Karel apek, Josef apek

Ze ivota hmyzu
Znn tohoto textu vychz z dla Ze ivota hmyzu tak, jak bylo
vydno v eskoslovenskm spisovateli v roce 1982 (APEK, Karel. ;
APEK, Josef. Ze spolen tvorby : Krakonoova zahrada : Ziv hlubiny
a jin przy : Lsky hra osudn : Ze ivota hmyzu : Adam stvoitel. 1.
soubor. vyd. Praha : eskoslovensk spisovatel, 1982. 432 s. Spisy,
sv. 2.).
Dal dla Karla apka naleznete online na www strnkch Mstsk
knihovny v Praze: www.mlp.cz/karelcapek.
Elektronick publikovn dla Karla apka je spolenm projektem
Mstsk knihovny v Praze, Spolenosti brat apk, Pamtnku
Karla apka a eskho nrodnho korpusu.
3
ZE IVOTA HMYZU

KOMEDIE O TECH AKTECH
S PEDEHROU A EPILOGEM



OSOBY:

PEDEHRA:
TULK
PEDANT

I. AKT:
Motlov
APATURA IRIS
APATURA CLYTHIA
FELIX }
VIKTOR } motlov
OTAKAR }

II. AKT:
Koistnci
KUKLA
CHROBK
CHROBAKA
JIN CHROBK
LUMEK
JEHO LARVIKA
CVREK
CVRKOV
PARAZIT
LOUPEIV SMEKA

III. AKT:
Mravenci
4
PRVN INENR DIKTTOR
DRUH INENR NELNK GENERLNHO TBU
SLEP MRAVENEC
VYNLEZCE
POSEL
GENERLN UBYTOVATEL
NOVIN
DOBRODJ
TELEGRAFISTA
VOJEVDCE LUTCH
MRAVENCI DLNCI A VOJCI, EDNCI, POSLOV,
DSTOJNCI, NOSTKI, RANN ATD.
VOJSKO LUTCH
EPILOG
ivot a smrt
PRVN
DRUH JEPICE
TET
SBOR JEPIC TANENIC
PRVN SLIMK
DRUH SLIMK
DRVOTP
TETA
KOLAKA
POUTNK


Obleky u hmyzu celkem lidsk: u Motl salnn, u Koistnk obansk, u
Mravenc ern, poppad lut, pilhav a pepsan aty dlnick,
Jepice v gzovch zvojch. Hmyz charakter se vyjaduje hlavn v
pantomimice. Ale vdy to zstvaj lid, a na to, co skuten lid maj
hmyzho.




5
PEDMLUVA

O tto komedii se bhem jej nedlouh existence napsalo tolik pvtivch i
nevldnch slov, e autorm pichz zatko jet nco pipojit k tomu
matoucmu a mnohohlasmu koncertu. Pr je to asn satira na lsku,
bohatstv a vlku, ale takokliv, cynick a pesimistick drama, jemu
chyb pravda (Christian Science Monitor), hra Jana Ktitele
(Freethinker) a ukrutn, pinav kus symbolismu (Sheffield Daily
Telegraph), otvra o frivolnch divk a pedpotopn podobenstv.
Zabte je, napsal o autorech berlnsk kritik, zatmco Kerr srden
zdravil prvn pr brat, a tak dle. Bylo by pli obrn vybrat
vechny hrozinky z kritickch mazanc upeench doma i jinde.
Nue k tomu vemu maj autoi nakonec mloco pipojiti. Jen v jednom se
ohrauj: jejich komedie je mon okliv, ale nen pesimistick. Jeden
americk kritik napsal, e divk tto hry se te, nem-li si podezat krk, je-
li svt tak patn, jak se mu zde l. Tedy autoi zapsahaj divky i
tene, aby to neinili; nebylo jejich myslem podezvat lidi. Kdo u
erta vs nut, abyste se ztotoovali s motly nebo chrobky, cvrky nebo
mravenci i jepicemi? Co z faktu, e tito tvorov jsou tu leni jako
povalei a sobci, taki a povai, militarist a paraziti, plyne nutn
dsledek, e jsou jimi mnni lid? Co ukzka, e majetkov, rodinn nebo
sttn sobectv je titrn, hmyz, ukrutn a viv, snad dokazuje, e vechno
lidsk je viv? Co nen proti hmyzu postaven aspo jeden lovk, tulk,
tvor, jen ve vid, soud a hled cestu? Kad divk nebo ten mohl sebe
sama hledati v bloudcm tulkovi; msto toho znepokojen nebo pohoren
domnval se vidti svj obraz nebo obraz sv spolenosti v havti, je tu
byla pravdae s vdomou nespravedlivost uinna nositelem nkterch
patnost. A prv tento optick klam je svdectvm, e autoi nepsali svou
oklivou a cynickou satiru nadarmo.
Nemnili psti drama, nbr mystrium ve smyslu docela starm a naivnm.
A jako v stedovkm mystriu vystupovala ztlesnn Lakota, Sobectv
nebo zase Ctnost, jsou zde jist mravn pojmy personifikovny hmyzem:
prost pro vt nzornost. Ovem, Ctnost zde schz; kdyby autoi pustili
na scnu dejme tomu velu jako zosobnn Poslunosti nebo pavouka jako
personifikaci Skromnosti, zdl by se jejich kus asi mn pesimistickm. e
to neudlali, k tomu mli sv dvody; zrcadlo, je nastavili ivotu, bylo
6
mysln a tendenn kiv a pokivilo by hubu i nejspanilej lidsk
Ctnosti. A hle, zlomysln trik se nad oekvn podail: bezpoet lid
rozpoznal lovka v t pokiven grotesce a uvdomil si, e je cosi
oklivho, ukrutnho a nicotnho i tam, kde nen zvykem to hledat. Nepsali
jsme o lidech ani o havti poln: psali jsme o jistch patnostech. A to,
bhv, nen pinav pesimismus, shled-li se, e patnost je nco vivho a
mizernho; nen to ovem ani povznejc, ani originln, ale o to tu
skuten nelo.
A tak mli sp pravdu ti, kdo tuto komedii nazvali obnoenou alegori.
Namoudui je stran obnoen, tak kajc koupen v idech a jet
obrcen; ale vte, morlku je tko hlsat ve smokingu; smokingov
morlka by tak vypadala podstatn jinak ne to, co jsme chtli lidem ci
touto hrou.



PEDEHRA

Zelen lesn mtina

TULK (vymot se z kulis, kloptaje, a padne): Haha, haha, hahaha, to je
vanda, e? To nic nedl. Nemuste se smt; j jsem si toti neublil.
(Ope se o lokty.) Vy vy vy si myslte, e jsem opil? Ba ne. J
pece lem pevn. Vidli jste, jak rovn jsem padnul. Jako strom. Jako
hrdina. Pedvdl jsem pd lovka. Jak podvan!
(Usedne.) Kdepak, j se nemotm. J ne, ale vechno ostatn je opil,
vecko se mot, vecko se to dokola, pod dokoleka Haha, u dost,
vdy mn je z toho nanic!
(Rozhl se.) Tak co? Vechno se to kolem mne. Cel zem. Cel
vesmr. Plin est pro mne. (Rovn si aty.) Odpuste, nejsem na to
obleen, abych byl stedem harmonie sfr. (Hod na zemi epici.) Tak,
tady je sted. Tote se kolem m epice, tu to neporaz. Kde jsem
vlastn pestal?
Aha, u vm. Padnul jsem pod svm kem. A ty sis myslela, kvtinko,
e jsem opil? Veroniko, rozrazile, nenadmej se tak svou stzlivost!
Tv listy, veroniko, se dvaj na rny; pokej, rozrazile, polom do tebe
7
sv srdce. J nekm, e nejsem opil; kdybych ml koeny jako ty,
netoulal bych se po svt jako pobuda. Tak je to. A kdybych se netoulal
po svt, nepoznal bych tolik vc. Vdy jsem byl jku i na t velk
vojn; vdy j jsem uml i latinsky, a dnes umm vechno. Kydat hnj,
zametat ulice, hldat, epovat pivo a vechno ostatn. Vechno, co jin
nechce dlat. Te vid, kdo jsem. Kdepak jsem vlastn pestal?
Aha, u vm. Ano, to jsem j; mne znaj vude. J jsem toti lovk.
Nikdo mne jinak nejmenuje. kaj mn love, j vs dm sebrat,
nebo love, uklite, udlejte, pineste mn tohle, nebo thnte,
love! A j se tm neurazm, e jsem lovk. Kdybych nkomu ekl
love, dejte mi estk, urazil by se. Kdy se mu to nelb, dobr;
budu ho povaovat za motla, nebo za chrobka, nebo za mravence, za
kdo chce. Vdy mn je to vechno jedno, lovk nebo hmyz. J nechci
nikoho napravovat. Ani hmyz, ani lovka. J se jen dvm.
J se jen dvm. Kdybych ml koen nebo cibuliku v zemi, dval bych
se na nebe (zvedne se na kolena), do nebes! Do smrti bych se dval
rovnou do nebe! (Vstane.) Ale e jsem lovk, musm se dvat na lidi.
(Rozhl se.) A j je vidm.
PEDANT (vbhne se skou na scnu): Haha, oho, hoho, ha, haha, ach
ty krsn exemple! Apatura Iris! Apatura Clythia! Barvomnka
duhov a batolec modroleskl! Haha, ty ndhern kusy! Oho, oh, ehe,
pokej, u t mm! Oho, ha, u jsou zase pry! Haha, jen opatrn,
pozor, pst, pozor, tie, tie, ech, ech, pomalu, pomalu, aha, oho, ho,
pozor, pozor, he! Oho, oh, hoho
TULK: Hej, napak ty motle chytte? M cta, vanosti.
PEDANT: Tie, tie, pozor! Nehbejte se! Sedaj na vs! Motli. Batolci.
Nymphalidae. Pozor, nehbat se! Sedaj na vechno, co pchne. Na
blto. Na vkaly. Na mriny. Pozor, sedaj na vs. Oh, oho, ohoho, ech!
TULK: Nechte je, hrajou si.
PEDANT: Co, coe, hra? Hra je jen vod k pen. Haha, je doba pen;
sameek stih samiku, snoubenka prch, von, lk, pronsledovatel ji
lecht tykadly, kles unaven, samika let dl, pijde nov, silnj,
statnj, samika prch, drd a von, milenec za n, aha, aha! Chpete
u? To je d prody; vn zpas lsky; vn snouben; vn, vn,
vn pohlav! Pst, pst, tie!
TULK: A co s nimi dlte, kdy je chytte?
8
PEDANT: Coe? Motl mus bt uren, datovn a vazen do sbrky; ale
neseti pelu! Ska budi z jemnho tkaniva! Motl bu pozorn
usmrcen stisknutm hrudi! A napchnut na pendlk! A napnut
paprovmi prouky! Do sbrky uloen dn vyschl! Budi chrnn
ped prachem a moly! Vlo do sknky hubku s kyanidem!
TULK: A pro to vechno?
PEDANT: Z lsky k prod. love, vy nemte lsky k prod! Aha, tu
zas je mme. Haha, pozor, pozor, tie, ech, ech! Mn u neuteete, hehe,
oh, hoho, ech, ech, ech (odbh).
TULK:
Snouben vn, vn zpas lsky,
ba je to tak; je stl as pen,
jak ekl pedant. Rate odpustit,
j e jsem opil? Vdy vidm dobe,
vechno je dvojmo, vechno dl pr,
tam, tady, tuhle, tamhle zas a vude,
vecko je v pru. Oblaka, muky, stromy,
vechno se objm, te, lichot, drd a hon,
ptkov v korun, vdy j vs vidm, j vs vidm,
j vidm vechno. A vy dva, vy ve stnu tam,
vidm vs spltat prsty, zpasit horce a tie,
nikdo si nemyslete, e ho nevidm odtud.
To je pen vn. Rate dovolit,
opil jsem, ale hodn.
(Zakryje si oi.)
Nevidm nic.
Dlejte si, co chcete. Ne odkryju oi, kiknu.
(Tma.)
Ve chce bt prem; ty jen, kter tu potm stoj,
sm, sm, sm bloud klikatou cestou,
marn, marn, marn bys rozphl ob ruce
v honice lsky. Dost. A vy se mjte rdi,
j vm to chvlm; je to dobr vc
9
a prody moudr d, jak ekl t pedant.
Ve m bt prem. Vidm lbeznou
zahradu lsky kvty vystlanou,
(Zadn opona se zved.)
kde mlad pry, krsn dvojice,
motli vtrem lsky nesen,
v blaenm letu, jako by si hrli,
bez konce nesou vn snouben.
Neb ve chce bti prem.
(Odkryje si oi.)
(Scna se rozsvtl.)
Kde to jsem?


JEDNN PRVN

Motlov

Azurov, zc prostor, vystlan, kvty a batikovmi polti; zrcadla,
stolek, na nm jsou pipraveny pestr sklenice s chlazenmi npoji a
stblky k pit. Vysok barov sedtka.

