DR

USE
IN
LIBRM
ONLY
STAROESK KNIHOVNA,

.
. II.
=====
VCLAVA
HJKA Z LIBOAN
kronika esk.
I. UVOD. R. 644904.
DOBA POHANSK.
ZVLASTM VTISK PRO MATICI ESKOU.
spis musejnch slo clxxviii.
V PRAZE.
NKLADEM ESK AKADEMIE CSAE FRANTIKA
JOSEFA
PRO VDY, SLOVESNOST A UMN.
I9I8.
I*
/
VCLAVA HJKA
Z LIBOAN
KRONIKA ESK.
PODLE ORIGINLU Z R. 1541
VYDAL
V. Flajhans.
5/.
I.
VOD. R. 644904.
DOBA POHANSK.
V PRAZE.
NKLADEM ESK AKADEMIE CSAE FRANTIKA JOSEFA
PRO VDY, SLOVESNOST A UMN.
I9l8.
1)1
'2.04
TBR
752777
UNIVERSITY
OF
TORONTO
Tisfeem ldrarda Leschlngr* v Praze.
Knz Vclav Hjek z Liboan.
i. Mimo jmno Husovo nen snad v literatue
esk jmna znmjiho, ale zrove i proslulej-
ho nebo povstnjho, podle doby a strany,
neli jmno kronike Hjka z Liboan.
Ji
jeho
vrstevnci kladli jeho jet nenarozen dlo hned
do rukou krlovskch a hned zase odsuzovali je
na hranici; a prvn jeho teni brzy ho stavli na
msto Liviovo (opatrn tak in i sm povliv
Veleslavn),* brzy ho zase pokldali za neuite-
nho pletiche a dokonce palie starch dobrch
pramen historickch. A tak se stdali lid i doby
v svch soudech; bylo-li celkem cel stolet XVII.
a prvn polovice XVIII. Hjkovi pznivo, druh
polovice XVIII. a cel takka XIX. stolet pi-
nej jenom odsudky m dle tm nepznivj.
A teprve v dob nejnovj, v poslednm tvrt-
stolet, soud se o Hjkovi opt spravedlivji.
Kdo byl tento jist pohybliv a inn mu?
A odkud tento protichdn nesouhlas sudk?
Jeho ivot

a ivot jeho doby

vysvtl nm
mnoho; jeho dlo (nebo mme vlastn od nho
prv jenom Kroniku) pov nm ostatek. A te-
n bude soudcem sm.

*
Doklady k tvrzenm vodu jsou poloeny
za
textem.
Kronika.
H VOD. KNZ V. HJEK.
2. Vclav
Hjek (jmno to nebylo v lech-
tickch rodech dk) pochzel z drobn lechty
vladyck kraje ateckho. Na jeho znaku vid
ten jestba a t znak nese i v letech
1534
a
J
537
jin len tto rodiny, Jindich Hjek, pur-
krab mladoboleslavsk. Oba se psali podle Libo-
an, men vsi, nyn znmil, v atecku, rozlo-
en pi st Liboce do Ohe

a v n pr se,
podle mstn tradice, v dom .
37
kronik H-
jek z Liboan narodil. Kdy, nen nm znmo;
ale nepochybn jet v XV. stol., jeto ji aspo
r.
1520 jest knzem, kalinm, rozum se.
3.
Jeho
mlad lta pipadla do doby plnho
rozvratu crkevnho, politickho i spoleenskho.
A nejhe snad
i
nejne upadl tou dobou, pot-
kem XVI. stol., stav knsk; Winter' (v ivot
crkevnm) vmluvn l, jak knz

pod oboj
i luternsk

byl pokldn za eled panskou,
takka za pacholka, jak s eled jdal, s n bit
bval atd. Hjek, pochzeje sm ze lechty, teba
drobn, ctil toto ponen jet silnji, teba e
vyho vzdln neml.
4.
Nkdy r.
1520
nachzme, podle vpovd
soudnch, Hjka ji knzem na fae v Budyni, na
patrontu pn z Hazmburka. Ale r. 1521
odeel
odtud do Zlonic a dal se v ochranu
p.
Vilma
z Ilburka. Doel k nmu na hrad Lemberk a ped
svdky pijal jeho poddanstv, vydav si vak
ochranu ped mistry praskmi, kte hledli se
jeho osoby zmocniti. Tu slbil tak panu Ilbur-
kovi, jeho kaplanem v
Zlonicch se stal, e koup
faru Chrnskou. Odebral se odtud do Zvoleo-
vsi k Tlburkovu hejtmanu Zeidlicovi a ten mu
dal tyicet lid na sthovn

ale Hjek, po-
PRVN LTA PSOBENI. HJEK KATOLKEM. 111
znav zatm bydlo na statcch ilburskch, uel od-
tud. Hejtman mu proto zabavil vekery jeho
svrky ve tyech truhlch a dal je zavzti do
Litomic.
5.
Zatm se Hjek

nevme kdy a kde

(podle zprv pr pro neshody s administrtorem
Caherou, jako mnoz jin) pokatoliil. Aspo
svd tak vslovn vrstevnk jeho Vclav Rosa
(ve svch Zpiskch) a pozdj vtky z apostat-
stv. Ale ani se svm novm administrtorem,
Janem
kem
(151
1

1525),
neil v lep shod
neli s Caherou; na jeho dost prv pr mu
hejtman Zeidlic ty svrky zabavil. Marn Hjek
jednal o jejich vydn na Budyni s
p.
Ilburkem,
a konen r. 1526
pistoupil na rozhod vrok
pn Karla, knete z Minsterberka, tehdy hejt-
mana v krlovstv eskm, a
p. Jana
z Varten-
berka.
6. Ale statku svho se nedomohl; ani nebyl
vydn vrok rozhod, ani nazen novho krle
Ferdinanda mu nebylo nic pltno. Naopak: kdy
se v noru r.
1524
odvil do Prahy, jal ho

tehdy asi po vli obou dvou administrtor, utra-
kvisty Cahery i katolka ka

v dom U kozla
novomstsk rycht Matj Bork
(1523/4),
vsadil do vzen, acoval ho na
7
kop gro a ne-
pustil z vzen dve, dokud mu na n neudlal
listu dlunho s vlastn peet. I tu ovem musil
Hjek teprve tce svho prva dobvati.
A tak nachzme hned na samm potku
veejnho psoben Hjka jako ttinu pod osu-
dem zmtanou a stlho klienta rozlinch soud
zemskch, brzo jako alobce, jindy jako alova-
nho, asto tak jako svdka . . . Zvykl si tak
iv vod. knEz v. hjek.
v soudnm ovzdu, navykl zhy spolhati vce na
pze osob neli na spravedlnost sv vci (ml
s prvnmi pemi dlouholet a velmi poun zkue-
nosti), a tak ho shledvme ped raky panskmi
a do konce jeho ivota.
7.
Prvn pe

s panem z llburka

mla
prbh tehdy zcela pirozen. Hjek nemoha se
dokati vroku pn rozhodch a nemoha po-
moci ani krlovskmu slovu k platnosti proti
panu Ilburkovi, aloval r.
1527
hejtmana Zeidlice
na vydn pobranho statku. Prohrl

formln
sprvn, nebo Zeidlic jednal jenom podle p-
kazu pn Ilburkova a svou pi s panem Ilburkem
Hjek svil rozhodm. Tm pouen, Hjek do-
mh se svho prva r.
1533
proti
p.
Ilburkovi;
a dome se konen, r.
1540,
nazen pn Il-
burkova, aby hejtman Zeidlic zabaven vci vy-
dal

teprve skoro po 20 letech domohl se svho

prva!
\
Druh pe, s oboj konsisto, Hjek vede
takka cel ivot. Konsistoi dolej, utrakvi-
stick, vymkl se pestoupenm ke katolictv; kon-
sistoi hoej unik konen protekc mocnch
pn katolickch. Po kovi vedl konsisto
Schleinic

as tm se Hjek snel celkem do-
be. A zase za novho administrtora Jana
z Puchov nastvaj mu boje nov.
Tet pi, s Matjem Borkem rychtem,
vede Hjek r. 1528.
Dobv konen svho prva

a nejenom nezaplatil svho dlunho listu,

nbr Bork dochz nleitho potrestn a
mus list dlun vydati.
8. Tuto posledn pi vede Hjek ji jako
far v Romitle, jm jej nalzme nejprve
FAR V R02MITALR.
r. 1524.
Bylo to na panstv vemohoucho tehdy
nejvyho purkrab, pana Lva z Romitla,
s nm spatujeme
pohyblivho Hjka v podivnm
speen. Tam nkde
na Romitlsku bylo za pana
Lva poato s dolovnm;
jak Palack sprvn
mysl,
lo asi o doly ulechtil, zejmna na st-
bro (a ani dobvn zlata, podle informace
p.
dra. Slavka, nen vyloueno). Tohoto dolovn
byl Hjek,
nepochybn ji od r.
1524,
njak
a-
sten; ale lo ztka,
bylo poteb cupus (do-
platk), a oba, mocn pan Lev i mal far-vla-
dyka, hledali njakch .jinch nkladnk'. Zd
se, e vemu tomu dolovn uinil nhl konec
finann padek rodu pn Lvova, jen nejspe
uinil konec i asti Hjkov.
Tam tedy v Romitle byl sice Hjek fara
em. ale mnoho pi tm kostele pi dech ke
sfanskch obmekval, jak si stuje po tech
letech cel osada romitlsk. Meme tuto
je-
jich stnost jenom
potvrditi. Nebo od tho
r.
1524
je ji Hjek horliv a ke spokojenosti
osadnk i konventu inn jako esk kazatel pi
kltee sv.
Tome na Menm mst Praskm:
nemohl
tedy, zejmna v nedle a svtky, konati
na
obou
mstech sv povinnosti ke spokojenosti
oboj osady. Hledl si zhy opatiti
njak
nbro.
9.
Nevme urit, jak a kdy, ale nkdy kolem
r. 1527
stv se

pan Lev /. Romitla asi po-
mohl

nepokojn
knz Vclav Hjek dkanem
na Karltejn. Opout proto faru romitlskou,
ale m nesnze se svm nstupcem, knzem
Jindichem, i obc msteka. Stuj si
-
nkdy
v ervenci
1527
u pana Lva

zvltnm pod-
v vod. knz v. hjek.
nm, e vce vzal, neli zaslouil; e mn od-
stoupil svmu nstupci neli pijal

a e pr
majetek kosteln odnesl.
Jest
nm dochovna je-
nom tato aloba; pan Lev dal od Hjka vyj-
den o n, je se nm nedochovalo. Ke skute-
nmu zen soudnmu nedolo; Hjek se patrn
se svmi osadnky i s nstupcem nleit vypo-
dal. Musme ovem pi tom mti na pamti, jak
uboh bval invent farn tch dob: Winter (i-
vot crkevn,
540

541)
ukazuje na
p.,
e v Kr-
lov Dvoe (mst vtm a lepm ne Romitl)
mla fara r. 1520 veho vudy
q
pein, 6 ubrus
(z nich ti hor), idli (stl dn), kotel,
2 kotlky, vidlici, rot, roe, modek (bez pa-
liky), cednk, 2 konvice, 8 mis (a tal) a

slnku: to bylo vecko jmn. Nemla ani postele,
ani stolu, ani lic, ani no. V Praze, u sv. Mi-
kule na St. mst, mla fara r.
1499
aspo po-
stel se
4
peinami a poltem, 2 okny, 8 mis a
tal, plechov cednk, plechov durlk, 2 ro-
ny, rot, kopek, necky, troj noku eleznou, mo-
sazn ep a sekyrku: bylo toho (bylo-li skuten)
nemnohem vce neli v Kr. Dvoe. Ani tento
knz neml lic ani no ani stolu

A takov
invent bval jet asto velmi chatrn . . . Mu-
sme proto tyto okolnosti mti na pamti, aby-
chom nesoudili pespli pke, schzel-li sku-
ten Hjkovi pi pebrn invente snad n-
kter ten hor ubrus nebo dokonce nkter
cednk nebo kopek . . .
10. Hjek se tedy s Romitlskmi vyrovnal,
ale v novm svm psobiti, na Karltejn, upadl
do novch nesnz a novch soud. Tou dobou
byl purkrabm na Karltejn pan Jan
Bechyn
DKAN KARLTEJNSK. TETlN. VII
z Laan; jeho manelka, urozen vladyka Kate-
ina z Komrova a na Pn, nakldala

po
tehdejm nechvalnm zvyku panskm se
mi slukami velmi surov. Nkolik
jich v pravm
slova smyslu umuila. A kdy/ karltejnsky dkan
se proti tomuto nekesanskmu hospodi
ozval, alovala jej pan Kateina
pro hann a
jej manel, pan
Jan
Bechyn, jej vznil, vyvedl
/. hradu, udval u konsistoe i jinde
a do edl
ko-
nen toho, e byl nsledujcho roku
(1533)
Hjek karltejnskho dkanstv zbaven.
11. Pznivci jeho snaili se mu opatiti
n-
hradu: jet tho roku, v neptomnosti a na
mst krlov, krlovt hejtmani
Jind. Berka
a podkomo Wolfart Planknar svuj mu
po
smrti dkanov sprvu kostela vyehradskho,
mnce patrn jej tak uriti za budoucho dkana.
Ale opt se postavila proti tomuto ustanoven
konsisto, a Hjek, na rozkaz zatm se vrtivho
krle, musil

pr s hanbou a ostudou, podle
slov pozdj aloby

se tohoto beneficia zci.
Byla proti nmu tak kapitola vyehradsk sa-
ma, jej lenov byli by
bvali zkrceni v po-
stupu.
Ale podailo se mu pece
tho jet roku
nabti skromnho beneficia pobl
Karltejna.
Stal se farem na Tetn r.
1533
a po
est let,
a do r.
1530,
vykonv zrove ad tento a ka-
zatelsk u sv. Tome v Praze, jeho nezane-
dbval ani jako dkan karltejnsk.
Nkdy v tchto dobch (1527

1533)
pojm
Hjek ji hlavn pln svho ivota, sepsati
toti
Kroniku eskou. Xa Karltejn tehdy si
ji uin
1
opisy nkterch listin a spisu, na Tetn pak
Vlil
VOD. KNZ V. HJEK.
peliv obchz kolem po zceninch hrad a sto-
pch dvjch sdli. Sm vzpomn v Kronice
svho estiletho tetnskho pobytu

a pozoru-
jeme jej touce tak zeteln.
Ji
proto se nepo-
dob pravd, e by jej byl ke spisovn Kroniky
piml teprve pklad Kuthenv.
Vzdlenost Tetna od Prahy nen tak velik,
aby Hjek sv mal osad nebyl mohl aspo po-
nkud vyhovti. Nedoslchme aspo v tomto
smru stnost

a konsisto po letech ve sv
nenvistn alob na tchto est let Hjkova p-
soben zapomnla nadobro. Ale stl byt m H-
jek pece v Praze; nejprve zajist v konventu
tomskm, pak si vak zakoupil dm proti kl-
teru, stal se tak sousedem malostranskm a
23.
kvtna
1539
si vyprosil od augustinin kus za-
hrdky ke svmu domku.
12. List, jm konvent sv.-tomsk mu tento
kousek zahrdky vnuje, jest
i
jinak zajmav.
Konvent dosvduje, e to in t na pmluvu
nkterch pn a ptel Hjkovch (jmenuj
se dva urozen vladykov Vclav z Kamenice a
Jik
Strakonick z Plokovic), ale hlavn se ze-
telem na sluby, je inil klteru v>od let patncti
slouenm m sv. a slovem Bom . . . Odtud
tedy vidme, e ji od r.
1524
Hjek pobv
trvale u sv. Tome

a, co zvme i jinak, e se
til oblib jak u lidu malostranskho, tak
u lechty ni i vy.
Tak byli mu zvlt naklonni mocn pni
Jan
st. Popel z Lobkovic, pozd. nejv. hofmistr,
a
Jind. Berka z Dube na Devnicch, jen
se r.
1534
stv sudm zemskm, dle znm me-
cen stavu rytskho mstosud
Jan
Hodjov-
KAZATEL U S. TOMASE. KRONIKA. IX
sk z Hodjova (1496
1566),
pak purkrab
krlovhradeck
(1530

1542)
Jan Litoborsk
z Chlumu, vladyka Petr Bohdaneck z Hodkova
a
j.
Z ostatnch ptel slu zvlt jmenovati
krlovskho prokurtora Petra Vencelka z Vrcho-
vi a proslulho mistra Brikcho z Licka, toho
asu psae soudu komornho.
S
tmito mui
(vtinou rozmanitmi soudnmi hodnosti)
se-
znmil se Hjek patrn pi svch etnch sou-
dech

a svd v jeho prospch, e tito muov,
rozlinho vyznn, postaven i stavu, kte mli
pleitost pesvditi se o nm z akt i
vpovd
svdeckch, Hjkovi zstali trvale ptely. Tak

podle mysln nejasnch slov Hjkovch

sm krl byl pr mu naklonn.
Tito ptel zvdli tak asi zhy
o jeho
roz-
manitch vpiscch historickch a mli ho k to-
mu, aby napsal konen plnou eskou kroniku,
kter nebylo vlastn, nepotme-li pokus nedo-
konench a cizch (jako na p.
Kroniky Syl-
viovy), ji od dob Karla IV. Hjek nkdy kolem
r.
1533
se skuten do prce dal, ale ovem vy-
dal si podporu panskou, bez n nebylo vbec
mono pracovati.
13.
Nejznamenitj byla pomoc obratnho
prokurtora Vencelka; vymohl pi stavch dle-
it snesen, jm se naizovalo radm mst-
skm, krlovskm hejtmanm a
jednotlivm
purkrabm, aby zaslali nejenom psan kroniky
a zpisy, pokud se zachovaly, nbr i jednotliv
povsti a zprvy stn. Krom toho opatil Ven-
celk Hjkovi i dleit vpisy z desk, je mu
konali na konec ti psai (dosti nedbale,
opisy
jejich jsou velmi chybn

ale nkter z nich
VOD. KNZ V. HJEK.
dnes nenahraditeln). K purkrabmu Litoborsk-
mii se obrtil Hjek sm zevrubnm listem; po-
zorujeme z nho, e Hjek pistupoval k prci
s nejlepmi mysly. Peje si toti, aby purkrab
se poptval po vech mstech, hradech, vesnicch
a kostelch, maj-li jak listiny o svm pvodu, a
ne-li, tedy aspo njak vyprvn; dle, maj-li
njak djiny, aby mu je

se zrukou osobn,
e je vrt

pjili co nejdve; aby nezapo-
mnal na hrady oputn a zboen; nen-li vbec
psemnost, aby dal svolati nejstar lidi tch
mst a zvdal, co vd od pedk.
14.
Kronika sama ukazuje, e mnoho tako-
vch zprv Hjek vskutku obdrel

a potvrdil
to tak nejnovji historick rozbor modern.
Mme o tom ostatn tak zprvu jakhos histo-
rika eskho z konce XVI. stol., jen Hjka

neprvem

pomlouv, e pjen kroniky splil.

Nejmenuje arci dnch

a tak nevme o d-
nch, je by byl spliti mohl. Naopak

vidme,
e mnohch neznal, kter tou dobou byly v e-
chch chovny: neznalna
p.
Vincence, Jarlocha,
Riskupce, Bartoka . . . (podle eten imkova),
neznal mnohch legend o domcch svtcch atd.
A zase vidme, e se nm dochovaly i listiny ka-
pitoly prask, jich uil, i texty Starch Leto-
pis, podle nich pracoval atd. Ano, Hjek do-
konce zachoval nm mnoh spisy nyn ztracen
:
podle vkladu imkova na
p.
neznmou nyn
legendu o sv. Ivanu, nazen o mrch, poad
emesel atd. Ona pomluva vznikla asi neporoz-
umnm zprv, e mnoho Hjkovch pramen za-
niklo ohnm : a to je sprvno, byl to
por hradu
a Mal strany r.
1541,
jej Hjek sm vylil.
PODPORA, CKNSURA A TISK KRONIKY. XI
Kroniku
svou
skldal est let,
podle vlastnho
piznn

a byl zhruba hotov na potku
r.
1539.
Toho roku
vak se rozhlsilo, e jzliv
a prospchsk Martin Kuthen vyd eskou
kroniku (stalo se tak, ale huben knka
jeho
zklamala obsahem i vlastn stranky) se stno
viska kalinickho

a tu dl se od panstva pod
jednou na Hjka ntlak, aby
dlo sv usp'.
Hjek tedy podal o krlovskou vsadu, ab)
dlo jeho nemohlo bti patitno

tuto vsadu
(na deset let) mu krl udlil
27.
kvtna t. r. (je
otitna ped dlem) a zrove mu uril star
pznivce,
Jana z Lobkovic a Jana Hodjovskho
(spolu s Hemanem Sedleckm od Dubu) za kor-
rektory, aby na t kronice s pilnost posedli, ji
bedliv pehledli a coby v n nepodnho nali,
to petrhli a vymazali. Vlastn prci tuto vy-
konal asi sm pan Hodjovsk, jen jet po vy-
titn do svho exemple Kroniky
mnoh po-
znmky vpisoval (znal je Balbn, v. ne), odpo
vdnost pejal asi pan z Lobkovic (Hjek mu
potom z vdnosti vnoval svj peklad Rampe-
golovy Zlat bible). ()
tto censue byly rozeny
tak pomluvy, jich pozdj formu poznamenal
Slavata.
Jisto jest ovem, e v
Kronice
jev se stop)
tehdejho stavu ech politickho i
nboenskho.
Husovi vyslovuje se
tu
Hjek velmi
mrn,
mnohem lpe, neli nkte jeho kalin ped-
chdci. O panstvu a jeho zsluhch pe hojn a
s patrnou tendenc; mono dokonce nalzti, e
msta urit jsou vypotena
pro urit rody
pan-
sk (? ovem nalezneme i ppady opan:
pan
Vrbsk na
p. pjil na dotitn Kroniky pe-
XII
VOD. KNZ V. HAJEK.
ne a pece rod Vrbskch u nho je zostuzen
dokonale, jako rod vraednick a pomstou Bo
sthan)

a jist krl sm ani jeho dstojnost
nemaj dokonce tolik ochrany a pocty u Hjka
jako stav pansk a jeho vsady.
15. Zatm vyla kronika Kuthenova, a konsi-
sto kalin, vidouc naprostou neschopnost toho-
to historika, obvala se tm vce Hjka

i vy-
dala si tedy tak censuru jeho knihy. Ale H-
jek odepel, povdv, e byli k censue ustanoveni
jin korrektoi; pes to ochotn jim pedloil v-
klad o Husovi

a konsisto neshledala nic z-
vadnho. Nicmn ily se zprvy poplan
o tomto chystanm dle dle a
17. kvtna
1541
sela se pr oboj obec, staromstsk i novomst-
sk, na radnici staromstsk a vyslechi zprvu
konsistoe, ustanovila pr po tyech deputova-
nch z konsistoe a z university, k nim mli pi-
stoupiti zstupci obce, aby si vydali censuru
chystan Kroniky. Ta komise mla se o tom do-
hodnouti s nejv. hofmistrem.
K jednn vlastnmu nedolo, jeto zatm
Kronika byla ji vytitna. Hjek opativ si
v kvtnu
153Q
privilegium krlovsk a zjednav
si tiskae i devorytce (byli to Pavel Severn a
Kube z epv), hledal nakladatele. Trvalo dosti
dlouho

panstvo katolick mlo sice pro Hjka
hojn pochvaly, ale upiat mce , neli se mu
podailo
8. prosince
1539
sjednati smlouvu o vy-
dn dla s Vclavem Halasem z Radimovic,
-
slavanem maarskho pvodu. Hjek ml nadji,
e celou Kroniku snadno do pl lta vytiskne

ale tato smlouva stala se mu pinou mnohch a
tkch nesnz.
NAKLADATEL HALAS, VYDNI DlI.A. XIII
i<>. Halas toti dal veho vudy na Kroniku
tyry zlat, aby se figury ezaly, a odjel do
Polska, nestaraje se o nic. A tak a do
ervna
[540
prce stla. Ale i potom, vrtiv se, platil
Halas
neochotn a tiskai stle nabhali na Hj-
ka
o penze. Ten konen .sel s nimi k panu Janu
z Lobkovic, nejv. hofmistrovi; ale hofmistr mu
jen radil, aby si nkde penze vypjil. Pjkou
Adama Vrbskho konen v tisku pokraovno.
Ne tu vznikl
1541,
v ervnu, velik por hrad-
ansk, jm i nco t kronik}- shoalo i lis, tak
e se musilo znovu dotiskovati. A tak konen
tisc exempl teprve v jnu
1541
dotitno;
dotitno sice, ale nevydno.
17. Nebo Halas nechtl vydati Hjkovi po-
tu ani exempl, nbr chtl prodvati sm.
J ljek soudem se musil svho prva domhati; do
t doby vechen nklad uloen do ednho opa-
trovn ve sklepu berkovskm na vpenici. Po
smrti
p. Jind. Berky
(1541)
vak nov majitel
dal sklepu

Hjek tedy, se svolenm nejv.
]). hofmistra, dal exemple
(1542)
pensti
k sob, je vzati a prodval je, aby kryl svou ko-
du, kterou si potal na
50
kop gro. Nov soudy
z toho vedly k vroku rozhodch, aby llala za-
platil Hjkovi
25
kop a ten aby mu Kroniku vy-
dal. Ale Halas neplatil, nicmn stle dal
exempl. A teprve r.
1543
odmrtn Halas
konen
a odevzdn pro nezbednost ku potrestni
krli. Ani to ovem nebylo nic pltno;
odpykav si
trest roznel o Hjkovi pomluvy tkajc se
jeho
spor karltejnskch

a byly o to jet potom
soudy r.
1544
a
1545,
ostatn ne jedin, je v tch
letech Hjek ml.
XIV VOD. KNZ V. HJEK.
Tak tce tedy pichzela .Kronika na svtlo
a teprve r.
1543
mohl Hjek povati ovoce sv
prce. la asi dobe na odbyt; ji r.
1585
pe
Veleslavn, e se exempl nedostv, ji
r.
1596
zjevuje se peklad nmeck a hned po
vydn stv se Hjek autoritou nejen doma
(i uen Dubravius r.
1553
mu podlh ve svm
dle latinskm, opisuje ho i neznm bratr, jen
ho pes to pomlouv), ale i v cizin.
Ji
v druh
polovici XVI. stol. opisuje z nho ve sv .esk
kronice' Nmec Boregk, skoro vechny jeho do-
mysly pijm Polk Bielski

pi svm skonn
Hjek skuten jest ji eskm Liviem.
18. Kronika jet nebyla vydna

a Hjek
ji k tomuto prvnmu svmu plodu literrnmu
pipojil druh. Popsal velice pesn a zevrubn
onen osudn por hradansk dne 2. ervna
r.
1541;
jeho popisu (vydal jej u tiskae Neto-
lickho) dreli se potom skoro vichni historikov
(posledn sm Tomek)

je to vdy dkaz, e
Hjek dbal o zjitn historick pravdy. Knka
tato je v naem vydn
pipojena jako pirozen
doplnk Kroniky a ukzka Hjkova
vyprvn
o djch souasnch.
Mnoho pi Kronice mu pomohla pze nejv.
hofmistra (1534
1553)
pana
Zdislava Berky
z Dube a nejv. sud,
p.
Jana
st. z Lobkovic. To-
muto
poslednmu
vnoval z vdnosti
peklad
Bibl zlat
Antonia de
Rampegolis
(v
pvod-
nm nzvu
Compendium
figurarum
biblicarum),
jm v tchto letech se
zabval a jej
vydal
r.
1543.
Byl to prvn jeho
peklad

a
pvodnch
prac ji neskldal.
OBLIBA KRONIKY. KANOVNKEM U
S.
V
(TA. X\
Kronika toti s zalbila, pinesla autoru
slvu

ale hmotn
jej vtek byl asi nepatrn.
A tak
viditeln uznn shry >e nedostavovalo.
Aby mohl lpe psti, vzdal se Hjek ji r.
1530
svho farstv tetnskho

ale novho
'
Eicia nedostval. Uchzel se sice o kanovnictv ve
St. Boleslavi a v kapitole svatovtsk, ale byl
dvakrt odmrtn. Dostalo se mu sice titulu kr-
lovskho kaplana (tm se nazv i
543
ve zm-
nn hned listin o hledn poklad), ml tedy
snad estn kanovnictv svatovtsk; ale ten vy-
klad nen nutn, titul me se thnouti k jeho
hodnosti karltejnsk. Netil se tedy oblib d-
kana a kanovnk svatovtskch, jak o tom ostat-
n brzy budeme mti dkazy; e vak r.
1550
kanovnkem svatovtskm ji byl, prese vechny
rozpory, o tom svd jeho titul na pepracovn
Sne Vavince z Bezov (v. M. [862,
239).
e se jinak se svm vlastnm pedstavenm,
administrtorem
Janem
z Puchov dobe snel.
toho svdectvm je zajmav podrobnost. R.
1 543.
dne
27.
ervence, vymohli si (viz o tom otisk p-
slunho dokumentu z archivu mstodritelskho
v asop. esk. Mus. 1884,
str. 298
299,
od Fr.
Dvorskho)
Jan
z Puchov, administrtor kostela
praskho, a Luk, kanovnk tho kostela,
spolu
s V. Hjkem krlovsk povolen, aby
smli v ce-
lm krlovstv eskm hledati poklady
(krl >i
vymioval polovici nlezu a
svm
komisaem
jmenoval
Jana
Boka z Boku). Hjek ovem
v cel sv Kronice jev zvltn peci
o
podzemn
bohatstv zem esk, mon tedy, e
ho admini-
strtor arcidiecese pibral jen jako znalce: ale
vdy je zajmavo, e pedstaven vstupuje
do
XVI VOD. KNZ V. HJEK.
spolku s muem, o nm ani ne po tyech letech
pe krli obrnn slova, e od dvacti let byl
vzpurn, neposlun atd.

a do podniku, jej
s psnmi crkevnmi pedpisy lze sice srovnati,
ale jist a na mst nejposlednjm . . .
Nkdy kolem r.
1544
krl udl Hjkovi, jako
patron kapitoly staroboleslavsk, probotstv pi
tamnm kostele, tou dobou velmi pokleslm. Stalo
se to, jak prav Palack, po troj kandidatue
Hjkov

patrn se nelbil tehdejmu dkanu
Zikmundovi. Mnoho ovem (kostel tou dobou
vyhoel a lenov kapitoly hospodaili vtinou
do vlastn kapsy; sm pedstaven Hjkv, ka-
novnk prask
Jan,
neostchal se, rovn jako
Hjek, brti pjmy tak z kanovnictv boleslav-
skho, a tam neresidoval) Hjek tam nepsobil;
za ti lta slouil pr tam mi jednou nebo
dvakrt.
ig. S dkanem Zikmundem dostal se Hjek
zhy do sporu. Pn krajiny, Arn. Kraj, dal
zatknouti jakous kmetinu kapitoln, alovanou
z arodjstv. Dkan

nedorozumv se vak
s probotem

vytrhl tuto kapitoln poddanou
rychtm pn z rukou a poruil tak poad pr-
va, eho si ovem mocn pan Kraj lbiti nedal.
Dkan ml z toho velik nepjemnosti

a po-
zdj zpis administrtor vin pmo Hjka, e
pr toho veho byl pvodcem a potvaem. Kdo
zn tehdej smlen panstva o knstvu vbec
a postaven tehdejho duchovenstva, nebude
prv ochoten viti, e bylo k tomuto zakroen
pn Krajovu poteb prv tvan Hjkova.
Dne
9.
ervna
1545
byl dkan pohnn ped soud
zemsk pro vboj, piveden moc, odsouzen a
PROBOTSTVI BOLESLAVSK. SPORY.
XVII
vsazen do ale. Musil se
pak vzdti i dkanstv
a
3.
kvtna
1546
vol kapitola
na jeho
msto d-
kana novho, m. Vclava.
Administrtor dal od Hjka jako probota,
aby
se svho dkana ujal a za mluvil ped sou-
dem. Jljek

maje ji sv zl i s pan-
stvem nim

tu
naprosto odepel, jist i
proto,
e .se s dkanem nesnel, ale tak
proto,
jak
tvrdil, e za vci, je bez jeho vdomi se staly,
nechtl brti odpovdnost.
A jeto vskutku d-
kana nehjil, dala jej kapitola do klatby, suspen-
dovala ho ab
divinis a
zakzala mu vechny
kostely pod jednou. Hjek se brnil ped
kapitu-
lou

z panstva vak se proti kapitole odvil
jenom Volf Smeensk pmluvy za nho. Za to
vak, kdy se krl 8. srpna
1545
vrtil do Prahy,
ujmali se Hjka nkte brat,
Jind.
Domou-
sick a Lorenc Smek; nepochybn tak mane
malostrant. Hjek ovem nemlel; a pro ne-
uctiv mluven jako i neposlunost
konsistoe
byl vsazen do Bl ve na hrad praskm,
kde
nkolikoncte dn u vzen byl. Ale i tu domohl
se prva; nazenm krlovskm byl z vzen
proputn na revers hejtmanu, e chce sv povin-
nosti boleslavsk plniti, prask kapitoly bti
posluen a ve spornch vcech e se podrob
roz-
hodnut krlovu.
20. Mocn slovo krlovo uklidilo spory mezi
nepokojnm Hjkem a hradanskou
kapitolou
jen na as.
Jak
jen mohla, kapitola
tohoto mlo
pelivho probota (i
potom stle Hjek zu
v Praze) tiskla a nutila k
tomu. aby nechal e-
skho kazatelstv u sv.
Tome a podle d cr-
kevnch residoval v Boleslavi.
Man malo-
Kronlka.
XVIII VOD. KNZ V. HJEK.
stranti se ujmali svho kazatele u krle; a krl
nadil kapitole, aby podala o tchto sporech
svou zprvu.
Tato zprva, nkdy r.
1547
(bez data) podan,
je vzor edn listiny stranc a alujc. Nem
ani sprvnch informac: Hjek zajist psobil
dle ne 20 let; na jeho psoben tetnsk zapo-
mn vbec; vytk-li mu sesazen s adu karl-
tejnskho, vme, e se tm konsisto nemusila
zrovna chlubiti; e by byl bval nsilm uveden
na Vyehrad svtskou moc po vyhnn kanov-
nk, nen ji proto pravda, jeto Hjek byl do-
sazen po smrti probotov nmstky krlov-
skmi, zkonnou moc, zcela legln za zatmnho
sprvce. Tito alobci, kte pr po dvacet let
v nm vidli vzpurnho odbojnka, jet ped
temi lety se s nm spolovali na hledn poklad

a oni, kte nutili k residenci jeho, sami u-

vali prebend boleslavskch rovn neresidujce.
Vtka neresidence byla jist sprvn

ale v je-
jich stech zcela neoprvnn.
To vechno ovem vdla nejenom rada kr-
lovsk, nbr tak krl sm. Stnost zstala beze
veho vsledku a Hjek dle dr probotstv
boleslavsk.
Ale konsisto pece zmaila jin pln Hjkv.
Hjkovi nepochybn
i
probotstv boleslavsk, a
bli neli fara tetnsk, bylo pece jet p-
li vzdleno,
i
uchzel se o praskou prebendu,
dotud jenom mistrm universitnm vyhrazenou.
R.
1548
uchz se (zprvu o tom z akt uveejnil
T847 Tomek v M. I, 626) o probotstv kolleje
Vech Svatch, snad spolhaje na svou slvu
jako autor Kroniky; neml ovem pslun kva-
STA. NEMOC. SMRT A POHftEB.
XIX
lifikace a tedy nebylo konsistoi nesnadno jeho
jmenovn zameziti.
21. Ve sv przdni zabv se zpracovnm
text staroeskch, jich vak nevydal. Oba tyto
texty

Sn m. Vavince a Solfernus

ne-
svd lichotiv o jeho vkusu ani umlostech; ale
vyly a po jeho smrti. 2e by se byl zabval n-
jakmi jinmi pracemi, nen povdomo.
22. Zatm dolh na Hjka pomalu ji st.
(Je
v tto dob ji nejmn padestilet.)
Unavuj ho konen i spory s
konsistoi i ka/.a
telstv u sv. Tome a 16. ledna
1549
nenavn
sudi odkld svou posledn hodnost crkevn.
Toho dne vydv prask konsistoi a svmu n-
stupci Cyprianovi poet z probotstv starobole-
slavskho. Mohl mti njak msc pozdji za-
dostiuinn, e konsisto prask s jeho nstup
cem hned zavedla zeni o podvodech pi prodeji
k< stelnho dv . . .
23. St pin tak
nemoc. Hjek patrn
pro
lep opatrovn uchyluje se do
kltera do-
miniknek u sv. Anny na Novm mst praskm
a tu po dlouh a tk nemoci, jak souhlasn vy-
povdaj
Balbn i Reckovsk, umr dne
[9.
bez-
na
1553,
jest tho dne i pohben a hrob jeho
ozdoben pamtn deskou s jeho podobiznou (sni
mek jej jest piloen k pozdjmu svazku na-
eho vydn). Dvoj
vere Kollinovy veleb
jeho
ivotn dlo, Kroniku,
jej
ohromn svazek od nikoho ped tm
tak piln nebyl a tak pln sepsn . . .
IV
KRONIKA ESK.
Nikdy nebylo pochybnosti

- a neme jich
bti,

e ivotnm dlem Hjkovm jest jeho
Kronika esk, akoli vskutku, pes to e jej
osudy napluj hezk dl jeho ivota, Hjek
celm svm ivotem i vekermi svmi snahami
historikem

ani v tom smyslu, jak mu rozuml
humanismus XVI. vku

nikterak nebyl a tak
se ani za nho nepokldal. Vpisky, kter si na
Karltejn poizoval, byly asi jenom nhodn, ni-
koli soustavn

a vmal-li si krajiny tak ze-
vrubn, jak
o tom svd Kronika, bylo to spe
se zetelem k ukrytm pokladm nebo oputnm
dolm na zlato nebo na stbro . . . Byl celm
svm zaloenm praktik, nikoli theoretik; mu
spe dosti drsn a s jistm spchem se rvouc
s lidmi a vcmi dneka, neli zancen ptel sta-
iny a historickch pamtek. Pro nho historie
nebyla ani soudem svta, ani svtlem pravdy,
nbr spe vhodnm pouenm o st a dlei-
tosti jednotlivch rod a mst, po ppad tak
ppadnou vstrahou nebo dobrm nauenm pro
dnen praksi.
Dv se tedy na djepis

prese vecka ozdob-

n msta, odjinud opsan

ist prakticky. M-
e-li poslouiti njakmu pnu uvedenm njak
lichotiv historky nebo njakou divokou etymo-
HJKOVY NZORY
NA DJINY. XXI
logi datovati pvod
jeho rodu
hodn daleko do
minulosti, in tak rd
-
a zrovna tak neost-
chav,
jako
soudob historikov ciz nebo u
slab a mal Kuthen. V t pin nen jist lep,
ale tak ani hor neli ostatn. Pokld za sv
prvo datovati udlosti podle
sv vle, zrovna
tak asi, jako dnes mnoz archeologov a geolo
gov buduj

arci v tisciletch a stoletch

zcela podobn chronologie libovoln.
Musme dle mti na pamti vznik jeho dla
a jeho vdeckou ppravu. Jeho pprava

mu
eme-li
o
n vbec mluviti

byla nesmrn
chatrn. Latinsky uml velice bdn, citty b-
vaj chybn: patn jest na
p.
hned prvn citt
dedikace z Cicerona o djepise atd.; Metelka
ukzal, jak patn pekld Tacita (fines in-
gredi
=
poloili se na mezech), ale i peklady
z Kosmy. Neplacha a
j.
nejsou lep. Star psmo
etl velice patn; jmna jeho pramenu nejsou
sice tak patn tena jako u Kuthena (mv na-
opak ten sprvnj), ale pes to te velmi chyb-
n:
ten af srovn jen jeho jmna onch
57
pnu. kte podepsali esk protest 2. z
1415.
s originlem, vydanm v 1. sv.
St.
knihovnv.
A jinch znalost vbec neml: povsti
o jeho
akademickm vzdln jsou pouhou nesprvnou
domnnkou.
Vezmme k tomu, e byl svrchovan
povriv (jak byla jeho
doba povriv, ukazuje
nm na
p. velmi zeteln nemnohem star bosk
Jan Vodansk, mu ve mnohm Hjkovi po-
dobn), neptel radiklnch stran v nboei
i v politice, nevybrav ve slovich i vrazch
(vzpomeme
jen, jak se tou dobou vyjadoval
v Nmcch Luther a jeho stoupenci) a opati
.
XXII VOD. HJKOVA KRONIKA.
v jednn, jeto ml nkoliker choulostiv zku-
enosti se soudy panskmi, mstskmi
i krlov-
skmi. A vzpomeme, e psal s ohledem na dvoj
censuru

katolickou i kalinickou; oboj musila
Kronika aspo njak vyhovti.
Akoli tento inliv a praktick duchovn ml
jist nejlep vli napsati kroniku co nejdoko-
nalej, pece tato snaha ztroskotala jednou do-
brou jeho mylenkou, o n nkolik slov nebude
od msta.
Hjek pochopil, snad prvn ze vech historik
eskch v tomto rozsahu, e dobr a pln dje-
pis mono psti jen na zklad co mon nej-
hojnjch pramen. A neomezil se jen na histo-
riky domc; el

u. ns prvn

k historikm
polskm a uherskm, vmal si piln djin bavor-
skch a skch vbec, uil klassik a historik
crkevnch

bohatost tch pramen je vskutku
ctyhodn. A jak bohat jsou jeho pomcky pro
djiny domc!
Ve svm seznamu pramen ped Kronikou
uvd sice jen
7
domcch autor, jich vech uil:
ale jak vyetil imk, ve skutenosti uil krom
mnohch listin aspo
23
pramen znmch a mno-
hch neznmch. Znal (mimo tch
7)
Kristina,
Neplacha, Krabici, Star letopisy, star legendy
(mezi nimi ztracenou dnes legendu o sv. Ivanu)
atd.; mnoho ml z nkterch sbornk (Dobner to
ukzal o sbornku s kronikou Boguphalovou, je-
ho uil z rukopisu pana Hodjovskho, imk
tak ukzal o Brazidinov rukopise Starch leto-
pis), mnoho prostednictvm jinch. Ve svch
vmyslech pe imk (na m. u.
213)
neel tak
daleko, jak se za to m vybjil sice jmna
HOJNI: PRAMENY ZNMI; I NKZNAMfi. XXIII
kolika kronik,
ale aspo v nkterch
pikla
dech kryje jejich jmny prameny
dobr a po-
ctiv. Zachoval nm nkter texty ztracen
:
ustanoven o nirch v Cechch z r.
1267,
porad
emesel z r.
1350,
psahu kr. Jiho atd. I il arci
tak nkterch text padlanch: na
p. t. zv.
Prv sobslavskch nebo zakldacho listu bi-
skupstv olomuckho z r. 1086 a
j.
Mnohch textu
vzcnch ovem neznal: na
p.
legend o sv.
Cy-
rilu a Metodji, o sv. Prokopu a
j.,
kroniky Vin-
cenciovy, Jarlochovy, Bartokovy atd.

z toho
vak tko jej meme viniti.
A krom tchto textu znmch ml nepochybn
Mjek spoustu text nm neznmch;
o tom si
jet povme. Vidli jsme nahoe, jak se domhal
u jednotlivch ad kronik, zpis i stn tra-
dice.
Je
zcela jisto

a mme tak dosvdeno

e takov pspvky dostval: a tu prv pich-
zme k on pohrom, jakou
na uvalila jeho dobr
mylenka.
Je
jisto

dn
historik ped nm nepistou-
pil ke spisovn eskch djin s materilem
p
1
mennm tak rozshlm a bohatm, jako Hjek;
a vzhledem k pozdjim pohromm, jak nae
historick prameny utrply, meme ci, e
-
\\ jmeme-li Paprockho

ani po nm neml ni-
kdo tak hojnch pramen jako on. A ani Pa-
prockmu, jako cizinci, nebylo stn podn tak
pstupno, jako probotu boleslavskmu, jen
ml otevenu cestu do archiv klternch a
jako
clen snmu krlovstv ml pstup tak
do archivu
panskch i k deskm zemskm. Ze starch histo-
rik meme s nm
-
a to
srovnn
se vtralo ji
Palackmu

srovnati
jenom Dalimila.
XXIV VOD. HJKOVA KRONIKA.
A u Dalimila tak vidme tou vadu, kter
tak znetvoila kroniky obou tchto kronik.
Oba podlehli mnostv svch pramen, dn
z nich neml daru kritiky : ale kdeto vn a my-
sliv Dalimil neupadl pece tak hluboko do sm-
lch fantasi (kronika jeho jest ovem men),
povriv, lehkovrn a povrchn Hjek v tomto
mnostv materilu zcela utonul.
Vidli jsme, jak mlo byl Hjek ke psan d-
jin povoln; kdyby se byl omezil ve svch pra-
menech, mohl se jet snad pevnji zachytiti. Ale
v tom nesmrnm mnostv nevdl si rady. Mno-
ho bylo tam falenho: vzpomeme jen na pe-
etn podvrhy listin jednotlivch klter a ka-
pitol; takov byl tak padlan list Alexandra
Vel. Slovanm (imk sice tvrd, e jej Hjek
sm urobil, ale myln); takov byla zcela jist
padlan ateck kronika Tobie Kivojena
Budka z Falkmbergka, dkana v atci 1. i29,
z n Hjek uvd Libuina proroctv o horch
rudonosnch, kterou vak objevil teprve Pa-
prock (Diadochus, O stavu mstskm, 254
255)
z podvrhu Budeciova. Ty skldny i pozdji
jet koncem XVI. stol. objevil tak
Jan
Kla
tovsk starou kroniku klatovskou jakhosi Rdi-
mil nebo Rothomana (v. Volf, M.
1906,
str.
158
160)
atd.
Bylo by bvalo zzrakem, aby tento prost,
povriv, jen polovzdlan a naprosto nepipra-
ven svatotomsk kazatel byl v tomto zmatku
zprv pravdivch, mylnch, pochybnch, fale-
nch a livch mohl jti zcela bezpen. Musil
vedle ryz pravdy vybrati tak bchorky nejne-
smyslnj, neml bezpenho kriteria ani nja-
PRAMENY NEPRAV:. BCHORKY. XXV
kho rdce.
Jeho
rdcov
--
Hodjovsk, Brik
c
,
jeho vzory

Aventin, Irenikus
,
jeho
pedchdcov

Sylvius, Kuthen , ti vichni
vzeli v tch nzorech a omylech jako on, ale
mi nemli daleko takov massy fakt ped sebou,
v. nich mli vybrati, jako prv n neuen
kronik.
A tu pichzme k hlavnm vtkm psnch
historik mohutn] cho racionalismu. Dobner,
Dobrovsk. Palack

abych jen toto troj hvzd
na nov zrozen historick vdy jmenoval

vichni s odporem a opovrenm se odvraceli od
tohoto neumlho bidila; Dobner prvn s ostrm
odporem reformtora,
jen vybd poprv z
blud
a s hrzou poznv, jak hluboko byl v nich svl
zaboen

Palack posledn, s mravnm rozhor-
lenm soudce, jen proel tou dobu jako Hjek,
jen erpal z pmch prmen a jen vin
svho
prvnho pedchdce (nebo i Hjek psal prvn
po-
dle vech pramen) pmo z falovn
djin, vv-
Ihvn dj i djepisc a myslnho sniovn
vzneenho kolu historie.
Jedin
Dobrovsk m,
jak uvidme, aspo njak slvko omluvy a vy-
svtlen, ano dokonce i tu a tam pochvalu jazy-
kovou. Tato vtka myslnho falovn
tk se
ovsem nejprve neznmch nm dnes pramen
historickch, Hjkem uvdnch

pak jeho
r< >zmanitch bchorek.
Pokud se tchto bchorek
te, t Palack.
kter tak oste ve Wrdigung- 2862()_> vytkl
Hjkovi nesprvn Uen (i v
tomto, zcela spr\
nm jinak vyten kivd mu Palack, jeto on
uvedench udlost nelil podle pvodnch
pra
menu, jemu neznmch, nbr podle pozdjch,
XXVI
VOD. HJKOVA KRONIKA.
sice kalnch, ale tehdy uznvanch), v tm dle
na str. ni112 pe o bchorkch Dalimilovch
mnohem spravedlivji :
Jak
by bylo mohlo jeho
dlo nalzti tolik asti u nroda a mohlo ji tak
dlouho podreti, kdyby nebylo zastihlo pbuz-
nch cit, je musily bti zaloeny v relnch po-
mrech. Pouh pedivo l neme se na dlouho
udreti a bylo by poetil domnvati se, e je mo-
no tak zvanm bulikovnm (blauer Dunst)
cel nrod liti po stalet. Musme lpe znti
zvltnho nrodnho ducha eskho, jak se jet
dnes projevuje, chceme-li o Dalimilovch a Hj-
kovch
<
tak pe tu Palack; slovo to mu
patrn jen uklouzlo

> bchorkch sprvn sou-
diti a nechceme-li bti nespravedliv k tmto mu-
lm
<
na to pozdji na str. 286 zapomnl
>.
Velice iv, lehce pohybliv fantasie, hloubka citu
a talent historick vklady vymlejc jsou vlast-
n echm i Moravanm . . . jejich nejmilej
rozprvka jest domc povst, kterou pokldaj
za souznanou s djepisem, netuce ani rozdlu
mezi nimi . . .
<
Palack uvd pak pklady ze
sv vlastn zkuenosti

> . Odtud se vykld
obecn znm bohatstv echv a Moravan po-
kud se te podivuhodnch povst nrodnch,
je vak mu z lidu skoro veskrze pokld za d-
jiny . . . odtud konen ona zvltn sms povry
a ostrovtipu, zvdavosti a nevdomosti u naeho
nroda.
S toho stanoviska musme posuzovati
tak Dalimilovy a Hjkovy povsti a bchorky
<
sprvn pe Palack >. Ne oni sami byli
pvodci a nlezci jich . . . Vtka, kterou jim nut-
no uiniti, jest ta . . . e neumli d
1
ati rozdlu
mezi djinami a nrodn povst a e tyto povsti
I'\I.\CK O
POVSTECH MlSTNlCH. X.W II
podle svch subjektivnch nzor, podle vt
sv fantasie dle perkovali.
Nezatracujme jich
bezpodmnen jenom proto . . . Nemohu, ne
pln s tmto ocennm Palackho (arci
pi Dali
milovi) souhlasiti.
A zbv jen vtka o onch vymylench kro
nikcli. ITjek uvd ped svou Kronikou se
znm
36
autoru, z nich erpal. Vme ji, e jich
v Kronice sam uvd daleko vce. Palack odbyl
tyto neznm autory zkrtka (str. 202)
: vyhle-
dejme jen msta, je maj oni neznm pnov
zaruovati, a poznme

ex ungaie leonem
-
vlka v roue bernm! Ne mlil se pece. Po-
kld za takovou vymylenou kroniku nezn-
mou opatoviskou
kroniku k r.
900
a t337, ale
ji Metelka ukzal, e zprva k r.
[337
je
er-
pna z Neplacha, jeho mnn potvrzuje imk:
nejnovji pak ukzal pkn Mir. Jebek (v M.
TQ02, 501

504"),
e Neplach sv zznamy erpal
z neznm kroniky opatovick, z te. kterou cituje
v vod tak Dalimil; skepse Palackho je tedy
neoprvnna. imk pak ukzal, e asto Hjek
cituje kroniku nkterou

povrchn, jak inval

bud jmnem vydavatele nebo opisovae atd.

Tak je zcela jisto, e cituje pod jmnem Fjern
vym kroniku Thurczovu; a, eho si imk ne-
poviml, Metelka ukzal, e rovn tak
pod jm-
nem KalHmaehovm cituje Dugoovu
kroniku.
kde se prv v prvod praotce echa vykyt
ii
onen zstup lechty, kter vichni
nov soud
cov Hjkovi vytkaj jemu jako
jeho vlastn v-
mysl. Nejnovj
rozbor Metelkv
a imkv
vbec ve mnohm omezil pkr
vvtkv Palackho

a tu jet imk nkolikrt

Hjkovi kivd.
XXVIII VOD. HJKOVA
KRONIKA.
Mn na
p., e Hjek asi neuil pmo Tacita,
Ptolemaia,
Eusebia a
].,
akoli ji Metelka uk-
zal, e Tacita nkde chybn pekld, podle mapy
Ptolemaiovy e lokalisuje
msta
markomansk
a podle Eusebia e datu
i
e vldu panovnk m-
skch. Zstalo by vskutku tedy jen nkolik jmen
kronik opravdu nedoloench (jako Racek
Dobrohorsk,
Jan
Klipta . . .). Nemme-li vak
dnes skuten zachovno jmno , Tobie Kivo-
jena Budka' Zateckho, jeho Hjek cituje, ale
neuvd jmnem

jeho vak cituje i jmenuje
Paprock
a jen je vskutku vymylen, jak by
Palack ovem hned ekl

ale pece ne Hj-
kem? A nevme-li,
jak si Klatovsk vymlel
Radimila ili Rothomana?
Nevme-li, jak vy-
mylen jsou letopisy pn z Kounic, jich uil
Hjek tak stdm, z nich vak Paprock cituje
cel destky ver? Krtce eeno: mono, e
takov Racek Dobrohorsk
nebo
Jan
Klipta jsou
pouh vmysly

ale tm nikterak jet nen do-
kzno, e by to byly pouh vmysly
Hjkovy . . .
Naopak: na mnohch
a mnohch mstech
meme takka hmatati lidovou tradici, znan
ovem pokaenou a ji v rozkladu, kterou nm
poprv Hjek zachovv. Sotva kdo ekne, e si
povst o Horymrovi celou vymyslil

povst
o Ivanu me se zakldati nejen na ztracen le-
gend, nbr tak na mstn tradici tetnsk; po-
vst o pnech Vrbskch je potvrzena pozdji
testamentem jejich v XVII. stolet

a tak
po-
vst o Drahomin propaden do zem sotva
prohlsme za pouh vmysl ...
Je
pravda, tyto
povdaky maj mnohdy formu velmi ubohou:
ale vzpomeme jen, v jak form v tto dob,
I II
'
\
\
[RADCE U HAJKA. XXIX
na po. X\ I.
stolet, ily v lidu vzpomnky
na
nejslavnj, nedvnou,
jeho dobu husitskou!
A tu mme kus skuten
positivn zsluhy
Fjkovy, a ji o jeho umlosti a schopnostech
soudme jakkoliv. Z tto
tradice
lidov kolem
r.
1500 zachoval nm mnoho, velmi mnoho cen-
nho. in to mnohdy jazykem, velmi pipom-
najcm mluvu
dnench loutk; mluva ta m
kazatelsk spd a drynick tn: ale nepochyb-
n se hod ke vem tm, nkdy
hrzostranm
historkm a je sama takka vnitrnm
potvrzenm
jejich celkem sprvnho /tlumoeni.

O tom, jak Hjek si sv dlo rozlenil a pro-
vedl, ten pou se z Kroniky sm. \<\v
rok za
rokem, ist kroniksky

povrchn, ani sm
svho dila znovu neta. Svatopluka v vod ne-
chv umti r.
902,
v textu r.
900;
k r.
909
ne-
chv naroditi se Boleslava Boivojovi
msto
Vratislavovi; Metelka ji ukzal, jak popletl
v vod dje markomansk mezi sebou atd. Vu-
de se ukazuje autor, jen ltky neovldl

s tmi
souvis ovem tak nedostatky slohov, nepesn
peklady (pi listinch nkdy pokraovan kroni-
ksk pibr do textu listiny) a nkter, ale
dk, chyby jazykov.
Vlastn mysl Hjkv je zeteln vyloen
v
oboji prediniuv a pkn jej vylil Dobner
t^Annales
1, 18): zachovati vecky pamti v (.
e
chch odkudkoli sehran a uvsti je
do podku
pod urit vvody, krle a roky.
A kdo
b}
chyboval, e v tomto trnitm a nesnadnm osen,
o n se prvn mezi eskmi spisovateli pokusil,
mu tento
nejvce pracoval a
jako druh Ile-
XXX VOD. HJKOVA KRONIKA.
rakles se osvdil statenm a rznm pi itn
chlvu Augiova?
Toho myslu ovem Kronika nesplnila. K to-
mu Hjkovi prost sly nestaily. Ale vme, e
nestaily ani dnmu z jeho vrstevnk

a vi-
dli jsme, jak pozdji nejmenovan jeho tupitel
nedovedl sm nic jinho, ne z nho opisovati.
Za vecky vrstevnky me mluviti Daniel Adam
z Veleslavna, sm professor djepisu, humanista
protelho vkusu; jeho sudek ve Dvou kroni-
kch z r.
1585
(nov otitn Rozumem v St.
bibl.
1853,
II, 115-

133),
asto citovan, jest do-
konale vyven a zcela spravedliv. Po M. Ku-
thenovi pe tet t jazykem eskm nejob-
rnji a mohu ci nejpilnji a nejhojnji psal
historii knz V. Hjek z Lib. a dedikoval ji cis.
Ferdinandovi slavn pamti . . . Mnoz z e-
chv toho asu
i
potom mlo ji sob vili pro
nkter piny: jako eby nkde strany pod oboj
dotkal, mnoh bezpotebn, asem i bsniv vci
vmoval a vtruoval. Ale nyn, kdy se ji exem-
plv nedostv a dn po ta vecka lta se ne-
vyjevil, jetoby nco lepho a gruntovnjho na
svtlo vynesl, nejedni by ji za dosti velik penze
rdi koupili .... Ze pak vedle zdn mnohch H-
jek nkter bsniv a neuiten rozprvky do
sv kroniky pimsil, me bti, e v tom nsle-
doval poetv . . . Tak i on chtl tene o vcech
pominulch vyuiti a zpraviti a asem i roz-
smiti, aby sob nestskal. Avak i v tom m to-
varye neposlednho jmna historiky eck i la-
tinsk, jako Diodorum, Herodotum a Livium . . .
kval Plinius ... e dn kniha nen tak ne-
uiten a /J, aby se z n ten vdy nemu
do-
D. ADAM Z YI-lLESLAVlNA O HJKOVI. XXXI
brmu
nenauil. Tak i my aspo o Hjkov Kro
nice sume. Akoli podle sprostnho zdni mho
neme ta prce jeho
v poctu neuitench a zlch
knih poloena bti, ponvad nad ni uitenj,
lepi, hojnj a spravenj v jazyku naem ani
snad
v jinm nemme. Nebo pedn nachz se
v
Kronice Hjkov podek let od prvnho pi-
taen knete echa
s
jeho komonstvem do tto
zem a do 1. P.
1527
. . . druh, obrn vypravuje
o knatech i krlch eskch . . . tet, bedliv vy-
pisuje, v jakm zpsobu kterho vku stla zem
esk... tvrt nepominul Hjek piln pozname-
nati velikch promn, kter se v Cechch budto
v sprv a regimentu obecnm... hudto pi n-
boenstv a crkevnch vcech duchovnch asto
krt zbhaly . . . pt oznamuje, kdy i jakm zp-
sobem echov z blta bludv pohanskch vy-
treni... jak se v uen
a v
dch crkevnch
promna stala za kr. Vclava, kdy
111.
J.
z
Hu-
since kzati poal a jak s tovaryeni svm Jero-
nmem konec vzal, co se po uplen jejich v esk
zemi dalo, jak vznikly bouky,
nevole, hdn,
vlky, mordov . . . co
krajin pohubeno...
li-
du... pomordovno a krve kesansk vylito,
prv neli ty nesnze k spokojen a
porovnn
svmu pily; est,
najde ten
v
Kronice Hj-
kov velijak pamti o stavu
panskm, ryt-
skm a mstskm, kterak jsou ti vdycky vrn
krlm a pnm svm bvali a k zveleben
ko-
runy esk snan napomhali . . . sedm vyhledal
Hjek a poznamenal mnohch staroitnch ro-
dv s stavu panskho i rytskho titule (/
jmna,
zklady a zatky zmk,
hradu, tvrzi, mst, m-
steek, vs, kostelv a klterv, obzvltn
pak
XXXII VOD. HJKOVA
KRONIKA.
a s nejvt
p
hledal potky, zrst, staven,
promny a velijak tst i netst msta Pra-
skho . . . Ty a jin pamti, kter ped tm po-
rznu rozmetny byly, shromzdiv a spodav
v jednu knihu V. Hjek nemlo historii eskou
vysvtlil a nm k znmosti a vdomosti jej po-
slouil, jichby se snad nyn z tisce jeden nedo-
ptal: protoe ne kad t pleitosti uti me,
aby takov dostatek starch letopisv a kronik
ml jako on . . .
Veleslavn tak na uvedenm mst se hls
k novmu vydn dla Hjkova; hodl z nho vy-
brati co m podstatnho a potebnho, opra-
viti jeho chyby a doplniti jeho nedostatky. Ale
ukzalo se, e prask mistr sv sly pecenil.
Dla nevydal a ani materil k nmu nezanechal.
Nicmn v XVII. stol. se pokusil neznm
Hradean v Hjkov Kronice pokraovati: r. 1688
doel a k r.
1546,
tedy nepli daleko, a dla ne-
dokonil; zstalo rukopisem. Zprvu o nm podal
s ukzkami r.
1845
Strek (v M. XIX,
335
a
345)-
Vlastnho pokraovn a novho zpracovn
dokala se Kronika Hjkova teprve v Poselkyni
kiovnka
Jana
Fr. Beckovskho (1658
1725).
V letech 1690
1699
nov zpracoval celou kro-
niku v podku Hjkov a vydal tento dl r.
1700;
dl druh, vlastn pokraovn (od r. 1526
1715)
Beckovskho, zstalo v rukopise a vydal je ve
tech svazcch teprve r. 18791880 Ant. Rezek.
Pkn rozbor dlu prvnho a zevrubn srovnn
s Hjkem provedl Ant. Truhl r.
1884
(Sbornk
historick II, hlavn str.
218

219,
290
292).
Tu zejmna ukzal, jak chatrn,
150
let po Hj-
ZPRACOVN POZDJ. POKRAOVATELE. XXXIII
kovi pracoval ueny tento kiovnk. Jmenuje
sice V
pedmluv
50
spisovatel, jich pr uil,
ale hlavnm jeho pramenem jest Hjek, vedlej-
mi Balbn a Pina; vedle nich uil pr<> po-
drobnosti 12 autor a (snad?) tu a tam jet
5
dalch. () njakm skutenm pokroku nad
Hjka
mluviti nelze; Hjek pe lpe.
Teprve
v XIX. stol. Pekl by byl svou Novou
kronikou nahradil Kroniku probota boleslav-
skho; ale jeto (v tisku) nedoel dle neli do
dob Vclavovch,
zstal lid opt odkzn na
Hjka. A tak r. 1810, vychz Hjkova Kronika
v novm vydn, jakho do t doby se snad dn
esk kniha nedokala. Nkladem ryte ze
Schnfeldu byla cel ta
velik kniha vrn se
vemi
obrzky,
v te velikosti a prav, tmi
literami a dky znova vydna; tak pesn, e na
prvn pohled in pln t dojem, iako tisk p-
vodn. A v tto krsn prav Schonfeldov do-
byl si Hjek nov a velik obliby: nai archeo-
logov, hornici, theologov, ethnografov . . . u-
vaj jeho Kroniky stle velmi piln.
Teprve Palack svmi Djinami nahradil
Hjka djepiscm a ptelm djin pln; lidu
pak ji m nahraditi Zapova eskomoravsk
kro-
nika, kterou a do XIX.
stolet dovedli nov po-
kraovatel. Dnes tedy
Hjkova Kronika sv hi-
storick ceny pln pozbyla; mme za ni nhradu
v kadm smru, vdeckm i populrnm.
Slou-
ila vak pes 300
let, jako bible Kralick . . .
O jej oblib svd tak peklady.
Ji
r. 1500 vydal jej peklad s novmi obrazy
lutick rodk
Jan
Sandel
(posledn
o
nm psal
Ztek ve Vstnku
krl. .
spolenosti nauk.
[905,
Kronika.
XXXIV VOD. HJKOVA KRONIKA.
. VI.); a tento peklad,- jinak znan voln a
pozmnn, vydn (bez obrzk) jet r.
1697
a
1
7 18. Hjek psal v duchu nrodnm; troj n-
meck vydn jest samo tedy ji vmluvnm sv-
dectvm vnosti Kroniky.
A podobn jako nmeck peklad svd o jej
vnosti tak peklad latinsk. Piarista Jevina
(1672
1730),
klternm jmnem Victorinus a
S.
Cruce, peloil nejvt dl Hjkovy Kroniky
do latiny a hrab Berka z Dube vnoval znanou
sumu penz na vydn tohoto pekladu.
Jeho
pe-
klad dokonil jin piarista Richter
(1714

1772),
eholnm jmnem Florus a S. Juliana, ale k vy-
dn dolo teprve prac Dobnerovou r. 1761.
Dobner na pn svch pedstavench pojal
mysl vydati peklad s poznmkami. Ale poznal
zhy, e peklad Jevinv je zcela libovoln:
mno, krt, stahuje, vkld tvrzen Balbnova,
Peinova, Krugerova a
j.
Hjkovi do st, nedb
textu pvodnho vbec. Vznikla tak Dobnerovi
mrzut prce dvojnsobn

nov samostatn
peklad byl by bval snadnj ne tato prava
pravy Jevinovy.
Konen, na radu hr. Eug.
z Vrbna, Dobner peklad Jevinv
vbec vy-
pustil : a tak latinsk peklad kroniky Hjkovy
jde jen do r.
1093;
ve svazku VI. (a poslednm)
dla Dobnerova (od r. 7004)
je ji pouze text
Dobnerv . .
.
Job
Felix Dobner
(1715

1790),
eholnm
jmnem Gelasius a S.
Catharina. uinil vak svm
vydnm (Wenceslai Hajek a Liboczan
Annales
Bohemorum e bohemica editione latine redditi et
quibusdam noti illustrati

asto krtce jenom
Annales Hayeciani)
konec nejenom slv pe-
PEKLAD NMECK A LATINSK. XXW
kladu
Jevinova, nbr tak slv Hjka sai
Mentiendi finem fecit

uinil konec lhan
povdl o tomto jeho spise F. F. Prochzka. Dob
ner poprv mistrnm historickch rozborem
-
literatura o tom a do naich dn\ jest nepehledn

- stanovil nejenom
v vod
pesn zsady kri-
tick, nbr tak jimi veden /.
pramen pvod-
nch kontroloval daje Hjkovy a pichzel
ovem k odsudku stle ostejmu, tak e nejen
ani
dla nedokonil, ale ani napsan sti pln
nevydal.
V >esti dlech, zakldajcch
novou
dobu
eskho djepisu l 1761
1/84)
a doprovzench
bohat nejenom plohami a
doklad}- /. originl,
nbr i
parallelnmi esti dly
(1764

1785),
oti
skujcmi Monumenta historica Boemiae nus-
quam antehac edita, Dobner vyloil
rovnomrn
Hjkova commissa (chyl)}-
a omyly) i om-
missa (co vynechal a spatn datovali.
V
tchto
vkladech poslednjch jev se zvlt zeteln
positivn zisk prce Dobnerovy, akoli ovem
prv v
nich historie modern odstoupila
od Dob
nera nejvce . . .
Ale vklad
o tom, jak byl) nalezeny a vyteny
nesprvnosti a nespolehlivosti 1 laikovy, nle
vlastn do esk historiografie. kolem tohoto
vydn nen
mistrovati autora,
nbr pouze jej
vydati. Nemohlo tedy
bti
kolem
naeho vydn
sestaviti snad
o
prvnch desti listech Hjkova
vodu knihu o
[92
stranch, jako
to uinil Dob
ner ve svm Prodromu (a these jej. dnes
t-
m odmtnut, hjil proti
odprcm.
!'.
Du-
chovskmu a
1'.
Athanasiovi, novmi
spisv o
^
-.x.
iS
a 48
stranch . .
.). Dnes, jak praveno, je Kro-
nika Hjkova nahrazena Palackm a Zapem:
[II*
XXXVI VOD. HJKOVA KRONIKA.
kolem vydn me bti prv toliko spolehliv
otisk textu.
Jen
pro nvod teni, jak asi Hjek sv d-
jiny vyrb, jest na zatku (podle Dobnerova
Prodromu, Metelkova rozboru a imkovy stu-
die) ukzna na nkolika pkladech jeho tech-
nika a methoda. Zvlt krsn prce Metelkova
me teni, jen by snad byl dostiv pouen
dalho, poslouiti informac hlub a zevrubnj.
Pokldal jsem za zbyten modernmu teni
ukazovati a dokazovati, e na
p.
vechno to, co
Hjek tak zevrubn o knatech pohanskch (na-
ich i cizch) vykld, jsou pouh bchorky, je
se zakldaj jednak na jeho pedchdcch, jednak
na domc tradici (nkdy myln, nkdy falujc),
jednak konen na jeho domyslech, k nim se
zd mti oprvnn od svch vrstevnkv i ped-
chdc. Prav sm v vod, e se do Kroniky
pustil jako bez vesla na moe; to je doslova
pravda. A tam, kde mnil, e m bezpen z-
klady v tak zvan etymologii lidov (po jejm
vzoru vyrbl pak sm), prv tam zabedl snad
nejhloub a nejhe.
asto ovem nalezneme vtku, e Hjek vym-
lel sv pohdky z prospchstv (Vlek, Djiny,
str.
420: aby porazil theorii konkurrenta Kuthe-
na, pidal pr ji do druiny echovy panstvo;
tato podrobnost [nehled k tomu, e Hjek m ve
vci proti Kuthenovi pravdu, ponvad lechta je
star ne stav mstsk v echch] je vak pejata
ji z Dugosze).
Jest
pravda: nalezneme takov
ppady jednotliv.
V poznmkch jsem upozor-
nil (podle Metelky a Sedlka), jak Hjek osady
Lankroun, Krin a
j.
klade ji do doby marko-
VT10 A NMITKV PROTI POLITICE.
XX.Wll
mansk, z Tacitova Tudra udlal Tur/a jen proto
asi, e mocn Jan z Perntejna drel prv tehdy
ty osady a byl enat se lechtinou Thurzovou.
Ale ovem

tko lze dokzati, e oekval ane-
bo
dokonce
snad obdrel za tuto
lichotc pozor-
nost
njak skuten vhody
hmotn. Upozornil
jsem takt, e pipomn ji za dob Libuinch
dm na vpenici, nlec
p.
Berkovi z Dube,
v nm ml sklad svch Kronik: ale ani z
toho
nemohl ekati a
tak neml hmotnch vhod.
A zajist se takovch ppad nalezne i naskytne
vce, sotva vak jedin,
kde Hjek vskutku
ml
z
teto sv pozornosti njak zisk. Ale i kdyby-
chom nalezli takovch
ppadu vskutku nkolik,
jako dosud nen dnho, a kdybychom
jich na-
lezli jet vce

zstanou vdy pece
jenom ne-
patrnm procentem v
ohromnm mnostv ta-
kovch pozornost (nebo Hjek je prv ne-
vyerpateln v tchto podrobnostech),
za n ne-
mohl vuhec cekati
odmny...
Naopak, najdeme
mnoh ppady, kde svta znaly Hjek zcela jist
musil jenom ekati
hnv, nepze a neptelstv

a tch je nepochybn
vce neli dvjch...
V tch pozornostech Hjek platil
jen da
sv dob;
to hla tehdy mda, nejenom u
Mjka
a nejenom u ns obvykl. Pes
mru meme ci.
e jde pze Hjkova jen v jednom ppad: a
nebyl
rodil Praan a a rada mstsk nebyla
mu
nikdy a nijak naklonna,
pe vdy S lskou
a
ctou
o hlav eskch mst, vce a zevrubnji
neli v pramenech svch nalzal.

To vechno je nm dnes
ovem patrnj,
neli
bylo Dobnerovi. Dobner
asto
(a
po
nm Palack
i jin) hledal zlou
vli u Mjka, kde byla pouh
XXXV1I1 VOD. HJKOVA KRONIKA.
nevdomost, nepipravenost a neschopnost pro
vzneen ad historikv. Dobner asto mil
Hjka Mabillonem, neohleje se, jak psali a spi-
sovali vrstevnci Hjkovi; vytkal Hjkovi, e
chybuje proti Kosmovi, akoli Hjek ml vedle
Kosmy padest pramen jinch, podle mnn
jeho autorit pesnjch, plnjch a lepch ne
Kosmas. Kde Hjek psal o sv dob (jako o po-
ru desk, hnut praskm atd.), je velmi spoleh-
liv, tak jako Kosmas o dob sv . . .
Nicmn posudek Dobnerv ovldl. Zejmna
druh, r.
1784
na konec prce, velmi oste od-
suzujc.
R. 1830 pidal se Palack (Wrdigung- der
alten bhmischen Geschichtschreiber
284;
dvacti-
strnkov vaha v tomto dle
[273

292
1 nle
k nejpounjm a nejlepm lnkm cel knihy)
pln k druhmu, ostejmu odsudku Dobnerovu
a zostil jej jet dle; prav, e mus mluviti o nm
in einem noch hrteren Tone, als alle meine Vor-
g"nger

vyloil, e se Hjkovi nedostv hi-
storickho smyslu a taktu, cty k pravd
(286),
veho vyho svtovho nzoru atd. R. 1848
tento odsudek (v prvnm lnku prvn knihy
svch Djin) stupuje dle, dokldaje: dje-
pis esk nezn vtho kdce nad mue tohoto,
kter dav se do spisovn obrn kroniky esk,
neslchanou nestoudnost jal se nejen vymleti
a na drobno liti dle udn svho pbhy neb-
val, ale i podkldati jim za prameny spisy rov-
n smylen a od nikoho, ani od spisovatele sa-
mho nevdan. A toto ve^k psmo l a klam
chyte ukrytch,, za kterto my na mst spiso-
vatelov stydti se musme ... A r. 1864, vyd-
PALACKHO A TOMKflV ODSUDEK. XXXIX
vaje zmnn list pn Lvv z r.
[527
(v asop.
esk. Musea XXXVIII,
15},
dodv,
e loha
jeho ivota dala 11111
prozkoumati krok
za krokem
znovu cel obor
djin Hjkem vzdlan, a e
nabyl jen novho
pesvden: ve, co
potud
Hjkovi co
historickmu svdku nechvalnho
pi-
tno bylo, jak od
Dobnera i jinch, tak i ode
mne,
bylo jet pli mrn
eeno ... a e si
vepsal
do sv
Wurdigung: Tak naprosto nen
tak nevinen, jak se stav. Nebo pi v nemo-
torn neohrabanosti a zdnlivm klidu pi vy-
pravovn nebije mysln, k jedinmu centru,
mimo n mu nen nic svto, se schylujc pln
v jeho dle do o
jen tm, kte v podrobnostech
eskho djepisectv jsou naprosto neorientovni.
Slovem: 1 1

jek jest nejomezenj fifikus, nej-

naivnj arlatn a zdnliv nejnevinnj na cti
utrha, jak se mi
v
djinch vbec naskytl . . .
O len doby vrstevn pak d-, e tu lljek zrov-
na nepoctiv si ponal, nemaje ani nejmenho
smyslu pro
historickou pravdu a spravedlivost . .
V. Y. Tomek srovnvaje se docela s Palackm,
vytk (pi posudku Djepisu Malho v CM.
1X40,
254)
Hjkovi jist patrn mysln se-
sprosovn dj, duen ve teni
veho povzne-
seni ducha pi pomnn na velk
udlosti, vce
oklamvn tene O t,
m vlastn historie jemu
bti m, ne otvrn jemu nhledu v ni. Mjek
budto byl neastnou nhodou tak
sprost, e
to
inil /. nevdomosti,
anebo se
z
myslu dlal tak
sprostm; . . ped jasnost sv
ei. kter
se na-
skrze s mylenm
jeho srovnvn... (My ovem
dnes, majce na pamti
Hjkova takka blence,
XL VOD. HJKOVA KRONIKA.
bratra boska Vodanskho, meme pisvditi
jen k prvn alternativ Tomkov . .
.)
Proti tomuto svornmu sudku vech nejvt-
ch naich historik se ztrcej jednotliv ne-
sml zmnky filolog a jinch odbornk.
Josef
Jungmann r. 1846 v 2. vydn sv Historie lite-
ratury (IV, 418a) zn a uvd sice dkladn
uven Palackho ve Wrdigung, ale

- cituje
teni slova Veleslavnova, shora uveden, a Do-
brovskho, e Kronika Hjkova vdy vzcnou
naeho jazyka pamtkou zstane.
J.
Jireek
(M.
1873,
XLVII,
411)
uvd
rovn z Veleslavna znm slovo, e Hjek a-
sem chtl tene rozveseliti, dokldaje zcela
sprvn: Tm tum ppadn naznaena povaha
dla Hjkova a spolu vytena i jedna z pin,
pro se stalo tak oblbenm tenm, pes vecky
odsudky vcn, jakch mu od prvopotku ne-
schzelo. Druh z pin tch jest jist i spsob
vypravovn. Vdom o njak hlub souvislosti
djv marn bys u Hjka hledal; on kadou ud-
lost l o sob, tak e Kroniku jeho dobe porov-
nati lze s hrubou mozaikou, porznu z velkch
i malch kamenv, jak se prv nahodily, skl-
danou. Ale len jeho jest prost, snadno sroz-
umitedln, bez zbytench okras i hledanho per-
ku. Hjek tenm starch letopisv a kronik
osvojil sob jejich spsob, anobr po jistou mru
jej i zdokonalil. On mluvil k lidu eskmu zcela
e jeho a brzo se utvoila mezi spisem i
ten-
em ona shoda a srozumlost, na kter se vecka
oblbenost literrn zakld. S tou chut, s kte-
rou do
rukou brvali povdky o tilfridovi a
Bruncvikovi, sahno i ku kronice probota bole-
SUDEK JIREKI \ \ HRABAKI V.
XI. I
savskcho. T \ pods'at sudek teme [881
v jeho Anthologii (II.
4.
vyd., str. [08): Jak-
i
koliv pak pemnoho nepodstatnho do dla svho
pijal, t
mu vak nikdo zsluhy neodepe, e
hlavn skrze nho zachovalo a rozmohlo se zal-
ben, je lid esk v djinch domcch m . .
.
(O tom, jak se proti
sudku Palackho ujal
Hjka Vinaick, byla e ji shora.)
Podobn prav r. [902
dv. rada
Josef
Hrabk
(
Hornictv a hutnictv v krlovstv eskm<
str. 7
8)
o Hjkovch znalostech hornickch:
I ljek byl v pin t pomrn dosti obeznmen
a hledl pradvnou dobu s dobou
tehdej na z-
klad svch kronikskch pramen a lidovch
tradic dle
svho zpsobu vyrovnati a
vecky me
zery v
esk historii vyplniti... Slovutn esk
historiograf Fr. Palack
Mjka v pemnohch
vcech pln
zavrhuje a se svho
kritickho sta-
noviska m zajist pravdu. Mono
vak tak ci:
Ut desint vires, tamen est laudanda volunt
Byl-li Hjek u vcech jinak nedoloench a po
ppad nepravdivch
klamanm lehkovrcem
anebo vymlivm
lhem, to jeho vc! V
ka-
dm ppad kronika jeho obsahuje
velice
mnohu
pravdy, m smr veskrze
lechetn a vykonala
v eskm
nrod lohu znamenitou
(otiskuje
pak na
str.
914
veker
msta z
Mjka, jedna
jc o hornictv dob
nejstarch).
lesu- r.
[917
ujal se
Mjka A. Tomek
((
Isvta XLVII,
679
a
j.)
. .
.
Bylo by ovem snadno lze tyto a podobn
vroky
rozmnoiti,
ale pece meme vdy
ci,
e zstval) vminkou, e
platil pevn
rozsudek
XLJI_ VOD. HJKOVA
KR
ONIKA.
Palackho a Tomkv,
nevvratn pokud se te
merita vtek samho. V duchu Lalackeho a Tom-
kov zni pln pisn posudek
Jar.
Vlka
1897
v Djinch esk literatury I, 420 (a ji znal
prci Metelkovu), r.
191 1 ortel Jakubcv v Dji-
nch esk literatury
225
(a znal ji tak prci
imkovu)

a posledn teme v tm duchu na-
prost odsudek A. Krausv
1917
(Husitstv v li-
teratue .. .
1,
210

211),
jen (mimo zevrubn
obsah a ocenn Hjkova len husitstv) prav:
Dvr a ve, co na nm zviselo, mocn lechta
pod jednou a crkev ze vech sil podporovaly . . .
Kroniku eskou.

Listin, vpis z desk, knih,
hmotnch prostedk, veho bylo mu poskytnuto
a ji r.
1 541
zrodila se jeho objemn Kronika
esk, pijat s naivn radost od tenstva
velmi mlo zhkanho

velik ropucha z po-
hdky se poloila na zdroj pravdy o esk minu-
losti a dusila jej po stalet.

Kdo by neznal e-
skho Livia, pro kterho minulost nem d-
nch, ale pradnch zhad, dda vevda, kter
dovede ci, co se stalo v ktermkoli roce vldy
Libuiny . . . Sta jeho list . . . maj ve sv d-
kladnosti a pragmatinosti, v bohatstv zprv,
kter kadmu vysokmu rodu, kadmu mstu a
mnoh men obci pinesly plno lichotivch a pe-
kvapujcch zmnek, vedlejch el dosti; hlav-
n vak byl promniti historii ve velkou pohdku,
kter se naslouch
s plnou dvrou. A t dvry
bylo teba pro vlastn el knihy.

V husitsk
dob tkvlo tit Hjkovch djin; vtpit n-
rodu sv nazrn na nejslavnj dobu jeho bylo
jejich kolem. Vm, co pedchzelo, ten ml
bti ukolbn ... a nepozorovat, jak po tm ruka
SUDEK
KRAUSV A METLKI V. XLII1
nekal kon
sv emeslo a znechucuje a sniuje
historii, kter vtin
nrodu kla
svat . .
.
Tu jest sudek
Palackho domylen a
do-
plnn. Mjek je raffinovan falovatel djin:
k tomu
ovem neml ani pklad ani vzdln;
za
takovho
raffinovanho znalce ho nevydvaj
ani jeho
Sn ani Solfernus. A pak: neml
vbec
co falovati; jak byly tehdej znalosti utrakvi-
stu husitstv, vylil velmi
jasn praxe Kraus
sm (na str. 208
210).

