Čertovské pohádky

Příběhy od dětí ze ZŠ v Berouně – Závodí

Ilustrace Milada Zemanová

Dětské stránky 2016 | www.detskestranky.cz

Obsah 

Čertovské pohádky ............................................................................................... 3

Neposlušný čertík .................................................................................................. 5
O čertech................................................................................................................... 6
O čertovi .................................................................................................................... 7
Anděl, Mikuláš a šest čertů ................................................................................. 8
Čerti ......................................................................................................................... 10
Čertovské pohádky 
Honzík Svoboda, Péťa Kokstein 

Byl jednou jeden čert a ten se jmenoval Špínoprd. Jednoho dne se šel
čert Špínoprd podívat po vsi, jestli tu není nějaké zlobivé dítě. Když
došel do ulice Deštná, našel tam dům, ve kterém žila rodina Navráti-
lova. V domě bydlel kluk, který se jmenoval Pepa Navrátil. Bylo mu
sedm let. Chodil do první třídy a byl to takový lump! Uběhl teprve
první měsíc školy a Pepa už dostal tři poznámky. Tak čert Špínoprd
řekl Pepovi, aby mu přednesl nějakou básničku, nebo si ho vezme do
pekla. „Proč bych měl říkat nějakou básničku?“ pravil malý Pepa. A tak
se čert naštval a vzal ho do pekla. Strčil ho do pytle a šli. Když přišli do
pekla, pytel s klukem si převzal Lucifer a Špínoprd praví: „To je Pepa
Navrátil. Nechce mi říci žádnou básničku. Co s ním uděláme, Luci-
fere?“ Lucifer řekl: „Bude mi za trest sloužit! A jestli ne, tak ho uvaříme
v kotli.“ Pepa se hrozně lekl.
„Uvaříte mě v kotli? To jste se
zbláznili, ne?“ zakřičel Pepa
a utekl. Ale byl moc pomalý,
a tak ho Špínoprd chytil. Pepa
se mu snaží vykroutit, ale
marně. Nejde to. A tak ho Špí-
noprd zase přinesl zpět Lucife-
rovi. Lucifer se rozčílil a pravil:
„Už mě neštvi, Pepane, nebo
jak se jmenuješ!“ Pepa začal
plakat a slíbil, že už v životě nic

3
neprovede. Když ho pustili domů, šel si lehnout do postele. Další den,
když se probudil, šel do školy. Ale moc dlouho si ten slib nepamato-
val. Když šel o přestávce na záchod, začal dětem stahovat kalhoty
a dostal již čtvrtou poznámku. Když se vrátil zpět ze školy, řekl ma-
mince, že dostal ve škole další poznámku. Maminka se rozzlobila a za-
volala tatínkovi, že Pepík zase dostal poznámku. „Neboj se, maminko,
za chvíli jsou čerti a Pepík jim to pěkně poví,“ pravil tatínek. Ale když
čerti opravdu přišli, Pepík se schoval na záchod, aby ho čerti nenašli.
Jeden z čertů se dívá kolem sebe a pak jde na záchod. Tam našel
Pepu, který se strachy třásl. Přivedli ho do pokoje a připomněli mu, že
ten slib nesplnil. A co se stalo dál? Čerti vzali Pepu do pekla. Tam si ho
navždy nechali a stal se z něho také čert.

4
Neposlušný čertík 
Péťa Liška, Lukáš Hána 

Byl jednou čertík, který se jmenoval

Lojza. Byl tak moc zvědavý, že chtěl
strašně moc vědět, co má Lucifer pod
kotlem. Rodiče mu však řekli, že se to
dozví až v patnácti letech. Ale Lojza
stále a stále přemýšlel i se svými ka-
marády, jak se to dovědět ještě před
patnácti lety. A tak spřádali plány.
Vzali rodičům mapu celého pekla.
Označili místo, kde jsou a kam se
chtějí dostat. Když tak šli, všimli si
tajné chodby, která nebyla vyzna-
čena. Nad ní bylo napsáno: „Chodba
do Luciferovy kanceláře.“ Lojza s kamarády si řekli, že tam půjdou.
Když přišli, Lojza zpozoroval nit. Náhodou jednomu kamarádovi z ba-
tohu upadla láhev. V tu chvíli začaly střílet šípy. Snažili se proplést
všemi pastmi. Došli až na konec a zjistili, že do kanceláře nebyl žebřík,
ale uviděli, že Lucifer topí pod kotlem dřevěným uhlím. A tak se
všichni vrátili domů.

5
O čertech 
Tadeáš Hanke, Tobiáš Gruber 

Bylo jednou jedno peklo. V tom pekle byli čerti, umazaní čerti. Každý
rok byl vybrán jeden čert, který šel s Mikulášem pro zlobivé děti.
Tento rok byl vybrán čert Šmudla. Šmudla nebyl zrovna moc chytrý,
ba naopak. Byl moc hloupý. Šmudla si vzal na cestu uhlí, které dával
hodným dětem. A zlobivé děti dostaly čokoládové bonbony ve tvaru
uhlí. Hodné děti dostaly naštěstí od Mikuláše a anděla bonbony. Když
se vrací zpět, hrál si Šmudla s ocasem a nedával pozor. Šlápl si na něj.
Od té doby, když si hraje s ocasem, vždy si dává pozor.