TULK (mne si oi a rozhl se): Hele, ta krsouc krsa! Vdy je to jako
jako v rji! Ani mal by to lp nevymaloval! A jak to tu von!
CLYTHIE (vbhne se smchem na scnu).
OTAKAR (hon ji): Miluji vs, Clythie!
(Clythie b se smchem pry. Otakar za n.)
TULK: Motli. Aha, motli. Hrajou si. J bych se na to koukal, kdybych
nebyl tak (ist si aty). A co, a mne vyenou; j si tu lehnu. (Sbr
polte.) Lehnu. Namoudui e lehnu. (Ustele si v proscniu.) A kdy
10
se nm to nebude lbit, zaveme oika a hezky se vydadme. (Ulehne.)
Tak.
(Vejde Felix.)
FELIX: Kde je Iris? Vidl jsem ji pt vni kvt Iris! Iris! Kdybych
aspo nael na tebe rm! (Sedne si do polt.) Spanil Iris, je
plamen irs Ach ne. Nco jinho: - tu lska m srdce odla v
dmantov kyrys Kyrys Iris; to je vzcn rm. Ped tm by mlo
bt nco hrozn zoufalho; rozvrat, bolest a smrt; a pak nhl obrat: tu
lska m srdce odla v dmantov kyrys a vdechla mi slu andla Iris,
Iris, Iris! To by lo. Ale kde zase je Iris? Jak me pod s tm
Viktorem, ! Zda zhokne chvlemi na boskch rtech tvch, Iris, ten
smv vtzn, kdy zmaru bolestn rys Z toho udlm elegii, v
pravidelnch alexandrnech, a se v n zklamu. Ach, dl bsnka je
trpt.
(Smch za scnou.)
FELIX: To je Iris. (Zdy k pchodu, obraz jemnho smutku, ope hlavu o
dla. Vbhne Iris, za n Viktor.)
IRIS: Felixi, chlapeku, vy jste tu sm? A tak zajmav smutn?
FELIX (oto se): Vy, Iris? Ach! Netuil jsem
IRIS: Pro si nehrajete venku? Vdy je tam tolik dvat!
FELIX (vysko): Vy vte, Iris, e e mne nezajmaj.
IRIS: Ach chudku! Pro ne?
VIKTOR: Jet ne?
FELIX: U ne.
IRIS (sedne do polt): Slyte to, Viktore? A to mn k do o! Pojte
sem, pane nezdvoku; sednte si tady, bl, jet bl! Povzte,
milku, vs u eny nezajmaj?
FELIX: Ne. Jsem jich syt.
IRIS (mohutn vzdychne): vy mui! Jak jste cynit! Jen uvat, co nejvc
uvat, a pak ekne kad: Jsem jich syt. Jak je to hrozn bt enou!
VIKTOR: Pro?
IRIS: My nejsme nikdy syty. Jakou vy mte minulost, Felixi! Kdy jste
miloval poprv?
11
FELIX: Nevm u. Pli dvno. A ani to nebylo poprv. Byl jsem tehdy na
gymnziu
VIKTOR: Aha, byl jste jet housenka. Zelen housenka, kter ere list.
IRIS: Felixi, byla to bruneta? Byla krsn?
FELIX: Krsn jako den, jako azur, jako
IRIS: jako kdo? Rychle.
FELIX: Krsn jako vy.
IRIS: Felixi, drahouku, milovala vs?
FELIX: Nevm. Nemluvil jsem s n nikdy.
IRIS: Proboha co jste s n tedy dlal?
FELIX: Dval jsem se na n zdli
VIKTOR: sed na zelenm list
FELIX: a psal bsn; dopisy; prvn romn
VIKTOR: asn, co list takov housenka spotebuje.
IRIS: Vy jste protiva, Viktore! Podvejte se, Felix m oi pln slz. Nen to
hezk?
VIKTOR: Slzy? To se mu sbhaj v och sliny. Pi tom, co me vidt
IRIS: Jdte! Felixi, e nic nevidte?
FELIX: Nen pravda, e mm v och slzy. Na mou est!
IRIS: Ukate? Podvejte se mi do o, rychle!
VIKTOR: Jeden, dva, ti, tyi Vdl jsem, e to dle nevydr.
IRIS (smje se): Honem, Felixi, jak mm oi?
FELIX: Azurov modr.
IRIS: Vy jste dobr. Hnd. Ach, kdosi mn kal, e jsou zlat J
nemohu ctit modr oi. Jsou tak studen, tak bez vn. Pravda,
chudek Clythie m modr oi. Mte rd jej oi, Felixi?
FELIX: Clythie? Nevm. Ano, m krsn oi.
IRIS: Jdte, vdy m tak huben nohy! Ach jak patn se vyznte v
ench, vy bsnci!
VIKTOR: etla jste posledn bse Felixovu? (Vytahuje z kapsy seit.)
Vyla v almanachu Jaro.
IRIS: Honem, pette mi ji!
FELIX: Ne, j nedovolm, abyste ji etl! (Chce vstt.) Je patn! Je star!
To u jsem dvno pekonal!
IRIS (zadr ho): Pkn sedt, Felixi!
VIKTOR: Jmenuje se Vn pd.
12
FELIX (zacpv si ui): Ale j nechci, abyste ji etl!
VIKTOR (te s emfz):
Jen dol, dol spt,
to meta vytouen:
svt chce bt polosvt,
ena bt poloena
IRIS: To je vtipn, e Viktore? Fuj, Felixi, kde jste tohle vzal?
VIKTOR:
Sen chce se skutkem stt a
lska bt consummata,
ve vn pad dol:
dvtko, padnm spolu.
IRIS: Padnout, tomu rozumm; ale co je to consummata?
VIKTOR: To je lska, kter, hm, kter dola cle.
IRIS: Jakho cle?
VIKTOR: Inu, svho vlastnho.
IRIS: Fuj, to je ohavnost! Felixi, vy jste napsal takovou vc? J se vs
bojm! Jak jste zkaen! Je latina vdycky tak nemravn?
FELIX: Slitovn, Iris! Je to tak patn bse!
IRIS: Pro patn?
FELIX: Nen v n jet to... to... to prav.
IRIS: Aha. Viktore, najdte mj vj v zahrad!
VIKTOR: Prosm, nebudu ruit. (Odejde.)
IRIS: Honem, Felixi! Povzte mn to prav. Mn mete ci vechno.
FELIX: Iris, Iris, jak ho mete snst u sebe? Takovho starho hejska!
Takovho ddka od loska! Takovho odenho satyra!
IRIS: Viktora?
FELIX: Jak nzce se na vs dv, na lsku, na vechno! Tak nestoudn!
Tak... tak... tak surov! Jak to mete trpt?
IRIS: Chudek Viktor! Je tak pohodln! Ne, Felixi, mluvte o poezii. J
mm tak rda poezii! Sen chce se skutkem stt... (Kles do polt.)
Felixi, vy mte ohromn talent! Dvtko, padnm spolu! Boe, jak je
to vniv eeno! eknte, Felixi, bsnci jsou hrozn, hrozn vniv,
vite?
FELIX: Iris, to u jsem dvno pekonal, tu bse.
13
IRIS: Kdyby jen ta latina nebyla tak sprost! Vechno, vechno snesu, ale
nesm to mt okliv jmno. Felixi, k enm muste bt deliktn.
Kdybyste mne te polbil, dal byste tomu tak tak hrozn jmno?
FELIX: Iris, jak bych se mohl opovit vs polbit!
IRIS: Mlte, vy mui jste schopni veho. Felixi, naklote se ke mn. Komu
jste vnoval tu bse? Clythii?
FELIX: Ne! Ujiuji vs
IRIS: Komu tedy?
FELIX: Nikomu, na mou est nikomu. Toti vem enm na svt.
IRIS (zvedne se na lokty): Proboha, vy jste jich tolik kon... kon... jake se
to jmenuje?
FELIX: Iris! J vm psahm
IRIS (kles do polt): Felixi, vy jste stran svdnk! eknte, kter
byla va milenkou?
FELIX: Iris, neeknete to nikomu? Jist ne?
IRIS: Ne.
FELIX: Tedy dn.
IRIS: Kdoe?
FELIX: dn dosud. Na mou est.
IRIS: vy lhi! Kolik en jste u musel na tohle dostat, vy nevitko!
Felixi, Felixi, j do vs vidm! Jak jste nebezpen!
FELIX: Iris, nesmte se mi smt. J jsem proil hrozn vci ve fantazii.
Straliv zklamn. Bezpotu lsek, ale jen ve snu. Sen je ivot bsnka.
Znm vechny eny, a nepoznal jsem dnou. Na mou est, Iris.
IRIS (ope se o loket): A pro tedy kte, e jste en syt?
FELIX: Ach Iris, kad sniuje to, co nejvc miluje.
IRIS: Brunety?
FELIX: Ne, sen. Vn sen.
IRIS: Sen chce se skutkem stt... Vy mte tak vniv oi! Vy jste asn
talent, Felixi! (Kles do polt.) Na te myslte?
FELIX: Na vs. ena je hdanka.
IRIS: Uhodnte ji; ale prosm vs, Felixi, jemn.
FELIX: Nevidm na dno vaich o.
IRIS: Tedy zante odjinud.
FELIX: J... Iris... skuten...
14
IRIS (prudce usedne): Felixi, j mm dnes nladu! Jak je to hloup bt
enou! J bych dnes chtla bt muem, dobvat, svdt, lbat... Felixi, j
bych byla hrozn vniv mu. J bych... j... j bych kadho strhla
divoce, nezkrotn... koda e nejste dve! Budeme si hrt, chcete? Vy
budete Iris a j budu v Felix.
FELIX: Ne, Iris. Je pli odvn bt Felixem. To znamen chtt, chtt
nco...
IRIS (mroucm hlasem): Ach Felixi, vechno!
FELIX: Je nco vtho ne chtt vechno.
IRIS: A to je...
FELIX: Chtt nco nemonho.
IRIS (zklaman): Mte pravdu. Vy mte vdycky pravdu, uboh Felixi.
(Vstane.) Coe Viktor tak dlouho nejde? Nechtl byste ho zavolat?
FELIX (vysko): Iris, m jsem vs urazil? Ach, ekl jsem pli mnoho!
IRIS (to se ped zrcadlem): Mnoho toho zrovna nebylo.
FELIX: Chtt nedosaiteln! Iris, byl jsem len, e jsem vm to ekl!
IRIS: Nebo aspo nezdvoil. Mj hochu, to je k uzoufn, jakou prci si s
vmi dvm. Kdy jsme v ensk spolenosti, nesmme se tvit, jako
bychom touili po nem, co tu nen.
FELIX: Nedosaiteln je tady.
IRIS (ohl se): Kde?
FELIX (ukazuje do zrcadla): V obraz, Iris.
IRIS (smje se): Mj obraz? Vy jste se zamiloval do mho obrazu?
(Rozpn ruce do zrcadla.) Hlete, mj obraz vs vyslyel. Obejmte
jej! Lbejte jej, honem!
FELIX: Je nedostupn jako vy.
IRIS (obrt se k nmu): J e jsem nedostupn? Jak to vte?
FELIX: Kdybych to nevdl, nemiloval bych vs.
IRIS: Felixi, jak koda, e jsem tak nedostupn!
FELIX: Ach, Iris, nen prav lsky ne v nedostupnu.
IRIS: Myslte? (Tah ho za vlasy a zpv:) Dvtko, padnm spolu.
FELIX: Neopakujte tu bse!
IRIS: Slote njakou na mne, rychle! Njakou vnivou!
FELIX:
Kdy v nejzaz chvli kikl jsem:
smrti, sly mou vzvu,
15
kde bvalo srdce, vlo ruku sem,
a najde jedinou jizvu
tu lska m srdce odla
v dmantov kyrys
a vdechla mi slu andla
Iris, Iris, Iris!
IRIS: Iris kyrys! Jak je to krsn!
CLYTHIE (za scnou): Iris! Iris!
IRIS: U je zas tady! I s tm svm protivnm enichem! Prv kdy jsme...
CLYTHIE (vbhne se smchem): Pova si, Iris, Otakrek k... Ach, ty tu
m Felixe. Jak se mte, chlapeku? Iris, tys ho trpila, vi? Je tak
erven!
OTAKAR (vbhne): Te vs mm, Clythie... Ach pardon! Klanm se, Iris.
Nazdar, hochu.
FELIX (sedne si do polt): Mh!
IRIS: Ale ty jsi uht, Clythie.
CLYTHIE: Otakrek mne honil.
OTAKAR: Clythie letla a j jsem musel za n.
VIKTOR (vchz): Hal, dobr spolenost se schz. (Zdrav Clythii:) T
pic, snoubenci.
CLYTHIE: Uf, to mm ze! (Pije stblkem z kalku.)
IRIS: eti se, drahouku. Vite Viktore, e se zase zhubla? Vypad
hrozn.
CLYTHIE: Dkuju. Milku, ty jsi tak matesk.
VIKTOR: Byli jste vera na lun slavnosti?
CLYTHIE: Bah, vera! Vy jste hotov djepis.
OTAKAR: Bjen poas.
IRIS (ke Clythii): Pokej, cukrouku. (Upravuje j ivtek.) Cos to dlala?
M natren ivtek.
CLYTHIE: To mne snad Otakrek ulpl.
IRIS: Ulpl? A skoro na krku?
CLYTHIE: Podvej se na nj, vdy je sam noha. Vi, Noho?
OTAKAR: Pardon?
VIKTOR: A co jsem j?
CLYTHIE: Sam jazyk. Kdy se na mne podvte, mm pocit, jako byste
mne olzl. Hu!
16
IRIS: Ale Clythie! A co je Felix?
CLYTHIE: Chudek, ten je tak smutn! (Klesne k nmu.) Co je vm,
princi?
FELIX: Pemlm.
CLYTHIE: Jdte! K emu pod pemlet?
FELIX: Muov maj ducha, aby ho uvali.
CLYTHIE: A eny?
FELIX: Aby ho zneuvaly.
IRIS: Vborn, Felixi!
CLYTHIE (vstane): Ten ohava mne nenvid.
VIKTOR: Drte se toho, Clythie, to je prvn krok k lsce.
OTAKAR: Pardon?
IRIS: Felix a lska? Co t napad! Vdy napsal o ench, pokej...
FELIX: Iris, snan vs prosm!
IRIS:
Jen dol, dol spt,
to meta vytouen:
svt chce bt polosvt,
ena bt poloena
