Ota Pavel

Smrt krsnch
srnc

Nejdra
ve stedn Evrop
Moje maminka stran touila jet ped vlkou do Itlie. Nechtla
ani tak vidt Michelangelovy sochy a obrazy Leonarda da Vinci, jako
si pla vykoupat se v teplm moi. Protoe maminka pochzela ze
Din u Kladna, kde byl jen uboh kachn rybnek, pokryt hustm
zelenm abincem, a nikdy toho koupn jako mal holka neuila. A
tak se vdycky zjara ptvala tatnka:
Leouku, pojedeme letos?"
Mj tatnek Leo obvykle odvtil, e prv letos nemme dost
penz, a dokazoval, e podle jeho nzoru je to na Berounce u
Kivokltu o moc lep. Mj tatnek ml toti daleko jina starosti.
V poped jeho zjm stl obchod a ryby. V obojm neuviteln
vynikal, rybm vak dval pednost a to byla vn koda pro nai
rodinu a tak pro vdskou firmu Elektrolux, kde dlal obchodnho
cestujcho s lednikami a vysavai. astokrt se pmo vytratil z
obchodn cesty a nali ho obvykle na Berounce, jak chyt se svm
nejlepm ptelem pevoznkem Karlem Prokem tiky na okouny.
Ta jeho lska k rybm vyvrcholila rozhodnutm, e zakoup pro
nai rodinu rybnk i s kapry. Budeme mt nejen sv vlastn kapry,
ale jet na nich pi vlovu vydlme spousty penz. Maminka se
dvala na cel podnik skepticky a upozorovala tatnka, aby se do
toho nepoutl, e to nen jeho brane. Ale pli neprotestovala,
tatnek pi takov pleitosti obvykle dost kiel, jenom nakonec
poznamenala, jestli bychom za ty penze nemli radji jet do Itlie.
Tatnek ani nepromluvil, jenom na ni vrhl odmtav pohled. Byl toti
pesvden, e rozum obchodu lp ne maminka a vichni jej
kesant pbuzn dohromady. V tomto pohledu byla obsaena
tiscilet moudrost pedk a tak hol skutenost, e za ty penze,
co kapi vynesou, budeme moci jet do Itlie i s celm
pbuzenstvem. Musm podotknout, e toho se maminka obvala
nejvc.
A tatnek shnl rybnk. Ml o tom svou pedstavu hlubok
jmav due. Rybnk obklopen naklonnmi vrbami, sem tam
srdcovit leknn se lutmi kalichy kvt a ve vod proslunn
paprsky plavou kapi jako telata. Za touto pedstavou tatnek pmo
letl jako vela za pylem. Projel kus esk zem, ale takov rybnk
na prodej nenachzel.

A v Kroehlavech za nm piel jeho znm pan doktor Vclavk,

velik siln chlap, pod nosem fousky. Pan doktor povdal tatnkovi,
jen ml tehdy bhvpro titul inspektora:
Pane inspektore, nechtl byste si koupit moje ryby?"
V tatnkovi hrklo:
Co by to stlo, pane doktore?"
Pan doktor:
Deset tisc. Pinesu vm et, abyste vidl, kolik jsem dal ped
lety za mal kapry. Pochopiteln, e od t doby znan vyrostli.
Vak uvidte."
Tatnek na to:
Vm j vm, pane doktore."
A pan doktor:
Pojte, aspo vm uku, jac jsou tam kapi."
A jak li, tak u po cest mho tatnka napadla pedtucha, e to
bude ono. Bylo to to znm neselhvajc tuen, kter mu u
naped kalo, kde prod ledniku a kde vysava a kde je to marn
zvonit anebo klepat. Tak jako ctil na dlku dobr obchod, tak
vnmal tentokrt svj vyvolen rybnk a v nm bachrat kapry.
Zastavili se na hrzi a pan doktor Vclavk nechal tatnka
pokochat se tm pohledem. Rozkldal se tu nevelk obdlnkov
rybnk, po stranch svtle zelen vrby smely sv prout v klidn
vod a sem tam leel na hladin leknn se lutmi kvty. Tatnek
povzdychl a jeho ptel, pan doktor Vclavk, pronesl vznamn:
A te ty kapi."
Vythl z kapsy emli. Rozlomil ji a plku vhodil ke hrzi. Pan
doktor se jist usmval a tatnek nespoutl ze emle oi. Najednou
se prolomila hladina, objevilo se lut velk tlo a obrovit tlama
udlala chlamst! A emle zmizela. Tatnek zapl:
Prokrista, ten m aspo pt kilo."
A pan doktor ekl vznamn:
est."
A tm to bylo hotovo. Tatnek zajel dom pro vechny nae
spory a maminka se mohla utovat, e mme rybnk s vlastnmi
kapry. Rybnk ml jedinou nevhodu, byl od Prahy daleko.
Od toho dne vak tatnek asto zil, obas se neptomn
usmval a maminka kala, e je zase duchem u kapr v
Kroehlavech. Maminka mla pro tatnkovy slabosti vdycky
pochopen a tak taky pistupovala na nekonen rozhovory o tom,
jak asi kapi rostou. Tatnek si mnul ruce a kal mamince:
Hermnko, majlant na nich vydlme, majlant."

J nevdl, co je to majlant, ale muselo to bt nco krsnho a

velkho, protoe tatnek se blaen usmval a hladil maminku po
rukou.
Blil se podzim a s nm vlov naeho prvnho rybnka. Nae
rodina, a hlavn tatnek, se chystala na ten den jak na velik
svtek. Tatnek si vzal u sv firmy Elektrolux volno - pan editel se
ptal: Zas na ryby? Zas na ryby? To vs zahub, pane inspektor." - a
maminka si podila zvl k tto pleitosti sluiv kabt z
koverkotu. Maminka musela pozvat sv vagry dlnky, pozky
Karla Kopivu a Karla Hrzu. Dostali pesn kol: budou hldat na
hrzi, aby vyloven kapry nikdo neukradl. Pijeli k rybnku i s
rodinami. Mj tatnek zjednal na vlov rybnka rybe z povoln
pana Stehlka ze Smchova. Ten pijel s osmi mui, obleenmi od
hlavy a k pat v gumovch oblecch. Pan Stehlk, siln, star a
zkuen lovk, si potrpl na podek. To, co se rozvinulo na hrzi
toho idylickho rybnka s vrbami a leknny, se spe podobalo
vojenskmu taen proti neznmmu nepteli. Na hrzi stly dv
ptitunky znaky PRAGA, na nich kyslkov bomby a sudy lejty" na
pevoz kapr. Po hrzi se pohybovali tie gumov mui a rozkldali
st.
Z rybnka vytkala voda a tatnek v pedtue znanch vdlk
za prodan kapry, kter pislbil zvodu Vaha, astoval hosty.
Ke svain tepl vuty, housky. A dv basy piva.
Na obd se lo do restaurace k Nejedlmu. Po dalm pivu nlada
stoupala. Jen tatnek nic nepil, on na pit nikdy nebyl.
Ve ti hodiny odpoledne byly na hrzi u stovky divk a v
rybnce zbylo jen mlo vody.
Pan Stehlk dal povel k toku. Jeden ryb zatroubil na zlatou
trumpetu a zaali zatahovat. S se prohnula do velikho oblouku a
korky se nesly jako kachnky po hladin. Pan Stehlk udlel rozkazy
a gumov panci podobni loutkm na drtku pohybovali rukama
sem a tam. Napt v hlediti stoupalo, jak se blilo rozuzlen.
Prostor s kapry se u zil na malik okruh. Na hladin se v
tchto okamicch mlo u ukzat vlnn a ven od ryb, ale nic se
neobjevovalo. A tatnek, jen tenhle rybsk kaz znal, bledl a na
ele mu vyrstaly kapky potu.
Rybi zmenovali okruh, a se korky dostaly ze vech stran k
sob. V sti zejm nic nebylo. A pece! Na rozhran blta a vody se
nco plcalo. Pan Stehlk to zrun nabral do podbrku a zdvihl do
ve. Kapr! A jak kapr! Tatnek kapra poznal, zapl a hrz
vypukla v ohromn ehot. Vichni se tenkrt smli krom m
maminky a mho tatnka.

Maminka tu ostudu musela nst zvl tce, na Dni dlouho

ila, ale Kroehlavy byly jej rodn msto. Tiskla ns k sob a eptala:
M dti uboh. Kdybyste vdly, jakho mte tatnka!"
Tatnek zatm sebhl k rybnku, stl nad rybou lapajc po
vzduchu a prohlel si ji, jako by poprv v ivot vidl kapra. Pan
doktor Vclavk nelhal, kapr ml hodn pes est kilo, od t doby,
co tatnek koupil rybnk, znan ztloustl.
Tatnek se pak hnal k vile pana doktora Vclavka, rozhodnut
vydit celou zleitost boxerskm zpsobem, tak jak to vidl u pana
Frantika Nekolnho.
Otevela mu sluka:
Pan doktor odjel s milostivou pan na dovolenou do Itlie."
To jeli za m penze. A do Itlie!"
K veei jsme ten den mli kapra. Maminka s tatnkem pirozen
nemluvila, a jenom kdy tatnek furiantsky prohlsil: Kdy jsme ho
zaplatili, tak si ho, dti, taky snme," maminka dosti vztekle
podotkla, e i pro soukmenovce tatnka, pana Rotschilda, by to byla
zejm drah veee. A v tom mla zejm pravdu. Byl to
pravdpodobn nejdra kapr nejen v eskoslovensku, ale v cel
stedn Evrop. Piel mho tatnka i s vdaji za vlov rybnka na
rovnch jedenct a pl tisce a za ty penze bychom mli - jak na
zvr veee podotkla maminka - iv lososy doven pmo z
Kanady.
Tatnka tenkrt peel vztek a k panu doktoru Vclavkovi stran
boxerskho zpasu neel.
Utekla ada let. Tatnek v nich prodval ledniky a vysavae a
jezdil rybait na Berounku.
Jednou zase sedl ve sv kanceli v Konviktsk ulici, kdy
nkdo zaklepal, tatnek ekl: Jen dl!" a veel - pan doktor
Vclavk. Tatnek v tu rnu zrudl, chtl ho zat mltit, ale pak se
uklidnil. Potom si tatnek uvdomil, e pan doktor u nem knrek.
Pan doktor veholil:
Pane inspektore, pane inspektore, jak se mte? Takovou dobu
jsme se nevidli."
Tatnek chtl ci, e se ml vborn, protoe pod jedl ty kapry,
co mu pan doktor prodal, ale neekl nic. Nco mu eptalo, aby
pokal, e vechno teprve pijde. Z pana doktora Vclavka vylezlo,
e by jeho manelka chtla ledniku.
Piel jsem za vmi, pane inspektore, vm, e nm nejlp
poradte, vdy jste z naeho kraje."

A usml se na tatnka.
Samozejm, pane doktore, to je moje brane," zaveholil tatnek
a vychrlil na pana doktora: Doporuuji vm typ GV, systm PlatrMunters s mramorovou deskou nahoe, cena deset tisc ti sta
padest korun."
Pan doktor Vclavk neml ani pru o zzranm systmu PlatrMunters, ale horliv pikyvoval. Tatnek mu lednici pak el ukzat a
pan doktor byl nramn spokojen, nejvc se mu zamlouvala ta
mramorov deska nahoe. Tatnek ho pak vzal k sob do kancele,
nabdl mu koak, nramn se bavili, pak doktor Vclavk vyprvl,
kdo se rozvedl, kdo oenil, kdo narodil a kdo zemel v Kroehlavech,
a tatnek mu vykldal idovsk anekdoty o panu Khonovi a panu
belesovi. Kdy u ml pan doktor piku po tom koaku, tatnek
mu slbil, e firma sama doprav lednici do t dn do Kroehlav, ale
zaplatit se mus hned. Pan doktor na to, e tolik penz u sebe nem,
ale zajede do banky. Vrtil se za hodinu, zaplatil tatnkovi ledniku
a tatnek mu dal potvrzen.
Po odchodu pana doktora zavolal tatnek skladnka kvora:
M tam vyazenou starou lednici?"
Jedna se tu jet najde."
A tak ji tatnek dal panu lakrnku Kuerovi nalakovat a
pikzal, aby z n vyndali vnitek, take z lednice vznikla jenom
przdn bedna. Navrch nechal dt originl ambal a nlepky
MADE IN SWEDEN a pomyslel znovu s ltost na to, e ten rybnk v
Kroehlavech tak na pohled tak krsn vypadal, obklopen vrbami
a pokryt lutmi leknny. A aby pan doktor Vclavk neml bolest
tak peukrutnou, dal tatnek pibalit k bedn tu mramorovou
desku, co se panu doktorovi tolik lbila.
Ledniku poslali do Kroehlav.
Pan doktor Vclavk si zavolal z Libuna montra Beznosku, aby
stroj zapojil. A montr pr utekl a volal zden, e s tm nechce mt
nic spolenho.
Pan doktor Vclavk okamit telefonoval tatnkovi a kiel:
Pane inspektore, ta lednice nem vnitek. Vdy jste mi poslal
bednu. Krlkrnu u mm! Tu nepotebuju!"
Tatnek na to ekl:
J, pane doktore, to se nenech nic dlat. To je jako s tm
rybnkem. Ten taky neml vnitek a jinak vypadal moc hezky."
A poloil sluchtko.
Pak doktor Vclavk si to tenkrt nejel vydit do Prahy s
tatnkem boxerskm zpsobem, ani tatnka nealoval. Ale museli
mt u Vclavk asi smutn veer, stejn jako my po vlovu toho

rybnka. Vdy pan doktor Vclavk koupil nejdra bednu na

krlky nejen v echch, ale v cel stedn Evrop.

Ve slubch vdska
Generln editel firmy Elektrolux, pan Frantiek Korlek, u
nho mj tatnek pracoval, byl boh. Ml ticet tisc korun
pevnho platu msn, vilu na Oechovce, kad rok nov americk
auto, dn dti a v Chuchli svou vlastn stj Frako (Frantiek
Korlek), ndhern kon tak znaky Elektrolux a k nim anglick
okeje.
Podle tatnka byl vak pan Korlek pedevm gangster a hlavn
dvod zejm spoval v tom, e ml za enu pan Irmu, kterou si
vbec nezaslouil. Pan Irma se toti stran lbila mmu tatnkovi.
Na idovku mla nezvykl blond vlasy a modr oi, potom pekrsn
vymodelovan adra, je se vypnala pod psobivmi ltkami jako
atlas nebo antung, a pevn obl zadeek. Ztepilost se vyrovnala
klisnm ze stje svho mue a ve tvi j leel oduevnl vraz
vzdlanosti, co nejvce imponovalo tatnkovi, jen nevdl, kdy
napsat i anebo y i v tch nejjednoduch slovech, nebo ho v tlm
vku ze koly vylouili pro adu in a nakonec proto, e hodil po
tdnm uiteli Lukeovi kalam i s inkoustem.
Nae maminka o tatnkov tajn lsce k pan Irm vdla, ale
pli se tm neznepokojovala. Usoudila, e tatnkovy ance jsou tak
mizern, jako kdyby chtl zdolat Mount Everest. Ml na krku ns
(ti kluky), kon ani americk bourk nevlastnil a rozuml jen
fotbalu, boxu a rybm, m pan Irmu nemohl oslnit. A taky
minulost mho tatnka byla venkoncem dobe znm. Ne piel k
t slavn vdsk firm Elektrolux, prodval hasic pstroje
domck vroby Tutankamen. Bylo znmo, e po zsahu
Tutankamenem vyhoela nejedna fabrika. Tak se nkde zmnil, jak
jsme v t dob ili, a to se v Praze rozilo. Bydleli jsme ve vesnice
uprosted les blzko Marinskch Lzn a jedli osolen houby bez
vajek a chleba se zdravou cibul.
Ale stal se zzrak. Od t doby, co prv pan Frantiek Korlek
ekl:
Tak vs bereme jako obchodnho zstupce," zaala stoupat na
nebi tatnkova astn hvzda.
Udlo se to krtce potom, co ho vzali na zkouku do fililky firmy
Elektrolux v Plzni a svili mu s nedvrou jeden vysava prachu v
devnm kufku. Nedali mu vak dn diety, musel lapat i s tm
kufkem pky do Rokycan, protoe neml na vlak. V Rokycanech
stl dv hodiny na nmst, ne se odhodlal navtvit prvnho

klienta a ct poprv nauenou formulku, kterou si opakoval celou

cestu z Plzn:
J jsem reprezentant firmy Elektrolux a prodvm vysavae se
znakou Made in Sweden."
Tatnka tenkrt ten pn nevyhodil. Ba dokonce si jeden koupil.
Jet ten den tta prodal v Rokycanech tyi vysavae a to byl
tenkrt vkon na novka, ponvad lidi lpli na kotti a smetku
stovky let a vysava za dva tisce povaovali za ertovsk vynlez a
plnou zbytenost. Z Rokycan odjel za vypjen penze do Radnic
(kde ho strek lka doporuil svm klientm) a do Pbrami. kal
nauenou vtu a pak nsledovalo pedvdn pstroje, smvy,
lichotky, poklony. Za deset dn prodal jedenaticet vysava. V Plzni
tomu nechtl nikdo vit. Pot, co se pesvdili, jeli ho ukzat z
Plzn jak svtost nebeskou do Prahy, a kdy prochzel chodbou na
editelstv, otvraly se dvee a ednci si eptali a ukazovali na
nho. Uvedli ho ke generlnmu editeli Korlkov, kde u ekala
jeho svtlovlas a svtlook ena Irma, a ta se zasnn podvala na
mho vylekanho tatnka, podala mu ruku a ekla:
Gratuluji vm, pane."
A mj tatnek se rzem ocitl v sedmm nebi a hned ho napadlo,
e tak krsnou enu jet nevidl, polbil j na rozlouenou tu
ruku, koktal z toho veho tst, a kdy vyel ven, sliboval si, e
pro tuhle firmu a tuhle pan nasad vechny svoje sly.
A tak to udlal.
Firma Elektrolux udlala s mm tatnkem velik terno. Brzy se
potvrdilo, e je fenomn na prodej vysava a ledniek. Tko ci, v
em to bylo, ale v tomhle oboru byl gnius a u gni se nadn
tko pozn v umn, nato v prodeji vysava prachu. Ml v och
veselost, smutek i pokoru a hlavn arm elegantnho a hezkho
mue, byl neodbytn a drz, ale vdycky to mlo hranici vkusu. To
jen zl jazykov z ad konkurent o nm kali to star, otepan, e
ho dvemi vyhod a on tam znova vleze oknem. Brzy se stal mistrem
republiky u firmy Elektrolux; tato firma mla sv mistry v prodeji po
celm svt, tak jako jsou misti v kopan nebo v plavn. Generln
editel Frantiek Korlek mu pedval na slavnosti zlat hodinky
MOVADO s dvojitm pltm a efektn rytinou I. cena. Pan Irma
mu podala ruku a zase ekla:
Gratuluji vm, pane."
A usmla se na tatnka, ale on njak nepochopil, e je to jen
takov spoleensk smv, co m sv odsa a pota. Povzbuzen
vyhrl dal zlat hodinky MOVADO i s dvojitm pltm a vypadalo
to, e se me stt neporazitelnm mistrem celho svta u firmy

Elektrolux. A tak stoupal k zvratnm vinm, kupedu ho hnala

mezi jinm vidina krsn pan Irmy. Tak nae maminka byla
navsost spokojen, dailo se nm u skvle. Zadili jsme byt,
oblkli se, naplnili sp, lahdky nakupovali u Lipperta. A kdy jsme
mli vechno nejnutnj, maminka nm ekla:
Chlapci, tatnek te asi zane vyvdt."
A taky jo. Oblkl se jak dandy. Od Meindla-Mecelese na
Pkopech si podil anglick aty, od Poppra-Krsy ve Vodikov
ulici boty a od Knete pl z ltky homespun. To byla tehdy moc
drah ltka a mla tu vlastnost, e s n dlal nenpadn ped
zkaznky a jednou tak ped pan Irmou mal vstupy: vrazil do n
tuku, take koukala jen plka, pak tuku vythl a ltka se sama
zathla. A sthat a holit - abych nezapomnl - se tou dobou
nechval u jednoho z nejlepch holi v Praze, pana Webera v
pasi Alfa. K dovren veho koupil americk vz. Pravda,
nejnovj bourk to nebyl, ale byl to pece jen americk automobil
znaky Buick s dvma reflektory a pltnou stechou, estivlec,
estadvacet litr na sto kilometr. Maminka sepjala ruce a
nakala:
Leouku, co s takovm velkm autem budem dlat? A kdo s tm
bude jezdit?"
J," odpovdl tatnek sebevdom, akoli vdl, e to neme
bt pravda, nebo cokoli v ivot dil, vdycky to dopadlo
katastrofln. A e je auto velk, dobe vdl, ani pan generln
editel Korlek tak ohromn neml, ale to bylo prv ono. Udit
tohle auto se ukzalo nesmrn tk, a tak jsme si museli opatit
na nedle ofra Tondu Valentu. Byl to vysok blonk, sympak,
ml s tatnkem svatou trplivost a vozil ns pes Lny na Kivoklt
na ryby. Mj tatnek sedl vedle nho a neustle mu radil, jak m
jet. Jin by tatnka zabil, Tonda Valenta se pod jen culil. Jednou
ho tatnek pemluvil, aby mu to pjil prv pes Lny:
Tonku, uka, j to tady vezmu, chtl bych si to jednou
zaofrovat okolo zmku pana prezidenta."
Maminka kiela ze zadnho sedadla, e nikdy, ale marn.
Tatnek se vtil ped zmkem do zatky, samozejm ji nevytoil a
strefil se panu prezidentovi akort do zelench vrat. Odthly ns
krvy a nae amerika opustila na as esk silnice.
Pirozen, e generln editel pan Korlek se njak dovdl o
na nedln nvtv u pana prezidenta a pt den se ptal s
smvem tatnka:
Jak vm jezd buick?"

10

Bjen," ekl tehdy stroze tatnek a dostal na svho fa poprv

velk vztek. Dval se na jeho bezvousou kulatou tv za stolem, vidl
jeho hlavu zarmovanou v obrazech, v kad kanceli odevad na
nho kielo: Korlek, Korlek, Korlek. Mj tatnek ho zaal asem
dokonce nenvidt. A m vc rostla jeho z, tm vc zbooval a
litoval zejm trpc pan Irmu.
Jene mj tatnek zstval pod jenom ceskem, i kdy vlastnil
pl z homespunu a americk bourk buick. Ale on si to njak
neuvdomoval. A pan Irma si do sv vily na Oechovce dl kupovala
psky, nejdra porceln Rosenthal a Me a originl holandsk
rdia Philips. Z nadmrn vky shlela na drhu mho nebohho
tatnka, o nm vdla, e na ni dl zamilovan oi.
Mj tatnek se vak rozhodl, e doshne veho, e pjde v a dl
a e se stane neporaenm mistrem tebas celho svta.
A taky to dokzal.
V prodeji vysava a ledniek petrumfl svmi rekordy cesky v
ptapadesti zemch svta, jen v Japonsku ml Elektrolux dva tisce
zstupc a ti o tento hrd titul bojovali. Zskal ho tatnek ped
jednm cestujcm z Buenos Aires. Prodal nejvt poet vysava na
svt a dokzal neuviteln kousky. Prodal vysavae sedlkm v
Nesuchyni, kde dosud nemli elektriku. Slbil jim pirozen, e jim
pome elektriku zavst, ale nikdy to neudlal. Prodal vysava
svmu tdnmu uiteli Lukeovi, po kterm v dtstv hodil kalam,
a prodal vysava i strmistrovi Krlkovi; ten mu kdysi vzal puku
hamerlesku pi pytlaen. Pesvdil ministerskho pedsedu
Malypetra, e si mus koupit ledniku, a dr. Edvardu Beneovi
prodal ledniky hned dv.
V hotelu Alcron ho korunovali na mistra svta. Zlatou medaili
mu pipchl na klopu prezident spolenosti Venegreen (piletl na
tuto udlost z Londna). Cel prbh natel slavn americk
Foxv urnl (kameraman piletl ze Spojench stt). Mj tatnek
nepiletl odnikud, ale pijel tramvaj s maminkou (n buick stl
dosud rozbit).
Na banketu pinesli jako pedkrm peen kue. Kad se tm
lopotil, jenom tatnek nikoli. Vzal vidliku, maminka mu v tom u
nemohla zabrnit, zaklepal s n na skleniku, zjednal si tak ticho a
pronesl:
A te vm uku, jak se j u ns v Buthrad."
Vzal kue do rukou, zakousl se do nho a vichni ho nsledovali,
cesci, selo se jich tu ti sta, dokonce eptali uznal slova jako:
To je ale fajn chlap, ten Popper."

