Dějiny České Literatury 1945-194848

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I.
194548
L AV R, aktualizovno 19. 10. 2006
stav pro eskou literaturu AV R
Djiny esk literatury

19451989
Na pam Vladimra Macury, kter s nmi tuto prci zaal
I. 19451948
Zpracoval kolektiv autor
Hlavn redaktor: Pavel Janouek

Redaktoi:
Petr ornej, Blahoslav Dokoupil, Pavel Janek, Vladimr Kivnek,
Jiina Tborsk
Vcn a jazykov redakce: Alena Fialov
1
P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

AUTOI KAPITOL
LITERRN IVOT (red. Petr ornej)

Politick a kulturn souvislosti: Vra Broov, Petr ornej, Duan Tomek
Nakladatelstv: Ale Zach
Literrn asopisy: Petr mal, Michal Jare
Souvislosti divadelnho ivota: Eva Formnkov
Vztahy se slovenskou literaturou: Petr isler
Pekladov literatura: Jaroslav Med, Michal Jare
MYLEN O LITERATUE (red. Petr ornej, Jiina Tborsk): Petr mal, Pavel
Janek
POEZIE (red. Vladimr Kivnek): Pemysl Blaek, Jaroslav Med, Petr Hruka,
Vladimr Kivnek, Richard Svoboda
PRZA (red. Blahoslav Dokoupil): Blahoslav Dokoupil, Jiina Tborsk
DRAMA: Pavel Janouek
FAKTOGRAFICK LITERATURA (red. Pavel Janek): Blahoslav Dokoupil
POPULRN LITERATURA (red. Pavel Janek): Pavel Janek, Dagmar Mocn,
Blanka Hemelkov
LITERATURA PRO DTI A MLDE (red. Pavel Janek, Vra Broov): Pavel
Janek, Svatava Urbanov, Dagmar Mocn
LITERATURA V MASOVCH MDICH: FILM A ROZHLAS (red. Pavel Janek): Petr
Mare, Alena trbov, Radka Denemarkov

OBSAH:
I. 19451948................................................................................................................................1
AUTOI KAPITOL ...................................................................................................................................2
OBSAH: .................................................................................................................................................3
Pedmluva.................................................................................................................................... 6
LITERRN IVOT ..........................................................................................................................15

Politick a kulturn souvislosti .........................................................................................15
Kulturnpolitick situace v osvobozen republice..................................................................... 15
Regulace kninho trhu.............................................................................................................. 23
Obnova spisovatelskch organizac........................................................................................... 27
Polemiky ped parlamentnmi volbami a sjezdem spisovatel .................................................. 30
Prvn sjezd eskch spisovatel a jeho ohlas............................................................................. 34
Dal nzorov diferenciace....................................................................................................... 37
Cesta k norovmu pevratu...................................................................................................... 43
Nakladatelstv...................................................................................................................47
Organizace nakladatelskho podnikn...................................................................................... 47
Edin innost a zamen profilovch nakladatelstv................................................................ 51
Literrn asopisy.............................................................................................................57
Regulace asopiseck produkce................................................................................................. 57
Vznamn literrn a kulturn periodika .................................................................................... 59
Souvislosti divadelnho ivota ..........................................................................................67

Prosazen socialistickch princip zen divadla ...................................................................... 67
Politizace eskho divadla......................................................................................................... 70
Vztahy se slovenskou literaturou ......................................................................................74

Obnova esko-slovenskch literrnch kontakt ....................................................................... 74
Spolen knin trh a peklady .................................................................................................. 76
Recepce slovensk literatury v eskch zemch ........................................................................ 77
Pekladov literatura .......................................................................................................79

Nvraty k pedvlenm tradicm.............................................................................................. 80
Nov impulsy ............................................................................................................................ 82
MYLEN O LITERATUE .............................................................................................................84

Spory o charakter esk kultury .......................................................................................84
Pedstavy nov literatury.............................................................................................87
Boj proti literrnmu braku..................................................................................................... 87
Odmtnut avantgardy ................................................................................................................ 89
Komunistick koncept nov literatury....................................................................................... 90
Rozrznnost literrn kritiky...........................................................................................91

Literrn bdn ...............................................................................................................95
POEZIE ............................................................................................................................................101
Reflexe vlky a osvobozen .............................................................................................102
Ve znamen barikd ................................................................................................................. 102
Poezie obt vlky.................................................................................................................... 105
Bsnick bilance a djinn perspektiva ................................................................................... 108
A co bsnk? ............................................................................................................................ 115
Kesansky orientovan lyrika .......................................................................................118

Poezie tradin vnman spirituality........................................................................................ 119

Zahradnkova polemika s dobou ............................................................................................ 120

Nov podoby kesansky orientovan poezie .......................................................................... 122
Mtus vednho ivota tvr impuls Skupiny 42 .........................................................127

Blatnho hledn ptomnho asu........................................................................................... 131
Kolova cesta za hranice literatury......................................................................................... 132
Kainarovy pbhy a osudy...................................................................................................... 134
Nov podoby surrealismu...............................................................................................135

Skupina Ra a snaha o revizi metody psychickho automatismu.............................................. 137
Dl nvrat k surrealistickm vchodiskm ........................................................................... 139
Dal diferenciace mlad poezie.....................................................................................141

Ohnice ..................................................................................................................................... 141
Autoi Mlad fronty................................................................................................................. 143
Okruh Rudho prva................................................................................................................ 146
Bsnci mimo programy .......................................................................................................... 148
PRZA.............................................................................................................................................150
Star prozaick tendence...............................................................................................152
Spektrum doznvajcch typ przy ......................................................................................... 153
Prza historick a alegorick ................................................................................................... 158
Prza psychologick ................................................................................................................ 160
Dokumentrn a svdeck literatura ..............................................................................162

Svdectv o vznicch a koncentranch tborech.................................................................... 163
Report, psan na oprtce ...................................................................................................... 167
Tma vlky a okupace ve fabulovan prze ...................................................................170

Vzesk prza........................................................................................................................ 170
Obraz ivota v protektortu ..................................................................................................... 172
Existenciln prza.........................................................................................................176
Svt sklennch stn: Ji Mucha............................................................................................. 179
Cizinci hledajc byt: Egon Hostovsk .................................................................................... 180
lovk ve zvcnnm svt: Ji Weil ..................................................................................... 183
Hledn aktivnho hrdiny................................................................................................184

Vesnick prza ........................................................................................................................ 185
Spoleensk a vvojov romn ............................................................................................... 188
Nm barikda a prza s tmatem boje ................................................................................... 190
DRAMA...........................................................................................................................................194
Snaha o obnoven kly poetik .......................................................................................194
Odmtnut protektortn dramatiky a vize novho dramatu ..................................................... 195
Dovn konvenn dramatiky................................................................................................ 197
Dramatick reakce na vlku...........................................................................................199

Svt eny jako protipl vlky .................................................................................................. 199
Alegorie................................................................................................................................... 201
Pokusy o reportn zachycen aktulnho tmatu ................................................................... 203
Dramatika historickch paralel......................................................................................206

Aktuln modelov hra a politick satira .......................................................................210
Divadlo satiry a jeho stet s rodc se budovatelskou normou.................................................. 210
Smr: budovatelsk drama .............................................................................................215

ast dramatu v politickm boji za komunistickou revoluci ................................................... 217
FAKTOGRAFICK LITERATURA ..............................................................................................221

Literatura o eskm odboji ...................................................................................................... 221
Cestopisy ................................................................................................................................. 224
Memory ................................................................................................................................. 226
Pedzvsti literatury faktu jako osobitho nru...................................................................... 227
POPULRN LITERATURA..........................................................................................................229
Romnov novinky a snahy o vy rove lidov etby.................................................229
Nov tematick dominanty populrn beletrie................................................................231

Zen nrovho spektra, nstup romnu tezovho ......................................................233

Pehled zbavn a tendenn slovesn produkce............................................................235
Pbhy z vlky a odboje ......................................................................................................... 236
Dobrodrun, pionn, utopick a historick etba............................................................... 237
Detektivn a kriminln romn................................................................................................. 238
Parodie populrnch nr, humoristick etba a potky protimck satiry ..................... 239
Masov pse: pokus o prosazen agitace verem.................................................................... 242
LITERATURA PRO DTI A MLDE .........................................................................................243

tpnice a Matedouka: umn dtem ................................................................................... 244
Dtsk literatura ve slub nrodu a socialismu ...................................................................... 246
asopis Vped: hranice tolerance ............................................................................................ 249
Nvraty ke koenm a biografie objevitelskch osobnost ...................................................... 250
Autorsk pohdka tv v tv skutenosti ........................................................................... 252
Obrany dtstv v nron tvorb pro mlde..................................................................254

Prza........................................................................................................................................ 255
Poezie ...................................................................................................................................... 256
Populrn nry pro mlde na pechodu k agitaci .......................................................258

Dv romn............................................................................................................................. 258
Chlapeck romn..................................................................................................................... 260
LITERATURA V MASOVCH MDICH: FILM A ROZHLAS .................................................263

Opory a inspirace filmu v klasice a folkloru ..................................................................265
Od posilovn nrodnho sebevdom k postupn politizaci rozhlasovho programu ...268
Poznmka ................................................................................................................................ 274

Pedmluva
Ven teni,
kniha, kterou otevrte, je prvnm svazkem rozshlho tydlnho
kompendia, je vykresluje djiny esk literatury mezi lety 194589 a klade si za
cl to, co bv clem vech obdobnch literrnch djin, toti utdit a klasifikovat
dobovou literrn produkci a pojmenovat procesy utvejc kontext, v jeho
rmci vznikaly jednotliv texty. Jeho pirozenm kolem je rovn vyzdvihnout
jedinen a mimodn dla, je by mla zstat ivou hodnotou a soust nrodn
pamti, a zrove postihnout pslunost tchto dl k uritm vvojovm a
typologickm adm.
Inicitoi projektu, k nim vedle autora tchto slov patil i zesnul Vladimr
Macura, si byli vdomi teori, kter tvrd, e djiny literatury by se mly zabvat
vhradn jevy specificky literrn povahy a nemly by tud kontaminovat
studium literrnch fakt napklad se socilnmi zeteli, kter podle tchto teori
utvej jin historick ady s adou ist literrnhistorickou korelujc, avak
nekorespondujc. Nicmn stejn tak si inicitoi projektu byli vdomi toho, e
pistupuj k velmi specifickmu historickmu obdob, kdy byly osudy nejen esk
literatury a kultury, ale cel duchovn ivot esk spolenosti pod bezprostednm
mocenskm vlivem komunistickch idej a z nich vyrstajc politick praxe
totalitnho sttu. Abstrahovat od tchto spoleenskch souvislost by znamenalo
abstrahovat od initele, kter ml klov vliv na prbh dj a na mylen jeho
aktr.
N pstup k prci na Djinch vyrostl z metodologickho pesvden, e
existuje zsadn rozdl mezi minulost a historickmi texty, kter ji analyzuj a
popisuj. Lidsk minulost, a tedy ani minulost literatury nem charakter esence,
kterou bychom mohli nkdy zcela a beze zbytku postihnout, nbr je jen
pedmtem naich vklad a interpretac. Djiny, kter o n peme, jsou soust
nikdy neustvajc snahy lidsk spolenosti o pochopen vlastn minulosti a jejho
smyslu. Text Djin m narativn charakter, je subjektivn motivovanm a
stylizovanm vyprvnm, pbhem, do nho se proln nejen okamik vzniku,
ale i spoleensk pozice a nzory toho, kdo je formuluje. Literrnhistorick texty
a knony, kter tyto texty prezentuj, proto nemohou bt formulac obecn platn
pravdy, ale konstruktem, jen vypovd nejen o svm pedmtu, ale i o svch
tvrcch.
Pipustme-li subjektivnost kadho literrnhistorickho textu, musme
vnmat i jeho asovost a elovost. Kad subjekt m pirozenou tendenci hledat
jevy a prvky, kter mu umouj konstruovat kontinuln vazby mezi vlastn
minulost, ptomnost a budoucnost. Pam, kterou historie prezentuje, je tak do
6

znan mry urena neustlou potebou znovu a znovu potvrzovat identitu toho,
kdo je subjektem tchto djin. Tmto subjektem vak nen badatel, kter djiny
pe, ale urit kolektivum, kter je jejich adrestem a kter samo sebe jako jejich
adresta a subjekt vnm. V ppad djin esk literatury tedy kolektivum
oznaovan jako esk nrod.
Existuj nepochybn monosti konstruovat objekt a subjekt historick vpovdi na
zklad jinch ne jazykovch a nrodnostnch kritri, zejmna arelov pstup
reflektujc koexistenci a stetvn rznch nrod v jednom prostoru. Tento pstup je
ve stedoevropskm prosted velmi funkn a produktivn. V ppad djin esk
literatury druh poloviny dvactho stolet je vak monost jeho uit limitovna jednak
skutenost, e prv v tto dob se esk nrod poprv v djinch stal v dsledku
vlky, okupace a nslednho vysdlen Nmc naprostm nrodnm hegemonem
v prostoru eskch zem, jednak pak snahou komunistick totality nahradit tradin
arelov kulturn vazby vazbami v nov konstruovanm prostoru lidov demokratickch
i pozdji socialistickch zem.
Fakt, e se historie pi konstrukci obrazu minulosti pohybuje na pomez

objektivnho sebepoznn a subjektivn motivovanho mtu, nechpeme jako
negativum, kter zcela ru monost reln poznvat minulost, ale jako pirozenou
vlastnost doprovzejc kad pokus o historickou sebereflexi. Kad subjekt, a
ji jde o individuum nebo kolektivum jako je nrod, si mus takov konstrukty na
hranici sebepoznn a mtu utvet, nebo bez nich by ztratil vlastn identitu. Jde
jen o to, bt si pln vdom hranic a rozmru vlastnho poznn: pochopit, e nejde
o poznn absolutn, ale o soust neustlho dialogu, ve kterm neusilujeme o
definitivn soudy, ale o nikdy nekonc hledn vztahu mezi ptomnost a
minulost vztahu, kter ns nut znovu a znovu si odpovdat na otzku, kdo
jsme, kdo jsme byli a kam mme. Kultura a spolenost, kter se takto nept, je
mrtv.
Ji samotnm odhodlnm napsat djiny povlen esk literatury jsme
vstoupili do pm polemiky s tmi, kte zpochybuj samotnou monost
pojmenovat minulost. Nehodlme toti pistoupit na dnes vlivnou tezi, e
minulost sama o sob je jen hromada vzjemn nesouvisejcch fakt a jev bez
vzjemn spojitosti a kontinuity, z n je mon vystavt cokoli. Nepijmme ani
tvrzen, e objev narativnosti a konstruovanosti historickch text znamen konec
tradin historiografie, a ani mdn intelektuln spekulace, kter bu zcela
vyluuj monost napsat historick text, kter by ml poznvac funkci a
nadosobn platnost, nebo naopak vyhlauj, e si minulost meme libovoln
vymlet tak, jak se nm to prv aktuln hod. A konen se neztotoujeme
s ideou, e literrnhistorick pruka me vzniknout pouze cestou dedukce,
tedy postupem, kdy si badatel nejprve spekulativn vymez svou ideovou i
ideologickou perspektivu a tu pak ilustruje pomoc phodn zvolench fakt a
dat.

N metodologick postup pi vzniku pedkldanho textu byl toti pmo

opan: vychzeli jsme z pedpokladu, e na povinnost je pokusit se oprostit od
dosavadnch ideologickch schmat a vkladovch ablon, co ns vedlo
k nvratu k pramenm, ke snaze shromdit materil, znovu jej pest
souasnma oima a teprve na zklad tto obnoven zkuenosti konstruovat text
Djin. Jestlie utven historickho obrazu minulosti vdy postupuje od evidence
k interpretaci, nam kolem bylo zachytit mnostv rznorodch fakt (o
autorech, dlech, literrnch, kulturnch a spoleenskch souvislostech tvorby a
recepce literatury) a soubn rovn usilovat o nadindividuln poznn a vklad
logiky djin literrnch proces a dl.
Svou prci na projektu Djin jsme zapoali v druh polovin devadestch let,
tedy v dob, kdy historick odstup od zpracovvan materie nebyl velk a kdy
jej vzkum byl vcemn na potku. A protoe jsme zrove vdli, e
stanoven kol je nad sly jakhokoli jednotlivce, koncipovali jsme ji od samho
potku jako kolektivn dialog nad tmatem. Dky podpoe Grantov agentury R
jsme se pitom nemuseli soustedit pouze na okamitou tvorbu definitivnho textu
a mohli nai prci pojmout jako proces postaven na konfrontaci jednotlivch
nzor a postoj, zakotven ve vce ne estiletm analytickm przkumu ternu
(prostednictvm ady bibliografickch reer, dlch studi a pracovnch kapitol)
a smujc k hledn pirozenho, organickho vkladu historickho etzce,
kter nedeformuje materil.
Jako soust prac na projektu tak vzniklo a bylo publikovno okolo sto padesti
svbytnch text, studi a pracovnch kapitol, byly uspodny ti velk mezinrodn
konference a ada dalch sympozi a pracovnch setkn, jejich vsledkem byly mimo
jin knin publikace Rok 1947 (1998), Populrn literatura v esk a slovensk kultue
po roce 1945 (1998), Nvraty k velkm (2000), Zlat edest (2000) a ivot je jinde?
(2002). Jako doplkov soust projektu vznikl i Slovnk eskch literrnch asopis,
periodickch literrnch sbornk a almanach 19452000 (2002), redigovan
Blahoslavem Dokoupilem, a tyi dly antologie Z djin eskho mylen o literatue, je
uspodal Michal Pib a kter postupn vyly v letech 20012005.
Obecnj diskuse se od zatku doplovaly s vlastn prac na Djinch, na n

se podlelo pes padest badatel z nejrznjch literrnvdnch pracovi. Osu
tmu a redakci Djin tvoili pracovnci z praskho a brnnskho pracovit
stavu pro eskou literaturu AV R, na podkladovch studich vak
spolupracovali i odbornci z jinch odbornch instituc, zejmna z filozofickch a
pedagogickch fakult univerzit v Praze, Brn, Olomouci, Ostrav, eskch
Budjovicch, Hradci Krlov a st nad Labem.
Nam konenm clem bylo napsn textu literrnhistorick pruky a
redaktoi projektu si dobe uvdomovali, e k tomuto cli nelze dojt jen cestou
indukce, je se me zmnit v bezbeh a nekonen diskuse. Koordinace mnoha
spolupracovnk vyadovala pevn cestovn pln a tak pesn vymezen
hranic prostoru, v nm se budeme pohybovat. Pevnm bodem na tto cest ze
8

vslednm textem Djin tak redaktoi uinili rozshlou maketu, kter mla funkci
vchoz pracovn hypotzy. Tato hypotza sice neznamenala nezmniteln
dogma, nicmn deduktivn definovala nejen vlastn pedmt vzkumu, ale tak
rozvren jeho vkladu do jednotlivch kapitol a oddl. Vytvoila tak zkladn
komunikan osu a usnadnila koordinaci individulnch vzkum. Umonila
zadvat jednotliv sti textu rozdlnm autorm a zrove uvdt v soulad
jednotliv vsledky dlch prac, co pirozen znamenalo tak zptn korekce
nejen vchoz hypotzy, ale i projektovanho celku.
Maketa musela zejmna vymezit zkladn obrysy pbhu, kter jsme chtli o
djinch esk literatury obdob socialismu vyprvt. Pro jeho definitivn
formulaci bylo dleit, e pi prci na textu do dialogu vstupovali badatel
odlinho vku, rozdln osobn a literrn zkuenosti a literrnvdn orientace.
Jejich prostednictvm dochzelo toti k pm konfrontaci t vzjemn
kontrastnch pbh, se ktermi pracovaly dosavadn literrnhistorick a
kritick pohledy na literaturu let 194589.
Prvn pbh od padestch let produkovaly a reprodukovaly literrnhistorick
pruky, kter si kladly za kol doloit hodnotovou mimodnost a nadazenost
oficiln esk literatury. Tento pbh vyprvl o neustlm literrnm pokroku, o
postupnm pibliovn se spisovatel k idelu literatury, kter je pravdiv a
tensky oblben a pitom zcela jednoznan potvrzuje vhody ivota
v socialismu, jako i nevyhnutelnost budoucho vtzstv komunismu.
K nevelkm, nepli zdrazovanm dramatickm zdrhelm patila nkter
dl pochyben z potku let padestch a pedevm zrada odrodilc
v letech edestch.
Protiplem tohoto oficilnho pbhu je pbh o boji proti
schmatm, dogmatm, cenzue a poslze i proti celmu komunistickmu
reimu. Tento pbh vyprv o cest od komunistick vry k postupnmu poznn
sloitosti vc, o osobn odvaze a vzdoru, o tematickch i formlnch vbojch
postupn rozbjejcch pli zk normy. Jeho typickm hrdinou je spisovatel,
kter po vlce vstoupil do literatury jako bojovnk oddan komunistick stran,
spolutvrce jej kulturn politiky a ideologie. V nslednch desetiletch pak proel
deziluz z rozporu mezi idely a realitou a pes snahu o revizi vchozch axiom
dospl a k zsadnm pochybm, kter jeho bojovnost obrtily nejprve vi
konzervativnmu kdlu uvnit KS a pot, co se komunistick strana ukzala
nereformovatelnou a jej idely nerealizovateln, i vi celmu systmu. Odtud
pak jeho cesta za normalizace vedla do exilu i disentu. Pes vechny poten
omyly byla tud i pou tohoto hrdiny vtzn, nebo ji uroval neustl vvoj,
dynamika, pokrok, proces pekonvn sebe sama, v nm star chyby byly
smvny novjmi iny a postoji.
Oba pbhy o pokroku se pitom v rznch dobch rzn prostupovaly a
doplovaly, a tak pslunost uritho autora k prvnmu nebo druhmu pbhu
nevyrstala ani tak z poetiky jeho dla, jako spe z ideologickch administrativnch

direktiv, kter urovaly, kdo do socialistick literatury v danou chvli pat nebo nepat.
Jen tak mohlo bt dlo, kter bylo na sklonku padestch let oste politicky odsouzeno
jako odbojn a kodliv (napklad kvoreckho Zbablci), po nkolika letech
prezentovno jako jeden z spch socialistick kultury, aby pak v letech sedmdestch a
osmdestch bylo opt zcela zatraceno a odsouzeno k zapomenut, a tm paradoxn
glorifikovno.
Na pozad tto dvojice pbh o esk povlen literatue se vak

konstituoval jet pbh tet, vyprvjc ivotn zkuenost tch, kte po dobu
vldy jedn strany stli zcela mimo a sv dla mohli publikovat jen za
mimodnch okolnost. Tento pbh vyjadoval jejich pirozenou nedvru ke
vem, kte si kdy zadali s komunisty, a odmtal nejen oficiln teze a proklamace,
ale i vekerou tvorbu poplatnou reimu a konvencm, a u byla jakkoli
oceovna. V devadestch letech tento tet pbh nabyl na vznamu mimo jin
i proto, e se s nm identifikovali tak mnoz mlad autoi a kritici, jako i nkte
tvrci, kte pozapomnli na vlastn minulosti a zaali zaujmat radikln postoje.
Inicitoi tohoto projektu vak byli pesvdeni, e pedkldan djiny jsou
ureny pedevm adrestm, jejich osobn zkuenost s ivotem v socialismu
bude men a men, a proto mus usilovat o text vyprvjc pbh, respektive
soubor pbh, kter se neidentifikuj ani s jednm z ve nastnnch a zrove
je vechny s dostatenm kritickm odstupem reflektuj. Byli proto pesvdeni,
e literaturu tto doby nelze postihnout a vyloit, ani by vzali v vahu zpsoby,
jimi specifick spoleensk kontext komunistickho politickho systmu
eskoslovenska spoluformoval literrn tvorbu a literrn ivot a ji se tento
ivot odehrval na vslun mocensk pzn, nebo v opozici i exilu. V praxi to
znamenalo rovn poloit si otzky smujc k podlu esk literatury a jejch
jednotlivch vtv na zrodu, kadodenn praxi i rozkladu tohoto systmu.
Snaha nepikldat na sledovan obdob dnen apriorn kritria, ale naopak
pokusit se jej vyloit z jeho vnitn podstaty vedla k tomu, e zkladnm prvkem
naeho pstupu k vkladu minulosti bylo sil o nalezen rovnovhy. Usilujeme o
rovnovhu mezi rznmi monmi interpretacemi text a proces, o rovnovhu
mezi materilovou, dokumentan a vkladovou funkc textu, ale i o rovnovhu
mezi rozmanitmi monostmi, jak tento text lenit.
Rozhodnut, jak analyzovanou minulost periodizovat a jakm zpsobem
vklad o n rozdlit do jednotlivch obdob, kter by tvoily adekvtn
interpretan celky, bylo jednm z nejdleitjch deduktivnch koncepnch
krok, kter musely pedchzet vlastn prci nad textem Djin.
Klovou otzkou bylo ji to, jak stanovit zatek a konec obdob, kter
chceme sledovat, jestlie vchozm bodem naeho rozhodovn je zjem o
vykreslen djin literatury obdob komunistick totality. Zatmco koncov rok
1989 se z tohoto pohledu jevil jako nesporn (snad jen s tou korekc, e st
literrnch dl nleejcch do zvolenho obdob byla oficiln vydna a po
10

