol'rr a jeho ostr odsorrzett a na druh stran peceovn umlecky platnost Pro cel'
mlo hodnotnch dl r,znikajcch v okruhu asopisu osvta. a brnnskho v'
Do kritick rrrbriky Lumru, trpc vcelku malou soustavnost i malou zash|y vlivn c
zsador'ost, pispr'ali dva z tehdejch elnclr bsnk. Vedle Janosr'ava ( 1 B 5 5 -t B B 0 )
,
Vncrrr'rcrrro, ktel psal zprvy i vahy hlavn o literatue francouzsk stanovisko k m'

216
 hlasnebo jeho a italsk,byl toJ. V. Sldek. Vraznou kritickou osobnostbyl pouze Sr,onx,
na nzorech, a to i jako bojovnk proti osvt za svtovou orientaci eskliteratury i jako
dovedl pochopit posuzovateljednotlivch umleckch cil. Sldek sc kriticky vyjadoval o li-
lnkyvnoval Sv. terrnch zjevech obrczenskch i souasncha po bsnky a spisovatele let
utjejich klady devadestch.Jeho pozoInost poutali pedevm Neruda a Vrchlick se
rtorickhovere Zeyerem, ale vmal si kriticky i mnoha jinch souasnknaich i cizich.
vakv podstat Psal specharakteristiky ne kritiky a nejradji posuzoval knihy i autory,
drazna pokrokov k nim ml blzk citov vztah. Jejich tvorbu pak spevysvtloval, parafrzo-
iadovny v duchu val a piblioval s upmnm vnitnm zaujetirr', a rd ve svch recenzich
skutenost.
Tmto srovnval posuzovandlo s velkmi zjevy svtovliteratury, zejmna anglo-
literrnchboj. sask,k nm|nejble.
zete]e
mu pomhal Nejjasnji formulor'ala v tomto obdob pedstavu literatury kritika osut1
a rozliovatuvnit ve svm pIogramu ,,idelnho rea1ismu... Jej hlavn pedstavitel
opakovna roz- V. Vr,nr, F. Zxnn.rs a F. Sorrur,z odvozovali svneprunkritick postu-
ch lncch lty hlavn z Herbartovy estetiky a jinch filosofickch soustav a usilovali
projehopoten o uzaven estetick systm. Tm vak svou kritiku odtrhovali jet vce
ie na objas- od ivchpotebliterrnhorozvoje a dospvali k strnulm aneivotnmpoa-
umleckch davkm,aby literatura vedla tenedobrmi pklady vlasteneckhoa idel-
portrtech v. nho smlena jednn, a odvdli ji od kritickho zobrazovn soudob
sedmdestchlet skutenosti.Kladem osvty vak bylo, e vedle refert E. Krsnohorsk,
jimiprov- kter se do znanmry dovedla distancovat od jednostrann zaujatosti,
otiskovalai stati autor, kte se neshodovali s ortodoxnm stanoviskem redak.
nsx.Vjejch torovm, napklad nkterstudie Hostinskhonebo kritiky Nerudovy.
smysl
proumleck ostr hlasy namen proti Lumru a zdraziujci nrodn ltky
Krsnohorskjimi v literatueoz,rua|yse takz prostedmoravskho. Vedle kritik v asopise
etnch
refertech Komensk a Koleda a vedle stati J. E. KosrNy o literdrnmkosmopolitismu
m poadavek byla to zejmnakniha ,,hovoro jazyku a literatue.. od thoautora' nazvan
pravdivosti Houoryol2mpsk (1Bi9). Avak souasnse na Morav zaina|yrozvijet i nov
Tmpsobilajej mladsly,a to v olomorrci psobenmprv Kosinovm a v Brn pod vlivem
jako poadavkem F. Bartoe,dospvajcpostupn k modernjmuchpn ivota i literatury.
v bojchs oknr- asopisem,v nm se tato pemna nejmarkantnji udla, by|y Literrn
Heydukova, list2,ktervznikly roku lBB0 ve Velkm Mezijako ploha pedagogickho
i Tylovy (z roku asopisuNrod a kola. Pozdji se staljejich rydavatelem brnnsk profesor
abyliteratura FnaNrrnx Dr,oun (lB52-l9l2). Posudky otiskovanv tomto asopise
k nepocho- byly zprvu nev,i,razna bn,ale postupn nabvaly mdl vtzvanosti,
jejneporozumn takese provinciln informativn kolsklist stval kritickou revu, kter mla
:eovn
umlecky platnost pro celou eskouliteraturu. Z moravskho prosted olomouckho
a brnnskhovyrostly v sedmdestch letech dv kritick osobnosti, kter
zashly vlivn do cel literrn problematiky. Prvn byl Hvrvnr Basrra
VedleJanosr,ava (1B55-1BB0),urnalistaa kritik, kter dovedl zaujmout samostatna kritick
francouzsk stanovisko k moravskm kleriklnm tendencm, siln podtrhoval vznarn

217
slovanskch literatur (hlavn rusk a polsk) a byl jeclnm z inicitor mylenky manna (1B73), pokou
optnho poznni a sblen ech a Slovk. V cyklu lnk otitnch souvislostech, i jeho n
v asopise Koleda (1879) podal byst pehled eskliteratuly - poezie, a (osvta IB72, IB7.
przy i dramatu - za rak 1878. Babika sice vychzel z razd|er esklite. starch eskch liter
ratury na smr ,,nrodn.. a ,,svtov.,, piznva| sv sympatie k tomu, co nedostaten teoretick
,,prt se z lidu naeho a z jinch slovanskch nrod.., ale v konkrtnch cenn, nedosply k oc
soudech byl nezaujat. Dovedl ocenit i vznarn bsnick tvorby Vrchlickho, obdob.
poukzal na osobit hodnoty ptzy Arbesovy, echovy a Stakovy, nezastral Na mnohem vy
nedostatky Tebzskho, jednozna.n odintl drama Zkrejsovo. sil o samo. umnm se zabval v
Statnost kritickch soud, kter vemi Babikovmi lnky prosvt, znarnenalo sr,ev Tyn (1B32- 1B
mnoho i pro vymann moravskho kulturnho ivota z jednostrannho vlivu kldajc H. Taina. I
knskho; po Babikovi v tom nejinnji psobil druh vdpedstavitel rozumn pro umn. .
moravsk neeLeander ech - titjeho innosti spad vak a do nsle. umleckho dla, hla
dujcho obdob. pedstavovna J. Du
V letech sedmdestch a osmdestch postupovalo rozien kritick eskuniversity. Jost
tvorby a zrove' se objevovaly prvn nznaky plocesu, kter vedl k osamostat- let vnoval hodn kri
nn umleck kritiky, k rozdlen loh mezi tvrrnispisovateli a specializo. teorii ve dvou zkla
vanmi kritiky. S rozvojem eskch spoleenskch vd a s otevenm samostatn estetika umn btsnick
eskuniversity souvis i vznikni ptac literrnvdnho nebo literrn. tovsk vchodisko a .
historickho zamen' Pevauje v nich sil o rozenfaktografickzkladny rozchz s ivmi urn.
pro studium djin na literatury a snaha navzat na Jungmannovu Historii zervativnm kdlem
a doplnit ji. Nejcharakteristitjmcllcm tto doby je abecedn uspodan fii a jejm djinm.
Rukouk djinm literatury esk do konce 18. uku o Josnra Jrnnxa (IB25 a Jinm smrem a
lB8B)' cenn vcnmi daji pro literaturu estnctho a asmnctho stolet umn postupoval v;
(1B75-1876). ovem tato i jin prce Jirekovy, vnovan zvlt eskmu od deduktivn estetik
crkevnmu bsnictv, stejn jako ostatn literrnhistorick studie tohoto obdob normativnm princip.
vyznaovalry se nedostatkem vdeck koncepce. To plat napklad o velkm po- a princip ,,disonanc
kusu F. V. Jn,nxa podat vvoj romantick poezie (Star doba romantickho bs- zobrazeni pibliuje
nictu, IBB3), o prci Klnr,a'Irnnrnunrra (1829- IB97) {istorieliteratur1lesk pak Hostinskmu ui.r
(I874), obsahujcjen strun pehled sari nov literatury, i o prukovch winovy (Darwin a dra
pehledech psanch FnaNrrxnm B'q.KovsK'm(1B54- 190B), sledujcch infor- mylenky ,,universl
mativn cle. Jistorr cenu pro poznn eskliteratury a nkterch literrnch Gesamtkunstwerk uorn ,
osobnost maji prce zamen biograficky, podvajc ivotopisn data poadoval i na dive
i asto lidsk profiIzaloen na osobnchvzpomnkcha na pamti souasnk. i vkony hereckmi
Takov byl soubor ivotopis eskch obrozenskch spisovateL& Pedn ksitel jeho vystoupen v
ntrodaeskho (lBB3) od ANrowna F. Rynrr<rr (1BI2-lB99), pojednvajc V tomto obdob H
popisn a vrohodn zejmna o osobnm ivotV. Nejedlho, eb. Hnvkov- rozvije| vak sv po.
skho, V. M. Krameria, J. Hbla, J. V. Kamatta aj. S vt materilovou razhovn pirozen)
dkladnost a se silnjm zetelem k literrn tvorb byly pracovny |<nlni jeho realistick konct
ivotopisn studie Vrrqcnxcp BnaNoI,e (1B34-l90t) o Dobrovskm, afa- obdob sedmdes
kovi a Erbenovi nebo Vcr,ava Znr'nnno (1825- IB75) ,{uot Josefu Jung. sek, obdob kvasu r

218
zinicitor mvlenkv manna(IB73), pokouejcse vyloit studovanho autora v irchdobovch
lnk otitnch souvislostech,i jeho nedokonenmonografick prce Ze iuotaKarla Haal-
literatury- poezie, ,ta (Osvta IB72, IB73). Mirno to sotlsteovalase pozornost i k vydvn
rozdlen esk lite- starcheskchliterrnch text. - Vem trnto pracm byl vak spolen
tie k tomu, co nedostatenteoretick a metodologick zk|a: apodvajimateriITlafnrroze
, ale v konkrtnch cenn, nedosply k odborn za|oenmu vkladu probranch osobnostnebo
tvorbyVrchlickho' obdob.
Stakovy,
nezastral Na mnohem vyrovni byla v t dotr eskestetika. Vtvarnm
jsovo'sil o samo-
umnm se zab,fi,a|v obdolr dobuclo'"'nl{rodnho divadla zvlt,Mrno-
prosvt,
znamenalo sr,avTyn(1832- 1BB4),sledujcse zjmem souasn filosoficknzoty a pe-
nhovlivu kldajcH. Taina. Ztnazioval ve svch pracch antick idel krsy, po.
vdpedstavitel lozumn pro umn renesanna poadavekharmonick souhry vechsloek
ivakado nsle- umleckhodla, hlavn soulad ideje a formy. Zejmna vak byla estetika
pedstavovna J. Durdkem a ot. Hostinskm' dvma pednmi profesory
rozen
kritick esk university. Josnr' Dunox, kter se pedtm na potku sedmdestch
vedlk osamostat- let vnoval hodn kritice, formuluje v tomto obdob soustavn svou estetickou
ia specializo- teorii ve dvoa zk|adnch dlech: Veobecnd estetika(1875) a Poetikajakoto
samostatn estetika umnbtsnickho(IBBI), v nich vystupuje do poped autolovo herbar-
nebo literrn- tovskvchodisko a jeho spekulativn zarneni.Durdk se tak mdl vce
zkladny rozchzs ivmi umleckmi otzkami, ve svkritick praxi se sbliujes kon-
novu Historii zervativnmkdlem osvty a postupn se vnuje skoro pevnistfiloso-
n uspodan fii a jejm djinm.
Jmrxa(|B25a Jinm sm]:ema v kontaktu s dleitrni aktu|nmi problmy eskho
osmnctho
stolet umn postupoval r,voj olar<ana HosrrNsKEo. Hostinsk se distancoval
zvlteskmu od deduktivn estetiky a postavil se tm i do protikladtr k Durdkovi. oproti
tohotoobdob normativnmprincipm stavl nzor,e poruovnpevnch klasickch idel
ovelkmpo. a princip ,,disonance,, stvaji se doucmi prostedky, jtrni se umleck
ronantickllo bts. zobtazeni pibliuje ke skutenosti(Disonance,Lurnt IB74). Toto vchodisko
Iiteratur;lesk pak Hostinskmuumoovalo aplikovat lla urnn nkter zsady teorie Dar-
, i o prukovch winovy (Darwin a drama,Lumr 1873), uvdt k nm teorie Wagnerovy a jeho
edujcch infor- mylenky ,,universlnho umleckho dla.. (Das Musikalisch-Sczijne und das
h literrnch Gesarntkunstwerk uoruStandpunkteder Aesthetik, IB77). V duchu tohoto nzorla
ivotopisn data poaoval'i na divadle plnou souhru bsnickho textu s vpravou, reii
pamti souasnk. i vkorry hereckmi a obhajoval zsady proslulho meiningenskIrodivadla,
Pednksitel jeho vystoupen v Praze vzbudilo diskuse (Epos a drama,Kvty 1881).
pojednvajc V tomto obdob Hostinsk sice nevnoval speciln pozornost literatue,
eb'Hnvkov- rozvjel vak sv pojet umn, za|oenna pokrokov ideovosti a na z.
vtmaterilovou raziovni pirozenho a pravdivho umleckho vyjden, a uzrvala tu
pracovnyknin jeho realistick koncepce umn, formulovan v nsledujcchletech.
, afa- obdob sedmdestch a osmdestch let znamen vcelku ppravn
. a

<ta1rJ?seJa Jung- sek,obdob kvasu novch kritickch i vdeckch metod, jejich formulaci

219

!
 a pln uplatnn v eskkultue pedstavuje teprve zatek obdob nsledu- eln pedstaviteI
jcho. V nm se uskuten osamostatnn kritiky zejmna v tvorb F. X. aldy,
neN vydal roku 1876 e
Syntetick prce Jaroslava Vlka brrdou prvnmi dly metodologicky vyspl- n na znik Matice si
ho bdn literrnIristorickho, a prce Hostinskho r'novan otzkm|ite- vydval v tyictch
rrn teoreticlm obhj a zdvodn principy eskhoumn realistickho. proti brutlnmu nr
ivot. Tm, e Se vra'
archaizujcm pravopi
jednot ech a Slov
oiven esko-slovenskch literrnch r,ztah
vldnouc tdy. Ava
sko znamenal nvrat
Roku lB73 se zastnila delegace Matice slovensk, pedstavovan el-
cestu vvojem dvno
nmi slovenskmi kulturnmi pracovnky, oslav stho vro narozenin
tak chabou rovn a
Josefa Junemanna v Praze' Vedouc tto delegace Viliam Pauliny-Tth nachu vtinou epigc
ve svm projevu vyjdil ,,primn elanie literrnej svornosti a zhody,,
Slovk Iunsana,
s echy a nadji, e ,,konene vymizn tie ierne tne nedorozumenia..
Ruoor,r Poxonx a
mezi Slovky a echy. Pavla orszgha podntily pak tyto oslavy, kterch
valy. Ani sedm ro
se zastnil, k bsni zachycujic jej mohutn dojem a vyslovujc poadavek, v echch pomhal
aby se slovensk nrodn hnut pimklo k silnjmu hnut eskmu. Nvt- P<
J. Vrchlick a S.
va slovensk delegace v Praze byla dleitm skutkem, nebo jrn oiva|o Dal plnovan ror
systematick pstovn esko-slovenskchliterrnch vztah. zejmna vak proto, :
Podnty a podmnky byly k nmu dny sittrac, kter nastala po zavede-
leck zamen proti.
n dualismu. Kapitalistick rozvoj v1volval stupovan zjem eskburo. i na Slovensku. Poku
azie na Slovensku. Zesi|en perzekucc ech i Slovk vybzela k spolen
teba rozproudit slov.
obran i k vzjernn pomoci, kter by mla praktick inek. Na obou
s echy, byl zamer
stranch nastvalo oiven zjrul. Jan Nnnuoa, jen tlumoil svou bsn Prvn podmnkor
Na peskKalvrii nejsilnji bolestn pocit oboustrannho odcizen ech
pedevm dkladn
a Slovkr, komentoval pznivou zmnu ve vzjemnch vztazch v jednom
a prohloubit znovu
z fejeton. Poukzal na zvr on bsn, kter konila vitkou, e ,,bratr bsnick sbrka Aoor
zabratra se vce nemodlme..' a dodal: ,,to platilo vera jet, a dnes - dnes
siln v nkolikerm s
se kon ji daleko vice ne modlitba, kon se in!.. Na vech stranch bylo i slovenskho literrI
skuten znt clobrou vli pomoci, i kdy nebylo jasn, jak postupovat. naden a citov vel
Prostedky, kter chtly spoluprci uskuteovat, byly rzn - inn odporem proti nro
i marn, vhodn i scestn. Tak situace, v n se v t dob nalzala esk
Heyduk city prostc
a slovensk literatura, byla dosti odlin. esk literatura prola od konce
zabawen. Cel sb
bachovskho absolutismu boulivm vzestupem' vzrostla kvantitativn a pl-
slovenskho lidu, v .
nila v nrodnm ivot rozrnanit funkce. Slovensk literatue se dosud ne-
s eskm nrodem js<
podailo pekonat tk lta. Brnil tomu nrodnostn tlak, kter bral jeho bohat schopnc
jejmu rozvoji pdu pod nohama a vrcholil zruenm Matice slouensk(1B75),
dosti abstraktn pet
i pevajc hegemonie star konzervativn ideologie, kter byla ivnou
obsaen mnohem r
pdou pro epigonsk bsnick zjevy, prosazovala toliko nboensko-moralistic- dosavadnch verch
k obsah umn a zraz'ovala jeho slavjanofilsk zamieni, val vzjemn sblen

220
zatekobdob nsledu-
eln pedstavitel slovenskhonrodnho zpasu Josnn Mrr,osr,av Hun-
v tvorbF. X. aldy,
nex vydal roku l876 estronkalmanachu Nitra a reagoval tm bezprosted.
metodologicky vyspI-
n na znik Matice slovensk.Navzaljm na ronky pedchoz, kter sm
vnovan otzkm Lite-
vydval v tyictchletech, les novm zmrem. Almanach byl protestem
umnrealistickho.
proti brutlnmu nrodnostnmu tlaku a rnl poslit slovensk nrodn
ivot.Tm, e se vracel jazykov k ,,eskos1ovenin.. a e byl navc psn
archaizujcm pravopisem, sledova,lcil'vrtit se k ztracennrodn a jazykov
c hv z t a h jednot echa Slovk a para|yzovat !rn uprn prv Slovk ze strany
vldnouctdy. Avak toto zamen vedlo k nutnmu nezdaru: pro Sloven-
sko znamena| nvrat k jednotnmu jazyku minulou a naprosto nepijatelnou
pedstavovan e|.
cestuvvojem dvno pekonanou; na eclry ani na Slovky nepsobil dobe
vtoi narozenin
takchabou rovn a zastara|m umleckrn smrem, kter vtiskovali alrna-
Vi]iam Pauliny.Tth
nachu vtinou epigontpispvatei, Ze znmjchautor pispli krom
i svornosti a zhody,,
Slovk HunnaNa, zanajcib'oVa.raNsrrro a G. Zncrrnmrnne jenom
tne nedorozumenia..
Ruoor,r Poronw a J.a.NHnnBnN, ale ani jejich pspvky nimneupout-
tyto oslavy, kterch
vyslovujc valy. Ani sedm ronk Nitry vydan v ptmToce nevyznl lpe, i kdy
poadavek,
hnuteskmu. v echch pomhal shledvat pspvky R. Pokorn a kdy pispl tak
Nvt-
nebojm oiva|o J. Vrchlick u S. Fodlipsk, nebo na nm leel stn staroeskorientace.
Dalplnovan ronkNitry u nevyel pro nezjem teni spisovatel;
vztah.
zejmnavak proto, e se Hurbanv nvrat k ,,eskoslovenin.. a jeho um-
nastala po zavede-
leckzamen protivilo logice literrnho i spoleenskhovvoje v echch
zjem eskburo-
l,rybzela i na Slovensku. Pokus Hurbanv, i<terpramenil ze sprvnho pocitu, e je
k spolen
teba rozproudit slovensk kulturn tvot a e tomu mepomoci spoluprce
inek. Na obou
s echy,byl zamen nesprvnm smrem a nemohl vvoj ovlivnit.
tlumoilsvou bsn
Prvn podmnkou spnhosbleneska slovenskliteratury bylo
odcizen ech
pedevmdkladn se sezrrmit s novou situac v echch i na Slovensku
\ztazich v jednom
a prohloubit znovu vzjemn spojen. astnmimpulsem k tomu stala se
vitkou,e ,,bratr
jet,adnes--dnes bsnicksbrkaAoor,r'a Hnyouxa Cimbtila husle(1876).Jej vydni zapsobilo
vechstranch bylo
siln v nkolikermsmru a Heyduk se ocitl na asdocela v poped eskho
jak postupovat. i slovenskholiterrnho dn. Zk|ani tn dv tmto Heydukovm verm
byly rzn- inn
naden a citov ve|vyznnlsky k Slovensku spojens hnvem a s ivelnm
odporem proti nrodnostnmu tisku. V psov ladnch verchvyjdil
dobnalzalaesk
Heyduk city prostch lid a zobrazI scrtyz jejich ivota, vtinou idylicky
prola od konce
zabarven.Cel sbrka vyznla v pesvden,e v samm zdravm jdru
kvantitativn a pl-
slovenskholidu, v jeho sebevdommodporu proti tlaku a v jeho spojen
se dosud ne-
s eskmnrodem jsou ukryty sly,kterjej mohou osvobodit a uvolnit vechny
tlak, kter bral
i,uslouensk jeho bohatschopnosti. I kdy se v Heydukovch psnch odre|aautorova
(lB75),
dosti abstraktnpedstava o ideln pirozenosti lidu, tryl obraz votav nich
kter byla ivnou
obsaenmnohem relnjne v Hlkov Dveti z Tater i ne v ostatnch
dosavadnchverchse slovenskmi ltkami. Svm duchem, kte proklamo-
va|vzjemnsblen,lskyplnm zobrazenimivota obyejnchlid i jazykem,

221

\
kter r,yuvalhojn slovakism,vzbuzova|a Heydukova sbrka nadenohlas jako potebn spole.
(jej vere byly tak zhy zhudebovny tefanemFajnorem) a psobilajak Ve vt i rozvedl
na sb]en esk literatury se Slovenskem, tak na oivensamostatnslovensk v ivaze Litertirn sh.
literatury. jazykovho osamosti
Po spnbsnick sbrce Heydukov a po pokusu Hurbanov, byne. vznam slovenskho
zdaenm,oiva|oboustrannz4emvzjernn poznvat kulturn ivot - zejmna historick
a hledat cesty k spoluprci jetsilnji. ozvna ptchzelanejprve z Moravy. pro pot.eby lidu a p:
Tam se obnovoval v Brn a v olomouci (pod vlivem Fr. BartoeaJ. E. Kosiny) pak eje na Sloven.
mezi moravskou m|dei il kulturni ivot. Nejpitalivjideje, pro n rrn jednoty eskos
studenti hoeli, dvala jim vemaspo zpotkuslovansk orientace. Ve shod Lsce k slovens]
s n probouzel se u nich takinnzjern o Slovensko. Cestovali po tamjch v tehdejeskpoe
krajch, zajimali se o nrodopis i kulturu, psali o nm do moravskch i do pra- se utrpenm a bole
skch list.J.E.NHonnnN' vnuje pozornost ivotu a etnickmu rzv rnnch jeho ivota; tak or
slovanskch kraj, obrtil sc rovn na Slovensko, navtvilJ. M. Hurbana a zabarvovala slov
a zprvu o svnvtv spojil s nadenm projevem zjmu o slovensk osud ltkami spjata bsr
((e Slouenska,obzor lB7B)' trniciativu v ttoobnovenspoluprci ml zejm- \'ere' znjc upm
na mlad HyNnr< B.s.srKa'Dobe poznal Slovensko Z cest,jako urnalista z cest na Slovenskc
.
psobil k chpn slovenskchproblmv eskmprosted a strhoval dal, a obrazy sc utpj
kte se vnovali innmuprobouzen zjmu o bratrskou zemi. Pcdobn ponejvce v sbrce .
psobil na Slovensku Janosr,av Vr,nN, \<dyzaa|pst do asopisuorol sv van slovcnsk po.
List2 z iech.Dobr informace a prospn propagace pisply v nkolika pekrsnho kraje, :
mlo letech podstatn ke zmn vztahu mezi eskoua slovenskou literaturou' st v pointu pip
V osmdestch letech mnoily se v eskm tisku vahy o esko-slovenskch Pokornho zpraco,
vztazich: obracely se sebekriticky i do vlastnho tbora a spojovaloje poznn, elcgicky ladn s
e se politit pedstavitel stshodnou na spolenmpTogramu. Proto se ktcr si pinesl ls)
lrledalyhlavn novcesty ke ku]turnmu sb1en.o slovenskouotzkrr sted. Ale i jeho
projevovali zjem peder'mti spisovatel,kte zestva|inzory o spolenm enmi reflexemi i
djinnm posln Slovan. Vidouce slovansknrody v nebezpe,na vech hou po vysloven v
stranch ohroen,zdttaziovali' e jejich nejpevnjobrann sla je v jed- a k alegorizovn z
not a e jim rozdrobovn kod.Z tcht.ohledisek pistupovali k slovensk Nejccnnj kn
problematice napklad Josnn Hor,nnr<a Ruoor,r PoxonN. Nemohli PoronNno dvouc
neuznvat svbytnostslovenskliteratury a nemohIi nedbat dleitostislo. se v nm podailc
ventiny pro rozvoj celho tamjho nrodnho ivota. Zrovei vak si r'enskho ivota,
nedovedli pedstavit jednotu se Slovky jinak, ne pi zachovn uritho a literrn snaen
spclenhojazyko'',ho rmce. Z danch rozpor pramenilv jejich kom- (prvn dlje vnov
promisn, a proto i nereln nvrhy. V mladoeskkninici asovchvah a v psmu popis
vyla roku lBB0 brourkaJosnna Hor,nxa pod titulem PodejmerukuSloudkm! s lidmi a dat o
Holeek, dobe znal slovansk problematiky, pistupoval k een esko. Zdrazoval motj
slovenskch vztah jako k d|iotzce slovanskhoproblmu, a podtrhoval a litcrrn ozmac
proto vznam jednoty ech a Slovk. Povaoval sloventinu za ne| tm vcnm obsal
ale uznvaI oprvnnost slovensky psankrsnliteratury, etinupak chpal nebo dr.ala nejl

222

--
 sbrka
nadenohlas jako potebn spolen jazyk spisovn dleit hlavn pro pstovn vdy.
) a psobilajak Ve vti rozvedl tyto otzky krtce nato Ruoor,x. PoKoRN (tB53-lBB7)
samostatn
slovensk (1BB0). Pokorn vyloil znovu piny
v ivaze Literdrni shoda eskoslouenskd
jazykovho osamostatnn Slovk V tyictch letech a rozebraI kladn
Hurbanov,by ne-
vznam slovenskho jazyka pro probuzen slovenskho nroda' Podrobnjmi
a t k u l t u r n i v o t - zejmna historickmi - argumenty podloiI zvr, e se sloventina hod
,lanejprvez Moravy.
pro poteby lidu a pro beletrii, pro literaturu vdeckou a pro styk mezinrodn
BartoeaJ. B. Kosiny) pak eje na Slovensku uiten etina. V tom spatoval Pokorn jdro lite-
ivj
ideje, pro n rrn jednoty eskoslovensk,jej propagace se ujal.
orientace.Ve shod Lsce k slovenskmu lidu a naden jeho krajinou dostalo se vrazu tak
Ce$ovali
po tamjch v tehdejeskpoezii, nsledujcpkladu Heydukova. Tak ona inspirovala
moravskch
i do pra- se utrpenm a bolest tohoto nroda i idealizovanou krsou a pirozenost
rzu rzncl.l jeho ivota; tak ona uvala tvar, motiv a obrazi astch v lidov psni
vilJ. M' Hurbana a zabawovala slovnk etnmi slovakismy. Nejpevnji byla se slovenskmi
imuo slovenskosud ltkami spjata bsnick tvorba Runor'pa Poronnrro. ovem Pokornho
spoluprciml zejm- vere,znjc upmnm a neskrvanm nadenm a vyjadujc erstvdojmy
z cest,jako urnalista z cest na Slovensko, byly vtinou chvatn psan a jejich bsnick mylenky
a strhoval dal, a obrazy se utpj v obecnostech a v popisu. Je tomu tak v jeho lyrice, shrnut
zemi. Podobn ponejvce v sbrce ( hor (IBBI), i v jeho epice, z nje nejvznamnj vero-
doasopisuOrol sv van slovensk povst Mrtud aem (IBB5), skldajc se z vz|etnch apostrcf
pisplyv nkolika
pekrsnho kraje, z idylickch scn ze ivota a z alegorickho pbhu, kter
literaturou. stv pointu pipcmrrajc rnonost osvobozen Slovenska z tlaku. Vedle
o esko-slovenskch
Pokornho zpracova| etn slovensk nmty a motivy v prvn pevrl
spojovaloje poznn, elegicky ladn sbrce Bsn (I8B4) Fnanrrnr Tsonsx (tB58-1940)'
, pTogramu. Proto se kter si pinesl lsku k Slovensku a k slovansk mylence z moravskho pro-
0slovenskouotzkv
sted. Ale i jeho nrov kresby ze vota a prodn motivy provzel vzru-
nzoryo spolenm
enmi reflexemi i jeho vere spojujc tendenci k popisn malebnosti se Sna-
nebezpe,na vech hou po vysloven vzneench mylenek a vyznaujc se sklonem k verbalismu
slaje v jed- a k alegorizovn ztrcely se v irokm proudu tehdej eskpoezie.
povalik slovensk ItTejcennjknihou, kter vyrost|a z oivenho zjmu o Slovensko, je
Poronrc.Nemohli Poxonxrro dvoudln cestopis ( potutekpo Slouensku( 1BB3 a 1BB5) . Pokornmu
dleitostislo- se v nm podailo zajmavm zpsobem pedstavit mnohotvrn obraz slo-
Ztove vak si
venskho ivota, historii i souasnost, prodn krsu i ivot lidu, kulturn
zachovnuritho
a |iterrn snaen i folklr. Pokorn sled'oval podrobn postup svch cest
enilyjejich kom- (prvn dl je vnovn zpadnn stem, druh Tatrm a stednmu Slovensku)
ici asovch vah a v psrnu popis a vah, ryvk psn a scr' ze ivota, vyprvn o setkn
ime rukuSlou,ikm! s lidmi a dat o kraji i o spisovatelch zachytil skoro celistv jeho obraz.
k eenesko- Zdiraz'oval motivy lcnrodnostn tlak v zemi a podtrhoval duchovn
, a podtrhoval a literrn rozmach nroda v poslednch letech. Ideovm zamenm i boha.
za nei, tm vcnm obsahem vyhovovala tak Pokornho kniha souasnm potebm,
etinu
pak chpal nebo dvala nejlep vestrann pouen o slovensk historii i o soudobch

223

-\-
slovensk.ch snahch, a ploto rnla znan vznarn pro utuen esko-sloven-
skch vzjemnch svazk.
K propagaci mylenky literrn jednoty eskoslovenskpispval Pokorn
tak svou obtavou innost organizan ' Za|ai| Knihounu eskoslouensklu) v ni
mla bt belctrie titna slovensky a vdeck prce esky, tak jak to zastva|
ve sv uvaze. Protoe vak tento poadavek u nevyhovoval slovenskm po-
potebm, knihovna po druhm slczcnikla. Jako prvn svazek vyly sloven.
sky sebrarrSpeuyJtxl Borro (1BB0)' jako clruh svazek esky objcvn prce
slovenskho litcrrnho vdce Janosr-ava Vr'x't (l860-1930) Literatura na
Slouensku,jej u1nik, ro1uoj,uj1nanza spch2( l 88 l ) . Clcm tto studie bylo pede.
vm pouit eskkr:uhy o skutensituaci na Slovensku, o pinch vzniku
samostatnho spisovnho jazyka a o pedpokladeclr dalho kulturnho - rerkePoezi
V
voje. Krom tolro byla vak Vlkova prce zanena i polemicky proti idea-
bsnk ti osobnos
lizujcmu pohlcdu na Slovenstr<o,vyzdvihujcmu v tradicch mystickho he-
Nnnuoa, kteri vY<
gelinstv jeho rom:rntick mcsianismus.
za mluvho aktul
Tm se shodovala Vlkova knilra se sttlpovanou snahou pekonat strnu.
Vncrrr,rcx jako,'p
lost konzervativn ideologie - pedstavovan nejvraznjiJ' 1\,{.Hurbanem-
jejich pedn msto
a pojmout nov a e spoleenskou funkci umn, se snahou projevujc se
r.clk kvantltatrvnl
od osmdestch let stle podstatnji v nov slovensk literatue. Prvnm
vhu tehdy poe
vzlanni' dlem tohoto zarnen byla bsnick sbrka Svnrozna Hunnruqe
cel nrod, znecht
Va.rlnsxrro Tatr1l a 1n0re(IBB0), vyjadujc zjten pocit ohrocn nrodn
kami, aby dvala
existence a pinejc do slovensk literatury nov ltky i nov obrazy. Vajan-
nadeni pirozen.
sk se podlel na rozmachu slovensk kultury vznamn tak tm, e zaal
Ve srovnn s
roku lBB1 redigovat spolu s Joznnnlr r<ur,rryu obnoven asopis Slouensk
v eskmprosted
poh|ad2, kter se stal brzy nejdleitjm orgnem rostouc literatury. Od
v tomto obdob nt
prvnho ronku objevovaly se v nm nov pesvdujc umleck talenty'
msto.Vedoucmi z
Krom Vajanskho byl s nm spjat skvl vzestup bsnka HvInzoosl.n.va'
tvrci velkch rei
vynikajcho reflexvn lyrikou a epickmi obrazy ze slovenskho ivota,
poezie u ns souv
i rozvoj przy pedstavovan hlavn tvorbou ManrrNa KuruNa'
aby nrod jako ce
Dla tchto autor mla v echch dobr ohlas. Byla nejenom tena, ale
vedla k tlumen
i aktivn zasahova|a do spor o smovn soudob eskliteratury. Dky oi-
Poezie, kter ml'
venmu zjrnu o osud druhho nroda a spolenm eskm i slovenskm
la tak lpe histori
piinnm vytvely se tak od osmdestch let postupn nov podmnky k roz.
Neznamen tr
vjen vztah mezi eskou a slovenskou literaturou. Reln zklady k nmu
nov,stupujcs
dalo pedevm oteven esk university a pliv slovenskch student do
bsnk nejast
Prahy; jeho nejvznamnjm vrazem pak bylo vydn druh Va;raxsxno
na zpasu ce1
bsnick sbrky (pod jarma (1BB4) v Nerudovch Poetickch besedch.
a lidskch prv,
avak zrovet na
mylenmi idel1
ve svch touhc]

t5_Djiny 6k literat:
qo,t
utuen
esko-sloven-

pispvalPokorn
eskoslouenskou,
v n2
' takjak to zastval POEZIE
l slovenskmpo-
wazekr,yIysloven.
esky objevnprce
1930)Literatura na
studiebylo pede-
o pinch vzniku
kulturnhol- T7
ickyproti idea- V esk poezii let sedmdestcha osmdestchvynikaj z velkho potu
mystckho he- bsnkti osobnosti,jejich tvorba uruje zk|adni charakter obdob: Jax
Nnnuoa, ktery vydv sv vrcholn sbrky, Svaror'r,ux' ncrr, pokldan
pekonatstrnu- za mluvhoaktulnch socilnch a politickch tueb nroda a Janosr,av
M,
J. Hurbanem-- Vncrrr,rcx jako,,pvec.. vechjeho cit an|ad. Jejich vjimenpostaven,
u projevujcse jejich pedn msto nejen v poezli, ale v celm nrodnm ivot, stejn jako
literatue.Prvnm velkkvantitativnrstesk poezie vbec dosvduj,jakou spoleenskou
neHunnana vhu tehdy poezie mla. da|o se od n, aby pomha|a aktivizovat
ohroennrodn cel nrod, znechucovan bezspnmipolitickmi zpasy, spory a arvt-
obrazy. Vajan- kami, aby dva|a to' co veejn shon neposkytoval, aby uchovvala ideln
taktm, e zaa| nadeni pirozen a vrouc cit.
asopisSlouensk Ve srovnn s ostatnmi literaturami evropskmi je postaven poezie
literatury. Od v eskmprosted a v celku literatury nm zvltnm. Skoro vude toti
umleck talenty. v tomto obdob nabv pevahy prza, kter zatlauje poezii a na druh
a Hvrnzoosleva, msto.Vedoucmi autory tm vechevropskchliteratur se stvajprozaikov,
ho ivota, tvrci velkch realistickch romn. odlin, siln exponovan postaven
TN poezie u ns souviselo se stavem eskhonroda. Poteba psobit k tomu,
noJenom
tena, ale aby nrodjako celek doshl rovnoprvnosti a aby se mohl svbytn rozvijet,
vedla k tlumen zjmu o odkrvn rozpor uvnit nrodn spolenosti.
i slovenskm Poezie, kter mla ve srovnn s przou slabpoznvac funkci, vyhovova.
podmnky k roz- la tak lpe historicksituaci.
zkladyk nmu Neznamen to vak, e by se v nejlepchbsnickch dlech neozrua|y
h studentdo nov,stupujcse tdn Iozpory soudobspolenosti.Promtaly se do tvorby
Ve.rensxuo bsnknejastjiv podob rozeklanho pocitu: bsnk se chce podlet
besedch. na zpasw celho nroda, chce posilovat dvru v dosaennrodnch
a lidskch prv, chce probouzet zjem a aktivitu vech nrodnch vrstev'
avakzrove na nho stle tivjidolh skutenost,eje se svmi upmn
mylenmi idely osamocen,ct se v dan spolenosti ciz, je zraovn
ve svch touhch a snech po lidsk ulechtilostiskutenm svtem' kter se

t5_Djiny ek literatuy III' 225

mu jev jako pevrcen, patn a z|. Mezi tmito dvma ply pohybuje se' mluvnho a pateti
vtinoubsnick tvorba sedmdestcha osmdestch|et.odpovd na otz. nmi pojmy a alegoric
Neivraznjmpi
ky nrodnho a socilnho zpasu. Ale vyjaduje tak, a to zejmnav lyrice
a poezii intimn, pocity, jimi bsnci reagujna soudob vztahy mezi lidmi; ieholmnn u td
"z\muo Slovensko obs'
r,1,'jadujecelkov rozporpln pomr bsnka ke skutenostii jeho touhu je
emancipovat se od spolenosti,kterou ctjako sob neptelskou. a robnosti lyrick,
Ldu. Ve chvlch, kd
liduaprodyivyslor
ptelskch vztah o
P o e z i e j a k o o d ez v a p o l i t i c k h o a s o c i l n h o d n 'Po"ti"o.,u.'
obraz sl.
umleck rozvoj A.
V sedmdestch a osmdestch letech vytvoila se v na poezii ve v-
razn podob pedstava bsnka jako pvce kolektivnho nrodnho ctn do obdob velk bsr'
a smlen,jako mluvho,kter zaujrn stanovisko k nejvnjirnotzkm Iezeni osobnho tst
(
a zdailch bsn
politickho, nrodnho a socilnho vyvoje' V irokmproudu soudob poe- erpa
azieho zpvu
zie, rostouc z ttoodpovdnosti, kterou na sebe spisor'atelbrali, a obsahu.
jc lyriku i epiku znan rznorodlrozamcn i ceny, pevaovaly bsn ct,ci uyti zase as
krai astn pohody
i n s p i r o v a n m y l e n k a m i n r o d n h o z p a s u . B s r r cvi y j a d o v a l it y t o
mylenky bu pmo v hojnch reflexvnch verch i formou lyrickch potrhuje . nejlep
v

zamylena vzev, nebo nepmo prostednictvm domcch i cizch ltek upmnostr.

Touto bezProst
historickch nebo alegorickch. Tyto bsn reagovaly na otzky sttoprvn- s tvorbr
ve srovnn
ho boje, toilyproti nrodnostnmu tlaku, vyzdvihovaly slavnou eskou
PoronNrro a Er,r
minulost jako protiklad a pklad souasnosti.asto zpracovvaly motivy
rusk, aby naznaily posilu, kterou mepinet slovansk mylenka. op. ice z ovzdu,kter
-ve.e,
kdy bsnk
vovaly boj balknskch nrod za svobodu, poukazujice lajejich pkladnou
Bn vlasteneckpoezie tkvla vak pevnv abstraktnosti, rozhoeni vzdor.
statenost.
mylenky alegoricky v n vyjadovan byly jen obecn,pojet nroda jako podvali jen nev
brnili bezprostre<
vnitn nerozlienhospoleenstyzastira|o tdn ozpory) kter se stle
z internch cit e
silnji stvaly hybnou silou nrodnch djin. Nelze vak ci,eby vechnatato
Dobov cltarz
poezie postupovalapo nesprvnchcestch.Pokud vedla k innmu po-
strnek poezie tol
stoji k ivotu, pokud byla nesenaideou boje, pokud spla k rozliennacio-
Po pn.otin (ndjt
nlnch frz od skutench zjm nroda, potud mohla mt pokrokovou
.odhovztahu k
spoleenskoufunkci. Stle jet ml toti znanou vhu politick program
horsk svou knihr
pasivity, kter vychzel z pesvdeno sobstanostinroda a spokojoval
hromad a asto
se vrou v jeho klidn rozvoj z vlastnch zdravch sil. Proti nmu pak stl
a zvolrti, veren
nov tehdy postoj, zdtrazrujc aktivitu a pmo bojovnost, zak|ajici se
bsnka nrodnj
na soudobmvyvoji svtovma obtacejic se i k lidu.
Tato poezie, vyrstajcze zjmu o aktuln spolcensk idelnho vlasten
problnry,mla
skch protiklad
obvykle dvoj podobu. Jednak erpala ze zdroje, ktcr bvl pipomnn jako
odvk staten
zruka nrodnho char'akteruumn, z lidov poezie lyrick a epick,
zpasu proti nr.
z jejich nmt, obraznosti i brem.Vedle toho pokraovalatato asovpoezie
pochmurnou n
v razvijcn verevytvoenhov rrrchovskmobdob, vere rtoricky v-
r5'
226
 n pIypohybuje se mluvnho a patetickho, ale zrove popisnhoa peplnnhoabstrakt-
Odpovd na t,- nmi pojmy a alegorickrni obrazy.
tozejmna v lyrice Nejvraznjmpedstavitelem poezie prvnho typu byl Aoor,r. Hnvour,
wtahymezi lidmi; jehozmnnu tidi|n sbrka Cimbl a husle(t876) vyrstajc z obnovenho
i jeho touhu zjmu o Slovensko obsahovala bsnza|oenreflexvn,scnyze ivota,pbhy
a drobnostilyrick,jejich spolenmnmtem byl ivot a osudy slovenskho
lidu. Ve chvlch, kdy se sbrka objevila, znamena|a tato oslava slovenskho
lidu a prody i vyslovenhnvu nad jeho nrodnm tlakem pmo manifestaci
dn ptelskch vztah obou nrod, a mla proto velk ohlas a dosah politick.
Poetizovanobraz slovenskskutenostivak znamenal mnoho tak pro dal
na poezii ve v- umleck rozvoj A. Heyduka, kter vstupuje v polovin sedmdestch let
nrodnhoctn do obdobvelkbsnickplodnosti. Tento obraz splval s jeho touhou po na.
m otzkm lezenosobnhotsta klidu, jak se z toho Heyduk vyznv v jedn z prvnch
lu soudob poe- a zdailch bsn (Touha po Slouensku).. ,,Chci obejmouti podtatransk lid /
Drah,a obsahu_ az jeho zpvu erpatmr a klid . . . / Chci prchnout naasvnmsvta vem,/
pevaovaly bsn chci bti zase astnmlo;'kem...Slovensko tedy pedstavuje Heydukovi
i q'jadovali tvto kraj astn pohody a jeho pmo osobn okouzlen tamjmkrajem a lidmi
formoulyrickych podtrhuje v nejlepchbsnch sbrky dojem sv spontnnosti a lyrick
i cizch ltek upmnosti.
sttoprvn- Touto bezprostednost a zpvnost tak Heydukova sbrka vynikala
slavnoueskou ve srovnn s tvorbou dvou bsnkmladchpodobnho zameni, Ruoor,re
ly motivy Poronnrroa Er,rxrrKnsnorronsr' oba mli mnoho spolenho, vyrsta-
t mylenka. Op- jice z ovzdu,kter charakterizovalo almanach Ruch. Nejinnjbyly jejich
jejichpkladnou vere,kdy bsnk pozvedal hlas jako mluv nroda a vyjadovaljeho hnv"
a b st r a k t n o st i , rozhoeni vzdor. Avak tam, kde se snaili kreslit nrovobrzky ze vota,
nroda jako podvali jen nevrazn a povrchn popis. V lyrice se pak pmo zmrn
kterse stle brnili bezprostednosti, nechtjce se ani v subjektivnch verchzpovdat
byvechna tato z internch cit a nlad.
l i n n m up o - Dobov charakteristickm dokladem podstatnch svtlch i stinnch
troz]ien nu.i.,. strnek poezie tohoto typu je vyfuoj Errxy KnsNorronsx (IB47- 1926).
mtpokrokovou Po prvotin (mje zit (IB7I)' vyslovujcpotebu idelnho, nadenhoa ino.
program rodhovztahu k ivotuve verchabstraktncha moralizujcch,vydala Krsno*
a spokojoval horsk svou knihrr nejspnji, |e umaryl (lB73). Patetickm verem,kter
nmupak stl hromad a asto opakuje slova, uv paralel a antitz, enickch otzek
zakldajcse a zvo|n, verem za|oenn na sloitch a rozvitch vtch vyjdila tu
bsnka nrodn vzdor, s planoucm zaujetim se v nich vyznala ze svho
problmy, mla idelnhovlastenectv,ze svhooptimismu i touhy dojt vyrovnnm spoleen-
pipomnn jako skch protiklad k ideln spoleenskharmonii. Bse Chodskd,opvujc
a epick, odvk statenboj Chod na obranu vlasti, stala se nadlouho vrazem
asov poezie zpasu proti nrodnostnmu tlaku, psobci uitm dialektism a sugestivn
r t o r i c k yv - pochmurnou nladou:

IJ 227
 Le mraky vran, |ena ercholy;
rech revolucion o.
hu! to v lese vstan vecky non sovy!
evropskspolenosti:
Nad horami chmurno, pod horami mhlivo -
obdobnou formou ol
vnoval pak echje
co to nae slunce, co hu nen ivo?

prmyslu do eskch
Ani tyto vere vak nebyly prosty strojenosti, kter vyplvala z autorina
v tituln postav-nar'
racionlnlro pstupu k bsnick tvorb a z jejho sil vyjdit za kadou
Druh typ Cech
cenu vlasteneckou tendenci. Jej poezie, nemajc bezprostedn podnty i.
n z eskch djin'
votn a osobn, byla vc a vce zaplavovna verbalismem, jak je patrn u na
odrejicrovn ak
sbrce nsledujc' reagujc na boje balknskch nrod proti Turkm' na-
enickm projeven
zvat K slouanskmu jitu (IBB0), i na dalch sbrkch z osmdestch i devade-
vnitropolitickch bc
stch let' jel
vala neblah vliv
Tak v bsnick tvorb Ruoor,na PoxonNno, zdrazujc slovensk
v eskmnrod. N
a slovansk motivy i bsnick formy, pevaovala veobecn mlhav vlastcnec.
stedovku, oslavuj
k tendence, a jeho reflexe i epika, rtorick vzvy i elegick dumy, obrzky
epicky ne ostatn
ze ivota i popisy prodnch motiv jsou psny mnohomluvnm a ozdobnm
mezi.echovadla
verem. Pokornho sbrky ,( jarnch luhu (IB73), Btsn (IB77), Pod eskjn
ieho skladbY satir
nebem(IB79),,( hor (lBB1), Vlasti a suobod(1BB3) a dal,chtjc podncovat
ii.t..t' motiv autr
t.',,,"h (Petrklie,l
k innmu vlastenectv idelnmi obrazy hrdinstv a odporu, konkretizovan-
mi asto v |tkch z boj slovanskch nrod za svobodu, snaici se probouzet
Jinm zpsobe
nrodn sIu a vli a vytrvalost, tou se dnes jen jako doklad dobov nlady.
nroda ve svch vt
Mylenkovou povrchnost a umleckou konvennost se vyznaovala vt.
se obrtil do hlubo
ina politick poezie, kter v sedmdestch letech zaplavova|a eskou litera.
Pokusil se s trpkn
turu. Jen nkte autoi dokza| tu vytvoit dla trv'al hodnoty. Pat
velikost a svrzno
k nim pedevm Svaropr'ur ncrr, jeho bsnick tvorba - v prvnm obdob
a s pohanskmi bo
je to hlavn epika - je tm cel spjata se zkladnmi otzkami soudobho
T chtl vyslovir
nrodnho a evropskho spoleenskhovvoje.
v eskspolenos
X
Vynikala aktulnost' s n reagovala na udlosti domcho politickho
slvy a krsy Cech
i socilnho drl:oz,slaly se v n problmy eskhonrodnho hnut, eily se Roku 1B7B p
v ni otzky probuzen nstupem dlnictva a Paskou komunou, probraly
v tehdejMarit
se v n perspektivy slovanskch nrod. Vynikala zrove i velkou fantazi
iednu ze svch dc
-Poezie,
a obraznosti, kter penela bsnka do rznch prosted ptomnch i mi. lBB4), do
nulch. Mla mylenkovou Samostatnost a podntnost v reflexch i vytbenou
Psal o tom, jak se
formu, schopnort spojit lyrickou pse s rtorickmi diskusemi a vahami,
v pedstavacn ^
dramatick napt s malebnou kresbou prosted a detail. Ve verch echo-
bloudil jsem obor
vch se zrcadlily v alegorickch i satirickch obrazech nebo v pbzch
tojako zaarovr
z nrodni minulosti aktuln otz\<y a tmata: srky starho a novho svta,
bi dlouhch cest
revolun iveln vbuchy, soucit s trpcmi, bojovn odpor vi soudobm
i Pemysla...* T
pomrm i touha po klidu a harmonizovn spoleenskchrozpor. osobitm
skutenost,j b
tvarem cchovm byly zejmna alegoricky a filosoficky koncipovan
bsn. Po Adamitech vynikla Europa (1B7B), pedstavujc na osudech anzo. * Z dopisuJ. I

228
 rech revolucion odvench do vyhnanstv mylenkovproudn soudob
evropskspolenosti;byla mylenkov vznamnj ne Slauie (1BB2) ec
obdobnou formou otzky slovanskhosvta. Problematice nrodn a sociln
vnovalpak echjetbse Leetnskj, koati(IBB3); reagoval v n na pronikn
vypl1fuala
z autorina prmysludo eskchzem a na proletarizaci probhajcina vesnici a ztlesnil
t"yjditza kad,ou v tituln postav nrodn pevnost a nestupnost.
strednpodnty i- Druh typ echovy epiky pedstavujhistorick bsn s nmty pev-
Ja{Jepatm u na n z eskchdjin, podtrhujc slvu minulosti ve srovnn se souasnosta
protiTurkm, na- orejci rovn aktuln problmy.Bse iika (IB79) nabdala patetickm
tchi devade- enickm projevem Rokycanov* k nrodn svornosti v dob prudkch
vnitropolitickch boj. Verovan povdka Vdclauz Michalouic (1BB0) ukazo-
ujcslovensk vala neblah vliv jezuit v pcblohorskdob a sledovala problm odrodilstv
mlhavvlastenec- v eskm nrod. Nejrozshlejskladba Dagmar (1BB3) z prosted rytskho
dumy,obrzky stedovku, oslavujckrsu a lidumilnost eskkrlovny, byla pojata vce
Nn}ma ozdobnm epicky ne ostatn mylenkov dramaticky vyhrocen bsn. Konen lze
(1877),Pod irsij,m mezi.echovadla odpovdajcna souasnstav nrodnho votapipost
chtjc
podncovat jeho skladby satirick, v nich se prostednictvmpohdkovch a fantas-
lnt,konkretizovan- tickch motiv autor dotkal nkterch asovchotzek spoleenskcha kul-
macsep.obouzt turnch (Petrkle, |BB3; Hanuman,|BB4).
dobovnlady. Jinm zpsobem ne Svatopluk ech reagoval na soudob postaven
vyznaovalavt. nroda ve svch verchJur,rusZnynn (lB41-190l). Pro nmty svepiky
eskoulitera- se obrtil do hlubokho dvnovku, do doby nejstarchmt, bj a povst.
hodnoty.Pat Pokusilse s trpkm a tesknm pocitem ukzat slvu esk minulosti,
v prvnmobdob velikosta svrznostdvnch bohat1fo, kte ili v blzkm sept s prodou
lkamisoudobho a s pohanskmi bohy, a vykreslit jejich siln,elementrn city i mohutn iny.
Tm chtl vyslovit svvnitn provan zk|amn nad pomry, panujcmi
v esk spolenostia v politickm ivot, a pipomenutm heroickch tradic,
hnut,eily se slvy a krsy echpsobitk poslenhrdosti a sebedvry.
tunou,probralv Roku IB7B pesthoval se Zeyer z ,,bi|hodomu v starzahra,,, z domu
i velkou fantazi v tehdejMarinsk ulici, v nm strvil dtstv i mld a jemu vnoval
ptomnch i mi- jednu ze svch dojmavch lyrickch bsni (Blmudomuu starzahradv knize
i rytbenou Poelie, 1BB4)' do Liboce, kde proil nejastnj a nejklidnjlta.Ptelm
nsemia vahami. psal o tom, jak se mu za samotskch prochzek oputnouoborou ve Hvzd
Ve verch
echo. v pedstavch a snech probouzely mytick postavy a dje: ,,Byl podzim,
nebov pbzch bloudil jsem oborou. List padalo valem, a|e bez vtlu, vude byly mlhy; bylo
a novhosvta, to jako zaarovno. Tu se mi zdIo, e z tch mlh tam daleko, daleko v hlou.
visoudobm bi dlouhch cest vystupuj postavy;j vidl cel Vyehrad. J vidl Libuu
lpot.
osobitm i Pemysla...* Tyto pedstavy a n|ady mu dvaly zapomenout na okoln
ky koncipovan skutenost,ji by| Zeyer, lovk velmi citliv, trznn, a v jejich zajet psal
osudechanza-
* Z dopisuJ. V. Sldkovi.

229
 s
tak od pravku do
,,krulr epickch bsn.. V1,ehrad(1BB0).V pti skladbch vyprvl tu plynu.
sick a kulturnhtst
|m, a monotnnm blankversem (neryimovanmdesetislabinmj ambick1hn
Lk,.z" Vrclrlickho
verem), kte vzbuzoval dojem monumentlnho patosu, o Libui, o symboiu
nosti. Vrclrlickho
jata Zclenm vitzi, o Vlast, Ctiradovi, rce a Lumru. V jeho obrazech
knilry M2th(1B79)
oivaji dvn postavy a pohantbohov, jejich pbhy a iny, v nich se
a o opatu Boetc
zrcadlil rznotvrn zpas ivota a smrti, lidsk hrdosti s ponenma sla. r
lidov hnv, Selsky
bost. Zeyer ukza| v mty pi.ctr'oenou hrdinskou minulost nroda (po-
.l"r,t i. cclku Vrchli'
dobn jako to inil i ech, Vi:chlick nebo Smetana ve svch symfonickch
se obracel k 1tkl
bsnch z M vlasti). Lilji se zvltrrmelcgickmpocitemasmyslem po.
a ukazujcm lov
stav a pbh vyjadoval sv pojet cti a spravedlnosti, posln lidskhoi.
rozvoii. V rozshl.
vota a smyslu nrodnch djin. flcxvnmi a epick
Vyehrad .,byl zatkem ady verovanch epickch bsn, do nich se
vat diiny jako ces
promtal bsnkv hlubok a citliv smysl pro spravcdlnost. Nsledoval .o"u a lidskch
po nm pbh znzoriujc esk rrtrpenltkou z poblohorskdoby (Griselda pedstavu v nes
tBB3)' zpracovn staroruskltky v (puu o pomstza lgora (lBB2) a irsk iE
ofiU"i"tt (Sfnx'
v ossianountiuratu(Svtozor iBBs), povst echu pc|zod(1886), doplujc
l.do.,.l, jakpostr.
cyklus o Vyehradu lenmsamch potkeskhonroda, a pozdji jet
abY uskutenily i.
dalbsn s nmty vtinou z minulosti nrod jinch. echvpchod _ v pchod lepch
patetick vize esk krajiny a bje o praotcov pchodu k hoe pu - ped-
svobodnjhoa v
stavuje dobe charakteristick rysy Zeyerovy epiky. Prostmi prostedky, tato Vrchlickho 1
plynulm sledovnm dje a popisem, volbou psobivchobraz a zv|tnim
byla jen obecn z
podkem slov, odsouvajcm vrazn s|ova z konce nemovanch ver, vyjadoval tyt9 n
dosahoval monumentIniho vrazu. Mtus, k nmu se pevn ve svbs. a geografickch :
nick tvorb obracel, pokldal Zeyer za vraz kolektivn duenrodn a lidov.
ejnrozil tem
Dovoloval mu nalzatv poezii asminulch zclrranu ped skutenost, kter V podobnm
ho souila, ped mckmprostedm, ped nm se s vnivm a nekom.
znly souasn
promisnm odporem wzavral. ve srovnn s V'
Tetm vznamnm epikem let sedmdestch a osmdestch byl vedle v tchto psnch
echa a Zeyera Janosr,av Vncur,rcx. Jeho poezie pin opt jin svt pcdstavit Srozu
pedstav a jinou oblast pbh avytvi i jin ver'Zatimco echse sousteo. silo
.lt.ot.1ut.o
val ke kresb boulivch scnstetnut lid, spoleenskchsil a nzori a jeho vtinou rozluc
vere charakterizovaly do iroka rozvdl malebn obrazy a rtorick spd tov..,obecn Ii
reflex, zatmco Zeyer vyprvl udlosti z vnch dob jako tajupln epick nou Poezii, neb<
pbhy a ladilje do pochmurn,vna tcsklivnlady, byl Vrchlick daleko a co bvalo p.
promnlivj a mnohotvrnj' Jeho rozshlt epika a jeho
i drobnj
s humornm zl
reflexe odreji autorovy subjektivn krize a problmy. Ryclrle ptechzej stoj k nrodu a
z nlay do nlady, z melancholie k opojnmu tst,ze zoufal deprese zujcccstu k r'
k uklidnn a k vnitnmu jasu i osvobozen.S neobvyklou fantazi doved] Konen p.
nakreslit postavy a osnovat malebn pbhy takka ze vechkulturnch okruh, Sr,or,t, vno.
dvno minul i ptomn. Y rozmanitch obrazech, alcgoriclr a scnch sbrkch. odr
clrtl ukazovat vr'oj svtajako vnneukonen,vzestupn proces a sledovat

230
 lyprvl tu plynu. tak od pravku d.o souasnostineustl djinn pohyb lidstva. Avak mytolo.
lblnmjambickm gick a kulturnhistoric\ apart reminiscenc a obtazi pepluje tyto bsn
o Libui,o symblu ak,.eVrchlickho epika psobastodojmem vyumlkovanosti a dekorativ-
V jeho obrazech ,,o,ti. V,chlickho bsn s nmty z eskch djin, shrnut do prvn
a iny,v nich se knIhy M\th (1B79),obsahujvypravovn o rce,legendu o svatmProkopu
s ponenma sla- u o opui' Boetchovi.Yraznji vyjdil Vrchlick tra-giku eslrychdjin'
nroda (po. [dovhnv, selsktiska revoltu ve sbrceSekkjlchbalad (BB5).ovem vzhle-
sh symfonickclr dem k celku Vrchlickho tvorby byly esk nmty jen pomrn dk.astji
se obracel k ltkm czrn, erpanmz historie nejrznjch zen a nrod
a ukazujicm lovka, jeho snaen o pokrok a o pravdu v celm djinnm
rozvoji. V rozshlm cyklu knih podvajcch epopej lidstva Vrchlick re.
flexvnmia epickmi veri pedv d| zpas lovka a lidstva o svtlo, ukazo-
bsn,do nich se
lnost.Nsledoval val djiny jako cest,, k mylenkm soudob humanity, k ideln harmonii
lhorskdoby (crisetda ,o",,,,'., u iid'ky"t' smysl. Ponajesbrkou Duch a sut (IB7B) rozvjel svou
Igna (1BB2)a irsk pedstavu v nesetnchbsnch, vahch, scnch, portrtech a epickch
piiue"i"r' (Sfinx,IBB3;M2t|921d1BB0;Hilarion,IBB2;Twardowski,1BB5 a dal).
(1886),doplujc
l.doval,jatpostupujevyvojlidskhopokolenajak se vechny nrody spojuj,
na, a pozdji jet
Cechv pchod - aby uskuie"ity ia.aty vyhlenFrancouzskou revoluc. Vyjadoval nadji
} hoepu _ ped- u pri"noa lepcha krsnjchztk, nadji v obrodu lidstva a v ztozen
osm prostedky, *ubod,'e;sir,oa ve svmcitovm i smyslovmivot plnjholovka.Avak
obraz a zvltnm tatoVrchlickho p e d s t a v a p o kr o ku, stle se v rznchpodobch v r acejci,
nch ver, byla jen obecn sluovalaeklekticky mnostvrznorodch prvk. Tim, e
pevn ve svbs. v3ajrovut tyto mylenky pomoc nmt z nejrznjchoblast historickch
nrodna lidov. a.leografickch a ,p,u,oi,ul je rznotvrnmi formami, Vrchlick neoby-
skutenost,kter ejnroziltematickou formln oblast eskpoezie.
vnir{m a nekom. V podobnm tnu jako Vrchlickho oslava lidskho ducha a pokroku
znly souasnvere Nnnuoovy vydan ve sbrce Psn kosmickj,ch(lB7B),
h byl vedle ve siovnn s Vrchlickm mylenkov hlub a konkrtnj.Nenrda okza|
optjin svt v tchto psnchpojmout a vyjdit celistv posln jedince, ntoda i lidstva,
Cechsesousteo- pedstavii s.ozumiteln jejich vztjernn vztahy a vystihnout jejich spoleensk
silanzor a jeho itoot;ut.osilo poznnvesmrua o pemnu ivota,Spojil tm hlediska, dosud
a rtorickspd vtinourozluovan nebo jen neorganicky spjat: hledisko ,,nroll,, i ,,sv-
tov..,obecn lidsk.Zrovei pinely jeho verevzcn osvujc, ptzra.
tajuplnepick
nou poezii, nebodovedly to, o em se obvykle psalo s mnohomluvnm patosem
Vrchlickdaleko
u .o by,,ulo pedmtem hlubokomyslnch reflex, vyjdit i formou psn,
bnjepikaa jeho
s humornm zabarventna z hlediska prostho lovka. Avak Nerudv po-
Rychlepechzej
stoj k nrodu a svtu zstalve sv dob vtinounepochopen ajeho styl, uka-
ze zoufaldeprese
fantaziidovedl zuc cestu k vyjden zrovei prostmua hlubokmu, nemI nsledovnky.
kulturnchokruh, Konen pat do ttooblasti asovpoezie i ada bsnJosnna Vcr,ava
jeho
a scnch Sr,orl', vnovanch otzkm nrodnho osudu, roztrouenchpo vech
sbrkch. odri se v nich jeho zkuenostz americkho pobytu, kter dala
procesa sledovat

------
 zv|tL osobn ndech vermvyjadujcm stesk po domov, zklamn i bo. spoleenskho zpasu.
lestnou oputnostnroda (zvltv bsnch s americkmi nebo indinskmi strnkch dlnickch
nmty jako Na ocenu,U Michiganu, Na hrobechindinskjlchaj.). vzvy, odporu, revolt1
Ve stopch tvorby echovy, Vrchlickho, Sldkovy a Zeyerovy la ada Na pozad tohoto
spisovatel,jim chybla umleck si|a a kte vtinou jen rozvjeli nebo z vrcholnch dl esk
obmovali nkter motivy obsaenv dlech vedoucch bsnk. Z nch jejich jednotliv st
zasluhuje zminky oraxan Mor<n (tB54-1B99) pro sv Jihoesk melodie Mnoh prvky, obraz1
(lBB0, druh ada ve sbrceBdsn,1BB3),v nichse s lskou vvdo minulch troueny v poezii tohc
dob, prochzeje rodnm krajem poznamenanm stopami husitskch hrdin, bsnickho tvaru, do)
a s melancholickmi pocity si pedstavuje a malebn kresl scny z dv. osudem a dt tm sv.
n minulosti jako protiklad ptomnosti. - Soudobou kritikou byly cenny nejasnho elegickho
a uznvny ,(pu1kneci (tBB3) FneNrrra Kvaprr,a (lB55- 1925)pro nmty ukza| na smutnou pi
z ruskch povst, zatienvak obecnmi reflexemi a samoelnmipopisy. dvry; dovedl posu
Nebo FnanTIK Crrar,upy (1857-lB90) epick bse {ui (IBB3), kter otevela cesta k lep
lhrdinu jako pedstavitele vlastenectva souctchos lidem, a jeho ,(pu1 Neruda bsnicky psc
bo|tarsk (IBB9) s tematikou ruskou, eskoua jihoslovanskou, oslavujcboje tivnjm vyzr'rrm,
slovanskch nrod za svobodu. K tmto autorm lze piadit jetvedoucho neustlho boje, spoi
a nejznmjho bsnkamlad Moravy Fne nrrra Ts onsrHo, zejmnajeho tak svdectvim, e 1
prvn sbrko:uBdsn (lBB4)' zmnnou u pro motivy slovensk,kter obsahuje je schoPna mobilizov
jet meditativn a burcujcvereinspirovan moravskou prodou a morav- historick a umleck
skm osudem, pipnajcse hlavn k symbolu Hostna (Na Hosn,Morauaj.). Vere, kter se oJ
Veker politick poezie, dokonce i umlecky druhoad, ve vrazu blmm politickho
konvenna v mylenkch mlhav, dochze|a ve sv dob znanhoohlasu, asovpoezie. To v
a to hlavn pro e leginost, v nse odrelaveobecnn|adadoby, zklam- skou Platnost. Postul
n soudobm stavem i smutek nad znikem slavn nrodn minulosti. Tento vojem dlnickho hnt
rz vystihl Neruda v recenzi prv Mokrho Jihoeskch melodi: ,,esk problm,kter stIe
djiny vbec spbud dumu ne zvuky jsav,maj ale pec doby svslunen obrazy ze ivota msl
velk,je by mohly bsnkaeskho rozept a na jsavosttriumfln. Ale mlo jc ctu k jejich pr.
toho nalzme stop v literatue napkn.Pochopitelno! Do vra by byly o soucit seivotem
bsnka za nadenstihly teba jet okovy, a dnes - tak dnes je jet po. lidu naemu.. vnovl
chybno, za by se mu vedlo dobe. Nevyli jsme v tom smru zkrtka dosud ktery tu oslavil verb
nad jakous veobecnounladu, jeji zk|adje pocit elegick'..* Elegick pocit Tak Mer.r ANlsr
tto poezie vyjadoval zajist upmn proivan vztah bsnk k osudm ivot lidu poetick
nroda, zrove'vakse v nm odre|aneschopnost vidt a pochopit tkhodlu dlnl
r e l n p o m r y n r o d n h o i v o t a v c e l r o z p o r n o s tti d n a z a u j m o u t vidn spjat nadto
k souasnostiaktivn stanovisko. Pasvnvztah ke skutenosti,pouh meditativ- stavami.
nost tchto verbyly jejich nejvtslabost.Pesto mly do jist mry slu Yznarr. tchto
aktivizovat nrodn ivotv tom smyslu, ejitily nejasnrozhoena nespoko- lidu a proletaritu
jenost s danm stavem, podncovaly k zamylena k hledn novch cest a cta, kterou vyjz
kdlnkoviaksoci
* osvta l88l. jak se poezie zan

232
 zklamni bo-
spo.leenskho zpasu. etnvere echovy a Sldkovy se objevovaly i
drreboindinskmi na
strnkchdlnickch asopis, nabvajcev tchto souvisiostechsmyslu Lojov
vzvy, odporu, revolty a nesouhlasus pomry i socilnmi.
aZeyerovyIa ada
jen rozvjeli nebo Na pozad tohoto bsnickho proudu pomalu krystalizovalo
tak jedno
z vrcholnch dl eskpoezie devatencthostolet,'u,.,oo.,"
bsnk.Z nich ,7pa1 pateu,
jejichjednotliv sti se objevovaly v asopisech
Jihonkmelodie potkem osmdestch let.
Mnoh prvky, obrazy a motivy zn,' z verNerudovch
vv do minulch naleznem e roz-
trouenyv poezii tohoto obdob. Neruda je ovemdovedl petvoit
husitskchhrdinri, do istho
bsnickhotva'u' dokza| slouit veobecnpocit smutku se
scnyz dv- svm osobnm
osudema dt tim svm vermnejvyivoti nalhavost.A
'tou byly cenny nejen to. Msto
nejasnhoelegickho.-.pocitu vyslovil pmo traginost osudu nrodnho,
1925)pro nmty ukza|na smutnou ptomnost,ale dovedl vyslo'u.smutku spojit
nouelnmi popisv' i s v1irazem
(Ail @a51, l<tera dvry; dovedl posuzovat thu souasnostitak, aby sejejmpry-
poznnm
otevela-cestak lepbudoucnosti. V tom, e nadje a u-trpen
a jeho (pu.y nroda, kter
bsnicky psobivvyjdl, byly zrovejeho ne;htsim u ,'.;r;et-
' oslavujcboie {erula
tivnjmvyznnim, a zejmna v tom' e jeho verm"d,, puto,
jetvedoucho mylenka
ne-ustlho boje, spovjedinen v,znam tchto Nerudovch bsn.
l' zejmnajeho
taksvdectvim, e poe7ie, kter erp optimismus z lidovch zdroj, Jsou
kter obsahuje klter
je schopna mobilizovat lid a podncvat jeho
prodou
u *o.ui,. aktivitu obsahuje nJjcennejs
|,Morau historicka umleckhodnoty a uchovv si nadlouho ivotnosu.
aj.). Vere,kter se obracely k otzkm nrodnho zpasu a k obecnm
ve vtazu p'o-
.tehej
blmmpolitickho voje, tvoily hlavn a tm .,yt''t.'1r proud
znanho ohlasu. asov poezie. To vak nebyly jedin otzky, kter mly .,ulhuvou
,dadoby, zklam- spole-
skou platnost. Postupn si bsnci zana|ivmatproblm souviscch
minulosti.Tento s roz.
v o j e md l n i c k hhon u t a s e s o c i l n m p o s t a v e n m l i d u a p r o l e t a r i t u ,
melodi:,,esk
problm,kterstle volaly o pozornost. V poezii se objevuj astj
dobysvslunen 1aznji
obrazyzeivota mstskholidu i dlnktr.asymbo|y mzohch
.AIe mlo n, vyjadru-
jcctu k jejich prci. Vtinou ovemnelov tchto
u0vraby bvlv vercho vc ne!"prv
o soucit se ivotempra-cujcch, umlecky pak o nrovpopis. ,,Pracovitmu
je jesieio'-
dnes
lidu naemu..vnoval.Psno mo7okch(IBB! A*ronn ro""" (1860-lBB4),
zkrtkadosud
..* kter tu oslavil verbalistickm verem lidskou prci a zrazn]]
Elegickpocit ideu osvt.
TakMerl ANasrazta rlrnx(l860-1913) nalezl v smutnm
k osudm a drsnm
ivotlidu poetick hodnoty. Ve sbrce kronik2chudj,ch(1BB4),
t a pochopit { v obrazech
tkho dlu dlnkvyslovil ctu k nim, a ovemnepoi<roil
a zaujmout nad. nrov
vidn spjatnadto s abstraktnmi morlnmi pojmy a nboenskmi
puh meditativ- ped-
stavami.
jistmrystu
Yznam tchto a dalchpodobnch verspovalv tom, e
a nespoko- si vmaly
lidu a proletaritu a snai|yse poukzat na thu jejich
novchcest osudu. Avak soucit
kterou vyjadovaly, pramenily v podstatl ze vzta\lu malomka
3 gtu,
k dlnkovi a k sociln otzce.
Jsou tedy tyto verespejen dokladem toho,
jak se poezie zainala vyrovnvat s novmi ltkami
otizkami a jak se v ni

23s
zanal pehodnocovat pojem umleck pravdy, vyhbajc se dosud kresb
pmch a inn
bdy a drastick clrudoby. Jsou dokladem toho, jak se postupn zaina|o
obraz (okovy, pr
pesouvat tisko problematiky asor,poezie. Peckovy bsn,
ze ivota proleti
(Paisk komuna)
Prvrr generaCc dlrrickcli bsnk poslanec,Burlt
eskjl
lunodhodlni'
Dosud probran poezie reagujc na rozmanit asov otzky spoleen.
Nejznmj z
skho vvoje vychzc|a ve svm postoji k ivotu z idcl buroazn demokra. (1854- l886). Kd
tick revoluce' Mylenka nrocln a lidsk rovnosti a svobody, chpan a vy- pse,kter se stal
jador'an ovem kam bsnkem jinak, pedstavovala ideor,ou hranici,
nou nestupnostr(
kterou dn z jmenovanch bsnk nepekroil: ani Neruda,ktcr naprosto
eno vtzstvprc
nezavital oi ped ncutenou ivotn situac chudiny ve mst, ani Svato.
pluk ech, jej pedstava obrovsk revolun srky starho a novho svta
zrovei pitahovala i odpuzovala' Vic}rni posuzovali rozmhajic se dlnic-
kou tdu z lrlediska, nakolik se podl na spolenm pokrokov chpanm
z p a s u n r o d n m . V t c h l e t e c h s e v a kr o d i l a v e c h c h u i p o e z i e s o u v i s .
c pmo s dlnickm h n u t m a v y s l o v u j c m y l e n k y s o c i a l i s m u , a t o Dalmi tvrc
v psnch a verch otiskovanch v dlnickch asopisech. Lnopor,n Kocslr.
S rozvojem dlnickho hnut stupoval se vliv dlnickho tisku. A na strn- mck ,,lidumil
kch Dlnickj,ch list, Budoucnosti a jinch asopis a novin objevovaly se prvn rrnr Josnn Hr,l
vere spjat pmo s organizovanmji bojem dlnictva. YznikaIa tu nov pojatch bsn vr
oblast poezie, kter pedstavuje jeden z organickch koen a nutnch ped. a k motivm bdy
poklad vzniku a rozvoje socialistick kultury. Tyto vere sledovaly hlavn
Tvorba prvnc
dvoj cl: pedevm chtly vychovvat tene k tclnmu vdom, k rozlio- destch a osmdr
vn protikladnosti zjmiburoazie a lidovch vrstev; zrove mly rozncovat mylenky a city, b
revolun optimismus a odhodln, pedstavovat hrdinstv prce a burcovat ilo od liberln p
tm sebevdorn a smlost cllnictva. Chtly vyjdit revolun ideje a pomoci Avak jej vyvoj l
mu tak distancovat sc od politiky buroaznich stran. osmdestch. Vic
Nejvraznjm pedstavitelem skupiny dlnickch bsnk v lctech sedm- ped soud a vzn
destch a na potku let osmdestch bylJosnn Bor,nsr,av Pncxa (IB49 a do Ameriky, ztrc
lB97)' jeclen ze zak|ad'atel esksociln demokracie a vznamn urnalista prvn generace na
dlnickch list. Jeho bsn a psn jsou tak typickm vrazem dlnick udrely v prolets
poezie tohoto prvnho obdob' Hlavnm podntem jeho verje bda prolet mdnch.
a jej kontrast k blalrobytu sytch mki mylenka revoluce a socilnho
boje za spoiecnskou rovnost a spravedlnost. Nejvhodnj a zrove:'nejpso-
bi\'jumleckou formou, kterou Pecka (i ostatn bsnci) voli], byla pse.
\
Bu skuten zpivan na znm melodie lidovch nebo zlidovlch psn,
nebo recitovan. Jej ver usiluje o maximln srozumitelnost, jasnost a jedno- Vedle poezie,
znanost mylenck a o siln citov psoben. Nejlpe tomu elu vyhovuje nrodnho a soci-
ver mlur'ni, za|oen na vzruen intonaci, bez ozdobnch obrazi a uivajc dovala cl podat o

2?,!
 sedosudkresb
pmch a innchemocilnch pojmenovn nebo vraznch symboiickch
pn zanalo
obraz (okovy, prapor' otrok atp.) a konstantnch epitet (bled ic apod.).
Peckovy bsn, asto vyhrocen ironi nebo satirou, zpTacovvaly motivy
ze ivota prolet, inspirovaly se aktulnmi udlostmi dlnickho hnut
(Palsk komuna),oslavovaly dlnickou prci, toilyproti buroaz1i (Staro-
eskj,poslanec,
Burloa7ii), vyjadovaly kolektivn hn.r pracujcch,jejich revo.
lunodhodln i vru ve vtzstv.
otzkyspoleen-
Nejznmj z tehdy vzniklch psn se sta|a {altini Nomnnr e Zovry
demokra-
(1854-1886). Kdy byl Zoula roku 1BB1 vznn, napsal na znm npv
chpana vy-
pse,kter se stala v dlnickm hnut velmi populrn. Vyslovil v n nezlom-
ideovouhranici,
nou nestupnostrevolunchbojovnk,nenvist proti kapitalistm i pesvd-
kternaprosto
eno vtzstvproletskvci:
ani Svato-
a novho svta
. . . I kdybychom padli vici,
icse dlnic-
vstanou nov bojovnci,
chpanm
prapor nld zav|aje!
p o e z i es o u v i s .
socialismu,a to
Dalmi tvrci dlnickch psn byli Peckv ptel a spolupracovnk
Lnopor,n Kocnuan (1845-1919), jeho vere byly astovyosteny proti
tisku.A na strn-
mck ,,lidumilnosti.., a prvn pekladatel Psn prce do etiny Fnan.
y se prvn
rrnx' Josnn Hlavnr (1853-1937), autor etnch pevn rtoricky
Vznikalatu nov
pojatch bsn vracejcch se optovn k mylenkm zpasu za svobodu
a nutnchped.
a k motivm bdy prolet.
edovalyhlavn
Tvorba prvnch bsnk eskhodlnickho hnut se na pelomu sedm-
vdom, k rozlio-
destch a osmdestch let slibn rozvje|a. Nalezneme v n vyjdeny
mlyrozncovat
mylenky a city, bolesti i nadje potktohoto hnut, kter se u oste odli-
prcea burcovat
ilo od liberln politiky a osamostatnilo se v sociln demokratick stran.
idejea pomoci
Avak jej vyvoj byl brzy na as peruen stupovanou perzekuc v letech
osmdestch. Vichni pedn pispvateldlnickch asopisbyli postaveni
v letechsedm-
ped soud a vznni; Pecka, Zou|a,I(ochman i Hlavek ochzeji postupn
Prcxe (1849a
do Ameriky, zttcej styk s eskmdlnickm hnutm a tim kon i tvorba
urnalista
prvn generace naich dlnickch bsnk.Jejich psn se vak jet dIouho
vrazemdlnick
udrelyv proletskmhnut a plnily svou agitanfunkci na schzcha shro-
je bdaprolet
mdnch.
a socilnho
zrovenejpso-
volil,bylapse.
V e r o v a n p b h y z e i v o t a a z h i s t o r i e
zlidovlchpsn,
jasnosta jedno- Vedle poezie, kter mla vysloven kontakt s aktuln problematikou
elu lyhovuje nrodnho a socilnho vvoje, nepestvala se pstovat an epika, kter sle.
obraza tlvajci
dovala cl podat obraz ivotnch konflikt nebo r,yprvt pbh, kter

23s

,
I

j--
 byl pokus podat v c
by zajimavost dje nebo pestrost prosted upoutal zjem ten.V e.
eskch pohdek, .
destch letech prola epick poezie, zejmnajejkrattvary, balada a ro.
ANrer, Sranx' prc
mance) znanmvvojovm pesunem. odklonila se od nmt pojmajcch
zervanosti, svr cti
v duchu mytologickm tragino jako dsledek nevysvtlitelnch osudovch
slila snaha vykresl
zsah a v1vjela se postupn ve verovan obraz ze ivota. Znamena|o to
postav s aktulnr
podstatn pokrok v zrelnn tohoto tvaru. Zrovei vak pronikal do nho jako Staek zaina
i nrov pstup ke skutenosti,ulpvajcna popisu detail a uplatujc
z kraje ae uerch
sentimentln citov pstup k ltce. Soudob kritice se vak zd|o, e rozvoj
z vesnickhoivot
epick poezie je nadle dleit,protoe doposud dospla u ns ve srovnn
svrznstrnky a
s jinmi evropskmi literaturami k pomrn slabm vsledkm (napklad
njch i vtch t
v Hlkovch byronskch lyricko-epickch povdkch). Nadto panoval nzor,
(lBB3), obraz z mt
e prv epick poezie meprobudit zjem o vere a o literaturu vbec
kladnho vlivu per
i v irokch tenskchvrstvch. Z tchtopedpoklad vychzel i Jl.n Nn-
tilost.
RUD, kdy za|oil roku lBB3 kninici Poetickjchbesed,chtje v n vnovat
Epick bsn vi
pozornost prv pedevmbsnictv epickmu.
prosted, postihly
oblbenou umleckouformou zstvalystlehlavn krat epi ck tva-
a v loklnrn tzu
ry, zejmnabalady. Jestlie bsnk dokza| zachytit ivotnscnu,zobrazit
ani pesnj kresb
prudk citov nebo spoleenskkonflikt a najtv nm lidskou traginost,jestlie
sta,aby bsnk v
dokzal podat baladou vyosten, zhutnpoznni ivotnch rozpor a dt
funkce poezie a epj
mu patos vraznm bsnickm podnm, uchovvala si balada a romance
psobilostle vcej
svj dosavadn vznam. Takovho druhu byly klasick Nnnunovu Balay
Vedle balady a
a rlmance (1BB3). Neruda se v nich vyrovnval zejrnnapomoc historickch
se v soudobepice
a legendrnch ltek se zkladnrni a nejvnjmi problmy lidskho ivota:
ovala pomrn p
se vztahy lovkak vlasti a k lidstvu, se vztahem mezi matkou a synem' s po.
lenm,kresbu hrc
jetm spoleenskho pokroku. YychzeI pevn z obrazi a pedstav lido.
prosted.
vch s jejich bezprostednostpohledu a s jejich humorem; dval jim vak
Z tto monos
nov rz tm, e do naivnho obrazu vloil pointu, odrejicduevnobzor,
pednosti - mistro
pedstavy a nzory pokroilejhoprosted soudob spolenosti.Umleck
romantickch (hlav
vtzstvNerudovch balad a romanc umonilo pedevmautorovo poznni,
bsnickho vrazu,
e nikoliv rozv(npopis, ale dramatick kompozice a typick detaily, niko-
Zlomk epopeje.Je
liv sentimentln a neurit vztah' k svtu, ale vyhrann nzorov postoj
bsn epickj,ch(IBBI
ke skutenostimohou dt tomuto bsnickmu druhu umleckou psobivost. '
epopejn a lyrick.
S tmto pojetmpistupoval k baladm a ke kresb obrazze ivota takJosnr
osobn problmy, <
Vcr,ev Sr,onx. Tm v kadjeho sbrce nalezneme hutn a osobit
svdom a cit.
psan bsn, charakterizujc prost postavy' tsnnsmutkem a tragikou
Rovn Svarop
lidskho osudu, drcen thou a rozpory soudobho ivota (Psa, Toi,U kla.
bhu v bsni zasaz
uru q,). Avak u vtiny ostatnch autor tento tvar ztrc dramatick
Avak jeho nejvlast
napt, kter odrelo Nerudovo reln poznni tehdejskutenosti,a zanik
kovskho ivota, zz
v literatue bez ohlasu.
v pln me uplatn
Plat to o vtin svazk Poetickch besed; pznanmidly tohoto za-
a ve vystienelegi<
men byly napklad bsn Laorslava Qursn, z niclrpomrn nejastnj

236
 byl pokus podat v cyklu balad Hloupj Honza (tBB0) pbhy ttolidov postavy
ten.
V e-
eskchpohdek, vylitjeho typick osudy a postihnout jeho charakter. -
, balada a ro- Axrlr, Srepx promtal zprvu do nitra svch hrdin romantick pocity ro-
pojmajcch
zervanosti, svr ctidostia prudkch vn, ale postupn v jeho skladbch
osudovch
slila snaha vykreslit re|nprosted podkrkonoskvesnice a sepnout pbhy
Znamenalo to
postav s aktulnm politickm rmcem (( dob2 tbor,1BB4). - Podobn
pronikaldo nho jako Staek zaina|se vyvjct Josnn Jexunnc (1B5B-1BB9). Jeho Poudk2
a uplatujc
1kraje ae aerch (1BB7 a tB90) kresl s moralizujcmipointami pbhy
zd|o,e rozvoj
z vesnickhovotana Jinskua naznaujschopnost zobtazit nkter jeho
nisve srovnn
svrzn strnky a detaily. - obdobnm smrem postupoval ve svch drob-
(napklad
njchi vtchbsnch i Kannr, Lncnn (1859-1934). Jeho Vedniuot
l panoval nzor,
(1BB3)' obraz z malomstskhoa statkskhoprosted, spojuje kritiku roz-
literaturu vbec
kladnhovlivu penz s idealizujcmi zmry zdrazujcmilidskou ulech-
i JaN Nn-
tilost.
v n vnovat
Epick bsn vech tchto autor zachytilry adu detai|i zobrazovanho
prosted,postihly nkdy i specifickkrajov rysy v charakteru postav
epicktva-
a v loklnm rzu, avak nepodaly ani hlub pohled na lidskou povahu,
scnu,
zobrazit
ani pesnjkresbu lidovho ivota. Pedstava, e k poetizaci skutenosti
baginost,jestlie
sta,aby bsnk vyjdil sekivota veri, vyplva|a z neujasnnhopojet
rozporua dt
funkce poezie a epiky. I kdy se toto deskriptivn pojetjet dlouho udrelo,
a romance
psobilostle vcejako anachronismus.
Balad2
Vedle balady a romance a podobn pojatch verovanchtvarrozvijela
historickch
e p i c ed l e i b y r o n s k l y r i c k o e p i c k p o v d k a , k t e r u m o .
s ev s o u d o b
lidskho ivota:
ovala pomrn prun spojovat r:.zn sloky: dramatick dj s lyrickm
a synem,s po-
lenm,kresbu hrdiny a psychologickou analzu se zajmavosta poutavost
a pedstavlido.
prosted.
dvaljim vak
Z tto monosti vychzel zejmna Jlnosr,ev Vncrrr,rcr. Nkter sv
duevnobzor,
pednosti - mistrovsklencizich prosted,plynul a elegantn vyprvn
i. Umleck
romantickch (hlavn romnskch) pbh'pohdek a legend, Iehkosta pvab
poznn,
bsnickho vrazu, uplatnil tak v epice, kter stla mimo jeho koncepci
detaily,niko-
Zlomk epopeje.Je shrnuta zejmnado knihy Epickjch bdsn(LB76), do Nouj,ch
nzorovpostoj
bdsnepickjc(1BB1) a do dalchsbrek, kter rostly na okraji jeho tvorby
psobivost.
epopejna lyrick.Tak v tchto bsnickch povdkch se zrcadlily bsnkovy
takJosnr.
osobn problmy, otzky posln umn a umlce, sloitost lidskch vn,
hutna osobit
svdoma cit.
a tragikou
Rovn Sveropr,ux ncrr se pokusil nejprve o vyprvn byronskhop-
Toi,U kla-
bhu v bsn zasazendo kavkazskho prodnho rmce, v erkesu(1875).
dramatick
Avakjeho nejvlastnj projev pedstavovalyhlavn idylick kresby z ven-
, a zanik' kovskhoivota, za|oenna vzpomnkch a osobnch zitcch, dovolujc
v pln me uplatnit autorovu z|ibu v malebnm lenprosted a postav
dlytohotoza-
a ve vystienelegickhopocitu, spjathos pedstavami dtstv a mld. Tak
nejastnj
237

\
je tomu zejrnnav prvn z echovch skladeb tohoto zarnen,vcyklu obrzk nebo nlady je teba
z Vesnice minulch asnazvanm Ve stnulpy (1879), kde autor shrnuje mjelo se ve, co by
v jednotnm nladovm rmci, navozovanmvzpomnkami a tesknou lskou innost vlasteneckc
k domovu, nkolik dojemnch pbhsvrzrtchpostav a kde podv s jistou horsk: ,,Nenvidm
idealizaci i horouc apotezu domova a venkovskhoivota. se lyrikem! Zd se t
adu verovanchpovdek napsal v letech osmdcstch koneni Anor,r- Strach hovoit v bl
Hnvnux'. U nho vakjsou ji zeteln patrn vechny lesnze, do nich se zrcadlilo tsniv post
tento tvar dostval. Heydukovy skladby z lidovho prosted jihoeskho lyriky subjektivn, p
(Deuorubec,lBB2; Pod Vtkoujmkamenem,lBB5; Bla, IBB2; Sekernk,IBSB), bar:l a vyslovovala j
kreslcnejastjilidi trpn a zasnr',spojuj traginost se sentimentalitou Zato na potku
a idylou, svlenpoumavskprody, Iesa jezer s ozdobnmi popisy zjem o pravdiv vy
plnmi podrobnost. Chyb jim ivotn charakteristika postavy i postien lyrika stva|a se hll
jejich psychologie, chybjim pirozenost v rozvjendje a zp|etek.Dosvduj
studentskho kroukr
scestnost popisnho verbalismu, kdy ver nevyplyne z vnitn umleck
Jaroslav Vrchlick, I
poteby, nbr stv se pouhm vnjmrouchem. vydanou z tohoto krc
Skutentak tento bsnick druh stle mnslouzobrazeni Souasnosti, Krom starch ver
vede k pevaze neobvyklch pbh z minulosti a k povechn,idealizujc statnou sloku Goll.
kresb. a roztouench eleg
s vysplou kulturou .
Rozvoj lyriky zejc v rznch aso
Vrchlick. Smutn a
Zmny, k nim dochzelo od potku sedmdestch let v ivot cel a hudebnosti tlumoi
eskspolenosti,zasahovaly podstatn do vechlidskch vztah. Znamena|y zad jemnch prod:
daletapu pl.occsu' v nm si bsnci uvdomovali rozpory nrodn spole- i pesto, e se zatm't
nosti a v jeho prbhu trpce, s bolesta zk|amnmpociovali,e ivotvytv- Lumrovskou pe
en kapitalistickou spolenoststv se neptelskm kadmuupmnmrr vinul Janosr,av Vncr
citu i smyslu pro pravdu a spravedlnost, e nedovoluje, aby lovk v souladu zovn prismatem b
se spolenostdoshl plnho tst.Kdy se neuskutenily politick idely, a toucho naplnit r
kter vedly nrodn spolenostv potcchkonstitunhoobdob, ukazovalo nejen bsnkovo nitI
se mdl zetelnji,evztahymezi lidmi jsou jin, neo jakch bsncisnili. pedstavuj Vrchlick
Tato situace byla pizntv rozvoji subjektivn poezie, zejmnalyriky. i ivotn naplnn. I
Nebojakmile se oslabuje platnost zkladnch mylenek,na nich spolenost duevnch hnut a r
stoj, nabw zvltni dleitostiotzka postaven individua ve spolencsti sbrkch (Sn1l o tst,
a jeho vnitn citov a smyslov ivot. Bsnk, kter je rozarovn veejnm radu, IBB2 a dal) n
ovzdum,jelro mlkosta pokrytectvm,kter je znechucen trapnmi politic- obyejnorr mnohotvz
kmi svry a ktcr cit, evekersociln pomry jsou neuspodana pln v bohatch stupnic
protichdncb zjr'rl,hled levu i posilu v intimnch lidskch svazcich a se v mnoha poloh<
v intenzvnm a svobodnmproitelementrnch cit. vnmavch smysl n
Nov npl tehdejlyriky je tm patrnj,e pedchzejc nrchovsk subjcktivn poezie i
obdob zdrazovalotakka vlun politicka spoleensk podnty umleck
tvorby a e i osobn city bsnkovy podizovalo zetelm k tomu, jak pocity * Z dopisu Karolin,

238
 v cvkluobrzk nebo nlady je teba v nrodn spolenostiprobouzet. Potlaovalo nebo po.
autor shrnuje mjelo se ve, co by mohlo podlamovat spoleenskouaktivitu a oslabovat
a tesknoulskou innost vlasteneckchidej. Pro tyto tendenceje pznanvrok E. Krsno.
podvs jistou horsk:,,Nenvidm nade ve subjektivnost lyrickou - kjen nestanu
se lyrikem! Zd se mi to bt tak sobeckzpvatjen o sob a pro sebe!..*
Lonen i Aoor,r Strach hovoit v bsni o sob, pravdiv vyjadovat ztky, v nich by se
do nich se zrcadlilo tsnivpostaven bsnka v soudobm ivot, brnil ovem rozvoji
jihoeskho l}'riky subjektivn,prodn a milostn,je u vtiny autor t doby by|a bez-
1Stkernik, lB9B), baw a vyslovovala jen neurita matn city.
sentimentalitou Zato na potku sedmdestch let zala| se v poezii znovu projevovat
imi popisy zjem o pravdiv vyjden skutench,proitch cit a nlad. Subjektivn
i postien lyrika stvala se hlavn tvroblast hned nkolika bsnk ptelskho
Dosvduj studentskho krouku,v nm se vedle prozaikJirska a Thomayera sdruili
vnitnumleck Vrchlick, Bohdan Jelnek a Jaroslav Goll. Prvn bsnickou sbrkou
Jaroslav
vydanou z tohoto krouku byly Bsn (IB74) Janosr,Eva Gor-r',t (l846-1929).
souasnosti, Krom starchver,ktervyrsta|yz nlady kolem roku 1868, tvoila pod-
idealizujc statnou sloku Gollovy jedin bsnick knihy osobn lyrika touhy, snn
a roztouench elegickch cit, vyjadovan hlavn psovmi formami a
s vysploukulturou vere.- Bsn Borrp,q.NaJnr,nxa(1851-IB7+), vych-
zejciv rznch asopisech,uspodal po spisovatelov nhl smrti Jaroslav
Vrchlick. Smutn a teskn psov lyrika zvltnkehk a sniv obraznosti
let v ivot cel a hudebnosti tlumoila autorovo citovvzruen,jeho vzpomnky a sny na po-
Znamenaly zadjemnch prodnch nlad, a vzbuzovala oprvnn nadje v dalvvoj
nrodnspole- i pesto,ese zatmlzavra|a v okruhu zceosobnchcit.
eivotvytv. Lumrovskoupedstavu lyriky nejplnji r,yjdil a mnohostrann roz-
upmnmrr vinulJanosr'av Vncnr,rcr. Cel ivot byl v jeho subjektivnchverchzobra-
lovkv souladu zovn prismatem bsnkova srdce, rozbitho, zraovanhorozpory a nevrou
politickidely, a touchonaplnit se velkm citem lsky, kter by mla moc harmonzovat
ukazovalo nejen bsnkovo nitro, nbr cel svt. Lska - a tak umleck tvorba -
pedstavujVrchlickmu oblast, v ni na\z radostnou nebo tesknou levu
zejmna lyriky. i ivotnnaplnn. Byla mu vlastn schopnost reagovat na vechny nznaky
nichspolenost duevnchhnut a tozehrt je bsnickmi obrazy. V etnchjeho lyrickch
ve spolencsti sbrkch(Sn1lo tst,1876;Rok najihu, |B7B; Eklog2 a psn,IBB01'Poutk Elda-
veejnm radu,IBB2 a dal)najdeme city, nlady a proitky bsnkovy vysloveny s ne-
obyejnorrmnohotvrnost, smutek i radost, nadje i deprese se tu stdaj
a pln v bohatch stupnicch a nesslnchodstnech. Vrchlickho lyrika rozvije|a
svazcch a se v mnoha polohch - jako intimn zpov nebo jako reflexe, jako vraz
vnmavchsmyslnebo jako zrcadlo citov.chnlad. A mnohotvrn je jeho
icruchovsk subjcktivnpoezie i formln. Ver i stroficktvaryjsou rozmanit a vy.
umleck
, jakpocity x Z dopisu Karolin Svtl z roku 1870.

239
tben.Vrchlick u mezi svmi potenmiknihami vydal sbrku Dojn1 citovch poloh, l
arlzmar) (1BB0),je mla lkzat,jak dokonale zvldl eskbsnk nejrznj- a nejjemnjhoo
lyrick formy pi zpracovn nmt lsky, umn, prody. A tak pozdji Ze snahy vyjt
vdy ve svpoezii s spchemuplatoval tvary pevzatz mnoha rozlinch na pochmurnou d,
oblast a epoch svtovch kultur. Ve velkm bohatstvjsou v n zastoupeny RUDY Prost motia
formy vytvoen antikou a stedovkem' renesanc,barokem i poezi devate. psn,kreslench r
nctho stolet.Vrchlick tak neobyejnobohatil eskoubsnickou techniku Neruda bsnicky
a slovnk. Konen je pro jeho lyriku piznani to, e zobrazovala lsku nejvnitnj boles
i produ tak s mnohem konkrtnj smyslovou nzornost, ne tomu lidskho osudu, sti
v napoezii dosud bylo. Subjektivn lyrika mjovc, Nerudova, Hlkova, prosvtaj i dobov
Mayerova nebo olcova zachyti7arozlinlidsk city, hoce reagujcna tse v mck spole
okolnho tvota,a na|ezla pro n psobivumleck vraz hlavn za pomoci i autorv pevn, v
prodnch motiv. Nesetkme se vak u n s onm smyslov plnm, bez. bylo soustNen
prostednmvyjdenm,jak je vlastn Vrchlickmu: lovka ve spole
pocitm lovka, J
Zas kvete katan ervena bI, sren a zraiovn
bez pln vn do oken se chl, Subjektivn lyr
vzduch prhledn zem koup v proudech svtla, nejplnji a nejhl
i jabloni u star hlava zkvtla. Zrovet s n se
nedosahovala tako'
V smyslov nzornosti, s n dovedl Vrchlick vyslovit vzruen,vyvol. V souvislosti se
van mihotavmi dojmy prodnch nlad a vnivmi zchvvycit, zname. ch letech i nejpl.
nala tato poezie velk pokrok. Rsnkovyuasloia dychtivsmysly zpsobuj, Aoor,r'e Hnyouxa,
e jeho veri probh neustl pocit znepokojen a zneklidnn, stle znovu a asov poezie a n
bsnka inspirujca podncujc k novm a novm obrazm,jimi se sna zovanm lyrickr
zachytit kad dotek okoln skutenosti. bu radost a vldn
Do Vrchlickho lyriky vnesla nkdy snaha po formln virtuozit jist nejblich,rod se <
chlad a strojenost,mnohde se objevuj Stopy vliv, kter souznly s autoro- ky nejvyrovnanj
vmi nladami (G' Leopardi, V. Hugo, francouztparnasist).Vcelku vak lidov psn a vyzn
je v n pomrn nejmn alegorickho a mytologickho apartu, nejmn (1BB4)' Hoec a srd
rtorinostii ozdob, kter namnoze astokvli rytmu, kadenci nebo rmu tnn reaguj na
rozmluj mylenku a znejasriujbsnick obraz. zpvu a prody a
Druh z velkch lyrik tohoto obdob, J. V. Sr,onx, stojcvdy spe chz jimi motiv ,,
ve stnu svch bsnickch druh Vrchlickho a echa, je ve srovnn Neruda vstin nr
s J. Vrchlickm ve sv subjektivn poezii mnohem mn npadn a efektn trv rosa, jako ze
a tematicky i mylenkov daleko u.V jeho lyrice se stle vrac z\<ladni Vskutku tak cel
elegicky zbarvenn|ada, vyvolan smrt bsnkovy eny, opakuj se v n zmrn pedstavt
motivy zkl'amni a promlouv zn snaha pekonat bolest osobn statenost. vztahem k prodt
Najt vnitn oporu v pevnch citech a v ryzosti lidskho charakteru, to je zjednoduenm po
sil pznan pro celou Sldkovu subjektivn lyriku a dov j tak ivota.
seven,nznakovformy. Avak i pi tvarov prostot a pi jednotvrnosti * V kritice Cimbr

240 I6_Djiny ek litsatuy II.

 sbtku Dojnl citovch poloh, kter vyjadovala, doshla rovn hlubok pronikavosti
neJruzneJ- a nejjemnjhoodstnnv zachycen citovho ivota souasnholovka.
A takpozdji Ze snahy vyjdit typick lidsk city, z osobnch proitk a jako reakce
rozlinch na pochmurnou dobovou situaci vyrostla tak pozdn lyrick sbrka JlNa Nn-
nzastoupeny rrvny Prostmotiu1l(1BB3). V jarnm, letnm, podzimnm a zimnm cyklu
poezidevate- psn,kreslench na pozad promnlivch nlad umavsk prody, snail se
techniku Neruda bsnicky vyslovit cel bohatstv subjektivnho citovho ivota, jeho
Isku nejvnitnjbolesti i radosti, jeho marnou touhu po naplnn i zkonitosti
ne tomu lidskhoosudu, strnut lovkaa b|iicse smrt. Zrovei v tchto bsnch
Hlkova, prosvtaji dobov okolnosti, vedouc k osamocen bsnka, kter neme
icna tse v mck spolenosti na|zt ani sv osobn tst. Rsuje se v nich vak
za pomoci i autorv pevn, vyrovnan postoj k svtu, jeho statenpojet osudu, kter
plnm,bez. bylo soustNerudova hledn odpovdi na otzku postaven soudobho
lovka ve spolenosti. Prost motivy daly citliv a mun bsnick vraz
pocitm lovka, kter toupo plnm a bohatm osobnm ivot,je vak
sren a ztaiovn malichernou skutenost,bytostn ciz jeho snm.
Subjektivn lyrika J. Vrchlickho, J. V. Sldka a J. Nerudy pedstavuje
n e j p l n jai n e j h l o u b j iv n i t n s v t s o u d o b h o e s k h o l o v k a .
Zrovei s n se iroce rozvije|a i lyrick tvorba jinch autor, kter vak
nedosahovalatakovumleckrovn ani spoleensk dsanosti.
vyvol- V souvislosti se stoupajc vlnou lyrickho bsnictv zaalo se v sedmdes.
cit'zname- ch letech i nejplodnja umlecky nejastnj obdob bsnick tvorby
zpsobuj, Aoor,ne HnYooxe, jen se vedle sbrky Cimbl a husle, vedle vlasteneck
stIeznovu a asov poezie a nkolika knih epickch pedevmsousteoval k improvi-
jimise sna zovanm lyrickm psnm. Z milostn a rodinn inspirace, zabarven
bu radost a vldnou.pohodou, nebo tichm smutkem a alost nad smrt
jist nejblich,rod se cel ada Heydukovch knih. Pedevm jeho dlo umlec-
s autoro- ky nejvyrovnanj,bsnick pohdka Ddu odkaa (IB79), alegorick oslava
Vcelkuvak lidov psn a vyznn touhy po krse, a dal sbrky: V zti (IBB3), Psn
nejmn (1BB4), Hoec a srdenk (tBB4)' Zaudt/ls| (1886). Heydukovy bsn spon.
i nebo rmu tnn reaguj na podnty okol, rozmluj a zdrobuj motivy lsky,
zpvu a prody a na|zajiv nich tchu, odevzdan klid a ivotntst.Pro-
vdyspe chz jimi motiv ,,ptahozpvu.. pedstavujc tvrideal bsnka, o nm
ve srovnn Neruda vstinnapsal: ,,Zpivat a jen zpivat je jemu ivotn potebou jako
a efektn trv rosa, jako zemi jaro, u nho nen v tom strojenosti a nen nutkn...*
zkladn Vskutku tak cel bsnick tvorba Heydukova tnem i obsahem vyvo|vl
isevn zmrn pedstavu lidovho psnike s jeho bezprostednm srdenm
statenost. vztahemkprod ak lovku,s jeho citor.m vlastenectvmas naivn
l, to Je zjednoduenm pohledem na minulost, ptomnost i vechny otzky lidskho
j tak ivota.
rnosti * v t."iticeCimbtua husl.NL 1876.

r6_Djiny *k litatu IIi. 241

I
I
 Lyrikov mlad generace' pro n byl hlavnm vzorem Jaroslav
Vrchlick, jak svou vlastn t\Zorbou, tak i pektady (zejmna francouzsk
poezie), smovali k vystienokamitn|ady,kzachycen citov a prodn
atmosfery.Jejich poezie spojovala vak tyto tny, postihujcpomoc prod-
nch obraz a pomoc zkonkrtnnhopopisu nladu chvIe, neorganicky
s etnmi mytologickmi obrazy a symboly a pedevmpostrdala t um.
leck a lidsk hloubky, kter vyznaovala lyriku tehdy vedoucch bsnk.
Jako typickho pedstavitele tto generace |ze jmenovat JaNa nnvnrrr'u
(186l-1908), autola nkolika lyrickch knih (napklad Amoroso,tBB3;
(tienuln1l, 18861'Psn (tiuiou2,|B9I), z nich znjuzce soukrom bolesti,
sny, city a nIady. Jeho ver je kultivovan, mihnou se v nm asto sv
obrazy zejrnnav prodnch motivech, ale skalm tto lyriky je monotnn p
eleginosta pasvn vztah k ivotu. V podobnch polohch vznikala i ly- I rvnlm napa
rick poezie Fnl.Nrrxa Kvaprr,a napklad v jeho knize {autt je jej velk kvant
stop2 (1BB7),
formln snad jet vybrouenj ne poezie ervenkova, a|e bez schopnosti tvorba svou rovl
pedstavit z dojmovch a nladovch stpk,kter zachycuje, lidsk osud. nprze v obdob
romnu, ve svt.
Prv romrr
V lumrovskm obdob postoupilo zvniternn esklyriky, objevily protoe mohl pit
se v n nov formy a stupovala se v n schopnost postihnout i okamit mylenkovou prol
a bezprostedn zchvvbsnkova srdce a smysl.Z postoje bsnkke sku. asov popularita
tenostije zejm stl napti mezi touhou po ivotnjistot a po harmonii o tom' e tyto kr
cit, mezi snahou dojt naplnn v intimnch lidskch vztazich a mezi nemo- Cenn dla vznik
nost doshnout tchto jistot. Toto napt o& hlubok pemny, kterse vdky, rty, obrz
v kapitalistick spolenostidj a pipravuj. A bolestn a tpav reakce v pedelvvojov
bsnkna tyto sotva tuenskutenosti,a.j| hledaj vchodisko v munm strann,tematic
vyrovnn s nimi, nebo se utkajk idelu lsky, k prod, nebo se uzavraji vea se znanou 1
do vlastnho nitra, vyjaduje jejich snahu emancipovat se od spolenosti, lid rznch vrste\
kter se jim jev jako neptelsk lidskm citm, i smyslu pro pravdu a krrsu. v n byl podvn,
mentlnho pstu.
o b d o b h i s t o r i c l
s potky tvorby
konvenn litere
kter zaplavovala
po zbavn etb
Ve srovnn s
Vrchlickho, ec
tch let sekemvl
kter by na zklac
ch lid a na z,
vytvoit typick u

242 r6'
 Jaroslav
francouzsk
a prodn
prod-
neorganicky PRZA
tum-
brsnk.
nnvnrrxu
, tBB3;
bolesti,
astosv
je monotnn p
ikala i ly- Irvnm npadnm rysem eskprzy sedmdestch a osmdestch let
rt0fuQBBT), je jej velk kvantitativn rozmach. A pesto neodpovdala tehdejprozaick
schopnosti tvorba svou rovn pln pedpokladm, kter byly vywoeny zvlt v drob.
Iidskosud. nprze v obdob pedchzej cm, a nemohla se rovnat rozvoji przy, hlavn
romnu, ve svt.
Prv romn, to jest forma, na kterou tato doba kladla nejvtdtraz,
protoemohl piblit v rmci relnho obrazu lid a jejich vztah i aktuln
Sky, objevily
i okami mylenkovou problematiku, tonul pevn v mlkosti a v konvennosti.
bsnk ke sku. asovpopularita nkterch tehdejchromnovch dl svdpak pedevm
a po harmonii o tom, e tyto knihy vychze|y vstc vkusu eskhoblroazniho publika.
a mezinemo- Cenn dla vznikala v tomto obdob opt v drobn prze, v oblasti po.
, kterse vdky, rty, obrzku, fejetonu, kter pokraovaly na zk|adech vytvoench
tpav reakce v pedel vvojovetap. Hlavnm vsledkem bylo, e poskytovala mnoho-
v munm strann,tematicky pestr obraz nejrznjch ivotnchprosted,eped-
se uzavraj vea se znanoupozorovatelskoubystrostv detaile ch charakteristickrysy
od spolenosti, lid rznch v$tev a povoln. Avak i o vtin tto przy p|at, e vot,jak
pravdua krisu. v n byl podvn, by| zobtazovn popisn v duchu nrov kresby a senti-
mentlnho pstupu ke skutenosti.Pomrn nejpznivji se vyvjela v tomto'
obdob historick povdka a romn, jejich rozvoj byl spjat pedevm
s potky tvorby Aloise Jirska. Nejpoetnj vak byla v tehdejprze
konvenn literatura, utvrzujc votnstyl a vkus mckho prosted'
kter zaplavovala soudobasopisya odpovda|a vo|ni buroaznho publika
po zbavn etb.
Ve srovnn s eskou poezii, vrcholc v tomto obdob v dle Nerudov,
Vrchlickho, echov, Sldkov, prochzela prza sedmdestch a osmdes-
tch let sekemvleklch pprav. Pipravoval se v n nstup realistick tvorby,
kter by nazklad zevrubnznalosti skutenchspoleenskchvztah tehdej-
ch lid a na zk|ad ideov vyhrannho pojet skutenosti byla schopna
vytvoit typick umleck obrazy.

r6' 243

L-
 Drobn prza
shrnulpbhy spojr
Nejvtchspchdoshla esk prza dky mjovcm u v pedchozm van celek. S velkr
obdob v kratchtvarech.Povdky, obrazy ze ivota,fejetony arizn pomez. svrzl prask i
n formy zvl^dlri
tehdy Neruda, Hlek a Svtl s velkou vyna|zavosta uinili postav. Detail Pc
z reich innnstroj k zobrazen soudobho ivota a jeho typickch postav. autor leckdy pran
Ve smrech naznaertchtmito autory dl se i v sedmdestcha osmdestch nejvlastnj smysl
letech rozvoj prozaicktvorby. Zvtujese jetjej tematick pe strost: postav se zajim.at
k obrazm malomstskhoa vesnickhoivota a k fejetonmz cest pistupuj osudy prostch lid
kresby z rts,znchspecilnch prosted a zamstnn. Dle se rozmnoovala tctv a malom
rozmanitost tvar drobn ptzy. Byly mezi nimi rty nebo fejetony erpala lrr'ty ze
urnalisticky podvajc skutenudlosti nebo popularizujici poznatky z his. penesenm zjrr'u
torie i jinch vdnch oblast; povdky soustednk charakteristice zajma- tenosti,zdrazuj
vch postav nebo prosted; pbhy komponovan s drazem na poutavost a rr.ezi povenost
djovhopsma; i vtprza novelistickhocharaktelu a mnostvzvltnch Nerudovy Povdk1
forem, kter lze tkozaait a kter mvaly i velmi osobitou, jedinenou ch let.
tvnost. Krom tto tv(
Pro rozkvt a tvarovou pestrost v tto oblasti literrn tvorby i pro to, tch a osmdestct
jak se i v dlech jednoho autora spojuj a prolnaj rznnmty a formy, nosti venkovsk
jsou pznannapklad drobn przy Sveropr,ure ncne, ltkov erpajc sted, nedotenh
ponejvcez autorova mld a z jeho prvnickch studi a praxe. Publikovny nch stanovisek na
pvodn (s rznmi pseudonymy) v asopisech,vyly na konci sedmdestch promovat' tozrv
a na potku osmdestch let ve tyech svazcch pod titulem Poudky,arabes. zpsoby ivota, no
Kad tma,j.
k1la humoresk2 QB7B-IBB3). Pevn jsou to humorem zabarvendrobnosti,
objev se vak v nich tak ironick nebo satirick vztah ke skutenosti. ovem vidno a z
obrcen do budou
Jejich nmtem jsou hlavn rozmanit scnky z mstskhoivota, pbhy
usedlch ednk,starych mldenc a soukromnk,z nich je patrn ma. ralch rys malol
lichernost jejich soukromch zjmi a omezenost obzoru. Nejcennjjsou e- novvztahy, jejich
chovy przy tam, kde jsou kriticky zameny, kde pinejkresbu lid drce. minulosti se stesl
nch soudobm svtem plnm bezohlednosti, ovldanm penzi a touhou po ryz morln hodnc
zisku' Takov je nap. v arabesce SignorinaGiouentfigurka soudnho psae, vlastnosti, kter b;
kter blouzn v horekcho lsce a m|i a umr vyerpn v nemocnici, Zde cch umleck tvor
je charakteristika postavy jen letm, ve skuten typ pak vykrysta|izoval tvorby nen mechu
naznaen obtaz v echov prze nejvznamnj v povdce Jestdb kontra Takka cel d
Hrdlika,podvajchlubok pohled do due slabho, upadajcho ednka, lrrr,ovsr (tB37-
kter se stv obt spekulace dravho lichve a marnivosti sv eny. Zde tch. Roku 1B7I
doshla echova povdkov prza vrcholu, jinak vak stoj na okraji jeho pak nsledovaly
umleck tvorby a ani v celkov tehdejprozaick produkci nezaujm zvlt Setnk Deunickjl (1
osobitmsto. Jejich svtem byli
Mlad Boleslavi a
Jako tm na vech secchliterrn tvorby i v drobn prze la|zme
v poped novch cest Jaxe Nnnunu, kter v Poudkchmalostrarukjch(|B7B) Ve svch povdkr
in prac tvo os
244
 shrnul pbhy spojenrmcem malostranskhoprostedvjednotn kompono.
v pedchozm van celek. S velkm charakterizanmumnmje v nich zpodoben ivot v tto
rzn pomez. svrznprask tvrti a zejrr.napak vynik vrazn charakteristika
a uinili postav. Detail pomhal Nerudovi skutenost typizovat, pointa, u jinch
postav. autor leckdy pramenc z chtn touhy po zajmavosti, dotvela u Nerudy
a osmdestch nejvlastnjsmysl pbhu. Nerudovy povdky, spojujc kresbu typickch
pestrost: postav se zajmavm djem, vyjadujc autolovo pochopen pro trpk
z cestpistupuj osudy prostch lid a satirou zasahujcnegativn rysy a typy praskhom-
rozmnoovala tctv a malomctv,staly se potkem cel tradice drobn przy, kter
nebo fejetony erpala nmty ze ivota prostho lidu naich malch mst. Clevdomm
poznatkyz his- penesenm zjmu na lidov postavy i zejmnavyhrannm postojem ke sku'
isticezajma. tenosti, zdirazficm protikladnost mezi pirozenmi lidskmi vztahy,dole.
na poutavost a mezi povenosta ohledy na majetek panujcmi ,nahoe., pedstavovaly
zvItnch Nerudovy Povdky malostransk nejvznamnj prozaick dlo sedmdes.
jedinenou tch let.
Krom tto tvorby s ltkou ze ivota malho msta rodilo se v sedmdes-
tvorbyi pro to, tch a osmdestchletech mnostvprzy s nmty z malomstsk spole.
a formy, nosti ve nkovsk. Jej autoi ponejvce zobrazova|i originalitu tohoto pro-
ltkoverpajc sted,nedotenho tm novmi spoleenskmipemnami. Reagova|i z rz-
Publikovny nch stanovisekna skutenost,etento dosud nehybn, uzavensvt se pon
i sedmdestch promovat, rozruovn po roce 1B4B pomalu sice, ale stle patrnji novmi
Poadly,arabes- zpsoby vota,novou morlkou, nov se utvejcmi vztahy mezi lidmi.
drobnosti, Kad tma, jeho se takovto povdkov tvorba cbpala, mohlo bt
ke skutenosti. ovem vidno a zpracovno v podstat dvojm zpsobem: autor byl bu
ivota,pbhy obrcen do budoucnosti, podval z hlediska zdravho vvoje kritiku zasta.
je patrn ma- ralch rys malomstskhonebo vesnickho ivota; ukazoval, jak osvta,
rnjjsou e. novvztahy, jejich vznik je nezbytn, osvujatmosfru.Nebo se obracel do
tresbulid drce. minulosti se steskem po tom, co bylo, s posmutnlm pocitem, e star
i a touhou po ryzmorInhodnoty odchzejze svta a novpokolen enemslu ani zdrav
psae, vlastnosti, kter by zarui|y spoleenska mravn pokrok. Jako ve vech se.
nemocnici.Zde cch umlecktvorby, i povdky tohoto obdob dosvduj,e rozvoj umleck
vykrystalizoval tvorby nen mechanicky spjat s uritou tematikou.
Jntb kontra Takka cel dlo vnoval kresb malomstskhoprosted Ar,ors Vo.rrcrr
hoednka, urr,ovsx(1837-1BB3),jeho hlavn literrn tvorba pat do let sedmdes.
sveny.Zde tch. Roku l87l vydal milovskpovdku Sta uarhanka rych|e za sebou
na okraji jeho pak nsledovaly dal, nkter vtho rozsahu _ Kmotr Ro<umec(IB72),
jm zvlt SetnkDeanickj (IB72), Martin oliua (|B74), Krupa Kkd (1875) a jin.
Jejich svtem byla vesnice a zejmnamalomsto, je autor poznal v rodn
przenalzme Mlad Boleslavi a za stedokolskho uitelovnv Klatovech a v Litomyli.
(lB78) Ve svch povdkch zachytil do detail ivot a ovzdumalho msta. Ve vt.
in prac tvo osu vyprvn rzovit postava venkovsk (vtinou to bvaj

245
 tvorby s malomst
sta lid), kolem nje soustedn cel dj i zpletky. milovskznzortova|
jednotlivosti, nejp
rozkolsn mravnch hodnot pi kapitalistick pemn msta. Z|eelo mu
valo tmto kresbr
na tom' aby se uchovaly ty mravn zsady, kter s tklivost vidl se zttcet,
samoelnmcle
aby se obnovily pkladn ctnosti jeho hrdin _ piinlivost, etrnost' vytr.
a lidskch vztah,
valost. Vyprvl o tom' jak penze a vn rozvluj na chvli jednotvrnou
by, a nrov kres
hladinu malomsta nebo venkova, a rozvijenm konfiikt, kterz toho \rypl.
a plochosti. Tito
valy, osnovaI zkladn protiklad svprzy. Na jedn stran ije se v poctivosti,
stanovisko, kter
ncotesitelnpatriarchIn mravnosti; to pedstavujhlavn kladn po-
minul stav zdl l
stavy,vyznaujc se vyrovnanm charakterem a tradinmoudrost,s bohatmi
brnilo vidt na s
zkuenostmi.Postavami takovch ,,mudrlant..,emeslnka patrici, ztles.
Pmo z podr
oval milovsksvjdidaktick zmr i svkonzervativn smlen.Na druh
letech tvorba ad
stran jsou lid pokaennovodobmi zpsoby, nzory a mravy) podlhajc
svho vzoru' vyn'
peme citu nekontrolovanhoTozumem a nezenho pevnm charakterem.
a lidovch postav.
odpor proti takovto romantice - ovem malomckychpan - vyslovil
vyplvajc ze sna
milovskpmo i v polemicky zamenm romn Parnasie (|B74), kter je
humor a komiku,
vak svmi zpletkami i postavami zce|a neteln a nevrohodn. milovskho
byli HnnrrES, Lrr
povdky, vyprvn klidnm rozafnm tnem, jazykem hust protkanm
ky z prosted
lidovmi poekadly a slovmi,a nabvajicm proto archaickhoa obadnho
bystrch posteh
rzu, prolnut sympatiemi k patriarchln spodanosti a z toho hlediska
Tvorba kad
moralizujc, podvaj vrn doklad o ivot, citech a myleneskhomalo-
malomsta mla
mka, o jeho osckomezenosti,o jeho konzervativnch nhledech na ivot.
obdob dosahoval
ivotnnzor zd''raziujiciidel vyrovnanho,ped svtem uzavenhoman.
tensk spch
skhorodinnho klidu, kter mu neustle tanul na mysli, vyjdil milovsk
a ukzat humo:
i ve sv prci memorovho rzu, ve dvou adch vzpomnkovch obrzk
kter se vyuil ku;
nazvanclirRozptj,kn kapilol2]B7 3 a 1BB1). Kresl tu manskou rodinu svho
snadnou. Koncer
ddeka,podv nrovou charakteristiku tohoto ,,ryziho staroecha..,jeho
ivot pedmstsk.
prostoty a pokory, jcho poctivosti a nbonosti,jeho mravnch zsad, a vyprvi
tm celhojehc
nkterzitky z roku 1B4Ba ze kolnchlet.
humorem i se sil
Nejvznamnjm dlem milovskhoje vtpovdka ,(a ranncherunk
obyejnchpras
(lB75)' lcepizodu ze ivota Josefa Dobrovskhoa z dob jeho nvtv
Paleek,kter sr
v mstekuChudenicch u Klatov. Na zklad tradovanch zprv a podle
humorn situace,
lidovho podn zde vyprvi, jak se ulechtiluenec pmm stykem s lidem
( chudho kalame
osvobozuje ze svizolovanosti, ziskv vru v budoucnost nroda a sm pin
tickch pbzch
do venkovskhoprosted pokrokov mylenky evropskhoosvcenstv'oivuje
lid(|BBB)' ( pra;
tradice esk reformace a bud uvdomlou lsku k esk knize. V ttopovdce
pozorovatelsk b
oprostil se milovsknejvce od apriorn vytenhonzoru, kter z vtiny
posteh pro jedr
ostatnch dI trjako konzervativn tendence, a uplatnil v n svou dovednost
postav a prosted
v kresb postav.
i jako soudrrik
Dlo A. V. milovskho,kter svou tendenc i svm umleckm charak.
Novelistick a
terem nejtypitji reprezentovalo smr poadovan kritickmi nzory h|.
nol a smr ze'
sanmi Vlkem v osvt, pedstavuje dobe klady i zpornstrnky povdkov

246
 tvorby s malomstskmi ltkami. Jejich sla byla v drobnokresb. Smysl pro
znzoroval
jednotlivosti, nejpodrobnjznalost Iid a prosted, o nich autor psal, d.
Z|eelo mu
valo tmto kresbm plastinost,nzornost. Avak detail bval v nich namnoze
se ztrcet,
samoelnmcIem.Neslouil poznni a pochopen typickch strnek reality
vytr-
jednotvrnou a lidskch vztah, ale stval se vlastnm smyslem autorova pozorovn a tvor-
by, a nrov kresba,kter byla dsledkemtohoto pojet,vedla k popisnosti
z tohovypl-
a plochosti. Tito autoi nedovedli vtinou zaujmout k soudobmu ivotu
v poctivosti,
stanovisko, kter by jim dovolilo uvidt i jeho rozpory t re|nsly vvoje;
kladnpo.
minul stav zdse jim namnoze ve srovnn se souasnostideln, a to jim
sbohatmi
brnilo vidt na svch postavch vce nejen jednotlivosti.
ici,ztles.
Pmo z podnt Nerudovy przy rostla v sedmdestch a osmdestch
Na druh
letech tvorba ady autor, kte se sice k Nerudovi hlsili, avak nedoshli
podlhajc
svhovzoru, vynikajcho pedevm vidnm a zobrazenm veclnchscn
charakterem.
- vyslovil a lidovch postav. I tzv. ,,pikantn..sloh, Nerudou propracovan k mistrovstv,
vyplvajc ze snahy upoutat tene z,bavnou,lehkou formou a zdfuazrujci
)' kterje humor a komiku, stval se u nich astomanrou. V prze tchto autor,jako
milovskho
byli Hnnrrns' LIEn,,HnnnueNN a dal,pevldaly hlavn nrov obrz-
protkanm
ky z proste d manskrodiny. Vyjadovaly soucit s lidmi, byly plny
a obadnho
bystch posteha nesetnchcharakteristickch podrobnost'
tohohlediska
Tvorba kadhoz tchto spisovatelvednhoivota eskhosoudobho
eskho
malo-
malomsta mla i sv osobit rysy. Nejirpopularity zanaLu v tomto
na ivot.
obdob dosahovat IoNr HnnnltaNx (1854-1935). Jeho prce rn|yznan
man-
tensk spch, lbily se, protoe dovedly nenron pobavit i rozesmt
milovsk
a ukzat humorn ivotni pbhy drobnch postaviek.Herrmann,
obrzk
kter se vyuil kupectv a na aspracoval jako pru,neml cestu k literatue
rodinusvho
snadnou. Koncem edestchlet piel do Prahy, kde ho rrpoutal pedevm
", jeho
ivot pedmstskch lidovch vrstev. Prosted Prahy se pak stalo ltkou
zsad,avyprv
tm celhojeho dla. Sv krtk nrov obrzky, podvajc s vstinm
humorem i se silnou dvkou sentimentality nmty z ulice a z domcnosti
rannicherunk
jeho nvtv obyejnchpraskchlid, otiskoval vtinu na strnkch humoristickholistu
Paleek,kter sm od roku 1BB2dil. Chtl pedevmvykreslit komick nebo
zprv a podle
humorn situace, do nich se lid dostvaj.Je to patrn hned z prvotiny
stykems lidem
,(chudho kalamde(1BB0)l prozrazujic i stopy Herrmannovy z|iby v roman.
a smpin
censtv,
oivuje
tickch pbzich,dle pak ze soubor Prask fgurk2 (1BB4, 1886), Drobn
lid(|BBB)' I pra{skj,ch zkout (1BB9). V tchto przch vynik Herrmannova
V ttopovdce
pozorovatelsk bystrost, jeho humor, smysl pro lokln svrznost detail,
kter z vtiny
posteh pro jednotlivosti charakterizujici, by jen vnjkov, malichernost
svoudovednost
postav a prosted,znalost ivotnchscna lidskch osud,kterou nashroml
i jako soudnik Nrodnch list.
m charak.
Novelistick a povdkovtvorb Fneltrrra Hnnrrnse (i851-l929) dv
nzory h|.
npl a smr zevrubn poznnjihoeskhomalho msta, jeho postaviek
y povdkov

247
a ivotnho stylu. V jeho arabeskch, fejetonech a povdkch (Arabesk2a tost obtav lidumilr
kresb1l,1BB0, lBB3; ( mhoherbte, IBB2; Malomstsk humoresk1,lBB5, 1886) historick. Autoi v
je nejcennjvstin kresba lidskch vlastnost, slabost a z|ib pomoc vyprvn lid, kte
krtk scny nebo charakteristiky. Podobn je tomu v drobn prze JeNa j ejich intimn ztk
Lrnna (lB52-1917). Vt vyprvsk obratnost dva|a jeho povdkm grafick a vzpo
silnjdjov napt, ale zrovel' do nich astovnela i konvennsyety Bylo v nich hodn
a zp|etky (nap. tysvazkovNouel1, lBB3-1886; Arabesk.1l a nouel2,l886). dvrnm tnem l:
Vedle etnchnovel z malomstskhoprosted,nejastjis milostnou temati. jeho radost a staros
kou, staly se populrnmi zejmna Lierovy tzv. ,,e|eznin.. povdky. Lier, V tomto smYs
kter sm byl elezninm ednkem,navzal na Nerudovy Trhany a zobraz| povdky a novely z
osobitprosted kolem drhy, a to hlavn postavami inenr,ndranich vznty a sny hrdini
ednka zizenci. Zatmco Neruda kreslil ,,trhany.. pedevmse zjmem obchodnickch a
a zetelem socilnm, Lier vyuvve svch novelch poutav runatmosfry rozmarn i satirick
i zvltnchdrsnch a kamardskch vztah mezi lidmi, a motivy z elezni- (|B7+),v okol jejh
nho prosted (nap. srkavlak) mu slouk stupovnzajmavostia napt koatkch (lBB5). Po
dje ("afaftekoteji, U proflu 23). Z Lierovch vtchpraci z buroazniho pro- Hlavnm a nejtypi.
sted je nejvznamnjsatirick romnov mont postihujc neuten autobiografick Upt
eskpolitick pomry vydan pod nzvem Psemru(Z|at Praha 1BB7). mld, avak s kriti.
Pednosti tto nrovpovdkovliteratury sedmdestcha osmdestch Klasickm zobr
let byly v pesnosti drobn kresby nebo charakteristiky, zvltpokud se vnj zejmna ti Malom
tvnosti tk, v obrazu vota,zjmi a problm tehdejhoeskhomalho s hejivm humore
msta nebo lidov Prahy. Celkov ovzdudoby b1futu podno vrn. Avak novch proud m'
v ulpvn na je dnotlivostech' v detailizovnskutenosti je zrovenej. roku 1B4B do tohot
vtnedostatekttoprzy, a srovnn s Povdkami malostranskmi to zetelrr manskchrodin
dokazuje. Tam, kde Neruda uml pomoc charakteristickhodetailu podat pot (IBBI) a hla.
typick obraz skutenosti,tato prza u vnjhopopisnho detailu kon. ejnplastick a dl
Jestlie Neruda dovedl zsadn rozliit, kde je v ivotjeho malostranskch eskmmst,jak t
postav zaostalost nebo omezeIost,a dovedl na tyto rysy jasn pomoc svho lostech, a ty, ktern
humoru a ironie ukzat, u tchto autor lrov przy se vtinou ztrceji Obrazem minu
obrysy relnchcharaktera spoleerrskchvztah za spoustoudetail,zashov- pro ptomnost je
vavm a laskavm pohledem a za sentimentlnm vztahem ke skutenosti. Latinskd babika(I|
nrov prza rostouc z ovzdukrize eskmaloburoaze,by|a ponejvce na malm mst,
bez ideov perspektivy, kter by dovolilajasn hodnotit. v nse suje zajr
rstdrobn przy sedmdestch a osmdestch let livot a prosted sentimentln rome
malhomsta izolovanhovivnjmusvtu a pr.ocesjeho pozvolnpemny Fnenrrrl Hnnrrl
nejen v ptomnosti, ale i v obdob prv minu|m. Zejmna tehdy, chtli-li nch portrt,lypl
autoi vyjdit kladnou pedstavu, kterou by bylo mono mit soudob u vtinytchto ob
ivot.obraceli se tu nejastjido minulosti nedvn,do pedbeznovhoobdob, sted lkrny oso}
kdy vystupovala do popedjasn idea nrodn a mylenkapotebnosti drobn vdeck talent vd'
prce a istho, idelnhonaden. obrazy obrozenskho obdob na ma- Lenlidskch
lm mst stvaly se tak nmty przy, kter chtla poukzat na dlei. lo v sedmdestcb

248
{Arabukla tost obtavlidumiln a vlasteneckinnosti.Nen to prza v pravm smyslu
1885,1886) historick. Autoi vesms vychze|i z osobnch vzpomnek nebo pedvali
ib pomoc vyprvn lid, kte tyto doby provali. Lili prosted, s nm byly spjaty
przeJer.ra jejich intimn ztky z m|di, take tato prza mla vtinol rz autobio-
povdkm grafick a vzpomnkov. Vyplyval z toho dle zvltn tn podn.
syety Bylo v nich hodn idylizace tohoto ivota, asak ztove psobosobitm
l886). dvrnm tnem lenmalho msta v biedermeieru, ivota rodinnho,
temati- jeho radost a starost.
. Lier, V tomto smyslu psala u dve KenoLIN Svrr, sv staroprask
azobrazil povdky a novely ze svta lidovho a manskho, v nich prudk citov
ndranch vznty a sny hrdin a hrdinek nareji na zvyklosti a r.zory patricijskch,
sezjmem obchodnickch a ivnostenskchrodin. Podle rodinnho podn tak napsala
atmosfry rozmarn i satiricky ladn obrzek z ma|ho msta Purkmistrouic Katinka
z elezni- (|B74), v okol jejho rodit na vltavskm behu odehrv se vyprvn -la
a napt koatkdch (1BB5). Podobnch povdekje v tvorb K. Svtl z tchto let vce.
pro- Hlavnm a nejtypitjm jejm dlem pedstavujcmminul ivot pak jsou
neuten autobiografick Upomnful (IB74), s vylovnanou laskavosti|cjej dtstv a
IBBi). mld, avaks kritickm pohledem na vchovu dvky v mansk rodin.
.h Klasickm zobrazenm pedbeznovho ivota na malm mst staly se
sevnj zejmna ti Malomstskhistorie Ar,orsn Jrnsrl., kreslc podle vyprvni,
malho s hejivm humorem atmosfruLitomyle, jej starou idylickou tv i dech
vrn.Avak novch proud mylenkovch a spoleenskch, kteft zalhaly v pedveer
zrovenej- roku 1B4B do tohoto msta. Kresba postav' prosted a ovzdulitomylskch
tozeteln manskch rodin je v tchto tech povdkch - U r1t(1BB0), Na star
podat pot(IBBI) a hlavn v nejslavnj z nich, Filosofskhistorii (1B7B)' neoby-
kon. ejnplastick a d..vpedstavu o tom' jak postupovalo obrozen na malm
ch eskmmst, jak tu byly rozvrstveny sIy,kter lpIy osckyna starch zvyk.
svho lostech,a ty, kternaopak do jeho dom a rodin pinely erstvvzduch.
ztrceji obrazem minul spolenostia minulch vztah kreslench jako pklad
zashov- pro ptomnost je vedle pipomenutch ji rrrrr,ovsxno Rozptj,Ienj,ch
kapitol
skutenosti. Latinsk babika(1BB3) Fnnornanoe Scrrur,zn, obrzek studentskhoivota
ponejvce na malm mst, drobnokresba starosvtskhoprosted starho gymnasia,
v nse .s.'je zajmav postava starostliva obtav,,latinskbabiky.. a jej
a prosted sentimentln romantick osud, nebo konenTajemstustce J*,fu (lBB5)
pemny Fnarqrrre Hnnrrnsa. V tomto pbhu za|oenmna kresb nkolika drob-
' chtli.li nch portrt,vyprvnmopt ,,hrav, rozmarn,,(jako tomu bylo pevn
soudob u vtiny tchto obrzk),vylilHerites v rmci malomstskhoivota a pro-
b, sted lkrny osobn zabarven pbh hrdiny, kte obtuje sv sny, svj
i drobn vdeck talent vdnostik pstounm.
b n a m a - Lenlidskch vztah a atmosfrymalomstskspolenostipedstavova-
na dlei. lo v sedmdestch a osmdestch letech dleitou ltkovou oblast drobn

249
 plzy. Bylo to v souladu s vyraznou snahou tehdejchspisovatelvystihnout FneNrrnr Pnavo,
specifick rysy a zvyklostiuritho spoleenskho nebo pracovnhoprosted a 1B9B), ptevaov
i lokln charakter rturtch mst. To vn do przy neobyejnou tematickou
tene v nboens
rozttnosta rozmanitost. Z etnchdalchkneksledujcchcl zachytit podizovan apriot
zvltnostiurithoprosted nebo povoln je teba pipomenout jetkresby Przu sedmdes
a obrzky, kter vydal pod pseudonymem R. E. Jamor pispvatel Lumru ale irozmanitost
a ptelJirskv a Vrchlickho,profesorlkastvJosnr Tnomeynn (lB53 a
se velk mnostv
1927) v knceProdaa lid(IBB0).J.j pestr obsah tvo podrobn odborn bu na vyprvn,
pouen pozorovn ivota a dn v umavskmkraji, postehy a poznatky
besky i fejetonY' al
o zviatech a o prod spojen s vahami, svrznfigurky charakteristick kter ovem vt
pro eskouvesnici a msto (holubi, komedianti, krami, vyslouilci).Jinm
sebrali podtituly r
osobitm prostedm zajmaI jet cyklus ,,nekrvavch obrzk z vojny.., dostali bychom vel
soubor fejeton,kter vydal pod titulem obit (IBB7) Josnr Holnnr (1853 gick studie' nove
a |929). Autor v rrich vylil zitky a pozotovn z vojenskhoivota,jak
sice s tvorbou jen.
ho poznal za svslubyjednoronhodobrovolnika v Praze. S smvem,ale romaneto Jarun
i s trpkou ironi tu ukza|,jak je v tomto prosted pokoovn lovk,sni. (l866), kter vye
ovn jeho pirozen rozum i hrdost a jak je ureno nrodn ctnvojk, Arbesovch romal
a vykreslil tak vesel ivn obraz tehdejho
vojanen. dmon(IB73), New
Snaha po bezprostednma detailnm vykreslen ivotnhoprosted a po vytvoil osobit
vrn, neidealizovan charakteristice postav zana|ase postupn uplatovat navosti dje a fan.
rovn v prze z vesnice. Vedouc autorkou v tomto nru byla i nadle senzanost a Lez
Kanor,rNl Svrr-, kter v tomto otrdob vydala svj nejlepsoubor vesnic- Tak asova mr
kch povdek, Kresb2 z Jetd(lBB0), v nich v1wrcholilo jej vyprr,sk dob Prahy, i a
i charakterizan umn. I tchto pt povdek vyrostlo z autorina zmru peneuritosti a
ukzat, eje ivot prostch venkovskch lid mravn i citov hluba osobitj km pedstavm
ne rlaezibohatmi a ne v soudobspolenostimstsk.To umonilo vylit tchto fantastick
tragick i humorn pbhy a podat pravdiv charakteristiky vesnickch lid. motiv a v nich
Avak i zde se odrazil jej vchovn zrnt nezobrazovat ,,malichernost.. a vyhrann kritick
nzkou ,,vednost..alkzat a oslavit,,vy..,
mravnjpohled na ivot, kte vedl promlouvat I
by jej pomhal uinit lepm,ne ja|rpro1|aona sama' a piblitjej idelm, odpovdal tm n
o nich snila. odlioval od peva
Ve srovnn s povdkami K. Svtl vyzlva|a vesnick prza novch
autor drsnji a bezprostednji.Stupovan zetel k vrnnepikrlen
kresb uplatoval Ar,ors Jrnsnx v Poudkdchz hor (IB7B). Usiloval vylit
postavy tak, jak je poznal ve svmkraji, v jejich drsnosti, ale i s jejich ryzm
srdcem, a v rmci prosthodje sousteoval se zce|a na strunoua vstinou Drobn prz
charakteristiku postavy stedn. Soubn s Jirskovou snahou piblit literatue do neo
ivotu vesnickou povdku, vyrstajcz tradice Hlkovy a K. Svtl)postu- ktersice byly ob
poval i ANrer. Sremx, kdy se v euci Matououi(Lumr 1876)pokusil vykreslit samostatn proza
zajmav podkrkonosk typ a osudy svhorebelujcho hrdiny. nebo pounch
Jinak vak ve vesnick povdce, pstovan bu starmiautory jako byl nebo asopis.Tl

250
 vystihnout
Fnergrrnr Pnavoa, nebo spisovateli mladmijako Vcr,ev Kosmx (1843
prosted
a lB9B), pevaoval stle vchovn zrr.r izensnahou psobitna prost
tematickou
tene v nboenskmduchu, zmr,kter zpsoboval,e obraz skutenosti,
cl zachytit
podizovan apriorn tendenci, byl zkreslen a ztrcel vrohodnost.
tjetkresby
Przu sedmdestcha osmdestch let vyznaovalanejen pestrost ltkcv,
Lumru
ale i roz manitos t formln. V asopisech i v kninchsouborechobjevovalo
vrn (lB53a
se velk mnostvtvar:povdky vychzejici z klasickch forem za|oench
odborn
bu na vyprvn, nebo na charakteristice postav, rzn obrzky, rty, ara-
a poznatky
besky i fejetony, avaki ce|ada tvarpechodnch a promnlivch obrys,
charakteristick
kter ovem vtinou nevykrystalizovaly do pevnch podob. Kdybychom
).Jinm sebrali podtituly rznch krtkch prz objevujcchse v tehdejchasopisech,
z vojny",
dostali bychom velmi pest{ obraz (notturno, capriccio, polodrama, psycholo-
(1853 gick studie, noveletka, skza atd.). Formuje se tu vak i jeden tvar spjat
ivota,jak
sice s tvorbou jen jedinho autora' ale ve svdob originln a vrazn, toti
usmvem,ale
omanetoJexune Annnsa. Po prvn prze tohoto typu' po abtu na skipci
lovk,sni-
(l866)' kter vyelu v pedchozm desetilet,vznikla nejvtstklasickch
ctn
vojk'
Arbesovch romanet od desetiletnsledujcho:Sua Xauerius (1B73)' Siuookj
dmon(IB73), Newtonamozek(IB77), Ethiopskd lilie (|B79) a dal.Arbes jimi
prosted
a po
vytvoil osobit nr drobn przy. Za|oi| jeho innostzejmna na napi.
uplatovat
navosti dje a fantastinostiscenrie,avakdal mu pevnou djovou strukturu;
bylai nadle
senzanosta nezvyklost nmt pak zv|dl pesnou racionln konstrukc.
souborvesnic-
Tak asova mstnurenromanet' jejich dj je poloen nejastjido sou.
vyprvsk
dob Prahy, i astautorovy osobnostijakotovypravovatele zeslabuje nebez-
zmru
peneuritostia umouje vyslovit v protikladu k iracionlnm a nevdec-
a osobitj
km pedstavm rozumov podloen nzor na skutenost.Prostednictvm
vylit
tchto fantastickch pbh' v nich bylo vyuito neobvyklch a tajemnch
ickchlid.
motiv a v nich se uplatnila autorova kombinanschopnost, podval Arbes
t"a vyhrann kritick a polemick pohled na spoleenskouproblematiku a do-
na ivot,kte
vedl promlouvat k souasn dob, zmtannejistotami politickmi i socilnmi.
jej idelm,
odpovdal tm na zvanasovotzky, ale jeho umleck smr se oste
odlioval od pevaujiciho nrovhorzu tehdejdrobn przy.
przanovch
ikrlen
silovalvylit
Prza v novinch a v asopisech
sjejichryzm
a vystinou Drobn prza rozvi|a sc v sedmdestch a osmdestch letech v na
piblit literatue do neobyejnpestrosti. Vedle rozmantch povdkovch forem,
Svtl,postu- kter sice byly obvykle otiskovny nejprve v asopisech,byly vak psnyjako
vykreslit
samostatn prozaick dla, pokraoval bohat rozvoj rtnnch zbavnch
nebo pounch lnk,jejich nejvlastnjmsto bylo na strnkch novin
jako byl
nebo asopis. Tato prza potajc s urnalistickm zamenm mla

251

L
 (lBB4-1BB9) a er
uritzvltnspolenrysy: krom stylu zakldajchose na pikantni zajima- potenchknihc
vosti a na lehk he rozmaru a vtipu tvoil jej dleitcharakteristick rys tvorby publicistickr
vtdraz poloen na pesnost kresby prosted a udlost a na spolehlivost povdkov knihy zr
faktickch daj. nulost dje. Z myi
Tyto znaky byly pznani pro nejznmjz tchto urnalistickchforem akcentovan vyrosl
drobn przy, ipro fejeton. Jeho mnohostrann, nevyerpatelnmonosti Ruoor,r.e PoronN
ukzal'a pln tvorba Nerudova u v edestchletech. Desetilet nasledujc sanmvkladu ol
znamena|a pak skutenzlat vk eskhofejetonu. Nnnupa jako fejetonista a etnprce Eove
zasahujc do vech oblast veejnho i kulturnho ivota zstval nadle eskmtenm z
v ele.Psal stle o drobnch klepech zajmajcichpraskhotene,o dlei. politickm a kultu
tch udlostech politickch a spoleenskch,sledoval novproblmy kulturn. zvycch a v char.al
V tdob vydal reprezentativnsoubor pti knih Fejeton (l876-1B79), kter |BB5; rt1liteusk
pedstavuje ve velk rznotvrnosti, ale v psnmvbru nejcennja nej. Vedle tchto ces
typitjukzky z jeho fejetonistickinnosti. Tyto knihy, obsahujcstudie tick oknrhy psp
a rty z praskhoivota, fejetony humorn a satiricky zamen i obrzky Z autorfl, kte byli
z cest' dvaly podnty pro vekeroutvorbu psanou v tomto nru. vmalysi podobn
Hned v Nrodnch listech se objevovaly zajmavfejetony psanjinmi kulturnho, divadla
autoly ne Nerudou a Hlkem, napklad FnnorNeNnEM SCHULznlr, Jnxu. ostrm zamenm
nnm AnnnsnM, nebo oznaovan ifroui anonymn.Vedle fejetonivoto- nekulturnosti esk
pisnch nebo pojednvajcich o umn a o kulturnich otzkch byly etn kulturn ivot franc,
i fejetony polemick (nap. proticrkevn a protijezuitsk),politick, Sv ti knihy Fejeto
reagujcna aktulnotzky ve svt(Paskkomuna) azejmnacestopisn. en: ,,Fejetonjest
Seznamovaly se zajmavostmi, o nich se ten dovdal poprv, o zemch mi nebes.Vrac sej
neznmch nebo vzdlench, o zvltnostech cizho svta, kultury a civl|izace. prskavek mezi ten
adu fejetono svmpobytu v Americe, o ivot tamjchech,o americ. zbavrrost,uhlazeI
k prod, o ivot Indin psal napklad Josnr Vclav Sr,nnx. Fejetony ny nejosobitjprl
a rty z mnoha svch cest po Americe , po zpadn a severn Evrop vydal od sedmdest
i kninJosnn ror,na(Klep1l1cest, !B73; (a ocetnem,IB74-IB76; Na skandi- covanstudie odbo
nuskmseueru'tBB4). Zejmna barvitm lenmprody vynikaly cestopisn literatury. Z oblast:
fejetony Svaropr.uxa ncga z Krymu a z Kavkazu. o prkopnicka neob- psal do Lumru ver
vykl cest po Africe psal a tiskl v asopisechfejetony cestovatel Elrrr, Hor,un prvn sbrce bsn
(IB47-1902). Vedle tchto fejetona rt z prosted pomrn mlo u ns nejen pitalivou fi
znmch, spovajcchhlavn na lenzajmavch cizch zvyk, ivotnch historick przy, kt
zpsoba nevdanprodn scenrie,byly asti fejetony, kter mly jet Konen je te
navc politick aspekt, seznamujc eskho tenes rznmi s1ovanskmi soudniku, jeji
zemmi a krajinami, inspirovan zvlt soudobmi balknskmi boji proti se objevuj pravidr
tureckmu tisku. Nejznmji z nch byly fejetony, lnky a obrzky Josnnl" rnj samostatn
Hor,nxe, erpanz jeho cest po slovanskch krajch a vyuivajcpln n, ale kter sezna
zevrubnho poznn ivota a boje ernohorc,jeho se Holekovi dostalo nho, eenppa
jako vlenmuzpravodaji Nrodnch list. Knin vyly soubory:.<a suobodu pisnho referovn
(lB7B-1BB0), d,Jeernohorsk poudk1(1BB0-tBB1), Jundckkresb1ernohorsk

2s2
 (lBB4-1BB9) a errui Hora a m,ru(1BB3_lBB5). Ve vechtchto Holekovch
zajma- potenchknihch projevuje se ujako autorv osobit rys souvislost jeho
ick rys tvorby publicistick a vyprvsk:jehovahyjsou protkvny pbhy, jeho
naspolehlivost povdkovknihy zase obsahuj etnvahy nebo rozmluvy, peruujcply-
nulost dje. Z mylenky slovansk vzjemnosti od sedmdestch let znovu
orem akcentovanvyrostla krom prac Holekovch tak pipomenut u kniha
monosti Ruoor,pe PoronNrro ( potulekpo Slouensku(lBB3 a lBB5), pedstavujcv ob.
nrsledujc sanmvkladu obraz minulosti i souasnostia zejmna kultury slovensk,
jakofejetonista a etn prce BovanoaJnr,rrxa (1B55-lB97). Tento autor se snailpiblit
l nadle eskmtenmzejmnapolsk a ukrajinsk svt, a to nejen v jeho historii,
o dlei- politickm a kulturnm snaen,ale i v ivot spoleenskm,v nrodnch
kulturn. zvycch a v charakteristickch znacich nrodn povahy (nap. rt2 koadck,
lB79),kter lBB5; rt2liteusk,|886; rtyuarausk,1B90).
lsl a neJ- Vedle tchto cestopisnchrt,fejetona povdek, rozvi1e|yse i ostatntema-
icstudie tick okruhy pspvkotiskovanch hojn ,,pod arou.. tehdejchasopis.
i obrzky Z autor, kte byli tehdy v poped zjmu, vynikl Jerv Lrnn. Jeho fejetony
vmalysi podobn jako Nerudovy nejrznjch nmt, zejmnapak ivota
jinmi
psan kulturnho, divadla a vtvarnhoumn. Mly vtip a fantazli a zskaly ohlas
r, JeKu- ostrm zamenm proti eskmalomck nehybnosti a uzavenosti, proti
i v o t o- nekulturnosti eskhoprosted. Proti nmu stavl Lier, kter poznal dobe
byly etn kulturnivotfrancouzsk,potebu svtovhorozhledu a kultivovanho vkusu.
politick, Svti knihy Fejxon(1BB5-1BB9) uvedl vlastn charakteristikou jejich zam.
cestopis n . en: ,,Fejetonjest raketou. Raketa vz|tnek zenitu a neutkv mezi pochodn-
o zemch mi nebes.Vrac sejak ltav hvzda k zemi, pad i zhasn.Vyslaje tuto kytici
a civilizace. prskavek mezi tenstvo,peji, aby nikoho nesplily, kadhopobavily... Svou
, o amerlc- zbavtrost,uhlazenost,mnohotvrnost a vtipnost znamenaly Lierovy fejeto.
Fejetony ny nejosobitjprci v tomto druhu po Nerudovi.
Ewopvydal od sedmdestchlet objevovaly se v asopisechhojnji i beletristicky zpra-
t Na skandi- covanstudieodborn, pedstavujczrodkyesejistick,
populrn vdeck
cestopisn literatury. Z oblasti lkasksi bral nmtyJosnr Tnonrlyun, studie historick
a neob- psal do Lumru vedle ANroxNe Rnzre hlavn Janosr.ev Golr,, jen po sv
Eun Hor,un prvn sbrce bsn se vnoval pedevmhistorii a ve svch lncchvywoil
mlou ns nejen pitalivou formu historickhoeseje, ale i umleck styl eskvdeck
ivotnch historickprzy, ktery dle rozvelajeho kola.
mlyjet Konen je teba jmenovat jetjednu rubriku z tehdejchnovin, toti
vanskmi soudniku ' jeji prvn kroky se rovn datuj od sedmdestchlet. V tisku
i boji proti se objevuj pravideln zprvy ,,ze soudn sn...obsahuj postupn stle ob-
y Josnne rnj samostatnpartie, kter se nevztahuj jen k popisu soudnho jedn-
jcpln n, ale kter seznamujtenes minulost obalovanho,s prostedm kolem
i dostalo nho, een ppad rozbraj a komentuj, Z bo|ch zzlam nebo z po-
: (a saobodu pisnho referovn o pelenstvaly se tak svbytnnovinov beletristick
hmohorsk
253
tvary. Kdy se refertzaalzamovat i na to, aby podrobnji charakterizoval program tzv. ,)Lo
osoby a pedvedl podmnky, kterje pivedly k trestnm inm,stvaly se zejmna jeho redak
zvltnmtvarem umleckm. Prvotn zsluhu o to ml Fnaxrrnx' rmnnx, s konzervativnmi a ;
kter psal pravideln referty Ze soudn sn do Nrodnch list v sedmde. strann zditaziovl
stch letech. imeek neulpval na soucitu, nbrukazoval s ostrm smyslem ulechtilosti a vlaste
pro sociln nespravedlnosta plo ivotntragiku soudn ppady jako dsledek obvykle vyslovovalY
spoleenskchpomr,jako smutndsledkyspoleensk bdy. Vedle imeka nej astji pedstavitr
pak vynikal Jaxun Annns, v jeho refertech ze soudn snse zaina|ozvat svm upmnrn z1
u autorv zjern o podivuhodn lidsk existence a snaha pochopit je a psy- mnu ostatnch pos
chologicky analyzovat. Rubrika Ze soudn snstala se pravidelnou a vyhled. se zcela povrchnm i
vanou stetnchlist a mnoz pozdjautoi si prac v ttorubrice bys- skutench ijicich
tili pozorovatelsk smysl, zskvali znalost zajmavch lid i figurek a erpali a to vedlo i k jejicl
tak poznatky' jich dle vyuili ve sv povdkov nebo romnov tvorb relnch okolnost
(nap. IaNr HnnnmlNn). a apriorn zrnr au
Za vdho ror
podat prez soudo
s i l o r o z v i n u t e s k h or o m n u zastvalr v dob pru
rozpor v esk sp
od sedmdestch let vydv se u ns stle vce romn. Stoupl znan uaanouj,(osvta ll
poettenv eskchkruzch, vychze|y velkasopisy,ktermly dostatek litert' lovk zcele
msta pro otiskovn delchprac na pokraovni a takjinak vzrostly edin postava je vak nei
monosti, zejrr'nav rznch kninicch a edicch urench ,,pro lid.. i pro tickch kruh zbyl.
mansk vrstvy. Stejn jako prce pvodn tse velk oblib i peklady tivn byl Vlkv ron
romn cizch. };rrv na venkov l
Hlavn a spolencl celtehdejromnov tvorby byl vedle snahy pso- vechno podzeno i
bit vchovn pedevmzbavn. Romny se snaily pitahovat poutavost lyhrotit do krajnor
a zajmavostdala dalesk tenea roziovatjejich okruh. odtud vypl. v zdraznn myl
val draz na tematickou pitalivost a na napnavost zp|etek i za cenu znan s mladm hrabten
ablonovitostia nevrohodnosti. Za dnlh mlo bt smyslem ttoprzy, aspo Podobn cl:.ara
pev nvtiny, napomhat v c h o v tenv duchu uritchpolitickch Sorrn Poor,rrsr (
a mravnch pedstav. Neumlost spisovatel, astojejich neznalost ivota tku sedmdestcl
a zdtraziovni i|uzivnch poteb nrodn spolenosti,obavy, aby se odkrv. Karoliny Svtl, ar
nm vnitnch rozpor neoslaboval nrod jako celek, to byly dvody, kter vchovn tendenct
vedly k oslabovn pozn"vac funkce nov romnovprzy. V tchto postaven eny ve
romnech bylo proto mnoho neskutenho, jejich pohled na ivot byl ne. prosted bylo kresl
pravdiv idealizujc,take ruku v ruce s kvantitativnm rozmachem eskho autorina lyrick f
romnu postupovalo jeho zplann i jeho krize. Namnoze lze tko urit, kde ivota. Z etnchj<
konvnumlecksila zantouha po snadnmspchu,kde pevld nosti, v nji pede
rutina a konvence i snaha zskat popularitu u buroaznho tene povrchnm a nadnl(1872),kre
djem a drdivou kresbou elegantnhosvta. nzory. Romn ul
Velmi vyhrannou tendenci v romnov tvorb tchto let pedstar'r-rje 1848, a sleduje tr:

254
 charakterizoval program tzv. ,,delnho realismu.. propagovanhov asopiseosvta
stvaly se zejmnajeho redaktolem Vclavem Vlkem. V tomto programu' spjatm
rmnnr, s konzervativnmi a nacionalistickmi tendencemi esk buroazie, byla jedno-
Iistv sedmde- strann zdirazovna poteba psobit pkladnmi typy, plnmi abstraktn
ostrmsmyslem ulechtilostia vlasteneckhozancen.Takovmi kladnmi postavami, kter
jakodsledek
obvykle vyslovovaly autorovy lzory a tlumoily jeho pohled na ivot, byly
. Vedleimeka nejastjipedstavitelidealizovan inteligence, reformtoi spolenosti,kte
sezanalozvat
svm upmnrr' zpa|em a ulechtilm smlenmi jednnm psobna pe-
it je a psy- mnu ostatnch postav. V romnech tohoto typu setkvme se vtinou jen
a vyhled-
se zcela povrchnm a plochm obrazern ivota a mz z nich i charakteristika
ttorubrice bys- skutench ijicich lid. Rozplvala se poznvac hodnota tchto romn,
figureka erpali a to vedlo i k jejich umleckmu rozkladu. Nebo dj i povahopis zbaven
tvorb relnch okolnost octal se ve vzduchoprzdnu a pevaovala konstrukce
a apriorn zmr autorv.
Za vdhoromanopisce tohoto smru platil Vcr'av Vr,pr. Pokusem
podat prez soudobeskspolenostia vyjdit tezi, kterou autor dsledn
zastiwal v dob prudkch boj mezi staroechya mladoechy, toti smen
rozpor v eskspolenostia obnoven nrodn svornosti, by| romn Vnec
Stouplznan uaanoujl(osvta |B72), V ostrm protikladu v nm stoj hrdina, prvnk,
mlydostatek litert, lovk zcela ideln povahy, a soudob utilitrn spolenost.Hlavn
vzrostlyedin postavaje vakneivotnouablonov'aze zobrazenivotamanskch a lech-
,,prolid" i pro tickch kruh zbyly jen matn obrysy. Stejn mylenkovi umlecky primi-
i peklady tivnbyl Vlkvromn nejproslulej, (Iato uohn(osvta 1B76),jeho dj se ode-
hrw na venkov v dob prusko-rakouskvlky roku 1866 a v nmj e rovn
snahypso- vechnopodzeno apriorn tezi. Uml situace a strojen dj dovotujautorovi
poutavost vyhrotit do krajnosti rozpory, kterjsou nakonec peklenuty, a romn st
odtudr,ypl- v zdiraznn mylenky nrodn jednoty, do ni je zahrnut i pansk dvr
i zacenu znan s mladm hrabtem ziskarrm pro nrodn mylenku.
przy, aspo Podobn charakter mla tak rozsh|, zbt psan romnov tvorba
politickch Sorrn Poor,rr'sr( 1B33- 1897). Jej knihy, vychzejcv rychlm sledu od po-
neznalostivota tku sedmdestch let, rostly mylenkov a zstii tematicky ve stnu tvorby
abyseodkv- Karoliny Svtl, autoliny sestry. Podlipskou vyznaovala rovnpevaujc
dvody,kter vchovn tendence a zv|tn zetel k morlnm problmm a k otzkrn
przy.V tchto postaven eny ve spolenosti. Avak obrysy jejch postav by|y rozp|vav,
ivotbyl ne. prosted bylo kresleno s malou dvkou relnosti, siln se v nich uplatovala
eskho autorina lyrick fantaze a jej sklon hlubokomysln rozbrat rzn otzky
tkourit,kde ivota. Z etnchjejchromn s nmty z dvnch eskchdjin i z ptom.
kdepevld nosti, v nji pedevmzajmajosudy en,byl pomrn zdailm d|ernosu
povrchnm a nadnt(IB72), kreslcbohatou obchodnickou rodinu s ustrnulmi ivotnmi
nzory. Romn ukazuje, jak se probouzelo nrodn uvdomn ped rokem
let pedstavuje iB4B, a sleduje trnitou cestu hrdin k samostatnmua estnmuuplatnn.

2s5

II
 Relativn kritickm zobrazeni,m butoazni spolenosti vyvolal ohlas romn Vechny tyto v(
Nalouskj (lB7B)' v nm Podlipsk zpracovala konvennvyprvn o lsce eskromnov prot
ulechtilho,ale chudhodomcho uitelek dcei jeho bohathozamstnava. vskobratnosti za1
tele. V romn sice nechyb osten proti zbohatlick buroazii, a|e nepiroze. nkterch aktulnc}
nost v charakteristice postav ajejichjednn, citov nadnesen styl a konstruo. nilno votajim chy
van dj nsiln smujck astnmu eennedovoluj podat pravdiv dlo. stanoviska k ivotu i
Nejvyrovnanj z prac Podlipsk zstal autobiografick romn Peregrinus Z ce| zplavy r
(lBB1-B2). Ls autobiografickmi rysy ivot hrdinv jako pouza ide|em jmna: Karolina St
a podv etnautoriny nzory a mylenky o ivot i o spolenostispolu je rn|a stle znar
s kresbou mansk pedbeznov rodiny. V nm nejmn ruiv psob v tchto pozdjch I
apriorn koncepce. napsala jedin rom
Romny Vlkovy a Podlipsk udrovaly si jistou vypravovatelskou ro- tickmi spory, kter
ve a pedstavuj pomrn hodnotnjvlstvu tehdejpoetnromnov spolenosti. obvala
produkce. Vedle nich vnovali se romnu dalautoi, u nich pevilarutina narstajcmdInick
a konvence nad skutenmi umleckmi hodnotami. Avak tato dla, kter kter znamenal um
jsou u zcela zapomenuta' etla se dlouho, zskala popularitu a mohou bt ni nzory' Zdrazn
dnes dokladem tehdejhovkusu buroazni spolenosti.Lze je shrnout pod ktcr m vst k vyr
o z n a e nko n v e n n r o m n s e n t i m e n t | n i a r o m a n t i c k . V y z n a u j e cclou vstavbu romi
je povrchn aktulnost a sociln konformismus; kresl zejrnnavyspoleen. nich je soustednz
skkruhy, plosted manskho salnu a aristokratickhoivotaa lvznee. prosted' jen v kor
n svt, jakho tehdy v esk spolenostinebylo; jsou prosyceny scntimentali- prost lovk hls
tou, obsahuj nutnou dvku sn a i]uz.Jejich styl m rz publicistick zb- nezachrauje romI
nosti,je pln nadnesencha otelch slohovch kli;postavy a prostednem- zstv stranou liteI
vaj v sob nic z ryskonkrtnhosociln podmnnhonrodnho ivota.Je Nov tny tedy
to v podstat literatura manskho ivotnhovkusu a nzor',po ppad lite. Nen nhoda, e p
ratura' kter chce pseudolidovou zbavnost a bodrost psobit na prostte. vi soudob skute
ne.Z tchto dl, pznanchpro telrdejvzrsti mIkostromnovproduk. zjmern o sociln
ce, lze j ako charakteristickukzky j menovat romn Bonourr,a Hevr,asv ( t B52 spisovateIneomeze
a 1B77)Tichuod1(1B76)z plostedlechtyv jinchechchnebo populrn proniknout k een
knihy Snnvcn BoNrrcp Hnlr,nn,l (lB45-1922), obrazy pepychovhoi-
Protivha cel ostat
vota ruskaristokracie spojens divokou romantikou a senzanostdje (Krl jako polemika s n.
stepi, IBB2; Salomonda,IBBB). Velmi oblben a ten byl romn Ivar.rl. vesnice vrnou kr.es
Kr,rcpnny (lB45-1.BBl') Jindra (IB76), mnohokrt vydvan i pozdji. Zisk- hloubji k charakte
val tene tim, e probouzel sympatie s osudy hrdiny, chudho vychovatele v soudob prze an,
neastnzamilovanho do dcery zmonhotovrnka a statke, a |ka| zamen je podstatr
vymylenou kresbou prosted bohat buroazn rodiny, kter neztratila ani vztah inteligence k I
filantropick, ani nrodn cit. Tko lze dnes pochopit, jak moht tento kon- hrdinov ostatn pr(
venn,otelm slohem vyprvn pbh vzbuzovat tolik zjmu. Jako pklad gence a lidu. Kresb
vyprvn zskavajchopopularitu anekdotickmi veselmi pbhy' plosto. ivotnch otzek, pr
duchm humorem a umleckou nenronostbyla kniha ( ukjchmjn (IBB5) m sice sloit vnitr
od mladoeskho urnalistyKanr'a Tmy (1B43_1917). listick. V Stakovr

256 Il-Djioy gk literatury IlI.

 ohlas romn
Vechny tyto ve sv dob oblben knihy dosvdujjalovost tehdej
vyprvno lsce esk romnov produkce. Chyblo jim tm vechno,ehoje krom vypr-
zamstnava.
vskobratnosti zapoteb k napsn dobr przy. Dotkaly se sice povrchn
ii, ale nepiroze.
nkterch aktulnch otzek, ale skutenkontakt s vnmi problmy nrod-
styla konstruo- nho ivota jim chybl. Jejich autorm se nedostvalc pevnho, ujasnnho
pravv dlo. stanoviska k ivotu a chybla jim pedevmi vle k umleck pravdivosti.
romn Peregnus
Z ce|zp|avy romnov przy sedmdestch let suj se osobit jen ti
pou za idelem jmna: Karolina Svtl, Jakub Arbes a Antal Staek. Kl.nor,rlra Svrr',
spolenosti spolu je ml.astle znanou vhu v tehdejmkulturnm vot,sousteovala se
ruivpsob v tchto pozdjchletech vtinouna drobnjtvary.V osmdestch letech
napsala jedin romn, Mildeklidu suho(lBB2). Svtl byla rozhoena poli-
u uro- tickmi spory' kter rozbjely jej pesvdeno sprvnch cestch nrodn
romnov spolenosti.obvala se o osudy nroda, jeho existence Se ji zd|a otesena
pevilarutina narstajcm dlnickm hnutm. Psobil na ni i vliv osvty. V tomto romnu,
tatodla, kter kter znarnenal umleck ustrnut, vystoupily siln zejmna jej konzervativ-
a mohou bt ninzory. Zdraznnil tendence mravn ulechtilostia nadtdn spravedlnosti,
je shrnoutpod
kter m vst k vyrovnn socilnch a tdnch rozpor, nsiln ovlivuje
. Vyznauje
celou vstavbu romnu. otzky soudobhoumna sociln problmy, kolem
vy spoleen- nich je soustedna fabule, ese v salnech aristokracie, ve vymylenm
a lvznee.
prosted,jen v konverzaci. Mlhav kreslen obraz tovrnka, jen se jako
sentimentali-
prost lovk hls k liberalismu a zrazuje sv pedsevzeti, kdy zbohatne,
kzb. nezachrauje romn nai mylenkov, ani umlecky, take toto dlo Svtl
aprosted nem- ztstv stranou literrnho rozvoj e.
ivota.Je Nov tny tedy pinesli do vvoje eskhoromnu jen Arbes a Staek.
poppadlite.
Nen nhoda, e pro oba tyto autory byl charakteristick radikln postoj
na prostte-
visoudob skutenosti.Nen nhoda, e to byli spisovatelse skutenm
produk- zjmern o sociln problmy, ovztahblroazie a lidu, o osudy dlnictva,
Hevlesv(1852
spisovatelneomezennacionlnmi frzemi, kte se snaili i svm vzdlnm
nebopopulrn
proniknout k eennejvnjch dobovch otzek. Jejich d|avyznivaj jako
pepychovho i. protivha celostatn romnov literatury tohoto obdob a namr'oze i pmo
je (Krdl jako polemika s n. Nedokoneobraz (IB7B) Axrere Sraxa ukazuje realitu
romn Iverve
vesnice vrnou kresbou svrznchpodkrkonoskchlidovch typ a pronik
ipozdji.Zisk.
hloubji k charakteristice postav. Nen sice prost syetovchablon bnch
vychovatele
v soudobprze a nen dlem zcela umlecky vyrovnanm, avakjeho zkladn
statke,a lka| zamenje podstatnjin neu ostatntehdejromnov przy. Staeknee
neztratila an
vztah inteligencek vym spoleenskmtdm, v nich se vtinou uchycovali
mohl tento kon-
hrdinov ostatnprzy romnov,ale stavi zk|adnotzku jako pomr inteli-
Jako pklad gence a lidu. Kresbou jadrnho lidovhosvta,vynikajchohlubokm pojetm
pbhy,prosto.
ivotnch otzek, provd kritiku neplodnosti a rozelvanosti inteligence, kter
nlnl (lBB5) m sice sloitvnitnivot,jevakpovznesenanad lid a jevpodstat individua.
listick. V Stakovch rukou zmnil se tedv romn s konvennmi fabulanmi

I z_Djiny ok literatury III. 2s7

prvky ve spoleenskyzvan dlo pojednvajici o vztahu lidu a inteligenta, literrnm dlm r
kter nechpe jeho skutenvznam. Stakvromn stal se tak nznakem a snovfantazie, k1
novch cest tohoto druhu literrnho, krokem vped v jeho zre|nn a ,,n- pipomeme rty a
povd realismu.. tehdy se pozvolna rodchov eskliteratue. c zvltnosti italsk
Realita spoleenskho ivota stv se od sklonku sedmdestch let tak kterrozvjely abl
dleitouslokou przy Jarona Annnsl, jeho nejvlastnjumleck pnos kavkazsk prody.
znalmenalaovemromaneta. Prori spletitou djovostjeho pbha pona. exotinost moti
je Kandiddt2existence (1B7B)a Modernmiupr1(B79) vn do jeho tvorby nov vnch pbh.
tma: problematiku modernho kapitalismu, mylenky utopickho socialis- Na strnkch
mu, ivot dlnick tdy. Fabule tchto dl chce eit monosti reformtor- zvltn przy nol
skho psobenv duchu utopickho socialismu. V dalchprzch, trpcch svt,v nich vak
vtinou urnalistickm chvatem, kter vedl k rozvlnosti a k nhodn, Zeyerova tvorba z-
nevrohodnmotivaci dje, pokouelse Arbes podat jetir,a kroniksk eje zjevem v e
obraz zvolenho prosted. Y trajchpudlcch, kte vychzeli v Kvtech praskpatricijsk
od roku 1BB0, rozvjel pestr obraz jvota praskhodlnictva ped rokem mu peIivvcho
1B4B,v Mesii (1BB3)podval kritick zhodnocen soudobspolenostina z. a spjat s tiscer
klad konfrontace s nadjemi a nzoty osmatyicthoroku, konen pak ovlivnila jeho nz
v ndlu nru (IBB9_IB90) ukazoval demoralizaci soudob vesnice vlivem' cesty' kter Zey<
penz. nebo ze zIiby tn
Vedle prvnho romnu Stakova znamena|y i tyto romnov skladby Kdy pak za
Arbesovy, prkopnicky sahajcpro nmt do okruhu dlnickho a snacse jako zk|adn tn ]
eit modern problmy sociln, vznamn krok k realistickmu romnu. k mckmu
Na zvldnut tohoto kolu vak zatm umlecksly a zkuenostiautor ne- respodence a vz
staily.Jejich romny trply nedostatkem vrohodnosti. Hlavn proto, e na svtu byla mnoht
kor pravdivosti peceovaly poutavost dje a neobvyklost scn.Jejich hod- motivy pmo zd
nota byla pedevmv tom' e zpodobova|y z vyhrannhoideovhohlediska malichernch zj:
dleitspoleensk problmy, a v tom' e dovedly v jednotlivostech vrazn charakternosti. V.
umlecky vyjdit kritick pojet soudobho ivota. Nad pbhy hrdin jm hrdinovi a o
dvaly tyto romny tenmprovattragickosudy soudobch lid a mylen. vce mn ctnostr
ky, vyslovovan na jejich strnkch, vedly je k promlennejvnjchi. a cle ivota... Sr
votnch otzek. Romn, kter se u ns rozvjel pomrn opodn, zana| nem smysl pro id
t a k n a b v a t z v a n s p o l e e n s k f u n k c e . tendenc ce]r}ro Z
i v jeho prze s cJ
Zeyer se zprv
Pbhy z cizich svt (nebojen vjimei
jektivn pocity a:
V eskliteratue sedmdestchlet, pedevmv Lumru, objevovaly se nostmi, kterjsou
vedle oblbenchcestopisnchfejetona rtastopovdky, kresby nebo novely, vyjaduje pomoc,
kter se odehrvaly v cizm, nkdy i vzdlenm prosted' nebo uvalyczo- dlo vyrst z poc
krajnch motiv. Tato snaha roziti ltkov oblast naliteratury souznla touhou po lidsk
s silm pojmat eskivot v irchkulturnch souvislostech i s silmdt sil k tomu, aby ul

2sB t?'
lidu a inteligenta, literrnm dlm co nejpestej kolorit. Pipomeme povdky pln hrav
se tak nznakem a snov fantazie, kter zasazoval do orientlnho prosted Svaropr,ux ncrr,
zrelnna ,,n- pipomeme rty a novely Hnnrrnsovv vyuvajckorzickch motiv a |-
c zvltnosti italskho ivota a krajiny, nebo pozdj romny Hnr,lnnow,
h let tak kterrozvjely ablonovitpbhy v rmci elegantn nrskspolenostia divok
umleckpnos kavkazskprody. Tato dla, a vedle nich i ada dalch,psobila hlavn
pbh a pona. exotinost motiv a prodnch scn tvocch dekorativn pozad vypr-
jehotvorby nov vnch pbh.
socialis- Na strnkch Lumru zaaly se od sedmdestch let objevovat rorm
i reformtor. zv|tni przy novho autora - Jur.re ZnYnP.e, tcltku z nejrznjch
przch,trpcch svt,v nich vak ciz motivy vyrstaly z jinho zmru a mIy odlin smysl.
i a k nhodn, Zeyerova tvorba zskva|aohlas pomrn pomalu, ale od potku bylo patrn,
akroniksk eje zjevem v eskliteratue vjimenm. Spisovatel pochzel ze zmon
v Kvtech praskpatricijsk rodiny (jeho otec ml velk obchod dvm) a dostalo se
ictvaped rokem mu pelivvchovy. Siln na nho psobila star Praha, pln tajemnosti
splenostina z- a spjat s tiscem vyprvnm o nrodn slv a minulosti. Zejrnna pak
konenpak ovlivnila jeho nzor na vot,jeho obraznost i jeho snivost bohat etba a
vesnicevlivem cesty, kter Zeyer podnikal nejprve na zkuenou, pozdji jako vychovatel
nebo ze z|iby tm po celEvrop.
skladby Kdy pak zaaLZeyet v sedmdestchletech pst, promlouva| zjeho dla
a snacse jako zktadntn hlubok smute k z osamoceni a z nenap|nnivota a odpor
Tomnu. k mckmu zpsobu ivota, mylena ctn.Bohat Zeyerova ko-
i autorne- respodence a vzpomnky ptel potvrzuj, e jeho nechu k mckmu
vnproto,e na svtu byla mnohem radiklnjne u jeho druh. I do jeho dla zaznivaj
scn. Jejich hod- motivy pmo zdtrazrujc spisovatelv nekompromisn odpor k prosted
ideovho hlediska malichernch zjm, cit podizovanch osobnmu prospchu a lidsk bez-
vrazr. charakternosti.Vjedn povdce (Blaho v zahrad kvetoucchbroskv)peo je-
pbhyhrdin jm hrdinovi a o sob: ,,obma nm bylo nevolno ve stedu tch usedlch,
lida mylen- vce mnctnostnch a stzlivch lid, kte vesms mli povinnosti, povoln
nejvnjch i- a ciLeivota... Snaha emancipovat se od tohoto svta, kter je ediv, kter
zaina| nem smysl pro ideln snaen,pro istcity, tato snaha tvojednu z hlavnch
tendenccelhoZeyerova dla a jeho postoje ke skutenostia pln se projevuje
i v jeho prze s cizmi nmty.
Zeyer se zprvu nesnazpodobit soudobou skutenostkritickm obrazem
(nebojen vjimena okrajov), ani ner,yjaduje svjvztah k ivotujako sub-
jektivn pocity a reakce. Svj odsudek vyjaduje tm, e si vysnv svt s vlast.
objevovalyse nostmi, kterjsou jeho dob a jejmu ctncizaprotikladn,ae svpedstavy
nebonovely, vyjaduje pomoc pbh odehrvajcchse v cizim prosted. Zeyerovo
uiva|ycizo- dlo vyrst z pocitu uraena poniovannrodn a lidsk cti a je formovno
ry souznla touhou po lidskulechtilosti,kter se ovemrozbij o skutenost.Zeyer nem
i s silmdt sil k tomu, aby usiloval o uskutennpemny tohoto stavu. Svm literrnm

259

\
dlem vak probouz pedstavy o lepm svt, svm lenim ryzch m pbhm, pos1
lidskch vlastnostvyslovuje nechuke skutenosti,kter ho obklopuje. v nich zpracovv
Prvni Zeyerovy przy vychzejicv Lumru pat do oblasti fantastic. v nich parafrzovz
kch (( papruna kornout1t, IB74) a spole enskch nove| (Du|toujl ptdk, ob ady Zeyerov1
|B73; Jeho suta jej, IB7+). V tchto povdkch, zasaenchi jeho zlibou ntem se od sebe 1
v okultismu a svdcchnamnoze o knin irrspiraci, pedstavoval se Zeyer Blaho u zahradkuet
jako zajirnav, ne vak vjimenautor. Teprve v historickm romn blouzniv lsky, kte
ondej ern;leu(1876) z prosted ruskho dvora z konce osmncthostolet, kter se v snctl zt
projevila se pln jeho osobitost. osudy a zpasy stednhohrdiny se rozvjej nen skutenost,z
v ovzduplnm tajemnosti, ve sloitmpedivu panskch zbav a intrik, /rada u dom Han
a jeho pbhy, zejmnamilostn,vystavuj ho etnmzkoukm. Vyznauje romn zjaponskh
ho jemn, apecitlivl pasvnpovaha, unenudlostmi a city, a neobyej- hrdinov nal'zaj
n istcharakter. Vychovatel, kter vtpoval ondeji ernyevovipedstavy Nehled na ri
o ivot, naploval ,,rnysl jinocha vysokmi idely svta vymylenho,beze nzornost a malet
vehotmohledu na svt skuterr, smjej pasoval na ryte ,smutnpostavy., se ve vech tchto <
jakrn se bohuelvcemnkadstv, kdo v boji za prvo a pravdu v pe- proti pomjejcmr
vrcenm tom svt spevroucm citem ne chladnm rozumem se d... nadosobn city ls!
ernyevbyl pedob razem dalchZeyerovch po,.u,,, kterse v rznch v eskskutenos
obmnch v jeho dle stle vracej.Ve vru svta' uprosted jeho malichernosti odezvu pro Svi\
a sobectv hledaj vlastn posln bu v ideln Isce, kter spovv obti .
z jinch koen'
pro milovanhodruha, nebo v nadosobnslubvlasti i spravedlrrosti'Protoe fantazie a kter m
vakjejich snahy, jak je pedstavujeZeyer,jsou v danmsvt nedosaiteln lidov mty a vyp
a jejich sny neuskutenitcln,stvaj se tito hrdinov vskutku vdy ,,ryti v lidu je ,,hlubI
smutnpostavy.., narejicimi nakadmkroku na tvrdou skutenost,a jejich vyplvalo jeho pt
,,absolutn.. city dochzej nap|nn teprve ve smrti. Napklad motiv lsky l f u k y .Z n i c h a z
spojuje Zeyer obvykle s motivem smrti, neboje pesvden,e v tomto svt Zeyerova stYlu, z
nen jej naplnn mon.Zde pak tkv i negativn rysy Zeyerova svtovho nebo v povstech
nzoru: autorovy Tozpory vedly nejen k absolutizovn protikladu mezi a rozvtvenho d
vysnnm a skutenmsvtem, ale umoovaly i sklon k mystice a k nbo. epiteta a hyPerbo
enstv. hdkch tajemn
ondejem ernyevempon se ada Zeyerovch prozaickch dl barvi. jako v pohdkch
tho a asto exotickho koloritu, lcchrozmanit prosted a nejrznj lska v soudob
obdob djin. Dalm velkm dlem byl Romtno arnm pdtelstuAmise a Amila Zeyer, kte
(1BB0),v nm zaved| Zeyer tenedo idelnho rytskhosvta starFran. v n zvltn ms
cie, aby pedvedl dvn tuby a iny romantickch hrdin. I(resl tu pede- protichdn reak
vmhlubok, amytick cit ptelstv dvou ryt,knetozeznn si podobnch jeho dla tak un
a jejich zv!tni a spletitosudy. V jinch vyprvnch volil si ltky italsk nmu pochopen
nebo irsk, panlsknebo orientln, erpaje podnty ze svho poznn ,,Jde stle za svc
cizich zem nebo ze sv etby (DobrodrustuMadrnil, Lumr |B7B; Bje oany, by nebylo kivdi
knin 1BB0,,SeslraPaskalina,Lumr 1BB4.). lem sebe nevid, r
Zeyerovo prozaickdlo, ktersmovalo postupn k prostm,mnsloi- ku a do ivota vt

260
 lenmryzch
m pbhm,postupovalo ve dvou soubncrsmrech. Zeyer psal novely,
obklopuje. v nich zpracovval samostatn nmty, a takzvan ,,obnoven obrazy,,,
oblasti fantastic- v nich parafrzoval pbhy a lil postavy podle cizch dl nebo vyprvn.
(Duhoujlpttk, ob ady Zeyerovy ptzy se ovemv podstatnch rysech sbhaly'jenom pod-
i jeho zlibou ntem se od sebe liily. Mezi novely zaadi| napklad ,,podivnou povdku..
se Zeyer Blaho u zahradkuetoucchbrosku(Lumr lBB2), vyprvjc nskpbh velk
ickmromn blouznivlsky, kter se rozbjpi doteku skutenosti,pbh snivhochlapce,
osmnctho stolet. kter se v snch zamiluje do obrazu ideln eny a pi poznn, ejeho sen
lrrdinyse rozvijej nen skutenost,ztrc rozum. Mezi obnoven obrazy pat nsklegenda
zbav a intrik, (rada u domHan (Lumr 1BB1) opt o bezmezn, ale neastn lsce, nebo
Yyznauje romn z japonskhoprosted Gompai a Komurasaki(knin lBB4), v nm oba
acity,a neobyej. hrdinov na|zajipo mnoha zkoukch lsku na pokraji smrti a v lidsk bd.
i pedstavy Nehled na rznost ltek a prosted' je bylo kresleno vdy s velkou
vymylenho, beze nzornosta malebnost,s pochopenm pro dobu a pro krajinn kolorit, vrac
,smutn postavy., se ve vechtchto dlech obmovn zk|adn nmt a zkladni okruh postav:
a pravdu v pe- proti pomjejcmvnma slabostemstojsvt elementrnchlidskch hodnot,
Iozumem se d... nadosobncity lsky, obtavosti nebo ptelstv.Jeho dlo tkvlo svmi koeny
, kterse v rznch v eskskutenostisedmdestch a osmdestch |et, v ni Zeyer nena|za|
jehomalichernosti
odezvu pro svivotnidely a pedstavy. Avak Zeyerova tvorba roste jet
kterspov
v obti z jinch koen. Vyprvn chvy, kter mu dvalo prvn podnty k letm
nosti. Protoe fantazie a ktermu vtpovalodo mysli d panujcv pohdkch a v bjch,
svtnedosaiteln lidov mty a vyprvn ruznch nrod, to ve utvrzovalo v nm nzor, e
vskutkuvdy ,,ryti v lidu je ,,hlubnhled o ivot a smrti, o lsce a prod... Z tchtozdroj
skutenost,
ajejich vyplvalo jeho pojet svta a mravnho du i jeho idel charakteru, cti a
motiv lsky |sky. Z nich a z tradice velk epick poezie pramenily tak pznanrysy
, e v tomto svt Zeyerova sty|u, za|oenhopedevm na vyprvn. Jako v pohdkch
Zeyerova svtovho nebo v povstech zalbilo se i Zeyerovi v pestrmlenexotickhoprosted
protikladu mezi a rozvtvenhodje,jako v lidovm vyprvnjsou i u nho obvykl konstantn
kmysticeaknbo- epiteta a hyperboly, obrazy, kter maj kouzlo lidovch pedstav. Jako v po-
hdkch tajemn osudov sly a sen prolnaj relnm ivotem. A konen
ch dl barvi. jako v pohdkch a povstech' naprosto protikladn k tomu, jak byla kreslena
a nejrznj lska v soudobnrovprze, vyznv tento cit v pojetZeyerov.
Amisea Amila Zeyer, kter psobil v eskliteratue jako ,,exotick ptk.., zskal si
svtastar Fran- v n zvltn msto a svm vyhrannm umleckm smovnm vzbuzoval
Kresl tu pede. protichdnreakce na svou tvorbu. Hyperbolick, snov a ideln tvnost
nsi podobnch jeho dla takumoovalajeho protikladnou interpretaci. Ale klke skute.
volil si ltky italsk nmu pochopenjeho smyslu avznamu podalJ. Fuk,kdy o nm napsal:
ze svho poznni
,,Jde stle za svou touhou po svt ulechtilm,krsnm a dobrm, v nm
IB7B;Bje oan2, by nebylo kivdno ani lidem, ani nrodm. A protoe takovho svta ko-
lem sebe nevid,uchyluje se do svta pohdek a stach bj, do djin stedov-
prostm,
mnsioi- ku a do votavchodnch nrod, nebotam vude na|za|lidskou moudrost

261
a cit' jet lezasaenhaminm sobectvmpenz...*V tomto smyslu,ve snaze loajtn tendenc, l
llkzat souasnostiprotikladnou pedstavu o ivot, vytvel Zeyet pateticky hnutm (selsk pov
pojat obrazy z nejstarchdob esk historie ve svch verovanchepickch dovedly se vak vet
cyklech (Vyehrad, echv pchod) a v tomto smyslu sousteoval se i neck spolu s tny
v prvnm obdob svprozaick tvorby hlavn na vyprvn pbh z cizch xovsxno (1B44-
svt. spezajmavostll
eskhodivadla) nt
Nejvt oblib
Historick povdka a romn rozsbl dlo nejpo'
BnNnn Tnszsl
Rozjiten smysl pro histodck prvo eskvedl na konci edestchlet
Jeho prvn povdk
k tomu, e se v literatue znovu stupovala z|iba v historickch ltkch Chocholoukova Ji
a e sejim pikldala zvetdleitost.I( tomuto podntu pak stle draz- sousteoval k dji
nji pistupoval jet dala pro pokrokovou orientaci ttotvorby rozhodujc obraz nebo rta,
dvod: zplanl ivot veejn, stIe patrnji a hloubji rczryt spoleenskmi romnu (Krlouna'
a tdnmi rozpory' vedl spisovatelek tomu, aby ukzali minulost nroda cyklrn (Pod dokoa
jako pk1ad soudobnrodn spolenosti,neschopnnadchnout se velkou jitm b pev:
ideou. v okol Klecan, kd
V eskhistorick prze dostvaly se postupn do poped dva ltkov Pro Tebzskt
okruhy: husitstv, na jeho pkladu zdfraziovali spiso.ratelpotebu ak- citu s utrpenm li
tivn astina spoleenskm dn, a obrozeni, jehoprostednictvm ukazo. T.ebzsk vedle t
va|i vznam oddan drobn prce a nezitnhonaden.Spoleenskfunkce i sociInmu' a pI
przy s historickmi nmty nebyla ovem jednoznan. Tendence, ktet Zete| k lidu jt
vyrstala z poteby vychovvat k nrodnmu ctn,skrvala v sob nebezpe eskch djin v <
nacionalisrnu, jestlie se protikladn zjmy jednotlivch spoleenskchvrstev vyjdit sympatie
a td podizovaly spolenmiluzvnm zjmm celhonroda. Vznamnj Tragick padek
mylenkou,pipomnanou eskouhistorickou przou, byla tradice bojovnosti protlak apone
spojovan zejmna s husitstvm. Zdiraziovn revolty a odboje mlo toti protikladu k cizt
pedevmten smysl, e probouzelo lidov Vrstvy k aktivit, e toiloploti km dlem lrysl
pasvnmupijmn danhostavu' ejitilo pokrokov nrodn sil.Naproti lBB2) i z novj
tomu mohly proniknout do lristorickprzy i tendence pmo konzervativn slavnnrodn m
(u Josefa Svtka). panskch vzpoul
Potem byla nejhojnj historickprza romantickho a sentimen- hlavnm dIe Blu
t1nho zameni, zakldajicsi napoutavostilen,vrohodnosti koloritu' i v drobnch r
kiklavosti scna djovmnapt,jak ji pedstavujpovdky a romny V. VI,- tzv. velk histori
xa, S. Poor'resx,B. Ilevr,asrr, E. Hnnor,oa nebo F. Dvonsxrro. Typickm v ivot lidu a l
autorem takovtolbivhistorickptzy bylJosnr Svrnx, pokraujcv ad do starch zpis
obshlch, kulturnhistorickmi podrobnostmi naplnnch romn hlavn jeho drobnjpt
z doby rudolfnsk a poblohorsk (Marie Terezie a Karel VII., IB701"Praha si vmosudu jt
a m, LB72; udou u Pra7e, IB7a; {eleantkoruna, 1BBB aj.). Vyzrraujse bory Z, laPornen
*
Julius Zeyer, dnes v knize Pokolen ped Petrem, l95B. Jestlie se zabn

262
 smyslu,ve snaze loajln tendenc, skeptickm nebo pmo negativnm postojem k lidovm
Zeyer pateticky hnutm (selsk povstn) a nabdnm k trpnmu snennrodnho osudu,
h epickch dovedly se vakvett do pzn tenstvasenzanmdjem. Tendence vlaste-
sousteovalse i neck spolu s tny sentimentlnmi zaznvajz romnkuJosnnaJrrro SraN.
pbhz cizich xovsxrro (IB44-IB79) Vtastencou z boud1l(|B77), kte pitahoval pozornost
spezajmavostltky (eskobrozen na konci osmnctho stolet, potky
eskho divadla) neumleckm zpr acovnm,znankonvennm.
Nejvt obliby v irokch lidovch vrstvch nroda dosahovalo vak
rozshldlo nejpopulrnjhohistorickhobeletristy tohoto obdob, Vcr,ave
Bpnpn Tnszsrgo (1B49-1BB4), ideov protikladn proti Svtkovu.
Lonciedestchlet
Jeho prvn povdka, Mara Boarouna (Svtozor 1871), navazova|a na tradici
istorickch
ltkch
ChocholoukovaJihu ltkou i mylenkou,v dalchpracch se vak Tebzsk
pak st|e dttraz.
sousteoval k djinm domcm. Jeho vlastnm polem je povdka, historick
ttotvorby rozhodujc
obraz nebo rta, ajen vjimen se jeho prce svmi rozmry blform
tozrytspoleenskmi
romnu (KrlounaDagmar,1BB3).Byly sebrny (sten posmrtn) do nkolika
m i n u l o s tn r o d a
cyk| (Pod dokoujmistechami,V eruncch kalicha, Poblohorskekgie a1.). D.
nadchnoutse velkou
jitm byv pevn Tebzskhorodn kraj, Slnsko, nebo stedn Povltav
v okol Klecan' kde trvil vtstivotajako kaplan.
popeddva ltkov
Pro Tebzskhoprzu je pznansiln eIeginost, pramencze Sou-
l potebu ak-
citu s utrpenm lidu v minulosti, kter mu splv s utrpenm nroda, Avak
prostednictvmukazo.
T.ebzskvedle utrpen vid i to, jak se lid brnil proti tisku nrodnmu
Spoleensk funkce
i socilnmu, a prvo na obranu mu tak - na rozdil od Svtka - piznv.
Tendence' kter
Zete| k lidu je nejsilnj ideovou slokoujeho dl. Proto spatuje vrchol
ala v sob nebezpe
eskchdjin v dob husitsk,a pesto, e je katolickm knzem, nevlr
spoleenskchvTstev
vyjdit sympatie husitm a dokonce jejich radiklnmu kdlu, tborm.
o nroda. Vznamnj
Tragick padek pak mu pedstavuje doba poblohorsk, pedevm prv
byla tradice bojovnosti
pro tlak a ponieni|idu,protestantskho i katolickho,kter zob razuje v ostrm
a odbojemlo toti
protikladu k cizck lechtobou stran. Lsku k lidu a vel soucit s jeho trp-
nt,etoiloproti
km dlem vyslovuje Tebzsk v pbzch z tto doby (Leuohradeckt poudka,
nrodnsil.Naproti
1882) i z novjchdob, kde pod ,,dokovmi stechaml,, ukazuje zbytky
pmo konzervativn
slavnnrodn minulosti, a v bd rolnk zbavench svobodyi v jejich proti-
panskch vzpourch ldalkapitoly nrodnch osud.Tak je tomu v jeho
i c k h oa s e n t i m e n -
hlavnm dtle Bludndue(osvta tB79) zobrazujcim vzbouen sedlk, ale
vrohodnostikoloritu,
i v drobnch rtch ((e zapomenutj,ch pamt).Tebzsk vbec pestv lit
a romny V. Vl-
tzv. velk historick udlosti pro n samotn a vm si spejejich odraza
xno'Typickm
v ivot lidu a tak pro ltku si jde spene do znmch historickch dl
pokraujcv ad
do starch zpis, archv, mstnch kronik nebo pamt. odtud vznikaj
romn hlavn
jelro drobnjprce, kterse mu tak lpe da ne velk skladby, a v nich
VII,, IB70;' Praha
si vmosudu jednotlivc, rodin i vesnic, drcench a tsnnch dobou (sou-
aj'), Yyznauj se
b,ry Z, 1apomenut uesnice,Stezkami naichdjin, (e zapomenuchpamt aj.).
Jestlie se zabrt histori stach eskchlechtickch rod, tedy proto, e

263
jsou mu spjaty s djinami nroda, vdy vak na jejich pedstavitelch kr dob velk pemny
mravn vady a padek.Naproti tomu zejmnav postavch lidovch vyzdvihuje zovar. ltce nen u
pklady velk odvahy a hrdinstv. Vele pak Tebzsk pitakv - opt minulosti na zk|ac
v protikladu k Svtkovi - revolunmuhnut roku 1B4B (rtaosmajictnci), vystien jeho dobt
je spojuje s tradic husitskou. Vi v nm snaennejlepchsyn nroda, i vymylench, jejic
kte clrtli ,,vlasti k balm svobodm pomoci a esk lid povznsti.., to byly podmnky, }
a nutnou obpinesenou lepbudoucnosti. jako nutn poada'
jeh<
Svrznstyl Tebzskho,vyznaujc se silnou, bezprostednvyjdenou Jirskova dla v
emocionalitou a patosem, teskn zabawenm tnem, vzruenmi apostrofami terizovn hlavn ve
a zvo|nirni, odlioval se pzniv od vtinou suchhoa strohhoslohu pr. hho naeho nejvt
mrn soudob historick przy. astoovemtrpl nadmrnou rozcitlivlost do polovinY osmdesi
hranica se sentimentlnost,jednotvrnost zpletek a nerelnost n- turnmivotaoza
kterch postav zvlt ve vtchpracch. Velk vznam vak mlo Tiebiz- a jeho prvn ,,rakc
skhodlo tim, e posilovalo opravdov nrodn cit, vychovvalo k obtavosti,
probouzelo smysl pro spravedlnost a lsku k svobod.
Tebzskhoprza ovem celm svm umleckm rzem vyrstala jet
z romantickch koen. Tvrcem nov historick przy, kter spojila histo-
rickou pravdivosta citlivj proniknut do zvltniho rzu lendoby
s ivotnou charakteristikou postav, stal se teprve Ar,ors Jrnsnx. U jeho
prvn historick romn Skaldci (1875) odlioval se od ostatn eskhistorick
ptzy. Hned od potkvyznaovala Jirskovy povdky a romny vrnj
kresba dobovho proste, umonn autolovou podrobnou znalost minu-
losti. Tyto znalosti Jirska nesvazovaly, ale naopak pomhaly mu vytvet
postavy a charakterizovat je individuln a psychologicky citliv. Nmty
Jirskovch potenchprz jsou btny ponejvce z obdob selskch bou,
hlavn z osmnctho stolet a ze spisovatelova rodnho Nchodska; je tu
zobrazen ivot poddanho lidu, kter se vzpft proti nespravedlnosti a proti
tisku (Skalci), a naproti tomu rozmai| ivot pansk (Na duoeuuodsk,|m,
IB77; Rj suta,|BB0).Vyvrcholenm, umlecky nejpsobivjm zpracovnim
tto problematiky byl pak romn Psohlauci(tBB4), zpodobujcvrazn typ
selskho rebela v lidovm hrdinovi Janu Kozinovi a kreslc zv|tni rz
chodskch strceskchhranic ve stoletsedmnctm' Vedle tchto knih,
kter souvisely pmo sJirskovmi Povdkamizhor, zasahujcejen hloubji
do historie lidu, obrtil se Jirsek zmnnou j1 trojici svch Malomstskjlch
historido obrozensk Litomyle. Avak u v tomto prvnm obdob upjal
pozornosti ke klasickltkovoblasti esk historickprzy - do husitstv
(Staunj,den,7879:'Koneca podtek, |B79). V relnosti obrazu minulosti, v charak.
teristice postav a v postienjejich psychologie i v rozvjendje a zp|etek
zanalyse v Jirskov tvorb objevovat novprvky ) a to t i v tomto pote-
nm studiu, jetne autor pistoupil k prci na svch romnovch kronikch.
Sedmdest a osmdest |ta pedstavuj pro eskou historickou przu

264
pedstavitelch
kr dobvelkpemny.Jej podstata spovalavtom'evztah spisovatelek zobra.
lidovchvyzdvihuje zovanltce nen u tak libovoln, jako tomu bylo dosud. oiven obrazu
pitakv- opt minulosti na zk|ad pravdivho a vrojatnho pochopen dvnho Stavu,
0snaicttnci), vystienjeho dobovho rzu a vrohodn dotven postav historickch
synnroda, i vymylench, jejich typizace v duchu okolnost, v nich tyto postavy Iy,
lid povznsti.., to byly podmnky, kterse zana|yuplatovat v historickpovdce a romnu
jako nutn poadavek. Postup tohoto procesu lze dobe sledovat na vvoji
vyjdenou Jirskova dla v jeho prvnm obdob. Nsledujcvojov sekje pak charak-
apostrofami terizovn hlavn velkmi romnovmi kronikami Jirskovmi a tvorbou dru-
slohu pr- hho naeho nejvthohistorickho prozalka ZrxmuNoe Wrwrnl', kter a
rozcitlivlost do poloviny osmdestchlet jenom sbral v rakovnickmarchvu zprvy o kul-
a nerelnostn- turnm ivota o zajmavchlidech hlavn ve stoletestnctm a sedmnctm
vakmlo Tebz- ajeho prvn,,rakovnick obrzky,, se teprve zanajipipravovat.
k obtavosti,

vpstalajet
}terspojila histo-
l e ndo b y
Jnsnr'U jeho
eskhistorick
a romnyvrnj
znalost minu-
mu rytvet
citliv.Nmty
selskchbou,
Nchodska; je tu
i a proti
duoeuuodskm,
zpracovnm
razn typ
zv|tni rz
dle tchtoknih,
jen hloubji
Malonstskjlch
obdobupjal
_ d oh u s i t s t v
v charak-
djea zpletek
v tomtopote-
kronikch.
przu

265
 divadla (lBBi a lt
vn velkolephoro:
telem divadla se stz
nch pomr a jem.
DRAMA Llorsr,av SrnouPn
dy k nstupu ivotl
nov orientace pv(
ho divadelnho ivt
teprve v obdob nr
jevit. V prvn pr
dramatu, kter te]
a'l umleckch hodnol
edmdest\ta i prvn st desetilet nsledujcho znamenaly pro esk
divadlo i pro eskdrama smutnou pechodnou etapu. Kdy bylo oteveno
za slavnostn nlady roku 1862 Prozatimni divadlo, zana| se nov divadeln
provoz ve znamen novch' i kdy nesmlch nadj. ,,Prozatirnrt.. stav vak
trval dle, ne se ekalo' vybudovn velkho Nrodnho divadla se stle ne. sil vytvoit v
uskuteovalo. Situace eskhodivadla se spe zhorovala, r'e aby se v n jednu z hlavnch t
projevilo zlepen. Nevyhovujc prostor divadla Prozatmnho musel slouit vm s trr:.,e takc
dvacet let a dobrou divadeln budovu nemohly nahradit ani nov letn arny, ho idej a zjrni
vnich se v tch letech hr|o (Nrodn arnav letech tB76-IBBI, Nou eski spoleenskho vd
diuadlo v letech 1876-1885), ani postupujc rozmach koovnch mimo- ani prvn vlna aut
praskch spolenost. Zv|t ruiv zasahovaly do celho divadelnho ivota tji pedstavovan
tehdejpolitick boje mezi staroechy a mladoechy, kter r,edly k ustavinm nmi sttoprvnn
zmnm v iizen divadla, rozviovaly i osobn spory a otravovaly tvoiv nesplnila oekv
ovzdu. i nadle, v letech
Podmnky nepzniv rozvoji divadla se nejbezprostednji odrely v se- Jej dal vvo.
stavovn praskho repertoru. Spe ne na umleckou rove dbalo se zvitpitalivt
na pitalivost pedstaven, na to, aby divkm byla poskytnuta efektn pod. lesk, monost velk
van. Do plogramu proto byly zaazovny pednostn zbavn, mdn jim v tom bYla P
i pikantn hry, vyhledvaly se velkolep ferie. Na prask scny pronikaly skho (navtvilo
ve velkm mnostv francouzsk konverzan hry, kter ovlivovaly i cel historickou vrno
hereck styl. Tm vmtrpl esk repe rtor azejmnanovpvodn tvorba. h se stle nalha
Ani historick tragdie, s nimi stle pichzeli sta i nov autoi, ani ve se1o- oprostit ji od a
hry, kter mvaly vt dvku ivosti a pirozenosti, nepinely stle do esk skloubit ji s v
dramatick tvorby oekvan obrat. Lze v nich ovem Tozpoznat snahu o zv- Do vvoje pi
en divadeln psobivosti a ,,poetick.. hodnoty. Avak vn, stedn ivot- divadla, zashly
n otzky soudob spolenosti se v nich ztrce|y, skuten dramatick kon- tm pestvaly
flikty se v nich rozp|nta|y, zastira|y v povechn historick alegorii, v kcn. kte:
Jan Neruda,
vennch kli,v banalitch, v dlch,trkovitch motivech. kritik prask di]
Velkou udlost pro cel spoleensk ivot bylo oteven Nrodnho Riegra: ,,Pem

266

-
 divadla (1BB1 a 1BB3)' s nm byly spojovny nejradostnjnadje a oek.
vn velkolepho rozmachu eskhoherectv a eskdramatick tvorby. edi.
telem divadla se stal F. A. unnnr, kter usiloval o zkonsolidovn divadel-
nch pomr a jemu se podailo vnst do divadeln prce potebnou kze.
Lanrsr,av SrnoupnNrcr, nov dramaturg, dovedl zase vytvoit pedpokla.
dy k nstupu ivotn dramatick tvorby a osvdil dostatek citu pro nutnost
nov orientace pvodnho dramatu. Pznan zmny, kter vnesla do prask-
ho divadelnho ivota existence Nrodnho divadla, projevily se vak plcdn
teprve v obdob nsledujcm, spjatm s prudkm nstupem realismu na esk
jevit. V prvn polovin osmdestch let zatim trvaly plan roky naeho
dramatu, kter tehdy pinelo z ce| literrn tvorby nejmn trvalch
umleckch hodnot.
namenalypro esk
Kdybylooteveno
senovydivadeln
Promny historickho dramatu
stav vak
divadlase stle ne-
sil vytvoit velk nrodn drama s ltkou z eskhistorie pedstavovalo
neaby se v n jednu z hlavnch tendenc vvoje na dramatick tvorby. Potalo se pede-
muselslouit
vm s tim, e takov drama ztlesn ve svm hrdinovi pedstavitele a mluv.
i nov
letn arny,
ho idej a zjmi nrodnho zpasu a tim bude zasahovat do formovn
_IBBI,Noaesk
spoleenskho vdom a reagovat i na aktulni a zajmav otzky. Avak
koovnchmimo-
ani prvn vlna autor, kte vstoupili na scnu Prozatmnho divadla, nejtypi.
divadelnhoivota
tji pedstavovan Vtzslavem Hlkem, ani druh vlna, podncen stupova-
k ustavinm
nmi sttoprvnmi zjmy na konci edestch let (zejmna Vlek a Zkrejs),
otravovalytvoiv
nesplnila oekvn. Pedstava velk nrodn historick tragdie psobila
i nadle, v letech sedmdestch, jako nejsilnj impuls dramatick tvorby.
odrelyv se-
Jej dal vvojov promny sledovaly dvoj cl. Za prv chtli etautoi
rove
dbalo se
zvit pitalivost svch her efektnmi zpletkami a scnami, dt jim vt
efektn
pod- lesk, monost velkolep vpravy, rozehrt na jeviti poetn kompars. Vzorem
zbavn,mdn
jim v tom byla pedstaven tehdy proslulho nmeckho divadla meiningen-
scnypronikaly
skho (navtvilo roku lB7B i Prahu), zdnazujc pesnou souhru umlc,
i cel historickou vrnost vech jednotlivost a okza|ost scnickho apar'tu. Za dru.
pvodntvorba.
h se stle nalhavji pociovala poteba zivotnit dramatickou tvorbu,
aniveselo-
oprostit ji od ablonovit kresby postav' od ablonovitho rozvjen dje a
st]edo esk
skloubit ji s vnmi problmy.
snahuo zv.
Do vvoje pvodn dramatick tvorby, podobn jako do provozu celho
stedn ivot- divadla, zashly vak neblaze rozpoutan politick boje: esk novinky se
dramatick kon- tm pestvaly hrt, vvoj dramatick tvorby pvodn se takka zastavil-
alegorii,v kcn-
Jan Neruda, kter jet do konce sedmdestch let pravideln sledoval jako
kritik prask divadlo, pe na konci roku IB74 na adresu staroech a F. L.
Nrodnho
Riegra: ,,Pem o eskm divadle nyn bez zaniceni. Nemem se zbavit

267
obavy, e nastoupilo ji drhu nevedouc jinam ne k zhub, umleck Ke konci sedn
i hmotn. Kletba nezdaru, jak lei na vem, eho se dotkaj ruce jistch Fnexrrnr VNcnt
lid naich,jijijakoby se kladla tak na ten n dleitstav nrodn...t roku 1757 (1878)'v
Z tohoto hlubokho otesu se dramatick tvorba vzpamatovvala jen nosti eit otzku vz
pomalu' zprvu nvrate m do starch kolej.Pochvaln byla napklad uv. relativn vznam jt
tna netvotn historick truchlohra Vcr-ave Vr,xa Lipan1l (lBB1), obraz vr..nlisocilnmi
rozkladu a porky husitskhohnut, pedvdjc nkdejzrnatky, lsti, in- psal v tchto leteclr
triky, i osobn tragdie a bitvu u Lipan pak jako jejich vyvrcholen. Hra byIo zakzno. Vra
r,ryzdvihla mylenku nrodn jednoty, chpanou ovem konzervativn jako tivm intrik a pokl
obranu danho stavu a jako protiklad kadhoradikalismu. Zapsobilavak krle Rudolfa II.,
ve chvlchochromen pvodndramatick tvorby i pes svjafektovan patos nk, astrolog a
a schematick charaktery, i pesto, e pedstavovala mylenkov konzerva- svou schoPnost kor
tivn a umlecky mrtv typ vlasteneckch her. matik byl Josnr
Na pelomu sedmdestch a osmdestch let objevilo se pak na scn a umlecky ncjzda
Prozatmnhodivadla nkolik novch her starchi mladchautor. Spojovala Vcchny tyto 1
je ada spolenchrys. Jejich dialog byl vesms peplnn debatami a vy. kresbou prosted
znaova|aje i psychologicky nevyrazn chatakteristika postav' jejich kresba efektn psobivost
byla pekrvna nnosem efekta banalit, nahromadnch hlavn pi osno- strhovni i spisov
vn dje. Zpletky tchto historickch tragditvoily lstiv intriky, pprava prvn drama Laol
vrad a tajnch tk, byly peplnny motily msty, jedem a krv. Jazyk si autor - obdobn
takovchto her byl pln otelch metafor, z nich se stala kli:,,blesky vaich v nm Irozkla
oplamen lsky v srdci mm rozeh|y,,- ,,nasadiljsem do srdce tvhozmiji.. bitvy. V celkovn
aj. Historick pozad, budovan na znalosti pramen, povst i za pomoci pracuje s otelmi
fantazie, pedstavovalo vtinou jen kiklavou kulisu pro rozvden podivu. kreslenm pozadr
hodnch tajemnch pbhvn,lsky a nenvisti, pro rozvjendj,kter dramat Probuzen
naprosto nesouvisely organicky se zobrazovanou dobovou atmosfrou.Te- brazujcm povst
bae se vak stavbou neliily od dramat z doby prvnch rok Prozatmnho svm umleckm
divadla, odliovaly se od nich svm celkovm smyslem a ovzdum. s lidem, cennm 1
.
Tragdie z prvnch let Prozatmnho divadla souznly s vrou v nov a naznaenjeho
rozmach nrodnho ivota, chtly jej podpoit oslavou a povzbudit pkladem Dramatick t'
obanskch ctnost. V tomto smyslu psobila jet alegorick tragdie pes nkoliker p
z kartaginskch djin Sofonisba(vylo 1B75,hrno teprve 1BB0) od Bnnnlnoe sloek a tendenc
Gur,onnnne (1836-IB77). Tato hra, typick knin drama vyznivajic jako Ichzp|etkch a
nezamlen karikatura doznvajicho shakespearovskhokultu, pln pe- a pbhy z nrc
moudelho filosofovna moralizovni, psan mnohomluvnm verem,zsk- e posilovala a tt
vala sympatie u rozechvlm vlasteneckm citem vtlenm do postavy ti- dob eskspole
tuln hrdinky. Naproti tomu nov dramatick tvorba, vyrstajcve stnu sociln problm'
politickho rozkolsncelhonroda a odrejcideziluzi autor,lyslovovala Ien,zkreslen a
varovni ped tmtostavema zrcadl|a politick rozbroje. Avak jet l
Na poli historick
* Nrodn listy 12. prosince lB74. a v souti ped

268
zhub,umleck Ke konci sedmdestch let se znovu ozvali zkuen autoi. Pedevm
{ ruce jistch FnaNrrnr VNcnsr,av Jnnnr s tragdi S1ln loukaili Prusoua echdch
stavnrodn...* roku 1757 (lB7B), v nse pokusil napozad kresby rokokov feudln spole-
vala jen nosti eit otzku vztahu mezi lskou k lidstvu a k vlasti. I tato hra dosvduje
napkladuv. relativn vznamjeho tvorby. Jebek se jako jeden z prvnch zamIna
(lBBl), obraz vnmi socilnmi otzkarni, i kdyjet abstraktn. ElraNunr, Bozocn na-
zmatky,lsti, in- psal v tchto letech svou druhou tragdii,Dobrodruzi(1BB0)'jeji provozovn
vyvrcholen. Hra bylo zakzno. Vrac se v n znovu k psychologii rozpolcench hrdin, k mo-
tivn jako tivm intrik a pokrytectv, panujchov dvorskch ktuzch. osobnost a doba
Zapsobila vak krle Rudolfa II., pikle kolem jeho pipravovanho satku, postavy podvod-
afektovan patos nk, astrolog a jezuit dvaly autorovi dotlrou pleitost, aby uplatnil
konzerva- svou schopnost kombinovat a rczvijet dialog. Tetm ze starchpcchdra-
matik byl Josnr Jr Kor,n, z jeho tehdejchher bylo nejvznamnj
sepak na scn a umlecky nejzdailejdrama Smiit ( 1BB1) ' lc
bezohl ednzpas o ddictv.
Spojovala Vechny tyto hry byly obmnou typu tragdie, spojujcpatos s barvitou
debatamia vy- kresbou prosted a se vzruujcimi zp|etkami, tragdie,jejim clem byla
, jejichkresba efektnpsobivost.Tomuto vzolu nepodlhalijen autoi star'nbr byli jm
hlavnpi osno. strhovni i spisovatel,kte teprve zana|j',Roku 1877 mlo premiru
intriky,pprava prvn drama Laorsreva Srnoupnrrrcxrro(1850-|B92) ern due,pro n
a kni. Jazyk si autor - obdobn jako pak Kolr - zvolil !tku z djin rodu Smiickch a
,,bleskyvaich v nm lrozklad esklechtya eskhokrlovstv v pedveer blohorsk
tvhozmiji.. bitvy. V celkovm pojet kr i Stroupenick po vylapanch u cestch,
i za pomoci pracuje s otelmi motivy klada lst, piem historie je mu jen kiklav
podivu- kreslenmpozadmpro osobnosudy hrdin. Nejinak tomu bylo i v historickm
jen dj,kter dramat Probuzenci(1BBl) FnaNrrxe Aoor,pa unnnra (1849-1915), zo-
atmosfrou. Te- brazujcmpovstn selskholidu. Ke hrm starhotypu Se toto drama ad
Prozatmnho svm umleckm zpracovtim i mylenkou o poteb souinnosti lechty
s lidem, cennm pnosem vak bylo z:"utaznnspoleenskhovznamu lidu
s vrouv nov a naznaenjeholohy V procesu nrodnho obrozen.
pkladem Dramatick tvorba obdob Prozatmnho divadla se nedovedla vymanit -
tragdie pes nkoliker pokusy talentovanch spisovatela pes promny nktech
odBnnNanoa sloeka tendenc - ze starablony historicktragdieosnovanna nahodi.
vyznvajc
jako lch zpletkch avptavnch scnch, vyuvajccitovho zaujeti pro posta\,y
, pln pe- a pbhy z nrodnch djin. Nepochybn plnila tato tvorba svj eltm,
verem, zsk- e posilovala a rozncovala nrodni ctni.Skutenchivotnchotzek sou.
do postavy ti- dobesk spolenostise vak tm nedotkala a pokud v n vbec zaznva|y
ve stnu sociln problmy vytvejc se kapitalistickspolenosti,tedy jen jako vzd.
vyslovovala len,zkreslena neuritozvny.
Avak jet ani prvn Ita Nrodnho divadla nepinesla obrat.
Na poli historicktragdiesice soutilaada autor, le s malm spchem,
a v souti ped otevenm Nrodnho divadla byla z ticeti pti dramat oce.

269
nna a doporuena k provozovn jen jedin hra.. Salomena,pwotina Borru- sice bohat, ale vyu
lrrr-a Aolrra (lB4B- 1915),je pak byla hrna 19. listopadu lBB3 jako pn'n postrdaly plastino
eskinohernpedstaven na Nrodnm vadle. Honosn vprava, k rri .rnSuk de3itttou ePoch
dval pleitostdj z rundoby roku 1547 i pestrprosted rozmail rene- spejejmi
"ij:,''"i
sannlechty, dramatick napt, vytven osudy postav na pozadi soudo- stojcmu mezi lidm.
bch politickch konflikt, ver nijakvrazn, a|e vytben a dobe znjc- ieho city a mylenky
-,
to veuinilo z Admkovy tragdietypick pklad eskhodramatu velkho hi'.o.i.k1im poslr
stylu, nru, kter vldl pak jetadu let na scnNrodnho divadla. _ Smrt) pinejc
Po oteven Nrodnho divadla hledal se klk vyeenkrize eskho di- lenek.
vad|aa esk dramatikypedevm ve zveni bsnick, poe tick strn- U v prvnm dr
ky dramatu. Clem byly hry, kterby odpovdaly kultivovanmu vkusu idel- zatmnm divadle (
nho publika, kterby i oproti praskmudivadlu nmeckmuestnreprezen- vjejcdramatick
tovaly eskoukulturu, kter by se svm vznamem neomezovaly na domc myslovskch djin.
rmec a mly trvalou ,,poetickou.. hodnotu. Idea svobodn,na niem nez- Yc|ava a Boleslavi
visl krsy stvala se impulsem pro nov rozbh dramaticktvorby a pedsta. (1903),sousteuj
vovala jeden z jejcll^hlavnch rys v prvnch letech Nrodnho divadla. hrou z eskch dj
Z dolracich tradic navazova|o se tu na Hlkovu hru Amnon aTamar, ktersi vlky, k osudm e
cenil Neruda jako poetickho dramatu lyrickho.Na podobnch principech bratrsk filosofie, <
pak byly zaloenynkterdramatick bsn Jur,re ZnYnr"a, smujck poezii a abstraktn myle
cit, ke kresb charakteroprotnchod relnho,urithoprosted.Z pod- Vedle eskch
ntu Psn psn a spojenm rznorodch prvk motivickch vznikla jeho Z dramat hrancJ
prvn dramatick bse Sulamit (Lumr lBB3, na Nrodnm divadle hrna dv tragdie: Smr
1BB4)' z ni zaznv Zeyertw melancholicky teskn pocit ivota a jeho filosofie osudovch tragdi
vykupujclsky a nejvyho citu altruismu. Do prvho obdob B0. let spadaj a kesanskhosvt
jen potky Zeyerovy dramatick tvorby (v r. 1886 mla premiru jet vnitn tragdii jet
Legenda1 Erinu),je vakv nich u pesn naznaensmr, kterm bude Zeyer stat dobr, ocit
i dle postupovat a kter vypal ze snahy pivst na jevit poezii, zptom. utopi, e ne|ze vr
nit pohdkovou fantazii, povznstse nad skutenostv pbzchnabvajcch Od PolovinY o
symbolick platnosti. pedmtem stle <
Jinmi cestami vydal se za poezi na jeviti Janosr,av Vncrrr,rcr, jeho mujcmi scna
dramatick tvorba brzy zaa|avtiskovat pee Nrodnmu divadlu, zejmna e velk vpravr
v prvnch letech. Vrchlick vychze| z pesvden,e ,,snesemodern jevit elegantnm hrm
trochu poezie, i kdy se to pod v rouchu - teba romantickho dramatu... autoi, kte za
ovem jeho pedstava o poezii na jeviti nebyla vykrystalizovan. Tomuto J. Kolr, opakovz
lyrikovi promnlivch lidskch cit chybla schopnost charakterizovat v pev- turg Nrodnho
nch obrysech postavu a postihnout jej nitern vvoj, take ,,romantick.. typu historick t
motivy se pro nIro stvaly astospeomluvou. Vrchlick uplatnil v tvorb nedokza|y zach'
pro divadlo svou obratnost ve vyna|znzpletek i irok rozhled a smysl nost a naprosto
pro rz rznch kulturnch oblast i pro ovzdu rznch dob. Promtla nov dramatickt
se vak clo nich i jeho tvrnesoustednosta povrchnost. Jeho hry mvaly zetelnji, e se,
strojenou a sypkou stavbu zvisici na nemotivovanch nhodch, dialog byl ivota. odpovd.