11

Jene v ele tabule zavldlo mraziv ticho, pan prezident

Venegreen a generln editelov pchali dl do kuete vidlikou a
noem a pan Korlek s pan Irmou se po sob vznamn podvali a
tm vykli ve o mm tatnkovi. On to tak poznal, kdy se zahledl
na pan Irmu a oekval od n jako svtov ampin ziv pohled.
Usmla se, ale jej smv nekal vc ne dv a byl jet v onch
panenkch navc poznamenn tm peenm kuetem, co tmal v
prav ruce. A mj tatnek okamit uvidl mezi sebou a pan Irmou
tu hrz, kterou neme jako obchodn cestujc pekroit, i kdyby
prodal vysava samotnmu Pnu Bohu. A troku zesmutnl a
nerozveselili ho ani zmrzlinov sloni na konci banketu, kter ml k
smrti rd.
Ale pihodilo se nco zvltnho a neekanho, co vrtilo
tatnkovi, eeno sportovn, ance.
V Praze il mal Vratislav Nechleba. Tak slavn a vhlasn jako
mlokdo z ijcch umlc. Znt ho znamenalo postoupit na
spoleenskm stupnku o kus v, a sptelit se s nm, ne, na to
u nebylo ani pomylen pro normlnho smrtelnka, zvl proto, e
pan Nechleba se choval tak trochu podivnsky a hned tak ptelstv
neuzavral.
A tento pn, men, s dlouhmi vlasy, si to na Praskm
vzorkovm veletrhu zamil do stnku mho tatnka, prodvajcho
ledniky, a pedstavil se:
J jsem Nechleba."
Tatnek pirozen neml tuen, o jakho pana Nechlebu b,
znal jenom mistry v boxu ponaje Hemnkem a Nekolnm, ale
pikvl, e je mu vechno jasn. Pan Nechleba pimhouil oi pod
hustm obom, usml se, ukzal na ledniky a ekl:
Ml bych zjem o takovhle potvory. Pijte za mnou, panku,
do akademie."
Tatnek se tedy vydal do akademie, vrtnmu ekl:
U vs je njak pan Nechleba."
J, to je n pan profesor. Atelir v prvnm poschod."
Tatnek stoupal v, zazvonil a piel mu otevt prv ten men
pn s dlouhmi vlasy.
To jste vy, panku. Muste chvilku pokat. Dodlm nco."
Tatnek usedl do koenho kesla a chvilku pozoroval, jak pan
profesor vylepuje ttcem tv lovka, jen vypadal jako blzen a
ml rozcuchan vlasy. Ten lovk na obraze se mu zrovna nelbil,
vychzel z nho jaksi vnitn neklid, tatnka ruil, odvrtil se tedy
od nho a rozhldl se po ateliru. Spatil destky obraz na
stojanech, stnch a jen tak opench na zemi, dvali se z nich

12

prezidenti, umlci, finannci, biblick postavy. Tatnkovi se rzem

otevel nov svt, jak nikdy nepoznal, ty oblieje v rmech ho
pitahovaly neznmou magickou silou, vichni jako by byli tady s
nm a chtli si povdat. Vstal a chodil po ateliru a spatil u male
blzk svt, ktermu jako znalec lid rozuml. Kad z tch lid se
tvil jako iv, jako by ml prv vystoupit z rmu, podat vm ruku
a pedstavit se. A tatnek se pistihl, e zkoum, komu by z nich
prodal vysava, komu ledniku, na koho by jak el, a protoe se v
lidech vyznal, etl v tch tvch i tst i netst, je je potkalo na
ivotn pouti. Vyruil ho hlas:
Lb se vm to, panku?"
Moc, pane profesore, nikdy bych nevil, e jdou lidi takhle
opravdov namalovat," ekl upmn tatnek, jen nevdl nic o
existenci Leonarda da Vinci, Rubense, Rembrandta. A pak zaal
tatnek vyprvt o lidech, jak je znal on. O lidech, jak maj oi,
kdy umraj anebo nkoho zabjej. O kulhavm malikm
lovkovi, co v hamburskm nonm podniku hodil po paskovi
stoliku a urazil mu plku hlavy a mozek postkal tatnka. O och
ptele Zubana, pijcho na tku africkou pout svou mo. A jet
mnoho takovho vykldal tatnek panu profesorovi a ten poslouchal
se stejnm zjmem, s jakm si mj tatnek pedtm prohlel jeho
obrazy.
Pak vzal pan profesor tatnka do svho bytu. Pedstavil mu sv
obrovsk psy. Zlatou thlou dogu:
To je Helios."
A anglickho bruavho mastifa:
Sam."
A ukzal mu sv papouky, kieli na tatnka: M prdel?
Prevte!" Otevel mu vechny sv pokoje a otevel mu u tak sv
srdce, protoe mj tatnek byl vlastn zlodj srdc. Za hodinu dobyl
prv profesorovo srdce, ml ho jak na dlani a dchal na n
hejivmi douky z arzenlu zbran obchodnho cestujcho.
Nakonec mu pan profesor ekl:
Ty ledniky si vezmu dv. Jednu sem a jednu pro atelir. A
pijte se na m nkdy podvat."
Mj tatnek by na pana profesora pln zapomnl, kdyby za as
na editelstv nad ernou kvou nepadlo jmno Nechleba. A zaznlo
velmi zvun, nebo okamit polohlasn podotkl:
To je mj ptel."
Ve spolenosti kolem nho to vak zapsobilo jako der pst.
Pan generln editel Korlek zalapal po dechu, ale jet
pochyboval, ponvad od t doby, co jedl tatnek na tom

13

vznamnm banketu kue rukama, utekla teprve krtk doba, a on

ml o kulturn rovni mho tatnka sv mnn a taky to vyjdil
vtou:
To si ho snad s nkm pletete. Toto je pan Vratislav Nechleba,
n souasn nejvt portrtista. Mal, rozumte!"
Ale ano, pane generln, zrovna posledn jsme si u nho v
ateliru vykldali, co mou kat lidsk oi a co nemou."
A prokuristka Gutov se hned zeptala:
A co mou kat lidsk oi?"
Tatnek j na to stroze ekl:
To mou pochopit jen umlci."
A tmito vtami se nad n povznesl, ponvad nikdo z nich,
obchodnk, ani pan generln editel si nedovedli pedstavit, co
mohou vechno kat lidsk oi.
Pan generln Korlek mu na konci sezen pokynul, aby el za
nm do kancele, tvil se blahosklonn a ekl pmo:
Co kte, kdyby Nechleba namaloval mou enu Irmu?"
Udeilo ho to jako blesk. Jemarj, e ho to hned nenapadlo!
Pro to panu profesorovi neekl, jak tam sedl, e zn nejpvabnj
enu v Praze! Vdy bude cel paf, a ji spat, nalezne nejkrsnj
model, jak jde vbec sehnat. A pitom Irma bude astn a bude
vdn jemu. Usmje se na nho zas tak krsn jako dv a mon s
nm pjde do kavrny a tebas i jinam. Ale byl pli dobr
obchodnk, aby vyjdil sv naden nad nvrhem pana generlnho.
Naopak, bude otlet, couvat, init fry a dlat se vzcnm. Tm lp
dostane zaplaceno. Sedl a mlel.
Vy jste neslyel, co jsem kal?" ptal se nalhav pan generln
editel Korlek.
Vm, ale nen to tak jednoduch."
To vm i bez vs. On ten Nechleba vzkzal Baovi, e evce
nemaluje, a od prezidenta Masaryka si vzal za obraz ti sta tisc. Ale
mn, rozumte, mn na penzch nezle. J dm tebas pl
milinu."
Mj tatnek zprvu vytetil zrak, protoe znal lakotu pana
Koalka. Jeliko vak chpal lidsk oi, vidl v tch hndch ped
sebou obrovskou touhu mt nco jinho, co nemohou jen tak podit
ostatn prachi. Tomuhle pnovi, co pod mlel ped svmi
podzenmi, nelo o umn a zejm ani tak o krsn obraz jeho
eny, ale o to, aby mohl kat donekonena vtu:
Mou enu maluje Nechleba."
Aby tu vtu mohl kat u obda, u veee, aby ji psal svm
pbuznm do Anglie a Spojench stt, aby ji pak mohl v ase

14

minulm kat nad obrazem, aby ta vta vybuchovala na urench

mstech jako bomba.
A mho tatnka dokonce tak napadla podivn mylenka, e pan
generln nem o krse sv eny Irmy moc vysok mnn, jinak by
nenabzel tak zvratnou stku, a dostal na pana Koalka zase
hrozn vztek.
Irmu bude profesor Nechleba - ven pane generln - malovat z
jinch dvod. Jej obraz mus petrvat vky. Mus bt na nm
krsa a zrove utrpen eny ijc s vmi. Pan Irma by mla mt na
sob jasn modr aty, aby hrly s jejma modrma oima, a cel
obraz by ml dostat zlat tk rm.
Kdy na tohle tatnek piel, ulehilo se mu v dui a ekl:
Tak j se pana profesora zeptm."
A hned pt den se vydal mj tatnek za panem Nechlebou.
Stoupal po irokch schodech k ateliru a sm si v duchu maloval,
jak bude pro nj svt ndhern, a bude obraz pan Irmy vytvoen.
Koneckonc skutenost, e Korlek je jeho f, nen tak k
zahozen. Jak vychzel po tch schodech, zaala ho trpit jedin
mylenka: zda vbec doke profesor Nechleba krsnou Irmu
zachytit. Sice namaloval prezidenty a ministry, ale zpodobnit
takovou enu je pece nco jinho. Jej mkk vlasy, blankytn oi,
pln rty. A jestli to nakonec doke, jak to bude obraz!
Posledn schody tatnek pmo vybhl a prudce zazvonil, jako by
profesor nesml zmekat ani minutu. Otevely se dvee a vykoukl
pan Nechleba.
, to jste vy, synku. Copak tak pospchte?"
A tatnek, rozkuren pedstavami o nejkrsnjm obraze pana
profesora, vdl, e neme vykiknout:
Namalujte mi rychle Irmu!"
Jenom takticky ekl:
Jdu se na vs podvat, pane profesore."
Tak pojte dl a posate se."
Tatnek se usadil a rozhldl se. Pan profesor tu ml modelem
podivnho mue s vousy a ten si etl pi petrolejov lamp noviny.
Profesor pracoval pomalu, ped kadm tahem ttce okamik
uvaoval. Tatnek ho chvilku sledoval a znovu se rozhldl po
ateliru. Opt ho zaujaly tve mu, kte jako by se ped nm dali
jak apotolov na orloji na podivn pochod. Jeden se mrail, druh
usmval, tet klebil. Jak se na nkterho podval, tak ten vybran
mu hned hledl do o. Byla to hra, jak ho bavila, ale nemla
dnho konce. A nhle tatnka zamrazilo v celm tle.
Prokristapna, tady nen jedin obraz eny. Polilo ho horko. Jestlie

15

tu nen obraz eny... Pan profesor eny vbec nemaluje, generln

Korlek to vdl, a proto nabdl takovou sumu. A od t chvle sedl
v tom kesle jako na trn a u neml takovou radost z okolnch
obraz jako dv. Jak pan profesor skonil, tatnek se ho rovnou
zeptal:
Vy nemalujete eny, profesore?"
Vte, panku, j nemm ty vae ensk moc rd. Mn jdou
stran na nervy. Kdy sed a j je maluju, tak jsou pern
uvann, a kdy ml, tak zas na nich nic nen."
A vbec je nemalujete, pane profesore?"
Ale ano. Tak jednou do roka. Nejradji mm ze vech en
Lukrcii."
Tatnek si oddychl, byla tu tedy nadje. Rozlilo se mu v dui zase
blaho. Jedna za rok. Irma. Ale svou obchodnickou du pochopil, e
s tm neme hned vylzt, jak si pedstavoval, mus na tom trpliv
pracovat jak sada na zhon. A bude to mon tk, t ne
prodat deset ledniek. Nejdv mus poznat tu Lukrcii, aby ji
porovnal s Irmou. Ale zatm nevdl o Lukrcii zhola nic, stydl se
na ni zeptat a tak se odporouel.
Pijte zas, Poppku," zval ho pan profesor u zdrobnlm
jmnem, tatnek se mu zamlouval, nechtl od nho obrazy ani
penze na dobroinn ely a bylo mu s nm zejm dobe.
Ke svmu pekvapen i poten tatnek zjistil, e urozen dma
Lukrcia si svj konec uspila dkou vraenou do srdce. Tento
fakt, e Lukrcia neme u soupeit s pan Irmou, ho uspokojil
natolik, e panu generlnmu editeli Korlkov oznmil:
Pjde to, bude to chtt as."
Po tchto vtch si il mj tatnek u firmy Elektrolux jako baron.
Neustale byl zvn k panu generlnmu na brazilskou kvu a nae
rodina vetn maminky dostvala pozvn na rzn bankety.
Udlost s kuetem se rychle zapomnla a pan Irma se na tatnka
usmvala v jednom kuse. Korlkov dokonce pozvali tatnka a
maminku do sv vily na Oechovce, a kdy si tatnek prohlel v
akvriu pruhovan skalry a pan Korlek se nkde jinde na
maminky zdvoile vyptval na ns, dtiky, pistoupila pan Irma k
tatnkovi a velice tie mu ekla:
A m pan profesor Nechleba namaluje, tak to oslavme. Jen my
dva."
To vlilo mmu tatnkovi do il energii, kter mlem pivedla nai
rodinu na mizinu. Msto aby prodval vysavae a ivil tak maminku,
ti kluky a americk automobil buick, co byl u zase v provozu,
chodil za panem profesorem Nechlebou, sedl s nm a pozoroval ho

16

cel hodiny pi prci. Mj tatnek, jen ped asem neml jet ani
tuen o existenci njak olejomalby a ivho male, zanal
teoreticky ovldat rzn druhy malsk techniky a pan profesor ho
seznmil s celou plejdou souasnch slavnch mal. Znal poet
obraz pana profesora, pamatoval si, co m kter namalovan
lovk na sob a jak se tv. Vdl, e pan profesor namaloval
redaktora Bouka v roce 1909 a herce Eduarda Vojana o dva roky
pozdji. Zaal tak rozumt perskm kobercm, a kdy pan profesor
nemohl, krmil za nho dogu Heliose, psa Sama a papouky.
Nai maminku, kter dobe vdla, e to vechno se dje kvli
pan Irm, vak pela trplivost a ekla drazn tatnkovi:
U moc dlouho trv ten tvj zjem o umn. Do neho se t.
Dti pomalu nebudou mt co jst."
Jene neuml povolit. Kdepak. U stl vlastn ped clem, chystal
se panu profesorovi ci to nejdleitj. A jednoho zimnho dne,
kdy byla Praha jak z cukrov vaty, nad Hradany se usmvalo
slunce a pan profesor ml nramnou nladu a pod si cucal
malek, to dlal tuze rd, mj tatnek se odhodlal:
Pane profesore, u vm chci dlouho ci, e vm o nejkrsnj
en v Praze. Mohl byste ji namalovat. Mn byste tm udlal velikou
radost."
V tu rnu se pan profesor zakabonil:
Nemm nladu."
Ale kdy uvidl tatnka, jak zesmutnl, dodal:
A snad pozdji."
A bylo to.
Pan profesor v t dob maloval svou Lukrcii. enu s ernmi
vlasy a bledou tv, enu, kter nemohla mluvit a nedokzala se
brnit, kdy iji pan profesor tvrnil dle svch pedstav. Byla
krsn, ale ta krsa byla nelidsk a tatnek to vdl, ale
neodvaoval se to panu profesorovi ci, protoe pan profesor
Lukrcii miloval snad prv proto, e byla mrtv, ale byla to urit
jin lska, ne jakou ctil mj tatnek k na mamince, anebo lska,
s jakou vzhlel k pan Irm.
Minula zima, jaro a mj tatnek nepokroil dl. Ale jako ryb a
obchodnk uml ekat.
Na zatku lta ekl pan profesor slibnou vtu:
J se, Poppku, na tu vai nejkrsnj enu asi podvm."
Brzy, pane profesore?" zajsal tatnek, jen byl u finann na
mizin a v posuzovn obraz, perskch koberc, ps a papouk
na konci svch sil.

17

Zanedlouho, a dodlm..." a ukzal zbon na bhvkoliktou

verzi Lukrcie, je si tentokrt pro zmnu vrela ozdobnou dku do
prsou z prav strany. Mj tatnek u Lukrcii za ten rok nenvidl.
Ale v ten okamik j vechno odpustil, protoe vtzstv ml
nablzku. Pan profesor spat Irmu a Lukrcie zeme nadobro.
Netrplivmu panu generlnmu editeli Korlkov, jemu u rok pln
zoufalstv tvrdil:
Bude to. Vte tomu, pane generln," tentokrt vtzn oznmil:
Pan profesor se na pan Irmu brzy podv. On si kadho nejdv
prohldne, ne ho maluje."
Pan generln naden pikvl a pozval ho do Alcronu na obd.
A mj tatnek kul elezo, dokud bylo hav. Zasvtil do svho
plnu nai ubohou maminku a slbil j, e brzy vechno skon.
Jenom jet pozveme pana profesora Nechlebu do prody, kam on
se snad nikdy nedostane. Vezmeme ho na ryby k Rozvdku.
Maminka upee maso, kole, buchty.
Pan profesor Nechleba naden souhlasil.
Vyjeli jsme nam buickem s Tondou Valentou. Zatmco jsme
bydleli v zjezdn restauraci U rozvdka, tatnek se utboil s
panem profesorem ve stanu pmo u eky Berounky. Tenkrt jet
tekla krsn, ist eka pln ryb, byl erven a pod proudy kvetla
snad nejkrsnj louka, kterou znm. Pan profesor, jen vidl
Londn, Pa, Amsterodam, nejvzcnj galerie celho svta, se
nikdy nedostal do prody, a tak byl nad tou Klabalovou loukou u
vytren. Poskakoval po bobku jak mal dt, pozoroval konky a
brouky a kytiky a volal:
J, Poppku, to je zzrak, ta krsa, proda vypad jak sam
k."
A tatnek horliv kval a richtoval pruty a v duchu se modlil, aby
se zathla v noci obloha, ponvad jak bude nebe zbaven hvzd a
msce, budou rt ryby jako div a naden pana profesora bude
stoupat a stoupat a stoupat a vyvrchol ztra vtou:
Tak mi tu dmu pivete."
Mj tatnek udlal to, co nikdy pedtm a co je proti rybskm
pedpism. U svch znmch ryb si vypjil na dvacet prut a
zapchal je podle celho behu, na piku kadho prutu zavsil jak
na vnon stromek rolniky, aby cinkaly, a ryba zabere.
Pana profesora usadil na zdoben poltek ped stan a
maminka mu pinesla drkovou polvku, telec ledvinu, ohtou
unku, buchty, kole, pivo. Pan profesor na mamince polbil
ruku a a po ticeti letech tatnkovi prozradil, e se mu nae

18

maminka tak lbila, e chtl podat tatnka, aby ji sml namalovat,

ale nenael odvahu, aby to tatnkovi oznmil.
Pak nadeel veer, jak dob rybi miluj. Vlah, teplouk, d
se skoro krjet a dvat do turistickho batohu. A idovsk bh na
nebesch tatnka tak vyslyel, u eky leela tma tmouc a v n sedl
pan profesor na poltku a pln blaenosti si cucal prst. A najednou
v tom boskm tichu cink! cink! Pan profesor ekl:
Poppku, nkdo zvon!"
J nic neslym, pane profesore," dlal hloupho tatnek.
Co mn budete povdat?! Mm ui jako sova."
Mte pravdu. Tak rychle pojte."
A mj tatnek ho vedl rovnou k prutu houpajcmu se a
vyzvnjcmu nad vodou. Pan profesor vzal prut, thl a vythl
zmtajc se bojovnou parmu dlouhou jako loket. Hoela stbrem v
trv, jako by spadl dol z oblohy sm msc. Pan profesor, jen
nikdy nepemohl ivho tvora, uctil v sob r a vzruen dvnch
lovcch pedk a propadl tomu. A tatnkovi tu noc pili na pomoc
snad vichni jeho ptel z eky: svalovit parmy, hadovit hoi,
chyt tlouti, piplouvali k jeho vypjenm prutm, tahali za
aly a nastraen rybiky a zvonili na rolniky jak o Bom tle.
Pan profesor bhal pi tomhle koncert kolem behu a tatnek ho
obsluhoval jako na pouti ve stelnici, navlkal mu nvnady,
sundval ryby a oba byli astni.
Rno nae maminka, pan profesor se na ni zas tak hezky
usmval, pinesla opt drkovou polvku, ohtou unku, buchty,
kole a ern kafe.
A po tto arovn noci musela nutn pijt v pondl oekvan
vta pana profesora:
Tak mi tu dmu pivete ukzat."
Mj tatnek se choval jak nepetn. Okamit si vzal taxi, jel k
panu generlnmu editeli, pikzal mu, a si pan Irma vezme ty
modr aty, generln editel jel v americkm voze na Oechovku
pro pan Irmu, ta se hodinu oblkala a potom se jela dt uesat k
mistrovi republiky kadenkovi Pohlovi. V t dob tatnek jel dom,
vzal si svj nejlep oblek z anglick ltky a tak on se jel dt uesat
k svmu holii Weberovi do pase Alfa.
Proval svj velk den.
Ve dv hodiny odpoledne stl ped slavnou firmou Elektrolux
americk vz pana generlnho a ped nm mj tatnek se vzhledem
a vrazem anglickho diplomata a pan Irma. Pan Irma mla na
sob blankytn modr aty a had botiky. Mj tatnek na n mohl
oi nechat.

19

ofr otevel zadn dvka a pan generln editel Korlek se s

nimi louil, jako by spolu odjdli na svatebn cestu.
Po cest snail se vzt tatnek pan Irmu za ruku, ale ta ekla:
A potom, mj mil."
Vystoupili a kreli po schodech vzhru k ateliru pana
profesora. Pan Irma la pomalu, bled, tatnek ji smvy
povzbuzoval. U dve ateliru zazvonil, dlouho nikdo nepichzel.
Zazvonil znovu a objevil se pan profesor. Jak spatil tatnka, zas si
vzpomnl na tu krsnou louku a na tu kouzelnou noc a zaveholil:
To jste vy, Poppku?"
A pak spatil pan Irmu a pipamatoval si svj slib.
A tady mi vedete tu dmu."
Tatnek ekal, e je pan profesor pozve dl, ale nic takovho se
nestalo. Pan profesor jenom koukal a koukal, prohlel si jej obliej,
vypadalo to, jako by nevil svm om. A najednou skoro zaeptal:
Pan, otote se. J se na vs podvm jet z t druh strany."
Otoila se a bylo krsn vidt jej obl zadeek, vypnajc se na
plnothlch nohou nad hadmi botikami s vysokmi podpatky. S
krsnm esem ze samch ruliek pipomnala pestrho motlka,
kter se chyst v temnm schoditi nudn akademie vzltnout a
ulett.
A pak se ozvalo nco, co vybuchlo jako bomba a co pipomnalo
vkik vzdornho dtte:
Takovouhle paniku j malovat nebudu! Za dn penze! Ne a
ne!"
Mj tatnek podpral plac pan Irmu pi sestupu po celm
schoditi a k americkmu automobilu znaky Ford ped stnek
umn.
Ve voze se splnil tatnkovi jeho vytouen sen. Ml pan Irmu v
nru. Ale byl to sen pevrcen, ne jak si ho pedstavoval. Ona
usedav plakala, on ji utoval. Ctil jej poddajn adra na sv
hrudi, dotkal se jejch jemnch vlas, hladil j ramena, slzy mu
stkaly po rukou. Ale bylo to poprv a naposledy, kdy ji takhle
drel. Protoe jak se vzpamatovala, nechtla u mho milho tatnka
vidt a vzpomnla si, jak jedl to kue rukama. Vude vykldala, e ji
to vechno nepekvapilo, protoe dvno mla o duevn rovni mho
tatnka svou pedstavu a stejn tak ji m i ten vzcn pan profesor
Nechleba, kter pr mho tatnka nesn, a proto ji nepijal. O tom,
co dlal pan generln editel Korlek, bych nejradji pomlel. Chtl
tatnka zastelit, nebo u ped asem vem pbuznm a znmm v
Evrop i ve Spojench sttech oznmil, e pan profesor Nechleba
maluje jeho enu. Prost mezi na rodinou a rodinou generlnho

20

editele Koalka vypukl stav zvan ve vojensk terminologii vlka a

tatnka ped vyhazovem zachrnilo, e byl v uplynulm roce
svtovm ampinem. Mj tatnek se neastnou lskou k pan
Irm dlouho trpil, ale snad ho v tom bolu utovala skutenost, e
ji alespo jedinkrt v ivot drel v nru.
Spokojenou bytost byla nae maminka. Dolo na jej slova, e
tatnek neme dobt Mount Everest. A nae sp se opt plnila a
zaalo se nm dait dobe. Mj tatnek nechal obraz, perskch
koberc, ps a papouk a vnoval se sv brani, kterou bezvadn
ovldal: vysavam prachu a lednikm.
A druhm spokojenm byl pan profesor Nechleba. Maloval si
zase svou Lukrcii. Jednou, o pr let pozdji, za nm tatnek piel,
ekl mu, jak je krsn, a rozradostnn pan profesor mu ji dal.
Strhl nm ji za vlky ze zdi opil esesk s modrma oima a
svtlmi vlasy, rozzl ji dkou, a tm ji vlastn podruh usmrtil.
Tatnek ml tenkrt slzy v och, protoe na pan Irmu u dvno
zapomnl a Lukrcii tajn miloval.