tomto roce), volba roku 1945 vak mohla bt zpochybnna vahou, e potek
vkladu by ml bt pesunut z konce vlky na jej potek, tedy do roku 1939.
Argumenty pro takov posun jsou v zsad dva, oba dosti relevantn a vzjemn se
doplujc: prvn vychz z faktu, e jet ped komunistickou totalitou byla esk
literatura pod tlakem totality nacistick, druh poukazuje na skutenost, e mnoh
z proces, kter charakterizuj pozdj obdob, se nastartovaly ji za okupace. Je
nesporn, e ob tyto skutenosti se vrazn spolupodepsaly na charakteru povlenho
obdob, a tak to, e komparace obou totalit je zajmavm kolem, kter ped eskm
humanitnm mylenm stoj.
Inicitoi tchto Djin se vak pesto rozhodli povaovat za klov zlom a

rok 1945, nebo byli pesvdeni, e ped tmto rokem a po nm jde o ponkud
jin pbh, kter pes vechny paralely a podobnosti vyprv o zcela jinm
vztahu mezi literaturou a totalitou. Zatmco okupan totalita byla vtin nroda
a literrn obce vnucena vnj moc a byla tak pociovna jako mocensk
prostedek podroben eskho nroda nmeckm, totalita, kter se zaala rodit po
vlce, byla z tto perspektivy totalitou vlastn: systmem, na jeho nastolen se
velmi aktivn a dobrovoln podlela i esk literatura a etn spisovatel. Jakkoli
toti nelze opomenout podl Sovtskho svazu na tom, e komunistick moc od
nora 1948 zcela ovldla eskoslovensko, je zejm, e znan st esk
spolenosti tomuto tlaku, i spe ideologick nabdce, ji po vlce vyla vstc a
sovtsk vzor iniciativn naplovala a propojovala s prvky a motivy vyrstajcmi
z domc tradice.
Pi hledn dalch periodizanch meznk se nabzela ada monost, jak
zvolen obdob 194589 vnitn lenit, my jsme se vak rozhodli celek Djin
rozdlit na tyi obdob, respektive na tyi dly. Prvn dl je vnovan letm
194548 a vykresluje pohyb od povlen euforie a mnohoznanosti, kter byla
stle jet oteven nejrznjm monostem dalho vvoje, a po okamik, kdy
mocensky nastupuje totalitn komunistick ideologie a praxe. Druh dl popisuje
budovatelskou fzi utven socialistick literatury a prvn pochyby o nastoupen
cest. Dl tet je vnovn rozkvtu v edestch letech, kdy se esk literatura
stvala vraznou opozin hodnotou a silou. tvrt dl se pak zabv
normalizanm dvacetiletm a fungovnm esk literatury v exilovm a
samizdatovm komunikanm okruhu, kter se prv v tomto obdob siln
rozvinulo.
Roky 1948 a 1969 v naem lenn charakterizuj jednoznanou promnu
kulturn-politick situace, kter se v prvnm ppad velmi rychle, v druhm
v prbhu jednoho a dvou let promtla i do sfry literrn a obecn umleck.
Z tradin periodizace povlenho obdob se ovem ponkud vymyk rok 1958,
nebo bnj je lenn pracujc s rokem 1956 jako rokem XX. sjezdu KSSS a
II. sjezdu Svazu eskoslovenskch spisovatel. Rozporupln rok 1958 se nm
vak zdl bt pro poteby literrnch djin adekvtnj, protoe pedstavuje
zsadn zlom mezi dvma etapami: na jedn stran reprezentuje zeteln utuen,
11

mocensk pokus ideolog komunismu zabrnit potenciln liberalizaci reimu a

vrtit se k potku padestch let, na stran druh se vak prv od tohoto roku
zan cel ada aktivit, kter se stanou pznanmi pro nsledujc desetilet.
Dalm klovm problmem pi koncipovn pedkldanch Djin bylo
vnitn lenn vkladu uvnit jednotlivch obdob-dl. Jakkoli se toto me na
prvn pohled zdt pouze jako formln problm, adekvtn vymezen vkladov
struktury dla je jednoznan otzka koncepn.
Jestlie jsme ji nkolikrt naznaili, e pedmtem naeho zjmu a vzkumu
jsou nejen literrn procesy a literrn dla, ale i specifick sociln podmnky, za
nich tato dla vznikaj a jsou recipovny, mus tomu odpovdat i rozvren textu.
N vklad proto otevraj na tradin djiny literatury neobvykle rozshl
pase vnovan politickm a kulturnm okolnostem domcho literrnho ivota
(vetn napklad souvislost ivota divadelnho, peklad i vztah esk a
slovensk literatury) a tak literrnmu ivotu v exilu. Nsleduj kapitoly
vnovan dobovmu mylen o literatue, literrn kritice a vd, tedy sfe, kter
ve sledovanm obdob na sebe asto brala povinnost programovat a dit vlastn
literrn tvorbu.
Povaovali jsme toti za nezbytn budoucho adresta tchto djin dostaten
uvst do pro nepamtnky dnes ji mnohdy neznmch i nepochopitelnch
mechanism, kter urovaly kadodennost ivota literatury v totalitn spolenosti,
stejn tak jako do jazyka a logiky mylen tch, kte tento systm v rznch
dobch, spoleenskch pozicch a rolch vzvali a budovali, ale tak tch, kte se
jej pokoueli modifikovat, rozkldat a rozbjet, ppadn zcela ignorovat. Teprve
na tomto pozad lze toti hledat shody a rozdly mezi jednotlivmi liniemi a
vtvemi esk literatury: tedy mezi tvorbou, je reim podporovala a
petrifikovala, a tvorbou berouc na sebe naopak roli politick opozice, ale tak
mezi tvorbou, kter politick systm pijala jako urujc rmec, a tvorbou, je ve
vnitn i skuten emigraci usilovala existovat mimo jeho limity. A na tomto
pozad lze tak identifikovat literrn jevy, prvky a momenty, kter byly
konformn s dobovmi konvencemi a normami, nebo naopak tyto normy
pekraovaly, a tak tak napklad pochopit dobov hodnocen uritch dl a
ivotn osudy, kter tato dla spoluutvely.
Pokud jde o vlastn vklad beletrie, jsme si sice pln vdomi, e literrn
procesy probhaly nap vemi druhy, nicmn z dvod vcemn praktickch
volme tradin pehledn lenn na kapitoly vnovan poezii, prze a dramatu.
Znan e naeho pojet literrnho dla jako pedmtu djin se projevuje v tom,
e historick vklad vnujeme nejen tmto tem tradinm druhm, ale rovn
literatue faktografick, populrn a dtsk. Na hran literrnch djin pak le
kapitoly vnovan tomu, co se od dvactho stolet a zejmna od jeho druh
poloviny stalo zcela novm fenomnem, toti sekundrnmu ivotu literrnch dl
v mdich jako je film, rozhlas a televize.
12

Pi vkladu usilujeme o rovnovhu mezi povinnost vyzdvihnout umleck

osobnosti a dla, o kterch jsme pesvdeni, e jsou hodnotou a e by jako
hodnota mly bt i do budoucna v nrodn pamti prezentovny, a mezi
pstupem historickm, kter se opr o pesvden, e soust tto pamti mus
zstat nejen povdom o pohybech a promnch, ale i o omylech a chybch, kter
spoluutvely osudy esk literatury a spolenosti. A protoe nositeli pohyb a
omyl asto byli dnes ji zapomenut spisovatel a dla, jejich pvodn
historickou a vvojovou hodnotu dnes ji nevnmme jako aktuln, nemohou
tyto Djiny bt pouze djinami hodnot, ale tak djinami literrn produkce.
Tento pstup si vynucuje tak hledn rovnovhy mezi pstupem, jen klade
draz pedevm na problematiku geneze literrnch dl, a pstupem recepnm.
Ve zkoumanm obdob byla toti zsadnm, systmovm zpsobem naruena
bezprostedn asov nslednost mezi napsnm a vydnm dla. Totalitn
pojmn literatury a nakladatelsk praxe jako uzavenho prostoru, do nho
mohou bt vputna pouze dla, kter nejsou v rozporu s aktulnm vkladem
ideologickch dogmat, vedlo toti k tomu, e znan st literrn tvorby nemohla
bt bezprostedn po napsn vydna a musela ekat na pznivj asy. Nkter
dla tak ped tene pedstoupila a za nkolik let, jin i po vce ne jednom
desetilet a nkter a po konenm pdu komunismu. Literaturu sledovanho
obdob tak lze hodnotit a interpretovat dvojm zcela protikladnm zpsobem
podle toho, zda ns zajm okamik vzniku dla nebo okamik, kdy toto dlo
zaalo bt recipovno ir tenskou obc.
Pokud bychom napklad pi interpretaci literatury padestch let vychzeli
vhradn z toho, co v t dob bylo tenm v eskoslovensku prezentovno jako
souasn literatura, mohli bychom vyprvt pesvdiv pbh o umleckm horu.
Pokud bychom ale vychzeli z pehledu toho, co bylo napsno, le nemohlo
v eskoslovensku vyjt, mohli bychom o te dob hovoit jako o zlatm vku esk
literatury, kter dala vzniknout ad vznamnch literrnch dl z pera takovch
osobnost, jako byli Bohumil Hrabal, Egon Bondy, Josef kvoreck, Ji Kol a mnoz
dal. A argumentovali bychom pitom v podstat stejnmi dly, kter m esk ten
spojen s desetiletm nsledujcm, s oblibou oznaovanm jako zlat edest.
Djiny esk literatury druh poloviny dvactho stolet mus bt proto

multiperspektivn a reflektovat jak vznik jednotlivch dl, tak i okamik, kdy
bylo dlo zpstupnno irok tensk obci a stalo se pedmtem kritick
recepce. Musme pitom respektovat rovn ppady, kdy dlo bylo zveejnno
nhradnmi komunikanmi kanly, kter si utvel exil a domc opozice a kter
mly schopnost v rznch dobch oslovovat rozdln mnostv adrest.
Nai situaci komplikovalo rovn to, e sama forma publikace a jej nklad jet
nic nevypovdaj o mnostv skutench ten danho vydn dla. Jestlie lze toti
obecn konstatovat, e publikace oficiln titn mly snaz pstup ke svm
adrestm, souasn lze tuit, e kniha tensky atraktivnho autora, napklad Milana
Kundery, Josefa kvoreckho i Ludvka Vaculka, vydan v omezenm nkladu
13

v exilovm nakladatelstv nebo i v nkolika destkch i stovkch strojopisnch opis

v samizdatu, si nakonec nala vce ten ne kniha reimnho autora vydan ve
stotiscovm nkladu a neoteven lec ve vech knihkupectvch, skladech a
knihovnch.
Vzhledem k linearit textu, v nm by nemlo dochzet ke zbytenm

redundancm, bylo ovem nutn uvliv volit optimln logiku vkladu, a tedy
tak to, v kterm mst dan dlo jen zmnme a kde mu naopak vnujeme vt
pozornost. Jestlie pitom zpravidla preferujeme pstup recepn, ve velk ad
individulnch ppad volme i postup, kter se dlu pln vnuje v okamiku
vzniku nebo neoficilnho vydn nejastji v ppadech, kdy dlo vstoupilo do
ir komunikace a po roce 1989.
Adekvtn vazbu mezi vkladem a charakterem literrnch dj bylo ostatn
teba hledat i tam, kde jsme museli rozhodnout o tom, jak budeme prezentovat
jednotliv vtve esk literatury. Zachovvali jsme lenn na literaturu oficiln,
neoficiln (samizdatovou) a exilovou, kter vyrst z naprosto odlinch
podmnek, v nich autoi psali a dla vznikala, souasn jsme se vak snaili
hledat organickou posloupnost textu, kter by odpovdala vnitn logice promn
literatury. Proto napklad pi vkladu literatury sedmdestch a osmdestch let
budeme vnovat pozornost nejprve literatue samizdatov a exilov, v n
kontinuln pokraovaly zkladn poetick tendence pedchzejcho obdob, a
teprve potom oficiln normalizan literatue, kter v dobovm kontextu
znamenala zsadn, mocensky vynucen zlom
touto vahou se ovem dostvm od vodu k prvnmu dlu, kter drte
v roce, k textu svazku, na kter si jet muste pokat.
Ven teni, klov st prac na tomto kompendiu vznikla v stavu pro
eskou literaturu Akademie vd R. Pesto ale nae Djiny nemaj ctidost bt
djinami akademickmi, pokud se tmto adjektivem oznauje prce, kter by
chtla zavrit dosavadn poznn a dt mu tvar obecn a jednou provdy platn
zkamenliny. Na ctidost nebylo normativn vyhlsit pravdu, ale vyslovit svj
pspvek v nikdy nekonc diskusi. Proto jsme tak pracovn text Djin po
nkolik let nabzeli ir odborn veejnosti na internetu k nahldnut a
pipomnkm.
Od zatku a do konce prce na projektu jsme vychzeli z pedpokladu, e
kniha, kter vznik, je jen prvnm nezbytnm krokem, jen m studentm a
ostatnm budoucm badatelm otevt cestu a usnadnit jejich vlastn poznvn
danho obdob.
Doufm proto, e tyi dly Djin esk literatury 19451989, kter tmto
vodem otevrme, nepotk osud neten knihy a e se naopak stanou uitenou
prukou, kter vm bude inspirac a klem k jednomu z nejrozporuplnjch
obdob esk literatury a spolenosti.
Pavel Janouek
14

LITERRN IVOT
POLITICK A KULTURN SOUVISLOSTI

Obdob mezi kvtnem 1945 a komunistickm pevratem v noru 1948
nepedstavuje v djinch esk literatury pli pehledn sek. Urit jeho hlavn
rysy pedpokld (vedle analzy dobov literrn produkce) nastnit i souvislosti
politick, obecn kulturn a nezdka se uchlit t k vahm sociln
psychologickho rzu. Prv v tto dob se tit literrnho ivota zaalo
zeteln pesouvat z oblasti estetick do sfry politick. Literatura a cel kulturn
sfra se v tomto obdob musela vyrovnvat s centralizac, s regulac trhu a s
plnovnm vroby i spoteby, tedy s nastupujcmi principy zen spolenosti,
kter se postupn zanaly prosazovat ve vech oblastech lidsk innosti. Tyto
zsady vtina spolenosti pijmala souhlasn, nebo v nich spatovala
organizan a ekonomick pedpoklad spnho budovn povlenho ivota.
Ve sfe kulturn a umleck pak byly regulace, plnovn a centrln zen
spojovny s kolem vytvoit silnou a kvalitn nrodn kulturu. Atmosfra naden
ze znovunabyt sttn samostatnosti i pocity solidarity a sounleitosti optovn
poslily sklony ke kolektivismu. Propojen vech tchto tendenc zrodilo na jae
1945 novou situaci, kterou literatura do znan mry spoluvytvela a na ni tak
v nsledujcch tech letech a ji pozitivn, s vhradami, i odmtav reagovala.
Pes vechny dobov podmnn trendy si vak literrn ivot a do nora 1948
uchoval relativn pluralitn a svobodn charakter.
Kulturnpolitick situace v osvobozen republice

Od prvnch tdn po osvobozen bylo zejm, e pln obnoven pedvlench
pomr nen mon. Toto obecn pesvden sdlely vechny politick piky, a
to nejen komunist, kte poprv vstoupili do vldy, nbr i mylenkov ddici a
spolupracovnci T. G. Masaryka, vetn prezidenta Edvarda Benee. Zmnn
geopolitick pomry a velmocensk vzestup Sovtskho svazu, jen si zajistil
vliv ve stedn Evrop, byly realitou, kterou eskoslovensk politick
reprezentace s vt i men vstcnost respektovala. Proto byl eskoslovenskou
vldou a parlamentem dodaten legitimizovn i zbor Podkarpatsk Rusi
15

(sovtsk Zakarpatsk Ukrajiny). Z literrn mapy eskoslovenska tak zmizelo

zem, kter inspirovalo k psobivm przm napklad Ivana Olbrachta, Karla
apka i Jaromra Tomeka.
V euforick atmosfe pln iluz a vry v blzkou budoucnost, v nov,
spravedlivj uspodn spolenosti, se zdlo bt pirozen propojen klasickch
demokratickch idel se socialistickmi principy, reprezentovanmi mimo jin i
sovtskmi zkuenostmi. Fakt, e se na osvobozen eskoslovenskho zem
vedle sovtskch vojsk podleli tak zpadn spojenci, umocoval nadji
v pokraujc spoluprci vtz nad faismem i v pevn mezinrodn postaven
malho sttu, kter se u svou polohou jevil bt peduren k tomu, aby tvoil
most mezi Vchodem a Zpadem. Vsledkem pedpokldan symbizy mlo bt
odstrann vad, jimi trplo mezivlen eskoslovensko, a zajitn brzk
prosperity.
Touha podlet se na novm uspodn spolenosti zashla vrazn tak
umleckou sfru. Propojen politiky a umn, pro lta 194548 tolik pznan,
nebylo dno pouze zvnjku. Podstata jevu tkvla v tradin roli esk kultury a
v privilegovanm postaven eskho umlce, za protektortu jet poslenm.
Prorstn kultury, umn a veejnho zjmu se tak v prvnch povlench letech
zdlo bt logick a organick. Umlce, zvlt pak spisovatele, vnmalo esk
spoleenstv u od obrozensk epochy jako mravn arbitry a pmo oekvalo, e
v pelomovch historickch chvlch daj ped vlastn tvorbou pednost vcem
veejnm. Spisovatel, plnc roli nositele a tlumonka politickch idej, nebyl
pociovn jako nepatin i cizorod zleitost, nbr jako pirozen jev.
V tomto smru se stanoviska protagonist komunistickho a nekomunistickho
tbora zpotku pli neliila. V pojet Edvarda Benee byl spisovatel strcem
mravnch hodnot a budovatelem nrodnho sebevdom, pro komunistickho
politika Vclava Kopeckho mistrem kultury a stavitelem osvobozen nrodn
due.
Tradin znanou spoleenskou presti spisovatel v eskm nrod posilovala
jejich ast v odboji: v ele esk nrodn rady bhem kvtnovho povstn stl
literrn historik Albert Prak a veejnost si t uvdomovala, e ada autor
byla za vlky vznna (Ilja Bart, K. J. Bene, E. F. Burian, Vclav ern, Karel
Dvoek, Norbert Frd, Milo Jirko, Zvi Kalandra, Jaroslav Kvapil, Ferdinand
Peroutka aj.), popravena anebo zahynula v drastickch podmnkch nacistickch
vznic a koncentranch tbor (Hanu Bonn, Josef apek, Julius Fuk, Ivan
Javor, Milena Jesensk, Kurt Konrad, Jaroslav Kratochvl, J. J. Paulk, Karel
Polek, Eduard Urx, Bedich Vclavek, Vladislav Vanura, Karel Vok a
dal). iv byl i osud Karla apka a Jiho Ortena jako lid utvanch po
Mnichovu faismem. V mjovch dnech roku 1945 se esk veejnost, vetn
cel kulturn obce, sjednotila v uctn pamtky zahynuvch spisovatel. Oficiln
tryzna se konala 17. kvtna 1945 v Nrodnm divadle.
16

Dobov atmosfra vrazn ovlivnila reakci na smrt bsnka Josefa Hory, kter po
vlekl chorob skonal 21. ervna 1945. Vvoj umlcova obanskho postoje i dla
umonil stoupencm vech politickch nzor pijmout Horv odkaz mezi integrujc
kulturn hodnoty nov spolenosti. Horv pohebn kondukt, ubrajc se z Panteonu
Nrodnho muzea na vyehradsk Slavn, vlastn opisoval triumfln cestu, kterou krel
slavnostn prvod s ostatky K. H. Mchy v kvtnu 1939. Symbolika byla esk veejnosti
dostaten srozumiteln: autor Mchovskch variac, kter doprovzel rakev s ostatky
bsnka Mje pi prvn velk manifestaci na zem protektortu a sloil na poest jeho
praskho pohbu bse, nyn absolvoval stejnou posledn pou.
Horova smrt poskytla tak pleitost zdit podle sovtskho vzoru

v eskoslovensku titul nrodn umlec, kter ke zdraznn vznamu umn
kadoron (a do roku 1989) udlovala sama vlda. Spisovatel byli pznan
prvnmi ocennmi: vedle Hory, kter titul obdrel in memoriam, se prvnmi
laurety stali bsnci Petr Bezru, S. K. Neumann a slovensk spisovatel Janko
Jesensk. V nsledujcch letech pibyli z eskch autor Jaroslav Kvapil, Fra
rmek, Karel Toman, Vladislav Vanura, A. M. Tilschov, Frantiek Langer,
Marie Majerov i Ivan Olbracht. O tom, zda a komu se m titul udlovat,
vznikly zhy spory. V roce 1947, kdy jeho udlen dilo ministerstvo kolstv a
osvty (veden nrodnm socialistou Jaroslavem Strnskm), kter jej udlilo
tem destkm zemelm i ijcm tvrcm z rznch obor, byl pvodn estn
titul prvn spjat tak s nemalmi hmotnmi poitky. Tm byly vytvoeny
pedpoklady pro to, aby se po noru 1948 stal jednm z nstroj, jimi politick
moc usmrovala umleckou sfru (od roku 1954 pak byl systm titul rozen o
pedstupe zaslouil umlec).
Pes vchoz relativn nzorovou blzkost a proklamovanou soudrnost,
solidaritu a jednotu cl probhal v kulturn a literrn oblasti od sklonku vlky
zpas o smr politickho vvoje. Zprvu latentn, postupem asu stle evidentnj
ideov stet vyrstal z nesluitelnosti socialismu sovtskho typu se stejnmi
zsadami evropsk demokracie a tsn souvisel i s vyostujc se mezinrodn
situac a rychle narstajcmi rozpory mezi vtznmi mocnostmi, kter od
okzal souinnosti sply ke sputn tzv. elezn opony. V neklidnm
povlenm tlet se tak rozhodovalo o budoucnosti eskoslovenska a souboj
mezi tmi, kte prosazovali komunistickou vizi organizace spolenosti, a lidmi,
kte vkldali nadje do modifikovanho modelu zpadnho pojet demokracie,
zasahoval do vech oblast ivota, a tedy i do literatury. V obdob mezi kvtnem
1945 a norem 1948 byly pro kulturn sfru pznan proklamace a polemiky,
zamen v nejobecnjch rysech k otzkm kulturn-politickho charakteru.
astnci nejrznjch diskusnch fr se vyslovovali k otzkm smovn
kulturnho vvoje, funkce umn, vztahu umlce k spolenosti i k veejnmu dn.
Ferdinand Peroutka to vystihl v roce 1946, kdy v lnku nazvanm Tvo, umle
ironicky poznamenal: V literatue nyn daleko nepanuje takov radostn vzruch,
takov opojen tvoivost a vynalzavost jako po prvn svtov vlce. Neteba bt
17