270
 pruotinaBonu- sice bohat, ale l'yumlkovan, opakovaly se v nich situace a scny, postavy
lBB3jako pnm postrdaly plastinosti. Vrchlick se inspiroval tm vdy histori. Nechpal
prava, k ni vak djinnou epochu v jejm skutenmhistorickm smyslu, rrbrby| zaujat
rozmailrene- spejejmi vnjmi rysy. Nejvce pozornosti pak vnoval osobnosti, lovku
uapozadsoudo- stojcmumezi lidmi osamocen nebo v rozporu se spolenost,kter nechpe
dobeznjc- jeho city a mylenky.Vjeho hrdinech se stetvaj soukrom vn a pohnutky
dlamatu velkho s historickm poslnm,jsou stavni ped dilemata, z nicb vede jedin cesta
vadla. - smrt, pinejcnejvy a posledn smen rozvenchcit, vna my-
}rizeeskho di- lenek.
e t i c k s t r n - U v prvnm dramatu Vrchlickho, Drahome,kter se hrla jet v Pro-
vkusuidel- zatmnlmdivadle (1BB2)' by|y naznaeny hlavn rysy jeho rychle se pak roz-
estn reprezen- vjejcdramatick tvorby: Drahomrou uvedl autor trilogii z eskch pe-
na domc myslovskch djin. Pokrauje pozdji tragdi Brati (iBBg)' lckonflikt
na niemnez- Yc|ava a Boleslava a motivujcbtatrovradu rlivost, a dramatem Knata
a pedsta. (1903),sousteujcmpozornost k rozeklana z|povaze Boleslava III. Jinou
divadla. hrou z eskch djin' Exulanti (|886), obrtil se Vrchlick do doby ticetilet
Tamar,ktersi vlky, k osudm eskobratrskchevangelk.Pokusil se tu o kritiku nebojovn
principech bratrsk filosofie, do poped se mu vak dostaly osobn tragick osudy lid
k poezii a abstraktn mylenkavykupujc moci lsky.
ed.Z pod- Vedle eskch |tek zptacovva| Vrchlick nejruznj nmty cizi.
vznikla jeho Z dramat hranch v prvnm obdob Nrodnho divadla lze pipomenout
divadlehrna dv tragdie: Smrt od1ssea(1BB3)' drama vytvoen podle vzoru antickch
ajehofilosofie osudovch tragdi,a Julidn Apostata(premiralBB5), lc srkupohanskho
B0.let spadaj a kesanskhosvta. I v Julinu Apostatovi z:raznil Vrchlick pedevm
premiru jet vnitn tragdii jedince: csa, usilujic o rea|izaci mylenky v obecn svpod-
budeZeyer stat dobr, ocit se v rozporu se skutenostnechpaje, e jeho snahy jsou
ii, zptom. utopi, e ne|ze vrtit lidstvo zpt.
nabvajcch Od poloviny osmdesh let se stvala dramatick tvorba J. Vrchlickho
pedmtem stle ostejchtok.Publikum i kritika se u nasytili jenom se ob-
, jeho mujcmi scnami a postavami, opakujcmi nkolik schmat. Bylo zejm,
zejmna e velk vpravn historick hry, kter se pokouej piblit eskdrama
jevit elegantnm hrm zpadnm, pinejjen povrchn obraz vota.Tak star
dramatu". autoi, kte zadvali sv hry Nrodnmu divadlu - jako F. V. Jebek a J.
Tomuto
J. Kolr, opakovali jen to' co znaliu divci z vadla Prozatmnho. I drama-
v pev- turg Nrodnho divadla SnnoupnNrcx si musil uvdomit krizi bnho
',romantick.. typu historick tragdie na vlastn tvorb' kdy ani vpravnost a exotinost
v tvorb nedokzaly zac|trnit jeho dal hru ChristoforoColombo (1886)' trpc popis-
a smysl nost a naprosto zbnm vypracovnm charakteru. A tebaese zsluhou
Promtla nov dramatick tvorby zvila technick rove her, ukazovalo se stle
}rrymvaly zetelnji, e se cel proud historickhodramatu ocitl daleko od souasnho
dialogbyl ivota. odpovdal sice touze buroaznch vlstev po reprezentaci, nevmal si

271
 ani trvalejrrmIl
vak toho' co spolenostskutenzajma|o,Bylo proto pedevmteba snst
dramatickou tvorbu na pevnou zem. To jest, v dramatick literatue stle byl FnnorNaNo
jet zbvalo vykonat in, kter znamena|a v prze tvorba Jana Nerrrdy rodinnch vztahi
a mjovc. Tento in podailo se uskutenit teprve v obdob nsledujcm. starch mldenc
A protoe se udl opodn, probhal ve velmi vraznch formch a nov se jejich nadutos
jevitjako smvem litjej
tvorba, znamenajcprudk vojov peryv, dostala se na esk
zdravho citu a 1
boue. U jejch potk stly dv osobnosti, kter sloit hledaly vlastn
dorozumn se v
cestu u po celdesetilet:F. A. uBnnr a Laorsr,Av STB,oUPnNrcx.
nejvlastnjir.r.\.
hlun ,,blzinec
navz$em si nero
nrov veselohry
amberk ani nez
Volil oviln' h'
Voln po velkmdramatu, jemu odpovdalypokusy o historickou tr.agdii,
postihovalojednu dleitoustrnku divadelnhorepertoru. Stejn nezbytn loklnmi. Nejob
uojna(lBB2), Pala'
vak bylo vyhovt touze divk po hrch, kter by jinm zpsobem,pomoc
ky ze ivota malt
komickho obrazu reality, dovolily pohldnout na lidsk vztahy, vysmt
frakovitchjedn
se lidsk slabosti. Veselohern tvary mly udrovat zjem prostho publi-
Prpprcn (t849-
ka o divadlo, posilovat rstjeho nrodnho citna mylen,kultivovat v nm
Ve ueejnmiuot
nkterveobecnmorln zsady.
Na rozdl od jeh
eskveselohra,jak ji pedstavuje repertor prvnho desetiletProzatim-
byla asto rozvl
nho divadla, postupovala nkolikerm smrem: hrly se fraky, historick
ukazoval na n
komedie, reprezentovanhlavn tvorbou Bozdchovou, objevily se i pokusy
postavit se nad
zobrazit soudobou spolenostsatiricky. Po tchto cestch se ubrala i veselo-
vyznivaji pitakl
hern tvorba let sedmdestch a prvho obdob }'trrodnhodivadla, kterou
His torick
spojujejeden charakteristickrys:nrov vidn skutenosti. Mczi auto.
vyhbaly se v
ry, kte tehdy psali pro prvn eskouscnu,nenaelse ani jedin, kter by
z pozln socil
dokzal postihnout a vyjdit vrlideov a citov spoleenskkonflikty,
kter by dokza| kriticky obshnout ivotn styl soudobspolenosti.Jejich Jejich zk|aderr
nebo mal epizc
ideovzmrybyly znanomezen.Bu se spokojovali pozorovnm drobnch
ho prosted. V
ivotnchudlosta jednotlivch detail,nebo se snailidt svmveselohrm
blzkch franco.
hlubsmysl, ale zstvalivesmsu nejveobecnjch pojm o ivota morlce.
ly kontakt s ober
Spene skuten postavy vytveli figurky pedstavovanv nahodi|ch vzta-
volovalY autori
zch, nebohrdiny tchto veseloher byli lid s malmi, asto konvennmi
stavitelem toho
zjmy, s bnmi lidskmi slabostmi, a to i tehdy, oblkl-li je autor do histo-
lohra o NaPole
rickch kostm a dal-li jim na hlavu krlovskou korunu. Vcelku byly tyto
pedchozch. B
veselohry povrchnm, v nrovou kresbu rozednm odrazem soudobho
nost rozvjeii z
malomckho svta.
Bezprostedn, i kdyjen v nahodilch detailech, odr se povrch malo- Jestlie u Bozc
hrch byly u
mck spolenostive frakch, kter se stle hr|y a byly vyhledvny
rysy esk.
i ochotnky. PedstavovaIy zHad repertoru hlavn v arnch a poskytovaly
V osmdes
vdnou chvilkovou ztbavu,nemly vak ani vthospoleenskho dosahu,

r8-Djiny eskliterat
272
 m teba snst ani trvalejumleckhodnoty. Nejastnjm a velmi obratnm jejich tvrcem
literatue stle byl FnnnrNAND FRANTrnr aunnnx. Nahlel v nich do malomstskch
Jana Nerudy rodinnch vztah, kreslil karikatury drobnch emeslnk,domcch pn,
nsledujcm. starch mldenc a sluh,statkr,soukromnki jejich syna dcer' vysmval
formcha nov se jejich nadutosti a malomtckcsmezenosti.S porozumnm a lehkm
jevitjako
esk smvem liljejich slabstky a ukazova|, jak vznam m v ivot pevaha
hledaly vlastn zdravhocitu a pirozenho lozumu. Jeho veselohry vdy dobe konily, ne-
r. dorozumn se vysvtlila, rr.ezvemi dolo k radostnmu smen. Ve svm
nejvlastnjmivlu octal se amberk tehdy, kdy mohl na scn rozvit
hlun ,,b|zinec,,, pedvst spletenec lid, kte mluv jeden pes druhho,
navzi$em si nerozumj atd. Hledit se pi jeho frakch vesele bavilo a vce
amberk ani nezamlel.Charakteristika postav mu neleela pli na srdci.
Volil oviln, hovorov tn, propltal ryclrl dialog narkami asovmi a
Stejnnezbytn loklnmi. Nejoblbenjjeho veselohry, Jedendct pikzdn (1BB2)' Rodinnd
m, pomoc uojna(IBB2),Palackho tda27(lBB4)' podvaly frakovitzkarikovanmoment-
vztahy,vysmt ky ze ivotamalho msta za tehdejchas.Druhm nejznmjmautolem
plostho publi- frakovitchjednoaktovek se stal po doasnmodmlenJosefatolby Klnnr,
kultivovatv nm Prpprcrr (lB49_192l). Chtl svmi aktovkami (nap. ,( esk domtcnosti,
|BB0;
Ve ueejnm iuot,IBB4) zashnout vymalomstskkruhy ne amberk.
Prozatm. Na rozdl od jeho situankomiky kladl vtdrazna konverzaci, kter vak
fraky,
historick byla astorozvItna naivn. Sledoval soukrom i veejn ivot svch hrdin,
sei pokusy ukazoval na nkter chyby malomstskspolenosti,neml vak schopnost
|c uhirala i veselo- postavit se nad ni, podvat se na ni oima lovka z jinho svta. Jeho hry
divadla, kterou vyznvaji pitaknm malichernosti a prozainosti tvota, kter kreslily.
tenosti. Mezi auto- Historick vese lohry, kter tvoily druhou linii veseloherntvorby,
seani jedin, kter by vyhbaly se vtinou lacin komice bnve frakch. Nevychzely vak
spoleenskkonflikty, z poznnsocilnch a loklnch detail, nbr opraly se o autorovu fantazii.
spolenosti. Jejich Jejich zkladem byl vtinou pbh ze ivota nkter historick osobnosti
lzorovnmdrobnch nebo mal epizoda z djin, a dj se rozvjelv rmci voln kreslenhohistorick.
dt svmveselohrm ho prosted. Vyhovovaly obecenstvu, kter volalo po konverzanchhrch
o ivota morlce. blzkchfrancouzskkomedii. Umoovaly hercm pln se rozehrt,udrova-
v nahodilch vzta- ly kontakt s obecenstevem, poskyto\,alyzbavu oprotnouod drsnkomiky, do-
astokonvennmi volovaly arrtorm hit npady a popoutt uzdu antazi.Typickm ped-
Je autor do histo- stavitelem tohoto nru byl v naliteratue ElreNunr, Bozocrr, jeho vese-
, Vcelkubyly ryro lohra o l.{apoleonovi,u dve napsan, spejen rozmlovala schmataher
odrazem soudobho pedchozch' Byla vak pkladem plo mlad autory, kte s jet vtobrat-
nostrozvjeli zpletky v hrch odhalujcchpovrchnost spoleensk morlky.
se povrch malo- Jestlie u Bozdcha byly jeho francouzskpedlohy pmo vidt, v novch
a byly vyhledvny hrch byly u rozputny a pevedeny do prosted, kter mio pizna'n
arencha poskytovalv rvsv esk.
spoleensk:ho
o,un V osmdestchletech jsou pak pro telto nr charakteristick pedevm

r&-Djiny eskliteratury III. 273

hra Stroupenickhoa Vrchlickho. Laorsr,av SrnoupnNrcx pokouelse i pmo vebeK
v pn'nm obdob sv literrn innosti tak o velkou, vpravnou historickou iv nkolik scn
tragdii. Nejcennjmijeho pracemi z tohoto tvrhoobdob vak byly his. obecenstva.
torickveselohry. Za|ibilo se mu v dob na pelomu 16. a 17.stolet avyuiva| Veselohern tvt
pestrosti a barvitosti renesance'aby rozvinul najeviti vtip a erty,nevyhbaje ho i Vrchlickho,
se ani frakovitmprvkm. Zamiloval si zejmnaMikule Daickhoz Heslo- kem. Chtl i komi
va, veselho,vtipnhobasnkarudolfnskdoby, kterje takstednpostavou cit, nlad a sn l
jehodvounejznmjchveseloher,{rltkouskhorarka (lB83) aPanmincmistrou nch svt: prosti
(1BB5). Stroupenick tu lehce naznail historick rmec i prosteclzvkov. nsk svt v Brat
skhohradu a tehdejKutn Hory a svin,nensiln provedl svjdramatic. Zeyerovi nezLee
k zmr.Dobov kolorit se snailvyjdit i jazykem, archaizovanm ve vtn Poezie jeho her, s<
skladb i v slovnku. S drazemna drobnomalbu vykreslil tu idylick obrzky vch odstn,byla
starch asa podailo se mu pedstavit Mikule Daickho nejen jako Veselohry L.
pmovnho vihka, ale objevit i jeho lidskou tv, jeho citliv a ulechtil dlouho udrovaly
srdce. Tet veselohra, V panskm elednku(1886)' kter se ji vice rozdrobila ovaly, co Se od v'
do epizod, dokresluje profil Stroupenickhojako autora historickch veselo- rickch nmt a
her, z nich bodr humor, p'ekvapiv osnovan dj, zajimav proveden zoroval Jan Ner
zpletek inily oblben pcdstavan na eskchjevitch. ivota.V osmdes
Janosr,ev Vncur,rcx osvdilse i na poli historickveselohry jako obrat- draznji. Napl
n, rychle a lehce pc autor, schopn rozvstokamitnpad nebo anekdotu divadeln listy do
do dramatick scny.Motivem, kte se v jeho hrch opakor.al v nesslnch rrytkal vIunou
variacch, byla lska, ltku k nim vak erpalz nejnrznjchdob a prosted, k tomu, e se nad
ze svta antickho,stedovkho,renesann}i'o i ze svdoby. Historickpozad
nartl nkolika dobovmi detaily, ale ctna mylenjeho hrdinje souasn. V t dob se
Nkolik zkladnch model postav - moudrst, prost nebo vniv lska, pem realistick d
dychtiv mld apod. _ vrac se tu vdy jen v obmnn podob, stcjnjako vm, nezkreslen
astnkonec, jm chce bsnk oslavit soulad lidskch vztah a obrozujc stagnaci, vyrovnz
moc lsky. Z point mernesnadnrr r,yloupnout i nauen,zk|adni ivotn kem a skutens1
moudrost, jejvysloven ml bsnk na mysli.
Nejspnj z tchto veseloher, vtinou narychlo napsanch, byly: Spoleensk,
V sudDiogenou(lBB3), hra o lidskm zmouden vojevdceAlexandra Veli- v monografii Zd. N
kho a oslavrrjcklid, moudlost a nebojcnost Diogenovu; Pomsta Catulloua (Nov mysl, . l, 19
ovzdu, z nh
(lBB7)' zdtraznjic slu mlad istlsky; Midasou3zi (tB90), v nich autor
mtech; z nich matt
zdrarnatizoval a novmi motivy obohatil znmou povst; z italskrencsancesi (1902),J. Golla (v
bere Vrchlick ltku pro Soud ltsk2QBB6), z rudolfnsk Prahy pro Rabinskou (1925). KritickY sle
moudrost(1886); z doby Karla IV. erp zdaile nejoblbenjjeho hra (Vbor z dIa, ,
Noc na K.arltejn(1BB4)'v nsmav, smvntozmar'jednoduch a obratn Biografick
(Lumrovci a jejich
proveden zpletky a nkolik lehce nartnutch postav stavytvoit obraz
grafie J. Mchala E
milostnho tsteskhokrle i vyjdit jeho lsku k eskzemi a k esk Novka o boji Ruc
krajin. adna z tchto her ovemnevykreslila rrritmiobrysy njak histo. o literatue, 1951) a
rick typ ani nepostihta vnsousnotzky, ai o to se Vrchlick pokouel Lumru zpracoval !

q'7 |
z/ t8'
 pokouelse i pmo ve he K iuotu(1886).Avakumnmsnadno nahodit konflikt, rozvst
historickou iv nkolik scn a rozvinout dob konverzan dialog uspokojovaly pn
vakbvly his- obecenstva.
stolet
a vyuval Veseloherntvorba Jur,re Znynna byla jinho typu nehry Stroupenick.
erty,
nevyhbaje ho i Vrchlickho, neboi v ttooblasti by| Zeyer vce bsnkem ne dramati-
z Heslo- kem. Chtl i komiku spojit s lyrickmi obrazy, tak aby zachytI odlesk svch
ustedn
postavou cit, nlad a sn a vystihl zvltn, bizarni a exotick kolorit cizich a vzle-
aPanmincmistrou nch svt:prosted italskv Starhistorii (lBB3) v duchu komedi dell'arte,
prostedzvkov- nsksvt v Bratrech(1BB2)'japonsk ve verovanhceLtsk2du (IBBB)"
svjdramatic- Zeyerovi nez|ee|ona pvodnosti, pejmal a kombinoval tradin motivy.
m ve vtn Poeziejeho her, sousteujcse do lyrickch obraz, do.kresby cit a nlado-
idylickobrzky vch odstn,byla vaknedramatick a astojenom dekorativn.
nejen jako Veselohry L. Stroupenickhoa Jar. Vrchlickho z osmdestch let se
iva ulechtil dlouho udrovaly na repertoru eskchdivadel, nebodo znanmry spl-
vcerozdrobila ovaly, co se od veselohry da|o.Pesto byla pociovnajednostrannosthisto-
veselo- rickch nmt a jejich nrovhozpracovni. U v edestchletech upo-
vproveden zoroval Jan Neruda na to, e veselohry maj poskytovat i obraz souasnho
tvota,V osmdestchletech se ozva|yhlasy po souasnosti na jevitistle
jako obrat- draznji.Napklad Josnr Kurrnnn (lB55-l92B), kter psal pravideln
neboanekdotu divadeln listy do Kvt a zamlel se v nich nad dramaturgickmi otzkami,
v nesslnch vytkal vlunou orientaci na historick ltky jako nedostatek a poukazoval
doba prosted, k tomu, e se nadle bez obrazu ptomnosti nemeeskdivadlo obejt.
Historickpozadi
inje souasn.
V t dob se ji pipravoval postupn obrat, k nmu pak dolo s nstu-
vnivlska,
pem realistickdramatiky. Bylo teba dostat na jevit souasnostv pravdi-
, stejnjako vm,nezkreslenmobrazu, nebojen tak mohla dramatick tvorba pekonat
a obrozujc
stagnaci,vyrovnat krok s przou, nabt novho kontaktu se soudobm div-
zkladn ivotn
kem a skutenspoleenskyaktivn psobit.
h, byly: S p o l e e n s k , i d e o v a p o l i t i c k p r o b l e m a t i k a t c h t o l e t j e r y l o e n ap e d e v m
AlexandraVeli- r'monografii Zd. Nejedlho T. G. Masaryk (1930-7); naposledy se ji zabval K. Kosk
Ponsta Catulloua (Nov mysl, . l, 1951).
v nichautor ovzdu, z nbLo tehdy literatura vyrstala, je zachyceno v mnoha vzpomnkch a pa-
renesancesi mtech; z nich materilov nejbohatjsou Vzpomnky Ant. Klterskho (l934)' Lad. Quise
(1902),J. Golla (v Lumru 1906), Serv' Hellera (Z minul doby 1916-1923) a Ant. staka
proRabinskou (l925). Kriticky sledovali literaturu tohoto obdob zejmna Jan Neruda, El. Krsnohorsk
jeho hra (Vbor z di|a, . 1956)' Kritikou osmdestch let se zabval A. Novk (SaS l936).
a obratn Biografick a literrn materil k tomuto obdob shrnuj prce Ferd. Strejka
vytvotobraz (Lumrovci a jejich boje kolem roku lBB0, 1915; eskkoly bsnick l9. vku, 1921); mono-
zemia k esk grafie J. Mchala Boje o nov smry v eskliteratue (1926); o klad se pokouprce A.
Novka o boji Ruchovc a Lumrovc proti kivd a za ptvo (l93B; srov' J. Fuka Stati
njakhisto- o literatue, 195l) a Alb. Prak v sbornku Padest let Uml. besedy (19l3). Strundjiny
pokouel Lumru zpracoval tepn;ez (Lumr 1923).

27s
 Dlnickou iiteraturu tchto let, buroazn literrn
histori opomjenou, nov zve.
ejuj a objevn hodnot publikaceJ. Petrmichla
(Posledn bitva v)p;la' l95l; Biem a
rapl, 1960) a Vl. Karbrrsickho a V. Pletky
Dlnick pse (l95B). r dlvadte a dramatu
peJ.Bartov Djinch Nr. divadla (i933).
Marxisticky orientovanjsou siudie Z. Nejedlhoa statiJul. Fuka
(z nich zejmna
Pamti Svtozoru v knize Poko]en ped Petrcm,
l958).

P.o ,o"rro
nkoliker vzl
obre7a vak i
nj silou stv
tubsnk soci
strnky svho
K mnohoz:
kho projevu:
tho. Plin r
jcho pohled n
reagoval na pa
jejich nalhavr
dictv.

Zaklan: 1
otcc, kte pc
ednk, byl .
nadenm ctil
hnut r. 1B4B,
v dob konsti
akcenty v tv
na otce. Exis
astonucen m
lta Svatopluk
va, zanesla jej
yala t klidni

276
opomjenou'nov zve.
vzplla'l95l; Biem a
O divadle a dramatu

Fuka
(z nich zejmna
SVAToPLUK ECH

Ro ,o".,o; nrodnho ivotamla echovatvorba (bsnick i prozaick)

nkoliker vznam. ByIa vrazem idealizujcho optimismu nrodnho hnut,
obre|avak i jeho kritick stav aIozpory spolenosti,v nse stle vznam.
njsilou stv proletarit. Spjat s ideami a s kulturou tehdejspolenosti
tubsnksociln otesy, kterji zmni, hroz sejich a pece je vt. Pro tyto
strnky svhodla byl Svatopluk ech vdn pijmn i dlnickou tdou.
K mnohoznanostipsobenjeho worby pispvala tak forma bsnic.
kho projevu: vmluvnho a patetickho, pitom vak vznamov neuri.
tho.Plinveobecnosta mlhavost ohroujestejn bsnkvvraz jako srrl
jeho pohled na svt. Pesto aktulnost vtiny jeho prac, jimi pohotov
reagoval na palivnrodn a socilnproblmy,i schopnostvyjdit bsnicky
jejich nalhavostzaruila echovu dlu pevn msto v naem kulturnm d-
ctv.

ivot a koe ny tvorby

Zk|adru podnty dalo tvorb echov u prosted rodinn. echv

otec, kter pochzel ze starho selskhorodu a psobil jako hospodsk
ednk, byl vnivm vyznavaem ide eskhonrodnho obrozen. Byl
nadenm ctitelem pvce Slvy dcery Jana Kollra, aktivn se astnil
hnut r. 1B4B, s velm zjmem pak sledoval nov obrozen eskhoivota
v dob konstitunch reforem let edestch.Vlasteneck a slovansk
akcenty v tvorb echovjsou pravideln provzeny vrouc vzpomnkou
na otce. Existenn zajitnjejich rodiny nebylo pli pevn. otec byl
astonucen mnit msto a s nm putova| zktaje do kraje i jeho synek. Dtsk
ltaSvatopluka echa,kter se narodil 21. nora tB46 v Ostedku u Beneo.
va, zaneslajej do nkolika rznch venkovskch mst; stle vakjej obklopo.
va|a t klicln pvabn krajina stednch ech. Do tohoto relnho, stzli.

277

-!_.
vho prosted cchova dtstv pronikaly pak romantick prvky z etby, a byronsk roman
kter siln vzruovala snivlromladka. osobnost,jejum
Na samrn potku svho tvrhorozvoje prova|ech na studich spoleenskchpon
v Praze nlady obrozujchose nrodnho ivota let edesch. Sblil se Vldnoucmi l
s adou stejn smlejcch spoluka spolu s nimi se dal strhnout literaturou, v do vru nejrz
kter se tehdy stvalajednou z innchzbran. dem prv ustave
Prvn svou bse vydal ech sice ji r. 1864 (Vtnon sen)a nkolik dal. kov literatura po
chv letcch nsledujcch,ale jeho skutenvstup do literatury je datovn i kdy je chpe j
roke m l868, kter pinel vzept eskhohnut tohoto obdob' Poezie s jakou je schoPna
skupiny mladch bsnk, kte ydali toho roku almanach Ruch, vyrsta|a por mezi smi p
z ovzdu lidovch tbor, manifestujcchproti vdeskvld za esk tak zrnatena' sna
prva nrodn i sociln. Dalrozhodujcpodnt pro echovu tvorbu piel w vldnouc spol
z ciztny. Byly to boje Komuny roku lB71. Svatopluk ech tehdy psobil bo iveln se ro:
krtce v redakci politickho denku Pokrok a obrzkovho Sutozoru,dvou mezi nrodn osv
list, kter podrobn referovaly o boulivch udlostech, vzruujcchcelou pro esk poml
Evropu. Mlad bsnk dobe ctil,jak dje, dramaticky se rozvjejcna dlab echa.
Pae,zce souvisejs osudy cel Evropy, jak problematika, jejnalhavost Do ruchovsk(
dosvdovalvelk sociln otes ve Francii, rozhodtrjcmzpsobem zashne znepokojiv neur
do rozvoje i eskhonroda. svho projevu ne
obrozensk mylenky, oiven eskhonrodnho hnut druh poloviny Ruch (1868) nar
stolet a pizrakblci se revoluce sociln, to jsou ti zkladn sloky, z rrich razem, b|zkr
vyrst echovo dlo. jadovn rozpor
osobn ivot bsnkv probhal celkem klidn, bez velkch vzruch. venkovsk chalot
Jen mal stopy v motivech nktech echovchpovdek zanechalo jeho pe. nachu Ruch,
chodn zamstnn v advoktn kanceli, kter ostatnbrzy opustil, aby se nrodu jeho nk
cele vnoval literatue. V jeho ivot i dle clleitmpedlem je jet rok bsnick pojet .
1879, kdy se Srnvcnu Hnr,r,nnnru za|oi|vlastn beletristick asopsKut1 t a zvukov ps
a v souvislosti s tm definitivn opustil advoktn praxi. dn, au v ob
Krom nkolikaletho pobytu v obstv il ech cel ivot v Praze. moe, valcho l
Sv dojmy obohatil nkolika cestami, z nic}rnejsilnjstopy v jeho dle zane. tesu zjevuje se
chala vprava na Kry-, Kavkaz a do Caihradu (lB74), vlet do Chor. Romantick
vatska' kde byl doasnzamstnnjeho otec (1875),a konenputovn po v dalm vtm
stopch krlovny Dagmar v Dnsku (l BB2). (1869),v ,,mos
Daleko bohatnpl jeho ivotu poskytly udlosti veejnhodn,jich se Llo, kter :
sice pmo aktivn neastnil,a|e ivna n reagoval svm dlem. lidmi na lodi 1
.
otechovy
V echoc
P r v o t i n y a r a n ep o S y - Bsnk ,,boue.. neurita ideov
v bsni Andl,
Prvotiny Svatopluka echa v almanachu Ruch z r. 1868 a v Almanachu tenosti,pesah
eskhostudentstva z roku nsledujchojsou pod vlivem poezie mjovc se znepokojivt

278
 pruky z etby, a byronsk romantiky. Avak ji v nich se hls ke slovu razl bsnick
osobnost,jejumleckctnvyrst samostatnz loch, rychle se mncch
echna sfudich
spoleenskchpomr'
Sblil se Vldnoucmi vrstvami neustle zrazovan nrodn hnut se dost-
literaturou, v do vru nejrznjchideovch proud, vyvolanch ponajcmrozpa-
dem prv ustavenho mylenkovhoa kulturnho svta buroazie. Pokro-
.rn)a nkolik dal-
kov literatura poslednchlet 19. stoletje pitahovna dlnickm hnutm,
je datovn
i kdy je chpe jen zsti a po svm.Projev se to pedevmv kritinosti,
obdob'Poezie sjakouje schopna posuzovatspoleensk protiklady, sjakou si uvdomuje Toz-
Ruch, vyrtstala por mezi svmi pedstavami o svobod a prax buroazni spolenosti.Je vak
vld za esk
takzmatena, snase uhjit idely, ze ktech vyrstala,nejen proti sobec.
tvorbu piel w vldnouc spolenosti,ale i proti zdnliv nelidskosti, se kterou ytoidely
tehdypsobil bo iveln se rozvjejcsociln revoluce. Neujasnn pedstava o pomru
Sutopru,dvou mezi nrodn osvobozenskm bojem a sociln revoluc byla zvlpznan
vzruujcchcelou pro eskpomry; tato neujasnnost obri se tak v dle Svatopluka
na dlab echa'
jejnalhavost
Do ruchovskho vlastenectv echovch potk ms se zhy nov,
zpsobem zashne znepokojiv neuritpocity, kter basnk vyjaduje spevzruenm tnem
svhoprojevu ne vraznou mylenkou.Jet bse Chaloupkav almanachu
druhpoloviny Ruch (1868) navazuje zeteln na mladho Nnnoou a Hir,xe. spornm
sloky,
z nich vrazem, blzkm lidov poezii, a sevenou, pointovanou mylenkou je vy-
jadovn lozpor mezi idylickm vnjmzdnm a skutenmivotem v tich
velkchvzruch.
venkovskchaloupce. Ale ji druh bse zastupujcechovu poezii v alma-
jeho pe-
nachu Ruch, Husita na Baltu, ukazuje jinam. Tma husitstv, pipomnajc
opustil,aby se nrodu jeho nkdejslu,je ovem pro ruchovskou poezii typick. Ale jeho
je jetrok
bsnick pojet je u echa zvltn.Pozornost v nm upoutv syt,barvi-
asopisKut1 ta zvukov psobivlen.Nen samoeln. Slouk lryjden vzruenho
dn, au v obraze rachotcch,uhnjcch husitskch voz nebo v obraze
ivotv Praze.
moe, valcho se k nohm mrtvho husity, kte open o stnu skalnho
vjehodlezane.
tesuzjevuje se jako pzrakplujcm lodm.
vyletdo Chor-
Romantick zabaryen echovy potenpoezie jc jet npadnj
putovnpo v dalmvtm pspvku publikovanm v Almanachu eskhostudentstva
(1869)'v ,,moskfantazil,, Boue,V n se naplno rozpout bsnkova fantazie.
dn,jich se Llo, kter ztroskot v boui. V lenrozbouench ivli vztah mezi
lidmi na lodi propadajc zkze objevuj se u charakteristick motivy cel
ptechovy tvorby.
V echovch ranch basnch objelrrj se tyto pedstavy zatirn ve snov
neurita ideov neryhrannpodob(nap. v bsni Snou, alm. Mj 1B72 nebo
v bsni Andl, IB7+). Vyjaduj bsnkovu snahu obshnout dalokruhy sku.
a v Almanachu
tenosti,pesahujcztlenpojet nrodn literatury, a vyrovnat se umlecky
pezie mjovc
se znepokojivmi problmy celholidstva.

279
 Prvn velkou epickou bsn echovou jsou jeho Adamili (Lumr IB73), socilnho tlaku), j.
kte zroveh zainajjednu typickou adu dl. Je to poma filosofick, novu. ech stav d
navazujc na star, doasn peruenou vvojovou linii' ji ve tyictch kladu k dslednmu
letech l ns zahjil V. B. Nnnpsr< a J. B. Vocnr,. Historick prosted je tu vti do postoje psa:
jen kulisou, v ni se odehrv zpas ide a filosofickch nzor nov doby.
N
Vlastn jen tborsk knz tu reprezentuje stedovkou teologii, kdeto sekt-
kr
t blouznivci jsou naplnni aktulnmi mylenkami devatenctho stolet.
VJ
Adamitsk sekta odvrhne dosavadn nboenstv i spoleensk zkony ji
a ije ve shod se zmatentn' anarchickm a sebezboujcm uenm svho
vdce Moje.Jen dva pslunci sekty se jm ned' Henoch, kter dochz Patetickou kresb
svm materialistickm skepticismem a k pln negaci veho, a Adam, jako kontrastnm ro
kte pekonv svou nevru idealizujc filosofi. Spor idej, v nm se autor i alegorick smysl n
klon k Adamovi, ale tak bsnick len hromadnch scn i jednotlivch n povdky, kter p
vraznctr detail vyplui obraz vota adamitsk sekty a ke konen
katastrof, k jej pln porce izkovym vojskem. ech rozvj v tomto eposu
opt hlavn tma sv ran tvorby: tma rozpoutanch ivl prodnch i lid- Pvec n
skch, kter jsou vrazem napt a neklidu doby. Adamit jsou dramatem
poraen revoluce, kter se rozbiji o vnitn nejednotu. V pozad echo
Epos o adamitcch vyel s dalmi prvotinami v knize Btsn,kterou ech nerne vdy bsnka
debutoval r. |B74, K dal bsnick knize, verovan novele erkes(L:;;rnr letavprvnpolov
lB75), naerpal podnty na sv cest po l(avkaze a z etby Pukina a Lermon. m y l e n k ap o s i l o v a
tova. Pesimisticky ladn bse l marnou lsku kozkovu k esk dvce pispla i polemika
a stejn beztn osud mstitele potlaench erkes. v literatue; ech st
V echov tvorb se prohlubuje rozpor mezi bsnkovou spontnn ovat koncepci liter
os1avou oistn spoleensk boue a m e z j e j m z p o r n m f i l o s o . s n rusk zpadni
fickm a e tickm hodnocenm, kterse nyn naplno ozN z diskusnch zapsobilo tehdy o1
spor echovch hrdin. Dje se tak zejmna v aktuln epicko-dramatick boj balknskch S
pom, nazvar. Europa (Lumr lB7B)' kter je komponovna podobn jako jasnj perspektivy
epos o Adamitech. L lo odvejici do vyhnanstv poraen revolucione, Ve vlastnm as
v nich soudob ten snadno poznal pask kornunardy. Bsnk se sou. znamnj ukzky
citem a sympatiemi, i kdy ne s plnm pochopenm, lrzn ypy vyhnanc tivn epiky s nrt
a bui, v dramatickch ialozch konfrontuje j ejich nzory na revoluci a dv tativnho nrodnho
pak dojt k nov vzpoue, v n se revolucioni zmocn lodi; vzjemn se oslabovalo poznva
vak znesv a lo i se vemi pasaryje vyhozena do povt. Tento konec je Falen nzor o pc
ponurou vtbou budoucnosti s\'tadlu, jeho jmno alegorick lo nese, k vrazov konveni
vyjaduje vak zrove bsnkovu nevru v monost spchu iveln revoluce' takto dosahovan :
Mezi revoltrcioni ech vrazn ldva rozdln typy: Rolanda, jdoucho konkrtnost abezpr
s fanatickou tvrdost a dslednost k revolunmu cli pes vechny pekky dit. obdob velk
i bez ohledu na lidsk city, a Gastona, jeho revolun ve se zastavrrje ped rove brzdou jeho
lor'kem a jeho utrpenm' I kdy ani Roland nen pro echa postavou Nejrozshlejo
jednoznan negativn (naopak, jeho sty pron autor snrlou obalobu jeho generace,pou

280
 (Lumr|B73), socilnhotlaku),jeho vlastn smlenodpovd nejvce humanismu Gasto.
filosofick , novu. ech stav dslednhopedstar'itele revoluce do nesmiitelnho proti-
ve tyictch kladu k dslednmuzastnct humanismu. Autor Evropy se vak pesto dovede
prostedje tu vti do postoje psanc,jim je vzpoura jedinou nadj:
novdoby.
kdeto Ns darmo hroudo vln nedohlednch,
sekt.
kolesa budoucnosti stavbh;
vtzn vrt se duch psancbdnch,
jich tla vyplila jsi v dln beh!
uenm svho
kte dochz Patetickou kresbou vn,citovch zvrati a dramatickch situac, stejn
a Adam, jako kontrastnmrozvrenim svtla a stnu pomhajcm bsnkovi zvraznit
nmse autor i alegorick smysl nkterch postav, pokrauje tak Evropa v tradici verova-
i jednotlivch n povdky, kter poznamenv i celou dalepickou tvorbu echovu.
ke konen
v tomto eposu
nchi lid- Pvec nenaplnnch nrodnch idel - Epika
jsoudramatem
V pozad echovy ran poezic prostoupenproblmy velidskmi na|ez.
kterouech nerne vdy bsnka nenaplnnch idel nrodnch. Na konci sedmdestch
erkes(Lumir let a v prvn polovin let osmdestch se stv hlavn npln jeho poezie
inaa Lermon- m y l e n k pa o s i l o v a t j e d n o t u n r o d a a c e l h o S l o v a n s t v a . K t o m u
k esk dvce pispla i polemika, veden v t dob o tzv, ,,svtov.. a ,,nrodni.. smr
v literatue; echsej sice sm pmo neastnil,ale prakticky poal uskute-
spontnn ovat koncepci literatury, jak ji formulovala Blika l(rsnohorsk a v souladu
m filoso. s n rusk zpadnick kritik a literrn historik A. N. Pypin. Povzbudiv
z diskusnch zapsobilotehdy opt slovanstv,kter ruskm zsahem do osvobozeneckch
tick boj balknskch Slovan zdlo se otvrat i eskmunrodu do budoucnosti
pdobn jako jasnjperspektivy.
revolucione, Ve vlastnm asopiseKvty, kter od konce sedmdestch let pin rrej-
Bsnkse sou- vznamnj ukzky jeho tvorby, pokouse bsnkvytvoit typ repre zenta-
typyvyhnanc tivn epiky s nrodn tematikou historickoui souasnou.Pojetreprezen.
revoluciadv tativnhonrodnho umn posilovalo autorovy idealizujctendence a nemlo
1vzjemnse oslabovalo poznvac sloku jeho dl. ZavdIo jej i v oblasti formln.
Tentokonecje Falen nzor o poteb okza|ho,,vyho.. stylu, kte ech pijal, vedl
lo nese, k vrazov konvennostia k estetickmueklekticismu. Formln mistrovstv
revoluce. takto dosahovan nebylo jeho tvorb na prospch; zat|aovalodo pozad
jdoucho konkrtnosta bezprostednostbsnkova proitku,jej ovemnemohlo nahra-
pekky dit. obdob velk idealizujc epiky, vnjkov velmi bohat, stw se z.
zastavuje ped rcve brzdou jeho dalhovvoje.
postavou Nejrozshlejoblast echovy epiky jsou bsn historick.Jako cel
obalobu jeho generace,pouvali ech epiky pedevmk tomu' aby oivovnmslavn

2Bt
minulosti povzbuzoval souasnnrodn osvobozenskboj a promtal do histo- V echovhis
rickch obraz mylenky a problmy sv doby. V souhlasu s nzory a nIa. rodn tendence i
dami celho tehdejhoesklrohnut maj pro nho nejvtvznam motivy demokratismus, k
husitska tragdieblohorsk, vedle nich pak dje r,ryhubenchPobaltskch a pojil se u ech
Slovan. Historick |tky zpracovv echruznmi formami. Najdeme u nho zat|aovn vnjk
pklady mistrn zvldnut pointovan romance' jak byla vypstna obdo- mlo zobecujc
bm obrozenskm(Na Bezdzi,Ju,vk 1BB3;Geronu smch,Kvty1BBB),dle ozdobnch kulis.
'
formu ponkud obshlej,kterou bychom mohli lazvat historickm zpvem Sklon k povrcl
nebo rapsdi; sem ved|e Husit2lna Baltu, uvdjcho eclrovu historickou eposu Slauie (Kvt
epiku, pat pedevmbfue |;*o 1rvt'ry tB79), kter patetickm enic. sk pokrok: slove
km projevem Rokycanovm v dob prudkch vnitropolitickch boj nab. ruskch slavjanofi
dala k nrodn svornosti. spoleenskhovf
Formu historickpovdky ve verchmaj dv nejrozshlejepickbsn roslovansk obin
echovy. Prvn z nich, V^clauz Michalouic (Kvty 1BB0), poliv voln ltko. nmrr.du bez rer
vhoschmatuMickiewiczova Konrda Wallenroda. V titulnm hrdinovi je tu rove jako zachr
vylenperod syna popravenhoeskhorebela. Svho otce nepoznal a od alegorick to e
dtsw byl vychovvn jezuity v naprost neznalosti tradic a osud svho naladnmu bsni
rodu a vlasti; teprve setkn se starm sluhou rodiny jej pouo tragdii pomu, tvoc pr
otcov, o netstvlasti a o smyslu jezuitskho psobenna eskhoclucha, shromdil tentol
jemu i sm podlehl. Jeho vzpoura, vrcholc plamennou promluvou k lidu obrazn vyeit rc
s ochozu chrmu sv. Salvtora,je bezvchodn;je podna spe jako snovvi. stedu vnej no
dina nejako reln obraz. Tma tohoto rozshlhoeposu' i kdy nespornp. Rusov _ Ivan, u
sobilo svou chmurnou pipomnkou nrodn minulosti i patetickou oslavou polsk hrab se sv
estnostia odvahy, se kterou se Vclav postavil proti temnmoci crkve,bylo rusko-polsk. Sm
pojato p|iuzce,neaby se mohlo sttvrazetnivch problmdobya nabt echa. Milostnr
typitjhosmyslu. blematiku, ovem
Na rozdl od dramatinosti, kter pes znanou ji petenostvrazu se sjednot proti .
charakterizuje Vclava z Michalovic, epos Dagmar (Kv 1BB3-IBB4)' smiuje s Polken
lcosudy eskPemyslovny na dnskm trn, m pevnnevzruen, obecnmu sbrate
msty siln popisn rz. H|avni dj je propleten malebnmi scnamiprod. v zvnr skladby
nmi i bitevnmi, romanesknmi dji ze votarytskhostedovku i dobro- jak by mohlo vy1
drunmi epizodami. V tituln hrdince oslavuje bsnk lidumiln soucit; potlaen vzpour
krlovniny sympatie k chudmua porobenmulidu i jej pasvnhumanismus, dostaovalo,eSlr
se kterm se vydv napospas svm neptelm, jsou idealizovny. Jedno. pstavu.
strann idealizujcje i autorovo lenposlednch boj Pobaltskch Slovan K obrazm n
proti Dnm. a s n h o .V c e l k o
Umlecky nevyvenm pokusem zstalo i pozdn nedokonenhisto- Do historickch c
rick dlo echovo s tematikou husitskou, torzo verovanho dramatu Roht kollrovsk slovar
na Sion(Kvty 1B9B-1899). V nm chtl bsnk zejm podat pklad neo. souasn, i kdy r
chvjn vrnosti mylence a nrodu, tedy historick protjek ke svmu heroick dje (Le
Leetnskmu kovi a zrovet protiklad k typu Matje Brouka. postavy a motivy

282
 a promtaldo histo- V echovhistorickepice ukazuj se dsledkyjednostrann chpan n-
s nzory an|a- rodn tendence i nsledky dekorativnho pojet umleck formy. inorod
ivtznam motivy demokratismus, kte byl schopen nst a rozvjet pravdiv ivotn obsahy
benchPobaltskch a pojil se u echa od potku s vnmavost pro aktuln otzky sociln, je
i. Najdemeu nho zat|aovn vnjkovou oslavou nroda, a drama lidskho osudu, kter by
byla vypstna obdo. mlo zobecujcnrodn i obecn spoleenskdosah, takka miz uprosted
Kvty 1BBB),dle ozdobnch kulis.
historickmzpvem Sklon k povrchn idealizaci pevauje i v dalmfilosofujcma rtorickm
echovuhistorickou eposuSlauie(Kvty 1BB2).Bsnkovi vyvstv otzka,jak uskutenitspoleen-
patctickm enic- sk pokrok: slovem - i kovem. een poskytla mu zdnliv je dna z tezi
itickchboj nab. ruskch slavjanofil, za|oenovem na naprostmnepochopen hybnch sil
spoleenskho vvoje; podlc n rozvjenmprincip lidovho komunismu sta.
eoick bsn roslovanskobinyje mono dojt nensilnou cestou k spravedlivmu socil-
pouv voln ltko- nmudu bez revoluce. Slovanjako uskutenitel sociln spravedlnosti a z-
titulnmhrdinovi je tu rovejako zachrnci Evropy ped hrzami revolunivelnosti,v nutonula
otce nepoznal a od alegorick lo echova ePosu Evropa, to byla pedstava, kter kollrovsky
i tradic a osud svho naladnmubsnku tanula na mysli, kdy psal tuto svou druhou filosofickou
jej pouo tragdii pomu,tvoc protjekk Evrop. Je to opt alegorick lo, na n bsnk
na eskho ducha, shromdil tentokrt pslunkyrznch nrod slovanskch a pokusil se
promluvou k lidu obrazn vyeit rozpory' kter Slovany dl mezi sebou, i ty, ktcr do jejich
a spejako snov vi. stedu vnejnov otesy sociln. Hlavnmi postavami tu jsou dva brat
r,i kdynespornp- Rusov- Ivan, ulechtil slavjanofil, a ,,nihilista.. Vladimr, dle pak star
i patetickouoslavou polsk hrab se svou dcerou, jejlsce k Rusovi Ivanovi pekdvn rozpor
temnmoci crkve, bylo rusko-polsk.Smlivm korektivem je pomrn nevrazn kreslen postava
problm doby a nabt echa.Milostnm pbhem mezi Rusem a Polkou chce eit celou pro-
blematiku, ovemna kor pesvdivostii historickpravdy. Slovan na lodi
ji petenost
vrazu se sjednotproti vzpoue lodnk,jejich vdcem se stv lvan, kter se tak
(Kvty lBB3_ 1BB4), smiuje s Polkem a zskv ruku jeho dcery; i ostatn spory umlknou a ve.
pevn nevzruen, obecnmusbraten podlehne i ,,nihilista.. Vladimr. Motiv rudho praporu
i scnamiprod. v zvrl skladby naznauje,e bse nemla bt zahrocena kontrarevolun,
stedovkui dobro. jak by mohlo vyplvat z nkterch alegoricky chpanch sloek dje (nap.
lidumiln soucit; potlaenvzpoura lodnk).Bsnkovi stejnjako jeho soudobmuteni tu
jejpasvnhumanismus, dostaovalo,eSlovanse smili a Slavie - na rozdl od Evropy - dojela do
idcalizovny.Jedno- pstavu.
jPobaltskch Slovan K obrazmminulostise druechovyepick bsn ze ivota sou-
asnho.V celkovmpojetnen mezi touto dvoj oblastpedl takrazn.
nedokonenhisto- Do historickch dj ech ahistoricky vkld ideov obsah novodob (nap.
dramatu Roh kollrovskslovanstvkrlovny Dagmary), na druh stran pak sv pbhy
m podat pklad neo. souasn, i kdy v zsadzstv na pd reality, skld v romantick nebo
protjekke svmu heroickdje (Leetnskkov).Jako ve vechdIechechovchi zde mnoh
Brouka. postavy a motivy maj vznam symbolick.

283

t
 A pece maj epick bsn s nmty ze souasnosti,i kdy jen nkter, Vesnickmu iv
ve vvoji echovy tvorby vznam zsadni. Pinej relnj vidn Bez vznar::ru obou
ivota,lidovch postav i bsnkova stednhotmatu - spoleensk boue. Buriana (Kvty 1BB
Nejvt vznam z echovch epickch obraz souasnhoivota maj dv (Kvty 1BB9- 1891
dla: cyklus vyprvn Ve stinulp2 averovan povdka Leetnskj, kout.YeIe roclnch boj let sed
uklidujc,harmonickidyly patriarchlnho votastarvesnice, v nsmrn ponovny na zkla
vyznivaj i tragick ivotnpbhy, je postavena idyla, kter se mn v otes. psna formou aso
n drama. je v jeho dob ji
Cyklus Ve stnulp2 (Kvty 1879) je vlastn sbrkou verovanch novel a jeho milovanho
spojench rmcovm obrazem vesni'an,odpovajccha hovocch pod protiklad se dost
starou lpou. Stdaj se rzntypy vyplavi vyprvni, z nich kadm mnek na vnon i
svj zvltnstyl a navazuje na rizn tradintvary epickpoezie (nap. epos echovi se sice
hrdinsko-komick ve vyprvn krejkova vyslouilcov).Projevuje se v nich a dt mu schopnos
opt bsnkvsoucit s chudmi a trpcmi,zalehne do nich ohlas socilnchpro- .
smyslu vak nebyl.
blm (nap. zmosk emigrace), avak pronikavjmuosvtlensocilnch n. Nejvlastnjfor
rozpor tehdejvesnice se bsnk vyhb, protoeby tm byla naruenakon- partie vpravn s r
cepce celku. Cyklus Ve stnu Lipy ije podnes jako bsnick oslava eskho nr& prv v epo
kraje i hlubokch citovch vztah, jimi prost lovk lne k rodn zem| Byronov i etnc
ech vak byste postihoval i zmny, ktermi esk venkov prochzel ziraziovn aleg
v e rozpnajchose kapitalismu. V pln ostrosti se obrej tdn roz- z poteby vyrovnat
pory vesnice, do n prostednictvm prmyslovhopodniku pronik kapita- dostv do souvisl<
lismus, v Leetnskm koudi (|BB3 konfiskovno; lB99). Pesto, e dfnazje polo- si autor sm teprv
elrna motiv nrodn obrann - kov hj svou pdu proti cizmu pnu -,
bse vyznv i silnm akordem socilnm, povznejcmse i nad nrodnostn
rozdly. Bsnk vslovn lve vbuchrr revolty tovrnho dlnictva ,,ve
zttanholidu, _ / lidu s otinoua erznou,/ spjathobd stejnchpskou
hrznou... Poznovu, tentokrt ji s vt ivotn konkrtnosti, 1bsnk Uprosted osm
strhujcobraz sociln boue. Vypuk nhle, iveln' v napjatm okamiku, dsledky rostouc t
kdy kov stojproti tm, kdo mu chtjvzt jeho kovrnu. Jeho ptel, mezi prvky. Bsnk si t
nimi dlnk Prokop, stoj na jeho stran; dochzk lidov vzpoue, tovrna je vyeen nrodnc]
zn7ena, jej rnajitel zabit. Leetnskkov nen ovemsm dlnk a jeho boj tdn protiklady n
o kovrnu odehrv se zdnliv Stranou lidov revolty. A pece ho s dlnky Pon tehdy
spojuje pesvden, eje teba postavitse nsilse zbranvruce. Taknabvala Jeho satirick tvo:
tato postava obecnjhosmyslu, nej dvjej vlastn pbh, obrana drob. specifikovanho t;
nhoeskho emeslnka proti rozpnavmoci cizho kapitlu. Stv se symbo- rysy sti tehdej
lem nrodnho i socilnho boje. Hlavn dj lcdramatickmi, pevn Brouek je tu pl
dialogizovanmi scnami kovv boj a jeho tragick zakonen,je provzen i Leetnskho kov
milostnm pbhem mladho tovaryea kovovy dcery, vyprvnm ve for-
m lyrickch psn, z nich nkter byly zhudebnny a z|idov|y. astn
zakonen tohoto vedlejhopbhu dovoluje autorovi, ovemeza cenlJ
idea|izace, wzavit celek jasnm pohledem do budoucnosti.

284
i kdyjen nkter, Vesnickmu ivotu vnoval ech jet nkolik vtch epickch bsn.
r e l n j v i d n Bez vznamu obou pedchozch skladeb je verovan povdka ZpunkJana
spoleensk boue. Buriana (Kvty lBB7). Pro poznn bsnkova mld je zajimav Vdclau|iusa
ivotamaj dv (Kvty 1BB9- l891), zachycujici ivotprobudilch eskchrolnkv rmcin-
koad,Yed|e rodnch bojlet sedmdestch;dj bsn a jej hlavn postavyjsou voln kom-
ice.v nsmrn ponovny na zklad vzpomnek na rodin prosted a mlad lta. Bse je
se mn v otes. psna formou asomrnchhexametr.echvysvtluje tuto nezvyklou formu,
je v jeho dob ji psobilajako anachronismus, aktem piety k pamtce otce
verovanchnovel a jeho milovanho bsnka Jana Kollra. K pravdivjmupoznn tdnch
a hovocch pod protiklad se dostv v pozdn epickbsn Snh (Kvty lB94), kde do vzpo.
zruchkad m mnek na vnon idylru zasazuje spor student o paliv otzky sociln.
poezie(nap.epos echovi se sice na aspodailo vdechnout upadajcmu eposu novou slu
Projevujese v nich a dt mu schopnost silnhopsobenv eskmivot, epikem v pravm slova
socilnchpro- smyslu vaknebyl. V jeho dle rozbjejastopevn epick tvar sloky subjektiv-
socilnch n. Nejvlastnjformou echovouje epos nebo poma, kombinujc svrzn
bylanaruenakon- partie vpravn s vlokami lyrickmi a s dramatickmi scnami. Toto men
oslavaeskho nrprv v eposu je ddictvm romantiky, kde se hojn vyskytuje v poezii
lne k rodn zemi. Byronov i etnchjeho nsledovnk.U echa ovem dostv nov smysl:
venkovprochzel zdirazovn alegorickch, dramatickch nebo rtorickch sloek vyp|v
z poteby vyrovnat se se znepokojivmi otzkami doby, kdy se nrodn .zpas
pronik kapita- dostv do souvislosti se socilnm osvobozovnm lidstva. s otzkami. kter
edrazjepolo- si autor sm teprve ujasoval.

i nad nrodnostn
dlnictva ,,ve Kritik spolenostisv doby
stejnchpskou
' lbsnk Uprosted osmdestch let, kdy se v eskspolenostijasn projevuj
iatmokamiku, dsledkyrostoucsociln diferenciace, stupuj se v echov vorb kritick
Jehoptel,mezi prvky. Bsnk si uvdomuje sobectv vldnoucch kruh, jejich nezjem na
e, tovrnaje vyeen nrodnch poteb. Jeho kritick postoj postupn sI, nar i na
dlnka jeho boj tdnprotiklady mck spolenosti.
pece
ho s dlnky Pon tehdy pst satiry, jejich rz se stle zaostuje a konkretizuje.
Taknabvala
Jeho satirick tvorba konen vrchol vytvoenm dobov i mstn vrazn
, obrana drob- specifikovanhotypu praskhomka,pln ztlesujchovechny ony
Stvsesymbo- rysy stitehdejeskspolenosti,proti nim ech neustle bojoval. Matj
ickmi,pevn Brouekje tu pmm protikladem husity na Baltu, Yc|ava z Micha1ovic
Je provazen i Leetnskho kove.
m ve for-
zlidovly' astn
oveme za cenu

285

t-_
 btichork2a satr2
Ycrouan zvuky obaloby' N
a lhi si ji tou
V ad verovanchdl satiricko.alegorickch, vzniklch v rychlm soudob spolenos
asovmsledu v necelmdestiletlet osmdestch, navazuje echna dlouhou v ttoverovansz
a rozmantou tradici zvltnho nru, kte se iroce rozvinul v evropskch
literaturch zvltv 1B.stolet.Vystupuje v nich ive l pohdkov-fantas.
tick, kte tvo malebnou kulisu satirickm lehm,astovak se stv
samoelnm.Racionalisticky pojman fantastika mla pro echa zvltn Kvantitativn
vnam. Dtsk etba zanechala v jeho mysli hlubokou a trvalou stopu. kter vak autor c|
Motivy z rttznch oblast pohdkovho a legendrnho svta tvo pestro- poval od potku
barevn rmec jeho satir, aji je to postava ertkaz lidovch povst (ota, mi pseudonymy'
Kvty 1886), legendrn motiv klsv. Petra (Petrkle, Lumr lBB3), polid. vylo ve tyech s
tn opik ze zvieci bje orient|nt (Hanuman, |BB4), nebo fantastick a humoresk1,ten
ptk ruskch bylin (Kratochuilndhistorie o ptku Veliknu Veliknouii,lB90); echovy przy
pat sem ostatn i utopistick rmec broukid. asopis,kter e
Do ttofantastick scenrie zasazuje pak ech svsatirick obrazy souas- dn pseudonym
nho ivota. Jeho asovnarky, i kdy se dokaj nktech oehavch list urovaly tak
otzek doby, maj ovem spejenom rz smvnhohumoru. Hravm zpso- snaha upoutat te
bem ech paroduje nktersmry soudobhoumn, livot v klterech cistickm stylem. .
a zneuvni vry pro zitn ely, bav se rozvernm zobrazem spor tm fejetonu velm:
o domnle staroeskpamtky, podv humorn epilog k boji o kosmopolitn rtzev arabesky.
a nrodn smr v literatue, vyrovnv se s nezdravmi zjer,y naeho slovan- Pinej obvyJ
stvi. Z toho tnu rryboujeoste satiricky zahrocen alegorie Prauda (Kvty jemn pointovan(
lBB5), kter pranuje rznprojevy pokrytectvsoudobmck spolenosti. humoristicky, nl
V rouestedovkalegorie podv echobraz svhostolet.Vnjpbh je jako Neruda a H
prost. Bsnk pivol na zem Pravdu. Zmocn se j samozvan vdcov, cesta na Krym a
kte ji ped lidem skryj,vzni a nakonec vldnou v jejm jmnu - pro svj nm rtm i vt
vlastn zisk. Pravda prch a s bsnkem projde celou zem. V tomto zevnm Jin echovy
rmci se kup obrazy, ve kterch postupn poznvme tehdejspolenost. to hlavn Druhj ,
Pravda dv bsnkovi prohldnout a vystzlivt z jeho dosavadnch pedstav sted bsnkovc
o ivot. Svt aristokracie i mkaje jedinm tritm,na nm se kup Kandiddt nesmrtel
s Pravdou. Na tomto obchodu se podlej stejn knz jako vojk, kupec jako ztroskotalY na ro,
politik, vdec nebo prvnk. Pod roukou osvty vykoisuj civilizovan zem Mezi tmito (
kolonie. Dobroinnostje klam, hesla liberl o svobod jsou jenom frzemi. pravdy jen jednc
Lid je zneuvn demagogi vdc a sm neschopen udret si svou svobodu. adc se mezi nejJ
echova kritinost se v tto bsni projev nejhloubji v ironickm sebe. Jestdb kontra Hrd
poznni, ebsnkovonadenpramenz idel,kterch spolenostzneui|a;ve kter ech poznl
frzi enk,kterou paroduje, poznv pvec zprofanovanmylenkyvlastn. Iichve ajeho o1
V rozmluv s Pravdou seovemalegorick Bsnkobhajuje.Jeho sny o krse a je - ivotn styl svc}
ho city m mimo tuto spolenost,k budoucmu lidstv. odhazuje vakpesto lovk ve spole
svou lyru a pijm ji znovu z rukou Pravdy jen proto' aby ji rozehr| drsnmi gistratue prvn

286
 zvuky obaloby. Najeho pravdiv bsni vak vydlv vlasteneck nakladatel
a lhi si ji tou se slzami smchu na tvi nad svou rann kvou. Klam
v rychlm soudobspolenostii rozpornost umn, kter v n mus t,odhalil ech
echna dlouhou v ttoverovansatiejakoji podruh nikdy.
v evropskch
k o v . f a nt a s .
Prza
vak se stv
echazvltn Kvantitativn znanou stechova d|a wo jeho prce prozaick,
a trvalou stopu. ktervak autor cenil mn ne sv dla bsnick. Kdeto jako bsnk vystu-
tvo pestro. poval od potku pod svm jmnem, przy uveejoval pod nejrozmanitj-
povst(otek, mipseudonYmY, take teprve dky prvnmu jejich vydn kninmu, kter
IBBS),polid- vylove tyech svazcch v letech IB7B a tBB3 pod titulem Poudky,arabesk2
nebofantastick a humoresk2,tenswo poznalo autora.
Ydiknoaii,
tB90); echovy przy maj mnohdy charakter pleitostn; vznikaly jako vypl
asopis,kter ech redigoval; redaktorskm trikem bylo do jist mry i st-
obrazysouas- dn pseudonym, zdnliv rozmnoujcpoet pispvatel. Poteby tchto
oehach list urovaly tak ltky i formu tchto prac. Pevld v nich konvence,
Hravym zpso. snaha upoutat tene vnjkovou zajmavosta lehkm, astolacinm publi-
ivotv klterech cistickm stylem. Jsou to vtinoufeje tony nebo drobnosti rozsahem i poje-
zobrazenmspor tm fejetonu velmi bUzk, pro kter se u ns podle vzoru Nerudova ustaloval
ji o kosmopolitn nzev arabesky.
naehoslovan- Pinejobr,ykle nenron nrovobrzky zeivota, rozvedenanekdoty,
Prauda (Kv jemn pointovan vahy o vcech dleitch i nedleich. Jsou ladny
spolenosti. humoristicky, nkdy se v nich objevuj i aktuln lehy satirick. Podobn
Vnj
pbh je jako Neruda a Hlek zpracovval ech sv barvit dojmy z cest. ZvIt
vdcov, cesta na Kry.'' a Kavkaz mu poskytla ltky k-cestopisnm obrzkm, drob-
_ pro svj nm rtm i vtmpracm beletristickm.
V tomto zevnim Jin echovyprzy rnajrz vzpomnkov a autobiografick. Je
spolenost. to hlavn Druhjl kut (stenv Kvtech lB93)' v nm je zachyceno plo-
ldnchpedstav stedbsnkovch studi a literrnch potk.Mn vznamn jsou przy
nm se kup Kandiddtnesmrtelnosti (Kvty 1879), Ikaros (Kvty 1BB5), a dal,kter vesms
jk,kupec jako ztroskotaly na rozttnfabulaci i na nejasnmideovm zmru.
civilizovanzem Mezi tmito echovmi przami, ve ktech se uplatuj e poznn ivotn
r jenom frzemi. pravdy jen jednotlivmi bystrmi postehy, objevuj se i prce vznamnj,
si svousvobodu. adcse mezinejlepdla tehdejesk przy.Je to zejmnarozsh|povdka
ironickmsebe. Jutdb kontraHrdlika (Lumt t876), erpajcsvou ltkuzprosted soudnho,
zneuila;ve kter ech poznal za svhopsobenv advoktn kanceli. Kresl dravho
mylenky vlastn. lichve a jeho ob,lehkomyslnhopatrimonilnho ednka,kte si osvojil
o krseaje. ivotn styl svch lechtickch pn, ovem bez jejich finannch prostedk.
5.evakpesto lovk ve spolenosti,ovldnut pennmvztahy, se stv jen slemv re-
rozehrldrsnmi gistratue prvn kancele - takovje pointa pbhu.

287

L
 V echovch przch memetm od potku sledovat, jak se v nich je postavena bezz
postupn vytvela postava, kter pozdjivyzr|a v nesmrteln typ Matje malomckhoI
Brouka. Je to figurka praskhomalomka,uspokojenho pzemn nakonec neastn
existenc,kter je pmm protikladem heroickch postav echovch bsn. e se vydv jedno
Pan Brouekobjevuje se v jeho tvorb ji roku 1886, kdy vychz v Kvtech za tboritu podle t
pod pseudonymem B. Rousnx ,,cestopisn rta.. Vj,let pnt Brouka do torn vms.Je kc
msce(Kvty l886). Je to jedna z drobnch ptz, rozvdjcchmotivy z jeho e patdo jinho
souasnchkomickch epos.Autor vak pozna|, ev ttopostav vykrystali. pointu dla: ,,Ha,
zova| typ, kte ji dlouho zr| v jeho mysli. Svj npad propracoval, zdoko. e by lovk dalek
nalil a o dv lta pozdji pod vlastnm jmnem knin vydal ,,satiru,, Prauj i mohlstti neslcl
ujletpana Broukado msce (1BBB).Znm postavikase tu objevuje ji v pln mli potomky!..
podob; hmotask typ obtloustlhoburoyje s dvojstrannm ostm satiric. Po tomto dle
km uveden mezi ,,nmsn.. umlce a myslitele, kte svou odtrenost Pokraovn let
od ivota a reality paroduj nktersmry soudobhoumn. Vrcholem cyklu svazku Pestrcest11
,,broukid.. je pak Nouj, epochtniuj,letpana Broukatentokrdtdo XV. stokti
(1BB9),kte brzy nsledoval po vletu prvnm a kte konfrontuje praskho
malomkaechovy doby s velkou minulost husitskou. v
Zasesesetkvme s blahobytnm praskm domcm v jeho oblbenm
tulku na Vikrce , zase tu pebere svou mru, zase romantickou cestou' Tm ve vec
parodujc ablonu fantastickch romn, se dostane do neznmho svta, enickm promlc
tentokrt do husitskPrahy v pedveerbitvy na Vtkov. o djinch a husit- van na palub i
stv m pan Brouek dky svmu ,,encyk1opedickmu.. vzdln, vylenmu i lcetnsk kov
v prvnm vletu, pedstavy asi tak mlhav jako o ivot na Msci. V nco Dagmary, RokYc
o ikovi, o husitech, o csai Zikmundovi, o bitv na Vtkov, ale neme kem mlynom
u si vzpomenout' kdo vlastn vyhrl, a piny velkch boj jsou mu tak vloky echovct
lhostejnjako msn poezie. Sv. ech postupujejinak neve vletu prvnm' dobnch prostec
Nekonfrontuje Brouka s jeho vlastnmi primitivnmi pedstavami, nbr Bojovn politick
s historicky vrnm obrazem djinn chvle, do nho vkld to' co v nm Svatopluka ech:
vidl i ctil on sm. Nen tu ovem tak dvojstrannsatiry, zasahujcvedle Charakteristi
pana Broukai jeho hostitelejako ve vletu na Msc. Husitskou Prahu ve slavn okamicch svtvr
chvli, pedchzejca nsledujcvelkvtzstvnad kiky, lechv cel djinn patos sp
jej velikosti a vzneenosti.Jeho lenbitvy na Vtkov, zejmnapak veera mu hlas rtora a
ped bitvou, pat k nejchvatnjmobrazm tto velk djinn udlosti zmocovalo, m-
v naliteratue. Komick postava Broukova tomu nevad; Broukovasm. a pev7|ai vnj
nost je tmto vzneenm pozadim jet podtrena a zd.raznna.Sv. ech Lyrick sbrk1
bohat vyuvhumornosti situac,do nich se dostv pohodln bichopsek nedla, jejich ol
19. stoletve stedovkmmst, ijicmnaptm velkho zpasu. Jdro satiry bsnkorry vorb1
vak netkr' v Broukov nezvyklosti snetzickou nmahu a svzele nezn- st. osobit lyt
mho prosted ani v jeho strachu, nbr v tom, co bsnk nejvce vytkal a to nejen v sam
svmumckmu okol.Proti pesvdenosti,
opravdovosti, obtavostia vrou. poezii se nkter
cmu, dnho nebezpese nelekajcmu vlastenectv husitskch hrdin Zejr'rrnamotiv b

2BB t g-Djily 6k utatuf'

-
 , jak se v nich je postavena bezzsadovost, pzemrregoismus, neschopnost boje a obti
typ Matje malomckhoPraana. Ne pro svou nebojovnost a zbablost dostane se
pzemn nakonec neastn Brouek do nesmiitelnho konfliktu s husity, nbr proto,
echovchbsn. ese vydvjednou za Nmce a katolka, pak za husitskho praana, konen
vychziv Kvtech za tboritu podle toho, za koho pokld ozbrojen zistupy, rnezi n Se nemo-
pdnBroukudo torn vms.Je konen pedveden ped tzuu a tu se v zoufalstvi pizn,
cchmotivy z jeho epat do jinho stolet.1zka pak vyslovuje rozsudek, kte obsahuje vlastn
postavvykrystali- pointu d|a: ,,Ha, babsk strach pomtl tvj rozum. ilenjest mylenka,
propracoval,zdoko- eby lovk dalekch ptchvk piel mezi vn pedky sv,a kdyby se
vydal,,satiru"Prauj i mohlstti neslchanten div, - toho bohd nikdy nebude, abychom takov
objevujejiv pln mli potomky!..
ostmsatiric. Po tomto dle nedoshl u Svatopluk ech v prze vtch vsledk.
svou odtrenost Pokraovnlet pana Brouka na jubilejn vstavu r. 1891 (zaazeno
Vrcholem cyklu svazku Pestrcespo echch,1891 a 1892) nenabylo u trvalhovznamu.
dn XV. stolet
je praskho
Vtec budoucho lidstv - Psn otroka
v jeho oblbenm
cestou, Tm ve vechdlech echovchse ena diskutuje. ozdobnm slohem
neznmho svta, enickm promlouvaj blouznivci _ adamit, revolucioni v Bvrop i Slo-
0djincha husit- van na palub Slavie, en Vclav z Michalovic na ochozu chrmovm
vylenmu i leetnskkov u sv kovadliny, dnt poslov, dajco ruku princezny
na Msci.V nco Dagmary, Rokycana, snaci se obmkit vrdost pomsy ikovy, ppit.
ale neme kem mlynom je uzavena beseda vesnian,,ve stnu lpy... Vechny yto
bojjsou mu tak vloky echovch epickch bsnjsou podobn koncipovny a pouvajpo-
vevIetuprvnm. dobnch prostedk jako vere lyrick, v nich bsnk mluv sm za sebe.
i, nbr Bojovn politick lyrika pedstavuje jeden z vrchol celhobsnickho dla
to, co v nm Svatopluka echa.
, zasahujcvedle Charakteristickm rysem echovylyriky je rtorinost. Ve vechsilnch
Prahuve slavn -
okamicchsvtvorby ctil ech snad nejintenzvnji ze vQchsouasnk-
lechv cel djinn patos spoleenskch promn a stval se jeho hlasem. Propjoval
pak veera mu hlas rtora a vtce nroda, avak pohnut, kter se ho v tchto chvlch
djinnudlosti zmocovalo, mlo velikost, je pekraovala zkostn obavy demokrata
;Broukova sm- apevIlai vnjozdobnostjeho vere.
Sv. ech Lyrick sbrkyjako samostatnvtcelkyjsou v dle echov mnpoetn
bichopsek nedi|a,jejich osou je epick pbh; vychzejtak v pomrn pozdnm dob
Jdro satiry bsnkovy tvorby. Neznamen to vak, e by lyrika tvoila jej podadnou
a svzele nezn- st. osobit lyrick ivel se uplatuje bohat a vznamn u od potku,
nejvcevytkal a to nejen v samostatnch kratchbsnch, ale i v dle epickm. V echov
obtavosti
a vrou. poezii se nktermotivy objevuj v rznch variacch v prubhu cel worby.
hrdin Zejmna motiv boue a tajemnho podzemnho dunn, kter maj dleitou

tg_Djiny c}' lit.tury IIl. 289

L
lohu v alegorickm znzornn boje a revoluce' zaznvaji z jeho verna nov tdn sly, prt
mnoha mstech. uvdomuje. Hrdina b
Lyrick sbrky echovy vznikaj a na sklonku osmdestch let. Ze star- pokou nartnout nt
chbsn m zv|tnvzlarn prvotina Boue (ALm. es.studentstva i869), je vak jinde: v pa.
d|e ,(imni noc (Kvty 1879)' vyjadujc ve form snovvize bsnkovo vy. a kterym zdrazu
znn s|ovansk,konenob bsn, oslavujcprci a vnovan pmo dl- neodbytnost a velikos
nicvu; prvn, pod nzvem Prdci, vy)'ar. 1886 v almanachu Dlnictvo sob ech rtorickch a
abyla - podobn jako Leetnskkov - z vtstikonfiskovna, druh, ve spojen s neprav
nazvan Bu prci est!(IB94), byla napsna k jubileu slavn dlnick hymny mnohokrt naplano,
jako jej vo|n pararze. vyzriv pedevm b
R. iBB7 vychzej v Nerudovch Poetickch besedch Jitn psn; tato
sbrka reaguje na krizi eskhohnut v tchto letech podobn jako souasn Jr
politick lyrika Nerudova, Sldkova, Heydukova, Krsnohorsk i Vrchlic- ja
kho. Nen to celek jednotn komponovan, spevoln soubor bsn, spoje. ja
nch zkladn mylenkou uvdomllrovlastenectv.Bsnk nkdy s nadnese- a
nm patosem, jindy v lapidrn zkratce vyzv k nrorln hrdosti, naden kr
a zmuIlosti,horuje proti pocitu malosti, poraenectva nesvornosti, v z- ta
vru pak pozdravuje nov vzmach v mldei. kr
Stle blzkje nm bojovn odhodln echovch vlasteneckch ver, t

nepesvdivjsou bsnkovy vzvy k jednot celho nroda, Slovanstva a)

a lidstva, pehlejcsociln rozdiIy. Pravdivji ne v bsnch reiexvnch tz
psobech v prostform psov,kterou kombinrrje tm vdy se slo-
kami rtorickmi. Dovede vyslovit obecn mylenl'y s nalhavrn osobnm Proces, v nm t
zaujetrn, r,1,.jdenmhlavn intonac a rytmickm spdem vere. nho a socilnhc
o rok pozdji vychzej opt v Nerrrdovch Poetickch besedch echovy nad Prahou a ers
Noupsn(1BBB)' do nich autor zaadil nktersvvere star,rozhojnn sbrce nevedn doh
adou selnovch. Charakter sbrky je obdobn jako v Jitnch psnch. let svdo jejm ol
Je tu vak vce bsn reflexvnch(i osobnch zpovd) ne politickch psn. hodla o tomto sp
Pedevmje pak v sbrce opt motiv ,,podzemnhohlasu.. vtchorevoluci sbrce trvalou platr
a pivitn ,,hrdiny budoucnosti.. - dlnka. Nejvznamnjjsou tyi symboly obracely p
bsn: Vm, Svoboda, Podzemn hlas a Hidina budoucnosti.Prvni,Vm, ch socilnich zl
je zpvem o velk budoucnosti slovanskch nrod. Druh, Suoboda,jebsn- od pedchozch
kovou obalobou soudob spolenosti,kter se zpronevila svm demo- a uven kompozi
kratickm idelm. ZvItna tto bsni je patrn tozpor' kter prostupuje take se svou konct
celou echovu tvorbu, jej ideovost i formu: ech poznv le spolenosti, Leetnskmukovi
v ni je,zistv s n vak spjat svmi mlhavmi idely svobody i svou bsnic- otrok kdesi v kolc
kou e.Jeho vraz je za|oenna abstraktnmpojmenovm,ozdobn bohatost psn jsou rozdlen'
metafor spezabrauje ne napomh r,{den pravdivho poznn. Ab- dvou uprchlch otro
straktnost a perifrastinost echova vraz1j pipomn liberalistick hesla; obraz otroka, demc
jejich vnitn bezobsanostsi vak bsnk ji ur,domuje' krutmu pnovi; v
Takov postoj ke skutenosti byl zbranou i konkrtnjmrrpoznn duchu. Druh srie

290 tg'
 z jeho ver na nov tdn sly, proletaitu, jeho r'stup do spoleenskhodn si ech
uvdomuje. Hrdina budoucnostije vykreslen obecn, a bse prv tam, kde se
let. Ze star- pokou nartnout nov sociln prosted a typ, je konvenn.Bsnkova sla
sudentstva t869), je vak jinde : v patosu' se kterym pedpovd pchod svobodnho lidsw
vizebsnkovovy. a ktem zdrazuje urit rysy pichzejc pro|etsk revoluce - j.j
vnovanpmo dl- neodbytnost a velikost promn, je f/vol. Pro vyjden ttomylenky vyuv
Dlnictvo sob ech rtorickch a zvukovch prostedk sv poezie. Patos, kte vyznl
Lonfiskovna,druh, ve spojen s nepravdivmi nebo nejasnmi idely v jeho dosavadn poezii
dlnickhymny mnohokrt naplano, dostv nyn svjvnitn pravdiv obsah. V tomto smyslu
vyzniv pedevmbse Podpmnhlasz
Jitni psn; tato
jako souasn
Jen ucho sklote k pd kolsav,
i Vrchlic- jak v se nese temn hluk a um,
soubor
bsn,spoje. jak rachot v hlubinch se bleval
nkdys nadnese- a vyplnn chyst tesknm snrim,
hrdosti, naden kdy spolenostikrok se v bezdno sveze'
a nesvornosti,v z- d jej sltnejako z karet dm,
kdy ortel soudce, anathema knze
ch ver, i prosba pvce hrzou onm,
nroda,Slovanstva a prorve meze
bsnchrelexvnch ta dsn bou, je dun pod zem.
tmvdyse slo-
nalhalymosobnm Proces,v nm si ech postupn ujasnil nutnost slouit obraz nrod'-
vere. nho a socilnho boje, vyvrcholil v Pisnchotroka(|B95). Vjimen Stav
besedch echovy nad Prahou a erstv vzpomnka na nedvn proces omladiny rrytvely
star,rozhojnn sbrce nevedndobov rmec. tyiadvacet vydn v dob necelch clvou
v Jitnch psnch' let svdo jejm ohromnm ohlasu. Ne vak pouh aktulnost trnatwroz-
politickchpsn. hodla o tomto spclru.V mezch svch monostdokzal ech vtisknout tto
vtcho revoluci sbrce trvalou platnost ideovou i umleckou. Vere, kter se prhlednmi
njjsou tyi symboly obracely pedevmk tehdejsituaci nrodn, nabwaly zhy obecnj-
i. Prvn,Vm, chsocilnch vznam a staly se nejivjmodkazem echovy tvorby.
Saoboda,je
bsn- od pedchozch sbrek politick lyriky odliuje Psn otroka ucelen
svm demo- a uven kompozice; vytvej celek, kter obsahuje i epizodu vpravnou,
, kte prostupuje take se svou koncepc b|inktem echovm skladbm epickm, nap.
lespolenosti, Leetnskmu kovi. Sbrka je uvedena rmcovm obrazem shromdn
i svoubsnic. otrok kdesi v kolonich, kde pvec, jeden z otrok, zpv svzpvy. Jeho
ozdobnbohatost psnjsou rozdleny ve dv ady obshlou vlokou epickho pbhu lsky
ivho poznn.Ab. dvou uprchlch otroka jejho tragickho zakonen.V sti prvnje stedem
liberalistickhesla; obraz otroka, demoralizovanho nesvobodou a podizujcho se s pokorou
krutmu pnovi; vere jsorr projevem vnivho protestu proti otrockmu
[mupoznn duchu. Druh sriebsn vt otroka mladho,kter projevuje vli se vzept.

tg' 291
 Vznamnou bl
Vere vrchol nadj do budoucnosti a opt motivem podzemnho dunn,
Sek,ili (Kvty 190
boue, je vtblcse revoluci. obaloba otrockhoducha, zva k vzpoue,
a jejich postoj k il
k nse spoj otroci celhosvta, aby skoncovali se jhem nrodnm i tdnm,
mezi zemdlskm
a konen apoteza volnho lovka - vechny tyto velk mylenkyjsou
znamennlm jin,
v psnchPvce otrokozejmovny nejrznjrni zpsoby' Yzvy a obaloby
je sbrka pedev
stdaj se s parafrz ukolbavky, modlitby nebo s rapsodickm zpvem a
\vota pracujcch
vtbou;otroctvje ukzno a odsouzenov nejrznjch, by pcvn jen
v obecnch ivotnch situacch. Aby ech vyjdil sv tma mnohotvrn,
uiv i rozmanitch strof, rytmu, zvukomalby a intonace. Podtrhuje tak m-
nc se obsah a tn jednotlivch Pvcovch psn.
Proti bohatmu a bsnicky innmu vyuiti zvukoch sloek vere Torzem zstal
psobjako kontrast mlhav symbolinosta stereotypnostv bsnickmpojme. ech shrnul sv r
novn; astjsou i kli,abstraktn obrazy, kter pedstavu otrok i jejich otzky. Bse reag
barda znejasuj' Vyznamov neuritost sbrky zpsobovala, e se o jej svch obav z hrz
ideov smysl vedly polemiky, zdrazujcjednostrann bu nacionln, Vchodu.., a dl
nebo sociln interpretaci. Charakter bsnickho vyjden v Psnchotroka pochopit promny
ukazuje opt k echovu postoji: bsnk teprve tu,nikoli poznv novou vyvela velikost t
sociln slu,kter zmni spolenost.Podnes vakpsobnalhavostjeho burcu- jeho dla. Kdy S
jcch ver,koncentrujcchsilnnapt bsnkovy vle po pravd, jeho nad- na Vyehrad, pi
ena citu: svdectvm,e jeh
Spisy Sv. ech
Proto nechav temnu vkol biem vldne hrub pst, uspodal Sv. ech,
ka v srdci vrn chovej budoucnosti blahou zvst, s pedmluvou V. Stej
vechnymysli sdruujpevn jedn velksnahy svaz, ho)aNoepochll
Ybr z kores1
vechnysly sbrejtese, aje k inu svol as,
Iidmi (1912);J. Vobc
pobrat se lidstvo voln, klesnou pouta otrok lovi 1925); roku l93l
a tptapor n, brati, zav| v jasnm vysoku. rodim vydal Ferd
1959 (PNP).
Po ttosbrcese ech uzavr do sebe. odmt oficiln PoctY, kterjsou Krom kritick.
El. Krsnohorsk (V
mu nabzeny,na nkoiik let se dokonce uchyluje zPrahy na venkov. Ji napra.
Sv. echa pispvaj
hu devadestch let se ve svch dlech vracel k vzpomnkm na sv dtsw psal o Sv' echovi ro
a mld (Vclav ivsa, Druh kvt); nyn peknihu lyrickch osobnchzpo- Dlmiprobl
vdModlitb2 k Nezndmmu(1896). Panteistick filosofie std se v nich s vidi- . tit. tsss; a B. Ben.
nami boue i s bsnkovmi obavami o osud revoluce, s jeho reflexemi o proti- obraz Sv. echa se 1
Z kr'r.c}: pt
kladu nsil a humanity. K tmto vahm se organicky dru i posledn
prvn bibliografii (z
dokonen prce, reflexvncyklus Do sutairho (Kvty I90B)' ve ktermse Strejka (o Sv. ec
ech snaodpovdt na souasn problmy.V rozmluv jednotlivch hlas |92|-23 lyly prvn
odsuzuje postupn r:iuznprojerry spoleenskhotisku: ukazuje na nesvo. studieoivoticlle
bodu eny,hlavn vak opt na svho,,hrdinu budoucnosti... Vrac se pitom roku 1949 prce K.
Brouek prask m
ke svtezi o pevaze nekrvavhumanity nad nsilm; oslavuje spesbraten
ech' oerk izniitl
svobodnch nrod neboj za svobodu, kter byl ideou Psnotroka.

292
 nho dunn, Vznamnou bsnickou sbrkou echovy pozdn tvorby je pso cyklus
Sekdti (Kvty 1903). Autor se snavystihnout rozmanit lidov charaktery
zvakvzpoue,
nrodnmi tdnm, a jejich postoj k ivotu.Tm se dostv k odhalen tdnchrozpor na vesnici:
mylenkyjsou mezi zemdlskmi dlnky a statkem hroz oteven konflikt. Je opt ped-
Y1zvy a otlaloby znamennmjin, mohutnjboue, jejobraz ech lv prod. Akoliv
je sbrka pedevmoslavou prce, vyslovuje v z"'vrupesvdeno zmn
zpvem a
bypevnjen ivota pracujcch:
mnohotvrn, bou dlnch dlan vtzstvmje jista,
Podtrhujetak m- svm prve m ubjenm tisclet
ve vku svtla opanuje svt.
sloekvere Torzem zstalairocezaloen skladba nazvan Step (Kvty l90B), v n
bsnickmpojme. ech shrnul svnzory na Slovanstvo a pokusil se pochopit jeho soudob
otroki jejich otzky. Bse reaguje na ruskou revoluci roku 1905. Akoliv se ech nezbavil
e se o jej svch obav z tlrtlz sociln revoluce, pece vt ,,erstvdech z t div boue
bu nacionIn, Vchodu.., a dv sv pedstav slovanstvi nov, podnes iv smysl. Vle
v Psnch otroka pochopit promny spoleenskho dn a provovat jimi vdy znovu svidely,
r poznava novou vytvela velikost echovyosobnostia vtiskovala aktulnost mylenkovnplni
tjeho burcu- jeho dla. Kdy Svatopluk ech zemel (23. nora l90B), stal se jeho poheb
pravd,jeho nad- na Vyehrad, pi nm se spontnn projevila astirokch lidovch mas,
svdectvm,ejeho dlo pes zmnnou situaci neztratilo svou slu.
Spisy Sv. echa vychzely v letech 1899-1910 (u Topie, 30 sv., z nich prvnch 10
uspodal Sv. ech, dal Ferd. Strejek).-Vbor zbsrt redigoval Y. Zvada (|960,
s pedmluvou v. Stejskala). V NK vyly Psn otroka a jin bsn(1952, s doslovem K. Krej.
ho)aNoepochlnletpanaBrouka tentokrtdo 15. stol. (l950, sdoslovemK. Krejho).
Ybr z korespondence z let 1895-1908 pipojil K. Novotn ke spisku Bsnk mezi
lidmi (l9l2);J. Vobornk publikoval Sedm dopis S. . (Sbornk prac vnovanchJ. Mcha-
lovi 1925); roku 1932 vyla roenka Chudm dtem, vnovan Sv. echovi; dopisy Sv. echa
rodimvydal Ferd. Strejek (19a6); korespondence K' V. Rais-Sv. echlyla vroce
rgse(PNP).
pocty'kterjsou Krom kritickch stat Nerudoch' Vrchlickho (Nov studie a podobizny, lB97),
venkov.Ji na pra. El. Krsnohorsk (Vbor z dila, II. 1956) a aldoch (Due a dIo, l9l3) k poznn dla
na svdtsw Sv. echa pispvaj studie J. Vobornka (Svtozor 1893 a osvta 1906). _ Zd. Nejedl
psal o Sv. echovi roku l90B a 19l5 (v asopisechDen1 Smetana; knin o literatue, 1953).
osobnchzpo- Dlmi problmy tvorby Sv. echa se zabva| K. Krej (Yztny Sv. echa k Rusku,
sevnichsvidi- .tit. tsss; a B. Bene(o lidov pohdce v poezii Sv. echa, esk lid 1954). o syntetick
reflexemio proti- obraz Sv. echa se pokusil M. Sedlo (Nov ivot 195l).
drui oosledn Z knincln prac monografie V. Flajhanse (Sv. ech, dlo a lovk, 1906) pinl
prvn bibliografii (zpravovala ji J. Flajhansov); biograficky zameny jsou knihy Ferd.
l90B),ve ktermse
Strejka (o Sv. echovi, 1908; Brno, 1946); Jar. Vlek psal o Dagmae (1913) ; v letech
jednotlivchhlas
|92|-23 rryIyprvndvadlymonografie A. Novka;sbornkSv. echovi (1946) shrnuje
azuje na nesvo- studie o ivot i clle, ukzky z korespondence a bibliografii prac o autorovi (V. Bitnar);
. Vrac se pitom roku 1949 prce K. Polka o Sv. echovi, roku 1952 studie K. Krejho Sv. ech a Matj
spesbraten Brouek prask man.- o pehledn vklad dla Sv. echa se pokusil L. S. Kikin (Sv.
ech,oerkizni i tvorestva,Moskva 1959).
otroka.

293
 Sv dtsk ltav
arev ovrec
chlapce. Jist hlal
siu roku 1872 vs
JARoSLAV VRCHLICK teologii. Avak nt
filosofickou fakult
val romnskjaz,
Denise, kte se
turou. tensk
pokusm' Prvn
budoucm lkae
T Jamotem), ktery
Jaroslavu Vrchlickmu pipad v djinch eskliteratury 19. stolet jako bsnk nejpr
jedno z nejpednjch mst. Jeho mnohostrann dlo, zahrnujci epickou v Anemonktch, l
i lyrickou poezii, przu i drama, peklady i literrn kritiku a esejistiku,je tvrprcepro
vtazern rozmachu esknrodn spolenostiv posledn tetin 19. stolet, Itlie, kde psob
rstujej kultury a jejho sebevdom;ztovei vak odri jej stupujcse nm pobytu v It
rozpory. Je neseno snahou vyrovnat se s otzkami, ktemi ije nejnovj nka na esktec]
evropsk poezie, povznst se nad rmec eskmck spolenosti,prv vtinu ivota v
tak jako silmpivst eskoupoezii na vysok stupe kultivovanosti umlec. Podlipsk Ludm
khovrazu a tak slouitsvmurozvjejcmuse nrodu. Vrchlickho s v.
Vrchlickho bsnick dlo, inspirovan ivotem i umnirn a zahtnujci ve Vdni a stal s
pes devadest sbrek,vneslo do esk poezie nebvalbohatstv|tek a bsnic. lickho, je tak
kch forem i tny dosud v n neznm.V lyrice rozvenou smyslovost,reflexi jmcnovn profet
zarn|ejcise nov nad otzkami ivota a smrti, jedince a spolenosti,lidstva Vrchlickho
a kosmu i formln virtuozitu pi naplovn jednotlivch bsnickch tvar; do Itlie. Krtc.
v epice pak pokus zachytit v ad sbrekv duchu soudobch evolucionistickch lyriky, Epick b'
tendenctok lidskch djin. Pitom se podlel i na vytvoen novhobsnickho S1mfoniea kone
v,frazu a vere. Jsou to vesn
Bsnickou tvorbu Vrchlickho dopluje obsht innost pekladatelsk. pon rst a r1
Tyto peklady vznarrrnou mrou pomhaly obohatit eskouliteraturu o hod. nazn:aujcel r
noty svtov kultury, jej tvrce, zejmna soudob, Vrchlick piblioval rysem je zjevn
naemuteni i ve svch studich a esejch. strann vzartos.
Vrchlickho dlo pat tak k jednomu z nejbohatcha nejvestrannjch, vznesenjedince
jak eskliteratura mla. j ektivn slok
ji tu uplatuje
cho se hlavn d
Poezie hledn a oslavy idelu znanrrr'prvo
zvanm inspil
Jaroslav Vrchlick, vlastnm jmnem Eurr, Fnoe, se narodil 17. nora V emancipa
1853 v Lounech. Jeho otec byl kupcem a nkolikrt zmnil msto pobytu. idel akrsy a

294
 Sv dtsk lta vak Vrchlick vtinou trvil u svhostrce Antonna Kole,
arIev ovrech u Kolna, kte takusmroval a rozvje|zjmy mladho
chlapce. Jist hlavn jeho vlivem Vrchlick po maturit na klatovskmgymna-
siu roku 1872 vstoupil do arcibiskupskhosemine se zmrem studovat
teologii. Avak nezstaltam ani cel semestr.V letnm bhu ji navtvoval
filosofickou fakultu, kde si zapsa| filosofii a historii; souasnintenzvn studo.
val romnskjazyky' Tehdy takuil etinfrancouzskhohistorika Ernesta
Denise, kte se stal prvnm prostednkem mezi nm a francouzskou kul-
tulou. tensk horlivost pivedla zhy Vrchlickho k vlastnm bsnickm
pokusm' Prvn vere zaa| pst j na gymnasiu spolu se svm ptelem,
budoucm lkaem a autorem drobnch prz Josefem Thomayerem (R. E.
Jamotem), kte je tak pvodcem Vrchlickho pseudonymu. Vystoupil
literaturyl9. stolet jako bsnknejprve rokri 1869v Blahovstu, pozdji ve Svtozoru a krtce nato
zahrnujcepickou v Anemonkch, almanachu jihoeskhostudentstva z roku 187l. Pln rozvoj
a esejistiku,je tvr prce provalvak av Praze, odkud po tletmstudiu odjel do severn
tetin19. stolet, Itlie, kde psobiljako vychovatelu hrabte Montecuccoli-Laderchiho. Po ro.
ijejstupujcse nm pobytu v Itlii a krtkm uitelskmpsobenv Praze zskal mstotajem-
i ije nejnovj nkana esk technice. Krom nkolika cest do cizity (Francie, Dnsko) strvl
spolenosti, prv vtinu ivota v Praze. Koncem sedmdestch let se oenil s dcerou Sofie
anostiumlec. Podlipsk Ludmilou. Z tchto let se tak datuje potek velho ptelstv
Vrchlickho s vznarnnm chirurgem prof. Eduardem Albertem, kter il'
a zahrnujc ve Vdni a stal se tam propagtorem esk kultury, zejmnaprv dla Vrch-
ltek a bsnic. iickho,je takdo nminy pekldal' V devadestch letech byl Vrchlick
smyslovost,reflexi jmenovn profesorem srovnvacch djin literrnch na universit v Praze.
a spolenosti,
lidstva Vrchlickho prvn lyrick sbrka( hlubinr,rylajet ped jeho odjezdem
bsnickch tvar; do ltlie. Krtce nato vychzej dalsbrky Snjl o tst-krttkasubjektivn
evolucionistickch lyriky, Epick btsn,Iyrickmonolog Vittoria Colonna,sbrka reflexvnch ver
novhobsnickho $mfonie a konenlyrick zznam italskch ztktLRok najihu'
Jsou to vesms sbrky ranho hled, v jejich promnlivch nladch
: pekladatelsk. ponrst a vyhraovat se individualita mladho bsnka, sbrky, kterji
literaturuo hod- naznaujcel rozpt i protikladnost Vrchlickho poezie. Jejich spolenm
rqhlickpiblioval rysemje zjevnsilo e mancipaci tvrho jedince a tvorby z jedno.
strannvzanosti na izce pojmanch potebch nrodnho ivota'silo po-
a nejvestrannjch, vznesenjedincenadjeho obzor. Tyto tendencejsou provzeny zeslenmsub-
jektivn sloky dla i volbou cizich ltek. Jako druh strnka tchto snah sc
ji tu uplatuje bsnkova touha po dosaena naplnn idelu, promtaj.
chose hlavn do umn,kterje povyovnonad vechnuvednostivota. P-
znanrrlprvodnmjevem toho je to, e umn se tu popn' stv stejn
zvanminspiranmzdrojem jako sm ivot.
narodil17. nora V emancipanchsnahch mladhoVrchlickho stejnjako v jeho uctvn
il mstopobytu. idel a krsy a v nadazovn umnvemspoleenskmhodnotm lze snadno

295

-L-.
 n a | z t o d r a z b s n k o v a v z t a h u k s o u d o b s p o l e n o s t i .J s o u v r a z e m osamlch a oputn1
situace, kdy bsnk si pindo ivota pevnou vru v optimistickperspektivy msto pipad v knize
lidstva. Zrovei si vak uvdomuje i nepomr mezi tmito perspektivami mjovc vyzrivajv <
a soudobou skutenostnroda a lidstva a tento rozpor se snapeklenout Satanela,poetickm 1
vedle svvry v budoucnost i tm, e se vzdaluje ttoskutenosti,e se utk protkanm motivick1
k idelm a k umn, kterby souasnspolenostoiovaly a povznely. bh ukazuje k Vrch
Tyto rysy v rznpodob a tak ovemv rznme prostupuj vechny s knskm semint
ran sbrky Vrchlickho. V neuritpodob mladistvch smutk a pochyb bsn Vrchlick navl
se ozvajji v prvotin ,( hlubin (lB75)' jejvznosn patos provzen bohatou knkou romanc, ba
metaforinostnaznaoval, e do eskliteratury vstoupila vrazn osobnost, vesms pracemi, ktet
kter ije bohatm vnitnm ivotem. To ostatn dosvdujei Vrchlickho epopeje.
obshl korespondence s jeho stcem i pozdji se Sofi Poipskou. Bsnk Apotezou lsky
tu navzal tra poezii mjovc (sbrkaje tak vnovna pamtce V. Hlka), obdob Vittoria Colon
svou melancholi se vak blsperan tvorb Nerudov a Mayerov ne angela Buonarrotih<
radostn poezii Hlkov. Mladistv pesimismus, prostupujcknku, ovem zpovd ze svch tv
bez nznaku mchovskho rozelvanectv, a ne bez jeho vlivu, je vyjden umleckhocle, kter
hlavn prostednictvm prodnch motiv, na jejich zklad bsnk vzntu, kte stv J
buduje paralely k sob a ke svmuivotu.Ji tu je tedy subjekt posunut v- vd Michelangelov.
razn do pope d, a to i tam,kde bsnk bohat obraznm veremrozvjlehk, ohlasem bsnkovcl
nehlubok reflexe o ivot a smrti, kde se zpovid svmiobrazy z milostnch nji uplatuje bsnk
zitk, a konen i tam, kde pln poclryb o svm bsnickm posln vzv nadazenost umlec]
a glorifikuje umn. Proda, zhady ivota a smrti, lska a umn tvo tedy aktu a tvrhojer
zk|adn tematick celky sbrky a budou tvoit tak pte cel Vrchlickho khov naprosto nov
lyriky. vu a odliuje se od p
Z tchto tematickch okruh rrejdve pichz ke slovu znovu lyrika Y S2mfonich(|
milostn v ,,erotickmintermezzu,,,vknizeStryo tst (l876). BylaJi intimn tto tvorby projevu
lyrika sbr.kyZ hlubin ve znamen potenchsmutk, pak Sny o tst, nkom osobnm st
jejich nkterbsn vznikaly soubns prvn knkou,rozeznvajdruhou, tezou idel a odp
optimistickou strnku lyrikova nitra' Naznaujirok rejstk, kter je autor nkterverejsou ir
s to ji ve sv mlacl tvorb obshnout. Navazuje zde bezprostedn na K tmto rysm pil
Hlka, a to jak psovou formou, tak idealizac lsky' kter je tu vce vz- bohu, protikladu dr
vna a oslavovna etnmi apostrofami ne skutenproivna, i kdy u kajcho bsnkova
zde se projevuje i jeho citliv smyslov vnmavost. a steni Symfor
Vedle lyrikyvznik jivbsnkov ranm obdob i epika, kterou pedsta- trn poznamenny l
vuje sbrka Epickbsn(|876). Knka pin drobn prce, romance a ba- tice, ale i vlivem ital
lady, jejich ltky jsou erpnyz okruhu mt,pohdek i djin cizch nrod. kter Vrchlick sor
I sem vak pronik bsnkova subjektivita. Jev se to u volbou tematiky, Pmm ohlaser
v npevarrjmilostnmotir,y a ltky z oblasti umn (obraz vnitnch roz. zejmna lyriku p
por tvrhojedince, jeho pochyb i velkho vtzstv rozvji hned vodn psov forma s pat.
a zrove i stednbase o znmm dnskmsochai Thorualdsenoui),i v tom, cemi, v njsou zpr
e tyto ltky bsnk promt do pevn romanticky pojatch pbh lid V menin zistvaj

296

-
 ti. Jsou vrazem osamlch a oputnch a tak vyjaduje i vlastn nlady a pocity. Yznamn
istick perspektivy mstopipad v knize i obrazm ze ivota cikn, kter podobn jako v poezii
ito perspektivami mjovcl,ryzruvajv oslavu volnosti a svobody. Tyto pbhy vrchol v povdce
sna peklenout Satanela,poetickm pbhu o lsce ryte du johanit a mlad ciknky,
i, ese utk protkanm motivickmi prvky byronsk lyrickoepick povdky. I tento p.
a povznely. bh ukazuje k Vrchlickho osobnm proitkm:je ohlasem jeho rozchodu
puj vechny s knskmseminem, vyjdenm odporu k crkevnmdm. Na Epick
smutka pochyb bsn Vrch|ick navazoval i pozdji sbrkami Nou b,snepick(|BBI), opt
bohatou knkouromanc, balad, pohdek a legend, aTet knihoubdsnepickj,ch(|907),
vtazn osobnost, vesms pracemi, kter nezaadil do svho velkho'"pravnho cyklu Z(omky
ie i Vrchlickho epopeje.
Bsnk Apotezou lsky a zejmnatvrprce je dalVrchlickho kniha tohoto
V. Hlka), obdob VittoriaColonna(|B77), podncen pbhem lasky strnouchoMichel-
a Mayerov ne angela Buonarrotiho ke Colonn. V lyrickm monologu se Michelangelo
knku,ovem zpovdze svch tvrchtzn uprosted dobrovolnho osamocen,z velkho
|vlivu,je vyjden umleckhocle,kte si vytknul, i z nhlho pboje nenaplnnhomilostnho
zk]ad bsnk vzntu, kte stv hlubok zoufalstv nad drahou mrtvou. Vrchlick do zpo.
posunutv- vd Michelangelor,ch promt i sebe a nkter pase bsn jsou pmm
rozvjlehk, ohlasem bsnkovch milostnch zitka tvrchpochyb. Zde se tak nejsil-
z milostnch njiuplatujebsnkv kult idel a krsy, azdetak jezvlt zdraznna
poslnvzv nadazenost umlecktvorbyvem ostatnmhodnotm. Toto uctvntvrho
unntvo tedy aktu a tvrhojedince je nov rys v eskpoezii, kterm ran tvorba Vrchlic.
celVrchlickho khov naplosto novpodoba za novsituace navazuje na romantiku Mcho-
vu a odliujese od pojet,kterdo poezie pinesli mjovci.
znovulyrika Y Symfonic(1B7B)' sbrce reflexvnchbsn, se obecn problematika
Byla-liintimn tto tvorby projevuje zejmna protikladem svtlch perspektiv lidstva a bs-
Sny o tst, nkovm osobnm smutkem z osamn (Hlas u pouti,Duch samo), znovu apo-
5.druhou, tezou idel a odporem k vednosti(,(puujeseniaj.) a konen i v tom, e
kterje autor nktervere jsou inspirovny umnm, hlavn v1tvarnm (Soud,Starj,obra1).
tedn na K tmto rysm pistupuj i dobov pznanreflexe o vesmrnmkolobhu,
je tu vce vz- bohu, protikladu ducha a svta, subjektivn ladnto varianty soubnvzni-
ky u kajcho bsnkova prvnho svazku lidsk epopeje. Zv|t Vittoria Colonna
a steni Symfonie (sbrka zahrnuje i bsnkor,y asnvere) jsou ji pa-
kteroupedsta- trn poznamenny autorovm italskm pobytem. Projevuje se to ji v tema-
romancea ba- tice, ale i vlivem italskch a francouzskch bsnk,lrlavn Leopardiho a Huga,
cizchnrod. kter Vrchlick souasnpekldal.
tematiky, Pmm ohlasem italskhopobytu je sbrka Rok na jihu (IB7B), obsahujc
vnitnchroz- zejmna lyriku prodn. V nladovch obrzcch italsk krajiny se std
hned vodn psovforma s patetickou lyrikou provzenou etnmi apostrofami a exklama-
r),i v tom, cemi, v njsou zpravidla paraleln rozvjeny prodn jevy a bsnkovy pocity.
pbhlid V menin zistvaj nrov obrzky a konen i milostn motivy, zachycen

297
ve formln r,ybrouenchsonetech a pinejcerotickou lyriku, udivujc vytven splvai,1
souasnkybohatou smyslovost,r,1,jadovanouv emocilnch obrazech vole. vznamov' samost
nch mriohem svobodnjine dve ( ' . .juk nah prs Venrremscvstv... ). perifrastick styl, j
Vrchlick poprvvnesldo esk poezie konkrtn smyslovou pedstar,i. stavu; nadmrn
vost, jakou v tto smlosti nenajdeme ani v intimnch citovch projevech stejnjako soustav
Hlkovch, ani v trpk crotice Nerudov. Pitom se vak i zde plojevuje zvuk), krcen ad
s n a ] r ap o v z n s t s m y s l o v o u l s k u k i d e l u ; m i l o s t n z j t e ks e s t v n. Tyto osobit l
prosteclkem uvo]nn tvrhoducha, zdrojem bsnickhovzletu a fantazie, jazyk a objevujc
Ji Vrchlickho poten lyrika naznauje,edo esk literatury vstoupila souvis s jeclnm z
osobnost, kter v mnoha smrech vyjadovala nov pojet bsnick tvorby. vzestup eskspoJ
Nelze se proto divit, e nebyla tak pijmna jednoznan. Zvlt siln byla tato jedna st
odpor vyvolala bsnkovaorientace na cizi ltky, kter se takstala na byl krajrr zjedno.
sklonku seclmdestchlet popudem ke kritickm tokrn obviujcm nosti tyto tendenc
Vrchlickho z kosmopolitnho pehlenesktematiky, z opomjenpoteb nevyjadoval jen.
nrodnho ivota.Tato kritika, veden z konzervativnho stanoviska tzv. mo. tak vdy ctil. V
ravskkritiky i kritiky slovenska zejmnapak kritickhokruhu kolem osvty, Vrchlick i jeho
vychzela ze zjednoduenchpedstav o potebch nrodnho ivota a o vzta. na jeho epopeji lit
zch eskliteratury k soudobm evropskm literrnm proudm. Avak i na
strnkch osvty, zvlt ve Statch E. Krsnohorsk, se objevily nmitky,
kter nemily jen k zce pojat otzce tematiky. Krsnohorsk neodmtala
kontakt s evropskmi literaturami, ale rnla vhrady k romantickmu zpsobu
zpracovni cizch ltek. Smovala k tomu' aby Vrchlickho poezii, v tti Mylenka pod
dor'edla Tozeznat nevednbsnick talent, svzaIa bezprostednji pmo vznikla j7 za b:
s potebami nrodn osvobozencckhoboje. intenzvn studiur
V tchto dvou stetvajcchse koncepcch,Vrchlickho a Krsnohorsk,se o lidskou epopej c
projevily protiklady, ktei.v rznpodob provzely eskouliteraturu tm vytvoit jejich dc
po ccl 19. stolet.Zde se vyhranily v rozpor mezi poezii, kter se zdnliv nad. literatur evropsk
,'azuje soudobnrodn spolenosti,kter vak zrovei naznaujejej rozpor. Cel cyklus o
nost' a mezi poadavkemkritiky, aby poezie stla ve slubch nrodn osvo. bylo v1wolno e\
bozeneckhoboje. ob koncepce mly svdobovoprvnn, protoe odrely oazn revoluce 1
podstatnstrnky tehdejspolenosti;teprue v jejich vzjemnm doplovn pibliovn se ic
mohla eskliteratura plnit svnrnohostrannspoleensk posln,jak to tak silje vysledovat
jasnoziv konstatoval Jan Neruda' Tento rozpor ostatn zhy ztratll svou mi,legendrnmi
ostrost, kdy Vrchlick, ani opustil zk|adni smr sv tvorby, adou bsn ivotzky sou
s eskmihistorickmi ltkami usmil dosavadnodprce. z t|eroku 1B7
V poslednchsbrkch Vrchlickho ranho obdob ji tak zeteln vysu- Chci v zrcadle I
puj typick bsnkovy rysy: jeho univerzlnost,snaha obshnout nej- plnsoustavy v
irbohatstv ltek a bsnickch druh, pizpsobivost, kter se poddv maskou vcemn
nejrznjm vzntm a kter bsnkave vztahu k literatue nezdka pivedla historii, filosofii, ,
a k projevm eklekticismu, lehkost inspirace, kdy sebemenpodnt ponouk rozvoje, za jedin
bsnkak tvoen;krystalizujei jeho osobit vraz: pateticky plynouc ver, neznmho bos

298

-
 lyriku, udivujc vytven splvavm tokem jazyka, ver, v nm se do znan mry zttc
obrazech vole- vznamov samostatnostslova a jensi podizuje i vtnou skladbu (inverze);
m s c v s t v . '.) . perifrastick styl, jen v pvalu metafor stle znovu opisuje basnkovu ped-
s ] o v o up e d s t a v i . stavu; nadmrn frekvence apostrofickch citoslovci, otzek a exklamac,
citovchprojevech stejnjakosoustavnuvnirznch poetism- novotvar, sloenin (sladko-
vaki zde projevuje zvuk), krcen adjektiv (sledn),vokalizace neslabinchpedloek a podob-
ztekse stv n. Tyto osobit znaky Vrchlickho vyjden, vytvejc zv|tn poetick
vzletu a fantazie, jazyk a objevujcse v jist obdob napklad v poezii Svatopluka echa,
literaturyvstoupila souviss jeclnm z posln, kterVrchlickho tvorb pipadlo: dokumentovat
jetbsnicktvorbv. vzestup eskspolenosti,dt j vzneenou reprezentativn poezii. Nezdka
Zvlt siln byla tato jedna strnka bsnkova dla absolutizovna natolik, e Vrchlick
se tak stala na byl krajrr zjednoduenoznaovn za bsnka eskburoazie. Ve skute-
tokm obviujcm nosti tyto tendence r..el'zesvazovat jen s vldnouc butoaz,neboVrchlick
; z opomjen
poteb nevyjadoval jen jej vzestup, nbt rozvoj celhonroda, jeho mluvm se
stanoviskatzv. mo- takvdy ctil. Vdy stejn citliv, jako odri vzmach nroda, zachycuje
kruhukolemosvty, Vrchlick i jeho narstajcvnitn rozpory. Zeteln je to monsledovat
votaa o vzta- na jeho epopeji lidstva.
m' Avak i na
objevilynmitky,
neodmtala Epopej lidstva
ickmuzpsobu
poezii, v n Mylenkapodat v epicko-refle xvn form obtaz lidstva v jeho vyvoji
nji pmo vznikla ji za bsnkova pobytu v ltlii. Podnty k n dodalo Vrchlickmu
intenzvn studium romnskch literatur, zvltfrancouzsk, kde se pokusy
a Krsnohorsk,se o lidskou epopej objevujtm po cel19. stolet.Vrchlick byl veden snahou
Iiteraturutm vytvoit jejich domc obdobu, kterou by eskbsnictv stanulo po boku
sezdn]ivnad- literatur evropskch.
jejejrozpor- Cel cyklus ovemvyrst z dobovho historickho ctn' kter
h nrodn osvo. bylo vyvolno evolucionistickmi teoriemi a kter v duchu perspektiv bur-
protoeodre|y oaznrevoluce pevn vilo V postupnzdokonalovn lidstva, v jeho stl
doplovn pibliovn se idelu volnosti, pokroku a humanity. Stedem Vrchlickho
posln,jakto tak silje vysledovatetick principy vvoje lidstva, ilustrovatje historick.
zhy ztratil svou mi,legendrnmi i mytickmi pbhy a s jejich pomoc najt odpov na pal.
, adou bsn ivotzky souasnostii budoucnosti. o tomto smyslu svho cyklu psal ji
zltlrie roku 1875 svmu strci: ,,Vecky m sbrky pjdou k jednomu cli.
zeteln vystu. Chci v ztcad|e poezie lkzati lovka v celmjeho rozvoji. Nebude ovem
obshnoutnej- plnsoustavy v tom: tento lovk, jeho ukazuji, bude vdy pod rznou
kterse poddv maskou vcemnj, a|e to hlavn, on zstanelovkem,on bude povaovati
nezdkapivedla historii, filosofii, dogma i legendu, nboenstvi povru za jedin etz svho
podntponouk rozvoje, za jein velk ohnit,z lho tkaj se neznm paprsky kol ela
plynoucver, neznmhobostv.Patrn bude tosjdrem ttovelik lyrickoepick symo-

299

;
II
L-
nie, ale tos pod hlem nejirm,kam by se vtsnati mohl Dante se svou
scholastikou i Byron se svm pesimismem. Ne jednotliv strnky lovka se mnohdy ztrci;
(Faust, Manfred), ale lovkacelho,ne jednu dobu, ale vky, ne jeden nrod, lickjej voln rozi
ale lidstvo. . . Tato cestaje ohromn a lidsk ivotjest v pomru k n hrakou. a nakonec nen an
Ym' eji neurazm. Co napi,budou jen zlomky, ale pece chci mylenkou lus pak netvo ani
svch prac ukzati, kam smuji... Fakticky to nejde, aji reprezentantem Prv z tohoto
lidstva jest Faust (kter i pod rukou Goetha jest fragmentem), Ahasver ikdo kter j r1ytkala n.
jin. Ale mus to jti mylenkami, historickou perspektivou, velikm nzorem kritika mla svopr
svta' krtce, poezi reflexe modern. Co nm platno psti epopeji dvno epopeje. SmYsl ePc
zaniklch hero, kdy nebije pod jejich brnnm soucitnsrdce naich snah, jako vraz prom
tueba zpas?..* tytproblmy, kt
cyklu, kde reflexr
J1z p|ru, kter byl pak tak dslednuskuteovn, vyp|v, eVrchlic.
k pojal svou lidskou epopej osobit. Pedevmse vzdal snahy zachytitvyvoj odhaluje svstano
lidstva v historickm sledu. Jeho epopejn sbrky obsalrujcdrobnou epiku modernlho louka
nezachovvaj djinnou chronologii, nenavazuj jedna na druhou, jak to Zlomk epopeje.
pozdji uskuteovalJ. S. Macgan ve svm cyklu Svdomm vk, nbr epikaavnichbl
kad, z nich se z jin strnky vrac k jednou vytvoen osnov: starovk prostedn. A tvt
a jeho mtus, orient, antika se svtem bj, stedovk legenda a zrove uj a ilustruj idec
i antick a stedovk historie a konensouasnost.Vrchlick na rozdl od Perspektiu2,{tomk1
Vrcrone Huoa nesnailse podat vyerpvajciobraz lidskhovvoje. Vdom Votiundesk2 a Epi
Konen tet
proto od potku razil pro svj cyklus nzev (lomk2 epopeje, Vychzel ptom
z dobovhohugovskhopojet bsnka jako vtce a zrove soudce lidstva, xvn skladby Hilc
jet piadit dva
a proto proti objektivnmu historickmusoudu je zde postavena subje ktivn
koncepce. odtud draz, jen je ve Z|omcch epopeje poloenna mtus, bji nesklegend
a legendu, kter nejlpe vyhovovaly jeho sklonu spene vytvet djinn Selskbalad1, sb
koncepce oddat se tvrmuvzntu' oivovat zalasy,poetizovat minulost, v mnoha smrect
zejmrra pak antick svt starch ek. \rrchtick je tu spe pvcem - lyrikou.
oslavovatelem, objevitelem krsy ne soudcen; v tto roli vystupuje vlastn
pouze viptomnosti.
Z-tohoto pojet \ryp|y i sama podoba Vrchlickho epopejn poezie.
sil o vyjden vlastnho stanoviska vede k pevaze reflexe nad objektivn
Programo'"ny' <
reprodukc minulosti a i tam, kde se tato reprodukce vyskytuje, se nezdka
Vrchlick v n nz
objevuje bsnkova pointa, kter zesubjektivuje epick dj. Reflexe i pointa
kter ev duch.
spojuj tak celou epopej se souasnost.
i prodnch vd (
Avak subjektivn stanovisko v pstupu k epopeji Vrchlickmu zabrni|o
Vedle nich vak
uskutenit jeho evolucionistickou pedstavu. Nebo cel cyklus, vznlkajci
k rozvinut tvr
v znanmasovmrozmez, podlhal zvratm bsnkova vvoje, take se
v nm stetvajprotikladn nlady, projevuje se v nm kolsnmezi optimis- se projevuje jehc
zie a krsy, kter
mem a pesimismem, vrou a skeps,piemmezi jednotlivmi svazky cyklu
vjbje a rnty
* A. Prak, Vrchlick v dopisech, 1955. bsnkovou pevn
mnivttosn
300
nohl Dante se svou
strnky lovka se mnohdy ztrc jakkoliv vztah. o tom svdostatn to, e sm Vrch.
y,nejedennrod, lick jej voln rozioval a doploval, anl tm hloubji zashldo jeho koncepce,
k n hrakou. a nakonec nen ani zcela jasn,kter sbrky do epopeje Vrchlick adil. Cyk-
chci mylenkou lus pak netvo ani jednotn, mylenkov koncipovan celek.
Prv z tohoto hlediska byla jeho epopej nejastji podrobovna kritice,
Ju reprezentantem
Ahasveri kdo kter j vytkala nejednotnostpohledu, mylenkov eklekticismus apod. Tato
velikm nzorem kritika mla svoprvnn, ale zrove nenalza|aodpov na otzku po smyslu
pstiepopeji dvno epopeje.Smysl epopeje lidstva lze pochopit jen jako soustbsnkova voje,
srdcenaich snah. jako vraz promn jeho postoje ke spolenosti.Vrchlickho epopej odri
tytproblmy, kter tvo npl jeho lyriky. Zvltje to patrn na t sti
vyplv,eVrchlic. cyklu, kde reflexvnsloka nabv pevahy nad epickou, kde bsnk pmo
snahyzachytitvyvoj odhaluje svstanovisko, ve sbrkch Duch a sut,Sfnx, DdictuTantalouo,Breu
jcdrobnou epiku moderntltoloukaa Skurnjl na slunci, kter tak tvo mylenkov jdro
na druhou, jak to Zlomk epopeje. Vedle nich vznikaj soubory, v nich pevauje drobn
vk, nbr epika a v nich bsnkvvztah k soudobmudn nen vyjadovn tak bez-
osnov:starovk prostedn.A tvo poetnnejobshlejsloku cyklu, v podstat jen dopl.
legendaa zrove uj a ilustruj ideovou kostru vytvoenou prvn adou sbrek.Jsou to Starlusti,
ickna rozdl od Perspektiu1l, (lomk2 epopeje,Fresk2 a gobeliryt,Nou zlomk1 epopcje,Bozi a lid,
vyvoj..Vdom Votiundesk1la Episo.
c,Yychze| pitom Konen tet skupinu tvo samostatn velk epick nebo epicko.refle.
soudcelidstva, xvnskladby Hilarion, Twardowski,Bar Kochba, Pseo Vinct.K nim je mono
s u b je k t i v n jetpiadit dva svazky M1th,z nich zejmna prvn je dleittm, e pi-
na mytus, bji nesk legendr ltky, a konenjako soustepopejeje mono pojmat
vyfuetdjinn iSelskbalady,sbrku s ltkou z historie eskhorevolunhoselstv, kter vak
minulost, v mnoha smrech souvis i s ostatn Vrchlickho vlasteneckou a politickou
spe pvcem - lyrikou.
vystupujevlastn

epopejnpoezie. Bsnickreflexe
nad objektivn
je, se nezdka Programov charakter m hned prvn knka cyklu Duch a sut (|B7B).
Reflexei pointa Vrchlick v n nadhazuje jak filosofick otzky lidstva, vztahu ducha a svta,
kterev duchu prodnho panteismu, problmy soudobch spoleenskch
zabtni|o i prodnchvd (mezi nimi i ohlasy Darwinoly teorie) _ tak problmy kosmu.
cyklus,vznikajc Vedle nich vak tradin zpracovv i motivy biblick, sktajc podnty
vyvoje,take se k rozvinut tvrantazie,ktervysuj v obecn otzky etky. Zrove i zde
mezioptimis- se projevuje jeho snaha emancipovat se od spolenostiv podob oslavy poe.
i svazky cyklu zie a krsy, kterse pozvedajnad eskutenostia kternahrazuj lidstvu d-
vjbje a mty, postupn vytlaovanvdou. Tato tmatajsou prostoupena
bsnkovou pevnou vrou v slu lidskho poznn, v budoucnost lidstva. Nic-
mni v ttosnad nejoptimistitj Vrchlickho sbrce se objevuje tak rub

301
jeho vzvn idel, zejmna kdy se obrac k ptomnosti. Tu se j1zanaji Aj
vyskytovat tmata naznaujcbezohledn boj v soudob spolenostii jej der
sociln protivy a tato strnka bude s narstajcmcyklem i s nar.stajc spole. Ar
juk
enskoukriz postupn stle vrazlji vystupovat do poped.
Ve sbrceDuch a svt obshl Vrchlick nebvalou iproblm,piblil
se z jin Strany neNnnuoa v Psnchkosmickch k zkladnm otzkmkosmu, S tmto skeptick
Iidstr'aa lovka.Zde vykrystalizoval jeho sklon k reflexi ve velkolepou syntzu o posln umn ve s
mvlenkovhovzmachu, pedstavivosti a obraznosti, oslujcsvm patosem; panstvo rrtpjcse
i kdy pitom nedoshl t mylenkovsevenosti a jednotnosti pohledu, dom kram, a p
je by|y vlastn Nenrclovi, rzem zauja| vdmsto v eskpoezii. l{avenek v protestech Proti t
se to projevilo i v tom, e thoroku, kdy vyla sbrka Duch a svt, vystoupila voji lovka, umn
v almanachu Mj na rok lB7B skupina bsnk,kte se hlsili k Vrchlickmu se mn vchoz pe
jako ke svmuuiteli.Vrchlick. pak a s nm i Svaropr,r'x ncrr,jen v tdob mentovat a jeho
rovn tvo sv velk epicko-relexvnbsn s aktulnmi spoleenskmi je odsunut do nedoh
tmaty, stvaj se pmo replezentativnmi pedstaviteli eskpoezie, symboly upadajc spoleno
jejho vzept. Tyto rysY Vrchl
Avak ji druh. svazek cyklu, sbrkaSfinx (IB83), disharmonickrni tny cyklu, rrazvanrr' I
zasahuje do bsnkem pijrnanoptimistick evolucionistickteorie a pod- vnclutouhu lidsk
statn promuje charakter cyklu, kter ml dokumentovat neustl vzestup klad sbrky: projel
lidstva. Bsnk si sice stle uchovv svj idel svobodnhosvta, ale jeho idel, tak poznn.
uskutennnalz jen v dalek budoucnosti, jak to vyjaduje nap. Hymna vzdaluje. Odtud b;
Lalaroua. V n postavaLazatova pedstavuje vnhochuasa, prochzejcho umn a krsy, I
v rznpodob djinami a marn hledajcho spravedlnost; v jej pchod nostalgie Po anticr
vak basnk pece jen stle v. Vrchlickho vidina ideln spolenosti vlky, despocii i r
byla vaku -r historii je dnou uskutenna, a to v antice. V n dolok harnronii ryz'e osobnho zat
mezi duchem a svtem, krsou a ivotem, umnm a spolenost.Zejmna sc kritick vpady
star ecko ve sbrce vystupuje pmo jako pklad a mtko souasnosti. louka (1B92)' v n
Proto i svou pedstavu lep budoucnosti Vrchlick ztotouje s antikou: Brevem mod'
svou lidskou ePoPC
nejvtch duch
Tvj vk zas pijde! S nm se radost vrt! Edisona, Pasteura
My s nohou stesem prach minulch as! dvou princip, kt<
My opijem se krsou o zvrati svdo tom ijedn
a hyacinty vpletem do svch vlas! pipojil k dosavad
Brev modern
Ze srovnn antiky a souasnostiv1,pl chmurn pohled na ptomnost, namen na dv
kterou bsnk vid jako dobu bez idel, nadena vry, Spoutanou na vech i proti novm tel
stranch okovy, plnou ebrk a utlaench a navc plodc krut vlky. umn se ivotem
Zv|t zeteln si to uvdomuje, kdy zabloud do okol tovrny, kde potkv proudn, a to v
zachmuen dlnky a jejiclr zbdovan eny. Tehdy zain pochybovat dosahoval vrcholu
i o budoucnosti a svobavy vyjaduje sugestivnmiobrazy: jedinenou autori

302
 Tu seji zanaji Aj se ptal, za takto lidstvu dnes
spolenostii jej den lepbudoucnosti vstv?
i s narstajc
spole- A msckutlel se v mraensms
jak v ernpytel sathlava.
problm, piblil
motzkmkosmu, S tmto skeptickm pohledem na ptomnost se dostavuj prvn pochyby
velkolepousyntzu o poslnumn ve spolenosti.Bsnk nechce hrt lohu aka,kter by bavil
sr,mpatosem; panstvo utpjcse v sobectv,omt, aby velk umn slouilojako ozdoba
ti pohledu, dom kram, a postupn dospv k poznni, e pravjeho posln spov
poezii. Navenek v protestechproti tto spolenosti,v boji proti vemu, co brn plnmu roz.
a svt,vystoupila voji lovka,umn a krsy. Tak ji v druh sbrcevelkho epopejnho cyklu
ili k Vrchlickmu se mn vchoz pedstavy bsnkovy. Vzestup lidstva, jej mla epopej doku.
lcn,jen v tdob mentovat a jeho ideln podobu je mono zahldnout ve starm ecku,
i spoleenskmi je odsunutdo nedohlednbudoucnostiajeho mstozaujmajkritick obrazy
poezie,symboly upadajcspolenosti.
Tyto rysy Vrchlickho epopeje se nijak podstatn nemn v dalmsvazku
mi tny cyklu, nazvanm DdictuTantaloao(1BBB).Tak tu ji nzev, symbolizujc
teorie a pod- vnoutouhu lidskho ducha po unikajcm idelu, navozuje zk|adn proti-
neustlvzestup klad sbrky: projevuje se v n jak pevn virav existenci a uskutenitelnost
svta, ale jeho idel, tak poznn, e soudob spolenostje nepotebuje a stle vce se jim
g.enap. H2mna vzdaluje. Cdtud bsnkv rnisty a voluntaristick optimismus, jeho vz,fitni
prochzejcho umn a krsy, lsky a dobra. odtud vak tak pbhy ivotn dez7|uze,
; v jej pchod nostalgie po antice a zejmna kritick soudy o spolenosti,odsuzujcjej
idelnspolenosti vlky, despocii i neschopnost velkho tvrhoinu. Tyto toky nabvaj
ndolo k harnronii i ryze osobnhozabaryen,ohlaujse tu prvn bsnkovy odpovdi na mnoc
Zejmna se kritick vpady proti jeho dlu. Plat to zejmna o sbrce Breu modernho
souasnosti. louka (1B92),v nsejeho TozpoTs dobou dle vyostil.
Lje s antikou: Brevem modernho lovka Vrchlick tak pvodn hodlal zakonit
svou lidskou epopej; svdo tom jeho zvr,jen pinbsnickou apotezu
nejvtchduch 19. stolet, Huga, Wagnera, Renana, Goetha, Darwina,
Edisona, Pasteura, Ibsena a Tolstho,a spolu s n i oslavu vdy a poezie jako
dvou princip, kter pivedou lidstvo ke tst,za|oenmuna prc a lsce;
svd o tom i jednotliv zminky o finle lidskepopeje.Pozdji vakVrchlick
pipojil k dosavadnm stemepopejejet adu dalch.
Brev modernho lovkaje pedevmobrana bsnkovy vlastn tvorby,
na ptomnost, namen na dv strany: proti spolenosti,jje ciz umn a ie|, a ovem
na vech i proti novm tendencm v literatue, kter pod hesly realismu a sblen
krutvlky. umn se ivotem pronikaj do eskliteratury. Pin je erstvliterrn
, kdepotkv proudn, a to v dob, kdy Vrchlick se stle stoupajckivkou tvoivosti
pochybovat dosahoval vrcholu svslvy, byl pokldn za vldce eskhoParnasu, stal se
jedinenou autoritou obklopenou svmi epigony. Nehled r.ak k tomu, e

303

L
Vrchlickho horen tvoiv innost nebyla vdy vyvolvna jen vnitn Vrchlickho cykl'
potebou, ale i snahou, aby pln dostl onomu posln nrodnho pvce, a e a sat pies kritick ob
proto lehkost tvoen ho pivdla i k dlmslabma prmrnm, byl Vrch- jobu krsy a ideIu,
lick nucen si vytvoit i uritbasnick konvence, kter mu pomhaly se modernho louka,a L
vyjadovat. Vstin to charakterizoval F. V. Krej: ,,Tento bsnk nezav
se nikdy na svt pmo svma oima tak, jako by jm svt byl teprv'eobjeven
a jako by nebylo verejka,kterto dojem mme, jak znnro, u geniln
samorostlch individualit bsnickch. Vrchlick vdycky bude se na vci
dvat sklem veobecnbsnickho nzoru, zkrysta|izovanhoprbhem minu. Mylenkovou os
lho bsnickhovvoje celch vk a nrod.'. Jeho duch zmocnil se nessl. kter historickn
nch monostprociovatbsnicky svt a osvojil si asnouobratnost, pru. struj jednotliv eta
nost a ku v tomto neustlmpebsovn a tm i pevn.Pro vecky nejsilnji projevily r
vztahy lidskhoit,pro zjevy historie, prody i pro sny a hnut srdce odvodil si asto vytkny. Mr
z toho uritfond vrazov,jistou zsobu obraz,typ a symbol,sugestivnch zstvaj teni v
znaek a zkratek. Tch pak uv stle, ani usiluje o vraz nov a pvodn, Tm trp vrazno
a proto se v jeho poezii opakuje tolik metafor, proto se v n vracejvdyjedny reminiscence z etb
a tytprostedky koloritu i tytt tniny ei...*Tyto postupy' zprvu pvodn rozsahu, e ohrou
a objevn,postupn vyerpalysvmonostinovch bsnickch vboja staly nout rychle zrnrv
se, rozmlovny jet adami Vrchlickho epigon na prahu devadestch V tchto sbrkt
let, ablonou, kter brnila novmu bsnickmu vyjden svta. Stejn tak nejbohatji erpal l
s diferenciac poezie a jej novou mnohotvrnost,jak se zaa|aprojevovat Ty tak tvo npl
ji od poloviny osmdestchlet, peila se i pedstava bsnka pvce, vyjado- projevuje bisnkov
vatele idel. Nov pohled na svt,jak jej pinela mlad generacedevades. k tlaku a nsil. Ja
tch let, bylo proto teba probojovat proti Vrclrlickmu a jeho poezii. A tak se Perspektiult(tBB4) tt
ji od poloviny osmdestchlet mnokritick soudy o Vrchlickho le, je mu nejen milostn, od
vytkn zejmna mylenkov eklekticismus, nedostatek raznho individul. anskypojat, sbrat
nho bsnickhopostoje.Je pirozen,edosud oslavovan bsnk tyto vhrady Nejznmj z
ke svmu dlu trpce nesl, a se nakonec ocitl v prudk kontroverzi s mladou podle ruje cel e1
generac. Dochzi tak k situaci, kdy on, kter celou svou tvorbou pipra. cyklu. Ct se bt v.
voval cestu nstupu mladch, nechpe jejich snahy a v obran ped jejich jinnm r,voji lidstv
skeps a kriticismem zail keovit hjit vnabstraktn hodnoty idelu sbrek a tvo epick
a krsy. To je druh strnka Vrchlickho obrany vlastn tvorby, to je zrove vnhonesmrteln
druh rys sbrky Brev modernho lovka. pokud jde o budou,
adu reflexvnch sbrek Vrchlickho epopeje konen uzavr knka zde se vyskytuj V:
Skurn2na slunci (1897) a uzavir ji krajnm pesimismem. Prostupuje vechna (Spartakusaj.), at z
zkladn tmata sbrky, ase bsnk dotk vztahu lidstva a vesmru, posln kolonialismu (Ciaili
jedince, jdoucho od chimr a sn pes fanatismus pravdy nezadriteln v bsni Nemesis.Do
vstc smrti, ase zam|nad spolenost, kter stojped branami 20. stolet dobm eskmltkl
bezmocn, znaven. A jeho odkaz na nadji a vru, e pece jednou pijde kho rmce, ale kt
nov renesance,psobjetnsilnji ne dve. kyne slibn budou
* Vrchlick, 19|3; z oddlu Bsnick konvence. Ve Zlomcch e1
J...''."

il4 eDjioy ak literatury ID

vyvolvnajen vnitn Vrchlickho cyklus tak opsal ]ivku od optimistickhorozletu sbrky Duch
nrodnhopvce, a e
a sutpeskritick obraz souasnostiv knize Sfnx a Ddictu,,
Tantalouo,pes obha-
prmrnm, byl Vrch. jobu krsy a idelu, zkladnch to princip bsnkovy tvorby ve sbrce Breu
ktermu pomhalv se modernholouka,a k rezignujcmu pesimismu Skarn na slunci.
,,Tentobsnk nezadv
svtbyl teprve objeven
jak znmo,u geniln
Epika
bude se na vci
prbhem minu. Mylenkovou osu Vrchlickho epopeje dopluje ada epickch sbrek,
zmocnil se nessl- k t e r h i s t o r i c k m i , m y t o l o g i c k m i i l e g e n d r n m i p b h y i l u -
obratnost,pru. strujjednotliv etapy subjektivnho vvoje autora. Prv zde se vak tak
pevn.Pro vecky nejsilnji projevily nkter z negativnch rys,je byly Vrchlickho epopeji
ahnutsrdceodvodil si astovytkny. Mnoh obrazy, erpanz odlehlch oblast djin a kultur,
symbol,sugestivnch zstvaj teni vzJ'en, bez komente leckdy vbec nesrozumiteln.
az nov a pvodn, Tm trp i vraznost a pesvdivostmylenky. Na mnohch mstech tak
v nvracejvdyjedny reminiscence z etby a vlivy oblbench bsnk cizch se projevuj v takovm
py' zprvu pvodn rozsahu, e ohroujoriginalitu mylenek i vrazu. Bsnkova snaha postih.
ickchvboja staly nout rychle zrnrvede astoi k nepropracovanostiformln.
prahudevadestch V tchto sbrkch Vrchlick obshl tm vechny starkultury, piem
svta. Stejn tak nejbohatjierpal|tky ze starhoecka, z orientu a kesanskho stedovku.
se zaalaprojevovat Ty taktvo npl sbrky Starzasti (lBB3), knkyepickch dj, v n se
pvce,vyjado- projevuje bsnkovo porozumn pro slab, bezmocnjedince i jeho odpor
generacedevades- k tlaku a nsil. Jako ve Stach zvstech soucit s ubohmi, tak v dalsbrce
ajehopoezii.A tak se Perspektiu1 (1BB4) tvo osu jejch pbhi dramatizovanch scnlska, a to
,rchlickho je
dle, mu nejen milostn, odraz brsnkovch astnchchvil v manelstv, ale i kes.
vraznho individul- anskypojat, sbratujclidi a poryujctrpc.
bsnktyto vyhrady Nejznmj z tchto epickch sbrek je knka flomk1 epopeje(1886)'
kontroverzis mladou podle nje cel epopej nazvna. V jejm vodu tak bsnk rozvd posln
svoutvorbou pipra. cyklu. Ctse bt vypravemtoho, co ijev nitru lovkaa co se udlo v d.
v obranped jejich jinnm vyvoji lidstva. Tm se Z|ornky epopeje nejvcepibliuj reflexvnad
hodnotyidelu sbreka tvo epick protjekknihy Sfinx. Projevuje se to bsnkovou oslavou
tvorby,toje zrovei vnho nesmrtelnhoivota,prody i eny,jednoznanoptimistickou notou'
pokud jde o budoucnost lidstva a z,rovei i drsnou kritikou souasnosti.Prv
uzavr knka zde se vyskytuj Vrchlickho sociln nejtonj motivy, at u z minulosti
Prostupujevechna (Spartakus aj.)' az ptomnosti. Zejmna tu upoutvaj prudk vpady proti
a vesmru,posln kolonialismu (Ciuilizace,Gha7i),stejnjako apoteza revoluce v epilogu sbrky,
pravdynezadriteln v bsni Nemesis.Do tohoto celkovholadn knihy zapad i stvnovan sou-
branami20. stolet dobm eskm|tkm, kter sice svou rtorickouformou vyboujez jejho epic-
pecejednou prijde khormce, ale kter obdobn vyzniv pevnou nadj, e i eskmunrodu
kyne slibn budoucnost.
Ye Z|omcch epopeje vyvrcholila bfunkova ada sbrek s drobnmi epic-

eDjiny sk litcratury IlL 305

kmi veri. ostatn knky sice dle rozrnnouj jej tematickou pestrost, n s Goethovm d
ale obohacen znamenajji jen v jednotlivostech. Tak ve Fresktch a gobelinech V Twardowskm
(1891) k dosavadnm antickm motivm pistupuje oddl artistnch ver liv nadasovouI
Helas u rokoku, inspirovan jako tolik Vrchlickho prac vtvarnm um. kter se projevuje
nm a zobrazujici antiku prostednictvm rozma.rnho rokokovho pohledu. v n bsnk stle
V nsledujc sbrce Nou zlamk) epopeje(1895) spiscvatel dle roziuje nosti, kter vhle
svjrejstkhlavn o ltky z novjhistorie, Z renesance,reformace a k ran. Twardowskho pr
couzsk buroazn revoluci. V je<inotlivch verchi do epick formy zrovet Rovn nejroz
pronikl ohlas bsnkovy osobncitovkrize, kterou tehdy prochzel a kter se vo|ucione Bar }
tu projevuje tragickmi pbhy (Ndarat aj.), je symboiizuj jeho tehdej tku tvrclrt
proitky. Tyto motivy vrazn zasabuji i do dal sbrky Bozi a lid (IB99), viskem z konce de
kter podobn jako jej reflexvnprotjek Skvrny na slunci v chmurnch o intriky okol, al
pbzclr odr bsnkovy depresvn stavy. Posledn dva svazky Votiun osobn postoj, prc
deskyQ902) a Epiaod2 (1904) pak ji k zkladnmu rzu epopeje nic podstat- politick pomry.
nho nepidvaji. Prokazuje tedy i epick ada Vrchlickho epopeje lidstva, obdobn si Vi
e v n nejde o jednotn koncipovan obraz lidstva a jeho vfuoj., a|e ei tato pbhu o vyh|aze
tvorba je mnohem vce obrazem bsnkova nitra, neby se dalo z Vrchlickho vovno odmtnutc
plnu pedpokldat. hlavn anachronil
To do ztanmry plat i o jeho velkch epickch dlech, ve ktech Vznamnou s<
pbh hraje rozhodujc lohu' I sem vrazn pronik reflexvnost a s n roztroueny ve vt
i ohlasy bsnkova ivota.Tak podobn jako v Satanele i v dallyrickoepick adu Mjlth a Sell
bsn Hilarion (|BB2) je mon na|ztstopy Vrchlickho rozchodu s kn. kritick hlasy, r,yt
skm seminem. V Hilarionu se objevuj v pbhu egyptskhoaskety, kte vere vznikaly je
v egoistick pe polrrd svtem i lidstvem a teprve ped smrt, po ad do probhajcdisl
trpkch poztn a zkouekdospv k pesvden,esmyslivotaje v pozem- drka obmnil Vr
skmit: e lskou arky k l
Dvna. Tento mc
Jest ivot velk, nesmrteln,jeden,
vesmra adry proud od pravku; net i nkter drl
jen v nm jest spsa, vykoupen, eden, pibliuje teni.
jen v ivotu Bh mluv ke lovku. Potebm teh
gendu o suattmPrt
Zv|t siln se reflexe hls v bsn Twardowski (1BB5)' v n Vrchlick urenhoke slovar
zpracovv polskou obmnu Fausta, povst o kouzelnkovi, kterho provd nmeckch mnicht
svtem bel a kter je potrestn tim, e zstanevzet mezi nebem a zem zzrakem, poslou
a do soudnho dne. esk basnk vak povst podstatn petvoil. Twar. nkte kritici upr
dowski na cest svtem poznv utrpen a bdu lidstva. Jeho vykoupen vak opt vstal a r,yist
bsnk spojuje s chvl, kdy lidstvo povstane' aby vdom stvoilo svj lep I(onen v pol
osud. I jinak Vrchlick aktualizuje svou skladbu: penphody do novj nad epickm prvke
doby, vkld do n narky na rusko-polsk konflikt a boj Polk za nrodni pouti.za poknm c
svobodu a konenv kapitole Shnilduei na esk politick a kulturn pomry. zpovd ze svhoot
Prv tato mnohotvnost a nejednotnostskladby podntila kritiku ke srovn. ivotavyznv vak

306
 pesffost, n s Goethovm dlem a na jeho zklad k vtkm z filosofickho eklekticismu.
a gobelinech V Twardowskmvaknelze hledat bsnickou souts Goethem, nbrv zdn-
artistnchver liv nadasovoupovst zahalenou bsnkovu reakci na aktuln otzky doby,
ume- kter se projevuje vnitnm svrem mezi optimistickmi perspektivami lidstva,
pohledu. v n bsnk stle v (vykoupen Twardowskho), a mezi poznnim skute-
dle roziuje nosti, kter vhledy zakaluje pmsky kritinosti a skepse (obraz svta,jm
akfran- Twardowsk hopr ov z bel) .
formyzrove Rovn nejrozshlejepick skladba Vrchlickho, drama idovskhore-
a kter se volucione Bar Kacltba(1B97), pestoevznikala velmi dlouho, tm od po-
jeho tehdej tku tvrclrhy bsnkovy, souvis Zase sjeho pozdnm skeptickm stano-
i a lid(|B99), viskem z konce devadestchlet. Do pbhu vdcerevoluce, kter ztroskotv
i v chmurnch o intriky okol, ale i o vnitn rozeklanost vlastn,vkld Vrchlick opt svj
svazkyVotiun osobn postoj, projevujcse hlavn jinotajnmi narkami na telrdejesk
politickpomry.
ie nic podstat-
epopeje lidstva, obdobn si Vrchlick vede i v poslednepickskladb Pseo Vinet(1906),
ie.ale ei tato
pbhu o vyhlazen tohoto pobaltskhoslovanskhomsta Dny,je je moti-
zVrchlickho vovno odmtnutoulskou a touhou po pomst.Aktuln prvek v n peclstavuj
hlavn anachronick apely na svornost ajednotu nroda.
ve ktech Vznamnou soustVrchlickhoepopejetvo eskltky. Jednak jsou
asru roztrouenyve vtin sbrek,jednak skldaj dv samostatnsbrky: prvn
adu M2th a Selskbala$,.M2th2 (lB79) vyly v dob, kdy se zaa|ymnoit
lyrickoepick
u s kn. kritick hlasy, vytkajc Vrchlickmu, e opomj domc tematiku. A tyto
askety,kte verevznikaly jet ped propuknum spor, Vrchlick jimi vrazn zashl
do probhajcdiskuse.eskada Myth se skld ze t vtchcelk.V bsni
rmrt,po ad
je v pozem- rka obmnil Vrchlick starou povst o dvvlce, piem ji oivil tm,
elskou arkyk Ctiradovi , jeji r|vosta touhou po pomst zdvodnil i pd
Dvna. Tento motiv, ostatn velmi astve Vrchlickho tvorb (Pseo Vi-
net i nkter dramata), pevd mytick dje do intimn roviny a tm je
pibliuje teni.
Potebm tehdejlro nrodnho ivota pizpsobuje Vrchlick i Le.
genduo suatmProkopu.Jej pbh zachycuje zaloen Szavskho kltera,
nVrchlick urenhoke slovanskm bohoslubm, a zejmna Prokopovo vyhnn cizich,
provd nmeckch mnich. Zv|ttento moment, spojen s Prokopovm posmrtnm
a zem zzrakern, poslouil Vrchlickmu k demonstraci nrodnho ctn,kter mu
Twar- nkte kritici uprali: bsnk v zvru apostrofuje Prokopa avyzv ho, aby
opt vstal a vyistileskouzemi od neptel.
vak
I(onen v posledn bsni eskady Mythtl, K Boletchu, pevauje
svjlep
nad epickm prvkem opt reflexe. opat SzavskhoklteraBoetchse na sv
do novj
za nrodn
pouti.za poknm do fuma setkv na vrcholcch Alp s Ahasverem, kter se mu
zpovd ze svhoosudu. Rozhovor tchtodvou pedstavitelodkn a negace
pomry.
kesrovn- votavyznvvakv apotezu ivotn radosti a ve vru v moc lidskho poznn.

307
 nabv intimr
Tm triptych strojn zapad do ranho obdob bsnkoly tvorby a zrovet
s Ludmilou Pod
svou tematikou i vlasteneckou notou v prokopsklegend podstatn pispl
n |ynka, at u
k zmrnn protikladu mezi Vrchlickm a jeho kritiky na konci sedmdes.
lBB0), at z id
rch let.
l8B0; Pout k Et
K vlasteneckmutnu prvn ady Myth se v Sekkj,chbaladdch(1BB5)
rouru4ahrada,I
pipojuje i siln patos sociln. Vrchlick ho uplatuje na djch z boj sel.
ena v n tvo
skholidu za prvo a spravedlnostv prbhu 15. a LB. stolet.Dal trn odpo-
njdosah. op
v na dobovliterrn sil,kterzpracovnim tmatselskchpovstnchtlo
mu ivotu, odrl
pispt k rozvoji nrodn osvobozeneckhoboje a kter vystilo v apotezu
plovala.
soudobhoselstvjako zk|adu zdravch sil nroda v dle Sldkov. Pi zpraco-
Pedevm sl
vn ttosbrky se Vrchlick opral hlavn o Svtkovu studii o selskch vzpou.
nm citovm
rch v echch. Jej sociln prvek vak domyslel v radikln protifeu.
kujcmi smyslo
dlnm smyslu, take jeho postavy rebel i obrazy selskch povstn do.
na potensn
stvaj revolun,v duchu nrodn osvobozeneckhoboje se nesouc patos.
uplatuje i tend
Vrchlick tu bohat erpal z uchovan dobov literatury, rznch selskch
vraz ve snaze
skldn apod., pejmaje z nich nejen formu (modlitba, selskkzn, lidov
na|z v antice,
pse), ale i postoj k ivotu, lidov zpsobmylena pedstavivost (pojmeno.
miniscencemi h
vn erpajcz venkovskhoivota).
satyr, faun,
Selsk balady byly prvem povaovny za Vrchlickho nejaktulnj
i jako sestra pot
pspvekk nrodn osvobozeneckmuboji eskho lidu, pspvek,kter svm
tst se tak sor
ideovm smyslem i umleckou podobou pedi asovou lyriku, v ru
vrcholn hodno
Vrchlick reagoval na nkter vznamn udlosti nrodnho ivota: trip.
idelu, motivy '
tych Panteon(lBB0 a 1BB3) na oteven, vyhoen a znovuoteven Nrodnho
intimn lyrika i:
divadla, sbrka sonetHlas1 u pouti(lB90) pak na krizi eskhopolitickho
nho pvce, kter.
hnut, v1wolanou pipravovanmi punktacemi, kter mly rozdft echy na
zv|t o tch r
dv nrodnostn oddlen uzemi. Vrchlickho lyrika je nesena rozhoenm
aby prokza| pn
nad eskou politikou a zrove touhou po lsce stle vce z eskhoivota
Mezi obme
rmizci, kter by sjednotila nrod. Sbrka krajinnch i nrovch obrzk
Vrchlickho inti.
Na domcpd (|BBB) dopluje jet obraz Vrchlickho vlastenecklyriky;
vztah ke spole
tato knka tak spolu s nktermi starmi a novjmi krajinnmi obrzky
ozpor a z tohott
vytvoila jednotn celek, sbrku M ulast (1903). Na tchto poslednch dvou
ply jsou jen spt
sbrkch, i kdy tu neschzejostrkritick tny, je vakji znt, e vznikaly
ho poznali ji di
v dob, kdy Vrchlick psal svj Brev modernho lovka a kdy se stle
vot a jeho pozl
vce odcizoval dob a doba jemu, a kdy proto tak marn volal uprosted
vede ke snaze p(
prudce se rozrzujchonrodnho celku po vzjemnm porozumn.
Pevaha inti:
u nktech Vl
zejmna jej n.
L y r i k a j a k o v r a z t o z m a c h u t v r c hs i l
nm, je rnon
tenosti milostn
Vlastn oblast Vrchlickho tvorby zstvala stle i pi nejintenzvnj
ranm zdrojem
prce nad lidskou epopej lyrika. V prbhu osmdestch let pevahy v n

308
 nabv intimn milostn zpov, inspirovan lskou a pak i souitm
a zrove|
pispl s Ludmilou Podlipskou, dcerou spisovatelky Sofie Podlipsk. Tehdej milost-
n lyrika, at u z dobmileneckhozbonvn drah bytosti (Eklog2 a pisn,
i sedmdes.
1BB0), at z udobi siln provanhomanelskhotst (Dojm2 a rzzmar)'
I8B0; Poutk Eldorddu,IBB2;Jak thlamrana..., 1BB5;Hudbau dui,1886;a.
(1BB5)
z bojsel.
rouru zahrada,1BBB)m jednotn tn. Je to poezie vrcholnho tst,milovan
enav n tvo dominantu vechobraz'Tato apoteza lsky m vak i obec.
Daltmodpo.
njdosah. optovn vyjaduje bsnkvindividuln r,ztah k spoleensk.
povstn chtlo
mu ivotu, odri mnohost funkc, kter jeho poezie od svho zatku na.
v apotezu
plovala.
Pi zpraco.
Pedevmse v-n projevuje snaha vyjdit bohatstv ivota,touha po pl.
vzpou-
nm citovm i smyslovm vyit jedince, vyjadovan astoa provo.
protifeu-
kujcmi smyslov konkrtnmi obrazy, v emVrchlickho lyrika navazuje
povstndo.
patos. na potensnahu emancipovat se od spolenosti.Souasnse v ttolyrice
nesouc
uplatuje i tendence i d e a Ii z uj c, bsnkovatouha po souladu, ktet nalz
selskch
vraz ve snaze povznst smyslovou lsku k ide lu. Vrchlick jej opt
kzn'lidov
na|zv antice, v jej harmonii ducha a tla, co se projevuje i etnmi re.
(pojmeno-
miniscencemi hlavn v podob antickch mytickch postav, Pan, dryd,
satyr, faun, nymf apod., symbol to plnosti ivota. Lska je vzllna
nejaktulnj
i jako sestra poezie, s n m pr spolenboskpvod. oslava milostnho
, ktesvm
tstse tak souasnstv i oslavou poezie, tvrhoinu, podle bsnka
iku, v n
vrcholn hodnoty v utilitaristick spolenosti. Zrovet apotezou lsky jako
ivota:trip-
idelu, motir,y antickch mt i vyritm umlch forem pln Vrchlickho
Nrodnho
intimn lyrika i funkci re prezentativn, neboodpovdpedstav nrod.
politickho
nho pvce, kter ve slubch spolenostipijm i nadosobnposln. To plat
echyna
zvlt o tch sbrkch, kde Vrchlick rozviji nejrznjbsnick formy,
rozhoenm
aby prokzal prunosteskhojazyka i svtvoiv schopnosti.
ivota
Mezi obma tmito hlavnmi, navztjem se protrnajcmi tendencemi
obrzk
Vrchlickho intimn lyriky - na jedn stran konkrtnsmyslova uvolujc
lyriky;
vztah ke spolenosti,na druh stran idealizujc a reprezentujc- existuje
i obrzky
rozpor a z tohoto napt vyrstbohat mnohotvrnost ttolyriky. Pitom oba
dvou
ply jsou jen specifickou modiikacbsnkova spoleenskho postoje,jak jsme
evznikaly
ho poznali ji dve; jeho touhy po uskutennidel a po harmonickm i.
kdy se stle
vot a jeho poznvn re|nho ivota, zvlt negativnch strnek, kter hco
uprosted
vede ke snaze povznstse nad tento ivot.
Pevaha intimn lyriky a bsnkovo upmn milostn vyztni v n r,Tlvolalo
u nkterch Vrchlickho vyklada nzor, e vekerou Vrchlickho lyriku,
zejmna jeji zvraty od slunnch optirnistickch nlad k pesimistitjmt.
nm,je monvyvozovat jen z osobnho,citovho votabsnkova' Ve sku-
tenostimilostn proitekje jen jednm, i kdy nepochybn dleitm inspi-
ranmzdrojem. Vdytato lyrika vzntk soubnse sbrkou Duch a svt,

309
 Souviss celkovm vzeptm tvrchsil bsnkovch, kter jsou pramenem i apostrofou ady
jeho sebevdoma optimismu a kter ovlivuj i charakter jeho milostnly- portrt vznaml
riky. Plat to i o ostatnch bsnickch knihclr, kter dopluj hlavn sbrky ve svch sbrkch
jeho irrtimn pcezie' Rovn jejich citovou vylovnanost neIze vyvozovat jen (l B e B ).
z osobnho tst,i kdy i to sem do jednctlivch stpronik: oddil Troclru Vyvrcholen b
lsk1l ve sbrce Co iuot dal (IBB3)' oddil Psn o mdcel,i(Milada) ve sbrce dalch sbrkch.
Moli uechbareu(lBB7), oddl Psnpro mou dca.u (Eva) ve sbrcc Dni a noci vere pouivajc
(1BB9) a konen ocld|Nkolilc strtnekuhlnromdnuve sbrcc juot a smrt a nkolik takovc
(1B92).Jinak nplr1tchto knih je velrni rznorod:prodnreflexe s analo. Tak ve sbrce .F/
giemi k lidskmu ivotu a zitky z Cesty do Francie pevlciaj ve sbrce Vrchlick kombil
Co iuot dal, spo|e'enskoj<ritic]<
vahy ve sbrcc Dni a noci, smirn reflexe ve {latm prachu,
o otzkch ivota a smrti stcve vyznni lsk,v k irzotuve sbrce fiuot a smrt. z ruch v prvn z
I( trnto knkm se konensvou rozmanitost ad jet Rznmasful(IBB9) sbrek,v druh pz
s reminiscencemi na cestu do Dnska, s rnotivy inspirovarrmi antickm |i'jazpasemsr(
umnm i velkmi zjevy svtov kultury a konen i s vtmi nromi nejvraznjje k
obrzky. hudebn skladbu
Yznamn msto ve Vrchlickho tvorb tohoto obdob rovn zaujmaj balaty a balady. T
sbrky, v nich rrvdl do eskhobsnictv rozmanit strofick formy, jc autorovu cito
jak je pozna| pi intenzvnm studiu romnskch literatur, hlavn francouz. pady proti dob
ska italsk;vedle sonetu u ns u dve pevn zakotvenhopstoval Vrchlick Fanjiry a kadence
zejmna ritornel, rondel, rond, villonskou baladu, balatu, rispet, sestinu' reflex a medailn
z orientlnho bsnictv pak gazel. Nkter z nich byly v echch znmy Pznanm r
ji dve, ale teprve Vrchlick je pln v esklyrice zdomcnil. Tyto sbrky skladba, vyna|z
vznikaly vtinou v dob nejintenzvnjhobsnkova tvrhovypt, tivn vztah ke sv
z p'ebytku tvoivch sil a jejich posln spovalov plnovit snaze zaplnit rm se Vrchlick
mezcry v eskpoezii, povznstji i v oblasti bsnickch forem na rove tvarem vznikaly
vysplch literatur. Dnes je ji zejm,e toto silnevedlo k dosaensvto. citov i mylen
vosti eskpoezie, nicmn nelze je chpat jako ncosamoelnho, co nem a n|ad, a to i t
dn vztalr k problmma potebm tehdejlroivota, Tyto vere obreji nmty, hlavn l
obdobn otzky, kterprostupovaly i ostatnVrchlickho lyriku a tvo proto dlm nebo kres
organickou soustjeho dla. Znamena|y rozmnoen zobrazovacch forem, kter dodv tr
oJlohacen a zjernnni vrazovch prostedk eskpoezie. Jsou to zejmna Charakteristic
Dojm2 a rlzmzr) (1BB0)' Hudba u dui (1886)' {tatj, pracl (IBB7-1B97), dv tyverzpI
Moje sontta(lB93) a konenv zvrenmdobk nim Vrchlick pipojil trojverpak hlet
jet knkuFo,ry a kadence(1906). Vedle toho zvltnsoubory tvo.sbrky vyjaduje bsnk
sonet:Sonet2samotte (lB85), Nou sonet2 samotte
(1891),Posledn sonet2 sarno- napklad u histc
te (1896) a Prcltau praud1(1904)'
iluze a un ke konfrontaci m,
Iv Dojmecha ro7ruareclt pevar'rjcmilostn poczic zaclrycujcmnohotvrn rodn lyrice, kde
ve form sonetrr a disticha chl,ilky erotickho opojcn. Zde tak Vrchlick ivotem, poppa
rra vrcholu tvrhorozletu nejl.iezpiostednjivyjdil svou pedstavu bo. nabv monost
skho pvoclu a posln poezie, a to nejen pmo a v tmatechz antiky, ale mylenkov npl

310
 pramenem i apostrofou ady bsnk (Hugo, Banville) a konen i oddlem sonetovch
milostnly. portrt vznamlach tvrc svtov kultury, kter pozdji dle rozvinul
hlavnsbrky ve svch sbrkch sonet a z nich pak ustavil celou antologli PortrQbsnk
qvozovatjen (lBeB) .
: odITrocltu V'yvrcholen bsnkova formlnho sil je pak uloeno hlavn ve tech
) ve sbrce dalchsbrkch. Vyznauj se promylenou kornpozic. Shromauji v cykly
Dni a noci vere pouvajici teumIeck formy a jednotn tak tmatem i nladou,
(juot a smrt a nkolik takovch cykl skldaj ve formln i mylenkov vyvencelky.
s analo- Tak ve sbrce Hudba u dui,je tematicky navazuje na Dojmy a rozmary,
i ve sbrce Vrchlick kombinuje sestiny s orientlnmi gazely a villonskmi baladami;
reflexe ve (latmprachu,sbrce sloenze dvou v rznch obdobch vzniklch st,
liuata smrt. z nich v prvn z roku 1BB3 doznvaj jet erotick motivy pedchzejcch
nasfu(1889) sbrek,v druh pak z let 1896- IB97, jeje podbarvena bsnkovou melancho-
i antickm |i a zpasem s rezignac a pesimismem, pevld forma rond; kompozin
i nromi nejvraznjje konen kniha Moje sontita,evokujcnzl,ryjednotlivch st
hudebn skladbu (Adagio,Andante,Scher4,Largo) a stdajcrispety a ritornely,
zaujmaj b a|aty a b al ady. T akzde ji pevl d mel ancho lick n|ada,s td m rrazrrau.
f o r m y , jc autorovu citovou dez|uza r,rybuchujici zv|tv baladch tonmi v-
francouz- pady proti dob i literrn kritice. Rond se pak vracej i v posledn knize
Vrchlick Fo,,rya kadence,rznorod smsi nladovch obrzk, okamitch posteh,
sestinu, reflexa medailn bsnk,sochaa hudebnk.
znmy Pznanm rysem vech tchto sbrek zstv, e i zde sloit verov
Tytosbrky skladba, vynalzav v rytmu i rmu obr bsnkovo nitro a jeho subjek-
vypt' tivn vztah ke svtu. To konen plat i o sbrkch sonet' forem, ke kte.
zaplnit rm se Vrchlick vracel nejastji. A jednotliv sbrky s tmto verovm
na rove tvarem vznlka|y v rznch obdobch bsnkova vvoje, a maj proto rzn
svto. citov i mylcnkor obsah, m tm vdy k odhalen jeho pocit
co nem a nlad, a to i tam, kde bsnk vol rozmanit neosobn tmata, historick
obreji nmty, hlavn antick mtus, kde tvo bsnick doprovody k vtvarnm
tvoproto dlm nebo kresl portrty umlc. Vude tu pronik aktualizujc reflexe,
forem, kter dodv tmto sonetmsubjektivnrz.
to zejmna Charakteristickm fysem Vrchlickho Sonetu je jeho dvojdlnost. Prvn
- Ig q 7 \ dv tyverzpravidla reprodukuj urit jev, daldv nebo jen posledn
pipojil trojverpak hled k nmu analogie ve vnitnm ivot bsnkov a zrovet
tvosbrky vyjaduje bsnkvpostoj, jeho vahu nebo soud. Piiznan Se to projevuje
sonefisamo- napklad u historickch tmat,kde obyejndvojdlnost slouVrchlickmu
ke konfrontaci minulosti s ptomnosta ke kritice ptomndoby, nebo v p.
arne rodn lyrice, kde tmto zpsobemdochzi k srovnn prodnhojevu s lidskm
Vrchlick ivotem, poppad k antropomorfrzaci samotn prody. Prv tm autor
bo. nabx, monosti vtisknout nejrozmanitjm tmatm aktuln tz. Pitorn
antiky,ale mylenkov npl sonetje v podstat ve vech sbrkch stejn: stda.jse

311
v nich prodn nlady, erotika, problmy umn a tvorby, rozmanit historic. dopisu z Brazilie, v
k tmata, portrty znmch umlc, hlavn bsnk,a konen i reflexe kyn opern zpva
o ivot a soudobspolenosti,kterzvltnarstajv Noajch sonetech samote, vdl hned Vrchlic
vznikajcchv dob, kdy se v celm Vrchlickho dle zesiluj invektivy vi lB90-i893), ve sb
spolenostia kdy se objevuj prvn pznaky bsnkovy krize. (lBB9 a 1894).Bezl
Tvoila-li protjek Vrchlickho idealizujcch snah v jeho ran intimn lovkdoeljiklid
lyrice zejmnasmyslov konkrtnost,vznikaj hlavn na konci tohoto obdob kdo zstali,je zrt
lyrick sbrky (Hok jddra, E morta,Bodl7 Parnasu),v nich se projevuj, Zatmco vak prvl
tak jako v epopejnpoezii, i spoleensk souvislosti bsnkovytouhy ada ve chvlch, k
po idelu. aI nad ztrtou p.
SbrkaHok jdra (1BB9)'zahrnujcverez let 1B79- lBB9, se sm sesku- v zemel hled zt
penm v niem neliod obdobnch sbrekpedchzejcch.I tu je samostatn h ada sbrky m
oddl vnovan lsce, i zde je zachovno tm ji tradinVrchlickho le. plnmi tny rozezl
nn: proda, lska, umn a ivot.Obsah sbrkyje vak pmm protikladem
basnkovch slunnch milostnch ver.Vrchlick sem toti shrnul drobnou
lyriku, v n pevldaj hok, melancholick tny, jak je ,,mchala proda Krize bsn]
i osud - a lid tam sladkosti nepidali... Tato atmosfraprostupuje vechny
tyi oddly sbrky; v prodn lyrice dv vystoupit podzimnm a zmnim Ji nkter sbr
nladm provzenm smutkem z uplyivajcho mld, v intimn lyrice pak tnem obrat Ve Vrr
steskunad prchavostmilostnch chvil. oteven prchod na|zv poslednch n pichz na za
dvou oddlech. Bsnk tu v nejrozmanitjchpodobenstvch vyjaduje po. spojovn s bsnkc
chybnosti o sv tvorb' o jej uitenosti.Mylenky o pomjivosti slvy jsou pinelo velmi h
provzeny strachem z vnitnho zplann i touhou zvdt, kter z jeho psn obdob naznaova
,,utkv na rtcch lidstva... Zrovei s tm se takobjevuj invektivy visouas- piny krizejsou
nosti, kter nedovede pochopit krsu, kter ztratila smysl pro ideln Snaen' voji eskliteratur
a tyto vpady pechzej v poslednm oddle v pkrou obalobu soudob dle, zvltvjeho
civilizace, kter hlsnm humanismu jen zakrv svou vlkychtivou tv. soudob spoleno
Pocit odcizen souasnostise jet stupuje ve sbrce Bodtz Parnasu i eskoupolitiku.
(1893). Bsnk v n ve velkch paralelch, astos ironickm ndechem, vy. dosavadn optimis
jaduje propukajc deziluzi, pirovnvaje jednou osud bsnka k puklmu i poznn| e se b
zvonu' kter vydv jen matn zvuky, kdy do nho r'raz vyplaen vr, ztrcela porozum
podruh ke vzduchoplavci, kter kdy mu hroz nebezpe,odhazuje vechnu Zprvu se to projev
pt - co vlastn znamen vechny iluze, sny o tsta slv; jincy opt nm konfliktem rr
srovnv poezii s druhm detm,kter po lijku jen kape se strom.Souasn lpjchpedchz
Vrchlick v drobnch baladickch pbzch odhaluje trpkost soudobho uiteli a kter per
ivota,Tato deziluze vede bsnka od idelnch vznt, oslav a apostrof stle tvorby proti nm
blek relnmuivotu,oprouje jeho lyriku, kterzanepibrat aktuln naruenho,zacb,
spoleenskoutematiku' Je zejm, e v tchto verchdle zeteln narstaj ve sv tvoiv s
pznaky krize, kterou pak projde v prbhu devadestchlet. ztroskotn, hl
Dve vak ho zasth|jet jeden bolestn proitek, kter vnesl do jelro i k ochabnut tv
tvorby stn smrti. Byl v1voln lakonickm sdlenm na oblce vrcenho vechnu dekorativ

312
 it historic- dopisu zBtazi|ie, v nm se oznamuje, e adrestka dopisu, bsnkova ptet-
i reflexe kyn opern zpvaka Klementina Kalaov je mrtva. Na tuto zprvu odpo-
samote, vdl hned Vrchlick adou elegi (pivn z nich vznikla v letech lBB9, druh
invektivyvi 1890-1893)' ve sbrce nazvanpodle oznmen na vrcenm dopisu morta
(1BB9a 1B94). Bezprostednvtrysk bolesti tu zmrujejen vdom, e b|izk
ranintimn lovkdoelji klidu. Konfrontace klidu a mru zeme|s dennm shonem tch,
tohotoobdob kdo zstali'je zrove i vznamnm kompozinmprwkem obou ad elegi.
se projevuj, Zatimco vak prvn je pmm ohlasem truchliv udlosti, vznikla druh
touhy ada ve chvlch, kdy Vrchlick prova|sv vlastn milostn zk|amn a kdy
al nad ztrtou ptelkyn ustupoval bsnkov bolesti vlastn, kter zrovel
suim sesku- v zemel hled ztlesnntch ideI,kter se jemu nenaplnily. Je tak dru.
samostatn h ada sbrky morta prvnm nznakem lyriky citovho rozarovn,kter se
le- plnmi tny rozezn v nsledujcsbrce okna v boui.
protikladem
drobnou
proda Krize bsnkova citovho ivota a jeho pedstavy o svt
je vechny
a zimnm Ji nkter sbrky z konce osmdestch let naznaovaly svm skeptickm
lyrice pak tnem obrat ve Vrchlickho tvorb i v jeho vztahu k ivotu.obrat pak skute-
v poslednch n pichz na zatku devadestch let. Tento zvat by| astobezprostedn
po- spojovn s bsnkovou citovou kriz v manelstv. Trpk zk|amni mu jist
i slvyjsou pinelo velmi hlubok otes; vdy u milostn lyrika pedchzejcho
zjehopsn obdob naznaovala' co pro nho znamenal intenzvn citov vztah. Avak
souas- piny krize jsou ir,tkv mnohem hloubji ve stavu eskspolenostii ve v.
snaen, voji eskliteratury. Vdyji od poloviny osmdestchlet se ve Vrchlickho
soudob dle, zvltvjeho epopejn sti, objevujsilnkritickvhrady, adresovan
ivou tv. soudobspolenosti,ve sbrce sonetHlasy v pouti autor skepticky sleduje
I Parnasu i eskoupolitiku. V eskspolenostizeteln narstajjevy, kter zaka\uji
vy- dosavadn optimistick perspektivy bsnkovy. K tomu nov pistupovalo
k puklmu i poznni, e se bsnk svm pojetm tvorby stle vce ocicizuje dob, kter
v,, ztrceIa porozumn pro jeho univerzlnost i pro jeho privilegovanpostaven.
ie vechnu Zprvu se to projevovalo kritickmi pcznmkami, poslze pak ostrm oteve-
jindy opt nm konfliktem mezi bsnkem a nejmladgenerac,kter odmtla kret ve
Souasn lpjchpedchzejcch autor a vzhlet k Vrchlickmu jako ke svmu
uiteli a kter perem svch kritickch pedstavitelprobojovvala sv pojet
stle t'lorby proti nmu. A tak otesn citov proitek zasahuje ho ji vnitn
aktuln naruenho, zachvcenho skeps k souasnspolenosti ztrcejicho vru
narstaj ve sv tvoiv sly. To vechn'odohromady vyvolv pocit ivotnho
ztroskotn, hlubokou vnitn krizi. Tato krize vak nevede hned
do jeho i k ochabnut tvrchsil. Naopak, zklaman, osaml bsnk nyn odhazuje
vrcenho vechnu dekorativnost' reprezentativnost, vechny vnjkovkoly a funkce,

313
kter svpoezii ukldal, a odhaluje oteven svrozcitlivl, porannnitro. bsrrick innost
Yzn1k tak vnitn proit, pravdiv lyrika sbrky okna u boui (|B9+). naj ve skutenost
okna v boui jsou pedevmreakc na milostn zk|amni, avak nejen z vrclrol jeho tvo:
na n. Na ad mst se ve sbrce hls ke slovu i ostatn motivy krize (bsn Zpas s rezi
JYeru2,V dnechech,Slakjs,mddk do let, Vlrn aj.). Vrchlick pmo programov jektivan sil tu
rrsiluje spojit konfcsijni z vers jejich objektivnm vyznnm; zdrazuje sty|zaci; pijm n
to i v motu krrihy pevzatm z V. Hrrga: ,,Mluvm-li k vm o sob' mluvm z m]'a Vrchlickh
k vm o vs. Jak to, etoho nectte?Ach, nesmysln,kter mysl,ej nejsem juje ji stedn po
ty!.. objektivace dosahuje tirn, e sbrku neskld jen z pasvnchkonfes, pobv v podeze
e se svkrizi trpn nepoddv, ale e na strnkch knihy rozvjhouevnat drastickch scn (r
vnitn zpas s bolest,s rezignac a pesimismern,zpas za zLoy:ur'abyt duev- tchto proitk si l
n rovnovhy, za obyt vnitnlro klidu. Tento vnitn boj vede ke stetvn bsnkv,jeho poc
oste protiklaclnch nlad: zk|amns novou nadj,touhy po vnitnm vylov- vdom vnhop
nn s vz.fi,r'lr.bclesti jako oiujc,
lovka a tvrce vnitn upevujc navozovrt i tm,
siy, apotezy osalnocenosti se steskem nad samotou, rezignace na tvr teprve tehdy, kdy
prci s pvalem novch myleneka novch podnt k tvorb. Bsnicky nej- etnmi reflexemi
silnji je pak ve sbrce vyjden protiklad mezi odknm se tsta touhou sil,nebo v nict
po milostnmcitu: je tu zpodobena ne
raturou a pedev
Ne, Boe,vce tst! nk jen tvorbou:

*:J;}l3;'n
i1i,"'.",l.-''.'
co mohlo plt a kvsti,
mou mylenkui cit.
J vice nechci tst,
jen klid!jen klid!jen klid!

opanou nladu pak vyjaduje vrazn vodn bse cyklu Z |sky a

o lsce:
Za trochu lsky elbych svta kraj,
els hlavou odkrytou a elbych bos, Psov forma
elv ledu - ale v dui vnmj, trocheje, nejastj
elvichic - vak slyelzpvat kosy, epokraujeopro
elpout- a ml v srdci perly rosy. Zvrenpod
Za trochu lsky elbych svta kraj, a zr'lt pedchz
jak ten, ko zpv u dve a pros. daly, e v Psnch
pece jen si nakone
Tyto protikladn bsnick vpovdi zrove siln dramatizuj sbrku bere k optimistit
a vtiskujj peeupmnho,hluboce pravdivlroproitku. Ten je zdraznn tivn podmnky kri:
i formou, nellc ve sbrce pevauje bezprostednost vyjden, kter vede poezii, nezjem oje
k jecinoduchosti, k oprotnzobrazovacch prostedk a zrove i k zeslen literaturou, stejn

314
porann
nitro. bsrrickinnosti.A tedy okna v boui jsou vrazem osobn krize, zname-
(r8e4). naj ve skutenostiobrozen tvrch sil Vrchlickho a pedstavtljjeden
avaknejen z vrcholjeho tvorby.
krize(bsn Zpas s rezignac odr se i ve sbrce Psnpoutnka(1895). ob.
programov jektivan sil tu ji pokroilo mnohem dle, bsnk dochz a k auto-
m;zdrazuje stylizaci; pijm masku stedovkhopoutnka bloudchosvtem.Je to jedna
o sob,mluvm z m|a Vrchlickho lyrickch sbrek, kter je komponovna jako celek. Spo.
zeJaneJsem juje ji stednpostava poutnka, kter navtvujemsta, chrmy i kltery,
konfes, pob1v v podezelch krmch ve spolenostivojk i lupi,je svdkem
houevnat drastickch scn (nocuje uprosted zlch ps,sp s mrtvou enou) a ze vech
duev- tchto proitksi skld obraz svta. Jeho pozorovn odreji tehdejstav
kestetvn bsnkv,jeho pocit samoty a oputnosti,rozpor s vnjmsvtem, deziIuzi,
\Yrov- vdom vnhoputovn bez ci|e a smyslu ke hrobu. Ahasverovsk pocit je
upevujc navozovn i tm, e poutnk touse setkat s touto postavou a shledv ji
na tvr teprve tehdy, kdy spat v zrcadle svou vlastn tv. Sbrka je prostoupena
Bsnickynej- etnmi reflexemi gnmickho charakteru, kter naruujjej objektivan
tst
a touhou sil,nebo v nich pronik do verznovu bsnkova subjektivita. A zase
je tu zpodobena nejen Vrchlickho citov krize, a|e i polemiky s dobou a lite.
raturou a pedevm opt vnitn zpas s rezignac, z rri se r,ykupuje bs-
nk jen tvorbou:

Vak tnemm hrdou pchu

stti sm a zv|t,
stoicky se halit v tichu
ve mlenpl,
ni k tm, ji mne poranili,
zlobu nemm, hnv,
Z |sky a mm jen zbytek slednsly,
mrouc v srdci zpr'.

Psov forma vtiny bsn, stejn jako pevaha krtkho, pravidelnho

trocheje, nejastjitystophostdanho s tstopm, rovn nazna:oj,
ep okrauje oproov n zobrazol,acich p rostedk.
Zvren podkovn ivotu za vechnodobr i z|,im bsnka obdail,
a zv|tpedchzejc oslava nekonenhopromnlivho ivota pedpov-
d'a|y, e v Psnch poutnka, pes siln npor pesimistickch nlad, bsnk
pecejen si nakonec vybojuje pevahu nad tivoudepresa e se znovu pro-
sbrku bere k optimistitjm tnm. To vak meplatit jen pokud jde o subjek-
je zdraznn tivn podmnky krize, neboony objektivn, ztrta vdhopostaven v esk
ktervede pcezii, nezjem o jeho dlo,rozchod s adou dosavadnchpteli s celou mladou
i k zeslen literatur^ou,stejn jako neutenpomry spoleensktrvaj dle. Umlec

315
je sice zahrnovn adou oficilnch poct, zaujm vznamn postavenv nov
jeho krsu. A skt
za|oeneskakademii, roku 190l je spolu s Antonnem Dvokem jmeno.
kovu. Stv se nt
vn i lenem pansksnmovny, kde pronesl jen jedinou e (podepel v n
je tu i prostedkt
roku l906 boj za veobecnvolebn prvo v Rakousko-Uhersku). Je takob-
-slbne dvjpa
klopen irokm kruhem ctitel' ti vak jsou vtinou pedstaviteli konzerva.
.s intonac psn, r
tivnch kruh. Nejtrpeji vak Vrchlick nesl prv to, e vechno skuten
.zuuje, a|e zobra
va tvrv mlad Iiteratue, emusm klestil svm dlemi svmi pi-eklady
.absolutizu3ekrsu
cestu (prvn uvdl nap. do ech Baudelaira, Maeterlincka, Mallarma"
dualismus ducha:
Whitmana aj.) a proti emu se sm s pdechem tragiky p8stavil, jde svou
sejasnho, nimI
cestou a pro nj m jen kritick vhrady. A tak ani vlna novch erotickch
V novvzestu
proitk, zaha|el nazna,enchji v tematicky rznorod sbrce Potulky
stezk2(1908),i kd
krloun1Mab (IB93) a naplno vyjdench teprve v posmrtn vydan knce
v. I tu se uplat'
Kut Perdit1l(t930 - monotematick knceerotickpoezie psanv letech
pechz a v sat
1B94-lB97, v ru pchzznovu k uplatnn formln sil brsnkovo:
Zd|o by se,
lskaie tu oslavovna v antickch dch, elegich,sonetech' rispetech, sicili.
jeho wrdrhu
nch i gazelech)' nepehluila rezignujctny v jeho tvorb. A tak teprve
'en mozkovou m
po oknech v boui a Psnchpoutnka a po bojch mezi stara mladou gene-
v Domalicch a
rac projevila se krize i ochabnutm tvrchsil.
tvrinnosti. A
Vrchlick sice ani tehdy nepestv kupit dal a dal lyrick sbrky"
avak ty jen v novch variantch rozmnouj to, co sm vyslovil ji dve. iuota.V n jako
lickho provzel1
Rozdl je pouze v tom, e tmito sbrkami se thne stle rezignujc melan-
s rrfrrinutou sm)
cholie, pocit strnut a zbytenosti veho tvrho sil, peruovan j.o
vnho kolobh
chvilkovmi vzmachy, obasnmpibvnm sil a novou vrou ve smysl ivota
i s prodou, kteri
a prce. Plat to hlavn o sbrce Due-mimza(1903)' jubilejn knize k bsn-
juje v jedin jsar
kovm padestinm. Sbrka je uvedena Hymnou ke chule tur radosti, ji
renkrdo vnit
pozdravujejako dceru nebes, kter bezpenvede umlce pes vechnaskal
Strom vota
a kter ho podncuje k tvorb, kdy vechno ostatn na nj zanevelo. Jinak
jin1l je rozvedenr
vedle refle, prodnch nlad i malch nrovch hekpevld ve sbr.
u koenech,Co zn
ce bisnkovapozdn erotika, promtnut do ,,lyrickch meziher.., drobnch
huje stlou promi
dramatizovanch pbh. Svtl momenty jsou vakjen pechodn, zhy se
v jeho etzu i
od nich Vrchlick znovu vrac ke sv rezignaci. Tuto atmosfru vstin
oslavu prody a
charakterizuj i samy nzvy nktech sbrekz ttodoby: Ne zmlknudocela,..
jev vdnost za
(1B95),Pauuin1l (lB97)' Pekroenzenit... (1B99),Jd nechalsutjtkolem(1902),
za monost tvo:
na horu( l 906).
Sulace
po bojovnm pe
Sm Vrchlick toto ochabnut tvrchsil ctil. Svd o tom alespo
literrn generac
prolog ke Korlouj,mostroam (1908), kter opt napovd vnitn uklidnn,
na pelomu stole
usmens osudem a zrovetnor, pozvoln vzestup. V paralele k lodnkm,
km opojen shot
ped nimi se po dlouh plavb vodn poutvyno rud korlov tesy,
Avak bsnk
svdectv ivota, objevuje i bsnk svj ostrov it - ct pliv noch sil
sbrky. Jet rokr
a dv mu prchodv jsavmvkiku: ,,.. jsem bsnk zas!.. ,,Duch psn..
posledn kniha .
navtvilbasnka a odvd ho od vnitnch smutk doprosted svta poznvat
tsn ped propr
316
 v nov;
jeho krsu. A skuten pedevm pse siln psob na renesanci bsn-
Jmeno-
(podepelv n kovu. Stv se nejen nejastjiopakovanm titulem jednotlich bsn, ale
je tu i prostedkem obrody razovch prostedk. Ve Vrchlickho poezii
. Je takob..
slbne dvjpatos, ver nesen vtnou intonac je zamovt za prost
itelikonzerva-
.s intonac psn, reflexvnostje nahrazovna nladovost. eobzoru se sice
skuten
.zuuje,a|e zobrazen svta se stv proitj,pravdivj.Bsnk sice dle
i peklady
absolutizu3ekrsu, se steskemvzpomin ducha antiky, a|e zrovei i peklenuje
Mallarma"
dualismus ducha a prody, tak typick pro jeho tvorbu poslednchlet a dobr
, jde svou
.sejasnho,nimnezkalenhopohledu na produ i na lidsk dl.
erotickch
sbncePotulky
V novvzestupnlinii pokraovaly i dalsbrky Skr1lt zdroje(190B) a |aut
.stezb 0908), i kdy jejich osnova nen tak jednotn jako u Korlovch ostro-
vydan knce
v. I tu se uplatuje oprotnver a zazniv dokonce humor, kter msty
v letech
pechz a v satiru'
brsnkovo:
Zd|o by se, e tyto sbrky jsou poslednm slovem bsnkovm, e uzavoa
sicili*
jeho tvrdrhu. V lt 1908 byl toti Vrchlick uprosted pln prce posti-
A tak teprve
.enmozkovou mrtvic a posledn tyi lta ped smrt (zeme|9. z I9I2
mladougene-
v Domalicch a byl pochovn na Vyehrad) u nebyl schopen jakkoliv
tvrinnosti.Avak v tdob, roku 1909,vychzijet jedna sbrka _ Strom
sbrkyn
ji dve. uota.V n jako by se soustedily vechny pozitivn ivotru sly, kter Vrch.
lickho provze|y v jeho dvjumleck prci: jeho pozemskost spojen
melan-
s r,yvinutou smyslovou vnmavost, jeho optimismus pramenc z vdom
Jen
vnho kolobhu panteisticky pojat hmo, jeho sept s nrodn tradic
smyslivota
i s prodou, kter se tu nejraznji stv krajinou eskou.Vechno to se spo.
izek bsn-
juje v jedin jsav hymnus k oslav vota,prody, radosti a krsy _ v zv-
radosti,ji
renkrdo vnitn vyrovnanho ivota.
skaI
Strom ivotavynik jednotnou kompozic. A nazvren odil esk kra-
Jinak jiny je rozvedenm tituln whitmanovsk metafory do nkolika oddl (Co tku
ve sbr-
a koenech,Co zn u halu7ch,Co zn u korun,spadallir), v nich bsnk posti-
, drobnch
huje stlou promnlivost a zrove nekonenostivota,rytmus vnhotvoen,
zhy se
v jeho etzu i ivot jedince nabv hiubho smyslu. Tuto panteistickou
vstin
oslavu prody a lovka dovruje nakonec oddan dkvzdn, vrouc pro.
doeela..
-
jev vdnostza vot,krsn pes vechen ,,shon a pachtn.., podkovn
kolcn
(1902),
za monost tvoit a milovat. Byla to prv tato sbrka, kter Vrchlickho'
po bojovnm pekonn jeho dla generac devadesch let, piblila mlad
tomalespo
literrn generaci St. K. Neumanna, K. Tomana a F. rmka, vstupujc
uklidnn,
na pelomu stolet do umleckho ivota a na|zajcs nm ve svm vitalistic-
L lodnkm,
km opojenshodnrysy.
tesy,
Avak bsnkovi nebylo dopno uzavit sv dlo slunnou pohodou tto
noch sil
sbrky. Jet roku 1912, v roce Vrchlickho mrt, vychz z pozstalosti jeho
.hpsn..
poslednkniha Me Damoklra (s vroenm1913), kter zahrnuje verevznikl
poznvat
tsn ped propuknutm choroby, v nich se ji zete|n ozv jeho ped-

317
tucha osudnrny. To vndo bsnkovchvyrovnanch dn neklid, pocity Vrchlickho drama
zkosti, oekvnrozhodnho okamiku, pro n hled i vyjclen. Temn prv pro sv nehit
p'edtucha se mu jednou vtluje do ltsan, dmajcv jeho nitru, kterou se voji postav se stalo
boj probudit, jindy do vlkodlaka, kter ho neslyitelnsleduje, nebo zase Na jeho drama
do smekyharpyj, kterse chystaj na nj vytit ze ,,zprah|ch rokyt..jelro romantick a Sard
due.Symbol nejr'1'.stinjsi vakVrchlick nalezl v antice. Je to meDamo. ani koncepce wagr
klv, kter vis nad jeho hlavou a kadchvle mespadnout. Bsnk se dramatickho bsn
o nm ji dve zmioval ve svch verchjako o symbolu nevyhnutelnho ltek.
konce, nyn pak pena toto tmankolik apokalyptickch bsn, naplnnch V pope drar
tuenmb|c se katastro. A tak po optimistickm epilogu ve sbrceStrom starchdjin doml
ivota pichz tragick dovtck tvrhovvoje bsnka, kter ve sv lyrice erpajltku dram
obshl nejirstupnici lidskclr cit, od vrcholnho opojentstma ke chv- pojetm i tmatem t
lm nejtemnjhozoufalstv, a ktery esklyrice objevil mnohostrannost vznamn zvrat v
smyslovhoa citovlrovotalovkai novoclobou reflexi, stejnjako bohatstv pohanstv a kesan
forern, jimi je mono je vyjadovat. Trnito vlastnostmi tak Vrchlick se zachytit i drame
perostl svou dobu, psobna nov literrn generace a v nejlepchsvch tick reflexvn b
verchje stle v pro dnenhotene. Tak tu se srpc
kterou se Apostata
z okruhu homrsk
Dramatick intermezzo a ptza Ncjvtm dra:
(Ndmluu2 PeloPoult
Na zatku osmdestch let, v dob oteven Nrodnho d.ivad'la,objevuje n jako melodra
se v jeho tvorb no tvar - drama. V krtkm dob, v prblru desti. Vrchlickho zItbz
let, vytvoil Vrchlick znanpoetdivadelnch her, tragdi,dramat, konre- klasickho eckhc
di i proverb. Jeho zjem o drama nevyplval ani tak z vnitnch dispozic, spojenm bsnicki
nbr spebyl diktovn nroky, kter na Vrchlickho kladlo jeho posta- piblila teorm.
ven. Bsnick tvorba Vrchlickho byla v dob budovn a otevenNrodnho zentativn lo nr
divadla v nejvtm rozmachu; je pochopiteln, e reprezentativn esk Tak Vrc}rlic]
scna usilovala o spoluprci reprezentativnho eskhobsnka. Na druh (V sudu Diogenoa
stran sm Vrchlick ctil povinnost pispt repertoru novhodivaclla a touil Dion2soa,1900) z
tak, podobn ja"ko mnozjeho pedchdci a souasnci,po foru' z nho 1892).Jsou to ves
me nejbezprostednji psobit na posluchae. I kdy jeho dramatick v nich Vrchlick
tvorba nepat k vrcholm jeho dla, spi.va divadla mu vtinou ochotn zvlt verovan
vychzela vstc' dvora v Avignonu
Bolrat setlautor si osvojil zk|an principy divadeln techniky, ar'ak ejjsou vak ves
nedovedl svm djm vtisknout pravotl dramatinost.Ltku ke svm drama- Noc na Karltejn t
tm nalzalpevnv historii, nkolik komedi,zeivotasouasnho mlo a to nejen pro vti
vznarr' podrun' V tchto hrch z minulosti vak Vrclrlick trplatoval historickho rmc
dobov kolorit jen povechn.I tam, kde chtl pst drama vysloven historick, kov me tradin
sloudjiny jerr jako pozadi k voln stylizaci dje a postav' kter vndo hra s historickm
zobrazovanch pbh adu anachronism. Typickm pkladem toho je kolem pkazu Kl

318
 neklid,pocity Vrchlickho drama Exulanti (1886)' zasazen do poblohorsk doby, kter
idcn.Temn prv pro sv nehistorick konflikty i pro psychologick nesrovnalosti ve v-
nitru,kterou se voji postav se stalo prvem pedmtem ostrdobov kritiky.
'ie,nebo
zase Na jeho dramatick dla nejsilnji psobilo drama francouzsk, hlavn
jelro
rokyt.. romantick a Sardou, ale tak drama antick. Nezstaly tu vak bez vlivu
tomeDamo. ani koncepce wagnerovsk,kter se projevily napklad ve snaze po spojen
Bsnkse dramatickho bsnictv s hudbou a ve zdrazhovn mytickho charakteru
nho ltek.
,naplnnch V poped dramatick tvorby Vrchlickho stoj dv trilogie, jedna z nej-
sbrce
Strom starchdjin domcch, druh z oblasti eckho mtu. Z eskhodvnovku
vesvlyrice erpajltku dramata Drahomra(|BB2), Brati (IBB9) a Knata(1903), kter
ake chv- pojetmi tmatcmse druk Vrchlickho Mythm. Vrchlick v nich zachycuje
nost vzrnm zvtat v historickm v1voji eskm,srku dvojho pojet ivota,
bohatstv pohanstva kesanstv. Fodobn spor,jen n-ajin pd a v odlinsituaci, sna
Vrchlick se zachytit i drama Julitn Apostata(IBB5)' koncipovanpvodnjako drama.
chsvch tick reflexvn bse a pozdji teprve upraven k jevitnmu proveden.
Tak tu se srpohanstv s kesanstvm v podob nsilnrecidivy starvry,.
kterou se Apostata snaobrodit a uinit ivotaschopnou.Z antickmytologie,'
z okruhu homrskchhrdin, pevza|i ltku k tragdii Smrt od2ssea(1BB3).
Ncjvtm dramatickm inem Vrchlickho je vak trilogie Hippodamie
(Ndmtury;Pelopou1,IB90; Smr Tantalu,IB9|; Smrt Hippodamie,1891), psa-
objevuje n jako melodram k hudb Frnrcrrov. V tto trilogii se zdaile uplatnila
desti. Vrchlickho z|iba v mtech i jeho iv vztah k antickkultue' Na podklad
kome- klasickhoeckho dramatu tu Vrchlick vytvoil dramatickou bse, kter
dispozic, spojenm bsnickho slova s hudbou i zdraznnmosudovosti se nejvce
jehoposta- piblila teorim Wagnerovm a kter pedstavuje r,yvrcholen sil o repre-
Nrodnho zentativn dlo nrodnho dramatu.
esk Tak Vrchlickho komedie nejastji zpracovvaj starovk ltky
Na druh (V sudu Diogcnou,IBB3; Pomsta Catulloua,1BB7; Midasou1tl zz, 1890; V uchu
a touil Dion2soa,1900) a pak nmty renesann (Soud ltsk2, 1886; Pietro Aretino,
, z nho 1892).Jsou to vesms lehce nahozenpbhy, astojen anekdotickhorzu,
dramatick v nich Vrchlick rozvijjednoduchou, vtinou milostnou zpletku. Z nicl:.
ochotn zvlt verovan Soud lsky, rozvdjic milostn historky z papeskho
dvora v Avignonu, si uchoval dodnes jistou pvabnost.Nejzdaileja nejsv-
, avak ejjsou vak veselohry z minulosti esk,poetick obrzek z doby Karla IV.
drama- Noc na Karttejn(1BB4) a idyla z doby rudolfnskRabnskdmoudrost(1886)'
mIo a to nejen pro vtipn zp|etky, ale i proto, ejejich rz prozen zapad o
uplatova1 historickho rmce, v nm se odehrvaj, a nejsou proto poznamenny v ta-
historick, kov me tradinmi klihistorickch veseloher. ZvLtNoc na Karltejn'
vn do hra s historickmi postavami, ale opt s milostnmi zp|etkami, rozvijenmi
tohoje kolem pkazu Karla IV., e na Karltejn nesm penocovat ena, si ziskala

319
 bdsncifrancouzt, 1
irokou oblibu svm smvnm humorem i trn, e kresl krle jako mou. (Poezie italsk noudo
d'rlro,na blaho echmyslchopanovnka i jako milujcholovka. vnoval i souasnp
V menmrozsahu je ve Vrchlickho dle zastoupena prza. Krom t antologch spojil p
sbrek drobnch povdek a rt, v nich se uplatnil i jeho lehk humor (cizch Parnas,LB9,
a satira (Poudk1lironick a scntimentIn,1886; Bareunsteful, lBB7 i Nou
z cizchliteratur, L90(
bareun step2,IB92), napsal Vrchlick i romn Loutk2 (1908). Nevynik sice Ve velkm pot
nim nad dobo prmr, ale autor mu piklda| zv|tn vznam pro kte jsou zvlbl:
poznri sv osobnosti. Romn je naplnn pochmurnm pesimismem, vyj. s jeho vlastn tvorbo
denm tak symbolem lovka - loutky, jeho mechanick pohyby d k nmu se hlsil p
neviditelnmi drtky jaksi zhan ruka. Ani tu nedoshl Vrchlick vraz. byi mu blzk tozrr^
njchspcha jeho prozaick prce se ztrati|y z tenskhopovdom. tost svho vere i
lidstva. Avak hnec
rozsahem neveIkh
Peklady a literrn studie v jeho obzorech d
smutek mladistvhc
Vznamnou sloku Vrchlickho dla tvo peklady, jimi pibtil francouzsk romant
eskliteratue nejvtdla svtovpoezie, neobyejnrozil nae kultur Formln strnk'
obzory a uinil esk jazyk schopnm vyjdit pesn a citliv mylenky parnasisty, z rric}ir
i umleck formy. Sm z nich hojn erpal podnty a mnoh z jeho brsn n,E DE Belvrr,r'n. SI
jsou inspirovny autorem, kterhoprv tlumoil. Vrchlickho peklady jsou tit i jej nejnovjt
nestejn ceny. Horen produktivita vedla asto k nezdravmu chvatu, a vysvtloval franc.
zabraovala bsnkovi v jemnjmpropracovn a vystienvech odstn, Rrltseuo,{ a Mer,r
vytvela se tm i pekladatelsk manra, poruujc hodnoty originl. datelsk man;ra, k
I kdy proto mezi Vrchlickho peklady najdeme i prce slaba takv jeho .
Vlastn bolesti
nejlepchtlumonickch dlech se asto setkvme s uvedenmi vadami, dramatu EPmonoe
jeho vkon, ctyhodn ve svdob, pesahuje irocejejhranice a zachovv mezi Vrchlickho
si velk vznam dodnes. na eskchjevitc
Vrchlickho pekladatelsk prce se pedevmorientovala potebami dramat Car,opnoN'
esk kultury, snahou vyplnit vechnymezery a piblit eskmtenm sance nedovedl dot
pokud mono v nejbohatmvbru vekerbohatstv svtovkultury. Tato Zsadri znar,
snaha byla pak usmrovna jednak specifickou kulturn orientac,jednak Boskkomedie a
osobnmi z|ibami pekladatelovmi. Z obou tchto dvodse zjem ivotnm bsnkov.
Vrchlickho obracel pedevmk literaturm romnskm, v prvn ad vid filosofickou s
francouzsk a italsk, pak i pan|sk,Z literatur jinch pekldal Vrchlick udlostmi vlastnh
jen dla dleitostizsadn nebo takov, je z njakhozvltnho dvodu chkombinacch i
poutala jeho pozornost. Vrchlickho tak k
S poezi francouzskou seznamuje Vrchlick esktene systematicky od S Vrchlickho e
svho vstupu do literatury. Prvn jeho titnou knihou, pedchzejc jeho x'ESPE.tRovcrr,s l
sbrky vlastn, jsou Bsn V. Huoe z r. LB74. V Lumru Vrchlick pak pravi. se zjmem o barvi
deln otiskoval peklady z francouzsk literatury star,zvlt vak souasn, Rolanda, Tassov'
z nich vznikl.y dv antologie (Poeaiefrancou6k noudob1, IB77; Modlrn
cr_Djiny ak litcratury I
320
 bdsncifrancoulti, 1893). Soustavn sledoval Vrchlick i poezii italskou
jako mou-
(Poezieitatsk noudob1, IBB5; Ti knih1latask [lrik2, IB94). Zvltn antoIogii
vnoval i souasnpoezii anglick (Moderni bsncianglit,1B9B) a v nkolika
a. Krom t
antologich spojil peklady bsnkrznch nrod (Hostemu bsnk,|B9L;
lehk humor
( cizch Parnas,rc9a1' ( niupoe1ienrodna uml,1B7B- L900; Pt knih peklad
|'BB7;Nou
z cizchliteratur,1906-1907).
Nevyniksice
Ve velkm potu autor Vrchlickm pekldanch jsou ovem takov,
nam pro kte jsou zvlt blizc jeho sk]onm osobnm a tm tak hloubji souvis
smem,vyj.
s jeho vlastn tvorbou. Na prvnm mstje teba jmenovat Vrcrona Huce,
pohyby d
k nmu se hlsil pmo manifestanjako k svmu vzoru. Francouzsk bsnk
rchlickvraz.
byi mu blzl rozmanitost svch ltek, barvitost obraz, patetickou rozev|-
povdom.
tost svho vere i evolucionistickm optimismem svho pohledu na vvoj
lidstva. Avak hned po knize pekladi z Huga vydv Vrchlick peklad
rozsahem nevelkhodla italskho bsnka G. Lnopannruo, ktem se hls
v jeho obzorech druh pl, pochmurn pesimistick. Leopardi provzel
smutek mladistvho Vrchlickho, prvodcem jeho kriz pozdjch se stal
jimi piblil
francouzsk romantik Ar,pn,no op VroNy.
naekulturn Formln strnka Vrchlickho dla byla nejsilnji ovlivnna francouzskmi
mylenky parnasisty, z triclnzvlt na nho psobili Lnconrn nn Lrsr,n a Trrooo-''
z jeho bsn
n,E DD Belrvrr,r,p. Snaha udret krok s vvojem francouzsk literatury a zachy-
pekladyjsou
tit i jej nejnovjtendence vedla k tomu' e Vrchlick prvn u ns pekldal
chvatu, a vysvtloval francouzsk symbolisty a dekadenty, BlunELIRA' Vnnurna,
vech odstn, Rrunauoe a Mlrr,anlr:d,kdy prv zde se nejvce projevila jeho pekla-
originl.
datelsk manra, kter tyto bsnky stylizovala do parnasistick podoby.
a takv jeho
Vlastn bolesti Vrchlickho promluvily sty Cyrana de Bergerac, hrdiny
i vadami, dramatu Eluoxoa. Rosrawoa. Nen proto divu, e prv toto drama pat
azachovv
mezi Vrchlickho pektady nejzdailej a jeho pevod se dodnes objevuje
na eskchjevitch. Naproti tomu pomrn slabjsou Vrchlickho peklady
potebami
dramat Car,onnonovcn' do jejich baroknho ovzduse ctitel antiky a rene-
tenm sance nedovedl dobe vt.
Lultury.
Tato Zsadrt vznarrr pro Vrchlickho ivot i dlo mly jeho peklady Dartrovr
,jednak Boskkomedie a Gonrnove Fausta. Peklad Boskkomedie je tm celo.
se zjem ivotnmbsnkovm dlem. Tchto dvou dl stle vzpomn, nebov nich
v prvnad
vid filosofickou syntzu doby. Proto je uvd do souvislosti s rznmi
Vrchlick udlostmi vlastnho vota,jejich obrazy, postavy a problmy se v nejrznj-
dvodu chkombinacch a variacch vynouj v jeho verch.Faustovsk motiv vedl
Vrchlickho takk pekladu Tryzny (Dziady) Anama Mrcrrnwrczn.
od S Vrchlickho erotikou souvisejjehopeklady znlek Pnrnancovcg a Sne-
jeho
KnsPnn,ovcrr,s lskou k renesanci petlumoenverMrcrrnr,er.rcnr,ovCn,
pak pravi-
se zjmem o barvit pbhy minulho votapeklady Anrosrove Zuivho
souasn, Rolanda, Tassova Osvobozenho Jeruzalma, Calronlvsovcn Lusovc.
; Modzml
ar_Djiqy ek litcratury III. 321
 Svobodymilovn ideologie zazniv z pekladu dl lrn. Scrrrr,r,nna(ViIm (nakl. Fr. imek,33
Tell, Pse o zvonu) i maarskhorevolucione a pvce svobody S. Pnr. nka,v9sv.).-Prvn
rrno. Se ,,zlomky epopeje.. souvis Srrpr,r,nyv odpoutan Prometheus, 1902). - Dalv.bor z l
n I . , I I . , S 1 9 5 3 ,s p :
,,hunsk povst.. Budova smrt od maarskhoromantika J. AnxvHo a zvlt
M vlast ( 1955' s doslovr
slavn drama Tragdie lovka (peklad spolu s F. Brbkem), v nm Ilrnn
Nejastji byly z dla J.
Mlocrr se podobn zamle|nad osudy lidstva jako Hugo i Vrchlick sm. Z korespondencr
S bsnkovoutouhou po obzorech co nejirch souvisejnkterjeho peklady studi F. X. aldy);v r.
z jazyki orientlnch (Hnrzv Divn spolu s J. B. Koutem, nskrIftne psal svmu strci a brat
s R. Dvokem). zvltn sloMje; v r.
Vrchlick, B. Jelnek;
Ze souasnkkrom etnch Francouz zvltn zjem Vrchlickho
ka Vrchlickmu nabli
vzbudili jet Italov G. Clnouccl a T. CannrzzAn,o' Amerian War,r L. Prak, Vrchlick v
WnttlraN, Slovinec ANr. Ar<nnca jin. doplnn vydn l960)
Svou prci tlumonickou doploval Vrchlick i lterrnmi studie- Soudobou kriti
mi a eseji, v nich seznamoval esktene s autory, kter pekldal, koch refertech v Lu:
dovry referty jsou zejm
i s tendencemi souasnzahraninliteratury. Nejastjise pitom uchyloval
(l93l). Masarykovy l
k form portrt,v nich pomoc analogivykldal jednotliv postavy svtov dleitvahy St. K. N
kultury, vnuje pitom pozornost jak datm biografickm, tak formlnmu v Tvorb (1937,dnes v
rozboru a citacm z dil'a. Nejobshlejstudie vnoval V. Hugovi, Alfredu de v ELK) a lnkyJulia I
Vigny, G. Leopardimu, G. Carduccimu aj,; ana|yzoval vak i dla nktech Studie vtinou ml
ky Sbornku Spolenost
spisovatel eskch (Kollra, elakovskho,Erbena, Bozdcha, Nebeskho,
z pozstalosti. Dleit(
Nerudy, echa). Sv literrn studie vydal knin v nkolika souborech bibliofil (1945). Dlm
(Bdsnick ?rofU ifrancou6k,|BB7; Studiea podobiln2,|B92; Noustudiea podo. ka (V. a Banville, Sbor
bizry,IB97; o knifuch a lidech,IB99; Deutkapitolo noujm
romnufrancou6km, tiky, Fr. Ikma (Vrc}
1900; Rozprau2literdrn,1906). Fr. Votruba (dnes v l. r
M. Ivanov (Nov vo
Tato vykladask prce souvisela zce s Vrchlickho psobenmna uni-
Moravec (. lit. 1956)
versit, ale tak s innostkritickou a recenzentskou, kterou provozoval (eskjazyk l956).
hlavn v Lumru (IB77- 1B9B) a ve staroeskch dencchPokroku a na nj Z kninch mon
navazujcmHlase nroda (lBB3- 1902)a v nuplatoval v podstattradin (1890), Ed. Albert o l;
zkladn charakteristik
dojmovou metodu.
lickm od F. V.Ifuej}
V. Tichho a I(. Kreji
(druh, doplnn vyd
Vrchlickho dloje nad jin mnohostranna vstin napsal Julius Fuk, ek (19a9).
e Vrchlick vykonal prci celjedn generace nejen rozsahem svbsnick
tvorby, ale pedevmjejm historickm vznamem. eskpoezie v n dohn-
la to bohatstv mylenek,tvar a obraz,kter se v jinch literaturch slrro-
maovalopo cel desetilet.