Vecko je mono dokzati, ale m dle dje-
pisectv nae pokraovalo,
tm vce se ukazovalo
nemonm dokzali onu rainovanost Hjkovu,
vytenou Palackm.
Psn a pkr odsudek Pa-
lackho, jen prodlenm
doky se jen stupoval,
zstal

pes nkter nesml poznmky
J.
Ji-
rekovy

v nezkrcen
platnosti sice pln tvrt-
stolet. Teprve r.
1889
podjal se .Metelka kolu
vystihnouti Hjkovu zsluhu

- a kladnou a
zpornou

kterou si jako syn sv doky z-
skal...
vzhledem Ic jinm spisovatelm souas-
nm. Jeho prce (
( )
vodn stati , Kronik}
e
sk' Vclava Hjka z Liboan,
vyla ryvkem
z rozpravy o cel kronice ve Vron zprv
c. k. . relky prask r.
[88g
str. 3
24
a t8oo
str. 3K)) poprv
dokzala, e
se
Hjkovi
mnohdy
kivdilo; cel obsah je shrnut ke konci
v opatrnch, ale pece vmluvnch slovech:
omlouvme
je (toti chyby
Hjkovy) tedy pouze
s
relativnho stanoviska... meme pak vzhle-
dem k vodu I laikovu pisvditi
slovm, kter
cel
kronice pron Kar. Yinaick. an d:
Kronika
Hjkova zd
se nm bti takov,
jak
mohla
bti ped
300
lety< (asopis katol. duchov,
XL1V VOD. HJKOVA KRONIKA.
1864, 142).
A slova Metelkova podvaj vskutku
minimum toho, co rici lze; Metelka se vslovn
omezil na ocenn pouze vodu Hjkova

ale
lze dodati, e tu byla vskutku prce Hjkova
nejt. 1 to, co Metelka me jet vytknouti
Hjkovi, e priorita nle Kuthenovi (tebas
Hjek pe zevrubnji a nkdy sprvnji), zna-
n svou pozdj prac o Kronice Kuthenov
omezil imk (v CM.
1914, 404:
podrobnj
rozbor ube mu < Kuthenovi) i to, co jet zsta-
vovno mu bylo zsluhou, prioritu zkumu o d-
jch pedlovanskch).
A po Metelkovi pichzej spravedliv oceo-
vatel historit dal. R. igo v Sbornku . . .
na poest . . .
Jar.
Golla prav vodem ke sv
zevrubn studii o pramenech Hjkovch
J.
V.
imk (Prameny a pomcky Hjkovy,
195
a
213):
Hjkovu kroniku nesmme posuzovati
modernm mtkem.
Jest
jen dtkem svho pro-
sted, naivn, mravn laxn, povrchn, fantastick
a tendenn enaissance, knihou o nic hor neli
souasn dla djepisectv evropskho. A prese
vecky hrub sv vady jest epochlnm zjevem
star esk historiografie, stejn hodnm studia,
ne-li vc, jako kterkoli jin pamtka.

imk k svmu ocenn cituje ji star slova

Metelkova

a sm pispl dkazy dalmi z cel

Kroniky, je ovem daleko jet nejsou pln.
Je
vidti vskutku, jak nekritick a povrchn, fan-
tastick a naivn je tato prce ubohho kazatele
svatotomskho; snad ve vem tom meme ji
odsuzovati jet lpe neli DobnerDobrovsk,
Palack-
Tomek. Ale tolik je jisto: hlavn vt-
ku, kterou inila historie XVIII

XIX. stol., onu

SUD1 K SIM
\Ki Y.
\ ^SLEPEK XI. \
vtku raffinovanho falstorstv

tu porota
dnench historik zamtne jednomysln. Fecit,
quod potuit . . .
ten m Kroniku ped sebou;
nech soud
>m.
\ ydn nae vznik'0 asi /. te poteby, jak o n
mluvil Veleslavn. Kronika je dnes
vzcn

a
potebn. Podv nm texty zanikl, tradici ztra-
cenou a vynik svm jazykem, nkdy tak naivn
Lidovm, jako byl sni Mjek. Dobrovsk psal
o jejm jazyce ji 22. listopadu
[790
Ribayovi
(ve vydn tto korrespondence esk Akademie
na str. 178
179,
ve
vydn Rusk Akademie str.
566):
Hjkovo pesunovn
slov
po
zvyku latin-
skm nen pirozen . . . nicmn m Hjek ve-
lik bohatstv
slov a affektuje
asto archaismy za
jeho
doby
ji nezvykl; jest proto slovniki do-
brm pramenem . .
. Dobrovsk jej proto tak
prohlsil (viz shora) za vzcnou pamtku naeho
jazyka
(historik v nm pece ustoupil filologovi),
a cele jeho sudek pijal, jak jsme vidli,
Jung-
mann.
Jungmann
se tak dil tmi slovy a vy-
erpal Kroniku Hjkovu pro svj Slovnk velmi
piln. Ovem ani jeho vpisky nejsou pln: no-
vj pspvky
Soukupovy (v Pro^r. Rakovu.
relky 10141016) doplnily tak Jungmanna
prv z Kroniky Hjkovy.
Jazyk
Kroniky charakterizoval ji Jungmann
(Historie
2
152a") sprvn dle slovy:
v
stkch
samch sloh rozdln jest dle toho, jak Tliek
bu nco z eskch pramenu vypisoval, bud
z la-
tiny nebo nminy pekldal, bu konen sm
XLVI VOD. HJKOVA KRONIKA.
vypravoval. Nalezneme tedy (srovn. shora slova
Dobrovskho) etn archaismy (Hjek sv mld
il jet v XV. stolet, u nho jet aj, , je
v pevaze proti novjmu cj, au, uo

u), k nim
byl ostatn jako kazatel veden ji hojnmi citty
biblickmi a historickmi (takov archaismy jsou
na
p.
jeho ,smolnky' ,provanice' atd.), ale na-
lzme tak, jak ji rovn Dobrovsk pozoroval,
v slovosledu i v tvorb slov leckter latinismus a
germanismus. Mnoho

podle Jungmanna

sm vypravoval; tu vidme dvoj tvnost jeho
jazyka jako pi jeho zprvch. Nkter slova si
toti sm vyml : k vcem vymylenm vyml
i nzvy: s adem vymyslil si
i
, lopoty'; jinde si
vytvo sloveso: ,kivati kolena'; jinde substan-
tivum ,kovkop'; jinde adjektivum ,(lid) zbin'
[str. (VIII
\)]
atd. Nkde mu vidme takka do
due: kdy krvelanmu Vlastislavu dv jmeno-
vati drav ptky (nohy, supy, gryfy), fantasie je-
ho najednou vytv ,krvosteby' a .blozory'; a
zeteln to vidme pi rozmanitch jeho jmnech
boh pohanskch (,Tasany' si udlal ze , Satan'
pesmyknutm) nebo osobnch. Tato jsou obecn
znma a ist hjkovsk: takov ,ikrch' ,Cho-
bol' ,Sudiroh' ,Prostislav' atd. nebo , Nastavila'
.Brzena' atd. zdaleka se hls k svmu otci.
Je
to
t strnka naivn fantastick, jako v cel Kronice
-
ale nespatujeme v n nic raffinovan dmysl-
nho. I v tom, vidme, m pedchdcem boska
Vodanskho, jeho Lactifer hem se podobnmi
slovy jednak nov tvoenmi, jednak od starch
pejatmi. Vedle tto strnky znamenme vak
druhou, nm nejcennj, lidovou. Na mnohch
mstech jest ten tn lidov patrn ji ze spdu
JAZYK KRONIKY. JEHU L1DOVUST. XLV11
ei; to, co mu Tomek prvem vytk, ono ,se
sprosovn'
reci, dodv prv jeho jazyku ivota
a barvy: vytk-li svm
lidem, e ili jako blud-
n ovce nebo e Praan utkajc.' sprili se i-
tem, nezni t sice
historicky vn, ale slyme
tu iv jazyk
lidu malostranskho

dosti
po
dobn
souasn kronice Bartoe psae, mravn
ovem daleko ve stojcho.
Jako
pramen jazyka naeho vychz tak toto
vydn Kroniky. d se /cela pesn tmi zsa-
dami, jako i. slo tto sbrky.
Jest
tedy uito
pravopisu
naeho, zkratky (jako ^t
=
jest,
e"
=
ho,
|" =
pra atd.) jsou rozputny, velikch
psmen (krom nkterch odchylek jako
pi jm-
nech odvozench od
jmen vlastnch atp.) uito po
zpsobu naem (Majek pe
asto
substantiva po
nmeckm zpsobu psmenem velikm, ano i
upro-
sted slova mv psmeno
velik jako:
zLickoatp.),
vere jsou po
naem zpsobu psny ve zvltnch
dcch atd. Naproti tomu uito zkratek naich,
kde Hjek stle vypisuje (sv.
=
svat. I'. Bh
=
Pn Bh, ni.
=
mistr atd.), uito slic msto
jeho neustlch slovek (pi
datech a cittech;
kde vak m
slovka tvar vzcnj, zstala
vy
psna), text rozlenn na odstavce po
naem zp-
sobu (ped n poloeny krtk obsahy), vynechan
v tisku psmena doplnna
v
zvorkch (piatch),
myln
vyszen uzavena do [rohatch] zvo-
rek (o
vech chybch tiskovch
pak podn
v/adu
pln pehled), po
stran
doplnna
(data):
data
nesprvn, ale opraven, oznaena vykinkem
<'):
jednotliv strnky oznaeny
rkou
a k t rce
na okraji udno slo
strnky a listu
v originlu
(sla vodu, je
se opakuj, uzavena do (okrou-
XLVIII VOD. HJKOVA KRONIKA.
hlch) zvorek)
;
a dvoulisti s erby soudc, nepo-
tan v originle, potno jako list (Via) a (VIb).
Pravopis Hjkv mono poznati z piloench
(v dalch dlech) snmk zevrubn; je to cel-
kem t pravopis jako na
p. Evangelia Pe-
trova v . I. a jako vbec pravopis pedbratrsk.
Po c, s, z,
, ,
Hjek i

y neli; jinde rozliuje

dosti pesn, asto vak, zvlt po
/,
chybuje.
V slovch cizch pe -dy- -ty- -ny- -ry- (kronyka,
tytul atd.). Dlky slabik sice oznauje, ale velmi
nepravideln a nepln : ie
=
. Kvantita u nho,
jako podnes, asto kols: pe
Jch'
a Jich',
,n'
a ,ni' atd. Nkter zvltnosti, tehdy obvykl, na-
lzme i u nho: pe ,oppatrn' ,radda' ,masso'
,zlatt' atd., ale tak ,maso' , zlato' atd.; pe ,de-
vnn' i .hlinn', ,vy' i ,vy()', .oteven'
i ,odeven-' atd. Nkde vidme psobiti mylnou
analogii: pe stejn
Jsem' i ,sem',
Jsi'
a ,si' atd.;
podle toho pe pak i Jsem'
(= semhle) a
Jse'
(=sebe). Jinde jsou to ji zvltnosti hlskov,
pe sice pravideln ,byte\ ale tak ,by jste',
patrn tak si tvar ten rozkldal; pe ,asn'

patrn tak vyslovoval; pe ,z skoen' (vyvrtiti),
jako mme tohoto dvojen sykavek ppad vce.
Atd.
;
;i5^|P
Latinsk dedikace krli poloena do poznm-
ky^ do textu pojat peklad esk. Rejstky,
k poslednmu svazku (bude jich est) pipojen,
jsou v zvorkch doplnny a opraveny podle
naich nynjch poadavk. Msto mskch ci-
fer poloeny pro pohodl arabsk.
Jinak jest otisk upraven zcela tak, jako pi
i. sle tto Knihovny

a o nm nalezne ten
pouen tame na str. 103106. kol nynjho
PRAVA
UDAN. XI. IX
vydn jest ovem snaz; mme ped ^c-1 >< m dlo
autorem redigovan a korrigovan (jesl vidti,
e jest to Eljkovo dlo prvn; korrektue se teprv
iniisil
uiti; na prvnch strnkch je nejvce chvi)
tiskovch a slohovch, pozdji se zdokonalil),
zbv tedy konjekturm vydavatelovm pole jen
zce omezen.
<
>vem

krom interpunkce;
I ljek nenauil do smrti

a tak tehdej umn
tiskask jet neumlo tak smyslu i pravn
tiskaskou hovti, jak toho dme dnes. V t
pin pokldal vydavatel za nutn,
aby se dil
pravidly a zvyky nynjmi, akoli nkdy
nebylo
snadno smysl sprvn spodati.
V. F.
IV
POZNMKY A DOKLADY.
i. Posledn vekera data sebral o Hjkovi a jeho
dle
1874
J.
Jireek; pednel o nm v Krl. . spol,
nauk (zmnka o tom v jejch Zprvch
1874,
str.
147;
z tto zmnky o pednce bv pak v bibliografich
historickch

esk Zbrtov, polsk Finkelov

a
slovncch naunch

Ottov a j.

vyvozovno myln
zvltn dlo) a vklad svj otiskl
1875 v Rukovti
k djinm literatury esk, I, 216
222;
jest to nejlep
a nejpesnj sbrka ltky k Hjkovu ocenn.

Na nm
se zakldaj pak vklady 1896 v Ottov Slovnku na-
unm X,
755

756; 1897
ve Vlkovch Djinch esk
literatury I, 417

420, 428; 1901 v mm Psemnictv

311
313
(s vatky a snmky);
191 1 v Jakubcovch
Djinch liter, esk 224226; a konen
1917
v
knize
A. Krausov, Husitstv v literatue I, 210218.
2. Zprvy o Hjkovi a jeho rodu sebral posledn
M. Kol v Ottov Slovnku naunm X, s. v.; tam
tak o jinch lenech.
3. e by byl Hjek studoval v Ingolstadte, jak mn
Jireek (Rukov 216), nen ani proto pravdpodobno,
jeto odstoupil od utrakvist ji jako knz. Zprvu
o jeho apostatstv zachoval Rosa (Zpisky, vyd. Men-
k,
1879
str.
18),
jeho vrstevnk, prav o Caherovi
(jen
byl r. 1523
1529
administrtorem konsistoe podoboj),
e ->>za toho administrtora poali kn mnoz apostato-
vati . . .
,
jako njak Hjek, knz Vclav, brn sv po-
ZPRVY O POTCCH HAJKu\M_M 1 I
ctivosti, jcto mu pan /. Ciblic (ti Zeidlii
bez viny pobral a Havel administrtor chtl v tom
lek
mti. I niusil mu ion pan vrtit tek a zlho
nic, a o nm mluvili s tm administrtorem, nei
Kanovnci rdi jej mli a potom probotem bo-
leslavskm uinili.

4.
Winter (v iv. cirk. 612) uvdi sice z
rkp ro-
mitlskho /prvu,
e
Nauk byl ji/, r. 151 1 fai
v Romitle; ale vzhledem ke /prvni ostatnm, nko-
likerm svdectvm soudnm bezpen zajitnm, mu-
sme tuto zprvu pokldati za njak omyl.
5.
Data
o
tchto jeho starch psobitch podvaji
nm akta komornho soudu (VI GA i_\), pin
vpovdi svdk o jeho pi s panem /. Ilburka
a
jeho
hejtmanem Zeidlicem. Tato akta /.pracoval ji F. Ber-
nau: W.
Hajek auf der Burg Lmberg (v Paudlero-
vch Mittheilungen des nordbhm. Excursionsclubs,
i88j. V,
5253),
zevrubn o
nich podal zprvu F.
dr
(naped v Nethodu 1808, XXIV,
7879,
pak ve
Sbornku histor. krouku 1900,
1.
253).
Doplky k tmi"
vslechm m podvaj obslky k soudu
r. 1
5
_'
7
.
vytitn z register nejprvnjch nlezovch fialovch
p. Vojt. 7. Pcrntejna (sign. mus. 21 fol. Axx b)
v CCM. 1804. XXXVIII, 10
1
102 od A.
J.
Vrttka.
Nco zprv o tchto soudech z r. 1533
a 1540 nale
tak ve Wintrov ivot crkevnm
503
a j..
vtahy ze
soudnch akt (nyn v Museu) tak v Pamtkch arehae-
olog. 1850,
III,
325329-
6. Zprvu o Hjkov dluhu
rychti Borkovi
podv jeho vlastnorun pis, na hrubm pape s pe
et
v tmavm vosku (nyn poruenou), dan 15.
nor,.
[524
na rathze staromstskm
(nyn cho
v knihovn kltera Strahovskho; dkuji tuto optovn
za laskavost pi prc poskytnutou p.
bibl, Cyr. Strakovi)
IV
Lil VOD. POZNMKY A DOKLADY.

a zprvu o
nm podal 1900 ve Sbornku histor. krouku
F. tdr (I,
253).
Vpis z akt o pozdj alob Hj-
kov otiskl Vrftko v CM. 1864, 110.
9.
Dleit ten list pana Lva z Romitla ddto 31.
ervence
1527
nalezl Fr. Palack v ervnu
1863
(viz
Mare, Pamtnk Fr. Palackho,
1898,
str.
124) v ar-
chivu teboskm a poznav jeho dleitost, etl o nm
8. nora 1864 v sezen Krl. . spolenosti nauk s roz-
ilenm stle stoupajcm, v nm konen nazval
Hjka drzm lhem a pfifikusem, proti emu se
ohradil ptomn ve schzi A. Vinaick. Vtah z ped-
nky vyel ve feuilletonu Nroda
(1864,
.
47),
cel
otitna v M.
1864,
str. 11
16; list sm pak znovu
otitn 1890 v Archivu eskm X,
210211. O Hjkovu
obranu se pokusil A. Vinaick 1864 v asopise katol.
duchov. V, 134
142,
ukzav, e me v tomto ppad
jti o pouh nepln tovn mezi farem odstupuj-
cm a nastupujcm.
Palack v vod a zvrku svho otisku tohoto
listu podv nkter zprvy a sudky o Hjkovi; prav,
e o jeho ivobyt . . . posavad velmi mlo jest znmo.
Skuten tak data jeho jsou velmi chud. Stalo se to
tm, e si nepoviml vtah z akt, otitnch
1859
v Pamtkch archaeologickch a neprohrl zevrubnji
codex Thomaeus u
augustinin. Ani Vinaick si
tchto vc nepoviml, omeziv se pln na vklad oti-
tn listiny. Teprve Vrftko potom, hned v nsleduj-
cm svazku M., doplnil daje
Palackho
nktermi
dalmi vatky z pramen.
10. Tyto spory tkaj se pedn ztrty svatho
ostatku. Ztratil se tehdy (r. 1532)
z pokladu karltejn-
skho svat prst: ale Hjek ukzal, e byla ve zdi
kaple velik dra dve neli
on se stal dkanem (z
re-
eistcr otiskl Winter, Kulturn obraz
eskch mst 1, 467
HJknU
SPOR} KARLTEJNSK. I.1II
a i')Si: alobu
v/ne-]
na nho purkrab patrn pro
Hjkovy vroky o jeho manelce. I
1
hanlivho naeni Endresa krejho (;ikia utiskl Vrftko,
i
M. [864,
103),
jen kdesi vyprvl: Sem tam nynko
byl, kdy/ se vadil dkan Karltejnsk
s Bukovskm,
pravil na Bukovsk, e mu krvu uloudik:
vrok ten
nebyl j proto pravdiv, ponvad Hjek ^m

a to
je dal spor jeho
- -
aloval (r.
1532)
Petra Bukov-
skho / Hustian, jeto ekl: Ty lou manely, to
lotrovstv j na t provedu.< Bukovsk svch slo>
ovem nedokzal, tak jako jich 10 let pozdji nedok-
zal Vclav Halas z Radimovic, jen zase tvrdil o
Hj-
kovi: IVo
tv lotrovstv vzali t pod kuo jako lotra a
tak t
podvzanho pinesli z Karltejna
do P
Oboj tyto nky ml} asi tak vznik v hlavnm sporu
karltejnskm, s pan purkrabnkou. Akta soudn o Bu-
kovskm otiskl Vrftko na
m. u. \oz

103,
o Halaovi
ne tamt 107108.
Akta o sondu Hjkov s pan Kateinou z Kom-
rova nkter vydal
opt A.
J.
Vrftko v CCM. 1864,
103
105;
jin vtahy (ze svdectv komornho soudu)
otiskl Winter, Kulturn
obraz eskch mst II,
409.
Tu
ped soudem
vypovd koink Prok. Pape z Novho
Msta: toho jsem svdkem, e pan Kateina zabila
sestru mii a druhu zabila z Pina kovinu dceru,
-
kali
j Dorota... tu Kateinu kdy zabjela, povsila
ji pes bidlo a mod k hlav pivzala .. . Jinou,
njakou Hedviku, kzala do smrti ubiti. A teba k
tomu
dodati, e nkte zvi>li svdkov vbec
nevypo-
vdali, nepili
ped soud

a
jin vypovdli, e d-
veky zemely nemoc (jakou a jak si ji zskaly, ne-
ekli).
II. O jeho
dosazen na Vyehrad
vyprvj akta,
vydan v Pamtkch arch. 1850, lil,
321
m,
e
L1V VOD. POZNMKY A DOKLADY
cum rubore et vcreeundia cedere coactus pe st-
nost konsistoe po 14
letech (Borov, Jednn konsi-
stoe, II,
51J.
Podle te stnosti dostal pr se v tu
sprvu explosis . . . canonicis . . . per saecuiares dominos
contra capituli voluntatem et ecclesiae libertatem.
12. Zprvu o tomto postupu kltersk zabrady m
ji
Jos. Jireek (Rukovt 217) z invente kltera u sv.
Tome. Pvodn zpis
o tom podv codex Thomaeus
na fol. I3
T
. Svd tam o tom darovn kusu zahrady
k tomu domu, kter jest sob kaupil na gruntch kl-
tera naeho pevor, ti brat a cel konvent; dvaj
nui ji bez roku (jeho nstupci maj vak platiti roku
24
gro eskch) a Hjek se zavazuje, e ji na svj
nklad zd ohrad

a e on (i jeho nstupci) bude po-
vinen tu zed opravovati a pikrvati. Z Kodexu to-
mskho pevzal r. 1756 tu zprvu Theob. Gruber do
svho rukopisnho Surnrnana, odtud pak pela do
in-
vente klternho. (Dkuji tuto P. T.
pp.
provincilu
Bertholdu Hejhalovi a pevoru Tomi Randovi za
mnohou laskavost, pi prci mi prokzanou.)
13- Vklad
o tom vem erpme z Hjkova listu
purkrabmu hradeckmu (Litoborskmu), zachovanho
v necelen) Bergrov exempli Kroniky Hjkovy. List
ten nalezl a v latinskm peklade otiskl
1763
Dobner
(Annal. Hayec. II,
354

356),
z Dobnera pak znovu
1830 Fr. Palack (Wrdigung der alten bhm. Ge-
sebichtschreiber,
276).
14. Tato Kronika o zaloen zem esk nezn-
mho bratra jakhos, dochovan necel v rukopise
kdysi romberskm (zprvu o n zevrubnou podv 179C)
Dobrovsk, Literar. Nachrichten von . . .
Reise nach
Schweden . . .
61

65),
m sice ostrou kritiku V. Hjka,
otitnou u Palackho, Wrdigg. 281, pak u Vlka, D-
jiny esk liter. 420 a j.,
ale sm nedovede nic, ne
HJKOVY PRAMENY.
CCNSURA.
LV
Hjka plagovati (was er von
J.
700 his
900..
zahlet, i-t doch nur aus der so herabgesetzten
Hageki-
schen Chronik entlehnet prav
sprvn Dobrovsk). Vy-
tk mezi jinm tu pletichu, e mnoz tce tu kroniku
jeho za to maj, e nrod esk teprva se kdes vzal po
nkolika stech letech od Boho narozen, jak tam po-
uk' mejlky na potch poznamenno^

u nho pichz
Cech ovem (podle Kuthena) ji r.
639
do Cech... Podl
nho tak Hjek kdy spisoval tu kroniku, onde i onde
z mnohch mst pjkau dostve znamenitch spis
pamt historickch a zvlt tch, kter za asu vlek
Zisky a Tbor se daly t i za potomnch krl a co se
junu
lbilo, to
do
sv pletichy vlepil a co
uitenho
a pamti hodnho bylo, to vypustil a
potom ty
vypj-
en kroniky vecky splil. Ze je toto posledn tvrzen
pouh pomluva,
je z listu Hjkova panu Litoborskmu
patrno: z:: vypjen vci ruili krlovt ednici osob-
n klterm,
kapitolm, pnm a mstm, ednkm
opt ruil osobn Hjek sm

nemme vbec stopy
po
takovm jednn. Splil-li snad Hjek nkter mstn
povsti, je mu ptel sehrli, ml k tomu
prvo: byl
ho materil, a tum, hly asi tho rzu jako
1
' tatn, jich tak hojn uil.
15. O censue Kroniky Hjkovy hlasn zprvy,
ale
patrn pehnan, zachoval Slavata v
35.
kn. svch lli-
stori. Podstatn vtah z jeho sepsn otiskl 1857
Lumr
(I. 180 181), pak
Jirekova Rukov (_m8

219). Jist
neprvem pe
Slavata, e Kronika tak jest vymustro-
vna a ztenena, e sotva to t> n eeno bti mu
od knze Y. Hjka... psna jesl >1 vak
ovem
1
'.ono, co
pe dle, '/a skrze
to od nkterch ty
1.
castratus nebolito vykletnm jest nazvn*.
Tak
l-
en pokusu
prask obce, jak se pokouela o censuru,
n< n
asi ve vem spr\ n.
LVI VOD. POZNMKY A DOKLADY.
16. Obrzky Kroniky, oznaen psmenem PS, ezai
asi Pavel Severin 'Jak vyloil Klement, v Kvtech
1892,
XIV, II,
492),
ale ne vecky, jak ukazuje Winter, e-
sk prmysl
547;
nkter obrzky Kroniky vzaty potom
r.
1565
odtud do Oksovch Novin o Turkovi (v. Winter
*
555)-
O tisku (druh tiska Kube vedl pak od r.
1543
svj podnik sm) zevrubn informuj soudn akta (v.
Yrftko, M.
1864, 105 nn.) i Kronika sama. Ukazuje,
e obrzky i tiskem se ke konci m dle tm vce et
(ns zatku bv obrzk novch hojn, ke konci jich
tm

mimo podobizny panovnk vbec nen; ano
vyrbj se tak umle: obrzek knecho pohbu jeden
vznikl pouze odznutm hory pu atd.). Klement d
o
nich: vidti, e si (rytec) pojmutm ltky as pli'
hlavy nelmak.
17. O sporu Hjkov s Halasem, jen m nkolik
fas a nkolik lozhodnut, vdy vak Hjkovi pzni-
vch, jsou zprvy hojn a velmi podrobn. Prvn vklad
podal ji v XVIII. stol. Beckovsk (Poselkyn II,
203
a
204, ed. Rezek), pak Lumr
1853, 689. Ze soudnch akt
doplky otiskl Dundr
1859 v Archaeol. Pam. III,
325,
pak v M. 1860, 86 a 1861, 390 (s nktermi omyly);
zevrubn pak a soustavn Vrftko v M.
1864, 105 a
108. Podrobnosti ty jsou nkdy velmi zajmav

podle
nich vylil ten spor posledn zevrubn
J.
Jireek (Ru-
kov, 219
220);
uvdm z nich

pro srovnn obou
soupe

jen tyto dv:
O ntlaku Halaov v noru
1543
na Hjka, aby
mu Kroniky vydal

proti ujednn i proti vroku
soudnmu

vypovd pod psahou Marta, kuchaka
Hjkova, takto: Knz Vclav ekl, e chce rd /vy-
dati) xjedne chceteli mi,
p.
Vclave, tch
25
kop dti,
kterch jsau mezi nmi udieli
pp.
komisai vejpovd.
A
]>. Vclav povdl
e nedm a nechci. A knz Vclav
H.1KMW
SPOR\
-
HALASEM.
I.\ll
i n
ekl:
Nemteli
priu'/, udlejte mi na sebe list,
pokm vm do sv.
Ji.
A on ekl
:
Neudlm a
ne-
chci, nejsem vm nic dluen. A kn. Vclav ekl: Pro-
sm vs, nechme tch
hadrunkuov;
udlejmi b za
spravedliv,
'
mezi nmi. A mu ekl: >Jsemli
Vm co dluen, alujte
na mne a v tom el z.

Naproti tomu r.
1545
I lla- ekl
<> Hjkovi, e
;i-i l<>tr a e ho
-
Karltejna pivezli svzanhi
konm. Svdci toho Halaovi nedosvdili a tu se
Halas
hrni ped soudem: Tak jest jeden svdek, jeto
jin
se
-
nm nesrovnvaj a nevd o tom nic. Tak, kdyby
na koni byl pinesen, e /a slova
hanliv bti nem,
by
to mluvil...* Soud
potom rozhodl, e Hajek nedo-
kzal, jako by se byl Halas tak vyjdil (akoli Halas
sm tch sluv nepopel;.
Tyto a podobn podrobnosti jsou sice zajmav,
ale pro n el
mn dleit.
Rovn/, tak celkem bez
vznamu jesl dal soud Hjkv r.
1543
se
idem al-
manem Mukou,
jeho akta rovn vydal Vrttko v CCM.
[864,
108
1 10. Novomstsk man Jan Bentsk
a
Mandalna z Drchlavy
pjili idu Abrahamovi 50
kop;
/id odeel ze zem i s penzi. Nemohouce
se jich do-
. postoupili tento dluh Hjkovi a ten pohnal, podle
snmovnho usneseni o vzjemnm rueni vech
idu.
o zaplceli idy v Praze pozstal, jmnem jich Zahnan
Muku. Soud dal sice Hjkovi na vli, ahy se
dluhu do-
mhal na statku po
Abrahamovi zbylm, ale idy zbyl
nieni za Abrahama sprostil.
18. Kniha o netastn phod, kter
skrze ohe v Menm mst Praskm a na hrad
-v.
Vclava i na Hradanech !. 1541.41 (Vytit. od Bartolo-
Netolickho, 4", 1541.)
Opisy \\\m\\ V. Mikovec (v. ne); d
ubn
LVI II OVOD. POZNMKY A DOKLADY.
vtah pin tak Beckovsk, Poselkyn
2, I,
92 1111.,
nejnovji i Tomek, Djepis Prahy XI,
202
210 a j.
Nov otisk (z dohy kolem r. 1600) (
k
nyn
v nov
z starho exsemple vytlaeno) uvd . Zbrt (BH,
III, .
6809);
(exempl v Museu, sign.
31 D 10).
3.
vydn od Vav. ehule, novom. mana (de-
dikovno Diviovi ernnovi z Chudenic), vytif. u Sam.
Adama z Veleslavna 1. 1614.
Posledn otisk r. 1852 v Lumru, II. ron., 2. sv.,
1074
1078, 10941101 s pozn.
a zvrkem F. B.
M(ikovce).
19. O tchto sporech Hjkovch s kapitolou bole-
slavskou a praskou mme zevrubn zprvy jednak v er-
venkov Historii (viz Jireek, Rukov I, 220
221),
jednak v Jednnch a aktech konsistoe, vydanch
Borovm (dl II.,
1869,
konsisto pod jednou). I do
tchto vkladi, tak bezpen doloench, vloudily se
omyly. Borov myln zprvy o dkanovi mistru V-
clavovi (II,
24, 34
a
j.)
vykldal o
naem Hjkovi. A
anonym v Pamtkch archaeologickch r. 1870
(VIII,
547548),
podvaje strun obsah tchto konsistornch
akt, pejal tak a rozmnoil tento omyl, patrn a jasn,
z Borovho. A z Pamtek putuje tento omyl pak dle.
(Zprva o domnlm tvan Hjkov te se v tch
Aktech .
560,
str. II,
24;
zprva o klatb a pzni Bra-
t u ervenky, Histor.
326;
o nov volb dkana v
tch
Aktech .
570,
str. II,
34.
Mimochodem poznamenvm,
e ani tento nov volen dkan m. Vclav dlouho ve
stallu nesedl; 20. ervna
1547
na jeho msto jmenuje
prask kapitola ji zase Cypriana

v tch Aktech .
596,
str. II,
55/6).
20. O tchto dalch sporech s oboj
kapitulou mme
nkolik nedost zetelnch zprv: podle zprv v erven-
kov Historii 326 (kter vak prv na rozhodnm mst
SPOR) S OBOJI K UMU
LOU. I.IX
pestv nedokonena) a podle pozdj nenvistn
stnosti konsistorn z r.
15.17
(otitn u Bon
Jednn konsist. li.
49 50J
vypsal tento spor ji
Jire-
ek v Rukovti (220
221);
podle ednch akt z archivu
mstodritelskho vylil jej z sti Winter v ivot cir-
k( v nm
31.
i
< dm
stm
-1 1.'
msisti ie 1 itiskl 1
E
ik n
konsistoe, II, .
590,
str.
49 51;
podepsni dkan,
administrtoi a cel kapitola). M velmi pkn vahy
ctkevn: beneficia . . . propter officia conferuntui
<>
Hjkovi tvrd drazn novimua hune hominm a XX
ft-rme annis ss. canonum institutis semper fuisse re-
bellem ac inobedientem ct ecclesiarum perturbatorem<
ecclesias sinistro tramite praeter iuris canonici ordinem
molestare non erubescit atd.
21. Knku Solfernus potom opt sten 1
pepracoval Sixt z Ottersdorfa a teprve v tto prav
vytitn r.
1553
1 zprvu o tom tisku s rozborem
p
J.
Riss v M. 1861. 165 l66); jinak viz literaturu
O
n u
Jar. Vlka, Djiny . liter, a
J.
Jakubec Dj. liter.
. na pslunch mstech.
Sna m. Vavince z Bezov v prav Hjkov
novn Vilmu z Vickova a na Cimburce, nejv. ho
rychti markr. Moravskho) vyel teprve r. 1581 u Ji-
ka
Daickho v Praze; nov petisk podil 1908
Zibrt
tov knihovn Ottov. Zbrt v tomto
oti>ku tak
(na str. 78)
dokazuje, e star data. jakoby byl
vyel
ji r.
1550. jsou myln. Rozbor vydan z r. 1581 (a-
koli je pokld
za vydn z r.
1550
a nev
o dalm vy-
dni /.
r.
1614) napsal .
J.
Hanu i8(>j (v CM.
XXXVI, 239241); ukazuje tam nktermi obi
nimi ukzkami mravn laxnost
Hjkovu.
22. Zpis
o jeho tech probotskch
otiskl
1860 (Jednn konsistoe . 657. 11, str. 1 i
-'
11.O.
Hjek
LX VOD. POZNMKY A DOKLADY.
vydal poet novmu dkanu boleslavskmu Cyprianovi
a kanovnkm Vavinci Zikmundovi a Ondejovi ped ad-
ministrtorem Janem z Puchov a Valentinem scholastikem.
23. Zprvu o nemoci ped smrt maj Balbn (Boh.
docta, v. ne) a Beckovsk, Poselkyn II,
2,
202-
zprvy Beckovskho, je vyerpal Rezek v CM.
1878,
159
160,
jsou sice hojn, ale vecky podrun.
24. Rok a den mrt Hjkova mme pesn udn,
dokonce nkolikrt svdectvmi bezpenmi

a pece
udv se velmi rozlin. Pesn a urit udv nhrobn
deska (kdysi v kltee sv. Anny) za den jeho pohbu
19. bezen
1553,
rovn tak urit a pesn dobe zpra-
ven mlad jeho nstupce, Prokop Lup, ve sv
Ephemeris tot datum; takt ovem, po Lupovi,
n.
p. Veleslavn v Historickm kalendi a j. Tou
patrn zprvu mly vlastnorun poznmky pana Hod-
jovskho k Hjkov Kronice. Pan Hodjovsk, kdysi
censor a stl pznivec Hjkv, byl jist dobe zpra-
ven, ale psal trochu nejasn; jeho poznmky opisoval
pro Balbna Fab. Blovsk; a tu nkde ze sprvnho 19.
bezna
1553
omylem ten (bud Blovskho nebo Balbna
nebo vydavatel) vzniklo pak (myln) datum 15.
bezna
1553
(Balbn, Boh. docta ed. Ungar, II,
59).
Rovn ne-
zeteln psval pan Slavata; jeho rovn sprvn datum
19. bezna
1553
peetl sice Mikovec
1857
v Lumru (I,
380) dobe, ale
J.
Jireek (v Rukovti I, 221) myln jako
9.
bezen. slice na npise nhrobnm (viz snmek
u Dobnera, Annales, I,
30)
jsou ponkud nezeteln;
proto Beckovsk v Poselkyni (II,
1, 202/3)
etl myln
rok
1552

a neznm pvodce o^tiny pozdj (uve-
ejnn Pruskem v Zlat Praze 1888, str. 184,
text
190
1)
etl zase myln den 14. bezna. Tyto omyly
vechny, jasn patrn teni pozornmu, daly r. 1889
Pruskovi podnt k vaze o tomto datu v Kroku
(111,
DATUM SMRTI
HJKOVY. I XI
.:' i
360), \ ni; \ sak nep< ichi ipitelnm
poznal omylu Balbnova ani
Jirel poloil

mrt k
15. beznu. Ale oprava jeho se neujal
jeho vvody vyvrtil ve sv rukopisi
Truhl zcela sprvn
Mus.
1913, 171 [73).
M"
itum pijmouti zcela
;i kde nalzme nov odchylky, meme -i je vyloiti
omyly starmi: tak na p. Vlek (I, \2o), Kola
X. 751.1 a i. pejmaji myln datum dne Jirekovi
bezna), u Jakubce (226) myln rok [555 jest patrn
jen omyl tiskov atd. Datum nhrobni desk)
lhne jenom ke
dni pohbu; ale jeto dle trvalo, neli
byla deska - epitafiem zhotovena (vere na n sloil
slavn ECollin), jest nepochybn, e datum
to vyjaduje
t datum mrt Hjkova.
Byl Hjek
ji str a dlouho
stonav; smrt jeho nepila neoekvan,
uinil dn
i zvt
a tak nepochybn
-
pohbem
jeho
nebyl
1-
kldno; v kltere pak byl i hrol) nepochybn ji/, dve
uren a tedy
penesen tla v te tm budov -
msta
jednoho na druh neinilo nijakch obt ani
nedalo
p
utahu.
Vekeren svj majetek
(byl asi dosti znan, nebol
Mjek
byl opatrn
hospod) odkzal n kronik kon-
ventu dominiknek; o pozdjch osudech tohoto jmni

e zprv.
Bibliograficky pesn data o Kronice atd. podv
(zrove s pslunou literaturou do r. 1901) C. Zbrt,
Bibliografie esk historie, II.
str. 580 582,
i'
popis
originlu, novho vydni a
nmeckho pekladu
podv . 1S51; tam tak bibliografie zprv o peklada-
teli Sandelovi. Zevrubn popi-,
Dobnerova vydni
Annal, spolu - bibliografi o Hjkovi samm,
p
LXII VOD. POZNMKY A DOKLADY.
. 1852. Nove doplky nalezne ten v Kazimourov
Bibliografii esk historie, posledn za r.
1914
pi e-
skm asop. historickm
1915 ;
pak ve Filologii v
litera-
tue esk, posledn za r.
1914
a
1915
pi Sbornku filo-
logickm
1917
(VI); konen v Tumpachovch a Podla-
hovch Djinch a bibliografii esk katolick litera-
tury nboensk od r. 1826 a do nynj doby (v Praze,
1912
1914,
do str.
1440)
a j.
KNZ V.
HJEK
Z LIBOAN
KRONIKA ESK.
DL I. (DOBA POHANSK).
mn graca
tprrrtcsie ^cgc
aacftatis
DEDIKACE.
Nejmocnjmu a nejjasnjmu
vladai, kn-
eti Ferdinandovi,
mskmu,
Uherskmu,
skmu atd.
krli, infantu ve panlch, arcikneti
Rakouskmu atd.,
krli
a pnu mmu nejmil
\ jmu
Vclav Hjek z Liboan, Va Krlovsk Ve-
lebnosti nejoddanj
kaplan, prospch v kralo-
\ n, mr a
spsu v
Pnu
!
Mimo
tu nauku vla.lv a ivota,
je
vykld
l
/'
se pedpisy filosofickmi,
jest znmo, e
zkuenost (nebo
piklad)) m jakousi
/.vlastni
Dedicatoria. i I l
r
i
Potentissimo illustrissimoque
Monarche, Prim
Pcrdinando, Romanorum, Ungaroruni, Boemorum
Regi, Infanti Hyspaniarum, Arehiduci Austrie etc,
c( Domino tneo clementissimo
Venceslaus Hajek ex
Liboan, Maiestatis Vestre Regie deditissimus Sacela-
nus, Regnandi prosperitatem, Pacem atque Salutem
in
I
>>
imim i.
PReter
eam regnandi vivendique institucionem
,
. .
,
1> ntihtati
preceptis philozophicis traditur)
constat expei
ciam seu exempla, non mdo
docendi, verum
et
movendi inflamman.que affectus
quam
V. HAJEK, KRONIKA ESK.
slu a innost nejenom pouovati, nbr i po-
hnouti a rozplameovati city. Nebo ze skutk
nejvce se poznv pravda, dstojnost a kol
ctnosti, jimi jako obrazy jsme vychovvni
k nabyt ctnosti, moudrosti, vzdln i phod-
nosti a po pkladu jinch meme jak sv vci
soukrom tak i veejn dobe vsti a iny ty
i rady si za pravidla brti a napodobovati. Nebo
moudejmi ns inv historie a ciz nebezpe-
enstv opatrnjmi, poskytujc i nm ltku i-
votn ze zkuenosti, uitelky vc, v lecem pak
ns i svou rozmanitost obveseliljc. Proe ji
od
prody radji chceme spe pklady ne na-
uen. Ne nevhodn tedy Cicero djepis uruje
jako svtlo as, svdka ctnosti, ivot pamti a
vim et cnergiam. Namque ex factis maxim cernitur
vmni, dignitasque ac officium virtutis, quibus velud
irr.aginibus ad virtutem, sapientiam,"doctrinam, commo-
ditatem consequendam erudimur et aliorum exemplo
rem tum privatam tum publicam bene gerere neone
facta, consilia, leges admovere nobis ac imitari possu-
mus. Prudenciores enim nos reddere solet historia atque
cauciore periculum alienum; materiam nobis etiam vi-
vendi ex experientia rerum magistra subministrando,
non nihil etiam nos varietate sua exhilarando. Quare
ntura plus exempla quam documenta malimus. Non ab
re igitur Cicero Historiam temporum lucem, testem
virtutis, vitam memorie, nuncciam vetustatis definit, ubi
liominum mores, studia, causas rerum, eventuum tan-
quam in tabula videre licet.
|)!.DIK\CI kk'\l.l
FERDINANDOVI.
posla starobylosti, kde lze
jako na obraze vidti
mravy
lidi i snah)
a pin) vc i vsledk.
A akoliv nem bti
kniha djin probrna le
ni
velikch mu a tch, kte velikm zzenm
v elo jsou stavni, pec znamenit a zvl kr
lovsk kol to bude cviiti se v djinch, ab)
tak spe iny ne stny vmysl obrali.
Tam
toti asto se dje
/minka
o knatech, o pvodu
vlek, o pinch a vsledcch jich; tam smny
a zem; tam (o tch), jimi obec astn stla
a slela. Proe krl tm podporovn podobn
prce, phody a vsledky phodnji vede a (lidi)
jeho dve sven svou opatrnosti astnji
(.hrni,
d a spravuje, jeto prv
se pihzej
vdy >k<>n>
podobn denn pleitosti. Pkladem
Et quanquam nonnisi a magnis viri et qui magnis
'
nim- preficiuntur, debel Historiarum liber amplecti,
tanuti preclarum atque regium singulare munus erit
exerceri in Eiistoriis, ubi res pocius gestas quam specu-
iacionum umbras sectarentur. Ibidem namque fre-
riuens
lit mencio de principibus, de origine bellorum,
causis, eventibus ipsorum; ibi commutaciones
rum, provinciarum, item, quibus feliciter constabat
.
-
t
conservabatur res publica. Unde rcx eo adiutus sirailia
tia, casus, eventus commodius tractat el suae fidei
commissos providentia sua felitius tuetur, regil
<:
deratur, quandoquidem incidant semper similes in dies
occasiones. Exemplo esl rex Vsuerus, qui lectione Hi-
storiarum intellexil fraudem Aman el
salvavit
Mar<i'>-
cheuin gentemque fsraeliticam. Hestei
V. HJEK, KRONIKA ESK.
jest krl Asver, jen tenm djin prohldl lest
Amanovu a spasil Mardochea a lid Israelsk
(Esther 6. kap.).
O stavu du-
Prvn tedy ze veho v tto historii esk jest
chovnm. ,...., , .
,
. .
,
. .
v ,
hledti k stavu crkevnmu duchovnmu, jak rise
a obce od Boha spe ne lidskm dmyslem se
zachovvaj

a e od knat nemohou bti chr-
nny, le zvltnm dobrodinm Bom; podle
onoho: Neosteeli Pn msta, nadarmo bd,
kdo ho stee.

Toho pklad nm nynj as
pinesl atd. Tot dvno jest zejmo na Abraha-
movi, Davidovi a Ezechiovi krlch, je Bh
podivuhodn obrnil, nad pochopen lidsk mou-
drosti, pro dvru v zaslben, jejich vra v po-
kuench nejvce se zastkvla a od Boha nejvce
De sttu
Primm igitur omnium in hac Histona Boemorum
Spintuali
videre est de sttu eccleiastico spirituali, quo mdo
/ ( '
regnum et res publicc divini
/
tus magis quam hu-
mano ingenio c.onservantur

nec a principibus posse
tueri nisi Dei singulari beneficio, iuxta illud: Nisi Do-
minus custodiverit civitatem, frustra vigilat, qui custo-
dit eam.

Huius exemplum nobis presens etas attulit
etc. Atquc hec eadem clara unt dudum in Abrahamu,
Dauide, Ezechia regibus, quos Deus mirabiliter defendit,
supra captum humane sapientie, propter fidutiam in pro-
missionem, quorum fides in tentationibus potissimum
enituit et a Deu maxim spectabatur (4a
Reg.
19
et
Esai.
37) Similiter videndum est in hac historia,
quombdo tranqr.iiitatem communem, sepe dissimilitu-
dine doctrine Evangelice contigerat tumultuari etc. Unde
1
>
-tavu
km.
Dl
MIK \U KRLI
l l
RD1NAND0V1. 7
l_\la spatovna
(4.
kn. Krl.
i</' .1 Izai.
37
dobn jest vidti v tto historii,
jak
pokuj
ob<
asto pro nepodobnosl uen evangelickho, ;
se bouiti atd. Proe ume se z pklad bti se
Boha, viti Bohu, slovem rozum opatrovati, mo
1 1 i t i se a v nm doufati, aby kody ciz na ns se
nepenesly anebo minul aby nm nebyly nkdy
ptomnmi, a, pilyli by kter, aby byly cvie-
nm na vry.
Ostatn pohldnouti jest na stav
svtsk,
p-
nu, ryt, mst a zrove jest je napomenouti,
aby hledli tak jako
v
zrcadle na
hrdinsk svch
<>*ru.
Cech,
ctnosti a tm obrovsk iny, zbo-
nost k Bohu, vrnost knatm, pak moudros
spravedlnost, rozumnost,
mrnost
a jin
toho
discamus exemplis tiraere Deum, fiderc Deo, verbo ra-
tionem corrigere, orare et in ipso sperare, ne incommoda
extranea in nos transferantur vel prterita ne
sim ii' >l>i-
aliquando presentia et,
-i o, "
<-
venerint, ut sint nostre
fidei exercitamenta.
Ceterum introspiciendus est
status
secularis,
Kar"- De sttu
num, militarium, civilium, simulque admonendi unt, ut
secutan.
patrm suorum Boemorum Herroicas virtutes et
plane
Gigantea facta, pietatem erga Deum, fidelitatem erga
principes, deninue sapientiam, iustitiam, prudentiam,
temperantiam aliaque i<l genus virtutum officia, res et
negotia tanquar in speculo intueantur, presertim quan-
doquidem etate hac infelici nostra (Deo regnun
ita affligente), tabule regni, omne denique annaJes me-
morabiliaque igne exusta unt. Mu- igitur vetustas
V. HJEK, KRONIKA ESK.
druhu ctnost koly, iny a jednn, zvlt kdy
v tomto neastnm ase naem (z doputn bo-
(2.
ceryna
-^
na nae krlovstv) desky zemsk a pak
1541)
v r .
v ,
vechny zpisy a pamti ohnm byly spleny. Zde
tedy bude se vyhledvati starobylost, zde hledati
pvod majetk a titul nkterch, privilej, do-
mu, umn, klterv a chrmv; zde kter v tom-
to krlovstv zmny osud a nejt promny
pipadly, kter se pihodily nevry stav, obc
vnitn nepokoje, pomluvy, shluky a spiknut pro
vlastn prospch nebo ze skrytho zt.
Jich
rozmanit konce a zhoubn vsledky nastaly, n-
kdy klamnou tvnost spravedlnosti olen ne-
bo vnmi pokaen. Opt tak v nebezpeen-
stvch t echov jak bvali ducha ilho, ne-
petenda, hic querenda possessionum, titulorum nonnullo-
rum, pivilegiorum, edifitiorum, artium, monasterio-
rum, templorum origo; hic, quae in hoc Regno vicissi-
tudines rcrum et gravissime commutationes inciderunt,
qnae .statum; dissensiones, civitatum intestini tumultus,
calumnie, simultates, conspiratiunes, propriis commodis
vel occultis odiis acciderunt. Quorum diversi exitus, per-
nitiosi eventus contigerunt, nonnunquam iustitie falsa
specie delusi aut affectibus corrupti. Rursus etiam in
cbus rduis iidem Boemi, quam fuerant animo pre-
senti, infracto, intrepidoque uon nisi coacti bella suase-
runt (bella, inquam, horrida bella, prout monimenta rui-
rr&ium luic usque plane per totum regnum declarant),
sepe tamen disimulatione iniuriarum pacem retinebant.
Denique in hac presenti Historia reperitur plebeio-
DEDIK
w\. KRLI
I I kl HN
\M >< >\ I.
zlomnho a neohroenho, vlk)
tu-
-
vlk) . pravm, hrozn \ lk)
.
mtk) zcenin a posud tm po celm kr;
^t\i ukazuj

>, asto vak snese kivdu mr
udr* vali.
Konen v
tto ptomn historii se shledv
povaha
lidu. spiknut, lsti
a jin toho
druhu ne
esti a tak nkterch dobrch soukrom
it
j
born, vrnost a jednn;
jich ponni
si
/ minulosti poznvati, pobzeti, mrniti, varovati
-c. pedstihnouti uch" napraviti.
Tuto tedy Kroniku, Nejjasnj krli. Veleb-
.....'.,
. .. Kra'
n< >>i i Vai
jako
panu svmu nejmilostivjmu
Velebn
vnuji a posvcuji (a vydvm ji na veejnost
pod jmnem Va Velebnosti)
jakoto
tho kr-
ruin conditio, conspirationes, fraudes el alia id
i
\itia atque etiam quorundam bonorum pri
acta, tides et negotia, quorum conatus licet ex p
ritis noscere, propulsare, mitigare, evitare, ani
vel corrigere.
Han igitur Historiam (Serenissime Rex) Maie- Dedi
stati vestre tanquam Domino meo gratiosissii
Mm
atque consecro (et sub nominc Maiestatis vestre m pu-
blicum exire facio) velud eiusdem i
Monarche,
/
tum quia Maiestatis Vestre ;
ill
f
i
uirti-
correctoribus adhibitis) hanc colligendi
p
obsequiosissimus suscepi, privilegio singulari p
tu-,
quapropter peto humillime, ut a
ipiatur. I .iect habuit Bocmia
limu- studii auctores, totidcmque
lii-
1
Id
V. HJEK, KRONIKA ESK.
lovstv nejvymu vladai i proto, e na p-
mluvu
Va Velebnosti (pibrav jist korektory)
tento kol sbratelsk jsem velmi ochotn
pe-
vzal, zvltnm privilejem opaten, proe prosm
nejpokornji, aby od Va Velebnosti vldn byla
pijata. Akoli mly echy pedtm rozmanit
tohoto oboru spisovatele, tolik i kronik roztrou-
ench
po
rozmanitch mstech a asch

ty
j
do tto knihy, jako do jedn jaksi hromady,
spolu s tm, co ped echem a Lechem bylo, a
(24.
nora
tj G korunovace Va Krlovsk Velebnosti (co nej-
st) .....
., v
.. , .
, ,
N .
pravdiveji a nejkratceji se stati mohlo) jsem ve
svj podek sebral, pak i tak rozdlil, aby
z obraz a rytin nakreslench, svou pravou se
stkvcch (pro nzor a pamt), ve rozloen po
loca et tempora sparsas, hec ego in unum librum, velud
in unam quandam congeriem, 1111a cum iis, quae ante
Cechium et Lechium fuerant, usque Coronationem
Regie Maiestatis Yestre (quanto verius et brevius fieri
potuit) in smm iustum collegi. Denique et ita digessi,
ut ex caracteribus figurisque depictio sua dignitate splen-
dentibus (visus et memorie gratia) capitibus interposita
rem ipsam et negotium velud eloqui enarrareque videan-
tur, in marginibus numerm adnotando annorum atque
titulis suis distinguendo.
Conclusio. Curavi igitur omnia fideliter agere, nil studio ad-
dt-re vel metu supprimere raallens laudem veritatis
(|uam plausam grcie impetrare. Namque restant in
promptu exemplaria et autorm nomina,
quos in hac
historia velud testes imitatus sum.
Dl
hlK \v_t
KRAl
I I I RDINANDOVI. M
kapitolch vc samu
;i jednni
jak" vyslovovati
a vyprvti se zdlo, na kraji poznamenvaje
i>"
rt lei a rozdluje je titul) svmi.
Snail jsem se ted) ve vrn konati,
nic z l
sky nepidvati nebo ze strachu potlaovati, cht
radji dojti pochvaly pravdy ne potlesku pzn.
Nebo zbvaj po ruce exemple a jmna autor,
je
v tto kronice
jak" svdky
jsem napodobil.
Pec jet
i jak bv) oekvm nenvistnky
Odmtnut
a zavistniky
(jun/ ani prav se
limti nemuze),
nku
zvlt v takov tohoto krlovstv skoro trojn-
sobn lidi rznosti. A nic
divnho,
jestlie i mn
se to pihod: nebo znmo jest, e
i Bo dje
pisci, Starho i Novho zkona, nkterm ne
dosti napsali a ani Kristus e postaiteln ne-
Adhuc tanu ii (ut fieri solet) expecto emulos et Confutatio
in\](lc>- (quibus nec rectum quidem placere potest), pe-
emulorum.
^(.rtini in tanta hominum huius regni fere
triplici diffe-
rcntia. Nec etiam mirum, si et eadem mihi contigermt;
palam namquc <.--t et divinos historiographos, veteris et
iiu\ i instrumenti, quibusdam nor satis seripsisse nec
etiam Christum sufficienter locutum fuisse. Unde I
nil.il moror, sed i >t< > brevi disticho absolvo:
Cui minus ista placent, edat meliora, precamur:
Edere qui nescit, claudat et <>ra velim.
Proinde, graciosissime rex, -i apud
quempiam ve- Commen-
iita- nit contigit) odium paritura est, dignetur
Maiestas
vestra, tanquam Dominus meus gracosissimus mihi
trocinari; conatum namque habui ncmini
v
12_
V. HJEK, KRONIKA ESK.
mluvil. Proe s tmi se nic nemekm, nbr
tmhle krtkm dvoj versm je odbvm:
Jestlie
komu se nelb, a vyd, prosme, lep

pakli to nedovede, zavti sta sv ra!
Poruen.
Proe, Nejmilostivj krli, jestlie u n-
koho pravda (jak se stalo) nenvist zrod, rai
Vae Velebnost, jako pn mj nejmilostivj,
mne chrniti. Ml jsem snahu nikomu nekoditi,
nemohlli jsem prospti.

Zatm sebe Va Ve-
lebnosti jako pnu svmu nejmilostivjmu se
vm statekem svm vdy poroum a svmi
modlitbami Boha vemohoucho denn prosm,
aby Velebnost Vai v astnm stavu milostiv
utvrdil, e rozmnoil, zachoval a jednotiv
podniky Va Velebnosti zdaiti ril.

Dno ve vlastnm dom na Menm mst
<i;. njna
Praskm, dne 17. msce jna, lta od Kristova
I54D
, '
J
narozeni
1541.
prodesse non potui.

Interim me Maiestati vestre velud
Domino , meo graciosissimo cum omni facultate mea
semper commendo, atque precibus meis omnipotentem
Deum in dies sollicito, ut Maiestatem vestram in sttu
felici graciose corroboret, Regna amplificet, consc-vet
atque singulos conatus Maiestatis vestre fortunare
dignaretur.
Datum ex edibus propriis in minori civitate Pra-
gensi, die 17. mensis Octobris, anno< a Cbristo nato 1
5
4 1
.
(PRIVILEJ.)
MY
Ferdynand, /. Bo
milosti msk
krl.
po vecky asy rozmnote] e, a l hor-
sk.
esk, Dalmatsk, Charvatsk etc.
krl. in-
fant v Hispan, arcikne Raksk, markrab
M
ravsk, Lucembursk a Slezsk kne a Luick
markrab etc. . . . <
)znamujem tmto
listem v
jako/
jesl poctiv knz Vacslav
Mjek /. Libo
au. vrn n mil, /. mnohch knh a kronyk
vybrav v knihy jedny o vcech eskch sepsal
i pedstpil jest ped ns oznamuje nm, e jesl
takov kronyku na svtlo zjevn vydati a
tisk-
nuli dti umnil,
pi tom ns snan i pokorn
prose, abychom vzhldnce na
jeho
piln a
n prci pi tm spisovn jemu milost
uiniti
rili: k jehoto prosb
naklonni jsce
a chtce
tomu,
al>\ od
toho
asu,
jak
t
knih) ti
,iii-
14 V. HJEK, KRONIKA ESK.
vydny budu, dn v krlovstv naem eskm,
ani v jinch okolnch zemch v i tisknuti, ani
prodvati bez vuole a vdom nadepsanho Vc-
slava Hjka, a do let desti pod zbhlch, ne-
mohl a nesml. Pakli by kto pes toto nae roz-
kzan zmysln o
to se pokusiti sml, takov
kad v nemilost a v hnv n aby upadl a knihy
takov, kter by tlail aneb prodval, aby jemu
pobrny byl}', jichto polovice do komory na
krlovsk a druh polovice k uitku svrchu psa-
nho Vcslava Hjka aby obrcena byla a to toli-
krt, kolikrt by se toho kdokoli dopustil; ne
knihy jeho, Hjka, aby vudy svobodn prod-
vny byly.
Vak prv ne on, Hjek, ty knihy tisk-
nuti d, rili sme k tomu urozenho
Jana
star-
ho Popela z Lobkovic a na Zbiroze, najvyho
sudho dvorskho krlovstv eskho, a slovutn
Jana
Hodjovskho z Hodjova, mstosudho
krlovstv eskho, a Hemana Sedleckho od
Dubu, vrn nae mil, zditi, aby na t kronyce
s pilnost posedli, ji bedliv pehldli a co by
v n nepodnho nali, to petrhli a vymazali.
A kdy se to tak vykon, tehdy tepruv on Hjek
bude moci dti tu kronyku tisknuti a prodvati
svobodn. Tomu na svdom
peet na krlovsk
men pitisknuti sme rozkzali.

KRALOV SK \ VSADA 15
Dn na hrad Praskm v ten
-
lta etc. tischo ptistho tidctho devtho a
krlovstv naich mskho devtho a jinch
tinctho.
./(/;; star fan Hodjovsk Heman
Popel 2 Lobkovic z Hodjova, Sedleck
a na Zbiroze, mstosud
'"1
Dubu.
najvy sudi dvorsk
krlovstv
krlovstv eskho.
Cesl
/(iv
i /
PEDMLUVA.
Vcslav Hjek z Liboan ete., kazatel klteru
sv. Tome v
Menm mst Praskm, tcmu
kronyky tyto pozdraven v Pnu Kristu vzkazuje.
Psma
v.
kdy jsem s pilnost ta ohledoval
i rozvaoval, tak jak adu mmu nalzalo, nic
jinho spatiti sem nemohl, ne e ty vecky vci,
kter s napsny v Zkon starm, nic jinho
nejs ne kronyky, kter pedkem od Moje
vnuknutm Boskm sepsny s, potom i od ji-
nch pro vzdln lid budcch, jeto ty a takov
vci s nm potebn znti a vdti, ne pro sanit i
toliko naich srdc poten, ale i pro zprvu a
nae spasen, neb se tu nalzaj netoliko pedel
phody, ale i budc zprvy a vstrahy.
Zkon pak Nov [kter] tak nic jinho nen,
ne kronyka sloen z slov a e i tak skutkuov
Pna naeho
Jee
Krista a v pravd od evanje-
listuov sv. bez omylu (nm pro zprvu obcovn
naeho) zstaven, kter bychom zpravujce se
ivota budcho a vnho (kter nm Tn n
zaslibovati ril) mohli doshnuti.
DMU VA SPISOVATI L0\
\. 17
Co pak dm o kronykch svtskch, kter
v sob obsahuj vci mnoh a phody rozlin
rozlinch lid, tak i znamenitch, jako csauov,
krlv, knat, hrabat, pnuov, rytuov mnohch
tch v svt povench, nicmn i lidu obecnho
ppadnosti a obcovn, tak i naich domcich
knat a krluov eskch nessln phody? A ty
s 'hly od mnohch dosti svtle popsny, ale vak
pro
nedbnlivost potomkuov byly jako na ruozno
rozmetn}-. 1 /dalo se nkterm
osobm jako mi-
lovnkuom
sv vlasti ze vech ti stavv, aby
takov vci
v hromadu sneseny byly. A
o to naj-
vt pci
mli tito: Urozen pn, pn
Jindich
Berka z Dube, najvy sud krlovstv eskho
dobr pamti.
Jan
Hodjovsk z Hodjova, m-
stosud krlovstv eskho, Petr Bohdaneck
z Ilodkova. mistr Brikc z Zlicka, kte netoliko
mne za to
(abych tu na sebe vzal prci a to v
hr
madu podn
sepsal) dali, ale i nutili.
Jich
snan tak i slun nemoha se zpciti dosti
ani tomu nuceni
obrniti, tu sem prci s povole-
nm pnuov
saudcuov zemskch
Jich
Milost na
se
vzal, pustiv se
jako
bez vesla na moe.
Vak
s
radd a pomoc jich
shromdiv knh a kronyk
nemal
poet cht
tomu, aby se vli a dosti
jich dosti stalo
a tm shromdnm vci pravch
tato vlast nae esk aby
zvelebena byla.
drahn
a vku mho
k tomu oddliv psal sem est lei
18 V. HJEK. KRONIKA ESK.
pod m v pilnost, vci prav vyhledvaje a
jako jdro vybraje a plevy neuiten a bsniv
i neprav vci jako epky a kopivy z zahrady
ven vymtaje tak, aby kad ta to, co pravho
jest, tm se zpraviti mohl.
Ne tak jako nkte pibhe v nhle a ne-
pehlde pravch kronyk'! na zlehen a potupu
tohoto slavnho nrodu eskho psali, e by-
chom my echov byli poli od njakho mue
lehkomyslnho a vraedlnho, kter hanebnho
se mordu v Charvtsk zemi dopustiv odtud
(njak se pokuty boje) e by uel, jeto se to
nikd svtle nenalz. Nad to tak k zlehen
du panskho a rytskho psti smli, e by
stav mstsk pede vemi prvn hned od zalo-
en Prahy bti ml, stav pansk potom, kdy
se jim jako auednkuom od knat lid k zpra-
vovn poraueli, odtu e by zatek svuoj
vzal, potom pak po mnohch letech stav rytsk
skrze njak inky a statenosti, e by jim kn-
ata na ttch znamen nositi dopustili, jeto to
/
(IV
v
)
jedno i druh pravda nen. Ale toto se jist
/ a
v pravd nalz, e kne ech sem s seb do
tto zem uvedl netoliko pny ale i hrabata, ne
1
Te se kroniky Kuthenovy, tehdy prv
(1539)
vydan, o n to prav v pedmluv (kratice a va po-
spch sebran) sm Kuthen. Tam tak vyfoceno o Cechu
a stavu mstskm tak, jak nahoe dle Hjek vykld.
I KM lMI
l \ \ SPISO\ \ PELOV
\. i''
ti
/x s nebyli dostiv panovni ;i ch>
sk, proto
'> nich kronyki stednici pokldaj.
o
stavch pak toto se nalz, e od knete B
slva Milostivho v tto zemi vdycky byli dva
stavov,
sta\ duchovn a svtsk, ale kdy skrze
vlky a ruoznice, kter se daly /.a krle Vac-
slava. syna Karlova, t i /a Zikmunda, slavn
stolice arcibiskupstv Praskho hanebn roz-
trhna byla a kostelov znamenit i klterov
zboeni, tu stav
duchovni
potuch! a jak<> k pdu
se
nachlil a hlavy nkterak podvihnti nemohl
a nemuo. Tu tepruv /.a slavn pamti krle
Ji-
ho stav svtsk na tr se
rozdlil tak. aby byl
stav
pansk, rytsk a mstsk, jeto prv ti roz
dlov sluli dov, jako/
i podnes kme: v pan
skm dti. v
rytskm du. v mstskm du.
Ale snad.
kt takov vci psal. inil tak
z omylu neb
snad /.
nedorozumn, aneb cht se
tm nkomu
obvltn zalbiti.
J
zajist
nechtl
sem
se uchliti na prvo,
ani na levo, ne
to
aby
se poloilo neb psalo, co pravho jest, a ovem
uznvm
to.
e toto m psan (kter/, sou ne sm
od
sebe, ani / svho smylen, ale vybrav /. jinch.
co mi se /.dalo k
pravd na
j
podobnjho,
psal
'
ne
vem se
lbiti hude a to pro rozlinost lidskch
rozumuov,
duomysluov a vuole. Neb
ne vickni
1
mlo.
20 V. HJEK, KRONIKA ESK.
za jedno smlej a to proto, neb lid v krlovstv
eskm a markrabstv Moravskm v trojm na-
lz se rozdlu.
Jedni
dr d kostela mskho
tak, jak s od starodvna oni i pedkov jich za-
stieni, tlo a krev Krista Pna pod jednu zp-
sob, chleba toliko, z vry pijmajce.
Jin
pak
vedle litery zkona a doputn kompaktt tlo a
krev Pna Krista pod zpsob dvoj, toti chleba
a vna, t z vry pijmaj

a ti oboj chtli by,
nchyln k stran jich, tak jak oni smlej, aby
se psalo. Nkte pak jako ti, kte odtrhe se od
jednch i druhch s Luterem, s Cvingliem, s Ka-
rolostadiem! smajlej[ce], tak by snad chtli,
aby se psalo to, co by se jim lbilo. I nemuo to
nikterak bti, aby jeden takov vci spisuje tm
lidem sob odpornm vem mohl se zachovati.
Ano evanjelistov sv. ti, kte dobrm a sva-
tm myslem spisovali slova a skutky Pna na-
eho Boha a jist to (tak jak tomu z vry ke-
sansk vme), co samo v sob bylo a jest a
v pravd od
Jeho milosti sv. mluveno a inno
bylo, vsak proto mnoz, zvlt vetenj,
ty sv.
mue v tom napravuj, pravce, e s dobe ne-
psali a to v tom, e by neho
nedoloili.
Jako
toho, kde sv. Mat pe v rozdlu
dvadctm a
1
Mn se znm reformtoi M. Luthcr, O. Zwingli
a Jan Karlstadt (tak Drach nebo Vraeonites, rodil
v Karlstadtu,
1494

1566).
W<LDMLUVA SPISO\ HELOVA.
21
sedmm a sv.
Marek v patnctm, sv. Luk
v timectmm, e Barab byl lotr

a
dn
/. nich neprav, co
jest
lotrovskho
inil; a e pro
vradu byl vsazen do vzeni
-
a dn nedo-
kld, koho jest zabil. Opt, e by
Pn vzksil
mldence, kter nesen byl mrtv /. msta Xaini a
ten e
se posadil
a poal mluviti, sv.
Luk v
7.
rozdlu pe a nedokld, co jest mluvil. Sv.
Mat pe v rozdlu 17., e Pn kzal Petrovi
pustiti udici do
moe
a on tak uinil a
vythl rybu
a vyal
j
z st
penz
a dal clo za Tna a za sebe
a toho nedoloil, kam
s tu rybu podli, do mo-
e-li ji zase uvrhli ili uvaili neb upekli a
sndli.
Jin
tak napravuj sv.
Jana.
kterak pe
v roz-
dlu
o.,
e
by apotolov po
nasycen zstupuov na
pauti sebrali dvanct kouov drobtuov a e
ne-
dokld.
kto jest ty
koe
dlal a neb kto jest je
na tu pauf pinesl a neb kam
s ty
koe i s tmi
drobty odnesli, ili jich tu nechali. Netoliko pak
tyto kancle Pna naeho, ale i samho
Pna na-
pravuj, pravce, e
by
mluvil pod
podobenstvm
o pozvanch a jeden
z nich
e se vymlval (sv.
Luk
pe v
rozdlu
14.) ka: Ves sem kaupil,
puoduj, abych
j
ohledal. Prav, e by Pn tu
zle mluvil,
ale e ml ci: Ves sem ohledal.
puojdu,, abych ji kaupil.

1
= pjdu.
22_
V. HJEK, KRON
IKA ESK.
A tak ponvad
netoliko evanjelistuom sv.,
ale i sammu P. Bohu, svmu Spasiteli (kter
(V*)
vecky vci dobe uinil) takov ruhai neodpau/
stj
,
nadto mnohem vce mn pi tomt<> spisovn
rozlin budu npravy initi mnoz a zvlt z-
vistiv a posmvai. Ty pak, kter pravdu a
upmnost miluje, jist vz, ze sem
j
psal my-
slem dobrm a srdcem upmm, dnho sem
nehanl, ani o kom co dtkliv, psal. Proto ty,
kdy sti bude, srdcem kesanskm (kter
i nedostatky v dobr obracuje) to ode mne vdn
pijmi

za to prosm.
Mj se dobe.
1
=r
urliv,
(Doporuen m. Brikcho.)
icmu kronyky tyto
mistr Brikc z Licska
slubu
vzkazuje a pozdraven i
prospchu d.
Vickni to v jisu poznvme,
kterak vseli
jak vci v tomto svt k velik nestlosti a k roz-
lin promnitedlnosti
od Pna Boha vemoh-
cho postaveny s tak. e nic tm v celosti a st-
losti sv zde dlho trvati nemuo,
nkter vci
mjej, jin nastvaj a kter s ptomn, div-
nm phodm (nkdy nenadlm) js poddny,
jako
den ode dne \ dme, e ty ppadnosti, kte-
r jednm mjej, jinm nastvaj. A to se zbh
a zetedln poznv pi krlovstvch, nrodech.
osobch velijakho povolni, stavch, auadech,
mstech, v staven, incch pokoje i nepokoje
etc. Proto
vborn vc s ped sebe hrli ti. kto
s v tomto svt kronyky o
t
neustavinosti a
o
rozlinch
phodch pamti spisovali, jeto t-
m ta jedin vc jest na
j
potebnj, aby
to,
co
jest za starodvna
ped lety mnohmi se
stalo
a dalo, lidem potom
ptomnm
zachovno
bylo:
nho co.
nkdy
pro
krtkosl vku
a neb
dalekost msta
vdti bv
nemon, to nm kr
24 V. HJEK, KRONIKA ESK.
nyky podvaj a ptomn in. A kdy znme ty
phody, bvme, jako bychom daleko byli a neb
jako sta, jimto pro mnohch vc zbhlost
pivlastuje se opatrnost a tak tudy nabajv se
opatrnosti k zprvm a k pkladuom, buto k n-
sledovn a neb k uvarovn.
I ponvad pak tato zem esk, vlast nae,
mla a m sv znamenit kronyky a rozlin p-
hody nm echm k naemu obcovn pirozen
a vlastn nleit, kterto s po ruoznu od mno-
hch kronykuov jinde a jinde byly spisovny,
[jeto] jest jist s podivenm, e dn od tolik
let se v to nikd nedal, aby tak uiten vc, kte-
r byly po ruoznu jako rozmetny, pospolu do-
staten ohledval. A tento ctn a dobr mu
V eslav Hjek z Liboan, sa osoba duchovn
i tak stavu vldyckho, z milosti t, kter k e-
skmu krlovstv jako k vlasti sv m (jak jest
pilen byl Boskch kronyk s strany due, tak tak
tchto kronyk svtskch, jakoto npomocnch
k zprv obecnho dobrho a tomuto vemu kr-
lovstv zemm psluejcm k poctivosti), to jest
ped sebe pracn vzal a velik pilnost z tch roz-
linch spisuov po ruoznu zbral a spolu shro-
maoval a te v jednu tuto knihu sepsav pod
jmnem krle
Jeho Milosti, maje od
Jeho
Milosti
na to
privilegium dan i jist korektory jmenovan
vytlaiti
vuobec k prospchu obecnmu dobrmu
dopori cen m.
i^kluim.
i k pohodl a k poten, ano i k podiven ka
mu jest dal s
nkladem urozenho vldyky Vac-
slava Halase /. Radimovic, zdiv vak a zp
dav tu prv dostaten, pro snadnj toho
vyhledn a vyrozumn.
()
kterchto kronykch
i
j
sem
ped lety v pedmluv
na Trva mst
sk zmnku uinil, i k imprimovn
2
napomnal.
Proto ml-li by jin kronyky sti ciz a dal
i obyejuom eskm nevlastnj, podobnji jest
a slunji, aby radji domc sv pirozen vlasti
tal a neb
slchal, nebo v tto Kronyce
(
vecko, co se v jinch najti by mohlo, zde se
na-
jti mno.
/
Pedkem a najprv o
knatech a krlch
eskch, o jich
zpravovn, o raddch, o zemi
esk, m v pokoji a m v nepokoji stla a kte-
rak nkdy samm Boskm zpuosobem
vce ne
lidskm rozumem zachovvna bajvala.
<
>pt tak
kterak nkdy z samho kzan knskho a
uen
slova Boho nesvornho s rznice povstvaly.
T
najde
,
svtskch stavch, panskm, ryt-
skm a mstskm,
o svornostech i nesvornostech,
zbauen, pozdvihn, pokoji i nepokoji. Z pin
nkdy strannch dost, pajchy neb zvisti, neb
1
in tak r. T536
:
pedmluv
/.
rad staromstsk
(vyd. Jirekovo r. 1880, str. ti.), prav, e Hjek star
kroniky dostaten v hromadu sebral.
'-'
vytitn.
26 V. HJEK, KRONIKA ESK.
z obmylovn
svho, nkdy tak i z omylu
jedni
proti druhm povstvali.
Tak i lidu obecnho povaha a zpuosob zvlt-
n [ch] se nachz, jakoto inkov, obyejov
dob i zl, kterto vecky vci a ppadnosti
znti jest poteb, ponvad phody
podobn
i jich piny rovn jako planetn speryx
vuokol
zase se navracuj. Jichto
vdomost pedelu kto
m, snze ten mno, co dobrho, nsledovati, a co
zlho, hned pin se vyvarovati bude moci, neb
jest pslov, e pamt minulch vc in bud-
cch phod vajstrahu.
Nadto pak i
pro tuto pinu tyto kronyky
musej
bti naeho vku uitenj i vzctnj,
ponvad z doputn P. Boha vemohcho to-
hoto roku deky, znamenit slva, poklad a pamt
v
541,
, tto zem i mnoh vci od mnoha vkv tu po-
cervna)
'
psan nm s hrozn s zmkem, pedn tohoto
krlovstv ozdobu, alostn nhlm ohnm zhy-
nuly. Co se v tto kronyce mnoho staroitnost
tch a pamt, ano nco i privilej najde, najdau
se rodov, tytulov. najde zmkuov, klteruov,
kosteluov zakldan, najde mst, msteek i vs
poet; t dren, platov nkte, i jin rozlin
vci uiten, divn i k poten se nachzej.
Proto ktokoli tuto kronyku te, neb sly-
1

sfry, obhy.
DOPORl CENl M.
MWIKCIlIn. 27
eti bude, ponvad
1 1 1 m >xt-^ rozumti, e tato
prce nadepsanho Vcslava
Mjka jest z myslu
dobrho a nemal obecnmu dobrmu
uitek,
krlovstv a
jazyku tomuto i zemm psluej
m poctivost, tob prospch i poten pin,
tehdy m toho vden bti, myslu dobrho ve
zl neobraceti. Ale vak se to nm domcm pi-
hz, e domc proroctv jest potupnj, ne
ciz bv mnohem vzcnj

a tak
mus to
byli.
aby kad vc i dobr,
sv protivenstv
nesla.
A proto nkdy lepe jest pomlvan snsti, neli
obecn dobr
upustiti.
Jako
pak tto kronyky
chvla na tom nezle, e bych j
ji hyzdil a
jin chvlil, kdyby sama z
selc uitku chvaliteb
UiliD neukazovala, a pro ten uitek- zetedln
a
zjevn chvly hodn nebyla.
Dn v Starm Mst Praskm v ptek po *
z.)
slavnosti sv. Vcslava, lta
od narozeni
1*.
Krista
1541.
Tto kronyky k vydn a na svtlo vyvedeni
pni
Jich
Milost, t i z rytstva, kte tu na
ten as osobami svmi v saudu zemskm sedti
rili, tak k tomu vedle Krle
J.
Mti. dti rili
vdn sv povolen. I vidlo mi se za slun, aby
tuto erbov a jmna
Jich
Milost zetedln polo-
ena byla, ponvad
Jch
Milost mne i s t kro-
nyk v sv milostivu obranu pijti r.i.
(VlaO
Petr z Rpzmbergka
na Krumlov.
Jan
z Vartmberka
na Zveticch,
najvy purkrab Prask.
Zdislav Berka z Dube,
na Lippm a Zkup, najvy
hofmistr krlovstv eskho.
Jaroslav z elmberka
a s Kosti etc, najvy
komornk krlovstv eskho.
"uulich Berka z Dube,
na Devnicch, najvy sud
krlovstv eskho. (Umel.)
Volf
star z Krajku
na Bystici, najvyM kancl
krlovstv eskho.
lan
star z Vartmberka lan Bezdruick z Kolovrat (\
na Strakonicch. na Kostkch.
Vylm z Valdtajn
na Rychmburce.
Adam z Stermbergka
na Zelen Hoe.
Hendrych z vambergka Hendrych, sv. . e hrab
na Bechyni. z Herttajna a z Plavn etc.
(VIb
r
)
Jan
mlad z Lobkovic Kapar Pflugk z Rabtajna
na Mafov. na
Benv.
Jan
Bechyn z Laiih na Pin,
najvy psa krlovstv eskho.
fik
z
Gertorfu
mi ( holticich, podkomo
krlovstv eskho.
Um Murkvart
z Hrdku na N<kmii.
purkrab Karlm
Jan Lithobosk z Chlumu
na Pecce, purkrab kraje
Hradeckho etc.
Karel Dubansk z Duban (VIb*)
na Libiicch a na Raudnici.
Kune Bohdaneck
z Hodkova na lebch.
Vylm Pech z Cetic
na etcch.
Oldich
panovsk
z Lisova
Adam
Repick z Sudomie
na Zeli.
na epici.
(Vir) Knz Vcslav Hjek
z Liboan etc.
Vcslav Halas
z Radimovic.
O
pojit a potku nrodu
eskho,
{vod.)
<i->
OByejn
vc jest v
lidskm
pirozen,
jen se rozumem od
I'. Boha puoj-
enm zpravuje, ptti
se na vci
minul, ptomn
a budc; neb na tom trojm
lidsk zle
opatr-
nost: ptomnch u lid nynjch
hledali slun
jest, budcch prorokov vnuknutm boskm
a
pvodem
Ducha sv. oznamovati nezmekali, mi-
nulch ovem lidsk pilnost psti nezanedbala.
M n<
i/.
za jist pedk<
>\
nai. mui i svcen, mil<
istj
k svm budcm svta tohoto obyvateluom
majce
v rozlinch nrodch a rozlinmi jazyky knihy
a kronyky spisovali, chtce tm obecn dobr, bu-
dcch
svch a nmstkuov
s
ozdobiti a vlasti ty.
v kterch js poli, zvelebiti; zvlt
pak ti.
kte neb mdrost, sob od svrchovan dobro
tivosti puojen,
neb ostrost
vtipu lidskho
aneb
1
Zevrubn
rosbor tohoto vodu
podal J. Metelka
v progr. . relky v Pra
sem pejaty.
-
lsku.
8
= nstupc,
potomku.
Kronika
34 V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD, 1.
njak svatost jin pevyovali, dnch prac
nelitujc, snn pilnost na to se vydali, aby tch
vc, kter znti a vdti tak potebn jako ui-
ten jest, pamt a jako nesmrtedlnost zuostala a
budcm zstavena byla, na to se piln snaive
vydali. Neb kter by lovk z lidu nynjho po-
tek svta, let, mscuov, dn a asuov dostaten
poet, kdo by obrv minulch, ukrutnkuov a
tyranuov i jinch krluov pernocnch skutky,
ekuov po moi blzen, Trojanskho msta zka-
en, kto by Ejiptsk, Syrsk, Persk a Medsk
rozlin a pedivn vci a phody mohl vdti,
t mskho lidu pojit a potky, Msta sta-
ven, vlky a jch zprvce, krle, potom i csae
znti a jmna jch vdti a kterakm oni zpuo-
sobem svt vecken sob podmanili a k jeho pa-
novn pili, kdyby to vecko podn v krony-
kch sepsno nebylo? Nadto pak kto by vt-
len Syna Boho a skrze ivot duostojn Panny
jeho pijit na tento svt, vuole bosk oznamo-
vn a divy, kter initi ril, jeho umuen,
smrt tu ohavn, vzken, na nebe vstpen a
zase pi skonn svta k saudu ivch i mrtvch
navrcen, neznajcm lidem a zvlt pohanuom
oznmiti mohl, tak jak to v sob vecko Zkon
zavr, kdyby ty vci tak podn od evanjeli-
stuov popsny nebyly? Kdo by tak pedelho
lidu naeho
Slovanskho a eskho nrodu zp-
O
KRONIKCH
A KRONIKCH.
sob a pojit, krle a knata a jich rozlin oby
eje, vlky a mnoh boje, t
i z
krajiny do
kra
jin pesthovn, znti a vdti
mohl, kdyby
se
to vecko
v kronykch
nm od pedkuov zuosta-
vench, nenalzaloj?
Takov vci mnoz z uench lid a zbhli
v kronykch psali o pojit
rozlinch nroduov.
fchto
kne a kronyk prvn jest Moj,
kte-
r (psal) o najprvnjm lovku, t.
j.
Adamovi,
jen byl dlo ruku Boch, o kterho poli jin
vickni, kte byli ped potopou svta. lid. Po
potop
pak, kdy od ve Babel v rozlin lidi,
nrody a jazyky, lidsk pokolen rozdleno bylo,
jimi vecky zem naplnny bti mly, tak
jedni
z druhch vychzeli a
mnoili se v rozlin n-
rody.
Jsce
pak rozhojnni, poali se
jedni
na<d> druh velebiti a vyptvati, odkud by
jeden
kad nrod pojti ml, tak kter
by
z nich
staroitnj
byl a vce /.
sebe vyvedl kmenuov.
A
odtud js vznikly ruoznice Ejiptskch, idov-
skch a Scityckch i eckch nroduov, o staro-
itnost rozlin hadrovn
2
: jeden kad nrod
1
Cel tato vodn st jest pracovna podl
Buselliova pi vydni kroniky Nauklerovy
r.
rj
i> pal
s Trithemia r 149S. Nsledujc vklad
<>
M
iovi prvnm kroniki sakl Jak. Filipm
T485,
/</'."
h(>
uvedl
7'
seznamu srch prim-
-
-
hdky.
36 V. HAJEK, KRONIKA ESK, VOD, 2.
starm (a jako by jin od nho sv pojit mli)
sebe bti pravil a nad staroitnost nic slavnjho
ani hodnjho e by
nebylo, domnvali se.
(VI
!>)
(Star mnn o pvodu ech.)
<2.) Ti pak, kte esk kronyky spisovali,
aby v tom zadnj nebyli, pojit toho nrodu
eskho od njakch Boemusuov bti pravili
i psali, chtce tm nrod ten i vlast zvelebiti. N-
kte pak odjinud a jin opt odjinud pol
echy bti pravili. Csa Karel, toho jmna
tvrt, slavn krl esk, horliv jsa milovnk
sv vlasti a nrodu eskho piln jsa rozmno-
itel, s pilnost rozkzal muuom v kronykch
Latinskch i eskch zbhlm, ptti se a vyhle-
dvati, odkud by echov Boemov sluli, naj-
vaje to poniiv mui jednomu, nad jin ue-
nmu, jen slul
Jan
Merignola, biskup Florent-
sk^ Ten jako mu uen, hojnost knh maje.
v pilnost se na to sniv hledal, nic ovem ji-
nho nalzti nemohl, ne e od Helisa Slovci,,
a od Slovkuov Boemov poli s a Slovci od
Slova, aneb od njakho Svtla, e by jmenovni
1
Sprvn: Marignola, biskup Bisignansk. Vechno,
co nsleduje, jest zakryt polemika proti Enei Sylviovi,
jeii se posmval starm naim kronikm pro praotec
echa; vis ne.
-
r Slovan.
STAR
MNNI O POVODU ECHa. 37
bti mli. Neb prav, e Slovci po
valn veho
svta potop s pole Sennar, skrze A/i do Evrop)
sstpili a tu zem nkter,
jako
Bulgar, Servi,
Dalmac, Charvaci, Bosnu, Korytany, Karnyoli,
okolo
Dunaje a blzko moe, jen Adriaticum,
neb Skalnat, slov, se posadili a tu se velmi roz-
mnoili. A potom po nkterch asch e b) n
jak slavn mu Charvt, jmnem ech, odtud
s nktermi jinmi vyjeti ml a do t zem, jen
Boemia slula, se pustiti a ji osaditi.

Jin
kro-
nyka tak za dnuov tho esae Karla sepsan,
nalz se, kteruo jeden ech, njak mistr
1
'ra-
nk Pulkava z Tradenna, rektor neb zprvce
koln kostela sv.
Jilj,
spisoval; ten tak na
-
dost
csask vi pilnost
to
vyhledav svtle, e
(echov
z Slovkuov a Slovci od ve Babel e
js poli, pe.

Kozmas pak, dkan kostela
Praskho, ten tak o zveleben nrodu a jazyku
svho snan pi maje, velmi podnau kronyku
jet za dnuov ivota svho na svtlo vydal, v n
tak s
pedpovdnmi se srovnv.

Njak
tak Vavinec z Beziny!, mistr ncen Praskho,
o
slv
echuov, Boemuov a Slovkuov
mnoho
vyhledav z starch
kronykuov sepsal a
to tak
1
Sprvn: /. Bezov. Odtud byl ;;
ctim spis m. Vavince o
^la\ Cech...
;
pod
moka mn 7'uik- Hjek
asi peklad (Vavinc
1
*
kroniky Mart. Polona
38 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
VOD,
2-3.
podn, e kad
lovk najhlaupj
to ta
aneb slye tomu viru dti mus.