21

Smrt krsnch srnc

My ti kluci jsme do toho kraje za hrad Kivoklt ohromn rdi
jezdili. Tenkrt jsem nevdl pro, ale dnes to vm. Mj tatnek
pochopil u tenkrt, e jednou mu uvidt bulvry Pae a
mrakodrapy New Yorku, ale u nikdy nebudu moci tdny bydlet v
chalup, kde von v peci chleba a v mselnici se tlue mslo,
protoe u tch chalup budou jednou zastavovat embka, uvnit
budou blikat televizory, podaj vm patnou ernou kvu a vybledl
chleba.
Kdysi tatnek hledal ten kraj po uchu. Ve tictch letech minul
s nam osobnm ofrem Tondou Valentou hrad Kivoklt a stoupal
stranmi serpentinami dle na zpad podl eky Berounky, ve
kter tenkrt plavaly tiky jak krokodlov a na mlinch se v
asch pevalovali tlouti a parmy jak polena. Tatnek vechno
pozoroval a mil dl a k zjezdn hospdce U rozvdka a tam
jsme na dv sezny zstali. Ale nebylo to ono. Pestoe pan
Frakov byla krsn a pjemn ena a umla bjen gul a
drkovou, v sobotu a v nedli tam byl kravl. Pijely spousty
tremp, undrk, vandrk a kovbojk a z tich hospdky
udlali peklo hodn Zpadu. Zpotku poslala maminka tatnka za
trempi, aby je uprosil, a tolik nehlu, ale po nkolika pokusech
se vzdala. Brzy toti v znjcch psnch o tom, e ivot je pes a e
nejkrsnj je t na ece Yukonu bez eny, vynikal tatnkv krsn
hlas a k nm ubohm dtem zvl pronikal ryk nstroj, kter
tatnek jedin ovldal, co bylo kot a pokliky pjen od pan
Frakov. Rno ho maminka nala sedt u studny podnapilho;
hrl na heben sentimentln psniky o svm ernm Kladnu.
ili tam v tom kraji krsn lid, jako tulk Bambas. Od jara do
zimy nepracoval, chytal ryby u ertovy skly. Na kad den ml v
hadrovm sku pipraveno pt kostiek cukru ze zimnch as,
kdy pracoval mlo. Jeho ivot m okouzloval a jet v pozdjch
letech, kdy si jin pli bt spisovateli nebo letci, pl jsem si bt
Bambasem. Spal v polozboen chatce a pikrval se opelichanou
k z jelena. Uml fantasticky chytat ryby, vemi dovolenmi a
hlavn nedovolenmi zpsoby. Maminka m s Bambasem nerada
vidla, bla se, e m zkaz. Bohuel se mu to nepovedlo.
Ale abych se vrtil k tomu, co se dlo pak s mm tatnkem a s
nmi. Po jedn takov bouliv noci byl donucen tatnek najt
selskou chalupu. A tak ns naloil na kuner a plul k domeku pod

22

Brnovem, kde se kalo V luhu. A v chalup u pevoznka Karla

Proka, knrek ml zrovna jako Adolf Hitler, jsme nalezli na dlouh
lta pste. V chalup byla prv pec na chleba, ve sklep mlko a
mslo a pod nm podmsl a v chlv krva a na strni brambory a v
lese hiby a ve vod, na kterou jsme koukali z okna, mrana ryb.
Byl to rj, o nm zpvval dve pan Werich a pozdji pan Matuka,
a i moe piva se kupilo v hospdce na rozcest dvou silnic, zvan
Anamo.
Koumctvm a dinou Karla Proka a penzi mho tatnka byla to
rzem nejbohat chalupa Luhu. Ve sklep stly kamenn hrnce s
naloenmi rybami v oct a cibuli, a kdy je lovek vzal, tekla mu
va mezi prsty a padaly z toho hamav drobky, dlalo se mu
mdlo ped oima i za oima, jak to bylo dobr. Pak tam stly
kastroly s naloenm srnm a visely pletence praskch but od
Maceky a stly tam bandasky se smetanou a konve s mlkem. A
pekl se chlb a kole. Tatnek nm koupil originl lutou anglickou
merunu, hrli jsme na plcku fotbal a v okn naeho pokojku stl
gramofon na kliku, a jak se natoil, vyhrval:
Za volantem stle kupedu,
nkde v dli je n cl,
jenom pevn nervy zdolaj
nebezpe tisc mil.
Srn opatoval Karel Proek zhadnm zpsobem v
kivokltskch lesch, aspo dlouh lta to nikdo nevdl. V
Prokovi ovem kolovala od narozen pytlck krev. U jeho ddeek
proslul uzavenm szky, e proveze v poledne nejsilnjho srnce z
kivokltskch les kolem etnick stanice, a tak to dokzal, v
rakvi a pohebnm voze, a jindy jeho maminka, kdy etnci pili na
prohldku, houpala srnce v kolbce. Tyhle dv potupy, kdy se
roznesly, nemohli etnci Prokm zapomenout, a tak Karel vdl,
e si ned ani rnu, a flintiku hodil radji nad jezem do Berounky.
Ale mj nevlastn strejda Proek, pro m zajmavj ne vichni
vlastn, el na to jinak. Opatil si od sedlka Novka tn vlka a
dal mu jmno Holan, podle slavn prask peditrsk firmy. Vak
by taky Holan mohl sthovat nbytek. Ml mohutnou hru, siln
nohy a obrovskou tlamu a nos mu jet navc koukal z umku ven
a svtla ml lut a pemliv, jene za tma oima bylo jet nco
schovanho. Byly to vl oi. Nkde se prost v kolejch jeho
pbuzenskch vztah nco pihodilo a Holan byl v podstat vlk.
Valil se jet jako tn kulika s vypoulenmi kukadly a u

23

zabjel slepice. Haf a haf. Vrr a vrrr. A hlavn kub a trh a SMRT. To
pozdji. A proto se ho sedlk Novk rd zbavil. Ale byl to pesn
takov pes, jakho poteboval strejda Proek.
Pihnal husy dom a tu, na kterou mu strejda Proek ped
posvcenm ukzal, zakousl jako malinu. Vyhnl kravku a slepice z
polek. Rno nael Proek na prahu chaty zabitou kunu nebo
tchoe a zakousnut nmkyn leely vyrovnny v ad jako slepice
na hrad. Ped nmi svedl Holan rvaku se silnm likem,
nesoucm do lesa ukradenou kachniku. Holan ho dohonil ve strni
a skoil mu na krk. Ale lik nebyl zatenk. Hodinu z nich ltaly
chlupy a kapala krev, zmtajc se klubko se pesunulo o kilometr k
ece, kde nakonec Holan, kter uml lovit pstruhy, drel lika tak
dlouho pod vodou, a se utopil.
Nkde uvnit Proka a Holana rostlo ptelstv, jak jsem nikdy
nevidl ani mezi lidmi. Holan pro Proka skkal z lsky do vody.
Vdycky kdy ho Proek nechtl s sebou vzt s lod na druhou
stranu eky, kdy tekla velk kaln voda anebo kdy pluly ledov
nmrazky, vrhal se Holan do eky a plaval za pnem. Tam za ekou
u toho blho zdnho domeku Anamo popjel pn pivo a jet
radi rum a Holan ekal bez hnut cel hodiny venku, hlavu a oi
namen na dvee. Proek ml vdycky zlou opici. Jak vylezl,
nadval psovi a hzel po nm hroudami z pole a kamenm ze silnice
a Holan utkal opodl. Proek nadval na hypotku na chalup, nadval i mmu tatnkovi. Pak ho jeho drobounk ena Karolna
pevezla i s nakajcm psem do Luhu a on si lehl do trvy pod
velk krsn akt, v jeho kvtech bzuely zjara vely a melci, a
spal jako v pohdce. A Holan, non tulk, kter nikdy nevidl
svho pna spt v posteli, tomuto spnku nerozuml a myslel
vdycky, e jeho pn umr, a tak vyl a kuel a po dlouh dob se
vdycky stulil pnovi do klna, dal si enich k jeho nosu, a a
uslyel jeho dech, usnul taky. Kdy se probudili, ekl Proek
Holanovi Ty potvoro" a el do sklepa na kysel okurky v oct a
kopru.
Druh den u s motykou pekopval kamenit polka a Karolna
nosila cel kilometry tk ne trvy a klack z louky Brtvy. A to
byl jejich ivot. Ale ne cel...
Nad ostrvkem u eky stoupala do vky str a byla to zvltn
str, nebylo v n dn kamen, jak v takov strni bv, ale
hebk vysok pait na ploinkch mezi mohutnmi duby; sem se
chodila pst zv a tudy klusala pt k ece. Byla to vlastn krsn
zahrada anebo tak zmeck park, ale jinak to byla zahrada smrti,
mohla se jmenovat smrt krsnch srnc".

24

U ped asem sem piel Karel Proek, vzal Holanovu hlavu do

dlan a nasmroval ji na hndou teku v t strni:
Holane, b!"
A Holan, vera jet tn, vyrazil, jako by lovil odpradvna.
Chytil vtr, aby ho srnec neuctil, a bel lehce, podoben babmu
ltu. Nejdv skkal, msto tlapek vzduchov polte, posledn
destky metr utkal pikren, a nakonec se plil. Vyrazil a ml
proti srnci letm, tak dleit start, a hlavn moment pekvapen.
Srnec bekl, odrazil se, a pozd. Holan se til pr metr po jeho
boku, skoil mu na krk a dvojnsobnou vahou ho srazil k zemi a
obvykle mu zlomil vaz. Mohutnou mordou mu jet prokousl tepnu
na krku. Ne doel Proek k srnci, byl konec. Odehrlo se to tie,
duby mlely a nahoe nad strn po planin pechzeli hajn a
potali stromy k odvozu a ve slunci se koupala myslivna.
Proek naloil srnce do ohromnho batohu, ve stodole ho sthl a
vechno krom masa splil. Mli msc maso, tak jako pak mli
zase mal brambory z kamenitho polka, kde je museli dobvat
motykou. Jinak se na to ti lid nedvali a byla v tom i touha po
dobrodrustv, i kdy to tak nenazvali jako lid z msta.
A jak to bylo dl? Dl to bylo tak, e lesn a hajn krom strom
zaali potat asem i srn a nemohli se dopotat. Vzpomnli si na
pytlka Proka, zamili do Luhu, a kdy spatili Holana, napadlo je
to. Proek pevel lesnka Novotnho a jeho adjutanta pes eku,
Holan se hnal za msi prv ve strni. Novotn udeil pmo:
Ten pes je pytlk, Proku."
Nen, pane lesn. Jenom si hraje."
J vm dm, e si hraje. Sleduje zv. Nepust stopu."
Psknu, a ne dorazme, bude u lodi."
Proek pustil bidlo, zapskal na prsty a hnal lo bezstarostn
dl. Pistval pod tm krsnm aktem a Holan stl u na behu a
vrtl ohonem. Proek mu povdal:
Kdepak m kraviku? Pie ji dom!"
Holan potsl hlavou a bel do strn a pak dl na pole.
Novotn se za nm dval:
Ne, nen pytlk. Je to dobr pes, Proku."
A od toho dne tam byl po tto strnce bezstarostn rj, gramofon
ODEON vyhrval TISC MIL a dlalo se srn na smetan s knedlky
a vechna ta mstn brnovsk jdla, jako brambory a knedlky
zvan uhl nebo vdoleky matn mslovou ka kalinkou i
cmunda peen v peki, een bc". Jeimarj, to byly dobroty.
A najednou to skonilo, protoe piel bval svobodnk pan Adolf

25

Hitler, kter ml pod nosem knrek jako mj milovan strejda Karel

Proek.
Luh neml tenkrt mstn rozhlas a tak sem chodil bubnovat nad
chalupy obecn policajt Karel Kovak s nasazenou rakouskou
epic, bval vec, nahluchl jak dv polena, cel ountl. Ml
erven bubnek a modr paliky, a kdy skonil bubnovn, ebral
na ns klucch:
Dej mi korunu!"
Mj tatnek mi ji pro nho obvykle dal a on ml takovou radost,
e el lesem na vzdlen Kouimec a na Emilovnu a po cest si
bubnoval palikami na ten erven bubnek a srnci i jeleni u ho
znali a sbhali se podl cest na nj podvat, ponvad vdli, e z
tohohle rmusu kyne jenom dobro. A on se a ke konci njak
pomtl, protoe pr chodil tm lesem a volal na zv, aby mu taky
dala korunu.
A jak piel ten Adolf Hitler, pan Kovak vybubnoval a vykiel:
Na vdomost se dv, e se v tto zemi zizuje Protektort
Bhmen und Mhren."
Mj tatnek tce nesl, e nesml na Kivoklt, a nebt na
maminky, kter se bl jen o troku m ne Adolfa Hitlera, u dvno
by tam zajel. V tetm roce vlky povolali m brchy Huga a Jirku
do koncentrku a on povdal doma:
Ti kluci se potebujou ped odjezdem najst. Masa. Pivezu
njak ryby."
Tatnek nesml jezdit na kole jinam ne do prce, nesml opustit
bez povolen bydlit, a ryby u vbec nesml lovit, nebo neil na
Rivie, ale v protektort, obklopen pozornost etnk a gestapa.
el za svm buthradskm vbornm kamardem doktorem Quido
Jebkem a ten mu napsal, e neme pro nemoc na achtu. Quido
vbec netuil, e se tatnek chyst na vkend za hrad Kivoklt.
Tatnek opustil n buthradsk dm p. 54 bez hvzdy,
odpral si ji a stril do kapsy, na tandem dal batoh, pytle a skldac
halt na hoe. Maminka nadvala, dost.
Tatnek lapal jet za noci pes ehrovice a Lny, na cestu mu
svtily hvzdy jin ne ta v kapse, na n stlo JUDE. Myslel pak na
vechno mon, i na to, jak je svt zamotanej a podlanej, e ped
asem tu jel jako pn ve svm americkm buicku a te se tu plou
podl karpy na rozvrzanm kole jako chudej id. Pak sjel
serpentinami na Kivoklt a tlail kolo do vrku nad Viovku a
potom lapal podl eky Berounky, kde se pna kupila na tich
tnch jako ped lety a stejn huela jako tenkrt a pes silnici lezly
u v horku zmije. Objevila se krsn echova vila a mln a

26

Prokova nablen chalupa s dvma okny a ervenou stechou a

mj tatnek k n jel pitahovn jak magnetem a dojel by a k n a k
tomu prv kvetoucmu aktu, kdyby mezi nm a tou chalupou
netekla eka. Pijel sem takhle stokrt a tentokrt se mu zdla
nejkrsnj, jako zmek anebo jako hrad i jako nco, co se vbec
ned vypovdt. Nevdl, m to je, ale bylo to pece tm, e ji
dlouho nevidl a e si ji zaslouil, vylapal si ji na tom kole a cel
lta pekonval strach, aby sem jel. Bylo to prost jin ne sem
pijet na zadku v pohodlnm buicku. A pak vidt tu chalupu
znamenalo vdt, e jet stoj a bude asi stt, a tu Nmci
nebudou, a e tu bude pak i Karel Proek a mon tak my, idi,
poloidi a tvrtidi.
Sedl na mezi, dval se na chalupu a kikl:
Pvoz!"
Jindy jsme se vyhrnuli vichni ven, na gramec jsme dali TISC
MIL a nae mma se obvykle rozebhla a skoila, jak byla v atech,
do Berounky, aby byla njak legrace. Jirka, kter z ns kopal
nejlp, vykopl na poest ttova pjezdu do luftu tu luoukou
anglickou merunu a my zaali hulkat a Holan tkal jak pominut.
Prost maglajs.
Ale tentokrt byla chalupa tich, jak kdy se nkde opodl u
stl, a jen ze dve vyel po chvilce pn v klobouku a k nmu se
pipojil velk pes. Proek se blil na lodi na druhou stranu, a jak
poznval ttu, rozehval se jak slunko. Poprv v ivot se polbili.
U Proka tta nespal. Jen kolo si dal do stodoly a vzal si v ni
na ostrov itnou slmu, lehl si v noci na ni a pikrval se gumkem.
Karel mu pinesl k sndani mlko, mslo, chleba a erstv makov
buchty od pan Karolny. Tta kalil vodu a chytal malik zky na
velk hoe, pipravoval ry a skldac halt. V Buthrad ml
od sedlk slbeno za hoe maso a sdlo ze zabijaek. Ale byly
krsn svtl a tud patn noci. Msc svtil naplno, tak pro
bsnky, a hoi, non dravci, se asi bli a nerali. Tatnek u si
zoufal, cel noci nespal a napichoval rybiky a aly na hky.
Rno ry zely przdnotou a on se tloukl do hlavy a proklnal
zasranej svt. Karel ho pozoroval, jak si va v kotlku malinov
knedlky, a povdal:
Nebute smutn, povezete mouku a mslo!"
Karle, j potebuju pro sv kluky maso. Potebujou se jet
jednou podn najst masa."
Pane Leo, maso nemm, musel bych pro vs zabt krvu. Jestli
chcete, j tu Straenu dneska zabiju."

27

A pak ekl tta vtu, na kterou u zejm myslel doma a kterou

neekl mamince, ale kvli kter sem hlavn jel.
Karle, pines mi srnce."
Byla to prosba a pkaz zrove. Karel na to ekl:
Od t doby, co pili skopci, jsem s Holanem v lese nebyl.
Myslete si, e nejsem chlap, ale mm est dt. Te za to dvaj trest
smrti."
Dobe, Karle. Pj mi Holana?"
Nevm, jestli s vmi pjde. Jet s nikm neel."
Se mnou pjde."
Kdy pjde, tedy pjm."
Pijdu si pro nho, Karle, a pijde ta chvle."
Karel Proek odchzel se shrbenmi rameny, bylo to pro nho
stran krut.
Mj tatnek si rozprostel v rkos gumk, lehl si na nj a
pozoroval babiinm divadelnm kuktkem str. Utekl den, dva.
Srnec neel. Tta pil z bandasky mlko, co mu nosil Proek. S
Prokem nemluvil, jako by mezi nimi vyrostla hrz.
Piel?"
Nepiel."
A to bylo vechno.
Nastal posledn den, kdy mohl pijt, a pak u musel tatnek
odjet. Leel v rkos a mal kuktko tlail do o, ze zarudlch o
mu vytkaly slzy navy a vzteku. Proda se proti idovi spikla, ty
jasn, msn noci, ti non vodn hadi a nyn les s tichmi duby,
ve kterch se neuke ani veverka. Odpoledne usnul, epice se mu
posunula do tla, dalekohled babiky Malvny spadl do rkos. Kdy
se probudil, bylo odpoledne, takov pozdn odpoledne, kdy hmyz
nkam odlt, krvy se enou z luk dom a ryby zanaj rt.
Tatnek protel oi. Naproti ve strni docela blzko se psl srnec, na
posledn chvli ho sem zejm poslal idovsk pnbh. Tta uchopil
dalekohled a prohlel si ho. Krsn paro, krsnj ne vechna,
kter vidl ped vlkou na hrad Kivoklt. Byl to pmo bosk
srnec. Mohutnou hlavu nesl siln, skoro a jelen krk, a cel hoel
zvltn zrzavou a zlatou barvou, jako by vystoupil ze havho pekla
a ne od samho pnaboha.
Tatnek se v bahnit ztoce, kdy se brodil na druhou stranu,
mlem utopil, na pvoz pibhl cel udchan a ern. Proek ho
pivtal:
Co jste vyvdl?"
Karle, kde je Holan? Je tam kapitln kus, srnec jako tele."

28

J bych to, pane, nedlal. Odpoledne tady li Nmci nkam na

hjovny. Cel skupina. Mli na krku mal kulomety."
kal jsi, e mi pj toho svho psa."
Kdy s vmi pjde. Holane!"
Holan vylezl zpod dv. Stoupl si a dval se na Proka.
Pjde s nm a bude dlat, co ti ekne! Rozum?" A k
tatnkovi:
Nakonec mu vezmete hlavu do dlan a eknete: Holane, b! O
vc se u starat nemuste."
Proek el k chalup a zavel za sebou dvee, aby Holan
pochopil, e m te jinho pna.
Holan si sedl a prohlel si tatnka obalenho bahnem, ve svm
ivot takov straidlo nevidl. Pak ho poznal, zavrtl ocasem, vstal
a tatnek myslel, e m vyhrno. Ale mlil se. Holan si zase sedl a
ekal, e mu tatnek hod jako obvykle pr praskch but.
Holane, poj se mnou. Ty se pece pamatuje na ty butky, co
jsem ti vozil. Poj, kamarde."
Holan sedl, jenom mrkal oima a prohlel si dl mho ttu.
Bylo jasn, e s nm nepjde, neel nikdy s nikm. Mj tatnek ho
znovu prosil, jako neprosil nikdy nikoho, ale marn. kal mu
Holane, Holaneku, ale bylo to zbyten. Pak u zanal bt zoufal
a byl na pokraji toho stavu, ktermu se k lenstv. Vyndal z
kapsy tu malou pltnou hvzdu JUDE a ukazoval ji Holanovi a
kiel:
J jsem teka id a dn buty nemm. Sm bych njak
poteboval. Jsem id a potebuju pro m bjen kluky maso a ty
mi ho mus opatit!"
Pak mu tekly slzy, otoil se a el k pince, vedla na ostrov. A
poslal Proka i Holana ke vem ertm. Rozhodl se jt dl, u nikdy
se nepodvat na tu blou chalupu, sbalit celtu, nad a jet dom
beze veho. Ale na zatku cestiky to pece jen nevydrel a otoil
se.
Oi psa a lovka se stetly. Dvaly se na sebe dlouho, snad cel
vk, svtla v nich zhasnala a rozsvcovala se, a co si kaly, to se
nikdo nedov, protoe jsou oba mrtvi, a i kdyby byli ivi, nikdo by se
to nedovdl, protoe oni sami to stejn nevdli. Snad nadvali na
ps ivot, snad na idovsk, ale to je vechno snad. Holan vstal,
prothl se a el ln jako obyejn pevoznick pes za mm
tatnkem, jako by mu odjakiva patil. Na pince se zmnil v toho
vlka.
Mj tatnek el po t uzounk stezce nad ekou ke strni, kde byl
na pae srnec, a ped nm ti kroky krel Holan. Mj tta u

29

podnikl rzn hony, ale to bylo nco docela jinho, kdy stlel na
honech a dval koncerty, nebo stlet se nauil v Africe, kde nemli
co dlat a stleli pod. Jednou u Bakova stelil dvma ranami z
dvojky dv sluky, kter ltvaj nzko nad zem cik - cak. Pistoupil k
nmu mistr republiky ve stelb architekt Kostrba, vyndal z
klobouku soj prko a dal mu je. el strn a vidl v duchu na
planin Nmce. Sedli na kldch ped snhoblou hjovnou, krjeli
dkami pek a popjeli naps. Smli se a na kolenou mli elezn
rychlopaln puky a trhali idm z hlavy vlasy a z brady vousy.
Tatnek vdl, e kdy ho chytnou, e ho ubijou a pak rozstlej a
shod do eky a on popluje tmi msty, kter byla pro nho
nejkrsnj na svt a zastav se u movic skly o velk ern
balvan a tam do nho nalezou hoi, kte mu seerou vnitnosti,
srdce a mozek a oplat mu tak, e je tahal z t jejich nejkrsnj
eky na svt.
Na ostrov u nebylo daleko. Skupina habr, pak chomek
slabch bz s molovitou barvou list a potom u duby. Pes se
zastavil. Spatil srnce.
Jet byla monost vrtit se, Holan by to udlal. Ale tatnek vzal
jeho hlavu do dlan a zaeptal tu zabijckou vtu:
Holane, b!"
A Holan vybhl. Nabral si smr a letl tm ve vzduchu mezi
duby. Pak u uhnl pikren a posledn metry se ztratil tatnkovi z
o, plil se ve vysok trv. Tatnek zapomnl na opatrnost i na to,
e me srnce poplait, a krel fascinovn dl a dl. A pak spatil
psa, jak vyrazil, a uslyel srnce, jak bekl. Holan u nkolik let
takhle nelovil a srnce prost minul. Skoil mu na hbet a svezl se z
nho po zadku dol. Mj tatnek se opel o dub, u neml slu
nkam jt a nco dlat. Vidl tich divadlo, ale na les pli hlun.
Spala zvata, sypala se str, praskaly star vtve, v korunch
dub volali ptci. Srnec byl jet mohutnj, ne se zdl z ostrova.
Skkal k ece, jakoby vymrovn prunm prem. Snad dvacet
metr nad ekou Holan skoil podruh a naposled. Srnec udlal
pekot jak zajc po plnm zsahu broky. Ale mrtev nebyl. Jet se
cosi odehrvalo, ob tla se vlela v kotouch ze strn a zelen
trva pozdnho jara se barvila krv. U eky srnec zstal leet a
Holan nad nm stl.

30

Mj tatnek byl zpocen odshora dol. Opustil dub a chtl

sestoupit k ece. V tom spatil dva chlapy, jak odhnj psa. Dostal
tesavku, vzpomnl si zase na ty nmeck samopalnky, kte u asi
nejsou ped snhoblou hjovnou. Ale ti dva chlapi byli rybi, mli
na zdech pruty, jako jin maj puky. Zahnali psa, vyndali dky a
zaali s njakou zvltn samozejmost stahovat srnce, jako by jim
patil. Holan se vrtil a ml sklopen ui jak po vprasku a provinil
oi.
Pili smutn na pvoz, Karel Proek uvidl ttv przdn batoh
a pijal je tm s radost:
Tak rohatec u tam nebyl? Uplch?"
Mj tatnek mu vyprvl, co se stalo. Strejda Proek nikdy
nesnesl, kdy mu nkdo vyfoukl z nalenho prutu rybu, nato
srnce. A pak tak vidl, e je u v plinm bhu nco, u eho
zpotku nechtl bt, ale nakonec do toho tak spadnul. Povdal:
Dobe m poslouchejte! Vy pjdete po pince a j pod vmi,
jako kdy nco hledme. Ale rychle! Psa tu nechme."
li, takka utkali, a u t strn mrtvch srnc zaal Proek
volat:
Pane nadlesn, tady to bylo!"
A tta odpovdal jako patn ochotnk:
Jo, tady by to snad mohlo bt."
Potom uslyeli velk dupot a zahldli oba rybe, jak pel podle
eky nahoru k Rozvdku a k proudm, kde obvykle rvaly parmy
a kde se dalo pebrodit a utkat strachy dl a do zem Tramtrie.
Proek seel k srnci. Byl u vykuchan, staen, vystlan
smrkovmi vtvikami jak v obchod ZVINA, dlali to zejm
odbornci. Opodl leela hlava se zavenma oima a ndhernmi
velkmi parky. Proek se jet podval za rybi a ekl:
Tak vm pkn dkujem, mldenci."
Nacpali srnce do batohu, a vtom se v lese ozvaly prvn rny.
Nmci zahjili lov. Po pince u utkali, stdav nesli batoh. Na
pvoze ho uloili na pdu a tta spal posledn noc na ostrov.
Nespal, stle pozoroval mlc hvzdy a jasn msc a podle ostrova
tekla eka a nkde lovila vydra a bylo mu tak krsn, e tady byl a
e se vechno povedlo, jak si pl.
Za tmy vyrazil od pvozu, chudk Proek mu nkde sehnal na
cestu stovku cigr. Na tandemu ml mouku, mslo, kole a v
batohu srnce, hlavu s parky nechal Prokovi. Vylapal kopec a jel
serpentinami dol do msteka Kivokltu. V msteku se to

31

hemilo Nmci. Ztratil nervy a chtl od kola utci, jedna pan mu

vak povdala:
Pane, mte vechno od krve."
Tahle esk pan, kterou neznal jmnem, ho vzala dom, s
muem mu srnce pebalili, uvaili mu kafe, aby se posilnil na cestu,
a fleky na kabt mu zatm vyprala. A potom u mj poveden
tatnek frel dl a byl u njak klidn, protoe po tom, co proil v
kivokltskch lesch a te, vdl, e m dnes a tak ztra kliku a e
se nic nestane. Jel jak z vletu, a kdy se rozednilo a minulo ho
obrnn auto wehrmachtu bez povimnut, zaal si broukat
psniky z legi a taky tu neslunou nmeckou:
Der Elefant von Indien,
der kann Loch nicht findien.
Zanalo lto a bylo krsn, kvty z ten u opadaly a padaly
kvty z hruek a jablon a zaaly se tvoit plody v tom tetm roce
vlky.
Na Buthrad pijel odpoledne a srnec byl spravedliv rozdlen.
Jednu ktu jsme dali pekai Blhovi, byl k nm za vlky moc
hodn, jednu do statku Burgrovm, ti k nm byli jet hodnj, a
ostatn mma naloila do takov krsn kamenn toudve a dlala
mm brkm Hugovi a Jirkovi omky a bifteky, co byla jej
velik specialita. Kluci se cpali na pt lta, aby vydreli Terezn,
Osvtim, Mauthausen a pochody smrti v ticetistupovch mrazech
a noen kamen do mauthausenskch schod v ticetistupovch
vedrech a vechny ty krsn vciky, kter pro n pipravili Nmci.
Hugo se vrtil celkem dobr. Jirka se vrtil z Mauthausenu a ml
tyicet kilo a pl roku umral od hladu a utrpen, ne zaal znovu
t. Nikdy mi o tom moc nevyprvl, jenom jednou, a kdy jsme
mluvili o tom srnci, ekl:
Mon e ten srnec mi zachrnil zrovna ivot. Mon e ty
posledn kusy podnho masa mi vystaily akort do konce."
Strejda Proek tu hlavu srnce vypreparoval a povsil si ji nad
dvee sv snhobl chalupy. Udlal to, akoliv to bylo proti jeho
zsadm, a lesnkm tvrdil, e to krsn paro dostal z Alp. A svm
dtem a vnouatm vyprvl, e kdy se to vezme kolem a kolem,
tak lov na toho srnce byl daleko nebezpenj ne lovy na dravou
zv v Africe. A taky sliboval, e jim to jednou pov. Ale u se k tomu
nedostal. A tak parky ze srnce neodnesl na mj milej hrad
Kivoklt, jak sliboval, nkdo je ukrad, protoe Holan u neil.
Strek zemel po vlce krtce po nm a neml u na nic as. Kdy