Soubor bsnickho dla J. V., kter zaal v roce 1948 vychzet v Melantrichu za
red. Alberta Praka, vychz dnes v SNKLHU za red. Vtzslava Tichho. Sebran spisy
v bsnkov uspodn vychze|y v letech 1896-1913 (J. Otto, 65 sv.); za rcd. B' Frdy
a J. Vobornka vychzelo v letech l913-2B Nov souborn vydn bsniclrch spis J.
V. (J. otto,52 sv.). Dramatick prce J. Vrchlickho vyly souborn v letech 1886-1918

322
Scrrr,r,nne(Vilm (nakl. Fr. im.k,33 sv'), ptnji pak v letech 1931-35 (v nakl. Rodina, zate' V' Brt-
svobodyS. Pnr. nka, v 9 sv.). - Prvn dvousvazkov vbor ze svho dla uspodal Vrchlick sm (1B94 a
Prometheus, 1902). - Dalbor zbsni uspodaliJ. Vobornk (19l5)' A. Novk (1933) aJ. Seifert (Bs.
AnNyIroa zvlt n I., II., S 1953,s pedmluvou Vt. Nezvala). -v NK vyIyMythy -Selsk balady -
M vlast (1955,s doslovem Karla Krejho)a Barevnstepy ( 1949; s doslovem V. Tichho).-
), v nmIunn Nejastji by|y z dil'aJ. V. samostatn vydvny Selsk balady (s pedmluvou Fr. Neska).
i Vrchlicksm. Z korespondence vyly r. l917 DopisyJ. V. se S. Podlipskou z|et LB75-76 (s vodn
jehopeklady studi F. X. aldy);v r. 193l vyla publikace B. Frdy Mlad ltaJ.V. ,o zrcadle dopis, je
nskrKrNo psal svmustrci a bratrovi; v r. 1940 dopisyJ. V. sJ. Blokou; v r. 1903 byloJ. V. vnovno
zvltnsloMje; v r. l933 lydal pspvek k biografii Vrchlickho K. Hovorka (Jirsek'
Vrchlick, B.Jelnek; atky z korespondence); z pozdjch knek je dl':it A. Pra-
Vrchlickho
ka Vrchlickmu nablzku (l945)' korespondence Vrchlick-Albert (1954' vodJ. Hrabka) ;
AmerianWer'r A, Prak, Vrchlick v dopisech (1955); E. Vrchlick, Dtstv a rnld s Vrchlickm (nov,
doplnn vydn l960).
r n m is t u d i e . Soudobou kritiku jednotlivch ptac J. V. nalezneme v dle Jana Nerudy, v Sld-
kol"ch refertech v Lumru (l877-lBB1, l884' l889-lB93), v Arbesoch Literrich, al.
, kterpekldal,
dovy referty jsou zejmna v Kritickch projevech 1-3, v Dui a dle (l913) a v Zpisnku
pitomuchyloval
(1931).Masarykovy vahy v ase (1886) a v Nadob (lB95). Z novjch lnkjsou
postavysvtov dleit vahy St. K. Neumanna v Moravskm kraji ( l907), v Lidovch novinch ( 191l ' l9l3)'
tak formlnmu v Tvorb (1937' dnes v knize o umn), dle Halasv vod k vydn Mee Damoklova (l94l
i. Alfredu de v ELK) a lnkyJulia Fukaotitndnes v knihch Milujeme svjnrod a Stati o literatue.
i dlanktech Studie vtinoumaterilovho nebo specilnho zamenobsahujjednotlivsvaz-
ky Sbornku SpolenostiJ. V. (1915-1940), v nich jsou i vatky z korespondence a ukzky
Nebeskho, z pozstalosti.Dleitjsou nkter pspvky v sborncchiy Vrchlick (|937) a esk
souborech bibliofil (1945). Dlmiotzkarnse zabvali o. Fischer (v knize K dramatu, l9l9)' F. Vodi-
Noaistudiea podo- ka (V. a Banville, Sbornk spol. J. V. l932-34), J. Mukaovsk v Kapitolch z eskpoe-
nufraneou6km, tiky, Fr. Krma (Vrchlick a Mcha, r tg++-t945), o vztahu J. V. ke Slovensku psal
Fr. Votruba (dnes v l. sv. Vybranch spis),K. Iej (Historick cykly J. V., ' lit' 1953),
M. Ivanov (Nov ivot 1952 a Acta universitatis Carolinae, Philologica, . l.' 1959)' Jos.
m na unt-
Moravec (. lit. 1956), V. Tich (urnalistick innost J. V., . lit. 1956), ly'lad. Ka|ka
Lterouprovozoval (eskjazykl956).
Pokrokua na nj Zkninich monografi a studiJ. Vobornk vydal prci o Legend o sv. Prokoprr
v podstat
tradin (lB90)' Ed. Albert o lyrice a epice (1893)' A. Jensen soupis a popis dla (1906)' J. Boreck
zkladn charakteristiku jednotlivch pracJ. V. (i906)' roku l913 vyla monografie o Vrch-
lickm od F.V.Krejho a r. l920 od M'Weingarta.Vr. 1954lrylyspolcnstudieJ.Polka,
\r. Tichho a K. Krejho. - Autorem posledn ivotopisnmonografie o J. V. je V. Tich
(druh' doplnn vydn z roku l951), studii o divadelnch kritikch J. V. napsal L. Plen-
JuliusFuk, ek(19a9).
m svbsnick
ie v n dohn.
literaturchshro-

v Melantrichu za
Sebranspisy
w.); za red. B. Frdy
bsnickchspis J.
v letechl886-1918

323
 rozvrstvovn vesnj
ani zbiroskmu krl
kter si bsnk uch<
K poezii se dos
JOSEF VCLAV SLDEK Rodem venkovan I
statek. Ve students
nm ivotern a zai
do studentskch
mladho poety n
na pednm mst j
ka, a svobodom;zsl
T
I se Sldck svuje (
Jen zdnliv stojJ. V. Sldek stranou ve srovnn s velkmi osobnostmi, Nespokojenost a vr
eakladateli bsnickch kol,kterho obklopuj. Sldek se ovemve svtvorb km inu pro vlas
opral o poezii Nerudovu, leckterm rysem pipomn Jaroslava Vrchlickho, pesto zvltn cito
bsnickm pnosem zaIazuje se vak zcela samostatndo vvoje esk poezie. itky; napovd bu
stejn tvrpomr zaujirn k tradici esk lidov psn,jejimvyznavaem Po maturit odt
zst'va do poslednchbsnickch sbrekz potku 20. stolet. na filosofickou fak
Sldkovy vere slouily spoleenskmuzpasu nejen ve sv dob, ale literatue. Vzdll
mnoh z nc}i.- at u naplnn patosem obanskmnebo tny osobnmi - anglitin, a poko.
znji iv podnes. V Sldkov tvorb se sluovaly svtznrn zpsobem dv vznarr.nrr' pekll
zk|an dobov tend.ence: vdom odpovdnosti bsnka za osud nroda uje Hlek ukzku
s silmzachytit novrysy dobv, ve kterse prohlubuje propast mezi umlcem, Akoliv Sldka
vrnm buroazndemokratickm idelm, a spolenost,jejpraxe se stv
Je si vdom nedol
jejich pravm opakem. nejednou, jist i r
.
a skepsi. Horliv
a ovem pedev
Cesta k literatue trvale k literatue.
pise Lumr z roku
J. V. Sldek se narodil ve skromnch pomrech jako prvn z pti dt a konen ve vt
zednickho mistra ve Zbiroze dne 27. jna 1845. Bsnkova matka, dcera uveejnil Sldek v
pekae a drobnhohospode, psobilana chlapcovu povahu' zejmnana roz. vyznv ze sv net
voj jeho citovosti vce ne psn, clevdom otec. Byla to prost venkovsk V almanachu
ena, pracovit a trpliv, kter vynikala v okol jako zpvaka lidovch Nrodnho divadli
psn.I,idov pse,pohdka a knlrylidovho ten,kter ml doma nebo jmnem nebo por
kter si vypjoval,psobily zhy na chlapcovu obraznost i probouzejcse hlavn patetick b
tvoivost' otroka vyjaduje 1
Sldek vyrstal uprosted zachova|ch forem Starosvtskhovesnickho lyrice asto vrac
ivota v poklidn podbrdsk krajin. Idylick byIa vak jen vnjtvnost ozv se tu nespr
bsnkova kraje. V tradinch formch venkovskho ivota uzrva|y prv svobodu i obava,
v druh polovin 19. stolet nov, kapitalistick vztahy. xttajetkova tni eskhonrodnho

324
 rozvrstvovn vesnice a pro|etarizace celch socilnch vrstev se nevyhnuly
ani zbiroskmukraji. Tyto zmny vrhaj hlubok stny na idylick pedstalry,
ktersi bsnk uchovv z dtstv,a po ccl ivotjej znepokojuj.
K poezii se dostv cestou pro telrdejhoeskholiterta velmi typickou.
Rodem venkovan pichz do Prahy, kde studuje pekonvaje hmotn nedo-
statek. Ve studentsk.chkroucchse sbliuje s ilm vlasteneckm a literr-
nm ivotem a zain s vlastnmi bsnickmi pokusy. Pspvky, kter psal
do studentskch asopis,se vtinou nedochovaly. Svdectv o dospvn
mladho poety nm vak podv jeho korespondence s pteli; mezi nirni
na pednm mstje J.rnoilrnnr,arovsK' syn znmho obrozenskhobsn-
ka, a svobodomysln hrab Vcr,ev Kounrc. Nlady a mylenky, s nimi
se Sldek svuje (nkdy i ve form ver)svm druhm, nejsou vfiimen.
i osobnostmi, Nespokojenosta vnitn nevyrovnanost mld std se v nich s touhou po vel.
ve svtvorb km inu pro vlast a se steskem po vrn, chpajc bytosti' Neobvykl je
a Vrchlickho, pesto zvltrucitov zancenost,s jakou autor dopis.,zaznamenv svpro-
ie eskpoezie. tky;napovd budoucho lyrika.
jejm vyznavaem Po maturit odchzi Sldek pes odpor rodi,ktez nho chtli mt knze,
na filosofickou fakultu. Zapisuje si prodn vdy, nejhorlivji se vak vnuje
ve svdob, ale literatue. Yzd|v se v etbsvtovch autor, use cizm eem, zejrnna
tnyosobnmi - anglitin, a pokouse o vlastn peklady oblbench bsnk.Prvnm jeho
zpsobemdv vznamnm pekladem je pebsnn BvnoNova Korsra, z nho uveej-
za osud nroda uje Hlek ukzku v Kvtech roku 1867.
meziumlcem, Akoliv Sldka spisovatelsk innost vbi, nerozhoduje se pro ri narz.
praxese stv si vdom nedostatenostisvhovzdln i ivotnhorozhledu a propad
Je
nejednou, jist i v souvislosti s astose opakujcmi nemocemi, bolestnstv
a skepsi. Horliv astna veejnm studentskmdn' stl styk s literaturou
a ovem pedevm pedpoklady jeho talentu jej vak nakonec pivdj
trvale k literatue. Prvn titnbsnJosefaYc|ava Sldka nalezneme v aso-
pise Lumr z roku 1866 (U zpoudi),v asopiseSvtozor z roku nsledujcho
prunz pti dt a konenve vtmpotu v almanachu Ruch z roku 1868. Ve stejnmroce
matka, dcera uveejnil Sldek v Kvtech vtbse ( irskjch melodi,ve kter se oteven
zeJmenarLa roz- vyznv ze svnenvisti k q'ranm a z nadenipro boj utlaovanhonroda.
to prostvenkovsk V almanachu Ruch, kter vyel k oslav poloen zk|adniho kamenc
zpvakalidovch Nrodnho divadla a jehoredaktorem byl sm Sldek, otiskuje pod vlastnrn
ml doma nebo jmnem nebo pod pseudonymem Vo.rncn nnrt vedle lyriky milostn
i probouzejcse hlavn patetickbsn vlasteneck.V trpkch meditacch o osudu nroda -
otroka vyjaduje poprv mylenky, ke kterm se ve svpozdjvlasteneck
vesnickho lyrice asto vrac a kter jsou obecn pznan pro vystoupen ruchovc.
jen vnjtvnost ozv se tu nespokojenosta rozhoennad vsledky dosavadnho boje za
uzrvaly prv svobodu i obava, aby vlasteneckprogramy a hesla, doprovzejc rozmach
Majetkova tdn eskho nrodnho hnut v edestchletech, nezstalyPouze pi radiklncir

325
slovech. Tyto mylenkypostihovaly reln nebezpedoby, kdy nrodn osvo. Sldkovu poezii nov
bozeneckmu hnut chyblo revolundemokratick veden a kdy se praxe jsou obsaenyv pn
mckchpolitickch stran uchylovala stle vce k smlivmu reformismu nkter z nich dok<
a oportunismu. U mladhoSldka stejnjako u ostatnchruchovcshledvme rozshlejje pekll
vak zatm pliveobecn,socln neuritpohled na nrodn zpas, kter. Pobyt v Amer
rnu odpovd^takabstraktnosta mlhav rtorinost. a pomohl mu pekc
Sldek je teprve na potku svtvrcesty. I kdy ho ji v tomto almana. a cl svhoivota.,,.
chu odliujeod vtinyostatnchvniv zaujatost a opravdovost, s nsi klade pesvmu pteliJ
palivotzky nrodn existence, schzi dosud jeho vermkonkrtnostindi. svobodn vlasti, at
vidulnho proitku, kter je pznanpro jeho pozdjpoezii. Hledn zpas svho lidu.
je patrni v rozlinostiforem, kterdebutant vol. ohlasy lidov poezie ((e usi) Po nvratu do
a prost milosrn popvky (U potoka,Modli sc za mne' due neuinn!) na|zaji Nrodnch list' kc
svj protjek v rtorickch meditacch vlasteneckch (Tob, Kam skem jako profesor na ob
ltanbusuou,Po/elte,brati,padlj,ch
hrdin), nmt z historie (Kronika)std satiric. jet jednu cestu C
kou alegorii (pankk,i romance).
Jur,rnu ZnYnnnrr
Vysokokolskstudium peruil Sldek definitivn odjezdem do Ame. jeho tvorbu takov
riky. Do cizinyjej vedla touha uniknout stsnnmpomrm i vlastn nevy-
rovnanosti, nIadm svtobolu a nespokojenosti,kterse stle stupuj,i touha
po dalm,hlubmvzd|ni a poznni ivota,Student pijm lkavou nabdku, Bsnk
aby se stal domcm uitelem v rodin zmonhochigagskhoecha. Fi-
nannmu umonilo cestu stipendium Svatoboru, pomoc ptel a z|oha z re. ivot basnkv
dakce Nrodnch list,kam pislbil poslatfejetony. V ltroku 1868 opout manelstv (roku 1
vlast. Cesta pes ocen a dvoulet pobyt ve Spojench sttech obohatily zaina- pak bsnk neustl
jcho bsnka o nevedn votnzkuenosti a dojmy. Proel touto zem a Tragick udlost :
k Mexickmu zlivu, stdaje nejrznjzamstnn i prosted. Psobil nroda bude Sld
jako r,ychovatel, uitel a redaktor (nejvcev eskoamerickchlistech Pokrok
sjakou Stanul tv:
a Sluie), ale byl i dlnkem na stavb e|eznice,a nejednou trpl nouzi. Yn a boles1
lnky, tya fejetony, sebranteprve pozdji a vydan F. Strejkem pod vnovan pamtct
titulem Americk obrak2(1913), ale hlavn bsn, kterodtud posl do ech, tto rznorod sb
svdo rychlm nzorovmi umleckmzrn. ruchovskho obdo
Sldkovy fejetony a lnky jsou tematicky velmi rznorod.Popisy ( irskj,chmelodi).
krajin, zvyk, sttnho a socilnho zizeli i kulturnho ivota dopluj vahy vyrstala tak z d
o tkmpostaven severoamerickch Indin i o jejiclr svbytnkultue. stsnnost, kter i
Sldek je nadenpolitickmi svobodami tehdejhoamerickhozizeni, kter let po rakousko-u
srovnv s pomry v zaostal ra]<ousko-uhersk monarchii, a m sklon posu- politickch pomr
zovat sociln protiklady ttozem s idealizujcmoptimismem. Pibliuje se neustle s hokm
vak americkskutenostii bezprostednm citem, jako bsnk, a prv touto stavem nrodnhc
cestou pronik k hlubpravd. Jako cynick vsmch ide lm svobody jev se osobnho hoe. Zv
mu brutln nsil americkch koloniztor na domorodch indinskch u souasnci,v t<
kmenech. Soucit s jejich tkm osudem, kter mu pipomn zotroenvlast. wch inspirani z
nho nroda' touha po lidskvolnosti i stesk po vzdlenm domov napluj Sldkor,y Bst

326
 kdy nrodn osvo.
Sldkovu poezii novmi, hluboce proidmi tny. Nejlepverez tohoto obdob
a kdy se praxe
jsou obsaenyv prvn sbrce Bdsn. Vlastn tvorbu dopluj peklady, i kdy
reformismu
nkter z nich dokonuje autor a po nvratu dom. Nejvznamnj a nej.
shledvme
rozshlejje peklad indinskho eposu' Loror.nr.r,owovY Psn o Hiauath.
zpas, kter.
Pobyt v Americe utvrdil demokratick nzory mladho ,,vyhnance..
jiv tomtoalmana- a pomohl mu pekonat rozkolsanostjinoskchlet. Sldek nachzjasnsmysl
a cl svhoivota.,,Psnikaitbudu, budu boit ten chrm otroctv a temnoty,..
s nsi klade
pesvmupteliJ. elakovskmu.Vrac se (v lt roku 1870) dom, do ne.
konkrtnost indi.
svobodnvlasti, aby bsnickm slovem, ale bude-li teba i inem, podpoil
poezii. Hledn
zpas svholidu.
poezie ((e usi)
Po nvratu do vlasti nalezl si Sldek pechodn zamstnn v redakci
tuuinru!)nalzaj
Nrodnch list,kde se osobn sblils JaNnm Nnnuoou. Trvale pak psobil
bb,Kam skem
jako profesor na obchodn akademii a vysokokolsklektor anglitiny. Podnikl
) stdsatiric. jetjednu cestu do ciziny; v letnch mscchr. 1B7B navtvil s ptelem

do Ame- Jur,rnu Znynnnu Dnsko, Norsko a vdsko.Tato cesta nem vak u pro
jeho tvorbu takov'y'vznam jako pedchoz americk pobyt.
i vlastnnevy-
stupuj,i touha
nabdku,
Bsnkem nrodnho zpasu a osobnho hoe
echa.Fi-
az|oha z re.
ivot bsnkv prochz otesnou kriz. Sldkovi umr po necelm roce
rolu 1868opout
manelstv(roku 1874) prvn ena Emilie Nedvdkov. K tomuto zitku se
obohatilvzana-
pak bsnk neustle vraci, i tehdy, kdy aalezne novou lsku a rodinn tst.
touto zem a
Tragick udlost zasahuje jeho poezii v sam podstat: ivot jedince i osud
prosted.Psobil
nroda bude Sldek od tto chvle soudit s vnost a citovou opravdovost,
hstecb Pokrok
s jakou stanul tv v tv smrti.
trpl nouzi.
Yn a bolestn tn vldne celprvn knize Bsn (tB75)' akoliv vere,
F. Strejkempod
vnovanpamtce zemel eny (cyklus V upom,nku aj.) vypluj pouze zvr
posldo ech,
tto rznorod sbrky. Byly do ni zaazeny nkter bsn a z poteniho
ruchovskhoobdob (napklad Tob nebo odbojn vlastenecky ladn vere
ruznorod.Popisy
(irskj,ch melodi).Tyto projevy ns pesvdujo tom, e Sldkova e lginost
doplujvahy
lryrstala tak z dobovch pomr a mohla se stt jejich vrazem. obre|a
wbytn kultue.
stsnnost,kter zav|dla mezi pokrokovou inteligenc na konci edestch
zilzeni, kter
let po rakousko-uherskm vyrovnn, je zk|amalo nadje na zmnu eskch
a m sklon posu.
politickch pomr.Y,vy k odporu a odhodln k boji mssev mnoha bsnch
Pibliujese
neustle s hokmi a obalobnmi meditacemi, se zklamnm nad souasnm
a prv touto
stavem nrodnho zpasu, jeho pvcem se stv Sldek dve ne bsnkem
svobodyjevse
osobnho hoe. Zvltn psobivostSldkovy prvn knihy spovala,jak postihli
indinskch
u souasnci,v tom, e se tu zhy velmi hluboce promtly do podnt dobo.
zotroen vlast-
domovnapluj ch inspir aruzitky nejosobnj.
Sldkovy Bsn upoutaly pozornost u svou nezvyklou tematikou. Jejich

327
jdro tvo vedle mnvyzrlch prvotin milostnch a ohlasovch (U potoka, bsnkova vyrovni
Modli se 7a mne) a vedle prvnch pokus o nrovou sociln kresbu (Pisa) kov kompozici Ji
motivy z bsnkovy Cestyza ocen a z jeho pobytu v Americe. Tak tyto bsn mel eny, st :
vyznivaj vesmsjako te skn a oba|obn meditace, vynikaj vakoproti odhodlan lyriky '
dvjruchovskpoezii vtnalhavost osobnho proitku. otesn kho prosted.V
poznni krutho dlu z ve|k sti ji vyhubench indinskch kmen vitch venkovskc
(Na hrobechindinskjch)a touha po vzdlenm, nesvobodnm domov ({a- na Hlka. Tyto nl
stesknutt,Bratm u ddli, Je m.al moje otina,Neuml b1lch7apomenout)jsou dva tu touha Po klac
hlavn tematick okruhy Sldkovy americk tvorby. Bsnkvvraz se v n ktcr by se mohly
oproujea zskv na mylenkovzvanostia uritosti. a kter bsnk po
Sldkor,y vere nevyzruvaji jenom bolestnou elegi. Protjkem trpnosti Selskmi psnmi.
je v nich od potku vle ke statenmupijmn osudu, k nezlomn mravn vzpomnek Ia z
sle.Bsnk pekonv svstesky ve jmnu nadosobnho zpasu o lidsk tst. vtisknout svm po
Rozpor mezi tmito dvma zkladnmi tendencemi dynamizuje Sldkovu stv lyrickha nzr
poezii. U v prvnch c
Hned v nsledujcsbrceJiskr1 na moi ( l BB0) rozezvuse Sldkova vlaste- Zhy v nm je p;
neck lyrika dernm patosem munhovzdoru, kter se na dlouho potom vstupuje do esk
stv charakteristickm znakem bsnkovm : ho vyjden m
lidov psni. opr.
Je proti nm, kdo nen s nmi Sldek nejsilnji
a jedin byvlas to byl, ivotem, pro n
kdo v neptel jej oil chrmy, Mezi svmi sou
to krev u nen naich il! nmu znamu kl
zjevu lumrovsk 1
My potebujem mucelch V tomto smIu m
a v boji, psot vzdornou leb, nost vere, subjel
a mylenkuna elechsmlch trochejskho ver
a pohrdu pro ciz chlb. jambu. ZvLt p
i strofy, pln np
My potebujem velkch lid, Snaha o v.raz
ji boui velkvzdoruj, (nap. u skotsk
a z celduenenvid, ka nkdy k nsilr
a z celduemiluj! stejnjako nepra]
o co nejvtps
S podobnm zaujetmje psna i bse Neum,ve kter Sldek odmt auto-
rity crkevni svtskmoci.
SbrkaJiskry na moi pinesla prvnizra| projevy onoho plodnhovzjem.
nho ovlivovn postoje obanskhoa zitkosobnch,kterje pro Sldka
od potku pznan.Bolesti nrodn a sociln provSldek stejn hluboce Po roce lB77
jako svosobnhoc. A naopak mun postoj, kterm chce elitosudu utlae- dn. Ujm se nl
nho nroda, pornh mu nalzt vchodisko z tkivatn krize' Frojev s pteliJaroslavt

328
 (U potoka, bsnkova vyrovnn a pekonn osobn krize meme sledovat v cel-
lnkresbu (Psa) kov kompozici Jisker na moi' Prvn dv sti jsou vnovny pamtce ze-
ice.Taktyto bsn mel eny, st zvrenvt novou lsku. Sted sbrky obsahuje oddl
vynikajvak oproti odhodlan lyriky vlastenecka oddl bsnickch obrzk vtinou z vesnic-
proitku.otesn kho prosted. V tragicky ladn sociln balad (Hrobnk)i v kresb rzo-
indinskch kmen vitch venkovskch postav (Sta kantor,Fart a Podhoe) navazova| Sldek
nmdomov ({a- na Hlka. Tyto nmty mly vak v jeho vyvoji zvltni srnysl. Promlouvala
pponenout)
jsou dva tu touha po kladnch, ivotn ti pekonvajcch mravnch hodnotch,
vraz se v n kterby se mohly Stt vchodiskem v ivot osobnm i v zpase nrodnnr
a kter bsnk pozdji nalezne v charakteru eskhorolnka a oslav svmi
Protjkemtrpnosti Selskmi psnmi. Intimn lyrika Jisker na moi je jet pevnve znamen
k nezlomn mravn vzpomnck na zemelou enu. S odstupem asu byl vak bsnk sclropen
o lidsktst. vtisknout svm pocitm obecnjplatnost. V nejednbsni dosahuje mistrov-
je Sldkovu stvlyrickho nznaku, jmse vyznaujecel jeho pozd.j tvorba.
U v prvnch dvou sbrkch se formoval Sldkv osobit bsnick vtaz.
scSldkovavlaste- Zhy v nm je patrn snaha o co nejvtrazovou zkratku. J. V. Sldkem
sena dlouho potom vstupujc do esk poezie osobit lyrik s darem neobyejnhutnho, prost-
ho vyj den mylenky i citu. Tyto vlastnostiho pibliovaly od potku
lidov psni. oproti bezprostedn, raclostna sdlnlyrice Hlkov psob
Sldek nejsilnji v elegickch, citov jmavch meditacch nad lidskm
ivotem,pro n zhy na|zvraz odstnnj a psobivj,ne byl dosud.
Mezi svmi souasnky zaujirn zv|tn postaven. Vt zetel k samostat-
nmu vznamu kadhoslova odliujeSldkv vervrazn od verevdho
zjevu lumrovskgeneraceJaroslava Vrchlickho i od vereSvatopluka echa.
V tomto smru m Sldek blek Nerudovi. od nho se vak livthudeb.
nostvere,subjektivn nladovost svhobsnickhoprojevu. Msto daktylo.
trochejskhovere, oblbenho u mjovc, uiv nejastji trocheje nebo
jambu. Zv|tpsobivje pak eufonie a npadn pervan intonace vere
i stro, pln npovdi a zmlk' vytvejcch velmi intenzvn citov napt.
Snaha o vrazovou sevenost' pro kterou hled vzory i u bsnk czch
(nap. u skotskholyrika a baladika Rosnnra Bunxsn), vedla mladho Sld-
ka nkdy k nsilnm tvarm a licencm, kterych se pozdji postupn zbavova|
stejnjako nepravidelnostve vstavb verea stro; souviseloto s jeho snahou
o co nejvtpstupnost bsnickhovrazu.
odmt auto.

plodnho vzjem- Bsnk a svt socilnho utrpen

je pro Sldka
kter
stejnhluboce Po roce 1B77 se Sldek dostv pmo do organizanhostedu literrnho
elitosuduutlae- dn. Ujm se na vce ne dvacet let zena vydvn asopisuLumr. Spolu
krize. Projev s pteli Jarosl avem Vrchlickm a J u|iem Zeyerem prob ojovv v nm program'

329
kte z|e pedevm v obhajob tvremancipace umlce oproti zce abstraktnch syr
pojatmu programu umn nrodn tendennho.Sldek vystupoval aktivn TozPory spolen
v polemickchspore ch lumrovc se kolou nrodn na konci sedmde- pouh sentimenl
stch a na potku osmdestchlet, a sm svou tvorbou naplova.|nejeden V souhlase r
poadavek svch odprc.Vedle nzor osobn zaujatch nalezneme v jeho sloimi spole
kritickch statch, kter se dotkaj nejen literatury, ale celho kulturnho .sociln krest
ivota, adu vcnch podnt, usilujcch o zvenrovn eskkultury Miniatury, Ron
a o jej piblenk rovni evropski svtov.Mn znamn byly pozdj vanch sbrkc}
polemiky redaktora Lumra s modernmi smry devadestch let, kdy u sociln bdy vt
Sldek nedovedl rozliit prvky dalhovvoje poezie od projevpadkovho Fial2), nebo obr
artismu, na jeho nebezpenicmn sprvn upozoroval. Nonobra4 Kde
Ve srovnn s mnohostrannou poezii Jaroslava Vrchlickho nebo Svato. a upomnajcni
pluka echa, bsnkreprezentujcchhlavn proudy poezie sedmdestcha Sldek zobr
osmdesqiclr let, psobSldkova tvorba dojmem jednoduchosti, stdmosti. unikaly. Realist
Podlhala mn dobovmu vkusu - poadavku okzal a oslniv formy - mylenkovou pc
byla na prv'npohled mn prubojn. Sldek nem odvahu echova pohledu pisply vak k
na otzky sociln, ani tvrsmlost poezie Vrchlickho, promlouvajctou. nzorm autor
hou po svobodnmi,yit lidsk osobnosti. A pece sc stav po bok obma doby a pekon
bsnkmv zkladnm smovn, kterbez ohledu na rozrznnina takzvan hlavn od tehde
smr ,,nrodn.. a ''Svtov.. bylo znakem pravdiv poezie t doby: silm Zajirnavlr'
pekroit rmec spolenosti,kter zradila svidely, na|zta bsnicky oslavit kch socilnch
ivotn hodnoty, vedouc z jej krize. Hled je v opravdovosti mravnho proveden cenz
a citovhovztahu jednotlivce k osudu nroda a k lidskmudlu. rnlhavch dialc
tyrisbrkyzosmdestchlet - Sutloustopou(|BB|), Na prahu rdje (IBB3), o budoucnosti,
svobodnou tvol
Ze iuota(lBB4) a Sluncema stnem(lBB7) - podvaj obraz Sldkova nejsloi.
tjhovvojovhoobdob. Bsnk se zmocuje novch oblastskutenostii no- Poezie refl
vch umleckch forem. Pivd ho k tomu poznn souvislostijeho osobnho lidskho dlu,
ivota nejenom se zpasem nroda, ale tak s osudem sociln utitnch mezi svou ped
a bdnch. Po ivotnm otesu, ktem proel, na|ez| Sldek ve asrnm ovem pokoue
manelstvosobnuklidnn. Vi lidskmu utrpen a bd v jakkoliv podob filosofickch a t
zstal vak nesmrn vnma. Tragdie nenaplnnch lidskch ivot, Tyto bsn vyzr
ztroskotvajcchuprosted neciteln spolenostia neprosnhoexistennho n promluvil z
shonu, jej stle vzruuj.Nad neodbytnmi socilnmi otzkam sv doby je v alegorick bl
ovem bezradn. Hled vchodisko z rozpor svta v hodnotch lidskho val posln bs
nitra, ve ve v ideln mravn vztahy; k nim m pivdt pedevmpoezie, uj,i).
kter podle jeho pesvdenpovzn lovka z dennch starost a strast. V reflexvn
Pestoe Sldkv pohled na svt a jeho propastn rozpory byl znan sledk. Byl tu
iluzvn,jeho vra v lidskost zstalaivou hodnotou. Zstalaj pedevmtam, zaujimat filosof
kde ji bsnk objektivizoval v relnch vlastnostech prostho lovka svho Sldkovu uml
d.omova a kde ji dovedl uinit nstrojem co nejkonkrtnj bsnickobaloby i.nspirace, ani v
nelidskch spoleenskchpomr. Hlue zn dnes tam, kde se promtla do tornely, tercny

330
umlceoproti zce abstraktnch symbol a alegori, za jejich veobecnost se skryly skuten
vystupovalaktivn Tozpory spolenosti,nebo tam, kde pocit sounleitostis trpcmi zstal pi
na konci sedmde- pouh sentimentalit.
naplovalnejeden V souhlase s literrnmi konvencemi doby r,yrovnval se Sldek s tmito
naleznemev jeho sloitmi spoleenskmiotzkami hlavn v poezii reflexvn a v nrov
celhokulturnho sociln kresb. oba druhy vypluj zejmnasbrku Svtlou Stopou (oddly
esk kultury Miniatury, Romance a jin bsn), ale jsou hojn rozsety i v ostatnchjmeno-
byly pozdj vanch sbrkch z osmdestch let. Jejich obsahem je bu drobn vjev
h let, kdy u sociln bdy vtinou z mstskho prosted (nap. bsn Toi,U klauru,
padkovho Fial), nebo obraz lidskho netst,smrti a oputnosti(V chjli,Hu1dndnoc,
Nonobra4 Kde je mdmaaj.). Vfiimen se objevuje obraz'ladn baladicky
nebo Svato- a upomnajic na J ana Nerudu (Ledou krlouna).
scdmdestcha Sldek zobrazova|jednotlivprojevy socilnho utrpen,jeho piny mu
stdmosti. unikaly. Realistick posteh, smysl pro psobiv detail a schopnost vyhrotit
a oslnivformy - mylenkovou pointu i emocionln napt v kadmdrobnm lenmvjevu
echova pohledu pisply vak k tomu' e tato sociln poezie vyznv navzdory neujasnnm
promlouvajctou. nzorm autora na spoleenskvoj vtinou jako nalhav oba|oba sv
po bok obma doby a pekonv bnou produkci nrov drobnokresby, jak ji znme
na takzvan hlavn od tehdejchepigon.
tdoby: silm Zajmam dokumentem autorova nzorovhohledn i bloudn v otz-
a bsnickyoslavit kch socilnch je jeho jedin jednoaktov divadeln rra Prce (lBB7)' jej
i mravnho proveden cenzura zakzal'a. V dramaticky nezvldnutch a mylenkov
dlu. rnlhavch dialozch nkolika postav hry vyjaduje autor sv pesvden
prahu
rje(lBB3)' o budoucnosti, v nse lidsk prce osvobodod nadvldy kapitlu a stane se
Sldkovanejsloi- svobodnou tvorbou.
skutenostii no- Poezie reflexvn umoovala zamlet se nad obecnmi problmy
i icho osobnho lidskho dlu, nad cestou lovka za tstm.Bsnk si uvdomoval rozpor
socilnutitnch mezi svou pedstavou krsy a harmonie ivota a rnezi skutenost.Marn se
ve asmm ovem pokouel eitjej v abstraktn oblasti velidskchproblm mravnch,
v jakkoliv podob filosofickch a estetickch (nap. bsn Sfinx, Krdsa, osud, Smrt, tstapod.).
lidskch ivot, Tyto bsn vyznvaji vtinoutouhou po smru a trpnou rezignac.Jen vjime-
existennho n promluvil z nich vzdor utlaench proti utiskovatelm,jako napklad
i svdoby je v alegorickbsni K1klopze sbrky Na prahu rje. Nkolikrt si Sldek ujaso.
lidskho val posln bsnka,jeho msto na|ez| nakonec po boku trpcch (Ve huzdn
pedevm poezie, l,j.
starosta strast. V reflexvnch bsnch tohoto obdob nedoshl autor podstatnjchv.
byl znan sledk. Byl tu nejvce ovlivnn lumrovskm programem i spemdou
jpedevm tam, zaujmat filosofick postoj k svtu, k jeho metafysicky pojmanm rozporm.
lovkasvho Sldkovu umleckmu za|oeni vak neodpovdala ani lumrovsk literrn
bsnick obaloby inspirace, ani vtina cizch bsnickch forem k tmto elmuvanch (ri-
se promtla do tornely, tercny apod.), ke kterm se pozdji vracel jen zdka.

331
 Poznn sociln skutenostijen utvrdilo Sldkovu touhu po idelnch, .osmdestch let h'
'"rykupujcchivotnch hodnotch. Nenalzaje tyto hodnoty ve spolenosti, kter se mohou st1
obrtil se bsnk k ivotu jedince, hledal siln charaktery' vzdorujcnepzni obrac se nejprve !
osudu. Sah po epickch skladbch (oddl ldyl ve sbrceSvtlou stopou), k mravnm vlastno
akolivje mu tato forma svou rozlehlostdosti ciz.Vtvznarn nepro vyvoj mn osudu zpod'o.
eskbsnickpovdky (pro jej vymann z dosavadnbyronsktradice) maj ze ore (bse "l
tyto epickbsn pro formovn Sldkova vlastnho charakteru. Zvraznje se ivota, Pse orou
v nich sklon k poetizaci pevnch, nenaruenchpovah, kter Sldek ob.jevuje strann pedstava
na eskmvenkov (Jan Lama,Anna Potock). typu, blzkm jeh
Vedle uvedench bsnickch druh,ktersevyrovnvaj s novmi oblastmi a s objektivn plat
vota,zvlt skutenostsociln, a ktersvdspeo umieckm hledn, nroda i uspodl
uzrva|a Sldkova tvorba tam, kde navazovala na dvjvyvoj. Pod dojmem psn, nejtypitj
spoleenskho a literrnho dnosmdestchlet, kdy v esk poezii vrchol vlna
asova poltick poezie, krystalizuje (Irlavn vc sbrce4,eiuotaa ve t1,,wt,
eskj,ch znlkchsbrky Sluncein a stnem) Sldkova lyrika vlasteneck.
Sldek, poutan k rrrodnmu boji nejenom svm demokratickm pesvde-
nm, s nm vstupoval do literatury na konci edestchlet, ale i svm nej- Sekkpsna
osobnjmcitovm zaujetm,bou proti ochablosti v nrodnm ivot,ovlda- Sldkovm. Tvr
nrnkompromisnickmi mckmistranami, a probouz nalhavm patosem a obraz ivota st
svpoezie nrodn hrdost a vzdot (JVen-lipomoci,Ilau2 u7hru,Ns spasjenom Sldek napsal sv
skutk2aj.). hovzruen.Ko:
Vtomto obdob,zvltve sbrceSluncem a stnem,se obohacuje takSld. povznst,by to n
kova p o ez i e in ti m n. Vedle lyriky milostn,spojennezdka s obrazy prod- pochybnosti a str
nmi, a vedle vyzrlch ver,vracejcchse k prvn tragicklsce, objevuje se kter r,rytrvale hle
poezie ronnho tst,kter bsnk provs druhou enou (Mari Veselou) nzor, plynouc
a dcerkou z tohoto manelstv.Zatsmco v lyrice astn |sky navazuje Sldek k rodn zern.7
zjevn na Hlka, jde zcela osobitou cestou v lyrice elegick a meditativn,' bsnk stylizuje (p
ve kter postihuje s rostoucm mistrovstvm napt mezi zk|adnmi pty skho lidu), mu k
lidskho byt, neustlstdn svtla a stnu, vn kolobh ivota, v nm objevoval jako s1
i smrt m sv zkontmsto. Bsnk se p.ibliujeivotnmoudrosti venkov- bsnick zpodobt
skho lovka, kter ho stle pitahuje. objevuje otrlast, je se stane jeho S jistotou, pevn
poezii nejvlastnj. podobu svho ty.
R.ozpoznv tak formy nejbtisvmu umIeckmu zamen: pse Selsk psn j
a Sonet. K sonetu sah vtinou tehdy, kdy chce vyjdit mylenkovsloi. vanch lyrickc}
tjobsah. Jako typ pevn citov thne vak spontnn k psni. Yyuivt se vyznv ze sv
pln zpsobilosti tto folmy v1jdit pi maximln oprotnmsdlen charakteristckz
bohat emocionln obsah. tick pomr k iv
od tivskutenostilidskho utrpen uchyluje se citliv bsnk, kter strannosti jednotr
nepestvhledatpozitivnjistoty,vesbrceNaprahurjeke svtu svhodtstv venkovana tehde
a rodnho kraje, i kdy se ani zde nernevyhnout projevm postupujc I( charakteristice
sociIn nerovnosti a bdy (nap. Role chudj,ch).V duchu literrnho v1voje tickch obrat i '

332
 po idelnch' osmdestch let hled ve venkovskm prosted pedevm takov hodnoty,
ve spolenosti" ,kterse mohou stt oporou v souasnm ivotnroda (oddl ZIidu a pro lid).
Ljcnepzni. obrac se nejprve k historii (Lipany,Bil hora),stle zejmji vakk ptomnosti,
Svt1ou
stopou), 'k mravnm vlastnostem eskho venkovana. Jeho houevnatosta munpij
nepro loj mn osudu zpodobil bhem osmdestch let nkolikrt v symbolickm obra.
tradice) maj ze ore(bse Nd erb ve sbrceNa pralru rje, Pseo naprdci ve sbrce Ze
Zvrazuje se ivota,Pser
orouavesbrceSluncem a stnem).Tak postupnuzrvala mnoho.
Sidekobjevuje strann pedstava eskho rolnka; bsnk nachzi pleitostvyjdit v tomto
typu, blzkm jeho osobn zkuenosti, lzoru i citovmu zaujet, ucelen
oblastmi a s objektivn platnost celsvdosavadn poznni, svj idel ivotajedince,
hledn, nroda i uspodn socilnho. Tak vznkaj na podzim roku 1BB9 Selsk
i.Poddojmem psn,nejtypitjbsnick sbrka Sldkova.
iivrcholvlna
ave t1,ech
vlasteneck. S e l s k p s n - L t a zralosti
kmpesvde-
alei svmnej- psna esk
Selsk znlful(|BB9) pat k nejzralejmumleckm projevm
ivot,
ovlda- Sldkovm. Tvr zaujet umlce vede tu k pravdivmll zobrazen ivota
patosem a obraz ivota stv se vtazem umlcovch bytostnch pedstav a idel.
jenom
Ndsspas Sldek napsal sv Selskpsn bhem nkolika dn ve stavu zvltnhotvr-
hovzruen.Konen nalezl' a ztvrn| lidsk typ, jeho zobrazenim se me
5'etakSld. povznst,by to nebylo zce|a bez iluz, nad muivrozpory svta i nad vlastn
prod- pochybnosti a strdn. Konen na|ezI dokonal ztlesnn tch hodnot,
objevujese 'ktervytrvale hledal pro sebe i pro nrod: mravn slu a rr'ln ivotn
Veselou) rtzot, plynouc z vdom vlastn prce a z pevnho pimknut
1jeSldek k rodn zemi. Lyrick obraz pracujchorolnka, v jeho ivotn postoj se
a meditativn, bsnk stylizuje (podobnjako pozdji Bezruv postavu hornka a barda slez-
mi ply skholidu), mu k tomu dv bohat monosti.oproti obrazu ore,kte se
v nm objevoval jako symbol nrodn sly ojedinle u v dvjchsbrkch, je
i venkov- bsnick zpodoben rolnka v Selskch psnch mnohonsobn obsanj.
sestanejeho S jistotou, pevnmi tahy zachycuje nyn Sldek relnou a zrove ideln
podobu svho typu.
: pse Selsk psn jsou sbrkou krtkch, vrazov sevench a mylenkov z-
sloi- vanchlyrickch bsn (psn)'jejich mluv,rolnk, a s nm zrovel' bsnk'
Yyuivil, se vyznv ze svhovztahu k svtu. Autostylizace umouje Sidkovi vyjdit
sdlen charakteristickznaky rolnkova ivotnhopostoje (filosofick, mravn i este-
tick pomr k ivotu) s nevednpesvdivost. Vznik obraz pi vmnoho.
bsnk,kter strannosti jednotn a ucelen, postihujc zkladn povahov rysy eskho
svhodtstv venkovana tehdejdoby a v jeho povaze i hodnoty obecn zvat a platn.
postupujc tr( charakteristice svhotypu vy:v autor elnjazykovch prvk, stylis.
vyvoje tickch obrat i formy vere a strofy, blizk lidov psni.

333
 naplnnho drsnor
Nejprve zachycuje v ad bsn rolnkv vztah k pd (M ornpd1,kad
vota zachycenh.
hon, Jt a mojeorntpda, C|ilbsujtuze dobj,um), Neukazuje ho jako pomr vlast-
v nejrznjch rc
nick. Svazek rolnka s pdou, tce, ale s lskou obdlvanou, ztlesuje mu
omezenost autoro\
nevyerpatelnou ivotodrnost zem a lidsk prce, dvou z]<ladnch jistoto
asto protikladn
kter se navzjem dopluj a splyvaj v jedno. Tato pedstava proln celou
tst (Stau si, stau
sbrku, naba postupn na monumentalit a vznarnov se obohacuje' Spo-
j u j e s e s n z e j m n am y l e n k av l a s t e n e c k , k t e r j e p a k r o z v e d e n a i v s a m o . tradice rodu (Ti
vnlno zamylen,
statnm cyk|u eskjchunlek, pipojenm k Selskm psnm jet tho roku.
Sldek promt rolnkv houevnat a sebevdom postoj do situace nrodn, S podivuhodnc
kde je ho podle bsnkova pesvden svrchovan zapoteb. Sldek na vnou
Autor Selskch psn se ovem sna vylit rolnka tak jako ideln typ konvenn odpov
sociln. Rolnk je podle jeho pedstav (v tehdejdob dosti bnch) ze vech. (Hnd brzda; Co
nejsvobodnj; nen na nikom zvsl, nikoho neutiskuje, ije pouze zvtktl dovede nkolika r
sv pdy a sv prce (Pite si jak chcete;Ba, nejsempdn). Mohlo by se zdt,' jako na Prostou
e prv to je hlavn mylenkou Selskch psn - byly tak nkdy, j1za ivota a dokonce ani nr
autorova chpny a zneuvny agrrnmi asopisy. Podobn vklad vak k vyrovnanmu p
ideov obsah Selskch psnzjednoduuje. Sldkv typ toti obri i rozpory rodu, bt zrnem
v ivot a vdom rolnka druh poloviny l9. stolet. Tehdynezadr- prac v etz vI
iteln pokraoval proces tdn diferenciace vesnice, zrove vak pevaly v podstat nekoner
nejrznjivotn formy, pocity a pedstavy uchovan z pedkapitalistickho V tto poezii
vyvoje vesnickho spoleenstv; Sldkv obraz rolnka nese stopy autorovch eskou produ (l
neujasnnch nzor na spoleensk vvoj, jeho klamnho pesvden nkv vztah k nr
o tom' eivot vesnice pjde navzdoryspoleenskm zmnm dl svou cestou nedoteny asem.
a zstane nenaruenm ostrovem sociln nezvislosti; naznauje vak zro- poznni eskho l
ve, e skutenost byla jin.
Sldek si uvdomoval rozdl mezi nedvnou jet minulost vesnice, kdy
hlavnm socilnm problmem byl vztah pn - sedlk, a ptomnost, kdy se
staly sociln pomry daleko sloitj,nejasnj,a jak sm v uritch chvlch
vid, ,,svobodnmu..selstv naprosto ne pzniv (Jsou naekraje). Zatmco
protiklacl pn - sedlk lvtinou s vyrovnannr lrumore m (Hej, zlat slu-
nlco,Na tranku), vid sociln ptomnostvnj a tragitji' Tak se obje.
vuje v Selsk.ch psnch obraz rolnka proletarizovanlro, nienho ciz, jemu
neznmou silou ("fe,ta moje pole), pipravovanho o vtky prce a vyh.
nnho nakonec z pcly i z vlasti (Pseu2sthoualc).
V duchu svho zkladnho unrleckho zmruzdttrazuje Sldek i v tchto
tragickch vj'jevech mravn slu venkovskho lovka a jeho vrnost zemi
i za nejtchpodmnek. objektivn vyznn takovch obraz me vak
bt i jin: ukazuj, jak iluzr'n protivhou byly mravn vlastnosti jedince
proti niir,m silm existujcch spoleensk'ch pomr. Ve svtle tchto sa-
mm autorem naznaench protiklad si uvdomujeme ner^elnostSldkor,y
pedstavy svobodnho selstv. Sldliova bsnick oslava rolnkova vota,

3.V4
 (MTrn
p kadj" naplnnho drsnou prac, starostmi o rodinu i hlubokm vztahem k prod'
jako pomr vlast- ivota zachycenho v irokroz|oze od mld a dtstv a k pozdnmu st,
, ztlesujemu v nejrznjchronch obdobch, pekonv vak pesvdiv nzorovou
zkladnchjistotn omezenost autorovu. Sbrka je komponovna tak, aby postihla nejrznj,
prolncelou astoprotikladn ivotn situace. Nkolik bsn vyjaduje rolnkovo rodinn
seobohacuje.Spo- tst(Stca si, stau si, ulaouiko;
Jarn slunko zasutilo; Ukolbauka)a mylenku
i v samo- tradice rodu (Ti rod1u ndsplati jen, Mj g,nku).Zvr sbrky vypluj bsn
jetthoroku. vnhozamylennad ivotem.
situace nrodn' S podivuhodnou prostotou, stdmosta vyrovnanou moudrost odpovd
Sldek na vnouotzku smyslu lidskho byt. Jen zdn|iv se spokojuje
jako ideln typ konvenn odpovd nboenskou, odevzdnm lovka do vle boi
bnch) ze vech. (Hndd brdzda; Co tlem,dui). Da|eko vraznj je jeho odpov tam, kde
z
Pouze vytk dovede nkolika mlo slovy mistrn vyjdit vcn rolnkv pohled na smrt
Mohloby se zdt, jako na prostou prodn nutnost, na ni ne|ei stny posmrtnch zha
, ji za ivota a dokonce ani ne smutku (Poln cestou).Spolu se svm rolnkem dospv
vklad vak k vyrovnanmu poznn smyslu lidskho dlu: pijmout setbu a odevzdat
obriirozpory rodu, bt zrnem a klasem na zemi, kter je matkou i hrobem, zapojit se svou
.Tehdynezadr. prac v etz vnosti,kter, a u Sldka pijm vtinou jmno boha, je
vakpevaly v podstat nekonenostvota(,( osudurukou).
italistickho V tto poezii ivotn moudrosti, stejn jako ve verch,ktermi oslavi}
stopyautorovch eskouprodu (Velk,ir,rodnln1) a ve kterch monumentalizoval rol-
pesvden nkvvztah k nrodu a k zemi (Auelctohosuta),ijSldkovy Selskpsn
dl svou cestou nedotenyasem.Vyjaduj klasicky jednoduchou formou hlubok bsnkovo
ie vakzro- poznn eskhovesnickholidu:

vesnice,kdy
kdy se A velc toho svta
v uritchchvlch pes naelapou hlavy -
kraje),Zatmco jsou setnajich lta
(Hej,zlatslu- jak dnov poln trvy.
i. Tak se obje-
crzl, Jemu A pijde kosa sen
prce a vyh- na trvu, na lovka,
vaknaezemje vn
ieSldekivtchto a naehrouda ek.
jehovrnost zemi
obrazme vak
vlastnostiiedince A dokalase veho,
svtle tchto sa- co lapaloji kdysi,
Sldkor,y a s prachem klna svho
rolnkova ivota, prach nsilnksms.

335
 A za rody rod mtz
ale v souasnch
a nov pejdou s asy,
prva nroda na
a naeruka sklz
nejlepchbsn,j
z jich prachu tkklasy.
mentln prost p
vyjden nejen
Jist oddych a zastaven v tvrmvvoji znamenaji sbrky nsledujc
psnikya jini pisn zvukom, rytmic
bezprostedn po Selskch psnch. Jsou to Starosutsk
a Smska,obojz roku l89l, ve ktech se Sldek pokounavzat na ohlaso.
vou tradici Frant. Lad. elalrovskho.V irokstupnici psn a popvk
milostnch, ertovnch a posmnch (k nim pozdji pibv jet cyklus
Psnsmutench, otttnchve Zvonu roku 190l), da se Sldkovi napodobit
nkterzkJadru rysy esklidov psn, jej humor, naivnost i lyrismus.
Z jej tradce vyrst tak Sldkv zpvn ver.Jeho znamov oprotnost,
zete|n intonanlenna razn eufonie inspirovaly k astmuzhudebo.
vn Sldkovch bsn. Tradin tematika a ustlen postupy lidov psn
byly ovem pli tsnm rmcem pro bsnka na prahu devadestch let.
Cestu ukazova|y jen nemnoh bsn, ve kterch uiv Sldek zkuenost
lidov poezie jako svrchovan umlec, aby s jejich pomoc vyjdil co nej-
Sldkova politick
innjivlastn poznri a cit. Pkladem takovhotvrhonavzn na lido-
obanskou poez1
vou pseje bse Trdua,ve kterse Sldek znovu' tentokrt ji v nadosobn
tuto sbrku), vyj,
rovin vrac ke smrti prvn eny:
vztah lovka k
zvlt ve chvlc
Za moejsi neodela,
n republiky fais
nejsi ani za horarni,
jen ta hrstka poln trvy pklad v Rudm
Svou schopnot
roste' roste mezi nmi.
dobyl si Sldek z
Za ty hory ptelet, sk, pekonvaji
ter dtte. Ve te
pes to moe vtr thne,
(IBBB) a (uon2 a
ale zde, tou hrstkou trvy,
tlivch sbrkch
ruka ruky nedoshne.
tte, jeho dv
popvcch, kanli
V lehkm,smvnma bezstarostnmladn obou sbrek objev se vak
se v nm bsnicl
bsn hlubhoosobnho proitku jen ojedinle. Stejn ojedinle vyskytne se
pouenm a refle
vedle tradinch, pevzatch motiv obraz skutenhoivota vesnice, jako
napklad v bsni Na poli,lcklopotu a strdn chudch. nosti: pomr k rc
Umn zachytt v jednoduch psovform vlasteneckctn naeho v dtsk poezii sr
psnchz roku 1892' Tenk seitekasovchbsn nikla nebvalou :
lidu se projevilo iv eskjlch
reagoval na daloividnou zradu vldnoucch politickch vrstev' na neblaze chpni a ideov
brem slov, zvuk<
proslul punktace z potku devadestch let' Jestlie pedchzejc esk
znlky strhvaly svou mylenkou dtskou fantazii
hledat slu nroda ne v minulosti,
tvorb pro dti.
336
az-Dji::y ok litetatury
 t
rl{ ale v souasnchinech,v houevnatprci a v obtech vejmnu pirozenho
Y prva nroda na svobodnou existenci, rozhodujcsilou eskchpsn,jejich
I nejlepchbsn,jako jsou Tak zle nen,B1llijsme a budem,Nejsmesami,je monu.
I m e n t l n p r o s t p a t o s m u n h oo d h o d l n k o b r a n n r o d n s v o b o d ' y ,
lyjden nejen pregnantn mylenkou, ale nemn energickm inkem
sbrkynsledujc
psni@
a jini psn zvuko'vm, rytmickm a intonanm:
navzat na ohlaso-
pisna popvk Byli jsme a budem,
pibyvjet cyklus jak jsme byli dosud,
Sldkovinapodobit ranami a trudem
naivnosti lyrismus. nezlom ns osud.
oprotnost,
k astmuzhudebo- ei'r.'rrror"pe.ri
postupylidov psn v krve proudu rudm,
devadestch let. vzdorni, nezlomeni,
Sldek zkucnost byli jsme a budem!
vyjdil co nej-
navzn na lido- Sldkovapolitick lyrika byla sice v dob svhovzniku zastiovna aktulnj
iiv nadosobn obanskoupoeziSv. echa.Avak k Sldkov asov lyrice (obsaen mimo
tuto sbrku)' vyjadujc s nevednumleckou nalhavostmravn a cito
vztah lovka k domolrr, rodn zemi, obracel se nrod s porozumnm
zvlt ve chvlchnejtch, za prv i druh svtovvlky. V dob ohroe-
n republiky faismem objevovaly se Sldkovy hrd vlasteneck bsn na-
pklad v Rudm prvu.
Svou schopnostpostihnout specifickrysy esk lidovpsni eskpovahy
dobyl si Sldek zvltnmstotak jako zak|adatel modern poezie dt.
sk, pekonvajici nsilnou didaktinosta psobc bezprostedn na charak.
ter dtte.Ve tech sbrkch dtsk poezie (ta mtj (IBB7), Skiudnpsn
(1BBB)a,(uon2a ponk2 (1894) - nehled na mencykly nebo bsn v jedno.
tlivch sbrkch - pibliuje se svrznpedstavivosti, hravosti a citovosti
dtte,jeho dvrnmuvztahu k vcem i k ivprod. V drobnch bajkch,
sbrekobjev se vak popvcch,kankch i v lyrickch verchvede dt k poznvn okol a snai
ojedinler,yskytne se se v nm bsnickmi obrazy, humornou pointou, mn astnpak pmm
ivotavesnice,jako pouenma reflex probouzet a formovat kladn nvyky a povahov vlast-
nosti: pomr k rodim,k prod, k prci, ctnvlastenecki sociln. Tak
ctn naeho v dtskpoezii se projevily Sldkovy iluze socilni a nboensk.Pesto vy-
seitek
asovchbsn nikla nebvalou ivotnpravdivost. V tom, jak se dovede piblit dtskmu
vrstev, na neblaze chpni a ideov na n psobit, i v mistrovstv, s jakm rozvj (vhodnm -
pedchzejc
esk brem slov, zvukovmi prvky i lyrickou zkratkou) citovou vnmavost _ mn
ne v minulosti, dtskou antaz1i _, uchovv si Sldek podnes pedn msto v bsnick
tvorb pro dti.

ar*Dji:,y esLliteratury III. 337

 Zvr ivota a tvorby ji rozhodujc 1
tak Sldkoya z
ivot bsnkvplynul v druhm manelstvklidn. Sldek i| pevn autorovy umlec.
v Ptaze, astmicestami na venkov udroval vak stle spojens prostedm, Na sklonku i
ve ktermse ctil nejlpe.Na konci osmdestchlet ohlsila se u nho bolestiv Mylenkov ne
nervov nemoc' s kterou zpasi| a do svsmrti. Dozpvem bsnkova osob. nyn sv pesvd
nho ivotajsou zvrensbrky V fimnmslunci (z r. lB97), ,(a soumraku(zr. v pm blzkost
1907) a dv knihy verNouselsk psna Lthea jinbdsn(zr. 1909).Strnouc letech zpsobuje
bsnk vyslovil se tu nkolikrt i k sociln problematice devadestch let reflevnch a m
a prvnho destiletnovhovku. rezignace, hled
Pod dojmem stle se stupr1ujchosocilnho napt, zvlt krvav potla- skho lor'ka. J
enruskrevoluce z r. 1905, klade si Sldek znovu otzku uspodn jetjednou v ol
1idsk spolenosti, je poznovu dojmnlidskm utrpenma bdou,ktersi ivotni nzor e
uvdomuje pedevmna dlu dlnka (nejvceve sbrkch V zimnm slunci ditelnji a nabyr
a Lthe a jin bsn). Ve svch pevn chmurnch, tragickou osudovost tvorby:
podbarvench socilnch baladch (Tkatcouskbalada) i alegoriclch vizch
svobodnIidskbudoucnosti (Sen)pokouel se marn slouitsvdemokratick
idely se skutenosttdnhozpasu,jeho podstata mu unikala. V nkolika
vjevcch, lcchdlnka v nezamstnanosti (Na bouranici),pi stvce i
V nejedn t
demonstract (Hornickdbalada,Mjou), vynikla sice znovu autorova schopnost
umn koncizn 1
citov vyhrotit sociln konflikt (Vedn balada,V metelici),vcelku vak Sldkv
napoezie (nap.
obraz dlnka nedoshl umleck pravdivosti jeho pedchozho rolnickho
lyrice je patrn,
typu. Tebae ml klamn pedstavy o eensocilnch rozpor, tuil bsnk
snahy zdnliv tl
cl lidskho voje: spolenostsvobodnch, tvoiv pracujcch a navzjem
rovsksilpo ur
se bratrsky milujcch lid, bez tyran i vykoisovatel,jak lbudoucnost
sluovaly. obohr
napklad v bsni Na pochodu,vnovanpamtce obt ruskrevoluce.
psnich,V psnchmi. rickho nznaku'
S rodnm venkovem rozlouiise autor v Noujchselskj,ch
vlastnost lidov p
lostnch, stylizovanch v duchu lidovhoprojevu, v nkolika bsnch dtskych,
obsahy nejsloit
meditativnch a vzpomnkovch lyjdil pedevm svj osobnvztah k pro-
S pvodn b
sted, kterje mu drah. Nkolikrt je znovu oslavena odolnost a statenost
po vysok Umle,
venkovskholovka (V hoi). Ve srovnn s pedchzejcmiSelskmi psnmi
pekladatelsk
nen vak u jeho ivot postiens takovou mnohostrannost.Tm nepravdi-
pokrokov zjevy
vji psob v nkolika bsnch opakovan mylenka svobodnho selstv,
jeji|uzvnost se v novch spoleenskchpodmnkch stv zejmou (nap. vlastnm v1fuoji t
vn i jazykovn
v bsni Kupedu!).
sttech. Nejvce
Na korrci stolet vstupuje clo literatury nov gcnerace. Jejmi znaky jsou
(Hebrejsk melo
zven subjektivnost a individualismus. Mvaj ovem rozlin zklad:
(Kalifornick po'
vystupovan odpor umlce k vldnouc td i bezvchodnost trmlcor,y
Hiawathy zapso
osamocenosti,jeho odtrenod ivota lidu, kter stnejednou v planou vy-
Drobnj ukzky
umlkovanost. Za ttosituace mohla jako protiklad subjektivistickchkrajnos-
sv vydn Sebrz
t psobit na dalvvoj literatury tvorba starchspisor'atel,akoliv sarna

?2u
338
 ji rozhodujc podnty nepinela. V takovm dobovm kontextu vznik
takSldkova zvren intimn lyrika, ve kterse vrcholn naplnily
Sldekil pevn autorovy umleckmonosti.
s prostedm, Na sklonku vota zaml se bsnk znovu nad smyslem lidskho byt.
seu nhobolestiv Mylenkov nek o nm vice ne dve v Selskch psnch. Provuje vak
bsnkovaosob- nyn svpesvdeno cen lidskho ivota,lsky, bolesti a pedevmprce
,la sonmraku (z r. v pm blzkosti smrti, na konci cesty pln utrpen, kter mu v poslednch
(zr.l909)' Strnouc leteclr zpsobujenemoc i ztrty nejblich(rodia ptele Zeyera). V mnoha
devadestch let reflexvncha meditativnch bsnch vyrovnv se s pocity marnosti a trpk
rezignace, hled oporu v bohu, ale pedevmopt v ivotnfilosofii venkov-
krvav potla. skho lorka. Jeho inorod, zrovei vak smrn pomr k svtu oslav
z k uu s p o d n jetjednou v obraze svmatky (cyklus Sumatceve sbrceV zimnm slunci).
a bdou,ktersi ivotni nzor eskhovenkovana nasycuje Sldkovu intimn poezii stle vi-
V zimnmslunci ditelncji a nabr pevahy nad nboenskmi,dnes ji neivmi prvky jeho
tragickouosudovost tvorby:
alegorickchvizch
Zem se pichl, L zas matka, - k dtti:
svdemokratick
ze zem nepjdu,jen z lidskpamti.
unikala.V nkolika
n)' pi stvce i
V nejedn bsni zvrenhoobdob dosahuje Sldek vrcholu svho
autorovaschopnost
umn koncizn lyrick zkratky a pedznamenv v tomto smru dal vvoj
vcelkuvak Sldkv
napoezie (nap. bsn Dopoudtno, Mrtu neadonaj.). Na Sldkov pozdn
rolnickho
lyrice je patrn, jak plodn pro vvoj napoezie mohly na sebe psobit
tuil bsnk
snahy zdnliv tak protichdn,jako byla tradice esklidov psn a lum*
urcrcna navzaJem rovsksilpo umleckrovni evropska svtov.U Sldka se tyto tendence'
iak lbudoucnost
sluovaly. obohacuje eskoupoezii o intenzvn schopnost psobivholy-
revoluce.
rickho nznaku, zachoval si tento bsnk do poslednch sbrek podstatnou
pi:neh.vpsnchmi.
vlastnost lidov poezie : jednoduchost a srozumitelnost,s nvyjaduje i ivotn
bsnch dtskch,
obsahy nejsloitjtak, aby se mohly stt blzka drah prostmu lovku.
osobnvztah k pro-
S pvodn bsnickou tvorbou, s jejm mylenkovm zamenm i snahou
a statenost
po vysok umleck rovni souvisela rozsh| a zslrunSldkova innost
i Selskmiosnmi
peklaclatelsk. Uvdjc k nm v duchu lumrovsklro plogramu nejvt
Tm nepravdi-
pokrokov zjevy svtov,psobila vznamn v rozvoji nrodn kultury i ve
svobodnhoselstv,
vlastnm vyvoji bsnkov. Vbr pekldanch bsnkrbyl ovem ovlivo.
zejmou (nap.
vn jazykovmi znalostmi autora, zejmna jeho pobytem ve Spojench
sttech. Nejvce pekldal Sldek z literatury anglo-americk: BrrnoN.s"
Jejmiznaky jsou (Hebrejsk melodie), Loricrnr,r,owl (Pse o Hiawath), B*nr.r. Henra
rozlinzklad:
(Kalifornick povdky) a Bunnsn (Vbor z pisni a balad). jeho peklad
hodnostumlcovy
Hiawathy zapsobil i na eskouhudbu a vtvarnictv (A' Dr'ok, M. Ale).
v planou vy-
Drobnjukzky svch peklad sebral do svazku ( ci<ch luh,kten uzavel
istickchkrajnos.
sv vydn Sebranch spis,je vydal u nakladatele otty r. 1907. Krom
akoliv sarna

339
anglo-americk poezie je tu zastoupena nkolika peklady poezie seversk,
ze kter peloil Sldek rovn TneNnovu Pse o Frithiofovi, a ukzky
z poeze rusk (zvlt z Lnnmonrova). Z poltiny uvedl k nm mimo jin
Mrcxrnwrczova Konrada Wallenroda.
Jeho pekladatelsk innost vyvrcholila pebsnnm 33 dramat Wrr,-
LIMA Sgarnspnana. Tento in, vynikajc ve srovnn nejen s naimi, ale
i evropskmi peklady Shakespeara,obohatil neocenitelnm zpsobemdomc
kulturu. A jsou Sldkovy peklady poznamenny dobovm stavem jazyka
a pekladatelskch zkuenost i dnes ji pekonanmi mtky estetickmi
(v patrn snaze po zjemovn renesanndrsnosti dramatikovy), jsou stle
znovu vydvny.
Tuto obrovskou prci r,1'konal bsnk ji tcenemocn. Tryznn vleklou
chorobou vzv se postupn zenLumra i pedagogick innosti a ije Rozshl a
od konce devadestch let v stranv nejumkrrrhu svrodiny. Neschopen je celsjednocov
astospnku ani pohybu pracuje v poslednch letech ve Zbiroze, kde umr matikou a s po
28. ervna19l2. polemick a ider
k buroazn spo
Dosud nejlep lydn Sebranch spis vytvoil Sldek sm; roku 1907 vyly jeho mi, vyrst z i
Spisy bsnick ve dvou dlech (2. vyd. 1926) a k nim roku 1909 pibyly nov Dv knihy fick tradice m(
ver. Politick Sldkovy vere, knin nevydan, shrnul Ferd. Strejek do svazku esk naden nad roz
melodie (1926). Sldkovu przu, vzpomnky, literrn a cestopisn lnky, hlavn z doby
americkho pobytu, vydal Ferd. Strejek ve dvousvazkov edici Americk obrzky a jin
proti nboensk(
prza (I9|4) a pipojil k n i korespondenci mladho Sidka s Jaromrem elakovskm. bitou tvnost dc
Nov bory ze Sldkoly poezie lryly r. l95l s doslovemJ. Flekov, thoroku s doslovem poznatk a tech
F'. Neska, 1952 s komentem M. otruby, 1954 s vodemJ. Polka. na nm je zalo
Z korespondence vyly dopisyJ. V. Sldek -JuI. Zeyet (1957) aJ. V. Sldek-Al.
analza. V napI
Jirsek (V.Jlek, PtelstvJ' V. Sldka s A1.Jirskem,votP|zeiska 1952).
Z kritickch a starich asopisecky uveejnnch s tud i jsou znamn lnky Nerudovy,
prvk' odpovdz
El. Krsnohorsk (Vbor zd|a, II., 1956), F. X. aldy (Kritickprojevy 1' 3,9 a Zpisnk tenskch vrstr
1932), A. Ptaka (Zvon 1906), J. B. apka (M 1932 a Nae doba 1946), znovchprac vjeho przch s
pak studie K. Polka (Sldkovo msto v eskliteratue, . tit. 1957), sta E. Irermanov postav z kulturn
ovztahuJ. V. Sldka k rusk literatue (s. rusistika l95B). Sldkovmi peklady Shakes-
Nejlep Arbesov
pearoch dramat se zabval o. Voadlo (Vstnk AVU 1952) a vnuj se jim i vody a
komente k jednotlivm svazkm Shakespearovch spis (SNKLHU, od roku 1954). J. Po.
kmu vkusu, pis
lk psal o Sldkov pekladu Longfellowova eposu The Song of Hiawatba (. fit. 1959),
o pekladech z Burnse (vdoslovu k vydn Burnsov'ch bsn a balad ve Svtov etb' l959)'
o Sldkovi jako bsnku socilnm (sV 1949-50), o jcho pspvcch v eskoamerickch
listech (. lit. 195B).
Knin vyly o Sldkovi prce Ferd. Strejka (J. v. S.' jak il' pracoval a trpl, 1916,
2. ,,yd. 1948), Em. Chalupnho (J. v. S. a lumrovsk doba eskliteratury, 1916)' J. Polka
Arbesova tvo
(J. v. s., bsnk domova, 1945) a roenka Chudm dtem (1946)ov nje i studie J. Hra. s boulivm spo
bka o Sldkov veri a strofice. v dob pevratn
po roce 1860 k
zv|t na po
i pozdji, kdy se

340
 poezleseversk'
iofovi, a ukzky
k nm mimo jin

33 dramat Wu,- JAKUB ARBES

nejens naimi, ale
zpsobemdomc
stavem jazyka
estetickmi
), jsou stle

Tnn vleklou
innostia lje Rozshl a mnohotv tn prozaicka publicistickdloJakuba Arbesa
rodiny.Neschopen je celsjednocovno snahou o nejtsnj septs aktuln mylenkovouproble.
Zbitoze,kde umr matikou a s potebami eskhonrodnho a politickho ivota. Bojovn
polemick a ideov sml smysl tohoto dla a zejmr.ajeho kritick vztah
k buroazn spolenosti,jej pomry shledval Arbes stle nesnesitelnj-
roku 1907 lyly jeho mi, vyrst z autorova svtovho rLzou; tento nzor se opral o filoso-
novDv knihy fick tradice mechanickho materialismu a racionalismu, o pozitivistick
do svazku esk
nadennad rozvojem prodnch a technickch vd a o vyhrocen odpor
, hlavn z doby
obrzky a jin
proti nboenskmua iracionlnmu vkladu svta a lidskho ivota. oso.
elakovskm. bitou tvnost dodv Arbesovu dlu fantastika, podloen znalostvdeckch
thoroku s doslovem poznatk a technickch vyn|ez a deterministick pojet lidskho ivota,
na nm je zaloena podrobn, ale mechanick sociln a psychologick
a J. V. Sldek - Al.
ana|za. V napnav,logicky rozvjenfabuli autor vyuv i urnalistickch
re52).
lnkyNerudovy, prvk, odpovdajcch rovn jeho zeteli ke vkusu a zIiblm nejirch
l'3,9aZpisnk tenskch vrstev. Tyto rysy Arbesova pstupu ke skutenosti se uplatnily
19,!6), z noch prac v jeho przch s romnovou koncepc, v psychologickch studich zajimavch
staE. Hermanov postav z kulturnch i politickch djin, nejvraznji pak v jeho romanetech.
ri peklady Shakes-
NejiepArbesor,y prce, oste protikladn proti pevaujcmumalomc.
se jim i vody a
odroku 1954).J. Po- kmuvkusu, pisply tak k sblen esk przy se soudobm ivotem.
(.lit. 1959),
Svtovetb,
l959)'
v eskoamerickch Arbesova urnalistick innost
pracovala trpl, 1916,
1916)'J.Polka Arbesova tvorba souvisvelmi zces jeho ivotemosobnm,zejmnaovem
je i studieJ. Hra- s boulivm spoleenskma politickm dnm jeho doby. Veejn innost
v dob pevratnch zmn v djinch rakouskmonarchie i eskhonroda
po roce tB60 k sob strhovala jeho sly natolik, e v nkterch obdobch,
zvlt na potku, prce publicistick v jeho tvorb pevaovala. Avak
i pozdji, kdy se Arbes vnuje pevn tvorb umleck,jeho dlo zistv

341
 d l e c o n e j es p j a t o s a k t u l n m i u d l o s t m i v i v o t s p o l e n o s t i , zice, je i Arbes P,
z n}roerp svnmty altky a na njchce idecv psobit. A do zatku
Jakub Arbes se narodil 12. ervna 1840 jako syn drobnho ivnostnka manit a jej cha
na praskmpedmst Smchov, blzko za jezdskou branou. Mezi jeho enm list, s nimi
prvn, jet dtsk dojmy pat udlosti roku 1B4B a pak rapidn pemna innost zaal jako
jeho rodit z pedmstsk vesnice ve velkomstskou perifrii, ovldanou pevn hospod
velkm, stle se rczmhajicm prmyslovm podnikem. Tento obrat se udl v stednm org
takka ped dtskma oima malho Arbesa, kter tu z bezprostedn blz. vlivnou pozici (J
kosti pozoroval rst bohatstv a spoleenskhovznamu tovrnka Ring- rubrik asopisu.P
hoffera (sjeho synem chodil do koly) a zrove' i stle se zvtujcpoet fejetony, reportt
dlnickho proletaritu a jeho stoupajcbdu. Rodie urili mladmu Arbe. Krom Nroc
sovi pvodn drhu zce|a odlinou, ne jakou se ve skutenostipozdji dat. mladoeskhokj
Vystudoval relku a dal se Zapsat na techniku. Vyvoj spoleensksituace stati s tendenc p
obrtil vakjeho ivotnzjmy jinm smrem. Arbesovm profesoremetiny nch lnk symp
na reIce se stal JlN Nnnun a, a tak sten jeho psobenm,hlavn ovem nmu tmstv za
vlivem celho prosted udl se v nrodn indiferentnm studentovi, inklinu- o sa. Janu NePomu
jcm k nmin jako jazyku, kter mu mohl nejlpe zajistit budoucnost, Napsal i nkc
rozhodn obrat k pmo vnivmueskmuvlastenectv.Kdy pak pichz esk neboliNoud p
politick uvolnn po pdu absolutismu na potku edestchlet, je student vyvrcholen perz
Arbes stren proudem' unejcmtehdy cel eskivot. Literrn schop. reerujcm, kron
nosti, jeho urnalistick obratnost a npaditost mu otvraj cestu do nov zkrokem, zachy
zak|anch asopis,a tak Arbes opoutstudie a dv se na drhu urna. iny vdeskvl
listickou' kde si rychle dobv postavenjako autor i jako redaktor. Tak jeho prvn vydn dIa
soukrom ivot se dostv do pevnch kolej manelstvms Josefnou Rabo. se pipojenm po.
chovou. rozrostlo na objer
Po kratmpsobenna venkov, v Kutn Hoe, stv se odpovdnm V souvislosti
rcdaktorem hlavnho eskho opozinho listu, Ndrodnch list, ptv mnilo se rovn
v dobvyhrocenchbojproti vdesk vld v letech iB6B-1873. Sm se Za z]norensitu
tohoto boje horliv astn,pedevmtim, e ve svfunkci odpovd veej. souvn do poda
nm orgnm za ve' co v jeho list je vytitno.Nesslnkrtje vyetovn, A vlivem tchto
jeho byt i pracovna jsou podrobovny prohldkm, mnohokrt stoj ped odtren od polit
soudem' je ve vyetovac vazb,Jeho obhajovac ei pi pelenchjsou zor vedly jej k
rnu astopleitostk prudkm tokmna rakouskou byrokracii a k protestm pevnbeletr
proti nrodnostnmu tisku a stvaji se ukzkami nejen obanskstate- Arbes se po
nosti ale i brilantn Arbesovy logiky. Typickm plrladenr je jeho odmt. e se bude ivit .
nut zastnitse soudnhojednn, ponvad pedseda soudu nechtl jednat a hlavn ideov
esky; na zk|ad tohoto inu byl ministr sprar'edlnosti nucen pozmnit rta si pak skute
znni zitkona o ednm jazyce v soudnm jednn. Protoe eskporoty Pole pmh
navrhovaly odvnmunovini pli nzktIesty' anebo ho vbec osvobo. vytv pozdji z
zova|y, byl Arbes nakonec postaven ped nmeckou porotu. V dob, kdy se Dvakrt se pokt
vdesk vlda rozhoduje zvenouperzekuc tisku zlomit odpor eskopo- havlkovsknal

342
 tspolenosti" zice, je i Arbes posln r. 1873 na tinct msc do vzen v eskLp.
A do zatkusedmdestch let je jeho urnalistick innost roz.
ivnostnka manit a jej charakter ideov, ltkov i formln je spoluurovn zam-
. Mezi jeho enm list,s nimi spolupracuje, a rubrik, do ktech pe.Svou novinskou
rapidnpemna innostza.aljako soudnik, pak peeldo listu provincilnho se zamenm
ii, ovldanou pevn hospodskm (Vuna kutnohorsk)a konen na aclu let zakotvil
obrat se udl v stednm orgnu mladoeskliberalistick opozice v Praze a zskal tu
b|z. vlivnou pozici (N,Lrodnlis. l[.{|pIeitost zashnout do nejrznjch
tovrnkaRing- rubrik asopisu.Po soudnikch psal politick lnky, glosy, zprvy, receruze'
zvtujcpoet fejetony, reporte,pozdji dokonce i fejetonovromn (Andl mru).
mladmu Arbe. Krom Nrodnch list pispval jet do jinch orgn liberalistickho
i pozdji dal. mladoeskhokdla eskburoazn politiky. Do Barkovy Suobod1 psal
k situace stati s tendenc protiklerikln, v politick revui obrana otiskl cyklus aktul-
profesoremetiny nch lnksympatizujcchs bojem Paskkomuny. Do boje proti crkev.
hlavn ovem nmu tmstv zashl Arbes tak samostatn vydanou brourou Le a prauda
i, inklinu- o su. Janu Nepomuckrn (1B70).
it budoucnost, Napsal i nkolik brour politickch; z nich nejznamnj je Pl korurry
pak pichz esk neboliNoa perukuca(prvn vydn lB70, druh 1894)' uveejnn v dob
Iet,je student vyvrcholen perzekuce eskhoopozinho hnut. Autor tu zdnliv sue
Literrnschoo- referujcm, kronikskm zpsobem, zabezpeujcmprci ped cenzurnm
cestudo nov zkrokem, zachycuje v chronologickm sledu, den po dni, vechny nsiln
na drhu urna- iny vdeskvldy a jejch orgn proti eskmunrodnmu hnut. Jestlie
. Takjeho prvn vydn dla mlo charakter tonho politickho pamfletu, druh, kter
JosefnouRabo- se pipojenm podobnholenpolitickch udlost nkolika let nsledujcch
rozrostlo na objemndlo, m rz dokumentrn prce historick.
s eo d p o v d n m V souvislosti s vvojem tdn a politick situace v sedmdestch letech
list, prv mnilo se rovn zamen a charakter politickch orgn eskburoazie.
-lB73. Sm se Za zlnoren situace stval se Arbes Nrodnm listm nepohodlnm. Byl od-
i odpovdveej- souvn do podadnch rubrik, konenpak z redakce listu vbec proputn.
je vyetovn, A vlivem tchto okolnost mnila se i npl jeho literrn innosti. Nucen
stoj ped odtrenod politick aktuality, krystalizace jeho umleckch i ivotnch n-
pelench jsou zor vedly jej k tomu, e se od druh poloviny sedmdestch let vnoval
ii a k protestm pevnbe1etrii a polobeletristick, polnaunesejistice.
obansk
state- Arbes Se po nkolika pokusech o jin existennzakotven rozhoduje,
je jeho odmt- e se bude ivit vhradn svou innostliterrn, aby se tak zbavil materiln
u nechtljednat a hlavn ideov zvislosti na zamstnavatelch. Postaven svobodnho lite-
nucenpozmnit rta si pak skutenzachovvado smrti.
esk poroty Pole pmho boje politickho a spoleenskhoovem neopout,nb'"
ho vbecosvobo. vytv pozdji zv|tntribuny a zpsobypro dalzpas za pokrokovideje.
V dob, kdy se Dvakrt se pokou za|otvlastn asopissatirick, kter v duchu tradice
odporesk opo- havlkovsknazv otek(po prv od jna 1BB0 jako asopissamostatn,

343
po druh roku lBB3 jako plohu Paleka),avakArbes ji po patnctm sle
redakci opout. Arbes tu uruje ce| rz asopisu,jeho zamen i formu,
za vtvarnho spolupracovnka ziskv svho ptele M. Ar,n. Ve svm Arbes vstuPoval
otku vede neustle nesmiiteln boj proti oportunismu, poraenectv, ne jeho vrstevnci.
kompromisnictv i zptenictv oficiln buroazn politiky, a proto oba mylenna oblasti, )
tyto jeho listy jsou tlakem shora rychle umleny. Vlivem tchto podmnek v protikladu k um
ochz v Arbesov publicistickm dle silnho uplatnn satira. Ve vlast. modern civilizace.
nch satirickch pracch uv redaktor otka velmi rozmanitch forem: logikou a takka l
vere,epigramu, glosy, meni vtprzy, nkdy se spokoj pouze s nmtem, Ye zlan me k
kte d provstsvmu vtvarnmu spolupracovnkovi (Alvcyklus: osud pozornost k faktn
talentu v echch aneb Nejtrppsebeze slov). vztahujcm k ivc
Po potlaenotkase Arbes jet nkolikrt snajako redaktor uplatnit ke skutenosti, spo
svradikln stanoviskok rznm udlostem eskhoivota,ale v dob bezzl- bivost dla, se or
bhooportunismu oficiln politiky vechnyjeho pokusy tohoto druhu ztrosko. kolsn mezi publi
tvaj. vytvelo v jeho p
Kdy pak jako publicista je donucenstranitseveejnho vota,uplatuje a rrrezvzruujc l
se jeho mylenkov energie aspo v umkruhu ptel. Na sklonku osmdes. Spojovacm lnke
tch let a v letech devadestchseskupujese kolem nho v pivovaru U Tome postupnm odhalo
na Mal Stran spolenosts orientln exotickm nzvem Mahabharata, tomto princiPu jso,
d,o n dochzela ada osobnost tehdejhopraskhokulturnho vota _ Pkladem je hned
litert, hudebnk i vtvarnk. Pozdji, na zatku stolet, sousteuje v nm se hrdina sI
Arbes kolem sebe jetjednou krouek mladch litert, ale ten ji nedoshl tajemstv posledn l
rovn a vznamu Mahabharaty, je byla mnoha mladm umlcm ste- Vedle subjektiv
diskem podntnho mylenkovhokvasu a nkdy i zdrojem tvrinspirace. tto originln forn
oiven politick aktivity v letech devadestch, bojovn vystoupen a pitom poutavou
mladch, proces omladiny i ostatn udlosti tchto vzruench let strhly v duchu pokroko'
Arbesa jetjednou k samostatnmupublicistickmu vystoupen. I(dy byla prodnch vd a
z malichernch dvodkonfiskovna oblka jeho romaneta Posledn dnov brakovou literatur
lidstva, odpovdl na to pmm prudkm tokem proti praskmumsto. dobrodrun prvelr
driteli,jej napadl tdlnm rozshlm pamfletem J,Er.hrab FrantiekThun Jednou z jeho
7 Hohentejnu, c. k. mstodrc Kritika edninnostiJeho Exce-
u krdloustueskm. tvrinspirace, l
lence (1895-1896). Kdy byl policejn zakzn dalpamflet, odhalujcz. Krameriovch a
kulis praskpolicie, Arbes sejako urnalistaodmlel. propagoval Nerud
Ve vvoji eskhonovinstv druh poloviny minulho stolet zaujimt A. Pona, kte pr
Arbes po Nerudovi velmi estnmsto. Svm radiklnm postojem a osobn Velkm pouenr
odvahou, ale tak vynikajcm smyslem pro pekvapivou aktualitu i konen jak tvoil svou slav
spisovatelskouobratnostpat mezi tvrce pokrokovtradice naurnalistiky. svho romaneta,
umleckho dla, 1
Podstatu literrnl
umleckou realza
podobch se propl

344
 patnctmsle Vznik a vvoj romaneta
i formu,
Ar.n.Ve svm Arbes vstupoval do literrnho vota za odlinch osobnch podmnek
poraenectv, nejeho vrstevnci. Technick studia a zjem o prodn vdy zamily jeho
, a proto oba mylenna oblasti, ktersvm logickm a exaktnmcharakterembyly zdnliv
tchtopodmnek v protikladu k umleckfantazii: poskytovaly mu nmty a motivy ze svta
ratira. Ve vlast- modern civilizace. Arbes dovedl slouit umleckou obraznost s pesnou
logikou a takka vdeckou exaktnost a vytvoil tak specifick typ przy.
pouzes nmtem, Ve znanme k tomu pispl urnalistick talent, jen usmroval jeho
cyklus: Osud pozornost k faktm neobyejnm, zajmavm, aktulnm, bezprostedn se
vztahujcm k ivotu. urnalistick zietel a zvltnost Arbesova pstupu
redaktoruplatnit ke skutenosti,spovajc mimo jin prv v drazu na aktuln pso-
vdob bezzu- bivost dla, se odraz|y i ve formlnch vlastnostech jeho prz. Neustl
druhuztrosko- kolsn mezi publicistickm z$mem o pitaliv fakta a umleckou fantazl
vytvelo v jeho przch napt mezi popisnmi a reflexvnmi pasemi
uplatuje a lr,.ezvzruujc napnavou fabul, pitahujc pozornost prostho tene.
osmdes. Spojovacm lnkem mezi tmito stavebnmi prvky je syet, zaloet na
U Tome postupnm odhalovn njak zhady a jejm rozumovm vysvtlen. Na
Mahabharata, tomto principu jsou zaloenyvechnyArbesovy typick przy - romane ta.
ivota _ Pkladem je hned prvn, kterzskalopozornost, Sua Xauerius(Lumr lB73),
sousteuje v nm se hrdina snai z rys svtce na obraze v malostranskm kostele vyst
ji
ten nedoshl tajemstvposlednvlejeho tvrce.
umlcmste. Vedle subjektivnch pedpoklad autorovch psobily ovem pi vzniku
tvr inspirace. ttooriginln formy i okolnosti vnj,pedevmpoteba vytvoit hodnotnou
vystoupen a pitom poutavou etbupro irok tensk vrstvy' kter by psobila
let strhly v duchu pokrokovho svtovho nzotu, oprajcho se o dobov rozvoj
. Kdy byla prodnch vd a techniky, a byla zroye' s to nahradit lidovmu teni
Poed dnov brakovou literaturu kolportn. Na rozdl od n byl v Arbesovch dlech
msto- dobrodrun prvek prv prostedkem k zaujet tenepro ivotzky.
FrantiekThun Jednou z jeho hlavnch tenskch z|b, z rtt vyp|vala zhusta i jeho
i Jeho Exce- tvrinspirace, byly star i novj fantastick novely od lidovch tisk
odhalujc z. Krameriovch a po romny VnnxovY, kter v sedmdestch letech u ns
propagoval Neruda. Setkal se i s dlem americkho bsnka a novelisty E.
stoletzauim A. Pone, kter prv v dob jeho literrnch potkse stval svtov slavn.
iem a osobn Velkm pouenm pro Arbesa bylo Poeovo teoretick pojednn o tom,
i konen jak tvoil svou slavnou baladu Havran; z nho tak vyvodil z}Jadrrl zsady
urnalistiky. svho romaneta' piem zvltn vznam pikidal logick konstrukci
umleckho dla, pedevm konstrukci syetu,stchov z'vrertoupointu.
Podstatu literrnho dla tvoila v Arbesov pojet originln mylenka.Jej
umleckou realzaci byl v romanetech stedn motiv, kte v mnlivch
podobch se proplt djem, nabv rznch znarrl symbolickch, zvlt-

345
nm zpsobemovlivuje psychologii jednajcchosob, stv se i hybnou silou :napospas e|eznr
v rozvjendje a psobjeho nhl obraty. jakousi zclonou,
Napt mezi fantastickou fabul a pekvapivrni zvraty djov linie odvn odhaluj.
a mezi racionalistickm pojetm svta vyrovnval Arbes tak tm, e dj rozvinout vlastn
svch romanet vkldal do scenrie,kterou se snail vylitpesn, do nejmen. .se typick rySy r
chdetail. Vtina romanet jedn v soudobPraze, pbh je pesn lokali- i Arbes sm, ale s
zovn a asovuren (astouvd do dje motivy z b|izk historie, zvlt Zpotku se A
z revoluce roku 1B4B). S podobnou dkladnostjako svt vnjlArbes Do tto skupiny p
i psychologii postav. Hrdinov jeho romanet Iji tak, jak to vyp|vz je. je vzniklo jet
jich doby, prosted, spoleenskho postaven i zickho za|oeni,astojsou kter vznikly po
poznamenni chylkami psychiclmi. I zdnliv nebo skutenodchylky Svobod, na jeji .
od normlnho zpsobu ivota jsou s pelivou pesvdivostvysvtleny. zran madona, I
Zk|adnich typ Arbesovch postav nen mnoho; jednm z nejcharakteristi- Sloitou kompt
tjchrys romanet je siln autobiografinost. Autor vkld do dj lB73) a Ukiovan
svvlastn vzpomnky, 1 ryvky ze svch osud.Formln je to zdraznno - vvva, kde se
postavouvypravovatele, kte v prvn osob ldje,je proivalvtinou se nemohou odlou
jako pozorovatel, nkdy vak se na nich i stenpodlel. Touto postavou bojujcchproti pri
na jedn stran Arbes podtrhuje autentinostsvch dj, na druh stran se Udlosti roku
vak zeteln od ostatnch postav oddluje. I do jinch postav vkld toti (Lumr 1876). Nl
ledacos z vlastnch osud, pedevmvak z vlastnch vah nebo duevnch rnladka, projevuj.
kriz. I( tmto subjektivnm prvkm zachovv vak objektivn postoj pozoro- enstv,jemu Ar
vatele a kritickho soudce. knze-bolzanisty I
Arbesovo dlo formln psobiv komponovanm aktuln dosah. V po- stavch primitivn
stavch, djch, konfliktech i pmch vahch, vloench do epickhovypr- v mysli chlapcov
vu, Arbes zdrazuje ideje, za n souasnbojuje jako publicista. Jsou to je vak i srn zasi
v podstat demokratickideje roku osmatyictho,k nim se hlsila tehdej ukiovan svtict
pokrokov inteligence,prohloubenvakr a dik l n m s t a n ov is k e m s o ci l. ukiovn dvky,
nm' Mylenka nrodnho osvobozen,odpor proti absolutismu, centralismu 1846. Psychopatol
i vem formm sttnho tlaku, pokrok mylenv duchu modern vdy, pot. autorovmi na stt
rni pobonstkstva klerikalismu, inn soucit s trpcm lovkem udlosti v Halii
a silo spravedliv d spoleensk- to je v podstat tematika Arbesovch Y {zranma
romanet. Filosofickm podkladem tchto idej byl Arbesv racionalismus lovy Madony a z
a materialistick determinismus' namen proti prvnm projevm umr. Zhada z
krize a pesimistick skepse buroaznho smlen.Arbes a jeho hrdinov psobenm chemi
ovemproti ttokrizi bojuj, ale nepekonvajiji. Pedevmnevid zkonitost Ve vech tchr
spoleenskho voje, jejpochopen umoujelovku pekonat determinis. dojem zsahu sil
mus, vyplvajic ze zkonitosti prodn. Piiznanje, jak velkou lohu pi. skch pedstav. A
pisuje Arbes v rozvjen dje nhod. Nen to obvykl pomoc z nouze jako jednak pinami
u autor, kte nevdi, jak rozplst klubko rafinovan spletench vztah. by|a zk|adem r
Arbes pouvnhody zmrn,i teoreticky o n mluv jako o dleitm initeli soustboje mc
v lidskm ivot a asto ii nech rozhodovat. Lid Arbesovi isou wdni nzot; tendenn

Jf0
 sei hybnou silou {rapospas el'eznmzkonm prody a slep nhod; tradin vra je jim
jakousi zclonou, zastrajcjejich bezmocnost. Jeho hrdinov tuto clonu
zvratydjov linie odvn odhaluj, ale nena!zaj jet oPorY, kter by jim pln dovolila
taktm, e dj rozvinout vlastn sly a schopnosti. V ladn spisovatelovch romanet jev
pesn,do nejmen- se typick rysy historickho zlomu manskideologie; kriz je zasaen
je pesnlokali- i Arbes sm, ale snase j elit optimistickou vrou v moc lidskho rozumu.
historie,zvlt Zpotku se Arbesova romaneta sousteujk problematice filosofick.
vnjlArbes Do ttoskupiny pat vedle prvnho romaneta .ibel na skipci (Kvty 1866),
to vyp|v z je. je vzniklo jet ped vlastnm rozvojem jeho innosti novinsk, prce,
asto jsou
za\oertt, kter vznikly po pestvce, vyplnn veejnmi boji, zejmna v Barkov
skutenodchylky 'Svobod, na jejideovou linii navazuj (Svat Xaverius, Sivook dmon,Z-
livost vysvtleny. zran madona, Ukiovan a Newtonv mozek.
z neicharakteristi- Sloitou kompozic a vzruujcmdjem psobzvlt Siuookj,dmon (Lumit
vkld do dj l873) a Ukiovan. Hlavnm motivem prvnho romanetaje ,,zhadn,, pstroj
je to zdraznno - vvva, kde se mlad rodie snauchovat tlko zemelhodcka, od nho
proval vtinou se nemohou odlouit,a duevnzvtat' kte vyvolal ve dvou drsnch vojcch,
Touto postavou bojujcchproti praskmupovstn,pohled do odtte,jemu zastelili otce.
na druhstran se Udlosti roku 1B4Bvytvej pozad i k nejpsobivjm scnm Llkiouan
vkld toti ilumr 1876). Nmtem tohoto romaneta je duevnporucha senzitivnho
neboduevnch rnladka, projevujcse zchvaty pi pohledu na krucifix. Jeho profcsor nbo-
postoJpozoro- enstv,jemu Arbes dv jmno a rysy svho vlastnho uitele na relce
knze.bolzanisty Fr. Schneidra, tupvod ttopsychzy v nezdravch ped-
ndosah.V po- stavch primitivnho nboenskhonzoru a snai se drastickmi prostedky
do epickhovypr- v mysli chlapcov tyto pedstavy potlait.V boji s fixn ideou chorhochlapce
publicista.Jsou to je vak i srr' zasaen nervovm zchvatem, kdy nenadl pohled na sochu
sehlsilatehdej ukiovansvtice v praskLoret mu pipomene stranouscnuskutenho
v i s k e ms o c i l . ukiovn dvky, j by| sm ptomen za haliskhoselskho povstn roku
, centralismu 1846.Psychopatologick motiv je tu zatmovn jednak osobnmivzpomnkami
vdy, pot- autorovmi na studentsk |ta,jednak reminiscencemi na bouliv revolun
trpcm lovkem udlosti v Halii iv Praze.
Arbesovch Y (zranmadon(Lumr 1875) nehezkena nhle nabude krsy Muril-
r a c i o n a l i sm u s lovy Madony a Znovu tim zisk lsku svho mue, vzpt vak pedasn
prvnmprojevm umr. Zhada zmny ziognomie i pedasnhoskonu je pak vysvtlena
a jeho hrdinov psobenmchemickho prostedku.
nevidzkonitost Ve vechtchto ppadech jde o zhady, kterna prvn pohled r,yvolvaj
t determinis- dojem zsahu sil iracionlnch a mohly by bt vykldny v duchu nboen.
velkoulohu pi. skch pedstav. Arbes zhady vysvtlujejednak novmi vdeclmi poznatky,
z nouze jako jednak pinami psychologickmi a rozruuje tak iluzi nepoznatelna, kter
spletench vztah. by|a zk|adem nboenskhosvtovho nzottl. Jeho romaneta jsou tak
o dleitm
initeli soustboje modprn vdy s vrou' z nhovyrstal pokrokov svtov
nzor; tendennzdrrazu.j mylenku ovldnut sr'ta silou Tozumu.

J+/
 Nejvraznjm filosofickm romanetem tohoto zameni je Newtonu vedlivmi soci
mopk (Lumr |B77), kde autor se snovou fantastikou ltajemn pstroj, "existence". Tento
.
letc vesmrem rychleji ne svteln paprsek, take cestujcv nm maj .ale proln i jeho
monost, aby ve zptnm pochodu sledovali djiny lidstva. Arbes pouv eski svtovkul
tto utopistick ltky, aby v retrospektivnm pohledu na minulost lidstva tenosti zobrazuje
ukzal jeho vyfuojjako nepetrit sled vraednch boj.Jeho pojet vvoje ukazuje zmny, k
tu vychz z darwinovsk teorie boje o ivot, v nm obstoj silnj,apliko. ven rznch spol
van v duchu dobovho mechanicky materialistickhonzoru na vztahy lid- lidsk bdy a spole
skch individu i celch nrod. Arbesovo hlediskoje vak zrovei obhajobou 'a Aduokdtchuas
humanistickho nzoru na lovka, prodchnutho optimistickou vrou v slu ana|ze zachycuje
rozumu' kter vyman lidstvo z pout pudovkrveznivosti.Svm stanoviskem ped provinciln:
se tu Arbes piblil vrcholnm dlm eskpoezie sedmdestchlet' Nerudo* Dua barikddnci(l
vm Psnmkosmickm a Vrchlickho sbrceDuch a svt, prodchnum tm. pizrrarrpro Arl
racionalistickm optimismem. Rozshl romaneto, utopickm nmtem se- jakmi proli bl
adc k Newtonovu mozku, napsal Arbes v letech devadestch. Jsou to revoluce Pod tlak
Posledndnoulidstua (1895), v nich je do romnovho pbhu zalenn Zeteln se po
rrtopick obraz konce svta; jm tu Arbes v intencch svho racionalismu romanet, v Ethio
bojuje proti apokalyptick hrze ze zn7ku ivota, vyvolvan pedstavami racionalistick za
nboenskmi a znovu oivendekadentnmi nladami na sklonku stolet. astronomie, a to
Napnavm djem a v psychologicky prokreslench postavch je tu konfronto* vysvtlen; vlastr
vn tverpostoj k ivotu: barokn nboenskvra, osvcenskracionalismus, tragickm pbI
prodovdeck pozitivismus 19. stoleta dekadentn nihilismus. praskmu uite
Zjem o sociln prob1ematiku, pedevmo rozpor kapitlu aprce, Ztznamy se mu z
se zaalv Arbesov tvorb stupovat na sklonku sedmdestchlet a odrazil se. typickmi arbeso
takv jeho romanetech. Bylo to dno nejen objektivnm vvojem spolenosti, na listu herbe,
kter vnel do jeho nzor silnjvdom socilnho napt, ale vyplvalo lohu v jeho ivo
to z publicistickho za|oenArbesovy osobnosti. Se socilnmi problmy objev vpoty v
se toti stetl hned na potku svdrhy urnalistick,v Kutn Hoe, pi ne- uenec francouz
pokojch v sedlecktabkov tovrn, i pozdji, kdy jako reportr sledoval Skutenou pir
dlnick nepokoje v Brn, a zejmnapi studiu pomr na Zbirosku po pe. smysl spe sym
kvapivm bankrotrr ,,i<rlee|eznic,,H. B. Strousberga.TehdejArbesovo od- talentovanho
halen skutenhostavu vc se dokonce stalo svtovou senzac. o sociln i s Arbesom hl
problmy se vak Arbes zajma| i teoreticky. Studoval utopick socialisty Romaneta t'
Saint-Simona, Fouriera, Proudhona a L. Blanca a jejich nzory podstatn ale znamenaj i
ovlivnily jeho vlastn stanovisko. Neruda zdt;razn
Nov zamen Arbesova dla se projevilo ve vbru tmat a fabul. Npl poznatcch: ,,At
rz jeho romanet se mn: od problematiky filosoficka od tendennprokla- Hlavn jejich wj
mace rozumovhovkladu svta pesouv se titk problmmdeterminace uskutenil svou
lidsk psychiky a osudu spoleenskmprostedm. Stynm bodem tchto
dvou smr Arbesova mylenkovhovvoje se stv _ mimo jin i vlivem
o s o b n z k u e n o s -t i m o t i v t a l e n t o v a n h o j e d i n c e , u b j e n h o n e s p r a - * Jakub Arber

348
 je Newtonu
vedlivmi socilnmi podmnkami, kterz nho vytvej ,,kandidta
tajemn pstroj, x istence... Tento motiv pronik nejen do Arbesovch prac beletristickch,
jc v nm maj
ale proln i jeho publicistiku, kde se orv z1mu o tragick osudy a typy
Arbes pouv eski svtovkulturn historie. V souvislostis tmto novm pstupem ke sku-
minulost lidstva
tenosti zobrazuje ada jeho dl z osmdestch let spolenost v jejm vvoji,
Jeho pojetvyvoje ukazuje zmny, kter u ns nastaly v poslednm plstoletv ivot a posta-
j silnj,apliko.
ven rznch spoleenskchvrstev, a jak se mnily i typy jednotlivc. Motiv
na vztahy lid- kivdy je npln romanet lenj,
lidskbdy a spoleensk Job (eskvela 1B79)
zroveobhajobou
a Aduokdtchuas(Ruch 1BB1). Lotr Glo (Kvty 1886) v hutn psychologick
vrou v slu .ana|zezachycuje tragdii nadanho herce, jen je nucen utrcet svj talent
Svmstanoviskem
ped provincilnm publikem, neschopnm pochopit jeho umleck ambice.
let, Nerudo- Dua barikddnci(IBB5), v nich se v.y'raznuplatuje tematika roku 1B4B,
prodchnumtm
piznanpro Arbesovu przu vbec, zachycuji v umrmci tragick zmny,
nmtem se jakmi proli bhem dvou t destilet nkdejbojovnci na barikdch
h. Jsou to revoluce pod tlakem spoleenskchpomr.
pbhuzalenn Zetelt se posun Arbesova zjmu odri v jednom z jeho nejvyzrlejch
racionalismu romanet, v Ethiopsklilii (Lumr 1879). Projevuje se v nm jet autorovo
pedstavami. racionalistick zameni, a to v tematice z oblasti prodnch vd, pedevm
na sklonkustolet.
astronomie, a rovn dj je soustedn kolem zhady, v zvru pirozen
je tu konfronto-
vysvtlen;vlastn smysl dla vak tkv v jeho spoleensk tendenci, vyjden
racionalismus, tragickm pbhem zneuznanho talentu. Hrdinovi romaneta, prostmu
praskmuuiteli, se poda vlastnmi vpoty objevit neznmou obnici.
kapitlua prce,'
Zznamy se mu zhadnztratiateprve v zvru napnavhopbhu, nabitho
let a odrazil se typickmi arbesovskmi motivy, je ztrta pirozen vysvtlena1 vpoty byly
jemspolenosti,
na listu herbe, na njsi pipevnil vzcnou rostlinu, kter sehrla osudovou
ale vyplvalo' lohu v jeho ivot,- etiopskoulilii. Tragika pbhu spovv tom' ehrdina
nmi problmy objev vpoty ve chvli, kdy se dozvi, e ztovei s nm uinil t objev
Hoe,pi ne- uenec francouzsk, jen jm zskal sob i svmu nrodu svtovou slvu.
reportr sledoval Skutenoupinoutragdienen ovemexotick kvtina, kter m v pbhu
Zbirosku po pe* smysl spesymbolick, ale nedostatek prostedk a vdeckch monost
Arbesovood- talentovanho eskhovdce. Prvek spoleensky kritick se tu kombinuje
. o sociln i s Arbesor,m hlubokm ctnmnrodnm.
icksocialisty Romaneta tvo nejen vrcholnou st cel Arbesovy umleck tvorby,
nreory podstatn ale znamenaj i specifick obohacen eskprzy vbec. To vyzdvihl u Jan
Neruda zdiraznnm jejich realismu i jejich fantastiky za|oenna vdeckch
a fabul.Npl poznatcch: ,,Arbes ljen a jen pravdu, byi v rouenejfantastitjm...*
tendenn prokla- Hlavn jejich znam spovv tom' e v nich Arbes umlecky nejzdaileji
determinace uskutenil svou snahu o tsn piblen literatury k soudobmu ivotu.
bodem tchto
imojin i vlivem
e n h on e s p r a - * Jakub Arbes, frumoristicklisty 1879.

349
 Pokusy o sociln romn v eskprze tohoto
skho a ruskho rea
Sociln zamieni Arbesovy przy dokumentuji Kandiddti existence(Lumr matikou naturalism
iB7B), kte vyli nedlouho po jeho vpovdi z Nrodnch list.Autor se v nich snaha o spojen un
sna- tak pod vlivem Zot'ovv teorie experimentlnho romnu - bele- za|oeni blzk.
tristicky vyjdit pokus o praktick uskutennmylenekutopickhosocialis- Potkem osmdt
mu. Lv vodu skupinu mladch romantickch idealist,zaujatchsocialis. byl s to Podat v c
tickmi mylenkami; jeden z nich se pozdji stane majitelem prmyslovho v prvnm kninm v
podniku a dovol svmu pteli, nkdejmuautoru mladistvch pln, aby Kvty lBB0), poal
v jeho zvod prakticky vyzkouel socialistick reformy. Pokus ztroskotu bt velk romnovl
protoev tovrnkovzvtzi zitnkapitalista, v nm zjem o vysokpjmy 1848. Pro nePocho
potlapoten shovvavostk sociInmreformm. Reformtor, kter1ije cele nedokonen.Byl z n
oddn svmylence,umr na troskch svch pln jako vtina Arbesovch Arbes tu 1 dlnk;
hrdin tohoto typu. Teze, kterou tu Arbes dokazuje, je objektivn sprvn:' argotick ozrraen
uskutennmylenekutopickch socialistv jednom podniku pii zachovrtl' nho reformtora,
obecn vldy kapitalistickho du je nemon.Existennkatastrofa, kter socialismu. Jak b;
Arbesa zashla prv pi psan tto prce, dala jeho pbhu navc i osobn na problmy, kter
motivaci. Arbes poctil pevn pouto' kterjej, nmezdnho novine, odk- nelze.
zanho na milost a nemilost zamstnavatelovu, spojuje nejen s neastnm Druh velk AI
hrdinou jeho pbhu, ale i se vemi ostatnmi,jemu podobnmi, pedevm jak po nkolika de
s dlnky, kterje mono kdykoliv vyhodit na dlabu. Ti vichni i s autorern tu zmny, je se u
jsou ,,kandidti existence...odtud pronikla do romanetavniv"publicistick tomu, za on se s
exkurze v zvru, kter v tomto smyslu zeveobecujepoznatky plynouc ostrou kritiku esk
z osudhlavnho hrdiny. ZmnaArbesova zjmu v tematice mla dsledkytak vmi kampanmi
pro vstavbu jeho prz. Kombinace zkladnho novelistickhomotivu s e myIenku o organi
za|oenouromnovou koncepc, znan komplikovan fabule a jej smo- sociln nezakotvr
vn k zvren tezi, vyvozenz pbhu, psobily na rozenrozsahu dla, a zrove nrodn
kternabv charakterusocilnho romnu. Jak torzo tra
Dalm krokem na tto cest jsou Modcrn upi (Svtozor lB79), kte zpasu o romno.
vznikli bezprostedn po Kandidtech edstence. Je p.znan, e tuto przu novelistick fabuli
Arbes nejpr.veoznailjako povdku (ne tedy ji ,,ronraneto..) a pozdji jako svou przu od sl
romn. I(ompozinjsou Modern upi Kandidtm existence velmi blzc, upadl do rozvl
svou zkladn mylenkou pak tvo k nim pmo protjeka doplnk. Tak epizod. Uml ko
zde je kompozice d|a za|oenarradmyslnmnavozovn zhad a na jejich nepodailo vdy
postupnm vysvtlovn; kdeto vak Kandidti existence beletristickm proto nucen perl
pbhem ilustruj aplikaci zsad utopickch socialist,Modern upi podobn vykld vlastn id
ukazuj praktick uplatnn teori kapitalistickho nrodnho hospodstr', a nerozvj se na
smujcch k obohacen jedince bezohlednm vykoisovnm, dokonce mru. K tomu pi
za pomoci zkonem nepostiitelrrho podvoclu. ostatnijindevj
Arbesovo sil o zachyceni typickch problm a konflikt skutenosti' v jeho przcb i
kter ho stav ped nov problmy tvrn,je nejen soustcelkovtendence ivotndialogy a

3s0

-
 v esk prze tohoto obdob, ale takvsledkem plodnho psobenfrancouz.
skho a ruskho realistickho romnu a souvis tak s dobov ivou proble-
existence(Lumr matikou naturalismu, stc tehdy v kritick zpasy o dlo Zol'ovo, jeho
]ist.
Autor se v nich snaha o spojen umleck obraznosti s vdeckou exaktnost byla Arbesovu
romnu - bele. za|oen blzk.
utopickho socialis. Potkem osmdestch let se Arbes rozhoduje pst velk romn, jen by
zaujatchsocialis-
byl s to podat v celistvosti obraz esknrodn spolenosti.Prvn romn,
prmyslovho v prvnm kninm vydn zvan trajclLpudlci (tBB3, v asop.vydn Epikurejci,
vch pln, aby Kvty lBB0), poal Arbes pst brzy po vydn Kandidt existence. Mla to
Pokus ztroskot,
bt velk romnov kronika ze votapraskhodlnictva od r. 1824 do r.
o vysokpjmy 1B4B. Pro nepochopen tenstva a nepoctivost nakladatelovu zstal vak
, kterje cele nedokonen.By|z nho napsnjen prvn dl, obsahujcsotva djovou expozici.
vtina Arbesovch Arbes tu ldlnky nejstarchsmchovskchmanufaktur (trajchpudlcibyio
objektivn sprvn: argotickoznaentiskaskch dlnk)a do jejich stedu opt uvd socil-
iku pi zachovnj'
nho reformtota, kter se tu snauskutenit nkter z mylenek ranho
katastrofa, kter
socialismu. Jak by ovem byl vsledek jeho sila jak autorova odpov
navc i osobn
na problmy, kter romn stav, z napsanho fragmentu pesn uhdnout
novine,odk-
nelze.
nejens neastnm
Druh velk Arbesv romn' Mesit(1BB3),1 starhoosmatyictnka,
pedevm jak po nkolika destiletchvyhnanstv v cizin se vrac do Prahy a pozoruje
vichnii s autorerrr tu zmny, je se udly v lidech a v cel spolenosti,kter se velmi vzd\ila
iv publicistick
tomu' za on se svmi druhy v pamtnm roce bojoval. Romn obsahuje
poznatkyplynouc
ostrou kritiku esksoudobspolenosti- tm souvisse souasnmiArbeso-
mladsledky tak vmi kampanmi v satirickch asopisech- a rozvd autorovu oblbenou
motivu s e mylenku o organizovanm hledn a podpoe talent, kter by nadan, ale
a jej smo- sociIn nezakotvenjedince zbavila trpkho dlu ,,kandidt existence..
rozsahudla, a zrove nrodnmu kolektivu dala monost pln vyuit jejich schopnost.
Jak torzo trajchpudlk, tak dvouln Mesi jsou svdectvm umlcova
lB79), kte zpasu o romnovou formu, v nm musel pekonvat nvyky ablonovit
e tuto przu novelistickfabulace. Jeho silnebylo vak jet spn; nedovedl oprostit
a pozdjijako svou przu od sloitch romantickch zp|etek a ve snaze o epickou i
velmi blzc, upadl do rozvlnosti, j se djov linie rozpad na nepehlednou sple
a doplnk.Tak
epizod. Uml konstrukce dje psobilataknepzniv v tom' e se Arbesovi
zhada na jejich
nepodailo vdy skloubit s n problematiku postav v organick celek. Byl
beletristickm proto nucen peruovatdj obrnmipasemirelexvnmi,v nich podrobn
upipodobn vykld vlastnideovou problematiku dla. Dj je tak oddlovn od clrarakter'
hospodstr', a nerozvjse na zk|ad jejich vztah, lbr z vnjchpoteb autorova z-
dokonce mru. K tomu pistupovala i stylistick nevyrovnanost romn projevujcse
ostatn i jinde v jeho dle. Napt mezurnalistikou a beletristikou zasahovalo
skutenosti, v jeho przch i do jazykovho vrazu' a to ne vdy pzniv:patetick,ne-
celkovtendence
ivotndialogy a monology kr.lntrastujse suepopisnmi paseminebo ote-

351

L-
lmi kli.Na druh stran vak vytv Arbes na mnoha mstech svj osobit Ve sch fejetot
vraz (hlavn prostednictvm adjektivnch spojen a novotvar), schopn oblast ivota, pr.
plasticky a s emocionln nalhavost zachytit zobrazovanou skutenost. poutavch drobnos
Uveden nedostatky ve stavb i razu vak oslabovaly umleckou innost studie, z nicb nk
Arbesovch romnovch pokus. ale vtinahlavn ut
Teprve na sklonku osmdesch let nalezl Arbes pi svmsbrnlidskch cszn pramen. N
dokument, udlost, vzpomnek, letmch rozhovor atd. ltku, na ni tristicko-Publicisticl
se mu podailo do znanmry pekonat dvjslabiny (i kdy s nebezpe. k nim zvlt etn
m rozvlnosti a mechanickho rozvjen fabule se potkal i tu) a vytvoit jmem o divadlo, k
dlo, kter m charakteristickzlaky romnov koncepce ve stylu zolovskm. dramaturgick cpiz
V romnu AndImlru (NL lBB9, v plnm znn knin 1B90) zobraz|vesnici, do klad vlastnpeklar
kter nhle hrou z loterie pichz velk suma penz - v Arbesov zjedno- divadla, vznikaj p
duenmekonomickm pojet ,,kapitl... Autor se snavysledovat, jak tato pojat ovem sp
,,kapitalizace.. vesnice psobna jednotlivce i celek; na konci jeho pbhu Arbesv vztah k d
je veobecn demoralizace, kter pln dus vechny pokusy v1lttit ,,kapi- pokusy a dramatzz
tlu.. ke zlepenivota ve vsi' Tak dokonce snad i mimo rmec Arbesova Publicistika a
zmru se romn stal otesnou kritikou kapitalistickho systmu, odhale. historickch rt
nm jeho rozkladnho stadia. ZI. Praha 1886,
Jakkoliv Arbesor,7 pokusy o velk spoleenskromn nedoly pln cle, osudy zajmavch
pedevm pro nedostatky v umleckm ztvrnni spoleenskch proces literrnch. U tch
a ivotnch konflikt, pece tvo z hlediska vyvojovho dleitstupe v roz. chologii umlec
voji tohoto literrnho druhu. Pokroily toti nad obdobn pokusy Pr.r,no. se spokojuj volnor
BovY a Senrnovy z edestchlet zejmna v ostejma jasnjmvidn nm materiIem,
socilnch konflikt, kter tvo osu jejich ideov problematiky. Pokroily nmu bdn. Tytt
tak ve snaze zachytit co mon bezprostedn z*artproblmy soudobho leitj vyly pod ti
ivota. Od nich vede cesta k socilnm romnm Srerovu. smrtelni pijci Q9a
detailnch fakt o
postav evropskh
Kulturnhistorick a psychologick studie a rty tchto podobiznc
tvrpostupy, e
Vedle vlastn urnalistiky, zarrrenk aktulnm dennm potebm, Nejcennjjso
zaujmaj dleit msto v Arbesov publicistick innosti jeho kulturn- vodn pramenn r
historick a psychologickrty a studie s poslnm popularizantm, z nch osvtlil osobnost l
nkter, zejrr.naz oblasti literrn historie, si in dokonce ambice noch niknout do PsYch
objev.V Arbesov tvorb jako by se neustle vzjemn prolnal troj zmr: velkho.pomry vi
beletristick, popularizani a odborn. V beletrii se publicistick aspekt o postavy zvltr
projevoval nejraznji v ideov tendenci a ve volb aktuln problematiky; jedinec se spolee
Arbes vak pouvv prze jako tvrnch prostedk i postup naukovch: Nejvce pozor
pomhaj rozlutit djovou zhadu, vytvoit historick rmec (mot z levo. celou knihu o to
luce lB4B). Na druh stran jsou zase jeho stati urnalistick,kulturnhisto. asopiseckmi.M
rick a popularizanastobeletrizovny. jsou to beletrizov

6k litcrrtur7 l
352 a3-Dji!y
mstech
svjosobit Ve sr,ch fejetonech Arbes sbral zajmavosti a kuriozity z nejrznjch
ar),schopn oblast ivota, prody, vdy i historie; z tohoto materiJu tvoil krom
skutenost. poutavch drobnost pro pobaven tene novin i obshleja zvanj
innost studie, z rich nkter vynikaj nejen mnostvmnovch, neztrnch fakt,
ale vtina hlavn utdnm a kritickm zptacovnimfakt zskanch i studiem
sbrnlidskch ctzch pramen. Nkter jeho studie, i kdy v zsad zstvaj pracemi bele.
ltku, na ri tristicko.publicistickmi, maj dokonce znam i pro vdeck bdnt. Pati
(i kdys nebezpe- k nim zv|tetn Arbesory prce z djin eskhodivad1a' S ivrnz.
i tu) a vytvoit jmem o divadlo, kter dlouho sledoval i jako recenzent' souvis i Arbesova
vestyluzolovskm. dramaturgick epizoda v Prozatmnmdivadle v letech 1876-1879. Na z-
vesnici, do klad vlastnpekladatelskinnosti,jpispval k zpestenrepertoru eskho
v fubesovzjedno. divadla, vznikaj pozdji tak Arbesovy portrty francouzskch dramatik,
t, jak tato pojat ovem spez hlediska tvrtechniky (Scribe, Augier, Dumas m1.).
i jeho pbhu Arbesv vztah k divadlu ukazuj dle i neetn a nerazn dramatick
vyut,,kapi- pokusy a dramatzace nkterch vlastnch prz.
rmec Arbesova Publicistika a beletrie se nejtsnji prolnaly v Arbesoch kulturn.
systmu,odhale. historickch rtch; vedle romanet ze ivota hudebnk(Il diuinoBoemo,
Z|. Praha 1886, eskj,Paganini, Zb. p|.Paleka lBB4) stopuj jeho studie
nedolypln cle, osudy zajmavch historickch osobnost (Macchiaveli, Mirabeau), zejmna
proces literrnch. U tch sejeho zjem o individuum kombinoval se zjmern o psy.
stupev roz. chologii umleckho tvoen. Jeho studiejsou nestejn hodnoty, nkdy
pokusy Pr,r,no- se spokojuj volnou parafrzi czch pramen, pracuj s nedostaten ove-
a jasnjmvidn nm materilem, svm zamenm vak asto razi cesty eskmuliterr-
Pokroily nmu bdn. Tyto sv studie Arbes spojil do nkolika cykl, z nich nejd-
soudobho leitjvyly pod tituly: { dueun ( i 915)' ,(hadn
dln2bdsnk pouafu(1909) a Ne-
smrtelnpijci (|906). Spisovatel v nich uvd a rozbir adu zajmavch
detailnch fakt o tvorb a zrovei vytv ucelen portrty v,znarnnc}a
postav evropskhopsemnictv (Turgenv, Poe, Hugo , ZoLa, Dickens) . Na
a rty tchto podobiznch je patrn, e si na nich zrove ovoval i sv vlastn
tvrpostupy' eil svproblmy a tbil svesteticknzory.
m potebm, Nejcennjjsou Arbesovy studie z eskhovota,kter se opraj o p-
i jeho kulturn- vodn pramenn materiL i osobn zkuenosti autorovy. Tak Arbes pronikav
z nicb osvtlil osobnost K. H. Mdcful, podrobn vylil ivot K. Sabin1,snaese pro-
ambice novch niknout do psychologick zhay jeho ,,zradY,,, d popsal tragickou drhu
trojzmr: velkho,pomry vakubithoherce Fr. Krumlouskho. I tu je Arbes veden zjmem
istick aspekt o postavy zvltn,s vjimenmi osudy, v nich se tragicky stet talentovan
problematiky; jedinec se spoleenskmipomry.
naukovch: Nejvce pozornosti vnoval Arbes Mchovi. Chystal se dokonce vydat
(motily z revo- celou knihu o tomto bsnkovi a pipravoval se k tomu etnmi studiemi
Lultrrrnhisto. asopiseckmi.Mchovsk prce Arbesoly jsou nkolikerho druhu: jednak
jsou to beletrizovan studie ivotopisn,dle polemick lnky publicistick

l3_Djiny akliteretur' III. 353

a konen odborn prce literrnhistorick a vydavatelsk. K nim pat vyli Kandidti exister
lnky deifrujcMchovy denky a poznmky. I tu lze sledovat prolnn v Mlad front dva v
lidsk bdy' 1950) a v '
beletristickhozjmu Arbesova o zajimavou postavu se zmry publicistic- Podrobnou bibl:
kmi. Tak tyto studie - stejnjako ada dalch,zejmnaz okruhu ,,zhad. ZkJadn ivotn data,
nch povah.. _ nesou peeArbesovy osobitosti,jeho touhy zbavovat vot vydan v roce l95B (l
nadsmyslnchzhad a neovench legend a zmocovat se ho poznnm fakt Monograficky
ve Vtzn cest na Pe
a stzlivou vahou. Do ttosouvislosti pat takjeho lnky o Janu Nerudoui,
oJ.A. (195s).
v nich polemicky bojuje o uznnjeho talentu a z vlastnch zkuenostuvd osobnost a dile
charakteristick detaily z jeho vota. a uml. 1899)' K. v.
K tto zkladn vlastnosti Arbesovch rt pat i zjem o historii, Ifuit. projevy sv. 2. a
sousteujcse k uzlom bodm politickch djin 19. stoleta usilujco jejich o umn a spolenost
tlim svazkm Arber
objektivn vklad. Mezi tmito pracemi jsou to pedevmEpizod1,z roku1B4B
(1910)' ktersouviss ltkou mnohch prz' Prkopnickm a odvnminem
byly jeho stati z historie potk socialistickhohnut a z djin Pask
komuny (hlavn stati tohoto obsahu vydal Arbes v brourch Prun.socilnt
reuoluce,IB92 a ( bojo u2koennlidskbd2,1892)' v nich se pes omezenost
pramen i vlastnho svtovhonzoru snail hjit cle tehdejhosocialistickho
hnut.
od devadestch let ponalyArbesovy tvrsly, vyerpanchvatnm
silmpracovnka, vichose vtkemsvliterrn prce, zvo|na ochabovat.
Pesice i nadle s neztenenoupl, zpracovv podivuhodn mnostvmate.
rilu nashromdnho dlouholetou urnalistickou prax, ale beletristick
tvorba m ji tendenci sestupnou. od potku stolet se zuuje tak kruh
Arbesovch ptel, a naopak,jeho celoivotndlo se stv terempovench
kritik. I ohlas Arbesova dla byl sniovn ve snaze potlait jeho bojovn
pokrokov zamen. Napklad vydn sebranch spisu otty nebylo dokon-
eno proto, e nakladatel se zdrhal vydat nkter spisy pro jejich politick
charakter. Pesto byl Arbes, aji takka slep, literrn inn do poslednch
chvil. Zemel na prahu svtovvlky B. dubna l9l4. Neradostn a osaml
zvr jeho votapipomn sice v mnohmosudy jeho ,,kandidt existence..,
ale ve vdom tenijejcho dlo, vyzdvihujcv poutavch pbzchvru
ve schopnosti lidskho Tozumu a vyjadujc odpor ke spolenosti,jej d
zabraoval lovku uplatnit svobodn monostisvhotalentu.

Souborn vydn spisJak. Arbesa (pt) vychz od roku 1940 (nejprve v Melantrichu,
dnes SNKLHU) za redace K' Polka a pozdji K. Krejho a redaknhokruhu a je podrobn
komentovno. Nejobshlejmr,ydnm Arbesoch spisje vydn tet (J. otto, l902-1916,
40 sv.), kter uspodal sm autor a kter od roku 1916 clila olga Arbesov. Nejastji
lrycbzela z d1|a J. Arbesa romaneta: v letech lB7B' 1BB4 vyly ti svazky romanet (v nakl.
Grgr a Dattel, pozd. Grgr a Valeka); v NK Svat Xaverius a Newtonv mozek (1949,
s doslovem K. Polka); v S Romaneta (1954, s doslovem K. Polka); v Mlad
".'o,,.'
front Vbor z romanet (Nrodn klasikov, sv. 24, 1956, s doslovem K. Krejho)' _ v NK

354 eg'
 K nim pat lyli Kandidti existence (1953' s doslovem V. Rzounka). Z celku Arbesova dla byly vydny
sledovatprolnn v Mlad front dva vbory: Komuna neboli obec pask (z knihy Z bojn o vykoenn
lidsk bdy, 1950) a v kninici Nrodn klasikov (sv. 4' l950, s doslovem Z. K. Slabho).
zmrypublicistic-
Podrobnou bibliografii svch pracpodil Arbes sm (obzor lit. a uml. 1900-190l).
z okruhu..zhad- Zk|adni ivotndata, bibliografii dla i seznam literatury oJ. A. shrnuje bibliografie M. Laiska,
zbavovat ivot lydan v roce l95B (Kniha, propag. odbor), se stat A. Karasov aJ. lv{oravce.
seho poznnm fakt Monograficky zpracoval Arbesovo dloJ. Dresler (J. A'.ivot a dlo, l9l0) ; V. Vozka
ve Vtzn cest na Parnas (1940), K. Krej v knihch J. A. ivot a dlo (1946) a Kapitoly
o Janu Nerudoui,
o J. A. (1955).
zkuenost
uvd osobnost a dlemJ. A. se d|ezabva| Neruda (Podobizny I.)'J. Vodk (obzor |it.
a uml. lB99), K. V. Rais (Slavn 1886), Machar (Konfese literta), alda (Zpisnk i935,
z j e mo h i s t o r i i , Krit. projevy sv.2, a 9)' K. Polk (o romanetech v SV 1948)' I. olbracht (dnes v knize
ausilujc o jejich o umn a spolenosti,|958),z. K. Slab (o trajchpudlcch'Var l950). Doslovy k jedno.
tlilm svazkm Arbesovch spis napsali K. Polk, K. Krej, J. Moravcc, A. Kar.Lsov.
Epizodlz roku lB4B
a odvnm inem
a z djin Pask
Prunsocilnt
se pres omezenost
socialistickho

chvatnm
zvolna ochabovat.
mnostvmate-
ale beletristick
zuuietak kruh
terempovench
t jeho bojovn
Ottynebylodokon-
projejichpolitick
inndo poslednch
a osaml
texistence..,
pbzch vru
,jeji

v Melantrichu,
kruhuaje podrobn
(J.Otto,1902-1916,
fubesov.Nejastji
romanet (v nakl.
mozek (1949,
K. Polka); v Mlad
Krejho). _ V NK

n3' 355
LITERATURA ODRAZEM KRIZE
BURoAZN SPoLEIYoSTI
 LIT
B

Rozc

Konec stolet
osmdestch let za
chdn ceimu dot
zr1o bhem dosa
spoleensk kri
st"toprvnho boj
buroazie, na ds
osvobozeneck bo.
soustavy Rakousk,
zostuje tuto krizi,
doeena buroazl
vech dosavadnct
protiklad rr.ezi
perzekuc za Taa
cionln rozpoy
1B90, veden pod
rovn hlasovac ;
sly proletatu a
nho, na bwroaz
mluvm vykoisr
Zrove se pt
hnutm, jeho z
silnch pozstatki
osvobozeneck z
samostatnho pol.
podle poteb dor
destch let do 1
nastv dob p
esk buroaze
 LITERATURA ODR AZEM KRIZE
BUR oAZN SPoLENosrl

Rozchod demokratickho hnut s buroazi

Kon." stoletzastihuje literaturu v prudkmkvasu. Zhrubaod poloviny

osmdestchlet zanajse v n postupn mnoit novjevy, v mnohm proti.
chdncelmudosavadnmustavu' v mnohmvakzrove dovrujc,co v n
zrlo bhem dosavadnhovvoje. Literatura se stv vrazem hlubok
spoleensk krize, kter narsta|ajIod sedmdestchlet po ztroskotn
sttcprvnho boje a po faktick rezignaci vedouc spoleensktdy, esk
buroazie, na dslednveden zpas za demokraticksvobody a na nrodn
osvobozcneck boj. Postupn pechod eskchzemjako soustihospodsk
soustavy Rakousko-Uherska do stadia monopolistickhokapitalismu jen jet
zostuje tuto krizi, kter probh v dob, kdy stle jetnen v eskchzemich
doeenaburoazndemokratick revoluce. Projevuje se to zejmna zeslenm
vechdosavadnchspoleenskchrozpor. Vyhrocuje se pedevm zkladn
p r o t i k l a d m e z i b u r o a z i a p r o l e t a r i t e m , j e h o h n u t ,a p r o l oo s t r o u
perzekuc za Taaffovch protisocialistickch zkon, pekonv vnitn na-
cionln rozpory a nabnt postupn masovhocharakteru. oslavy 1. mje
1B90' vedenpod heslem boje za osmihodinovou pracovn dobu a veobecn,
rovn hlasovac prvo, se mn v masovou demonstraci stle mohutnjc
sly proletaritu a jeho strana, sociln demokracie,vyrst znovu v samostat.
nho, na buroazi nezvislho politickho initele, kte se stv jedinm
mluvm vykoisovanch dlnickch mas.
Z r o v e i s e p r o h l u b u j ei r o z p o r m e z i b u r o a z i a d e m o k r a t i c k m
hnutm, jeho aktivita, by politicky neorganizovan, smuje k likvidaci
silnch pozstatkfeudalismu. Dleitouotzkou pitom stle zstvnrodn
osvobozeneck zpas. Jestlie donedvna demokratick hnut, existujcbez
samostatnhopolitickhoveden,tvoilo z|ohu liberln buroazie,kter se ho
podle poteb dovolvala na podporu svch zjm','vTstupujji od sedm-
destch let do poped pedevmprotiklady mezi obma silami. Nyn pak
nastv dob pmho rozchodu buroazie se zjrny demokratickho hnut.
esk buroazie sice zstv stle buroazi potlaenhonroda, ate jej

359
hospodsk moc vzrostla natolik, e se piazuje k buroazi vldnouc. r. 1B91)a Pokrokou
M jLtaksvreprezentativnorgny - Nrodn divadlo' Akademii, doshla kch demonstraccl
i obnoven esk university. S tm souvisi rozmach politickhotisku - k dosa. Souasnproti r
vadnm hlavnm orgnm, Hlasu ntrodaa Nrodnmlistm,pib1vaj postupn skupina. tzv. teal
dal,vy.jadujcizjmy jednotlich sloekburoaze,a to bu v rmci dosa. 1937)' kter se snz
vadnch stran' nebo v rmci nov se formujcchpolitickch skupin. Na konci ji nov tdn situat
tohoto obdob, roku lB97, zain jako denk vychzet Prduo lidu, politick nejdve usilovali <
orgn sociln demokracie, strany dlnick tdy. tujcch politickcl
Rozmach hospodsk moci eskburoazie zpsobuje dalzeslenjej v dob punktac a
ekonomicki politick orientace na Rakousko-IJhersko, dva1ici perspektivu, se tu setkalo s nezd
e tato tda postupn mocensky ovldne rakousk trh. Jej orientaceji zrovei Ideom zkladerr
vede ke kompromisn a obojetn politice v nrodnch otzkch, k podpoe cskdotzka (1B95)
Vdn a jej feudln-klerikln politiky a k rezignaci na boj za poadavky v nich vyloil svt
lidovch sil' Rozchod s lidovmi zjny se nejzetelnji projevil v dob pi. zkla usiloval v1
pravovanch punktac (1B90)' tj. administrativnhooddlen nrodnostn ahistoricky lohu
smenho eskhopohraniod eskhovnitrozem a vytvoen uzavenho }Iusa a Komensk}
nmeckhozer::ri1' tm by byly eskvrstvy v pohraniprakticky obtovny Kollrovch, Havl
politice nmeckovinistickburoaze.Punktace vyvolaly irok lidov od. v podstat oportut
por, kter zpsobil, e staroeskstrana pozby|a tm vekerhopolitickho Masaryk uruje u1
vlivu v echch. Jej loajln postoj vi Vdni mla tehdy dokumentovat duchu tak v dobi
Jubilejn ujlstauaroku lB91, kter vak, dky aktivizaci demokratickch sil r:clnfrz, usilova
po punktacch, se zrovet stala mstemlidovch protirakouskch manifestac. Nae n1njkrize,
Avak i nstupci staroech,mladoei,v dob punktac podporovan oste proti soudol
lidomi silami proti staroechm,nezmnili oportunistickou politiku dosud tivn za osctv
vldnouc strany. Nen divu, e postupn jak uvnit mladoeskstrany, Masarykv po
tak i mimo ni vznikaj etnopozin smry, jejich spolenmrysem je orientovan politil
nedvra k politice vldnouc buroazie. Tvo se rznradikln organizace jeho jedinm dt
a studentsk spolky, v nich se styk nacionalisticky orientovan studentsk sociln demokraci
mlde s mldedlnickou. Tak vedle studentskchvdcAnronNa t<l, socilnm otzkrr
AnronNa Ha.lna, Ar,orsn RlNa a K. S. Soxor,a psobv tomto duchu a nijak se netaj t
i dlnk ArvroNN Pnavosr,av Vnsnr,. Z rudik|nchsloekmladoesk strany tick cesty. Podle
a socialisticky orientovan dlnick a studentskmldee se postupn vyvj v esksociln de
,,pokrokov hnut.., kter stle jet stojblzko mladoesk stran,je si Ve svm boji
v dob kolem punktac nasazova|a masku radikalismu. Hnut se sousteuje Masaryk bohat l
zpruu kolem studentskch orgn (asopiseskho studentstua1BB9-1892 nho dlnickho '
a asopispokrokouho studentstuatB93-iB96), hlavn pak kolem tdenku soubor stat obsa
Neoduislost(lB92_1B93), revue Nouproud2 (lB93) a denku Radiktlnlist2 rrritnrevolun c
(lB94-i90B).Jetovakopoziceznannejednotn.Jej zpsobu.
rozttnost revizionismu, jej
je, e nen s to uritji ovlivovat politiku mladoecha c naopak, jakmile se orgnem reali
mladoechmstala nepohodlnou, mohli se od n distancovat. K tomu tak v nrn byla pod
dolo,kdyjdro pokrokovhohnut, soustednkolem asopisomtadina(od buroaze i esk

360
 vldnouc. r. 1891) a Pokrokou list1l(o r. 1893), bylo po nkolika praskchprotirakous-
Akademii,doshla kch demonstracchpostienoperzekuc.
tisku- k dosa- Souasnproti vldnouc nacionalistick buroaziivystupujejinburoazni
pibvajpostupn skupina. tzv. realist v eles Tomnlr Gennrcupnr Masanyxnm (1850 a
buv rmci dosa- 1937), kter se snareformovat dosavadn mckoupolitiku, pizpsobit
skupin.Na konci ji nov tdn situaci a tm obnovit vliv buroazie na dlnick hnut. Realist
lidu, po|itick nejdve usilovali o uskutennsvho reformnho programu v rmci exis-
tujcch politickch stran. Zprvu prostednictvm staroesk strany, pozdji'
dal jej
zeslen v dob punktac a po nich, uvnit strany mladoesk. Teprve kdy jejich sil
jcperspektivu, se tu setkalo s nezdarem, pokouelise samostatnovlivovat politickou situaci.
ientaceji ztovet Ideovm zk|adem politiky realist se staly zejmna ti spisy Masarykor,y:
, k podpoe eskdotzka (lB95), Nac n1lnj krize (IB95) a Karel Haulck(1896). Masaryk
boj za poadavky v nich vyloil svou reformistickou koncepci nrodnch tradic, na jejm:
jevilv dob pi- zklad usiloval r,ytvoit nov nrodn program. Proti husitstv zdrazuje
nirodnostn ahistoricky lohu eskchbrat, protikovi a Prokopu Holmu vyzdvihuje
uzavenho Husa a Komenskho.Zrove, se snaotupit ost nejprogresvnjch projev
ickyobtovny Kollrovch, Havlkovch aPa|ackho,aby mohly tvoit ideologickou oporu
iroklidov od- v podstat oportunistickho,prorakouskho programu realist,jejich msto
lho politickho Masaryk uruje uprosted mezi stranou radikln a konzer,tativn. V tomto
dokumentovat duchu tak v dob, kdy mladoesk strana by|a zachvcena vlnou radikl.
ickch sil rich frzi, usiloval o to, aby v n nabyly pevahy umrnn iv|y. ZvIt
manifestac. Nae n2njkrip, kter vznikla v dob kolem omladinskch bou, m
podporovan oste proti soudobmu radikalismu a prohlauje revolun taktiku impera.
politiku dosud tivn za osctv.
strany, Masarykv politick program smuje jednak k ospravedlnn rakousky
m rysem je orientovan politiky eskburoazie, jednak k podchycen revolunho hnut,
orgamzace jeho jedinm dslednm replezentantem je v tomto obdob marxistick
studentsk socilndemokracie. Proto ve svch spisechvnuje Masaryk zvenoupozornost
maxa, socilnm otzkm a potebm dlnictva, doadujeSe tzv. lidov politiky
v tomto duchu a nijak se netaj tm,ejejmclemjeodvrtit proletaritod revolunmarxis.
kstrany tick cesty. Podle tohoto Masarykova programu pak tak skutenpsobili
postupnvyvj v esksociln demokracii nkte Masarykovi stoupenci.
stran,je si Ve svm boji proti marxismu, ve kterm vdy vidl hlavn nebezpen
tse sousted'uje Masaryk bohat vyuvalrevizionistickch te ndenc uvnit mezinrod-
1BB9-tB92 nho dlnickho hnut. o tom svd zejmna spis ottzka sociln,, (1B9B),
kolem tdenku soubor stat obsahujcMasarykovy protimarxistick projevy. Autorovo od-
Radiklnlisty mtnrevoluncesty proletaritu je v nich podloenoi argumenty soudobho'
t zpsobu- revizionismu, jej tehdy reprezentoval hlavn Bernstein.
jakmile se orgnem realistse stal tdenkas,za|oenroku 1886Janem Herbenem,
K tomu tak v nm byla podrobovna zn kritice dosavadn politika nacionalistick
)mladina (od buroazie i esk veejn ivot. Tm cel dob sklonku stolet naplnily

361
pak boje mezi obma tbory buroazie, boje, kter pekraovaly i jejich r. kdy zdvodoval
mec a zashly do celhotehdejhospoleenskho ivota.
,,Snad pesto vec
Z nc}i^ nabyly v kulturn oblasti nejvthorozsahu obnoven spory ze Strany obhjc
o p r a v o s t r u k o p i s K r l o v d v o r s k h o a Z e | e n o h o r s k h o r o k t r1 8 8 6
Jakmile vak nesr
v Masarykov vdeckrevui Athenaeum (1BB3-tB93), je pozdji byla pe. u veejnost zabe,
tvoena v irkulturn politickou revui "lae doba(|B93- l949). Zpas bylvy. zlomyslnost chopiJ
voln lnkem vznamnho filologa profesoraJaNA GaBAUEne (1B3B- 1907) livan, zbran t<
Poteba dalchzkouekrukopisKrdloutidaorskho a (elenohorskho, v nm autor odvili se do ivo
na zk|ad filologickho rozboru, ktem zjistil vrazn odchylky jazyka toti podezivni l
Rukopis od star, dotud z psemnch pamtek znrn etiny,odchylky, piznati barvu bez
kter navc byly totons chybami, je se vyskytovaly v ji odhalench falzi. eskkruhy vdecl
fiktech a pracch V. Hanky, vyslovil svpochybnosti o pravosti obou ruko. a e zejrnnauite
pis a vznesl poadavekjejich novch zkouekpaleografickch a chemickch. on svobody bdz
A tu Gebauer navza| na pochybnosti vyjadovan porznu ji dve, vlast. vda vdou..o*
n od samho nlezu Rukopis (Dobrovsk), kter zvlt v nedvn dob Spor o pravosl
znovu podepeli A. V. nrrtsnn, a potom i AsroNrr Vanr<,a apochybnosti vdy z nadvldy n
o pravosti Rukopis byly j| v domcch i zahraninchvdeckch kruzch jm se pokrokov
dosti rozeny,vyvolal Gebauerv lnek vniv odpor, a to nejen mezi ukza|y nkter p
konzervativnmi universitnmi autoritami, ale i u esknacionalistick urna. Hlkovo. Pitom
listiky kolem Nrodnch list a Osvty v ele s Juliem Grgrem. Zvlt tato nic nemn ani skr
urnalistika rozpoutala proti Gebauerovi a Masarykovi, kter se v Athenaeu a y nzorech jeho
pipojil ke Gebauerovu poadavku, rozshlou kampa, vinc je z kosmo- vlastn po prv r
politismu a nrodn zrady. Vyuila pi tom tak toho, e Gebauer vyslovil i prostednictvm
svpochybnosti nejdve v nmeckErsch-Gruberov Veobecnencyklopedii' i hnut proletaritr
Avak odprci pravosti Rukopis, kte pevn patili k mlad vdeck Typickm pkJ
generaci, se nezalekli ani urnalistick kampan a vdeckmi argumenty ly kolem stati ku
definitivn prokzali, eKrlovdvorsk a Zelenohorsk rukopis jsou podvrhy. Scrraurna Nae dt
Vedle Gnraunnl., jeho filologickdoklady se staly nejpdnjmiargumenty Schauer ve svm
proti domnlpravosti rukopis,se o to zas|olL|iMlsenvx, kter v Athenaeu esknrodna tak
spor dil a kte k nmu pispl pokusem o estetick rozbor obou rukopis tury; a kdyby od
a o sociologick rozbor Rukopisu zelenohorskho,J. Gor,r, historickm roz. k sousedn silnj
borem nkterch bsn Rukopisu krlovdvorskho, J. Vr,nx a J. Vaxune meckm pvodem
rozbory literrnhistorickmi, J. Tnurrr, u J. Knr, dalmi doklady filo- presi a sktal mo
logickmi a konenJ. Por,vxa ana|zouosobnchjmen v rukopisech. jednoznanvyvri
Rozsah a intenzita boj kolem Rukopis ji samy naznauji, e v tchto pod nejrznjm
stetnutch nelo jen o otzky pravosti i nepravosti literrnch pamtek. vak vyuila nacio
Spor zhy peshl hranice vdy a stal se vlivem nacionalisticka s n spo. stoupencm,vinc
jen klerikLni urnalistiky bojem pokrokovch vdc za re|atvni svobodu Pitom smysl karr
bni, proti nadvld buroaznpolitiky nad vdou a hlavn proti autori. hnut do vod naci
tstv nacionalistickho urnalismu v ryze vdeckch otzkch, tickho boje.
Pdn to charakterizoval estetik oraxan Hosrrwsx v lnku v Athenaeu. * Gl""y ke sporu

362
 i jejich r. kdy zdvodoval, pro se veejn pihlsil k odprcmpravosti Rukopis:
,,Snad pesto vechno nebyl bych vystoupil na veejnost, kdyby spor se vedl
obnoven spory ze strany obhjc zpsobem takovm, jen jedin slusporm vdeckm.
khorokrrl886
Jakmile vak nesnenlivostkonfiskovala volnost slova a terorismem svm
pozdjibyla pe- u veejnosti zabezpeila monopol hlasm ve prospch Rukopis, jakmile
.Zpasbyl vy. zlomyslnost chopila se zbran nejlacinj,a prv proto bohuel nejradji
(1838-le07) uivan,zbran to, kterou zranni jsou u ns jI tm vichni, kdo vbec
, v nm autor odvili se do ivotaveejnho,namnoze i naimuovnejlep:bezdvodnho
odchylky jazyka toti podezvniz nevlastenectv'nemohl jsem jbt na vhch. Zde slu
iny, odchylky, piznati barvu bez obalu a veejn, nebobo estnai. Nesm se ci, e
odhalench falzi. esk kruhy vdeckdaj se zastraitia k mlenodsouditi urnalistickm veto,
i obou ruko- a e zejmnauitelna vysokch kolcheskchklidn pohlejna omezovn
a chemickch. on svobody bn a uen,bez n universita pestv bt universitou,
jidve,vlast- vda vdou...x
v nedvn dob Spor o pravost Rukopis, kter bezdn perost| v zpas za vymann
a apochybnosti vdy z nadvldy nacionalistickpolitiky, byl vakjen jednou etapou v plocesu'
kch kruzch jm se pokrokov eskkultura emancipovala od vldnouc blroazie, jak
a to nejen mezi ukzaIy nkter pozdjboje o smr literrnho voje, hlavn boj o dlo
istickurna. Hlkovo. Pitom na pokrokovosti stanoviska vdc v zpasech o Rukopisy
. Zvlt tato nic nemn ani skutenost,e se tu v postav T. G. Masaryka na jedn stran
se v Athenaeu a v nzotech jeho nacionalistickch a kleriklnclr odprcna stran druh
vincie z kosmo. v l a s t n p o p r v v y h r a n i l y o b a p r o t i c h d n t b o r y b u r o a z i e , k t e r
Gebauervyslovil i prostednictvm tchto boj usilovaly ovlivnit irokdemokratick hnut
i hnut proletaritu: jeden nacionalismem, druh reformismem.
L mladvdeck Typickm pkladem silovlivnit tenesestaly polemiky, kterserozvinu-
1 argumenty ly kolem stati kultulnpolitickho publicisty a kritika Hulnnra Gonoore
isjsoupodvrhy. Scrraunna Naeduottzk2, otitnvodem k prvnmu sluasu roku 1886.
argumenty Schauer ve svmlnku nadhodil dv otzky, kterpokldalza zkladn: je.li
kte v Athenaeu esknrodna takovkulturn vi,aby byls topinstobohacen svtovkul.
obourukopis tuly; a kdyby odpov zrrl'azporn, nebylo-li by vhodnjpimknout se
historickmroz. k sousednsilnjnrodnosti. Je jist, e tento nzor, podmnn i esko.n-
a J. Vertune meckm pvodem autola' nzor,jen odrel celkovou dobovou politickou de.
doklady filo- presi a sktal monost,aby ho politicky zteui|a rakousk vlda, zasluhoval
isech. jednoznanvyvtcen.A to tm spe,e Schauer vyjdiljen to, co se u ns
j,ev tchto pod nejrznjmizminkami skutenjednotliv tehdy dlo. Celho ppadu
h pamtek. vak vyuila nacionalistick buroazie k rozshl kampani proti asu a jeho
ickasnspo- stoupencm,vincje z nrodnho nihilismu, z pl.opagacenrodnho odrodilstv.
relativnsvobodu Pitom smysl kampan z|ee|opt ve snaze strhnout zvlt demokratick
proti autori- hnut do vod nacionalismu a zastitvlasteneckm pokikem zrau demokra-
kch otzkch. tickho boje.
v Athenaeu, r' Closl ke sporu o Rukopisy, Athenaeum 1886.

363

i-.
 Zosten vech rozpor a padek mckpolitiky ovlivuj do znan se mluvm lidov'
mry cclou spoleenskou situaci. Do dlnickho hnut postupn prosakuj sebevdom lidu'
prvky buroazni ideologie, zvlt vlivem reformistick buroazie. V krizi a tak pcklenout
se ocit i demokratick hnut, kter se rozchn s buroazl, ale nem vlastn v nm jt v rtlzn
pevnou politickou zkladnu. se mylenky o m arno Sti j ak hoko liv b oj e, kratickch idel
skepse, rezignace a poracnectv.Tivost cel situace vsiin vyjdil ve vzpo- zvlt v otzkc]
mnce na tuto dobu F. X. alda: ,,Byla to podivn doba, ten konec let osmde- spatuj v tehdej
stch, ten zatek let devadestch. Soumran' vyprahl, zoufal', b|izk na\zri oporu hl.
sebevrad do slova a do psmene. Star bylo dvno doito, odrrmralo, ano obracejk dlnl.
odumelo ji, ale neodpadalo z vtvc tvota a brnilo tak rozpuku novho, ka k jednotnmu
kter se nemohlo narodit..,* je i Nnnuov m
nacionlnho prc
tu dlnk vstupu.
Reakce literatury na spoleenskou krizi slokami usiloval
vid, e prv pl
Reakce literatury na spoleenskou krizi nebyla jednotn. Jdro literrnho za svvlastn cl
dn v tomto obdob vytvej dv generace, piem toto rozvrstven k tdy v nrodl
nab1v znanho vznamu, protoe se tu v nejobecnjch obrysech kryje gcnerace' i kdy
s d v o j m z k l a d n i m e e n m s p o 1 e e n s k k r i z e , s d v o j m p o j e t m V literrn t
s m y s l u a c l l i t e r r n t v o r b y , s d v o j m v y h r a u j c m s e u m l e c k m lohy literatu
vidnm soudobho spolee nskho ivota. Toto dvoj pojettvorby, sly schopn i
krystalizujc v mnohotvrnch projevech umlc t doby, se postupem asu vr'v iroce
ocit ve vzjemnch polemikch a stkch, vyhrocuje se v nkolika ppadech jcjich dl. erp
a v pkr protiklad, i kdy pitom ve sch progresvnch pedstavitelch lidu, zvlt ver
zstv stle v rmci buroazn demokratickho een soudob krize. Zrovet k minulosti, k f
se vce ne kclykcliv dve literrn tvorba roztnitu.je, jednotliv tendence zpas, nebo jak
se v n vzjemn propltaj a pitom se formuj i nkter literrn smry' Pro- je bezprostedn
muje se tak spoleensk funkce literatury, jej psoben na spolenost hlavn o prze
je mnohostrannj. S diferenciac spolenosti dochz i k diferenciaci tvorby, oteveli cestu d
kter se astozamuje jen k uritm spoleenskmvrstvm. dch autor vz
na jevit Nro
dobho ivota
Starautoi a jejich epigoni i realistick por
struovanost, id'
V tomto obdob tvo pedevmatrtci star,jejich znan st dla obrazy skuten
vznikala ji v pedchzejicicln obdobch' tad se sem hlavn Nnnuoa, ncn, specifinost'
Sr,oox, Vrrcrrr,rcx, Zl"Y:r:a",z prozaik Jrnsnx, Sranr, Rars i Annns. krajov tvorby
Netvo ovem uritou umleckou skupinu. fuIezi nimi problr diferenciace realismu nrod
dan odstny svtovhonzoru,rozdly v pojct skutenostii v tvrmetod. jcmzpsoben
Vtina z niclr se Znovu pevn pimyk k ciemokraticknridclm, usilrrjestt lidovch mas \
* vodn slovo k
Juvenilim (l925).
tue. R.uku v r

JOX
 uj do znan se mluvm lidovch sil, bojuje proti skepsi a malomyslnosti, chce posilovat
prosakuj sebevdomldu, jeho vru v lepbudoucnost nroda' stmelit lidor' vrst\T
ie. V krizi a tak peklenout existujcrozpory. Ideov pIogram tchto autor, i kdy se
ale nem vlastn v nm ji v rfrznme a v rznpodob projevuje iluzornost tehdejchdemo-
khokolib voje, kratickch idel, pivd je nezdka ke kritice soudobch pomr,
vyjdilVe vzpo- zvlt v otzkch boje za zk|an lidsk svobody. Hlavnlro neptele stle
koneclet osmde- spatuj v tehdejmRakousko-Uhersku. Jestiiedosud pi censoudobkrize
zoufa|, blzk na|za|ioporu hlavn v rolnkovi, pak nkte z nich se nyn stle astji
odumralo, ano obracejk dlnkovi. Jcjich hlavn silvak m k tomu) aby ziska|i i dln-
rozpukunovho, ka k jednotnmu postupu s ostatnmi demokratickmi silami. Projevem toho
je i Nnnuov mjov fcjeton z roku 1890, v nm Nerudavit nastup inter-
nacionlnho proletaritu, vid v nm zatek nov djinn epochy, nebo
tu dlnk vstupuje do nrodnho spoleenstv,aby s ostatnmi pokrokovmi
tzl
slokami usiloval o vybojovn demokratickch svobod. Neruda tu jet ne-
vidi, e prv prvomjovou manifestac proletarit demonstroval pedevm
Jdro literrnho za svvlastn cle, smujck jeho osvobozen.Takovto pojet Iohy dlnic-
toto rozvrstven k tdy v nrodn spolenostije pznani pro vtinuostatnchautor star
obrysechkryje gcnerace, kdy mezi nimi existujvfaznrozd|y v chpn sociln otzky.
dvojmpojetrn V literrn tvorb projevuje se tato situace hlavn zeslenm kritick
s eu m l e c k m lohy literatury, kter je zroveprovzena hlednmkladnspoleensk
j pojettvorby,
sly schopninnpckonat dobovou krizi. Starspisovatelji nalzajpe-
sepostupemasu vn v iroce pojatm lidu; jeho ivot se takstv ltkovm zdrojem
ikappadech jejich dl. erpaj pitom z dvoji oblasti: jednak zobrazuji souasnivot
pedstavitelch lidu, zvlt venkovskho,stenvakji i proletaritu, jednak se obracej
krize. Zrovei k minulosti, k pokrokov.m tradicm, a to bu jako k pkladu pro soudob
iv tendence zpas, nebo jako k prostedku kritiky spoleenskchvztah. Kritick prvek
je bezprostednspjat s silmo reaIistick obraz skutenosti. Plat to
na spolenost hlavn o prze a dramatu, kde ji psluncistargenerace svm realismem
iaci tvorby, oteveli cestu dalmuplodnmu v1voji. Tak spolenmsilmstarchi mla-
dch autor vznik jedno z nejvznamnjch obdob eskhodivadla, kdy
na jevit Nrodnho divadla pronik realistick drama s tematikou ze sou-
dobho ivota vesnice. Souasns nstupem realismu v dramatu se rozviji
i realistick povdka, kter postupn vytlaujensiln sty|izace,djovou kon-
stluovanost, ideovou neujasnnost i nrovou drobnokresbu a nahrazuje je
znan st dla
obrazy skutenchivotnchkonflikt. S tm vstupuje do przy i regionln
Nnnune,ncn,
specifinost, kter svm vznamem astopesahuje charakter zce pojat
Rars i Annns.
krajovtvorby a stv se tsnm pimknutm ke skutenostijednm ze zdrojtt
diferenciace
realismu nrodn literatury. Zsluhou Ar-orsnJrnsxa stv se realismus uru-
i v tvrmetod. jcmzpsobemzobrazeni v historickm romn, kde vyzdvienmlohy
usilujestt
lidovch mas v djinch pedstavuje vznarrrn novtorsk in v esklitera-
tue. Ruku v ruce s tm jde i silo beletristick zachycen rozshlejchhisto.

365
 rickch obdob,v nich tato loha lidovch mas vrazn vystupuje do poped. z czch autor,
Vznikaj tak velkromnov cykly i prvn romnov kroniky. skutenosti. Uc
Jestlie v prze a v dramatu reaguj starautoi na spoleenskoukrizi k pbhm astoi
pmm nebo nepmm kritickm obrazem ivota, obrazemspjatm se sna. nistick gesto a nr
hou o umleck realismus, pak v poezii rrsiluj vtinou o pm vysloven ke skutenosti,utl
svho stanoviska k soudobmustavu spolenosti,pokouejse sami o vlastn. p o e z i ev p r o d n
ecn. Pokrauje zde irokvlna patetickvlasteneck a politick poe. jev lidskm smys
zie,ktet v tomto obdobtvojdro bsnicktvorby tmvcchautorstar stylizac. Ale i zc
genelace akter v dlech Nnnuov, ncne a Sroxa pedstavuje vyvrcholen autory si pechodr
politick lyriky a epiky devatencthostolet. Tak tato tvorba prohlubuje vdpostavenA:
svj kritick vztah k eskspolenosti,kter zejmnav dle Vncrrrrcxrroje nymem PnrnJasl
rozior'n na cel lidstvo s jeho chmurnmi perspektivami uprosted svta
Jeho nrov obr
zisku a pokrytectv a kter se tu proln s bsnkovou snahou obshnout' patil k nejpopuJ
ve svch verchco nejir ltkov bohatstv od historicktematiky a k sou* mla nrov epil
asnosti,od intimn lyriky k vlastenecka politick lyrice a epice. 1859-1929), zpr
Smovala-|i pievn st przy a dramatu starch autor zeteln stopch krejc
k realistickmu obrazu sorrdobspolenosti,pevld v jejich poezii projevn vystdna rovni
kter k osobitdokonalosti vypracovali hlavn Jaroslav Vrchlick a Svatoptuk lyrikou. Konen
ech.Je to v podstat pateticky nadnese n vraz, budujc 1922) uvajch
na bohat rozvinut intonaci, kterje do znanmry podz ena i vznamovt "uiste
dob populrnm
strnka vere.Bohat metaforinosttohoto veresouvispevn s uvnm Z ostatnch epigo
perir3z,novotvar a jazykovch kli,kter oslabuj jakvznamovou samo- pnvpNra, Alot
statnostjednotlivch slov, tak zuuji odraz skutenostiv bsni.
Je pznan, ry EueNunr, nl
epi zobrazensoudobskutenosti uchylujsetito autoi s oblibou k aIegorii. Tak pod vlir
Protoese vak nov epigoni obou bsnktrpn poddvaj konr'encmverov
nkolik autor, tj
techniky, promujje postupn ve schma,kterji samo o sobje pekkou
1939)' Fnanrrr,
proniknut novho obsahu. Tak se stalo, e dalvvoj poezie, kter chtla
odchovanec moru
bt vrazem soudobch spoleenskchvztah, byl podmnn jejm osvoboze. rice, nrista se sl
nm od pevajcchforem. gtor klasick rul
Nejpoetnjsloku soudob poezie pedstavuj rzn epigoni obou Mezi jednotli
bsnk,zvlt pak Vrchlickho, kte nsledovali po prvn vln Vrchlickho u ady z nich je r
k,vystoupivchv almanachu Mj roku 1B7B. Netvo uritzformovan jako celekje vak
skupiny, lze vak na|ztv jejich dlech dvoj vyhraujcse tendenci: bsnci stle poplatni dol
Janosr,av Kvaprr, (1868-1950),Janomn Bonncx (1869-1951) a Orexan n krok kupedu
Aononnr (1868_1945) navazuj jednak na Vrchlickho, jednak na jeho kte vstupuj do
peklady nkterch francouzskch tzv, prokletch bsnka tvo pevn si zrove pin
subjektivistickou,siln artistn lyriku, astos dekadentnmslovnkem.Pro vyvoj starchautor, I
eskpoezie mla tato skupina pro svj eklekticismus pomrn nepatrn soudobspolen
v.znam.
Hloubji, avak spekvantitou ne kvalitou, zashli do vvoje poezie
autoi, kte rovn vychze|i z tvorbyJaroslava Vrchlickho a jeho peklad

366

-
 pujedo poped. z cizch autor' ale kte zrovei usilovali piblit poezii vedn
skutenosti. Uchyluj se k drobnm v'y'sekmze vota,k tzv. nru,
spoleenskou
krizi k pbhmastoi se socilnm zahrocenm,avakvyznvajicmv mlnhuma-
spjatmse sna- nistick gesto a nezdka i sentimentalitu.Je to v jdru naturalistick pstup
o pmvysloven ke skutenosti,utpjc se v popisu a detailech' Urit vznam mla tato
sesamio vlastn poezie v prodn lyrice, kde vedla bsnkyk zachycenprody tak, jak se
p o l i t i c k p o e - . jev lidskm smyslm, zbaven vech antropomorfizac a subjektivistickch
autorstar stylizac. Ale i zde zstali epigoni pli v zajet refl'exvnosti.Mezi tmito
je vyvrcholen autory si pechodn, prv pro snahu odpatetizovat soudobou poezii, vydobyl
prohlubuje vdpostavenANroNN Kr,rensr (1866- 193B),pc zprvu pod pseudo-
Vncmrcxrro
je nymem PnrnJesmN, znm taksvmi peklady anglicka americk poezie.
i uprostedsvta
Jeho nrovobrzky byly ve sv dob velmi oblbena Kltersk tehdy
obshnout' patil k nejpopulrnjmautorm. Vedle Klterskhopak hlub dosah
ak sou. mla nrov epika a lyrika BonoeNe Kelrrnsxrro (vl. jm. Kannr, Bunrn
1859-1929)' zprvu nboensky zabawen, reflexvn,vrn ve Vrchlickho
autorzeteln stopch krejcpoezie Auc. Eua. Muxe (1859-1925)' kter pozdji byla
poezuproJev' vystdna rovn nrem a tendenn rtorickou, vlasteneckou a sociln
a Svatopluk lyrikou. Konen humor a satira pevld v pracch Kanr,e Mlra (1867 a,
budujczvlt 1922) uvajchopseudonymu Fe Pnnsro, bsnka, kter se stal ve sv
inamov dob populrnm zejmna knkou literrnch parodi Utkej' Ko! (LB9a).
s uvnm Z ostatnchepigonopt zvlt k nrova nladov poezii smovali Jew
samo- nnvrNra, Ar'ors xalrpa (186l-1907) a pekladatel francouzskliteratu-
i. Je pznan,
ry EueNunr, nrrov (vl. jm. Euanunr, Srnnr,r, 1868_1940).
k a l eg o r i i . Tak pod vlivem poezie Svatopluka echa a tzv. nrodn koly vyrostlo
verov nkolik autor, thnoucchhlavn k epice. Vedle F. S. Pnocnzxv (186l a
je pekkou l939), Fnalvrrx.E.Cner,upy aJosnreJeruncn osobitjho
v,tazl se dobral
ie, kter chtla odchovanec moravskskupiny FnaNrrnr Tnonsr, patetick rtorik v ly-
jejmosvoboze- rice, nristase sklonem k mrnsatie v epice a koneni pekladatel a propa-
gtor klasick rusk poezie.
epigoni obou Mezi jednotlivmi epigonskmi autory existuj ovem vrazn rozd|y;
Vrchlickho u ady z nich je mono shledat i prvky, jimi pedjmajdalvvoj literatury;
zformovan jako celekje vakcharakterizuje to, ejsou ideovm i umleckm vchodiskem
tendenci:bsnci stle poplatni dosavadntradici, kterou pevnjen rozmluj. A takvraz*
l95l) a Oraxen, n krok kupedu ve voji literatury uinila teprve mlad generace autor,
jednakna jeho kte vstupuj do literatury vtinou v druh polovin osmdestch let a kte.
tvopevn si zrove pinej i nov ivotni pocit, v mnohm protichdn stanol'isku
Pro vvoj starchautor' kter je vede k tomu' e si vmajhlavn zpornch strnek
nepatrn soudobspolenosti.

oje poezie
ajehopeklad

367
 Mtad spsoaatel sk jistoty a orient
hodnot, ke krajnn
Vraznm charakteristickrn znakem autor mlad nastupujcgenerace
provzeny vsted
j e p o c i t h l u b o k h o r o z a , . o v n z n e s o u l a d u m e z i d e m o k r a r i c k m i
aristokratickmu 1
idely a mezi skute nost a nedvrak realizaci tchto idel.
Jsou rove se stvaj prr
to per'n spisovatelbez i|uz a bez viry svch pecichdc.Nc ji mluv
literaturch.
tridovchsil, ale sami do hloubi zasaenikriz spolenosti.Ned'ostatekperspek-
Tento program
t v n a h r a z u j v a kk o n k r t n j m v i d n m s o u d o b c h r o z p o r . H l a v .
mlad autory, ktei
nho neptele nespatuj ji v Rakousko.Uhersku, ale ve vlastn buroazli,
intenzvn prova
v jejm socilnm tlaku, v jej autoritsk a oportunistick politice, v jej pei
Hr'avxnu,
padkovmorlce. Maj astosympatie k dlnickmuhnut, ute ''e''ale'uj
8e probjejcm
k nmu cestu, zstvaji bez pevn sociln zk|atty. Vyleuj se z celku
vzdor spolenost
nrodn spoleirosti,tozchzej se s vldnoucburoazi,jsou skeptitk recep. jedince, zakotvuje
trmna zlepenspolenostiv rmci buroazie, avak ztove marn hled;j
vak vrazn odli
eenspoleenskchrozpor. Vchodiskem z tto nezakotvenostije jim pe.
neskrvanm, to
vr.individualistick postoj, a to jak v umn,tak v politice. otud pt s okruhem Kat
vyrst i jejich umleck rznorodosta nejednotnostjejich dalhoumleckho
kde Neumann usil
i politickho vvoje. Jestlie toti obecnm znakem tohoto individualismu
Jeho pokus vak z
v literatueje subj ektivizace tvorby, pak jej vznamje dvoj. Indivi-
bval psiunci
d.ualismusvede jednak k ryze subjektivistickmuod.vratu od' skutenosti,jed-
tak zstal omezen j
nak si individualistickm pomrem ke spolenostiraz cestu pokrokov lite.
k moderny. Ta
rrn proud, kte svm rozchodem s buroazivytvpedpoklady ke vzniku
voje. By|a za|o
literatury spjatji s revolundlnickou tdou. Vem spolenje vakrz.
bsnkem a pekla
nm zpsobemvyjadovan deziluze ze soudobchpomr.V poezii jsou
vativnm katolick.
hlavnmi pedstaviteli tchto mladch Josnr. Svlropr,ux \'acnan, Alvroprt
xnor-nrro, z pote
Sova a oroxen BnzrNa, v prze zejmnaVrr,lr Mnrx aJ' K. r,n.rrrln
dm. Zakldajic
a konenv literrn kritice hlavn F. X. ar'oaa F. V. Knn.i.Tito autoi
madn vystoupen
se takv dob ostrch boj o prosazensvhovidn svta a svtvorby pokusili
skupina, pokud jd
pevnji semknout. Spolu s pedstaviteli pokrokovhohnut a tzv. realistvy.
bez vznarnu.Jejr
tvoili skupinu, kterou nazvali esk moderna, a v Rozhledech roku 1895
formln strnce e1
otiskli progamov prohleni, znm jako manifesiesk mocler4y. Skrrpina vak Promna umlr
nemla diouhho tryn. Brzy po vydn manifestu se pro vnitni rozpory
promna, kter sa
rozpadla.
za nsledek vraz
K uritmuroztpen m1adch sil vakdoloji ped r,ydnmmani.
Avak pes tuto r
festu eskmoderny. Stranou snah mladch zstvai uel..ky konzervativ.
t u l y v z k ms e p
njF. X. Svosooa. V prbhu utven moderny se pak od hlavnho proud'u
v novch rys; pr'
mladch oddlilo jetjejich extrmnkdlo v elese dvma nejradiklnej.
cije tak skryta hlz
mi odprci dosavadnliteratury Anxornlr Pnocrrzxou (1869-1925) ;
zeausilujeopozit
JIlr Kansxnlt zn Lvovrc (l87l - 195l), vytvejcmivlastn skupinu, nej-
Pznanm rysem
astjioznaovanoujako esk dekadence. paclek vldnouc? t(dy-a
km dle svvlastn
z nho vyvrajc krize spolenosti,zbavujcnejen perspektiv, ale i spoleen-
vnitn pravdu tv

368
a1-Djiny eL literatury II]
 skjistoty a orientace, je pivd k negaci vech dosavadnch spoleenskch
hodnot, ke krajnmu subjektivismu, k h|sni nlad smrti a zniku, je jsou
LJlcrgenerace provzeny vstedn vybicvanou erotikou, a konen k individualisticky
emokratickmi aristokratickmu pcjet umn, zavrhujcmu jeho spoleenskol i|ohu. Z.
idel.Jsou rove se stvaj propagtory obdobnch tendencclbjevujcchse v zpadnch
Ne ji mluv literaturch.
tek perspek- Tento program soustedil kolem jejich orgnu l[odern reuuenkternej.
rozpor.Hlav. mladautory' kte v aristokratickm pcstoji nachzeji monost, jak zvraznt
vlastnburoazii, intenzvn proivan dobov rozpor jedince a spolenosti.Spolu s Kanr,nlt
politice,v jej Hr,avxnnr, pedasn zemelm bsnkem proletskho pvodu, tce
aIe nenalzaji se probjejcm ivotem, jen symbolistickou obraznost vyjadoval svj
i se z celku vzdor spolenostpehlenho,vlastnmu tragickmu osudu ponechanho
skeptit
k recep. .jedince, zakotvuje v jejich okruhu i Sr. K. NnuuenN. Tento spisovatel se
marn hledaj vak vrazn odliuje od obou hlavnch pedstaviteleskdekadence svm
I Je Jlm pre- neskrvanm, tonzaostenm odporem k mctvu.Neumannovo se-
v politice.Odtud pts okruhem Karska aProchzky nalosvjvrazv Almanachusecese (I896)'
houmleckho kde Neumann usiloval shromdit vekerstoupence tzv. modernch smr.
individualismu Jeho pokus vak ztroskotal, hlavn proto, e se od Almanachu ciistancovali
je dvoj.Indivi- b1fualpsluncieskmoderny a s nimi sympatizujcautoi. Almanach
jed-
skutenosti, tak zstalomezenjen na skupinu dekadenta na nkterpslunky Katolic-
pokrokovlite- k moderny. Ta s zce nboenskoutematikou stojna okraji literrnho
y ke vzniku vvoje. Byla za|oenaroku lB95 SrcrsMUNDEM Bouxou (1867-|9+2),
nje vak rz. bsnkem a pekladate|em z romnskch literatur, jako protiklad ke konzer-
. V poezii jsou vativnm katolickm smrm, soustednm hlavn kolem Vlasti Tomiln
n' AwronN xnnr,nrro,z poteby piblit katolickou literaturu soudobm literrnm Prou-
aJ' K. r,n.rnan d'm.Zak|dajc manifest skupiny byl otitnv Niu. Pokus skupiny o hro-
. Tito autoi madnvystoupenv almanachu Pod jednmpraporem (lB95) vak ukzal,e tato
tvorbypokusili skupina, pokud jde o vlastn tvrinnost,je pro eskou literaturu tm
a tzv. realist vy. bez vznamu.Jejmvdmbsnkembyl X.tvnn Dvox (1B5B-1939),po
h roku lB95 formln strnce epigon Vrchlickho.
Skupinavak Promna umlcova postoje ke skutenosti,jak ji pin mlad generace'
vnitnrozpory promna, kter sama je vrazem probhajcchspoleenskchpesun, m
za nslede]< vrazlou te matickou i stylovou diferenciaci literatury.
vydnmmani. Avak pes tuto rozrznnostje i nadle spolensmysl pokrokov litera.
konzervativ- tuly v zkm s e p t s e s p o l e e n s k o u s k u t e n o s t ,i k d y t o t os e p t n a b .
hlavnho
proudu v novch rys;projevujese zejmnanegac soudobspolenosti. V ttonega.
nejradiklnj- ci je tak skryta hlavn slamlad literatury. Kdy vakhled vchodisko z kri-
( 1 8 6 9 - 1 9 2as ) ze a usiluje o pozitivn idely, uchyluje se k nejrznjmuiluzvnmu een.
skupinu,nej. Piznanmrysem pedstavitelnastupujcgeneraceje silodhalit v umlec.
tdy a kmdlesvvlastn,osobitvidn svta,vyjdit, eenov dobovch termnech,
',ale i spoleen.
vnitn pravdu tvrhojence. Tato vnitn pravda vtiny autor nestla

r4-Djiny esklit atwy III. 369

 typizovat stanoviske
zpravidla v rozporu s objektivnm pokrokem v umrr, u vtiny nabvala
nepedstavuj ze spc
spoleenskho charakteru, stala se vrazn individuln zabarvenou kritikou
soby vyjden v p<
soudobch pomr.
nosti. Prv tm je
Pomrn nejmnjsou v mlad literatue zastoupeny drama a prza1
se promtaj mlhar,
v nich takmlad autoi navazuj organicky na dosavadntvorbu. Umleck
anarchistick es
realismus, kter v literatue probojovalaji stargenelace' stv se i pro n
spolenosti (Sova),
zkladnou tvorby, piem ho dIe rozvijej, a to jak zeslenmspoleensk
spoleensk vzpour)
kritiky, tak zejmnaprohloubenm psychologickkresby charakter. Zrovel
nou (Hr,avnr).
se vak hlavn v prze objevuj prvn nznaky subjektivace. Mlad autoi
Pitom symbolis
vnejsem nladov, impresionistick prvky a nezdka dochzeji a k siln
vyuit bsnickho j
subjektivn motivovanmu drastickmulenzla v soudobmivot.
strannost. Pedev
sekem, kde pnos mladch autor byl nejvta kde tak znamenal
a konfrontovn slr
vraznou promnu dosavadnhoStavu, byla poezie.Jej situace byla kompliko.
v rrovch souvislost
vna zplavou e pigonsk literatury' a tak prvnm kolem by|o rozrazit
zdrazni|a a vestra
tento bludn kruh. o to se bez viditelnho r,sledku pokusili jLrLktei ci
valmu vyuithudt
Vrchiickho. Skutenhospchuvak doshli teprve mlad bsnci Macrran
znarr'ov nejednozr
a Sove, ktei a s provokativn upmnost vy'jdili svou dezIluz z rozport|
tvorby. A konenr
dosavadnch idel a skutenostia kte tim, e vyjadovali svj ryze subjek-
ho vere, kter se
tvni vztah ke skutenosti,vztah oste kriticky reagujcna spolenost,nov
konstituovn vere
sblilipoezii se soudobm ivotem.Tento rozpor idelu a skutenos-
intonace.
ti pak v prbhu devadestch let poznamenv celou bsnickou tvorbu
Zrovei vak ve
mlad generace. Avak reakce mladch na tento rozpor nebyla jednotn,
poezie,atmikj
nkdy ne ani u jednoho autora v rznch fzichjeho tvorby. Zahrnuje iro.
stedk tak r,ye
kou klu projev od pmch, tonchobalob mck spolenostijako
poezie se tak rychlt
zdroje tohoto rozporu (Macrren, Sove, Nnurrrerrlr) a k verm,kter hle-
takjedna z pin
daj vchodisko v nboensko.mystickch pedstavch vesmrn harmonie
se brzy se symboli
veho ivoucho, ani vak ztrati|y ze zete|esociln motivaci tohoto lozporu
generace' nastupuj
(Bnzrna). Tato diferenciace pi hledn vchodiska ze soudobkrize nala
pichzi s vyhrann
svjodraz i v pestrpalet zobrazovacch prostedk od metaforicky
kou, jak obnovit ko
nebohat,s hovorovm jazykem se sbliujcMacnanow poezie a k poezii
museli eit v polovi
siln obrazn, symbolick, kter v silvyjdit nitro tvrhoindividua se
symbolismu mohly
jen v neurtchnznacch, prostednictvm symbol, vztahuje k zobrazovan
jeho jednotlivch 1
skutenosti.To je pznanzejmnapro tvorbu Bpzrnovu a Hr,evxovu,
zmr.
pro jistou etapu Sovovy tvorby a asteni pro poezii Sr. K. Nnuuerrl.
Tito autoi tak vytvej profil eskho symbolismu, vraznho Zete|nrr. vv<
smru v literatue devadestch let, ktem se v tdob dovrujejetv rmci realismu souvis ts
mck spolenostijej negace. Jeho rozenje vywolno tim, eje spolu v prze a dramatu z
s pmm kritickm stanoviskem k mckspolenosti vrazem nov zvraznni vznarr
vznikl situace, kdy se literatura sice rozchz s vldnouc spolenosta kdy a zrove probh l
tvrjedinec odmt slouit svm dlem buroazii, ale kdy zrove nedovede zaci dochzi, zejm
najt reln eena vchodisko z knze. Proto oba postoje, kter by se daly obraznosti a ve slov:

370
u vtiny nabvala
typzovat stanoviskem Mecnanovlr na jedn stran a Bnzrrcovlr na druh,
nepedstavujze spoleenskho hlediska absolutn protiklad, nt:tr'znzp:-
ryenou
kritikou
soby vyjden v podstat obdobnho, zpornho postoje k soudob spole-
nosti. Prv tm je mono vysvtlit neuritou nznakovost symbolismu, v n
drama a prza;
se promtaj mlhav, iluzvn spoleenskidely bsnk; idel abstraktn
tvorbu.
Umleck
anarchistick esvobody (NnumaNn), obrat do vnitnho svta sn o lep
stvse i pro n
spolenosti (Sova), idel veobshlvesmrn harmonie (tsnzrNa) nebo
m sooleensk
spoleensk vzpoury jedince, kter je zrove shledvna marnou' bezvchod-
charakter.Zlrovel
nou (Hr,avnx).
vace.Mlad autoi
Pitom symbolistick"poezie objevila nkternov,dosud nezrrrr'monosti
dochzej
a k siln
vyuitbsnickhojazyka,i kdy seto zpravidla dlo s jistou omezujcjedno-
ivot.
strannost.Pedevmpinesla novou obraznost, spovajc ve spojovn
kde tak znamenal
a konfrontovn slov z krajn odlehlch vznamovch oblast, slov, kter
bylakompliko-
v rrovch souvislostechnabvaj novho vznamu. Dle symbolistick poezie
n bylo rozrazt
ji rlkte ci zdrazni|a a vestrannvyui|avztah mezi poezii a hudbou, vedla k neb-
valmu vyuthudebnosti ve veri.Jist tu svou lohu sehrla nladovost a v-
bsnciMacrren
znalr.ov nejednoznanosthudby ve srovnn s ostatnmi oblastmi umleck
deziluziz rozporu
tvorby. A konenmla symbolistickpoeziepodli na zrodu eskho voln-
svjryze subjek-
ho vere, kter se stal projevem ji vyspl verovtechniky, kdy znakem
na spolenost,nov
konstituovn verepestv bt metrick pravidelnost a stv se jm verov
u a skutenos.
intonace.
bsnickoutvorbu
Zrove vakvedl symbolismusk ze subjektivnn ak zabstraktnn
nebylajednotn,
poezie, a tm i k jej vlunosti; pomrn znanomezeni vrazovch pro-
. Zahrnuje iro-
jako stedk tak vyerpvalo rychle jeho zobrazovac monosti' Symbolistick
spolenosti
poezie se tak rychleji ne kterkoliv pedchzejcmnila v jist kli.To je
verm. kter hle.
takjedna z pin,pro vichni symbolistitbsnci bu zhy umlkaj, nebo
harmonie
se brzy se symbolistickou poezii rozchzeji. Proto tak nejmlad bsnick
i tohotorozporu
generace' nastupujcna pelomu stolet (TomaN, GnllNnn' nltnx, Dvx),
krize nala
pichzi s vyhrannou negac symbolismu a stoj vlastn znovu ped otz.
od metaforicky
kou, jak obnovit kontakt mezi poezi a ivotem, kter ve vztahu k parnasismu
poezieak poezii
museli eit v polovin osmdestch let ji Machar a Sova. Proto tak pnos
individua se
symbolismu mohly zuitkovat a genetace pozdj, kter ovem vyuiva|y
ie k zobrazovan
jeho jednotlivch postup k vyjden zcela jinch ideovch i umleckch
a Hr,evxovu,
zmt.
. K. NpuueNNa.
mu, vraznho Zete|nm vvojem prochzi i jazyk lite rrnch dl. S nstupem
ujejetv rmci realismu souvis tsnjsblenjazyka literatury s jazykem lidovm, kter
tim,eje spolu v prze a dramatu zabb"akvyuitdialekt;v poezii pak dochz k novmu
rrazem nov zvraznni vznamov strnky vere. Tak sem pronik hovorov jazyk
a kdy
spolenost a zrove probh prozaizace zobrazovacchprostedk. Souasns prozai-
zrovenedovede zaci dochzi, zejmna v symbolistick poezii, k nov aktualizaci bsnick
kterby se daly obraznosti a ve slovnkuse v nebvaldosud me uplatuji ciz slova.

371
 Boje mlad generace a esk moderna jen nkolik uritcb
uje nesamostatnost
Nov tendence v literrn tvorb, ktcr pincli pedstavitel mlad ronskho typu a drl
generace, se neujaly samoinn' Bylo teba je probojovat jak proti ustlenm se dostalo v Machar
pedstavm o poezii, vychzejicm z dosavadn tvorby starch autor, tak a Pohdkm zna,
zejlr:'naproti konzervativnrn silrn. Toto dob bylo proto naplnno prud. nm pracm, s vhra
kmi boji, kter - podobn jako spor o pravost rukopis Krlovdvorskho ve vyzdvien Neru
a Ze|enohorskho - pekraovaly hranice zce literrn pojatch spor Pokud jde tedy
a nabvaly asto politicklro charakteru. Jejich tit spovalo v oblasti Veernch psn vcei
.
poezie, kde se nov rysy tvorby prosazovaly nejobtnji, ale ani ostatn seky Toto hodnocen je
literatury nezstaly nedoteny. Naopak, prvn vznamn zpas se tkal kter neopodstatnn
prozaick tvorby, byl bojem za uplatn um1eckho realismu a s nm rov stati Se nepol
pedevm kriti c k s tr nky zobrazeni. dlo, kter i po bs
Podntem k nmu se stalo obnoven diskuse o dle Emila Zoly, pr. v n i dobov sil
kopnka tzv. experimentlnho romnu a francouzsk naturalistick koly. esk literatury' o
Zatimco pedstavitel konzerv'ativnho kdla kritiky kolem Osvty, zejmna pinu nkterch I
F. Scnur,z, F. ZLrnEJs a V. Vr,nx, vychzejic z idealistickho pojet Hlek ji od prvncl
tvorby, ji dve toili proti Zolovi a naturalismu a nyn v souvislosti s nstu. destch let peva
pem mlad generace sv toky jet vystupovali, stalo se Zo|ovo jmno nrodnho bsnka
heslem boje pokrokovch sil v eles Vrr,mnm Mnrxnm, pouenm na ruskm se Stane provokac t
romn a rusk realistick kritice. Mrtk a ostatn stoupenci realismu zhy doechy a sjejich 1
tozeznaIi, e toky na Zo|ovo dlo jsou v poclstat zahalenmi njezdy proti clem tak ke sv stt
umleckmu realismu, proti pronikn soudobho ivota do umn a zejmna Macharv zm
proti kritick loze literatury. A tak obhaj obaZo|ova dla byla vlastn obhajo. na Hlkovu obran
bou tchto rys v soudob eskliteratue. Nrtkse o tom ostatn sm pozdji kln tisk a spoleni
vyjdil, e v tchto bojch nelo ani tak o Zolu, jako pedevm o soudob Zv|t mladoeskt
ivot v umn a zrove i o to, aby byla strena nsk ze, kter eskou vulgrnjch vpa.
literaturu oddlovala od romnov tvorby zpadni, take nejen Zo|a, a|e nejrznjch osvt
i nap' Ba|zac nebo Flaubert byli u ns tm neznmi. Pitom znalost ruskho obrnc se vak nec
realstickho romnu i kritiky umoovala Mrtkovi od samho potku rv ptel Jaroslav
i kritizovat vsteIky Zolova smru' hlavn jeho biologismus a determinismus; vystoupen bylo vy
Mrtkova obrana ZoLova dla nebyla tedy nekritick a orientovala sprvrr generac, naptm,.
eskou literaturu. kho dlu i proti je
jestlie boj o Zolovo dlo, pestoe i tu ji lo o otzky spoleenskho lnku nepm to
dosahu literatury, zstal pece jen v mezch literrnch polemik, pak boj a kleriklnmi obr
o dlo Vtzslava H|ka, rozpoutan v polovin devadestch let, je ve. Boj tak dostal n
strann pesahuje. Nebo pr'.r v nm dolo k nejdleitjmustetnut mla. nepotal. Zsah Y
clch s mladoeskou urnalistikou a nakonec i se starliterrn generac. Zpas mladch proti st
byl vyvoln Macrranovou jubilejn literrnhistorickou studi o Vtzslar,'rrHl- tvorby, i kdy nac
kor'i, otitnou roku 1894. v Na dob. Machar v n oznail Hlka za ta|ent buroaznho urnal
druhho du, jeho jmno pat u literrn historii, kter m pro nho jet pevnji sbliuj

372

L
 jen nkolik uritch frz. Vtina Hlkovch prac se podle Machara vyzna-
uje ncsamostatnost a nepvodnost. To tvrdil jak o epickch skladbch by.
Pedstavitelmlad ronskho typu a dramatech, tak o Veernch psnch. Z ce|ho Hlkova dla
jak proti ustlenm se dostalo v Macharov studii uznni Baladm a romancm, sbrce V prod
rtarchautor. ta]< a Pohdkm z nai vesnice, v prze povdce Na statku a v chaloupce a posled.
naplnnoprud- nm pracnr, s vhradou pak i fe.jetonma cestopism. Froti Hlkovi byl zra-
Krlovdvorskho ve vyzdvien Neruda.
pojatch spor Pokud jde tedy o vcn posouzen Hlkova dla, Machar s vjimkou
spovalo v oblasti Veernch psnvcelku sprvn ukazoval na nejivotnjasti Hlkovy tvorby.
aleani ostatnseky Toto hodnocen je vak provzeno velmi pkrmi, odsudivmi formulacemi,
zpas se tkal kter neopodstatnn sniuj roli Hlkovy tvorby v eskliteratue. V Macha.
realismu a s nm rov stati se nepochybn odrazila snaha spravedliv zhodnotit Nerudovo
lo, kter i po bsnkov smrti zstvalo stle jet nedocenno, odrazilo se
EmilaZoly, Pr- v n i dobov sil mladch litert o krititjpohled na dosavadn tradice
naturalistickkoly. eskliteratury' o pehodnocen jejch hlavnch pedstavitel. Avak vlastn
osvty,zejmna pinu nkterch Macharovch p{kch souci je teba hledat v tom, e tu
idealistickhopojet Hlek ji od pr.vnch boj o jeho dlo mezi Lumrcm a osvtou na konci sedm-
v souvislostis nstu. destch let peval v och konzervativnch krulr kolem osvty jako symbol
se Zolovo jmno nrodnho bsnka a e tedy kad i jen ponkud odlin jeho hodnocen
na ruskrn se Stane provokac tto nyn jet konzervativnj asti kritiky,svzan s mla.
realismu zhy doechy a s jejich politikou. To si Machar tak pln uvdomoval a s tmto
i njezdy proti clem tak ke sv studii pistupoval.
do umna zejmna Macharv zmr se splnil vce ne dostaten. Proti jeho lnku se
byla vlastn obhajo. na Hlkovu obranu postavil po bok mladoeskm kruhm i reakn kleri-
ostatn
sm pozdji kln tisk a spolen rozpoutali kampa, jakou dosud esk literatura neza7|a.
m o soudob Zv|t mladoesk humoristick ip1 soutily s Humoristickj,mi liq, v nej-
ze.kter eskou vulgrnjch padech slovem i obrazem. Hromadily se i protestn projevy
nejen Zola, ale nejrznjch osvtovch a jinch spolk. Do tto irok fronty HIkovch
znalost ruskho obrnc se vak neoekvan jako jeden z prvnch postavil i dosavadn Macha-
od samhopotku ruv ptel Jaroslav Vrchlick a nepmo i Josef Vclav Sldek. Vrchlickho
a oetermrnrsmus; vystoupen bylo vyvolno dlouhotrvajcm naptm mezi bsnkem a mladou
orientovalasorvrr generac, naptm, je se projevovalo kritickmi soudy a pady proti Vrchlic-
kho dlu i proti jeho nsledovnkm. Vrchlick zejm vyctil v Macharov
spoleenskho lnku nepm tok i na sebe, a proto se postavil do jedn ady s mladoeskmi
polemik,pak boj a kleriklnmi obrnci Hlka.
let, je ve. Boj tak dostal nejen nov impuls, ale nabyl i e,s jakou ani sm pvodce
stetnut mla. nepotal. Zsah Vrchlicklro se stal toti signlem ke generlnmunstupu
generac.Zpas mladch proti starm autorm do boje za pTosaze\ a pln uznnnov
ioVtzslavu
Hl- tvorby, i kdy nadle v poped ztstvt zpas mladch proti autoritstv
HIka za talent buroazniho urnalismuv otezkLchkultury. Prv ten zpsobuje, e se Machar
lrter m pro nho jet pevnji sbliuje s F. V. Krejm a s Rolhledy a prostednictvm Krejho

373
 cen se manifest ste
i se aldou. Po bok Macharovi Se stav i Karsek a Prochzka s Modern
barvosti (zejm tu.
reuu,a takvznik irok fronta mIadch od asua Nai dobj, peslev kdlo
pro umn, proti v
pokrokovho hnut, pedstavovan Rozhled), kter tu zstalo po perzekuci
poadoval umn s1
omladin, a k Rohkov Niu a Modernreuui,eskmoderna je fakticky
umleck tvorby, zl
ustavena. Jako heslo vyzdvihuj mlad svobodu umleck tvorby a svobodu
pravda umlce.
kritiky. Hrd se hls k nzvu moderna, jak je s pejor.ativnmpdechem
V politick
oznail Vrchlick.
zn demokraticl
Zavda|a-|i studie o Hlkovi podnt k jedn zboje, stal se o nkolik
mladoechm' hlar
mscpozdji spor mezi imkcm a aldou fz da|i. aldav polemic-
hoval nacionln o
km zpalu, vyprovokovn imkovmisnahami rozrazitjednotnou frontu
lval se veobecn
mladch a postavit Machara proti nim, obvinil tohoto pomrn nejtolerant-
vnm a astien
njhoredaktora, e ve Svtozoru stir svmi pravami osobitost rukopis
nacionlnho dln]
mladch a prohlsil, e si na imkovuredaktorskou praxi trpce sto-rali
vak v politice stejr
Sova, Mrtk a F. X. Svoboda. aldvv jdru nespravedliv vpad vak mil
Manifest zsta
sprvnm smrem - proti shovvavostiredaktorjednotlivch literrnch aso.
vtina asopiss'
pis vivyjednmuosckmuvkLrsu,proti malomck kurateie v um.
buroazie, jej pol
ni a za svobodu slova mladch.
nemohly na delt
Zd|o se, ejednotn fronta mladch, vytvoen v hlkovskmboji, vezme
1oo zastnnp,
aldovmvystoupenm za sv,neboho nepodpoili ani vichni ti, je uvdl
a potitickmi reaiis
jako postien. Avak spor nedvno vzniklou jednotu mladch pece jen neroz.
rrywely znovu. Ne
bil. Naopak, zhy nato vznik v Rozhledech pln vydat vlastn almanach mla.
ly, kdy vyelv Roi
dcb' Sbornkesk modern1,jeho redaktory mli bt Machar, Krej a V.
no. Tebick v nt
Mrtk. Dokonce se pornlelona vlastn schzkyModerny a pozdji i um-
tozetvvn esk
leck spolek nebo klub. Z vydn almanachu nakonec selo, ale Machar
na jednstran a kruh kolem Rozhled na druhvyvjejneustle silo hlub ,,vce osobn shov
rezignaci Rozhledi
sept moderny. Tak na konci r. 1895 vznik manifestesk moderny,kter
jel eskmodern. F
nartl pro Rozhled2 Macrran a Rozhledy tak otiskly s nktemi ar,oo.
Sova a V. Mnr
vlrr doplky. Manifest podepsali spolupracovnci Rozhled J. Pnr,Cl,
e na sch bojct
F. Souxup, J. Tnnrcx, kritici F. X. ar,naa F. V. Knn.r,literti J. S.
je jen projevem
Macrran, A. Sova, o. BnzrNa, V. Mnrx, J. K. ln.rnan a konen
eskmoderny: ,,
realistm blzc politikor' E. I(onnNnn a V. Crroc. Stranou zstali I(arsek
a nezmnny - r
ze Lvovic a Prochzka s Modern revu, podepsat manifcst odmtli F. X.
dm...* Prohlen
Svoboda a RenaSvobodov.
alda. S Tebick'
V pozad manifestu stlo silvytvoit co nejir frontu mlactch
v ase r'ak odm
jak v umn, tak v politice, cose projevovalo hlavn snahou sblitlevkdlo
T,nsrcrM a Sor
pokrokovho hnut leprezentovanRozhledy s tzv. politickmi realisty a tak
v Rozhledech. Kd
doshnout jednotn zk|adny proti vldnouc mladoesk stran'
astna prohle
L i t e r r n s t m a n i f e s t u m i l ah l a v n p r o t i s t a r g e n e r a c i . J e h o
plynuly vechny n
pozitivn umleck program byl bezprostednreakc rra probhl boje: poa.
doval svobodu slova ve vlastn umleck tvorb i v umleck kritice, zd-
* as1896.
tazova| potebu osamostatnitkritiku jako vdecko-urnleckouinnost.Vyhro-

374
 s Modern cen se manifest stavl jak proti eklekticismu a diletantstv, plochosti a bez.
peslevkdlo barvosti (zejm tu jsou mylenihlavn Vrchlickho epigoni), tak proti umn
po perzekuci pro umn, proti vem pechodnm mdnm smrm; v protikladu k nim
modernaje fakticky poadoval umn spjatse ivotem. Odmtal vakjakkoliv objektivn kritria
tvorbya svobodu umleck tvorby, za jedin mtko byla jeho stoupenci vyhlaovna vnitn
ivnm pdechem pravda umlce'
V politick stipedstavovalmanifestsmsne zcelaujasnnchburoa-
stalse o nkolik zn demokratickch poadavk a byl oste namenproti vldnoucm
aldav polemic- mladoechm,hlavn pro jejich zneuivn a klamn lidovho hnut. Zavr.
jednotnoufrontu hoval nacionln ovinismus a hlsal dorozumn s nmeckmi krajany. Dovo-
nejtolerant- lval se veobecnhohlasovacho prva, ochrany pracujcch ped vykoiso-
osobitostrukopis vnm a astieny ve veejnm ivot. Konen se manifest stavl za inter-
i trpce stovali nacionlnho dlnka a protestoval proti jeho vyluovni z nroda. Zrove'
lypad vak mil vakv politice stejnjako v umn akcentovalindividualismus.
literrnch aso- Manifest zstal jedinm inem eskmoderny pesto, e ho podpoila
kurateiev um- vtina asopissympatizujcch s mladou literaturou. Kritika mladoesk
buroazie, jej politick praxe, stejn jako proklamovan individualismus,
boji, vezme nemohly na deldobu stmelit tak rznorodosobnosti, a to zejmna pokud
i ti, je uvdl 1oo zastnn politick exponenty. Rozpory mezi ,,pokrokovm.. hnutm
pecejen neroz- a politickmi realisty nebyly ani manifestem peklenuty abrzy po jeho vydn
almanach mla- vyvely znovu. Neshody, kterse objevily ji pi podpisu manifestu,propuk-
ly, kdy vyelv Rozhledech lnekjednoho z jejich redaktorJana Tnsrcx-
, Kreja V.
a pozdjii um- no. Tebick v nm odvolv boje mladch, oznaujeje za gladitoistv, za
seIo,
ale Machar rozetvvn eskhoveejnho ivota a d,,vce lsky k vci a dvry..,
silo hltrb ,,vce osobn shovvavosti...Tento Tebickho lnek znamenal objektivn
modern1l,ktet rezignaci Rozhled na boje mladch, rezignaci ped mladoechy,rnu do zad
nktermiar,no- eskmodern. Rozhoil pedevmzastnn literty. Mecnen, ar,na,
Sove a V. Mnrr otiskuj svou rznou odpov v ase a prohlauj v n,
J. Pnr,cr,,
,IitertiJ. S. e na sch bojch twaji, e nesdlejfalenousentimentalitu Rozhled, kter
n a konen je jen projevem falenholiberalismu, proti nmu byl namen manfest
zstalil(arsek eskmoderny: ,,Osoby, vci a zsady, proti ktem jsme stli, jsou tu dosud
odmtliF. X. a nezmnny - nevidme ani nejslabhodvodu k metamozm a zpov-
drn...* Prohlen koncipoval Machar a dlpravy v nm provedl opt
f r o n t um l a d c h alda. S Tebickm projevili svj nesouhlas i Cnoc a Konnnnn' lnek
sblit levkdlo v ase r'ak odmtl podepsat F. V. Knn.r,kte tak spolu s Pnr,cr-nm,
i realistya tak Tnnrcrlr a Sourupnm obhajoval stanovisko Tebickho dalm lnkem
v Rozhledech. Kdy pak i V. Mnrx v Rozhledech v podstat odvolal svou
generaci.Jeho astna prohlenv ase, byl rozpad eskmoderny dovren. Tak se roz-
boje:poa. plynuly vechny nadje na spolenpostup mladch, vechny plny na vytvo-
kritice, zd-
* as1896.
innost.Vyhro-

375
en zkladny plo mladou, silnou literaturu. Hlubok rozarovni astnk, metody, kter maj
pocit marnosti vehoponn,stupovanjetpznaky novreakce na lite- jektivovat jej soud
rrnm i politickm poli, svm zpsobempoznamenal vechnytvrosobnosti, specifick umleckr
kter byly na modern hloubji zainteresovny: Machara, Sovu, aldu, literrnch druh.
Mrtka i Krejho.Jejich cesty se pak dle rozchzeji. Vechny tyto tel
A tedy sil mladch vytvoit vlastn zkladnu nov tvorby vyznlo destch let. I kdy:
naprzno, vsledky jejich boj se neztrati|y. NeIo tu jen o diskreditovn innosti V. Mgr.
konzervativnch literrnch kruh kolem Osvty a Nrodnch list, nbr tn v literrn krit
o soustprocesu' kterm tehdy prochze|a ce| ideologick oblast: o vyvr. dve, hlavn v pr
cen kulturnho autoritstv vldnouc buroazie a jej urna- kritick kruh kolel
listiky, z nhose po vd (rukopisnboje) zaala vymaovat i literatura FneNrrnr ZLx:n.n
a vybojovvala si tak podmnky k relativn nezvislejmuvvoji, k relativn valy dosti vrazn
svbytnmupostavenrrmn v rozvinut buroazni spolenosti.Z esklite- bojnou Krasnohor
ratury miz pojet bsnkajako nrodnho tribuna, mluvhopovechnpoja. idetnho realis
tholidu. Tento proces' zce souviscs probhajcspoleenskoudifcrenciac, a zejn;rna se stup
sice mnohdy zuuje spoleenskdosah litcratury, ale zrovet rozchodem bstejchkonflikt
s vldnouc buroazii vytv nezbytn podmnky ke vzniku literatury, kter stanovisko. To s
se ji vyvjv zkmsepts dlnickou tdou. Zolovu dlu, ale i
a Zelenohorskho
dech protijej tvor
sil o osamostatnn kritikv v rmci lite rrnch druh FneNrrpx Z|rnl
Literrn historie Avak i Er'rxe K
let, odcizovala Prc
Zetelnou kvalitativn promnu zaznamenv v tomto obdob literrn nacionalistickm tr
kritika. Nrstup mlad generace kladl na ni zvennroky, neboj do generace' bylo j v
znanmry pipadl kol zatitta probojovat jej tvorbu. Je pirozen, e se vrazn projevil
literrn kritika se tak dostv do poped literrnho vvoje, tm spe,e mu umleckm v
prv ona se V tomto obdob stv sama inicitorem novch snah, vytv pozdji (189l).
nezbytnpedpoklady k rozvo'ji soudobliteratury. Dr"uhou skuPir
S tm souvisi zmna jej funkce. Na zatkuosmdestchlet byla pe. kter se sousteuj
vn bu komenttorem a v nejlepmppad dojmovm vykladaem sou- vujji vtinouodc
dob literatury, nebo dogmatickm soudcem mcm literaturu podle uri- kteve svch krit'
tch dobovch umleckch zsad (tzv. ideln realismus)' spojench s ustrnu- ka. Jestlie byla r
lmi pedstavami o potebch nrodnho ivota. nebo podle spoleenskch k dlu Jaroslava I
idej (klerikln kritika).J..' vjimenpistupovala k literrn tvorb se ir- metody v pstupt
mi hledisky pokroku a spoleenskchpoteb. V devadestch letech usiluje i v kleriklnm tis
vedouc st kritiky (F. x. alda) hloubji pochopit smovn literrnho rika FnaNrrre
vvoje, stt se tvrinnost,kter by aktivn ovlivovala vvoj literatury. Lpexonn ncg
K tomu si vypracovv i nov metody, je maj umonit pln uplatnn logick rmec sku
osobnosti v kritickch soudech, prosazen jejho jednotnho zornho hlu postupy, jak se I
oprajchose o vyhrann stanovisko k literatue i ke spolenosti,a zrove teorie, zejmnaT

376

-
 astnk, metody, ktermaj vnstdo kritiky soustavnosta vnitn d, zvdetita ob-
novreakce na lite- jektivovat jej soudy. V tomto smyslu tak literrn kritika, pojman jako
tvr
osobnosti, specifick umlecko-vdeck innost, usiluje o sv osamostatnn v rmci
Sornr, aldu, literrnch druh.
Vechny tyto tendencesevakzaa|yvrazn projevovat av prbhudeva-
vorbyvyznlo destch let. I kdy se ji dve objevovaly j ejich nznaky, zejmnav kritick
jen o skreditovn innosti V. Mnrxe a H. G. ScireunB,' na zatku tohoto obdob vd
h list, nbr tn v literrn kritice udvaly stle jet dva tbory, kter se vyhi:anily ji
o b l a s t :o v y v r - dve, hlavn v prbhu sedmdestcha osmdestch let. Prvn z nich tvoil
e a jej urna- kritick kruh kolem osuty, k nmu patili hlavn FnnntNaNo Scuur,z,
i literatura FneNrrpx Zrnn.rs a Er,rxa KnsNononsr. I kdy mezi jeho ieny existc.
oji' k relativn valy dosti v,fuaznrozdly v hodnocen literrn tvorby, napklad mezi pr-
i. Z esk lite- bojnou Krisnohorskou a ostatnmi dvma kritiky, byli vichni stoupenci
povechn poja- idelnho realismu v literrn tvorb, a s postupem urnleckhrr realismu
diferenciac, a zejmna se stupovnm kritick strnky literatury dostvali se do stle
rozchodem bstejch konflikts touto literaturou a pechzeli na stle konzervativnj
literatury, kter stanovisko. To se projevilo hlavn u Schulze a Zkrejsev jejich bo.ji proti
Zo|ovu dlu, ale i ve fanatickm hjen pravosti rukopis Krlovdvorskho
a Ze|enohorskhoa pak v prudkch srkch s mladou generac, ve vpa-
dech proti jej tvorb i v odsuzovnvechjejch snah. V tom neb|aze proslul
n c hd r u h Fnl'Nrrnx Zxnn.rs asto a pamfletickmi toky na usilovn mladch.
Avak i Er,rxe Knsnorronsx se pozdji, zvlt v prbhu devadestch
let, odcizovala progresvnmuproudu literatury a mdl hloubji pocilhala
obdob literrn nacionalistickm tendencm.Tak ona j|nedovedla porozumt snahm mlad
lky, neboj do geneIace' bylo j vzdleno i smovn literatury k umleckmu realism\I)co
Je pirozen,e se v1hazn projevilo skrytou polemikou s Hostinskhozmnnou stat o realis-
ie, tm spe,e mu umleckm v lnku Poeziea praudiuostotitnmrovn v Kvcech o rok
snah,vytv p o z d j i( 1 8 9 l ) .
Drrlhou skupinu na zatku tohoto obdob tvo moravsk kritika,
let byla pe- kter se sousteujekolem moravskch LiterrnchtistF. Dr,oungo. Pedsta-
vykladaem sou. vujji vtinouodchovanci brnnskhofilologa a nrodopisce Frantika Bartoe,
podle uri- kteve svch kritickch statchuplatujjetpevnfilologick mt-
s ustrnu- ka. Jestlie byla dve tato skupina znma hlavn svm kritickm vztahem
spoleenskch k dlu Jaroslava Vrctickho,ztrci nyn i ona hlub vznam pro zastaral
tvorbse ir- metody v pstupu k umleckmu dlu. Nkte z tchto kritik se uplatuj
letechusiluje i v kleriklnm tisku, hlavn v Hldce literdrn.Vedle kritika a literrnho histo-
literrnho rika FnaNrrxe Br,rro(185a-l920) byl vdm zjevem tto skupiny
oj literatury. Lnexonn ncn (l854-191t), kter vak vestrann pekonval zk filo.
plnuplatnn logick rmec skupiny a snail se ve svch pracch uplatnit novj,vdetj
zornhohlu postupy' jak se s nimi seznmil studiem nmeck a francouzsk literrn
i, a zrove teorie, zejmnaTerre a HnNNnqurNe. V duchu Hennequinovy estopsycholo-

377
.gickrnetody byla tak napsna echova studie o Karolin Svtl (l89l).
v soudobch evrop
Vznamn jsou techovy stati o Vtzslavu Hlkovi, v nich echjet pomhal Schauer p
ped Nacharovm vystoupenm zaujal k Hlkov tvorb kritick stanovisko. spez hlediska filo
ostatn psluncimoravskkritiky stli v tto dob ji v pozadliterrnho hlavn ideovou str
dn a byli takpostupn, po pechodnm obdob symbizy s mladou kritikou, do jist mry souvi
z Literrnich list vytlaeni. svzna s novodobl
obraz kritiky na zatku tohoto obdob dokresluje referentsk innost Masaryk pokouel
Janosr,ava Vncrrr,rcx'rrove staroeskm Hlasu nroda, doplovan bsni jakkoliv normativ
kovmi studiemi, portrty a eseji o pednch zjevech svtovi esk literatury. odlioval od ostatn
Z r'ich nejznmj jsou Btsnick prlfb francouzsk(1BB7)' lehce nartnut
K prkopnk
portrty francouzskch bsnk devatenctho stolet i autor soudobch, piblit i T. G. I
kter vznikly jako protjek k Vrchlickho vborm z rancouzsklyriky. Exulanti (as 1BB
Vrchlick v nich pibliuje teni ivot i tvorbu u ns vtinoudosud lezn. .postav' neujasnno
mch autor, piemse qirazn uplatuje jeho portrtnumn oprajcse historick pravdivo
o celistv pochopen tvrosobnosti. Vbr svch ncjzvanjchstudi hlavn o kritice Vl
a lnko autorech esk i svtovliteratury sebral pak Vrchlick v knkch micky proti Zkrl
Studiea podobizn2(1B92) a Noustudiea podobiany(1B97). pvc
Podobn jako Vrchlick v Hlasu nroda referuje dle v Lumru o soudob "je mly svj
edri.'a,Dickense
!.iteratueJ. V. Slonr. Konen v Nrodnch listech vystupuje jako referent schallovi. Jestlie tl
o souasnliteratue Jar.r Vonontlr (1854_1946), autor nkolika mono- viska umieckho r
grafickch prac o souasn literatue (Vrchlick, Jirsek, Zeyer aj.), kte se ukazuje, e otzk1
snail spojit tvr sil starch autor s mladmi. Pipoteme-li k tomu, pmo odmtal jeh<
eJaN Nnnuoa ji kriticky nezasahuje do literrnho r,^.voje, byl na zatku seologickch otzk
tohoto obdob stav kritiky a na nkter wjimky dosti neuten,nebo zdraztoval pozn
vznarnn msto v n stle pipadalo konzervativnm silm. Nen proto divu, ve vystupoval ja!
e m|ad generace'pinejckritice novou orientaci a prosazujcnov cesy
Jako rub jist feti
literrn tvorb, nastupuje nezdka s ostrmi toky proti dosavadnmu stavu. racionln pstup
Vdlohu sehrlaji pi probojovn umleckho realismu, hlavn pstup zstv ;
''.' prze a dlamattt.
zvis| jet na v
Poteba novho pojet realismu byla pociovna jt dve. JaN Nnnune innosti. Zv|t t
se od potku osmdestch let zarnlelznovu nad kolem vytvoit nrodn v kritikch poezie
literaturrr pstupnou a blzkou irokm vrstvm lidu, piem seznva|, nm specifickch :
e toho nelze doshnout bez umleckho realismu. Smovn k realismu realismus spedis
se objevovalo i v kritickch statchLnaNona ncrra,kter roku 1BB7v Literr- Citlivj pomi
rrch listech ve stati Nout liierrn reaolucepiznva realismu monost obrody vali nkte dal
literatury. .dlmzpsobem
silm o hlub vliv literatury na spolenosta poadavkem pevnjlro vak nabvaj na
spojenesk literatury se spoleenskma kulturnm ivotemnroda se ve sch kritice vnoval Jrt
teoretick.ch statch i kritickch projevech k otzkm umleckho realismu
J'tno (1867- t94
piblioval i pedasnzemel kritik nrodnho ivota i literatury' vdesk
Jestlie se ji v
k Masarykv Husnnr GonooN Scneunn (1862-1892). Svou orientac nroky na realisti

378
 Svtl(1B91). ,v soudobch evropskch literaturch zna|ost tehdejfilosofie a sociologie
v nichechjet
pomhal Schauer probojovvat novtendence v literatue, kterou vak chpal
itickstanovisko.
spez hlediska filosofickhone umleckho.Ve svch kritikch podtrhval
pozadliterrnho
hlavn ideovou strnku literatury a jej morln vchovn psobeni, co
s mladoukritikou,
do jist mry souviselo i se snahami jeho uitele, aby i literatura by|a eji
svzna s novodobm buroaznm nrodm programem' o kte se souasn
referentskinnost
Masaryk pokouel ve svch politickch spisech. Schauer se tak stavl proti
doplovanbsn-
jakkoliv normativn kritice a tm se ji na zatku tohoto obdob wrazn
ieskliteratury.
odlioval od ostatn literrn kritiky.
lehcenartnut
K prkopnkm umleckho realismu se kritikou romantismu snail
autorsoudobch.
piblit i T. G. Mesenyr. Plat to o jeho rozboru Vrchlickho dramatu
lyriky.
Exulanti (as 1BB7),jemu prvem vykal logickou nedslednostv kresb
dosudnezn.
postav' neujasnnost a neuritostzkladn ideje a z toho pramenc nedostatek
umnoprajcse
historickpravdivosti a nemonostpostihnout ideov smysl doby. Dle to plat
ichstudi
hlavn o kritice Vlkova romnu Zlatov ohni (as lBB7-1BBB), v npole-
v knkch
micky proti Zkrejsovi poukazoval na Vlkovy proheky proti realismu,
Lumruo soudob .je mly svj pvod v nepochopentendennostiklasik Gogola, Saltykova
ed.ina,Dickense a Turgenva a ve Vlkov z|bve Spielhagenovi a Gott-
jejakoreferent
schallovi. Jestlietato kritika romantismu bud zdn, e by|a vedena Ze stano.
nkolika mono-
viska umleckhorealismu, pak vlastn Masarykv pozitivn literrn program
Zeyeraj'), kte se
ukazuje, e otzky realismu chpal ve velmi deformovan podob a asto
e-li k tomu,
pmo odmtaljeho vdprincipy. To se projevilo ji v jeho ran stati o gno-
byl na zatku
seologickch otzkch umn o studiu dl bsnickj,c(Lumr 1BB4). Tam sice
neutennebo
zdrazoval poznvaci lohu umn a jeho aktivn, tvrstrnku, ale zro-
Nenproto divu,
ve vystupoval jak proti realismu, tak proti politicky angaovanmuumn.
jcnovcesty
mu stavu. Jako rub jist fetiizace umn objevil se ji tu Masarykv zjednoduujc,
racionIn pstup k umleckmuprojevu pehlejc jeho specifinost.Tento
realismu.hlavn
pstup zistv i pozdji, kdy Masaryk pekonal ran stadium svho.uoj",
zvs|jet na vdeskklasicistick kole, podstatnm rysem jeho kritick
Jen Nnnuoe innosti. Zv|tnegativn se Masarykovo pojet umleckho dla projevilo
vytvoit nrodn
v kritikch poezie, kde zkoumnm pouh logick vystavby i|a a nedb-
piemseznva|,
nm specifickch rys bsnickho obrazu Masaryk dobov sil o umleck
k realismu
realismus spediskreditoval.
lBB7v Literr-
Citlivj pomr k umleckmu dlu, ne jak zaujima| Masaryk, projevo.
monostobrody
vali nkte dalkritici, kte'v orgnech politickch realist i mimo n se
dlmzpsobem podleli na snahch mlad kritiky. Jejich kritick prce
pevnjlro
vak nabvaji na vznamu a v pozdjchobdobich. Z nich se divadeln
nrodaseve sr,ch
kritice vnovalJrN.orcn Voor (1867-1940), kritice vytvarn pak Gusrev
realismu
Jeno (1867-I94B, pseud. Gaulre).
, vdesk
Svou orientac Jesttiese ji ve statchJ. Nerudy, L. echa a H. G. Schauera objevovaly
nroky na realistick zobtazeni skutenosti,pak vlast programov sil

379

t
o umleck realismus je v tomto obdob spjato pedevms Vrr,mpilrMnr. nepmo rozbit i
rnu (1863-1912). Mrtk s drazem viliteratue uplatoval poadavek pravdy a pesvd
pravdivosti a spojoval jej s vbrem z mnohotr'rn skutenosti,s typizac. a v souvislosti se vz
Pitom rozhodn vystupor'al proti apriorismu pi zobrazovn ivota, jak umleckho dla. I
se prakticky prosazoval v tzv. idealistickm pojet umlecktvcrrby, i pro. proti realismu, kte
z
ti dogmatismu sti soudob kritiky, j mtkem ncbyla ivotn pravda ,jeho skutenm
v literrnm dle, ale estetickpostuity a normy. Sv poadavky Mrtk rcalismu ve svtol
uplatoval jak v obecnch statch k jednotlivm literrnm problmm,tak spojuje nstup reai
v denn kritice, kde prv mtko pravdivosti mu umoovalo pln doce- tury na kritice ne
nit napklad kritikou opornjendlo J. K. lejhara'novou eskoudramatic- obhajuje tehdej
kou tvorbu ze soudobho ivota aj. Stejn tak toto mtko vedlo lVrtka rysech tvota..,,Za
k docenn stareskliteratury, hlavn dla Boeny Nmcov' Pkladem novovkho realisl
mu pitom stle zstvala klasick i soudob literatura rusk; studie o n jedin proto, ejt
tvo tak podstatnou st Mrtkovch literrnch stat. Vychzcje z bez- njak s jeho um
prostednch poteb vvoje eskliteratury, opral se Mrtk ve svm boji a poctivost veho1
za umlcck realismus bezvhradn o ruskou realistickou kritiku, bohat koliv dvodrad
vyuva|jejch soud i teoretickch zvr, nevhal pebrat z n i obshl lidstva za naich
pasedo svch prac. ZejmnaBLINsKIJ mu byl pkladem kritika' kte me nost, je bohuel
aktuln hovoit i k potebm esk literatury:,,Hlavn se oprm o irok nepopratelnfakt
zda Blinskho,ku ktermu mekad mti nejvtdvru ... Byl to vzor e duch, jen va
kritika; byl podoben dlouhonohmu z pohdky, kter v mlovch botch na spolenosti,
krel o plstoletnaped...* Sv hlavn problmovi kritick stati k otzkm nen.li sebepozn
literatury a spolenostisebral Mrtk ve dvoudlnm souboru Moje sn2,Pia vymezil dobov p
desideria(l902_l903), kde se vak ji vyskytuji stati z pozdjhoobdob, jil ped obviov
kdy lvIrtkse odvrtil od svch prvnch vboj a zakotvil v jeclnostrannm spolu s lvrtko
tradicionalismu. Kritick vyst
S postupem umleckho realismu v eskliteratue vyvstv tak stle znamenala obra
n a l h a v jpi o t e b a j e h o t e o r e t i c k h o o b j a s n n a z d v o d n n , a t o kdy na irokfrc
tm spe,eo jeho npl byly svdny tuhspory. eentohoto kolu se ujal s umleckrn s
orerc'n HosrrNsx v stati o realismuumleckm (Kvty lB90)' v nzobecnil lr-ol (1867-1
vsledky dosavadnch diskus. A v zsad neodmt romantickou metodu se prvnm speci
tvorby, vymezuje j pomrn zkokruh hlavn historickch tmat;pro tmata samostatnliter
ze soudobhoivota vakjednoznanvyadtrjerealistickzpracovni. Spory rl v Literrnch
o realismusclrpe.jakospor mezi krsou a pravdou, piemurnnreaiistic- tn kritiky. C
k stoj pi pravd. oprvnnost realismu pak Hostinsl. zdvoduje tez, val dobrat se ob
e pravda je stejn tak estetickm initelemjako ve ostatn co v1volv analzon V tor
pocit krsna. Na pkladech ze svtovclr literatur pak teoreticky analyzuje kritiku, pedstav
zsay realismu, hlavn problm tendence, kter, jeJi ji v samotn ltce rovn usilovali
a strojnzni vyp|ru,jet zesiluje innostumleckho dla. Dle pak zde ZvItHenneq
kou metodou z'
* Ti lnky o literatue (lBBB), Moje sny. a sociologii -, i

380
s Vr,uouMnr- nepmo rozbk otzku typizace, zejmna pi zkoumn vztahu ivotn
poadavek pravdy a pesvdivostiumleckho clla, v nm je tato pravda obsaena,
, s typizaci. a v souvislostise vztahem pravdivch, v ivotodpozorovanch detail a celku
ivota,jak umIeckhodla. Prv na tchto otzkch Hostinsk v1wrac etnnmitky
tvorby, i pro- proti realismu, kter se zakldaj na nepolozumn nebo nechuti porozumt
ivotn pravda 'jeho skutenm zsadm. Hostinsk hled i piny rozenumieckho
poadavkyMrtk realismu ve svtovch literaturch a na|zje ve stavu soudob spolenosti,
problmm, tak spojuje nstup rea]'ismuse sociInmiproblmy doby, zvlt s podlem litera-
lo pln doce- tuly na kritice nedostatksoudob spolenosti.V tchto souvislostech tak
eskoudramatic. obhajuje tehdej realismus ped obviovnm, e m z|Ibl v zpornclr
vedlo Mrtka .rysechivota:.,,Zajsttyto rysy pozorujeme na nejednom z pednch zstupc
!. Pkladem novovkhorealismu umleckho;ale patrn ne proto' eje realistou, nbr
; studie o n jedin proto' eje synem svdoby. A kdybychom chtli uvsti to ve spojen
lphzeje z bez. njak s jeho umlectvm, mohli bychom nanejv ci, e jeho upmnost
ve svmboji a poctivost vehopokrytectvvzdlenbez obalu vyslovuje to, co jin z jakch-
kritiku, bohat koliv dvodradji zamlujnebo dokonce zapraji. e va|n stvzdlanho
'zniobshl lidstva za naich dn stn pesimistickoa roz|tranost, nervosn rozechv.
itika,kteme nost,je bohuel pravcla; jakm prvem vak umlecl realismus, jen toto
oprmo irok nepopratelnfaktum prost dosvduje,nazv se chorobnm? ... Pipoutm,
... Byl to vzor e duch, jen vane z nemal sti modernho umn, je tkou obalobou
mlovchbotch naspolenosti,a namnoze bohuel i spravedlivm ortelem nad n: avak
statik otzkrn nen.lisebepoznnprvnm krokem k nprav?.. Hostinskho zsah, tim e
Moje sn1, Pia vymezil dobov progresvnobsah umleckhorealismu, aei;.ozejmnaobh.
obdob, jil ped obviovnm z naturalismu, pesimismu a neumleckosti, vymohl
v jednostrannm spolu s Mrtkovmi pracemi realismu pln uznn.
Kritick vystoupen H. G. Schauera i Vilma Mrtka v mnohm ped.
tak stle znamenala obrat v eskkritice, kter nastv na zatku devadestch let,
v o d n n ,a t o kdy na irokfront nastupuje mlad kritick generace, bezprostedn spjat
koluse ujal s umleckm silm nov tvorby. Jejm vdmpedstavitelem byl F. X.
v nzobecnil ar'p.s'(1867-1937), kter nejhloubji promleljej postn a koly. Stal
metodu se prvnm specializovanm kritikem u ns, kter tak kritiku pojrnal jako
tmat;pro
tmata samostatn literrn druh. aldovarart kritick vystoupen soustedn hlav.
n.Spory n v Literrnch listech a v Rozhlcdech, se dla ve znameni snah o zvde.
umnrealistic- tn kritiky. oproti dosavadnpouze dojmovnebonormativnkriticc usilo-
zdvoduje
tez' val dobrat se objektivnclrvnitnch zkon umleckhodlajeho vestrannou
co vyvolv' analzou, V tom se alda ve svch zatcich opral hlavn o francouzskou
ic\ analyzuje kritiku, pedstavovanou Hrppol.yrnlr Tarrtnlr a urr,pmHnNrnQuntnm, kter
v samotnltce rovn usilovala o vnesen novch, vdetjchmetod do kritick praxe.
Dle pak zde Zv|tHennequin siln ovlivn1l zatky aldolrysvou estopsychologi, kritic-
kou metodou zahrnujc v sob ti vdn disciplny - estetiku, psychologii
a sociologii -, a chpajcumleckdlo jako znak psychologickhoustrojen

381
jeho autora i jeho vnmatel.Djiny nrodn literatury tak Hennequin pojmal
tdnosti literatur
jako vraz psychologickho vvoje nroda. Je pirozen, e tato metoda,'
td majetnch,
individualisticky zdraznjci spoleenskoulohu umIce, kter vlastn svm i literaturu nejml
dlem spolupsobpi vytven psychologickchryssvch ten,zapsobila pak vidl v tom'
na aldu, nebobyl to prv individualismus, jen tvoil v tto dob osu dosud vyddnr
jeho svtovhonzoru ijeho kritickch zsa.
objektivn pohler
aldova kritick innost byla v tomto obdob zamena hlavn proti echa a Vrchlicl
eklekticismu a epigonstv, je pedstavovali zejmnairoce rozvtven ,,k modernm u:
nsledovnci Vrchlickho. Proti jejich neosobnosti a pseudosubjektivit,je v eskmodern.
bu verbalismem a esttstvm,bu plochm naturalistickm nrem, nebo' Masaryka, jeho
imitac folklru nsiln peklenovaly a asto pmo zastra|y dobov rozpor puzovala od Poli
demokratickchidel a skutenosti, zdrazovalhlubok proitek uml. vak Krej nez
cv jakcr vchodisko tvorby, poadoval dlo, kter by vyjadovalo indivi- destch let a je
duln ,,vnitn pravdu.. umlce. Smysl takovtoumlecktvorby pak alda Po jistou dob
vidl v obohacen a zmnoeni ivota, tedy v jej, byabstraktn pojat,spe. mlad kritiky i
c i f i c k s p o l e e n s k f u n k c i . aJr Kensnr.
aldasmi postulty mil na sm koen vvojovproblematiky tehdej pojet umn.Jej
literatury, nebojeho mtko vnitn pravdy umlce v sob skryt obsahovalo eskliteratury
i poadavek tvorby, kter by nesetrvvala na ustrnul podob abstraktnch novoromantick
idel a kter by jejich rozpor se skutenostnevhala ve v pravdivosti projevech, zvli
odkrt a umlecky vyjdit. odtud tak aldova podpora dlu Macharovu, jmov, impresic
Sovovu i mladho Neumanna. ovem mtka ivotnostia vnitn pravdivosti" v Literrnch lis
kter vedla aldu k ocenn mnoha kladnch tendenc v literatue, nesla SPolu s literr
v sob i jist dobov omezen, nebo vzbuzova|a ojedinle kritikv souhlas. Pedevm zslr
i s dly, jim sice nechybly ony zdtazovan rysy, kter vak se dostvala jako pedmt s
do rozporu s progresvnmitendencemi doby. Tak napklad aldase na jedn' 1B9B zaalse sa
stran rozchzi s dekadenty typu Karska a Prochzky, odslzuje neivotnost dicky pekonr
jejich tvorby, kritizuje i dekadentnautostylizace v ranch sbrkch Neuman.' setrvvajcpoj.
novch a podncuje ho ke spoleenskyaktivn tvorb, na druh stran vak se; (1BB9, 1B9
utvrzuje katolick bsnky v jejich nboenskmystice, kter jim byla vcho- d o r . 1 9 2 1 ,s e '
diskem z dobovch rozpor. Tyto pruvodn momenty aldovy kritick in- historie. Jeho u
nosti devadestch let nezastrajovemjeho pokrokovou lohu, kter spov |no zejmrra t'
nejen v tom, e alda vnesl do kritick praxe nov analytick metody zpracovn se :
a e poja| kritiku jako tvrprci, a|e zejmnav tom' e pomhal probojovat nosn.Neza
tvorbu mlad generace a e zv|t jej poezii pomhal prorazit bludn a slovensklitr
kruh soudobhoepigonstv. historickou pr
V podpoe snah mlad generace a zrovei v kritice jej dekadentn vtve. bch tendenc
se sbliovalse aldoui vd kritik Rozhled a pozdji sociln demokratickho u Nmce Hpr
F.
Ptva lidu V. Knn.r(I867- l94l). Usilovalozkoumn literaturyz hledisek Jako liter
socilnch i politickch, zejmna z hlediska jej spoleensk funkce. charakteru s v
Promlelv ttodob i problmliteratury pro li d a piblilse i poadavku literatue i Pe

382
 pojmal
tdnosti literatury, kdy zdrazoval, eliteratura nem vyjadovat jen zjmy
etato metoda'
td majetnch, ale i lidu, zejmna proletaritu. Z tohoto hlediska soudil'
vlastnsvrn
i literaturu nejmlada shledal v n spojence proletaritu. kol nov tvorby
n,zapsobila'
pak vidl v tom' aby innjipomhala doshnout dstojnlidsk existence
v ttodob osu
dosud vyddnch a ponench. Toto hledisko umonilo tak Krejmu
objektivn pohled na tvorbu starchautor, hlavn na poezii Svatopluka
echa a Vrchlickho, v nm vidl sprvn zjev, kter pipravoval pechod
,,k modernm umleckm aspiracm... Kriticky, kdy teprve po roztrce
v eskmodern, mohl soudit i vztah politickch realist k umn, hlavn
nrem,nebo Masaryka, jeho uplatovn moralistnch mtek na literaturu, kter od-
dobovrozpor
puzovala od politickhorealismu tvrumlce. Ve svpozdjkritick praxi
itekuml-
vak Krej nezstaldslednvrn svmu progresvnmustanovisku z deva-
indivi- destch let a jeho kritick innost nabvala eklektickhocharakteru.
pak alda
Po jistou dobu, zejmnaza boj o Hlkovo dlo, stli po boku prkopnk
pojat,
spe-
mlad kritiky i pedstavitel krajnho kdla mladch, Anror Pnocnzra
a Jr Kensnx, neje s ostatnmi rozvedlo jejich romantick a aristokratick
tehdej pojetumn.Jejich spolenmrysem byl r,ryhrocennegativnivztahk tradicm
obsahovalo
eskliteratury i podpora, kterou ve svch kritickch statch poskytovali'
abstraktnch novoromantickm a dekadentnm tendencm v soudob literatue. V jejich
pravdivosti projevech, zvlt v Karskov bohat kritick praxi, nala uplatnn do.
Macharovu, jmov, impresionistick metoda. Sv kritiky tiskli hlavn v Modern revui,.
pravdivosti,
v Literrnch listech a v Niv.
, nesla Spolu s literrn kritikou se na novch cestchocit i literrn historie.
souhlas Pedevm zsluhou Jenosr,evl Vr'xl se nejen osamostatuje od filologie
sedostvala jako pedmt studia na prask universit (Vlek byl prvn, kdo od roku
senajedn' lB9B zaalse samostatnmipednkami o novjesk literatue), ale i meto.
neivotnos dicky pekonv star filologick a knihopisn, na shromaovn daj
Neuman-. setrvvajc pojet |tky. Zejmna dvma pracemi - Dejinami literatr1l slouen.
stranvak skej (IBB9, lB90) a pak Djinami esk literatur2,kter vychzely od roku 1892
bylavcho* do r. 1921, se Vlek stal zakladatelem novodob eski slovenskliterrn
Lritickin- historie. Jeho uplatovn novch metod literrnhistorick prce bylo vyvo-
spov lno zejmna tm, ese soustedoval pedevmk novjliteratue' pi jejm
metody zpracovni se nejraznji projevily dosavadn djepisn metody jako ne-
probojovat nosn.Nezanalani jako literrn historik, nbrjako kritik soudobesk
it bludn a slovensk literatury. Kritick innost provze|a paraleln jeho literrn-
historickou prci i pozdji. Prv tento zjem ho pivedl ke studiu soudo-
vtve bch tendenc a metod v evropskliterrn historii, kde tak nael hlavn
ho u Nmce HnnuexNa Hnrrxnna adu metodickch a teoIetickch podnt'
zhledisek
Jako literrn historik smoval Vlek vdy k pracm syntetickho
funkce. charakteru s vyhrannou ideovou koncepc. U jeho prvn prce o slovensk
i poadavkre literatue i Pehkd djin literaturilesk
(1BB5)' zahrnujcjen stareskoulitera.