ctitelem smr a -ism, ale lep jsou smry a -ismy ne mrtvo. [] Vce se
politizuje a reprezentuje, ne tvo (Dneek 1946, . 8).
Mantinely dobovch politickch a kulturnch stet uroval tzv. Koick vldn
program (oficiln nzev znl Program nov eskoslovensk vldy Nrodn
fronty ech a Slovk), kter byl v podstat formulovn moskevskm vedenm
Komunistick strany eskoslovenska a po dohod s londnskm exilem vyhlen
5. dubna 1945 v Koicch. Oficiln vldn linie, prosazujc budovn
povlenho eskoslovenska jako lidov demokratick republiky, zeteln
stanovila hodnoty a principy, kter se jevily nezpochybniteln.
Z vnitropolitickho hlediska se za vchodisko pro budoucnost pokldaly
socialistick principy spoleenskho uspodn, z hlediska zahranin politiky
pak mimo otevenou kritiku stla orientace na Sovtsk svaz, o jeho politickm
a ekonomickm systmu vldly v eskoslovenskm prosted etn iluze.
Respektovn tchto pravidel, s nimi se znan st spolenosti ztotoovala,
zkonit vedlo k vdom i podvdom tabuizaci uritch tmat, co zuovalo
prostor pro otevenou diskusi v stle jet pluralitnm, by existenc Nrodn
fronty omezenm politickm systmu.
Vstcnost, s n se velk st spolenosti a tak vtina tvrc vyslovovala pro
socialismus, byla do znan mry podmnna redukovanm politickm spektrem,
v nm vedle komunist a dvou socialisticky orientovanch stran, kter vcemn
navazovaly na masarykovsk tradice (nrodn socialist a sociln demokrat),
smli psobit jet katolicky zamen lidovci, jejich program obsahoval zeteln
kesansko-sociln rysy. Vrazn pravicov orientovan pedvlen strany,
zejmna strana agrrn, byly zakzny. Dleit tak bylo, e pojem socialismus
postrdal pesn vymezen, take umooval, aby si do nho spolenost promtala
nejrznj pedstavy. Socialistick stt tak byl ztotoovn se sttem socilnm.
Marxistick schma vzestupnho spoleenskho vvoje, neodvratn
smujcho od kapitalismu k astn socialistick budoucnosti a pot
k dokonalosti komunistick ry, bylo sice jen variantou starch teleologickch
djinnch koncept, nicmn vystupovalo velmi ofenzivn. S postupem asu se
s nm ztotonila znan st spolenosti a v jeho duchu pojem socialismus
konkretizovala. Bylo proto jen otzkou asu, kdy se vyhrot rozpor mezi striktn
marxistickm vmrem socialismu a jeho jinmi interpretacemi.
Charakteristika dominujcch politickch nlad pochopiteln nepostihuje
mnohovrstevnost reality, ji ovlivovaly odlinosti v jednotlivch regionech,
zeteln zejmna v umleck oblasti. Pomry v Praze (a tak na Ostravsku) byly
vrazn jin ne na jin Morav v ele s Brnem, kde si udrel sv pozice
katolicismus a katolicky orientovan tvrci pedstavovali, zvlt v literatue,
velmi vrazn proud. Obdobn tomu bylo i na Slovensku.
V roce 1945 o pevaujcm ztotonn vtiny spolenosti s klovmi
zsadami Koickho vldnho programu ovem nebylo pochyb. Socialistick
principy oteven hjil napklad i Ferdinand Peroutka, povaovan
18

komunistickmi novini pinejmenm od roku 1946 za jednoho z hlavnch

protivnk, kdy napsal, e ani humanitn zsady, ani star esk touha po
svobod a nrodn svbytnosti nijak neodporuj potebm vyvjecho se
socialistickho sttu (Nen nvratu, Svobodn noviny 25. 11. 1945).
Soust Koickho vldnho programu, tzv. prezidentskch dekret i opaten
vldy a prozatmnho parlamentu byl t poadavek dsledn denacifikace,
pijman valnou st esk spolenosti s porozumnm a s pocity djinn
satisfakce a perstajc mnohdy a v oteven protinmeck tn. Spojovno s n
bylo nejen potrestn kolaborant a zrdc, ale i promna postoje k nmeck
menin. Vnmn estv, ppadn slovanstv jako protikladu germnstv, kter
se stalo synonymem pro krutost a barbarstv, bylo pirozenm dsledkem
skonen vlky. Pro tehdej atmosfru bylo charakteristick, e Nmci byli
stavni mimo lidsk spoleenstv. Napklad text zloky kninho vydn
Peroutkova dramatu Oblak a valk zan slovy: Lid. To je jejich hromadn
tragdie a hromadn tragick fraka Nmc. Lid a Nmci...
Valn st esk spolenosti proto spontnn akceptovala vechny kroky proti
nmeck kultue, a ji lo (v revolunch kvtnovch dnech) o zruen nmeck
univerzity v Praze nebo o obsazen nmeckch tiskren, nakladatelstv a divadel.
Protinmeck nlady, pochopiteln ve vzruen chvli djinnho zvratu,
motivovan touhou po odvet a iven propagandou, se neomezovaly pouze na
nacistickou ideologii a nacismem ovlivnn umn, ale obracely se t proti
klasickm hodnotm. Promtly se do snah pehodnotit vztah esk kultury ke
kultue nmeck (respektive slovensk kultury ke kultue maarsk) a do sil
orientovat se na kulturu slovanskch nrod, zvlt pak ruskou, respektive
sovtskou.
Pocit djinnho vtzstv nsobil transfer eskch Nmc do okupanch zn
v Nmecku a Rakousku, kontrolovanch vtznmi velmocemi. Probhal v letech
194546 a byl ukonen tzv. dodatenm odsunem v letech 194748. S odsunem
nmeckho obyvatelstva, z nho na eskoslovenskm zem zstalo jen 185 000
osob, tedy asi pt procent pvodnho potu, se vytratila nejen kulturn identita
bvalch Sudet. Promnila se tak kulturn atmosfra ve velkch mstech,
pedevm v Praze a v Brn. Vysdlen oblasti v eskm, moravskm a slezskm
pohrani zabydlovali v nsledujcm obdob vedle ech i pslunci
nrodnostnch menin: Rumuni, eck diaspora, Romov, specifickou skupinu
pedstavovali volyt ei.
Odsun v podstat dovril faktick znik nmeck literatury v eskch zemch.
Po staletch koexistence, kter se v 19. stolet zmnila v ostr soupeen a poslze
vzjemn izolacionismus, vlastn (a na nkolik vjimek) obma rivalm, byl jej
konec eskou stranou vnmn jako definitivn vyeen dlouhodobho zpasu. Za
zvr tto vznamn kapitoly kulturnch djin stedn Evropy lze povaovat skon
poslednho vraznho pedstavitele prask nmeck literatury, Kafkova
vrstevnka Paula Leppina, 10. dubna 1945. Likvidaci prask nmeck literatury
19

ovem zahjila ji ve tictch letech nacistick moc rasistickmi zkony, kter

donutily vtinu nmecky pcch idovskch spisovatel emigrovat
z eskoslovenska jet ped hrozc okupac, bhem okupace pak pokraovala
represemi proti dalm nmecky tvocm i bilingvnm spisovatelm
demokratick orientace.
Pro bezprostedn povlen pomry byl v mnohm ohledu pznan osud
dramatiky a prozaiky Olgy Barnyi, kter, a do kvtna 1945 psala esky, byla jako
manelka skho Nmce perzekvovna a zvolila emigraci. Jej przy o honb na
Nmce bhem praskho kvtnovho povstn a jejich pronsledovn v nslednm
odsunu vyly na pelomu padestch a edestch let v Mnichov (Der Prager
Totentanz, 1958; Das tote Geleise, 1961). Mezi spisovatele, kte byli po vlce odsunuti
do Nmecka, patil kupkladu umavsk bsnk Hans Watzlik, znm veri o vn
sporn zemi i nacionalisticky ladnmi przami, eskobudjovick rodk Karl Franz
Leppa, proslul nenmi texty, nebo trutnovsk rodk Josef Mhlberger, kter
pozdji ve svm vdeckm, bsnickm, prozaickm i pekladatelskm dle usiloval o
lep vztahy mezi echy a Nmci (Zwei Vlker in Bhmen, 1973; Geschichte der
deutschen Literatur in Bhmen 19001939, 1981).
Po odsunu vstupovala dla sudetskch spisovatel ovem ji do kontextu nmecky
psan literatury v Rakousku a Spolkov republice Nmecko, respektive v Nmeck
demokratick republice, v n se ovem okolnosti odsunu veejn nediskutovaly.
Trauma spojen s vysdlenm zpsobilo doasn rozklad sudetonmeck literatury,
postupem asu vak pedevm v Bavorsku, ale i v nkterch dalch spolkovch
zemch dolo k rozvoji vydavatelskch aktivit a k pelivmu archivovn krsn i
odborn literatury sudetskch Nmc (nejvznamnj instituc je mnichovsk
Collegium Carolinum).
Jako protivhu nmeckmu kulturnmu vlivu vyzdvihovala eskoslovensk

vldn politika kulturn sounleitost slovanskch nrod. Proslovansk orientace
se projevila po skonen vlky v cel srii akc. Napklad 6. ervence 1945, ve
vro uplen mistra Jana Husa, podepsali zstupci vrcholnch eskch a
slovenskch kulturnch instituc, vysokch kol a evangelickch crkv spolen
provoln Manifest ke dni Husovu, zdrazujc kulturn a politick posln
Slovan v novm svt. U pleitosti svtku slovanskch vrozvst Cyrila a
Metodje probhl 7. ervence 1945 Veslovansk den na Dvn s ast delegac
slovanskch stt. Ustavil se tu Slovansk vbor (v ele se Zdekem Nejedlm),
jen ml mimo jin pipravit jubilejn Veslovansk sjezd v roce 1948.
Programov zetel k slovansk, zvlt pak rusk a sovtsk kultue, kter
z pochopitelnch dvod akcentovala pedevm komunistick strana, nalzal
v eskm prosted vzhledem k existujcm tradicm pomrn pzniv klima.
V doznvajc euforii nad osvobozenm eskoslovenska se ale ztrcel osud rusk
diaspory, kter v republice zakotvila po obansk vlce let 191820.
Sovtsk represivn sloky po osvobozen pozatkaly na zklad pipravench
seznam stovky blch emigrant, mezi nimi i literrn tvrce a badatele. Beze stopy
20

takto zmizel literrn vdec a kritik Alfred Bem. Pesto i po vlce fungovaly nkter
kulturn instituce, zejmna nakladatelstv Chutor (192249). Literrn innch zstalo
jen nkolik len ped vlkou aktivnho krouku Poustevna bsnk (Skit), a to Vjaeslav
Lebedv, Vasilij Fedorov a Vadim Morkovin. Do esk literatury se integroval prozaik
Nikolaj Terleck (povdkov soubor Vtr se vrac, 1948).
Meze slovansk orientace se projevily v Zaol, esk sti tnskho Slezska,

kde psobili tvrci pc polsky i zdejm dialektem (ped kterm vak postupn
dvali pednost spisovn poltin). Tato literatura byla sice oficiln
respektovna, avak zrove vnmna jako cizorod prvek, kter se nikdy, ani
ped vlkou, ani po n nestal soust eskho kulturnho povdom. Povlen
aktivita zaolskch autor se soustedila kolem komunistickho, v poltin
vychzejcho listu Gos ludu. Hodnotnou poezi s koncentrnickou a
muednickou tematikou na sebe v prvnm povlenm obdob upozornil Gustaw
Przeczek (sbrky Pamietajcie, 1945 Pamatujte; Serce na kolczastych drutach,
1946 Srdce v ostnatch drtech). Na pomrn vysokou umleckou rove
povznesl tnsk dialekt Pawe Kubisz ve sbrce Przednwek Pede nmi
(roz. 1946).
Snaha nrodnostn, jazykov i kulturn scelit zem eskoslovenskho sttu a
respektovat pedevm kulturu eskou a slovenskou byla soust centralizanch
a regulativnch tendenc. Za stejn zvazn povaoval Koick vldn program
dslednou demokratizaci vzdln a kultury. Demokratizace vzdln
znamenala rovn pstup ke vzdln (okamit po osvobozen byly zakldny
etn vysok koly, pedevm pedagogick instituty a fakulty) a kulturnm
statkm. Sm pojem demokratizace byl ovem chpn v tsn souvislosti s
centralizac a sttnm financovnm stejnch kulturnch aktivit (divadlo, film
atd.) i s vchovnm psobenm pi formovn obana novho sttu. Znamenalo to
nepmo i nov vymezen pojmu kultura, kter mla slouit nikoliv zk vrstv
lid, ale lidu a nrodu. Vliv Zdeka Nejedlho jako ministra kolstv a osvty byl
zejm ve zdraznn odkazu klasik eskho umn 19. stolet.
Komunistick strana kultue jako sousti ideovho psoben na obyvatelstvo
pisuzovala velk vznam, a proto usilovala postavit do ela orgn dcch
kulturu sv prominentn osobnosti. Ji v prvnch povlench dnech (14. a 15.
kvtna) zaaly pod vedenm obou spoluautor kulturnpolitick sti Koickho
vldnho programu, Zdeka Nejedlho a Vclava Kopeckho, pracovat stedn
sprvn ady pro oblast kultury a vchovy. Ministerstvo kolstv a osvty, zen
v letech 194546 Nejedlm, vedlo odbory lidovchovn, literrn, hudebn a
divadeln. Kopeckho nov ustaven ministerstvo informac dilo celou oblast
filmu, rozhlasu, periodickho a neperiodickho tisku a vnitn informan sluby.
Tento resort kontroloval t kulturn styky se zahranim. Ob ministerstva zaala
pipravovat zkladn materily pro centrln zen jednotlivch umleckch
obor, velk draz pitom kladla na vytvoen agenturnch st a materilnho
zzem pro tvrce, kter je mlo zbavit zvislosti na komerci a naplnit
21

proklamaci, e nov vlda estn a schopn inteligenci zajist odpovdajc

ivotn rove bez stranick a jin protekce.
Kopeckho ministerstvo informac do sv innosti vthlo pedn umlce,
zvlt pak literty, kte tak mohli uplatnit svou spoleenskou presti a zrove
se prezentovat v roli mluvch nrodnho kolektivu. Zanedbateln pitom nebyla
ani snaha prezentovat politiku komunistick strany prostednictvm osobnost
z ad kulturn a umleck elity. fem publikanho odboru ministerstva se stal
Frantiek Halas, filmovho Vtzslav Nezval, rozhlasovho Ivan Olbracht.
Vtvarnk Adolf Hoffmeister vedl odbor pro kulturn styky se zahranim. Na
nich mstech pracovali napklad Ji Manek, Marie Majerov, Jan Noha,
Vclav Lacina, Frantiek Branislav, Zdena Ank, Josef Kostohryz, Bohumil
Novk, hudebn skladatel Vclav Dobi, jazykovdec Frantiek JlekOberpfalcer a slavista a komparatista Julius Heidenreich-Dolansk.
Navzdory obecn optimistickmu ovzdu pociovala st kulturn obce jako
znepokojiv ony formulace vldnho programu, kter nadazovaly aktuln
politick zjmy svobod umleckho projevu. Ji v kvtnu 1945 tyto obavy
nepmo vyslovil Vclav ern, hlavn enk na tryzn za zemel spisovatele.
V Pozdravu mrtvm oslavil vechny obti nacismu bez ohledu na jejich politick
nzory a vyzdvihl tvr svobodu jako smrodatnou a osvobodivou tradici
esk kultury, je pro novou, ovem v socialismu obrozenou vlast pedstavuje
nejvy mravn zvazek. Jeho slova mla rozmr varovn ped ppadnmi
snahami tuto svobodu zvnjku omezovat.
ern se tm dotkl problematiky, kter v nsledujcch tech letech
doprovzela vechny diskuse o podob a funkci kulturn politiky, tedy sporu o to,
co je a nen svoboda tvorby, jak m bt msto literatury a umn ve spolenosti a
v boji o spoleensk pokrok, ale i sporu o vztah k nrodn a kulturn tradici a o
to, kdo je jejm oprvnnm ddicem. Ofenzivn roli vd sly tch, kte se sna
vytvoit opravdu novou kulturn politiku a transformovat tradin formy
literrnho ivota, pitom na sebe vzali komunist. KS za tmto elem
uspodala tak nkolik veejnch shromdn, na nich jej exponenti
demonstrovali svou odpov na aktuln otzky.
Dne 29. kvtna 1945 se pod patrontem komunistick strany a za pedsednictv
komunistickho bsnka S. K. Neumanna konal ve velkm sle prask Lucerny
Veer kulturnch pracovnk Velk Prahy, jeho astnci se manifestan
pihlsili k programu Nrodn fronty. Zdenk Nejedl zde emotivn parafrzoval
jednotliv body vldnho programu a se zetelnm politickm zmrem
aktualizoval herderovskou tezi o mravnm i kulturnm potencilu Vchodu vi
peil a odumrajc kultue Zpadu. Proti tzv. esttstv, modernismu, mck
kondelkovtin a nesovtsk podob avantgardy vyzdvihl nrodn klasiku, jej
odkaz prosazoval u v mezivlenm obdob. Vzorem pro ptomnost se podle nj
mli stt J. K. Tyl, Karel Havlek Borovsk, Jan Neruda, Alois Jirsek i
Bedich Smetana a tak folklorn tvorba.
22

Nejedlho projev pedjmal zkladn principy ponorov politiky sttu a pro

strategii komunistick strany bylo proto pznan, e tiskem vyel a v roce 1948
(v asopise Var zenm Nejedlm). Denk Rud prvo naopak 31. kvtna 1945
takticky publikoval projev druhho z hlavnch enk, Vclava Kopeckho, kter
ve svm vystoupen zruky umleck svobody zeteln deklaroval a propojil je
s aktulnmi nrodnmi zjmy: A se nikdo neobv, e budeme jakkoli omezovat
tvr volnost eskch umlc. Budeme jen dat umn ist a pravdiv. A
budeme dat pedevm umn esk, ryze nrodn a pvodn, kter by vyjdilo
dui nroda a dalo svtu poznat vi na nrodn kultury.
Zjem o dosaen politick pevahy ve vech rovinch hospodskho,
spoleenskho i kulturnho ivota motivoval komunistickou stranu k inn
strategii. sil zskat pro svj cl znm osobnosti z ad umlc se od potku
sledovanho obdob prolnalo se snahou o kontrolu kulturnho ivota. Uveden
pklad pitom ukazuje, jak byly politick zjmy komunistick strany a postoje
jejch stoupenc v oblasti literrnho a kulturnho ivota obratn propojovny s
tm, co vtina spolenosti v danou chvli pociovala jako obecn zjem esk
kultury.
Regulace kninho trhu

Vce ne kde jinde se oba zjmy prostupovaly ve sfe nakladatelsk. Ve
spisovatelskch i nakladatelskch kruzch se ji od as druh republiky
prosazovala pedstava, e vydvn knih by mlo bt usmrovno tak, aby
slouilo potebm nrodnho celku. To mlo oprostit knin trh od nedoucch
vdlench zjm nezodpovdnch soukromnk a poddit ho kriticky a
vdecky rozpoznanmu du literrnch hodnot. Dlouhodobj plnovn
edinch projekt a vzjemn koordinace pln mezi jednotlivmi
nakladatelstvmi mly odstranit zbyten hospodsk ztrty a umonit rozvoj
kulturn pnosnch nakladatelskch podnik na kor podnik bez kulturnho
vznamu. Takto zen knin trh by pak mohl vnet d do vlastn literrn
tvorby, vst k jej nrov a tematick vyvenosti i zabraovat hodnotovm
propadm. Po kvtnu 1945 byly tyto pedstavy blzk nejen marxistm a
komunistm, kte v nich spatovali zrodek plnovit organizovan nov
literrn kultury, ale t vtin stoupenc demokratickch nzorovch proud.
Na rozdl od kinematografie, jejho rozvoje mlo bt dosaeno zesttnnm
filmu (dolo k tomu ji v srpnu 1945), nebo od divadeln st, pedan se
shodnm clem do sprvy odborovch organizac, probhalo nastolen kontroly
nad nakladatelskou a vydavatelskou innost mnohem nenpadnji. Tradin s
soukromch nakladatelskch firem zstala zachovna, nedolo k jej
monopolizaci ani ke znrodnn, nicmn byl nastolen systm regulace produkce,
kombinujc dobrovoln sebeomezovn nakladatelsk obce s autoritativn
23

kontrolou sttu, vykonvanou ministerstvem informac. Jakkoli ml tento systm

po technick strnce povahu plon vykonvan pedbn cenzury, vnmali a
pojmenovvali ji takto pouze nepoetn kritici systmu z oblast mimo
respektovanou literrn tvorbu. Naopak mnoz nakladatel, napklad Frantiek
Laichter, vidli v regulaci kninho trhu pijatelnou formu kulturnho plnovn,
podmnnou ovem pedpokladem, e bude respektovat duchovn svobodu tvrc.
Administrativnm jdrem systmu zen byl publikan odbor ministerstva
informac, v jeho ele stli bsnk Frantiek Halas a jeho vkonn zstupce
Bohumil Novk, za vlky vedouc redaktor nakladatelstv Fr. Borov. Publikan
odbor po osvobozen spontnn pevzal povolovac postupy, podle nich koncem
vlky pracovalo Moravcovo ministerstvo lidov osvty, a pejal t nkter jeho
pracovnky, pokud bylo uznno, e za protektortu hjili zjmy esk vzdlanosti
proti odnrodovacm snahm nacist.
Demokratick prvek v regulanm systmu zastupovala Sttn publikan
komise, sestaven v lt 1945 ze zstupc spisovatelskch, nakladatelskch a
spoleenskch organizac (hlavn Syndiktu eskch spisovatel, Spolku eskch
knihkupc a nakladatel, Svazu esk mldee, stedn rady odbor). Pedsedou
komise byl jmenovn Albert Prak, ve skutenosti ji vak dili mstopedsedov
Vclav ez a Valtr Feldstein (leny byli Pavel Bojar, Vclav Petr, Frantiek
Listopad, pozdji tak Jindich Chalupeck a dal spisovatel, tvr pracovnci a
nakladatel). Komise byla poradnm orgnem ministerstva informac a podlela se
na posuzovn nakladatelskch pln i na ppravch novho tiskovho zkona,
kter ml regulaci kninho trhu postavit na pevnou prvn bzi.
Zkon se vak do nora 1948 nepodailo prosadit, a tak se regulace knin
produkce v tto dob odehrvala pouze na zklad vyhlky o pdlovm
hospodaen s paprem. Papr byl pojmn jako strategick surovina, tebae jeho
nedostatek byl pociovn jen v uritch obdobch a v prvnch mscch po
osvobozen nepatil ke skutenm dvodm regulace.
Od 4. ervna 1945 nemohla bt v eskch zemch dn kniha vytitna bez
pedbnho povolen, vydvanho ministerstvem informac. O povolen bylo
navc nutn zadat i zptn, tj. na publikace zveejnn v prvnch porevolunch
tdnech. Nakladatel pedkldali ministerstvu sv ron a plron edin plny.
Knihy respektovanch autor, pekladatel a editor byly povolovny bez
posouzen rukopis, na rozdl od prac neznmch autor a titul povaovanch
za sporn.
Knin tituly ml publikan odbor ministerstva informac povolovat podle
jejich literrn a poznvac hodnoty, dleitosti a vznamu pro nrodn kulturu.
Ideologick hledisko se do rozhodovn mohlo promtat v dsledku ztotoovn
uritch ideovch prvk s literrn hodnotou.
Na posuzovn spolupracovali s publikanm odborem jednotliv lektoi i cel
odborn instituce (nap. Vzkumn stav pedagogick), spoleensk organizace a
podle charakteru publikace i etn zjmov spolky, kter mly garantovat jej
24