CLYTHIE: Bt co?
IRIS: Bt poloena.
VIKTOR: Felixi, svatouku, vy jste u poloil tolik en?
OTAKAR: Hahaha, poloena! To je vborn! J myslel polo-ena!
Hahaha, poloena!
IRIS (recituje dle):
Sen chce se skutkem stt...
CLYTHIE: Pokej, Otakrek se bude jet smt.
OTAKAR: Hahahaha!
FELIX: J nedovolm, abyste to pedneli! To jsem u pekonal!
IRIS: Felix m ohromn talent. e by nikdo z vs nenael rm na slovo
Iris?
CLYTHIE: Iris, irok jak tyrys.
FELIX: boe, mlte u!
OTAKAR: Hahaha, to je bjen! Iris, tyrys!
IRIS (pekon se): Drahouku, ty m zvltn nzory o poezii.
VIKTOR: Co chcete? Jej cel poezie je v ei nevzan.
17
IRIS: Mte pravdu, Viktore.
OTAKAR: Hahaha, nevzan ei! To je vten!
CLYTHIE: Felixi, vy jste vpravil Iris do vzan ei! J myslm, e ji to
mus krtit.
IRIS: Nechat Felixe! Vili byste, jak krsn rm na mne udlal? Hdejte!
VIKTOR: Vzdvm se.
CLYTHIE: Honem, Iris! Ale a je to poetick.
IRIS (vtzn): Kyrys!
VIKTOR: Coe?
IRIS: Kyrys.
CLYTHIE: Boe ten hrubec! Felixi, ekl jste to skuten?
IRIS: Co je na tom zlho?
CLYTHIE: Vzpomenout si na kyrys! ensk jako kyrysnk!
OTAKAR: Hahaha, kyrys! To je vanda!
FELIX (vysko): Ale dmantov kyrys!
IRIS: Jdte, vy jste nemotora! Klacek! Protiva! Mm vs potud, slyte?
VIKTOR: Felixi, jak velik jsi!
IRIS (tlesk): Vborn, Viktore! Vy jste ohromn duchapln.
CLYTHIE: Dobr boe, Viktorovi se pihodil rm!
OTAKAR: Hahaha, Felixi, velixi! To je dobr!
VIKTOR: Odpuste, Clythie. Pro mne je poezie pli blond.
CLYTHIE: Hu, ten m vlhk oi! Nedvejte se na mne, jsem pak cel
mokr.
OTAKAR: Bsnit, to nic nen.
VIKTOR: Bsnit, to je lht nebo bavit.
IRIS: ne. Vzbuzovat city. J mm hrozn rda city.
OTAKAR: Zdar.
CLYTHIE: Jak zdar?
OTAKAR: Rm na Otakar, haha! Dobr, e?
VIKTOR: Tak zvan musk.
OTAKAR: Hahaha, to bych ekl e musk! !
CLYTHIE: Viktore, udlejte njak musk rm.
VIKTOR: Pro?
CLYTHIE: Abyste jednou udlal nco muskho.
OTAKAR: Lsky r. Musk rm na Otakar, hahaha!
IRIS: Vy mte ohromn talent, Otakare. Pro vlastn nepete bsn?
18
OTAKAR: J? Ha hm! Jak?
IRIS: O lsce. J zbouji poezii.
OTAKAR: Bujn tvar.
IRIS: Kter tvar? Koho tm myslte?
OTAKAR: Hahaha, rm!
IRIS: Otakare, vy mte asn bsnickou dui.
CLYTHIE (zv): Pestate s literaturou. To mne u ze srdce nud.
IRIS: Ze srdce? Slyte, chudinka Clythie si mysl, e m nkde njak
srdce.
CLYTHIE: Nevad. Zato ty jsi sam srdce. Milku, ty si na srdci i sed.
OTAKAR: Hahaha, sam srdce!
CLYTHIE: A dokonce mkk.
IRIS: Nevad, drahouku. Aspo nejsem tak lehk jako nkdo.
CLYTHIE: M pravdu. Ty jsi tk ppad.
IRIS: Clythie! Dej si pozor!
VIKTOR: Ale Iris, pejte j to! Duch je to jedin, co me Clythie ukzat.
IRIS (tlesk): Vborn, Viktore!
CLYTHIE: Vm jsem u, Viktore, ukzala nco vc.
VIKTOR: Nen mono! A co?
CLYTHIE: Zda a dvee.
VIKTOR: Sam prkna, pf!
IRIS: Hahaha! Viktore, vy jste ohromn spolenk! Hned bych vm dala
hubiku! J mm hrozn rda duchaplnost. Pojte, e mne nechytte?
(B ven.)
VIKTOR: Po-po-pokejte! (B za n.)
CLYTHIE: Ty huso! Ty mro! Ty beko!
OTAKAR: Ha hm!
CLYTHIE: Jdte, pane! Nejste k niemu! Felix?
FELIX (vysko): Prosm?
CLYTHIE: Jak jste se do n mohl zamilovat?
FELIX: Do koho?
CLYTHIE: Do t star generace. Do toho kyrysnka.
FELIX: Do kohoe?
CLYTHIE: Do Iris.
FELIX: J? Co vs napad! Ne, to je tak dvno!
19
CLYTHIE: Chpu. Iris je hrozn omezen. km vm, hrozn. M nohy
jako sudy. Ach Felixi, ve vaem mld mte jet tolik iluz o ench!
(Sedne si do polt.)
FELIX: J? Ujiuji vs, Clythie Na mou est, to jsem u tak dvno
pekonal!
CLYTHIE: Ne, Felixi, vy neznte en. Sednte si se mnou, nechcete?
Nemte pont, jak jsou. Jejich nzory! Jejich horizont! A jejich tla,
brrr! Vy jste tak mld...
FELIX: To nen pravda! J nejsem u mld. J jsem tolik proil!
CLYTHIE: Muste bt hodn mld. To je tak modern! Bt mld, bt
motlem, bt bsnkem, je na svt nco krsnjho?
FELIX: Ne, Clythie. dl mld je trpt. A dl bsnka trpt stonsob.
Na mou est.
CLYTHIE: dl bsnka je hrozn se radovat; a oslavovat ivot; vte,
milostn, tdr, zelen ivot. Ach Felixi, vy mn pipomnte prvn
lsku.
FELIX: Koho?
CLYTHIE: Nikoho. dn m lska nebyla prvn. Hu, ten Viktor! Mn se
mui tak protiv! Budeme ptelkynmi, Felixi, chcete?
FELIX: Ptelkynmi?
CLYTHIE: Vy pece o lsku nestojte. Lska je tak nzk... Ach, j bych
chtla nco hodn zvltnho a istho! Nco nevednho! Nco novho!
FELIX: Bse?
CLYTHIE: Taky teba. Vidte, jak vs mm rda.
FELIX: Pokejte! (Vysko naden.)
Do srdce mi vltla
jako do dtsk ztelnice
paprsek svtla.
Kdy jsem ji potkal, mkem zaplla,
celik vzkvetla
a plachost svou mne podarovala.
CLYTHIE (vstane): Co je to?
FELIX: Bse. Zatek.
CLYTHIE: A jak je to dl?
FELIX: Hned vm pinesu konec. (Let pry.) Te jsem pekonal vechno,
co jsem psal dosud. (Odlet.)
20
CLYTHIE: Uf! (Obrt se k Otakarovi, jen zatm, mohutn open, kroutil
sv knry.) Tak co, ty velk Noho? Nech u tch tykadel!
OTAKAR: Bu m. Bu konen m!
CLYTHIE: Ruce pry!
OTAKAR: Bu m! Vdy jsme snoubenci! J... j u...
CLYTHIE: Otakrku, vy jste krsn!
OTAKAR: Miluju vs bjen.
CLYTHIE: J vm. To je krsn, jak vm bouch srdce. eknte ha!
OTAKAR: Ha!
CLYTHIE: Jet.
OTAKAR: Hm ha!
CLYTHIE: Jak vm to dun v prsou! Jako kdy hm. Otakrku, vy jste
straliv siln, e?
OTAKAR: Cly... Cly... Cly...
CLYTHIE: Co zas?
OTAKAR: Bute m!
CLYTHIE: Nerate bt nudn.
OTAKAR: J... vs...
CLYTHIE: J vs taky...
OTAKAR (chyt ji): Bu m!
CLYTHIE (prch): Snad byste nechtl, pane, abych vm snela vajka!
OTAKAR: Zbouju vs vniv!
CLYTHIE (prch): Zanic! Zanic! Abych si zkazila postavu!
OTAKAR (hon ji): J... j... j chci...
CLYTHIE (smje se a let ven): ekat, jet ekat! Nebt netrpliv!
OTAKAR (let za n): Clythie, bu m!
(Odbhnou.)
TULK (vstv):
K. U je to pry, ta strakat hav lsky.
Pkn se na to koukalo, jak si to pod hraje;
k smchu ta honn vn, haha ty noiky hmyz,
haha ty dychtiv zadeky pod kdly hedvbnmi,
s tmhle mi dejte pokoj, tohle my jku znme:
vdy je to lska!
21
CLYTHIE (pilet z druh strany, l se a pudruje u zrcadla): Uf! Utekla
jsem mu. Haha!
TULK:
Haha ta spolenost salnn, hahaha poezie,
cucn poitk ivota stblky nejtenmi,
ty vstihy perozkon, city a sladk ten,
vn le vnch milenc vn bez ukojen,
vdy je to k ertu hmyz!
CLYTHIE (pilet k nmu): Vy jste motl?
TULK (epic po n): K!
CLYTHIE (odlet): Vy nejste motl?
TULK: J jsem lovk.
CLYTHIE: Co je to? Je to iv?
TULK: Je.
CLYTHIE (pilet): Miluje to?
TULK: Miluje. Je to motl.
CLYTHIE: Jak jste zajmav! Pro noste ern pel?
TULK: To je pna.
CLYTHIE: Ach, m tak krsn vonte?
TULK: Potem a neistotou.
CLYTHIE: Tv vn mne opj. Je tak nov!
TULK (epic po n): K, nestydo!
CLYTHIE (odlet): Chytej! Chytej!
TULK: Neesti hrav, niemn pelenice
CLYTHIE (bl k nmu): Jen pivont! Jen okusit! Jste tak originln!
TULK: Podobnou tob jsem jednu u potkal, frejko! Pro jsem ji
vlastn ml rd. (Chyt Clythii.) Takhle za ruiky hmyz jsem tenkrt ji
drel a prosil, do o se mi smla, a j jsem ji tehdy pustil. Oh, zabt
radji! (Pust ji.) Le si, ty mro, nechci t vidt!
CLYTHIE (odlet): Hu, vy jste divn! (Pudruje se ped zrcadlem.)
TULK: Necudo navonn, fifleno, vychrtl kozo, hlade
CLYTHIE (bl k nmu): Jet! Jet! Je to tak krsn, tak surov, tak
siln!
TULK: Co, dotro, to ti je mlo? Mm ti nasolit na zadek, ty bledniko
nestydat?
CLYTHIE: Miluju t! Ach, zbouju t!
22
TULK (couv ped n): Jdi, jdi, jdi! Jsi hnusn!
CLYTHIE: Jak jste nudn! Protivo! (ee se u zrcadla.)
IRIS (vrac se uht): Napt, honem!
CLYTHIE: Kdes byla?
IRIS (pije stblkem): Venku ach! To je horko!
CLYTHIE: Kdes nechala Viktora?
IRIS: Viktora? Jakho Viktora?
CLYTHIE: Vdy jsi la s nm
IRIS: S Viktorem? Ale ne... Aha, u vm. (Smje se.) Ne, to ti byla vanda!
CLYTHIE: S Viktorem?
IRIS: Prv. Pokej, to se nasmje! Tak on ti b za mnou, a pod po-
po-pokejte... po-po-, hahaha, jen si to pedstav!
CLYTHIE: Kde zstal?
IRIS: Vdy ti to povdm: let za mnou jako blzen, a najednou, hahaha,
piletl ptk a seral ho.
CLYTHIE: Nen mon!
IRIS: Namoudui! Najednou to udlalo frrr a bylo to. J jsem se nasmla...
(Vrhne se do polt a ukrv tv.)
CLYTHIE: Co je ti?
IRIS: Hahaha! Ti ti ti mut!
CLYTHIE: Viktor?
IRIS: Ne, Otakar. Viktora seral ptk. Pova si, hned potom pilet ten tvj
Otakrek, oi m takhle, zrovna ho a hned, hahaha
CLYTHIE: Co hned?
IRIS: A hned na mne: Bute m! Miluju vs bjen, hahaha!
CLYTHIE: Iris, co jsi udlala?
IRIS: Hahaha, nech nech mne! Mi-mi-miluju vs ohromn! Mu-s-te bt
m-m-m
FELIX (pilet s bsnikou v ruce): Clythie, u to mm! Poslouchejte. (te
s nesmrnm citem):
Do srdce mi vltla
jako do dtsk ztelnice
paprsek svtla.
IRIS (s hlavou v poltch, hystericky se smje): Hahaha!
FELIX (pestane st): Co je to?
IRIS (vzlyk): Ten surovec! Fuj! Nestyda! J bych ho ukrtila!
23
CLYTHIE: Otakara?
IRIS (vzlyk): Abych mu te te abych te snela vajka! Ten
surovec! Va-va-vajka mt! J budu hrozn!
Ten ten hahaha!
FELIX: Jen poslouchejte, Clythie. Je to docela v novm smru:
Kdy jsem ji potkal, mkem zaplla,
celik vzkvetla
a plachost svou mne podarovala.
J jsem to, prav, ty nezn mne,
j sama, co jsem, nerozumm.
Jsem dt a kvetu, jsem ivot a umm,
jsem ena a lkm, jsem, ach, tak zmatena
IRIS (vstv): Jsem hrozn rozcuchan?
CLYTHIE: Hrozn. Pokej, drahouku. (Upravuje j vlasy, potichu:)
Sviko!
IRIS: To m vztek, vi? Hahaha! Otakar miluje b-je-n! (Odlet.)
FELIX: Te pijde, Clythie, to prav:
Jsem dt a kvetu, jsem ivot a umm,
jsem ena a lkm, jsem, ach, tak zmatena
CLYTHIE: Nechte si to! Ta svika! (Odlet.) Kde je nkdo nov?
FELIX (za n): Ale pokejte! Te teprve pijde lska!
TULK: Hlupku!
FELIX: Coe? Aha, tady je nkdo. To jsem rd. Petu vm konec:
Jsem ena a lkm, jsem, ach, tak zmatena,
ty velk svte, co to znamen...
TULK (epic po nm): K!
FELIX (poodlet):
Co to znamen,
e se dnes rumnm do krve?
TULK (hon ho): V!
FELIX (poodlet):
Jsem ena a miluji! Jsem ivot a kvetu,
jsem dt a miluji poprv!
Rozumte, to je Clythie, Clythie, Clythie! (Odlet pry.)
TULK (rozphne ruce do hledit): Hahaha, motlov!
Opona
24
DJSTV DRUH