383
 kter se vnuje'
turu' pedstavujvlastn prpravu k budoucm djinm. Zatmco vak sloven.
kho a jebo \
skdjiny dovedl ado souasnosti, k tvorb Vajanskho,Hviezdoslava a Kuku.
autoi, k nim
na,djiny literatury eskstail zpracovatjen do tictch let 19. stolet,
a Sova, kte t
i kdy ml v plnu dovsti tyto djiny a k nejnovjdob. o tom svd
tch let. Bohat
i ada studi o tto literatue od Nmcov a Frie a po Svatopluka echa,
dl svtovch ar
ktcr Vlek pozdji sebral do kninch soubor: Nkolik kapitoleka djin na
dny ve znmos
poezie(IB9B), Nkolik kapitllek a djin naslouesnosti
(I9I2) a Noukapitol2a djin
pedjm silp
slc(19|'2).
literatur2e
v pevnJ. \
Svdjiny Vlek pojalv duchu Hettnerov jako historii idej a jejich vdec-
kch a umleckch forem. Byl tedy u ns prvnm literrnm djepiscem, Jako protj
redigovan Sve
kter chpal literaturu jako spoleensk jev a kter'ji zaleovaldo ir.
pinejpopul
chmylenkovch a spoleenskchvztah, tebas pitom pli jednostrann
pevn star
vykldal literaturu z idej doby a jejich promn a ne vdy dostatenpihlel
nijak vrazn nt
k jejich spoleensknr podmnkm.
Nashromdnm obshlm materilem ivm r."zornr":.vkladem J. Kuffner' Po
francouzsk prr
pedstavuj Vlkovy djiny obou nrodnch literatur stejn,stle iv dla
Slovanskm lit'
eska slovenskliterrn historie. Z jejich metodickch vsledkdle tila
vychzjen do t
cel generaceliterrnch historik,znich v zjmu o eskouliteraturuave zpra-
nrskho realist
covnijejch djin Vlka nsledovalJarJarunnc (l862-l936) a ve srovn.
nakrtko, stv
vacch djinch slovanskchliteraturJeN Mcrrar, (1B55-1939); hlavn p-
Beletrii z
soben obou spad vak do obdob nsledujcch.Souasnvznikaj i prvn
s kritiky Eliko
novjprce Josnne Knr,n ( l B53- l9 t 7)' profesoraklasickfilologie na pra-
zan s naciona'
skuniversit, o vvoji eskprozodie (zanajivychzet v LF od roku lB93).
vativnho a :
V tomto obdob tak byly poloeny zkIady k soustavnliterrnhistorick
kter i na za
prci, a to jak vznamnmi syntetickmi dly, tak i analytickm rozpracov-
star a mladr
nm problematiky.jednotlivch sekliterrn vdy.
Literrn
(1884- iB95)'
zejmna pedl
asopisy a knihovny
zvem Hldka (
Znartpc
Vzestup kulturnho ivota a rst tenskobce, souviscs diferenciac
pedstavujc
spolenostia s hospodskm rozvojem eskchzem,naly svjvraz i v rstu
slokaje dopl
literrnch asopis,ve vzniku ady novch edic a knihoven. Pitom i do
si vdlohr
stavu literrnch orgn se promtlo roztpenliteratury na starautory
autor pini
a nor, nast.-rpujc
generaci'. I tu dochz ke zetelnmu rozrzovn,kdy
lejharaj.)'
postupn k asopismpokraujcmz pedchzejiciho obdob a sloucm
Tak Svtoz
pevn starmautorm, pistupuj nov orgny mladch, kter maj siln
romnu. Kor
v-vhrannrz. Zrove prv psobenmmladclr se mn i charakter nkte-
rrk (lat Pra
rclr starchasopis.
nost po strr
T.v reprezentativnho literrnho orgnu si i nadle uchovv Lumr,
a to jak klas
redigovanJ. V. Sr,oxnu. Na zatkutohoto obdobje to tmjedia asopis,
r5-Djiny esk litr
384
 vaksloven- kter se vnuje vhradn literatue. Sloupedevmjako tribunaJ' Vrchlic-
a Kuku- kho a jeho k, tisknou tu vak sv literrn prce vlastn vichni star
let 19. stolet, autoi, k nim postupn pibvaj nkte mlad, hlavn bsnci Machar
o tom svd a Sova, kte tu publikuj sv vere a do roztrky v polovin devades.
uka echa, tch let. Bohat jsou v Lumru Zastoupeny i literrn peklady znamnch
z djinnat dl svtovch autor. Prv zde, hlavn piinnm Vrchlickho, jsou uv.
kapitolyz djin dny ve znmost soudobtendence evropskpoezie, mLumr v mnohm
pedjm silpozdjchasopismladch. Kritick referty v nm obstar.
ajejichvdec- v pevnJ. V. Sldek.
m djepiscem, Jako protjek specializovanho Lumra vychzi i nadle msnkKut1,
do ir. redigovan SvaropluxnM acEEM a Snnvcnu Hnr,r,nnnrvr.Vedle beletrie
jednostrann pinejpopulrn Lnkyze vech oblast lidskinnosti.Tak Kvty slou
pihlel pevn starmautorm a jejich tz se oproti pedchzejcmu obdob
nijak vrazn nemn. Literrn kritiky v nich zprvu peFr. Kvapil, divadeln
vkladem J. Kuffner, pozdji A. Schulzov' kter tak obstarv vtinu peklad
stleiv dla francouzsk przy. Vznamn je tu zastoupena rovn rusk literatura.
dle tila Slovanskm literaturm je vnovna zv|tn pozornost v Ruchu, jen vak
ave zpra-
,vrychzjen do roku 1BBB.V tomto obdob jelro hlavn vznam spovv en
a vc srovn- ruskho realistickho romnu, jeho pednm propagtoiem se zde, by
;hlavn p. nakrtko, stv V. Mrtk.
ikaji prvn Beletrii zstala i v tomto obdob otevena osuta,veden V. Vr,xnlr,
napra- s kritiky Blikou Krsnohorskou, F. Schulzem aF.Zkrejsem' revue uzcesv-
odrokulB93). zan s nacionalistickm kdlem buroazie a stle zetelnji nabvajici konzer.
ick vativnho a reaknho charakteru. osvta byla tak jedinm asopisem,
mzpracov. kter i na zatku tohoto obdob, kdy se jet nevyhranily protiklady mezi
stara mladou literaturou, zstal naprosto izolovn od mladch autor.
Literrni kritiku pstovala za redakce P. Vycnoor:-l Hldka literdrnt
(IBB4-1B95), moravsk konzervativn klerikln asopis, kde vystupovali
zejmna pedstaviteltzv. moravskkritiky. od roku 1896vychzela pod n-
zvem Hldka (do r. 1941).
s diferenciac Znanpodlpipad umleckliteratuei v obrzkovch asopisech
i v rstu pedstavujcchvyhrann typ rodinnch asopis, v nich literrn a poun
Pitom i do slokaje doplovna i strnkou vtvarnou. irokmvbrem spolupracovnk
star autory si vdlohu uchovv M. A. rmxnrrtzenSutolor,kter vedle starch
,ky autor pin v nejvtme i tvorbu mlad generace (Machar, Sova,
a sloucm le.jharaj.), hlavn v dob, kdy nevychzej jet vlastn orgny mladch.
majsiln Tak Svtozor (zanlkl roku 1899) patil k iitelm ruskho realistickho
nkte- romnu. Konzer.n*ativnj protjekSvtozoru pedstavuje ilustrovan tde-
tk.(latd Praha, vydvan od r. lBB4 redakc F. Scnur,zn; jeho hlavn ped.
Lumr, nost po strnce literrn byl pomrn bohat vbr z prozaick tvorby rusk,
asopis, a to jak klasick,tak souasn. V pozad obou tchto tdenkstoj pak tet

*5_Djiny eskliteratury III. 385

z obrzkovch asopis,trnctidenik Besed2lidu (IB93-I92I)' redigovan opovrhujc spoleen
A. E. MuKEM; vyznaoval se patn pochopenou srrahouo co nejvtp. km snahm anarc}
stupnost lidovmu teni,je umoovala' aby vedle autor,jako je Vrchlic- Modern revui s vti
k, se tu uplatovali hlavn spisovateldruhhoa tetho du. revue jako jeden z rr
Humoristick a satiricktvorb se vnoval uanda duddk(IBB2-l914), v n tiskne zvlt s
jeho vydavatelem a redaktorem byl IcNr HnnnllaNx. Na rozdl od Vilm- Hlavek, Sova, St.
kovch Humoristickjch list nebo mladoeskch p(IBB7- 1905), jejich revue ke konzervati'
pspvky ztrceji jakoukoliv hodnotu umleckou, uchoval si vanda dudk vstin charakteriz.
literrn charakter. I{errmannovi se podailo vytvoit asopis,kter souste. jsem v dob omladin
dbval adu vznamnch pispvatel (Ale jako ilustrtor, Neruda, Vrch. kovit i obtav lta
lick). V devadestch letech se ze vandy dudka stv tribuna, odkud dvoan, proiljsem
J. Vrchlick toproti mlad literatue, hlavn pak proti jej symbolistick vho hnut z let de'
vtvi. zsluhy i myslnc,r
Pokud jde o mlad autory, tisknou zpotkusvprce v orgnech starch, nekodnmtoit
hlavn ve Sutozoru,ve (latPraze av Lumru.Teprve pozvolna se osamostatuj, Dve vak,nes
kdy se jim otevr FnaNrrxnu Dr-ourrlr ve Velkm Mezi vydvan la se mlad kritik:
Vesna (1,BB2-1B97)' beletristick protjek kritickch Literrnchlist, kdy a Rozhled. Literrn
pronikaj do brnnskRoiIxovv Niuy (lB91-1897) a kdy Anlror Pno- stvaly se Dostupn(
crrzxe za uzkspoluprce sJrlr Kensxnu zain vydvat vlastn asopis tisknout sr kr.itick
Modernreuue(|B95- 1925). Krej, V. Mrtk,
oba morav skasopisy,Vesna i Nia a, pr ochzeji zhruba obdobnm vvojem. pvodna pi'cloen
Zv|t starVesna m zprvu charakter konzervativnho literrnho orgnu; Tak v Rozhlede
postupn vak, jak se tu objevuj mlad autoi, docbz k uritsymbize v PrazeJosnnnrt Pt
konzervativnch proud s mladou tvorbou; ta nakonec pevldne a Vesna, pedstavovaly kultr
stejn jako Niva se stvaj asopisy,kter aktivn podporuj snahy mladch. kovm hnutm mli
Vesna je pitom zamena vhradn k domc i ciz beletri; vycbzeji zde alda a F. V. Krt
ran vereotokara Beziny jct pod pseudonymem V. Danovsk, zde tiskne Zde takvyel roku
i F. x. alda povdku Ana|za,jej obhajoba ho pivd ke kritick prci. hled'y opoutalda
Naproti tomu vznamnou soustNivy vedle beletrie tvo jej kritick oddl, asopisrycLie ztrc
kde vystupuj s vjimkou aldy vichni vdkritikov mlad generace: Konen divad
F. V. Krej,V. Mrtk,A. Prochzka,J. Karsek iJ. Vodk. list pro dramatick
Ze rrechasopismladch m nejvyhrannjcharakter Modernreuue. a propagtor realis
sledovala nejen e
Jej beletristick stje zarnenahlavn na soudobou romantickou, symbo.
Iistickou a dekadentntvorbu, a to jak domci, tak peloenou,kterou zrovel' pincla i re|ert
divadeln hry. ByIe
podporuj i stati vedoucch kritik Arnota Prochzky a Jiho Karska ze
proti rcmantismu :
Lvovic. Vedle toho Modern revtrev etnchstudichsleduje z vyhrann indi-
V tomto dob
vidualistickho stanoviska aktuln spoleensk problmy, otzky socialismu,
s p o l k a o r g a n i z
sociln uitenostiumn a literatury a stv se hlavnm propagtorem
individualistickho anarchismu, jak ho pedstavovali v t dob filosofovjako nmi oigny.K L
spisouatelbeletrist
Nietzsche, Stirner, jejich pracm se v Modern revui dostv obshlpubli-
obdobn kolvzhl
city. Prv toto vyhrann anarchoindividualistick stanovisko' aristokraticky

ls'
386

I
l92l), redigovan opovrhujc spoleenskouuitenostumn a zdi'-azrujc proti socialistic-
o co nejvtp. km snahm anarchistick idel svobodnho, nezvislho jedince, rozvdi
jakoje Vrchlic- Modern revui s vtinou ostatnch generanchdruh. I tak vak Modern
revue jako jeden z ml^aorgn mladch ztstv v tchto ltech zkladnou,
(lBB2-1914), v n tiskne zvlt symbolistick st mlad literatury, bsnci jako Bezina,
rozdlod Vilm. Hlavek, Sova, St. K. Neumann i nkte nejmladautoi. Vyu"j Modern
_1905),jejich revue ke konzervativnmu, s kleriklnmi snahami se sbliujcmustanovisku
$i DVanOa
vandad.ud.al(
dudk vstin charakterizoval ve svch Vzpomnkch St. K. Neumann: ,,Proi|
lis, kte souste. jsem v dob omladinsk kus chlapeckhovku eskho socialismu, jeho klac.
, Neruda, Vrch- kovit i obtav lta ztjeho odprc,abych se pozdji usmval ochotjeho
tribuna.odkud dvoan, proiljsem s Modern revu,kter pese vebyla soustkoupokroko.
jejsymbolistick vho hnut z let devadestch, malou revoluci intelektuln, jej statenosti,
zsluhy i myslnosti,abych se doiljejch malomckch konc,kdy se stala
orgnech starch, nekodnmtoitm a paprovoutvrz tuphokonzervatismu a zptenictv...
seosamostatuj, Dve vak,nesi mlad literatura vytvoila svvlastnorgny, osamostatni.
rativyvan' la se mlad kritika, kter se sousteovala hlavn kolem Literrnch list
list,kdy a Rozhled. Litertrnlisu QBB}- 1899), vedenod r. lBB2 F. Dr,ouHlt, do-
AnNor Pno. stvaly se postupn do stedu literrnho dn, zvltod chvle,kdy tam zaa|i
vlastnasopis tisknout svkritick stati mlad autoi H. G. Schauer, F. X. alcla,F. V.
Krej, V. Mrtk, A. Prochzka, J. Karsek aj. Pispvaly k tomu i etn
mvyvojem. pvodna p.eloen studie o evropskch literaturch a kritice.
orgnu; Tak v Ro7hledech, vydvanch v letech lB92-l90B v Chrudimi a pozdji
uritsymbize v PrazeJosnnnu Pnlclnu, shromadbvalase hlavn mlad kritika. Rozhledy
a Vesna, pedstavovaly kulturn politickou revui' voln souviscs politickm pokro.
snahymladch. kovm hnutm mldee. Kritiky a literrn studie zde tisknou hlavn F. X.
i; vychzeji zde alda a F. V. Krej. Postupn se tyto listy otevraj i pvodn beletrii.
, zde tiskne Zdetakvyel roku lB95 manifest eskmoderny. Po jejm rozpadu, kdy Roz-
ke kritickprci. hle dy opoutaldaa kdy tu pestv tisknout svprce vtinamladch autor,
iejkritick oddl" asopisrychle zttc na svmvznamu.
mlad generace: Konen divadelnmi otzkami se zab,s,a|aeskThalia (|BB7 -1892),
list pro dramatickou literaturu a umn, jeho redaktorem byl dramatik
Modernreuue. a propagtor realistickhodivadla JeN Lenncr (186l - 1907). eskThalia
symbo- sledovala nejen eskouinoherna opern tvorbu a ochotnick divadla, ale
kterou zrove pincla i referty o dramatick tvorb svtov.otiskovala tak pvodn
Katska ze divadeln hry' Byla nesena silmo umleck realismus s ostrm vyhrocenm
vyhrannindi- proti romantismu na jeviti.
socialismu, V tomto dobustupujeji do pozadkulturn vznam spisovate lskch
propagtorem spolk a organizac, kterse stvajpevnstavovskmia reprezentativ-
filosofovjako nmi oigny. K Umleckbeseda Suatoborupistupuje r. lBB7 Spolekeskjch
obshlpubli- spisouatel beletrist
Mj. Jeho smysl byl v pcdprna nakladatelskinnosti.
aristokratickv obdobn kolvzhledem k literatue plnila i roku 1890Josnrou Hr,vxou zalo-

g5r 387
 en a bohat dotovan eskdakademiepro ud2,slouesnost a umnt,jeji tvrt,
tda sdruovalakrsnou literaturu a umn.Jejmipr-v.nmi dnmi lenyz ad
spisovatelbyliJ. Vrchlick, A.Jirsek, Svat. echa F. V.Jebek.
Rozenkulturnch kruh pini zvenzjem o svtov literrn Ji pehled knil
dn a nastv i znan rozmach rtnnch specializovanch knihoven' naznauje,evevzl
kterseznamujesk tenes cizmi literaturami i aktulnmi spoleenskmi nov obdob. Doc}
otzkami. K dosavadnm knihovnm a edicm tak pibv v tomto obdob literrn druhy. V
ada novch, piemse ji dosti zeteln vyhrauje jejich dvoj typ' Vedle innosti Vrchlickt
mckyleprezentativnch, jako byla nap. Vrr-lrr'ovl. Noud bibliotkaspis Nyn se dostv z
uererni pr4u (1BBB- 19l2)' vychzej knihovny, kterprostedkuj vznamn tury zpadn rozi
la svtovkultury. Zv|t irokou publicitu ziskv rusk romn, jemu rusk. Vd loh
je u nakladatele orry vnor'na samostatn Ruskd knihouna(IBBB-1930). tehdy nejsilnji a r
Yychzej tu vybran spisy tm vech vznamnch ruskch prozaik od nky a svm ps
Gogola, Turgenva, Gonarova,Saltykova-edrina a Pisemskhoa k pracm ratury. Zejmna c
Tolstho a Dostojevskho.Svm obsahem i vlivem se Rusk knihovna stala N. V. Gogola, I. S.
nejvznamnjedic t doby, jej etbouse utvela cel generace spisovatel n ohlas. Vliv ru
a kulturnch pracovnk.Rusk romn je rovnzastoupen v Romdnou knihoun romny a dramat.
,Sutozoru (1BBi-tB9B) F. rrwxl,kter pin klasickou i soudobou rom- vch literatur. Zl
novou tvorbu a v ni se vedle Tolstho, Turgenva a Dostojevskhoobjevuj gusta Sti'indberga
Maupassant, Flaubert, brat Goncourtov, Strindberg. Svtovou produkci s mckoumor]
romnovou pin i Knihouna(lat Prah1l(lB93-l921). Dla eskchbsnk ke kritickmu obra
a prozaik spolu s nkolika peklady (Krsnohorsk pebsnn Byronovy Pechodn viiv
Child.Haroldovy pouti) vychzejiv imkov Kabinetnknihoan ( t BB4- 1B90). Arne Garborg' st
Vedle dl echovch, Zeyetovch, Vrchlickho, Jirskovch, Arbesovch Paul Bourget a M
jsou tu vydvny i ran prce J. S. Machara. Konen pokud jde o svtovou i kultem sexu Poll
bsnickou tvorbu, nejvznamnjkninici pedstavuje Sbornksutou poe1ie, V poezii nab
vydvan od roku t 891 eskouakademi a postupnredigovanJ. VncRr,rcru, pekladatelskou
A. Kr,rnnsxlr a J. Bonncrm. Po boku klasik svtovpoezie se tu obje. jeho nrovobr
vuje i Vrchlickho a Gollv Vbor z Baudelairovch Kvt zla, Coppe MIad bsnick 5
a Maeterlinck. zvlt Baudelairc
Pokud jde o vydavatelskou innost, zvlt aktivn si vedlo pokrokov ovembez pochop
hnut, kter vedle novin a politickch asopispinelo i adu edic, jako i dalpedstavite
Bibliotkusocilncha politickj,chnauk (|B95- l903)' vedenou J. Pnr,cr,nm,a Kni- V osmdestct
hounuRozhled(|B9+-l906). Pro literaturu mly vzlar;";.zejmna Vzdl,iaac tel, kte se pe.
bibliotka (lB90-191l), pinejczavedeni K. S. Soxor,a hlavn dla fran- je opt zastolpena
couzskch a severskchautor (Musset, Zo|a,F|aubert' Maupassant' Stendhal, dobu mistrn tlur
Goncourtov - Bjrnson, Strindberg, Garborg) i filosof (Renan, Tolstoj, przu dle Pavor
Mill) a Kritickdknihouna (vydvanvletech l896-1907 Pnr,cr,nu za pote. ( 1 8 5 2 - 1 9 1 6 ) P, a
n ar,novy spoluprce), kter k nm uvdla prce vznamnch evlop- 1932).V. A. Jung
skch kritik, mezi nimi i Blinskhoa Dobroljubova, Hennequina, Taina skou przu uvd,
a Brandese. Kosrnn'e (1867

38B

I
 jeji tvrt
unn,
Yztah k cizm literaturm
i lenyz ad

t o v l i t e r r n Ji pehled knihoven,vnich hojnpibv pekladz cizich literatur,

knihoven, naznauje, evevztahu esk literatury i tenstva k literaturm cizimnastv
i spoleenskmi nov obdobi. Dochz k zetelnmu pesunu zjmu, pokud jde o pekldan
v tomto obdob literrn druhy. V pedchzejcim obdob, v dob horenpekladatelsk
dvojtyp. Vedle innosti Vrchlickho, byla hlavn pozornost tlumonksoustedna k poezii.
bibliotka spis Nyn se dostv zeteln do poped romnov tvorba. Vedle zjmu o litera-
jivznamnt tury zpadn roziuj se peklady z literatur severslch nrod a z literatlsrv
romn,jemu rusk. vd loha pitom pipad pedevmruskmu romnu, kter
(l B B Br-e 3 0 ) . tehdy nejsilnji a nejplodnji ovlivuje jak prozaiky a dramatiky, tak i bs-
prozaikod nky a svm psobenm vrazn posiluje realistick tendence esklite-
ak pracim ratury. Zejmna dla L. N. Tolstho a F. M. Dostojevskhoa ze starc}r
knihovna stala N. V. Gogola, I. S. Turgenva a I. A. Gonarovavyvolvaj u ns nadprmr-
spisovatel n ohlas. Vliv ruskho romnu byl zrove doplovn i psychologickrni
v Ronnouknihoun romny a dramaty severskmi, kter tehdy siln psobna vvoj svto-
i soudobourom- vch literatur. Zv|t dla Bjrnstjerne Bjrnsona, Henrika rbsena, Au-
objevuj gusta Strindberga a Jens Petera Jacobsena, kter se kriticky vypodvaj
ltovou produkci s mckoumorlkou, posilovala rovn z|<Iansmovn eskliteratury
eskch basnk ke kritickmu obrazu soudobho ivota.
Byronovy Pechodn vliv, hlavn v okruhu Modern revue' si zskv i dalSevean
(lBB4-IBeO). Arne Garborg, stejn jako pedstavitel francouzsk ponaturalistick przy
h, Arbesovch Paul Bourget a Maurice Barrs. Nejvce tu vak psobsvm iracionalismem
jde o svtovou i kultem sexu Polk Stanislaw Przybyszewski.
poefie,
sutou V poezii nabv" doasn silnho vlivu vedle jinch autor, objevench
J'Vncnr,rcxm, pekladatelskou innostv lumrovskm obdob, Frangois Coppe, hlavn
poezie
setu obje- jeho nrovobrzky' kterpsobpedevmv adch Vrchlickho epigon.
zla, Coppe Mlad bsnick genelace vak tu ji v pednost prokletm bsnkm,
zv|tBaudelairovi a Verlainovi, jejich tvorbu sice ji pekldal Vrchlick,
vedlo pokrokov ovembez pochopenjejho vlastnho smyslu. Zrove s nimi vyvolvaj ohlas
i adu edic, jako i dalpedstavitelsymbolistickpoezie, hlavn M. Maeterlinck.
Pnr,cr,nu,a Kni-
V osmdestchav devadestchletechse rovnrozrstajady peklada-
imnaVzdluaci tel, kte se per,n specializuj na urit jazykov okruh. Nejpoetnji
hlavn dla fran-
je opt zastoupena rutina,kde vedle V. A. jurtce (1B5B- |927), kte na svou
Stendhal,
dobu mistrn tlumoil Pukinova Evena ongina (1892), pekldaj ruskou
(Renan,Tolstoj,
przu dle Pavnr, Dunox (lB43-1903)' Vrr,rm Mnrx, Jlnomn Hnus
za pote.
(1852-1916), Pevnr, Pepnx (1863-1930) a Klnnr' rplrnr (1863 a
amnch evrop-
1932).V. A. Jung podil takpeklad Byronova DonaJuana (190a). Sever.
ina. Taina
skou przu uvdl do ech dobr zna\ec skandinvskch literatur Hueo
Kosrnnre (l867- 1956). Mezi pekladateli z frantinyv tchto letech se poezii

389
vnoval ANroNN Ve (1868_1899)' prze zejmnaAxnre Scrrur,zov byl nsiln perue
( 1 8 7 0 -1 e 0 5 ) . o rty, usilujc o v
Vcelku nastv v tchto letech vrazn zvrat v pomru k cizm litera- pracujcch. Postr
turm a v jejich uvdn do ech. Jestlie dosavadn Vncrrr,rcxrro pe. prvn pokusy o po
kladatelsk innost a spolu s n i Sr,oxov a I(nsworronsx se vyzlaova|a ovou tvorbu pro
tlumoenm nejrznjch jev svtovch literatur a |ze ji charakterizovat obalobnm, vro
jako skutendohnn Bvropy v poznvn svtov kultury, pcbznyni dov povdky. Z
obdob, v nm pekladatelsk praxe smuje k udrenkroku se soudobm agitan charakte
evropskm literrnm vvojem. Kladn strnka, kontakt s aktulnm literr. vyjden politick
nm dnm, se tu ovem msse strnkou zpornou, se silnm zre|ativizovnim zejr.r.nadl Sva.
pekldanch hcdnot, protoe tento aktuln zetel s sebou nutn pinel psn.
i adu efemrnchjev, jejich uveden do ech bylo vyvolno individulnm Literrn nejl
zjmem nebo mdou. Nicmn prv od tchto let pon esk literatura Ncrroosx (186
navazovat pravideln kontakt se soudobou evropskou tvorbou; tento kontakt nmi, a natrvalo
se pak natn'alo stv jejm pznanmrysem. nimi i brnnskJ
Hlasu lidu. KraPI
kter podepel vl
oiven literaturv v dlnickm tisku se soudobm sta
v pednho polit
V tomto obdob se po pekonnikrizev dlnickm hnut za Taaffovy perze. stolet.Bezprost<
kuce znovu stv soustliterrnho vvoje i tvorba, kter vyrst z a vyhrocen prce
proletaritu. Vzestup dlnickhohnut na konci osmdestchlet a obnoven obsahuje PateticJ
jeho novin a asopisvyvolv znovu potebu vlastnch dlnickch autor, otroka, vzPoltry 2
kte by v dslednproletskm duchu tak prostednictvm literrn tvorby vou tvorbu na zr
ovlivovali irok tenskvrstvy. Tak dochzi v neb,vali k novmu nickm tborrr
nstupu pvodn dlnick tvorby, a to nejen jako dve v oblasti poezie stoj v pkrm p
a dlnick psn, ale i na seku przy a kritiky. Tato tvorba si pirozen ejcchse tak :
neinnrok na to, aby svou formou konkurovala soudobm vysplm lite. je pozoruhodn
rrnm dlm;naopak se o n pevn opir av mnoha smrech z nich vychzi, ve vsetnskmv
aby zrove eskou literaturu obohacovala o nov, socialisticky revolun Tak Krapkc
vidn svta, projevujcsejak novou tematikou, tak novou ideovost. na vykoisovn
Stejnjako dve, i nyn se tvorba dlnickch autorvyvjv zksouvislosti ve teni odho
s celkovm vvojem esk literatury. Nasvdrrjetomu ji to, e dInickaso- kruh (IB94) jso
pisy nezdka, zv|tv osmdestchletech, petiskuj pasez dl nesocialis- van roku 1905
tickch autor, v nich je zdraznno sociln postaven dlnictva: prce vznna jejich t
M. A. imka,Gustava Pflegra, Arbesa, piem vbr ukzek zeteln vu vestrannost
sleduje zrr'r zeslit kritickmi, obalobnmi obrazy sociln povdom 1901),v nm
proletaritu. Pozdji, v prbhu devadestchlet k tmto autorm stle astji Strahovskho, e
pibvaj dal,zvlt Svatopluk ech,jeho Psn otroka pln zdomcnly a pak i jeho vzPt
v dlnickm hnut, aJ. S. Machar. Krapka-Ncl
Zrove s tm se znovu rod i vlastn dlnick literatura, jejvvoj autora.Jemu Po

390

I
 Scnur,zov byl nsiln peruen.Zprvu jde speo kritick materily neo pvodntvorbu,
o rty,usilujco vrnpopsnudlost a scn,kterukazuj bezohledn tlak
k cizm litera. pracujcch. Postupn k tmto reprodukcm ivotnch vjev pistupuj
xrro pe- prvn pokusy o povdky, speobrazy ze ivota,formou navan;jci na kalend-
se vyznaovala ovou tvorbu pro venkovsk lid' Yznik v nich nezdka rozpor mezi kriticky
charakterizovat obalobnm,vrojatnm obrazem skutenostia sentimentln formou kalen.
pichz nyn dov povdky. Zpravidla sevyznaujvnjkovoutendenc,kter jim vtiskuje
se soudobm agitancharakter. Podobn i dlnick poezie usiluje pedevm o agitan
aktulnmliterr- vyjden politickho stanoviska, k emuvyuiv astoforem soudob poezie,
zrelativizovnm zejmna dl Svatopluka echa, avak i formy tiov poezie a znrodnl
nutn pinel psn.
individulnm Literrn nejkultivovanjm autorem tohoto obdob byl Josnn Knaprn
eskliteratura Ncrroosr (tB62-1909). Po vyuentruhlem proel nkolika zamstn-
kontakt nimi, a natrvalo zakotvil jako redaktor ady dlnickch list a asopis,mezi
nimi i brnnsk Roanosti,vdeskch Dlnickj,chlist a nakonec prostjovskho
Hlasu lidu. Krapka zhy zska| irok pehled o politickm a socilnm dn,
kter podepel vlastnmi zkuenostmi z cesty po Evrop, pi nse seznmil
se soudobm stavem mezinrodnho dlnickho hnut, take brzy vyrostl
v pednho politickho a osvtovhoinitele sociln demokracie na konci
Taaffovy perze- stolet.Bezprostednsoustpolitick innostibyly ijeho literrn, revolun
vyrstz ad vyhrocen prce. Jeho jedin knin vydan sbrka veri Chudobfu (IB92)
let a obnoven obsahuje patetickou poezii rozvjejcv dsledn revolunm duchu motivy
autor, otroka, vzpoury a boje,jakjsou znmy z ruchovskpoezie, zrovevak i pso.
literrntvorby vou tvorbu na znm npvy nrodnch psn a pleitostnproslovy k dl.
ik novmu nickm tborm a schzm. Krapkovy bsn svou socialistickou ideovost
v oblastipoezie stoj v pkrm protikladu k nrov poezii autor typu Klterskho,pokou-
si pirozen ejcchse tak zachytit dlnick prosted. Z pozdjch Krapkovch ver
vysplmlite. je pozoruhodn zejmna cyklus vzeskpoezie (a memi(1904), vznikl
znchvychzi, ve vsetnskmvzen, a verek revolunmuroku 1905.
|icky revolun Tak Krapkova prza m tendenncharakter, je nesena snahou upozornit
na vykoisovnproletaritu a vbec na temn strnky ivota a vyvolat
zk
souvislosti ve teni odhodln k revolunmu inu' Vedle sbrky povdek ,{ ranj,ch
dlnickaso. kruh(IB94) jsou literrn nejvznamnjprzy obrdz@ 1 Valaska,otisko.
z dl nesocialis. van roku 1905 v Hlasu lidu. Vznikly rovn v dob Krapkova vsetnskho
dlnictva:prce vznn a jejich tmatemje trpk dl chudhopodbeskydskholidu. Krapko.
ukzekzeteln vu vestrannostkonen dokresluje i jeho pokus o drama, Exulant (tiskem
povdom 1901)' v nm zpracoval ivot dlnickho buditele Josefa Boleslava Pecky
stleastji Strahovskho, emigrujcho v dob protisocialistickch zkon do USA,
zdomcnly a pak i jeho vzpomnky ( pamttade (|905).
Krapka-Nchodsk pedstavuje v tto dob nejvznamnjhodlnickho
ra' jejvvoj autora.Jemu po bok je mono piadit jet Fnnvrrxe Hrevxa, kter roku

391
1896 v New Yorku vydv soubor sv dosavadn poezie, patetick lyriky, Kocnltaxe, Hr,ev/
epiky i epigram,Pochode, a jehoverez americkhopobytu jsou poznamen. sbornk (Dlnickd1
ny anarchistickmi tendencemi. Ostatn autoi pes svou plodnost nepe- se rozmhaj sborn
kroili hranice sentimentln tvorby bez hlub umleck hodnoty i ideov m brnnsk redak
psobivosti. Plat to zejmna o Fnanrrxu Ce,rrrrA}Lovl (1868-l936), od roku 1890 vYd
livajicim tak pseudonymu V. L. Lrsnnr, a to jak o jeho sbrkch ver se zaslouili o dIni
a psn Vereo prci (l'B94) a Hlas2 mas2 QB96), tak o jeho przch sebranch Tolnj, puec(1894).
v knceV 4ipasech{iuota (|B94), kde sice odhaluje dlnickou bdu, ale pohy- Na konci osmc
brrje se zce|av oblasti drastickkalendov etby. kritika. Nejdvej
Rozmach nastv v oblasti dlnickhospoleenskho zpvu a ko. skou lohu jednotli
neni satiry, kter v ttodob s nm zcesouvis,protoeznanstsati. kovn tch Iiterrr
rickch verbyla skldna na veobecnznm npvy nrodnch psn a mohou slouit jz
a patila ke stlmurepertoru dlnickch akademi a besed. Vznikaj i samo. vak v tto kritice
statndlnickasopisyvnovansatie: v Praze,B' (lB90-1893) a Knar. vidla svt oima 1
xtlv Hoblka rajblik (189l)' v Brn Kolrpnoovd Raple(1B90-t920)' v Plzni tuctovou brakovot
je anonymn, turu, kter je souz
{umbera(lB92-1B95) atd. Vtinapspvkv tchto asopisech
nicmn i tu se uplatuj nkte znmi dlnitautoi, zejmnaopt FneN. to cluchu je nap
rrnx Ca.rrrraur, a Vrr,mDavro (Vrr,na), mezi ilustrtory v Rapli a v Bii divadla. Dlnick
najdeme tak Mikole Ale. hormu mck
Dlnick satira si bere na muku politiku v|dy a pomry v Rakousko- stran prv zde
IJhersku, domc vlastencburoazii i klerikln reakci, mnohdy vak m s kritickm ostm
i do vlastnch ad. Bohat pitom vyuv nejrznjch forem: obrozensk a Gabriely Preisso
deklamovnky, hdanky, parodie lidovch psn stejn jako verstarch nick tisk tehdy vr
bsnk,paragram, akrostichaj. piemzdrazuj
Tak rozvoj dlnick psn zce souviss novm rozmachem dlnic- Druh zpas, l
kho hnut, s podnm besed, vlet a zejmna s oslavami Prvnch mj, dlnick tisk na sk]
pro n vznikaji i vlastn prvomjov psn. V kruhu omladinskho hnut venm Jebkova
vznik napklad peklad polskhoRudho praporu.Vedle svtku Prvnho mje demokratick dln
vmsi dlnick pse nejastjipostavenprolet v zvodech,vzn1kaji tzv, vanch kampan p
fabrick psn' astje tak tkalcovsk tematika. Vznikaj bojovn politick a v dob aktivza
psn i psn folklrnho typu nezdka navazujici na kramskou pse nebo dlnickho hnut.
i soudob kuplet. Nejastjije ovem v7,uvnaa petvena obrozensk tok jak z ad r
spoleenskpse. Rod se i prvn dlnick sborov skladby. Mezi autory strany' tok, kt|
psn najdeme opt hlavn V. DavIoa, F. Ca,rrrreirrr'a, F. Knapxu Nrodn divadlo.
(Truhlskt). rozbjesk snahy
Masovmu rozendlnick psn znan napomhaj etn edice, mlad literrn gt
kter navazuj na prvn dlnick zpvnky ze sedmdestch let. Zprvu nej- kte na pamtn
bohate pinejedice vysthovalcve Spojench sttech, z nich nejzn- polizovat Nrodn
mj je Pncxv chicagsk (punkdlnickj,ch psn(IBB7); Pecka tu otiskuje Hnnsnw v bojovr
vtinou startexty tak, jak je uchovala pam,protoe neml k dispozici do pedmjovho
originly ani opisy. Zpvnk obsahuje pevnpsn vysthovalc Pncr<Y, Sr,lnx, Vncrrrrc

392
 lyriky, Kocnuawe, Hr,avxe aj. Btzy nato vychz v New Yorku nkolik dalch
poupoznamen- sbornk(DlnickpoefieI, II,lB91, lB93; Boue |B9I). V devadestch letech
plodnostnepe- se rozmhaj sbornky psni v echch a na Morav. Nejvtzsluhy o to
i ideov m brnnsk redaktor Raple FneNrrnr Koltrnoa, kte tm kadoron
( l 8 6 8 -t e 3 6 ) , od roku 1890 vydv psov Sbornk.Tak F. Ce.rrrraur, a F. Knepxa
sbrkch ver se zaslouili o dlnickou pse; Cajthaml vya| ohlas (lB93)' Krapka sbornk
sebranch Volnj,puu (1894).
bdu,ale pohy- Na konci osmdestchIet ovi dlnick literrn a divadeln
kritika. Nejdve jde speo drobn postehy a poznmky sledujcspoleen-
zpvu a ko. skou lohu jednotlivch dl, k nim se pozdji pipojuj pokusy o zprosted.
stsati. kovn tch literrnch dl, kter se njak dotkaji otzek postaven dlnictva
ch psn a mohou slouit jako pomoc k uvdomovn dlnickho tene. Postupn
I Samo- vak v tto kritice pibv snah o oivenvlastn dlnick beletrie, kter by
lB93)a Knep- vidla svt oima prolete a kter by dlnickmu teni zrove nahradila
1920),
v Plzni tuctovotr brakovou etbu. Roste tak zjem o vysplou umleckou litera.
je anonymn, turu, kter je souzena z hlediska pravdivosti a spoleenskho smyslu' V tom-
opt FR,AN. to ciuchu je napklad velmi kriticky sledovn repertor Nrodnho
Rpli a v Bii divadla. Dlnick tisk pranuje hlavn stupky Nrodnho divadla nej.
hormumckmu vkusu uvdnm oplzlch fraek a komedi. Na druh
v Rakousko- stran prv zde nachzej rozhodnou ztitu prvn esk dila zobrazujci
vak m s kritickm ostm soudob ivot _ drama M. A. imrka Svt malch lid
: obrozensk a Gabriely PreissovJej pastorkya, stmck kritiky odsouzen. Dl*
ver
starch nick tisk tehdy velmi innzasahuje do kritickch boj kolem tchto dl'
piemzdrazujejejich obalobn,mckouspolenostusvdujcsmysl.
dlnic- Druh zpas, ne sice ji literrn, ale kulturn politick, vybojoval
Prvnchmj, dlnick tisk na sklonku stolet,roku lB9B, v souvislostise slavnostnmpedsta-
o hnut venm Jebkova Sluebnka svho pna v Nrodnm divadle pro sociIn
Prvnhomje demokratick dlnictvo v pedveerprvnho mje. Bylo to v dob vystupo.
vznkaji tzv. vanch kampan proti sociln demokracii pro jej protisttoprvn prohlen
politick a v dob aktivizace ,,nrodnch dlnk..vnejcchrozkol do jednotnho
psenebo dlnickho hnut. Sprva Nrodnho divadla se tu octla uprosted prudkch
obrozensk tokjak z a nacionalistickburoazie, tak formujc se nrodn sociin
Mezi autory Strany' tok, kter upraly socilrr demokratickmu dlnictvu prvo na
F. Kaarxu Nrodn divadlo. Tehdy dlnick tisk obhjil sv nroky a zrovei odhalil
rozbjesk snahy ,,nrodnch dInk...Jemu po bok se postavili i pslunci
etn edice, mlad literrn generace F. x. er,oa,Sr. K. NnuilrerN a F. V. Knn.r,
Zprvu nej- kte na pamtn schzi v Typografick besed oste napadli snahu mono-
nichnejzn. polizovat Nrodn divadlo jen pro uritou buroazni kastu. Zrove Jax
tu otiskuje HnnnnN v bojovnm oteuenm list nkten eskjmspisouatelm,kte pispli
k dispozici do pedmjovho sbornku etspisouatel eskj,mdlnkmruirodnm(ncu,
Pncx.y, Sr,nnx, Vncrrr,rcx, Jrnsnr, Svrr,, Hnvour, Annns, Rars, V. Mn:rr

393
aj.),ukza|, jak nacionalistdemagogicky vyuvajiprotisttoprvnhovystou. vanch dobovcJ
pen sociln demokracie, a odsoudil zejmnaskutenost,ese k ttokampani ven eny a dvky
proti sociln demokracii propjilii nkte elnet spisovatel. -svou hrnku (pi
Literrn a divadeln kritika v dlnickm tisku byla v tomto obdob ze vech vsi' symbolizujc
projev nejvce anonymn. Nicmn i tu je monrozpoznat vdlohu Zkladn okrr
Josnne Knepxy Ncrronsrrro, kter rozhledu a znalost literatury pak Nmcov "l
vynikl nad vechny ostatn autory pleitostnch kritik a kter zashl. hlavn Jenoune EnsnN
do boj o charakter Nrodnho divadla a o dlo imakaa Preissov.I kdy bsnickho dla i
vysoko oceoval obalobn rz tchto dl, dovedl z,rovel,zvlt u imka, skou etbou, ale
poukzat na jist meze jeho Svta malch lid, kterji tehdy vidl v imar. vidualizovan lit.
kov moralizujcm,v podstat malomckm pojet dlnick problematiky. ,kadla (zvlt 1. (
Yznamn je tak Krapkova snaha kriticky vyloit a piblit proletaritu edic lidov sloves
lo J. S. Machara. Naproti toml
Na konci devadestch let, kdy do ela sociln demokracie postupn a edestchlete
pronikaj oportunistick tendence, dochz i ke zmn v umleck kritice: hodnot. TePrve r
Krapkova vdloha je zat|aenado pozad a do dlnickho tisku nastupuj naj objevovat ]
kritici, kte ji opoutj dsledn tdn stanovisko prkopnk dlnick .aby vznikala kv'
kritiky a kte se pozdji stvaj nositeli reformismu v sociln demokracii odvtv literrn
(F. v' Knnl, G. Wrrrnn aj.). Jsou to prvn ruivpznaky pozitivnho i zbavll a pso
procesu' kter probh v nsledujcchobdobch, procesu stle tsnjho sbli- po pekladech z
ovni literatury v dlnickm tisku s ostatnliteraturou. Pro toto sbliovnje mlde se vnuj
pznanto, e literrn tvorba v dlnickm tisku neustupuje ze svch socia. kov pedagogov
listickch ideovch stanovisek, a|e e naopak ostatn beletrie ve svch vraz- Nov kolsk
nch pedstavitelch postupn pejm pravdu proletaritu a stv se jeho ,kolstvna pom
mluvm. pedagogick in
dtskch kninic
Dtsk literat
Rozvoj literatury pro mlde je styk s literatr
nejlep dIa zah
V dtskliteratue prv poloviny devatenctbostolet pevlclal crkevn Lafontainorry bi
moralizujcpostoj ke skutenostia dtsk kniha si jen mlo vmalaskutench apod.). Stoup
pomr nrodnlro ivota.Lze spemluvit o literatue urenrnldei,dlouho postar'ila vchol
ovldan zejmnamravounou tendenc. Zstva|ana okraji zjmu spisova. knihy I(rnnr' Sr
tel a z velkstiji vytveli kni a pedagogitpracovnci, pedevmz hle- dn ve vechso
diska vchovnch poteb. pokrauje nejpl
Pravdivjhoa umleckhopohledu na svt dostv se dtem a z d|, (1845- ts2+).
kter pvodn nebyla pro n vbec zarrrlena- z knih BopNy Nmcov. V sedmdes
Nmcov si uvdomovalavznam dtskknihy, chtla napsat i knkupohdek vesnosti. Ch
pro nejmendti' Svj pln sice neuskutenila,ale pesto, e nemla pmo jej kvality uml
na zeteli dtsktene,znamen tm celjej dlo obohacendtsketby. literatue ukza
Jej dlo je nejen dtem pstupn'nbr tak ukazuje avybzi i k eenz. Kytice z lidouh

394
 vystou- .vanch dobovch problm vchovnch, z nicli' pedevm k otzce posta-
ssk ttokampani veni enya dvky v eskspolenosti.Nap. v DiuBde pimo polernicky stav
;svou hrdinku (pirozen vychovaIou a pirozen se chovajc)proti zaosta|
obdobze vech vsi, symboltzujici dosavadnzpsobyvchovy.
vdlohu Zk|adn okruh pohdkovch text pro dti dodnes tench tvo
literatury pak Nmcov Ntrodnbchork.1a poasti spo|u s eskjmi pohddkami Kanr'e
zashl hlavn Jenomna Ennnlra. Ani Erben nepsal pmo pro dti, a pece velk stjeho
Preissov.
I kdy bsnickho dla i vsledky jeho sbratelskinnostijsou nejen vbornou dt-
u imka, skou etbou,ale d se o nich rovn ici, e stoj na potku umlecky indi-
vidlv imar. .vidualizovan literatury pro mlde. psn a .
Erbenovy Prostonrodnesk
problematiky. .kadla(zv|tl. oddl, nazvan Vk dtsk) jsou i dnes jet zkladem vech
t proletaritu .edic lidov slovesnostipro nejmendti.
Naproti tomu literatura psan vysloven pro mlde byla v padestch
postupn a edestchletech nadle soustcrkevnkolskvchovy, bez umleckch
kritice: hodnot. Teprve v druh polovin edestcha v letech sedmdestch se za-
tiskunastupuj naj objevovat poaavky pokrokovch pedagog i publicist a umlc,
dlnick 'aby vznikala kvalitn umleck etba pro m|de. Chpe se jako dleit
demokracii odvtv literrn tvorby, jako umn, kter m poskytnout dtem pouen
pozitivnho i zbavu a psobit na rozvoj budoucch generac. ozvaj se i hlasy volajc
tsnjhosbli. po pekladech z jinch literatur ne jen literatury nmeck. Literatue pro
sbliovn je mlde se vnuj umlci (Neruda, Hlek, Sldek, Jirsek, Rais aj.) i pokro-
ze svch socia. kov pedagogov.
ve srch vraz. Nov kolsk zkon z roku 1867 osvobodil kolu od crkve a postavil
a stv se jeho kolstv na pomrn pokrokovm zk|adu. Rozvinula se i bohat publicistick
pedagogick innost. Stoupl poet asopispro dti, bylo za|oeno mnoho
dtskch kninic.
Dtsk literatura zain'se v ttodob rozvjetv nkolika smrech. Navazu.
je styk s literaturou svtovou: v sedmdesch letech pekldaj se u ns
nejlepdi|a zahtaninliteratury pro m|de (Verne, Pukin, J. F. Cooper,
crkevn Lafontainovy bajky, Andersenovy pohdky, pohdky z Tisce a jedn noci
skutench apod.). Stoup zjem o naunou etbu, vnovanou m|dei,kter by
i, dlouho postal'ila vchovu m|eena vdeck zk|ady. Jeden z tvrcnov naun
zjmuspisova. knihy Kannr, Sr.s"n(1B31-lB9B) usilrrjenap. o to, vy|oitdtem prodn
z hle- dn ve vechsouvislostech,piemsvpbhy beletrizrrje' V jeho intencch
pokrauje nejplodnjautor naunetby z konce stolet Borruurr, Beun
m a z d|, ( 1845 - ts24) .
Nlrcov. V sedmdestchletech se pozornost vychovatelobrac i k lidov slo.
pohdek vesnosti. Chpe se, jakm pnosempro dti mebt jej lidov filosofie,
nemlapmo jej kvality umlecki jej ideovost. Praktickmonostivyuitfolklru v dtsk
dtsketby. literatue ukzal Fn,eNrrnx Benro. I kdy do jeho vbor (Naedti, IBBB;
i k eenz. K1tice z lidouho bdsnictua,1906) pronikly religizn motivy, pece jen ve svm

395
 celku dokzaly dti vzaujmout a pomhaly v jejich citov i mylenkov vak do nho vst
vchov. Konen si v ttodob poteba vchovy k nrodnmu ctnvynutila {/apadl ulastencia
zsadni zmnu pi zpracovvnhistorick tematiky v prze pro mlde. V poezii Pro
Zatm co dve vyuva|ahistorickho koloritu jen ke zvraznn mravoun Na rozdl od dosa
.o realistick obra
tendence, historick povdka od sedmdestch let, od vystoupen Vcr,eve
Bnwnn Tnnzsrirro, chce piblit dtem skutenhistorick udlosti. (1BB7), Skiun,
Tebzsk kresl slvu i padek naeho nroda; aby mlad generaci ukza| proniknout do sv
minulost skutenou,sah i ke studiu pramen, archv i kronik. Jeho siln .jejich vztahu k r
citov psobcpovdky maj na rozdl od pozdjtvorby, pedstavovan chtla tato poezi
pedevmJirskem, sentimentlna elegick zabarv eni. vlasteneck i soc
V dsledku rozvoje nrodnho ivotai v dsledkurozvoje literatury sam Raisova i Slc
pinejpak osmdest|ta u pmo vslovn poadavekvytvoit i pro dti pedevm ze dv
u m l e c k y n r o n o u a i n d i v i d u a | i z o v a n o u e t b u , p e k o n v a j cdo s a * a obecn, abstra
vadn neivotnostdtskliteratury. k domovu, k rod
Zdrazrrje se nutnost zobrazovat pravdiv ivot. Kritizuje se nezjem v slovesnosti.J:
umleckch kruh o dtskou knihu a formuluje se i pedstava, jak m vypadat ve verchpro di
spisovatel pro mlde. Sl voln po tom, aby obraz eskhoivota vzbudil kter vy.razov1
v dtech pocit nrodn hrdosti, i aby se vc peklda|o ze slovanskch jazyk. Sldek v nkter
Neznamen to ovem,e povrchn etba Z dtskliteratury zmizelra hned a a jeho nejlepe1
pln. Stvala se totivhodnm obchodnm artiklem, jak o tom svdnap- Z ostatnich
klad velk adatzv. gratulant. I proti kninmu braku se vak zaa|oosteji Knslrorronsx.
vystupovat a v sedmdestch letech nap. vznikaly uitelskkomise, kter IBB9; Ti pohdk
mly na starosti zkoumn kovskchknihoven. idylicky pojat
Zak|adate|e novodob eskliteratury pro m|de vidme dnes v K. V. Tento nedostate
Rarsovr aJ.V. Sr,orovr, kte i ve svkritick innostizaujimali odpovdn autorkY EmY v,
postoj k otzkm dtskliteratury. lB9B). Krsnohc
Raisovy knihy pro mlde byly bezprostedn ovlivnny jeho uitelskou n eny, pokusil
prax a pesvdenmo mimodnm posln vchovy v ivot nroda. pekladu pvod
Clrtje vst mlde v duchu lsky k vlasti a k nrodn hrdosti, uil ji znt Svhlavika ml
eskdjiny. Tak napklad v asovblzkosti Jirskovch Starch povst ,,...dnpoe
eskchvyda| Poudk1l 4 starjlchhrad(|BBB), nebo pozdji soubor (na kroniky nost jsou dvcet.
(1B92)a'j.,v nichdtskmysli pibliova|vznamnudlosti z esk minulosti. vit jej vzdIr
Jeho Poudfulo eskj,ch umlcch(l89l) vyprvj o ivot znmch spisovatel Ytazem z;
a umlc,je chtl vyzdvihnout jako iv pklad. V pracchs tematikou ze sou. dobr etba,kt
asnostisnailse Rais vyjclit idely mravn rrleclrtilosti. odkrval ped zraky dten (IBB9), us
dtskCh tenutrpen pramencz chudoby i jin lidsk strasti a vtpoval J. v. Sldka, l
jim vdom' edobrota srclceje mezrnrrrrrit a odpomoci jirn (Prunkat1l, 1BBI; Vichni tito s1
Poslednilto,1923).K nejtivjm Raisovm knkmpro mlde pat soubo- asopisosmde
ry, kter Rais sestavil z drobn lyriky a z vzpominkovch prz (Doma, 1903; Tak histo
Pod ,(uiinou,1906). Pdech sentimentality a prvky nboenskidcologie se tu vedle zm
vyadily asemstjeho prac z kmenovhookruhu etby pro rn|de,zato Josnn BneuN

396
 imylenkov vak do nho vstoupily nkter ptzy urenpvodn tenm dosplm
ctnvynutila {(apadl alastenciaj.).
pro mlde. V poezii pro mlde pekonal jej didaktick charakter J. V. Sr,nmr.
mravoun .Na rozdl od dosavadndtskpoezie ilustrujcvchovn zsady usiluje Sldek
Vor,ave o realistick obraz ze ivota dtte. Vydal ti sbrky dtskpoezie, (ta mdj
ickudlosti. psn (IBBB) a ,(uonjla luonk2 (1894)' v nich uml astn
(1BB7)' Skiudn',
generaciukza| proniknout do svta dti, na|zt pstup k jejich fantazii i citu a porozumt
Jeho siln jejich vztahu k okolnmu svtu. Smi bsnickmi hodnotami i humorem
pedstavovan chtla tato poezie probouzet v dtech lsku k rodim,ctu k prci, ctn
vlastenecki sociln.
literaturysam Raisova i Sldkova tvorba stala se pro tehdejdtskou literaturu pnosem
i pro dti pedevm ze dvou hledisek. Lska k vlasti nen v n zobrazovna apriorn
vajcdosa- a obecn, abstraktn a kazatelsky, ale konkrtn - jako lska k eskei,
-k domovu, k rodim,k sourozencm.A nov a tvoiv je v n vyuito i lido-
se nezjem v slovesnosti.Jako dve Erben v nrodn literatue, nyn se Rais s Sldek
jak m vypadat ve verchpro dti opeli o lidovou poezii a vnesli do tvorby pro mlde n-
ivotavzbudi} kter v{pazov prostedky a umleck postupy z lidov slovesnosti. Zv|t
h jazyk. Sldek v nkterch svch bsnchb|ise zkladnmu zamen lidov poezie
izelahned a a jeho nejlepepika brzy takznrodnla (nap. Ten nt pes).
svdnap- Z ostatnch autor vnovala se literatue pro mlde intenzvnji Er,rxa
zaaloosteji I(nsNorronsx. Napsala nkolik sbrek dtskch veri prz (Srdcemi skutkem
komise, kter IBB9; Ti pohddful1BB5; Po proyduit IB97 aj.), kde neplispnzobrazuje
idylicky pojat svt dt a kde do poped pronik didaktick tendence.
dnesv K. V. Tento nedostatek projevil se i v jejm zpracovn knihy Trotzkopf nmeck
odpovdn autorky Emy von Rhoden, ve znm a hodn rozenSuhlauice (1BB7,
1B9B).Krsnohorsk, po Nmcova SvtlnejvznamnjbojovnicezavzdI-
uitelskou ni eny, pokusila se vytvoit v tomto znan pepracovanm a poetnm
nroda" pekladu pvodn eskouetbu pro dospvajcdvky. Nrodn uvdoml
i, uilji znt Svhlavika m se stt vzorem i naplnnm novho vchovnho idelu:
,tch povst ,,, ..dn poestnprce nen hanbou, kadjest ct, slunostvak a skrom.
(nakroniky nostjsou dvcetm vtozdobou, mvy jest jej spoleenskstupe a jmeno.
minulosti. vit jej vzdIn.,,
spisovatel Yrazem zjmu spisovatelo to, aby se mldei dostala do rukou skuten
tikouze sou- dobr etba,kter by ji vychovvala pedevmvlastenecky,je sbornk Naim
pedzraky dtem(IBB9), uspodan FnaNrrxnm TsonSKM, s pspvky Julia Zeyeta,
i a vtpova} J. v. Sldka, A. Jirska, A. Heyduka, E. Krsnohorsk, J. Vrchlickho aj.
kat1,1BBI; Vichni tito spisovatel psali i do jednoho z nejvznamnjch dtskch
patsoubo- asopisosmdestchlet, do Jarhouku(|BB3-1BBB).
(Doma,1903; Tak historick prza pro m|de se rozvj.o jej vchovn vyuiti
ideologie se tu vedle zmnnch ji povdek Raisovch pokou epigon Tebzskho
mlde,zato Josnr BnauN (1864-1891). Vrchol historick povdky pro mlde pak

397
pedstavuje nkolik prac Ar,orsn Jrnsxe. Jirsek u mlde hrdosti nad u cest,I90I; Na uj'
slavnou minulost. Historie votanaeho lidu, jeho prce a boj za nrodn Skupin autor
nezvislost, slva eskchzem a povsti o hrdinech lidovho odboje - to literaturu pedmtt
vechnovede na konci minulho stoleteskoum|dek aktivit a pipravuje jen pedagogickho
ji tak pro plnn kol,kter na ni bude klst spolenost.Celonrodnho snaha odpovdnch
vznatnu nabyly svm zdraznnmnrodnch tradic asvoulidovou moudrost by mnpouovala
Starpoustiesk (IB94), napsanpvodn pro ml<ie.A naopak etirjin ha|a zatlaovat be
dla.se pro svou poutavost sta|az|eitost
dtsketby,ikdy pro dti pvodn pouze umleck prl
vtinou- krom vyprvn ( echa na konecsuta(|B90) - urena nebyla. svm duchem skut
Plodn a spnbyla i Jirskova spoluprce s dtskmi asopisy,nap. podle kterch se n
s Malj,m tentem. Yn kritick roz]
Ke konci stolet objevuje se v eskliteratue pro mlde dlo, kter je Jenosr,av Pnrn v
spjato s chpnm nboenskmorlky jako zk|adu lidskho vota.Jsou to vytvely tak v de
Brouci evangelickho knzeJaNA KRAnIra(1846-1929). Karafit je napsal novmu rozvoji t
u v roce 1876, knkavak zapad|a; teprve v devadestchletech se probudil
tensk zjem o ni a vynutil si dala dalvydn. Na pbzch rodiny
svatojnskch brouku chpavmu pomru k prod, alegoricky ped- Zklar
stavuje lskypln vztahy mezi lidmi, Zrovei ovem s na|znim smyslu
votav naprostposlunostia smru se vm,co lovka potkv, pronikaj V osmdestc
do dla morln zsady evangelickhokesanstva podstatn oslabuj jeho vztahy. Jestliest
umlecki vchovnpsoben'Vzhledem k tomu, e lo o dlo stylisticky zda- nroda a jestlie t
il a tematicky nov,ukazujcmonostitvorby pro nejmendti, mlo znan u cenn plody n,
spch a ovlivnilo nadlouho przu pro pedkolnvk. Po Karafitov vzoru pronik do irc
vychzi pak cel ada napodobenin, pbh ze ivota brouk,bcletrizova. veery pestvaj t
nch alegori lidskho ivota,jeho nejrznjch strnek. Teprve vak tict z pnrdkm vzestu
Ita20. stoletpinejnepmou polemiku s Brouky, a to v pbzchaktiv. Nov esko.s
nho a inorodhoFerdy mravence ondeje Sekory. a uitelskm,zatir
ivy zaiem o dti a znalost jejich prosted pivedly k tvorb i vesnickho lenmu postuPu.
uiteleJosnrl. Koxe(l861-1933). Koeksi uvdomoval pi svuitel* trpcmu Slovensl
sk praxi nedokonalost a neivotnosttradinpleitostnpoezie pro dti hospodsky.
a zain pst pro sv ky vere, kter mly nahradit star ,,gratulanty... Nejvznamnj
Protoe se formln ve svch verchdal stejnou cestoujako Sldek a protoe n eskuniversit
zachycoval ivot vesnickhodttev jeho naivnch vztazich k prod i celmu studujc mle,l
okol,mly jeho vere,uveejovanzpotku v dtskch asopisech(Jarj, uk, skmi kolami' E
Budeskd 4ahrada,Lstk2a poupata), zaslouenohlas a spch.Za dvacet|et sdruujcjak str
sv bsnick innosti se stal l(oekjednm ze spoluzakladatel modern leny patili Janc
eskpoezie pro dti. Je vlastn prvnm dtskm spisovatelem - specialistou. Jr SlrnrlNY'
Svou psovou formou, asto napovdajcformln pbuznost s lidovorr i spisovatel Joznt
poezi, a zpracovnm pevn drobnch epickch tmat i smyslem pro etptel Run
}rumor akza| Koekcestu, kudy se maj bsnci pro dti ubrat. (oku i srde- vzjernnho pozt
ku, |B9|; Jiskr1l a plamnk1l,IB93;Pozdrau1ldoma z dzmlaa' IB99; Chudobky v ivmspojen l

398
 hrdosti nad u cest,1901; Na uj,slun,|920; Dti z boud2,I92|; Krakonou dar, |923 aj.).
aboj za nrodn Skupin autorz osmdestcha devadestchlet se podailo uinit dtskou
odboje - to literaturu pedmtem irhoumleckhozjmu a vymanit ji z dosavadnho
it a pipravuje jen pedagogickhochpn. objevuj se i nznaky pthorozvoje: vytrvall
Celonrodnho snaha odpovdnch spisovateli kritik po takovesk dtskliteratue, ktel
moudrost by mnpouovalaavicevyprvla, kter by zobrazovala dtsouasn, pom.
etnjin hala zat|aovat bezcenn brak domc i importovan a pedk|'da|a dtem
dtipvodn pouze umleckprce, knihy, je by budily smysl pro dobro a krsno a byly
urenanebyla' svm duchem skutenesk.U v devadestch letech se objevuj zsady,,
asopisy,
nap. podle kterch se m literatura pro mlde stt mtkem ivotnosti nroda.
Yn kritick rozbory (vedle Sldka, Raise, Bartoe psal je z uitelskchad
dlo,kterje Janosr,av Pnrn v asopisePedagogick rozlzleQ;)
a spchnovch knih pro m|de
ivota.Jsou to vytvely tak v devadestch letech pedpoklady k pozdjmukvalitativn.
fitje napsal novmu rozvoji ttoliteratury.
seprobudil
rodiny
icky ped- Z k I a d y d a l h o e s k o . s l o v e n s k h os b l i o v n
smyslu
' pronikaj V osmdestch letech nabyvaj nov podoby tak esko-slovensk
oslabuj jeho
vztahy. Jestlie se v pedchzejcim obdob zvilzjem o ivot sloverrskho
istickyzda-
nroda a jestlie byly navzny prvn pevn svazky, pinesla nsledujclta
i, mlo znan
u cenn plody novho vzjemnho sblen.Zjem o slovenskou literaturu
pronik do irchkruh v Praze i na eskmvenkov a slovenskliterrn.
beletrizova-
veerypestvaj bt ojedinlou zvltnost.Sama slovensk literatura proch-
vaktict
z prudkm vzestupnm vvojem a laIz takohlas v echch.
bzchaktiv.
Nov esko-slovensk sblense rodilo zejmnav prosted studentskm
a uitelskm,zatim co v oblasti politiky nevytvej se ani pedpoklady ke spo.
i vesnickho lenmupostupu. V kruzch nacionalistick buroazie se vzvy k pomoci
pi svuitel* trpcmu Slovensku ji toti spojovaly se snahou proniknout na Slovensko
ie pro dti hospodsky.
,,gratulanty". Nejvznamnjmimpulsem k navzn pevnjchstykbylo znovuoteve*
a protoe n eskuniversity roku lBB2. Tehdy zaa|a do Prahy pichzet slovensk'
i celmu studujcm|de,kter dvala pednost.esk universit ped vdeskmia pe-
rcch(Ja ak, skmi kolami. Hned v roce lBB2 vznikl v Praze slovensk spolek Detuan,
Za dvacetlet sdruujcjak studujc, tak i uovskou m|de, Mezi jeho nejaktivnj
modern leny patili Janosr,av Vr,nx, KuxuN (Mar.r Bnwcn), Pevnr Socn,
specialistou-
Jn SlrnraNAY, VvBo nonn,DuaN Maxovrcr, A. ranvax, pozdji
s lidovou i spisovatelJoznr Gnneon Ta.rovsr a dal.U kolbky Detvana stli i jeho
smyslempro et ptel Ruoor,r Poronlq a mlad moravtstudenti, nadenstoupenci
(1kui srde- vzjemnho poznn Jan Hnnsnx a Fnarvrrnx Tsonsx. Detvan byl
; Chudobky v ivmspojen nejen s eskmia moravskmi studentskmi spolky, hlavn

399
s Morauskoubesedou,ale i se spolky slovenskch student ve Vdni (Tatran) Znan znam1
a v Peti (Slouenskj,spolok). organizan prc
Pod vlivem universitnchuitela pokroilejho politickhodnv echch prci mezi Cechy a
stal se bhem asu ze skupiny slovenskch student v Praze vznamn jako bYl Detuan.nel
politick initel, kter zasahoval v duchu esko.slovenskho sblen i o Slovky' podsta
do slovenskhoveejnho ivota. V opozici ke konzervativnmu, izolacionis. (enj,ch e sk1ch oblast
tickmu veden slovensk nrodn strany a v obran proti maarizaci razili rodopisn vstavy rc
mlad Slovci slovenskmunrodnmu ivotu demokratitjcesty, vneli jednotn1i celek. es
v nj kritinost a zejmna politickou aktivitu. Protoe pak byl politick ivot hlavn vmnu knit
rra Slovensku na konci stoleti znanochromen, clevdom ho sbliovali o slovenskou studuj
s politickm a kulturnm proudnm v echch.Nejdleitjm initelemtto byli prask univer
probuzen politick aktivity se stal asopisHlas, kter zaal vychzet roku a optJ. Vlnx.
1B9B v slovenskSkalici, pak v Ruomberku za redakce P. Br,arra a V. no- Vznamn Ioh
nna. Podle Hlasu dostalo toto hnut slovenskinteligence, je mlo znan v tomto obdob i r
vznarr. pro slovensk politick vyuoj' tak sv jmno ,,h1asisti... z. Mezi nimi vedo
V oblasti literatury si nejvtzsluhy o esko.slovensk sblen Kr,er,ovr (1860_'
v tomto obdob z m|adgenerace vydobyl prvn pedseda Detvana, literrn nostn a sociInt
historik Janosr,ev Vr,nr. Po otci ech, po matce Slovk, studiemi v Bansk nho, zamil vec
Bystrici a v Praze si u od dtstv vytvel pedpoklady k dvrnznalosti slovenskho kultur
obou nrodnch literatur, take brzy po svm novm pchodu do Prahy, svou nrodnost' P
tentokrt na universitn studia, stal se horlivm propagtorem vzjemnho skou mlde a slov
poznni obou nrodnch kultur. Ve svch Listechz iechpro slovensk asopis zkuenostmezi u
orol a pozdji i pro Slovenskpohlady seznamoval slovenskouveejnost se sou. skch sjezdech es
asnmstavem a problmy eskliteratury - a naopak v eskchasopisech do slovenskhoprc
Ruchrr, Svtozoru, Kvtech a pozdji i v Nadob objevovaly se Vlkovy recen. pravideln zsobo
ze slovenskch literrnch novinek, portrty starchslovenskch autor i cel o zaazen vuky c
studie o v1voji slovenskliteratury. V tchto lncch,v etnch pedn. Podobn si po
kch i v prvnm u zminnmpokusu o souhrnn pelrled slovenskliteratury slovensk mldee
(Literatura na Slouensku)dostal esk ten prvn soustavnjinformace emeslnk. Vil
o rozvoji slovensk literatury. obdob Vlkovch clevdomch pprav kdr inteligence a
vyvrcholilo roku 1890 ve slol,ensky psanch Dejintchliteratr.1l slouenskej,prv. k rozvjen sloven
nm dkladnm a celistvm dle o vyvoji slovenskliteratury od nejstarch zejmna osobnmt
d'ob a po souasnoutvorbu Vajanskho, Hviezdoslava a l(ukuna,a v Dji. zv|tspisovatel
nch esk literatur1, zachycujicich soubn vvojov proud eski slovensk uitelem, pozdji
literrn tvorby. Svou rozshlou innostkritickou i vdeckou, svmi djinami, v Americe Kenol
je znamenaly nov stupe v literrnvdnm bdni a je pisply rovnm r'nm spolent
dlem k poznn eskchi slovenskch literrnch djin, a monografickmi zeiizechaMo
studiemi (afak)stal se Vlek zrove i prkopnkemesko-slovensk vz. Pate| dietok,v n
jemnosti za|oenna pochopen osobitosti obou nrod a na jejich spoluprci. na poli esko-s
Hlavn svmi djinami literatury dokazoval tsnou a nepetritou souvislost Slounkuslouensko
eskhoa slovenskholiterrnho a vbec duchovnho vvoie. rolem Salvou.

400 e6-Djiny at litoatury

 ve Vdni (Tatran)
Znan vznam pro esko.slovensk sblenmla takbohat praktick
orgalizan prce, kter smovala ke vzjemnmu poznn a spolu-
dnv echch
prci mezi echy a Slovky. K tomu vedle nktech slovenskch spolk,
Praze vznamn
jako byl Detuan nebo spolek moravskch student Radho,kter peoval
sblen jednota na ochranunrodn ohro-
i o Slovky, podstatn pispla eskoslouarukd
mu,izolacionis-
(enjch eskj,ch oblasta Sloaeruka,spolek za|oen rok po spchu praskn.
maarizaci razili
rodopisnstavy roku lB95, nani slovensk istexpont tvoila s eskmi
cesty, vneli
jednotn celek' eskoslovanskjednotavedle slovenskchveerorganizovala
byl politick ivot
hlavn vmnu knih, budovn knihoven na Slovensku a peovala i prakticky
ho sbliovali
o slovenskoustudujca uovskoumlde v echch.Jejmi pednmi initeli
initelemtto
byli prask universitn profesor F. PesrnNnr, F. TnoR,sK' J. Hnnnnrr
vychzet roku
a optJ. Vr,nx.
P. Burre a V' no-
Yznamn loha v praktick prci na esko-slovenskmsblenpipadla
je mlo zlan
v tomto obdob i nkolika moravskm uitelmz esko-slovenskho pome.
zi. Mezi nimi vedouc msto n|ee|oiniciativn psobcmuuiteli Kenr'u
k sblen Kr,er,ovr (1860_1930)' kter na svch cestch po Slovensku poznal nrod-
Detvana,literrn
nostna socilntlak slovenskholidu, a sleduje podnty Heydukovy a Pokor-
studiemiv Bansk nho, zamil vechnu svou publicistickou i organizaninnost na podporu
k dvrn znalosti slovenskho kulturnho ivota. Jejm c}em bylo pomoci Slovkm uhjit
do Prahy, svou nrodnost. Proto obracel jejich pozornost pedevm k pio sloven.
vzjemnho skou mlde a slovenskuitelstvo.Doadoval se vzjemnch porad a mny
slovenskasopis zkuenostmezi uiteli,k emutakskutenv hojnme dochzelo na uitel-
vereJnostse sou-
skch sjezdech eskchi slovenskch. Klal organizoval i pronikn eskknihy
eskchasopisech do slovenskhoprosted a naopak vyzva| eskknihkupce, aby svprodejny
seVlkowrecen. pravideln zsobovali zkladnmi dly slovensk literatury. Zrovei usiloval
autori cel o zaazenvuky o Slovensku do uebnchosnov eskchkol.
etnchpedn. Podobn si ponalKlal i pokud loo pio mlde. organizovalstudium
literatury slovenskmldee na eskchkolch a uku slovenskch uu eskch
informace emeslnk. Vil, e je tak mono pomoci Slovensku vybudovat zk|aru
h pprav kdr inteligence a vzdlanch stednch Vrstev' kter by pak podstatn pispl
slouenskej,
prv- k rozvjenslovenskhonrodnho ivota. Vznamnou roli pisuzoval Klal
od nejstarch zejmnaosobnmustyku, a to nejen uitela mldee,ale i ostatninteligence,
na, a v Dji- zvlt spisovatel.Sm v tom elpkladem av uzkspoluprci se slovenskm
eski slovensk uitelem, pozdji tiskaem v Ruomberku a nakonec evangelickm knzem
stmidjinami, v Americe Kanor,nm Sar,vou pomhal udrovat uitelskasopisDom a kola,
pisplyrovnm v nm spolentiskli sloventa et uitela jehoodbratelvtinoupoch-
monografickmi zeli z ech a Moravy. Piml tak K. Salvu k vydvn asopisupro mlde
vza- Priatel dietok,v nm se opt setkvali sloventi etautoi. Klalova innost
jejichspoluprci.
na poli esko.slovensk vzjemnosti vyvrcholila v tomto obdob vydnm
itou souvislost Slounkuslouensko-eskho (l896), kter uspodal spolu s Ka.
a esko-slouenskho
rolem Salvou.

r6-Djiuy at litsatury IIL 101

 Nov aktivita v esko-slovenskchscch se odrazila ve vlastn literrn
tvorb jenom omezen a spejet v rmci minulch pedstav. V poezii
pokraovala a doznivala tvorba vyuivajcv duchu Heydukov slovenskch
motiv a vyzvajic k novmu sbraten. Vedle jednotlivch verA. E. Mu.
lr.l a Josnne Ker,usn, a|ujicch na nespravedliv dl slovenskho lidu,
u Kaluse spojovan i s trpkm osudem lidu pod Beskydami, byla slovensk
tematika nejastjizastoupena ve verchJosnra Jeruncn, jen se snail
elegickmi tny vzbudit porozumn pro Slovensko. Tyto vere nemly u
ovem novtorsk vznam a burcujc in,jako tomu bylo v Heydukov
sbrce Cimbl a husle, a spe jenom rozvdly starmotivy.
V prze se slovensk tematika objevovala v povstech Jmsxovcu
(Jnok),v povdkovch rtch Gennrnr,y Pnnrssovr a v pracch Jur,re
ZnYnnl, v jeho romnu Dm u tonoucihuzd)a v legend SamkoPtk. Jestlie Stozity* ,rv"
vak prce Preissovvyznaujcse i nrodopisnm zjmem,byly oste sociln stedn na dan sta
zahroceny proti tlaku slovenskholidu, formovalo se Zeyerovo pojet Sloven. vkaazrovestr
ska zejmna v Samko Ptkovi stle jet v duchu romantick a idylizujc V poezii se rovni
pedstavy, jak ji na Slovensku ztlesoval v literatue Hurban Vajansk. vztah ke skutenos
Slovensko tu sice je symbolizovno ve sv bd a utrpen, avak vykoupen mt se do vech bl
pinjen pokora a nboensk vira. Zeyerovo pojet nebylo ostatn v lite- statn promuje r
ratuc t doby ojedinl. Podobn se objevuje napklad i ve verovanSlo- petvej zvlt
uensk baladK. V. Rerse, otitnroku l BBBv osvt, kde rovnvra' prostota razn zasahuj
a naivnost pivedou slovenskhoproskado nebe. Nejvznamnjesk prodn a intimn
literrn dlo vnovan Slovensku pedstavovala v tomto obdob Zeyerova lyrick tr,ary, coi
dramatick pohdka z prehistorie Slovenska Radza Mahulena. vna jak star, tz
Pro pochopen skutench poteb slovenskho ivota znamenala vak jednoznanm, t
praktick spoluprce a dobr poznn ivota vechvrstev cskhoa sloven- dch.
skholidu mnohem vce ne literrn tvorba umleck. S tm byl v souladu
pedevm zeslen zjcm o nrodnostn a sociln pomry na Slovcnsku.
ZvIt asopisyopozinvipolitice nacionalistick buroaze,jako Her. Bs
benv as, Masarykova Nae doba nebo pokrokovmu hnut blzk Pelclovy
Roahled1, pinely tm pravideln nov a podrobn informace o slovenskm otzky, kter
dn a zrove i stati upozorujcesktenena bezprv, v nm se stle mckpoiitiky
ocit bratrsk sousedn kmen. Prohluboval se rovn zjem vnovan slo- rostouc mrou v
vensk literatue. I kdy zstvajpspvky slovenskch autor v eskch vyhrocen poezii
literrnch asopisechstle ojedinl,recenze slovenskch novinek pestvaj do spoleenskh
bt vjimenou zvltnost,tebas nejsou jet sledovny se Soustavnou pra. politick a vi
videlnost. objevily se i prvn vtstudie o slovenskliteratue, hlavn z pera nroda, hledajc
Janosr'eva Vr.xe, kter nazrrary, e se schyluje k obratu. Pom'rn nejhoj- optimistickch v.
nji, a to tm ve vech asopisech,kter pinely beletrii, byla zastoupena K tomuto cli se
v tto dob cestopisn rta,vmajc si kras slovenskprody, nkdy spojen (z1mnaznlka
i s obrzkem ivotaslovcnskholidu. se stle jetupla

402 !6t

I
ve vlastnliterrn
pedstav.V poezii
ukovslovenskch
ver A. E. Mu.
slovenskho lidu, I ' OE Z I E
i, byla slovensk
, jen se snail
verenemly u
bylo v Heydukov

h Jrnsrovcu
a v pracchJur,re
1"t
SankoPtk, Jestlie tozityrn vvojem prochz v tomto obdob poezie; reaguje bezpro-
bylyostesociln stedn na dan stav spolenosti,usiluje o hluba vestrannj pohled na lo-
pojetSloven- vka a ztroves tm i roziujea obohacuje formy svspoleensk psobnosti.
icka idylizujc V poezii se rovn nejosteji vyhranil protiklad a
star mlad tvorby. Nov
HurbanVajansk. vztah ke skutenostia s nm nov ivotnobsah, kter pinej mlad, pro-
avakvykoupen mt se do vechbsnickch druh,str dosar'adnhranice mezi nimi a pod-
ostatn v lite. statn promuje celrrz trsnicktvorby. To platjak pro epiku, kde mlad
i ve verovanSlo- petvej zvlt podobu dosavadn verovanpovdky, tak pro lyriku, kdc
vra,prostota vrazn zasahuj do vnitnho vvoje tm vech jejch oblast, od lyriky
znamnjesk prodn a intimn a k lyrice asova politick.Yrazn pctvej i jednotliv
obdobZeverova lyrick tr'arY,coje zvlt patrn na voji znlky, kter je bohat psto-
vna jak star,tak mladou poezi.Nov rz vtiskuj i satie, kter se stv
znamenala vak jednoznanm, tonzaostenm nstrojem kulturn politickho boje mla.
cskho a sloven. dch.
tmbyl v souladu
na Slovcnsku.
zie,jako Her- Bsnick vyjden nrodn hrdosti a sly
blzkPelclovy
o slovenskm otzky, kter vyvstvaj ped literaturou v souvislosti s padkem esk
v nmse stle mckpoiitiky a se stupujcmi se spoleenskmirozpoy' odrej se
vnovanslo- rostouc mrou v tvorb starchautor. Smuje k objektivn, spoleensky
autorv eskch vyhrocen poezii, je by v nejirmmtku a co nejaktivnji zasahova|a
pestvaj do spoleenskho dn. V eskliteratrre tchto let pokrauje siln proud
soustavnoupra- politick a vlasteneck poezie, zamle.jc se nad soudobou situac
hlavn z pea nroda, hledajcv jeho lidovch silch zruku budoucnosti a tak se dobrajc
Pomrnnejhoj. optimistickch vhled, ktermi chce peklenout tehdejneuten stav.
bylazastoupena K tomuto cli se sjednocujtm vechny bsnick druhy - jul. lyrika -
' nkdyspojen (zej:mtaznlka se tehdy stv nositelcm aktuln tematik,v),tak eoika, z n
se stle jetuplatuje historick epos a ojedinle i alegorie.

:6t 403
 lick, a to hlavn t
Vyvrcholen politick poezie pedstartrj Nnnuoow posmrtn r,ydan tonaci lidov pl
,(pu2pten (l896). Tak ony jsou reakc na tivouspoleenskoukrizi nroda. vbru vrazovch
Ta se vakstv Nerudovi jen etapou' jednm z sekboje, kter trv od vk i spdnost a derno
a vede k budoucnosti, kam je pedevmzahledn bsnkvzrak. Na zklad vtnou skladbou, v
zkuenostz vlastnch ivotnch boj, z poznn soudobho stavu nroda platn lumrovskn
i jeho dosavadnho vvoje vyslovuje tu Neruda svj ideov odkaz nrodu, tazovolJ spornost
vytyuje mu pateticky a monumentln pojami obrazy progrr.m boje a chodisek mlad pot
ustavinhoneuspokojen.s dosaenm'program pln vry a optimismu. Scu- dosavadnho bsni<
asnpibliuje sv bsn teni tm, e v nich zdrazuje osobn proitek, Jestliepoezie N
espojujeosobnosud s osudem vlasti, oprajese pitom o lidovou pedstavivost. vlastenecka politi
Byl.li patos Zpvi ptenchza|oenpedevmna vraznosti bsnkovy pomr spolu s osl
mylenky, dosahuje ho pevn stsoudobvlastenecka politick poezie xrro Hlas1 a pou
prostednictvmenickho ve re, v,1uvajcho inverz a perifrz.Je to (DdictuTantalouo
poezie svm zamenm i formou rtorick' v ninvyvolan obrazem sku. l o u k a , 1 8 9 2v) ,n i
tenostiustupuje inuemocionlnho stanoviska ke skutenosti,inumrav. spolenosti a velm
nho rozhoen, apostrofickch vzev a pkaz. Takov rz m hlavn vlek. Avak i tent
vlasteneck a politick poezie Sveropr,ura ncna, a to jak lyrick sbrky vzen pevnou vro
Jitn,l,psn(LBB7) a Noupsn(IBBB)' tak alegoricklyrickoepckPsnotroka uje vypodat se t
( 1B95). Tak v tchto krlkchver,jejsou vyvrcholenm echovybsnick Stejn jako v
tvorby, je kritick obraz soudobho neutenhostavu nroda, svzanho charakter i vtin
dvojmi pouty' nrodnmi i socilnmi, vyvaovn bsnkovou nezvratitelnou DUK' (p1 a paprs
vrou v budoucnost; vchodisko z danhostavu vid i echv lidu a pedevm strun,lB95).Ava
v dlnkovi' ve svm,,hrdinovi budoucnosti..; - stle r'akkols mezi dvma a stv se nstroje
monostmi een: otzka,,slovem i kovem.. se v tto echov poezii stle vat, jak vlastenec
vrac a ztstv bsnkovi nedoeenmdilematem. A se v tchto sbrkch sociln otzky r
odrazila i iluzvnost echova demokratismu, na|ez|y hlavn pro svou vru' dclplan rtori
e padnou vechnapouta' je ti lid, siln ohlas i mezi prolctaritem. se nlad eskho
Na rozdl od Svatopluka echa hled J. V. Sr,onr pedevmmorln Prv s takov1
hodnoty, je by mohly poslouit jako zruka nrodn budoucnosti. Usiluje nm pojetm vlastt
psna esk
proto vytvoit ve sv vlasteneck a politick lyrice (^9els 4lk1, Jeho sbrky Tristl
IBB9, esk psn,|B92) urit prototyp nrodnho charakteru, jen by v sob proti jakmukoli.
sousteoval nejlepvlastnosti, kterch esklid nabyl bhem svhohistoric- tvet optimistic
kho vvoje, v prbhu neustlho zpasu za obivu a nrodn existenci. kratick idely, jt
Sldek tyto vlastnosti objevuje na venkov, u eskhorolnka, v nm prce vm pohledu na
na pd a stI boj o ivot vypstovaly pracovitost a houer'natost,skrom- spoleenskkrize
nost a poctivost, ale i vzdor vipnm, vrnost pd a rodnmu jazyku. nouc nacionalisti
Tyto hodnoty pak Sldek klade jako pklad nrodnmu celktr, jirni kriticky se objevuje v Ma'
m eskoupolitiku i eskveejn ivot,v jejich duchu chce takvychovvat mstonadena l
m|de,jak ukazujjeho sbrky pro dti. podporu boje.e
Sldkova vlasteneck lyrika se zrove nejvraznji vymyk z okruhtr raznou prozarza<
bnformy rtorickvlasteneckpoezie,jak ji pstoval ech a mstyi Vrch.

404

I
 lick, a to hlavn tim, ejejich typickou patetickou intonaci zamuje za in.
posmrtnvydan tonaci lidov psn, kter sama vedla bsnka k hutnosti a prostot pi
u krizi nroda. vbru vrazovch prostedk. Psov charakter vtiskuje tmto verm
ktertrv od vk i spdnost a dernost,a tak Sldkova lyrika, a metaforickou vstavbou vere,
zrak. Na zkla vtrrou skladbou, vyuivnrr' novotvar i strofickou strukturou je pln po.
stavu nroda platn lumrovskmudob,lidovou pedstavivost,intonan prostotou, v-
odkaz nrodu, razovou spornosta rytmickou spdnostje pekonv a stv se jednm z v.
programbcje a chodisek mlad poezie pi pekonvn vyumlkovanho a rtorickhoslohu
a optimismu.Scu- dosavadnho bsnictv.
ie osobnproitek, Jestliepoezie Nerudova, echovaa Sldkova usiluje o objektivncharakter
pedstavivost. vlastenecka politick lyriky, pak osobn zabarven glosovn soudobch
ti bsnkovy pomr spolu s oslavou vlasti pedstavuje sbrka sonetJAnosr,eveVncrrr-rc.
a politickpoezie rrlao Hlas1l u pouti(1890)' stejn jako jednotliv vererozsetv ad sbrek
a perifrz.Je to (DdictuTantalouo,LBBB; Hokd jddra, IBB9; Dni a noci, IBB9; Brea modernho
obrazemsku- loaka,lB92)' v nich bsnk kriticky postihuje nkter stinn rysy soudob
uclnu mrav- spolenostia velmi pke protestuje hlavn proti kolonialismu a pprav
rz m hlavn vlek. Avak i tento Vrchlickho kritick obraz souasnostije stle jet pro-
jak lyricksbrky
vzen pevnou vrou v budoucnost lidstva i nroda; prv tato vira mu umo.
Pn otroka uje vypodat se s nkter-mizpornmi strnkami souasnosti.
bsnick Stejn jako vlasteneck a politick lyrika Sv. echa, m rtorick
svzanho charakter i vtina ostatn poezie tohoto typu, hlavn tvorba Anor,rl. Hny.
nezvratitelnou lvxe' (p1 a paprskjl,1BBB)a Er,rxy Knsnogonsrl (Letorost2, lBB7; Na iu
h:dua pedevm strun,1B95).Avak prv na ttopoezii, kterje nezdka polemicky zahrocena
mezi dvma a stv se nstrojem dobovch, astojen stranickch ptek,je mono pozoro-
poezii stle vat, jak vlasteneckhorlen, postrdJi onoho echova ostrhosmyslu pro
v tchtosbrkch sociln otzky nebo Nerudova subjektivnho proitku, me sklouznout
pro svou vru, do plan rtoriky, nebo se stt i prostedkem k vyjadovn stupujcch
se nlad eskho nacionalismu.
m morln Prv s takovm pojetm vlastenectv,ale konec konc i s celm dosavad.
:nosti.Usiluje nm pojetmvlastenecklyriky polemizuje ve svpoliticklyriceJ. S. Macnan.
a esk znlk2, (lB93) a Golgata(l90l) jsou obrceny
Jeho sbrky Tristium Vindobona I-XX
jenby v sob proti jakmukoliv patosu' ale i proti programovosti. Machar odmt vy-
svho historic. tvet optimistick perspektivy, posilor'at nrcdn sebevdom, it demo-
n existenci. kratick idely, jako to dlala starpoezie. Smysl svlyriky na|zv pravdi.
v nm prce vm pohledu na skutenstav nrodnho vota,v odhalen pin soudob
, skrom- spoleensk krize, kterou zvlt v Golgat svazuje s tdnm sobectvm vld-
rodnmujazyku. nouc nacionalistickburoaziea jejch politik.A tak mstoenickhopatosrr
jimi kriticky se objevuje v Macharov politicklyrice analza pomr a s n i drsn kritika,
takvychovvat msto nadena vry ironie a sarkasmus,pechzejc(v Golgat) a v pmou
podporu boje esksociln demokracie. Ztove Machar uskuteujei v.
z okruhu raznou prozaizaci zobrazovacch prostedk, usiluje pedevm o zvraznn
a mstyi Vrch.
405
mylenky. Toho dosahuje podobn jako Neruda pomoc paralelism a silnm draz je kladen na
omezenm metaforick strnkv vere. Zeyerovu eposu z'
od ostatn soudob
Vtina historic
Epika a satira ve slubch politickho boje nmi otzkami. M
Ju|a Zeyera jet
Zv|tv tvorb starchautor zstn stle v oblib epika. Podob- novel { letopisl ldsk
n jako lyrika usiluje tak ona o aktuln spoleensk vyznn,o svj podl vv milostn tm
na vytven idel nrodn hrdosti a sly. Dochzi pitom nezdka k vzjem. v nich lska procJ
nmu prolnut lyriky a epiky, jak ukazuj ncgovy Psnotrokanebo i poezie o lsce litevskho
Janosr,eve Vncnr,rcxno vyjadujc kritick soud o spolenostijak pmo (1BB9).Tyto ph
v lyrickch verch,tak nepmo prostednictvm ltek, je mu skt historie nutm s bohem v
1idstva, pomoc alegorie nebo zvrenpointy. Nejleppleitostk tomu Troje pamti Vta C,
na|z,autol ve svm pokusu o epopej lidstva (do tohoto obdob spadaj Zeyerovprci nal
z n hlavn (lomful epopeje,|886; Fresky a gobelin1l,|B9|; Noullomkil epopeje, celou zvrenout
1895)' kter mla bt apotezou postupn vtzchopokroku a humanity, Historick epil
kter se vakbsnkoviparadoxnobraci v kritick obraz souasnosti. v tchto letech ji
Tak jako men epick skladby aktualizuje Vrchlick v tchto letech i sv race, bsnci Mac
rozlehl eposy' jak o tom svdzv|tBar Kochba (lB97), pbh z boj prudk obrat k
izraelskholidu proti mskmuimpriu. To se projevuje ji
Jak ukazuje ji Vrchlickho pklad, na|zepika patos pedevmv hi. mI1kust re.. . (
storii. Dobovho smyslu dosahrrje aktualizac historickch ltek; tma je monology postav'
voleno tak, aby historick obraz psobiljako pklad a posila a zrove jako spolenosti,kter,
kritika soudob politiky i spolenosti.Vedle prac Vrchlickho nejzetelnji suje v nepmot
tato tendence vystupuje v Znypnov cyklu Karolinsk epopeja(1896), v n nm romn Mag
bsnk zpracovv starofrancouzsknrodn zpvy z Il. a 13. stolet, tzv. i siln satirick p'
chansons de geste - psn o inech,oslavujchrdinskskutky ryt z kruhu mstskho vota
Karla Velikho. Bpopeja obsahrrje tyi skladby: Pohdku o Karlu Velikm, abezzsadovou I
Romtno echs1lnech Pseo Rolandu a Pseo korunoutn
Ajmonouj,ch, krdle Louise. Tato tendencr
Zeyer se v n pln pidruje starch text,pitom je vak aktualizuje tak, alry obrazu rozcitliv
mohl vyslovit i svjsoud o souasnosti. i nerovnoprvnl
Jak sm Zeyer uvd v prologu knilry, nelomu o oslavu ,,polobarbarskho dalenou pedstav
impertora.. Karla Velikho, rlbro to, jak jeho dobu vidla lidov tradice. rozvjenou fabuli
T se Zeyer chpe, aby pkladem dvn doby, v nhrdinstv _ aspo v pojet dobm socilnm
stedovkhobsnictv - bylo skutenhrdinstvm, vrnost vrnost, estct, due i patosu so(
odsoudil soudob odcizen lovka lovku, a zejmna eskou mckou Smetanoaokuartet
politiku, aby pomoci cizch ltek zobrazil to, co vrazn postrd v soudob zdraznny prv
eskspolenosti.Souasntak chtl Zeyer Karolinskou epopej dt svmu konflikty s vldn
lidu pklad, vzor velkch ina silnch cit, vzor obtavosti a vrnosti Zeslenkritic
pravd a spravedlnosti. Pklon k zlidovlmu eposu z cizich djin' hledn nn satirickt
pklad pro souasn zpas ve stedovku, volba hrdin, u nich hlavn ji v epice star

.t06
 a silnm draz je kladen na jejich rytskost, na aristokratick dban cti, to ve vtiskuje
Zeyerovu eposu zvlitn vlun rysy, jimi se toto diLo vrazn odliuje
od ostatnsoudobtvorby.
Vtina historick epick tvorby usilovala o bezprostedn kontakt s aktul.
boje nmi otzkami. Mimo tento proud epiky vznik vak v tchto letech v dle
Julria Zeyera jet daltvar, historick verovan novela. V cyklu
epika. Podob- novel,( letopis lsky QBB9_IB92)' psanch blankversem,bsnk voln zpraco.
o svjpodl vv milostn tmatalidovho a pohdkovho pvodu i ze svtovch literatur,
nezdkak vzjem. v nich lska prochz adou zkouek a utrpen. Z ruch nejznmjje pbh
ohokanebo i poezie o lsce litevskho lechtice k eskkriJovn Ann Jagellonsk olgerd Gejtor
ti jak pmo (1BB9). Tyto phody dovrujeobraz metafyzicklsky uskuteujc se sply-
mu skt historie nutm s bohem v zvren,do jist mry autobiografick bsnick novele
pleitostk tomu Troje pamti Vtta Chord<c(Lumr 1900)' voln souviscs celm cyklem. V tto
obdobspadaj Zey er ovprci na|zuplatnn tak nboensk mystik a, kter "poznamenv
l,oa
alonfulepopeje, celou zvrenou etapu Zeyerovy tvorby.
a humanity, Historick epika a s n i alegorie, stejn jako verovan novela pedstavuj
souasnosti. v tchto letech ji jen doznvn pedchzejcho obdobi. I zde mlad gene.
tchtoletech i sv race, bsnci Machar a Sova, pokud se obracej k vyprvc form, pinej
, pbh z boj prudk obrat k soudobmu ivotu a zrovei s nrn i jej zcivilnn.
To se pro.ievujeji v Mecnanovcn ,,lyckch dramatech.. ve sbrce ,(de ful
pedevm v hi- n|l kast re . .. (lB94)' kde bsnk adou rozmanitch forem - vyprvnm,
ltek;tmaje monology postav, dialogy a formou dopis - sleduje postavenerryv soudob
a zrovejako spolenosti,kter,a naz'rnopevnjen v psychologicka citovrovin, vy.
nejzetelnji sujev nepmou kritiku soudobspolenosti.To sejetstupuje ve verova-
;a (1896),v n nm romn Magdakna (lB94)' kde k odpatetizovn dosavadnepiky pispv
a 13.stolet,tzv. i siln satirick prvek, mnc pbh nevstky v tonkritick obraz malo.
rytz kruhu mstskho ivota s jeho pokryteckou morlkou, frzovitm vlastenenm
o Karlu Velkm, a bezzsadovou politikou.
krdleLouise. Tato tendence pak vrchol v Sovov flomendui (1896), psychologickm
je tak, aby obrazu rozcitlivlho jedince, neustle zraovanho spoleenskmipomry
i nerovnoprvnm postavenm nroda, v bsni, kter i ve srovnn s Mag.
,,polobarbarskho dalenou pedstavuje jin typ epiky. Sova v n omezuje na minimum souvisle
lidov tradice. rozvjenou fabuli, sousteuje se cele na psychologickou kresbu jedince v sou.
_ aspov pojet
dobm socilm prosted. Touto spoleenskou motivac nabv Z|omen
vrnost,est ct, due i patosu socilnho protestu' ktery jet zesiluje samostatn st knihy
mckou Smetanouokuarteto,,,( mhoiiuota,,, apoteza Smetanova gnia, v n jsou
v soudob zdraznny prv sociln motivy jeho trpkho dlu, zejmna Smetanovy
i dt svmu konflikty s vldnouc spolenost.
i a vrnosti Zesi|en kritickho prvku v soudobliteratue vytv pedpoklady k uplat.
djin, hledn nn satirickho pohledu na ivotnjevy. Verovan satira se rozvjela
u nich lrlavn ji v epice starchautor,jak svdcyklus satir Svatopluka echa. V tto

407
tradici nyn pokrauje Br,rre Knsrvononsx sbrkou Bajful uelkjlc(1BB9), Ye t1,ech kt
v n vyuv tradin formy bajky, aby velmi mrnou, ale vtipnou satirou na ivot v cel
zatoilana nkter nezdrav projevy soudobhopolitickho ivota. Satira pedevm myl
se nyn evyskytuje i v tvorb Janosr,eve Vncnr'rcxno, omezuje se vak vrazovch pros
pevnna bsnkovy polemiky s odprci a kritiky jeho dla. na perifrzch k
To nov, co vvoji satiry pin mlad generace, spovhlavn v zesi- nm novotvarn
len tonosti - ironie a sarkasmusse stvajjejmi hlavnmi zbranmi - c,sbliujeznov
a zrove v zkonkrtnnsatiry. Yrazn se tak posunuje okruh jev, kter mry potlaujen
satirapostihuje. Stv se pedevmpolitickm tokem,zrovcr vak zasahuje k obtaz reality,
mnohem e a uritji vldnouc mckouspolenostjako celek. Jejm sblil poezii
hlavnm pedstavitelemje v ttodobJ. S. Macrran, a to v uvedenmromn tyech knihct
Magdalena i v politickm pamfletu na vldnouc mladoeskou sftanu Bo a do jist mry i
bojounci(IB97)' kter pechzi v celkov odsouzen bezzsaov mc- tiky a kad s|
k politiky. Machar uvs
refiexvn znlk
mylenka, nej
I(onflikt bsnka s baroazn spolenost Macharv sone
srdn postihuje
Ji nstin vvoje politick lyriky, epiky i satiry naznail, e mlad gene. a pocity reaguj
race zasahuje svmi dly do vech oblast bsnick tvorby. Ve vech tchto Nov Mach
oblastechje pro ni piznanvyostenkonflikt s bqgoazn spolenost, tivn lyrice, ale
kter se stv jednmzhlavnch tmat tto literatury a zasahuje vechnyjej navazuje na s
projevy. Vyjden novhopostoje mlad poezie je zrove zcespojeno s po- v oblasti epiky
t e b o u p e k o n a t z k o n v e n n l z p s o b z o b r a z e n s k u t e n o s t i ,j a k vidualistick
ho v tto dob utvela poetn druina epigon. Toto posln naplnili ji silm o zreIn
na potku tohoto obdobJ. S. Macnan a ANroNN Sove. parnasismu.
Vdloha pi tom pipadla ranmudlu J. S. Macrrana: ,,Tenkrt rych- Tak ran
leji a rozhodnji ne Sova pochopil nebezpeparnasistnho vere a rozbil se spoIenos
jeho strnulost, od zklad poruil zkony jeho vzneenosti..(J. Fuk).tJi je zobrazuje jz
prwn Macharovy sbrky pevn subjektivn lyriky ConfiteorI-III (Confiteor, ve ukazuje, j;
IBB7; Bea nluw, IBB9 Ta kniha l1rik1,l,1892) i t1liknih2 sonet(Letnsunet), nov rny. Do
IB91; (inn sonet2,|B92; Jarnt sonet1,IB931' Podzimnsonet1,1893)plnodrej bolesti. Prv
nov bsnick postoj ke spolenosti, jak ho pin mlad generace. Jak u (Realistickslok
ukazuje nzev Macharovy prvotiny, je je ve svmjdru histori bsnkovy sbrky prodn
milostn dezi|uze, obsahuje Confiteorvyznn Macharova pomru ke spole. charovou pods
nosti a vyjadujejeho osobnkonflikty s n, konflikty, z nchnalzvchodisko jsou to zejmn
v hrdmindividualismu jako vrazu nonkonformismu k mckmu prosted. r:zvem, pozdi
Intimn strnka bsnkova vyznn,tu natolik spl1v se strnkou spoleenskou, chletech. I t
eji jeho ran subjektivn lyrika se stv tonou,osobnm proitkem jet zesIenjet
zeslenou kritikou mck spolenostia pedevmjej pokrytecklmorlkv. spoleenskoua
* Machar a Sova (1939); Milujeme svj nrod. ponvad pln

408
 aetkjch(lBB9), Ye t1,ruhknihdch sonetpak dle bsnk rozvij svj deziluzvn pohled
ale vtipnou satirou na ivot v cel ijeho spoleenskchprojev. Pitom Machar zdrazuje
ivota. Satira pedevm mylenkov obsah bsn. Proto usiluje o co nejvtoprotn
omezujese vak vrazovch prostedk. Proti dosavadnmu lumrovskmu veri zaloenmu
na perifrzch klade jednoduch, pravideln, avak vtazn ver, proti et-
v hlavn v zes. nm novotvarm,bsnickm klia licencm charakterizujcmjazyk lumrov-
i zbranmi - c,sbliujeznovu basnick vraz s hovorovm jazykem; proto takdo znan
okruhjev, kter mry potlaujemetaforinost.Vm tm Machar zeteln odpatetizoval bsnic.
vak zasahuje k obraz reality, zprozaizova|vrazov prostedky dosavadnpoezie azrovet
jako celek. Jejm s b I i lp o e z i i s b n o u p o d o b o u v o t as o u d o b s p o l e n o s t i . V e
uvedenm romn tyech knihch sonetpak promnil i dosavadn podobu sonetu.Ji u Sldka
stranu Boi a do jist mry i u Vrchlickho byl sonet nositelem aktuln spoleensk tema-
me- tiky a kad strofa mla v sob i vcemnuzavenou mylenku. R.ovn.
Machar uvsonetu k vyslovenaktuln problematiky,vytvi vak modern
reflexvn znIku, kterou pojm jako celek, v nm se m zaskvit bitk
mylenka, nejastji kritick posteh, kter odhaluje a zvren pointa.
Macharv sonet m tak svou gradaci a k zvrenmulehu,kterm nemilo-
srdn postihuje protivnky i nevary doby nebo vyjaduje subjektivn nlady
e mlad gene-
a pocity reagujcna spoleensk pomry z konce sto]et.
. Ve vech tchto
Nov Macharv postoj ke spolenostise projevuje nejen v jeho subjek-
n s p o l e n o s t ,
tivn lyrice, ale i tam, kde usiluje o objektivaci a kde tematicky bezprostedn
vechnyjej
navazuje na starpoezii, na poli asova politick lyriky a stejn tak
zce spojenos po-
v oblasti epiky. Tu vude je Macharova poezie vrazem bsnkova indi-
s k u t e n o s tji a, k
v i d u a l i s t i c k h o r o z c h o d u s m c k o us p o l e n o s t a z r o v e s m
n naplnili ji
silm o zrelnn bsnickho obrazu pedstavuje trval pekonn eskho
parnasismu.
: ,,Tenkrtrych-
Tak ran poezie AnroNNe Sovv je razem brsnkovchkonflikt
verea rozbil
se spolenost. Tak ona hled sv hrdiny mezi utlaenmi a slabmi,
(J.Fuk).t
Ji je zobrazuje jako lidi vystzlivlze sn o tsta ivotnchspch, a zro.
I-[il (Confteor,
ve ukazuje, jak soudob spolenosttmto prostm lidem neustle zasazuje
sonet
(Letn,sone|l,
nov rny. Do lidskho utrpen tchto hrdin bsnk promt i sv vlastn
pln odrej
bolesti. Prv siln osobn prvek zeteln odliuje Sovovu potentvorbu
generace. Jak u (Reatistick stok2,|B90) od bnnrovpoezie. Avak i Sova postupn, pes
historibsnkovy jetakhlavn spolu s poezi Ma-
sbrky prodnlyriky, dospvk poezii asov,
ke spole-
charovou podstatn promuje situaci eskhobsnictv. Vedle (lomendue
nalzvchodisko jsou to zejmnaV1,bouen smutk2(lB97); pvodn obsahovaly jen oddl s tmto
prosted.
nzvem, pozdji Sova sbrku rozmnoil o dal asti,je vznikaly v tehdej-
spoleenskou,
chletech. I tu podobn jako ve Zlomen dui pevld subjektivn vzdor,
proitkem jet
zesi|enjet tonoukritikou spolenosti.ob knkyver,prv pro svou
jmorlkv.
spoleenskouaktivitu, pat k typickm projevm poezie devadestch let,
ponvad pln vyjaduj prudkou mylenkovou i citovou krizi mlad generacc}.

409
kter je a do nejskrytjhosoukrom zasaena sm konfliktem se spole- i abstraktnho n
nost a kter vtinoumarn hled vchodisko z tchto rozpor.To se takod. ;rozvinula a ob<
ti v poslednstiVybouench smutk,kde bsnk,uvdomujcsi marnost vznamn v dc
individulnho vzdoru, ne by se pizpsobil dob, radji se obrac k nejist v ustrnul kli
budoucnosti, jej neuritost ho vede zase jen k subjektivnm pedstavm, .obdob zmrn.
k vizm a snm, vyjadovanm prostednictvm bsnickch symbol. takBeznaznz
Symbolistick poezie se tak stv jednm ze zpsobvyjden do. Mnohem m
bovho protikladu jedince a spolenostiv situaci, kdy bsnci nenalezli dosud uchovv symb
spoleenskouslu, o ni by se ve svm odporu k vldnouc td opeli, a kdy sbrce prodn
proto i jejich zpas za orientaci, jejich hledn vchoska je siln poznamen- (1B9B)'kncet
no subjektivnmi, asto iluzvnmi pedstavami; postihuj vak skutenost, vek v n evok
.ii chtj pojmout v protikladu k dosavadn nrov drobnokresb v celist. ze 17. stolet,kt
vosti, jen v neuritmnznaku. Tento rys je charakteristick pro vechny lm. Jejich st
vdpedstavitele eskhosymbolismu, jak pro ANtoxN.l, Sovo, u nho jejich individui
vak symbolismus tvoil jen jednu tvretapu' pro nejtypitjho symbolistic. poezii vystuPuj
kho bsnka ororane Bnzrxu, i pro nejmlad autory Kenr,e zuuje bsnko
Hr,avxa a Sr. K. NnuuelrNe. Pitom vak pojet skutenostii zkladn strnku jeho lyI
specifickrysy jsou u vechtchto bsnkodlin. osobit ms
Jestlie Sovove poezie je nesena sociln vizionskm patosem, m a L947) Jsem a
u ororene Bnzrry (l868_t929) nboensko-idealistick charakter, pode. nouaslduamezi n
pen dlouholctm studicm idealistickch fiiosof a stedcvkch mystik. .bonorum custos(1
To uruje zkl'adn rz Bezinova vztahu ke skutenosti,kter vak v jednot- 'zen, kam se N
livch sbrkch (Tajemndlfut, 1895; Sut,inna 4ipad, 1896; Vtry 0d pl, mannov poezi
IB97; Stauitel chrmu, LB99; Ruce, 1901) prochz patrnm vvojem: od re. iny symbolisti
flex nad tvkm oknrhem bsnkovch subjektivnch zitk (Tajemni dlky) vede k deifr
k objektivn poezii, pohrdajcskutenostjakozajetm lidskhoducha a k n. vtiskuje jeho
boensko-mystickoslav smrti jako vchodiska k vnm radostem (Sutdn tvorba tchto ]
na zdpad), a k plnmu odevzdn se mystice posmrtnho ivota (Vtr1 rnckmsv
odpl).odtud se znovu vrac na zemi, k jejm socilnm problmmi k opti- enstv.Dekad
mistickve v novou spolenost(Stauitel chrmu),kter spojvechnotvorstvo i provokativn
v kosmick bratrstv (Ruce).Zv|tv poslednch dvou sbrkch nese v sob vnjmiprojer
Bezinovo vizionstv i siln sociln patos a v tomto smyslu byla tak jeho provzen toui
hymnick poezie nezdka souasnky i chpna. spolenosti.Ne
Bezinova poezie, astoobtnpstupn, pohybujc se mnohdy na sam jet individua
hranici mezi umnm a filosofickou meditac, vynik neobyejnousilou bs. vzpoury Proti r
nick obraznosti, podloenoubohatou pedstavivost.I kdyje v n znan Zrovets l
draz poloen na eufonickou organizaci vere a na jeho sloitrytmick Bezinovou i
tvary (zprr,rr uv Bezina pravidelnho vere, nejastji alexandrnu, podoba je va
pozdji volnhoverea v zvru se opt sten vrac k pravidelnmu veri), kl,me se irc
nen toto vyjdovn samoeln.Souvis s psnou loginostjeho bs- ver sena
nickch pojmerrovn,zvltmetafor erpanchz nejrznjch oblast ivota jeho ostr ry

410
 m se spole. i abstraktnho mylen.Tato pojmenovn odvnostsvch spojenpodstatn
To se takod. ;rozvinula a obohatila zobrazoyac monosti eskpoezie. To bylo zvlt
Jrctsr marnost vznamn v dob, kdy bsnit epigoni promnili zobrazovac prost.edky
seobrack nejist v ustrnul klia kdy Machar a v zatcchi Sova reagovali na lumrovsk
m pedstavm, .obdob zmrnm potlaenm metaforick strnky jazyka. V tomto smyslu
symbol. tak Bezina znamea zvan pnos pro dalrozvoj esk poezie.
vyjden do. Mnohem mn zprostedkovan vztah k realit si na rozdl od Beziny
inenalezlidosud uchovv symbolistick lyrika Kenr,a Hr,avre (|B74-1B9B), a to jak ve
tdopeli, a kdy sbrce prodnch nlad Pozd k rnu (|896), tak hlavn ve Mstia kantiln
silnpoznamen. (1B9B)' kncebsnkovy pmreakce na bezvchodnsociln pomry. Hla-
vakskutenost, vekv n evokuje postavy geus'oebraench pslunk nizozemsklechty
v celist- ze L7. stolet,kte pipraveni o ve pozdvihli boj proti panlskmutlaovate.
pro vechny lm. Jejich sty vyslovuje Hlavek svj vzdor, avak i nevru v uitenost
t Sovu, u nho jejich individulnho postoje. V tto sbrce takjet silnji nev Bezinov
symbolistic- poezii vystupuje do poped eufonick strnka vere, kter sice znan
Kenr,a zuuje bsnkovy razov prostedky' a|e zrove zvrazuje melodickou
zk|adni strnku jeho lyriky a inji sugestivn.
osobit mstov rmci ttopoezie zaujimajsbrky Sr. K. NnuueNxe (lB75
patosem,m a1947)Jsemapotolnoaho it... (tB96)' Apostrof1hrd audnial(l896) aSata-
charakter,pode- noaasltiuamezindmi(1897),kternsledovalypo znanodlinprvotin Nemesis
ch mystik. 'bonorumcustos(|B95), sbrce bsnkovch upmnch zpovd ze zitk've v-
vakv jednot. zeni, kam sc Neumanir dostal po plocesu s omladinskm hnutm. V Neu-
; Vtr1od pI, rnannov poezii je ptomen velmi siln r a c i o n l n p rv e k, na rozdI od vt-
ojem: od re. iny symbolistick tvorby namen proti v neuritosti a mlhavosti, ktery
(Tajemniddl@) vede k deifraci pevnsti Neumannovch symbol a kter zrove
duchaa k n. vtiskuje jeho poezii vznamov jednoznan u Neumannova bsnick
radostem(Sutdn .tvorba tchto let vyjaduje bsnkovo vnivpohrdn spolenost,zejmna
vota(Vtr1l mckmsvtem, je naplnna tonoukritikou mck morlky a nbo-
blmm i k opti. enstv.Dekadentn stylizace, pramencz bsnkova aristokratickhopostoje,
vechnotvorstvo i provokativn apotezy volnho, nespoutanhosexulniho ivota jsou jen
nesev sob vnjmiprojevy' v nich se odrbsnkovovidn spoleenskchprotiklad,
bylatakjeho provzentouhou po zmn danch pomr, po pekonn soudobhostavu
spolenosti. Neumann se tak ji v prvnchsbrkchstv bsnkem vzpoury'
mnohdyna sam jet individualistick a anarchistick,ale pece jen ji konkrtnzacilen -
inousiloubs. vzpoury proti mctvu.
je v n znan Zrovel s novm zpsobem zobrazeni realityje hlavn s tvorbou Sovovou,
oit
rytmick Bezinovou i Neumannovou spjat vznik eskho volnho vere. Jeho
exandrnu, podoba je vak u jednotlivch autor dosti odlin. Zatmco u Beziny se set-
veri), kr'me se irokm,voln plynoucm hymnickm verem,je potenSovv
jeho bs- ver sena siln rytmizovan. To se jet stupuje ve veri Neumannov,
oblastivota jeho ostr rytminost s daktylskou tendenc dle zesiluje jeho dynaminost,

411
piempravideln soulad mezi hranic verea vtnm pedlem mu dodv
pevnch obrys a vraznosti. Jestlie u Beziny smovala verov intonace' Sovova prot
k zvraznn melodie vere,stv se u NeumaLna a do jist mry i u Sovy objektivn skute
nositelem rtorickhopatosu. Nepochybn tyto osobit rysy volnho vere Po<dkrtinuaro
u jednotlivch autor souvisi s jeho vznamovou strnkou a svm zpsobern pestv bt zobr'
se v nm ori postoj kadhoz autor ke skutenosti.Zatmco Bezinv samotnho autorz
verse stv nositelem harmonizujcchsnah bsnkovch, odrse ve volnrn .jako obraz bsnk
veri Neumannov a do znanmry i Sovov jejich aktivn vztah k realit, svch symbol;kl
nesen vl po zmn, po petvoen skutenosti. na eufonickou str
Takv intin
bsnk a mlad
Promny prodn a intimn lyriky
poezie Jl.nosr,ev
Na potku obdob pevaoval pi zobrazovn prody zpsob, vypra. vnitn krize vy
covan zejmna lumrovskou poezi' Ten pevzala s vjimkou Nerudy t- i citovou kriz. Je
m veker tehdejlyrika (Heyduk, Krsnohorsk aj.). Projevovala se v n jsou neseny siln
tendence k monumentalizaci prody pomoc hojn uvanchantropo-' ob sbrky peds
m o r f i z a c a k h l e d n a n a l o g i mezi prodou a ivotem lovka,co duevn rovnov}
vtiskovalottoprodnlyrice refle xvn a astoi alegorick charakter. morln sla lo
Takov tvnosti nabva|a v tchto letech Vncrrr,rcxrro lyrika, rozset rznm protiklac
v nkolika sbrkch rznorodhocharakteru, nejastjitam, kde Vrchlick gesta; Vrchlick
uv pestch lyrickch forem: sonetu' ba|aty, rispetu, gaze|u, ritornelu, bsn vtiskuje a
na nich se sna dokzat svou formln virtuozitu i ohebnost a prunost lyrika zvlit ve
eskhovere a jazyka (Sone samote,IBB5; Nou sonet1lsamotde,1891; bsnka najt ro.
Moje sontalB931'8a prach,IB97), ale i v jinch sbrkch z tdoby. nemoci.
Podobn rz m i Sr,nrova prodn lyrika, obsaenv rznch knihch, Nejvznamnf
tebae Sldek pizpsobuje sv reflexe lehkmu, zpvnmu tnu ver" intimnch tmat
oslavujcch nejastjijarn produ, a tak zbavuje obrazy tkopdnho rie milostn dez
patosu. V Sldkov lyrice a tak u Vncrrr,rcrruo,zvlt tam, kde je ovlivnn. poru k vlclnout
nladovou lyrikou prokletch bsnk (Verlaine), kter v t dob pekl. spoleenskm
d'a| (Hokd jddra, lBB9; Dni anoci, 1BB9)' se objevily nznaky rozchodu s do- Pro ryze dek
savadn reflexvnost.Jet radiklnj pokusy je mono najt u nkterch pizlan.keo
tehdejchepigon, napklad v poten nladov lyrice F. X. Svonoorr. .zvlt ve sbrc
Zsadni pelom vak pedstavuje teprve prodn lyrika ANrorvNa Sovrr v odporu k nr
(Kut2intimnchnlad, IB9ll; ,( mho kraje, IB92; Souciti uzdor,LB94). Sovv smys} Kansxa zn Ly
pro produ, rozvijen od dtstv na venkov, pstn vnmavost spolu s roz. tivn lyrika ve sk
ruenoucitlivost, s jakou se uchyloval k prod po konfliktech se spolenost,.
vedly k tomu, e do jeho verpronikla skutenivjihoesk krajina, a to
tak, jak se nabzela bsnkovm smyslm,v celsvjevov bohatosti. Sova tu
stvoil novodobou impresionistickou poezii, nezatienoureflexvnostani antro-
pomorfizac, poezii usilujc zachytit v samotnm obraze krajiny, ve vystien
jcj nlady i jej mtus, kter vytvoili lid v prbhu djinnhovvoje.

412
 mu dodv
v r sova lntonace Sovova prodn lyrika byla inspirovna snahou o postien atmosfry
mryi u Sovy objektivn skutenosti.Symbolismus pak zejmna v Hr,evxov sbrce
volnhovere Pozd k rdnu a rovn v pozdjpoezii Sovov pin dal obrat. Clem
a svmzpsobern pestv bt.zobtazenprody, stv sejm vyjden pocit a nlad subjektu,
Z,atmco
Bezinv samotnho autora' kter promt do obrazu krajiny. Proda je tak pojmna
se ve volnm jako obraz bsnkovy due,jejm prostednictvm autor dosahuje konkretizace
vztah k realit, svch symbol; krom toho je pro Hlavkovu lyriku piznan zesIendraz
na eufonickou strnku vere.
Tak v intimn lyrice se zeteln projevuj rozdly rr.ezi poezi starch
bsnk a mlad generace. Tvorbu stargenerace tu reprezentuje zejmnv
poezie Janosr,ava Vncgr,rcxno, kter se nyn stv vrazem bsnkovy
zpsob,vyPra- vnitn krize vyvolan rozhranou dobou, rozchodem s mladou generac
Nerudy t- i citovou kriz. Jeho sbrky okna a boui(|B94) a steni Psnpoutnka(LB95)
ala se v n jsou neseny silnm vnitnm naptm,je nepostrd humanistickho patosu.
ch antropo-, ob sbrky pedstavuj bsnkv zpas s trznivou bolest za obnovu otesen
l o v k a ,c o duevn rovnovhy, boj s pesimismem a rezgnac,v nm se odkrv hlubok
charakter. rnorln sla lovka. Bezprostednost bsnkovy reakce umouje vystoupit
lyrika, rozset rznm protikladnm nladm, nitern zpas bsnikv utlumuje jeho vnj
kde Vrchlick gesta; Vrchlick oprouje veri slovnk,dosahuje sevenosti mylenky a ad
lu, ritornelu, bsn vtiskuje a psovcharakter. objektivn rz m pak Sr,orove intimn
a prunost lyrika zvlitve sbrce V zmnmslunci (|B97), naplnn silmstrnoucho
sanotde,|B9I; bsnka najt rovnovhu po ztrt matky a v dob stle dctrajc svzc|n
doby. nemoci.
h knihch' Nejvznamnjm rysem mlad poezie je odvrat od izolovan pojatch,
tnu ver, intimnch tmat. Nejzetelnji je to znt z Mecnenove Confiteoru, kde histo.
tkopdnho rie milostn ezilruzeslouvlastn jako prostedek vyjden bsnkova od-
kdeje ovlivnn poru k vldnouc morlce. obdobn jako u Machara splv intimn se
tdob pekl. spoleenskm v poezii ArvroxNa Sovv (,(Iomen due)i Sr. K. NnulraxNa.
rozchodus do- Pro ryze dekadentnpoezii bez trvalejhovznamu je pak v intimn lyrice
u nktech pznankeovitgesto vyvajcse v morbidn erotice a v oslavch sexu
F. X. Svopoov. ,zvltve sbrce Prostibolodue(1894) Anltora Pnocgzxy' nebo naopak
AlrtoNNeSovy v odporu k nmu ve sbrkch Sodorna(lB95) a Sexus necans(1897) Jrno
). Sovvsmysl Knsx,q. zn Lvovrc. Nkter citov stdmvere pin Karskova subjek-
spolu s roz- 'tivnlyrika ve sbrcesoneta rondel Zpzdn okna (|B94).
se spolenosto
krajina, a to
i. Sova tu
ani antro-
, ve vystien
vyvoje.

113
 voj nelze zasta
je nositelem hist
stavu' pravdiv zr
obraz historie nal
PR ZA nost opt se o li
perspektivu a hist
Tak tak ch;
dob spnpi
o tom svdPsr
kter maj klov
V nich se popru
T aktulnosti a spo
-lestlie v poezii dolo v tomto obdob k ostrmu vyhrocen protikladr} sloitchproblm
mezi star a mlad bsnickou generac, probhal vvoj na seku przy, etap nrodnhor
mnohem plynuleji. I kdy tak zde tvorba mladch autor m nkternov eskhor'i.roda a
rysy, hranice mezi dly stara mladgenerace nen ani zdaleka tak strm. vznikaj prv v t
Tisko tvorby spovdo znanmry jet v dlech star generace . nho obrozeniz fu
Jejich zsluhou se takv prze tchto let projevujerozhodn nstup progra. v pedveer husi
movho umleckho realismu, jen s razi cestuv ad kritickch boj husitskho revolr
i pekonvnm jak nrovdrobnokresby, tak konvenc dosavadnho spole. historii obrodnh
enskhoi historickhoromnu, osnovanhona konstruovanch z"p|etkch, penvhu svc
nahodil motivaci jednn postav a jejich schematickcharakteristice. Prv spoleenskchsil
v tomto obdobse rodesk realistick romn. Plat to zejmnao romn smsicerznna;
historickm a vesnickm. Aktulnmu p
Rozenumleckhorealismu zce souvisse zeslenmsoudobch spole- (lB94)' romnu z
enskchrozpora odtud i s potebou pravdivho, neidealizovanho ve venkovskrnp
obrazu spolenosti, kter by kriticky postihl jej zporn ry'y, a pispl nick ivot. Tm
tak k jejich poznn a pekonn. dji Jirsek (U
vlivem rostoucsp
Uprosted nevry
Historick romn a kronika naplnn plodnou
a k idea|izac
Stejn jako bsnci tak prozaikov stargenerace ve snaze na|ztvcho- trastuj s jeho nej
disko z rozpor soudobspolenostizobrazuj zdrav sly nroda jako Na rozdl od
pklad dob i jako zrrrku budoucnosti.ini tak hlavn historick romn, ZrxuuNoe Wrxr
kter se zsluhou Ar,orsn Jrnsxl stv hlavnm iitelem demokratickch (1B93), /e star
idel. Nov stadiunr spoleenskhovvoje klade na nj odlin koly. pracemi shrnut
Jeho smyslem se v dob, kdy buroazie usiluje uchovat dan stav, kdy zr.euiv ovlivnny autor(
pokrokovclr nrodnch tradic k zastrni soudobch neutenchpomr, historickch dokr
s t . , z p o d t r e n s o u v i s l o s t i m e z i p t o m n o s t a m i n u l o s t , k t e r vlastn beletristic
by ukza|o cestu ze soudob stagnace a zeteln naznaIo,e historick eskchmst v 1.

414
 vvoj nelze zastavit. To ovem pedpokldalo pravdiv zobrazen sly, kter
je nositelem historickho vyvoje a kter je zrukou pekonn kritickho
stavu, pravdiv zobrazenlohy lidu pi vytven nroclnch djin. Takov
obraz historie nabval aktulnho politickho smyslu, neboukazoval na nut-
nost opt se o lidov sly i v souasnmzpase, dval pokrokovm silm
perspektivu a historick optimismus.
Tak tak chpal lohu historickhoromnu Ar,ors Jrnsnx, kter v tto
dob spnpekonv pozstatky konvennho pojmn tematiky, jak
o tom svdPsohlaaci (1886) a Skfu (lBB7)' obrazy z poblohorsk doby,
kter maj klovvznam pro dalautorv vyvoj i pro vvoj historick przy.
V nich se poprv vraznprcjevujeJirskovo tvrdomlenotzek ideov
aktulnosti a spoleensk psobnostihistorickhoromnu. Zvldnut tchto
protikladrl sloitchproblmvedloJirska ke snazeobjasnitsmysl ce1ch historickch
na sekuprzy etap nrodnlro vvoje, a to hlavn tch,jejsou zdrojem pokrokovch tradic
m nkternov eskhonroda a v nich vystupuje nejzetelnji historick loha lidu. Tak
tak strm. vznikaj prv v ttodob jeho prvn obshl cyklick dla z husitstva nrod.
a r g e n e r a c e . nho obrozeniz Mezi proud1(l891)' obraz narstajcchspoleenskchrozpor
n s t u pp r o g r a . v pedveer husitskch vlek, Proti uem(1894)' romn z doby vrcholcho
kritickchboj husitskhorevolunhohnut; Jirsek zain i F. L. Vka (|B90-l907),
nhospole. historii obrodnho psobennrodnch buditel. V tchto dlech ji Jirsek
h zpletkch, penvhu svch obraz zjednotlivch hrdin na co nejvrnjzobrazen
istice. Prv spoleenskch sil ovlivujcch prbh historickch udlost, aby tak z tto
zeJmenao romane smsicerznnapench sil vystoupil smysl dn.
Aktulnmu pojet historie se bli Kennr, V. Rers v (apadlj,ch ulastencch
soudobch
spole. (lB94)' romnu z nirodnhoobrozen; vykreslil prci vlasteneckinteligence
e a I i z o v a n h o ve venkovskrnprosted, psobenuitela far usilujcchpovznstves-
r)6Y,a pispl nick ivot. Tmito obrazy lidov inteligcnce chtl Rais, podobn jako poz-
dji Jirsek (U ns), vytvoit pklad soudob inteligenci, kter se
vlivem rostouc spoleensk diferenciace dostvala do stle vtizolace od lidu.
Uprosted nevry a skepse snail se ukzat jako kladnou hodnotu ivot,je-li
naplnn plodnou, by i drobnou prac. Avak tato tendence pivd Raise
a k idcalizaci obrozenskhoobdob; vtiskuje mu rysy idylinosti,je kon-
nalztvcho. trastuj s jeho nejlepmidly o souasnosti.
y nroda jako Na rozdl od obou pedchzejcch autor jsou v tchto letech povdky
r i c k r o m n , Zrxlruxoe Wrxrne (1846-19l2), Rakounickiobrdzky(IBBB)' Prask obrzky
demokratickch (lB93)' (e starPraful (IB94), Staropraisknoacly (1896)' pozdji s dalmi
odlinkoly. pracemi shrnut v cykly Rakounickj,chobrtzka Praiskjch obrdlk, stle jet
, kdy zneuv ovlivnny autorovm vdeckm zjmem o historii. obsahuj citace
ch pomr, historickch dokument, irokkulturnhistorick popisy a pedstavuj tak
inulost, kter vlastn beletristickouformou zpracovanhistorickprameny z dobrozmachu
c historick eskchmst v 15.-17. stolet.Msty vakji zcle Winter vytvoiljednotliv

415
lmistrn psychologick portrty zasazendo historicky vrnho spoleenskho lomenice,1903).TY
rmce (Neabednj,bakald). Vtina prac z tohoto obdob je vak pouze pro jejich hlavn <
smysl pro rzovit
-prpravou k Wintrovm vrcholnm povdkovm, novelistickm i romno-
vm dlrim psanm na zatku20' stolet. venkova. Studium
Tm souasns Jirskovm silm zachytit v irokmdobovm zbru k realismus do so
historickdn a podat jeho umleck obraz se rod i prvn novodob Nrodopisn s
kroniky. Upevnn kapitalismu,jen na venkov rozkldal sta patriarchl. snahou o zachYce
niivotvesnice, vyhlazovaljej po staletutven charakteristickrysy a mnil literatury i sil .
:,spoleensk a morln profil jejch obyvatel, vyvolalo snahu postihnout mizc nost a zejmnapr
znaky venkova. Touha po obshlejmzbru vede autory k form kroniky, i pro charakterov
kter svm volnm, djov nesevenm tokem umouje zachytit promny vlna vesnick t
venkovskhoivota i vechnyjeho charakteristickrysy. Tomu se pibliuje ivota. Nejvznan
K.v.Rersv (padu (1899)'JosnrHor,pnr zanv ttodob pst prvn Novrov a ANr,
nrty svkroniky Nai, a tak vznik i prvn prkopnick dlo, kronika Jene Zatmco Tnni
HrrnsnNl (1857-l936) Do tetho pokolen
a turtho (1892)' sledujccl doku- doeskholidu, pr.
mentovat na osudech t generacfatalistickou tezi o tom, e potomci pykaj (1902), i teoretic
"zahichy svch pedk. Avak tim, e autor sv hrdiny neizoloval od ivota potenobdob
ostatnchobyvatel vesnice, ani od jejch hospodskch a politickch promn, nrodnspolenos
vytvoil historick dlo o spoleenskchzmnch, jimi proli obywatelslo- realistickm dl
vckvesnice od 1B. stoleta pc vrcholckapitalismus, dlo irokhozbru, obdob. Rais p
v nm vchoz z"mr Herbenv z dje tm zcela miz. Pitom tm, e vtinou z rodnh
za stednmotiv zvolil konflikt mezi rodem panskhodrba a lidovm ko. jak majetkovvzl
lektivem, nael i kl k pravdivmu zobrazen feudlnho tlaku. roziuje svj pol
Nastnit vvoj jednoho rodu ve tech generacch se pokusil v rozshl malomctv na
estidlnkronice Rozkut(lB9B) s autobiografickmi prvky i F. x. Svosooe. V tchto prz
romnov kronika vak ve srovnn s Herbenem skonila nespchem, V. Hlka, dochz:
Jeho
a to nejen proto, e rodovou historii izolovala od vech vnjchsouvislost, sk drobnokresb
.
ale tak pro svou malomckoutendenci, stcve fetiizaci umlectv na ktermjsou
a chpajic spisovatelskou prci jako vemu nadazenou, tm mystickou v Raisovch pov
z|eitost. u Hlka. Zatmct
a dt, nebo vn
Vesnick romn a povdka sobeckm rodi
vztakty, u Raise
U vznik Herbenovy kroniky naznaovalznam nrodopisnho stu- majetkov konfli
dia pro rozvoj vesnickprzy Svho beletristickhovrazu doel nrodopis. oddlujc dobro
n zjem hlavn u spisovatel z Moravy, kde se rozil zsluhou brnn. mezi tmi, kdo 1
slrhoprofesora Frantika Bartoe.Tak vznikly prv.nprce brat Mnrx, vislost na majetl
Hlekve svchp
JaNa Hnnsnx. (Morauskobrd1k1t,|BB91.Slouckdti, lB90; "A|addin, IB93)
i Gasnrnr,y Pnnrssov (1862- 1946) obrzk1 ze Sloudcka(1886- |BB9) a rt2 Rais ji usiluje c
<eSloucka(1B90).V echch psala nrodopisnstudie z LitomylskaTnnzl Proto tak neide
Novxov (Kroj lidouj, a nrodn uyunna Litom1llsku,IB9I; Vj,chodouk ve svm celku :

ak litcratu
416 r7_Djirry
 spoleenskho lomenice,1903). Tyto prce poslouily zmnnm spisovatelmjako pprava
je vak pouze pro jejich hlavn dla, prohloubity jejich v vztab k lidu, rozvinuly jejich
I romano- smysl pro rzovit vesnick typy a podpoily snahu o vrn zachycen vota
venkova. Studium lidu se stalojednm z dlchzdroj,odkud pronikal umlec-
dobovmzb&u k realismus do soudobptzy.
p r v n n o v o d o b Nrodopisn studium i jeho odraz v umleck literatue byly r,yvolny
starpatriarchl- snahou o zachycen mizcch znak venkova. Souasn se stv ctidost
istick literatury i sil o zachycen soudob vesnice, jejch krajovch zv|t.
rysy a mnil
postihnoutmizc nost a zejmnaproces a zml, kter v n probhaj a kter maj svdsledky
L form kroniky, i pro charakterov rysy jejch obyvatel. Do literatury nov pronik rozsh|
zachytitpromny vlna vesnick tematiky s clem vytvoit pravdiv obtaz venkovskho
bmu se pibliuje ivota. Nejvznamnjmipedstaviteli tto przy jsou K. V. Rers, Tnnze
dob pst prvn Novrov a ANrar' Sunr.
kronika Jalve Zatimco Tpnze Novxov (lB53- 1912) v tomto dobstudiem vcho.
sledujc cl doku. doeskholidu, prvnmi povdkami z jeho ivota,sebranmi v knize lomk1 uI1
epotomci pykaj (1902)' i teoretickm promlenm otzek umleckho realismu pekonv
od ivota potenobdob sv tvorby (Matomstskj,romtn,lB90; sbrky nove| | na
ickchpromn, nrodnspolenosti,|BB7 a(mst i ze samot,1890) a teprve se pipravuje ke svm
ob1vatel slo- realistickm dlm, vstupuje vesnick tvorba K. v. Rersn do vrcholnho
irokho zbru, obdob. Rais pe adu povdek i vtch romnovch skladeb erpanch
Pitom tm, e vtinouz rodnhoPorlkrkonoa z eskomoravsk vysoiny,v nich ukazuje,
a lidovm ko. jak majetkovvztahy formuj mylenkov a citov ivot vesnickholovka;
tlaku. roziuje svj pohled i na vztahy mezi mstem a vesnic, vm si i rstu
v rozshl malomctv na venkovskmmst.
i F. X. Svonone. V tchto przch, zpotku v mnohm navazujcch na povdkovou tvorbu
ila nespchem, V. Hlka, dachziRais pod vlivem ruskhorealistickhoromnu k pozorovatel.
souvislost, sk drobnokresb a zv|tk vyosten a vypointovn zkladnho konfliktu,
i umlectv na kterm jsou povdky, hlavn ty nejzralej,osnovny. Tyto konflikty se
tmmystickou v Raisovch povdkch promtajdo mnohostrannjcha sloitjch forem ne
u Hlka. Zatimco u Hlka mly zhruba charakter generanhostetnutrodi
a dt, nebo vmnk a vnuk s rodii, piemmlad pedstavovali proti
sobeckm rodim mravn a citovou istotu nezatenoujet majetkovmi
vztahy, u Raise generanotzka nehraje ji takovou roli, i kdy tak on
pisnhostu- majetkovkonflikty zobrazuje astov rmci pbuzenskch vztah. Hranice
doelnrodopis. oddlujc dobro a zlo se v Raisovch przch ji mnohem raznji thne
zsluhoubrnn. mezi tmi, kdo propadaj moci penz, a tmi, kdo si zachovali uritou nez-
bratMnrx, vislost na majetku, a tak neoslabili v sob lidsk cit a smysl pro dobro. Jestlie
Na ddin,|B93) Hlekve svch povdkch stle konfrontuje svideln pedstavy se skutenost,
IBB\ a rt1 Rais ji usiluje o objektivni zachycen ve nkova v jeho pravdivpodob.
yIskaTnnza Proto tak neidealizuje ani neodsuzuje svpostavy. Kresl vesniany,jak jsou
L; Vjlchodoesk ve svm celku zasahovni spoleenskmdem, ukazuje, jak kapitalistick

r7-Djirry ck literatury III' 417

 vztahy mezi lidmi ruji v zrodku mravn hodnoty vesnian,ba dokonce kraje, jak se utv
jak nezvisle na vlastn vli se z nich stvaj z|i, zvstiv sobci. Y Kalibou prce ostatnch t
autora knih o um
zloinu(1B95)' v jednom z nejzralejchRaisovch romn, pak dohnj tyto
pomry prosthovesnickho lovka a k vrad. lch vesnic. ada;
lik vtchlomnl
Takvzta|ty rnezi mstem a vesnic vid Rais sloit,v jejich konkrtn
1dsledky velk
podob. Rais ani staromilsky nezboujepatriarchln ivot venkova v proti.
(1896), romn o
kladu k morln naruenmumstu, ani neidealizuje mstskou civilizaci
svdo Klostermt
proti zaostala v lakot ijcvesnici. I v mst pozoruje protiklady chudch
s prodou a zpt
a bohatch, pn a pracujcch, a svou kritiku vyostuje pedevm proti
omezen uplatnil
pansknebo na pny si hrajcspolenosti.A naopak vid i dlnka, drobnho
motivaci.
ivnostnka a ednka,jejich prost a tkdl stav do ostrhokontrastu
Tak v prze
k sobeckmuivotu, v nm je uzavena vtina obyvatel vesnice. Pro malo.
ztrta tradinko:
mctvs jeho sloitou spoleenskouhierarchii, zak|dajic se ne na prci
ministickmu, pes
a schopnostech,ale na pedsudcch, m pak Rais jen vsmnou,a do satiry
Vesnick ivo
zabhajc kritiku.
i rostlin, zactyc
Na rozdl od Raise, jen kresl lid jet tm nedoten prmyslovm
a Co iiuot opom
vwojem, zobrazuje Ar.rrer,Srenr v cyklu povdek Blou7niucinaichhor (1B95}
v nich sloitm,
podkrkonoskouvesnici, kter ijeji v zkmkontaktu s prmyslovmokolm.
ivota vesnice, te
Stakovy postavy se ji nepoddvaj pasvn tlaku spoleenskhodu, ale
stala kritickm p.
hledajz nho po svmvchodisko, a to v duchovrectvi,je bylo krajovou
spolenosti.Zvl
zvltnostPodkrkono.Pitom ada vesnickch hloubalse pes duchovrectv
(1BB9) sledujcs
dostv ak nzorm utopickhosocialismu. Zmaten a astoji anarchistick
a dodlvajc zr
charakter duclrovr.stvobsahuje i zrodky vdom, e je nutno eit soudob
let. Svj inn
spoleenskpotie. Samotn duchovrectv nen vak pedmtem hlavnho
a zejmna pakv
Stakova zjmu. Autor chce zejmnasledovat to, co rznvesnianyk ducho.
e zaa| chpat l
vrectv pivd; Blouznivci naich hor se stvaj pedevmobrazem tkho
nnosti. Kritika
votaa sccilnch protiklad v Podkrkono.Staekad jednotliv povdky
nepravdivm ob
tak, aby v nich zachytil promnu obsahu, kter rzn lid do duchovrectv
silami zla.
vktdaj. Vytv tak knihu, je je svdectvm o mylenkovmvvoji pod-
krkonoskchobyvatel. Vznamnou lohu hraje v tchto povdkch Stakv
smvn humor, kter hodnot postavy povdek, ada aforism,slov,vtip-
Prza
nch poznmek apod', jimi Staek dosahuje urithoodstupu od postav
oddvajcch se spiritismu, ani se vak nad n nadazuje. Tirn, e ukazuj,
Zv|tni, ojet
jak vesnitlid iveln hledaj vchodisko z tiivch ivotnch podmneko
jc tvorba Jur,l
pedstavuj Blouznivci naich hor vznamn protjekRaisovch kritickch
odvrac od barvil
obraz soudobvesnice.
lid, ale jeho p
Vedle Raise a Staka, kte mli rozhodujc znarn pro rozvoj umlec.
z autorova prud
kho realismu ve vesnickprze tvo ada dalchautor'kte usiluj postih-
nho hledn v
nout krajovzvltnostivenkovskhotvata.Sem je mono piadit i strunou
v przch Jan M
vahuJosnr.l Hor,nxaJakunds ijouiumirajt,jese pozdji stala vchodis.
o krucifxu (1895
kem kroniky Nai. Holeek se tu pokusil vystihnout specifick rz jihoeskhcu

418
 kraje, jak se utvel v prbhu historickhovvoje. Vedle Holeka pevyuje
, ba dokonce
sobci. V Kalibou prce ostatnch autor jet dlo Kenr,e Kr,osrnnMANNA (1B4B-1923),
pak dohnjtyto autora knih o umavskprod a o ivot drobnch ob1watel tamjchzapad-
lch vesnic. ada povdek,hlavn sbrkaV srdciumaaskj,ch haozd(l896), i nko.
lik vtchromn, pedevm V rji umauskm (LB92), v nm Klostermann
v jejich konkrtn
ldsledky velk prodn katastro pro ivot horskch obyvatel, a Sktdi
venkovav proti-
(1896), romn o rozmachu a padku sklskho podnikn na umav,
mstskoucivilizaci
svdo Klostermannov znalosti ivotatamjholidu, jeho namhavho boje
protikladychudch
je pedevmproti s prodou a zpasu za uhjeni existence; v tchto pracch se tak pomrn
omezen uplatnil autorv sklon k umlmu zap|tndje a k nevrohodn
i dlnka,drobnho
motivaci.
ostrho kontrastu
Tak v prze zesiluj mlad autoi kritick pohled na skutenost.Avak
vesnice.Pro malo-
ztrta tradinkoncepce svta silnji nev poezii strhuje nkterz nich k deter-
se ne na prci
ministickmu,pesimistickmupojet skutenosti.
, a do satiry
Vesnick ivot, v nm se spn v jedin kolobh osud lovka,ivoich
i rostlin, zachycuje ve svch povdkch Dojryl z p'rod1a spolenosti (1894)
prmyslovm
a Co iuotopomj. (lB95) J. K. r,n.rnan(1864-1914). Citli spisovatel
inaich
hor(lB95)
v nich sloitm, drsnm jazykem snadu doklad o krutosti soudobho
m okolm.
votavesnice, temn llidskutrpen, bdu a zlo' ada jeho povdek se tak
du, ale
jebylo krajovou stala kritickm postienmivota slabch a bdnch lid a burcovala svdom
spolenosti. Zv|t jedna z prvnch lejharovych prz, Kue melancholik
pesduchovrectv
(1BB9) sledujcsoubnumrajcdt v rozhranch rodinnch pomrech
jianarchistick
a dodlvajic zvie, zska(a mu povst vznamnho prozaika devadestch
eitsoudob
tet. Svj innprotest proti spolenostilejharvak v nktery-chpovdkch
mtemhlavnho
a zejmnapak v pozdjchvtclrromnovch pracch podstatn oslabil tm,
vesniany
k ducho-
e zaa|chpat z1ojako tajemnou slu a zbavovalje jeho spoleensk podm-
obrazem tkho
jodnotliv nncsti. Kritika spoleenskchpomr byla tak u lejhara nahtazovna
povdky
nepravdivm obrazem lovka bez svobodn vle, ovldanho mystickmi
do duchovrectv
silami zla.
vvoji pod-
povdkchStakv
ism,slov,vtip-
Prza jako vraz rozarovni z nrodnho ivota
od postav
e ukazuji,
Zv|tni, ojedinlpostavenv eskprze tohoto obdob mla pokrau-
podmnek,
jc tvorba Jur'ra Znypna. Jej charakter se sice mn, nebo spisovatel se
h kritickch
odvrac od barvitholenminulosti a hled, jak by vyjdil pocity soudobch
lid, ale jeho pstup ke skutenostizstv v podstat stejn: stle vyplv
rozvoj umlec.
z autorova prudkho odporu k souasnostia zrove z neustlho a mar.
usilujpostih-
nho hledn vchodiska. Projevuje se to i v tech hlavnch dlech tchto ler,
piaditi strunou
vprzchJan Maria Plojhar (1B9l), Dm u tonouc huad2(lB94) a Ti kgendj
stalavchodis.
o krucifxu (1895).
rz jihoeskhco
419
 V nich se odr Zeyertx vztah k postaveneskho nroda,jeho zaintere-
sovanost na sta\ru politickho boje v echch, jeho vniv nenvist vi
Vdni a celmujejmu utlaovatelskmuapartu, a zrove znechuceni a roz-
arovnmalosteskchpomr,zttta optimistickch vhled.Zv|tpatrn Zatmco v romi
to vystupuje v Zeyerov nejvtmprozaickm dle,v romn Jan Maria Plojhar realismus stal ur
s autobiografickmi prvky. Hrdina knihy, syn z bohatmansk rodiny, trp musel teprve Postr
vnitnmi rozpory typickmi pro jeho vrstvu, konfliktem mezi snem a skrrtenos. kresbu.
t,vla inem.Nedovede splynout s lidem pro jeho domnlou pasivitu a sm. astji se tu c
livost s tlakem, nedovede se vak ani pipojit k buroazii, u ni nenvid M. A. rrrtxe
podlost, s jakou zrazuje vc nroda' nedovede bojovat za malichern cle njlchmst,LBB7; U
mck politiky v nrodnostni otzce, nemese vak ani smit s tiskem. o pojet dlnictva
Tou marn po irru,boji. smru imrkovy
Zeyer kladl v knize hlavn draz na vykreslenpejemnlhopsychologic. kou problematiku
khoustrojensvhohrdiny a v tom smyslu jeho postava' bypasvna s deka. a zla ajej pade
dentnmi pocity, je postavou ivotnou, dobov pznanou.K tomuto zk|ad'. dlnictva.
nmu obrazu psychickch stav hrdiny pipojuje Zeyer adu znan stylizo. Pozdji' kdy
vanch i konvennch zpletek, phod a udlost, kter maj odhalovat inteligent k dln
charakter Plojharv, kter vak svou nadnesenou romantinost naopak maloburoazie, Z'
znepstupujhlavn smysl knihy. ZeyervJan Maria Plojhar je tak na jedn pisk phil. stud. I
stran kritickm obrazem padku eskmck spolenosti,deformovanm Manrrn Havnr,,
zjitenou citovost, na druh stran vyjaduje Zeyerovu torrhu po politicky prosted.
radikln aktivit. Zobrazoval'Ii
Dezi|uze se pak jet stupuje v romn Dmu tonouc huldy,jehohrdina pivnick podst
Slovk Rojko se silnmi dekadentnmi rysy nese v sob rovn pocit odpovd. mtem pm kr
nosti za osudy nroda, ale podobnjako Plojhar hyne v cizin v bezvchodn pana Broukado m
rezignaci. Z n pozdji na\z Zeyer vchodisko u chudch trpcch lid, ech svou satiro
kter obdivuje v jejich prostot, ale i v bezvhradnoddanosti kesansk ve k jakmukoliv idt
a pokoe. Tehdy se tmatemjeho prac stv ivot Slovenska, zem, kter prospch a tak o
je siln postiena socilnm i nrodnostnm tlakem a kter Zeyerovi m ignorantskI
stv msan, s
vyrst v symbol bdy a utrpen lidu. Nejcharakteristitjm projevem toho
jen konfrontac Brou'
se stv v Tech kgenddcho krucifxuslovensk lidov legenda o proskovi,
pekonv vechno pozemskutrpen dvivou vrou v posmrtn vykoupen se stv nebezpe
(SamkoPtdk)' Podobn utrpen eskholidu po Bl hoe je symbolizovno echv zmr n<
v legend Inultusosudem chudho neznmho bsnka, kte hyne jako ob ny podstatnvlas
umleck i lidsk vn cizinky. Zde i v tet legend El Christo de la Luz typ' ktery pat l
pronik do Zeyerova dla nboenskmystika, kter spolu s obraznou symbo. Tak IoNr
linostbsnka sbliujes tendencemi Katolick moderny i se soudobou deka- pivnick char:
dentn przou. do tragick r<
rafinovanou mal
nova studia pra
aleiscitlivostp
logie i jazyka.I

4n
 jeho zaintere-
iv nenvist vi Sociln a nrov prza
znechucena roz-
Zvlpatrn Zatmco v romnu historickm i v romnu a povdce z venkova se umleck
JanMaria Plojhar realismus stal urujcmzpsobem zobrazen, v pracch z mstskho vota
rodiny, trp musel teprve postupn pekonvat nevrohodnost fabule i nrovou drobno-
snema skutenos. kresbu.
pasivitua sm. astjise tu objevuje dlnick tematika, zejmnav povdkovtvorb
ii, u nnenvid M. A. rure, erpajcho|tku z cukrovarnickho prostedi ({ oput.
malicherncle njch mtst,1BB7; U e4ek,|BBB; Duetoudrn1t,1894). Stle jet zde vak nejde
smits tiskem. o pojet dlnictva jako nov sociln sly, ba do jist mity znamenaj v tomto
smru imarkovy povdky krok zptky. Autor toti dslednredukuje dlnic-
psychologic- kou problematiku na otzku morln; morlka se mu stv kritriem dobra
pasvn a s deka- a z|a ajej padekje takpodle jeho pedstav pinou bdy a tkhovota
tomutozklad- dlnictva.
znanstylizo. Pozdji, kdy se bez zdaru pokusil i o romn o vztahu idealistickclr
majodhalovat inteligent k dlnictvu, obrtil se imekod dlnick tematiky k prosted
inostnaopak maloburoazie. ZvLt ve svm vrcholnm d|e,nrovch povdkch (e z-
je tak na jedn pisk phit, stud. Filipa Konka (1893-1897), je vyda| pod pseudonymem
deformovanm ManrrN Hlvnl, dobe vystihl rozkolsanosta nejistotu malomctvai jeho
po politicky prosted.
Zobrazova|-I imaek malomctvopevn nrovt, stv se
jehohrdina pivnick podstata malomkau nkterch starchautor ji tak ped.
pocitodpovd- mtem pm kritiky, ba i satiry. To plat hlavn o ncnovcu Vjlletech
v bezv'chodn pana Broukado msce (IBBB), do 15. stolett(1BB9)a konennaujstauu(1892).
trpcchlid, ech svou satirou mil pedevmna egoistickou lhostejnost malomka
i kesanskve k jakmukoliv idelnmu snaen,na jeho pivnictv,kterse star jen o svj
zem, kter prospch a tak ochromuje nrodn sly. Zatmco v prv knize spolu s Brouko-
kter Zeyerovi m ignorantskm vztahem ke kultue echnapad i od ivota odtrenestt.
projevemtoho stv msan,stupuje se spoleensk"znanostv knize druh, v n ech
r, Jenz konfrontac Brouka s jeho husitskmi pedky ukazuje, jak mravnf bezptenost
lykoupen se stv nebezpempro soudob politick zpas. Tet kniha u podstatn
symbolizovno echvzmrneprohloubila. V Matji Broukovi zkoncentroval ech vech.
hynejako ob ny podstatnvlastnostiesklro malomkaa vytvoil tak neobyejnivotn
btode la Luz typ, kte pat k nejpopulrnjmv eskliteratue 19. stolet.
symbo- Tak IoNr Hnnnlrar*N odhaluje v romnu U sndnho krmu (lB90}
deka- pivnick charakter nralomctv, avak natozd| od echa pevd obraz
do tragick roviny; dobromysln, bezelstn jedinec je doslova vysvn
rafinovanou malomckouspolenost.Romn je vyvrcholenm }rerrman-
nova studia praskch figurek, je zobtazova| nejastjis smvnm humorem,
ale i s citlivostpro jejich sociln trapy a s mistrnm vystienmjejich psycho.
logie i jazyka, I nyn autor pokraoval v jejich kresb v knize Bod Praan

121
 rozshl lyrick pas
(lB93). Spolu s echovmi romny tu zrove vrchol kritick pohled star.
hrvaj sociln tra1
chautor na malomctv, je je nadle shovvav i s ironi zobrazovno
n ivot hlavnch pt
v povdkch a novelch dalchdvou nrovch prazaik, Fnawrrr<aHnnr.
reflexvnmi mono
TEsE aJara Lrnnl.
lyrick nladovost
Podobn jako ve vesnickprzeJ. I(. lejhar,taktu mlad autoi pinej
v reflexch tono
zeslensmysl pro socilnskutenost spolu s jejm dsledndeterministic.
nn idel kriticli
krr. a fatalistickm pojetm, pro kter si vyslouili oznaennaturalist.
Mrtk vytvoil.
Z prosted socilnch a nrodnostnch konflikt soudobho Brna vyrstaj
Jet ped Sat
prce Josnna Mnnrreura (l863-t907)' Poudk2(lB90), Had a jin poudk2
knin 1897),v n
(lB92) a ernt pote (|B97), Z nicln zvlt soubor ernt pole, pbhy dobou
skho studenta. Ji
zaskoencha tsnnch jedinc, a poznamenn melancholickm subjekti.
k Poh,idcemje, c|
vismem, dostv se hluboko k socilnm problmm mstskho ivota.
tradici, ke klasikr
Avak podobn jako lejhar,i Merhaut se zhy odvrac od svhoempirickho
za modernost. D
socilnho vidn k nboenskmuidealismu.
Mrtk svj nvra
Ranprce Kenr,e Mar.ro erxa-Crrooe (1860-1927), krom romaneta
tematiku, na hlec
Nejzpadnj Slouan(lB93)' v nm se autor pokusil navzat na prce Arbesovy
fantastickho dje sjeho relnou interpretac,vychzejz prosted rys, lyrinost, ne
skloubenm
a zejmla myien
mstskchudiny (Poudful,lB92,i romn V tetmduoe,|B95). Sociln strnku
podobn jako p
osudem vyddnchjednotlivcvakpevn pekrv apkvsklon k vytv-
i vt.stit. a kter h
en grotesknch situac, v nich zachycuje svfigurky. apek se tak do- jeho pctenbe
stlv na hranici socilnho nru, bynyn deterministicky pojatho.
PrvkY imPrer
Fatalistick pohled v pbzch vzach ze ivota praskch ednk
v (1868-1920
a obchodnksnase uplatnit i Vcr,av Hr,anr ( l 868 - 19 13) ve svch povd-
s novm nzvem
kch { leptspokno.f'' (1892) a ( praiskhoouzdu (lB94). Stejn jako lejhar
Svobodov tu v t
a Merhaut i Hladk brzy opoutpovdku a pekonvennromny z prosted
zuje sv hrdinky,
praskvelkoburoazie,kam nsiln penzpsob tvotavysplch kapita-
uje s jejich osu
listickch metropol.
dje vrazn su
Yznarrr tchto autorr,s vjimkou apka-Choda, spovtm r,lun
pechz a v iltc
v jejich ran povdkovtvorb, kter zvlt ve lejharovvesnickpovdce
pinesla zeslenspoleenskykritick strnky eskprzy. Ani jeden z nich
vak neuspl v romn a tak Santa Lucia (lB93) Vrr,rra Mnrxe 3e je-
dinm zdailm socilnm romnem t doby se r'emi rysy, kter vnesla
mlad generaceji do poezie a kterse projevujindividualistickrn protispole-
enskm gestem, zdirazttnim kritickho pohledu i vraznm zesubjektivn-
nm obrazu, u Mrtkajetstupovanm lyricko-inrpresionistickmimomenty.
Mrtk v romn zobrazuje osudy moravskhoproletskhochlapce, tcese
probjejchona studich v Praze, ktery po bezvslednch pokusech prorazit
zaarovan kruh, do nho ho uvrhl jeho pvod i sociln postaven, hyne
uprosted neptelsk spolenosti. Romn je osnovn na dvou zkladnich
kontrastech. Na protikladu studentovy touhy po Praze, mstu slvy, a stu.
dentova krunhoivotav nm, a na kontrastu krsy Pralry, j Mrk vnuje

422
itickpohled star- rozshllyrick pase,a neklidnho ivotamsta, v jeho zdech se denn ode.
i zobrazovno hrvaj sociln tragdie.Podstatn loha pipad v knize snaze osvtlit duev.
FnenrrxeHnnr- n vothlavnch postav; tm se sniujevlastn dj na minimum a je nahrazovn
reflexvnmi monology hlavnho hrdiny. Mrtk tak vytvoil dlo, v nm
autoipinej lyrick nladovost kontrastuje s drsnmi obrazy skutenosti,zeslenmijet
d e t e r mni i s t i c - v reflexch tonouobalobou ttoskutenosti,dlo, je pedstavuje uskute-
naturalist. nn idel kritickho realismu, jak si je studiem ruskho romnu i kritiky
Brna vyrstaj Mrtk vytvoil.
a jinpoutdkj Jet ped Santou Luci otiskl Mrtk asopiseckyPohddku mdje (1892,
pbhydobou knin 1897),v ni rozvij lyrick pbh nesmllsky dvky ze samoty a mst.
ickm subjekti- skho studenta. Jak vyptv z Mrtkovy stati z roku lB97 Msto pedmluu2
ivota. k Pohddcemdje, cht| autor knihou dokumentovat svj pklon k literrn
empirickho tradici, ke klasikmesk literatury, pklon namen proti samoeln honb
za modernost. Dlo vak nevyznlo zcela tak, jak bylo zamleno, nebo
kromromaneta Mrtk svj nvrat ke klasikm pojal jako rezignaci na aktuln spoleenskou
prceArbesovy tematiku, na trledn a objevovn novch strnek skutenosti; jedin no
jz prosted rys, lyrinost, nemohl v romnov skladb nahradit nedostatek djovosti
Socilnstrnku a zejmna mylenkovnpln. Naznauje tak jI Pohdka mje krizi, kterou,
sklonk vytv. podobn jako pevn vtina mladch autor, prochzi na konci stolet
se tak do- i Mrtk a kter ho odvd od spoleenskyprbojntvorby, j se vyznaovala
jeho pctenbeletrie i publicistika.
Prvky impresionismu se objevuji v prvnchprzchRnwy Svonopo.
ch ednk
vesvchpovd. v (1868-1920)' v romnech (troskotno (1896 _ pozdji pepracovno
s novm nzver.r.Jua), Na psit pd (1,895)a v novele Pretenj/as (1896).
injako lejhar
z prosted Svobodov tu v duchu doby vytvi obraz rznch prosted' do nich zasa.
zuje sv hrdinky, eny postienivotnmzklamnm. Autorka se vak nesmi.
ch kapita-
uje s jejich osudem, nezaznamerrv jen pasvn jejich dl, ale vn do
tmlun dje vrazn subjektivn prvek, vyjadujc jej kritick stanovisko, kter
vesnick povdce pechzi a v tonironickou obalobu spolenosti.
i jeden z nich
Mnrxe;e je.
, ktervnesla
protispole-
zesubjektivn-
momenty.
chlapce,tce se
prorazit
pstaven, hyne
zkladnch
slvy, a stu-
Mrtkvnuje

423
 His

Hlavnm ped
Jenosr,av Vncnr,
DRAMA kter tematicky l
vinut fantazie a
sil o vrnou int
tragdii veselohe
A optjako v poe'
ve Vrchlickho ro
kka rozvoje re;
mla svoprvnt
R Nfuodnho divadla, vdscny,kde se mohlo uplat' vak znamenat p(
".,ou'oteven
nit sil eskchspisovatel,raz eskmudramatu nov cesty ada starch her, je skuten
autor spolens mladmi. Pod tlakem spoleensk situace zanna jevit ovala do vojt
pronikat soudob ivot se svmi konfliktya problmya s nm i umleck her napsal i dl
realismus. Podstatn podl na tomto nastupu pipadl i psobenruskho pro Zonra Frsrr
realistickhodramatu, zejmnadlmGogolovm a ostrovskho. Tantalu,1891; J
Realismus vak nezvtzil najednou. Stalo se tak teprve po prudkch zpracovn Vrch
bojch, v nich aktuln ltky vytlaily historickou tvorbu, pevaujcvdob byla podzena 2
Prozatmnho divadla i v potcchNrodnho divadla. Stlou slokourepeI. dlo. Vrchlick }
toru zstvaly ovem i nadle cizi hry, pevn konverzandramata, po. a jeho trilogie r
vrchn veselohry a fraky, ktermi Nrodn divadlo vyhovovalo poadavkm ltky, zn.arnerratI
mckho publika, je tvoilo pevnou st nvtvnk.Pesto se vedle ale i spndo
nich uplatovalo pvodndrama ve zvenme, a to natolik, e se toto ob- dramatu zaloen
dob stalo po Tylov nejvznamnjmv dosavadnch djinch eskhodra. Historick d
matu. k historicky vrn
Nrodn divadlo doshlo rovn pozoruhodnho mezinrodnho spchu. njm rysem l
Pedevmzsluhou Smetanovch opcr bylo kladn pijato roku lB92 ve Vdni ZeycrovY histori
na tamjprvn mezinrodn hudebn a divadeln vstav. inohra tam tehdy bsnickch dra
uvedla Vrchlickho Nmluvy Pelopovy, Jebkovo sociln drama Sluebnk bsnkovm zdrt
svhopna a ubertovuhruJan Vrava. lizovan bsnko
S proniknm novch tendenc se mn i hereck projev. Patetick, byvajc zato po(
deklamanstyl je postupn nahrazovn realistickm projevem, kter vychz| clomcmi.
ze studia ivata a jeho vrn interpretace na jeviti a kter vede k psycholo. Volnm zpr
gickmu prokrcslen postav a k zcir'ilnn hereckhovkonu. Nov zpsob si msty vznik drr
osvojuj i herci stargenerace (Jindich Mona, Josef maha) a zrovet historie vnsl<
s nimi se zainaj uplatovat mlad sly - pedevm Hana l(vapilov a doba, kdY Prvn
Eduard Vojan, kte nejplnji uskutenili promnu dosavadnho hereckho ZeyerovY drami
stylu. (1887) a Nekla
lrnv je bolrat

424
 Historick a novoromantick dramatika

Hlavnm pedstavitelem historick dramatiky z,stvi v tchto letech

Janosr,ev Vncrrr'rcx. V duchu dosavadnch tendenc divadeln tvorby,
kter tematicky vyuv zejmna historie jako nejvhodnjhopole k roz.
vinut antazie a bohatstv zp|etek, je jsou hlavnm clem a ped nimi
silo vrnou interpretaci historie ustupuje do pozad, peVrchlick adu
tragdii veselohers historickm pozadm,nejastjiz antiky nebo renesance.
A opt jako v poezii stvajse tyto hry astmpedmtem tokkritiky, nebo
ve Vrchlickho rozshldivadeln tvorb byla prvem spatovna hlavn pe-
kka rozvoje realistickho dramatu se soudobou tematikou. Tato kritika
mla svoprvnn, pokud souviselas bojem za umleck realismus. Nenrolrla
semohlouplat- vak znamenat popen vekerVrchlickho tvorby v tto dob; nebovedle
ada starch her, je skutenbyly anachronismem, vytvoil dla, kter se vznamn vle-
zainnajevit ovala do voje eskhodramatu. Vedle ady dalch tragdi a veselo-
nmi umle ck her napsal i dlo, kterreprezentovaloautora i dobov sil, meloclram
psobenruskho pro Zlnxe Frnrcrra, antickou trilogii Hippodamie(NmluuyPelopou1l,IB90; Smr
Tantalu,|B9|; Smrt Hippodamie,l89l). Volba antickho tmatu, pi jeho
po prudkch zpracovn Vrchlick vy1]il zlomk eckch autor Sofokla a Euripida,
v dob
5.c byla podzena zmrm skladatele vytvoit scnick,hudebn dramatick
slokoureper. dlo. Vrchlick Hippodami zash| do boj o smr vvoje eskhodramatrr:
dramata, po- a jeho trilogie nemohla v dob, kdy na eskjevitsi raz cestu soudob
poadavkm |tky, znamenat objevennovch cest, pedstavuje nejen tematickobohacen,
Pesto se vedle ale i spn dovrensil dramatik o vytvoen eskobdoby antickho
ese toto ob- dramatu za|oenhona mytologii a osudovmpojet dn.
eskhodra- Historick drama rczvje| i Jur,rus ZnYan, avak ani on nesmoval
k historicky vrnevokaci prosteda charakter. V jeho hrch je nejvznam-
spchu. njm rysem lyrinost, vytl'en poetickou fantazii. Proto vtinou
1892ve Vdni Zeyerovy historick hry, akoliv byly inscenovny, maj charakter kninch
tam tehdy bsnickch dramat, jim schzi plnokrevn dranratinost. Yznamnrn
Sluebnk bsnkovm zdrojem tmat ztstv mtrrs nebo pohdka, petven a aktua-
lizovan bsnkovou fantazi,ztrcejcvtinousvjhistorick kolorit, ale na-
jev. Patetick, bvajci zato poetickkouzlo. Je tomu tak i v hrch s cizmi ltkami i s nmty
kter vychz domcmi.
k psycholo- Volnm zpracovnm staroirskbje ajejm spojenms motivem rodor'
Novzpsobsi msty vznik drama Legenda1 Erinu (1886). Tato osudov zapeden krvav
) a zrove historie vnslcuzrove autolovi k vysloven pedstai,y, ejednou pijde
Kvapilov a doba, kdy prvnm zkonem lidskch vztah bude lska. Jin charakter maj
hereckho Zeyerovy dramatickevokace eskchpovst - hry Libuinhnu(|BB7), trka
(1BB7) a Neklan (1896). I kdy kad"z her je druhov odlin - Libuin
lrnv je bohatr.sk konredie, rka hudebn clrarna a Neklan tragdie po.

425
jat v shakespearovskmduchu _, spojuje je sil o poetickou aktualizaci tvorba rr'|a zna
nrodnho mtu, kter by se stal symbolem nrodn tradice a plnilobdobnou proud na jevit
funkci jako u nmeckhonroda hudebn drama Wagnerovo, 7.eyet vychze| 'SrnoupnNrcr i
z Hjkovy kroniky, ale jej podnty podstatn petvel. Zv|t patrnje to tchto pednch
v Neklanovi, kde vndo tradinltky ze starchpovsto boji mezi Neklanem tak pechod k no
a Vlastislave m adu novch zpletek, zejrrrnaproblematiku nstupu kesan- Prvn npovd
stv v echch. Avak i Zeyer podstatn zash| do vvoje eskhodramatu, ltovY hry Jan Vj,r
a to v dob,kdy ve sv tvorb zobrazova| ivot prostch trpcch lid a kdy blzkho pnm,
vnoval zvertzjem osudu slovenskho lidu. Na podklad slovensk po- proti zatajovn p
hdky jetz pohanskdoby vytvoil svnejznmjdrama, lyrickou pohdku konvence v kresbr
Radz a Mahulena (lB9B)' k n scnickouhudbu zkomponoval J. Sux. Hra, charakter m i vec
zobrazujc vtznou slu lsky, je prostoupena lidovou prodn mytologi panskm myslivc'
a v dobovm kontextu se stv i lyrickou oslavou slovenskholidu. Svou lido. v tom' e se v nr
vost, pramenc z vyu.iti pohdkovch motiv, a zrovel. apotezou lsky nen zastrno ar
a vrou v sly slovenskholidu znamen Radz a Mahulena bsnick protest logicky rozvjeno
proti soudobm pomrum a tvo dstojn protjek a doplnk tehdejch starho Vravy.
kritickch realistickch obraz ze ivota vesnice. Spoleenskzi
Pohdkov motivy zxovei Zeyera sbliujs novoromantickmi ten. dj,ch stn (napsan(
dencemi, kter pohdkovch prvk vyvaj k nznakovmu, symbolistic. pak na eskmvt
kmu vyznn dramatickch dl. Takto pojach lidoch prvk vyrril u ns 1903). Hra podr
Janosr,av Kvaprr, (1868-1950) ve he Princezna Pampelika(LB97) stejn v stvkovmboji,
jako v pozdjmlibretu k opee A. Dvoka Rusalka (190l). Na rozdl od u jako bojovou l
mytologickho pojet Zeyerova Kvapil v Princezn Pampelice vytv pohd. i nrodnostn pc
kovch pruk alegoricky. Tradin pohdkov postavy (Honza) pizpsobuje inteligence _ u
'svmutvrmuzmru natolik, e naruuje a mn jejich ustlen,obvykl vyznn hra vy
rysy a vlastnosti. i konvenn zpl
Jebkovm je z:
Nstup realistickch tendenc nstup aktuln
Dlnick temi
od osmdestch |et se podstatn mnil charakter eskdramaticktvorby. (1B90).ime
Konila dosavadn naprost pevaha historickho dramatu. Pte novho Z oputnchm
obdob tvo drama realistick, kter od skromnch zatkv polovin kch dlnk i je
osmdestch let dosalruje v prubhu nsledujchodesetiletvrcholnch sp- rodin spolen.-
ch.Je za|oenona studiu ivota a na jeho typickm zobrazen a je vtinou r', lrled vak Si
kriticky zameno proti soudobspolenosti, Zasazujejedince do reln kresle. mravnch hod
nho prosted a k jelro vystienbohat vyuv odpozorovanch detail. traktovna z m
Smuje k objektivnmu vylendj a omezuje projevy autolova subjektiv. vyvolalo odpor
nho stanoviska. Jeho vtaznm znakem je konen i ptozaizace vrazu, co na Nrodnm div
se projevuje jednak oputnmvere,jednak proniknm hovorovhojazyka polemickou disk'
a astoi dialektu. asopisHeslo s ob
Tento realistick proud zasahuje a ovlivuje i autory, jejich dvj kritickv odhalovr

426

c
 aktualizaci tvorba mla znan odlin charakter. Dleit podl na uveden novch
a plnilobdobnou proud na jevit Nrodnho divadla mI i tehdejdramaturg Lanrsr,ev
Zeyet vychze| 'Srnoupnnrcr i editel divadla Fnanrrnx Aoor,r' unnnr. Dla obou
patrnje to tchto pednch initelNrodnho divadla a zrovek dramatik znamena|a
iimeziNeklanem tak pechod k novodobmurealistickmudramatu ze souasnosti.
nstupukesan- Prvn npovd novch smr na Nrodnm divadle bylo uveden onnn-
dramatu, lovv hry Jan Vjlraua(1886). ubertv n zobrazuje postavu bohatho sedlka
li a kdy bIzkhopnm, jen se v rozhodn chvli pikln k sedlkm povstavm
slovenskpo- proti zatajovn patentu o zruenroboty. V Janu Vravovi sice jet pev
ickoupohdku konvence v kresb jednotlivch postav, zvlt panskch; siln stylizovan
J' Sux. Hra, charakter m i vedlejkonflikt meziYravou, vdcem povstn,a jeho synem'
mytologi panskm myslivcem. Yznam tohoto dramatu pro vvoj realismu je vak
lidu.Svou lido- v tom' e se v nm stednmkonfliktem stalo stetnut sedlks pny, kter
apotezoulsky nen zastrno ani zmrovno nepirozenmi scnami a zpletkami a je
bsnickprotest logicky rozvjeno a k zvrenmupotlaenvzbouenc vojskem a k smrti
tehdejch starhoYravy.
Spoleenskzpas se stv obsahem i dalubertovyhry Drama Qrchu-
ickmi ten- djch *n (napsan lB92, cenzurou na Nrodnm divadle zakzal, uvdn
symbolistic- pak na eskmvenkov, dle v Krakov a v Brn, v Praze povolen a roku
r vnrilu ns 1903). Hra podv obraz proletsksolidarity eskchi nmeckch hornk
(lB97)stejn v stvkovmboji, brutln potlaenmvojskem. ubertzde ukazuje proletarit
). Na rozdl od u jako bojovou slujdouc do zpasu s kapitlem: spojuj se v nm sociln
vyuivitpohd- i nrodnostn poadavky hornk a po tlok proletaritu se stav i drobn
) pizpsobuje inteligence - uitel, lka i svobodomysln kaplan. Avak msto bojovnho
obvykl vyznn hra vysujev sentiment|nzvr, na nm podstatn podl maj
i konvenn zap|etky. Pesto jejich vliv ve srovnn se socilnm dramatem
Jebkovm je znan omezen a Drama tyr chudch stn tak pedstavuje
nstup aktuln soudob spoleenskproblematiky do eskhodramatu.
Dlnick tematika se objevuje i v dramatu M. A. ruxaSutmalj,chlid
tvorby. (1890). imiek v nm zpracova| svou povdku ManelStrouhalovi z knihy
Pte novho Z oputnchmst.Drama zobtazuje tkoua nebezpenouprci cukrovarrric-
v polovin kch dlnki jejich svzeln ivot v dlnickch kasrnch, kde ije nkolik
nch sp. rodin spolen.Piny tohoto ivota i piny netst,kter dlnky potk-
a je vtinou r'' lrled vak imekjen v ivot jednotlivc, v jejich soukrom a v jejich
reln kresle- mravnch hodnotch. A tedy dlnick tematika byla dosud pevn
detail. traktovna z malomsckhostanoviska, stailo ji samotn tma, aby
subjektiv- vyvolalo odpor v mckchkruzch. Prbojnjubertovo drama bylo
vrazu, co na Nrodnm divadle zakno - uveden imkovakusu lryvolalo rozshlou
jazyka polemickou diskusi. Proti rozhoen mckkritice vystoupil i dlnick
asopisHeslo s obhajobou imkova dla a s vzvou ke spisovatelm,aby astji
jejichdvj
kriticky odhalovali ivot lidu.

427
 Tak Lanrsr,ev Srnournr\-rcx se v tchto letech odvrac od historickch i nboenskmi pi
.mue,kterhosi vzi
ltek i od velkch vpravnch her, v nich se snail vyhovt touze mckho
obecenstvapo oslujcndhee, a pikln se k soudob te matice. Napsal' ptrozen touha po
's rozvahou uskute
nkolik her, v nich astokriticky postehl nkterprotiklady soudobspole-
nosti. Tak ve Vdclauu Hrobickm z Hrobic (1BBB) zobrazil konflikt hrdho Drama, vynikajc i
sedlka s jeho bvalm pnem z doby roboty. V dramatu Na uatdtejnsk acht' povahovch a soci
(lB92) postihl rozpor mezi sny idealistickhopodnikatele a tvrdou skutenost 'dobovch spoleen
kapitalistickhopodnikn. Vtina Stroupenickhoher ze soudobhoivota eskhodramatickt
vak zstvv podstat v oblasti nsilnhokombinovn dje do stylizovanch
zpletek nebo se v nich projevuje naturalistick tendence.
Zsadn vznam pro vvoj eskhodramatu m vak Stroupenickho i
hra Nai furianti (tBB7), pinejc obraz z vesnice, lokalizovan do ji-
nch ech, na Psecko - spor dvou obecnch radnch o vhodnho kandi. Podobn jako'
.v hrch s vesnickor
dta na msto ponocnho,spor, kter ohrouje i satek jejich dt. Vznam
hry nespovv jednoduchm dji ani v humornch scnch, kter Strou- v dvrnm pozn
penick nakupil kolem stednhodje, ale v tom' e tu dokzal vytvoit sk konflikty na s
vrazn,ivotncharaktery, na nich Postihl nkterrysy eskhoselstv- Neznamen to va
malichernou tvrdohlavost a pchu i vtip a ivotni zkuenost nemajetnho' mt z dlnickhc
svta vesnickch emeslnka vyslouilch vojk. Nai furianti po socilnch ivota mstskbur
konfliktech ubertovaJana Yravy pinejdo soudobhodramatu vrazn hrvaj nejastji.
.doshly rovnrea
soudob typy a znamenajdalkrok k vtzstvrealismu rra eskm jeviti.
Postup realismu stle pokraoval.Roku 1BB9je na Nrodnm divadle pro. problematika redr
vedena nov hra, Gazdina roba Gl.r.ntnr,y Pnnrssov, tragdie o otesnch zde nechybjsoci
dsledcchmajetkovch rozdl,kterbrn lidskmutsta vedou a k sebe. v soudob spole
vrad chud dvky. o rok pozdji pak vznik daldlo Preissov,Jej pastor- (Pan,l.Urbanou,!B1
k2a (|B90), drama, v nm se obtuje star kostelnika,aby zajistila tst bodovy veselohrY
svji jednou zklaman chud schovanky. brzy zska|y irok
ob hry, drsn pbhy ze ivota slovck vesnice, z nich zvlt Jej stejn jako ada n
pastorkya vyvolala rozhoenmck .drustuo (t886), /r
kritiky, dokonujproces perodu
soudobho dramatu. K realistickmu konfliktu, k typickm charakterm rocrra (1859-1
pineji pravdiv, ucelen, ze ivota vzat pbh. Nyn byla ji otevena morn situace prc
cesta velkm realistickm dramatm, v nich se s kritickm ostm a neved. Ve smoval
nm inemodhaluje zhoubn loha penzv morlnm ivotsoudobvesnice. vytvoit drama, }
VedleJrnsxovv Vojnark2(1890)' hry, v ntouha po majetku vede k tragic. lo, jak je lidsk chr
km koncm, a otce (lB94)' obrazu zitnhosedlka obtujcho mamonu vyznlo tak, jak
i sv vlastn dti,vyvrcholuje toto vesnick drama v tragdii Mar2a(l8g4) pedevmF. x. S
Ar,orsn (1861- 1925) a Vrr,ilraMnrxl. Brat Mrtkovv n s neobyejnou k vypotavosti,
hutnost a smyslem plo prostotu a loginost dramatick skladby odhaluj- pak M. A. ru
nejen lohu penz na vesnici, ale i slu pedsudk,je spoutvaj ce| tehdej perodu povrchn.
ivot a dlaj ho jet t,neje. Tm je uren stednkonflikt dramatu, nakonec v morali
tm je formovna i vtina postav, zejmnaMarya. Ta, spoutna pedsudky sted umlc,B/z

428

t
 odhistorickch { nboenskmi pedstavami, nenachz v sob slu opustit nemilovanho
.mue,kterhosi vzala z poslunostik rodim a jt za svou lskou. Ale zrove
mckho ,
atice. Napsal pirozen touha po milostnrnvyitj nedovoluje tezignovan it a Marya
soudob spole. .s rozvahou uskuteujeeen,kterv n dlouho zr|o - vradll svho mue.
konflikthrdho Drama, vynikajc i vraznmi charaktery, kter dslednjednaj podle svch
uldtejnsk
acht povahovch a socilnch pedpoklad, pedstavuje dovrensnahy o obraz
skutenost 'dobovch spoleenskchkonflikt na eskm jeviti a pat ke klasickm dlm
ivota eskhodramatickho umn.
dosrylizovanch

Stroupenickho ,nrov drobnokresba v dramatu

do ji-
kandi- Podobn jako v prze, i v dramatu rozvoj realismu postupoval zejmna
dt.Vznam v hrch s vesnickou tematikou. Piny toho jsou jednak subjektivn,spovaj
kterStrou- v dvrnmpoznn venkovskhoivota,jednak z|eejiv tom' e spoleen-
dokzalvytvoit sk konflikty na soudob vesnici mly ji vraznja zetelnjpodobu.
selstv- Neznamen to vak, e se vliv realismu ostatn tematiky nedotkl. Vedle n.
nemajetnho mt z dlnickho prosted objevuj se stle hustji dramata ze soudobho
po socilnch ivota mstskburoazie a zejmna malomctva.Konflikty se v nich ode-
tu vrazn hrvaj nejastjiv oblasti citovch vztah, uvnit rodiny. Tyto hry ne-
eskm jeviti. doshly rovnrealistickch dramat z vesnickhoivota,a to proto' ese v nich
divadlepro* problematika redukovala vtinou na otzky morlnch vztah, i kdy ani
o otesnch ze nechybjsocilnmotivy, napklad v podob plotestu proti postaveni eny
vedouak sebe* v soudob spolenosti.Tento charakter maj intimn dramata V. Mnrxa
, Jej pastor. (PanUrbanoud,|BB9) a F. X. Svonooy (MrinkaV,Ikou,i,lBB9); majjej i Svo-
zajistilatst bodovy veselohry (Ddeku, ddeku,1B97; pozdj Na bounsk samot),kter si
brzy zska|yirok okruh divk hlavn na venkovskch ochotnickch jevitch,
zvltJej stejn jako ada novch veseloher a fraekJosnra ror,nv, napik|ad Vodn
procesperodu ,drustuo (1886)' All right (lBB7) nebo Malomstt diplzmati (.IBBB),i Vcr,ava
charakterm rncrra (1859-1947) Tetzuonni(1900),v nich rutinovan vytvoenhu-
ji otevena morn situace provz shovvavpohlecl na soudobmalomctv.
m a neved. Ve smovaly snahy autor,kte na zkladdeterminismu usilovali
soudobvesnice. vytvoit d r a m a, kterby mlo velkou mylenkovoukoncepci, kterby sledova-
vedek tragic- lo, jak je lidsk charakter ovlivovrr a petven plostedm. Toto silvakne-
$cho mamonu vyznlo tak, jak bylo jeho zmrem. Programov naploval tuto tendenci
Mar2a (lB94) pedevmF. X. Svosona v dramatecb Smryiiuota (IB92), obrazu malomc-
ns neobyejnou k vypotavosti'a hlavn ve he s vesnickou tematikou Rozklad (1893), dle
odhaluj pak M. A. riwnx v Jinmuzduchu(lB94), dramatu pokouejcmse o obraz
celtehdej perodu povrchn dvky. I tu perod zstal mlo zdvodnn a hra utkvla
dramatu, nakonec v moralistn tendenci. astnj byl Janosr'av Kveprr, ve he z pro-
a pedsudky stedumlc Bludika( 1896), i kdy ani on nevytr'oil dlo, kterby odpovclalo

429
vytyenmu programu. To konen plat i o dramatech Bonlry Vrxov*
Kuxrrcx (1862_1934), tematicky soustednch k otzce enskemanci-
pace; jen hra V jama (1896) pin nznak hiubhorelnho konfliktu-
Pro vvoj eskhodramatu znamenaly tyto prce pnos vtinou jen svou
tematikou, v jednotlivostech i v celku odpozorovanou v ivot, kter vnela'
do dramatu soudob ivotn pbhy, kter vak nepekroila hranice n.
rov drobnokresby. A tak sted novho dn v dramatu tohoto obdob
pevn spovv realistickch hrch ze ivotatehdejvesnice.

S i d e o v o u , s p o l e e n s k o u a p o l i t i c k o u p r o b l e m a t i k o u d e v a d e s t c hl e t s e z n a -
muje monografre Zd. Nejedlho T. G. Masaryk (1930_1937); s kulturnm a umleckm
ovzdum tchto let dal prce Nejedlho, zejmna Zde&a Fibicha milostn denk (1948)"
otzky nrodn osvobozeneckho boje estudie K. Koska (Nov mysl 1954).
Pramenem k osvtlen literrnho vvoje tchto let jsou Vzpomnky St. K. Neumanna Rozaick c
(l94B)' publikaceJ. flerbena Deset let proti proudu (lB9B), studie F. V. Krejho Deset let od sedmdest
mlad literatury (Rozhledy 1902)' V. Mrtka Moje sny (1902-1903), vzpomnky Jar. je :zcesvzno
Kvapila o em vm (1932), vzpomnky na potky Modern revue otiskl v Rozpravch'
Aventina (1929-1930)J. Karsek. Materilovcharakter rnprceJ,Mctla|a
rozvjel v posled
Bojeonov
smry v eskliteratue (1926). Pehled o wvoji tehdejkritiky pov sbornk o eskou n sly k pekon
literrn kritiku (1940)' studie P. Fraenkla (Rozpravry Aventina 1929-1930), sbornk' zjm$ uvnit n
k sedmdestinm J. Vodka (1937). Z kritik jsou vydny referty aldovy v jednotlich djinch, v jejic}
svazcch Kritickch projev (od r. 1947) a spisy H. G. Schauera (1917). Z novhohlediska
nil dvnou ideu '
hodnot kritiku devadestch let prce Zd. Nejedlho (pedmluva k Hostinskho Estetice,
1921, v souboru o literatue, l953). oivil nrodn n
Materil ke studiu dlnick literatury tohoto obdobi a jej hodnocen obsahuj publi- vyprvskum
kaceJ. Petrmichla Posledn btvavzplLa (l951) a Biem a rapl (1959), kniha Vl. Karbusic- evokovat rozsh
kho Nae dlnick pse, dvoudln soubor Vl' Karbusickho a V. Pletky Dlnick psn ten a vychc
a studie M. Noska o potcchkritiky v dlnickm tisku (. lit. 1959).-Vvojem eskho
tak stal kronik
divadla a dramatu se zabvaj Djiny Nrodnho divadla v Ptaze F. A. uberta (1908 a
l912), ot' Fischera inohra Nrodnho divadla do roku 1900 (l933), Fischerova publikace pro lid a zrove)
I( dramatu (1919), monografie F' ernho o H' Kvapilov (1960); nov posouzen tohoto z vdchpedsl
obdob v divadle i dramatu pedstavuj teze k Djinm eskhodivadla (.tit. 1960).o dtsk
]iteratue informuje pruka ot. Pospila a V. F. Suka Dtsk literatura esk (1924)
a soustavn ji sledoval asopishor.

Alois Jirsel
dve nevolnick
pekastv a za|o
s Broumovem. tr
hospodstv, a:
tyto svzele byl
letech byl prott
mecky a Po roc(
1867). Vyt
kde tak roku l

430

j--
 y Vrxov.
ensk
emanci-
konfliktu.
rnouJensvou
ktervnela ALoIS JIRSEK
hranice n.
tohotoobdob

let sezna-
a umleckm
denk(l9a8).
1954).
St,K. Neumanna Rozaicke dlo Aloise Jirska, vzn1kajcv irokm asovm rozpt
Ikejho
Deset let od sedmdestch let 19. stolet a k potkrrrdvactch let naeho vku,
vzpomnkyJar,.
je zce svzno s idely demokratickho zpasu lidovch sil, jak se u ns
v Rozpravch
Boje o nov rozvjel v posledn tetin 19. stolet.Vyjaduje silpispt pkladem nrod-
sbornko eskou n sly k pekonn knze spolenosti,lryvolan prudkou diferenciac tdnch
l930), sbornk zjlll uvnit nrodnho celku. Tento pklad Jirsek galza! v eskch
v jednotlivch djinch, v jejich pokrokovch tradicch. Svm umleckm dlem tak uskrrte-
Z novhohlediska
nil dvnou ideu Palackhoo poteb romanopisce,kter by v umleckpodob
Bstetice,.
oivil nrodn minulost a zpStupnil ji nejirmlidovm vrstvm. Jirskovo
obsahujpubli- vyprvskumn, prostoupendemokratickou ideovosta schopnnzorn
Vl. Karbusic- evokovat rozsh| historick dje, skuten proniklo hluboko do ad naich
Dlnickpsn tena lychovvalo je v duchu pokrokovch nrodnch tradic. Jirsek se
Vf'ojem eskho
uberta (i90B a
tak stal kronikem svho lidu, dovritelerntradic obrozenskhovyprvn
publikace pro lid a zrovei i tvrcem eskho realistickhohistorickhoromnu, jednm
posouzentohoto z vdchpedstavitelprzy na pelomu 19. a 20. stolet.
1960).
o citsk
esk(1924}

Prvn vere a povdky

Alois Jirsek se narodil 23. srpna 1851 v Hronov. Pochzel ze starho,,

dve nevolnickho rodu. Jeho otec, pvodn tkadlec, se po svatb '"yuil
pekastv a za|oiIsi mal krm na hlavn hronovsk silnici, spojujcNchod
s Broumovem. RodinaJirskova dlouho zpasi|a o udrenivnostii drobnho
hospodstvi, a se nakonec musela ze zadIuenhostaven vysthovat' Pes
tyto svzele bylo rozhodnuto, e m|ad Jirsek bude studovat. V jedencti
Ietech byl proto posln na vmnu do Velk Vsi u Broumova nauit se n.
mecky a po roce zaalstudovat na nmeckmgymnasiu v Broumov (l862 a
1867). Vytdy vakji absolvoval na eskmgymnasiu v Hradci Krlov"
kde tak roku lB71 maturoval.

431
 Domc prosted a chova podstatn ovlivnilyJirskovy literrn z'jmy. V Praze zaini
Tradice rodu, k n se vdy hlsil (,,Pochzm z rodu pvodn selskho. Worby nepat prr
Jeho djiny jsou prost;osudy eskho sedlka jsou jeho osudy. Mnoho v nich nch verzcesc
tisku a z tc}' za starch dob ze veho nejhornevolnost a robota...*), z nich je zetel:
pedstavovalazlrovei i typickou tradici krajovou. Vdyprv Nchod. zejci z lidovho n
sko se stalo roku 1775 djitmjednoho z poslednch selskch povstn, kter bhy k mchovskr
v Jirskov mld stle jetilo v stnmpodn a o nm se mlad chlapec nebo tyto poloh1
dovdal pi besedch v rodinnm kruhu, se sousedy, pamtnky stach as, vere vznikaj teh
i z historek cestujcch,kte se na cest zastavili v krmJirskovch. Nchod. dlu jeho obyva
sko bylo tak mstem hlavnch srek pnrskch a rakouskch vojsk roku 1866, pedevmk husit
aJirsek se tu na vlastn oipesvdilo vlenchhrzch. Matino vyprv. v souladu se sou
n mstnch povst a pohdek pak jet prohlubovalo jeho intimn sept
wzy k boji za :
s rodnm krajem, a etn setkn s rozmanimi typy vesnianv otcov stejnjako optimi
obchod vedly ho i k dvrnmupoznn souasnho ivota lidu. Nen pansk slvy nasl
proto divu, e ptomn i minul ivot rodnho kraje zauja| Jirska natolik,
Jirskv vnitn s
e se stal tmjedinm tematickm okruhem jeho ranch prac. lyriky. A tak ji v
Sociln poznatky z Hronovska byly zhy doplnny i zkuenostminrod- mladick, nevyz1
nostnmi. Ztky z broumovskho nmeckhogymnasia utvrzovaly Jirs. ke skutenosti,v;
kovo nrodn uvdomn. Jeho dal rust znamn ovlivnilo prosted hra. jeho dal tvorbu
deckho gymnasia, kam Jirsek piel v dob vrcholcho boje o esksttn rodn kraj a iv
prvo. ivy ntodn ruch zauja| cele mladho studenta, kte si zde roziuje n osud nroda,
a upevuje prvn tensk poznatky z domova soustavnm studiem esk jenom abstraktni
literatury i literatur svtovch. Z nich zejmna polsk literatura, kterou etl nch lyrik, tiskn
v originle, a rusk, hlavn Gogol, upoutaly siln jeho pozornost. Zkuenho Tm soub
rdce r'e svm zancen pro umn a literaturu nalza|v profesoru eku prce. Souhrnn
Vyhnisovi a vrnho ptele v pedasnzemelmbsnku BonoaNuJnr,n. vtina z nich v
KovI, s nmse takpokouelpublikovatprvnliterrn pokusy. Ped maturitou lep st Jirsk
roku l87l vychz takJirskovi ve Svtozoru prvn bse {ena podloudnkoua. tem horskch ob
Maturita postavila Jirska ped vn rozhodovn. Zjem i nadn ho povdky, v nmi
lkna malskou akademii, ale neutenhospodsk situace doma mu nedo. a vjimench
voluje vnovat se tak nejistmupovoln.Jirsek vol druhou ze svch velkch pbhu. Spisova
z|ib - historii. Na podzim roku lB71 se zapisuje na praskoufilosofickou za|oenzejmn
fakultu, avak udruje si stle kontakt s malskm svtem. Nejuptelstv se od typu Hr,l
navazuje prv s mali Mrxor,nu Ar,nrrta E. K. Lrrou, se sochaem dlnch pojet i
J. V. Mvsr,BnKEM. Nepochybn prv tento sklon a z|iba podstatn ovlivnily dch se starm
jeho slovesnumn. Hlubok ptelstv poutJirska i k meclikovi a prozaiko. objcvuje ji v sa
vi Josnru Tnorreynnovr. A jak postupn pronik do literrnho svta, sbli. psychologickho
uje se s tehdejmivdmipedstaviteli eskliteratury, zejmna s lum. prosted'v nm
rovci, ale pozdji i s pedstaviteli mlad generace, hlavn s J. S. Mecnennu. a prv tato drs
Souasns k
* Z rnch pamt. dvn minulosti

432 a8-Djioy ck titcratur

literrnzjmy. Y Praze zain Jirsek ji soustavnji publikovat. Avak potky Jirskovy
selskho. tvorby nepat prze,nbt poe zii. Tematika i zpsob zpracovri tchto ra.
. Mnohov nich nch verzcesouviss dosavadnmizkuenostmimladho autora a v mnoha
a robota."*), z nich je zete|n"inspirace etbou. Vedle erbenovsk baladiky vych.
prvNchod- zejcz lidovho mtu se v nich ozv milostn lyrika hlkovskho rypu i n.
povstn,kter bhy k mchovskmu rozervanectv - zde je knin inspirace nejvc patrn,
mladchlapec nebotyto polohy byly venkovskmuchlapci naprosto cizi. A tak nejsilnj
starychas, vere vznikaj tehdy, kdy se mlad bsnk obrack rodnmukraji, k trpkmu
Nchod- dlu jeho obyvate| (|ena podloudnkoua, (J rakuedlnkou1l),
k nrodn historii,
vojsk
roku1866, pedevm k husitstv (Bobojounci)a protireformaci (Pi exekuci),nebo kdy
vyprv. v souladu se soudobmi tendencemi autor almanachu Ruch z roku 1868
intimn sept vyz\, k boji za nrodn svobodu (V lese,V boji,V boui). Vere tohoto typu,
v otcov stejnjako optimistick tn hrdhosebevdom,,rabsyna.., kter na troskch
ta lidu. Nen panskslvy naslouch hmavmu hymnu svobody (V rozualinc)'vyjaduj
Jirskanatolik, Jirskv vnitn svt mnohem pravdivji ne ony knin ozvuky mchovsk
lyriky. A tak ji v Jirskovch prvnch verch,zejmna v tch, kter pes svj
nrod. mladick, nevyzr| charakter jsou bezprostednm vyjdenm jeho vztahu
Jirs- ke skutenosti,vystupuj do poped dva zk|adn rysy, pznanpro celou
prostedhra- jeho daltvorbu: zjem o lidov ivot, spojen s reminiscencemi na
o esk sttn rodn kraj a iv vztah k esk minulosti,provnen zjmem o ptom-
si zderoziuje n osud nroda, jak to memevystz verapostrofujcchsvobodu, by
sudiem esk jenom abstraktn chpanou. ostatn v tom se Jirsek nijak neliil od ostat.
, kterou etl nch lyrik, tisknoucchverev tehdejchsbornccha asopisech.
Zkuenho Tm soubn s veri vznikaj ji tak prvn Jirskory prozaick
eku prce. Souhrnn je autor vyda| a roku lB7B s nzvem Poudk21 hor, avak
rruJorN. vtina z nich vznikla v prvn polovin sedmdestch let. Stejn jako nej-
Pedmaturitou lep st Jirskovch ver,i jeho potenprzy jsou inspirovny vo-
podloudnkoua. tem horskch obyvatel Hronovska. Jirsek vypracovv osobit nr drobn
i nadnho povdky, v nm pevld silo vytvoen jednotlivch sv&znch, nkdy
mu nedo- a vjimench typ venkovan, zasazertch do jednoduchho drobnho
s{ch velkch pbhu. Spisovatel sice vychz z dosavadndomc tradice venkovskprzy,
filosofickou za|oenzejmna Nmcovou a Hlkem, avak zrove ji petv. odvrac
ptelstv se od typu Hr,xovv vesnickpovdky nesenpevnkonfliktem dvou roz.
, se sochaem dlnch pojet ivota, konfliktem, kter bere na sebe tvnost srky mla-
ovlivnily dch se starmi. Sousteuje se na vykreslen typu, piem konflikty
i a prozaiko- objevuje ji v samotnch charakterech zobtazovanch jedinc. Dosahuje tak
svta,sbli. psychologickhoprokreslensvch postav azrove,zachovv i celou drsnost
mnas lum- prosted,v nm ij.Jirskovy povdkyjsou tm zbavenyjakkoliv idealizace
S. Mecnennu. a prv tato drsnost v ienvesnickhoivota tvo jejich osobitost.
Souasns kresbou soudobch venkovskch typ obrac se Jirsek i k ne-
dvn minulosti rodnhokraje, k tradici revolunho selstv, od posled-

*s-'Djioy et litcratury II. 433

nho povstnj na Nchodsku roku 1775 stle jet iv v povdom lidu, nopisecv. Pro tl
kter mu umoovala zdraznit prv sociln strnku venkovskho ivota. kratick ctn, v
Tak vznikla Jirskova nejvtran povdka Skalci (1875). I v n ztstvt historie, nabYtor
vrn vesnickmu prosted, pokrauje v kresb lidovch typ. Podv tu nzortt realizor
psychologick portrt mladho Skalka, jen po poprav svho otce ped- skm nadnm.
str pomatenost a mese tak voln toulat krajenr a probouzet odpor sedlk
proti panskzvli. Zrovet se v povdce projevuje iJirskv zjem o histo.
rickou strnku udlost. Vlastn pbh Skalka je jetdosti neorganicky
prokldn historickmi vklady o drahot na vesnicch na zatku sedmdes-
tch let, stejn jako podrobnmi daji o poddanskch povinnostech selskho Po tech let
lidu apod. ob tyto sloky se pak setkvaj v zvru, kdy propuk ive|n msto na gymni
povstn sedlk proti domnlmu zatajovni csaskho patentu o zruen soustedn vn
nevolnictv, povstn, jeho se zastni postavy Jirskova romnovho skho, kolegy z
pbhu - Jik Skalk i jeho ochrnce vyslouil vojk Baltazar Uan, vy. nicch starch i
kreslen podle Alova strce Tome Famfule. prameny, proch
A djinn sloka nen ve Skalcch vdy pevn svzna s vlastnm p- litomylskhoo1
bhem, ptokza| ji zde Jirsek siln smysl pro historickou vrnost dje. Jeho A konen v Lj
obraz selskhopovstnje podn ve vomezenosti ivelnhohnut, a zrovei oenil s Mari I
i ve svm skutenmvznamu, jako posledn nraz, kter vedl k uvolnn Avak Lito:
votana vesnicch. Skalci se tak ocitaj na rozhrani mezi vesnickou povdkou Jirsek zprvu t
a povdkou historickou, piemsvm jdrem jsou stle jet pevn svzn soubn vznikl
s dosavadn Jirskovou prozaickou tvorbou. v plnm slova l
Pestoe Skalci jsou jednm z prvnch Jirskovch dl, zaujmaji u chod mezi dos;
vznamn msto v eskprze. Ve srovnn s ostatnmi dly, kter se pokusila vesms erpaj
tehdy zobrazit selskvzpoury' znamenaj vrazn krok kupedu tm, e d. Jsou to malv
sledn sociln motivuj selskboue, co vznamn pispv k prohlou- k rmec je or
ben pravdivosti celho pbhu a k pekonn fantastickromanesknosti, krtn dobov
kter dosud byla s tmto tmatemsvzna. pro barvit vyl
Mezi Jirskovmi ianmi prozaickmi pracemi najdeme vak i pokus vrazn vojens
o historickou povdku v plnm slova smyslu. Je j Viktora (tB74)' elegick vlek (1os);b
pbh mlad |sky, zasazen do pohnutch listopadovch dn v dob bitvy prost hrdinstv
na Blhoe. Na rozdi| od Povdek z hor se tu Jir sek pohybuje zce|a v oblasti kameni),nebo .
romantick tvorby. A jcj dj je zasazeLdoplosted boulivch udlost povdnosti k r
- spisovatelv n popisuje i blohorskou bitvu -, jdro pbhu je ryze komor- Jirskovo tma
n. Historick rmec povdky tu nem jinou lohu ne vytvoit citov vzrue- V tchto p
nou nladu kolem pbhu a pispt ke krajn tklivmu vyznn povdky, el Pnoxop C
zhruba v obdobnrn.duchu,v jakm v souasn dob komponoval svhisto- Turkm. Jirs
rick przy Vcr,av Bnwn Tnnzsr. Ve srovnn s spchem Povdek pedevmtm
z hor zstaltedyJirsek jako historick povdk jetv rmci trace zakoen- vyznit patos v:
n v eskhistorickprze. Pesto vak se jeho dalsilnezamilo k nnl m j1i volba
vesnick povdky, nbr vydalo se neprolapanou cestou historickhoToma- vznam tchto

434 lB'
povdomlidu, nopisecv. Pro tuto drhu siJirsek ze svch mladch let pin hlubok denro-
kratick ctn, vyvolan trva|mzitky z rodnho kraje, profesionln znalost
I v n zstv historie, nabytou studiem na praskuniversit, a v neposledn ad i schopnost
Podv tu lzortt realizovat vlastn bohatou pedstavivost, ktel souvis s jeho nral.
otce ped. skm nadnm.
odporsedlk
zjemo histo-
neorganicky Litomvl - Filosofsk historie
sedmdes.
selskho Po tech letech praskhostudia, roku 1874, pijm Jirsek suplentsk
propukive|n mstona gymnasiu v Litomyli, mst s bohatou kulturn tradic. Zde se
o zruen soustedn vnuje literrn prci. Nachz v tom podporu u A. V. milov.
romnovho skho,kolegy z mstnhoprofesorskhosboru' i ochotnpomocnky v pamt-
Udbn,vy- nicch Starch as.Vedle toho zde ji Jirsek soustavn studuje historick
prameny, prochz starmatriky a zpisy. Zabx se i nrodopisnm studiern
s vlastnmp. litomylskhookol a vsledkvyuiv pak ve svpozdjdramatick tvorb.
dje.Jeho A konenv Litomyli prov i osobn astn chvle, kdy se tu roku 1879
,azrovei oenil s Mari Podhajskou.
k uvolnn Avak Litomyl se nestala hned inspiranm zdrojem jeho prac. I tu
ickoupovdkou Jirsek zprvu pokrauje ve svch povdkch z Hronovska, s nimi sten
pevnsvzni soubnvznikaj i jeho dalpokusy o povdku historickou. Nejsou to przy
v plnm slova smyslu historick; Zdenk Nejedl je charakterizuje jako pe-
zaqimaji u chod mezi dosavadn vesnickou povdkou a povdkou historickou. A protoe
sepokusila vesms erpajltku ze ivotavojk, lazvje vojenskmi povdkami.
tm,e d. Jsou to malvseky odehrvajcse vtinouv ],7.a lB. stolet,v nich historic-
k prohlou- k rmec je omezen na uritou vlenou phodu. Ta dodv povdce kon-
tomanesknosti, krtn dobov kolorit, piemvakjej smysl spovve vypravov zaujet1
pro barvit vykreslenindividulnho pbhu, a to bu se snahou zpodobit
vaki pokus vrazn vojensk typ (Felice Tankredo), nebo ukzat nesmyslnost a krutost
), elegick vIek (Host); bu s clem oivit zapomenut udlosti, v nich se projevovalo
v dobbitvy prosthrdinstv eskchvojk, astospolu se Slovky (Turekou, Na kruaum
zcelav oblasti kameni),nebo konen naznait vnitn konflikty jedince mezi pocitem od-
udlost povdnosti k vlasti a nboenstva odpovdnost za osud rodiny, oblben
jeryzekomor- Jirskovo tma, k nmu se pozdji jet nkolikrt vrtil (U domdcihopraltu).
citovvzrue- V tchto pracch navza| na tradici vojenskpovdky, jakji u ns vytv-
povdky, el Pnoxop Crrocrror,ounr v obrazech z boj balknskch nrod proti
svhisto- Turkm. Jirsek podstatn oprostil rz tto povdky, uinil ji pravdivj
Povdek pedevm trn,eji zbavil jakhokoliv ve3sinopatosu, nechvaje vak pln
zakoen- vyznt patos vnitn, uloen v samotnm pbhu (vznamn podl na tom
k nru rn ji i volba tmatu,kterje u Jirska intimnj,mn historick). Hlavn
roma- vznam tchto povdekje v tom, ev nich Jirsek ve srovnn s Viktorou vy-

435
tvoil ivotntypy, kterji nemohl bezprostedn odpozorovat ze ivota,jak lost_znichje
tomu bylo v Povdkch z hor. ale o jejich ohl
Sv vojenskpovdky psal Jirsek zhruba od poloviny sedmdesch let
Jdro novely tvo
a do let osmdestch.Do jist mry splyvaj s jeho dalmisnahami o histo- tn odbojnho
rickou povdku ((meckj,hejtman,o louu,R1bntkd aj.) i s prvnmi pokusy proti zkazu mi
o historick romn. Mezitm vakna konci sedmdestchlet se vJirskov studentsk legie
tvorb pihlsilo ke slovu jeho nov psobit- Litomyl. Neupoutala ho Tyto udlosti v
vak Litomyl soudob, tbr z doby pedbeznovho biedernreieru, kter nosti, kter pet
vtiskl mstu jeho stylovou jednotu a pedstavoval osobitou etapu malomst- rozdlnost zjmt,
skhoivota,v nm obrozensksnahy uvdomlch vlastenci studenttvoi. dvou ozbrojent
lyjdro novhoruchu, kontrastujchose ivotem panskch ednka nrod. legie - i vystie
n vlanchman. V esk literatue tak vznikl nov typ nove ly z malo. diny panskho
mstskho ivota, novely s historickm zabarvenm,a to piblin ve stej. terizanumn,
n dob, kdy v praskmprosted vyrstajNerudovy Povdky nralostransk. v kresb aktu'
Z tchtoJirskovch prac jsou nejznmjnovely U ryt(Kvty lBB0), i autorv humo'
Na starpot(Kvty 1BBl) a zejmnanejstarz nich Fitosofsk historie(Svto. tvoit znamn<
zor |B7B), shrnut pozdji pod nzvem Malomstsk historie(lB90). Jirskovy dopracovv k
novely jsou bezprostednmvrazem autorova poznvni tradic msta a jeho tahy, podnm r
ovzdu, je tvo historicky vrn, osobit a zajirn'av pozadi pbh. To Roubnek chyst
vak neznamen, e by obraz pedbeznovho ivota Litomyle vystupoval zvyk a zlib: s
ve vech novelch stejn vrazn. Prv jejich srovnn s Nerudovm vrchol- krle Herodesa,
nm prozaickm dlem ukazuje, e i zde zistv proJirska aktulnm ko- v nejrznjc
lem umleck typizace, zejmna pekonn uml djov zpletky a tradin echov..s dod
kompozice. Jirsek tu sice nepodlehl svodu liit obrozenskou dobu v idylickch psan dopis s v
barvch, nevyhbal se v duchu svch dosavadnchtcndenc drsnm a dokonce nadszce vyplyr
tragickm strnkm ivota, nicmn romantick tradice tu psobila jet Filosofskou
velmi siln. Plat to zejmna pro povdku U ryt,vrnou v zachycen lito- a nejoblbenj
mylskhoprosted, mn vak ji v dji' v zpase, kter rozvjejobtav povdkch dle
ptel vdovy Zrubov, aby zachrnili jej dm ped pletichami vitel, hutn charakter
a zv|tpak v obrazech tajnlsky vnuky Ireny k hrabti Jimu i s obvyk. kl k historickt
lm symbolickm zvrem (Irena smrteln onemocn ve chvli, kdy se mlad zr'arr. historickt
hrab en).Mnohem pravdivjje novela Na starpolze studentskhopro- stioval osudy l
sted. K jejmu zre|nnpispvaji historky, voln vyprvn na zatkup. hned. nbr a
bhu nkolika postavami, kterpiblirrjteni prostedstarpoty a ivota
jejch zamstnanc. Mn se tu vak ji Jirskovi podailo zasadit pbh
do historickch souvislost,kter sem vstupuj jako ohlas revolunhoroku
1848.
Nejivotnj prac z Malomstskch histori zstv tedy prvn z nicb', Mezi Jirsli
Filosofskd historie,jej dj se rovn sousteuje k revolunmu roku 1B4B. dob intenz
V n se tak Jirskovi poprv podailo dokonale sladit historick aspekt mnu. Jirsek
s umleckm. Autorovi pitom nelo o zachyceni boulivch praskch ud- nebyly mnoho

436
 ze vota,jak
lost - z nich je v novele jen epizoda smrti smolae pnyna barikdch -
ale o jejich ohlas na malomst, jak se promtly do votajeho obyvatel."
let
o histo-
Jdro novely tvo obraz Litomyletsnped revoluca v jejm prbhu, nars-
tn odbojnho ducha mezi filosofy, je se zprvu projevuje nevinnou rebeli
mi pokusy
proti zkazu majles, pozdji vak zvenm politickm ruchem, utvenm
sev Jirskov
studentsk legie a astjejch hlavnch organiztor na praskch bojch.
Neupoutala ho
Tyto udlosti vyvolvaji zrove prudkou diferenciaci malomstskspole-
nosti, kter pestoe nem dosud vyhrann politick charakter, nazauje
malomst-
rozdlnost zjmjednotlivch vrstev msta. V povdce se to projevuje v kresb
studenttvoi.
dvou ozbrojench tvar_ zmecka mstsknrodn gardy a stud'entsk
a nrod.
legie - i vystienmdvou protikladnch prosted msta _ studentskhoa ro-
ly z malo-
diny panskhoednkaaktura Roubnka. Zde takvyzrv Jirskovo charak.
ve stej-
terizanumn, a to jak ve vytven rozdlnch studentskchtyp,tak hlavn
malostransk.
v kresb aktura Roubnka, v n se zrove poprv tazn uplatuje
(KvrylBB0),
i autorv humor, pohybujcse zde na samhranici satiry, ktery odtud bue
lstona(Svto.
tvoit vznamnou soustautorova charakterotvornhoumn. Spisovatel se
dopracovv k plastick charakteristice tto postavy nkolika spornmi
mstaa jeho
tahy, podnm dvou t pznanchsituac (Roubnek toucMcrv Mj,
pbh.To
Roubnek chystajc se na cvien zmeck gardy) a nkolika ptiznanh
vystupoval
zvyk a z|ib: stdnrzn pojmenovanch kabt, zamilovanost do obrazu
vrchol-
krle Herodesa, jeho hlava se skld z ubitch nevitek; stl opakovn
m ko.
v nejrznjchsituacch absurdn prpovdky ,,ika a csaJosef, to byli
a tradin
echov.. s dodatkem,,A ten kosteln,ten je po nich na pamtku!..; zpsob
v idylickch
psan dopiss vypulrovanmi periodami atd. Z toho vehotm v satirick
a dokonce
nadszce vyplyne cel omezenosta koenkonzervativnost panskhoednka.
a jet
Filosofskou histori tak Jirsek vytvoil jedno ze svch nejznmjch
a nejoblbenjch dl, v nmpo Skalcch a ostatnchvesnickch a vojenskch
(jejobtav
povdkch dle rozil svj tematick okruh, dospvaje zrovei k umn
i vitel,
hutn charakterizanzkratky. Souasnmenforma novely pomohla mu najt
i s obvyk-
klk historickmu romnu, v nm by individuln osudy nepekrvatv i-
kdysc mlad
znam historickho dn, ani naopak obraz velkch djinnch udlost neza-
[$Keno pro-
stioval osudy lid uprosted tchto udlost. K tomu ovem
zatkup. Jirsek nedospl
hned, nbr a po zkuenostechs prvnmi romnovmi pracemi.
a ivota
it pbh
roku
Hledn cest historickho romnu
ptvn:r nich,
Mezi Jirskovmi ranmi povdkami a zra!mi romnovmi di|y |e
u roku IB4B.
d o b i n t e n z v n hho l e d n n o v p o d o b y e s k h oh i s t o r i c k h o r o -
aspekt mnu. Jirsek se poutna nov pole, kde mu dosavadn ivotn zitky
ud. nebyly mnoho platn. Proto se mnohem pevnji neve Skalcch opr o do-

437
savadn tradici historickhoromnu, kterou stle jet reprezentoval roman- V romnech I
tik War,rnn Scorr a u ns pokraovatelv jeho tradici Bnnn Tnnzsx. Vliv v pln zvanosti
tto trace se zvl vrazn uplatuje v prvnch Jirskovch romnovch aspekt dla.s um
pracch Na duoeuuodskm (Svtozor IB77), Staanj,den (|B79) a Konec a potek od Scotta a pc
(SvtozorlB79). dobovho kolorit
Romn Na duoeauodskm r,'znikl jet ped Malomstskmi historiemi. fantazTi autorov'
Je rovn situovn doJirskova rodnho kraje, na nchodsk zmekna pelomu adou. Naproti
18" a i9. stolet a je vlastn pendantem Skalk. Tam obraz lidu Nchodska, G. Fr,lusnnr a l
bojujcho za zruennevolnictv, zde pansk prosted osvcenhovvody, rick kolorit adel
kam pronikaj pokrokov vlastenci, kte chtj zskat vvodu pro dobrovoln a tvoily jednotr
zruen roboty. V duchu scottovsk romantiky usiluje Jirsek o vrn vzorem. Hlavn
zachycen prosted, rozmarnho ivota v rokokovm stylu na panskm sdle, strojnou sou
stejn jako dobovch ideovch tendenc, je se projevuj jako setkn Nebyl to va
uenho osvcenstv,reprezentovanho vvodou, s lidovm obrozenskm nch pracch. Sl
ivlem, pedstavovanm vlastenci kolem vvodovasekrete.Jsou tu i dobov v soudob spolei
vrn typy: pansk ednk, brutln vymhajc robotn povinnosti, uitel vosti. Ani v tch
zpvu, piivujc se na panskch zIIbch. Je tu konen i vzruen dj, jc srii romn
pln zvrat, nevypoitatelnchnhod a tajemstv,kter jsou postupn odhalo- jak zajistit jeho
vna. Tak v panskm ednkovi je nakonec objeven falen lnra vtrrik, historickch tm
v sekretov pteli milenec jeho matky, v uiteli zpvu pak protel intrikn abulan snze
a svdce. Pitom tyto stylizovan zpletky, je vytvej v romn hlavn se pokou pek.
djov napt, zastiuj do znanmry jeho vlastn historick jdro, zpas obrazw minulosl
za zrueni roboty. A nejen to, prv tento akt je zvis| na spnm vyeen rysy doby. Jen
vechumlch zpletek. v men povdc
Podobn si Jirsek poni v dalchromnech. Ye Slaunrrl dni, kde se a vldy Branibc
obrtil k potkmhusitskhorevolunhohnut a usiloval takene kdy- kritickm obtaz
koliv pedtm zachytit samy historickudlosti od bou praskchudiny a dje a vyprv
po bitvu na hoe Vtkov, vede plin akcent na zap|tnindividulnch nm ztvrnn c
osud dokonce k zasten smyslu husitskhohnut, kter se tu Jirskovi pod Prvn ze sr
vlivem dje zjednoduujena protiklad esk nrodn strany a nmeckhocsae e Jirsek tu pt
Zikmunda spojenhos mem. Navc se autol snaslabiny dje nahradit v nm sice aso
vlastnm soudem vnenm do dje zveni,a tak oslabuje i umlecklyznn dj zasazuje do.
dla. nit vsledky dor
V milostnch zpletkch se rozvj i dj romnu Konec a potek,lcho nezamilk vlas
znik tborstv a vznik jednoty bratrskv 15. stolet.Nicmn je v nm znt a radovnkm,'
dalpokrok v sept dje s histori,zejmna proto' e Jirsek krom zvnl nv pd. Do tc
(v nm se povoluje jednot psobitna litickmpanstv)nepopisuje vznamn dvou ptel um
historick udlosti, kter by tvoily paralelu k vlastnmu pbhu, nbr e echa, je tvoii
vlastn posta\,ydje jsou zrove nositeli dobovch ideovch tendenc: tbor- Avak kontrast
stv (je reprezentuje historick postava knze Korandy, vzn na Liticch), ho vede akdr
bratrstv a oficilnho kalinictv. n v obraze prol

438

L
 roman- V romnech Slavn den a Konec a potek vyvstaly ped Jirskem poprv
zsx.Vliv v pln zvanosti zk|adni problmy historickho romnu: jak sladit historick
romnovch aspekt dla's umleckm, problm, kter eila romantick historick tvorba
a Koneca potek od Scotta a po Sienkiewicze tm, e peovala zejmr.a o vrn vystien
dobovho koloritu, zatmco ve vlastnm dji co nejmn spoutvala fabulan
historiemi. fantazii autorovu. Historick vrnost vlastnho dje nebyla otzkou prvo.
napelomu adou. Naproti tomu realistick romn, jeho hlavnmi pedstaviteli byli
liduNchodska. G. Fr,ausnnr a L. N. Tor,sro.r, nemohl jt touto cestou. Vyadoval pro histo.
vvody, rick kolorit adekvtn dj, aby se ob strnky, umleck a historick, prolnaly
prodobrovoln a tvoily jednotu. Jirsek el cestou Tolstho, kter se mu stal nedostinm
irseko vrn vzorem. Hlavn sil pitom vyvinul k tomu, aby historick udlosti tvoily
panskm sdle, strojnou soust vypravovanho dje.
jako setkn Nebyl to vakjen problm metody, co dosud vza|o Jrska v obou posled-
obrozenskm nch pracch. Stejn aktuln byla otzka po smyslu historickho romnu
tu i dobov v soudobspolenosti,jeho novch kola s tm souviscproblmjeho ideo-
innosti.uitel vosti. Ani v tchto vcech neml ustlenou pedstavu. Proto Jirsek v nsledu-
i vzruendj, jc srii romn a vtchpovdek hled pro svj historick romn zpsob,
odhalo- jak zajistit jeho hlub ideov a spoleenskin. odvrac se od velkch
a vtrnk, historickch tmat, s nimi neuspl, a obrac se k menmvsekm z historie,
intrikn fabulan snze zvldnutelnm, vtinou z nepli dvn minulosti. Na nich
romn hlavn se pokoupekonat nepravdpodobnou stylizaci dje a dospt k relnmu
jdro, zpas obrazu minulosti, i kdy pro detailnost zbru nemejet zachytit typick
mvyeen rysy doby. Jen obas se Jirsek pouti htoubji do minulosti, jako nap.
v men povdce obtouanj,(osvta 1BB0) z doby Pemysla otakara II.
dni,kde se a vldy Branibor v echch nebo v prci (e zlathoaku u echch(1BB2),
enekdy- kritickm obtaze ivota v 16. stolet; tyto prce sice zaujmou dramatinost
chudiny a dje a vyprvskou ivelnost,ale nepinej vraznjpokrok ve vrohod-
individulnch nm ztvrnn dje.
Jirskovipod Pwn ze srietchto romn, Rdj sata(Lumr 1BBO)'je pozoruhodn tm,
clsare e Jirsek tu poprv a tak naposled opustil tma eskch djin. Navazuje
djenahrait v nm sice asovi nkterymi postavami na romn Na dvoe vvodskm,ale
vyznenr dj zasazuje do Vdn na zatku 19. stolet,do doby kongresu, jen ml upev-
nit sledky dosaenprotinapoleonskou alianc. Svou pozornost vak autor
lltek,|ciho nezamil k vlastnmu jednn kongresu, nbr k jeho druh strnce, k plesm
je v nm znt a radovnkm, v nich Vde spolu s hosty z cel Evropy oslavovala Napoleo.
krom zvru nv pd. Do tohoto rozjsanho prosted umstil Jirsek milostn historie
ilsujevnamn dvou ptel umlc, male a hudebnka, vzntlivho Francouze a klidnho
nbre echa,je tvo kontrapunkt k dobrodrustvm a intrikm pansk spolenosti.
: tbor- Avak kontrast obou prosted je vidn pli jednostrann a snaha zvaznit
na Liticch), ho vede ak dmonickmulen jednoho prosted a k idyle tm sentimentl-
n v obraze prosted druhho. Z historickho romnu se tak stv v podstat

439
soudob moralistn historie i se zvrenou katarz, v ni smrt v adch vlky ne historic
Napoleonova vojska u Waterloo odiuje malovu milostnou zradu. vojenskch povd
Tak dalprce, Poklad (Svtozor lBBl)' sah do doby rokoka.Jej dj se Vechny tyto
odehrv na zmku Pottejn.Lze ji oznaitjako relnjvariantu romnu kmu romnu. Ai
Na dvoe vvodskm. Jestlie tam silosvcencsmovalo ke zruenroboty, nevede pes bohz
zde vystupuj do popedi otzky nboensk, je v ztvruevydn toleran- a zpletek, nbr
nho patentu. Avak to je jen vnjstrnka pbhu. Vlastn tu jde o dvoj pirozen rozvije
podobu osvcenstv: neplodn,vyerpvajc se hlednm pokladu, jak ho znarrru, hlubr
pedstavuje zmeck hrab, a osvcenstvbojovn, zabarvenji vlasteneckm krtce za sebou ]
uvdomnm, nalzajicspojence mezi pokroilm lidem a prudce se stet. hlauci (Kvty lBB.
vajcjak s jezuitskm tmstvm, tak s jm ivenou zaostalostv lidu. To tak silavnichtak
tvo hlavn konflikt knihy, kter zde u nen pekrvn a zatemovn sou. 19. stoleta no s
krommi zp|etkami. B.ornn V ciz,
V Jirskov historick tvorb znamen tedy Poklad jist meznk.Jirsek Vladislava Jagell,
nael dltma, jm dokza| vyjdit vechny pznantendence doby skoro zaPomenut
v organickm septs pbhcm; doshl toho, ejdro konfliktu m neopa- landshtskmu f;
kovatelnou historickou podobu a e zroven m ji opravdov rz. Podobn nmeckmu csa
si Jirsek ponali v Sousedec(1BB2)' pbhu z 18. stoleti z doby prusko. Na ttovprav r
rakouskvlky, v nm rozpracovv mylenkuo rozporu vry a vztahu n boj, v nm t(
k rodin a vlasti, jak ji nartluv povdceU domchoprahu. V Sousedech J v prc Z,
spisovatel omezil prvodn zp|etky a soustedil se na sledovn zkladnho stoletza vldy R
konfliktu, v nm se ocit evangelick emigrant: vrac se s pruskmi vojsky votaza tzv. ',z
do ech s mylenkou na pomstu za pronsledovn pro vru. Setkv se vak cel pbh byl 1
s utrpenm lidu i s jeho rozhoenm nad dnm pruskch vojsk, kter samotnch obraz
se peni na nho jako jejich spojence. Pitom Jirsek sleduje tento rozpor pohled na dobu.
vzhledem k potebm nroda v dob blchose nrodnho obrozen. A tak v nm se projev
pbh o nvratu evangelickhoemigranta za prusko-rakouskvlky ukazuje jejich smysl pro
na peilost lpn na nboenskve ve chvli, kdy se pozvolna stvaj aktul- korysost. Na poz
nmi otzky obrozen lidu a obrozen nroda. A evangclickmu emigrantu n okolnostmi,
pro jeho pevnost a mravn slupat plnsympatie,Jirsek nevh t za ptav- zvtaziuji jeho
du katolickmu knzi, kter v dan chvli lpe pochopil poteby nroda. se romn Y ciz.
Jak ivou se tato historick otzka Jirskovi jevila, dosvdujeto, e se k n Pispl k tomu
jet dvakrt vrtil. Nejprve ve Skalch a pak znovu v dramatu Emigrant naznaeni v nl
jeje volnm pepisem Sousedv dramatick uLvar. Aktuln ze
Sousednejsou vak dleitijen z hlediska tmatu.Ztovei v nich Jirsek jevzat z boj C
na|ezI zajimav, dobov piznan historick problm, ktermuvtiskl hlub, Lammingerovi, j
djinn zobecujcsmysl, ale zrove i pbh, kter mohl rozvinout v sou. chodskch privil
stednch obrazech ivota malho msta (dj je situovn do Poliky) na osu. stolet za Larr''
dech prostch lid. Naproti tomu nsledujc povdka Pandure (Svtozor zvo|1| Jirsek zt
l8B3) je jistm odboenm.I kdy erp rovn z prusko-rakouskvlky fejeton,kter s
a odehrv se rovnv Police,je speobrazem ivotamalhomsta uprosted v nich byly sn

440
 smrt v adch vlky ne historickou povdkou. S'* charakterem se blk typu dvjctl
zradu. vojenskch povdek.
Jejdj se Vechny tyto prce pedstavujjistou prpravu k novodobmu historic.
IOmanu kmuromnu. A vsledky nebyly vdy stejn,Jirseksi ovil, ecesta k nmu
zruenroboty, nevede pes bohat rozvtvenou djovou osnovu' plnou dramatickch zvrat
vydin
toleran- a zpletek, nbr pes mentma,fabulan snze zvldnuteln, umoujc
t uj d e o d v o j pirozen rozvjen prostho dje, kter by se mohl stti nositelem irho
pokladu,jak ho znamu, hlubmsvdectvmo dob a jejm smyslu. V tomto duchu vznikaj
jivlasteneckm krtce za sebou ti romnov prce _ V cizchslubch(Osvta lBB3), Pso-
se stet- hlauci(Kvty lBBa) a Sk,ily(Lumr 1886) _' jimi vrcholJirskovo dosavadn
v lidu. To tak sila v nich takspisovatel opoutsvou hlavn dosavadn orientaci na 18. a
19. stoleta no se hloubji do minulosti.
Romn V cizch slubdchse odehrv na zatku 16. stolet za panovni
meznk.
Jirsek VladislavaJagellonskho. Podnt k nmu naelJirsek v Palackm,v djinami
tendencedoby skoro zapomenut vojenskvylrav eskchzeman do Bavorska na pomoc
m neopa- landshtskmu falckrabti Ruprechtovi, kte hjil ddictv sv eny proti
raz. Podobn nmeckmu csai a mnichovskmu vvodovi, usilujcm o sjednocenzem.
z doby prusko- Na ttovprav eskvojska zrazena a oputnaNmci svedla nerovn hrdin.
v r ya v z t a h u n boj' v nm tm pln vykrvcela.
V Sousedech Jiv prc Ze z|athovku v cchch podal obraz ivotana sklonku 16.
zkladnho stolet zav|dy Rudolfa II.,obraz zmrn kriticky vyosten, ukazujici padck
mi vojsky ivota za tzv. ,,z|athovku... Avak tento zmr tu vystupoval pli zjevn,
Setkvse vak cel pbh byl prostoupen touto autorovou tendenc,kter oslabovala smysl
vojsk, kter samotnch obraz. I v romn V cizch slubch si Jirsek uchovv kritick
tentorozpor pohled na dobu. Vol vakjin postup. Vybral si naopak hrdinsk pbh'
. A tak v nm se projevujnejlepvlastnosti eskchlid, potomk nkdejchhusit:
vlkyukazuje jejich smysl pro vlenickou est,jejich neohroenosti vojenskumn a vel.
stvaj aktul- korysost.Na pozad tchto vlastnostvystupuje padekdoby, stdm naznae.
emrgrantu n okolnostmi, kter k hrdinstv vedou. Tyto okolnosti zelegiujpbh,
dtza prav- zvraznji jeho traginosta zrove zobecujjeho historick smysl. Prvern
nroda. se romn V cizch slubch stal jednm z nejoblbenjch Jirskovch dl.
to,ese k n Pispl k tomu v pomrech Rakousko-Uherska i jeho aktua|izan pr'vek"
Emigrant naznaeniv nzvu knihy.
Aktuln zetel sejet stupuje v dalprci, v romnu Psohlaaci.Jeho dj
v nichJirsek jevzat z boj Chod v prbhu 17. stoletza jejich star prva proti Vilmu
vtisklhlub, Lammingerovi,jemu byli pobitv naBlhoe prodni a jenvymohlzruen
ut v sou- chodskch privilegi. Mnoho let se vlekouc spor byl ukonen teprve na konci
) na osu- stolet za Lammingerova syna Maxmilina a prv jeho vrcholnou fzi
(Svtozor zvolil Jirsek za podklad sv prce. Na chodskou pi byl upozornn adou
vlky fejeton, kter se objevily v praskch nmeckch novinch (Prager Zeitung)'
uprosted v nich .byly sneseny soudn doklady o vlekoucm se sponr. Jirska fejetony

441
natolik zauja|y, e se v lt 1BB2 vypravil na Chodsko (navtvil tehdy i Ba- boje lidu proti pl
vor'sko,msta,je se stala djitmromnu V cizch slubch),a tu poznal, jak dl; k nejznmj
stle iv je mezi Chody tradice tohoto zpasu, zejrr'napak, jak je stle uct. o jejich stle se ol
vn Jan Sladk Kozina, jeden z vdc Chod, popraven na plzeskm prvn knihou z es
nmst. 1919v knihovn k'
Podobn jako V cizicb slubch ani v Psohlavcch Jirsek nezpracovv T ve Skalch z
velk historick dje. opt si zvolil pomrn omezenou, zce lokalizovanou rebeliemi. Pbh
udlost, kter zdr]iv nezanechala hlubstopy v ivot nroda po Blhoe. na Bl hoe. opi
Jej krajov charakter je zdraznni tm, e autor bohat pouvchodskho na rozpadvajcrr
dialektu. Nicmn spisovatelovopojetlenchudlost nabv hluboce zobec. du k _ ,,v ducJ
ujchoa aktualizujchosmyslu. Na zvrenfzt chodskpe dovedl pod. zem pinesla por:
trhnout Jirsek dosud mlo zdrazovan rysy lidu t doby, jeho smysl pro ronyKneckct
spravedlnost a prvo, lsku k svobod i nesmiitelnost s bezprwim a odpor popravenho na l
k jakkoliv trpnosti a pasivit. Takto pojat obraz selskholidu pak znamenal fiskaci jmn; Ki
i nov pohled na dobu poblohorskou. Nebo pesto, e Jirsek nezobrazil doktor Voborsk
v naliteratue selskboue prvn, pojal je nov a osvtlil i nov jejich histo- za svobodu zem.
rick smysl; zbavil dosavadn pedstavy o poblohorskdob jako o hlubo. stediskem, kde z
km, nim neruenmtemnu jejich jednostrannosti, ukza|, e i tam jsou poblohorskch s
momenty' z rricb je mono erpat aktuln podnty pro souasn zpas. a za pomoci Proti
Pitom se Jirsek neocit v rozporu s dobovm historickm rmcem. Jirsek se ve
Niiak neideal.izujechodsksedlky, zachycuje je v jejich ivelnvzpurnosti, doby. Jej tlak sr
pipraven postavit se kdykoliv na odpor, a zrovet ukazuje, jak prv svou okupujc konfiskc
ivelnostbezdn pihrvaj Lammingerovm zmrm,nebo mu dvaj od selskholidu z
monostvystupovat konflikt do tmry, ajsou prohleni zarebeLy a je na n zved v irokch
povolno vojsko. Zejmna postavy udatnho praporenka Chod Matje vdcov, tak exr
Pibka a mladho erlovskhomistrn charakterizuj tyto selskvlastnosti. osvobozcn vlasti.
Vedle tchto typ uvd vak Jirsek do dje i dal postavy' rozvnho a jejich vdc,je:
Kozinu, jen zprvu vzbouz a nedvru chodskch vdc svm pilnutm obraz selskh
k rodin, kter se vak nejen dovede nejlpezastat chodskch prv, ale kter vat na osobnch o
prohld i Lammingerovy provokace, a proto krot nespoutanou ivelnost nit i autorovu filc
ostatnch alespo do doby, ne bude rozhodnuto o jejich sporu. Kozina se Tu pak znovu vl
svou clevdomoststv panstvu nejnebezpenjm, a proto tak,kdy i ve v- mylenka ze Sous
zen vytrvale odmt \lzLatneplatnost chodskch prv, je jedin odsouzen uchyluje jako st
k smrti. Yrazn individualizace selskch typ zrove pomh postihnout rna: setkv se
<lobov rz lllrruti, jeho omezenost a rozttnost.Neustle vak v romnu kem, kter vak
vystupuje do poped zk|adni konflikt mezi Chody, hjcmi sv star prva, pracovat. A to tr
a panstvem, konflikt, kter zvrenm pipomenutm ,,bohosoudu.. na- v Psohlavcch ,,b
bv monumentlnch rys. Tm vm se Psohlavci stvaj a ba|adicky nejde v nm tak
s e v e n mo b r a z e m z p a s u s e l s k h o l i d u z a s o c i l n s p r a v e d l n o s t . Jirsek jm sou
V Psohlavcch Jirsek vytvoil klasick dlo eskliteratury, kter brzy kuc, ticetiletou
po svm vydn zlidovlo, postava Kozinova se stala jednm ze symbol spolhn na ciz

442
 tehdy i Ba- boje lidu proti pko. Psohlavci se tak stali podkladem nkolika umleckch
a tu poznal,jak dl; k nejznmjmz nich pat stejnojmenn opera Kenr,e Koveovrcn.
jakjestleuct. o jejich stle se obnovujcm' revolucionizujcm vznarrlu svdi to, e byli
na plzeskm prvn knihou z eskliteratury, kter vyla v sovtskmRusku, a to j| v roce
l9l9 v knihovn klasik,je vycbze|a z pmhopopudu sovtskvldy.
nezpracovv I ve Skaldch ztstv Jirsek u poblohorsk doby provzen selskmi
lokalizovanou rebeliemi. Pbh umstil na zlmek Skly v orlickch horch krtce po bitv
poBlhoe. na Bl hoe. opel se o povst o tajemnm svtle, kter se kdysi zjevovalo
chodskho na rozpadvajcmse husitskmhradu. Tuto povst dotvoil - juk sm v vo-
hlubocezobec- du k _ ,,v duchu eskchdjin.. v elegick obraz nsledk,kterpro ivot
dovedlpod- zem pines|aporka eskchstav.Sleduje je na osudech panskevangelick
jehosmysl pro rodiny Kneckch a doktora Voborskho, syna Valentina Kochan az Ptac|tov,
a odpor popravenho na Staromstskmnmst, kte se na Skly uchlili po kon.
pakznamenal fiskaci jmn; Knet, aby v zapomenutm zkout nali trochu klidu,
nezobrazil doktor Voborsk pak, aby mohl neruen uskuteovat sv plny na boj
jejichhisto- za svobodu zem. V blzkosti slezskch hranic poloenSkly se tak stvaj
jakoo hlubo- stediskem, kde za souinnostis exulanty se pipravuje jedno z nejvtch
ei tam jsou poblohorskch selskch povstn, kter se mlo z nkolika ohnisek spojit
zpas, a za pomoci protihabsburskch armd osvobodit echy.
ramcem.
Jirsek se ve Skalch optovn slai ukzat dv strnky poblohorsk
vzpurnostr, doby. Jej tlak sociln i duchovn, k rrmuse spojuje ciz katolick lechta,
prv svou okupujckonfiskovanstatky, s jezuitskm dem, a jen postihuje cel nrod
mu dvaj od selskholidu a po panskrody, a zrove' i odpor proti porob, kter se
aje na n zved v irokch vrstvch a kter pedstavujjak vzbouen sedlci a jejich
Matije vdcov,tak exulanti vstupujc do protihabsburskch armd s nadj na
vlastnosti. osvobozenvlasti. Ani zde se vakneztrci tragick rozpor rr,czi zjny sedlk
, tozvlIlo a jejich vdc,jen vede ke krvavmu potlaenvzpoury vojskem.
pilnutm obraz selskhopovstn ve Skalch je soustirhozmruz demonstro-
ale kter vat na osobnchosudech doktora Voborskho traginostdoby a souasnuplat-
ivelnost nit i autorovu filosofii djin, kter by umocnila ideov smysl smutnhoobrazu.
Kozina se Tu pak znovu vystupuje, promtnuta do situace na konci 17. stolet,Jirskova
kdyi ve v. mylenkaze Soused.Kdy se totitrapami pronsledovan doktor Voborsk
odsouzen uchyluje jako staik kmet znovu na Skly, zasahuje ho posledn ivotn
postihnout rna: setkv se se svm ztracenm synem, katolickm knzem - kanovn-
v romnu kem, kter vak zn i minulost nroda, ct s osuclem lidu a chce pro nj
starprva, pracovat. A to tak otce se synem smiuje. Tento zvr nerr.' podobn jako
souduttna- v Psohlavcch ,,bosoud..,jen vnstjiskru svtla do bezchodnho pbhu,
baladicky nejde v nm takjen o logick vysvtlen povsti, kter stoj v z}:.laviromnu.
vedlnost. Jirsek jm souasnvyjaduje i svpesvden, e nrodu vyslenmuperze-
kterbrzy kuc, ticetiletou vlkou i etnmi povstnmi, nepomreji emigrace ani
symbol spolhn na ciz pomoc. Me se vzchopit jen vlastn silou, k tomu vak

443
za zrrnr;.Lsituace vedou jin cesty, cesty' v nich leji zrodky budoucho 1
obrozen.
Ve Skalch seJirsekznovu pokusilo ro mn irhodj ovho rozptn Skly tvo bez
jen by zachycoval podstatnrysy doby. Tentokrt vakji s novmi tvrmi .vznikajcmod po
zkuenostmi.U v romnech V cizch slubch a Psohlavci Jirsek natolik. Sem tak smovi
zv|d| kompozici a rclnou motivaci dje, e se mohl cvit i na realisticky obdob, zvlt p;
komponovanou vtepickou skladbu. A naopak i jednotliv motivy Skal, novel, povdek,
pipomnajc tradin postupy (Voborskho ztrta syna a shledn s nrn ter prpravnch st
po letech),jsouzasazenydo tak vrohodnchokolnostajsou natolik naplnny .jcJirskovLr tvo:
ideovm vznamem, e pispvaj k umleck pravdivosti celku, ani v sob tu jednak pckra
nesou onu mnohoznanou vznamovou symboliku, s jakou pracovala v tako. a rozmnouje gal
vchto momentech starprza. A stejn tak je tomu s konfrontac povsti Rienec,prvn a n
a vlastnhopbhu vytvenho na jejm zklad spisovatelovoufantazi,kter Svtozor lBB9;
dodv elegickm obrazm lyrick psvit, poetickou emotivnost. dvjobrzky
V poslednchtech romnovch pracch dozt|o Jirskovo historickumn.. prokreslenjednot
Spisovatel se v nich propracoval k realistickmupojet historickhoromnu, Da se nru to z
kter vestlann pekonv dosavadn tradici. K tomu vak autor nedosp} z v|ky o slezsk.
eenm jen umleckch problm. Pedpokldalo to souasn i dozrn kouskm csaem
ideov koncepce nrodnch djin azejmnaujasnnposln historic. ironickho vyprr
kho romnu v soudob spolenosti.A prv na tchto romnech, v nich zjmi vlcch 1
zroveJirsek vytv i svou koncepci nejsloitjho dobnrodnch djin - jej cle jsou lidu
obdob temna _, dochzi k pesvdeni,e m-li historick romn hovoit obshlej skr
-vanch povdek t'
vm zpsobem k souasnkm, mus mt svj aktualizujc prvek,
mus se stt soust jejich sil.ostatn po letech charakterizova] sm vstin roj. Zv|tje to
smysl svhodla: ,,Snail jsem se oivit nai minulost, piblit k jasnjmu stolet o doznv
nzoru a porozumn. Neinil jsem tak jako snlek,kter m oijen do minu. :inskj, (Za prapor
losti obrceny a nedb tkhozpasu svho nroda v dob nynj.Prv vatel sugestivn
proto, ejsem s celou duprovalten boj, ctil jsem, e takteba pohldnout tu podobn jak<
do na minulosti, nebo dneku pln neporozum, kdo nezn verejka. v nich se tito vi
V etze ivotajsou lnky nynjdoby spjaty s lnky minulosti. A nen vnitn morln s
vechno mrtvou minulost, co bylo. Bojovnci odeli,ale boj zstal. Pedkov va, kte padne p
nai stalet udatn zpasil.i,a my zddili jejich boj. A je dobe znti, jak b- statenbojuje ve
valoza tch zpas o svobodu nroda, pesvden, i o samu existencijeho.rl*. zemana Mikule
Toto nov a promylenpojct historickhorcmnu zain Jirsek d- v Polsku odsuzuje
sledn uplatovat v polovin osmdestclrlet, v dob, kdy se u ns zetcln. vrh do ohn i vl
projevuj pznakykrize buroazni spolenosti a kdy literatura nesen Se zetelem t
dernokratickmi idely usiluje tsnjmpimknutm k ivotu lidu pekonat husitstv piblil
tuto krizi. Tehdy tak Jirskovo dlo stoj v pednch adch tohoto sil" se zde ocit v op
zerr.arl, avak tuh'
cm Tbora a ktt
* Z tei prosloven20. srpna 19l l v Hronov. se uchytilo v
"je

44.4
 budoucho Men prce - Star povsti esk

v h or o z p t o Skly tvo bezprostednpechod k Jirskom velkm cyklickm pracm

.vznikajcmod poloviny osmdestch let zhruba a do konce svtovvlky.
tvrmi
iJirrseknatolik. Sem tak smovalo hlavn Jirskovo tvrsil.Avak v prbhu celho
i na realisticky obdob, zvlt pak v osmdestch letech, vznik jet ada menchpraci:
motivy Skal, n o v e l , p o v c l e k , r t , n l a d o v c h o b r z k a j .M n o h z n t c h m a j c h a r a k -
shledns nrn ter prpravnch studi,nkterz nich vakjsou zra| dila, podstatn obohacu.
ik naplnny ..jcJirskovu tvorbu. Lze je pro pehled rozlenit do ty skupin. Jirsek
ani v sob t u j e d n a k p o k r a u jve k r e s b v r a z n c h t y p z v e s n i c k h o i v o t a
a v tako- a rozmnouje galerii postav svch povdek z hor (Poudkapteloua,IBB7;
Rlenec,prun a nejvznamnjze t pbh Jisker u pollelu, LB971'Uitekkj,,
Svtozor |BB9; Kamenickj,,Lumr 1890)' jednak pepovdky navazujc na
dvjobrzky z vojenskho ivota. Snase hlavn o psychologick
umeru.. prokreslenjednotlivch typ vojk (Sudom, Velk slovan. kalend 1BB7).
romnu, Da se mu to zejmna v kratik povdce Mudrcou(Nrod sob lBB0)
autornedosp} z v|ky o slezskddictv mezi dvma ,,filoso.., pruskm Fridrichem a ra.
i dozrn kouskm csaemJosefem. Velmi innvylv kontrastu humornlro polo.
n historic. ironickho vyprvn a traginosti udlost, aby mistrn vyjdil protiklad
' v nich zjm vlcchpanovnk a jejich prostch vojk a aby odsoudil vlku,
jeji ci|ejsou lidu ciz.,
romnhovoit obshlej skupinu tvo Jirskor,y historick povdky. Na roz1 od
ujcprvek, vanch povdek tohoto typu je na jejich kompozici ji zete|n autorv v-
smvstin roj. Zv|tje to patrn na jednotn ladnch povdkch s tematikou z 15.
k jasnjmu stolet o doznvn husitstv: Iejtmarukdsldua (Kvty 1BB3)' Blalej Chot-
jen do minu- .inskj,(Za praporem sokolskm lBB7) a Teaskdhrantce(Kvty tB91). Spiso-
nynj. Prv vatel sugestivn kresl vlenscny,jejich hrdiny jsou drobn zeman;
pohldnout i tu podobn jako v romn V cizch slubch vyrst z tragickch situac,
verejka. v nich se tito vlenci ocitaj, jejich udatnost, vojensk.umna zejnna
i. A nen vnitn morln sla.Tak vyznivaji osudy slavnhohejtmana Talafsez ostro.
. Pedkov va, kter1ipadne pi obran svoprrtn tvrze, hejtmana Chotinskho,kte
znti,jak b- statenbojuje ve slubchJiho z Podbrad. Podobn je i pbh husitskho
zemana Mikule z Rokytnka ve Tevskhranici, ktet tm, e na taet
v Polsku odsuzujek smrti zajatechy, bojujcve slubchnmeckch kik,
Jirsekd.
u nas zeteln vrh do ohn i vlastnho bratra.
nesena Se zetelem k nboenskm a socilnm rozporm se k doznvajcmu
lidu pekonat husitstv piblil Jirsek v povdce (emanka (Z|. Praha 1BB5). Zemanstv
tohotosil" se zde ocit v opanmsvtle ne dosud. I tu je jednou z hlavnch postav
zemafl) avaktuh utrakvista, kter ji v bitv u Lipan bojoval proti stoupen-
cm Tbora akter krut vystupuje proti pozstatkmTbora - adamitstv,
uchytilo v okolnch vesnicch. A tady se tak autorovy sympatie pe-
"jese

445
souvaj ze zemanstv na nositele tborskch tradic. Yznam Zemanky tak praskpovsti, hl
spene ve vlastndjovosnov spovv tomto zmnnmpojet ze- mostu, Novho Mi
manstv a celdoby Jiho z Podbrad,jemu dal Jirsek p|n vraz ve s'r a koneni nkterl
posledn prci, v Husitskrrekrli. esktak zahrnuj
Ani Zemankou vak nekonJirskor,y umleck studie o dob Jiho povsti v plnm slo
z Podbrad. Jako protivha traginosti tchto obraz vznikla idy|a Marylla sladit pohdkovou,
(osvta 1BB5)' Jej pbh - smrn vyeen konflikt dvou zeman _ z povst svj zkl
je z doby, kdy v echch vldne blahobyt a kdy po dlouhch vlench lyrick kouzlo. A
letech se zemanopt usazuj na svch statcch a peujo sv hospodstv. vyprvskm um
Akoliv jde o idylu, tvar, kter svd ke strndobov specifickchrys, std klidn rytmr
Jirsek dokza| pomoc dobov pznanchdetail podtrhnout jej historick njmsvodem es
rz, vystihnout atmosfru doby. Maryla tak podstatn dokresluje celkov kronik, azrove
obraz doby Jiho z Podbrad. Zilrovei je i svrznm typem selanky. Jej tvrt, nejrozn
idylinost nespovve vlastnm dji, budovanm na dramaticky vyhrocenm asnosti. Tvo ji
konfliktu. Idylick rz tomuto dji dodvaj ironicky zabarven nzvy drama- sek i mal cykly (c
ticky vyostench kapitol, kter oslabuj vhu vlastnch konfliktr. Dj Maryly mmi (Johanka, Lt
se tak stle pohybuje na hranici mezi idylou a tragdi.A teprve v zvrrt nroda 1BB9), dro
stpbh v smvnouidylu, plnou slunnpohody, v nse znovu ozve roz- Lumr 1BB9)i nove
marn tn vvprvn. msto prce, v ni<
Historick idyla, v mnohm navazujici na Jirskovy dvj novely, konfrontuje sv sp
zejmna na Filosofskou historii, tvo pendant jeho velkch historickch skla. vyrst, se soua
deb. V tomto smyslu Maryla nen osamocenm dlem. J po bok je mono povdky jako Sobo
postavit zejmna ,(ahoanskj,hon (Lumir IBBB), selanku ze zrneckho ivota vstn 1863' kriticl
v dob rokoka, v nse opt objevil v plnmjasu Jirskv humor. Proti ome. romn Na ostroa l
zenmu zmeckmu vrchnmu vystupuje lidov ivel v podob myslivec. vznikla v druh po
kho mldence, sebevdomhomale a jeho ptele, skromnho uitelskho nosti zanoste rc
pomocnka-muzikanta. Jejich vtipn pomsta vl.chnmu je zrove i trium- jejich hlavn rys _
fem umn, kter ,,nen k robotn slub a nesm se bez trestu sniovati... snase ve vtin:
K tmto menmhistorickm dlm pat konen i prce, kter Jirsek spoleenskch silc
vnoval m|dei. V knce( echa na konecsuta(Jar vk IBBB) podal v tradici roku lB4B
beletristickou formou cestopis akaz Meziho, lena poselstva krle Jiho vosti, kter autoro
d'o zpadnich zemi. schzet. Tyto idel
Nejvtho vznamu nabyly svm zdraznnmnrodnch tradic a svou dostatk,nejsou jil
lidovou moudrost Starpoustiuk(|B94), napsan prvodn pro mlde. politick emancipa
Jirsek sebral a beletristicky zpracova| nejznmjeskpovsti, vztahujc demokratick ped
se jak k peddjinnmu, tak djinnmu vvoji nroda. Vedle nejstarch enskmzkladem,
povst o Libui, Pemyslovi, o dvvlce, Horymrovi aj., zaznamcnanch je se snaily pinr
prvn ve l2. stoletv l(osmov kronice a pak v Dalimilovi, znmch vakhlavn chodisko,jsou nutr
z Hjkovy kroniky ze 16. stolet, shrnul Jirsek i povsti novj,v nich se Jejich kritinost p;
sousteovala i sociln nadje lidu: od povst o Jemnkova k ikovi, politickou iluz'
Kozinovi a slovenskmuJnokovi. osobitou soust knihy tvo i staro. nebo ryze moral.