Jeden
pak dosti
z uench lid,
jmnem Eneas, syn
Sylviuov, ro-
dem z SeneSi,
jen byl mu velikho tst,
se-
kret a ortor.
Zigmunda
csae, kter po a-
sch byl Senenskm
uinn biskupem a odtud* po-
malu doshl najvyho
biskupstv
mskho, je-
mu bylo dno
jmno Pius pape, toho
jmna
Druh

ten tak s pomoc Jana
Tauka,
kan-
cle Starho Msta
Praskho, tu vzal
na se
prci, aby Alfonsovi,
Aragonskmu
krli, o pojit
nrodu Boemskho kroniku
sepsal.
Pedepsan
(1458)
kronyky kdy jemu ped oi
pily, divn
po-
smch v svm
spisovn z toho uinil, prav, e
jest nikd tak
pynho nrodu nevidl, kter by
se od sam ve
Babylonsk svm
pojitm
chlu-
biti sml a tak e by od samho rje
Boemov
svm pojitm se
vyzdvihovali a e by to pravda
bti nemla, ne e krajina ta byla
Nmeck a
pomalu e by do n vjti mli (vytiske z n Nm-
ce) echov a toho dokazuje
domnnm Strbo-
vm, kter pe a ka:
Nmeck
peirok n-
rod k Tatarskmu vztahuje se pomez
y
.
1
Sprvn: z Corsignana; jen rod jeho byl ze Sieny.
Tak nebyl ve slubch csae Zikmunda, nbr csae
Bedicha III.
~
= vyslanec.
s
To ve podle Sylvia
a Tatai znamenaj Gety nijakm (ale ji nkoliktm
)
neporozumnm.
-I
VR MNNI O Pl VODU CECH!
.
Z toho ze veho muo se tomu vyrozun
vedle poloen starch kronykuov, e s
nemlo na tom zmajlili, kte psali, e by Dal-
matov, neb Slovci tu
krajinu,
v n nyn
chove obvaj, hned po potop svta sob osobit
mli i
podn a clo dnenho dne obvaj,
neb to se muo skrze jmenovn skuten po-
znati: Boemusech, to jest velik rozdl; Boe-
miaesk zem, to se velmi netrefuje, snad by
radji mla sluti echia od echuov, jako Ba-
varia od Bavorv a Misnaj od Minaruov. Ale
aby se u> ob dobe trefiti mohlo, snej se
v tom nkte, takto
pravce, e my echov m-
me na
vlast
"d
Germnuov a rod i jazyk od
Slovkuov. A to se muo taktu ukzati^:
(Prvn obyvatel ech.)
(3.)
Ptholomeus a jin, kte German neb
i vymovali, na zemi tuto v German;
loili. ( )n Ptholomeus dlhost German mezi
dvma ekami,
toti Rajnem a
Vislu, irokost
pak od Korytanskch hor k moi puolno
nmu.
jen Sarmaticum aneb Sabulosus pontus
1
= Mesko.

Co v tto a nsledujc kap.
.
m pedchdce u Kuthena, ale tak,'- ji u K
u
a Volaterrana; tuk,- uiti) maty Ptolemaiovy.

40 V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD, 3.
slov, bti pokld. Strbo ovem toliko do eky
Labe dlhost German bti prav. Ptholomeus
tak od Rajnu a do Labe Velik neb Vysok
German tu bti jmenuje. A tak tehdy, pon-
vad eka Labe v tto na Boem svuoj potek
m pi horch pomeznch Slezskch, z toho
muo porozumno bti, e ta zem jest dl velik
German a v n js Germanov obvali, prv ne
echovi a jinm pedkuom nam v dren vela.
Prvn obyvatel hned po potop svta t zem
esk kto by byli, praviti nejist jest; dvoj lid
v t zemi ped echem e by byl, nalz se, neb
jak sta kozmografov
x
a kronyki
p, e by
po rozdlen jazykuov od ve Babel, kdy se
rozeli do mnohch stran svta lid, tu e by n-
jak Theuton, vnuk Theukadv, pojav lid n-
kter a sebe vuodc jch uiniv, vedl je do zem
zpadnch a ten e by s lidem tm najprv posadil
se v krajin
t, kter slov zem Bavorsk, a ta
e by jmno od Bavora, syna Theutonova, [jm-
no] obdrala a lid ten potom, kdy se rozmohl,
nkte od Theutona Theutoniky, jin od Bavora
Bavory
neb Bavoany
jmenovali. Po nkterm
pak asu z t krajiny vyel njak Beem, nemal
poet lidu
toho Bavorskho s seb maje, k v-
chodu
slunce se obrtiv, pi ece, kter nyn
1
= zempisci.
prvn
omv\ii 1
1
Cech
Vhltava
slov, se posadil a tu
rozkzal
n
v jednom dol zaloiti a
Kasurgim je
jmeno-
vati.
<)
ktermto mstu
potom kronyki
irok
/.minky inili, jak se o tom
mnoho nalz v ,Hi-
stor, tocius
'
ermanie'.
(O Hermundurech.)
<4.)
Lid
pak druh,
kter tak v t
zemi ml
sv obydl, sluli
Hermundurov
2,
od njakho
Hermunda
vba (Strako je ovem
Eumundury
jmenuje) a ty jest byl t
llermund /. vbsk
zem pivedl a osadil se s nimi
v t
zemi pi ho-
rch tu. kde ern les slov,
kter nyn
Sle-
zky od chuov
dli. tak jak Cornelius Tacitus
o
poloen a mravch lid Germnskch
pokld
a
ka: Y J lermunduich Labe
vychz, eka zna-
menit. A to se vskutku tak nalz, e Labe mezi
dvma pevysokmi
brami, z nichto
jedna e-
sk
a druh Slezsk
Krkono slov,
z pramen-
nch neb drnovch aneb. jak nkte cht, z
-
nch vod pochzeje, mal potek in.
Ale
po-
tom tmu Labi k rozhojnn jin eky na pomoc
pichzej a
do nebo vchzej,
jako
pa,
kter
1
Mn se tGermaniae exegesis nebo Totius
'
deseriptio pulcherrima
~
r. 1518
<>./ Fr. Irenika.
-
U Tacita Herminones; toho I1>'ijck uv hoj
tak Sylvia a mapy ech Klaudiat r. 1518.
V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD,
45.
do nho vpacl u
Jarome,
Methuje pod Jaro-
mi u Plesu, Vorlice u Krlov Hradce, Laun
nad Pardubici, Chrudimka pod Pardubici, Cidli-
na u Libice, Mrlina u Nymburgka, Jizera u Tau-
en, Vhltava u Mlnika, Povka u Mlnickho
kltera, Ohe nad Litomici, Bilina u Austi a
ty vecky eky Labe s sebau ven z zem na zpad
slunce a do moe, kter Oceanus Germanicus
slov, vede.
(O Panylov i.)
(5.)
Kdy se pak Hermundov rozmnoili a
u velik lid vzrostli, jednoho mue jako nejslav-
njho z sebe vybrave, jemu bylo jmno Pa-
nyhiSj, jej za krle vyzdvihli. Kter znamenav
msto jedno, dosti na vysok hoe, rozkzal tu
zmek a msto postaviti, ktermu dno jmno
,Krylich' aneb ,Krulich': a to bylo msto naj-
(VIII
r
)
hlavnj/ v krajin Hermundursk, jehoto
zpuosob a zceniny a do dnenho dne se uka-
1
Cel kapitola podv bchorky podobn tehdej-
m, bchorkm Avcntinovm a
j.
Bchorka o .Landskron'
vznikla njakm spletenm s Karltejnem, bchorka
o ,Krulich' njakou lidovou etymologi na zklad e-
skho tvaru toho jmna (.Krlky')- Kr z nmeckho
Gurtz jest etymologie ist hjkovsk, mn se vak
Krin.
A Krin, Landsberg a
Lankroun nleely tou
dobou p. Janovi z Perntejna; v. ne, kap. 12.
O III
RM1 ND1
KM Lil \ PANYLOVI.
zuj. Koruna pak, kter byl Panylus korunovn,
jen hla z ryovnho a vbornho udlna zlata,
aby bezpen a
|
><
c t i
\
<
chovna 1 >
>' ti mohla, hrad
obvltn byl j postaven, ktermu jmno dno
bylo
JLantskron',
i.
j.
.zemsk
koruna".
Prva,
kter byla od Panyla krle, mue pechytrho,
vydna a sepsna k zpravovn
tm Hermundu-
ruom, aby v sv celosti mohla bti zachovna,
zvltn pbytek jich
k chovn
byl pipraven,
kter slul .Lantsperk', vedle jich ei Nmeck,
jako by
eeno bylo, .obecn' neb ,zemsk
hora'
neb .zem'.
Potom mlo ped sv smrt on Panylus. krl
korunovan, kzal svm poddanm, hrad na vy-
sok
skle postaviti
prav, e
tu chce svuoj
ivot
vykonati. Tomu hradu pro
vysokost a krtkosl
skly
dno
bylo
jmno ,(',urt/.' a jin .Kur' a
echov potom ,Krc' neb .Krin' jmenovali.
(O Jubiliovb.i
(o.)
1
'o
smrti Panylov mezi tmi I lermun-
dury rozlin vznikl}-
o
volen krle nevole; vak
1
Vechna tuto
len <i pedchoz i nsleduj
kldaj se sice tak mi zprvch Tacitovch, ale jsou tak
popletena navzjem, se sprvami jinmi a vmysly
Hjkovmi,
.:<
bylo by marn Ponn je i
ten nalezne sprvn vklad v Djinch
/
ki;. /.. I. -\ (/
3.
ti u Novotnho, fen. /.. Id. s. a 3.

44 V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD, 67.
po mnohch rezepech a dluhem rokovn
Jubi-
<K.
21.)
ij llSi za krle byl vyzdvien, kter slavn a mu-
n, tak i spravedliv sv vci v tom nrodu pro-
vozoval. Hermundurov zpanilost skutkuov jeho
znamenave, jemu piln, aby sv krajinu rozi-
oval, radili. Kter z jich raddy a ponuknut lid
netoliko domc ale i jin shromdiv na jed-
noho dosti mocnho (tak jak Tacitus pe) a vel-
mi pynho krle vbskho Vannius eenho,
<R- 5i->
kterho jim byl Claudius
2
csa ustanovil, se
obrtil a jej z krlovstv vyhnal, zase pak na-
vrtiv se a maje o tom zprvu, e by Ktov
3
v zemi jeho nad jeho lidem Hermundurskm sv
chtli vli provozovati. T Tacitus v Histor
Actionum diurnalium
4
v knihch
13.
pe, e by
na ten as mezi tmi Hermundury a Katy, kte-
za ernm lesem, jen Hercynia silva slov,
bydlili, jen nyn Slezci slovu, ukrutn stal se
boj; ale a Katov v tom boji daleko potem
Hermundury pesahovali, vak Hermundurov
vtzstv obdrali a bohm svm Marsovi a Mer-
kuriovi
obti velik a mnoh vtzitedln obto-
vali. Kthov pak, kte od njakho Slanho
1
Sprvn Vibilius (u Tacita); ale chyba tu byla ji
v rukopisch a tak u pedchdc Hjkovch.
2
Sprvn
Drusus, jak sm Hjek ne prav.

3
Maj bti Kv-
dov; djiny tu popleteny.
*
Mn se Annaly.
O
JUI3ILIOYI A
MAKOHUJOVI.
potoka, jen
Ktha slov, tak
jmenovni byli,
ztrative vtzstv, vce o Jubilia a o lid Hermun
dursk se pokusiti nesmli ani se jim protiviti.
(Marobud poraz Boemy.)
(j.)
Lid pak pedeen toti
Bavoan, jen
tak Bojov a od nkterch Boemov a neb Bo-
joemov se jmenovali, ti s jist tu,
kde uyni
slov kraj Slnsk a Kauimsk, sv obydl
mli,
tak jak Tacitus pe; ale toboli asu spolu s
I lei
-
mundry,
toho dn v jistot povdti
neum.
Ne to se skuten! nalz, e netoliko Ilennun-
durov ale i Boemov s pemoeni od Marob
i
dus, jinak Markvarta,
krle Moravskho, vy-
titni a jeho moc zkaeni, tak jak o tom dosti
obrn Strbo pe v
7.
knihch Cpmentariorum
a ka: V t krajin le Hercynia, t<>ti ern
les a vbsk nrod, to jest Hermundurov

a
tu tak i Bubiemov
2
,
to jest Boemov. A tu on
Marqbodus, pemocn krl, sv stolici postavil
a tu
pivedl odjinud mnoh obyvatele a krajiny
nkter sv k nim pidal a mnoh nrody, jako
Litvany
3 ,
Charvty, Dalmaty i vby sob
p<>d
1
Opravuje luk Kuthena.

.
-
( praveno se jmi
mrsti
Bubienum. Nise z toho udlal Baubn.
'
/
jmen ovem u Strabona nen' Hjek si kmi
omyly upravil.
46 V. HJEK, KRONIKA
ESK, VOD,
89.
manil. Z toho muo vyrozumino bti, e vlast
tato prve mla krle, Marobodusa neb Markvarta,
kter oblbiv ji sob pro zpanilost jej
rozil
ji a Moravskho krlovstv mez ujav k Boem-
skm koninm piinil.
(Arminius poraz many.)
(VI Mv) <8.>
asu toho Germnov neb an mli s
krle svho eenho Arminius, kter poal kra-
jinu plnon a zpadn velmi roziovati.
-
man o tom majce zprvu, e se Arminiovi do-
be vede, jemu toho zvidli a z toho obvajce
se, aby se jim nezpil, dali raddu csai svmu,
aby zbera lid bojovn poslal jej a skrotil pynho
Arminia. Augustus jich radd a puovodem
ne-
mal ti vojska do e vypravil, nad nimi uiniv
hajtmanem mue jednoho velmi statenho, jen
slul Ouintilius Varrus. Arminius na rychlost
sebrav vojsko, thl proti manuom a Germ-
nuom svm staten bojovati rozkzal. I potkala
se vojska v Sask zemi, blzko od Amis pod
(9 i
1
" K>->
horami, kter Teutoburgky slovu, a tu hrozn
bitva byla. an vtzstv obdrali a csat na
hlavu pemoeni.
Jeto
potom, kdy ty nevdn
noviny csai byly oznmeny, jako Orosius
x
pe,
e z toho velmi teskliv i alostiv byl.
1
Cituje Hjek mysln, aby
se vyhnul cittu
Kuthenovu ze Suetonia,
O ARMIN10V1 A v'lM\M Cil. 47
(Konce e Marobudovy.)
(().) Ale Arminius na toru vtzstv dosti ne
maje,
umnil thnuti na Marobodusa,
krle Mo
ravskho, Hermundurskho a Boemskho. V tom
nkte /. poddanch Marobodusovch neb Mark-
vartovch znamenave statenost a tst
Armi-
niovo, odstpili od Markvarta a pidrali se Ar-
minia. Markvart zprvu maje, e jest jej Armi-
nius potem lidu daleko pevil, nebyl bez stra
chu a pojav sv bojovnky, obrtil se k horm
ernho lesu. Tu opl
nemal poet lidu
jeho od
(R. '7)
nho odstpilo a on
rozviv
sv netst, opustiv
hrady v krajinch Boemskch jemu k poctivosti
postaven (toti
Peherk, kter/, byl postaven na
jedn vysok hoe (kter/, nyn t. i Hradit)
i msta
toho
zceniny proti
klteru Zbraslav-
skmu s druh strany eky Yhltavy se ukazuj,
na ktermto
mtiti hla
sob hrad Kaa, sestra
Libuina, dala postaviti a
dala jemu jmno
Ka
n; druh hrad een llauhn... jeho
pustotina
na jedn
vysok hoe a do dnenho dne stoj),
do Moravy zase se obrtil a
Velehrad-, piln opra-
vovati rozkzal.
1
Vmysl HjkVj ale na zklad Ptolemaiova <m
Bergion.
-
Vmysl Hjkv, na zklad
,l'.rl>Hn.r
(a
/Mi//.- Kuthena), z nhoi vSak
udlal nrod Bubiem.
:;
Popletl
48 V. HAJEK, KRONIKA ESKA, VOD,
9-10.
Druhho pak roku poslal sv ortory
i
do ma
k csai Tiberiovi jeho proti Arminiovi a chlub-
nm Cherukm za pomoc daje. O to kdy byla
mezi csaem a many radda drna, nezdlo se
toho manuom uiniti, protoe on Markvart,
-
dn sa proti tmu Arminiovi, aby manuom
pomoc uinil, toho uiniti zanedbali. A tak poslov,
nic v m nezpsobive, do Moravy navrtili se.
Po odjezdu pak z ma ortoruov Markvar-
tovch manuom nkterm pilo na mysl, aby
on Markvart (ponvad m pod sv zprvu Mo-
ravany, Hermundury a Boemy) nesmluvil se
s Arminiem a s jeho Cheruky a nespuntovalj a
oba spolu aby jim manuom (proti nim se po-
zdvihnce) neinili kody. I vyslali rychle na
mst csae Tiberia od nho s plnu moc jednoho
mue velmi chytrho a plnho lsti, jemu bylo
jmno DrusuS:; (a ten byl syn Tiberia csae), je-
mu poniive, aby jak bude moci pod zpsobem
pokoje a narovnn mezi Markvartem a Armi-
niem spolu je zkyselil a budeli moci, i svadi
1
.
Drusus tak dlho sem i tam jezdil, a velik ne-
voli mezi Markvartem a Arminiem zpuosobil;
v Hermunduch a v Boemch tak semena ruoz-
nic rozsval tak dlho, a spolu i Moravany sva-
dil. Moravan ten as byli s lidu mskho
1
= vyslance.
-

- nespojil.

3
Nahoe nesprvn
udn Claudius. Zde podle Kuthena.
RISK KATVALDOVA.
hlavni neptel, ale e
k krli Markvartovi,
pnu svmu, ponuknutm Drusovm chuti
mli, na ten as musili dti pokoj Rimanuom.
(e Kaivaldova.)
<io.) V tom njak} Catualdus, jen byl
rodu
znamenitho, kterho nkdy Markvart sv
moc
z jeho vtisk krajiny, toho asu jsa jako pohostinu
mezi Gotlanty, sebrav vojsko lidu rozlinho a
zbinhoi,
poloil se na mezech
2
krlovstv
Mo-
i
l\n
ravskho cht se o to pokusiti, moh<l>li by
jak
Markvartovi uiniti kodu a t kivdy, kter se
jemu stala
od
Markvarta, ntCO sob ponapraviti.
Drusus pedeen, spzniv se s Catualdem,
tak
spolu jednali, a to zpsobili, e vickni Mora-
van mli Markvarta krle v velik oklivosti.
Markvart pak vida sebe ode vech oputnho,
pojav mal poet svch dvoanuov thl do
kra-
jiny Bavorsk. A Catualdus rychle pospil s sv-
mi
bojovnky k Velehradu, kde krlovsk stolice
byla, a kdy v tom roztren nebyl, kto by
jemu
odpral, toho slavnho msta se zmocnil.
A
Mark-
vart
pepraviv se pes Dunaj psan k csai
Ti-
beriovi uinil,
od
nho
raddy daje. Csa i na
ten as ped Markvartem nejsa bez strachu, dal
1
=
sebran, pobhlick.

-'
Nesprvn
/
,
*'A-/* </</
Taciti
es ingredi* (= vtrhnouti do zemi
Kronika
4
50 V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD, 11.
jemu v tom vuoli, chce-li tu ve Vlach zstati,
aneb jinam se obrtiti, e jemu toho peje. Mark-
vart v tch krajinch zuostal, a cisa, pezvdv
ho bti v mst Ravenn, tak jej kzal opatiti,
po~Kr>
a
^
odtu nemohl odjeti, i byl v tom vzen let
osmnct, a se tu i sstaral.
Catualdus pak, zlaupiv stolici krlovstv Mo-
ravskho, jet umnil vt initi kody, ale Mo-
ravan zdvihe se jej jako laupenka z krlov-
stv vyhnali.!
{e Moravsk.y
<ii.) asu toho, dokavad jet Markvart,
prvn krl Moravsk, od manuov tak podvodn
oklamn nebyl, velmi velik moc Moravanuov
byla a jich sly obvali se okoln nrodov. Neb
irokost toho slavnho krlovstv Moravskho
vztahovala se od Ostehomu a do planin Her-
mundurskch, kter s na ten as Boemov
drali, tu kde nyn esk Brod slov. Meze tak
krlovstv Moravskho Labe a Dunaj rozdloval
a do krajin Vlaskch a Bavorskch.
Tak i Slovansk zem v Trac a v Macedon
a do moe Adriatickho neb Skalnatho Mora-
vanuom poddny byly, jich s s Markvartem
1
Tu vude Markvart = Marobud a Moravan =
Markomani; to jiu Kuthena a jet dnes nalzme.
E
MORAVSK.
51
staten proti manuom
brnili a
sv moc uka-
zovali, tak e jich Augustus
csa
pedele nikd
pemoci nemoh[l], ani tch zem a krajin k
nim
nleitch opanovati, pokoj rozkzal ve vech kra-
jinch svta oznmiti, snad cht tudy
Moravany
oklamati; ale oni pokoje pijti
nechtli. Csa
vojsko znamenit sebrav,
vypravil je do krajin
puolnonch, cht nezbedn zkrotiti.
Moravan
o tom taen manuov uslyave, thli k jed-
nomu ostrovu znamenitmu eenmu Valeria,.
kter le mezi Dunajem a Drv, a tu se ma-
nuom brniti umnili. Ale man jich moc zna-
menave a chytrosti uvajce s
Markvartem
krlem, kterho v sv moci mli, smlauvu
uinili
tak, aby jim Slovanskch zem postaup k Labi
se obrtil a tu pokojn sv poddan zpravoval.
T smlv jin Nmet nrodov zstraeni
jsce Augustovi a manm dobrovoln se pod-
dvali a pokoj zachovati slibovali tak, aby se
psma prorokuov sv. vyplnila, e mskmu pa-
novn poddni budu vickni nrodov a pi na-
rozen Pna naeho
Jee
Krista, jako d pro-
rok Ezai v kap. 2.: Nepozdvihne nrod proti
nrodu mee, ale pro pokoj mezi seb uinn
rozkuj mee sv na radlice a kop sv na srpy.
1
Asi nynj Mczimu; Hjek omylem pokldal
ca ostrov neporozumnm zprv Festov a podle map
souvkch.
4*
52 V. HJEK, KRONIKA ESK,
VOD, 12.
Pokoj ten a smlva takov mezi many a
any i Moravany uinn kterak dluhu trvala,
svtle se nepokld, a nkte
p,
e by trvala
<t
r. 96.) a do as Domiciana csae. Vak proto v tom
asu po narozen Kristov v krajinch puolno-
nch nemal byly nevole, neb Arminius, o kterm
jest naped zmnka uinna, vecku sv moc se-
hrav bojoval, lid ten Moravsk, Hermundursk
a Kisk cht sob podmaniti. Skrze to jednak
vem vsel v nenvist potom pak i netstm jsa
poraen toho nic, co ped sebe vzal, nemohl vy-
konati.
(Rc Vanniova.)
!
(IX
r
)
<i2.> Pro ty a takov nevole, kter na Mark-
varta od manuov pily, za dlh as Boemov
bez krle jako ovce bludn bti musili; v tom pak
man pro zachovn pokoje a poddanosti usta-
novili Boemuom a Kthuom neb Slezkm krle
skrze Drusa pedpovdnho, jim jeho podave,
<R. 21.)
jemu
bylo jmno Vannius, kter byl z rodu
Markvartova. Ten jsa muo zuoiv mnoh nad
svmi poddanmi provozoval ukrutnosti, a se
proti nmu jeho poddan podzvihli a sestenci
jeho, toti VandOi a Sido, tak mu se zprotivili.
1
U Tac ta Yangio; ale toto myln ten pejal
Hjek od pedchdc. Tuto uv hojn Nauklera.

R1E
VANNIOVA.
53
Kterto Vannius sebrav lid thl do Slovanskch
zemi a odtud poslal do ma,
Claudia csae proti
svm poddanm za pomoc daje. Ale csai se
toho uiniti
nezdlo, aby ml pnu na jeho pod-
dan pomhati a on Vannius
nepestval hubiti
.svch poddanch, kte valem zbauive se thli
z Boem, z Slez skrze Moravu a k Dunaji a tu
pod jednm hradem, eenm Pica^ sela se bitva,
v kter byl Vannius kodn rann a lid jeh<>
jednak na hlavu poraen.A tak Boemov, Her-
mundurov a Katov, neb Slezci, po takovm
vtzstv do svch krajin se navrtili a Slovci,
ti Vanniovi oldni, tu v Pannon se osadili a
zuostali. Vzn pak, kter s seb Boemov vedli,
v Morav je zstavili, kte behy eky een
Vh osadili a tu snad a do dnenho dne ob-
vaj. A to se dalo po tidcti letech po zpravovn (51
p
Markvarta, krle Moravskho.
Druhho roku po takov porce Vando a
Sido majce npady po ujci svm Vanniovi kra-
jinu tu Moravsk a Boemsk mezi sebe
rozdlili.
Sido po tom nkterm asu s neptely svmi
bo-
juje s pti sty lidu svho v Dunaji utonul.
Potom
tak Vando dobe a vborn sv poddan za
dlh as zpravuje vkem suoj ivot vykonav,
umel, syna po sob zuostaviv, jemu bylo jmno
'
V Jul. Honoria sprvn Peuce.
-
=
nslednictv.
54 V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD, 13.
TurzOi. A tak potom za dlh as Moravan a
Boemov krle mli z rodu Markvartova: nkte
ovem
p,
e a do asuov Domiciana csae a
-.8/89) Klimenta papee; nkte pak cht tomu, e by
Markvartuov, Vanniuov a Vanduov rod podn
trval a do Svatopluka, kter umel lta od na-
(902)
rozen Syna Boho devti stho druhho....
{Pvod Slovk.)

<I3.) Ponvad v tto kronyce zmnka se in

naj vt o nrodu eskm, z t piny toho nade
vecko mlenm pominuti neslu, ten tak zname-
nit a slavn nrod odkud by sv pojit ml, aby
vickni z tho nrodu pol t i jin o tom v-
domost mli. Co vickni kronyki o tom nrodu
p,
s pilnost vecka jich domnn a popsn
vyhledvajce nic jinho se (jeto by za prav
pravdu tuto poloiti mlo) nalzti a vyhledati ne-
muo, ne e echov od Slovkuov js poli a
to tmto zpuosobem.
1
U Tacita slovc Tudrus; ale p.
Jan z Perntejna,
t, jen po bratru svm, nejv. hofmistru Vojtchu
z Perntejna, zddil r.
1534
zmnn svrchu Lankroun,
Landsberg a Krin, nil za manelku Albtu Thur-
sovnu a v te dob
(1496

1540)
sed! na biskupskm
stolei olomuckm slavn uence a mecen Stanislav
Thurz. Meme tedy tuto zmnu pokldali za mysln
lhocen. V. kap.
5.
-
Ale ne klade sm smrt Sva-
toplukovu k r. yoo.
PVOD SLOVK. 55
Kdyj bylo po potop veho svta a Pn Buoh
ril se rozpomenuti na No,
sluebnka svho,
a na syny jeho Sma, Chma a Jafeta,
nalz se
v Knihch^ o stvoen svta, e Jafet
ml syna
Javna, kter zplodil Helisu a brat jeho. A po-
tom obrtil se ort
Javn
s lielis. synem svm,
t i s syny jinmi clo krajin puolnonch, to jest
do
Ilyriku a osadil se pi moi, kter od tho
Javna
nazvno moe
Jonitsk, neb id jazy-
kem jich lid eck, kter od
javna poel.
Ja-
vny jmenuj. Od Ilelisy pak syna Javnova,
vnuka
Jafetova, pravnuka Noe, poli s Slovci
a ti hned vedle ekv zpadn zem obdrali,
jako Slovansk, Rck
3 ,
Charvatsk, Bulgarsk,
Bosensk, Valk, Rusku a Mozkevsk, jen
js zem mezi vchodem slunce a puolnoc. A tak
v dlhm vku tu obvajce u velik a mnoh lid
vzrostli a ty krajiny a zem zvlt Dalmatsk,
/ iXm
Charvatsk a Slovansk velmi hust lidem na-
plnili, tak e jm tsn k obvn byly. A skrze
to mnoh nevole a ruoznice mezi nimi a zvlt
mocnjmi a knaty jch bvaly, bitvy i mor-
dov z toho, e kad sob ddiny, luky a pastvi-
ny osoboval a k svmu pivozovati chtl uitku.
1
V vkld skoro ve podle polskho kroniki Mat.
Mchovskho.
-
Arci Mojova Genesis.

3
zem
Srb pravoslavnch v jiz. (hrch a v Slavonii.
5(3 V. HJEK, KRONIKA ESK, VOD, 14.
(Pchod ech.)
(14.)
Kronyki pak nkte, mui vry hodn,
jako Filip Kalimachusi a mistr Matj Mchov-
sk i jin, to piln z starch kronyk vyhledave
vypisuj, e asu jednoho v t krajin Charvat-
sk byli dva brat vlastn, knata, jmto byla
jmna jednomu Cech a druhmu Lech. On Lech
ml sv sedni na hrad eenm Krapina, kter
a do dnes stoj. Star bratr, toti ech. ml
svuoj byt na hrad eenm Psry nad potokem
prudkm, kter Kup slov. Ten hrad potom
skrze njakho Hroe, jen byl z rodu knat
Dalmatskch, rozboen. Ale ves Psry, kter
pod nm byla, ta a do dnenho dne m v sob
obyvatele. Hradu pedepsanho toliko gruntov
a zceniny zuostaly. Oni pak brat ech a Lech,
vidce takov ned, vdy i mordy mezi pbuz-
nmi o meze a ddiny, spolu se o to snesli, aby se
tch hadrukuov
2
a mordv uvarovali a jinm t
v krajiny postaupce odtu s enami i s dtmi,
ptely a pbuznmi, s komi, dobytky i se ve-
mi nbytky
3
,
kter mli, do krajin na puol noci
aby se obrtili. I svolave rodinu i jch slueb-
nky, na kon a mezky i vosly naklade jeli a li
1
Mini se tm asi Dlugosz, k jeho kronice napsal
Filip Callimachus vod.

2
= hdky.

3

majetek
pchod echv. 57
z lesa do lesa
l3
jichto byl poet okolo esti set
osob, mezi nimi v prostedku knata Cech a Lech
na krsnch konch, ped nimi nesen byl pra-
porec lut a na nm tt bl a v ttu vorel er-
n, kterho od starodvna pedkov jch i po-
tomkov za znamen uvali i sv. Ycslav, a do
Boleslava Ukrutnho. Za nimi pak jeli v tom
haufu hrabata a pni z t Charvatsk zem zna-
menit. Auednci a zprvce lidu jich na kadm
noclehu zemi (kter by rodnj byla) moty-
kami ohledovali, a i pibrali se do krajiny,
v kter nkdy Boemov obvali; a ti byli jednak
2
vickni vlkami a astmi mory vyhynuli. N-
kte ovem kronyki
:
.. pokldaj, e by jet n-
kte, ale velmi dko, po vech z tch Boemuov
od tch brat knat Slovkuov zastieni byli a
pomalu e js je t knata ech a Lech odtu
s svmi vvtiskli.
1
Ver ten vzat z kroniky Dalimilovy, jinak ve
ostatn z Mechovskho a Dulgosze, ale rozmnoeno do-
mysly Hjkovmi, tak jako Aventin pibjil do prvodu
Tviskonova knata a lechtu.

2
= tm, skoro.
::
Mn se Sylvius, podle nho Hjek pe i dle.
(Prameny Hjkovy.)
I
(Xv) Pi spisovn tto v kronyky tchto ctnch,
slavnch a pravdomluvnch muuov jsem nsle-
doval, jichto jmna pod tuto dole sepsan js.

PtholomeuSi o zpuosobu vc
Germnskch.

Strbo kronik.

Pavel Orosius.

Cornelius Tacitus.

Otto biskup Frisin-
gensk.

Jan
Nauclerus, kostela Tubingenskho ka-
novnk.

Pavel Konstantyn.

Rafael Volateranus.

Eneas Sylvius.

Jan
Carion.

Achiles Garserus.

Theobald Fejher
2
Uher.

Eusebius Cesariensk.

Prosper Akvitan-
sk.

Heman Contractus.

Matj Florenck.

Matj Palmerius Pisansk.

Frantiek Irenicus, kronika v German.

Vitichindus, mnich du svatho Benedikta.

1
Vklad vech tch jmen nsleduje v rejstku.

Mn se uhersk kronika Thurczova, vydan Fje-

?()>! I488.
PRAMENY HJKOVY.
59
Liutprandus, kronyk.

Matj z -Mechov.
Filip Kalimachus.

Jakub
Filip, mnich du
paustenickho.

Koznas, dkan kostely Praskho.

Knihy privilej kostela Praskho.

Fridrich z Hrdku, kanovnk kostela Pra-
skho.

Dalimil Mezeick, kanovnk kostela Bole-
slavskho.

Jaroslav, mnich kltera Strahovskho.
-
Petr, opat kltera Zbraslavskho.

Knrd, opat kltera Zbraslavskho.

Mistr Vavinec z Beziny.

Vavinec Nymburgsk, mistr uen
Pra-
skho.

Pibk Pulkava z Tradenna, rektor koly
kostela sv.
Jilj.

Bohaboj, syn Dluhovojuov, z Dobr Hory.
-
Mikul Kon z Hodikova.

Martin Kuten z Kuthnperku.

< Pchod echv.)
<R.
/
i
r
>44>
ech
a Lech
knata.
ta od narozen Syna Bo-
ho estistho .tyi-
dctho tvrtho (a od
stvoen svta ji bylo
pt tisc osm set tyi-
dcet a ti), za dnv
Konstantyna Tetho,
csae Konstantynopo-
Ktanskho vedle potu
dvactho a tvrtho,
za
Jana,
toho jm-
na tvrtho, biskupa
mskho, v potu sedmdestho tvrtho, kn-
ata
Charvtsk Cech a Lech pibrali s se
s svmi do zem Bohmsk a pijeli a pod je-
den velik vrch a tu se posadive, sob i svm
dtem i dobytkuom aby odpoinut uinili, zemi
ohledave,
e jest rodn, znamenali. Nazajt
pak rno ech, pojav Lecha, bratra svho,
a jin
k tomu
tyi, vstpili s na ten vrch a odtud
spatili lesy a eky, hory i roviny a navrtive
se
k svm
zase, ekl jest ech: Tuto mme jeden
pchod echa a lecha. _6i
velik
Zipi,
po Slovanskm jazyku vrch, a
okolo
nho hojn roviny a rodn zemi, ale vecku lesy
porostl. Druhho pak dne li s okolo a nalezli
eky s ob stran t hory hojn a velmi rybn
i navrtili s se k svm opt a vypravovali jm
vecken zpsob t krajiny.
Nazajti pak, kdy slunce z hor vychzeti
po-
alo, ech povolav bratra a starch, rozkzal svo-
lati vecku rodinu i jich sluebnky a posadiv se
ti jednom paezu i uinil jest e tuto: Nue,
mil brate, mil ptel a tovary, jen ste
astnci mho putovn a tto prce! Vidl sem,
kterak nejednu se mn tk sneli jste prci,
jezdce a chodce po pustinch bezcestnch a hu-
stch lesch a do tohoto dne.
Ji
aspo tuto va-
im nohm uite odpoinut a uite obt vzc-
n tm, kte s vs do tto uvedli zem. To
jest ta zem, o kter astokrt sem vm pravil
a do n vs uvsti slbil, zem vm zaslben,
zvi a ptkuov pln, medem a mlkem oplva-
jc, jako pak sami vidte k obvn velmi p-
hodn, vody se vech str hojn a nad obyej
rybn. Tu vm se nebude nic nedostvati, ne-
ptel nebudau moci vm ukoditi. I ponvad
tak peuten krajina a velmi rodn ji v
va-
1
Slovo vytvoen Hjkem; ale ji Dalimil tvrd.
e slov ,p' od ,zti'. A Lup (po nm Strnsk .. .)
puk vytvoil nzev ,Z.

62 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
644.
ich ruku jest, rozvate, prosm, jakm a jak p-
hodnm jmnem ta vlast jmenovna by bti
mla? Kteto hned jako Boskm vnuknutm
jsce vzbuzeni: I odkavad, ekli js, lep a
phodnj t zemi jmno dno bti m, jedin
od tebe, kne a pane n? Ponvad si ty e-
Ccsk- zem. chem jmenovn, t ona aby echova zem slula,
slun jest. Tehdy povstav ech a hnut sa sv-
ho lidu napomenutm, vzhldl vzhuoru a padl na
zemi a lbal ji, z toho se velmi raduje, e od jeho
jmna m bti jmenovna a vstav nahoru ob
ruku poal k nebi pozdvihati a ka: Vtaj, zem
pesvat, tisci sliby od bohuov nm zaslben!
asu pedelho byla si lid zbavena, ale ji nyn
si nm navrcena: ns zdrav zachovj a roz-
mno od nrodu do nrodu a na vky
a
.
(Prvotn mravy ech.)
Jac
pak jich obyejov, jak sprostnost a jak
divnho zpsobu na ten as ti lid a jak sob
vrn a jeden k druhmu milosrdn! Mezi jichto
dem a nynjm zpsobem jest velik rozdl:
neb jist astn byl jest ten vk, v kterm tak
dn a skrovn lid uvajce pokrmuov i n-
poje, dlauho byli ivi, vna ani piva, ani tak
1
Skoro ve pedchoz i nsledujc vyprvno podle
Kosmy. Podle Lupe piel ech dne 15.
ervence r.
639.
I'K'\()TNI MRAVY CESK1 . 63
kterho npoje opilhoj s mli, obdy
krtk mi
vli, aluduov a ovotce lesnho toliko a nkdy
massa zvecho aneb rybho uvali, voda /. pra
menuov jm za najzdravj npoj
byla.
Jako
svtla slunenho a vody obecn, tak pol a lesuov
s povali. Tak i eny jm
spolu obecn byly
neb obyejem
/
hovadskm k kad noci nkte
a zvlt "lehcej, novho manelstv s hledali.
Mstu
pein trvu a listnat ratolesti js mvali.
Pracovit a robotn byli a zvlt zemi kopajce
a dv, z koen vyvracujce, ddiny rozmnoo-
vali, pod stnem smrkovm a jedlovm po velik
prci chutn sen bti pravili. Lnnho ani vln-
nho odvu dnho s nemli, koemi toliko,
v lt lehejmi a zimnho asu chlupatjmi
jehntinami se odvali. dn z nich to jest m
ci neuml, ale klterskm neb mnichovskm
zpsobem ivi jsce to jest ne uty, srdcem
i skutkem kad tak pravil. Do chlvuov nebylo
dnch dve, brna se nikdy potebujcmu ne-
zavrala. Zvora u nich neznm vc byla. dn
hch pi nich
zlodjstv t nebyl. dn bran
nemli ne luit a stely a tch toliko na zv
potebovali
a kad nch, ponvad sm jinmu
kivdy initi neuml,
od
druhho
ji trpliv sn-
el
a koum
by aloval, neml, neb za dlauh as
1
= opojnho.
-
= stromov.
64 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
649653.
saudce mezi nimi nebyl usazen. Potom pak kdo-
kolivk v sv pokolen, aneb rodu osobu, vkem
neb mravy vzcnj byl, bez zvazku i bez peeti
dobrovoln k nmu js toit mli a v roze-
pecb i kivdch uinnch svobodn se jeho
saudu a nlezu poddvali.
{Zaloen Klence. Odchod Lechv.)
(R.
649)
Lta po narozen syna Boho estistho tyid-
ctho devtho t.
j.
po vjit echov do t zem
lta ptho, rozkzal jest kne ech na mst
jednom pod horau een Zip les posekati a tu
sob duom nevysok postaviti a od svho syna,
Klence .
,
VT,, V ., ,
.
T
., v

prvn ves.
ktermu Klen jmno bylo, Klenec jmenovati.
Jin
tak a zvlt znamenitj pro milost, kte-
ruo mli k echovi, kneti svmu, pi tm do-
m (neb Klenci) tak sob domy a dvory stavlii.
<R.
653.)
Lta 653, t.
j.
po vjit jich do t krajiny lta
devtho, Lech kne, mlad bratr echuov,
maje velik eled pod sv zprvu umnil se
osaditi na vchod slunce a t v krajiny bratru
svmu starmu postpiti. Oblbiv sob msto
jedno od bratra i ode vech odputn vzav a p-
telsky se s nimi rozehnav tam se obrtil. Oni
1
Vyprvn (Hjkovu smylenku?) pejali Vele-
slavn, Ln P a
j.
LECH ZAKLD KOUIM. 65
pak, a nedi jej s propustili, snan jeho pro-
sce, aby daleko od nich neodchzel proto, jest-
lie by
kdy ruka neptelsk chtla jm ukoditi,
aby jim jako sv rodin pomocnkem byl. A on
k nm povdl: Brat mil i vickni ptel!
Tetho dne, dv ne dennice vzejde, vstupte na
Zip a
j
toho asu v lese ohe nemrn uinm
A kde uzte blesk ohn a dmu kauen,
tu znajte m osazen
!
A tu hned toho asu poal jest msta stavti
a velikmi valy kzal je osypati a od toho kau-
en dal jemu jmno Kaiinni}. Kauim.
(O Krokov soudci.)
Toho asu byl jest v lidu echov nalezen
Krok,
mu jeden, kter jin vecky star a saudce
prvn
maudrost a vtipem daleko pesahoval, zbo
2
ta-
k nad jin hojnost ml, jmnem Krok. K kte-
rmuto netoliko z jeho rodu, ale ze v krajiny
t lid ti jako vely k aul, aby je saudil, bali,
neb on, a byl mld, vak od svho pirozen
1
Podle Dobnera jest toto vyprvn o zaloeni Kou-
me vmysl Hjkv. Ale k r. 652
zaloen Kouim klade
ji r.
1535
Brikc (Prva mstsk, dedikace Starmu
Mcstu, vyd. Tirek. str. 11), dokldaje zrove z
kronik
starch eskclm, e tam byla prvn
prva mstsk.

2

bohatstv.
Kronika. 5
saudce.
66 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
657661.
zvltn milost a spravedlnost pi saudu ob-
daen byl. ech jeho velmi miloval a po sob
saudc a zprvc lidu ustanoviti slbili.
(Zakldn novch osad.)
(li.
657)
Lta 657. jeden s ptel echovch, jmnem
Manuch, s sv eled i s dobytky obrtil se k z-
padu slunce i zaloil dvr a ves, kter dal jmno
Charvtce
Charvatice. A tu se poal velmi mnoiti a zemi
ves.
r
* . ,
,
rdlem vorati a ta zem velmi rodn byla. To
vida syn Manuchuov, jmnem Rbus, tak tu
blzko od otce svho ves zaloil a dal ji jmno
Rbus,.
/ 2?
To/ho asu dva brat, z jednoho ivota na-
rozen, Host a ernau, vzave odputn od kn-
ete svho, chtli se do krajiny vchodn obrtiti.
Ale kne ech, kzav jich k sob povolati, jich
daje, aby neodchzeli, pravil: Zdali toho ne-
znte, e takov nae rozjit a jednch od dru-
hch oddlen mohlo by nm vem pd zpsobiti ?
Neb pehi nai oznmili, e lid njak, kterho
my neznme ani ei jeho rozumme, od ns ne-
daleko m sv obydl; jest se obvati, aby ten
lid nad ns vt potem nebyl a ns z tohoto
1
Podle Kosmy.
-
Ve asi vmysl Hjkv. Ale
ves Rbus, nyn neznmou, nalezl jet Dobner na star
map ech XVI. stol,
ECH. ZAKLDN NOVCH OSAD. 67
obydl nechtl vyhnati pro dvoji pinu: jedna,
e oni nm a my jm
nic nerozumme; druh, e
sme
niv se k nm, ne oni k nm piblili a snad
v jejich ddictv veli. Proto neoddalujte se, ale
zstate pi mn a pi
tomto svm lidu a do m
smrti, neb jist mne moji osudov brzo zavolati
mni. Odpovdl ernau: Kne a
pane ns!
sta se vle tv! A Host stoje
/podepel se na
jedlov devOj a kdy kne e dokonal i ekl
k nmu: Pravdu prav; pjdu a
pojmu
sv
eled a od tebe nedaleko se posadm a budu tob,
pnu mmu, vdycky sliti. Nazejt opustiv
sv bdy mlo oded k stran puolnon na jed-
nom
pvr bl od Zpu kzal sob dm krsny
a vysok
postaviti a ohradu svm dobytkm si
rokau uiniti a dal jmno
Vysok dvr.

To
vida
ernau k stran poledni tolik kzal ui-
niti, dav jmno dvoru svmu ernau. Cemau
Vysok
dvr.
(Smrt echova.)
Lta 661., od toho asu. jak jest vsel Cech do <R. 661)
zem, lta sedmnctho a vku svho osmdestho
("ech
estho kne Cech umel, jeho s vickni
jako
otce svho plakali pravce:
Ty si byl n kne
a n otec, ty si byl n vdce do tto krajiny a
byl si prav a vrn zprvce sv rodiny i vech
svch
poddanch. Ach, auvech, kto ns bude zpra-
1
= strom.
5*
68 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
661670.
echuov
poheb.
vovati a opatrovati ! A tak dn mezi nimi ne-
byl, kto by jeho smrti neelel. Tetho dne nesli
s jej mlo od jeho pbytku na zpad slunce a
na jedn plni tlo jeho vickni aupjce a ki-
ce lbali a tak je pohebili. Potom to msto a ten
hrob za dlh as navtvujce plakali a klanli
se, velik jemu ince poctivost. Po nedlhm
pak asu na tom mst ves postavili a pro pocti-
Ctioves.
vost toho hrobu Ctioves
j
jmno dali
x
.
Takov vc a to kvlen lidu kdy se upoko-
jilo, star/ sede se do Vysokho dvoru ura-
dili se, aby po Lecha kne, bratra echova, po-
slali a jeho, aby na se zprvu lidu toho pijal,
/
2"
jil(
1
Tradice ji tehdy (podle Veleslavna) kladla hrob
echv brzy do Ctinvsi, brzy na p, brzy jet jinam.
smrt echova, volba
krokov. 69
dali. Lech odepel, praxe
se na svm knetstv
dosti mti,
a tak ten lid osial po smrti
echa
knete bez zprvee byl za devt let. A v tom
asu poali velik nedy, ntisk i kivdu jedni
druhm initi a najvce pi osobovn ddin a
mez.
{Krokov volba.)
Lta 670. Modej mezi nimi a ti, jen kivdy
(R. 070.)
nemilovali, rozkzali s vemu lidu obojho po-
hlav sjti se na msto, tu kde bylo tlo echovo
pochovno, a tu s lid vecken na to navedli, aby
sob zprvci a pna volili. I zvolili js vickni
z vuole jednostejn Kroka, syna Hledova, aby
za zprvci
on byl saudce lidu, a na stolici jeho nad hrobem
volen.
echovm posadive epici echovu, kter Ha-
lato poctiv devt let v sv moci choval, na hlavu
Krokov vstavive, htiol, kter se ml obyej
ech v svm starm vku zpodpierati, tak v ruku
dali a poctivost jemu, jako Bohu, inili a kiva-
jce sv kolena vrnost a posluenstv vickni
slibovali..
1
Kosmas doby neuruje; Halinu klade 75. Pulka
41
let.
-
Tradice o Krokov jest nejnejistj a nejroz-
manitj; star rukopis, Balbnem citovan, klade jej k r.
350,
Polk Kadlubek do doby ped Alexandrem Vel.,
Aventn do doby Attilovy atd.
70 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
671
673.
(Zakldn osad.)
<R. 671) Lta 671. Brat dva vlastn, jen byli tak
7. rodu echova, jimto jmna byla Supn a Tu-
resk, uinive rozmluven s
Krokem, pnem
svm, odjti, ale vak nedaleko, umnili a po-
jave eny sv a jin eled i dobytky, obrtili se
k stran poledn. A naleze zemi rodn, duom
devnn sob a ohradu velmi irok svm do-
Tursko
bytkuom uinili a od Turska, bratra mladho,
dvr.
I urskOi nazvali.
Toho roku stala se svda mezi eled bratrv
pedeench o pastvy, tak e s jedni druh ka-
menm a kyji velmi zbili. Supn, jako star
bratr, nestydl se mladmu toho dvora postpiti
a obrtiv se k stran vchodn blzko vody dvuor
krsn sob dal postaviti a pro tu milost., kter
ml k Chajnovi, synu svmu, dal tomu dvoru
Chajnov.
jmno Chajnov
x
.
(Krok a Lech.)
(K.
673)
Lta 672. Lech, kne krajiny Kauimsk,
znamenv, e Krokov pi jeho zpravovn dobe
1
Toto vecko, jako i pedchoz a nsledujc, jsou
ovsem bchorky; nkde na zklade mstnch jmen, jindy
podle kombinac uench (supn podle supanus = upan
v listinch), jindy podle falench listin. Jedna takov
pr vydna pro pny c Chnova od Xccamysla!
-
= lska.
KROK A LECH. 71
se vecko a
astn vede, povolav jeho k sob,
chtl vzdti jemu sv knetstv a sm se jinam
obrtiti. Krok jako pn dobrotiv nikterak toho
nechtl uiniti, ale e chce na svm panstv dosti
mti pravil. Lech vida, e Kroka, nmstka bratra
svho, nemuo dnmi prosbami pemoci, um-
nil nkomu s raddau Krokov z svch slueb-
nkv toho knetstv postpiti. Krok jako mu
opatrn ponkud sv eny,
j
bylo jmno Bo-
ena, vtbami se zpravuje, dal knete, aby
mlo do nkterho asu prodlil, e mu on chce
povdti, kto by z jeho sluebnkv k tomu nej-
phodnj byl.
(Odchod Lechv z ech.)
Lta 673. Lech, kne Kauimsk, nemaje my-
(R.
673)
slu v Kauimt zstali pro tu pinu (neb se
obval, aby ty krajiny, toti Zpsk a Kauim-
sk, brzo se lidem tm z Charvt polm nena-
plnily) i poslal posly sv vrn do krajin na v-
chod slunce, aby spatili ty krajiny a jich polo-
en i v nich obyvatele. Kte navrtive se
oznmili pnu a kneti svmu vecken zpsob
Katsk (t. i. Slezsk) kraiiny a obcovn lidu toho
SIezska
.;
,
J
,
krajina.
1 vecku jich povahu. Pi tom tak oznmili, e
by za Katskmi krajinami zem pust byly, v kte-
rch nkdy Vandalov a Sarmatov obvali, a ti
72 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
674.
e s vlkami a mory astmi zhynuli. A ty zem
/ 3
r
e s velmi rodn a plodn i irok,
/
kter se
vztahuj a k moi, kter Sabulosus pontus
slov, eky tak velmi hojn a rybn, kter Vi-
stula aneb Visla sv spanilosti a prudkost vecky
pevyuje. Lech vyslyav posly a chvlu tch
krajin rozviv, povolav Kroka, jemu sv mysl
oznmil, e nikoli tu nechce zstati. Tu po dl-
hch radch a mnohm rokovn na tom zstali,
aby Boislavovi, synu Svojovu, mui velmi opa-
trnmu, to knetstv Kauimsk k zpravovn
poruili.
<
Lech v Polsku. Zaloen Hnzdna.)
<R.
674)
Lta 674. Lech kne vzdav knetstv Kau-
imsk Boislavovi, pojav sv ptely a sv pa-
cholky s jich enami i sv enu thotn, kter
slula imislava, jen byla dcera M[a]rzova, kzal
na kuo kroit vsaditi, t i kon i krvy
i
jin
dobytek naped hnti. A rozehnav se s Krokem,
svm milm ptelem, tak i s Boislavem i s ji-
nmi, kterm se v Kauimt zstati lbilo,
obrtil se do krajin vchodnch tu, kde s jeho
poslov pedeen vedli. A tak ji dlh as v hu-
stch lesch pracujce, pili a pijeli na msto
jedno, kde uznali, e nkdy lid bydleli. A tu
piel as i porodila imislava syna, kterho
Lech velmi vden byl a uinil svm vem hodo-
LECH V POLSKU ZAKLD HNEZDNO. 73
vn a synu dal jmno Krok. Odtu nedaleko
bylo jezero velmi irok a dv lesn velmi ve-
lik, na kterm
bylo mnoho hnzd vorlovch, a tu
odpovali vickni za nkoliko dn. I zdlo se Le-
chovi msto to velmi phodn a uradiv se s star-
mi, rozkzal tu hrad a msto zaloiti. A protoe
tu mnoho hnzd bylo, dal jemu jmno Gnzdno.
Gnzdno
t.
j.
hnzdo, a tu to msto osadiv, dle se obrtil.
A kdy se pibrali do Vandal, tu opanovav Vislu
eku, tu jse posadil a dle svm jeti a jti ne-
dopustil. A spativ zemi, e rodn jest, msto a
hrad na jednom vrchu, ktermu nkdy Vanda-
lov kali Vavel, zaloiti kzal a pro milost, kte-
r ml k svmu synu, mstu tomu Krokovo m-
^
r,
j
k "v
,
msto.
sto a hradu Krokuovx hrad jmno dti kzal.
Potom lid ten za dlh as jin nrodov od kn-
ete jich Lecha Lechy s nazvali a nkte a
do dnenho dne, jako Tatarov, Mozkvan a jin
mnoz, tak je jmenuj. Potom pak kdy t Le-
chov tu okolo Krokov mnoho lesuov vyplnili a
pol vornch sob nadlali, od nich Polan neb
Polci s slulij. Polci,
1
Mn se ovem msta polsk Hnzdno a Krakov.

-
Pibrno podle kronik polskch
-
Matje z M-
chov a Dlugoszovy
;
pozdji opt Martin Bichki roz-
mnoil tmito vmysly Hjkovmi kroniky polsk. Jinak
tuto tradici m ji Sylvius.
74 V. HJE
K,
KRONIKA ESK,
R.
675677.
(Zaloen Krakovec.)
<R.
675) Lta 675 seli s se vickni echov ku pnu
svmu Krokovi a na tom zstali ponuknutm
n-
jakho
Jehon,
aby zmek pevn v mst
phod-
nm pnu svmu postavili. Tu hned vickni sn-
ive se i dlali a piln stavli blzko ode vsi Steb-
Krokoyec
no feen. A kdy dokonali, Krokuov hrad
jemu
11 rad.
J
j'i
jmno dali, jinak Krokovec. Ale Krokov nezdaiO
se na nm bydliti neb chtl radji zstati mezi
svmii. I dn jest ten hrad movi, synu Blehovu,
mui velmi opatrnmu, kter tak Krokovi pi
saudech a zpravovn pomoen byl.
Tho lta Krokovm rozkznm mnoho le-
suov jest ohnm popleno a z zem vykopno a
rozdlno na ddiny. To vidce, vickni obyvatel
z toho se velmi radovali.
(Vrada trestna)
<R.
676)
Lta 676. Chyrz, syn Mnv, svm dtem ves
Chyn
2
stavti poal a otec jeho Man na se roz-
hnval tak, a jemu syna jeho, t.
j.
vnuka svho,
zabil. On Chyrz toho zlho skutku Krokovi a-
loval. A Krok povolav my a jinch starch tak
rozsaudili: nechtjce tomu, aby mord bez po-
msty zstati ml, rozkzal Krok, aby on Chyrz
1
Podle Veleslavna pr sdlil na Vladoi v Lucku.

2
Ves na Rakovnicku.
VLDA KROKOV. NLEZ ELEZA. 75
otce svho Mana za jeden msc kadho puol-
Syn otce
dne do pluhu vedle vola zapahal. \ iduce vsickni
zapahal.
takov pna svho spravedlivost piln se mord
varovali.
'
{Nlez eleza.)
/
Lta 677. lovk jeden velmi star z
rodu
j
j.
Krokov jmnem Botk, el, aby
shldl zemi, a
pojal s seb pt pacholkv a chlehuv, aby mli za
dlh as, nabrali; tak lui svch doma ne-
nechali, neb se obvali zvi, kter toho asu
v tch pustinch asto se ukazovala. I pili s na
velik hory dne jednoho a na nich s ohe ui-
nive odpovali a ohledujce motyku, rodn-li
zem,
i
nalezli rudu elezn velmi uiten.
I na-
vrtili s se k Krokov, pnu svmu,
noviny i dar
jemu nesce. A on toho
vden sa hned poslal
vce eledi, aby rudu kopali a
lmali a ohnm pe-
ruda
hnjce elezo z n
dlali a Botk pedeen nad
nimi zprvc byl a v svm dvoe, kter sob pod
horami vnov postavil, choval, ktermu Zdecho-
Zdechovice.
vicej jmno dal. A tu on Botk s elezem se ob-
raje a Krokov jeho podvaje, a do sv smrti
sedl.
1
Mn se patrn (podle vkladu Hrabkova) Zdecho-
vice v eleznch horch.
76 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
678680.
(Zaloen Budce.)
<R.
678)
Lta 678. Lid ten esk,' velik chut majce
ku pnu svmu Krokov a vidce jeho velikomoc-
nost, jemu poctivost a bezpenost aby inili, ve-
mi obyeji obmejleli. Dne jednoho seli s se na
dvr ernauuov a odtu do Ctiovsi spolen
pili a pnu svmu mnoh vci budc skrze
Stavboje, syna Lesislavova, pedkldali. A pi
konci jeho to povdti rozkzali, e s se o to
snesli a na tom zstali, aby v mst slunm a
bezpenm msto a hrad postavili, proto aby on
Krok jako pn jich na hrad sedl a oni pod nm
jako poddan aby v mst obvali a odtu jich
aby dn neptel nikd nemohl vytlaiti a nadto
pnu jich aby se dn koda ani hanba nestala.
KROK.
ZALOENI BUDCE. 77
Krok znamenav jich bti slun mysl, dal jest
k tomu sv povolen. Tu oni hned bez prodlvn
vyvolive msto jedno dosti na vysok hoe
vede tam vickni pkopy lmali, valy dlali,
domy, jim ,bdy' kali,
i
hrad z dv stavli.
i> tlt ie
Hradu i mstu Bude pevzdlij.
msto.
Lta 679. /
Krokov eled u velik svr byla
(R.
679)
uvedena skrze njakho Tuka, syna Kama-
nova, a se i mord mezi nimi pihodil. Krok
o tom uslyav, vinn trestati kzal. Ale Kaman
pojav syna svho Tuka, jen byl najvt toho
skutku pvod, tajn odel k stran vchodn a
pod horu Blic dvuor sob zaloil a dal jemu
jmno Perov, t.
j.
prvn hrob. A tu jest Tuk
Perov.
druhho roku otce svho pohebil a sm s sv e-
led za dlh as tu bydlil.
Tho lta Krok uinil hnut z Ctiovsi se v
sv eled a enu a s dcerami a vebral se na nov
hrad, jen
slul Bude. A tu poctiv sedl a lid
obecn poal se velmi okolo nho saditi.
{Prohldka zem)
Lta 680. Krok napomenut sa od svch rdcv,
<R.
|>>
S
<>>
aby jako pn mocn sv rozeslal posly a slueb-
1
U Paprockho (Mest.
250) teme podle im. Tad.
BudeskhOj Se pr Bude zaloil jaks Leiu Budek
kouzelnk a hrad i msto nazval Budiem.
78 V. HJEK, KRONIKA ESKA,
R.
681682.
niky na tyi strany svho bydleni, aby ohledali
zemi, a on tak uinil, pikzav jm, aby piln spa-
tili hory i doly i vecken zpsob t v zem, jak
by byla v svm poloen. Kzal tak piln ohledati
eky a potoky, odkud' by mly sv pojit, tak
kam by se vody z t krajiny obracely a tekly. To
kdy jemu vecko od posluov vrnch podn
oznmeno bylo, nemlo se tomu divil. I rozkzal
to vecko pod na korch bezovch pozname-
nati a pro budauc pamt a dal zprvu schovati.
(Vtby Krokov.)
<R.
681) Lta 681. T Krok jako mu mdr rozviv,
co nle zprvci lidu, e to, aby ohledoval vci
minul i budc, i rozkzal, aby dn k nmu za
ti dni pod zbhl nechodil, i tak s se vickni
zachovali. Tu on vstpiv na vy poneb domu a
neb hradu svho, tu v Budi postavenho, i inil
*S5
olc
bohuom lesnm a bohuom hornm i bohuom
vestec.
, v
.
vodnm vehke obti, od nich ml mnoh od-
povdi a zvlt o vcech budcch, kter jest
od duchuov nauen maje pezval na svch
vtbch. Ty vecky vci piln uviv rozkzal
sepsati a dcerm svm dal to schovati a pi tom
povdl ka: Nen tuto bytu mho na mst
tomto, neb msto toto nebude dlouho trvati, ji-
nho ovem s radd mch poddanch musm po
hledati.

mcric.
VTBY KROKOV.
79
(Dal osady.)
Lta 682. Mnoz z echv a zvlt znamen- <R.
tj a ti, kte vt stda mli dobytkv, obrtili
se od Zipu do kraje plnonho a pod
horami se
sadili tu, kde js
nyn Litomice. Tu njak
Rd. syn Lubv,
dvr sob na vysok hoe nad
J
,
Kadc
Labem postavil a Rdie, jemu jmno dal.
u Lito-
Pi tom asu Krok, vzpomnaje na sv vtby
a od duchv oznmen, povolal na Bude svch
poddanch a tu jim mnoho budcho oznmil a
pi tom doloil ka: Moji mil ptel! Vid mi
se, e nikd jinde mn jako zprvci vaemu
phodnj byt jest nemohl bti jedin ve Ctio-
vsi tu, kde jest kne n a otec milostiv
2
ech
pochovn, abych
j
na jeho hrob vzhldaje na t<,
e mm tak umti, vzpomnal a po smrti aby
bohov nade mn nemstili, spravedlnost sem se
initi nutil. Ale kdy se vm tak lbilo, na vai
dost sem to uinil, e sem se odtud na Bude
obrtil; ale jist tu mho bytu nen, neb
j
v brzkm asu toho msta uznvm zkaen.

A oni odpovdli: Rozka, n mil ote, p-

bytek sob postaviti, kde se koli tob lb, naich
nidnch prac v tom nelitu je. Kter
odpo-
1
Podle Dobnera fouklo neporozumnm slovu Gra-
dicz = Hradec
a ten pr stl tam dve na mst
nynjch Litomic.
-
= laskav.
80 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
683.
/ 4
v
vdl: Ani mi
/
vaich dost oslyeti slun
jest; uite jak se vm lb. Ale vak toliko
v tomto m rady poslechnte: ztra ped vcho-
dem slunce z tohoto msta vyjdte a na poledne
se obrate a pi ece msta phodnho hledejte.
Tu vs osudov pivedu a bohov na tu horu
uvedu, kde stavti slun jest. Tu oni vedle
jeho rady li s, a pili na jednu dosti vysok
a irok horu
1?
kter mla nad eku pkr sklu;
to msto dobe znamenave kzali les posekati a
z nho devnn sruby dlati.
{Hrad Psry.)
(R.
683)
Lta 683. Dostavli s ten hrad msternm d-
lem tesaskm a uvedli na Kroka, pna svho, a
tu jej posadive s jeho enu a s jeho dcerami, ve-
likn jm inili poctivost. A pi tom otzali s je-
ho, kterm by chtl a neb jakm aby ten hrad byl
jmenovn jmnem. A on odpovdl:
Jak
nestl
s asov, tak nestl s jmna; ponvad ste vy
nalezli toto msto a tento na nm hrad postavili,
dejte vy jemu jmno. A oni uradive se, po-
ruili
2
s ikrchovi, aby jmno hradu vyhlsil.
Kter stoje ekl : Pn n Krok m velik pi
o vci minul a budc, nm tak nen slun mi-
nulch dti v zapomenut. Ponvad pn a kne
1
Mn se Vyehrad.

2
= svili.
KROK. PSRY HRAD A VES.
8]_
n i otec, kter ns pivedl do tto krajiny,
sv ml v naich pedkv zemi posazeni na hrad
nad Krup eku, eenm Psry, a ten jest opustil
11 i~ 11' iiht-i'
Psry li rad
dobrovoln, tento hrad msto onoho bu Psary
tu, kde nyn
jmenovn. I vzkikli vickni kce: Bud tak,
Vyehrad.
sta se tak! Krok slye kik a vli lidu svho,
tak sv dal k tomu povoleni.
(Ves Psry.)
Lta 684. Devoslav, pitel pbuzn Krokv,
<r 6g
4>
kter byl tak pidn za saudci k Krokov, mu
starho vku (neb i on byl piel s echem z Char-
vatsk zem), ten rozviv zpsob a poloeni on
krajiny Charvatsk, z kter s vyli a maje
v pamti, e jest byla ves pod hradem, eenm
Psry, kter tak Psry jmenovna byla, i za-
loil tak dvory a ohradu v jednom doli a osadil
je sv eledi a dal ji jmno Psry; sob pak na
jedn pkr skle dal pbytek postaviti, s kte-
rho by mohl vecky dvory ve v t ohrad (neb
vsi) shldnuti. Potom ta ves za dlh as stla
a vdycky Psry jmenovna byla tu, kde nyn
slov
Slup nad potokem Botickm, a za mnoh
lta od kniat Vyehradskch k tomu hradu
drna byla. Potom pak krl Vratislav, kter
Vyehradsk
kostel ve jmno sv. Petra zakldal,
dal tu ves knm
tho kostela a oni
j
v dren
byli tak, jak registra
tho kostela ukazuj, a
Kronika.
6
82 V. HJEK, KRONIKA ESKA,
R.
685708.
do asv Zikmunda csae. Pi dobvn Vye-
hradu od Praanv jest vyplena a rozboena!.
{Nlez data.)
<R.
685) Lta 685. Dva synov Rohslavovi, Jcha
a
Domaslav, pistpive ped Kroka, pna svho,
oznmili jemu, e s nalezli v lukch Jasovch*
mnoho drobnho zlata, kterto z psku vodu vy-
prave ohnm v hromadu spustili a Krokov uk-
zave darem dali. Ktermto on ekl: Synov
mil! Dajte bohm lesnm chvlu a oni vm
nalezeno,
zdrav proto, e ste vy prvn, kte ste v tto
krajin za naeho bydlen nalezli v zemi bohat-
stv. A pohledv na zlato, vztah ruku jim je
zase navrtil a ka: Komu co bohov dad, ani
mu toho brti slun jest. Proto vezmte zlato
a je sob schovajte a kde by jeho vce bylo, piln
hledjte a svm ptelm nynjm i budcm
oznamte !
Zlato
najprv
/ 5
r
(Posledn lta Krokov.)
/
Lta 686. Rozkzal Krok vemu lidu v svch
krajinch, aby baudy lesn opustce, sruby na m-
stech phodnjch pi vodch stavli a jedny
k druhm aby pispoj ovli a tak vsi sob stavli
a okolo nich lesy vyplaujc ddiny dlali a r
3 ,
1
Ves Pse mela, jako i u Polk, jmno po pso-
vodcch knecch.

2
Msto neznm.

3
= item.
POSLEDN LTA
KROKOV.
ovsem i oovic je osvali. A oni tak inili, chtce
pnu svmu posluenstv zachovati. Proto od
toho asu a do smrti Krokov za tch tmezct-
ma let nic se takovho, jeto by bylo hodn pa-
mti (ne e s vsi stavli a lesy kopali) nenalz.
Proto zdla mi se zbyten vc takov vci psti.
(Smrt Krokov.)
Lta 709. Krok, mu pamti hodn, vykonav
<R. 70c
let zpravovn svho tidcet a devt a vku svho
osmdest est, umel, zstaviv po sob ti dcery
Kr
5
)
,
,
.
umel.
velmi krasne, kter jemu byla urodila ena jeho.
jen slula Niva, kter byla zrostu velikho a
krsn postavy. Kdy uslyal vecken lid, e jest
pn jejich umel, vickni s z svch pbytkm
6*
84 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
709.
jako vely k matce beli a nkte derce nehty
sv lce kieli: Ach, auvech, pane n, ji si
umel, kto ns zpravovati bude? Nebude nalezen
ve vs zemi. Dcery jeho pravily: Merote,
ve jej po svtl cest, Radami, vedle jeho
spravedlivosti su jeho hlavu, nedej jeho Tasa-
nuonij zahubiti. A tak byl velmi velik kik od
malch i velikch a do dne tetho. tvrtho dne
Ctioves. nesli s jej do Ctiovsi s velikm hmotem, a se
a pn jich po lesch i po horch rozlhalo a tu
vedle echa knete a vedle Nivy, eny jeho, dary
rozlin jemu dvajce jej s pohebili a kmen
velik na hrob jeho uvalive, ohe na nm udlali

a tu odv jeho bohuom zemskm obtujce

splili.
SMRT KROKOV. 85
(Dcery Krokov.)
/
Dcery jeho po nm zstaly ti, z nich/, jed-
/
5V
na kad vtipem svm daleko otce
svho pes
Dcery Kro-
liala.
Prvn slula Kaa, druh Tetka a tet Li-
kovy: Kaa,
huse. Kaa z nich nejstar hla a ta veliktera-
t, uge-
kho hdan
kauzedlnho plna hla. Tak, jak na
ten as povst la, chtli tonut nkte, e ani
Mdea v Cholchos^
j
v tom rovn nebyla, neb
Kaa
, 1 '1
* '
1 1 t
hadaka.
jest ona
od svho pirozen moci vech bylin
znala.
V lkastv velmi dospl, neduh}- lidsk a
bolesti i slovy krotiti umla. Hdan velmi piln
byla, neb kdy nkto -nco ztratil, hned jest
k Kai el a ona jemu bez mekn, kde by ta
strta byla, oznmila. Po smrti pak jej, kdy se
ntco ztratilo a nadje dn k nalezen nebyla,
echov za pslov mli kajce: Kam se to po-
dlo a od koho ukradeno, ani by to Kaa
uhodla.

Druh dcera Krokov jmno mla Tetka a tu

v svch ch mnoho divnho provozovala. Neb
na ten as ti lid sprostn ve vech a v lesch ob-
vajc nktei ohni, jin div.., jin hvzdm a
nkte se kamenm klanli. Ona pak, jako chy-
tej a majc od duchv vt nauen,
bohm
1
Asi pesmyknuto 111. Satanuom mysln (vis str.84).
-
Mn se ovem Kolchis.

3
= stromov.
Tetka
ar* >djnice.
86 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
710.
lesnm, bohm vodnm a bohm, jen horami
vldnu, jin a jin obti rozlin je initi uila.
'rlI ,
se
v
Tet sestra jejich Libue nazvna byla a ta
stkvne.
, .
byla nejmlad dcera Krokov. Ta sci nejmoc-
nj v zboi po svm otci a dvka velmi opatrn
a v rozeznn odpornch vc tak chytr a vtip-
n <byla), e se zdlo lidu tomu, e by nikd ped
nimi ani za jich asu lovk dn
j
rovn ne-
byl; neb i mnoh vci budc (kdy toho poteba
kzala) oznamovala.
1 't msc po smrti Krokov seli s se star,
aby sob pna a zprvci volili. A spolen se ura-
dive a rozvive zpsob vecken tchto t dcer
Krokovch, o to se snesli, aby panovn a zpravo-
vn zemsk pi dcerch Krokovch zstalo a lid
obecn aby od nich k roziovn zem byl napo-
mnn. Ale vak s jim toho oznmiti nesmli,
obvajce
se jich umn a vtipnosti
2
.
(Vlda dcer Krokovch.)
<
R
-
J
I0
>
/
Lta 710. Sestry tyto sjeve se na hrad Psry,
obeslaly vecken lid a otzku uinily, kter by
z nich za pna vzti chtli. A oni po malm a
krtkm potazu dali tu odpov, aby ony samy,
jako ddiky, to knetstv mezi sebau losem roz-
dlily.
A v tom se zase na sv obydl rozeli.
1
= bohatstv.

2
Vyprvno hlavn podle Kosmy.
VLDA DCER KROKOVCH. 87
O nich dn nev, jakm zpsobem losovaly, ne
to se nalo, e naj mlad z nich, kter slaula Li-
bue, vajchodn stranu toho knetstv i s
hra-
dem, jen slaul Psry, <obdrela>. A tak jest od
lidu veho po jednom msci za zprvci pijata
a tak lid sob poddan pokojn zpravovala a spra-
vedliv saudila.
{Hrad Libice.)
Toho asu z ponuknut duchuov vtch, tak
s jistm vdomm a povolenm i raddau svch
sestr, Libue pojavi svch deset panen a mnoho
lidu robotnho k vchodu slunce se s nimi obr-
tila a na msto jedno irok tu, kde Cidlina
v Labe vchz, pibravi se s kon svho ssedi
V. HJEK, KRONIKA
ESK, R.
711.
do hustch lesuov
vela a tu
zastavivi se, prstem
Libice hrad.
ukzala msto, na kterm
hned t
hodiny
hrad
a msto zaloiti
rozkzala; a ohradu
hradov vy-
sokmi a irokmi
valy osypati
poniivi,
dne
dvanctho odjela a asn se na hrad Psry na-
vrtila. Hotau pak, jako mu oppatrn,
maje od
knny sv sob prci a
zprvu pi staven
toho
hradu poruenu, v pilnost nspy a sruby
dlati
pilen byl. Msce osmho, kdy se dlo
vykonalo,
Libui to oznmil, kter v hrad nov
uvzavi se,
dobru a piln eled jej osadila a od svho jmna
dala jemu jmno Libec a msto aby
Libice slaulo,
rozkzala a tu mnohm, e m tu pohbena bti,
oznmila!.
<R- /i
i>
Lta 711. Kaa, sestra Libuina, s
povolenm
Libue, sestry sv, rozkzala sob na jedn pe-
Hra
vvsk hoe zmek postaviti tu, kde nkdy prv
zmek a msto pevn bylo rozkznm Markvar-
ta, krle Moravskho a Hermundurskho, na hoe
/
6v
een Peerk
2
po/staveno a dala jemu od svho
jmna jmno Kn, kterto hrad a gruntov
jeho nad ekau Vhltav, proti klteru Zbraslav-
skmu, a do dnenho dne se ukazuj.
Tho lta Lech
3 ,
kne Polsk, bratr nkdy
echuov, ji jsa mu velmi star vkem, sv dni
1
Snad podle tradice.

2
Viz o tom v vode sir.
47.

s
*Tyto vklady erpny z
Mchovskcho a Dlugosze.
LIBUE. ZALOEN LIBICE A TETNA. 89
vykonav, umel a na Laotn
pochovn. Ten po-
zstavil po sob syna, jmnem Kroka, kter/,
hned rozkznm svch
poddanch, maje vku
svho let estnct, zprvu lidu na se pijal.
Ml-
denec sa rozafn, dosti opatrn lid ten sprostn
zpravoval.
Hrad Tetn.)
Lta 712. Yidc" Tetka, ano sestry jej roz- (R.
712)
afn i maude svj lid zpravuj, v tom aby jim
nic naped nedala, sv sluebnky poslala na z-
pad slunce, aby hledali msta k stavn hradu p-
hodnho. Zchodive hory mnoh a zvlt okol
1
ek a potokuov i oznmili s
j
msto jedno skal-
nat nad ekau Mzu, jinak M neb Mizk, od
vody jako nedobyt. Tu ona bez mekn poslavi
xtn hrad.
dlnky, kzala les posekati a zmek na ten as
petvrd postaviti a Ttin hrad jemu jmno dala.
Po nedlhm pak asu s svmi pannami i se
v svau eled na ten hrad se pibrala a tu se po-
sadila.
Jsci
na tom hrad u velik svobod divn
a neobyejn vci provozovala. astokrt na tu
horu, jen nad Tetnem jest k zpadu slunce,
kter Pohle slov, vstupovala a bohyni sv,
kter Klimb slaula a na jedn vysok
skle v; !
m
V
>
bohyn.
postavena byla, velikou poctivost inila, modlci
se a prosci, aby
j
i eled jej vecku ta bohyn
zpravovala.
90 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
712713.
Lil
{11 vad Libhrad.}
Tho lta sluebnice Libuiny rozlin sv
kratochvil pi loveni zvi provozovaly; s luiti a
stelami po hustch lesich chodce, jeleny stlely.
V tom dne jednoho nhodau na jeden vysok a
pkr vrch vely, kter se jm zalbil, i daly
jsau knny Libue, aby dala na nm hrad pevn
z srubuov hlinau oblepench postaviti. Kter
spativi msto na dost jch tak uiniti rozk-
zala a ony pro milost!, kterau mly k sv pan,
daly od jejho jmna jmno hradu Libhrad.
A ves, kter toho asu pi tm hradu u eky
zaloena byla, t od Libue Libice nazvna
lsku.
LIBUE. ZALOEN LIBEHRADU. 91
byla, kter m v sob a do dnes obyvatele. Hra-
du na tento as pkopov a gruntov se vid
nad
ekau pod Prahau jako za jednu mli, t.
j.
proti
Tursku.
(Dal osady.)
/
Lta 713. Libue vsedi na svuoj kuo a po- ;

/l
javi s sebau sv panny, z Psr vyjela a na druhau
stranu eky, t.
j.
k zpadu slunce, se obrtila.
A kdy na jednu vysok a irok
boru, kter
Petina (neb Petin) slaula, pijela, tu posadivi
pefn hora.
se ohe velik svm sluebnicem rozkzala ud-
lati. Ony violi a rozkaz pani sv vyplnive od n
se uchlily. Tu ona pistpivi k ohni mnoh a
rozlin obti duchuom vtm (jak od nich na-
uena byla) inila a od nich vzavi odpovd vce
na Libehrad se nenavrtila. Ale na ddictv otce
svho pijevi, t.
j.
na hrad Psry, vem, e tu
bydliti chce, zjevn oznmila.
Toho asu Domaboj a Haldan, dva brat, sy-
nov Hruobovi, svadili se s Kasuany, jen byli
Nmeckho rodu. I odeli jsau ku poledn a v
jed-
nom
suchm dol oba dvuor jeden velmi vy-
sokau a pevnau hradau ohrazen sob postavili
a zkopy pidruhnT, dlajce, velmi velik a hru-
b velikosti v zemi radlici elezn nalezli. Od
ko-
ho a neb kdy by tu zakopan byla, nevdce, velmi
1
= kl, podpora.
92 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
714.
dvr.
6
se divili a z t piny tomu dvoru Radlice jm-
no .dali. Ale obvajce se nkterch Kasuanuov,
svch neptel, podali s Klen, strce svho a
syna jeho Sudiroha, aby sob vedle nich dvory
po-
stavili a jim proti jich neptelm na
pomoc byli.
A oni to na dost jich slbili uiniti a uinili,.
(Psry nazvny Libnem.)
<R.
714)
Lta 714. Libue uznamenavi skrze sv vt-
by, kde by
j
nejphodnj msto k obvn bylo,
i poala hrad Psry velmi roziovati. A vedle na
ten as jich obyeje rozkzala okolo veho hradu
tlust a vysok nad mru ohradu devnn ud-
lati. A jednoho dne vstpivi na nejvy sklu,
na n se posadila a ped svmi pannami mnoho
budcho o tom hradu oznamovala, ale, e jej
pisk na ten as ptomen nebyl, proto mnoho,
jeto by bylo hodn pamti, co tu bylo mluveno,
/
7' dno jest v zapomenuti. To jest toliko v pamti
zstalo, e jest rozkzala i pikzala, aby dn
vce od toho dne hradu toho Psry jmenovati ne-
l.ilin hrad. sml, ale od jejho jmna aby byl Libnem jme-
novn: sluebnice jej, Smilka, Duobra,
Vlasti-
mila, Nastavila, vemu lidu rozkzaly
pravce, e
1
Dobner hled ty Radiire
v Morav a Kasuany
v Rakousch. Hjek vak Kasurgis
ztotooval s
1
'rahnu
a tedy mn Radlice na Smchovsku,

Text originlu
pipojuje obrzek t jako na sir.
76.
Stbn i
nalezeni i.
LIBUE. PSRY PEZVNY LIBNE M
.
93
jest ta vle pani a knny jich, aby
kad to jm-
no Psry z sv pamti vypustil a Libin hrad jme-
noval.
Toho asu pili s k knn Libui Druhan
a Chobol,
synov njakho Boryslava,
j
od
otce
svho pozdravujce, a pinesli stbra velik
spaustU] oznamujce, e by v krajinch zpadnch
to nalezeno bylo. Libue od nich stbro pijavi
podkovn uinila a
hned s nimi nkter dlnky
s piky a motykami poslala, kte asy potom-
nmi u velik vze stbro na dvr Libue pi-
neli.
{Obliba Libue.)
Lta 715. Lid vobecn, kter bydlil po vech,
<R.
715)
po lesch a po pustinch, mnoh slyce od Libue
hdan a nkterch vc budcch oznamovn,
spolu s se schzeli; o tom rozmlvajce divili se;
nkte pak mdej znamenave, e jest ona sv
sestry Ku a Tetku tm umnm daleko pede-
la, a blzko Tetky a Kai obvali, vak v svch
potebch a rozepech k saudu Libuinmu se ut-
kali a za nlez spravedliv
dajce prosili. Ona
to vidci, e i ti, kte pod jej zprvu nebyli,
dobrovoln
a z daleka pichzejce saudu jejmu
se poddvali, mezi stranami odpornmi spra-
1
Trochu ukvapen nlez; zlato
by bylo pravdpo-
dobnj (podle Hrabka).
94 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
715716.
vedliv saudy a milostiv
narovnn inila, tak
pokojn slova ke vem i k neptelm
mluvila,
poddan sv skuten
milovala, sluebnicem hoj-
n dary dvala, pi sv istot velik zdrelivost
zachovvala, t i jin tomu uila a vem ctnost-
nm a spravedlivm velmi pvtiv byla. Tak
z toho velik k n od lid lska byla, neb ji mnoz
jako sv mte milovali.
Toho asu ponuknutm njakho Charaue
a Prostislava shromdno jest lidu velmi mnoho
na pole Drahoovo a tu bylo o
zprvci t zem a
toho lidu od starch mnoho rokovno. Nkte
pravili, e ten lid sprostn bez dobrho zprvci
muskho pohlav nikoli stti nemuo a zvlt
kdy by nebyl obraovn ped neptely; jin
pravili, e lep zprvce lidu nem bti nalezen,
ne ten, kter m budcch vc poznn

a tak, po dlhm zprvce vyhledvn, na tom
s spolen zstali, aby Libue, dcera Krokov,
jako mocn knna je saudila a jich vci mocn
zpravovala. A hned spolen ede
j
s poklonu
uinili a poddanost a posluenstv i vrnost sl-
bili. Kterto lid ten sprostn a vorn pod sv
zprvu pijavi, spravedliv k dobrm, psn
ke zlm a milostiv k sprostnm se zachovvala.
Panny jej, jak k n vecken lid m zen, zna-
menave, hned poaly
pede vm lidem ji vy-
chvalovati a jmno jej vudy roziovati.
LIBUE KNE2NA. O BIVOJI. 95
Bivoj
svini
lapil za ui.
<
Bivoj.)
Lta 716. Mu jeden velmi siln z rodu Stro-
<R- 7i6>
ova
3
jmnem Bivoj, syn Sudivojuov, aby sob
kratochvil uinil, na Ka horu el a tu svini di-
vok utkav za ui ji lapil a vzav ji na se, na Li-
bin hrad ji pinesl. To Libue vidci se vemi
jinmi velmi se divila a vzavi zlatu pipasku
jemu jako hrdin a ryti darem dala a sestra
jej Kaa, kter toho asu z Kasina na Libin
pijela, tho Bivoje sob pro jeho mustv za
manela pojalaj..
1
Podle Dobnera zde Hjek, aby se zalbil
p.
Jar.
z elmberka, penesl vyprvn Dalimilovo do doby o 400
let star. Podle Dalimila (kap. 60, v.
27)
toti Dtek
Buzovic chlil v lese divokou svini za ui a odtud pijal
na tt hlavu vepov. Hjek pozdji toto vyprvn
96 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
7 17.
/
S
r
/
Tho lta od kovkopv (t.
j
.
havv) k Kai
na Kasin mnoho zlata pineseno bylo, kter ona
vecko seste sv Libui poslala, aby ona, pon-
vad jest od lidu za saudci zvolena, z toho zlata
Mincezlat.
jako mocn knna minci zlatau dlati rozkzala.
(Zaloen Prahy.)
<R.
717) Lta 717. Svach, syn Horv,
vnuk Lajchv,
zbohacenho sebe vida, s mnohu eledi a dobytky
vrtil se od Zipu na zpad slunce a pi jedn
ece, kter Ohe, t.
j.
tepl aneb ohivajic, slov,
luk mnoho sob nadlati rozkzal. A oblbiv sob
msto jedno na jednom pvr, tu se okopati
rozkzal a hradbu velik z dv udlati dal a tu
Pufadla.
dobytek vptje a zase vyptje to msto Pu-
adleni! nazval. Krajina ta e velmi zemi rodn
mla, s pilnost Svach rozkzal lesy pliti a ven
z skoen vykopvati, tm vce luk a ddin aby na-
dlno bylo.
Tho roku Libue na jednom vrchu, kter
Brusky potok obchod, pod Petnem, jemu jm-
no Svinsk vrch bylo, kzala v nhle les posekati
Prask
a tu duom devnn nad mru vysok postaviti.
Jednoho dne pak na nejvy jeho poneb vst-
pivi piln lesy a planiny spatovala a posadivi
>v- (a jinak pebr z Dalimila ve) vynechv, za to vy
prav tuto povst prvn. (Ale i pro ni mohl mti atci po-
vst rodovou.)

x
Nyn neznm: snad = Zatec.
LIBUE. ZAL02EN PRAHY. 97
se na devnn stolici, kter byla jejm zname-
nm znamenna a tu mnoho budcho o tom
vrchu oznamovala, vecko to kzavi pskovi
svmu, ktermu k jmno bylo, Slovanskmi
literami a slovy na korch bezovch k tomu pi-
pravench popsati a sluebnici sv Vlastimile pro
budc pamt dala to schovati.
(Lucko zaloeno.}
Lta 718. Svach pedpovdn
nedaleko od
<R.
718)
Puadla, kde svuoj dobytek ohraditi rozkzal,
znamenav msto jedno dosti phodn tak i i-
rok nad Inkami, tu msto devnn zaloiti kzal
a pro hojnost luk, kter byly v t krajin, kra-
jinu tu Lucko nazval a msto aby tho
jmna
Lucko,
^
uvalo, rozkzal. Ale ze jest byl brzo smrti za-
chv/cen, obyvatel t krajiny, pro syna Sva- /
8v
chov, ktermu Hlasislav jmno bylo, Hlasislav
msto jmenovno aby bylo, chtli, jin pak proto,
e pod msto ztoka z eky blzko zatkala (a neb
tekla), Zate jemu kali^
Toho tak asu Halk, syn Mladv, velmi __;!?
' j
prvn
mistrn tesa, mlajn Svachovi pod mstem ud-
na vod.
lal, kter voda thla, take s tu mnoz z ech
pichzeli tomu se divce. Od toho prvnho mlajnu
na vod nauen brali a na jinch ekch tak
1
Vmysly Hjkovy spola s etymologi Kosmovou.
Kronika.
7
98 V. HJEK, KRONIKA ESK, R
. 719.
sob mlny k tomu npodobn strojili; neb ped-
tm vickni et mlnov na horch a na vtru
byli.
(Libec zaloen.)
<R.
719)
Lta 719. Lapk, syn Bazka, bratra Krokov,
lovk nad jin opatrn ale kulhav, jemu n-
kte Klsav Lapk kali, znamenav v jednom
poloen rodn zemi a hojnost vody, na jednom
pvr dm sob krsn jako hrad zaloiti kzal
Klecany
a s velik prac a nkladem jej stavl a Klecan
jemu pezdl. Ten Lapk mnoho se sv eny vt-
bami zpravoval. Neb ta jeho ena, jmnem Zvrat-
ka, velik vtkyn a hadaka byla a mnoho bu-
dcch vc Lapkovi i jinm oznamovala.
Pi tom asu knna a pan lidu eskho, ma-
jc njak od bohv svch ponuknut, rozkzala
sob dvr krsn pod Svinskm vrchem zaloiti,
Libec
davi jemu jmno, od svho jmna Libue, Libec.
dvuor.
11,10
A tu mnoho dobytkuv pnhnati kzala a asem
nkterm tak tu sama dvorem bvala a to msto
velmi milovala, pravc, e by o nm od duchv
vtch mnoh mla oznmen. Ten dvr! potom
byl dn od Vojna knete jednomu mui state-
nmu, eenmu Dumslav; potom mlo ped n-
1
V tom dom byl uloen nklad Hjkovy Kroniky
proto na t pamatuje. Jsou to domy . 420 a 421 v ulici
Chotkov (Na Vpenici) na M. Stran.
LIBUE. L1BEC ZALOEN. 90
mi slul len dm pn prokurtorv a za naeho
asu byla z nho uinna vpenice, potom piel
v
ruce Hynka Krabice, mstopsae
krlovstv
eskho, kterhoto pak dvoru
a
domu nyn
v dren jest pn Jindich
Berka z Dube, nej
vy sud krlovstv eskho.
(Dal vlda Libuina.)
Lta 720. Uznavi Libue, e jest nad jin
<
R
< 720)
vecky lidi t krajiny a zem esk zbohacena,
krav a volv e m velik stda, kter s ne-
mohla v jednom
i
v druhm dvoe zavna bti,
i rozkzala jest jet jeden dvr nad eku
Vhltav postaviti a opt od svho jmna Libe
dvuor
jemu jmno dti. A tu jest tak mnoho dobytkuov
vputno a elecf mnoh uvedena, kter ustavin
les}- z koen vykopvajc, ddiny a luky mnoila.
Z toho lid vecken vida jej oppatrnost velmi
ji ctil a zvlt znamenitj k n pichzejce
pravili: Tys nae pan a knna, tys nae mt,
tebe ctti, tebe chvliti budeme my i nai budc
na vky.