Koistnci

Scna pedstavuje psit kopeek, dce porostl stbly trvy velikmi jako
pn. V jeho levm boku chodba Lumkova, v pravm boku oputn
Cvrkova dra... V proscniu le Tulk a sp. Na jednom stble pipoutna
Kukla. Kuklu pepadne loupeiv hmyz smeka: zleva vybhne drobn
Brouk a odpout ji od stbla. Zprava vybhne druh, zaene prvnho na
tk a pokou se Kuklu odthnout. Z napovdovy budky vysko tet,
zaene druhho a vlee Kuklu.

KUKLA: J... j... j!
(Tet loupen Brouk se vrhne stemhlav do napovdovy budky. Zleva
prvn a zprava druh Brouk vybhnou a tahaj se o Kuklu. Vyt se tet
z budky a zaene je oba, nae thne Kuklu sm.)
KUKLA: Cel zem prask! J se rodm!
TULK (zvedne hlavu): Co je?
(Tet Brouk se vrhne do budky.)
KUKLA: Chyst se nco velikho!
TULK: To je dobe. (Polo hlavu.)
(Pauza)
MUSK HLAS (za scnou): Jak to val?
ENSK HLAS: J?
PRVN HLAS: Ty!
DRUH HLAS: J??
PRVN HLAS: Ty!!
DRUH HLAS: J???
PRVN HLAS: Ty!!! Ty trdlo!
DRUH HLAS: Hrubine!
PRVN HLAS: Nemehlo!
25
DRUH HLAS: Mamlase!
PRVN HLAS: Cumplochu! Trajdo!
DRUH HLAS: Hovnivale!
PRVN HLAS: Pozor na kuliku! Dej pozor!
DRUH HLAS: Pomalu!
PRVN HLAS: Po-po-pozor!!
(Na scnu se vyval velk koule hnoje, strkan prkem Chrobk.)
CHROBK: Nestalo se j nic?
CHROBAKA: I toto! Jejej, kdepak! Achich, to leknut! Vi kuliko, e
nic? Tytyty ty nae drah kuliko!
CHROBK: Haha, n kapitlku! Nae mrviko! Nae zlato! Nae vecko!
CHROBAKA: Ty krsn trsku, ty poklade, ty skvostn kuliko, ty nae
zlat jmnko!
CHROBK: Ty nae lsko a jedin radosti! Co jsme se naetili a
nashnli, mrviky nanosili a smradlavch drobek nastdali, od huby
si utrhovali
CHROBAKA: a nohy si ubrousili a hromdek rozryli, co jsme se
nahrabali, ne jsme si t tak hezky uhntli a zaloili
CHROBK: a zakulatili a doplnili, ty nae velk slunko!
CHROBAKA: N skvoste!
CHROBK: N ivote!
CHROBAKA: Ty nae cel dlo!
CHROBK: Jen si pivo, star! Ta krsa krsouc! Jen potkej! Co toho
mme!
CHROBAKA: Toho boho daru!
CHROBK: Toho poehnn!
KUKLA:
Okovy svta pukaj.
Nov ivot se zahj.
J se rodm!
TULK (zvedne hlavu).
CHROBAKA: Chrobku.
CHROBK: Copak?
CHROBAKA: Hahahaha.
CHROBK: Haha, haha! eno!
26
CHROBAKA: Copak?
CHROBK: Hahaha, je to krsn nco mt. Svj majeteek. Svj ivotn
sen.
CHROBAKA: Svou kuliku.
CHROBK: Ovoce sv prce.
CHROBAKA: Hahaha!
CHROBK: J se zblznm radost. J... j... j se zblznm samou starost.
Na mou dui, j se zblznm.
CHROBAKA: Pro?
CHROBK: Starost. Te, kdy mme svou kuliku! Tak jsem se na ni
til, a te, kdy ji mme, musme dlat novou. Ta dina!
CHROBAKA: A pro novou?
CHROBK: Pitom! Abychom mli dv.
CHROBAKA: Aha, dv. To je pravda.
CHROBK: Haha, jen si to pedstav: dv kuliky! Nejm dv. eknme
sp ti. V, kad, kdo u m kuliku, mus dlat novou.
CHROBAKA: Aby ml dv.
CHROBK: Nebo sp ti.
CHROBAKA: Ty, Chrobku!
CHROBK: No copak?
CHROBAKA: J mm ouzkost. Aby nm ji pak nkdo neukradnul.
CHROBK: Co? Koho?
CHROBAKA: Nai kuliku. Nae poten. Nae vechno.
CHROBK: Nai ku-kuliku? Proboha nestra!
CHROBAKA: Kdy... kdy... kdy ji nemem s sebou valit, a budeme
dlat tu druhou.
CHROBK: Ulome ji, v? U-lo-me. Schovme. Pkn zahrabeme.
Pokej, nkam do dlku, do dleku, do bezpe, v? Ukldat se mus.
CHROBAKA: Jen aby ji nkdo nenael!
CHROBK: Nene, tototo! Nemluv! Kdepak, ukrst nm ji! Nai kuliku!
Nae zlato! N mal kulat kapitlek!
CHROBAKA: Nae skvostn hovinko! N ivot! Nae cel pomylen!
CHROBK: Pokej, zsta tady a hldej hldej ji pozor dvej
(Odbh.)
CHROBAKA: Kam zas let?
27
CHROBK: Dlek hledat... dolek... hlubok dl... zahrabat kuliku...
milka... nae zlato... do bezpe... (Zajde.) Po-zor...
CHROBAKA: Chrobku! Ale Chrobku, poj sem! Pokej! Tamhle je...
Ale Chrobku! U nesly. A tamhle je takov dobry dlek! Chrobku!
U je pry. A tamhle je tak skvostn dleek! Ten vrtk! Trulant!
Pitomec! Kdybych se tam aspo mohla podvat! Ne, j nejdu nikam,
kuliko. Kdybych... jen mrknout... Kuliko, milounk kuliko, jen
chvilku pokej, j hned, hned pijdu, jen mrknout, a budu tady... (B
do pozad, obrt se.) Kuliko, hezky ekat, bt hodn. J hned,
hnedliko (Sestupuje do Lumkovy dry.)
KUKLA: Zrodit se! Zrodit! Nov svt!
TULK (vstv).
CIZ CHROBK (vybhne z kulis, kde hal): Pry jsou. Mj okamik.
(Val kouli dl.)
TULK: Nono, neporazte m.
CIZ CHROBK: Z cesty, obane!
TULK: Co si to valte?
CIZ CHROBK: Hahaha, kuliku, kapitl, zlato.
TULK (couv): Smrd to vae zlato.
CIZ CHROBK: Zlato nesmrd. Hybaj, kuliko, val se! To se, majetku!
Obhej! Kdo m, ten m. Hahaha, paneku!
TULK: Copak?
CIZ CHROBK: Inu, je to pkn nco mt. (Val kouli vlevo.) Ty mj
poklade! Ty krsn jmnko! Mj klenote! M vechno! (Zachz.) Jen
mt! Uloit majeteek! Pkn zahrabat! Po-po-pozor! (Zajde.)
TULK: Nco mt? Pro ne? Kad chce mt svou kuliku.
CHROBAKA (vrac se z Lumkovy dry): jej, jejej, tady nkdo bydl.
Lumek. Larvika. Kdepak, kuliko, sem t nedme! Kde je kulika?
Kde, kde, kde je m kulika? Kde je nae drah kulika?
TULK: Ale zrovna te...
CHROBAKA (vrhne se k nmu): Zlodji! Zlodji! Kam jsi dal mou
kuliku?
TULK: km, te zrovna...
CHROBAKA: Ty vrahu, dej ji sem! Vra mn ji!
TULK: Zrovna te njak pn ji tady valil.
CHROBAKA: Jak pn? Kdo?
28
TULK: Bich, vyran, odul...
CHROBAKA: Mj mu!
TULK: Chrapoun s kivma nohama, nadut sprosk...
CHROBAKA: To je mj mu!
TULK: A kal, e je to krsn nco mt a nco zahrabat.
CHROBAKA: Je to on! Jist nael njak dlek! (Vol.) Chrobku!
Milku! Kde je ten hlupk?
TULK: Tady si to valil ven.
CHROBAKA: Ten moula! Nemohl m zavolat? (B vlevo.)
Chrobku! Muku, pokej! Ku-li-ko! (Zajde.) Ku-ku-ku-ku-kuliko!
TULK:
Tohle je jin, to se hnedle vid.
Tohle m nco ze solidnjch lid.
Dovolte, j jsem byl trochu opil.
U se mn zdlo, e vichni jsou motli.
Motli krsn, drobtko oden,
svtov smetnka vnho pen,
ty zajmav dmy a jejich panoi,
haha to hmyz pachtn po dibci rozko,
dejte mi pokoj s takovou honorac.
Tihleti aspo smrd poctivou lidskou prac.
Nechtj uvat, chtj jen nco mt,
nejsou to kavali, ale zas je to lid;
moude se dr zem, v jen v to, co trv,
pokorn stav sv tst, i kdyby z mrvy bylo;
krtce je ctit rozko, dlouho je ctit mrva.
I kulika je nco. I kulika je dlo.
Kdy prce nevon, tak von vdlek.
Miluje pro sebe, buduje pro celek,
pracuje pro jin, a mamon-li, inu,
i mamonit je ctnost, kdy je to pro rodinu.
Rodina m sv prva, rodina vechno svt,
a kdybys teba krad, vdy jsou tu sakra dti.
Tak je to prosm a vecko je v tomhle bodu:
co lovk neudl pro zachovn rodu!
KUKLA (ki):
29
Pipravte na svt vce msta!
Nco ohromnho se chyst!
TULK (oto se k n): Copak?
KUKLA: J se zrodm!
TULK: M dobe. A co vlastn bude?
KUKLA: Nevm! Nevm! Nco velikho!
TULK: Aha. (Zvedne ji a ope o stblo.)
KUKLA: Udlm nco asnho!
TULK: Copak?
KUKLA: Zrodm se.
TULK:
Tohle ti, kuklo, chvlm. V horenm puzen
na svt vechno pracuje k svmu zrozen,
chce bt, chce t, chce trvat, a a si co chce ct,
je to jen jedin vc: straliv rozko byt.
KUKLA:
Zvstuj vemu svtu:
ohromn chvle je tu,
kdy j... kdy j...
TULK: Co?
KUKLA: Nic. J jet nevm. Chci udlat nco velikho!
TULK:
Velkho? Nco velkho? Dobr, jen se tm opij;
ten dobr lid s kulikami t asi nepochop.
Mal a pln jsou kuliky, velk a przdn jsou sliby...
KUKLA: Nco nesmrnho!
TULK:
A pec se mn tohle, kuklo, na tob jaksi lb.
Velkho nco, sta se! Ale jen velkho, budi!
Co z tebe, kuklo, vyleze? Pro se u neprobud?
KUKLA: Cel svt uasne, a j se zrodm.
TULK: Jen dlej. J pokm. (Usedne.)
LUMEK (odzadu, dlouhmi tichmi kroky, vlee do sv chodby mrtvolu
cvrka): Kuku, Larviko! Copak ti nese papnek dobrho? (Sestoup do
otvoru.)
KUKLA (ki):
30
Ta bolest! Porodn muka!
Cel vesmr puk,
aby mne vydal.
TULK: Zro se!
KUKLA:
Ustupte! Ustupte! A vs nesmetu
ve svm rozletu,
a pijdu na svt.
TULK: Zro se.
LUMEK (vrac se pozptku ze sv dry): Ne, ne, dceruko, jen papej;
nesm ven, Larviko, i toto, ani zanic! Nono dt, hned tu bude tatnek
a pinese ti hamham, ano? Co bys chtla, ty mlsn?
LARVIKA (ped otvorem): Tati, j se tu nudm.
LUMEK: Haha, ta je rozkon, co? Nech se polbit, Larviko! Papnek ti
pinese nco kehoukho... Co, ty bys chtla zase cvrka? Haha, ty
nem patn npady.
LARVIKA: J bych chtla... j nevm.
LUMEK: Boe ty jsi chytr, Larviko! Zato ti musm nco dt. Papa, dt,
tatnek mus jt pracovat, mus se starat o svho drahouka, o svho
krsnho ervka... No jdi, jdi u, panenko. Papej hodn.
LARVIKA (sestoup).
LUMEK (dlouhmi kroky k Tulkovi): Kdo jste?
TULK (vysko a couv): J.
LUMEK: Jste jedl?
TULK: Ne myslm, e nejsem.
LUMEK (ich k nmu): Nejste dost erstv. Kdo jste?
TULK: Pobuda.
LUMEK (lehce se uklon): Lumek. Mte dti?
TULK: Ne. Myslm e ne.
LUMEK: Ach! Vidl jste ji?
TULK: Koho?
LUMEK: Mou larviku. Je rozkon, e? Chytr dt. A jak roste! Jak j
chutn, haha! Dti jsou velik radost, co?
TULK: Vude to kaj.
31
LUMEK: e ano? Aspo pak nainec v, pro koho pracuje. M dt, starej
se, pracuj, bojuj! To je reln ivot, co? Dt chce rst, chce papat,
mlsat, pohrt si, ne? Nemm pravdu?
TULK: Dt chce mnoho.
LUMEK: Vil byste, e j nosm dva ti cvrky denn?
TULK: Komu?
LUMEK: Svmu dtku. Rozkon, e? A tak chytr! Myslte, e je spap
cel? Toto, jen nejmk kousky, jet zaiva, haha! Skvl dt, co?
TULK: To je.
LUMEK: Jsem na ni pyn. Skuten pyn. Cel tta, co? M krev, pane!
Haha, a j tu tlachm, msto abych se piinil. T shky! Toho bhn!
Ale co, jen kdy mme pro koho, nemm pravdu?
TULK: k se tak!
LUMEK: koda e nejste jedl. Opravdu koda, vite? Musm j nco
pinst, no ne? (Ohmatv Kuklu.) Co je tohle?
KUKLA (ki): J hlsm obrodu svta!
LUMEK: Jet nezral. Nen k niemu, co?
KUKLA: J nco stvom!
LUMEK: Ba je to starost vychovvat dti. Velik starost, e? Vn kol,
pane. ivit rodinu, povate. Nakrmit ty uboh drobeky. Vypiplat je,
zajistit jim budoucnost, no ne? dn malikost, co? Musm u bet.
M cta, nazdar. Sluebnk, pane. (B pry.) Papa, dceruko, hned tu
budu! (Zajde.)
TULK:
Vypiplat. Zajistit. ivit. Krmit ty hladov krky.
To vecko d rodina. A nosit jim iv cvrky.
A pec i cvrek chce t a nikoho nezabj.
Dobrek, veleb ivot svou pokornou melodi.
Tohle mn nejde do hlavy.
LARVIKA (vylz z chodby): Tati! Tati!
TULK: Tedy ty jsi ta Larvika? Koukejme.
LARVIKA: Jak jste protivn!
TULK: Pro?
LARVIKA: Nevm. Oh, jak se nudm. Chtla bych... chtla bych...
TULK: Co jet?
32
LARVIKA: Nevm. Nco roztrhnout, nco ivho... Ach, j bych se
svjela!
TULK: Co je ti?
LARVIKA: Protivn, protivn, protivn! (Zaleze.)
TULK:
Rodinu takhle ivit. Tohle mn nejde z hlavy.
U hmyzu lovk se nad tm pece jen pozastav.
(Pichz Chrobk.)
CHROBK: Hybaj, star, u mm dlek! Kdepak jsi? Kde je m kulika?
Kde je m ena?
TULK: Vae pan? Nen to takov star dra? Takov tun, eredn,
hubat
CHROBK: To je ona! Kde je m kulika?
TULK: vztekl, pinav plundra?
CHROBK: Je to, je to, je to ona! Mla mou kuliku! Kam dala mou
drahou kuliku?
TULK: Tak tedy vae polovika vs la hledat.
CHROBK: A kde je m kulika?
TULK: Ta velk smradlav koule?
CHROBK: Ano, ano, m zlato! Mj majeteek! M vechno! Kde je m
krsn koule? Vdy jsem u n nechal svou enu!
TULK: On si ji tadyhletudy odvalil jeden pn. Dlal, jako by byla jeho.
CHROBK: A si dlal co chtl s mou enou! Ale kde je m kulika?
TULK: Vdy km: odvalil si ji jeden pn. Vae pan tu zrovna nebyla.
CHROBK: Kde byla? Kde je?
TULK: la za nm. Myslela, e jste to vy. Kiela po vs.
CHROBK: M kulika?
TULK: Ne, vae pan.
CHROBK: Na tu se neptm! Kde je m kulika, co?
TULK: Ten pn si ji odvalil.
CHROBK: Coe, odvalil? Mou kuliku? Boe na nebi! Chyte ho!
Chyte ho! Zlodji! Vrahov! (Vrhne se na zem.) Mj poctiv
majeteek! Zabili mne! Sp ivot dm ne kuliku zlat mrvy!
(Vysko.) Pomc! Chyte h! Vra-ho-v! (t se vlevo.)
TULK:
33
Hahaha, vrada, zloin! Zbote se, oblaka,
pro kuliku ukradenou! V tak hrzostranm alu
je jedna jen tcha: e kulika chrobka
nebude nikdy patit ne zas jen hovnivalu.
(Usedne stranou.)
HLAS (za scnou): Pozor, enuko, pozor, a nekloptne. U je to tu, u
je to tu: n byteek, n nov domeek! Ach pozor! Neublila sis?
ENSK HLAS: Ne, Cvrku, ty jsi smn.