446
 Zemanky tak praskpovsti, hlavn z vstavby Prahy za Karla IV., o stavb Karlova
p o j e t z e - mostu' Novho Msta, Karlova, o vzniku ulice Nekzanky, o Karolinu aj.,
vrazve s-.z a koneni nkter proroctv, mezi nimi i o blanickch rytch. Star povsti
esktak zahrnuj jak pbhy, je maji svj reln zk|ad v djinch, tak
o dob Jiho povsti v plnm slova smyslu. Pitom Jirsek v obou smrech dokza| mistrn
idyla Mar2la sladit pohdkovou, zzranouslokus ivotnpravdpodobnost,v nmkad
zemanu - z povst svj zklad. oivil tak heroismus nrodn s|vy a zravej vtiskl
vlench lyrick kouzlo. A se Jirsek vrn drel dosavadnch zznam, dovedl svm
hospodstv. vyprvskm umnm vytvoit osobitpoetick dlo, v nm velebn patos
h rys, std klidn rytmus vyprvn, je se zhy sta|o nejznmjma ncjoblbe*
jejhistorick njmsvodem eskchpovst,pekonvajcmpopularitu vechdosavadnch
Lje celkov kronik, azrovetdlo,kterpatkvrcholmesklyrickprzy 19.stolct.
selanky'Jej mrt, nejrozmanitjskupina zahrnuje Jirskova drobn dla ze sou-
vyhrocenm asnosti. Tvo ji nladov rty (Strom2)a vzpomnky, z nich skl<iJk-
nzvy drama- sek i mal cyk|y (erntihodinka,Ro1marinka),phody vyprvn pteli a zn-
Dj Maryly mmi (Johanka,Lumr IBB3; Veseckj,, Lit. prmie UB IBBB; Dle abecedy,H|as
tepvev zvrtt nroda 1BB9)' drobn povdky (Poudkz1 archuu, ZI. Praha lBB7; Do Nmec,
ozve roz- Lumr lBB9) i novely (PetrKmnek,osvta 1890). Mezi nimi zaujimajizv|tn
msto prce, v nich Jirsek vytv obraz soudob spolenostia v nich
vjnovely, konfrontuje sv spoleenskidely a svou djinnou koncepci, kter z nich
istorickchskla- vyrst, se souasnou dobou, s jejmi idely a perspektivami. Pat sem
bok je mono povdky jako Sobota(osvta 1BB7), motivovan Sympatiemi k polskmu po-
;khoivota vstn 1863, kritick obraz tehdejspolenostiDruhj, kat (Z|. Praha 1891),
. Proti ome- romn Na ostrou(IBBB) i pozdjdrama Samota(1908).Vtina tchto dl
myslivec- vznikla v druh pclovin osmdestch let, tedy ve chvli, kdy se vvoj spole-
uitelskho nosti zanoste rozchzet s autorovmi demokratickmi idely.Ji tm je dn
t trrum- jejich hlavn rys - kritinost. Ale Jirsek, pouen djinnmi tradicemi,
sniovati... snase ve vtin z nich naznaiti vchodisko. Nehled je vak v soudobch
kterJirsek spoleenskchsilch, nbr v minulosti, v tradici obrozeni a zejmna
IBBB)podal v tradici roku 1B4B a let edestch,v pkladnmnrodnm nadena obta.
krleJiho vosti, kter autorovi v oste se diferencujcmivot sklonku stolet zainaj
schzet. Tyto idely ovem, i kdy dvaj kritria k postiensoudobch ne-
tradic a svou dostatk,nejsou ji s to ukzat vchodisko z krize v dob, kdy se dovruje
pro mlde. politick emancipace dlnick tdy a kdy se fakticky rozpad buroazn
vztahujc demokratick pedstava jednotnho lidu, kte dosud byl pevnm spole-
edlenejstarch enskmzk|adern,z nhovyrstaly idely Jirskovy. Prce ze souasnosti,
zaznamenanch je se snaily pinst tak pozitivn nvod na eenkrize a naznait v-
vakhlavn chodisko, jsou nutn poznamenny omezenost autorova svtovho nzoru.
.v nich se Jejich kritinost prostupuj prvky konzervativnosti, kter se projevuj bu
i ak ikov, politickou iluzvnosti tam, kde Jirsek vol zvan politick tmata,
tvo i staro. nebo ryze moralistn kritikou tam, kde promt svj kritick postoj

447
'do oblasti morlnch vztah mezi lidmi, kde chce kritizovat nrodn Ve svm pojet r
'lhostejnost,egoismus nebo jist projer1' dekadence soudobspolenosti.Tak nrodu eskIto,\Tsoce l
v romn Na ()strou,zasazenmdo eskhopohrani,spolu s kritikou nrodn Palackho dle v du
lhostejnosti a tm satirickm odsouzenm mckho pseudovlastenen, se stv lidovost; ki
naznauje Jirsek i vchodisko v zce nacionln pojat prci pro vlast lidovch sil v rr.Ji
a v rozvoji eskhokapitlu, kter by vytvoiI hrz nmeck rozpnavosti. optimistick rz, jen
V povdce Druhj, kutje jako protjek egoismu, nrodn vlanosti a citov lidu. Jirsek tak m
vyprahlosti postavena citov hloubka eny a vlastenectv,,osmatyictnka.(. perspektivu. To plat
V dramatu Samotajsounakonec rozpadvajcse mck manelstva deka- Blhoe.
dentn nlady mezi inteligenc souzeny z hlediska starosvtsk idyly venkov. Jirsek vak nejer
skho ivota. Ve srovnn s obrazy eskminulosti je na prvn pohled ve dsledn hodnot
patrn, eJirskovo vidn spoleenskchprotiklad se znan zuuje na n- teb a zjm. Proto
'rodnostnotzku nebo na morln problmy v rmci jedn spoleensk tdy, v nich rrliue nzotl
ne-li vrstvy. Je pak pirozen, e tato dla ani z hlediska umleck pravdi- pedevm rozvst v:
vosti nemohla podat o soudobm ivot takov svdectv, jak podvaj enskmi vrstvami. I
Jirsko.ry obrazy eskminulosti, a e sklouzvaj do vnjtendennostia lan osnovu jeho ro
a didaktinosti. Demokratick idt
pojet djiny tvo s
dn s osudy lidu, d
Romnov cykly z nrodnch djin
neznarne:n' e by n
Piblin ve stejn dob, kdy Jirsek zain vydvat sv cykly, nastv jinnou lohu. Aby u
i zmna v jeho ivot. Roku lBB8 je z Litomyle peloen do Prahy uvdji do vyprvn
na g"ymnasiumv itn ulici. Klidn, vyrovnan ivot v Praze, peruovan pibliuje ji tak z it
jen nvraty do rodnho Hronova, napluje cele tvrprac. Teprve svtov obrazu spoleensk
vlka pimla Jirska i k veejnmu politickmu r,ystoupen.Jako jeden pojetm lohy lidu v
z prvnch podepisuje maniftst eskj,ch spisoaatelz kvtna 1917, v nm se przy od Waltera Sc
spisovateldve ne tehdejpolitikovvyslovuj pro samostatnivot eskho S Jirskovrn idt
a slovenskhonroda. Jirskova politick vystoupen za svtovvlky vyvo- i jeho umIeck p
lala irok ohlas, podepen zajist i oblibou jeho dla mezi tenskmi nrodn minulosti nr
vrstvami. Tto obliby se po vzniku samostatn republiky snaila vyut pe nyn cel cykly
i nacionalistick strana eskburoazie, nrodn demokracie. operovala kter teprve skloubt
s Jirskovm jmnem, vyslala ho i do sentu republiky. Strnouc a nemocn historickmu smyslu
spisovatcl se vak aktivrrji politickho ivota nezastnila pestval ponralu psobenhlavnch sJ
placovat i literrn. Zeme|12. bezna 1930v Praze. dlchepizod. Po d
V zvrenetap dvJirsek svou tvorbu cele do sluebdemokratickho Jirsek vol tak, aby
zpasu eskho lidu. Vytv velk syntetick dla, ucelenobrazy jed. rys doby. Dosahuje t
notlivch djinnch dob,v nich ji zeteln vystupuje jeho ideov kon- zmrem, e nepek
cepce eskchdjin i specirckrysy jeho historickho umn. Tato dla se vyznni.
vrazn podlcla na vchov nejirch lidovch vrstev v pokrokovm duchu, S jeho schoPnos
nzol:njirn pibli|a nejvznamnjdob eskhonrodnho ivota, stala Jirskovi kritika nez
se uebnicnrodnch djin. tenou psychologick

448 zg-Djiny 6k literatury III.

 itizovat nrodn Ve svm pojet djinnho vvoje vychz Jirsek z Per'lcrro Djin
spolenosti.
Tak ndrodueskho, vysoce oceujcchhlavn husitskou dobu. Jirsek vak koncepci
s kritikounrodn Palackho dle v duchu demokratismu dotv. Zk|aemjeho pojet djin
eudovlastenen, se stv lidovost; kad doba je pedevmmena podle postavena lohy
prci pro vlast lidovch sil v n. Ji tmje dna pokrokov ideovost jeho dla i jeho vtazn
rozpnavosti. optimistick rz, jen pramen z vdom historick nepetritosti existence
vlanosti
a citov lidu. Jirsek tak me zobrazit i tu nejtdobu, ani zttc historickou
ictnka... perspektivu. To plat zejmnao jeho pracch erpajcchltkov z dob po
a deka. Blhoe.
idyly venkov- Jirsek vak nejen in lid stedem obrazu historickho vvoje, a|e zro.
na prvn pohled ve dslednhodnot vechno dn i posta\,Yz hlediska jeho doboch po.
zuujena n. teb a zjm. Proto tak spisovatel vol takov situace, postavy a fabule,
spoleensk tdy, v nich m:.e nzorn ukzat celou spletitost spoleenskstruktury doby a
umleck pravdi. pedevm rozvst vzjemn vztah mezi lidovmi silami a ostatnmi spole.
jak podvaj enskmi vrstvami. Konflikty tchto dvou svt tvo pak nejastjfabu-
tendennostia lan osnovu jeho rozshlch cyklickch dl.
Demokratick ideovost ovlivuje i Jirskovo pojethrdiny v dle. V jeho
pojet djiny tvo spoleenskslv, nikoliv jedinec. Proto spj historick
dn s osudy lidu, dslednpromt udlosti do osudprostch lid. To ovem
neznamen' e by nezobrazoval historick postav.v a neodhaloval jejich d-
cykly, nastv jinnou lohu. Aby ukzal, co ovlivovalo a formovalo jednotlivou osobnost,
do Prahy uvd ji do r,yprvn jet dve, ne zaalahrt svou skutenoudjinnou roli,
peruovan pibliuje ji tak z intimn strnky a zrove ji zasazuje strojn do svho
Teprvesvtov obrazu spoleenskhodn. Jirskv historick romn proto v souladu s jeho
Jako jeden pojetm lohy lidu v djinch nezn hrdinu ve smyslu romantick historick
l9l7, v nm se przy od Waltera Scotta a po Sienkiewicze.
ivoteskho S Jirskor,"im ideovm pojetm novodobho historickho romnu souvis
vlky vyvo- i jeho umleck podoba. Snaha pibtitsoudobmuteni cel epochy
mezitenskmi nrodn minulosti nut Jirska k irokmuspoleenskmu zbru. Spisovatel
snailavyut penyn cel cykly, je kompozinlendo dlch djovch psem,
ie. Operovala kter teprve skloubeny dohromady dvaji vystoupit obtazu doby i jejmu
a nemocn historickmu smyslu. Vechny udlosti jsou tak zobrazeny jako vslednice
pestvalpouralu psobenhlavnch spoleenskchsil t doby. Mnoho zIei na volb tchto
dlchepizod' Po dosavadnchzkuenostechnapklad ze Slavnho dne je
demokratickho Jirsek vol tak, aby kad dlpbh nesl ve svindividulnosti p-znan
obrazyjed- rys doby. Dosahuje tak toho, e tyto dldje se neocitaj v rozporu s tvrm
jehoideov kon- zmrem, e nepekvaj ideov smysl celku, nbr ekad pispv k jeho
. Tato dla se vyznn.
duchu, S jeho schopnosttypizavat souvisi zpsobcharakteristiky postav;
ivota,stala Jirskovi kritika nezdka vytkala, e jeho historick postavy nemaj dosta-
tenou psychologickou hloubku. Ale tyto vtky m spena specifick cha-

zg*Djiny esklitmtury III. 449

raktel Jirskova historickhoromnu ne na Jirskovo psychologickumn. objevuje metafora.
Vdyji dve, napklad v Povdkch z hor i jinde, bylo zejm, e ve srov- stupn se stle vce
nn s dosavadn tradic eskprzy Jirsek prokresluje sv postavy psycho. spisovn norm. V
logicky hloubji a e zejmnav tom jsou jeho povdky pnosem. Nyn vak charakteru, uv
.
je psychologick kresba postav podzena irmuumleckmu zmru - vy. narce uplatnil starc
tvoit celistv obraz epochy. Jde tu o r,ytvoenpostav' kterby pi vech chodsk, v kronice
svch individulnch rysech zrovei typizovaly dobu, staly se nositeli nejen
individulnho, ale i historickho dje. Jirsek toho dosahuje mnohem vce
zznamem jednn ne psychologickou kresbou, kter uv jen do t mry,
aby postava neztrati|a svou ivotnost a umleckou pravdivost. A tak Jirsek Snaha vytvoit
vedle vnjhopopisu, pznanhopro tehdejstadium eskhorealismu, tvorby hlavn ke d
charakterizuje sv historick postavy lrlavn jednnm, v dji. e pitom nrodnch tradic :
nedochz ke zplotn postav, e neztrcej sv inclividuln rysy, dosvd. razndo poped:
uje ostatn i to, e obecn pedstava ady historickch postav ije prv Jirsek pozornost
v tpodob, v jakje vykreslilJirsek (Kozina, krl Vclav IV. aj.). rryvrcholen esk
Dj tvo dominantu v Jirskov romnu. Specifick rys jelro umn ped. enskpodob. P
stavuje tedy vyprvstv, neboto je vdy svzno s pbhem;spj obtaz celho hnu1
v jedin epick tok velk historickscnyi drobn udlosti, popis prosted, zaal pst jeho pr
jednn postav' stejnjako obraz jejich vnitnho svta.Jirsek tak objektivuje dur,Svtozor lBB
vechno dn, zstv vak zce|a zawjat tm, o em mluv, a to do t mry, Prvn dl trilogie !
e tu vyprv spl1v s r,ryprvnm.Vyprvovo zainteresovn na dji st obrazovho c.
se neprojevuje jeho zasahovnm do dje, nbr vnitnm zaujetm pro cel dlo takto kc
pbhy, z nho plyne jeho p'esvdivost,sugestivnost. Pitom Jirskovo ve druhm dIe pi
vyprvskumnmvelmi irokrejstk.obsahujejak mkk,nladovtny, Vyvolal to chladn
asto a idylickho rzu, a vyvinut smysl pro humor, tak vzruen patos Jirska napadla I
a smysl pro tragino. Pesvdivostjeho dl souvis i se specifickm rysem ve Dvojm dvoe).
Jirskova talentu, s jeho schopnostnzorn objektivace lenchscna po- jsem se v duchu ur
stav s umnm evokovat minulost se vmjejm dobovm koloritem. Tu pi- ji takov osud ner
chzike slovu spisovatelovomalsk nadn, kterdcdv vyprvnsmy- vci u nechce. C
slovou nzornost a konkrtnost'Jirsekusiluje o vystiencelkovhorzu doby. kdysi til a malor
Ploto se vdy opir o obshl studia historickhomaterilu, a to jak historick ml by mti obra
literatury, tak kronik a pvodnchdokument.Nedv se vaktmito prameny z tclnas,ale v
spoutat; pistupuje k nim jako umlec, kter je svou fantazi dotv v umlec- nkolikrt, avak.
k tvar. Trilogie Mezi
Vyprvsk rz Jbskovch romn, zamench na nejirtensk hnut v posledn
okruh, psobi na charakter autorova jazyka, Ve snaze o irokoupstupnost panovn Yclavz
Jirsek spojuje soudobou spisovnou etinus prvky jazyka lidovho. Jazyko. vak nehled v du
vch prostedk, zejmna lexiklnch archaism,je erp ze studovanch Husovch pedch
pramen,vyuvtakk hlubmuvystiendoby. Dosahuje tak inndojmu je vlastn zaloen
zvltnho dobovho zabaryen jazyka. Pomrn mn pronik archaizace svta' tak rr'ezi n
do skladby. Jeho vty maj plynul, vyprvsktok, velmi zidka se v nich zerr'any i lidovn

450 29'
phologickumn. objevuje metafora. V Jirskov jazykovm projevu existuje i jist vvoj; po.
eve srov-
zejm, stupn se stle vce zbavuje i archaizujcho zabarven a pibliuje se soudob
postavypsycho- spisovn norm. V nktech dlech, kdeJirskovi jde o prohlouben mstnho
m. Nyn vak charakteru, lv nznakov, zejmna v pmch eech, nei; tak ve Voj.
zameru - vy- narce uplatnil starobyl nez obce Trstenice na Litomylsku, v Psohlavcch
lrterby pi vech chodsk,v kronice U ns nerodnho Hronovska.
senositeli nejen
ie mnohem vce
jen do t mry, Husitsta _ pklad ndrodns[l
A tak Jirsek Snaha vytvoit pklad pro souasnivot vede Jirska ve vrcholn fz
eskho realismu, tvorby hlavn ke dvma obdobm, v nich se sousteuje zklad pokrokovch
dji.e pitom nrodnch tradic a v nich tak historick loha lidovch sil vystupuje v-
rysy,dosvd. razndo poped:k husitstv a k nrodnmu obrozen. Nejdvevnoval
postavije prv
Jirsek pozornost husitstv, v nm v duchu Palackho koncepce na|za|
IV. aj.). vyvrcholeneskchdjin a je chpaljako lidov sociln hnut v nbo-
jehoumnped- ensk podob. Pvodn ml v plnu vytvoit rozsh| nkolikasvazko
s pbhem;spj obtaz celho hnut od jeho zatka do konce. Podle tohoto plnu tak
popisprosted, zaaL pstjeho prvn st,z n pak vzela prvn trilogie Mezi proud1l(Duoj
takobjektivuje dur,SvtozoriBB7; S1n ohniucu, Svtozor 1BBB; Do t hlas,Svtozor 1890).
a to do t mry, Prvn dl trilogie Dvoj dvr proto tiskne ve Svtozoru s poznmkou ,,Prvn
na dji st obrazovhocyklu z pohnutch u ns dob 14. a 15. vku.. a skutentak
zaujetmpro cel dlo takto koncipuje. Trilogie m neobvykle rozshlou expozici, jet
PitomJirskovo ve druhm dle pibr nov djov psma a pak nhle kontetm dlem.
nladov tny, Vyvolal to chladn postoj kritiky k jednotlivm istemtrilogie (zvloste
vzruenpatos
Jirska napadla klerikln kritika pro obraz arcibiskupa Jana z Jentejna
m rysem ve Dvojm dvoe), jak svdJirskv dopis Macharovi z roku lB92: ,,A tak
scna po- jsem se v duchu ustanovil, e kdyby vc byla rozhodn dobr avasn, eby
item.Tu pi- ji takov osud nemohl stihnout. Ale myslm, e obecenstvo a kritika tak star
vyprvnsmy- vci u nechce. odpadla mi vechna chuna pokraovn,na kterjsem se
rzu doby. kdysi til a maloval si je ve velkch rozmrech. Myslil jsem, e nrod husit
tojakhistorick ml by mti obraz sv nejslavnjdoby. Snad napujeden obraz o sob
tmito prameny z tclnas,ale vc sotva...Jirsek se pozdji pece jen k husitstvvrtil jet
v umlec- nkolikrt, avak ucelen ,,obrazov cyklus.. ji nevytvoil.
T r i l o g i e M e z i p r o u d y s l e d u j ep e d p o k l a d y h u s i t s k h o r e v o l u n h o
tensk hnut v poslednch destiletchL4. a v prvnm destilet15. stolet, v dob
pstupnost panovn Vclava IV. (zahrnuje s pestvkami lta l3B1-1409). Autor je
Jazyko- vak nehled v duchu idealistickhistoriografie v uenchtehdejchkazatel,
ze studovanch Husovch pedchdc, nbr v ivot tehdejspolenosti. Cel trilogie
inn
dojmu je vlastn zaloena na spoleenskchkonfliktech, a to jak uvnit vldnoucho
ik archaizace svta, tak mezi nm a lidem, reprezentovanm hlavn many,drobnmi
zdkase v nich Zemar.y i lidovmi typy. Postupn narstn revolun vlny je naznaeno

451
 prohloubenmu pc
kvalitou tchto konflikt. V prvnm dle pevauj jet rozpory uvnit vld-
noucho svta - mezi krlem a vratislavskmi Nmci a zejrr.r.amezi krlem vanji cel hnut z
a arcibiskupem, v druhm pak mezi krlem a vysokou lechtouv elesJindi. nch koen. Vedl
chem z Romberka. Lidov svt v podob man, ale i v postav budoucho tu i ve sPojenectr
revolunho bojovnka, ohnivce pa, prozatm vystupuje jako morln Zikmundem, obra
soudce vldnoucho svta a zejmna zhra|ho ivota kn. Tento pomr se sekty, kter dslec
postupn promuje ve tetm dle. I tu se dovrujvechny dosavadn roz- od tbor a jsou l
pory vldnouc spolenosti,k nim pistupuje i nov, mezi krlem a universitou, a 1kou, poopl
na sekty jako na
vrcholc Kutnohonkm dekretem, ale zrovei tu ji propukaj pm kon.
flikty mezi venkovskm lidem a feudly, je rozvd Jirasek na osudech prosted zasadil :
trocnovskho zemana Jana zky i na odbojnch lapcch, vypovdajcch postavy morln
Romberkm boj. vili, e odstran
Prvn husitsk trilogie se tak stv Jirskovm nejirmobrazem spole. dobn rozrznni
nosti vbec; autor tu neopomjdnou jej vznamnjsloku ani zvanji ho jako ve Slavr
udlost. Tak se tu ocitaj praskprotiidovskboue, stavba Betlmsk kik pipojuje
kaple, smrt Jana z Nepomuku, zajet krlovo vylechtou, nrodnostn reprezentuj e zejr:
Na rozdl od
tenice na universit a nakonec i Kutnohorsk dekret, kte celou trilogii
tenouromno'
uzavir. Avak souvislost jednotlivch dj a udlost je dosti voln, take
jednotliv dly trilogie tvo do znanmry samostatn obrazy. Svou formln hem stedn
proti Romberkc
vy.stavbou blse trilogie umleck kronice. To vak nen v rozporu
stavuje jaksi pr
se skutenost,eJirsek tu dotv dje a hlavn historick postavy podle
vzdv se majet
w fantazie, i kdy v souladu se zkladnmi tendencemi doby. Tak Vclav IV.
je pojat jako lidoi, panovnk oprajcse o nilechtu,Sympatizujcs re. enstv;tet dl
pak pedstavuje
formnm hnutm, a jeho prchlivost a nestlostje vysvtlovna klady, ktermu
sti v pevn c
stroj crkevn moc a vylechta. Podobn psn asketismus arcibiskupa
strena obecnn
Jana z Jentejna je zdvodnn jeho dvjm zpsobem ivota. Yrazn
je tu zachycena i postava Jana izky, kte je do dje uvdn v dob svmla. n, a zanicerta
Bydlinskmu, hy
dosti, kdy vedl spory s Romberky. To vechnojsou znamn romnov
V romnu Pr
prvky Jirskovy kroniky, ktermi jsou i tyto historick postavy dotveny
hnut v jeho vrc
ve svindividuln podob a kter zrove motivuj jejich charaktery, jednn
nho smyslu' ne
i historickou lohu.
dejmproblmi
Na trilogii Mezi proudy asovnavazuje dal cyklus, ,,list z epopeje..
Tet trilogi
Proti aem(Z|. Praha 1893 - Skonni uk,Kruciata, Boi adstup), zachycujc
ZI. Pratra IB99
vrcholndobhusitskhorevolunhohnut,lta 1419- |420.Zatmco v prvn
vak ji obraz 7
trilogii seJirsek opral o Palackho a pokud jde o prosted historickch dj
bratci, bvali
a tehdejzpsobvota,oTomkv Djepis msta Prahy a jeho Djiny prask
z Brandsa ,,hot
university, je trilogie Proti vem zaloena na pramenech, zejmna na husitsk
cm. Bratrstvo'
kronice Vavince z Bezov.
je jdve zobrazil ve Slav. nch kruzch se;
V romn Proti vemseJirsek vrtil k rdob,
pispl pizna
nm dnu; jeho vlastnnpl tvo vzedmut revolun vlny vrcholcslav.
15. stolet, kdy
nou bitvou na hoe Vtkov. Pramenn studium vedlo Jirska k vestrann

452
 uvnit vld. prohloubenmu pohledu na celou dobu. Pedevmsleduje mnohem ferenco-
mezi krlem vanji cel hnut a tm se zrove dostv k hlubmu pochopen jeho socil.
v eles Jindi. nch koen.Vedle tbor,dslednchstoupencrevolunhoboje, zobrazuje
v budoucho tu i ve spojenectv nejist praany, kte teprve kdy byli stroze odmtnuti
jako morln Zikmundem, obracej se o pomoc k tborm. Zpodobil tu vak i chiliastick
Tentopomr se sekty, kter dsledn kr za svou pedstavou rovnosti vech lid, odtpse
dosavadn roz- od tbor a jsou v zjmu jednoty izkou poteni. A autor stojcele za tbory
a universitou, a kou, poopravuje zroveh jednostrann pohled znmch pramen
j pmkon. na sekty jako na bezuzdn fanatiky propadajc morln zkze. Do jejich
na osudech prosted zasadil i historickou postavu knze Bydlinskho a jeho enu Zdenu,
vypovdajcch postavy morln pevn, oddan pedstav novho du na zemi, o kterm
vili, e odstran vechny rozdiIy mezi lidmi a nastol vnbratrstv. Po-
obrazem
spole. dobn rozrznn chpe i protivn tbor odprchusitskhohnut. Nespojuje
an zvanj ho jako ve Slavnm dnu jen s nmectvm, nbr vedle Zikmunda a czic:.L
Betlmsk kik pipojuje k nmu i domc duchovn a svtskpanstvo' je v trilogii
nirodnostn reprezentuje zejmnalouovick probota oldich z Romberka.
celou trilogii Na rozdl od trilogie nem kniha Proti vem charakter kroniky; je sku.
i voln, take tenouromnovou trilogi, piemjejjdro tvo sm rozsahem i obsa.
. Svouformln hem stedn st - mohutn scny vtznch boj pi obran Tbora
nenv rozponr proti Romberkovi nebo v bitv na Vtkov proti kikm. Prvn dl ped.
! postavypodle stavuje jaksi prolog _ sbrn sil, kdy venkovsk lid opout sv pbytky,
TakVclav IV. vzdv se majetku a sousteuje se v Tboe, sdle novho lidskho spole.
uujlcr s re- enstv;tet dl - obraznboenskhoblouznn sekt stchov adamitstv -
, ktermu pak pedstavuje epilog slavnho vtzstv. Djovou osu, spnajcjednotliv
arcibiskupa sti v pevn celek, tvo osudy dcery hvozdenskho zerr.al..'aZdeny, kter
ivota.
Vrazn strena obecnm zpal'em lidu odchz tak na Tbor, peuje tam o ran-
v dobsvmla. n, a zancerranboenskm blouznnm, spajcm s lskou k jeho iiteli
romnov Bydlinskmu, hyne spolu s nm v adch adamit.
dotveny V romnu Proti vemvywoilJirsek ucelen obraz husitskhorevolunho
, jednn hnut vjeho vrcholnfzi, obraz, kte v soudobspolenostinabval aktul.
nho smyslu, nebonejbezprostednji r1,jadoval autorovo stanovisko k teh-
z epopeje" dejmproblmmosvobozeneckhoboje eskho lidu.
zachycujc Tet trilogii, ji Jirsek vnoval husitstv, je Bratrstuo (Bitua u Luence,
Zatmco v prvn Z|. Praha IB99; Mria, Z|. Praha 1904; {ebrdci, ZI. Praha 1908). Nen to
istolickchdj vak ji obtaz husitstv v plnm slova smyslu. Jde o jeho doznvn, kdy
Djinyprask bratci, bval husitt zeman, se svmi vojsky hj v oldu Jana Ji'k.y
na husitsk z Brandsa ,,horn zem,,,Slovensko, pro Ladislava Pohrobka proti Hunydov.
cm. Bratrstvo vznikalo plnch deset let, v dob, kdy zvlt v eskchkultur.
ve Slav- nch kruzch se znovu zr,yovalzjem o Slovensko a jeho ivot. K tomu iJirsek
wcholcslav. pispl pznanm zpsobem,volbou historickho tmatu z padestch let
k vestrann 15. stolet,kdy pobytJiskrovch vojsk na Slovensku obrodil Uhrami utlaen

,t R2
TJJ
lid, probudil v nm sociln povdom a strhl jej cele do zpasu, kter na as tok, v nm intimr
na lidovm zk|ad znovu sbliloba bratrsknrody. Vdytehdy bok po boku a naoPak. Proto tal
s echy bojovali i sloventzeman a Slovensko se stalo jednm z toi rove nejsevenj
stoupencTbora po prohran lipansk bitv. nJirskovo cyklicl.
Zrovei s tmto aktulnm zmrem sleduje Jirsek v Bratrstvu i zetel Bratrstvo vak n
druh, ukzat zvr husitstv,jeho postupn rozpad a tak dovritjeho obraz skch let. Jirsek st
zapoat v trilogii Mezi proudy. Djov osnova Bratrstva m proto nezr,ykle Husitskj, krl (I. dil.
sestupn spd: od vrcholu slvy k porkm a k pdu bratrstva. Prvn dI vydal r. 1932 zPoz
zaznameny potek - k Jiskrolym vojskm se pipojuj slovent zeman nrodn osvobozen
a spojenmi silami dosahuj ady spch,zejmna pi vpdu do Uher khozemanskhorc
a ve slavn bitv u Luence,v njsou rozprenauhersk vojska a dokonce zemiivEvropakt
zajat jagersk arcibiskup. Ani v druhm dle jet neuhasn sla bratk; protirakouskhc
poslzevak Jiskra uzavir s Hunyadym mr a rozpoutsv vojska. Vtina dobe vyctila tehd
bratk odmt vak nsledovat Jiskru a r,ydat statky, kterdr,a pidv se vn Husitskho kI
k Petru Aksamitovi, jeho bratrstvo se pak na nkolik let stv moc na Slo- z Podbrad se svr
vensku.Jeho slva a pd tvo npl tetho,zvrenhodlu trilogie. dje a do stedu rc
Ze vech t dosavadnch trilogi se Bratrstvo svm rzem nejvce pibli. odkazu husitstv. \
uje romnovmu tvaru. Jednotliv postavyjsou do hloubky prokresle. hlavn ideov a sp
ny a zejmna stcdn postava trilogie Mria vn sem vrazn romnov v romn pedsta
prvek. Jirsek toti rozpad bratk neukazuje jen na spchi nespch na Jiho; ofici
jejich vlench taen,ale na charakterech bratk a jejich jednn. A sice papei, avak
s nimi po celou dobu pln sympatizuje' neopomene .ji ve chvli vrcholn se vznikajc je dr
sllry ukzat, e se liod dvjchhusitskch vojsk nejen tm, ejsou vlastn v n tak Jirselr r
emeslnmi vojky pracujcmi za o|d (i kdy sloudobr vci), ale i sm svnjspoleens
morlnm profilem. Jirsek to zprvu naznarrjejen jednotlivmi scnami- vlastn znovu vrac
nap. kdy se v kotlin u Strenasetkajbratci se sedlkem vezoucm iiru vak tam krl Ji
uhl a zvrt mu vz se skly' nebo tm,ePobera z Lomu koup od zadluenho historick pravdy
Bodorovskhojeho enu Mriu, kterou zase Poberovi unese Talafs atd. Po. nebojednota se
stupn vak rysy emeslnhovojckho ivota vystupuj do poped. Tehdy kter k poslensv
takzanhrt svou stednroli Mria, nejvraznj,psychologicky mistrn sek je 1pedev
vystien tragick postava maarsk vlastenky, kter se odd Talafsovi romnu se tak pt
zprvu jen proto, aby mohla lpe bratky zrazovat. Kdy vak doshne svho jcdnotu bratrskou
a octne se v uherskm tboe, pozn, evlastn Talafse miluje. Vrac se proto Husitsk krl
k nmu nedbajcnebezpe,ejejvyzvdaskinnostje ji bratkmznma, n nemoc, ale i tu
a na|z tak u nich smrt. NIria vak nevndo dje jen romaneskn prvek, vou formu jako v
zrovei ho tak zlyriujea zesiluje jeho elegickvyznn. Prv jej postava vjev z velk
podstatn dotv trilogii jako celek t rapsodi, jak takJirsek Bratrstvo opt irje obr
druhov oznail. z djovch pfuem
V Bratrstvu vyvrcholilo Jirskovo lyprvsk, charakterotvorn i kom. n naJihojedn
pozin umn. Autor tu do znanmry opoutzpsob spojovn nkolika ho a spoleensk
djovch psem, sna se vytvoit co nejmn peruovan souvisl djov vnitn djovou s

454
 , kter na as tok, v nm intimn pbhy bezprostedn souvis s historickmi udlostmi
tehdybok po boku a naopak. Proto tak tato trilogie, uzavrajicJirskv obraz husitstv,je z-
jednmz toi rove nejsevenjm djovm celkem a prvem bv oznaovnajako vrchol-
nJirskovo cyklick dlo.
Bratrstvui zetel Bratrstvo vak nezstaloposlednmromnor,m obrazem pohnutch husit.
dovritjeho obraz skch let. Jirsek se znovu k tto dob vrtil, a to za svtovvlky v prci
m proto nezvykle Husitskj,krl (|, dl v Nr. politice 1916 a 1919-1920, 2. nedokonendl
bratrstva.Prvn dl vydal r. 1932 z pozstalostiZdenk Nejedl). Chtl tu v dob stupujchose
slovent zeman nrodn osvobozeneckhoboje obrazem Jiho z Podbrad, panovnka z es-
vpdu do Uher khozemanskhorodu, kter vynak|d znansilna zajitnmru ve vlastn
vojskaa dokonce zemi i v Evrop a kter se dovedepostaviti papei,vytvoit aktuln symbo1
slabratk; protirakouskho odboj e a zpasu za esksamostatn stt. To tak
vojska'Vtina dobe vyctila tehdejcenzura' kter v roce 1916 zastavi|aasopiseck vyd.
dr, a pidv se vn Husitskho krle. Celkov vak oba di|y vyznivaj v jinm smyslu. Ji
stvmocna Slo- z Podbrad se svmi politickmi akcemi postupn pestv bt protagonistou
trilogie. dje a do stedu romnu se stle zetelnji prodr zsani otzka po ideovm
nejvcepibli- odkazu husitstv.V tomto duchu se v Husitskmkrli vyhrauj zejmna ti
hloubkyprokresle- hlavn ideov a spoleenskhnut: znovuse vzemiupevujckatolictv, je
romnov v romn pedstavuj pedevm vnj sly - pape vykonvajc ntlak
inespch na Jiho; oficiln kalinictv v ele se samotnm krlem, odporujc
jejichjednn. A sice papei, avak zrovei se dostvajc do stle vyostenjhokonfliktu
chvlivrcholn se vznikajcjednotou bratrskou, kter tu reprezentuje tet tendenci;
eisou vlastn v n takJirsek v souladu se svou dvnou koncepc djin nalz nejprogre-
vci),ale i svm svnjspoleenskouslu t doby, a tudi pmhoddice Tbora. Autor se
scenaml - vlastn znovu vrac k problematice svdvjprce Konec a potek.Kdeto
vezoucmru vak tam krl Ji jetvystupoval jako ochrnce eskchbrat, zde v duchu
od zadluenho historickpravdy jedn ji jako jejich neptel, in stupky ntlaku papee,
Talafsatd. Po. nebo jednota se vymykala z rmce sjednanch kompaktt. A tak vlky,
poped.Tehdy kterk poslensvhopanstvvedl, nevyvolvaj autorovo porozumni a Jir.
[ologickymistrn sek je 1pedevmz hlediska lidu, jemu pinejnov utrpen. V prbhu
odd Talafsovi romnu se tak pesunuj autorovy sympatie z panovnka na pronsledovanou
doshnesvho jednotu bratrskou a tm i na lidov sly tdoby.
. Vracse proto Husitsk krl zstalnedokonen, zabrni|a v tom Jirskovi hlavn svzel-
mznma, n nemoc, ale i tak je zejm,eJirsek u neusiloval o vyhrannou romno-
prvek, vou formu jako v Bratrstvu. Svdo tom autolova charakteristika dla jako
hvjejpostava vjev z velkho dramatu. Proto taktempo dje je uvolnnj'zato
JirsekBratrstvo opt irje obraz doby skldajc se spez jednotlivch udlost neli
z djovch pasem. Podstatnou roli l' tom nepochybn hrlo autorovo zame-
i kom- n naJihojednn, na akce, ktersice vyplvaj z logiky tehdejhopolitick.
nkolika ho a spoleenskho dn, ale kter romnu nemohly dt vlastn, svbytnou
souvisldjov vnitn djovou souvislost.

455
 Vylenm pmch ddic Tbora, eskch brat, Jirsek uzavel svj tehdy obrozujc sl
prozaick obraz husitstv. Zachytil je ve vech nejvznamnjch dobch, i Jirskem vytvor
od jeho zrodu a po znik a doznvn. I kdy nevytvoil ucelen, sou- rozn knky po
visl obraz doby, jak pvodn plnoval, podvaj i jeho jednotliv prozaick (Dobrovsk) nebo
prce zetelnou pedstavu o sle a mohutnosti hnut, je tvo zk|ad pckrokov S tmto zkladr
a revoluntradice eskho naroda. ktenavenkov h
A nen to prce l
aby obrozen vid
Nrodn obropn - dobainorod
prce znan.pekky .
Nejnzornji tuto
Druhm obdobm,jemuJirsek ve vrcholn zi svtvrdrhy vnoval ale i sm Vk nar
pozornost' je dob utven novodobhonroda _ nrodn obrozen. skdlo spnp.
I tu Jirsek objevoval aktuln podnty pro souasnost.Vyplyv to ji z jeho _ evangelkalrr
pojet: nrodn obrozendslednchpal jako dobu, kdy opt zejmnalidov st let, v zvnr d:
a z lidu vylsly se podlely na vytven nrodnch djin, kdy z hmotnho se ji na dobansk
a kulturnho povznesen lidu vyrostla cel skladba souasnhonrodnho kch buditel a s
ivota.V jednotnm silobrozencnal'zalpklad pro souasnouspolenosto obecnou vnost.
rozdlujcse ve tdy a zjmovskupiny, pklad, kter by pomohl peklenout V duchu sil
tyto rozdly a rozpory. vnitn diferen
Ji v dvjchpracch, ve Skalch, Sousedech a Emigrantu se Jirsek livch sloek na
zamlel nad domcmi koeny nrodnho obrozen. V pracch Na dvoe csae Josefa II.,
vvodskma zejmna v Pokladu se pokusil naznait jeho zrodky. Teprve klad v obrozent
nyn vak pistupuje k vytven celistvhoobrazu obrozen. Tak vznikl pti. k nim nemlbez
dln romn _ kronika F. L. Vk (osvta IBBB, lB92, Kvty lB97, 1900,Zl. knze ptera Vr
Praha t 906). Jirsek v nm na pozadi evropskchudlost,josefnskchreforem, revoluce, ajeho 1
francouzsk buroazn revoluce, napoleonskch vlek, pobytu ruskch vojsk vyznavae revol.
v echch a metternichovskhoabsolutismu sleduje proces nrodnho obro. jeho utlaovatels
zen od sedmdestch let 18. stolet do dvactch lct stolet nsledujcho. konzervativn po
Ejovou osu pti dl tvo osudy hlavn postavy knihy studenta a pozdji leonov pdu up
dobruskhokupce F. L. Vka a jeho rodiny. Podnt k Vkovi naelJirsek cel kopa vtzn
v autobiografickch vzpomnkch dobruskho kupce Heka, z nich tak nho hnut, nedt
vychzel v prvn sti pentalogie, lcVkovo mld. Volba hlavn postavy nn bude s upe
nebyla nhodn. Jirsek, chtje v romnu dokumentovat lidov zklad obro. menul zdtrazri
zeni, lezvolil si za protagonistu vznamnj historickou osobnost, nbr vlastenci jednot
postavu neznmou, zapomenutou, kter ji sama o sob vyjadovala autorv ivota.
zmt. Zrovefi tato stednpostava umonila sledovat obrozensk proces F. L. Vk je
nejen v centru probouzejchose nrodnho ivota - v Praze, ale i na eskm jsou znamn
malm mst, mezi lidem, jeho osudy tvo hlavn npl romnu - kroniky. psmy, v nich
Proto tak v praskmcentru zevrubn Jirsek sleduje pedevm innost vak Jirskovo
tch obrozenc,kte svou prac smuj bezprostedn k lidu, aje to Krame- lidu, a to do t t
rius se svou expedica novinami, aVclav Thm, vnujcse divadlu, kterm cch pro bn

456
 uzavel svuj tehdy obrozujc se esk kultura nejsnze pronikala do irchvrstev, nebo
dobch, i Jirskem vytvoen postava ptera Vrby' ktc ve svm osatmplti
ucelen, sou. rozn knky po eskmvenkov, zatmco postavm tehdejch uenc
ivprozaick (Dobrovsk) nebo litert (Hnvkovsk) pipadaj jen epizodn role.
ztladpckrokov S tmto zkladnm zamenm lidovch obrozencje v souladu i smVk,
kter na venkov houevnatpsobk hlubmuuvdomn sch spoluoban.
A nen to prce lehk, vyaduje sebezapen i obt. Jirsek je dalek toho,
aby obrozen vidl jako idylu. Naopak, jeho obrozenci mus pekonvat
znal pekky jak v boji s lhostejnost, tak zejmna s nepteli pokroku.
Nejnzornji tuto strmou cestu dokld autor na osudu Vclava Thma,
drhy vnoval ale i sm Vk narneustle ve svinnostina protivenstv. Nicmn obrozen-
obrozen. skdlo spnpokrauje. Na zatku byl v Dobruce jedin vzdlan lovk
to ji z jeho _ evangelk alman, kterhose vak vichni stranili, ba pmo b|t. Za pade-
zejmnalidov st let, v z+vnldla, kdy je eskjazyk piputn vedle nminy na gymnasia,
kdyz hmotnho seji na dobansk fae u obrozence Zeg|era schz cel spolenostvlastenec.
nrodho kch buditel a sm Vk si svou uvdomovac prac zskal v Dobruce ve-
t spolenosto obecnou vnost.
I peklenout V duchu silo historicky vrn obraz zachycujeJirsek obrozen i v jeho
vnitn diferenciaci, jak se projevila v protikladnch reakcchjeho jednot.
se Jirsek livch sloek na zkladn historick udlosti: Francouzskou revoluci, smrt
Na dvoe csae Josefa II., metternichovsk tlak. Prv pro zeslen idcovch proti-
zrodky.Teprve klad v obrozenskm tboe vytv spisovatel dv charakteristick Postavy'
Tak vznikl pti- k nim neml bezprostedn historick podklad: konzervativnho vlasteneckho
1897,
1900,zl. knze ptera Vrbu, neptele Josefa II. a vnivho odprce Francouzsk
reforem, revoluce, ajeho protiklad _vzdlanho stoupence francouzskch racionalist,
ruskchvojsk vyznavae revoluce, bojovnho neptele absolutismu a bitkho glostora
nrodnhoobro- jeho utlaovatelskch praktik dr. Srnku, kte podrobuje dnn kritice ideov
nsledujcho. konzervativn ponnvlastenc kolem J. N. tepnka. Srnka tak po Napo.
a pozdji leonov pdu uprosted nstupu spojenreakce, kdy ,,zajednoho samovldce
i nael
Jirsek cel kopa vtznch.., kdy vid ideovou nevykvaenost vznikajcho nrod-
z nich tak nho hnut, nedovede mu uvit a obv se, e vechno to vlastencck po.
hlavnpostavy nn bude s upevnnm absolutismu rozdrceno. Zrovei vak Jirsek neopo-
zklad obro. menul zdraznit, e pes tuto ideovou rozrznnost existuje mezi vemi
mobnost,nbr vlastenci jednota v tom hlavnm, ve snaze o vytvoen eskhonrodnho
autorv vota.
proces F. L. vk je rozsahem nejvt,djov nejbohatJirskovo dlo. Tak zde
alei na eskm jsou znamn historick udlosti v tsnm spojen s jednotlivmi djovmi
- kroniky. psmy, v nich se odehrvaj individuln pbhy postav. Nor,m rysem je
innost vak Jirskovo dslednpromtn historickch udlost do vednho ivota
aje to Krame. lidu, a to do t miry, espisovatelje nezobrazuje pmo, ale a v jejich dsled-
divadlu,kterm cch pro bnivot lidu a astoi jeho oima. Historie jako by tu byla roz.

457
putnav ivot lidu, ani vak ten ztr.cvdom souvislostvvoje, histo- rick udlosti dsle
rickho pokroku. Nezdka doc]i.i'z
obraz zrodu eskho nrodnlro hnut,jak ho podv F. L. Vk, zachycuje v revolunm roce .
pes svou rozshlost jen st eskhoivota, a to hlavn mezi lidovou inteli- obanpostav vrcl
genc v Praze a na eskmmsteku.Jeho plnostvyadova|a obraz obrozen- vojk. Autor nepr<
skhoprocesui na eskmvenkov' nrezi vesnickmlidem. Proto soubn puje i pi kresb ost
s F. L. Vkem vznik Jirskovo druh vrcholn di|o z doby obrozen U ns se ji mnoz kn,
(hor, Lumr |896; Nouina, Lumr 1898; osetek, Zvon |902; ,(emlu, jako neptel jak
Zvon 1903).Jirsek se v nm znovu vrac do svhorodnhokraje, na Hronov- stupuje pi zpod
sko. Dsledky obrozenskhoprocesu se tam projevuj pozdji, a kdy zes- knny z Babiky
lily ady buditel natolik, e molrou i do odlehlch konin pinet pokrokov bezcitnou, k lidu ll
mylenky a pomhat venkovskmulidu v hospodskma kulturnm povzne. zensk Prahy Jirs
senjeho ivota.Takovm obrozenskm buditelem se v djiti kroniky U ns, vlasteneckho ruc
v Paclol, zanm se skrv Hronov, stv pokrokov knz Havlovick' postava v Padol. Vdy p
vytvoen podle skutenpostar,y knze Josefa Regnera, ka Botzanova, je se projevuje u
kter v kraji psobilod dvactch do padestch let minulhostoleta vechno lutismu.
svsnaenzamil na hospodskzlepenivotajeho obyvatel.V tom spo. Obrazem hosP
vvrazn rozdl mezi F. L. Vkem a kronikou U ns. Zatimco v pechzejc nrodnho obroze:
pentalogii smuje vechno obrozensksilk lybudovn nrodnho ivota, udlost umonila
k probuzen vlasteneckhouvdomn a k vytvoen nrodn kultury, bere narstn novch
na sebena eskm venkov docelajinou podobu: nyn smuje k eensocil. zdraznit skuten
n otzky. Kdy Havlovick picbzi do Padol, zastihuje kraj v hlubokm
temnu. Bda se mss povrami a krutou nboenskounesnenlivost.Kn
sice peujo nboenskivot lidu, ale nemaj zjem, ba se i boj ho vzd|.
vat. iji pevn jen svm z|ibm a nkte jsou pmo zapshlmi od.
prci jakhokoliv pokroku. Tak uitelm, majcm co dlat s vlastn b- Jako jedno z
dou, nedostv se podpory a ani sil k osvtovprci. A tu se Havlovick pout Zvon 1909-191
do nerovnhozpasu. Pjrrje lidem hospodskknky,usiluje o zdokonalen z Litomyle na nc
tkalcovsk vroby a zlepenodbytu, bojuje nejen s pedsudky a povrami, vlkou romn Zr
ale i s nenvist a zlou vl zptenk.Nelek se nespch,nevzd se ani zen obrtil se v
kdy mor zni vechny vsledky dosavadn prce. Postupn shromauje vjromny Sk
kolem sebe skupinu tch nejpokroilejch,kte pochopili jeho usilovn, zdsazova|y zej
a tak se ivot v kraji pece jen pomalu lep.Pichui rok 1B4B a s nm zruen kem, lo Jirsko
roboty, co pin vesnickmulidu novou levu. A i kdy sm Havlovick pracch, hrnn
brzy nato umr unaven a roztrpen vmprotivenstvm, se ktem se setk. padku, do nh.
v jak rnezi zaostalmi lidmi, tak i u crkevnch pedstavitel a vrchnosti, ped jeho zjm
vsledky jeho prce jsou v celm kraji znt a jeho ci jet dlouho na nho autorovi lo nyt
v dobrm vzpomnaj. dej spolenos
I(ronika U ns je obrazem ivotavenkovskholidu Hronovska. Jeho vvoj se dostal psob
od dvactch let a do let padestch minulho stolettvo vlastn historick shl pramenn
jdro kroniky, vechno ostatn dn je transponovno do tto roviny. Histo- spolenosti.Dj

458
 vvoje,histo- rick udlosti dslednvystupuj v t podob, jak se jevi z jeho perspektivy.
Nezdka dochz pitom a k tragikomickm situacm, kdy napklad
: L. Vk, zachycuje v revolunmroce 1B4B se i v Padol vytvo nrodn garda, do jejhoela si
i lidovouinteli- obanpostavvrchnost do obce dosazenhokomisaejen proto, eje bva|
obrazobrozen- vojk. Autor nepromt do ivota lidu jen historick udlosti, stejn postu-
Protosoubn puje i pi kresb ostatnho nelidovho svta. Tak v protikladu k Havlovickmu
obrozeni U ns se ji mnozi kn| ijici v tomto prosted,jev bu jako podivni, nebo pmo
1902;1enlu, jako neptel jakhokoliv pokroku a tato zporn charakteristika se jet
Lraje,
na Hronov- stupuje pi zpodoben nchodskho panstva, vvodkyn Zahsk (pan
ii, a kdy zes- knny z Babiky Boeny Nmcov), kterou tu Jirsek ljako sobeckou,
pokrokov bezcitnou, k lidu lhostejnouenu.Naproti tomu v nkolika pruhledech do obro-
tulturnmpovzne- zenskPrahy Jirsek neopomene podtrhnout vzjemnou souvislost praskho
i kroniky U ns, vlasteneckho ruchu s obrozenskm zpasem za hmotn povznesen lidu
ick,postava v Padol. Vdyprv ono pin i sem ji zrrodky politickho uvdomn,
aBolzanova, je se projevuje u nejpokroilejch lid odporem k metternichovskmuabso.
stoleta vechno lutismu.
V tom spo- obrazem hospodskho vzestupu venkovskho lidu Jirsek dotvoil obraz
v pechzejc nrodnho obrozen.Zvo|i\ k tomu formu kroniky, kter svm volnm tokem
nrodnhoivota, udlost umonila vstin zachytit pekonvn vech pekek i postupn
kultury,bere narstnnovch pokrokoch rys tvotavJirskov rodnm kraji a zrovei
iekeensocil. zdraznit skuten z<|a eskhonrodnho obrozen.
krajv hlubokm
Kn
i bojho vzdl- Poblohorsk,idoba _ dobaternna
zapshlmiod-
s vlastn b. Jako jedno z poslednchdl- vedle dvoudlnch memor (( mj,chpamt,
ickpout Zvon 1909-1912)' v nich Jirsek zachytil sv mlad |taa do odchodu
o zdokonalen z Litomyle na nov uitelskmstov Praze - vznikl tsn ped prvn svtovou
a povrami, vlkou romn Temno(Z|. Praha 1913 a 1915). Po husitstv a nrodnm obro-
nevzd se ani zenobrtil se v nmJirsek znovu k poblohorsk dob. Jestlievak d.
shromauje vjromny Skly a Psohlavci podvaly jen urit sek z tehdejskutenosti,
jeho usilovn, zdrazovalyzejmnaprogresvnsly,kterse nesmily s poblohorskm tla-
a s nmzruen kem, lo Jirskovi nyn o to, vytvoit, podobn jako v ostatnch cyklickch
smHavlovick pracch, hrnn obraz poblohorskdoby,jen by odhaloval celotr liloubku
Ltermse setk. padku, do nho se dostal esknrod v dob protireformace. Pitom v po-
a vrchnosti, ped jeho zjml nestly otzky sociln, jim vnoval ji sv dvjprce,
ouhona nho autorovi lo nyn pedevmo to' vystopovat vnitn, morln stav teh-
dej spolenosti,ukzat v cel obnaenosti morln krizi nroda, do ni
Jeho vyvoj se dostal psobenmjezuit a protireformace. K tomu Jirsek podnikl ob-
historick shl pramenn studium, jeho vsledkem je nov, a drtiv obraz tehdej
roviny.Histo- spolenosti. Dj je zasazen'do dvactch let 18. stolet, kdy v zemi j1 tm

459
nebylo sil, kter by se rznji vzepely danmu stavu' a kdy nevzeeljet Emigrant znamena
ani nznak lepchas.Tehdy v echch vrcholila moc jezuit a katolick hist
Jirsek tm, e
crkve.Projevovalo se tojakvoslnivch, bohat navtvovanchlidovch slav. jeho konfliktY Poja
nostech,tak v nitru lid, kte se ji nejen smili s temnem' ale sami je pomhali rickmu drama
r,ytvet a stvali sejeho dobrovolnm nstrojem. Prv tuJirsek naznauje, Realistick zp
jak fanatismus jezuitskch vdc,Koniae a ostatnch, pechz na many,
pizrran.V jeho
lechtui prost lid, jak lid zbaveni soudnosti v dsivmstrachu z posmrtnch dramata Vojnarka
muk propadaj povrm, klan se falenm zzrakm, lapou po minulosti lost v litomylsk
nroda. Proti nim se udrujjen ojedinlostrvkytch, kdo s vrou si uchovali
odhatuj nov vz
i schopnost myslet, ale i ti Postupn podlhajv nerovnm zpase. A nejen to, lismu na eskou
Jirsek stle stupuje elegick tn romnu, kte vrchol naprostm triumfem halen vlivu prol
jezuit, mohutnou slavnostke svatoeen Jana z Nepomuku, k nse schz v dramatech, kter
tm cel Praha a v jejm nadenjezuit shledvaj naprost vtzstv, dokumentovn na
pekonn Husa a husitskch tradic. A stejn tak bezvchodn, elegicky kon vztahu dvou lid.
i vlastn prostink djov psmo Temna, lska dvou mladch lid. I tu doba postav: elednv
zasahuje a do intimnch vztah a nenvratn rozdluje milence. Jirsek tedy lsku Vojnarku, z
v zvru nijak neoslabujetivdojem Temna, ani nznakem nevnesl do tohoto pronik vlivem sl
obrazu perspektivu, nepokusil se ani o vlastn kritick soud' a pece, kdy narka' stedn pr
Temno vylo uprosted svtov vlky, psobilo zce|a opan - posilovalo k dtti, pro n <
nrodn sebevdom. stle dramatitj
Temno, romn zra|ch let a velkho umleckho inu,spolu s Husit- jet nkter rys1
skm krlem asovuzavir' vrcholnou fziJirskovy tvorby, fzi,v nspiso. kou stavbou m
vatel vytvoil rozshl obrazy z nejvznamnjchobdob nanrodn minu- postavou Otce je
losti. nenasytnost stat
statek Pro nejsta
Dramata vemi oputn' s.
tak sYnova smrt j
Dramatu sc Jirsek zaal vnovat pornrn pozd, a po svm pchodu do cizch rukou.
do Prahy; pesto zhy vyrust v jednoho z nejvznamnjch dramatik rove sedlck
sv doby. Ze svprozaick tvorby si k tomu pin smysl pro dramatinost tvorby t doby.
dje i pro reln rozvjen konflikt a v neposledn ad i pirozenou dikci take ob drami
vychzejc z lidovho jazyka,jde-li o drama ze soudobvesnice, a se smyslem Nrodnho diva
pro archaick zabarven ei v dramatu historickm. oba tyto typy divadel- Druhou, hla
nch her tvo zrove hlavn smr Jirskova tvrhosil na dramatickm Historick kolor
seku. selohru z dobY \
Ji dve byla zmnka o dvou Jirskovch hrch - v souvislostis povdka- mstsk dy|a z
mi ze souasnostio Samot(l90B) a v souvislosti se Sousedy o Emigrantu(|B9B). z pradvnch di
Zatmco prvn z nich nepat k autorovm pednm dlm, pipadla Emi- poli divadeln t.
grantu vznamn role ve vvoji eskhohistorickho dramatu. Hra se toti oznait vlastn
objevila na jeviti Nrodnho divadla ve chvli, kdy ltky ze souasnho,
zvlt venkovskho ivota zatlaL|ydo pozad dosavadn historickou tvorbu.
Jan lika (tso3
premir vyplvi

460
 kdy nevzeeljet
jauit a katolick Emigrant znamenal nvrat k historickmu dramatu, a|e ji na novm stupni.
lidovch slav. Jirsek tm, e historick problm promtl do ivota venkovskho lidu a e
jeho konflikty pojal v reln rovin, poloil zkIad k realistickmu histo.
samije pomhali
rickmu dramatu.
naznauje,
Realistick zpsob zpracovni tmatu je ostatn pro Jirska dramatika
na many,
pznan.V jeho duchu vznikly ji prvn jeho hry z vesnickho ivota,
z posmrtnch
dramata Vojnarka (tB90) a otec (1894). ob vyrstaj ze skutench ud-
po minulosti
lost v litomylskm okol a ad se k dramatm, kter s kritickm ostm
s vrousi uchovali
odhaluj nov vznikajc vztahy mezi lidmi v obdob pronikn kapita.
A nejen to,
lismu na eskou vesnici. Uplatuje se v nich rovn dobov snaha o od.
triumfem
halen vlivu prosted na charakter lovka, a to mnohem zdaileji ne
k nse scbz
v dramatech, kter o to usilovala programov. Tak ve Vojnarceje tento vliv
vtzstv,
dokumentovn na pbhu, v nm majetkov rozdi|y zabrauj nezitnmu
elegickykon
vztahu dvou lid. Pitom Jirsek neodsuzuje moralisticky dnou ze svch
lid.I tu doba
postav: elednvracejcse po letech z vojny sice stle miluje svou starou
Jirsektedy lsku Vojnarku, z n se zatim stala bohat selka, do jeho vztahu vak siln
nevnesl
do tohoto
pronik vlivem svta, kterm hrdina proel, i touha po majetku; vdova Voj.
a pece, kdy
- posilovalo narka, stednpostava dramatu, se zlo:rt,
mezi vztahem k elednovia lskou
k dtti, pro n chce uchovat majetek. Konflikt, kte se tak vytv, stv se
stle dramatitjm,a stv tragdii, smrt elednovu.Zatimco Vojnarka m
spolus Husit-
jet nkter rysy nrov drobnokresby, vyznauje se otec sevenou' logic-
zi,v nspiso.
kou stavbou mck sammujdru vztah na kapitalistick vesnici. stedn
nrodnminu.
postavou otce je drav, pokryteck sedlk Divek, zmocujc se s lakotnou
nenasytnoststatku souseda a nictstdt, jen aby uchoval nedoten
statek pro nejstarhosyna. Kdy vak ten je ve rvace zabit, zistv Divek
vemi oputn,sm. Tu se teprve dovrujejeho tragdie.Neochromila jej ani
tak synova smrt jako vdom, evechno,co namamonil, je bez ddice a padne
wmpchodu
do cizch rukou. Jirskv Divekve sv drsn ziskuchtivosti, bigotnosti a z-
dramatik
rove sedlck pe pat k nejvznamnjm postavm eskdramatick
dramatinost
tvorby t doby. Ale ani Vojnarka nezstv v kresb charakter pozadu,
take ob dramata vznamn pspla k nstupu soudob tematiky na jevit
ice,a sesmyslem
Nrodnho divadla.
typy divadel-
Druhou, hlavn oblastJirskovy divadeln tvorby je historick drama.
na dramatickm
Historick kolorit m ,,dramatick ert..Kolbka(189l)' pokus o lyrickou ve-
selohru z doby Yc|ava IV., stejnjako veselohra M. D. Retttgouti(l901)' malo-
s povdka.
mstsk idyla z pedbeznov Litomyle, a konen i tragdie Gero (1904)
(rBeB).
z pradvnch djin Polabskch Slovan. Avak za historick drama, je by na
pipadla Emi.
poli divacleln tvorby bylo adekvtnm vrazem historickch cykl, je mono
Hra se toti
oznait vlastn jen Jirskovu husitskou trilogii _ dramata Jan Hus (19l1)'
ze souasnho,
orickoutvorbu. Jan {ika (1903)a Jan Roh(psno t9l3-1914, na scnND 191B). Az dat
premir vypLv, e trilogie nevznikla postupn podle logickho sledu historic.

461
kch udlost, pece je koncipovna jalro jednotn celek. Jirskovi v n toti svobodu. Pohdkov1
nelo,jak by se podle nzvjednotlivch stmohlo zdt,o individuln osudy pedevm dvma
typickch pedstavitel tfzlrusitskhorevolunhohnut, nbro kolektivn I jinak je hra naPln
drama, o historick obraz spoleenskchsil ve tech hlavnch dobchhnut. kuj jednak lidov
odtud i umleck podoba trilogie. Jestlie dvc ve vesnickmdramatu Jir- hru, ani vakoslat
sek volil nesloitpbh s pomrn malm potemjednajcch postav, kter tvm symbolu, strc
pmoae,bez vtchodboeksmujc ke svmuvystn,v trilogii nenseve- rakteru. A prv i
nhodje.Jednotliv obrazy se skldaj z voln spojench vjev,jejich smysl stavivosti a spojen
nen v nich samch, nbr ve vystienhistorickhodn. Y zjmu vrnosti dobyla obliby divt
- vloit sem vjei,y, kter
Jirsek nevh - tebas na kor dramatinosti
lemimo hlavn linii dramatu, pokud pznandokreuj dobu. Proto tak Dlo Aloise Jir
bohat zalidtrje trilogii, a to a na lidov typy vesms znmmi postavami,
nroda, ukzalo lid
kter netvo vdy strojnou soustdje, nejsou nositeli dramatickho kon-
rickmu optimismr
fliktu. Proto konen i stedn postavy jednotlivch st trilogie nejsou
neptelm demok'
prokresleny ve sv individulnosti, nbr pedevmjako historick postavy,
pila v dob ohroe
jako typitnositelidej doby: Jan Hus symbolizuje vrnost poznan pravd
Znanzsluhy o 1
a lidu; Jan izkajednotu v zjmu boje proti nepteli; Jan Roh vytrvalost
njvyklada. Zol
v zaatmboji. Tyto hlavn mylenky, prostupujcvekerjejich jednn,
zakolsal ve svm r
dodvaj tmto postavm mohutn patos a monumentalizuj je jako typick
tdnch bojch sto
zstupce hnut v jeho jednotlivch dobch.V tomto smyslu prvn sttrilogie,
kratick, iidov cl
Jan Hus, pedstavuje vznik husitskhohnut, rodchose z dslednhoboje rozshl jirskovsl
proti crkevnm zlodm, druh st, Jan ka, jeho vrcho| a zrovet
kter se stala do
vnitn rozpory vyvolan zejmna nejistm spojenectvm s praany, tet,
k pokrokovmu k
Jan Roh, pedstavuje pak jeho zvr, kdy zrada pn a praanpivodila llIENT Gorrwer-t
zhubu hnut,pesto vakzvr dstojnvelkideje,je hnut vedla.
a proje blzki nl
Ji husitsk trilogie svou ideou boje za poznanou pravdu a socilnspravedl. pohledu na nai n
nost nesla v dob vystupovanho nrodn osvobozeneckhoboje aktuln nm optimismem
Prvky; plat to zejmnaoJanu Rohovi, kter, a napsn ji dve, se v je-
vitnpodob mohl na Nrodnm divadle objevit a na sammprahu nrodn V letech l890-l
samostatnosti (premira byla 25. jna 1918). Tento rys jet sl ve hrch tchto spis v novm
Lucerna (1905) a Pan Johanes (1909)' kde Jirsek vyuv pohdkovch kova dla shrnul v le
stoly Zd. Nejedlho'
motiv, aby se vyslovil k asovmotzkm politickho tvota.Avak v kad
slovem Quido Hodu
z obou her pracuje s pohdkovmi motivy jinak. Zatimco v Panu Johane- vern Zd. Nejedlho) .
sovi je pohdkov motiv stednmdjovm initelema slouk alegoric. KoresPonden
kmu vysloven mylenky, e pouze drobn pracujc lovk je vrnm l93l), roku 1950 vY
ochrncem vlasti, zatimco lechta se k jeho boji obrac zdy,v Lucern, he ve Varu (l94B)' n]
dopisy A. Jirska Z
o boji lidu proti feudlnmu tlaku a za svobodu, pohdkov motivy jen v
Jirska dramatika
podbarvuj nladu hry, picm ideov zmr autor vyslovuje pomoc sym. institutuv Plzni i1!
bolu. Lucerna, kterou mussvobodn mlyn svtitpanstvu na cestdo zm- Bibliografii J
ku a kterou nakonec knna rozbije, symbolizuje tisk lidu; star mly- l92l) aJ. Kunc (zr
nova lpa, kterou se chvstaj pantpacholci porazit, pak zpodobuje jeho Obrazovou P

462
 v n toti svobodu. Pohdkov prvek, vychzejci z tylovsk tradice,je ve he zastoupen
idulnosudy pedevm dvma vodnky, kte jsou spesmnne lidem nebezpen.
o kolektivn I jinak je hra naplnna ovzdumtradinchpohdkovch pedstav. Ty j vtis.
dobch hnut. kuj jednak lidov a nrodn charakter, jednak poetick kouzlo, zlyriuj
dramatuJir. hru, ani vak oslabujjej ideov zmr,kter vysloven nepmo prostednic.
postav,kter tvm symbolu, strojnzapadtdo jejhokomorn ladnho,pohdkovhocha-
;iinenseve. rakteru. A prv dky tomuto nrodnmurzuhry, vyrstajcmuz lidovped.
jejichsmysl stavivosti a spojenmus aktuln spoleenskoumylenkou, si Lucerna rzern
zjmuvrnosti dobyla obliby divk a patke stlmurepertoru eskhodivadla.
vfiely, kter
Proto tak
ipostavami, Dlo Aloise Jirska piblilo prostmu teni pokrokov tradice eskho
kon- nroda, ukzalo lid jako djinnou slu,vedlo pokrokovvrstvy nroda k histo.
trilogienejsou rickmu optimismu, rozhodnosti a vytrvalosti v boji proti cizm i domcm
postavy, neptelm demokratickch svobod. Tato lohaJirskova dla zvlt vystou.
poznan pravd pila v dob ohroennroda, za pwn svtovvlky i za nacistickokupace.
vytrvalost Znanzsluhy o proniknut Jirskova dla mezi lid si zskaljeho nejvznam-
jejichjednn, njvyklada Zonxx Nn.rnor,, kter ani v dob buroazni republiky ne-
je jako typick zakolsalve svmvztahu kJirskovi a nenavn dokazoval, e i v soudobch
sttrilogie, tdnch bojch stojJirskovo lo na stran lidu a pokroku. A tento demo-
boje kratick, lidov charakter neztratilo ani v ptomnosti, jak to ukza|a roz-
a zrovel rozsh| jirskovsk akce uspodan ke stmu vroJirskovch narozenin,
praany,tet, kter se stala dokladem ivho vztahu rodc se socialistick spolenosti
pivodila k polrrokovmu kulturnmu ddictv minulosti. V n bylo tak slovy Kr.n.
vedla. MENTA Gorrwar.la pipomenuto, mje Jirskovo dlo stle tensky iv
ilnspravedl. a proje blzki nasocialistickspolenosti:,,Jeho
lo uns tedy sprvnmu
bojeaktuln pohledu na nai minulost, posiluje naenrodn sebevdoma pln ns djin-
dve,se v je- nm optimismem a vrou v tvoiv sly lidu...
prahunrodn
V letech l890-1930 vychze|y Sebran spisy Al. Jirska (J. otto, 45 sv.), druh lrydn
l ve hrch tchto spisv novm uspodn v letech 1927 _ 33 (J. otto' 47 sv.). Podstatnou stJirs-
dkovch kova dla shrnul v letech l949-58 vbor AloiseJirska odkaz nrodu (32 sv., za red. a s do.
Avakv kad slovy Zd. Nejedlho, kter vyly samostatn v roce 1960). V NK lyti Psohlavci (1949' s do.
PanuJohane- slovem Quido Hodury' l95l s doslovem Zd.Nejedlho) aStarpovstiesk(1953,sdoslo-
vem Zd. Nejedlho).
k alegoric-
Korespondenci Machar-Jirsek vydal J' Sv. Machar (tyicet let s Al. Jirskem,
je vrnm l93l), roku 1950 vyly dopisy AIe-Jirsek; ukzky z dopis Al. Jirskovi byly uveejnny
v Luccrn,he ve Varu (l94B), nkolik dopis A. J. Vrchlickmu publikoval Jos. Moravec (. lit. l953),
motivyjen dopisy A.Jirska Z. Wintrovi K. vehla (Sb. Nr. muzea 1961). Soubor Z korespondence
pomoc s y m. Jirska dramatika vydal V. Mtiller (l951). ListyA'J.F.A.ubertovi v Sbornku pedagog.
institutu v Plzni i1960).
cestdo zm.
BibliografiiJirskova dla vypracoval Fr. Pta (Soupis dla A'J. a literatury o nm,
; star mly. 192t) aJ. Kunc (zvl. . Bibliografickho katalogu esk kniha 1952).
je jeho obrazovou publikaci o Jirskovi vydal Mil. Novotn (Roky A. J. 1953).

463
 Z poslednch vtch studi, zablajcich se Jirskom dlem, maj znam knka
Zd. Peata (Boj o Al.Jirska v zrcadle kritiky, 1954), studie K. Horlka o jazyce literrnch
dl Al.Jirska (1953).asopisecky psal o Jiraskovi F. Nesekv Novm ivotl949. etn
lnky vyzdvihujc aktuln hodnoty dla podntilo Jirskovo jubileum roku l95l (F. Nefuek,
J. Pachta,J. KopeckvTvorb,J. Dolansk, V. Cach, J. Petrmichl v Novm ivot aj.).
Nov hodnoceLrpinej i doslovy k vydnm Jirskovch spis (k Povdkm z hor l95l
J. Pctrmichl) a her (F. ern, J. Kopeck, Ant. Dvok, M. Pohorsk, M. Kaer). v. ej-
chan psal o Samot v as. Divadlo (1952). o J. povstech psal J. Veselv Sbornku vd.
prac Vyp:dagog. koly v Brn (1958).
Zktadn vznam maj pro klad Jirskova dla prce Zd. Nejedtho: tyi studie
o A. J. (Sebr. sp., sv. l3' l949) a A.J., studie historick (Sebr. sp., sv. l2, l949), z drobnjch
stat lnky o jednotlich hrch A. J. (v souboru o lteratue, l953).

Dtto Karla \
Vedle snahy o krii
Raisov tvorb vlal
by byl s to psobit
I
bokmi vnitnmi
I
I ve venkovskmlidu
Rais Podrobil s
I venkovem a msten
van, dval se na skul
ponena egoism
vaknesou zatimoo
by mohla elit neg
na podklad kes
livou innost nes
mnoha pkladncl
neckmctnpoda
V kladnm hrdino'
pl stolet pedtm

Zklady ivotr

Dlouholet di
Ltzn Blohradu
se Rais 4. ledna
a s lskou vracel.
Prosted rod:
lalo o kouscch
k prostm lidem.

464 3o_Djioy esx litcatur1

majnam knta
o jazyceliterrnch
ivot1949'etn
l95l (F. Nesek,
Novmivot aj.).
z hor l95l
M. Kaer).V. ej.
KAREL V. RAIS
v Sbornku vd.

ryistudie
l949),z drobnjcb

r-\
IJao Karla V. Raise je vznamnou soustnarealistick literatury.
Vedle snahy o kritickou ana|zu eskhoivota sklonku 19' stolet je cel
Raisov tvorb vlastn tak touha ztlesnit idei spoleenskhosouit'ktery
by byl s to psobit na morln obrodu a upevnn nroda rozpolcenhohlu-
t:
I bokmi vnitnmi rozpory. Jdro a opo,ru tohoto nnoda hledal spisovatel
I ve venkovskmlidu a v demokraticky naladnlidov inteligenci.
Rais podrobil soudob venkov kritickmu rozboru; vyjdil napt mezi
I venkovem a mstem' tak pznanpro kapitalistick d. Sm rodem Venko-
van, dval se na skutenostoimachalupnka domk, ktertsnspoleensk
ponena egoismus, rozk|dajcjejich rodiny a ohroujcnrod, kte
vaknesou zatim odevzdan svjspoleensk dl.Nerozpoznalvtslu,kter
by mohla elit negativnm dsledkmkapitalistickch vztah, ne vchovu
na podklad kesanskmorlky a vlasteneckch idel, filantropii a trp-
livou innost nesobeckch prostch lid. V houevnatosti a pracovitosti
mnoha pkladnch postav z lidu,v jejich smyslu pro humor av jejich vlaste-
neckmctnpodailo seRaisovi postihnout kus eskho nrodnho charakteru.
V kladnmhrdinovijeho prz ova zrovei dozniv idel lovkaztlesnn
pl stoletpedtm Boenou Nmcovou.

Zk|ady votn zkuenosti - Literatura jako nstroj vchovy

Dlouholet dvrn styk spojil Raisovu tvorbu s dvma kraji: s okolm

Lzn Blohradu a s Hlineckem v e|eznch horch. Y Lzrltch Blohrad
se Rais 4. ledna 1859 narodil, proil sv dtstv a do smrti se tam vdn
a s lskou vracel. Na Hlinecku uiteloval.
Prosted rodn chalupy, kde se v zim tkalcovalo a od jara do zimy d-
lalo o kouscch pole, vypstovalo v Raisovi porozumn a hlubokou ctu
k prostm lidem. Tu v nm pak dalivotnzkuenostjen utvrzovala. ,,Vichni

3o-Djiny esxliteratur7 III. 465

ti drobn lid zasluhuj naeho obdivu a vdnosti. oni nm vychovali literatury. Vid v :
nrod, oni mu vtpili pracovitost a touhu po vem dobrm a krsnm,..* a psobit na jeho ob
napsal Rais na sklonku svhoivota. tento vchovn ct.}
Jestliedomov zasvtil Raise do lidor,hosvta,jinskuitelskstav,kde kter se hned na po
studoval v letech IB73-IB77,piblil ho ivmuproudu tehdejhoveejnho Beletrii Pro m
vota. Divadla, pveck akademie, studentsk slavnost vnovan Hlkovi lennroda, kter
v roce jeho smrti, to vese hluboce vrylo do Raisovy pamti a ovlivnilo i jeho pozitivnm pkl
vlastn osvtovou prci. Za studi se tak rozila jeho znalost literatury. probouzet potebu r
V beletristickch asopisech etl Zeyera, Vrchlickho, Sldka, Fleritesa, ,u..h''o dobr alrs
Jirska. K nejvtmtenskm dojmm jeho mladosti patil Chocholou. nmty z eskchd.
kv Jih, Pffegrvromn Z malho svta, povdky Hlkovy a tvorba Neru. vch pracch pro m.
dova. Nad jeho Arabeskami ,,hoel..,po kadmjeho novm lnku a bsni Historickmi
se pdil a Povdky malostranskpivtal v jednom ze svch prvnch fejeton. osmdestch a deva
Rodn Podzviinsko,domov, rodie,dtstva studie vylilRais v prvnch hnut. Tehdy, v a
dvou dlech svch vzpornnek. V nich, podobn jako v pracch pro mlde Pou.dk2 7e starjch hrc
inspirovanch vlastn mladost, je obraz spisovatelovy domoviny naplnn kroniklt (1892) aj'
pohodou a idylismem. Naproti tomu povdky a romny lokalizovando tchto V. BnNln Tnszs.
mst, na Podzviinsko a Jinsko,ukazuj Raisv domov v jin podob - mente, vmluvnt
v pln sle v nich vyvstv obraz vypjatch lidskch konflikt' svr istho historick povdky
citu s haminosta s pedsudky. a nositeli jejich ide
Roku lB77 pichz Rais na sv prvn psobitdo Trhov Kamenice v dobch tkch p
v e|eznch horch, daleko od domova, mezi nov lidi. ,,Stran tce,, nich i etspisova
dolehl na nho drsn kraj: ,,Ty kouty, jmenovit hol balvanit strn s kusy Snaha vtpor'
hustch les na temenech nebo na boch,s vysokm nebem - byly tak a ctnvtiskla tak
smutny!.** Avak jako mlad nadenecs velkmi pedstavami o posln s tematikou ze s
vlasteneckhouitele v nrod sil se Rais pomrn rychle se zapadlm tenm, nen id'
horskm mstekem. Zapsa| se do jeho pamti nejenjako horliv uitel, ale zn bolesti lid ij
ijako osvtov pracovnk. Pi svprci se nesetkval vdycky s porozumnm Ale povtin sm
a s podporou svch koleg ani nadzench, ale zato se sblioval s lidem nmi vykonavate]i
tohoto kraje, poznval drsnja tvld zpas o krajc chleba, ne jak vidl a smutku (Prunku
pod Zviinou a na Jinsku.Trhov Kamenice se svm okolm, celHlinecko I jeden z neja
(v letech 1BB2-1BB7 psobil Rais pmo v Hlinsku na mansk kole) puje v pracch pr
pirostlo mu k srdci, stalo se jeho druhm domovem. V etnch przch a porozumn.V r
do tchto mst lokalizovanch nezdrazoval Rais ten ,,bolestn,a uzkostn o n; v dIechz let
smutek.., ktem na nho dchly e|ezn hory pi prvnm setkn, ale svj jako drce radost
obdiv k horskm lidem, k jejich statenosti,
k jejich idelnm snahm a tubm. a dt, pokojn tr
Cle, ktersledoval pi svmpovoln, pesvdeno mimodnm posln m!de asto au
chovy v ivotnroda ovlivnilo samy zklady Raisova pojet umleck pesvdivosti a
pohodou skromn
* Ze vzpomnek IV.
sfru tohoto dtstl
** Ze vzpomnek II.
Soubory, kter sp

466 3ot
nm wchovali
literatury. Vid v n nstroj vchovy, slu, kter je s to zulechovatlovka
2 krsnm,..*
a psobitna jeho obansk uvdomn.Cel jeho literrn tvorba m na zeteli
tento vchovn cl.Nejbezprostednji jej pak sleduj jeho prce pro mldeo
stav,kde kterse hned na potku let osmdestchsetkvaly s ivm ohlasem.
veejnho
Beletrii pro mlde pikldal Rais mimodn vznam pi vchov
Hlkovi
lennroda, kter bojuje o sv prva. Chtl na dorstajcpokolen psobit
ovlivniloi jeho
pozitivnm pkladem, chtl mu vtpovatnrodn hrdost, chtl v nm
literatury.
probouzet potebu obanskaktivity, rozvjet v nm smysl pro produ, pro
Heritesa,
vechnodobra krsn,upevovat v nm vdom lidskdstojnosti.Proto jsou
Chocholou-
nmty z eskchdjin zastoupeny mnohem poetnja vznamnji v Raiso.
a tvorba Neru-
vch pracch pro mlde nev tvorb pro dospl.
lnkua bsni
Historickmi nmty se Rais nejintenzvnji zabval na rozhran
fejeton.
osmdestch a devadestch let, ve chvlch oivennrodn osvobozeneckho
Raisv prvnch
hnut. Tehdy, v asovblzkostiJrnsrovcrr Starych povst eskch,vydal
pro mlde
Poudk2p starjch hrad(IBBB), Poudkyo eskj,ch umlcch(1891), pbhy {na'
iny naplnn
kronik2 (lB92) aj. Na rozdI od svho uctvanho pedchdce a uitele
do tchto
V. Bnnnn Tnnzsxgosnailsevyjdit vchovn zrr.rbez autorskhoko-
podob_
;iin mente, vmluvnm pbhem a vylenmpovah. Proto tak sousteoval sv
wr istho
historick povdky k dji a k charakteristice postav. Hrdiny jeho pbh
a nositeli jejich idej jsou postavy smyIen, prost et chlapci a dvky, kte
Kamenice
v dobch tkch pro nrod osvdujsvou lsku k domovu a k vlasti, a vedle
tce..
nich i et spisovatela umlci.
strns kusy
- byly tak ' Snaha vtpovat mladmu teni idely obanskhoa lidskhojednn
a ctnvtiskla tak zvltn charakter Raisovm bsnm a przm pro mlde
i o posln
s te matikou z e s o u asno s ti. Ptomnost,jak ji pedvd Rais svm dtskm
se zapadlm
tenm, nen idylick. Zn strasti nezavinn chudoby i thu odrodilstv'
u i t e l ,a l e
zn bolesti lid ijcchdaleko od vlasti i tesknotu ,,zpal, Iidskho ivota.
porozumnm
Ale povtinsmuje k idealizaci - dob lid, dti i dospl stvaj se vtz-
s lidem
nmi vykonavateli spravedlnosti,v jejich moci je utiit bolest, odpomoci bd
jak vidl
a smutku (PrunkaU, 1BBI; Postednlto,L924).
celHlinecko
I jeden z nejastjchmotiv Raisovy tvorby, pomr rodia dt, vystu-
3 kole)
puje v pracch pro mlde v idelnch barvch, jako vztah vzjemn lsky
przch
a porozumn. V ranch knkch 1 autor hlavn lsku rodik dtem a pi
azkostn
o n; v dlechz|etpozdjcha ze sklonku Raisova ivotapak vystupuje dtstv
ale svj
jako drce radosti a svesti,jako potclra dosplch. Ideln vztah rodi
a tubm.
a dt, pokojn tv domova a stesk po nm maj v Raisovch pracch pro
posln
mlde asto autobiografick charakter. Vzpomnkov tn dodv
u m l ec k
pesvdivosti a poutavosti jeho etnm pbhm z dtstv obklopenho
pohodou skromnhodomova, blzkostprostch lid a prody. Citovou atmo-
sferu tohotodtstv psobiv zachyt|aRaisova lyrika, pouenlidovou psn.
Soubory, kter spisovatel sestavil z tto drobn lyriky a z prz vzpomnko-

467
 konfrontoval svou C
jednotn zpasil o sl
vho ladn, pat dodnes k jeho nejtivjmknkm pro mlde (Dona,
Krom minulost
1903; Pod {aiinou,1906).
sil o rovnovhu esteticka ideov vchovn sloky,ohled na zvltnosti veejnhoivota so.
dtskho mylen a ctn uinily z Raisovch povdek a bsn znamn nch tid, sebevdc
V pamti ttovesnit
lnek eskliteratury plo m|de; spolu s poezii J. V. Sldka tvo celou
jednu etapu jejch djin. Pdech sentimentaIity a nboenskprvky r,ryadily nepestvaii reptat
Hiouda, psmk,ot
sice prubhem asu znanou st Raisovch prac z kmenovho okruhu
Raisovy verova
etbypro mle, zato vak do nho vstoupily nkterRaisovy przy uren
ve stopch tvorby
pvodn tenm dosplm (Zapa| vlastenci, Paltta Bezouek aj.).
Prce pro mlde jsou nedlnou soust Raisova literrnho vyvoje. ciativn do vvoje 1
kov v..ivoj svhoar
Je v nich obsaenajednoznanvyslovenidel lovka a spoleenskho
souit, z nho Rais vychzel pi svkritice rodinnch rozvrat v przch kter prochzel prz
pro dospla kter pak v jin umleckrovin ztlesnil ve svch sociln pro- novho pohledu ne
gramnch povdkch a romnech. nost nrodnho ct
dom pouze bezz
panzvn Nmecko,
Cesta k realistickmu obrazu nrodnho ivota val, jak egoismus
jeho pocit odpovc
Prvnm zosobnl
Zna|ost venkovskho a malomstskho lidu a osvtov innost v jeho
kapsu, bYl Raisovi
Prosted ukazovaly Raisoviu na sklonku sedmdestch let mimodn spole.
enskvzrram przy, ,,dobrch historickch romn..a ,,povdekze ivota,,, zaa| se mu jevit
horskho,.jak dosr
ve kterch tennajde,,kus svhoivota,,a,,ts. se tIpti a doufati...Pesto
jeho beletristickprvotiny pro dosp1 (zveejovanv Paleku,v otku ven v tchto b
a v Humoristickch listech - ponejvce s pseudonymem Pnorop Boor,x) a msto jedln zdrl
r::raj
a do poloviny osmdestchlet pevn podobu verovanou. Ver Ale strann venk
odpovdal jeho poteb vyjdit patos vlasteneckho zaujet a horlen, za lesklm pozl
odpovdal postoji mladho lovka, kterho ,,ivot n nrodn rozechvval a osobnm prosp
a do hlubin.., kter ,,o veejnm ivot neml vak pravho pojmu.. - tak stjeho pstupr
Spolu s tm, 3
s odstupem asu charakterisoval Rais svj pomr ke skutenostiv prvnch
letech svhopsobenna Hlinecku. v sobectvjeho s
Na rozdl od prac pro mlde nez:stiwRais ve svpoezii pro dospl let k vznamnpr
(do svch Spis zaadil autor jen skromn vbor z n; knin vy|y Trn1l, nrodn existenct
lBB0, v rukopisnpozstalostije sbrka epigram Potmchu) politikY a Proti hr
pouze pi ztles.
nn a tlumoen pozitivnho idelu. V jeho verovantvorb se vrazn se penela jeht
jak se projevujp
uplatnila nota satirick, smujcke kritice nrodn spolenostia tehdej
buroazni politiky. V ad satirickch epigram a alegori zesmnil Rais pohledu na nroc
eskou,,holubi povahu..' poddajnost, zitnosta odrodilstvtch, kte odpov. obrac od verek
d'aliza eskoupolitiku a nesli vinu zajej stupksk,,,drobekov..charakter. kmu pohledu nz
Varoval pitom ped nesvornostve vlastnch adch, vyz,fila| k jednotnmu vm prostch lid
hem hloubji do i
munmupostupu vinrodnostnmu nepteli. Podobn jako echv Novm
epochlnm r,letu pana Brouka tentokrt do 15. stolet, i Rais s oblibou

468
 konfrontoval svou dobu s hrdinskmi okamiky eskminulosti, kdy nrod
pro mlde (Doma, jednotn zpasl| o sv prva.
Krom minulosti vystupoval v Raisovch bsnch v loze soudce eskho
ohledna zvltnosti veejnhoivotasoudob venkov, pedvdn jako svt druncha srde.
a bsn znamn nch lid, sebevdomch ech, dbalch svch povinnost k rodn zemi.
Sldkatvo celou V pamti ttovesnice nepohasla pamtka revolunhoroku lB4B, jej ob1watel
prvky vyadily nepestvali reptat proti soudobm zrdcm a neptelm nroda (Kmotr
3ho okruhu Hrouda,psmk,otek1BB1aj.).
przy uren Raisovy verovanprce z prvn poloviny let osmdestch se pohybovaly
Bezouekaj.). ve stopch tvorby Jana Nerudy a Svatopluka echa a nezash|y nijak ini.
vvoje. ciativn do vvoje poezie svdoby. Jsou vak zajimavtm,jak zrcadl mylen-
spoleenskho kov vyvoj svhoautora, ,'idealisty nkdy a naivn nadenho, vzntlivho..,
v przcLt kter prochzel prax venkovskhouiteleaveejnhopracovnka adobral se
socilnpro- novho pohledu na ivot. Ukazuj spisovatelovu cestu k poznn, e vla.
nost nroclnho ctn,ochablost celhoeskho veejnhoivotanem na sv-
dom pouze bezzsadov politika, e nejvtm neptelem nroda nen ex.
panzvniNmecko, nbrsobectvjehovlastnchpslunk. Rais si uvdomo.
ivota val, jak egoismus ochromuje smysl jedince pro poteby celku, jak naruuje
jeho pocit odpovdnosti ke kolektivu.
innostv jeho Prvnm zosobnnmtohoto sobectv,ktermysljen na svj zdar a na svou
imodnspole- kapsu, byl Raisovi mstsk lovk. Rozdl mezi dobm a patnm echem
ze ivota,,, zaal se mu jevit jako protiklad msta a venkova, jmenovit venkova
doufati...Pesto horskho,jak dosvdujbsn ( hor (IBB3) Z msta(IBB4). Nzor vyslo-
"
v otku ven v tchto bsnch, e venkov je nenaruen,zachoval jdro nroda
Boni,x) a msto jedin zdroj odrodilstv, sobectva prospchstv, Rais zhy korigoval.
vanou. Ver Ale strann venkovu proti mstu, pohled na msto jako na svt enouc se
a horlen, za lesklm pozltkem, na svt, kde honba za spoleenskm uplatnnm
rozechvval a osobnm prospchem invecky hodnoty vratkmi, zstal ji trvalou sou-
pojmu" - tak stjeho pstupu ke skutenosti.
i v pnrnch Spolu s tm, jak Rais rozpoznval postupn zkenho neptele nroda
v sobectvjeho syn, dozrva|a jeho literrn prce uprosted osmdestch
ii pro dospl let k vznamnp ro mn. od irokchobzor,od obecnch idel a problm
vy|yTrn1, nrodn existence, od drobnch satirickch vpad proti duchu soudob
pi ztles. politiky a proti hrabiv, malodunmentalit tch, kdo ovldali veejn ivot,
se vrazn se penelajeho pozornost k rozboru zk|adnch lidskch vztah,
i a tehdej jak se projevujpmo uvnit rodiny. A jestliedosavadnmupaualizujcmu
il Rais pohledu na nrodn skutenostvyhovovala evzan, pak nyn se spisovatel
kteodpovi obrac od verek prze. Prozaick podn bylo s to dodat Raisovu analytic-
charakter. kmu pohledu na skutenost,jeho obrazm z kadodennhoivota a posta-
L jednotnmu vm prostch lid pesvdivosti,umonilo jeho povdkm proniknout mno-
v Novm hem hloubji do tenskchad ne e vzal,.
s oblibou
469
 Tato promna, nemysliteln samozejm bez pibvajci ivotnl a umleck YEB,EM. - RAiS V
zkuenostispisovatelovy,by|a ivou a iniciativn soustvvojovhoprocesu' k souasnostii prog'
kter zasahoval a ovlivoval celou eskouliteraturu od sklonku osmdestch nch letech jeho prz
let. Zjitujc se napt uvnit jednotlivch sloek buroazie spolu se vzrsta- publicistickY, ale
jcmi rozpory mezi touto tdou a proletaritem probouze|ov ivotreformistic- Toliko soukrom 1
k hnut,jehospoleenskouoporou byla drobn buroaziedrcen konkurenc pomhaj nm dok
velkovroby. Fakt stabilizace i ponajcstagnace a krtze soudob spole. Pklon k ,,V
nosti stavl literaturu ped kol podrobit domc ivot kritickmu zkoumn s estetickm idele
a clevdommurozboru, vytvoit iroce pstupn obraz eskptomnosti. v pojet Raisov r
odtud pak idel przy, kter se nem vyhbat drrm palivm spole. spoleenskou hodn
enskmproblmma kter m svnmty hledat v bnmivot rznch lovka a vtpovat
vrstev nroda. Slovesn obraz m vyrstat z dvrn znalosti zobrazovan m literatue dopol
skutenostia jeho stylizace m bt co nejmn npadn1' povdka i romn jej nrodn specif
maj uchvacovat tene svou vrohodnost.Ve zrni przy smujck napl. esk,tak tuze r
nn tohoto estetickhoidelu zaujm Rais jedno z nejpednjchmst. realistickou literatt
spn nstup Raise proz aka znamen povdka Vlasai (knin sKHoLesa napsal
Z vlasaskch pamt),uveejnn s Nerudovou pomoc a povzbuzenm v N. u ns tak...- L
rodnch listech 1BB5.Jej vznam v pomru k pedchozm Raisom bsnm v Raisovi iluze c
spovv tom, e nehodnot lovka podle toho, jak prov nrodn idely spolenosti. Pe
ajak se z nich vyznv, ale podle jeho vztahu k lenmvlastn rodiny, k lidem provdy, jako o t
nejblihookol a k prci. Povdka nezjednoduujeobraz venkova ani msta Raisova umn ,,
jako pedchoz Raisovy bsn. Vid v mst nejen lidi marniv a povrchn, nebrnily mu val
ale i uboh a trpc, a rozliuje svtlo a stn i mezi venkovany. Umleck stav ivota sv do
stupy,,vlasaskch pamt..se oprajo Raisovy fejetonya rtyz lidovhoivo. Raisovo pojet re
ta, ale pedevmtz Nnnuoovca Povdek malostranskch. Rais chce, aby sanho Vlkovou
ten naelv jeho obrazech kus vlastnho ivota,usiluje o vrohodnou cha- oazr: spolenos
rakteristiku, kter vystihuje postavy a prosted v jejich projevech jedino- nroda a hled c
nch a zrove podstatnch. v eskmumn ]
Tak dalRaisovy povdky upoutvaly pozornost tenna svhoautora odvracejchose c
ji pi asopiseckm zveejnn.Hned prvn povdkovcyklus Vminki pinesl k melancholickn
Raisovi na prahu devadestch let veobecn uzlni a zskal mu popularitu, Praha neuvc
kterou dal dla pak utvrzova|a a roziovala. Nkolik povdkovch cykl dnm sklonku st
a ti velkromny napsanmezi lety 1BB5- 1896,v nejplodnjma vrcholnm vateli, abY Pozta
obdob spisovatelovy beletristickprce, postavily pak Raise na pedn msto skch bytech cen
ve vyvoji eskprzy sklonku 19. stolet. dobrckm a pi
Na samm prahu tchto let tvrzralosti splnilo se Raisovi velk pn: zdauuaVkuch1l
roku lBB7 se dokalpeloen do Prahy' Z listvenkovskmptelm (jme. mohutnch dlni
novit Borrulrrr'u Aourovr do Hlinska) je vidt, jak horliv se astnil proletaritu, dv
praskhokulturnho ivota (stal se mj. lenem spisovatelskhospolku Mj), tuit a ocenit pa
kolik radosti i povzbuzen mu dval osobn ptelsk styk s Ar,' Jrnsxnu, kch objev dlnj
Z. WrlrrnnM, M. A. rrvrxnM,J.V. Sr,oxnm,I. HnnnmammnmaJ. Tgoue. v povidce Pes z

470
icivotna umleck YEREM. - Rais v tto dob sledoval se sympatiemi pklon eskliteratury
vyvojovhoprocesu' k souasnostii programovhnut o umleck realismus, ktervyvolvalo v prv-
sklonkuosmdestch nch letechjeho praskhopobytu ostrou zsadn diskusi. Sm do n nezashl
ie spolu se vzrsta- publicisticky, ale jej prbh a sledky ovlivnil nepmo svou tvorbou.
v ivotreformistic- Toliko soukrom projevy, obsaenhlavn v dopisech Bohumilu Admkovi,
drcenkonkurenc pomhaj nm dokreslit jeho stanovisko k otzkm realismu.
ize soudobspole- Pklon k ,,vrn pravd.. v umn neznamenal pro Raise rozchod
tritickmuzkoumn s estetickm ideIem, kte charakterizoval jeho vstup do literatury. Umn
esk ptomnosti. v pojet Raisov nesm ztrcet ze zete|eohled na nrod jako na nejvy
palivmspole. spoleenskouhodnotu a autoritu, nesm se vzdvat ctidosti zulechovat
ivotrznch lovkaa vtpovatmu idely obanskho a nrodnhosouit.,,Vrn pravda..
zobrazovan m literatue dopomhat k ttospoleensk innosti;jezrovei pedpokladem
povdkai romn jej nrodn specifinosti(,,v poslednch dobch mm v tom) co je v umn
smujck napl- esk,tak tuze rd vrnou pravdu..). Se sympatiemi sledoval Rais ruskou
jpednjchmst.
realistickou literaturu a obdivoval jej umn typizace. Po pedstaven osrnov-
Vlaai (knin sxrroLesa napsal: ,,Pi takovmruskm kuse lovkct,co nemme - a je to
povzbuzenm v N. -
u ns tak... Lpn na nrodu, vedenm tehdy buroazi, podporovalo
Raisom bsnm v R a i s o v i i l u z e o m o n o s t i o z d r a v n a d a l p r o s p e r i t y b u r o a z n
nronidely spolenosti. Pedstavy o buroaznmpodku jako o stavu danmjednou
rodiny,k lidem provdy, jako o organismu schopnm podstatnvnitn obrody, vnesly do
venkovaani msta Raisova umn ,,vrn pravdy.. mnohou jednostrannost, idealizaci a iluzi;
a povrchn, nebrnily mu vak,ba spho nutkaly uvidt a pesvdivobnaovat alostn
. Umleck stav ivota sv doby, znehodnocovn lovkav kapitalistickm svt. Tm se
z lidovhoivo- Raisovo pojet realismu podstatn odliovalo od tzv. idelnho realismu hl-
Rais chce, aby sanho Vlkovou osvtou. - Idel literatury, kter pi vkritinosti k bur.
vrohodnoucha. oazn spolenostict synovskou pchylnost k lidu a odpovdnost za osud
jedine- nroda a hled co nejir styk s teni, odlioval Raise od novch tendenc
v eskmumn konce stolet, kter uinily mtkem vech hodnot jedince
na svhoautora odvracejchose od objektivn skutenostik svmuj, od spoleensk aktivity
Vfuinkipinesl k melancholickmu i revoltujcmusnu.
mupopularitu, Praha neuvdla Raise jen do bezprostednhostyku s eskmliterrnm
cykl dnm sklonku stolet.Uitelskpsobenv rznch tvrtchumonilo spiso.
avrcholnm vateli, aby poznal hloubji msto a mstskholovka.Ukzalo mu i v man-
na pednmsto skch bytech cenn,avak proti kivdm bezbrannlidi, ne nepodobnjeho
dobrckm a pitom bezmocnm venkovanm (napklad v povdkch Jeden
i velkpn: 1 dauua V kuch2sk aniz cyklu Mezi lidmi). Tebae vak proil v Praze lta
ptelm (jme. mohutnch dlnickch Prvnch mj a jinch velkch masovch vystoupen
se astnil proletaritu, dvra v prosperitu buroaznhonroda nedovolila Raisovi vy-
spolkuMj), tuit a ocenit patos politickch idel dlnick tdy. Pokud se v jeho povd-
Al. Jmsrnu, kch objev dlnkjako lovk,kter morln pevyujevenkovany (napklad
aJ. Tnoue- v povdce Pes z Rodi a dt), neiho Rais jako pedstavitele tdy, kter

471
 zaujim znamn msto v ivot spolenosti, nbr jako sympatickho dtmi. Hrdiny jedr
jedince. Poznni Prahy tak v podstat utvrzovalo v Raisovi pesvden nch svch dn ned
o celkovpevaze ve nkova nad mstem, vedlo ho k nzoru, ev obraze pomhat svm dtr
eskhovenkova lze postihnout zkladni ivotni problmy celho nroda. ivobyt,ale trp t
,,astoo vesnickmivotv echch myslvm a nalzmtam tolik dojmav hospode vesnice.
a nepovmnut eskpravdy, ebych si pl - ale kampak!.. napsal Admkovi V obdivu ke st
koncem roku IBBB. nnu Nmoovo l
Vecky Raisovy povdky a romny z vrcholnho obdob jeho tvorby maj z dob sv mladost
venkovskou tematiku, atujejich hrdiny jsou prostvesnian, nebo ven- jsou vak Raisovi
kovtuitela kti. Venkov dostr, v tchto obrazech mnohem uritj bezmocn proti tl
tv, mnohem drsnja dramatinj podobu, nejakou ml kdysi v Raiso- kompozice Vmin.
vch bsnch. Ne idyla drunhosouitcelvesnice, ale rozetvana rozbt zachycuj vsledky
rodiny, stetn egoistickchvns lidskou srdenosta obtavostje nejastj. v ostatnch tech
mnmtem tchto prz. Stejnjako kdysi bsn, i Raisovy povdky aromny (Do Prah1 na pou
z let tvrzralosti stran lidem pkladnch morlnch hodnot. Nevydvajje povdkch pibv;
vakza pedstavitelevenkova jako nediferencovanhocelku, ale ztlesujvnich morlnch postoj
zdravou stvesnice, zachova| kmen eskhonroda, jak ije v autorovch prostcdkem pi ir
pedstavch a zkuenostech. nosti obsaenv ir
Podle toho, do jakho svtla a do jakhovzjemnhopomnr uvd posta\,T Jen v z(<].a
k]adna zporn,je monuvnit vrcholnho desetiletRaisovy tvrprce autorsk popisy l
odliit dv etapy. Prvn etapa probh ve znamen stupujcse kritinosti, jsou vnj cL.ara
druh pak ve znamerli silo ztlesnnspoleenskho idelu. Jejich rozmezim vstupu do dn a
je poteklet devadestch. vyv Rais veln
drobnho prodr
zatl1im autor jak
Kritick pohled na ivot venkovskch lid Vminki ot
prostho lovka
od povdky Z vlasaskch pamt spje Rais k stle dramatitjmu vy- sympatick svou l
stiensvzelnsituace lovka v kapitalistickm svt, k vyjden konfliktu a srozumiteln i s
lidsk a pennmorlky' V jeho przch z konce let osmdesch a z prahu natost v denn ]
let devadest1tchdochzej iny a mysly lid nesobeckhosrdce jen zdka st vesnian,iJ
uzran|ba velmi astoi zneuznl tch, jim platily. Zlomyslnost a vypotavost jako pklad nlt
nabvajvrchu. Raisovy obrazy z tchto let maj stle vyhrocenjtragick kolektivu. Tak
zabarverr. platnosti. Len
Nejcharakteristitjmdlem tohoto obdol-.a klernk pochopen Raisovy tv vesnice. Pi1
prozaick tvorby jsou Vjminki (lB9I)' Vyli knin s obrzkem Mrxor'n se vnalhavost
Ar,n na oblce a znarnenajtak potek soustavnspoluprce s ilustrtorem, Tento ir,o
jeho kresby provze|y pak vecky dal Raisovy knky a staly se jejich jazykovch pr
pznanou soust.Jednotliv slaVmink vznika|a v letech |BB7 a v n jen vjimer
lB90. stednm motivem tohoto cyklu je rozpa rodinnch svazk, nost textu. Auto
konflikty mezi starosvtskmi,dobrosrdenmivminki a jejich chamtivmi menna znan '

472
 sympatickho dtmi. Hrdiny jednotlivch pbh jsou staenky a staeci, kte do posled-
i pesvden nch svch dn nedovedouit s rukama v kln a jsou neastni, kdy nemohou
,ev obraze pomhat sr,m dtem. Netrp se pro nouzi, jsou zvykl odkn a skromnmu
celhonroda. vobyt,ale trp tm, ejim mamonstv odcizuje vlastn syny a dcery, nov
tolikdojmav hospode vesnice.
napsalAdmkovi V obdivu ke st a k jeho spoleenskmhodnotm navazuje Rais na Bo-
nNu NmcoYoU a na povdky A. V. ilrrr,ovsrno,populrnho beletristy
jehotvorby maj z dob sv mladosti. Ve srovnn s hrdinkou Babiky i se starci milovskho
nebo ven- jsou vak Raisovi vminki pi vekersv snaze konat dobro slab a asto
uritj bezmocn proti tlaku pennch vztah, kter odlidujlovka. I sama
kdysiv Raiso- kompozice Vmink mysli na stupovn tragickholadn: prvn obrzky
a rozbt zachycuji vysledky bolestnroztrky mezi rodii a dtmi (Matka a dti, V boud);
je nejastj. v ostatnch tech autor pedvd konflikty narstajc mezi leny rodiny
aromny (Do Prah2 na pou,Konecliuota, Po letechdoma). Ve shod s tm tak v tchto
Nevydvajje povdkch pibyv pm ei, dialogu, kter zrcadl stetn protikladnch
ztlesuivnich morlnch postoj. Dialog stv se tak j1ve Vminkch nejen vznamnrn
v autorovch prostedkem pi individualrizaci postav' ale podl se i na vyjden dramati.
nosti obsaenv konfliktu dobra a z|a.
uvdpostavy
Jen v zkJadnich rysech, nkolika charakteristickmi detaily nastiuj
tvrprce autorsk popisy ve Vminkch djit jednotlivch pbh. Dkladnj
sekritinosti, jsou vnjcharakteristiky postav, zaYazenpovtin ji pri jejich prvnm
iichrozmezm vstupu do dn a psobctak ponkud staticky. Pro individualzaci postav
vylv Rais velmi inni rozmarich odstntnu vnhoa humornho,
drobnho prodnho mcitivu, poppad i hodnotcho postoje, kter k nim
zaqim autor jako svdek, jako jedna ze zuastnnchpostav.
Vminki obohatili eskou literaturu sv doby o umlecky siln obraz
prostho lovka konce stolet. Tento lovk mohl bt tehdejmuteni
vy- sympatick svou obtavost,vrnostdomovu a lidskost;byl mu pochopiteln
konfliktu a srozumiteln i svou osamocenost abezmocnost. Vrnost k domovu a houev-
a z prahu natost v denn klopot, vlastn vminkm, nemla charakterizovat pouze
jen zdka st vesnian,ilustrovat otzku vminkskou; mla a mohla bt chpna
vypotavost jako pklad nleithopomru lovka k lovku,jednotlivce k nrodnmu
tragic k kolektivu. Tak obraz otc a dt vytvoen ve Vminkch nabval ir
platnosti. I,enrozvrcertch rodin nepoukazovalo jenom na pokivenou
Raisovy tv vesnice. Pipomnalo veobecnrozklad rodinnch svazk, upozorovalo
Mmor,n se vnalhavostna odcizovn lovkalovku.
ilustrtorem, Tento ir,obecnjspoleenskdosah Vmink sleduje Rais i volbou
sejejich jazykovch prostedk. Pm e postavje lidov zabarstena,piemje
|BB7a v n jen vjimen uito prvk istnench,kter by omezovaly srozumitel-
svazk, nost textu. Autorsk eje prosta kninosti a rtorinosti,kterou byla pozna.
chamtivmi menna zrranstprzy let osmdestch (K. Svtl, Sv. ech, T. Novkov

473
aj.). Blzkost ei autorskjazyku postav, tlumen rozdlmezi nimi pibliuje ijcpro syna (/ u
autola k postavm jako nkoho, kdo je z nich, kdo se na n dv jejich oima tch letech schov
a jejich ivotnzkuenost.Toto uvlivvyuitlidovho jazyka v Raisovch horskj,chpanti).
povdkch doloveobecnho uznni, nebovnelourit mtka do slovesn Kalibu zloin,1
prce tch prozaik, kte usilovali o realistick zpodoben lidovho svta, takov dobrosrde
a tak ukazovalo i cesty k obohacensoudobhospisovnhojazyka. hrdiny, kte by by
Vminki jsou pznanpro cel Raisovo dlo nejen po strnce jazyka nanejv trpce litol
a stylu, ale i tm, jak zkaenostdnekam a v hodnotami verejka.Pro jednn determin
celou dalRaisovu literrn prci bude charakteristick touha po oiven k milenci Rachotol
starch morlnch kvalit v zjmu ptomnosti i budoucna. Jednou na kor druhho
se projev volbou historickho nmtu (Zapad|i vlastenci), nejastji pak obt pedsudk t
zdraznnim prvk star morlky a ideologie vetn nboenstv (Zpad). pouze tituln hrdir
V celmsvmdle pistupuje Rais ke kritice souasnostiz pozic toho, co bylo, uzavirni sriatku s
ne z hlediska toho, co bude, co klve spoleensk skutenostia v lidskmsnu, manelstvjeho roc
co je teba vyvzdorovat a vydobt. Proto je Rais ve svch nejlepchdlech nucen ts rnuen
bsnkem st, st dychtivhoastina ivot,ale neveselhoa rezignujcho, Vojta Kaliba,
tak jako jeho pedchdce Hr,nr byl oslavitelem mld. oba, Hlek i Rais, a do slabost,vra
zachyclj ve svch povdkch konflikt pirozench lidskch cit se vztahy pochybovat o tom'
urovanmi penzi, majetkem. U Hlka bylo vak nositelem pirozenho zk|adjeho lsky l
citu mld, ono vzdorovalo proti j eho pokivov ni, rn|dpodlhaloivtzilo; kladnm prvkem 1
povzbuzovalo clvru,eje v silch nastupujcchpokolenzlomit nebo alespo Vojtu nejen jako
omezit vldu penz nad lidskmi osudy. o necelch dvacet let pozdji vid zaloen a jeho ,,
Rais lidtjpomry jedin v asech zalch a nenvratn odchzejcch, prozrazuje svou sl
nositeli jeho morlnch norem jsou pevn lid sta, nad hrobem. Jeho Tragdie lid,
dlo tak odhaiuje vzrostlou moc kapitalistickch vztah koncem 19. stolet rodinnho tst,m
i p o c i t s l a b o s t i j e d i n c e v ni i m ' vystnne v pod
Deprese z vldy penz nad lidmi, nad bezbrannost a ubohost lovka Kalibovi a na strar
vede i Raise v stijeho dla nsledujcpo Vminkch k zobrazen lidsk tak nejenpodtrhov
osobnosti jako obti okolnost,obti vlastnho povahovho za|oen,neovld- spolenosti,vjej
nutelnch pud a vn.Toto pojet, pznanpro dobov determinismus, nad chpnm a c
zeteln poznamenalo povdkov cyklus Potmchu (1B92)a hlavn Kalibuzloin srdce. Knin vydl
(Svtozor lB92, knin 1B95). Zash|o i do mnoha pozdjchRaisovch povi za|oeni postav n
dek a romn (Na lepmaj.). kritick ost rom
Ve vtin povdek Potmchutivystupuj lid zmtanvnmi, kter spiso. Kalibovm zlc
vatel soud jako vraz niivhosobectv. Sobeck je sta mldenec, kter tryskla z zkosti n
mstou rozrupokojn rodinn ivot svnkdejm|' (ZU louk), sobeckje lovy touhy podep
mu, kte svm opilstvm a rozhazovastvm ni vlastn rodinu (pata, prostch lid, kte
Sekdi).Slabostva egoismus tchto vnivcneukazuje Rais pouze na v- tvrdmu svtu a l
sledcch jejich jednn, ale i srovnvnim s lidmi, jim obtav lska dv konflikt. Jedin r
vnitn uspokojen a slu hory penet.Jednou je touto kladnou hrdinkou agitanmel
ena,kter svou trplivou pnaprav lrrue(Seki),podruh chud staenka v boji dlnk prc

474
 nimi pibliuje ijcpro syna (( ulasaskjchpamt),potet hortvenkovan, kte v pades.
dvjejich oima tch letech schovvaj ped etnkynoviny a podobizny Havlkovy (4, ?,d-
v Raisoch horskj,chpamti).
do slovesn Kalibu 1loin,prvn Raisv rozshlej obraz ptomnosti, tm nezn"
Iidovhosvta, takov dobrosrdena pitom siln a inorodlidi jako Potmchu. Nezn
j.4'ku. hrdiny, kte by byli s to hjit a brnit zuboovanholovka - dovedou ho
po strnce jazyka nanejvtrpce litovat. Vechny hlavn postavy Kalibova zloinujsou ve svm
i verejka.Pro jednn determinovny vn, at u je to ve milostn (vztah Karlin
po oiven k milenci Rachotovi, Vojtv pomr ke Karle), anebo veobohatit se auvat
doucna.Jednou na kor druhho (Vojtv vagr Smr, star Boukov - matka Karlina).
nejastjipak obt pedsudk a zjmu po zajitnexistenci ze strany pbuznch nen
(Zpad), pouze tituln hrdina pbhu, strnouc mldenec Vojta Kaliba, ktermu pi
ic toho,co bylo, lzavrn satku s Karlou tane na mysli pklad vyrovnanho a spokojenho
av lidskmsnu, manelstvjeho rodi.obt vlastn matky a ostatnchprospchje i Karla,
nejlepch dlech nucen ts muem,kterhonemiluje.
a rezignujcho, Vojta Kaliba, tento dobrk od kosti, a do krajnosti trpliv, mkk
Hlek i Rais, a do slabosti,vrad,a sm umr v okamiku,kdy mu vlastn oinedovol vc
citse vztahy pochybovat o tom, eby| podveden a oklamn. Pudovjednn Vojty Kaliby,
pirozenho zk|adjeho lsky ke Karle, dlouh snenlivostii konenhozoufalstvi, je z-
ivtzilo; kladnm prvkem psychologick individua|izace tto postavy. Autor ukazuje
it neboalespo Vojtu nejen jako ob okol, nehodnch lid, ale i jako objeho vlastnho
letpozdjivid zaIoena jeho ,,starodvn..dvivosti, kter ve stetrrtrts vychytralost
odchzejcch, prozrazuje svou slabost a podlh.
hrobem.Jeho Tragdie lid, ktem pedsudky a egoismus nedovol naplnit pedstavu
19. stolet rodinnho tst,m v prvnm asopiseckmznn romnu vyhrocenjsociln
vystnnev podob knin.V n totivypustil Rais zvr, kter stavl proti
ubohost
lovka Kalibovi a na stranu Boukoch celveejnmnn.Znr asopiseck verze
zobrazen
lidsk tak nejen podtrhoval tragdiiKalibovu, ale demonstrovalna ntakalostnstav
, neovld- spolenosti, v jejmentalit vldne sobectv,petvka a falensentimentalita
determinismus, nad chpnm a obranou dvivho, zaprodvanho a zouajchosi istho
Kalibu
zloin srdce. Knin vydn Kalibova zloinu zdrazuje naopak podl psychickho
Raisorchpov- za|oenpostav na tragickm konfliktu a tak ponkud otupuje spoleensky
kritick ost romnu-
kterspiso- Kalibovm zloinem rryvrcholila v Raisov dle kritick vlna, kter vy-
rrldenec,kter tryskla z zkostinad osudem lidskch hodnot v krlovstv penz,ze spisovate-
, sobeckje lovy touhy podept ohroenholovka. Snaha zdiraznit mravn velikost
todtrtu {ptita, prostch lid, kte stojosamle,s otevenm srdcem a s holma rukama proti
pouzena v- tvrdmu svtu a marn se snajej pemoci, vede Raise k tragickmu een
lska dv konflikt.Jedin drobn prza dlnickch publicist, sloucbezprostedn
hrdinkou agitanmelm, pronikala v tdob hloubji - objevovala tragickpbhy
chudstaenka v boji dlnk proti kapitalismu. Sla Raisovch prz tkv ovem v tom, jak

475
v jedinenchumleckchobrazech postihly dosah morlky ovldan zsaou,
e lovk lovkuje vlkem, i pro citov a rodinn ivot lid uzaven.chve Ztlesnnm i
svm soukrom. Rais se dv na rst individualismu oima dobrosrdenho' astna ivot ]
drunhoa trpIivhoadovholovka,aprotovid pedevm jeho negativn podlet na Iidor
strnky a nsledky. Jinak zrcadlila tento proces napklad poezie J. S. lVIe- od potku let d
CI{R,A- jako nitern zitek lovka,kter se sbliuje s tm, co m v indi. tohoto zpasu vi,
vidualistickm postoji kladn spoleenskdosah, co vede silnou osobnostke v trpliv prci v.
vzdoru a k negujcmugestu viupadajcmusvtu eskho manstva. nch prz drobr
Navazujc na Raisovu tvorbu, zain esk prza zrovel' polemizovat vchovnmu pos
s Raisovou pedstavou kladnho hrdiny. Na rozdl od jeho idelu pokornho Snaha vYtvoi
a trplivho lovka se pozornost V. Mnrxe, A. Srlxa a T. l{ovxov sadn spoleensk
sousteuje k postavm, jirn je vlastn revolta, teba zatm vyzn|ajen tra. cyklu k volb ro
gickm vzeptim v]e a snu. tenost v irok
Y przch nsledujcchpo Vminkch a po Kalibov zloinu se Rais postihnout neve
ji nedobral hlubho kritickho pohledu na buroazn spolenost,protoe dji krtk asot
Tlerozpoznal dal a zvanjpinyjej stagnace a krize a nepostavil se Jestlie ve V
na stanovisko tch, kte proti stvajcmpomrm vzdorovali. Ta stjeho prosted lazn.a
povdek z let devadestch, kter se snapostihnout thu soudobho ivota, zvltn vhy a j
pohybuje se vtinouv mezch vytenchPotmchut a Kalibovm zloinem. nost a chudoba
Tyto przy roziuj galerii lid obtovanch, poddajnch a z|ch. Ukazuji, \vota a leztrc
ehlavnmneptelemlovkajekrom vni mstsk prosted(Lopota,1B95). nadosobn spole.
Smuj a k pesimistickmuzvra, ejenom v zvtisamot mebt dobr obdivem u kd1
lovk spokojen iv, zatrncospolenostlid jej skliujea dept (Mezi lidmi, setkn se eIez
IB9B; (a sutem,1896). napsal pak ti 1
Kde najt vchodisko z tchto tsnivch zvr,kde najt zdroje obrodnch lzvem Horsk k
sil a optimismu pro eskouspolenostsklonku stolet?Tyto otzkv pln do. Ve dvou rn
lehly na Raise od potku let devades^tch,ve chvlch, kdy chtl svou obanskch ctnl
tvorbou vytyovat cestu k dalmurozvoji nroda, kdy chtl lkzat, jak by ml v prze Ta srdce
vypadat vztah lovkak lovkua ke spoleenskmu koletivu. skm dttem. (
lidovho zk|ac
sc ct sice slab
V e j m n u i d e l n c h s p o l e e n s k c hh o d n o t msta, podle sv;
Rovn por
Hrdinu svch sociln programnich ptz nehledal Rais v uritspoleensk kladnho lov}
td, nbr vychzel z obecnch pozitivnch vlastnost svch postav rodi a dt n
z lidu. Jeho kladn hrdina zddil vtinu ctnost vmink ze stejnojmen- lid mladch a
nho povdkovhocyklu; m jejich houevnatost,skromnost, lsku k domovu srdce Proti mrl
i potebu lidskdrunosti a vli prospvatsvmuokol. Navc je vak vybaven vsta (Z tichct
rysy, kter vrazn obohacujjeho charakter: nen jen trpliv, ale m i slu skho domova
obrtit se zdy ke zlm lidem; zaujm uvdoml postoj k nrodu a k sociI. zbavt a Souse|
nm starostem lidu; m tedy irpole zjmu i innosti ne kdysi vminki. adn<1 Rais
vdomosti v ol
476

4
 nzsadou,
uzavench ve
Ztlesnnm lovka,kter se nepoddv sob, svvni, ale je siln svou
dobrosrdenho,
ast na ivot kolem sebe a dok se ovoce svprce i uznn| chtl se Rais
jeho negativn
podletna lidovm zpasu za lror, a demokratick prva, kter
poezie
J. S. Ma- od potku let devadestch oznval podstatnhooiven.A protoe oporu
co m v indi-
tohoto zpasu vidl autor jet stle ve venkovskm lidu a znlkujeho zdaru
osobnostke
v trplivprci vchovna vzdlvac,jsou hrdiny Raisovch sociln program-
nch prz drobn venkovan a v prvn ad vzdlanci oddan svmu lido-
polemizovat
vchovnmuposln'
pokornho
Snaha vytvoit pesvdiv typ lovka pkladn innosti, kter m z-
a T. Novxov
sadn spoleenskdosah, vede Raise postupn od povdky a povdkovho
jen tra-
tryznla
cyklu k volb romnov formy. Ta mu dovoluje zachytit spoleenskousku-
tenost v irokroz|oze a ukzat pln vznam innosobnosti v n. Snaha
zloinuse Rais
postihnout nevednost a vznamnost dennho ivota vymezuje romnovmu
protoe
dji krtk asov rozsah jedinho roku i nkolika tdn.
a nepostavilse
Jestlie ve Vminkch, Potmchuti a v Kalibov zloinu bylo krajinn
Ta stjeho
prosted naznaenojen zhruba , nabv ve vtin sociln programnch prz
ivota,
zv|tnvhy aje tak zdtraznno. Jde pevn o prosted horsk;jeho drs.
zloinem.
nost a chudoba podtrhuje mravn slu lid, kte denn pemhaj tvrdost
zlch.Ukazuj,
ivota a neztrcej pitom touhu po vdn, po spojen se svtem' smysl pro
(Lopota,
I 895). nadosobn spoleenskidely. Tento rys horskho lidu vylil Rais s velm
mebt obr
obdivem u kdysi ve fejetonu Na hordchjako svj nejvtdojem z prvnho
(Mezi lidmi,
setkn se eleznmi horami. Na pedlu osmdestch a devadestch let
napsal pak ti povdky oslavujcdrobn horsk lidi a spojil je symbolickm
obrodnch
nzvem Horskkoen1l(IB92).
y pln do.
Ve dvou rmcovch obrazech tohoto cyklu se ,,horskkoeny.. soudobch
kdy chtl svou
obanskchctnostprojevuj silou nrodnho vdom (Pro slo,Vj,praua1 hor),
jak by ml
v prze Ta srdcepak v solidrnm postoji horskch chudk k ens nemanel.
skm dttem.Cyklus Horsk koeny vrazn prohlubuje Raisovu pedstavu
lidovho zk|au nroda - ztotouje ho s chudm lovkem prce, kter
se ctsice slab na zpas s ,,pnem.. a je v podstat osaml, a|e ze svho
msta,podle svch monostpodporuje pokoenholovkaa nrod.
Rovn povdkov cyklus Rodiea dti (IB93) obohacuje Raisv obraz
spoleensk
kladnholovkaptomnosti'obsahuje mnohem optimistitj pohled na vztah
svchpostav
rodia dt ne Vminki. ist lidsk cit ije tentokrte vtinou v srdci
zestejnojmen-
lid mladch a chudch, kte, zase kad na svou pst, brn sv ivlidsk
k domovu
srdce proti mrazivmu sobectv.Hrdinkou jednoho z pbh je chud ne-
vaklybaven
vsta (tr/tichchalup),druhho prask dlnk, kterho pi nvtv venkov-
ale m i slu
skho domova ptelsky pivt jenom star pes, zatimco rodina se ho hled
a k socil-
zbavit a sousedk nmu maj nedvru jako k mstskmu lovku (Pes).
minki. aany Raisv sociln programn lomrr nerozvinul mru aktivity a cle-
vdomosti v oblaze lidovho lovkapodstatnji ne Horsk koeny a Rodie

477
a dti, ani ten' jeho hlavnm hrdinou je prost venkovan - Pantdta Bezouek nou budoucnost, st
(osvta 1B94).Starosvtsksedlk si za svnvtvyu praskhosyna, zmo- ermkovy cesty za
nho advokta, zjenv pevahu nad upjatm praskm panstvem svmi setkns otcem). Ro
vlastnostmi; je hrdinou idyly, v n vechnyjednajc postavy jsou v jdru i v kompozici romr
dobr, stajen umt jim promluvit do due,aby se smilo bohatstvs chudo- cem k svmu horsj
bou. Svou srdenost,skromnost a bodrost jako kouzelnm proutkem ermka jako vlas
osv pantta v myslch domcch pn jejich venkovsk koeny, zaheje podobn jako pjm
a obmkjejich srdce a dopometak bohat slena chudmu ednkovi navozuj pedstavu l
k spolenmutst.Idylicky a humorn ladn obraz praskhozmonho je tak vtina poz
svta, jeho lesk pohasn ped dobrosrdenou tv starho venkovana, vypStovaly nejryz<
upmnhoechaa lovka,vynesl Panttovi Bezoukovivelkou oblibu u te- Roubal, ,,literci..
n. Idyla, jejmhrdirrou je starosvtskzbonvmink, nepinela vak v romn sice jen
uprosted devadestch let nic novho do eskliteratury a mohla navc tvo pestr, humorr
podporovat nezdraviluze o soudobspoleensk skutenosti. se vyluuj jenom j
Dva nejvtRaisovy sociln programn romny, Zapad\i vlastenci a Z- alkovi, jejich ovd
pad, nenalezly svhohrdinu pmo v lidu, a|e v adchvenkovskinteligence. najde domov, nevyl
Venkovsk lid je v tchto romnech pedmtem pe,je veden, vychovvn ermkovi jako by
a usmrovn lidmi vzdlanmi, uiteli a knmi. covo. Soustdc
.lidem, star eskvelikost
Touha ztlesnit ideln spojen vzdlanc s vyzdvihnout
slu nrodn a humanitn mylenky,kter zlidujelovkaa stmeluje jedince afaka, Tyla a os
ve svorn spoleenstv,vedla Raise v (apadlj,ch ulastencch (Svtozor lB93) Romn vnuje
k volb nmtu z nedvn minulosti, z nrodnho obrozen.Jestliev bsnch eo vsledcch kac
psanch v prvn polovin let osmdestch upoutvaly Raise ty momenty ale tak - ne.Ii p
eskhistorie, v nich esklid osvdovalrozhodnost statenho inu a boje ukazuje, jak velk
proti neprosnmunepteli (husitstr',rok lB4B), pak na rozmez let osm. nky je eln a iniciz
destch a devadestchk nmu nejnalhavjimluvilo nrodn obrozen myslnost.
jako pklad postupnhorozvoje spolenosti,vzestupu, na nm se podlel Sv tma zpra
cel nrod' obrozent buditel se svou dvrou v lepptnroda' se svou F. L. Vkovi nebo
skromnou, nemornou prac byli pro Raise osobn velkou vzpruhou a vzorern. horskhovenkova:
Na rozhran osmdestch a devadestch let si astopozasteskl nad nen- notlivostech dokur
vratnost tch jarnch dob nroda a nezitnch lid, ,jakch dnes ji nen... smysl djinnhoprl
Idea Zapadlch vlastenc tak dlouho klilave spisovatelov mysli. Romn komponuje v ZaPt
napsal Rais z velkstiza svhoprzdninovhopobytu v Sobotce 1B92, opraje nrodnho ivota
seo znanivotra umleckzkuenostia studium pramen.Ve shod s jed- ivota, v nm by
nirr. z nich, s nrkopisnmi zpisky krkonoskhoobrozenskhouitele Vrrcn- osud ml pesvd
sLAv Mnrnr-rv, uinil djitm romnu Paseky u Vysokho nad Jizerou e prv ve slub
(v romn symbolicky pejmenovanna Pozdtn a Vtrov). r:jzdar, kdy vyjd
Zk|adem dje Zapadlch vlastencje pbh mladho uitelskhoml. kdo slounrodnj
dence Karla ermka, kte necht pijm msto v horsk kole. Tam se Tmto aktuln
pak postupn zbavuje pocitu mncennosti pro svou chudobu, pro peru. s prameny, kter
en studium a nemanelsk pvod, zskv milovanou dvku a zajit- poslouily autoro\

478
PantdtaBe7ouek nou budoucnost, stv se jednm z nrodnch buditel. Yznamnm initelem
syla, zmo- ermkovy cesty za tstm,a tedy i rozvoje dje, je pekvapiv nhoda (nap.
panstvemsvmi setkns otcem). Rozhodujcpodl na utven jeho osudv Pozdtn, a tedy
jsou v jdru i v kompozici romnu, mvak prosted - dob lid pipoutan celm srd.
s chudo- cem k svmu horskmu domovu, kte pijmou plachho a roztesknnho
ermka jako vlastniho. IJ pjmen vesnickch buditel, pipomnajc,
m proutkem
Loeny, zaheje podobn jako pjmen ermkovo,jmna ptk (uitel ek, far Stehlk),
ednkovi navozujpedstavu lid dobrosrdencha drunch,a takov takjsou. Takov
zmonbo je tak vtina pozdtnskch vesnian;chudoba a tvrd proda v nich
venkovana, vypstovaly nejryzejcharakter, nejupmnjsrdce (Adam Hejn, sta
oblibuu te- Roubal, ,,literci.. kmoil a Petrua aj.). Tyto lidov postavy vystupuj
nepinelavak v romn sice jen vcemnepizodicky, ve spojen s uiteli a knmi, ale
a mohla navc tvo pestr,humorn ladn obraz laskavhoa pokojnhospoleenstvi,zr'lno
se vyluujjenom jedinci postiennetstmnebo bezohlednou vn (sta
vlastencia Z- a|kovi, jejich ovdovl snacha). Z dobrhosvta, v nm uitelskmidenec
inteligence. najde domov, nevyboujeani vrchnost; ve velkomyslnmjednn hrabte vi
vychovvn ermkovi jako by d'oznvalidel dobrho lechticezpodoben kdysi B. Nu-
covou. Soustdobrho svta je v Zapadlch vlastencch i Praha, symbol
lyzdvihnout star eskvelikosti, sdlo pednch mu nroda, Palackho, Jungmanna,
afaka,TyIa a ostatnch buditel.
$ejedince
rBe3) Romn vnuje hlavn pozolnost vlastencm ,,zapad|m.. v pesvden,
v bsnch eo vsledcchkadhospoleenskho usilovn rozhoduj nejen lid ,,nahoe..'
ty momenty ale tak - ne-li pedevm _ zapad|Pozdtny. Pesto vak v nrn autor
inua boje ukazuje, jak velkm povzbuzenm pro tyto lidovchovn ,,zapad|,,pracov-
let osm- nky je e|n a iniciativa vyzaujici z kulturnho centra zem avzjemnjedno-
n o b r o z e n myslnost.
se podlel Sv tma zpracovv Rais podstatn jinak ne nap. Jrnsnr ve svm
se svou F. L. Vkovi nebo v kronice U ns. Nesnase vykreslit vyerpvajcobraz
a vzorem. horskhovenkova a eskhoivotalet tyictch, obraz, ktery by mli v jed-
nad nen- notlivostech dokumentrn charakter a kter by svou koncepc vystilroval
dnesji nen... smysldjinnhoprocesu v danmasovm seku.S pomoc historickch motiv
nrysli.Romn komponuje v Zapad|ch vlastencch idylu, v n vyjaduje svou pedstavu
lB92,opraje nrodnho ivota prodchnutho lidskou drunost a vlasteneckm ctnm,
e shods jed- ivota, v nm by zbylo jen mlo msta pro netsta rozhranost. ermkv
uitele
Vncn- osud ml pesvdovatRaisovy souasnky,mlad vzdlance sklonku stolet,
nadJizerou e prv ve slubch lidu melovkdobrvle najt pln uspokojeni osob-
n zdar, kdy r,{de ze zajet svch sn,svhoj a najde spolenoue s tmi,
ml. kdo slounrodnmu celku.
. Tam se Tmto aktuln zamlenmzmrem je takovlivnna cel Raisova prce
pro peru- s plameny, kter ml pi psan romnu k dispozici. Mnrnr,r<ow zpisky
a zajit. poslouily autorovi hlavn pi evokaci prosted star horsk koly a jejho

479
 romnu se ped Zp
kulturnho ovzduav znanme i pro charakteristiku uitele izua. Ve sv na obraze horskkr
celkov koncepci se vak ZapadL vlastenci zsan odliuj od Metelkovy ovala vak tak d
autobiografie, kter namnoze trpce a pobouen a|uje na strastipln ivot horsk prody pod
horskho lidu, a zejmna na bdn dl a pohnu intimn osud chudho Pondlka, kte
uitelskhopomocnka, nadenhotene a horlivho vlastence. lovk,
,,... Jednoduchost,
kter prom|ouv z tchto zpisk,m mnohem blk mchovskmuvyddnci lska farova, je
a buii i k ironizujcmu lyrickmu hrdinovi Nerudova Hbitovnho kvt, ivota mali Aoor,l
k postojichudiny v povdceV zmku a v podzmnek usazenm a bodrm kovati zim apodz
zapadlm vlastencm vetn uitele izua. vala osobitou atmo
Na Zapadl vlastence navazuje nejvtRaisv romn flipad (Osvta pivbila do Kamt
1896).Jeho djitmje vesnice Kameniky na Hlinecku (v romn symbolicky Lly vznanou ma
pejmenovan na Studenec). Jestlie osobn zkuenost spisovatelova byla Krom motiv
pro Zapad\ vlastence pramenem dleitm a tm nejzkladnjm,pro lid a bytost jemu
Zpa je pramenem jedinm. Tento romn pojednv o dob souasn, uitelaknv
kterou autor sm proil. Soustedil v nm sv poznn ivotnch podmnek osudu fare Kalo
horskho lidu, venkovsk chudiny a nejzetelnji v nm formuloval svou votu a nechuti oP'
odpov na otzku sociln. Msta a postavy romnu mly svuritmodely ivoty inorodmi
ve skutenosti (modelem pro hlavnho hrdinu, fate Kalouse, byl nap. logickm typem d
kamenisk far Pardus, kterho Rais osobn poznal), ovem Rais s nimi padu vc tklivosti
pracoval ve vech ppadech velmi voln, nebo nemnil napsat ,,mstn minke.. Kaloust
kroniku.., ale ,,knihu romnovou.., kter m promluvit silou sv typizace uznnfarnk. R;
k zkladnm problmmcel telrdejeskspolenosti,ke kadmulovku. a e si tedy zaslul
ZkIad romnu tvo p sychologick charakteristika are Kalouse' Lskypln vztt
Je rozvjena ne prostednictvm velkch udlost, ale pomoc drobnch situac programem, kter'.
kadodennhoivota a k nim retrospektivnmzpsobempileovanchvzpo. padu nevstouPil r
mnek. Clem psychologickcharakteristikyje postihnout v staikmKalousovi spravedlnosti na z
lovka, kter do poslednho dechu nezttc odpovdnost za lidi, s nimi tickho dlnictva,
srostl, a jeho pivdn pijm a lznale hodnot cel starcovo okol. vak spoleensko
Hlavnm nstrojem psychologickkresby v Zpaduje dialog. Vyvolv atmo. Kubly, boulivk;
sfru lidsk soudrnosti, poetick obraz st, kter je pln zjmu o ivot. koe. Venkovsk
Postava fare Kalouse i charaktery a osudy jeho ptel a pomocnk nerebeluje, nena'
(nap. uitele Pondlka, ptera Voka atd.) jsou zasazeny do scenrie hluboce lituje, st
od svta odznut,drsn ,,eskSibie.., poznamenan spoleenskmpon. jako jej zastnce
enrr'chudho lovka a vykoisovnmjeho prce. Vtina podob ,,esk tropii a ve vysnn
Sibie.. a jejho lidu je v romn vidna oima a innostvzdlanc, kte Tak Zpa v
sem pichzej nov a zvykaj si tu, a je pedvdna pomoc djovch popis, obnailjeho konz
ne lenm.Romn tak ukazuje pomry horskholidu sice jen epizodickmi povahokresby uY
scnami,ale tak, e v celvelikosti vystoup patos ivota hork, kte se rvou logickou pravdiv
s tvrdost prody a prce, i uitela kni, kte jim pomhaj svou ast, a k lidem clevc
dobrm slovem a skutkem. tene dodnes.
Kresba krajinnho proste d jako podstatnslokakoncepceastavby
gl-Djiuy cllr literatuy

480
 romnu se ped Zpademuplatnila uv Zapadlch vlastencch. Podlela se tam
uitele
ka. Ve sv na obraze horskkoniny se vjej drsnost i se vemi jejmi pvaby, neovliv.
j od Metelkovy
ovala vak tak drazn charakteristiku postav j ako v Zpadu. V nm tvrdost
na strastipln ivot
horsk prody podtrhuje houevnatost i munou slu fare Kalouse i uitele
osud chudho
Pondlka,kte tu v celoivotnprci zapustili koeny a nechali sv srdce.
vlastence. lovk,
,,. . . Jednoduchost, chudoba kraje musvmluvn hlsiti, e byla to obtavost,
muvyddnci
lska farova, je ho zde tak dlouho drely,,,napsal Rais na sklonku svho
Hbitovnho kvt,
ivota mali Anor,pu Kapenovr, a pro ilustr ovniZpadu radil : ,,Ratevyuit.
usazenma bodrm
kovati zim a podzimk... Krajinomalebn slokaZpadu sugestivn vystiho-
vala osobitou atmosfru zapad|ho,tehdy m|o znmho zkout na Hlinecku;
]ipad (osvta pivbila do Kameniek male ANronNa Sr,avxa, jeho obrazy pak za|o-
romnsymbolicky
1lryvzlanou malskou tradici Hlinecka.
spisovatelovabyla
Krom motiv prodnch prov zi konec Kalousova ivota ada,,zpadtt,,
pro
lid a bytost jemu blzkch a drahch. Kalousovy lidovchovn snahy sdlej
o d o b s o u a s n ,
uitelakr'vjeho okol. Tyto,,obmny.. zkladnho motivu jsou podzeny
ivotnch podmnek
osudu farie Kalouse jako znamn epizody jeho vniv pchylnosti k i.
formuloval svou
votu a nechuti opustit tento svt. Vyjaduj Kalousovu podobnost s ostatnmi
svurit modely
ivoty inorodmi i zapadajicimi, pomhaj mu stt se srozumitelnm psycho.
Kalouse,byl nap.
logickm typem dlnho st. Ve srovnn s Vmink m obraz stI v Z.
padu vc tklivosti a elegismu ne tragick hokosti. Hodnoty a zsluhy ,,v-
minke.. Kalouse nejsou sice respektovny jeho nadzenmi, a|e dochzej
silou sv typzace
uznnfarnk. Rais tak ukazuje, ehorsk lid je ve svmjdru dob auzna|,
kadmu lovku.
a e si tedy zasluhuje, aby mu jednotlivci zasvtili cel svj ivot.
ika fareKalouse.
Lskypln vztah fate Kalouse k prostmu lidu nen podloen socilnm
drobnchsituac
programem, kter by mil proti existujcmspoleenskmpomrm. Da Z-
ileovanch vzpo- padu nevstoupil lovk vzdorujc kivd, lovk smllrosnu o dobyt
ikm Kalousovi
spravedlnosti na zemi. V letech rozvinut politick aktivity sociln demokra.
za lidi, s nimi
tickho dlnictva, kdy romn vznikal, autor takov lidi jist zna|; netnrival^
starcovo okol.
vak spoleenskouuitenostjejich postoje' Naznauje to v postav evce
Vyvolv atmo-
Kubly, boulivka a neznaboha, kterhoKalous pivedl zpatky k ve a k po-
zjmu o ivot.
koe. Venkovsk chudina v Raisov obraze oddan snsvj trpk dl'
a pomocnk
nerebeluje, nenavazuje spojen s mstskm proletaritem. Autor, kte ji
y do scenrie
hluboce lituje, stav do jejch slueb inteligenty spjats n rodem i srdcem
m pon. jako jej zastitncea pmluvce; jedin lk na zmrnn bdy nachz ve fi|an-
podob,,esk
tropii a ve vysnndobrotivosti a spravedlnosti eskchpodnikatel.
vzdlanc,kte
Tak Zpa vyjdil nejzetelnji slabiny svtovhonzoru svho tvrce,
djovchpopis,
obnailjeho konzervativnjdro. Pestovak Rais dk svmuumn realistick
jen epizodickmi
povahokresby vywoil v Zpadu romn, kter pesvdoval tene psycho-
ktese rvou
logickou pravdivost, zskval jejich srdce sympatiemi k venkovsk chudin
svou ast,
a k lidem clevdomveejnprce. Tmito hodnotami si Zpad podmauje
tene dodnes. Dojm je vystienm tsn lidskho zpadu prosvtlenho
koncepcea stavbv
gr-Djiuy alrliteratu III. 481
lskou k pozemskmuivobyt,kterje neustlm tvoenm a zpolenm s ne. oste pocioval,skut'
pznprody, s tvrdost lid a s pornjivostlidskho ivota. letech svho ivota
Podobn jako Vminki, Potmchu a Kalibv zloin jsou i Raisovy a romn (otiskova
povdky a romny sociln programnho charakteru zamenyproti egoistic. 1902-1926 podle
kmu individualismu. ovem tak, e vleuj nesobeckho lovka nov knky se dl
do irpospolitosti, pesahujcvztahy rodinn; inorodpostoj k ivot- etb. Nezapely l
nm problmmnroda pinkladnm hrdinm tchto prz vnitn uspoko- mistra realistick p
jen i uznn. V souvislostis tm tragick tn vlastn Vminkrn a Kalibovu proud ivota, ktert
zloinu ustupuje v Horskch koenech, v Zapadlch vlastencch a v Zpadu a oznva1motivy
ladn humornmu, idylickmu a elegickmu, ostr dramatick stetn zujcch svzele a rt
jednotlivcjsou vystdna voln rozvjenmi osudy mnoha postav spojench morn a idylicky la
Nejastjm n
pouty vzjemn spoluprce.
Snaha vytvoit pesvdiv, vrohodn a pita|v obraz pkladnch |etazprahudvac
lid prohlubuje Raisovu pedstavu kladnho hrdiny, reprezentanta eskho s mstskou nad.
nroda. Zk|ad a nadji nroda vid nyn Rais v chudm pracujcm lidu v prosted, kde se
jednoznan skrom
a v tch jeho vzdlanch synech, kte ij s nm a pro nj. Toto poznn
sbliuje Raise v Zapad|ch vlastencch a v Zpadu s historickmi romny kte s vesnickm o
(Ptpdni,1B9B). Jei
Jrnsxovmr, jmenovit s F. L. Vkem a s kronikou U ns. Na rozdl odJirska
vak Rais nedocenil sly utajen v lidovch masch, nerozpoznal povznesen' po sn
v lidu tvrce djin, tvrce vlastnho ivota. Ruku v ruce s tm pak pecenil do msta i do m
posln inteligence ve spoleenskmvvoji a moc vchovy za|oenna ke- Jako druhho :
sanskmorlce a ideji vlasteneck.Sociln romn sklonku stolet pichz ve svch ptacich z
v dle A. Sraxa a T. Novxov s jinou' novou odpovd na sociln otzku. Vorala z romnu .
strdn hrdinovi
Jejm zosobnnmje nepoddajn venkovsk lovk, kte bez pomoci inteli.
gence' na svou pst hled spravedlnost pro sebe a pro svj rod a chpe se tek,Zvon 1901).b
pomocn ruky, kterou mu podvaj dlnci. romnech trpk tt
opojen ztratil by
tak vn do svps
Z v r e n o b d o b l i t e r r n p r c e Ve snaze o pet
vn upad navi
S koncem let devadestch se v Raisovch listech ptelm mnostesky V nkolika pr
na chatrn zdravi, navu a vestlannou vyerpanost. Krtce po dokonen jench zhyb m.
Zpadu byl vznamn prozaik nucen obtovat mnoho svho vzcnho asu zlvanji ne v rt
sestavovn prce, kter pak roku 1B9B vyla pod nzvern Politickjl a koln vesnick housla,
okresVinohradskja pamti i rozuojjeho kol, a stal se editelem manskkoly. njhousle dosu<
ochabujc zrav a pemra edn prce znepokojovaly spisovatele, tuovanm emesl:
spoutvaly jeho tvrsly. V z 1B9B si nak Sv. echovi, e neme asts Nermuov
snem a vanobjr
,,konat studie.. ve svkrajin. ,,A ctm,e bych zas poteboval trochu s kli-
dem mezi lid; kdy vak pijdu na prznny, abych se zavel mezi tyi zat, tak Podmar
stny... Lta kolem p
nava a deprese,nedostatek sv znalosti ivota, kterRais tak k osudu nrod'

482 3r'

-------
zpolenms ne. oste pocioval,skutenpostihly jeho dalliterrn prci. V poslednchticeti
letech svho ivota (zemel B. 7. 1926 v Praze) napsal jet adu povdek
jsou i Raisovy a romn (otiskovalje povtinve (uonu, na jeho redakci se Rais v letech
protiegoistic- 1902-1926 podlel spolu s Jrnsx'nrrr, WInrnnM, rmxnmaj.). Raisovy
lovka nov knky se dl setkvaly s oblibou u ten a pati|y k nejleplidov
postojk ivot- etb. Nezapely zralho a talentovanho prozalka, tily ze zkuenost
vnitnuspoko- mistra realistick povdky a romnu. Neinspirovala je vak znalost novch
a Kalibovu proud ivota,kterpramenily z lidovho zpasu o nov svt. ovaj v nich
a v Zpadu a doznvajmotivy a postoje z tvorby pedchoz, at u v podob pbh uka-
ick stetn zujcich svzele a rozpory kapitalistickhovenkova (Na Iepm),anebo v hu-
spojench morn a idylicky ladnch obrazech venkovskhosvta (Ka).
Nejastjm nmtem Raisovch povdek a romn z konce devadestch
pkladnch |et a z prahu dvacthostoletje konflikt starosvtskho ven*'ovanstv
eskho s mstskou nadutost a licomrnost, jak se odehrv v malomst,
j c ml i d u v prosted, kde se bezprostedn setkv venkov s mstem. Spisovatel stran
Toto poznn jednoznanskromna pracovitvesnici. Zesmujemalomstsk,,plpny..,
i romny kte s vesnickm obleenma zvyklostmi odhazuj i nenronosta pracovitost
odJirska (Plptni,1B9B). Jeho venkovanztroskotvaj,jakmile v touze po spoleenskm
nerozpoznal povznesen, po snazm ivobyt opustili skromn vesnick domov a odeli
pak pecenil do msta i do msteka (Panikou,Kvty |B97; Na lepm,Svtozor 1899).
na ke. Jako druhho neptele pokojnhoivota a lidsk dstojnosti soud Rais
piichz ve svch pracch z tohoto obdob ve,pedevmvemilostnou. Ta z|omi
ilnotzku. Vorala z romnu Na lepma rozrujeho rodinu, vynese celoivotn duevn
pomociinteli- strdn hrdinovi romnu Stehle(Z|.Praha 1903) a odcizi sirotkovi otce (^liro-
a chpe se tck, Zvon 1901). Na rozdl od nkdejPotmchuti zdrazuje autor v tchto
romnech trpk trest a pokn, ktersi mus odpykatkad, kdo pro smyslov
opojen ztratL byjen na okamik pocit odpovdnosti za svjednn. Rais
tak vndo svpsychologick kresbyprvky moralizujc j ednostrannosti.
Ve snaze o pesvdivost svho soudu nad postavami determinovanmi
vn upad navc do popisnosti a rozvlnosti, zejmzejmna v Sirotku.
mnostesky V nkolika przch z potku 20. stolet uinil Rais nbh k odkryt uta.
dokonen jench zhyb mysli prostholovka,jeho niternho zpasu. Stalo se tak -
casu zvanji ne v romnu Stehle _ v povdce Nermu(Zvon t903). Jej hrdina,
bka koln vesnick housla, chce stvoit nstroj, kte by vydal tn, jak ani nejproslave-
uskkoly. njhousle dosud nevydaly. Tento sen znemonNermuovi stt se dobe si.
spisovatele, tuovanm emeslnkem,stav se mezi nj a jeho okol.To veckoautorv, a m
eneme asts Nermuom osudem, vid v nm kus dlu a strastkadtvorby veden
bochus kli- snem a vrnobjevovat. K typu lidovho lovka spalovanho touhou vynal.
mezi tyi zat, tak podmaniv nartnutmu v Nermuovi, se vak Rais u nevrtil.
Lta kolem prvn svtovvlky a po n soustedila spisovatelovu pozornost
Rais tak k osudu nroda. Hlavnm motivem jeho prz se stal pomr lovkak vlasti.

483
Nejvtpraciz tohoto okruhu je romn o ztracenneuci(Zvon l91B, 1919),
napsan v jdnr za pwni svtovvlky. Jeho hrdinou je chud vec z esko. ky, F. X. aldy).ada p
lera. Zvon 1909; nekrok
nmeckho pomezi, kteqi dlouho odolv germanizaci, aji na sklonku ivota
nijal podstatn k histori
pod vlivem okolnosta nedobrenytmpodlehne.Najeho osudechchce Rais K. Erbana, Slovo v uml
ukzat, e z pamti nroda se neztratil a neztrat lovk, kter pro vlast il padlch vlastenc, pipc
a dchal. Pevn obanskuvdomn a irok zjem o rodnou zemi sbliuje o nov vklad I
ztracenhoevces postavami Horskch koen. Ztracen vecm v sob tak kou przu (.lit' l95B). l
Sbornk k uctn pamtk
rysy z rodu Vmink, z rodu tch Raisovch postav, jejich pkladnost studi, vzpomnek a dokr
tkv spev pevn vli ke konn dobra ne v jeho vsledcch. V romn
o ztracenmevcise autor Zpadu naposledy vzepja| k dlu velk koncepce;
zalidnil svjobraz adou postav vyjadujcchsloitostnrodnostnch a socil-
nch pomr v Podkrkonona sklonku devatencthostolet.Ale jen v nkte.
rch epizodch pekonal jednostrannost a statinostkresby a vytvoil scny
silnho psychologickhonapt a umleckho inku (nap. vylen,,ustr.
lojzlovy" smrti).
Vedle tohoto romnu zaalRais za prvn svtovvlky, zasaenbolestnmi
ztrtami ve vlastn rodin, pst vzpomnky ((e u1pomnek,1922). V jejich prvn
stivylilsvjdomov, rodn kraj a dtstv.V druhm svazku vyprv o svch
studich a o nkolika eskchspisovatelcha malch,s nimi se znal (o Neru-
dovi, Wintrovi, Alovi, Slavkovi uj.). Tet a tvrt svazek memor, vy.
daft ji po autorov smrti (1932)' obsahuj daldku vzpomnek na lite.
rrr-l pttele (Sv. echa, Al. Jirska) a nkolik Raisovch pleitostnch
projev.Podobnjako korespondences pteli i vzpomnky vaj nahldnout
do dlny spisovateleRaise, teplmi barvami vyvolvaj obraz svta' ve kterm
il, a lid, kter ml rd. Charakterizuj tak osobnost vznamnho eskho
prozaika, ktery ml veckyctnosti svch kladnch hrdin: ml jejich skromnost
i potebu drunosti, nemornou pracovitost i snahu prospvat lovku a n-
rodu.

Autorem pipraven spisy vychzely v letech 1909-34 (Unie, 26 sv.), nezahrnuly

vak celou jeho literrn prci. V letech l901-25 vydal Rais sv spisy pro rnlde (l0 sv.).
V NK vyel Zpad (1950, s doslovem.]os. tef''ka; aZapad| vlastenci (l95l, l956, s doslo-
vy V. Rzounka a M. Pohorskho). V roce 1959 zaaly vycltzet v SNKLHU Vybran
spisy K. V. Raise (za red. a s doslolyJos. te|nka;.
Z korespondence bylo zatm vydno jen nkolik vybranch sek:z dopisK. V. Raise
Boh. Admkovi (. fit. 1956); K. V. Rais-Sv. ech, vbr z list ptel (1959), ryvky
z Raisoch listA. Kaparovi otiskl Mil. Hsek (tvrtky 1935), z dopisA.Jirskovi ve Varu
(194B)' lrybran dopisy K. V. Raise a Mik. Ale uveejnil E. Svoboda (sbornk,Lzn Blohrad
l959)' dopisy Fr. Kavna K' V. Raisovi uspodala M. Mkov.Raisov, Vybran dopisy
K. V. Ra:se, tkajc se zejmna prce na Ztracenm evci, otiskli J. Moravec a Ant.
tsoh(. lit. 1960).
Prvn pokus o hodnocen Raisoly tvorby pedstavuje studie A. Novka (obzor.
lit. a uml. 1900), navazujcnasoudy literrn kritikydevadestch let (Karska, A. Prochz-

484
 t 9 l B ,t 9 l 9 ) ,
vecz esko. ky, F. X. aldy). ada pmcb i nepmch polemik snzory A. Novka (nap' rta V. Dres.
nasklonkuivota |era, Zvon 1909; nekroloc F. s. Prochzky, Almanach eskakademie 1927 aj.) nepispta
osudechchce Rais nijak podstatn k historickmu ocenn a vkladu Raisova dla (jistou jimkou je lnek
K. Erbana, Slclvo v umn realistickm, N 1935). Akturn hodnoty Raisovy przy, zv!. Za-
pro vlast il
padlch vlastenc, pipomnla J. Glazarov (Beseda narodiny z 2|. |2. |945'1.
zemi sbliuje o nov vklad Raisova dla se pokusilaJ.Jankov ve stati Raisovo silo realistic.
m v sob tak kou przu (.lit. l95B). K pochopen Raisova dlapisply i dva sbornkyregionlnhopvodu:
pkladnost Sbornk k uctn pamtky K. V. Raise (Raisv sttn uitelsk stavvJin, l936) a sbornk
V romn studi, vzpomnek a dokument (MNV Lzn Blohrad, 1959).

Alejen v nkte-
a vytvoil scny
vylen,,ustr-

bolestnmi
. V jejich prvn
vyprvo svch
seznal(o Neru-

na lite-
pleitostnch
nahldnout
ve kterm
eskho
skromnost
lovkua n-

w,), nezahrnuly
nlde(10 sv.).
, 1956,s doslo-
Vybran

K. V. Raise
(1959)'ryvky
nlskovive Varu
I.riznBlohrad
Vybrandopisy
Moravec a Ant.

Novrlka (Obzor-
A, Prochz.

485
 Stakovo dlr
tury, dlo, kter
let edestcha
ANTAL STAEK
koeny v ivo
pokouel Staka
mohutn: drsni
jeho, ale piton
1931nadjeho t
,,Byl to sukovitl
n, ale pevnjr
Dito Antala Staka,rostoucz autotovarozjitenhocitu pro spravedlnost dobe vystihovz
i z jeho obshlch ivotnchzkuenost,sledovalo cl proniknout k stednm matiky, kter ]
lidskm a spoleenskmproblmmsv doby. Jeho dlouh drha zan nu svho vot
veri; v nich se zrcad|romantick pocity zklamni soudobm stavem i roman- ke svtu.
Stakotry pr
tick touha po inecha sen o svobod. Umleckm polem, na nmse nejlpe
jmnemArvroN
uplatnil Stakvsvrzn talent, je vak prza. Stakovypovdky a romny,
spjat ponejvce s rodnm podkrkonoskm krajem, vyrovnvaj se s ti. nad Jizerou. Tr
vou problematikou ivota lid odkzanch na chud pole nebo na prci nch strnch
v tovrnch a ana|yzuji mravn, nrodnostn a sociln otzky malornsts]< na malm statl
hloubavost a nt
spolenosti. odreji rtpn etapy autorova nzorovho vvoje a sdruuj
prvky umlecky nevyrovnan. Ale spojuje je jednotn smysl: nesmiitelnost v svrzt, a|e
boje proti kadmutisku a neohroenhledn cest, po nich by bylo mono lantsk postoj.
dojt k svobodnmu ivotu lidu. Podle promnlivch dobovch souvislost skutenosti,
a podle zkonit se vyvjejchoa stle revolunjho ho charakterizt
Stakovavztahu ke sku.
tenostimn se nmty, postavy i mylenkyjeho dl. Nalzme v nich rrm. dia. Gymnasiu
leck dokument spletitsituace na vesnici i na malm mst, sledujeme osr'rdy ale maturoval
je poal studol
tovrnch dlnki nrodnostnproblematiku. Staeknm pedstavuje bouliv
Staek si z
ruch ivota a mylenkovhoproudn celclr spoleenskchtd. Ztlesuje
postavy trpc vnitnm nepokojem a svranmalichernost malomckho praxe psobil
okol, ivelnboulivky' snlky a odbojnky planouc mylenkami tdnho v Roudnici. N
boje a revoluce. (r B 7 +-1 8 7 5
vatelem. Al
Stakvivot a jeho dlojsou ojedinlm pkladem estnhoa osobitho
kad' voln c'
vvoje spisovatele,pracovitho dlnka literatury vyrostlhov ovzduidel
jak v nm neut
roku lB4B a edestchlet, kterhomylenkovdslednost,schopnostrevidovat
advoktem, pi
pekonan nzory a iv smysl pro spravedlnost dovedly k pochopen lohy
Bvaly to as
proletaritu a'k pimknut k jeho ideologii a k jeho revolunosti.
Bvalo mn n
* Antal Stz
** aldv z

486
 Vere a prvn prza

Stakovo dlo, podlejcse tm po sedm desetilet na vvoji esklitera-

tury, dlo, kter ponalov bouliv atmosfee sttoprvnch boj na konci
let edestcha konilo v dobch prvn republiky, tkvlo hlubokmi a pevnmi
koeny v ivot podkrkonoskho kraje. Kdy se v osmdestchletech
pokouelStakacharakterizovatJan Neruda, napsal: ,,Staekje individualita
mohutn: drsn jako ty vrchole krkonoskch skal, mez nimi stla kolbka
jeho, ale pitom jako tyto pvabn a u|ovhojra.,,* Akdyuvaoval roku
1931 nad jeho uzavenm dlem F. X' alda,volilpro autora obdobn obraz..
,,Byl to sukovit horsk kmen, lehanvichicemi i mtazy, zkiven a zohba-
n, ale pevnjadrn skladby vnitn...*x Tyto pbuzncharakteristiky velmi
citupro spravedlnost dobe vystihovaly osobit rz celStakor,yliterrn tvorby. Rostla z proble-
k stednm matiky, kter hbala spisovatelorm rodnm krajem, v nm strvil vti-
h drha zain nu svho ivota, a zaima|a ke skutenostivztah b|izk postoji tamjchlid
stavem i roman- ke svtu.
na nmse nejlpe Stakovy prvotn ivotn osudy byly znan pestr.Antal Staek, vlastnm
povdkya romny, jmnemANrorqNZnmeN, se narodil 22. ervence1B43ve Stanovmu Vysokho
rovnvajse s ti. nad Jizerou. Tedy v chudm Podkrkono,v oblasti prostrajcse na nerod.
pole nebo na prci nch strnch mezi ekami Jizerou a Kamenic. Stakvotec, hospodaic
otzkymalomstsk na malm statku, byl pokraovatelemstach psmckch tradic; jeho lidov
oje a sdruuj hloubavost a nespokojenostsoudobmi spoleenskmipomry nestila u nho
rmysl:nesmiitelnost v svrzn,ale plan rozumovn o svt, nbr v iveln odbojn a rebe-
nichby bylo mono l a n t s k p o s t o j .S t a k o v ao s o b n h o u e v n a t o S t a r a d i k l n p o m r k e
dobolych souvislost skutenosti' to byly takrysy, ktersi spisovatel odnesl z domova a kter
vztahuke sku- ho charakterizova|y po cel ivot.Jako nejstarz deseti synbyl urenna stu-
v nich um- dia. Gymnasium zaa\studovat v Jin,v mst s ilm kulturnm ruchem,
sledujemeosudy ale maturoval v Krakov, kde pobval u svho strce. Rovn prva, akoliv
pedstavujeborrliv je poal studovat na praskuniversit, dokonil roku 1865 v Krakov.
td. Ztlesuje Staek si zvolil advoktsk povoln; bhem prvnho desetiletsv
malomckho pIaxe psobiljako koncipient v Koln, potom nkolik |et v Praze a konen
mi tdnho v Roudnici' Mezitm roztrpen domcmi politickmi pornry odjel na rok
(|B7+-lB75)jako vychovateldo Ruska. Avakod mld touilstt se spisova-
a osobitho vate1em. Akolivjeho zamstnnivyadovalo hodn asua energie,vyuval
v ovzduidel kadvoln chvle pro literrn prci. Ve vzpomnkch se zmiuje o tom,
schopnost
revidovat jak v nm neustle zpasily povinnosti se zlibou v literatue: ,,Pokud jsem byl
k pochopenlohy advoktem, pekelo m edn zamstnn mmu spisovatelstva naopak.
Byvaly to astspory; ale skoro pokad vitzll spisovatel nad prvnkem.
Bvalo mn milm tulkem ped kancelskm prachem a jinakou veejnou
* Antal Staek, Humoristick listy 1BB5.
** aldvzpisnk IV. Silueta Antala Staka.

487
innost, kdy jsem naveer mohl zavt svou dlnu a zasednout k slovesn a s motivy, vytven.
Prci...* Antal Staekpemhal vechny obte svou vytrvalost a pracovi. ce. Stkala se v n au
tost. Pesto vak ho zamstnn odvdlo od literrn tvorby, take v n eitzvanspolee
vznikaly doasn odmlky, a nutilo ho astok vtmuchvatu pi psan. raktery v obecn,fiIo
ovem advokacie nebyla pro Stakajen pt.Toto povolni, v nm se hu celho Stakovav.
setkval s mnoha iidmi a nahldal do skrytch pohnutek jejich jednn a pi zklad uplatoval se
nm neustIe ana|yzoval jejich skutky a psychologii, dvalo mu mnohostrann Staek vstoupil d
\
poznn lid' jejich individulnch osudi socilnch konflikt. Doplovalo tvorba pevldala.
tak bohatmi podnty jeho poznn ve ejnch a politickch pomr' za dvojho pobytu '
o tom, jak StaekproivaIa pojmal rozmanit otzky eskho spoleenskho mu tchto bsnickc
a politickho vvoje, podvaj svdectv jeho Vzpomnl7.Je v nich zachyceno, tlck a literrn sitr
jak iv autor ctil ,,ovzduroku osmatyictho..a jak ho ovlivovala nastupovali ruchovci
bouliv atmosfraedestchlet. Vyplyv z nich, jak citliv a do hloubky boje a svobodomYs
chpal otzky nrodnho zpasu, zejmna vztahy esko-nmecka s jakm a prostednictvm h-
porozumnm pistupoval k socilnm problmm eskvesnice a eskho nrodnostnmu a
dlnictva' Nejrozmanitjzitky, dobe patrn ze Yzpominek, pesvdiv race spojen se stesk
vysvtluj a odvoduj Stakovo radikln politick stanovisko a jeho sociln bsnickch potk
nzory. Ydyt "dnspisovatel z jeho generace nepoctil tak bezprostedn proti bohat.m vrstv.
jako Staek problmy, kter s sebou pinel vznik a rozvoj dlnick tdy, svch prv, obavy c
pnrdk rozmach prmyslovho podnikn a nov tdn napt; nedaleko jeho vere. Hned
na Petrukovch vrch schzely se roku 1868 tbory lidu a ve Svrov vy- a lidu, vyslovil Sta
pukla prvn velk, krvav potlaen stvka textilnch dlnk, pi n jeho doshnout prva a c
vlastn bratr a stc byli zranni.
otzky, kter vyplvaly z runch soudobch udlost Stakem vnmav
pozorovanch, pedstavovaly hlavn inspiraci jeho literrn tvorby. Velk
ivotn zkuenosti,znalost lidskch osud, schopnost ana|yzovat lidskou po-
vahu a vcn a kritick smysl pro skutenost,to byly vlastnosti, ktervytv.
ely jej realistick zk|a. Posiloval jej i Stakvliterrn zjem o rusk
realismus, na nm nejvce obdivoval to, jak dovedl s naprostou otevenost
ukzat lidsk nitro; o Turgenvovi napsal u ns prkopnickou studii (Rusk Tato mylenka, e
bsnictua Turgenu,osvta lB73). Avak vedle tohoto realistickho zkladu pout ,,plamennm
uplatoval se v Stakovtvorb siln taksvt romantiky. Dlo Byronovo potk. Motivy kr
a polsk literatura, hlavn Slowacki, o nm rovn psa| (Julius Stowackia jeho dn bsnk jim n
doba' osvta |B72) a jeho Anheltihopro Kvty peloil, poutali jeho pozor. Nebo Staek skute
nost. V duchu tchto romantik sledoval pi zpracovn svch nmt, mezpsobit spol
rozvjench s bohatou obraznost,nejvy ideov cle. Svmi postavami zt. ovem tuto svo.
lesoval cel filosofickkoncepce a v jejich nepokojnch duch ana|yzova| Staek starmi fo
bouliv svr myleneka cit, titnskch pedsevzeta lidskch vn.Bezpro- obrazy, kter leckd
stedn poznn a vrn zobrazen lid msilo se v Stakov tvorb se scnami personifikac a hist
mylcnku prostedr
* Z kapto|y o sv literrn tvorb, Vzpomnky. spoleenskchpon

4BB
 k slovesn a s motivy, vytvenmi pomoc romantick fantazie nebo rozumov konstnrk.
a pracovi- ce. Stkala se v n autorova dvrn znalost lid a ivota s opravdovou vl
, take v n ietzxanspoleensk a mylenkovproblmya pojmat lidsk osudy a cha-
psan. raktery v obecn,filosofickplatnosti. ob tyto tendence se prolnaly v prb.
v nmse hu celhoStakovavvojea spoluutvely jeho osobit charakter. Romantick
jednna pi zklad uplatoval se nejsilnji na potku.
mnohostrann Staek vstoupil do literatury veri a po dv desetiletu nho bsnick
Doplova1o tvorba pevldala. Vliv polskromantickpoezie, kterou Staekdobe pozna|
h pomr. za dvojho pobytu v Polsku, ovlivoval namnoze mylenky, obrazy i for-
spoleenskho mu tchto bsnickch potk.Jejich druhm hlavnm impulsem byla poli-
zachyceno, tick a literrn situace v echch uprosted edestchlet, v dob, kdy
ho ovlivovala nastupovali ruchovci. Vere tchto let byly naplnny patosem sttoprvnho
a do hloubky boje a svobodomyslnch idej, vyjadovaly nejastji pomoc personifikac
a s jakm a prostednictvm historickch ltek a alegorickho zobrazeni odboj proti
ice a eskho nrodnostnmu a socilnmu tisku. Tato politick a spoleensk inspi.
pesvdiv race spojen se steskem po vzdlen vlasti urovala nejsilnji i rz Stakovch
ajehosociln bsnickch potk. Hnviv vpady proti utiskovatelm eskhonroda,
bezprostedn proti boham vrstvm a proti lhostejnosti a neinnosti, dvra, e lid doshne
icktdy, sv'y'chprv, obavy o osud nroda, to byly prameny' z nich iveln tryskaly
: nedaleko jeho vere. Hned v bsni {iuj, hrob, zam|ejcse nad osudem nroda
Svrrovvy- a lidu, vyslovil Staekv zvru svpesvdeno tom, jakmi cestami mohou
pi jeho doshnout prva a osvobozen;do bochsttu vkld rozsudek:

vnmav
. Velk ,,Rozhnval lid mne ten' a kletbu svou
nesejmu s jeho tl i s jeho du,
lidskoupo-
dokud svou tkou vinu nesm,
ktervytv-
plamennm meem pout svch nerozkru...
o rusk
otevenost
ghrdii(Busi Tato mylenka, e se lid mus vymanit ze sch socilnch i nrodnostnch
zkladu pout ,,plamennm meem..,byla stlou mylenkou Stakovch bsnickch
Byronovo potk.Motivy krve a boje se sice objevovaly v tehdej poezii astji, ale
ajeho n bsnk jim nedal takov konkrtn smysl a takovou zvanostjako on.
jehopozor- NeboStaekskutenu tehdy thl k nzoru, ejedin lidov revoluce
nmt, mezpsobitspoleenskobrat, po nm touil a o nm snil.
zt- ovem tuto svou mylenku, z potku nadto jen nejasn tuenou,vy'jadoval
analyzoval Staek starmi formami, veri peplnnmi abstrakcemi a alegorickmi
Bezpro- obrazy, kter leckdy zamlova|yjejich smysl. Reflexvn lyrika, hojn uvajc
sescnami personifikac a historickch a biblickch motiv, i epick tvary, ztlesujc
mylenkuprostednictvm obraz bojovnkza volnost, kte zpas s nepzn
spoleenskch pomr i s vnmi vlastnho nitra, trpIy obecnost a tm,

489
e kupily strojena tko sledovatelnbsnick obrazy. Je to patrn v obou vere dosvduj,
knihch jeho Bsn (1876' 1BB0)' z nich prvn obsahovala hlavn politickou lrazovou oblast
a vlasteneckou lyriku a druh dv epick povdky, Varo a Boek. Staek sm c
Politick a vlasteneck inspirace prolnala sev Stakovchverchs o b ra z y a pesn analyzos
podkrkonoskch postav, podvanch s drazem na uritost ivot- a typick ivot pr
nch situac a na podrobnjkresbu charakter a loklnho prosted. Hned przy, zvlt Tu
prvn jeho titnvere, ( krryl horsk,je vyly s podtitulem Krkonosk kterhosi nesmr
obrzky (Kvty tB66)' 1nkolik svrznch postav z oby roboty, setk. obraz skutenost
vajicch se ve venkovskhospod a vyprvjcch strun zajmava pznal a ze stinnch str
phody ze ivota. Charakteristiky lidovch figurek a obrazy vesnianpla- tostnch pspvc
noucch vzdorem proti panstvu a proti nespravedlnosti, nebo obtazy hrdin otisklv Lumru p
zaazujcich se do boj za svobodu nroda a lidu, pedstavuj nejlepstrnky noskvesnice, so
Stakovy bsnick tvorby. I v nich se vak objevuje plno nadnesench gest klnho mladhoi
a jsou psny verem,kter se sice snao nezkrlenouvrnost v kresb psycho- tsky. Z tohoto r
logie a prosted, ale neubrn se popisnosti obraz a strojenosti bsnickho nosti. Zatmco v
vrazu. Je tomu tak i v bsnch, kternapsal Staekv sedmdestch a v osm. u prvn Stakov
destch letech (Bla, Vichrou,Krl Juan, ,(boj) i ve dvou nejznmjch nou dramatinos
verovanch pracch, kter vyly samostatn knin, Yclav a Z doby tbor. Ve druh prol
Ale pes vcchny rysy poplatn dob a autorovm romantickm z|ibm jcm se zvltnz
byl pivtn prvn dl jeho epick bsn Vticlau(1872) jako pslib realistick blizk svm pracl
poezie. Nebo v tomto verovanmromnu, spojujcm obraz vesnickho knze Petra Lab
a salnnho prosted s milostnm pbhem a s lidovm odbojem proti pan. vaze pes vechn
skmutisku,uplatnil se nejplnji Stakv''pozorovatelsk bystrozrak.. i jeho a vypjat indivi
vyhrannspoleensk stanovisko.Ve vyvoji esk verovanpovdky znamena| k takovm pedl
Yc|av pokrok hlavn tm, e spnal pbh s nejrunjmi udlostmi novo. ale protoe v n
dobch nrodnch djin: erpal Ltku z osmatyicthoroku a z let pades- ke spolenosti,r
ch. I dal,bymnzdail epick bse { dofultdbor(1BB4) tila z doby svou kritiku r<
tm souasn: by|a zarmovna politickmi scnamina konci edestchlet. logickou anaIzo
V Stakovbsnickm dle byl vak realistick detail a vstin charakte. ulechtilhouit
ristika vesnickch lid a jejich ivotnchosudvtinoupehluovn strojenost
k lidem, rr.ezi n
jazykovhovy'jden, peplnnho dialektismy a archaismy, polonismy a rusis-
ivota a pros
my, i konvennostbsnickch obraz a pedstav. Proto jeho vere,te- o evci Matou
bas maj urit vznam pro zivotnn eskpoezie v sedmdestch a v osm- prosted a vytvl
destch letech a tebas je v nich uloen autorv nejopravdovjcit, psob nad Hlka i Sv
hlavn jako doklad spisovatelova prvotnho umleckhohledn' Sm Staek, ideln harmon
kdy do jednoho svazku svch sebranch spis zahrnul verovanprce jeho rolnci, vn
pod titulem Co minuloa neurdt se uc(I92B), uvdomova| si, e maj spedoku. s vrnjmpod
mentrn vznarr' ne aktuln umleckou hodnotu. Stakovabsnick tvorba motivy, konflikt
nen vyrovnan. Vedle psobivch ver a obraz.&, silnch patosem bsn. do rmce vesnic
kova zaujet nebo byste odpozorovanmi detaily, objevuj se v n vere, novelistickch z
scny a pedstavy, psobckonvenn,popisn a mnohomluvn. Stakovy I tak skrval

490

t-
Je to patrnv obou vere dosvduj,e je psal umlec, ktermubyl verspeptne vlastn
}rlavnpolitickou
a Boek. razovou oblast.
Staek sm ctil, e se v poezii neuplatuje pln jeho schopnost byste
v e r csh o b r a z y
a pesn analyzovat lidskou povahu a kreslit s podrobnou znalost obyejn
na uritost ivot-
a typick ivot prostch lid. Plodn tu na nj psobilpklad ruskrealistick
prosted.Hned
przy, zvlt Turgenv, a Nerudovy Povdky malostransk, dlo spisovatele,
itulemKrkonosk
kterhosi nesmrnv1I.U ruskch realista u Nerudy nalzal,po emtoui|:
dobyroboty, setk-
obtaz skutenostizpodoben vrn a tak, e nezastraI nic ze sloitosti vota
va pznan
a ze stinnch strnek lid. Pozvolna se obracel k prze. Po nkolika pi|ei-
vesnianpla-
tostnch pspvcchfejetonistickhocharakteru (obr,iak;lKrakoua,Kvty 1866)
neboobrazy hrdin
otiskl v Lumru povdku uec Matou(1876).Byl to drobn obrzek z podkrko-
jnejlepstrnky
noskvesnice, soustedn k charakteristice hluboce citov za|oenhoa radi.
nadnesenchgest
klnho mladhoevcez dob kolem roku 1B4Ba koncpbhemjeho neastn
v ltresbpsycho-
Isky. Z tohoto rryprvn prosvitly jakoby tzem Stakovy umleck ped-
ienostibsnickho
nosti. Zatmco verm vadila nejvce rozvlnost a konvenn ozdobnost,
ch a v osm. u prvn Stakovapovdka vynikala vcnostkresby, spdnou djovosta se.
nejznmjch
nou dramatinostvyprvn.
aZ obytbor.
Ve druhprozaick prci, Nedokonenn obrazu (lB7B), v romnu zamIe-
ickm zlibm
jcm se zvltnad vztahem inteligence k lidu, vychze| Staekz problematiky
pslibrealistick
b|izksvm pracm verovanm.Nejvce pozornosti vnoval postav mladho
obrazvesnickho
knze Petra Labskho, ztlesujchoromantickou rozervanost, v jeho po-
Jemprorl pan- vaze pes vechnoopravdovavnpojmnivotavynik osobn povenost
bystrozrak"i jeho
a vypjat individualismus. Staek se tm pokouel vyslovit kritick vzta|t
povdky znamenal
k takovm pedstavitelm inteligence, kte sice maj bohat vnitn ivot,
iudlostminovo.
ale protoe v nich osobn smutek a rozpory pevauj nad odpovdnost
a z let pades.
ke spolenosti,nejsou schopni najt tvoiv a aktivn msto v ivot. Tuto
4)tilaz doby
s v o u k r i t i k u r o m a n t i c k h o v z t a h u k i v o t u p r o v d l S t a e kp s y c h o .
i edestch let.
logickou anaIzou hrdiny, vylenmjeho idelnho protiplu v postav pe-
incharakte-
ulechtilhouiteleJindicha Duchon a pedevmpostienmjeho vztahu
strojenost
k lidem, rcaezirimi ije.A prv v zobrazen rzovtho vesnickho
$mv a rusrs-
ivota a prostch lid z podhorskvesnice,jm navzaI na povdku
jehovere,te.
o evci Matouovi, uplatnil Staek nejlpe svou detailn znalost lidovho
ch a v osm. prosted a vytvoil ivotnpostavy. Pokroil ve vvoji eskvesnickprzy
cit, psob
nad Hlka i Svtlou, kte do svch obraz vesnickch lid vkldali pedstavu
Sm Staek,
ideln harmonickch povah a vztah. Stakovi I;.z horskch vesnic,
prce jeho rolnci, vmnki, formani nebo evci byli kresleni s vtobjektivitou,
majspedoku-
s vrnjmpodnm skutenosti,ne tomu bylo dosud v eskprze. Ovem
bsnicktvorba
motivy, konflikty a scny, kter tyto postavy spojovaly, nezapadaIy asto
patosembsn-
do rmce vesnickhoprosted' nebobyly vytveny v duchu ablonovitych
se v n vere,
novelistickch zpletek.
Stakovy
I tak skrvaly v sob prvn Stakovy prozaick pokusy mnohem vce v.

49
 Ale Stakv ob
vojovch monostne jeho vere. Nejene v nich byla provedena pm osobitost. Staka r
kritika titnsk vlunosti romantickch hrdin, ale pedevm se v nich voty, konflTkty a z
mohla uplatnit nejvtStakova sla: jeho schopnost pozorovat a vrn na. na otzkami ivo
kreslit obyejnlidi i jeho mylenkovpronikavost. Ale pesto, e by| Nedo. A. v. ltrr'ovsx
konen obraz pijat pzniv, Staek prozaik se opt nadlouho odmlel. hlsali filosofii vyrr
Vrtil se k poezii a pokraoval v hledn schdnch cest pro novou epiku. se do minulosti. N
Pouhou epizodou byly jeho pokusy dramatick ,z nichse hrla na praskm do nejprudhoder
divadle veselohra Smlouuas lichudem(1BB0)' toc frakovitmi motivy proti odbojnky. Staekt
mctv. Ale ani v divadle, ani v poezii se Staeknedokzal osobit uplatnit, V jeho perspektiv
pozvolna tuto oboj tvorbu opoutl a uprosted osmdestch let zaa|a vesnickho ivota
tmdesetiletjeho tvr odm1ka. setkvali se u nho
spoleenskkivd1
Povdkor. obtaz podkrkonoskho kraje bylo zachytit proc
tvnost, jak v r
Pestvka ve vwoji Stakovy literrn tvorby souvisela i s vnjmi okol. Lenpbhy
nostmi. Roku 1B7B se pesthoval opt do rodnhokraje, do Se mil, a psobil hranice skutenh
tam pes ticet let jako advokt. Zrovei inkovalaktivn v kulturnm kovi jen kl k lry
a politickm dn. Podlel se na eskm kulturnm ivotv kraji a zastva| knihy se staldenn
krtce i funkci poslance na zemskm snmu, ale zanedlouho se mandtu lidi. Staek Se sou
vzda|, znechucen malichernost a nezsadovost eskburoazn politiky. cen hospodskc
Stakovaintenzvnastna veejnm a politickm dn a jeho praxe, denn Pojmal duchovr
narejcna dravost nmeckho kapitlu, kter pronikal do eskch oblast hospodskm v
a stupor'al germanizaci i sociln zbdaovnprostch lid, ovlivovala o spiritistech, nb
i jeho nzoty. Nejenese v jeho vdom a ctnnerozluitelnspojoval zpas piny, kter odr
o esknrodn prva se zpasem o sociln spravedlnost, ale Staek chpal mesianismu.
stle hloubji i tdnproblematiku esk spolenostia hledal reln cesty' Stakovi se p
jak odstranit nrodn a sociln tisk. Pi tomto hlednsetkalse zhy s tovrnou a ve vl
s dlnickm hnutm a siln ho poutala anarchisticky pojman mylenka mlyne Macha,
revoluce. lid na venkov (
V prvnch letech strvench v Semilech zamstlva|a Stakacele advokacie Matcha) a pouli
a veejn innost.Avakjenom na as,nebojeho bytostn touha pst se nedala nost, kter posk
umlet. Roku 1892 zaalyvychzet v echovchKvtech jeho nov povdky ped zobrazenm
o osudech venkovskch lid' spojenmotivem duchovrstva nkolika spole- cch majetek i lir
nmi postavami, a roku lB95 vyly knin pod titulem Blouzniucinaichhor. chalup, ivci se
Toto Stakovodlo souznlo s hlavn dobovou tendenc naiprzy v devade. a v tovrn, ebr
sch letech. Venkovsk tematika nabyla v n tehdy znanhovznamu Blouznivce naic
a jejm clem byla snaha pravdiv zachytit skutenost.I Staek _ podobn doba rozdluj lir
jako K. V. Rers nebo Tnnze Novxov - snail se podat obraz ivota mravn cit.
eskho venkovskholidu a postihnoutjeho specifickkrajov znaky. V duchu Vstin podr
naprzy z vesnickhoprosted ukazovaljeho vysokcharakterovi mravn povdkch zpodo
vlastnost,a to i s kritickm ostnem proti mckmu pojet svta.