Tho lta selo se vecko mnostv lidu e-
skho ped Libu dajce, aby jm ukzala sv-
mi vtbami msto phodn, pravce, e by chtli
msto velik a pevn stavti, proto, jestlie
by se
kdy pihodilo neptelm do jich zem vkroiti,
tak e by chtli kodu initi a je z t zem vy-
Zemane
1 00 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
720.
hladiti, aby se tu mohli shrnuti spolen a brniti.
Nkte pak mocnj tomu na odpor byli chtce,
aby se nkolik mst stavlo; jestlie by jedno do-
byto bylo, druh aby se brnilo. Libue jm od-
povdla: Moji vrn mil, dm vs, mjte
mal shovn. A
j
k staven as phodn uznm
a msto slun vyhledm, aby mohlo to msto,
kter by jste zaloili, trvati a na vky, vm chci
ukzati i tak, kterho asu by se mlo poti sta-
vti, oznmiti.

/
q
/
Toho asu Libue uznavi toho lidu hmot-
nho!
a du neznajcho velik nezbednost, pi
zpravovn jeho velmi teskliv byla a povolavi
znamenitjch, sv prci pi tom i tkost jim
oznamovala, dajc v tom raddy i pomoci. Kte-
to vyslyave, do druhho dne protahu na od-
povd dali. Uradive se k Libui knn js
povdli : Ctn knno ! Tebe sme vickni po
tvm otci za saudci zvolili, nikoli jinho mti ne-
chcme, pomocnky toliko k zpravovn zem
nkter chcme tob pidati. A tu hned vyvolili
js z sebe dvanct muuov najmocnjch a naj-
silnjch,
jednoho z nich ovem najznamenitj-
ho, jen slul hrab Vrovsk, nad nimi ustano-
vili, tak aby on i oni raddau Libuinau se zpravo-
vali a jejmu saudu poddni byli. A ti vickni od
zpravovn zem zemane slauli a nkte od toho,
vldyky.
e js zem vldli, vldyky je jmenovali.
VLDA LIBUINA. 101
Lta 721. Mezi tmi zemany byl jest jeden
<R.
721)
dosti znamenit a na dobytek velmi bohat,
jm-
nem Domaslav, ten sob hrad postaviti rozkzal
a nazval jej Domaslavn. Ten jest poslal sv slu-
ebnky k Libui, aby ji povdli, chtla-li by
jeho za mue mti, e ji chce sto krav a ti sta
voluov poslati. Kterto jemu skrze jeho posly
odpov dala, e se ona jemu nechce prodati, neb
ona m sedlka vornho sob za mue vzti a ten
e bude lpe ne Domaslav umti lidi sditi.
(Libuin soud.)
Toho asu stala se svda mezi Rohonm, sy-
nem Kalovm, a Milovcem,
/
synem Peslavo- / 9
V
vm, ve vsi, kter slov Chuchel, o meze a o d-
diny, kter vedle sebe mli.
Jsce
znamenit a
jako zprvce jinch lid, tak se proti sob zazlili,
'
zemany,
a jeden druhho za bradu chytil; rvaka a bitva
mezi nimi tak dlauho trvala, a jeden druhho
prstem pod nos
2
pohanbil; mlad jch pibhe je
js na rzno rozvedli. Kte hanebn sob do-
mlvajce jeden i druh, k rozeznn na dvnor
Ibue js pili a za spravedliv rozsudek
-
dali. Kterto na vy msto vstpivi na koberci
]
-. -
se na zemi posadila, loket na kolena a bradu na
saudila
dla zpodepevi tu pi jest slyala a uznavi bti
zeman
-
v
-
1
=
surovho.
2
U starch ech bvalo v obyeji
na potupu
protivnkovi prsty pod nos lusknouti.
102 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
721.
Hann
Libue.
kivho v t pi Rohon, jej t ddiny odsaudila
a jemu pikukaVii, aby se pokojn choval, roz-
kzala. Tu on vida, e jest sv pi saudem Libu-
inm ztratil, poal velmi hanebn o ench mlu-
viti, tikrt a tyikrt sebe samho pst (neb
lnky) v hlavu bti, vedle na ten as jch obyeje,
v zemi tikrt kyjem udeil a bradu nad obyej
usliniv, zkikl a ka: kivda velik a mum
vem nesnesitedln, e ena bdn ns sditi m!
Zdali nevme, e ena m dlh vlasy a krtk
rozum: ona um lpe psti a jehlau ti, neli
mue sditi.
Jist
pravm, e lpe jest muuom
zemti, ne takovau kivdu trpti. Neb my toliko
sami jinm nroduom sfne za posmch, zprvce
1
= domluvivi.
LIBUIN SOUD. 103
svho
pohlav nemajce; ji ns suuj ensk
prva
1
. Ona pak Libue jsci pan veho
lidu,
takov nemrn hann v sv ui slyeci, a s a-
lost a bolest srdce svho to snejc, vecko
mlenm pominula a jeho slov tch tpavch pe-
trhnuti nechtla, ale jako by to dobrn mysl sn-
ela, zasmvi se ekla: Tak jest, jak prav,
ena sem a ensky iva. Snad se vm zd, e mlo
smyslm, proto e vs metlau eleznau ne-
mrskm, jako jin in svm poddanm pi saudu;
a jako vy bez bzn ivi jste, dobe jest, e mnau
pohrdte, neb kde jest bze, tu jest i poctivost^.
Jist
jest toho poteb, abyste mli zprvci nad
enu ukrutnjho.
Jako
nkdy holub lukem,
kterho za krle sob zvolive, jm pohrdali (tak
i vy mnu nyn pohrdte) jestba mnohm ukrut-
njho sob js za zprvci volili, kter bez p-
iny viny sob na n smleje tak vinn, jako ne-
vinn pokutu bezhrdeln
4
tresce a od t chvle a
do dnes jch massem iv jest.
Jdte
nyn do
svch pbytkuov a kdy vm i jinm den ulom,
u mne se tuto na Libin k volen pna najdte.
Nech se vae dost vypln : koho vy za pna
voliti budete, toho
j
za mue mti budu a jina-
ej jemu poddanost, ne vy mn, zachovm.

1
e podle Dalimila; ostatek podle Kosmy a Pul-
kavy.
- -
rozumm.

3
= cta, vnost.

4
= trestem
bezhrdl, ztrtou hrdla, smrt,
104 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R
. 722.
(Libue vol si mue.)
R.
<*22> Lta 722. Libue sv k sob obeslala sestry,
kter pro tau vc tolik jako i ona popudily
se k hnvu, neb srdce jich v umni byla se po-
zdvihla, tak e jedna kad z nich o sob mnoho
smajlela. Libue u vdni vci budcich dospl
byla tak, e ani Sibyla Kumna ji rovn nebyla,
kter za dnuov Tarkvna Prika imanuom bu-
dci vci popsala. Druh kauzedln travika byla,
ani jest tolik tch vci Mdea na ostrov Chol-
chos umla. Tet sestra plin arodjnice a
v zaklnn hotov: ona Circes
a
,
kter Ulixovy
tovarye v hovada, a krle, jen slul Pikus, v stra-
ku promnila, nikd svm umnm
j
rovn ne-
byla.
V tu noc, dv ne se mui ke dni uloenmu
sjeli, jak js raddu mly, neb co js tajn svm
umnm jednaly, to jest tajn bylo, vak potom
rno zjevn se oznmilo. Skrze sestru jch Libui
i msto, kde by byl, i jmno knete budcho
zjevn jest vyhleno.
Snm
Tu k rozkzan Libue dest den msce
o kne. , . ^.. . , ^. , . . . , v
x,
, ,
maje sesli jsu se vsickni obyvatele zem Ceske
ped hrad Libin na dvuor Libue, tak mal jako
velic, zprvce i tak robotn. Tu Libue posa-
divi se na vysok stolici drahm kobercem
pi-
1
Mn se ovem Kirk,
LIBUE VOL SI MU2E. 105
sten,
rozkzala sluebnicem
svm dv poctiv!
stolice postaviti a sestrm
/
svm se na nich po- /
IQr
saditi a odevevi sta sv a rukau pokynut ui-
nivi, aby se lid upokojil, takto mluviti poala
2
:
JJjjH^
lide esk slavn, z naj znamenitjho n-
rodu Charvatskho a
jazyku Slovanskho pol,
odkud tob takov hlpost, e
budcho dobrho
svho nezn? Neb
vecka slova veleslavenho
knete svho, kter t
uvedl do tto zem, dal
jsi v zapomenut. lide bdn pli, kter
svo-
bodn iv bti neum! nebotka sprostn a
zuivosti pln, pro ped ivotem k smrti utkte
a nesnesiteln jho na se berete a neobyejn slu-
ebnosti sv hrdla poddvte? blzni zpozdil,
nadarmo eleti budete jako by, kdy js sob
pa za krle volily a on je svm nosem smrtedl-
n rauje trestati poal. Nevte, vy bdn, jak
s prva knat? Maliko vm je oznmm. Snad-
n jest jist kne voliti, ale nesnadn jest vole-
nho zase sloiti. Neb kto jest nyn pod vai
moc, kdy volen bude, vy i vecky vci vae budu
pod jeho moc. Ped jeho obliejem vae tti se
budu kolena, onm jazyk, sklesnau se sta. K je-
hoto hlasu pro velik strach jedva budete moci
ci: Tak pane, ano, tak pane. Ale on svm to-
liko pokynutm bez va raddy toho odsaud, ji-
1
== estn.

2
Kec vtinou erpna
z
Kosmy.
106 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
722.
nho vsaditi ke do vzen a jinho na ibenici
rozke obsiti; t z vs nkter uin sob, kte-
rkoli bude chtti, sluebnky: kuchae, pekae,
mlyne, poplatnky, katy, biice, tak jakkoli
mu se (by i dobe nebylo) lbiti bude; ustanov
tak nkter sob z vs setnky, destnky, ber-
nky, ednky, vinae, rozsvae, ence i mlatce:
synov a dcery vae bude chtti tomu aby se je-
mu z nzk klanli, nejlep vci vae, kter se
jemu lbiti budu, brti bude, bud na polch, na
vinnicech i na lukch, ve vech, neb v stodolch,
v komorch i v truhlch; by i v zemi skryt byly,
vm odejme a k svmu obrt uitku. Poi
toho
za mne nebylo. Nu, pro prodlvm aneb pro
toto (jako bych vs straila) mluvm, jestlie vy
na sv mysli stojte? to se vecko skutkem vy-
pln. Nue, zdli se vm, a vm oznmm jeho
jmno i msto.

Tu oni vzkikli velikm hlasem vickni jako

k Pemy-
uty jednmi pravce: Dej nm kne, jmenuj
slov.
jrjjj kne ! Kteto kdy se upokojili, ona
zdvihi prst ukzala na hory plnon a ekla:
Hle, hyn
2
za onmino horami, kde potok ne-
velmi pli velik jest, jmnem Blina, od toho
Stadice ves. potoku blzko jest ves, jmnem Stadice. Od
t vsi nedaleko jest pole jedno na dl i na sto
Poselstv
1 := aspo; snad, tum.
-
= tamto.
LIBUINO POSELSTV K
PEMYSLOVI. 107
a
dvacet kroej a jest v divnm
poloen mezi ji-
nmi pohni, vak k dnmu tomu nenle poli;
tu kne v dvma strakatmi
vore voly. jeden
z nich blm pepsan v ply a bl m hlavu,
druh na ele bl a na zadku, zadn nohy maje
bl; proto zdli se vm, mu vezmce dlh
sukni a pl (a to a jest promnn!, jak na
kne slu), nkte z vs jete a vli lidu tohoto
a m mui tomu oznamte a pineste vm kne a
mn manela. Mui tomu jest jmno Pemysl, Pemysl,
jako pemylujc, kter na vae hlavy divn
bude vymleti prva; jeho tak rod bude v tto
kralovati zemi za pt set osmdest a tyi lta.
(Poselstv k Pemyslovi.)
V tom
2
hned s mezi seb muv znameni-
tjch jako tidcet vyvolili, aby nemekajce toho
knete hledali. Ti chtce poselstv skutkem do-
brm vykonati, piln s se na zpsob a osobu
mue na Libui vyptvali.' Ktermi ona ekla:
Neptejte se, jete bezpen. K mj bl, na
kterm
j
mm obyej jezditi, vezmte a ten bez
uzdy ped seb pust a za nm jeti nemekejte,
neb on tu cestu dobe um; ped kterm lov-
kem on zaehce
a
poklonu uin, ten jest, o kte-
rm mluvm.
1
= barvou
p.,
pestr.
-
Vypravovn dal podle
i
ilimila-
z
nho pejmny i verse.
108 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
722.
/
io
v
Pro kne
jedau.
Tu vy mi tepruv na ten as uvte,
kdy svho kne na eleznm stole jsti uzte.
Tak vm toto oznamuji, e tetho dne bo-
hov pokojn budu vm milostiv. Proto tam
jedce i zase se navracujce pokoj zachovjte.
Na t cest budeteli se vaditi,
po tisci letech bude vm i vaim budcm to koditi.

/
Tinct den msce mje jed poslov,
dn z nich kam se obrtiti m, nev; tst a
kon nsledujce pospchaj, hory pejeve ke vsi,
do kter je osud vedl ji se. pibliuj, o pro-
roctv Libue mezi seb rozmluvajce, m-li se to
tak stti, jak ona pedpovdla, rozvaujce. To
mldenec jeden jdci ze vsi s nimi se potkal, kte-
rmuto oni ekli: Sly dobr mldene!
Jest-li
tato ves jmnem Stadice, aneb jest-li v n mu,
PEMYSL OR.
109
jemu jmno Pemysl ? Ta jest ekl kter
hledte, ves. Dle, hyiu mu Pemysl
nedaleko na
poli voly bode ostnem pospchaje, aby dlo sv
vykonal. Pistpive poslov k Pemyslovi, ekli
s : Zdrv bu, mui astn, bohm vdn
kne n! A on (jak obyej sedlkm) nic jest
neodpovdl. Tu oni opt: Zdrv bud, kne,
zdrv bud, kne, velik hodn chvly! Vypez
voly a v jin oblec se odv a nemekaje na tento
kun vsedni !
2
A hned kLibuin zaehtav ped
nm na sv poklekl kolena. A oni posteve k,
jemu knec ukzali odv, pravce: Pan nae
Libue a lid vecken od echa pol rozkzali s,
aby
3
bez mekn jel a sob i svm potomkm aby
3
pijal knetstv; vecky nae vci i my v tvch
ruku sme, tebe za kne, za saudci a zprvci i za
obrnci, tebe samho nm za pra sme vyvolili.

K jichto ei mu opatrn, jakoby budcich ne-

znal vc, zastavil se a osten, kter v ruce ml,
v zemi vtekl a odvzav voly:
Jdte
tam, odkud
ste vyli ekl. Kteto pozdvihli se jako by
zltli
a pod oblaky se vzneti poali a odtud snive
se, skla jedna pode vs velmi velik [ta] ukzala
se, jako by se odevela a oni se tam vnesli, kter
se po nich zavela; z kterto skly voda jako
hnojn (aneb jakoby z chlva tekla) takov vni
i
= tamhle.
e
Slova vzata z Konova pekladu
kroniky
Sylviovy 1510.

3
=
abys.
HO
V.
H.T^KJCRONIK^ES
K, R.
722.
/
ii'
m a clo dnenho dne. Osten pak leskov do ze-
m vstren ti ratolesti vysok z sebe s
listm
zelenm a oechy obdlnmi vydal.
Mui ti ten div vidce velmi stojce divili se
a on, obrtiv pluh radlic nahoru, vzal monu ly-
en a vyloil z n pecen chleba velik plesniv
a kus tvarohu. Posadiv se na pluh a chlb na ra-
dlici poloiv, zval hosti k svmu obdu; poslov
se okolo nho na drnu posadili, chlb s nm je-
dlice a vodu pijce ze bnu a tu mezi seb pro-
roctv Libue, kterak bude jsti na eleznm stole,
poepmo pipomnajce. Na ratolesti tak z ostnu
vyl piln vzhlda/li, kterak dv uschly a jedna
vzhru rostla, diviti se nepestali. A on: Co se
divte ? ekl.
Vzte, e z mho rodu mnoz ponu
panovati, ale jedin pn toliko zstane v krlov-
PROROCTV
PEMYSLOVO. Ul
stv
vaem panujc. A pan vae v tto vci l>yi
nebyla [tak] pospila tak, jako byste vy nyn od
Libue vyjeli, po vecky dny vkuov hojnost chle-
ba
v tto zemi byla by.
Jedin
bych j tuto (kter
vidte) lehl byl mohl
dovorati,
vorovi (neb ddinnku) nebyla by
poteba chleba
kupovati.
Ale pro tohoto dla nevykonn bude asto bvati
v zemi hlad. A kolik ratolest, tolik knat zem
tato mela by
2
. Oni pak vzpomenuve na e Li-
buinu otzali se jeho, pro on m obyej ne na
zemi, ale na eleze jsti? Odpovdl: Proto: neb
muoj rod bude vs elezn metlu trestati.

(Pemysl a Libue.)
Kdy pak od toho obdu vstali, oblkli js jej
v raucho dlauh a jako knetsk, kter jemu
poslala Libue, i tevce neznm
3
,
jako by
krli
nalzaly. Tu hned na kbujn vsedl Pemysl a
kzal sob podati tevc lench, v kterch
devce
r *
lycene.
obyej ml prv choditi, kter byl i sm sv
ruku uil lm z kor lipovch, ty hned za adra
vloiv svuoj k obrtil a oni vsedave na sv
kon s pedu i s zadu jed okolo nho. A na t
cest rozlin js rozmlvan (i otzky ince na
i
kdyby.

2
Opt ve vyprvno hlavn podle
kroniky Dalimilovy.

3
= nenoen.
112 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
722.
Pemyslovi) mli. Jeden
pak z nich jako m-
deji otzal se jeho, pro by takov tevice, kte-
r js mal vnosti, s seb na dvuor Libue
nesl? Pemysl odpovdl: Na potomn as aby
chovny byly a budcm mm ukazovny, v em
jest prvn kne zem tto obyej ml choditi.

Potom ty tevice za dlh as od dkana a kn

Vyehradskho kostela u velik poctivosti vedle
jinch klnotuov chovny byly a pi korunovn
krle vdycky krli kadmu i lidu ukazovny.
Pi dobvn pak csae Zikmunda Vyehradu tu
s ztraceny^
1
Historka o stevcch z Pulkavy, dodatek asi Hj-
kv. Podle Dobnera vsak pr jeden z tch stevc byl
SVATBA LIBUI NA. 113
Kdy js se pak pibliovali ke dvoru Libue,
uhldali js sv
pan, ana proti nm s velikmi
haufy sluebnic a sluebnikuov vyla, vtajc
Pemysla, jemu dobrho a dlhho zdrav na bo
zch dajc, do pbytku svho jej
uvedla. Tu
jest velik vesel bylo, vickni hoduj, chleba,
zvin}', ptkuov a ryb za pokrm a medoviny za
npoj povajce.

Ten pak ctn mu, kter od
Libue za manela a od lidu za kne vyvolen byl,
lid vecken prva od
/
nho vydan zachovvati
<n
v
>
uil a ten jako divok lid svmu panstv podma-
nil; neb mnoh prva, od nho a od Libue z-
,-.-1,1
,fimS
zen a lidu eskmu vydan, zstvaj v tto ze-
mi, nkter a do tto chvle. Pemysl a Libue
spolu v dobr lsce obvajce, nic jinho nehle-
dali, ne pokoje a vzdln lidu svho.
(Zaloen Prahy.)
Lta 723, zpravovn Pemysla knete lta
<R.
723)
druhho, asu letnho, vyla Libue z Libinu a na
jedn vysok a irok skle pi ptomnosti Pe-
mysla a jeho sluebnikuov a svch sluebnic sto-
jc, sv vtby oznamovala kci : Vidm m-
sto, jehoto povst nebe dosh. Hle, hyn msto
jet ca dob jeho chovn na hrade praskm a sm jej
jako hoch vidl; kdys vsak jej chtl dti zobraziti, nk-
zof<p se, e bud penesen do Vdn anebo zaloen pi
oprav hradu.
Kroniku.
O
114 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
723.
patnct honuov
v lese pi t
malik vsce, k kte-
r Vhltava blzko pichod (a tu Brussk potok
m sv skonen) : tu s byli nkdy velik msto
stavti poali a Kasurka jemu jmno dlin.

A ohldi se na sluebnky Pemyslovy ekla:

Rychle pospte a tch (kter ani ntco dlaj,
najdete), co by dlali, optajte se. Z toho, co vm
bude za odpov dno, jmno mstu
nazvno
bude.
Sluebnci poslun bez mekn s chvtnm
Praha
gjj a nedaleko od Kasursry se zastavily. Tof dva
zaloena.
v
, . ,
, v , ,
muzi jdu, sekery nesuce, a dv ne do te visky
veli, devo poave jeho tesati poali. Slueb-
nci k nim pistpive jich se, co by dlali, ot-
zali. Kte: Prh teem odpovdli. Tesa ten
byl jest Kle, syn Zdesmluov ze vsi Radlice
s synem svm Sudirohem.
Sluebnci navrtive se oznmili to vecko
Libui a Pemyslovi.

Libue odpovdla:
Dobe jest tak.
Jdte bez mekn a kate jim
tu msto zaloiti a od prahu dajte jemu jmno
Praha.
V nzkch dvech lid obyej maj ped
prahem sklnti hlavu, t budu initi poctiv
poklonu mstu tomu. Neb v tom mst budu po-
staveny dv oliv, jichto vuon sedm pronikne
1
Vyprvno podle Kosmy
a Pulkavy; vklad
o Ka-
surgis pidal oVsem Hjek (podle vodu, v. t.), takt
jmna osob i mst.
PEMYSL. ZALOENI PRAHY. 115
nebe a jich slavn skutkov jednak budu vemu
oznmeni svtu. Ty budu ctti vickni eskho
jazykiio lid; jedna z tch oliv sluti bude
, Vt
slva' a druh , Bojovn poten' (toti Vcslav
a Vojtch).

Mnohm vce byla by oznamovala budcho

Libue, by byl od n duch vst neodstpil. Tu
hned li s dlnci a stavli msto, Prahem neb
Prahau je jmenujce
3
.
/
(Kde jest prvn duom postaven, toho hled
j
nazad, lta
1213.)
/
12'
1
= skoro,
brzo.
-
nroda.

3
Podle Kut lioni
zaloena v listopadu r. 711.
116 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
724725.
{Zaloen Liboduom.)
(R.
724) Lta 724. Libue zprvu vzavi od svch kra-
vauov, e m tak mnoho krav a voluov, e jich
ve vech tech dvoch chlvov ani stje nemohu
obshnuti,
i
poslavi sv tesae rozkzala dvuor
velmi irok postaviti a dala jemu jmno od sv-
ho jmna Liboduom!, jako Libuin duom. Ten
v mst vbornm pi ece Vhltav postaven byl.
Vltava
Neb eka ta, kter nyn Vltava od nkterch
pro slov.
. .

,
.
jmenuje se, ta jest od nich Vhltava jako
Hltava aneb ku pit a hltn
2
jim velmi zchopn^
aneb dostiv slula. Neb toho asu jinho lidu
obecnmu npoje nebylo, kne tak i knna t-
ho npoje a nkdy asem medoviny povali.
Lta tho Krok, syn Lechuov, bratra e-
chova, kne Polsk, umel, zuostaviv po sob
dva syny, toti Kroka a Lecha, a dceru,
j
jmno
knna
^
Vanda
4
. A oni s otce svho Kroka pohebili
Polsk,
s velikm plem i pnm veho lidu na jedn
hoe, jen slula Laatno, kter ji slov hora
sv. Benedykta.
(Nlez stbra. Ren mince.)
(R.
725) Lta 725. lovk jeden z rodu Hrabov, jm-
nem Dd, maje mnoho krav a volv s povolenm
1
Osada neznm.

-
Etymologie ryze Hjkovsk.
--
s
= chutn.

4
Podle kronik polskch.
PEMYSL. NLEZ
STBRA.
PRVN PENZE. 117
knete svho a knny
nedaleko
dvoru
Libuina,
jen slov Libe, v
lesch k stran
puolnon
dvr
sob postaviti
rozkzal a Sedlo jemu
jmno dal. Sedlo dvr.
Tu
kdy se gruntov kopali,
nalezena jest
ruda Ruda
stbrn velmi hojn, kter Dd nabrav,
nesl na
Libin kneti svmu, dar a
poklad v jeho zemi
nalezen dvaje. Osmho dne Libue, oddavi se
na hdan a raddu s duchy vtmi berci,
mui
svmu, na tom mst e by mnoho stbra bti
mlo, oznamovala. Pemysl
povolav dlnkuov.
poslal je k Ddovi, aby jm msto
ukzal.
/
Tu
/
t2*
js
hned ti kovkopov velik skal lmali a hoj-
J^JJ^
nost stbra kneti svmu podvali, z kterho
kne a knna rozkzali v
trojm rozdlu minci
trn
j
e
dlati a penze lti
T
. Xaj vt penz byl, na kte-
rm s jedn i s druh strany hlava musk zna-
menna byla. Druh penz byl men, na nm
s jedn strany hlava knete Pemysla byla na-
psan a na druh stran Libue knna, ana sed
na stolici. Tet penz dln byl
najmen, na
nm s obau str ena, sedci na stolici a majc
vedle sebe peslici: a ten slul knnin a jinak Li-
buin penz.

Dne jednoho stojc Libue ped vraty dvoru
1
I nlez sm (stlna

spe by bylo mono sluto)
vymylen, i mincovnictv. Mince lomc dosvdeny
teprve sa Boleslava I. Jsou patn a vypadaj vskutku
jako lit, a byly raeny.
118 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
726727.
svho ekla Pemyslovi : Sedlo Dovo m v a-
sch budcch tuto zemi obohatiti.
Neb a tuto stbro vzajde,
ale dvakrt zase sejde,
potom, kdekoli tu na .Sedle budau kopati,
budau jeho obihem mvati,
ale e jm mord ukod
a hdhy hnviv na n vzbud.,.

(Nlez zlata. Neamysl narozen.)

<R.
726) Lta 726. Libue z naueni bohuov lesnch
kzala v Dalejskm lese hlnu brti a v Hlubo-
nalezeno
erpskm potoku ji prti a zlato z n vybrati,
ktermto zlatem manela svho Pemysla velmi
zbohatila. Neb Kolan, mldenec velmi siln a
mezi kovkopy naj munj, pramen zlata nalezl
velmi hojn. A ten vykopav, s svmi pomocnky
kneti svmu na Libin pinesl a darem dal, kte-
rmto zlatem Pemysl rozkzal se peviti.
Toho asu Libue syna Pemyslovi urodila,
Neamysl.
ktermu dno jmno Neamysl. A tu hned on,
Pemysl, s radd eny sv Libue, kzal hrad
k poctivosti a na pamtku syna svho zaloiti a
Pemylen
(j aj
j
emL1
i
mno od svho imna Pemylen

a
hrad.
J
, . ,
to proto, aby syn otce svho jmno pamatoval.
Rozkzala tak Libue, aby syn jej Neamysl
na tom novm hrad Pemylenu chovn byl.
1
= hojn.

2
Mn tm Kutnou Horu a jej osudy.
Verse snad 2 (falen) kroniky Budkovy.
PEMYSL. ZLATO. NEZAMYSL NAROZEN. 119
(itnice. Smrt Lechova.)
Lta 727. Sytn, syn Polkuov,
velik stda do-
<R.
7^7>
bytkuov v sv moci maje, duoni
velmi krsn
sob postaviti rozkzal a pi tom ohradu irok,
do
kter svj dobytek rozkzal vehnati a na tom
dom, jako na hrad se posadil a dal jemu jm-
,
v
.
,
,. . , ~ .
v
.
b<y)tenice
no od svho jmna bytenicei.
dvr.
Tho lta Lech toho jmna Druh, kne
polsk
Lechitsk neb Polskv, vymluviv pokojn bratra
kne
,
/
f
. ,
-~ zabil bratra.
svho starho, jmnem Kroka, toho jmna Dru-
hho, na lov, tam jej tajn zabil a navrtiv se lidu
pravil, e by on, Krok, be rychle na svm koni
za jednm zvetem, vtv ostr se a naskrze
probodl. To kdy povdl, plakal. Lid sprostn
tomu uvive, jej Lecha js sob za kne volili.
Ale to se v brzkm asu skrze jednoho myslivce,
kter se z daleka skutku dval, jakau smrt Krok
zahynul, vyjevilo. Kdy js se toho Polci grun-
tovn, co a kterak se stalo, doptali a e jest Lech
bratra svho svau rukau zabil, to vyhledali,
sede se spolu ji druhho roku pro ten hanebn
skutek Lecha ven z zem vyhnali. Kterto a-
lost a tesknost i hanbau sa utrpen, bdn v Sed-
mihradsk zemi v mst eenm Brauov umek.
1
Podle Dobnera = itnice u Litomic.

2
Podle
Ktitllubka a Boguphala vyprvno. V textu nsleduje t
obrzek jako na str.
95.
120 V. HAJEK, KRONIKA
ESK.
R.
728.
(Rouov.)
<R. 728) Lta 728. Rodislav, syn Bivoj uov, syna Sudi-
vojova, jen byl z Kai, sestry Libuiny, naro-
zen, ktermu tak nkte Svin hlava kali
/
iy
(proto, neb byl otec je/ho divok svini za ui
chytil a ivau na Libin pinesl a syn jeho vdycky
na pamtku otce svho s povolenm Libue svi-
skau hlavu za znamen nosil), t Rodislav v t
krajin Kansk zbohacen jsa, dodal se na
kneti svm, aby jemu dopustil v krajin pl-
non hrad postaviti, e se tu chce svm i vech
echuov nepteluom brniti. Pemysl k tomu
hned svolil a Rodislav na jedn vysok hoe ka-
menn duom dosti vysok postaviti rozkzal a dal
jemu od svho jmna jmno Rodov. Ktermu
potom, to jmno Rodov Cechov poruive,
-
Knv
kli Ronov.
hrad.
(Vanda.)
Toho asu Lechov (neb Polci) knete mu-
skho pohlav nemajce, dceru nkdy Krokovu
Y
a
t*'El~
za pna sob volili, jto bylo jmno Vanda.
Panna vku dosplho a krsn postavy i nad
jin ulechtil, lid ten pod sv zprvu pijavi,
jej velmi mde zpravovala a spravedliv saudila,
take se vickni jej mdrosti pi inn saudu
1
Viz shora na str.
95
i s obr.
sk knna.
"
POVST O VANDE. 121
divili. O tom kdy uslyal kne Rythogorus, jen
byl pn krajiny Nmeck, tu kde s nyn Pru-
ci, poslal k n snbce, ji za manelku mti
-
daje. Kter hned odepela pravc, e ona mue
ned, neb jest sv istotu bohm, jen horami
i vodami vldnu, obtovati slbila. I poslal po-
druh s tm poselstvm, nebo aby jej sob za
mue vzala, aneb za neptele, e on bez mekn
hned se s n vojensky potkati mn, tm se do-
mnvaje, e knnu Vandu bude moci ustraiti.
Kter nemekavi, vojsko Lechv (t.
j.
Polkuov)
sebrala a s nimi se proti Rythogorovi obrtila.
Rythogorus posly sv poslal Vandy daje, aby
vojska svho i sebe tak hanebn i svvoln na za-
huben nevydvala; Vanda poslm odpovdla,
e se jest ona vtzstvm dobe ujistila. Poslov
navrtive se, odpovd knny oznmili a jemu,
aby se domuov obrtil a navrtil, radili, protoe
proti krsn pann a vbornmu lidu nesprave-
dliv jest bojovati umnil; toho neuin-li, e on
i lid jeho bude zahuben, pravili. Rythogorus vida,
e svch ani prosbami, ani hruozami, aby proti
Vand bojovali, namluviti nemuo, vyth svuoj
Pruan.
me z povy v svuoj ivot jej pede vemi ukrut-
n vstril a tu padev na zemi umel a lid jeho se
domuov navrtil. Navrtila se tak i s svmi Po-
lky Vanda v dobrm pokoji a zdrav a tu u m-
sta Krakova mnoh vt/zitedln bohm svm /
i3
v
Vanda
se utopila.
122 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
729730.
obtovala obti.
Jsci
pak na ten as bludem
svch boh a zlch duchuov zl zprvu svedena
a vedle rady jich chtj c tomu, aby jej panensk
stav nebyl promnn a tlo porueno, bohm vod-
nm se sama obtovala a s mostu do eky Visly
dobrovoln vskoila a tu se utopila.
Jej
tlo ne-
daleko od Dlubn potoka nalezeno a tu v hrob
pochovno, kter msto a do dnenho dne slov
Mogila.

Po jej pak smrti za dlh as v tom
lidu knete nebylo^
{Pemysl a Vr.)
(R
729)
Lta sedmistho bez jednoho tidetho. Lta
toho kne Pemysl vech echuov na svuoj
dvuor zavolati rozkzal, o roziovn zem maje
s nimi mnoh rozmlvan, jim, aby sob vsi,
tvrze, hrady i msta stavli, netoliko radil, ale
i pikazoval, pinu oznamuje, jestlie by kdy
neptel jim do zem moc veli, tu aby se mohli
brniti a svho plemene eskho nedali vyhubiti.
Na tom zuostavi, kneti z dobr raddy podko-
vali. Knna Libue chti tomu, aby rada jej
tak posledn nebyla, dv ne se rozeli, mezi n
vkroivi k nim povdla kci: Toto vm d-
vm za nauen: Mjte to za obyej a pi svm
osazovn toho piln ette, abyste sob msto vy-
1
Tuto nrodn polskou povst o Vand a RitJwgarovi
i Ritigerovi) vyprv Hjek podle Dlugoszovy pravy.
PEMYSL. P VOD VROVCO. 123
volovali a tu se osazovali, kde byste tyi ivly
bti znali, toti zemi plodn, vodu zdravu, po-
vt
phodn a dvj k ohni dosti. Tuf vm tak
budu pastvy dobytkm, zv a ptci za pokrm
i ryb bez nedostatku.

Lta 730. Mu jeden velmi siln z rodu jet <

R
- 730)
Lechova, bratra echova, knete knetstv
Kauimskho a potom Polskho, jmnem Vr,
Vr.
na Libin piel a ped kne Pemysla a knnu
Libui pedstpiv dal, aby mu dali sv k tomu
povolen, e by chtl bl od Libinu duom sob a
ves postaviti a tu e by se chtl s svmi bratmi a
ptely osaditi, zakazuje se, e by chtl se v sv
eled kneti a knn v kadm skutku bti
po-
mocnkem. Oni slyce jeho takov zakazovn
i dali k tomu sv povolen a on stavl a tomu p-
bytku
i
vsi Vrovice jmno dal. A byl jest kneti
jako prvn rdce a pomocnk pi kadm skutku,
take se jest tomu kne Pemysl nemlo divik.
Roku toho tak Libue, aby sob kratochvil
uinila, vyla s svmi pannami na vrek jeden,
jen slov Bezer
3
a tu pi jejm kratochvlen
pi-
stpil k n duch vt. Kter opustivi kratochvil,
prst svuoj vzthla a na duom a ves Vrovice
ukzala
a ekla:
i
= stromov. -
Podle Dobnera lpe pr by se hodily
Vrovice
v atecku,

3
Msto neznm.
124 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
731732.
Ach mue hanebnho,
kter v tto zemi zplod mnoho zlho!
Z jeho rodu budu naeho kmene nenvidti,
jeho synov budau nae dti mordovati.
Do naeho pbytku pijali sme Vre lstivho jako hada,
skrze to bude v naem rodu velik vda.
Tif budu mch potomkuov krev vylvati
a ta nehoda bude dlh as trvati.

Sluebnice, kdy s se s sv pani na Libin na-

vrtily, vecko to oznmily podn knieti Pe-
myslovi, kter podiviv se tomu,
rozkzal to
v listy pamtn zapsati.
'
.
'
. I (Bude.)
(R.
73
1> Lta 731. Sluebnici Pemyslovi stojce ped
svm knetem, kratochviln vci jemu rozpr-
vli, pi tom oznamuj ice, kterak kne ech velmi
milovn byl od lidu svho, tak Krok, otec kn-
ny Libue, e jest byl mu velmi spravedliv a lid
/
141
jej velmi milo/val a pro tu milost, kter k n-
mu mli, duom slavn a msto, jen Bude slov,
ped lty padesti jemu k poctivosti postavili a
on na nm jako mocn pn sedal. Pemysl vy-
slyav o vcech minulch, byl toho nemlo vden
a rozkzal sob k svuoj bl osedlati. Pojav
s seb sv sluebnky, jel s nimi na to msto.
Budec
kterm ml zprvu, a ohledav Bude a ieho
i l"StO.
obyvatele, podivil se. A kdy se zase navracoval,
pijeli s vickni na jedno pvr mezi velikmi
PEMYSL. ZALOENI TTNA. 125
strnmi postaven; jeden z sluebnkv jeho,
jmnem Okrs, podal jest knete svho, aby
mu to
msto dal, e by chtl sob tu hrad pevn
postaviti. Kne pro milost tu, kter ml
k Okrsovi, dal jemu v tom sv povolen a on
hned ptho dne hrad sob tu pevn zaloil a od
svho jmna dal jemu jmno Okrs, kterto a
Oko.
do dnenho dne od toho asu Oko jmenuje se.
(Svatba Tetina. Tetn.)
Lta 732. Tetka, dcera nkdy Krokov, sestra <R.
732)
Libuina, Slavoe, syna Yhodbojova, mue krs-
n postavy, jemu ve v t zemi osobu a silu
dn rovn nebyl, za mue pojala, Pemysla
i sestry sv Libue t i Kai na ten satek po-
zvala. Tu bylo velik do tvrtho dne hodovn,
zviny, ptkuov
i
ryb bez nedostatku; od medo-
viny a marce! dn ze nebyla; jedli a pili a
hodovali, pokud se komu lbilo. Po vykonn
toho hodovn Pemysl s Libu, s sluebnky a
sluebnicemi na Libin se navrtili.
Toho roku
brzo po vykonn toho hodovn.
Tetka rozkzala msto Tetn postaviti a irokmi
i vysokmi valy je osypati a vodu z jedn stud-
nice prudkho pramene kzala a na rynk mst-
sk s nemalm nkladem pivsti a tu s svm
1

bezk, voda bezov, pozdji druh piva.

Tetn
mst< >.
126 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
733.
<R.
733)
muem Slavoem a s svau eled mnoh lta po-
kojn sedla.
(Vtby Libuiny.)
Lta 733 seli js se star a znamenitj
obyvatel esk zem dosti u velikm potu, po-
nuknutm njakho Dolislava, jen byl z rodu
JI rabova, na dvuor knete svho a dali js
jeho t i knny Libue, ponvad oba maj bu-
dcch vc skrze jch bohy poznn, aby vt-
bami svmi to jm oznmili, kde by v tajnch
mstech kovov stbra neb zlata sv poloen
mli. Pemysl vyslyav dost, rozkzal vem,
aby na sv obydl odeli a v patnct den aby se
zase navrtili. Kdy js pak pili a na dvuor
putni byli, kne js na sv stolici knetsk
sedti uzeli a knnu vedle nho, ana dr v sv
ruce zla
bu. I ekl jest kne Pemysl k lidu
svmu
: Slyte slova sv matee, ta vs i vae
potomky svau e obohat. Tu povstavi Libue
a o kovch. mlo dle poodela a zastavila se na jedn vysok
nad ekau Vhltavau skle a obrtivi se k z-
padu slunce
i
ekla:
Yidm vrch Bczovaj,
kter jest stbra vnit plnaj,
toho vy i v rod budete uvati,
jestlie nedte od zpadu slunce lidem nad nm panovati;
v rod tudy bude se mnoiti
a ciz nrodov budau se vm klanti.

Proroctv
Libue
horch
Bezov
v rch
.
PROROCTV LIBUINO O KOVECH. 17
Obrtivi se na levau stranu proti poledni ekla:
Vidm vrch Jilovaj,
Jilovaj.
ten vm bude jako
svt nov,
tuf jest velik hojnost zlata,
odtud bude vae zem
svat.
To vm nezhyne,
le lska mezi vmi mine,
mord vm ukod,
\ reky bohy hnviv na vs vzbud.

(
)pt obrtivi se na levau stranu k vchodu
slunce ekla:
Vidm horu t hbet, ana
Hora
.v,.
,
., ,
Kutna,
stbro z sebe vydava,
tu hojnost jeho bude bez mry;
ale e m ti hbety,
tikrt stbro sejde
a zase tikrt vzajde;
mdi krsn pi tom vidm velik oblohu,
vm to vecko i va/im buducm zaslbiti moh[a]u. <M
V
)
I
obrtivi se jet k lev stran na puolnoci
i ekla:
Hle, hyn vidm jet horu Krupnat
Krupka.
na cajn a volovo velmi bohat,
tof js vm skrze mne bohov vdti dali,
abyste se nevadce toho v lsce a v pokoji uvali..
Obrtivi se zase na pravau stranu, nkolik
kro-
ejuov
uinivi, na sv msto se posadivi, ekla:
Zlatta, stbra, mdi,
eleza, cajnu, volova, litiny,
128 V. HJEK, KRONIKA ESK, R.
734.
tch vech sedmi kovv dosti,
chleba budete mti do sytosti^
Z takovho oznmen podkovave knn a
kneti svmu rozeli js se kad na sv obydl.
{Zlato v Jlovm.)
(R.
734)
Lta 734. Poali s valn echov na horch
dlati, zlatta a stbra dobvajce a za to vci sob
potebn od Moravanv a Nmcv kupujce (neb
toho, eho v sv vlasti nemli, odjinud musili
jednati). Mdej nkte piln se na Libui vy-
j lovaj.
ptave na vrch
Jlovaj,
jak by IJyl v svm zpuo-
sobu, po jej zprv nkolik hojnch pramenuov
nalezli a mnoho odtu knn Libui zlatta pi-
neli.
V esnm vrchu pod Jlovm Rimbo, syn
Hov, zlatto kopaje, velik vrstvu jeho nalez a
po sv eledi kneti poslal, kter kdy na vhu
bylo vloeno, vce ne knna i kne vilo. Tu
knna velik chvlu vzdala bohm hornm a v po-
vt velik obti inila pro tu pinu, e se jest
tak v pravd nalezlo, co ona pedpovdla. Kne
a knna uradive se spolu rozkzali s ry-
1
Tyto vtby, v jinm poadu a hojnj, uvd po-
zdji Paprock (v Diadocliu) z (podvren) kroniky To-
bie Kivojena Budka, dkana v atci r. i?6g. Jemu
j
poskytl nejspe znm podvodn alchymista doby ru-
dolfnsk Budecius. e pochzej teprve ze XVI. stol.,
svd narka na zlato americk slovy svt nov.
MODLA ELU. 129
pka povolati, jemu zlatto ukzave dali z nho
velik, k podobenstv lovka sedcho na stolici
udlati obraz. Rypky jako mu msterny, velmi
z zlata
krsnu postavu uinil,
knna Libue i kne Pe-
mysl dave obvltn pbytek tomu obrazu ui-
niti v tom tajnm mst jej postaviti dali a velik
poctivost jemu inili, vlasy a nehty asem sobe
obezujce na uhle kladli a ped nm plili, Zel
2
Zel modla,
jemu kali.
(Smrt Libuina.)
Lta 735.
/
Libue vzavi njak od svch bo-
j
jel
huov skrze obt, kter inila ped Zel, ozn-
men dala Pemysla, aby vech starch a
vzctnjch obyvateluov sv zem na dvr ped
Libin zavolati rozkzal. Kte kdy se seli, Li-
bue, posadivi se vedle knete svho vemu
lidu
p
stojcmu na
j
prv nedostatek svho zdra-
v oznmila, e
j
jej osudov thnau, aby opu-
stc lidi smrtedln, s bohy nesmrtedlnmi se ra-
dovala, pravila. Pi tom velik uinila dkovn
vemu lidu, e jsau k n vru a posluenstv za-
chovali dajc, aby t inili Pemyslovi, kneti
a pnu svmu. Pemyslovi pak mnoho dobrho
i zlho budcho, co se m jemu pihoditi, tak
1
= socha.
-
Modlu elu (Zely) pipomn i Ne-
plech a nmeck verovan letopisy XIV. stolet; Dobner
omylem ji pokldal za vmysl. V originle dle obrzek
jako na str.
84.
Kronika. 9
Libue
umela.
130 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
735
.
oznmila a pi tom prosila, aby ml strpen, e
zlch vc bude dobr skonen. Obrtivi se
k synu svmu Nezamyslovi,
mldenekovi deset
let majcmu, prstem pohrozila, otci svmu aby
posluenstv zachoval, psn pikzala. Slueb-
nicem svm Vlastislav a astv i jinm noh-
sledm hojnau mzdu za slubu zlattem a st-
brem zaplativi na zemi se poloila a umela.
Tu kik zel od kadho malho i velikho,
chudho i bohatho, vickni plakali a rozlin
nakali, kad chtje radji umti, jedin aby
Libue iva byla. Pemysl tak nemlo teskliv
jsa, kzal sluebnicem jejm tlo jej v drah
t^jv
odv oblci a v truhlu vloiti; pt grov zlatt
Libue.
.
mince do mce usnnhoj vloiv dal sluebnicem,
aby do jej lev ruky mec ten vloily, ka
2
:
Toto ona m dnes bohu neznmmu obtovati.

Dti
j
rozkzal tak dva groe mince stbrn
do ruky prav, jeden vuodci a druh plavci aby
bez mekn dala. Kzav truhlu zavti, dal ji
dobe smolu a klm
3
oblepiti a do Libice vzti a
poctiv ped vraty dvoru jejho (tak, jak
-
dala) pohebiti a na najtvrdm kameni jejho
dstojenstv a prvnho zpravovn npis roz-
kzal rypkovi napsati.
i
= koenho.

"
Snad naprost vmysl Hjkv,
snad aspo z sti podle njak zmaten tradice.

3

klihem.
SMRT LIBUINA. 131
(Dv vlka.)
Lta 736. Vlastislava jinak Vlasta, sluebnice
<R.
736)
nkdy Libuina, s jinmi mnohmi pannami zna-
menave . . .,
e po smrti Libue ji nejsau od Pe-
pannani
mysla ani od dnho v
dn vnosti, nbr ani
radila.
mui z nich sv posmchy maj, pravice: Kde
jest vae pan, kter jsme my se i vm klanti
musili? Hle, ji js se ty vm vci nazptek
obrtily, neb vy na tento as nemte dnho
pbytku, ani obrnce, ale jako ovce bludn jsem
i tam bhte.

Vlasta to slyeci, asu jarnho svch tova-

ryek k sob povolala a s nimi na jednu horu,
jen Vidovle slov, vela. A tu se vem rozkzavi
hora
posaditi a sama stojeci takto k nm mluvila:
Nue, mil panny, te jsme vyly na horu Vidovli,
abychom sob rozvily na velik nevoli.
Libue knna a pan nae ji jest nm
umela a tudy nm na svobody nadje odata;
co mme initi, radte prosm, kudy by ta svoboda
mohla nm napravena a navrcena bti. Znm
j
jist, e Pemysl, kne volen, jest mu v sv
mysli dosti zuoiv:
by se byl ponkud ne-
obval Libue, Tetky i Kai, jch zvltnho
umn, byl by zajist divn sv moc ukazovati
chtl a zvlt naeho pohlav nic by sob ne-
vil. Syn pak jeho Nezamysl jemu z Libue na-
rozen, kter nyn porj jeho zprvau jest, budef
9*
132 V. HJEK. KRONIKA ESK,
R.
736.
jeho on k tomu potahovati a cviiti, aby ns
sob jet mn vil. Seznala jsem
j
to,
kdy
jet knna milostiv iva byla, i nyn
uzn
vm, e nm zl
vci nastvaj.
Proto/ co
initi
mme. tuto uradce jse vo/.namte. Zdli jse vm
tak nechati,
j
tak nechm, pakli co jinho ped
sebe vzti chcete a t svobody nm pohledati, to
pi tom stuoj. A tak sv ei konec uinila.
/
15'
/
Stratka
jako
mezi
jinmi mdej
po-
vstvi i ekla: Vlastislavo, ctn a lechetn
panno, nyn js tyto ctn panny tomu z tvch
slov vyrozumly i
j
tak, e nic jinho nehled,
ani co jinho obmajl, jedin na poctivost
a
svobodu a z tto nesvobody, v kter sme (vak
ne svvoln) uvedeny, aby ns vyvedla, abychom
v t, jako prv, svobod pebvaly. Pan zajist
nae toho, kdo se
j
lbil, za manela sob volila
a k tomu vecka zem
j
povoliti musila. Mvi
jej za mue,
proto jej poctivost a svoboda ne-
byla umenena. Zdali nevme, e i Pemysla ona
svau raddau zpravovala? Na tento as bez
po-
chyby
e Pemysl i rod jeho budau sob chtti
eny voliti: proto, aby nm takov volen nebylo,
tudy
odjato, vid mi se za slun, aby ty, Vlasto,
poslala k Pemyslovi a
j
tak poli k Ilynchvo-
jovi, e
tomu chcme, aby oni nai manel
byli.
Jestlie svol oni jako hlavnj, ji tu potek
na svobody a toho
volen bude, pakli ns ne-
DV VLKA. VLASTINO POSELSTV. 133
chtnm potup, budeme mti k nm pinu. Svo-
lili, jist vz, e bude nm vdycky na budauc
as volen. Vlasta odpovdla: 0 lechetn
panno, odkud' tob ta radda, kter mi se velmi
dobe i tmto vem pannm tuto sedcm lb?
Tu hned js poslaly Budeslvku, Vemilu,
Dvky
tt
'
i t-.-

-i i/ i i
' 1
'
i ,
chtly
mue
Hravku a Petisilu, dvky velmi vmluvn, kterez
voliti.
velmi poctiv a pokorn panensk stav a ensk
pohlav
ped Pemyslem vychvalujce to, co jm
od jinch porueno bylo, mluvily. Pi tom vuoli
a dost Vlastislavy a Stratky oznamujce, za
milostivau na to odpovd daly. Pemysl a
Hynchvoj mlo odstpive na to se poradili a
hned pannm na jch poselstv odpovd dali t-
mito slovy: Panny krsn! Svm pannm, od
kterch jste k nm s poselstvm pily, povzte:
Bude-li se Pemyslovi Vlasta a Hynchvojovi
Stratka lbiti, e to budau moci uiniti. Kdy se
pak poslan navrtily a odpovd, kter jm dna,
oznmily, z toho se Vlasta velmi rozhnvala a
jako lt lvice ped jinmi pannami vala, pra-
vc: Bte, zabit, dnho neivte
J
! Rozely
js se panny ty na sv obydl, phodnjho
asu a lepho tst oekvajce.
1
Jest ovem citt ; pozdjho nn psn kdo
js
bo bojovnci.

134_
V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
7
37.
(Dvky dobyly Matula.)
<R.
737)
Lta 737. Mu jeden mezi jinmi silu a mu-
nosti se veimi stkvl, jemu bylo
jmno Motoli.
Ten maje velik stda krav a voluov, kzal sob
byl asu pedelho dvuor krsn a velmi ohra-
zen v jednom doli postaviti a dal jemu jmno
Motol. Motol a tu s mnohu eledi pokojn obval. asu
jednoho Vlasta s pannami pedeenmi opt na
horu Vidovli se vyvedla, kter mezi seb mnoh
a horliv mly rozmlvani, o zhubu muuov
vech jim odpornch smlej ice. Na tom s zuo-
staly, aby destho dne tu na tm miste se po-
stavily a nalzti daly, kad s meem pipsanm
a neb s luitm hotovm.
Sely s se ke dni uritmu. Opt Vlasta i-
nila mnoh napomnni od poledne a do veera,
jch srdci proti mum svmi slovy pozdvihajc
a v munosti je upevujc. asu veernho ly s
vecky spolen a ke dvoru Motolovu; tajn do
dvora vede a hmotn do domu vskoive
Motola, toho mue statenho se zmocnily a jej
r
i
''

a
"
zaD
^y>
t i jeho eled vecku zmordovaly a p-
bytek ten seb osadily.
Po nkterm pak asu ten hanebn skutek
kdy byl Pemyslovi oznmen, tomu se nemlo
1
Toto vyprvn, Hjkovi vlastni, snad se zakld
na mstn tradici-
D1VC1 VLKA. DOBYTI MOTOLA. _t35
podivil a zavolav svho
najvrnjho slueb-
nka Pomnikvasa k Vlast do Motola, aby
j
po-
zval na hodovn, poslal. Ten chtje sv poselstv
pi Vlast uiten zpuosobiti, ped
n se
nzko
uklonil a od Pemysla dobrho ptelstv vzka-
zovati poal. Ona uslyavi Pemysla jmenovati,
hned se z toho hnvem rozplila, kzavi Pomni-
kvasa chytiti, nos i rty jemu obezati rozkzala.
Kter kdy se navrtil,
/
Pemysl toho ned
/
^
T
vida, co se stalo, velmi litoval a Vlast po jedn
dvce vzkzal, e jest toho mui dobrmu a poslu
nemla uiniti, e chce se
j
zase tau vc od-
platiti. Vlasta zasmvi se hned rozkzala dvuor
Motol pevn zd ohraditi tak, aby ji tu Pemysl
ani jin dn nemohl dobti.
(Stavba Dvna.)
Lta 738. Vlasta v sv pe se velmi vyvyo-
<R.
738)
vla, den ode dne o to srna
j
lejc, kterak by Pe-
mysla i jin mue vecky pod sv moc pivedla.
Mnoh sv tovaryky po krajch a vech roze-
slala, aby sprostn dvky namlvaly a je na Mo-
tol pivedly. Kdy pak nemal poet dvek na-
hromadila, kad se, co by naj lpe dlati umla,
otzala.
Jednoho asu uvedla je na jednu vysok horu
proti Libinu s druh strany eky Vhltavy a tu
rozkzala nkterm dv velik podtnati a n-
136 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
738.
Dvn
hrad.
kterm kamen lmati, jinm
vpno pliti a ji-
nm psek voziti, jinm opt zdi dlati, jinm
tak pkopy lmati, take s tu velmi v brzkm
asu hrad velmi vysok a pevn a na ten as
jako nedobyt postavily, k ktermuto dlu d-
n ruka musk se nepiinila. Vlasta uhldavi
hrad vborn dvma rukama uinn, dala je-
mu jmno Dvn proto, neb panny na ten as
device sluly.
Z toho hradu dvky okron na konch jezdce
poaly velik kody mum initi, s kter bti
mohly, laupily je i mordovaly. Kzala tak Vlasta
ped hradem irok plac udlati, tu se cviily
dvky s dvinj na konch harcovati, z lukuov
kopmi.
DlVCl VLKA. DVlN ZALOEN. 137
s pedu i zadu stleti, mei uiten ermovati
a tak krtce, e dn skutek rytsk jim ne-
znm nebyl.
Jednoho pak dne na vys msto toho hradu
tu, kde byl irok palcj, Vlasta vstpila a jako
knna na krsn stolici se pod oponau posadila
a dvky od najmen a do najvt vecky svo-
lavi k nm takto mluviku
:
Nuc mil panny, krsn stvoeni,
nad vs v svte nic kraho nen.
Pohlete/, na mne na Svaju pan
a vzte jist, e budete se mnou mti uten.
Vte dobe, e Libue dokud iva byla,
vecku tuto zemi sama zpravovala;
/
i6v
rozvate, prosm, jak jest z toho naemu pohlav
poctivost byla.
Jist
vzte, kdybych
j
spolu s vmi k tomu
pivsti mohla, aby tato zem mn byla zpravo-
vna, jak by na tento as vm chvla byla, kte-
r by se den ode dne vce a vce rozmhala.
Proto, m mil sestiky, radte i pomhjte, neb
j
pro vai poctivost statku mho i hrdla nebudu
litovati vynaloiti. Panny odpovdly: Ctn
knno! Bojuj pro sv i nai poctivost a my bu-
dem pomhati a bohov nai tak budu s nmi
proti tm bradm bojovati.
1
= prostrann peds v domech staroeskch.

2
Vere dlem podle kroniky Dalimilovy.
138 V. HJEK, KRO
NIKA ESK,
R
. 738.
Kdy pak hrad Dvn byl dokonn a pevn
zd ohrazen a dostaten obilm napiovn, od-
nm tak i velikterak zbroj opaten, Vlasta
sv umn vem dvkm oznmila a uinivi slav-
n kvas, po obd takto promluvila: .
M mil
druiky! Vm, e nkter o. tom dobrau vdo-
most mte, e knna Libue, pan nkdy nae,
vtbami veckny lidi daleko pesahovala, take
j
dn ena v poznn vc budcch rovna ne-
byla. Mne to taj no nen; co ona umla, to i
j
umm : s bohy lesnmi, vodnmi, vtrnmi i tem-
nmi
j
mohu mti ast rozmlvan; kto mne
z lid smrtedlnch chce oklamati ? Tetky pak,
sestry Libuiny, velikterak kauzla, zaklnan,
arovn i navazovni,, mn s u velik znmosti.
Kaa, sestra tak Libuina, v lkastv a v po-
znn bylin i velikterakho podzemnho koen
i moci jich od lid v tom dospl jest bti pra-
vena. Ale jist vzte, e jest mn ona nikd v tom
rovna nebyla. A tak krtce, co s ony ti umly,
to
j
sama umm i nad to vce. A tu hned po-
dala vem dvkm npoje kauzlami pipravenho,
take kter se jeho napila, kad na bratra i na
otce vlastnho jako na vzteklho psa nevrazila a
vemu muskmu pohlav se a do smrti proti-
vila. I zkikly
s vecky jednm hlasem: Vbor-
1
= kouzelnictv.
DV VLKA. PftEMYSLGV SEN. 139
n jest e, kter mluvila Vlastislava; chcme
tak uiniti a vrn pomhati ! A hned potom
poaly z toho hradu ast sjezdy initi a mue na
cestch mordovati.
(Pemyslv sen.)
remysh kne o tom, co se dje, od svch
vrnch gruntovn zprvu maje, vech echuov
k sob na snm povolal, takov neest, kter se
v jeho zemi pe, vem oznmil a nad to, e
z toho m pijti vem obyvatelm velik nebez-
peenstv, a ka:
Yidl sem u vidn nonm, ana dvka jedna z tch
pede
mn stla
a krvavho mi npoje pti v koflku podvala.

Mui vickni tomu se zasmli a sen i e kn-

ete svho
v smch obrtili a kad na sv obydl
se rozjeli.
(Dv lsti.)
Lta 739 velik nelechetnost se v esk zemi
<R.
739)
pchala, tak e dvky muuom tmto obyejem
Dv
velik kodu inily. Kdy uslyaly, e by
nkter
mu s svau enau velmi dobe byl, toho js hned
na hrad Dvn jako pod glajtem bezpenosti po-
zvaly. A kdy jemu hody uinily, hned js v tom
1
Vyprvno opt podle Dalimila, jako i pedel
vklady.
140 V. HJEK, KRONIKA EKA,
R.
739.
jin dvky k jeho en poslaly pravce, e mu
jej tam na Dvn jinau enu sob zsnubuje
x
a
ji e kladn zahubiti chce, proto aby ona jej
*
tajn zamorduj c k nm se utekla, e tu bezpen
bude. Mnoh eny tomu vru dave, tak js i-
nvaly. Nkdy pak pozovc mldence znamenitj-
ho, jsti a pti jemu dosti daly a potom s
nm
jednu chytej k rozmlvan posadily. A ona je-
mu mluvila: Mil mldene, oznamuji sv t-
kost, kter trpm zde v tomto hluku*, neb
j
smutn dvka lst, faluov, ani mord neumm.
Rda bych tchto dvek przdna byla: v tom
-
dm tv raddy i pomoci. Me-li ty mne vy-
svoboditi, chci tv vrn a do smrti bti a m-
e to dobe tmto zpsobem uiniti. Mm
j
od
dnes tet den od Vlasty sama pt k jednomu
znamenitmu lovku
s velikmi dary tauto a
tauto cestau poslna bti; chce-li ty mne tu
v desti konch ekati, kdy na ns z lesa vy-
/
\r
sko, jin dvky,
/
kter pi mn budu, ped
teb uteku a
j
se zastavm a ty mne bude moci
sob vzti beze v odpornosti a jim od Vlasty
vina pitena bude, e s ode mne utekly. Ml-
denec lsti neznaje, k tomu svolil a to uiniti
slbil.
To piren
3
jeho ona hned Vlast oznmila a
Vlasta tidcet neb tyidcet dvek tu v lese tajn
1
= namlouv. --
2
= zstup, houf.
--
= slib.
DV VLKA. CHYTROST DlVLK. 14 1
postavila a zlohu na toho mldence uinila.
A kdy on v lese ekal, ta nelechetn tudy sama
pt
jela a mldenec vyskoe
j
vzti chtl, tu
hned mnoho dvek z tajnho msta vyskoc, to-
ho mldence i s jeho pomocnky ukrutn zabij c
rozsekaly, kon a mee i luit poberc, na D-
vn pinesc ped Vlastu laupe poloily. Vlasta
uinivi podkovn, dary jim velik za to dvala.
Mldenci nkte chtce se toho jako pomstti
nkdy za pmm na Dvn pijedc tajn vy-
ptvali se, m-li kter dvka neb ena na Dvn
pibti. A ony jim pravily jako pod svenm
-
.
Ztra v tuto hodinu m jich k nm tauto a tauto
cestau deset jezdecky pijeti. A mldenci to rdi
slyce hned na n tajn ve dvadcti konch z-
lohu uinili a dvky padest kon, neb vce, tajn
z Dvna na n vylce ty mldence ukrutn
zmordovaly. A to s asto invaly.
eny pak, kter mue mly, velmi se svm
muuom protivily, dn nechtly povolnosti za-
chovati. Jestlie mu enu trestal, ona jej tajn
(neb ve
spkyO
zamordujc na Dvn utekla a tam
ped ptely jeho i ped kadau pokutau bezpen
byla. A tak mnoho muuov mrtvch a hanebn
noi zkuchanch nalzali na loch. Toho asu
dn sv eny trestati
2
nesml, dn sv en,
i
ve span.

= krati.
142 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
739.
by svat byla, sebe samho viti nechtl, mnoh
eny na loch a mui v lesch lhali. Kad sv
en lahoditi a poddn bti musil, a nechtl-li
jest od n tajn a kladn, aneb kdy by spal, za-
mordovn bti.
Ji
takov nelechetnost byla se po v esk
zemi rozmohla. Toho snsti nemohce vickni
obyvatel t zem sjeli jsau se k Pemyslovi kn-
eti dajce, aby dvky ty nelechetn bojem
zkrotil a meem z zem vyhladil. Kne jm od-
povdl: Mohli jsme to prv uiniti a jiske,
aby ohnm byla, nedopustiti. Ale kdy jsem
j
vm to zl skrze vidn mho snu oznamoval, to
jste vy v smch obrtili; ji vidte, e toho dne
nen, aby nkdo z muuov od tch sveepic! nebyl
zamordovn; jak
j
mohu rozumti, jist e jest
na
pt set muv ji od nich zhubeno. Prosm
vs, mjte mal strpen, neb jm nyn svd v-
tzstv; a
j
svuoj as uzm, tu se spolen
o n pokusme.
echov odpovd a raddu kn-
ete svho vyslyave, pijti
j
nechtli, ale Sa-
moslava sob za hajtmana vyvolive k Dvnu se
strojili. Takov radda i vecko, co se dalo, dvek
taj no nebylo. Neb kne Pemysl dvky na svm
dvoe ml, kter kad skutek
i
kad musk
slovo
vypehovati umly
a na Dvn donesly.
1
= kobyla.
DV VLKA. UKRUTNOSTI DVEK. 143
(Vtzstv dvek.)
Lta 740 msce mje mui se ped Dvinem
<R- 74o>
poloili, na tom zstave, aby se s tmi dvkami
bud jezdecky a neb pky potkali; pakli by se
ony na hrad chtly brniti, aby
jch turmem
dobvali. Vlast to kdy od pehek oznmeno
bylo, vecky dvky svolati
rozkzala a
posadivi
se na sv (vedle obyeje) stolici, takto k nm
mluvila!: Nue, mil tovaryky a m mil se-
stiky, znm to na jedn kad z vs tvi, e
pi vs dnho nen strachu, neb vs vidm
vecky hotov proti tm zhubcuom na po-
ctivosti.
Ji
jest piel as naeho vtzstv; neb
to jist vzte, e dnes sob velik dobudem po-
ctivostio, dnes sob
osvobodme eskau zemi.
Proto bojujte bez strachu (neb mte jist v-
tzstv), nebudi pi vs dn ltost.
B kad jako vzteklho psa, bratra i tce svho
a dobvajte sob
jmna dobrho.
Od tohoto dne a na vky ji nm svoboda,
/ /
17*
e budem jako Amazonsk pan, kter skrze
munost bojovnch skutkuov Az sob
podmanily
a poplatn uinily.
J
jist drm msto Panta-
sil
:!
dnes.
1
Vtinou e opt podle
Dalimila.

2
=
cty,
slvy.

3
Mn se ovem krlovna
Amasonek
Penthesilea.
144 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
740.
Kter mnoho vtzitedlneh skutkuov ped Troj
provozovala
s tisci toliko pannami mnoho ekuov zmordovala.
Ony js Thesea s jeho haufy porazily,
odn Hrkulesova mlo sob vily.
Zdali i Alexandr krl jsa velikomocn, ne-
obval se jch moci, take jch nikd bojem utkati
nesml. Snad se toho strachoval, e js ony jed-
noho pemocnho krle, jmnem Cyrus, bojem
penmhly a jave ho v krvi jej utopily pravce:
Krve si dal, krev p
a na svt vce lid neb.
Nue, vezmauce dobru mysl a v srdcch posil-
nn, rychle oblecte se v odn, berte luit,
stely, pavzy, otpy, puklei, sp^, emdihy
3
i mee. V brzkm asu uhldte, kterak z tch
bradatch kozluov krev potee. K jejmuto
rozkzan hned vecky se pihotovily a na kon
vsedaly. Vlasta mezi nimi pky chodila ohle-
dujc, kterak jest jedna kad v svm hvu pi-
pravena a prosvnicemi^ opatena. Kdy ji
vecky na sv hlavy plbice vstavily, Vlasta tak
na svuoj bujn kuo vsedla a zdvihi ruku, me-
e svho zjzvenho
s
sob podati rozkzala.
V tom hned dve hradov js odeviny, rak
devnn v ohrad obrcen. Thnau na pole dvky
1
= kulat tt.

2
= dka.

3
= palct.

4
= krun, kyrys koen.

5
= zl, jedovat.
DVC1 VLKA. P0RA2KA
MUI . 145
v svm podku a Vlasta s
statenjmi v ped
nm pic. Mui uzeve je, velmi se ulekli, neb
jsau na sob dnch smolnkuov, ani provanic
nkte nemli, na kon toliko vsedati
pospchali.
V
tom hned bez mekn dvky se na n valem
tily a dv ne se mui zpravili, a ony jun
v hauf vskoive hanebn ik rozrazily a s
kon
je otpy
smtajce mordoval}'. Vlasta svau rukau
prvn boj zaala a na svm ltm koni pitoivi
se k Samoslavovi, tak siln na jeho helm svm
meem udeila, a on tu hned spadev s svho
kon umel. Dle vskoivi v musk hauf jej
zvtziiv
rozdlila. To dvky jej statenj.
.Mldka, Hodka, Nabka a Svatava,
Vratk, Radka a astava
(neb jsau ty byly hajtmanice aneb setnice
vojska dvho) hned jsau se na mue prkem
valily, hanebn je bez milosti mordujce, neb
ne jinak tu
/
bylo bojovno, ne jakoby mui /
l8r
ensk srdce mli a eny se v musk state-
nost oblkly. Mui ped dvkami postpati
:;
po-
ali, v tom se ohldli a uzeli, ano jch ji na ti
sta le, toho se uleke utkati poali a dvky je
posthaly. Mlo jch z toho boje ulo, ti tolik".
kterm ne jch statenost, ale rychlost kouov
ivoty zachovala. Dvky mue z odn a z pro-
1
= krun emnkov, smolou utuen.
-
Jmna
vtinou c Konte a Dalimila.
-
''
= ustupovati.
Kronika.
-
10
146 V. HJEK,
KRONIKA ESKA,
R.
741.
<R.
740
vnic a smolnkuov svlely
a na svuoj hrad se
s veselm navrtily.
Vlasta kzala sedm stolic postaviti
a na kad jedn z pedeench panen se posaditi,
na kadau etz zlat svau ruku vloila,
inci jm velikau poctivost pravila:
Dkuji vm z t statenosti,
to mte poznati, ef vm dm zlatta dosti.

Sama se tak Vlasta na druhau posadila sto-

lici a dvky vecky
j
jako bohyni ctily. A od t
chvle vce echov Vlasty js bojem utkati ne-
smli, ani se
j
nikterak opti.
(Nov lsti dv.)
Lta 741. Vlasta den ote dne srnaj lejci, kte-
rak by slun svuoj mysl mohla vykonati, jed-
nak kadho dne s svmi pannami raddu drala
DlVC VLKA. LSTI DVEK. 147
a kter ntco chytrho proti mum smyslila a
v rad oznmila a jin to zchvlily, hned ji daro-
vala. asu jarnho opt byla nov chytrost vy-
mylena a v radd jich tajn uvena i zavena,
aby muv nkterch mladch a znamenitjch
k sob na Dvn na dobru vli a na kvas pod p-
mm pozvaly. I uinily s tak a poslaly po
Kalboje, syna Hruozova, a po Radyslava, syna
Kojkova, pro Milaue, jen byl radda Pe-
myslova!. Kte jich slibovn vru dave u D-
vna se postavili. Vidci je Vlasta i jich slueb-
nky, hned most spustiti kzala a sama slavn
hosti vtajc do svho pbytku uvedla, a kdy se
posadili, rozlin pokrmy ped n pinsti roz-
kzala a posadivi se s nimi jedla a ptelsky
i milostiv
2
s nimi rozmluvajc, medoviny ku pit
mnoho pinsti dala. Po takovm hodovn vzavi
Vlasta od nich odputn, do svho pbytku ode-
la. Panny chytej pojave mldence ped Dvn
vyly (neb bylo mje msce)
;
po trvch zelench
s nimi se prochzely; jedna kad pojavi z nich
jednoho za ruku s nm se vodila a lahodn roz-
mlvala pravc: Muoj najmilej mldene,
rozva, prosm, jak my mme zde uten v tom-
to bdnm pbytku jsce samotn na tto pauti.
Jest
mnohm nm toho velmi lto, e sme se daly
1
Vechna jmna vmysl Hjkv. Ale jinak podle
Kosmy vyprvno,

2
= laskav, vldn.
in*
148 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
7
41.
tto Vlast mordce oklamati, kter skrze ruce
nae aby mui a krsn mldenci byli mordo-
vni, tomu chce, a tudy aby sv vc, kter sob
blznov smyslila, provedla. Ale nm se to mno-
hm nelb a jest nm to jako proti pirozen a
za jin nemme, ne e takov vc i proti bohm
jest. By se bohm, aby mui obvltn a eny
obvltn, panny a mldenci
obvltii
obvali,
lbilo, byli by to dobe mohli uiniti; ale pon-
vad s tak, aby spolu bydlili, zpsobili, tehdy
Vlasta proti bohm in (jako pak i rozum se
tomu, e se na n a snad vedle toho i na ns bo-
hov hnvaj) le chce Vlasta tomu, aby skrze
takov jednoho pohlav od druhho oddlen lid-
skho rozen plemeno zahynulo. Proto mn i ji-
nm mnohm to a takov jej ped sebe vzet nic
se nelb. Toto
j
sama od sebe, muoj najmilej
mldene, pravm, e bych radji
pi tob
o pl
noci byla, ne pi Vlast o poledni. A sme mnoh
t nadje, e ns od ni v brzkm asu bohov
vysvobod. Proto chtla bych
j
rda tv vrn
bti, kdyby to, co bych
j
tob poradila, chtl
uiniti; oznmm, na em nae vci s posta-
veny.
J
zajist s nktermi vrnjmi mmi
tovarykami sem se smluvila a na tom zstala,
[abych] kdy by nkte mldenci k hradu pithli
1
= zvl, oddlen.
DiVCI VLKA. RADA PEMYSLOVA.
H9
a harcoyati
poali, abychom jim otevrce
vrata
a pustce most je na hrad pustily.
Ale musili
byste nm slbiti, e Vlastu jako vztekl tistiii
zamordujete, ale musilo by vs velik poet
bti.
Pro to chcete-li to uiniti, my vs jist
chcme tak. jak
pravm, na zmek pustiti.
Ml-
denci ti k tomu svolili a ty dvky v tom sven
zachovati slbili. as
sob k tomu uloive, Vlast
z hoduov podkovave, odjeli.
To kdy s jinm mum
oznmili, mnohm
se ta radda dobe lbila; li s tak na raddu
k Pemyslovi. Ale on jako pn mdr radil jim,
aby tm dvkm nevili, ale aby se jich vemi
obyeji vysthali, ka:

Jestli e jich sv moci nepemete,

jist jejich pomoc jim nic neuinte.

echov mnoz (a zvlt mlad ) na Pemysla

se pohnuli pravce:
Dokucf bychom my se tvmi vtbami a sny zpravovali,
dotud by ns ty dvky mordovaly.
Nechce-Ii nm dti pomoci,
,
ji my Dvna dobudem svau moc.
asu uloenmu aby projti nedali, echuov
statenjch muuov puol druhho sta, kdy
temn noc byla, ped mostem hradu Dvna se
tajn poloili, piln poslauchajc, skroli jm
most sputn bude. Kdy dennice poala vych-
1
= fena, psice.
/
i
150 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
741.
zeti, most jsau rychle spustily, Vlasta a za n
jin zbrojn dvky vyskoive vecky mue na-
pod mordujc kialy: Dvn mme, Dvn
mme. Tak jsau je snan ssthaly, e z toho
potu pt jch toliko ulo, aby jinm noviny po-
vdli.

Pemysl
chytrost
divky
oklamal.
(Musk lest.)
Pemysl takov klady tce na sv mysli
nesa, poslal svho posla k Vlast, aby k nmu
svau tajnau raddu poslala, e
j
chce ntco pod
svenm oznmiti. I poslala jest k nmu Klim-
bojnu a Dobromilu. Kter kdy pijely, od Pe-
mysla js poctiv pivtny; ony tak Pe-
myslovi od Vlasty velmi ptelsk pozdraven
oznmily. Kne Pemysl v tajn msto jch po-
volav, Vlast toto oznmiti rozkzal a ka:
Mil dcery, ji mne ted lovka ponkud vkem
bti selho vidte.
J
jist zpravovn tto zem
a lidu tohoto nezbednho zuivosti snsti ne-
mohu,
syn muoj Nezamysl, mldenek ve
trnctm lt, zpravovati neum. I sem toho
myslu, e chci Vlast knetstv postpiti a syna
svho
j
poruiti a sm se zase do Stadic k pluhu
(kter jsem bezdn opustiti musil) navrtm.
Neb znm,
e ona svmi vtbami i munost
daleko jest netoliko mne, ale i svau nkdej pan
Libui pevila. Proto oznamte
j,
a tento z-
DV VLKA. MU2SKA LEST. 151
mek Libin i s mm synem, ke mn pijedc,
z mch rukau vezme.

Klimbojna a Dobromila to js s
vdnosti
pijaly a Pemyslovi podkovave k Vlast
jsau
se zase navrtily a ji to vecko, co jsau od Pe-
mysla slyaly, podn vypravily. Vlasta ovem
to vdn pijala a k Pemyslovi jin dvky po-
slala, aby mu povdaly, e ona to rda chce ui-
niti. A hned osmho dne poslala jest k Pe-
myslovi Dobroslavu a Zdobenu, Horoynu a
Rodslavu a s nimi jinch padest dvek vbor-
nch (kter okron na konch na dvuor Pe-
mysluov pijeve, velikau svau erstvost a hbi-
tost ukazovaly) a ty aby na mst Vlasty od Pe-
mysla zmek Libin a knetstv a syna jeho pi-
jaly. Tu dvky ssedave, kon u obrub zvzaly;
kne kzal je za stuol szeti a jsti jm dosti
dti. Ml jest kne toho asu tajn v jednom
lese blzko Libinu, jen Stra duol slov, sto
muuov vbornch, po obd kzal jch zavolati.
Kte do jistby vskoive na ty dvky se oboili
a pohanive jch, vecky je zmordovali a kon
jch sob pobrali, po slavnm obd ptkm a
psm z dvek svainu udlali. Vlasta to uslyavi
velmi se rozltila a k Pemyslovi, pro by ta-
kovau hanebnau a podvodn nepravost uiniti
sml, poslala. Pemysl dal odpovd ka:
i
= plot, hradeb.
152 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
742.
Povzte
j,
ponvad jest ona se smla nejednau, ale astokrt
v nevrn pltk odti,
nech v nm tak popeje maliko jinmu pochoditi.

Pemysl hned t chvle tu na Libin postaviti

kzal vi a duom velik devnn jako hrad a
dal jemu jmno
Vy hrad. Pi tom vem Ce-
chm a zvlt svm sluebnkuom pikzal, aby
dn toho hradu ani Psry, ani Libnem ne-
nazval, ale kad aby jej Vym hradem jme-
novaly Vlasta pak vdy sv nelechetnost provo-
zovala a muuov mordovati bud tajn, neb zjev-
n
pestati nechtla.
(rka a Ctirad.)
<R.
742\
/ Ig
'
Lta 742. asu letnho stala se jest nevole a
rznice o ddiny mezi dvma mui znamenitmi,
toti Mladm, synem Dobrojovm, a Smlauem,
synem Chabrovm, v Kopanin. 1 byla jest kn-
Ctirad
eti Pemyslovi najvti radda v pnu Ctiradovi,
od dvek
S
y
nu Proovu. I poslal jest Pemysl Ctirada a
oklamn. '
, ..-,,.',
. . ,
, .
v
s nim jinch dvadcet jezdecky a zbrojn pro ne-
bezpeenstv kladuov Vlastinch, aby meze
ohledaje ty zemany a sausedy, toti Mlada a
Smlaue,
v mr a pokoj uvedl.
Vlasta pak, kter na Ctirada mimo
L
, jin
vecky mue vce nevrazila, zvdvi to skrze
1
Podle Kosmy
Vyehrad slul dve Chvrasten.
-
2
= nad.
DiVC VLKA. LEST RINA. 153
zradu dvek Pemyslovch, e m
Ctirad skrze
Lihcoves do Kopaniny jeti, i poslala jest rychle
padest dvek naj Statenjch na
vbornch
ko-
nch,
jm poruivi, aby jak budau moci, budto
svau statenost a neb njakau lst, na t cest
Ctirada o hrdlo pipravily. Dvky to uiniti sl-
bily. 1 mly js mezi sebau jednu ulechtilau a
krsn
tvi, jmnem rku, kterto svzave rka,
ruce i nohy, trubiku loveck
j
na hbet zavsily
a poloive
j
v jednom velikm lese, kudy znaly,
e Ctirad pojede, lahvici tak velikau medu vedle
n postavily a samy se v tajnm mst v tom lese
ukryve, svm kom ehot kauzlami zadlaly.
To Ctirad v hust les a hlubok duol jeda
uhld,
ana blzko od cesty le dvka krsn sv-
zan a velmi srden ple a vrna jedna sedci
na tom dev nad n kvkala. Tu Ctirad zastaviv
ses svmi sluebnky a pomocnky poal se
j
ptti, co
by to bylo. A ona odpovdla: Mil
pane, zdali nev, jak se nelechetnost dje od
dvek v tto zemi? Proto tebe prosm, rozv
mne sm a
j
tob vecko, co mi se pihodilo i od
koho, i kdo sem, oznmm. Ctirad ssed s svho
kon, pannu lec rozvzal a ona se posadivi
ekla: Sem
j
dcera Mnohoslavova z Oskona
i byla sem s mm otcem na lovu, jako tuto tr-
bu vid mne mti; a lahvici medu mla sem s se-
bau, abych asem dala npoj
otci mmu starmu.
154 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
742.
Tu kdy jsem se po zveti pustila, v hustm
lese ztratila sem otce svho. V tom trefily jsau
na mne ty nelechetn dvky a chytive muoj kuo
pode mnu, moc mne s sebau pojaly a na svuoj
hrad (kterho
j
nevm) vsti svznu chtly.
I kdy sme tuto pijely, hmot a ehtn tvch
kon uslyave ulekly se a pravily: ,Hle, tof
Mnohoslav, otec jej, ns s svmi v mnohm po-
tu hon' i svrhe mne tuto s kon, pry jsau
utekly. K nto Ctirad ped n stoje ekl:
Mnohoslav Oskonsk jest mi dobe znm; po-
nvad jsi dcera jeho, pojedi se mnau na mm
koni a
j
tebe jemu poctiv navrtm. A ona
ekla: , co on toho velmi vden bude! Ale mil
pane, pro tvau urozenost tebe prosm, maliko na
t trv vedle mne se posad, a
j
odpoinu.