MUSK HLAS: Ale milku, mus bt opatrn. Kdy ek rodinku...
(Vyjde Cvrek a Cvrkov v poehnanm stavu.)
CVREK: A te otvrat kukadla. Tak... tady! Jak se ti tu lb?
CVRKOV: Ach Cvrku, jak jsem unavena!
CVREK: Sedni si, sedni, duiko, sedni si. Pokej, hezky pomalouku,
tak.
CVRKOV (used): Ta dlka! A to sthovn! Ne, Cvrku, ty nem
rozum.
CVREK: Hihihi, maminko, kuku! Mmo! Mamuko! Mamineko!
CVRKOV: Ale nezlob, ty okliv!
CVREK: Hihi, vdy j u mlm, j jen tak. Pan Cvrkov nebude
chovat, i kdepak! Fuj, co si o n myslte!
CVRKOV (slzav): Ty zl, tob se o tom ertuje!
CVREK: Ale milnku, kdy mm takovou radost! Pova tch cvritek,
toho kiku, toho cvrkn, hihihi! enuko, j se zblznm radost.
CVRKOV: Ty... ty... hlupku! Kuk, tto, hihi!
CVREK: Hihihi! A jak se ti tu lb?
CVRKOV: Pkn. Tohle je n nov dm?
CVREK: Nae hnzdeko, nae vila, n krmek, nae, hihihi, rezidence.
CVRKOV: Bude tu sucho? Kdo to stavl?
CVREK: Paneku, tady bydlel jin cvrek.
CVRKOV: Ale? A pro se odsthoval?
CVREK: Hihihi, jo, ten se odsthoval! Ten se odsthoval! e nev kam?
Hdej hdej hdai!
CVRKOV: Nevm. Ach boe, to trv, ne ty nco ekne! Honem,
Cvrku!
34
CVREK: Tak tedy vera si ho napchl uhk na trn. Namoudui
drahouku, skrz naskrz. Jen si to pova! Takhle tam tepe noikami,
vid? Hihi, jet je iv. A j hned: No tohle bude nco pro ns! To se
posthujeme do jeho byteku! Jemine, to je tstko! Hihi, co tomu k?
CVRKOV: A jet je iv? Hu, to je hrza!
CVREK: Vi? my mme njak tst! Tralala, tra tra, tralala, tralala
tra. Pokej, hned si sem povsme tabulku. (Vynd z rance tt s
npisem CVREK, HUDEBNINY.) Kam ji mm povsit? Asi tak? Vc
napravo? Vc nalevo?
CVRKOV: Trochu v. A k, e jet tepe noikami?
CVREK (zatlouk a ukazuje): km ti: takhle.
CVRKOV: Brr. Kde to je?
CVREK: Chtla bys to vidt?
CVRKOV: Chtla. Ne, nechtla. Je to stran?
CVREK: Hihihi, to se v. Dobe vis?
CVRKOV: Dobe. Cvrku, mn je tak divn
CVREK (b k n): Jeminku, snad u... tv hodinka...
CVRKOV: Jdi ty! huhu, j se toho bojm!
CVREK: Ale mamineko, kdo by se bl? Hihihi, vdy to dovede kad
panika!
CVRKOV: Jak me tak mluvit! (Rozple se.) Cvrku, bude mne
mt vdycky rd?
CVREK: To se rozum, duiko! Jejej, jen neplakat! Ale mamko!
CVRKOV (vzlyk): Uka, jak kub noikami?
CVREK: Takhle.
CVRKOV: Hihi, to mus bt k smchu.
CVREK: Nonono, tak vid, u je po pli. (Usedne k n.) Pokej, jak si
to tady pkn zadme; a jak se trochu vzmeme, dme si sem...
CVRKOV:... zclonky!
CVREK: Zclonky taky. Hihihi, to se rozum e zclonky! Ne, jak ty jsi
moudr! Dej mn hubiku!
CVRKOV: Ale pus! Jdi, ty nem rozum!
CVREK: Se v, e ne! (Vysko.) Hdej, co jsem koupil?
CVRKOV: Zclonky!
CVREK: Ne, nco menho. (Hled po kapsch.) Kampak jsem to...
CVRKOV: Honem, uka, uka!
35
CVREK (vythne z kad kapsy dtskou ehtaku a zvon obma
rukama): Cvrky, cvrky, cvrk.
CVRKOV: Ne, to je roztomil! Cvrku, dej to sem!
CVREK (zvon a zpv):
Narodil se mal
Cvriek, Cvriek, Cvriek,
u postlky mu stli
maminka, mamka, tatek,
oba dva k sob hlavy
strkali, strkali, strkali,
aby mu pkn k span
cvrkali, cvrkali, cvrkali. Hihihi.
CVRKOV: Pj mn je, honem! Ach tako, j se u tm!
CVREK: Tak posly, starouku...
CVRKOV (zvon a zpv): Cvriek, Cvriek, Cvriek...
CVREK: Musm to te trochu obhnout, v? Ohlsit se, zaukat tady,
zaukat tam...
CVRKOV (zvon a zpv): Cvrkali, cvrkali, cvrkali...
CVREK:... Troku se uvst, navzat, omrknout se... Dej mn jednu
ehtaku, budu si cestou cvrkat.
CVRKOV: Ach, a co zatm j? (Slzav.)Ty mne tu nech?
CVREK: Cvrkej za mnou. No... a teba pijde njak soused, v? Me
se s nm drobtko zapovdat, zeptej se ho na dtiky nebo tak nco, v?
A a s tm tentononc jet pokme, vi? A budu doma.
CVRKOV: Ty zl!
CVREK: Hihihi! Pa, duinko, bu opatrn. Hned tu budu, hnedlinko.
(Odbhne.)
CVRKOV (cvrk na ehtaku, Cvrek v dli odpovd): Narodil se
mal... Cvriek... J mm strach!
TULK (vstv): dn strachy. Malost se rod lehce.
CVRKOV: Kdo je tu? Nu, brouk. Nekoue?
TULK: Ne.
CVRKOV: A jak se da dtikm?
TULK:
Nemm. Nemm. J jsem pod manelskou peinou
nevylh dojemnou lsku rodinnou,
36
ani to hejiv tst mt nad sebou vlastn stechu,
ba ani tu teplou radost z cizho nespchu.
CVRKOV: Jejej, ty nem dtiky? To je koda. (Zvon.)
Cvrku! Cvrku! Ach, u neodpovd. A pro jsi se, brouku,
neoenil?
TULK:
Sobectv, paniko, sobectv. Ml bych se za to stydt.
Pohodl ve sv samot hled egoista.
Nemus tolik milovat. A tolik nenvidt.
A tolik nept jinm ten jejich kousek msta.
CVRKOV: Ano, ano, ti mui! (Zvon.) Cvrciek, Cvriek,
Cvriek...
KUKLA (ki): J nesu budoucnost. J... j...
TULK (jde k n): Zro se!
KUKLA: J udlm nco slavnho!
CHROBAKA (vbhne): Nen tady mj mu? Kde je ten hlupk? Kde je
nae kulika?
CVRKOV: Jejej, pan, vy si hrajete s kulikami? Ukate?
CHROBAKA: To nen kulika k hran, to je nae budoucnost, n
majeteek, nae vechno! Mj mu, ten trulant, se s n ztratil.
CVRKOV: Ach boe, snad vm neutekl!
CHROBAKA: A kde vy mte svho?
CVRKOV: el za obchodem. (Zvon.) Cvrku! Cvrku!
CHROBAKA: e vs nech tak samotnou! Vdy vy se, chudinko,
ekte!
CVRKOV: huhu!
CHROBAKA: Takov mlad! A copak vy si nedlte kuliky?
CVRKOV: K emu?
CHROBAKA: Kulika, to je rodina. To je budoucnost. To je cel ivot.
CVRKOV: ne. ivot, to je mt svj domeek, sv hnzdeko, svj
krmek. A zclonky. A dti. A mt svho Cvrka. Svou domcnost. A to
je vecko.
CHROBAKA: Jak jen mete bt ivi bez kuliky?
CVRKOV: Co bychom dlali s kulikou?
CHROBAKA: Vude ji s sebou valili. km vm, mil pan, nim vc
mue nepipoutte ne kulikou.
37
CVRKOV: ne, domekem.
CHROBAKA: Kulikou.
CVRKOV: Domekem.
CHROBAKA: Boe jak bych si s vmi rda pohovoila! Vy jste takov
mil...
CVRKOV: A co vae dtiky?
CHROBAKA: Jen kdybych mla svou kuliku! (Odchz.) Ku-ku-
kuliko! Ku-ku-ku
CVRKOV: Hu, to je coura! A mu j utek, hihi! (Zvon.) Cvrkali,
cvrkali, cvrkali Mn mn je tak divn... (Poklz u vrtek.) Hihihi,
jak ten napchnut tam tepe noikami!
LUMEK (vybhne z kulis): Aha! (Dlouhmi tichmi kroky k n, vynd ze
osu dku, velkm rozmachem Cvrkovou probodne a thne ji k sv
de): Z cesty!
TULK (couv): ... ! Vrada!
LUMEK (v otvoru sv dry): Kuku, dceruko! Poj se honem podvat, co
ti zas tatnek nese!
TULK: Zabil ji! A j... j tu stl jako sloup! boe, ani nehlesla! A
nikdo nekikl hrzou! Nikdo j neskoil na pomoc!
PARAZIT (vystupuje z pozad): Bravo kamarde; docela m mnn.
TULK: Tak bezbrann zahynout!
PARAZIT: Taky to km. U se na to chvli koukm, ale tohle bych
neudlal. Ne, tohle j bych nemoh. Kad chce
bt iv, nemm pravdu?
TULK: Kdo jste?
PARAZIT: J? Nic vlastn. Chudk jsem. Siroteek. Parazit mn kaj.
TULK: Copak se sm takhle zabjet?
PARAZIT: Docela m e. Myslte, e on, ten Lumek, to potebuje?
Myslte, e m hlad jako j? Kdepak! Do zsoby zabj. Hromad.
Skandl, nemm pravdu? Je tohle njak spravedlnost? Pro on m mt
zsoby, a jin hlad? Protoe on m dku, a j jen tyhle hol ruce?
Nemm pravdu?
TULK: ekl bych.
PARAZIT: Taky to km. Nen dn rovnost. Napklad j nezabjm
nikoho. J mm na to pli mkk kusadla. Chci ci, j mm pli
38
mkk svdom. Nemm prozo-, provazo-, provozovac prostedky.
Mm jenom hlad. Copak je to v podku?
TULK: Ne ne nem se zabjet.
PARAZIT: Moje slova, kamarde. Nebo aspo se nem hromadit. Naere
se, a m dost. Hromadit, to je lup na tch, co hromadit nedovedou.
Narat se, a konec! Pak by bylo veho dost pro vechny, no nemm
pravdu?
TULK: J nevm.
PARAZIT: Taky to km.
LUMEK (vrac se z otvoru): Tak mlsej, dtko, mlsej; jen si vyber, co
chce. Nem hodnho papnka?
PARAZIT: Uctiv pozdrav, vanosti.
LUMEK: Nazdar. Nazdrek. Jedl? (ichne k nmu.)
PARAZIT: Hehe, vanost ertuje. Kdepak j!
LUMEK: Jde, hnuse! Obejdo! Co ty tu chce? Thni!
PARAZIT: Hehe, taky to km, vanosti. (Couv.)
LUMEK (k Tulkovi): Servus. Co, vidl jste to?
TULK: Vidl.
LUMEK: Krsn prce, e? Haha, to kad nedovede. Holenku, k tomu je
poteba (uk si na elo) odbornictv. Podnikavosti. I-ni-ciativy. A
rozhledu. A lsky k prci jku.
PARAZIT (pibliuje se): Docela m e.
LUMEK: Paneku, kdo chce bt iv, mus se njak ohnt. Je tu
budoucnost. Je tu rodina. A je tu taky, vme, takov jaksi ctidost.
Siln osobnost se mus uplatnit, nemm pravdu?
PARAZIT: Taky to km, vanosti.
LUMEK: No prv, no prv. Dlat podn svou vc, vychovat nov
Lumky, ut t hivny, kter v tob je, tomu j km uiten ivot, co?
PARAZIT: Docela tak, blahorod.
LUMEK: Ku, ohavo, s tebou nemluvm.
PARAZIT: Taky to km, pane.
LUMEK: A jak to heje, kdy tak pln sv posln! Kdy udl kus sv
prce! Kdy ct, e neije nadarmo! To tak povzn, e? No tak
servus, j u zas bm! Servitore! (Odbh.) Pa, Larviko, do svidania!
(Zajde.)
39
PARAZIT: Ten star vrah! Vte, ml jsem se co dret, abych mu neskoil
na krk. Paneku j bych taky pracoval, kdyby to muselo bt. Ale pro j
bych ml pracovat, kdy jin m vc, ne seere? J mm taky
iniciativu, haha, ale tadyhle. (Tlue se do bicha.) Hlad mm, hlad,
rozumte? To jsou njak pomry?
TULK: Vecko jen pro kus masa!
PARAZIT: Docela m e. Vecko jen pro kus masa, a chudk aby neml
nic. To je proti prod. Kad co seere, nemm pravdu?
TULK (zvedne ehtaku a zvon): Uboh, uboh, uboh!
PARAZIT: Taky to km. Kad chce bt iv.
(Za scnou odpovd cvrkn.)
CVREK (vbhne a cvrk ehtakou): Tu jsem, enuko, tu tu tu! Kdepak
jsi, milku? Hdej, co tvj muek nael?
LUMEK (objev se za nm): Aha!
TULK: Pozor! Dejte pozor!
PARAZIT (zadr ho): Nechat, obane! Neplete se do toho! Co mus bt,
to mus bt.
CVREK: Ale mamineko?
LUMEK (velkm rozmachem ho probodne a odn): Dceruko! Larviko,
copak ti zas nese tvj hodn tatek? (Sestoup do otvoru.)
TULK (zved psti): Stvoiteli! Ty se na to me dvat?
PARAZIT: Docela m e. To u m tetho cvrka, ten vrahoun, a j nic.
Na tohle se m nainec koukat?
LUMEK (vybhne z otvoru): Ne, ne, dtko, nemm kdy. Tatnek mus
zas do prce. Papej, papej, papej! Ml, za hodinku tu budu zas.
(Odbhne,)
PARAZIT: Ve mn se u vechno va. Ten star lotr! (Bl se k otvoru.)
To je nespravedlivost! To je hanebnost! J, j mu uku! Jen pokej! U
je pry? No, j se tam musm podvat. (Sestoup do otvoru.)
TULK:
Vrada a zase vrada! Srdce, pesta tak tlouci,
vdy to byl jenom hmyz, vdy jsou to jenom brouci,
je to jen malink drama mezi stbly trvy,
ba prv jen hmyz boj, ba prv jen brou mravy;
jin se ije hmyzu, jin je v ivot lid.
40
Ach bt zas mezi lidmi! Pak lovk aspo vid,
e pece je nco lepho neli ta hmyz hav.
lovk, ten nechce jen rt, chce tvoit a chce stavt,
m jku njak cl a kuliku svou stav,
ne, to zas chrobci, fuj! Co mn to nejde z hlavy!
Kulika chrobkm a lidem lidtj idely.
Pokojn lovk ivot celm ivotem chvl.
Pro tst sta tak mlo! Mt domov, teba jen mal,
nikomu nekodit, starat se o mlo a zplodit dti,
vdy ivot chce jen ivot, a sladko je pohledti,
jak ije a jak tvj soused... tepe... noikami...
ne, to zas cvrci! Co m to pod mm,
vdy si to pletu s brouky! To zk, malik byt,
to pitom blaho cvrk lovka nenasyt.
lovk chce nco vc, ne aby se jenom naps
a vdn, spokojen vkal ten vaneek tst:
ivot chce mue, ivot chce hrdiny, ivot chce zpas;
chce-li se zmocnit ivota, chop se ho silnou pst,
chce-li bt pln lovkem, nesm bt mal a slab,
chce-li t, tedy vldni, chce-li jst, tedy... zabij...
ne, to zas lumci! Ticho! Copak vy neslyte,
jak po celm svt pracuj horen tich elisti,
roch-roch-roch, to krvav mlaskn syt
nad vancem jet ivm... ivot je ivota koist!
KUKLA (zmt sebou): Ctm nco velikho! Nco velikho!
TULK: Co je velik?
KUKLA: Zrodit se! t!
TULK: Kuklo, kuklo, tebe se nespustm!
PARAZIT (vyval se z otvoru, nesmrn tlust, a kyt): Hahaha, hahaha,
hup, hahahahahaha! Hup, to je hahaha, hup, ten stary lakomec, ten tu
svou bled- hup, blednikovou holku zsobil! Hup, hahahaha, hahaha,
hup! A mn je pat- hup! J prasknu! (Krk.) Ale to je, hup, hup!
Zatracen kytavka! Paneku, j jsem ta- taky nkdo: to by kad
nemoh, no nemm, hup! Tolik toho serat, no ne?
TULK: A co Larvika?
41
PARAZIT: Hahaha, hahaha, hup, jo, hahahahahaha, tu jsem, hup, jo, tu
jsem taky slupnul. Stl prody je prosten pro vechny. Hup, hup, hup!