kvalitu. Proto se napklad k publikacm s tematikou odboje, vzen a

koncentranch tbor vyjadoval Svaz osvobozench politickch vz i Svaz
nrodn revoluce a k jinm teba achist nebo zahrdki. Povolovac zen se
tak sice protahovala, ale dle dobovho mnn poskytoval tento systm zruku
kvalifikovanho rozhodovn o jednotlivch tematickch oblastech knin
produkce. Publikan odbor ml prvo nepovolit tisk uritch knih, mohl ale
shnout i k dalm restriktivnm opatenm, napklad k odkladu vydn, snen i
zven nkladu, ppadn ke zmn vnj pravy publikace.
Tento soubor nstroj byl vnmn jako pleitost k pozvoln promn literrn
kultury, zahrnujc t vchovu veejnosti k stle nronj etb. Clem regulace
byla pedevm podpora domc umleck tvorby, pesun irho tenskho
zjmu zvlt k vrcholnm dlm esk poezie, ji ministerstvo informac
prosazovalo dokonce i na strnky lidovch kalend. K en klasickho
literrnho odkazu mly napomhat vdecky pipraven edice.
Dokladem vchovnho zaclen byla i zvltn pozornost, kterou publikan
odbor vnoval oblasti literatury pro dti a mlde, jej tene chtl pelivm
vbrem vst ke kvalitn literatue u od nejtlejho vku. Pokud lo o zahranin
literaturu, byl kladen draz na vyvenost pekladov produkce z velkch
literatur (francouzsk, anglick, americk, rusk a sovtsk) i na zastoupen
malch evropskch a exotickch literatur, je mlo bt mrn jejich vkladu do
velidsk kultury. Zdrazovalo se, e regulace umouje tak zabrnit
nkolikermu pekldn tch text. Pokud vce nakladatel hodlalo vydat stejn
titul, bylo kolem publikanho odboru vybrat nejlep z pedloench peklad.
Plinmu tematickmu pekrvn edinch projekt se mlo zabrnit i v oblasti
vcn literatury.
Zsahm do oblasti nron literrn tvorby se publikan odbor v prvnch
povlench letech vyhbal. Naopak oblast, ji mla regulace z kninho trhu
postupn vytlait, byla zbavn populrn etba, zvlt tzv. literrn brak: rzn
dv, milostn, dobrodrun i kriminln romny, zahranin bestsellery
obdobnho rzu a psov lgry. Idel umleck dokonalosti ztoval do jist
mry vydvn mlad, dosud nezaveden literrn tvorby, rznch projev
literrn mdy (vetn vlny nejrznjch publikac o vlce a odboji). Clem bylo i
potlaen publikac vdecky nepodloench, zejmna rznch esoterickch
brour.
Povolovac zen neprobhalo formln. Jen v prbhu roku 1946 neobdrelo
souhlas k vydn nejmn 1383 z celkovho potu 7942 poadovanch titul, tedy asi 17
procent. Vlivem odklad a zdrovn nevylo v letech 194548 tak na tisc ji
nasmlouvanch titul dtsk etby. Pes tyto pomrn znan zsahy do literrn nabdky
musel publikan odbor ministerstva informac elit vtkm nkterch novin,
upozorujcch na jeho pli shovvav pstup. Na svou obranu uvdl, e se mu znan
podailo omezit vlnu koncentrnickch titul, e nklady sbrek pednch eskch
bsnk maj stoupajc tendenci, piem literrn brak (zvlt v podob seitovch
25

romnovch edic) zmizel z trhu. Za spch publikanho odboru byly povaovny zsahy
vi vydvn autor a autorek populrn etby, jako byly napklad Vlasta Javoick
nebo Jaromra Httlov.
Regulan opaten zashla i oblast asopiseckho a novinovho tisku. Akoliv

na eskoslovenskm zem formln zstval i nadle v platnosti tiskov zkon
z roku 1863, podmnky pro vydvn asopis nebyly nyn toton s
mezivlenmi. Ji 18. kvtna 1945 byla uveejnna zprva tiskovho odboru
ministerstva informac, z n vyplvalo, e po negativnch zkuenostech
z liberalistickho systmu, kdy byl tisk pedmtem soukromho podnikn
jednotlivc a skupin, budou v obnoven republice moci vydvat asopisy jako
duchovn vlastnictv celho nroda pouze korporace a instituce, kter prok
veejn zjem. K tomu, aby si ministerstvo informac udrelo pehled o
vydvanm tisku, provedlo koncem roku 1945 aprobace. Vechna vychzejc
periodika krom denk vydvanch povolenmi politickmi stranami a
nkolika dalch vjimek byla vnosem z 26. jna 1945 pozastavena a jejich
redakce musely podat o novou registraci. Ministerstvo tak mohlo s odvolnm
na nedostatek papru nejen ovlivovat vi nkladu a periodicitu asopis, ale
rozhodovat tak o tom, zda dan periodikum bude vychzet (skuten nedostatek
papru ovem zaal do nakladatelskch zmr zasahovat a koncem roku 1946, a
to v dsledku vvozu).
Schvlen tituly ji nebyly podrobovny pedbn cenzue. Platil ovem
nepsan zus, e tisk nesm zpochybovat klov konsenzuln body tehdej
esk politiky, tedy takov zleitosti jako odsun Nmc, nebo se pli kriticky
vyjadovat o Sovtskm svazu.
Stnosti na to, e konkurenn politick tisk, zejmna nekomunistick, tento
nepsan zus poruuje, se projednvaly na schzch vldy u od lta 1945.
Nejastji byly kritizovny tdenky Obzory a Vvoj, kter patily
k nejvraznjm oponentm politick orientace, jak ji prezentoval Koick
vldn program. Jejich zprvy o zloinech pchanch pi odsunu na Nmcch,
teroru samozvanch revolunch sprvc, projevech eskho gestapismu i o
neutench pomrech v Sovtskm svazu byly z komunistickho tbora
pijmny jako tok na rodc se novou spolenost. Jako prostedek politickho
boje proto komunistick strana organizovala etn protesty zvodnch rad a jinch
organizac, kter poadovaly jejich zastaven. Koncem roku 1945 dokonce ve
spojitosti s Obzory propukl oteven spor mezi ministrem informac Vclavem
Kopeckm a mstopedsedou vldy a pedsedou eskoslovensk strany lidov
Janem rmkem. Kopeck obvinil Obzory ze psan ve faistickm duchu a
pokusil se zastavit jejich vydvn. Strana lidov a strana nrodn socialistick
vak tento zsah ministra vi svobodnmu tisku vnmaly jako precedens a
tdenk hjily. Kompromisem pak bylo poven Kopeckho pedsednictvem
vldy v prosinci 1945, aby udlil asopisu veejn pokrn. Obzory vak mohly
vychzet i nadle.
26

V obran vi obdobnm projevm svvoln cenzury vzeel od oponent

komunistick kulturn politiky nvrh, aby byla znovu zavedena cenzura,
respektive stanovena jej pesn pravidla a kompetence jednotlivch orgn.
Tento nvrh byl vldou zamtnut. Prvn pokvtnov pokus o zaveden cenzury
periodickho tisku se tak stal soust probhajcho politickho zpasu uvnit
Nrodn fronty a byl paradoxn motivovn snahou vnst do situace d.
Nekomunistick strany ovem na mylence jasnho vymezen hranic cenzury dl
trvaly, a proto pedsednictvo vldy 5. z 1946 povilo ministra vnitra Vclava
Noska vypracovat nvrh zkona. Ministr vak na uskutenn tohoto zmru
neml zjem, nebo komunistick stran dan stav, kdy mohla noviny a asopisy
ovlivovat, zcela vyhovoval.
Obnova spisovatelskch organizac

Touha vtiny inteligence a umlc podlet se na obnov ivota v osvobozen
republice poslila tendenci k jejich sdruovn do velkch profesnch svaz.
Ustavit kulturn obdobu politick Nrodn fronty se ale pes nkolik pokus
nepodailo. Ambicizn a detailn rozpracovan projekt Kulturnho a
propaganho oddlen V KS na vytvoen centrlnho Svazu nrodn kultury,
kter by soustedil st vdc a umlc, sympatizujcch s principy marxismu a
dialektickho materialismu, zstal v ervnu 1945 jen na pape.
Ji od kvtna 1945 existovalo SDRUEN KULTURNCH ORGANIZAC, prvn
ustaven 9. listopadu 1946 zejmna dky iniciativ Eduarda Basse a dalch len
ppravnho vboru. Zasedali v nm napklad Jaroslav Kvapil, Albert Prak,
Frantiek Halas, Rafael Kubelk, Vclav ern, Marie Pujmanov, Karel
Scheinpflug, tedy pevn nekomunist. Prakticky jedinou innost, kterou toto
sdruen vyvjelo, bylo vydvn denku Svobodn noviny (dvj Lidov
noviny) a od roku 1946 i Peroutkova Dneka, navazujcho na mezivlenou
Ptomnost.
Sami spisovatel dvali zjevn pednost spolkm tradinm. Jejich obnovu i
ppadn zakldn novch sdruen ovlivnily dohody t vldnch stran, kter
vyly vstc tendencm k centralizaci kulturnho ivota. Soust mluvy zstupc
komunistick, nrodn socialistick a sociln demokratick strany o zaloen
tzv. Nrodnho (i Socialistickho) bloku pracujcho lidu mst i venkova
(ustaven 8. ervna 1945) byla dohoda, kter se stala smrnic pro vytven
organizac krom politickch stran jako jednotnch a nrodnch. Pod centrln
zasteen stedn rady odbor se tak z podntu len KS (Frantiek Halas, Jan
Drda, Vclav ez) pihlsil t SYNDIKT ESKCH SPISOVATEL, obnoven
ihned po osvobozen v podob profesn odborov organizace.
Jmna Frantika Halase a Vclava ernho jako pedsedy a mstopedsedy
dcho literrnkritickou sekci propjila sdruen vysok spoleensk kredit.
27

Oba byli za protektortu leny Nrodnho revolunho vboru inteligence a spolu

s Vladislavem Vanurou a Bedichem Vclavkem pipravovali koncepci
povlen organizace spisovatel, k n se povlen Syndikt hlsil.
V provoln, vydanm na vborov schzi 15. kvtna 1945, vyjdil podporu
vldnmu programu a za sv dal koly stanovil podl na kontrole edin politiky,
boj proti literrnmu braku (spojovanmu s nacistickou kulturn politikou) a jeho
pvodcm, roziovatelm a protektorm. Dle zdraznil zjem o spoluprci s
pokrokovmi spisovatelskmi svazy, zvlt z rodcho se vchodnho bloku.
Jako jedna z prvnch organizac se Syndikt ve svm provoln pihlsil ke
veobecn denacifikaci a zveejnil i seznam len vylouench pro spoluprci
s Nmci. Oprvnn pezkoumat jednotliv ppady a pedloit definitivn nvrh
na vylouen vak dostala teprve oistn komise, kter zasedala od 17. kvtna do
7. jna 1945. Jejm pedsedou byl Vclav ern a leny T. Svatopluk, Ilja Bart a
Karel Scheinpflug.
V souladu se zkonem Prozatmnho nrodnho shromdn o pezkoumn
innosti umleckch a vdeckch pracovnk v dob zvenho ohroen
republiky i s ohledem na pravomoci tzv. velkho a malho dekretu prezidenta
republiky byli na potku roku 1946 ze Syndiktu vyloueni Jan Grmela,
posmrtn Milo Hlvka, A. J. Koek, Josef Krsa, Zdeka Lipansk, Vojtch
Rozner, J. M. Vocho a Alois Vojkvka. Na tyi roky byli distancovni
Frantiek Kok, Fedor Soldan, Vilm Werner, na dva roky Vclav Ren, Bedich
Slavk, Frank Tetauer a na jeden rok R. I. Mal. Nejmrnj trest, dtku, obdreli
Mirek Elpl, Miloslav Matas, Jan Zahradnek, Olga Srbov a Jan nobr. Distance
vstupovaly v platnost se zptnou innost od 9. kvtna 1945.
Ne vdy se ale milo stejn. Fedoru Soldanovi, jen ml bt pvodn vylouen
pro publikan innost v protektortnm eskm slov (lnek Jasn politick slovo
sttnho tajemnka K. H. Franka, otitn 5. listopadu 1941, apod.), se pi odvoln
dostalo podpory vboru a trest mu byl zmnn. Po dvou letech bylo zastaveno i jeho
distancovn (od roku 1946 byl redaktorem nakladatelstv Orbis).
Odborov charakter Syndiktu a proces oisty poslily jeho pozici vi dalm

obnovovanm spisovatelskm sdruenm, Spolku eskch spisovatel-beletrist
Mj a Moravskmu kolu spisovatel. Vzhledem k tomu, e oba tyto spolky
fungovaly jako penzijn a podprn a disponovaly mimo jin i nakladatelskmi
drustvy, usiloval Syndikt, aspirujc na jedin spisovatelsk sdruen, jak o
jejich lenskou zkladnu, tak i o jejich znan nemovit majetek.
SPOLEK ESKCH SPISOVATEL-BELETRIST MJ, zaloen ji roku 1894,
psobil tak jako literrn i divadeln agentura a mimo jin zastupoval adu ddic
autorskch prv eskch klasik. Sdruoval ponejvce autory star generace.
Jeho leny byli napklad Milo Jirko, Jaroslav Kolman Cassius, Josef Kopta,
Frantiek Kelina, Miloslav Novotn, Vclav Ren a dal. S poukazem na to, e
ped Mnichovem spolek inklinoval k politick pravici, bylo jeho sdlo ji
28

v kvtnu 1945 obsazeno stedn radou odbor. Akoliv Mj projevil ochotu

akceptovat nabdku Syndiktu a splynout s nm, neobratn politika jeho
pedstavitel zpsobila, e byl rozputn a nrodnmi sprvci jeho majetku se stali
lenov Syndiktu Frantiek Gtz a Frantiek Kovrna. Pi bvalm
Nakladatelskm drustvu Mje byl pak na valn hromad, konan 8. nora 1947
za estnho pedsednictv Ivana Olbrachta, ustaven LITERRN KLUB MJ (dalmi
leny pedsednictva byli Bohumil Mathesius, Josef Kopta, Vtzslav Nezval,
Marie Pujmanov, Adolf Hoffmeister, Karel Konrd, M. V. Kratochvl a
Frantiek Gtz).
Povlen kulturn a politick smovn ovlivnilo i innost MORAVSKHO
KOLA SPISOVATEL, organizace existujc od roku 1912, sdruujc asi 140
innch a 9000 pispvajcch len a disponujc jmnm osm milion korun.
Bezprostedn po vlce se komunisticky orientovan moravt spisovatel pokusili
o jeho pemnu v jednotnou spisovatelskou organizaci pod nzvem Moravsk
literrn sdruen. V ervnu 1945 bylo Kolu pod zminkou, e se provinilo proti
nrodn cti, doporueno, aby do tohoto sdruen vplynulo a postavilo svou
innost na ir zkladnu. V jnu 1945 vak tento pokus skonil nezdarem. Kolo
svou samostatnost uhjilo tak dky poukazu na finann pomoc, kterou v dob
okupace poskytovalo rodinm perzekvovanch tvrc. Spisovatel nespokojen
s politicky i umlecky konzervativnm a regionalistickm zamenm Kola
zaloili SDRUEN MORAVSKCH SPISOVATEL, jeho pedsedou byl estmr
Jebek.
Podporu zskalo Kolo u nrodn socialistick strany: valn schze konan 25.
bezna 1947 se zastnili ministi Prokop Drtina a Jaroslav Strnsk.
V moravskm kulturnm prosted tak a do norovho pevratu existovala inn
protivha levicovm tendencm. Dkazem bylo i to, e mezi vznamn moravsk
literrn spolky nleelo t SDRUEN KATOLICKCH SPISOVATEL A PUBLICIST,
vydvajc msnk Akord.
Svj vliv v adch eskch spisovatel po skonen vlky rychle obnovilo
nepoetn, avak elitn ESK CENTRUM MEZINRODNHO PEN KLUBU, znovu
ustaven 10. listopadu 1945 a veden pedsedkyn A. M. Tilschovou. PEN klub se
snail navzat na svou pedvlenou tradici a usilovat o dorozumn mezi
nrody a o trval mr skrze spisovatele, nebo oni tvo veejn mnn.
Udroval kontakty se leny ostatnch poboek tto svtov organizace (do
eskoslovenska zavtali po vlce nap. M. A. Nex, Dora Gabe a generln
tajemnk sdruen Hermon Ould) a od roku 1947 svou presti upevoval
obratnmi tahy. O estn pedsednictv podal prezidenta Edvarda Benee a
estn lenstv nabdl ad vznamnch kulturnch osobnost (Petr Bezru,
Jaroslav Kvapil, Ivan Olbracht, Albert Prak, Fra rmek, Karel Toman,
zatmco S. K. Neumann nabdku odmtl). Pes sv mimodn postaven spolhal
i PEN klub pi posuzovn otzek zsadnho charakteru na doporuen Syndiktu,
tak proto, e do tto organizace patila znan st jeho lensk zkladny.
29

lohu nejvlivnj literrn organizace v pednorov dob nicmn plnil

Syndikt, kter v roce 1946 sdruoval okolo 1200 len. Jeho innm lenem
mohl bt beletrista i odborn spisovatel, autor t beletristickch knih nebo
jinch adekvtnch literrnch dl (rozhlasovch her, filmovch scn),
ppadn esti peklad nebo vtho potu asopisecky otitnch zvanch
prac. V mimodnch ppadech ovem vbor mohl povolit vjimku.
Do Syndiktu tak patili i nkte lenov Moravskho kola spisovatel,
Sdruen moravskch spisovatel, zstupci Sdruen katolickch spisovatel a
publicist. lenstv v Syndiktu vak bylo atraktivn i z hmotnch dvod.
V souladu se svm odborovm statutem se spolek staral o finann zabezpeen a
pojitn svch len, zajioval cestovn i pracovn stipendia a til se velkorys
podpoe ze strany pslunch ministerstev. Spisovatel zskvali vhody
v pdlovm systmu potravin, pi pidlovn pracoven a rekreanch domk,
asto ve vysidlovanm pohrani, a podobn. Roku 1948 byla z majetku PEN
klubu pod Syndikt pevedena ozdravovna v Budislavi u Litomyle. Stt okzale
demonstroval svou pi o tvr pracovnky a zven jejich spoleensk prestie.
Reprezentan zzem (roku 1945 zkonfiskovan barokn zmek ColloredoMansfeld v Dobi) umoovalo pijmat zahranin literty a zajiovat jim
komfortn pobyt. Na pozvn Syndiktu a sttnch instituc navtvili
v pednorovm obdob eskoslovensko napklad Konstantin Simonov,
Alexandr Fadjev, Ilja Erenburg, Andr Breton, Thomas Mann, T. S. Eliot a
Tristan Tzara.
Syndikt byl pojat jako odborov profesn organizace. Pesto mnoh jeho
rysy umonily, aby se po komunistickm pevratu stal zkladnou jednotnho
spisovatelskho svazu, koncipovanho jako organizace ideov a vbrov.
Polemiky ped parlamentnmi volbami a sjezdem

spisovatel
Vlun postaven Syndiktu a viditeln sttn podpora sama o sob
neznamenala, e by jeho lenstvo a veden sdlely shodn pojet funkce umn a
postaven umlce v novm spoleenskm uspodn. Nzorov pluralita a
konfrontace rznch postoj se projevila ji bezprostedn po vlce,
v programovch nstinech koncepce novho umn, v polemikch a diskusch
ped prvnm sjezdem eskch spisovatel.
lnky uveejovan na strnkch dennho a kulturnho tisku pomrn vrn
zrcadlily nzorovou diferenciaci kulturn obce i prohlubujc se rozpory ve vztahu
ke stejnm kulturn-politickm problmm, a to i mezi samotnmi komunisty.
Nzorov stanoviska stran pitom nejednou vyhrocovala probhajc pedvolebn
kampa k volbm do Nrodnho shromdn.
30

Nkter polemiky organicky navazovaly na kampan proti spisovatelm

usvdenm i podezelm z kolaborace, jejich motivace vak asto sahala
hloubji do minulosti a dotkala se postoj z obdob druh i prvn republiky.
Prudk tok na rozhran let 194546 smoval proti nkterm katolickm
autorm, kte po Mnichovu a v prvnch mscch existence protektortu vyuili
zmnnch politickch pomr k vpadm proti masarykovsk demokracii, jejm
obhjcm, jako byl napklad Karel apek, a politick levici. Tak fakt, e ada
katolickch spisovatel publikovala i v dob krutch repres esk kultury,
pispl k poklesu jejich prestie, zatmco protektortn publikan innost jinch
byla pehlena. Katolit tvrci toti ji za prvn republiky, po Mnichovu i za
protektortu odmtali Masarykovo, liberln i levicov pojet eskch djin a
kultury a msto nich veejnosti pedkldali svou vlastn koncepci, nkdy i s
antisemitskm podtextem. Proti katolkm proto v letech 194546 svorn
vystupovali nejen levicov smlejc jednotlivci a liberln demokrat, ovlivnn
zkuenost koncentranch tbor (Vclav Bhounek, K. J. Bene), ale i
modernist (Jindich Chalupeck) nebo evangelci (Josef Brambora). Stoupenci
politick levice, liberlov a modernist pak pokldali katolicismus za
konzervativn a historicky pekonan smr, za ideologii, kter zklamala
oekvn esk veejnosti ji v obdob prvn svtov vlky a jet zetelnji po
Mnichovu a nesouznla s vtinovmi nzory i pocity. Nemal st tisku
povaovala za sympatizanty faistickho reimu napklad Jaroslava Durycha,
Jakuba Demla, Jana epa, Vclava Rene a Jana Zahradnka. Tlaky na jejich
vyobcovn z esk kultury vyvrcholily pot, co velo ve znmost rozhodnut
spisovatelsk oistn komise.
lnky, uveejovan v Kulturn politice a nesouc pznan nekompromisn
nzvy Vtrat, dokud je as (Vclav Lacina, 1945, . 11), Kolaborant ped
kolaboranty (Vclav Bhounek, 1946, . 12), Co hledaj v esk kultue (Vclav
Bhounek, 1945, . 8), A tak odhmyzit (K. J. Bene, 1946, . 14), podpoilo
mnoho vznamnch osobnost. Napklad Jindich Chalupeck, kter
v melantriskch Listech vystoupil proti veejnmu psoben Jana Zahradnka,
Josefa Kostohryze, Vclava Rene a Jana epa, tak uinil slovy: Jsou jet jin
zamstnn ne v redakcch, divadlech, nakladatelstvch a ministerstvech.
Nechceme proto, aby li kopat uhl. Jenom kme, e by nm bylo volnji,
kdybychom se u nemuseli nikdy s nimi a s jejich jmny setkat (Listy 1946, . 2).
Jednostrann veden ntlak podpoily i poznmky Vclava ernho a Karla
Janskho v Kritickm msnku. Odpov Timothea Vodiky hjc nkter
napaden spisovatele vyla pznan v ase jet vyhrocenjch stet v roce
1947 pod nzvem Taen proti katolickm autorm (Akord, s. 177185).
Jestlie pi vpadech proti katolkm nalzali spolenou e komunist i
stoupenci klasick parlamentn demokracie, v dalch otzkch se jejich cesty
zhy zanaly rozchzet. Vtina astnk polemik se sice dovolvala socialismu
a opakovala tezi o budovn republiky jako lidovho a kulturnho sttu, obsah
31

nejfrekventovanjch pojm (lid, kultura, socialismus, svoboda tvorby) se ji

zeteln liil podle jednotlivch mluv. Smantick e, rozkolsanost a
variabilnost klovch slov perstala asto v jejich politicky elov vyuvn.
Rovn postaven umlce jako aktivnho initele jdoucho s lidem dostvalo ji
od kvtna 1945 rzn vznamov odstny, v jejich pozad stl nejen problm
vztahu osobnosti a spolenosti, respektive umlce a sttu, ale hlavn rozpor mezi
estetickm a ideologickm chpnm umn.
Jednou ze zsadnch diskutovanch otzek byla otzka kulturn orientace, a to
v souvislosti se zahraninpolitickou orientac sttu. Jestlie komunist rznch
generac od Zdeka Nejedlho pes Ladislava tolla a Vclava eze a po
mladho Jiho Hjka chpali prosovtskou politiku a celkov obrat smrem na
Vchod jako trval a jedin mon een, jin, napklad pragmatici typu
Ferdinanda Peroutky, se k tomu stavli jako k momentln nevyhnutelnosti.
Vclav ern probral adu zsadnch aspekt, vyplvajcch z dan politick
koncepce, v srii osmi lnk sjednocench spolenm podtitulem
K problematice socialistick kultury u ns, zveejnnch v Kritickm msnku
v letech 194546. ernho vymezen kulturnch zdroj ukazovalo obma smry,
na Vchod i na Zpad, a souznlo s vahami o mon, specificky eskoslovensk
cest k socialismu. ernho lnky i refert na prvnm sjezdu eskch spisovatel
se postupn dotkly problmu novho pojet humanismu (chceme budovat
kulturu socialistickho humanismu eskho) a z pozic personalismu pojednvaly
vztah osobnosti a kolektivu i podstaty nadasovosti umleckho dla, lidovosti a
lidu (koho vlastn rozumj tm lidem, k nmu jest literatue putovat? Ani
jedin se netrp definic hlavnho pojmu sv otzky [...] Nen synonymem nroda
v tom smyslu, v nm se k lid eskoslovensk [...], lid je pro n tolik co ne
pn).
Pznan pitom je, e ern ve svch vahch asto argumentoval slovnkem
shodnm s tm, s nm do polemik vstupovali komunistit diskuti. Odvolval
se na historick a materialistick zklad dialektickho vvoje dobovch
estetickch norem, citoval klasiky rusk literatury (Maxim Gorkij), klasiky
marxismu-leninismu a podobn. Odmtnm sttnho dirigismu a drazem na
autonomnost umn se vak jeho pedstava socialismu a socialistick kultury, jak
si ji definoval na potku tyictch let, podstatn liila od konceptu radikln
komunistick publicistiky. Ta si pak byla dobe vdoma, e ern podv
program, kter se s jejmi zjmy a cli shoduje pouze v dlch bodech. Proto se
napklad Gustav Bare v polemice O cesty na kultury (Tvorba 1946, . 3) oste
ohradil proti nevdeckmu zploovn problm, jeho se ml ern dopustit
v vaze o Paulu Valrym, nazvan Trnit cesta bsnkova do socialistick
spolenosti, tm, e podcenil odlinou funkci umn v socialistick a buroazn
spolenosti, a proto nepochopil, kte autoi se mohou stt soust kulturnho
ddictv a kte ne. Svou polemiku pitom Bare pznan zattil autoritou
samotnho Stalina.
32