A napivi se medu, podala pnu Ctiradovi,

prosci jeho, aby se tak napil pro n. Tu Ctirad
jsa jat krsu jej, pil ten npoj s ochotnost, po-
dal jest tak jinm vem okolo sebe stojcm. Tu
ssedave s kon, pili jsau vickni a chvlili a byl
jest ten med Vlastinm umnm okauzlen tak e,
kdo se jeho napil, dn se nemohl brniti. Pro-
sila jest tak rka pna Ctirada, aby maliko
zatrbil na jej trubici, aby vickni okolo nho
stojc,
kterak zn, poslechli. A on to uinil a tm
dal svm
nvti nepteluom.
1
= znamen.
DlVC VLKA. RKA A CTIRAD. 155
To rychle dvky valn na piklopotalyi a dv
ne sluebnci jeho k kouom a k meuom pili,
a je ony z lukuov postlely a pna Ctirada jaly
a svzaly a sluebnky jeho zmordovaly a kte-
rho jaly, kadmu ob ruce ualy.
P nkte, e by na ten as v tom lese ve-
lik chechtn od duchuov zlch slyno bylo a
snad se tomu nelechetnmu inku i
blov
smli;;.
Toho dne pna Ctirada na Dvn pivedly
^
tl
l
ad
,
v v
. >
od dvek
a nazajt na behu eky Vhltavy jej (an na to
na kolo
Pemysl hled) hnty perazive do kola vpletly
<
v
>
blt-
a vyzdvihe jej ji mrtvho tu kneti na vzdory
postavily. Kne
/
ovem chtl jej rd dti po-
/
I
9
V
hebiti, ale nesml toho pro dvky uiniti. A ten
les, kde Ctirad skrze nelechetn klad t zrd-
n dvky rky jat, a do dnenho dne rka
slov.
(Vlasta knnou eskou.)
Lta 743. Kdy dvky poznaly, e dn pe-
<
R
- 743)
kky nemaj a dn, ani kne, ani zemane, ani
lid obecn o n se pokusiti nesm
3 ,
z toho vel-
mi poteny byly a Vlasta jednak
4
kadho dne
vn pokoj jim slibovala. Msce pak dubna
dne jednoho drah stolici sob pipraviti kzala
1
= pihnaly se.

-
E
Vyprvno v celku podle Dali-
mila.

3
= neodvauje.
*
= skoro.
vvmluvna.
156 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
743.
a svolavi vecky dvky dlh e k nim uinila
a naposledy, za ony ji maj, jich se optala. Dv-
ky podave potazu^ spolen odely na vy
r^wL
palc
2
a uradive se Budeslvce (jen byla krsn
vmluvnosti), aby z vle vech odpov dala,
poruily
3
. Kter stojeci i ekla: Ctn a lechetn
i velikterak poctivosti hodn panno a pan nae,
nm milostiv pzniv! Panny tyto vecky tuto
pstojc, tv sluebnice, toto mn nehodn po-
ruily ped Tv milost promluviti. Takov otz-
ku, kter si na nich uiniti rila, e jest u nich
s velikm podivenm a to v tom, za by Tv slav-
n dstojnost mly. I rozkzaly s dti odpovd,
e za nic jinho, ne za knnu, nmstkyni
4
Li-
bue a za sv milostivu pan. O veleslaven kn-
no, kto by tebe nemiloval, tob neslil, vida t
v takovm dstojenstv? Vak jest nikd krom
Libue dn ena tob na svt rovna nebyla.
Ani Olimpias, Macedonsk krlovna, ani Ddo
Karthaginensk,
ani Penelope, ani Crce, ani
Klitemnestra, ani Polixena, ani Ysis, ani Mi-
nerva, ani Venue, ani
Jno,
ani Semiramis:
vecky ty panny a pah
5
tv mdrost, rozafnost,
sla i krsa pesahuje. Ty si hodn, aby tob ne-
toliko mui aneb my, ale i hvzdy poddny byly
1
= rozmylen, ady.
-
= velik peds.

:1
=
uloily.

4
= nstupkyni.

B
Uenosi velmi lacin, er-
pan z tehdejch posmnch bsn a psn o
ench
DV VLKA. ZKONY VLASTINY. 157
a na vky slily. To kdy
povdala, vecky
spolu nzko se
uklonily. Vlasta
takov chvlu od
Budeslvky i ode vech dvek o sob slyeci za
jin nemla, ne e vecka zem esk jest
j
poddna, proto tu hned toho dne ustanoven a
prva sv v
zemi vydala!
:
/.zen
Najprvc, kter by
se pacholk ve v zemi
y^
y
od
urodil, aby kadmu prav ruky palec uat byl. dn...
aby nemohl mee z povy vythnuti, ani jeho
v ruce dobe dreti.
Druh, aby jemu prav oko vylpeno bylo
proto, aby za ttem (aneb puklem) nemohl do-
be vidti, ani z luit mrn
2
stleti.
Tet, kter by se koli dveka urodila, tu
hned aby
j
prav prs horkm elezem piplen
byl, aby
j
nerostl a thnuti luit nepekel.
tvrt, aby mui na konch okron nejezdili,
toliko byla-li by toho poteba, aby po stran se-
dali a tak v postrannch sedlech jezdili a dnch
meuov ani jinch bran nenosili.
Pt, mui poven i nepoven aby vorn
hledali a jin velik dla robotn dlali, panny
a eny jich aby za n s neptely bojovaly.
est, aby kad dvka mohla sob toho za
mue neb manela voliti a vzti, kto se
j
lbiti
bude.
1
Vyprvno opt, jako vtinou tato st, podle
Da-
limila,
-
=
me.
158 V. HJEK,
KRONIKA ESK,
R.
743.
To povdavi, ekla: Dobe-li sem tak smy-
slila ? Zkikly vecky: Dobe, dobe. Kdy
pak se upokojily, Budeslvka stojeci ekla:
pelechetn panno Vlastislavo! Panny tyto
prav, e ty toho od sebe sama nem, ale e s
to vecko bohov, s ktermi si se spznila, tob
oznmili. Proto vid se jim za slun, tito arty-
kulov aby v zemi oznmeni byli. Vlasta hned
nemekajc vli sv a zzen takov po v zemi
dreti a zachovvati pikazujc rozeslala.
To slyce mui, velmi se ulekli a vickni ne-
mekajce, jako vely v den mran k auli, tak
k Pemyslovi beli, raddy i pomoci od nho
-
dajc slibovali, e ji cht vedle jeho raddy
vecko initi, jedin aby takov tkost neoby-
dvek
ejn i nesnesitedln na n nepila.
(Porka dvek.)
Kne Pemysl dal do dne tetho prodlen
/
20^ a tet den dal jim odpovd,
/
e to v svch vt-
bch uznv, e na dvky ji se bohov hnvaj,
ale ony e toho pro sv velik pchu a zpupnost
mysli neznaj; dne osmho Dyrs k nim jse hbe-
tem obrt a Zel chce jim bti nemilostivm:
Proto domuov se berte a ke dni osmmu
vickni zbrojn a tajn se ped Vyehradem po-
stavte. Odtud se bez kikuov asem nonm a ja-
DlVCl VLKA. PORKA DlVEK. 159
ko tajn peplavme a polome se u jich hradu
Dvna.
echov tu raddu vdn pijave, tak s ui-
nili a trnct den mje msce poloili se ped
hradem tch dvek nezbednch a poali ukrutn
k nmu turmujc jeho dobvati. Dvky tak
poaly se staten brniti a mue dvm a kame-
nm se zd metati. Mui od turmu odstpiti
musili. Pemysl stoje v lese a tomu se dvaje
k svm bojovnkm povdal: Dobe jest tak,
neb se musilo tak stti.

Jako
po jedn hodin kzal opt k turmu jti.
Tu dvky zmuive se kamenm a dvm je se
zdi srely, ohnm a smolnicemi hzely, smolau
rozputnu a vodu horku ukrutn na mue lily.
Mui, jako by je ji dvky od turmu odbily, po-
ali utkati a k lesu se piblili, tak sob ince,
jako by se velmi straili.
Vlasta zatm s jinmi se v odn pipravila
I)lvcl hn
J
a kzavi rychle most spustiti naped na svm
ltm koni s velikm hnvem doluov na pole na
mue bala, haufov dvek odnch tak se za
n valili. Ale zkost brny a mostu ta jest je
zdrovala.
Vlasta domnvajc se, e by ji vecky
dvky v iku byly, upmo na mue v malm po-
tu aspo s padesti statenjmi oboila se.
V prvnm haufu (neb dvek pibvalo) velik
bitva byla, a se vecky dvky ven vyrojily a
muzmi.
160 V. HJEK. KRONIKA ESKA,
R.
743.
Vlasta
zabita.
/
20
v
-.
H
fUKl
;*rtc
mui tak s svm vtm haufem ponuknutm
Pemyslovm z lesa vystaupili. Tu tepruv s ob
stran velik bitva byla, tak e vtzstv sem i tam
se nachylovalo.
V tom sedm mldencuov velmi
munch z rodu Heskova k Vlast se pibrali a
zbrojnoi jej pedn zamordovali. Ti hned poali
na Vlastu tak siln bti, a
j
oceliv obru na
plbici, kter na hlav mla, rozbili a ji tce
v hlavu ranili. Vlasta se jet staten brnila
a po obnaen hlavy jich jet pt svm jizlivnij
meem ranila a asoovi tt jeho rohov na
ply peala. aso opustiv tt k Vlast se
s svm konm
pitoil a hned
j
svm meem
hlavu
/
na ply rozdlil. Tu jest ona s kon
spadla a komi potlaena..
1
= zl, jedovat. = polapna.
DVCl VLKA. DOBYT DVlNA. 161
Tet hauf dvek, kter stl ped mostem,
znamenave, e ji na dv st dvek na niv le
a Vlasta, pan jich, e jest tu konec ivota vzala,
na bh se oddaly a do zmku pospily. Mui je
poali sthati; bodc, sekajc, napod mordo-
vali. Tu dvky ji svuoj mysl promnily, lsajc
prosily a jak najve mohly, slibovaly. Mui se
na to nic neobrtili; tepce je bez pestn, s nimi
spolu pes most a na zmek se vtlaili. Tu hned
s nimi sv vli mli a po t kratochvli doluov
s zmku se zd je metali, z voken jimi hzeli a
dn nepohbili, ptkm a psm jich tu snsti
nechali. Koisti a laupee kdy mezi bojovnky
byly dleny, jeden kad rovn dl jest vzal; krom
D v
.
llkv
prsten drah a etz zlatt, kter Vlasta na svch konec,
ramenu mla, ten jest dn Pemyslovi a Pemysl
to ob dal darem statenmu ryti asoovi a
me Vlastin dostal se kneti Nezamyslovi.
A tak jest ta elma! pestala, kter sedm let
esku zemi trpila. Tu jest tak hrad Dvn
2
vy-
brn a ohnm splen i rozboen; zdi jet jeho
nkter dv neb t latruov, zvaji velmi tlust
a pevn na tento as se ukazuj.

Lta 744. Po takov neesti mui poali jako
<R-
744)
okvati, mnoho vs a dvoruov dobytch sob
1
= mor, nkaza. -
Za dob Hjkovch byly z-
ceniny
jet tak mohutn, e jich uvno
za ter pro
dla prask.
a
= velik (3- -.(loketn) sh.
Kronika.
162 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
744745.
dlajce, nkte pak munj hrad}- a msta
sob stavli. A Rozho, syn Mstibojuov, msto
Kauim pevn uinil a sebe kzal svm poddanm
knetem jmenovati a Pemyslovi poal se velmi
protiviti. Kne Pemysl nechtl tomu na odpi r
bti, ka: Dosti jsem
j
ml na knetstv Ve-'
hradsk krajiny, tak i na tom syn muoj dosti
mti bude. Uvaj kad knetstv svho: vak
mi jest skrze nae bohy oznmeno, e knetstv
syna mho vecky jin slvu i vkem pevyovati
bude.

T. . dcera Kasina, sestry Libuiny,
Blina hrad. jmnem Bila, ta z rozkzan sv matee hrad a
msto pi jedn ece zaloila a to msto i 'zmek
Blinu nazvala, kter a do dnenho dne zstalo
a tak jmenuje se^
''Smrt Pemyslova.)
/
Lta 745. Kne Pemysl, znamenav na sob
<K.
745)
tka.u nemoc, zemanuov starch k sob na snm
na Vyehrad povolav dlhau a irok e uinil,
poav od echa a do Kroka i do Libue, dcery
jeho a sv manelky, mnoho pedelho pipo-
mnal za jeho zpravovn asu ptomnho,
kter
js se vci daly a zvlt mezi
obyvateli t ze-
m a tmi krvavmi dvkami, to jm tak k pa-
mti pivodil.
budcch vcech, kter pijti maj, tak
1
V
orig. pak tyt obrzky jako na str. po. a
84.
21'
PEMYSLOVA SMRT. 163
oznamoval, a za syna jeho zpravovn
jak vci
budau se pihzeti, dobr i zl, to pod vypra-
voval. e js jej za kne sob volili, jenm pod-
dni byli,
velik jim inil dkovn, pi tom
-
daje, aby synu jeho Nezamyslovi tau poddanost
zachovali a jej opatrovali. A zvlt starm to
vecko poreje, s nimi
c
,e vemi se s plem
rozehnal. Kte e cht rdi jeho dost skut-
kem vyplniti pravili; od nho vzave odputn,
rozjeli se a rozeli. Dne estho Pemysl povolav
syna svho, mnoh jemu inil napomnn, t jak
se m k svm poddanm chovati pikazoval a
p
-
loiv se na svm loi, umel.
Prcmysi
umrel-
Syn jeho i lid vecken jeho smrti elel, a do
dne tetho pl a kvlen na Vyehrad velik
bylo. A kdy se ty vci vykonaly, vzave tlo
jeho, vedle na ten as jch
obyeje pti a tmi
groi opative, do truhly v krsnm odvu jej
vloili a na Hrobce vedle jinch tu pod Vyehra-
dem nad potokem pohebili.
(Nezamyslovo nastoupenu Madai.)
Tho lta Nezamysl, syn nkdy Pemysla
knete, od vldyk na stolici knetsk na Vye-
hrad posazen a tu jsau jemu vickni, jej /.a
kne volive, poctiv se klanli.
Lta 746.
/
Sluebnci mocnj ped Nez-
<
R-
^~
4^
mysla pistpive raddu jemu dvali, aby sob
164 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
746747.
tak k poctivosti nkde v mst
phodnm kzal
msto postaviti. Kter odpovdl, e to chce
Tetce, sv tetce, poruiti, proto e ona skrze bohy
m mnoh poznn. Kter potom brzo na dost
svho sestence kzala msto pi ece Mizej za-
Beraun. loiti a pro svho mue Slavoe kzala jemu Sla-
voov jmno dti, ktermu potom pevzdli jm-
no Beraun.

Toho roku tak te
?
se, e jsau vyli z zem
Scitick lid u velikm potu a obrlise do Ku-
n n neb do Muldavy, a veli do Pannon a
osadili
j
(jen nyn slov Uhersk zem) a
moc-
n
j
sob opanovali, krle jmnem Svatopluka
z n vyhnave. A mli js svch zprvcuov (neb
Sedmi-
bajtmanuov) sedm, jichto jmna js byla tato:
hradsk Prvn slaul Arpd, druh Zobolech, tet Giula,
tvrt Kund, pt Leel, est Verbulchu, sedm
Urs. A tomu kadmu hajtmanovi jeden zmek
(neb hrad) postavili a t krajin Sedmihradsk
zem pevzdH. A to bylo jch ji po druh pijit
do t zem. Neb jsau v n tak prv Scitov (neb
Uhi) bydlili pod zprvu njakho znamenitho a
bojovnho krle, jen slaul Athyla, a potom jsau
byl z n od Slovkuov ven vyhnni, z kterchto
Slovkuov jet jsau mnoz pi horch a okolo
eky, jen Vb slov, z toho plemene zuostali.
1
= Me, Berounka.

2
Podle kroniky Thurczovy,
zem.
NEZAMYSL KNIZE. MAAI. 165
Ne tohoto asu opt se zase po smrti Athylov
po tech
sicch letech a prvnho lta do t
zem
navrtili.
(Bla a Kol.)
Lta 747. Bila, dcera Bivojova a
Kasina, se-
<r.
747)
stenice Libuina, oblbivi sob mue jednoho
znamenitho, jen ml velik stda dobytkuov,
jmnem Kola, jen byl syn Radouov ze vsi
Kadoovicei, toho jest za mue pojala, kter
jejmi sny jsa zpravovn tu s n na Blin ml
sv obydl. Tu on, chtje jmna svho pamt
zuostaviti, s povolenm sv manelky
rozkzal
svm sluebnkm msta phodnho v t krajin
k .staven hradu hledati. Kte rozede se po
horch,
piln hledali a navrtive se, e jsau 1
_'_
,r
vborn vrch a na nm sklu petvrd nalezli,
pnu svmu oznmili. Optal se jch, v kter kra-
jin, a oni ekli:
V
stran poledn mezi Blinu
a Vyehradem. Kter nemekaje rozkzal tu
pevysok a velmi pevn hrad postaviti pro sv
enu Hilu, Blic jej nazvaje, ale ona nechtla
k tomu svoliti, ne aby od jeho jmna
byl jme-
novn kci : Dosti bud na tom, e od Bily
hrad
i
msto Blina slov, nech od tebe ten duom
1
Podle Dobnera osada neznm; mn se patrn
Radeovice nad Oh. Bla u Pulkavy ./< dcera Krokov
Kazi Kosmova; takt u Sylvia.
166 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
748
749.
Koflov
Koluov hrad jmnu m. Kol k tomu svolil
a po dokonn na nm se slavn posadil. Dvuor
tak krsn pod nm rozkzal postaviti,, dav je-
mu jmno Tebnice
a
. A tu mnoho krav a voluov
dal sehnati, velikau krajinu tu sob osobiv, lesy
z koen kzal vyvracovati a pliti a orn ddiny
dlati.
{Bitva s Kouimskmi.)
<K-
748>
Lta 748, zpravovn Nezamysla knete lta
tvrtho, pro nezbednost Rozhoovu stal se svr
velik mezi tm Rozhonm, knetem Kaum-
skm a Nezamyleni, knetem Vyehradskm,
J^ cinslcv
dvuor.
()
meze dvoru anskho, kter chtl kne
Kauimsk jako moc od knetstv Vyehrad-
skho; odjti.
Kne Nezamyl, jako pn milostiv, poslal
svho vrnho posla k Rozhoovi, jet jeho na-
pomnaje, aby na svm ml dosti, a on jet dle
vkroil, cht sob i dvr osobit. Kdy to Neza-
myl skrze posla uslyal, svolav vldyky a mue
statenj, rozkzal jim tam thnuti a an-
Bitva mezi
skho dvoru moc brniti. To slye Rozho Kau-
knetem
msk, sebrav lid, jim rozkzal Nezamysluov lid
s.vmaVy-
vecken zbiti a dle thnuti a knetstv Vye-
- hradskm,
hradsk hubiti. Seel se lid oboj na poli eenm
1
///(/</
Ksflov a msteko Tbenice. I' orig. pak
tyt obr. jako na str. /. a iiir I: r. 882.
NKZAMYSL A ROZHO.
167
Strhovj a tu velik bitva byla,
take Neza-
myslovch tu na sto d ibrch muuov
zahynulo a
Rozhoovch
okolo
t set tu zabito a vzv pt
2
a padest na Vyehrad pivedeno,
mezi nimito
byl sv vlastn osobu Rozho, ale tajn. Kter
kdy byl mezi vzni uznn, rozkzal Nezamysl
vecky vzn
svobodn propustiti a Rozhoovi
da! nos
srpkem uezati, tak nos v ruce nesa aby
se do Ivauima navrtil.
(Bla pemohla medvdy.)
/
Lta 749. asu letnho Bila, obyejuov
ma-
tee sv nsledujc, jako knna slavn chodila
a jezdila. Pihodilo se, kdy s svmi pti pan-
nami z Bliny na Kolov k svmu mui okron
na konch jela, pod horami, jen Prostedn;-, slo-
vu, dva lt nedvd jim cestu v lese s pedu
i z zadu zastpive na Hilu i na jej panny se lt
oboili. Bila s pannami chtjte neb nechtjte mu-
sily se brniti, neb odjinud dnho retunkiu ne-
cekaly. Ponuknutm Bily tak se staten ty dvky,
ssedave s kon, brnily,
a ty oba nedvdy na tom
mst svmi kopmi uhodly a zabily. Na sv kon
vsedav a pijeve na hrad Kolov,
to Bila sv-
mu manelu oznmila, kter se velmi podivil a
poslav sv sluebnky, ty nedvdy kzal pinsti
1
Dnes msto neznm; dj takt.
-
= pet.

"
=
Stedoho.

4
= zchrana, spsa.
168 V. HAJEK, KRONIKA
ESK,
R.
750751.
Nedvd
ves.
<R.
750)
Suol
echch
vaena.
Slanaj
msto.
a odti, ke a nohy jich ped vraty hradu svho
na hudc pamt povsiti. Bila pak chtce tomu,
ab toho hrdinskho skutku jejho a jejich panen
pamt zstala, kzala na tom mst les poplanitii
a dvuor krsn postaviti, davi jemu jmno
Nedvd.
(Zaloen Slan cli o.)
Lta 750. Jeden
z sluebnkv
Nezamysla kn-
ete, jmnem Holot, po lesch a po horch pro-
chzeje se na jeden velik vrch piel, a kdy vsel
pode, nalezl pod nm pramen vody slan. Okusiv
j,
kdy se na Vyehrad navrtil, oznmil to Ne-
zamyslovi, a on nemekaje, poslal s nm jin dva
mue, aby t vody nabrali a pinesli jemu. Kte-
r kdy byla pinesena a ohledna i zkuena,
nalezeno jest, e by mohla z n suol vaena bti.
Poslal jest kne sv dlnky a s nimi Holota,
aby tu suol dlali. I byli s se tu velmi ti solni
rozmnoili, a tu kne rozkzal na jednom pi-
vr msto zaloiti, i dno jest mstu jmno od
toho vrchu Slanaj vrch.
Tho lta Luan (neb Zatet) zvist hnuti
sce, e tu suol nalezena, msta tu stavti nedo-
pustili, jm pekku asto ince. To zvdav Ne-
zamysl, rozhnval se a sv posly k nm poslal, aby
1
= vymtiti, pokceti.
NEZAMYSLQVA SVATBA. 169
tomu dlu nepekeli. Kte a to slbili uiniti,
vak proto tajn a non vskakuice kodu inili
ZaU
;
ctl
.
, . . I"
'razeni.
a najvce v tom, e hrnce rozbjeli a peci boili,
a jednoho asu byli i studnici zametalii.
Ale
Slnt toho nemohce vytrpti, na n se zbau-
ive, s svmi
oldni na puol druhho sta Lua-
nuov na Huorkch zbili.

Luan den ode dne
myslili, kterak by se nad tmi solni pomstili.
Druhho pak roku vecky ty solivaie zbili a
rozehnali a to msto svmi osadili.
(Svatba Ncrjuniyslova.)
Lta 751 sjeli jsau se vldyky a lopotov na <R.
751)
dvuor knete svho, jemu raddu dvajce, po-
nvad Libue knna, mt, i Pemysl kne, <>tec
jeho,
oba odeli do Nvy
2
a pohbeni js jeden
v Libici a druh na Hrobce^, proto aby on se t-
ho obval a dv ne
by to na pilo, aby sob
enu vyvolil a ddice zplodil, tudy aby nebyl
kmen
knetsk zahuben, On vyslyav raddu jch
i ekl:
Mil otcov, nevm, nm-li to uiniti, po-
nvad jsem mldenec v ptmezctmm lt.
A oni ekli: Mil synu, vce slu prohldati
1
Dobner ukazuje, e podle ohledn pramen v Sla-
nm nikdy nebyl zasypn (prti ze skly v jeskyce ).

Hajek pe lak; st.
do navi (do nav) (odejti)
znamen
zemti; stsl. nav = mrtv.

3
Podle Hjka
tak slulo pohebit pod Vyehradem.
Svadh a
slavn
170 V. HJEK,
KR
ONIKA ESK, R.
752.
k poteb, ne k vku. A on dal k tomu sv po-
volen. Tu oni uradive se spolu, dali jemu za
manelku Hrbu, dceru Krasoovu, ze vsi Bo-
toviCi, tu jest bylo velik hodovn a vesel. Neb
/ 25
r /
kne Nezamysl rozkzal svm sluebnkm,
aby vem na ty hody pozvanm chleba peni-
nho, ptkv, zviny, ryb, bify, raubeniny, lin-
ovky, trucl, valdyn i prskancuov dali do sy-
tosti, ketiny, laskomky, pecovky i medoviny
k pit bez nedostatku*.
(Rozdlen rcm)
<R.
752)
Lta 752o Kne Nezamysl poal knetstv
sv velmi maude zpravovati a se vech stran je
rozmnoovati. Msce dubna dne tetho starm
vem skrze sv posly kzal povdti, aby se na
dvoe Vyehradskm bez mekn nalzti dali.
Star a vldyky pili a pijeli nemekajce. Tu
bylo za cel dva dni rokovno a vyhledvno, kte-
rak 1)}' zem mla rozena a opatrovna bti;
i zavro jest na tom, aby on, Nezamysl, pon-
1
Butovffce u Prahy.
-
Jdla zde jmenovan
nkter jsou znma dosud, jin kdysi bvala: valdyn
=
o\'oce njak, ketina = mot z kee (ne ze sudu), rou-
benina
== polvka z krup, prskance = mosko rybiky;
nkter vak jsou neznma vbec: bifa (= hovzina?),
laskomka (= dobr pivo:), linovka (
= oka?), trnek'
(=;
?),
pecovka (= ?)

- snad utvoena Hjkem.
NEZAMYSL SPODAL ZEMI. 171
vad jest pn a kne t v zem, tu zemi, hor)
i lesy rozdlil a kadmu z vldyk a zvlt moc-
njm, kte vce eledi maj, ntco t zem ud
lil a oni aby
kzali tu, kde by lep a rodnj
byla, lesy vyvraceti a spliti a obilm pro roz-
mnoen lidu osvati a kad aby s t ochozi, kte-
r
by sob obsel, ntco platil; nkterm se zdlo,
aby nebylo placeno, ale aby byla sluba
inna.
Po dluhem rokovn opt na tom zuostno, aby
C1
.,
1
-
bluzba
sluba na dny urit s tuho inna byla: kde vt kneti
ochoz, aby s toho*vt sluba, a kde men, t
men sluba aby s toho inna byla, a to kad,
kdo
by pod slubau od
knete pijal, do
svho
ivota bez
pekky knete toho i budcho aby
dral a kdy by umel, ten dl aby zase na kne
pipadl a kne pod
tau slubau aby mohl opt
dti do ivota, ktermukoli by chtl svmu slu-
ebnku. Nezamysl s voli lopotuv rozkzal
to
pro budauc pamt na dekch dubovch zapsati.
Doky
Odtud rozede se hned kzali lesy a hory
miti a
dv kopati.
A
toho roku
velmi tu zemi rozili.
(Narozen Mnty.)
Lta 753. Ilruoba, jen byla ena krsnho
(R.
753)
oblieje,
porodila syna Nezamyslovi, manelu
svmu, k
poten. Nezamysl toho vden sa ra-
doval se a kzal k sob mnohch sluebnkuov
svch povolati a uinil jim hojn radovnky
a pi
172 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
753755.
Mnta
tom hodovn dno jemu jmno Mnta. Neza-
mysl po vykonn toho
hodovn kadho dne
pemleje o syna svho, s starmi se o to radil,
kterak by mohl syna svho na as budc i tu ze-
mi zbohatiti. Po dlhch radch rozkzal piln
zlatta i stbra v zemi hledati, cht nov minci
zaraziti, na n by jmno neb obraz syna jeho se
napisoval.
Toho asu jednak vickni lid na to se vydali,
aby lesy kopajce je rozmetali a
splili a ddin
ornch nadlajce obilm je*vosvali a zvlt
okolo Zpu a Vyehradu.
asu toho tak Nezamysl pro tu vdnost, e
mu se na
j
prv syn a ddic narodil, rozkzal hrad
Hrad
pevn jmnem Sedin postaviti (ktermu po-
Sedesn.
\,,
J
,.
_
, v ,
,
*
,.
.
, . ,
,
v
tom rikah
bedesini) a ddinami vornymi dobr
jej opatil tak, aby dn chleba nebyl nedostatek.
{Hrad Klap.)
<R.
754>
Lta 754.
/
Kalboj a Veslav, dva brat velmi
siln a jako nad jin mun (a zvlt pi nedv-
dch sv statenost ukazovali a byli z rodu Ko-
lova), ti oblbive sob jeden vysok a pkr
vrch, na nm duom pevn jako hrad postavili a
dali jemu jmno Klopaj, jako by ekl Pkr
j,
a
tak s jej echov za dlh as jmenovali, a po-
1
Msto nyn neznm.
NEZAMYSLV SYN. PBRAM. 173
tom Nmqi jemu Hazmburgk,
to jest Zaje vel,
Hazm-
v.,- ,
'
i'-i
- burgk hrad
prevzdeh. Kter na tento
ras tak echove <>d
Nmcv Hozmburgk a jin Hanbrgk
jmenuj.
Roku toho tak krajina Lnesk velmi se lidem
i ddinami rozmhala, take nkte z obyvateluov
v t krajin Nezamyslovi poddni bti nechtli.
ale on jako kne milostiv ke vem se pokojn
a spravedliv choval.
{Nlez stbra. Pbram.)
Lta 755. Pibral, bratr Hruobin a vagr Xe- <R.
755,
zamysluov, jen byl mu ostrho vtipu, ten asto-
krl hory a
duly
spatoval,
vyhledvaje podzemn
/.li /i,
stbra i zlatta velmi pilen byl, proroctv
Libue, jen popsno bylo, kter jemu Hruoba,
sestra jeho ukazovala, astokrt rozvaoval a
tm obojm
zpraviv se, od Krasomila, otce svho
i od ptel jinch vzal odputn a na zpad
slunce se se v eledi obrtil. Nkte pak
p.
e by Krsna, ena jeho, tak ntco s duchy
vtmi umla.
Tu on posadiv se mezi Tebu-
nau, jen jest velik hora, a jednm pvrm,
jen slul Dubenec, tu kopati motykami rozkzal
i nalezl vborn stbro u velik
hojnosti, kter-
ho
bez mekn dl Krasomilovi otci a dl Neza-
myslovi vagru, dl tak Hruob, seste sv.
po-
slal. Tu v krtkm asu velmi zbohacen sa, dal
sob blzko od svho dvoru na jednom pvr
174 V. HJEK, KRONIKA ESK.
R.
756757.
duom krsn jako hrad postaviti a dal jemu od
svho jmna jmno Pibral, ktermu potom-
rjv,, kov to jmno poruive kali a snad a do to-
hrad. hoto asu kaj Pbram.
(Smrt Tetina.)
<R.
756)
Lta 756. Tetka, sestra Libuina, manelka
Slavoova, kter hrad Thtn krsn vystavla a
byla jako mt veho lidu t krajiny, umela;
kter vecken lid s mnohm naknm za dluhy
as plakal. Ta jest pod jednu vysok horu od
Tetka
Thtna na zpad slunce, jen slov Pohled, slav-
nmela.
v
.... , . ,
ne pohrbena, u jejho hrobu vehky kamen posta-
ven. Tu tak mu jej, Slavo, rozkzal ohe ne-
mrn na hrob jejm za devt dn pliti a mnoh
vci i dosti drah do toho ohn k poctivosti Klim-
b, jej bohyni, metati.
Toho roku rozkznm Slavoovm dokonny
s zdi msta Slavoova a nkte domov. A hned
toho lta piel velmi nhl mor na tu krajinu,
take to msto za tyi lta pod zbhl bez oby-
vateluov zstalo, nkte pak lot tam tajn
vchzejce tajili se a jdcm tudy nsiln jich
statky vydrali a brali, a tvrtho roku Tamk,
syn Tuchoduov, to msto sv eled osadil a lpe
ohradil a bezpen uinil. A od toho laupen neb
Beraun.
bran dal jemu jmno Beraun.
Pi tom asu Rozho beznos a jinak oha-
NEZAMYSL SMRT
TETClNA.
175
ven pn, neb jak nkte
du, kne ECauim-
sk, umel, na
jehoto msto od Kauimanuov
bratr
jeho jmnem Slavimil
jesl
volen. Ten byl
mu zrostu velikho a ml velmi krsn ti syn}',
toti Bda, Rodmila a Hoeslava.
(Zaloen Pova.)
/
Lta 757. Mu jeden z prvnch vldyk, jen
<R.
757)

'
'
i_
>" -4
r
hvl velmi znamenit a
vzrostu krsnho, zbozij a
~
zvlt na dobytcch
hojnost maje. ze vsi Pvor.
ves
jmnem Be, od
svho pbytku na zpad slunce
na jednu horu vysok vsel a odtud spativ Zip
i jin
hory i doly, les tak na t hoe e jest
velmi velik a dv, rovn a hladk, nemlo' se
podivil; znamenav tak vodu trnsobn velmi
hojnau, msto to sob s chut oblbil a domv se
navrtiv dne tetho se v eled s se tam vst-
hovali. A dv, sekati a nkter z koen vyvraceti
rozkzal, jinm kzal skal a kamen lmati a ji-
nm zdi vysok stavti, take v krtkm asu tu
sob hrad pevn postavil a dal jemu jmno Rov.
Neb tu horu Labe eka obchz a tu se s Vhltav
spojuje. A tu tak jeden potok do Labe vpad,
kter nedaleko odtud m svuoj potek a vchod
z jedn velik skly, kter Yrutice slov. A jest
ta voda velmi tepl, kter dn mrazov zimn
i
= bohatstv.

2
= stromov.
176 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
758.
nic nemohu ukoditi. A ten potok od tho Bee
Bovka jmno m. Ale e nkte z piny t, e
nikd nezamrzuje a velmi mnoho na nm ml-
nuov jest, kte ustavin tak v zim jako v lt
mel, Mlnk jemu jmno dali, tak hrad i msto
Mlnk,
potomkov Mlnkem jmenovali!.
<
Hrad Bl.)
<r,
75
8)
Lta 758. Ctiboh, syn Koluov, jeho urodila
Bila, mldenec krsnho vzrostu, s povolenm
otce svho pojav nkter eled, chodil a hledal
msta phodnho k staven hradu. A nemoha sob,
snad pro mladost vku svho, nikd msta obl-
biti, navrtil se k otci svmu, prav, e tu chce
pi nm zstati. I ekl Kol: Synu mil, nen
tu poctivosti synu, kdy pi svm otci zstane,
ale radji aby krajinu sv rozioval. Proto jdi
k stran vchodn a odtud se nenavracuj, a
obydl sv opat. Navrt se tak
i
enau z rodu
/ 24
v
naeho znamenitjho opaten
/
bude. Kter
vzav vce eledi ne prv, tak dlho po pustinch
chodil, a pied na msto jedno, hrad tu zaloiti
kzal.
Sluebnci jeho duom ten Ctibohem jmeno-
vali, jin Kol jemu kali. Ale Ctiboh, maje
1
Vecko, vklady i etymologie, ryze hjkovsk.
-
= est. Pipojen (v orig.) obrzek hradu jako pi
sir.
90 (pouze obrcen).
NEZAMYSL. ZALOENI BLE. 177
njak od sv matee naueni, dal jemu jmno
Bl, cht tomu, aby tak na vn asy byl jme-
novn, ktermu potom Nmci Waysswasser
jmno dali. Kdy se pak Ctiboh k otci svmu na-
vrtil, Bila, mt jeho, e ten hrad tak jmenuje
se, podkovala a slbila, e m dobrau a krsnau
enau opaten bti.
(Hradby Prask.)
Lta 759. Nezamysl kne, poslav nkter sv
<R-
7?
1
))
sluebnky, jm rozkzal, aby veho lidu v jeho
knetstv obvajcho na dvuor jeho zavolali.
'
Oni jako poslun seli js se ke dni uloenmu.
I mluvil jest k nm kne a ka:
Jest
vm vem
vc vdom, e pedkov vai svch knat a
mch pedkuov zadvali i pobzeli, aby jm do-
putno bylo, aby tm knatuom k poctivosti
msta stavti mohli. Ale
j
vida va nedbnlivost
vs napomnm, abyste mn i sob pro poctivost
a bezpenost nkde v mst slunm msto ohra-
dili, tu, byla-li by poteba, ped neptely aby-
chom se shrnuti mohli. Star vyslyave a na
to se s mladmi potzave dali v odpovd, e
jest slun dost knete a e to cht rdi uiniti.
Tu jest bylo dlho rokovno, kde by msto mlo
nalezeno bti; zdlo se nkterm, e by msto v-
born bylo ped hradem a obydlm knecm, jen
slov
Vy hrad; jin chtli na rovinch blzko
Kronika.
I
g
178 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
759760.
vody proti Vyehradu. Kne odpovdl: Kdo
pak to msto vyzdvihovati a vzdlvati bude,
o kterm kne v, otec rriuoj, i Libue, m
ll"llll 7(1
ohrazena,
mt, mnoho vm oznamovali ? I ekli js
vickni : Dobr j.est e, kterau mluv kne.
Nech se Prah msto dobe ohrad, aby tu kne
ml toit s svmi potomky i my tak. T.u
jednoho dne sede se spolu s knetem rozkzali,
/
25'
poave od eky Vltavy,
/
kter jest na vchod
slunce, zed vysok proti poledni na zpad slunce
dlati!.
Pihodilo se toho asu, kdy s grunty ke
zdem mstskm hluboko kopali nedaleko odtud,
kde Pemysl s Libu byli rozkzali Klenov
prvn prh a duorn msta Prahy zaloiti, e s
nalezli njak jmu velmi hlubok, dvm du-
bovm velmi tlustm a kamenm hrubm pi-
krytu. Odkryve ji vickni se divili; dn z tch
lid neuml povdti, ani se domysliti, od koho
by, ani kdy udlna byla. Nkte
p, e by v n
tajn ohe nalezen byl, kterho dn nemohl
zhasiti. Ta jma za dllr as odkryta stla, a
potom sama od sebe zahynula..
1
Mfl
Strana ovem nen nejstar st Prahy a
prask opevnn pochz teprve z XIII. stol. V orig. pi-
pojen obrzek t jako pi r.
1073
(v dle II., 1. 125V).

2
Snad podle mstn tradice.
NEZAMYSL. STAVBA PRAHY.
179
{Zaloen Psku.)
Lta 760. V zemi esk
velik
hojnost
obil <
K
-
~
,u
/
byla, tak e se vickni divi'i a chlebuov mli do
sytosti bohat i chud. A z toho vydali se mnoz
na hledn rozlinch kovuov a zvlt v stra-
nch polednch velik hojnost zlatta nalzali;
chud pak pi potocch z pskuov
mnoho zlatta
vyprali, take z nho dlali velik spausty a tm
sv zemi velmi bohatili.
asu
jednoho sede se spolu ti ryovnci pi
jednom potoku, kter el od zpadu k vchodu
slunce, mnoho zlatta vbornho v psku nalezli a
tu msto si
b k bydlen zaloive, dali jemu jm-
no
Bohat Psek. Nkte ovem, kte pamti
Psek.
spisovali, tak s poloili, e by na ten as takov
hojnost zlatta okolo toho msta byla, e s
mohli ti mui za jeden den hivnu zlatta udlati,.
(Hlad a sucha. Slan prameny.)
Lta 761. V
esk zemi velik suchota byli,
<
u
-
7";/
neb za osm mscuov dn d nepral, obil
mnoh velikm letnm horkem vyprahla a uschla,
take lid nemH
'
co ti a tak krtce, e ta st- 25*
chota hojnost lta pedelho udusila, e jsau n-
kte lid a zvlt kovkopov neb ryovnci hla-
dem utrpeni jsce zemeli. Druh pina toho
a hlad
1
l'
orig. pipojen t obrzek jak nu Str. 76.
12*
180 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
761762.
hladu byla,
neb jsau lid vt pilnost pi horch
a potocch zlatta hledajce mli, ne pi vorn
ddin. A
by
byl kne
Nezamysl tak rychle a piln
toho dla nezapovdl a nepetrhl, byl by
dn
nevoral, a by vecken lid hladem vyhynul.
Tho lta sluebnci
Kolovi vyede z m-
sta Bliny po lesch se a po horch prochzeli,
chtce njak zve z lui zasteliti a pnu sv-
mu Kolovi je pinsti. Tu nedaleko od msta
nalezli js pramen vody slan a to js pnu sv-
mu oznmili. Kter kdy byla pinesena a zku-
ena, povolati rozkzal Kol muuov, kte pod
Slanm vrchem obvali a tu tak z vody suol
Sl u m-
vaili. Kte kdy pili a t sol z toho pramene
dlati poali, hned se tu osadili a zase se pod Sla-
naj vrch nechtli navrtiti.
Jin
jejich tovary
to znamenave, tak za nimi pili a pi t lep
a slanj vod byt sob oblbili. Skrze takovau
roztrku pod vrchem Slnskm suol se vaiti pe-
stala a ta studnice, kter pod tm vrchem byla,
zahynula. Ta voda tak, kter u Bliny nalezena
byla, druhho roku se tak ztratila a zahynula^
Potom pak na jinm mst opt takov voda
slan se ukzala, ale dnm prvnm obyejem,
ani nikterak nemohla z n suol bti uinna a tak
li slarici (neb solni) po mlu se rozeli a zhynuli.
1
Mnoz se snaili (marn) tch mst hledati.
NEZAMYSL. ZALOEN SLANHO. 181
{linul Teplice.)
Lta 762. Njac pastov pasauce sv stda
(R.
762)
po
lesch, nalezli pramen vody hork i oznmili
to njakmu lovku, jen ml eledi velmi
mno-
ho a byl jako nad jin bohat, jemu jmno bylo
Kolostj. Ten pojav sv ptely i
eled vecku
nri t tepl vod se osadil a hrad sob tu s dv- ,
p"
"
e
1 r
r
nalezena.
nsobn
obrubuj pevn postaviti rozkzal. Bila
kdy o tom uslyela, jsci t vody dostiv, hned
pro Kola, mue svho, aby na Blinu pijel,
poslala. Kter kdy to uinil, dala jeho, aby
pojma svch statenjch sluebnkv padest,
Kolostoje odtu odehnal a hrad jemu rozboil.
Takov radda, kter se od Bily Kolovi dvala,
tak Kolostoje tajn nebyla. Kter svolav sv
sluebnky i vecku eled jm to oznmil a br-
niti se tomu nsil rozkzal. Oni vyslyave tak
uiniti slbili a na najvy podlahu toho hradu
mnoho kamen velikho nanosive, tu Kola je-
den i druh den ekali. To Kol s svmi se
z lesa vyto a k sam obrub hradov pistp.
Poeptav svm, aby tu poekali, sm jet ble se
za jednm smrkovm devem, postavil a piln
vzhldaje na hrad myslil, kterak by jeho mohl
dobti. I poznav jej Kolostuoj, nath velmi tuze
luit k nmu sv stelu vypustil: a on toho
i
= hradba.

2
z=
strom.
182 V. HJEK, KRONIKA ESK, R.
763.
asu neml na hlav plbice, tu jeho hlavu na
skrze prostelil.
Tu hned to sluebnci uhldave poali utkati
a Kolostuoj bay s svmi doluov posthal je
kamenm i stelami, take jch tu nkolik zamor-
dovno. Od tch pak, kte utekli, byla zl Ble
novina oznmena, kter z toho zarmtivi se
Bila ,,,,
umela,
destho dne umela^
{Bd a Bydov. Krska muatka.)
0<- 763)
Lta 763. /
Bd, syn Slavimiluov, pna (aneb,
/
26
r
.,v v, v, ,~,
,
,v
\ T
- v
, M
1
jak nekteri pisi, knete) Kaunmskeho, vzav od
otce svho odputn, obrtil se s tidcti svmi
pacholky do krajiny puolnon a odtu k vchodu
slunce, hledaje msta k pastvm a vorn phod-
nho. A ml jest s seb sto krav a ti sta voluov,
ovc a koz velmi mnoho, kter hnali jeho slueb-
nci
s svmi enami tak dlho, a pili k potoku
jednomu a tu se zastavive ti dni odpovali, neb
byli oni i dobytkov jch velmi ustali*. A vzave
sekery, dv velik potnali a ohrady dlali, pi
tom tak i dvuor postavili a protoe jsau byli
Kratonohy. velmi ustalio, tomu dvoru Kratonohy jmno dali.
Bd pak jako pn jch pi jednom
pvr duom
krsn jako hrad postaviti sob rozkzal a dal
Bydov, jemu jmno Bydov.
1
Tuv orig. t obr, juko na str.68.

2
=
se unavili.
NEZAMYSL. O BDOVI A KRSCE. 183
Tho lta
asu toho ena Bdova,
jmnem
Krska, kter velmi krsn tvi byla, mui
svmu poddna bti
nikoli nechtla a
astokrt
kvala: co jest mi toho velmi lto, e jsem
j
Vlasty s jejmi pannami
nevidla. Bych
j
tch asv byla, mimo jin vecky ty dvky
j
na
mue najukrutnji bych byla!

V
jednu chvli
uhldavi as phodn a pojavi s sebau sv slu-
ebnice od mue svho Bda odela a duom velmi
pevn
v lesch postaviti dala a rozkzala, aby
slaul Chlumec, jako by ekl vrek. Odtud pak
Chlumec,
asy potomnmi mui svmu i jinm velik ko-
dy inila, krvy zajmala, ovce odhnla a pa-
ste mordovati rozkzala. Sluebnice jej mly
ji jako nkdy Vlastu u velik poctivosti a ona
m dle
j
takov tst slilo, tm vce ona se
vyzdvihovala.

Vak druhho roku rozkznm
Bdovm od jeho sluebnkuov jest kladn na
cest zamordovna.
{Hrad Postoloprty.)
Lta 764. Krotboj, syn Hostislavuov, syna
<R.
704)
Vrova ze vsi Luckch Vrovic, poslal sv slu-
ebnky, aby jemu hledali msta k staven hradu
pi nkter ece
i
tak, kde by zem rodn
byla. A to vecko poruil Pachtovi, zednku v-
bornmu. I
/
pili s k ece,
j
jmno bylo
26'
Ohe a pi t nalezli s jedno pvr; tu Libohost
184 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
764765.
a Pachta dm krsn i pevn postavili, eledi
i dobytky jej. osadili a to asu podzimnho ozn-
mili Krotbojovi, pnu svmu. Kterto zstaviv
otce Hostislava ve vsi Vrovicch, i bral se s enu
a s pacholky i se v eled k osazen tuho p-
bytku. I rozmlvno jest na t cest od Krotboje
a jeho sluebnkuov, kter by jmnu tomu domu
neb hradu dno bti mlo. I ekl Krotboj : Po-
y
3
'i
<
d
>rt}
"vad od emeslnka, kter otzn byl, co by
dlal a on e by prh dlal, odpovdl, dno jm-
no mstu Prah (neb Praha), k ktermu
j
najprv
pijdu emeslnku, an ntco dl v tom pbytku
a optm se jeho, co by dlal, co mi d za odpo-
vd, to bud za jmno pbytku mmu. I kdy s
vchzeli do prvnch vrat (neb dve), uzeli s lo-
vka, an sed na zemi a ije lky korn. I ekl
k nmu Krotboj : Co dl, dobr mui ? A on
odpovdl: Postoly prtuji (t.
j.
korn opra-
vuj i, neb na ten as stevcm kali kar-
ply a kornm postoly, a kto korn opravovali,
prtci sluli). Tu hned od toho jmna povdn
dno jest jmno hradu Postoloprtyi.
1
Cel vklad i s etymologiemi nesprvn. Jmno
Postoloprty vzniklo za star Drah pozdji, z latin-
skho nzvu kltera ,Apostolorum porta', jen zde v XI.
stol. zaloen. To ukzal sprvn ji Dobncr ve svch v-
kladech k Hjkovi, ale tato bchorka se pece stle opa-
kuje.
NEZAMYSL. ZALOENI POSTOLOPRT. 185
(Roziovn Vyehradu. Smrt Hrbina.)
Lta 765. Nezamysl kne
pokoj za svch
<
R
- 765)
dnuov maje, zlatta a stbra hojnost, nic jinho
neinil, ne lidu toho, aby lesy planili a ddiny
dlali, napomnal. Lid ten ovem nerozkon ji-
nho nic netbal, jedin, aby sytost chleba byla a
pokoj
.
Pi tom asu rozkzal kne Nezamysl zdi
Vyehradsk vyvajiti a msto srubuov devn-
nch nadlati ohrad z kamen tvrdho, proto, aby
mohl tu s svm synem Mnat pokojn bydliti.
Rozkzal tak brnu pevn a vysok z kamene
Petnskhoj postaviti, jto dn na vysokost
ani irokost ve v zemi na ten as rovna nebyla.
Knna
Toho lta Hruoba, dcera Krasoova, jen byla
Hrba
ena Nezmyslova a mt Mntova, umela,
j
umic,a
-
s sluebnice jej velmi plakaly. Kter, ji
mrtva, kdy byla
/
na Hrobku pod Vyehrad
/
2
7
r
pinesena, kne vedle jich na ten as obyeje ne-
dal
j
a po zpadu slunce pohebiti; kdy pak
zahrabna byla, sluebnice odtu do dne tetho
neodely, ale bez pestn ohe na hrob jejm
plily a mnoh vci
po
n pozstal, tak i sv,
do toho ohn mece plily, na
j
poslze pak kame-
nm pes hlavy mece odely.
1
= opuka.
V
orig. pipojen obrzek jako na str.
84.
186 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
766767.
(Udlosti v Lucku.)
<R.
766) Lta 766. Luan, jinak atet, jako nezbedn
a neposlun pnu svmu Nezamyslovi, vdycky
toho hledali, aby svho obvltr/iho zprvci mti
mohli. Uslyave
o tom, e by Nezamysl dvr
svuoj
Vyehradsk opravoval, tak msto sv,
jen Lucko slulo, zdmi vymi odlalij proto,
jestlie
by kdy proti nim jak bylo pozdvien,
z t ze v krajiny, aby mohli k tomu puadliio se
utci a na Lucku se brniti.
Toho asu byli s v t krajin dva mui,
z nich jeden slul Slicko a druh Chara, jen oba
velik stda mli a ddin mnoho sob osobili.
I stala se mezi nimi svda skrze jich paste tak,
Zate, a jeden druhho zabti mnil. Chara vida sebe
Slickovi nerovnho, odel k zpadu slunce a v jed-
nom velikm dol pi Ohi dvuor sob irok
dal postaviti, jemu jmno nazval Charavice.
Slicko tak pro Charu nebyl bez strachu. Povolav
dne jednoho v sv eledi, rozkzal jim duom na
jednom vym mst sob stavti a dal jemu
jmno Slickuov. Nkte ovem
p,
e by
jemu
Liko kali a tomu domu, kter on dal tak vy-
.ckov neb
J
Slickov.
soce vystavti, e by Likov
jmno bylo
3
.
1
obehnali.
-
= ohrada.

:!
Mn se ovem
Charvtce ;/ Libochovic
o Likov 11 atce.
NKZAMYSL. NALEZ STBRA. 187
< Nlez stbra.)
Lta 767. Pihodilo se nedaleko
od msta
(R-
767)
Slavoova, kter pot< m slulo Beraun, e jeden
z sluebnkuov Bytzovch po
lese chode, nalezl
prut stbrn z zem vyrostl tak dlauh, jak by
mohl lovk obma rukama vyshnti. Ten od-
hrabav zemi, hojn rudy
stbrn pod
nm nalez,
to msto piln znamenav, vzav prut vyrostl, p-
nu svmu Bytzovi
pinesl, ukzal i darem dal,
kde
by to nalezl, e ukzati chce, pravil. Pn ieho
r
, ,
v ,
lytiz
nemekaje, pojal mnohu celed a s nimi el na to stbro
msto
a uhldav to, co ieho sluebnk oznamoval,
"
'
mstern zpuosobiv eleza, velmi chyte tu kopati
rozkzal. Celed vrn a velmi piln snan tu ko-
pajce, v brzkm asu na sto loket do zem, nbr
1 do tvrd skly vstupovali a velmi v krtkm
asu pna svho Bytza obohatili*.
Roku toho
tak zed msta Prahy, kter proti
hoe Petnsk byla dlna, jest dokonna a Ne-
zamysl rozkzal se tu lidem v tom mst saditi
a domy stavti. Ale lid ten divok radji chtl pi
polch a pi lesch, ne v mst bydliti. Kne
Nezamysl nkter domy sm na svuoj
nklad
rozkzal stavti.
1
Podle Hrabka jest tu opt omyl; duto luh mohlo
bti nalezeno, ne stbro. Mn se Bytz // Pbram.
188 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
768769
.
{Zaloen Radoune.)
<R.
768) Lta 768. Rodmil, syn S<l>avimila, pna neb
knete Kauimskho, jen byl bratr Bduov,
s povolenm i rozkznm otce svho poslal posly
sv vrn, aby hledali msta phodnho k staven
msta. Kte navrtive se o mnohch mstech
a poloench k vajchodu slunce jemu vypravovali.
/
27"
Jedno
msto ovem najv/ce chvlili, i to pravce,
e jsau nalezli msto jedno na vysok hoe a e
js to dokonale uznali, tu prv nkdy e js
lid obvali, neb domy, zdi i pkopy js tu jet
seznali. A blzko odtu v jednom lese e jest n-
kdy vorna zem byla, znamenali, a tu tak e js
lov kosti (neb hnty) nalezli. Rodmil vyslyav
vecky ty ei, tam se (vzav od otce odputn)
se v sv eled obrtil. A kdy se tam pibral a
tak nalez, jak js poslov pravili, kzal tu na
star grunty zdi nov zakldati, pkopy vyme-
tati, tak i domy stavti a dal jemu jmno Ro-
dauY Ale vak jest jeho nedokonal proto, neb
druhho roku umel.
Slavimil i s svm synem Rodmilem od dv-
nch let svm sluebnkm rozkazoval i psn
pikazoval, aby jeho gospodinem, t.
j.
pnem,
nejmenovali, ale knetem kraje Kauimskho
(ale nebyl jest on kne ani rozen, ani dn vo-
1
Mn se asi Radou na Mlnicku.
Rodau
msto.
NI;X\MYSLOVA DRUHA ZENA. 189
leny, ale e jest ml velikn krajinu a rodnau
i tak lidnau).
Kne pak Nezamysl jako mu po-
kojn to
jemu vecko trpl, ale aby na Vyehrad-
sk (neb Prask) knetstv
pes meze neshal,
jemu skrze sv posly pikzal.
(Druh sena Nezamyslova.)
Lta 769. Nezamysl ji maje vku svho let
<R.
7
(
"v
tyidcet a ti a Mntu syna v sedmnctm lt,
eniti se nechtl, ale lopotov a vldyky jemu
radili i jej k tomu nutili, aby sobe enu pojal a
jet plod vyvedl. Kter ekl jm: Vak mm
jednoho syna Mntu a ti dcery: Libku, Pokojku
a Slavenu. Vldyky to slyce jemu odpovdli:
Ctn kne, nebezpen jest vc vemu lidu,
jedn osob se ped smrt sviti. Kdyby Mnta
prv umel, ne ty. zdali chce, aby opt nad n-
mi, kdybychom ddice nemli, jako tv mt ena
panovala, aneb abychom opt jako prv s en-
skm pohlavm, jako s Vlasta u mordk, takov
tkost trpli? Vzi vuoli svch lopotuov i veho
lidu, e se toho vce nechcme dopustiti. Neza-
mysl
vyslyav ty ei, dal jest k tomu sv povo
len. Tu
oni bez mekn a jako dne tetho pi-
nesli jemu za manelku dceru Ptslavovu ze vsi
ena druh
J
y
Voln, jmnem
Lidomru.
myslova,
!
Snad Vnlanice
na Bydovsku,
191 )
V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
771).
(O Bytsov z'::poue.)
<R- 77<)>
Lta 770. Bytz pedpovdn, maje mnoho
kovkopuov a skrze n sa velmi obohacen, kneti
Nezamyslovi poddn bti nechtl, ale. vemi oby-
ejij se jemu protivil i kody inil. Nezamysl
napomenut sa od nkterch svch vldyk, aby
jemu toho dle netrpl, poslal k nmu sv slueb-
nky, aby jemu poddanost zachoval a plat ron
vedle starodvnho svolen zemskho poslal.
Kter daufn v svm zbo maje, poslm dal
tuto odpov: Povzte pnu svmu: . . . netolik >,
abych jemu ml plat platiti, ale e sem kzal
stbrn hauev udlati, na kter ki Neza-
\

zpsoby,
NEZAMYSL. O BYTZOVI.
_191
mysla obsiti a
sm
j
budu knetstvm Ve
hradskm vldnuti. < To kdy bylo oznmeno
kneti, ekl: Ym
j,
co jest Bytza k t paje
pivedlo. Nic
jinho ne hojnost stbra naleze
nho. Tu hned poslav kne ti sta lidu, kzal
mu ty
doly kamenm zavleti a dvm zametati.
To kdy se stalo, Bytz se
rozhnval
a tch cest
hledal, aby kne byl kladn zamordovn. To
kdy oznmeno bylo Nezamyslovi, sebrav lid thl
s nimi sm ivotn! k Bytizu a tu jest Bytz na
dom zastien, jat a ped kne piveden.

ekl
k nmu: Bytze, kteraks ty se sml o to pokusiti,
aby
chtl dti kne a pna svho na stbrn
hauv povsiti? Kter odpovdal: Zl
/
sem /
2Sr
ml raddu. Kne hned tu kzal Bytza ne na
Bytz
VM
,
'
,
v ,
, v
. . .. oben,
stnbrne, ale na drevenne hauzvi na jednom ose-
kanm dubu ped vraty jeho dvoru obsiti a
dvr ten dal jednomu z svch sluebnkuov, je-
mu
bylo jmen;) La. Ten potom, vzhldaje na
lytzovu
phodu, vrn kneti pnu svmu
slauil.
(Litomice. Dvr Pokratc.)
Lta 771. Lidomr, syn Koluov, z Bily na- <R.
770
rozen, mldenec velmi krsn, tyrmezctma let
maje vyhledav msto jedno phodn, den ote
1
= osobn.
192 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
771772.
Pokratec
dne myslil, aby sob tu pbytek postavil.
Jed-
( vno1
'
noho asu povolav vech svch sluebnkuov
i jinch poddanch do Bliny, tu pede vemi
bratru svmu mladmu, jemu bylo jmno Sudi-
prav, hrad i msto se vemi nleitostmi postaupil
a pobrav sv eled, k tomu i nbytky, k vchodu
slunce se obrtil. A na msto prve vyhledan s ni-
mi jse pibral a nedaleko od adie pod dvorem,
kter slul Pokratec, dvr sob zaloil a kzav
lesy vysekati msto spatil. A hned toho roku
mnoho ddin vornch dal nadlati, rz, jemenem,
ovsem, tak i penic je osvati.
Roku toho, pe Veleslav^ e tak ukrutn
v esk zemi zima byla, pro jejto pkrost mno-
ho dobytkuov a jako bez potu tak i lid zemelo.

J
,'
{Zaloen Lestna.)
<R.
772)
Lta 772. Byli s mezi echy dva mui, bra-
t vlastn, velmi siln i tak vzrostu nad jin
vysokho, synov mue jednoho bohatho, jen
slul Rozmyslav ze vsi, kter slov Ladvaj.
Jm-
no jednomu Miloslav a druhmu Koten. Ti ped-
spi ve ped kne Nezamysla dali od nho,
1
Podle Dobnfra zima ta vlec k r. 763.
Jmno
Veleslav jinak mezi historiky neznmo. Co vyloeno o Li-
tomicch, jest opt etymologie, lep vak, neli jin
tehdej o tom mst kolujc. Pokratec = Pokraticc
1/d
Litomic,
NEZAMYSL. ZALOENI LETNA. 193
aby jim dal povolen v sv zemi, k stran poledn
aby sob mohli nkde msta vyplanitu a tu se osa-
diti. Kne jako pn
/
milostiv rd to uinil z t /
28*
piny, neb jest dnch mez, ani hranic nev-
al, proto pokudkoli [aby] se jim lbilo, aby
toho svobodu mli, jim rozkzal.
Tu oni nemekajc, mlo ntco otci svmu
dlnkuov zastavive se v eled, rozkzave pa-
cholkm a dvkm, aby i sv dti pobrali, odeli
s do krajiny poledn, dobytek velik i mal
s seb enc. Pibrali se dne druhho do jednoho
dol, tu odpovali a vzave spolen radu, na
jednu rovinu oba brat veli a tu hrad dosti vy-
sok zaloili a protoe tu mnoho velikho let
2
bylo, dali jemu jmno Letno. A tu snaive se
I-estn
.
, .
hrad.
velmi v brzkm asu mnoho lesuov vykopali a
ohnm splili, luky a pole dlajce. eku, kter
tudy tee, dosti bystru znamenve, Bystice
j
jmno dali.
Jednoho pak dne oni brat spolu se sede
prosted toho hradu dlh chvli o rozdlen ro-
kovali, a na tom zstali, aby Miloslavovi toho
obydl nechali a Koten s sv eled aby se dle
bral a msta phodnjho sob k staven hradu
pohledal.
1
= vykceti.

2
=; lskov.
/'
orig. pipojen ti
obrzek hradu, jako k r. 712.
Kronika.
j
>
194 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
773775.
{Zaloeni st.)
<R
773) Lta 773,
msce dubna, Koten
rozehnav se
Aust msto
s sv

m bratrem Miloslavem i se v rodinu i s jich

eled, dave sob polben, odel k poledn stran
s sv eled i s svmi dobytky.
tvrtho dne pi-
hnali s sv stda k jedn ece a tu zstali. A na
jednom vrku Koten sob dum postaviti dal a
obrubu velmi irok devnn rozkzal udlati
ku podobenstv msta. A protoe tu velmi hust
byl les a v tom e s stavli haitt, dno tomu
pbytku neb mstu jmno Haut, neb Aust.
Koten s svmi tu vodu piln spative divili se,
e jest byla jako luhov barvy, proto ji Lunice
jmno dali.
(Hrad Kotnov.)
<R.
744)
Lta 774.
'/
Koten, bratr Miloslavuov, vida,
/
29
r
ano mu se vecko v tom kraji po jeho vli dje,
dn jemu dn pekky nein, eled jeho
i dobytkov se velmi rozmnouj, oblbiv sob
msto jedno na vysok hoe, kter Lunice eka
lrad^
t>chod, hrad kamenn velmi vysok a pevn
z tvrdho kamene postaviti sob rozkzal a od
svho jmna dal jemu jmno Kotnuov hrad.
Druhho pak roku vysokmi a pevnmi zdmi jej
obezdti rozkzal tak, aby dn jeho nikd ne-
mohl dobti. Vickni, kte to dlo vidli, divili
se, pravce, ve v t esk zemi dnho hradu
NEZAMYSL. ZALOEN KOTNOVA. 1 95
ani msta jemu rovnho e by nebylo. Kuten
chvlu toho hradu pozdvien sa, poal velikch
zd opt jinch okolo toho hradu dlati. Bratr
jeho tak toho asu k nmu piel, aby dlo, o kte-
rm i ped knetem povst la, opatil, a vida,
podivil se. Koten ovem smrt zachvcen sa toho
dla nedokonal, potom syn jeho Chvalboj ptho
lta po smrti otce svho ten hrad krsn ozdobil
a dodlal. T hoe, na n ten zmek Kotnov byl
postaven, potom po esti stech tyidcti a esti
letech Zika Tbor pevzdl.
Tbor.
{Zaloen Plzn.)
Lta 775. Njak Radau, jen byl syn Hrozi-
<
R
- 775)
slavuov ze vsi Radaue, s povolenm otce svho
pojav
50
pacholkuov a
30
dvek, 100 krav a 100
voluov,
500
ovec a 200 koz, bral se se v svau
rodinu k zpadu slunce, a pili k jedn velik
skle. Na tu jest vstpil Radau s sedmi pa-
cholky svmi a oblbiv
j
sob, kzal na n hrad
zaloiti a dal t skle jmno Radyn. Radyn.
A odtud nedaleko dal sob v jednom podol
pi potoku dvuor postaviti. Ale e tu asu toho
mnoho pilvausi (neb pluov) bylo, dno jemu
jmno Plze. Ohrada dvoru toho byla sedmi set Plze,
kroejuov vzdl a tolik <z>
.
1
= pilous.
13*
196 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
776.
(Zlato v Jlovm. Modla Krasatina)
Jilovaj. Roku toho pod horau, kter slov Jilov
aneb
Jilovaj, v dol jednom, kter jmenovali Kiv
j
duol, Ho, syn Silkuov, nalezl velikau hojnost
zlatta, kter kzal spustit na osm kusv a po
osmi svch pacholcch Nezamyslovi na Vyehrad
poslal. Kne Nezamysl pijav zlatto podkovn
uinil a ty, kte pinesli, provanicemi
2
daro-
val. Povolav pak rypka, rozkzal jemu z toho
zlatta Krasatinu udlati. Kter kdy byla ud-
lna a v tajnm mst pod zem postavena, Neza-
Modla.
mysl a Lidomra velik kauiv obti, na uhle
rozplen smolniky a hivky
3
(t.
j.
vlasy) kla-
dce, inili a zvlt na den novho msce. N-
kte
p,
e jsau se toho asu pi tch obtech
mnoz divov dli a nkdy i Krasatina odpovdi
dvala. A kdy ml kter kne neb knna
umti, Krasatina, kter vdycky stla, lec se
ukzala.
(Hrady Hskov a Nbor.)
<R.
776)
Lta 776. Mu jeden znamenit a jako nad
jin bohat, syn Slavouov jemu z Tetky naro-
zen jmnem Hes, vyvoliv sob msto jedno nad
Slavoem, kzal na nm hrad postaviti, ktermu
1
= slti.

2
= kyrys it.

8
Slova asi Hjkem
vytvoen: smolniky = zrnka kadidla, pryskyice atp.
s
hivky = kadee (od hva).
NEZAMYSL. ZLATO V JLOVM.
197_
uloil jmno Hesov (neb Heskuov) hrad.
Dlnci
i eled jeho vecka tak, jak on mti chtl, tomu
hradu kali Heskov; o tom mui mnoho se pe,
^rad/
e jest byl mezi jinmi t zem obyvateli jako
svtlo mezi tmami, neb maje hojnost zbo byl
velmi milosrdn, pvtiv a vem drce tdr.
Toho asu pro pedelho lta suchotu poal
v t zemi bti hlad. Mnoz znajce, e Hes mnoho
do svho brhUi obil nahromdil, k nmu, jako
vely k matce bali a k nmu ruku svch
po-
zdvihajce prosili, aby jm dal dlo, e cht rdi
dlati, toliko aby hladem nezemeli. On slye
velik prosby jch a milostivost sa hnut k rodu
/
a jazyku
2
svmu, el s nimi na jednu vysok ,
-
l|V
horu, kter jest nad eku, jen slov Me neb
Mza aneb Mzka, a tu uznav msto phodn,
rozkzal hrad pevn postaviti. I zbhlo se mnoho
lidu a stavli jej s velikau snanost a Hes roz-
kzal jm chlebuov jench kadho dne dti
do
sytosti a dne osmho kadho dval se jm chlb
ze r a neduse^ peen a asem i maso vaen .
*

mli za pokrm.
Kdy pak byl ten hrad dokonn, tu od nja-
kho lovka velmi misternho, jen uml dobe
vpno pliti a kamen tesati, dali jsau jmno
hradu Nibor.
i
= stoh na poli, poln stodola,
-
= nrod.

3

ito a pohanka.
198 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
777
778.
(Dobvn eleza.)
<R.
777)
Lta 777. Pinesena jest od toho hradu He-
sovi ruda elezn velmi hojn, kteruoto on po-
elezo.
slav tam dlnky kzal kopati a na hromady klsti
a svolav mdej rozkzal
j
ohnm pliti, ale
dnho nebylo, kdo by z n co uml udlati. Tu
on piln se kzal ptti, odkud se elezo pin
do t krajiny? Nkte jemu ekli: Od brat
nach od jednoho hradu, jen slov Zdechovice.
I poslal rychle k vchodu slunce, aby toho hradu
ptali a odtud dlnky pivedli. To kdy se stalo,
ruda pedpovdn hojnost eleza dvala. A tu se
ji to i jin dlo rozmhalo, neb se elezem e-
lezo dlalo.
To slyce vickni t krajiny Slavoovsk oby-
vatel, z toho se velmi radovali a toho pilni byli,
jako pak hned toho roku na mnohch mstech
v tch horch t ruda jest nalezena. A tomu se
vickni kovkopov, jen na zlattch a stbrnch
horch dlali, radovali.
<R.
778) Lta 778. Hes, mu velmi vtipn, maje hoj-
nost eleza, rozkzal z nho rozlin ndob d-
lati, jako motyky, nosatce, krtce, piky a lo-
paty, kola vozn rozkzal elezem okovvati a to-
elezen
mu se
^
u vickni divili. Jednoho asu rozkzal
kola Hes na pt vozuov vborn elezem vokovanch
kovan.
g
ej eza vo}in m vytaenho naklsti a to Neza-
NEZAMYSL. DOBVN ELEZA. 199
niyslovi kneti, svmu bratru tetnmu, na Vye-
hrad darem poslal. Kne pijav elezo i vozy
esovi dkovn a vdnost velik povdti roz-
kzal a svolav sv sluebnky nkter i odjinud
vldyky, jim vozy od Hesa, ptele svho, po-
slan tak i elezo, kter na sni poloeno bylo,
ukzal a ka: Toto vecko mn ptel muoj a
vborn hospod Hes, syn Slavov, darem
dal. Vickni se tm vozm prve v t zemi ne-
\ dannij velmi divili a elezo to e jest vborn,
pravili.
Nezamysl tu hned od svch rady podal, co
m s tm elezem initi aneb jak vci ke
z nho dlati. Nekolo, jako star a mdej
mezi radami a sluebnky jeho, odpovdl jemu:
Ctn kne, rozka zavolati Bleha, kove svho,
a rozka jemu dlati ndob mistrn a tvrd, kte-
rm
by se mohlo skal a kamen sekati. A tch
ndob tak nadlanch ka Hostbojovi na Jilovaj
vrch a Hoovi do Kivho dolu podati, tm aby
oni mohli lpe zlatta dobvati. Neb oni to vdn
pijmce budu se tak s teb zlatem zdlovati.
I uinil kne vedle rady Nekolovy a tak jest
skrze to mnohem vce ne prv skal vysekno a
zlatta dobyto, kterm Hostboj, Ho i kne Ne- na
Jlovej
zmysl velmi obohacen.
podno.
1
Dobncr ukazuje,
e Hjek zcela myln klade z'y-
nlez voz tak velice pozd.
elezo
;<
) Q V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
779781.
(Zaloen
Nymburka.)
<R.
779)
Lta 779.
Vicemil, syn nkdy Mnohoslavuov
z Oskona, byl lovk v tom kraji vzcn a
mnohu maje eled. Ten sm osobn s nktermi
/
3o
r
sluebnky svmi asto/krt vychzeje, msta p-
hodnho k staven msta za dlh as hledal, a
jednoho dne piel na jedno pvr nedaleko
Labe eky, kde velik laue byla v lese a v t
mnoho divokch svin se klelo. To msto piln
opativ, tu hned pi t laui kzal mnoho dv
posekati a irok obrubu dosti vysok jako msto
udlati a domuov mnoho devnnch nadlati a
lidmi je hned osazoval. Vicemilov msto aby to
[aby] jmenovno bylo, rozkzal. Ale obyvatel ti,
kte tu zstali, vidce, ano ty svin divok asto-
krt se k tomu kaliti chtce se tu broditi navra-
covaly, Svin Brod to msto jmenovali. Potom
pak po dlhm asu byli se toho msta Nmci (je
Nymburg. oblbive) zmocnili a Nymburg jemu jmno dali.
Pi toho msta zakldn byl jest njak Vele-
lib, sluebnk Vicemiluov naj vzcnj; ten sob
tu tak dvr krsn postavil a dal jemu jmno
Velelibi. Na tom tak mst studnice peulechtil
Velelib. vody nalezena byla, kter hojn pramen z sebe
vydvala a obyvateluom tm vem za chutn n-
poj byla, kter tak Velelibka slula.
i
Mn se Veleliby u Nymburka.
NEZAMYSL.
ZAKLDNI
OSAD. 201
(Dobenice a Libany
zaloeny.)
Lta 780.
Dobromr, bratr
Bduov,
jen byl
<
u "8o
>
tak syn Slavimiluov,
pna
Kauimskho, dlauh
as po svm bratru teskliv sa, vzav od otce od-
putn, za nm se k vchodu obrtil
maje s sebau
mnoho eledi a velik stda krav a
voluov i ji-
nch nbytkuoVi.
Skrze hust lesy za svm vdci
se bera, piel a k Bydovu. Tu jeho bratr vy-
el proti nmu, jej vtaje, dal mu polben. A tu
spolu nkolik dn pobyve Bd ukzal Dobro-
mrovi hojnj pastvu a rodnj zemi. Posa-
dive se pak u jedn studnice, pti sob z n
po-
dati kzali a hned toho dne tu Dobromrovi dvr
prostrann zaloen, kter od nho nazvn Do-
bronice aneb Dobenice.
Dobenice.
Ml jest Dobromr enu, kter slula Doma-
slava, a syna, ktermu bylo jmno Libec, a toho
velmi miloval. Proto hned toho roku ved na
jednu vysokau a ne pkrau horu, s kter mohl
mnoh opatiti krajiny, tu dvuor svmu synu za-
loiti kzal a duom kamenn pevn postaviti a
dno jemu jmno od Libce Liban.
Libany.
(Pemysl Polsk. Svatba Mnatova.)
Lta 781. Polci z rodu Lechova mnoho v tch <
R
- 78
1>
letech padesti a ve tech, jak Vanda z rodu
i
;= majetku.
202 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
782.
knetskho zahynula, pnuov a rozlinch zprv-
cuov mli. Pi tom asu, t.
j.
toho lta, spolu se
seli a tu tkost plin, kter se jim bezprv-
n od Uhruov a Moravanuov dala, spolen a
tce rozvaovali, kterak astokrt js jim do ze-
m vskakovali a velik kody inili, zvlt okolo
Krakova. Pi tom asu a rokovn volili s sob
za pna a zprvci i za kne mue jednoho velmi
Pemysl
statenho a v vlench vcech dobe vycvie-
kne
nho, jemu bylo jmno Pemysl, kter z pi-

b
'
y
-
nucen tu prci na se vzav, mnoh lta dobe ten
lid a tu zemi zpravoval a mnoh vlky vedl ast-
n, jemuto Polci obecn kali Lesko. Ten
astokrt vce chytrost a divnmi forteli, ne
mnostvm lidu a slu bitvy vyhrval a neptely
ven z sv zem vyhnl.
R. t. Nezamysl kne s povolenm starch
dal jest Mntovi, synu svmu, za manelku
Stezislavu, dceru Rahovu z Hlazova dvoru, a
uinil vldykm i vem jinm velik hodovn.
Rahno dal Mntovi, zeti svmu, od zlatta a st-
bra velik dary, k tomu ioo krav a ioo voluov
a ovec velik stda.
(Zaloen Hradce Krl.)
<R.
782) Lta 782. Byl jest v kraji Kauimskm mu
'
3

v
jeden velmi staten, jemu bylo jmno Dobro-
slav. A ten byl z rodu Slavimilova, Bdova a
NEZAMYSL. HRADEC ZALOEN. 203
Dobromrova, ena jeho slula Botka, dcera Ka-
hrova. Ten maje zprvu, e Bd a Dobromr
osobili sob vborn a velmi rodn krajinu, po-
niiv Stohoslavice
x
dvuor bratru svmu Pibovi,
se v sv eled na vchod slunce se obrtil,
vuodci maje eenho Kolaku; kdy pak byl
piveden destho dne a k Bdovi a odtud
k Dobromrovi i k Libcovi, oni jej rdi jako
svho milho a pirozenho ptele vidali, radu
jemu dvajce i prosce, aby se od nich daleko
neosazoval. Kter pobyv tu za osmnct dn,
shldl a opatil tu vecku krajinu a msto jedno
na jedn pekrsn hoe sob oblbiv mezi La-
bem a Orlic ekami prudkmi, hlubokmi a vel-
mi rybnmi, tu se osadil a udlav velmi irok
devnn ohradu jako msto, tak jak zpsob t
hor}- ukazoval, tu svuoj vecken dobytek asem
nonm kzal zavrati, sob pak cht dm bez-
penj uiniti, kamene dnho nemohl mti,
ne kzal z hlny cihel nadlati a ohnm je pci
a z toho zdi pepevn hradov na mst vbor-
nm nad vodu kzal dlati a hrad krsn posta-
viti tak, aby jeho tu dn neptel ani jeho
ddicuov nemohl dobti. A dal jemu jmno Do-
broslav. A nkte pro jeho cihelnu ervenost
i
= Stojislavice no Voicku,
204 V. HAJEK. KRONIKA ESKA.
R.
783-784.
Hradec.
erven Hrdek jej jmenovali a jin Ciheln
Hrdek, jin Hradec jemu kali^
<R.
78
3>
Nezamysl
umel.
/
31'
Mnta
volen.
(Smrt Nezamyslova. Volba Mnatova)
Lta 783. Slavn kne Nezamysl maje vku
svho let padest a sedm, kter po svm otci
Pemyslovi zpravoval esku zemi let tidcet a
devt, umel a pohben pod Vyehradem neda-
leko od otce svho na tom mst, kde slov Kn-
ec hrobka. A plakal jest jeho vecken lid za
mnoho dnuov proto, neb za jeho asu byl dobr
pokoj ve v t zemi a krajiny ty velmi se roz-
iovaly, lid pokoje uvajce na mnohch m-
stech lesy vyvracujc se osazovali.
/
Roku toho tak rozkzali s vldyky, lopo-
tov a zemane i star, aby se selo vecko mno-
stv lidu k vratm dvoru Vyehradskho. To
kdy se stalo, volili s z vuole jednostajn veho
lidu sob za sprvci a kne Mntu, syna Neza-
myslova, kter ji ml vku svho let tidcet.
A posadive ho na stolici otce jeho, jemu se po-
ctiv klanli, posluenstv a vrnost jemu slibo-
vali. Ten byl nsledovnk skutkuov otce svho,
pn spravedliv a milovnk pokoje.
1
Tyto nzvy poprv ve XIV. stol, kdy teprve cihl-
stv v Hradci rozkvetlo, se pipomnaj.
V orig. pak n-
sleduje obrzek jako k r.
709,
NEZAMYSLOVA SMRT. MNATA KN12E. 205
Po takovm volen dne jedenctho Stezi-
slava urodila Mntovi krsnho syna a dno je- Vojen se
,r '
narodil,
mu jmno Vojen.
(Sucho, hlad a mor.)
Lta 784. Mnta kne tu nadji
maje, e syn
<
R-
7
g
4>
jeho duojde vku muskho, rozkzal na
jednom
mst phodnm lesy posekati a hrad
postaviti
a dal iemu imno Ostrome.
rfl s
> >
,
Ostrome.
A toho roku velik suchota <byla), take jed-
na^ cel lto dt dn nepral, obil
vyhynulo,
trva uschla, dobytkuov mnoho zemelo;
potom
asu podzimnho lid tak mti poali,
nkte
hladem a jin nhl smrt. Kne Mnta hnul se
s Vyehradu a na Ostrome se obrtil a tu za
Hlad.
cel ti lta i s sv enu Stezislav tak i s sy-
nem svm Vojnem [za ti lta] pokojn sedal.
Skrze takov suchotu, morem a hladem obt-
en mnoz kovkopov, kte zlatta a stbra hle-
dali, zemeli a jin jsce hladem utrpeni od
svch prac pestati musili a pry se rozbhli. Ry-
ovnci tak, kte drobn zlatta z pskuov prali,
sv dlo opustive rozeli se. A tak skrze ten
hlad a mor velik se v t zemi koda stala, neb
s strany jedn pro suchotu a tvrdost zem lid
vorati nemohli a s druh strany proto, e lid vy-
meli, nebyl kto ddin osvaje, tak pust zstaly
Mor.
1
= skoro.
206 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
785787.
a nkter lesem zase porostly. Mnta na svm
Ostromei sed, co se v zemi jeho dje, z toho
byl teskliv; neb i on tak, a byl kne, nebyl bez
hladu.
(Nlez obch kost.)
<R.
785) Lta 785. lovk jeden v mst Thetn, chtje
sob locli! v zemi udlati, kopal a nalezl hlavu
Hlava
lov nemrn velikosti, kter kdy z zem vy-
obrova.
v . . ...
, , .
nata byla, dva mui jedva ji mohli obshnuti.
Nalezeny s pi tom i jin kosti, jednak vecky
jednoho lovka hntov noh byli s na dvadcet
a est noh vzdli. A to vecko bylo na hrad Th-
tn pineseno a poveno na jedn sni a vem
lidem, kte tam pili, ukazovno
2
.
Kne Mnta rozeslal sv posly a sluebnky
po vech krajinch esk zem a skrze n vem
vudy tak povenm, jako obecnm, <rozkzal>
aby dn dnch kovuov nehledal, ale aby ra-
dji vorn pilni byli a hladem nehynuli. Lid ti
jako poslun tak se zachovati slbili.
(Hrad Stihov.)
<R.
786)
Lta 786. rody obiln hojn v esk zemi se
ukzaly, take vickni lid mli chlebv bez ne-
dostatku.
1
= sklep.