32

jsem mu pijel na poheb a na behu vyhrvala kapela pse o

vrnm pevoznku a jeho dvali ve velk ern rakvi na jeho
nejstar lo, na kter pevezl na nezabudickou stranu destky
mrtvch kamard, ml jsem u ze veho rozum a breel jsem jak
nikdy v ivot. Leel v t rakvi s krsnmi knrky pod nosem, bled
jak sama tetika smrt. Vezli ho na druhou stranu a eka pod nmi
plynula, jako plyne miliny let, a m nemohli utiit. Byl jsem u tak
star, e jsem vdl, e nepohbvm jenom strejdu Proka, ale cel
sv dtstv a vechno, co s nm souviselo. V t rakvi byla i prav
anglick meruna, studen podmsl, nakldan ryby a srn, pes
Holan, prask buty a gramofonov deska TISC MIL.
***

33

Kapi pro vrmacht

Hned na zatku okupace vzali mmu tatnkovi buthradsk
rybnk. Copak me id chovat kapry?" domlouval mu starosta.
Buthradsk doln rybnk se stal u dv tatnkovou lskou, byl do
nho zamilovn jak do sleny (sleny ml, jen tak mimochodem,
taky obas rd). Pitom tenhle rybnk nevyhlel bjen jako
jihoesk rybnk, kde stoup pra, tepot se rkos a ki rackov,
ale lo o slunj rybnk uprosted msta, z jedny strany pivovar, z
druh topoly, a jinak domky a chalupy. Ale tatnek se vozil po
tomhle rybnce u jako kluk na neckch, plul po nm na neckch i
jeho tatnek, ddeek i praddeek, a tak ho k rybnku vzalo jaksi
pouto pedk (mezi nmi, taky to, e v tomhle rybnku rostli rychle
chutn kapi, nesmrdli bahnem a on si na nich mohl pivydlat k
svmu platu ceska s lednikami a vysavai u t slavn firmy
Elektrolux).
Tatnek chodil v dobch mru podle rybnka, v paprovm pytlku
mval emle a krmil sv kapry jak slepice:
Tu mte, kluci. Na. Na."
Kapi piplavali, oteveli vdycky tlamu, slupli emli a ups!
ladnm obratem zptky pod vodu. Dval je tak pikrmovat mltem
z toho blzkho pivovaru a kapci vypadali jak buchtiky. Rostli, no
zrovna jako z vody. Kdy pili Nmci, vzali je jako mnoho jinch
vc do zajet. Jinak nm Nmci nemli co sebrat, protoe tatnek
byl chytrej a u dlouho ped vlkou kal, e se v na rodin
vechno proj, propije a uije (maminka mu obas vytala, e uval
hlavn sm). Ale pesn to tak nebylo, pamatuji se na doby, kdy
vydlal dost penz a dal nm vechno, co mohl, a ve pajzu viseli
ndhern baanti s krsnmi dlouhatnskmi ocasy a unka, z
kter jsme si mohli kad jak chtl ukrajovat. Byly vak taky asy,
kdy k nm chodili exekutoi zabavovat nbytek a my jsme stvali v
pozoru. My ti kluci jsme stli v pozoru jet pi jedny pleitosti, a
to jak se nkdy z rdia linula hymna Kde domov mj. Jednou
hymna zaznla, kdy u jsme leeli, my vyskoili a stli jsme na
postelch v nonch koilkch a tatnek ns pyn ukazoval hostm,
jak jsme vlastenecky vychovan.
Mj tatnek ml vbec tuhle zemi rd a asi vc ne maminka,
kter byla kesanka; ale pro ni to bylo jaksi samozejm, e m
domov, kdeto mj tta ho hledal za pomoci pedk stovky let, ne
ho nael. A taky za posledn velk pedvlen penze, msto aby

34

sehnal do zsoby jdlo, koupil originl krsnou eskou bystu. A to

byl n celej majetek pi pchodu Nmc. Se zabalenou bystou a
nbytkem jsme se na zatku vlky sthovali z Prahy na Buthrad,
kde ml tatnek sv rodn hnzdo a svj jedin rybnk.
Kdy mu tenkrt pan starosta ped nmi oznmil: Bereme si ten
rybnk," nesvsil ramena, neshrbil se, jenom odsekl:
Kdybyste se tak chtli kostmi z mch kapr udusit."
Pan starosta vyvalil oi, ale nic nedlal, nechtl si brt tatnka na
svdom.
Pak tatnek a brkov pracovali na kladensk acht, tatnek
jezdil na kole, kolo mu po cest vrzalo a zpvalo takovou zvltn
psniku, nebylo j rozumt, ale byla opravdu moc zvltn. Mon
e v n bylo nco o potup a zase o vzpoue lovka, snad to kolo
zpvalo, co se odehrvalo v tatnkov dui.
A pak na nho zaala dopadat rna za ranou.
Vdli jsme, e chod pod k svmu rybnku a za svmi kapry.
Pestoe jsme mli mlo chleba, stle je krmil a snad doufal, e mu
je nikdo bhem vlky nevylov a kapi se dokaj astnho konce.
Chodil k rybnku za svtla i za tmy, byl tm posedlej.
Jednou piel na hrz mezi topoly a strnul. Na bahnitm behu
stli tyi chlapi v napucovanch zelench uniformch, v rukou
pruty. A tatnek jak fascinovn el krok za krokem k nim, jako by se
chtl zeptat, coe si to dovoluj v jeho rybnce. Jak se k nmu ten
prvn thl v jezdeckch holnkch pootoil, spatil umrl lebku
esesman a rozesmt obliej:
Co chce, ide? Nem chu na kapra?"
Tatnek mlel a umrl lebka rozkzala:
Poj si pro nj!"
Dstojnk vythl ze kopku kapra a hodil ho mezi sebe a tatnka
do bahna, kde se kapr propadal do smrti. Vechny tyi umrl
lebky se rozchechtaly. Pak jeden z nich zmlkl a vykikl:
Thni, ide!"
Mj tatnek se otoil a el zas tak vzpmen jako vdycky, nikdy
se nikoho nebl a ani Nmci ho jet nenauili plazit se.
Okupace byla vude zl, ale v Buthrad snad o kousek hor.
Zkza Lidic zashla cel svt. Ale Buthrad, mj tatnek,
maminka, brati, j, my jsme vidli Lidice hoet, my jsme slyeli
Lidice pes kopec kiet, j chodil s Phodou do koly a najednou
bylo jeho msto v lavici zoufale przdn, my tam hrvali fotbal,
tatnek tam ml kamardy, k nm vbhali Nmci na prohldky s
nasazenmi bodky. A maminka, drobounk, svtlovlas, musela
chodit pracovat na lidick pole a vracela se asto uplakan, protoe

35

na hrobech rostla z krve a tl zabitch velik, hust trva. My na

zkzu Lidic nememe nikdy zapomenout, nm zstaly zakousnut
v srdci jak v ki klt, kter m msto kusadel a noiek ernej
hkovej k.
Tatnka to tehdy sebralo, ml u v och ten prokletej staletej
smutek.
A pestal chodit k rybnku, u nevil, e kapi budou zase
jednou jeho.
Pak ns postihla stran rna. Brkov museli do koncentrku.
Zbyli jsme jen ti a my jim obas poslali na tereznsk znmky
dvacetikilov balky. Tatnek shnl na balky penze a j chodil k
sedlkm v Buthrad a do vesnic obstarvat jdlo. Vypadal jsem
nenpadn, slab a tl, vdy mi bylo dvanct let, nikdo si m
neviml. Nali se skvl lid jako Burgrovi anebo peka Blha, ale
byli i jin. V zim jsem el od vesnice k vesnici s ranekem na
zdech, klepal na velik vrata, byla mi zima, v jednom statku jsem
ekal na dvoe dv hodiny, ne mi panmma pinesla malik
sek mouky. Nikdy jsem toho dost nepinesl, ale maminka m
vdycky pochvlila, pohladila po vlasech a kala: Ty mj
obchodnku." A mm nejvtm tstm bylo, kdy jsem jim nkde
vyebral cigaretu, to sedli s tatnkem proti sob, pjovali si ji,
hulili a vyprvli si, jak to bude, a skon vlka.
Tatnka tsn ped Vnocemi povolali do koncentranho tbora.
Nm se tehdy u dost patn vedlo, maminka nakala, e mu
nebude moct dt nic s sebou.
Tatnek dva dny ped odjezdem prohazoval snh ped barkem.
Tehdy jsme dluili njak dan idovsk obci a ekali jsme z t obce
nvtvu. Ped domem zastavilo auto a z nho vylezli ti civiln pni,
a ten prvn hned spustil:
Podvejte se na ten zzrak, id nco dl."
A tatnek na to:
Zato vy se flkte."
A ten pn:
Za koho ns mte?"
Tatnek si je prohldl, jeden vyhlel moc idovsky, a tak usoudil:
Vypadte jak cel idovsk obec dohromady."
Ten pn zas usoudil, e je toho dost, vythl odznak a ekl:
Geheime Staatspolizei."
Tak tedy gestapo - pomyslel si tatnek a pronesl nahlas:
No servus Kaiser."
Tm gestapkm se njak zalbil, protoe jeden z nich, s
knrkem, ekl:

36

Nejste zejm posera a tak pojte a ukate nm ty schovan

puky a kulomety."
A pak nm prohleli bark odzdola a nahoru. V pokoji zstali
pekvapen stt, spatili v idovsk domcnosti vnon stromeek
oven staniolem a ten s knrkem se dokonce troinku usml na
maminku. Pak vlezli a na pdu a pln v rohu objevili zabalen
balk a v nm tu bystu.
A u s tatnkem neertovali a ten s knrkem se u na maminku
neusml. Tatnek sm musel vzt bystu a z vky ji hodit na
betonov dvorek a pak ji jet kousek po kousku rozbt sekyrou.
Odeli a maminka, kter u s tm mla zkuenosti, prohlsila, e se
najdou jet slun Nmci. Ale tatnek si jen odplivl. Druh den
jsme se dovdli, e tihle slun Nmci vystleli v okol ten den, kdy
byli u ns, dv idovsk rodiny.
Potom jsme si udlali pedasn tdr veer, rno ml tatnek
odjet. Na stromku plpolaly svky, staniol hoel stbrem a pokoj
vonl lesem. Tatnek mi bhvkde sehnal star boty s bruslemi, ml
dvn pn, aby byl ze m slavn hokejov hr. A j mu zase
opatil od kluk ve kole dv katulky cigaret na cestu do
koncentrku. Maminka s tatnkem se tvili vesele, pobrukovali si,
ale asi to dlali kvli mn, abych ml na ten veer hezk vzpomnky.
Muselo jim bt mizern, vdy to mohl bt jejich posledn spolen
veer v celm ivot.
V noci se mnou nkdo ve tm zatepal:
Vstvej, kamarde, vstvej."
Tsl se mnou tatnek, obas mi kal kamarde. Mn se ven
nechtlo, v pokoji byla ukrutn zima. Klepaly se mi zuby, tsl jsem
se po celm tle. Oblkl jsem se, ve vedlej mstnosti stla
maminka, dala mi zimnek a epici. Nco se dlo, a j neml
tuen, co. Maminka mi ekla:
Tta na tebe ek na dvoe."
Seel jsem se schod, tatnek tam stl a v ruce ml sekyru a
balk pytl. Dostal jsem strach. Kvl na m. lapal jsem za nm po
ztvrdlm snhu, kupal nm pod nohama a dlalo to achy - ach.
Tatnek nemluvil a mil k rybnku. Za topoly se objevil ten jeho
rybnk, vypadal jak v pohdce, cel zamrzl a nad nm rozsvcen
msc. Vude ticho, nramn ticho.
Tatnek zaal pod Hudekovic oukvat led. el kus do rybnka,
led mu znl pod sekyrou jak varhany v kostele. Pak se ke mn
otoil:
Kapi se dus. Nevysekali jim dry."

37

Rozkroil se a udeil do ledu. Zadunlo to noc a j se zachvl.

ekl:
Tady to udlme!"
Stl a sekal do ledu. Ledov sprka mu tsnila aty a obliej.
Vysekal tverec ledu a vythl ho z vody. Obrtil se ke mn:
Musme pokat, kamarde. Za pr minut piplavou."
Dval jsem se jak oarovn do prsvitn vody, kde se rsoval
kad zhyb dna a kad kamnek. Voda se chvla a prostupovaly ji
ze vzduchu ivotodrn bublinky, ten tverec vody vypadal jak
studnka pro kap pocestn.
Tatnek tomu rozuml, najednou se v t kilov vod objevil
tmav ovlovit stn a proplul pod nmi. Vrtil se. Kapr. A jak
kapr! Vystril ven kulatou hubiku a lapal pi hladin po vzduchu.
Vtom piplul dal. Chovali se jak ommen, vbec jim nevadilo, e
tam stojme a koukme na n. V nkolika vteinch se jimi hladina
zaplnila a stle jich pibvalo. V t chvli propadl tatnek emusi
hlubokmu, neznmmu, klekl si na led, vyhrnul rukvy a zaal je
hladit po hlavch a hbetech, laskal se s nimi a mumlal:
Kapci moji. Kapci."
Hrl si s nimi a oni se mu sjdli k rukm jak jeho dti, v tom
svitu msce zlat a stbrn, zili jako svat, nikdy pozdji jsem
podobn kapry nevidl. Pevaloval je na rukou, zdvhal je a poutl
a pitom si nco broukal.
Pak vstal, msc mu zrovna svtil do oblieje, a ml ve tvi
takov spokojen vraz. el k pytlm a vythl schovan podbrk.
Vzal jeden pytel, pistoupil k de a nabral prvnho kapra. Te
teprve jsem to pochopil a dostal podn strach. Zatahal jsem ho za
rukv:
Tatnku, poj pry. Jestli ns chyt, tak ns zabijou."
Podval se na m neptomnm pohledem a dneska vm, e by mu
tenkrt bylo jedno, kdyby ho chytili a na mst ubili. Nemohl odejt
a nechat Nmcm sv kapry.
U se s kapry nemazlil. Nandval je do pytl, nosili jsme je dom
a maminka je rozdlovala do ndob. N bark se plnil odshora
dol vodou. Kapi plavali v kbelcch, ve van, v kdch, ve starch
koskch labech v matali.
K rnu, kdy u msc pestval svtit a mrz pituhoval, byli jsme
promrzl na kost, a jak jsme nosili na zdech mokr pytle, maminka
z ns krbala led. Ale rybnk byl u przdn, kapi se pesthovali
ke svmu majiteli, tatnek vlastn ukradl sv vlastn kapry.

38

Rno jsme doprovodili tatnka na autobus do Prahy. Ml v rukou

kufek a poprv sven ramena. Ale v mch och vyrostl za tu
noc o ohromn kus.
Jet ten den jsme zaali s maminkou vymovat kapry kupcm
a sedlkm za jdlo. Kapi mn ped Vnocemi otvrali brny a vrata
do tch nejzatvrzelejch pevnost, jak jsem ukzal v tace velk
buclat macky, panmmy jsaly a mj studen pokojek se plnil
sdlem, uzenm, moukou, pecny blho chleba, cukrem, balky
cigaret. Byl jsem taky nkolikrt pozvn za stl s blm kafem a
vnokou, u jsem neekal dlouho u vrat, ale byl jsem vtn jako
krl, jemu oteveli kapi cestu do svta. Prost m nejtdej
vlen Vnoce.
Nu a pt rok pijeli ten spodn buthradsk rybnk lovit
stmi. Mezi rybi se mhaly uniformy wehrmachtu, kapry zabavuje
nmeck brann moc.
Stl jsem mezi kluky na hrzi a ekal, jak to dopadne.
Zpotku velk slva, na hrzi vyhrvala kutlka a vecko
vyhlelo slibn. Ale v rybnce nic nebylo a nikdo si to nedovedl
vysvtlit. A j tenkrt myslel na to, e ta muzika vlastn hraje u
jenom na poest mmu ttovi, kter s Davidovou hvzdou na kabt
vyplil Nmcm rybnk.

39

PIJE,
BJEN SI ZACHYT

40

Krlci
s moudrma oima
Nai prodali chatu a koupili si domeek u Radotna, nad jeho
stechou kvetla jablo. Byla to jejich posledn tace tady na zemi a
byla to tace astn. Pracovali a ili v blhovm snu o Mesii, e
se jednou vzmou. Ale protoe vc pracovali ne snili, nebylo to tak
patn. Tatnek u nechodil za enskmi, boue pela, nastal klid.
Jenom penz bylo mlo.
Rozhodl se znovu, e zase nadl majlant, tentokrt za pomoci
krlk. Krlky zpotku kupoval, pak je rozdval anebo prodval.
Pracoval jako nikdy v ivot. Postavil pro krlky destky kotc,
ozdobil je zvsy, vypadaly jako hrady pro uat panstvo. Zavedl si
zvltn chov krlk ampan, mli barvu jak americk rakety
startujc na Msc, nkdy byli vc stbrn a nkdy vc ed a oi
mli na krlky krsn a moudr, jako by vechno vdli. Vyprvl
si s nimi cel hodiny a drbal je pod bradou. Mm dojem, e ho
krlci milovali.
Rno a veer jim chodil na trvu, aby mli pod erstvou.
Vstval brzy, kdy jet spal cel kraj a trva nebyla zvadl. Byl to
pln obad. Rozednvalo se, na zelench stonkch se tpytila rosa
a kolem skotaili divoc krlci, kterch tu bylo v haldch vdycky
dost, a opodl pokikovali baanti, vichni u tatnka znali. Kleel
na kolen. Ml vdycky sprvn naklepan ostr srp, ten trvu
nekubal. Poloil ho, srp syel: P!" a P!" a trva se skldala
rovnou do kytic. Pro kadho krlka, jak pro jednu dmu z prvn
le, jedna kytice. Pak jel s vozkem, zaphl se do oprat a hvzdal
si. Krlkm cpal trvu do kotc, jet pomourvali a on je budil:
Kluci. Dobrtro. Tady mte papn."
Krlky pochopiteln pekrmoval, vyvel od nich tuny hnoje,
skoro tolik jako pivel krmiva. Krlci vak mli ohromn isto,
ptelm kal:
To kouk, co? Jst tady me, bambulo."
Maminka zatm spn pstovala krocany, slepice, prodvala
vajka. Brzy se zaal uskuteovat mal zzrak jako v t slavn
americk knize od Betty MacDonaldov VEJCE A J.
Takhle to thli skoro deset let.

41

Tatnek se ptelil se zahradnky z blzk Waltrovky, a tak si

pinel nejkrsnj re z tch krsnch. Po cest zapomnl, jak
se jmenuj, a tak jim dal nzvy prezident - a tak nzvy svch
nejlepch kamard, jako Bda Peroutka a Karel Proek. A ty re
rostly rovn k nebi, mly siln stonky a lstky a kvty jako z vosku.
Sm ty re nikdy nesthal, nesnesl, jak pad kvt k zemi, musela
je sthat maminka. A vzadu na zahrdce, kde byl vhled na
zbraslavsk zmek, ml zhony gladiol. Rostly tu tak jahody, rybz,
angret. Uprosted chldku ml schovan ped sluncem betonov
bazn a v nm plavali zelen hoi se zdnliv zlma oima, kter
chytil v Berounce.
V zim, kdy napadl ped okny snh, lil eleza na havrany. Jak
se havran chytil a tepal kdly, bel pro nj tebas v bakorch.
Jezdili tam k nmu z Prahy v t dob mnoz moud lid a on jim
dlal polvku z moudrch havran. Vyprvl o svch bohatch
pbuznch, sedlcch Popprech a Abelesech z Horovskho Tna,
kte ped vlkou odeli ped Hitlerem do Kanady. A byli tak bohat
- kal tatnek - e si vezli s sebou nejen vcarsk pastevce, ale i
vcarsk krvy. V naich snech to byly nejkrsnj obrazy jak od
Ale a pedstavovali jsme si, jak nai strcov Hugov a Aloisov
jedou v osobnm vlaku a na dalm nkladnm jsou npisy, jak
bvaly na cirkusu BUSCH nebo HUMBERTO, a z oken koukaj
vcart pastevci v tralalcch a vcarsk krvy s rohama, jak
byly namalovny na vcarskch okoldch. Jak se pozdji
ukzalo, bylo to trochu jinak. vcarskho pastevce pana
Schmockera si vezli jenom jednoho a krvu vbec dnou. Farmy si
podili, ale tvrd pracovali, vlastn a do dneka. Z jejich dt
vyrostli profesoi a profesorky, jako z Vilmy Iggersov, kter nejdv
dojila krvy, potom pracovala v tovrn na cukrovinky, vystudovala
a nakonec pednela na univerzit. Mli proti nm jednu velkou
vhodu. Nikdo z nich nevyletl plynovm komnem.
Mj tatnek se nikdy nedovdl, jak to bylo ve skutenosti. A to
bylo krsn, protoe vdycky, kdy vykldal o kanadskch
Abelesech a Popprech, zily mu oi, kal, e te u jim urit pat
pl Kanady i s jezery a jednou ho tam pozvou na lososy. Tatnek
vyprvl o vem monm. Nejsmutnj bylo, jak za vlky vezl
naeho psa Tamka a koku star pan Lwyov autobusem do
Prahy k odevzdn, protoe idi je nesmli mt. Koka se mu v
autobuse strachy podlala a on musel vystoupit, nechat ujet
autobus a umt ji ve snhu. Nosil je cel dopoledne po Praze a
vyndval je z bednky a ukazoval jim Hrad a msto na

42

Staromstskm nmst, kde bylo popraveno sedmadvacet eskch

pn. Dal tak Tamkovi a t koce svou svainu a ml potom hlad.
Tch deset let uplynulo, jako by kamnkem lovk hodil do jeho
zamilovanho buthradskho rybnka.
Pak mu nkdo z krlkskho spolku namluvil, e kdyby dal sv
ampask krlky tetovat, mohl by dostat hromadu cen a penz.
To ho povzbudilo.
Pozval si odbornka na tetovn krlk. U stovky krlk to byla
stran prce, krlkm se mus pchat do u takov sla. Krlci
teprve tm se stali istokrevn a ulechtil, je to, jako kdy si lechtic
opat konen rodokmen. Tatnek je pak pozoroval cel dny, snil o
tom, e jich vtinu na nejbli vstav prod a krlki v celm
kraji je budou chovat a kat, e jsou od starho Poppra.
Ptel Novkovi z JZD mu pjili bednky, objednal si za
posledn penze nklak. Krlky vas naloil, a ne odjel, vzal
maminku za ruku a zavedl ji do pajzu. Ve pajzu toho moc
posledn lta nemli, trochu mouky, re, krup, lhev oleje, svky,
sirky, a to bylo vecko. Mrzelo ho to, ped vlkou byl vdycky hrd,
e se n pajz pod jdlem prohbal. Otevel dvee pajzky a
rozkzal:
Hermo, dej to drbei! Pivezu plnej pajz. Vykli to a dej sem
ist papr!"
Pak j dal slavnostn pusu, jako kdy jede do vlky, kterou urit
vyhraje. Potom odjel tm nklakem do Karltejna, myslm, e to
bylo do Karltejna. Poslal ten nklak dom, krlky prod, dom
jich poveze jen pr na dal chov, pedevm krsnho samce
Michaela.
Kdy vzal sbor rozhodch na adu jeho krlky, svralo se mu
srdce, jako by posuzovali jeho vlastn dti. Vili je, foukali jim do
srsti, prohleli je.
A pak mu oznmili, e jim neudlal dn jakousi rozenou
manikru a pedikru, neosthal jim nehty a neumyl ptky, co
byl tak vn nedostatek, e mu dn ceny nemohly bt udleny.
Taky bylo tm pdem jasn, e krlky nikdo nekoup.
Tatnek zbledl a pak zaal kiet:
Vy roci!"
To je ono. Nemaj rdi idy. Vstava po tomto vkiku ztichla,
um ustal, i krlci jako by dali slechy dol. Krlki li tatnka
utovat a ten prvn ho oslovil ptelsky, tak jak se chovatel
nazvaj:
Pteli Pavle!"