Nedoel-li v och komunistickch ideolog milosti Vclav ern, tm mn

pochopen nalzali mezi stoupenci kulturn politiky KS dal tzv.
individualistit humanist, proti nim smovaly vpady komunistickho tisku:
Frantiek Kovrna, Ferdinand Peroutka a historik Jan Slavk, tehdy nejlep esk
znalec ruskch a sovtskch djin.
Ppravy, atmosfru a prbh prvnho sjezdu eskch spisovatel zeteln
ovlivnil VIII. sjezd KS a volby do stavodrnho nrodnho shromdn,
konan dne 26. kvtna 1946. Soust vyostenho pedvolebnho boje, kter
zaal ji s pchodem novho roku, byla t pednka, kterou 18. nora 1946
v Socialistick akademii proslovil Zdenk Nejedl na tma Komunist, ddici
velikch tradic eskho nroda. enk se v n snail vyhrocen odpovdt na
otzku o smyslu a smovn eskch djin. Hlavnm clem vystoupen bylo
pesvdit veejnost, e komunist nepreferuj pouze internacionln, respektive
tdn pstup, kter jim znan st spolenosti vytala u v mezivlenm
obdob, ale naopak se hls k uznvanm nrodnm hodnotm (zvlt k odkazu
husitstv a obrozen) a jsou dokonce jejich nejlepmi zastnci a nositeli. Nejedl
jako vysokokolsk profesor, odchovanec pozitivistick vdy, znalec a
obdivovatel husitsk i obrozensk epochy, ale t ivotopisec Masarykv a
Leninv, se pro tento kol velmi hodil, nebo dokzal obratn propojovat star
obrozensk teze s dobovm drazem na protikladnost slovansk a germnsk
kultury: Komunismus Jana iky je zajist daleko bli eskmu nrodu ne
faismus csae Zikmunda. Nejedlho proslov, v tme roce vydan jako
broura, navazoval svm ladnm na jeho projevy v moskevskm rozhlase za
vlky a souasn anticipoval elov zkreslen vklad minulosti v zjmu
komunistick strany.
Soust intenzivn kampan doprovzejc VIII. sjezd KS byl kol doloit,
e politiku strany podporuje vtina nroda a tak vtina tvrch pracovnk.
Kulturn a propagan oddlen V KS proto pipravilo pro Rud prvo anketu,
v n znm umlci a vdci vyjadovali svj postoj ke KS (28. 3. 1946),
respektive k projevu Klementa Gottwalda (30. 3. 1946). Z odpovd edesti esti
znmch umlc a vdc (mj. K. J. Bene, Ivan Blatn, E. F. Burian, Frantiek
Halas, Ivan Olbracht, Toyen, Albert Prak, Herberta Langov-Masarykov,
Vclav ern, Vclav Holzknecht, Vclav Rabas, Julius Heidenreich-Dolansk
aj.) byly poslze sestaveny publikace Kultura na prahu ztka. Kulturn
pracovnci k vstavb republiky (1946) a Mj pomr ke KS. Projevy z ad
pracujc inteligence (1946), kter napomohly zvit presti komunistick strany
a iniciovaly jej volebn heslo Misti kultury jsou s nmi!
Na samotnm stranickm sjezdu potvrdil posun v nazrn na kulturn politiku,
spe vak promnu komunistick rtoriky, Vclav Kopeck v projevu O nrodn a sttn
ideologii novho eskoslovenska (Rud prvo 31. 3. 1946). Apeloval v nm na
vlasteneck ctn, vyjdil se pro toleranci nboenskho pesvden a ocenil vznam
T. G. Masaryka. Zrove proklamoval spoluprci se slovanskmi stty i se Zpadem.
33

Pozmnn linie KS tak hovoila o vlastn, specificky eskoslovensk cest

k socialismu. Jak ale ukzaly dal udlosti, lo spe o pedvolebn tah ne o vn
mylen zmr.
O msc a pl pozdji, krtce ped volbami do parlamentu, se v tisku (15.

kvtna v Rudm prvu a vzpt ve 22. sle Tvorby) objevilo Mjov poselstv
kulturnch pracovnk eskmu lidu. Otevenou vzvu k podpoe politiky KS
signovalo v prbhu deseti dn 841 osob (mimo jinch t Vladimr Holan,
Frantiek Hrubn, Jan Mukaovsk, Jan Weiss). Svm podpisem dvali na
srozumnou, e poznali v uen komunist dovren lidskho poznn a zruku
dalho vzestupu lovka.
Komunistick strana eskoslovenska ve volbch s pevahou zvtzila. V eskch
zemch, kde mla vce ne milionovou lenskou zkladnu, zskala piblin 40 procent
hlas, v celosttnm mtku 38 procent. V nov vld tak obsadil funkci pedsedy
komunistick vdce Klement Gottwald. Pro kulturn sfru vak bylo dleit, e se KS
v zjmu dleitjch resort vzdala kesla ministra kolstv a osvty. Nov f resortu,
nrodn socialista Jaroslav Strnsk, se pak pokusil vzdorovat nastolenmu trendu a
odmtl napklad pedloit parlamentu zkon o jednotn kole a divadeln zkon, kter
vypracoval jeho pedchdce Zdenk Nejedl. Na celkov politick pevaze komunist
vak ani tento dl nespch nic nemnil.
Prvn sjezd eskch spisovatel a jeho ohlas

Prvn sjezd eskch spisovatel zahjil sv jednn 16. ervna, tedy ti tdny
po parlamentnch volbch, a ukonil je 20. ervna 1946 (sbornk refert
s nzvem tovn a vhledy vyel v roce 1948). Sjezd otevel Frantiek Halas,
pedseda podajcho Syndiktu eskch spisovatel, krtk vodn slova
pednesli Zdenk Nejedl a za slovenskou delegaci pedseda Spolku slovenskch
spisovatel Laco Novomesk.
Zsadn pspvek Posln spisovatele v nrod pronesl prezident Edvard
Bene. Zdraznil v nm otzku mravn integrity tvrce a jeho odpovdnosti na
cest k estv, evropanstv a k lidstv, podtrhl autonomn postaven literatury
pi formulovn zsady neporuitelnosti lidskch prv, ale i v rmci touhy
pekonat dogmatismus a dobrat se objektivnosti a tolerance: Stranci a lid
zaujat a pedem stranickm stanoviskem duevn spoutan mohou si dovolit bt
nesnenliv ve vci i ve form. Spisovatel jm bt nem. Spisovatel m vidt
pedevm lovka a pak teprve stranka [...] A nen vysplho a kulturnho
nroda, jen by se mohl obejt bez takovho svobodnho literta a filozofa.
Shrnul tak svou vcemn tradin, by aktualizovanou pedstavu spisovatele.
34

Zkladn ideov stanoviska jednotlivch spisovatel a nzorov pluralita se na

sjezdu vyjevily dostaten zeteln. Jednn probhalo v nkolika zkladnch
tematickch a diskusnch blocch, kter ji nzvy postihovaly dobov aktuln
spoleensk otzky: Literatura a nrod, Osobnost a kolektiv, Cesta literatury
k lidu, Posln literrn kritiky ve spolenosti, tovn a vhledy. Z volby
referent pro jednotliv tmata byla zeteln snaha o prezentaci rznch pstup,
trojho osvtlen problmu: v bloku o vztahu osobnosti a kolektivu pednesli
referty Aloys Skoumal, Vclav ern a Lumr ivrn, v bloku o kritice Jan
Grossman, Bohumil Polan a Ludvk Svoboda.
Rozrznnost mnn se tkala nejen umleckho dla a osobnosti jeho tvrce,
ale i estetickovchovnch aspekt formovn tensk obce. Nejvt zastoupen
mli ti, kte na sjezdu pes vechny vzjemn rozdly v postojch a nzorech
vystupovali jako pznivci prosocialistickho smru. Ti vtinou nespatovali
vztah osobnosti a kolektivu jako zvltn problm, protoe osobnost nem
odlin zjmy od zjm kolektivu a pracujc lid v obdob nstupu socialismu
pejm odpovdnost za kulturn vvoj nroda (Lumr ivrn, Julius HeidenreichDolansk, Ji Taufer). Lidovost kultury vidli v pozitivnm, optimistickm
zobrazen doby, v rozvoji novch literrnch nr i utven vkusu novho
tene (Jan Drda, Bohumil Mathesius, Jan Host, Miroslav Hanu, matematik a
filozof Arnot Kolman). Vyslovili se k nutnosti znovu teoreticky podloit a
pehodnotit metodologii literrn kritiky v souvislosti s jejmi novmi,
socialistickmi cli (Frantiek Gtz, filozof Ludvk Svoboda, Ji Hjek) a
teoreticky i na konkrtnch pkladech demonstrovali lohu literatury
v socialistick spolenosti (Jan Mukaovsk, Frantiek Gtz, Marie Majerov,
Marie Pujmanov, Vclav ez). K tvrnm vbojm i kultivaci estetickho
ctn tene se pihlsil Karel Teige. Vtzslav Nezval se dotkl aktuln
problematiky ke a postavil jeho zploujc obraz proti umleckmu
bsnickmu vtvoru, jen se me inspirovat celou mnohotvrnou podobou
skutenosti.
Nicmn i mezi socialisticky orientovanmi mluvmi byly zeteln diference,
kter pedjmaly jejich budouc vvoj. Napklad Jan Grossman, kritik, kter se
po noru 1948 s komunistickou stranou a jej ideologi zsadn rozeel, ji zde
polemizoval s nzory, je kladly draz na politickou a ideologickou funkci
umleckho dla. Sv vahy o marxistick kritice vyhrotil v poadavek oste
rozliovat mezi politickou prax socialismu a vlastn kulturou socialismu, tedy
respektovat polyfunknost literrnch dl, jejich umleckou specifinost. S oporou
v Engelsov vroku, e nad ekonomickou bz je ideologick nadstavba nadan
vlastnm pohybem, se pokusil omezit hranici, po kterou sm marxismus diktovat
umn a estetice: Zde kon pro estetiku marxismus, nebo ble povahu a
zkonitost tohoto pohybu nevymezuje.
Ze zkladnho rmce sjezdu vyboily pedevm dva pspvky z bloku
Osobnost a kolektiv. Zcela osamocen zstal nzor Aloyse Skoumala, jen ze
35

spiritulnch pozic formuloval rysy souasn epochy jako historick krize,

potku novho baroka, pro ni je charakteristick pokus o rozbit starch
forem i ustaven forem novch a kter v sob sousteuje maximum
antitetickch prvk, provzench maximem emoc. Varoval tak ped sociln
deformac tvr svobody spisovatele. Velkou diskusi vyvolalo rovn vystoupen
Vclava ernho, kter zdraznil mravn lohu osobnosti v socialismu a jej roli
jako pedjmatele budoucho vvoje. Nevidm, prohlaoval ern, pro
nekonformn osobnost jinho rozhodho otzky, m-li i nem se kolektivu
pokoit, ne jej vlastn, osobn mravn svdom. Tet z referent, Lumr ivrn,
ovem z pozic vdeckho socialismu odmtl jak anarchistick pojet svobody
(tj. argumentaci ernho), tak Skoumalv kesansk personalismus.
Pznan sklon k politickm, mimoliterrnm vvodm podtrhovaly pi
sjezdovm jednn t odkazy na literrn klasiky i nedvn muednky vlky, jejich
ddictv jak podtrhl pspvek Ivana Olbrachta bylo vnmno jako aktuln. Nejvce
citovn byl sice F. X. alda, ale jeho individualistick gesto vtinou ustupovalo
zdrazovn sociln podstaty umn, tedy nzoru, kter alda projevil vstcnm
pstupem k mlad, socialisticky orientovan generaci umlc na sklonku svho ivota.
Kratik zvren rezoluce sjezdu byla pznan vypracovna jako

proklamativn politick dokument. V jejm znn pipadala umleck osobnosti
role vykladae pevratnch spoleenskch zmn, zvstovatele novch pohled a
budovatele novch mezilidskch vztah. Rezoluc se spisovatel pihlsili
k socialistickmu humanismu, k nejlepm nrodnm tradicm a k podpoe
dvouletho budovatelskho plnu.
Bylo proto v logice vci, e levicov tisk, vetn socilndemokratickch list,
ocenil zpsob, jakm sjezd propojil otzky estetick a politick: Jako klad
musme hodnotit, zejmna politicky, dokonalou shodu literatury s politikou, jak ji
vyznvali spisovatel napod, hlsc se naden k linii koickho programu a
k jejmu pokraovn a k samm clm socializace (Karel Polk: Po sjezdu
eskch spisovatel, Prvo lidu 23. 6. 1946). Naproti tomu Pavel Tigrid odmtl
pevahu politickch zjm nad umleckmi snahami a sluebnost spisovatel
vldn politice nevhal prohlsit za zradu vzdlanc. S mladickm
radikalismem pitom mil proti cel spisovatelsk obci a umleck rovni dl,
nebo spisovatel podle nj za uplynul rok nic nevyplodili (Obzory 1946, . 27).
Ferdinand Peroutka ironicky poznamenal, e novini cen spisovatelsk sjezd
tak proto, e ponechal svobodu umleck tvorb, co je malik zsluha, asi
takov, jako kdyby jakkoliv sjezd se usnesl, e se neposad do vzduchotsn
komory a neodzne si pvod vzduchu, nebo jako kdyby se nkdo rozhodl
neprodat se do otroctv (Dneek 1946, . 15). Zkuen novin tak vyjdil
nejen reln obavy z povolebnho rozloen politickch sil, ale narel i na
mocensk taen proti svobod tvrho projevu v Sovtskm svazu.
36

Dal nzorov diferenciace

Nkolik tdn po skonen sjezdu eskch spisovatel rozvily hladinu
veejnho mnn sovtsk istky. Dne 14. srpna 1946 pijala Vesvazov
komunistick strana (bolevik) zvaznou rezoluci O asopisech Zvzda a
Leningrad, kterou na aktivu leningradsk organizace pednesl A. A. danov. Na
jejm zklad byli ze Svazu sovtskch spisovatel vyloueni Anna Achmatovov
a Michail Zoenko. Brzy pot nsledovaly perzekuce dalch umlc (Olga
Berggolcov, Nikolaj Tichonov).
Represe rozpoutan Stalinovm reimem nutily esk tvrce k hlubmu
zamylen nad sovtskou realitou a k snaze pochopit jej rozpornost. Poprv
v povlen atmosfe, dlouho peplnn obdivem k vtznmu a mocnmu
Sovtskmu svazu, tak vznikla poteba krititj reflexe pomr v sousedn
socialistick velmoci. Opt se zeteln vyjevovalo, e sovtsk systm podizuje
osobnost, vetn tvrch individualit, politick direktiv, kter nestrp odlin
nzor a pstuje v lidech pocit nemohoucnosti a bezmoci. Star a pouenj et
umlci si museli vzpomenout na polemiky o sovtsk politice a moskevskch
procesech z druh poloviny tictch let. Glorifikovan a zrove mlhav
Sovtsk svaz tak pro mnoh ztrcel na sv podmanivosti a jeho obraz se
konkretizoval ne vdy pozitivn.
Podobn jako v letech 193638 i nyn rozdlil ppad pronsledovanch
sovtskch umlc esk spisovatele do dvou jasn vymezench nzorovch
skupin. Komunistit kritici, v souhlasu s nzorem stednho vboru KS, hjili
sovtsk orgny a zrove uklidovali veejn mnn sri lnk o specifinosti
eskoslovensk cesty k socialismu.
Ji Taufer v protikladu k dlu obou spisovatel uvedl agitan bse Vladimira
Majakovskho i jeho vrok chci, aby mi pikazovali jako dkaz, e se umlec mus
poddit vym zjmm (Tvorba 1946, . 36, 37). Skutenost, e danovovsk kulturn
politika je schopna tvrd postihovat tvrce za satirick kiven skutenosti i
dekadentn salonn bsn, interpretoval Ladislav toll v lnku Politika a poezie
(Tvorba 1946, . 38) jako pozitivn tlak spolenosti, pispvajc k tomu, aby umlec il
estn a opravdov nejivotnj problmy svho nroda. Bohumil Mathesius, kter
v Tvorb odborn posuzoval dlo obou vylouench spisovatel, potvrdil oprvnnost
sovtskho kroku a zdvodnil jej jako proces permanentn pokraujc revoluce
v podmnkch ideologick vlky. T se vak podle nj esk spisovatel nemus obvat,
nebo zkroky la Achmatovov pramen svmi pinami i metodou hluboko ve
zvltnch podmnkch sovtsk spolenosti (Tvorba 1946, . 41).
Vmluvn byl pro dobovou atmosfru zpsob, jak se k ppadu stavli kritici a
spisovatel odlin ideov orientace. Ti sice zkrok odsuzovali a vnmali jej jako
dsledek specifickch sovtskch pomr, souasn vak odmtali pmo vystoupit
proti Sovtskmu svazu. Vclav ern tak na jedn stran zdraznil, e moc nem
prvo nsilm zasahovat do svdom a dla kulturnho tvrce, jsou-li toto dlo a toto
svdom poctiv, a na stran druh napsal, e sovtsk istka je soustem nesmrn
37

vtanm pro reakci. A to [...] pro mne sta, abych o tto zleitosti nepronesl by i jen
jedin slvko nesouhlasu (Kritick msnk 1946, . 1718). Frantiek Kovrna
varoval ped napodobovnm sovtskho vzoru, souasn vak zdraznil, e
nebudeme poetile zasahovat do vc spojeneckho Sovtskho svazu (Svobodn
slovo 15. 9. 1946).
Pinu iluz sti esk kulturn obce o Sovtskm svazu vystihl Edvard Valenta:
Bylo a dosud je u ns zvykem hledt na Sovtsk svaz jako na nco nadlidskho, a
tedy i nelidskho; nikoliv jako na svt lid, nbr na svt teori, kter nemohou podlhat
omylm, a tedy ani zmnm, ani kritice, na svt, kde nen ani vn lidskch, ani
slabost, kde se pochoduje za jedinm mylenkovm praporem, kde vrcholnou slast
lidskho ivota je padat pro vlast, utahovat si opasek a veskrze zaprat svou osobnost
ve prospch celku, nebo dokonce pro blaho generac jet nenarozench (Spisovatel
na rozcest, Dneek 1946, . 24).
Jestlie ppad Achmatovov a Zoenka zproblematizoval v povdom esk

kulturn veejnosti obraz sovtsk kulturn politiky a nastolil otzky vztahu
bsnka a moci, pro komunistickou stranu se objevil v nejmn vhodnm obdob.
Ta si toti na zatku svho psoben v roli nejsilnj vldn strany byla dobe
vdoma, e se na cest za svm konenm clem, tedy plnm pevzetm
politick moci, neobejde bez stle vt podpory i mezi inteligenc, umlci a
vdci. Ve snaze poslit svj vliv a udret svou dominanci v kulturn sfe se proto
komunist znovu pokusili zaloit jednotnou organizaci tvrch pracovnk,
jejm prostednictvm by mohli tuto oblast dit a ovldat.
Vlastn podnt k ustaven novho sdruen vzeel z Kulturn-propagan
komise V KS, kter svou iniciativou zamlela podpoit vldn linii a chystan
dvoulet pln hospodsk obnovy republiky, pijat 25. jna 1946. KULTURN
OBEC, jak znl nzev nov zzen organizace, se uvedla provolnm eskm
kulturnm pracovnkm (Rud prvo 6. 10. 1946). Proklamace zdrazovala
potebu soubnho kulturnho programu k mrovmu budovatelskmu sil,
jen by vyrstal jak z pokrokov nrodn tradice, tak i z novho vvoje
svtovho. K manifestu se pihlsili eln komunistit umlci a vdci (E. F.
Burian, Frantiek Halas, Jindich Honzl, Marie Majerov, Jan Mukaovsk,
Bohumil Mathesius, S. K. Neumann, Vtzslav Nezval, Ivan Olbracht, Ladislav
toll, historik Vclav Husa aj.), ale i nkte nekomunist. Celkov poet 41
signat byl vak pro KS zklamnm.
Deziluze komunistickho veden se jet prohloubila o tden pozdji, kdy se
jako protivha Kulturn obce zformovala, se zjevnou sympati nrodn
socialistick strany, organizace pojmenovan KULTURN SVAZ. S jeho programem,
nazvanm Kultura mus bt svobodn, vyjdili souhlas mimo jin Kamil Bedn,
K. J. Bene, Vclav ern, Pavel Eisner, Josef Kopta, Jaroslav Kvapil, Jaroslav
Seifert, Olga Scheinpflugov, Fra rmek, Emil Vachek, Ferdinand Peroutka,
mal Jan Zrzav, hudebn skladatel J. B. Foerster a Vtzslav Novk i vznamn
badatel jako filozof J. B. Kozk, literrn vdec Karel Krej, historikov Vclav
38

