Povídky malostranské

Autor: Jan Neruda

Jan Neruda byl významný český spisovatel, novinář a politik, který žil v 19. století. Narodil se 9.
července 1834 v Praze a zemřel 22. srpna 1891. Neruda vystudoval filozofii na Karlo-Ferdinandově
univerzitě v Praze, ale svůj profesní život zasvětil spisovatelství a novinařině. Jeho
nejvýznamnějším dílem je sbírka povídek Malostranské povídky, kterou vydal v roce 1877. Tyto
povídky zachycují život obyčejných lidí v Praze, zejména v Malé Straně, a jsou plné humorných i
tragických momentů.
Neruda byl také politicky aktivní. V roce 1867 byl zvolen do Říšské rady, kde zastupoval
národnostní menšiny. V roce 1871 se stal poslancem českého zemského sněmu a v roce 1878 byl
zvolen do pražského městského zastupitelstva. Neruda je také autorem řady dalších literárních děl,
včetně románu Příběhy malostranské a sbírky básní Knihy veršů. Jeho díla jsou často spojována s
realismem a kritikou společenských poměrů v době, kdy žil. Jan Neruda je považován za jednoho z
nejvýznamnějších českých spisovatelů 19. století a jeho dílo má dodnes velký význam pro českou
literaturu. Jeho jméno nese řada ulic, škol a dalších institucí po celé České republice.
Téma a motiv:
Kritika maloměšťáctví (lhostejnost, pomluvy, touha po majetku), snaha ho realisticky zobrazit
Časoprostor:
19. století, Malá Strana
Kompoziční výstavba:
Soubor 13 povídek, které postupně vycházely v různých časopisech, např. Národní Listy nebo
Lumír
Děj:
Přivedla žebráka na mizinu
Pan Vojtíšek byl velmi milým, oblíbeným a čistotným malostranským žebrákem. Měl se relativně
dobře, o jídlo a milá slova neměl nouzi. Osudným se mu stalo setkání s bábou Milionovou žebrající
na schodech u chrámu svatého Mikuláše. Ta nebyla tak dobře upravená a nikdo ji na jídlo nezval.
Zřejmě panu Vojtíškovi záviděla, a tak aby si polepšila, chtěla to s ním dát dohromady. Jenže on
odmítl. Zakrátko se pak po Malé Straně rozšířilo, že pan Vojtíšek není tak chudý, jak se dělá, že
snad na Starém Městě za řekou má dva domy a další podobné řeči. Lidé jej tedy přestali mít rádi,
nikdo mu nechtěl dávat peníze, ani jej nezval na oběd. Pan Vojtíšek musel tedy opustit Malou
Stranu a jít žebrat za řeku do Starého Města. Tam jej nikdo neznal, nikdo jej do domu nepouštěl a
on musel sbírat jen peníze do čepice na ulici. Zle se mu tam vedlo. Až jednou jej našli na Újezdě
bez košile, jen v kabátu a kalhotách umrzlého.
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
Pan Vorel se přistěhoval z venkova na Malou Stranu a otevřel si tam krupařský krám. Lidé jeho
obchod nenavštěvovali. Bylo možné vidět pana Vorla, jak kouří v prázdném krámě ze své pěnovky.
Jednou tam zavítala slečna Poldýnka. Pak vyprávěla, jak je v jeho obchodě zakouřeno, že i mouka
načichla. Místní ho začali nazývat "uzený krupař" a nikdo tam již nikdy nepřišel. Pan Vorel
zkrachoval a měl se odstěhovat. Jenomže v den stěhování nevycházel z domu, proto jeho krám
otevřela násilím policie. Po otevření dveří uviděli pana Vorla oběšeného hned za dveřmi. Pan
komisař vytáhl z jeho kapsy pěnovku a pronesl: “Takhle krásně nakouřenou pěnovku jsem ještě
neviděl.”
Druh a žánr:
Epika, povídka
Vypravěč:
Sám Jan Neruda, děj komentuje a čtenáři ho přibližuje
Postava: pan Vojtíšek
Je to chudý, ale oblíbený žebrák, je milý a přátelský a čistotný, nakonec kvůli pomluvám umírá
Postav se v knize objevuje spousta, přibližují život na Malé Straně, jsou podrobně popsané a
charakterizované, vytvářejí obraz typických lidských vlastností, někde se v knize objevují i
autobiografické prvky
Vyprávěcí způsoby a typy promluv:
Napsáno česky, er i ich-forma, obsahuje archaismy a slova z cizích jazyků, autor používá krátké
věty