43

To u jsme se dlouho jmenovali Pavlovi. Tenkrt jsme si kali, e

kdy ijem v esk zemi, e bychom mli mt sprvn esk jmno
namsto toho Popper, a snad jsme byli tak trochu vc podlan, ne
bylo teba.
Tatnek na toho krlke zaval:
J jsem ti hovno ptel!"
Sedl dl a ekal na nco, co by ho mohlo zachrnit. Mohl by to
bt jeho syn Jirka, kter mu tak asto pomhal se svm fiatem,
anebo dal syn Hugo, kter zas uml vborn makat rukama.
Anebo strcov Hugo a Alois by mohli pilett z Kanady na
aeroplnu a pivzt ty nejvt kanadsk krlky, aby dal vem tady
trumf. Nebo by se mohl objevit strek Ota, kter po vlce pracoval
na severu ech a kterho jsme mli rdi stejn jako praskou tetu
Helenku.
Ale nic se nestalo. Smrkalo se. Krlki odeli a zstal tam
sm. Prothl plotem bedny s krlky do blzk zelen a otevel
vechna dvka. Lezli pekvapeni pomalu ven, nikdy nevidli nad
sebou nebe a nikdy nemli pod bkem vojtku. ekl jim:
Kluci, bte!"
Jene nebeli, byli na nho zvykl, lezli mu k nohm a teli se o
n jak kocoui. Zahnl je pry, ale oni chtli pod k nmu, protoe
vdli, e se tak mt nikdy nebudou, jako se mli u nho, u nikdy
nebude travika tak kupav, jako byla tam v tch krsnch
kotcch, kde se mli jako na zmku. Chtli pod k nmu, i kdy jim
nevybojoval svou neznalost ty prvn ceny.
Nakonec jim utekl, nejdle se ho drel jeho milek, krsn
Michael. Utekl i jemu. Kdy uvidl ndra, shnul si do kapes, ale
nael jen hrst zmuchlanch cigaret.
Spatil eku. eka byla pro nho v ivot vm. A tak k n el,
podle eky musel tak dojt do svho domku a ke sv en. el pi
msci, kter z eky udlal stbrnou silnici. Msty se nathl do
trvy, vechno ho bolelo. Srdce jako by mlo puknout a nohy jako
by se mly zastavit. Poprv v ivot el takovou dlouhou treku bez
hvzdn a bez zpvu, nezpval si ani tu z legi o slonech, ani tu o
ervenm teku. Jako by prasklo pro u gramofonu, jako by
dohrl hrac obraz s veselm poutnkem a rybem. el a jenom na
nebi jako by obas spatil pajzku vystlanou istmi papry pesn
tak, jak rozkzal. Pak pr spatil u behu rybu. Byla to dlouh ryba
s velkma vypoulenma oima. Dvala se na nho a on se dval na
ni. Byla to takov ryba, kter byla tak chytr, e ji po cel ivot
dn jin ryba nezabila a dn chytr ryb nechytil. Jen proto
mohla bt tak velk a tak star. Tvrdil pak, e se na nj pila

44

podvat, jak umr, protoe zabil za svj ivot tisce ryb. Ryba
zavrtla ploutvemi a odplula. Dal se znovu na cestu. Rno se
dobelhal k vrtkm. Podlamovaly se pod nm nohy a drel se za
srdce. Maminka se lekla a vedla ho do svtnice. Kdy el kolem
pajzu, odvrtil hlavu, bl se, e tam dala ty ist papry. Pak se
pece jen podval, pajz ml ty papry pinav a byl zejm schvln
pooteven. Bylo tam trochu mouky, re, krup a lhev oleje. Usedl
do idle a usml se na maminku:
Ty mj nejlep kamarde."
Maminka zavolala sanitku. Pijeli, vedli ho ven, e ho povezou do
nemocnice. Nadval jim, u vrtek se jim vytrhl, nco si zapomnl.
Nevracel se pro mal tranzistor, jak si ho lidi berou. Dal si jednou
namalovat krsnou cedulku, na kterou byl pyn. Te ji povsil na
vrtka, aby si to mohl kad pest. Stlo na n:
PIJDU HNED
A u nikdy nepiel.
***

45

Pije,
bjen si zachyt
Bratr Hugo mi telefonoval: Pije, bjen si zachyt!" Pestoe
prelo, pemluvil jsem enu, abychom za nm jeli do Zbena na
Berounku, i kdy jsem vdl, e je tam ryb mlo. Mm hlavnm
argumentem proti en, proti vtru a proti deti bylo, e si konen
skvle zachytme a k veei budou erstv ryby.
Mon kapek, snad tika, dokonce candt!"
Znlo to ohromn. Na Berounku je z Vinohrad podn kus a my
navc s embkem bloudili. To je u ns pravidlem. Taky jsme vjeli
do karpy a za Lny do My dry, kter v mlze a deti vypadala,
jako kdy se jede ze piky Grossglockneru.
Chatu jsme nali po dlouhm hledn. Bratr v n pochopiteln
nebyl. Zejm u tah beze mne rybu za rybou. Kdy jsme ho nael,
myslel jsem, e mu jednu vrazm. Sedl na idlice a s takovmi
barevnmi cingrltky na prutech chytal na tko. Nikoliv kapry, ale
zky. zky! Ty mal rybky, kter se vejdou do akvria. Jst se
nedaj, nakldat se nedaj, olejovky se z nich tak dlat nedaj, a
zky se z nich smait u vbec nedaj. Tak tohle je ta skvl
rybaina, kvli kter jsi m sem th a kvli kter jsme mlem
zahynuli i se enou a se syny Janem, Petrem a Jirkou v mlze a deti
za Lnama. Mlm a mm straliv vztek. U brchy sed njak
potuln pes, takov voek, co zejm neum ani udlat haf!, ani
baf, a smje se zrovna jako brcha. Jak rybika zavrt imitac na
prutu, pes zavrt ocasem. Pozn, potvora, kdy rybika tepe
vlascem. V ivot jsem takovho psa nevidl. Koku jo, to jo, ale psa
ne. Brcha vythne z vody rybiku a kadou destou mu hod. Pes
m ohromnou radost, vyhod ji jet jednou do vzduchu a slupne ji
syrovou. Jako v cirkuse! Poveden dvojice. Mm pod stran
vztek a mj brcha m vbec nebere na vdom a dokonce si ept:
Bjen si rybam. Bjen si chytm!"
Smje se pokad, kdy vythne rybiku, je vesel a astn, i
pes je astn. Dlouho je pozoruji a najednou zanm chpat. Je
spokojen, e mu to pod bere, je u vody a kolem tee eka a za
ekou je les a v nm ki baanti taky blahem a sbraj v mokr
hln aly.
Sedm si na volnou idliku, zanu se smt a volm na nho:
Tys nm dal! Tys ns dobhl!"
Pak mu povdm:

46

Pj mi prut!"
A sednu si vedle nho a zanm chytat. zky: Jst se nedaj,
nakldat se nedaj, olejovky se z nich tak dlat nedaj, zky se z
nich u vbec nedaj smait. A tak synov Jan, Petr a Jirka si
sednou vedle m a chytaj zky. Njak nm u nevad, e to nejsou
velk ryby.
Jedin, komu to bude vadit, je m ena. J rda ryby vaen po
francouzsku. tiku peenou v pergamenu anebo kapra protkanho
pekem. Kadou chvilku vykoukne na verand chaty a dychtiv, s
nadj mv blm kapesnkem. Ale to se ukrutn ml, e dneska
budou ryby. Ostatn se u zmlila vckrt, co m m za mue.
Sedme na idlikch, chytme zky a chechtme se, bavme se lp
ne v parku oddechu i kultury. Rybiky zas poutme zptky do
eky, aby ily a radovaly se, a jen obas tu vt, kter si toho v
mokrm svt dost naplavala, hodme pro poten vokovi, kter
se vlastn jmenuje Carda. A Carda se taky usmv. Kdyby sem te
nkdo piel, ekl by, e jsme blzni. A vbec by se nemlil.
***

47

Jak jsme zahynuli na rybch

Pi mnohem pozdj na pnsk jzd jsme mili do jinch
ech a tam je, jak vte, velk a modr obloha a navlhl vzduch.
Nebyl jsem tam lta, jenom jsem o Lunici a jinch echch snil,
kdy jsem tce onemocnl. Tehdy se mi Lunice a jin echy zdly
vzdlen a nedostupn jako tebas Honolulu. Pitom jsem nikdy po
Honolulu tak netouil jako po jinch echch, protoe mi v nich
bylo vdycky nramn a pipadalo mi to, e jsem u eskho moe,
od kterho mm blzko k obloze.
Vichni ti jsme tvrdili, e kad z ns mus chytit nejvt ivotn
rybu.
Ml jsem navc touhu spatit jet jednou v ivot Lunici pod
Tborem, kde tee eka obloukem Pbnic. Kdy lovk zamhou
oi, vid tam bhat nejodvnj echy, husity, kte kdekomu dali
pes hubu anebo pes nco spodnjho. Taky jsem ml pod v
palici jeden mln, kde mi bylo taky jednou nramn dobe a kde
jsem chytil hodn ryb.
Jmenoval se njak jako Mlnomel. Na louce tam ml tenkrt
chaloupku pan Kotalk, co v Praze dil tramvaje. Kdy jsme tu pluli
s Dlouhm Honzou, ml tehdy blou kozu a my mu ji podojili, aby o
tom nevdl.
A tyhle krsn vzpomnky jsem si chtl oivit, kdy jsem tam jel s
kombkem a brkama.
Jeli jsme k panu Zemanovi, kter znal dobe kraj. Naloili jsme
pana Zemana v jednom staven a jeli k njakmu mlnu. Byl to ten
mln, na kter jsem obas myslil pi svm umrn, nestlo na nm
Mlnomel, co byla blbost, ale Suchomel. Jako e mele, i kdy
netee voda. Brkov m volali, abych pospchal, e jedem u jen
kousek, ale j nemohl odlepit nohy od zem, zvltnm lepidlem
jsem je tam ml piklen a chtlo se mi breet, protoe jsem
spatil to sv Honolulu, o kterm jsem si myslel, e u je nikdy
nespatm.
Rno jsem el chytat do toho rybskho rje. Ml jsem tentokrt
povolenku. Ale na povolenku ryby neberou. Berou na erva anebo
na zka. Nahodil jsem zka do vody a nic po nm nechaplo, plaval
by do Prahy a mon a do Severnho moe. Sedl jsem pak na
behu a pozoroval beh protj, chodil tam na ryby tu a tam
tramvajk Kotalk ve vest a kandch. A een ml pes rameno. A

48

nadval tie, jako kdy vje vtk. Nikdy nic nechytil a chodil jen
kat sv staence:
Ryby zase neberou."
Nechytil u ani menku, ruce se mu tsly. A pitom bval dobr
ryb. I koza mu chcpla a zbyly jen slunenice kolem chaloupky.
Kdyby chytil zlatou rybku a mohl si tak ve tech pnch podit
novou lo, novou chaloupku a novou kozu! Ale to bylo jen v
pohdkch a zlatou rybku v Lunici nechytli ani nejlep rybi.
Slunce svtilo zamen a oputn, jako svtv na podzim, a u
protjho domku prala prdlo mlad krsn ena v bl
podprsence. Rozthl jsem se na rozehtm kameni, vzruovalo m
to, pedstavoval jsem si, jak pebrodm eku, pijdu k n zmen a
strhnu j tu podprsenku a eknu j, e je to blbost, aby te prala,
kdy je takov den a j pijel na Suchomel. Ale neudlal jsem to.
Nemm na to odvahu ani postavu. Mohla by mi dt i pr facek. A
navc zaalo bt chladno. Nic nezabralo. Pradlena zmizela. Kotalk
el zas ct staence, e ryby neberou. Dmm a pak se dvm do
oken mlna, okna jsou tmav, kad okno jedno oko. Mm strach a
chpu pro.
Mln:
Kde jsou ryby, kter tu byly?
Kdo strhl krsn jez?
Kdo sem dovolil dt tolik chat?
Mlm, ty ryby mm tak na svdom. Dvm se do oken, a jako
bych slyel:
Thni k ertu!"
V kadm okn by mohl bt ert, z kadho okna by na m mohl
vyplazovat ohniv jazyk. Pospchm k autu, kter na m stle ek,
a ujdme dl, hledat jin mlny, kter jet klapaj. A na Nerce
najdeme takov mln.
Mlyn nm pj jednu svtnici bez kamen a bez postel, ve
kter budeme tden nevslovn astni.
Vrhme se na eku, ryb tu bude zejm moe.
eka protk skoro dvorem, mlka od koz a krav je tu hojnost a
podv se pmo od struk. Voda je hlubok, tajemn, zespoda
stoupaj bublinky a vtz vech naich rybskch sout Hugo
tvrd jako vdycky, e jsou tam kapi jak mal prasata. Sedme na
hrzi, pad list a vyhb se vlascm, kter eou vodu. Brkov
obas chytnou cejna lopate, vythnou ho z vody na svtlo. Je
stbrn a jakoby roztaven. Kdy se cejn tah z vody, nen to
vtinou bitva, ale je to krsn, protoe to je elegantn jak modes

49

robes, jako kdy jde dma na bl. Nevzpr se, nechce dlat rmus
a ruit klid.
Pt den m u nebav sedt na mlnskm dvoe s bratry a
slepicemi a jdu do Hamru na tiky. Je tam pr velik jez a pod tm
jezem je t a v t tni jsou tiky. Ale je to velik dlka. Jirka m
pov, abych mu koupil cigra.
Jdu proti ece, v ece je stbro a zlat list. Jdu sm a najednou
si uvdomuji, e tu nehoukaj auta, abych uhnul, a nedrn
tramvaje, abych couvnul. A to je vlastn ten hlavn dvod, pro jdu
na tiky. Nevidm brky tahajc cejny, nevidm nikoho, spatm jen
baanty, u lesa srnky a ve vzduchu ptka, co tie lt. Hodnotm
eku, kde by mohl leet tlou, a kde by mohla hat tika. Ale ani
jednou nenahodm udici. Jdu cel hodiny.
Kloptm navou, kdy pichzm k Hamru. Hostinec je zaven,
cigarety, brko, nebudou, ze neuhasm. A tak jdu jet k t
tni. Je to o dobr dva kilometry dl, kdy k n dojdu, zd se mi, e
snad umrm. Sednu si u t tn a jsem navou tak vyerpan, e
nemm slu sestavit prut. A tak si odpoinu a vydm se na zpten
cestu, kter, jak znmo, je o moc del.
U cesty stoj krsn kaplika a v n Panna Maria z porcelnu a
pod n studnka. Jeden sedlk mi ekl, e je tu nejlep voda v kraji.
Ale kdo pr moc le, tomu ruka upadne, jak tu vodu nabr. J
obas lu, nechtl bych bt bez ruky. Pro jistotu nabrm levou, tu
m potebuju. Ruka se mi chvje. Nestalo se nic, zejm jet nelu
tak moc. Hzm do sebe skleniku za sklenikou, voda mi kape po
svetru a koili. Je to voda bjen, a zvratn, nejlep v kraji.
Vypiju rovnch deset skleniek, podkuju aspo pohledem
porcelnov panence, e mi tu ruku ponechala, a vydvm se zpt.
Prozpvuju si vodck a rybsk psniky a naveer dochzm k
mlnu. Brkov sed pod jak cvoci na mlnskm pobe, maj
pln sky cejn a ptaj se sebevdom:
Co jsi chytil?"
Nic. tiky nebraly."
Zase tedy lu, neeknu, e jsem vbec ne chytal. A veer myslm
na to, jak to byl zvltn a krsn den.
U pojedeme dom. Houbam v hjeku nad mlnem, sbrm
lut litiky, kdy slym kik. Sbhm k mlnu a pibhnu pozd.
Na mlnskm nbe le kapr velk jak mal prase. Bublinky
nelhaly. Chytil ho Jirka.
Vdycky kdy thne velkou rybu, ki o pomoc. Tentokrt mu
vyplul pomhat s lokou mlyn se synem Emanem. Zmeli se,
mlem se utopili, nechali ve svtnici oteveno, kozy tam vbhly,

50

seraly prasatm rot, mlynka d a Jirka bh po mln, aby

kapra zvil. Kdy neseene vhu, nabz vem slivovici. Velice siln
sexuln zaloen obecn kozel utekl z chlvka. Jirka ns cel
astn lb, my se trpce usmvme, ale jeho radost nesdlme,
nkde ve skrytu podvdom mu zvidme, e chytil takovho kapra.
Dv ho ivho do halte, a aby se mu tam veel, mus pustit
cejny.
Je jasn, e ho chce dovzt do Prahy ivho. Vechno m
promyleno. Piveze kapra do Prahy a rozvrhne u nho nvtvn
hodiny tak jako u doktora, aby se vichni ptel a hlavn neptel
mohli pijt podvat. Nejdv pijdou na adu rybi, pak nerybi,
bude to program aspo na ti dny. Vezme si na tch pr dn
dovolenou. Hugo mus zajistit, aby byl kapr dopraven do Prahy iv.
Je to pes sto kilometr. Jirka slb Hugovi sto korun, kdy kapr
nelekne.
Pt rno je vechno pipraveno.
Mlyn, mlynka a Eman stoj ve palru. Mlynka u
zapomnla na rot, kter seraly mlsn kozy. Pi fotografovn mus
bt kapr co nejbl objektivu, aby byl vt ne ve skutenosti, co se
nezdailo a Jirka nm pozdji vynadal.
U mme naloeno, posledn nastoup kapr. Hugo s nm kvli t
slben stovce dl zvltn proceduru, dv mu do tlamiky cukr
namoen ve slivovici. Kapr pomlaskv, slivovice je prav
vizovick. Je to pr vborn, aby kapr vydrel bez vody. Kdy se
nekoukme, Hugo ho zdvihne do nru jak nemluvn a leje do
nho z flaky rum. A konej ho ped cestou slovy:
Ty n drobeku."
Kapr je zabalen do mokrho hadru a obtoen povijanem, kter
nm pjila selka. Mn se zd, e je u pln oral a e by
nejradji tancoval po mlnskm dvoe po ocase a zpval:
J jsem ten kapr ze eky Nerky."
Zatm nic takovho. Je poloen vedle m na zadn sedadlo. Jsem
poven, abych ho hldal a obas ho polil n vodou. Vechno je
promyleno do nejmench detail. Podle jzdnho du vlak jsou
propoteny asy, aby nikde nebyly staeny zvory. Jst a pt budeme
za cesty. rat budeme tak za jzdy do plechovky od okurek. Jirka
jako idi to bude muset vydret a do Prahy bez rn.
Vyrme.
Je to velik slovo a nen to vlastn jzda, ale zvod Grand Prix.
Jirka nemluv, hled upen vped, nasadil si bl koen rukavice
zvodnk. Vedle nho sed Hugo, na jednom z nejsilnjch

51

rybskch prut m uvzan bl tek a obas s nm mv

pootevenm oknem. J obas kpnu na kapra vodu, ale mm
dojem, e by ml radji alkohol. Jirka troub, zatm jede skvle,
pedhnme vz za vozem. Mjme i vozy zahraninch znaek.
Kdy jsme krtli o nkladn vz a trefili se do silnho telegrafnho
sloupu, byli jsme na madru. Bhem nkolika destek vtein jsme
zahynuli.
Kdy k nm pijelo modr vozidlo, spatili pslunci jenom zm
karosrie, drt a rybskch prut. Nad tm vm vlla bl vlajka
poraench.
Potom pijeli ti s autogeny na plynov bomby a vyndali ns z
kombka. Byla to marn prce. Kdy u se tak mordovali asi pl
hodiny, naklonil se prapork k sedadlu a radostn zvolal:
Pojte sem. Pece jen to nebylo zbyten. Tady jeden dejch."
Zvedl pokrvku a uvidl tam drobeka. Vzal ho do nru a
mlem padnul do mdlob.
Povdal:
Vdy ten kapr je namazanej. Kdy byl takhle zlinkovanej kapr,
jak museli vypadat tihleti."
A pak se zeptal ptomnch pn od autogen:
Chce ho nkdo?"
Oralho kapra nikdo nechtl. Pipomnal by jim tuhle
katastrofu, kter se udla poble eky Lunice, do kter vtk
Nerka. A tak ho prapork vzal, nesl ho k ece a poloil ho do
vody. Kapr chvilku otlel a pak plul. Jet se motal po chlastu a
pak se vydal proti proudu k tomu krsnmu mlnu Krkavci, kde
ml domov. Protoe to byla cesta dlouh, prozpvoval si:
J jsem ten kapr ze eky Nerky."
Kdy tam doplul, vyprvl ostatnm kaprm, e byl v prima
pojzdn hospod, kde se epovala zadarmo slivovice a taky rum.
***

52

Jak jsme nezahynuli na rybch

Jene tak ten konec nebyl, jak ho l pedel kapitola. Byl bych
pln mrtvej a tuhle knku bych nedopsal. Konec byl jin. Ten
telegrafn sloup jsme minuli o fous. Jeli jsme ku Praze, mvali blm
praporem a obas jsme rali do plechovky od okurek. Z okraje
Prahy zavolal telefonem Jirka sv en, aby umyla vanu specilem a
napustila ji plnou vody, e veze kapra jak tele.
Ped dm jsme dorazili tak akort, kapr u dodlval a Hugo,
kter se bl o slbenou stovku, mu dval jaksi uml dchn,
otvral a zavral mu bry a dejchal mu z st do st.
Potom ho pustili do vydrhnut vany. Kapr se obrtil bichem
vzhru, nikdo nevdl, jestli dodlv, nebo jestli je oral. Dana s
Jirkou se stdali a dreli ho, aby stl rovn. Kdy se narovnal sm
a maliko plul, protoe vana pro nho byla krtk, vyndal Jirka
stovku a podal ji Hugovi.
Jirka namaloval na vanu ceduli:
BYL CHYCEN NA BI S NAVIJKEM
PI CHYTN CEJN
NA PATNCTKU VLASEC. NA KRYSTALKU.
Jen opravdov ryb v, e takov kapr m tu sprvnou cenu. A
potom se jal telefonovat Tondovi, Jardovi, Petrovi. Telefonoval vem
tutovm ptelm, i ptelm, o kterch vdl, e jsou vlastn
neptel. Zavolal souseda v dom Jardu Mirka:
Chytil jsem kapka, poj se podvat."
Vichni ho nahlas obdivovali a vichni mu v skrytu zvidli. Ale
jet ho nevidli vichni. Nevidla ho jet Praha-rka, nevidli ho
lidi z prce. Jirka otvral okno, vtral a mnil vodu. Vzpomnl si, e
by ml kapr rt, a pamatoval si, e na Vinohradech byla cedulka:
PIJMEME LOVCE VODNCH V!
I rozjel se na Vinohrady, ale vi nemli, nebo dn lovec se
dosud nepihlsil. Dal vyvolat foto z mlna, ale zjistil, e kapr
vypad na snmcch men ne ve skutenosti. Mn vynadal a
Hugovi napsal sprost dopis, e to tak vyfotil mysln, protoe tak
velikho kapra jet nikdy sm nechytil.

53

Jednoho velkho kapra chytil n tatnek v Branku, ale to mlo

docela jin pozad.
Chytal v Praze a nic nechytil, a tak dal mamince penze na
obrovskho ivho kapra, aby ho koupila u Vahy. Kdy se nikdo
nekoukal, povsil ho na prut, a tak dokzal tm blbounm
vltavskm, jak jsou v Praze ryby. Druh den byla cel eka
obloena rybi.
Jirkv kapr se ml k svtu. Sptelila se s nm Nik, Jirkova
fenka, kter vypad jako oveka. Stoupla si na zadn nohy a
sledovala moudrma oima jeho majesttn pohyby. Ale potom to
zaalo jt s Jirkovm kaprem z kopce. Jirka mu zejm pli asto
mnil vodu a on nebyl zvykl na pitnou vodu, snad mu ml do n
pilt trochu rumu.
Jednou piel Jirka do koupelny a vidl, e kapr neije.
Nepohyboval brama a nehbal pusou. Ale nejzajmavj bylo, e
stl jako iv. Stl tak dv hodiny a opral se ploutvemi o dno, aby
udlal jet Jirkovi radost. Sptelili se. Jirka vzal n a mrtvho ho
zazl, aby ho mohli snst a aby to ml u Dany zas o nco lep.
Udlali z nho zky. Nikomu to neekl, e jsou z leklho kapra.
Vem poslal, jenom Hugovi nic. Ml na nho pod ukrutn vztek,
e ten kapr byl na fotkch men. Ve skutenosti byl velk dost a
asem v Jirkovch och neustle narstal. Dnes u je tak velk, e
by se neveel do dnho fotografickho apartu na svt a do
dn vany svta. Musel by se pro nj udlat zvltn bazn a
snmat by se ml na irokohl film.
A si tohle mj bratek Jirka pete, ekne, e ze m mluv
bled zvist. Nechytl jsem dosud svou ivotn rybu. Ale Hugo bude
stt pi mn. Tomu to zatm vichni velc kapi rozsekali na
cimprcampr.
***

54

Boty Made in Italy

J ml Emila moc rd a dlouho jsem mu sliboval, e ho vezmu
na hoe. Vzt nkoho na hoe, to znamenalo etz tajuplnch
zitk. Lov v noci, neznm dravci, o nich tak mlo vme,
vynikajc maso pro Emilka a jeho enu. Emila jsem dlouho
pipravoval, asi jako kdybych ho ml vzt raketou na Msc.
Emile, ve tvrtek fime," oznamoval jsem mu tajn a dvrn,
aby se k nm nepifail jet njak znm. Chtl jsem bt s
Emilem sm.
Fiatem jsme mili pmo do klukovskch let. Emil jel pomalu
jako vtina lka, kte nechtj dal nehodou pidlat dal
mrtv. Fiat pedl jako koka. Emil kouil Lucky Strike a j mu kal:
Ku. Jen ku. Celou noc nebude kouit, tam nesmme zaplit
ani sirku, aby ns nikdo nevidl. Opakuj to."
Celou noc nebudu kouit."
Dodal: Ani jednu Lucky Strike!"
Stailo mi to. hoe obstarm j, Emil podnho hoe, prv z
eky vytaenho, nikdy nejedl.
Emilovi bylo nco pres tyicet, pardnk sm nebyl. Ale na
hledn zevnjek s nenpadnou eleganc dbala jeho ena. Tu nov
sko s decentn jemnou kostkou, tu poctiv vlnn svetr, vhodn
pro mue kadho vku. To nejkrsnj, co na nm dnes bylo, nov
polobotky Made in Italy, mly barvu uzrlho pomerane a pezky,
jak u nosil Caesar.
Mj znm pevoznk se usmval, vdl, e jde o hoe.
Pamatoval si m jet z dtstv. Dal jsem mu balk cigaret a on se
stal nmm a u by nikomu neekl, e nkoho pevel do hoho
rje.
Jak tu byl ndhern sek eky! V pozad se rsovala mova
skla, kde jsem jednou chytil jedenct ho za hodinu. Emile,
uvid, co bych ti to lil.
To u se stmvalo, nad ekou vychzel jen tak napl msc, co
bylo dobr. Rozbalili jsme pruty, mli jsme obrovskou anci nco
ulovit. Zaalo obdob bez cigaret Lucky Strike.
Navlkl jsem rybiky uren pro velk hoe a promsil je se
alami, po nich jdou ti men. Noc byla v jakmsi polosnu. Dal
jsem spousty krsnch nstrah. Ale pruty zstaly mrtv. Rybi to
dobe znaj. Nic se nehb a nic se nepohne.
K plnoci zaal Emil ebrat o cigaretu.

55

Krucinl, kdy on je tak vborn lka! Pro by si nezakouil!