Opona



DJSTV TET

Mravenci

Scna: Zelen les.

TULK (sed zamylen):
Dost, dost u vidls. Vidls vechny tvory
st jako vi na velkm tle byt,
v stralivm hladu rozmnoit svj podl
urvan druhm. t, to zna brt,
nu tedy ber i ty. U dost jsem vidl.
(Pauza.)
A co j sm jsem jinho ne hmyz,
jsem vb a sbrm v prachu drobeky,
co jin nechaj. To je tvj ivot,
k niemu, k niemu, ba ani k tomu dobr,
aby mne nkdo seral.
KUKLA (ki):
Msto, msto, j se zrodm,
z vzen cel svt osvobodm!
Jak ohromn mylenka!
TULK:
Ta vn rvaka o sv mal j,
ta shka hltav, ta hmyz pe
svou vlastn malost zvnit ve svm rodu,
nechci u, nechci! Kouzla proklet,
na lidsk cesty rd bych vyel zas,
42
ach cesty lidsk! Po mm bloudn
kdy zas mne pozdravte, tabulky,
je lidskou e oznamujete
obec a okres, hejtmanstv a stt,
stt! Stj, m hlavo! Nejprve je obec,
pak pijde okres, potom zem, nrod
a vlast a lidstvo; a to ve je vt
ne kad j. Ba prv, v tom to vz,
e hmyz sobectv zn jenom sebe
a nechpe, e je tu nco vc,
obec a okres, celek spolen...
KUKLA:
tvr trzni!
Paliv zni
po velkm inu!
TULK (vysko):
Spolen celek! Nyn t u mm,
mylenko lidsk! My jsme jenom zrna
velik sklizn, kter pat vem.
Malik j, je nco nad tebou,
jmenuj to nrod, lidstvo nebo stt,
jak chce to jmenuj, ale jenom slu:
ty nejsi nic. Nejvt cena it
je ivot obtovat.
(Usedne.)
KUKLA:
Bl se hodina spsy.
Velik znamen a velk slova
mj pchod hls.
TULK:
Velk je lovk velkou povinnost,
jen tam je cel, kde je st celku,
a ije lidsky, d-li ivot za to,
co vt je ne on. Jak chce to jmenuj,
jenom kdy tomu slou.
43
KUKLA (zmt sebou):
Hlete, jak mm kdla!
Jak nesmrn kdla!
TULK: Kdybych jen vdl, kudy do nejbli obce! Co mne to koue? To
jsi ty, mraveneku? A tady druh! A tet! Propna, vdy jsem si sedl
do mravenit! (Vstv.) Blzni, co jste do mne nalezli? Tuhle po mn
b, koukejme: jeden, dva, ti, tyi. A tady taky jeden, dva, ti...
(Zatm jde zadn opona vzhru a zjev se vchod do mravenit,
mnohopatrov rud budovy; u vchodu sed Slep mravenec a ustavin
pot. Mravenci s ranci, trmy, lopatami atd. vchzej a pebhaj v
patrech budovy podle tempa, je udv Slepec.)
SLEPEC (ustavin): Jeden dva ti tyi, jeden dva ti tyi...
TULK: Co to tady je? Strejdo, co to potte?
SLEPEC: Jeden dva ti tyi...
TULK: Co je to? Njak skladit nebo tovrna, e? Hej, na je ta
tovrna?
SLEPEC: Jeden dva ti tyi...
TULK: Jku na je ta tovrna? Pro ten slep pot? Aha, udv tempo.
Vichni se hbaj, jak on pot. Jeden dva ti tyi. Jako stroje. Fuj, a
se mn hlava to.
SLEPEC: Jeden dva ti tyi...
PRVN INENR (vbhne na scnu): Rychleji! Rychleji! Jeden dva ti
tyi!
SLEPEC (rychleji): Jeden dva ti tyi! Jeden dva ti tyi!
(Vichni se pohybuj rychleji.)
TULK: Co je to? Povdm, pane, na je ta tovrna?
INENR: Kdo tu?
TULK: J.
INENR: Z kterch mravenc?
TULK: Z lid.
INENR: Zde Mravenika. Co tu chcete?
TULK: Koukm.
INENR: Prci hledat?
44
TULK: Taky teba.
DRUH INENR (vbhne): Vynlez! Vynlez!
PRVN INENR: Co je?
DRUH INENR: Nov zrychlen. Nepotat jeden dva ti tyi. Potat
rrz dva ti tyi! Rz dva ti tyi! To je krat. sspora asu. Rz dva
ti tyi! Sslep, hal!
SLEPEC: Jeden dva ti tyi...
DRUH INENR: patn! Rz dva ti tyi!
SLEPEC: Rz dva ti tyi! Rz dva ti tyi!
(Vichni se pohybuj rychleji.)
TULK: Ne tak rychle! Mn u jde hlava kolem!
DRUH INENR: Kdo tu?
TULK: Cizinec.
DRUH INENR: Odkud?
PRVN INENR: Z lid. Kde je mravenit lid?
TULK: Coe?
PRVN INENR: Kde je mravenit lid?
TULK: A tak. Tamhle. A tam taky. Vude.
DRUH INENR (tk): Ha! Ha! Vude! Blzen!
PRVN INENR: Je mnoho lid?
TULK: Mnoho. k se jim pni svta.
DRUH INENR: Haha! Pni ssvta!
PRVN INENR: My jsme pni svta.
DRUH INENR: Mravenika.
PRVN INENR: Nejvt mraven stt.
DRUH INENR: Ssvtov moc.
PRVN INENR: Nejvt demokracie.
TULK: Jak to?
PRVN INENR: Vichni musej poslouchat.
DRUH INENR: Vichni pracovat. Vichni pro Nj.
PRVN INENR: Jen On porou.
TULK: Kdo?
PRVN INENR: Celek. Stt. Nrod.
TULK: Koukejme, to je jako u ns. My napklad mme poslance.
Poslanec, to je demokracie. Mte taky poslance?
45
PRVN INENR: Ne. My mme Celek.
TULK: A kdo mluv za celek?
DRUH INENR: Haha! Nezn nic!
PRVN INENR: Ten, kdo porou. Celek mluv jen rozkazy.
DRUH INENR: Bydl v zkonech. Nen nikde jinde.
TULK: A kdo vm vldne?
PRVN INENR: Rozum.
DRUH INENR: Zkon.
PRVN INENR: Zjem sttu.
DRUH INENR: Tak, tak, tak je to!
TULK: To se mi lb. Jku, vechno pro Celek.
PRVN INENR: Pro jeho velikost.
DRUH INENR: A proti neptelm.
TULK: Coe? Proti komu?
PRVN INENR: Proti vem.
DRUH INENR: Jssme obklopeni nepteli.
PRVN INENR: My jsme porazili ern mravence.
DRUH INENR: A vyhladili Zrzav.
PRVN INENR: A podrobili ed. Zbvaj jen lut. Musme vyhladit
lut.
DRUH INENR: Musme vyhladit vechno.
TULK: Pro?
PRVN INENR: V zjmu Celku.
DRUH INENR: Celek m vy zjmy.
PRVN INENR: Zjmy rasov.
DRUH INENR: Prmysslov.
PRVN INENR: Koloniln.
DRUH INENR: Ssvtov.
PRVN INENR: Celkov.
DRUH INENR: Tak, tak, tak je to!
PRVN INENR: Celek m sam zjmy.
DRUH INENR: Nikdo neme mt tolik zjm jako Celek.
PRVN INENR: Zjmy udruj Celek.
DRUH INENR: A vlky jej iv.
TULK: Aha! Vy vy jste bojovn mravenci!
DRUH INENR: Sss, nev nic.
46
PRVN INENR: Mravenan jsou nejmrnj mravenci.
DRUH INENR: Nrod mru.
PRVN INENR: Stt prce.
DRUH INENR: Chtj jen ssvtovldu
PRVN INENR: protoe chtj svtov mr.
DRUH INENR: V zjmu ssv pokojn prce.
PRVN INENR: A v zjmu pokroku.
DRUH INENR: V zjmu svch zjm. A ovldnem ssvtov
prosstor
PRVN INENR: budeme dobvat asu. My chceme vldnout asu.
TULK: emue?
PRVN INENR: asu. as je vt ne prostor.
DRUH INENR: ass nem dossud pna.
PRVN INENR: Pn asu bude pnem veho.
TULK: Pomalu, proboha pomalu! Nechte mne myslet! Ovldnout as?
Pn asu? Jenom vnost je pn asu.
PRVN INENR: Rychlost je pn asu.
DRUH INENR: Zkrrocen asu.
PRVN INENR: Kdo porou rychlosti, vldne asem.
DRUH INENR: Rrz dva ti tyi! Rrz dva ti tyi!
SLEPEC (rychleji): Rz dva ti tyi. Rz dva...
(Vechno se pohybuje rychleji.)
PRVN INENR: Mus se zrychlit tempo.
DRUH INENR: Tempo vroby.
PRVN INENR: Tempo ivota.
DRUH INENR: Mus se zrychlit kad pohyb.
PRVN INENR: Zkrtit.
DRUH INENR: Vypotat.
PRVN INENR: Na sekundu.
DRUH INENR: Na ssetinu ssekundy.
PRVN INENR: Aby se etilo asem.
DRUH INENR: Aby se zvila vroba.
PRVN INENR: Pracovalo se pli pomalu. Pli tkopdn.
Mravenci hynuli navou.
DRUH INENR: Nessporn.
47
PRVN INENR: Nehumnn. Te hynou jen rychlost.
TULK: A k emu tak spchat?
PRVN INENR: Zjem Celku.
DRUH INENR: Otzka vroby. Otzka moci.
PRVN INENR: Je mr. Mr je sout.
DRUH INENR: Vedeme bitvu mru.
SLEPEC: Rz dva ti tyi.
(K obma Inenrm pistoup Mravenec ednk a nco jim hls.)
TULK:
Rz dva ti tyi! Jet rychleji! Rz!
Zprskejte biem spchu ten star pomal as,
mrskejte jej a ete, a rychleji let vped,
vdy rychlost je pokrok. Svt chce se rychleji tit,
chce dolett k svmu cli, a kdyby do zhuby letl,
a je to aspo rychleji! Ty slep, potej: rz!
SLEPEC: dva ti tyi...
PRVN INENR: Rychleji! Rychleji!
JEDEN MRAVENEC (pad pod bemenem): Uf!
DRUH INENR: Sss! Co je to? Vsstt!
JIN MRAVENEC (sklon se k padlmu): Mrtev.
PRVN INENR: Prv druh odnst! Rychle!
(Dva Mravenci zvedaj mrtvho.)
DRUH INENR: Jak esst! Padl na poli rychlossti!
PRVN INENR: Jak to zvedte? Pli pomalu! Mrhte asem! Pustit!
(Oba Mravenci pust mrtvolu.)
PRVN INENR: Za hlavu za nohy zrove. Rz dva ti! patn! Pustit!
(Oba Mravenci pust mrtvolu.) Za hlavu za nohy, rz dva ti tyi!
Odnst, mar! Rz dva, rz dva, rz
DRUH INENR: dva ti tyi! Rychleji!
TULK: Aspo e dost rychle umel!
PRVN INENR: Do prce! Do prce! Kdo vc m, mus vc pracovat.
48
DRUH INENR: Vc potebuje.
PRVN INENR: M vc co hjit.
DRUH INENR: A vc co dobvat.
PRVN INENR: Jsme nrod mru. Mr znamen prci.
DRUH INENR: A prce sslu.
PRVN INENR: A sla vlku.
DRUH INENR: Tak, tak!
HLAS: Pozor, ach pozor! Ustupte!
(Vejde Vynlezce, tpaje rukama.)
DRUH INENR: Hal, n Vynlezce!
VYNLEZCE: Pozor, pozor! Nenarazte do m hlavy! Je ohromn, je ze
skla, je kehk Je vt ne j Uhnte, praskla by, rozttila by se
Bink! Pozor, j nesu hlavu! Nenarazte! Ustupte!
DRUH INENR: Hal, xevede?
VYNLEZCE: Bol, puk Naraz o stny, bink! Ne ne neobshnu j
obma rukama! Ne ne nemohu j u unst! Pozor, slyte? Fu, fu, fu!
PRVN INENR: Co je?
VYNLEZCE: Stroj, nov stroj. V m hlav. Slyte, jak pracuje? Rozbije
mi hlavu! Oh oh ohohoh... oh... ohromn stroj! Z cesty! Z cesty! J
nesu stroj!
PRVN INENR: Jak stroj?
VYNLEZCE: Vlen Nesmrn, nejrychlej, nejinnj drti
ivot! Nejvt pokrok! Vrchol vdy! Fu, fu, fu, slyte jej? Deset tisc,
sto tisc mrtvch! Fu, fu! Pod pracuje! Dv st tisc mrtvch! Fu, fu,
fu, fu!
PRVN INENR: Gnius, co?
VYNLEZCE: Ohohoh, ta bolest! Prask mn hlava! Uhnte se, uhnte!
Pozor, a nenarazm! (Zachz.) Fu, fu, fu
PRVN INENR: Velik duch. Nejvt uenec.
DRUH INENR: Nic tak nesslou ssttu jako vda.
PRVN INENR: Vda je velk vc. Bude vlka.
TULK: Pro vlka?
PRVN INENR: Protoe budeme mt nov vlen stroj.
DRUH INENR: Protoe nm jet sschz koussek ssvta.
PRVN INENR: Kousek svta od bzy k borovici.
49
DRUH INENR: A cessta mezi dvma sstbly trvy.
PRVN INENR: Jedin voln cesta na jih.
DRUH INENR: Otzka presstie.
PRVN INENR: A obchodu.
DRUH INENR: Nejvt nrodn mylenka.
PRVN INENR: Bu my, nebo lut.
DRUH INENR: Nikdy nebylo vlky esstnj a nutnj
PRVN INENR: ne ta, kterou musme chystat.
DRUH INENR: Jssme pipraveni.
PRVN INENR: Jen mt pinu!
SLEPEC: Rz dva ti tyi.
(Gong.)
PRVN INENR: Co je?
HLASY: Posel! Posel!
POSEL (vbhne): Hlsm se: Hldka jin armdy.
PRVN INENR: Dobe.
POSEL: Podle rozkazu jsme peli hranice lutch.
PRVN INENR: Dl.
POSEL: lut mne zajali a dovedli k veliteli.
PRVN INENR: Dl.
POSEL: Dopis velitele.
PRVN INENR: Uka! (Vezme listinu a te): Vlda lutch mravenc
d Mraveniku, aby do t minut sthla zpt sv vojsko lec mezi
bzou a borovic na cest mezi dvma stbly trvy.
DRUH INENR: Sslyte! Sslyte!