Chaloupeck, Otakar Odloilk, Karel Stloukal a jin. Celkem 63 osob, kter

provoln podepsaly, se netajily pesvdenm, e kultura spln sv sjednocujc
posln jen tehdy, zstane-li pro politiku svprvnou autoritou (Svobodn slovo
13. 10. 1946). Odkazem na projev, kter prezident Bene pednesl na prvnm
sjezdu spisovatel, dvaly zrove najevo, ke komu chovaj politickou dvru.
Z hlediska komunistick strany byla vznikl situace nepijateln, tendence
k vytvoen jednotn kulturn organizace vak nebyla ciz ani jejm oponentm.
Proto se ji na podzim roku 1946 rozbhla ppravn jednn ke vzniku
zasteujc organizace, pijateln pro oba umleck tbory. U v listopadu 1946
se zstupci Kulturn obce a Kulturnho svazu dohodli na vytvoen jednotnho
spolku, jeho platformou ml bt inorod humanismus ve smyslu
socialistickho vvoje, to jest sil o lidskost v cli i prostedcch. Ppravn
vbor KULTURN JEDNOTY zasedal od prosince 1946; ustavujc valn hromada,
v jejm ele se objevil evangelk J. B. Kozk, se vak konala a 27. dubna 1947.
Oba hlavn enci, Frantiek Kovrna i Ladislav toll, se soustedili na hledn
zkladnch premis pijatelnch pro vechny zastnn. Ladislav toll nalezl takov
sjednocujc prvek v pravd, kter je podzena kad svoboda, Frantiek Kovrna pak
v socialismu, jen dle jeho nzoru nevyluuje ani individualistick, ani kolektivistick
pstup. Ji tato okolnost napovdala, e Kulturn jednota bude organizac vce
reprezentativn ne prakticky innou.
Komunist doufali, e se nov zzen organizace stane nstrojem v jejch

rukch, nicmn v praxi narazili na roztpenost kulturn sfry. Jejich slc
celospoleensk tlak pitom k nekomunistickm, ba protikomunistickm
postojm pivdl i mnoh z tch, kte jet ped parlamentnmi volbami
komunistickou stranu pmo i nepmo podporovali (K. J. Bene, Jaroslav Kvapil
aj.). Navzdory clm a prohlenm tak byla Kulturn jednota u od samho
potku nefunkn a jako nevyuiteln pro komunistick cle po noru 1948
zanikla.
Rostouc diferenciaci kulturn veejnosti potvrdily i posledn velk
pednorov polemiky o podstat a povaze umleck svobody, kter podntila
vstava oficilnho sovtskho malstv, uspodan na pm popud z Moskvy.
Expozice byla otevena v dubnu 1947 v prask sni U Topie za asti ministra
zahraninch vc Jana Masaryka. Stala se prvn pleitost vidt na vlastn oi
sovtsk socialistick realismus, tedy typ umn zcela odlinho od toho, jak
doposud propagovali komunistit stoupenci modernho umn (napklad Vincent
Kram v knce Kulturn politick program KS a vtvarn umn, 1946).
V debat, kterou vstava na strnkch tisku rozpoutala, nelo v prvn ad o
umn, nbr o mru jeho sluebnosti politickmu reimu. Rezignace ruskch
vtvarnk na postupy modernho malstv, programov nvaznost na klasickou
realistickou malbu 19. stolet a zobrazovan nmty (Jaltsk konference, portrty
politik apod.) umoovaly mnoha nvtvnkm vstavy spatit to, co si tvrci,
39

kritici a politici v Sovtskm svazu pedstavuj pod pojmem socialistick

realismus. Recenzenti, odchovan zpadoevropskm modernm umnm
(Frantiek Kovrna, Ivan Slavk ad.), se bez ohledu na generan rozdly
pozastavili nad akademismem, didaktinost a technickou nedokonalost
vystavench prac. To, co je na zpad v umn nejvce cenno, ono subjektivn
poznvn svta, ono bsnick a originln vidn a osobn sloh umlcv, to ve je
v SSSR prohlaovno za formalismus, napsal v Prvu lidu 20. dubna 1947 Ji
Kotalk.
Vyhrocen polemiky okolo vstavy pokraovaly prakticky a do lta 1947,
piem dlc ra neprobhala v rovin generan nebo politick, nbr spe
mezi staromilci a stoupenci modernho umn. Bohuslav Brouk nevhal zdraznit
neumlost vystavench dl, kter pat spe na periferii umleck tvorby (Dneek
1947, . 5), Emil Filla se v rozhovoru ve Svobodnch novinch (13. 7. 1947) o
vstav vyslovil jako o zleitosti tko straviteln, i kdy je znmo, e
v SSSR urit volnost nen na mst.
Polemiky vyostovala i skutenost, e komunistick strana organizovala nvtvy
vstavy a podala za tm elem i zjezdy dlnk. Celkov poet nvtvnk se tak
pohyboval okolo ticeti tisc, mnohm z nich ale chybla zkladn orientace v modernm
umn, co se promtalo i do etnch nelichotivch tok na nj v knize nvtvnk.
Propagtoi nastupujcho socialistickho realismu je interpretovali jako hlas lidu, pro
kter m vznikat nov umn.
Frantiek Kovrna si v tto souvislosti poloil otzku, zda svit hledn toho,
co je a m bt umnm, odbornkm, nebo nm bude urovat spolehlivji n vkus
pan Kdokoliv, tedy zda msto umlce diktujcho umn dosadit umn,
diktovan obecenstvem (Zvtz a povldne pan Kdokoliv? Svobodn ztek 24.
4. 1947). Souasn varoval obhjce akademickho a socialistickorealistickho
umn ped situac, kdy bude dlouho znamenat socialismus v kultue jen ku,
zaplacenou ztrtou hloubky, a poukzal na jist souznn s hesly z kampan
veden ve faistickm Nmecku proti zvrhlmu umn.
Kritick ohlas vstavy vyvolal podrdnou reakci sovtsk strany. editel
Trejakovsk galerie Alexandr Zamokin v Moskevsk pravd (6. 6. 1947)
odsoudil esk modern umn jako formalistick a kritizoval t zpsob vuky
na prask Vysok kole umleckoprmyslov. Jej studenti i pedagogov se sice
ohradili otevenmi dopisy (Mlad fronta 15. 6. a 20. 6. 1947), nicmn
Zamokinovy nzory byly soust trendu smujcho k pevzet sovtskch
norem ponorovmi eskoslovenskmi ideology a k jejich negativnmu postoji
k modernmu umn a ke svobodn tvorb.
To ostatn potvrzovaly i akce, kter ve Stalinov zemi probhaly od prosince 1947.
Soustedn vpady, uveejovan z podntu nejvych sovtskch stranickch mst
v asopise Kulturnaja iz, mily proti spisovatelm Konstantinu Simonovovi, Iljovi
Erenburgovi, Konstantinu Fedinovi, Alexandru Makarovovi i proti Alexandru
40

Fadjevovi, jeho romn Mlad garda byl kritizovn za nedostaten zdraznn vedouc
lohy komunistick strany. Potkem roku 1948 se pak pidaly toky na hudebn
skladatele Dmitrije ostakovie, Sergeje Prokofjeva, Arama Chaaturjana a Vanna
Muradelliho. V duchu danovovsk kulturn politiky vytkaly spisovatelm mck
nacionalismus, skladatelm pak pijmn soudob modernistick buroazn hudby a
formalisticky i historicky falen pojet.
Ideologick tlak, motivovan t prvn fz tzv. studen vlky, narstal a bylo

jen otzkou asu, kdy i do eskoslovenska proniknou sovtsk smrnice,
preferujc internacionln (pesnji stalinsky chpan komunistick) hodnoty
ped hodnotami nrodnmi. Jet 7. jna 1947 ale Svobodn noviny komentovaly
sovtsk kulturn istky a jazyk, jakm byly zdvodovny: Oficiln kulturn
stanoviska, kter jsou nyn pronena v Sovtskm svazu, sta toti v zemch,
lecch od sovtsk hranice na zpad, pouze petisknout bez komente, aby se
stala protisovtskou agitac, ji nelze dnm zpsobem paralyzovat.
Charakteristick pitom je, e tato kritika mla formu krtk informan zprvy a
uveden citt byl prezentovn jako peklad nzoru francouzskho umlce.
Rok 1947 tak pinesl v kulturn oblasti zjevnou nzorovou diferenciaci,
podmnnou rychle postupujc polarizac nzor nejen na problm tvr
svobody. Petrvvala sice situace, kdy se vtina astnk diskus nadle rituln
zatiovala vroky i mylenkami Marxe, Engelse, Lenina a Stalina a
manifestovala svj pozitivn pomr k socialismu a budovn, ve skutenosti vak
ji mnoz chpali, e specifick eskoslovensk cesta k socialismu tak, jak ji
navenek stle hlsala komunistick strana, je pouze iluz. Vznam nkterch slov,
kter zprvu byla uvna intuitivn, spontnn a v obecn rovin, se postupn
zuoval a konkretizoval. Mnoz tak postupn zjiovali, e se se svm pojetm
svta do tchto slov nevejdou a e jsou nuceni stle vce se konfrontovat
s radiklnm pojetm socialismu, oprajcm se o striktn marxismus-leninismus a
sovtsk model sttnho dirigismu.
V probhajcch polemikch vystupovala do poped otzka platnosti nebo
omezenosti metody dialektickho a historickho materialismu, o ni se
komunistick publicistika oprala a ji prohlaovala za psn vdeckou. Teze o
urujcm vlivu hospodsk zkladny na ivot spolenosti vedla k nedoceovn
duchovn kultury, povaovan za pouhou nadstavbu, z eho dogmaticky
orientovan komunistit kritici a teoretici dsledn vyvozovali, e umleck dla
a jejich tvrci jsou povinni podlet se na budovn nov a pokrokovj, tj.
socialistick spolenosti. Toto mechanick pojet spoleensk funkce umn se
opralo o leninskou teorii dvou kultur, tj. o dlen kultury na pokrokovou a
reakn. Prvn podle tto teorie souzn s logikou historickho vvoje smujcho
k beztdn spolenosti, zatmco druh je produktem upadajc a k zniku uren
buroazn spolenosti. Teorie dvou kultur urovala optiku pstupu ke kulturnmu
ddictv, metodu jejho vkladu a hodnocen, ale i kol stvoit zcela nov umn
41

oprotn od veho reaknho. V politicky zjitenm roce 1947 tak vrazn

zeslila tendence podrobit literaturu dikttu vchovn funkce.
Tm, kte vnmali svt i umn odlinm zpsobem, nemohl marxismus,
zvlt pak marxismus sovtskho zabarven, vyhovovat a dve i pozdji se s
nm museli rozejt, by se mnoz sami hlsili k socialistickm idelm.
Pznanm projevem mnc se situace bylo zeslen jejich zjmu o nov
zpadoevropsk umleck hnut, zvlt pak o ta, je kladla otzky lidskho byt a
otzky svobody lovka. Navzdory proklamativn zmn orientace smrem na
vchod toti esk kultura do nora 1948 zstvala soust zpadoevropskho
prostoru a byla oteven vemu novmu, co pichzelo ze zpadu. Ve zlomovm
roce 1947 se tak naplno projevila nejen tradin esk otevenost vi Francii, ale
nov i velk zjem o angloamerickou oblast. Do centra zjmu vstoupily nov
duchovn a filozofick proudy, hlavn francouzsk existencialismus, kter v
eskoslovensku prosazoval zejmna Vclav ern. Vznamnm impulsem
k poznn existencialismu bylo zvlt tet slo asopisu Listy z roku 1947 ( s.
63, odd. Literrn asopisy).
Mimo hlavn proud stli spirituln orientovan autoi, kte lovka a spolenost
nazrali prizmatem kesansk etiky a hodnotov hierarchie. Do jejich polemickho pole
vstupovaly nejen dominujc projevy levicovho, komunistickho a materialistickho
mylen, ale i dal modern filozofick smry. Jednm z pznanch signl jejich
aktivizace byl lnek Kesansk svt (Vyehrad 1947, . 1), kter jeho autor, Jan ep,
v polemice s nepijatelnmi mylenkovmi smry pojal jako obhajobu hodnot, vznamu
a cl katolictv a katolick literatury. Ti proudy francouzskho existencialismu podrobil
kritick analze evangelk Robert Konen ve stati Filozofie nicoty a zkosti (Akord
1947, s. 220224). Marxismu a existencialismu jako dobovm fenomnm se vnovala
tak kniha Dominika Pecky, Artura Pavelky a Bohdana Chudoby Kesansk realismus a
dialektick materialismus (1946).
Varovnm signlem v pednorovm obdob bylo politick vyostovn

umleckch a kritickch polemik. Zatmco v mezivlench letech patilo
k bnm zvyklostem, e nzorov protivnci spolu udrovali korektn vztahy a
schzeli se v kavrnch i pi etnch jinch pleitostech, po kvtnu 1945 se
atmosfra zmnila. Nzorov oponent bval asto vnmn jako neptel, ktermu
je lep se vyhnout. I kdy k tomuto posunu nepochybn pispla lta okupace a
poslze povlen tovn se zrdci, kolaboranty a nacisty, nelze pehldnout, e
intoleranci v esk kultue postupn piivoval hlavn nesmlouvav tdn
postoj komunistickho tisku. Nevybrav toky proti Ferdinandu Peroutkovi, Janu
Slavkovi i dalm demokraticky smlejcm jedincm, jejich srovnvn s faisty
a zmrn denunciace, operujc s polopravdami a vmysly, pedznamenvaly
situaci, kter mla zanedlouho nastat.
42

Cesta k norovmu pevratu

V prbhu druh poloviny roku 1947 se vnitropolitick klima pronikav
zhorilo. Dvodem byly nejen napjat hospodsk pomry, ale pedevm
razantn nstup komunist. Ti se mimo jin nesmili s volebn porkou na
Slovensku a vythli do zpasu proti vtzn Demokratick stran, ji se pokusili
zdiskreditovat spojenm s vykonstruovanm protisttnm spiknutm. Pokus o
rozbit Demokratick strany a o zvrat volebnch vsledk podnm demise sboru
povenc, po n hodlali komunist zskat v nov utvoenm sboru klov
pozice, se nakonec nezdail, ale zkuenosti ze slovensk vldn krize poslouily
komunistick stran jako generln zkouka na pevrat v celm stt. Slovensk
udlosti jet vce poslily formujc se blok protikomunistick opozice i rostouc
politickou izolaci komunistick strany. Hlavnmi tmaty spor se stala zejmna
pozemkov reforma, dal etapa znrodnn, milionsk da, ale i obavy
z postupnho ovldnut bezpenostnho apartu komunisty.
Ruku v ruce s vyhrocujc se politickou situac slily snahy o zaveden
oficiln cenzury, kter by doplnila stvajc reglementan a regulan opaten,
suplujc klasickou cenzuru. Na fungovn oficiln cenzury s jasnmi pravidly
nadle mly zjem nekomunistick strany, zatmco komunist dvali pednost
divok cenzue, jak ji provozovaly jimi ovldan sttn orgny.
V listopadu 1947 zaslalo komunisty veden velitelstv Sboru nrodn
bezpenosti vem svm podzenm adovnm obnk, aby vyhledvaly a
vyetovaly trestn vci zpsoben tiskem. V dalm obnku z potku prosince
pak ministerstvo varovalo sv podzen, e kadou liknavost v tto vci bude
psn trestat. Na porad komunistickch funkcion ministerstva vnitra a
ministerstva informac 5. prosince 1947 byla pijata smrnice, jejm smyslem
bylo sledovat tisk a podvat na autory, pc proti zjmm komunistick strany,
trestn oznmen. Pokud by dolo k poruen zkona velmi hrubm zpsobem,
ml bt dotyn tisk zastaven. Tm vak zastraovn neskonilo. Koncem msce
byl z iniciativy ministerstva informac zzen kontroln odbor, kter soustavn
sledoval mdia a zvadn texty postupoval Sttn bezpenosti. Protoe ale nelo
o prvn akt, nbr o svvolnou akci jedn ze stran Nrodn fronty, zaaly se
mnoit stnosti vyslchanch a zatkanch. Vlda tak byla nucena zdit zvltn
komisi Nrodn fronty k proetovn stnost. Jednostrann cenzurn pokusy
ministr vnitra a informac pisply k dalmu vyhrocovn spor ve vld i uvnit
Nrodn fronty. Dne 5. nora 1948 vystoupil proti takovm snahm ministr
spravedlnosti, nrodn socialista Prokop Drtina. Pipomnl dohodu prvn
povlen vldy, e se texty a publikace nebudou konfiskovat, a dal rychl
vydn veobecn zvaznho zkona o cenzue.
Spory uvnit vldy poznamenaly politickou atmosfru v eskoslovensku na
potku roku 1948. Na tento rok pipadala mnoh vro vznamnch djinnch
43

udlost, tradin poskytujcch eskmu a slovenskmu nrodu dvod

k zamylen nad historickm vvojem i podnt k bilancovn. Krom
vzpomnkovch akc vak byly na rok 1948 plnovny rovn volby, vypracovn
nov stavy a v ervnu i Vesokolsk slet, jen se mohl stt jak oslavou
masarykovskho humanismu, tak manifestac odhodln udret nrodn
svbytnost a samostatnost. Pot, co eskoslovensko v lt 1947 odmtlo pod
Stalinovm ntlakem Marshallv pln a zaadilo se na vchodn stranu spoutn
elezn opony, budila zvdavost i bilance dvouletho plnu, zahrnujcho t
oblast kultury v nejirm slova smyslu.
Snahm o historick ukotven politick orientace v pokrokovch tradicch
eskho lidu, tolik charakteristickm pro komunistick sil, dodala nadchzejc
srie vro nov impuls. Pedstavitelm KS bylo zejm, e elov vbr
vhodnch jubile a jejich ideologicky zamen interpretace se mohou stt
politicky innou zbran. Proto u se znanm pedstihem (11. nora 1947)
schvlilo zasedn Kulturn-propagan komise V KS zvry refertu Gustava
Baree, kter akcentoval nutnost pistupovat ke kadmu vro ze t hl
pohledu: kad jubileum mlo bt posuzovno z hlediska slovansk mylenky,
nrodn a demokratick revoluce a marxismu-leninismu.
Smrnice vyzvala k hodnocen jednotlivch historickch udlost v zjmu
ideovch zmr KS. Stranick veden bylo navc pesvdeno, e prv v roce 1948
budou pracujc lid a komunistick strana [...] stupovat svj npor a daj rozhodujc
rnu reakci. Zvltn pozornost mla bt vnovna prvnmu slovanskmu sjezdu
v Praze roku 1848 (a nsledn budoucmu sokolskmu veslovanskmu sletu), zruen
roboty v z tho roku, tictmu vro vzniku eskoslovensk republiky, Mnichovsk
dohod a sedmdestmu vro zaloen eskoslovensk sociln demokracie. Na
poslednm mst Bareova plnu se ocitlo 600. jubileum zaloen prask univerzity.
Komunist ovem nespolhali pouze na osloven veejnosti prostednictvm

propaganch akc, ale od podzimu 1947 se chystali k pmmu pevzet politick
moci. Jejich pedstavitel podlehli nervozit a obavm ze slc diferenciace a
oslaben podpory spolenosti ped novmi parlamentnmi volbami a dosavadnho
postaven se nehodlali v dnm ppad vzdt. Zdvodnn politickho programu
KS pro rok 1948 zakonil Ji Hendrych na strnkch prvnho lednovho sla
Tvorby jednoznanm heslem: V na zemi u nikdo nezadr vvoj
k socialismu! Prezident Bene v novoronm projevu naopak vyzdvihl
obrodivou moc kultury a vzdln se zetelem k blcmu se univerzitnmu
vro. Kultura a poznn tak mly stmelit vechny sloky nroda v obecn
humanitnm smovn.
Vlekl spory vldnch stran (mj. i o podobu novho kolskho a divadelnho
zkona, na kter prezident ve svm projevu narel) odkrvaly veejnosti stle
zetelnji hloubku rozkolu v dve proklamovan jednot Nrodn fronty. S
rozpaky se pohlelo na tendence k jej demokratizaci, tj. na jej roziovn o
zstupce nejrznjch spoleenskch organizac, stojcch pod zjevnm vlivem
44

KS (protifaistickch bojovnk, mldee a odbor). Nrodn fronta tm

ztrcela svj pvodn smysl i charakter, nebo se v intencch komunist stvala
ntlakovm sdruenm proti nekomunistickm vldnm stranm. Pokud 15. ledna
1948 Vclav Kopeck na veejn komunistick schzi v Brn prohlsil, e
budeme musit volat po Nrodn front ponkud novho, obrozenho vydn
(Svobodn noviny 17. 1. 1948), nechtl nic jinho ne dle poslit vliv vlastn
strany.
Jmnem lidu byl napsn i vodnk pedsedy stedn rady odbor Antonna
Zpotockho, kter se 25. prosince 1947 v denku Prce z pozice pracujcch
mas vyjdil zpsobem, kter jasn naznaoval, jak problm umleck svobody
vnmaj komunistit funkcioni: Nikdo m nepesvd, e se v na kulturn
produkci vyrob mn zmetk ne v na produkci vrobn. Vyrb-li nm kdo
soustavn zmetky u stroje, meme jej od stroje vyhodit a nikdo v tom nebude
vidt dn omezovn osobn svobody a tvr innosti. Kdybyste chtli odstranit
toho, kdo nm vyrb soustavn kulturn zmetky, mrza jimi vchovu mladho
dorostu atd., bude se vm bouit spousta lid, e zasahujete do svobody umleck
tvorby, omezujete duevn svobodu, znsilujete kulturnho pracovnka a ert v,
co vechno.
Komunistickm snahm o skrytou i zjevnou manipulaci v oblasti kulturnho
ivota dokzalo a do norovho pevratu elit pouze nkolik eskch periodik.
Vrazn protisocialisticky a prozpadn byly orientovny Obzory a Vvoj,
nezanedbateln kredit si podrely Svobodn noviny, zattn mravn autoritou
svho fredaktora Ferdinanda Peroutky. Jejich postaven pitom bylo svm
zpsobem paradoxn, nebo nejvlivnjm lenem Sdruen kulturnch organizac,
kter list vydvalo, byl Syndikt eskch spisovatel. Jeho vbor se tak od
samho potku netajil vhradami vi politick linii periodika. Hypertrofovan
Sdruen, zahrnujc rzn kulturn spolky i univerzitn pracovit, bylo ovem
nefunkn, take k zmnm v personlnm obsazen redakce nedolo.
toky veden Syndiktu eskch spisovatel vi Svobodnm novinm se
opakovaly u od pedvolebn kampan v roce 1946, vystupovali v nich zejmna
Vclav ez a Marie Pujmanov. Na podzim 1947 polemiku okolo Svobodnch
novin podntil lnek Nkolik velkch otaznk, otitn v Rudm prvu 16.
listopadu 1947 a pedjmajc budouc taen proti ideovm neptelm. trnct
dn ped komunistickm pevratem v noru 1948 pak charakterizoval profesor
Bohumil Mathesius Peroutkovo ponn jako vnitn emigraci. Peroutkv
vodnk, zveejnn na toto tma 15. nora, byl tekou za posledn svobodnou
vmnou nzor na strnkch Svobodnch novin. Jejich redakce se vak
nevzdvala ani ve dnech soustednho komunistickho nporu. Jet 22. nora
vylo na strnkch listu Pedvolebn provoln k eskoslovensk veejnosti
jmnem skromnch, ale svch obanskch prv si vdomch initel politickho
a kulturnho ivota. Mezi jeho 80 signati byli zastoupeni politici (Vclav
Bolen, Milada Horkov), vdci (ekonom Josef Macek) i spisovatel (Josef
45

Kopta, Edvard Valenta, Ji Zhor a Ferdinand Peroutka). Provoln bylo pmou

reakc na komunisty iniciovan Sjezd zvodnch rad, kter dal pokyn k vytven
aknch vbor.
Ve stedu 25. nora, kdy prezident Bene pijal demisi nekomunistickch
ministr a dal tak Klementu Gottwaldovi prostor k rekonstrukci kabinetu,
podepsalo 170 osobnost kulturnho ivota prohlen na podporu nov vldy.
Provoln neslo nzev Kupedu, zptky ni krok a mezi jeho signati nechybli
Zdena Ank, Gustav Bare, Vclav Bhounek, K. J. Bene, A. M. Brousil, E. F.
Burian, Lumr ivrn, Jan Drda, J. O. Fischer, Jarmila Glazarov, Frantiek Gtz,
Ji Hjek, Frantiek Halas, Vladimr Holan, Milo Vack, Ji Voskovec, Jan
Werich, ale ani reisi a herci Jaroslava Adamov, Vlastimil Brodsk, Miloslav
Disman, Frantiek Filipovsk, Ji Frejka aj. T den celozvodn shromdn
zamstnanc Svobodnch novin jednomysln doporuilo Sdruen kulturnch
organizac, aby se fredaktorem stal Jan Drda.
vodnk novho fredaktora, okouzlenho kikem vtzn demokracie,
ubezpeil 26. nora tene listu, e nrod v cel sv suverenit tuto novou
vldu zrove zatiuje i se hls k oddan prci pro republiku, jej pokoj a
rozkvt nm upmn le na srdci. Den po komunistickm vtzstv byl ustaven
akn vbor Syndiktu eskch spisovatel. Vedle Jana Drdy v nm psobili
Vclav Bhounek, jazykovdec Bohuslav Havrnek, K. J. Bene, Vlastimil
Hakovec, Vclav Lacina, Marie Majerov, Ji Manek, Vojtch Mixa, Jan
Mukaovsk, Vtzslav Nezval, Karel Nov, Marie Pujmanov, Josef Sekera,
Vclav ez a Ji Taufer. Pracovat zaal bez prodlev. Okamit pot, co se
pipojil k prohlen kulturnch pracovnk a radostn pozdravil novou vldu,
vylouil ze Syndiktu eskch spisovatel prvn leny. Byli jimi nedvn ministr
spravedlnosti Prokop Drtina, redaktor Svobodnho slova Ivan Herben, Zdenk
Lederer, Ferdinand Peroutka, Ivan Suk, Edvard Valenta, Bohuslav Brouk, Jan
Slavk, Jaroslav k, Ji Zhor, Vclav Prokpek, Otakar Machotka, Michal
Mare, Mirek Tma a A. C. Nor.
46