A tak jsem mu ji povolil.
asem jsem otupl. Nic nebralo. Emil si pedstavoval zejm
chytn ryb docela jinak.
Nasbral dv a rozdlal ohe. Dv jsme se bli cigarety, a te u
eky plla vatra! Byla to troufalost. Ale Emil tomu nerozuml a mn
u to bylo fuk. Emil si vlezl a k ohni, nahval si nohy a pak usnul.
hoe jsem nechytil. Bhv, kde cestovali. Ml jsem - snad
poprv - na rybch vztek.
e jsem nic nechytil. e jsem tam thl Emila ze pitlu, kde ho
potebovali, protoe mli stle mlo lka. A jet mn tak
skvlch, jako byl on. A tak jsem zaal nadvat:
Mli jsme hroznou smlu, ale nepili. Kopl bych do toho! Ty
potvory! To mi odvedli ten den, kdy jsem jich tu chytil jedenct!
Zrovna te, zmije vodn! Zmije!"
li jsme podle vody zpt k fiatu. Emil dal pevoznkovi svou
posledn krabiku Lucky Strike a pak u neml co kouit. Na
druhm behu se ke mn obrtil a ekl:
Neblbni, nebu hysterka. Kdy jsme byli mal kluci, psli jsme u
Male husy. Je to u skoro tyicet let. A taky jsme chytali hoe, a
taky jsme nic nechytli. A j si to tedy dnes zopakoval. Bylo to
krsn."
To ekl Emil, kter vidl cel svt, Ameriku i Borneo, Honduras i
Venezuelu. Vidl noc s eskm nebem a hvzdami a stal se zas
klukem u praskajcho ohnku. Zbavil se svch poslednch cigaret
Lucky Strike, take nazptek nekouil a jenom pozorn a pomalu
dil.
Pozoroval jsem ho, jak rozvn jede a s klidem nechv
pedjdt lence silnic. Dval jsem se mu na nohy. Najednou jsem
zvadnul. Z ohoelch piek ndhernch bot mu koukaly ponoky.
Vdl u dlouho, e mu boty od enuky ohoely. Ale byl mezi nmi
velik rozdl. J uml pijmat vhry a on uml pijmat prohry.
Proto tak pochopil, e hoi tu noc nad nmi zvtzili, jako se vtz
ve sportu.
Potom zastavil u motorestu a zeptal se dlouhonoh servrky:
Mte Lucky Strike?"
Podvala se na piky jeho bot, z kterch vykukovaly ponoky, a
odsekla:
Mme tu marice!"
Dal j velk spropitn a podkoval:
To je bjen."

56

A zaplil si maricu. Ve voze se usmval. Byl zase u ohnku jako

kluk a nad nm bylo nebe. Marn se snail spotat hvzdy. Byla to
doba, kdy jet neodpovdal za ivoty dt a lid a kdy mu maminky
nechodily plakat, aby jim zachrnil jedin poklad, dt.
Mjela ns auta a nkte svten idii troubili a kleli:
Vole! Je!"
A on jel dl stle stejn klidn, citliv makal pedly, sp jsme
pluli ne jeli. Byl za vlky idiem transportru a idiem dpu. V
tankovch bitvch se s kamardy prodral Ardenami, postupoval
proti nejhrozivjm faistickm tygrm. Vidl u tolik mrtvch, e
by se nedali naskldat na tuhle blou mrovou silnici. Vdl, e ti, co
ho pedjdj, jej povauj za poseroutku, jzliv se kleb a pitom
mnoz z nich sami moc dobe dit neumj. A taky se bl. Bl se,
aby je o kus dl nenael na strom nebo patnku s rozbitmi
hlavami a peraenmi dy. Pl si bt aspo pro dneek vzdlen
blm fm, krvi, pli a nesmysln smrti.
Chtl mt v pamti jen tu dnen ho noc, ohnek, kter vonl
po blch aktech a klukovskch ltech.
***

57

S ponorkou na ryby
Touil jsem aspo jednou v ivot chytat ryby na velkch ekch,
na obrovskch jezerech a moch, kter jsou velk u proto, e to
jsou moe.
Dlouho se mi nedailo. Lovil jsem na americkm jezee Lake
Michigan u Chicaga, ale jen mal okouny, chytal jsem v Dnpru
tiky, ale ty tak nebyly velk. lovk mus zejm kadou zemi
znt, mus poznat zvyky ryb a mus mt as a penze, zajet si anebo
zalett na velk ryby tisce kilometr daleko.
Teprve v Polsku mi svitla nadje, e si zalovm na moi. Polsk
admiralita m pozvala do vojensk ponorky. Radostn jsem pozvn
pijal, akoliv jsem o tom neml ani pont, a u vbec jsem
nevdl, jestli se daj z ponorky lovit za jzdy ryby. Jako prvn jsem
sbalil na podvodn cestu svj pytlck prut od pana Tronka z
Brnka. Byl ze ty krtkch dl a dal se schovat pod kabt.
Takov stahovac a skldac pruty se dnes dlaj bn, ale tenkrt
to jet byla vzcnost. Vybral jsem si tak Heintzovy tk stbrn
tpytky a hromadu cingrltek a idtek k oklamn moskch ryb.
S prutem pod kabtem jsem nastoupil na motorov lun Sirna,
kter ml na boku velkou, nahatou moskou pannu s upinami na
spodn partii tla.
Moe bylo naputn modrmi a zelenmi plochami vody,
vtmi, ne je Vclavk. Moe je vbec nejvt nmst svta a
ivot je hlavn pod tm nmstm.
Krjeli jsme vodu a ezali vlny, ty dti moe, znovu a znovu se
rodc. Mladik f lunu Sirna, kter uml slun esky, vyhlel
ponorku, kter mla bt na t a t zempisn dlce a ce, mosk
panna si plouchala upinat ocas ve vlnch. adra mla krsn,
pevn, omalovan a such, protoe k nim vlny nedosahovaly.
Ctil jsem se bjen.
Konen sebou f Sirny pohnul a rychle mi podval
dalekohled, abych si prohldl ponorku. Ale j nevidl necvienm
okem nic, jenom reku na obzoru, kter mi pipadala jako velryb
dt na peinch z vln, jak jsem je vdval ve filmech. Vichni vak
horliv kvali, e to je ta ponorka. Mili jsme k n. Narostla na
osmdest metr a podobala se velkmu reklamnmu doutnku
Abadie. Hoejek mla edomodr a bicho zelen.

58

Vtal m sm kapitn ponorky Sup, Czeslaw Obrebski. Tak

ohromn puklice odskoila a udlala rump! rump! Z ponorky
vyskoili jak v Pukinov pohdce statn junci.
estn roto, vlevo hle!
Vtali m jako generla ze sousedn zem, jejm hlavnm moem
je Rombersk rybnk. A pak, byl jsem lovek, kter nic
neznamenal a navc ml pod vyboulenm kabtem Tronkv
pytlcky prut, s nm se chystal ztenit ryb zsoby Baltskho moe.
Kapitn Czeslaw Obrebski mi jako vtina cizinc nejdv
vyprvl o eskoslovensku. Chodil s eskou holkou, a ta ho
zklamala. Sbr esk znmky, a ty ho neklamou. Na nich je vidt
kultura ech. Ty znmky jsou zrcadlem, kter k: Patte k tm
nejkrsnjm. Vyprv mi o znmce Kleopate, kter si med na
zelenm divanu. Znmku neznm, znal jsem jednu Kleopatru z na
ulice, a to byla pkn mrcha. Pak mi kapitn vyprvl jet o
dalch znmkch a jeho ponorka plula ke vdsku. vdsko m
znmky daleko stzlivj.
Pak mi pedvedl svou ponorku od pdi k zdi. Byl tam tak
njak admirl, zejm na inspekci, jmenoval se, myslm,
Romanowski. Zatmco Obrebskmu bylo ticet, Romanowskmu
bylo dvakrt tolik. Vypadal jako chovatel krlk. Vtinou mlel,
nectil potebu o nem vyprvt. lovk je zvykl, e vtina lid se
ped druhmi okamit vytahuje - svou krsnou vslovnost, auty,
pjmy, vilami, chatami, vdomostmi, tituly a hodnostmi,
vyznamennmi a kulturnost a taky znmostmi, anebo svmi psy.
Pan Romanowski bude zejm kancelsk my, ze kter udlali
postupem asu a protekce admirla.
Pan Obrebski mi ukzal skvle sehranou posdku. Posdka
bhem edesti vtein zmiz a ponorka se pono. Nad vodou plula
tyicetikilometrovou rychlost, pod vodou pluje dvactkou. Kdysi
byl Sup nejmodernj ponorkou svta. Holandsko ji postavilo pro
Polsko ped vlkou za devt milin dolar. Dlo a rychlopaln
kulomety. Periskopy. Telefony. Odpalovae raket. Ponorka m deset
stel. Zsah jist do pti kilometr. Dole pracuj tie strojnci. Jsou
svleeni do pli tla jako havi v teplch slojch. Maj tu medvdky s
rovmi umky a panenky na hran v rovch atikch a s
botikami. Kdyby umrali, hrli by si s nimi? A pipendlen
fotografie vnadnch en - dreli by je snad v rukch?
Smrt v ponorce je pr nejstranj. Hor ne v hocm letadle
anebo pod psy tanku. Rozbit ponorka klesne asto na dno a u
neme vzhru. Vyplave jen pr lid, kte se vystel jako torpda.
Ostatn ekaj hodiny a hodiny, ne dojde posledn vzduch a ne

59

odejdou kamardi, kte maj slab plce. Nakonec umou

nejsilnj.
Ponorka dun pod vodou. ve a tese se, elezn kon uhnj.
Jako kdy pod vodou let velk letadlo, takov je to pocit. Jene
daleko stsnnj.
Mm na sob tlak tisc krychlovch metr, kter mi svraj dui.
Snam se zapomenout. Mstem se et. Lka se vysouvaj na
noc z bok a potom vis na etzech. Jdeln stl se spout ze
stropu. A kdy se spust:
Prosze panw, obiad przygotowany!"
Zasedme ke stolu, kolem jsou modr pohovky. Sedm mezi
Obrebskm a Romanowskm. Kuchyka je mal a tepl jdla se
neva. Studen ovocn polvka. Klobsa. unka. Pan Romanowski
mi dolv anglick aj a pt se mn, jestli jsem byl tak na vojn.
To vte, e byl, pane Romanowski. Za vlky jsem byl jet mlad.
Ale po vlce jsem byl vojk. V Orlickch horch jsem dokonce
vyhrl zvod hldek. Plili jsme se pod pekkama. Stleli po ns
patronama. Slepma.
Spali jsme na snhu bez stan. Bylo to stran tk. Tesky plesky - plc. Mj tatnek mi poslal jednou na vojnu rybsk prut,
a tak jsem chodil na pstruhy. Vte, pane Romanowski, mj tatnek
chov krlky. ampask, ty pece znte, ne?
Pan Romanowski vrt hlavou, e nezn, ale poslouch. Dolv mi
aj a pak m pros, jestli bych mu mohl ci nco o chrmu v Kutn
Hoe, vidl ho na obrzku.
Sdlil jsem mu, e je to chrm velice pkn. Klenot. Vc jsem
nevdl.
Romanowski se usml a j si poprv prohldl jeho oi. Spatil
jsem v nich velikou navu, jako by obeel pky cel svt a na t
cest trpl daleko vc ne Kristus Nazaretsk. Asi nebyl chovatelem
krlk.
Potom se m kapitn Obrebski zeptal, jestli mm njak pn.
Mm s sebou prut a rd bych lovil mosk ryby."
Pikvl a povdal nco o vdsku a tam e zastav ponorku a j
budu chytat:
Kiedy bdziemy zblizali sie do Szwecji, zatrzymamy sie i pan
sprbuje to na nowo."
Ponorka jet hodinu plula a zastavila se. Vystoupil jsem na
p. Foukal mrn vtk a eil hladinu, co je pro tpytkovn
pzniv. Msto zbradl tu bylo ocelov lano, take jsem nemohl
spadnout do moe. Vojci a dstojnci m zdli pozorovali. Sestavil
jsem prut a na konec jsem dal tpytivho Heintze s olovem, aby

60

tpytka klesla hluboko pod vodu. V duchu jsem si moc pl, aby se
njak barevn potvora spletla a abych neutril ostudu, kdy maj
Polci tak dobr mnn o naich znmkch a o chrmu svat
Barbory v Kutn Hoe. A nahodil jsem tpytku do modrho
nekonena. Hrl jsem si s n, kdy jsem ji thl, nechal jsem ji klesat
a stoupat, prudce jsem ji navjel pro ryby bleskurychl a pomalu
pivjel pro leniv ryb poutnky. Hodil jsem tpytku desetkrt,
stokrt. Vymnil jsem ji, dal jsem jin tpytky. Americk blzniv.
Francouzsk pesn vysoustruhovan. Japonsk tpytky jako prko
lehk, s pem z ndhernch ajek. Cel ponorka ekala. Polci
mleli. Jen jednou jsem zahldl, jak jede za tpytkou tmav velk
stn, ale ryba si asi chtla jen prohldnout, co je to tam za blbost.
Za pl hodiny jsem to sbalil. Polci mvli rukou, e to nevad, ryby
tu asi nejsou.
Pluli jsme nazpt k Polsku. Cel hodiny jsme jeli po povrchu.
Stli jsme na pdi a mleli. Baltik byl temn a studen. Vude mr
a klid.
Pak motory zastavily a na palubu vyel nmonk urostl jak
boxer, a v ruce nesl eleznou kouli, ze kter se kouilo. Vrhl ji co
nejdl od ponorky. Za chvli se ozval vbuch. Nmonci nasedli do
malho gumovho lunu. Mli v rukou podbrk a takov kok, na
prdlo asi. Brzy vyplavaly ryby. Pevracely se a toily ve smrtelnch
kech. Nmonci je nabrali podbrkem a dvali do toho koku.
Pod se objevovala nov a nov ryb tla a mnoh byla zbarven
jako rov a fialov kvtiny anebo dokonce bizarn kvty orchidej.
Byla krsn, ale u umrala. Tak jsem to nemyslel, to jsem pece
nechtl. Zdlo se mi, e v tom jsou i mot konci se svmi
kostnmi panci, kte mli prv osedlno a chtli jet nkam na
vandr.
Nmonci mi postavili k nohm pln ko a boxer se ptal:
Jest pan zadowolony?"
Pikvl jsem, ale do koku jsem se nemohl podvat. Neho jsem
se bl a nevdl jsem eho. Snad jsem se bl o ryb, kter jsem
pedtm nikdy nevidl, snad jsem se bl, aby jedna ryba nemla oi
lidsk. Anebo jsem se bl tch moskch konk, kte by mohli
zaehtat jako opravdov kon, ne je lovk zastel anebo zabije
kulatou pumou.
Pluli jsme a setmlo se, v dlce se tepotala svtla moskho
pobe. Na zdi brnkala kytara nmonka Rudolfa Francouze.
Chlapci zpvali o tk prci ponorke a o tom, e se ji okrnt
podwodny vrac do rodnho pstavu.

61

Pesedl jsem zase na motorov lun Sirna i s rybami, zatmco

Sup vplouval do vyplen svtelnch zelench signl do vojenskho
pstavu.
f Sirny se m zeptal esky:
Byl jet nkdo na Supu?"
Njak pan Boleslaw Romanowski."
Vy jste vidl Romanowskho? Mluvil jste s nm? To mte tst!"
Pro?"
To by byla dlouh historie. Cel Polsko u porobili a on bojoval.
Byl zejm nejstatenj velitel ponorky za druh svtov vlky.
Kdy mu faisti potopili ponorku Jestb, vyplaval tce zrann s
polskou vlajkou a nmonci ho do n zabalili, aby nevykrvcel. Plul
pak na ponorce Dik - Divok kanec. Potopil devatenct faistickch
lod s estaticeti tisci vojky."
f Sirny zmlkl a j pomyslel na to, e se m Romanowski ptal
na Kutnou Horu. A napadla m blzniv mylenka. Tolik
potopench vojk, to je obyvatelstvo pro dv Kutn Hory
dohromady. f Sirny pokraoval:
Vte, zpvaj se o nm psn."
Zaal si broukat:
Cel flotila se smje,
e jim Kanec kaj,
ale za tm Kancem
plameny vdy lehaj.
Mlel jsem. Kolikrt jsem se u v ivot spletl. Ti nejskvlej lid
jsou ti nejskromnj. To jenom hlupci a uboci potebuj o sob
mluvit, aby sami ve svch och vyrostli. J jsem taky
Romanowskmu vyprvl, jak jsem jednou hrdinn podlzal
pekkovou drhu v ohni slepch stel. To se tedy musel asi bavit.
A pojedu do Kutn Hory, vyfotm pro nho ze vech stran svta
ten chrm.
Vystupoval jsem na molu, ten ze Sirny na m volal: Mte tu
ryby, co jste nachytal!"
Dlal jsem, e neslym, a dal jsem se do bhu. Myslel jsem pi
tom bhu na jezero Michigan a eku Dnpr, kde jsem dopadl
podobn neslavn. Jene to bylo s men ostudou ne na ponorce
Sup, jej svtla u blikala v pstavu. Snad budu mt pt vt
tst na tom modrm kopci svta, jakm je moe. Snad si pt
konen zachytm na moi. Hodm pak do vody bjku a zapchnu
do n svou vlajku. Bude z jedn strany bl jako msc, kter do

62

moe zapad a cel se tam vejde, a z druh strany bude zlat jako
slunce, kter se z moe vynouje. A na t vlajce bude nakreslen
ryba. Ta ryba bude zvltn erven jako vbn Kleopatra na
zelenm divanu. Oi bude mt z duhy.
***

63

Palamidy
Byl jsem zase u moe, tentokrt na spodku Evropy. U moe,
ktermu se k bhvpro ern, pestoe je modr jako vtina
mo. U jsem se oenil s Vrou, kter byla pkn, mla tlo jako
manekna a j ji ml rd. Dala mi syna, z kterho bude ryb. V
tom synovi jsem se nemlil. Na Ve bylo nejkrsnj, e jedla rda
ryby v denn i non as. To je vbec nejvt tst, co me rybe
potkat. ena mu nenadv, e je pod u vody, a naopak ho bud,
aby nelenil a rno vstal. A msto fusekl a kapesnk mi na Vnoce
dvala tpytky a hky, na kter se nedalo chytat, protoe tomu
nerozumla.
A tak jsme spolu ltli k ernmu moi pes hory a doly
letadlkem, kter bylo na spadnut, zvl kdy zafoukal vtr a
zaboukovalo moe.
Na Modrm pobe jsme se mli krsn. Mli jsme pokojk a ten
ml celou jednu stnu ze skla a tou stnou byl vidt tverec moe.
etli jsme si krsn povdky od Karla apka a Antona Pavlovie
echova, a kdy ns unavily postavy z tch povdek, sebhli jsme z
mramorovch schod a skoili do vln. Plaval jsem tehdy vdycky
daleko, a tam, kde konily teritoriln vody. Vplul jsem vdycky do
vlny, podplaval ji, a objevil se na druh stran. Pod sebou jsem ctil
velikou hloubku, dostval jsem strach, ale pekonval jsem ho. Ctil
jsem se voln jak ryba. Na behu m pozorovali dalekohledy
plavci, nmonci a rybi Asen, Jakim a Vaska. Dali na vodu
motorov lun, dohonili m, vdycky mn vynadali a j jim musel
koupit veer v hospdce u Akima flaku. Nikdy m nenechali plavat
tak daleko, a bych nemohl a klesl ke dnu.
Ti nedle mi ti aci slibovali, e m vezmou na drav ryby
daleko na moe. Ti nedle utekly a my mli ztra lett zase dom
tm letadlkem, co jen taktak peltlo Transylvnsk Alpy.
Ten den jsme proili krsn, jako by se u nikdy neml opakovat.
Koupali jsme se s Vrou ve slanm moi a pak jsme se sprchovali ve
sladk vod. J jsem chytal u pobe na kousky hovzho masa
tcentimetrov okounky a dval jsem je na hran dtem do lahv. A
veer jsme poslouchali cikdy, jak dlaj dzz-dzz-dzz, a li jsme
krst na pobe mandle pmo ze stromu, na kter ns tenkrt
vysazoval jeden policista.
Veer jsme li tanit k Akimovi na pozvn naich ryb. Byl
tam malik parket, ale bylo to ndhern, protoe vl vnek od

64

blzkho moe, hrl si s hedvbm en, kdlil se s nimi a ony se

astn smly. Asen, Jakim i Vaska vzali mou enu do kola a j si
kal, e je to krsn, protoe konen tan s podnmi chlapy.
Nebyli to prachat hoi a jeden z nich umral, protoe ml
leukmii. Ale ten veer pro ns udlali bohatou krlovskou hostinu.
Cel odpoledne lovili a trhali ze dna jedl keble, jejich maso
pokapali citronem a vzcnou omkou. Na stole byly i thl lhve
vna a stbrn chupav rybky jako nae grundle, kter se jedly i s
kostmi. Kdy bylo po plnoci a moe u hldal msc, ekli mi, e
brzy rno pojedeme na drav ryby. A ptali se, jestli doku tak brzy
vstt.
Pikvl jsem, ale nebyl jsem si docela jist. A tak jsem ekal
napl opil na den. Vra spala v hotelu a j sedl na polorozbitm
sudu na psenm behu a oekval jsem rybe. Ml jsem hlad.
Chtl jsem jt ke sv en a stovat si j, jako hek vtina mu.
Ale vdl jsem, e tuhle rybskou pleitost nesmm ztratit,
protoe se u nikdy nemus opakovat.
Dvakrt jsem z toho sudu spadl a dvakrt jsem na nj vylezl. Pak
jsem spatil vychzet z moe slunce. Moe se chvlo a z nho
vyrstal hoc oranov m, s jakm hraj fotbal blov. Oranov
m narstal do velik koule, ta byla spoutna s moem jakousi
silnou pupen rou, pak se slunce odtrhlo od vln a vplulo na
oblohu. Narodil se dne.
Piel Asen. Nesl tk vesla a ml svazek vlasc s hky. Ale
byly to mal hky na mal rybky. Byl jsem zklamn. Tohle u jsem
nkolikrt proil. Dali jsme lun na vodu a veslovali jsme do Ztoky
kebl. Asen ml skvlou nladu. Spustil kotvu a rozbalil udiky.
Podal mi jeden vlasec a pipchl na nj rosolovitho rka. Sm si
vzal tak udiku a drel ji v ruce. Jak se vlasec zatepal, vythl
stbrnou rybku. J vythl okounka s ervenm kabtkem
grantnka. Tahali jsme rybku za rybkou, ale ani jedna se nedala
nijak zuitkovat. Bulharsko pod vedlo nad eskoslovenskem o
deset rybek. Byla to rybaina pro caparty.
A jak se tak moe houpalo, najednou se mi udlalo zle, obloha si
vymnila msto s moem a j zvracel. Sevelo mi to troby a j si
lehl naznak, jako kdy umrm. A slyel jsem, jak mi nkdo k:
To je mosk nemoc."
Pomalu se zas vechno uklidovalo a j nevdl, jak to vechno
dlouho trvalo. Jet jsem ctil pachu moe, zasmrdlch kebl a
shnilch ryb.
A pak jsem spatil, e se k nm bl lun v nebeskch barvch a
v nm sed Jakim a Vaska a oba se chechtaj, e oklamali poben

65

hldky a e teprve te zane lov dravch ryb. Pelezl jsem po

kolenou do modrho lunu a pochopil, e lov drobnch rybek byla
jen kamufl. Chytl velk motor a ozvalo se dunn koskch sil.
Tady, daleko od pobe, odkud u byly skoro vidt behy Turecka,
se vechno zmnilo. Moe, obloha, vtr. Moe se nevztekalo, mraky
odpluly a vl u jen vtk. Tady nkde musely bt:
DR A V R Y B Y
Byly to palamidy. Nemohli jsme je nalzt, v t dob tu byly
vzcnost. Vaska pipravoval dlouhou silnou imitaci, ze kter
smovaly destky slabch vlasc s udicemi. Imitace musela bt
bl jak snh, jinak ji rybi nechtli. A na kadm hku bylo prko
jako za klobouek. Taen vodou, pedstavovala bl prka pro
rozvnn palamidy jaksi tpytky stbrnch rybek. Jaksi idtka
v situaci, ve kter sko na prachy, kdy se tpyt, i lovk. Mili
jsme na jih jet asi hodinu, kdy jsme je spatili. Vidli jsme
ohromn shluk rack. A jak jsme pipluli bl, spatili jsme
ohromnou plochu vac se vody. A v t smsi ltaly do vzduchu
malink stbrn rybky, ocelov tla palamid i rackov. Miliny
rybek zejm putovaly pi povrchu moe a hejna palamid je napadla
jak njezdn lupii. Rybky skkaly do vzduchu a tam na n ekala
smrt v podob rack. Ptci li pro rybiku na vodu i pod vodu a
rozbsnn palamidy, velk jako n tiky, z nich trhaly pe. Byla
to Sodoma a Gomora chvilkov tragdie. Stoupl jsem si na lo a
pozoroval dj. Vaska mi pikzal:
Dlej!"
Vlasec se rozvinul za lod jako praporec. Peka a hky ostr
jako bitvy byly pipraven. A do tto chvle rozsvaly palamidy
smrt, nyn si pila smrt pro n. Modr lun si to zamil do stedu
rvaky. Drel jsem vlasec a voda stle vela. lun to msto
nemilosrdn rozzl, rackov kieli a vzltali, moe se u jen vlnilo,
ale palamidy pod nmi dosud lovily s krvavma oima. Uctil jsem v
rukch prvn kubnut, jako kdy chytnete do lasa husu a vleete ji
za autem. A vzpt druh trhnut. Pestal jsem je potat. lun se
til dl moem, a jak pibvalo ryb na vlasci, tkla mi udice v
rukch. A j jsem si najednou uvdomil, e plu tstm, protoe
jsem poprv v ivot chytal drav mosk ryby.
Udice u nevlla za lunem. Visela kolmo do modrch hloubek.
Naklonil jsem se pes bok a zaal jsem ji tce vytahovat. A vtom
jsem spatil v prsvitn vod vlasec oven jak vnon strom
sammi stbrnmi ozdobami a bylo to snad jet psobivj ne

66

vnon strom, protoe palamidy tanily na udicch v tom zvltnm

modru posledn tanec ivota. Louily se s domovem, v nm se
narodily a ve kterm ily.
Vytahoval jsem je pes obrubu lunu. Poulily mdn oi a
hzely krsnmi aerodynamickmi tly, kter musela mt ve vod
rychlost blesku. Ocasn ploutve mly oddleny uzounce od
ostatnho tla a podobaly se ocasm nejmodernjch letadel. Jedna
m bu hryzla, anebo roztrhla ki na noze, tekla mi krev.
Kleel jsem v lunu, zmazan od jejich krve a od krve svoj a
pokryt tisci krystalky soli jak ryb moe. Na jeden ztah jsem jich
dostal dvanct. Patily mn.
Pluli jsme k pobe a vythli jsme modr lun.
Pl jet spala. Rozlouil jsem se s rybi, a zvl s Asenem,
kter ml leukmii. U se s nimi nikdy neuvidm.
Vybhl jsem po schodech hotelu jako ryb, kter chytil zlatou
rybku, co mu spln vechna pn.
Vra dosud spala, byla unaven z toho ivota, co byl za n, a
spala naped, aby byla pipravena na ivot, kter ji ek. Jako by
nebylo spnku pro enu nikdy dost. Rozloil jsem palamidy na
papr, take naposledy na n svtilo stnou ze skla slunce, kter je
cel lta ivilo a dodvalo jim slu. Byl jsem nedokav jako kad
ryb, kter toho hodn chytil.
Polbil jsem ji na elo. Otevela vka a spatila u svho lka
pedjitn lovek.
ekla:
To jsou krsn ryby. Vypadaj jako slunen paprsky."
Usmla se na m a to byla odmna. Oi se j zavely a zase spala,
za sklennou stnou ji uspvala kolbka moe.
Ml jsem s rybami svj mysl. Chtl jsem bt rybem a do
samho konce. Nechtl jsem palamidy nikomu dt, protoe zadarmo
by si j e nikdo nezaslouil. Sebral jsem je a jel jsem s nimi na trh,
kter vonl chaluhami a rybami.
Tam jsem si nael przdn stolek a rozprostel jsem na nj sv
palamidy. Chtl jsem bt jako ryb, ktermu nesta jenom ryby
chytit, ale mus je tak prodat, aby ml na chlb, mslo a sl.
Srovnal jsem palamidy, otel je hadkem a ekal jsem na
zkaznky. eny vdly, e maj vborn maso, a tak mi je rozebraly
v nkolika minutch.
Sypaly mi leva do devn misky, kterou jsem si na pokoji stril
do kapsy.