492

!
 Ale Stakv obraz podkrkonoskvesnice se zrove vyznaoval znanou
pm osobitost.Staka nepitahoval idylick klid vesnice, ale naopak napt a no.
se v nicb voty, konflikty a zmny. Kdy si vmal napklad vesnian,kte hloubali
a vrn na. nad otzkami ivota a nad zhadami svta, pojma| je zcelajinak ne teba
ebyl Nedo. A. V. mrr,ovsx. milovskho,,rozumci.., to byli vtinou starci, kte
odmlel. hlsali filosofii vyrovnvajc vekernapt a vechny nesrovnalosti avracejici
novou epiku. se do minulosti. Naproti tomu Stakovy hloubaly vede jejich ivotni filosofie
napraskm do nejprudhodennho ruchu, podncuje jejich aktivitu a inz nicr radikln
i motvyproti odbojnky. Staektaknevidl vesnickprostedoddlen od msta a tovren.
osobit
uplatnit, V jeho perspektiv propltala se problematika sociln a nrodnostn a oblast
Iet zaa|a vesnickho votas novm vivm svtem tovren; jeho rolnci a emeslrrci
setkvali se u nho s dlnky z novch textilek a shodovali se s nimi v pocitech
spoleenskkivdy i ve spolench zjmech, Zmrem Stakovy prce pak
by|o zachytit proces, kterm jeho rodn kraj prochze|, a zobtazt zv|tn
tvnost, jak v nm nabvalo mylenlidu - jeho spiritistick bloudn.
s vnjmi okol. Lenpbhy nepojednvaj vak o mystickch oblastech pesahujcch
mil, a psobil hranice skutenhopoznn. Nzory duchovrc a jejich osudy dvaly Sta-
v kulturnm kovi jen kl k vystienjejich zvltnho pstupu ke skutenosti.Tmatem
ii a zastval knihy se stal denn ivot,prce a mylencharakteristickpro prostvenkovsk
se mandtu lidi. Staekse soustedil na zobrazenjejich soukromch tkosta na zachy.
politiky. cen hospodskch a socilnch podmnek, kterje pivdly mezi spiritisty.
praxe,denn Pojmal duchovrstv jako spontnn reakci na pomry vyvolan pekotnm
eskch oblast hospodskm vvojem kraje. Nejsou tedy Blouznivci naich hor dlem
ovlivovala o spiritistech, nbr knihou, vyprvjc o prci a myIenlidu a odhalujc
spojovalzpas piny, kter odvdly vesniany od crkevn dogmatiky k duchovrskmu
Stek chpal mesianismu.
l n c e s t y , Stakovi se podailo iroce obshnout obraz ivota na vesnici sousedc
setkalse zhy s tovrnou a ve venkovskmmst. Ukza| proces jeho proletanlzace (padek
mylenka mlyne Macha, zbdaen R2te Bocha) i zrove bohatnut zk vrstvy
lid na venkov (PanStoupou),Charakterizoval selskou pchu (stary sedlk
advokacie Matcha) a poukza| na spekulace lichv a prvnk, vylivajicich mo-
pstsenedala nost, kter poskytovalo prvo obratnm podvodnkm. Nezastavil se ani
novpovdky ped zobrazenm vykoisovndlnkv tovrn, bdy ebrka lid utrcej-
spole. cch majetek i lidskou dstojnostv alkoholu. Statki a mlyni, obyvatel
lci tuichhor. chalup, ivcse prac na poli nebo emeslem, nmezdni pracovnci na vsi
v devade- a v tovrn, ebrci,dti, malomstsk inteligence, to jsou postavy zalidujc
v.znamu Blouznivce naich hor. Staekv nich podal doklad o tom' jak bohatstv a chu.
- podobn
doba rozdluj lidi' jak ovlivuj jejich zpsob vota,jejich jednn a jejich
obrazivota mravn cit.
. V duchu Vstin podanou charakteristiku venkovskch lid dopluje v Stakovch
i mravn povdkch zpodoben jejich touhy po spravedlivjmsvt a jejich tpavho

493
hledn vchodiska z osobncha spoleenskchrozpor.Nkte nejsou schopni tak od mystickho l
samostatnhoinu,jen sn,ani dovedou svcity a tuby uskutenit,a nakonec nov doby lidsk s
se bu pizpsobuj nebo hynou (nap. Petr v Duou horskjch dukch).
,,M mravouka jest
Jin bezohledn vyuvajvechmonost,aby doshli majetku a moci. Nkte- Tato slova v zvru
pak pichzeji do stnku mezi duchovrce a nachzej osobn tchu v n. odpovd tto my
zorech spiritist.Duchovrstv pedstavuje podle Staka pro n jednu z mo- s danmi pomry,
nost,jak lze ,,eit..ozpory soudobho tvota,,,Blouznivci.., kte se utkaj a odstranit vechno
do stnk, ponvad je neuspokojovalo crkevn nboenstv,mli na mysli Blouznivcm na
hlubokou mravn a sociln reformu. V cest prostch venkovan ke spiri- mstotakpro Stak
tismu odrela se tak snaha zbavit se thy votaa oprostit se od trzniv.ch logickm prokresler
mylenek a pochyb. Duchovrstvi, za|oenna ve, e pijde spravedliv vahy i mnostvm1
svt a e si budou vichni lid rovni, poskytovalo jim plnou monost, aby chtl Staekseadit
do nj vloili sv vysnn mravn a spoleenskpedstavy. Kad postava, i se spolenounlac
vystupujc v Stakovch povdkch, vkld do pojmu duchovrstv svj ale tak tm, e nk
vlastn obsah. Nkte se pod jeho vlivem polepuj,nkterezignuja odevzda. se ztrc v popise .
n a bez protestu snejve, co pin ivot (pytlk Housa nebo sta sedlk v sloit stavb, r
Martinec). Jini, napklad vec Brabenec nebo krej Vrabec, nehorovali vyprvn plynule r
o lsce velidsk, ale zdirazlovali rovnost vech li, netajili se nenvist a skloubit s nm
k bohatm a k mocnm, nesmiovali se se svtcm, jak byl, ale chtli ho zmnit, knihy. Snaze po i
chtli rozbourat vechno star' aby mohly vzniknout nov vztahy mezi lidmi. v n minul ass p
Brabenec napklad:,,Po dlouhch mylenkovchkotrmelcch a krkolomnch
kter chce bezpros
zvrcich dospl k pesvden,evykoupen ono stane sejen tehdy, a na svt vzta|ty souadnosti
budou sam lid chud, kte nebudou it v ndhee a pebytku; a pod tresty bit jazyk: doplu
bude zakzno mt bohatstv a hovt si v hojnosti...A krejVrabec obyejn slova nebo tvo nov
rozjimal,'o tom' e pijde doba, kdy nebude ani boh,ani chuas, kdy vak pedstavuje br
kadbude mt,ehopotebuje, a to ebude to krlovstvbonazemi...ovem jako kronik pbi
tyto nzory, v nich pevaovala ivelnost a utopick pedstava o budoucnosti, postav' kter proch
byly znan mlhav. o krejmVrabcovi sm Staek k: ,,Nzory socialis- krajem.
tick spojil v sob s uenmduchovrcv; ob se v dui jeho slilo v jakousi Staektak svou 2
prapodivnou smsici. Bylo v nm plno nesrovnalost,plno odpor, ale jeden Podkrkonosedmd
mocn pocit drel jako svornk vechny rznorod mylenky pohromad:
ensknapt zrcad
zuiv nenvist proti vem mocnm a bohatm tohoto svta.(. zvltni podobu ir
V mudrovn ,,blouznivc..o uspodn svta a v jejich nejasnch a n. tak lnek vvoje, .
boenskmi pedstavami zabawench vahch o socialismu a anarchismu proti ,,boham a
odte|a se neuvdoml reakce venkovsk chudiny na sloitrozpory kapi. przy zobrazujici )
talistickho svta a jejich nesmiiteln odboj proti spoleensknespravedlnosti. ne Kennr' V. Rar
Tento vlastn sociln obsah tvo zrmrn tit Blouznivc naich hor.
nch hybnch sil v
Staekse neztotoovals mylenkami svch postav - chtl jen s pochopenm
postihnout opravdov a dramatick zpa|,s nmtito lid hledali cestu k bu-
doucnosti. V posledn povdce pak vyslovil sty jejho hrdiny, |kae Vobor-
skho,pmo kritiku spiritismu, jeho pokory a rezignace a distancoval se

494

L
 nejsouschopni
tak od mystickho humanismu duchovrc. Naproti tomu zdrazn| v duchu
it. a nakonec
nov doby lidsk sebevdom a svou pedstavu vtlil do wraznhohesla:
uktclt),
,,M mravouka jest velmi krtk a vechnaobsaenav pikzn: Bu hrd!..
a moci.Nkte- Tato slova v zvru tvo ideovou pointu celknihy. Rovn seazenipovdek
tchuv n. odpovd tto mylence: od postav, kter se v ivot vzdvaji nebo smiuj
njednu z mo- s danmi pomry, vede Staek tene k hrdinm, kte se chtj vzept
, ktese utkaj a odstranit vechnostar.
mli na mysli Blouznivcm naich hor pat mezi eskourealistickou przou vznan
ke spiri- mstotakpro Stakvosobitzpsobvyprvn.Nejvceml z|eelona psycho.
seod tzniv-ch logickm prokreslen portrtu stednpostavy v povdce a vechny detaily,
spravedliv vahy i mnostvmyleneka aforismseskupil kolem ttocharakteristiky. Navc
monost,aby chtl Staek seadit povdky tak, aby vznikla celistv skladba s vnitn logikou
Kadpostava,
i se spolenounladou. Pispl k tomu nejen jednotnm pohledem na ivot,
rstv svj ale tak tm,e nkter postavy prochzeji nkolika povdkami. Jenom zdka
a odevzda-
se ztrc v popise detail nebo v delchvahch tempo vyprvn, anebo
sta sedlk v sloitstavb, rozvtven do epizod, djov linie. Vtinou postupuje
nehorovali r,yprvn plynule a na Stakov schopnosti odstnit postup djovho proudu
se nenvist a skloubit s nm etnmylenky a epizodick odboen zakld. se pvab
hozmnit, knihy. Snaze po ivm vyprvn podizuje Staek i svou vtu. Std
mezilidmi.
v n minul ass ptomnm, jakmile dospje k rychlm a pestrym scnm,
a krkolomnch kter chce bezprostedn vylit,std dlouhou vtu se sloitmi vnitnmi
y' ana svt
vztahy souadnosti a podadnosti s vtou krtkou a strunou. Vytv si oso-
; apod tresty bit jazyk: dopluje svj slovnk dialektismy, oivuje nkter zapomenut
obyejn slova nebo Wo nov hlavn podle poltiny nebo rutiny. Zk|a jeho vyprvn
i chuas, kdy vak pedstavuje bohat a ptun vta, kter umouje, aby autor vyprvl
zemi...ovem jako kronik pbhy ze ivota, aby lil osudy nkolika charakteristickch
o budoucnosti. postav' kter prochzej porznu v knize vyprvnm, jako prochzej v ivot
socialis- krajem.
ililo v jakousi
Staektak svou zralou a vyrovnanou knihou ukzal ivot a problmy eskho
, ale jeden Podkrkonosedmdestycha osmdestch|et. Zachytl,jaksejehosloitspole.
pohromad:
ensk napt zrcadlilo v duchovrstva v anarchistickmsocialismu. Ozejmil
zvltnpodobu ivelnhoodporu lidu, jeho duchovreckbloudn a ukza|
a na- tak lnekvvoje, vedouc pes tpav hledn k novm spoleenskmbojm
a anarchismu proti ,,bohatm a mocnm tohoto svta... V proudu soudob realistick
rozporykapi- przy zobrazujici ivot eskhovenkova stanul tim nzorov mnohem dle
nosti. ne Kannl V. Rars a spolens T. Novrovou blil se pochopen skute-
nich hor. nch hybnch sil vvoje eskspolenosti.
s pochopenm
cestuk bu-
|kae Vobor-

495
 S p o l e e n s k r o m n y prosted nezajr
na dlncchn'
Na prvn pohled se mezdt, e Stakovodlo, peruovanastopestv- e se mus zmni
kami, peskakuje od nmtu k nmtu bez hlubchorganickch souvislost. dstojnt.V te
Avak ve skutenosti je cel jeho dlouh tvrcesta spojena dvma zkladnmi hledn, avak d
rysy.Zaprv je jej smr urovnsnahou stle hledat aktuln tematiku br spolubojovn)
a odpovdat na zvanasovotzky eskhospoleenskho vvoje v jeho n zjmy dlnkr
rzrtch etapch. Za druh vyznauje vechna Stakova dla zvltn atmo- Staekchtl 1
sfra vzruchu, neklidu a zpasi, spjat s mylenkamina odboj proti zitktl a z jakt
danm spoleenskmpomrm a s hlednm cest, kterpovedou k osvobozen revolta. ZamII:
nroda a lidu. V tomto smyslu nebylo nic nelogickhov tom, ese po Blouzniv. chtl ukzat ind:
cch naich hor, po knceo osudech vesnickch lid, obrtil Staek k nov dil se na to, abY
ltkovoblasti,do ruchu tovren a k problematice dlnickch boj. chtj se sebe tc
Tyto otzky byly blzkStakovijako prvnku hjcmuv mnoha sporech pklady rznh
eskobany proti bezprv a proti expanzvnosti nmeckch tovrnk, chistickou akci, k
i jako lovku, ktermu odjakiva Leelyna srdci sociln otzky ivota lidu. valo, a zastrail
Z tchto zjrrl a z bouiiv n|ady v devadestch letech, kdy se pod pohy. organizace; jin
bem dlnick tdy otsal cel spoleenskivot, kdy se v Podkrkonoznovu ivot. Zobrazen
a zrnovu opakovaly stvky eskch dlnk a kdy se stupovala do krajnosti socilnch otze\
bezohlednost kapitalistickch podnikatel, zrodil se tdln Stakvromn mentrn pedv(
V temnj,ch urech(|900), kte podv dalkapitolu boje lidovch mas za rovno. a rtaznat, jak t
prvnost. Pojednv o tom, jak hledali spravedliv svt tovrn dlnci a jak I v tomto S
se spontnn bouili proti silm, v jejich dosud nepoznanmvru se bezdn struna stdm
octali. Jestlie nkte ,,blouznivci.. vyslovovali svou touhu po lepbudouc- Staekztlesnil d.
nosti v spiritistickch stncch a jestliebyly jejich vahy leckde spjaty s nbo. utilitarismem, p
enskmi Pojmy, dlnci v valbachovchtovrnch - to je djit novho valbacha, kte
Stakovaromnu - vyjadovali svsocialistickmylenky stvkami a pmo tv k pepychu).
jako nzory sociln. Socialisticka anarchistickmylenkyprolnajromnem stedn post
V temnch vrechjako stednmotiv. vc druhotnou i
V na prze byla vnovna dlnkm pozornost u mnohem dve. Psali Vynlezce Bend
o nich Kannr, SaerNa a Gusrev Prr'nonn Monevsx, v osmdestch letech zkuenosti,ale z
pokraoval na jejich cest JAKUB Annns hlavn svm nedokonenm va nejmnpevn
romnem trajchpudlcia v devadestchletech vydal nkolik kneko lidech vynlez. _ nez
v cukrovaru M. A. urrnr.Ve srovnn se vemi tmito autory vystupuje mlhav a sloen
vak u Staka zklad odlin rys, vyplvajci z autorova vyhrannho tm vlet pro
spoleenskhostanoviska. Staek prvn vidl a zobrazi| dlnickou proble- a nepochopitel
matiku jako sousttdnho boje, z hlediska konfliktu protichdnch spole- duch.. ztstv,
enskch zjmi. Pistupoval k zobtazen dan ltky s vyjasnnmi nzory Romnu V tt
o tom, e jedin revoluncesta mepinsteen.Neposuzoval tedy bdu se Staek lyjdi
a utrpen lid se soucitem ani s ulechtile mnnmi radami, nbr ,,cit|I jeho nsledujc
s nimi vechenjejich hnv, vechnujejich nenvist... Proto ho na tovrnm spletit hospod

496 3r_Djioy esklit*atuq

 prosted nezajmala romantika ,,oputnch.. mst a proto nezdrazoval
na dlncch nrovzvltnosti.Jeho pstup k nmtrr urovalo pesvden,
astopestv. e se mus zmnit podmnky ivota dlnk' a nenvist k tomu, co jim brnilo
ickchsouvislost. dstojnit.v temnch vrechje sicejetmnoho neujasnnhomylenkovho
dvmazkladnmi hledn, avak dlnick otzka u nen v rukou filantropickho umlce, n-
l n t e m a t i k u br spolubojovnka, kter m vporozumn pro bdu a nenvist i pro skute.
vyvoje v jeho n zjmy dlnk.
zvltnatmo. Staek chtl proniknout do nitra svch hrdin s tm, aby ukza|, z jakch
i na odboj proti zitk a z jakch socilnch zkuenostse v nich rod hnv, nenvist, odboj,
k osvobozen revolta. Zam|se opt na charakteristiku postav' a na jejich pestrch osudech
esepo Blouzniv. chtl ukzat individuln reakci na tkosti,kter mus pekonvat. Souste-
Staekk nov dil se na to, aby nezakryt vystihlkivdy, jimi trp, aabyukzal, jakbouliv
i c k c hb o j . chtj se sebe toto pko setst. Pbhy jednotlivch postav pedstavuj
v mnoha sporech pklady rznhoeenkritickho postavendlnk.Nkte szeli na anar-
tovrnk, chistickou akci, kter by jednm rzemrozbil'a vechno,co je suovaloa omezo.
ivotalidu. valo, a zastrailakapitalisty a mky;nkte vili v prospnostjednotn
kdysepod pohy- organizace; jin jen bez odporu trpli nebo sami ukonili v beznadji svj
ivot. Zobrazenim rozmanitch lidskch osud a obsanost palivch
do krajnosti socilnch otzek, eench v vahovch partich knihy, chtl Staek doku-
Stakvromn mentrn pedvstvechnysoudobtozpory, neujasnn stanoviska a nzory
mas za rovno- a naznait,jak tko se ve spleti sil hled vchodisko.
dlnciajak I v tomto Stakov romnu jsou nejdleitj pbhy lid, vyprvn
vruse bezdn struna stdm, asto jako samostatnpovdky, nabitudlostmi a naptm.
po lepbudouc. Staekztlesnildlnky,malomstskfigurky s jejich pokrytectvm a sobeckm
spjatys nbo. utilitarismem, pedstavitele rakousk policie i bohat kapitalisty (ivot barona
je djitnovho
valbacha,kte zbohatl zloiny a podvody a vzmohl se od paerctva pytlc-
l a prrmo tv k pepychu).
i romnem stedn postava inenra Bendy a dj, astoefektn a npadn, jsou teprve
vc druhotnou a je s nimi spjato mnoho nevrohodnch a otelch motiv.
dve.Psali Yyn|ezce Benda, hlavn osoba romnu, nen vytvoen z autorovy vlastn
letech zkuenosti,ale z jeho snn, z jeho vle a z jeho mylenek- aje to i posta.
nedokonenm va nejmnpevn a jasn. Benda _ ,,blouzniyec,, z doby horekytechnickch
kneko lidech vyn|ezi - neztrc nikdy soucit s utrpenm dlnk, ale ostatn je na nm
vystupuje mlhav a sloenoz nesluitelnchrozpor.Je abstraktn a pasvn,nech se
lyhrannho tm vlet promnlivost vznt a nIad a jeho jednn je tm ovlivovno
ickou proble- a nepochopitelnm zpsobem, take jeho program ,,vzneenanarchie
nch spole- duch.. zstvpouze touebnmpnm nerelnhofantasty.
mi nzory Romnu V temnch vrech,kte vynik tmto odbojnm duchem a o nm
tedy bdu se Staek vyjdil, e by| psn takka krv jeho srdce, b|ila se vznamem
i, nbr,,ctil jeho nsledujc,nejrozshlejkniha, romn Na rozltran(1908)' zobrazujic
ho na tovrnm spletit hospodsk, sociln a nrodnostn boj v malm mst. Reagoval

3a_Djiny esklitatur III. 497

 na dobu poznamenanou prudkmi projevy dlnickhohnuti a stupovanm nrotiv. Stk s
naptm nmeckho a eskhoburoaznho nacionalismu. Pomoc poutav pedvd
motiv
stvky' bdy a tisku tovrnch dlnk a nezamstnanch zachyti| nosti vyprvn,
trudn
postaven tehdejho Vt pozornost ne v dosavadnch svch sluuje se v nict
.dlnictva.
dlech vnoval vak i plosted buroaznmu: nkolika postavami pzvuk nad pil
ztlesnil
politicky a nrodnostn rozrznntendence eskburazie, Nejvt do irokch te
hod.
nota romnu je v zobrazeni souvislostnrodnostnho a socilnLo zpasu, je byly obecn <
jm Staek varovn poukzal na nebezpeexpanze mobilizovat k i
nmeckho kapitlu,
na rozklad a bezmocnost esknacionln buroazie i na mohutnjc pronik. Zaznv
slu
organizujchose proletaritu. Kolem bezohlednhozpasu nmeck a promt se v n
a esk
blroaze o stavbu tovrny a kolem boje o nrodn chu.'kt., msteka eskhonrodn
ro.
zestavil Staek velkou'adu postav a postaviek, charakterizovanch Teba se v Ic
hned
urit a citliv, hned zbn a uspchan, aspojil je zp|etkami,kter mezi velkorysm
asto
rozvdj vyprvn podrunmi motivy pli do sirty.. silnmi realisticl
Nejvtsla Stakovchspoleensk1ich romn je v charakteristice citov nadnesen
postav a v lenjejich osud.Avak sklon ke spletitmu napnavmu mly tyto spole
kom-
binovn djovch zp|etek, vyplajc z aLttorovyromanticki fantazie, jeho eskouprzu ke
z
snahy poutat efektnfabul zjem tenu poi"by spojovat djovmi vy',oje. Pedstav
mo.
tivy. rznorodpostavy a dospvat k een"dan spolenskprblmatiky, jektivnost vypr
vedly zrove k uritjejich umleck nevyrovnanosti. Vechny Stakovy tebou vymanit
romny vyznaovaly nkterspolen charakteristickrysy. Yzbuzova|y doje Z dnenho hlec
nejivj aktulnosti, nebojejich zklademje vdy zvan spoletensk)i vr a zkrut v
blm, s nm rn bt ten obeznmen. a mnoha mstch zabfu,.li*i,o- vho hledn sp
Staek pmo v debatch postav, nebo dv najevo sv stanovisko lid k osvobozen
vahami
vloenmi do vypravovn a vlastnmi soudy. Ale i dj a postavy
maj jej
svm rozestavnm ozejnrit a z rznch stran osvtlit. Hlavn po'tu.,y
,,u-
znaujpak rozmanit reakce na dan otzky. Protoe Staekchtet, Pov1en
auy pri.
spvaly pedevmk eenproblm,neubrnil se ani konstrukcm, kter
ru
dojem pravdivosti. Vedle velkc
osobit je rovn zpsobvytven dje a zp|etek. vysiIujc advokr
.Stakv
jsou pmo nabity djovost Jeho romny
a zajimav:mi epizocla-i, os,'ovunm s velkou boru oteld kole
vynalzavost a antazi a nevyhbaj se ani uiti nhodnch okolnost Pozdn plamnk2
nebo
vymylench motiv, i kdy se tm narulogika nkterhopbhu nebo
cha. boulivk a snj
rakteru. Toto zvraznn djovhonapt a spletitosti fabe, jc dvalo
te. z vesnic nebo tt
ni v bn dobrodrun literatue vtinu zapomenout
na skutenost, ivota a odkryr,
slouilo naopak Stako.vi,podobn jako
Jaxunu Ansnsovl, k tomu, aby byi romny je vak
ten piveden k nejaktulnjptomnosti. Nhodn zvraty
v rozvjen vznamn nov
fabule i konvennscnymu usnadovaly naznaiteenproblematiky.
Dve nev7
V Stakovch spoleenskchromnech msse tak bezprosted ni Na poclzim roku
poznn
a vrn zpodoben ivota s postavami a s pbhy vytven1imi
uvlnnou Na asse sice z
romantickou fantazii, Iozumovou kombinac nebo i pomoc
ablonovitch pak strvil na o

498
92t
a stupovanm nrotiv. Stk se v nich autorova dvrn a chpajici znalost lid s vl
Pomocmotiv poutav pedvdt romnovou formou palivproblmy. Snaha po objektiv.
zachytil trudn nosti vyprvn, je se vyhb zdlouhavm popism i nladovmu lyrismu,
h sch sluuje se v nich s motivy nebo slovy, v nich pevauje nadnesen citov
i ztlesnil pzvuk nad pilhavosta vtinost. Smyslem tchto romn zasahujcch
Nejvthod- do irokch tenskch vrstev bylo podncovat k pemlen o otzkch,
nho zpasu, je byty obecn dleit. A nejen podncovat k vahm, nbr vstk jednn,
kapitlu, mobilizovat k inm.Proto si zaslol pozornost pedevmduch, kter jimi
mohutnjc
slu pronik. Zaznv z nho vzva k boji za spravedlivj lidskou bucloucnost
nmeck
a esk a promt,se v nm opravdov hledn cest k pokrokovmueenproblm
msteka ro- eskhonrodnho a socilnho zpasu.
hned Teba se v romnech V temnch vrech a Na rozhran objevovaly pukliny
i, kter asto mezi velkorysmi zmry arr.ez nevyrovnanost stylu a kompozice nebo mezi
silnmi realistickmi scnami a mezi postavami a motivy konvennmi, bu
charakteristice citov nadnesenmi, nebo zam|enmi alegorickm a symbolickm smyslem,
vmukom- mly tyto spoleenskromny v nkolikerm smru ve|k vznam. Posunuly
fantazie,z jeho eskouprzu ke skutenstednma palivm otzkrn soudobhonrodnho
djovmimo- vvoje. Pedstavovaly i umlecky ozdravujctendenci, nebose snaily o ob-
problematiky, jektivnost vyprvn a o stzliv, neozdobn styl v souladu s tuenou po-
Stakovy tebou vymanit przu ze zajet rozp|iz| nrov kresby a sentimentality.
y dojem Z dnenhohlediska pak podvaj vrohodn umleck dokument spletitch
pro- vra zkrut v mylena v ivotech tehdejchlid a poskytuj doklad tpa-
zabnse jm vho hledn spoleenskchsil a mobilizujcch idej, kter by innvedly
iskovahami lid k osvobozeni.
maJr JeJ
postavyna-
chtl,aby pi. Pov1en tvorba _ o evci Matouovi a jeho ptelch
kterru
Vedle velkch spoleenskch romn, kterpsal Staekv Semilech zava|en
Jehoromny vysilujc advoktskou prac, vznikaly jet povdky, shrnut pozdji do sorr-
i s velkou boru oteld koleka(l9l2; druh pozmnn l,rydnvylo r. 1927 s titulem
okolnost
nebo Pozdnplamtnfu). V tchto povdkch se opakovaly postavy ztroskotanch
nebo cha- boulivk a snIka vracely se v nich obrazy pedstavitel inteligence a lid
jedvalo te- z vesnic nebo tovren. Zam|ely se nad nejzkladnjmi otzkami lidskho
na skutenost, votaa odkrvaly ,,temn vry.. v nitrech lid. Ve srovnn s vrcholnmi
tomu,aby byl romny je vak jejich mylenkov obsah ui a mlhavj,nepinej nic
v rozvjen vznamn novho.
Dve ne vydal Staekdaldla, udla se v jeho ivot podstatn zmna.
poznn Na poclzim roku l913, kdy odeeldo penze, odsthovalsedo Kre u Prahy.
i uvolnnou Na asse sice za v|ky vrtil k advokacii (v Mohelnici), ale zbytek ivota
ablonovich pak strvil na odpoinku v krskvile. Tam kolem nho ili nov lid a ob-

499
klopilo ho ptelsk ovzdu nabit podnty a energi. Staek il spolen
a v porozumn se svm synem, prozaikem a komunistickm urnalistou Staeknepestva
IveNplr Or,nnecnrnu a s komunistickou spisovatelkou a redaktorkou Hrr,n- n. A kdy vidl,
Nou Mar,ovou, je okouzlovala sv okol nezitnm srdcem a obtavou pokraoval umnj
drrrnost.S Olbrachtem a s Malovou pichzel k nmu irok okruh mlad- Neomezoval se n:
ch pokrokovch spisovatel a kulturnch a politickch pracovnk,a ti nost ztracenou a i,
vichni pineli s sebou nov mylenky, nov nadje, planouc eln' Pod valy k vytenmu
dojmem svtodjnchudlost,kterStaekintenzvn proiva|,a pod dojmem Nzory, k nirr
ivota,kter se promnliv rozvijel blzko ped jeho oima,probouzela se v nm vak v jeho tvorb
erstvvle a chu k literrn prci i obnoven sla podlet se na veejnm horen psal a o
dn' Jeho jmno se objevovalo pi mnoha politickch akcch vedench literrnch ablon
pokrokovmi kulturnmi pracovnky. Soudob udlosti, den ze dne jin, V pbzch slo
nenechvaly jej ani na okamik v klidu. Pevratn zmny nalhaly, aby srov. a tovrnk, dln
nval sv dvjnzory s novou skutenost.Veden k tomu svm okolm, teru, nad problr
svrr' zaloenma celm svm poznnm dokzal Staekpochopit i Velkou prce, Brati (Zl
jnovou socialistickou revoluci jako historick zlom, ktem se otvr cesta 1919), zobrazova
k uskutenntak jeho spoleenskchidel a kter mn smysl a smr pdechem osobn
celho soudobho dn. kapitalistickho r
Pod vlivem udlost a v novm prosted zaal se posledn sek Stakovy s iluzvnmi ped
tvrdrhy. Nemohl bt ovem ani snadn, ani pekotn. Bezprostedn a chvatnm zprat
po roce 19lB strhovalo i Staka opojen nrodnm osvobozenm a nadje, Avak Stakov
e bude lehce dosaenovehovytouenho.Tyto nadje se vak btzy tozp|y- v nich stle pevn
nuly. Staeksi uvdomoval, e se vnsociln otzky neea naopak e se konat minulost a
prohlubuj tdn rozpoy. Stle zetelnjchobrys nabvalo jeho tuen tvoena. Zatky
o nutnosti velkho spoleenskho pevratu. Upevoval se v rrm nzor, e stavoval Staek .
jedinou Cestou,po ru bude mono dojt k humanistick pedstav o ,,novm ale zrove posk
lovku..,bude cesta boje, cesta socilnrevoluce. Roku 1925 Staeknapsal: hldnout zk|adr
,,obrovsk kyvadlo djin posunuje se nalevo. Jako vechny ot^zky lidstva Romn Stnjlmin
byly eenybojem, tak se to m i se socialismem. Vsledek boje toho neme rodu lid, neliil l
bt pochybn, nebolidstvo nevyinese dve na vrchol svhovvoje, dokud byl motiv vojensl
tlesn i duevnprce, kter jedin vyrb statky hmotn a tvo hodnoty k odboj' ale vr
duchov,nezmocn se panstv svta a nenastouppo kapitalismu na svoprv. starch a nolc
nn ddictv...* pedstavuje nejl
Zjiten socilnsmysl a ivzkuenosti,racionln kriticismus a neochabuj- z v|enhozze
c hledn spoleenskchsil a mylenkovchproud, kterby vedly ke skute- ej autorovy ilr
nmu osvobozen lovka, pivedly Antala Staka k nzorm, k nim se uskuteovat v
dn z jeho mladch literrnch vrstevnk ani nepibliil', i kdy se Rais, vm zklaman e
Jirsek nebo Holeek tak doili dvactch let. Zatmco se vtina autor bozen vlasti (p<
z jeho genelace ctila uspokojena splnnm dvnch tueb sttoprvnch, nov autorovo
sta pouze dol
* Z kapito|y SociLn pomry v Pojize; Vzpomnky. lidstvo clovede r
spoleenskch pr
500
 il spolen
urnalistou Staeknepestval posuzovat ivot podle toho,jak se splujjeho idely socil.
Hrr.n- n. A kdy vidl, e se pomry v republice nemn, pokldal za nutn, aby
a obtavou pokraoval umnm ve svm boji proti patnmuuspodn krrsnhosvta.
okruhmlad- Neomezoval se na kritiku morlnch nedostatk mezi lidmi, nemil ptom.
,ati nost ztracenou a idealizovanou minulost,ale obracel se k tm silm, je smo.
eln. Pod valy k vytenmucli radiklnmi cestami.
a poddojmem Nzory, k nim Staekod potku prvn svtovvlky spl, neodre|yse
sev nm vak v jeho tvorb ani okamit, ani pmo. Naopak _ romny, kter tehdy
na veejnm horen psal a otiskoval vtinou asopisecky,uiva|y astji konvennch
vedench literrnch ablon, kreslily ploch charaktery a pomhaly si strojenm djem.
ze dne jin, V pbzch sloit spltajcchpostavy anarchist a malomtk, tulk
, aby srov- a tovrnk, dlnk a inteligent zamlely se nad otzkami lidskho charak.
nm okolm, teru, nad problmem lidskho tsta nad osobnmi vztahy lid. Tyto nov
i Velkou prce, Brati (Zvon l9l7), Pelud (1918), Bohatstu(19lB), |tpas2 (Zvon
otvr cesta 1919)' zobrazovaly se zlibou v romantick zajmavosti a s anarchistickm
smysla smr pdechem osobn vztahy lid v manskchrodinch a spojovaly kritiku
kapitalistickho vykoisovn, lanosti penz a povrchn a vyi| morlky
usekStakovy s iluzvnmi pedstavami o mravn pemn tohoto ivota. Svou strojenost
Bezprostedn a chvatnm zpracovnm znamenaly v Stakov vvoji spekrok zpt.
a nadje, Avak Stakovatouha po ,,novmlovku..,optovn se vracejc,nabvaJa
brzyrozply- v nich stle pevnjchobrys. mdl tsnji se spnala s vl dslednpe.
naopakese konat minulost a s pesvdenm,e ce| spolenostmus bt od zklad pe-
jeho tuen tvoena. Zatky tohoto obratu jsou spojeny s tmatem vlky. Zprvrr ped.
niuot, e stavoval Staek vlku jako ivelnou slu, kter rozpoutv patnost a zIo,
o,,novm a|e zrove. poskytuje lidem leporientaci v ivot, nebojim dovoluje pro.
napsal: hldnout zk|adn problmy soudobho ivota a vede je k hlubmu poznn.
lidstva Romn Stn1lminulosti(Zvon |922), obrajcse znovu otzkami mravnho pe.
tohoneme rodu lid, neliil se mnoho od jeho ostatnch tehdejchdl. Nov vak v nich
dokud byl motiv vojenskvzpoury. Tato epizodanevyznivu jako pouh anarchistic.
hodnoty k odboj' ale ve smyslu revolunho socialistickho humanismu. Spletitost
svoprv. starch a novch prvk a vvoj Stkova vztahu k povlen skutenosti
pedstavuje nejlpe povdkov soubor Kd1 hlad a adlka zuil1 Q924) s nmy
neochabuj. z vlenhozzem. V nkterch povdkch se v charakteristice postav odr-
keskute. ej autorovy iluze o tom' e se v samostatn republice zanou urychlen
t nim se uskuteovat veobecn prospn zmny. Napklad samotsk profesor,
se Rais, vmzklaman a o vem pochybujc, na|z&nov smysl sv existence v osvo.
autor bozen vlasti (povdka Poznnt). V jinch povdkch vak dolo vyjden u
nov autorovo pesvden, e k zajitn spoleenskho pokroku nedo-
sta pouze dokonalej poznni a mravn obrozen lid, ale e k nmu
lidstvo dovede toliko krvav zpas a revolun uskutenn socialistickch
spoleenskch pomr. Hrdina zvrenpovdky (Shledn),kte se vrac

501
 dtstv. Akoliv
po vlce z Ruska jako uvdoml bolevik, rozejde se s bratrem i se snouben.
sto let starou, l
kou, aby nebyl svazovn minulost a aby mohl cele bojovat zaie|y revolu.
co se mu vrylo v
nho proletaritu. Do jeho vrok vloil Staek sv pesvden,e ,,lidstvo
historickmu ror
me spaseno bt jenom ohnm velk vezachvacujcrevoluce svtov.
1B4B a padest
Toliko v tom lespsa obrozen z trosek minulosti, je ns hroz v rozvali.
nami a ivotnm
nch udusit... A vposledn vt: ,,Ex oriente lux.. naznail, byjen heslem,
Hlavn pozornos
svou dvru ve vtzstvrevoluce proletaritu.
zornost r,rytilt
ovem Stakvmylenkov vvoj a jeho revolunpesvdenzrcadlilo se
nost i pevn a:
v tchto povdkch jen abstraktn nebo v symbolech, v rozmluvch postav
jeho nitern sn
nebo v jejich nzorech. ob knihy s vlenminmty, Stny minulosti a Kdy
pujc od snn
hlad a vlka zuily, vyrstaly sice z autolova novho svtovho nzorll,
rm socialistick;
nikoliv vak z pmho umleckho poznn nov ivotn reality. Jakmile
jeho nadji a zk
se vak Staekobrtil k ltce, je mu byla dvrnb|izk a znm, a jakmile
ji dokzalzhodnotit z hlediska novlropomru k ivotu, vznikly vrcholn knihy vec Matou, s
citovmi, zst
poslednho sekujeho tvorby. osobn zitky, kterch se mu bohat dostalo
drustv dvou ka
za dlouhho literrnho a veejnho psoben,a pbhy odbojnk z jeho
revoluce a idea
rodnho kraje, to byly dva nejhluba nejsilnjprameny Stakova umn.
pipomenuta i :
Jakmile se Staeko tyto dva zdroje svumleck inspirace opel, dostaly se zatenim do cizi
postavy a pbhy jeho knih do reln atmosfery a jeho horoucn pesvden,
Spolu se zvl
e se spoleensk pokrok' spjat s pedstavou komunismu, me uskutenit
jen vzpourou a bojem, vyplynul z nich pak zcela pirozen. osvovanm hr
hodnotu ttokn
Prvnm z tchto poslednch zralch dl byly Vzpomnky(1925). Stek
a moud pohle
do nich shrnul kapitoly otiskovanporznu s pestvkami od devadestch
ivm STrem o s
let a doplnil je tak, aby tvoily celek. Snail se podat pedevmobraz rozmani.
v jeho uskuten
tch prosted, v nich I. Tyto memory vyprvn bez sentimentality,
je a obt. Vyja
bez zastrn nebo pebarvovn minulosti a bez detail pro tene nezaj-
e kad opravl
mavch, zachycuj obraz eskhoPodkrkono a jeho rebelantskch tradic,
musil bt revolu
etnosobnosti eskholiterrnho a veejnho ivota, dobov umleck
lence, e pln sr
i spoleensk nivory; pedstavujplasticky i osobnost autorovu, jeho nzorov
nm optimismu,
vvoj, jeho mylenky o literatue, nzoty i genezi jeho dl. Dky obsanosti
zvr celhopl
Itky a vcnmu a kritickmu podn jsou tyto Vzpomnky jednou z nej.
nm 'tkemz v
lepchmemorovch knih v naliteratue.
jedna tragick a
Zpracovni vzpomnek mlo pm vznam tak pro samotnho Staka.
Vyprvn (
Umonilo mu provst zevrubnou revzi nzor a pipravit se k novm rom.
je Stakovou n
novm dlm,kter vak se za jeho ivota dokalaujen asopiseckho otisku.
(kte ml tehd.
Roku 1927 vychzel na pokraovn (v romnov ploze es. slova) jeho
vyslovit nadji a
romn o euciMatououia jeho pdtelc..Staekse v nm vrtil k postav, kterou
kte by byl sor
se pokusil charakterizovat v strunmobrzku u ta potku sv prozatrsk
drama a krtce 1
drhy (1876)' ale jej lidsk osudy vylil mnohem podrobnji a pojal je nov.
* Doprovod a
Rz tohoto romnu ovlivnily pak jet zvltnokolnosti: Staek psal o tom,
t927).
co sm pamatoval a co sm za|,vyprvl o lidech, o ivot a o kraji svho

502

----
 i sesnouben- dtstv. Akoliv pro tene byly udlosti v romn rozvjenminulost tm
idelyrevolu- sto let starou' lilje Staekjako udlosti bezprostedn provan:psal o tom'
, e,,lidstvo co se mu vrylo v dtstvdo pamti. Tento osobn,vzpomnkov zk|ad dal jeho
svtov. historickmuromnu jasnost a psobivost.Staekpedstavil dobu kolem roku
hrozv rozvali. 1B4B a padest lta v irokch spoleenskchsouvislostech. Ytaznmi sc-
by jen heslem, nami a ivotnmipostavami ukza| tehdejruch na vesnici a,na ma|mmst.
Hlavn pozornost vakvnoval charakteristicestednhohrdiny. Se svn-
zrcadlilo se zornost vylil divokou a veselou Matouovu povahu, jeho prudkou odboj-
postav nost i pevn a nepoddajn charakter, jeho nenvist k pnm a k tisku a
jeho nitern smutek. Sledoval jeho stle uvdomlejrevolunost, postu-
aKdy
lzoru, pujc od snn o astn budoucnosti pes anarchistick mylenky k nzo-
iry. Jakmile rm socialistickm a zrovei zachytil Matouv nitern ivot, promnlivost
jeho nadj a zk|arr'nve vztahu k Rze, neustle zasahujcdo jeho osudu.
a jakmile
vrcholnknihy vec Matou, sthan neustle optovanmi ranami, pkom a bolestmi
bohatdostalo citovmi, zistv nezkruen a na|z,nakonec nejpevnjoporu v sou.
z jeho drustvdvou kamard,zbhlhoknze a dlnickhorevolucione. Mylenka
umn. revoluce a idea komunismu prostupujccelm romnem je pak vznamn
dostaly se pipomenuta i zwrenou pointou _ obrazem Matoue, prchajcho ped
pesvden, zatenmdo ciziny s Komunistickm manifestem v rukou.
uskutenit Spolu se zvltnmzpsobemvyprvn, pesnm v charakteristice postav,
osvovanm humorem a ironi a sytm djovost, dv nejvtumleckou
(1925).Staek hodnotu ttoknize Stakvpomr ke skutenosti.Sluujese v nm vyrovnan
devadesch a moud pohled na ivot, pohled chpajcjeho spletitost a tkosti,se z-
rozmanl- ivm snem o svobodn budoucnosti lovka a o lidsk rovnosti, s dvrou
imentality, v jeho uskutenna s vdomm, e|ze k ttobudoucnosti dosptjen cestou bo.
je a obt. Vyjaduje pesvden,e ,,nel daleko od pravdy ten, kdo tvrd,
nezaji-
tradic, e kad opravdiv a skuten pokrok k lepmu musil bt krv vykoupen,
umleck musil bt revolucemi a Vzpourami vybojovn...'FBtos knihy tak spovv my-
nzorov lence, e p|n smysl dv ivotu boj za lepbudoucnost lidstva, av ne7luziv.
obsanosti nm optimismu, kter z tohoto nzoru vypl1v. V tomto duchu vyzniv tak
jednouz nej- zvr celhopbhu: kniha sice konMatouovou osobntragdia jeho nuce-
nm tkemz vlasti, ale tato porkaje pedstavovnajenjako epizoda,jako
jedna tragick a hrdinsk etapa ruacestk budoucmu vtzstv.
Staka.
novmrom- Vyprvn o evci Matouovi a jeho ptelch, lchistorickou ltku,
je Stakovou nejzdailej knihou. Avak Staka nepestval lkat zmr
otisku.
slova)jeho (kter ml tehdy na mysli tak Ivan or,snl.crrr, kdy psal Annu proletku)
,kterou vyslovit nadji a jistotu, e se revoluci zrodi nov spolenost'pomoc pbhu,
prozatrsk kter by byl souasn.Nejprve rozepsal s Hpr,nnou Mer,ovoo ptiaktov
jal je nov' drama a krtce ped smrt zaalpst romn. Roku 1931jej otiskoval na pokra-
psalo tom, * Doprovod a vysvtlen k romnu o evci Matouovi a jeho ptelch (eskslovo
o kraji svho t927).

fl3
ovnv tdenku Letem svtem pod titulem Douuful (kninvyela r. 1960).
Jeho dj, spadajc asovdo poslednch pedvlench tdn a do let prvn
svtovvlky, je umstn opt do spisovatelova rodnho Podkrkono.Vyprv
o tom' jak se lid v nkolika obcch, roznceni trladem a vlenm utrpenm,
vzbou, jak se sami chop moci, aby ustavili vlastn komunu, a jak je nakonec J(
jejich hrdinsk odboj krvav potlaen povolanm vojskem. Spletit a strojen
dj romnu prostupuje vrn kresba ivota na malm mst a na vesnici zapy-
n svtovvlky. A toto spojenobrazu ivota a lid (zejmnamalomck
typy) s vysnnm obrazem revolunch boj, s podivuhodnmi postavami
urputn sledujcmi svou utkvIou mylenku nebo strhovanmi ivelnou silou
vna s fabulac, vylvajici souhry nhod, dv Dozvukm opt atmosfru
dobrodrunho vzruchu, blzkou jeho spoleenskm romnm z potku
stoIet. K vdm
1
a dlouholet feje
Svj posledn romn vnovan tmatu revoluce a ztlesujcsen o n, svm tonkriti
nestailvak u Staekdokonit.ZemteI v Kri vosmaosmdesti letech 9. jna chodu pokrokov
l93I. Znrenou kapitolu romnu, pr strnek, kter u neml slu napsat bou demokratick'
sm, dokonil podle otcova plnu Ivan Olbracht. Pestoe vak psal Staek lmu patosu a r
tuto svou knihu ochabujc rukou, nezaznv z ri arrj rezignace, ani stesk; bho ivota a na
j e proniknuta optimisti ckm nzorem a j e vraz em j eho neslbnoucho aktivn. i postupn pekol
ho vztahu k souasnmuivotu. tvorba Jaroslava
Worbu, za|otl'oz
Spisy A. Staka jm uspodan vychze|y v letech |920-24 (Unie' 7 sv.) a v letech a Dyka, a tak Mr
l925-2B (esk beletrie' Praha, l B sv.) . od roku 1955 lrychz v SNKLHU bot ze stako- kara Beziny polr
vch spis' s doslovy L. Lantov, Zd. Peata, M. Pohorskho a Zd. TyIa. V NK lrylo o evci va bojovn fejet
Matouovi a jeho ptelch (1952' s doslovem I. olbrachta). Pro Nrodn k]enotnici pipravil
vytvoen zejmt
I. olbracht vbor Z blouzlrivc naich hor (1940' s pedmluvou).
ivotopis Antala Stakabyl uveejnn v Pamtnku Lepaova gymnasia vJin (1933). konzervativnm
Dl pspvky k poznn A. S. pinej sbornky,lrydan v Semilech (1957' 1960). upjat na boj s
o stakov poezii a prze psal Jan Neruda, Jos' Durdk (Kritika, |B74) a El. I(rsno- vznamnm in
horsk (Vbot z d|a, II. l956). v pokrokovm d
Ze studi jsou dleitnekrology F. X. aldy (Zpisnk 1932) a Jul. Fuka (Stati o li.
teratue, l95l)' lnky a dosloly I. olbrachta (v knize I. olbracht o umn a spolenosti
l95B).
Dlem A. S. se nkolikrt zabva| tak M. Hsek (Nae doba 1914; Lumr 1923), kte Poezie zklam
v roce 1933 vrydal o A. S. knin prci, shrnujc zkladn daje a bibliografii. Nov se po.
kusil problematiku stakova dla objasnit K. Polk v monografii o Antalu Stakovi (195l).

Josef Svatol
mlynskho st
d Machar nk
v Praze, nejPn
po konfliktu s k
pestoupit na ji

il4
vyel
ar. 1960).
a do let prvn
Vyprv
utrpenm,
ajakje nakonec SVATOPLUK MACHAR
JOSEF
i a strojen
vesniciza prv-
malomck
mi postavami
i ivelnousilou
optatmosferu
z potku T7
.S. vdmpedstavitelm tzv. generacc devadestch let pat i bsnk
a dlouholet fejetonista asu Josef Svatopluk Machar. Jeho bsnick dlo
jcsen o n, svm tonkritickm vztahem ke spolenostisvdoby se stalo vrazem roz-
letech9. jna chodu pokrokov literatury jak s vldnoucmi tdami, tak s dosavadn podo.
slunapsat bou demokratickch idel starpoezie. Zrovei tim, e v odporu k zplan-
psalStaek lmu patosu a rtoriceuvedlo do napoezie vedn,relnou tvnost soudo-
ani stesk; bho ivota a navzalo zk kontakt s aktulnmi otzkami doby, znamena|o
aktivn. i postupn pekonn dosavadn tradice eskpoezie' jak ji vytvela brsnick
tvorba Jaroslava Vrchlickho a Svatopluka echa. Navzavi na Nerudovu
tvorbu, zal.oil.ozrove novou tradici, kter vedla k poezii Bezrue, Gellnera
7sv,)a v letech a Dyka, a tak Macharovo bsnick dlo spolu s tvorbou Antonna Sovy a oto-
vborze Stako- kara Beziny poloilo zt<7adynovodobpoezie 20. stolet.Stejn tak Macharo.
NK vyloo evci
va bojovn fejetonistika, oprajcse o pokrokov tradice eskurnalistiky,
ici pipravil
vytvoen zejmna Havlkem a Nerudou' zprvu namen hlavn proti
vJin (1933). konzervativnm mladoeskm kulturn politickm publicistm, pozdji cele
(1957,1960). upjat na boj s klerikln reakc, stala se v dob ped prvn svtovou vlkou
a El. Krsno- vznamnrr' initelem pi petven vdom eskinteligence i lidovch mas
v pokrokovm duchu.
(Stati o li-
a spolenosti

l923),kte P o c z i e z k | a m n z m a l o s t i e s k h o i v o t a a r o z c h o d u s e s o u d o b o u
Nov se po- spo1enost
i (1e51).

Josef Svatopluk Machar se narodil 29. nora 1864 v Koln, v rodin

mlynskho strka. otec astomnil msta zamstnn a tak z Kolna se mla.
d Machar nkolikrt sthov, naposled do Brandsa nad Labem. Studoval
v Ptaze, nejprve na staromstskm akademickm gymnasiu, v esttd
po konfliktu s katechetou pro svnzory na nboenstva crkev byl donucen
pestoupit na jin stav, do Jindiskulice. V sedmncti letech ztratil otce

il5
a byl odkzn na vlastn obivu hlavn kondicemi a prvnmi honor za skeps kad ivot
texty k obrzkovm knihm i za prvn vere. IJveejoval je od r. 1BB2 nosti' ktery' bud c
ve Svtozoru, Ruchu, pozdji i v dalchasopisech,eskrodin, Paleku, vyvolv bsnkt
otku,Kvtech, Lumru a v Z|at Praze, pevn pod pseudonymem Anro- zvnmu pohIed
nN Rousnr. V Paleku uplatoval sv ran satirick pokusy mcna epi. ran tvorb. Zatir.
gonskou lumrovskou tvorbu pod pseudonymem Lno LnoNlnor. ten,jsou pod si
Po maturit vykonaljednoron vojenskou slubu a dal se zapsat na prv- i dobovch nro
nickou fakultu. Z:stal vak na vojn, odkud odeel pmo do zamstnn tvo jdro Macha
do Vdn, kter mu vyhledal v tamjmstavu pro vr pozemkov proslu. sil o nepatetickt
l vdesk chirurg a propagtor eskliteratury profesor Bduard Albert. individualistic
Machar tak zskal postaven, kter mu dodvalo nezvislost na eskch Macharv del
pomrech, co se zeteln odrazilo ve vyosten kritickm rzu jeho dla. sbrky Confiteor..
Ve Vdni Machar psobil tm ticet let. Po celou dobu udrova| izk pozdji pod souh
kontakt s domovem, a to jak s literrnmi asopisy,kam pispval svmi veri vyznni o jeho p
a fejetony, tak s literrnmi a politickmi pteli, zejmna z okruhu esk poeze, odmt sv
moderny a Herbenova asu, take byl stle dvrn zasvcen do aktulnch kou provokace P(
otzek spoleenskhoivota v echch. bok zklam^rll, T
odmtavhovzta|
kmi toky hlavt
Subjektiunjrika bsnkovy milostr
spolenostia jej
Machar vyrstal z romantik. K jeho nejoblbenj etbv mld patil Machar svj
Byron, k nmu se pozdji vedle Heina pidruili Lermontov a Musset, tedy sestaven z |yric)
bsnci, v jejich dle se odri ivotni zk|amni vyvolan tak pruclkmi dodal: ,,asvell
spoleenskmizvraty, podkabristickou perzekucv Rusku a znovunastolenm mono vypravov
Bourbon ve Francii. Rovn mlad Machar prova| obdobn zk|amn. Confiteor obsah
Ve svch pozdjchkonfeschse zpovd ze svru dvou bytostve svmnitru _ kde se rozvij vla
velkho idealisty, ktermu skeptik neustle nastavoval kritick zrcadlo: pak mn v psyc
,,Prv il, druh mu ten ivot glosoval... Psal-li prv vere,|ma| mu druh Tendenci k epi
mylenky a n|ady a naeptval mu ironick pointy k nim. A ten prv trpl reminiscence na
a snelvecko,ale tak tomu druhmu vil. Jako v a podrobuje se ena lenn.Tento e
muovi, cit rozumu. ... Cynikem a ironikem byl ten druh, nebobyl pvodn, vtiskuje jim obe
myslm, velikm idealistou. Jeho touhyvevem vzpna|y se kamsi do nekonena, jako Polemika s
ale ve svt nachzely jen stzliv norml veho, stzlir, vedn norml na ltkov boha
lid, cit, pravd - umdleny marnm letem padaly mu touhy do due zpt, mrn pklon
a on, ponvad mu by|y cizi pl a sIzy, zaa| se kousav vysmvat a trpce Tmto obecnj
ironizovat i stzliv svt i blazruv touhy sv...*Tento typicky romantick druhem svch v
vnitn rozpor nen ovem motivovn jen subjektivnmi pedpoklady, kon- a MussetovY ZP
fliktem bsnkova citu s rozumem, v nm intelekt nabv vrchu a zasahuje svou buznm biogra
itze severu E
* Z Konfes literta. * Moie literI

506
 bonori za skeps kad ivotn projev. Nepochybn se v nm odr i dan stav spole.
je od r. 1BB2 nosti, kte bu onen protiklad idelnch pedstav a skutenosti a kter tak
rodin,Paleku, vyvo|v bsnkv vnitn perod od romantickho k relnmu, a dezIu-
ymemAnro- zvnmu pohledu na skutenost. Tento perod se odri v Macharov
mcna epi. ran tvorb, Zatmco zejmnajeho prvn vere, kter otiskl vtinou a doda-
ten,jsou pod silnm vlivem pateticky psobcchverSvatopluka echa
zapsatna prv- i dobovch nrovch tendenc, kter pstovali hlavn Vrchlickho epigoni,
do zamstnn tvo jdro Macharovy prvotiny, sbrky Confteor..., ji vere,v nich pev|d
proslu- sil o nepatetick, pravdiv postienvlastnho nitra provzen bsnkovm
Eduard Albert. i n d i v i d u a l i s t i c k m , p r o t i s p o l e e n s k mg e s t e m .
na eskch Macharv debut se odehrl ve znamen subjektivn lyriky. Jeho prvn
rzu jeho dla. sbrky Confiteor...(1BB7)'Bez nzuu(1BB9)a Tet kniha jrik2 (1892)'vydan
udrovalzk pozdji pod souhrnnm nnvem Confteor I-IIL pinej bsnkovo osobn
svmi veri vyznli o jeho pomru ke svtu. Machar se v nich zk idel dosavadn
z okruhu esk poezie, odmt svmi verislouitspolenosti.Mstotoho programov a s dv-
do aktulnch kou provokace podv obraz sv milostn historie, z ru si odnhlu-
bok zklamn. Tento pbh vak bsnkovi sloujako prostedek k zaeti
odmtavhovztahu k soudobspolenosti,kter se projevuje ostrmi' sarkastic.
kmi toky hlavn na jej morln zsady a pedsudky. A tak historie
bsnkovymilostndeziluze se souasnstv kritickm obrazem mck
spolenostia jej pokryteckmorlky.
v mld patil Machar svj tdln Confiteor oznail jako romn mladho lovka,
a Musset,tedy sestaven z lyrickch psn,obrzk, avantr, invektiv. Sm k tomu pozdji
takprudkmi dodal: ,,asvelkch epickch bsn, myslm, je za nmi, romny verem
emm mono vyplavovat jen lyrickou mozaikou...* Toto &rzeni m svoprvnn.
zHamni. Confiteor obsahuje razn epick prvek, zvlpatrn v prvn knize,
svmnitru - kde se rozvij vlastn djov nit pbhu; ve druh a zejmnave tet knize se
zrcadlo: pak mn v psychologickou analzu zk|amanho hrdiny i milostnho vztahu.
mu druh Tendenci k epinostipodporuje i vyprvc forma bsn,je mimodk vyvolv
tenprv trpl reminiscence na Pukinovu onginskou strofu, i kdy Machar nedodrujejej
je se ena
lenn.Tento epick rz siln objektivuje bsnkovy nejsubjektivtji zitky,
byl pvodn, vtiskuje jim obecnjdosah. JeJi ze spoleenskho hlediska Confiteor mylen
donekonena, jako polemika s vldnouc morlkou, stv se z hlediska literirnho reakc
vednnorml na ltkov bohatstvavnjoslnivost formydosavadn poezie, jev se jako z-
do duezpt, mrn pklon k subjektu, zdrazujczrovei jednotu tvr osobnosti.
a ffpce Tmto obecnjm zmrem se souasn Macharv romn stv mladm
romantick druhem svch velkch prozaickch vzor - Lermontovova Hrdiny nadoby
y, kon- a Mussetovy Zpovdi dttesvhovku _ a svm zpsobemi vzdlenm p-
zasahujesvou buznm biografickch, psychologickch romn, kter se tehdy zana|y
itze severu Evropy.
- M.j. 'iterrn p|ny! z knihy Ticet rok.

507
 Zfuovet se mn i umleck podoba Macharovch verve srovnn
s dosavadn poezi starchautor. A,vychzjejch tradice (plat to zejmna Sbrka Tstiurr
o poezii Svatopluka echa, jej vliv bude bfunka jt ouho provzet tvorby. Machar se
na jeho tvrcest), Machar ji ve sv ran poezii tuto tradici podstatn k oehavm aktu
petvouje. Nejstrunji lze tuto promnu charakterizovat jako podstatn naci na dosavadn
zprozaitn obrazu reality a tnr i piblen skutentvi soudobho zdvodnn' potvl
vota. Machar pitom znovu zdrazuje znamovou strnku vere, upn u protispoleensk
tenor,rrpozornost na sm obsah bsnickho sdlen. oprouje tak vrazn koeny soudob dt
zobrazovac prostedky, prozaizuje je tm, e omezuje lvni obraznch Macharovo s
pojmenovn a sah k prvkm hovorovho jazyka: bsnkovu pozornc
lvr: ivotnch
il;sem mnoho, trpl mnoho,
bsnk se tak soiit
ejsem mnoho miloval,
spn svvlastn br
zd se m| e v tomto it
Tristium Vind
zvyklo u m srdce pti
uje titul, je to p
s kadou lskou hok al.
pobytem ve Vdni
Te je jinak . . . vite, Kato, skho bsnka ov:
rozejdem se v pokoji; stv v Tmech u
.
trochu suchch konvalinek, po mu a vlasti.
trochu fdnch upomnek _ ve Vdni. Teprvt
obza nic nestoj... pln proctit svj
gesty. Zrove v
Tyto rysy tvoc specifinostMacharova prvnho tvrhoobdob, uplatuj neutenpoliticli
se i v ostatnch sbrkch pevn subjektivn lyriky, ve t1iechknihdth sonet Prv tento irp
(I'etnisonet1l,1891; (imn sone,IB92; Jarnt slnet)' 1893 a Podzimn{,
sonet\,IB93) k optimismu, kte
v PIe-mle ( l B92). Jak u naznaujesm nzev, obsahuje Ple-mlesmsver, vtzstvm mlado
ktervznikaly soubns Confiteorem I-III a ktertvo samostatnouknku na eskpomry'
jen proto, evyboovaly z koncepce prvnch t sbrek. Proto takautor pozdji spolenosta ktert
mnil jej uspodn. Naproti tomu tyrttntty, sonetpestavuj rozvinut rod. odtud jeht
bsnkova deziluzvnhopohledu na ivot v ce l i jeho projev.Vci pravena na nadcl
i spoleenskhodnoty jsou objevovny v novch vztazfich nebo ve vztazich A se Macha,
sice znmch, ale z poezie dosud vyluovanch, a tak podvny i v nov, tehdej vlnou vll
nkdy a drastick podob ve verch o spolenosti i o jejch perspektivch, vere Sldkovy,
o umn stejn jako o lrscei o tch nejprostchvednchvcech. A konen ji odlinhochat
i o samotnm sonetu' kehkm lyrickmwaru, jemu bsnkova bolest ulamo- nevid hlavn v o
vala ,,elastick noky... Macharova zn|ka m pevn lehce reflexvn rz kratickm silm,
a je zamena k tonmuodhalen skutenosti. Proto je pojata jako celek, mr. Bsnkch
v nm se na konci uplatn oste vyhrocen pointa. A opt hlavn vha je ntit jejich hlub
ze poloena na mylenku, piem prozaizace nezdka pechz a pletivem iluz a i
ve formovou e,kter vak dv kontrastn vystoupit plnmu dosahu bsn- pedpokladu zmi
kova sdlen.

il8

L
 L2rika politick a epika
vel ve srovnn
(platto zejmna Sbrka Tstium VindobonaI_XX (1893) zahajuje nov dob bsnkovy
ouho provzet tvorby. Machar se v nm odvrac od subjektivnho rzu sv dosavadn lyriky
badici podstatn k oehavmaktulnm spoleenskm tmatm. Neznamen to rezig-
jako podstatn
naci na dosavadn skeptick vchodisko, ale naopak jeho nov, objektivn
tvi soudobho zdvodnn,potvrzen jcho spoleensk oprvnnosti. Machar tak nezstv
vere,upn u protispoleenskho, negativistickho gesta, ale pechz k toku na samy
ie tak razn koeny soudob deziluze, a to jI nejen sv.
obraznch Macharovo silo obje ktivaci nabv dvoj podoby. Jednak pipoutv
bsnkovu pozornost k politickmu dn, jednak ho podncuje k zazname.
nvrtt ivotnch pbh o lidskm utrpen a bd. Individualistick
bsnk se tak solidarizuje jak s trpcmi jednotlivci, tak i s osudem niroda,
spn svvlastn bolesti s bolestmi celku.
Tristium Vindobona I-XX je sbrkoupolitick lyriky. Jak jI nazrra.
uje titul, je to prvn sbrka, kter je razn poznamenna Macharovm
pobytem ve Vdni. Jeji nzev zvolil Machar podle Tristi, ,,a|ozpvt.. m-
skho bsnka Ovidia, kter na samm zatku novho vku il ve vyhnan.
stv v Tmech u ernho moe a ve svch verch se zpovdal z touhy
po mu a vlasti. V podobnm,teba dobrovolnmvyhnanstvse cti Machar
ve Vdni. Teprve zde, v hlavnm mst celho mocnstv me bsnk
pln proctit svj vel vztah k domor,rr;vyjaduje ho skromnmi, stdmmi
gesty. Zrove vak mu tento odstup umouje obhldnout v irchobrysech
uplatuj neutenpolitick a spoleensk pomry doma tiiv stav v cel Evrop.
knihfuh
sonet Prv tento irpohled byljednou z pintoho, e se Machar nedal strhnout
sone'IB93) k optimismu, kte tehdy doma zavlI v souvislosti s rozhodnm volebnm
smsver, vtzstvm mladoeskstrany. Machar si uchovv svj skeptick pohled
knku na eskpomry, protoe v Evrop objevuje novsly,kter zachvacuj celou
pozdji spolenosta kter j chystaj nelidsk trapy vlek a potlaovn celch n-
j rozvinut rod. odtud jeho obavy o budouc osud vlasti, kter se mu zd ne dost pi.
projev. Vci plaverra na nadchzejc dobu.
ve vztazich A se Machar ve svm ivm zjml o nrodn osudy ztotouje s celou
i v nov, tehdejvlnou vlasteneck a politick lyriky starchautor od Nerudy pes
penpektivch, vere Sldkovy, echovy a k Vrchlickmu, nabv jeho politick poezie
A konen ji odlinhocharakteru. Vznik tu nov typ politicklyriky, kter svposln
bolestulamo- nevid hlavn v odkdvn idelnch perspektiv a dodvn sebedvry demo.
reflexvnrz kratickm silm, nbr pedevmv kritick ana|ze soudobch po-
jako celek, mr. Bsnkchce pravdivma skeptickmpohledemnaeskpomry pod.
hlavnvha je ntit jejich hlub poznxni, rr;1volatvdom skutenhostavu neopedenho
piechzi a pletivem |uzi a idelnch pedstav, a tak pispt k sebepoznnjako prvnmu
dosahubrsn. pedpokladu zmny. Proto bez obav pohlvstc vemboum, teba by smetly

509
i jeho samho,jen kdy povedou k naruen dosavadn stagnace. Proto vt na ensku1
rla]n]r
prvomjov prvod dlnkv Prtru, v jejich sebevdomctMachar mno. vyjaduje nesouhla
hem relnjperspektivu ne v halasnm optimismu mladoech.Zrovet deziluze nen jen t
vakzvenmonostjedince uprosted nejistdoby vede bsnka k odhozen prostch' bezejmer
vprogramovosti, vechsnah o eensituace, vry v innostrznch recept Utvrzoval-li M
a teori. Naopak idealistick teorie uenc,hledajcchlk, jen by pomohl pbzch oprvnr
pekonat soudobou spoleenskou krizi, vyvo|vaj jeho satirick vsmch. skryt protest prot
Tristium Vindobona I-xx se tak str' polemikou s dosavadnm tradinm Magdalena (1894),
pojetmvlastenectv,a to jak v ivot,tak i v poezii. Nen proto divu, evedle dech, ne byly e
drsn kritiky pronik do Macharovy vlasteneck lyriky ironie a sarkasmus tok na tyto vzta|
a mSty pmo satira na eskpolitick pomry, v nich bsnk vid hlavn Magdalena m
pinunedstojnho postavennroda uprosted rakousko-uherskhomocn- ze sentimentlnhc
stv.Pedmtem jeho vsmchu se pak stvajjak malichernboje obou eskch vytvoil nakonec r
politickch stran' jejich postup v parlament, jejich lpn na sttnm prvu, nsatirick kri
na starch pergamenech, ,je ora|ykdes myi.., tak plan nadje na vnj ckch vztah m
pomoc au od carskhoRuska, nebo od Zpadu, kolbkyrevoluce, kde ,,slor'a na sv posln: p:
chpat se zali velkohub frzisti... mravn ist,lidr
V Tristium Vindobona I-Xx Machar vytvoil lyriku povtce politickou, vak ani u toho n
velmi konkrtn ve svm vchodisku i cli, lyriku jednoznanho vznamu, lomst ptechzk
nepipoutjc nkolikerou interpretaci stejn jako jakoukoliv aktualizaci, tak Macharova s
zrovet pak lyriku, kter znarr.en pekonn pateticky nadnesenho stylu, mrou se v n oz
jm dosud pevn i|a esk,vlasteneck poezie. Machar tu dosahuje, zejm. Jestlie postav
na pomoc paralelism, novho niternjhopatosu' kte je opt zamen mstskspoleno
.
pe devm k b snickmu zv r azr.niz obr azovanreality. Je j epizodick
Tm soubn s politickou lyrikou rozvij Machar i epiku. Hledal-li cione, se kteryu
pro objektivaci svho deziluzvnho vchodiska trpcho hrdinu, pak jeho eburoa nikdy n
individualismus ho pivd ne ke spoleenskmtdm, nbr opt k osaml1rrn v budoucnosti:
jednotlivcm, jejich bolest je skryta svtu, k enrr'.I Machar se tak pihl-
sil k otzkm vztahu spolenostik en,kter zvlt v druh polovin 19.
stolet, v dob silnho hnut za emancipaci en,pronikaly do svtovliteratury
a kter v ad dl Bjrnsona, Jacobsena, Ibsena i Strindberga znamena|y,
byt z rznch stanovisek, i kritiku mck morlky. V knize (de ful m|l kust
re...(1894) v drobnch vsecch ze ivota,je Machar sm oznail jako
lyrick dramata, objevuje v enlovka,jemu pinspolenost jen nezmr. Spolu s kritikou
nutrpen.enatamvystupuje pevnjako pasvnbytost s bohatm citovm na eskveejn
fondem, kter se nemepln uplatnit v ivot, a kte se proto na kadm Svm zklac
kroku stetv s drsnou realitou. Bolest a pmo zoufalstvjsou pak plodem nsledujcdlo,
tohoto rozponr. Pitom pro enu nen niku, at u jej utrpen pramen pedstavitele e
ze soudobhomanelstv,z jejiho nerovnho postaven v nm, nebo naopak otiskoval pvodr
z nevyplnnho ivota, ktery sktjedinou perspektivu - plan st. jako obshle ko
Machar se zclesice pevn pohybuje v rovin psychologick,jen zdkakdy skch p.clitik l

510
 Proto vt nah|tina enskutrpen i v irchsouvislostech spoleenskch,ale i tak kniha
Machar mno- vyjaduje nesouhlas s pevldajcmi vztahy mezi lidmi, protoe ukazuje, e
Ztovel d'ez|uzenen jen bsnkovou zIetosti,ale e se vyskytuje v dennm ivot
k odhozen prostch, bezejmennch lid.
ruznchrecept Utvrzoval.li Machar sbrkou Zde by mly kvst re.,. na objektivnch
jenby pomohl pbzch oprvnnost svhoskeptickhovchodiska a zrranrerlala-li tak sbrka
vsmch. skryt protest proti soudobm spoleenskmvztahm, pak verovan romn
m tradinm Magdalena(1894), otskovanna pokraovnv pokrokskch Novch prou-
divu,evedle dech, ne byly edn po omladinskch bouch Zastaveny, pechz v pm
a sarkasmus tok na tyto vztahy.
vid hlavn Magdalena m sloitouhistorii vzniku; Machar mnil koncepci romnu:
mocn. ze sentimentlnho komornhopbhu o lsce ,,zbytenho lovka..k nevstce
jeoboueskch vytvoilnakonec romn thse,jen starromantick fabule vyuivk to-
sttnmprvu, n satirick kritice malomck morlky a jejm prostednictvmi m.
je na vnj tckch vztah mezi lidmi. Nebo jako kad romn thse m i Magdale-
kde,,slova na sv posln: prostitutka, nejopovrhovanjtvor mckspolenosti,je
mravn ist,lidsky bohatne pokryteck buroazn spolenost.Machar
politickou, vak ani u toho nezistv. od kritickho lenspoleenskho ivota na ma-
vznamu' lomst piechzi k satie na eskpolitick pomry t doby. V tchto mstech
aktualizaci, tak Macharova satira vrchol. Nen zde jen vsmchem protivnkovi, stejnou
stylu, mrou se v n ozr, trzniv bolest ze soudobhostavu.
je, zejm- Jestlie postava prostitutky Lucy tvo v romn morln protiklad malo-
optzamen mstskspolenosti,m i Machartw obraz politickho votasvou protivhu'
Je j epizodick postava proletskho,na smrt nemocnhostudenta-revolu-
u. Hledal-li cione, se ktem se Lucy seznmi na malomst a kter ji u pedem varuje,
pak jeho eburoa nikdy nedovol, aby zaa|anov ivot _ to bude snad monteprve
k osamlm v budoucnosti:
setak pihl-
polovin19. a ten prohnil svt jeho
literaury s vemi prolhanmi dy,
znamenaly, albou,klamem, blbstvm, zlobou,
fumjkust a to bude padat v trosky!
oznailjako
jen nezmr. Spolu s kritikou mck morlky se tedy Magdalena stv i tonousatirou
citovm na eskveejn a politick ivot.
na kadm Svm zkladnm charakterem se Magdalen pibliuje i Macharovo
pak plodem nsledujcdIo,Boi bojounci
(lB97), politick pamflet na tehdejhlavn
pramen pedstavitele eskmck politiky, mladoechy, Boi bojovnky Machar
nebonaopak otiskoval pvodn v Rozhledech (1896), v roce tB97 je pak vydal samostatn
jako obshle komentovan, domnl opis starho rukopisu. Vedle mladoe-
zdkakdy skch politik napadl tak i ueneckou akribii tehdej filologick a folklo-

511
 ristick vdy. Zdrtt starobylosti se sna Machar vyvolat i formou. Ped Mnoh z ver
kadm zpvem uvd popis obsahu, jak bylo zvykem stedovkch bsnk, bezprostednm o
ve zpvech std rizn strofick i verov tvary od ptistopho jambu jc se v jeho poez
stance a k hexametru, po vzoru starslovansklidov poezie, zejmnaruskch vak zhy vystd
bylin, uiv antitez a paralelism. l pozvoln M
Bo bojovnci jsou reakc na situaci, kter se vytvoila, kdy mladoei fetiizuje svj int
peli z opozice viVdni ke spoluprci s Badeniho vldou, je jim slbila souasnm bezv
jazykov nazerri, podle nich se ml zavst v eskch zemch dvojjazyn nekonendjinr
edn styk' Machar tento moment zobrazuje v podob snu, jm ho provzi hnac silou Mac
ert a v nm se setkv s novodobmi bomibojovnky - mladoechy,jak peklenuje vech
s plnou zbroj se chystaj k taenna Vde proti ,,novmu nepteli Bade. listickou vyrovna
nimu... ert bsnkovi pedstavuje v satiricky karikovanm obrazujednoho Macharovm ol
boho bojovnka za druhm, ukazuje mu i jejich hlavn zbrai, marinskou projevujc se dr
houfnici - Nrodn listy (mly redakci v Marinsk ulici) s jejmi oPatrov- a vldnouc polit
nky, mezi nimi i Svatopluka echa, kte s klapkami na och,,,by nezel krunem arist
bandu, kter okolo je.., pje bojovnkm Psn otroka. Za marnskou houfnic ani vzdlen niet:
pak thnou dv smrdut kry - py, mladoesk humoristick asopis, dispozic vlastnh
kter se nevybravmi prostedky vypodvval se stranickmi odprci, po nov renesa
a esklist, bulvrn mladoeskdenk, redigovan Klofem. Sr. K. NnurrreN
A sm Machar zdtraziova|, e Bo bojovnci jsou dlko chvle, dovedl svho idelu, obr
i ttoprci vtisknout obecnjplatnost, zvlt v zvru, kdy se ,,bobojov- a pozdji v Go
nci.. na svm taen stetvaju Tbora se skutenmi nstupci tborit historickch pos
s ervenm\,,cry,, na holch, kte vedeni tzkou,,bo bojovnky..vyhub. rii nyn Machar
Bo bojovnci jsou basnkovm pspvkem k boji s vldnoucmi nacio. k souasnosti,v
nalistickmi kruhy. Kniha vak neznamenala jen Macharovo vlastn krdo. o dobu msk
Jak svdjej ohlas mezi mladou generac,vyjadovala i jej vztah k soudob individua, kteri
politice, ktery mlad projevili ji v manifestu eskmoderny z roku lB95. vlastn dstojno
Stala se soustjejich boje za vymann literatury z kurately buroazn Asiatica i Diokl
nacionalistick politiky a zejrnnaj ejho urnalismu. leon, Je_ n
Vechny zkladru tny Macharovy dosavadn tvorby pak splyvaj ve sbrce vm odporem
Golgata (1901). Podstatnou st tto knihy v definitivn podob tvo vere, obdobn je tot
kter Machar vydal ji dve ve sbrce1893-1896 (1897)'je m|abtjakmsi kch djin, kde
ztovnm s dosavadn tvorbou a je shrnovala do jedin knky bsn, situaci nroda l
plnovan pvodn do t rznch sbrek. Bsnk ji vydal pod vlivem novho Pro Machar
zklar"r.ni,kterym proel po velkch bojch s mladoeskmi kruhy i s nkterymi kovi vude jd
starmi bsnky, zejmna s Vrchlickm' a po ztroskotn pokusu sjednotit sna charakte'
mlad literty i politiky na individualistickch principech, jak je sm formu. proudy, kter1
loval v manifestu eskmoderny. Je pochopiteLn,e rozpad moderny nejsil. optovn odr
nji zapsobil na jejho inicitora, ktermu se tak rozplynuly vechnynadje :uzlv,.stle jt
na vytvoen jednotnho tbora mladch, schopnho ovlivnit cel esk vl zvryvja
kulturn a snad i politick ivot. char obdobn

512 33-Djiny ak litm

i formou. Ped Mnoh z ver sbrky 1893-1896, stejn jako pozdj Golgaty, jsou
h bsnk, bezprostednm ohlasem nedvnch boj. Potenoptimistick tny, vyskytu.
jambu jc se v jeho poezii vbec poprv, hrdost i pcha na mnostvneptel jsou
zejmnaruskch vak zhy vystdny veri, z nchzaznv hokost vystzlivn. Tehdy se za-
npozvoln Macharv vnitn perod. Nespchemrozarovartbsnk
kdymladoei fetiizuje svj individualismus v idel siln osobnosti, je by by|a nadazena
jejim slbila
souasnm bezvchodnm bojm. Skutenostje nyn nazrna z perspektivy
chdvojjazyn nekonendjinn spirly, bez onoho romantickho zpa|u,jen byl skrytou
jmho provz
hnac silou Macharovy dvj tvorby, z perspektivy, kter dv odstup,
rradoechy, jak peklenuje vechnu niternou disharmonii, nastoluje mraziv klidnou a ata-
nepteliBade- listickou vyrovnanost. Po Byronovi, Lermontovovi a Mussetovi se nyn stv
obrazujednoho Macharovm oblbenm bsnkem Goprun. Macharv individualismus,
marinskou projevujcse dve pedevm v gestu namenm oste proti soudob morlce
jejmiopatrov.
a vldnouc politice a bezohledn odkryvajcm jejich choroby, odv se nyn
,,by nezel krunem aristokratinosti, stv se postojem,jen do jist mry nen
inskouhoufnic ani vzdlen nietzscheovskpodob, kdy k nmu bsnk dospl na zklad
istickasopis, dispozic vlastnho subjektu a pod tlakem okolnost. Tak vznikaj vere volajc
odprci, po nov renesanci, jimi si Machar podv ruku se er,pou i s mladm
Sr. K' Nnuuenxur. Kdy vak bsnk v souasnostimarn hled ztlesnn
chvle,dovedl svhoidelu, obracse do minulosti, zejmnak antice. Ve sbrcelB93- 1896
se,,bobojov- a pozdji v Golgat se tak objevuje nov typ poezie - nkolik portrt
i tborit historickch postav jako zirodek velkho pozdjhodjinnho cyklu. V histo.
y..vyhub. rii nyn Machar hled analogie k dneku,jejm prostednictvm chce hovoit
ml naclo- k souasnosti,vydat svdectv o sob i o sv dob. Bsnk se zajm hlavn
vlastnkrdo. o dobu mskho padku a potku kesanstv a hled tam siln
k soudob individua, kter neklesla pod thou doby a kter si i v n dovedla uchovat
z roku 1895. vlastn dstojnosta bohatsw vnitnho ivota. Tak vyznvaj portrty Valeria
buroazn Asiatica i Dioklecina. Ale i ostatn postavy _ Nero, Julin Apostata, Napo.
leon, Je_ nabvaj aktulnho smyslu, a to bu v souvislosti s Macharo-
ve sbrce
m odporem k soudobmu klerikalismu, nebo s ana|zou dekadence.
tvo vere, obdobn je tomu ve zlomku druhho historickho cyklu _ v obrazech z es.
btjakmsi kch djin, kde opt hlavn prostednictvm portrtMachar chce postihnout
}nkybsn, situaci nroda a jeho vztah k Habsburkm (cyklus Ferdinandus II.).
novho Pro Macharovo pojet historie je pznanorientace na jednotlivce. Bsn-
is nktemi kovi vude jde o psychologick obraz jedince, piem se jm souasn
sjednotit snacharakterizovat dobu. Nezajmaj ho velk spoleensk hnut, spodn
ie sm formu. proudy, kterpodmiujjednn a rysy historickch postav. V tomto pojet se
nejsil- optovn odr spisovatelv individualistick postoj ke spolenosti, kte
y nadje uznv stle jen jednotlivce a jejich snaen.Bsnk nyn nadlouho vystzli.
cel esk v| z vry v jakkoliv seskupen,aumleck, a politick. Jestlie vak Ma.
char obdobn jako nkte dal mlad e tuto situaci a aristokratickm

33_Djiny ok titfltr' uL 513

gestem' je nepostrd ani uritch rys nietzscheovstv, neznamen to, ji dve Machar'.
na rozl nap. od Karska nebo Prochzky, e se ztotouje s Nietzschem biblickou tematlK
i v tom zkladnm, v jeho reaknasocilnosti, v jeho opovren,,chtrou.., k nboenstvse z
k n ad Nietzsche jak mka,tak pracujcholovka. Macharv aristo- vem k antice. s
kratismus obrac naruby tuto stejn strnku Nrnrzscrrnovv filosofie tm, svta. Ta vyznv
ta
e j zamuje jednostrannproti vldnoucmu mckmu svtu, Julidn APostata,
hledaje spojence prv mezi pracujcmi. V portrtu male Kupky podal dob klerikalismr
Machar vstinoucharakteristiku tohoto aristokratismu! ,,.'. je to povzneen Konen zahl
aristokratismusmodernho lovkaindividualisty, jen poznal, jak se bezohled- vlastnch bsnkc
n znsiluj e, vysv, mua vtad ve jmnu starch d, kterm se k svm rzem vcel}
vlast, nboenstv, morlka, zkon, ctnost' podek, a jak se to provd tak v Golgat v
ne vtinouvimenin,ale prv naopak. Ten aristokratismussn ... o spra. iak tematick,tak
vedlnosti a soucitu, o stejnmsvtle, o stejnch podmnkch a stejnch v- a socilnm otz!
zbrojch duch pro boj ivotn,o ochran onch, ktejsou maceskyod prody bm. Golgata p
obdaeni a kdov co vechno- sny takovch duztrcejse a kdesi v modra. se krystalem, v
vch mlhch -, ale jisto je' epedem padnouti mus nynjshnil, prolhan Dotv ji i jeho'
a niemnsvt, aby bylo tu mstopro svtjeho due...* kov tvorb.
Rubem tohoto aristokratismu se prv nyn stv Macharovo sblen Golgata m'
s d1nickm hnutm i s jeho stranou, pispvdo jejch mjovch list, Satiricon(1904)'
spolupracuje s asopisys n spjatmi (Akadenrie, pozdji takRud kvty), pro i legend, blasfen
ni i veejnvtiskuvystupuje a pednna literrnchbesedch.Anaopakzase opt vIastenectv
pevn sociln demokratitposlanci (Hybe aj.) interpeluj v parlament boenstv,crke
Macharovy verezabavencenzurou. I toto sblennalo svj odraz v nko- svou tematikou s
lika bsnch Golgaty, kde bsnk spolu s obtazy djinnhoutrpen pracujcch i svou bojovno
vyslovuje sv pesvdeno vtzstv dlnick vci. V tchto souvislostechse volench itek'
pak Macharovi vrac star otzka, je se tak stala stednmtmatem Gol. ostatn dv
gaty, problmvl asti a vlastenectv. Bsnkse tu propracovv k vslednmu tvo pak lyric
poznni, e v nynjm politickm pojet vlastenectv se vrazn projevuje Vteiny obsahu
egoismus vlclnouc tdy. A prv pro toto tdn sobectv Machar nabv nkolika let, pa
pesvden ' je vyj|veznm bsni sbrky,Pisni rodinnt,
em.|i vlastenec- e je knkou1
k cit nabt svdvjceny, je teba postavit ibenicepro onch ,,pl milionu okouzlujc kry
vlasteneckchhrdel, tch voucchvlasteneckchhrdel... Bse hned po svm ve sbrce rozvi
otitnvyvolala neobyejnsilnou reakci a jej autor se stal opt pedmtem i barevnost' I :
toknacionalistickch kruh. Machar se tak i v pojet vlastenectvb|teh- ale stzlivm
dejmustanovisku sociln clemokracie,i kdy jeho eenjinak zstv zce|a dojmy vyjadu
v mezch individualismu. Pitom se vrazn promuje i closavadncharakter poezii echcv
Macharova vere- nabv v nm nyn pevahy such rtorick forma trak- zuje. Vdy st
tt' kter jej injetstzlivjm
nedosud. civi|izace a b:
Druh stednmotiv Golgaty tvo pak otzky nboenstv. Jestlie sbrka tm
vajc postrtpn
* Kupka, z knihy V poledne. vmi obrzky,

514 3g'
 neznamento' ji dve Machar jednotliv toilna nkter nboenskpravdy, perzifloval
s Nietzschem biblickou tematiku a znevaoval nboenskou vru, v Golgat jeho pomr
,,chtrou.., k nboenstvse zanvyhraovat v koncepci, kter zce souvissjeho obdi.
aristo- vem k antice. st v apotezu pohanstv, zmocujchose nov po staletch
filosofietm, svta. Ta vyznv jak z jeho vrtch.prac, jako je bse Na Golgat nebo
mu svtu,
Jutidn Apostata,tak z lehce rozmarnch ver,pamfleticky tocch na sou.
Kupky podal dob klerikalismus.
topovzneen Konen zahrnuje v sob Golgata i subjektivn lyriku, kter podle
sebezohled- vlastnch bsnkovch slov m tvoit jakousi ornamentln vpl a kter
.}temse k svm rzem vcelku navazuje na dvjtvorbu z dob Confiteoru. Sbhaj se
se to provd tak v Golgat vechny hlavn momenty Macharovy dosavadn tvorby, a to
sn... o spra- jak tematick,tak i formln : od intimnch verak nejaktulnjmpolitickm
a stejnchv- a socilm otzkm, od lyriky pes epiku a satiru a k vtmepickm sklad-
od prody bm. Golgata pedstavujevyvrcholen bsnkovy objektivace, stv
kdesiv modra- se krystalem, v nm se odr cel bsnkova dosavadn koncepce svta.
prolhan Dotv ji i jeho poezie historick, kter souasnotevr dalobzory v bsn-
kov tvorb.
sbl en Golgata m vak i svou ,,satyrskou..dohru, jak oznailsm Machar sbrku
jovychlist, Satiricon(1904)' v n travestuje tmata Golgaty do podoby epigramu, satiry
kvty),pro i legend, blasfemicky reprodukujcch biblick ltky i pbhy svatch. Tedy
naopakzase opt vlastenectv,vlast a jej politick osudy, pomr k Vdni a Vatiknu, n-
v parlament boenstv,crkev, kna koneni literatura tvo obsah tto sbrky,je ji
odrazv nko- svou tematikou se hlsk Havr,r<ovr jako svmupedchdci a jeje mu vrn
pracujcch i svou bojovnost namenou proti jakkoliv reakci i dobovou aktulnost
hse volench ltek.
tmatem Gol- ostatn dv sbrky z tohoto obdob, Vj,letna Krrn (1900) a Vteiry (1905)'
kv1nlednmu tvo pak lyrick doprovod k ttospoleensk poezii. Jestlievak sbrka
projevuje Vteiny obsahuje skuten okrajovou lyrickou t,jak vznikala v prubhu
r nabyv nkolika let, pak Vlet na Krym m doprovodn charakter jen v tom smyslu,
vlastenec- e je knkoubsnkova oddechu, sbrkou zapomnn na vechno uprosted
,,plmilionu okouzlujc krymsk krajiny, kde Machar strvil konec lta lB9B. Bsnk
hnedpo svm ve sbrce rozvinul vechen svj smysl pro prodn scenrii,jej nladovost
pedmtem i barevnost. I zde se vak brn nadnesenmupatosu, ztstv sice zaujatm,
bliteh- ale stzlivm pozorovatelem, kter zachycuje produ v klidu, staticky a sv
ztstv zcela dojmy vyjaduje tmjen popisem, a to ve vdomm protikladu k obdobn
charakter poezii echovi Mickiewiczov, s jeho Krymskmi sonety v kncei polemi-
forma trak- zuje. Vdy star romantinost krajiny ji takka zmize|a, ustoupila tlaku
civilizace a bsnk to nemeopomenout. Touto zmrnou prozaizac nabv,
v.Jestlie sbrka tm formy reporte,ji zdtnaziuje i jej denkov rz, zaznarnen-
vajc postupn cel prbh cesty. Prodn nlady se v n stdaj s nro-
vrrri obrzky, portrty lid s vtipnm npadem i lehkou reflex. Stejn pestr

515
 '
je zde i ver.Vedle ady meter pro brsnkatypickch se tu uplatuje napklad Jeho fejetony se
i pzvun varianta sapfick strofy. Tento vliv antiky, spolu s mstnmi remi. od tonpolem
niscencemi, je takjedinm nznakem toho, e sbrka vznikala ji v dob, fickm rtm. P
kdy Machar zanv starm m hledat siln hrdiny, ktermi soud svou mylenku, usiluje
soumranou dobu. sil o lzorn
Naopak, Machar'
zvlt v polemikz
Publicista a prozaik a politickmi pr<
celho rejstku i
Piblin ve stejn dob, kdy se Machar obrac k politick lyrice, kolem obranu i osobn l
roku IB93, zaini jeho soustavnpublicistick innost,zejmnav Herbe- z Mac]nara stal o'
nov ase (-by; E.dda; a; Aligtor aj.), dle v Masarykov Na dob, pesvdit jak jeh.
kde od roku lB95 vypluje spolens Masarykem i rubriku Rozhledy asopisec. t eskhoklerika
k (Sursum), kterou pevzal po F. V. Krejm.Krtce tiskne fejetony i v Beau. vypedstavitelr
fortovch eskch novinch (.by), ne byly po omladinskch bouch Macharova zz
edn zastaveny' pispv t do vdeskho tisku _ zejmna do eskch polemice, vYbavu
sociln demokratickch Vdeskch list a revue Die Zet, kter, izena vala v tehdejc
organiztorem vdeskmoderny Hermannem Bahrem, chce pispt k sbli 19. stolet po b(
enjednotlivch nrodnost Rakouska a pravideln informovat o eskkul- za svhouitele.
tue. Ke spoluprci s n pak Machar ziskv i dal eskpispvatele _ Ve fejetonist
F. V. Krejho, Masaryka, aldu aj. Tato innost ve svch potcchm vho proudn d
stejnm smrem jako Macharova satirick a pamfletick bsnick tvorba, vydval i knin
jak svdhned jedna z prvnch jeho stat o Vtzslavu Hlkovi a boje kolem poplatny okam
n, kterMachara na aspostavily do elamlad geneace. tvoil z nich celis
Jdro Macharovy publicistiky tvo ada knin sebranch fejeton, v- hy Zo rdna (1920
sledek autorovy dlouholet zkspoluprce s asen.Vedle novinskch forem lemiky s konzerv
najdeme vak u Machara i ran beletristickpokusy, drobn umleck rty kem a E. Zkrg
a nrovz,bryze ivotauloenhlavn v knihch Star pr4 (1903) a Hrst portrty, studie i
beletrie(1905). Star prza vznikala v letech 1BBB-1B91 soubn s veri k eskmpomr.
Confiteoru I_III' s nimi m i spolensil o odpoetizovn skutenosti, (1920),stejnja
o vtazn vyjden ivotnho zk|amni. Zatmco v tchto drobnch vje- s etnmi portr
vech ze ivota Machar tm pravideln pracuje s fabul, take nkter ProfU (1919).Pc
z obrzk perstaj v kompozin sevenou povdku (trou't a Don Juan), koncePce antik)
m druh knkaHrst beletrie,v npevaujportrty,drobnpsychologick a kesanstv.
obrzky lid nejrznjchvrstev a charakter, mnohem ble k novinskm Jako fejeton'
formm, zejmna k rt a fejetonu, v nm tak spovhlavn znam mnkov, aut.
Machara jako prozaika. bsnkovy dvou
Ve fejetonu Machar nachinel monostpodlet se bezprostedn na aktul. (1901).Vedle ir
nch udlostech. Prv proto kladl svou fejetonistickou innost na rove deziluze, pini
svmu bsnickmu dlu (mnoh jeho fejetony maj verovanou podobu), zjmech, nzor
neboastna soudobmdn byla mu nejvy metou jeho umleckprce. nch mladistvt

516
 napklad Jeho fejetony se vyznaujpestrostv pstupu k ivotu a ke skutenosti-
mstnmiremi. od tonpolemiky pes portrty jednotlir,c a reporte a k autobiogra.
ji v dob, fickm rtm. Pitom Machar zdrazuje obdobn jako v poezii pedevm
sou svou mylenku, usiluje o maximln jasnost a zrove' prostotu i sevenost razu,
sil o nzorn vyjden vak neznamen popen subjektivnho prvku.
Naopak, Macharovy fejetony maj siln osobn zabarven, kter vystupuje
zvltv polemikcha.us jednotlivmi odprci,nebo se soudobmi ideovmi
a politickmi proudy, kde Machar nevh s plnm zaujetm a s vyuitm
celho rejstku ironie a sarkasmu plosazovat vlastn stanovisko a na jeho
lyrice,kolem obranu i osobn zesmnitprotivnka. Tento tonrys hlavn zpsobil, e se
v Herbe- z Machara stal obvan, nepekonateln protivnk, o emmli pleitost se
Nadob, pesvditjak jeho politit odprci z ad mladoeskchkruh, tak pedstavite.
casoplsec- l eskhoklerikalismu od Dostla-Lutinova a Katolick moderny a po nej-
i v Beau- vypedstavitele katolick crkve i crkve evangelick.
bouch Macharova zainteresovanostna tmatu,a to nejen tam, kde se ocit v pm
do eskch polemice, vybavuje takjeho fejeton zbndobovkonvence,jak se projevo.
her, zena vala v tehdejch dennch listech, a stav ho v ad tvrc eskhofejetonu
k sbl- 19. stolet po bok Jewe NnnIIDY' kterho ostatn i zde Machar pokldal
o esk
kul- za svhouitele.
Ve fejetonisticktvorb Machar vidl dobov dokument, svdectv ideo-
m vho proudn doby, a proto tak vechny sv fejetony pravideln souhrnn
tvorba, vydval i knin, bez ohledu na to' maj-li obecnjdosah, nebo jsou.li cele
bojekolem poplatny okamiku. Teprve pozdji pi podn svch sebranch spis
tvoil z nich celistvknihy. Tak svran polemiky kolem Hlka sebral do kni.
v. hy Zo rna (|920 _ pvodn Knihy fejaon /, 1901) , doznvn boj o Hlka, po-
forem lemiky s konzervativnmi pedstaviteli nacionalistick kulturn politiky v. Vl.
rty kem a F. Zkrejsem do Trofej{,(1920 _ pvodn Knihyfejaon II), |terrni
a Hrst portrty,studie a kritiky do svazku V poledne(l92l). Kritick glosy a poznmky
s veri k eskmpomrm vydal ve dvou svazcc]neskj,m iuotem (19l2) aVlpomruse
(1920), stejnjako rty z vdeskhospoleenskho a politickho ivota spolu
vje. s etnmi portrty politik i prostch lid v knihch Vde(1919) a V'deiuk
nkter ?rob (l919). Polemiky s eskmklerikalismem spolu s vkladem svhistorick
Juan), koncepce antiky a kesanstvshrnul do knek Katolick povdky a Antika
a kesanstv.
Jako fejetony vak vznikly i nkter tematicky souvislcelky, zvlt vzpo-
nam mnkov, autobiografick przy. Nejcennj a nejpoutavj z nich jsou
bsnkovy dvoudln vzpomnky na dtstv a studentsk |ta Konfese literta
aktul. (l90l). Vedle intimnch zpovd, vysvtlujcchmimo jin i pinybsnkovy
na rove ez|uze, pinej Konfese tak doklady o Macharovch ranch literrnch
pdobu), zjmech, nzorech i zkuenostech, kter provzi i ada jinak dosud netit.
prce. nch mladistvchver.Dokumentrnhodnota se tak poj s ivmvyprvnm,

517
kter tm, e se votevenost odhaluje v celsloitosti duevnivot mladho a zlomila svtsli
lovka, po dlouhou dobu siln psobilo na dorstajcliterrn mlde. Kus iv"msvdectv
pokraovn Konfes pedstavuje knka Ticet rok (1919), nstin Macha- jemu poha
rova ivota a tvorby ve Vdni, hlavn v devadestch letech minulho stolet. M.li Rm
ostatn autobiografick przyji nedosahuj hodnoty tchto praci, ato zejmna cestopisn knih
proto' e zacbycuj jen epizodick sek lvota. Tak je tomu v knize Nemocnice ji speknihot
(1914), kterou Machar vytil ze svho nemocninhopobytu v Hradci obrazY NeaPol
Krlov, nebo v knize Krimindl (I9LB), kde vypsal zttky z vzeni za prslli nad historickr
svtov vlky. Detailn zznamy o sv innosti na sklonku svtov vlky Macharv
a zejrrrnapo n, kdy zastval funkci generlnho inspektora eskoslovensk historik. Vyv
's nkolik autor
armdy, spolu etnmi dobovmi dokumenty uloil Machar do knihy
Pt roku kasrndch(192i). Do ttoady pat jet vzpomnky na souasnky, i brourch q
literrn ptele a znm, kter Machar otiskoval s obrnmi ukzkami k ad dalch
z jejich korespondence, a z nicb vytvoil soubory oni a jd. (1927), (apomnan hu Antika a ki
a 4apomenuti (1929) a Pi sklenceuna (1929). Samostatn pak vydal korespon. nm Machar
denci Jirskovu, svdectv o dlouholetm, nezkalenm ptelstv - t2icettet posmnnaz1
s AloisemJirdskern(1931). Y Katolickl
Druh ucelen okruh Macharovch fejetontvo jeho polemiky a boje typ povdky
se soudobm klerikalismem, podloenMacharovm studiem historie, van knsk
hlavn antiky, a cestami po Itlii. V tomto smyslu zvlt vznamn byla j uprosted
Macharova prvn nvtva ltlie roku 1906, z ri vze|a po Konfesch jeho stedn reago
druh nejznmjkniha fejetontm 1tsol\, stejn jako hlavn stjeho petrhnout ni
pozdjknihy Antika a kesanstu (1919). Machar jel do ltIie j s hotovmi unou katolic
n'zory,dokonale obeznmen s histori antickho ma studiemi jeho histo. lch metafor
rik Tacta, Plinia, Suetonia, Plutarcha a ady jinch. Ji tehdy byl pevn Vemi tn
pesvden o zhoubn loze kesanstva svou cestou jen sv pesvden na rozpor mr
utvrdil. Jeho m je vniv zaujatou polemikou s crkevnmvkladem histo- zcela stranor
rie a pedevmpout po stopch antiky. Ta prostupuje tm vechnolen, piny jeho
jej duch vystupuje nejen z uchovanch pamtek, kter Machar v m spolenosti, j.
let se ji zett
na|ez|, a|e i z bsnkovch exkurz do historie a z evokaci phod stach pa-
novnk i z |'enisouasnhoivota. Antick im ;e mu vrcholem, jeho se racionalistic}
lidstvu nepodailo ji nikdy doshnout, a pokud se znovu vzepjalo, oivovalo jim Macbar
vlastn jen starformy, uloena zapomenutve starmime. V polemickm pispl k ces
zpalu ovemMachar ahistoricky idealizuje antiku jako celek a nevh zkrlo. tyto prce a
vat i jej otroksk systm.Proti starmumu pak kresl m kesansk- e Machar 1
Vatikn, Latern, katakomby a chrmy, svt hlubokho padku, doklda.
nho opt obshlmi exkurzemi zejmna do djin papestv.A jako u ma
antickho Machar neetil obdivem, tak naopak zde nan ty nejtemnj
barvy a nezastavuje se ani u umn Raffaelova. Historicli
Macharovu report pak dokresluje m souasn, vzeI z nrodn etapu bsn
osvobozeneckhoboje, m sjednocen Itlie, kter opanovala Quirinal svho starh

518
ivotmladho a zlomila svtskou moc papeskou.M proto Macharovy pln sympatie, je mu
mlde. Kus ivm svdectvm b|iciho se konce vldy crkve, konce tisciletho klamu,
in Macha- jemu podlhalo lidstvo ve svch djinch.
stolet. M.li m pedevmpolemick charakter, je druh Macharova prozaick
a to zejmna cestopisn kniha Pod sluncemitatskjm (1918), plod dalchdvou nvtv Itlie,
Nemocnice ji speknihou prodncb zitk,. Lenma a jeho pamtek dopluj
v Hradci obrazy Neapole, Tivoli a Capri, ivot souasnItlie nabv tu pevahy
za prvni nad historickm aspektem, i kdy i ten je zde stle siln.
wtovvlky Macharv m vyvolal ovem vcn a v mnohm oprvnn nmitky
eskosIovensk historik. Vyvolal vak tak boulivou odezvu mezi domcm klrem. Hned
do knihy nkolik autorz ad katolickhoduchovenstva i mimo n snailose v lncch
nasouasnky, i brourch vyvrtit Macharova tvtzeni; mimodk vak dali bsnkovi ltku
i ukzkami k ad dalchfejetonshrnutch v Katolickch povdkch a doplujcch kni.
(apomnan hu Antika a kesanstv. Podntili ho i k obshlmu pednkovmuturn, na
al korespon- nm Machar vypovdl boj mskmu klru a klerikalismu, boj, kte sm
_ yricakt posmnnazval,,ruenmivnosti...
Y Katolickjlchpoudkdch (l9l1) si vytvoil vedle fejetona vah svrzn
mikya boje typ povdky, v nprost pbh, zpravidla pamfleticky napadajci nedodro-
liemhistorie, van knsk celibt a vbec rozpol mezi nboenskou teori a ptax, se rozv.
byla j uprosted dialogu autora a jeho odprc. Machar tak me bezpro.
jeho stedn reagovat na jejich nejnovjpolemick lnky, aru je nucen zcela
stjeho petrhnout nit svhovyprvn. Zrove mistrn paroduje zastaralou mravo.
s hotovmi unou katolickou povdku, vylvaje pitom i biblickch podobenstv, zvete.
i jeho histo- lch metafor i archaick syntaxe.
byl pevn Vemi tmito knihami Machar mpedevmna soudobklerikalismus,
pesvden na rozpor mezi pvodnm uenm a jeho grandiznm zneuitim crkvemi;
histo- zcela stranou zstaly vak spoleenskkoeny nboenstv a spoleensk
len, piny jeho rozen.A tedy namen proti nejreaknjsloce tehdej
v m spolenosti,je to boj, kter ve srovnn s Macharovmi zpasy z devadestch
stah pa- let seji zeteln odsouv na vedlejkolej, zstvajezcela v rmci mckho,
jehose racionalisticky zdvodovanhokulturnho boje. Zrove vak je to i boj,
oivovalo jm Machar hluboko pronikl do nejirhookruhu ten a jm vznarlrrrt
polemickm pispl k cest prostho lovka i inteligence k ateismu. A byly to zejrr'rra
zkrlo. tyto prce ajejich ohlas, kterv dobped prvn svtovou vlkou zpsobily,
tesansk- e Machar prozaik zatla|do pozad Machara bsnka.
doklda.
jakou fuma
P o e z i e h i s t o r i c k a z v t e , n t v o r b a
nejtemnj
Historick poezie sbrek 1893-1896 a Golgata pedznamenala novou
z nrodn etapu bsnkovy tvorby. Zatkem stolet Machar pistupuje k uskutenn
Quirinal svho starho plnu vytvoit, podobn jako ji Victor Hugo a u ns Jaroslav

519
 Vrchlick, obraz 1voyalidstva od nejstarchdob
a po souasnost. Yznk vech nskch,b
tak cyklus sbrek ak,jehojednotliv lnky tvo knkY V
!,^?*,* zdi sleduje Machar
helnskho slunce (1906) J.ea z Jude1l
i 1ooo;, sbrky pr,iz,c antickch n- csask doby, nt
mt, dle triptych stedovkch tmat^.Barbai.1istt;,
Pohansk.plamen1l povennad sl
(l91l) a Apotolou.(19l1), dv sbrky o francouzsu au,Lou,n revoluci oni
(192l) a on (I92I). Do souasnostidovdj obdivuje tam IV
cyklus sbrky _ Krk2djin a k pesvde
a Kam to spje?(1926).Soubn se Svomim vk
19?6) vznikly jiz j'en jv vkIad svta, }
knihy ver:lyrick Krpje(t9l5), sbrka.pleitostnch
ver,plod mylen- mylenku rozvd
kov i citov koncentrovanosti zra|ho b,ku,
a knika epickch ver sv antick sv
{iu1ten pa4n (19l5), pibuznsbrce za" ay mcty kvest .. ..., postrdajc
filosof, umrajc
vakjej pevnou ideovou koncepci; bsnk;e v te.nto
,,idylch a dramatech.. ta. Jako protikl;
zaujat spepitoresknost nmt ne snahou ,oy,o,,,.u
se s aktulnm ivot- knze, a tojak p
nm problmem,jak tomu bYlo dve.
Je zejm,e
Jdro Macharovy tv.orb{.v1aknynji tvo historick poe zie. Teprve
se vrazn upla
dsledky krize, kterou bsnk proel po rozpa.
n1oj.eyr1ji kter ml v cel
:'}::.:':.::::lllu
ou Ueskmoderny, nebojeho pklon k historii znamen,v
podstat, i g,, c i val mentalitu i
na dosavadnosamleveden ipu,,rozchod' s d'osavadn-i,pot.r".'sky"
aktul. jet osteji vyst
nmi tmaty. Machar ostatn tak sm charakterizoval
svj.zjemo historii: ,jed z Judey'..
',A tak jsem ztovals. ivotem svm, ivotem svho nroda, s
touhami, ivotn tst,ne
bolestmi, sny' nemocemi a lemi sv doby, s osud.em
z"ny, osudem bdnch to vak bylo zvri
a chudk, a doeljsem k poucestarhoGoetha,
e nejvetiim tstmlovka potlailo vechn
jest osobnost, individu a.|it, nerozpoltn,
celisw lvk, a zaaljsem jej uvrhlo je do zr
hledat.-A naeljej v antice. A naellsem, e tuto
antickou nerozpoltnou osob- Touha po moci
nost zabilo kesanstv...*
nboenstv a sl
Tak Machar dospli ke svkoncepci historie,
kterou vyslovil hlavn nen pak kes
v prvnch dvou svazcch svho cyklu, ., t''izta"h
Y z helnskhoslunce skch djin.
a v Jedu z Judey, kterou dle utvril svmi pozdjmi
cestami do ltlie, a kte- Podobnjakr
rou i urputn hjil. Tato koncep." - ovemi
svou soudobou spoleenskou portrty jedn
motivaci, kter se prakticky projevila Macharovou
aktivn astv boji zpisk i dopis
s klerikalismem, pectstavujctk do prvn svtov
vlky hiavn npl jeho kovch hrdin,
bsnick tvorby, jeho publicisticki osvitovinnosti.
Machar tak dos
Ve svm historickm,cyklu Machar postupuje
obdobn jako dve. Hled vednho ivota
i nyn, pedevmv potcchcyklu, 'it'.e ioividuum,"smen
se svm postup charakte
osudcm a prv pro svj fatalismus ncnad
svou dobu; do ady tchto o tom, ebsnk
psychologickch portrt zaifrovv opt i
sv vlast,' it,o, sv nzory historick udlo
a pocity. Pitom se vak vrn dr antickch historik,
opomj zce|a myto- dolhaj ztlume
logickou sloku antiky, stejn jako antickou poezii.
n ivot, o relnho lovka a jeho mentalitu. 3".*u vude o rel. Pitom vznamt
v tol se tak vrazn Ii svou psychologic
od svho pedchdce Vrchlickho.
vil jako o ,,relit
Cyklus vak nezanhned antikou. Ta vystoup
-_T teprve postupn po moti- nebo,,eje sy
M.:. titerrn plny! z knihy Ticet rok. -
* u. tsgo;x
520
 Yznt'k" vech nskch,babylnskch, hebrejskch, egyptskch a perskch. Nejdve
V zdi, sleduje Machar ecko, jeho kulturu' a teprve pak m, a to opc fum
ickch n. csaskdoby, na nm obdivuje jeho moc a slvu i siln lidsk charaktery,
plameny povennad sv okol v dob jeho postupujchopadku. Zrove s tm
revoluciOzi obdivuje tam Machar i pirozen vztah antickch lid k ivotu. Dochz
rk1 djin a k pesvden,e antick lovk spl k odvren vech nadpirozench
jijen dv vklad svta, k harmonickmu souit s prodou, ba i k ateismu. Tuto
plodmylen- mylenku rozvdzejmna v nkolika obrazech knkyJed zJudey, kde se ji
ver sv antick svt s rozmhajcm se kesanstvm.Tak uvauje zpustl eck
postrdajc filosof, umrajcPetronius, Marcus Aurelius, Lukin stejnjakoJulin Aposta.
dramatech" ta. Jako protiklad tchto vnitn vyrovnanch osobnost kresl pak Machar
m ivot- knze, a to jak pohansk,tak i novvry.
Je zejm, ev tomto pohledu na antick svt a v jeho ahistorickkoncepci
ie. Teprve se vrazn uplatuje Macharv ton vztah k soudobmu klerikalismu,
po rozpa- kter ml v celm Rakousku stle i silnou moc politickou a zrtar'ovlivo-
rezlgnacr val mentalitu irokch vrstev. Tato motivace Macharova pohledu na historii
aktul. jet osteji vystoup tam, kde bsnk soud rozmhajici se kesanstv,onen
o historii: ,,jed z Judey... Podle jeho pedstav byl antick svt, vyznvajc pozemsk
s touhami, ivotn tst,na nejlepcest k pirozen vld lidskho rozumu. Vechno
bdnch to vak bylo zvrceno zrodem novho nboenstv. Zlomi|o lidsk charaktery,
lovka potlailo vechnu pirozenost, uinilo z lid vyznavae sebeobtovn a smrti,
JsemJeJ uvrhlo je do zrdn askeze. Ani ono vak nezlidtilo vztahy mezi lidmi.
osob- Touha po moci, zitnost, proradnost, vechno to dle panuje i za novho
nboenstvi a stv se postupn dokonce nstrojem jeho svtskmoci. Ko.
hlavn nen pak kesanstvvyvrtilo i m, pchu lidstva, nejvzcnj kvt lid.
slunce skch djin.
Il{lie,a kte- Podobn jako dve, i ny Machar pracuje pevn s psychologickmi
portrty jednotlivc, k emu vol nejastji formu monologu, dialogu,
v boji zpisk i dopisu. Historick udlosti vystupuj zintimnny pohledem bsn.
npljeho kovch hrdin, jsou reprodukovny prostednictvm jejich nzor a soud.
Machar tak dosahuje jednoty veejnho a intimnho, wtv st{zliv ovzdu
Hled vednho vota i u historicky nejexponovanjch hrdin. Vstin tento
se sm postup charakterizoval ji alda ve svkritice sbrky 1893-1896, kdy psal
adytchto o tom' ebsnk tu mistrn zachyti|,,ten eda plynul tok ivota,..e ,,velik
wnzory historick udlosti jsou tu jakoby procezeny tou edou atmosfrou ivota,
zcelamyto- dolhaj ztlumeny zveni, prochzeji sklem du onch historickch lid...
o rel- Pitom znamn role pipad konkrtnm charakterizanm detailm, kter
vraznli svou psychologickou vrnost navozuj onu vednatmosfru,o n alda mlu.
vil jako o ,,relifnosti v edi,.. jako o ,,nejvtm a nejobtnjmumn..,
po moti- nebo,,eje syntzavechbarev...*
-am96; Kritickprojevy3.

521
 Tuto atmosfru pomh vytvet i forma jeho ver.Bsnk oslabuje svobody Goetht
metaforinost a navc opouti rm, uivaje zprvu rozlinch antickch meter' v nich se rodj
pozdji pak tm pravideln blankversu. Zrovei Machar podstatn petv se od n s nen'
svjvraz, dvjvyprvc proud jeho verustupuje rtoricea intonace metodu; avak
nesen syntaktickou vstavbou (s|oit,vtn stavba, apostrofy, otzky, skm procesem,
zvo|ni, inverze, asyndeticki polysyndetickazen vznam) dochz opt pak prvem shl
svho plnho uplatnn. Machar tu vtiskuje svm vermjist archaick se tak stal jejn
zabarveni, pipomnajcperiodu klasicistickvty. Svm zpsobemse v tom V druhm d:
uplatuje ddictv echovy poezie, ovemddictv vraznpetvoen,uzp- po porce revo
sobenbsnkovu zmru navodit ovzduantiky. a pak nenvratr
Svm historickm cyklem se Machar postupn stle zetelnji vzdaloval Evropu. PeriPa
aktulnm otzkm eskpoezie. Nepochybn se v tom projevuje krize r.clna parad<
individualismu, kter ji nyn, v dob, kdy psluncimlad bsnick historickmu d.
generace usiluj o jeho pekonn pklonem k novm kolektivnm ivotnm tedy Machar N
jistotm, ztrc svou progresvn spoleenskoufunkci, pestv bt i oporou naprosto vraze
umleckho pokroku. Jestlie vak ob Macharovy sbrky antickch ltek - Napoleonovu hi
tim, e si v nich Machar eil svj vztah ke spolenostia e sem promtal adu je pna.. a lid
aktulnch otzek _ pedstavovaly vznamn umleck in, pak dal ti NapoleonovY P
knihy cyklu (Barbai, Pohanskplameny, Apotolov)jsouu zete|nm pro. portrtu z knih
jevem krize. Machar v nich sleduje dal osudy kesanstvve stedovku. ale zrove i pt
V prvn, v Barbarech, triumfujc moc kesanstv,uvrhujc lidstvo do hlu. loha Roki
bok tmy, v Pohanskj,ch plamenechobrozujcho se ducha antiky s nstupem tedy v tom,
renesance' v Apotolech pak reformn snahy mck pestavb crkve a spo- pojet historie
lenosti na pozad ticetilet vlky, anglick buroazni revoluce a selskch k zobrazet
bou. V Apotolech se tak ve vtme objevuj i |tky z eskchdjin, knihy, vyl rc
i kdy bez vraznj koncepce. Vychzej ve c
Zde j bsnk narna nejvtskalsvhoplnu. sil o co nejplnj kolektivistickc
charakteristiku doby, z nby se neztratilo nic podstatnho, vede Machara poezie. Yevzj
i k ltkm, ke kterm nem hlubvztah a kter se stvajjen na pramenech souvislosti, nel
za|oenou reprodukc udlost, bez hlubho tvrho zmrll a osobitho Machar vydv
pojet.Machar tak slousvltce,upad do eklektinosti, msto,,reliefnosti poezie za revo
v edi.. se objevuje skuten bezbarvost a monotnnost. Slab strl
Zv|trtt postaven v cyklu Svdomm vk zaujmaj knihy oni a on, z knih Krk1t
souhrnn nazvan Rok2 za stolet,a to zejmna proto' e se v nich razn jet pevnou i
promuje Macharovo individualistick pojet djin. Jestlie pte jeho zachzi bsnk
dosavadnhoobrazu djin tvoil jedinec, lidsk individualita,kter sice podle tickou t r
Machara nerytv djiny, ale je jejich nejvyhodnotou, ocit se nyn bsnk i prostch lid
ped djinnou skutenost,kde nemevystait s tmto pojetm. Francouzsk smenm s n
buroazn revoluce, druh vrcholn bod bsnkovy historick kolrcepce, se mu stpak - po
jev silnjne vechny individuln hodnoty. Velc duchov doby mu nyn vren obraz
pestvaj bt jej mrou. Naopak ukazuje, v jakm rozpolu se ocitaj vyznavai stava historie

522
 oslabuje svobody Goethe, Schiller, Alfieri, Chnier, kte tv v tv udlostem,
ickchmeter, v nich se rod jej nov stupe, zstvajmimo proud revoluce, ba odvracej
[atnpetv se od n s nenvist. Machar ovem ani zde neopout svou psychologizujc
icea intonace metodu; avak nyn je jedinec neodtritelnsvzn s probhajcmspoleen.
, otzky, skm procesem, vldne jm vyspoleensksla - revoluce. Jejho tvrce
dochzopt pak prvem shledv Machar v lidu, jeho bda stla u jej kolbky a jen
jistarchaick se tak stal jejm nejvrnjmochrncem.
se v tom V druhm dlu Rok za stolet,ve sbrce on, zachycuje pak Machar situaci
uzp- po porce revoluce, kdy jeden z jejich vojk se postupn stv a monarchou
a pak nenvratn miz v propadliti djin a kdy reakce znovu opanovv celou
vzdaloval Bvropu. Peripatetinostnastalch udlost podv Machar v ad kontrast-
jevujekrize nicll. a paradoxnch situac, znovu utvrzujcch bezmocnost jedince vi
bsnick historickmu dn. To plat i o samotnm csai Napoleonovi. Vnoval-li
ivotnm tedy Machar Napoleonovu vzestupu a pdu samostatnou knihu, nen to jet
bt i oporou naprosto vrazem napoleonskhokultu. o tom svdjito, ezansledovat
ltek - Napoleonovu historii po porce revoluce a lidu, kdy m ,,podek bt, poteb
promtaladu je pna.. a lid je ,,tak nezzenvelice.., a stejn tak i samotn vykreslen
pak dalti Napoleonovy postavy. Ani zde se Macharovo pojet Napoleona neliod jeho
zetelnmpro- portrtu z knihy 1893-1896, kde je sice zachovnajeho historick velikost,
ve stedovku. ale zrove i pravdiv osvtlen jej smysl.
lidstvodo hlu- loha Rok za stolet v rmci Macharova cykiu Svdomm vk spov
s nstupem tedy v tom, e bsnk je nucen opustit sv dosavadn individualistick
crkvea spo- pojet historie a hledat jej hlub spoleenskoumotivaci, a pitom dochz
a selskch k zobtazen lidovch siljako hnac sly tto revoluce. ovem ob
eskch djin, knihy, vyl roku 1921, se tak vleuj do dobovho literrnho kontextu.
Yychzej ve chvli, kdy avantgarda eskpoezie se stv mluvm nor,"ch
conejplnj kolektivistickch snah, ve chvli, kdy se objevuj pwn zrodky proletsk
vedeMachara poezie. Ve vzjemnmvztahu obou tendencje monshledvat patrn dobov
na pramenech souvislosti, nelze vak tak pehldnout jejich protikladnost: v dob, kdy
a osobitho Machar vydv svou apotezu buroazn revoluce, bojuje avantgarda esk
,,reliefnosti poezie za revoluci socialistickou.
Slab strnky cyklu vystoup jet vraznji z poslednch dvou svazk,
)ni a On, z knih Krk1djin a Kam to spje?Yyznaoval-Ii se obraz buroazni revoluce
nichrrazn jet pevnou ideovou koncepc, pak m blek souasnosti,tm bezradnji
pte jeho zachzi bsnk s historickmi udlostmi, kterinterpretuje ji jen jako chao-
sicepodle tickou tudlostsmench s portrtyumlc,politik,vdc,panovnk
senynbsnk i prostch lid, bez snahy o d. Protesty proti vlce ztovei s fatalistickm
Francouzsk smenm s n jako s nutnm z|em i moralistn kritika ,,soumraku butoazie,,
stpak - polemicky s optimismem Nerudovch Psn kosmickch - v z-
dobymu nyn vren obraz zniku lidstva, v kosmickou katastrofu, ji Macharova ped.
wznavacr stava historie kon.Prola dlouhou nerovnomrnou drahou od bsnkova

523
 uplatnit svou kri
zavjeti pro svt antiky s kultem jej harmonick, vnitn svobodn osobnosti
e tiskne svobl
pes odpor k nboenstvajehostedovkm formm ak apotezeburoazn
(Nrodn politika,
revoluce, poslednmu vrcholu, kterhopodle Machara lidstvo ve svmvyvoji
imperativem -
doshlo. Odtud pes padekfeudlnchkrl,pes soumrak buroazieak obra.
v tto situaci, al
zu znku nazemkoule. Pesimistickvyznn,ukonujcnhle cel cyklus,
dovoluje napkla
bysejevilo jako dslednaplikace vdeckhopoznnzkonitostvesmru,m
Zd. Nejedlho a
i svspoleensk koeny, pochopitelnjen v souvislosti s bsnkovm sloitm
Rudho prva a,
a promnlivm vztahem k buroaznrepublice.
Lidovch novin' .
Svtov v|ka a vznik samostatnhosttu znamenaj v jeho vvoji v.
v tvorb jen oje.
razn meznk. Na konci vlky se Machar vrac do Prahy (kde tak zemel
mm vk tvo sl
|7 . bezna |942). Ped svm nvratem zakusil i rakousk kriminl pro nkolik
(1934), Na okra
podvrench dk pod reprodukc Brokovaobrazu, otitnchve francouz.
z denho tisku, a '
skmlistu L'ndpendanceTchque, bojujcmza eskounezvislost. Bsnk, Tato dla ji
jen se na zkiad sv pedvleninnosti stv, podobn jako napklad
Machar jakobY s
Jirsek, symbolem nrodnho, protihabsburskhoodboje, na|z v dosaen podob vyvstv
samostatnosti naplnn v dosavadn prce. Vechny sv nadje upn
nosti a proch
nyn k rodc se republice. Jeho star spolenboje s ptelem Masarykem
sbrky tohoto ot
zdaj se bt korunovny velkolepm spchem.Vlna nacionalismu cele
povlenm veri
strhv i Machara, ktery jet za svtovvlky zpetrhal vechnyspoje se so-
vchodn zoufal;
ciln demokraci pro postoj nkterych jejch vdchinitel k nrodn
o n by se mohl
osvobozeneckmuboji. V zjmu nadosobnhocle _ budovn novhosttu -
spoleenskoupoe
smiuje se s adou svch dosavadnch politickch neptel (Kram, Klof)'
stejn jako knihr
jet za vIky zain spolupracovat s Ndrodnmilisty, kter se po vlce stvaj
Vude tam pror
orgnem velkoburoazni nrodn demokratick strany' odvolv i nkter
ruuje bsnkv
sv dosavadn boje, mezi nimi i zpas o Hlkovo dlo. Jeho vere,vznikajc
Machar pokou
ke konci vlky, jsou plny nadnesench vzev k vzjemn lsce, k sbraten
sto rok dt s\
vech,k optimistickve v budoucnost. Machar se nerozpakuje ani sm pispt
objektivn reIn
k vstavb buroaznhosttu a na pmpn Masarykovo po pt let pracuje
jako generln inspektor eskoslovensk rychleji vyslovit.
brannmoci s kolcm bdtnad kulturn
bok krizi sout
politickm a morlnm profilem tehdejarmdy, elit pevchovou vojka
Machar va
povlenmu,,rozkladu.. v armd. Avak s vvojem republiky Machar jet
o veejn dn.
jednou zan stzlivt ze svch i|uz. Kdy se k dosavadnm rozporm
glosuje pomry.
pipojil i jeho drastick rozchod s dvnm dvrnm ptelem, presidentem
tvorbY. Jeho Pes
republiky Masarykem, kterho bsnk marn upozoroval na nezdrav
bu. Jenome n1
pomry vytvejc se v republice, Machar skld svou funkci' znovu propad
reimu, ztrci <
pesimismu, uzavr se do hradby individualismu, vybojovv si vnitn
pravho, nezd
odstup ke vemu dn v republice. Je pesvden,ejeho jedinm poslnm
rys. Tm se ta
je podat za jakoukoliv cenu svdectv o praktikch buroazn demokracie,
devadestch Ie
o jejm tlaku, korupci, nesmyslnmpartajnictv. Po rozchodu s Masarykem
diska byla vce
m vak uzaveny strnky tisku ovldanho tzv. hradnm kdlem. V rmci
tdnmi boji, v
buroaznho tisku mu zbv jedin vchodisko, noviny krajn pravice, kde me

524
 osobnosti uplatnit svou kritiku. Machar nijak nedb objektivnho dosahu skutenosti,
buroazni e tiskne svobaloby buroazn demokracie v reaknchi faistickch listech
vesvmvyvoji (Nrodn politika, pozdji i Poledn,,list), je veden jedinm individualistickm
ak obra- imperativem - vyslovit svj soud, by to bylo kdekoliv. Machar si ovem
celcyklus, v tto situaci, alespo na zatku, uchovv relativn nezvislost, kter mu
vesmru,m dovoIuje napklad pipojit sev roce 192Bk protestu Antala Staka,F. Krejho,
sloitm Zd. Nejedlho a F. X. aldy proti perzekuci komunistickho tisku a zkazu
Rudho prva a dovoluje mu rovn hjit svou astna protestu ped kritikou
vvoji v. Lidovch novin. Avak sympatie s pokrokovmi silami objevujse v Macharo-
takzemel v tvorbjen ojedinle.Jej npl vedle poslednchdvou svazk cyklu Svdo.
pronkolik mm vk tvo sbrky Tristium Praga I-C (1926), Na kiouatkch(1927), Flm2
vefrancouz- (t934)' Na okraj dn (1935), Rolmar2 (t937), knin nepublikovan vere
islost.Bsnk, z denho tisku, a rovn netitnsbrka ocn2.
napklad Tato dla ji nepinejylenkov ani umleck podnty eskpoezii.
v dosaen Machar jakoby se v nich vracel ke svmuvchodisku. Znovu v nejdrastitj
nadjeupn podob vyvstv v nich sta bsnkvrozpor, protiklad idelu a skute.
Masarykem nosti a prochzi vemi sbrkami. Zv|t zvrazr..nje kompozic stedn
ismu cele sbrky tohoto obdob Tristium Praga I-C, v n proti vlenm a tsn
spojese so- povlenm verm v oddle Sn2 a nadjeje postaven oddi| V1plnn, bez.
k nrodn vchodn zoua|obrazburoazni republiky, svdectv zty jakkolivjistoty,
sttu _ o ni by se mohl bsnkopt. Tento pesimismus pak prostupujenejenjeho
spoleenskoupoezii, ale i jeho intimn a meditativn lyriku (Na kiovatkch),
; Klof),
vlcestvaj stejn jako knihu epizodickch vsekz bsnkovch vzpomnek (Rozmary).
i nkter Vude tam pronik ohlas vnjhosvta, jeho spoleenskchpomr v toZ.
vznikajc ruuje bsnkv intimn svt disharmonickmi tny. Ve sbrce Filmy se pak
k sbraten Machar pokou ve vtch epickch bsnch Nezrumj,uojn, Pentue a (a
smpispt sto rok dt svmu rozarovn i objektivn vyznn. Nevytv tu vak
let pracuje objektivn re|n dj. Je pli zaujat svm zmrem, kter potebuje co nej.
nadkulturn rychleji vyslovit. A tak v tchto pbzch napluje svou zkladni tezi o hlu-
vojka bok krizi soudob spolenostijen lomky skutench ivotnch situac.
Macharjet Machar vak ani za tohoto bezchodnho pesimismu neztrati| zjem
rozporm o veejn dn. Znovu a znovu epigramy a satirickmi veri (Na okraj dn)
presidentem glosuje pomry v republice. I v tom jako by se vracelo dobMacharovy ran
na nezdrav tvorby. Jeho pesimismus m opt onu aktivn, ke spolenostizamenou podo-
u propad bu. Jenome nyn jeho kritika, a astopostihuje skutenvady buroaznho
si vnitn reimu, ztrci divjprogresvn lohu. otitnm v tisku, kte z krajn
poslnm pravho,nezdka afaistickho kdla to na republiku, nabv reaknch
demokracie, rys. Tm se takdovrujetrage jednoho z vdchbsnkfud generace
Masarykem devadestch let, kter tak pro vratkost svho individualistickho vcho.
V rmci diska byla vce nejin generace vystavena nrazm soudobhosvta s jeho
kdeme tdnmi boji, v nich se ne vdy dovedla bezpenorientovat.

525
 Souborn vydn Macharov"ch spis vylo v letech 1927-|940 v Aventinu, pozdji
Vesmru, v 52 svazcch.Prvn bor z celhodla (i publicistiky) uspodal sm autor s nzvem
Macharova tanka( 1909). Z ostatnchvbor jsou vznamn Bsn, kter uspodal Vilm
Zvada (S 1954, s pedmluvou J. Brabce) a vbor ze satirickch ver,kter pipravil
B. Jedlika (Plamennm jazykern, 1955). V NK vyty tyi knihy sonet a jin bsn (1959,
s dos]ovem Zd. Peata).
Z korespondence byly rrydny dopisy Bezru - Machar (1947' pod nzvern Ptelstv
bsnk, \'yd. o. Toman) a Machar -Jirsek (Machar, tyicet let s A1. Jirskem, l93l).
Materil pro blipoznn Macharovy osobnosti i d]a nalezneme v Macharov sleBesed
asu (1904)a ve sbornkuJ. Sv. Macharovi (Vde, l9l4).
Z kritik se vyslovuj k problematice Macharova dla lnky F. X. Saldy otitnnyn
v Kritickch projevech a v Zpisnku, St. K. Neumanna (omladina, Moravsk kraj a Morav-
sko-slezsk relrre 1907; Pozor 1908; Lidov noviny 1909; Reflektor 1926; v knize o umn
1958)' J. Fuka (Stati o literatue, 195l, Milujeme svj nrod, I94B), Zd. Nejei.lho (v knize
o lidovou republiku III' 19i9)' o F.atolickch povdkch psal I. olbracht (o umn spo-
lenostil95B).
B,,,ku p,o
Nktermi dlmi otzkarl Macharovy tvorby se zabvaj studie V. Martnka (Antika let devadestch.
v poesii Macharov, 1909) a F. Stiebitze (Nae vda l934). Vl. Forst analyzoval Macharovu b:uroazni spolen
satiru (ve Sbornku o esksatie, l959). smutek z osamoc(
Monografie Vojt. Martnka (1912) pin pehled Macharova dla, k druh Martn-
v jejmjmnu se
kov knin prci o Macharovi (l9a8) je pipojena bibliografie a pehled literatury. Prac
nov orientovanou je monografie Zd. PeataJ. S. Machar bsnk (1959). mus, charakteristi
projevem spolee
ve vizch budoucj
zch. Druhou Strl
uplatnila bsnko
nladov odstny
Souznj. Tak in
a touhou Po nov
pasvn pomr k
ncrnizijeho vle

Roku 1866 se
kho Lukavce a'
sv dtstv' Zil
v Sovov bsnick
poslednm. Na c
jmna proda.
se dvrn sbl
a olemi, ,'nesm
Sova pilnul v di
byla pro nho p

526
ventinu,pozdji
autor s nzvem
uspodalVilm
kter pipravl
ajinbsn(1959'
ANToNN SoVA
nrzvem
Ptelstv
l931).
Jirskem'
sleBesed

ldy otitn nyn

kraj a Morav-
v knizeo umn
Nejedlho (v knize
(o umnspo- T)
l)snk aprozaikAntonn Sova pat k elnm pedstavitelm generace
. Martnka(Antika let devadestch. V jeho rozshlm dle se odtazIy nejrznjprojevy krize
Macharovu buroazn spolenostina sklonku minulho stolet.Bsnkvhluboce provan
smutek z osamocen,z neschopnosti nalzt relnou cestu k nov spolenosti,
k druhMartn.
v jejmjmnuse bou, posiluje citlivou senzitivnostjeho ver.Individualis-
literatury.Prac
mus, charakteristick pro bsnka, neml rz aristokratickvlunosti,ale byl
projevem spoleensknonkonformity. V symbolech bdy, vzdoru a revolty'
ve vizch budoucho svta je vyslovena Sovova touha po harmonickch vzta.
zch. Druhou strnkou jeho dla by| zk vztah k prod, v nm se pln
uplatnila bsnkova originln fantaze,jemn senzibilita, schopn postihnout
nladov odstny zobrazovankrajiny i vlastnch citovch vzruch, kter s n
souznj. Tak intimn, milostn lyrika je prodchnuta bolestnou melancholi
a touhou po novm lidstv. Ani v letech pozdjch,kdy se u Sovy objevuje
pasvnpomr k spoleenskmu dn a nastv ztrta revolunhoodhodln,
nernizjeho vle poznvat ideov proudy a vyrovnvat se s nimi.

Lyrika nladov a krajinsk

Roku 1866 se rodina uiteleJana Sovy pesthovala z Pacova do nedale-

kho Lukavce a tam proil bsnk Antonn Sova (narodil se 26. nora 1864)
sv dtstv. Zitky a dojmy z mldi objevuj se, obmovny a petveny,
v Sovov bsnick a prozaick tvorb od ranch umleckch pokus a k dlm
poslednm. Na citov a smyslovustrcjen mladho studenta zapsobila ze.
jmna proda jinch ech,okol Pacova a Lukavce. Na astchtoulkch
se dvrn sbtils rodnm krajem, zamilroval si zapadl msta s rybnky
a olemi, ,,nesmrnticho oputnchSamot.()poznal krsu chudch vesnic.
Sova plnul v dtstv zejmnake svseste a k matce, jejsmrt (roku 1B7B)
byla pro nho prvn tragickou udlost. Bsnkv otec, dc uitel, regen-

527
schori, vnivy muzikant, horli astnkvlasteneckhoruchu let edesch,
objevil pro svhosyna svt knih a hudby. B|izk vztah k hudb se projevil
i v Sovov tvorb.
Znan znam pro Sovovy prvn bsnick pokusy mlo ptelstv se ses.
trami Jaroslava Vrchlickho Janou a Emou. Uitelka Jana Frdov pinesla
s sebou do Lukavce poezii Jaroslava Vrchlickho a J. V. Sldka. Pod vlivem
tchto bsnk se Sova rozhoduje mezi hudbou a literatulou a pikln se
k t podob poezie, kterou nael u svch novch uitel.Zsluhou Adolfa
Heyduka pronikl ji na gymnasijnchstudich (studoval nejprve v Pelhimov,
krtce v Tboe a od r. 1BB0 v Psku) do praskch asopis.Prvn vere
otiskl roku lBB3 pod pseudonymem lr,;e (Ir,.ln) Gnonoov, kter si podrel
a do roku tB90. V roce 1BB5 odchzi _ po roztrces otcem, kte se znovu
oenil _ do Prahy, kde se zapisuje na prva. Nouze ho vak donutila, aby Sovovy pocity
se po nkolika mscchvrtil do Lukavce a definitivn zanechal dalch krize. Vdom pro
studi. Nalezl sice zamstnn v kanceli encyklopedickho slovnku, ale postihnout mylen
zanedlouho dostal rrypov. Pomoc Vrchlickho se uchytil jako psa na pra. litickch frz a mi
skm magistrt. il vak i nadle v nedostatku a jeho hmotn postaven hledat odpov nz
se zlepilo teprve roku lB9B, kdy se stal editelem praskmstskknihovny skutenostem,vyj
(v ttofunkci zstala do svhopensionovnroku 1920). enskchrozpor k
Pw zitky z Prahy, poznni mstskbdy, socilnch rozpor a neute. v prvnch sbrkch
nch politickch pomr zniilo Sovoly iluze o spravedlnosti souasnspole. slokch, Kvtech i
nosti; lidsk vztahy se mu zdly nepirozen a nenormlni, Y Prunchuerch me. z prvnch t sbre
ditantch(vbor z bsni psanch okolo poloviny let osmdestch; knin Do Realistckj,c
poprv vydno v Knize prunho4slben,1910) se sice jet tento pocit pln m s t s k h o i v o t
neprojevil, neboSova pijmal z reflexvnpoezie Vrchlickho a Sldkovy vt. bhy. S humorem
inou nejen formln postupy, ale i jejich pojet skutenosti. pln nudy a klepai
Ji tehdy se vak
pokouel formulovat novou pedstavu poezie, vyplvajic z vdom r'ou z mckhr
odlinosti umleckch koli spoleenskho postaven od pedchozch bs. osamlosti,nemoci,
nickch generac.Poadavky, aby literatura hledala a dotvela novvztahy a takv jejich soci
uvnit nrodnho ivot.a,byly proneny kritikou (Schauer, Mrtk) i mladmi zpsobenolhostejn
poety' kte se snaili piblit poezii k soudobskutenosti,k vednmu,kado. proleteje pak rev
dennmu ivotu. oproti poezii, kter chtla obshnout nejrznjtmata zznam vede ast
v rozmanitch formch, oproti eklekticismu a ztrnulmu pojet skutenosti tehdy oblbenho1
u epigonJ. Vrchlickho smuje Sova k vyjden osobnhovztahu k ivotu, osmdestchlet vy
k jednotnmu mylenkovmupojet svta, je by se vyrovnalo s relnmi pestr sled nzornj
podmnkami tehdejspolenosti: nahradit metaforic
ujcmivednskr
Rd nemm poezii omenou k realit, do popt
mentorstvm,stzlivost,prachem koly, zain pevldat b.
neb pro rozoumky dt sloenou jevuje se v nich kri'
a pro osky,ktersmlost bol. slokch Sova strle

528 3a_Djiny ok litatury u

 letedesch, Rd mm ji s pavou' ostrou vtip soI
se projevil a v barvch efemernch sn,je vrou,
a k vnm bojm stvoenou,
se ses- je koncesma choutkm nepovol.
pinesla
Pod vlivem Nerv modern kdy hne se v n a cit
a pikln se ptomndoby, zlomky neklidnch
Adolfa a mocnch vn,jed intimnch,
v Pelhimov, a echo vzpomnek, je pone znt;
s.Prvn vere chci lovka v n modernho mt
lte si podrel i v marnostech i v touhch svch!
kte se znovu
donutila,aby Sovovy pocity zk|amn a skepse jsou typickpro dobu obecn ctn
dalch krize. Vdom propasti mezi politickmi hesly a skutenostvede ho k sil
slovnku, ale postihnout mylena senzibilitu tehdejhoIovka,kter tuiluzvnost po.
psana pra. litickch rza m nedvru k pedstavm vldnoucch td, vede ho k sil
postaven hledat odpov na dobov problmy v pilnut k prostm, ,,nebsnickm..
knihovny skutenostem,vyjdit bolest z nenaplnnch sn, touhu po niku ze spole.
enskchrozpor k prod, k snn,k vzpomnkm. S tm vmse setkvme
a neute. v prvnch sbrkch, sousteujcchtvorbu z let lBB5-1B94; v Realistickch
spole- slokch, Kvtech intimnch nlad, Z mho kraje a Soucitu i vzdoru (vbor
Prun|thuerch
me- z prvnch t sbrek obsahuje Kniha prvnho zaslben,t9l0).
; knin Do Realistickj,ch
slok (lB90) Sova zaadil zejmna obrzky z vednho
pocit pln mstskho tvota, nrovvyseky prostch dj, drobn anekdotick p.
a Sldkovyvt. bhy. S humorem a ironi se dv na prosted praskch saln a ples,
tehdyse vak pln nudy a klepastv; tak postavy ,,zapad|ch a pebytench..jsou vti.
.t I v

llcr z veooml
I
nou z mckho svta. Pinyjejich ubohosti bsnk spatuje v jejich st,
bs. osamlosti, nemoci, v nedostatku soucitu druhch lid, ve vadch charakteru
novvztahy a tak v jejich socilnm postaven (nap. v bsni Dt,nkje netsthrdinovo
) i rrrladmi zpsobeno lhostejnostspolenostik jeho potebm - jedinou zbran,tohoto
nmu,kado. prolete je pak revolunvzpoura, barikdy). Autorova snaha o dokumentrn
itmata zznam vede astok popisnosti a k drobnokresb, pipomnajc prce u ns
skutenosti tehdy oblbenhofrancouzskho bsnka Fnl'rgorsn Coppe (od poloviny
vztahuk ivotu, osmdestch let vychzely peklady jeho poezie knin). Sova se snapodat
s relnmi pestr sled nzornch detail, vysthat se klivere za|oenhona pefrzi,
nahradi t metaforick v r az pimm poj menov nim ; pr ozaizuje verslovy ozna.
ujcmivednskutenost.Postupn se vak odpoutv od pasvnhovztahu
k realit, do poped vystupuje jeho citov zjem na tmatu. V jeho verch
zain pevldat bolestnsmutek, melancholie, touha po bezpedomova a ob-
jevuje se v nich kritika soudobmck spolenosti.Tak ji v Realistickch
slokch Sova shledv rozpot mezi vnjm leskem ivota a jeho ukrutnou

ga_Djilv s! litatury III. s29

bdou; provz jej tuen,e nesoulad ve spoleenskchvztazchje zpsoben sksiluey)bylv
hlubokmi pinami, jemu ovem neznmmi (Malomstskujstary). protiklad mezi vt
Vslednic ana|zy konkrtnhoproitku je tedy stesk, smutek ze socil. mezi chvilkou t
nch rozpor, touha uniknout z povrchnho ivota ve mst, kter bsnka Bsnk je pitahc
neuspokojil.Sova se vrac k prod rodnhokraje; a teprve v krajinsk poslzev meditar
lyrice, v bsnch vznikajcchvtinou soubn s Realistickmi slokami a zklamn sou
a shrnutch do oddlu Z rrva pasek v krize Kuty intimnchndlad (IB9I) se pln ani ped radikln
uplatnila jeho schopnostvy'jdit smyslovvzruena citovrozechvn.Um- v bsnch krizov.
leck obraz mnohotvrnch prodnchdjbyl vytven jako protivha przd- postrd bitkost
noty buroaznspolenosti.Bsnkvnvrat od ,,mlk spolnosti.. do mst, lest. Vyslovuje l
kde proil mld, je nvratem k astnmzttkm,k pocitm harmonie a z rmce spolenc
tst,kterch pozbyl vPraze. Ale bolest z poboench iluz Sovu neopouti.Z- celek. Proti sou
kladn nlada jeho krajinsk lyriky je bohat odstnn melancholie a tesk- (idealizovan nt
nota. Sniv a plach bsnk, rozjiten a vzruen nad promnou jev, do. bsnch, nap. v i
vede zachytit jemn nuance barev, zvuk, vn;dkladn zn produ, jeho rodn sly), ale n
obraz krajiny je vytven z konkrtnchpedstav (svdo tom rozshl slo..'. vztahu ke svtu,
nk rostlin, ptk, zviiat, mst dje); m vytben smysl pro nzornost de. a morln nepevn
tailu, um vhodn vyuit dynaminostisloves,citliv vybir epiteta, dovrujc stolet je doprol
nladu bsn. Proda ovlivuje duevnstav bsnkrva bsnk opt vtiskuje a zdvodnit bs
krajin svou nladu, ani nahrazuje objektivn realitu fikc i fantazijni vyprahl spole
scenri.Zobrazeni prody nen statickani dekorativn,bsnk se neuchyluje se oteven dista
- a na nepatrn vjimky - k alegorim, sv zitky astopesn situuje vlenit, poddit
asov,aby zdtraznil jedinenost'prchavost dojm. i vzdoru k rozho,
Lyrika nladov a krajinsk tvo tak umleckvrcholy sbrky { mho k zsadnmu ste
kraje (IB92). Kniha obrzk z tborskho kraje, nrovch vjev a meditac definitivn odlii
vytv zmrn komponovan, vnitn jednotn celek. Vzpomnky na dtstv, druh, kte ulp
phody, je slyelSova vyprvt nebo sm poznal, zmny krajiny civiliza- spoleenskch rc
nm ruchem, kontrast malch poleka rozsh|ch panskch ln, chudoba, realita skrv v s
kter vyhn obyvatelstvo za ocen' rozpor slavnminulosti a edivptom-
nosti _ tak tematicky rozmanit jsou jednotliv slasbrky. Vechny bsn
jsou vak lokalizovny, at ji uvedenm mstn i dobov typickch skute.
I
nost nebo citliv vypozorovanmi detaily, do urithoprosted.Sova neusi-
luje o vrazn kontury, o celkovou pedstavu, ale o nladovost' o smyslovou
konkrtnost obrazu krajiny (R1bnk2,Krajina eskomorausk|topoho).Neokraluje Zosten tic
,,stny tti,,, ve stedu jeho pozornosti je soudob podoba ,,zapomenutho kvas nejrznj
kraje". hrann individ
Tesknvzpomnky na harmonicksouits prodou a melancholick touha skupin eskbr
po hlubokch proitcch,po niku ze spolenosti,je zpsobujeSovovi depre- umlc a celjej
svnstavy, pevaujtakve sbrceSouciti uzdor(IB94). A|e zroveje patrn, zn tdou, s vI
e dvrnsplynut samotskhosnlka s krajinou se nemohlo stt trvalou a revoluni nz'
protivhou spoleenskchdeziluz.Ji v Kvtech intimnch nlad (oddlMst- vykrystalizovala

530 !1'
 je zpsoben sksiluety) byl v protikladu mezi krajinou a mstem _ co je u Sovy zrovei
stau), protiklad mezi vrou a skeps,snnm a realitou - obsaen ivcitn rozpor
ze socil. mezi chvilkou tsta bdou, otroctvm prce, ubohost nrodnch snah.
kter bsnka Bsnk je pitahovn ,,sobeckou.. samotou i svtem pkrch kontrast, a
v krajinsk poslzev meditacch o nrodnm ivot projevuje pmo svou nespokojenost
ickmi slokami a zklamn souasnm stavem. Mimo J. S. Mecuane, kter se nezastavil
(lB9l)sepln ani ped radikln negac a skeps,ctili snad vichni bsnci nutnost utlumit
Um- v bsnch krizov charakter doby optimistickmi odkazy na minulost. Sova
ivhaprzd- postrd bitkost Macharovy analzy, ale nahrazuje ji osobn proitou bo-
lest. Vyslovuje ve svch verchltost nad tm, e nen mono vymanit se
m harmonie a z rmce spolenosti,kter ztrci vnitn soudrnost' a vytvoit siln nrodn
neopout.
Z- celek. Proti souasnmurozkladu hodnot Sova nestav ani obtaz minulosti
(idealizovan nrodn typ), ani abstraktn pojem ,,lidu.. (jen v nkolika mlo
u jev,do- bsnch, nap. v apostrof Pra3e, je Sovovi lid, obansk Praha strcem n-
produ,jeho rodn sly), ale nutnost utvet nov charakter, vyznaujcse opravdovost
rozshlslo'z. vztahu ke svtu, charakter pke odlin od prmru mckspolenosti
nzornostde. a morln nepevnostivldnoucch vrstev. Rozjiten a zhnusennad nelidskost
epiteta,dovrujc stolet je doprovzeno smovnm k hodnotm, je by mohly podept
optvtiskuje a zdvodnit bsnkovu negaci soudobch d. Proces izolace od citov
i antazijn vyprahl spolenostidospv do stadia' kdy se Sova mus rozhodnout bu
seneuchyluje se oteven distancovat od vldnouci buroazie, anebo se v tuto spolenost
pesnsituuje vlenit, poddit se j. Citov a intelektuln ustrojen nut autora Soucitu
i vzdoru k rozhodnmurozchodu s pokryteckmi,,kejkli zpuchelch d..,
sbrky( nIto k zsadnmustetnut s ivotnmstylem a idely vldnoucch td. Tm se Sova
vjeva meditac definitivn odliil nejen od Jaroslava Vrchlickho, ale i od sch generanch
na dtstv, druh, kte ulpli na nroch popisech a na sentimentln interpretaci
kraiinv civiliza- spoleenskchrozpor. Sovova pedstava svta se stv sloitj;sociln
ln, chudoba, realita skrv v sob pinychoroby,je bsnk chce rozpoznat.
a edivptom-
. Vechnybsn
typickchskute-
. Sova neusi- Poezie revolt. vizi a intimnch dramat
o smyslovou
Neokraluje Zosten tdn boj, politick aktivita dlnick tdy, domc i zahranin
,,zapomenutho kvas nejrznjchidej (od utopistickclr koncepc socialistickch a po vy-
hrann individualismus Nielzscheho) a mylenkov i politick ruch uvnit
touha skupin eskburoazie v devadestch letech ovlivuj podstatn tvorbu
je Sovovidepre- umlc a celjejich postavenv ivot.Jednotliv umlci se rczchzej s buroa.
zrovejepatrn, zn tdou,' s vldnouc skupinou' s vedouc politickou stranou. Radikln
stt trvalou a revolun lzory se zeteln projevily i v Sovov dle. U Sovy postupn
nlad(oddl Mst- vykrystalizovala pedstava o katastrofinostivku; mckspolenostje

531
podle nho paskvilem lidstv, je nemono ji smrn pewoit, stoj ped znie. lovka...*Ve smy
nm (nap. v Rozhledech roku lB94 otiskl Sova bse Ped bouemisutoujmi, stch program: '
v n,,legie bdnch.. v ,,boui velidskosti..se chystajk poslednmurevolu. celho ivota... Ii
nmu nporu). Bsnk ct,eje pmo astenzpasu, jen m svtovroz. nucen si konstruo
mry, a e je ptomen rozkladu vech hodnot. Heroismus osobnosti, kter hatstv mylenek,
tm vmbolestn trpi, nalz v re volt, v nekompromisnm rebelstvproti hodnot.Jako by c
buroazii. Dvjtk ped socilnmi rozpory se mu zd msinestate. nenvist i horen
nm - osckou,livou idylou, kterou nutno odvrhnout: ,,Neplodn snn! moderny a propai
Uhasni hned! ... Nco te vthove vzduchu sp,/ krv a puchem a vzdorem roztrka, bylo ton
to p/ . . . Co mi te po mld _ zpozdi| kik!.. (bse Vuuen,
Soucit i vzdor). buroazii a vldnc
Podobn v Doslouuku suj,rnkrajinm (tj. k sbrce Z mhokraje) peo ,,vetei.., ale tak proto, e
je se mu hnus, a v bsni o pltmil krajinodkrv pod krsnm vnjkem
Ji soudob k
prody hrzu ivoen lovka, zoufalost dlnka, mrtvost vesnice, hlad v letech 1894 a 1
venkovskch chudk. nov dob Sovol
Polemika proti pedchzejcmu pasvnmu vztahu k otzkm spoleen. j pedmluvu, v n
skm je dsledkemzmnnhoSovova postoje ke spolenosti.Dve nespoko- li rukopis jen prot
jenost a utrpen vyjacloval tim, e proti vednostia padku etickch hodnot nou umIeckch
stavl cit, snn a touhy. Nyn se obrac k pmm invektivm proti moderny.
vldnoucm vrstvm. Z jeho tvorby se ztrcejnrovobrzky, v nich Sovova obalo
mozaika detail skldajc obraz smutnch osud byla doprovzena refle. V vodu Sova p
xemi, ktermly dodat jednotlivmu, izolovanmu ppadu irhozobecnn. logick postupy t
Toto pojetsociln realiy,za|oen na dualit vypozorovanhoa neorganicky ma|m obzorem
pidan ideje, je Sovovi tyn vzd|eno. J1 v bsnick polemice Co iuo od nho ste
to naeesk it(z roku lB93)' namenproti KlTnnsxno sbrcesentimen. svou choroboutt.
tlnch obrzk.z dlnkova ivota (Psn z prce), Sova tu monumentln ana|ze cit a rei
obrysy budoucchpevrat a proto se vysmv snahm hojit,,dlnickou otzku.. tragikou. Naivn
,,limondou psn...Zaazuje se na stranu vykoisovanch,,ernchzstup.., a mylenkovou rc
jejich historick posln nechpe, ale ztototujesvou nenvist s dlnickou neschopnost doc
revolun hrozbou. Sovv vrok: ,,Nae nervy odmtaj je.jich morlku.. ze subjektu. V p
vyjaduje iveln radikalismus, jmje poznamenn jeho postoj k buroazii. spoleensk, kter
Zk|adnim rysem Sovovy osobnostije vak zrovei drunost, kole kti- kte nem energ
vita. Touh& ,,Po tch, je nazva| bych bratry.. podncuje bsnkovu nenvist hrdinovy nevlastt
proti vemu,co odlidovalolovka,jemuzbyla bu bda a nebo nzkz4imy s morlkou m
neplodnho ivota. Touha po pomst a nenvist je tedy jen jednou stranou ale nesmiuje se.
jeho tvorby, druh spovve ve v budouc nov spoleenstva ve vli je invektivami k ,,ti
pipravovat. Julius Fukzpozorova|,etento rys je pro Sovvvyvoj podstatn: Pamflet, peplnr
,,Modern lovkje mu drcen a zrove hnten v nov tvar pod vysokm tla. humbuk atp.),vyr
kem mckhodu. Nen tu nic novho, zn,mho. Sna se ana|yzovat v nejasndob. V
poznan prvky t nov, vznikajc bytosti i skldat si je sval k svalu, nerv a dsiv ivotnfe
k nervu, snase pochopit kad zmuen i vzdlen radostn zchvvjejho
srdce, aby se prochpal a k obecnmujdru, skutenlidskmu sebeuren * Soucit i vzdor

s32
 stojped znte. lovka...*Ve smyslu hledn drunostiformuluje Sova v polovin let devade.
bouemisutoaj,mi, stch program: ,,Hledat lidi, je byste milovali! ... To tajemstva spch
mu revolu. celho ivota.,,IdeJ lidskch vztah, je by umonily vyzrn osobnosti,je
m svtovroz-
nucen si konstruovat. Individuum - jeho morlka, vnitn opravdovost, bo.
osobnosti, kter
hatstv mylenek,cit a smyslovch dojm - je mu jedinm tvrcem novch
rebelstvproti hodnot.Jako by ctil vratkost svhopostoje,zesiluje Sova v letech devadestch
msi
nestate- nenvist i horenhledn novch idej.Jestliese hlsil k programu manifestu
,,Neplodnsnn! moderny a propagoval jeho zsady i v dob, kdy nastala mezi podepsanmi
a vzdorem roztrka,bylo tomu tak nejen proto, eprojev byl ,,protestemproti vlastenc
Souciti vzdor). buroazia vldnouc politickstran.. (tj. stran svobodymysln,mladoesk),
) pe
o ,,vetei..,
ale tak proto' e proklamoval sloue individualismu s ctnm socilnm.
vnjkem
Ji soudob kritice bylo jasn, e soubor sedmi monolog, napsanch
vesnice, hlad
v letech lB94 a 1895 a vydanch roku 1896 s nzvem (lomend due,zahajuje
nov dob Sovova dla. Autor vydal knihu vlastnm nkladem, pedeslaje
m spoleen. j pedmluvl,v ni jsou zpodobeni jednotliv pratnakladatel,kte odmt.
i. Dvenespoko- li rukopis jen proto' esi od nho,,neslibovali zisku... Pedmluva je takobra.
etickchhodnot
nou umleckch a ideovch princip mlad generace a zsad manifestu
ktivm proti moderny.
obrzky,v nich Sovova obaloba kupeck morlky souvis s ideovm obsahem cel sbrky.
refle- V vodu Sova pe,ekapitoly jsou,,bez zvltnchdj; spvnitn psycho.
irho
zobecnn.
logick postupy utrpen, cit a vnlovka,rostoucho v naem svt pod
a neorganicky malm obzorem a nzkm stropem' neuspokojenhos pustm dnekem,
polemiceCo iuot od nho stek npravy bez obt a podlomenho poslzebeznadjnou
sbrce sentimen- svou chorobou... Prvn ti kapitoly maj skuten tisko v psychologick
monumentln ana|ze cit a reakc dtte a jinocha, ktery se setkv nepipraven s ivotn
nickouotzku.. tragikou. Naivn lska i milostn vztah vzbuzuj v hrdinovi zmatek cit
chzstup.., a mylenkovou roztkanost. Chmurn prosted podtrhuje jeho bytostn rys:
ist s dlnickou neschopnost doclit osobnho tst.Ale tato neschopnost pramen pedevm
jejich morlku..
ze subjektu.Y pta sedmkapitole ukazuje vak autor i piny objektivn,
pstoj k buroazi. spoleensk, kterznemoujna|ztivotn klad. padkov typ z konce stolet,
n o s tk, o l e k t i - kte nem energii k inu a je bez idelu, kritizuje autor v postav milence
nenvist hrdinovy nevlastn matky. Sovv hrdina se od nho li,nebo se stetv
nebonzkz4imy s morlkou mck spolenosti,vede s n nerovn zpas, v nm sice podlh,
lectnou stranou ale nesmiuje se. V kapitole Smutk1lperipatetikase Sova obrac s vnivmi
a ve vli je invektivami k ,,tsnPraze,, a vytv pamfletick portrt eskhomka.
'ojpodstatn:
Pamflet, peplnn hanlivmi slovy (feudln shnilotina, bezh|av patriciov,
podvysokm tla. humbuk atp.), vysuje v zoufalstv;to pramen z nemonostna|ztvchodisko
se analyzovat v nejasndob. V dalchstechje pak jetdraznji eeno,e d mk
wal k svalu, nerv a dsiv ivotnfakta ,,zlomila dui...Hrdina nen schopen se poddit, odmt
zchvvjejho
sebeuren * Soucit i vzdor nt. Sovy, Tvorba l93B; Stati o literatue.

533
morlku pedpokldajic rozpor idej a in; neme uposlechnout rad, postoj k malmu r
aby dbal jen svho zjmu a kariry' ZbvL mu proto pouze beznadj, pesi. dov velidskou b
mismus. Zkladrum patosem Sovovy skladby vak nen jen nenvistn kritika sociln utlaen
buroaznich vztah, ale tak zpas o novou vru v budoucnost, o pekonn pedstavuj Sovor
zoufalstv individualistickho rebela' Mezi tet a ptou kapitolu Zlomen Vyvrcholenm
duevloil Sova intermezzo - Smetanouo kuarteto,,(mho iuota,,.V protikladu soubor patncti l
Smetanova gnia, bohatosti vnitnho svta tvrhoindividua a osck tto sbrky styiiz'
prostednosti, antihumanistickch zjmi buroaze spatuje typick napt vm puchem kr
mezi umlcem a soudobou spolenost.V tchto kontrastech je podna ,,Llory sn..; Sor
Smetanova osobnost, k nse nakonec Sova obrac s vitkou, e v kvaltetu m anarchistick
neni ,,pradnho poklebku tm psm.., e v n schz obaloba, nenvist. vzanosti spolee
Soubor verz let 1B92-IB9B, s nzvem V2bouen smutkyII ... a skici si svt sn a f,
k nim, zaadiL Sova nejprve do prvnho vydn sbrky Jetjednou se urtme.. ' a surovost sen. V
(1900). (Pozdji - roku 1922 - tytbsn rozdlil do nkolika cykl a pi- mu s vysnnou :
lenilje ke sbrceVybouen smutky, kam svm charakterem skutenpat.) ale i tento tk kc
V tto Sovov lyrice z let devadestch nalezneme hojn rozlroench sn.. vysloven pr
glos a pamfletvztahujcchse k dobom udlostem (nap. komentuj spole- samote. Rozko
enskoua literrn situaci po rozpadu moderny, prudce reaguj na filantro- kladn interpretz
pickou innostpraskchmanskch dam, glosujpostavenbsnkav buroa. Sova zde sv
zn spolenosti,ironizuj stzlivost,pokliclnou prostednostSovovch bvalch deziluze, zoufalt
druh, v jejich knihch ,,nikdo nezloe..).Jeho bolest a utrpen se poslze Symbol u SovY
mn ve vztek a touhu po pomst. Anarchistick ideologie tu ovlivnila Sovovu n natolik, aby
poezii. Vchodisko z mravnho malasmu Sova nalz v revolunakci a v tvol- zahrnuje mnost
b nekompromisnch,,divokch.. du.Vyhrocuje disharmonii socilnch kon- bolu jako syntz
flikt v obrazy dsu a brutality (bsn Naiun rief Hladu, Hrza aamtklB@) metaforice sledu
a zasazujeje do evropskho rmce (Eurolla, Variacepedel m2lenk1).Vytv ciln protiklad.
fantazijn vize pthospoleenstv.Sovovo ideov pojet svta bylo vrazem verch sbrky v
bsnkova individualismu' kter jakkoli byl npomocen odlouenod vld- vzpoury. SociIr
nouc tdy, neumoova| zvit spoleenskouzvanost ver.Pesto vak vadestch a tal
Sovovo rozruovn iluzvnch pedstav o humanit tehdejho du bylo ,,kal jsem sic
provedeno drazn. Pedstava bsnka jako revolunho initele pin utkm z t va
s sebou tak tendenci rozruit dobov poetick knon. Metrick pesn jamb k tehdejsymt
svch prvch sbrek Sova nahradil uvolnnmi rozmry daktylotrochejskmi, od ivota a cou
vrazn rytmovanm volnm verem. Pamfletick poezie je vystavena na pes. psal Vybouen
trm sledu invektivnch slov, neobraznch pojmenovn; v bsnickchvizich o mlo jen rado
a rapsdich jsou dominantou sociln motivovan symboly. nespokojenoste
Yize a pamflety jsou Sovovi tak prostedkem k vyjden jeho nrodnho do cel perspek
krda, zbavenho frziburoazn publicistiky. Souhrnn je lryslovil v bsnick a tak hledaje nr
odpovdi na ovinistick lnek nmeckho historika Mommsena. Bse skbolesti...*
TheodoruMommsenoai(lB97)' vydan pvodn jako letk esky i nmecky, Na Vybou
-
T Pu 662.1 s12
vysuje v apokalyptick obraz slep nenvisti. tok cizho vdce, jeho

534
 rad, postoj k malmu nrodu Sova chpe jako npor barbarstv v dob, kdy ,,hla-
beznadj,pesi- dov velidskou bolest miliony otrok a tlukou na brny obrozen... Masa
istn kdtika sociln utlaench a nekompromisn, pravd oddan osobnost Jana Husa
o pekonn pedstavuj Sovovi protiklad fanatickho hlasatele pangermnstv.
itolu Zlomen Vyvrcholenm Sovova dla v poslednm destilet minulho stolet se stal
. V protikladu soubor patncti bsn V2bouen (1897). Bsnk se v vodnch verch
srnutk.1l
idua a osck tto sbrky stylizuje do postavy poutnka vytvanhoze spolenosti,,moro-
pick napt vm puchem krlovstv.., poutnka, kter odchz ,,smrteln zTanrt,, ta
je podna ,,Hory sn..; Sovv individualismus tu perst v solipsismus. Bsnk pij-
, ev kvartetu m anarchistick teorie o bezv|i, o osvobozen individuality od jakkoli
nenvist. vzanosti spoleensk.Jako protiklad k nicotnmu relnmu svtu vytv
II ... a skici si svt sn a fikc, s ,,ernmidny.. kontrastuj,,blnoci.., s banalitou
se urtme... a surovostsen. V Bizarnmszu, kde se prolnaj epick prvky s lyrickmi, prch
ika cykla pi- mu s vysnnou enou halucinanmi, ferickmi krajinami do novch svt,
skuten pat.) ale i tento tkkonv hrznmosamocen.I kdy byl Sovvodchod na,'Hory
rozlroench sn.. vysloven programov, nevyjaduj bsn Vybouench smutkjen svt
; komentujspole- samote. Rozkolsanideov pojetje patrn napklad z r,zn, astoproti-
aguina filantro. kladn interpretace vztah ,,|uzy,, a individua.
bsnka v buroa- Sova zde sv vere zbavuje popisnosti, obrazy bdy, rozkladu, klamu,
bvalch deziluze, zoufalstv, nenvisti zhuujedo mnohovznarnnch symbol.
utrpense poslze Symbol u Sovy neztrci kontakt se zobrazovanou realitou, neoddaluje se od
ovlivnila Sovovu n natolik, aby figuroval jako nhrada skutenosti. Do svch symbol autor
akci a v tvor- zahrnuje mnostvrelnch vc a vztahi ab|i se tak pojet bsnickho sym-
socilnch kon- bolu jako syntzy,ztypizovri skutenosti.Tak bse eka v bohat rozvinut
B$l)
aamlkl metaforice sleduje bsnkvosud, bse Kondor (symbol bdy) postihuje so.
Vytv
rykn@), ciln protiklady v jejich monumentln, hrzn podob. V zvrench
bylo vrazem verch sbrky vystdv individualismus trpcho jedince vdom kolektivn
od vld- vzpoury. Sociln zvanost knihy byla zhodnocena kritikou ji v letech de-
ver.Pesto vak vadestch atak pozdji Sova vysvtloval v podobnm duchu genezi sbrky:
du bylo ,,kal jsem sice v vodn bsni Vybouench smutk s jakmsi gestem, e
initele pin utkm z t vavy a z t bdy na vrcholy sn,ale to byla fikce a patila spe
ickpesnjamb k tehdejsymbolick vzbroji, ne by to bylo snad znamenalo odvrcen
tylotrochejskmi, od ivota a couvnut ped socilnmi problmy onch let' V ase,kdy jsem
vysravenana pes- psal Vybouen smutky, iljsem skutenjaksi tvrd, proletsk, ,den ze dne.,
brsnickchvizch o mlo jen radostech a o astmhladu . . . Ve vechtch nesnzcha osobnch
nespokojenostechtajily se zrodky bolest odosobnnch' jen jimi vidl jsem
jeho nrodnho do cel perspekti'"yivottch, kdo utlauj,a tch, kdo jsou utlaovni,
wslovil v bsnick a tak hledaje nachzeljsem bsnickou formu pro vyjden hromadn velid-
Bse skbolesti...*
eskyi nmecky, Na Vybouen smutky navazuje a v mnohm je koriguj e sbrka dolt
cizhovdce, jeho * Nu stari novjsociln poezie; Literrn rozhledy 1924.
"t.uj

535
nlahokrloastai(l900), kter pvodn tvoila oddl knihyJetjednou se vr- vno, esymbolil
tme. V doti novho krlovstv je zkiadn draz poloen na zalidovn k realit nen sc
bsnkor,rysamoty a na tvorbu obraz ptchsvt. Sova ekal marn na Iismus nahrazuj
revolun pevrat; buroazie zdnliv upevnila sv panstv a bsnk v bzni oval vechny,j
ped neplodnou negac obrac se k budoucnosti. V vodn rapsdii, pmo vchodiskem nel
se pimykajc k vermBizarnho snu, vrac se bsnk z pustch ,,Hor sn.. poezie a pr
tr<prostm lidem. Akoliv ani nyn neum postavit proti rozkladu lovka protivhu rapso(
nic, ne vysnnou ,,horouc lsku vech svt a novch lid.. a ,,vemohouc Druh, zmn
nadji..,Sousteuje se cele k obrazu spole enskharmonie,v nivldne roku 1912. Shr:
,,nboenstv..humanity, pronikajc celm lidstvem. Sova se obrtil tm v vodu napsal:
vhradn k symbolm;jeho obrazy rozvjejipedstavy fiktivnho svta, pm jeho (tj. ivota)
vztah ke skutenostije tu oslaben, bsnick obraz se osamostatuje.Abstrakt. zstal...Paraleh
nost a neuritost vize budoucho lidstva vede autora k apostrofm pojm jako pokraovr
(radost, zkonejen).Nkter symboly (ncznm, proroci) dokldaj, e Sova Sovova intimn
byl stenovlivnn Bnzrnovou poezi. Yznam sbrky spovvak v tom, je zabrnno us
e bsnk programov vleujesvjsubjekt do kolektivnho dn, i kdy tento dvra v mont
kolektiv existuje jen v jeho fantazi. Milostn motiv
Nkolik bsn sbrky Dobrodrustuodaalyl( l 906) bylo napsn o ji na zatku jemn odstn bi
stolet a nelise podstatn od veraor novho krlovstv. Pevn st bezprostednch
sbrky pedstavuje vak rozvinut Sovovy tvorby. Abstraktn pedstavy lanch smysl.
a symboly jsou zkonkrtnny,vidina harmonickbudoucnostije opt doplnna obrazy ferick<
obrazem revoltujcchsil. Zejmna pro verepsanv letech 1905 a 1906, kdy /e7'a).Sovova lYr
vlivem ruskrevoluce se radikalizuje esk dlnictvo i malomctvo, je typic- se neustle prol:
k patos kolektivnho odponr. V obrazech dobyvatel, bratr svtla, dt Pocity zklan
odvahy, atlet odvahy, nespokojench orl heroizuje Sova pedstavitele ku milostnch,
revolun akce. Nositelem tchto romanticky traktovanch in nen vdy zrann z milos
individuum, ale astokolektiv, masa. Tak kritika praktik eskchpolitik skepsa depres
ve Vdni je v nich nebvale pkr a oteven. Poznn, e mknen scho. splval dve Sr
pen vst esknrodn boj, je v Dobrodrustv odvahy doplnno vdomm, poznn, e b
ei v echchjsou sly,ktermohou nrodu uritnovcle.Radostn spontn. zd se mu marI
nost' s nse Sova pimkl k revolunvln, pedstavuje v jeho poezii novum. reakcevede ho
Dve byla primrn bolest, nyn je zkladnm pocitem radost z revolun ginostlidskh
akce, vra v brzkou promnu spolenosti.Po strnce formln je kniha znan dch. Zm|ka,
pestr. Rozmchl rapsdie jsou stdny zkratkovitm verem, symbolis- vrazu vytve
tick lyrika plostou psn. Pedstavu novho uspodn Sova vyjaduje silo vytvoer
v symbolech vtinou nboerskch (Nov Kristus, Kristus budoucnosti, na mal ploe s
Nov bh). smysln ve
Ve tyech sbrkch - Z|omert dui, Vybouench smutcch, dol keterie a dycht
novho krlovstv a Dobrodrustvodvahy - vyslovil Sova sympatie k revo. stavny intimn
lunmu eenspoleensk krize a vytvoil si zrove bsnickou pedstavu livch typech,
novho harmonickho souit.Ji potkem stoletbylo ovemobecn pocio. nemoralizuje, j

536
 jednou se vr. vno, esymbolismus se svou aornament|n obraznosta oslabenm vztahem
na zalidovn k realit nen schopen vyjdit nov se uskupujcskutenost.Noetick idea-
ekal marn na lismus nahrazujcobjektivn svt svtem idej (Sovovo ,,panstv Due..)ohro-
a bsnk v bzni oval vechny,jm se symbolismus stal _ byjen rstenm i doasnm -
rapsdii, pmo vchodiskem nebo vyznnm. To pociovali Antonn Sova a jeho intimn
pustch,,Hor sn.. poe zie a prodn lyrika z let devadestchpedstavujdo znanmry
rozkladu lovka protivhu rapsodickm vizm.
i..a ,,vemohouc Druh, zmnn a doplnn vydn knihy Jetjednouse urtme. . . vylo
nie, v nvldne roku 1912. Shrnuje zejmna lyriku krajinskou a milostnou, o n Sova
se obrtil tm v vodu napsal: ,,Rebelem proti dnenspolenost, je zd|a se mi sniovati
svta,pm jeho (tj. ivota) niv a vbec znehodnocovati kadou hodnotu due,jsem
tuje.Abstrakt. zstal... Paraleln s veri Vybouench smutk a dol novho krlovstv,
apostrofmpojm jako pokraovn Kvt intimnch nlad a Soucitu i vzdoru vznikala tato
dokldaj,e Sova Sovova intimn poezie. Citov vzruenje provzeno vdomm, e individuu
spovvak v tom, je zabrnno uskutenitsvsny a touhy. odtud tak pramen bsnkova ne-
dn,i kdy tento dvra v monost milostnho tst,torrha po samota zrovei zkost z n.
Milostn motivy se prolnaj s obrazem prody; Sotva se sousteuje na
jinazatku jemn odstn barev, zchvv tn, na postienneuritch citovch reakc,
Pevn st bezprostednclr smyslovch dojm (svou knihu charakterisuje jako ,,svazek
raktn pedstavy lanch smysl..).Kombinac konkrtnchobraz a snovch pedstav vytvi
ije optdoplnna obrazy ferickch, halucinanch krajin a fantasijnch pbh (Prince7naL.1lo-
1905a 1906,kdy kja). Sovova lyrika je plna citovho napt, dvra a skepse, zk|amni a vra
Je fyplc- se neustle prolnaj a peskupuj.
bratrsvtla, dt Pocity zklamni, disonance, bolesti z osamocenjsou pznani pro sbr-
Sova pedstavitele ku milostnch, citovch dramat L1lrika ldsk1 a iaota (L907). Sovovo bolestn
crnu nenl vzoy zrar.n z milostn katastro je jet zintenzivovno rostouc spoleenskou
eskch politik skeps a depres z odlivu revolunvlny. Vytveje vize ,,novch krlovstv..,
mknen scho. splval dve Sova s mnostvm.V Lyrice lsky a ivotaje vyjdeno trpk
doplnnovdomm, poznni, e belojen o fikci. Bsnk si pipad oputni od nejblichlid,
Radostnspontn. zd se mu marnm jeho osamocen vzdor. Snaha vyjdit zhutnsvcitov
jehopoezii novum. reakce vede ho k spornmuvrazu,vyznaujcmuse hojnmi anakoluty. Tra-
radostz revolun ginost lidskho osudu a lsky je vyjdena v pervanch vtch, v npov.
je kniha znan dich. Zmlka, zkratka, astuit pm a polopm ei, pregnantnost
verem,symbolis- vrazu vytvej verevelk intenzity. V Lyrice lsky a ivota vrchol rovn
Sova vyjadruje silo vytvoen tvaru komorn balady, v nmilostn vztah je zobrazen
tus budoucnosti, na mal ploese vsloitosta dramatinost.Krutost a trapnost lsky, hrub
smysln ve a bolestn, nenaplnn touha po polozumn, rozmarn ko.
smutcch.doti keterie a dychtiv erotika, zrada a dvra - v tchto protikladech jsou vy-
sympatiek revo- stavny intimn konflikty Sovovch bsn. Zmatek cit je zpodoben v jednot-
ckoupedstavu livch typech, asto situovanch detailem do konkrtnho prosted. Sova
obecn pocio. nemoralizuje, je speupnut k zvraznn vsledn deziluze. Tak napklad

537
 v obraze zatenmal tulakypranuje frivolitu hnic
,,v mezch zkon..; puje sm jako vy
postihuje licomrnost manelskch svazk bez lsky;
-sta.ta ena je mu objektivn svt zl
o9akem t,je inspiruje mue k cllu, k inm.Pro
Sovu byl vztah k en duevnm staverr
zvanmproblmemspoleenskm.Pedstava eny jako
spolutvrce,milenky vm rozeclrvnl
i clvrnho ptele je vrazem bsnkovy touhy
po uastc shod a opoe, Sova jemn odst
po^harmonii spoleenskhosouit.Misogynstv a ztoionni
enyse sexualitou i rozlouen. osl
je Sovovi ciz. Intimn d.rarnataLyriky
lsky a ivota.;'o" p."ii'"il;;;.:
enskch souvislost. Rozpad milostnch svazk let devadesetCh
vid Soia jako clsledek nebo pli nen
tsnivatmosfrya osckhoprostedi.
asto vzhledem
moderny brn
inteligence a d
' Prza a vnikla do m
nosti.
Lyrick za|oeli Sovovy tvrosobnosti, je tak V druhm r
wraznr,ystoupilodo po- situaci venkova
ped v jeho poezii, zapsobilo ve smyslu kadnm
t zpornmtak najeho okolnost v letec
przu. Jestlie pro pevnou st przy let
osmdesiy,t, u devadestch chzejcho, tecl.
bylo pznannadmrn hromadn detail, ediv
popl,.'o,,, rrevrohodn jako hlavn lrrdi
rnotivace, nrovfig1ry a anekdoticky zacbycovu''1i
p.si,1r dj' Sova ve svch otce, nevlastn
povdkch a romnech oprorrje fabuli a zamuje',. ,'u zpodoben citov
rozjitenho lovka, ktet ztratil jistotu, pramenc erpna z v|astl
z pevnhospoleenskho jektivn svt, sv
zaazeni, ztrati| monost projevit svou aktiv-it,,
u. ,pl.ensk ivot a je
nucen zstatv osamocen. Hrdinov prvnch Sovovch vyvaovna bo|
prz jsou be"bra.'i benho romnol
senzitiv-ov,neschopn asimilovat se v prosted mck
banlnosti. Sova se - naznauje,
sousteuje vhradn k tomuto typu, k pesnmu jeho citovch re.
r,ystien i za cenu roztii
akc. Neobjektivizuje vdy sv predstav do t
mry, aby ytvely pevnou
epickou stavbu. Postavy intelelcul sousteuj Po vydn p:
k sob dj natolik , e m
vlastn funkci pouh ilustrace jejich in a mylenek' vztah mezi lyril
Nuinrn dsledkem s hlavnm smo
tohoto soustedn se na problematiku tpajiciho,
pasvnhoindividua, ze- huj tak siln tel
jmna jeho citovho rejstku m za nasteaet
, roz|eniprozaickho tvaru'
jeho lyrizaci a subjektivaci. Ke kompozinmu fabule sousted:
roztitnpispv tak un, lsce a zrad
Sovovo silvkldat do svch prac ve form debat
a med'itacdobov aktuln
ltky politick, kulturn a urnleck. lestn ironie. Hl
Prvn povdky Sova otisktji v roce lBB5, ale teprve vnrn a osobnl
prce zlet devades- aktulnch polit:
tclr pedstavuj v jeho dle organick doplnn lyrick
t,,o,by. Sm pokldal Bojar (1910). At
svazeeksvch Prfu (l89B; rozenov Poudktclz a menich rttch,
1903 a ll Kast tehdejjihoesk.
iiuoccha jinprae, t924) za doklad boj,
,,kterak tryly hledny nov mety m...*Neivotn
umn... st povdek byla psna poa sitnm vhve
psychologickho
, rea. stavy klru a le
lisrnu, jin stje pokusem o nlaov bsn
v prze (2rickutein2due),
pro ostatnje charakteristicknapt mezi r,ypraveskou n pokus o polit
ou;ttivuci u iyt,,une-
n subjektivnrnipocity. Z laouaromnu(l90i) odstrauje
o'u popis, nevystu- * Poznmky k

538
 mezich zkon.o: puje sm jako vyprav.Dominantn postavenhrdinovo m za nsledek, eje
ena je mu objektivn svt zachycen jen ve vztahu k uritmujedinci, koresponduje s jeho
byl vztah k en duevnmstavem a nladami; proda nen djovou dekorac,ale splv s cito-
rce, milenky vm rozeclrvnm hrdiny. Prolnnm lyrickch a epickch prvk, postihrrje
shod a opoe, Sova jemn odstny vzrrikni milostnhocitu, sbliovndvou rznch povah
' enyse sexualitou i rozlouen.osamocen, pasvnhrdina je pslunk,,pechodn generace..
prolnuta do spole- let devadestcha Sova zdrazuje,etento ,,snleka lyrik, jen pli miluje,
jako dsledek nebo pli nenvid..je pznana ne vjimen.V dialozch Sova deklaruje
asto vzhledem k lyrickmu rzu di|a a pli okza|e: v duchu manifestu
moderny brn internacionalismus; prohlauje nutnost spolenlropostupu
inteligence a dlnictva; polemizuje s dekadenc' kter pr pila do mdy
a vnikla do mctva;kritizuje chorobnou touhu generaceuniknout od skute-
nosti.
V druhm romn Vj,prau2chudj,ch(1903) Sova zobrazuje spoleenskou
vystoupilodo po- situaci venkova i Prahy konce stolet.Akoliv se romn odehrv podle vnjch
tak najeho okolnostv letech devadestch, hlavn udlosti situuj dje do desetiletped.
a devadestch chzejicho, tedy do doby, kdy Sova proel obdobnmi ivotnmi situacemi
isnost,nevrohodn jalro hlavn hrdina romnu Rudolf Martan. Tak charakteristika Rudolfova
dj, Sova ve svch otce, nevlastn rnatky, sestly' jihoeskhomstyse, praskhoprosted je
zpodoben citov erpna z vlastnch proitk.Podv tedy Sova v romn opt svj sub.
spoleenskho jektivn svt, svpocity, a i kdy se je snazobjektivizovat, i kdy |yrizace je
ivot a je vyvaovna bohat rozvinutm djem' vyprvnm' nedoclil pevn sklou-
jsou bezbrann benhoromnovhotvaru. ovem podtitul - ,,z kroniky osamlhostudenta..
banlnosti. Sova se - naznauje, e Sova se rozhodl vrysledovat citovou vchovu svho hrdiny
jeho citovch re- i za cenu rozttnfabule.
lytvely pevnou Po vydn prvnho povdkovhosouboru a dvou romn se v Sovov dle
dj natolik, e m vztah mezi lyrikou a przou uvoluje. Nov povdky ani romn ji nesouvis
utnmdsledkem s hlavnm smovnm Sovovy tvorby, stojna okraji dla. Tyto prce neobsa-
individua, ze- huj tak siln tendence k lyrizaci, naopak autor klade draz na propracovn
prozaickhotvaru' fabule soustednk hlavnmu konfliktu. V knize milostnch povdek o milko.
pispv tak un,ldscea zrad (i90B- l909) pevld tragick nedorozumn,zklamni,bo-
dobov aktuln lestn ironie. Hrdinov povdek jsou vtinou lid izolovan, ijcjen svm
vnrna osobnmz|ibm. o rozshl obraz jihoeskhovenkova, o zachyceni
z let devades- aktulnch politickch a socilnch problmse Sova pokusil v romn Tma
. Sm pokldal Bojar (|9I0). Autor napsal, e mu v tomto dle ,'belo v prv ad o een
1903a v Kast tehdej jihoeskchotzek ... a e. . ' Tmu uiniljejich propagtorem a mluv-
hlednv nov metv m...*Neivotnpostavy (kladn typ agrrnho reformtora, dmonickpo-
stavy klru a lechty)i nevrohodnkonflikty inz ttoprce jen nepodae-
bkutein2due), n pokus o politick romn.
tivac a vyhran-
popN, nevystu- * Poznmky k novmu vydn Tmy Bojara; Rozpravy Aventina 1925.

539
 zen nadosobn:
Vrcholem Sovova vypravskhoumn se tak stala novela Pankrc Bu-
rodn existencir
decius,kantor (1916). Prost vyprvn pbh venkovskhouitele a muzi.
kanta pipomn nejen historickm tmatem, ale i tklivou a radostnou po- sil ve staletmv
initelem v tom
hodou Jirskovy przy z asrokoka. Tituln postavu kantora, pronsledo.
mu dopno b
vanho ivotnmi zkoukami, obdail autor sice rysy 4 charakterem svho
Y Zpasecb'
otce, ale novela je asov situovna do doby osmnctho stolet. Pankrc
Budecius, kantor, byl pozdji neorganicky pilenn ke knize Kolobhstarosta dlu s vnm
jinpoudky(l92l)' obsahujcjednak ptzy vzpomnkovhocharakteru,jednak en, akcentov
jeho dlo dovr
povdky, v nich silo objektivn djovost konv konvennchzpletkch
a popisnch, zdlouhavch charakteristikch. tujc individut
konkrtn spolt
Sovovo prozaick dlo nem jednotn charakter. V letech devadestch
zamovno tv
i potkem stolet pedstavuje bsnkova prza reakci proti prze tradinch
zpletek a konvenfabule. Umlecky nejinnj je Sova v podrobnm se spoleensko
psychologickmrozboru hlavnch postav. Ideov a umleck pnos pozdjch aI a beznadj
prac - vyjma novelu Pankrc Budecius, kantor _ je neplivelk, akoliv pm zpas, \
easklidem,
nkter z nich doshly ve sv dob znanobliby tensk(Tma Bojar).
ubv tmat,kt
je se sklon k a
znauje tak ch
Poezie usmen a domova (1e15).
Ye fnich S<
petven, vzt
V Lyrice lsky a ivota provedl Antonn Sova uritou revizi sv dvj
zzranm, p
spoleensk revolty. Traginost vlastnho osudu a marn oekvnpchodu
i vytv bohat
novch spoleenskchd vyvolvalo u nho stavy deprese a zoufalstv.
Pod tmto tlakem hledal usilovn jin zpsob negace soudobch pomr, imaginrn sv
jin ivotn postoj, kter by mu umonil doshnout vnitn vyrovnanosti v nm siln inr
leenskvzar
a spoleenskchjistot. Sbrka Z,?asl a osud1l(19t0)' kter se vyznauje asto
vat se ivotn
protikladnou interpretac obdobnch obraz, tematickou i formln rozmani-
vn ,,kolob
tost,je souborem' v nmSesetkv dvji nov vznikajcpojetskutenosti.
Bezinovo mys
Do sbrky jsou zaazeny obmny selz Lyriky lsky a ivota; nkter bsn
mylenek, mn'
(Ahasaerreaoluce)se pimykaj individualistickm buistvm k Dobrodrustv
v tto sbrce r
odvahy; jeden okruh tematick se dotk dlnick otzky, jin otzek nrod.
z dvnch vzp
nch. V nktech bsnch je Sova soustedn k mytizaci skutenosti(zejmna
vymanit se z
skutenostinrodn a sociln). Prce a vzpoura dlnkje napklad zobra-
zeua v apokalyptickch vizch, v hyperbolicky vyhrocench protikladech msta dlo, dobrat s
burzin a ,,ernchstaven.., ve fantazijn scn,kdy fantm bdy a hladu individulnht
dv blhouhlobarona na pospas davu ernch uhlokopi ({jeuen), nebo hodnotY lidsk
v symbolu kapitlu, koistcho na zvratn stavb z prce dlnk, kte je.i Zrnl, kter s
vak nakonec opoutja jdou pracovat na vlastnch, radostnch a silnch skeps, vytv
osudech (Pedzpu,(lathoBdbelu). Podobn i v bsnch s tematikou nrodn sloenroku
Sova neakcentuje individuIn revoltu, nbr nrod, v nm jedinec je pod-

540
 novela Pankrdc Bu- zen nadosobnmu smovn kolektivu. V rapsodickch meditacch o n-
uitelea muzi. rodn existencivid nepetritosta neukonenostzpas kladnch a zpornch
a radostnoupo- sil ve staletmvvoji (Praha,undstr!; RapsdieO lp).Jedinec je jen malm
initelemv tomto rstu,avakbsnk i tak projevuje radost, pocit tst,eje
, pronsledo-
charakteremsvho mu dopno bt astenvytven novch hodnot.
stolet.Pankrc Y Zpasech a osudech nachzi Sova poslzevchodisko v sept svho
Kolobhstarosta dlu s vnm kolobhem it.Tuto promnu provz rezignace a usm-
charakteru,jednak en, akcentovn,,pokladkrsnhosobectv...Bsnk si pedstavuje, e se
h zpletkch jeho dlo dovruje v nadosobnm souladu. Postupn z jeho praci rrlizi revol-
tujc individuum, okolo nho se dve druily zstupy podobnch lid;
h devadestch konkrtn spoleenskrebelstv namen proti mckmuuspodn je
oti prze tradinch zam'ovirto tvorbou vnitn harmonick, radostnosobnosti. Dve byl styk
Sovav podrobnm se spoleenskourealitou pro bsnka utrpenm, vsledkem vzdoru byl jen
pnospozdjch a| a beznadj, nyn proti vemu stoj vyrovnan osobnost, neaspirujcna
velk,akoliv pm zpas, kterv j pin nov zlo, zakotven ve vesmrn d, moud-
(Tma Bojar). e a s klidem hledc na vnstdn generac a pokolen. Z jebo tvorby
ubv tmat,kter by svou kontrastnostruila bsnkovo usmen,a projevu.
je se sklon k abstraktnm, patetickm meditacm. Pevn st knihy na-
znauje tak charakter dalch Sovovch sbrek zn (I9I3) a Kniha baladickd.
(1 e1 s ) .
Ye {nch Sova opoutrelnspoleensk zpasy, hls radost z neustlho
revizi svdvj petven, vznikn a zanikni, rstu a zrni. ivot je pro bsnka nm
oekvnpchodu zzranm, ped m stoj ve vroucm divu. Podle Sovy umlec dotv
a zoufalstv. i vytv bohatstvivota,zmnoujezitky a dojmy, harmonizuje ideje. Jeho
soudobchpomr, imaginrn svt se oproujeod vehomalichernho,vednho,zitnho,vldne
itn vyrovnanosti v nm siln individuum, povennad okoln skutenosta oprotnod spo-
sewznauieasto leenskvzanosti. Jeho domovem je cel vesmr,jeho poslnm je zmoco-
i formln rozmani- vat se ivotnch radost, poznvat vydy a kosmick souvislosti. Sovv
pojet
skutenosti. vn ,,kolobh srdc.. nkdy upomn - symbolikou i metaforikou - na
l; nkter bsn Bezinovo mystickbratrstv.Abstraktn meditace, obmovn zkhookruhu
k Dobrodrustv mylenek, mnostv proklamac sniuj hodnotu ni; sou,asnvak Sova
v ttosbrce rozvijii bohatou obraznost, erpajczejmnaz dojm z prody,
, jin otzek nrod-
skutenosti (zejmna z dvncla vzpomnek ((rn, Rann 1pu o nejstarch uz?omnkdch).Toto sil
je napklad zobra- vymanit se z anarchistick negace soudobch hodnot a vytvoit pozitivn
protikladech msta dlo, dobrat se kladnho ivotnhoobsahu, pekonat osamocenost a marnost
im bdy a hladu individulnho buistv umleckou tvorbou, orientovat se na elementrn
((jeueni),nebo hodnoty lidskho ivota nebylo osamocen.Svdo tom i to, e st bsn
dlnk,kte je.j Zrns, kter se stala svm vitalistickm krdem oslavou vtzstv ivota nad
skeps, vytvi obshl moto stejnojmennsymfonickskladby Josnna Suxa,
ch a silnch
s tematikou nrodn sloenroku 1917:
jedinec je pod-

541
 nadarmo nemjelyjste kdys, zkoni'tost, touh;
boue, pes nejvychNadj mys, cho du. Ideali:
vy oblaka mran, v nich nebylo hvzd. Sbrka vak obsa
Vy blesky jste krut pomohly nst! protiklady jsou
Sta hnalo vs vichcch nebezpe Zpvy domova t
a huelo,hvzdalo propastnou e trstv je naruovl
vechodpoutanch bolest, Protimluvy I
placchpo tst! tech povlen
intenzvn ze sv(
Se zhouboujste nesly i rodn kvas, - spisovatele, aby
a te, kdy minul as: Sova, jedin ze
co siln,se musilo ke svtlu drt podepisuje prov
a musilo vyrst a ztno brt e podepsan ct
a v zrri pln t. 1919 posl do
Co uzrlo, nesmlo poznat ztrt; tor otiskl na Pr
a proto ten nesmrnklid. pedmtem bot
rem (vznamn
Kniha baladicktje pokusem o vytvoen netradinho epickho tvaru, k kontext revc
jeho syetov strnka nen oslabena lyrickmi pasemi,ani petenaadou ,,Chci, aby n
detail,jak tomu bylo v Sovovch verovanchpovdkch z potku let deva- celkov obtazp
destch. Ji v Balad o jednomlouku a jeho radostech(|903) se Sova rozhodl jednoho autora
,,hnout celm nrern,,. Jeho kritika egocentrickhotypu je zde va]< zeslabena hlediska proletz
mnohovznamnou' tko deifrovatelnousymbolikou a alegorinost.Nzev Do diskus
Kniha baladick upozoruje, e nejde o sbrku balad, ale o epiku baladickho tdn stetnut
rzu' Stetvn pke protikladnch charakterje jen vnjmrmcem pro nekrvav cesty
demonstrovn sloitostilidskho nitra. Tragick prvek Sovovch balad tkv o prosincovch
pmo ve vztazch |idi. kmi chimran
S knihami Zpasy a osudy a n zce souvissbrka (pu2 domoua(l9l8). ln situace se
Pevnstknihy vznikla v le tech vlench; bsnkje cele soustedn .(1922).V prvr
k nrodnmu a socilnmu zpasu. Dvjmeditace o poslntvr individua- absolutizujepo
lity jsou nahrazeny meditacemi o nrodnm kolektivu. Doba vlky nut Sovrr, v novm spole
aby hledal nositele nrodnho posln. U dlnictva nachze| tdn nenvist, jakkoli chtla l
revoltu; ruch msta mu pipad msicizm v eskzemi. Domnv se,ejistota, Druh sbrka o
pevn tradice a kladn ivotn postoj jsou spjaty s venkovskm lovkem. vce zarn|en a
Proto je cel okruh motiv erpn z vesnickhoprosted (Vesnicezpzdpse mus, kte mu
slunenou, Vesnickj,hbitou, Co zliuat} en2pe derouc),z rolnick prce (alegorie proletsk por
rozoranjarn zem) a z prody (Les). Vesnick ivot je zobrazen ve svch cem, jsem tam.
typickch projevech s dkladnosta obrnost, pemra konkrtnchpedstav, porech due st
rozsh| len,r'etsubstantiv a sloves m za c| zachytit objektivn realitu jmn rann i
v co nejvtplnosti. Ve venkovskm souitshledv Sova tradici husitstr, meditan lyrit
a zrovei i tradici eskobratrskou.Vysnn svt, v nm vldne vesmrn ze svta, kter;

542
 zkonitost, touha po smru a novm bratrstv jc pro Sovu zrodkem budou-
chodu. Idealizace venkovskhoivotasouvisi s pasvnmvztahem k realit.
Sbrka vak obsahuje takvereopanhocharakteru'v nich dobov sociln
protiklady jsou oste vyhroceny (bsn Burla, Hotel u Pohoi, ,(ipas boh),
Zpvy domova obsahuj tak v sob rozpor: dviv vra v pichzejcbra-
trstvje naruovna vdomm nesmiitelnprotikladnosti socilnch konflikt.
Protimluw Zpvi domova pedznamenvaj Sovv postoj v prvnch le-
te ch povIench. Tdn zpas o rnoc ve stt, zpas, kter Sova sledoval
intenzvn ze svizo|ace,do ni ho vehnala tk choroba, donucuje takesk
spisovatele, aby vyhranili svj postoj k zkladnm tdnm otzkm. Antonn
Sova, jedin ze svgenerace' se veejn pihlauje k idem skupiny Clart;
podepisuje provoln Socialistickrady osvtovch dlnk,v nm se prav,
e podepsan chtj pomhat ,,v boji za republiku socia1istickou...v kvtnu
l9t9 posl do Neumannova asopisuerven Slok1lspisouatelm,kter redak.
tor otiskl na prvn stran svho radiklnho asopisu.Tato bse se stala
pedmtem bouIivch diskus mezi socialistickm a nacionalistickm tbo-
rem (vznamn je polemika mezi St. K. Neumannem a V. Dykem). Politic-
epickhotvaru, k kontext revolunsituace dodr'al ji zv!tn vznam. U vodn ver-
ani petenaadou ,,Chci, aby n prapor rud vll.. - nabval politickho charakteru a tak
z potkulet deva- celkov obraz panskornezenostia umIcova utrpen perstal osobnvyznn
) se Sova rozhodl jednoho autora a stval se projevem,v nrrrsociln rozpor je podn z tdnho
ie zdevakzeslabena hlediska proletaritu.
alegorinost.Nzev Do diskus o Slokch spisovatelmvak Sova ji nezashl. Rozhodujc
o epiku baladickho tdn stetnut jej zastihuje ideov rozkolsanho;vra v monost smrn
m rmcem pro nekrvav cesty sl,a se nakonec obrac proti revolunmuhnut v polemice
h balad tkv o prosincovch udlostech roku 1920. Ideovnejasnosti,tkn mezi idealistic-
kmi chimrami sbratenho nroda, revoluce ',du..a uvdomn si re-
(ju1domoaa ( l9l B). In situace se ortejive sbrkch Kracejcbratrstu(1920) a Jasn uidn
je celesoustedn .(1922). V prvn knize pevauje slavnostn,patetick politick lyrika. Sova
tvrindividua. absolutizuje pojmy (svoboda, spravedlnost, Iovk) a nevid jejich promnu
vlky nut Sovrr, v novmspoleenskm kontextu. Metafysickpojet zpsobuje,e tato poezie,
tdnnenvist, jakkoli chtla bt asovou,psobila ji v dob svho vzniku anachronicky.
se,ejistota, Drrrh sbrka obsahuje zejmnabsn pleitostn.Ideo postojje v n jet
m lovkem. vce zarn|enabstraktnmi vizemi. Sova sm charakterizoval v r. |924 idealis-
i (Vunicezpadpse mus, kter mu zabrnil, aby se povlenmdlem piadil k umleckmu sil
ickprce (alegorie proletsk poezie: ,,Chpu vru v komunismus, ale nejsem jeho pvren.
zobrazel ve svch cem, jsem tam, kde jsem byl v Dobrodrustvodvahy, stle myslm' e v roz-
ch pedstav, porech due se mus dohodnout s du..... Samostatn oddl knihy, Bo3-
objektivnrealitl.r jmdn rann i naueern je politickm bsnm pkrm protikladem. V tto
tradici husitstv meditanlyrice chce Sova postihnout jen svj al a vyslovit svou bezradnost
vldne vesmrn ze svta, kter neuskuteujevytouenbratrstv. Bsnk se opt navrac

SatJ
 i< rodnmu kraji s touhou prot skromn, prost tst,porozumt ,,vemu svdiv. Proklar
pomjejcmu..:,,odrna do noci budu a musmjak uetustt lr'akio- k obrazm dlen,
vatkch zvuk a v barevnch spekter zmnch, / vykoupat se v snu blch Tm cel p.
pnch I atim vmvzkypt, ht azrt.,, kraji a vzpomnk
V poslednch sbrkch - Bdsnkoaojaro, Bdsn nesobeckho srdce, Nadjc menut kraj je vi
i bolesti, Drsnd ldska a posmrtn sebran bsn Houor1l uc (1929) - mizi v lyriky, jen str
apriorn pstup ke skutenosti.V Sovov tvorb se opt stupuje smyslov vol pregnantn
konkrtnosta ozv se dvrn,pokorn vztah k prod, k lovku,okouzlen odpatetizoval a c
z neustl promnlivosti jev. Yitz|a opt vle zmocovat se novch i- oddl se nazv
votnch podnt, novch mylenek a dojm; sv bsnick krdo vyjdil (rozshl medita
Sova ve verchJd nikd1nechcidohotouen bj,t:,,Chci bti neuzaven, neskonen,/ zmocovat se no.
bt stle nad dlem,jtstle vdlouh pouti. /Astle zanatjaknoca den. I mstu).
Bt vlnou na moi, a stle plouti' plouti...... obrazy jsajici i smutn
prody vystdvaj reflexvn bsn, v nich jednotliv dojmy a proitky
jsou chpny jako soust ,,vnpravdy.., iluzornho du. Dvj n. Drsnou lsk
Zory o vesmrnhormonii, o bratrstv,ruenmsobeckm kapitlem a ,,mstou.. v Pacov), k nr
dlnictva, i kdy oslabeny, vyskytuj se i nyn (zejmnav posmrtn vydanm generac.Julius J
kninmsoubolu ,(a loukem,l930). Tak protiklad vemohouclsky a revolty, skch dnech osr
smru a msty' dobra a zIa nae|ohlas v poslednch dlech. Sova se pokou lska k lovku;
vytvoit typ hospode, ore,jako pklad jistoty a vnitnho vyrovnn. nosti se pstu
V osudech dlnka vid pouze nezmrnou bdu, hlad a nespokojenost. Ct ,,zrodky t nol
proletovu zlou sudbu, krutost mocnch, ale jeho protesty jsou oslabovny se svtovm revc
pedstavou nutnosti smrn cesty k spravedlivmu uspodn spolenosti.
Uvnit jednotlivch sbrekjsou tedy opt protimluvy. ls.rlttcke v)'oan
Nepevauje vak obraz idylickho venkova, ale oslava nezniitelnho od roku 1959 (S)

ivota, dvra ve vtzstvlovka nad dem penz a odlidtnch vztah. l9l0-1920, l3 sv.
A. No.lk). Dlo, ol
Y Bsnkoujaru (I92I) motivy ze ivota dt, motivy probuzen, jara a jitra
bsn, closud knin
jsou vrazem Sovovy vry v radostnposln lovka.Ani smrt nen dvodem lryly sbrky Kvty i
ke skepsi a pesimismu, neboumoujedalrsta zrn. Chor basnkse dv (1961) s closlovyJ.B
na svutrpen bez bolestnstv,toupo klidnm strnut ve svmkraji u pros- linka (Bezina - Sr
tch lid. Sovv nvrat do jinch ech zce souvis s hlednrn skuten k Sovovu cilu dokr
pipojil L. Stehlk k
radosti ivota. Smysly stle s maximln citlivost vnmaj prodn promny; O A. S. psali v
Sova se v mnohch bsnch b|ii k sensualistickmuvitalismu. V Bdsnch vydan esej Ant. i
nesobeckho srdu (1922) se tematick rejstk roziuje. Kniha obsahuje nejen (shrnuto do knihy I
dojmy z prody, intimn meditace, ale tak nepatetickoslavy prce. Bse l903)' A. Novk (Z
Prce, modlitbarukou symbolizuje v biblickch obrazech a pirovnnch po- (Nov ivot 195B).
Yznarrrn rna
jet dlnkova dla jako slavnostnhoobadu a svtenhodlu; je zvraznn
l95l; Milujeme sv
zejmna humanismus prce, jej spoleensk funkce. Sbrka Nadje i bolesti Souhrrln kni
(1924) vznikala v dob, kdy se vyhraovala koncepce eskproletsk Zika (Knihovnick
literatury. Sova sice tak vid kontrasty verejkaa zitka, starho a novho
svta' ale schma dvou svt podv obstraktn, nehistoricky' a proto nepe-

544 35-Djiny csllitcratu

---
 porozumt''vemu svdiv. Proklamovan iluzvn lfuka vech ke vemje v pkrm protikladu
uetu sttl na kio- k obrazm dlen,acheta tovren.
pat se v snu blch Tm cel poslednSovova kniha Drsntlska (|927) je vnovna rodnmu
kraji a vzpomnkm na mld. Zk|adnm pocitem celsbrkyje smutek. Zapo.
srdce, Nadje menut kraj je vidn jako kraj bdy a tkprce. V knize tm nen nlado-
aci (1929) - mizi v lyriky, jen stroh obrysy krajiny tvo pozad bsnkova zrrnutku. Sova
stupujesmyslov vol pregnantn zkratku, pm pojmenovn, hutn ver, aby co nejvce
k lovku, okouzlen odpatetizoval a oprostil svjprojev. Pocit stlnut a tuenblzksmrti (druh
se novch i- oddl se nazv, Kruh se u4ar) vede Sovu k vzpomnkm na minui zpasy
ickkrdo vyjdil (rozshl meditace Matinsnubnprsten)a k souhrnnmuvyjden stl toulrv
en, neskonen,/ zmocovat se novch, neznmch dj ('Sezc|todcu,.iej cllorobapoutdk jednamu
natjak noc a den. / mstu\.
jsajici i smutn
dojmy a proitky
du. Dvjn- Drsnou lskou se tak uzavir dlo (Antonn Sovazenretr16. srpna i928
kapitlem a,,mstou.. v Pacov), k nrnu se s velkou vdnosthlsili vznamni lyrikov dalch
v posmrtn vydanrn generac.Julius Fuk,kter se zamlelnad bsnkovmodkazem v mnichov-
lsky a revolty, skch dnech osmatictho roku, rozpozna!, e se ,,v Sovovi chvje stejn
Sova se pokou lska k lovku a stejn zkost o nj, jako v kadrnz ns, o jejich kolektiv-
vnitnhovyrovnn. nosti se pstudie... Y njvznanrnjchSovovch sbrkch Frrk naIezL
a nespokojenost.Ct
,,zrodky t nov soudob poezie, jej tvrci uvdomle spojuj svj osud
jsou oslabovny se svtom revolunmhnutm proletskrn...
n spolenosti.
Kritick q'dn Sovova dla s komentierna s doslovy (A.M. PiaJ. Brabce) vychz
oslava nezniitelnho od roku 1959 (S). Prvn souborn vydn Spis uspodal Sova sm (Hejda a Tuek,
odlidtnchvztah. 19l0-l920' 13 sv'; Aventinum, lg22-|930, 22 sv., z nich dva poslecinpipravil do tisku
, jara a jitra A' No-rk). Dlo, obsahujc20sv., r,lspodal v let. 1936-38 A. Novk (Melantrich). st
bsn, closud knin neotitnch,shrnul do svazku Pse o rovnosti I(. Dobe (195l). V NK
smrt nen dvodem lrylysbrkyl(vty intimnch nlad a jin bsn (1960) a Dobrcdrustv odvahy a jin bsn
Chorbsnkse dv ( 196l ) s closlovyJ. Brabce. Ze Sovovch bsn uspodali vbor A. Novk (Bsn' l9 l0) ' V. Ze-
ve svmkraji u pros- linka (Bezina - Sova, Vbor lyriky 1923) a L. Fikar (Bsn, 1953). Vztah eskchtrsnk
s hlednrnskuten k Sovovu cilu dokumentuje Kytka polnho kvt z Pacova (i95B). Studii Bsnk a domov
pipojil L. Stehlk k vycln Z rnhokraje (1954)'
prodnprornny;
o A.S. psali v kritikch F. X. alda (Kritick projevy, 5; Due a dlo, 1913; knin
vitalismu.Y Bsnch vydan esej Ant. Sova k bsnkov.m edestinm |924; Zptsnk VI' 1934)' Jos. Hora
Kniha obsahujenejen (shrnuto do knihyPoezie a ivot, 1959), Ji Karsek ze Lvovic (Impresionist a ironikov,
oslaly prce. Bse tr903),A. Novk (Zvony domova, 191B),J' B. apek (Zten ducha a slova, l94B),Jos. Zika
a pirovnnch po- (Nov ivot 1958).
Yznarnn marxistick hodnocen Sovova dla provedlJul. Fulr(Stati o literatue,
dlu;je zvraznn
l95l; Milujeme svj nrod, l94B).
Sbtrka Nadje i bolesti Souhrrrn knin studie o Sovovi vydali L. N. Zvina (1918)' V. Zelinka (1924), Jon"
eskproletsk Zika (Knihovnick dlo A. Sovy, 1948) a Jos. Zika a j . Brabec ( 1953)'
starhoa novho
y' a ploto nepe-

gg-Djiny esl literatury 11I. JA'J

s oa;r
 SOUPIS SPISOVATELI]

oe;I tvcroprsxirrI A BItsLIoGRAFrcnnnr

35

L--
 Soupis zahrnujr
Djin, z vdeckch p
kte svou innostpr
dopluje vklad te>
Tak literatura per
bibliografick materl
patnactr let. udaJe
odtud a znovu revid

Seznam zkrate
H eskj' asopis
. lit. eskliteratur
F Filosofick asop
Nae e; PNP Par
vda; UB Umleck

ADMEK Bohl
rodiny. Studoval na
avMnichov (1B70
aj.), pozdji i| trval,
Pispval do Kvt
Knin rrylo z
(1887).
Literatura: B. .
spisovatelsk innost
1929; Bohumil Adn
(l923); B. Admek
{ter4).
ARBES Jakub v

ARNOLD Ema
emeslnka, neml v
Lryl svou politickou i
 Soupis zahrnuje spisovatele beletristy a publicisty, ojejicM tvorb se pojednv v ter.h]
Djin, z vdeckch pracovnk, literrnch vdc, historik,jazykovdc, kritik apod.jen ty,
kte svou innostpodstatn zasL.|ido rn.ivojeeskliteratury. Bibliogrfick stsoupisu
dopluje klad textu uvedenm dalch dl, kter tvorbu autorovu ble charakterizuj"
Tak literatura pedmtu je vbrov' Vedle starcb prac, kter pinej ivotopisn a
bibliografrck materil nebo dobov hodrrocen, uvd v irmbru ]iteraturu z poslednlcb
patncti let. daje o spisovatelch, kte se objevili ji v druhm le Djin, jsou pevzaty
odtud a znovu revidovnv.

Seznam zktatek uitch v Soupise, v bibliografii i na pslunch mstech v textu:

H esky asopishistorick; M asopis eskho(Nrodnho) rrruzeai L esk lid;
. lit. eskliteratura; MF asopispro modern filologii; MM asopisMatice moravsk;
F Filosofick asopis;LF Listy filologick; NK Nrodn knihovna; NL Nrodn listy; N'
I{ae e; PNP Pamtnk nrodnho psemnictv; SaS Slovo a slovesnost; SV Slovesn
vda; UB Umleck beseda.

ADMEK Bohumil (B. l l. l848 v Hlinsku _ 28. l0. 1915 tamt).Pochzet ze zmon
rodiny. Studoval na akademickm gymnasiu v Ptaze, frlosofii v Praze, ve Vdni (1869-1870)
a v Mnichov (1B70-lB7l). Za studi i po nich hodn cestoval (Nmecko, carsko, Francie
aj.)' pozdji il trvale v Hlinsku.
Pispval do Kvt, Ruchu, Almanachu eskhostudentstva.
Knin lrylo z poeziel. Horskoazdu(1902); _z d'ramatl Salomma (l8B5); Hnatt
(1887).
Literatura: B. .Admkem se zabva| zejmna K. V. Admek v pracch: Prwr obdob
spisovatelskinnosti Bohumila Admka (l9lB); Bavorsk pobyt Bohumila Admka, M
1929; Bohumil Admek aJaroslav Vrchiick (t9l7) ; Premira a reprizy Admkovy Salomeny
(1923); B. Admek a Sv. ech, M 1936. K.V. Rais v rt Snh ve sbornku Hlinecko
{rel4).
ARBES Jakub viz str. 341 -355

ARNOLD Emanuel (9. 1l. 1800 v Mnichov Hraditi_4. l. 1869 v Praze). Syn
emeslnka, neml lryhovzdln. Zprvrr hospodsk ednk v Jesennm, od r' 1842
kryl svou politickou innost v Praze zamstnnm obchodnk'a se sol. spteli] se s demokra-

549
ticky smlejcmi spisovateli, vnoval se literatue, byl Ienem Repealu, vznn za vydni ,( naich dob ulasteneck
ileglnho protijezuitskho letku (|847) a vypovzen zPtahy. V r. 1B4B se astnilpolitic- (1886); Pehleddjin!
kho ivota jako vydavatel letk a brour naplnnch radikln demokratickm duchem, eskn(BB9 a astj
jako redaktor a agittor na eskmvenkov. astnil se pprav k povstn proti Rakousku, kho(|BB9); J. K. Tl
po prozrazen r. lB49 uprchl do Saska, vydn Rakousku, byl odsouzen k smrti, ale trest slouanskou(1886); J. I
zmnn na 20 let ale. R. lB57 amnestovn, a|e hned internovn ve Villachu a v Klagen. Literatura: Sbor
furtu v Rakousku. R. 1868 se vriil do Prahy, kde zemel v chudobinci'
Pispval do Praskch novin, Praskho veernho listu, Novin Lpy slovansk a novin, BARKJosef (2
kter redigoval. - Redigova| obansknouin1 (|B4B-IB49). _ Knin vyIy Dje husittl a rra universit histor
s zultnm uzhledem na Jana |tztu gua1; Popsn ces|t mz Prahy a! na pomez zaluanin. . ' spolkovho ruchu, b.
(lB49' ale zakzno). Za svou veejnou in
Sebran spisy vyly r. t954 s vodem Z. ambergra a s ivotopisnou poznmkou. Popsn tajemnk ProzatmnI
cesty m... otiskl J. Volf ve Svtov knihovn r. 1921. Jeho pamti otiskl R. Maran r. 1866 pevzal v Prz
v Kvtech 1898. pozdji vydval as
.i Literatura: Z. amberger, B. Arnold' radikln demokrat z roku 1848, Sbornk archiv. (|872). od r. 1B73
rrch prac l95l. K. Kosk, Politicknzory E. Arnolda, F 1953 a v knize esk radikln Redigoval almar
demokracie (1958). genpost, Tagesbote a
niky, Praskch novj
AUEDNEK otakar (27. 9. 1868 v lJltazencln Ratajch _ 1. 6. 1945 v Praze). Pednky J. Bar
Vystudoval gymnasium a prva a stal se ednkem sttnch drah ve Vdni a v Terstu, po (spolu s bsnmi) ryd
t. l9l8 v Hradci Krlov a v Praze. Mj o. iklk (l95
Pispval do Vesny, Nivy, Zlat Prahy, Zvonu, Topiova sbornku aj. Literatura: O. .
Knin vylo z poezie : Vere(|8B9); (ptuajclabut (189|); _ z przy: Intimndramata Bark (l933). J. Nor
(1895) ; Malsk nouely QB92); Pseudokontes1l a jin nouel2 (1B9a); Hr1 lsk2 (l92B) ; Kam,caal I(. Slavek).A. Sta
(1929) ; Nejdokonalejmilenec (1930). _Pekldal z francouztiny (Maupassant, Hugo aj.) bes v Dmskch bes
a italtiny. vd l94B--49. o. K
Literatura: J. Karsek ze Lvovic v Niv 1893. H. G. SchauerveSpisech (1917). mouci 1956, LiterrI
e autorem Barkov
BABIKA Hynek (26. l0. 18.55v Blatn u olomouce -22.3. 1880 v Gottwaldov). z 25. |. l95B poukz
Gymnasium studoval v olomouci, od r. lB75na universitvPraze,vnovalsepakurnalistice.
Pispval do Naince, Slovanskch list, Koledy aj. BARTo Frant
Soubor jeho kritik o eskliteratuevydal s vodem M. Hsek (l9l0). Gymnasium vystudo
Literatura: V. Houdek v Nainci lBB0. M. Hsek v Moravskoslezsk revui l91l a v Lite- kem F. Mikloie.
rrn Morav (l9ll). Z. NejedlvknizeT. G' Masaryk Ii2 (l93l). F. TborskvPamt- nlvza| styky s J. K
nku eskhogymnasia v olomouci 1927. byl editelem gymnz
Pispva1 lingvi:
BAKOVSKFrantiek (2. ll' 1854vBentkchu Chotboe-29. ll. l90B vPraze). statmi do obzoru,
Studoval na gymnasiu v Chrudimi a na filosofickfakult v Praze. od r' l87B byl suplentem Hldky literrn, osv.
v Havlkov Brod, od r. lBBl i| v Praze, kde si zdil r. lBB9 knihkupectv a antkvarit, (1876-lBB2 a spolu
astnil se boj za pravost Rukopis. Ve svm nakladatelstv vydval dla pednch eskch Knin lrylo z p
spisovatel (Bakouskho nrodn knihouna esk), spisy pro mlde (Dtsk knihouna), uebnice jaz2ka eskho(IB7B
a slovnky. 1886, 1895); Dialekto
Pispval do Lumru, osvty, Svtozoru, Ruchu, asopisu eskho rrruzea, Literrnch Lid a rurod(1BB3);
list, Pedagogia aj.-Redigoval: Studentsk/isl2 (1BB1-IB84 a 1889-1890) s plohou (1892); Deset rozprau
Literrn obzor (IBB2-83); Veobecnjstnk (|883) s plohou Literdrn oznatnouatel;uklisty, rodnch pisni:. An
(l887-1BB9) ; Literrn ustnk(IBB9-|B90); Literdrnzprdu2 (lB9B). (1882); Nrodn psn
Knin vylo z odbornch prac: Strunjpehled djin literatur2 eskdob2 nou(|B79); spolu s LeoemJan
(ajmau rt1l ze iuota slaunjch mua en deuatenctho stolet (lBBa); o bdsnickinnostl astji vyclnzel
P. J, aka a F. Palackho (IBB5); Nkoli.k rozpraa o ?rant. Ladislauu elakouskm (1BB7); (naposled 1955).

550
 veznen za woanl
r. 1848se astnilpolitic.
demokratickm duchem,
povstnproti R'akousku,
odsouzenk smrti, ale trest
veVillachuavKlagen-
Lpy slovanska novin,
Ifuin lryly Dje husit
a,na lomezzahraniin . . .
poznmkou. Popsn
snou
pamti otiskl R. Maran
1848,Sbornk archiv.
av knizeesk radikln
- 1. 6. 1945v Praze).
ve Vdni a v Terstu, po
vptzy i Intimndramata
Hr1 lsk1 (1928); Karneaal
(Maupassant, Hugo aj.)
ve Spisech(1917).
3. 1880v Gottwaldov).
vnovaisepak urnalistice.
910).
r e u , r i l 9 l 1a v L i t e -
). F. Tborsk v Pamt-
- 29. ll. 1908v Praze).
Od r. 1878byl suplentem
tnihkupectva antikvarit.
dla pednch eskch
(Dtsk,iknihouna),uebnice
muzea. Literrnch
a 1889-1890) s plohou
| eskl isti'
oznatnouatel
eskdob1nou(|B79);
(1B8a);o bsnickinnosti
(lBB7);
elakouskm
/naich dob ulasteneckJ,c(1886); (eurubndjitryeskhopsemnictu dofulnooI, obdobpedbeznou
(1886); Pehled djin psemnictu
eskho dob2nejnooj(1BB7); opruce pokleskmluanickjch ajaz2ku
eskm (|BB9 a astji); SLotlnk (1895). -Vydal:
cizojaz1lnj, Bsn P. J. akaa Fr. Palac-
kho(18B9);J. K.'IyIa Kde donzounj (IBB3 a astji) ; P.J. :fak, Tatranskdmzas l1rou
sJouanskou(1886); J. Kollr, Sebran drobnbdsn(18B7) a Sldu1dcera(1BB5).
Literatura: Sbornk Dr. Frant. Bakovsk (192B). F.V.Vykoukal v osvt l909.
BARK josef (25. l. lB33 v Praze - 15. 11. 1BB3 tamt).Y Praze studoval gymnasium
a rra universit historii a nrodohospodstv. Vnoval se urnalistice, zastnilse iniciativn
spolkovho ruchu, byl oblbenm enkem hlavn na studentskch a dlnickch schzch.
Za svou veejnou innostbyl nkolikrt trestn. len redakce asu (Krsova) a Hlasu (l862),
tajemnk Prozatmnho divadla v Praze (1864) a divadla v Plzni (l865). Za prusk okupace
r. 1866 pevzal v Ptaze odpovdnost za politicky nezvadn obsah eskch novin a divadla,
pozdji vydval asopisy Suoboda (1867_1868' IB71'_|B73), Prauda (|867), Dlnick lis
(1872). od r. 1B73 lenredakce Nrodnch list.
Redigoval almanach Mj lB5B. Pispval do praskch nmeckch novin (Prager Mor.
genpost' Tagesbote aus Bhmen), Lumru (lB5B)' obraz ivota, Dalibora' Rodinn kro.
niky, Fraskch novin, almanach Mj aj.
PednkyJ.Baka vydalJ. Podlipn a V. eznek (Bsv., 1BB4-1885). Vzpomnky
(spolu s bsnmi) vydal V. eznek ( l 905) . Barkovy vere a przu vydal pod nzvem Z doby
Mj o. Ilk (1958). Dopisy pteli otiskl K. Svoboda v eskrevui l925.
Literatura: o. Jedlika, Josef Bark, nstin ivotopisn (lBB3)' L. Jandsek, Josef
Bark (1933). J. Novk, Josef Bark' (1933). Josef Bark, osobnost a dlo (1933; uspodal
K. Slavek).A. Staekve Vzpomnkch (1925). Na Barka bsnka upozornil poprvJ. Ar-
bes v Dmskch besedch l9c0 (dnes v knize Literaria, 1954). M. Scherrerov v Slovesn
vd 1948-49. o. Krlk l.yslovil v lncchv ostudo domu 1956, ve sbornku vP v o1o-
mouci 1956, Literrnch novinch z 23. |1. 1957 a ve Slezskm sbornku l95B domnnku,
e autorem Barkorrch ver a ptzy je J. Neruda; F. Vodika v Literrnch novinch
z 25' 1. l95B poukzal na nepesvdivost Krlkovch argument.
BARTO Frarrtiek (16. 3. 1837 v Mladcov u Gottlvaldova- ll. 6. 1906 tarnt).
Gymnasium vystudoval r. 1860 v olomouci, universitu ve Vdni (1860-1864), kde byl
kem F. Mikloie. Byl profesorem ve strnici, olomouci a od r. 1866 v Tn, odkud
navza1'styky sJ. Kaliniakem a M. Hodou. R. 1869 peel do Brna, kde v 1. 1BBB-1902
byl editelem gymnasia a vychoval tu celou adu spisovatel a stedokolskch profesor.
Pispval lingvistickmi, literrn historickmi, folkloristickmi i pedagogickmi
statmi do obzoru, Komenskho, Pedagogia, asopisu eskho rl;ruzea)I,ist fiIologickch,
Hldky literrn, Osvty, eskholidu, Literrnch list aj. - Redigoval asopisMatice morausk
(i876-1882 a spclu s V. Brandlemv l. 1891-1901).
Knin vylo z pra,codbornch Mal sloaesnost(1876 spolu s J. E. Kosinou); Skladba
'lttzgka eskho(1B7B a astji); Rukoat sprtlnetny (1891); DiaLektologiemorauskd(2dty,
1886, 1895); Dialektologickj,slounkmoratlskj,(1906, dodatky k nmu vydal F. . Kott 1910);
Lid a nrod (1BB3); ]rraedti (1BBB' 2. vy,J. 1899 s Alovmi ilustracemi); Morausk lid
(1892); Deset rozpraulidopisnjlch(1906); K2tice (|906, s obrzky A' Kapara). - Sbrky n-
rcdnch psn: Antologiez nrodnch psneskoslouenskjch(IB74); Nountirodnpsnmorausk
(1BB2); Nrodnpsnmorausk nounasbran (1BB9); K2tice z ntirodnchpsn morauskjci (1890
spolu s LeoemJankem). Edice: antologie z esklyriky Vlast (lB75) a Vesna (|876).
astji trycbzely Nae dti (naposled l95l s pedmluvou J. Vclavkov) a Kytice
(naposled 1955).
551
 Literatura: Fr. Bl v osvt 1906 a v N l92o. Fr. Pastrnek v Almanachu eskakade- stechami, V ervt
mie 1907.J. Bartocha, Z parnt| a ivota Frantika Bartoe (l9o7). Pamtce Frantika Bartoe
. J. Braun u Topie
{1937).M. Hsek v Literrn Morav (l9ll). Tv knize Literrn besedy (l940).J. Herben 1946_47) zstalo
v Knize vzpomnek (1935). Fr. Trvnek v trltr,l1937 (zde dalhlavn literatura). ctraloupky (lBB7)
[Iavranm prem
BAUB Bohumil (|7.2. |845 v Hradci Krlov _ 14. lo. |924 v Praze). Stedokolsk Bludn due pipr
profesor v Jindichov Hradci, Havlkov Brod, v Tboe a v Praze. Populariztor pi- n'zvern Listy. Vz1
rodnch vd, zejmna pro mlde. Literatwral '
Pispval do Vesmru, Z}at Ptahy, Lu.ru, Svtozoru, do program tborskho a no. Bene Tebzsk (l
r'omstskhogymnasia. ek v eskch h|
Knin vy|o: uero ronch poas(lB93); Putoanl i rost|nstua(l89a); Pohted1 do dtny o Vclavu Benei
phody (|B97); Matka zem (190,2); Veselchalcu zoologitkzahrad (l906); (e (Slnsk obzor 19
zpiskprodopiic
(l9l0); teunho ledu (1909); Vojna a mr a prod (l92l) aj. - Pekldal z A. Gooda, (l948). L. Hol v
E. Brightwenov aj. k Povdkm karltr
Literatura: Nekrolog o. Pospilav horu 1924.
BL Franti.
BENDL Vclav enk (24. l0. lB32 v Turnov _27. 6, tB70 ve Volyni). Syn niho v Brn. Po 6loso
ednka, stdal studium na g"ymnasichpodle pobytu svho otce (Praha,
Jin, Litomice, (1877-lB7B), v P
Praha). Ji na akademickm gymnasiu v Praze redigova| psan asopisy (lBaB Konvalinky inspektorem.
a Poupata' lB50_lB52 Zora). ivi| se korektorstvm v tiskrnch, vyuovnm cizch jazyki, Pispval do I
rlavn rutiny, a pekldnm. R. lB55 byl vyetovn pro podezen ze styk s vzni v Tere- sk, Svtozoru, o
zn, piem mu pitilo ptelstv s Knedlhansem Liblnskm a
J. V. Friem. Nucen asopisu Komensk
pobva| v Turnov, vrti| se do Prahy a r. 1856 z nedostatku jinho v'chodiska vstoupil (lB7B, spolu s V.
v eskch Budjovicch do bohosloveckhosemine. Po vysvcen na knze (1860) kapia. ( l9l2 ); asopis.ly'a
noval v Klatovech (do r. 1862),v Mirovicch (do r. l866) a ve Volyni. Z odbornc
Pispval do Lumru (poprv lB51), Z),atch klas, asopisu eskhomuzea (zde nap. s L. echem, l91(
ivotopis Pukinv, lB54), Blahovstu, Poutnka od otavy, Humoristickch list, Rodinn
J. A. Komensk, J
kroniky, almanachu Lady-Nily. Podpisoval se tENK STRNICK. - Vydval a ( 1 8 8 8 a a s t j i ) I;
redigoval llachejtle(1855 pod pseudonymem FABIN ore; prvn clva svazeky spole- Kytka balad, ron
n s Ant. trauchem aJanem Grossem, 3. a 4. sm).-Knin vye|Vj,borbdsnAlexandra slava Vrchlickho
Pukina (2. sv., lB59, l860). Frantika Ladis|ar
Bendlowy humoresky a satiry sebral a vydal Ferd. Strejek s nzvem Tatnkovy juchty Literatura: J.
a jin historky (l92l)' T vydal i Bendlovy Bsn a novely (v Novoeskknihowr, l93B) (1922) a v Knize i
s ivotopisnm vodem, popisem pozstalosti, bibliografi titnch praci a s rozborem
Bendlova dla. Dopisy V. . Bendla Strnickho otiskova| Ferd. Ptek v LF t90B, v Osvt
BoRECKJ:
1909, v Lumru l9l l, v LF l9l7, v trt 1929 (zde podrobn bibliografie prac o Bendlovi)'
um studoval v Psl
Od r. l89l edn
BENE TEBZSK Vclav (vl. jm. Yclav Bene;27. 2. 1B4g v Tebzi u Slanho- Pispval do S
20.6. lBB4 v Marinskch Lznch). Syn krejho,nadenho teneknih o esk minulosti. Kvt, byl hudet
Gymnasium navtvoval ve Slanm (l862-ls66) a v Praze. R. lB7o vstoupil do semine, Hudebn list1 (spolu
kde se zabval i studiern slovanskch jazyk. R. 1B75 byl vysvcen na knze, stal se kaplanem 1905-1908); Iop
v Litni u Berouna, od r. 1876 psobil v K]ccanech u Prahy. Sborntk satou poez
Pispval do Svtozoru, Kvt, Lumru' osvty, Zlat Prahy, Blahovstu, Domcho SpoIenostiJaroslz
krbu' Koledy, Vesny, Ruchu, kalende Poutnk, Kalende stedn matice kolsk.Vno- I(nin vylo z
l:ho alba aj. Prely re(1920);
I(nin vryloz przy:' AnekaPemyslouna(1B7B); Stadickj krt (1BB|); Leuohradeckd po. J. R. Rozkon) ; -
tdka (lBB2); Bludndue(1BB2); Krlouna Dagmar (lss3); Poudk1karltejnskho haurana(lBBa); Pokus o sludium jeh
Pro bloulabul uamberskou (1BB4)i V podaeer ptilistre(lBB5); Dokonrutjest(l886) aj. E, Zola,Tneza Raq
Tebzskho beletristick prce seadil do tematickch skupin a pod nzvy Pod dokovmi ili oblak poslem ls

552
 Almanachu eskakade- stechami, V ervncch kalicha, V zi kalicha, Poblohorsk elegie a Z rtnnch dob r,rydai
FrantikaBartoe - J. Braun u Topie (15 sv., lBB4-lB89). Vydn Dla pipravovanho M Novotnm (u Ruppa
hsedy (19a0).J. Herben 1946_47) zstalo nedokoneno.Nkolik vbor pro mlde pipravil K. V. Rais: Z rodn
literatura). chaloupky (lBB7); Nrodn pohdky a povsti (1886); Povclky starho zbrojnoe (lB9a);
Havranm prem (l90i). V podveerptilistrevylov ELK l941 s doslovem o. Krlka;
v Praze). Stedokolsk B]udn due pipravil pro Nrodn knihovnu R. Skeek (l950). Korespondenci vydal (pod
Praze. Populariztor p- nzvem Listy. Vzpomn se) J. ach(l926).
Literatura: ivotopis k soubornmu vydn pipojil r. lBB9 J. Braun' K. V. Rais, V.
tborskho a no. BeneTebzsk (lBB5). K. Chmelensk ve Vlasti IBB4-B5. B.Jirnkov v LF l901. F' Strej-
ek v eskch hlavch, sv. 30 (1925). J. ach-F. Stuchl, Nedokonen pou. ten
(|B94);Pohledydo dln2 o Vclavu Benei Tebzskm (1959). K. Rieger, o rebrmaci eskv dle Tebzskho
; 4 zPiskprodopisca (Slnsk obzor l910). o lvlartinr"rPukaroviJ. Hork v knizc Z djin |iteratur slovanskclr
Pekldal z A. Gooda, (l94B). L' Hol v SV l949. R. Skeekv doslovu k uvedenedici (1950).F. Benhart v doslovu
t Povdkmkarltejnskhohavrana (l958). B. Polan v dosiovu k Levohradeck povdce(1957).