NAKLADATELSTV
Konec druh svtov vlky neznamenal pro esk knin trh drastickou zmnu
situace. V protektortnm obdob nakladatel (a na neetn vjimky) nepodlehli
ntlaku k aktivn spoluprci s okupan moc a vyhnuli se vydvn
antisemitskch, nacistickch a nmtov proreimnch publikac. Jejich
zveejovn zstalo pedevm domnou nakladatelstv Orbis. Volen orgny
Svazu eskch knihkupc a nakladatel, kter fungoval jako profesn organizace,
byly v ervenci 1941 suspendovny. Svaz pak dila komisask sprva, dosazen
protektortnmi ady, take svazov funkcioni nebyli kompromitovni
kolaborac s okupanty. Vlen konjunktura, utlumen a v poslednch mscch
okupace spornmi opatenmi, spojenmi s uzavrnm nkterch podnik,
pipravila vtin nakladatelskch firem dobr start do novch pomr, pro kter
si mnoh z nich jet v protektortnch asech smluvn i finannmi zlohami
zajistily pedn autory i lukrativn tituly.
Vnj podmnky organizace nakladatelskho podnikn utvela dobov snaha
o jeho regulaci. Podle zmr ministerstva kolstv a osvty mla bt jejm
nstrojem Knin rada, kter byla ustavena 6. ervna 1945 a do n byli
jmenovni za Syndikt eskch spisovatel Frantiek Halas a Vclav ern a za
Svaz eskch knihkupc a nakladatel Frantiek Laichter a Vclav Petr;
dvoulenn zastoupen obdrel t Vbor knihkupeckch a nakladatelskch
pracovnk, Svaz eskch knihovnk a Masarykv lidovchovn stav. Tato
Knin rada vak nikdy nezahjila svou innost, nebo jej roli si pisvojilo
Kopeckho ministerstvo informac pot, co v ervnu zavedlo povolovac zen
( s. 24, odd. Politick a kulturn souvislosti).
Organizace nakladatelskho podnikn

Radikln tn prvnho oficilnho vystoupen knihkupeck a nakladatelsk
obce, Prohlen Pracovnho vboru eskch knihkupc a nakladatel (datovan
14. kvtnem 1945, ve skutenosti ale pijat a o nkolik dn pozdji),
reflektovalo pedevm zjitenou popevratovou atmosfru. Do jist mry vak
zrcadlilo tak vnitn napt v oboru, zpsoben zejmna plivem novch
nakladatelskch firem z as vlen konjunktury, a tedy i vrazn zvenou
konkurenci. Desetibodov program obsahoval aktuln represivn kroky: zajitn
nmeckch firem a jejich peveden do eskch rukou; zajitn podnik, jejich
majitel obdreli koncesi prostednictvm Vlajky, pod ntlakem skho
protektora i cestou tzv. arizace; vylouen nacistick, protiesk a
47

protidemokratick literatury, jako i vdeck a odborn nmeck literatury

vydan po roce 1933; zzen komis pro pezkoumn innosti funkcion a
zamstnanc Svazu eskch knihkupc a nakladatel. Program poadoval rovn
revizi vech konces a zruen konces neodpovdn a neodborn provozovanch.
Klovm programovm poadavkem byla promna obnovovanho Svazu
eskch knihkupc a nakladatel v odbornou instituci, jej kol ml spovat
v plnovn a kontrole knin produkce s clem zajiovat kulturn poteby veho
naeho lidu, podncovat dobrou etbu a zjednvat platnost vem odpovdnm a
kolaborantsky nekompromitovanm tvrm silm naeho nroda, koordinovat
vydavatelsk programy, vyluovat zbyten konkurenn vydn, potlaovat
literrn brak a zabraovat vydavatelsk anarchii a vrob kninch zbytenost
vlenmi i povlenmi konjukturalisty, pedevm pak slouit pi veker tto
innosti duchovn svobod, odpovdn lidov demokracii (Knihkupec a
nakladatel 1946, . 1820). Jak je patrn, profesn a cechovn zjmy tu
v propojen s pevldajc politickou nladou a etickm patosem vytvely
okamit po vlce pedpoklady pro regulaci nakladatelsk innosti.
Prohlen podepsali (bez ohledu na politickou orientaci) vichni lenov
Pracovnho vboru Svazu, tedy vesms vznamn pedstavitel oboru: Jan Fromek,
Antonn Kovanda, Frantiek Laichter, Vclav Mikota, Jan Pohoel, Vclav Polek,
Rudolf Rejman, Bohuslav Rupp, Vladimr ike. Do ela Svazu jako dobrovolnho
spolkovho sdruen byl a do dnch voleb postaven majitel Praskho nakladatelstv
Vclav Polek, kdysi radikln levicov spoluzakladatel Drustevn prce. V ele 12.
hospodsk skupiny maloobchodu (ta za vlky nahradila tradin grmia povinn pro
vechny profesionln provozovan podniky v oboru) stanul knihkupec a pleitostn
nakladatel Rudolf Rejman, potkem dvactch let koncesion Komunistickho
nakladatelstv.
Dobov trend k centralizaci, umoujc snadnj zen a kontrolu, se

prosadil i v dalch organizacch. Pedvlen Kmen, obnoven po dobrovolnm
peruen innosti, se zmnil z elitnho sdruen, usilujcho o obsahov i
formln dokonalou knihu, v eji zaloenou organizaci nakladatel, knihkupc,
spisovatel, vtvarnk, hudebnk a literrnch kritik s vgnm programem
soustavn propagace hodnotn knihy. Jeho pedsedou se stal Josef Trger,
tehdej editel nakladatelstv Melantrich. Na valnch hromadch, konanch
v srpnu 1945, obnovily demokratick systm svho zen tak dv funkn a
prosperujc ekonomick zkladny kninho trhu: distribun centrla Obchodn
drustvo eskch knihkupc (pedseda Vclav Petr) a finann stav Zlona
knihkupc a nakladatel (v ele s pedsedou Jaroslavem Hamplem).
V srpnu 1945 v Praze za asti ptadvaceti nakladatelskch firem (mimo jin
Drustevn prce, Drustvo Dlo, Melantrich, Mlad fronta, Orbis, Prce, Sttn
nakladatelstv, Svoboda a dal) vznikl Blok kolektivnch nakladatelstv. Jeho
programem bylo platn pispt k plnovitmu, clevdommu a zdravmu
podnikn a vytvoit podmnky, kter by vlun sledovaly prospch esk knihy
48

ve smyslu poteb svobodn republiky a jejho lidu (Knihkupec a nakladatel 1945,

. 34). Vd roli v sdruen pevzali pedstavitel novch silnch podnik
(Svoboda, Prce, Mlad fronta a Nov osvta), kter vznikly v kvtnu 1945 na
zklad ivelnho a pozdji bez nmitek legalizovanho zboru nmeckch a (a
ji skuten i domnle) kolaborantskch nakladatelstv. Blok kolektivnch
nakladatelstv byl soust Svazu eskch knihkupc a nakladatel a v jeho rmci
tvoil vraznou nzorovou platformu s paritnm zastoupenm ve vech dleitch
vborech. Ml tak monost inn tlumit kritick pipomnky k chystanm
zkonm a zskat pi regulaci knin produkce rozhodujc slovo. V intencch
ministerstva informac prosazoval vt pravomoci sttnch orgn pi povolovn
knih, vystupoval proti snahm Svazu o kartelov ovldnut trhu a souasn
podporoval zmry rozit okruh nakladatelskch oprvnn t pro stedn
orgny politickch stran a spoleenskch organizac. V jist me tedy Blok
pedstavoval prodlouenou ruku sttu a jeho ad v nakladatelsk sfe, k jej
politick kontrole pispval. Nejdravj kolektivn firmy (Svoboda, Rovnost,
Mlad fronta, Prce) postupn zahjily i budovn st vlastnch knihkupeckch
fililek.
Programovm textem Svazu se stala broura et knihkupci, nakladatel a
hudebnini 1945 (tzv. erven knka), v n Pracovn vbor rozpracoval nkter
body vodnho prohlen z 14. kvtna 1945. Podle tto broury Svaz kupkladu
zamlel doshnout nov zkonn pravy zpsobu vydvn nakladatelskch
oprvnn, jejich driteli mli bt pouze koncesovan nakladatel (nikoliv u
tiskrny). Zrove se snail vrazn limitovat monost vydvn publikac
vlastnm nkladem autora. Broura prosazovala i koordinaci nakladatelskch
pln s clem, aby msto jednotlivch titul byly schvalovny edin programy.
Svaz zamlel vybudovat t Knin kancel jako biograficko-statistickodokumentan stedisko knin produkce, kter by financoval Knin fond,
vytven dvkami z ceny papru uitho pro poteby kninho trhu. Pro dobov
pomry bylo charakteristick, e vechna tato opaten, smujc k regulaci
knin produkce, znepokojovala pouze nkolik len Svazu. Ojedinl protesty
proti uplatovn regulace (kup. nakladatele Vclava Blumy z Hoovic) byly
v zrodku umleny. Vtina nakladatel dvala pednost okamitmu
hospodskmu profitu a pehlela politick dosah regulace kninho trhu. Jin
pomry panovaly na Slovensku, kde ostr nesouhlas s podobnou prax vyslovil
partnersk Zvz slovenskch knhkupcov a nakladatelov, take tu regulace
zavedena nebyla.
Pojet Svazu eskch knihkupc a nakladatel jako organizace nejen profesn,
nbr tak ideov pmo ovlivnilo svazov stanoviska v nkolika krnch
zench. Nejvraznji tomu bylo v ppad bvalho nakladatele Leopolda
Maze, obvinnho z kolaborace. Rozhodnut Svazu za dnou cenu nepipustit
jeho nvrat do nakladatelskho podnikn pitom nemotivovala ani tak jeho
49

innost za vlky, jako pedevm jeho pedvlen obchodn metody, zvlt

vlastn s obchodnch zstupc, proti nim sdruen oste protestovalo.
Z hlediska nakladatel i autor, respektive pekladatel, byly kardinlnm
problmem smlouvy o vi honor. Nikdy nekonc spor, v nm kad strana
zkonit usiluje zskat co nejvhodnj podmnky, se dokal uritho een po
vleklch jednnch v beznu 1946. Kolektivn smlouva, uzaven mezi Svazem
eskch knihkupc a nakladatel a Syndiktem eskch spisovatel, stanovila
minimln desetiprocentn autorsk a tprocentn pekladatelsk honor
z krmsk ceny broovanho vtisku a vylouila jin ne procentuln honore.
Tm souasn se ale zaala projevovat stagnace odbytu knih, i kdy pesnj
by bylo hovoit o vyrovnn nabdky a poptvky po dlouhch letech konjunktury.
(Piny tkvly mj. i v postupnm uvolovn cen potravin a zlepujc se nabdce
spotebnho zbo.) Svaz se proto, veden snahou zpsnit podmnky pro udlovn
konces, elov odvolval na pedpokldanou knin krizi a ministerstvu
informac dokonce vytkal plinou shovvavost v povolovacm zen. Nervozita
lensk zkladny Svazu byla pochopiteln. Z piblin 1200 len bylo asi 250
bu vlunmi nakladateli, nebo u nich nakladatelsk innost pevldala.
Z atmosfry nakladatelskch obav se tak rodily stnosti a stesky na
nedostaten zjem dennho tisku o knihu i pokusy o regulaci peklad,
poukazujc na nik deviz.
Samotn princip regulace nakladatelskm a knihkupeckm firmm
vyhovoval, nebo z jejich pohledu lo pedevm o zajitn odbytu a o patin
zisk. Snahy Svazu o vytvoen zenho kninho trhu se tak paradoxn
doplovaly s aktivitami komunisty ovldanho ministerstva informac, kter
v pednorovm obdob obratn vytvelo pedpoklady k ovldnut a budoucmu
zesttnn vroby a prodeje knih. Pesto toto dvoj prosazovn knin regulace
zeteln pramenilo ze dvou vzjemn nesluitelnch zdroj: zatmco Svaz
uvaoval v rmci dosavadnch pedstav o samosprvnm zen organismu
nakladatelstv a kninho obchodu, ministerstvu informac lo o kulturn a
ppadn i politickou kontrolu (respektive cenzuru) knin produkce.
Pozici Svazu postupn oslaboval nejen obecn politick vvoj, ale tak
zpsob, jakm v jeho rmci psobil Blok kolektivnch nakladatelstv. Ten se stal
vznamnm pomocnkem ministerstva informac nejen svm charakterem a
svmi cli (lenstv instituce tohoto typu naruovalo pravidla Svazu, organizace
sdruujc pevn ivnostnky a soukrom podnikatele), ale zejmna dvoj rol
svch zstupc, kte jako vysoc funkcioni Svazu eskch knihkupc a
nakladatel a souasn zamstnanci velkch firem (Jan Fromek Svobody,
Jindich F. Isoz Mlad fronty a Naeho vojska) ovlivovali jeho rozhodovn
zevnit. To byl tak jeden z hlavnch dvod, pro Svaz (a u jej vedl Vclav
Polek, Vclav Mikota i Frantiek Laichter) nemohl sv zmry pln
uskutenit.
50

Pipravovan reorganizace sttn sprvy v kninm obchodu se od svazovch

pedstav stle zetelnji odklnla. Nov prvn opaten (hlavn omezen
knihkupeckho rabatu a zkon o povinnch vtiscch z roku 1947, vyadujc ti
destky exempl zdarma) vtinou pipomnky Svazu ignorovala. Od konce
roku 1946 zaal do nakladatelskch zmr zasahovat skuten nedostatek
papru, zpsoben jeho masivnm vvozem zesttnnmi paprnami. Teprve
v tto chvli se pdly papru staly innm ministerskm nstrojem regulace,
protoe v prvnch mscch po vlce disponovala ada nakladatel vlastnmi
zsobami a do eskch zem se bn dovel kvalitn papr ze Slovenska, kde
regulace nepsobila. V systmu pidlovn papru stt navc dval najevo svou
podporu kolektivnm nakladatelstvm.
V prvnch mscch roku 1948, v zostujcm se politickm ovzdu, vystily
snahy o novou podobu organizace eskho nakladatelskho podnikn a o zpsob
regulace kninho trhu v oteven konflikt. V lednu 1948 vystoupil ministr
Vclav Kopeck s tvrzenm, e vtina knihkupc objednv knihy pokrokovho
obsahu v kiklav nepatrnm potu, zatmco jin knihy uritho tendennho
zamen vdom favorizuj, take odbratel nemaj monost svobodnho
vbru, a souasn pohrozil nvrhem na uvolnn prodeje knih mimo
knihkupeckou s, tedy opatenm zcela protichdnm kartelovm snahm Svazu
eskch knihkupc a nakladatel (Knihkupec a nakladatel 1948, . 1). Obrann
prohlen Svazu a knihkupeck sekce Hospodsk skupiny maloobchodu, kter
poukazovalo na vce ne sto fililek velkch nakladatelstv (Svoboda, Prce,
Rovnost) a odmtlo naen z bojkotu jakchkoliv knih, vyznlo naprzdno a
pznan se stalo poslednm veejnm vystoupenm obou organizac.
Po norovch udlostech musel bt Svaz eskch knihkupc a nakladatel
podle komunistickch pln nahrazen novou organizac fungujc podle jinch
pravidel. Dne 26. nora 1948 se v mstnostech Svazu ustavil ppravn vbor
Odbornho svazu knihkupc, nakladatel a obchodnk s umleckmi pedmty s
kolem pipravit reorganizaci oboru a jeho instituc v rmci stednho svazu
obchodu.
Samosprvn Svaz eskch knihkupc a nakladatel tm prakticky zanikl. Do
vybranch nakladatelskch firem byla poslze dosazena nrodn sprva, vtina
nakladatelstv vak jet nkolik msc pokraovala v innosti. Prvn
ideologick npor v oboru smoval do ad knihkupc, kte byli okamit
zapojeni do prodeje propagandistick a osvtov literatury komunistick strany.
Edin innost a zamen profilovch nakladatelstv

Obdob let 194548 bylo pli krtk na to, aby hodnota pipravovanch i
ohlaovanch nakladatelskch projekt mohla bt skuten provena realitou
kninho trhu. Stejn jako po roce 1918 i po kvtnu 1945 se vrazn promnilo
51

nakladatelsk spektrum, utven navc novmi pedstavami o organizaci a zen

spoleenskho ivota. Tradin soukrom i drustevn firmy pozvolna nucen
ustupovaly do pozad, zatmco prudkho rozmachu doshla nov vznikl
nakladatelstv ovldan spoleenskmi institucemi a pedznamenvajc
organizaci vydavatelsk innosti v ptch desetiletch.
K tradinm firmm soukromho i drustevnho charakteru patila
nakladatelstv Vclav Petr, Fr. Borov, Jan Laichter, Jos. R. Vilmek, koncern
Melantrich, Drustevn prce, Nakladatelsk drustvo Mje a dal.
Nakladatelstv VCLAV PETR si udrovalo vysok kredit ji od potku
okupace. Zamovalo se zejmna na pvodn beletrii, esejistiku a
spoleenskovdn literaturu. Podl na jeho spch ml pedevm promylen
edin program, vytven za redakn spoluprce bsnka Kamila Bedne a
teoretika Frantika Kovrny. Pod Bednovm vedenm pokraovala kninice
Lyrika, jej prvn svazky vychzely u v protektortnm obdob a v n krom
samotnho Bedne publikovala cel plejda mladch bsnk (Pavel Bojar,
Viktor Fischl, Josef Hiral, Frantiek Nechvtal, Jan Pila, Jan Vladislav). spch
Halasovch Prvnch knek vak nezopakovala Bednem koncipovan edice
bsnickch a prozaickch prvotin Nov jmna (Ivan Divi, Vlastimil Kovak, O.
B. Kraus, Jaroslav Kunst). A do roku 1948 pokraovalo nakladatelstv ve
vydvn Svazk vah a studi, kter s drazem na kontinuitu eskho mylen
roku 1939 zaloil a redigoval Frantiek Kovrna. Autory jednotlivch esej,
vyplujcch vdy jeden seit o rozsahu piblin 40 stran, byli kupkladu filozof
J. L. Fischer, pekladatel Betislav Hodek a Rudolf Mertlk i historikov
Frantiek Kutnar a Josef Poliensk. Za vlky zrozen edice naun literatury
Duch a tvar (dili ji Karel Jansk a J. . Kvapil) byla urena pro literrnvdn
texty (Vclav ern, Otokar Fischer, Karel Polk a Zdenk Kalista). Mimo
kninice zstaly nkter prce Vclava ernho (soubor stat Zpv due, Prvn
seit o existencialismu) a Zdeka Kalisty (Strun djiny eskoslovensk).
Kninice peklad z romnskch literatur Most (redaktor Benjamin Jedlika)
pinesla roku 1947 v pekladu Svatopluka Kadlece stejn dlo evropskho
existencialismu, Camusovu przu Cizinec. V roce 1947 vyly dva svazky
sbornku Ohnice, kter suplovaly neexistujc asopis stejnojmenn voln literrn
skupiny; v jnu 1948 vydala firma prvn a tak posledn slo tetho ronku
msnku pro umn a filozofii Listy. Dal ambicizn plny ji nestaila
uskutenit.
Nakladatelstv FR. BOROV, je za okupace statenm postojem svch
pracovnk odolalo tlaku dosazench nacistickch zmocnnc, pokraovalo ve
svm programu se stdavmi spchy. Jeho zen se optovn ujal Milo
Jirnek, synovec majitele podniku Jaroslava Strnskho, odchod redaktor
Rudolfa Jlovskho a Bohumila Novka vak pispl k oslaben firmy jako
vdho nakladatelstv esk literatury. Nakladatelstv spolhalo na osvden
autory a vyzkouen edice typu atva (przy Eduarda Basse, Adolfa Branalda,
52

Jana epa, Karla Polka, Olgy Scheinpflugov, Ladislava Stehlka) a esk

bsn (Ivo Fleischmann, Jaromr Hoec, Frantiek Hrubn, Jaroslav Kolman
Cassius, Oldich Mikulek, Fra rmek). Pokraovalo ve vydvn vlkou
peruench Spis brat apk (redaktor Miroslav Halk), nov bylo zahjeno
vydvn Dla Josefa Hory (redaktor Miloslav Novotn) a Spis Viktora Dyka
(redaktor Antonn Grund). S asopisem Kritick msnk mla bt vydvna t
Knihovna modern kritiky pod redakc Vclava ernho, ale pipraven program
(mimo jin i vydvn dla Andr Gida, Benedetta Croceho, J.-P. Sartra aj.) se
vak ji nepodailo naplnit.
Nakladatelstv DRUSTEVN PRCE vylo z vlench pomr posleno
tyicetitiscovou lenskou zkladnou spolku a s kontinuln pokraujcm
edinm programem. Po osvobozen vak marn hledalo sevenj autorsk
okruh: pvodn tvorbu pinela prozaick edice iv knihy (Miloslav Fbera,
Jaromr John aj.).
Na klubovm zklad psobilo rovn nakladatelsk DRUSTVO DLO, kter
redakn spoluprce Jiho Kole a vtvarn ast Frantika Grosse, Frantika
Hudeka a Kamila Lhotka pedurovala k sept se Skupinou 42. Edice Knihy
Dla, Svtov lidov knihovna (Erskine Caldwell, Michail Privin, z domcch
autor Norbert Frd) doplnily mimo ady knihy ver (Milo Vack, Carl
Sandburg) a Divadeln kninice. V edici aktulnch stat Mal ada ivch
dokument publikovali mimo jinch autor Jindich Chalupeck, Tristan Tzara a
Ji Weil.
innost NAKLADATELSKHO DRUSTVA MJE obnovili jeho zamstnanci roku
1945, kdy tak odmtli pokus pvodnho vlastnka a pedvlenho nakladatele
pokleslho enskho tiva Artura Vaouse (v letech 194345 vznnho
v koncentranm tboe) o nvrat do podniku. V jnu 1947 pevzal sprvu firmy
Syndikt eskch spisovatel. Nejrozshlej povlen Mjov kninice pinesla
nevyrovnan soubor pvodn i peloen tvorby s vraznm podlem
vzpomnkov a dokumentrn vlen literatury (Frantiek Kafka, estmr
Jebek, Frantiek Listopad, Frantiek Nechvtal, J. R. Vvra). Na literaturu pro
dti a mlde se soustedily edin ady Mj dtem a Mlad Mj (stejnojmenn
klubov asopis zanikl po druhm sle roku 1948).
Svj vznam si v celosttnm mtku podrely t dal firmy.
V nakladatelstv ALOIS HYNEK (eskou beletrii zde redigoval A. C. Nor)
publikovali kupkladu Josef Knap, Ji Manek, T. Svatopluk, Emil Vachek, Jan
Weiss (edice esk romn) i Ji Brdeka, Jan arek, Zdenk Jirotka, Jaroslav
k (edice esk humor). Nakladatelstv B. STBLO, kter se pvodn
orientovalo na nevraznou dtskou a oddechovou etbu, pineslo v Kninici Lyra
vere soudobch eskch bsnk (Ivan Blatn, Ji Kol, Vt Obrtel).
Na svou pedvlenou innost navzala i nkter men nakladatelstv.
Nakladatelstv OTTO GIRGAL po vlce vydvalo asopis Jindicha Honzla Otzky
divadla a filmu a od roku 1946 za redakce Karla Teiga mezinrodn knihovnu teorie
53

umn Orloj (Bohumil Kubita: Pedpoklady slohu, 1947; Paul Verlaine: Proklet
bsnci, 1946). Dal svazek, ji hotov Djiny surrealismu Maurice Nadeaua
v pekladu Zbyka Havlka, nebyl u povolen. Na avantgardn etapu nakladatelstv
ODEON se po rozvodu s Janem Fromkem a pevzet podniku pokusila navzat Zdenka
Fromkov, co se j podailo jen nkolika mlo tituly. Nakladatelsk drustvo
eskoslovenskch legion IN zashlo do povlenho literrnho ivota jen edic
Proud (Ivo Fleischmann, Ji Orten, Nikolaj Terleck aj.).
innost vyvjelo rovn nkolik nakladatel bibliofilskch tisk, kte svou
orientac na souasnou tvorbu pekonvali knihomilskou doktrnu. Exkluzivn program,
zamen na pevn okruh odbratel a open o vynikajc rozhled po soudobch
svtovch literrnch proudech i o existenn nezvislost, udrel zubn lka Rudolf
kek v nakladatelstv SYMPOSION. Stejnojmenn pekladov prozaick kninice
tohoto nakladatelstv pokraovala sice jen nkolika svazky (Erskine Caldwell, Maxim
Gorkij, Romain Rolland), obnoven se vak po tincti letech dokala edice pvodn
soudob tvorby Plejda (Jiina Haukov, Josef Kainar). Pokraovala t pekladov
ada Proklet bsnci (Charles Baudelaire, Paul Verlaine), nov pak vznikly edice
Kentaur (uren pro peklady francouzskch autor) a Due vchodu (vnovan
vznamnm dlm orientlnch literatur). Z dalch bibliofilskch nakladatelstv je
teba uvst HYPERION Erny Jansk, innost VCLAVA POURA, prezentujcho texty
tvrc z okruhu literrn kavrny Union (Emanuel Frynta, Frantiek Hrubn, Svatopluk
Kadlec, Albert Vyskoil) a JANA POHOELHO, obdivovatele a vydavatele prac
filozofa Ladislava Klmy.
Tradice pedvlen a protektortn nakladatelsk innosti se vak mezi