2
Takov nlezy (arci zkamenlch kost
zvat pedpotopnch) byly snad vskutku na Tetn (nebo
na Karltejne) za doby Hjkovy ukazovny.
MNATA. HRAD STRIHQV. 207
Pi tom asu mu jeden znamenit jmnem
Stih, syn Klasov, znamenav takov bti chle-
buov hojnost, vyvedl sv vecku eled na misto
jedno velmi phodn, rozkzal tu lesy sekati a
vpno pliti, jinm grunty vymtati a jinm

s
.
tnl
(
1
!
,v
kamen velik voziti a zdi z nho dlati a hrad
krsn postaviti, ktermu dno jmno StihoVi.
Chvla
o tom hradu la po v zemi a o jeho krs-
nm sta/ven mnoz divce se rozprvli. Neb
/
31
v
Stich zvlt s svmi obval na hoejm po-
neb v jedn jiztbici a ena jeho Boka tak
s svmi obvlt v jiztbici obvala a eled jich
vecka spolu v jedn velik pebvala jiztb, ko-
ov jich zvltn pbytek mli, krvy zvltn,
volov zvltn a tak kad dobytek byl v svm
pbytku, jeto toho prv v t zemi vdno ne-
bylo. Proto tomu dlu vickni se divili.
(Kesomil nmstek knec.)
Lta 787. Toho asu kdy se Mnta kne na
<r.
787)
Ostrome hrad s Stezislav ml hnuti a tam
chtl bydliti, na mst svm zprvu hradu Vye-
hradskho jednomu mui znamenitmu, jemu
jmno bylo Kesomil, syn Boislavuov, syna
Vrova ze vsi Vrovic, poruil.
Ten asu jednoho na mst knete svho
Mnty obeslal nkter obyvatele esk zem a
1
-
ves na Podbradskn.
208 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
788.
zvlt mocnj
a dal jm raddu, aby sob ji-
nho
knete volili, poloiv toho rozlin p-
iny a tu naj vt, ponvad on Mnta ped kn-
etstvm utk a na Ostromei jako na pauti
msto sob vyvoliv tam se taj, znamen jest, e
se ji on na Vyehrad nevrt a snad proto, e to
sm uznv u sebe, e on se k knetstv nehod.
A
pi
tom jm zjevn oznmil, e by on se lpe
k tomu knetstv neli Mnta hodil. Dna jest
Kesomilovi odpovd,
e se cht o to star t
noci poraditi.
A v tom dno jest to Mntovi vdti. Kter
hned bez mekn pijel a Kesomila jti kzal.
I mluvili js lopotov a vldyky Mntovi, kneti
svmu, e oni bez pna a saudce bti nemohau
a necht
pro rozlin
phody. Chce-li je on tak,
jako pedkov jeho, opatrovati a sditi i tak na
stolici otce svho, t.
j.
na Vyehrad sedti, e oni
cht rdi jemu poddni bti. Mnta ei jch vy-
Kesomil
styav i tak, co se vskutku dje vyrozumv, bez
Vrovic
potazu
dal jm hned odpovd,
e to chce rd
meem jse - ,
T^
v .,
, ,
.,--.
sm zabti
uiniti. A Kesomilovi rozkzal tu tak ped
musil.
nimi,
e se musil svm meem
zabti.
(Stavba hradu Praskho.)
<R.
788) Lta 788.
/
Kne Mnta obvaje se vc pe-
/
32
r
delch,
aby opt nkdo proti nmu se nepo-
zdvihl
a jeho snad o knetstv
nepipravil, tak
MNATA STAV PRAHU.
209
o to pemajll, aby se svm poddanm neztratil,
ale radji aby k nmu i k synu jeho Vojnovi
lsku mli.
Dne jednoho svolav mnoho dlnkuov, poslal
je na horu Petnsk kzav jim kameni lmati
a hned za nimi mnoho poslal chlebuov, potom
brzo kzal ten kmen na Svinsk vrch
x
voziti. Tu,
kde byla nkdy Libue dala postaviti duom de-
vnn velmi vysok, tu on kzal duom kamenn,
velmi prostrann a ozdobn udlati, tu tak
rozkzal, aby ena jeho Stezislava s pannami
desti pebvala a ona vecko ensk pohlav aby
spolu s tmi pannami v radd sedci saudila a
kne sm toliko saudil musk hlavy.
Po malm asu byla o to mezi vladykami roze-
pe, neb nkte tomu velmi na odpor byli pra-
vce: Pedkov nai, jak spisov ukazuj, tce
saudy Libuiny sneli; s Vlastu a s jinmi tho
pohlav velikau tkost mli. Co opt na ensk
neb na dv saudy my neb nae eny budau po-
tahovny ?
Jin
odpovdli : Meme to dobe
snsti, co toliko do asu trvati bude; vak dn
z naeho pohlav tak jako za Libue tam k saudu
nebude potahovn; nech se v tom vypln vuole
knete naeho. Vak to zbome, kdykoli bu-
1
Mn se Hradany a stavba palce krlovskho.
K tomu obrsek jako na str.
76.
Kronika.
j
,
210 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
789790.
dme chtti. A tak s toho pi tom, e ena eny
saudila, zanechali.
(Nlez zlata.)
<R.
789)
Lta 789. lovk jeden chud a sprostn pasa
Prut zlat
krvy na Kesne hord,
nhodau nalezl prut zlatta
na ezen.
^
tj ust

u zem
j
a^
p
rst prostedn u ruky
lov. A ulomiv jej pi sam zemi, kneti
svmu na Vyehrad jej pinesl a dal. Kne to
vida od nho pijal a jemu podkoval a dlhost
toho prutu na zemi postaviv a k sv brad pi-
mil. A ohldl se na toho chudho lovka a po-
vdl k nmu: Slho vrn, ponvad ty mne,
jako pna svho, zlattem daruje, nemm m
bych tob odplatil, -jedin tm, aby ty tu vecku
horu sob osobil,
j
k svmu uitku obrtil, jak
naj lpe moci bude, bud pastvami a neb zlattem
dobvnm.

lovk ten to vdn pijav podkoval a ved

na tu horu, hledal s pilnost msta toho, na kte-
rm jest prut ulomil, ale nikterak nemohl na-
leznuti. Druhho dne povolav s seb jinch spolu
s nimi hledal a nic nenalez, z t piny, e jest
sob toho msta dobe neznamenal.
(Zaloen Suice. Volba Leka Polskho.)
<R.
790)
Lta 790. Opt mnoz echov opustive ddin
vorn, na rozlin se dla horn i doln zlatta
1
Podle Dobnera pr hora u Vimperku.
MNATA. NLEZY ZLATA. 211
hledajce vydali a zvlt v
krajinch polednch,
rozlin psky pi dolech a potocch pemtajce.
V jednom pak mst pi jedn mal vsce, kter
Suice slula, toho roku takov se jeho
hojnost
ukzala, e jeden lovk dobe mohl jeho za je-
den den za deset neb dvanct zlattch nadlati

a tak tu mnoz s zbohaceni. Proto oni sami

ryovnci z t vsky msto velik zd ohrazen
udlali a pi prvnm jmnu Suice jeho nechali.
Rokux toho kne Polsk Pemysl, jinak
Lsko, umel bez ddicuov. A oni Polci volili
js sob za kne mldence jednoho, o jehoto
rodu nic prv slchno nebylo, toliko zprva
o nm byla, e by on mezi jinmi byl statenj
a chytej. A dali jemu jmno Lsko Druhy.
Nkte ovem
p,
e by Polci na tom z-
stali, slaup njak postavive, kdo by k nmu
s svm konm najprv pibhl, aby byl jch kn-
etem. A ten jist mldenec chytrosti uvaje, e
/
by kzal kotvic mnoho nadlati a t noci, kdy
beti mli k tomu slaupu, e by on na t cest
tmi kotvicemi posypal, krom na jedn stezce,
po
kter on s svm konm beti umnil. A kdy js
beli, koov se zbodli a beti nemohli a n-
kte i padali; on sm kdy tudy, kde jch ne-
zlt ta
mnoho.
Suice
mst(
>.
/
V
1
Vyprvno podle Kadlubka; ten opt tu historku
vyprv podle povsti o Dareiovi.
14*
212 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
7917
93.
_
bylo, bal, prvn k slaupu pibhl a tak knet-
Knetstv
, ,
11^1
Polsk.
stvi obdrzal.
Ale mn se vid, e i na ten as tak jsau hlp
Polt palatynov (neb hrabata) nebyli, aby mli
o knetstv tak lehkomysln v zvod bhati, ne
e on Lesko pro sv statenost podn jest na
knetstv volen.
(Prvn rycht Prask. Stavba Prahy.)
<R.
791)
Lta 791. Obyvatel msta Prahy pro staven
Praha
domuov u velik veli nevoli tak, a sm kne
men.
v
. ., .
,
.
musil mezi ne pijit a ty nevole, kterez mezi ni-
mi byly, zastaviti. A tu hned kzal domy nkter
boiti a dlati ulice podn a rynk velik a jed-
nomu kadmu, jak uloil a pokud duom sta-
vti, tak aby stavl a na tom dosti ml. A to
hned pro budauc pamt kzal zapsati.
Ustanovil jest tak kne mezi nimi saudci a
v3Lt
.
ar
zprvci jmnem Chvora, mue velmi opatrnho,
ktermu rozkzal, aby sob dm u brny hoej
postavil a tu aby saudil lid mstsk na mst kn-
ete svho

a lidu vemu jeho poslunu bti
rozkzal. I ml jest vecken lid k nmu toit
a milovali jej vickni jako otce svho, neb jest
byl mu spravedliv^
1
Toto vyprvni (i nsledujc) o sdle knecm
na Mal Stran vzniklo oi'sem jenom njakm omylem.
V orig.
t obrzek jako pi r.
1073
(v dle II.).
MNATA ZIZUJE
PALC V PRAZE. 213
Lta 792. Chvor saudce a zprvce lidu jako
mu vtipn domy krsn a zdi vysok rozkzal
stavti, ulice opt podnj ne prv kzav tak
nkter devnn domy a sruby i obruby boiti.
Nkte pak poali bti tomu na odpor. Kne
cht tomu, aby se vickni upokojili, rozkzal sob
duom vborn uprosted msta postaviti a tu po-
kojn sedl mezi svmi poddanmi. Po mnohch
pak letech z tho domu uinn jest duom radn,
t.
j.
rathauz.

/
R.
t.i
velmi pkr byla zima,
kter mnoho dobytkuov i lid pomoila sv mra-
zovit ukrutnost, v ekch tak mnoho ryb zhy-
nulo; v nkterch mstech ledov na puol pt
pdi ztlaut nalzali se a zvlt okolo Prahy.
(Vpdy Moravan a Nmc.)
Lta 793. Moravan vzave nenvist k Ce-
chm beze v piny, seli se u Kyjova a odtud
do ech mocn jse obrtili a okolo Nebevid a
Kbelu velik inili kodu. Hrad een Hrdek
zboili, Chotborsk horu osadili a tu se dvm
obraubili. asto odtud schzejce mnoh zjmy
dlali. Uslyave o tom nkte Nmci, thli Mo-
ravanuom na pomoc a s nimi se spolive tako-
vuo jako Moravan echuom inili kodu.
Jednoho asu Nmci na jednom pvr nad
<R.
792)
Praha se
stavla.
Rthauz
Malo-
stransk.
/ 33
T
Zima
ukrutn.
<R.
793)
Moravan.
1
Mrazy toho roku pipomnaj i letopisy franck.
214 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
794.
ekau postavili batu a to proto, jestlie by e-
Nmc. chove je honili, aby odtud vyskoce echy mor-
Nmeck
clovali. Tomu mstu potom echov Nmeck
Brod jmno dali.

Kne Kauimsk a byl
astokrt, aby se proti nm postavil, napomnn,
nechtl aneb nesml toho uiniti.
{Bitva u Kyjova.)
(R.
794)
Lta 794. Opt Moravan a Nmci spolu siln
Moravan,
moc do ech vtrhli, chtce se vech echuov
Auval hora.
i jch zem zmocniti. Mezi horau, jen Auval
Stbina
slov, a Stbrnau Hrkau (jinak Stibin) se
hora. , v
M
.
polozihi.
Kne Kauimsk, lovk velmi straliv
2
,
po-
slal k nm sv posly se v svau moc se jm pod-
dvaje. Druhho dne piel mezi n a oni vzave
jej, dali jemu oi vylpiti. Potom hned k Mn-
tovi posly sv poslali, chce-li svuoj ivot zacho-
vati, aby se jm poddal. Kne Mnta poradiv se
s svmi statenjmi jm vzkzal, e toho ne-
chce uiniti, ale e se chce jm staten brniti.
Moravan zpupnmi slovy sce pohnuti hned
se odtu hnuli a k Vyehradu se blili chtce se
u nho tetho dne poloiti. Nkte mezi nimi
mdej
byli a ti nedali k Vyehradu thnuti,
1
Tyto a pedchoz udlosti jsou opt vmysly roz-
manit; jmna z okol praskho
divn propletena se
jmny z pomez moravskho.

2
= bzliv.
MNATA. BITVA S MORAVANY. 215
ale poloive se nad jednm potokem na pvr,
tu kzali les posekati a udlati na tom mst i-
rok a mocnu ohradu jako msto a dali tomu
mstu jmno Kyjov a to proto, neb byli kzali
sob tu mnoho kyjuov nasekati pravce, e cht
vecky echy ne mei, ale tmi kyji z t zem vy-
hnati.
Poznave echov, e tak blzko od Vyehradu
Moravan a Nmci se poloili, spolu se shro-
mdive, tak silnau moc se na n vypravili.
Ale vak Mntovi kneti i jeho synu Vojnovi
rozkzali zstati na Vyehrad.
Uhldave Moravan s svmi Nmci, ano e-
chov thnau proti nm vedle lesuov, nemohli zna-
menati, mnoholi by jich bylo, neb nkte skrze
hust lesy li jako tajn. Moravan men poet
jch bti se domnvajce, tak jak se spolu zav-
zali, kdy se piblili, s kyji na n z obruby
2
vy-
skoive oni prvn boj zaali, echov svmi
mei poali je velmi ukrutn mordovati. Mora-
van vidce slu zase do obruby postpiti
3
chtli,
ale echov jm rak zaskoive
s obau str
je sili a mordovali a po lesch je ssthajce
vecky zbili a koist tu mnoho i rozlinch lau-
peuov nabrali. Kdy se boj skonal a echov do
1
Mn se ves Kyje u Prahy.
-
= ohrada.

3
= ustoupiti.
>oj prvn.
216 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
795.
ohrady veli, nalezli js tak mnoho mev a lu-
i, kterch Moravan a Nmci svvoln ne-
chtli potebovati.
Po t bitv echov navracujce se osm set
kyjv, kter byli Moravan a Nmci na echy
pipravili, ped knetem poloili. Z toho prvnho
vtzstv vickni vesel byli a tomu mstu, na kte-
Kyje ves. rm se to stalo, Kyje jmno dali i..
(Star msto stavno.)
I
33'
Lta 795. Kne Mnta jako mu rozafn bu-
dc phody rozvauje, vech obyvateluov svho
knetstv rozkzal k sob na Vyehrad povolati.
A kdy s se seli, kne posadiv se, rozlin p-
hody a ppadnosti ji minul v t zemi i budc,
kter by se pihoditi mohly, oznamuje a pedkl-
daje i to, kterak by se jich mohlo uvarovati, pra-
Snm. vil:
Jist
e by slun bylo, aby lid esk tento
nebyl tak po horch a po polch i po t v zemi
rozptlen, ale jestlie by se takov vc jako lta
pedelho pihodila a neptel na nai a vech
ns zhubu vtrhli do zem tto, aby lid mohl n-
kde spolen a pohotov bti nalezen a tm ne-
ptelm bez prodlen odpral. Neb jist mi v-
te, by byli Moravan s svmi Nmci pod Auva-
lem se nezastavovali, knete Kauimskho pi
1
V orig. pipojen t obrzek jako k r.
919
(dl II.).
MNATA ZAKLD STAR:
MSTO.
_217
pokoji nechali a obrub sob nedlajce k Vye-
hradu upmo thli, mne by
byli nehotovho
k brnn a vs porznu a po polch neb po vech
nalezli, byli by ns vecky
zmordovali a toto kn-
etstv vecko pipojili k Morav. Proto zdli
se vm, nkde v mst slunm aby msto posta-
veno bylo, a tu lid shromdn aby pro obranu
vlasti tyto mohl bti nalezen.

Star a vladyky uradive se dali s odpovd

ode veho lidu, e se jim ta radda dobe lb. N-
kterm se zdlo, aby blzko od Vyehradu msto
znovu zaloeno bylo, jin pravili, aby Praha, po-
nvad jest nedaleko od Vyehradu, rozena
byla. Ale ti vickni poruili to kneti k jeho m-
drmu rozven. Mnta vyslyav radu, odpov-
dal: Na rovinch Vyehradskch msto mohlo
by bti postaveno, ale snad by byl nedostatek
vody. x\le ponvad jest Libue, nkdy m babka,
o rozen Prahy mnoho, jak se o tom pe,
pedpovdala, nech se to vypln tohoto asu.
ekli s nkte : zk msto jest mezi horu Pe-
tnsk a Svinskm vrchem,, voda Vhltava tak
s sv strany je roziti brn. Odpovdal kne:
Vak voda jest ta vce hlubok ne irok. Nech msto
s druh strany vody na behu domov se stavj
a
j
most devnn dm udlati, tak aby jedni
1
Mn se Hradany.
Prask
218 V. HJEK, KRONIKA ESKA,
R.
796797
k druhm mohli jti svobodn, a ponvad ta vo-
da prostedkem msta potee, tu dn vody ne-
bude nedostatek. Tak byla-li by toho poteba, e
/
34' by mli obyvatel toho msta Vyehradu
/
pomoc
uiniti, budu moci svobodn a po sue k nmu pi-
jti. Ty piny vylyave echov, dali k tomu
vli.
Tch dnuov hned nkte sthovali se z Prahy
na druh stranu vody a tu dv velik vyvracu-
jce domy devnn zakldali. Rynk tak toho
msta nedaleko od vody na behu, sto kroejuov
zdl a tolik <z> i zaloili, tu kde nyn slov
u sv. Valentina na rynku
x
.
(Zaloen slav.)
<R.
796) Lta 796. Mnta kne povolav k sob as-
asslav.
slva, mue mdrho i nad jin bohatho, ozn-
mil jemu, e se jet obv Moravanuov, snad
aby nechtli pro ty, kte s v echch zstali,
nad echy pomsty uiniti; proto aby nkde v m-
st phodnm pro obranu jeho i veho lidu (po-
nvad kne Kauimsk ji tak mdel jest) hrad
pevn s t strany od Moravy dal sob postaviti,
e jemu chce pomoc uiniti zlattem, chlebem i li-
dem. asslav vyslyav dost dal odpovd, e to
chce rd uiniti.
1
Asi vymyleno; mono vak tak, e byla njak
podobn zmaten tradice v Praze.
MNATA ZAKLD
SLAV. 219
Tu jest
poslal hned sv sluebnky, aby hle-
dali phodnho
msta k bydlen jemu. I nalezli
s
msto jedno. Navrtive se oznmili s pnu
n, kter bez mekn, pojav sv enu Milo-
slavu i vecku sv eled se vemi svmi i jich n-
bytky a dobytky, obrtil se k vchodu slunce a
piel k mstu, kter jemu od
sluebnkuov uk-
zno. A tu hned zaloiti kzal obrubte devnn,
velmi irok jako velik msto a od svho jmna
dal jemu jmno asslav a duom jako hrad po-
(]
'.
stavil, tak e s se tomu dlu vickni lid divili.
Lta 797. Casslav pilnost maje o brnn ne-
<
R
-
~"~^
ptelm do zem, rozkzal od svho domu a
k horm mnoho dv
2
velikho podtnati tak,
aby jedno na druh padalo, pes ty zseky aby
dn nemohl pejti. Roku toho tak kne Mn-
ta pijel na dvr asslavv, aby to dlo spatil.
A vida, jak se m asslav
3
proti neptelm, jemu
velmi dkoval a dal jemu darem tidcet hiven
zlatta, jin k tomu pomoci jemu poslati slibuje;
s nm se ptelsky rozehnav, zase na Vye-
hrad se navrtil.
A toho asu ena jeho Stezi-
slava syna jemu druhho urodila, ktermu on
dal jmno Smysliboj, kter potom tetho lta
umel a na
Hrobce alostiv pochovn.
i
= ohradu. -
2
= stromov.
:;
Etymol
iv ovem ryze hjkovsk.
220 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
798799.
(O Lestkovi Polskm.)
Toho asu Lestko Druh, Polsk kne, umel
a hned toho roku syn jeho Lestko, Tet toho
jmna, zprvu knetstv Polskho na mst otce
svho pijal. Ten byl mu velmi staten a v v-
lench vcech astn,
kne
Jednoho
asu sebrav lid v sv zemi, thl
umel.
Uhrm proti Vlachm na pomoc. A tu s Polci
s svm knetem sv munost nad Vlachy uk-
zali, take se tomu netoliko Vlai, ale i Uhi di-
vili. Ten Lestko ml jest mnoho enin, s kter-
mi ml dvadcet synuov. Jednoho
toliko ml (tak
jak obyej byl pohansk) podnho a dal je-
mu jmno od nkdy zprvce mskho Pompi-
HuSi,
jemu Polci kali Popiel.
(Nlez olova a cnu.)
<R. ;c8>
Lta 798. V krajinch puolnonch daleko za
dvorem Kolostojovm na jedn vysok hoe uk-
zala se velik hojnost olova, tak i cnu, kter
nalezl njak Hlan chod po horch. A ten najprv
pnu svmu Slavklasovi divn vyrostliny pi/nes
do vsi, kter slula Dubina. Slavklas el jest tam
s dlnky a kdy takov rudy mnoho nalmali,
kzal ji ohnm pliti. A kdy hojnost velik sli-
tiny udlali, poslal jest to Slavklas Mntovi, kn-
1
Opt podle Boguphala a j.
polskch kronik.
MNATA. NLEZ OLOVA A CNU. 221
eti svmu, na Vyehrad, aby se tomu divil, co
jest v jeho zemi v krajinch plnonch nalezeno.
Kne to ohledav a od nho vdn pijav
po-
slal jest k nmu sv posly, jemu z vrnosti aby
podkovn uinili. A z t piny e jest
toho
ped svm knetem nezatajil, dv jemu kne
ty vecky hory, aby jich uval, jak najlpe bude
moci, vak o to aby pi ml, neptel dostiv
toho kovu sce aby tudy do zem neveli a kody
jeho poddanm neinili.
(Zaloen Jihlavy.)
Lta 799. Moravan spuntovave! se s Nmci
<R. 7">>
u velikm se potu sebrali a do ech na laupe
pustiti se chtce, pehe naped poslali a sami
tak za nimi thli. pehi navrtive se oznmili,
kterak asslav pevn sob duom postavil, od
kterho a do hor velik zdlal zseky; netoliko
jzn, ale i p dn tam projti nemuo.

Moravan zastavive se v jednom lese pi vod,
dlho se radili, co maj initi, a na tom zstali,
aby na tom mst tu hned ohradu okolo veho
vojska udlali a vnit baudy a sruby stavli. N-
kte pak byt sob tu oblbive, msto rauben
ohrady zdi vysok stavli, chtce tu msto mti,
a kdy grunty ke zdem kopajce ven zemi vy-
1
= spiknuve, spojive se.
222 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
800.
mtali, mnoho tu jekuov nalzali. A na ten as
echov i Moravan kali jekovi jehlk, od
Jehlava
^q cj a
j-
:
g m s tu imno Tehlavai.
msto.
J j j
{Lipnice.}
<R. 800) Lta 800. Moravan majce zprvu od nkte-
Moravan.
r

ch, jak jest hojnost stbra i zlatta i

jinch
kovuov v eskm knetstv a oni, echov, e
sob to velmi lehce v, nikterak se
nemohli
upokojiti, ale kadho dne nkte o to smajleli,
jak by mohli ten esk nrod vyhladiti a sami tu
35
r
zemi osaditi. Ale vdce, e skrze ohra/du as-
slavovu nikoli nemohau projti, sto a edest mu-
uov tajn vyli od Jihlavy a pustili se jako na
zpad slunce a li skrze hust lesy pes velik
hory, a i pili na jednu vysok horu, kter
byla vecka velikm porostl dvm lipovm.
A odtu spative nkter planiny, vsi i vorn
ddiny i ekli s jedni k druhm: Toto jest ta
hora, o kter js nm roku pedelho nai pe-
hi zprvu dali; proto tuto sob duom pevn
postavce budem budcmi asy v echch kodu
initi.
A tak se o to snesli a hrad pevn na t
Lipnice,
hoe postavili a dali jemu jmno od t hory Lip-
nice. A kdy jsau tu ten hrad stavli, dn o tom
z echuov nic nevdl, a poali lidi jmati, a-
1
Mn se Jihlava. Arci vechno vmysl Hjk
V origin. pipojen t obrzek jako k r.
758.
MNATA. MORAVAN!: V
CECHCH. 223
Li
x
'
'
?
M
*
v

*
:
//
>^
-^^
covati i mordovati. To kdy Mnta kne uslyel,
sebrav nemal poet lidu, poslal je k tomu hradu.
Kte chtli rdi ten hrad zkaziti, ale dn ne-
sml k nmu pro rozlin stelby a kamen hzen
pistpiti. I navrtil se ten lid zase k kneti
svmu a oni vdy vsi vybjeli a lidi jako prv
hubiti nepestvali.
(Dobvn Lipnice.)
Lta 801. Poslal kne Mnta Velaucha a Bo- <.
hovice, sv sluebnky, k svm zemanuom, t.
j.
k asslavovi, k Nevesovi, k Slovochovi a Vozi-
slavovi, jch daje, aby ty Lipnky z zem vy-
plenili a jm vce tu kody initi nedali a hrad ten
i s tmi horami
aby svmu
panovn podmanili.
224 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
801-802.
Kte chtce svho knete
dost a rozkaz vy-
plniti, vypravili se na ty zhaubce, 600
muuov
statench a dobe v
smolnky odnch,
mei a
luiti jsce dobe opateni.
Moravci ti
(neb
Lipnici) kdy js to skrze sv pehe
zvdli,
hned rychle dvoje zseky okolo toho hradu
z dv velikho udlali, tak . aby
dn pstup
nemohl bti k tomu hradu. echov asu nonho
skrze jedny i druh zseky tajn pronikli a u sa-
m obruby hradu toho se postavili.

Nkte
z tch Lipnkuov tajn sede s hradu okolo obeli
a za jednu velik skal na echy udlali zlohu
a kdy echov za obrubau se kryjce na hrad
z luit stleti poali, mui nkte tajn vyede
z zlohy osei ty rychle zaplili. V tom
Lipnici
s hradu na echy zbhli a jako valem se na n
/
35V
valili a jin z zlohy vyskoive
/
velikm hla-
Ccchov od
sem okik uinili. echov domnvajce se, e by
Moravanv
.
,
v ,. V1
poraeni.
J
icn v *e zloze velmi mnoho bylo, pocah utkati;
nkte do ohn beti nechtce brniti se musili.
Ale vak ohe ten velikau jm kodu inil, neb
od horkosti ohn smolnkov se na nich rozpustili
a Lipnici je kodliv stleli, take se jch mn
ne
300 domuov navrtilo. Z toho se zemane
pedeen velmi rozhnvali a Lipnici hned z ka-
mene petvrdho zdi hradov poali dlati a e-
chov ten cel rok o n se nesmli pokusiti.
A oni Lipnici asu zimnho jednoho znme-
NKZAMYSL. LIPNICE DOBYTO.
22^
nitho i bohatho lovka, jmnem Zbaje, na jeho
dvoe, Zbajov jmnem, dobyli,
rozlin s nm
Zbajov.
nakldajce muili a potom
jemu hlavu sali.
dvuor jeho vecken i ves vybrali a vyplili a lidi
zm<
>nli
rvali.
(Lipnice zboena.)
Lta 802. Pila zprva k Mntovi kneti, e
<R. 802)
to zl, kter/
se dje okolo Lipnice, nic se ne-
umenuje, ale vce rozmnouje. A on bez mekn
slinmi/.di v lidu vce ne prv, vypravil je na ty
morde. Kte kdy js pod tu horu pithli;
dv
zlohy pod
horau uinili. Sto a dvadcet mu-
uov k zmku
pistpive na ten hrad hust po-
ali stleti. A oni s zmku tak hust a velikm
kamenm z oken a z podsebit hzeli, e dolej
host mtisili domcm od toho hradu do lesu po-
ustpiti. V
tom rychle dve hradov ti Lipnici
oteveve doluov se hust valili. echov mlo
pozastavive se. rychle poali utkati a Lipnici je
kodliv cepami a kamenm posthajce bili. To
echov z tajnch zloh vyskoive Lipnky
od
hradu
zastihli a je rozrazive po lesch honili a
mordovali.
Kte pak byli na hrad zstali, rozumjce,
e js ji poraeni,
echm js ten hrad v
moc
dali. kte z nho
chleby
a jin potravy vybrave.
Lipnice
jej js
zaplili a rozboili.
Vzn ty, kter tu na rozboen.
Kronika, \c
226 V. HJ EK, KRONIKA ESK,
R.
803.
tom hrad na milost pijali, jich bylo v potu
tidcet a dva, na Vyehrad
pijeve, Mntovi je
v moc dalii.
{Zavel asslavov.)
(R.
803) Lta 803. asslav, jen byl mu slavn, ale
letit,
povolal jest svch syriuov,
jichto jmna
as a Slav,
| )V j a j su: jednomu as, druhmu Slav a tetmu
Pab. 1 mluvil jest k nm a ka: Synove mil,
vte dobe, jak jsem
j
ml prci pi brnn
nepteluom, do tto zem jm jti nedada, a skrze
to
sem velik ped knetem obdral milost, tak e
jest mne hojnm zlattem daroval, k tomu vickni
obyvatel t zem velik lsku ke mn mli. Ale
ponvad
j
ji sem selho vku, za to vs
-
dm, kdy
j
umru, abyste mne v Loch
2
poloili
a kneti pnu svmu vrn byli, msto toto
abyste tlustau zd ohradili a tu spolen bydlili.
Jedna
strana msta a jest asov a druh Sla-
vova. Obrtiv se k Pabnovi ekl: A ty, ml-
dene, hned ztra jed a msta phodnho hledaj,
na nm by mohl hrad postaven bti. Pab
rozkaz otce svho vyplniv, nalezl jednu horu u ve-
likm dol a tu hrad velik a velmi vysok posta-
Pabnice.
viti sob rozkzal a dal jemu jmno Pabnice
3
.
1
Ve toto i nsledujc pouh vmysly. Pozdji je
jet rozmnoil Pina.
-
Snad se mn Losin na
slavskUj snad proste sklepy hradn,

"
Msto neda-
leko slav.
MNATOVA SMRT.
umrcl
Roku
toho
tak Pab ponuknutm otce svho
Siln
pojal sob /.cnu jmnem Domku, dceru Msti-
rodovu ze vsi Huorek, kter takov slu mla.
e vezmci krvu ivu, nesla
j
tak daleko, jako
by mohl z luit dosteliti
a
.
(Mor v zemi. Smrt Mnatova.)
/
Lta 804. V zemi esk byl mor velmi <
R
- 804)
ukrutn,, na lidech i na hovadech. Kne Mnta
3<,r
poraen sa ukrutn morn bolest sedmho dne
umel, kter tu zemi jedenmezctma let zpra-
voval, mu velmi spravedliv
a dostiv pokoje.
Po vykonn ivota dne tetho pod Vyehrad na
1
1 robku nesen a dar}- mnoh
v ruku maje do
hrobu vloen, s plem mnohho lidu pohben; na
jehoto hrob ohe velik a do dne tetho horal.
Pi tom asu syn Mnatuov, jemu bylo jmno
Vojen, tak byl velik nemoc poraen a na
Ostromei jako mrtv leal. echov obvajce
se, aby neumel a skrze to aby nebyl v zemi
n-
jak nepokoj,
neb mnoz a zvlt znamenitj
dostiv
byli msto
knetsk dreti,
spolen s
s~ seli a volili sob za zprvci
a vladae
syna
Hrozislavova
ze vsi Vrovic jmnem
Rohovice,
^kovjc
kter
pijav
vladastv,
poal sv poddan velmi
pke
trestati. Neb brzo
po svm
volen kzal
1
V orig. pipojen t obra
k r, ojo
(dl TI.).
2
Podle
franckch
letopis bylo to r.
803.
15*
vlada.
228 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
804, 805.
svm sluebnkuom, aby li a pivedli jemu Kar-
sa, syna
Nohojova ze vsi Kre, svzanho, kte-
rho dal hned t
noci
s
Vyehradsk kl}' do
eky tajn sstriti a v jeho ddictv se uvzav,
ddiny hez mekni kzal vorati.
(Volba Vojnova.)
Stari a lopotov i jin
vldykov kdy
to
uslyali, spolu se ped Svini hrad seli a tu ura-
Vojn
tiivse se, po Vojna na Ostrome poslali a jej
volen. .
, v
jako ddice za knize volili.
A kdy jsau s nim k vratuom Vyehradskm
pili, on vlada nechtl jich tam pustiti. Po dlu-
hem voln a tluen Rohovic vlada sm vyhldl
z jednoho okna a pravil, e chce prvnho volen
ped Vojnem uti a t kivdy, kter se jemu
dje, e chce brniti. Krosk, jeden z lopotuov,
jen byl mu velmi siln, vzav sekeru brnu
Vyehradsk v nhle vysekal a Rohovic to vida,
tajn pes zed se dol spustil.
Vldyky Vojna na hrad uvede na stolici
otce jeho jej posadili, vickni vrnost slibujce
inili jemu poklonu. Mldenec ten, maje vku
svho let dvadcet a jedno, velmi rozafn pi svm
zpravovn byl nalezen.
Lopotov, to jest star zprvce, dv ne se
rozeli, spolu s vladykami vzave raddu, dali js
kneti za enu I laku, dceru Krasoovu ze vsi
VOJEN ZVOLEN KNI2ETEM. 229
Zvolice (a ona byla malho vzrostu, ale velik /
36*
krsy); tli pohodovave s
svm knetem se roz-
ehnali a na sv odeli
"bydle,.
(Rohovic
vlada.)
Lta 805. Rohovic pak pojav ntco sv eledi
<R.
805)
taj ne a non, /. Vrovic a z Michlu obrtil se
s nimi k zpadu slunce a piel a
do msta
Lucka. A tu s Luany pokojn
rokuje dne te-
tho rozkzal svm, aby t
noci v provanice
a
v smolnky se pipravili a s svmi luiti
poho-
tov byli. mysl maje toho se msta zmocniti.
Luanuov ovem takov vc tajn nebyla.
proto t noci
bedliv
byli; Rohovic tomu dobe
vyrozumv,
toho. co umnil, zanechal. Rno
Jatet
pak Luan, jinak atan,
spolu se sede k Ro-
Rohovice
novicovi poslali ro<z>kazujce. aby hned ven
z jich msta vyel i s svmi pomocnky. Pakli by
toho neuinil, e jej cht kzati do
Ohe uvrci a
co jest
on uinil Carsovi tajn, e oni cht jemu
zjevn uiniti.
A
on to vyslyav
poselstv, vyel ven .a chodil
pn
horch a lesch sob
msta k bydlen hledaje,
a i piel na jednu borti, na kter byla hojnost
vody. Tu kzal svm lesy sekati a obruby dlati,
i nalezeno jest, e tu prv na t hoe tak njak
1
V orig. t obrzek jako pi volen Vladislava kn-
etem eskm; viz v dle III. k r. 1197.
230 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
806, 807.
Vlada
msto.
staveni bylo a e by
vedle starch kronyk to vy-
hledno bylo, e s tu byli nkdy ped mnohmi
Msto
l e
ty
Bohmov msto sob
postavili, kter slulo
Bmota.
Bmotai.
<R. 8o6>
Lta 806. Rohovic to msto sob oblbiv, s ve-
lik pilnost tu msto stavl a dal jemu jmno
Vldao. A dv ne dokonal, a odtud velik Lu-
anm kody inil. Chtje se toho, e s jej
z svho msta vypovdli, pomstti, kzal u jich
msta paste brti a krvy zajmati. Luan to
tce nesli, neb nesmli pro ani dobytkuov psti,
ani vorati. Nkte pak z nich jsce strachem
pinuceni chtli jej sob za zprvce i za kne
zvoliti, jin nkte nechtli k tomu svoliti, pra-
/ 37
r
vce: Zdali nevme,
/
pro ns suuje? e pro-
to, e sme jeho nechtli u ns mti; budeli nam
knetem, bude se chtti mstti nad nmi. I z-
stali s na tom, aby se jemu brnili a hledali jeho
bezhrdl, jak budu moci.
Roku toho narodil se kneti Vojnovi syn a
Kesomysl ,^
.
Tjr
~ , ,,-,,,
jse narodil
dno jemu jmno Krezomysl, jen se vykld
ostr mysli aneb ostrho rozumu. Nkte pak, a
zvlt ptel pbuzn knny Baky, jako Kva-
so a Bozdch i jin, toto dt, Kezomysla, ji-
nm jmnem jmenovali, kajce jemu
Vnyslav,
1
Msto toto, jako i ostatn udlosti, jinak ncdo-
svden.

2
Nyn Vladoicc, nm. Wladarsch.
VOJEN. ROHOVIC VLADA. 231^
jako by
ekl v ns slva a neb nae slva.
Nkte ovem z kronykv tm tak jmnem
jeho
vypisovali, vak vt poet psauov jej
Kezomyslem
jmenuj i
i.
Lta 807. V eskm knetstv velik hojnost <R. So;>
chleba byla, tak e dvali ila za dva penize
2,
co
mohl jedem lovk unsti. Tak majce dosti chle-
ba, stbra i zlata, oddali se mnoz na
stavem.
A pi tom Oasu postaven jest hrad na jedn
hoe.
kter/, slula Lidmice. 1 1 rad ten
potom
za dlh
as byl Lichnice jmenovn. A to
staveni stalo se
rozkznm i nkladem jednoho bohatho lo-
vka ze vsi een Hronov, jemu bylo
jmno
Lidoslav. Potom tomu hradu Moravan dali
.....
,

,
, ,
Lichtem-
jmeno od Lichnice Lichtemourgk
3
.
burgk.
1\. t. Vojnovi kneti knna Hanka druhho
syna urodila, ktermu on
jmno
dti kzal
Vratislav (t. aby se nm slva navrtila). T.
1.
Vratisl

J
'senan (dli.
Rohovic s
svho msta Vladae ast sjezdy
inil a Luanm i jinm echm
mnoh
inil
kody.
Toho snsti nemohee utekli se k kneti
svmu
Vojnovi, od nho rady i pomoci proti
Rohovicovi dajce. Kterm
on odppvdal, e
by to rd chtl uiniti, ale obv
se, aby s strany
druh Moravan,
jen s mnohem silnj ne
Rohovic,
do zem nevskoili.
1
Viz pi r. 832.
-
Drobn mince, asi =
krejcar.
Mn se hrml
Lichtemburk na Cslavsku.
232 V. HJEK, KRONIKA ESK, R.
808, 809.
(Boj s Moravany.)
<R. 8o8> Lta 808. asu jarnho opt
Moravan veli
do ech, aby tajn kodu inili, a vede na jed-
nu horu nad Ohh, kter tak Oheb slula, tu
sob ohradu uinili a ji dobe osadive, nkte
z nich do vs blich se pustive, lidem dobytky
i jin nbytky pobrave, zjmali je a na horu je
uvedli; po malm ase opt vybrali Svochov,
Dubin a Chotbo, a tu tak lidi odtud zajave,
na t horu je vedli a odtud na Strek a na B-
Moravan.
tov je poslali^
To kdy oznmeno bylo starmu asslavovi,
ten kzal lid okoln svolati a poniiv obranu do-
mc Slavovi a asovi, svm synm, sm osobn
s tm lidem thl na Moravany a pod horu, na
kter se byli obraubili
2
. A tu kzal vecken lid
svuoj zsti, i nalezeno jich v poctu osm set a
padeste muuov dobrm hvem odnch, jen
mli nkte luit a stely, jin mee a pukle,
jin paluby
::
a pobon noe, jin pak cepy, sp
4
i emdihy.-,, jin opt praky a kyjanice a tak ho-
tovi se s neptely potkati. Druhho dne li s
1
Na Morav le ble hranic Straek a Btov;
msta Svochov a Dubin jsou nyn neznma; Chotbo a
Oheb (nyn
7' zceninch) le v
slavsk.

2
obrubou ohradili.
--
"
= zbra neznm; dve njak
odv.

4
= dky.

5
= palice.
VOJEN.
\ l'\m .M)|,\\ \M
nkte
provancij na tu
horu a obrubu
zaplili.
Moravane
vyskoive
velik
kameni na n pau
tli, ale mlo jim
ukodili. I byla jest radda
asslavova, aby jich tu
nedobvali, ale aby
okoln
vsi osadce,
tu jich ekali, kdy by chtli
plundro
vti, aby je tu mordovali. A tak s
uinili.
(Loupee Rohovicovy.)
/
Lta 809. Rohovic pojav
svch laupenkuov <
R
- 809)
velik poet /. msta Vladae i odjinud, thl s ni-
3/V
mi do Luck krajiny a
tti
vsi vybjeje a plun-
druje pibral se k sammu Lucku (neb ai) a
inil velik kodu. Luan
toho vytrpti nerao-
hce proti
nmu se z msta vybrali a lidu jeho
siln poali mordovati a oni se staten brnili.
Luan v t bitce Rohovice ranili a jali. V tom
Vladat se opravive^ Luany
ukrutn poreli
a pna svho jim z ruku jich vydeli a vce ne
na sto
jich tu zbili a zranili a okolo pul druhho'
sta
jich jave na Vlada je pivedli a acovali.
Tu kdy bylo Vojnovi kneti povdno, a
byl
mldenec, velmi toho elel a hned tu slbil, e se
chce toho
skutku nad Rohovicem pomstti
a
ty
Vladaovice kzati zbti a to msto rozboiti.
{Porka Moravan.)
Lta 810. Vldyky a zemane krajiny vchodn <K.
810;
-plu se u
jednoho z nich sesli,
jmnem Prosti-
1
muov v
provanicch.

2
= spodave.
234 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
810, 811.
slva, syna Chlumova, na hrad eenm Chlum,
zejmna tito: asslav,
Vozislav,
Polemil, Bud-
host a Neve, a na tom s zuostali, aby ty
lau-
pen Moravany z sv zem vyplenili. A od toho
dne poali jich piln bti a na cestch vudy
i okolo vs stre osazujc mordovati. Mora-
van kdy to uznali, e jich ubajv a mnoz vy-
chzejce nenavracovali se, na to se uradive
piln se snaili, dne jednoho aby se u hradu
Chlumu shledali. To kdy uinili, poali Prosti-
slava ukrutn dobvati. V tom rychle pedeen
z vldyk s svmi pispli a Moravannov tch
mnoho tu zbili. Moravan vidce, e nezbti,
s vtm potem k Morav pospchali. Cechov
vdy jim na ocas lapajce do Moravy se s nimi
dostali a jinch Cechuov den ode dne vdy za
nimi do Morav}- pibvalo. Kdy jich pak mnoho
spolu bylo, poali v Morav velik kody initi,
Strek
hradu Strku a hradu Btova dobyve rozboili
a domuov jse navracujce velik nesli s seb
ko-
isti. Nkte pak z tch Moravannov byli jet
na Ohbi zuostali a ti jedn noci vickni se hu-
stmi lesy do Moravy rozkradli.
<R. 8u>
Lta 811. Bojk, syn Slovochuov, z rozkzan
radOheb.
otce svho vsel jest na tu horu eenau Oheb, ma-
je s seb mnoho pacholkuov, kterm kzal dv
po<d)
tmati a jinm lmati kamen. A tak velmi
v brzkm asu tu duor velik jako hrad kzal
VOJEN A MORMinoK' MORAVSK. 235
stavti. Otec jeho Slovoch, assla\ a Neve
i jin vldykov inili jemu pomoc
eledi i
chle-
bem a, jestlie
by
jemu jak byla poteba proti
Moravanm, e
mu cht bti na pomoc
3
pravili.
[Hrad]
asu
tuho krl Moravsk, Hormidor jm-
Hormidor
' -
-\ir

M' ravsky.
nem, uslysav ji o druh porce
Moravanv a
e s hanebn od eChuov zbiti, tak e s Ce-
chov
v
jeho krlovstv kodu uinili, hradu od
nkterch dobyve je zboili, s velik
moci do
ech se vtrhnuti strojil, ale zachvcen sa smrt,
toho nevykonali.

U. t. tak kne Polsk Lestko,
toho jmna
Tet, umel a Polci bez mekn syna jeho
\^n\it%
Pompilia, jinak Popiela za kne s pijali, jin
pak syno/v Lestkovi rozlin krajiny vchodn
'
.^
Sr
sob osobovali. Ten Popiel nedlh as zpravo-
val; syna jedinho po sob zuOstaviv, umel.
(Rohovic poraen a jat.)
Lta 812. Kne Vojen rozeslal sv
posly
po <R. 812)
v zemi pikazuje, aby vickni 15.
den dubna
msce na Vyehradskm vrchu se postavili, d-
n aby jse nevymlval a kto by koli nepiel,
ji by tomu kne porozuml, e jest ten jeho ne-
ptel, ponvad jemu nen posluen.
I selo se vecko mnostv lidu. Kter on
Snm.
vida, najprv z posluenstv jim podkovn uinil
1
Vyprv tr:~, ale k pozdj dob, Dubravius.
236 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
812.
a potom rozkzal, aby se na vojnu strojili s mei,
s luiti a s jin zbroj, tak aby prosvnicemi
a smolnky dobe se opatili.
Poslno bylo tak
i k Rohovkov Vrovskmu, aby na ten snm
pijel. Kter se nepostavili, t i jin nkte,
kte se jeho pidreli; posla pak, kter k Ro-
hovkov posln byl, kzal on jti a dal jemu stti
hlavu a po jednom svm sluebnku poslav ji.
na Vyehradskho hradu vrata kzal ji non
v mon povsiti. A to jse stalo t noci, kdy
jsau jse byli vickni ped Vyehrad seli.
Rno nkte kdy to, co na vratech vis,
uhldali a piln ji ohledave, e jest hlava Bi-
hova (jen byl vrn sluebnk Vojnuov a jemu
velmi mil) poznali, kne, co se stalo, uslyav,
z toho byl zarmcen
i
hnviv a vyed mezi sv
poddan, jich snan dal, aby na Rohovice thli
a jej jako neptele jeho i jich vech skrotili.
Kte e to chti rdi pro jako pro pna svho
uiniti, vickni jako uty jednmi pravili. Osm-
ho dne pipravive se v sv hvy a brkvanty
2
,
spolen thli a ped Vladaem se poloili.
A chtce kneti svmu vdnost uiniti a sob
pokoj a poctivost obdreti, piln jeho tidcet a
est dn dobvali. Rohovic ovem staten se ka-
menm a dvm, smolau i ohnm s svmi po-
1
= nedostavil.
2
= hornick odv (Berggewand.)
VOJEN. PORKA ROHOVICOVA. 2M
mocnky hranil, ale vak mnostv tomu a jich
sle nemohl
odolati, neb pi tom dobvan dvadcel
a osm rebkv mli. A kdy najvce na zdi lezli.
Protislav, mu
velmi staten, s svmi pomoc
niky brnu vysekal a do msta prvn vskoil. Tu
jest hned s svmi ty Vldaovice siln mordoval,
(i byt
jin za nm vskoive t js inili, a je vecky
zmordovali. Kdy s pak do jiztby vkroili, Ro-
hovice an sed na zlat stolici uzeli, kterho
hntl tu jali a svzave poslali kneti na Ve
hrad a msto vybrave zaplili i rozboili. Odtud
iipmo thli k Vyehradu a kne proti nm vy
jel jch pozdravuje. Potom jm uinil z toho v
tzstv velik dkovn a vem pikzal,
aby
dn toho msta zase nestavl. A Rohovice k
zal do jednoho pevnho sklepu zavti, pikzav,
aby jemu dosti jsti dvali a kdy se s starmi a
vldykami urad, e jemu chce dti divnau smrt
uiniti: jedno proto, e jest chtl bti knetem,
a druh, e jest v zemi zhubu a lidem kodu sv
voln inili.
(Proroctv
Banino.)
Lta 813. Baka, ena
Vojnova, urodila
Vo- <R.
813)
jnovi dceru, kter on dal jmno Stba. A toho
Radovnky.
1
Dubravius o Puprock tuto bchorku <>
Rohovicovi
jet dle rozpcdli a vykrstiH, jak s trnu
byl st
rzuin, oloupen alti.
238 V. HJEK. KRONIKA ESK, R.
813,
814.
velmi sa
vden,
pozval na
radovnky
mnohch
zemanv. A pi tch hodech bral
raddu s
nimi,
co by ml s
Rohovicem
uiniti. I dali js jemu
raddu kce: Ponvad se jest smU
kneti pro-
tiviti a jeho poddan lpiti a
mordovati, ka jej
vedle cesty, kudy najvce lid chod,
obsiti a to
proto, jestlie by kdo z jdcch tudy
otzal se
druhho ka: Kdo jest ten, kter vis? A co
jest uinil ? bude odpovdno: Ten jest Roho-
vic Vrovsk, kter se smli
protiviti
kneti
Bozdcli. pnu svmu. Bozdch pak, vagr Vojnv,
po-
/
38y vdl a ka: /
Ponvad Rohovic byl jest mu
staten a vyho rodu, nem lidsk ruka jemu
smrti uiniti, ale on sm m se svau rukau po-
ctiv obsiti. Baka pak, ena Vojnova,
mlu-
vila jest kneti i vem raddm jeho (neb tak
vtkyn byla) :
J
jsem skrze sen tto noci
mnoho budcho spatila. Bude-li Rohovic na
tento as oben, jist bude skrze rod jeho kn-
ec rod zahlazen. Pakli bude proputn, on sm
svau rukau knata zmorduje a kmen jch za-
hlad, ale aby jeho nechali a do druhho roku,
v nm tst knatuom m pomoc uiniti.
{Smrt Rohovicova.)
j
r;?:
<k.
814) Lta 814. Sluebnci nkte ti, kte osthali
Rohovice u vzen, zprvu dali kneti, kterak
1
= opovil.
VOJEN.
SMRT k'<
(MOULOVA. 239
Rohovic sa v tom
vzen, mnoh pohrky in,
netoliko
kneti, ale i t v zem
obyvateluom
a najvce
Pro<s)tislavovi a jinm vldykm, kte
z js jeho (an jm nic
neuinil) tak ukrutn
dobvali, jmali a do
toho dali
vzeni.
Kne to slye obeslal nkter vldyky
a ze
man}-, jch v tom opt, co m initi s Rohovicem,
/a raddu daje. Kte odpovdli: Nech jest
smrt zahlazen tak, jak lta pedelho
bylo na
tom postaveno, aby byl oben. Kne vedle jch
raddy rozkzal jej z toho vzen vyvsti. Kter
kdy byl k pestrku, jinak k pvozu, piveden,
tu jet od sebe i od svch btidcch mnoh po-
hruoky kneti inil. Odtu peplavive jej pes
eku Vhltavu, k jednomu velmi vysokmu
dubu
u sam cesty jej pivedli, na kterm chtj neb
nechtj musil jse sm na hauvi obsiti. Mnoho
l "
1
!'.
,v
"'
...
v
. ....
, , i i
obesen.
lidu pri tom divadlu a smrti jeho bylo, ktenz
pravili, kdy se uvzal a doluov nohy s vtve
spustil, e velmi velik smch a rozlin chechtn
od duchuov zlch v tom lese bylo. take se tomu.
co by se to dalo, vickni divili a z t piny tomu
mstu, kde se Rohovic obsil, Smchov jmno
SmchoA
dali a dubu tomu,
dokud tu stl. Rohovic kali,.
1
Asi podle vyprvn o rce a I 'Krvkov
(ji pe!
Hjkem?) vybjeno.
Jmno Smchov fest vak velmi
pozdn.
Mi) V, HJEK, KRONIKA ESK,
R.
815817.
(Druhov
linul. Siln epice.)
<R.
815)
Lta 815. Po smrti nepokojnho Kohovice
obyvatel t zem esk byli se upokojili. A kne
Vojem velmi miloval zlato, proto mnoz jemu
v
rozlinch mstech jeho hledali a kneti velik
zlatt dary pineli a kne rozdvaje jm hory
i
doly, aby sob dlali ddiny, tm je tak daro-
val. Zlatta, stbra i chleba toho asu dn nebyl
nedostatek.

R. t. kne v kraji Baubnskm.
jinak Pseckm, rozkzal svm nkladem duom
krsn postaviti proto, aby ryovnci i tu sv
mli toit a poruil dm ten k zpravovn
jednomu svmu sluebnku, jemu jmno bylo
hrad
V
Druh. A od nho jest hrad ten Druhovj nazvn.
<R. 8io>
Lta 816. V tm kraji Pseckm byl jest mu
jeden krsn postavy a velmi bohat ve vsi
Kraslicio, jemu bylo jmno Krasel, kter t. r.
umel zuostaviv po sob enu hojnho vzrostu a
krsn tvi, kter tak slu sv ped mnohmi
lidmi ukazovala (a oni se divili) a jmno jej
bylo epice
:
,. Ta majc mnoho zlatta rozkzala
rypkovi z samho zlatta sedlo krsn na svuoj
kuo udlati, na kterm asto okron jezdvala
a karply (t.
j.
tevce z vlny peden a
/
3</
m/stern setkan) na svch nohch mvala. Slu-
1
Podle Sedlka snad Drhovle u Psku.
-
Snad
Kralovice u Vodnan,

-
:i
Podle vsi epice na
Strako-
nicku,
VOJEN.
SILN
EPICE.
241
ebnice za n
pesky chodce
dlatih odv a do
zem
n<>sil\'.
T. 1. v knetstv
Vojanov
ast
deov preli
a z
toho velic
byli
povodov a tudy velik pi
ryovn a
jinm dlu na zlatt
pekky. A zvl-
t okolo Psku a Suiky
mnoho se
doluov za-
topilo a zvlt tch, kte js byli pi Podol.
Lta 817.
ena jedna,
pozuostal po
manelu
0<- 817)
svm Krselovi,
o jej se pe
mnoho vypisuje,
epice,
n
/.kzala duom krsn jako hrad na jedn hoe
postaviti a dala jemu jmno epicej. a toho asu
velik poklad zlatta na nm poloila. Neb jest
mla mnoho sluebnkuov i jinch dlnkuov,
kte ustavin zlatto kopali, jin k vod psky
vozili, jin prali a jin opt ohnm zlatto v hro-
madu spautli a tak jeho velmi mnoho jako na
kad den dodvali na epici a skrze takovau
pilnost velmi svau pan zbohatili.
R. t. tak Vojen kne, maje nadji, e dlho
iv bude, rozkzal ni hrad, jinak Svinskm n-
kladn stavti, cht sm na Vyehrad zstati a
syna Kezomysla na dolejm posaditi.
(Veke a Braena.)
Lta 818. Jeden
z sluebnkuov epice jm-
(R-
<
s
i s
>
nem Veke, zamilovav jednu sluebnici sv
pan, jmnem Braenu,
i poslal jest k pan sv,
1
Mn se ves ti Strakonic.

2
= Hradany.
242 V. HAJEK, KRONIK
A ESK,
R.
818,
819.
aby mu ji dala, e ji za enu mti d. A
ona
ti) slyeci
rozhnvala se tak, a Vsekn do
palku
za ob nohy vsaditi kzala a ruce jemu lky sv-
zati a to
najvce proto, neb vala, e m mnoho
zlatta.
Pravila, e
jeho ned z toho vzen
pustiti,
a od nho jeho vecko zlatto mti bude.
Veke kdy ji nkoliko dn
vzenm a hla-
dem trpen byl, Brae<na> v jednu noc srn) ten,
v kterm byl vze, podkopala a do nho vlezla,
ruce Vekovi rozvzavi, palek a neb tu kldu,
v kter za nohy byl drn, otevela a tak jej vy-
vedi z toho vzen, la s nm na jedno pvr a
tu s nm ve dne v noci bydlila, a po malm asu
Veke zpsobiv dlnky, tajn duom sob dal
bezpen postaviti.
Ale epice kdy uslyala, e jest Veke uel
z vzen a Braena se ztratila, velmi byla tru-
chliv. Bojci se, aby od nho (neb byl velmi zuo-
iv) kladn nebyla zastelena, rozkzala se vu-
dy po nich ptti, milost i dary jim dti slibujc.
To kdy jim oznmeno bylo, pili s na hrad
epici a pan Vekovi i Braen kadmu z nich
dala zlata, co mohl unsti, a pi tom prosila
pan epice, aby od n daleko pro budcho p-
telstv zachovn nebydlili a oni to slbili uiniti.
A tak duom ten sob dodlali a pevn ohra-
dili a dali jemu jmno Veke, ktermu nynj
Stke.
echov kaj tken.
VOJEN. O VEKOVI A BRAENE.
243
(Zemtesen. Popel Polsk.)
Lta 819. V
knetstv eskm na rozlinch
<R.
-s
i")
mstech bylo velik blskan, hromobit kodliv
~ - >
1 i i-i
'
i-j 1
Zeme-
a zem tesem a
skrze to nruoza
velik na lidech,
lr
,
kter d toho asti, jak kne
("'ech vsel do t
/
yj
v
zem, nebyla, take s lid do lochuovj
utkali a
pod
zem se schovvali. A to
trvalo za 28 dn
2
.
Tho
lta kne Polsk Pompilius (aneb Po
piel) umel, zstaviv po
sob syna tak Popiela.
Potom ten Popiel mlad (kali jemu Tet Po ; 1^
3
piel) byl
takov ukrutnk a nelechetnk za dnuov
ivota svho, tak e dn kne Polsk nikd
v tom jemu rovn ani podobn nebyl.
Byl i pina svch dv synuov Pecha a
l'o-
piela zamordovn. Pro jeho plin zuivost a
nelechetnost
dopustil na Pn Bh, e js jej
myi za iva i s
jeho enu, t i s dtmi sndly .
(Hrad Stekov.)
Lta 820. Nmci
poali v echch kodu i- (R. 820)
niti a zvlt ve vech okolo
Litomic a Piliny
netoliko na statcch aneb dobytcch, ale i lidi j-
mali a na devnn svory poberce doluov po
Labi ece je plavili a to asto invali. Kne
slye o tom,
nevecTal jim jak uiniti pomoci.
1
= sklep. -
Einhard pipomn to zemtesen
k r.
823.
''
Vyprvno podl
Kadlubka i Dlugoe.
[6*
Stekov
hrac.
244 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
820, 821.
Vak nkterch starch povolav s nimi v raddu
vsel, z nichto jeden, jmnem Stek, dal raddu,
aby nkde hrad pevn pi ece dolej byl posta-
ven a ti, kte by na tom hrad byli, aby nedali
se Nmcm nahoru ani doluov plaviti. Lbila se
ta radda kneti i jinm i dali s jeho, aby on
to sm opatil. Kter pojav eled hledal msta
phodnho a kdy nalez, rozkzal tu z pevnch
s[b] rubuov hrad devnn na jedn skle posta-
viti a jak dokonal, Nmci vce po vod do tch
krajv pustiti se nesmli. I dno jest tomu hradu
jmno od tho Steka hrad Sekov^
(Vpd Nmc. Kada.)
<R. 82i>
Lta 821. Od zpadu slunce Nmci pethe
hory a hust lesy do pln eskch se pustili a
okolo Lucka dvory a vsi vybjejce inili velik
kodu a lid mnoho jako hovad zajave ped seb
je po dv svzave hnali skrze velik hustiny a
do Nmec,
zate.
Luan neb atet nejsce bez strachu rychle
k kneti Vojnovi poslali od nho dajce po-
moci, kterto jako mu opatrn a milovnk
svch poddanch, poslal Luanuom na pomoc
200 muuov
vbornch
a dobe kaudelnicemij a
1
Vypraven i asem i vcn chybn. Tehdy na severu
Cerli bydlili ne Nmci, ale Srbov luit. Hjka svedl
(snad) Kuthen, jen tyto Srby tak pokldal
sa Nmce.
VOJEN. VPD NEMCU. 245
smolniky a provanicemi
2
odnch s mei a s lu-
iti a nkte z
nich mli rohov pukle
8,
jichto
byl vuodce jmnem Kada. Ten jest
leel s tm
lidem
od knete poslanm n Lucka tidcet a osm
dn oekvaje Nmeckho pt do
zem, a kdy
s oni, snad njak peh aneb vstrahu majce
kodit nepili, Kada obrtil se s
svm lidem Kadn.
ble k Nmcm a Luanm povdal: Bud-li
chtti Nmci vm kodu initi, budu
j
je umti
dobe od Nmec zaskoiti. Brzo
j
jim v tto
na zemi koditi zuklivm
l
! A oded mlo,
dal sob velmi velik pbytek devnn nad e-
kan
postaviti a pi nm obrubu irok, tak i p-
kopy, a dal tomu pbytku jmno od svho jmna
l\;idan
5
.
Kne Vojen to uslyav, velmi byl toho vd-
en a poslav jemu velik dary, jeho dal, aby
se tn staten Nmcuom brnil a byla-li by toho
poteba,
e chce rd jemu pomoc uiniti.
(Bohyn Khala.)
Lta 822.
/
Vojen kne rozvauje rozlin <R. 822)
phody, .kter
by se jemu od Nmcuov mohly
/
-t
r
1
= kyrys koudeln.
-
kyrys koen.
-
=
tty.
4
= zoklivm.

Ji zhy ztotoovna
Kada
5 tvrz
Camburg, vzpomnanou r.
803 annly
franckmi; nejspe tak ji r. iu myslil anonymn
bsnk latinsk, nazvaje ji mstem bojskm , Kanad'.
246 V. HJEK, KRONIKA ESK, R.
822, 823.
i jeho poddanm na budc
as pihoditi, pon-
vad tak asto a nenadle na zhubu jeho pod-
danch hustmi lesy vkradauce se vskakuj, po-
volav sv
eny v tajn raddu ptal se ji,
m-li ona
tak od svch bohuov jak oznmeni o tom kni-
etstvi aneb o obyvatelch esk zem, bude-h
kdy knetstv zkaeno a neb lid jazyku toho za-
hlazen. Kter vzavi prodlen za 16 dn a v tom
asu hojn obti modle sv, kter slula Khalj,
uinivi, odpovd od n vzala, kteruo Vojnovi
oznmila a kci: Bohov horn i doln, vodn
i vtrn i ti, kte pili od ty stran svta, toto
K\'lnh
J
su im skrze Khalu za odpovd dali a ujistili,
e nrod tvuoj a lid toho jazyku nebude vy-
hlazen, ale ciz nrodov ovem astokrt se bu-
dau pokaueti, chtce kne i lid zahubiti. Proto
rozka msto, kter uprosted vlasti jest zalo-
eno, o kterm m pedkyn Libue mnoho ozna-
movala, roziti, neb v asch budcch m k n-
mu vecka zem toit mti
2
.
(en Prahy)
<R.
823)
Lta 823. Vojen asu jarnho povolal k sob
na Vyehrad obyvateluov msta Prahy od strany
'tahu opt
zpadn a jm vem rozkzal, aby se na druhau
stavli.
stranu vody k vchodn stran, sv opustce p-
1
Jinak jmno neznm.

2
V orig. nsleduje obr-
zek jako v
dle //. k r.
1072.
VOJHN ROZIUJE
PRAHU.
2-47
bytky,
stehovali a tu se sadili, domy prostrannj
ne prv mli sob zakldajce. A ani vyslyave
pna svho, e to cht rdi
uiniti,
povdli.
A tak hned bez mekn 13.
den dubna
msce
selo se mnostv lidu s sekerami a s motykami,
aby lesy z zem kopali a domy zakldali. kne
Vojen sm sv ruku s sluebnky svmi ohradu
zdi mstsk vymil a rozkzal, alty se pkopem
najprv okopali. A tak to msto, kter nkdy
ped lty dvadcti a osmi za dnuov zpravovn
Mnty knete bylo zaloeno, t. r. se velmi roz-
ilo, srubov velmi pevn z dv, kter . tu
rostlo, postaven js, zdi nkter z kamene pe-
tvrdho se stavly. Pkop js tak od strany
po-
ledn velmi hlubok, poave od vody, na dvanct
set kroej vzdl vykopali a zemi z nho nahoru
v ki sch
vynosili.
</
'pdy Nmc.)
/
Lta 824. Opt Nmci Met , vedle Labe
<<
824)
lesy a horami se do Cech pustili a k hradu Ste-
'
4

v
kovu pibrave se v lese tajn lzali. A kdy pe-
hrad.
zvedali skrze pehe, e by pn toho hradu od-
jel k Yojnovi kneti na Vyehrad, jeho pt,
piln
po cestch osadive, oekvali. A kdy se
(na dnho
pe nemaje) s jedinm sluebnkem
1
e jmna Me tehdy nebylo a Se v tom kraji
bydlili tehdy Slovan,
ukzal ji Dobncr.
248 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
824.
navracoval, Nmci jej oskoive jali a svzanho
do Nmec poslali. Odtu vysoko nahoru po Labi
se pustili a kody dlali, mnoho po vech lidi
sprostn laupce <a> acujce divn je muili a n-
kter s seb do Mn zajali. Navracujce se pak
Stek jat. do svho kraje, hrad pedeen Stekov
vybrali
a splili. Ty noviny kdy s doly knete Vye-
hradskho, nemlo byl z toho zarmcen a pravil,
e chce o to tak mysliti, aby se mohl toho ne-
lechetnho skutku nad tmi nmmi psy po-
mstiti.
R. t. tak Nmci okolo Lucka mnoh kody po
vech inili, ale Luan jich se obvajce proti
nm se nesmli postaviti, bojce se, aby skrze to
msta Lucka neztratili. Vojen kne rychle a jako
tajn sebrav lid, sm osobn thl jim na pomoc,
maje
370
vbornch muuov. A kdy s pi-
thli do Slnskho msta, tu nkte z vldyk
v raddu s veli a pro velikterak
nebezpeenstv
kneti svmu dle jeti nedali, ale aby on se
s
70
mui zase navrtil, jej k tomu nutili. Kter,
a nerad, vuoli jich musil vyplniti. Na msto jeho
volili s za vdci lidu Bozdcha,
vagra jeho,
jen byl bratr Baky knny,
manelky Voj-
novy, mu
velmi opatrn
a hroznho vzezen.
Ten
pojav
300
lidu, thl nemekaje
a odtu dru-
hho dne nedaleko
na
jednom
pvri v lese od
Lucka
se poloil,
poslav
k Luanm,
js-li tu jich
VOJEN. BITVA SH SASY. 249
ti neptel, aby mu oznmili. A oni odpovdali.
e nejs na ten as, ale e js jim jich pehov
povcfali, e Saov thnu s velik moc,
chtce
msto jich /. koen vyvrtiti. A vidce, e se t
jich moci nemohu obrniti, e s poslali k ECad-
novi, od nho dajce pomoci.
Na zajt ukzalo se Nmcuov na Luckch
polch okolo dvancti set a ti se hned hlz msta
klsti
po
polch poali. V
tom pithl kadn Lu-
nmi n na pomoc, maje 200 vbornch a dobe
odnch muv, a ten se s nimi proti Puadlm
tajn v lese poloil.
Saov k mstu pistpive poali hust z In-
kuo\ do
msta stleti. Luan dave sob s Ka-
dnem a s Bozdchem vdti, najprv branau lid
z msta odn pustili, kterho bylo
dv st a
dvadcet muv.
Nmci uhldave je proti nm se strojiti po-
ali, ale hajtman, kter nad nimi byl,
toho ne-
chtl dopustiti a to proto, a by dle od msta
odeli, aby je mohl s svmi od brny mstsk za-
skoiti.
Vak uhldav as
phodn, vzkikl na sv
Sasice, aby bili Luany bez ltosti.
Luanuov ovem a byl mal poet, poali se
bez strachu s Nmci bti. To Kadn s svmi
z lesa vyskoiv v nhle Nmcm v bok vskoil
a
velikn inil kodu cepami a emdihy. V
tom ne-
Bitva
u Zate.
250 V. HJEK, KRONIKA HSK,
R.
S25.
nadle pispli Bbzdch s
Praany od strany v-
chodn jako v druh bok Sascnom, kterho se
velmi ulekli, vak se brniti nepestali. Ta bitva
puol dne trvala: jednak.. echov ped Nmci
bali, jednako echov Nmce hnali. Naposledy
pak echov plac obdrali
3
a Nmcuov vc ne
jooo zbitch natli, rannch a stralivch vce
ne puol druhho sta ulo. echv tak sto pa-
dest a sedm zamordovanch na tom poli bylo
nalezeno, rannch dvadcet a tu.
Kdy se ty vci upokojily, echov str se
opative z svch smolnic a vlnnicg se svlceh.
Luan Praany a Kadnsk sv pomocnky v-
tali a oni jch tak pozdravovali. Luan lid ten
/
4i
r
vecken v svau ohradu pustive, chlebuov
/ i
ji-
nch pokrmuov dali jm bez nedostatku.
Tetho dne rozehnave se a dkovn jedni
druhm uinive, Kadn s svmi toho dne do-
muov
se navrtil. Bozdch vyed z Lucka, na
tm mst, na kterm prv ti dni leal, na-
vrtiv se, tu kzal sob nad strn duom velik
jako hrad na vnau pamt zaloiti a dal jemu
jmno
Bozdchov, ktermu potomn echov
kali Bezdkov. Odtu pak s radost k kneti
svmu se navrtil.
i
= pospil.
-
==.brzy.
3
= zvtzili.
*
V 01
obrzek jako
v dle II. k r. gig.

5
=
kyrys vlnn.
VOJEN. VPD MIAN.
251
</ 'pd Nmc.)
Lta 825. Mini zdlave sob z dv su- <^-
x
-5>
chho a
dohe tesanho pevn svory, thnuti je
dali
i)(

Labi na
horu a na to
msto, kde se B
lina eka s Labem
spojuje a
tu je zvzave^
a
k osthn nkterm pqruive,
pustili jse pk)
do vs blich od Labe,
chtce lid
velik
poet
zjmajc na ty svory pobrati a do Mn plaviti,
jichto bylo v
potu sto a dvadcet. Ti za osm
dn chodce vsi vybjeli a lidi jmali, nkte ped
nimi utkajce a k Zipu. jinm co se dje,
ozna-
movali. Mui statenj nkte to slyce pi-
pravili se. aby tm Nmcuom sob kody initi
nedali. Dne jednoho skrze njakho Braka
devoseka (t.
j.
tesae) svolave se thli, sv p-
bytky opustive, v pedstihy Nmcuom a k vru
dolejmu
a
tti
se poloilo tajn muuov
87.
To po nedlme chvli Nmci
s lpeem a
s vzni svzanmi na n vyniknu nenadle. e-
chov nemekave a v nhle s okikem na n ude-
ili a oskoili je tepce a Nmci domnvajce se
jich
bti velik
poet, ulekli se, tak e se dn
z nich nehranil, a je vecky echov zpilio a
poraeni
zmlceli, take se domnvali,
e jest dn ne-
u Labe-
uel. Vzn rozvzave
a pobrave laupen ko-
isti do
svch
phytkv se s radost navrtili a
1
= pivzave.
- =
py postleli.
252 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
S2G.
co komu vzato bylo, vecko zase! dvali. Skrze
takov potrestn v tch dvau letech Sasicuov
a Maruov nesmli se za dlh as Nmci do
esk zem na laupe pustiti.
(Zakldn hrad.)
<R. 826) /
Lta 826. Mu jeden velmi bohat i tak
/
41
v
ptel mnoho maje ze vsi Buinky
2 ,
jmnem
Ruisvad, nedaleko od Labe duom sob a sv e-
Svadov.
ledi hojn postavil a Ruisvadov
3
jemu
jmno
dal a pevn jej kzal (obvaje se Nmcuov)
ohraditi.
T Ruisvad ml jest bratra, jmnem Laho-
boe, kterho snan prosil, aby se od nho da-
leko neosazoval proto, jestlie by kdy neptel
kodu jim uiniti chtli, aby sob jako brat
radni a pomocn byli. Lahobo s enau svau jm-
Vetru.
nem
Vtru naleze msto jedno pi ece p-
hodn dali sob na nm duom ohrazen a vysok
z dv hrubho
postaviti, dave jemu jmno V-
tru.
Mnoho
ddin okolo nho dali lesy vypla-
nive nadlati a semeny zimnmi i letnmi obil-
nmi dali je oti.
(Zaloen msta st.)
<R.
727)
Lta 827. Ruisvad a Lahobo spolu se ura-
dive, li jsau k Vojnovi kneti a na Vyehrad,
1
= zpt.
-- -
Nyn ves na Velvarsku.

3
=
Svdov
na i si ceku.
*
Mn se pul ni Ytruice na Mlnicku.
VOJEN
ZALOENI
OST.
od nho jako od
pna svho
dajce pomoci a
povolen, e by
sobe chtli od
svch pbytkuo\
nedaleko msto postaviti pro tu
pinu, jestlie
by kdy pihodilo se a Nmci, nrodu
eskho ne-
ptel, chtli by
v echch
kodu inili, tu aby
se mohli shrnuti t vs krajiny obyvatel.
Vojen
dost jich vyslyav a slunau bti
znamenav, dal jest jm obma bratm spolu
3c pacholkuov a
30
hiven zlatta, kte vzave a
a k sam zemi schlive se podkovali. Kdy
se pak od Vyehradu jdce k svm navracovali
pbytkuom, peplavive se pes Ohi eku, tu,
kde slov v Maurchj, potkali jsau se s jednn
star babu a ona mla ducha vtho, kter jm
ekla: Synov mil! Neste zlatto
bezpen, neb
na t cest dnho nen neptele, a kdy domuov
pijdete, tetho dne msto zalote. Kte za-
stavive se proti n se vemi svmi pacholky ekli
js
j:
Ponvad v o zlattu, znme, e m
ducha poznn, skrze kterho v vci budc.
Vel nm tak dne tetho msto zaloiti;
po-
vezi nm, v kterm mst m byt
zaloeno,
aby
mohlo dlho trvati.
Jmto
ona ekla: Od zaj
tajho dne tet (hn kdy bude dennice
vzchzeti,
hlete piln, kde bude v jednom
lese velik ohe
hoeti. Rychle jdte do
toho
hnus a tu les po-
1
Tak slul z' XVI. stol. pvoz m
Libochovic.
msto.
254 V. HJEK, KRONIKA
ESK, R.
8
27.
sekajce
zalote
ohradu msta nepli
velikho a
Aust
(Ki to]-,,) haut dajte
jmno mstu Haut.
Tu se
budete
na tom mst svm
nepteluom
brniti
i nad nimi svtziti.
Z toho oznmen bab
podkovn
uinive, li
s sv cestu, a kdy se do svch
domuov pibrali,
uinili s tak, jak od baby byli
naueni. Rno
tet den vstve, ohe na mst jednom hoeti
uzeli, tu hned se v eled zbhe se dv sekali
a msto zakldali, dave jemu jmno Haut.
ktermu potomkov Aust
x
kali.
(Svatby knec.)
Toho asu Vojen kne, jako mu opatrn
rozlin rozvauje phody budc,
obeslal k sob
na Vyehrad vecky lopoty, mnoh tak a zvlt
star vldyky a povenj zemany. A kdy s
se sjeli a seli, mnoh budc vci zl i dobr jim
pedkldal a zvlt sv smrt, kter se brzo na-
dje. Oni vyslyave odpovali : Kne ctn!
Aby nm dlho iv byl, toho bychom tob pro tv
dobr ns zpravovn pli, ale ponvad to zn-
me, e bohov tob i kadmu s cl, kterho
dn nezn, poloili, slun jest, aby to opatil
tak, aby tvj rod nezahynul. Proto posp sy-
nm tvm Kezomyslovi a Vratislavovi dti
1
Etymologie hjkovsk; tvar v listinch cn Usk.
VOJEN ZENI SYNY. 255
eny, a
/. tvho kmene plod vyvedu, zstvajc
a na vky.
Kne Vojen /. t raddy
podkovav, hned
drn
32
1
hho dne povolal na Vyehrad syna svho str
ho
Kezomvsla,, jinak Vnyslava,
/. Ostomee
Svadby.
a druhho
mladho jmnem Vratislava,
kter/.
chovn by] na Budi. Tu na Vyehrad kdy s
postaveni hli, lopotov s vol knete Vojna
vzali
s Libuku, dceru Rodmilovu /. Veleslavic.,,
a dali ji za enu Kezomyslovi.
Tetho dne opl
vzali Kazku, dceru Borhoovu z
Kasina, a dali ji
Vratislavovi, synu Vojnovu
mladmu,,
a
tu pi
tom bylo velik hodovn a radost vemu lidu.
(Loupenci Vlastk a Sobe.)
Lta 828. Byli s toho
asu
v
kraji Luckm <R. 828)
dva brat velmi nepokojn ve vsi, kter/, slula
Chobolec
3
,
jichto jmna byla
s jednomu Via
stk a druhmu
Sob. Ti mnohm
esk zem
obyvatelm pacholky brali a sob je podmaovali
a tak byli skrze to mnohu eled shromdili,
jeto
takov vc a jich svvolnost tajn knete nebyla
skrze mnoh alobnky.
I\. t. brat pedecen tajn smluvive
1
Podle Dalimila a Pulkavy (jich se lit Hjek
sluli l *nisla\
( \ neslav,
Qmyslay . . .) a Vladislav (Vla-
stislav). - Snad = Veleslavn.

::
Nyn dv vsi Cho-
bolice 11 Libic.
256 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
828, 829.
mnohu pojave eled non veli s do jedn vsi
nad Oh eku postaven, kter mla v sob
Launa ves. mnoho obyvateluov, jmnem Launa, kter byl
nkdy dal tu postaviti Laun, syn Krosuov. I ui-
nive hmot na tu ves se v nhle i na vecky oby-
vatele jej oboili, lidi nkter zbili a rozehnali,
statky a nbytky jich pobrave sob osobili a pna
t vsi, velmi krsnho mldence jmnem Horka,
syna Launova, v Ohi utopili. Kdy to pak V<>-
jnovi oznmeno bylo, toho tce poviv, poslal
po Vlastka a Sobe, kte na Vyehrad pi-
jti zanedbali.
T. 1. narodil se syn Vratislavovi na hrad,
jen slov Bude, z manelky jeho, kter slula
Kazka. A to kdy oznmeno bylo Vojnovi,
z toho se velmi radoval on i Baka, ena jeho,
a dno jest jemu jmno Vlastislav, jako by e-
eno bylo: on bude t v krajiny (neb vlasti)
slva (a neb: on sv vlast oslav).
(R,
829)
Lta 829. Kne Vojen v pamti maje ty a
loby lid tch, od Vlastka a Sobe roku pede-
lho zahubench, poslal pro n po druh asu
jarnho jim rozkazuje, aby k nmu pili na
Vyehrad a toho se zpravili ped nm, pro s
Launu splili a Horka bez piny utopili. Oni
brat spolu se uradive, maj-li se ped knetem
postaviti, dobe tomu urozumli, e by nebyli bez
Vlastislav
-1
narodil.
VOJEN. ZALOENI MSTA LOUN. 257
velik tkosti i bezhrdeln pokutu, e by
nsti
inusili. I pojave sv vecku eled li do Launy
a tu hned zdi mstsk zakldali a domy krsn
J^'""/*
z kamen velikho dali stavti a sv naj vrnj
k Vojnovi poslave ptely, ped nm na mst
jich aby se pokoili, poruili, a to oznmili kn-
eti, e za tu ves Launu cht slavn msto Launu
zaloiti a lidem naplniti a na asy budc e se
cht uchovati takov pihody. To kdy se dalo,
kne upadl v tk nemoc a tak jest toho veho
do dalho asu odloeno. Ale brat pedpovdn
takov pilnost k tomu dlu piinili, a zdi msta
toho druhho roku dokonali.
asu toho jarnho opt s pily Vojnovi
a Bace vdn
2
noviny, e na Ostromei narodil
se z Libuky syn Kezomyslovi a vnuk Vojnovi
<i> Bace,
/
jemu z vle Kezomysla i Libuky,
/
32*
tak i Vojna, dda jeho, dno jmno Nekla.
Nekla
>>>
se narodil
(Stavn Prahy.)
Lta 830. Prask msto velmi stavli. Kne <R. 830)
Vojen astokrt k tomu staven pihldaje sm
1'rahu
.
W ,
stavli.
ulice vymoval, rynk dosti dlh a irok kzal
udlati a tu aby jse vecky vci (a ne jinde) pro-
dvaly, pikzal.
T. 1. velik hojnost obil byla a lid mti po-
ali. Skrze ten mor mnoho obil vitch na poli
1
= trest smrti.

2
= mil.
Kronika.
'
/
258 V. HJEK, KRONIKA ESK, R.
830832.
ostalo, ale vak jak mor nhl piel, tak velnu
brzo pestal.

R. t. tak asu podzimnho dod-
lny s pkopy okolo toho msta Praskho od
strany hoej, kter jest k Vyehradu, a do
strany dolej do eky Vhltavy.
<R.
831)
Lta 831. Vojen kne nahromadiv mnoho
kamene tvrdho
i
mkho, dal zed tlust a dosti
vysok s hustmi vemi zaloiti v pkopech
Praskch, poav t od strany hoej. A pi tom
Zed msta
svolav vecky obyvatele mstsk a s nimi se o to
radil, mohlo-li by to bti, aby tmi pkopy puol
eky Vhltavy bylo putno a druh polovice aby
la starm tokem. O to byla velik rozepe. N-
kte radili, aby voda pkopem putna byla, e
bude bezpenj i hojnj msto, a jin k tomu
neradili pravce, e jest dk zem a velmi
psit, e by voda skrze zemi la do lochuov a
tak by to msto dnch
lochuovi
mti nemohlo.
Vojen rozviv oboj raddu, t vody, zstaviv
such pkopy,
v svm toku aby zstala zanechal.
(Smrt Vojenova.)
I
431-
/
Tho roku na skonn Vojen, slavn kne
zem esk, jen byl velik milovnk msta
.,
Prahy, upadl v tk nemoc a den 13. utrpen
umel. j
sa nemoc umel a na Hrobce pod Vyehradem
1
= sklep.
VOJEN ZEMEL. ZVOLEN KfcESOMYSL.
vedle otce svho Mnty s plem mnohho lidu
pochovn. Na jehoto hrob osm dn pod
"hen
byl plen a tu mnoh obt byla
/au bohuom ne
znmm inna.
Ten mu byl dobrotiv, a byl
pohan, \>ak byl
velmi spravedliv, dvadcel a osm
let tu zemi zpravoval, dva
syny, Kezmysla, ji-
nak Vnyslava, a Vratislava, a
dva vnuky, toti
Vlastislava a Neklan, po sob
zstavily
</
' olha Kesomysla.}
Lta 832. Sebral. se vecko mnostv
lidu
0<- 832)
eskho na dvuOr
hradu Vyehradskho a tu
??
mezi starmi a vldykami rozlin byla rozvao-
vn, kterak by ta zem esk mohla ped Nmci
bezpen bti,
druh, ponvad
knize Vojen ji
umel, komu by t zem zprvu ze dvau synuov
jeho mli poruiti. Nkte chtli Vratislava pro
zpanilost osoby, jin Kezmysla, a
byl vzrostu
menho, ale ostrho vtipu; nkte pak z nich
pedkldali prvorozen.
Po dlhch rozepech a
Vyehrad-
mnohm rokovn
na tom js zaveli, aby Kezo-
sk<m)
...
*.

,
. .
*,
. knetem
mysl... jako
syn prvorozen vyehradsk knizet-
uinn.
stv a Prasku krajinu vecku na vchod slunce
1
V orig. tu vloen obrzek t jako k r. 910 (dl II.).
-
Hjkovi slul Kesontysl jinak Vnyslav,
Syi:
opii Nekla
jinak Kesontysl.
Obma schz osm kne
pohansk; u Hjka Vnislav, u Sylvia Kesontysl. Podle
Dobnera omyl ten vznikl chybou v
rukopisech Pulkavy.
7*
'.,11
V I I A III I T"MI
I
I I
I
1,1 i
i
, ,i
i
'
i
,i i
1
1 |
ri
i,
mi
u\
i l
i.icki m< to,
I
.1 1 1 1
I
lili
I
|IM li -'li''
I (Hl
'I
I
I I
I |HI Ulil
I
I
ni
Miniu i im -i.
echovi p
ilu li
i i-.
ill | I
,
!
I I, i . tu '
| 1)1
,
| ,1 1,1 I li lil
>
til Olll |
'
od lili
i
ii ii mi |iiieiiii ilij ili) pod
|)|
i II |,M
|
|| I I
.
,111,1 i I lil I . I lil
,i
,.
poklid |
ii. i I
||
I ,
I
|
i ' ni
1111
i
|1
|MI ,
'iii
[i
I. , 1 1< i'
ni
. .li
. ,
111, tul
i
'i '
i
i*hu ill i na I
i"
IhII
/
(Kl I4MUVUI

I i "ni
/
Ion a
(M

tfl
h.i.i.
'.
i
ul 1 1
i
li
'i-'
''"
i
li I

I- li,
|{
M I ni .1
i
,|,>
iVi
|,i i

mcH,
Ipoltl
na dvo
. ,
' i.i "i i i '
ii ipolti
'
i iddti
i ||
i ii ,
|i dni istnjin
r
iioli ecken Hd esk
"I"
Iftll
I -1 ii' mu. il.
, | |(
i- 1 ni
pid
'.
|
. in
idi
ni
i"-
i i iii
Po kdy! i I ilo, n ili i
i.i
ho lidu
i
ii " i"
i"
ii
i
u
iim. i i. ii,
, uoj lid patil
i Li. .li
.
.
i
,
poln
i.
nebylo idn< ho poli
i,i
ii ,i
hi
, mi |.i mni
,
ni
prostrann na kt<
i
by
i
ii im ihl
I ken lid postaviti i ul i
'i i in
tai
' ' i i
.
i
- nikl
ii 1
1, mi.
i
, v
v
vliv .
. |ii h!
I., i"
potu
v lim
mu lidu obci
H
do pibytktio |icli ro/J i ill

navrtiti
i
ti . Hd trn
p
1
1 I n i ornjj ro el, hned fis
1
1 1 1
1 |.
ii
byl den
'i
iffi<
' iimv ni-
ici
mi
1
1'

II i
H
e ti i' " b) II
i i
li ech ti i m

Uf '>N\ t i
<
.

,
i'i i"|
i.
t i
i
i
/.--/ /
f
' '/,//., . /,
,/
Uii
> < '
262 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
834, 835.
kik i to klann dlauh
trvalo chvli. A kdy se
upokojili, Kezomysl
vstav el jest v t knetsk
epici! a
na Vyehrad. Lid tak za nm vecken
se obrtil a odtud rozeli se na sv obydl.
(Vratislav Luck.)
<R.
834) Lta S34.
Poslni s poslov od Luanuov
/ 43
*
k Kezomyslovi
kneti oznamujce, e by
toho
Vratislav
uc| pehv jist zprva byla, e Saov a Mi-
rvni kne;
v
. ,
.,
T TX
, v
v Lute.
nari s vehku moci stroji se na Lucany. Knize to
uslyav, rychle obeslal vldyky, s nimi, co m i-
niti, o to raddu bera. Oni spolen jse o to ura-
dive, pojali s Vratislava, syna Vojnova, bra-
tra Kezomyslova, i obrtil<i> se s nm do Lucka
a tu uprosted msta jej na stolici nov jako
kne novho posadili a jemu se klanli a vemu
lidu netoliko v tom mst obvajcmu, ale ve
v t Luck krajin jeho poslunu bti pikzali
a byla-li by jak jemu neb jim proti Nmcm
poteba, e oni cht jim s Kezomyslem knetem
svm raddni i pomocn bti.
Luan kne pijave, dm jemu krsn
li hoej brny postavili. Nmci pak uslyave,
e by kne v Lute dvorem byl a echov e se
k nmu hrnau, a byli se pipravili, ale vak ne-
1
Takov epice chovna v XVI. stol. ve sbrkch
Rudolfovch. Ovem vymylena teprve Hjkem, jako
i zlat stolice Libuina,
KRESOMYSL. VRATISLAV LUCK. 263
smli! se do t krajiny pustiti, knete Vrati-
slavu a lidu jeho se obvajce.
<
Zceniny marko mansk.)
Lta 835. Nkte z echv tch, kte se byli
(R.835)
osadili v krajinch vchodnch, oznamovali s ...
'
.
v ' <
Msta pu-
ECezomyslovi, kneti Vyehradskmu, pravce, st i vsi
e by v tch krajch nalezli na mnohch mstech
nalezeny.
msta dosti velik, kter nkdy pevn byla, kte-
r tak pro dvn staroitnost a pro neptom-
nost obyvateluov velmi zpustla. Vsi tak e se
mnoh nalzaj, kter irok nkdy byly, ale na
ten as mlo obyvateluov v nich se nalz a ti s
lid jako divoc a sv e maj jako obvltn,
kter dn z echuov nic nemuo porozumti.