PRVN INENR: Toto zem je historickm, ivotnm, prmyslovm,
svatm a vojenskm zjmem naeho sttu, take dle prva m mu
nleeti.
DRUH INENR: Urka! Nesstrpme!
PRVN INENR: Souasn naizujeme svm plukm, aby zahjily
postup. (Pust listinu.) Vlka! Konen vlka!
DRUH INENR: Konen vlka nm vnucen!
PRVN INENR: Do zbran!
NOV POSEL (vbhne): lut thnou pes nae hranice.
PRVN INENR (b do mravenit): Do zbran! Do zbran!
50
DRUH INENR (do jin chodby): Mobilizace! Do zbran!
OBA POSLOV (jinmi chodbami): Do zbran! Do zbran!
(Poplan sirny. Mravenci ze vech stran se hrnou do mravenit.)
SLEPEC: Rz dva ti tyi. Rz dva ti tyi.
(Rostouc lomoz uvnit.)
TULK:
Do zbran! Do zbran! Vdy cesta mezi stbly
je ohroena! Slyte? kvra od stbla k stblu,
p zem od trvy k trv, vae svat prvo,
nejvt zjem sttu, nejvt otzka svta,
vechno je ve he! Mravenci, do zbran!
Jak bylo by mono t, jinmu kdyby patil
svt mezi dvma plevami! Kdyby tam jin nosil
mraven raneky do cizho mravenit!
Sto tisc ivot za ta dv stbla trvy
je pli mlo! J byl jsem ve vlce, ,
to pec je emeslo pro hmyz! Kopejte zkopy,
ryjte se v hln, varmlinie to,
laufrit pes kupy mrtvol, bajonet auf,
padest tisc mrtvch, abyste dobyli
dvaceti krok latrn! Hur, do zbran!
Vdy jde o zjem celku, jde o odkaz vaich djin,
ba vc, o svobodu vlasti, ba vc, o svtovldu,
ba vc, jde o dv stbla! Takovou velkou vc
mohou jen mrtv vydit! Do zbran! Do zbran!
KUKLA:
Cel zem se chvje!
Nco velkho se dje!
J se rodm!
(Za ven bubn vychzej ety Mravenc s pukami, bodky a
kulomety, s kovovmi plbami na hlavch, a stav se do fronty.
51
Vystupuje Prvn inenr s odznakem vojevdce, jeho tb, Druh
inenr jako nelnk generlnho tbu a svita dstojnk.)
TULK (jde podle fronty):
Vcvik je vidt. Pozor! Vergatterung!
Vojci, vlast vs posl do boje,
abyste padli. Dv stbla trvy
se dvaj na vs.
PRVN INENR (na vstupku): Vojci! Vidme se nuceni vs povolat
pod vae prapory. Sveep neptel ns zrdn pepadl, aby pedbhl
nae mrumilovn ppravy. V tto vn chvli se jmenuji dikttorem.
DRUH INENR: Sslva dikttoru! Chlapi, volejte, nebo...
VOJCI: Slva dikttoru!
PRVN INENR DIKTTOR (salutuje): Dky. Pochopili jste pkaz
doby. Vojci, bojujeme za svobodu a prvo DRUH INENR: a
za velikost ssttu...
DIKTTOR: a za velikost sttu. Budeme se bt za civilizaci a vojenskou
est. Vojci, jsem s vmi do posledn kapky krve.
DRUH INENR: N milovan vojevdce, a ije!
VOJCI: A ije!
DIKTTOR (salutuje): Znm sv vojky. Budeme bojovat do konenho
vtzstv. A ije n ack materil, hur!
VOJCI: Hur! Hur!
DIKTTOR (k Inenru nelnkovi generlnho tbu): Prvn, druh
divize to. tvrt divize obejde borovici a vraz do mravenit
lutch. Pobije eny i zrodky. Tet divize v zloze. Nikoho neivit.
DRUH INENR NELNK GENERLNHO TBU (salutuje):
Podle rozkazu!
DIKTTOR: K tomu nm dopomhej bh. Vojci, vpravo bok, mar!
(Zav bubny.)
NELNK GENERLNHO TBU: Vpravo bok, mar!
Rz dva, rrz dva, rrrz dva! (V ele Mravenc thne vlevo.)
DIKTTOR: Rz dva! Vlka nm vnucen! Rz dva, rz dva! Ve jmnu
prva! Nikoho neivte! Za rodn krby! Rz dva! Rz dva! My se jen
brnme! Vlka o svt! Za vt vlast! Rz dva! Odvk neptel!
52
Nrodn vle! Do boje, bijte! Djinn nroky! Skvl duch vojska! Rz
dva! Rz dva!
(Nov a nov ety thnou za ven bubnk.)
DIKTTOR: Nazdar, vojci! Pijdu pak za vmi! Pt pluk, slva! Vtz u
iky! Velik doba! Jdete do vtzstv! Dobvat svta! Ndhern eln!
Rz dva! Rz dva! Sedm pluk, hur! Bijte je, vojci! lut jsou skety!
Palte a sekejte, hrdinov!
POSEL (pibhne): lut vtrhli na planinu mezi koenem borovice a
kamenem.
DIKTTOR: Ve podle plnu. Rychleji, vojci. Rz dva! Vlka nm
vnucen za est a slvu poteba sttu nikoho neetit idea prva drte se
vojci vhra je nae nejvt okamik svtovch djin mar mar mar!
(V dli temn rny: bzum, bzum.)
DIKTTOR: Bitva se zan. Druh vzva! (Dv se nkovm
dalekohledem k bojiti.)
SLEPEC: Rz dva ti tyi, rz dva...
(Rostouc dunn.)
KUKLA (ki):
Zem u puk. Slyte m znamen!
Hlubiny svta
pracuj v bolesti k mmu zrozen!
DIKTTOR: Druh vzva! Tet vzva! Do zbran! Do zbran! (Ke
Generlnmu ubytovateli.) Vydat zprvu!
UBYTOVATEL (vyvolv): Za krsnho poas strhla se konen bitva.
N hrdinn materil bojuje za skvl nlady.
(Nov ety vychzej za ven bubn z mravenit.)
DIKTTOR: Vpravo bok, mar! Rz dva! Rz dva! Rychleji, chlapi!
POSEL (pibhne): Nae prav kdlo couv. Pt pluk pln znien.
DIKTTOR: Podle plnu. est na jeho msto.
POSEL (odbhne).
53
TULK:
Haha, dle plnu! Tak je to v podku,
kdy sama Smrt slou co generl u tbu
a pln rozkazy: Poslun hlsm,
pt pluk znien, zu Befehl, podle plnu.
tohle znm a tohle jsem vidl u,
vidl jsem ir pole poset mrtvmi,
rozbit lidsk maso pimrzl ve snhu,
vidl jsem velk tb a samu Smrt s lampasy,
na prsou plno d, s vlajcm chocholem
pehlet padl, zda lehli si podle plnu
na map mrtvch.
(Pibhaj nostki s rannmi.)
RANN (ve): Pt pluk! N pluk! Vichni jsme pobiti! Pestate u!
(Klape telegraf.)
TELEGRAFN DSTOJNK (te depei): Pt pluk znien. ekme
rozkaz.
DIKTTOR: est na jeho msto. (K Ubytovateli.) Vydejte zprvu.
UBYTOVATEL (vyvolv): Bitva se spn rozvj. Pt pluk se zvlt
vyznamenal, odraziv hrdinn vechny toky, nae byl vystdn
estm.
DIKTTOR: Bravo. Udlm vm velk d Virtuti.
UBYTOVATEL: Dky. Konm jen svou povinnost.
KULHAV NOVIN (pibl se s notskem): Novin prosm.
Mamama-mme hlsit vivivi-vtzstv?
DIKTTOR: Ano. spn operace. Dk plnm dvno pipravenm.
Podivuhodn duch naeho materilu. Nezadriteln postup. Neptel
demoralizovn.
KULHAV NOVIN: Vyvyvy... vy vy... vyvyvy... vy vy
DIKTTOR: Pravte?
KULHAV NOVIN: vytiskneme vechno.
DIKTTOR: Dobe. Spolhme na souinnost tisku. Nezapomete na
podivuhodn duch.
54
KULHAV NOVIN: Tisk vyvyvy vykon svou popo-po-povinnost.
(Odbhne.)
DOBRODJ (s kasikou): Pomoc pro rann! Vechno pro rann!
Milodary pro rann! Dvejte rannm! Pomoc pro mrzky! Vechno
pro mrzky! Pomozte rannm!
DIKTTOR (k dstojnkovi): Druh divize tok! Mus prorazit! Za vech
obt!
DOBRODJ: Pro nae hrdiny! Pomozte bratm! Pomoc pro rann!
TULK: Vechno pro rann! Vlku pro rann! Vechno pro jejich rny!
DOBRODJ: Pomoc pro mrzky! Dvejte rannm!
TULK (utrhne si knoflk a dv jej do kasy): Vechno pro rann!
Posledn knoflk pro vlku!
JIN RANN (stn v nostkch): Ou ou ou, dorazte mne! Ou ou ou!
DOBRODJ (zachz): Pomozte rannm...
(Klape telegraf.)
TELEGRAFISTA: Prav kdlo lutch couv.
DIKTTOR: Pronsledovat! Dobjet! Nezdrovat se se zajatmi!
UBYTOVATEL (vyvolv): Neptel na zmatenm tku. Nae pluky jej
enou v ndhernm rozmachu, pohrdajce smrt.
DIKTTOR: tvrt vzva!
UBYTOVATEL (odbhne do mravenit).
TELEGRAFISTA: est pluk znien do poslednho mue.
DIKTTOR: Podle plnu. Devt na jeho msto. tvrt vzva!
(Vystupuj nov ety ozbrojenc.)
DIKTTOR: Poklus!
(Mravenci b poklusem k bojiti.)
TELEGRAFISTA: tvrt divize obela borovici a vpadla zadem do
mravenit lutch. Posdka pobita.
DIKTTOR: Srovnat se zem! Vybt eny a zrodky!
TELEGRAFISTA: Sted neptel otesen. Vyklidili pat pesliky.
DIKTTOR: Nae vtzstv! (Kles na kolena a snm plbu.) Velik boe
mravenc, dal jsi zvtzit prvu! Jmenuji t plukovnkem. (Vysko.)
Tet divize na neptele! Vechny zlohy za nm! Nikoho neivit! dn
zajatci! Kupedu! (Vrh se na kolena.) Spravedliv boe sly, ty v, e
nae svat vc (Vysko.) Jen na n! Na n! toit! Hnt je! Vechno
55
pobt! Vlda nad svtem rozhodnuta! (Poklek.) Boe mravenc, v tto
velik chvli... (Tie se modl.)
TULK (sklonn nad nm, tie): Vlda nad svtem? Uboh mravene, ty
jmenuje svtem ten kousek hlny a trvy, co zn? Tu mizernou,
pinavou p zem? Zalpnout cel tv mravenit i s tebou, a ani
koruna stromu nad vmi nezaum, ty blzne!
DIKTTOR: Kdo jsi?
TULK: Te jenom hlas; vera snad vojk v jinm mraveniti. Jak je ti,
dobyvateli svta? Ct se dost velik? Nezd se ti pli mal ta
hromdka mrtvol, na kter stoj tv slva, chudku?
DIKTTOR (vstane): Ve jedno. Prohlsm se csaem.
(Klape telegraf.)
TELEGRAFISTA: Druh divize d o posily. N materil se ct
vyerpn.
DIKTTOR: Coe? Vydret! Biem na n!
TELEGRAFISTA: Tet divize je uvedena ve zmatek.
JEDEN MRAVENEC (utk pes scnu): Bme!
DIKTTOR: Pt vzva! Vichni do zbran!
KIK (za scnou): Zastavte! Ne, ne! Zptky!
PRONIKAV VKIK: Spaste se!
DIKTTOR: Pt vzva! Marodi do pole! Vichni do pole!
VOJK (prch zleva): Bij ns! Bte!
DVA VOJCI (b zprava): Obeli ns! Utete!
VOJK (zleva): Na zpad! Utkejte k zpadu!
VOJCI (zprava): Obeli ns od zpadu. Bte na vchod!
DIKTTOR (ve): Zptky! Na sv msta! Do pole!
HLOUEK ZPRAVA (v lenm prku): Pry! Stkaj plameny!
HLOUEK ZLEVA: Na zpad! Spaste se! Z cesty!
PVAL ZPRAVA: Utete, hon ns! Na vchod!
PVAL ZLEVA: Na zpad! Z cesty! Jsou tady.
(Oba proudy se zanou v panice rvt a pobjet.)
DIKTTOR (sko na n a bije do nich): Zptky! Skety! Dobytku, j jsem
v csa!
56
JEDEN VOJK: Ku! (Skol ho.) Prchejte!
DRUH INENR NELNK GENERLNHO TBU (vbhne
porann a sko na vstupek): Maj msto! Zhasit svtla!
LUT (vnikaj z obou stran): Hur! Hur! Mravenit je nae!
(Svtla zhasnou. Tma, vava, zmatek.)
HLAS DRUHHO INENRA: Do boje. -!
HLAS LUTHO VDCE: Do chodeb za nimi! Nikoho neivit! Pobijte
vechny mue!
KIK UBJENCH MU: !
SLEPEC: Rz dva! Rz dva! Rz dva!
LUT VDCE: Pobijte eny a zrodky!
KIK EN: !
SLEPEC: Rz dva! Rz dva!
LUT VDCE: Za nimi! Vradit! Vechno vyvradit!
(Vzdalujc se ryk.)
SLEPEC: Rz dva! Rz dva! Rz aah!
LUT VDCE: Svtlo!
(Rozsvtl se. Pedn scna je przdn. lut pronikaj do chodeb a
vrhaj Mravenany z hoejch pater dol. Vude hromady mrtvol.)
LUT VDCE: Vborn, lut! Vechno pobt!
TULK (potc se mezi hromadami mrtvch): Generle, dost u!
LUT VDCE: Vtzstv lutch! Vtzstv prva a pokroku! Nae je
cesta mezi dvma stbly! Nm lutm pat svt! Prohlauji se za
vladae vesmru!
(Vava se vzdaluje do chodeb.)
KUKLA (zmt sebou): J... j... j!
LUT VDCE (kles na kolena a snm plbu): Nejspravedlivj boe,
ty v, e bojujem jenom za prvo. Nae djiny, nae nrodn est, nae
obchodn zjmy...
57
TULK (vyraz a poval ho kopnutm, rozlapv a roztr botou): Ach ty
hmyze! Ty pitom hmyze!
Opona