67

Po mm nvratu byla u Vra obleen. Vysypal jsem j stbrn

penze do dlan a ona se rozesmla. Vechno pochopila. Koupila za
n slamnou roho na ze v naem pokoji.
Nkdy si ped roho sednu do houpacho kesla a zd se mi, e
pluji v modrm lunu. Pede mnou to na rohoi drav palamidy s
krvavma oima. Mal rybky vyskakuj ve svtle lampy do vzduchu
a seshora je napadaj mrumilovn rackov, podobn tm, kter
chodme krmit rohlky k Nrodnmu divadlu v dob, kdy je nm
jet zima a kdy si potebujeme dobrm skutkem zaht prokehl
srdce.
***

68

Je rybaina sport?
Zatracen, rybaina je ndhern sport! Kdy jsem byl ped asem
tet rok v nemocnici, nemyslel jsem na sehran hokejov a
fotbalov zpasy, nemyslel jsem ani na Ptou avenui v New Yorku,
ale myslel jsem na chvle, kter jsem strvil u rybnk a ek. Znovu
jsem proval, co jsem u jednou proil, il jsem svj ryb ivot
podruh. Dnes, kdy pemlm, pro to tak bylo a je, myslm, e v
rybain je vechno.
Nic ji neomezuje. Nikde nejsou mantinely nebo zdi. U rybainy
jsou dlouh kilometry cesty za rybou, modr obloha, eka, ve kter
je mon schovna tajemn obluda Lochness, eka, kter jako
jedna z mla neivch vc se neustle pohybuje, a pak je tu boj s
rybou.
Popsal ho skvle Ernest Hemingway ve svm Starci a moe, ale to
byl boj s velkou rybou a raloky, kte mli slu. lovek asto na
eskch ekch bojuje s malou rybou anebo rybkou, aby na ni
vyzrl, aby ji pelstil a stal se vtzem.
Mnoz z ns ryb zanali jako mal pytlci. Krde nen zejm
lehk vc a krde ryb je o nco leh. Na Berounce jsme dvali s
Jirkou Pelcem ped plnoc ry, a ne se rozednilo, tak jsme ty
ry museli zase vyndvat. Jako kluci jsme nevedli u jen boj o
rybu, ale nkdy i o svj ivot. Dvali jsme ry i do prudce
zdvien eky, dvakrt jsem se mlem utopil. Spal jsem nkdy u
eky, skov houkali, vydra tak nkde loupila a j ml mlem v
kalhotch, ale dom jsem neutek, protoe jsem chtl mm pinst
stbrnou rybu a poloit j ji do rukou, a vyjde slunce.
Tenkrt se mi zdlo, e m tajemn eka s mnoha zvuky pohlt,
mj strach rostl stle vc. K rnu mi tekly slzy a pak jsem vidl, e
jsem se zmlil. Byla to rann rosa pode mnou na stoncch trvy.
Kdy dneska potm, kolik jsme vlastn jako pytlci chytili ryb a o
ty ryby pipravili stt, bylo toho smn mlo. Ale byla to kola
odvahy, nmahy a pekonvn.
Kdyby mi to ena dovolila, ekl bych svmu synovi:
Jdi a sta se pytlkem. Pekon zbablost a najde odvahu, a
bude unikat nstrahm, zaene tmu ve svm srdci a ve sv hlav,
a a se bude rozednvat, spat, jak srna dv srnatm pt.
Pochop produ, a uvid plavat zajce a nakat ptky ped smrt.
A hlavn se nau porce. Poraz t ryba, kter je chytr a
moudr a ty se j nau vit. Celou noc bude na rybch a pijde

69

s przdnma rukama a nikdo ti nebude vit, e jsi se nkde v tak

ranm vku nemiloval. Bude vlastn u podruh poraen. Usmje
se, a tak vlastn poprv zvtz.
Kdysi se m mj lka ptal, jak jsem vlastn ve sportu trnoval.
Vyprvl jsem mu o cestch za rybami, kde roste vle lovka. O
neznmch lidech, kte studuj v rybain to nejdleitj - poas,
a pak jdou s mukou cel hodiny za pstruhy, a kdy ty pstruhy
chyt, ohej je v dlani a poutj je zptky do chladivch proud.
Vyprvl jsem mu o rytch v gumovch botch, kte rybu lap, a
msto aby j vrazili do hlavy n a vypustili krev, pust ji do chladiv
vody.
Hrl jsem nkter tk hokejov zpasy, kde nmaha se ned
srovnat s tm, kdy jsem chodil na umav v pohraninm psmu
na pstruhy. Bylo hodn vody, el jsem na pokraji bain, propadal se
do vody a jednou jsem dokonce do t bainy spadl a zachrnil se
zzrakem. Chytil jsem ten den jedinho pstrouka. Nikdo mi
netleskal a dn trenr m nechvlil. Byl to mj zpas s prodou.
Do schod jsem lezl po tyech.
Kdy jsem se vydal do Hamru na Nerce na tiky, slunce plilo.
Kilometry se vlekly, a j si kal: do toho Hamru musm dojt,
kdybych ml umt. Pr jsou tam tiky jako polena. Tekl ze m pot,
ml jsem stranou ze, a kdy jsem do Hamru doel, byl jsem tak
vyerpn, e jsem neml slu rozbalit pruty, a tak jsem el zase
zptky, ani jsem chytal, a tiky se mi zejm smly. Ale nikdy
pozdji jsem nenakal, e by to byla patn rybaina.
V tto zemi je sto padest tisc ryb a z toho tisce chod a
bhaj podle vody. V deti, za sluncem, jsou nemocn, maj keov
ly, bolav srdce, ale jdou. Brod se potoky a ekami, klouou na
kamenech, nahazuj svou muku a mnoz rok od roku ulov ryb
stle mn. Nachod tisce jarnch, letnch, podzimnch a zimnch
kilometr v tch nejtch podmnkch na zarostlch a kamenitch
bezch, ale nikdo to nepe a nepot.
JSOU TO SPORTOVCI?
Nkdo mi ovem namtne, e jsou tak ti blzni, kte jen sed a
hled.
Nen mi dobe s tmi lidmi, kte chod pes den do prce a pak
se dvaj na televizi, po cel ivot.
Vyznvm blzny. Blzny do znmek, blzny do hub, blzny do
hokeje. S tmi ostatnmi bv nuda a jenom to ern kafe.

70

e rybi jsou blzni, je dokzno, a oni se za to nestyd. Je jim

to fuk. Jsou vn zamilovni do sv eky a do svch ryb a bt cel
ivot do neho zamilovn je moc fajn. ivot pak nen pustina, ale
aspo obas louka s voavmi kvty. Sedc rybe obdivuji z jinch
dvod. Je k tomu poteba velk trplivost sedt, mlet, ekat
tebas cel hodiny, a se Pan Kapr splete. V t chvli mus ochabl
ruka vystelit jak z pistole, udeit jak v boxu a udlat zsek.
Opakovn tdy pro neprospch neexistuje. Nen to legrace ekat
tebas pl dne na jedinou pleitost. Tlo bol a oi pl.
Nikdy jsem nebyl dlouho sedcm rybem, nikdy jsem nevtzil
nad profesory kapry.
Rybaina nen jen krsa. I v rybain se soupe nejen s rybou,
ale i se sousedy, zvod se, kdo vc chyt a kdo chyt vt, kdo koho
otrv, zvid se a pomlouv. Ryba je navc k jdlu, a to je jej
netst. Ale zas natst to rybsk pnbh zadil tak, e kdy
pijdou hosti, maj vtinou star kosti. Kdy jsem rybu poteboval,
nikdy jsem ji nechytl. I kdy zabere, ruce se odpovdnost tesou,
obvykle to zvorm.
Jednou v Samopch jsme potebovali rybu a chytli jsme malho
hoka. Njakou zhadou nm utekl z plechovky do zahrady.
Pekopali jsme celou zahradu, rozryli jsme kvtiny, mlem vyvrtili
stromy a vlastn jsme to peorali a pevrtili, jak v t krsn knce
Bo polko, nikoliv abychom mu ivot zachrnili, ale abychom mu
ivot vzali.
Abych pravdu ekl, j bych svou rodinu jako ryb neuivil. Loni
m stly povolenky a rybsk nin tisc korun. Chytil jsem
pitom dv vt ryby. Jedna ryba: pt stovek. Za ty penze bych ml
nejen kapry od Vahy, ale iv lososy doven pmo letecky z
Kanady spolenost Air Canada, kde je editelem na esk stran
Olda eleznk, kter hrl proti m v naem mld hokej za dorost
LTC Praha.
A tak chytm asi proto, e jsem taky blzen.
A to jsou jet rybi, kte v tak zvan rybolovn technice
dokonce zvod.
Jako Vra apkov. Ped dvma lty zskala ve Varn titul
mistryn svta. Celho svta. M tak svtov rekord v hodu zt
72 metr a 53 centimetr. Samotn zvody mukou a zt na
suchu jsou nesmrn obtn, mus absolvovat stovky hod. Pod
svm stolem m ta kehk dma v prci inku jako Skobla a o
pestvkch cvi. M slu, je mlad a mysl j to, a tak kdy jde na
ryby, tak se ryby schovaj pod kameny a kaj: Jde na ns
apkov." Ale svdci kaj, e jim to nen nic platn.

71

A co je nekrsnj jak v pohdce, e trnovat chod s prutem na

Letenskou pl, kde kopval do me ryb nad rybe Pepi Bican.
A fotbalista nad fotbalisty.
JE RYBAINA SPORT?
Nevm. Ale asi bude. M bt zaazena u na olympijsk hry v
Mnichov, anebo tam bude pidruena jako pidruen vroba
zatm bez medail. eskoslovensk rybsk svaz m bt nyn pijat
za lena eskoslovenskho olympijskho vboru. V STV jsou
rybi u od dvjka, Vra apkov je zaslouilou mistryn sportu.
A tak dle.
ada titul a uznn. Nememe si nakat. Jedin Sportka
vynechala rybe z programu. A pak ti, co o ns kaj, e jsme
jenom blzni.
Do tch tichch blzn lze tedy zaadit Ivana Olbrachta, pana
Mahena, Jindicha Plachtu, Jana Drdu, Jaromra Tomeka, pana
Kainara a dal pny od kumtu a podobnch vc. Byli tak moud
a rybaina se stala pro n sportem . 1.
Nemluvili pli o tom. My nebojujeme moc za sv uznn. Pro
ns je dleit, e zaala te v dubnu leton pstruhask sezna.
My chceme ve skrytu due, aby ryb nepibvalo a ryb tm pdem
ubvalo, my chceme bt u vody nejradji sami a chceme jet v
pokroilm a pozdnm vku vidt plavat zajce a slyet ptky za
vodou. A proto jedin, o co vs prosm:
NECHOTE NA RYBY!
Chytil bych toti daleko m ne dv. Jedna ryba by m pila
pak na tisc korun. A to by byl pro m, amatra, sakramentsky
drah SPORT.
***

72

Siln jak Fritensk

Bobkovi se smli, protoe za celej ivot ho pr nikdo nevidl
ulovit podnej kus. Bylo to tm, e Bobk se nerad chlubil. J kdy
chytnu rybu, dm si ji pes rameno a nesu pes cel msto. A tak
njak to dlaj vichni rybi.
Bobk m slu, pru m, rybu chytne, ale do urit doby se nikdy
nechlubil. A pitom se nieho neboj. Je nekorunovanm krlem
jatek. Pes tden porazil sto kus, kterm bylo souzeno zahynout. V
sobotu sbal Bobk rybsk nin, cingrltka, a vyd se vlkem
proti proudu Vltavy anebo Szavy.
Poslouch ve vlaku rybe:
tika jako krva!"
Kapi jako prasata!"
On se tomu vdycky usmv. Chytil u velik kapry, ale takhle
velik ne.
A pak nad ervenmi proudy mu zabrala tika, kter mohla bt
dlouh jako mlad krva, co zabjel na jatkch. tika ho thla ze
stanu do zimy, rozmetala mu cel stan a raelina ltala iroko
daleko. Nechytil ji.
Od t doby tak Bobk zaal kat: tika jako krva, a kdy pak
jednou pithl ke behu kapra, na kterho by bylo poteba necky,
zaal kat: kapi jako prasata. Jene zatm co jinm rybm se lidi
nesmli pro tenhle hovz a vepov slovnk, Bobkovi ano.
Bobku, ty si to plete s bhvm na jatkch!"
Bobku, pod chyt jako zatenk!"
Neum zaseknout kapra, Bobku. Bobku, ty neum!"
Bobk mohl pivzt do Prahy sebevtho kapra a sebevt tiku,
pod jim kus chybl. U dokonce uvaoval o nejpotupnjm inu,
kter ryb me udlat. Prod rybsk ndobko a stren penze
propije v pivnm moku. Tohle vtinou udl ryb jen jednou za
ivot, protoe se pak za nco pod styd.
A pak se dovdl o jedn rybsk vprav na moravsk toky,
vlastn to bylo na Vranovskou pehradu, na eku Dyji. Pr tam
erou ohromn kapi. et kapi jsou proti tomu pouh selata.
Bobk rzem poctil svou ivotn pleitost dokzat, e velc kapi
existuj.
Pihlsili se na ten zjezd mu Honza, Pepk, Vla a Bobk.
Honza byl vrobcem rybainy, Pepk fem autodlen a Vla nevm

73

co. Bobk, nekorunovan krl jatek. Bydleli v jednom dom a byli

nramn kamardi.
Ti velc kapi na Vranovsk pehrad je brzy vydili. Na jejich
cingrltka jim vbec nezabrali. Ani uk, jak se v rybsk hantrce
k. Ani uk. Pod tam sedli a hledli do mrtv vody. Jenom se li
vyrat a nakoupit do mstn Vely. Potom jim dochzely penze a
bylo jasn, e kapi nezaberou a mon, e zaberou, a budou mt
u jen na slanou vodu.
Nakonec Honza, Pepk a Vla jen dali svoje zbvajc penze a
jdlo Bobkovi, e ten tu za vechny pok, a kapi dostanou
konen hlad. To proto, e m nejvc sly. Nechali si penze jenom
na vlak do Prahy.
Bobk tu osiel, jedin u chtl dokzat, e v tchto krajch ij
skuten velic kapi. Pomalu u neml co jst, spal pod
pevrcenou rybskou lokou. A tou lokou na nho stejn prelo,
protoe byla drav, povalovala se tam jet od loska. Pak mu
dolo jdlo. A v Praze se zatm ptali, co se stalo s Bobkem,
nekorunovanm krlem jatek.
A Bobk spal pod dravou lokou. A dl marn ekal na kapry.
Bylo horko, dusno. Bobkovy svaly u byly zeslbl, kdy poprv
zaukaly na hladin vody kapky. ap. Tap. A prsk! Bobk ho
zasekl. Byl na tom! Ten mohl bt jako prase. Te poteboval svaly z
jatek, mohutn a prun k zabjen bk. Tahal ho skoro hodinu,
podobalo se to zdolvn tvrze.
Vythl tyi a o vech se dalo ct, e jsou jako men prasata. Ale
kdo mu to uv. Do Prahy je daleko a ku pravd jet dl.
Poteboval iv kapry v Praze. Sedl v deti, mokr, zima s nm
tsla, dostval horeku a jektal:
Lidiky, kapi jako prasata! Vte nebo nevte?"
mtral po behu a mlem u spadl do vody a utopil se.
Kdy se probral z mtoh, zaal uvaovat. Vzpomnl si, e
lokomotivy maj tendry. e v kadm tendru je voda a v t vod by
se dal pivzt z Moravy a do Prahy podn iv kapr. Bobk byl
najednou asten. Slunce zaalo svtit a ht a obloha byla modr.
Pemluvil strojvedoucho, e mu kapry vezme. Aby o tom nikdo
nevdl, aby o tom nikdo neslyel. Sjednal za poslednch pr korun
vz, ofr se kapr lekl a povdal:
Prokristapna, doista jak prasata!"
Bobk se usml. Usml se jak slunko, protoe poprv slyel to,
co si pl slyet. Pijeli k lokomotiv. Nenechala si ujt takovou
pleitost, vidt takov kapry, a slavnostn zahoukala. H!

74

A te se ukzalo, e Bobk je silk nad silky, jako teba

Fritensk anebo jin vznan sportovec, protoe ty kapry nejen
pelstil a vypil jim Vranovskou pehradu, ale jet je vechny
vyzdvihl nahoru. Dal je vechny i v stch do ndre v tendru
lokomotivy a pak u maina zahoukala. A kdyby mohla, jsala by si
a tanila na kolejch, protoe takhle velik kapry, co nachytal Bobk,
jet nikdy nevezla. inula si to ku Praze a vyvdla cestou jak za
mlada.
V Praze se Bobk s rozjsanou tv hrnul na ndra k
lokomotiv s ohromnm podbrkem. Ale ouha! St se petrhaly.
Oka se pervala. A kapi si plavou v ndri. Takovou defilrku na
praskm ndra jet nevidli. A zadarmo. Bobk je lov jako
motly, lid se sbhaj. Pibhne pednosta stanice s ervenou
epic. Zakube fousky:
Co mi to tady z toho dlte? Copak tohle je akvrium?!
Akvrium na ndra? Kde je strojvedouc?!"
Zpucoval mainfru a vydal pkaz, e lokomotiva, kapi,
mainfra a Bobk, vichni se postihuj pokutou v dosud neuren
vi a vichni, ale vichni! odjedou na ndra vrovick, kde budou
kapi z lokomotivy vyprotni.
Psn zapskal a lokomotiva vjela do tunelu. Za tunelem zase
zahoukala, protoe to bylo vtzstv. Vtzstv, tebas jako kdy
emk skoil z Vyehradu.
Na ndra zvan vrovick dorazila lokomotiva za jsotu
Praan. Povst o kaprech se roznesla po cel Praze. Bobk objednal
taxi, vybral star oden vz s podn velikm prostorem.
Bohudky, veli se tam vichni, kapi dozadu, dopedu Bobk jen s
jednm, s tm nejmenm. A zamili k domu, kde bydleli Honza,
Pepk, Vla a Bobk.
Chvilku se to pozdrelo, ne pinesla pan Loukov penze za
taxi, protoe Bobk u neml ani floka. Kamardi nebyli jet doma,
natst ale byly doma vechny manelky, kter bvaj natst
obyejn doma, kdy je poteba nco rychle udlat. A tak napustily
vodu do vany ve vech tyech domcnostech a do kad vany se
veel prv tak akort jeden kapr, jako se vejde jedno prase do
jednch necek.
Kdy se vrtili kamardi dom, sprskli ruce a kieli:
Tak to jsou ti kapi jako prasata, co chytil Bobk a co my ne!"
A tak se po cel Praze rozkiklo, e Bobk chytil v pehrad, co
Vranovsk se jmenuje a co v zemi Moravsk se nachz, tyi kapry.
A ty kapry lze pirovnat jen k tak velkm zvatm, co prasata se
nazvaj.

75

***

76

Nemnm za Riviru
Bu zdrva, eko!
Klekm si na behu pobl blatouchovho pole a chci pitisknout
sv such rty k tvmu chladivmu tlu. Chci t polbit. Utk, cr
mi mezi zuby. eko, ponese mou modrou lo? Ale ne, vdy jsi
vlastn potkem, bublavm, plnm oblzk a zlatch psin. Hop vid, peskoil jsi Vltavu. Rod se tam vysoko, nahoe na Kvildch
mezi nesekanou a nenutou bujnou travinou. Hop - a jsi zase zpt u
lodi. Bere ji jak enu za boky a pout ji do spchajc vody. Kdo
jednou jel, nezn krsnj pocit, ne opt spustit knoi do vln.
Vyrme bez benzinu, mme ruce. k se tomu aktivn
dovolen. Drc! Drc! Slunce mlo velikou ze. Vodu vypilo. Hej
hola! Jako burlak se soukej dlouh kilometry a vle odlehenou lo!
A stovky metr pliv nahokl pot.
Tak hur, nmonci, na palubu!
U se d plout. Pes stdo zelench kamennch bernk um
vlny a zde pijd jejich past, stbrn lipan. Palouk uprosted
cihlovch borovic a kvetoucch smrk. Sho na nj vechno! Jedin,
kdo se bude smt tv nah blob, je eka a stbrn lipan a ty je
neusly. U se ti vodn ipky zakusuj do ilek, poslaj t proudem
a vyplivuj na pomnnkov beh.
Prvn stanovn u t bz. Jsi ukobrtn, moul jen studenho
peenho krlka a chce se ti spt. V pelomu z noci na den ale
neodol, leze po tyech a vykoukne ven. Bl srpek svt na
devnou surnu sena, krajina dch pokojn klidem a na protj
stran se pasou srny. Rno je nad lukami mrtv ticho, vechno se
schovalo ped sluncem. Vylz rozlman a usrkuje nsk aj z
vltavsk vody. Opt plujeme. Po obou stranch se zvedaj epice
umavskch hor, pod nimi se kr dokov chaloupky a nkdy a k
ece zabhaj vyht paseky, pln bzukotu much letadel.
ka je nahoe nejkrsnj a bez jez. V Horkch je prvn
such jez a penen lodi a bage. ensk, nefukej! Po destm
ti ztvrdnou ruce a nohy se zpevn. Stanujeme blzko mostu a
pskajc mainky. Rno, kdy zhluboka sp, t chci pekvapit a
pinst ti s kytic rudch mk i blostn ryb tlo. Rno, kdy jet
vlak nepsk ani neki pasci, vkldm navijk na prut.
Plm se za rkosm, voda se pojednou zavln, jako by nkdo
zapdloval zespoda. Pot bh, ten kdyby vzal! Mlask! Imitace b
koneky prst, cel se chvji. Jet kus a seknout! Prut se ohnul, je

77

tam! U ho ctm na udici, mm na vlasci to brnc se tlo. Nechce

se vzdt, pevrac se, odporuje, bojuje. M to marn, le udoln na
mlin u mch nohou, naposledy se obrac. Tlou val obrovsk
oi, kulatou hubou polyk naprzdno, ek, co se bude dt. Je teba
sehnout se a vzt ho za tvrd skele.
Pohnul jsem patn prutem, mal hek vyklouzl z rybho masa.
Je pojednou voln a stle to neme pochopit, le, tu zavln tlem,
narovn se a pekvapen pluje do hlubiny. Mj zklaman obliej a
jeho zachrnn ivot. Jede zas loupit do proudcch vod, pt
bude opatrnj.
Na mky jsem v rozilen zapomnl, sama jsi m pekvapila.
Kytice se jich erven v lhvi u stanu a na paprovm ubrousku
von sndan z erstvho mlka.
Vltavo, jak se mn!
Po destkch kilometr nem ist tlo jako nahoe. B tak
pomaleji, snad jsi ji unavena, umavsk krasavice? Krpe.
Zpotku nevinn, jen mal hrbolky vyskakuj na hladin a voda z
eky chod kapkm naproti, tvo s nimi tmav rky.
Ve Vltavici je z toho podn bouka. Bouch to nad nmi, lo se
pln vodou. Schovvme se v oputnm domku a teseme se
zimou. Pibhaj zemdlci a lesn dlnci. Kad m hlavu staenou
mezi ramena, jen mlde jde vesele a vystavuje se nepohod.
Bereme nkolik starch suchch prken. I kdy je vechno mokr,
mus se dnes vait. Dneska to bylo tk, ale ztra to me bt jet
t, takov je vodck zkuenost. Jsme unaveni. Slunce pomalu
kles za kopec a pout k plujc lodi zlat pruh.
irok eka se pomalu krout. U beh m odrazit na vory,
ped rkosm se rozprostraj obrovsk ti tn. Kdy bude konec
dnenho putovn?
To vlasat ensk stvoen pede mnou si zvyklo, je jako prun
houev. Smekm ped nm svou kulihrkovskou ahojku. A zatnm
zuby. - dv - ti! - dv - ti! Vylzme za tmy u Frymburku,
prokehl, unaven. Mrhol. Ten pocit ve tm je beznadjn. Ale jak
zaprsk devo v ohni a ve stanu je uklizeno, je dobe. Zapomn na
vechny trapy, koue brambory s vepovou konzervou a m
dojem nejchutnjho jdla na svt. Vedle bu voda v jezu, pak
pomalu nesly nic a a rno t mezi kvrami stanu teple pozdrav
slunce.
Dobr rno! Ahoj, kamardi! Cel konvoj lod se ine po proudu.
To je pece mohutn Kanr s chlapci z prvnho ronku Institutu.
Maj s sebou ptele z institut Varavy, Sofie, Budapeti. Chlub se

78

jim Vltavou. Vak tak mal Bojanov, kter dosud znal jen ern
moe, chod ke kadmu a k - krsn eka, krsn. Stavj
kyvadlov pevoz, pechzej eku po provazovm ebku, sout v
orientanm zvod, proplouvaj propusti.
Pod Frymburkem se u plavat vojci. Vysk na beh, posad se
a chichotaj se jako sleinky. V Lipn se stav a z Lipna do Vyho
Brodu mus nklakem. Na drkotajcm aut nm vyprvj
povst o vzniku ertovy stny. ert chtl odnst chasnka, ale dv
ml splnit ti koly. U prvn nesplnil. Chasnk mu poruil, aby
zastavil Vltavu dv, ne kohout zakokrh. Satan se del s
obrovskmi balvany, ale Vltavu nezatarasil. Chasnk mu mohl dt
jet t kol. Mohl mu nadit, aby zanedil eku tak jako
louovick paprny, a ert by to urit nedokzal.
k se ostatn, e je vhodnj platit pokuty za zneitn eky
ne postavit dn filtran zazen. Je zatm konec krsn vody, na
vem le pchnouc lem. eka je mrtv, ivot v n umel, ryby v n
nejezd, lid se nekoupaj, ensk neperou prdlo.
Na Hornm Mln jsou nesjzdn peeje. Penme stovky metr.
Na louce pod jezem se pase bek. Mlad, jet hloupouk, na
hranat hlav se mu kudrnat ervenohnd pramnky. Co je to
velk, modr? Nebezpen je to, nebezpen... Pohod hlavou a
nesly mrov nabdky. Nejsi toreador a zbable prch do vody.
Tlue se, kameny jsou kluzk, noha se dostv do kvry. Zapla
bh, je to pry!
love, dvej se, to uvid jedinkrt za ivot! Na oblzcch u
rkos stoj rozkroena thl srna s tmavm vlhkm nosem od pit.
Mus blzniv rychle pemlet, zda prchnout i nepehnout. Skoit
do rkos, i neskoit? Kdy utee, petrhne koloukm pit. Z
kad jej strany vystrkuj na ns vrtc se zadeky. Dobrou chu,
chlapci! A ona stoj nehnut, jen jej tmav oi se za nmi bedliv
to, dokud nezmizme za zkrutem.
ern noci a zc dni! Co jste nm daly krs! Non putovn.
Voda hraje edmi a tmavmi barvami, do noci blik svtlo hradu a
tpyt se svteln kolonda podl hranic.
Pr metr ped zobkem lodi vzltvaj divok kachny, ki
rackov.
Vzruujc projdn propusti. Jede Koenskou bez prohlen.
Bl se k pncmu jcnu a neme couvnout. Rozhodl ses i za
mal vody a uke to vodkm, kte ji studuj ji nejmn tvrt
hodiny ze behu. Je v tom kus klukoviny. Jet vc se v kleku
rozthne, abys ml stabiln zkladnu, a prv jsi v nejhorm. Nco
tkho t tlue do prav strany tla a bere ti pdlo. Znovu se jej

79

chpe, vlna to byla a vlna t vypout s napl zaplavenou kno.