Kne s svmi radami to vyslyav odpovdal:

Ponvad s tu msta ji se zboila a lesov,
jak pravte, velic v nich rost, vsi tak na
vtm dle e s zpustly, necht lidu toho po-
zuostalho: nebo sami do konce vyhynu, a neb se
k nm
pihrnu; js-li kde jak msta phodn a
rodn, tu se osazuj te.
{Hradby prask. Vichice.)
,,, ^ r
<K.
836)
/
L. 836. Kezomysl, kne
Vyehradsk, maje
/
44'
v pamti otcovsk
napomnn
i pikzan,
aby
lid ctnostnch
se pdral,
spravedlivost
aby
1

neopovili se.
264 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
836, 837.
inil a jinm initi rozkazoval, dne jednoho pi-
el do Vt strany
x
msta Praskho a tu po-
volav starch obyvateluov, ustanovil z nich tyi
saudce a jim pikzal, aby spravedlivost kadmu
inili. Druhho dne povolav vech obyvateluov t
jim vem rozkzal, aby k saudcm od nho usta-
novenm poctivost a poddanost zachovali. A hned
pi tom asu rozkzal mnoho domuov hlubokch
z kamene tvrdho postaviti, zed tak mstsk,
kter nkdy Vojen, otec jeho, poal od strany
z

e<
*
zpadn proti poledni a Vyehradu dlati, t on
kzal pidlati za 8oo kroej.
R. t. vtrov velic a jako neobyejn v e-
chch byli, kte velik kodu na lesch uinili,
tak
i
na staven v mstech i ve vech mnoho
mlnuov (a zvlt kte na vysokch horch byli
postaven) ti vtrov zboili a rozmetali, nkter
i pry roznesli, jeto nejs nalezeni. Z toho, a
obil hojnost byla, hlad v zemi bti poal. Ale
kne Kezomysl jako mu opatrn kzal rychle
lesy na nkterch horch sekati a tu stavti ml-
ny, kterm
by ne tak jako prv mohli snadn
vtrov
ukoditi. Duti vtruov tch silnch, kte-
r dva msce a osm dn trvalo, v tom se utiilo.
1
= Star msto. / ta organisace jest ovem vmysl
Hjkv. 2
Podle franckch
letopis (jak
vyloil
JDobner) byl toho roku mor.
KRESOMYSL
ZDIL
PVOZ V PRAZE. 265
(Pvoz
lodn v Prase.)
L. 837. Kne, jako pn opatrn a
milovnk
<R.
837)
svho nrodu eskho, povolav k sob devo-
sekv
x
mdejch (t.
j.
tesauov), s nimi se
radil,
kterak by to mlo bti opateno, aby lid z Star-
ho aneb Menho msta Praskho do Vtho
a zase mohli svobodnji jti, ne na tch srubch
2
se plaviti. A oni odpovdali, e cht z dv te-
sanho velik lod udlati, na kter netoliko p
neb jzdn, ale i vozov s komi mohli by se pe-
plavovati. Kne jim odpovdal: A kdyby vody
asem letnm neb horkem vyschly, t lodi voda
mal nemohla by unsti. Oni odpovdali: Kdy-
by mal voda byla, budu moci lid pes t brody
jako prv jezditi, a kdy by velik voda pila,
budu se plaviti.

Kne vyslyav dal k tomu povolen a oni

hned velik dv
:!
dubov potnali a tesali a lod
jednu velmi velik msternm dlem pipravili
a pro lep bezpenost klauby a skobami elez-
nmi
j
upevnili. Kter takov pevnosti a veli-
kosti byla, e se mohly na n pojednu dva vozy a
deset kon peplaviti. Mnoz to dlo e jest tak
chyte vymyleno, vidce divili se
s
.
1
Slovo asi Hjkem utvoen.
2

vorech.

3
= stromov.

4
= najednou.

B
Pvodn spojen
mezi obma behy bylo asi brodem blzko Poe,
266 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
838840.
(Kunetie, Kuntick hora)
(R.
838) L. 838. Mu jeden velmi mocn dobytkuov,
eled i jinch nbytkuov mnoho maje, z rodu
Kvasoova a Bozdchova i knny Baky, jemu
jmno bylo Kunk, a ena jeho slula Zdborka,
ten roku pedelho poslal byl sv sluebnky, aby
jemu v stranch vchodnch hledali msta p-
hodnho k
obvan. Ten vzav odputn od kn-
ete Kezomysla se v sv eled obrtil se tam,
kde jej vedli sluebnci jeho. Prvn nocleh jich
byl u slavnho dvoru, kter slul Perov, a druh
n msta Libice, tet u Brdku a tvrt pod jednu
vysok horu. Na kter rno Kunt s svmi i-
/ 44
v
ktermi vstpiv a roviny, lesy i vo/dy spativ,
tu se osadil, nedaleko
od eky, kter Labe slov.
Kzav dv posekati, dvuor hojn a velmi irok
tu svm dobytkm
kzal obrbiti; dal jemu jm-
no Kunkuov
dvr. Potom po mnohch
letech
unatice.
kdy
pi tm dvoe ves postavena
byla, Kuna-
tice jest
jmenovna.
<R-
839) L. 839. Kunk, kdy
shldl vecku tu krajinu
a na
mnohch
mstech zemi
rodn bti uznal,
msto
to tak i pro zpanilost!
vody velnu oblbil.
Na t hoe, pod kter se osadil,
kzal lesy
po-
sekati a dm
devnn
krsn
postaviti a dal je-
,
mu
jmno
Kunkova
hora; jin potom
ne od Ku-
.unaticka
,,
ji
hora.
naka
-
ale ode vsi, kter pod
nm
byla, Kuna-
ticlqi hora
jemu
kali,
KRLSOMYSL.
ZALOEN
KUNf/nC. 267
R. t. hojn rody byly
ve vs esk zemi, tak-
e za dva penze Kezomyslovy
penice dvali,
Lacino,
co
mohl jeden siln pacholek unsti.
(Zaloen Zbraslav.)
L. 840. Jeden z
vldyk
znamenitjch,
jemu
<R.
840)
jmno bylo Zbraslav, z
hradu a
msta Kasina,
syn Chleboslavuov,
syna Prostoslavova,
syna
Bivojova,
manela nkdy Kai, sestry Libuiny,
maje mnoho dobytkv a sa bohat
na sthni i na
zlatto, dvuor krsn a pbytek
rozkon mezi e-
kami dvma dal sob postaviti,
jen jest jedn Zbraslav
jmno Vhltava a druh Me (a neb Mizka) a od
svho jmna dal jemu jmno Zbraslav a krsnu
zd z tvrdho kamene jej dal obezdti a s svho
hradu Kasina na kad den na hledal.
T. 1. Rd jmnem, bratr Zbraslavuov,
jsa
tak znamenit a maje velik milost.., k bratru
svmu, nechtl v Bezovici zstati, ale kzal sob
dm velik a ohradu irok zaloiti nad eku,
jen Me slov, a dal jemu od svho jmna jm-
no Rodom
3
, t.
j.
Rodov ohrada
(neb
na ten as Radotn.
ohrad tn kali) a tu jest v brzkm asu luk a
ddin mnoho
nadlati kzal a dobytky i obilm
se
velmi rozmnoil, take ani bratr jeho Zbraslav
jemu v tom rovn nebyl.
1
= hojnost.

2
= lsku.

3
Ves Radotn /< Zbra-
slav; zaloen Zbraslav jest o nkolik set lei bosdj%
268 V. HJEK, KRONIKA ESK.
R.
841-843.
Mokro.
<R.
842)
/ 35
r
Polsk
kne.
(Vlda Kesomyslova. Popel Polsk.)
L. 841. Libuka knna Kezomyslovi, mui
svmu, urodila syna na Vyehrad a dno jemu
jmno Nebyhost. I byl jest kne toho velmi vd-
en a povolav lopotuov a nkterch vldyk uinil
jitu velik radovnky a dal k jdlu dosti chleba
peninho, massa, ptkv dosti i
medoviny vem
bez nedostatku.
R. t. bylo velik mokro skrze ast deuov
prenj a rozvodnn velik asu podzimnho,
take jsau lid na zimu mlo oili. Proto dru-
hho roku drahota bti poala.
L. 842.
/
Kezomysl kne poslal mnoho kov-
kopuov s rozlinmi eleznmi ppravami na
Jlovj a na jin hory tu okolo lec, aby hledali
zlatta a po nm se piln dlali. Kte tak uinili
a do jedn hory, kter Borovka slula, hluboko
se vebrali a nalezli tlust vrstvu zlatta, kter-
ho asto na Vyehrad kneti podvali.
T. 1. Pompilius, jinak Popiel, kne Polsk,
nedn, nelechetn
a pli ukrutn, jeho ena
byla t povahy, jmnem epica, snden jest
i s sv enau i s svmi dtmi hanebn od my
(jako o tom obrn Cricius
2
v sv kronyce vy-
1
Det t. r. pipomnaj
i djepisci byzantt.

2
Mn se humanistick
verovc A. Krsycki
(1483
a
1537)-
Ten vak kroniky
nenapsal; Hjek se patrn
ml
s Kadlubkem,
Past kne
KRESOMYSL.
UDLOSTI V POLSKU. 269
pisuje).

Polci pak knete nemajce, seli se
v Gruvici a tn volili za kne jednoho vore a
mednka, jen ml mnoho ddin, vel a medu.
Ten byl mtnn z Gruvice a jmno jemu bylo
Piast. Ten jest mnoho divnch vci (jak ne-
p i sk.
kte cht tomu) arami provozoval a mnoh kra-
jiny k Polskmu knetstv pipojil. A nkte
p, e by z rodu jeho byla Slzsk knata n-
kter a do tohoto asuj.
(Stbrn doly.)
L. 843. Hory na Bezovm, jinak Pbramsk, <R.
843)
mnoho stbra z sebe vydvaly a ti dolov stbrn
Pbramt
,
.......,_.
v
dolov'.
takov nesli uitky, e se vsickni divili. Proto
mnoz se byli na to vydali, e opustive ddin
vorn po stbe se dlali a tm velmi bohatli na
penze a na stbro, ale chlebov hynuli. Neb
v tom kraji pro lidsk zlatta a stbra pilnost a
vorn pol nedbnlivost poal velik hlad bti,
neb ryovnci a kovkopov do Praskho kraje
chleba kupovat poslali a tm ten kraj tak vy-
hubili. Nkte z vldyk Kezomysla napomnali,
aby lid ten podzemn rozehnal a penzi ani chleby
jm pomoci neinil a vce sob chleby ne to
stbro vil. Tm napomnnm nikterak jsau
nemohli knete od toho stbra odmluviti
2
.
1
Vyloeno podle Kadlubka; daj posledn jest
sprvn, v. Dobnera.

2
=
odvrtiti.
270 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
844, 845.
(Hrad Radosn.)
<R. S44) L. 844. Kne Kezomysl maje hojnost stbra
i zlatta, rozkzal hrad krsn svm synuom po-
staviti. A kdy byl dokonn, dal jemu jmno
Vhrid"
1
Radostn a poslal tam sv dva syny, Neklan
starho a Nebyhosta mladho, a poruil je
i s tm hradem jednomu svmu sluebnku vr-
nmu, jemu bylo jmno Svtlo. Ale knna Li-
huka velikmi prosbami dala Kezomysla, aby
synov jej pi n na Vyehrad chovni byli.
Kezomyslovi kneti se toho nezdlo uiniti.
Jednoho dne pistpivi knna k kneti svmu,
ekla jemu: Prosm tebe pro tvau dstojnau po-
venost, vezmi s hradu Radostna sv krev a m
syny, neb divn vidn tchto noc pedelch
sem mla. Proto jist to vm, budau-li tam a
do druhho
roku zanechni, e tvuoj kmen toho
asu hanebn mus zahynuti.

Kter hnut
jsa jejmi prosbami, tak i takovmi pohruo-
kami, kzal sv oba syny pivzti na Vyehrad;
kter
Libuka vdn pijala, neb toho asu Ne-
kla byl v patnctm a Nebyhost v tvrtm lt.
(Bloboj h)
J<R. 845)
L. 845.
/
lovk jeden, velmi bohat a nad
/ 45
v
jin siln, kter ml sv obydl ve vsi een
Vesov, kter byl jet z rodu Vrovicova a
Rohovkov, jemu jmno bylo Bloboj, a ten byl
KftESOMYSL. TREST NA 2HU E.
271
nedaleko od hradu Kadostnu a hlavn neptel
Svtluov. asu
jednoho, samu
zlost a zvist jsa
pemoen, poslal tajn a kzal Svtlovi ten p-
bytek zapliti. On pak, Svtlo, jsa v
svm p-
bytku upokojen
asu nonho a nic o tom nevda,
ani na dnho nemaje dn pe, a kdy nhl
ohe (skrze to, e vecken hrad z dv borovho
byl
postaven) piel, Svtlo s sv enau a s dt-
kami tak i s nktermi sluebnky tam uhoal.
To kdy se doneslo Kezomysla, e by to Bloboj
spchal, rychle kne pro poslal, ale on nechtl
pijeti. Z toho se kne nruiv rozhnval, a po-
jav- sv sluebnky, jel na toho nelechetnho
he Bloboje do vsi Vesov. Ale Bloboj po ta-
kovm inku jinak ne Svtlo bedliv byl; pro-
to vida kne, e se k jeho dvoru s svmi pi-
bliuje, pevn se v svm dom uzavral s svau
enau i s svmi syny, a obvaje se horlivosti
Kezomyslovy. duom ten svuoj sm svau rukau
zaplil. A tak jest Bloboj, prvn v t zemi pali
(neb h) sm se ohnm
splili.
Hned potom kne svm poddanm to za
prvo ustanovil, kdo
by koli takovau (neb k t
npodobnou) kodu komu ohnm uinil, aby byl
tak ohnm splen.
1
Asi Hjkova bchorka. Bylo by proto zbyteno hle-
dali onch mst.
h
uplen.
272 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
846,
847.
<0 Horymirovi.)
(R.
8i6>
L. 846. Nkte z vldyk sjeli jsau se k kn-
eti svmu, pedkldajce
jemu velik nedostatek
chlebuovi v t zemi, kter nepiel odjinud, ne
z toho, e se mnoz po stbru a zlattu, jeho pod
zem hledajce, obrtili a pol vorati e zanetb-
vaj. I dali s knete, aby vem kovkopm pi-
kzal toho dla, a zvlt okolo Pbrami a
Jlo-
vho, Psku a Suice, zanechati.
Kne, vyslyav dost svch poddanch, po-
vdal, e to chce rd uiniti. Ale po jch odjezdu
rozviv, e ten nedostatek chlebuov jeho osob
nen velmi na kodu, hlad ten e se jeho mlo do-
tk, tak plinau dost zlatta a stbra js
veden, dost svch vldyk dal v zapomenut.
Kte oekvajce, skuoroli kne sv pieno
skutkem vypln, nemlo teskliv byli, a zvlt
Neum-
Horym, mu staten a velmi oppatrn, kter
telsk
ml sv sedni mezi mstem Beraunem a P-
bram pod horami, jen slovau Ausin
s ,
na hrad
eenm Neumtel, a ten byl toho naj vt pvod,
aby chlebuov nebyl nedostatek a dla podzemn
zastavena i petrena aby byla.
<R.
847)
L. 847. Kdy to, co se jednalo roku pede-
lho na Vyehrad, od kovkopv zvdno bylo a
1
Podle letopis franckch o tyi lta pozdji.
2
= slib, ppov.

3
Jinak neznme.
KESOMYSL A HORYM, 273
e jest Horym Neumtelsk najvc toho, aby
na horch zlattch a stbrnch dlno nebylo, p-
vod byl, vzali k nmu velik neinit. asu toho
jarnho spolu js se seli, mezi seb
rozvaujc,
kterak
by pomstu nad Horymrem uinili, nkte
jej zabti chtli, jin radili, aby, jej jmce, chlb
jemu do st cpali, a by jej tm chlebem zadvili.
Po mnohm rokovn na tom zstali, aby na
mocn thli a jej jali. Horym<e>, kter se tak
rozlinmi
vtbami zpravoval, takov vc tajn
nebyla; uhldav z daleka, ano nemal poet kov-
kopuov k jeho hradu se pibliuje, vsedl na svj
pervchlv
kuo, ktermu kal emk, a ujel .
Kun
,
v , /
Semik.
ped nimi. Tu oni uhldave, e Horym utk,
rychle k jeho dvoru pospili a tu hned brahy (ji-
nak stohy obiln) rozmetali a co najvce mohli
snopuov unsti, to pobrali a ostatek ohnm splili
pravce: Ponvad
/
se jest Horym bl hladu, 46*
nech jej trp. Kdy jsau pak oni odeli, Hory-
m se zase navrtil,
o to kad den smajleje,
aby nad tmi kovkopy,
svmi hi, pomstu uinil.
Uhldav as phodn,
v jednu noc vsedl na
svuoj kuo,
velmi rychle do Pbrami
pijel a
Pbram-
kovkopuom
jch baudy
i domy
splil, a kter
nalezl, ty meem zbil a doly jch s svmi
pomoc-
nky, duchy nonmi,
zavlel. A toho
dne ranm
jitrem
ped knetem se, jako
by o tom nic ne-
vdl, na
Vyehrad
postavil.
Kronika.
jj*J
274 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
847.
Kovkopov
kniecii
hned bez odtahuov
poslali
alujce na Horyme a pi tom
dali, aby
kne
zbera lid na rychlost
poslal jej k
Neumteli a tu
aby Horyme pro takov
skutek jti
kzal.
Kezomysl, maje
Horyme pi sob, optal se
jeho, pro jest takovau jemu
kodu a
proti-
myslnost
zmyslnau uiniti sml. Kter
odpo-
vdl: Ctn kne! Co tito oznamuj a aluj,
vak to nen k pravd podobn a to v tom, e
bych
j
on noci, ped verejm
dnem minul,
mezi Pbram a Lzem ml
nkolik osob zabti.
Kterak bych
j
to sm mohl uiniti? Druh, e
bych doluov mnoho stbrnch zametal a velikm
kamenm zavlel. Rozva, prosm, moh<l)-li jsem
j
to sv osobau vecko za jednu noc udlati.
Nad to pak, ponvad ty jsi sm mne hned po t
noci velmi rno ped sebau vidl, jestli to pravda,
toho pova, co oni o mne mluv.

Kezomysl kne, alostiv sa pro stbrn

doly, kzal Horyme do jednoho sklepu, zavti
a povolav vldyk starch, co se pihodilo, to jim
oznmil. V tom pilo velik mnostv kovkopuov
tch, jim se ta koda stala, na kne volajce, za
pomstu prosili. Kne, posadiv se s vldykami, tu
pi a na Horyme alobu podn slyal. Hory-
m sa tu tak postaven, tmi slovy jako prv
1
Snad m. k kneti, omyl tisku?
-
= sklepeni.
KESOMYSL SOUD HORYM1RA. __2_75
pravil se tm vm nebti vinen. Kne stl na
omylu^ vldyky toho, co se stalo, vdni byli, ale
kovkopov volali ped knetem kice: Na
morde, na palie i na zhubci knec poklad-
nice ! ustavin, aby byl ohnm splen, vedle
pedelho zzen a nlezu knecho prosili. Vl-
dyky se za snan pimlvali, [aby] ponvad
nic nen na toho, co se aluje, ukzno, aby pi
hrdle byl zstaven, dali.
Kne sa veden lakomstvm a tch doluov
stbrnch vce ne lid zmordovanch eleje, ten-
to nlez uinil: Ponvad mnoz na Horyme
aluj, mnoz tak svdom., e s jej pi tom
skutku, an pl a morduje, vidli, dvaj, m smrt
trpti; ale ponvad jest mn ohnm kodu ui-
nil, to
j
jemu promjm a odpautm tak, aby
nebyl ohnm splen, pro mordy toliko, kter tu
uinil svm meem, tm meem m jemu hlava
sata bti.
Horym znaje, e jest hrdla odszen, tu
stoje ped knetem a vldykami tuto e uinil
:
Ctn kne!
Ji
vidm a znm, e sem tvm sau-
dem odsauzen; t jsem nadje, e bohov jinak
sditi budu. A ponvad mi ivu bti nelze, za to
toliko prosm, popej mi toho dv ne umru, a
na muoj mil kuo vsedu a malik chvli na
nm se po tomto hrad projedu, potom ui se
i
= v pochybnostech.

2
=
svdectv.
276 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
847.
mnu, cokoli chce. Kne zasml se tomu, a ka-
zav dve hradov dobe
zavti a strnmi
osa-
diti, jemu aby el a svuoj kuo
osedlaje a me
k sob pipe, sv
kratochvil sob
uinil. Kter
ved do martale (tak jak zprva
potom od mar-
staluov byla), ntco s svm konm mluvil a
osedlav jej, ven vyvedl a vsed na zavajskal. Tot
kuo poal se velmi erstv obraceti a skoky ve-
lik initi. Kne s
vldykami z oken vyhldaje,
poal se velmi diviti. Kdy po druh Horym
zavajskal, k pod nm od jedn brny hradov
a k druh skok uinil. Po tet zavajskav ekl:
Nue, Semku, vzhru ! A kjemu odpoval:
Pane, dr se. A v tom uinil skok pes vecky
zdi hradov a na druh stranu eky Vhltavy.
Kne s vldykami na druh stranu pohledal, ano
Horym na svm emkovi k Radotnu pospch.
Po takovm divu vickni vldyky, zemane i slu-
ebnci, kte tu ptomn byli, za Horyme se
k kneti snan milosti prosce pimlvali.
/
46^ Kne na Neumtele za
/
Horymem poslal,
aby se bezpen navrtil, e jest mu vecka vina
odputna. Kter kdy pijel na Vyehrad, kn-
eti svmu jse pokoil a co jest na Pbrami
kovkopm i z jakch pin uinil, oznmil.
Kne se otzal na jeho kuo a on odpoval:
Knize milostiv, tam doma u mne velmi teskliv
stoj, neb tm skokem nemrnm sob na svm
KESOMYSL. HORYM RUV SKOK.
-'77
/.drav velik kodu uinil. Pojedu a
pospm,
abych jej opatil. Kdy pak domv se navrtil.
emk jemu, e iv bti nem, oznmil a pi tom
jeho jako pna svho dal, aby kdy ume, nedal ^'"'V.,'
ho ptkm, ani zvatm jsti, ale aby jej dal
ped vraty dvoru svho pohebiti. A on
Ilorym
tak
uinili.
L. 848 byly s mnoh vtkyn v esk zemi <R.
848)
a
mnoh budc vci oznamovaly. Skrze n mno-
h bze byla na lidech, ani s smli co tajn
jedni druhm initi, neb to od vtkyn hned
zjevn uinno bylo. Mezi nimi jedna star ena
byla, mt Troslova, ve vsi Koi, jmnem Doj-
Vtkyn.
ka, kter i to, co po stu letech
i po tisci v t
zemi dti se bude, pravila. kov a piskov k n
s mnoz chodili a co ona mluvila, popisovali a tv
spisy nkte do tajnch skr schovvali, aby
od
budcch
t zem obyvateluov mohly nalezenv bti...
1
Proti podezen z bjivosti hj Hjka sm Poh-
an-; ukazuje, e ta povst byla znma ji ped Hjkem
i jeho vrstevnkm, jako
Dubraviovi, a e pozdji rosila.
Bregk e vdl, jak emk doskociv zaehtal Zlchov
(odtud pak jmno Zlchova). pozdji e ukazovny
stopy jeho kopyt na behu vltavskm (podle Bcekov-
skho),
konen e ukazovna t
r
Xeumtelieh i pu-
mtn deska Semkova s npisem Horymrovm. Jinak t
poz'st vyprv se i v Nmcch.

2
Podle Dobnera tato
kouzelnice pli se podob alemansk vtkyni Thit
o n vyprvj letopisy franck.
278 V. HJEK. KRONIKA
ESK,
R.
848, 849.
R. t.
krsn mldenec, syn
Kezomysla
kn-
ete mlad, jemu bylo jmno Nebyhost,
maje
vku svho let est, v sedmm lt umel. Pro
jeho krsnu postavu
mnoz jeho litovali.
Kne
Nebyhost
kzal
:
e
:
yedl(
;
Vojna, dda jeho, na Hrobce po-
tiv pohebiti. Sluebnici knec, pamtku jeho
ince, nkoliko dn a noc na jeho hrob ohe
plili.
<R.
840)
L. 849. Kezomysl kne maje zprvu, kterak
mnoh rznice a nevole s mezi obyvateli Pra-
skmi skrze ddiny a pole, kter lesy vykop-
vajce v nov dlali, tak i o domy, kter sobe
stavli, i pied tam s svmi sluebnky, toho do-
konalej vzal zprvu od jich saudcv, kter
jim byl ustanovil. Porozuml tomu, e tm zpuo-
sobem nikdy by mezi nimi nebyl pokoj, neb ka-
d, kto sob dm postavil, do svho ivota toliko
jej dral, po smrti dritele zase na kne pipadl,
a on, kne, dal jej a dti mohl, komu by se je-
mu koli lbilo. I povolav dne jednoho vech oby-
vateluov na rynk mstsk ped duom saudn a
tu z vle lopotuov a starch rad svch dal jest
jim milost tu, kter svmi vlastnmi uty pede
vemi vyhlsil a oznmil, aby kad dritel do-
mu, ddiny a neb jakkoli ohrady svobodn ne-
toliko do sv smrti uval a dral, ale synu svmu
'ineb komu by se koli lbilo, aby to, co sm
dral a uval, mohl svobodn kdykoli dti neb
KESOMYSL DV VSADU PRAANM. 279
Svob< da
prvn
prodati, toliko ten penz stbrn, kter se kn-
eti platil, aby nehynul.
Praan.
Tu obyvatel msta toho velik kneti inili
z toho osvobozen dkovn. Kne, aby to stl
bylo a na vnost trvajc, kzal to pskm na-
psati, a tm v t ohrad obvajcm dti v jich
ruce, a to proto, jestlie by kdy synov knec
(a neb budc) chtli jim ddiny neb domy brti,
to osvobozen, kter uinil Kezomysl, ukzati
aby mohli svobodn. Kezomysl pak, kdy se na-
vrtil na Vyehrad, rozkzal to, co jest uinil,
na dekch dubovvch starch napsati, kter brz<>
,'
,
y
n
,
a

. v,
Vyehrade.
potom dal lopotm a starm schovati pro tu p-
inu, aby synov (neb budc jeho) t milosti od
nho poddanm uinn nezruili!.
/
L. 850. Jeden z rodu Rohovkov, jinak <R.
850)
Vrovskch, jemu bylo jmno anda, ped-
/
A
T
stpiv ped kne svho dal, aby mu dal nkde
Vrovsk.
v krajin poledn v svm knetstv hrad pevn
postaviti, prav, e by se chtl tu, byla-li by toho
poteba, brniti neptelm, a zvlt Morava-
nm. Kne jako pn milostiv dal k tomu sv
povolen. Kter pojav mnoho devosekuov.
i jin eled, pospn dal hrad devnn na jed-
n velmi vysok hoe postaviti, vylmati kzal
okolo nho z tvrdho kamene hlubok pkopy,
1
Vechno ovem bchorky Hjkovy.

2
= tesa.
280 V. HJEK. KRONIKA ESK, R.
850.
dal tak krsnu v z div
dubovho srben a
velmi vysok postaviti a dal tomu hradu jmno
Z
,
and
?
v
ando
Vl .
hrad.
Dne jednoho postaviv se ped
Krezomyslem
na Vyehrad, in kneti dkovn, e jest mu
k staven hradu pl msta tak vbornho, ozna-
moval tak, jak slavn, krsn i pevn hrad tu
sob a kneti, pnu svmu, k poctivosti postavil,
pi tom daje knete, aby s nm pojma syna
svho Neklan na ten hrad jel a jej ohledal, bu-
de-li se jemu lbiti, z jeho ruku jej pijma, synu
svmu aby jej dal.
Kne vyslyav chvlu hradu, pi tom dost
andy, dne tetho e to chce uiniti, povdal.
anda, aby vci potebn pipravil, naped na
Zandov jel a maje mnoho svch pomocnkuov,
s pilnost oekval pt knete starho i
mla-
dho. Tetho dne kne se jeti strojil, a kdy
na svuoj kuo vsedl a z brny Vyehradsk vy-
jdl, potkala se s nm Dojka, mt Troslova,
ze vsi Koe, a zavolavi jeho na stranu, dluhu
b
..
iba
rec k nmu ucmila. Kteryz vyslyav podkoval:
povolav sluebnkuov, rozkzal jim, aby se zase
navrtili a rychle tyidcti vldyk statenjch
zavolajce, pospn s nimi za nm jeli. Kte,
kdy tak uinili a kne sv na t cest uhonili,
1
Poloha nejist; bylo tch
hrad vce.
KKSOMYSL A 2ANDA. 281
kne ssed s
kun
posadil se a okolo sebe stojcm
oznmil,
co se o nm i o synu jeho jedn od
andy Vrovce;
proto
aby naped jeli a tajn
a ped most
hradu
toho kon sv pivedc, je
tu /.vzali i a jak on na andov vjede, hned aby za
nm do hradu vskoili a andu
jali. t i vecku
jeho eled. Kte tak uinili a s pilnost oek-
vali svch knat
pt. Po nedlhm
/
asu /
47
kne do hradu jede a za nm syn jeho, potom
Blahosta Polhradsk a jinch deset. To rychle
jin z lesa vyskoive, nenadle do hradu vbhli
a andu, chytivi jej. pevnmi lky svzali,
dvee hradov zavev.e, vecky, kter tam na-
lezli, zjmali a pevn jim svzave ruce i
nohy.
v jedn jistb jich leeti nechali, ale andu a
bratra jeho Vesolta v t vysok devnn vi
zaveve,
t svzanch tu nechali leeti.
Po mal chv
1
! kzal kne Vesoltovi nohy
ze zpod ohnm a smolnm dvm pliti, aby
po-
val, co jest chtl kneti Zand uiniti. Kter
pravil, kdy by kne tu jsti poal, e Zand ml
hned Kezomyslovi stelu v srdce vsteliti a on
Yesolt v tu chvli ml Neklanov stti jeho hla-
vu;
pi tom vecky, kte js s nimi pijeli, e
js mli zbti a hrad ten zaplce. odtud na Vye-
hrad jeti a v knetstv Vyehradsk se uvzati.
1
= uvzali.
Vesolt
muen.
282 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
850, 851.
anda, kdy mu nohy pleny byly, tolik
pravil
a e jest on sm t
nelechetnosti prvn pvod byl.
Kne kzal andu ven ped hrad vynsti a na
tyi kusy petti a ty tvrti tu ped hradem na
dv povsiti proto, aby non ptci a jedovat
mauchy tau nelechetnau krv se nasytili.
Jin
pak vecky svzan kzal do dubov ve k Ve-
soltovi vnositi a pevn je tam zavti. A kdy na
sv kon vsedali, kzal kne tu vi, v n byl
Vesolt s jinmi svmi pomocnky, zapliti.
A tak anda, Vesolt i ten hrad svuoj konec
jsau vzali.
1
(Nov kne v
Lucku.)
R. t. Vratislav, kne Luck, jen byl lovk
pokojn a velmi milostiv, zuostaviv po sob
KRESOMYSL A VLASTISLAV LUCK. 283
syna jmnem Vlastislava, umel a nad Liboany
na Hrobce! pochovn. Lid msta toho i jin jeho
vecken plakal ho alostiv. Na jeho hrob tak
vedle podku pleno bylo.
L. 851. Luan svolave tu vecku krajinu od
(R-
$5
Aust po Ohi eku a do hor Nmeckch, tak e ... .
,
.
v v
^ lastislav
se selo lidu jako bez potu, uvedli s na puadla
kne Lu-
Vlastislava a jej na stolici otce jeho posadili. e-
cky volen -
pici tu, v kter ml obyej Vratislav choditi,
vstavili na hlavu Vlastislavovu a pomjejce jej
poklonu jemu inili, slibujce poctivost a vrnost
jemu zachovati. A tak s jej za kne vyzdvihli...
(Vpd Moravanu.)
/ T. 1. pily s noviny skrze jist posly 48'
z kraje slavskho, k Kezomyslovi kneti,
oznamujce, e krl Moravsk stroj se silnau
lvral
i.-
moc do ech vtrhnuti a e chce sob
j
podma-
niti. Kne to uslyav, nemlo se ulekl a poslal
rychle k Vlastislavovi, kneti Luckmu, jeho
jako strce milho daje proti tmu krli Mo-
ravskmu za pomoc. Kter vyslyav posly a
s svmi radami se neuradiv, dal odpovd, e toho
nechce uiniti; ale jestlie krl Moravsk od v-
chodu slunce bude zemi Kezomyslovu plundro-
vati, e on od zpadu tolik chce uiniti proto,
1
Hjek nezapomnl na sv rodit.

?"
V
orig. ti
obrzek iako na sir, 261.
284 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
851.
neb jest jemu skrze vtce a vtkyn povdino,
e on m Luck, Prask i Kauimsk
knetstvi
svau moc zpravovati. Poslov navrtive se, od-
povd, kter dal Vlastislav,
Kezomyslovi
ozn-
mili a tm jeho srdce velmi truchliv uinili. Vak
proto svolav sv vecky vldyky a rdce, s nimi
na tom zstal, aby bude-li toho poteba, [s] obma,
i krli Moravskmu, i kneti Luckmu, se s sv-
mi staten brnil. V tu chvli rozeslal sv posly
rozkazuje vem bti pohotov, ale vak aby d-
din vorati nepestvali a kdy by se koli dalo
Tuklaky.
znti, aby se vickni u Tuklaki postavili a odtud,
kam budau obrceni, thli.
Tak bez mekn poslal a rozkzal krajiny
vchodn obyvateluom, aby na horch od Moravy
trnsobn zseky zdlali a brny u" zsek dobe
lidem opatili a osadili. Toho dne, jak zseky
dokonny,
pithli Moravan a hned na zajt
tch zsek rubati a pliti poali. echov jm toho
brnili a nkolik jch zabili. Moravan tu n-
kolik dn lzali, krle svho s vtm haufem
oekvajce.
V tom pily noviny, e by Uhi
velikau kodu, vtrhe do Moravy, uinili., a
krl s svm lidem na echy shromdnm e by
se na n obrtil. I thli js Moravan od
zse-
kuov za svm krlem a Uhry z sv zem staten
1
= Tuklaty na eskobrodsku.

'-
Lasove popleteno.
KfcESOMYSLOVA SMRT.
Js.s
vyhnali a hradu ervenho kamene dobyli. Ge-

" Iavanc
l hry z ze-
chov se tak rozjeli na sv obydl.

mvyhnali.
(Smrt Kesomyslova. Nekla.)
T. r. asu zimnho slavn kne Kezomysl
upadl
v tk nemoc, tak jak nkte
p,
z veli-
kho zrmutku, kter jemu piel z toho, e
jeho
strajc Vlastislav, kne Luck mlad, tak
horliv se proti nmu postavil. Dne dvanctho,
nemoc tk jsa pemoen, umel a na dolej
Hrobce vedle sv rodin}' pochovn a kamenem
tvrdm piloen, na nm bylo pt dn pod p-
leno a pernat obti byly na ohe kladeny.
L. 852. Seli jsau se vldyky, lop tov a star <
R
-
8
52>
na dvr
Vyehradsk a z vle iednostain Ne-
x
. . .
-
v
J >
Aeklan
klan,
syna nkdy Kezomyslova, vemu lidu za volen.
Kez< >mysl
umel.
286 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
852, 853.
kne vyhlsili a na stolici Libuin jej posadive,
knetskm odvem odnmu epici nkdy Pe-
myslovu vstavili a hlasy vysokmi vzkike:
Neklan kne! Nekla kne n! plstnice^. a
smolniky! s hlavy snmajce, jemu se klanli.
Star sami od sebe i na mst mladch pod-
danost i vrnost slibovali. Z tuho dvoru Vye-
hradskho uveden jest Nekla jako kne v tom
ve vem odvu a do jiztby hradu toho.
Nazajt pak skrze lopoty pivedena jest Ne-
o<m>m-
Alanovi krsn panna a za enu dna, jmnem
slavka
r
'
J
v
knna, Po<m>nislvka, dcera Bykolova z Volen
2 ,
a tu
zena Ne-
^ i
p
^ovt
i
vemu lidu uinili krsn hodovn
klanov.
J x
a dne tvrtho poniive Neklanov zprvu veho
lidu, rozjeli se na sv obydl.
(Koaim-Zlicko.)
<R.
853)
L. 853. Kauim msto ohnm domcm
3
skrze
Kauim
neopatrnost vecko z gruntu vyhoalo, take ani
vyhoelo,
jednoho domu nezstalo. T i srubov velic,
kte byli na valech, vickni shoali. Ale vak
hned t. r. rozkznm jch knete Dolisa na ji-
nm mst stavti poali a zed tlustau okolo toho
msta poali dlati. Dolisa jako kne a mu
opatrn, rozviv vci budc, povolati kzal
1
= epice plstn a koen (smolen).

2
Msto
nyn neznm. Snad Olany u Slanho.

3
= nezalo-
enm, z neopatrnosti.
NEKLANOV VOLBA A SVATBA.
_287
vech poddanch a jich dal, aby jemu pomohli
tuho msta stavti. Tak pikzal, aby jeho d-
n Kauimem nejmenoval, ne od syna jeho,
ktermu jmno bylo Zlic, aby Zlicko slulo, ka:
Nechci
j,
aby se vice kauiio.
To ob lid obecni na dost kniete svho jest
uinil, zdi dlati snan poali a Zlicko jmno-
Zlicko,
....
v
. ... . Kauim.
vali
x
. Ale pro roztritost, lidu a nesvornost oby-
vateluov za dlauh as tch zdi nedodlali, neb
za dnuov Dolisovch ani Zlicovch neni vyko-
nno. A nktei Zlicko a nktei Kauim
po
starodvnu jmenovali.
R. t. Pomnislvka na Vyehrad krsnho sy-
na Neklanovi urodila. I povolal jest Nekla mno-
hch z vldyk a zvlt znamenitjich na rado-
vnky. A kdy jsau se sjeli na dost kniete
ostivit
J J > J
se narodil.
svho, Nekla ved mezi n do jiztby, poctiv je
pivtal jako sv mil hosti a uinil jim slavn
hodovn a pro takov poctiv tch ptel a hosti
vtni dno synu jmno Hostivt.
(Vlastislav Luck.)
L. 854. Vlastislav, kne Luck, svolav sv
<R-
854)
poddan, rozkzal jm msto sv Lucko (neb 2a-
1
Dalimil m vklad opan; Hjek svj vklad m
asi od Brikcho 2 Licka, jen o djiny svho
rodit jevil
ji zhy zjem a tak r.
1529 na starm hraditi zlickm
si koupil pozemek.

2
= nejednota.
288 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
854, 855.
Zate te) velikn druhau zd ohraditi,
oznamuje
jim,
zdi druhu
-
e c j lce netoijk Blinsk krajinu po eku Ohi
ohrazen.
a neb Labe, ale i Plzesko i Pisecko a naposled}
i Prahu k Luckmu knetstvi
pipojiti. Zemane
tak t krajiny k tomu jemu radili i pomhati
slbili a on kne jm dal povolen a
svobodu, aby
sob pevn domy, tvrze i hrady stavli netoliko
z dv, ale i z kamen tak, aby mohli tu ped ne-
ptely bezpen sedti.
/ 49
r
R. t. Vlastislav, a byl mldenec v estmezct-
mm lt, vak zuoivostii pln (nechtl se upo-
kojiti a na svm knetstvi dosti mti), znamenav
Neklan bti mue pokojnho, umnil najprv
knetstvi jemu Prask moc odjti i rozkzal
kovm mee dlati a vecky svolav ttae, 2000
z^ r
.j, pepevnch pukluov a dobe ilovanch., udlati
rozkzal, smolnkuov, koencuov, lubenic
3
a pro-
s vnic mnoho dal nadlati. Plbic bkovch
s eleznmi a ocelivmi obrui vce ne 2000 ud-
lati a pohotov mti pikzal. Divili se vickni
mldence opatrnosti.
<R.
855)
L. 855. Nkte z Luanuov poali okolo Taj-
nice a Budynice
4
s povolenm knete svho Ne-
1
= snaivost.
j
-
= ilami protaen.

3
Mn se
vesms pance koen, emnkov, tepan a provan.
-
'
Mn se Panensk Tnice (nyn
1'.
Tnec) a Budyn
i.a Lounsku; Dobne) myln mini udenlce na Zlomek;:.
NEKLA
\ VLASTISLAV.
klanov kneti
kody initi. A[le] on to slye, byl
z toho nemlo teskliv,
ale nesml t
kivd nikoli
odprati.
(Neklanov
poselstv k
Vlastislavovi.)
T.
1. kne Vlastislav jezd po
horch nalezl
v krajin Blinsk msto jedno, kter se jemu
velmi dobe
k staven msta lbilo mezi horami
dvma, z nich jedna slula Pipek
x
a druh
Mednek,, a tu vymiv msto zaloiti rozkzal.
Tu jest velmi mnoho lesuov posekno a z toho
dv i tak z kamen msto s stavli a dno je-
mu jmno Vlastislav. To msto jet a do
dnenho dne za Tebenici se ukazuje a jet na
tom mst stoj ves jmnem Vlastislav blzko
hradu, kter slov Skalka.
L. 856. Luan a jin t krajiny obyvatel, se- <
R
-
8
5
6
>
brave se, thli spolen a poloili se na vrchu
Opukovm, a odtud tetho dne hnuve se k hra-
,,
,
r
v
Pacov hrad
du, kter slul Pacov
3 ,
obrtili se a hned k nmu
dobyt,
siln turmovali, take ho za pl dne dobyli a
Vlastislav
msto.
1
Cel toto vyprvn i s obma jmny podle Kosiy;
jmno Mednek je zkaeno msto Medvz a oznauje patrn
horu nad nynj vs Nedvdic (Dalimil ji
nazv Lovo-
sem); jmno Pipek te Dalimil Pbek (pozdj varianty
p),
Tomek Ppet, Sedlek Pipek

ale dnho
toho jmna nelze doloiti.

2
Nyn neznm; ale Hjek
mn asi ves Opoen u Postoloprt.

3
Neznm.
Kronika.
IQ
290 V. HJEK,
KRONIKA
ESK,
R.
857.
pna na nm jave,
jemu
jmno bylo
LosbucT,
poslali jej kneti
svmu,
kterho
on
kzal
hned oslepiti. A odtu
thli k
jednomu hradu
Zlonic
p
etvrc
imu,
jmnem
Zlonicj, a ten
splili a ro-
hrad.
L J
boili a pkopy
jeho zametali.
Takov vc kdy byla skrze Boj mra, pna
hradu toho, kneti Neklanov
oznmena, hned po-
slal sv vrn posly, t. Nevoje a Loskota, k Vlasti-
slavovi, strci svmu, aby jeho prosili, pokoj
s Neklanm aby zachoval. Vlastislav, vyslyav
posly, hned se v nhle rozhnval a
kadmu to-
mu poslu jedno voko vylpiti dal, pikzav psn,
aby hned domuov jeli a vce s tm poselstvm
k nmu nejezdili^.
<R.
857)
L. 857 seli s se vickni vldyky a zemane,
tak i z mst obyvatel k kneti svmu Neklanov
na Vyehrad, oznamujce mnoh tkosti a ne-
vole, kter se dj v knetstv jeho, pi tom
dajce, ponvad Vlastislav takov zhubu
in, aby tak vojsko sebral a tm se jemu od-
platil. Toho jestlie neuin, jist e pomalu on.
Snm na
Vlastislav, to knetstv Vyehradsk (a neb Pra-
Vyehrad.
sk) poplen a snad i Neklan zahub.
To kdy Nekla uslyal, velmi byl straHv::,
vak ukzav se ped svmi vesel tvi, pravil,
e chce Vlastislavovi dary poslati a jimi jej
1 =z
Zlonice.

2
Toto i nsledujc vypravovn jsou
pozdj pdavky pvodn povsti.

s
=
ustraen.
NEKLA JEDNA S
VLASTISLAVEM. 291
ukrotiti. Zemane, a neradi,
vak Neklanov
jako
kneti
svmu v
tom povolili. A tak kne povolav
nkterch z vldyk, poctiv,
dary poslal Vlasti-
slavovi, t. kruh zlatta. kterm by se
mohl pe-
\ iti
2
,
a i o koni vbornch,
50 /
smolnkuov a to-
/
49'
lik proivanic msternm
dlem udlanch. To
kdy do Vlastislav pivezeno bylo, [a] ped kne
9tisIavovi
postaveno a poloeno. Poslov,
uhldave Vlasti-
od
Neklan,
slva na velmi drah stolici zstraili se, ale, aby
na sob dnho nedali znti asu, pedstpive,
na
j
prv od knete svho Vlastislavovi uinili po-
zdraven a potom, aby dary vdn a
milostiv
pijal, dali; v pokoj a v ptelstv aby vsel
s knetem jich, za to snan prosili.
Po dluhem mlen kne Vlastislav odpovdl:
Kne v Nekla velmi jest to neopatrn uinil,
e jest mi tuto vnadu
n
poslal, tm vce aby mne
na sebe svbil. Neb znm, e jest mi veho zlatta,
ani vech kon, ani hv, kter ml, neposlal.
Proto na tento as toto zase vezmte a kneti
vaemu
ode mne, e jest mi vnadili dal, podkujte
a povzte jemu, a mi to dobe schov a opat.
Kdy
j
pro ono, co doma m, pijedu, spolu
tak i toto vezmu.
Odajdte rychle, abyste msto
tchto darv svch hlav zde nenechali ! Poslov
se ulekli a nerozehnave se s Vlastislavem, na-
vrtiti se pospili. A kdy na Vyehrad pijeli.
1
= estn.
-- 2
=
t ne on.

3
=
vnadidlo.
19*
292 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
858860.
kneti svmu to pod vypravili, kter kdy to
vecko vyslyal, zmnnm tvi stralivj sv
srdce bti ukzal.
<R.
858)
L. 858. Luan s povolenm svho knete
atet ko-
okolo Slanho vrchu a Chodova i Kladna vsi
Chodov,
plundruj ce
2
a plce velik kodu inili a lid
,
^iidno,
mnoho pomordovali.
d msto
T. r. tak Vlastislav vypravil vojsko velik do
dobyto.
krajiny Prask a oblehli msto jmnem Budec,
kterho, a bylo na vysok hoe postaven a jako
nedobyt, Lut a Vlastislavt jeho v estncti
dnech dobyli, vybrali a vyplili. Nekla ped
Vlastislavem jako my ped kocaurem nesml
z sv dry vyhldnuti.
ypd Nmc.)
<K.
859)
L. 859. Nmci, sebrave se od zpadu slunce,
Nmci ko-
s nemalm vtrhli vojskem do knetstv Vlasti-
okolo ate.
slavova
3
. Ne se Vlastislav s Luany vypravili, a
Nmci mnoho vs vybrali a vyplili a lid se po
lesch a horch rozbhli a oni se zase
4
do Nmec
obrtili. V tom pily s noviny k Vlastislavovi,
e by Nmci chtli nenadle k Lucku pithnuti
a jeho dobti. Proto Vlastislav, obvaje se Nm-
cuov, nesml Neklanov kody initi.
1
= bzliv.

2

. plence.

3
Tyto boje, veden
krlem Ludvikou nmeckm se zpadnmi knaty es-
kmi, nle o njak rok dve.

4
= zpt.
.
NEKLA A KRSNlK.
293
<0 Krsnlcovi
Kouimskm.)
R. t. Krsnk, syn Dolisuov, kne Kauim-
sk, jinak Zlick, mldenec vce veten ne sta-
ten, Neklan, kne Praskho, znaje bti stra-
livho a ji od Vlastislava senho, pucal v jeho
knetstv kodu initi a prav ped svmi ze-
many, e on m na Vyehrad sedti. Nekla
poslal k nmu sv posly, jeho ptelsky daje,
aby jeho knetstv nehubil, e jemu chce ntco
mez svch ustpiti. Krsnk odpovdl, e ne
o meze, ale o vecko knetstv chce s Neklanm
boj vsti. A tak hned oboiv se na jeho knetstv,
dobyl slavnch dvoruov Drastiny
1}
kvorei a Zidom.
Zidome
x
.
L. 860.
/
Mu jeden, jmnem Hork, kter
<
R
-
<S6o
>
mel svuoj dvuor ve vsi, kter slula Dubinka
lf
5

r
nedaleko od knetstv Krsnkova, vda, e m
obyej kne Kauimsk kadho dne jednak na
kratochvil z msta vyjdti (a tu, kterak jeho
sluebnci sv k boji cvi kon, aby se podval),
uhlday as phodn a povolav s seb dvanct
muuov statench, Krsnka v lese ekal, cht
jej od Kauim zastihnuti a zabti.
i
Vyprvn o Krsnkovi, k jin dob,
m tak Du
bravius. Uveden jmna oznauj osady na eskobrod-
skit. Dubinkou mn se snad nynj
Dubeek nebo Du-
bovka.

2
=- tm, skoro.
294 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
861.
Po mal chvli kne Krsnk z msta jede na
svm bujnm kun a sluebnci za nm, dnho
odvu bezpenho na sob
nemajce, ponu sv
kratochvil provozovati. Hork s svmi lesem se
k mstu pibliv, rychle a nenadle na n okik
uiniv vyskoil. Sluebnci, domnvajce se jich
v lese vt poet bti, na utkan se oddali a kne
v
pednm pcu bal. Tu Hork s svmi pomoc-
K
,. niky Krsnka po polch sthaje osm jich zabil a
Kauimsk samho kne on Hork v ruku ranil a by byl
rann.
^
Q(^
gy^ plstnici neml tak pevn pilbice kne
a rychlho kon, byL by tu konec ivota vzal.
Hork uhldav, ano jich mnoho z brny mstsk
k nmu b, pokik na sv, rychle kup svuoj
obrtil a k horm pospil. dn z Horkovch
tam neostal, jedink toliko byl, vak nekodn,
v nohu rann. Nekla o tom uslyav po
2
Horka
poslal, aby s tmi vemi dvancti bojovnky na
Vyehrad pijel, rozkzal. Kter kdy tak uinil,
kne jemu dkovn velik uinil a dal jemu i ji-
nm vem velik dary.
(\l. 86i>
L. 861. Vldyky a zemane sjeli js se k Ne-
klanov, kneti svmu na Vyehrad a jemu
z vuole jednostajn, aby thl. na Krsnka Kau-
imskho, radili, a jej jako neptele svho skrotil.
A on uposlechl jch v tom rady a sebrav lidu ne-
i

plstn epice.

2
= pro.
NEKLA VLCI S KRSNKEM.
295
mal poet, Vebojej syna Kladovcova, mue vel-
mi statenho, zprvci a
hajtmana nad nimi ui-
niv, poslal je, aby jakkoli budau moci kodu
ECauimskmu Krsnkovi v jeho knetstv
inili.
Veboj s lidem sob poruenm hned ne-
mekaje a chtiv thl a najprv dobyl Hruobova! Hruobov.
a Zsmuka a Yitice, dobyl tak hradu pevnho,
yitice
eenho Tsov, a pna, kter na nm byl, jm-
nem Z1 obec, jal a svzanho Neklanov kneti
pivedl a s nm jinch mnoho. Koisti tak mno-
h odtu jsau pineseny a vecky poloeny ped
knetem. Kter na to pohledav, Vebojovi to za
dar dal, ale Veboj to vecko mezi
sv bojovnky
rozdlil.
(Pokoen Krsnkovo.)
L. S62. Staten mu jeden, kter byl tak
<R.
862)
i velikho vzrostu a krsn postavy, syn Pti-
mruov ze vsi Hunatice
2 ,
jmnem Koldoj, kter
roku
pedelho tak s Vebojem na kodch
Kauimskch byl, ten vida, e jest velik obdral
Veboj chvlu i milost ped knetem Neklanm
i pede vm lidem. a tak e jest lepmi koisti
1
Vechno to ovem vmysly; msta le v Kou-
imsku, ale osad Hrobov a Tova dnes nenalzme.
Od Zlobce zde jmenovanho PiiProck potom
odvozuje rod
Lobkovic.

-'
Snad Kuntice nebo ntice.
296 V. HJEK. KRONIKA
ESK,
R.
862,
863.
obohacen, pedstaupil ped kne, jeho
daje,
aby mu 300
lidu bojovnho dal, e chce
Krsnka
z Kauim vypuditi a to knietstv
jemu pod-
maniti.
Kne Nekla, uradiv se s
vldykami a ze-
many, uinil to na dost jeho a dal jemu
300
vbornch a dobe odnch muv, kter Kol-
doj pojav, thl s nimi a poloil se u msta Kau-
ima nenadle a poal jeho piln a ukrutn do-
bvati. Za tyi dni, ve dne i v noci nepestvaje,
z prakuov kamen jako hust det do msta pes
zdi hzeli, take se dn nemohl nikd ukrti.
Ptho dne chtli Kauimt na bojovnky
z msta v nhle vybhnuti, ale star nechtli k to-
mu svoliti, zl phody se obvajce. A noci t
Krsnka, kne svho, spustili js tajn pes zed,
kter uel a na jeden pevn hrad, jmnem Ska-
/
50' licii, a tu
/
byl tajn chovn.
Osmho dne Kauiman vidce, e se ne-
mohu obrniti, chtli se rdi smluviti a statky sv
vecky dti, toliko pi ivotch aby zstaveni byli.
Koldoj odpovdl: Vai statkov i ivotov ji
js v naich ruk. A v tom staten kzal do-
bvati. Brtk syn Horkv, brnu hoej vy-
dobyt
se^av s svmi do msta vskoil, potom Koldoj
hajtman a jin. A tu hned, kter v mst na-
1
Kter mnna, nelze ci.
NEKLA POKO
KOUIMSK.
297
lezli, mordovali, nkter zjmave svzali a Ne-
klanov je poslali na Vyehrad. A co tam na-
lezli, vecko vybrali a tm se bitovalii,
msta
ovem nesplili ani rozboili.
(Vlastislav vl s
Neklanm.)
L. 863. Luck kne Vlastislav
znamenav, e
<R-
863)
ji Nmci na ten as dn kody
nein, povolav
nkterch rad svch, povdl k nm a ka: By
tito zpadn Nmci mn nebyli pekky uinili
a tak ukrutn do knetstv mho nevskakovali,
byl bych dvno sob to knetstv Prask pod-
manil a k vaemu knetstv tomuto Luckmu je
pipojil. Nyn chci nco lidu poslati, aby
pomalu
jeho hubiti poali, potom vt haufy vypravm a
Vyehrad i Prahu vezmu.

Vldyky vyslyave dali k tomu povolen a n-

kte i radili. Kne poslal ti sta a dvadcet
11111-
uov a rozkzal jm, aby i lid hubili a dnmu,
starmu ani mladmu, neodpautli. Tu skrze ta-
kov zhaubce mnoho tvrz krsnch a dvoruov
pevnch vypleno a rozboeno. Nekla o tom usly-
av, poslal mnoho lidu; poruiv jej Koldojovi,
rozkzal, aby ten lid Vlastislavuov z knetstv
jeho vyhnal a vyplenil. T byl jest lid Vlastislavuov
na ti stranyo rozdlen. Uslyave, e Neklanov
1
= koist
dliti.

2
= dl}\
298 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
864, 865.
<R.
864)
/
5i
r
Hrad
Kukla.
na n thnau, seli se v jedno u vsi Tuhanj a tu
bitva velik byla a Neklanov js pemoeni,
Koldoj, niu staten, tak v t bitv zahynul
2
.
L. 864.
/
Postaven jest v jednom velikm lese
tajn hrad jeden velmi pevn skrze jednoho bo-
hatho a velmi statenho mue, jemu bylo jm-
no Haluz. A dal jest tomu hradu jmno Kukla
3
a to proto: neb kdo jest v kukle, tce bv po-
znn, t i Haluz dlho se na tom hrad tajil a
odtud Luanm a Vlastislavovi inil velik kody
a zjmy dobytkuov a naj vce asy nonmi, take
byl ten hrad tmi laupeemi velmi napiovn a
opaten. Ale kne Nekla o tom dobe vdl, neb
se to vecko dalo s jeho vdomm a povolenm.
R. t. tak kne Vlastislav rozkzal sob hrad
pevn i pkn postaviti a dal jemu jmno Lovin
4
.
A tu jest ena jeho sv sedni mla a po nkte-
rm asu dala jej velmi krsn vystavti, e se
tomu mnoz divili. A ta byla dcera Bezkova
z Prautku, jej bylo jmno Vidislvka; tu na
tom hrad rozlin kauzla provozovala, potom
pak rok ped smrt Vlastislavovu tu jest velmi
hanebn od hromu zabita a na kusy rozmetna.
1
Mn se Tuha na Mlnicku.

2
T obrzek
v orig. jako v dle 11. k r.
919.

3
Nyn neznm. )

4
Mn se Lovn (nebo Levn) hUSe st nad Labem.
Udlost sama asi pozdn bchorka.
NEKLA VLCI S MORAVANY
.
299
(Vlka s Moravany.)
L. 865. Krsnk, kter nkdy knetstv Kau-
<
R
-
86
5>
msk zpravoval a pemoen sa
od Koldoje byl
tajn z msta uel na hrad Skalici a odtud do
Velehradu k krli Moravskmu, ktermu pra-
vil, e jest knetem a rodu staroitnho, a Ne-
kla, kne Prask, bezprvn e jej
vyhnal z je-
ho knetstv, i namluvil jest na to krle, aby
svj lid poslal k Kauimu a jemu toho zase do-
pomohl knetstv, e chce jemu bti poddn a
plat ron platiti. I uinil krl na dost jeho a
mnoho lidu s nm poslal z Moravy. To kdy bylo
oznmeno Neklanov, rychle poslal do kraje
-
slavskho a pikzal, aby Moravanm do zem
nedali.
I poloili se Moravan u jednoho potoka a tu
se pihotovali a do dne tetho. V tom slavan
se sebrali a nedaleko od nich tak se poloili.
Druhho dne pithli s Neklanov haufov dva
slavanm na pomoc. Stala se bitva. slavt a
Neklanov porazili s lid krle Moravskho tak,
e jich mlo z toho boje ulo a tu tak Krsnk
.,
J J
M oravant
s Moravany zahynul.
poraeni.
L. 866. Nmci opt poali v knetstv Vlasti-
<R. 866)
slavov kodu initi a tak, a se byl Vlastislav na
Neklan pipravil, musil doma zuostati a Nm-
cuom se brniti.
Zlato
Tetna.
300 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
866, 867.
{Stavby a penze Neklanov.
T. 1. Nekla kne kzal jednu velmi irok
a vysok vi na Vyehrad postaviti a malov-
nm svho rodu, poav od Pemysla, krsn ji
dal ozdobiti. Kter potom tu za dlh as stla,
vdycky slula Neklanka
x
.
L. t. ryovnci a kovkopov Neklanov mnoho
zlatta okolo hradu Tetna nalezli a berce psky
na horch k vod je vozili a prali; velik kusy
zlata vybrajce ohnm v hromadu spautli a
kneti svmu toho na Vyehrad podvali. Kte-
r tm velmi jsa obohacen, novau zlattau a
Mince,
stbrnau minci zaraziti rozkzal; z zlatta kzal
groe, penze i hale dlati a na kadm groi,
penzi i hali kzal svuoj obraz slvati. To kdy
bylo oznmeno Vlastislavovi, velmi jemu toho
zvidl a na kad den hrozil a pravil, e chce je-
mu to knetstv vecko odjti. Nekla se toho
boje, kzal Vyehrad dobe obezdti.
'
y.IjVlka Luck.)
<R. 867) /
L. 867. Vlastislav, rozviv, e Nmci, a
/
51
v
astokrt se o pokauej, vak mal jemu in
kodu, urozuml tomu, e lidu mnoho nemaj
.,
v
a neb potkati i se s nm nesmj. I rozkzal dne
Snem
.
v

,
u zate,
jednoho vemu lidu svmu se ped seb na jedn
1
Snad podie njak mstn povsti
NEKLANOV VLKA S VLASTISLAVEM. 301
irok lauce postaviti a sm sed na mst velmi
vysokm a jako nad lidmi na stolici, ptal se jch,
chtli-li by jemu vickni vrn a prv pomhati,
e by on chtl s Neklanm v boj vjti a jej za-
hubiti a obojho knetstv bti pnenv I vzkikli
jako hlasem jednm vickni spolu: Hotovi sme
s teb na Neklan thnuti a tob podmaniti tu
vecku Praskau (neb Vyehradskau) krajinu.
Proto posp se s Neklanm zavraditi
2
.
To slye Vlastislav, uinil jm podkovn a
rozpustiv lid, dnem i noc o to myslil, aby Ne-
klan z toho knetstv vypudil.
L. 868. Vlastislav kzal sob me udlati a ten <R. 868>
po vem svm knetstv rozkzal ten cel rok ^
e
o
. . v, . , v .
,
. .
, i
1 '
i
'
i-
Vlastislavu.
nositi pikazuje, aby vickni jeho poddan kzali
sob takov mee dlati, nic krat ani del.
A druhho roku ktokoli muskho pohlav byl
by na me vzdli neb zvaji, aby, jak kne na
vojnu zavol, kad s svm meem v smolnku
a v plbici, nkte v prosvnicch, a na hlavch
a maj dvnsobn plstnice, jin pobonky
3
a
palubice
4
a nkte luit, tak aby kad jak
muo najlpe se opate na svm podsedelnku
r,
neb popravnku
5
hotov byl, a kto mohu mti
1
Vyprvno hlavn podle Kosmy.

2
= znep-
teliti.

3
= tesk, n.
4
= mek(?).

5
Mn
kun v leva
(
podsednho) a v prvo (nerunho).
302 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
868.
Poselstv
k Nekla-
nov.
Odpovd
Neklanov
massojedn ptky, jako jestby,
rarohy, sokoly,
krvostebya a blozory^, aby je s seb nesli, e
budu je
nepteluov svch massem krmiti.
Tu vuoli a rozkaz knete svho vickni sly-
ce, slbili se tak zachovati. Z toho byl Vlasti-
slav velmi radosten a hned toho asu poslal posly
sv, mue znamenit a velmi vmluvn, tak
i hrozn postavy, k Neklanov, aby mu povdali,
e Vlastislav jemu troji vc vzkazuje: Jedno,
chce-li jemu dobrovoln knetstv svho post-
piti, e je chce od nho rd vdn pijti. Druh,
chce-li se s nm osobn sm toliko o knetstv
bti, kto koho ab, e bude oboje knetstv mti.
Tet, chce-li v jakmkoli potu lidu se s nm
potkati, e to chce vecko Vlastislav rd uiniti.
Pakli by toho dnho pedeench artykuluov
uiniti nechtl, aby to vdl a na to se jist ubez-
peil, e Vlastislav chce jej i
lid jeho vecken
zahubiti a svm lidem Prask osaditi knetstv.
Poselstv kdy vyslyal Nekla, jen byl mu
nad enu stralivj, velmi se ulekl a povolav
vldyk a starch zemanuov, rady od nich dal,
co by za odpovd Vlastislavovi dno bti mlo.
Star uradive se, dali odpovd poslm k-
ce: Kne a pn n Nekla toto na mst svm
1
Slova asi utvoen Hjkem. A cel vklad o chy-
. tr (a potom o putn) tch dravc vznikl tm, e
Hjek neporozuml enick figue Kosmov,
NEKLA. VLKA LUCK. 303
i ns vech kneti vaemu Vlastislavovi i vm
vem tho knetstv obyvateluom dti za od-
poyd rozkzal: By ml knetstv svho Vlasti-
slavovi dobrovoln postpiti, toho e se jemu ne-
zd uiniti a to pro tuto pinu, ponvad ho
dn poteba k tomu nenut. Zn to on dobe, e
by na as budc netoliko od Vlastislava, ale i od
vs tak od kadho mdrho za blznovstv je-
mu to poteno bylo. By se ml samotn s Vlasti-
slavem bti, on prav Nekla, e nen dostiv
bitvy
:
Neb blznov vc jest o to se bti,
bez eho muo lovk bti
;
a on ned vaeho knete smrti,
ani vae knetstv mti.
Rovnm
potem lidu aby o knetstv bitva
bti mla, jemu i nm vem nezd se toho ui-
niti. Neb jestlie by 10 Praanuov 10 Luanuov
zabilo, jak by z toho poctivost jim byla, neb by
to snad ne jich statenosti, ale tst piteno
bylo. Proto chce-li
Vlastislav, pn v, vojensky
s svm
/
lidem na zhubu nai do Praskho kn-
etstv vtrhnuti,
smt' kne Nekla, pn n,
jako mu
staten
jeho ven i s vmi z svho kn-
etstv vypuditi.
A nech za zl nem pn v
(tak jemu
povzte),
dostanelif mu se v tomto kn-
etstv pna naeho umiti.

Poslov,
vyslyave odpovd,
odjeli a to
ve-
304 V. HJEK,
KRONIKA ESK.
R.
869.
cko Vlastislavovi
podn vypravili, kter
tak
se rozhnval, a na sob svma rukama svuoj
odv trhal.
869)
L. 869 asu jarnho Vlastislav vemu lidu
svmu rozkzal, aby pohotov byli, a kdy roz-
ke, aby se na
BozdchovskiTi! poli postavil a
odtud aby jeli, kde jim rozke. Tu hned svho
posla poslal k Neklanovi, aby jeho dest
den
mje msce na Turskm poli ekal. Nekla vce
nbon ne staten, jak posla s znamenm
Vlastislavovm uhldal, velmi se ulekl, avak
pijav poselstv, z ponuknut i pinucen rad
svch Vlastislavovi, e chce sm svm meem
jeho hlavu stti, vzkzal. Nazajt hned Nekla
vecky zemany i many i vesnky (t.
j.
sedlky")
obeslal a vem hned bez mekn pohotov bti
rozkzal. Tu se vickni pipravili v pevn proi-
vanice a tvrd smolnky, elezn i oceliv obrue
majce na svch pilbicch, s mei, s luiti i s ji-
n k tomu nleit zbroj a bran pkn se a
ozdobn ukzali a osm den mje poloili se na
rovin nad potokem Bruskm a tu vickni kn-
eti svmu vrn a prv se brniti slibova
1
i.
Tho dne osmho mje msce Vlastislav
s svmi haufy poloil se okolo splenho msta
Budce a nazajt rno, vstpiv na vy msto a
1
Mn se snad ves Bezdekov u atce,
NEKLA. VLKA LUCK. 305
nah me v ruku dre, svmu lidu napomenut
Vlastislav
v. .,
1 xt
v -i'
.'"
l
v
'
u Budce
uinil tmito slovy: Nuze, mih rytin a staten
,
i(l svuo
j
bojovnci, vte dobe, e sme ji astokrt nad
napomnal,
tmito stralivmi!
lidmi svtzili a jich krv
nae zbarvili mee. Bojujte staten, neb tch-
to
dnuov vae vtzstv jest; vm
j
to jist, e
se na Praany bohov hnvaj a nm Mars ne-
toliko milostivm, ale i pomocnkem bti slbil.
byste byli netoliko tyto jestby, rarohy a so-
koly, ale i supy, gryfy (neb nohy) i vorly s seb
nesli, abyste je nepteluov vaich tly krmili
i nasytili. Psahm
j
dnes skrze Marsovu ve-
lebnost a skrze me muoj, kter te v mch ru-
ku drm, e, jak nad nimi svtzm, z muskho
pohlav ani jednoho nenechm: i ty dti zmor-
duji a msto dt tata k prsm jich mate
pisazovati budu a zbitch vech nepohbench
nechm, aby vickni psi jich se tly nasytili.
A tak zl a nezbedn sausedy vyplenm a vs
vecky jejch stbrem a zlattem obohatm. Ztra
v tuto hodinu, co pravm, to se vecko vypln.

T. . v Luckm knetstv byla ena jedna,

kter mla pastorka jmnem Strba
2
,
kter
Strba.
kdy ml jeti tak do toho boje, jeho k sob za-
volavi, jemu tajn toto mluvila:
Strbo, synu
mil, a vak nen vc pirozen macechm, aby
1
= bzlivmi.
2
Vyprvno podle Dalimila;
z nho tak vere pijaty.
Kronika.
20
306 V. HJEK. KRONIKA ESK,
R.
869.
dobe inily svm pastorkm, ale
j
majci v pa-
mti manela mho dobrho, tvho otce, vstrahu
tob dvm i radu, kteruo a chce-li zachovati,
bude moci iv bti a v tom boji jist nezahyne.
Podtaji tob pravm, e Praan vtzstv mti
budu a zmorduj nae vecky, chaternj toliko
snad nkdo z toho boje ujde. Proto ty, koho-
koli v tom boji najprv utk, daj jemu hned
tuhu a siln, bu seenu a neb boden, tvm me-
em rnu, a kdy on s kon spadne, ty ssedna,
ue jemu ob ui a vlo je do sv tobolky.
A uin meem k na zemi ped nohy pedn
tvho kon, rychle vsedna posp pry, by pak
byl hmot za teb nevm jak, neohldaj se.
A tak ty, kdy jin vickni zbiti budu, jedva sm
utee, neb bohov, kte vs tam budu pro-
voditi, v boji obrt se vaim na pomoc nep-
/
52
v
tlm,
Strba pak vda, e macecha jeho vtby
a kauzlv plna jest, jak ona radila, tak uiniti
slbil.
(Bitva na Tnrsku.)
Nekla, kne Prask, lovk jsa nad obyej
tyr.
straliv!, povolal k sob tyra
2
z Chajnova,
mue velmi statenho a v bojovnch
vcech do-
be zvyklho, oznmiv jemu tajn svho srdce
nedostatek i dal jeho, aby vezma na se lsknut
J
= bzliv.
2
U Kosmy Tyr, u Dalimila tr.
NEKLA A TYR.
307
knec zbroji [aby] byl vuodc lidu bojovnho
na mst knete
svho. A pi tom
mal nkter
byl poet zemanuov, neb to jako v tajn radd se
jednalo. I otzal se tyr knete Neklan, co je-
mu za tu prci, kter on na mst jeho podnikne,
dno bude. Odpovdl kne: Zakoli slunho
dati bude, vecko uinm. I ekl tyr :
Kdy
se zase! vrtm, eho zaslaum, za to mi uin.
Pakli
j
tam na tvm mst zahynu, prosm tebe,
ka mi udlati v tom pvrs
hrob, s nho by
mohl vidin bti
Chajnov. Kne slbil to uiniti.
Chajnov.
Tu tyr, vzav na se tajn knec zbroji, vsede^.
rychle na vborn knec kuo, jel s nktermi
vldykami a zemany s Vyehradu a na Brusku.
I hnuli se Prat haufov a thli za tyrem,
svm vdci, a on naped vesele. A kdy sau eky
dojeli, tu jest stla baba na jedn velik skle a
hlasem velikm volala pravc:
>Xebude-li mezi vmi m radd?,
stane se vaemu vojsku velik koda.
Proto chceteli vy vtzstvi
mti.
muste vuoli a rozkaz bohuov
vyplniti.
I obtujte bohuom oslici,
tuf cht od vs obt bohov mti.
Najvy
Jupiter i Mars tak Cres, mt je-
ho, i ona Bellona, to js vm kzali povdti.

Tu js hned osliku zabili a na mnoho tisc kaus-

Baba
n.i
skle.
Obt oslice.
= zpt.
2
= vsedl.
308 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
869.
kuov ji rozdlili tak, aby kad z bojovnku- >v
jeden kausek sndl. To kdy jsau uinili, tm po-
krmem divn zmuilost na se vzali nad obyej a
tak vickni veselau tv spolu thnce a na
msto najphodnj a pi
jednom vbornm
pvr js se u Turska poloili a opative se
strnmi a pehi, celau tu noc veseli byli.
To rno, dv ne slunce vzelo, vojska
Vlastislavova ukzala se a na nim mst se
poloive, hned se proti Praanuom k bitv iko-
vali a velmi se ozdobn mli v svm odn. tyr,
sezev vojska neptelsk, velmi krtkmi slovy
sv ryte napomenul a ka: Brat moji naj-
mileji! Hle, zdali nevidte, jak js se onino na
ns slavn pipravili, neb s nmi pro sv pajchu
cht bojovati. My zajist pro sv vlast a pro nae
ivoty, toho obhajujc, bojovati budeme. Proto
posilte sebe a budte mui, neb bohy vae, kter
jste prv mli nemilostiv, ukrotili jste je tm,
m oni chtli bti ukroceni. Budete-li mui,
munost ta bude vm jako zed. Neb munm a
udatnm oni bohov pomhali a nestaten strach
trpiti m obyej. Budete-li pak utkati, smrti ji-
st neuteete, ale dvoje smrt vm bude. Tedna,
kdy
budete vidti, ani vae dti ped vmi ha-
nebn morduj, tak ani k prsuom manelek va-
ich (jak js slbili) psy neb tata pisazuj a
vy byste radji zemeli, ne na to patili. Na-
NEKLA.
BITVA NA TURSKU.
309
posledy pak tak vs ji pemoen svobodn
mordovati budau. Proto aby se toho nestalo,
radji vi pilnosti sname se na n a zbme je
vecky a do
jednoho. Z toho budeme mti ra-
dost, vesel i poctivost. Vm
j
zajist,
e kni-
etstv Luck obdrime dnes.
Vlastislav pak upimo s svm vojskem proti
Praanuom thl a vida je, ani se s msta nehajbi,
hned svmu vojsku maliko kzal se pozastaviti
a tu jako ltost maje nad neptely a aby zostil
munost vojska svho, ekl: bdn nebotka,
^fuviP
straliv srdce, nic vm ten vrek, na kterm
stojte, neprospje. A obrtiv se k svm ekl:
Hle, zdali toho neznte, e js se s nmi v rov-
.
ni
2
potkati nesmli ? Pohlete, zd mi se, e se
ji utkati stroj; jak k nm maliko ble pi-
stpme, tak se s km potkati mti nebudeme, le
js se tu za nohy pivzali.
Jestlie ns doekaj,
nebit jch mei, ale tlate
3
je nohami jako
strnit a to pro to, abyste sebe, ani meuov svch,
53'
ani puov krv lidu toho nestatenho nepo-
skvrnili. Nyn puste ptky, kter mte; ji je
tmi dokonce zastrate. To kdy js uinili, tu ti
ptci nejinak ne jakoby ern a deov oblakov
7^
pili, slunce a nebe svm ltnm zastnili.
To vida nestraliv tyr, tmto svau e do-
1
= nehbaj.
2
= rovin.

3
= lapejte.
310 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
869.
konal: Ryti moji mil! Vin jist, e zvtzte,
ale jestlie by se pak pihodilo mn tuto zuostati,
prosm na tomto vrku kate mne pohebiti a
uite pamtn hrob a dlho trvajc, neb
j
dnes
musm mnoho Luanuov tuto nechati a Vlasti-
slava sv vlastn ruku (a vy to uzte) zabti.

V tom kdy ji od sebe velmi blzko byli, tyr

uhldav as i zpuosob phodn, vzkikl na sv:
Nue, moji, bite tm statenj. A hned hnul se
s svho msta a Praan za nm velmi prudce,
jako by vely za svau matkau lealy, na Luany
se s toho vrku valili, vecko, s m se potkali,
P.itya se
porejce, bili a mordovali, a tyr nejinak, ne
Z3.C3.lcl.
jako by nkdo ostrau kosau v zahrad potnal
makovice, hlavy stnal svch neptel.
Bitva se dlho prodlvala, vtzstv sem i tam
se nachylovalo, hmot od lidu, loskot od meuov,
dusat od kon daleko slyn byl. V hauf pak pk-
njch kon a odnjho lidu uhldal tyr mue
jednoho krsn postavy, jen byl ozdobnj v sv
zbroji, maje pilbici s ocelivmi a pozlacenmi
obrui a jin jeho [ani] na zen maj, urozuml,
e jest to Vlastislav, k nmu se pibliti pospil.
Ale e jsau jeho zemane staten brnili, za dv
hodin se k nmu probti nemohl, a mezi tm na
sto muuov Luanskch jest od jeho ran padlo.
Jet
se poal Vlastislav od tyra uchylovati a za
jinmi kraj ti. I zvolal tyr a ka: Vidm
j
t
NEKLA.
SMRT VLASTISLAVOVA.
311
tu,
/.krvav ukrutnice, a ty tu, jakos chtl na-
imi tly sv ptky
krmiti, shled to, e ty
mu-
s dnes svm ptkuom za pokrm bti; hned muoj
me tv krv napojm a ty ltajc ptky tvm
massem nakrmm. A v tom na prudce, jin po-
reje, s svm
konm doskoil, tt jeho na dv
petav, druhau ranau jemu hlavu jeho i s pilbic
na dv rozvrtil on upadl s kon na zemi. Tu
vickni Luant se na tyra oboili, bili.
sekali.
stleli a mnoho ran jemu uinili. Praan jeho
dostaten brnili. Tu veli/k hromada zbitch / 53
T
na tom mst byla a tyr, s vrchu na n upadev,
umel. Kdo by jej smrtedln ranil a neb jej ob-
vltn zabil, toho dn povdti neum. A .tak
tu mnoho Neklanovch zbito a z Luanskch mlo
jch uloj. Prvn z tch, kte js utekli, byl jest
Ci.'t i
, ' >
'
i i
Strba svau
htraba, kteryz nauenm sve macechy domuov se
naj ez ] ^ enu
navrtil. A tu jest nalezl sv vlastn enu, ana ji
k smrti boj vede a m v svch prsech velik od
mee rnu. Piln
j
ohledav, poznal, e ta rna
j
od nho jest uinna.
Tomu se stoje poal velmi diviti
a ka: Tmto se musm lpe ujistiti.

Vyav ui z sv tobolky, k hlav jej pimil

a tak poznal, e ena jeho <je> neptel, ten, kte-
rho jest on v boji zabil. A ona hned dui z tla
1
l' orig. obrzek bitvy t jako
:
dle II. k r. 1082.
312 V. HJEK, KRONIKA
ESK,
R.
8
69.
vypustila. I poznal Strba, e jeho vlastn ena
s Praany proti svmu mui na vojnu jela proto,
neb jest rodem byla z Prahy a mnoho ptel mla
v knetstv Neklanov i z t
piny chtla
svm pteluom pomoci a svho mue tajn
. zabti.
Po takovm vtzstv laupeov a koisti, kte-
pi zbitch s nalezeny, vecky js pineseny
a pivezeny do Menho msta Prahy a tu na
rovn dl bojovnkm rozdlovny. Nazajt pak
na tom bojiti ptel i neptel tla spolu js
pohebovna. tyrovi pak z rozkzan Neklanov
na najvym mst hrob nad Chajnovem u jed-
noho dubu krsn a slavn uinn, kter msto
-
a do dnes slov Dub silnho ryte.
(Nekla a Vlastislavovic.)
Nekla
thl
Potom brzo Nekla, sebrav
vojsko, thl
osobn do Luckho knetstv a v t krajin
chtl mnohch mst a hraduov dobvati. Ale
vida, an jch dn nebrn, snadn je sob oso-
boval. Vyli js tak proti nmu Luan (jinak
atet) jeho dajce, aby svuoj hnv ukrotil a
vce sv krajiny nehubil, e se jemu vickni
pod-
dvaj, jeho a nidnho jinho za kne a pna
pijmajce. A kdy se ty vecky vci upokojily,
Nekla posadil se na knetsk stolici a otzal se
na eled Vlastislavovu. Mezitm povdno jemu,
NEKLA PODROBUJE LUCKO. 313
e v Bitozevsij
u jedn baby jest tajn Zbislav,
syn Vlastislavuov,
mldeneek v pti letech, kte-
rho Nekla kzal ped sebe pivsti. A kdy byl
piveden, tak, jak byl nauen, nzko se ped Ne-
klanm poklonil. Tu Nekla, jako otcovskm
milosrdenstvm hnut sa, optal se, kdo jest byl naj-
vrnj Vlastislavovi, otci jeho. I ekl jeden
z
pstojcch: Srb jeden, jmnem Duryk, ten
jest Vlastislavovi mil a vrn sluebnk byl,
kter jako toto dtko vychoval, neb od otce
jeho byl nad nm strnm ustanoven.

Nekla, vyslyav ty ei, kzal na jedn

ro-
vin na behu eky, jen Ohe slov, blzko Po-
stoloprt msto zaloiti, jmnem Duryk
2 ,
a tomu
Duryk.
jistmu Durykovi je darem dal a ka: Prosm
tebe, rozpomnaj se na Vlastislava, otce Zbisla-
vova, kter tob (jak slym) inil mnoho
do-
brho.
Chovaj tohoto mldeneka poctiv jako knete svho
a bud vladaem toho kraje Postoloprtskhok
Duryk, vyslyav od Neklan ty ei, to k so-
b vdn pijal a slbil se tak vrn a prv za-
chovati. Kne Nekla jezdil tu dlauh as, ohle-
duje a sob podmauje ty vecky krajiny.
1
} es i ltce. -
Njak bchorka, jak ukzal ji
Dobner (snad podle zmaten mistr.:
povsti).
314 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
870, 871.
(Vlda Neklanov.)
(R.
870)
L. 870 obrtil se Nekla s svm lidem do kn-
etstv Praskho a pijel a na svuoj hrad, e-
Stochov. en Stochov. A tu spativ, e jest tak hanebn
vyplen nkdy od Luanuuv a rozboen, roz-
kzal jej znovu postaviti. A odtu obrtil se na
Vyehrad a tu jest od svch vldyk vdn a mi-
lostiv pivtn a kovkopov (neb hornici) velik
dary zlatt jemu pinesli; neb toho asu velik
hojnost zlata a stbra esk zem z sebe vyd-
vala a mli jeho lid jako bez nedostatku. Neb
/
54
r mnohem vce
/
lid chleba ne zlata dostiv
Krmy,
byli. V krajinch polednch, zvlt okolo Kr-
Lojice.
mu a Lojicei, velik kusy zlatta lmajce, kneti
na Vyehrad pineli a darem dvali.
T. 1. pro pedelho roku takov mezi knaty
nevole a lidem rozbroje, vlky i bitvy (tak e lid
nemohli vorati) velik byl nedostatek chlebv;
vce lid ovocem lesnm a polnm ne chlebem
ivi byli.
(R.
871)
L. 871. Nekla kne dost veden sa (aneb
cht) svch synuov, t. Hostivta prvorozenho a
Mstiboje
2
tetirozenho (neb jes't ji byl Neby-
host druhorozen umel) slun
podliti, do-
1
Jmna asi poruen; Lojovice ves u Jlovho.

-
Podle jinch kronik, jak uvd Dobner, slul Ctiboj,
podle nkterch Dpolt.
NEKLANOV SYNOV. 315
sh[lj knetstv
druhho, chtl jet i tet mti.
Povolav svch vldyk, lopotuov a zemanuov, ra-
Snm
na
,
. 1
... ... ^. \ idovh.
dl se s nimi,
kterak by
mohl knizetstvi Kaurim-
sk k Praskmu pispojiti. Vldyky
jemu radili,
aby Kauimskho knetstv na ten as v pokoji
nechal a Prask sob upevnil a vecken lid aby
svolati kzal na horu Vidovli^
tu aby vickni
Praskho i Luanskho knetstv obyvatel je-
mu vrnost slbili. I tak se jest stalo a na Vi-
dovli bylo mnoho o vci potebn zemsk roko-
vno. A kdy se rozjeti mli, kne sm vemu
lidu rozkzal i pikzal, aby ddin neopautli,
ale piln je vorali a osvali tak. aby chlebuov
nebyl dn nedostatek. Pi tom rozkzal, aby
doluov ziattch i stbrnch pilni byli, na rajch
2
snan dlali, tudy zem aby se slila a bohatla.
Dlnci, kovkopov a ryovnci i flosovnci
3
sl-
bili se tak zachovati.
(lui ii
Durynkv.)
L. 872. asu zimnho rybi Postoloprtt <R.
S;j>
oznmili s Durykovi vladai, e mnoho ryb se
zbhlo pod led na msto jedno. I kzal Duryk
na nkoliko mstech led prosekati a prohlubn
1
Hory toho jmna Dobner nenalezl; ale jest to vrch
nedaleko Prahy u Jinonic, u r. 1207 vzpomnan, jej
Hjek uvd ji k r.
73?.

2
= rovit.