BL Frantisek (B. ll. lB54 v Brn- 17. l0. 1920 v Praze). Gymnasium vystudoval
ve Volyrri)' Syn niho v Brn. Po filosofickch studich v Praze (k Gebauerv) stedokolsk prol.esor v Praze
(Praha.Jin,Litomice, (1B77-IB7B), v Perov (od r. lB79) a od r. lB8B opt v Ptaze, kde se stal r. l9l0 kolnni
(lB4B Konvalinky inspektorem.
vyuovnm cizchjazyk, Pispval do Koledy, Hldky literrn, asopisueskhom|)zea, asopisuMatice morav-
ze styk s l,zni v Tere- sk, Svtozoru, osvty (zde od r. lBBl literrnm referentem), Pedagogickch rozhleci,
a J. V. Friem. Nucen asopisu Komensk, Nae e aj. - Redigova|: /ora, almanach moravsk om|adiny, 2. ro.
fnhornchodiskavstoupil (1B7B, spolu s V. Houdkem aJ. Veeou) ; Lidoa tanlca morausk(1907); Sloaensk tanka
na knze (l860) kapla- p ai s e e (l 9 l 7 - l 9 2 0 s p o l u s J ' V l k e m , E . S r n e t n k o u , J . Z u b a t ma V . E r t l e m ) .
( 1 9 1 2 ) ; z L s oN
Z odbornch prac vylo knin: od kolbk1 naeho obrozen (1904);Mal poetika(spo|u
muzea (zde nap. s L. echem, 1910); J. A, Komenslj (191l); Pspukjl k praktick poetice(I9|5). - Edice:
ickch list, Rodinn J. A. Komensk, Labyrint svta a rj srdce (lBB7 a :rstji); F. I-. elakovsk,Restolist
ICK. - Vydval a (lBB8 aastji);Patery knihy plod bsnickch (vbor z novovk eskpoezie, 1{39l);
dva svazekyspole- Kytka balad, romanc a legend Jaroslava Vrchlickho (1896); Kytka lyriky z bsnJaro-
welVborbsnAlexandra slava Vrchlickho (lB9B). Vbor ze spis l(arla Havlka (l907) ; Koresponclence a zpisky
Frantika Ladislava elakovskho(3. sv. l907-19l5, 4 sv. posmrtn I933).
nzvem Tatnkor,ryjuchry Literatura:J. Kabelk v Moravskoslezskrev"ui1914-l915,vAlmanachueskakademie
knihowr' l93B) (1922) a v Knize eskoslovenskjeclnoty(1922).
prac a s rozborem
v LF l90B. v osvt BORECKJaromr (6. B. tB69 v eskchBudjovicch_ B. 5' l95l v Praze). Gymnasi-
praco Bendlovi). um studoval v Psku av Praze, rnodern a orientlnjazyky na praskurriversit (od r. iB9B).
od r. l89l eclnk'pozdji editel Universitrl knihovny v Praze.
v Tebzi u Slanho - Pispval do Svtozoru, Zvonu, Z|at Praby, \je, asopisu eskhorn|)zea, osvty,
knih o esk minu]osti. Kvt, byl hudebnm referentem eskThalie a Nrodnch list. -Redigoval : Dalibor;
vstoupildo semine, judebnlis (spolu s V. hovskm, 1920-192l'); Diuldeln |ist1Mje (spolu s L' Novkerrr'
na knze, stal se kaplanem l905-l90B) ; To|:ia sbornk(|9|3-|925); (uon (l939-19al); knihovnu ( ei<chliterutur,
Sbornksutou poezie.Byl lenem redakce eskpoezie XIX. vku (lB97-1B99) a Sbornku
Blahovstu, Domclro SpolenostiJaroslava Vrcl-rlickho(1915-1942).
matice kolsk,Vno. I(nin vylo z po ez i e : Rosarystca (|B92); Bsnko kandonl (|905); (pu1 iuota(|91|);
Prefure(1920); -z ptzy: jVa cizm (1920); -libre to opery Krakono(lB90' hudba
(|BB1); Leaohradeckpo- J. R. Rozkon); _" prac odborncl:': pehled
Strunj, djin hudful(1906); Jar. Vrchlickj,'
esk
haurana(1884)3 Pokus o sudian.jehodla (1906);Jaroslao Kuapil (|9|B); AI. Jirsek (1933); -z pe klad:
jest (1886) aj. E. Zol'a,Tneza Raquincu,1(1892); G. !.laubert, Pokuen su. Antonna(1B97); i(lidsa, Maghadt
pod nny Pod dokovmi ili oblak posletnlsk2 (s J. Zubatm, 1902); o. Wilde, obraz Doriana Grajle (|9o4) ;Th. de Ban-

553
vitle, Sokratouaena(|905);J. Moras, Poudk1ze starFrancie (|9I4) ; Firds, Kniha krdl(I9l}); et epistolaris Moravia
St' Wyspiaski, Varauanka( 19lB). Kniha Rombersk (l
Literatura: F. X. alda, Kritick projery l (1949). ivotopis a soupis dla pipojen Literatura: Boh.
ke sbrce Prely re (1920), bibliografii zpracovaI K. Nosovsk (v Literrnch novinch Fr. Bl v Almanachu
l929). Tam i lnek V. Brtnka. A. Kltersk, Beseda sJaromrem Boreckm (v Rozpravch
Aventina 1929-1930).
BRAUN Josef (
jako uitel na esk
BOUKA Sigismund Ludvk (25. B. 1867 v Pbrami _ 29. B. 1942 v Nchod). Gymna. a do vtiny zbavn<
sium studoval ve svm roditi, vstoupil do benediktnskho kltera v Bevnov a studoval skho(|BB1-1BB9)' ]
teologickou faku]tu v Ptaze, Byl farem v Dolnch Poplchu Terezna aj. Ml velkou ast pro mlde.
pi organizovn katolick moderny. Knin lryio z 1
Pispval do Nivy, Lumru, Novho ivota, obrzkov revtre, Archy, Hldky literrn, tlk2 QB90); Mezi' z,1lh
Almanachu secese. Pekldal z poezie katalnsk a provenslsk. Psal studie o Verlainovi, n c h p r a c : V c l a u.
lV[aeterlinckovi, Mistralor'i, o japonskm vtvarnm umn, zvl. o japonskch devorytech. Literatura: F. X.
Knin vylo z poezie: Pietas (lB97); Dtteu prod(190a); Legend1(190a); z przy..
Lska Aubaneloua(lB9B); Dti (|9IB). BEZINA otol.
Literatura: V. Bitnar, S. L. Bouka (1932).F. X. aldav Krit. projevech 3 (1950). v Jaromicch nad I
roditi, vstoupil na re:
BozDCH Emanuel (2I.7. |B4I v Praze- 10. 2. 1889 tamt).Y Praze studoval nadOslavouavNo
gymnasium a na universit prva, historii a modern jazyky, potom psobil jako vychovatel pro Bezinu bsnka.
v lechtickch rodinch. v l. 1867.-1876 byl dramaturgem Prozatmnho divadla v Praze, 90. let francouzskch
1B74-|B75 studoval v Pai,pozdji se vnoval literatue a urnalistice. nmeckch a francou
Pispval jako divadeln a kulturn referent do Praskho denku, dle do Pokroku, shl knihovn klte
Svtozoru a nmeckch asopis Politik, Prager Tagblatt' Prager Zeitung, Prager Abend. kde vryuoval na m
blatt. _ Krtce redigoval prask francouzsk asopis Le Pragois. nabdnutou mu r. l
Knin vylo z dramat: ( dofu kotilinu(lB72, provoz. 1867)1 Baron Goertz (lB7|); Pispval ptevt
'(koukastdtnkoua(l B7a) ; Sata ptn u upanu ( l 876) ; proveden }rry Dobrodruzi by\o zakzno donymem v. DAN
(v l(r'tech lBB0' knin a 1890); - z przy: Noaelk1(|B77). Lumru, Volnch sI
Posmrtn bylo vydno drama JenertIbez uojska ( l BB9). Drama Spoutantzstalo v rukopise. a okultismus, Kalend
Dramatick spisy u Valeky (7. sv., 1BB9-l899)' Novelky znovu r,rydal a vodem opatil Knin vylo z
J. pekr' 1914. Z doby kotilinv, Barona Goertze a Zkouku sttnkov'ur'rydal s vodem (lB97)' Stauitelchrn
J. Moravec (1959). Bsnick spisy r
Literatura: J. Neruda v Podobiznch 4 ( 1957) a v eskmdivadle III (l954).J. vrchlick M. Hsek (3 sv., l93
v knize Studie a podobizny (1892).J. tolbav knize Z rncb' pamt I (1906).J. Arbes grafii dla o. B. usp
vTheatralichII(l916).J.LwenbachvCest(1919).o.Fischer,Kdramatu(1919)'J.Ka- Bezinova ivota j
belk, Literrn pramen Bozdchova Barona Goertze, Zvon I92I. M. Hsek, Dramata E. pedevm s Fr. Bat
Bczdcha,Jevit 192l. T v vodu k Dobrodruhrn1922.J. MoravecvDivadelnm zpisni. a s Annou Pammrov'
ku 1945-46' v SV 1950 a v vodu k uveden edici. Literatura o B
soupis je otitn ve r
BRANDL Vincenc (5. 4. lB34 v Brn _26. |2. 190l tamt).Gymnasium studoval mnoho literatury p
v Brn' kde se stkal s F. M. Klcelem a A. V. emberou,prva a filosofii ve Vdni. od r. lB53 F. X. aldy (Due
uil na gymnasiu v Brn, r. 1857 absolvoval ronhistorick a filologick semin ve Vdni. (l936), o. Krlka C
od r. 1B5B profesor na relce v Brn, v 1. 1861-lB99 moravsk zemsk archiv. Mnoho studi se zabj
Pispval do Mcravskch novin, Hvzdy, Moravsk orlice, Hlasu, obzoru, Svtozoru, V. Lesn, Bsnick
Politik, asopisu eskho m1Jzea, asopisu Matice moravsk, Pamtek archeologickch, a p e r o d ( 1 9 3 7 ) .H c
do Riegrova slovnku naunho. laire, B. a Dante' B
Knin vylo z odbornch prac: Libuin soud (IB7B); obrana Libuina soudu (1879); souvislosti s eskou r
,iiaot Josefa Dobrouskho(lBB3); |iuot Paula Josaaka (1BB7) ; |iuot Karla Jaromra Erbna Fischer v knize Du
(1BB7); - z ptzy: Vzpomnky (1BB2).- Edice: spolupracoval na die Codex diplomaticus s bsnkem, psan v.

\14
 KnihakrI
(191o); et epistolaris Moraviae (l868-lB93) ; Kniha Drnovsk (l868) ; Kniha Tovaovsk (l868);
Kniha Rombersk (lB72); Spisy Karla st.zeetotina (5 sv., 1866-1872).
a soupis dIa pipojen Literatura: Boh. Navrtil, Vincenc Brandl, MM 1902. J. Kalousek v osvt 1902.
(v Literrnch novinch Fr. Bl v Almanachu eskakademie (1903)'
Boreckm(v Rozpravch
BRAUN Josef (11. 7' |864 v l(utn Hoe-28. B. lB91 tarnt).od r. lBB3 psobil
jako uitel na eskkole ve Vdni, od r. 1886 v Buthrad. Pispval do Nrodnch list
1942v Nchod).Gvmna- a do vtiny zbavnch asopisosmdestch let' RedigovaI Sebranspis2 V. Renee Tebz.
v Bevnov a studoval skho (|BB4-IBB9)' k nim pipojil i jeho obrn ivotopis. Psa! t historick povdky
aj. Ml velkou ast pro mlde.
Knin '"ryloz przy : Pro biblKralickou (lBB5); ( parntkreunch
psa(1886) ; <aami
Archn Hldky literrn, uk2 QB90); Mezi a)hnanci,(1891); Chudj bohatec(1891); ( dobpoddansta(LB93); - z odbor-
Psal studie o Verlainovi, nch prac : Vclau BeneTebzskj,(1BB9).
japonskchdevorytech.
Literatura: F. X. aldav Kritickch projevech l (l949).
I^cgnb
(904); z przy z
BEZINA otokar (vl. jm. Vclav Jeba; 13. 9. 1868 v Potkch - 25. 3. 1929
projevech3 (1950).
v Jaromicch nad Rokytnou). Syn obuvnka, z mansk koly, kterou vychodil ve svm
roditi, vstoupil na relku v Teli. Po maturit ( 1BB7) psobiijako uitel v Jinoov u Nmt
, Y Praze studoval nad oslavou a v Nov i na Morav (lBBB_l90l). Novoskobdob bylo rozhodujc
psobiljako vychovatel pro Bezinu bsnka. il samotsky, vnoval se etb (zprvu ruskch realist, od zatku
divadla v Praze, 90. let francouzskch symbolist a tm vsouasnpoezie) a studiu (idealistickch filoso
nmeckch a francouzskch a stedovkch filosofnboenskch, k nim ml pstup v roz-
deniku, dle do Pokroku, slrl knihovn kltern).Stranou spoleenskhovota i| i v Jaromicch nad Rokytnou,
Zeitung, Prager Abend- kde vyuoval na manskchkolch a do r. 1925' Profesuru filosofie na brnnsk universit,
nabdnutou mu r. 1921, nepijal.
1 BaronGoert2 ( I 87l ) ; Pispval pevn povdkami do asopisorel, orlice, Vesna a Moravsk orlice (s pseu-
Dobrodruzibylo zakzno donymem V. DANOVSK), veri a pozdji eseji do Nivy, Modern revue, Rozhled,
I-umru, Volnch smr, Novho vota, Novho kultu, Sbornku pro filosofii, mystiku
Sputantzistalo v rukopise. a okultismus, Kalende neodvisllrodlnictva aj.
vydal a vodem opatil Knin vylo z poezie: Tajemndlk1 QB95), Sutdnna zpad (1896), Vtr1 od pl
kovu lydal s vodem ( 1897)' staaitelchrdmu(IB99), Ruce (|90I) ; - z pr zy : Hudba pramen( 1903).
Bsnick spisy ryly poprv r. 1913; kritick vydn Spis otokara Beziny pipravil
|ae ttt 1tss+;.3.Vrchlick M. Hsek (3 sv., 1933). Bsn vyly znovu r. 1958 v nakt. eskoslovenskspisovatel. Biblio-
rpamt I (1906).J. Arbes grafii dla o' B. uspodal J. Brambora v Rozpravch Aventina 1928-1929. Pro poznn
i,K dramatu(1919),J. Itu- Bezinova ivota i jeho nzor estetickch a filosofickch je dleit jeho korespondence
|1.M. Hsek, Dramata E. pedevm s Fr. Bauerem z let 1BB7-190l (vydal ji M. Hsek v knihovn Pamti 1929)
ravecv Divadelnmzpisn- a s Annou Pammrovou z let 1B89-1905 (vylas vodemJ. Kemena 1930).
Literatura o Bezinovijevelmi rozshlapsan znejrznjchhledisek;jejnepln
soupisje otitnve sbornktrStavitel chrmu (1941; zde soupis peklad do cizchjazyk)'
t).Gymnasium studoval mnoho literatury pin monografie o. Krlka. Vklad celho Bezinova dla je ve studii
ilosofiive Vdni. od r. lB53 F. X' aldy (Due a dlo, 1913), v monografii A. Pospilovo. Bezina, lovk a bsnk
ologicksemin ve Vidni. (1936),o. Krlka o. Bezina, Logika dla (l94B) a v studii J.Jan v vodu k edici z r. 195B.
mskarchiv. Mnoho studi se zabv,,zrodem.. Beziny bsnka (Ad.Janek v v 1935 a v MM 1936,
lllasu, obzoru, Svtozoru, V. Lesn, Bsnick zpas o. B., 1945), nejobshleji P. Fraenkl r'knize o. Bezina, Mld
Pamtek archeologickch, a perod (1937). Hojn byly sledovny otzky srovnvac a otzky vliv (Bezina a Baude-
laire, B. a Dante, B. a Goethe, B' a Nietzsche, B. a Schopenhauer, B. a indick filosofie),
rau Libina soudu (1879); sour'islosti s eskoutradic hled M. Marten v knize Akord (1916). o Bezinov rmu psal
|iuot Karla Jaromra Erbena Fischer v knize Due a slovo (1929). Hojn je i literatura vzpomnkov a knihy hovor
ra dleCodex diplomaticus s bsnkem, psan vtinou obdivn.

555
 I

- LIBERT Frantiek (3o. 3. 1868 v Suchomastech u Berouna - 3. 5. 1936 (191l). A. Novk v l

CAJTHAML
v Bystanech u Teplic). Vyuil se krejm.od r. lB99 ednkokresn nemocenskpojiovny vzpomnek (Moravskl
v Teplicch. Byl inn v sociln demokratickm hnut v severnch echch. J. Jakubec v Almanac
Pispval pod pseudonymem V. L. LIBERT do Severoeskho cllnka,Rudch kvt,
vdeskch Dlnickch list aj. - Redigova|: Seueroe'rkj, dlnk(peruovanv l. l897-l93l). Bcu svatoplu}
Knin vylo z poezie: Vereo p|ti (|B94); Hlas1 mas2 (896); Pod mamonem(1896);
Na bojiti(lB99); Pm dlnka(1903); Na stri (l90a); -z przy., { pradlnkoua(lB93); ENKoVE.an
Proleti (1895); Mrky ped bout (1893); V zpaseehiuota (1894); obrdzk1 z Deutschbdhmm Gymnasium a prva'
(1923); Starpoasti ze sledoh,t a Podkrunoho(L923);Sto poust,bj a pbhseaeroeskjch strtu v odboru pro st1
Q92!; _z odbornch prac: eskj,seuerue hrultdlnickm(1926); J. B. Pecka-Strahooskj, vztah.
(1931). _ Vyda| dlnick zpvnk ohlas (|893)' Pispval do Z|att
Literatura: Jar. Vozka v Dlnick osvt 1936. et Prague (1909); Ioui
Knin vylo z p
APEK-CHOD Karel Matj (2l. 2. t860 v Domalicch _ 3. l l. |927 v Praze). Gymna- Chmur1 a erank1(IB|
sium vystudova| v Domalicch, prr'nick studia v Praze nedol<onila vnoval se urnalistice. X X . u k u( l 9 3 3 ) ; - :
v l. lB84-lBB8 psobil v olomouckm list Nainec, r. IBBB peel do Prahy a pracoval a s t u d i e : U k r b uF r
v redakci Hlasu nroda, Nrodn politiky (od lB90) a Nrodnch list (od l90l). seta aj.
Pispva| do Cesty, Kvt, Svtozoru, Lumru, ZIat Prahy, eskrevue, Zvonu, mni. Literatura: V. Br
chovskho Die Kunst (o v'tvarnmumn) aj'
Knin lrylo z ptzy: Poudk1l(1892); NejzdpadnjSloaan (1893); V tetmdaoe (|B95); pRtvtr sot'u
Nedlnpoudkjl(lB97) ; Paeronouel(l90a); Noupatero (1910)' Patero tet (l912); Kapar Ln HradciavTboe'n
mstiLel (|90B); Z msta i, obaodu(l9l3); In articulo mortis(|9|5); Turbina (19|6); Silci a sla- kole, od r. 1873 ec
oJi (1916)Antonn Vondrejc (2 sv., l9l7 a l9l8);Ad hoc! (l9l9); Jindroa(l92l); VlmRozko Pispval do Lur
(1923) ; Vtrnk (1923); Humoreska Q92!; ui odunpoadful (1926) ; aan1 Q927); - |BBB; Bcrta Mhlstein
z draloaat: Slunourat(19l3) ; Vj,hryla prohr1l(1915); Bsnkoaaneuna(|926). do otka,Nrodnch
Posmrtn vyla prza Psychologie bez due (l92B). Spisy vyly u Borovho v l8 sv. stva (1869),do lond
(l92l_l938). Jednotliv romny vychze|y asto. Kapar Ln mstitel r. 1954 s dos|ovem Knin vylo z
F. Pilae, Antorrn Vondrejc aJindrov r. l955, Vilm Rozko r. l956, eany r. l957, Turbina ( 1 8 9 5 ) ;_ z p t a c o <
l95B s doslovy V. Ste-iskala. Literatura: Nek
Literatura: J. Fukv Kmeni |927.F. X. aldav Kritickch projevech 7 (1953),9 (1954)
a l0 (i957). K. SezimavknizePodobizny a relify (1927). Pamtce K. M. apka (dvoj.
envtNre;
sloCesty l927). A. Novk v Almanachu eskakademie (1928). F. Kovrna, Karel Matj
v Hradci Krlov, p
apek-Chocl (1936). V. tr(stekv Listu |g47*4B, v LF 1949 a SaS l950-5l. V. ach. Pispval do Kv
T(. M. apek-Chod (1949). .
Knin vylo z
(1e02)
ocH Leander (24.2. lB54 v Cetorazi u Pelhimova _27.7. t9ll v Novm Mst Hodiryt(1909);- z
na Morav). Vystudoval eskgymnasium v Brn (r' 1874), filosofii v Praze (r. 1877). (l8ee).
Uitel na pedagogiu v Kutn Hoe, na relce v Teli (od r. lBB0)' kde zaloil r. 1886
Literatura: Nek
Nrodn jednotu pro jihozpadn Moravu a vydval asopisy orel a orlice. od r. lB94
cditel relky v Novm Mst na Morav.
Pispval kritikami, lnky a studiemi estetickmi a literrn historickmi do Hldky
BRvrNre c
literrn (zdeoesteticfulchnzorechFr.Lad'elakoaskho, Syn doktora prv z
lBg3),doobzoruliterrnhoaumlec-
kho, Literrnch list (zde Klasicismus a naeliteratura, l89l ), osvty (zde pevn kritiky sou- kterou nedokonil,
lB70 hospodsk i
asnprzy)' Svtozoru, Na doby, asopisu eskhomuzea aj. - Spoluredigoval I. ro.
almanachu (ora (LB77). Spoluautor Literatur2 esk v Praze. Hojn cest
XIX' stolet,
Pispvat do C
Knin vylo z odbornch prac: Karolina Sutl (189l a 1907) -Vydal I1I . d!
Falackho Spis drobnch (Spisy esteticka literrn, l903). Zora aj.
Knin vylo z
Korespondenci otiskl M. Hsek v Listech fiIologickch 1929.
( lB81); Husitsk saa
Literatura: Nekrolog od F. V. Vykoukala v osvt 191l. M. Hsek v Literrn Morav:

556
 u Berouna- 3, 5. 1936
snnemocensk pojiovny
ec}rch.
dlnka'Rudch kvt.
a n v l . l 8 9 7 - l 9 3 l ) .
1 Pod mamonem (1896);
: (pra dlnkoaa (lB93);
; obrzky z Deutschbhmm
bdja pbhseaeroeskjch
i J, B. Puka - Stralnuskj,
11.1927v Praze). Cymna-
avnoval se urnalisti ce.
do Prahy a pracoval
( o dl 9 0 l ) .
esk revue, Zvonu, mni-
iV tettmdaoe(|B95);
tet(|9L2); Ka1larLn
rza(1916);Sikiti a sla-
(|92|);VilmRozko
|926);ean1 (1927); _
(1e26).
u Borovhov lB sv.
itel r. 1954 s doslovem
any.. 1957,Turbilra
7 ( 1 9 5 3 I) , ( 1 9 s 4 )
K. M. apka (dvoj-
F. Kovrna, Ka'rel Matj
SaS 1950-5l. V. ach.
7. l9ll v Novm Mst
v Praze (r. l B 77 ) .
kde zaloil r. l886
a Orlice. Od r . l B 9 4
historickmi do H]dkv
literrnho a umlec-
pevn kritiky sorr-
- Spoluredigovall. ro.
-\'-vdal
1907) II. d}
v Literrn Moravt]
(l9ll). A. Novk v knize Muov a osudy (1914). Fr. Bl, ZaLeandren echem, Hrst
vzpomnek (Moravsk orlice 19l|). Zd. Nejedl v monografii T. G. MasarykIl2, |932.
J. Jakubec v Almanachu eskakademie (l9l2).
Bcrr Svatoplukviz str. 277_293
nNrov Emanuel (vl.jm. Emanuel stehlk; 14.4. l868 v Praze - 24. 6. l940 tamt).
Gymnasium a prva vystudovalv Praze (doktortr. lB92) a psobilpak na praskm magi.
strtu v odborupro styks cizinou.Vnoval se zejmnapodpoeesko-francouzskch
kulturnch
vztah.
Pispr'al do Z|at Prahy, Svtozoru, Mje, Zvonl, Lumru aj. Uspodal sbornky: Pant
et Prague (1909); Louis Lgcr(19l3).
Knin vylo z poezie,' /mlzo alba (|BB9)1Eros a Fs1cM (|B90); Rok na samot(1894);
Chmur1 a eradnkjl (1899); Pa (|900); Domouemi cizinou (l9l0); Dojnq a kontemplaee bsnka
1 9 1 9 ) ;- v z p o m n k y
X X ' u k u( 1 9 3 3 ) l - z p r z y : M o l i L i a c h i m r(11 9 1 9 ); R o t n a n l i k o u(
a studie: U krbu Frantie (1930). Pekldal z V. Fluga, P. Bourgeta, M. Prvosta,A' Mus-
seta aj.
Literatura: V. Brtnk v Topiov sbornku 1917-lB.
nRurBohuslav (31.l0. l846vPacov -9.2.lB99vPraze).StudovalvJindichov
I.radcia v Tboe, na filosofickfakult v Ptaze historii. Po studich byl uitelem na soukrom
kole,od r. lB73 ednkem praskuniversitn knihovny.
Pispval do Lurnru, eskvely, obraz ivota, Kvt (zde lnky Brati Adamcou,
|8BB; BertaMiihLsteinou,|BB9;Vtfulauole, lB90; P,Chocholouek, 1892;JanNeruda|B95a1897),
do otka,Nrodnch list,do almanachu Ruchu (1868 a lB70), Aimanachu eskhostudent.
stva (l869)' do londnskhoAthcnaea a asopisu eskhomuzea.
Knin vylo z poczie: Bsn (1875); -z przyz ( naddin1,(BB5); Mal poadk1
(1895); - z ptac odbornch : (kLadou (lB93).
kni,hounicta
Literatura: Nekrology veZIat Praze lB99, v osvt 1B99 a v Literrnch listech 1B99.
nRvBNxeJan (3.4. 1861 v Ptaze-24. l. l90B tamt).Gymnasium vystudoval
v Hradci Krlov, prva v Praze' od r. 1BB5 mstsk ednk na Vinohradech.
Pispval do Kvt (poprv lB79), Lumru a Svtozoru.
Knin vyloz poezie: Amoroso(lBB3)' (tien ulryt(l886); Psn|duiou2(1891)'Bab lto
(i902); -z p r z y : N o u e | l ( l B B a ); D t s k k a r t r y ( l B B 5 ); - z d r a m a t I o p u t n j(,l B 9 7 );
Hodin1 Q909); _z peklad: G. A. Becquer, Legend2 (lBB2); Caideron, SouccezalamejskJ,
(18ee).
Lite ratura : Nekrolog ve Zr'c.nu a ve Z|at Praze 190B.
BRvrNra otakar (25. 9. 1846 v ostedku u Beneova-28,4. 1915 v Beroun).
Syn doktora prv a statke, astnkapolitickho dn v r. 1B4B. Gymnasium a filosofii,
kterou nedokonil, studoval v Praze, vyhospodskou kolu v Tboe (od r. 1868). od r.
l870 hospodsk ednk rra rznch statcch v echch, od r. 1BB7 magistrtn ednk
v Pra'ze. Hojn cestoval (Rakousko, Rusko, Nmecko, vcarsko,Itlie).
Pispval do osvty, Lumru, Kvt, Tbora, do almanach Ruch (poprv 1868)'
Zora aj.
Knin vyIo z poezie:. Jan z Dub (|B72); Jan {ika z Kalichu (1875) ; Ale Romanoa
( 1B8l); Husitsk suatba(IBB3); Pofuidkaiuota(|B9|); - z przy: romno cyklus ( pamt
557
naich otc (1B4B, Rontn a skutenost,t905; Boj s kapitdletn, 1900; v rukopise zstala pro- antologie verpro m
stedn st, Rok 1B6.) Povdky verem lrydal F. Tich (1917 ve Svtovknihovn). pisnj sIounk esko.sLoaea
Literatura: F. V. Vykoukal v osvt 1915. F. Tich v uveden edici (l9l7).J. Durdk slouenskho
niro da esko.
v knize Kritika (1874). J. Neruda v Literatue II (196l)' Romeo a Julie (1847),
(lB59), Krl Richard
DLOUH Frantiek (27' +. lB52 v Ptaze- lB. l0. 1912 v Brn)' Studoval relku Sen noci suatojansk (IBt.
v Police a polytechniku v Praze. Profesor na telce v Police,od t. |B74 na relce v Brn. ga fiaot a Plaubl Kry,
Pispval do Zory, Koledy, Posla z Bude, Uitelskch list aj. lnky a posudky kulturn spisy z pozstalosti J
historickmiaprodovdnmi. - RedigovalLiterrnlis9 (IBB2-1B99) a Vesnu (1BB2-IB97). Korespondenci f
1915a1916,vNain
Merhout uveejnil jet
DOHNAL Anto (vl. jm. Ilansmann Leopold; 17.2. |B24 v Kvasicch na Morav-
Literatura: K.
7,7. |863 v Brn). Gymnasium studoval v Kromi. Praktikant na statku v Hukvaldech,
(1951). ivotopisn
pozdji psa na Mrov, od r. 1851 ednk okresnho adu v Brn.
pro mlde II (lB79)
Pispval do Lumru, Koledy, Tdenku, do asopis,kterredigoval. Pispl do almana-
- Redigova|: Moraoskjlnrodnlist (1853-1B57) ; IvIoraask VII, 19l3.J. Vrchlicl
chu Perly esk. nouin2(1B5B-l863);
Douchv, v asopise'
kalend Nejnoujmorauskoslelskj,domticptel (na roky 1847-1 864).
a Frantiek Doucha,.
Povdky za jno ivota knin nevyly. Hrlo se drama Jaroslau furnberkaneb Porka
prem (194B). o jehc
Mongolu Holomouce(1859). Knin vydal J. Kabelk Prvn povdky hanck (1907' 1924)
a t vyda| i korespondenciv MM (1919-1920). DURDKJosef (
Literatura: J. I{abelk v MM 1907, doslov B. Slavka v }tranckch povdkch (ELK v Hradci l(rlov, r
r940). Uil na reIce v Praz,
Elosofie na praskur
DRFL Gustav (2+.6. lB54 v Praze_ lB' 6. 1902 tarnt).Studoval na nmeck Pispval do Svt
technice v Praze chemii, od r. 1877 v Edinburce bohoslov. Po nvratu do ech r. lBB0 BUIL.
zabva| se literaturou, urnalistikou a pekldnm z anglitiny (Dickens, Aldriche, Kipling; Knin lrylo z r
upravil nkolik Shakespearov.ch her pro Nrodni divadlo) a z etinydo nminy (Neruda, o u;sloanosti(1B73); l
Vrchlick, Hlek). Poetika (|. dI Poetik
Redigoval Vnon album (na r. 1BB2-1BB4) a eskou rodinu (|BB2-1BB4). (2 sv. 1870, 1BB7);
Knin vylo z poezie: Na Kiaokldt QB7!; Balady starta nou(|896); Miscel\ (l900); Kain (IB7l); -z dr
-z peklad: Thomas Moore, Irskmelodie(1899); z peklad do nminy: V. Hlek, Rudolfa Mayera (lB
Abendlieder (1874). Literatura: J. K
Literatura: Nekrolog ve z\at Praze |902.
eskakademie(190
Masarykovi III. (193
DOUCHA Frantiek (3l. B. 1810 v Praze -3. 11. lBB4 tame).Y Ptaze vystudoval brnnsk university 1
gymnasium, filosofii i bohoslov (1833), vyuoval krtce na akademickm g;ymnasiu,kaplano.
a v knize esk estet
val v Petrovicch u Sedlan (lB34-1B3B). Pro nemoc nemohl zastvatdn ad'byl zprvrr nrn kritikovi D.Jc
domcm knzem v lechtickch rodinch (v GolovJenkov, v Mnku), od r. lB4B pobval
v minoritskm kltee u sv.Jakuba v Praze a (zpravidla v lt)na statcch rznch lechtic. DURDK Pavel
Pispval tm do vech soudobch asopis:Kvt (poprv 1836), eskvely. Blaho. doval v Hradci Kr]
vsta, asopisu pro katolick duchovenstvo, Vlastimila, asopisu eskho muzea, Posia v Rusku. R. 1877se ,
z Bude, Praskch novin, Lumru, Kvt (Hlkovch), Roclinn kroniky, koly a ivota, Nias u Sumatry. Po
tpnice, Svtozoru, osvty, kalende Pokladnice eskomoravsk/r..- Pekldal z rutiny z rutiny.
(Pukina), poltiny (Mickiewicze), slovirrtiny, charvttiny, luitiny, anglitiny (Byrona, Pispval do or
Burnse)' italtiny (Danta, Tassa), frantiny (V. Huga), panltiny (Calderona), portugal- otiskoval zejmna v
tiny (Camoense), vdtiny, latiny a nminy. Knin lrylo z
I(nin vylo pes B0 prac pro dti verem a przow,nap.: Kratik poudkyo naklddn Dojmy a obraz2 ze p
se zaa|l (1B4B a astji); Deklamoank1l '.. pro dtfutment(IB53)i, Deklamoudnk2... pro dtky tickhnzdo (1886)' '
zlt(|B53)i Abeceda (lB55); (poomil (1876' s npvy); Bodldk1,poadek2 k napomenut (lBB5) ; A. I. Palm'
(1B5B); Hjenptdk, niljch zplldkzE(lB7B) ; Mluua nmjchttlor(lBB0); Kz,tnjsdek (lBB1); Literatura: A. P

558
 v rukopise zstala pro- antologieverpromlde L p o u u n e( 2c ' d l y ' | B 7 | ' I B 7 + ) ; - z p t a c i odbornch:Kniho-
knhovn). aneb Seznam knh, drobnjch spisu,map a hudebnjchacu1lj,chu jaz2ku
pisnj, shank esko-sloumskj,
edici(1917)'J.Durdk nroda esko-slouenskhood roku 1774 a do nejnoai dob2 QB65); z peklad: Ze Shakespeara
Romeo a Julie (1847), liuot a smrt krdle Richarda III. (1855), Coriolanus (lB5B), Julius Caesar
(lB59)' Krl Richard II. (L862), Krdl Jan (1866)' Veertkrdlouj, aneb Cokoli chcete(|862),
v Brn)' Studoval relku Sennocisuatojansk (l863)' Dulechticueronskj,ch (1869);zThomsona PoasyQB42)1 zW. Irviir-
ra relcev Brn. ga ,|iuot a plaab2 Kr2tofaKolumba (1859); z V. Huga Ru1 Blas lB70). -Edice: Bsnick
lnkya posudky kulturn spisy z pozstalostiJ. Jaroslava Kaliny (1B52).
a Vunu(IBB2-1897). Korespondenci Douchovu otiskoval o. Stehlk ve Vlasti 1915-1919, v Novm Vku
l9l5 a 1916, v Nainci 1920 a v Archivu literrnm 1919 (spolens Vil. Bitnarem). Cyril
Kvasicchna Morav -- Merhout uveejnil jeho zpisky ve Zvonu 1918.
Literatura: K. t. Vodika, P. Frantiek Doucha (1BB4).J. Nerudav Podobiznclr I
na statku v Hukvaldech,
(1951). ivotopisn vod od.]. Idvtnickhove vboru F. Doucha, jak sejev ve spisech svch
pro mlde II (1B79). K. Hikl' Frantiek Doucha, jungmannovec, ve Zprv relky v Praze
Pispl do almana-
nouin2Q&5S-1863); VII, 19l3.J. Vrchlick v l. dle vboru eskpoezie XIX. vku. V. Bitnar' Literrn vznatn
Douchv, v asopiseNov vk i914,; od thoautora jsou stati Malostransk idyla (tame)
a Frantiek Doucha, v Literrnm almanachu na r. 1915. F. Strejek v knize Nai bojovnci
temberkaneb Portka
prem (194B)' ojeho pekladech ze ShakespearaJ. Baudi Ivlp t91o.
hanck(l907' l924) "
DURDKJosef (15. lo. lB37 v Hoicch _ 30. 6. 1902 v Ptaze). Gymnasium studoval
povdkch (ELK
v Hradci Krlov' na universit v Ptaze zejrnna prodn vdy, matematiku a filosofii.
Uil na relce v Praze, na gymnasiu v Litomyli a od r. 1867 opt v Praze. od r. 1870 docent
filosofie na praskuniversit, od r' 1B74jej profesor.
, Studoval na nmeck
Pispval do Sr'tozoru, Lumru, osvty, do almanachu Ruch (l868) pod pseud.JAN
niiwatu do ech r. lBB0
BUIL.
Aldriche, Kipling;
Knin vryloz odbornch ptaci:, o poezii a pouaze lorda Byrona (|B70); Kallilogie ili
do nminy (Neruda,
oujsloanosti(1B73);Karakter(1B73); oletorch(1B73); Kritika(IB74)1Veobecndestetika(|B75)3
Poetika (l. d| Poetikajakoto estetika umn btisnickho,1BBI); Djepisnj nstinflosofe noaoak
(2 sv. lB70, |BB7); Tna ze thhl, praotec.fiIosofieesk(1879); -z peklad: Byron,
(t896); Misutl2 (1900);
Iiain (|87I);-z drarnat:. Stanislaua Ludmila (1BB1); Karthaginka(lBB2). -Vydal Bsn
do nminy: V. Hlek, Rudolfa Mayera (1873).
Litcratura: J. Kamper, Durdk jako kritik a bsnk (1906). o. Hostinsk v Almanachu
eskakademie(1903). T v eskmysli l903. Drrrdkvsbornk |906. Zd. Nejedl v T. G.
Masarykovi III. (l935) a v knize Litomyl (1933). o. Sus ve Sbornku prac filosofickfakulty
). V Praze vystudoval brnnsk university l959 a vc F 1960. I(. Svoboda v Na vd l937. M. Novk ve SaS l937
gymnasiu, kaplano-
a v knize esk estetika (1941). o Durdkovi a V. H1koviJ. Fukv Tvorb 1945. o literr-
dnad, byl zprvrr
nrn kritikovi D.Jebck v sbornku Rodn zemi (195B).
)' od r. 1B4Bpobval
statcchrznch lechtic. DURDK Pavel (23. 5' 1B43 v Hoicch - 17. B. 1903 vJaromi). Gymnasium vystu-
1836),eskvely, Blaho. doval v Hradci Krlov, medicinuv Praze a pozdji v Lipsku. od r. 1868 psobil jako lka
eskhomuzea, Posla v Rusku. R' 1877 se vrtil do ech,brzy vak odeel na pt let jako vojensk lka na ostrov
kroniky, koly a ivota, Nias u Sumatry. Po nvratu i|v Ptaze.Z jeholiterrn innostijsou nejdleitj peklady
-- Pekldal z rutiny z rutiny.
, anglitiny (Byrona, Pispval do osvty (po prv 1873), Svtozoru, Lumru, Nrodnch list, peklady
(Calderona), portugal- otiskoval zejrnna v Kvtech.
Knin vylo z przy:. Pt let na Sumate (1893); Lska u tropech(|90t)i,(dpas2 s bjfu,
Kratikpoadk2o nakldn D o j m 2 a o b r a z 1 l z e p a n l(s1k8a9 6 ); L ] l i d o r o u t ( 1 B ;9-7z)p e k l a d : I . S . T u r g e n v , i a c -
Deklanoadnk1l... pro dt|g tiekhnzdo (1886)' Rudin (|B92); L.N.Tolstoj, Smrt luana lljie (|BB7); N. V. Gogo| Hrtii
".k1,poudek1l
k napomenut (1BB5); A. I' Palm, N ptel Nklueu(lBB7) ; A. N. ostrovsk, Vinnj bel uin2 (1886).
B80);Kt,tnjlsddek (|BB|); I,iteratura: A. Pikhart v osvt 1903. NekrologveZIat Praze 1903, v Lumru 1903.

559

!--
 (1865); Poblohorci(
DRICH Josef (l9. B. t847 v Borovicch u Mnichova Hradit - 12. 1. 1927 v Kltee
n.Jizerou). Syn mlyne, studoval na gymnasiu v Ptaze a v Mlad Boleslavi, pozdji na sou. z Krasiskho ldit,
krom uprov kolev Praze. Po otcov smrti studi zanechal a stal se mlynem. Byl horliv Sebran spisy v
politicky inn v staroesk stran. obsahuj: Svatoplul
Pispva| do Svtozoru, Kvt (Hlkowch)' do slovenskho asopisu orol (zde pod a Povdky afantaz,
pseud. CHARVTECK tiskl Zisl7 z iech),_ Redigoval almanach Ruc (lB70, spolu 1847-1864 (19s6)
sA.apkem), vydval Slovansklisty (1876). Psal tpod pseud.JOSEFJOSEI]OVI. destch letech. Ps
( 1 8 6 9 )a P r o Q n e , A u g u s t i (nte8 7 0 ); _ z c v z p o .
K n i n v y l yd i v a d e l n h r y K a b t d o L knihovn 1952). v
mnek : V eskj,ch sLubch (1920). Vrchlick (1B9B).Pj
Literatura: ivotopis v Almanachu tsnopisnm lBB5. podil K. Cvejn (2
Friovch Nai pe<
a dencch (t955)'
DVOK Xaver (29. 11. lB5B v Hostivai _22. |l. 1939 v Praze). Gymnasium Strejek,Friova
a bohosloveck semin vystudoval v Praze, od r. lBB2 psobil jako kaplan na rznch la i jeho prce o lite
mstech v echch av Ptaze. od r. lBB5 katecheta na rznch kolch v Praze. Literatura: O
Pispval do orgnu katolick moderny Nov ivot, do ZIat Prahy' do Zvonu, Mje aj. Z djin eskliterz
Knin vylo z poezie:. (latou stezkou (|BBB); Strumk suitu(1891); ModLilby a psnl L. Klosov, J. v. F
(1B93); Sursumcorda(lB9a) ; A4editace(l896) a dalsbrky. aJ. Heidler. Vklac
Literatura: S. Bouka v Hldce literrn lB94. F. V. Krei v Liter. listech lB94. F. X. tick proudy v esk
aldav Kritickch projevech l (1949) a 3 (1950). J. Fuk v knize Po

FA PRESTO viz MAtrK Karel GAMMA vizJ

FRIJosef Vclav (5. 9. lB29 vPraze _ l4. 1o. lB90 tamt).Syn nrodn uvdomlho GEBAUERJA
praskhoadvokta a liberlnho politika, vystudoval v Praze gymnasium, r. l846 odeel sium rrystudoval v
bez vdom rodiza hranice, il v Hamburku, v Londn a v Pais rznm zamstnnm od r. 1870 opt v P
(herec, dlnk, spisovatel, v Patii mezi polskmi emigranty proel vojenskou kolou). R. 1B47 dnm profesoren
se vrtil do Prahy, studoval prva' v pedrevolun a revolun dob r. lB4B se astnil eskou literaturu a
vech politickch i bojovch akc (spojense spolkem Repeal, pprava schzeve Svatovclav- (v Rodinn kronic.
skch lznch, velitel spolku Slavie, boje na barikdch). Ped zatenm prchl do Vdn, Redigoval list
odtud do Zhebu, bojoval na Slovensku v ozbrojenm povstn a byl tce rann. Zatkem I(nin vylo
r. lB49 se vrtil z Vdn do Prahy, ve spojen s Bakuninem se astni|pprav povstn proti (2. sv., 1890); Pt
Rakousku, zaten,2 roky vznn na Hradanech, odsouzen na lB let do a\e.R. lB54 .tlo (Hlskoslov'
amnestovn, vrtil se z vznice v I(omrn, |v Ptaze pod policejnm dozorem a pracoval nek 1929); Sloun
literrn a organizan. lB5B zno.,.u zaten,internovn v Desi v tehdejm Sedmihradsku. Nov rada (1876
R. lB59 mu bylo dovoieno zmnit internovn v dobrovoln odchod do ciziny. il jako redak- skho (1BBl).
tor a novin a revolunpolitick agittor ve prospch eskvci stdav v Londn (sem Prci o ivot
se odebral za ruskm revolucioncm A. I. Gercenem), v Pai,v Berln (zde za prusko- literrn djepisn
rakousk vlky jednal o eskou samostatnost), v Peti, v Zhebu, v Petrohrad, I{m, otiskla O. Svejko
Caihrad' Peti a jinde. Pitom stle udroval spojens domovem. R. 1B79 mu bylo po delm . llt. 1960.
"
jednn dovoleno vrtitse co vlasti a od jna t' r. il v Praze. Literatura: E
Pispval do asopisKvty, Lumr, do almanachu Mj a asopis,kter redigoval. |90B. Z. Nejedl l,
Podepisoval se tM. BRoDSK, .IAN HRON, RoZERVT MALKoNTENT, oPo- J. Gebauera (192
ENSK aj. -Redigova| almanach Lada-Nila (lB55) a v Pai'i s L. Lgerem La Bohme Kv. Hodura 1943
je Pi
h i s t o r i q u e , p i , t ' t o r ? s q u e e t l i t t(1 r8a6i 7r e); a s o p i s y
: ech,LauoixlibredeBoh|m ( ve e n e v l 8 6 l ) ; J. Gebauera
Blank. Tjldenksamostatniomladnyeskomorausk (v Berln |868); Agramer (eitung (v Zhebu
|B73-|B77). - Knin vylo z poe zie : (Jpr,Romantickbse(l8a9) ; Vjbor bsn(v enev GOLL Jarosl
i86l); -z przy:. Pamti (4 sv., 1886-1887); -z dramat: Kochan Ratiborskj (Ba7); studoval gYmnasi
Betislau Bezejmennj (lB57) ; Libuin soud, dramatick bdse (v enev |86|); Iuan Mazepa vPrazeavGot:

560 3&-Djioy esklitoa.

 - 12.l. 1927v Kltee
Boleslavi,pozdji na sou.
semlynem. Byl horliv
asopisuorol (zde pod
h Rzrrl (1870, spolu
JosEFJoSEroVI.
w(IB70)) _ ze vzpo.
v Praze). Gymnasium
jako kaplan na rznch
v Praze.
do Zvonu, Mje aj.
(|B9|); Modlitby a ptsn
Uter. listech 1894. F. X.
Synnrodnuvdomlho
ium, r. 1846 odeel
s rznm zamstnnm od r. l B70 opt v Praze. od r. 1B73 pednel na filosofickfakult v Ptaze, kde se stal r. 1BBl
vojenskoukolou).R. 1B47
dob r. lB4B se astnil eskouliteraturu a historickou mluvnici. V mld pekldal ze slovanskch iazvk a sanskrtu
schzeve Svatovclav-
prchl do Vdn,
byl tcerann' Zatkem
ppravpovstnproti (2. sv., lB90); Prunmluunicejaz1kaeskho
I8 let do ale. R. lB54 .tlo (Hlskoslov, 1891; Skloovn, l896; asovn, 1B93;4. dl, Skladbu, vydal Fr. Trv-
dozorem a pracoval
tehdejm Sedmihradsku.
do ciziny.iI jako redak-
stdavv Londn (sem
v Berln(zde za prusko.
I
v Petrohrad, m, otiskla o. Svejkovsk v Jihoeskm sbornku historickm l957, s J. Vlkem F. Svejkovsk
R. lB79mu bylo po delm
asopis, kter redigoval.
MALKONTENT, OPO-
s L. LgeremLa Bohme
Bohine(v enev l 86 l ) ;
/eitung (v Zhebu
; Vj,borbdsn (v enev
Kwhan Ratiborskj (l8a7) ;
lev 1861); Iuan Maze?a
L-*
(1865); Poblohorci(l8B5) ; * z peklad : z Byrona Neastaz Ab1ldu(lB54)' Manfred (1882);
z Krasir1skho lridion (1863) a nko]ik dramat voln peloench z rtnnch autor.
Sebran spisy verem i przou zaaly vychzet ji za ivota Friova (4sv. 1B79-1BB0) ;
obsahuj: Svatopluk a Rastislav (lB79)' Povdky a fantazie I (1879)' Rzn bsn (1BB0)
a Povdky afantazie II (1BB0). Ze spisvrydvanch SNPL lryel l. sv.: Politick lnky z let
|847-1864 (l956) s pedmluvou o. imkaa B. imkov o politick innosti Friov v e.
destch letech. Psn zbaty a jin bsn v kritickm vydni uspodal K. Cvejn (v Nrodn
knihovn 1952). Vbor z bsn s nzvem oclkaz J. V. Frie uspodal a pedmluvu napsal J.
Vrchlick ( 1B9B).Psnz batyr,rychzelyastji,nkdy s Rozpravami duc.Nov vydn Pamt
podil K. Cvejn (2. sv., 1957, 1960). K. Cvejn uspodal tak vbot z asopiseckch stet
FriovchNaipedchdci (l953)'dle vbr z Friovy korespondenceJ.V.Fri v dopisech
a dencch (1955)' s ivotopisnm doslovem. Z cel Friolry tvorby uspodal vbor Ferd.
Strejek,Friova tanka(1924), a K. Kosk (l953) s pedmluvou R. Grebcnkov,T vyda-
la i jeho prce o literatue ve vbcru et radikln demokrat o literatue (1954, s closlovem).
Literatura: o Friovi organiztoru almanachu Lada - Nila Jaroslav Vlek v knize
Z djin 'esk literatirry (1960). M. Pohorsk, Vvoj Friovy politick poezie v . lit. 19s+.
I,. Klosov,J. V. Fri a eskdivadlo, Divadlo 1954. o Pamtech psali v ND 1913 H. Traub
aJ. Heidler. Vkladu politick i literrn innostije vnovn sbornk statJ. V. Fri a demokra-
tick proudy v eskpolitice a kultue (1956). K. Kosk, esk radikln demokracie (1958).
.}. Fuk v knize Pokolen ped Petrcm (195B).
GAMMA vizJARo Gustav
GEBAUER'Jan (B' 9. 1B3B v bislavicch u Nov Paky - 25,5. 1907 v Praze), Gymna-
sium vystudoval v Jin, filosofii v Praze. Stedokolsk profesor v Praze, v Pardubicch,
dnm profesorem slovanskfilologie. R. lBB2 peel na eskouuniversitu. Pednel star
(v Rodinn kronice, Kvtech, Lumru aj.).
Redigoval Lis flologick( l874-l905).
Knin vylo z vdeckch prac: Pouma padlanjch nr< (1888); Mluanice esk
(1930 a astji); Hislorick mluunicejaz1lkaes-
nek1929); Sloankstaroeskj (l. dl' A-J' 1903;2. dl, A-N, 1916). Edice: Smil Flaka,
'l/ittenbersk
Nov rada (1876); alt (lBB0); Staroesk zlomek evangelia Svato;n-
skho(lBB1).
Prci o ivot a spisech Tome ze ttnhok lydn upravil J. Vodehnal (l923). Stati
literrn djepisn pipravil k vydn Arne Novk (l941). Vzjemn dopisy s A. Heydukem
v . lit. 1960.
Literatura : E. Smetnka a A. Novk v LF 1907.J. Zubat v Almanachu eskakademie
,'90B. z. Nejedl v knize T. G. Masaryk III ( 1935). M. Gebau -'rov, Rodinn vzpomnky na
J. Gebauera (1926-1932). Vzpomnky naJ' Gebauera pinesla N (F. Bil 1919 a 1920,
Kv. Hodura 1943). o Gebauerovi a Listech filoiogickchJ. Dahelka v LF 1957. Soupis prac
J. Gebaucra je pipojen k Statm literrn djepisnm (1941).
GoLLJaroslav (ll. 7. 1846 v Chlumci nad Cidlinou _B.7. 1929 v Praze). Syn lkae,
studoval gymnasium v Hradci Krlov, v Mlad Boleslavi a v Praze, historii na universit
v Praze a v Gottinkch (|87|-7D. Roku lB73 pobyl v Berln, v Haagu a v Londn;
3&-Djiny csklitatu' III. 561
od r. lB74 profesor na obchodn akademii v Praze. Habilitoval se r. lB75, ocl r. lBB0 do l9l0
Pispval do Svtoz
profesor veobecnch djin na universit v Praze, kde vychoval adu vynikajcch historik
Lumru, Nrodnch list
(tzv. Gollova kola). R. lB95 zaloil e*j asopishistoriekj,,jeho byl do r. l9l8 spolu.
Knin vylo z pr
redaktorem. Vdeck prce psal tnmecky a francotrzsky.
a pozdji nkolikrt).
Bsnmi pispval do Lumru (zde i Moje azpomnk)na Lumr, 1906)' kteni v roce lB74
Spisy vyly v l. 19!
spolu se Sv. echem a S. Hellercm redigoval; krom toho v Lumru, v Kvtech a v osvt
dence' vzpomnek na I
uveejoval i peklady bsn z frantiny, poltiny a italtiny. S ot. Hostinskm redigoval
Niegorodsk dragn !
Sbrkupedneka rozpraa (1879-1902).
Literatura: J. Vese
Knin vylo z poezie z Bsn (lB7a); -z peklad: Ch. Baudelaire, Vjbor z Kalzla
Prosted a postavy ron
(spolens J. Vrchlickm, lB95); - uspoda| Antologii esk lyri\l (|B72). - Z vdeckch
spis u Topie (1909).
prac: Historickj rozborbdsnRK: oldicha'BeneeHemanouaa Jaroslaua (1886);echya Prus1t
oe stedoaku(t897).
Bsn znovu vydal, veri z pozdjdobydoplnil adoslovem opatil o. Fischer (l930). HELLER Servc
v Bavorsku). S1'rr uit
Jeho studie o eskch bratch rydal K. Krofta s nzvem Chelick a Jednota v XV. stol.
(1e16). v Praze. V l. 1866-18(
Literatura: F. M. Barto v edici Kdo je? (1947). Z. Nejedl v monografii T. G. Masaryk lista. R. 1868 byl Pro
Iv (1937). T v vodu k Djinm nroda eskho(1949) a v knize o smyslu eskclrdjin Nrodnch list navt
(1952).J. ustav H 1929. K. Kro|ta v Almanachu eskakademie (i930). o Gollovi tureckm bojiti (r. lBi
bsnku o. Fisclrer v doslovu k edici Bsn (1930). o pekladech z Baudelaira F. X. alda t, Lumru, Nrodnch
v Kritickch projevech 2 (1950). Sv. echem a ot' Hc
(1879-1899).
Knin lrylo z pr
GULDENER Bernard (5. 7. 1836 v Horaovicch - 15. 9. |B77 v Lomnici nad Popel-
Krl stepi (|BB2); Pan n
kou). Gymnasium vystudoval v P|zni, prva v Praze,kde pos|ouchalipednky z filosofie
mnky: ( minuldob
a estetiky. od r. l862 byl advoktnm koncipientem v Plzni, r. 1869 se odsthova] do Hoo-
leum oelkdob2 (l9l$);.
vic. Tam byl notskm ednkem, od r. |B72 notem v Lomnici nad Popelkou.
Sebran spisy vyc
Knin vyloz dramat : Had u rtich (|B95, provoz. 1868);Sofonisba(1B75);_ libreto:
Literatura: M. H
Krl a uhl (1875; hudba od Ant. Dvoka).
Zaporr'enut ohlas bul
Bsnick odkaz Bernarda Guldnera vydal E. Felix (l93B) s rozshlm doslovem ojeho
k Panu markzi v Nr
ivot a dle.
Literatura: E. Felix, Literrn Plze v obryse (1930), kde je i podrobn literatura ostatn,
a v uveden edici (1938)' HERBENJan (7.
dlskho dlnka, stud
na universit v Praze
HAIS Frantiek (1l. 6. lB1B v Praze _ 1899 tamt).Syn tiskae kartounu.Pracoval
V l. 1885-1886 Prac
v tovrn, pozdji se ivil pleitostnmi vdlky jako ndenk, kolovrtk a psnik.
(zprvu trr-rctidenko
Haisovy pamti otiskl . Zbrtv eskmlidu l90B-19l0.
zastaven r. 1915. Cas
Literatura: J. Neruda v ertech, hravch i dravch. B. Vclavek a R. Smetana, o csk
psal v mnoha lncc
psni lidov a zlidovl (l950). V. Karbusick a V. Pletka, Dinick psn (1958). V. Karbu-
byl lenem redakce ]
sick, Nae dlnick pse (1953).
demokratickou.
Pispval do alma
HLEK Vtzslav viz str. l00- l l9
Nrodn |isty, Z|at P
a Knihooniku asu (zt
HANSMANN Leopold viz DoHNAL Anto
Nouinu(1915-1916).
I(nin vylo z p
HAVLASA Bohumil (l. l0. lB52 v Bavorov - 25. l L. IB77 v Alexandropoli na Kavka-
Do tethoa turtho
loko
ze). Studoval na gymnasiu v eskchBudjovicch, Jindichov Hradci a v Tboe a na ob-
Bratr Jan Paleek,a
chodn kole v Praze. Str"rdiar. 1870 zanecha| a vnoval se herectv, r. lB75 byl vlenm
(l89B); Knihauzpomn
zpravodajem Nrodnch list na tureckm bo.|itiv Hercegovn. Pot il stdav v Praze
a r'cizin (Pa,carsko' Nmecko), r. |87? pihlsil se jako dobrovolnk do rusk armdy Jan Nepomuckj,, Spor d
(1926); Matj V. Krar
proti Turkm.
Sebran spisy v1

562
!6'

'-,---
r. 1875,
od r. lBB0do l9l0
aduvynikajcch
historik
byl do r. 1918 spolu-
1906)'kte v roce lB74
vKvtech a v osvt
ot. Hostinskm redigoval
Vjbor z Kutt1zla
( 1 8 7 2-) . Z v d e c k c h
(1886);ufua Prus2
opatil o. Fischer (l930).
a Jednota v XV. stol.
monografiiT. G. Masaryk
o smyslu eskclr djin
ie (1930).O Gollovi
z BaudelairaF. X. alda
1877v Lomnici nad Popel-
i peclnky z filosofie
se odsthova] do {oo.
nad Popelkou.
( 1 8 7 5 )- ;l i b r e t o :
tozshlmdoslovem o jeho
podrobnliteratura ostatn,
tiskaekartounu. Pracoval
kolovrtk a psnik. V l. lBB5-l886 pracoval v redakci Nrodnch list, koncem roku l886 zaloi| asopis as
a R. Smetana, o csk
psn(1958).V. Karbtr-
vAlexandropoli na Kavka-
iavTboeanaob-
r. 1875 byl vlenm
Potil stdavv Praze
k do ruskarmdy
Pispval do Svtozoru (poprv |B73; zde i posmrtn lB80 autobiografrck rcmn Phi).
Lumru, Nrodnch list, Brousku, Slavie aj.
Knin vylo z przy z V drui'n dobrodruhakrle (lB75); Kniz Jan (lB75); Tichaod1(|876
a pozdji nkolikrt).
Spisy r,rylyv l' l927-192B (l0 sv.) v stednm legionakladatelstv. Vbor z korespon.
dence, vzpomnek na Havlasu a z jeho zptv z ciziny uspodal M. Novotn pod nzvem
Niegorodsk dragn Boh. Havlasa (l94l).
Literatura: J. Vesel, o ivot a dIe B. Havlasy (|927 i zde i ostatn literatura). F. Pte\
Prostecl a postavy ronrnu Tich vody, Mr. tgzg. F. Sekanina v vodu k 1. sv. Sebranch
sDis u Topie (1909).
HELLER Servc Bonifc (l2. 5. 1845 ve Vlaimi - 2. 9. 1922 v |zncb Kissingen
v Bavorsku). Syn uitele, gymnasium, prva a filosofii zakonenou doktortem studoval
v Praze. V l. l866-1867 vychovatel v rodin virtuza Ferd. Lauba v Moskv, pozdji urna.
lista. R. 1868 byl pro astna zakzanrr. tboru lidu na Blanku vznn. Jako zpravodaj
Nrodnch list navtvi|nkolikrt Rusko a Balkn, byl v|enmkorespondentem na rusko-
tureckm bojiti (r. lB77). Psobil v redakci Nrodnch list (1B70-l916). Pispval do Kv&
t, Lumru, Nrodnch list, Zlat Prahy, Svtozoru, osvty aj. R. lB73 redigoval spolu se
Sv. echem a ot. Hostinskm Lumr (cto r. 1876), pozdji redigoval se Sv. echem rul/-1
(1879-r899).
Knin vylo z przy : |iuot na rRzsi (1868); Romn na bojiti,(lB90); Salomonida(lsBB) ;
Krlstepi (lBB2) ; Panmarkjz (lB93) ; Hermna(lB95); Vouzduklttera (tB94_95)..-pozv-
mnky: ,( minuldoby naeho kulturnhoa polttickho
iuotatldrodnho, (5 sv., 1916-|923). jubt-
leumoelk doful(\9|B); _ z peklad : A. N. ostrovskij' Chudpoctiuci(1BB3).
Sebran spisy vychzely v l. l919-1923 (B sv., nepln).
Literatura: M. Hsek v esk rev"ui l9l9-20. M. Rutte v Cest |92,3. J. Pta,
Zapornenut ohlas bulharsk romantiky v eskbeletrii, Rozhledy 1933. A. Vesel v doslovu
k Panu markzi v Nrodn klenotnici (l94B).
HERBENJan (7. 5. lB57 v Brumovicch na Morav - 24. 12. 1936 v Praze). Syn zem&
dlskho dlnka, studoval eskgymnasium v Brn (do lB78, kde byl kem Fr. Bartoe),
na universit v Ptaze v l. 1B7B-lBB3 etinua historii. Po studich vnoval se urnalistice.
(zprvu trnctidenk,od r. lBB9 jako tdenk,od r. l900jako denk), kter redigoval a do jeho
zastaven r. 19l5. asopis da| do slueb stran T. G. Masaryka, jeho byl ptelem a o nm
psal v mnoha lncch a knkch. Po zastaven asu redigoval tdenk Nouina, od r. l9l7
byl lenem redakce Nrodnch list. V I. l9t8-l926 byl sentorem za stranu nrodn
demokratickou.
Pispval do almanachu Zora (poprv r. |B77), do asopisKoleda, obzor, Svtozor"
Nrodn listy, Zlat Praha, Ruch, osvta, Na'edoba. - Redigoval plohu aswBesed1asa
a Knihounikuasu (zc|e nap. vrycial prvn soubor Bezruovch ver Slezsk slo, 1903),
" i V o u i n(a1 9 1 5 - 1 9 1 6 ) .
Knin lrylo z przy:. Ivorausk obrtzk2(1889); Slotldtkdti (|890); Na ddin (1893);
Do tethoa lartho llokoLent (|BB9-92, fo1ii6i yyclnve 2 sv. 1907); Hostiou(2 sv., l907 a l933);
Bratr Jan Paleek,aekkrIe Jiho (1902, pro dti) ;-zevzporr'nek ' Deset let proti proudu
(1B98); Kni'haazpomnek (l935); List1tllenhodenkuI914-I91B(1933);-zpraciodbornch
jan Nepomuckjl,Spor djin ;slchs ctrkumskou(1B93) ; Karel tlaulek( l92 l ) ; Husiktz:a bratrstzl
(1926) ; Matj V. Kramerius, osai,censkjnouin a buditel (1926).
Sebran spisy vylv za auto1.ovaivota r' l. 1918-1925 v 7 sv. u olcea imka._.
563
 2.lrydn l907-1911.
Vbor povdek z Moravskho Slovcka, doplnn pracemi z pozstalosti lryel pod nzvern
Mje (|B92); Vilmk
Brumovice (l9a6); Do tetho a tvrthopokolen vylo v Nrodn knihovn (sv.45 a 5l)
Knin vylo z
t954 a 1956. ListyJ. }rerbena P. Bezruovi otiskl D. ajtarv . tit. 1g5s' Naddin vydal
Drobn lid (l8BB); {
A' Gregor (195B) s pedmluvou M. Kopeckho.
(1892-93); Domfu
Literatura: DoslovJ. BlieaJ. Skaliky k edici v Nrodn knihovn 1954' 1956. Z. Nejed.
Vejuara (1906); Vdaufu
{ v knize Z esk kultury (1951). V. Chb v edici Kdo je? (1947)' Alb. Prak' Jan Herben
(1917); Artur a Leont
(1937). L. Kunte, osobnost Jana Herbena (1937). Sbornk Janu rerbenovi na pamtku
noucobrzk2(1905); 0
(1937). o astiHerbenov pi otiskcvn Slezskch psn psal jeho syn v knize Ztozeni
Sebran spisy vyc
bsnka (1939). M. IIsek v Moravskoslezskrevui 1906_07. F. Vodika v ula tggg.
nov vyelv NK r. 19l
alech vyly s dosloq
HERITES Frantiek (27.2. |B5l' ve Vodanech _ 19. l. 1929 v Praze). Gymnasium ve Svtov etb 1959
studoval v Psku, po lkrnick praxi studoval farmacii v Praze a ve trskmHradci. od r. Literatura; M. I
|B72by|zamstnn ve trskm Hradci, v Ronov, v Netolicch, v Praze, od r. lBB3 vedl lkr- v knize Medailny (l!
nu po otci ve Vodanech, kde se ptelsky stkal s J.Zeyercm a ot. Mokrm. Mnoho cestoval
(v Tatrch 1873 s Mokrm a J. Holekem, v ltlii 1875, v Dalmcii lBB5, roku 1893 byl
v Americe). R. 1896 pesthoval se po prodeji lkrny do Prahy, kde byl revizorem lkren- HEYDUI( Adolf
skch tza zerrrsk a sttn nemocninfond, sekretem lkrenskho grmia, redaktorem pozdji hostinskho, s
asopisu eskch lkrnk aj. Ptel J. Nerudy. R.
Pispval do Lumru, Nrodnch list, Zlat Prahy, Mje aj. - Redigoval Mdj (1903 a na relku do Ps\u, k
1914) a almanach Anemonk2(spolu sJ. Klalem aJ. Dunovskm' 1871). profesor kreslen. V li
Knin vylo z ptzy.' Arabesk1t a kresb1(2 sv., 1880 a 1883); (a ddictum (1BBl); (, mho do Itlie (1862' 1863
furbe (|BB2); Tajemstustrjce Josefa (1BB5) ; Psno pod rou(1BB5); Malomstskhutnoresk1t Pispval do Hur
(2 sv., lB85, 1886); Jan Piful ('8B7);(e starjchias (IBBB); Poudk1(1890); Ti cest2(1892); Ruchu, Zvonu, Zlat
Bez chleba (lB92); Vednzjea1 (l89a) ; Mtansk lechta(|B97); Vrsk2 due (|B97); Na ni'ti. Knin vylo z pl
humoru(lB9B); Vlny iuota(1900); Ndlady a z,ti(I901);Vodansk azpomtnful(l90a) ; Sklize Y zti (|BB3); Psn
p o d z ' m(u1 9 0 9 ); K e m e n a h l n a ( 1 9 0 9 ) ; A m e r i k a a j i n zr tc1e s t ( I 9 | 3 ) i P o z l t k o ( 1 9 2 0 ) . Na potulkch(1B9a); j
Sebran spisy vychzely za autorova ivota u otty v l. 1908-1920 (15 sv., nedokoneno). (1899); Dum2 a dojm
Tajemstv strce Josefa pro Nrodn klenotnici pipravila a doslov napsala B. Heritesov (l90l) ; Lot2sk motia
(1948). Vodansk vzpomnky vyly v r' 1958 s doslovem L. stehlka, Malomstsk obrzky na Kaakaz (1902); Ce
ve Svtov etb 1959 s pedmluvou J. Flekov. Dopisy Ptel Zeyer a Herites uspodala a Dunaje (1910); Co '
B. Ileritesov (1941). o bito u Kressenbrunn
Literatura: Fr. Matouek, Frantiek Herites (19ll). F. X. alda v Kritickch projevech poli) ; Deuorubec(IBB1
3 (1950)' F. Sekanina ve Zvonu |920_zl. A. Novk v knize Hovory okamik (1926). ajm kamenem(lBB5);
Ant. Kltersk v Almanachu eskakademie (1930). A.Ptakv SV l95l. asop. 1BB1)i Bla (
(lB89, asop. l886)'
dlouhjlehaeer (IB99)'
HERRMANN Ignt (l2. B. lB54 v }ornmMln u Chotboe - 8, 7, 1935 v evnicch
Bi'btickzusti (|903),
u Prahy). Syn zchudlho mlyne, kter se pozdji stal psaem. R. 1868 opustil prvn tdu
d.je(1913)' Nkolik p
relky v ]lradci l(r\ov a odee\ do Pra}ry uit se kupectv. Po vyueni r. 1B]1 stda\ za-
r d r n ( | 9 | I ) ,
mstnn (byl psaem v Hradci Krlov, obchodnm zstupcem v Ptaze, IB73-l.878 v nakla-
Sebran spisy l"
datelstv.f. otty, kde v l. 1876-78 redigoval asopisPaleek,v l. IB7B-1BB1 byl v advoktn
ajin bsn vyel ve
kanceli svhobratra). v l. 1BBl-lBB{ pracoval zprvu v administraci, od r. lBB5 v redakci
kovsk v Jihoeskm
Nrodnch list. R. |B82 za|oiI a redigoval humoristick asopis uandadudk (do r. 1914
Literatura: Fr. I
a 1924-1930)' Podnikl nkolik cest do Paie a do Nmecka, byi i na Balkn, na SicIii
literatura). V. Mart:
a v Holandsku.
Rozmanitosti o Adt
Pispval pod rznmi pseudonymy (JoS. HEMNEK, H. HRADECK, vAvI.
T v Podobiznch
NBC LBBEDA, YPSILON, voJTA MACHAT) do Paleku (poprv lB73), Lumru,
z dila II (1956).A.
Nrodnch list, Svtozoru, Kvt, Koledy, obraz ivota, llumoristickch list, Zlat Prahy,
a ve Zvonu 1905. O
Zvonu aj. - Redigoval (krom Palekaa uand1dudka): antologii ( brku sokolho(1886); al.
v Z|at Praze 1905 a
manach Sirotm pbramskjm(lB92); Sebranspis1tJana Nerud2 (|4 sv., 1892-1904, 14 sv.

5&t
 2. lydn l907*l91l); tmuuand1l dudtika (1895-1914) 1 em hodinka, Vzpomnk1llent'
lryelpod nzvem
Mje (|B92); Viltmkahumoristickj,kalend na rok lB92.
knihovn (sv. 45 a 51)
lit. 1955.Na ddin vyda| Knin vylo z przy: ( chudho kalame (1BB0); Praskfigurk2 (2 sv., 1884-86);
Drobn lid ( 1BBB) ; I praskjlchzdkout (|BB9) ; U sndenho krmu (1BB9-.90) ; Bod Praan
(1892-93); Domc tst(|893)i otec Kondelka enfuhVejuara (lB9B); Tchn Kondelka ze
1954,1956.Z. Nejed-
Vejuara (|906) ; Vdauk1Nan1nk1 Kuliehoujla co se kolemnich zbhlo ( 1918) ; ,( noskuPaula amrd1l
Alb. Prak,Jan Herben
(l9l7); Artur a Leontjna(192l); Felku romn (2 sv., 1924, 1925); - ze vzpomnek: Bled.
Herbenovi na pamtku
jeho syn v knize noucobrdzk) (1905); oiuj,ch,omrtujch (2sv., 1915, 1928);Pedpadestilet} (4sv.' l924-l926).
Zrozen
ikav MM l93B. Sebranspisy vychzely u Topie v l. 1905-1940 (50 sv.). - Romn U sndenhokrmu
nov vyelv NK r. 1953 s doslovem K. Krejho.Povdky, Blednouc obtzky aoPraze aPra.
anech lrylys doslovy B. Frynty (195B' 1959' l960). Frter z Podskal ajin praskobrzky
1929v Praze). Gymnasium
ve Svtov etb l959 s pedmluvou K. Krejho.
ve trskm Hradci. od r.
Literatura; M. Hsek, Ignt Herrmann (1934; zde ostatn literatura). F. X. alda
Praze,od r. 1883vedl lkr.
v knize Medailny (194l) K. Polk v Sv 1949-50.
Mokrm. Mnoho cestoval
i 1885,roku lB93 byl
kde byl revizorem lkren- HEYDUK Adolf (7. 6. lB35 v Rychmburce u Skute_ 6.2. 1923 vPsku). Syn truhle,
grmia, redaktorem pozdji hostinskho,studoval na relce v Praze a na technice v Brn (lB54-1B55) a v Praze,
Ptel J. Nerudy. R. lB5B byl elvem na stavb turnovsko-kralupsk drhy, r. 1860 odeel
_Redigoval Ij (1903 a na reIku do Psku, kde trvale psobil (mimo kolnrok l876-lB77,kdy uil v Praze) jako
). profesor kreslen.V literrn tvorb se odrazilv przdninov cesty na Slovensko (lB54' 1B79).
(a didctain(l88l); (, mho do Itlie (1862' 1863' 1864), na I{avkaz (1BB5) a dlouholet pobyt v jihoeskmkraji.
|; Mallmstskhumoresk1 Pispval do Humoristickch list (poprv l858)' Lumru, osvty, Svtozoru, Vesny,
(1890);7l nql (1892); Ruchu, Zvonu, Zlat Praby, Jitenky, almanach lr{j aj.
Vrsk1due(lB97); Na niti Knin vyIoz poezie : Bdsn(|B59' 1864' 1865);I*snkat(lB73); Cinbl a husle(|876);
uzplmnk!(l90a) ; Sklizet' V zti(1BB3); Psn (|BB4); Hoec a srdenk (lBBa); ,(autitlis (1886); p1a paprsful(IBBB);
3);Pozl,itko(1920). Na potulkch (l89a) ; Noucignsknelodie (|B97); Ptamotiry (1897) ; (puy poumauskho dudtka
(15sv.,nedokoneno). (1899); Dum2 a dojry QB99); Rosa ajn (1899); Parnasie (1900); V potch(1900); ern re
napsala B. Heritesov (l90l)Lot1lsk notiu1 Q90|); Pofidk1 due(|90L); V samotch(1901); Ritornely (1902); | pouti
Malomstskobrzkv na Kaakaz (1902); Cestou(|903)i ( denkutoulaaho zpuka (l90a); (nIky (|905); od Tater
Zeyera Herites uspodala a Dunaje (1910); Co hlauou thlo (|9|0); Slouensku(1919)._M'lota (LB9B, asop.|B75); Psc
o bituu Kressenbrunnu (1888, asop' IB77; ve Spisech pod nzvem Pse o bita na Morauskm
v Kritickch projevech poli); Deuorubec(|B82); oldich a Boena(lBB3, asop. |879); Ddaodkaz (|B79), Pod Vtko-
Hovory okamik (1926). uj,m kamenem(lBB5) ; Dudk (|904); (a uru a uolnost(lBB3' pod nzvern Za volnost a vru,
sv 1951. asop. 1881); Bla (1906, asop. 1882); Na pstkch (1BB4, oprav. vyd. 1903), Na ulnch
(lB89, asop. |886), obrzky (1BBB)' Sekernk(1B9B)' Bohatji. (lB94), Ti zkazk2 (lB9B)' &
dlouhjch ueer (|B99), Na ern hodince (1900), V zeruminutosti (1900)' I rodnjch hor (l90|),
e - 8. 7. 1935v evnicch
Bibtickzusti(|9O3),Vj,choda ztpad(|906),knd,ia dobrodruzi(l90B), Rozmanitzustia drobn,
R. 1868opustil prvn tdu
vnren r. l87l stdal za.
dje (|9|3), Nkolik poust z Poumaut(l9l3)' Sny krIousk(1920); - z ptzy : Vzpomnfullite'
r r n ( | 9 | I ) .
kaze, lB73-lB7B v nakla-
Sebran spisy vyly v 62 sv. v l' 1897-1926 u otty. VborJ. Kotalka Cignsk melodie
1878_1881byl v advoktn
a jin bsn vyel ve Svtov etbr. 1955.Vzjemn dopisy s J. Gebauerem otiskla o. Svej-
i. od r. 1BB5v redakci
kovsk v Jihoeskmsbornku historickm lg57.
landa dudk (do r. 1914
Literatura: Fr. Tich, Adolf Heyduk a jeho dlo (lg15; zde pehled bibliografie a dal
i na Balkn, na Siciii
literatura). V. Martnek, A. Heyduk (l9l0). F. Strejek, A. Heyduk (1920). J. Neruda,
Rozmanitosti o Adolfu Heydukovi. Kousek memoir Jana Nerudy (Z|at Praba |BB5).
HRADBCK, VAVI.
T v Podobiznch I (1951) a v Literatue I, II (1957, 196l). E.Krsnohorsk veVboru
(poprv1873)' Lumru,
z di|aI (1956).A. Novk o Iyrice v knize Zvony domova (1916). A.Prak v lr tgos
list,Zlat Prahy,
a ve Zvonu 1905. o. Mokr ve Svtozoru |B77. J. Vrchlick v Mji 1904-05. V. Dresler
( brkusokolho(1886); a|-
(14sv,,tB92-1904,14 sv. v Z|at Praze 1905 a v Nov eskrelrri 1905. Fr. Kemen v Programu relky v Psku 1907.

565
A. Prochzka ve Zvonu 1919-20. F. S. Prochzka v Almanacbu eskakademie(1924).
Literatura: F. Sold
J. Kotalk v vodu k uvedenedici ( 1955). vod L. Stehlka k boru Kam pserzalet (ELK Karel H|avek (1908)
I947). I)oslov V. Rzounka k vboru Cimbl a husle (l956).
v Medailnech ( l94l ). .
HLADK Vclav (22.8. 1868 v Praze_29,4. poetiky II (1948).J. Br,
l9l3 tamt).Vystudoval gymnasir,m
a obchodn akadernii v Praze a byl bankovnm ednkem, pozdji urnalistou. Navtvil
Francii, It|ii a Anglii. HOLEEK Josef (
Pispval do Z|at Prahy, Svtozoru (zde r. 1893 studie o H. Tainovi), eskrevue aj. ze selskrodiny. Studo'
od r. lB91 redigoval Nrodnt politika, od r. 1B9B Ntirodnlist1lavI. |B99-I907 Lumir. vy zemsk hospods
Knin vylo z przy:' z lepspolenosti (lB92); ( praskho ouzdu(1894); /e sanot vychovate| do Zhebu
a ze spolenosti(lB99); ?"rasl(l90l) ; Vtet,
a sla (|9o2); EuenVoldan (2 sv., 1905); Valentinou1 proti Turkm v r. l87t
en1(|9o5); Bareanskizz1l a malpoudk1(1906); Vlnobit (l90B); o souasn Francii (l9JB); redaktorcm jejich slovar
Dob2uatcl (1910); Artu(|9L2)1_zdramat: Nouj iuot(|B97); (urat (l903); -z pekla. zemch (Slovensko, Her
d: A. Daudet, L1diin hch (l90a) ; G' Maupassant, Milek (1909). Pispval do Lumr
Spisy v7lyu Hejdy a Tuka (3 sv., l909-l9l3). do almanachu Anemon
Literatura: o. Theer v lt 1904. F. X. alda v Kritickch projevech l (1949). P. Knin vyloz por
Buzkov v Studentskrevui 19l0-l l. I{. Sezima v Podobiznch a reli|ech(1927). bodu (3 sv., lBTB-l8B
Hora a mru (3 sv.' 1883
HLAVEK FrantiekJosef (7. 6. lB53 v enov u Nor.hoStraec_ 1937 v Chicagu (djczd na Rzl (1896-l
v USA). od trncti let pracoval jako hornk, od r. lB75 psobil v dlnickmhnut a byl jed. wen i tituly svazk:
nm ze zakladatel sociln demokratick strany u ns' R. 1876 odeel po|iticky pracovat s nzvem Jak u ns i
do severnch ech. Pro vydvn nepovo|enhoasopisuIlas lidu r. lBB2 byl vznn. (Ve v. l9l2); III. Vprava (l
zenf napsal esk text Psnprce.) Po odpykn trestu pracoval jako dlnick novin v Brn, s v a t b a( 1 9 0 7 ; 2 . v y d . l l
v Prostjov a od r. 1886 v New Yorku a v Chicagu. s nzvem Mrak-v, Vojn
Pispval do asopis,kter redigoval, dle do Budoucnosti' Dlnickch list, Pochodn, Emisai2_Ktiny(l9
Prva, Pravdy, Svtla, vdeskNov doby, Americkch dlnickch list aj. - Redigoval: Pcro (4 sv., 1922-1925
tsojounk(lBB3-lBB4) , Sprautdlnost(l8B4), Duch asu(spolens J. B. Peckou a samostatn ( 1 9 2 7 ) ;_ z p e k l a d
lBt|4_lBB6)' Matil;i dlnitkoa (l884_l886), v USA v l. 1886_1896 v New Yorku asopisy (1877); Kaleuala(5 sv.,
Proletd,Hlas lidu, DInicklist1l,a v Cbicagu Pochodei(ls90-1B99) a Sprauedlnos! (t900-192l)' 1909-l926) ; Ndrodne|
Fodepisoval se tFRANK HLAVEK a F. J. H' PoDLESK' vahy: Podejmeruku S'
Knin vylo z poezie : Pochode(l896)' Verouan pohtidkaostuoen.suta
(Cleveland l902). nrodns1lolenosti (1BB1
Fse prce vyla poprv v Zpvnku eskch dlnickch psnJ. B. Pecky (lB87, pode. ( l 9 l B ) ; S a l s t u(1 9 2 8 ) ;l
psna F. J. H. Podlesk). Sebran spisyJosef
Literatura: Autobiografii Franka Hlavka otiskl R. Illorr v Dlnick osvt lg37. 4 sv. Naich (l949-l{
J. Petrmichl v doslovu ke knize Posledn bitva vzplla (l95l). o Pisni prce F. R. Tich horsk junky piprav
a V. Karbusick v . lit. 1953. o vzniku pcklar'lu Psn prce ve sbornku Prkopnci so. J. Holekov-Dolansk
cialismu u ns (1954). (Brzda' 1949).
Literatura: J. Vot
HLAVEK Karel (29' 8. lB74 v Praze _ l5. 6' lB9B tamt).Syn dlnka,vystudoval DloJosefa Holeka (l
relku. Filosofickou fakultu a pozdji Umleckoprmyslovou kolu nedokonil. Neml ze Z d,jin literatur slc
stlho zamstnn a zabva| se literaturou, pleitostn vtvarnou kritikou a grafikou M. Hennerov [:Puj
(warn interpretoval Prostibolo due A. Prochzky, ilustroval knihy o. Beziny, A. Soly, A.Prak,Nrodn 6lo
J. Karska ze Lvovic, S. Przybyszewskhoi svvlastn, kreslil do Modern revue aj.). astnil k boru Z Naich v
se vzdlavatelsk prce v Sokole. k Naim (doslov k I' d
Pispval do asopisSokol, do Modern revue, Nivy, Vesny, Rozhled aj. Naich (doslov k II. di
Knin vylo z poezi e:' Sokolsk
sonet1l
(|B95); Pozd k rtinu (18g6); Mstiuti kantilna(|B9B)' sw feudlnho a selskr
Spisy Karla Hlavka vyly r. 1905 s vodem A. Prochzky. Dlo Karla Htavka lrydal
ve 3 sv. A. Hartl (t930; s poznmkami) .Tvyda| z pozstalostia|my (1934; s vodcm
HoSTINSK ot
J. Mukaovskho). Rozshl vbor uspodala Z.Trochovve Svtovetbpod nzvem Bsn Gymnasium studoval r
(l95B; s vodemJ. Brabce). Milostn dopisy K. H' Marii Balounov vydalSv. Ktr (l926).
se vnoval urnalistic

566

L
 esk
akademie (1924).
Kampsezalet(ELK
Vystudoval gymnasium
ii urnalistou.Navtvil
. \ X t ,
ralnovrJ, ueske revue aJ.
|899_1907Lunr.
oazt(|B94); /e samnt
(2sv., 1905); Valmtinoult
0 souasn Francii (|'9JB);
( l 9 0 3 ) ;- z p e k l a .
projevechI (1949). P.
retifech
(1927).
Straec- 1937v Chicagu
dlnickm hnut a byl jed-
odeelpoliticky pracovat
. lBB2byl vznn.(Ve v.
dlnicknovin v Brn,
list,Pochodn,
listaj. _ Redigoval:
. B. Peckou a samostatn
v New Yorku asopisy
Slratedlnost
(1900-192 l ).
(Cleveland 1902).
suta
J. B. Pecky (lBB7, pode-
v Dlnickosvt 1937.
Psniprce F. R. Tich
sbornkuPrkopnci so.
Syn dlnka,vystudoval
kolunedokonil. Neml
kritikou a grafikou
o. Beziny, A. Sovy,
revueaj.). astnil
aj.
; Mstiudkantlina( 1B9B).
|loKarla Hlavka vydal
ia|my (1934; s vodcm
pod nzvem Bsn
vydalSv. Klr (1926).
Literatura: F. Soldan, Karel Hlavek, typ eskdekadence (l930). G. R. opoensk'
K a r e l H l a v e k ( 1 9 0 8 ) .F . X . a l d av K r i t i c k c h p r o j e v e c h3 ( 1 9 5 0 ) , 4 ( 1 9 5 t ) , 5 ( 1 9 5 l ) a
vMedailnech(l94l).J. Hora v Lit. novinch l92B.J. Mukaovsk v Kapitolch z esk
poetiky II (i94B). J. Brabec v vodu k edici Z. Trochov (1958).
HOLEEKJosef (27.2. 1853 ve Stoicchu Vodan_6.3. 1929 v Praze). Pochzel
ze se|skrodiny. Studoval od r. 1863 v Psku, v . B.'dio,,icch a Tboe, kde absolvoval
lryzemsk hospodsk stav. Po jednoroni vojenskslub v Praze odeel r. iB74 jako
vychovate| do Zhebu' Za povstni v Hercegovin v r. lB75 a za bo3 jinch Slovan
proti Turkm v r. l876 byl v|enm zpravodajem Nrodnch list, po nvratu do Prahy
redaktorcm je.jichslovanskrubriky (r. 1B84-l9lB). Mnoho cestoval' zejrnnapo slovanskch
zemch (Slovensko, Herccgovina, ern Hora, Rusko).
Pispval do Lumru' Svtozoru, Lpy,ZIat Prahy, osvty, Zvonu aj., v r. l87l pispI
do almanachu Anemonky.
Knin vylo z poezie z Sokolooi (1922); Mrz ili rok 1916(1929); _ z ptzy:. {a suo.
bodu (3 sv., IB7B-IBBO); ernHora (1876); ernohorsk poudky(2 sv., IBB0_|BB|); erru
Hora o mru (3 sv., 1BB3-|BB5); Junckkresfulernohorsk (3 sv., IBB4-1BB9); ojit (lBB7);
(jezd na ^Rus(t896-l903) ; jVaivyli v deseti knihch;v rznch rrydnch se mnilo i roz-
vren i tituly svazk: I. Jak u ns lid ijou a umraj - Lto (1B9B a 190l; druh vyd.
s nzvem Jak u ns ijou a umraj-Frantk a Barto, l9l0); II. Barto (1902; 2. vyd.
1 9 1 2 ) ; I I I . V p r a v a ( 1 9 0 4 ; 2 . l . y d . t 9 1 2 ) ; I V . B o u b n ( 1 9 0 6 ; 2 . l y d . 1 9 1 3 ); V . A d a m o v a
s v a t b a ( 1 9 0 7 ; 2 . r r y d . 1 9 1 7 ) ;V I . R o k s m r t i ( 1 9 0 8 ; 2 . v y d . 1 9 l B ); V I I . V o j n a ( 1 9 0 9 ;2 . v y d .
s n z v e m M r a k ; - nV o j n a l , 1 9 1 9 ) ; V I I I . ' s v . 1 . V o j n a 2 , E m i s a i l ( 1 9 2 1 ) ' s v . 2 , V o j n a 3 ,
B m i s a i 2 - K r t i n y ( | 9 2 2 ) ;I X . M j e ( | 9 2 3 ); X . I e c h t i c a s e d l (k1 9 3 0 ) ; - z e v z p o m n e k :
Pero (4 sv., 1922-1925; doplnk z r. l93l pod nzvem M supomoe); V Jugoslaui'roku ]924
(|927); -z pek|ad., Jundckpsnnroda bulharskho (2 sv. tB74-|B75); Pkn wrcegousW
(1B77);Kaleaala(5s'r'.,lB94--|896);Iianteletar(2sv.,l904-l905) ;Srbskndrodnepika(4sv.,
1909-1926) ;Nroepikabosenskj,chmohamedn (2 sr'., 19l7-1920); Kraleuic Marko (|922)1_
vahy: Podejmeruku Sloukm!(lBB0); Rozmani!ten(3 sv., lBB0' 1886' 1893); (rcadlo na
nrodnspolenosti (lBB1); Ruskoesk kapitou (l89l); esklechta(l91B); TragedieJulia Grgra
(19lB); Sektu(|92B); Nrodn moudrost(l9l9) ; Prutleteskoslouensk republik.y(1922).
SebranspisyJosefa Holeka vyly u Topie v l. l909-l932 (22 sv.). V Nrodn knihovn
4 sv. Naich (1949-1959). Nekrvav obrzky z vojny uspodalJ. Vanek (1955). erno-
horsk junky pipravil J. Dolansk (l954). Vbor z Naich vydala pod nzvem Konek
J.Holekov.Dolansk (vNrodn klenotnici, 1947) a M. Kroh pod nzvem Posvcenu Kojan
(Brzda' 1949).
Literatura:J. Vobornk,Josef Holeek (1913, zde bibliografick pehled). E. Chalupn'
Dlo Josefa Hoteka ( 1926). A' ez, Vzpomnky na Jose|a Holeka ( 1930). J. Hork v kni.
zeZ djin literatur slovanskch (194B). F. Tborsk v Almanachu eskakademie (l930).
M. Hennerov [:Pujmanov] v Lp l9l8..J. Dolansk ve Slovanskrnpehledu 1953.
A. Prak, Nrodn frlosofiev Holekoch Naich v knize o nrod (1946).J. Vobornk v vodu
k r'"boru Z Naich ve Sbrce souvisl etby koln (1925). J. Dolansk' Holekova cesta
k Naim (doslov k I. dlu Naich v NK' 1949). T, Kojanova bse a pravda v Holekoch
Naich (doslov k II. dlu 1950)' F. Hanu (doslov k III. dlu 1958) a M. Pohorsk, Neptel.
stv feudlnho a selskhosvta v Holekovch Naich (doslov ke IV. dlu v NK' 1959).
HOSTINSK otakar (z, l. |B47 v Martinovsi u Budyn _ 19. l. 1910 v Praze).
Gymnasium studoval v Praze, filosofii (zejmna estetiku) v Praze a v Mnichov. Po studich
se vnoval urnalistice, byl lechtickm vychovatelem, od r. |B77 pednel na prask
567
universit a na umleckch kolch o estetice, djinch hudby a dtvarnho umn. od 70. CHLDEK Fra
let byl pednm organiztorem naeho vdeckho a umleckho ivota. u Rakovnka). Syn c
Pispval do Dalibora, Hudebnch list, Pokroku, Lumru, osvty, Kvt, Nrodnch po vyuen pracoval
list,Athenaeaaj._Redigoval: Imanacheskho studentslaa(1869, spohr s V. olcem a Sv. ezbstvm.
echem), Lumr (IB73, spolu se Sv. echem a S. Hellerem), almanach Mtij (IB72),Vstnk Bsn samouka I
kritickj,a bibliografcl.'j(l873)' Sbrkupednek a rlzpraa (l879-l902' sJ. Gollem). Basn vydala s doslo'
Knin vylo z prac vdeckch: Das Musikalisch-Schne und das Gesamtkunsttonk uotn Literatura: Nek
Standpunktederesthetik(Lipsko, 1877); est rozpraaz oborukresoud1la djin umn(|B77) ; Die l*hre (Var l95l).
znn den musikalischenKlrigen (IB79); o uj,znamupraktickjch ide Herbartouj,chpro ueobecnou estetiku
(lBBl); o n2njm stauu a smru esk hud@ (LBBS); o uj:znamuprm1lsluumleckho(1BB7); CHOCHOLOL
o realismu umleckm(lB90); Herbarts Aesthetik (1891); t1i rozpraay (l89a); 36 npusut- Syn evce, studoval
skjch psn eskho lidu z XVI, stolet (|892, 2. ,yd. 1957 s doslovemJ. Markla); Jan Blaho. chirurgii, r. 1839 se
slaa a Jan Josqui,n (1896); Hudba u ecfuich(1900); Bedich Smeta,n a jeho boj o moderneskou literatue. il stda
hudbu (|90|,2."yd.l94l); o socialisaciumn(1903); eskpselidou (1906); (Jmna spo. potitickho ivota na
lenost(|907); Vzpomnk1l na Fibicha (1909); esk hudba 1B64-1904 (1909); - z librct: tel letk. Po krat
texty k opee Z, Fibicha Ncasta mesinsk(1884' r. l95B vylo s vodem J. Broovsk)a ke zp- 1851 jako redaktor P
vohe J. R. RozkonhoPopelka (1BB4). odjel k svmu bratrt
Posmrtn vylo: Epos ararna (l9ll' 2. vyd. 1930 s pedmluvou F. Strejka); bor R. lB59 mu bylo dc
o umn (1956, pipravil s doslovemJ. Csaovsk). otakara Hostinskho estetiku na zklad 186l. Tehdy se vrt:
jeho pednek zpracoval Z. Nejedl (l921). Fispval do Vl
Literatura: Jubilejn sloeskmysli l907. Z. Nejedl v II t910. T v Almanachu Lumru, Rodinn l
esk akademie l911. o.Zich v eskmysli 1910. Hostinskho sloHudebnho sbornku Kocourkouili Pamtn
1912 (zde bibliografie dla). Z. Nejedl v monografii T. G. Masaryk (1930-1937). T' ueem list (18+9-lt
otakar Hostinsk (1937,2. vyd. 1955 a v knize Z eskkultury, l95l)' M. Novk v knize nelle Allgemeine Z<
esk estetika (l94l). A. Scherl v Tvortl 1950. K. Svoboda v F 1957.J. Zumr tamtl95B' Knin vyly p;
J. Volek v Nov mysli l95B. lnky k jubileu (l957) v as.Kultura, Lit. noviny, No ivot. z Vrchotic (|B+7);
zde dve vyl po'
HRUBJaromr (23. l0' 1852 v Kardaov eici-3. 2. 1916 v Praze). Studoval Hata, ena erno
v Jindichov Hradci a na technice v Praze. Deset let byl vychovatelem v Rusku a po n. Sebran spisy (
vratu do ech r. lB90 pracoval v redakci Nrodnch list. uI(obrav5svazc
Pispval do osvty, Nrodnch list, Lumiru, Svtozoru, Z|at Prahy aj. - Redigoval flumoresky a sati4
knihovnu Matice lidu (1893- lB9B) a Ottovu Ruskouknihounu. vychze|y samostat]
Knin vylo z przy: (e sutasloaanskho (2 sv., IBB5_|BB7); Sekaii na Rusi (lB91); povdkyuspodal J
LisU z rusk aesncc (1893);-z peklad: L. N. Tolstoj, Anna Karetircur (lB90); F. N,. tiny a rutiny, nkt
Dostojevskij, Brati, Karamazoui (|B94). Literatura: O
v knize o literatu
CHALUPA Frantiek (30. 12. lB57 v Krlicch u Uhlskch Janovic _ 1. 1. 1890 (1949). J. Vlek' l
v Praze). Studoval gymnasium v Hradci Krlov, filosofii od r. 1877 v Ptaze. Vnoval Z djin eskliterl
se literatue. Krtkou dobu byl knihovnkem UmIeck besedy, lrydval a redigoval asopis .}. Volf v Topiov
,Rzc (l880_1BB2). Pekldal z latiny a pedevm z rutiny (Dostojevskij, Kolcov, Nkra. epkov v ' lit. lg
sov aj.). anae Olomucensis,
Pispval bsnmi, przou, peklady i literrnmi studiemi do Svtozoru, Lumru, osvty,
Kvt, ZIatPrahy (zde studie o J. Nerudoui a jeho dob, 1886), eskvely, Ruchu, otka, JAHN Jilj Vr
vandy dudka aj. relku a techniku
Knin vylo z poe zie : fliui (|BB3); <pl bohatsk(lBB9); _ z przy:. Naeaesjind7 byl lenem redakct
a dnes (lBB6)i PoslednPem1slozlec (1887); --z peklad: antologie z rusk poesie "trfiua 1863 profesor cherr
(1885) a Kutz ruskjch luh(IBB5). stedn koly spolkr
Literatura: M. A. imekve Svtozoru 1890. Jar. Vrba, Nekrolog v osvt l89l. Pispval do I
M. Novotn v Lit. rozhledech l930-3l. M. Hsek v Literrnch besedch (1940). Re aj.

568
 umn. Od 70. CHLDEK Frantiek (23. B. lB29 v Hedlch u Rakovnka - 20. 9. 186l v Senomatech
|warnho
pota, u Rakovnka). Syn chalupnka, sadae a tkalce. kolu vychodil v roditi a vnril se 1kalcem,
Dsvty, Kvt, Nrodnch po vyuenpracoval na rznch mstech v echch. od r. 1B5l il v Senomatech a ivil se
|' spolu s V. olcem a Sv. ezbstvm.
|anachMrij (1872), Vstnk Bsn samouka Fr. Chldka uspodal a vod napsal o. Mokr (lBB4). Vbor pod titulem
f,sJ. Gollem). Basn vydala s doslovem R. Grebenkovv Kvtech eskpoezie (l952).
ptddasGcsankunstuerk iloln Literatura: NekrologJ. Nerudy v ase 1861. Fr. BahaoPrvn eskbsnk-dlnk
Lfujinunin(1877); Die lxlu.e (Var 1951).
7tou1ch pro ueobecnouestetiku
1llrrysluumleckho (lBB7) ; cHocHoLoUEK Prokop (lB. 2. l8l9 v Sedlci u Sedlan- 5' 7. 1864 v Nadjkov).
7atl1QB91); 36 ntpustlt- Syn evce,studoval gymnasium v Praze, r. lB37 odeel do Itlie, v Padov zaal studovat
bm J. N{arkla;; Jan Blaho- chirurgii, r. lB39 se vrtil pes Dalmcii a Bosnu do Prahy. Studia nedokonil a vnoval se
ta a jeh'oboj o moderneskou literatue. il stdav v Sedlci a v Praze, kde od r. 1846 zstal trvale. V r. lB4B se astnil
I,Iidw(1906); t}mna spo.
politickho ivota na stran radiklnch demokratjako redaktor pokrokovch list a vydava-
1904(1909);-zlibrct: tel letk. Po kratvyetovacvazb byl proputn, ale zstal u policie v podezen. V r.
temJ. Broovsk)
a ke zp- lB5ljakoredaktorPraskhoveernholistubyloptzaten.PoproputnilvSedlci,r.1B55
I odjel k svmu bratru do Polska na statek Horn Bystice (u Tarnova)' ale byl zde internovn.
puvouF. Strejka); vbor R' 1859 mu bylo dovoleno vrtit se do ech, iI v Sedlci pod policejnm dohledem a do r.
estetiku na zklad
[insl'ho 186l. Tehdy se vrtil do Prahy k redaknprci.
:
I Pispval do Vlastimila (poprv 1841)' Kvt, Poutnka (Zapova), Vesny (vdesk),
F{ l9l0. T v Almanachu Lumru, Rodinn kroniky, Slovanskch besed a do novin, kter redigoval. - Redigoval:
i sloHudebnho sbornku jeho (B, sv,, lB47-1B4B) ; Praskj,
Kocourkoaili PamtnostipeuelikhomstaKocourkotlaa ob1uatel
hsaryk(1930-1937)' T, ueern lst (1B+9-1851)' kalend Lpa esko-moraask na rok 1863. Byl v redakci l(orrstitutio.
I l95l). M. Novk v knize nelle Allgemeine Zeitung (lB4B), asu (Krsov, 186l), Hlasu (od r. 1862).
il957.J.Zumr tamt195B. Kninr,rylyprzy:Templdiaethtch(1Ba3); Jiina(1846);Patck(Ba\;Paninon
ia, Lit. noviny, Nov ivot. z Vrchotic(Ba7); Kici (l8a9); Piuitan, kmet staropraskj,(lB55); Jih (3sv., 1863 a 1864;
I zde dve vyl povdky ernohorci, Hajduci, Harambaa, Zatrylut Suly, Pole Kosovo,
l. 1916v Praze). Studovai Hara, ena ernohorsk aj.).
ratelemv Rusku a po n. Sebran spisy Chocholoukovy (pokouel se o n marn autor v r. 1847 a r. 1852) vyly
I u l(obra v 5 svazcch (1866-1868) a v 15 svazcch u Burska a Kohouta (1900-1901).
btPrahy aj. - Redigoval }Iumoresky a satiry vydal Ferd. Strejek ve Svtov knihovn r" l92l. Jednotliv povdky
vychzely samostatn i pozdji, nejastjiTempli v echch a Jih. VbcrJan Panc a jin
87)iSektarina Rusi (1891); povdkyuspodal E. Mieziva (ve Svtov etb l957). Jih byl peloen do srbtiny, slovin-
IKarmirca (lB90) ; F. Na. tiny a rutiny, nkter povdky do poltiny a luitiny.
Literatura: o Chocholoukovi psal nkolikrt jeho ptelJ. Neruda, K. Sabina (dnes
v knize o literatue 1954). o ivot B. ermk v Kvtech lB92. K. Dobe v edici Kdo je?
(1949). J. Vlck' P. Chocholouek, Beznov obrat r. 184B a litcratura esk (dnes v knizt:
ch Janovic- 1. l. lB90
r' 1877v Praze' Vnor'al Z djin eskliteratury, 1960). o vslechu P. Chocholouka na Hrad praskm r. 1{J4B
rydvala redigoval asopis .|. Vol|v Topiov sbornku 1922. o jeho.fihu J. Mchal v Rozpravch filol. lB9B a M.
ostojevskij,Kolcov, Nkra- epkov . fit. l954. E. Mlcziva v uvedenedici (l957).J. Skalika v Actech Univ. Palacki.
"
anae Olomucensis, Philologica I (1960).
Svtozoru,Lumru, osvt1',
eskvely,Ruchu, otka, JAHN Jilj Vratislav (22. 1. lB3B v Pardubicch - lB. 5. 1902 v Praze). Vystucloval
relku a techniku v Ptaze. Pracoval v redakci Riegrova naunho slovnku, r. 1861
1_ z pr zy : Naeuesjnd2 byl lenem redakce Nrodnch list, po Nerudovi redigoval obraz1 iuota(1861-62). od r'
nlogie z rusk poesie "y'iaa 1863 profesor chemie, v 1. 1864-1894 eclitel relky v Pardubicch, od r. lB95 editel d\'
stedn koly spolku Minerva v Praze,
, Nekrologv osvt l89l. Pisp.''al do Lumru' obraz ivota, Sr.tozoru, osvtyo Posla z Prahy, do almanar;hu
besedch(1940). Re ai.

569

L..--
 Knin vylo z verovanch prac: Naemofull1l (l86l, s Bed. Pekou); Renec (l863) ; ze Slowackho, Irein
Sifutllinskutfu(862);-zdrarr.at:KateinazPernna(1861);_zpeklad:zKarla ( l870) ; Boek(|B7I,,
Herloe sat a Lid (3 sv. povdek' 1862-1865); - z odbornch prac: FrantiekLadislaa Literatura: Fr.
Rieger. obraz iuotopisnj(186l). v osvt 1920.J. N
Literatura:J. Weger,J. V.Jahna psobenliterrn a politick (IBBB). J. B. Lambl, J. V.
JARO Gustav
Jahn (l89B). Neruda v Literatue I a v Podobiznch I (l95l). E. Krsnohorsk v osvt l902. ed"k praskhol
Pispval zejm
JAKUBECJan (ll.5. 1862 v Libunci uJina -4.7, 1936 v Praze). Gymnasium (Herbenovy) aj.
studoval v Hradci Krlov, klasickou filologii a etinuna universit v Ptaze od r. 1BB4 (k Knin vylo z 1
Hostinskho a Gebauerv). Prask studia doplnil pozdji studiemi na universitch ve Vdni (l89l); _ zpracp
(lB9B)' v Berln (lB99) a Lipsku (lB99). Zprvu stedokolsk profesor na relce a Vyl dtsta,,(|923); _z
dvkole (lB9l-l919) v Praze, od r. 1903 pednel na universit v Praze, kde byl pozdji (l9l9); o knzi,Cha
(od r. l9l9) profesorem djin eskliteratury. Literatura: F. l
Pispval literrnhistorickmi studiemi a referty do Athenaea, asopisueskhomuzea' k ivotu (1947).A. I
List filologickch, Na doby, osvty' asu, Lumru aj. Zpracovval literrn historick
hesla pro ottv slovnk naun. _ Redigoval LisU rtbbgick (|920_I92B, s O. Hujerem JELNEK Boh(
a o. Jirnim) ; spoluautor Lileratur2 esk XLX. stol. Studoval na gymna
Knin vylo z prac vdeckch: o iaotia psoben Jana Kotldra (lB93); AntonnMarek. dvod studia opusl
Jeho iuot a psobeni uj,znam u literatuc esk(|B96);Geschichte der echi;chen Literatur (|907; Pispval do Lr
2. vyd. |9|3); Djby lilzratur1esk (|9|l;2. vyd. znan rozen,s rozsh|mi bibliografic. Ruch aj.
kmi poznmkami ve 2 d|ech: I. Od nejstarchdob do probuzen politickho, 1929; II. od os- Spisy B. Jelnkr
vcenstvpo druinu Mje' 1934). Edice (opaten zpravidla studiemi a bohatm koment- k nim napsal K. Ho
em): Vbor z Kollrovch bsn (I. lB93' II. lB94); Bsn Frant' Palackho (1B9B);Jan (1926). K. Cvejn Pt
Kollr' Slvy dcera (1903); Jan Kollr, Cestopis obsahujccestu do Horn Itlie (1907); s doslovem apozl:
F . L . e l a k o v s k h o S e b r a n s p i s y (1I 9
. 1 3 ,I I . 1 9 1 6 ) ; S e b r a n s p i s y F . L . H e k a ( 3 s v . ,l 9 l 7 , Literatura. K.
1923, |924);Jos. Krl, o prozdii esk(1924); Sebranbsn A. Marka (1935). 1886avknzeZyn'
Literatura: Alb. Prak, Jan Jakubec (l940; zde i podrobn soupis prac J. Jakubce vorka a K. Cvejn v
a ostatn literatura o nm). B. Vclavek v Indexu l932. J. Fuk v Rudm prvu B. 7. 1936.
JELNEK Edv
a od r. lB72 Praco
JAKUBEC Josef (3. B. l85B vJin_9. 6. lBB9 v Praze). Gymnasium navtvoval jazyky, jejich znal
vJin' v Ptaze studoval frlosofickou fakultu. By| ednkem praskhomagistrtu. Vnoval se rozvjer
Pispval do Vesny, Svtozoru, Ruchu, Koledy, ZIatPrahy, osvty, Kvt, almanachu Pispval do L
Slavie (lBBl) aj. |vota, do polskcb
Knin vylo z poezie:. Poudfutzkrajc tleoerch(2 sv', 1887 a 1890). Vbor Brsnvydal niowy aj. - Redigr
J. Heptner (1910). I(nin vy|o :
Literatura: Neruda v Podobiznch III (1954). A. kampa ve Svtozoru 1889. M. Hsek rt1tkozick (1885)
v Moravskoslezsk revui l9l0. a, stnem(2 sv., l89l
bnost(|B95); Dn.
JAMOT R. E. viz THOMAYERJosef a urwJleek|w(1BB9
PanGeldhab (lBB5);
- Edice: Koresp
JANDABohumil (pseudonymBohumilJanda CIDLINSK; 1.5. l83l v Ptku u Pod-
brad - 29. 9. lB75 v Podbradech). Gymnasium a prva vystudoval v Praze, zabwaje se Refleksye z czas
krom toho i studiem slovanskch jazyk. Po studich zastva| rzn ednick funkce ve Hanki (1894).
Vzpomnky E.
sttn finannslub, od r. 1863 v zemsksamosprv.
Pispval do Lumru' Praskch novin, Zlatch klas, Obraz ivota, Humoristickch v eskm lidu 19l
list, Svtozoru, Pokrokuo do almanach: Mj, Kytice, Re aj. _Redigoval: (latou Prahu Literatura: J..
(1865' po Hlkovi). Pekldal z poltiny, rutiny, francouztiny a nminy. 1897 a samostatn
vanskm pehledu
Knin vylo z poezie : Jan Talaj)s z ostroaa (l86a); Bs|, (|873, obsahuj i peklady

570
 ze Slowackho,I{eina a Brangera); - zprzy: trilogie Pod V1ehradem (1869); Anna Msteckt
!.,.uoo",,Renec(l863)
;
( t B 7 0 ) ; B o e k( | B 7 L ) .
|-zpeklad: z Karla
praci: FrantiekLadislaa Literatura: Fr. Zkrejs v osvt 1875. Nekrolog v ploze Svtozora lB75. M. Hsek
v osvt i920. J. Neruda v Literatue I. (1957).
(1888).
J. B. Lambl, J. V.
JARO Gustav (pseudonym GAMMA; 6. 5. 1867 v Rakovrrku - 17.3. l94B v Praze).
v Osvt l902.
ednk praskhomagistrtu a urnalista.
Pispval zejmna kritickmi pracemi do asu, Hlasu nroda, esk stre, Noviny
v Praze). Gymnasium (Herbenovy) aj.
v Praze od r. lBB4 (k Knin vyloz przy: Publiknia hnci(1892);Knkazlta(L92|);-z poezie: Slua
na univeisitch ve Vdni (l89l); _ z ptac pro mlde : Pohddk1 (922)i o jelnkoui a o studnce(1922); trl ,,Dotn
na re]ce a Vy dtsta,,(1923); -z odbornch prac: Vnoce(|900 a 1920),Brdzda (2 sv.' 19l7); Hlas ]91B
v Praze, kde byl pozdji (l9l9); o knz'i Chaloupkot'li
(1923).
Literatura: F. X.alda v Kritickchprojevech l0 (l957). J. Laichter v knize Umnim
asopisueskhomuzea' k ivotu (|947). A. Novk v knize Krajan a soused(1922).
literrn historick
928,s O. Hujerern JELNBK Bohdan (21. 6. -l85l v Cholticch u tremanova Mstce _ 19. 5. |B74 tarnt).
Studoval na gymnasiu v Hradci Krlov (s A1. Jirskem), lkastvv Praze; ze zdravotnch
(|B93);AntonnMarek. dvod studia opustil. Potovnednk v Praze.
echischmLiteratilr (|907 i Pispval do Lumiru, Kvt, Svtozoru, obraz ivota, eskhostudenta, almanachu
s rozshlmibibliografic. Ruch aj.
ickho,
1929;II. od os. Spisy B. Jelnka veremi przou vydal J. Vrchlick (1BB0).Mi|ostn psn vydal a vod
ia bohatm koment. k nim napsal K. Hovorka (19l9). T uspodal vbor Bsn B. Jelnka ve Svtov knihovn
Palackho (lB9B); Jan (1926). K. Cvejn podil vbor z dla s nzvem Snhov re(l94B) a vydal Dlo B.Jelnka
do Horn Itlie (1907); g doslovem a poznmkami v Nrodn klenotnici (1919).
F. L. Heka (3 sv., 1917, Literatura. K. Hovorka, Jirsek-Vrchlick_Jelnek (1933). AI. Jirsek ve Svtozoru
Marka(1935). 1886 a v knizeZ mch pamt I (1932).A. M. Pav Kulturn politice lB.6. l94B. K. Ho.
soupisprac J. Jakubce vorka a K. Cvejn v uvedench edicch (l926' l949).
prvuB. 7. 1936.
Rudm
JELNEK Edvard (6. 6. lB55 v Praze _ 15. 3. lB97 tamt). Vystudoval relku v Praze
a od r. 1872 pracoval jako ednk na praskmmagistrtu. Za studi si osvojil slovansk
Gymnasium navtvoval jazyky, jejich znalost upevnil i etnmi cestami (Luice, Rusko, Balkn a zejmna Polsko).
magistrtu.
Vnoval se rozvjeneskopolskchstyk.
Kvt, almanachu
Pispval do Lumru, Z|at Prahy, Svtozoru, Nrodnch list, Hlasu nroda, obraz
vota, do polskch asopis Glos, Tygodnik illustrowany, Ruch literacki, Przegl4d tygod.
Vbor Basn vydal
niowy aj. - Redigoval Slouanskjsorrzii(1881-1886).
Knin vylo z ptzy: Historickhumoresky(s pseudonymem E. J. PRASK, lBB4);
l889.M. Hsek
rt1kozdtk(1885); rfl liteusk(1886); Ukrajinskdun2 (BBB); lrty uarauski(lB90) ; Jasem
a stntm(2 sv., l89l a lB94) ; ( poslednhopolskhohnut(|B9,2\;Pohled1do Lituy (lB95); Pro spo-
Ienost(|895); Dn2 starchsalnpolskj,ch(l8B8); Sloaanskrt1ze iuotas1loleenskho,
literdrnho
a umleckho (1BB9); Honorata z lil'iniowskich-/apou (l89a) ;_z pek|ad: A. Fredro,
PanGeldhab(lBB5); _ z odbornch prac : Pro shoduesko-polskou (lBB7) ; Vcipolsk(lB93).
lB31vPtkuuPod. _Edice: Korespondencya pana Adama Junosza Rsciszewskiego z Waclawem Hankq.
v Praze, zabwaje se R,efleksye z czasw odrozenia (l89a); Listy lWojciecha Cybulskiego do Wasclawa
ednick funkce ve llanki (1894).
Vzpomnky E. Jelnka vydal Ad. ern r. 1904. Korespondene s L. Kubou otitna
ivota, Humoristickctl v eskmlidu 1954.
Redigoval: (latou Prahu Literatura: J. L. Turnovsk v osvt 1B9B.Ad. ern, Za Eduardem Jelnkem (Svtozor
lB97 a samostatn).J' VrchlickvAlmanachu eskakademie(1908). V. Dvokov v Slo.
peklady vanskm pehledu 1956.

571
 JBBBK Frantiek Vnceslav (25. l. 1836 v Sobotce - 3l. 3. 1893 v Praze). Syn
Sloamsktreuolcia
obrrvnka, od r. lB45 il u pbuznch v Litomicch a v Chomutov. Gymnasium studoval (l920); Palackh
v Chomutov (od r. 1847)' v Ml. Boleslavi,Ptaze aJin (do r. 1B54)' bohoslov v Litomi. (
a esko.slouenskj,
cch, od r. 1856 filologii v Praze. Vypomhal v redakcch (Prask noviny, Nrodn listy), Literatura: .
vyuoval na relce v Praze (i po dokonen studi, po doktortu a po nezdaenm pokusu log ve Zvonu 1
o urriversitn profesuru 1BB4).
uitel(l946).
Pispval veri a przou do Lumru, obraz ivota, Rodinn kronikn Kvt, Pokroku,
osvty, Svtozoru aj. KALUS Jos
Knin vylo z dramat z Veselohra (1866); Cest1 aeejnhonnn (1866); |de je ebrota tkadlec, v l. lBB
aapou2ena (1870); TidofuzemeskuKomrou (l87l); - Sluebnksahopdna (lB70); S1nIo. sL ostravy, poz
aka ili Prusouu echtchr. 1757 (lBB2); Kterak sldua omrz (|BB7, s pseudonymem J. SoU. Pispval dc
nr;; (ai^st(lB9B); _ z praci odbornch z Star doba romantickho btisnictu(1BB3). domova, Loveck'
Dramatick spisy vydal v l. l923-1928 J. Vobornk (1l sv.)' ls.nlzne vysl
Literatura: J. Vobornk, F. V.Jebek (1923, zde pehled rukopisn pozstalostia biblio. (l895); Pmosk
grafie).J. L. Turnovsk ve Z|at Praze 1886 a v osvt 1893.J. Durdk v knize Kritika (|87+). (l91l); Valask
J. tolbavAlmanachueskakademie(lB94). F.X. aldav Kritickch projevech 2 (1950). suatba (1934); Vt
.3eve Scn 1914, ot. Fischer v knize K dramatu (1919) a ve sbornku tyi Sobotky Ppsmrtn vy
".
(r e 3 7 ) . Romance o smrti
(1932 a posmrtn
JIRSEK Alois viz str. 43l _464 Literatura:.
uitel(l946). B
JUNG Yclav Alois (B. B. lB58 v Mstsk Habrov u Rychnova n. Knnou _ 3. |2.
KAMINSK
|927 v Praze). - Gymnasium studoval v Rychnov n. Kn., filosofii v Praze. R. lBBl odeel
v Podbradech).
do Ameriky, kde byl innjako novin, ednk,not, kazatel aj' R. l900 se vrtil do ech,
val v Turnov a
pracoval krtce v redakci l{erbenova asu, vyuoval anglitin' navtvil Rusko a znovu
se vak urnalist
Ameriku. od r. l903 lektor anglitiny na universit v Praze, v l. 1907-1926 profesor na ob-
Pispval do
chodn akademii v Plzni.
I(nin vyl
Pispval bsnmi do Lumru, Almanachu eskomladiny, peklady do Zlat Prahy aj. -
(1892); ( Pko
Spoluredigova| Almanach esk omladinry( 1B79).
roua (1896); Dt
Knin vylo z przy : Na prahu nouho sutaa rodi,naPetra Bla (1903) ; Pl roku u carski
d'amour(1905)
(1903); -z peklad: A. S. Pukin,Eaenongin(1892,4. peprac. vyd' 1925),/ Pukino-
humoristicka sati
u1l QriLq (1919)' Kamennj hast (|92|); \{. Whitman, V1hldk1demokraeie(1903); G. Byron,
z pe klad: C
Don Juan (190a) ; o. Wilde, astnj, princ (190a); T' otway, (achrnn Bentek (l90B) ;
querie, toukt
Sinclair Lewis, Hlaan tda(|925);John Ruskin,Vjklady ournnt(|90I)aj.;_zodbornch
(17 sv., 1925-l
prac: Slounkanglicko-eskj, (I9II); Mluunire jaz1ka anglickho(|909, peprac. 1925).
Vydn seb:
Literatura: F. X. alda v Kritickch projevech 6 (l951). E. Felix, Literrn Plze v ob-
Literatura:
ryse II, (1933).
(194s),4(1951
eskakademie
KLAL Karel (9. 1. 1860 v Rakov u Bechyn - 4. 8. 1930 v Praze). Vystudoval relku
rrnch rozhled.
v Psku a uitelsk stav v Sobslavi. Uil na nkolika mstech v echch a na Morav,
po r. l9lB byl ednkem ministerstva kolstv,editelem obchodn akadcmie v Bansk Bystrici, KARAFI
naposled na odpoinku v Praze.
v Litomy|i a (
Pispval do osvty, esk koly, Uitelskch novin, Uitelskch list, Komenskho,
v rznch mste
Pedagogickch list, Posla z Bude, do slovenskho asopisu Dom a kola aj. - Redigoval potom far ve.
Dom a kola(1907 - spolu s K. Salvou). - Vydval a rt
Knin vylo z przy: Slouensk pohdk1l(lB97); obrdzk1 zpod Tater (1907); Co si dua
Knin vy
hoi dopisouali(1909); ( hor i pln (|9|2)i NeustazTater (1912); Hranice (191a); Jinj, duch stalost (2 sv.,
(I9I9);Jinjsut(1919);(poslednchletjama(1919);einaSloaenska(1919) ;(aideou (192B);- Mistr Jan Hus (
z odbornch prac: Sloaenskoa Sloadei (1905); FrantiekPala*j (1B9B); Sloaci (I9I0);
kho tcxtu (|87B

s72

4---
 I
i

3. 1893 v Praze). Syn

ll. Sloaenskreaolcia(l9la); Slouenskpohled.2 kole(19l7); Dejiny Sloaenska
(l915) ; Slouenskoa esk
pv. Gymnasium studoval
(1920); Palackhomladtlta (1925); teno FrantikuPalackm(1926); Sloankslouensko-eskj
l5{),bohoslovv Litomi.
a esko-slouenskj
(l896, spolu s K. Salvou).
t noviny, Nrodn listy),
Literatura: A. Zbavitel', Karel Klal ve slubch eskoslovensk jednoty (l929). Nekro.
Po nezdaenm pokusu
ia 1og ve Zvonu 1930 a v Literrnch rozhledech 1929-30. F. Prak v knize Spisovatel
I uitel(l946).
Kvt,Pokroku,
Ikonikr'
i K A L U S J o s e f ( 6 . 2 . 1 8 5 5 v e F r e n t t p . R a d h o t m - 1 1 . 1 2 . 1 9 3 4 t a r n t )P' v o d n
ld'(1866); (de je ebrota tkadlec, v 1. lBBl-1BB5 trystudoval uitelsk stav v Pboe. Uitel ve Star BI u Morav.
pna (|B70); S1n lo-
}nIw sk ostravy, pozdji v Doln eladn.od r. 1925 il ve Frentt pod Radhotm'
pseudonl'rnem J. SOU-
ls Pispval do Lumru, osvty, Lidovch novin, Hlasu lidu, Moravsk revue, Naeh<;
(lu bdsnictu
(lBB3). domova, Loveckho obzoru, do almanach Mj (187t])'Zota, Altnanachu eskomladiny aj.
Knin vylo z poezie:. Psn (1BB2);( Valaska(1BB5); oblafu (LBB7); Kresb1 a psn
por,irtulosti
foirne a biblio- (1895); Pmoskdojmya elegie(|903); Kopretin1(190a); Valaskou psnch(1906); o Jankoui
}dkvknizeKritika (lB74). (l91 1) ; Valasksenose (|9I7); Panpelik1l(1925); Valaskjlkrdl (1929); T(1933); Valask
|ckchprojevech2 (1950). suatba (1934); Valask ro?na,1'ce (1934).
tyi ze Sobotky
lsbornku Posmrtn vyel bor pozdnch verNa konciivota (1935 vydal A. Novk s voclem),
I
Romance osmrti (1935 vydat Jaromr Kalus) a iunek zpiv (I94I J. Vyplel). Vzpomnky
i
I (1932 a posmrtn ve 2 sv. 1936 a 1937).
Literatura: A. Vesel, Josef Kalus. lovk a dlo (1925). F. Prak v knize Spisovatel
I
uitel(l946). B. Slavk v Lumru 1934-35.
-
[ouun. rnez.,ou 3. 12.
pi v Praze.R' 1BBl odeel KAMINSK Bohdan (vl. jm. Karel Buek; 24.2' 1859 v lluse u Sychrova _ |3. 7. |929
v Podbradech). V otcov zvo se vyuil ezbem, jednoronprmyslovou ko]u absolvo.
ln. tsoosevrtil do ech,
val v Turnov a v l. 1B7B-IBB2 studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze. Vnoval
|navtvil Rusko a znovu
p07-1926profesorna ob- se vak urnalistice a iiteratue.
Pispval do otka,Lumru, Svtozoru, ZlatPrahy, Kvt, vandy dudka aj.
I
llady do Z|atPrahy aj. _ Knin vylo z poezie: (tracenaoln(IBB4); Rokoko (1BB9); Den tst(lB90) ; Protest2
(1892); ( Pkop(1892); V samottch a satirick(1893); Motiu2 ze S1ch-
(1893); Verehumoristick
(1903);Pr:/rokua ursk ti, roua (1896); Doma i jinde (1899); Poudkyaerem(I90o); Cestouna Parnas (1902); Na uiole
hc' vyd. 1925), < Pukino- d,amour (1905); -z ptzy Kresb2 (1BBB); Noud prza (1BB9); Rznpanstuo (1891); rt1
iokracie(1,903);G. Byron, humorislickasatirick(1892); Mecen(lB93) ; Rozhzenkapitoj(|902);Kresbyaezb1 Q909);_
|uhrnnBentek (|90B) ; z peklad: G. Hauptmann, KolegaCrampton(1900); F. Schiller, Valdtejn (l9l0) ; A. Vac.
l90l)aj.;_zodbornch querie, loukttina (1906) ; F. Wedekind, Komorn pau (1901); Dramatick dla Moliiroua
l09'peprac. 1925). (l7 sv., l925-1929' nepln).
|elix,Literrn Plze v ob- Vydn sebranch spis (4 sv., l92l-1922) zstalo nedokoneno.
Literatura: J. Neruda v Podobiznch IV (l957). F. X. alda v Iiritickch projevech l
(1949)'4 (l951). A. Ptak v Rozpravch Aventina l92B-1929. A. Klterskv Almarrachu
Praze).Vystudoval relku eskakademie ( 1930).V. Brtnk, Bsnk dvoj tve? ve Zvonu I92B_29' Ad. Vesel v Lite.
v echcha na Morav, rrnch rozhledech l928-29. H. Prochzkov v SV l949.
Iademiev BanskBystrici,
KARAFIT Jan (4' l. 1846 v Jimramov - 3l. l. 1929 v Praze). Studoval gymnasium
v Litomyli a Gterslohu, teologii v Berln, Bonnu a Vdni (l869). Evangelick duchovn
lsbchlist, Komenskho,
v rznch mstechv echch, od r. l B73 u l'itel evangelickho uitelskhosemine v slavi,
La kolaaj. - Redigoval
potom far ve Velk Lhot na Valasku (lB75-1B95). od r. lB95 il na odpoinku v Praze.
- Vydval a redigoval Reformouan hs| (1896-1905).
d Tatcr (1907); Co si dua
Knin vylo z ptzy:. Kamardi (lB73); Brouci(|876,76. vyd. |94B); Broukoua po7-
;Hranice(1914); Jinj duch
stalost (2 sv'' 1900); Pamti spisouateleBrouk (5 sv.' 1919_1928) ; _z ostatnch prac:
(1919); (a ideou(l e2B) ; -
Mi.str Jan Hus (1872); Rozbor KralickhoNouhozkona co do eii pekladu. S histori naehobiblic-
I (1898);Slor,dci(1910);
khotextu (lB7B).

573
 KLICPERA II
Literatura: J. L. Hromdka, Jan Karafit (1925). Sbornk Nad Karafitovmi Brouky
V. K. Klicpery. G;
(l94l). Ferd. Kavka, Karafitovo ivotn dlo, esk bratr l94B. R. an, Jan Karafito
Po studiu prv na B
Kesansk revue 1949. A. Pludek a o. Syrovtka v Literrnch novinch 1957 (l3. 7.).
votnch dvod va
Pispval do Sv
KARSEK zE LvoVIC Ji (vl. jm. Josef Karsek; 24, |. |87| vPraze - 5. 3' l95l Knin vylo z
tarnt). Gymnasium vystudoval v Ptaze. Potovn ednk, pozdji editel knihovny mi. z prac odbornj
nisterstva pot a sprvce potovnho muzea. Shromdil rozshlou sbrku obraz a grafi- Klicpera, Nstin iut
ky (zvlt um]c polskch), knih a rukopis, kter tvo tzv. Karskovu galerii (ny Spisy I. Klicpe:
v Pamtnku nrodnho psemnictv). Literatura: F. l
Pispval do Vesny (poprv v r. 1B9l)' Nivy, Literrnch list, Rozhled, Lumrrr, V. Mal v doslovu,
Literrnch rozhled a Modern reuuc,ktetou s A. Prochzkou zaloil, aj.
Knin vyIo z poe zie: |azdn okna (lB94);Sodoma (1895); Kniha aristokratick(|896); KLoSTERM
Sexus necans (lB97); Houorylsc smrt (1904); Endymion (1909); ostrou u1hnanc' (l9l2); Psn ve tkni u Strakor
tuldkou1lo iuota smrti (1930); -z ptzy: Bezcest(lB93); Mi'mo iuot (lB9B); Stojatuod2 (zde byl kem A. t
(lB95) ; Gotick due (|900); Romn Manfreda Macmillena (1907); Scarabeus(l90B); Posatn (1865-1869), studi
okn(1911); obrcn Ra2mundal.ulla (I9|9); (asle4., obraz (1923);Garrymedes (1925); _ z dra- ve Vdni v redakci i
mat: Hoc dae (lB99) ; Apollonius z T1ran1 (1905); Cesare Borgia (l90B) ; Krl Rudolf r. lB73 uil do r. l90
(l9l6); - z prac kritickch : Idejeztku(1900); Renesann touh1a umn(1902); Impresio- Pispval do Pc
nista ironikool (1903 a 1926); Umnjako kritika iuota(1906); Chi'mriek ujprau2 Q906); Jan Prahy, Nrodn pol
Neruda (1910); Turcou a epigoni (|927). Knin vylo z
Sebranspisy vylyv l. l92 l-1929 v Aventinu. umauskm (1892); l
Literatura: F. Soldan,Ji Karseli ze Lvovic (l94l). F. X. aldav Kritickch projevech Hostinnj, dm(1900)
2 (1950), 4 (l95l)' 9 (l95a); E' Leehrad, Ideje a profily (1903). K. Sezima, Podobizny skhoPodles (|90B)
a reliefy (l9i9). V. Pihertov, PrahaJ' Karska ze Lvovic (1923).F. Gtz v knize Bsnick / dobrhosrdce (l90\
drieek(l93l).J. Maria v knize Korle (1932). ziehoitplpdni(|9
nalj, kaualr (|922);
KLTERSK Antonn (25.9. 1866 v Mirovicich u Psku _ 3. l0. 1938 v Praze). S ro- jeton vznikly:. Ve s
dii il v Praze, kde vystudoval gymnasium a prva (1890). Jako ednk psobil nejprve Spisy vylyu'
u Zemsk koln rady, pozdji v Zemskm dboru (lB94-l92B). R. 1896 navtvil Itlii, povldky (1925), Pr
lB9B Nmecko, nkolikrt Jugoslvii. - Spoluredigova| Sbomk sutou poezie (1912-193B); Bhmerwaldskizzen
(uon (193|-1938); Sbornkspolenosti (1915_1937). Psal tpod pseud. PETR
J. Vrehlickho M. Regal s nzvem
JASMN. (6sv.,1956-1959).
Pispval do Z|at Prahy, Kvt, osvty, Svtozoru, eskrel"ue, Mje, Zvonu aj. kter napsal i doslo
Knin vylo z poezie: Prasat (lBB9); |iajrn i nrttm (|BB9); Spadal/isr (1890); Literatura: M.
Psn z prce (IB91 , s pseudonymem A. K. LEAN) ; Epick bsn(1892); Drobry iaota(IB92) ; ler, Bsnk .lmavy
Praskmotia2 (IB93); Vzpomnfulz jihu (|897)i Sonet1 tic}u pohodt (1900); ,( eskj,ehalm jevech 4 (1951).
(l9ll); esk balady a romancea jin btsn(1912); Irtlnicksicilin1(1913); Na eskm jhu a jin
KNEDLHANS
bsn (L920); Chodskjt)sn(1926); - z poeze pro dtil. Modrzuonkya jin aere(|904);
( a r o a n s t u d n( k1 29 0 9 ) ; - z o d b o r n c h p r a c : J . V . S l d d e k , j e h o i u o t a l o ( | 9 2 2 ) ; - z e u Kralovic - 10. I
piel do Prahy,
v z p o m n e k : V z p o m n f au tp o r t r t(11 9 3 a ) ;- z p e k l a d : N . L e n a u , V j b o r b d s n ( | B 9 3 ) ;
v r. lB48 jako len
G. Byron' Vze chiLlonskj(1900)' Mazela (1902)' Parisina (l90a); H. W. Long{e|Low,Bsn
(l902); vydal antologii Modernpoezieamtrick (2 sv., l907-1909) ; Elizabeth Barret-Brownin- odsouzen voje.rskn
gov, Sone|l portugalsk(l90B) ; P. B. Shellcy, Epipychidion; Th. B. Aldrich, Vj,bor z poeziejeho Tagesbote aus Bh'
(1903); o. Wilde, Bvt (1910); pokraovalpo.J'V.Sldkovi v pekladech ze Shakespeara, Za|oI a redig
ekadla (|84B). YL
KrI Jindich VI. (2. a 3. dl' l913-l'914), Perikles,knerskj (|922), Titus Andronikus(1915)'
Krl Jindich VIII. (|9L5), Sonet1Q923).
KOCHMAN
Literatura: J. Vrba, Ant. Kltersk (194l, zde bibliografic dla). F. X. aldav Kritickch
Syn uitele, vyrri
projevech l (1949) a 4 (195l). T, Pan Antonn Kltersk vzpomn (aldvzpisnk
krmek. Stkal se l
1934-35).

574
I Karafitovmi Brouky
R. fuan, Jan Karafit,
r 9 s 7( 1 3 . 7 . ) .
l87lvPraze- 5. 3. l95t
editel knihovny mi-
sbrku obraz a grafi-
Karskovu galerii (nyn
Rozhled, Lumrrr,
KLICPERA Ivan (9. 9. lB45 v Hradci Krlov - |7.2. lBB1 v Praze). Syn spisovatele
V. K. Klicpery. Gymnasium absolvoval v Praze, astnilse studentskhospolkovho hnut.
Po studiu prv na Karlov universit byl od r. l869 advoktnm koncipienrem v Praze, ze zdra.
votnch dvodvak msto opustil a vnova]se literatue.
Pispval do Svtozoru, Slavie, Lumru, obraz ivota, Paleka aj.
Knin vyloz przy: Jindra (1876 a astji);e o1hnanri(1'8?7);Bituau Lipan(1879');
z praci odbornch: I. K. [: I. Klicpera], E. s.[: E. Semerd], Vticlau Kliment
Klicpera, Nstn iuotopisnj (|B74).
Spisy I' Klicpery v 7 sv. uspodal Fr. Mala r. 1929.
Literatura: F. Mala, Ivan Klicpera, autorJindry (1929).Y.Y.Ze|en v Osvt lBBl;
V. Na|v doslovu ke 2. vyd.Jindry (lB89).

aristokratick(l896) ; KLOSTEI{MANN Karel (l5.2. lB4B v Haagu v Hornch Rakousch -|6.7. |923
tryhnanc(|9|2); Psn ve tkniu Strakonic). Syn lkae, navtvovalod r. lB57 gymnasium v Psku, v Klatovech
iu (l89B); Stojatuod1 (zde byl kem A. V. milovskho)a opt v Psku. Na pn otce studoval ve Vdni lkastv
Scarabeus(|90B); Posutn (1865-1869)' studia vak nedokonil.od r. 1870 byl vychovatelem, od r. 1872 pracoval
( 1 9 2 5 -) ; z d r a - r'e Vdni v redalici asopisuWanderer a jako zpravodaj praskPolitik. Po zastaven asopisu
b (l90B); Krl Rudof r. lB73 uil do r. l908 na re|ce v Plzni modernm jazykm. Prvn literrni prce psa| nmccky.
o unn(|902); Impresio- Pispval do Politik (fejetony s pseudonymem FAUSTIN), Osvty (poprv lB90), Zlat
rjprazy(1906);Jan Prahy, Nrodn po|itiky, Plzeskho obzoru, lvje, Nrodnho obzoru, Malho tene aj.
Knin vylo z ptzy: Bijhmerualdskizzen(lB90);,(e suta lesnehsamot (1892); V rji
umauskm (lB92); V srdci umauskjch huuzd(1896); skli (1896); Domek a polednutici (189B)i
v Kritickch projeveclr Hosrin dn (|9o0); Kam spjdti (|90|); Blj,samum( 1903); Sutdkz Podtes(1905); |e umaa-
K. Sezima, Podobizny skhoPodles(l90B); Poumaus|; rapsdie(l90B) ; [Jraanlist2 (l90B) ; Mth1 na Blatech (|UJ9);
F. Gtitz v }nize Bsnick
{dobrhosrdce(1909); od1sseasoudnho sluhy (|9|0); Snitnk1 lid a ac (l9|3); Supknt (I9|3);
|iehouilplptini(|9I4);Mrruseneuraczj(l9t5) ; Eccehotno!(1915); Pozt]nlska(|9|9);Doko-
nalj kauaLr(|922); - z peklad: B. Sperani, Manlel (ls96)' Pekladem nmeckch fe.
10.1938vPraze).Sro- jeton vznikly : Ve sutlech a stneeh
Babelu (1907); Na lku( I 923).
ednk
psobilnejprve Spisy vyly u Vilmka (37 sv., |904-1927). Z pozstalosti vydal M.Regal umavsk
R. 1896navtvilItlii, povdky (1925), Przdniny na umava jin kresby (l926), ervnky mho mld (l926).
poezie(1912-1938); Bhmerwaldskizzen peloi]a Iv. Stunov s nzvem Ze umavy (1925)' jin nmeck przy
tpod pseud.PETR M. Regal s nzvem Na hork pd (1925). Vybran spisy vyda| a dos|ovy opatil V. Tich
(6 sv., l956-l959). V rji umavskmvyda|i v Nrodn knihovn (l95B) R. Skeeka V. Tich,
Mje, Zvonu aj. l:ter napsal i doslov. Vnici vc Svtovetbvodemopati| V. Tich (l955).
' spadal/isli (lB90); Literatura: M. Regal, ivot a dlo Karla K]ostermanna (l926, zde bibliografie). V. Dres-
; Drobt1iaota(lB92); ler, Bsnk '.oory (19l4; s autobiografi K. Klostermanna). F. X. a]dav Kritickch pro-
(1900); { eskjchalm jevech 4 (1951).
|3); Na eskmjihu a jin
ajinuere(l90a); KNEDLHANS Jan (pseudonym J. sT,AvIBoR LIBLNSK, 24. 3. |B22 v Libln
iaota dlo(1922); -_ ze u Kralovic _ l0. l l. lBB9 v Kralovicch). Vystudoval gymnasium a filosoiiv Plzni, r. 1844
Vjborbsn(1893); piel do Prahy, astnilse literrnho a politickho ivota na stran radik]nch demokrat,
H. W. Long{ellow, Btsn v r. lB4B jako Ienvboru Slovansk lpy. R. lB49 odveden k vojsku do Tyrolska, r. l85l
h Barret-Brownin- odsouzen vojenskm soudem do ale. Proputn r. lB54, stal se ednkem v administraci
ich, Vjbor z poeziejeho Tagesbote aus Bhmen, pozctji v asea Hlase. od r. l867 okresn tajemnk v Kralovicch.
ze Shakespeara, Zaloil a redigoval Praskj,ueernlist (lB4B_lB49). -Knin vyla eskpsloua po-
Titw,lndronikus( I 9 l5), rekadla(|B4B)' Vbor zjeho prac ve sbornku etradikln demokrat (1953).

F. X. aldav Kritickcr KOCHMAN Leopold (13. ll. 1845 v Novm Straec- 15. 5. 1919 v New Yorku).
Syn uitele, vyr-rilse mlynstv a zatkern osmdestch let otevel si v Praze krupask'
(aldvzpisnh
krmek. Stkal se sJ. B. Peckou a spolupracoval s dlnickmi novinami. R. lBB1 byl spolu

575
s Ladislavem Zpotockm zaten pro skldn revolunch psn a ped trestem uprchl KOSTERKA H
do Amer'.ky. studoval v Praze. Pr
Pispr'al pod pseudonymem VIVE LA LIBERT do Dlnickch list, Budoucnosti aj. Pispval do Mc
Literatura: J. Petrmichl v poznmkch a doslovu k vboru Posledn bitvavzpl'|a (l95l)' aw SymPosi.on,knihl n
Pekldal zejm
KoLRJosefJi (9. 2. 1812 v Ptaze - 13. 1. 1896 tame). Rodie mli obchod se sta. desa, G. Finna, A.
rmi odvy. Vystudoval gymnasium v Ptaze (1832). Psobil jako lrychovatel v maarsk S. IJndsetov, M.A
lechtick rodin, procestoval zpadn Evropu a nauil se cizm jazykm' Stal se hercem Literatura: F. S
v Kajetnskm a Stavovskm divadle (poprv vystoupil r. 1837), kde byl od r. 1842 stlm
lenernsouboru a hrl eski nmeck lohy. R. lB4B se astnilpolitickho ivota a svato-
KOUKLAnton
dunch bou. R. l864divadlo opustil. R. l866 byl povoln zpt a jmenovn vrchnm reis-
souasn se vnoval
rern inohry v Prozatmnm divadle, ale r. lB73 byl msta zbaven. Krtkou dobu byl drama.
Pispval do e
turgem Nrodnho divadla (1BB1-1BB2)' kde obasvystupoval jako herec (naposled v r. l896).
nachu eskomladir
Pispval do eskvely (poprv 1837), Kvt,Vlastimila, Lumru, ost und West, IJnion,
|enichou aj.
do Klarova almanachu Libussa.
Knin vylo z
Knin vyIy Bsn (1879); _z przy: Pekla zplozenci (1862); Muzikanti iti bel
z drarnat.. Modern
a e f r a k u ( 1 8 6 7 ); M a l R a i n e r ( | B 7 7 ) ; V s t a r P r a z e ( 1 B B B ) ;S u t e m b l u d(1 B B 9 ;) - z d r a m a t :
Literatura: Nek
Monika (1B+7); ii,k,,,smrt(l151,provoz.27'||'l15o,dalprovozovnzakznqsmlose
zruk (1940).
hrtavr. 1866);Magelna (l862;provoz.2,2'IB52srlzvemDonCsaraspanilMagelna)
Ti faranou(1868); Mrauenci (1870); Dejte mi amaru!(lB71); Praskj,id (IB72); Pri,mtor
(1BB3); Mistr Jeronym (1886; cenzurou zakzno)i Smiit(l8B7); KrdlounaBarbora (lBB7); roorJox
bloua legenda(|B91); -z peklad: z Shakespeata Hamlet, princ ddnskj,(LB55); Ku?u du). GymnasiumvYr
bentskj (1859); Macbeth (1869) ; {krocen zI en1 (IB72); z Goetha Egmont (|871r), Faust v Klecanech, v Zpt
I. dl (1863); z Schillera ouklad1 a lska (1859), Loupenci(1866)' trilogie Valdn (1867); sttnho nakladatell
z Rossiera Brute,pusCaesara! (lB6a) aj. Pispval do a
Spisy zaaly vycbzet u Kobra t' 1877 (obsahuj jen romny Pekla zplozenci, Libue ri'dee, Nae mlc
v Americe, Mal Rainer a Povdaky veselho studenta s ervenou Karkulkou). Dramatick Knin vylo z
dla (1886-1887) obsahuj jen dramata z posledn doby. _ Drama Prask id upravil H. M. Benetta, 1B9
Vl. Vanura (vryloa 1959) s doslovem F. Gtze. nku(1B9o); Chudob
Literatura:J.Teichman v ediciKdo je (l9a7).J.ArbesvklizeZgalerie herectva (Sebran U krbu (vbor sesta
(1923); Krakonou d
spisy 30, l9l1).J. Kamper v obzoru literrnm a umleckm 1902. o. Fischer v knize K dra-
rnatu (1919) a v Mchalov sbornku (1925). o prze Jaroslav Vlek v knize Z djin esk Vydal slabik Pal
literatury (1960). o pekladech J. Baudi v MF 1916.J. Honzl aJ. Mukaovsk v otz- Z Kokova d
kch divadla a filmu 1945_-46. J. Vodk v knize Cestou ( 1946). J. Fuk v knize Pokolen a Sedmikrsky (l94'
ped Petrem (195B). Literatura: F. .
l92l V. F. Suk. V.

KosINAJan Evangelista (22. 12. lB27 vJosefov-ll. 12. lB99 v olomouci). Ml

zprvu maarskou, pozdji nmeckou vchovu (otec byl vojkem). Gymnasium studoval KRAJNK Mn

E
v Beanech, filosofii (od lB43) aptva (od lB45) ve Lvov, r. lB4B peelna filosofii do Prahy. v Jihlav, Jindichc
Krtce byl vychovatelem' od r. 1853 profesorem na gymnasiu v Hradci Krlov, od r. 1867 Po praxi psobiljak
- Pispval do Lur
editelem gymnasia v olomouci' nakonec (od r. 1877) kolnminspektorem v Praze.
Pispval do asopisu Komensk (za|oiI jej spolu s J. Havelkou), asopisu Matice Ininvylo z
moravsk, Svtozoru aj. ( 1 B B 0 ) ;- z p e k I
Literatura: O.
Knin vylo z prac odbornc}r: Houor1lol2mpsk (1879)1- vzpomnky |iuot starho
kantora (1899-1900); -z peklad: z Platona obrana Sokratouaa Kriton (1863), Gorgias Brangerovy poezie
(lB6s).
Literatura: J. Kvala v Almanachu eskakademie (l90l). K. Svoboda v uu tg+g. KRL Josef (.
A. Vvra, Epitog k autobiografick lcni J. E. Kosiny (l900-l901, jako 3. il ivota starho fakultu studoval v
kantora). D. Jebek ve Vlastivdnm vstnku moravskm ( l960) . lBB2 pednel kla:

576 37_Djiny el literatu

!
 a ped trestem uprchl
list'Budoucnosti aj.
biwa vzplla (l951).
Rodiemli obchod se sta-
vychovatei v maarsk
jazykm.Stal se hercem
kde byl od r. 1842 stlm
politickhoivota a svato-
a jmenovn vrchnm rcis-
Krtkou dobu byl drama-
(naposledvr. l896).
Ost und West, Union,
; Muzikanti ili bel
blud(1BB9)1 _ z dramat..
n zakzno, smlo se
Csara spanil Magelna)
Proskj id (lB72); Primdlor
; KrLoana Barbora (lBB7);
dnskj (1855); Kupec
lrinc
Egmont(1871), Faust
tril'ogieValdtfu(1867);
Pekla zplozenci, Libue
Karkulkou). Dramatick
Prask id upravil
Z ga|erieherectva (Sebran
O. Fischerv knize K dra-
Vlekv knize Z djin esk Vydal slabik Poupata (1913)'
nzl aJ. Mr'kaovsk v otz-
F).J. Fukv knize Pokolen
12' 1899v olomouci). Ml
kem). Gymnasium studoval
8peelna filosofii do Prahy.
r Hradci Krlov, od r. 1867
rpektoremv Praze.
lavelkou), asopisu Matice
_ vzpomnky fiuot starho
ztaraa Kriton (1863), Gorgias
t.K. Svoboda v Mtvt 19+8'
)l,jako 3. dilivota starho
).
I
I
I
KOSTERKA Hugo (9. 4. 1867 ve Valaskm Ndezii1i- t' 6. 1956 v Praze). Prva
studoval v Praze. Pekladatel, pozdji mirristersk ednk v Praze.
Pispval do Modern revue, Luraru, ottova slovnku naunhoaj. - Vydval knihov-
nu S1mposion,knih1lnoadob2 QB9B-19|4),
Pekldal zejmna ze severskch autor A. Garborga, K. Iamsuna, B. Bjrnsona, E. Bran-
desa, G. Finna, A. Strindberga, E. Lefflerov, [i. Lagerlfor', A' I'. Kielanda, H. Ibsena,
S. IJndsetov,M. Andersena Nex aj.
Literatura: F. Skcelk v Lumru 1936-37.
KOUKL Antonn (l.5. l860 v Praze _26'2. |884 tamt).Studoval gymnasium a prva,
souasnse vnoval literatue.
Pispval do eskvely' Paleka, Svtozoru, Koledy, do almanachu Mj (1B7B), Alma.
nachu eskomladiny (1879) aj. Napsal libreta k opermJ. Nevery Bralrdnek aK. Kovaovice
-., aJ.
<ertrcnoae
Knin vylo z poezie: Bsn humoristick a satirick(l8B0); Psn o nnzolech (1884); _
z dtarnat: ]Iodern Ariadna (1BB1); Iau mladho krdle (|BB|).
Literatura:NekrologF. ChalupyvRuchu lBB4. M. Hsek v antologii Strhan struny
zrmk (1940).
roor;osef (6. 7. 186l v Luanech u Petic -_ 6. 7. 1933v valech u eskhoBro.
du). Gymnasium vystudoval v Plzni' pedagogium v Pibrami. Ui| v Mn, Teboraticch,
v Klecanech, v Zpech a v Horn Nov vsi u Blohradu. od r. 1919 editel ]iterrnho oddlen
sttnho nakladatelstv v Praze'
Pispval do asopispro mlde: Jar vk, Budesk za|tada, Mal ten, Kvty
rnldee, Nae mlde, esk mlde , Z|at mld, Lstky a poupata aj.
Knin vylo z literatury pro mlde z oku i srdeku (slovndoprovod k obrzkm
H. M. Benetta, l89l); Jiskr2 a plamtnt2 (lB93) ; Pozdrauydoma z domoua(|B99); Doma i na .slu-
ntku(|B90) i Chudobk1z cesl ( 190l ) ; Sadteku Lese(|92I) ; Na ajslun(vbor sestavil autor, l92 1) ;
U krbu (vbor sestavil autor, |921); Dti z boudy (vbor sestavil autor, |92|); Pohddka lesa
(l923); Krakonoudar (l923) ; Naslunku (1929);-tanky: Rtno(I9I9);Studnka(1924)..-
Z Kokovadla pipravil vbory F. Wenig Duktov stromeeka jin pohdky (1943)
a Sedmikrsky Q9a! a F. TenkNa vslun (1954) a Rno (1960).
Literatura: F.Jungbauer'J. Koek,bsnk-uitel(193B).V Pedagogickchrozhledcch
l92l V. F. Suk. V. F. Suk a V. Walter v horu l93l.
KRAJNK Miroslav ( l . t . 1850 v Humpolci - 3. 7 ' 1907 v Praze). Gymnasium studoval
v Jihlav, Jindichov Hradci a Tboe, prva v Praze a v Krakov, kde r. lB72 promoval.
Fo praxi psobiljako advokt v Praze. Vedle povoln a spolkovinnostivnoval se 1iteratue.
*_ Pispval do Lumru, Svtozoru aj.
Knin vylo z poezie: Bsni (lB70, rozmno. lB75); _z drarnat: Jan Rofuiz Dub
( 1BB0)
Literatura: o. Hostinsk' Bsn Miroslava l(rajnka (Svtozor lB70). F. Vodika, ohlas
Brangerovy poezie v eskliteratue (LF 1935).
KRL Josef (lB. 12. lB53 v Praze_|7.9. | 9 | 7 tamt). G}ryrurasium a filosofickou
fakultu studoval v Ptaze. od r. lB75 uil na rznch relnch g1'rnnasich v Praze, od r.
lBB2 pednel klasickou filologii na praskuniversit. Pispval c1oList filologickch (zde
37_f)jiny esllliteratury III. 577
 l89B studie Pzvun vere Iusoly), Athenaea (zde t. l886 studie proti pravcsri RKZ), (pro B. Smetanu); .l
Na ei, Zvonll aj. - Spoluredigova| List2filologicl (i886-1905). Bendla).
Knin vylo z prac odborncln eck a mskr1hnika a metka (2 sv., lB90 a l9lt); Knin vylo z
eskprozdie (1909); o tanciantickm(lB84)' o scenieckho diuadla (IBBB); _ z peklad : Watotlik2 (l8B3);
ze Sofokla Antigona (lBBl); Elektra (IBB9); Filoktetes(l89l); z Aischyla Oresteia (1902); aelkjch (lBB9); Na i
Upoutanj Promztheus(191a); z Euripida Kjklops (1885), Alkestis (1BBB), Hippobtos (1912); --z peklad: A.
z P|auta Mmaechmoa (1890); z Calderona Diuotuomjkouzelnk(1B9l). A. Pukin, Vjbor m,
Jeho prce o eskprozdii shrnul J. Jakubec do knihy o prozdii esk(1923;2. st R. Hatner|ing, Krl
rydai B. Ryba l93B). sor (lB8B); cyklus
Literatura: F. Groh, v Almanachu eskakademie 19lB. Sbornk prac filologickch (lBB9); Ti pofudk
Josefu Krlovi k edestm narozeninm (l9l3, zde bibliografie dla). J. Letonk,J. Krl - z uvahz iensk
jakoto kritik a znalec . . . bsn Brbenovch (l91l). J. Mukaovsk v knize Kapitoly z esk Bsnick spisy'
poetiky (1948, dl I). Zd. Nejedl v knize o literatue (195l). F. Stiebitz r' LF 1954. dokoneny. Vzpom
soukrom Eliky Krl
KRAPKAJosef (pseudonymJosEF KRAPKA NCHODSK i 22.7 ' 1862 v Pavliov Vbor Zevzpomne
u Nchoda -13' 4. 1909 v Prostjov). Vystudoval ti tcly relky v Praze (1873-1876), denci E. Krsnohol
ve Vdni se r,yuil truhlem a lrychodil dvoulet kurs na prmyslov kole. V l. lBB4-lBB5 Peat (2 sv., 1956)
navtvil Francii, Anglii, Rusko a Balkn. Pozdji pracoval jako kresli ve Vdni, v l. Literatura: F. I
lBB7-lBBB psobil jako herec u koovndivadeln spolenosti. R. 1BBB se vrtil jako cll- J. F. Urban, esk
nk do Prahy, kde se vnoval politick prci v soc. dem' stran' Byl tajemnkem Politicklro 1907. Z. Nejecll v
klubr"rdlnickho pro Prahu a okol (1891-lB92), organizoval mjor, manifestace, redi. a l 0 ( 1 9 5 7 ) .G . P t
gcval prvn mjov listy (pispl do nich i Engels). R. 1907 se zastnilsjezdu Internacionly |947. z. Peatv uv.
ve Stuttgartu, kde se setkal s Leninem. horsk (Slavia 1956
Psal do dlnickch novin, redigoval asopisstauebneh dlnkl(1890) a jeho pilo|n Hoblk
a rajblk (lB91). Potom dil v Praze asopisHeslo (1'89|-92), Bi (1892)' ,Socilndemokrat
(1891-92 a 1B94)' psobil v redakci Rovnosti v Brn (l894_1B97)' v redakci Dlnickch KREJ Fran
list ve Vdni a v l. l 904- 1909 redigoval v Prostjov Hlas lidu (zde r. 1905 ( pamt tude) , uitele,studoval na
K n i n v y l oz p o e z i e : C h u d o b k(1l lB 9 2 ) ; - z p t z y : , | r z n j c h k r u h ( | B 9 4 ) ; - z p e . odeel do Prahy, kd
klad: B. Engels, o paodurodin2 a soukromho alastnicttl(1B9l); K' Marx, Nmczdnt ptu coval jako socilni
c kapitdl (lBgs). a Ameriku.
Vbr bsn pin bor J. Petrmichla Posledn bitva vzplla (l951). Ybor z pr&zy Pispval do I\
uspodal M. Ifeman s nzvem J ve tmch svtla tozhal (Hradeck medajlny sv. l, Literatura a lid, lB9
1959)' kdeje krom ivotopisnhovodu i pehled biografickch a bibliografickch dat. Nov.ch proudtl, N
Literatura: J' Petrmichl v doslor'u k vboru Posledn bitva vzplla (1951). M. Heman 1896-1897) a Pr
v uvederredici (1959). SbornkJ. Krapka, apotolsocialisnlu (195"l). Z kritickch
Umleck dIo u litet
KRSNoHoRSK Elika (vl. jm. Albta Pechov; lB. ll. 1847 v Ptaze _26. 11. /rozen bdsnka (L9l
a dnes (1936)i - z
\926 tamt).Pochze|a z poetnrodiny emeslnka. Zkladn vzdIn zskala v soukrom
ue aichru (1917); J
kole,irok kulturn rozhled vlastn pl.Y Ptaze i pozdji v Plzni (|867 -IB74), kam sc s ro.
Plnoc(|91L); Boji
dinou pes'-hovala, zastnilase aktir'n kulturnho ruchu, po nvratu do Prahy t ' |B74 zaa|a
pracovat pro enskhnut' Byla tajemnic, pozdji starostkou enskho vrobnho spolku, re. d: G. Flaubert'
(l9ll). Vydal B
digovala /ensklisty (lB75-1911),zaslouila se o zbudovn dvhogymnasia u ns (Mi.
Literatura: K
nerva, 1B90) a o studium enna vysokch kolch. R. 1917 byla jmcrrovna estnoudoktor-
literatura). J. Fu
kou filosofie.
v Kritickch proje
Pispvala do Lumru (poprv 1863), enskch list, Kvt (zde staPoezie a praadiaost,
ve sbornku o es
l89l), osvty (zde kritick prce a literrnhistorick stati, nap.: o Htilkoui slouoaas,LB79,
eskbsnictuposlednch)oudestilet,1896), dle do Zvonu, ZlatPtaby, Ruchu, Svtozoru,
asopisu eskhomuzea (zde t. 1877 stat obraznoujhobsnictceskho), Vesny, Hudebnch KUFFNERJI
deklamacihudlbn)aj. _ li breta : Hubika, Tajanstu,ertoua
list (zde r. l87l o esk stna,|liola a jako dstojnksk

578 37'

t
 proti pravcsti RKZ), (pro B. Smetanu) ; Blank (pro Zd. Fibicha) ; I*jla, B.eti'slau'Karel krta,Dt Tbora (pro K.
Bendla).
(2sv.,lB90 a 191I ) ; K n i n v y l o z p o e z i e : ( m t i j e i t ( | B 7 | ) ; ( e u m a u 1 ( 1 8 7 3 ) ;K s l o a a n s k m u j r l t z ( 1 B B 0 ) ;
;- z peklad: Vlatoaiky (1883); Vln1 u proudu (1BB5); I'etorosty(1BB7); umaaskj,Robinson (|8B7); Bajk2
)resteia (1902); aelkjch(I8B9); Na iu strun(lB95); Rozpomnk1t (1896); ,Qsti a bdje (|9|6);ozun1dob1l (1922);
' H1po$tos
(19l2); --z peklad: A. N{ickiewicz, PanTaded (1BB2); G. Byron, Childe Haroldouapoul (1890) ;
A. Pukin, Vj,bor mench b.rn (|B94), Nkterbasnrozpraunl (1895)' Boris Godunol (1905);
(l923;2.st
esk R . H a m e r l i n g , K r l S i o n s k j ( 1 9 0 2 ) ; - z p r z y : P o a d f u l ( l 8 B 5 ); & m ' k j r d j ( | 8 B 5 ) ; N d d r u h j
sor (1B8B); cyklus dvchromnk o Suhlauice a Celnce;-pro dti: Srdcem i. skutkem
prac filologickch (1BB9); Ti pohddk1(lB85); Po prouduit(IB97); -ze vzpomnek: { mhomld (192l);
).J. Letonk,
J. Krl - z vah l fenskti ottzkaeskti(lBBl).
v knizeKapitolv z esk Bsnick spisy vydvan za autorina ivota v l. l920-1925 u otty (4 sv') zstaly Ire-
v LF 1954. dokoneny. Vzpomnky Co pinesla |tave2 sv. pipravil F. Strejek(1927_2B).Ztiterrnho
soukrom Eliky Krsnohorsk (194l) a jej Literrn konfese'"rydalrovn F. Strejek(1947).
;22.7, 1862v Pav]iov Ybot Ze vzpomnek Eliky Krsnohorsk uspodal K. Krej (1950). Vzjemnou korespon-
v Praze(1873-1876), cjenci E. Krsnohorsk - B. Smetana r,rydalM. oadlk (1940). Vbor z dIa pipravil Z.
kole.V l. lBB4-lBB5 Peat (2 sv., 1956).
kreslive Vdni, v l. Literatura: F. Strejek,Elika Krsnohorsk (1922). B. retrov v edici Kdo je? (194B).
1888se vrtil jako dl- J. F. Urban, eskeny (1922). J. Neruda v Literatue II (196l). J. Vrchlick v osvt
tajemnkemPoiitickho |907. z. Nejedl v knize o literatue (1953). F. X. alda v Kritickch projevech 3 (1950)
manifestace, redi- a t0 (1957). G. Preissov v Almanachu eskakademie (1927). Roenka Chudm dtem
sjezduInternacionly 1'947.Z. Peatvuveclenmvboru (1956). H.Jcchov, P.ekladyzMickicwicze aE.Krsno-
lrorsk(Slar,ia l956).
a jeho pilohu Hoblk
(|89?)' Socilndemokrat
v redakci Dlnickch KRE,J Frantiek Vclav (4. 10. 1867 v eskTebov - 30. 9. 1941 v Praze). Syn
r, 1905| pamttue), uitele,studoval na uitelskmstavv Hradci Krlov. od r. 1886uil v eskTebov, r. lB95
kuh(B9!;-zpe. odeeldo Prahy, kde pracovaljako urnalista. od r. lB97 byl trvale v redakci Prva lidu a pra.
' Marx, J,{tmelck
prce coval jako sociln demokratick prrblicista. V l. 1919--1920 navtvil Rusko, Japonsko
a Amerikr.r.
(1951).Vbor z pt<tzy Pispval do Nrodnch list, Rozhled (zde stat Vlta socidlnhohnut na literaturu, |B92,
medajlny sv. l, I'iterauraa lid, |B93, a Deset let mladliteraturyl,1901-l902)' Neodvislosti, Literrnch listr,
bibliografickchdat. Novch proud, Na doby' Z|at Prahy aj. - Spoluredigoval Rozhled1(spolu sJ.Pelclcm,
(l951).M. Hemarr 1896-1897) a Pruo lidu (IB97-1933).
Z ktitckch prac vylo knin: Dntn otzka mraun(|B94)i Hmrik Ibsen (|B97)i
Umleckdtlo a literatue a jeho aj,choundnoc (1903); Julius (e2er (1901); Jan Neruda (1902);
lB4TvPnze-26. I1. (rozen bdsnha(1907); J. Vrchlickj,(1913); Branka do lileratur1(l917); Jan Hus (19|5)i Vera
zskalav soukrom a dnes (|936);-z przy: ,(latti huzda(1909); SIapeludu (1910); eraenec (|9|3); Vldkna
-1874), kam se s ro- u aichru (1917); Jaro u ,/aponsku(1923); Posledn(1925); U protinoc (L927);-z drarnat:
doPrahy t'IB74zaala P l n o c ( | 9 | | ) ; B o j i t(t i a k t o v k y , 1 9 | 2 ) ; P o u o d e . ( 1 9 ;1I6,) e s p a d e s t(1 t9 l 7 ) a j . ; - z p e k l a -
vrobnhospolku' re. d: G. Flaubert, Sal,antbo (1896); V' Hugo, Dhici moe (1903); A. France, Komi.ckhi,storie
gymnasiau ns (Mi. (1911). Vydal Beletrii K. HavlkaBorovskho(1906).
estnoudoktor. Literatura: K. Poik, F. V. Ikej, kulturn buditel eskhodlnictva (1937, zde dal
literatura). J. Fukv Kmeni |926-27. Zd. Nejedl v knize o literatue (1953). F. X. alda
r' Kritickclr projevech 9 (l954) a 10 (1957). K. Polk, F. V. Krej, typ kritika sccialistickho
stat Poezb a lraudiuost,
0 Hdlkouislouoa's. |B79. ve sbornku o eskouliterrn kritiku (1940).
Ruchu' Svtozoru,
), Vesny, Hudebnch KUFFNERJosef (6. 7. lB55 v Blatn _ 12. B. l92B v Praze). Vystudoval vojensk stav
.qjcnstu,
ertoaastntz,I/iola a jako dstojnkslouil na rznch mstechv Rakousko.Uhersku. Zapobyttl ve Vdni (|B7B a

37* 579

L--
l88l) spolupracoval jako divadeln kritik ve Skrejovskho Parlamentru a jako fejetonista LADBCK J:
v Tribiirre. od r. lBB4 byl lenem redakce Nrodnch list. Pispval do Kvt, osvty aj. r,ystudoval v Prazr
Knin vylo z przy: fejetony Chulea otdzk1 Q894); (ddnt a llodob2(1899); Senaza schnu se do Prahy. V l.
(l900); Slouarsksuity (1903); as2let (l905); Vdaibdchora?(7 sv., 19l2-l926). divadla na Vinohr;
Knin vylo l
KVAPIL Frantiek (16.2. lB55 vehrch u eskhoBrodu_19. l0. 1925 v Praze). odbornch: Ps
Y Ptaze studoval akademick gymnasium a prva, r. 1B7B pestoupil na filosofii. R. lB79 Literatura: Nt
poslouchal pednky o slovanskch literaturch na Collge de France v Paii. od r. lBB0 uil ( l e 5 l) .
modernm jazykm na relce a etinna uitelskmstavu v Jin. R. lBB3 odeel do
Prahy a vnoval se literatue, od r. lB93 byl tajemnkem a pozdji editelem kancele Nrod-
LEGER Karel
nho muzea.
ln a tam od r. l8i
Pispval do Kvt, Lumru, Nrodnch list, Svtozoru, osvty, Z|atPrahy, do alrnana.
Psal do osvt
chu Mj (1B7B)' Kalende esko-idovskho aj. _ Spoluredigoval almanach Mdj (1878)
omladiny aj. Uva
a asopiseskho muzea (|9OO- |9M) '
Knin vylo z
K n i n v y l o z p o e z i e : ( p u 1 k n e c ( I B B 3d ,o p l n n v y d . 1 s 9 7 ); , ( a u d t s t o p L ( B B 7 ) ;
Vedn iaot(1BB3);,
,(ajlstaunch tek(|'B9|); Kd1 kaetly mky (905); Zolry ptomnosti(1918); Blohorskmelodic
Fantastickpoudfu (
(prvotiny z let lB73-1B75, l91B); KutL na snhu (1926); -z peklad: Z. Krasiski
,[/2bran esk- romdn ( t 90a) ;
sps2 (t880)' Neboskd komedi.e (1900), Irydion (|905); A. Mickiewicz, Graina
(1901); Hokj, rom
a jin} bdsn(l9l1); J. Slowacki, Beatrix Cenci (l9l0); A. Asnyk, Poezie (2 sv., 1886 a lB92);
o umn,umlccha l
K. Przerwa-Tetmajer, Poezie (2 sv., l9l5 a 1916); antologie Polsk modamtpoezie (1922,
Konec utlk2(l929) ;
1925 a 1933);-z odbornch prac: Z,v o milenfu,slouanskjchbsnk(|893); |iuoten
wpane,n l90l); c
k idelu (1900); Modr ostrou1(t926).
( jinho suta (I9I2
Literatura: F. X. alda v Kritickch projevech 3 (1950). Atb. Prak ve Slovanskm
Sebran spisy r
pehledu av Z|at Praze 1905. o. Theer v Lumru 190+-05. A. ern v Almanachu esk
Literatura: Sbc
akademie 1926. J. Rokycana v Kalendi esko-idovskm 1926_27. V. Dvokov
t Balad o mrtvn
v Slovanskm pehledu 1956.
V. Tich v MF 19
v Lumru t933-34
KVAPILJaroslav (25. 9. 1868 v Chudenicch u Klatov - l0. l. 1950 v Praze). Studoval
gymnasium v Klatovech a v PLzni, na prask universit filologii, po studich se vnoval
urnalistice, literatue a divadlu. od r. 1900 reisr,dramaturg a pozdji finohry N- LIER Jan (27.
rodnho divadla v Ptaze' V l. l9l8--1921 byl ednkem ministerstva nrodn osvty, potom na relce v Kutn
do r. l92B reisrem r'e Vinohradskm divadle. Za okupace pracoval v protinmeckm v advoktn kanccl
odboji a byl vznn. R. 1946 jmenovn nrodnm umlcem. a v Letohradu), p,
Pispval do Z|at Prahy, Zvonv Lumru, Svtozoru, Nivy, Nrodnch list, aj. _ fejetonistou (v Pokr
ByI v redakci Hlasu ndroda (l89l-l89+), Nrodnch list (1894-1896), sm redigova| ,(latou a vtvarnm (ve 7
Prahu (|B98-l904) a ottovu Satououknihoanu,- Napsal iibreta k Dr'okov Rusalce a Foer- divadla, pozdji jt
strov Deboe' Pispval do N
Knin vylo z poezie: Padajchaz$l (IBB9); Reliquie (1890); Btisnku denk (|B90); vandy dud|<a, Z|
Roajke (lB90); Tich lska (lB91); Liber aureus (1B9a); oddanost (1896); Trosky chrmu couztiny, zvlt d
(1899); Andanu (l90a); (aoje (|927); Na sklonkujna (|92B); Btj pornnkpod starj,mistrom1t Knin vylo z
(1932); Moli auos1 Q946)1 _z dramat: Ptm(1895); Btudika(1896); Memento(1896); (ve 3 sv., l885-ll
Pnzezna Pampelika(1897); Sirotek (|906); oblaka (1903); -- vzpomnky: o em um (1902); V podru lit
(|932; 2. vyd. ve 2 sv. 1946 a |947); - peloil : z H. Ibsena: Hedda Gableroa,Straidle, Sebran spisy r
Stauitel Solnessaj. _ Vydal Literrn pozstalostHany Kvapilov (1907). IB82 a Vojtcha Rju
Souborn dlo vylo u V. Tomsy (4 sv., 1945_1947). vydal s doslovem \
Literatura: J. Boreck, Jaroslav Kvapil (l9l8). F. Gtz, Jaroslav Kvapil (1948, zde Literatura: J. I
bibliografie). o.Fischer v knize K dramatu (19l9).J.Trger, Prkopnk eskreie (Roz- projevech l0 (1958
pravy Aventina l92B_29). M' Rutte, Soupis rei Jaroslava Kvapila (Nov esk d- mru l9l9. F. Grir
vadlo l92B-29). K. H. Hilar v Praskdramaturgii (l930).J' Honzl v Tvorb l950. o fejetonistovi v kni

580
 a jako fejetonista LADBCKJan (l3. 5. 186l v Praze-20.7. t9O7 tamt).Relku a uitelskstav
do Kvt, osvty aj. vystudoval v Ptaze a od r. lB80 uil v Nadjkov, od r. lBB4 v Prachaticch. Po ase vrtil
(1899\;Scnaza scnou se do Prahy. V l. lBB7-l892 redigoval eskouThalii, od r. 1894 byl krtce dramaturgem
-1926). divadla na Vinohradech, pozdji se stal divadelnm referentem osvty a Zvonu.
Knin vylo z dramat: Kortan (1883); V skal(lB93); Bez ltsk1t(1899); -z ptac
I0. 1925v Praze). odbornch : Pspuk1l k djindmeskho di,uadla(1895).
na filosofii. R. 1879 Literatura: Nekrolog v osvt 1907. F. X" alda v Kritickch projevech 3 (1950). 4
i.od r. lBB0 uil (l 9 s l ) .
R. lBB3 odeel do
kancele Nrod-
LEGER Karel (2l. 9. lB59 v Koln _5.4. 1934 tamt).Vystudoval gymnasium v Ko-
lln a tam od r. l8Bl hospodail na svmstatku.
Prahy, do almana-
Psal do osvty, Lumru, Zvonu, pispl do almanachu Mj lB7B, Almanachu esk
Mdj (1878) omladiny aj. IJivaI pseudonymu K. LENSK.
Knin vylo z poezie l Vere(IBB|); ,(apommut sn2 (lBBl) ; Pohdkaz nauesnice(l8B3);
1 (aatstop1(lBB7); Vedniaot (1883);Pelud2(l88a); Poslentrusalka(|886);Poadfuluerem(|BBB);Vzdti (lB90);
); Blohorskmelodie Fantastickpotldky (1900); Balada o mrtumeucia mladtanenici, ajin rozmarnbdsn (l90a);
adl. Z. Krasir1ski
esk. romdn(190a); Sokolsk bsna psn(1931); _ z przy: Emancipoz;an (1s9B); Petr a Paael
Mickiewicz. Graina (l90l); Hokj,romtin (1906); Du poudky(l9l2); Augusn Fojtk Q9|!; Suchj,ert(|917);
sv.,1886a 1892); o umn,umIccha hladouPaoln (l91B) ; (bh. Vojenska ji'npoadk1Q927) i 'Vinohradjt( 1929) ;
nodnnpoezie (1922,
Konec udlkjl (1929); Pomsta (|929); -z dramat:. Slepj (1903); Vpd (spolw s F. Prochzkou.
ltrt(1893); {ilotem
upanem 1901); cyklus aktovek Jaro, Lto,Podzim,Qna (|907); V zakletmztimku (|90B);
(jinho suta(|9|3).
ve Slovanskm
Sebranspisy u Topie v l. 1913- 1925 ve 12 sv.
v Almanachu esk
Literatura : Sbornk Karlu Legerovi v roce jeho 75. narozenin ( 1934). A. Novk v doslovu
V. Dvokov
k Balad o mrtvm evci a mlad tanenici (l93a). In memoriam Karla Legera (1934).
V.TichvMF l940_4t. F. X. aldav Kritickchprojevech4(l95l),7 (1953).M.Hsek
v Lumiru 1933-34.
vPraze).Studoval
studichse vnoval
f
inohryN. LIER Jan (27. |0' 1852 v Kutn Hoe - 2. 6. |9|7 v Praze). Po neukonench studich
osvty'potom na relce v Kutn Hoe stdal rzn zamstnn (v knihkupectv, ednk na eleznici,
v protinmeckm v advoktn kanceli, krtce i| v Itlii).v l. 1873-1877 e|ezninednk (v Chrudimi
a v Letohradu), potom zastva| rzn funkce v Jednot prmyslov v Praze. Pitom byl
Iist,aj' _ fejetonistou (v Pokroku l877-1B78)' kritikem divadelnm (v Divadelnch listech 1BB0-lBBl)
redigoval .(latou a vtvarnm (ve Zvonu od 1909 a do sv smrti). V l. 1896-1900 dramaturg Nrodnho
Rusalce a Foer- divadla, pozdji jeho lektor. Nkolikrt byl v cizin (Pa, Itlie).
Pispval do Nrodnch list, Pokroku, Slavie, Koledy, Lumru, Kvt, Ruchu, otka,
dnk (L89D); vandy dudka' Z|at Prahy, Svtozoru, Hlasu nroda, eskvely aj. _ Pekldal z ran-
; Trosky ehrdmu couztiny, zvlt dramata. Podepisoval se tADAM ZERo.
pd starjmi stromy Knin vylo z przy: Noue|l (1883-1886 ve 4sv.); Arabesk1la nouell (1886); Fejeton1
Mernento(1896) 1 (ve 3 sv., 1BB5-IBB9) ; Hra s ohnm (|886); Kln klnem (1899); Pse,mru (|900)i Pokuta
y: o emam (1902); V pldruliter1 Q905)' -Dtar:;'a Flora vylo asopisecky(1B79).
, Strai'dla, Sebran spisy uspodal V. Brtnk v Unii (l0 sv', 1918-1922; zde Romn Lutnoujchz t.
1882 a VojtchaRjql ruistupcez r. 1885). Romn Magdalena (z r. IBBB) vycl 1918. Pse mru
vydal s doslovem V. Lacina (1956).
(1948, zde Literatura: J. Patoka v obzoru literrnm a umleckm 190l. F. X. aldav Kritickch
esk
reie(Roz. projevech l0 (l95B). F. S. Prochzka v Almanachu eskakademie l9l8. K. Sezima v Lu.
eskdi- mru 1919. F. Grimm, Lierov, Rodopisn rta a seznam dlJana Liera (1935). A. Novk
1950. o fejetonistovi v knize Krajan a soused (|922)'

581
 MCHALJan (25. i0. 1855 v Noch Dvorech u Milevska_3. 1l. 1939 v Praze). dtwaPompej (1877
Navtvoval reln gymnasium v Tboe (1869-1877), universitu ve Vdni (k emberv singa Nathan moudrj
a Mikloiv) a v Praze (od 1BB1). Uil na gymnasiu v Havlkov Brod (1BB2-IBBB), Vbor drobnc
i:ozdji v Praze' od r. 1894 pednel na universit v Praze, kde se stal r. l9ll profesorem Literatura: J. \
slovanskch literatur. F. ensk v osvt
Pispval do asopisZ\at Ptaha, osvta, Kvty, esk lid, esk reltre, Nrodopisn
r.stnk cskoslovansk, Listy filologick aj' _ Spoluredigoval: Slouanskj, almanach (Yidel MARTINEC.
tB77),Nradopisnj sbornkeskoslouanskj, (1899_1904), asopispro modernflologii'(19||-|928), Relku studoval v
asopiseskho nuzea (|914-1929). Spoluautor Literafulr1 eskXIX. stol. Pozdji se stal mt
I(nin vylo z vdeckch praci: Nkres slouanskho
bdjeslou(1891); o boharsknt epose lst,Ruchu, Lum
slouanskm (1B9a.); Bjeslouslouansk(1907); L. N' Toktoj (1912); Staroeskskladful dramatitk redakce Lr-rmru.
!uodu liturgickh" (1908); o eskm romnu nouodobm Q9a2, doplnno |930); Djin1 eskho Knirr vylo z
dramata (|9|7' 2. zmnn vyd. 1929); Sloaanskli'teratur2(3 dIy, 1922-1929) ; Boje o nou (1862).
'
smrjtu esk literatue(1926); o s1mbolismuu literatuepolska rusk(|935)' _Bdice: Han. Literatura: J.
kovy Psn a Prostonrodn srbsk mza do ech peveden (1918, s vodem a poznm. Strejek v studii Ti
kami); J. Lindy Zienad pohanstvem anebVclav a Boleslav (1924, s vodem); elakov-
:.khoohlasy (1913' s vodem).
MAEK Kare
Literatura: Sbornk prac vnovanch Janu Mchalovi k sedmdestm narozeninm.
Vystudoval gymna
1B55--l925 (zde od M. Hska soupis prac). J. Hork v asopisu pro modern filologii 1936
praskho magistri
a v knize Z djin literatur slovanskch (1918). F. Wollman v Roence Slovanskho stavu
Pispval do
za l. 1939-1946.
lB99)' - Peklda
- Psal i loutkov ]
MACHAR Josef Svatopluk viz str. 505-526 I(nin lrylo z
(tB97); Krloun1lbe
MAL Jakub Josef (4. B. l81l v Praze-7.3. 1BB5 tame). Pochze| z mansk Domkl z kar"t (LB9(
rodiny, gyrnnasium, filosofii i prva vystudoval y Praze. Byl zpotku vychovatelem, pomhal hnaua smchu(l9|..
J.Jungmannovi v prci na dokonen Slovnku (hlavn na Doplcch a opravch), byl korek. ptac: Konec mldd |
tfrem v Matici eska od r. lB59 spolupracovnkem a spoluredaktorem Riegrova Sloanku Literatura: Nr
naunho, Ratolest a vavn,
Pispval do ecboslava (po prv 1833), Jindy a nyn, esk vely, Kvt, Svtozoru
(afakor'ai Tonneror'a), asopisu eskhorrllzea,Pamtek archeologickch, ZIat Ptahy,
MAYER Rud
Poutnka od otavy, ivy, Nrodnch novin, Nroda, Nrodnch list, obzoru, ost und
u Klatov). Gymnz
\Vest, Panorama des Universum, Konstitutionelles Blatt aus Blrmen, Slavische Zeitung,
_ Psal i nmecky, pekldal kam peel pro or
IJival pseudon1rrn BUDISLAV, VCLAV PRAVDA.
v r. 1864, pracoval
znminy, anglitiny, frantiny' _Redigoval: Bibliotka ztbaunln ten(LB35_1B47); Denice
telem v irc. ]J.rnc
(1840-184l) ; Kat1 Q846_1B47 a lB50) ; Poutnk (pvodn Zaptv, IB4B)i Praskjlproston.
Pispvai do aJ
rodnlist (l85l a 1852).
ledne), do Lumra,
Knin r,ylo z ptzy: Ntiradn esk plhddb a poosti (1838 a astji); Vzpomnk2a uahy
Bsn R. Ma'
starhnulastence(lB72);-z prac odbornch a vzdtvacch: Krtk mluaniceeskd
a J. v. Va (19!
pro uh1 (l8as); Strun1i obrazjaz1ka eskho (1872); Populdmpouen o prauopiseeskm (lB77);
Mayeta (1950) s
Rukouanglickho jazyka (1B7o); Djin1 ndrodu eskfus(1Ba9); pfiepis nrodu eskho pro tene
Literatura: Fr
kadhostauu (1864 a astji); Prostonrodndjepis ukzem (7 sv., 1B44_IB45); Soustaan
rovi (1922). K. P
nstin sloaesnosli(lBaB); Mezi azksenm(1862*63' s pseudon;'rnem Vclav Pravda)i Nae
Z. I(risten, Rod b
zrwuuzrozen (6 st,1880-1884); NapoleonBonaparte(2 dly' 1BaB-1B49); Amerika od asu
le35-36).
.ruhoodkr1tta na nejnouj dobu (6 dl, 1853-1857; 1. a2. iI peloen z Irvinga, 3. a4.
z Prescotta, 5. a 6. samostatn); Strunj,ueobecnjslounk ucnj (9 dI' 1874- lBB5) ; VlastenskJl
slounkhistoriekj (1877);-z peklad: z Shakespeara 11 dramat, nap. othello, mnuenn MERHAUTJ
benxkj (1843)' Veselen1windsorsk(1866)' Konec uenapraut (1870), Mnoho pou2kupro nic za vystudoval v Praze
nic (1862), Kr,l Jintirh VI. (3 dily, lB5B, lB59, 1866) aj.; z Bulwera.Lyttona Posledn orlice (psal refert;

582
 3. 11.1939v Praze).
Vdni (kemberv singa Nathan moud (1865).
Brod(lBB2-1BBB),
stalr. l9ll profesorem
relrre, Nrodopisn
almanach (Vde
flologii(1911-1928),
);0 boharskn epose
skladbydramati*
1930); Djiny eskho
- 1 9 2 9 ;) B o j e o n o u
1 9 3 5 -) -. E d i c e : H a n -
s vodem a poznrn-
s vodem); elakov-
narozenlnam,
modernfilologii 1936
Slovanskhostavu
Pochzel z mansk Domk1lz kara (|896); Studenii (1897); Mir (1'916); Beh1 tlnho
vychovatelem,pomhal
aopravch),byl korek-
fuegrova Slounku
' Kvt' Svtozoru
h, Zlat Prahy,
Obzoru, Ost und
Slavische Zeitung.
i nmecky, pekldal
(1835-1847)1 Denice
i Praskproston-
; Vzpomnk2a aahy
Krdtkd mlwnice eskti
|seeskm (lB77);
eskho pro teruie
-1845); Soustauni
Yc|av Pnvda); Nae
lM9); Amerikaod astl
z lr.'l'nga, 3. a 4.
1BB5); Vlastenskj
nap, Othello,mouenn
blruhopoulkupro nic za
yttona Poslednl
francoul,skod 1789_1814 (1850); z Les.
drcaPonpej (LB77); z F. A. Migrreta Historie reooltlce
Vbor drobnch spis vryelv Nrodn bibliotce (3 sv., lB72-lB76).
Literatura: J. VIek v krize Z djin eskliteratury (1960). V. Aug. errrv Slavrr III.
F' enskv osvt i886. K. Havlek Borovsk v knize o literatui.e (1955).
MARTINEC Jaroslav (vl. jm. josef Martin; 20. 8' 1842 v Ptaze -9.4. 1924 tamt),
ReIku studoval v Kutn Hoe a v Praze, kde na poiytechnice vystudoval i stavitelstv
Pozdji se stal mstskm stavitelem v Ptaze na Vinohradech. Pispval do lIumoristickch
list, Ruchu, Lumru aj., byl divadelnm re.erentem Nl.oda (1ti65) a v r. 1865-l866 ienern
redakce Ltrmru.
Knirr vylo z poezie : Mladmupokolen(1863); B,sn(lB72). - Vydal sbornk prii
(1862).
Literatura: J. Thon, Aprilov pehky (sbornk Z oby Nerudovy, 1959). Tam i Ferd.
Strejek v studii Ti bsnci revolunho roku.
MAEK Karel (pseudonyrn FA PRESTo; 29. 12. t867 v Praze - 13. 10. |922tamt).
Vystudoval gymnasium a ptva v Ptaze a byl soudnm edrrkem, od r. 1896 ednkem
praskhomagistrtu.
Pispval do vandy dudka, Z|at Prahy aj. *- Spoltrredigoval Voln viiry QB97 a
1899)' -Pekldal z H. Ch. Andersena, Alfieriho, M. Bandelia, E. T. A. Hofmanna aj'
- Psal i loutkov hry a opern libreta.
Knin vylo z poezie: Uttkej, Kiio! (1894); K1selhrozn1l(1895); Pohdk2 patnkonc
( lB97) ; Krloun1lbez krdlousta( 1B9B); Popok2tulck(|900) ; Pierotoualoulna (|904) ; - z pr zy :
jara (l9|7); Pestrj zdhon lsk1l,
hnaua smchu(1917); MaIb2 do kronik (|920); Ti ltas Mncsem (1922); _ z drarnatickch
prac: Konec mldd (LB99),
Literatura: Nekrolog ve Zvonu 1923. Vzpomnku mu vnoval K. apek (dnes v knize
R.atolest a var'n, 1947).
MAYER Rudolf (i3. 10. 1837 v Nov Hospod u Skrnic - 12. B. 1865 v Louimi
u Klatov). Gymnasium studoval v Klatovech, prva zprvu ve Vdni, od r. lB57 v Praze,
kam peel pro odpor k nrneckmu prosted. V dob pprav k doktortu, kter sloil
r' r. l 864, pracoval jako koncipient v Ptaze, v Strakonicch a v Pbrami, krtce byl vychova.
telem v rci. Hmotnm strdnm si podlomil zdrav a zemel na tuberkulzu.
Pispval do almanachu Mj (v r. 1858 nap. bsn Vnost, |nlfut nona v t. 1862 V po.
ledne),do Lumi.a, Humoristickch list, obraz. vota.
tssn R. Mayera rrydal J. Durdk (lB73)' A. Kltersk (1903)' J. V. Sedlk (1927)
a J. V. Va (1937)' rrejplnjiFr. Burinek v Nrodn klenotnici s titulem Dlo Rudolfa
Mayera (1950) s vodn studi, s ivotopisnmi a bibliografickmi poznmkami.
Literatura : Fr. Brrrinek v uvedenedici ( 1950). J. V. Sedlk, o bsnku Rudolfu Maye.
rovi (i922). K. Polk, Rudolf Mayer. Rod - vot_ dlo - tradice (1937)' K. Polk -
Z' Kristen, Rod bsnka Rudolfa Mayera (v asopise Rodcpisn spolenosti eskoslovensk
1935-36).
MERHAUTJosef (l3' l0. 1863 ve vabnu Zbiroha _ 5. 9. 1907vBrn). Gymnasium
vystudoval v Ptaze a od r. l8B5 vnoval se urnalistice v Brn, kde pracoval v redakci Moravsk
orlice (psal referty ze soudn sn, o divadle a fejetony a otiskl tu i adu jinch prac).
sB3
 Pispval do asopisu Posel ze Suice (prvotiny verem i przou), Nivy, Vesny, Lum. a drobnkresfu (|886);
ru, Zlat Prahy, do roenky Chudm dtem aj. Balladlna \1893) a Lill,
Knin lrylo z przy.. Poadk1 (1890); Had a jin poudful(1s92); arruipote (1897); Literatura: O Jih<
Andlsk sonta (|900); Vranou (1906). (1954). J. Beka v osv
Bsn a Ybot z fejeton vydal r. 190B M. Hsek' Romn Vrah? vydal r. 1929 s vodem ve Vzpornnkch (l92|
V. Martnek.
Literatura: V. Hbner ve Zvonu 1907-08. F. X. aldav Kritickch projevech 2 (1950),
MosER Bedich
3 (1950) a 7 (1953). V. Dresler v Moravskoslezsk revui 1907-08. N{. Hsek, Mer-
filosofii a prva, kter
hautovy divadeln kritiky (Moravskoslezsk revue l90B). T v Podbrdskm kraji t9z4_25,
od r. 1848 se vnoval
vny a jejich redaktor
MIKOVEC Ferdinand Betislav (|+' 12. 1826 ve Sloupu v echch-22.9. |862 Vydval a redigo'
v Praze), Syn hospodskho editele, byl vychovn nmecky, studoval gymnasium v esk redaktorem asopisu ,
Lp, filosofii v Praze (od r. 1842)' Vnoval se literatue a redaktorstv. R. 1848 se astnil Knin vyel rom2
politickch udlost jako len Svornosti' ped zatenmuprchl za hranice a astnilse boj Literatura: J. Ner
Srb s Maary.od r. 1849 i|vPtaze po krtkm pobytuv Lipsku (l85o). R. 1860 zaloil
literrn umleck spolek Arkadie.
.West, MRTK Alois (l
Pispval do plohy Prag asopisu ost und do Bohemie (diadeln referty), Relku a uitelsk st
Kvt (poprv 1842), asopisu eskhomuzea (zde nap. Stop2 selskhoi soused,skho diuadla od r. lBB9 sprvce ko
a echch) a asopis,kter redigova|, -Zalo\a redigoval Lumr (|B5|_|862).
Pispval do Morl
Knin vyla dramata: (huba rodu pem1lslouskho(IB5I); Dimitr luanoui(s stennr aj. - Redigoval Mora
pouitm Schillerova zlomku; 1856); - z praci odbornch l Staroitnosti a pamtk1l(em esk Knin vylo z p
(s ilustracemi Jos. Hellicha a Vilma Kandlera; 1860-1865); Malerisch-historische Skizzen r bratrem Vilmem); '
ausBhmen(Malskahistorickskicizech, 1859-1860) ;zpeklad donrntny:Briefe Vilmem); Hore Vho
desJohann Hus, geschriebenzu Konstanz in Jahre 1414-1415 (DopisyJana Iusa psan v Kostnici
s bratrem Vilmem).
v roce 1414-14151' v Lipsku 1850).
Sebran spisy brz
Literatura:J' Kubin, Spor Mikovcv s Tylem, esk Thalie l89l. M. Hsek, Mikovec
Mrtk.
jako kritik a dramatik, LF 192l. J. Mchal v Lumru l906.
J' L. Seifert, Schillers Demetrius Literatura: Alois l
in Bhmen, Euforion l92l.J. Kopeckvesbornku Listy z djin eskhodivadla (1954').
kch projevech 2 (l95
H' Prochzkov v SV 1948-49. J. Neruda v Podobiznch I. (l95l).
1901. E. Sokol v Mor
akademie (1926).
MIIOVSK Emanuel (24' 12. 1846 vJindichov Hradci-l0. l. 191l v Praze).
Studoval gymnasium a filosofickou fakultu v Praze.Jako profesor psobil v Litomyli, v Olo. MRTKVi!m (
mouci, Prostjov, v Pardubicch, Praze a Hradci Krlov. Pitom se vnoval urnalistice vaicchavBrn,tam
(redigoval asopsLunianvTboe, Beseduv olomouci, Prostjousk nouiryl,Pern.tJ,n
v Parclubi. vnovat se malstv a
cch)' by| literrnm referentem Pokroku, Lumru, Politik, Z|atPtahy, spolupracoval v hu. odsthoval se k bratrt
debn redakci Nrodnch list, pispval do Kvt, osvtv aj. R. 1896 navtvil Rus
Knin vylo z poezie Mrnka (1868); Bdsn (1869); imonkostelnk(lBB5); Patnke nstsk sprv. Zem
Calderonou (lBB1); Noubsn (l8B5); _ z ptzy Mezi ula inem(lB79) ; Poudfu;a kresby Pispval do Rozl
(lBB2); Kresb1la poudk1l(1886); - z peklad: j. W. Goethe, tJtr1len mlcdhoWerthera;R.' nroda, Literrnch Ii
{ammerling, Ahasuer; S. Lagerlfov, Jeruzalm. aj. - Redigoval Mora
Literatura: Nekrolog v osvt l911. B. Nrrvotn, E. Miiovsk 1846-19l l (l936)' Knin vylo z p
mje, |897, ve Svtozor
MOKR otakar (25. 5. 1854 v eskch Budjovicch- l. 1' lB99 ve Vodanecb). a drobnpoudk2 (190i
Vystucoval gymnasium v eskch Budjovicch, prva v Praze, po studich vnoval se lite- Pan Urbanou (lBB9) l
ratue. od r. 1BB4 psobil jako not ve Vodanech, kde se stkal s F. Heritesem a J. Zeyerem. g enou Boenou); -
Pispval do Lumru, Svtozoru, Z|at Pruhy. _ Redigoval Domtckrb a ottouu lacinou i Bestia lri.umphans)3 -
knihounu. A. F. Pisemskij, Tisc
Knin '"ryloz poezie z Jihoesk melodie(IB80); Bsn (tBB3); Na Dumkamni(1BB5)i Vojna a mr (4 sv., |B
D u m 1 a l e g e n b , Q B & B ) ; J a s m t a e r e m( 1 8 9 3 ) ; _ z p r z y : P o d f u t a a r a b e s k L ( l B B a ) ; P o u d k y z ptaci odborrrch l

584
 N, Vesny, Lum- a drobnkresb1 QBB6);-z peklad&: Bsn Julia Slowackho(2 s''l., 1876' lBB0) a tho
Ballad1lna (1893) a Lilla.Weneda (1896). - Vydal Bsn samouka Fr. Chldka (lBBa).
pole (1897);
i ern Literatura: oJihoeskch melodichJ. Neruda v osr't lBBl. T v Podobiznch III
(1954). J. Beka v osvt 1919. Fr. Herites ve Vodanskch vzpomnkch (190a)' A. staek
r. l929 s vodem ve Vzpomnkch (1925). o bsni Na Dvmkameni V. Novk v LF 1920.

projevech2 ( 1950), M9SER Bedich (5. 3. lB2l v ivItovna Blovicku - 2I, 2. |864 v Praze). Gyrnnasium,
I\{. Hsek, Mer- filosofii a prva, kter nedokonil, studoval v Praze. Vstoupil do slueb finann stre, ale
kraji 1.924-25. od r. lB4B se vnoval literatue a urnalistice.Jeho satirick asopisybyly policejn zakaza.
vny ajejich redaktor byl (r. 1B49) odsouzen do vzen.
-22. 9. tB62 Vydval a redigoval Brejte (|B49, znovu 186l_-1863); ore&(1863-1864). Byl spolu.
gymnasiumv esk redaktorem asopisu Reichenberger(eitung.
. R' 1848se astnil Knin vyel romn SIeppan (lB53).
se boj
a astnil Literatura:.}. Neruda v Literatue I a v Podobiznch IV (1957).
. R. 1860 zaloil
MRTKAlois (14. lo' 186l vJimramov _24.2.1925vBrn). BratrVilmaMrtka'
(diadelnreferty), Relku a uitelsk stav vystudoval v Brn, od r. 1886 uil na rznch mstech na Morav,
diuadla
isousedskho od r. l8B9 sprvce koly v Divcch.
r-1862). Pispval do Moravsk orlice, Lumrw, Z|at Prahy, Svtozoru, Nrodnch list, M.je
banoui (s stenrrr aj. - Redigova| Morauskosleakoureuui'(l907-I9l0 spolens bratrem Vilmem).
a pantk1 (em esk Knin vylo z przy: Dobrdue(lB93); Baulnkoa1teryta jin poudful(lB97 spolen
isch-histori sche Skizzen s bratrem Vilmem) ; Rok na usi (9 dl, l903-l904; na konenmznn pracoval s bratrem
i do nminy: Briefe Vilmem); Hore Vtihom (1919); Jit stbrn (1926); -z drarnat.. Maryta (lB94, spolen
Husapsanv Kostnici s bratrem Vilmem).
Sebran spisy brat Mrtk vyly u otty (14 sv., 1914-1926).- Srov. t Vilm
M' }Isek, Mikovec Mrtk.
Schillers Demetrius Literatura: Alois Mrtk, lovk a dlo (uspoclal A. Vesel, 1925). !.. X. aldav Kritic-
divadla (1954). kch projevech 2 (1950),3 (1950), 1l (1959)..J.Kamper v obzoru literrnm a umleckm
190l. B. Sokol v Moravskoslezsk revui 1905. F' S. Prochzka, nekrolog v almanachu esk
akademie (1926).
10. 1. l91l v Praze).
v Utomyli, v olo. MRTKvilm (14.5. 1863vJimramov-2. 3. l9l2 v Divcch). Mld proil v ostro-
se vnoval urnalistice vaiccha v Brn, tam studoval i gymnasium, kterdokonil v Praze r. tBB5. Vzdal se myslu
W, Pemitjn v Pardubi- vnovat se malstva zaa|studovat prva, studia vak po dvou semestrech zanechal. R' 1BB9
spolupracoval v hu- odsthoval se k bratru Aloisovi, uiteli v Divcch u llustope, ale Prahu astonavtvoval.
R. 1896 navtvil Rusko. astnil se iniciativn akce za zachovn starho tzu Ptahy proti
(1885); Pamke mstsksprv. Zemel sebevradou.
|879);Poadkya kresful Pispval do Rozhled, Svtozoru, Ruchu, Lumru, eskThalie, Z|at Prahy, Hlasu
nladhoWert}ura;R, nroda, Literrnch list, Nrodnch list, Pozoru, vdeskeskrevue (zde Pan Urbanoa)
aj. - Redigoval Morauskoslezskou reaui (1907-1910 s bratrem Aloisem).
1el1(1e36). Knin vylo z przy.' Baalnkoa1l en1a jinpoudk1$bratrem Aloisem, IB97); Pohddka
mtje,|B97,veSvtozoruIB92);Stny(lB93); obrtzfu(1B9a);SantaLucia(1893);Babeta,Verunka
lB99 ve Vodanech), a obnpoutdk1(1902); I{ni|rucest (1905); (lat ni|' (1907); {uni (|9|2);-z dtamat:
ch vnoval se lte. Pan (Jrbanou(lBB9); Maryla (spolens bratrem Aloisem l994)i Aneka (1912, spolen
Heritesemaf .Zeyeren, s enou Boenou); - z kritickch stat: Moje sn1, Pia desideria(2 sv', 1902 a 1903; zde
krb a Ottouulacinou i B e s t i a t r i u m p h a n s ) i _ z p e k l a d : I . A ' G o n a r o v , o b l a m o u( 2 s v . , 1 9 0 2 - 1 9 0 3 ) , S t r ( l 9 0 6 ) ;
A. F. Pisemskij, Tisc du(1905); F.M.Dostojevskij, (Jraen a poneni(IBBB); L. N. Tolstoj,
*
kammi (l BB5) ;
Dun Vojna a mr (4sv,, 1BBB-IB90), Vltida tm1l (lB95); A. S. Pukin, Pikou dma (1894);
arabufu(|BB4);Poadky z prac odborrrch : A. F' Pisemsk(1908).

585
 Spisy brati. N,rtk
vydalJ. otto v l. i9l4-1926 (l4sv.). Kritick lrydn dla brat Protichdci vychze|1
Mrtk pipravovan M. IJskem a tozwen do l0 sv. zstalo nedokoneno (v1'lo6 sv.). uspodal podle plr
Pohdka mje, Santa Lucia a Marya vychzety asto; Santa Lucia v Nrodn knihovn knihovn (1953) s dos
1958 s doslor'em V. Justla, Marya ve Svtov etb 1956 s pedmluvou R. Parolka. Pan J. v. imk, Dopisovi
IJrbanovou vydal v dramatick prav G. Francl (1944' s doslovem M. Hska). Literatura: J. He
Literatura:NekrologJ.WojkowiczevLumru 1912.F.X'aldavknizc Duea dlo (1913) a chronologick soup
a a"stov Kritickch projevech. J. Pojezdn v osvt 1914. K. Sezima v knize Podobizny a K. Krej ve sborn
a reli (1927). B. Mrtkov, Mrtkov (1942)' Po Vilmov smrti (1946)' Vzpomnky Protichdcm, ktero
(2 sv.' 1950)' J. Dolansk v knize Misti ruskho realismu u ns (1960). o Mrtkovi psal v Noch studich a
R' Parolek v pracch: Mrtk a Dobroljtlbov (Prask universita moskevsk universit, o jeho lncch o. Ji
1955)' Mrtk o Dostojevskm (v s. rtrsistice 1956), Cesta Vilma Mrtka clo Ruska (1896) v Na vd 1947.J, ,
a jcj sledkyvcsvtle novch dokument (Acta Universitatis Carclinae, Philologica, 1960). J' Vlek v knizeZ d
V. Justl v ur.cdenedici (l95B). V. Nezkusil o p.rze (v . lit. 196l)'
NDRUDAJan v
MUK Augustin Eugen (l5, 5. lB59 v Novm Hradci Krlov _ 3l. 3. L925 v Pnze)'
Gymnasium absolvoval v Hradci Krlov, filosofii v Praze a vrroval se pak literatue a urna- PAIREKJan
listice. Krlov). Studoval r
Pispval do Ltrnrru, osvty, Z|at Prahy, Mje, Zvonu, Ni.ry. _ Redigoval: Besedyli'du uil na nirelce v .
(1B93-190B) i Satozor(1905-l925) ; Ilustrouanjsut,Kalend Besedlidu' Pispval do Mik
Knin vyIo z poezie: Jarn boue(1BB3);Hlas1l loaka (l8B3) ; Balad1 a kgen, (188,|); Rocinn kroniky, ZIa
Kut1 poln (1887); H1mn1l a uzdecfu (LB92); ern perQ QB93); Psn i'uota(1894); Epitlla Knin vylo z pr
eskmu dlnictau(t897); Krpjeros1 (902); Dulhu Husouu (1903); -z przy: Trosky iaota Literatura: Nekr<
(l89a); Skt:rnjli, paprsk2 (l89B) ; Tich dramata (19la); -z dtarnat: V orlmhntzd (l9|9);
Nurat z uojn1- Prauda - V pedueer (1925)' - Peklclal zejmna E. A. Poea, J. lV. Goetha PASTRNEK FTA
a opern a operetn Iibreta (arostelec, Knle lgor, Nhn z Partci,Prorok, FideLio aj.), sium studoval v Olor
Literatura: F. X. alda, Kritick projevy l (1949). A. Kltersk ve Vzpomnkch Uil na gymlasiu ve
a portrtech (1934). Od r. 1895 profesor
staroslovntiny' star(
NEBESI( Vclav Bolemr (1B. B. lB1B na samot No Dvr u Kokona - l7. 8. 1882 prce u ns.
r' Praze). Studoval gymnasium v Litomicclr. Teprr'e t' Praze' kde se seznmil s Tylem, Pispval do List
Sabinou, Erbenem a (v r. 1843) s Nmcovou, se piklonil k estv. Zabva| se soustavn eskho asopisu hist
literaturou nmeckou, eckou a pedevrn nmeckou filosofi. Zaal studovat medicnu akademie, clo Jagio.'
v Praze, a ve Vdni (lB43)' nedokonilji, ve Vdni se stal vychovatelem a vnoval se literr'rn aj. - Redigoval: sbo
historii. od r. 1946 byl r,'vchovatelemv Praze (do r. 1852). V r. lB48 se astnilpolitickho redigoval Lis[t flolog
ivota po boku Palackho a Havlka. od r' lB49 docent djirr i.eck literatury a eskho Knin vylo z 1
bsnictv na praskuniversit (ale nepednel). od r. 1851 sekret Muzea a Matice esk. 1876-1891 (Vde lI
Pispval do Idvt (poprv r' 1B3B), Vesny, eskvely (zde ojedinl povdka Vizioruit), |9|2) ; Dji,ny shuansk
eskch besed, Vnce, Vlastimila a pedevm do asopisu eskhomuzea (zde literrn. Beitrrige zur Lautlerhrt
historick studie: 1847 Pspafu k historii literatur1 esk,Literatura li'du, Alexandreis eskd, legendao su. Vclauu (
Mastikdi tB50 Stard literatura eskd;|B51 W. Shakespeare;|B53 Tragick bdsnictaekt); |856 Literatura: M.
o panlskJ,ch romancch;|B5B Calderon de la Barca; 1863 o nouoeckm ndrodnmbsnict).- k sedmdestm naro
Redgoval: Nrodn nnuin1 QB4B); asopiseskho muzea (|850-186l), vypomhal v redakci prac v l,lp 19t3 t
"
eskr'ely(l8a7); byl v redakci Nrodn bibliotky. 1942.
Knin vylo z poezie: Protichdci(l8aa); -z peklad ver:K1tice ze panlskjch
romanct(1864, spolensJ' ejkou); Nouoeck psn(1B6a); _z dtamat: z Aischyla
rurodn PECKA Josef Bc
E1mmid1 (1862) a Promztheis (1862); z Aristofana iat1 galo1; z Terentia Brati (I87|); 25.7. lB97 vChicagt
zP|auta Pknci (|B73)1-zptaci odbornch: Djin1 Muzea krIoustu eskho(l868)' dji slevaem. Zhy
Bsn se pokouel Nebesk lydat u sm r' lB43. Ybor z nich vydal a J. Neruda procesu ptoti L. Z1
r' Poetickch besedch (1886). pln lydn poclil ve Svtov knihovn . 1066 K. Rieger. Pobval ve Vdni, v B

sB6
 lrydn dla brat Protichdci vychze|i asto(1BB2' l9l2 ajindy). Ybot z prac literrnkritickch a vdeckch
no (vylo6sv.). rrspodal podle plnu B. Vclavka M. Eleman, V. B. Nebesk o literatue, v Kritick
ia v Nrodn knihovn knihovn (1953) s doslovem K. D'r'oka. Dopisy V. B. NebeskhosJanem Krouskm uveejnil
R. Parolka. Pan J. v. imk,DopisovnJana Krouskho a jeho ptel (1932).
M. Hska). Literatura: J. Hanu, ivot a spisy V. B. Nebeskho ( l896), kde je i literatura do t doby
knizeDueadlo (19l3) a chronologick soupis Nebeskho prac' o B. Nmcov a Nebcskm psa| Z. ZhoI (1920)
v knize Podobizny a K. Krej ve sbornku Ptelsk kruh B. Nrncov (1946). Nejvc literatury byio vnovrro
i (1946)'Vzpomrrky Protichdcm, kterou r. l9ll shrnul J' Vobornk ve Sbornku ilologickm. J. Vrchlick
o Mrtkovi psal r.Novch studich a podobiznch (1897). o pekladech Ncbesk}roz antickch klasik a
moskevskuniversit, o jeho lncch o.Jirni (M 1926). o Nebeskho lnku o nskkultu.c psal B. }{ork
do Ruska (1896) vNa vc 1947.J. ArbesvknizcLiteraria (1954).K. Sabina v knize o literatue (1953).
Philologica, 1960). J. Vlek v knize Z jirl eskliteratury (1960).

NERUDAJan viz str. 139-lB7

-31. 3. 1925v Praze).
se pak literatue a wtna- PANREKJan Duchosla\' (l9. 6. 1839 ve Lhotkch u Bezrrice _ 18. B. 1903 v Hraclci
Krlov)' Studoval na esktelce a na polyteclrnickm stavu v Ptaze. v 1. 1862-1870
Redigoval: Buedy lidu uil na nirelce v Rokycanech, ocl r. 1B70 na uite|skrn
stalrr v Hradci Krlov.
Pispval do x4ikor'cova Lumru, Dalibora, Humoristickch list, obraz ivota, Lacl1',
Balafu
a legend2
(188.1); Rodirrn kroniky, ZIat Prahy, Mje, almanachu Hornk aj.
iaota(1894); Epitola Knin vylo z poezie : Psnz liladu (L862)'
zprzy: Trosk1; iuota Literatura: Nekrolog veZLat Praze 1902-03. M' Pohorsk v . Iit. 1954.
l, V crlnlhnzd(|9l9);
A, Poea,J. W. Goetha PASTRNEK Frantiek (4. 10. lB53 v Keli na Morav _ |7,2. 1940 v Praze). Gymna-
Finehoaj.). sium studoval v olomouci a v Uherskm l{raditi, klasickou filologii od r' lB73 ve Vdni.
ve Vzpomnkch Uil lra gymnasiu r'e Vdni, r. lBBB se habilitoval ze slovanskfilologie na vdeskuniversit.
od r. lB95 profcsor slovansk fiiologie na universit v Praze. Zabval se zejmna studiem
staroslovntitry, staroetiny a dialektologie. Byl t organztorenr vdeck a lidovchor,n
_ l7. B' 1882
Kokona prce u ns.
se seznmil s Tylem' Pispvai do List filologickch, asopisu lVlatice nroravsk, asopisu eskho \|tzea,
Zabyval se soustavn eskhoasopisu historick:ho,Athenaea, eskholidu, Slovenskch polrlad, Vstnku esk
studovat medicnu akademie, cloJagiova asopisuArchiv fr s]avische I,iteratur, do ottova naunhoslovi-rku
a vnovalse literrn aj. - Redigoval: sbornk Jan Kollr (Vde 1893), Nrodopisnj sbornk (i897-1B99) ; spoiu-
seastnil politickho redigoval List1lflologicki (l896-1902) a Vstnkslouansk flologit a staroitnos,'(1901-1902).
literatury a eskho I(nin vylo z prac vdeckch: Bibliographi,scheUbersicht iiber die slauische Philologin
Muzeaa Matice esk. 1B76-1B9I (Vde |B92); Tuarosloujaz2ka staroslounskho s aodema uktzkami (1909' 2' r,yd.
povdkaVizinru)' 1912); Djin1: slouanskj,chapztolC1rila a Metoda, S rozborema otiskemhlaanchpramm(1902);
muzea (zde literrn- Beitriige zur Lautlerhre der slouakischenSprache in Ungarn (Berlin 1B8B). -Vydal : Slouansk
Mu, Alexandreis eskti, legendao su. Vtclauu(1903).
bdmictuek; 1856 Literatura: M. Weingart ve Slovanskm sbornku vnovanm Frantiku Pastrnkovi
nrodnn bsnictu).- k sedmdestm narozeninm, lB53-1923 (l923). T uveejnil bibliografii Pastrnkov''ch
vypomhalv redakci prac v mp tgt: a literilturu o Pastrnkorzi pipojil ke svstucii v n'lp |934. J' I('lrz v MF
1942.
z K1ti.ce
ze pankkjch
dramat: z Aischyla PECKAJosef Boleslav (psal se t PECKA STRAHOVSK; 19. 9. 1849 v Praze_
Brat,i (|87l); 25. 7. |B97 v Chicagu v USA). Poclrzel z dlnick rodiny, byl zprvu textilnm dlnkem, poz-
(1868),
eskln dji slevaem. Zhy poal pracovat v dlnickm hnut i jako urnalista. R. lBBl byl pi
vyda|a J. Neruda Drocesu proti L. Zpotockmu odsouzen do vzen a po odpykn trestu vypovzen z Prahy'
.1066K. Rieger. Pobval ve Vdni, v Brn, v Bratislav a Prostjov. R. l8B5 se lysthoval s matkou do Ameriky.

E O"7
 Pispval do asopis: Dlnk (poprv 1869), Dlnick listn Pochode, Budoucnost, PIPPICH I(arel
organizace, do Kalende dlnictva eskoslovanskho(zde nap. Karel Marx, m1lslitela orga- aPtva vystudovalv.
aj.),odr' 1886psaldoChicagskchlist'pozdjidochicagskhoPrva
niztorsocialistickj,LBB| otce v Chrudimi, kterc
lidu aj. - Redigoval Dlnicklisl2, v Chicagu anarchistick asopisBudoucnost. lu. Byl tpoliticky i
Knin vylo z prac odbornch: Tiasedmdesdtdn reuolunstran1 pask(1B7l); Z dramat vylo
Nonnt1lndobapracoun(l87a); erudnful lipansk(Berln 1BB4). - Vydal : (punk eskjchdlnie. (1888); Slaaomam (lB!.
kj,chpkn (Chicago 1BB7). Literatura: M. H
Sebran bsn vyly v Chicagu r' 1899. Vbor Psn prolete uspodal a doslovem 1934). J. Mikan, Kart
opatil F. R. Tich r. 195l.
Literatura: I. Cajthaml, J. B. Pecka-Strahovsk (1934). K. Kreibich, J. B. Pecka
.fich PoDLIPSK So
a L. Zpotock (1950). F. R. v doslovu k uvederredici (l95l). J. Petrnrichl v do.
slovu k boru Posledrr bitva vzplla (1951). F. R. Tich v tvltvl 1953. V. Pletka, Nej. manelka lkaeJ. Po.
starzpvnk eskch dlnickch psn, MM l954. o jeho vlivu na vvoj dlnickch novin lika jazykm. Po sat
K. torkn v Novinskm sbornku l957. spolcch (Minerva, Al
jej dcery Ludmily.
Pispvala do Lur
PELCLJosef (2l. l. 186l v Pardubicch _ |7.7.1916 v Praze). Gymnasium navtvo-
val v olomouci a Chrudimi, filosofickou fakultu v Praze. Byl zprvu vychovatelem a e|ezn. fmskou bibliotku.
I(nin vylo z p
nm ednkem, pozdji urnalistou' pekladatelem odborn literatury z nminy a z anglitiny,
kj (IB7 B) ; Ane
.|,[aloas
vydavatelem a naklaclatelem.
Pozemskj praeh {1891)
Zaloi| a redigoval Rozhled1 (1892 - |90B), |iuot (1899_1905)' Knihounu Rozhled
(1864), Konsuelo (3 sv
(1894-1906 a l9l3- |6), Kritickou knihounu(1896_1907)' Bibliotkusocilncha politickjch
sutu,l9||, Spisy vyIy za v
nauk(|B95-|903),Chuilky (1911_1916'zdeotisklsvprce Pklad,jejdalchudj,
(2 sv., lB99) a v Uni
a Co ameo Shakespearoui,|916)'
1875-1876 vydal F. )
I-iteratura: A. Hajn v Lumru 192B-l929 uveejnil dopisy psan mu Pelclem do vzen
Literatura: J. He
na Borech. J. Thon, Z naklaatelskho ovzdrrlet devadcstch ve sbornku Kniha a nrod,
pisech a dencch (2. r
1879-1939 (1939).
E' Krsnohorsk, Vz
v Lp l9l7-l8. o. F
PFLEGER.MORAVSK Gustav (vl. jm. Gustav Pfleger; 27.7. |B33 v Karasejn
u Bystice nad Perntnem -20. 9. lB75 v Praze). Po smrti otce pesthovala se rodina
do Prahy, kde ila v obtnch hmotnch pomrech. Studoval na akademickm gymnasiu PoKoRN Rud
(spoluk Nerudv). R. lB50 onemocnl, v r. l852 peruil pro nemoc studie. ByI ednkem Gymnasium studoval
eskspoitelny v Praze, v l. 186l-1862 dramaturgem eskhodivadla, v l. 1864_1868 Po vojensk slub sta
psal divadeln referty do Politik. od r. l868 rcdigoval fejeton v Nrodnm pokroku. se literatue. Byl horl
Pispval do Lumru, Svtozoru, osvty, Dalibora, Z|atch klas aj. navtvil. Pro rodinn
Knin vylo z poezie: Dumkjl(1857); Qpie(LB6|);PanVynskj (lB5B-IB59)iKrdlov do Libochovic.
nanoci(|B75);-zprzylDuojiano ( 1 8 5 7 ) ;D u a u m l c i(,1 B 5 B ); ( t r a c e n j i u o t ( L B 6 2 ) ; ( m a - Pispval do osvi
lhosuta( 1864, pepra c. |B72) ; PanJabrikantoud (1873) ; _ z dr amat : ona mne miluje (186|), (l876_lBB7) ; ozun1
Della Rosa (lB/l)' pv. hrno pod nzvem PoslednRomberk(1862), Boleslau R2auj (|B7|), dva svazky).
Telegram(1865), Kapitola 1., II., ill. (1871). Knin vylo z p.
Sebran spisy r,rylyu Kobra (7 sv., 187l-1885), prza u Lachtra (6 sv.' 1907-1912). Nemilostnpsn(LB79, 1
ivotopisn zpisky bsnkovy lrydal F. A. Hora (lBB0). Romn Z ma|hosvta a Pan fabri- pseud. HEMAN M
kantov vy cbzely astji. zem (lBB5); opt na ht
Literatura: J. Neruda v Literatue I, II (1957, 196l). Nekrolog F' Schulze v osvt lek po Slouenska (ve 2 sr
1875. J. P. Tauer v Literrnch listech 1BB3. Pednky.}. Barka, . 5. (l88,t). F. Pover Psn moskeuskjch cikn
v Rozhledech literrnch 1BB7av Literrnch listech lB8B. J. Jakubec v Lumru l905-06. Vydal z Antologii rusk
F. V. Krej v vodu k vydn Z malho svta (1907). K. Rieger v pedmluv k Panu Vyn. Literatura: Sborn
skmu (l9l0). K. Velemnsk, Gustav Pfleger.Moravsk (1904). J' Vlek, Z djin esklite. Neruda v medailnku
ratury (1960). o. Fischer, K dramatu (1919). R. Mlek v asopiseKnihy a teni (1946). Bsn v Lumru 1877.
Z. K. Slab ve varu l950-l95l. Kmenil9lS-l9avl

5BB

i
 Budoucnost, PIPPICH l(arel (2l. 4. |849 ve Zlonicch_29' 3. l92l v Chrudimi). Gymnasium
Mar4 mlsli.tela orga- a prva vystudoval v Praze, po soudn praxi pracoval od r. 1874 v advoktn kanceli svho
do chicagskho Prva otce v Chrudimi, kterou pozdji pevzal.J za studi se vnoval hudb a ochotnickmu divad-
lu. Byl tpoliticky innjako poslanec.
pask
(|B7|); Z rarnat vylo knin: ( hsk domdcnosti(lB80); Ve aeejnm iuot(|BB5); Sat zsad
t |!unkeskj,ch
dInic- ( I BBB); Slauomatn( 1890).
Literatura: M. Hsek, Karel Pippich jako dramatik (v publikaci Divadeln Chrudim,
a doslovem 1934). J. Mikan, Karel Pippich ve svtle hudebn korespondence (l93a).