6
O čertovi 
Ema Svobodová, Eva Janošková 

V jedné malé vesničce bylo peklo. V něm žil čert. Nahoře v nebi pak
žil Mikuláš a andělé. Každým rokem se společně setkávali a obcházeli
domy. Děti jim zpívaly písničky a za to dostávaly dobrůtky. Jednoho
dne přišli k nějakému domu a čert jim utekl. Běhal po domech a strašil
děti tak moc, až začaly strašně brečet. Doběhl k jednomu domu
a zrovna tam byl Mikuláš s andělem. Když k nim přiběhl, Mikuláš s an-
dělem mu pravil, že nemá být tak zlý na děti, že se ho hodně bojí. Čert
odpověděl: „A co? Vždyť čert je tu od toho!“ Čerti prý jsou od toho,
aby strašili, ale jenom trošku. Čert se zamyslel a odpověděl: „Ano, asi
máte opravdu pravdu.“ Nakonec se dali všichni zase dohromady,
chodili od domu k domu a čert už nebyl tak strašidelný a zlý.

7
Anděl, Mikuláš a šest čertů 
Marie Hirnerová 

V jedné hoře žilo šest zvláštních a blešivých postav s růžky a dlouhými

jazyky jako kravatami. Byli to čerti! První čert jménem Alfonz jednoho
rána vyskočil ze svého zablešeného pelíšku a vyběhl radostí ven
z hory. Ale nemohl se dostat ven! Celý povrch hory byl pokryt bílým
studeným práškem. „Co to je?“ vyjekl z hrdla jak veliký ošklivý dino-
saurus. Tím probudil čertici Gertrudu a nejmladšího čertíka Lumpíka.
Čertice vyběhla po vnitřku hory za zmateným Alfonzem. „Co ječíš, ty

čertisko? Vždyť to je obyčejný sníh.“ „Co ale s ním?“ řekl Alfonz. „Studí
to jako psí čumák. Musíme probudit Feferona. Ti jsou velice silní a od-
hrnou sníh hravě. „Já jdu uvařit snídani a ty si jdi načesat kožich, ty
uličníku,“ řekla Gertruda, sešla po stěně hory a došla do kuchyně. Do-

8
šla ke kotli a uviděla kalendář a v něm… 3. prosince! Gertruda se vy-
lekala a místo toho, aby začala vařit, došla k čertovskému telefonu
a zavolala Andělce a Mikulášovi. „Haló, haló,“ křičela do telefonu tak
nahlas, že vzbudila Feferona, Berta a hlavního čerta Lucifera. „Co se
děje?“ křičel Feferon vyděšeně. Bert vyběhl po straně hory a začal
prackami hrabat ledový sníh. „Co je, Gerto? Co ječíš?“ zařval Lucifer.
„Čert, Mikuláš a anděl!! Za dva dny!“ ječela Gerta. Najednou nastalo
ticho a všichni čerti se sešli u stolu a Gerta začala vařit ohnivé kakao.
Z ticha náhle nastal obrovský hluk. Všichni čerti se začali překřičovat,
kdo tentokrát bude rozdávat nadílku. „Já! Já, protože jsem nejmladší,“
křičel Lump. „Já, protože jsem odhrabal sníh,“ zakřičel Bert. „A půjdu
já, protože jsem pán pekla,“ zařval Lucifer a otřásla se celá hora. Gerta
přiběhla a řekla: „Tak půjdeme všichni, no!!!“ „Tak jo,“ zakřičeli všichni
čerti radostí. Pak začali vařit bábovku, čokoládové postavičky a jiné
dárečky. 5. prosince se všichni sešli i s Mikulášem a andělem. Miku-
lášovi se nelíbilo, že jich je všech šest, že budou strašit děti. Ale čertíci
slíbili, že budou hodní. Chodili od domu k domu, až rozdali všechno.
Čerti se sešli zase v pekle a Gertruda vydechla: „To bylo o fous!“ „To
bylo,“ řekl Lucifer a všichni se zachumlali do svých zablešených pe-
líšků a spali, spali a spali…

9
Čerti 
Martin Láznička 

Byl jednou jeden čert a ten chodil po domech. Jednou večer vzal
jedno dítě a odešel s ním do pekla. Děcko se polekalo, ale podařilo se
mu utéct. Čert se proměnil v člověka. Odešel do lesů, tam chodil sem
a tam a nakonec našel nějakou vesnici. Když si ji prohlížel, našel v ní
nějaké hradby a za těmi hradbami stál chrám. Vedle v zahradě byly
staré základy kašny, věžičky a sochy. Zvědavě vešel do chrámu. Byly
tam chodby a schody. Nevěděl, co má dělat. A tak šel rovně chodbou.
Narazil na dveře. Otevřel je. Tam byla zahrada s různými domky. Uv-
nitř bylo i dítě, které uteklo čertovi. Vzal děcko ven a ono se ptá: „Kam
mě bereš?“ Proměněný člověk odpověděl: „No přece do pekla!“ Dítě
se divně dívá, neví, proč a co se děje. Ptá se: „A proč mě bereš do
pekla?“ Odpověděl:
„Ani nevím, ale jedno
je jisté. Prý si zlobil!“
Dítě odpovídá, že to
není pravda. A tak se
čert umoudřil a ne-
chal děcko žít.

10