3
= tavii,
slvai (z nmeckho).
316 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
872.
nadlati a tak stmi ryby loviti. Tehdy Duryk
nelechetn, zl maje v svm srdci mysl, zavolal
Zbislava, mldeneka v sedmm lt a pojal jej
s seb na led k jedn prohlubni, kde odtu ne-
daleko rybi lovili, ka: Zbislvku, mil kne,
pohled, kterak tam jest mnoho drobnch rybi-
ek ! A on poklek na kolena a sv hlavu doluov
do prohlubn sklonil. To ten nelechetn a zrd-
n
Jid,
vyav pod pltm sekeru bradatici, d-
tku hlavu sraubil, avak jednu ran jeho ne-
stal, ale vyav n ostatek doezalj.
Rybi to vidce, hrozn se ulekli a v svch
srdcch toho velmi litujce, st tu i ryb nechave,
od toho zlho skutku se vickhi rozbhli. A on tu
hlavu v ist prostradlo jako k poctivosti pna
svho obvinul a vzav tajn pod pl, el do
Prahy, tu nadji maje, e bude za tu statenost
od Neklan velmi a velikmi dary darovn.
A kdy piel na Vyehrad, nalez Neklan kne,
an sed s svmi vldykami a starmi na saud
a v radd. I poal mluviti Duryk pede "vemi
k kneti a ka: Ctn kne! Zn dobe, e
astokrt jedna jiskra v domu neopatrn zane-
chan velik vzbuzuje ohe a spl dm netoliko
ten, v kterm se tajn zachovala, ale i jin do-
i
Vyprvn toto hlavn podle Dalimila.
NEKLA, DURYNK A ZBISLAV. 317
my
a nkdy i tch domuov pny. A dvn jest
psli >v
:
Kto
chce kody zbyti,
nedaj jiske ohnm bti.
Tu jiskru
j jako vnuknutm nkterch bo
huov sem zhasil a tebe, veleslaven kne, ped
kem, i vs, pni, vecky jednm kynutm m se-
kery bezpen sem uinil. Ty
pak, kne,
jako
hlava, a vy, pni,
jako audov ponvad ste tto
zem, rozvate, prosm, jakch daruov a jak
zaslau/.il sem odplaty, x^ snad nkto z blzi
ekl by, e sem hanebn vc uinil v tom, e
/
54'
sem
dtti neodpustil, ale vy jako md praviti
toho nebudete. Neb vickni vte, kterak otec jeho
Vlastislav chtl vs vecky /. zem vyhladiti a ha-
nebn
k prsm en
vaich msto vaich synuo\
chtl
tata pisazovati: syn jeho Zbislav, by
doel muskho vku, jist by mstil otce svho.
Proto Luck knetstv drte mocn a na ob
uch spte bezpen.

To
kdy povdl, vyav
z bl ruchy poloil
ped nimi na
stuol syna Vlastislavova hlavu je-
t krvav, kter jet zpsob
jako ivho lo-
vka
mla, jedn, toliko
e nemluvila.
Uasl se
kne, ulekli se
psedc vickni.
na tak hanebn
inek.,
patiti nemohce; i kne odvrtil sv
1
= jen.
-
=-
skutek.
318 V. HJEK. KRONIKA ESK,
R.
873.
hlavu od toho daru a otevev sta sv
ekl:
Vezmi tv, kter si nm pinesl dary, a na n
nehledme. ,
nelechetne, vak sem
j
kzal
jeho tob dobe chovati a opatrovati, ale ne za-
bti. A za to tob uinil sem velik dobrodin, t
uiniv vladaem krajiny Postoloprtsk.
Ji
v-
m, e zrady dn dobrodin nepemhaj. Co
ty mn, arcinelechetne, e sem
j
nemohl ui-
niti, co si ty uinil, kdybych chtl?
J
sem mohl
spravedliv zabti neptele, ale tob jest nebylo
slun zabti svho pna. Ale e si se domnval
ode mne dary vzti, tento dar a milost chci tob
uiniti. Ze t jednu vyvol sob smrt: neb s tto
Vyehradsk skly sm spadna hlavu slom, a neb
se sm svm pede mn meem ab, a neb se sm
sv ruku obs.
To vyslyav Duryk, vzdechl a ka: jak
sem ml od mho "srdce zl radu
!
Sen mi sliboval, e budu v echch mnoho ddin mti
a j
pak musm hanebn smrt vzti.

A ji vida, e ir raddy nen,
i zvolil sob oben.
Tu s jeho poprvcov hned pojali a jemu to
na voli dali, na kterm by koli devu chtl se
povsiti. Duryk dlho chodil na kad devo
vzhldaje, ale dn se jemu trefiti nemohlo, a
potom vstpiv na jednu oli, tu se dluh chvli
Duryk
v
.
i i. i
v v , ,
- ,
se obsil,
pivazoval, tak az se vdy obsil.
NEKLANOV SMRT.
3^9
Ta potom
kterak dlho trvala, vdycky Du-
rykova ole slula. Jan
Klipta, v sv kronyce pe,
e b) ta ole tu
stla, kde nyn stoj pod Ve
hradem kostel s. Vojtcha,.
(Smrt Neklanov. Hostiv'.)
L. 873 /
kne Nekla umel. Tak jak nkte <
K
-
s
73>
o tom
p,
e by ped modlu velik obti inil ' "
r
asu nonho a ta jist modla, kter z zlatta byla,
e se jest jemu tak hrozn ukzala a on, sa stra-
livho srdce, z velikho uleknut e jest v velik
a tk upadl nemoc a tvrtho dne umel. Jeho
s lid velmi plakali a tlo jeho vedle otce jeho
Kezomysla poctiv tu na Hrobce pod Vye-
hradem poloili a na jeho hrob nad mru velik
i hen uinive, okolo nho chodili a velikmi hlas)
volajce:
Dajte nm vtzstv, bohov neumra-
jc, dajte nm kne, aby brnil na zem. Tak
s pravili a
vlasy
s brad svch stihajce na
ohe
metali a sede se na msto jedno blzko
studnice
Jezerky. tu Hostivta, syna Neklanov.
sob za kne volili. A uvede jej na Vyehrad.
Xl?i','n"
na knetsk jej posadili stolici, epici krsnu
vzave Pemysla, nkdy knete prvnho,
na hla-
vu jemu vstavili a
pomjejce jei, poklonu
a
po-
1
Podle Dobnera byl Klipta kronik
nejdve z konce
X]'. stolet;
jeho verovan letopisy ml pr Berghauer.
-
V orig, t ohnek
jako k r. 9/0.
320 V. HAJEK, KRONIKA ESK,
R.
874.
ctivost jemu tak, jak kneti nle, inili,
vickni spolen vrnost slibujce.
R. t. tak lopotov (jen byli najvy star
a jako hajtmanov v krajch, kte netoliko lid
obecn a neb zemany, ale i vldyky zpravovali),
ti, sjeve se spolu, v radu veli a tetho dne,
vzave krsnu pannu, jmnem Miloslavu, dceru
TTraboslavovu ze Dvorce, , dali ji za manelku
Hostivtovi, synu Neklanovu. A pi tom uinili
velik hodovn a pozvali mnohch, tak i Msti-
boje, syna nkdy Neklanov a bratra mladho
Hostivtova. Kter nechtl pijeti proto, neb se
kne.
domnval, e on bude na Prask a neb jist na
1
Arci nejisto, mn-li se dvorce pod Vyehradem i
nkter jin.
HOSTIVlT VULEN KNETEM. 321
Luck knetstv
volen. A kdy se toho nestalo,
mel k bratru svmu i k jinm nkterm vldykm
velik nenvist, o to se s nktermi radil, aby
bratra svho z toho vyhnal knetstv.
<0 Mstibojovi.)
L. 874. Mstiboj, spzniv se s
Krosmlem
<R.
*74>
Vrovskni a s nktermi, kte nevelmi
pli
Hostiv tovi, ustavin byl s nimi v radch o to,
aby on byl knetem. Jednoho
asu odel Mstiboj
na poledn stranu a tu sob hrad krsn a velmi
pevn na
/
jedn petvrd a vysok skle po- / 55
T
slaviti dal mezi ekami Vhltav a Szavu a dal
jemu jmno Mstibiix. A odtud Hostiv tovi i Pra-
^ad.
anm poal velikch kod initi ohnm i meem.
Ale uslyav, e by Praan chtli na s svm kn-
etem mocn thnuti, a tak e m hrad ne dobe
na povan rozviv, poslal k nim, jim ozna-
muje, e chce pokoj zachovati.
T. 1. Miloslava urodila Hostivtovi krsnho :
se ^aVodil
syna. I sezval Hostivt na radovnky mnoho vl-
dyk a zemanv a uinil jm slavn hodovn a
za ti dni a synu dno jmno Boivoj.
{Stbrn doly Pbrauisk.)
R. t. tak mu jeden velmi mocn ze vsi
Dunka, jmnem Pibk, chod po zvi, nalezl
1
Njak zmatek jmen; u Dalimila se jmenuje Klepy.
322 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
875.
Tebunice.
pod horau, jen Tebunice slov, vysok prut
stbra, an vyrostl z jedn skly, i kopal pod nm
se v svau eled a tu mnoho stbra nalezl, kte-
r spustiv! v hromadu, poslal je Hostivtovi, kn-
eti novmu, pi tom jeho daje, aby tu mohl
svobodn kopati. Kne dal k tomu povolen.
Pibk, shromdiv mnoho penz a chlebuov,
tak i jinch k tomu potebnch vc, umnil ne-
toliko pod Tebunic dti dlati, ale i doly P-
bramsk, zvlt na Bezovm vrchu, odkrti, a tu
hory ty, nkdy od Horyme Neumtelskho za
"horv^
^
dnuv Kezomysla knete zkaen a zaputn,
zase vyzdvihnuti. Ale toho roku jsa smrt za-
chvcen, nemohl toho vykonati. Po smrti pak
tho Pibka mnoz se o to pokaueli, ale proto
IBitva"
F
^e ast morov a hladov v t zemi bvali, mu-
u Pstnice.^sili
toho tak zanechati
2
.
(Mstiboj a Hostivt.)
{
<R-
875)
L. 875. Mstiboj, shromdiv nemal poet lidu
bojovnho, poal jednoho msta na vysok hoe
postavenho dobvati, jemu bylo jmno Kii
3,
cht se jeho zmocniti pro tu pinu, aby odtud
mohl snze Hostivtovi a Praanm kodu initi.
To zvdav Hostivt, svolav lidu okolo osmi set,
/
56r
thl Ka/nuom na pomoc. I pithli js nena-
1
= sliv.

2
V orig. t obr. jako v dle II. k
r.
1040.

3
Arci = Kazn, v. shora.
HOSTIVIT A
MSTIBOJ KOUIMSK.
323
dle na Mstiboje a na lid jeho, a
kdy se z
lesa
ukzali, tu jest
hned AI tikuj proti HostivtOvi,
bratru
svmu,
ikoval, a tu
pod vrchem jsii se
haufov
potkali a bitva
velik byla,
mnoho zbi-
tch na
poli zuostalo.
Kne Uostivit v
ruku lev
byl
rann ve vsi, kter slula Pstnice, a Mstiboj
s malm potem se na Mstibn navrtil. Praan,
a pole obdrali, vak jch tu mnoho zuostalo,.
L. 876. Leslav, pn
Kauimsk, umel. 1 seli
<
R
-
s
7''>
js se zemane k Hostivtovi a jemu radili, aby
s bratrem svm smlauvu uinil a v mr vsel.
A ponvad Leslav, pn Kauimsk, dnch
nepozuostaviv dedicuov, umel, slun jest, aby
jemu
Mstibojovi ta krajina Zlick dna byla a
Zlicko.
tudy aby byl pokoj v obojm uinn knetstv.
Hostivt, vyslyav raddu, vdn k tomu
svolil, a poslav pro bratra svho Mstiboje, bez-
penost jemu (skrze jupiterovu velebnost a Zel,
sluebnka
jeho) slbil.
Na takov ubezpeen pijel Mstiboj a na
Vyehrad. Tu js se hned vldyky a star mezi
ty bratry vloili a smlauvu mezi nimi uinili do-
konalau tak, aby Hostivt v Praskm knetstv
zuostal
a Mstiboj, jako
mlad, vzal za dl kn-
etstv Zlick; a cokoli zlatta a stbra zuostalo
po
Leslavovi, to aby vecko Mstibojovi dno bylo.
1
Vyprv tec Dubrcivius.
324 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
876, 877.
Naci to, jestlie by
Hostivt prv ne Mstiboj
umel a ddice nkter zuostavil, ne ddicov, ale
Mstiboj bez odporu aby byl Praskm knetem

a kdy by on Mstiboj ivot vykonal, syn naj-

star Hostivtv v t Prask knetstv aby se
uvzal, Mstiboj zuostavil-li by ddice, ti tak po-
slaupn knetstv Zlick (jinak Kauimsk) aby
zpravovali.
Takov narovnn a smlvu tu zemane kzali
js pro budauc pamt a zachovn pokoje
v knihy pamtn zapsati, tu, kde js prva od
pedelch knat, t. od Pemysla a od Libue
i jinch, popsna byla. To zapsn stalo se skrze
Kasan ka a pska velmi opatrnho, na kni-
hch telecch, dekami dubovmi upevnnch, kte-
to spisov vc zemskch velmi piln a opatrn
v jednom tvrdm SKepe peci Donic chovni a
zemsk.
ost hni byli; star lopotov toliko od nich kle
mlij.
(Slavibor a Hostivt.)
<R.
877)
L. 877. Jeden z lopotuov, mu velmi zname-
nit i bohat z rodu Beova, jmnem Slavibor,
maje vborn krajinu, lec okolo Labe eky, a
msto na vysokm vrchu postaven, s povolenm
Mlnk,
knete
Hostivta rozkzal je zd obezdti.
1
Tento vklad o pvodu desk pijal t Dubravius.
HOSTIVlT
A SLAVIBOR
325
Hostivt maje
zprvu o tom mst a o
jeho
poloen, asu letnho, pojav sv sluebnk}-, jel
s nimi, chtje Bov msto ohledati. A kdy tam
pijel, velmi se divil a ka: By Vyehrad ml
takov poloen, netoliko knata esk, ale i bo-
hov nesmrtedln mohli by na nm bydliti.^
tvrtho dne, rozehnave se spolu ptelsky,
Hostivt
s
svmi ku Praze se obrtil. Slavibor,
pojav sv sluebnky a vsea na svuoj kuo, jej
poctiv provodil. A kdy js k Labi ece pijeli,
ta voda mnohm vt a hlub byla, ne na ten
as, kdy js tam jeli; prudkost vody zachvtila
je vecky a velmi daleko doluov nesla je i s jejch
komi. Kn. Hostivt, zbyv
x
kon, tce z t vody
vyplynul, Slaviborovi s velikau tkost pomohli;
z Hostivtovch pt krsnch mldencv utonulo
a dva z Slaviborovch. Slavibor pijel a s kn-
etem na Vyehrad a kdy takov vody pomi-
nuly, do Bova se navrtil.
L. 878. Slavibor Bovsk, jinak Mlnick, kte- /
56*
rmu proto, e byl z rodu Hrabov, nkte
Hrab a jin Hrabovec kali, maje syna krs-
nho vzrostu a mun postavy, velmi jej miloval,
jemu bylo
jmno Hausek. Proto rozkzal na
jedn vysok
skle hrad pevn
postaviti a od
jmna syna svho kzal jej Hausek (neb Hati-
^J
3
1
= ztrativ.
326 V. HAJEK, KRONIKA
ESK,
R.
878880.
skov) jmenovatii. A kdy byl dokonn, nalezena
jest nedaleko od toho hradu dra jedna u velik
skle, v kterto de mnostv rozlinch du-
chuov obvalo, kte pomalu vce a vce lidem tu
obvajcm pekku inili a nkdy v rozlinch
hovad tvnosti promujce se, lidem po cestch
chodcm se ukazovali tak hrozn, e tudy lid
nesmli choditi, tak e pro rozlin lidem od tch
pekeli,
duchuov pekky a postrachy ten hrad byl pust
zuostaven
2
.
(O Sukoslavovi.)
<R.
879) L. 879. Povstal jeden z rodu a z knetstv
Blinskho, pravnuk nkdy Ko, jemu bylo
jmno Sukoslav. Ten maje velik krajinu hojnu
1 rodn, zlatta a stbra dosti, poal se velmi
kneti ITostivtovi s svmi pti syny protiviti;

, ,
vsi mnoh vybjeje, lidi acovati kzal. Slavibor,
Sukoslav
v,
. ,
,
jse kneti
jako ptel Hcstivta knete, poslal k nmu sv
zprotivil,
sluebnky, jeho daje i prose, aby tch kod ne-
inil a kneti svmu se zmysln neprotivil.
Kter odpovdl ka: Povzte Slaviborovi, e
jsau v mm tomto pbytku tak nkdy knata
obvali, z jichto kmene
j
sem vyel i synov
mojij. Proto chci toho dovsti, aby slva mho
1
Etymologie ryze hjkovsk; dle mstn podn?
-
V
org.
t obrzek jako k r.
799.

3
e Blinsko
bvalo zemm samostatnho kmene, ukzal ji Dobner,
H0ST1VT A SUKOSLAV. 327
knetstv zase rozena byla. A ponvad se
Slavibor o
Hostivta proti mn postavuje-,, po-
vzte jemu, e
j
chci Slavibora i Hauska, syna
jeho, najprv z Bova vypuditi.

Poslov vrn, navrtive se, to, co slyali od

Sukoslava, Slaviborovi, pnu svmu, oznmili.
Slavibor, maje nadji v pnu svm, kneti
Hostivtovi, nic se t pohruoky nestrail.
L. 880. Sukoslav Bilnsk, vyhledav msto jed-
<r.
880)
no, dosti nepteluom nepstupn, kzal sob na / 57
v
nm hrad pevn postaviti a dvnsobnmi obru-
bami., dal jej ohraditi. A dal jemu jmno Sukoslav.
s"koslav
J J j j
hrad.
T. r. syn jeho najstar, jmnem Mil, s po-
volenm otce svho dal sob tak pod horami na
jednom pvr na tu stranu k knetstv Hosti-
Milesov
/ ,
^
hrad.
vitovu hrad tvrd a jako nedobyt udlati. Otec
jeho, kdy jej spatil, velmi se tomu hradu divil.
I kzal jej Mil velmi mocn ohraditi netoliko
dvm, ale i kamenm velmi tvrdm, a svm
vem, aby Miluov hrad jmenovn byl, pikzal.
Klapaj
A kdy byl dobe opaten a obilm napiovn,
Sukoslav a Mil velik kody okolo Klapho
hradu a Hospozna inili, lidi jmajce; na Suko-
Hospozn.
slav a Milov je vodili a tam je trpili a acovali.
L. 881. Hostivt kne, svolav vldyky a ze-
<r 88i>
many, bral s nimi radu, kterak
by ml svmu ne-
1

_ zastv.

2
= hradbami.
328 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
881, 882.
pteli i jich Sukoslavovi se brniti, neb Suko-
slav o to tajn i zjevn jedn, aby jej Hostivta
o hrdlo beze v piny pipravil. Vldyky, vy-
slyave, potazu dali, a uradive se, dali s kn-
eti svmu raddu, aby kzal na Ohi ece piln a
tajn brody osaditi, aby Sukoslav s svmi nemohl
takovch sjezduov
do
kraje a kod initi. Hostl-
Slavtn.
vt vedle jich rady tak uinil a osadil Slavtn,
Jivnku, Budyku, Maury a Dolanky.
To jedn noci pithli s svmi Sukoslav a
Mil a tu hned na ty, jen broduov osthali,
udeili. Kte staten se brnili, ale takov jich
moci nemohce odolati, na bn se oddali, po le-
sch a luzch! se rozbhli; Sukoslav a Mil st-
hajce je, na
70
jich zabili. Hostivtovi to kdy
oznmeno
bylo, velmi se rozhnval a o tom, kte-
rak by se pomstil,
kadho dne pemajlel.
T. r. kzal kne Hostivt jednu ves velik
jmnem
Budyni, zd tlust odlati
3 ,
a lidu mnoho
poslav, kzal se jim tu
budovati a osaditi, po-
ruiv to dlo i ten lid mui jednomu velmi sta-
tenmu,
jmnem
Kes, a jeho za to snan pro-
sil, aby tu vce
Sukoslavovi
a Milovi
nedoptl
kody
initi.
Kes, cht se kneti svmu
zalbiti,
hubil
krajinu
Sukoslavovu
beze v ltosti elezem
i ohnm.
1
hjch. 2
jmna mstn vecka se aiecka.

ohraditi.
HOSTIVlT.
KK'l
-
\ 5UKOS1 W. 329
Bitva
ebusice
L. 882. Kes, sebrav mnoho lidu
dobe od- <
K -
nho, umnil thnuti na Mile a odtud! a na
Sukoslava,
aby jemu tu mezihornj. krajinu po-
hubil. Sukoslav s synem svm o tom uslyav,
chtl prv pohubiti
krajinu Kesovu. A tak
thnce na se Dotkali se spolu u vsi een Te-
uT
busice. Tu hned jedni na druh chtiv pospchali,
a sjeve se, tak se s ob stran bili mun a jako
beze veho strachu [tak], a jich tu 300 s ob
stran zbitch na tom poli zuostalo a Kes, a byl
parkameic^ v hlavu rann, vak jest tu bitvu
obdral. A v t bitv tu Mil zabit nenadle, neb
M'
dn nev od koho; dn ho ovem neznal pro-
l zahu.
1
= stedohorskou.
= palice, buzdygan.
330 V. HJEK, KRONIKA ESKA,
R.
883.
to, neb maje do bitvy jeti, byl svuoj odv zmnil
a provanici toliko chatern na sob ml.
Sukoslav s malm potem nkterm tce
skrze hust lesy z t bitvy ujel a kdy pijel na
/
57"'
Sukoslav, ne/vdn noviny jemu oznmeny, e
syn jeho Mil v t bitv zahynul. Tu on uslyav,
velmi se hnvem rozntil a tu hned skrze Mr-
sovu stolici uinil velik psahu, e chce najprv
Kes, potom Slavibora, tak i Hostivta i jeho
vecken rod z t zem krom Mstiboje Kauim-
skho vyhladiti, Mstibojovi sammu toliko e
chce bti milostiv.
<R.
883)
L. 883. Krosml Vrovsk zprvu maje, e by
Sukoslav lta pedelho takov proti Hosti-
vtovi kneti psahu i proti jeho pomocnkm
uinil a Mstiboje Kauimskho pi tom obvltne
vymnil, hned toho Mstibojovi nemekal ozn-
miti, pi tom jeho daje, aby jemu Sukoslavovi
jako pteli tajn pomoc uinil. Tak dlho jed-
nal, a na to Mstiboje navedl, a pojav od nho
300 vbornch muuov a dostaten odnch
i k bitv hotovch, non vyel s nimi od Msti-
boje z Kauima a el s nimi tajn lesem do lesa,
a je pivedl k Sukoslavovi na pomoc proti
Hostivtovi kneti.
Sukoslav tm sa poten a v sv pe pozdvi-*
en, poslal list na hrdlo odpovdn kneti Vye-
hradskmu. Kter kdy jej peetl, a byl z stra-
HOSTlVlT PORAZ SUKOSLAVA.
33J
livho, Neklan narozen, vak
statenmi slovy
Sukoslavovi po poslu odpovdal, e chce sm
svm meem to nelechetn
srdce Sukoslavovo
probodnuti. A hned sebrav vojsko, thl na Suko-
slava. svho neptele a
odpovdnka, a poloil se
u eky Ohe,
poslal po
2
Kes Budyskho
a
Slavibora Bovskho, jim
pikzav, aby
hned bez
mekn s svm lidem k nmu pijeli a s nm
spolu jeli na jeho hlavnho neptele Sukoslava.
A oni oba jako poslun tak se zachovali. A dv
ne co o tom Sukoslav zvedal, a se host u Suko-
slav poloili.
Sukoslav, a se byl na svm hrad pevn se
temi sty a padesti mui statenmi zavel, pro-
to-. Hostivtovi s jeho siln dobvali. Nkte
p&k z Kladoslavskch a Bilnskch Sukoslavovi
pithli na pomoc, kter Praan. Budyt a
Bovt, jak se poloili, hned porazili, e jch
mlo ulo. Sukoslav pak vida, e se takovmu
nhlmu dobaj vn nem obrann, volal, e chce
rd s Hostivtem v mr vjti a jemu slhi. Od-
povdl kne, e
/
takovch sluebnkuov nepo- /
5^
r
tebuje, a Kes prosil, aby kne nesvoloval.
Tetho dne dobyli s hradu Sukoslavi a liti
hrad dobyt.
na nm
zmordovali, samho toliko Sukoslava
(jen se byl do jedn schoval skly) naleze, ped
1
= bzliv.
-
= pro.

3
= pece.
332 V. HAJEK, KRONIKA KSKA,
R.
884.
Hostivta pivedli. Ktermu on jako milostiv
kne chtl milost uiniti, ale jin k tomu ni-
kterak svoliti nechtli, ruce a nohy utti kzave,
tlo s hlavu rozkzali do eky uvrcij.
Mezi zbitmi hledali s Krosmla Vrovce.
Povn
2
pak, kter na ten as, kdy k hradu
turmovno bylo, vecky vci piln shledoval,
pravil ped Hostivtem, e jest vidl Krosmla,
an se z vokna spustiv, do lesa bal.

Tu kne
rozkzal ten hrad vybrati, zapliti
i
rozboiti.
A tak se vecko stalo.
Pi tom asu byl jest jeden jat z tch, kte
byli pithli Sukoslavovi na pomoc, kter byl
zprvce hradu Bilnskho a z rodu Sukoslavova,
jmnem Stuojmr
3
. Kter jsa u vzen, poal
kneti hroziti. To kdy se doneslo Hostivta, k-
zal jej ven z zem vyhnati a a do Bavorskch
lesuov
4
provoditi, pikzav, aby se zase pod zba-
venm hrdla do ech nenavracoval. Kter slbil
tak uiniti a v Nmcch e chce zuostati a vce
knatm nehroziti.

R. t. tak Kes, mu staten, s povolenm
knete Hostivta dal sob v tom kraji dvuor
krsn udlati a ddin k nmu mnoho pipojil a
Kesn. dal jemu jmno Kesov
5
(neb Kesn).
1
Cel vyprvn arci smyslen; vzorem trestu byla
pokuta Frkosova za Betislava.

2
= hlsn.

8
Viz
ne.

4
= umava.

fl
Mn
se Kesn u Libochovic,
HOSTIVlT ZAKLD HOSTIVlT. 333
{Hrad Hostivt. Vlka s Mstibojcm.)
L. 884. Byl pokoj ve vi esk zemi a hojnost <R.
884)
chleba bez nedostatku, neb lid
velmi lesy planily
a dlali vorn ddiny. Hostivt knize, cht pamt
jmna svho zuostaviti, oblibiv sob msto jedno
na zpad slunce, kzal tu sob hrad postaviti a
dal jemu jmno Hostivto. Rozkzal tak okolo
hrad
nho po vech rovinch lesy vykopati a ddin na-
dlati, prav, e chce tu syna svho najstarho
osaditis.
To kdy s lopotov a vldyky uslyali, sjeli
s se na Vyehrad, dajce knete, aby svch
synv od sebe neodsazoval, neb by oni tam toliko
ddin a svho zisku pilni byli, ale radji aby z-
stali na Vyehrad a tu aby se sditi a saud spra-
vedliv svm poddanm uili initi. I
odpovdl
Hostivt: />Z vaich e tomu sem porozuml, e
po m smrti chcete nkterho z mch 3ynuov
sob za kne voliti. Proto jak dte, chci
j
rd tak uiniti.

L. 885. Seli s se zemane krajiny Kauimsk

<R.
885)
k Mstibojovi, kneti svmu, a radili jemu, aby
sv krajinu rozioval. Kter uposlech jich
raddy, poal pomalu krajinu Prasku hubiti, vsi,
T
.
K
.
nizc
, .
1
r~
.
,
, , ,
. ,
, , v
,
,
Kaunmske.
kterez jeho nebyly, hory 1 doly sobe osoboval.
1
= kceli.

2
Mn se patrn ves Hostivice u Prahy.

3
= dlem opatiti.
334 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
885, 886.
Hostivt, slye o tom, poslal k nmu sv posly,
jeho daje, aby toho neinil a na svm dosti ml
knietstv; kter, a ekh, vak od toho nepestal.
Hostivt sebrav mnoho lidu, poslal jej na bratra
svho. A uiniv nad nimi dva hajtmany (jed-
nomu z nich bylo jmno krmk a druhmu
kvor) jim pikzal, aby pojmce ten lid, Msti-
boje, bratra jeho
;
jako lovka nepokojnho aby
z toho knietstv vyhnali. Kte pojave lid,
thli upimo k Kaumu a poloili se mezi Kau-
mem a Vitic a nazajt chtli msto oblehnuti.
Mstiboj znamenav, e se neobrn takovmu
mnostv lidu bojovnho, rychle vsedl na svuoj
kuo, sm jedinaj pijel a na Vyehrad a tu
padl ped bratrem svm Hostivtem na zemi,
-
daje milosti a odputn. Tu Hostivt, jako pn
a kne milostiv, vida bratra, zaplakal a jemu to
vecko odpustil, tak vak aby toho vce neinil a
/
58" na tom, co
/
m, pestal. A poslal rychle k kra-
Skramk.
mkovi a kvorovi, aby t krajiny vce nehubili a
kvor.
. .
J J J
lid rozpustili a coz su koh dobyli, to aby sob mli
2
.
(Rozdlen ech. O Polsku.)
<R. 88fi>
L. 886. Hostivt, jako milovnk pokoje, chtje
svm synm knietstv Prask pokojn zuosta-
viti, sebral mnoho lidu a jel s nimi a na jednu
1
= slbil.
-
Opt po vzoru boje Vclava a Rad-
slava vypravovno.
HOSTIVlT DL ZEMI. 335
horu, een Neklasovinax, a odtud poslal pro
Neklaso
.
,, , , v
Tr
v. , <-, ,
v v
vina Imra.
bratra svho, knize Kaurimskeno, a tu spolen
dlli chvli
rokujce, na tom zstali, aby hned
knetstv jedno od druhho oddlili. 1 kzali js
pkop
dluhy a hlubok i irok vymetati
n-
kladem obu knat, Praskho i ECauimskho,
a na nkoliko mstech mosty pes pkop devnn
knetstv
dlati. A tak skrze takov
tlilo a jednoho knet-
stv od druhho odmezovn brat knata upo-
kojili se a od toho asu mezi sebau vce dn
vlky nemli.

T. . volen jest na knetstv Polsk jet za
ivnosti otce svho Semovt, syn Pastuov, kte-
r velmi mravn byl pohan a nchyln k skut-
J2
kuom kesanskm; saudy spravedliv inil a
knetstv sv slavn rozioval. Lid vecken Pol-
sk ml k nmu velik lsku a milost, take jsau
jej jeden kad jako otce svho miloval.
(klady Vrovc.)
L. 887. Nkte z rodu Vrovskch. zvlt
<r. S8;>
monj a znamenitj, (kte byli poli z n-
Vrovsk
jakho mue Yrovce hrabte, jen ml sv
oby
dle ve vsi Vrovici nedaleko Vyehradu ped
lety sty padesti a sedmi

a oni jako prvn ry-
ti nosili znamen, vr zlattau v modrm
poli,
jeden kad na svm ttu") seli js se spolu ve
1
Neznm >iy> hora.
rod.
336 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
887.
vsi een Sylolibi
nedaleko msta Launy a tu se
spolu dva dni radili a rozlin rokovali, kterak
by
mohli rod kniec od Pemysla, prvnho kn-
ete, pol zahladiti a svuoj rod msto toho
v knetstv uvsti.
Po dlhm rokovn na tom zuostali, jak
budau moci, aby knata bud sami skrze sebe,
neb puovodem a njmem
2
trvili a mordovali.
Toho na zdren slavn hrad a msto nedaleko
Ohe eky vech spolu nkladem rozkzali posta-
viti a dali jemu jmno Vrovice
3
. K osazen toho
hradu a k zpravovn msta toho vyvolili z sebe
Dluhoslava Vrovice, syna Borbojova z van
4
.
Jin
pak Vrovci, jako Hylboj, Zbislav a Hor-
ek, vsedave na sv vore (jinak kon), jeli k kn-
eti Mstibojovi, chtce jej na to navsti, aby jse
Hostivtovi, bratru svmu, zprotivil a s
nm v boj
vsel a pod tau nevol* aby oni mohli ob knat
o hrdlo pipraviti a s ddici jch aby mohli hrti
a nakldati, jak by sami chtli
5
.
(Vlka Kouimskch s Moravany.)
Ale kne Kauimsk nechtl s bratrem svm
v dnau vjti nevoli
6
a oni Vrovci dnm oby-
1
= Citoliby u Loun..
-
= nvodem a uplacenm.

Wes u Loun.

4
Mn se ves Bvany u Postoloprt,
nyn snmen (Weberschan) a myln esky Brzvany
psan.

5
Podle Dalimila vymyleno.

6
= svr.
HOSTIVlT A MORAVAN.
337
ejem jeho na to nemohli namluviti. I znajce, e
jest knete Mstiboje najvt radda v Prosti-
vodovi, i jeli s k nmu do ChvatlinYi a jej na
to namluvili, aby kneti svmu radil, aby sv
knetstv, nemuo-li od
1'raskho knetstv,
ale od Moravskho krlovstv rozioval. Prosti-
vod vedle jch nauen dal jest tu raddu kneii
svmu. A on Mstiboj, sebrav mnoho lidu, poslal
jej na zhubu lidu Svatoplukova, krle Morav-
^
ravsk.
skho. Svatopluk, nejsa dostiv vlky, toho, co
se dje od Kauimskho knete zanedbal, mlo
ntco lidu, aby vs jeho brnili, vyslal. Mstiboj.
shromdiv sv, na Moravany se oboil a ntco
jch mlo zbti dopustil, vt dl zj/mati roz- ,'
59
r
kzal a ty zjman (aby jse vtzstvm pochlu-
bil) vecky Hostivtovi, bratru svmu, na Vye-
hrad poslal. Hostivt, jako kne milostiv, od
bratra ty vzn vdn pijal. Ale nasytiv je, zase
je navrtil krli Moravskmu. To kdy Mstiboj
uslyal, vce proti krli jse rozltil a ka: Nepo-
staf muoj bratr jch navracovati, co
j
jch
ki zbti a zjmati.
L. 888 podal jest Mstiboj, kne Kauimsk, <R. 888>
Hostivta, bratra svho, aby jemu proti krli
Moravskmu lidem pomoc uinil. A on odpovdl
poslm: Ponvad krl Moravsk nezaal vlky
1
Ves u Zsmuk.
Kronika. 22
338 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
888.
proti bratru mmu, ale bratr mj proti nmu sv-
ho pozdvihl mee, pro samu spravedlivost nen mi
to slun uiniti. Ale vak bude-li bratru mmu
jak tkost od krle Moravskho, tak
j
svho
lidu zavolaje Mstibojovi na pomoc poli a
nznm-li toho potebu, i ivotn
a
pojedu.

Kdy bylo pak oznmeno krli Moravskmu,

e Mstiboj kne se na a na lid jeho siln stroj,
B't a
vypravil mnoho lidu Moravskho, chtje knet-
s Mora- stv Kaumsk kaziti. A ten vecken lid poruil
k zpravovn Nosislavovi a Kozchovcovi, mu-
uom satenm, kte s tm lidem vtrhli do kra-
jiny Kauimsk msce bezna. I byli js velic
deov a zima, take ten lid pro velikau stude-
nost zimu i hlad trpl. Toho asu svolal Mstiboj
mnoho lidu a uinil dv vojska.
Jedno
poruil
Chrudovi, mui oppatrnmu, rozkzav jemu, aby
na lid Svatoplukuov zlohu uinil tak, aby dn
z jeho knetstv zase do Moravy nemohl ujti.
Chrud, jako poslun knete svho, tak jest ui-
nil a s tm lidem sob poruenm
pod Ohbov
hor
L
> se poloil. Mstiboj, shromdiv jet vt
poet lidu, thl upmo na neptely a u Starkoe
s nimi bitvu svedl. Bitva tu siln mezi Moravany
a Kauimskmi
byla tak, a s musili Kauimt
daleko zptkem
postpiti.
i
= osobn. -
Mn se hora a hrad Oheb.
HOSTI VIT. MSTIBOJ
A MORAVANE. 339
Tetho dne Mstiboj
se
s svmi opravil a ra-
nm
jitrem strojil se na Moravany. To
rychle
pibhli slavt a
Malnt Mstibojovi
na po-
moc a Moravan ji byli
daleko od toho bo/jo-
'
'^
r
vit odstpili a poloili se za Rudovm^
Msti-
boj,
maje takovau podstatu
2,
za nimi pospila.
Krl Moravsk skrze rychle posly
kdy
o
tom,
co se
v Cechch dje, uslyal, poslal
mnoho lidu
svm na pomoc. \le dv, ne s se Moravan
v hromadu sjeli, a na n Mstiboj s svmi udeil.
V
tom
Chrud tak s svm lidem pispl kneti
na pomoc a tak tu spolu to vojsko Moravsk po-
razili a na tom bojiti zuostali a do dne tetho.
Druh vojsko krle Moravskho, nemajce
opatrnch pehuov, domnvajce se, e by tu
Moravan lzali, nedaleko se odtud poloili.
Opatrn Mstiboj
kzal svmu vojsku s toho
msta
se pohnuti a k bitv strojiti. T
Moravan
k sammu se piblili bojiti. Mstibojovi, uhl-
dave as
phodn, hned se s jednoho vrchu,
kter SkaHk, slov, doluov spustili a z lesa vy-
skoive, v ukrutn boj
s Moravany (jeho se
M< tra vn
Neb Chrud s svmi po boku do jch vojska vsko-
Moravan r.enadli) veli a tu je hned pemohli.
-*
]
< >
I . 1 /!l 1 .
1
Ob vsi

Starko i Rudov

podnes na slav-
sk. Rudov asi omyle ni ztotonn s Hrutovem starch
zpis. -
pomoc.
'
T obrzek jako k r.
8Sj.

4
Asi omylem ;< starho .Skalic' =
Skalice.
340 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
889.
il a tudy jim uinil velik kodu. A tak na tom
mst od Mstibojovch dvakrt js Moravan
poraeni. Proto tu u toho potoka kzal kne
Mstiboj dvuor na tom bojiti zaloiti, ktermu
Bojanov.
dno jmno Bojanov.
<R.
889) L. 889. Vldyky a zemane knetstv Kauim-
skho sjeli js se k kneti svmu Mstibojovi.-
Velik ince ped nm poklonu, pravili: Msti-
boji, kne peastn, tob bohov nad jin
pej, z tv statenosti sme to poznali, e tebe
Mars zpravuje a
Jupiter na sv drah stolici po-
saditi chce. Bohov jin ped teb pjdau a tebe
Moravskm uin krlem. Mstiboj tau chvau
jsa pozdvien, nemyslil jinak, ne e krl Morav-
sk
1 lid jeho ped nm, jak vtrhne do Moravy,
utee. Proto bez mekn kzal hrad Oheb pev-
nmi zdmi opatiti, tak i pokrmy i jin veli-
kterak
sp, prav, e druhho roku tu se chce
posaditi a odtud na krle Moravskho ast a
tk initi sjezdy a jimi jej aby tak utrpil, e
by se musil jemu z krlovstv pohnuti.
(O Svatoplukovi Moravskm.)
Svatopluk kdy to uslyal, a ml velik pan-
stv, proto nebyl bez strachu, ale vak jako ke-
san vecku sv nadji poloil v P. Bohu a v P.
Kristu. A svolav sv zemany, pikzal jm, aby
hrady pevn na horch nad vodami sob stavli
HOSTIVlT. SVATOPLUK A MAAI. 341
a tu siln aby se mohli svm nepteluom, tm
Kauimskm pohanuom, brnitii.
L. 890. Giula njak, jen byl hajtman a vdce
lidu Uherskho, oboil se s svmi Uhry bez opo-
vd na Svatopluka, krle Moravskho, a kodu
jemu v jeho krlovstv velik ohnm a meem
inil a zhubil jemu mnoho lidu pi svm pomez.
Uslyav o tom Mstiboj, v nhle sebrav lid s stra-
ny druh zem Moravsk plundrovati a hubiti
poal. A tak Svatopluk,
jsa u velikm sen,
Vele-
proto P. Bohu sluby initi a Velehradskho ko-
hradsk
stela stavti nepestal a svm poddanm snan
pikazoval, aby P. Bohu, jak najvce mohau,
slili a knm kzal, aby sv obti a modlitby
za nho na kad den P. Kristu obtovali.
asu jednoho pily s jemu vdn noviny,
e Giula, hajtman Uhersk, pithl k jednomu
hradu jeho, kterho poal ukrutn dobvati, a
tu e jest zabit od hromu a lid Uhersk e se do
Zabtt
sv zem zase navrtil.

Toho tak asu a tho
dne Mstiboj, kne Kauimsk, na hrad Oheb-
skm nhl smrt umel. Nkte ovem
p,
ja-
ko
Jaroslav
2 ,
mnich Strahovsk, e by na ten
1
Tato (i nsledujc) vyprvn o bojch Moravan']
s Kouimskmi a Uhry zakldaj se na starch prame-
nech, ale popletena a rozvleena; Dubravius je zkrtil.
2
Doklad ten, podle Simku, podvrac vru v exis
tohoto kronike
Jaroslava. Ale nemon nen.
342 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
890.
/
6or
hrad pili dye/mi zavenmi dva mui velmi
hrozn postavy a ti e s Mstiboje zadvili. A tak
Msti boj
hj-^incjjy Mstiboj svuoj ivot vykonal, zuostaviv
po sob syna mladho, jemu bylo jmno Drzslav.
(Smrt Hostivtova. Boivoj.)
T. 1. Hostivt, kne Vyehradsk, velik a
pli ukrutn zimnic trpen byl, ktermu ani
lkai ani vtci nic nemohli spomoci. A tak ne-
Hostiyit
mQC pemoen sa umel a od lidu svho s veli-
umrel.
l
km plem na dolej Hrobce vedle Neklan,
otce svho, poloen. Na jehoto hrob ti dni po-
d pleno bylo, tu tak mui i eny okolo hrobu
chodce, sv podolky ece po kusu vzhru me-
tali a velikmi volajce hlasy, pravili: Bohov
nai, dajte nm kne, kter by saudil spra-
veiv nae hlavy^
/
6o
v
/
Po nedlhm asu seli s se vldykov a
Boivoj
star i vickni zprvcov lidu ponuknutm ne-
volen.
. , vv |V
.
,. j
>
i 'i
jakho Krpose vestce a udlali na jedn skaleo
ped hradem Vyehradskm ohe velmi velik.
obtovali
'^ vloive na jednoho kozla velikho, mnoho
dv na nametali a tu s (tak jak oni pravili)
bohm svm vzcn uinili obt. A hned pi tom
asu mldence ulechtilho, syna Hostivtova,
1
T obrzek jako k r. 910.
-
Dobner vid tu
zbytek tradice a srovnv sprvu Vincencovu o balvanu,
na kter szena nastupujc knata esk.
HOSTIVlTOVA SMRT. BOIVOJ KNETEM. 343
jmnem Boivoje, za knize vyzdvihli a posadive
jej na stolici knec, slavn epici Pemyslovu
na hlavu jeho vstavili a jemu se vickni pod
klanli.
L. 891. asu jarnho seli se star a lopotov
<R.
891)
k kneti Boivojovi na Vyehrad a spolen se
uradive, dali jemu za enu dceru Slaviborovu
z Bova
(1. j.
z Mlnka), jmnem Lidmilu. Kte-
r, a mlad byla, ale velmi rozafn a krsn
tvi nad obyej a byla velik svch bohuov mi-
lovnice a tm modlm svm velik a nkladn
obti inila. Kdy pak byla na Vyehrad pine-
sena, uinil Boivoj vldykm a starm slavn
hodovn. A za ti dni tu spolu kvasili, tvrtho
dne rozjeli se na sv obydl.
Lidmi la
knna.
344 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
891, 892.
(Boivoj o Lidmila.)
T. 1. dala jest Lidmila
Boivoje knete,
aby dal jednu velik modlu z zlatta udlati. Bo-
ivoj povolav rypka, kzal slti obraz ensk
postavy, vt ne kter lovk. A Lidmila kn-
Modla
na dala i jmno Krosina. A ta jest hned do laj-
nho msta postavena. Lidmila knna na kad
den
j
inci obti, u velik mla
j
poctivosti,
tak aby olejn svtlo ped n hoalo ustavin,
pipravila!.
<R.
892)
L. 892. Lidmila knna, velmi nbon po-
hanka, urodila Boivojovi syna a dno jemu
jmno Spitihnv. I pozval Boivoj na hody ra-
dostn Slavibora, Bovskho hrabte, mue vel-
mi vzcnho, t i Lidoslavy, manelky jeho, jen
s byli rodiov Lidmily knny, aby na sv nov
Spitihney
rodi nu pohledli, toti na Spitihnva, a pi tom
se narodil.
L
,.,.,,
aby hodovali a radovali se. Pozvni s byli takc
i jin vldyky a zemane na Vyehrad a hodovali
pt dn pod zbhlch, massa zvecho i rybho,
tak i medoviny bylo bez nedostatku, jedl jeden
kad i pil, co mu se a pokud mu se lbilo, ne-
chtjho dn nenutil.
1
Nkter zprvy tuto (ovem znan bchorkami
znetvoen) erp Hjek z Kristinovy Legendy svatov-
clavsk. Podle bchorek jet pozdjch pr z modly Kro-
siny potom ulita socha P,
Marie Staroboleslavsk.
BOIVOJ A LIDMILA. 345
Pi tom asu, kdy host slavn hodujce,
kratochviln vci rozmlvali, pily s noviny
kneti
a
dar od krle Moravskho Svatopluka
prv v t zemi neslchan: toti sud vna vbor-
nho velmi velik pivezen. Boivoj uiniv pod-
kovn krli, mnohem vt a znamenitj dary
jemu
od stbra i zlatta poslal. Sluebnci oku-
sive vna divili se tomu npoji prv v t zemi ,
,
nikd neslchanmu; podali kneti i jinm hodo- Cech
kvaenm, vickni ten npoj chvlili a od toho
P
nvezeno-
dne najprv v echch se vno pti zaalo.

Kdy s se pak vickni host rozjeli, knna Lid-
mila na dost manela svho tak toho chvle-
nho npoje (t. vna) okusila a hned dala Boi-
voje, aby kzal kamenn ndobu udlati a do n
vna naliti a postaviti ped Krosinu bohyni.
Kne na dost jej to uiniti rozkzal. I ne-
pral jest ped tm dn d ti msce a jak
to uinili, t noci spadl hojn d na zemi i do-
mnvali "se fa tak vickni pravili), e by to Kro-
sina za ten npoj na bohu najvym Jupiterovi
vyprosila, aby skrze obt toho vna jich zem
svlaena byla.
(O Arnulfovi a Svatoplukovi.)
/
L. 893. Svatopluk, krl Moravsk, jen byl <
R
-
8r3>
v t zemi slavn a prvn krl kesansk (od
sv. Cyrilla, jemu Charvti i Moravan Crhota
346 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
893.
kali, ve kesansk byl nauen i poktn!), byl
se proti Arnolfovi, csai, pnu a vagru svmu,
Krl
pozdvihl proto, neb jest na ten as on Svatopluk
Moravsk
m|i velik zbo a msto pevn Velehrad. A toho
csai.
asu Rusk zem
'
nleela krli Moravskmu,
Arnolfus pak csa psal a poslal listy velmi p-
telsk jemu, ale on jich nechtl pijmati, ale
radji chtl Bavorsk zem, jen tehd k i a
k csastv nleela, dobvati a neb ji hubiti. C-
sa to slye, umnil jest Svatopluka skrotiti. Ale
e t. . byla velik rozepe v m o dstojenstv
najvyho biskupstv mezi Formosem a Sergiem,
i jel csa do ma, aby toho svru porovnal.
A v tom Svatopluk proti csai jednal sob p-
tely a pomocnky.
{Boivoj a Method.)
<R.
894) L. 894. Moravsk krl dostivmi listy a
vrnmi posly obeslal k sob Semovta, kne
Polskho, a Bojaryna Ruskho
2
a jin knata,
tak i Boivoje, kne eskho, a uinil slavn
1
Opt podle Kristina; jednotlivosti s Dalimila
(o vakrovstv),
2 Liutpranda a z Pulkavy (o Rusku). Ale
poad udlost stran popleten; viz Djiny Palackho
kn. J, l.
5
a Novotnho kn. II, ///. 3.

2
e tato urit
dala odnkud erpna, jest jisto, neznmo vak (aspo
Dobn,erovi) odkud; vyprvn samo vzato z Kristina.
Ovem myln uveden Cyril m. Metodje
BOIVOJ A SVATOPLUK. 347
hodovn (tak jako na krle slu) a posadili
rozkzal za stuol jednoho
kadho vedle jeho
dstojenstv. Kneti pak eskmu prostn jest
koherec a ubrus na zemi a tu jest
posazen. 1
optal
se
Boivoj
krle, kdy
bylo
po stole, pro by se
jemu stala takov na krlov dvoe neuctivost.
Krl odpovdl: A mn se vid, e jest v tom
tob poctivost uinna, neb jsi ty pohan a vry
nem. Pohan tak maj obyej sedati: jestlie
ty
chce se mnau za stuol ssti^ mus v ve Kri-
stov mn rovn bti.
Otzal se Boivoj ka:
Co by mi pak to dobrho pineslo, kdybych
j
vru va pijal? Snad nic. A
j
kdybych to ui-
nil, obvm se, e bych na se boby rozhnval.

Krl tajn a rychle kzal zavolati biskupa

svho Crhoty (neb na ten as v Velehrad jako
v hlavnm mst i krlovsk i biskupsk stolice
byla), kter kdy piel, posadil se a Boivoje
ped sebau stojcho vida, k nmu ekl: Co ty
se za to styd, e jsi byl na zemi posazen

a
za. to se nestyd, e skrze ty modly, kterm
sl, bude tce trestn od Boha vemohcb i
a snad bude u vnm posazen ohni? I odpo-
vdl Boivoj: Co mm pak uiniti, abych toho
verohcho (o nm prav) Boha nehnval a
jeho se uvaroval trestn, tak i toho vnho
i
;= sednouti.
348 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
894.
olm? Biskup odpovdl: Pijmi vru
Jee
Krista, vnho Boha, a d kesansk na se
\ezmi a opovrz sv modly, v nich js blov.

I ekl Boivoj : Bych pak i tu viru i ten v d

pijal, nevm, co by mi z toho dobrho pilo,
ponvad dn z mch pedkuov jeho nedral.
Odpovdl biskup: Boivoji, toto tob P. Buoh
ten, kter stvoil nebe a zemi, slunce, msc,
hvzdy, tak i tebe i
vecky vci, kter js na
svt, kzal skrze mne povdti : Odpov-lii se
tch modl i dbluov tch, kte pebvaj v nich,
pnem pnuov tvch uinn bude, vickni ne-
ptel tvoji bti se tebe budan a rod tvuoj na
asy budauc rozmnoen bude jako eka, do
kter vchzej mnoz potokov. Neb krlovstv
toto budaucm asem v rod tvuoj a v msto,
v kterm ty obv, peneseno bude.
To slye Boivoj ekl:

Jestlie tak bude, jak

prav, pro
j
mekm se poktti ? Proto
biskup ekl: Aby
2
najprv vil v Boha otce ve-
mohcho a v
Jee
Krista syna jeho, kter za
D
v . . ns umel a vstal z mrtvch a Ducha sv., kter
Boivoj
v
.
, v
prvn
osvcuje srdce vrnch sv milost. Tmi slovy
kresfan.
sa na
p
0menut Boi/voj pospchal k ktu sv. a
sluebnci jeho vickni padli s k nohm bisku-
povm, t ktu sv. dajce. Biskup jim vem
i
= odekne.
2
= abys.
BOftlVOJ POKTN METHODEM. 349
rozkzal, aby tu celu noc bedliv bylix a P. Bohu
se modlili a jeho za milost prosili.
Kdy pak bylo rno, biskup a krl vedli s
Boivoje a jeho sluebnky do kostela. A tu
biskup jeho najprv poktil a krl jemu kmotrem
byl a s nm jinch jeho sluebnkuov
30
poktno
s velikm nboenstvm a to bylo u vigilj
sv.
Jana Ktitele.

Nazajt pak biskup pi mi
sv. uinil o ve kesansk krsn kzan a krl
kzal na den sv.
Jana
slavn hody pipraviti a
kne Boivoje vedle sebe nad jinmi knaty
p
csadiJ a sluebnky jeho nad jinch knat slu-
ebnky kzal poctiv ctti. Tu Boivoj kdy jest
to, 1 koli byl od krle obesln, zpuosobil, nkolik
dn tu po ktu pobyv a ve kesansk nau
s krlem se i s knaty rozehnal, od biskupa tak
pijal
p
ehnn, do Cech se strojil. Krl jemu
velik dal dary a domuov aby se navrtil; jej
odpustil a dal jemu jednoho
velmi v sv. pime
uenho a nbonho
knze, jmnem Kjch, aby
K"z
S nm jel do Cech. A sm krl jej s svmi dvo-
rany
a na meze esk do Svitav provodil.
Kter kdy na svuoj hrad, jmnem Hradec,
pijel, tu hned kostel ve jmno sv. Klimenta kzal
Kost
J
v-

. ^
prvn,
zaloiti, kteryz jeste a do dnenho dne v mst
11 rdci Krlov
stoj obrcen
kuorem k pl
1
= bdli.
350 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
895.
f
-
vn
!
f
noci. A tu jest prvn me byla v echch slau-
v Cechch.
.
ena skrze knze Kjcha
x
.
Kdy pak Boivoj pijel na Vyehrad, sv
manelce Lidmile a svm malm dtkm Spiti-
hnvovi a Vratislavovi vru kesansk oznmil
a kesanem se bti chlubil, Lidmila toho velmi
litovala, e i ona tam tak nebyla, aby byla od
toho dobrho biskupa t ve (skrze kter by
mohla iva bti na vky) se nauila
2
.
(Vyhnn Boivoje ze zem.)
Tu pak star neptel bel, znaje sv na tom
tkost, vecken jednak lid esk proti kneti
zbauil. Kte sede se na dvuor Vyehradsk
k nmu mluvili : Co si to uinil, e si mravy a
obyeje svch otcv opovrhl a nov i zde ne-
slchan vci si se pichytil ? A tak jedni druhch
proti nmu pozdvihovali, a se vickni zbauili a
jej z zem vyhnali.
<R.
895)
L. 895. Kne Boivoj, pojav s seb ntco
vrnch sluebnknov,
do msta tajnho jim
1
Obecn ovem mn se Lev Hradec u Prahy; ale
tradice uvd tak Hradec jet v Litomyli a Kouimi.

2
Datum erpno z Kosmy; podle Lipperta oznauje
ten rok sice poktn ech, ale knete Spyiihnva. Podle
Palackho, Tomka, Kalouska, Pekae . . . pipadal by kesl
Boivojv k r.
8/4
(nebo
873),
podle Novotnho do let asi
880

885. Slova nsledujc (jako i vypraven) erpna

z Kristina.

BOIVOJ VYHNN. STOJMlR VOLEN. 351
rozkzal, aby se pihotovili, e m mysl do Mo-
Bo"voj
ravy odjeti. Povolav k. sob tak Slavibora, test
2
svho, vrnho mue, manelku sv Lidmilu a
dceru jeho, t i vnutka jemu poruil.
Knze
Kjcha s seb pojav a sluebnkv zavolav, do
Moravy se obrtil a co se jemu pihodilo, ozna-
moval krli i biskupu. Krl chtl lid v Morav
sebrati a poslati jej do ech, aby ten lid tvrd
moc k ve Kristov nutili. Ale Boivoj nedal
toho uiniti.

echov pak jako hovada bez kn-

ete a zprvce byli a nemajce koho by se bli,
kad inil, co se jemu lbilo. A tak jedni druh>m
poali velik ntisky i kivdy initi a v tom zem
velmi hynula. Mdej toho trpti nechtli, ne
aby kne bud ten neb jin v zemi byl. A tak
skrze to a z toho velik nechuti od jednch k dru-
hm pochzely, tak i laupeov i mordov.
<0 tilfrdovi.)
L. 896. Lid esk ten, jen byl velmi tvrd
<R.
896)
je, stl vdy nestupn v sv nedove a na-
vyklosti pohansk. asu jednoho sede se v hro-
madu star spolu se zavzali, aby nikoli zase do
zem nepijmali Boivoje. Nkte pak z nich
radili pravfie: Volme sob kne od pluhu jako
pedkov
nai.
Jin
ekli: Poleme po/sly sv /
62'
2
= tchna.
352_
V. HJEK, KRONIKA ESK
, R.
896.
Stylfrd
^Q krajiny Bavorsk, aby hledali Stuojmra,
syna Hrutova, bratra nkdy Sukoslavova, kte-
rho byl Hostivt kne z zem vypovdl. Vak
i on jest z rodu a z knetstv Bilnskho od Bily
a od Ki skrze Kola pol.

I zuostave na tom, poslali s posly a hle-

dali, a jej skrze rozlin tlumonky nalezli.
A kdy byl piveden, velmi s jej vdn pijali
a posadive jej na knetsk stolici, inili jemu
poklonu. Lid pak obecn to velmi tce nesl, e
s se s svm knetem neumli smluviti, neb on
skrze to, e ji v Nmcch
13
let byl a tam d-
nho echa nevidl, ani slyel, v esk ei za-
pomenul tak, e ani jednomu slovu jch neroz-
uml. Nmci tomu Stjmrov byli dali jmno
Stylfrd a tak echov jedni Stuojmremi, jin
tylfrdem svho kne jmenovali. A dn z ze-
manuov u nho ani z lidu obecnho nemohl nic
Stylfrd.
sob zjednati a on tak lidu neuml sditi, ani
jinm saudu poruiti. Vak proto lid ten za deset
mscuov kne nmho snel. Ne mn jse tak
Stjmrov stskalo v tom, e dnmu z svch
poddanch nic nerozuml.

Nkte pak chytej, chtce jeho rdi przd-
ni bti, a zvlt ti, kte pli Boivojovi a jej
zase mti dostiv byli, mluvili js k lidu:
Jest
1
Kristin ho nazv Strojmrem, Dalimil Stanim-
rem; Hjek spojuje se star povsti o tilfrdovi.
STOJMlR VYPUZEN ZE ZEM.
353
vc divn
v
tmn, co vy inte. Boivoje pro rdy
kesansk a e se poktil, sob jste zoklivili.
Zdali mnte, e jsau Bavoan tohoto Stjmra
u sebe bez ktu tak dlh as trpli? Znamen
jest toho jist, e jest ktn, ponvad i jmno
jemu zmnno;
jist e se jest on vce duom
kesanskm nauil ve tincti letech, ne Boivoj
pi Svatoplukovi
v nkolika dnech.
Jak
se esky
zase nau,
nau ns tak, jak on bude chtti,
viti.
Jest se jist obvati toho, aby tento
N-
mec, v ns se vkoen,
nekzal
nm naich
bo-
hm-
ztroskotati.
Lid obecn,
pohnut jsa tmi
slovy,
zemanuom
a vldykm
na vuoli dali, aby,
co se jm lb, s tm
knetem
uinili. Tu zemane
skrze
jednoho
enka,
jen oboj e uml, dali
js
povdti
tylfrdovi, aby se zase do Bavor
navrtil.
Kter
tak toho nebyl velmi nevden.
I dali js
jemu
10 hiven
stbra a
3
hivny zlatta
a poctiv
posly s nm
poslave, jej jsau do Bavor
provodili.
(Domc
boje
v echch.)
L.
897 stalo
se v esk zemi
v lidu velik roz- <R.
897)
tren.
Jedni k druhm
mluvili:
Hle,
ted jsme
osial
jako vely
bez matky.
Nikd prv
tatc
zem
bez
knete
a zprvce
nebyla:
bude-li
toho
S)ez
^
na
dlauze,
musme
zahynauti.
Po
takovm
tkm rokovn
a astm sch-
Kronika. ,
354 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
897.
zen zstali js na tom, aby se vickni valn na
dvuor Vyehradsk seli a tu kne z jednostajn
vuole aby sob volili. To kdy js uinili, pi tom
sjezdu bylo mezi nimi velik rozdvojen. Neb
Boivoj, a byl ji uinn kesanem, mnoho ml
tch, jeto mu pli pro jeho dobrotivost. A Slavi-
bor byl jest jako prvn mezi zemany, ten chtl
rd zase svho zet Boivoje knetem mti.
A tak ml Boivoj od mnohch nepze. Vak
ti, kte byli s strany Boivojovy, chtli rdi ten
prchliv lid ukrotiti pknmi slovy a lahodnm
napomnnm. Ale ukrutnost pohansk nic jest
dobrho o stran Boivojov nesmajlela, i z-
stali js spolu na tom, aby ztra vyli na pole a
tu aby strany, schzejce se i rozchzejce, voln
o kne rokovati mohly.
Ta strana pak, kter Boivojovi na odpor
byla, na tom jsau tajn se smluvive, zuostali,
aby ty vecky, kte by Boivoje mti chtli, na
tom poli zmordovali. I vzali js tajn pod plt
provanice a mee a uloili mezi sebau tajn
znamen (neb heslo), kdy by jeden z nich naj-
znamenitj, jmnem Hromil, zkikl a ka:
Promte se, promte se! aby ihned ty, kte
/
62V
cht Boivoje mti za kne, bez ltosti
/
mordo-
vali a vecky zbili
v
1
Podle Dalimila a hlavn Kristina.
BOIVOJ ZNOVA VOLEN KN 17.1 TEM. 355
] nebyla jest tak stran}- Boivojovy ta a
ta-
kov \c tajn, co se o nich jedn. I vzali js
tak na se tajn provanice a nkte i brkvantyi
a mee (neb pobon noe)
pod svm odvem
mli. Tu jest na tom poli dlho bylo rokovno,
kdo
by ml bti knetem, strana stran svoliti
nechtla a tak se strany astokrt rozchzely
:
spolu se rozejdce radili a sejdauce se vadili.
Naposledy pak strana odporn Boivojovi
kneti, vidlici, e strana druh nechce ne Boi-
voje zase za kne mti, i zkikl jest Ilromil hla-
sem vysokm a ka: Promte se! Tu jeden
s strany Boivojovy stoje ekl: Hned j tebe
tya
, ,
,
n:i snnu
v jin barvu promnm. A vyth me pod pl-
tm i sal jemu hlavu. A tu hned strana Boi-
vojova poala velmi sv neptely
mordovati tak.
e nkte do Prahy a jin do lesuov utkali. N-
kte pak k tomu svolili, aby Boivoj knetem
byl, e cht jemu rdi
poddni bti.
(Nov
vlda Boivojova.)
L. 89S, msce bezna echov opt se sjeli na
<r.
8q8>
dvuor Vyehradsk a tu z jedostajn
vuole po-
slali s
pro kne svho do Velehradu. A on kne
toho
dne dv, ne poslov na Velehrad pijeli,
byl uinil slib P. Bohu ped
krlem a
biskupem, .
pom-M jemu P. Buoh na knetstv esk zase
1
= odv hornick.
2
5*
356 V. HJEK, KRONIKA ESK, R. 898, 899.
dosednuti, e chce dobr kesan bti a bl. P.
Maryji k poctivosti kostel postavili. Kdy poslov
do jiztby vkroili, vdn je uhldal, a vyslyav
poselstv od svch echuov, hned se do ech
strojil s velik vdnost. A dal krle Svato-
pluka, aby jemu puojil svho biskupa, aby jeho
enu Lidmilu sv. ve kesansk nauil a ve
jmno sv. Trojice poktil. Kdy se pak Boivoj
s krlem rozehnal a na Vyehrad pijel, s velik
jest pijat poctivost a vdnost zvlt od milo-
stiv knny Lidmily, manelky jeho.
Tetho dne po svm pjezdu do svho domu
(aneb dvoru) knecho, kter byl v ohrad m-
krlovsk
sta Prahy nkdy Kezomysl kne sob k bydlen
v Praze.
[ jinm budcm knatm dal na vchod slunce
postaviti, rozkzal jest kne ped tm dvorem
u velikch vrat, ktermu nkte Vesel dvuoi"!
a jin Tajnn dvr proto, e byl vysokm taj-
nnm
2
plotem ohrazen, kali, krsn kostel
k poctivosti P. Marie, syna Boho rodiky, na
nebe vzet, (tak jak slbil) zaloiti a piln stavti
i dokonati rozkzal. Lidmila pak, ena Boivo-
jova, ta t. . divn vidn ve snch vidla, ano
Tajnsky
k n mluveno, aby se poktti dala, e z toho m
kostel. ,'.
.
'?.*
mti milost od Boho syna, P. Krista. Kter to
vdn slyeci slbila to uiniti. Boivoj poruiv
1
= Tn (lat. Laeta curia).

2
= hrazen, pevn.
Dvuor
BOIVOJ. KEST LIDMILIN.
357
kostela svho staven jednomu z svch slueb-
nkuov, aby sv
manelku a sv dtky opatil, po-
jav biskupa, jeli spolu do Bova (t. do Mlnka).
(Kesanstv v
echcli.)
Lidmila manela vdn pivtala a po mal
L,
1
(
l
m
.
lla
1 L
f
poktna.
chvli, pade k nohm biskupovm, ktu sv.
-
dala a tu v Mlnce jest poktna. Poktn jest
i Spitihnv i Vratislav, synov jej, a jinch
mnoho a bylo asu toho v
tom lidu P. Bohu
vzctn nboenstv a slovo Bo u velik vnosti
a lid mnoh uil se Latinskmi literm, ci a
Lat
_
in>
.
kL
'
v l v
ucein.
knzi velmi se mnoili a v mst Bttdi velik se
uen zanalo.
L. 899. Kne Boivoj skrze njak divn vi- <R.
899)
dn (a neb
Bosk rozkzn 1, kter svmu bi- __
1
-1
i'i-i i-ii
kapla na
Skupu oznmil, rozkzal jednu mlu kaplu na
Zderazu.
jednom pvr mezi Prah a Vyehradem za-
loiti, ve jmno sv. dv apotoluov, t. sv. Petra
a sv. Pavla, ji posvtiti, tu kde nyn slov na
Zderazu. Druh kaplu kzal na Vvehrad ud- .,
,
T
_ .

v
kapla sv.
lati a ta jest ke cti sv. Khmentu posvcena, neb
Klimenta.
biskup ten tajn byl pinesl s sebau z
tytoravy
tlo
sv. Klimenta,
/
kter i on byl pinesl do Moravy, 63
r
vzav je rozkznm Bom tu, kde prv v jedn
1
Omylem m. slovanskm. Ostatn omyly asov po-
chzej z Pulkvy. Viz Palack IP . XoiuUn IP
4.
358 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
900,
901.
skle prosted moe lealo. To na Vyehrad po-
TT
. tiv od nho poloeno bylo.
Hojnost
r
. ,1,6
~ ,
^
,
skrze
T. 1. takov hojnost chlebuv i vech jmych
viru.
vc, kter k pokrmm lidskm i hovadskm
nalzaly, byla, e se tomu nov kesan velmi
divili a P. Boha chvlili, pravce, e by
P. Buoh
jim takov hojnost v t zemi dti ril, kter od
mnohch let nebyla, protoe s jeho sv. vru Kri-
stovu pijali. A z toho pohany, aby se ktti dali,
nutili.

Okolo msta Prahy mnoho bylo ke-
sanv, ale v jinch krajch t zem jet poha-
nuG.v nestupnch mnoho v sv neve trvalo.
(Smrt Svatoplukova. Arnulf.)
<R. 9oo> L. 900. Svatopluk, krl Moravsk,
shromdiv
mnoho lidu, chtl se s nimi pustiti do Ek\or na
zhubu csae Arnolfa, vagra svho. Ale vak
takov vc csae tajn nebyla. Kter psal Svato-
plukovi listy ptelsk a milostiv, jeho daje,
aby se upokojil, tak i
pipomnaje jemu to, e
manelka jeho jest sestra Arnolfova, tak e jest
jemu po dvakrt proti Uhruom on csa velikau
uinil pomoc a jej ped jch moc jako obrnil.
Svatopluk, nevm jakm duchem sa veden,
lidu shromdnho nikterak nechtl rozpustiti,
ale s 8ooo lidu dobe odnho upmo k Bavo-
ruom thl. Csa tak, sebrav nemal poet lidu,
poslal jej na vagra svho, krle Moravskho, a
BOIVOJ. ARNULF A SVATOPLUK.
359
sm se tak za nimi v
menm hauf pustil. Lid
csauov
nedali js
Svatoplukovi do Dunaje do-
thnuti. Potkave se u Ilemlku, tu js krle
s
jeho lidem porazili a tak krl v t bitv za-
hynul. Csa s menm haufem lidu thl a k Vele-
hradu a tu nalezl sv sestru a sestence svh
i, <R.
syna Svatoplukova, mldence krsnho, jemu
bylo jmno Svatoboj. I osobil jest sob zemi
Moravsk, uiniv v n edlnky a porunky a
do let toho mldence, odjel pokojn do :.
A brzo potom roznemohl se Arnolfus csa tak
<
R-
divnau nemoc, e jemu dn lkaov od n po-
moci nemohli, take jej vi ujedly a do smrti
x
.
(en kesfansv.)
L. 901. Kne Boivoj tu kaplu bl. P. Mafie
<R-
ped Veselm dvorem (jinak ped Tajnm)
-
il
2 ,
a Crhota, biskup Velehradsk,
j
posvtil
s velikm nboenstvm.
A to posvcen stalo se
na den na nebe vzet P. Marie pi ptomn isti
Boivoje knete i knny Lidmily a jch synv
i sluebnkv mnohch. Kesanv tak mnoho
nbonch bylo se k tomu selo a mli z toho ve-
lik poten. Pi t slavnosti velik mnostv po-
1
[ 'dlosti velijak popleteny; kot Liutpranda.

2
Kostel ten stl na hrad a dokonil jej asi Spyti-
hnv. Misi o
Crhoty (=
Cyril) m ovlem bti
Met<
360 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
902.
hanuv se k ve sv. obrtilo a pi tom js po-
ktni.
R. t. tak kne kzal zavolati na snm toliko
kesanv a pohanm nebylo
oznmeno. Pi tom
shromdn Boivoj monj napomnal, aby
hrady star piln opravovali
i
tak nov stavli
proto, neb on m toho jistu zprvu, e by se po-
han proti kesanuom i proti kneti puntovali
x
a
zvlt v kraji Luckm (jinak Zateckm) chtce
vru kesansk zase z t zem vypleniti. Slavibor
Bovsk na mst jinch odpovdl: Kne ctn,
synu mil! Tvj rozkaz cht vickni rdi vyplniti
a hrady stavti, ale maj naj vt nadji v obra-
n proti tm neznabohm v Pnu a stvoiteli
vech vc, v jehoto jmnu js poktni; ten
tebe i ns vech obraovati bude sv moc.
Kne z t dvrnosti k P. Bohu jm podkovn
uiniv, lid ten od sebe, aby jeli a li na sv obydl,
rozpustil.
L. 902.
/
Crhota biskup, mu jist svat, po-
svtiv kuov na knstv, nazajt na den slav-
nosti Ducha sv. v kostele (jinak v kaple krlov-
sk) P. Marie ped Tajnm uinil na to slovo
P. Krista, kter napsno ve ten
2
sv. Luke
v kap.
4.:
Tak i jinm mstuom musm ozna-
movati krlovstv Bo slavn kzan. Od kn-
rotih.

evangelium.
BOIVOJ SVOL SNEM KESANSK. 361
ete i ode vech kesanv vzav odputn a dav
jm sv.
poehnn, vzal tlo sv. Elimenta a hrl (R.
879!)
se s nm a
do ma.
(Sv.
brat v
m.)
A tu v m nalezl sv. Metudia, hratra svho.
tak biskupa. A ten jist Metudius byl nedvnch
asuov mnoho Charvtuov a Bulgaruov na vru
kesansk obrtil.
Tu oba biskupov, rozvive mezi sebau hl-
post lidu toho a obvajce se, aby jch prce na-
darmo nebyla, lid ten od nich v nov na vru obr-
cen aby se zase k pohanskm obyejm neuchlil.
i pedstpive ped papee a ped jeho kardynly.
dali js. aby doputno bylo Charvatuom, Bul-
garuom
i jinm Slovkuom, aby pi mech sv.
svho obecnho, ale ne Latinskho jazvku uvali.
,, _,
t j'i

,
*
Mse SIo-
I zdalo se to papei 1 jeho kardynaluom velmi od-
vanskm
porn i nechtli js toho dopustiti. Metudius pak,
J
az
-
vk,
-'
m-
jsa v eckm a Latinskm jazyku velmi uen.
ekl: Otcov mil! Zdali nevte, e P. Buoh
mluviti ril skrze sta Davidova: Kad duch
chval P. Boha? A sv. Pavel napsal k Koryn-
tuom:

Jazykm mluviti nechtjte brniti. Pro

by i oni
nemli jazykem svm P. Boha chvliti ?
I vida Otec svat s svau raddau stlost tch
biskupuov. i dopustil, aby kad me i vecky ho-
diny i velikterak posluhovn v kostelech v kr-
362 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
903.
lovstv Bulgarskm a v Charvtich Slovkuoni
jazykem jch teno i zpvno bylo.
<R.
903) L. 903. Z doputn papeova tu v me bi-
,
p
v
ap
.
e
,
skup Metudius kostel sv. Klimentu k poctivosti
hnviv.
,
. .
postaviti rozkzal. A Cyrillus, ucmiv se mni-
chem, na sebe vzal ten sv. Benedykta odv, pi
tom kostele zuostal a tlo to sv. Klimenta, kte-
r tak v echch bylo, tu poctiv poloil. A tu
svat vedl ivot a mnoh i velik divy inil.
<R. 869!)
a kdy umel, tu jest pohben a za svatho vy-
zdvien^ A od toho kostela vdy a do dnes pe
se jeden kardynl sv. Cyrilla.

{Pape tpn VI.)

Pi tom asuj, pihodilo se v m, e byl na
<R.
885!)
auad najvyho biskupstv volen tpn, t. jm.
VI., jen byl syn jednoho mtnna mskho.
A ten ml u velik nenvisti pedka svho For-
<t
R.
896!)
rnosa papee, e netoliko to, co on ustanovil,
zruil, ale kzal tlo jeho z hrobu vythnuti a
z odvu papeskho svlci a oblci je v odv laj-
kovsk, dal jemu ustihnuti dva prsty u ruky
prav a vrci je do Tyberu eky a tlo jeho na
o
v .. ..
obecnm krchov kzal zakopati.
apez cnu
^
r
pokn. Takov vc nikd se v m nepihodila. Pro-
1
Vyprvn pedchoz podvaj nkter sprvn data,
avak velmi popleten. Co nsleduje, vzato nejspe ve
opt z Liitf pranda.
BOIVOJ. METHODJ \ lM. 363
to
jemu vickni za zl to mli a jemu to tak zt
ovali, e on hnut sa toho skutku
velikn ltost,
auad papesky opustil dobrovoln, do najtvrd-
ho zkona (kltera) vsel a tu nad mru velik
za to inil
pokn
a astokrt s povolenm
starho
svho, pichzeje na hrob Formoa, tce plakal
a
]
i
'.
tudy jdcch, aby se zaf P. Bohu i
prosil, aby mu ten hch ril odpustiti.
(Metodj a Svatoboj.)
L. 90. /
Metudius (neb Strachota) biskup,
0<
vzav listy od papee, do Bulgar a do Charvt se
obrtil a jim ly 'bulle (neb listy papesk) pines,
aby vickni biskupov i kn pi slub lio jich
jazyku povali. A tu pobyv mezi nimi krtk as,
obrtil se k Svatobojoyi, synu Svatoplukovu, krli
Moravskmu. Tu krl velmi rd jej uzel a velik
dost dal jeho. aby s nm zuostak slinuje, e
jemu chce rd jako otci svmu duchovnmu
dn bti.
Strachota, uznav jeho bti
slun
-
dost, povdl, e chce ? nm rd zuostati. 1 byl
vecken lid ten Moravsk vden pt Strachoty
biskupa, mue svath

:i biskup velik milost
byl k tomu lidu naklonn. T byl jest tu jako puol
lta, slovem Bom krli i vem jinm svtostmi
velebnmi
posluhuje.

Krl ten mlad a velmi
pTachi, maje veku
1
= divok.
364 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
904.
svho let dvadcet a tyi, divn a vymylen ne-
dy! provozoval: proti P. Bohu a du kesan-
skmu rozlin rauhani inil, lidem tak duchov-
nm neobyejn posmchy a sirotkuom
kivdy.
A na to vecko vedli jej nkte pohan, slueb-
nci jeho. I pihodilo se den sv. Petra a Pavla
apotoluov, e krl opustiv slubu Bo, umnil
s svmi sluebnky na lov jeti do lesa jednoho,
ktermu Ken
2
kaj, a biskupu rozkzal, aby
me sv. neslauil, a se on zase s lovu navrt.
I oekval biskup jeho navrcen a do po-
ledne a rozviv, e prva duchovn ukazuj, e
dn me nem bti po poledni slena, i pi-
stpil k olti a krl velmi dlho prodlval, tak
a ji biskup tla Boho pozdvihoval. To krl
pijel a oznmeno jemu, e biskup mi dokonv
a jeho pikzan e nevyplnil a krle pna svho
neekal. Tmi emi pohnut sa, krl hned na svm
koni do kostela vskoil a v trby loveck trbiti
kzal a jin za nm t do kostela na konch b-
ali. Tu byl hmot a kik velik, trben, psuov
tkn v tom kostele. A krl sskoiv s kon, vy-
trhl me, cht biskupa tu u olte zamordovati.
Sluebnci (a neb dvoan) rychle s kon ssedave,
jej chytili, toho jemu nedadce uiniti, vak s ve-
1
= hanebnosti.
- -
Msto dnes ovem neznm.
BOIVOJ A SVATOBOJ
MORAVSK. 365
lik tkost plinm jeho hnvem jej od toho
skutku odvedli^
(Klatbu na Svatoboje.)
kdy pak
byl krl do
svho pbytku uveden,
poslal hned k biskupu jemu pikazuje, aby vce
ped jeho
oi nechodil. I uinil tak biskup a hned
el z toho kostela i z msta upmo k Boivojovi,
kneti eskmu. A tu slovo Iio ke, vru sv.
kesansk rozmnooval a lidu eskho mnoho
poktil. Po nkterm pak asu, dav kneti i lidu
eskmu poehnn, toho na P. Bohu snan
-
daje, aby bylo Svatobojovi krlovstv odjato a clo
knetstv eskho peneseno, clo ma se obrtil
a tti ped najvym biskupem kesanskm sv
phodu oznmil.
Biskup msk krle Moravskho k sob obe-
slal, kter jedno i druh potupil, pijeti nechtl.
Pape pro tu nepoddanost a domu Boho i du
duchovnho neuctiv* st dal kladbu na krle, pi-
kzav osobm
duchovnm, aby dn me ped
krlem nebyla slauena. Kn a ci na vtm
dle obrtili se z Moravy do ech a v Morav
1
Povs pozdj, pvodn o Svatopluku vyprvn.
Jinak ovem djiny Svatoboje neznaj; prameny zpadn
znaj
jen jmna dvou t starho Mojmra, nstupce Sva-
toplukova, a Svatopluka mladho) synu
Svatoplukovch.
366 V. HJEK, KRONIKA ESK, R.
904.
zuostal lid neuen a hlp bez sluby Boi..
Poznave okoln nrodov, e krl Moravsk
jest v zloeen a skrze to e jemu P. Bh d-
nho tst ani prospchu ned, vojensky na a
na lid jeho thli Uhi, Polci, Nmci i echov
a hanebn zemi jeho Moravsk hubili a plun-
drovali,.
(Smrt Svaiobojova.)
I poznav krl, e ji na pilo Bo doputn
a lid e chod jako na mysli zmmen, povolav
rad svch, ptal se jich, co m initi. A oni dn
jemu rady dti proti vuoli Bo neumli. Krl,
povolav asem veernm jednoho vrnho slueb-
nka, kzal sob tajn kuo osedlati a pipsav
me vsedl na kuo a kzav most spustiti, jel pry.
A pijel do jednoho velikho lesa: a kdy ji sv-
tati poalo,, ssed s kon, zabil jej, a odpsav me,
zakopal jej do zem i chodil po horch a lesch
tak dlho; a pisel k jednomu domu paiiste-
nickmu, kde s t velmi nbon mui pebv-
/
6-p-
v: li. i dal
j:
j
.o u nich
/
a do dne tetho od-
poinut. A potom prosil, aby jej mezi se pijali,
e cli
'
-
s niini tu zastati. Kte podivive se osob
mldence, ekli s: Snad duch Bo jej sem po-
slal; bychme jej mli od ns odehnati. hchem
1
Dala opci vtinou sprvn, ale asov
,
.clen.
Tkaj se ovem doby dvj a Svatopluku; klatbu
vydal
Metodj
sm.

2
== plenili.
BOIVOJ. PD VELIK MORAVY. 367
bychom vinni byli. Pijali sau jej a dave na
kpi paustenick (neb mnichovsk), jej oholili a
snan
se za
1'.
Bohu modlili, aby jemu P. I luh
dal v zaatm dobrm*setrvn. On tak P. Bohu
se velmi modlil a posty s nimi zachovval, mo-
tykau kopal a nic jinho ne vody za npoj u/.i-
Krl
val. A tak v t tkosti a inn pokn trval na
'mezi
t panti za let 18. Kdy pak uznal sv tk ne-
paustenky.
moc a
uili
na svm tle, e iv nebude, povolav
svch brati nov paustenkuov a ped nimi svch
se hchuov P. Bohu vyznval a e jest on byl
Svatoboj, krl Moravsk, vem zjevn oznmil.
Kte podivive se, kdy umel, jej tu, kde jin
paustenky pochovvali, pohebili.
Ta pau. kde jest byla, na tom mst klter
stoji P. Marie na Moravskm a Uherskm
p
i-
nie/.,
v kterm s brat zkona sv. Benedykta,
a klteru
jmnu
Zahor*.

i
poctil.
-
Povs te se opt o vato-
pluka: jmno onoho h:era uvd se /J< u smas},
Sobor (Tomek), Zabo. Zobor atd. Tyto po-
lt . o Boivojovi a Svatoplukovi nic podnes i: nej-
tctnrJjSm zhadm naeho starovku. Posledn se ji)iii
.7i'' 'val (a pslunou literaturu sne;'! ve svch pracch)
'
Nmc roku ir>r?
Aug. Naele: Kirchengeschichte
nens (I, i) a u ns v l. rp/<

V R- Urbnek v ob-
rnm a zevrubnm lnku i>K esk povsti krlovskm
v
asopise stolenosti ptel staroitnost eskch (sz\
XXIII

XXV). Tam nalezne se vklad podrobnj.

368 V. HJEK, KRONIKA ESK,
R.
904.
{Pd e Velkomoravsk.)
Uhi pak a Polci, Nmci
i
echov, krlov-
stv Moravsk, kdy jeho nebyl kto brn, tak
roztrhali a sob osobili, e hlavy od toho asu
vce pozdvihnuti nemohlo, a bylo do ech vedle
proroctv biskupa Strachoty peneseno. Kdy
a neb kterak, o tom bude 1. B.
1077
obrnji na-
psno.
OPRAVY. Na str. 26, . 22 ti ntco
;
30,
2 Hertn-
tajna
; 31,
2 Nekmii
;
32,
1 epick z Sudomie;
35,
12 po-
topau;
38, 3
kronyku;
41,
5 (44, 15)
Hystor
; 55,
10 (moe)
Joi.ytsk;
57, 3
uprostedku;
57,
10
(64, 18)
jch;
58, 19
Witychyndus ;
61,
9
pevolai
;
72,6
zpanilost;
75,
20 tu pod;
79,
14
v Ctiovsi
; 79,
18 spravedlivost;
89,
22 tak na tu;
91,
6
(114, 9; 190, 12)
odpovd;
98,
8 Klecav;
99,
16 eled;
102, 16 = domluvila;
104, 9
Pryska; 105, 18 jakf; 113,
7
vesel;
114,2, 13
vsce, vsky; 114, 12 zastavili;
110,3
Syt;
132,
28 svol;
133,
2 Svolli ;
133, 24
(166, 12;
193, 24;
270, 26) obydl;
135, 19
smajlejci;
137, 13
mnau ;
144, 23
(182,
2)
piilbice;
151, 20 blzko od; 151, 23
pohanbive
; 152,
18 Dobrovojovm;
153,
4 skryve;
155,26
Vlasta drah; 160,
8
(301, 21)
pilbici;
163, 15
velmi elel;
164, 19
hajtmanu;
l
73>
1
3
vyhledvaje;
177, 23
dali odpovd; 182, 21 ohradu;
189, 13
Pohojku;
194,
8 dm;
196, 13 Nezamysl i; 202, 16
silu;
209, 15
aby saudil; 210, 12 <a> povdl; 211, 4
vsce;
213,
4
podnji; 213,21 Chotbor<s)k; 216, 8veseli;
219,
22 roz-
ehnal ; 221,
19
ani
p; 222,14 Jehlavy; 226, 6 mu velmi;
228, 8 Kvasoovu;
231, 11 Lichnice;
233, 13 nemohce vy-
trpti;
233,
16 bitv;
237,5
Pro<s)tislav; 242, 14
dne i; 251,
18 muuov statench ;
255, 4
(257, 18) 42
;
258,
9
pkopch
;
260, 19
opatil ;
272, 18 tesklivi ; 272,
21 to na;
276,
18 Rodo-
tnu ;
287, 5
a ka;
292,
7
plce
;
302, 28 podle Dobnera tm
;
306,
8 nkto;
306, 12 do tv;
313, 3
mldenek;
319,
20
. A sede;
323,
12 svm Mstibojem;
331, 5
tmi.
204
sv.T
SV.I
PLEASE
DO
NOT
REMOVE
CARDS
OR SLIPS
FROM
THIS
POCKET
UNIVERSITY
OF
TORONTO
LIBRARY