J. B. Pecka
J. Petrnrichlv do- PODLIPSK Sofie (15. 5. 1833 v Ptaze _ 17. 12, 1897 tamt).Sestra Karoliny Svtl,
1953.V. Pletka, Nej- manelka ikaeJ. Podlipskho. Ziskala bnvzdIn manskchdvek a nauila se nko.
i dlnickch novin lika jazykm. Po satku v r. 1B5B a zejmna po ovdovn vnovala se innosti v enskch
spolcch (Minerva, Americk klub dam aj.). Vznamn je vliv na J. Vrchlickho, manela
jej dcery l-udmily.
Pispvala do Lumru, Svtozoru, Kvt, Rodinn kroniky, Z|atPtahy. - Redigovala
m navtvo- '
a e|ezn- <ensE)uol)I'IoleKu.
a z anglitiny, Knin vylo z przy Na domcpd(|B72); Pechody (1873); osud a nadn (lB72);
Nalouskj (1B7B); AnekaPem1lslouna (|B79); Peregrinus(2 sv. 1BBl a lBB2) ;LidskuelyQBB9);
Kni|uonu Rozhled Pozemskj prach (L89|); Anna (|902);-z peklad: G. Sandov, Hrabnka z RudoLtadtu
(1864),Konsuelo(3 sv., 1865).
wililncha po|itickj,ch
dalchudjsatu,|9|l, Spisy vyly za ivota autorina v Nrodn bibliotce (4 sv.' 1876_1886). Pozdji u otty
(2 sv.' lB99) a v Unii (l5 sv', 1901_1905). Dopisy J. Vrchlickho se S. Podlipskou z let
Pelclemdo vzen 1875-1876 vydal F. X. aldaa V' Brtnk r. 1917.
Kniha a nrod. Literatura: J. Heidenreichov-Holekov, Sofie Podlipsk ve svch vzpomnkch, do.
pisech a dencch (2. vyd. l941). L. Grosmannov-Brodsk v roence Chudm dtem, lB9B.
E. Krsnohorsk, Vzpomnka na K. Svtlou a S' Podlipskou (osvta l9l9). E. Vrchlick
v Lp l9l7_l8. o. Fiala v Natgzg.
7. 1833v Karasejn
rovala se rodina
ickmgymnasiu PoKoRN Rudolf (lB. 4. lB53 v }Iemanov Mstci - 19. 9. lB87 v Libochovicch).
Byl ednkem Gymnasium studoval v Chrudimi, vyrelku v Pardubicch a obchodn kolu v Praze.
v l. 1864-1868 Po vojenskslub stal se ednkem v Praze, ale msto po nkolika letech opustil a vnoval
pokroku. se literatue. Byl horlivm propagtorem literrnch styk se Slovenskem, kter nkolikrt
navtvil. Pro rodinn starosti, literrn nespchy a chorobu odeeljako okresn tajemnk
l85B_1B59); Krlou. do Libochovic.
(1862);< ma-
iuot Pispval do osvty, Ruchu, Svtozoru, Rodinn kroniky aj. _ Redigoval: Paleka
Onannemiluje(1861), (1s76_lBB7); ozun1l(lB7B); or,{a(1883); Knihoanu eskoslouenskou (lBB0_Bl, vyly jen
Ryaaj(|87L), dva svazky).
Knin vylo z poezie: ( jarnch luhu(IB73); Btisn (|877); Pod eskj,m nebem(L879);
(6w., 1907-1912). NemiLostn psn(IB79, pod pseud' RANKO PETAR); ( hor (IBB|); Vlasteneck
leh1(l8t32,pod
svtaaPan fabri- pseud. HEMAN MSTECK) ; Vlasti' a suobod(1BB3); S proctljmjarem (|'BB3); Mrtu
zem (|BB5); opt na hortch(IBB7); - z przy :,Poadky,arabeskya drobnkresb1l(IB79); ( potu-
F. Schulze v osvt lek po Sloaensku(ve 2 sv., lBB3_ |BB5); Literdrnshoda eskoslouensk (IBj}); _ z peklad:
.5.(1884).F. Pover Fsn moskeuskj,ch eiknu (B7!; Btisn Bohdana (aleskho(l88l)a thoDuch stepi (|8B7).-
v Lumru1905-06. Vydal : Antologii ruskl1rik1 (1 seit,l8B7).
k Panu Vyn. Literatura: Sbornk Pamtce padestho vro narozenin Rudolfa Pokornho (1903).
Z djin esklite. Neruda v medailnku k XXIV sv' Poetickch besed a v Podobiznch III (1951). Kritika
a teni(1946)" Bsn v Lumru lB77. Nekro]ogy v osvt, Ruchu, Lumru l8B7 aj. J. V. Sedlk v aldov
Kmeni 19l8-l9 a v LF |920 a L922' R. Pokorn-Purkyov, vot tgenerac (|9+4).

589
 PRAVDA Frantiek (vl. jm. Vojtch Hlinka; |7. 4. |B|7 v Nekrasn u Jindichova tickch prac liter
rraclce - 8' 12. l904 v Hrdku u Suice).Pochzel ze selskhorodu, gymnasium vystudoval esk
ktifu (19l2);
1' .}inciichov Hraclci, filosoji v Praze, bohoslov ve Vdni a v Ptaze. Kaplan v Kvlicch (1916); Na okraj dob2
u Slanho, duchovn sprvce v stavu pro slepcc v Ptaze, od r. lB47 vychovatel a host v ni de Castro, Belkiss, kt
lechtickrodin v Hrdku u Suice. flosofie (1900); Anatc
Pispval do asopisu Blahovst (poprv lB47)' Poutnk, Lumr, obrazy ivota, Bolesla. ( 1 9 1 2 ) ;- O . W i l c l e
van, opa'"'sk besednk, ech, Vlast, kola a ivot, Posel z Praby (Fr, imekzr-Blka), Spisy Karla Hlavk
do almanach a kalend Perly esk,Perkrvkalend, Krakono, kolnk, Zbavnik Literatura: M.
uitelsk,Moravan a.i. chzka (Cesta 1924).
Knin vyly przy Poudkyz kraje (5 sv', lB51-lB53); - hry pro dti: Diuadlo pro dti Arnota Prochzky (l
(3 sv., l863-1867). Zd. Nejedl v knize (
Sebran spisy zaaly vyct'zet j za Ptavdova ivota (|B7I-|877) ve 4 sv. v Nrodn nch rozhledech l92.
bibliotce, iB77-1B9B ve 12 sv. s nzvem Sebran povdky pro lid. Dopisy V. tulcovi
otiskl J. Vratil ve Zprv arcibiskupskho gymn. v Praze 19|6l|7i dopisy !'r. teffalovi PRoCHZKA ]
J. Muk v Prrblikacch Mstsklio mrlzea vJind.ichov Hradci (l9al); tam je i sta Ferd. v Praze). Syn kove
Strejka Fr. Pravda, uitel nroda. od r. l8B3 na filosofi
Literatura: Fr. Holeek, I'r. Pravda (Vojtch Hlinka) -obtaz jelro literrn innosti pozdji mstsk knihc
(1906) s podrobnou bibliografi Pravdova dla. ivotopis od K. Ivatjky,Pravdova synovce' Pispval do Zvt
je p\lojen ke 4. sv. Sebranch spisr(1877). K. V. Rais ve Svtozoru lB97. V. Dresler v r,t Redigoval Malho tm
1905. F. StrejckvJihoeskm sbornku historickm 1955' Knin rrylo z p
Bleskl na hardch (189!
PREISSOV Gabriela (roz. Sekerov, po druh provdan Halbaertov; 23. 3. 1862 nir@ (90l); Hradan
v Kutn Hoe-27' 3. 1946 v Ptaze), Dtstv proila v Krrtn Ho'e a v Plaanech. R. nymn |906); Psnik
lB71 occla k pbuznm do Prahy, kde se rradchla pro vlasteneckou a literrn innost. 1zs (l9l8) ; ern2orel
Literrn pracovat zaala zby za pobytu v Hodonn. Po satku s ednkern cukrovaru Noa hradansk psnik
Preissem (1880) a po krtkm pobytu v Oslavanech u Brna a v Korutanech pesdlila do Pra. Duha (1934);-z pj
hy, kc{ese i podruh provdala. krtle Holce (1905); s
P.ispvala do ZIat Prahy, Mje, Zvonu, Lumru' osvty aj. - Rec{igovala Kalend pan Edice: esk lyr.a
a duekeskj,ch (na roky 1903-1910). Gogol mldei (1909
Knin lrylo z przy:. obrdzk1lze Sloudcka(3 dly' 1886-1889); Idel2 (l8B9); Poudk1 G. rauptmann, Poto}
(lB90) ; {mhoalba (lB90); rtyzeSlouticka(1890) ;Nouobrtzk2art1QB93);obrzfubezrn t?h(|B93); P' Mael'
(lB95)Korutanskpoutdk;y (|B96);TaImoazlato (1901);JamuoQl (3sv.' 19l2);Ddicou
(l9l3) ; Dlo vyIo v Unii
Boue a jin poudk1l(1920); (la hoch (1930); Cestouza tstn(|932); - z dtarnat: Gazdina Literatura: V. M
roba (1B9o; zhudebnilJ. B. Foerster pod nzvem Eva); Jej pastork.ya(l89l; zhudebnil chzka, lovk a dlo
L. Janek) ; (latorog a jin dramatick
hk1(l914). Hsek v pedmluv k
Sebran spisy (1B sv., 19l0-l9l5) pipravila k vydn sama autorka. Vbor povdek v knize Hanck pse
Slovck obrzky sestavil a vod napsal Artur Zvodsk (1957). v Kritickch projevec
Literatura: J. Roleek, ivot a dlo Gabriely Preissov (1946)' H.Jelnek v Lumru
l936-1937. Vl. Mller, Dramatick prvotina Gabriely Preissov (doslov ke Gazdin rob,
QUIS Ladislav
1956). J. F. Urban, eskeny (1922). o. Koblek, Janek a Preissov, Moravskoslexk gymnasium v Havll
revue l9l8' R. Grebenkor'v closlovu k Jej pastorkyni (1956). R. Parolek v s. rrrsistice Sabinu do redakce Sl
i960. B. trov,Slovensko v tvorb G. P. (Slovensk lit. 1960). r, Peloui, od r. l90B
Pispval do aso
PROCHZKA Arnot (15. ll. 1869 v Praze _ 16. l. |925 tamt).Gymnasium v1ntu- Svtozoru, osvty, Zl
doval v Ptaze,prva na praskuniversit nedokonil.Vedle povoln etnhoednkav. manachu Ruchu, Aln
noval se kritice a pekladatelstv. R. 1894 zaloi| Modern reuui, kterou vrydval a redigoval. Jan Neruda) aj.
MI velkou astpi vydvni l(nih dobrch autor u K. Neumannov. Knin q'lo z 1
Pispval zejmna kritikami do Literrnch list,Modern rer,uc, Novho kultu, Rozhled aj. (lBBa); Psnik2 QB9
Knin vylo z poezie : Prostibolodle (|B94); Torsa uer - torsaprz1 (1925); - z kri- Ifgmiz u Taurid, (|89

590

l
 u Jindichova tickch prac literrnch a tvarnch: trl[editace(1912); Liter'm silhouetya studie (l9l2);
asiumvystudoval eskkritik2 (l9l2); Francouztautoi ajin studie (1912); Rozhouor1s knihami, obraz2 a lidmi
Kapian v Kvliccb (1916); Na okraj dob1 Q9|9); _ z pek|ad : Scipio Sinhele, Co st,olet umrti(1900); Eugenio
a host v ni de Castro, Belkiss, krloana sbskd, axumsk a h1miarsk(1900) ; H. Lichtenberger,Nietzscluoua
flosofe (1900); Anatole France, Traktr u krtloun2Pedatit1t(1900) ; Andr Gide, Krl Kandaules
ivota, Bolesla- (1912); -o. Wilcle' Bsn u prze (|90B); G. Boccaccio, Dekatteron(1923-24). -Edice:
(Fr. imtka-Blka), Spisy Karla Hlavka (l905); Spisy H. G. Schauera (19l7).
kolnk,Zbavnk Literatura: M. Rutte, K jubileu kritikovu (Cesta 1920). J. o. Novotn, Arnot Pro-
chzka (Cesta 1924).J. I(arsekzeLvovic v Rozpravch Aventina l93l_32. rn memoriam
dti: Diaadlo pro dti Arnota Prochzky (1925; zvltnsloModern rel'ue; zde seznam pseudonym a iferA. P.)'
Zd. Nejedl v knize o literatrre (1953). F. X. aldave Varu 1926.St. K. Neumann v Literr.
ve4sv.vNrodn nch rozhledech l92B-29.
. Dopisy V. tulcovi
; dopisy Fr' teffalovi PROCHZKA FrantiekSerafinsk (15. l. 186l v Nmti u olomouce-28. l. 1939
; tam je i staFerd' v Praze). Syn kove, studoval na slovanskm gymnasiu a bohosloveck fakult v olomouci,
od r. lBB3 na filosofick fakult v Ptaze. Uite] v Praze, od r' lB91 vnoval se urnalistice,
jeho literrn innosti pozdji mstsk knihovnk na Vinolrradech a redaktor eskgrafick unie.
Pravdova synovcet Pispval do Zvonu, Humoristickch list, Moravskoslezsk besedy, ZIat Ptahy, _-
. V. Dresler v l,r Redigoval Malhotene(|89I-|939)' /uon (l913_1939).
Knin vylo z poezie l Pseo izz (lBB5) ; Rznzuuk2QBB7); Ja rodn pd (1BB7);
Blesk1na hordch(|B93); Jaz1;k (1895); Psnifu(lB98); Noojpsnik1 (1899); Nejnouj ps-
niky (90|); Hradansk psniky(l90a) ; Bezen (|904); Krl Jemne (1906); Semmec (ano-
; 23.3. 1862
a v Plaanech. R. nymn |906); Psnifukoudouas1na (|90B); Vinobran(19ll); Vojnaje uojna (l9|3); fuIistr Jan
a literrn innost. 1rr (19ls) ; ern1,
orel (1918); (po1 mladosti(l919) ; Da romance(1919); Kuetoucdnoa (1923);
ednkemcukrovaru Nouhradansk psnik2(92!; (1932); (plnek(1932); Vos1 (1933);
Vnl (1929); T1,ruin
pesdlilado Pra- Duha (t934);-z przy: Pstk1 (1896); - z knilr pro mlde: Hrak1 (904); oxi
krdle Holce (1905); Sluneka(1904)' Luina (|908); Pest moli (|99); Druk1 (1916).-
Kalend pan Edice: esk lyra (1911); esk epika (1912); Vybran eskhumoresky (1894-95) ;
Gogol midei (1909)' Zeyer rnldei(1909)' Maupassant mldei (19l9)' - z peklad:
Ide| (|BB9)i Poatdk1 G. Hauptmann, Potopenj zuon (|B99), A Pi'ppa tan(191'8); J. Verne, Tajemnj hrad u Karpa-
|893); )brzkl bez rnt} lac (IB93); P. Mael, Hrdinn srdce(IB95); D. A. Candz, Dobrodrustu (l91l)'
carkahouslist1l
|9|2\;Ddicoa (l9l3) ; Dlo vylov Unii (13 sv.' 1919-1924).
-z dramat:. Gazdina Literatura: V. MartnekvMoravskoslezskmsbornku l9l9-l920. Ant. Vesel, F. S.Pro.
(1891;zhudebnil chzka, lovk a dlo (1927). F. Dlouhn, Fr. S. Prochzka v literatue pro mlde (1936).
Hsek v pedmluv k 3. vyd. Pohdek o novm krlovstv (1920) a r'e Zvorru 193l. B. Slavk
Vbor povdek v knize Hanck psemnictv(1940). F. Prak v knize Spisovatel uitel(1946). F. X. alda
v Kritickch projevech 4 a 6 (195l).
H. Jelnek v Lumru
ke Gazdin rob, QUIS Ladislav (7.2. 1846 v slavi- l. 9. 1913 v ernoicchu Prahy). Studoval
Moravskoslezsk gymnasium v Havlkov Brod a v Tboe, ilrva v Praze. R. 1872 vstoupil za nemocnlro
Parolekv s.rusistice Sabinu do redakce Slovana, pot do Nrodnch list. od r. 1BBl advokt v slavi, pozdji
r' Pi'eloui,od r. l90B il na odpoinku v Praze a v ernoicch.
Pispval do asopisu Tbor (poprv 1865)' do Humoristickch list, Lumru, Kvt,
Gymnasium vYstu- Svtozoru, osvty, Zvonu, vandydudka, asu, Mje, Paleka, Svobody (Barkovy), do al-
ednka v.
etnho manachu Ruchu, Almanachrr eskhostudentstva, }'{oravskoslezskrevue (zcle napklad sta
vydval a redigoval. Jan Neruda) aj.
Knin vylo z poezie: ( ruchu (|B72); Hloupj, Honza (1880); Balad1 (B83)i Ten
kultu,Rozhrledaj. (l88a); Psnifu(lBB7); Epigramy (lB97); -z peklad: J. W. Goethe, Balady QB79);
pz1(925);_zkri- Ifigmie u Taurid(189a); F. Schiller, Marie Stuartoma (l89l); v.A.Kolcov, B,sn (|B92);

591

,'
I
Snroskotskbalad1 Q900); H. Kleist' Rozbi dbn (|910)i_z ptzy: Kniha l)zpon,nzk ARIAN or,rNsl
(1902)' -Edice: Bsnick spisy Karla Havlka (1897); Korespondence K. Havlka Nouin1l Lp1t slouaru
(1903) ; L. elakovsk, ohlas psn ruskch a ohlas psneskch(1898); Spisy Karla Hav. z Prah1l, Kalmdd h:
lka (1906_1908); K.J. Erben, Kytice (l90l); J. P. Koubek, Bsnkova cesta do pekel Prodand, neusta (lB
( 190a) ; V. olc,Prvosenky ( t 905) ; Kritick spisy Jana Nerudy v Sebranch spisech (u Topie Templdi na Morau
1907-191l). Knin vyly l
Literatura: Nekrolog ve Svtozoru l9l3. A' Prak, Literrn znatn L. Quise (Zvon I. stKat krle V
1906).J. Vlek v Lumru 1906.J. ebestave Vlkov sbornku l920. F. A. ubertv Almanachu Poudk1l,pousti,,obt
eskakademie (1914).J. S. Machar v knize V poledne (1920,2. vyd. l92B). o jeho po. Jen ti lta! (t860);
kladu 2. dlu Fausta H' Siebenschein a K. HvrIov v Mr l954. (1874, s pseudonyrn
Saek krle Jiho (
RAIS Karel V. viz str. 465-185 eskoslouansk star t
doba a spis1' Nstin
RYBIKA Antonrr Frantiek (pseudonym SKUTESK; 30. l0. l8l2 ve Skuti- AnJange des 19. Jah
24. l. lB99 ve Vdni). Gymnasium studoval v Litomyli, prva v Praze' od r. lB40 byl donymem Leo Blasr
mstskm ednkem v Chrudimi, od r. 1848 psobil v rznch funkcch v sttn sprv hujc Sabinv ao
ve Vdni. Pracoval badatelsky v ad obor, zejmna v djinch ptva,|tettn a kultur. Soubor spis I{
n historii, heraldice, v djinch eskholkastv aj. (19l0-19I1; oir
Pispval statmi a rozptavarni do asopisu eskho muzea, osvty, Svtozoru (zde Ybot ze Sabinow,
i Pomckyk bibliografckmulistdi eskmu)aj., pod i.rouRa do Riegrova Slovnku naunho' spisy J. Thon v e
Knin vylo z prac odbornc}rl. Pednkisitelruirodaeskho (2 dily, lBB3' lBB4). literrn djepisn)
Literatura: A. Truhl v Almanachu eskakademie 1900. V. B. Konen v Almanachu 1953 ve Svtov e
na poest osmdestiletch narozenin Rybikoch (1892). Y. Y. Zelen v osvt 1882. k Prodan nevst r
Nekrology ve Svtozoru aZlat Praze lB99. F. Laek, Zapad|i osvcenci F. E. Welz, F. M. Duchovn komunisr
Klcel a F. Rybika (1946). kde r,1'chze\Y, a vJ
s doslovem F. Vodi
SABINA Karel (29. 12. 1813 v Praze _ 9. l1. |B77 tamt).Vychovn v rodin zednka radikln demokratt
kov (l941).
J' Soviny (otec Sabinv zsta|neznm), vystudoval akademick gymnasium a filosofii v Praze,
Prva (od r. lB34) nedokonil.Zprvu vychovatel, pak litert a urnalista' R. lB3B byl ve Vdni, Literatura: Litr
kde spolupracoval s asopisemAdler, ale pobyt zde mu byl policejn zakzn. R. lB35 byl Sojka v knize Nai n
ryetovn pro satiru obrazy a kvty sn (v Kvtech), r. 1836 pro bse I(u vzdlenm Morany (1909),J. T
(v Kvtech), r. l839 pro lnek Erwiderung (v asopiseost und West). V tyictch letech (l909). J. Fuk,o S
len tajnho spolku Repeal' r' lB4B horli enk a publicista a vdosobnost radiklnch kultury(1951)aOli
demokrat. Ve spojen s ruskm anarchistickm revolucionem Bakuninem se astnil v vodu k vydn 11
ppravy povstn proti Rakousku. V kvtnu r. lB49 zaten, odsouzen k trestu smrti, ten vak v Akademii 1907-(
cestou milosti zmnn na 18 let a\ie. Yztrr v Praze a v olomouci. Pi amnestii r. lB57 ratury kolem r. 184
proputn, vrtil se do Prahy, vnoval se innosti literrn, pednkov(v Umleck besed, eskliteratury (l9l
jmnem Matuov)
v dlnickch spolcclr, r. 1868 mluvil na Husovch oslavch v Kostnici), byl pod dozorem policie'
od r. l B59 ve slubch tajn policie, kter dodval zptvy o innosti v literrnm, novinskm o modern eskou h
a politickm ivot (pod jmnem RoMAN). R. lB70 naznail'videsk asopispodezeni, eje Prodan nevsty (l{
konfidentem policie, ale Sabina se ped soudem oistil.R. IB72 na dvrnschzceliterrnch 1927. O Sabinovi
a politickch ptel (mezi nimi J. Grgr, J' Bark, J. Neruda, V. Hlek) ze spoluprce s polici koviJ. tpnkov v
usvden, oznaen za zrce nroda a pinucen opustit echy. odejel do Dtan, po n. (Slavica filologica) 1!
vratu se hjil veejn (brourkou obrana proti lhdm a utrhama plakty), ale dvry u J. Pur v knize K p
nenabyl. o tto Sabinov inn
Pispval do Kvt (poprv lB35), esk vely, Kytky, rronky, almanachu Vesna,
do Mastimila, Pomnnek, ost und West, Tdenku, Dlnka, Nrodnch list, Pokroku sZAVsKAnl
(Skrejovskho),Svobody (Barkovy), Praskho denku a asopis,je redigoval. _ Psal t lB93 v Praze). Dcera
nmecky, pekldal z nminy a poltiny, wval rtnnch pseudonym a ifer (LEo BLASS' Pispvala do ob

592 38_Djiny eskliteratury I

 z Kniha azpomnrk ARIAN st,tNsK, ifra AB aj.).- Redigoval: Prasknoain1l(|B48); esk aela(1848),
K. Havlka Noain2 Lp2 sloaansk(lB49)' Slouan (|B7I_IB72)' sbornk Tbor, Jiskr1l asoa (|849), Posel
; Spisy Karla Hav- z Prahy. Kalendd historickj,a politickj (1862-1863). - Napsal libreta k opermB. Smetany:
cesta do pekel Prodawi nea (1866); Braniboi u ecfuich (1866); V. Blodka: V studni (1867); K. ebora:
spisech(u Topie Templi na Morau (1865); Zd' Fibicha: Bukoun (1866);
Knin vyly Bsn"(l8al); - z przy :,Hrobnk(l8aa); obrazJ ze XIV. a XV. aku (|B44;
L. Q;rise (Zvon l. st Kat krle Vclava, 2. Schzka na Karlov Tn, 3. Lsky alosti a blahosti, +. isnit) ;
v Almanachu
A. ubert Poudky,pousti,obraz1la noue|l (l8as) ; VesniianQBa7); Blouzw*nt(1857); Na pouti (1863);
vyd.l92B).o jeho pe. Jen ti lta! (1860); Vnjmich (1858-1863) ; oiuenhrob1 (B70) 1 Morana ili Sut a jeho ni,cot1l
(1874,spseudonymemArianelinsk);-zdrarnat a her : Jnzert(1866); emre (1867);
aekkrte Jiho (|870)1 Kocour a koka (lB70); _z prac| odbornch Djepis literatur1l
eskoslotlansk stara stedndofu, (1860_1866); Duchounj komunismus(1861); Vdclau Stath,.jeho
doba a spis1l.Ndstin iuotopisnj,a literrnt (1870); Das Theatn und Drama in Bhmm bis zum
Aange des 19. Jahrhunderts (Divadlo a drama v echch do zatku 19. stol., 1877 s pseu.
l0. l8l2 ve Skuti--
donymem Leo Blass) ; zaalvydvat spisy K. H. Mchy (1845)' z lich vyel jen l. seit obsa-
haze. Od r. 1840 bYl
hujc Sabinv uod pouahopisnia zatek M:je.
funkcichv sttn sprv
Soubor spis l(arla Sabiny v Koho Knihovn eskch klasik beletrist vyel ve 3 sv.
prva,literrn a kultur.
(l9l0_l911; oiven hroby, Hrobnk, Jen ti lta!, Morana, Blouznn, Na pouti).
Vbor ze Sabinoch dl podil V. K. Blahnk v Knihovn Pehledu revu (l9l l). Vybran
osvty, Svtozoru (zde
spisyJ. Thon v eskclrspisovatelch 19. stol. ve 3. sv. (19t1, l9l2, 1916; Bsn a Hnky
Slovnkunaunho.
literrn djepisn). Z jednotlich romn vycbzety nejastji oiven hroby (naposled
dly,lBB3'1884).
1953 ve Svtov etb s vodem Z. K. Slabho), Morana, Na pouti, Jen ti lta! Libreto
Konen v Almanachu
k Prodan nevst vylo nkolikrt (l90B s vodem Z. Nejedlho, l940 pM. Novotnho).
Zelenv osvt lB82.
Duchovn komunismus vyel l92B s pedmluvou Z. Nejedlho. Vzpomnky sebral z asopis,
i F. E. Welz, F' M'
kde vychzely, a vydal M. Hsek v knihovn Pamti (l937). Ybot z literrnch stat vydal
s doslovem F. Vodiky J. Thon, o literatue (1953). Literrn stati jsou i ve vboru et
radikIn demokrat o literatue (1954). Spis Das Theater und Drama ... peloila G. Fu-
v rodin zednka
kov (l941).
a filosofii v Praze.
Literatura: Literatura o Sabinovi je velmi rozshl. ivotopisn pspvky pinesl J. B.
R. lB38 byl ve Vdni'
Sojka v knize Nai muov(1862), V. K. Blahnk ve Vboru (19l1)' Fr. Sekanina pi vydn
zakzn, R. 1835 byl
Morany (1909)'J. Thon v knceo Karlu Sabinovi (l9a7).J. Arbes v knizeZ}radn povahy
bse Ku vzdlenm
( 1909).J' Fuk'o Sabinov zrad (dnes v knize Ti studie, l95l). Zd. Nejedl v knize Z esk
V tyictch letech
kultury (195l) a o literatue (1953).o Sabinovi bsnkoviJ. Thon v Lumru 1911.M. Marten
osobnostradiklnch
v vodu k rrydn lyriky (1920).J. Mchal v vodu k romnu Blouznn (1931). A. Macek
Bakuninem se astnil
v Akademii l907-0B. H, Hrza|ov, Jak vznikal a uskuteoval se idel demokratick lite.
k trestusmrti, ten vak
ratury kolem r. lB4B, . tlt' tgsg. o Sabinovi prozaikovi Jaroslav Vlek v knize Z djin
i. Pi amnestii r. lB57
eskliteratury (1960). o obrazech ze XIV. a XV.vku M.Tukov v SV l95l a (pod
(v Umleckbesed, jmnem Matuov) v t, t96t. o jeho libretech o. Hostinsk, B. Smetana a jeho boj
byl pod dozorem Policie.
o modern eskou hudbu (190l) a P.Prak v Divadle |956;Z. Nejedl v vodu k vydn
v literrnm,novinskm
Prodan nevsty (l90B) ; M. oadlk, K. Sabina, libretista, Stavovsk a Nrodn divadlo
asopis podezen, eje
1927. a Sabinovi jako divadelnm kritikovi .}. Trger tame. o literrnm histori-
schzceliterrnch
I koviJ. tpnkor'v . lit. 1957.J. Tax, Sabinova ern re,Acta lJniversitatis Carolinae
ze spoluprces polici
iel do Dran, po n-
I (Slavica filologica) 1959. Literaturu o Sabinov innostive slubch policie shrnul a zhodnotil
t J. Pur v knize K ppadu K. Sabiny (Rozpravy SAv 1959), v n pinesl dal doklady
plakty), ale dvry u
o tto Sabinov innosti.

almanachu Vesna,
Nrodnchlist, Pokroku SZAVSK Anna (v1.jm. Friov, rozen Kavalrov; l8. 4. |B25 v Tchobuzi - 15. 3'
jeredigoval. - Psal t lB93 v Praze). Dcera majitele sklrny, enaJ. V. Frie.
a ifer(LEo BLASS' Pispvala do obraz ivota, Jason, almanachu Lada-NiIa, Pamtnku eskch en aj.

38_Djiny esLliteratury III. 593

 Literatura: M. Hsek v Nrodnch listech 1925. Sbornk na pam stch narozenin SOBOTKA Prir
Anny Szavsk (1925). vystudoval gymnasit
rodinch, pozdji u
ottoaa Sloanku nau
SCHAUBRHubertGordon(27. |O. 1862 v Litomyli _26.7' 1892 v Horch u esk
Pispvalbsnm
Tebov). Pochzel z polonmeck rodiny sklene, dtstv strvil v Rudolticch, kde na.
tozoru, Literrnch lir
vtvoval nmeckou kolu. Nrodn uvdomn zskal na gymnasiu v Litomyli. od r. lBB2
aj. - Redigova|Suto,
studoval ve Vdni zprvu prva, pozdji filosofii, r. 1886 piel do Prahy do redakce ottova
Knin vylo z .
naunhoslovnku,v letech 1BB7-1BB9 psal do rznch asopis.R. lBB9 vrtil se na as do
Eoangelina (1877); A.
Vdn, kde spolupracoval s eskou revu a od r. lB90 dopisoval do Nrodnch list, jejich
s G. Drflem a El. ]
nrodohosoodskou rubriku vedl v Praze od r. l89l.
aj,znamu ndrodnchpsn
Pispval do asu (ze Nae du otzk1l, 1886), Athenaea, esk politiky, eskrel'ue
n z oboru jaz1kozpyta
(vdesk)' Kvt, Literrnch list, Moravskch list, Nrodnch list, Politik, Kalende
a zemch korun1lStsatou
esko-idovskhoaj. - Redigoval Roudni,ck l,isty.
Literatura: J. Hr
Spisy H. G. Schauera vadal A. Prochzka (3 sv'' l9l7_ 1918).
Literatura: A. Hartl, H. G' Schauer (1913, zde i bibliografie). J. Karsek ze Lvovic
v knize Impresionist a ironikov (1926). F. X. alda v Kritickch projevech l (l9{9)' SOJKA Jan Eri
V. Mrtk v knize Moje sny I (1902). J. Mchal v almanachu litomylskhostuderrtstva v Praze gymnasium,
Majles (l90B). J' Herben v knize Deset let proti proudu (1B9B).J. Lormanov-Kransk kde byl opisovaem l
ve sbornku o eskouliterrn kritiku (1940). v tiskovm odboru 1
Stkal se s Arnolden
nakonec se stal Nm
sCHULz Ferdinand (l7. l. lB35 v Ronov nad Doubravkou- 16.2. 1905 v Praze). Pispl do almar
Gymnasium navtvoval v Mlad Boleslavi a od r. |B47 v Pnz (jeho spolu\ tam byli echa (Friova)' Po
J. Neruda a G. Pfleger.Moravsk). v l. 1853-1856 studoval zde fiIosofii. Jako vychovatel rznch pseudonymi
u Kounic (l855-l866) hodn cestoval po Evrop. V r. l867 byl zvolen poslancem, t' |B72 I(nin vy|o: Starj l
se stal stedokolskm profesorem v Praze. (1862); Nai muou
Pispval do Lumru, osvty (zde studie eskdbalada a romaflce,lB77)' Nrodnch list, Nai muov vy
Z|at Ptaby aj. _ Za|o|'a redigoval Litertirn /isr2 (1865) ; eskjobzor literrn (1867_1868) ; ivotopisy spisovateli
redigoval osatu (|862); (latou Prahu (IBB4), od r. 186l spolupracoval s redakc Nrodnch o literatue (1954).
list, spoluredigoval knihovnu Matice lidu, Salonnbibliotku,Poezii sutouou. Literatura: K.Ja
Knin lryloz przy:. Starj pn z Domaic(tB7B); Latinskd babika(1BB3); Doktor Johnek
(lBB3) ; Poudk1t(2 sv., l8B3 a 1885) ; eskMagdalna ( 1886) ; N1mbursk r2chta(|886); lechtiek
SOKOL Karel I
tnoel2 (soubotn IBBB); V pozdnchletech(1BB9); Poadfutolansk (lB95);-z odbornch Studoval na universit
praci: Ji z Podbrad(1868) ; Josef Jungmann(|B73); Petr Chelickj(lBB2); fiaot a spis1lVtz.
zenvprocesusOml:
slaua Hlka jako doslov k poslednmu sl'azku Hlkovch spis, kter sm v l. 1878-Bi podal. nho nrodnho boI
Literatura:J. V.Jahn v osvt 1895.TamtB. Krsnohorsk 1905.J. Mchal, o eskm
hardta aj.
romnu novodobm (1930). J. Thon v knize osvtou k svobod (1948).
Pispval do aso
(l893), Radiktiln list1
SCHULZOV Aneka (25. 3. l87o v Praze-4. |l. 1905 tarnt).Dcera literrnho oduislost(1917-l9lB)
kritika F. Schulze, ptelkyn Z. Fibicha. Pekladatelka, v leteclr lBBB-lB94 divadeln Vzeskou kores1
referentka ZIat Prahy a Kvt, autorka libret k Fibichovm operm Hed2, Pd Arkuna, Literatura: J. TJ
tirka.Psalastudie o A. Francovi, M. Gorkm, Z. Fibichovi aj. a nrod, lB79-l939
Knin vylo z peklad : G' Brancles,RomantiekdkolaueFrancii (1894).E. Rod, obtooan Kulturn innost K. S
(r8e3).
soVA Antonn v
Literatura: E. Krsnohorsk v osvt |9o5. z. Nejedl, Zd. Fibicha milostn denk
(dnes ve Spisech Z. Nejed|ho sv. 20., 1949). V. Kostica v eskoslovensk
rusistice 1960.
sTANKoVSK
1879 v Praze). Po ned
SLDEKJosef Vclav viz str. 324-340 autor a pekladatel he

594 98'
 stch narozenin soBoTKA Primus (29' l. l84l v Nouzov u Velimi - t. 8. 1925 v Praze). Y Praze
vystudoval gymnasium a filosofickou fakultu. V 1. 1866-1879 vychovatel v lechtickch
rodinch, pozdji urnalista, od r. lBB4 ednk praskuniversity, od r. 1897 hlavn redaktor
o tt,oa
a S lounku naunho.
v Horclr u esk Pispval bsnmi, przou, literrnmi kritikami a peklady do Lumru, Kvt, osvty, Sv-
Rudolticch,kde na- tozoru, Literrnch list, asopisu eskhomuzea, eskvely, Koledy, Humoristickch list
Litomyli.od r. lBB2 aj. - Redigova|Sat,ozor (lB79-lB84). Pekldalznminy, anglitiny' poltiny a ukrajintiny.
do redakce Ottova Knin vylo z peklad: H. Fielding, Tom Jones (3 sv., 1872); H. W. Longfellow'
wtil se na asdo Eaangelina (|877); A. Tenrryson, Enoch Arden (tB75) ; H. H. Stanley,V tujtemnj Africe (spo|u
s G. Drflem a El. Krsnohorskou, 1890-189l)1-z odbornch prac: Rostlinstuoa jeho
ujznam u ruirodnch psntch, bdjeh,obadecha pourchslouanskjch(|879) ;Vjkla prostonro-
poustech,
politiky, eskrevue
n z oborujaz2kozp1ltu,bdjesloa,pqlchologie ntirodn... (lBB2); Kratochuln historie mist a mst
Politik. Kalende (IBB5),
u zemchkorun1Suatauclausk
Literatura: J. Hork v Almanachu eskakademie (1926).

J. Karasek ze Lvovic soJKA Jan Erazim (lB2B v Praze_z7.8. 1BB7 ve Vdni). Syn krejho, studoval
projevechI (1949)
v Ptaze gymnasium, r. 1849 filosofii, kterou vak nedokonil, odeeldo Vdn (l850-l85l)'
studerrtstva
kde byl opisovaem bsnkaJ. Kollra a vychovatelem. Knihkupeck pru, pak pomocnk
lormanov-Kransk
v tiskovm odboru pedsednicwa ministersk rady ve Vdni, kde doshl lrysok hodnosti.
Stkal se s Arnoldem, Sabinou, Knedlhansem Liblnskm a jinmi radiklnmi demokraty,
nakonec se stal Nmcem.
16.2. 1905v Praze). Pispl do almanachu Lada-Nila a psal do Praskch novin, Lumru, asu (Krsova),
spolukytam byli echa (Friova), Posla z Prahy, Lpy eskomoravsk a do nmeckch asopis. |)lva|
i. Jako vychovatel rznch pseudonym a ifer. _ Redigoval asopis Jaso (|859_1860), Posel nru (1862). -
poslancem,t. lB72 Knin vy|o: Starj ok, obraz djin od nejstardoful a do ukonenulek s Cinbr1 a Teuton1t
(1862); Nai muou, Biografe a charakteristik! muusloaanskjc (v sitech 1862-1863).
l877),Nrodnch list' Nai muov vyli pK. Cvejna (1953) s jeho doslovem a poznmkami (obsahuj pouze
litn,in(|867-1868); ivotopisy spisovatel eskch). Vbor z jeho prac ve sbornku etradikln demokrat
s redakcNrodnch o literatue (1954).
Literatura : K. Jansk ve sbornku Z doby Nerudovy ( 1959). Tam i ostatni literatura.
(1883);DoktorJohnek
D'c,a(1886); Iechtick soKol Karel Stanislav (5. l0. 1867 v remanov Mstci - 20. 3. |922 v Praze).
;_z odbornch Studoval na universit v Praze a ve Vdni, pozdji se vnoval urnalistice. R. t894 byl odsou.
82);litlot a spis1lVtz- zen v procesu s omladinou. Byl politicky inn v mladoeskstran, r. l9l8 Ien Revolu-
vl. l87B_Bi podal. nho nrodnho boru, pozdji poslanec. - Pekldal z J. J. Rousseaua, II. Taina, J. Burck-
J. Mchal, o eskm hardta aj.
Pispval do asopis,kter redigova|z asopiseskho (1889-1892), Noaproud1
studentsua
(1893), Radikln /st1 (1895-190B), Krcnika (l90l-l9l3)' Samostatnost(l908_l9l4)' .Ma-
oduislost(l9l7-l9lB). Vydval Vzdlauad bibliotkua Bibliotkusocidlnchnauk.
Dcera literrnho
Vzeskou korespondenci lB93-1B95 vydala B. Sokolov (1929).
l8BB-lB94 divadeln
Literatura: J. Thon, Z nakladatelskho ovzdu let devadestch ve sbornku Kniha
Hefu,Pd Arkuna,
a nrod, 1879-1939 (l939).J. kbaa B. Weingart, Na pamK. S. Sokola (1932).J. Mal,
Kulturn innost K. S. Sokola (1933).
B. Rod, o btoaan
(1894).

sovA Antonn viz str. 527 -545

f.ibicha milostn denk
rusistice1960. STANKOVSK Josef Ji (ll' 11. lB44 v Kamenn Vysok u Pbram- 10. 12.
|879 v Praze). Po nedokonench studich prv v Ptaze se vnoval divadlu, a to jako plodn
autor a pekladatel her i jako editel divadeln spolenosti,r. lB75 se vrtil k innostiliterrn.

98. 595
 Knin lrylo z przy:. KrI a biskup (1875);Wastencoa z Boud1 0877);Vnukafaroua asopisu Cyril a Mr
(1876); Miloaskj, reformdtor(1878); Dobrodruzi (lBB0); - z dranat: Brani,boi a uhch (vldesk)' Besedn
(1866); Nedejme sal (1870); {ebrci Q87{); _ z odbornch prac: odboj Nizozemska a rutinou, psal tak
proti Filipu II. (1872); Diuadeln sloank(|876); o sldu hereck(1879); Kronika diuadla u ech,ith
val se tak FR. Rol
(1882, dopsnoJ.L.Turnovskrrr); _ z peklad: Calderontv fiaot pouhj sen (lB70);
Knin vylo z
Coppovu staku haa(|87!; Lenauova Fausta (1875)' bsn: I, (pay a hn9
Literatura: J. Neruda v Podobiznch I (l95l) a v Literatue II (196l)' sknrodnpsn (|B3:
do textu uadnjtni (l8
STAEK Antal viz str. 486-504 236l psn);-zp
odbornch: Krtkt
STROUPENICK Ladislav (6. 1. 1850 v Cerhonicch u Psku _ ll. B. lB92 v Praze). Moravsk nrod
Po dvouletm studiu na relce v Psku pracoval od r. 1862 jako praktikant u svho otce, rejstkem o mstnm
hospodskho sprvce, r. 1873 se pesthoval se do Prahy. Byl ednkem v pojiovn, a Bedich Vclavek
pracoval v redakci Humoristickch list (1B75-1876),od r. 1878 psa praskhomagistr. Literatura: T. \
tu. V l. 1882_1892 byl dramaturgem Nrodnho divadla. ve Zprv eskre
Pispval do Humoristickch list, Paleka, Lumru, Svtozoru, osvty, otka aj. ( r s1
r ).
Knin rylo z dramat:. Nouiny a kar (|876); Pan Mstek,obchodnk (lB77) ; em due
(lB7B); |ukouskj rarek(|8B3); Velkj sen (provoz. 1BB4)i Pan mincmistrou(1886); Christoforo SVTEK Josef
Colombo(1890); V panskmelednku (1BB7); Sirottpenze(1BB7); Naifurianti' (IBB7); Vtclau Y Praze navtvoval
Hrobi.ckjzHrolic(l889); Yojtch|k,ajtentk acht(|B92); -zptzy:
(l89l); Naoaldtejnsk publicistice. Byl len
Humoristickten(|875); Caoani (IB7B); Rozmamhistorful (1879); Poutdky a noue|l (1881); sL'ch novin (1863-
S1mougraftoahor2tte(|8Bl);Lidsmnauboz(lBB4'roz.2.vyd. l89lpodnzvem |Prahy Pispval do Zll
a z acnkooa); Po trnich stezkch (1BB7). Podle Zvkovskho rarka sloil operu V. Novk almanachu Lpy aj..
(1914) a podle Naich furiant R. Kubn (1949). Knin vylo z
Dramatick dlo vylo u imka (l0. sv', lBB7_lB94). Drama Krl Ttina vydal Terezie a Karcl VII. (1
Q. M. Vyskoil (l9l6). Nae furianty vydal s doslovemJ. Kopeck (l950)' Pan mincmistro- 1873); Sasoua Praze
vou a Nae furianty v Nrodn knihovn lydal V. Mller s doslovemJ. Kopeckho (1950). PraskJ kat (2dIy,lt
Zvkovskho rarka a Pan mincmistrovou rovn V. Miiller (1952 a 1958). Vbor hu- (2d|y, 1890-9l); J
moresek s nzvem ZPra}ry a venkova podil M. Novotn (s doslovem V. Tichho, 1949). 1 9 0 5 ) ;- z odborr
J' Kamper otiskl soubor dopis Z list Ladislava Stroupenickho (v obzoru literrnm djin eskjch(l891);
a umleckm 1902). Pokraoval po J. Koi
Literatura: J. Kamper v lr tgoo_l90l. J. tolbav knizeZ mch pamt dl II (l907). Sebran djepisI
J. Lier ve Vzpomnkch Umleck besedy (1893). F. A. ubert v osvt 1913. o. Fischer u Topie (35 sv., l
v knize K dramatu (l9l9). F. X' alda,Kritick projevy 2 (1950), 7 (1953). Sbornk od Klic. koln F. Strejek (l|
pery k Stroupenickmu (redig' A' M. Brousil' 1942). V. Miiller, Nai furianti Ladislava Literatura: F. S
Stroupenickho (1947). T, Ladislav Stroupenick (v edici Kdo je?' 1949). F' Hampl, povstem a legendn
Ladislav Stroupenick, esk humorista a dramatik (1950). J. Hjek v Divadle 1952. M. (1940). F. X. aldar
Heman ve Slovesn vd 1954' o jazyce S. Uten v N 1954.
svTL Karoli
SUIL Frantiek (14. 6. lB04 v Rousnov - 31. 5. 1868 v Bystici pod Hosnem). Syn
hostinskho, zskal ji doma hudebn vzdln; gymnasium, je studoval zpotku soukrom,
SVOBODA Frar
vystudoval v Kromi, v Brn fiIosofii a bohoslov (|B27). Kaplan v olbramovicch u Mo.
Manel spisovatelky I
ravskho Krumlova a v Komrn u Brna, od r. 1837 profesor na bohosloveckm stavu
nice po tech letech
v Brn, kde doshl rrysokch hodnost crkevnch i svtskch r,ryznamenn. Ml astpi zalo-
ednk M:stskspo
enstedn katolick jednoty (lB48), Moravsk nrodn jednoty (1849) a Ddictv Cyrila
Pispval do Lum
a Metoda. Z jeho podntu byl zaloen Hlas Jednoty katolick (1849). o przdninch pro.
Knin'"ylo z pI
jdl Moravu a sbral lidov psn.
eka (|9OB_09); Srda
Pispval do asopis Denice, Poutnk slovansk, asopisu eskho rrruzea, Kroka,
(1910); ,( brdskjch ks
Hlasu Jednoty katolick, Blahovsta, asopisu katolickho duchovenstva, do slovenskho
(1925); Skok do tryt I

s96
t877\; Vnulkaardoua asopisu Cyril a Metod, do kalende Moravan (zde nap. o prozdii esk, |856), do Vesny
fuoniboi u echtrh (vdesk)' Besednka (plohy Moravskch nrodnch novin). - Zabva| se poltinou
0dboj Nizozemska a rutinou, psal tak latinsky spisy nboensk' pekldal z|atny klasick i crkevn. Podpiso.
tliaadla o uhth val se tak FR. RoUSNoVSK.
pouhjsen(1870); Knin vylo z poezie: Bsn (l8a7); Rea trn (|85|); Sebranbsn (|862); Noa
bsn:I, (pa1 a hnu1Q869)i II, Smen bsn (|870)i - sbrky nrodnch psn: Morau-
skrurodn psn( 1835); Morauskruirodnptsn,Sbrka noad (l8a0) ; Morausknrodntpsns npu1l
do textu aadnjni, (lB53_ 1860' 2. v7d' 1860; B40 psoch skupin, podle slovn Suilova
236l psn);-z pekla::. Antologiez ouidia, Katulla, Propertiaa Musa (1861); -z prac
odbornch : Krdtk prozdieesk(|856 a astji).
11.8.1892v Praze). Moravsk nrodn psn s npvy do textu vazenmi sestavili, studi o Suilov sbrce,
u svho otce, rejstkem o mlstnm a krajovm pvodu psn a jinmi pomckami opatili Robert Smetana
v pojiovn' a Bedich Vclavek (l94l). Z doby Suilovy, sbrka dopis. vydal P. Vychodil l9l7.
praskhomagistr- Literatura: T. Vodika, F. Suil (1946). J. Neruda v Podobiznch I (l95l). A. Dvok
ve Zprv eskrelky v Lipnku (1910 a l91l). A. Heyduk ve Vzpomnkch literrnch
( r e1r ) .
(|877)3em due
(1886)1Christdoro svTEKJosef (24. 2. 1835 v Praze_9. 12. 1897 tarnt).Pochzel z chud rodiny.
V Praze navtvoval vyrelku a po dva roky techniku (l854-1858)' Po studich se vnoval
Jwknti (|8B7); Vclaa
( 1 8 9 2-) ;z p r z y : publicistice. Byl lenem redakce Krsova asu (1860-1863), po jeho zniku vldnch Pra-
a noaely(1881); skch novin (l863_1864)' pozdji Prager Zeitung.
podnzvem (Prahy Pispval do Z\ach klas (poprv 1854), Lumru, asopisu eskho mu'ea' asu,
il operu V. Novk almanachu Lpy aj. _ Redigoval vldn Praskj dmik (|866_1897).
Knin vylo z ptzy: Anna z Kuttttu (1860); Tajnosti fuask(3 dly' 1868); Marie
Krl Ttina vydal Terezic a Karel VII. (2 d|y, |B70); Majestt RudolJ.aII. (|87|)i Praha a tn 13 |y, |B72 a
Panmincmistro. |B73);Sasou aPraze r.1631 (|873); Ji z l.obkoaic(3dly, |B73,1874);udoatlPrazc(|B74)i
Kopeckho(1950). Praskj kat (2dl|y,|876); Panti katouskrodiny M1dl o Prazc (4 dIy, 1886-1889); Astrolog
a 1958).Vbor hu- (2dIy, 1B90-9l); Pd rodu Sni'ickjeh (lB93-94) ; Sedlei u Chlumce(1896); Bitua bIohorsk
V. Tichho,1949). 1905); -z odbornch praci: G. Gabaldi, obraz iuotopisnj(1862); obrazy z kulturnch
(v obzoru literrnm djin eskjch( l 89 1) ; Poustn lidu selskhoo ecfuichroku 1680 ( 1B9a) ; (e starPrahy QB99) . -
Pokraoval po J. Konovi a Ant. Rezkovi v Zapov eskomorausk kronice.
pamtdlII(1907)' Sebran djepisn romny vychzely u F. Bakovskho (23 sv.' lB95_l90B). Spisy
1913.O. Fischer u Topie (35 sv., 192,1-1928). Prask povsti a legendy vydal ve Sbrce souvisl etby
. Sbornkod Klic. koln F. Strejek (1917).
furianti Ladislava Literatura: F. Strejek v eskch hlavch (sv. 24, |923). T v doslovu k Praskm
je?, 1949).F. HamPl, povstem a legendm (l9l7). M. Hsek ve zvt. otisku studie ke III. dlu Bitvy blohorsk
v Divadle 1952. M. (1940). F. X. aldav Kritickch projevech 3 (1950).

svTL Karolina viz str. l20- l38

pod Hostnem). Syn
zpotku soukrom, sVoBoDA Frantiek Xaver (25. l0. 1860 v Mnku u Prahy _25, 5. 1943 v Praze).
olbramovicch u Mo- Manel spisovatelky Reny Svobodov. Studoval od r. 1874 na relce v Praze, studia na tech.
bohosloveckmstavu nice po tech letech zanecha|. Praktikant u praskho magistrtu (lBB4_lBB9)' pozdji
Ml astpi zalo- ednk Mstsk spoitelny v Ptaze (do r. l9l0). od r. l933 il ve svm roditi.
a Ddicw Cyrila Pispval do Lumru, Z|atPrahy,Zvonw, Noviny, Nivy, Zory, osvty, Lpy aj.
o przdninch pro. ..Drobnphad1l(1896); Vzruujtchlau1 ensk(|B97); Rozkat (lB9B);
.' Knin sry|oz przy
.aa (t90B_09)iSrdre jej zkataloadydumakut1t (l90B); Aledypopluj(l909) iValeridn,(loch
muzea, Kroka, (l9l0); ( brdskjchles(|9|2); Vlna za alnou se ual (|9I5); Pj,cha (1920); V malmkrtiloustt,'t
do slovenskho (1925); Skok do try Q929); er planen (1932); Pozd (|934); Vetktltiska (1938); o li,dech

597
zultnch(l9a1); - 7 fl1a1natl Mnka Vdlkou (1889); Smr1 iuota (lB92); Rozklad EMBERA Al
(lB93); Ddeku,ddeku(1897; pepracovno s nzvem Na bounsk samot I9I2); ekank1 Syn emene, v I
(1900) ; Poup(|902); LapeSamsonek(L902); Poslednmu (l919) ; _ z poezie.' Bdsn(2sv. v Praze, kde vryst
lBB3' lBB5);NlaQ z minulj,ch/el (lB90); V naemozduchu(lB90); Nou uesnian (|B95); Ka[l a literatury eskos
mjch luin (1896); K atudozrlo (1'90|)i Je podzim, ouoceuon (1929); ojnnj hrozen (1937); Pispval (zprvu
Touln po loutnouc
strni (|943). eskho m.'."ea,
Sebran spisy vyly za ivota autorova u Vilmka (B3 sv., 1908_1943); Dramatick dla Matice morar'sk. B
u F. imka(6 sv., 1900_1906). I(nin vylo z 1
Literatura: V. Dresler, F. X. Svoboda, studie k portrtu (l9l1) a ve Zvonu l910_ll. a nnuekhoa Moratl
V. Martnek, F. X. Svoboda (|944, zde bibliografie dla a ostatn literatura). F. X. alda a literatur1 eskoslou
v Kritickch projevech l (1950)' 3 (1950)' 4 (l95l)' 7 (1953).o. Fischer v Cest l920-2l. (186t); /kladoua
M. Friov, Bsnk domova (1930). 1868); Libuin soud
sepsal Krloduorskj r
M. Jana Husi Ortogt
svoBoDov Rena (roz' pov; 10. 7. 1868 v Mikulovicch na Morav _ l. l. Literatura: J. J
1920 v Praze). Dcera sprvce statk strahovskho kltera, nabyla vzd|n v kltee Sacr a v knize T. G. Mas
Coeur a na Vydvkole v Praze, Krtce byla vychovatelkou, pozdji se provdala za spiso. zdeje i podrobn so
vatele F. X. Svobodu.
Pispvala do Lumru, Rozhled, Svtozoru, Noviny (zde r. 1908_1909 LisU italsk), runrrr't
Lpy, Literrnch rozhled, Ni'y, Z|at Ptahy, Zvonu, Rudch kvt, Nrodnch list aj. chemie na prask
Knin vylo z ptzy z Na psit pd(|B95); (troskotno(1896, peprac' |9|7 s nzvem strce, nakladatele I
stvaliteratue.V]
Jua); Poudk2(1896); Pettenj, /as(1896); V odlehl ddin(|B9B); ,(amotanulkna (|899, pe-
prac. l9l8 s nzvem Ptelkyn);Milenk1 (1902' peprac. 1914-15) ; Pi'nkamisrdce (|902); Mstsk knihovny nl
Plameny a plamnkjl(1905); Marn ldsk2 (1907); emm1sliuci (l90B) ; Posuritn jaro (|9|2); I(nin vylo z
P o s u a t e b n h o . s t i n ( | 9 1 6 ) ; P o k o j n j , d r n ( | 9 | ' 7 ) ; , ( a h r a d a( 6i rdm
l s 'k1d9 2 l ) ; - p r o m l d e : U ezaek(IBBB); Dr
Pokn Blaenino(|90B); Dtskd srdce (|9|3); Jarn zhony (1916); Hrdnna bez?omocn dtsta (s pseud. MARTIN
(1920); Rdj (|920); _ z tarnat:. V itulip(ink(1903). Ji uzdrch (l89a);
Spisy lryly v Unii (2l sv., 1914_1924). ernmyslivce ve Svtov etbvydal a vod Sebran spisy trl
napsal L. Plenek (l957). Na psitpd lydal P. Jank s doslovemJ. Mourkov (1960). Filipa Konka vylo
Korespondenci s H. Kvapilovou vydala 1939 P. Buzkov s nzvem Pteikyn. Literatura: Vc]
Literatura: F. X. alda, In memoriam Reny Svobodov (1920). T v knize Due D. Stbrn, esk e
a dlo (1913). K. Sezima v knize Podobizny a relify (|927), M. Novkov, Bsnka ivota tech), r' osvt l91!
a snu (1940). R. Schwarzov, Rena Svobodov ve vzpomnkch sv aky (t940). F. x. projevech 2 a3 (-19
alda astov Kritickch projevech. J. Laichter v knize Umnm k ivotu (Lg47).B. Beneov, O. Fischer v knize K
M. Pujmanov, I. olbracht aj. v Kmeni 19lB-l9. Svtozora (l930).
nerov (1949) a M. '

el\asrRr Ferdinand Frantiek (2l. 4. 1839 v Praze _ 30' 12. 7904 tamt).V patncti IMEBK rrar
letech debutoval na scn Stavovskho divadla, rok hrl pod Tylom vedenm u Zllnerovy rolnka, studoval gyr
spolenosti,pozdji u nmeckch divadel. V l. 1860-190l, mimo krtk pobyt v Krlovci (v t dob se seznmi
(1863) a v praskch pedmstskch divadlech (lBB3-lBB4), psobil postupn ve Stavov- ruenJ. Nerudy do
skm, Prozatmnm a Nrodnm divadle' Pispl do alman
Knin vylo z dramatl. Blzinec a prunmposchod (1868); Soatojnskpou(|B72)' Rodinn, do Kvt, obraz il
oojna (IBB2); Podskalk (1882); Jederuct
pikdzdn (|B82); J' K' Tyl (lBB2, s hudbou A. Dvo. Ybor z poezie I
ka); Karel HazllekBorouskj (1BB4) ; Palackhotda 27 (l88a); Diuadeln ulak (|BB4); ra Literatura: Jan .
Kubnkoua (1886); Roauggiollo, loupenkz Apnin (lB89) ; Vj,Ietpana Brouka na ujstauu (L893). v osvt 1877. L, q
Divadeln hry vyly u J. Pospila (12 sv., 1895-1909). J. Touil vydal Pamti F. F. ivot 1952. Fr. Bah
amberka a hrst vzpomnek (1906).
Literatura: J. Neruda v Podobiznch I (l95l). J. Vodk v knize Cestou (1946). F. A. KAMpA Al"is
ubertv osvt 1905. B. Hlav v Dneku 1930_3l. sium, filosofickou fakr

598
 (1892); Rozklad BlrnBRa Alois Vojtch (21. 3. lB07 ve Vysokm Mt - 23. 3. I8B2 ve Vdni).
Syn emene, v Litomyli studoval gymnasium (do r. 1826) a filosofii, kterou dokonil
wwt 19t2); ekankjl
v Praze, kde .vrystudova|i prva (1830). Zprvu soudn ednk v Brn, pak profesor ei
poezie: Bdsn(2 sv.
a literatury eskoslovanskv olomouci (lB39-1B47), v Brn a ve Vdni (IB50-1BB2).
uniiail (|895); Kat2
Pispval (zprvu bsnmi, pak odbornmi lnky) do asopisJindya nyn, Kvty, asopis
Ojnh hroan (1937);
eskho muzea' echoslav, esk vela, Poutnk, Tdenk, Ivoravsk noviny, asopis
Matice morar'sk. Byl spolupracovnkem Riegrova Slovnku naunho.
Knin vylo z prac odbornch : Vp,rlMongoldo Moraay (l8al); o rounosti ja4lka eskho
a nnuckhou Moraa (18aB); V1sok Mjto, krloaskunnmsto u ech,ieh(ls45); Djin1 i
l ve Zvonu 1910-l l.
(2 sv., Vde lB58' 186l-69);
a li'teratur1leskosloaensk Panti a znameni'tostimsta olomouce
. F. X. alda
(186l); (kladou dialektologieeskoslouensk (Vde |864); (dpadn Slouanu prauku (Vde
v Cest 1920-2l.
1868); Libuin soud, domnIdnejstarpamtka ei esk, jest poduren... (Vde |B79); Kdo
sepsal Krdlodaorskj rukopis r. 1BI7? (Vde 1BB0) a nkolik knih prvnickch.-Vydal:
M. Jana Husi ortografi eskou(lB57).
na Morav _ l. l. Literatura: J' Bartocha, A. V. embera (1907). Z. Nejedl v knize Litomyl (1934)
v kltee Sacr a v knize T. G. }v{asarykI/2 (1931). E. korpil,A. V. embera,Pehled votaa dla (1946,
seprovdala za spiso- zde je i podrobn soupis emberol"chprac a literatuty o nm).

Ivtur Matj Anastazia (5.2. 1860 v Praze_12.2. l9l3 tamt).Po studich

|909 List1 italsk),
chemie na prask technice pracoval jako ednk ve venkovskch cukrovarech' Na pn
Nrodnch list aj.
strce, nakladatele Frantika imka, zanechal r. 1BB4 svho povoln a vnoval se novin-
19l7 s nzvem
stv a literatue. V l' l8B4-1B99 redigoval Sutozor,od r' 1900 (uon' od r. lB97 knihovnk
ulkna(|899, pe-
Mstsk knihovny na Vinohradech, od r. l900 inohernreferent Nrodn politiky.
srdu (|90?);
Pin*ani
jaro (1912); Knin vylo z poezie:. ( kronikjlchudjch(IBB4); -z ptzy:. ( oputchntt (|8B7);
Posatn
(J ezaek(lBsB); Due toudrny(l89a); tst (2 sv. l89l); 4e z,i1iskphil. stud, Fitipa Koflka
l);_promlde:
(s pseud. MARTIN HAVEL, 5 sv., lB93_lB97) ; _ z d'tamat: Sut malj,ch li,d (|B9|);
dtsta
a bezpomocn
Ji' uzdrch ( l B9a) ; - literdrn,diaadelna jin (|9||) '
Vzpornnful
Sebran spisy M. A. imkalryly v Unii (20 sv., l908_t9l|). Ze zpisk phil. stud.
etbwdal a vod
Filipa Konka vylo v NK r. 1949 a r. 1959.
(1960).
J' Mourkov Literatura: Vclav Dresler, M. A. imtek a jehc dlo (ve 20. svazku Sebranch spis)'
D' Stbrn, eskepik darwinismu, ur. tgt 1. T psal o imkoviv LF 191l (o drama-
. T v knize Due
tech), v osvt l9l2 a 1914. A. Macek v Akademii l9l2-l9l3. F. X. aldav Kritickch
Basnka ivota
projevech 2 a 3 (1950). K. V. Rais, M.A.imek, vAlmanachu eskakademie(l9l4).
(l9a0). F. X.
aky
o. Fischer v knize K dramatu (l9l9). L. PIenek,M. A. imekjako div. referent a kritik
(l947).B. Beneov,
Svtozora (l930). vodJ. Vodka ke knize Maxnkv strc herec (l940). Doslovy A. Kell-
nerov (1949) a M. Noska (1959) v uveden edici v NK.

tamt).V patncti Ittnnr Frantiek (22. 3. |842 v Mlnech u Sobslavi _25. 9. |877 v Praze). Syn
vedenmu Zl|nerovy rolnka, studoval gymnasium v Jindichov Hradci, po vstupu do kltera v Praze teologii
pobyt v Krlovci (v t dob se seznmil s J. V. Sldkem). R. l 869 r,rystoupilz idu a r. l B70 byl pijat na dopo.
postupnve Stavov. ruenJ. Nerudy do reakce Nrodnch list, kde dil rubriku |e soudnsn.
Pispl do almanachu Ruch ( l868) a do Almanachu eskhostudentstva ( 1869)' pispval
pout(LB72). Rodinnd do Kvt, obraz ivota, Svtozoru, do asopisuTbor, Lunian a do klatovskho um'v.na.
, s hudbou A. Dvo- Vbor z poezie Dejte mi v ruku bitk me! uspodal s doslovem F. Baha (1954).
alak (|BB!; ra Literatura: JanNeruda v Literatue II (1961).J. V. SldekvLumru lB77. o. I\{okr
na ojstauu(1893). v osvt |B77.L. Quis v Kvtech 1898 (s bibliografi). o soudnikch F. Benhart v Novm
wdal Pamti F. F. ivot 1952. Fr. Baha v doslovu k uveden edici 1954).

Cestou(1946).F. A. KAMPA Alois (30. 5. 1861 v Praze_ r+. s..rgoz tarnt).Y Ptazevystudoval gymna-
sium, frlosofickou fakultu nedokonil a od r. lBB5 byl magistrtnm ednkem v Praze.

599
 Pispval do Lumru, osvty, Svtozoru, Z|atPrahy, Nivy, Zvonu aj. botky. S podporou hrr
Knin lrylo z poezie: Malful a psn (IBB3); Mlad! sut (I8B4); Mal kdla (|88B); ho zase na as ke stur
Tenku a doma (|B93) ; Posledntkat ( l 903 ) ' Pispval do Lur
Literatura: F. X. aldav Kritickch projevech l (l949). Vesny kutnohorsk, S
Knin vylo z p<
r.n;uenJosef Karel (l7. l0. 1864 ve Star Pace -+.9. l9l4 v Praze). Po studich Prvosenky ve Sv
chemie na technice v Praze technick ednk v cukrovarech. Ze zdtavotnch dvod se B. Vencovsk v Pantl
povoln vzdal, hospodail na statku svho otce v Doln Kaln, pozdji vyuoval na obchodn s doslovemJ. Hjka.
akademii v Hradci Krlov, KoIn a v Ptaze. Literatura: J. Nr
Pispval do Hlasu nroda (zde r. lBB9 Kue melancholr&),Kvt, Lumru, Ruchu, Svto- demokrat o literatu
zoru, Zlat Prahy aj. v knize Muov a os
Knin vylo z pr zy : Dojryl z prod1 a spolenosti'
( l89a) ; Co iaotopomj(|B95) i <dti ivot ajeho dlo (do
(lB9B); V zekrbu (|B99); Temno (1902); Peklo (|905); od ns (1907); Lpa (|90B); Ped- jek v knize Generac,
tuth1 Q909): Z Prab (1910); ,( ehmurnjchobzor(L9|0); Rzzlrat (l91l); Malomstsk idlla pracujcho lidu (195
( 19 1 1) ; Vradn( l 9 10) ; Poudkaz aJepu( 1908).
Sebran spisy vydal A. Grund v Aventinu (5 sv.' l929-l931). PINDLER Erv
Literatura: J. Kamper v eskrevui l90l. V. Mrtk v knize Moje sny I (1902).J. Karsek na relce v Moravsk
ze Lvovic v knize Impresionist a ironikov (1926). F. X. alda v Kritickch projevech nch kolch. Byl le
4 (l95l). A. Prochzka v eskch kritikch (1912). K. Sezima v Podobiznch a relifech tajemnkem v Roudn
(1927). J. Laichter v knize Umnm k ivotu (1947). A. Grund v Rozpravch Aventina Za svoji innost byl n
1928-29. J. Machytka v LF 1937. Pispval do Lu:
list aj. _ Spoluprac
uIr'ovsr Alois Vojtch (vl. jm. A. Schmilauer;24, |, lB37 v Mlad Boleslavi _ Knin rryly Bz
20. 6. 1883 v Litomyli). Studoval g1nnnasium v Mlad Boleslavi (od r. 1847)' od r. lB51 (2 sv., 1874-1875);
atademick gymnasium v Ptaze, kde lrystudoval i filosofickou fakultu. Uil na gymnasiu (1873); Atta Tou (1t
v Klatovech (od r. l860) a v Litomyli (od r' 1B73)' kde se stkal s Al. Jirskem a T. Novko- Literatura: Ff. S
vou. Od r, |877 kolninspektor na Litomylsku a Polisku. roku, ve sbornku Z c
Pispval do obraz ivota (zde r. l859 povdka Btuka),Humoristickch list, Jitenky,
Hudebnch list, eskoslovensk koledy, do Perkova nrodnho kalende, Kvt (zde rBcH Vclav
r. l87l Sta aarhank,r. |B72 SetnkDeunickj, r' lBB0 Jehla), osvty (zde r. lB73 a lB81 ve Slanm a od r. l
Rozptjlent kapitoly, |B74 Parnasie, r. lB75 (a rannchmldnk,r. |877 Starohorskjfilosd r. l8B0 od r. 1894 v Praze..
Nebesa,r. |BB4 Bez lsk1t),Lumru (t. |B75 Krupa Kkofii) ' Svtozoru (zde r. l BBl Procul Ncgotiis). divadlo lJrania, v l.
Knin lylo z przy:. Kmotr Rozutntc(|B72); Martin oliua QB7fl; Na erstom uzduchu Francii.
(2 sv.' 1882)1 -z poeziel Bsn(L87+). Pispval do Svt
Soubor spispipravilJ. Vobornk (l1 sv., 1923-1924) ; Vpravn spisy vyly,' imka Knin vylo z p
(l0 sv., 1880-1896) 1 Drarnata lydal F. Bakovsk pod nzvem Pozstal dramata (1899); Stmiska (190
I-IV (189l_1905). Za tannc|t ervnk a jin povdky vydal v ,m odkazu domova Hch pant Hjrotl (|(
l952 J. Polk, ve Svtovetbr. 1953 E. Petika. I'es krsnjch en (|9i
Literatura: A. Prak, Alois Vojtch milovsk, ivotopis, doprovozen atky jeho Kejkle a frak2 (92B)
korespondence (191l' 2.l,yd. 1924).J. Vobornk v ll. sv. Souboru spis (1924). Primus zaonn (|9o0); Desk
Sobotkavosvt 1BB3.J.NovkvLiter. listech 1886.J.JakubecvLF 1925.A.NovkvLum- |maten pohddka (I92
ru 1930-3l. Al.Jirsek v knize Zrrct' pamt II (1932). F. X. alda v Medailnech t diaadelnch nadene
(l94l). Zd. Nejedl v knize o literatue (1953).J. Polk a E. Petika v doslovu a vodu k uve- diaadelpt a literrn (|
dentn edicm (1952' 1953). Sebran spisy v1
r931
).
oLC Vclav (23. 12,l83B v Sobotce - 14.7, |87I tamt)'Pochzel z rolnick rodiny. Literatura: P. F.
Studoval na gymnasiu vJin, po maturit v r' 1860 si zapsal na praskuniversit historii, Vclav tech a Slanj
vnoval se vak vc literatue ne studiu' od r. 1863 cestoval s koujcmi herec\inoi spole- kv knize Spisovate
nostmi, od r. l865 pobval y Ptaze. R. 1867 vak odeelz hmotnch dvodk matce do So- jeho smrti (1948).

600
 aj. botky. S podporou hrabnky E. Kounicov vydal r. l868 sv bsn, zlepenpomry piveclly
Ma] kdla ( I B B B ) ; ho zase na aske studiu, opt je vak nedokonil. Vrtil se k matce do Sobotky, kde zemel.
Pispval do Lumru, dle do Boleslavana, obraz ivota, Rodinn kroniky, I(vt,
Vesny kutnohorsk, Svtozoru. _ Spoluredigoval Almanach eskho studenstua(|869).
Knin rylo z poezie: Pruosenkjl(t868, druh olcempipraven rozenq,dn |872).
v Praze). Po studich Prvosenky ve Svtov knihovn r. 1905 vydal a vod k nim napsal L. Quis. Dlo vydal
ch dvod se B' Vencovsk v Pantheonu r. 1926, Prvosenky znovu M. otruba v Nrodn knihovn (l951)
vrnroval
na obchodn s doslovemJ. Hjka. Ybor z dla uspodal V' Dostl (1951).
Literatura: J. Neruda v Literatue II (196l). Friova sta dnes v knize etradikln
, Ruchu, Svto- demokrat o literatue (1954). o olcovivot psal B. ermk v Kvtech 1890. A. Novk,
v knize Muov a osudy (1914) a sbornku tyi,. Sobotky (1937). B. Vencor'sk, olcv
oponj{1895); {iti ivot ajeho dlo (doslov k Dtu 1926). Y'Zvada, V. olc,bsnk Prvosenek (l93B). J.}J-
jek v knize Generace na rozhran (1946).J' Hjek, Vclav olc' pvec probuzen eskho
); Lpa(|908); Ped.
1); Malomhtsk idjlla pracujcholidu (1951). M. otruba v . lit. 1955. T v publikaci Sobotka 1958.

pIuor,BR Ervn (29. B. lB43 v Chocni - |7. |2. l91B v Roudnici n. Labem). Studoval
I (1902).
J. Karsek na relce v Moravsk Tebov, v Police a v Praze' kde absolvoval i kurs pro uitele na sted.
Kritickch projevech nch kolch. Byl lenem redakce Nrodnch list (1864_1867), pozdji stal se okresnm
a relifech tajemnkem v Roudnici n. Labem a vnoval se spolkovmu,politickmu a kulturlrmu ivotu.
Rozpravch Aventina Za svoji innost byl nkolikrt souzen.
Pispval do Lumru, Svobody (Barkovy), osvty, Kvt, Z|at Ptahy, Nrodnch
list aj. - Spolupracoval v asopisechip a Podipan.
v Mlad Boleslavi _ Knin vy|y Bsn (1866); -z ptzy: Blohortmuednei (1867); Hi"stock poadk1
r. lB47),od r. lB51 (2sv., |B74_1B75); -z peklad: A' Meissnet, |ika (l86a) ; H. Fleinc, Kniha psn
Uil na gymnasiu (lB73); Atta Troll (|B74). Peloil do ctinyWenzigova libreta k operm Dalibor a Libue.
a T. Novko- Literatura: H. Siebenschein v esk revui 1926. F. Streiek. Ti bsnci revolunho
roku, ve sbornku Z doby Nerudovy 1959.
list'Jitenky,
' Kvt (zde rtcg Vclav (29. 4. 1859 v Kladn -23. 2. t947 v Praze). Studoval gymnasium
zder. 1873a lB81 ve Slanm a od r. 1873 v Praze, kde absolvoval r. 1879 i pedagogium. Uitel ve Slanm,
filosof,r. l8B0 od r. 1894 v Praze. V l. 1908-1914 editel divadla na Vinohradech, v 1. l9l4-l9l8 vedl
r,1881ProculNcgotiis). divadlo lJrania, v l. l919-t925 divadeln editel v Brn. Cestoval po Nmecku, Itlii a
uzduchu
i N4 crston Francii.
Pispval do Svtozoru, Kvt, osvty, Lumru, Mje, Z\at Prahy aj.
spisyvylyu imk. Knin vylo z ptzy:. Malomstskjpcp (|B93); Koleje (|B95); Hlo (|896); U t bldzn
Pozristal dramata (lB99); Strniska (l90l); Kooouruce (1903); Humoresk2(1905); tst,,(lathahroln|, (1910);
odkazu domova Hch pan Hjrou (L9||); Humoristuzpisnk (19ll); Diuadelnnitk2 (9|3); etz (1925)i
I*s krsnjch en (|925); Pmskj, charl (1927); Pobe lskt Q929); Sladk ao$, (|933);
atky jeho Kejkle afrak1 (1928); - z dramat: Malomstsktradice (1BBB); {la d (1890); Tet
spis(1924).Primus zaonn(|900); Deskouj statek (|90B); Habada a Jordn (191l); Kdy uhodila duanct (1918);
A' Novk v Lumi (matentpohdka (1920); Co s knihou? (1931); -ze vzpomnek: Diuadelnpabrk), Vzpomnk1
aldav Medailnech tditladelnchnadenc,J.tolby,V.rccha,K.tpka (1902); Vinohradskjppad(1922);Dungle
doowavodukuve. diuadelna litertirn(1937).
Sebranspisy vyly u otty (2B sv., 1925-1934). Dramata vyla u otty (l3 sv., 1911 a
l93r).
z rolnickrodiny. Literatura: P. Fingal, Vclav tech,dramatik, prozatr, organiztor (1929). B. Slavk,
universit historii, Vclav techa Stan (1939).F. X. aldav Kritickch projevech 4 (1951)' 7 (1953). F. Pra.
i hereckmi spole. k v knize Spisovateluitel(1946). Sbornk V. tech,Hrst vzpomnek k uctn l. vro
k matce do So- jeho smrti (1948).

601
 ror,el Josef (3. 5' 1846 v Hradci Krlov - 12. 5. 1930 v Praze). Gymnasium 1 8 9 2 - 1 9 1 8 ) A; . S . (
navtvoval v Hradci Krlov, v Ptaze studova] prva, byl lechtickm vychovatelem a (l9l9); A. Kapar,i
po soudn, advoktn a notsk praxi se stal notem lB79 v Necharricch, lB90 v Pardub! kch prac: SuatbaKt
cch a l9ll v Praze. Cestoval tm po cel Bvrop, r. lB73 byl v Americe. Literatura: M. H
Pispval dc Svtozoru, Lumru, ZlatPraby, Osvty' Jitenky, Modern revue, Mje aj. - telskch vzpomnek ,
Spoluredigoval Paleka.- Libreto Turdpalice zhudebnil A. Dvok. Zd. Nejedl v knize (
Knin ''ryloz przy: Kle!ryz cest(|B73); Atnerick poudk2(lBB3) ; Na skandiruiuskm
scueru u ns (1949). aldav
(l88a) ; Nouel2 (|BB5); /a oeednem(|874_76); ( dramat iuoia (|9O4\; |e sltmnjchkout nmu Slover'rsku (v Sl
Europ1 (I9|B);<e <padn Inr]iea Mexika (2 dLy, 192l); - z drar,.at Kreja aec(1870);
(apouzenouoee(|B72);}|Iatinodlo(|B73);no.s(IB72);Vodndrulstao (1sB7);AtIright(1888); THOMAYERJT
Malomsttdiplomati (lB8B) ; flu(1889); Kil cesty (l89l); Penze (LB95); (todj (LB96); v Praze). Syn panskt
Na letnmb2t (IB99); _ 2e vzpor'nek: { mjch pant(1906-07) ; Diuadelnpabrk1,Vzpo- r. 1876 v Praze. Ptt
mnfult diuadelnchnadenc,
J' tolby,V. techa,tt. tpta(l902). lkastv, r. lB97 se
Dramatick dlo l.ylo u imka(8 sv., 189l_lB9B). cestoval (Pa, Lond
Literatura: F. X. Svoboda, Josef tolba(193l). o. Fischer, K dramatu (1919).J. Neru. Pispval beletris
da v Poclobiznch II (1952). K. Rektorisov v doslovu k vydrr hry Na letnm byt (1955). rodnch list aj. - S
L. Novk v Divadle 1946. Bibliografri otiskl K. Nosovsk v Liter. rozhlcdech 1929-30' Knin lrylo z p
floutnc list (|9o5); I
unoRr Frantiek Adolf (27.3. lB49 v Dobruce_B.9. l9l5 v Praze). Pochzel ajin prza (19l5);
z rodiny emeslnka. Gymnasium studoval v Hradci Krlov, filologii v Ptaze, pozdji se v. Sebran spisy z l
noval urnalistice a divadlu. od r. l880 pracoval ve Sboru pro postavenNrodnho divadla, Literatura: J. V
v l' 1BB3-1900 byl editelem Nrodnho divadla, v l. l906-l908 dil divadlonaVinohra. Rozpravy Aventina l
dech. Podlel se pi organizaci Nrodopisn vstavy eskoslovansk r. 1895 a Nrodopisn.
ho muzea. TIEFTRUNK I
Pispval do osvty, ccha, vlasti, iky aj. Byl lenem redakce kalencie Vlast Gymnasium studoval
(lB73-1B75), Politik, Pokroku (lB78-lBB3), od r. l909 byl lenemredakce Nrocln poli. Stedokolsk pro|esc
tiky. - Redigoval ottaMalj sloank(2 sv., 1904-1906), osatu(190B-l9l5). Pispval do as
Kninvylozdramat:PetrVokRotnberk (188l); Probuzenci(lBB2) ; JanVjraua (1886); eskhomuzea (zde
Praktikus (1889); Drama t1rchudj,chstn (|B93)i zn (I901)i_z ptzy: Poudk1 historick djepis eskj, 1867; Sl.
a jin drobn(3 sv'' lB79-lBB0); .{ eskho jihu (lBB2). -z prac odbornch., Ntirodn miloul, lB79).
diuadlo a Praze, Djin1ljeho i' staoba dokonent
(lBB1); Klicpera dramatik,jeho profl a mstou esk Knin vylo z
dramaturgii(1B9B); Djin2 Nrothodiaadla u Praze 1BB3-t900 (3. sv., l90B-|2)i-zevzpo. ( l B B l ) .- E d i c e : P
mnek ,( upfunuljchdob (4. sv., |9o2), Literatura: A. T
Literatura: Vl. Mi.iller, F. A. ubert v edici Kdo je? (1949). V. Dresler u tgog. vyhogymnasia v !
"
J. L. Turnovsk v osvt 1899. A. Srb v osvt l9l5. J. Vobornk v Almanachu esk pusoben uitelskh
akademie 1916. F. X. aldav Kritickch projevech 2 (1950)'4 (l95l), 7 (1953).Ant. Vesel
v LF 1930, v Lumru |927,Z1at Praze |927, M l92B. o. Fischer v eskrevui 1915.
TONNER Ema:
v Cest 1918. Zd. Nejcdl v Djirrch opery ND I. (1949).
Vystudoval filosoficl
Havlkovch Nro<
TBoRsK Frantiek (l5. l. lB5B v Bystici p. Hostnem_2l.6. 1940 v Praze). innost. Vyrroval nz
Syn obuvnka, pozdji hostinsklro.Gymnasium studoval v o|omouci (k J. E. Kosiny), akademii v Praze. Pr
filologii v Praze (od r. lB7B). Byl profesorem na Vydvkole v Praze (1BBB-191I), Svtozoru byl vznr
pozdji editelem (l9l l-l92l). Vnoval se enrusk kultury, zejmna tvarnho umn. (Polci. a ei, 1862
Pispval do Koledy' Naince, Lumru, Na doby (vtvarn kritiky s pseudonymy LO. srbtiny, poltiny' n
RENZO, T.RA TITo), osvty, Nrodnch list, almanachu Zora, Nitra (s pseud. FR. Knin vylo z
HOSTIVT.) _ Redigoval asopis Krsa naehodomoua(1907-|908).
z peklad: B, Bal
Knin vylo z poezie : Btkn (lBBa) ; Startkomedie(1892); Melodie (1893); Hrdinntouh2 pisy B. Balbna a T
(1906);Alletujah!(1919);/baladickjch (1933);Legendastaronou (|927); Mj breai(193s);_ aena rozmnoen uyp
ze vzpotnnek U kamardskho stolu (l933); _z pek1ad : M.J. Lermontova Btisn(3 sv., Literatura: Nek

602
 Praze), Gymnasium 1B92-1918); A. s. Gribojedova Hoez rozumu(1932)aj. - z odbornch prac: Huiezdoslau
vychovatelem a puecsuobod1l
grafik (1935); Puki,n,
(l919) ; A. Kapar,ilustrttor,mal. (l937) ; -z dramatic-
lB90 v Pardubi- kch prac: SaatbaKarLa IV. (1935) - Uspodal pro di:ti: Na.imdtem(lBB9).
Literatura: M. Hsek v Mor rvskoslezskrevui 1908. Frantiek Tborsk, Hrst stat a p.
rewe, Mje aj. - telskch vzpomnek k jeho sedmdestce (uspodal B. Vawouek, l92B; zde bibliografie).
Zd. Nejedl v knize o literatue (1953).A. Grund v Listu l947-4B. T ve sbornku Pukin
,]h skawlin,ia
skmseueru u ns (1949). aldav Kritickch projevech 2 (1950) a l0 (1957). P. Peta o vztahu k literr-
; (e slunnjch kouttl nmu Sloverrsku (v Slov. lit. 1959).
l ltrej
a uu (|B70);
1887);
AIIright(IBBB); 23' 3. 1853 vTrhanov - lB. 10. 1927
THOMAYER Josef (pseudonym R. E. JAMoT;
; (Iodj (|896); v Praze). Syn panskho zahradnka, gymnasium qFstudoval v Klatovech, lkaskou fakultu
pabrky,Vzpo- r. 1876 v Praze. PtelJ. Vrchlickho a Al. Jirska. R. 1BB3 se habilitoval z oboru vnitnho
lkastv, r. 1897 se stal dnm profesorem university v Praze, Za studi i pozdji hojn
cestoval (Pa, Londn, Berln, Itlie, jin Nmecko, Severn Afrika, ecko aj.)
(1919).J.
Neru- Pispval beletristickmi pracemi do Svtozoru, Lumru, Kvt' osvty, Zvonu, N.
letnmbyt (l955). rodnch list aj. - Spoluredigova| (uon (1902-1927).
- 30.
1929 Kninvylozprzy:.Prodaalid(|8B0);Vedlecest1t (1895); Porznjchstezkdch (1902);
floutnetist(|905);Pabrk1 (t9ll); (pantlidnepatmjehajinprdce(l9l3); (Iidskbiologie
v Praze). Pochzel ajin prza (l9l5); ada vdeckch prac lkaskch.
v Praze,pozdji se v. Sebran spisy z oboru lehprzyJosefa Thomayera ryly v Unii (ll sv., l9l9_1925).
Nrodnhodivadla, Literatura: J. V' Sedlk, Josef Thomayer (l923). A. Trb, Za Josefem Thomayerem,
divadlona Vinohra- Rozpravy Aventina |927_2B. L. Syllaba v Almanachu eskakademie (1928).
1895a Nrodopisn.
TIEFTRUNK Karel (30. 10. 1829 v BIpod Bezdzem -2. 12. 1B97 v Kutn Hoe).
kalende Vlast Gymnasium studoval v Litomicch, historii a literaturu na universit v Praze (1B49-l851).
Nrodn poli. Stedokolskprofesor v Litomicch, od r. lB59 v Praze (v l. lBB2-lB92 editel gymnasia).
I E\
rJ./.
Pispval do asopiskola a ivot, Boleslavan, Posel z Ptahy, osvta, Krok, asopis
; JanVlraua(1886); eskhomuzea (zde stati Hlaun pouahopis2Kraloduorskhorukopisu a dleitost.jejich pro kultunl
: Poudfuhbtorick djepiseskj,|867; Slouo o romdnua djepiseeskm, |876; o cticka bsnickstrnre kronik1 Dali.
bornch : Ntrodn mitoul, lB79).
proflanistouesk Knin vylo z prac odbornch: Historie literatur1lesk(|874); Djin2 Matice esk
12);- ze vzpo- (lBBl). _ Edice: Pavel Skle ze Zhoe, Historie eskod r. 1602 do r. 1623 (1865- lB70).
Literatura: A. Truhl v Almanachu eskakademie lB99. J. L. P ve Vron zptv
v tvt
tgog. vyhogymnasia v itn ulici na rok lB9B. L. Doleel, Vzpomnka na slavnost ticetiletho
v Almanachu esk psobenuitelskhoKarla Tieftrunka (lBB5).
7 (1953).
Ant. Vesel
v eskrevui l9l5,
TONNER Emanuel (25. |2. 1829 ve Velkm Zdkov u Vimperku - 4.4. 1900 v Praze).
Vystudoval filosofickou f;akultu v Praze, r. lB4B byl mezi bojujcmi studenty, byl lenem
Havlkovch Nrodnch novin, Slovansk lpy a Veernho lstu, souzen pro politickou
21.6. 1940v Praze). innost. Vyuoval na gymnasiu v Pemylu, pozdeji (od r. l856) na eskoslovanskobchodn
(kJ. E' Kosiny), akademii v Ptaze. Pracoval jako urnalista v Krsov as.',v Nrodnch listech, jako redaktor
Praze(l8BB-1911), Svtozoru byl vznn. Nkolikrt byl poslancem v skmsnmu. Vydval letky a broury
vwamhoumn. (Pulci a ei, |863; Slouo o poteb,ab1chomzanechalipotitib neinnosti, 1873). Pekldal ze
s pseudonymyLO- srbtiny, poltiny, nminy a hlavn latinsk prameny k eskmdjinm.
Nitra (s pseud, FR. Knin vylo z prac odborncb: V2prauoundjin domdcch(l87l' nedokoneno); _
z peklad : B. BalbnaRo2prauana obranujaz1kaslouanskho, zaldtpak eskho
(|869, s ivoto-
(|893)iHrdinn
toufut pisy B. Balbna a T. Peiny z echorodu) ; Mstra Paula Strnskhoze <apsk stnk) poopra.
(l93B); _
Mjbreai, oena rozmnoen uypsdnuobeeErl. eskho(1893).
Bdsn(3 sv., Literatura: Nekrolog ve Z|at Praze l900. J. Neruda v Podobiznch I (195l).

603
 TBBZSK Vclav Beneviz BENE TEBZSK Vclav Literatura: L
mannvknizeo
TMA Karet (6. 9. 1843 v Ptaze _ 9. 5. t9|7 tamt).Navtvoval gymnasium v Rych-
nov n. Knnou, v Hradci Krlov a v Ptaze, kde vystudoval i polytechniku, vnoval se VAEK AntC
vak urnalistice. PtelJ. Grgra,J. Barka, K. Sladkovskho,v l. 1862-1915 len redakce Petra Bezrue. St
Nrodnch list. Jako redaktor byl nkolikrt ped soudem a vznn. V l. 1BB3-1B95 byl a ve Vdni (zde l
tpoliticky inn jako poslanec. v opav, Jihlav'
Pispval do Svobody (bsn Hrance uzpldla, Pse esk omladi'ryl),obrany, Kvt, Hlasu, Redigoval OP
osvty, Humoristickch list (zde Politika u dbnku),Mlyne aj. uvdomn Slezsk
Knin '"ryloz przy:. | eskjchmljn(od r. lBB5, 2. .,yd. v B lech v l. 1892-1917); Knin vylo
z d r a r n a t l . S u d o m a n e b f e r t u a n a B a l k t i(npo d l e A . B e r l y , l B 7 9 ) ; ( l a t p e r o( 1 8 9 5 ); - z p e . ,zlomck euangelia
klad: Bsn Alex. Petfho (spolens F. Brbkem' 1B7l); -z odbornc' prac: o boji Koresponden<
ntiroda americkhoza samostatnost(1871); Djinn charakter2(lBB1); Karel HaultekBorouskj sk 19l2. Milostnt
(lBB3_85) ; ZiuotDraJuliaGrgra,slaanhoobrdncesuobod2esk (1896) aj.-VydalVybran Literatura: A
spisy Karla Havlka Borovskho (3 sv., 1{}86-87). Spoluautor a\mana,chuApri'l. tam i literatura). .
Literatura: I. rerrmann, Psarrkok jubileu v knize o iwch a mrtvch III (1940). Antonna Vaka (
J. Neruda v Podobiznch II (1952). D. Panrek v Mji 19ll-l2. Nekrology v Topiov v Rozpravch Av.
sbornku 1916-1 7 a ve Zvonu l9|7.

TYR Miroslav (l7.9. 1832 v Dn-8. B. 1884 v tzu v Tyrolsku). Syn lkae, VVRA vin.
gymnasium a filosofickou fakultu lystudoval v Praze (lB5B) zabvaje se zejmna estetikou. 6. 8. l877 tame)
Uitel tlocviku v Praze, pozdji vychovatel v Novm Jchymov u Berouna. V t dob se , lrystudoval v Pr
seznmil sJ. Fgnerem a spolens nm zaloil r. 1862 tlochovn spolek Sool. astnil nickch spolk, b;
se organizovn kulturnho votaa byl inn takpoliticky. od r. lBB0 pednel na technice, coval jej stanov)
od r. 1BB3 byl na pra:skuniversit profesorem cijin umn. Podnikl nkoIik studijnch V r. lB4B byl krt
cest zejmna clo Itlie a zpadn Evropy (Pa,Londn, Mnichor'). r. lB50 zrrovlrzatl
Pispval v 70. letech l.tvarnmi kritikami do osvty, Svtozoru, Nrodnch list, pod psnm polit
do Kvt, Z|at Ptahy, Lumru, Riegrova Slovnku naunhoaj. - Redigoval asopis nesml publikova
Sokol (1871-1876 a lBBl-1884). ivota v asopise
Knin lylo z prac odbornch: Laokoon,dIodofulnsk(|873); o podmnkchujaoje poslancem zemsk'
a zdaru innostiumileck(1873)' o slohugotickm(lBB1); _ z peklad: H. Taine, o podstat Pekldal z n
dla umleckho(1B73). vely, Slovana, t
Vtvarn kritiky a stat v1'dala R. Tyrov pod nzvem vahy a pojednn o umn (pedevm diva<
body, Dlnka a
tvarnm (2 sv., 1901 a l912); novlydn svazko umn v l. 1932-1937.
Literatura: Vlastn ivotopis Tyrv v as.Sokol lB99' R. Tyrov, Tyr, jeho osobnost slouansk (l849)'
a dlo (1932-34). A. Prak, Dr. M. Tyr (1946).V' Havlekv edici Kdo je? (1947).o filo- (tB6l-62), Hta
sofickch pracch F. Zkrejs v osvt lBB4. o estetikovi o. Hostinsk v Sokolu 1890.J. Ken Nrodnch list.
v Moravskoslezsk revui 1913 a l9l4. Tyrv sbornk (l920). B. Markalous v Topiov sbor. Knin vylo
nku 1916-17' J. Barto, Miroslav Tyr (1916' 2. vy.l. 1930; zde i literatura). J. Krl, d: z V. Huga ,
Tyrory filosofickpokusy (v Hanuov sbornku, 1932).J. Lormanov v uF 1935. Z. Ne. ?esEa a Janoue \L
jedl v monografii T. G. Masaryk Iv (l937). M' Novk v knize esk estetika (1941).L' toil, Zpisky starr
Politick smysl sokolstv (1932). etradikln c
Literatura: I
ULRICH Frantiek (6. 2. 1859 v Hradci Krlov - 18. 5. 1939 v Rokycanech). Po gym.
nasilnch studich absolvoval prva v Praze (doktort lBB1). od r. IBBB byl samostatnm vIKov-K
advoktem v Hradci Krlov, kde vznamn zashl do ivota msta jako jeho starosta 1934 v Liboant
v l. l894-1929. za cukrovarnick
Pispr'al bsnmi do Lrtmru, Koledy, Ruchu, Zvonu, Svtozoru. _ Spoluredigoval v skrad, po
almanach }nj 0B7B). Pispvala d<
Knin rryloz poezie : Psnsuatebni(1925); Model (1929). Inin lyl.

604
 Literatura: L. Domeka, 30 let veejn innosti JUDra Frantika Ulricha (l925). I. Herr-
rnann v knize o ic}r a mrtch III (1940). F. Sekanina, Bsnk F. Ulrich (1933).
v Rych-
, vnoval se VAEK Antonn (ll. l1. 1829 v Hji u opavy -13. |2, t880 v Brn). otec bsnka
lenredakce
Petra Bezrue. Studoval gymnasium v opav a v olomouci, filosofii v olomouci, v Praze
l. 1883-1895byt
a ve Vidni (zde byl jeho uitelem.A. V. embera). od r. 1857 uil na sti.ednch kolch
v opav, Jihlav, Koicch, od r. 1860 opt v opav, od r. 1B73 na eskmgymnasiu v Brn.
Kvt, Hlasu,
Redigoval opauskj besednk(1861_1865), jm siln psobil na nrodnostn a politick
uvdomn Slezska.
v l. 1892-1917)
; Knin lrylo z odbornch prac: Filologickj dkaz,eRukopi,sKrloduorskj a (elenohorskj,
( 1 8 9 5 ) ; -z p e .
tzlomek euangelias|)..Jana jsou podarewidla V. Hank1 (1879).
h praci: O boji
Korespondence stenotitna v Lidoch novinch l9l3 a ve vstnku Matice opav-
Haalek Borouskj
sk l9l2. Milostn listy A. Vaka . . . vydal V. Ficek (1955).
Vydal Vybran
Literatura: A. E. Vaek, Profesor Antonn Vaek, buditel svho lidu na Lasku (1930;
Apll.
tam i literatura). M. Rusnsk, esk beseda v zemi pruskho krle, Kousek historie ze ivota
rrr (1e40). Antonna Vaka (1935). J. Hanu, Padestilet diskuse o Rukopisy (LF 1906). V. Martnek
v Topiov
v Rozpravch Aventina 1929_30. V. Ficek ve Slezskmsbornku 1947 a |949'

). Syn lkae, vvRA Vincenc (pseudonym J. sLAvoMIL IIATALSK; 4. 10. 1824 v Praze _
zejmna estetikou. 6. 8. 1877 tarne).Syn mlyne, lena Nrodnho vboru a astnkasvatovclavskch bou-
. V tdob se , vystudoval v Praze gymnasium, filosofii a prva. Jako student se astnil zakJni emesl-
$otol. astnil nickch spolk, byl Ienem Repealu, spoluzakladatelem a tajemnkem Sloaansklfu (vypra-
na technice, coval jej stanoly)' v 1. 1848 a 1849 pedn urnalista radikln demokratickho smru.
nkolik studijnch V r. lB4B byl krtkou dobu vznn, pak bojoval v ozbrojenm povstn na Slovensku, koncem
r. lB50 znovu zaten, vznn y Ptaze a v Mukaev (do r. lB5,1). Po amnestovn iLv Praze
Nrodnch list, pod psnm policejnm dozorem jako advoktn ednk, nesml dokonit doktorsk zkoukn
Rodigoval asopis nesml publikovat bez policejnho svolen. V letech edestch se znovu astnil politickho
ivota v asopisech as, Hlas a Nrodn tisty. Byl znovu alovn, po rehabilitaci zvolen
0 pnnldahajaoje poslancem zemskho snmu.
. Taine, o podstat Pekldal z nminy, rutiny, poltiny, anglitiny a frantiny. Pispval do Kvt, esk
vely, Slovana, do asopis lJnion, Morgenpost, Praskho veernho listu, do Lumru
o umn (pedevm divadeln a literrn kritiky)' Kvt, Rodinn kroniky, peskobrann Svo.
body, Dlnka a do novin, kter redigoval' _ Redigova|: Lpa slouansk (lB48)' Nouin2 Lp
jeho osobnost sloaansk (1849), kalend eskomnraaskpokladnice na l. 1856-1864, spoluredigoval as
je?(1947).
O filo- (186l-62), Hlas (|862_|865), Kalend korun1lesk na l. 1867-1877. Psobil v redakci
1890.J.Ken Nrodnch list.
v Topiovsbor. Knin vylo z prac odbornch: Struobr1lshistorieliteratur1l esk (1856); - z pekla.
a). J. Krl' d: z V. Huga Bdnci (1862-64), Chrm Matkjl boo Pai (l86a); ze Schillera Spiknut
1935. Z. Ne- Fi,eskao Janoa (|860); z Alfreda Meissnera ernolut (1866-68).
(l94l).L. toll, Zpisky starho osmatyictnka vydal Jar. Schiebel (lBB9). Nkter stati ve sbornku
etradikln demokrat (1953).
Literatura: Ferd. Schulz v osvt 1877 (nekrolog).J. Neruda v knize Podobizny IV ( 1957).
nech).Po gym-
byl samostatnm VIKOV-KUNTICK Boena (roz' Novotn;30.7. 1862 v Pardubicch- 18. 3.
jeho starosta 1934 v Liboanech w atce). Dcera obchodnka, krtce se vnovala divadlu. Provdala se
za cukrovarnickho ednka aila v Uhinvsi a v eskmBrod. R. l9l2 se stala poslankyn
- Spoluredigoval v skrad, po pevrat byla sentorkou.
Pispvala do Ruchu (po prv lBB2), Svtozoru, Kvt, Lumru, enskho svta aj.
Knin lryloz ptzy : qi poadk2(1890); Po saatb(1892); Justina Holdanoa (lB92);

60s
Noupotidk1l(1893); Vdoaapo chirurgoai(lB93); Id2lky (|B9+); Minulost (1895); Medick (l897)i z djin lteratur2esk(|
SilueQ mu(1899); ste mldenci a jin poudk1(l90l); Vzpoura (1901); Macecha a jin rt1 svazr.ch L93|) ; Slouens
(1902); Pd,? (1905)1- z dramat: Sbratelkastaroitnost (1B90); V bluditi(1890); V jamu Jos. Bthy, pirozenh.
(1897); Neznlndpeunina(1899); Pt(|90|); Holika(1905); Co b1lo (1902); Cop (1905); 1906, 1907) 1 Scbran r
Dospld,i (|909); Lid (|909); z politickch a femirristickch valr: Ddl! (|9L2). s M. Gebauerovou); I
Dlo vlo v Unii (7 sv.' l9l9-l922)' Sobran spisy bsnick
Literatura: J. Vobornk, Boena Vikov.Kuntick (l934; zde dal literatura). F. X. Pauliniho-Ttha I.' Bi
aldav Kritickch projevech 4 (195l) a B (l953).J. Laichter v knizeUmnm k ivotu(1947)' (1882).
F. Gotz v Lp l919. K. Hikl v Cest 1923. Korespondenci J.
Prak). Vbor Medz
VILMEKJosef Richard (l. 4. lB35 ve Vamberku - l6. 4. l91I v Praze). V umperku eskliteratury vydali
studoval nirelku, v Praze vyrelku a techniku' kterou nedokoni|.od r. 1856 vnoval vydan prce Vlkovy
se urnalistice, zaloil^
Slovanskknihkupectv a r. l87l knihtiskrnu. Literatura: A. Pr
Pispval pod pseudonymem JAN vEi-EoVSK do Z|ati1ch klas (poprv lB55), mtce.]. Vlka l930. '
Praskch novin, obraz ivota aj. _ Za|oil a redigoval : Humoristick/is| (1858-63 sbornk stat vnovan
a 1875_ l906); spoluredigoval zpvnky Hlahol (186l), Veselj,zpudk (1862),kalend,e Pokrok V. Stejskal v doslovu
(l862' l863)' Besednk(3 sv., 186l_1864); vydval obrazy iuota(|B59);- ze vzpomnek: F. Svcjkovsk v doslo
(,e zaljch do (lu08). o literatue(l953).J.
Literatura: Jos. R' Vilmek, osobnost zvod (uspodal K. Sezima, 1937). literatry (1953). A. 1
vch Aventina (l929.
1960, kde lrydal i Vll
VINKLER Frantiek (lB. l. 1B39 v Blovicch u Prostjova - 6. 7. 1899 v Plzni). Prva
veVdni avPraze nedokonil'Novin, krtceuitelnasoukrom dvkole. od r. 1865
do r. lB97 okresn tajemnk na Mlnce. VLEK Vclav
Redigor'al asopisyBoleslauan(1863-l865),Praoda (l863)' Mlnian(odr' lB72). Peloil v Praze studoval na .A
nkolik nmeckch a francouzskch divadelnch her. uilvPraze,vesk
Literatura: J. vanarav Pamtnku tlocvinjednoty Sokol na Nlnce(1868-1928), llasu nroda, obran
(l92B). V. Jlek ve sbornku Z doby Nerudovy (l959). Pispval do Hum
list, Budivoje, Matic
VLEKJaroslav (22. 1. 1860 v,Bansk Bystrici _2|. |. 1930 v Praze), Syn eskho Knin vylo z p
profesora, matky Slovenky, studoval gymnasium v Bansk Bystrici (lB70-l87B), na prask Huzda z Vcemilic (18
universit etinu a nminu. Zprvu stedokolsk profesor (od r. lBB2 v Brn, od r. lBB5 lBB2); Samohradl (5
v Praze), od r. lB9B pednel na praskuniversit djiny eskliteratury a r. 1907 se zdestal Pemysl otakar (|865)
profesorem. Po prvn svtov vlce pracoval v ministerstvu kolstv na organizaci eskch mnek:. Vrodnmh
a slovenskch stednch kol, stal se inspektorem slovenskho ko|stv.od r. 1923 byl opt z ptaci odbornch :
profesorem djin literatury eskoslovensk na Karlov universit. Mnoho pe vnoval jaz2ka (lB72); Tuby t
organizovn kulturnho ivota na Slovensku jako sprvce Matice slovenlk a redaktor Literatura: Kri
slovenskch literrnch podnik. o dramatech D. Stt
Pispval do Svtozoru' Ruchu, Kvt, asu,Dne, Athenaea a jinctr eskchasopis, k svobod (l94B).J. .
do slovenskhoasopisuorol, Slovenskpohlady, Sbornku l\{atice slovenskej. - Redigoval (1953). J. Ticb v al:
obzor literrna umleckjl (lB99-1901); spoluredigova|Lumr(I906-l9l0)' Daa (l907-19l0)'
fejeton Nrodntch /?sl' (l910-l9l3), sbornk Slouensko(l90l)' List1l.fiIologickl(lB99-l9l9)' VoBoRNK Ja:
Sborntk Matice tlouenskej(|9I7-|927), Nai e (|917- 1929). Spoluautor Literatury esk studoval v Hradci K
XIX. stolet. Redigoval knin sbrky etspisoaatel19. stolet,tanietudujticejmldeeslo. Domalicch, v Litor
aenskej, Dela spisouateou sloaensk.ch.
Peova! o vydn Rzneror'y Bibliografie psomnictva Pispval do Nr<
slovenskho.Autor eskcha slovenskch tanekpro stedn koly. osvty, asopisu e
Knin vylo z prac vde ckch Literatu,anaSloaensku,.ie.juznik,rozooj,ajznam a spchy Knin vylo z
( 1BBl ) ; Pehled djin literaturylesk(|BB5) ; Dejin.l literatr1slouen.skej
( 1BB9' l B90) ; Prun noaoesk O Poezii Julia ,(e2era
kola btsnick (1896); Paael Jose.f af,ak(1896); Nkolik kaltztolekz djin napoezie (1898); Julius ,(ey,er(1907) ; .
Nkolik kapitolekz djin naslouesnosti (1912); Poznmfulk ethou Dagmae (1913); Noukapitol1 Fr. V. Jebek (|923)

606
 Mcdikd(l897) ; (1912); Djilq esk
z djin literatur1lesk litcratur1 $rychzely v l. 1892-1921, 2. vyd. ve 4
a jint r svaztch L93|); Slouensku(L932). -Vydal: VereJanka KrIa (1893); Rukopisn sbornk
(|890); V janu Jos. Blhy' pirozenhoverovcea spisovatele (lB99) ; Sebran spisy K. H. Mchy (2 sv.,
; Cop(1905); 1906' 1907); Sebranspisy V. Hlka (9 sv., l905-l9l2); Povdky B. Nmcov (1906, spolu
(rer2). s M. Gebauerovou); Almanachy Ant. Jar. Puchmajera (4 sv.' 19l7_1921); Jana Matku
Sobran spisy bsnick (192l); SpisyKarla Kuzmnyho I., Vere (1922); Spisy Viliama
literatura).F. X. Pauliniho.Ttha I.' Bsne (1926). Peloil: (moudrosti iaota.(e Schopenhauerouj,ch aJbrism
L ivotu( l947). (lBB2).
Korespondenci J. Vlka se S. Hurbanem Vajanskm (v as. Bratislava 1930 vyd. Alb.
Prak). Vbor Medzi Vhom a Vltavou (sestavil a doslov napsal M. Pit' 1957). Djiny
V umperku eskliteratury vydali nap<rsledolga a Frantiek Svejkovsk (t960; v 3. svazku i jin dve
r. 1856vnoval vydan prce Vlkovy s titulem Z djin eskliteratury a doplnn bibliografie)'
Literatura: A. Prak v Roence Slovanskho stavu za rok 1930. Listy filologick pa-
(poprvlB55)' mtce.J. Vlka 1930. M.HsekvAlmanachuesk akademie(l931). Zdjin eskliteratury,
lrrt (1858-63 sbornk stat vnovan Jaroslavu Vlkovi k edestinm (1920, zde bibliografie dla).
ka|endie Pokrok V. stejskal v doslovu ke Kapitolm z djin eskliteratury v Kritick knihovn (1952).
z ev z p o m n e k : F. Svejkovsk v doslovu k Vlkovm Djinm esklitcratury (1960). Z. Nejedl v knize
o literatue (1953).J. Fukve Statch o literatue (195l). M. Pitv vodu Dejin slovenskej
literatry (1953). A. Mrz, Medzi naimi literatrami (l960). Grundv nekrolog v Rozpra-
vch Aventina (1929-30). F. X. alda v Zpisnku 2 (1929-30). F. Svejkovsk v . lit.
v Plzni)' Prva 1960, kde vydal i Vlkovu korespondenci s Gebauerem.
&ole.Od r. 1865
VLEK Vclav (t.9. 1839 v StechovuKcova _t7'B. l90B v Praze). Syn rolnka'
r. lB72). Peloil v Ptaze studoval na Amerlingov Budi, akademickm g'ymnasiu a filos. fakult. od r. 1863
uil v Praze, v eskch Budjovicch, od r. 1867 pusobil v Praze v redakci Nrodnch list,
(1868-1928), Illasu nroda, obrany. R. lB7l za|oi|a redigoval asopisosuta,
Pispval do Humoristickch list, Nrodnch list, Pozoru, Poutnku z Prahy, Literrnch
list, Budivoje, Matice lidu, Svtozoru, osvty.
Svn eskho Knin vylo z przy: Poplnoci(1863);JanPaekzVratu (1868);PanLichnickd(lB70);
na prask Huzda z Vcemilic(l87a); Ctibor Hlaua (187l); tr7nec uaunouj(6sv., 1877); (lato u ohni,(5sv.
v Bm,od r. 1885 |BB2); Samohrad.y(5 sv., |B89); Santk Halaburd (1892) aj.; _z dramat z Sobslau(1865);
a r. 1907
sezdestal Pem1lslotakar (1865); Elika Pemysloona(1866); Milada (1869); Lipan1 QBBI)) - ze vzpo-
organizacieskch mnek: V rodnmhnzd,(2 sv.' 1902); V Budesk kole (|9o3); Druhouz mld (1907); _
r' 1923byl opt z ptaci odbornch : o nrodnosut(1868); Poshin Praanma toli*jinjm mtnnm eskho
pevnoval ja4ka (|872); Tubyulasteneck (1879). - Sebranspisy vyly u imka(l3 sv., l9ol-l9o3).
a redaktor Literatura: Kritck refert v asu 1888. Nekrolog B. Krsnohorsk v osvt l90B.
o dramatech D. Stbrn v Na dob l9l3. J. Boek v osvt 1913.J. Thon v knize osvtou
eskchasopis, k svobod (1948).J. Neruda v Podobiznch I (1951). F. X. aldavKritickch projevech 7
skej.- Redigoval (1953).J. Tich v almanachu Nitra (1877).
Dar(1907-1910),
(r899-19r9), voBoRNKJan (l0.4. lB54 v Poho u opona-B. 3. 19'16v Praze). Gymnasium
Literatury esk studoval v Hradci Krlov, filosofii v Praze. Stedokolsk profesor v Rychnov n. Kn.,
ltudujujmldeeslo. Domalicch, v Litomyli a v Praze.
psomnictva Pispval do Nrodnch list (kritiky), eskvely, Ruchu, Divadelnch list, Svtozoru,
osvty, asopisu eskhom|Jzea, ottova Slovnku naunho aj.
i,znam a fu1lchy Knin vyIo z prac odbornch: Jar. Vrchlickj a jeho l,egendao su. Prokopu (lB90);
|890);Prannouoesk o poezii Julia (e1era (1897); Alois Jirdsek' Jeho umleckinnost,ujlznam a hodnotadla (|901);
na|poeze(lB98);
Julius ,(e1ler(1907); Karel H1:nekMdcha (1907); Josef Holeek(l9l3); o BoeniNmcou(1920);
(|913);Noukapil,ol, F r . V . J e b e k ( 1 9 2 3 ) ; - z d r a m a t : L u n e a s t a ( l B B 7 ); J e r o n 1 m P r a s k(j1 9 1 6 ) ;S o u m r a k u k u

607
(1910)' Husitskd trilogie: Jan Hus, Jeronym Praskj, Smrt krIe Vclaua (1921); _z ptzy: I(nin vyIo z p
emuka(192B) ;-zpeklad&:M.Zdziechowski, KaralH2nekMdchaab1ronismukj(1895). Praskobrzful (IB93',
Spoluredigoval Nov soubornvydn bsn. spisJ. Vrchlickho (22 sv., 1913-39). tvrtky, a pehka (1907); t}
Vzpomnky a ettkykrouku ptel J. Vobornka (3 sv.' l932; tam i bibliografie od J. Pty). nx (2 d|y lB90 a lB!
Literatura: J. Pta v osvt 1914.F. X. aldav Kritickch projevech l (1949),3 (1950)' (1897); Djiny emesel
Zcl. Nejedl v knize Litomyl II (1954). tl echch1526-1620 (
Sebran spisy vyc
voDKJindich (B. ll. 1867 v Lys n' Labem_lo.4. 1940 v Praze). Gymnasium Z, Wntera vydal M
a filosofickou fakultu navtvoval v Praze. Jako student pracoval v redakci ottova Slovnku M. Novotn (1946).
naunho(l891-lB94)' od r. lB94 byl postupn pro|esorem v Plzni, v Kutn Hoe, Hradci (1950), Rozina sebrar
Kr]ov (1895-1897)' v Lounech a opt v Praze (od r. 1899).Po r. 19lB stal se ednkem Al. Jirskovi r',ydal K.
ministerstva kolstva nrodn osvty' Literatura: J. V.
Pispvat zejmna divadelnmi referty do Nilry, Rozhled, Literrnch list, asu, obzoru o literatue (1953). F
Iiterrnho a umleckho, Na doby, Noviny, esk stre, eskmysli, Lidovch novin, Winter a Rakovnk u
Venkova, Divadla, eskhoslova aj. - Spolu s o. Fischere m za|oil Jeait (1920-|922). (rsl3).
Knin vylo z odbornch prac: Idea Nrodnho diuadla (1933); Karel H1nek Mcha
(1936); - z pcklad : E. Rocl, Mraan wizory nadob1(spo|u s F. V. Krejm' 1895); F. R. ZKREJS Franti
Chateaubriand, Atala.Ren(1s99); Stendhal, eruenj, a ernj(lB9B). val v Hradci Krlov,
Kritick dloJ. Vodkazazeli Alb. Praka r,rydalJ. Trger a A. Vodkov (5 sv,, bankovn ednk v PI
r941-19s3). Pispval do obe.
Literatura: o. Fischer, Analytik (v Kritice 1924). J. Fuk, F. V. Krej a J. Vodk rodouci), Pokroku, Slc
v Kmeni 1926-27. Jan Barto v Severu a Vchodu |927.F' Gtz v Literrnm svt 1927 a Sbrku dramatickj,ch s1
a I92B. P. Fraenkl v Rozpravch Aventina l927-2B a v Listech pro umn a kritiku 1937. Z dtarnat vyla
J. Kopeck, Kritik a herec (Div. zpisnk 1945---46). T,Dv vodkovsk kapitoly (Div. (1873); Krl suhola
zpisnk 1947). Jindich Vodk, Pocta k jeho sedmdestinm (sbornk uspodal Alb. Pra- Mezintirodn neasty $t
k, L937). KritikJindich Vodk (soubor nekrolog, vydal V.J' Krsa, l940). F. Pujman
sk a Zelenohorsk (l
( 1936). J. Laichter v knize Umnm k ivotu (L947), A. Prak v Mze stromu ( 1949). Literatura: V. V.
v knize Neblednouc
VRCHLICK Jaroslav viz str. 29+_323 eskliterrn kritiky
WALDAU Alfred (v1.jm. Josef Valdemar Jaro;24. 11' lB37 v Petrovicch !atce-
3.2' 1BB2 vac|ti)' Pochzelznmeckrodiny. Gymnasium navtvovalvatcavPraze, zPoToCK r
kde abso1vovaL i ptva. Pracoval zprvu jako urnalista v Praze a ve Vdni, od r. 1863 byl sm vnren krej. R
ednkem vojenskho soudu, pozdji notem v acli. Po cel ivot vnoval se pekldn, kdy organizoval mzdc
zejmna lidov poezie, z etinydo nminy. se urnalistice. Byl jel
Pispval do Lurnru, Zlat Prahy, Dalibora, osvty, obraz vota(zde r. lB59 studie zaten a po nvratu
Samoukot,eskpoezie). a teprve r. 1900 se n
Knin vylo z peklad z etiny:BhinischeGranatm,echische Volkslieder(2 sv., 1858, odborov organizace.
|860); BhtnischesMtirchenbuc(1860); K. H' Mcha,s ausgeuiihlteGedichte(1862) aj.; - zod- Pispval (tpo
bornch praci:. AltbhmischeAinnepoesia (1860); BihmischeNaturdichter(1860). do Dlnickch list, .
Literatura: L. ebekv osvt 1BB2.J. Neruda, Podobizny II (1952). gelsol^ch prac), ele
sopsy Arbeiterfront a S
\,VINTER Zikmund (27, 12. 1846 v Praze - 12. 6. l9l2 v Reichenhallu). Pochzel I(nin r,rylabror
z chud rodiny. Gymnasium stucloval v Praze. R. 1868 vstoupil do kltera a chtl se zrove _ z peklad: K. M
vnovat studiu historie a filosofie, po roce z du vystoupil a zapsal se na filosofick akult Vbor pod nzver
v Praze . Za vysokokolskch studi vypomhal v praskm Mstskm archvu, archivstvm Akademie vydalo s nl
a literaturou se zabvati za svhoprofesorskhopsobenv Pardubicch (1873)' v Rakovnku z k]adenskhoasopis
(1874-1884) a v Praze. Literatura: V. Le
Pispval do Zlat Prahy, Kvt, Sr'tozoru' Lumru, Zvor,:u, Hlasu nroda, Osvry (1950). Z. olle v kr
asopisu eskhomuzea' Zbavnlcln list, Nrodnch list, Kalende pan a dvek aj. v knize Vstanou nov l

608 3g-Djioy cskiiteratuy II1

t_
( 1 9 2 1 ) ; - zp r 6 z y . Knin vylo z przy: Starob1lobrtkk2 z Rakoanicka (1886); Rakoanickobnizk1 (1888)'
byonkneskj, (1895). Praskobrzful (lB93); (e starPrafu (|B9!; Star list1t(1902); Rozi'na sebranec(|905)i Bouc
t9l3_39).tvrtky, a pefuka(1907); Mistr Kampanat (1909)1_z ptacl odbornch:. Kultun obraz eskjch
odJ. Pty). rust (2 dIy 1890 a 1892) ; Dje uysokjehkolpraskjch od secessci,zchndrodpo dobu bita1tblo|ursk
I ( 1 9 4 9 ) ,(31 9 5 0 ) . (lB97); Djinyemeselaobchoduuechchue14'a15,stolett (1906); emeslnictaoai'wlosti16.uku
o echdch1526-1620 (1909); eskjprrysl a obchodu 16.uku(l913, nepln).
Sebran spisy vydalJ. otto v l. 19ll-l925 (16 sv., nepln). Beletristick soubor Dla
Praze).Gvmnasium Z. Wintera vydal M. Novotn (B sv., 1936-1938). Vzpomnky z rrrld vybral a vydal
i ottova Slovnku M. Novotn (1946). Mistr Kampanus vyel v Nrodn knihovrr s doslovem A. Grunda
KutnHoe, Hradci (1950), Rozina sebranec ve Svtov etbs pedmluvouJ. ermka (1953). Nkolik dopis
stal se ednkem Al.Jirskovi lrydal K. vehla ve Sbornku Nrodnho muzea C (1960).
Literatura: J. V' imk v asopise Spole.ptel staroitnost1912. Zd. Nejedlvknize
[st,asu'Obzoru o literatue (l953). F. X. alda v Kritickch projevech 7 (l953), 9 (l954). Sbornk Zi}mund
Lidoch novin, Winter a Rakovnk uspodal J. Barto (1937). J' Kalousek v Almanachu eskakademie
|at(|920-1922). (l e l3 ) .
i KarelH1nekMcha
l89s);F. R. ZKREJS Frantiek (7. 5. 1839 v Police _ 19. 6. 1907 v Nchod). Gyrnnasium studo-
val v Hradci Krlov, prva v Praze (1858-1862). okresn tajemnk v Police (1865-1872)'
.d Vodkov (5 sv.' bankor'rr ednk v Praze (do 1876), pozdji obecn ednk v Praze na ikov a v Karln.
Pispval do obecnch list, osvty (zejmna kritickmi pracemi; zde |875 i prza Nd-
' Krej
a J' Vodk todouci), Pokroku, Slovanu, Svtozoru, Posla z Prahy aj., - Redigoval Nrodn bibliatku
Uterrnmsvt 1927 a Sbrku dramatirkj,ch spisu.
a kritiku l937.
umn Z dtarnat vylo knin: Nrodn hospod (1867); Podbradouna(|872)i Dakrsnjch o
kapitoly (Div. (1873); Krl suholidu (L879); eraenobl snlistka (1881), Aruka (|882); _ ptzy:
uspodal Alb. Pra. Mezindrodn ruust1 (BB2); Nooelky z aeselho pra (|BB3)' -Vydal: "
Rukopis Krlovdvor.
1940).F. Pujman sk a Zelenohorsk (l886).
(1e4e). Literatura: V. Vlek v osvt 1907. V. Zkrejs, Frantiek Zfuejs (92!i Ant. Vesel
v knize Neblednouc podobizny (l9a6); D. Jebek v knize V. Hlek a jeho Ioha ve wvoji
eskliterrn kritiky 19. stol. (l959).
u atce _
vatciavPtaze, ZPOTOCK Ladislav (l2. l. 1852 v Praze - 16. 12. t9l6 tamt). Syn krejho,
od r. 1863byl sm vyuen krej.R. 1869 se stal lenem oulu, v jeho knihovn se vzdlval. od r. lB73,
l sepekldn, kdy organizoval mzdo boj krejovskch dlnk' spolupracoval s J. B. Peckou a vnoval
se urnalistice. Byl jednm ze zakladate| esksociln demokratick strany. R. l88l byl
(zder. 1859 studie zaten a po nvratu z vzen (1BB4) vypovzen z Prahy. iL v Zkolanech na Kladensku
a teprve r. 1900 se mohl pesthovat do Prahy, kde psobil jako pracovnk eleznisk
(2sv.,1858, oclborov organizace. otec Ant. Zpotockho.
(1862)aj.;-zod- Pispval (tpod pseudonymem MIKUL rrarer,sr<, pozdji L. BUDBSK)
do Dlnickch list, Budoucnosti (v obou listech jsou jeho peklady z Marxovch a Bn.
gelsov'ch ptac), eLezninho zzence aj. _ Spoluredigova| Budouenost, Dtnick listy a a-
sopisy Arbeiterfront a Sozialltolitischz Rundschau.
u). Pochzel Knin vyla btouta o uzdlnlidu (1876); adajinch brour byla po vytitn zabavena;
a chtl se zrovel - z pe klad: K. Mar:<, stakl a dlnick koalice(1876; vlastn zvr spisu Bda filosofie).
na filosofickfakult Vbor pod nzvern K srdci lidu uspodalJ. Petrmichl (1954). Vzpomnky z asopisu
archivstvm Akademie vydalo s nzvem Ze stach vzpomnek nakladatelsM Prce (1949), vzpomnky
(1873)'v Rakovnku z kladenskho asopisu Svoboda petiskl Z. olle v knize Prkopnci socialismu u ns (1954).
Literatura: V. Lev v edici Kdo je? (1949). K. Kreibich, J. B. Pecka a L. Zpotock
nroda, Osvty, (1950). Z. oile v knize Prkopnci socialismu u ns (1954). Beletristicky A. Zpotock
a vek aj. v knize Vstanou nov bojovnci (1948).

3g*Djiay eskiitatury III. 609

 ZELEN Vclav (27. B. |B25 v Borov u Havlkova Brodu_ 5.4. |B75 v Praze). 1904, 1908, 1909, 192
Po studich na gymnasiu v Havlkov Brod a na filosofick fakult prask university byl Archiv literrn 1919
krtce profesorem djepisu a zempisu na gymnasiu vJindichov Hradci a v 1. 185l-186l ListyJ. Z. RenJr
na akademickm gymnasiu v Praze. V l' l856-57 navtvilItlii a Francii, v r. 1863 Nmec- tem ptelm, l93l
ko a Belgii a v r, 1872 Nmecko, Dnsko, vdsko,Rusko a Polsko. Po pdu Bachova reimu Ptelstv bsnka a r
byl politicky inn v staroesk stran jednak jako novin (v obecnch ]istech a v Nrod), l94B; J. Zikmund, \
jednak jako poslanec na eskmzernskmsnmu a len praskhozastupitclstva, kde lrynikl korespondenceJ. V. I
jako organiztor eskhokolstv'od r' 1865 byl editelem eskhorelnho gymnasia malo- Literatura o J. 2
stranskho, o jeho za|oeni se zaslouil. Jako literrn historik psal ivotopisn prce o vel. Pl stolet Zeyerova
kch postavch doby obrozeneck a v l. 186l a |862 *rydal Spis1 J. Kollra a r. lB70 prvn grafii vydalJ. Vobon
svazek SpisK. Hat,lka. F. V. Krcj (l9cl);
Pispval do obzoru, asopisu eskhomuzea (zde r. lB57 a 1B5B obraz1 z lttilie), Rusk motivy v dle
almanachuMj (zder. 1859ivotopis K.J.Erbena, r. 1860 F. Palackhoa r. 1862 J. Kollra), Kvapil' Gotick Zey
obraz vota,Blahovstu, osvty (zder. 1872ukzka z chystan monografie o K. Havl. jasujc Zeyerovo d
kovi) aj. T v knize Pokolen
Knin vylo z odbornch ptac: {i,uot Josda Jungmanna (|B73 a 2. rozenv;-d. leny ve Svtov etb
lBB1); -z peklad: Mackau|eyo*ryDji,n1langlick(1861); Bogdanovioly Djin1 ulful
alastensk r. 1B12 (1874, pod psud. STANISLAV VOLN). ZOI-JLA Norber
Literatura: obrn ivotopis napsala jeho dcera B. Augustinov do osvty 1905 a se zlatnkem, od r. 1
t906..I. Zlbat v Pamtnku k 60. ronci za\oenMstsk stedn koly na Mal Stran Zpotockm byl ve
(1e26). byl pi protisocialisti.
Pispval do chic
ZEYER Julius (26. 4. |8+| v Praze _ 29. 1. 1901 tamt).Pocbze| zc zmonpatri- 1886).
cijsk rodiny (otec ml velk devask zvod, matka z bohat rodiny idovsk) pvodu Literatura: J. Pt
francouzskho. V Praze studoval relku (spoluk J. Arbesa) a krtce rra technice, ve Vdni se
uil tesastv' aby mohl pevzt otcv zvod. Pozdji studoval jako mimodn poslucha
filosofii v Praze, cestoval za vzd|nrn i praci po cel Evrop, pekldal, byl peditatelem
a vychovatelem ve lechtickch rodinch v Rusku (|B73 a 1BB0) a v echch. iI v Pruze,
od r. lBB7 vc Vodanech, kde se ptelsky stkal s F. Heritesem a o. Mokrm. Ke konci
ivota pobval astouJ. Hlvky v Luanech u Petic, od r. 1900 v Praze.
Pispval do Paleka (poprv lB73), Svtozoru, I{.vt,Ruchu, osvty, Novho ivota,
Almanachu secesea pedevmdo Lumru.
KninvylozpoeziezV7ehrad (1BB0);Griselda(1BB3); Poezie(1BB4,zdei{puoJtomst
za lgora); echu pitchod (l8s6); Kronika o s0.Brandanu(1886); / tetopinilsk1 ( sv', 1889
a, lB92); Karolinskd epopeja(1896); ossianandarat ajin bsn (1905,zde TroiepamtiVta
Chorze)iNoabsn(1907); -zprzyl (1876); Noael2(2 sv., lB79 a |BB4);
onl,ej erryleu
Bdje oan1 (lBB0) ; Romin o arnmptelsluAmise a Amita (|BB0); Dobrodrustu
Madrn1 QBB2);
Fantastitk poadk2QBB2);Gompaii a Komurasaki(lBBa); SestraPaskalina (1BB7); Rokoko(1BB7);
Jan Maria Plojhar (lB91); Sbanni,ka a jin poudk2(1892); Ti poudk1l(iB93) ; obnouen obraz1l
(3 sv.' IB94-1B9B); Ti legendyo krucifxu (1895); Maeldunoaauj,praua(1896); Dm u tonouc
huzdj,(IB95);Vsoutnraku boh(|B9B); - z dtarnat: Star historie (1BB3.t;Sulamit (1885);
Legenda z Erinu (1886); Libuinhna(1'BB7); Doa Sanla (1BB9); Neklan (1893); Radz a
Mahulan (lB9B); - z odbornch prac: VojtaNprstek(i896).
Sebran spisy vyly v Unii (35 sv., 1902-1907). Soubor dla redigovaI'J. .I(r'apilern
v Unii (l0sv., 1941-1949) zstal nedokonen. Jednotliv dla lrychzela astji. Olgerd
Gejtor 1911s vodemJ. Vobornka, Maeldunova prava 1936 s vodem a poznmlrami
J. . Kvapila.J. .Kvapiltrydal i Z letopis lsky (1951). Vbor Svtla Vchoduuspodal
P. Poucha (1958' s doslovem). Mylenky ze spis J. Zeyera r,rydala M. Kalaov (1902).
Rozshl korespondence byla r'ydvna hojn v asopisech (Kvty 190l, 19l1, M l9o2,

610
-5. 4. 1875v Praze). 1904' l908, 1909, 1923, 1925, 1930, Modernrer'rre l90l, Z|atPrahLa|902,ensk svt l90B,
prask university byl Archiv literrn l9l9, Sbornk Nrodnho muzea C 1956 a jin) i knin (J. Krecar vydal
iavl. 1851-1861 ListyJ. Z. RenJesensk;J. Vobornk' DopisyJ. Z.pan KarleHeinrichov, 1924, aListy
ii' v r. l863 Nmec- tem ptelm, 1938; B. Heritesov, Ptel Zeyer-Herites' 1941; V. Helmuth.Brauner,
pdu Bachova reimu Ptelstv bsnka a malky [Z. Braunerovf, |9+|; J. R. Marek, Bsnk a socha [Fr. Blek]'
listecha v Nrod). 1948; J. Zikmund, Ve stnu orfea [s rodinou Kalaovch], 1949; J. . Kvapil, Yzjenrn
, kde rrynikl korespondenceJ. V. Sldka aJ' Zeyera, 1957),
ho gymnasia malo- Literatura o J. Zeyerovi je velmi rozshl a do r. 1950 ji popsal J. . Kvapil v lnku
ivotopisnprce o vel- Pl stolet Zeyerova kultu a hodnocen, Slovesn vda l95l. ZtJan materilovou mono-
Kollraa r. lB70 prvn grafii vydalJ. Vobornk (l907, posledn sv. Spis J. Zeyera). Z dleitjchkninch prac:
F.V. Krej (lgcl); M. Mart':n (1910); sbornk Chudm dtem (l93l); J.Viskovataja,
|858 obraz1 z Illie), RuskmotilryvdleJ. Z. (|932); esk bibliofil J.z. (l94l); E. Jurinov (l94l)' J. .
a r. 1862J. Kollra), Kvapil' Gotick Zeycr (1942). Zk|adn studi je staJ. Fuka v knize Ti studie (l94B)' ob.
o K. Havl. jasujcZeyerovo dlojakoodrazspoleenskhodn a zdrazujclidovkoenyjeho tvorby.
T v knize Poko}en ped Petrem ( 1958). Pedmluva K. Krejho k vydn Radze a Mahu.
a 2. rozenvyd. leny ve Svtovetb(196l)'
Djin1 udlky
ZovL^ Norbert (lB54 ve Ltn u Beneova _ 1886 v Pine Wiew v Kalifornii). Vyuil
do osvty 1905 a se zlatnkem, od r. 1876 pracoval v revolunm dlnickm hnut. Spolu sJ. B. Peckou a L.
Lolyna Mal Stran Zpotockm byl ve veden sociln demokratick strany v Praze, pozdji ve Vdni. R. lBB2
byt pi protisocialistickm procesu odsouzen, po odpykn trestu il ve carech a v Americe.
Pispval do chicagsk Budoutnosti (zde Psc uzn), kterou vydval a redigoval (lB83 a
ze zmonpatri- I 886).
idovsk)pvodu Literatura: J. Petrmichl v doslovu a poznmkch ke knize Posledni bitva vzplla (l95l).
na technice,ve Vdni se
mimodn pos]ucha
byl peditatelem
echch. i| v P,a"..
o. Mokrm. Ke konci

osvty,Novho ivota,

,zdei(puopomst
lw@ (4 sv., lBB9
zde Trojepamti Vta
(2sv.,1879a 1BB4);
Madrry(1882);
(1887);Rokoko(1887);
(1893)
; o bnouen
obrazy
(|896);Dm u tonouc
lBB3); Sulani.t ( 1BB5);
(1893); Radz a

J. 'I(vapilern
astji.Olgerd
a poznmkami
Vchodu uspodal
M. Kalaov (1902).
l90l,l9ll, Ml9o2,

611
 REJSTK JMENN A VCN Bx,gpx FneNrrBx
Bnalrops Gpone 3
BneNor, VrNcolrc
BneuNJosnr 397.
Bneorox, Fnaxrrnl
Bnor Vcr-av 20
REJSTK JMENN* BrzrNe ororan, "
Poezie : 370-37,
536. - 555
Aolmx Bonrnrn 47O,471, 472._ Drama: Bento FneN.rrox 2|7, 222, 377, 416. - zBlazovii Vav,rxnr
270. - 549 Lit. pro n|de: 395-396,- O litera- Brrnxs Ropnnr 32!
Ar-nrnr Eouelo 295, 506 tue: 399. - 551 Buar Kax,pr, viz I(l
Ar,nMrxor, l61, 202,205,207, 339, 344, Beunrr,ernu Crrenr,ps 2L4, 316, 321, 3BB, Burr,JeN viz Dunnj
386,392,432,434,472, 494 389 BrrnoN Gponen 37
Ar,rrrnr Vrrronro 523 Beun Bournint 395. - 552 339, 3BB, 3Bg,4t
AronnsnN Halrs Cnnrsrre.rr 395 Br.:euronr Eoo.qno 516
An,'lrvJNos 32z BnNcn Merl viz Kuruw Menrrw
AngpsJaxua 841-355, 1B0,%4,3BB, 390, Bnllor, Vcr,av nxr 30. - Poezie:6l._ Ca;rn.qltr,-Lrsnnr
393. - Prza: 2|B, 422, romaneto: BB, Pekl.: 3B. - 552
169, 206, 25I' 25B, romn: 207,257, 25B, Brxto Tnazsx Vcr,ev (v1. jm. Vcr,ev Car,oonox oE L Bl
496' 49!, fejetony: 252, soudnika: BnNn) 47, gO,2|B,3g7,467.-Hist. CenropNs Lurz 321
254. -utnal a red. innost: 25, 191, prza: 206, 207, 263-264, 434, 43B.- Calnrrzzexo Torrmer
205 Lit. pro mlde: 396. _ 552 Carlouccr Grosun
AnrosroLuoolrco 321 BnaNonn PrannnJnert 37, 75, 2|4 Crorrxsx viz Jewr
Anwor,o Emaxunr, 19,22.- 549 BnnNsrprNEnuano 361 CoorrnJeuns FE}
ArrncAnrow 322 BnusrFn nnnrcnFnnorl*exo 95 Copprp FnaNgors i
Aupnnecn Bnnrnor,o 79 Bpzno Pnrn 10, 333,505
Aucrrn Emnn 353 Br,rNsru VrssenroN Gnrcorurlrv: 3B0.
Au,norpr oraxex, ffi, - 550 3BB epnxANloNlr 50
Br- Fnelrtnx o literatue: 20B. 209. a.rpr Kerr,nr, 166
J//. - 333 ernx - Cgoo Kano
Ba.grre }Ir'lvpx o Iiteratue: 2l7-2IB. - BlnNsoN B.rnNsr.lnnxg 3BB. 3B9. 510 rorr LneNpgn Lit.
urnal. innost: 222. - 550 Br,euo Pel'nr, 4o0 209,218,377-3i
Berovsrr Fx'en:rrpx 2IB. _ 550 Br,exc Lorns 34B rcx Sveropr,ur 2,
Baoorr Kezruronz 5I2 Boolr Pnoxop viz Rers Kennn Vculv lB4, 198,202, 2
Benr, Hnnlremr 516 Bolzexo Brnlr.*o 458 234,322, 364,3
Beclr Ar,nxaNonn 19, 56, 59, 60, 101, 146 Bonncrr Jenomn Poezie: 366'- Red. in- 492, 512. - Poe:
Bes'zlc HoNon 372 nost: 3BB. - 55i lB1, 225,232,2
Baxnr,r, I(or'ollex 58 BorroJN 224 330, 337, 366, 3l
Bervr'rr'r-n Trrooonp 3||, 321 Bounenr Paur, 389 507, 508, 515,52
Banx Josnr 26, 32, 33. _Poeze: 32, 39, ]]ousor Lunpvr 47 230, 237-238, 2
44,63,66,76,IB2. - urn.. a red. innost: Boox-t Stcrsuulrn Luovrc :]69.- 551 Psn otroka: !
24,45, 143,343,347. - 551 Bozocn El,raxtrrr, 322' - Hist' drama: 407, -Prza: 2.
B*rr,s Maurr,rco 3B9 95, 96,269. -Veselohra: 97, 273. - SS4 Vlety pana Br<
tony: 252. - t
* PltunTni typy jsou oznaeny monografick kapitoly,
obyejnmi typy odkazy a drob- 47 , 50,205, 206-.
rrzmnky v textu, kurzr'o.i rypy zmnky podstatnj.Kurzvou na konci ady (za tekou pcrr Vr,norlrn 207
a pomlkou) jsou oznaeny strnky, kde je autor uveden v Soupisu spisovate|. Rejstk
nr,arovsr Fnewrr
neodkazuje na bibliografick asti textu ani na vcn daje v Soupisu spisovatel.
322,336

612
 BnnnrrFneNrrrri 2|4,322 Cer-ExovsxJalomfu 325,327
BneNnps Gnone 3BB nxxov Elraruar, (vl. jm. S:rnrrr,xBve'-
BneNpr, VrncaNc 208,21,8,- 554 NUET,) JO/. - JJl
BnerrNJosor 397. - 555 Borusr,av 49. - 557
pnrrrrli
BneuN-En FnNTrrr Auousr 24 unmxJeN l82
Bnox Vcr,ev 205,524 nnN-fVolrcn viz Sr-onr Josnr Vcr-ev
Brzrxeoroxax 368,37|,374,3B7,54|.- nnwnlxeJar 242,367,- 557
Poezie: 370-37l,386,410_411,412,505 rrnvrNxeoraxen, 49.- 557
536.- 555 nrANrorvN 360
zBpzovVevrNoc 452
377, 416.-
217,222,
BrrnrvsRosnnr 329,339
U5-396.- O litera-
Bunr Kenor, viz KemrNsr BomaN Der,nrr, 446
Burr,JeN viz DrrnoxJosar De.rvovsx Vcr-lvJ. viz B,nzrxe orox.sn,
214,316,321,
3BB,
Bvnox Gnoncn 37, 53, 214, 285, 300, 325, D,trlrn Ar,rcmnnr 94, l4S, ZI3, 300, 321
E, 339, 388,389,488,506,513 Dervrlt Crrax,lns Rosnnr 2lg, 301, 903
5t6 Derrnr, FnnorNeNo 168
Mesrrr D,lvro Vrr,lr (Vnoe) 392
30.- Poezie: 61. - Ce.rrne]rr,-Lrsonr Fnlxrrpx 392' 393.- Dplrrs Enrvnst 295
556 Drcx'rws Crrex,ues 353. 379
(vl. jm. \rcr,ev Cer,opnox on LA B.RoA PEDRo 321 Dr,oun Fnl.Nrrnr 277, 377, 386' 387. -
397,467.- Hist. Ce*ronxsLurz 321 558
434, 438.-
263-264, CanrNTzzBoTolrlneso 322 Dosno,.ruBov NIKoLAJ AT,E:cq.Nono}"I 3BB
Cenooccr Grosu 322 DonnovsxJosor. 2lB,246, 362, 457
37,75,214 Cror,rxsx viz Jexoa Cror,rrvsr Bogulrrr, Doultar' Axro (vl. jm. IIlrsme.NN T.no-
361 CoorrnJet'rrsFnrsrmonp 395 ror-o), 79. - 558
exo 95
CopppFnelrgors 214, 388,3B9' 529 Dosrr, - Lorrxov Ka.n,nl 5|7
Dosrolrvsru FJoDoR, Mrcte;lovr 3BB,
Gnrcoruul: 3B0, 389
epnx ArcToNll 50 DouogeFnaNrrpr 54,214' _ 55B
tue:20B,209, epnr Karlnr, 166 Dnrr, Gusr:ev |37. - 55B
ernr - Cgon Kanrr, Mer.r 422.- sffi Dmnes Ar,rxlxDn,E !dL. 353
3BB,3Bg,510 porr LneNogn Lit. kritika a historie: 20B, DuNovsrJeN 50
209,2lB,377-378,379.- sff
pcrrSverorr,ur 2?? -2g3, l3, 46,49, 16l, Drnofu Josnr 49, 52. - o literatue: 46,
R,us Kenpr, Vcr-lv lB4, I9B, 202, 203,208, 210, 213,216, 53, ||B. -Estetika: 53, 219,_Pekl.:
234,322, 364,384, 3BB,393, 482, 484, 53,214. - 559
366.- Red. in- 492, 512.- Poezie: 4{, 48, 68, 71, 76, Dunofu Pavpr, 389. - 559
l&l, 225, 232, 233, 244, 243, 299, 329, DunorPrrn 2|5
330, 337, 366,367,383,391, 469, 505, Dtinrcg Josrr (pseud. Joser Josrrovr a
507,508, 515,522,epika:205,228-229, Ca.ervrncx) 49, 50,57. - 60
230, 237-238, 302, lyrika: 405, 509, DvoxsrFnexrrpr 262
369.- 551 Psn otroka: 390, 404, 406, satira: DvoxANroNll 316, 339, 426
322.- Hist. drama: 407' -Prza: 218, 244, 259' 422' 473, Dvox Ruoor,r 322
: 97,273.- 554 Vlety pana Brouka: 421' 468, feje- Dvox Xavpn 369. - 560
tony: 252. - urna|. a red. innost: DvxVrxron 371,505,543
tlpy odkazy a drob- 47, 50,205,206-207,385
konciady (za tekou pcrrVr,eorlrn 207
spisovatel.Rejstk pr,Erovsr Fnervrrrr Leorsr,ev 37. |O| EorsoN Tuon:c.s Ar-ve 303
spisovatel. 322,336 EnatrN Kelnr, Jlnoun 29, 3|, 32, 47, 42,

613
 43, 48, 72, 101, lI4, l4l, 142, l4g, 174, GnanJrrr,ros |06, 168, 194, 2|5' _ Red. Irnrros Fn,eltrrpx
218,322, 395,397 innost:25,192,362 247-248,249, 25
EnscnJoueNr Sllrunr. 362 GmrnnnJonemqGorrrnrno 362 Efanor,o Eot-reno 2
Eonrprops 214,425 Gur,onN'on Bpn'Nn,D 268. - 562 IrnnueNN IeNr
Gnrzrow Klxr, 4l,B+ 254, 421-422. -
386. - 564-fi5
Fe Pntsro viz Menx Kan,pl Ipnwren Gponc :
FelNonroreN 222 Ili.rrz 322 Horrrvrn FIpn,MNN
Frnrcrr ZonNr 3I9' 425 Hars Fnerqrrox 71. _ 562 Ipvour Aoor-r' 3'
FrNcrnnu,rFonorx.s.No 55 Hlnr z LrgolN Vcr-ev 426' 446 209,216, 393,3
Fr.rrrsnnr Gusrevo 372,3BB, 439 He.rN ANroNll 360 39, 56, 63, 65, 1
FounrnnFnewgors 348 }Ilnr Vrzsr.lv 100-119' B, |2, |3,23, 290, 402, 405, 4
Fnl.NxovsrJosnr 97 27, 31, 32,33, 44, 46, 47, 48, 53, 61, 63, 221-222, 227, 24
Fnnrr,ren-a.rrr FnnorNaxo 37, 70 70, 76, 78, 121,135,143,146,161,162, Hr,e.nx Vcr-ev 42
Fnr Josrr Vcr.nv |9, 22-23, 26, 30, lB5, 2lr, 2r3, 2i6, 363,372-373,37+, Hr.lvnr Fnl.lrrrr
31,32, 54, 55, 60,78, l4r, 146, 151, 192, 378,383,395,466, 516,517,524.- Poe- 391-392,393. -
384. - Poezie: 39, 55, 61, 66-67. - zie: 39, 43, 45, 56, 63, 65, 67, 72,73,
Ir,avnx Kanpr,
Prza: 55, - Pamti: 194. - Drama: I4B, 149, 150, 174, lB1, 182,221,236,
a 371, 4I0,411
94. - Pekl. z 37, 2|4. - 560 240, 279, 296, 29B, 329, 332, Veern
Fnrov ANlra viz Sz,tvsr ANxe psn:64-65. -Ptza:, 244, povdky: Hr,vxlJosrr 387
Fnoe Erlrrr, viz Vncgr,rcr< Janosr'ev 39, 43, 80-81, 82, 154, 250, 417, 433, {r,rr.rxl. Volrcn vi
FnoovEml 52B 466, 474, 491, rornn: 87, fejetony:B$ Frx.vxovsx pnps
FnnovJewe 52B 252, 287.-Drama: 91, 93-94, 96, Florrnxwenr Kanr- S
Fux Jur'rus B, 23, 2I5, 26l, 322, 40B 267, 27o. - utnaI' a red. innost: Hor,nnr Josnn 5
532,543,545 25, 33, 46, 47, 84, 120, I47, 203,205, 252-253, 416, 4
- urnal. inn
Ftrncn VrNcnNc 3l 325. - o literatue : 34, 40,51-52
}I.q.NxVcr,ev I4I,362 Ior,rxa FneNlrrrr
H.c.NsMNN Lnopor-u viz Domter, ANro Hor,rNov AwNl 6,
Geunre vizJeno Gusrev Llenrn Fn.c.Ncrs BRET 206. 214. 339 Hor,us Enrr, Fejeton
GellsoneAnNn 3BB,389 HanxJenosr,ev l66 Honr<ov Donorx
GeurrnnTrroPrrllo 2|4 Hlrl.r,sr .f. Sr.evourr, viz Vvnl' Vrn- IIosrrNsr< oreren
GnneurnJeN 362. - 561 CENC teratue: 46, 5J
Golr,lrnnFnl.Nrrnr 371, 505 Heux'rJosnr 47 380-381. - Est<
Gronaov lr-.re (fu,ur')viz Sol'e ANtolrfN Hevpr, Mantrlr viz rlrrr M.s.T.rANe. - Red. innost
Gomsr JoneNr.r Wor,rclxc+ 214, 300, sTzIA rostrvr FneNrrrr
303, 307, 321, 513, 520, 523 Hevr,ase Bortntrr, 256, 262. - ffi2-563 rrru.x
Gocor, Nrror,.a..r Vesrr,.rnw 40. 84. 379, Hel'lnx Kmnr, 9, 19,26' 30,3I-32'42,
FIovoneJaNxo viz N
3BB,389,424,432 51,78,82, 151,2lg, 361,475,505,515
Iovonxe FneNrrlx
Gor,r, Jenoslev 46, 49.-Poezie: 239. - Hnnre HnrNnrcn 30,37, 41,49,6l-62, 153,
HnorJarroltn 38
Prza: 253. - Historie: 362.- urna|. 2r4,506
F{uco Vrcron 37,
innost:205. - Pekl' 3BB. - 561 Hnx Llnrsr,.w 456
GoNcounrEolroNo 3BB F{pr,r,nn Srnvc BoNrrc !46. - Prza:
213,2l+, 240,2
320,321,322,
GoxcounrJur,ns 3BB 207, 256, 259._ utnal. a red. innost:
GoNenov Iverv Ar,pxl.NDn,ol 3BB' 3B9 205,206,278,385.- 563 HrrnnelrJoznp Mrr,o
Go:mscn'tr-r, Ruoor,r 379 HrNvnqorw E rrr,n 377,381-382,3BB Hrnnlw Svrrozn
Gomwl;,o Kr-n;nnlrr 463 Hnnae-nrJoneNN Fnrronrcn 217 z-n' Hunnew
Gx,noon. Te.rovsxJozrr 399 HrnanuJeN 209,22|,399. - Prza: 416. HusJaN 361,535
Gnren Eouano 25, 192. _Red. innost: -urna|. a kult. organiz. innost:'222, Hvrrzoosr.ev Pevot
47,50,201 3 6 1 ,3 9 3 ,4 0 , 4 0 2 , 5 0 6 , 5 1-65.6 3 224,384,400

614
 - Rd. Hnnrrrs Fnerrrnx 50' 206' 466. -Ptza:. HrsnJosnr 514
247-248,249, 259,422. - 564 Hnr,Jalt 2lB
362 Hpnor,o Eoueno 262 }Ivwers Vo.rrcg 202
I;8.- 562 HrnnlreNN IcNr 164, 470' _Prza: 247, Hsnx Mrr.osr.ev 7
254, 42t-422. - urna|. inrlost: 205,
386. - 564-56s
Cl{ar,rrpa FnaNlrnx Poezie: 209' 232,
HnnwncrGnone 37
367. _ o literatue: 20B, 212, -ur.
Hptrxrn Hrn,MNN TIEoDoIi 383' 384
nal. a red. innost: 2o5,209. - 568
Hnvorx Aoor,r' 32, 33, 4+, 46, 161, 203,
Crran,vtpcr viz Dnrcrr Josnr
426,446 2 0 9 , 2 1 6 , 3 9 3 , 3 9 7 , 4 0 1 , 5 2 8 .- P o e z i e :
CrrNrnn,ANon 523
39, 56, 63, 65, l4g, 179, 206,223, 238,
C'.rr-nnr FnaNrrnri 71. - 569
1 9 ,8 , 1 2 ,1 3 , 2 3 , 290, 402, 405, 4I2, Cimbl a husle: 57,
C;rr,nnon,in FnlNrrpr< Leorsulv 44
6,47,+8,53,61,63, 221-222, 227, 241. - 565-566
Cnlrpr.pxsxJosor Knesosr,lv 182
143,l+6,i61, 162, Hreox Vclev 422. - 566
Crroc Vcr'.lv 374,375
,363,372-373,374, Hr-lvpx FnaNrrnr josEl. (FR,ANrr) 235,
Cgocrror,ounx Pnoxop 263. - Hist. pr.
516,517,524. - Poe- 391-392,393. - 566
za: 89, 435, 466,_lrla|. innost:
ffi, 63,65,67, 72,73, Ir.evnr Kenpr, 369,3B7. - Poezie: 370 24.-569
lg1,lB2,221,236, a 37I,4I0,411,413. _ 566-567 Cnuoosl. Kennr, 2I4
329,332,Veern
HrvxeJosrr 387
Ptza,. 244, povdky:
Ir,rNre Vo;rcg viz Pn.tvoa Fnexrrnx
u, 154,250,417,433,
Hlvxovsr nnpstrx 2I8,457 InsnxIInNnrx 303, 389, 510
: 87, fejetony: 83,
Horrnwwenr Kanr, Srpolrurvo 191
: 91, 93-94, 96'
Hornnr Joserr 50, 5oc. - Ptza: 250,
a red. innost: JeconsnNJnNs Pnrnn
252-253' 416' 41B-419. -- Pekl.: 206. 389, 510
9 4 , 1 2 0l ,+ 7 , 2 0 3 2, 0 5 , - ttrnal. innost: 222-223. - 567 JlaN Jrr.l Vnlrrsr'lv Poezie: 66, 67.-
:34,40,51-52 R.ed. innost: 33. - 569-570
362 Hor,rNe FnaNnrpr< 14l
Hor,rxov AxNe 64, |4I, |42, 146, |4B Jer<unocJew 7,38+. - 570
viz DouNer, ANlo
JrxusrcJosnr 237,367,402. - 570
zcf,214,339 Hor,us Elrt, Fejetony: 252
Jluor R. -8. viz TuolrevonJosnr
Honr<ovDonorre l16
.J.tNn'r Cror,rrvsr. Bonulrrr, 30, 32, 6I. _
viz Vvne Vrlr. HostrNsx oraxe'n 50, 362-363, - o li-
Hist. prza: 90, -570-571
teratue: 46, 53, 20B, 2L7, 22o' 377,
Jano Gusrev (pseud. Gemm) 379, - 571
380-3BL - Estetika: 52-53, 2A5, 219.
nnnrMer.r ANe- - Red. innost:205. - 567-568 JeslrN Pnrrr, viz Kr-rnnsr- ANrortN
Jur-Nrr Borroe'N .47, 432. -Poeziez 46,
Hosrwr Fn,eNrrpx viz Trorrsx Inew-
- ff2-563 239. -- 571
256,262. IEK
g, i9, 26,30,31-32,42, Jnr'llnx Eov.4.nn 253. - 571
HovoneJewxo viz Nnnuoa Jarl Jeaax Faexrrnr VNcnsr'ev I41, 27l,
219,361,475,505, 515 HovonxeFnexrrpr Leorsr,lv 209
153, 388. - Veselohra: 96-97. - Hist. trag.
37,+1,+9,61-62, FlnunJaloltn 3B9.- 568 269. -Dtarna ze souas.: 98-99, 393,
Huco Vrcroa 37, 41, 84, I44, 206, 208, 421, 427. - o literatue: 21B. - 572
2r3, 21+,240, 297, 300, 303, 311, 314,
Borurc |4s. _Prza: 320,321,322,353,519 Jrnsnx Ar,ors 481-468' B, 13, 47,90, 206,
_urna|'a red. innost: 239, 250, 364-365, 378, 3BB, 393, 466,
Hunrer.r Joznr Mrr,osr,ev 58, 221,222, 224 470, 483, 484, 500, 5lB, 524. -Hist.
385.- 563
HrrngeN Svnrozn viz VellNsr< Svnro- prza: 207, 243' 249, 264, 265, 365,
377,381--382,388
zxHungex 4f), 414-4t5 416 46'7 479 442
thmonrcn 217
22l' 399._Prza: 416' HosJer 361,535 540, vesnick povdka: 250. - Drama:
rult.organiz. innost: 222, Hvrrzoosr,ev Pevor, onszcg 58. 220, 42B. - Lit. pro rr'lde: 395, 396, 397,
402,506,516.- 563 224,384,400 398

615
JrnanxJosnr 21B KonxJosru. 398-399. _ 577
LnvJosrr 172
Josnrolr Josnr viz Dnrcn Josnr Kne.rNrr Mrnosr,ev 49. _ Poeze: 73. _
Lpv Vcr,ev 161
JuNe Vcrav Ar,ors 2o9,3B9. - 572 Piekl.z2l4. - 577
Lrgrnr viz Celrge:v
JrnvornNNJosnr 53, 54, 218, 220, 479 Knr,Josnr 362,3B4. - 577-578
nx
Knev, Ke.n,pr, 524
Lror,Nsx J.l.w Sr,.lvn
I{'neunnrus Vcr,lv Mer.r 21B' 345' 456
Lrar,NsrJeN
Kr'er,Josor 50 K;laprl Josnn (pseud. Josor I(ner'xe N- LrrnJeN 206. - Pr
Kr,.c.r, Ke.B,nr, 40I. - 572-573 crroosr) 391, 392, 393, 394. -57B
fejetony: 253. - 5l
Ker-eov Kr,nltrNrrNe 313 Knse Ar,ors 24, I47
LrcarnNgons Gpono (
Kr,nsa 2|+ K:n,esrsrrrZvclrtrNr 2l4
Lrre ElreNugl 432
Ker,usJosnr 402. -- 573 Kasmononsx.. Er,rxe 50, 160, 162, 20B,
LoNcrpr,r,ow l{p rnv
KeuaarJosnr Vr-esrrlrr, 218 2|2, 397' - Poezie: 46, |79,207, 227a
214,327,339
KelrrNsx BonneN (v1.jm. Bunx l(trrt:r,) 22B, 290, 405, 40B, 412' - o literatue :
367. - 573 208, 209, 210-211, 216, 217, 239, 2gl,
Klrpon Srpor'nrno 206 29B' 377,3B5. - Pekl.: 214' 3BB' 390.-
Meccsrevpr'r'r Nrcor,d
Kax,er.rtJaN 39B. - 573-574 578-579
Mapcg Iunn 322
Kl.nsor zr Lvor,'rc Jr, 368, 369, 374, Knr.r FneNtrnlr Vcr,av 368, 374, 376, Ma.prrnr-rNcK MTIRI(
382, 383,386, 387, 413,5r4. - 574 393, 516, 525. - Lit. kritika: 304, 373,
Mlcn FneNrrcr 2L'
KepanAoorr 4B1 375, 382-383, 386, 387, 3g+. - 579
Mcrrl l(enpr, Hrrx-r
Krrnnsx ANroMN (pseud. Porn Jes- Krr,ult,ovsr Fnl,Nrrox 353 6 1 , 6 5 , 1 0 1 ,1 0 2 ,I
lrN) Poezie: 367, 39|, 532. - Red. KurrNnnJosnr' 275,385. - 579-580
297, 353,354
innost: 3BB. - 574 KuxuN Menrrn (vl. jm. Bplrcn Mer.r)
Mecgxov Tnnpzrr
Kr,rcpnne IveN 256. - 575 22+, 384,399, 400 Mcrrer,Jerv 3B4. -
Kr,rcpnne Vcr,,tvl(r,rlrplrr 92, 141' Ku'pra FneN:rtnr 514
Mecsen Josrr Sverc
Kr,or Vcr-ev 5I2,524 Kl'aprr, Fru.Nrrnr Poezie: 209' 232, 242,_
2o|, 368, 374, 37
Kr.osrpnmeNN Kenrr, 119. - 575 Pekl.: 206' 21+, - Lit' kritika: 3B5. -
39+, 432, 451. -
KNnor,rraNs Lrrr-nsr Jew 24. - 575 sB0
385, 405-406, 40
KonnNpnEouarlo 374,375 Kverrr, Jaxosr,ev Poezie: 366.- Drama:
476,531. - Lit. kr
KocnueN Lpopor,o 235, 393. - 575--576 426,429-430. - 580
372-374, 375,378
Korrr, Josnn Jr Prza: 89. - Hist. dra- I(veprr,ord HeNe 424
Merxwon Prrn 46
rna: 95, 96, 269, 271. - Hereck in-
Mexovrcr Duex :
nost:93. - 576
Me'r-ov Inr-pNa' .
Kor', ANroNN 295 LeoncxJeN 3B7, _ 5B1 Melrunu Sniprraxr
Kor,Josnr 30 Le.nosrernnJneN 214,395 Mer, J.e.xun Josnr
Kor'r,n JeN 37, 48, 5+, |0I,277,2B5, 322, Lemelrrxn Alpnonsn 206 lemiky: 36-37, 4A
JOt Le.mor'-warslrr,rcrrRosnnr 121 MxnsJosnr l61
I(olrrNsxJexlros 361 LlxcnnJosnnJe-nosr-ev 42 ManrrNJosnr viz Mer
Kom.rnoaFneNrrpx 392, 393 Lncor-ro DE Lrsrn Cnenr,ns Menrp 214, MenrrNrcJenosr,ev (
KoxJosor 47 32r P o e z i e :4 9 , 7 1 , - ' ,
KosrNe Jar EveNcnlrsr,a. 208, 212, 217, Lnenn Ke.nnr, (pseud. I{erlrr, LnNsr)
583
zzz, - 3/o 209,237. - 5BI M-a.s.a.n:rx ToM G,s'
I(oslrr Vcr'lv 25] Lrx,luNrxor,.e.os 37,6I 402, 516, 524. - C
Kosrtes 4+6 LpNrx Vua.orurn lr,lr l0,2l
Merr Ka-n,rr. (pseud
KosrnnxeIuco 3B9. - 577 LirNsx l(annr, viz Lnonn Klngr,
583
I(ourJlnounBnrrsr,ev 2I3,322 LnoN.tnor Lno viz be'crre'n Josrrn Sr..l.ro-
Merrpassewr Guv 3l
KovnrxJeNPnevosr,,rv 140 PLtTI.
Ml.ypn Rupor,r 32,
Kouxr' ANroNr 209, 233. - 577 T eop.qror Gracomo 213, 240,297,321,322
39,63, 76, I 15, 17
KouNrc Vcr,e-r 325 Lrrnmonrov ll4rcrr.rrr, Junlnvr 73, 214,
I(or,-,rovrcl(lrrnr'
70.- sB3
443 2[i0,340, 506, 507, 5 13 MnlsNan llywnrJea.r

616
4o-Djiny eskliteratury Il
 LrvJosrr 172 MnnnaurJosrr 422. - 583-584
-Poezie: 73. -
LnvVcr,ev 16l Morpur.r VNcEsLv 47B' 479, 480
Lrnnnt viz Ce.rrrremr,. Lrggnr Fnexrr- Mrcrrpwrcz Aoeu 37, 208, 214, 282, 321,
J//-J/
pr 340,515
Lrar,rsr Jelr Sr,avrnon viz Krvppr,g,t'lrsMrcrrgleNcnr,o BUoNx,R,oTI 163, 297, 32|
218,345,456
Lrar,NsrJer.r Mrrovgc FnnorNaNo Bntrsr,lv 30, 33,
Knarxe' N-
LrrnJlN 206.- Ptza: 207,247,24B,422, l05. - Red. Lumra |9, 32, 75. - 584
393,394.- 578
fejetony: 253.- 5BI Mrr,r,Jonw Sruenr 3BB
LrcsrrlrsrnoGnonoCnnrsrops 153 Mrnegneu loNon Gernrpr, 353
Lrxe Earaxurr, 432 Mrrovsr Emervurr, 49. -Poezie:,73. _
50,160,162,208, Loxcrnr,r,ow HpNny We-oswonrs 206. 584
46,179,207,227a
_ o literatue:
214,327,339 Morn orex-q'R, Poezie: 232.- Pekl.:
412,
206,214.-584-585
216,217,239,2Bl,
MourrsrN Trpooon 534
-
:214,388,390. Meccmevolr,r Nrcor,d 353 MoNrpcoccolr - LaDERoHTAlsxan 295
Meocn Irvrnn 322 Mosnn Bpo,rcrr 26. - 5B5
v 368,374,376, Mamnnr,rxcx Meunrcp 316,388, 389 MoNeJrNo.rcr 97,424
kritika:304,373, Macu FneNrrpr 2|4 MnrxAr-ors 4|6,428,476._ 5B5
387,394.- 579 Mcrre. K.elnr. Hyrvpr 31, 32, 36, 42, 60, Mnrr Vrr,u 36B, 374, 376, 393._ Pr.
353 61,65, 101,102,l4l,147, l4g,169,196, za: 416, 422-423. - Drama: 428.-
- 579-580
297,353,354 o literatue: 372, 375, 377, 3B0, 3B|,
jm. BrNcn Mer.r)
Mlcnrov Tnnnzrr 64, |4B 3B5, 386, 387' 528.-Pekl.: 389. _
Mcnar,Jex 384.- 5B2 sBs-586
Macnan, Josnr Svlrorr,ur 06-526, 13, Musspr AlrnrD 214,388,506,507,513
:209,232,242. 201, 368, 374, 376, 392, 395, 3BB, 390, Mux Pnrn 12|
Lit. kritika: 385.
394, 432,451.- Poezie: 300, 370-371, Mvtl<AugusrrN Euenrv Poezie: 367,402.
385, 405-406, 407, 408-409, 4Il, 413, _lrna]'. innost:386. - 586
366.-Drarna: 476,531.- Lit. kritiky a polemiky: ll9, Mvsr.rnxJosnr Vclev 16I, 202, 432
372-374, 375,379
MerxNpn Pnrn 46
Mexovrcr Duex 399 Npn,srpr FpnoINervo viz Frxornuut Frn-
Melov Hpr,rxe 500, 503 DINND
fi1 Mer,r.e.nlr
Srrrrrern 3l6' 32l Nnnnsr Vcr,ev Bor,rlrn 30, 42, 43,61,
39s Mer, Jlrus Josnn 19, 30, 44' - Lit. po- 280,322.-586-587
206 lemiky: 36-37,40, 143,194.- 582-583 Npovoxov Burr-rp 327
RosEBr l2l MNnsJosnr 16l Nn.rnor,Volrcn 2lB
42 Menrrr Josor viz Mex,rrNEc JR'osLv Nrynor, Zonxr B,435,455,463'525
Menrn 214, Mea,rrNrc JeRosLAv (vl.jm. Menrrr Josnr) Nxnesov Nrror,n.l Ar,pxr.rgvr 40, 2|+
Poezie:49,7|. - urna|.innost:46. - Nlrcov BonNe 8, 9, 19, 30, 31, 32,54,
Ifunnr, LnNsx) 583 55' 7B-79, |2I, l+7, l 53, 3B0,3B4,394a
Mesenr'r TorrrGennrour 36I, 362,363, 395,397, 433, 459, 465,473, 47g
'61 402' 516,524.- o literatue: 379'3B3 Nnnuor JeN 180-187, B, ll, 12, 13, 20,
10,2l Mlnr Ke-n,nr,(pseud.Fe Pnnsro) 367._ 23, 27,31, 32, 33, 36, 44, 46, 48, 49,
K,lrnr, 583 5 6 - 5 7 , 6 1 , 6 2 , 6 37, 6 , 1 0 0 ,1 0 5 ,1 0 6 , 1 1 2 ,
Mecsrl Josnr Sr''l.to- MeuresseNr Guy 388 l 1 5 , l 2 l , 1 2 2 ,1 9 4 ,2 0 3 , 2 l l , 2 1 2 , 2 1 3 ,
Meyrn Rupor,r 32, 33, 39, 44. - Lyrka:. 216,217, 220,234, 322,327, 342, 345,
213,240,297, 3Zl, 322 39,63, 76, ll5, 774,240,296, V poledne 354,364,373,386,395,412, 466, 484.-
Jun.rnl'r73, 214, 70. - 583 Poezie: 39, 43, +5, 48,56-57, 64,67, 71,
513 Mn.rsNeaHvNrrJenosr,ev 214 72,102-1 03,225, 24O,243, 279,290,296,

lo-Djiny eskllleratury III. 617

 298,324,329,331,366, 405,406,469,480, innost: 45, ]93, 199-200, 392-393' _
Qurs Llorsr,ev 48,
505, 509' Hbitovn kvt:62' 70, I{nby 587-5BB 69,73,206, 236
ver:62, 74-75, Prostmotivy: l9B, Por,cr, Josnr 374, 375,387, 3BB, 402.- 5BB 591-592
24I, Balady a romance: 236, Psn kos- Pnrl. Bporcn 3l'214
mick: 23I,302,34B,523,Zpvrypteli: Pprrr SNnon 37,|44,2I4,322
207, 233, 404.-Prza: 78, B0, BI, 82, PnrnJenosr-av 399 Rerocnov JosEr'IN
1I 4, 247,24B,272, Povdkymalostransk : PprnercaFnexcpsco 321 R,a.r'pepr-Slxr:r 5ll
ll3, 244-245, 436, 466, 470, 491, feje- Pnrx Emrr' 46 Rers Ken'nr, Vcr'-l
tony: 56, B2-83, 107, 252, 253, 287, Prr,nonrr - Monevsr Gus:rav (vl. jm. Prro- 500. - Poezie:
505, 517.- Drama: 94-95, 96. - cnn Gusr.lv) 32,47, 52, I4l, I+4, 161, 417-4t8, 492,4,
urna|.a red. innost 24,25,26, 33, 46, 182, 390. - Poezie: 39, 63-64, 73,76. - Lit. pro ml<
47, 105, 120, lg4, 201, 203, 204, 205, _Prza: 88, l25, |32,352, 496,2 ma|.
Rerq Ar-ors 360
236, 290, 344, 470.- o literatue: 2B, ho svta: 86-87, 466' - Drama: 94, RooNnnJosor 458
3 4 ,3 5 ,3 8 ,3 9 , 4 0 ,5 1 , 5 2 , 6 9 , 7 7 , 7 8 , 7 9 , 96. - 5BB R. E.Jenot viz Tso:
84, 99, 104, 195-196,20B, 212,25-216, Prcrx Vcr'evJanoltn 31 RnNl'N EnNpsr 45,
217, 232, 241, 267-268, 270, 275, 298, Prrvre.s SossT-ev 21L Rozpx ANroNlr 2:
349, 37B, 379, 487.- Pekl.: 37, 2I4 Prrprcn l(ennr, 273. - 589 Rnoopx Errua 39;
Nnnver, Gnerlo 2|4 Prsnlrsxr.l Ar-oxpl Fsorrlexrovr 388 Rrncrn Fn.c.Nlrrx
NoumeNN Srelrsr-rv Kosrr<l 10, 317, Pr,rNrus Gerus 5lB 49,9i, rt2,192,
369, 370,382, 387, 393, 543.-Poezie: Pr-uranciros 5lB RnuaeuoJnes Anrr
370-371, 410, 411-412, 413, 513. - Poorr,c.rsx Melrp 435 Rorrnx Fn'lNr:u
Lit. polemiky:543 Poolrpsr<-{ Lrmlrrr,l 295, 309 Rosr,q.xo EorroNo
Nnvlr,tr-Aucusr 205 Poor'rpsr< Sorro (vl. jm. Rorrov Sorrr) Rorrov JorraNNe
Nrprzscnp Fnrponrcn 386,514,531 32, 47, I21, 221, 296, 309. _Ptza: Rorrov Sorrp viz I
NovxAnrn 7 255-256,262. - 589 RoussneuJoANJac(
Novrov TBnz.l Prza: 4]6-417, 473' Por Epc.lrr, Ar-r,lx 345, 353 Rouspx AxroxN v
476 4R' 4q) 4q1 495 PoxonN Ruoor'p Poezie: 223,227, 22B._ TOPLIIK
Prza (Z potulek po Slovensku): 223, R.orrsu< B. viz pcrr
253. - utnal. a kult. organiz. innost: Rvsrxe ANroxN
Or,anecsr lvew 500,503,504 205, 2r2, 221, 222, 223,224,399, 401. - Ryr,atpv Koxonlrr
onszt;u Pevor, viz rvrr:zposr-lv 589
osrnovsrt.l Ar,oxl.won Nrxor,e"rnvr 424, Por,vx'l'Jr 362
471 Pnavol FneN:rrox (vl. jm' Hr.rrvre Vol. Seprr.re Kenor. 19
Orr:oJeN 339, 354, 3BB Tcn) 79, 82' 25I. - 590 353.- Prza: i
Ovrorus N'tso Pusr-rus 215. 509 Pnl.x Ar,Bnnr 7' 300 132,352, 496.-
Pnnrssov Gl.nnrpr,a Prza: 402, 416, - Libreta: 7I, 92
Drama: 393,394,428. - 590 32, 34, 51, 52,
Per,ecr FneNnox 19, 20-21, 24, 27' Pnocrrzx-l AnNor 36B, 369, 374, 3B2, 592 - 593
37, 90, 361, 431, 441, 449, 451, 452, 479 383, 386, 387, 413, 514. - 590-591 Sarxr - SruoN Cr,eu.
Per-acrJ.tx 32 Pnocrrzxl Fnellrrnr Snner'Nsr 367. Sar,ryrov - eonri
P.q.NnpK Jew Ducuosr,ev 62-63. - 5B7 - sgl
vr 379' 3BB
Pe'pnr P.c.vnl 3B9 Pnoxop Hol 361 Srr-v,r Kanot 401
PesrnunLours 303 PnouonoNPrnnnnJosneu 348 SeNo Gnoncn 41, {
Pe.srrrNtx FneNrrnr 40l. - 5B7 Pnzylvsznr.l'sxr SreNrstew 389 S-q.noou Vrcronrnrr
Peur-JrrN 41, 153 PraovsxBorrusr-ev 49 S,{zevsr ANNI (r'
Plur,rwv . Trrr \/rr,rem 220 Punxvx K.qn,pr, 46, 161 30,32,6L - 59
Pncx-l Josor Bor,psr-.w (pseud. Josar PuxrN Ar,nrtNon Snncl"l"rnvr 38, 40' Scorr \{ler':rnn 43
Bor'nsr-qv Pocxa Srnerrovsx) 391. - 7 3 , 2 8 C , 3 8 9 ,3 9 5 ,5 0 7 Scnrnp AucusrrN Er
Poczie: 72,234-235. - urnal. a red. PyprN Ar,nxeNon, Nrxor'l.lnl-r 2I2, 28]" Snxone oxon.r 3

618 40'
 199-200,392-393. -
Qurs Leorsr,ev 48,157. -Foezie: 46,49, SolrnnoJa-n'osr,ev 185
69' 73, 206, 236-237. - Pekl.: 214. - Sn.rrnspna:r,p Wrr,r,reu 93, 95, l0B, g2l,
387,3BB,
402.- 588 591-s92 340
214
Srrnlloy Ppncy Bvssun 322
1M,214,322
Scantrpn Husnnr GonooN 363, 377, 378
F,erocnovJosEFINA 342 a379,3B|,3B7'52B. - 594
Rlrrasr, Senrr 518 Scrrrr,r-nnFnrEDRrcE 93, l0B, 322, 523
Rers Kenrr, Vcr,ev 48-485, W, 393, Scrrlrpnr,rNe Alrrolr 24
Gusrav (vl.jm. Pruo- 500. - Poezie: 402' - Prza: 415, 416, ScrnvgronnFnewrrnr 347
32,47,52,l4l, 144,161, 417-41B, 492,495. - o literatue: 399. Scp.NrncnBorrusr-lv 202
ie: 39,63-64, 73, 76. - Lit. pro mlde: 395,396-397 Scnur,z Fnnotwewn I4I. - Ptza: 2O7, 249,
|32,352'496,Z ma|- Ralq Ar,ors 360
', 466,- Drama: 252. - Lit. kritika: 52, 208, 211, 212,
94, RnewnnJosnr, 458
3/z, 3//,385. _ Zttrna]. a red. innost:
R.. E.Jamor viz TnorrevnnJoson 47 , 50, 105,207, 395. - 594
RnlraN Enxnsr 45, 303, 3BB Scrur'zov Annra Pekl.: 3B5, 395. -
2ll Rpzrr AllroNN 253 Lit. kritika: 385. - 594
- 589
RrroonN Ertue 397 ScrrwenznwBoTieKB'EL 194
Faoru,lrrovr 3B8 Rrncnn Fneltrrnx Lanrsr'av 21, 24, 44, SrpNrrnw-rcz F{nrqnvn 439,449
49, 91, I 12, 192, Ig4, 201, 267 Sxr'nNov - Ml.r, orrr-rn 95
Rnlrn.LuoJnexAnrnun 321 Srnn.rovsrFn.tlrrrnr 47
435 Rounx Fn.txr.nr< 386 Srnn.rovsrr Jaw SraNrsrev 25-26, 47
295,309 R.osre.so EnrroNo 321 192
(vl.jm. Rortov Sornr) Rorrov JorreNxe viz Srrr, Kenor,rxl Sr,oox Josnr \rcr-av i}24-.8,l0, 46, 47, 49,
22|,296,309.- Prza: Rortov Sorrn viz Poor'rr,sx Sorrg 161, 203, 210, 2II, 216, 229, 308, 364,
* 589
RoussneuJn.txJecquns 121 393, 397, 466, 470. - Poezie: 46, 4&,
345,353 Rouspx AN'roNN viz N,Iacnan Josor Sve. 68-69,76, 185, 1gB, 206, 231,233, 236,
Poezie: 22j, 227, 228. - TOPLIIK 240, 2+1, 243, 2go, 366, 404-405, 409,
lek po Slovensku): 223, Rousnx B. viz gcrr Sveropr,ux 412, 413,468, 509,528. - Fejetony 252.
a kult' organiz. innost: Rvsrxa ANroNw Fnarqrrprr 2|B, - 592 _ Lit' pro rnlde: 395, 396, 397, 39B. _
222,223,224,399,401.- Rrtupv KoxDRATIJ Flooono.gr 2|4 Pekl.: 206, 2|3, 214, 215, 390. - o Ii-
teratue: 166, |B0, 2]7, 373, 37B, 3B5,
399. - Red' innost:205,3B4
(v1.jm. Hr-rrrre Vo.r- Sesrrve Kennl 19, 22, 32, 47, 85-86, Sr,orovr ANonnl 57
251.- 590 353' - Prza: 85-B6, 87, BB, B9, I25, Sraoxovsr Kaxpr, 22, 24,25, 49, 172
7,300 132, 352, 496. - Drama: 94, 96-97. - Sr.evnrAlvroNx 4Bl,4B4
Prza: 402, 416. - Libreta: 71, 92. - o literatue: 9, 28, Szov'acxrJur-rusz 2I4, +BB
428.- 590 32, 34, 51, 52, 53, 54, 77, 84, 85. _ Slrntelre Brorcn 42, 91,92, 202, 23O,
368,369, 374, 382, 592- s93 +07,421,534
413,5t4.- 590-s91 Sarwr- Srrror'r
Cr-euon}Inwnr 348 SlrnteNevJN 399
Snn.qx.Nsx 367. Sar,ryrov - oonrN Mrcrrarr, Jovcaero- SonorxePnrmus 208,214. - sgs
vr 379' 3BB Sonoxr-ns 425
Ser-ve Kanor, 401 Socu Pavirr, 399
348 Selro Gnoncn 41,,84,121 SorrceJex Enezrm 30. - 595
SreNrsa,s.w 389 SennouVrcronrnr 319 Soxor, Kenrr- SreNrsr-ev 360, 3BB. - igj
+9 Szevsx AxNe (vl. jm. Fnrov Arrlra) Sourtrp Fner.rrrnr 374' 375
46,161 30, 32, 6r. - 593-594 Sova ANroxw 27-5{5, B, 13, 2o1, 363,
Spnc.rpw 38, 40, Scorr W,tr:on 438, 439,449 370, 374, 376,382, 385, 387. _ Poezie:
395,507 Scrirsp AucusrrN EusirNn 97,353 370,37I,3B5, 407, 40B, 409-410, 41"
Nrxor,elnl-r 212, 28l' Snxona oxoo.r 39B 412-413, 505. - Lit. polemiky:375

40r
619
Sovr.Jr.N 527 TnuVcr,ev 456
nrnxFne.rvrrnr2ol, 3BB
SrasowrczWzopzrurpnz 212 Tnolrl.vnnJosm (g
rlrrr Mer:l Artesrzre (pseud. Men-
SprnlrrecnrFnrponrcn 41,84,379 rrN HAvEL) 390, 470. -Poezie: 233. 239,295, +32,4'
Sraxxovsx Josnn Jr 263._ 595*596 - Prza: 42I, 496.- Drama: 393,394, 603
TxtrnN-Taxrs RUD(
Stan Ke-n,rr. 395 427,429.- Recl. innost:20B,374,3B5,
Trnrrnr:Nx Kannr,
Ste.rr ANrer. (vl. jm. ZplreN AwroNN) 483. - 599
486-504, 143, 364, 526. -Poezie: 46, Trcn ANNI |76
rmnnr Fner.rrrnr Poezie: 46,49,70,7|,
74, 206, 237. -Ptza:, 2I8, 250, 257 a Tor.r,ltexrv ANrolrl
73.- Soudnika:254' - 599
Tor-sror Lrv Nmo.
258,352, 417, 4IB,476,482 xempe. Ar,ors 209,367.- 599'_600
Srgrrr,r Elrexunr, viz pNxov EMe.rfiIEr 389,439
xenvexAr,gont 399
SrnNosar, 3BB Torrex Kenpr, 3Li
xrloln Tou 369
SrrnNnn Mex 3Bo Torupx Vcr,ev Vr,e
rur-rrvJoznr 224
Stnxrcr viz BoNor, Vcr'ev nNr Torlrpn ErvraNurr,
Josnr Ke'nnr, 368, 374,380' 3B5.
r,n.rg.E.n
.Slnn.rnxFnnorrvexo 326 - Prza:419,422.- 600 Tnurrr- ANroxN
SrnrNoanno Aucusr 388, 389, 510 Tnurrr,Josnr 3e
lreueJosnr 424
Srnoupn ucr Leorsr,ev 267' 427.- TaarcrJex 374
lrrr,ovsr Ar,ors Volrcn 82, |74, 207,
Hist. drama: 269, 271-272. - Veselo- Tpszsx Vcr,lv
245-246, 249, 435, 473,493.- 600
pzsr Vcr'ev
hry: 274,275. - Drama ze souasnosti: we.rornVcr-nv 49
427, 428.- 596 Tve. I(lr,rr, Prz
or,cVcr,ev 50. - Poezie: 39, 43, 64, 67,
604
SunEuowp 4|,84 70, 71, 73, 74, 75, 76, 715,174,240.-
Sunro.rrus Gerus 5lB TunorNv Ivlw S.
600-601
84, 208, 214, 3
SvrJosrr 426,541 prNor,nn Enr'r.r 49' - urna|. innost:
Surr,FneNrrpr 42. - 596-597 491
26. - Pekl.:2|4. - 60I
SvrnxJosnr +7, 30B.-Hist. prza: 89, Trr, Josnn Ke.rnr
nrrrnx Fn.l 3|7, 371
262-263, 264. - 597 424,479
noerr'Vevno 399,400
Tyn Mrnosr'ev 2|
Svrr, K.e.noltNe.(vl..im. Rorrov JorreN. rrcn Vcr,ev 429' - 601
NA) 120-138, 32,33, 44, 47, 140, 143, rrNnrJeNNnpomur 457
l4B, 16l, lB4, 203, 208, 239, 378, 393, rpNnxKenpr, 3B9
397.- Prza: 39, 45, 46,78,80,B1,82, Ulnrcn Fnexrrnr
rolse Josnr 273.- Fejetony: 252._
B7-BB, 89, Ir3, 154, 207,214, 249,250, Drama: 97,429.- Red. innost: 205.-
255,257,473,491 602
Svonooe FneNtrnx Xlvnn 368, 374. - Ye.rersx Svrroz
rn,tucxAxroNN 30
Poezie: 4|2. - Prza: 416.- Drama: I{unslrv Svrr
rur'cVcr,ev 30
429. - 597-598 384, +00,402
rnLuoovr 54
Svogonov Rnre 374._Ptza: 423.- Ver,rxl Eovmo
esrrAr-roNs I92
V-E.xtrru.JrNorcn
598 uannrFnexrrnr Aoor,r 267.- Drama:
Ve ANroNll 39t
SyrxrensrAxonu 57 269,272, 424,427, 428. - 602
Vepr ANroNlr 3
Vvna EmeNunr, i
alar Pavnr.Josnr 21B, 4oo,47g Vvne VrNcnnc (pl
Telrrp Eoryeno 172,359,390
narqr\ 2? 9,
aloe FneNrrnx Xlvnn |B4, 22O, 364, Tnonsx Fnexrrnx 399.40l. _ Poezie:
368,376,386,393,513,5l6, 525.- o . Vnnr,anrn Peur, 3t
209, 223,232,367.-Lit. pro m]de:
VonNnJur-ns 345,
teratue: 7,371, 375,3B1-3B2'3B7' 4B7, 397. - 602-403
5 2 I. - R e d . i n n o s t : 3 B B Vnsnr, lvenrn 33
Tecrrus Pusr,rus Conn-sr,rus 518
eugnnr Fnnptxl.No FneNtrnr 97. 273' TarNn Hrpporyrn 2I9, 377,381,388 Vnsnr, ANtoNN Pr
- 598 VroNv Ar-rnpo 32
Terovsx viz Gnncon - Tlrovsr Jozrr
nlrprrre.Ar-ors Volr:crr 168, 362. - 599 Vrrov-KuNrrcx
T.rsso Toneuero 32I
- 605-606
ousnne. Vne.rrsr'ev Kezrrrtn 163. 166. TpoNnEsere's 206' 340
169,172 VrrunxJosrr Rrcr
ToNrysoNArrnno 214

620
 TnmVcr,ev 456'457 Vrlrxlpn Fnewrrrx 26. * 606
(pseud.Man- Taorrl.vnnJosnn (pseud. R. E.Jemor) 47, Vr,ecrrov Bonw,r |7B
-Poezie:233. 239, 295, 432, +70. - Prza : 250, 253. - Vr'rrJanoslev 220, 399, 400,401. - Lit.
Drama: 393, 394, 603 hist.: 7, 224,362, 383-384, 400,402.-
i 208,374,385, TrrrnN-Texrs RuDoLr 26 urna\' innost:222' - 606-607
Trnrrnurx Kanor, 218. - 603 Vr,nr Vcr,ev 47, 47|, _Prza: z07,
ie:46,49,70,71, Trcn ANrsI |76 255, 256, 379, hst. prza:, 90, 262. _
- 599 Tor,r,lreNr Anrorvlr L4|' |42 Hist. drama:95,267,268. - Lit. kritika:
- s99400 lfor,srol Lrv Nrxolelnwr 136' 303' 38B' 52, 85, 2lt, 217,246,255,372, 517.-
389,439 wtnal.innost:207,3B5.- 607
Torrer Kenrr, 317,371 Vr,we.Fnl.Nrrnx 49
Tourx Vclev Vraorvol 452 VononNrJex 37B.- 607-60B
7;8,374,390, TonNnn EmeNurr, 47, 192. - 603 Vocnr,JexEnezrtr 19,30,280
385.
il0
Tnurrr-ANroxN 2|5 Voor JrNorcrr Lit. kritika: 379' 3B6.-
Tnrrar,Josor 362 608
82,174,207, TnarcxJ.lN 374,375 VoraN Eoua-no 424
493.- 600 Tnszsr Vcr'ev Bnrvo viz BnNp Tp. Vo.runSvarorr,trx viz HonnorJeN
gzsr Vcr,ev Vnslru'n,rY Mrrrr,rr 37, |44
39,43,64,67, Trlre Kelpr. Prza: 256. _ Pekl.: 2|4. - Vn,cur,rcr Jenosr,av (vl. jm' Fnoa Errrr,)
115,174,240.- 604 2 C 4 - 3 2 8 ,B , 1 3 , 4 6 , 4 7 , 5 0 , 6 61, 6 1 ,l 7 9 ,
TungrNv IveN Snno.rnvr 40-4t' 47' 196, 202, 203, 205,209, 210, 211, 213,
umal. innost: 84,208,214, 353,379, 388, 399, 4BB, 216, 217,218, 221, 250, 364, 369, 370,
601 491 375, 377, 378, 382,385, 386,388, 389,
Tt'r, Josnn Kalr:rx 30, 78, 92, 98, 2|6, 393, 397, 466, 507, 528.- Poezie: 169,
424,479 |B|, 198,206,20B,209,2|2,225,230a
Tyn Mrnosr'lv 205' 2I9' - 604 231,232,237,239-240, 241, 242,243,
290, 324,329, 330, 331, 348, 366, 383,
404,405,406,408,409,412,413, 505, 509,
Ur.nrca FneNrrpr 209. _ 604405 520,528,531.- Drama: 270-271, 379,
424' 425,veselohra: 274-275. _ Pekl. :
206,213-214,215,385,388,389, 390.-
Ye.raNsr Swrrozn IIonraN (vI. jm. o literatue: 1B3,2|6, 373,374,37B,3B6.
Ilunn,l.rv Svrroz-n) 2|2' 22|, 224' - urnal' a red' innost: 20B,3BB
384,400,402 VnrroArrowNJenosr,ev 3l
V.a.r,nre Eovlr,o 46 Vvgrvrs rxr 21'4'432
VelrrrneJrNorcn 362 Vncuoom Pavnr, 385
VeANtoNN 390
VenrArvtoNN 362.-605
lYasNnn Rrcsano 219, 303,319, 426
VvnaEuaNurr, 2|4
Wer,oeu Arrnno 200.- 608
390 Vvne VrNcnrvc (pseud. J. Sr,evolrrr, Ha.
Wm:rrra.rWer,r 316,322
ler,sr) 22,24. - 605
\{rwrpn Gus:rev 39+
Vnnr,,crNn Petrr. 321, 389, 4t2
Ut. pro mlde: WrNrnn Zmmuxo 470, +83, 484. - Hist.
VnnxnJur,ns 345, 395
prza:, 207, 265' 415-416' -60B-6a9
518 Vnsrr, Mex,rn 332
377,381,
3BB Vnsnr, ANroNN Pnavosr,av 360
Tr'rovsr Jozrr VroNYAlr'npo 321,,322
Vrrov-Kulrucr BonNa Drama: 430. drama: 95, 218, 267. -Lit. kritika:
- 60s-606 52,85,208,217,372,377,379,385,517.
Vrr,lrrrJosrr Rrcxanp 26,386,3BB._606 _ wrna|.innost:207. - 609

621
Z|potsr Pnoxor, viz NnauoeJeN Zmor,nnJosnr' Ltgosr,lv 457 asopis pokrokovho
Zporocx Leprsr,ev 193,199._ 609 ZtnrJosrr 202 ech 84,|92
ZncrrnrronGusrv 22L Zota E:llt'n 136, 20B, 216' 350' 351' 353' ech (Frivv ene*
Znr,oNVcr,ev 218-219. - 610 372,377,3BB ".,,.n 543
Znuex ANroNNviz Srenx Arvrer, Zowa Noannrrr 235.- 611 esk rodina 506
Zntnn" Julrus 8, l9B, 205, 206, 210, 2|7, ZNcplEmeNugr, 66 esk Thalia 92,38
327, 329,339,364,378,3BB,397,466.- esk vela 349
Poezie: 229-230, 232, 406-407. - esknoviny 516
Prza: 259-262,402' 419-420.-Dra- nxrrFnallrrrx 202 eskslovo 502' 50
rna:270,275,425-426.- 610-611 re ]nlt 361 esklist 5|2
esk obzor literrn
Dlnick listy 45, ls
Dlnk 44,72
DieZeit 516
Dom a kola 401
RE'JSTK V ] 'C N Ileslo 427
Hlas (1862-1865)
161
Hlas (od r. 1B9Bna S
Hlas lidu 391
Almanachy, sbornky a podobn pub- Ruch 47-50, 68, 69, 71, 73, 205, 227,
H]as nroda 322,3,
lika ce 278,279,325,433
Htdka 385
Sbornk 393
Almanach eskomladiny 209 Hldka literrn 37
Sbornk eskmoderny 374
Almanach es]<ho studenstva 50, 27B, Hoblk a rajblk 39
Souzvuk L26
279,290 Hudcbr'r listy 52
laDOr Jt
Almanach seccse 369 Humoristick listy
Vnon album I37
Anemonky 50,295 3+9,373,386,468
Velk slovansk kalend 445
April 49 Jarvk 2B2,397,
Viribus unitis 31
Boue 393 Ioleda 73l',20B,2
Voln pvec 393 2oB,2|
Cyrilometodjskalmanaclr 125 Komensk
Zapraporernsokolskm 445
etspisovatel eskm cllnkm nrod- Kritick ploha k N
Zota 131,209
nm 393 Kvty (1865-1B72)
Dlnick poezie 393 lls, 122, 131, l3
asopisy a noviny
Dlnictvo sob 290 157,171,203,325
Lada-Nila 30,55,6| Akademie 514 Kvty (od r. 1879
Literrn prmie Umleck besedy (1888) Athenaeum 362,363 25B, 275,27B,2
r32,M7 Besedylidu 386 286,287,288, 2!
lv{j (1858-1862) 29, 3|, 32, 33, 34, 35, Bi 392 351,377,380, 3l
3 8 ,3 9 , 4 8 ,5 5 , 7 0 , 1 0 4 , 1 0 5l 0, B , 11 0 ,1 2 0 , Blahovst 45,295 456,483,488, 49
l2r, 124,125,143,153,lg5, 209 Boleslavan 26,130 Letemsvtem 504
}4j (1872) 107,279 Brejle 26 Lidov noviny 52!
Mj (lB7B) 209,2I1,302, 366 Budesk zatllada 39B L'indpendence Tc
Napred 58 Budoucnost 193,234 Lstky a poupata i
Nrod sob 161'445 as (Herberrv) 361, 363, 374, 375, 37g, Listy filologick 3{
Naimdtem 397 402, 505,506, 5 I 6, 52 I Literrn ploha k I
Nitra 221 a s( K r s v ) 2 4 , 3 5 , 5 0 , 8 2 , | 4 o , L 4 7 , | 6 | Literrn listy (186
Ohlas 393 asopiseskhomuzea 19, 2 10 383
Perly esk 31 asopis eskhostudentstva 360 Literrn listy (od
Podjednmpraporem 369 asopiskatolickhoduchovenstva 45 217,377,378,38

622
 At1
Jl asopispokrokovhostudentstva 360 Literrrrrozhledy 535
ech 84' 192 Lumr (1851-1863) |9, 32, 33, 75, 10l'
216,350,351,353, ech (Frivv enev) 151 105,t24, t30, 142,203
er,,en 543 Lumr (1865-1866) 46
- 611 L,jeskrodrna 5Uo Lumr (od r. 1873) |13, |47, 166,203'
eskThalia 92,3B7 205-206, 207, 208, 209, 210, 2II, 212,
esk vela 349 2r3, 216, 217, 2lg, 250, 253, 258, 259,
x..
Ueske novlnv Cio 260, 261, 270, 280, 286, 287, 320, 322,
eskslovo 502,5o3 325, 329-330, 340, 345, 347, 348, 349,
esklist 512 350,373, 378, 379, 384-385, 386, 407,
eskobzor literrn 50, 51 439, 441, 445, 446, 447, 458, 49I , 506
Dlnick listy 45, |93, |99,234, 39| Mal ten 39B
Dlnk 44.72 Modern revue 369, 374, 3B3, 3B6-387,
Die Zeit 516 389
Dom a kola 40l Montagsrevue 167,168
Heslo 427 N4oravan 26
HIas (1862-1865) 24,25, 49, 50, 82, !47, Moravsk orlice 26
l6l N{oravsk noviny 26
Hlas (od r. lB98 na Slovensku) 400 Nrod 20,25,44,|25
I{las lidu 391 Nrocl a kola 217
6 9 , 7 1 , 7 32, 0 5 ,2 2 7 ,
Hlasnroda 322,360,37B,447 Nrodrrlisty 24-25, 35, 45, 50, 73, B0,
H|dka 3B5 8 2 , 9 9 , 1 0 5 ,1 0 6 ,1 0 7 , l 1 6 , 1 4 7 , 1 5 7 ,
Hldka]iterrn 377,385 1 6 1 ,1 6 4 ,1 6 5 ,l 6 8 , 1 7 9 , 1 9 2 , 1 9 41, 9 6 ,
Hoblk a rajblk 392 241, 247, 252, 254, 268, 326, 327, 342,
Hudcbn listy 52 3+3,352,360, 362, 376, 379, 470, 512,
Humoristicklisty 26, |65' 774,205' 2|6, 524
349,373,386,468,487 Nrodnpokrok 25
Jarvk 2B2, 397,39B,446 Nrodnpolitika 455,525
Koleda l3I, 208,217,2IB Naedoba 362,372,374,400,+02,516
Komensk 2oB,217 Neodvislost 360
Kritick ploha k Nrodnlm listm 50 Niva 369,374,383,386
Kvty (1865-lB72) 46,53,|05, I1l^,||2' Novproudy 360
115, 122, 131, 133, 134, 135, 147, 156, Obrana 343
157,171,203,325 obtazy ivota 28, 33, 35, 38, 40, 47, 50,
Kvty (od r. 1879) 48, 207, 20B' 219' 79,104,r24, 144,l4B,182,203
258, 275, 278, 2Br, 282, 283, 284, 285, Obzor 222
286, 287, 288, 290, 292, 293, 347, 3+9, Omladina 360
351, 377, 380, 385, 400, 436, 441, 445, Organizace 193
456,483,488,490,491,492,506 Orol 57,222,400
Letemsvtem 504 o s v t a 5 2 , 5 7 , 8 5 , 8 8 ,l 0 B , l 1 2 ' l 1 9 ' l 3 l '
Lidovnoviny 525 136, 198, 204, 207-208, 209, 210, 211,
398 L'indpendenceTchque 524 212, 216, 217, 2r9, 232, 246, 255, 257,
Lstky a poupata 39B 263, 298, 362, 373, 376, 377, 385, 402,
,7;3,374,375,379, Listy filologick 3B4 +39, 441, 446, 447, 456, 471, 478, 480,
52r Literrn plohak Nrodnmlistm 50 4BB
5 0 , 8 2 , 1 4I04,7 , 1 6 l Literrnlisty (1865v Praze) 20, 50,38|, Paleek 205,2|2,2+7,344,468' 506
19,210 JJ Pedagogickrozhledy399
360 Literrn listy (od r. 1880 na Morav) Podipan 26
217,377,378,386, 387 Pokrok (eskoamerick) 326

623
Pokrok 25,192,278,32- Z|at Praha (od r. lBB4) 24B,353, 3B5, Slovanskbesedy
Pokrokovlisty 361 386, 3BB, 445, 447, 452, 453,456, 459, Sbornk svtovpt
Poledn list 525 483, s06 Vzdlvac bibliot
Politik 25 Zvon 336,458, 459,483,484,501
Posel z Prahy 130 ensklisty 131, 136,20I,2|6 Spolky, skupiny.
Poutnk od otaly 37 umbeta 392
Akademick tenz
Prager Morgenpost 24, 142, 160
Budislav 173,1B
Prager Zeitung +41 Divadla
Clart 543
Pravda 26
Arnanahradbch 91 esk akademie 1
Prvo lidu 360' 3B2
Meiningenskdivadlo 2I9,267 mn 316' 360
Prasknoviny 24
Nrodn arna 266 esk moderna
Prask denk 89
Nrodn divadlo 44' 48, 16l, 20l, 202, 376, 383, 50(
Priatel dietok 401
266, 267, 269, 270, 271, 272,308, 318, 368,374-375,3
Radikln listy 360
325, 360, 365, 393, 394, 424, 427,428, eskoslovansk jt
Raple 392,393
460,461,462 rodn ohroen
Rer,rre Slave 2ll
Nov eskdivadlo 266 venska 401
Rodinn kronika 33'50, l47,203
Novomstsk divadlo 91 Detvan 399,401
Rovnost 391
Prozatmn divadlo 27, 9I,92,95, 97, 98, Hlahol 20
Rozhledy 368, 373, 374, 375, 381, 382,
105, 201, 266, 267, 268, 269, 271, 272, Jednota divadeln
387,402,511, 532
353.424 Karlova universitz
Rozpravy Aventina 539
Na ofn 91 Katolick modern
Rud kvty 5|4
Stavovskdivadlo 9l Matica slovensk
Rudprvo 337,525
Ruch 205, 209,349, 385, 400, 506
Rukopisy krlovdvorsk a zeleno-
ip 26 horsk 362-363'372,377
Slvie (eskoamerick)326
Slovensk noviny 57
Sbrky knin
Slovenskpohlady 224,400
Svatveer l36 Bibliotka eskch pvodnch romn his-
Svtozor 46-47, 126, |35, |37,20+,208, torickch a novovkch 84
212,230, 263, 278,295, 325, 350, 374, Bibliotka klasik, eckch a mskch
385, 386, 400, 432, 436, 438, 440, &5, 2r4 Tet svazek DjiI
451,474,478, 483,506 Bibliotka socilnch a politickch nauk astnili i pracovnt
Svoboda 45,343,347 3BB VEIvKA. Krom aut
aldv zpisnk 4B7 Kabinetnknihovna 20L, 3BB kontrolou a pipon
ipy 373,386,5|2 Knihovnaeskoslovensk 224 Ilwe Inzelov,.
otek(Arbesv) 205, 343, 3++,353,468, Knihovna Rozhled 3B8 v textu provdla A
469, 506 Knihovna Z|atPrahy 388 cE ' pracovnci odd
otek(Moserv) 26 Kritick knihovna 3BB vm sjednocovn r
vandadudk 205,386 Libue B+,20| Diferenciace literatu
TagesboteausBhmen 24,142,160 Matice lidu 47,84,201 pouito tnepublik
Tvorba 533 Nov bibliotka spisveremi przou 3BB
Vesna 386 ottova lacin knihovna nrodn 20l
Vesna kutnohorsk 343 Poetick besedy |73, 774, 20I,216,224,
Vdesklisry 516 236. 290
Vlast 369 Poeziesvtov 47, 105,20|,2t5
Zbavn ploha Paleka viz otek Romnov knihovna Svtozora 3B8
Zlat Praba (1864-1865) 3e l05, l08, Ruskknihovna 38B
130 Salonn bibliotka 20|

624

I
 248,353,385, Slovanskbesedy B4, |05 Moravsk beseda 400
453,456,
459, Sbornksvtovpoezie 3BB Nrodn muzeum 9l
Yzd|vacibibliotka 3BB Nov kola 57
484,501 Oreb 47
216 Spolky, skupiny, instituce Radho 40l
Akademick tensk spolek 26, 50, 105 Ruch 47
Budislav 173, lB5 Sbor Muzea krlovstv eskho 3l
Clart 543 Sbor pro zbudovn Nrodnho divadla
esk akademie pro vdy, slovesnost a u- 27.91
219,267 mn 3t6,360,3BB Slovenskspolok 400
esk moderna 13, 369, 372, 374, 375, Socialistick rada svtovch dlnk 5+3
16l,201,202, 376, 383, 506, 520, 534, manifest: Sokol 20
272,308,318, 368, 374-375,387 , 5r2,533, 539 Spolek eskch spisovatel beletrist M:ij
424,427,428, eskoslovansk jednota na ochranu n. 387,470
rodn ohroench eskch oblast a Slo. Svatobor 27,326,387
venska 401 Tatran 400
Detvan 399,401 Typografick beseda 393
,92,95,97,98, Hlahol 20 Umleck beseda 26-27, 47, 50,53' l05'
269,271,272, Jednota divadeln 92 212,387
Karlova universita 201, 360, 399 Vltavan 47
Katolick moderna 369, 420,5|7 ensk robn spolek |22
Maticaslovensk 220,22|

L a z e l e n o -
377

Redakn poznmka
romnhis-

a tnskch
Tet svazek Djin vznikal v oddlen pro literaturu devatenctho stolet L. Prc. se
plitickch nauk astnili i pracovnci z vysokch kol - Kanrr, Knn.r, Jalosr,av.e Jelrxov, J,tN tn-
vnlvx. Krom autor uvedench u jednotlivch kapitol pispIi eenm dlch otzek,
a8 kontrolou a pipomnkami i dal lenov oddlen (Ar,r F{elteN' MIBosLAv Hnrull
224 Hl'Ne Hnper,ov' JosEF Por,x, Mlnro r.rrov). Kontrolu citt a faktickch daj
v textu provdla AxNe Kenesov, v Soupisu spisovatel Ruoor,r Flevnl, Emervtrpl Ma.
cEK' pracovnci oddlen slovnku eskch spisovatel a oddlen bibliografickho, pijazyko-
vm sjednocovn rukopisu pomhali pracovnci edinho oddlen. Pi prci na kapitole
Diferenciace literatury v obdob nstupu dlnickho hnut a na kapitole o Vrchlickm bylo
pouito tnepublikovanho rukopisu Karla Krejho.
iprzou 3BB
201
201,216,224,

62s
'I'/oD
(Milo

ROZVOJ DEN
obnovcn esk
Noviny, asopis
Nov postaverr
Nstup nrlzrd ]
Dernokratick
Sna-hy trmie
Zrnnn vzt
Literatura v oL
Almanach R
I(ritika jako orl
Potky nov'c}

Fo ezi e
Poezie osobnhr
asov poezie
Ve slubch
ozvna nov
Balady a romar
Celistv ryjdr

Prza
Rozvoj povdk1
zurnallsucKe Io
| ' . 1 ,

Potky esk
Prza s historic

Drama

Iistorick tragr
Poadavek,,z1
Hledn drarna
 OBSAH

.\'/oD (Milo Pohorskj,)

I
RoZVoJ DEMoKRATICK LITERATURY (Milo Pohorskjl)
,... |7
obnoven eskho nrodnlro ivota a utven politickch front . . 19
Noviny' asopisy,kulttrrn instituce 24
Nov postaven |iteratury v eskmivot . 27
Nstup mlad literatury _ Almanach Mj (lB5B) . 29
D e m o k r a t i c k i d e o r ' o s at s v t o v o s t r ' o r b yn r j r l v c r . . . . ........ 34
Snahy umlecky vyjdit aktuln idcje a zobrazit soudob ivot .. 38
Zrnnnvztab literatury k folklru 4L
Literatura v obdob vrcholcho sttoprvrrho bo.|e . . 44
Almanach Ruch (1868) 47
Kritika jako organick soustliterrnho procesu - Literrn vda . . 50
Potky novch vztah mezi literaturou eskoua slovenskou 54

F o ez i e 53

Poezie osobnho zLlamn a protcstu _ Subjektivn lyrika 60

asov poezie ' 65
Ve slubch politickho a nrodnho zpasu. oo
ozvrra noch tdnch konflikt. 69
Balady a romance, epika . 72
Celistv vyjden novho pomru k ivotu a k svtu ta

Prza
Rozvoj povdky a obraz ze ivota 78
urnalistick formy prozaick literatury - Fejeton 82
Potky eskhoromnu B3
Prza s historickmi nmty 8B

Drama 9l
Historick tragdie q?
Poadavek ,,zbavtcb,, divadelnch forem . 96
Hledn dramatickho konfliktu v soudobm ivot. 98

627
\rtzslav Hlek ( Milo Pohorskjl
)
Prvn generace t
Bsnk cit a n|ad sv doby - Veern psn . . 100 Verovan pb
Ve slubch literrnch a politickch boj .. 104 Rozvoj lyriky
obrazy ze vota 109
Prza . u0 Prza
Vere . l14
Proda lyrickm zrcadlem ivotn harmonie ll5 Drobn prza .
Prza v novincl
Karolina Svtl (Milo Pohorskj) si o rozvinut
Pbhy z cizch
Rst osobnosti a utven literrnch zmr 120 Historick povd
Prza ze ivota mansk Prahy 124
P r z a z J e t d u' . . . . t27
Drama
Povdky 130
Romny r32 Promny histor;c
Vzpomnky a doznvn literrn tvorby . 135 nrov veselohI

Jan Neruda (MiIo Pohorskj) Svatopluk ec

Z klady Nerudovry osobnosti 139 ivot a koeny tr
V e|enastupujcliteratury ..... 142 Prvotiny a ran t
Bsnick innost z doby Knih ver r.t I Pvec nenap|nn
Prza . t52 Kritik spolenos
Vvoj povdkov tvorby - Povdky malostransk 153 Vcrovan bc
Neruda jako urnalista .... 160 Prza .... ' '.
Poezie vrcholnho obdob 10() Vtec budoucht
P s n k o s m i c k . . . . ro/
Bsnick sbrky z osmdestch let . . ' 172
Poslednvere_ Zpvy pten|.... ' t7T Jaroslav Vrchl:
Zkladn rysy Nerudovy poezie lB0 Poezie hledn a
Epopej lidstva . .
Bsnick reflex
II Epika.
Lyrika jako vraz
DIFERENCIACB LITBRATURY V oBDoB NSTLTPU
I(rize bsnkova r
DLNICKHo HNut 1u;tos Pohorskjl),
... l 8 9 Dramatick inter:
Peklady a literI
Rst napt uvnit nrodn spolenosti 191
Rozrzovn spoleenskchfunkc literatury Iv3
Roziovn eskkultury 200 Jose f Vclav Sl
asopisy a almanachy 203
Cesta k literatue
Boje smru ,,nrodnho.. a ,,svtovho. 210
Bsnkem nrodn
Peklady z cizch literatur 213
Bsnk a svt soci
Kritika a literrn vda . . ol K
Selsk psn _ Lt
oiven esko-slovenskchliterrnch vztah 220
Zvr ivota a tvt

Poezie qo(

Jakub Arbes (.
Poeziejako odezva politickho a socilnho dn .. 226
Arbesova urnalis

628

I
 Prvn generacedlnickch bsnk ...... 23+
t00 Verovan pbhy ze ivota a z historie . . z35
104 Rozvojlyriky. ..238
109
il0 Prza ... . 243
114
ll5 Drobn prza . .. 244
P r z a v n o v i n c ha v a s o p i s e c h ........ 25l
silorozvinutieskhoromnu ...'.,..254
Pbhy z cizch svt . ,. 25B
120 Historickpovdkaaromn .....262

t27 Drama . . 266

........130 I
........132 Promnyhistor;ckhodramatu .,.267
........135 n r o v v e s e l o h r y .. '.,.. 272

Svatopluk ech (Karel Krej)

t39 vot a koeny tvorby . .. 277
14' P r v o t i n ya r a n e p o s y - B s n k , , b o u e . . ..... '.. 27B
147 P v e c n e n a p l n n c hn r o d n c hi d e l - B p i k a . ........ 281
152 Kritikspolenostisvdoby. ..... 2B5
153 Vcrovanbchorky a satiry ... 286
160 Prza . .. '.,,. 2B7
166 Vtec budoucholidstv_Psn otroka . ...... ' 2B9
t67
t7z Vrchlick ((denkPeat)
177
Jaroslav
lB0 Poezie hledn a oslavy idelu ' .. 294
Epopejlidstva. ..299
I B s n i c k r e f l e x e . ...... 301
Epika. ........305
Lyrika jakovtaz rozmachu tvrch sil ... ..... 30B
Krize bsnkova citovho ivota a jeho pedstavy o svt .. 313
l89 Dramatickintermezzoaptza ......'.3l8
P e k l a d y a l i t e r r n s t u d i e . ....,. 32a
191
195
200 Josef Vclav Slde k (Milan Jankoui)
203 Cesta k literatue 324
2r0 Bsnkem nrodnho zpasu a osobnho hoe .. 327
2t3 Bsnk a svt socilnho utrpen 329
ol
Selskpsn - Lta zralosti 333
220 Zvr ivota a tvorbv 338
,,\
Jakub Arbes (Karel Krejt)
226 Arbesova urnalistick innost. . .. 34|

629
 Vznikavojromaneta .......345 Romnov rykl'
Pokusyosocilnromn. .......35& Husitsw - p
Kulturnlristoricka psychologickstudiea rty ... ....'. 352 Nrodn obro,
Pob|ohorsk
Dramata .....

III
Karel V. Rais
LITBRATURA oDRAZEM KRIZE BUF.]AZN SPoLENosrt
Zk|ady ivotn
((denk Peat) . '. 357 Cesta k realisticl
I(ritick poh|ed
Rozchod demokratickhohnut s buroazi ...... 359
Ve imnu idelr
R e a k c e l i t e r a t u r yn a s p o l e e n s k okur i z i ..... '... 364
Zvrenobdo]
Starautoiajejichepigoni ...364
M|adspisovatel .. ...368
Boje mlad generace a esk moderna . . . 372 Antal Staek 1
sil o osamostatnnkritiky v rmci literrnch druh - Literrn histore...... 376
Vere a prvn pr
asopisyaknihovny ....3B4
Povdkov obraz
Vztahkcizmliteraturm... ...' 3B9
Spoleenskrom
oivenliteraturyvdlnickmtisku..' '..390
Povlen tvorbi
R o z v o j l i t e r a t u r yp r o m l d e ( J a n e r u e n k a. .) . . . ...... ' 394
Z k | a d y d r r l h o e s k o - s l o v e n s k s hb ol i o v n . . . . . ... '... 399
Josef Svatoplu
Poezie . . 403 Poezie zklamn
Subjcktivn lyr
B s n i c k v y j c t e n n r o d n h r d o s t i a s l y . . . "..... 403 Lyrika politicl
Epika a satira ve slubch politickhoboje .. .. '. 406 Publicista a proz
Konflikt bsnkas buroaznspolelrost ....'... 408 Poezie historick
Promnyprodnaintimnlyriky. ,"....4|2

Antonn Sova 1
Prza ... 4l4
Lvrika nladov
Historickromnakronika ....,.4|4 Poezie r e v o l t , v i z
Vesnick romn a povdka. ...... 416 Prza
P r z a j a k o v r a z t o z a r o v nz n r o d n h o i v o t a ...'..'. 4l9 Poezie usmtrenl
S o c i l n a n r o v p t z a . ...','.42I
Soupis spisova
Drama ...-...424
H i s t o r i c k a n o v o r o m a n t i c k d r a m a t i k a . . . . ..... 425
Nstup realistickchtendenc .... 426 Rejstk jmenn
ntov drobnokresbav dramatu ., '.... 429

Alois Jirsek ( (denkPeat)

Prvn verea povdky ... 431
L i t o m y -l F i l o s o k h i s t o r i e .',435
Hledncesthistoricklroromnu ''.'.,.437
M e n i p r c e - S t a r p o v s t i c s k . '..,,445

630
 34 Romnov c:ywy z nrodnch diin . 448
350 Husitstv _ pklad nrodn sly . . . 451
352 Nrodn obrozen _ doba inorodprce. . 456
Poblohorsk doba _ doba temna 459
Dramata 460

Karel V. Rais (JaroslauaJandkoa)

sPoLENoSTI Zk|ady ivotn zkuenosti _ Literatura jako nstroj chovy .... 465
.168
) ...... ... 3s7 Cesta k realistickmu obrazu nrodnho lvota. ...
Kritick pohled na ivot venkovskch lid . . . . .. . 4.]2
359 V e ' i m n u i d e l n c hs p o l e e n s k chho d n o t . ....... 476
364 Zvrenobdob literrn prce . ....... 4B2
364
368
372 Antal Staek (Milo Pohorskjl)
376, Vere a prvn prza 487
38+ Povdkov obraz podkrkonoskho kraje . . 4C2
389 Spoleenskromny 436
390 PovIen tvorba _o evci Matouovi a jeho ptelch .... 499
39+
399
Josef Svatopluk Machar ((denkPeat)
403 Poezie zk|amn z malosti eskhoivota a rozchodu se soudobou spolenost .... ' 505

403
406
408
4r2
-,!}*:x*:;;];;iii
...........:::::::::::............ii
Antonn Sova (Ji{' Brabec)
41+
Lvrika nladov a krajinsk ... 527
4t4 Poezie rcvolt, viz a intimnch dramat . . . 531
416 Prza . .. 53B
4t9 Poezieusmenadomova .......540
42l
Soupis spisovatel s daji ivotopisnmia bibliografickmi
424 (DaliborHolub) .....547
425
+26 Rejstk jmenn a vcn (Marie epkoud) ., 6|2
429

431
435
*5t
444

63r
Ji Brabec, Jaroslava Jankov, Milan Jankovi,
Karel Krej, Zdenk Peat, Milo Pohorsk

DJINY ESK LITERATURY

TII

Vydalo Nakladatelstv eskoslovenskakademie vd

Praha 196l
Pebal a vazbu navrhl Josef Prchal
Redaktor publikace: Hana Nahodilov
Technick redaktor: Jindich ehk

Vytiskl Knihtisk, n. p., zvod 05

50,54 AA - 51,38 VA - B0B2- D-02*10275

Nklad 22000 vtisk- |2 l |6 - I. vydn

Cena uzanhoajtisku 49,_ Ks

63/IJ-6
RY

vd