EPILOG

ivot a smrt

Vnitek lesa. ernoern noc. V poped sp Tulk.

TULK (ze sna): Dost, generle! (Probouz se.) Co, j jsem spal? Kde to
jsem? Ta hrozn tma! J ne ne j nevidm Nevidm vlastn prst
ped oima Kuklo! Kuklo! (Vstv.) Co e je takov tma? Nevidm na
krok Kdo to mluv? Kdo je tu? (Ki.) Kdo je tu? Ne, to je jenom mj
hlas. Ale co e nic nevidm? (Hmat kolem sebe.) Nic... nic... nic...
(Ki.) Je nco? Je vbec nco? Propast, vude ta stran propast! Na
kterou stranu zanu padat? Kdybych se ml eho podret! Nen nic!
Nen nic! boe, j mm strach! Kam se podlo nebe? Kdyby aspo
nebe zstalo! Nebo jedin bludika! Jedin lidsk sirka! Kdyby aspo
njak smr zstal! Kde to jsem? (Klek.) J mm strach! Svtlo!
Kdyby jen svtlo bylo!
HLAS (ze tmy): Vdy je svtlo. Svtla dost
TULK (leze po zemi): Jedin lidsk svtlko! Jen jeden paprsek!
JIN HLAS: Ten hlad! Ta ze!
JIN HLAS: Volm t! Poj! Hledm t, volm: Poj!
TENK HLAS: Pti pti pt
TULK: Proboha jen jiskiku svtla! Co je to? Kde jsem?
HLAS CHROBKA (v dli): M kulika! Kde je m kulika?
TULK: Svtlo!
HLAS: Ta ze! Ten hlad!
MROUC HLAS: Dorazte mne! Dorazte!
JIN HLAS: Bu m!
JIN HLAS: Ahou, ahahou! Mm ho!
TULK: Svtlo! Co je to tady? Aha, kamen.
58
HLAS: Ta ze! Ta ze!
JIN HLAS: Milost!
TULK: Aspo jiskiku vykesat! (Tlue kamenem o kmen.) Jedinou
jiskru svtla! Posledn jiskiku!
(Z kamene vytrysknou jiskry. Vnitek lesa se rozh pzranm
jasem.)
TULK (vstv): Svtlo!
HLASY (prchajc): Utete, svtlo! Prchejte!
TULK: Aach, ta krsa!
HLASY (za scnou blc se): Svtlo! Svtlo!
KUKLA: Kdo mne vol?
TULK: Chvlabohu svtlo!
(Rostouc ze a tich hudba.)
KUKLA:
Na kolena! Na kolena!
J j j vyvolen
pichzm na svt!
HLASY (blc se): Pohlete, svtlo!
KUKLA:
V bolesti rozen
puk m vzen.
Nevdan a neslchan
se skutkem stane.
J budu!
(Do zcho stedu vlet rej Jepic a tan.)
TULK: Kde jste se vzaly, prsvitn muky?
PRVN JEPICE (vylet ze stedu ostatnch a v):
!
(Stane.)
Jako paprsek ze tmy
vytryskl ziv, vn,
59
ohromn jepi ivot!
Tanete, sestry! !
(V.)
CHR JEPIC:
Kroume ivot!
Tanme ivot!
My jsme sm ivot!
ivote! ivote!
PRVN JEPICE (stane):
Ze zvonn paprsk jsou spedena nae kdla,
od hvzdy k hvzd ze svtelnch nit tkal je
odvk bosk tkadlec. Tanme vesmrem,
my, due ivota, zrozen svtlem,
obrazy boha, kter
(Kles mrtva.)
DRUH JEPICE (vystoup a v):
kter v ns vid sebe.
! Vn, vn je ivot.
TULK (mot se k n): Jak... jake, tedy je vn?
DRUH JEPICE:
t, krouit, vit! Z hloubi vesmru
nm odpovd tvr, nesmrn
ven kdel jepicch. Nm dn je
tajemn kol vn viti,
z kdel nm pr harmonie sfr,
jak posln a jak tvr radost
bt jepic! t, to je kolotat!
.
(V.)
CHR JEPIC:
Vn, vn je ivot!
TULK (mezi nimi):
jak posln a jak tvr radost
CHR JEPIC:
kolotat! Sestry, do kola!
DRUH JEPICE (stane):
60
Rozvite ivot! Co jsme jinho
my, z nejjemnjch ltek utkan,
ne mylenky a due stvoen?
Jsme prsvitn! Jsme bez thy a zmaru!
Jsme ivot sm! Jak jiskry z bo vhn
jsme vytryskly a velebme
(Pad mrtva.)
TULK: Hlete, je mrtva!
TET JEPICE (vystoup a v):
!
(Stane.)
Cel svt s nmi krou, dkuje, chvl,
veleb, ske a kolot
ped tebou, velk, milostn, neskonaly,
jepi dare ivota!
Radosti bezoddyn, ty vn opojen,
bu ehnn, reji ivota,
ohniv tanci, jemu konce nen,
bu s nmi...
(Pad mrtva.)
TULK (zvedne ruce a to se):
CHR JEPIC:
Bu poehnn, bu poehnn!
TULK: ivote, ivote, ty jsi ns uhranul! Vdy i j, star zmoen
muka, kroum a kim, ivote...
CHR JEPIC:
Bu poehnn, bu poehnn!
TULK: Nech ns t, ns vechny! Hle, kad chce t! Kad se tolik
brn, a kad bojuje na svou pst! Vid, kdybychom tak jednou to
zkusili dohromady! Kdybys ty sm ns vedl proti proti zniku! Proti
smrti!
CHR JEPIC:
Bu poehnn! Bu veleben!
61
(Jepice po jepici pad mrtva.)
TULK: Vichni bychom li za tebou! Vechny muky a vichni lid, a
mylenky, a dla, a hav vodn, a mravenci, a trva, vechno se spoj s
tebou! Ale dv se musme spojit my, my vichni, kdo ijeme, do
jednoho regimentu; a ty ns povede, ivote vemohouc
CHR JEPIC:
Bu ivot poehnn!
KUKLA (pronikav vykikne): Msto! (Roztrhne svj obal a vysko jako
Jepice.) Tu jsem!
TULK (vrvor k n): Ty, kuklo? Ty? Uka se! Ty jsi se konen zrodila?
KUKLA-JEPICE (vybhne a pone vit):
!
TULK (za n): Coe, nic vtho?
KUKLA-JEPICE (v):
!
(Stane.)
J vldu ivota vyhlauji. J
poroum tvorstvu: ij, neb cstv
ivota pilo.
(V.)
!
NKOLIK POSLEDNCH JEPIC:
Vn, vn je ivot!
(Padaj mrtvy.)
KUKLA-JEPICE (stane):
Cel svt bobtnal, aby mne zrodil,
a pukal bolest. Slyte, slyte,
ohromn poselstv nesu; zvstuji
nesmrn vci; ticho, ticho,
j velik pinm slova.
(Pad mrtva.)
TULK (klek k n): Vsta, muko! Pro jsi padla? (Zved ji.) Mrtva! Je
mrtva! Ach lbezn lko, ach oi jasn a isounk! Mrtva! Sly,
kuklo? Co jsi chtla ci? Mluv jet! (Nese ji v nru.) Mrtva! Jak je
lehnk, boe, jak je krsn! Pro musela umt? K emu ten hrozn
nesmysl! Muko! (Klade ji na zem.) Mrtva! (Leze po zemi a prohl
62
mrtv jepice, zvedaje jim hlavy.) I ty jsi mrtva, tanenice? I ty, kter jsi
zpvala! I ty, mladik! Ach tyhle rty se u neozvou! Mrtva! Sly,
zelen muko? Kdybys jen oi otevela! Hle, je tak dobe t! Probu
se, ij pece! Bu ivot poehnn! (Plaz se na kolenou dopedu.)
Bu poehnn! Hu! Kdo na mne shl? Jdi pry! (Ze zhasne, jen ostr
paprsek dopad na Tulka.) Kdo je tu? Huhu, pus, vdy mne mra-,
mraz! Kdo jsi? (ermuje rukama do przdna.) Pry tu studenou ruku! J
nechci... (Vstane.) Nesahat! Kdo jsi? (Brn se.) Ale tak pus, co mne
krt? Haha, ty jsi, pokej, j t znm, ty jsi... ty jsi Smrt! Tolikrt jsem
t dnes vidl! Ale j ne nechci Pus, kostroune! Bezok! Hnusn! J
jet ne... (Zpas do przdna.) Pesta!
(Zprava se plaz dva Slimci.)
PRVN SLIMK: tj. No tu ut!
DRUH SLIMK: Ty vole, tak ouvni!
TULK (zpas): Tum, zubat! Hahaha, dostalas! (Sraen na kolena.)
Nech mne! Nedus tolik! Povol! J chci jen t; copak i to je mnoho?
(Zved se a rozhn se rukama.) Nedm ti ivot, smrku, nedm!
Tum! (Pad.) , i nohu nastavuje!
PRVN SLIMK: Ty, limku.
DRUH SLIMK: o?
PRVN SLIMK: Von pa e mrt.
DRUH SLIMK: Budem e koukat, jo?
TULK (pozved se): Nech mne t! Co ti to udl? Jen protentokrt!
Aspo do ztka! Nech... jen... vydechnout! (Zpas.) Pus, nekr! J
nechci umt! Tak mlo jsem uil! (Vkik.) Ach! (Padne na tv.)
PRVN SLIMK: To je vanda, vi?
DRUH SLIMK: Ty, neku.
PRVN SLIMK: o?
DRUH SLIMK: Von u spnul.
TULK (vzchop se na kolena): Ty i padlho krt, zbabl? Pus u, a
povm vem J chci jet chvilku (Vstane a vrvor.) Nech t!
Jenom t! (Ki.) Ne! Jdi pry! Mm jet tolik co ci! (Kles na
kolena.) Vm te jak t. (Padne naznak.)
PRVN SLIMK (leze pomalu vped): No, u je po om.
63
DRUH SLIMK: Jeu, jeu, to je rna. Ach jejej. Takov nett!
Pro ji n voputil?
PRVN SLIMK: o tak lamentuje? To e n netejk.
DRUH SLIMK: Ale to v, to e jen tak k, kdy nkdo ume.
PRVN SLIMK: Jojo. Tak leeme.
DRUH SLIMK: Jojo. To u tak na vt chod.
PRVN SLIMK: Jen aby bylo mlo limk a hodn kaputy.
DRUH SLIMK: Jej neku, koukej.
PRVN SLIMK: o?
DRUH SLIMK: o tu je mrtvejch jepi.
PRVN SLIMK: Kdyby to apo k rdlu bylo.
DRUH SLIMK: Jojo. Tak leeme, vi?
PRVN SLIMK: Jenom kdy my jme ivi.
DRUH SLIMK: To i mylm. Povdm, limku...
PRVN SLIMK: o?
DRUH SLIMK: ladko je ti.
PRVN SLIMK: Ba jo! A ije ivot, v.
DRUH SLIMK: Tak leeme. (Zachzej do kulis.)
PRVN SLIMK: To byla legrae, vi?
DRUH SLIMK: No ba. Jenom kdy my jme ivi. (Zajdou.)
(Pauza. Svt. Ptci se probouzej.)
DEVORUBEC (vychz z pozad se sekerou na rameni. Uvid za keem
mrtvolu Tulkovu a sklon se k n): Kdo je to? Strejdo, slyte? No,
strejku, probute se. Co je vm? (Vstane, sejme epici a pokiuje se.)
Nebotk. Chudk star. (Pauza.) M to aspo odbyto.
TETKA (jde zleva. Nese novorozen ke ktu): Dobrytro pmbu. Co tam
mte, strejku?
DEVORUBEC: Dobrytro, teta. Nkdo tady umel. Tulk je to.
(Pauza.)
TETA: Chudk.
DEVORUBEC: A co vy, teta? Ke ktu? Ke ktu?
TETA: To je sestin kluk. Vv. Vv.
DEVORUBEC: Jeden se narod a jeden ume.
64
TETA: A pod je lid dost.
DEVORUBEC (lecht dt pod bradou): Ks, ks, kluku! Pokej, a
vyroste!
TETA: A co, streje, teba mu bude lp ne nm.
DEVORUBEC: Ale copak, jen kdy m lovk pod co dlat.
KOLAKA (vyjde zprava s monou na zdech): Pochvlen Pan...
TETA: Navky.
DEVORUBEC: Navky. (kolaka zajde.) To je dnes krsn, vite teta?
lovk to ani neum povdt.
HLAS KOLAKY: Pochvlen Pan...
HLAS MUE (za scnou): Navky.
TETA: Ba, krsn den se nm dl.
POUTNK (vyjde zleva): Dobr den.
TETA: Dobr den.
DEVORUBEC: astn dobr den.
Opona


DOPLNK PRO REISRA

V epilogu Poutnk je toton s Tulkem, Ct-li reisr potebu smrnho
konce, uij tto varianty (od odchodu Slimk):
(Pauza. Svt. Ptci se probouzej. Rny sekyrou.)
TULK (probouz se): Rnv! Rny! Rny bo! (Usedne.) Co je?
(Ticho.)
Ach, tk sen jsem ml!
(Rny sekyrou.)
PRVN HLAS: Ach boe!
DRUH HLAS: Ale copak, jenom kdy je lovk iv.
TULK:
65
Jen kdy je iv... Tak tedy neumel?
A tedy... vlastn... nic se neudlo?
Vidl jsem, co jsem vidl,
i se mi to jen zdlo?
A kdyby to i pravda bylo,
nic nestalo se, nic se nezmnilo,
jen kdy zas lovk ije dl.
I vy jste ivi.
(Pauza.)
Co je to platno: ivot je tady,
i kdy jen jepi.
A dje se co chce, znova jest
a nikdo a nic ho nezni.
Co je to platno: mus se nst.
PRVN HLAS: Ba, je to dina.
DRUH HLAS: Ale ml, jenom kdy m lovk pod co dlat.
TULK:
Pod co dlat! Tak je to, ano,
vdy i sm ivot co dlat m neustle,
jako by nco nebylo dodlno,
jako by za nm se muselo dl a dle,
a by bys lovkem anebo broukem byl,
ije, aby cel svt il,
a pod je co dlat.
(Vystoup dva Drvotpov.)
PRVN DRVOTP: Dobrytro, strejce.
DRUH DRVOTP: Hledte prci?
TULK: Coe?
PRVN DRVOTP: No hledte-li prci?
TULK:
Lidi, j pod hledm, j hledm odjakiva,
hledm v ivot smysl a ivot se na mne dv,
koukejte na ty hust dlouh ady,
66
a vecko to ije.
A snad i sm ivot nco v sob hled,
a proto se nikdy zahubit ned,
a teba sm sebe hub a nev si se sebou rady
a plen sebe sama, pod trv dl,
jako by rd se na sob sm neho doekal,
neho lepho. Mon e hledm i prci.
PRVN DRVOTP: Nechtl byste nm pomhat?
TULK: Coe?
DRUH DRVOTP: No abyste nm pomohl kcet dv.
TULK: Pomhat?
PRVN DRVOTP: No ba, kdyby si lidi nemli pomhat
TULK:
Vy jste to ekli, ano! Mus se pomhat!
A nen ztraceno nic, pokud je pomoci mono.
A nebude ztracen sm,
kdy uvid ivot trpit se nebo bloudit:
pokud lze lovku pomoci,
nen pro ho soudit!
DRUH DRVOTP: Tak co, el byste?
TULK: J jdu s vmi.
(Vyjde Poutnk.)
POUTNK: Dobrytro. Do prce? Do prce?
PRVN DRVOTP: No ba, do prce.
DRUH DRVOTP: Jako kad den.
POUTNK: A krsn je.
TULK: Ba, krsn den se nm dl.
POUTNK: Tak dobr den!
PRVN DRVOTP: Dobr den!
TULK: astn dobr den!
CEL SVT: astn dobr den! astn dobr den!
Opona
67
ivot a doba spisovatele Karla apka v datech

1890
Narozen 9. 1. v Malch Svatoovicch. Otec MuDr. Antonn apek
(1855-1929), matka Boena, rozen Novotn (1866-1924). Sourozenci:
Helena (1886-1961), provdan Koeluhov, ovdovla, od roku 1930
provdan Palivcov; Josef (1887-1945) enat od roku 1919.
1895-1901
V pici, kde rodina bydl, navtvuje obecnou kolu a jednu tdu
mansk koly.
1901-1909
Stedokolsk studia zan v Hradci Krlov, poslze pokrauje
v Brn, kon maturitou
v Praze.
1907
Rodina se sthuje z pice do Prahy.
1909-1915
Studuje na Filozofick fakult Univerzity Karlovy filozofii, estetiku,
djiny vtvarnho umn, anglistiku, germanistiku a bohemistiku.
(V letech 1910-1911 studuje v Berln a v Pai.) V listopadu 1915 je
promovn na doktora filozofie.
1917
Psob jako domc uitel Prokopa Laanskho na zmku v Chych
u lutic. V jnu nastupuje do redakce Nrodnch list.
1921-1938
Je lenem prask redakce Lidovch novin, v letech 1921-1923
pracuje v Mstskm divadle na Krlovskch Vinohradech jako
dramaturg a reisr.
68
1922
Poprv pedstaven presidentu T.G. Masarykovi.
1925
Je zvolen pedsedou eskoslovensk odboky Penklubu, kterou
pomh zaloit. Sthuje se s bratrem Josefem do novho domu na
Vinohradech.
1931
Jmenovn lenem mezinrodnho vboru pro duevn spoluprci
Spolenosti nrod (stl vbor pro literaturu a umn).
1933
Pracuje ve Vboru pro pomoc nmeckm uprchlkm, je
mstopedsedou Penklubu.
1934
Organizuje pomocnou sociln akci Demokracie dtem.
1935
en se s Olgou Scheinpflugovou, potky stavebnch prav domu
ve Stri, kter novomanel dostali od Vclava Palivce do
doivotnho uvn.
1937
astn se svtovho kongresu Penklub v Pai.
1938
Podl se na organizaci svtovho kongresu Penklub v Praze.
Opakovan je navrhovn na Nobelovu cenu za literaturu. Po
mnichovsk konferenci (29. - 30.9. 1938) el nenvistn kampani,
bojuje s eskm faismem a prov nejt obdob svho ivota.
Umr 25.12. na zpal plic. Poheb na Vyehrad se kon 29.12.
69
Prvn vydn knih Karla apka

1917 - Bo muka
1918 - Pragmatismus ili Filozofie praktickho ivota
- Krakonoova zahrada
- Ne pohdek
1920 - Loupenk
- Kritika slov
- RUR
1921 - Trapn povdky
- Ze ivota hmyzu (spolen s Josefem apkem)
1922 - Lsky hra osudn (spolen s Josefem apkem)
- Ziv hlubiny a jin przy
- Tovrna na absolutno
- Vc Makropolus
1923 - Italsk listy
1924 - Krakatit
- Anglick listy
1925 - Jak vznik divadeln hra a prvodce po zkulis
- O nejblich vcech
1927 - Adam stvoitel
- Skandln afra Josefa Holouka
1928 - Hovory s T.G.M. (1. dl)
1929 - Povdky z jedn kapsy
- Povdky z druh kapsy
- Zahradnkv rok
1930 - Vlet do patnl
1931 Hovory s T.G.M. (2. dl)
- Marsyas ili na okraji literatury
1932 - Devatero pohdek a jet jedna od Josefa apka jako pvaek
- Obrzky z Holandska
- Apokryfy
- O vcech obecnch ili zoon politikon
70
1933 - Denka ili ivot tnte
- Hordubal
1934 - Povtro
- Obyejn ivot
1935 - Hovory s T.G.M. (3. dl)
- Mlen s T. G. Masarykem
1936 - Vlka s mloky
- Cesta na sever
1937 - Bl nemoc
- Jak se dlaj noviny
- Prvn parta
1938 - Matka
- Jak se co dl
1939 - posmrtn - ivot a dlo skladatele Foltna (torzo romnu)