Ale pluje a to je nesmrn pkn pocit.
Poplujem spolu, tam dol, tou peej..." doma nezpv a tady
vytryskne psnika podncena blostnou peej, kter ti stk do
tve, sm vlasy i elo. Psnika podncena sluncem,
bezstarostnost.
Vidl jsi kouty, kam nejezd vlak, ani auto, kam ani na kole se
nedostane. Lopotil jsi se stovky metr, klouzal jsi po hladkch
kamenech, sakroval jsi, ale nelituje! Poznal jsi hrady, gigantick
dla lidu v minulosti, poznal jsi jet vt dla ptomnosti a
budoucnosti - pehrady.
Na Slapsk u stoj znamnka budoucch letovisek, prvn hotely s
ervenmi stechami ovnily behy. A se uhnzd na bezch
stovky chat a a se jezera rozbrzd blmi plachtami, pak Vltava
dostane zas jin kouzlo.
Doly nm penze, dolo i jdlo. Zbyl jen na dn poln lhve
krapet becherovky pro zaht. Na behu pase pan kravku. Nabz
j tu posledn stopku becherovky a douf, e se ustrne a d trochu
mlka od kraviky. Becherovku neme, m nemocn aludek,
takhle rybika kdyby byla. Pl se tedy po bie trvou k vod a
tam, kde se za era plouchaj ryby, vid, jak se pevaluje kouc
msa krupicov kae. Hajnho broky! Zabrala! Nese ji do chalupy a
odn si kraj mlka a kus msla. Kae byla pohdkov! A lid
dob ij vude! Najde je od umavy a po Vyehrad. Co jsme jich
potkali.
Naposledy Josefa Traxlera a jeho partu padestnk z Tbora a
Hronova. Rok za rokem, vdy posledn tden v ervnu opust
manelky a vyjedou k milence - ece. Harmonika, kytara, tbork,
nestrnouc kouzlo. Jen jim pibv stbrnch pramnk ve
vlasech, ale kaj, e s ekou se nerozlou do edesti.
Ze elezn zsoby posledn desetikoruny kupujeme konzervu.
Stanujeme pmo pod tchovickou pehradou. Posledn noc,
posledn konzerva. A potom pdlujeme, pchme a dom...
Na shledanou, eko, pijdeme zas...
***

80

Batoh z jelena
Mj poveden tatnek Leo mi odkzal batoh. Krsn hnd
koen batoh. Je z jelena, a jak k nae maminka, pr ho po vlce
sebral n tatnek na vcarskm velvyslanectv i se siamskou
kokou Zinou, kter mla modr oi a svtily j. Tatnek mi tenkrt
ekl, kdy mi ten batoh dval, e ho jet uiji, a dodal tu znmou
vtu naich dd:
Ten t jet pek."
Mj tatnek ml pravdu. Nevm, jestli je ze vejcar a jestli je z
jelena, ale zdlo se mi, e je neroztrhateln.
Pkn drek mi tu nechal. Sundal bych ho, vymnil za tornu, ale
byl jsem pli jeitn. Batoh z jelena, i kdy je tk, je krsn, m
barvu pezrlho obil, a co hlavnho, j se vude chlubil, e je ze
vcarskho jelena, co kad nem. A obas jsem pidal historku o
koce siamce.
A tak jsem ho nosil, byl to mj dl, bylo to asi jako jmn, kter
dostanete a maliko vs t.
Nosil jsem ho pi svch cestch k potokm. Miluji potoky.
Takov potoky, kter teou loukami anebo lesem a na jejich
okrajch kvetou pomnnky.
Nevm sm dobe, pro mm potoky tak rd, ale snad proto, e
jsou zvltn a neobsazen lidmi. Na hlavu si dm bl pltn
klobouk od kladenskch tavi, na krk si povsm vyezvanou
maketu kivokltsk orlice z divokho kance a na zda si dm ten
batoh z jelena. A jdu hledat prameny potok a tak ten svj vzduch,
kter je zdarma.
Vyel jsem si prkrt na ouposk potok pod hradem Tovem a
nikdy jsem nikoho nepotkal. A pitom je Oupo zvltn pekrsn
potok, schovan pod listm, jako by skoro nepatil na tento svt.
Jsou v nm erven koeny a pstruzi a nad potokem mufloni. Stl
nad tm potokem lta na skle k na znamen vtzstv hajnho,
kter tu pr zastelil broky koupanmi v matedouce zlho hada.
Proil jsem tu krsn chvilky, ale:
NI K D Y JSE M NE D O EL K P R A ME N M P O T O KA.
Pro?
Protoe potoky jsou dlouh. Protoe potoky jsou dlouh jako
silnice. A pitom jt podle potoka je krsnj ne jt po silnici.

81

Meme se svlait, asto i napt, nkdy vykoupat. Jene Oupo m

srazil na kolena, nedoel jsem jeho pramene.
Tak jin potok, Skivask, nade mnou vyhrl. Neobjevil jsem
jeho prameny, protoe jsem neml u slu jt dl. Batoh z jelena
ztkl, klobouk kladenskch tavi u nevpj pot a orlice m tlue
do prsou. Musel jsem se vdy vydat na zpten cestu a cesta
zpten je, jak znmo, cesta del.
A kdy jsem se tak vracel, myslel jsem na potoky. Na to, e
potok je u ns tisce. Jinde jsou pomnnky, jinde stulky, jinde
tlouti i pstruzi. Vude spatme nco novho. Navrch vody se
uvidme jako v zrcadle a ta zrcadla budou krsnj, ne jak
udlali bentt misti. Hledejme prameny tch etnch potok.
Ale s potoky musme jako ve sportovnm boji: Fair play. Musme
ten potok zat hledat od eky, kde se vlv, kde kon. A jt od
tohoto konce a k pramenm. Pt pjdeme zas znovu. Potok
bude jin a bude mt jinou tv.
Pjdeme za erstvm vzduchem.
Tak j se pokoum jt znovu a hledat prameny svch potok. A
jednou, to jsem byl zdrv a lapalo mi to slun, jsem si prohlel
mj batoh z jelena. A zjistil jsem, e m flekance, a e ho ubv, e
se ten, e se mu pece jednou dokat dne, kdy ho bude konec,
e se jednoho dne zbavm toho krsnho ddictv. To dlaj ty
potoky. A tak jsem ml chu alespo vykiknout do vzduchu:
Ddeku, ten batoh m nepek!"
Ale nen kam kiet, protoe tatnek a dd le u spolu v hrob.
Tak jim to tam aspo povm, a tam pjdu s kytikou.
***

82

Pytlaen
V Luhu jsem se kamardil s blonatm pytlkem Jirkou.
Maminka o nm kala slun, e je syk. Ale to m na nm velice
lkalo. Moji brati Hugo a Ji se vnovali po nvratu z koncentrku
docela jinm rybm, museli si vynahradit, co zmekali. Milovali,
enili se, studovali, pracovali a pak toho zas litovali. Nejvc je
mrzelo, e nebyli se mnou u vody a e promekali ten velk ti
as, kter nastval.
Pytlk Jirka byl ohromn kamard. Nauil m dvat pod jezem
ry na parmy a hoe. Ale pak Jirka z Luhu odeel a j pokldal
ry sm. Chodil jsem za tmy daleko pod jez bos, abych nebyl
slyet. Bylo mi zko. Vedle pinky huela eka a ve vtvch strom
kiely sovy a skov. Noc odjakiva patila zvatm. Den patil
lidem. A j to poruoval a noc m trestala na dui. Hrozn jsem se
bl. Potom jsem uslyel jez a padajc vody v propusti. Nad jezem se
rsoval mln a na nm svtila jedin rovika. Nikdy jsem nevdl,
pro tam svt, ale asi to bylo svtlko pro pocestn anebo pehrka
pro mlyne, aby si vidl dl ne na piku nosu. Pro m byla ta
rovika spznn bytost. Brodil jsem se trvou a nadval si, e
jsem praskej srabovej srab. Musm dojt k tomu plochmu
kamenu, kam jsem vdycky ru pokldal.
Po pr minutch jsem tam konen doel. Mockrt jsem tam
stanul u toho kamene a pokad jsem ekal, e se rozsvt na druh
stran svtla a reflektory a e m strci eky chyt. Jestli m chyt,
tak m nic nezachrn.
Vyndal jsem prdeln ru a rozmotal ji. Hledal jsem kameny
na uvzn. Jedny se mi zdly mal, druh velk. Konen jsem je
dal na konce r a zaal napichovat na mal rky ve tm
nvnady. Rousnice a rybiky mi vypadvaly z rukou, marn jsem je
hledal. Po dlouhm ase jsem byl hotov a musel jsem do eky.
ra byla dlouh, el jsem a do pli, asto jsem kloptal na
kluzkch kamenech a padal. Hodil jsem do vody kmen a bylo to,
jako by mi vypadl ze samho srdce.
A zase zptky do Luhu. Mln svtil a spal. Sovy a skov volali,
e tahle noc pat ptkm a zvatm. eka se leskla, msc si v n
myl tve, trva m pleskala do nohou. A tehdy jsem si uvdomil, e
je krsn bt sm jenom s noc. A vdycky jsem tak na to
vzpomnal.

83

Zalehl jsem pod kanafas. Hlo m vdom, e vlastn chytm a

pitom jsem v posteli. Proval jsem dv krsy najednou. Celou noc
jsem se til, co bude na e. Byla to zvltn noc s rybmi sny.
Sotva jsem usnul, budil m strejda, abych vstval, e pichz den.
Nemohl jsem vyndvat ru za svtla, nkdo by m mohl vidt.
er rna byla ze veho nejkrsnj. To vely a motli se
chystaj na den. A ptci jim k tomu zpvaj. A to ve se dje jet
brzy, kdy utkm pod jez. Abych tam byl, ne pijedou etnci.
Abych tam byl, ne se velik ern non ho utrhne ve strachu
ped sluncem. Pmbku, jen aby tam aspo nco bylo.
Dorazil jsem ke kamenu. Shodil ze sebe kalhoty.
Rna se nebojm. Jestli te pijdou etnci, mm pichystanou
omluvu. eknu jim: Pnov, veer tu byl njakej velkej pytlk.
Dval ru a j ji te vyndvm, abych ji donesl na Kivoklt.
Nikdo tu nebyl. Vlezl jsem do vody a vzal za ru. Nic s n
nekube a nic se nehb. Nvnady jsou chyte jen z polovice
ooban. Nic na n nen. Vythnu ji pln na beh a skldm ji.
Nco se ve mn hrout, srdce sotva tlue. Chce se mi stoit do
klubka a spt. Vechna ta nmaha je marn. Vzpomenu na sovy a
na to, e noc pat zvatm, ptkm a rybm. Ryby m porazily.
Musm se sebrat a ct strejdovi Prokovi, e jsem zase nic nechytil.
Bude to dlouh cesta.
***

84

Potok pana inenra

Ten potok nen daleko od Prahy. Tak hodinku autem. Ale
nepovm, kde je, nechci, aby tam jezdilo a chodilo vc lid. A pak se
trochu bojm i o N, pestoe peili u mnoh krut rny.
Ten potok je krsn jako nhrdelnk z perel, anebo elenka z
diamant. Bubl a jenom tak trochu pospch z mrnho kopeka
smrinatmi lesy a pestrmi loukami, kde ltaj bachrat vely a
sk buclat konci. M vodu kilov studnky a to je vidt na
mlinch oblzkov dno, blostn psek, kameny a koeny strom.
Ole a vrby se sklnj nad tnmi. A tady v tnch, mezi koeny a
kameny, jsou pstruzi. Nikdo nev, jak dlouho. Mon stalet, snad
tiscilet. Kdy je vynd z vody, jsou na dlani jak buchtiky a jsou
skoro tepl, malinc maj na sob oranov a velc karmnov ern
teky. Pipomnaj svmi barvami tulky z neznmch moskch
dlek.
Neznmo pro, usdlili se kdysi tady. Potok si zvolili za svj
domov. A zejm od prvnho dne si lovk usmyslil, e je polap,
zabije a v tomto jejich domov zni.
Jednoho dne jsem piel taky j, jet kluk, byla ve mn touha
lovit a zabjet. Nectil jsem jet vni potoka jako v pozdjch
letech, neslyel jsem vyprvt vodu a eptat stromy. Ml jsem v
kapse n. Svho prvnho pstruha na tomto potoce jsem zahnal do
koen a probodl noem. Pozdji, kdy u jsem nepouval takovch
vandalskch zpsob a chodil tady jenom tak, jak to pedpisovala
povolenka, mi to pipadalo jako vrada. Ale vradit sem, na ten
pstru potok, kter nikdy nebyl nijak podn chrnn ped
pytlky, chodil kdekdo. Kluci z vesnice utloukali pstruhy klacky a
kameny, jin je chytali do podbrk, nkte rybi jich
nepovolenm zpsobem vythli i padest denn. Stokrt jsem se s
asem divil, e tu jet jsou, bylo to tm, e se brnili. Zalezli
hloubji pod behy, mezi koeny a kameny a neskkali u bezhlav
na kroutc se aly a buclat konky. Ztil se jim pobyt v jejich
domov, ale oni ho nechtli a ani nemohli opustit.
Ne vichni si ponali jako vandalov, nael se inenr Prokpek,
jen mohl nst prvem anglick pojmenovn Gentleman. Byl u to
star pn. Huben a vysok, v zelenavch atech a slamnm blm
klobouku, na nohou mu plandaly holnky. Ze sv vilky to ml k
potoku ti kilometry. Kdy el k potoku, kltil se ze strany na
stranu a v ruce tmal prut podobn jako don Quijote kop. Na

85

potoce rozloil sv ndobko - navijk, nvazce, muky. A jet

pedtm, ne se dal do chytn, vtil jak jelen na pasece vni
potoka a lip a trvy a lesnatch strn, co bc vodu svraly z obou
stran.
Stl dlouho a pak el s prutem proti vod a ponal si jako
sportovec. Malho pustil. A vdycky ho pohladil jak zajka
bezka zvednutho z chladn rosy. A z vtch vybral jen ti, co
mli nad zkonnou mru. asto el s przdnou, protoe na tomhle
potoce nedorstali pstruzi tak asto tvrtmetrov dlky.
Takhle chodil inenr Prokpek na potok skoro padest let.
Jednoho dne piel k potoku znovu. Bylo to na jae, kdy vonly
stromy a louky a slunce pomalu zapadalo a schylovalo se k dob,
kdy je nejlpe nahodit muku do bc vody. Navzal muku,
prkrt se rozmchl a zaeptal:
Tak le, potvrko!"
Muka si sedla na hladinu, ale nic po n neskoilo. Znovu
nahodil a zase nic. Chytal pl hodiny a neml ani jedno zabrn.
Najednou pestal chytat a rozbhl se chvatn podl potoka, pes
brejliky zral ptrav do tn. Nespatil jedinho pstrouka. A pak
si viml, e se v namokl pd rsuj dv erstv koleje. Vydsil se:
pstruhy nkdo vybr. Dal se do bhu, ale byl u star a v holnkch
jen kloptal.
Nkladn auto s dvma kdmi plnmi pstruh dohonil za prvn
hjovnou. U vozu se motali dva chlapi, dal ti lovili elektrickm
pstrojem pstruhy v tni.
Inenr Prokpek k nim jet nedobhl a u spal:
Co to dlte? Co to tady dlte?"
Tlust mu s holnkami a do pasu mu odpovdl:
Klid, ddo, klid. Jsme z unovickho rybskho spolku a
pesadme si tyhle pstruhy do naeho potoka: Tady to stejn nem
budoucnost, kdo by sem takhle daleko na n jezdil?"
Jak to, e tu nemaj budoucnost? Vte, jak tu jsou dlouho?"
rozlil se inenr. Kdo vm to dovolil?"
Na to teda my povolen mme, a ty, ddku, koukej mazat, nic ti
do toho nen!"
Inenr Prokpek jen sklopil hlavu a el. Krel dom kolem
toho svho vyplundrovanho potoka a tv a zelenav aty mu
smely slzy. Ve sv vilce nad Berounkou alem ulehl a star pan s
nm mla spousty starost.
Kdy u leel druh tden, piel za nm porybn Hvzda. Ze
staeka byla vidt jen lutav tv a hnd, smutn oka. Leel
pod modrou dekou. Hvzda zaal bode:

86

Tak, kdy pudem na ryby, pane inenr?"

Na jak ryby?" ozvalo se nakav.
No, na pstruhy, pane inenr, na pstruhy."
Tam, Hvzdo, u dn nejsou."
Tam, e nejsou? To byste se divil."
Vdy je vybrali tm jejich zatracenm pstrojem."
Ale kdepak, pane inenr. Moc jich jim uteklo. Kdy je chytali,
rozptlili se v proudech mezi kamenm. To jenom vm tenkrt
nezabrali, protoe byli z toho jejich elektrickho lovu cel vyplaen."
Inenr Prokpek v posteli oivl a posadil se. ekl u vzruenm
hlasem:
Jemarj, Hvzdo, vy jste mi udlal radost, ani nevte. J
myslel, e je doista po nich. Ztra se tam pjdem podvat."
Pt den li. Toporn Hvzda s nohama do o" a huben, vysok
inenr, jet trochu pepadl a pobledl. Kreli bez prut, dnes se
chtli jen svten podvat do proud a tnk. Brzy se ukzalo, e
ml Hvzda pravdu.
Piplili se k prvn tce a s kadm spatenm pstroukem jeho
tv zila vc a vc. Kdy se ten den inenr Prokpek vrtil do sv
vilky nad Berounkou, naal se starou pan lahviku boroviky a
pozvali k tomu porybnho Hvzdu.
A tm bych mohl vlastn konit. Jenom musm dodat, e rybi z
unovickho spolku vylovili ten pstru potok jet v nsledujcm
roce. V tom jejich unovickm potoce jim vichni pivezen pstruzi
zali, zabila je uml hnojiva stkajc za de z pol. Nebyl to
prost jejich domov.
A v potoce pana inenra zstvaj pstruzi tak jako ped
staletmi.
***

87

Epilog
Zblznil jsem se na zimn olympid v Innsbrucku. Zathl se mi
mozek, jako kdyby pila mlha z Alp. Potkal jsem tam jednoho pna
a pro m to byl ert se vm vudy, ml kopyta, chlupy a rohy a
stalet vykotlan zuby. el jsem pak zaplit do hor nad Innsbruck
selsk staven.
Pl jsem si, aby se rozsvtilo velik svtlo a zahnalo mlhu. Kdy
jsem vyvdl krvy a hebce z chlva, aby neuhoeli, dorazila
rakousk policie. Dali mi elzka a vedli m do dol. Nadval jsem
jim, strhl jsem si boty a el jsem snhem bos jako Kristus, kterho
vedou na k.
Poslali m pes Dvoit praskm lkam. Tohle prvn obdob
nebylo stran pro mne, ale bylo stran pro ty, kte m pozorovali
a mli m rdi. Mn bylo vlastn blaze a ve jsem vykonval vniv
a z pesvden. Dokonce to bylo nkdy pjemn, je krsn bt
ehnajcm Kristem.
Nejhor je, kdy vs pomoc prk dostanou do stavu, ve
kterm si uvdomte, e jste blzen. Oi se pothnou smutkem a vy
u vte, e nejste Kristus, ale ubok, ktermu chyb zdrav mozek,
co dl lovka lovkem. Daj vs za vylepen me, akoliv jste
nikoho nezabili a nikomu jste neublili. Nebyl nad vmi soud a jste
vyzeni. A lidi venku si ijou a vy jim zanete zvidt.
Me vs zachrnit jenom zzrak. ekal jsem na zzrak pt let.
Sed samotn na idli tdny, msce, roky. Nemohu tvrdit, e jsem
zkouel jako zve, protoe dn lovk nev, jak trp zve, i kdy o
tom asto vyprv a pe. Vm jenom, e jsem zkouel stran, nejde
to ani vypovdt. A pak by tomu ani nikdo nevil, lid nechtj
slyet o tto nemoci, protoe se j moc boj.
Kdy mi bylo lp, myslel jsem na to, co bylo v ivot nejkrsnj.
Nemyslel jsem na lsku, ani na to, jak jsem se toulal po svt.
Nemyslel jsem na non lety pes oceny, ani jak jsem hrl
kanadsk hokej v prask Spart. Chodil jsem znovu k potokm,
ekm, rybnkm a pehradm na ryby, uvdomil jsem si, e prv
to bylo to nejkrsnj, co jsem na svt proil.
Pro to bylo nejkrsnj?
Nedovedu to pesn vysvtlit, ale pokusil jsem se to povdt
touto knihou. Vm, e jsem vdycky nevzpomnal, kde jsem jakou
rybu chytil a kolik mla od hlavy a k ocasu, ale vzpomnal jsem na
vechno, co bylo s rybami spojeno. Pedevm jak jsem za rybou el

88

anebo jel. Na elivce jsem jezdil na rozvrzanm kole na pstruhov

potok v dob, kdy lid jet spali. Vechno bylo jak v obrovskm
prodnm divadle. Trva a pole se tpytily v rose, zpvali ptci a u
lesa se psly srnky, kter m u znaly. Kdy jsem dojel k tomu
krsnmu potoku, byl jsem pln pokory, nabral jsem si do dlan
vodu a chtl jsem se pokiovat k bohu, ale nikdy jsem to neudlal.
Vzpomnal jsem na zastrenou pehradu nad Janovem, kde jsem se
svou mmou Hermnou chytal pstruhy velik jak kapry a voda byla
zelen jak trva na nebesk louce, o kter jsem snil.
Nejvc jsem myslil na Kivokltsko. Na Nezabudick mln a jeho
stl svtlko, kter tam zilo pro pytlky i pro etnky. Myslel
jsem na tajemn hoe, kte tudy thli cel posedl se svma
malma hadma oima na pouti z mo a ocen. Zajmav bylo, e
mnoh z mho ivota zmizelo, ale ryby v nm zstaly. Byly spojeny s
prodou, kde neposkakovala smn kubav poulin tramvaj
civilizace. Dnes u vm, e mnoho lid nejde jen za rybou, ale chtj
bt sami jak v dvnch dobch, chtj jet slyet voln ptka a
zve, chtj slyet padat podzimn list. Kdy jsem tam tak pomalu
umral, vidl jsem pedevm eku, kter v mm ivot znamenala
nejvc a kterou jsem ml rd. Ml jsem ji tak rd, e dv ne jsem
zaal chytat, vzal jsem jej vodu do mule dlan a polbil jsem ji, tak
jak lovk lb enu. Pak jsem si zbytek vody vchrstl do oblieje a
sedil jsem prut. Pede mnou plynula eka. Do oblohy lovk vid,
do lesa pohldne, ale do podn eky nevid nikdy. Do podn
eky lze nahldnout jedin prutem.
Kdy jsem nkdy sedl u zamovanho okna a takhle ve
vzpomnkch rybail, bylo to a bolestiv. Musel jsem s krsou
pestat a myslel jsem na to, e na svt je tak pna, hnus a kaln
vody, abych pestal touit po svobod.
Konen jsem doel k tomu pravmu slovu: svoboda. Rybaina je
pedevm svoboda. Jt cel kilometry za pstruhy, pt vodu ze
studnek, bt sm a svobodn aspo na hodinu, na dny, anebo
dokonce na tdny a msce. Svobodn od televize, novin, rdia a
civilizace.
Chtl jsem se stokrt zabt, kdy u jsem nemohl dl, ale nikdy
jsem to neudlal. Snad jsem v podvdom touil jet jedinkrt
polbit na rty eku a chytat stbrn ryby. To rybaina m nauila
trplivosti a vzpomnky mi pomhaly t.
***

89

90