kvtnem 1945 a norem 1948 zce prolnaly s pedzvst rodcch se novch
as. Soukrom firmy a nakladatelsk drustva psobily vedle nov vzniklch
kolektivnch podnik. Politicky zvltn postaven mezi nimi ml tiskov a
vydavatelsk koncern MELANTRICH, kter se v obdob protektortu
zkompromitoval nmeckou finann ast a kolaborantskou urnalistikou v jm
vydvanch periodikch. Koncern pevzala roku 1945 pod pm zen nrodn
socialistick strana, kter z veden podniku odstranila jeho organizan dui
Jaroslava aldu. Po krtk innosti kolektivnho zen stanul v ele firmy jako
stedn editel Julius Firt. Dosavadn editel nakladatelstv, divadeln kritik Josef
Trger, odeel po konfliktu s vedenm strany a byl v roce 1947 vystdn
Zdekem Richterem. Absence vraznch redaktorskch a manaerskch
osobnost zkonit ovlivnila charakter produkce. Pokraovala edice Poezie, kter
se vak po odchodu A. M. Pi zamila hlavn na peklady z rutiny (Anna
Achmatovov, Sergej Jesenin, Nikolaj Tichonov), krom nich pinesla jen sbrku
Vilma Zvady a antologii Lenin u eskch bsnk. Ani nov ada prozaick
edice roda (pvodn dla Josefa Tomana, K. J. Benee, Vojtcha Martnka,
Jiho Muchy a nkolik peklad) nedoshla kvality sv mezivlen
pedchdkyn. Pod vedenm Zdeka Kalisty pokraovala kninice Odkaz
minulosti esk, avak v porovnn s protektortnmi lety jen sporadicky.
Vraznji se nakladatelstv zapsalo do djin psemnictv soubory spis,
54

rozpracovanmi ji v dob vlky (Jakub Arbes, J. V. Sldek, Jindich Vodk),

zatmco zahjen Dlo Josefa Pekae bylo perueno. Ve vynucen spoluprci s
nakladatelstvm Svoboda a Drustevn prce zaalo vydvn dla Vladislava
Vanury (pod redakc Jana Mukaovskho a Ivana Olbrachta), samostatn pak
spis Egona Hostovskho a pod patronac Spolenosti F. X. aldy i soubor prac
tohoto kritika (redakce pracovala ve sloen Jan Mukaovsk, Vclav ern,
Felix Vodika, Ji Pistorius).
V nakladatelstvch eskoslovensk strany lidov VYEHRAD a UNIVERSUM
prosazovali jejich vedouc pracovnci Aloys Skoumal a Bedich Fuk proti
dcm stranickm funkcionm jen obtn neprovenou pvodn tvorbu (v
edici Vere krom sbrek Karla Doskoila i Jana Dokulila vyla t prvotina
Ivana Slavka). V mn steen pekladov edici Orientace (redaktor Albert
Vyskoil) se podailo vydat nkolik titul politick, historick a filozofick
literatury (Christopher Dawson, Max Picard, D. L. Sayersov).
Ostatn nakladatelstv tohoto typu byla pod pmm nebo zprostedkovanm
vlivem komunistick strany. Se skrytou sttn ast vyvjelo innost
nakladatelstv ORBIS, v asech protektortu jedin edin zkladna
propagandistickch a kolaborantskch publikac. V roce 1945 bylo zalenno do
kompetence ministerstva informac. Okupan peklady nmeck dobrodrun
etby (pevn se soudobou vlenou tematikou) tu v osvobozen republice
nahrazovaly obdobn ladn edice esk pvodn tvorby (Bojovnci, Knihovnika
odvahy). V ad strunch ivotopis Kdo je kdo (dila ji Jarmila Kroftov s
redaknm kruhem) dostaly prostor i portrty vznamnch spisovatel. Od roku
1946 zajioval Orbis kninice Matice esk, a to edici Nae minulost a zvlt
Pamtky star literatury esk, zpstupujc nejvznamnj dla eskho
stedovkho psemnictv.
Znanou pozornost pvodn esk literrn tvorb vnovalo nakladatelstv
MLAD FRONTA, kter se v lt 1945 oddlilo od stejnojmennho denku,
zaloenho 9. kvtna 1945 v obsazen budov nmeckho vydavatelskho
podniku Bhmisch-Mhrische Verlags- und Druckereigesellschaft skupinou
mladch litert pod vedenm Jaromra Hoce a pod patronac Svazu esk
mldee. V ele stl krtce Ivo Fleischmann, brzy ho vak vystdal prvn
jmenovan fredaktor Ji Cirkl. nrov nevyhrann edice Boje pinela
hlavn poezii spolupracovnk nakladatelstv (Ladislav Fikar, Ivo Fleischmann,
Jaromr Hoec, Oldich Krytofek, Frantiek Listopad, Milo Vack), v kninici
Nstup pevaovaly peklady sovtsk przy. Pod patronac Frantika Halase,
pedsedy edin rady nakladatelstv, vznikla edice bsnickch kninch debut
Prvn svazky. V kninici Dramata publikoval kupkladu Jindich Pokorn a
v edici Studie literrn kritici Ji Hjek a Jan Petrmichl.
Zpstupovn beletristick produkce se intenzivn vnovalo nakladatelstv
stedn rady odbor PRCE, kter obsadilo budovy bval Nrodn politiky a
zskalo do svch slueb i vynikajc redaktory. V edici Pliv se stdala pvodn
55

tvorba (Jan Drda, Ji Mucha aj.) s tensky atraktivnmi peklady (Louis

Bromfield, Graham Greene, William Somerset Maugham, Upton Sinclair). Do
bsnick edice Kln, redigovan Jaroslavem Seifertem, pispli kupkladu
Frantiek Hrubn, Arno Kraus, Michal Sedlo, Karel Vok i sm Seifert.
Nakladatelstv SVOBODA psobilo jako soust stejnojmennch
vydavatelskch a tiskaskch podnik Komunistick strany eskoslovenska. Tuto
vznamnou ekonomickou zkladnu si komunistick strana zajistila v kvtnu 1945
obsazenm budov nakladatelskho koncernu Novina, spjatho s bvalou agrrn
stranou. Vedoucmi funkcioni se stali pedvlen komunistit nakladatel
Karel Boreck a Jan Fromek, Jarmila Prokopov (vdova po popravenm
nakladateli marxistick literatury Pavlu Prokopovi), pleitostn pedvlen
nakladatel i komunistick agent v nrodn socialistick stran Frantiek Svoboda
a bsnk Ji Taufer. Personln obsazen zaruovalo, e nakladatelstv Svoboda
bude pln psobit v intencch veden komunistick strany a zrove
v prosovtskm duchu. Dosvdoval to i edin program. V beletristickch
kninicch (Knihovna Svobody, Spisovatel Sovtskho svazu, Divadlo lidu aj.),
vydvanch vedle propagandistick produkce, dominovaly peklady ze sovtsk
literatury. V pvodn tvorb se nakladatelstv soustedilo na vydvn prac
komunisticky smlejcch autor (Julius Fuk, S. K. Neumann, Zdenk Nejedl,
Bedich Vclavek) a formln participovalo tak na spisech Vladislava Vanury.
Prask centralismus, kter byl bolestn pociovn zejmna na Morav,
naruovaly v druh polovin tyictch let vydavatelsk aktivity (nezdka realizovan
dky snahm tiskren) ve vtch, tradinch kulturnch centrech i v mench lokalitch.
V echch se podailo pekonat regionln vznam jen nkolika mimopraskm
nakladatelstvm, pedevm havlkobrodsk firm JI CHVOJKA, kter vedle pekladov
edice Sever a Zpad vydvala kninici pvodn tvorby Sted, v n se objevily kupkladu
prce Bohuslava Pernici i Anny Sedlmayerov. Soust innosti tohoto nakladatelstv
byla t humoristick edice Pohoda a pedevm vydvn spis Karla Havlka
Borovskho pod redakc Miloslava Novotnho. Od vlky pokraovalo v innosti t
kladensk NAKLADATELSTV MLADCH zen Petrem Pakem, jemu spolupracovnk
redakce Jaroslav Puchmertl zprostedkoval autorskou, pekladatelskou i vtvarnou ast
svch druh ze Skupiny Ra (Josef Istler, Ludvk Kundera, Zdenk Lorenc). Na intenzivn
vlenou produkci navzalo nakladatelstv A. DDOUREK v Tebechovicch pod Orebem,
orientujc se na nenronou pvodn przu a zejmna na literaturu pro dti a mlde
(edice ivot a dobrodrustv, Mil edice dtsk a Kvten). K jeho kmenovm autorm
nleeli mimo jin Arno Kraus a Pavel Bojar.
Od praskho centra se znan liily pomry na Morav, kde nakladatelsk

innost vyrstala z jinho politickho rozloen sil i z jin kulturn tradice ne
v echch. Projevem tto odlinosti, vtho drazu na tradin nboensk a
konzervativn hodnoty i menho podlehnut svodm sociln revoluce byl rovn
stet mezi Moravskm kolem spisovatel a komunisty usilujcmi ovldnout tento
spolek. Ve snaze pekonat zce regionln profil usilovalo DRUSTVO
56

MORAVSKHO KOLA SPISOVATEL o vydvn novch text renomovanch

autor. Vydvalo rovn etn reedice (zejmna spn tituly zaniklho
praskho nakladatelstv Novina) i nkolik peklad. Pte povlenho edinho
programu tvoila bsnick edice Sad, ve kter byly pod redakc Frantika
Lazeckho a Jarmily Urbnkov zveejnny napklad vere Kamila Bedne,
Zdeka Spilky, Frantika Listopada a Jana Vladislava, a prozaick edice Vinice,
zen Mirkem Elplem a Vclavem Prokpkem. Krom etnch reedic v n byly
zastoupeny aktuln svdeck a vzesk vpovdi, tradin ladn romny,
povdky moravskch autor a vzpomnky (F. V. K, Frantiek Neuil, Jaroslav
Marcha, enk Kramoli, Antonn Kolek, Olga Koutov aj.). Prozaick tvorb
pro mlde se vnovala kninice Slunenice (Frantiek Kok, Frantiek Kelina,
Klement Bochok, Vojtch Martnek).
Na tradice moravskho katolicismu vetn jeho nonkonformnch podob,
prezentovanch zejmna Josefem Florianem a Jakubem Demlem, navazovalo
NAKLADATELSTV BRNNSK TISKRNY. Jeho edin program byl rozvren do
nkolika ad (Crkev a vlast, Duchovn knihovna, Ptel Bo, Pamti a
dokumenty), z nich nejpozoruhodnj byla Kritick knihovna, redigovan
Timotheem Vodikou a zamen na pvodn esejistiku i umleckou kritiku.
Moravsk autory, prezentovan v edici Nvrat (Josef Sekera, Fran Smja, Milan
Rusinsk), vydvalo t nakladatelstv JOSEF LUKASK, psobc v Ostrav a
v Praze. Jeho nov zaloen kninice Strom vak pod redakc Josefa Strnadela
smovala k zskn irho autorskho okruhu (Zdenk Lorenc, J. V. Svoboda,
Gza Velika, Arnot Vanek).
V Opav obnovil slezsk regionln pracovnk Adolf Tomnek, kter se ji ped
vlkou stetl s ambicemi finann silnjho Josefa Lukaska, innost nakladatelstv
ISKRA, sdlcho pvodn v nedalek Hrabyni. Jeho program byl dsledn
regionalistick. V edicch Iskra, Alej a Slezsk dvr vydval beletristick a vlastivdn
prce J. F. Karase, Vojtcha Martnka, Drahoslava Gawreckho, Milana Rusinskho a
dalch autor.
LITERRN ASOPISY
Regulace asopiseck produkce

Vzhledem k tomu, e v prbhu okupace byla v nkolika vlnch zastavena
naprost vtina eskch kulturnch periodik (naposledy v z 1944), otevral se
po osvobozen prostor nejen pro obnovu aktivit z dvjch dob, ale i pro
realizaci pln pipravovanch v obdob protektortu. Ji zprva tiskovho
57

odboru ministerstva informac z 18. kvtna 1945 ovem konstatovala, e po

negativnch zkuenostech z liberalistickho systmu, kdy byl tisk pedmtem
soukromho podnikn jednotlivc a skupin, budou v obnoven republice moci
vydvat periodika jako duchovn vlastnictv celho nroda pouze korporace a
instituce, kter prok veejn zjem. Toto regulan opaten bylo poslze
zmrnno vjimkou v oblasti vdy a umn, je umoovala vydvat periodika i
jednotlivci, respektive soukrommu nakladateli. Otzky divadla a filmu, zen
Jindichem Honzlem, takto vydval Otto Girgal, Nai dobu Jan Laichter, Kritick
msnk (vychzejc po vlce zprvu jako orgn Syndiktu eskch spisovatel)
zaal v prbhu roku 1946 opt vydvat Vclav ern v nakladatelstv Fr.
Borov.
Snahu regulovat asopiseck trh, etit a souasn plnovit vymezovat
oblasti, jim se mla jednotliv periodika vnovat, dokld ve zmnn smrnici
t upozornn, e napt bude mono uvaovat pouze o jednom list pro jeden
obor. Ministerstvo informac se tak od potku snailo udret si pehled o
vydvanm tisku a tak snit poet periodik. Tomuto elu poslouila i jejich
nov registrace. Vnosem z 26. jna 1945 byla periodika (krom dennho tisku a
nkolika vjimek) pozastavena a redakce musely podat tiskov odbor
ministerstva o novou registraci, co veden resortu dalo monost jednotliv
tiskoviny nepovolit i jim snit nklad.
V broue Nov zklady eskho periodickho tisku (1947) uvedl Karel F. Zieris,
tajemnk a pozdj jednatel Syndiktu eskch novin, e kladn bylo vyzeno
piblin 700 z 1760 dost o vydvn asopisu. S odlinmi daji (900 povolench
asopis v porovnn se 400 zamtnutmi) argumentoval v Rudm prvu 9. nora 1946
ministr informac Vclav Kopeck.
Ovlivovn asopiseck produkce v kulturn sfe v zsad nemlo

v povlenm tlet charakter ideov cenzury, smovalo pedevm proti tomu,
co bylo z hlediska tehdejho hlavnho proudu literatury povaovno za okrajov:
proti oddechovm magaznm, regionlnm asopism a pokusm vydvat
asopiseck tribuny novch, dosud nezavedench autorskch i generanch
seskupen.
Dochovan prameny pesto hovo o dvou ppadech, kdy ministerstvo nevyhovlo
dostem o vydvn kulturnho periodika s odvolnm na nedostatek papru, respektive s
odkazem na shodnou funkci jinho asopisu. lo o dost zanajcch litert Jaroslava
Dreslera a Pavla Brzdy, kte pipravovali modernisticky zamen asopis pro zvrhlou
kulturu Gong (oznaen v podtitulu polemicky odkazovalo k nacistickmu termnu
entartete Kunst), a dle o pokus obnovit kulturn-teologickou revui Vhledy, kterou
v letech 193941 vydvali olomout dominikni.
Komplikovan povolovac procedura byla tak hlavnm dvodem, pro se

nkter pokusy o vydvn kulturn revue uchylovaly k oznaen sbornk, akoliv
jejich profil nesl zeteln rysy asopiseck tribuny (Aktiv, Ohnice).
58

Pes zmnn tendence existovalo v letech 194548 v esk literatue

vcemn pluralitn prosted, v nm se mohly oteven stetvat odlin nzory,
ideje a koncepce. Literrn periodika se opt stala hlavn tribunou literrnho
ivota, zachovvajc si, na rozdl od zesttnnho filmu a rozhlasu, odstup od
pmch zsah sttn administrativy.
Vznamn literrn a kulturn periodika

V povlenm tlet vychzela pomrn irok kla novin a asopis, je
periodicitou i nrovou skladbou plnily specifick funkce v literrnm a kulturnm
ivot. Politick zamen odpovdajc stranick orientaci redakc bylo nejvce
patrn v ppad politicko-kulturnch tdenk.
V dobovch sporech a polemikch se vrazn angaovaly pedevm radikln
levicov listy, u nich byla zeteln vazba na politiku komunistick strany. Mezi
nimi zvlt vynikala TVORBA (194552), vydvan stednm vborem KS
pod formlnm vedenm S. K. Neumanna. O jejm profilu rozhodoval zejmna
Gustav Bare, kter se jako fredaktor Rudho prva v letech 194546 a vedouc
Kulturnho a propaganho oddlen V KS vrazn podlel na formovn
kulturn politiky komunistick strany. Charakter Tvorby spoluurovali odpovdn
zstupci listu Ladislav toll a Ji Taufer spolu s Jim Hjkem a Arnotem
Kolmanem. Jejich nzory, prezentovan napklad v tzv. kauze leningradskch
literrnch asopis, v postojch k protektortn poezii nahho lovka i
v rmci diskuse o existencialismu, byly jednoznan, motivovan tdnm
pohledem a teori dvoj kultury. Zrove odkrvaly budouc postoj komunistick
politiky k odlinm umleckm a filozofickm proudm.
Radikln levicov stanoviska pevaovala tak na strnkch KULTURN
POLITIKY (194549), kterou po nvratu z koncentranho tbora zaloil E. F.
Burian. V potenm obdob zde byly publikovny pedevm lnky politickho
rzu. ada z nich byla namena proti osobm podezelm z kolaborace, velk
prostor tu dostvaly vpady proti katolickm autorm (zejmna z pera Vclava
Bhounka) a pispvatel periodika asto vstupovali do polemik s
nekomunistickmi publicisty. Postupn vak charakter asopisu zaala urovat
jeho recenzn a servisn st, pinejc velk mnostv aktulnch informac o
dn v esk kultue. Na redakci se krom osobnosti zakladatele, jeho vodnky
se objevovaly tm v kadm sle, podleli zejmna A. J. Liehm a Stanislav
Budn, ast byly pspvky Josefa Brambory, Vclava Laciny a K. J. Benee.
V Kulturn politice se otevral prostor i pro pedstavitele nejmlad generace,
asto z ad student.
Na obdobnch ideovch pozicch jako zmnn listy, i kdy s mn
jednoznanm spojenm s politikou KS, stla LIDOV KULTURA (194550).
Zamen tdenku odpovdalo jeho vazb na kulturn komisi stedn rady
59

odbor, je byla spolu s nakladatelskm drustvem Dlo jeho vydavatelem.

Lidov kultura prosazovala pedstavu dobrho a obecn pstupnho lidovho
umn, literatury, filmu a divadla, na jeho propagaci se mli pracovnci odbor
soustedit. Ji Kol, kter v asopise mezi jnem 1946 a beznem 1947 krtce
psobil jako fredaktor, posunul tuto ideu kulturn prce a k kolu
popularizovat a zpstupovat modern umn. To, e smyslem takto pojat osvty
mla bt jak to v jednom z vodnk pojmenoval Jan Vladislav vchova
k umn, nzorn dokldala pedevm nov zaveden rubrika Co jsou ismy?
Kolova koncepce se vak nesetkala s porozumnm v kulturn komisi odbor
ani v Kulturnm a propaganm oddlen V KS. Nsledovala vmna redakce
a nvrat k podob odborskho osvtovho listu.
Jednoznan oponenty nachzela radikln komunistick a levicov kulturn
publicistika pedevm v periodikch vydvanch politickmi konkurenty.
V lidoveckch OBZORECH (194548) se vedle vraznch osobnost stedn
generace (Jan Strako, Helena Koeluhov, Bohdan Chudoba) prosazovala
pedevm skupina mladch publicist, psobcch bhem vlky v anglickm
exilu v BBC (Pavel Tigrid, Ivo Duchek, Ota Ornest, Karel Bruk).
Rezervovan postoj redakce Obzor k socialistickm idejm, draz na kesansk
hodnoty stejn jako orientace na zpadn, pedevm angloamerickou kulturu
nesouznly s pevaujcmi nladami doby, co se projevovalo ostrmi spory s
komunistickou politikou. Vraznou osobnost v tomto smru byla zejmna nete
brat apk Helena Koeluhov, vynikajc diskutrka, jej kln
s komunistickm kulturnm ideologem Arnotem Kolmanem plnila na pelomu
ledna a nora 1946 sly mladm, zvlt studentskm publikem (Kolmanovy
diskuse s posluchai prask filozofick fakulty knin vyly v roce 1946 a jsou
pznanm kulturnpolitickm dokumentem).
Koeluhov vak obdobn razantn vystupovala i proti vlastn lidov stran, co
vedlo k tomu, e byla z redakce Obzor jejm vedenm proputna a redakn kruh byl
sten promnn. Po nespnch volbch v roce 1946 pak Koeluhov navrhovala
zsadn reformu strany, kter byla vedenm pijata jako vnitrostranick vzpoura a za ni
byla ze strany vylouena.
Na stejnch ideovch pozicch stl i asopis VVOJ (194648), kam se v z

1946 pesunula mlad st redakce Obzor a kter byl tak zamen na mlad
generaci. fredaktorem tdenku, kter se ji svou grafickou podobou hlsil
k americkmu magaznu Time, se stal Pavel Tigrid. Kultue se zde vnovali
pedevm Ji Kovtun (od kvtna 1947 hlavn redaktor listu) a Frantiek Jakubv.
Charakter stranickho tdenku, kter vrazn souvisel s politickm profilem
vydavatele, ml SVOBODN ZTEK (194548), vychzejc jako tiskov orgn
stednho vkonnho vboru eskoslovensk strany nrodn socialistick. Na
jeho strnkch byla po osvobozen zahjena kampa za odnmen jmen,
postupem asu vak charakter asopisu v kulturn-politick oblasti urovaly spe
60

stati Frantika Kovrny a historika Jana Slavka, kte zde polemizovali s

komunistickou publicistikou.
Kulturnpolitickmi koncepty ml ke Svobodnmu ztku blzko nezvisl
tdenk DNEEK (194648), jen pod redakc Ferdinanda Peroutky navazoval na
prvorepublikovou Ptomnost. Soust publicistiky Dneka byly i reporte
Michala Maree vnovan ppadm povlenho bezprv a kritice
komunistickch praktik (). Kulturn problematice se zde krom Peroutky
vnovali napklad Edvard Valenta a ji zmnn Frantiek Kovrna a Jan Slavk.
Formlnm vydavatelem Dneka bylo Sdruen kulturnch organizac, kter
edn zatiovalo tak SVOBODN NOVINY (194548), pokraujc, rovn pod
Peroutkovm vedenm, v tradici pedvlench Lidovch novin. asopisy tohoto
typu se zamovaly pedevm na politick konotace kultury a jejich zjem o
aktuln umleck problmy nebyl pli vrazn.
ist literrn periodika nebyla s politickmi tmaty tak jednoznan a
prvoplnov spjata. Po vlce svou innost obnovily ji dve vyhrann kritick
tribuny, exkluzivn umleck revue a periodika vymezen pslunost k urit
nboensk konfesi. Vedle nich se soubn objevovaly etn iniciativy
vychzejc z region, ppadn z ad pedstavitel nejmlad literrn generace.
Krom nron koncipovanch projekt obnovovaly svou innost tak etn
nakladatelsk a popularizan koncipovan listy, orientovan na ir tensk
okruh.
Jednm z nejvraznjch asopis, kter mohl od potku potat s pzn
svch dvjch ten, byl obnoven KRITICK MSNK (194548). Prvn
povlen slo bylo vydno ji 25. kvtna 1945. Na rozdl od dvjka vychzel
zprvu jako orgn Syndiktu eskch spisovatel, teprve od dvojsla 89,
vydanho 27. dubna 1946, byl jako vydavatel uveden jeho fredaktor Vclav
ern. Promna Kritickho msnku pesvdiv dokld zmnnou atmosfru
v esk kultue. Hektinost povlenho budovn, sil o aktulnost a pedevm
snaha aktivn vstupovat do kulturn-politickho dn mly vliv na zmnu
periodicity. Pestoe zstal zachovn pvodn nzev, ml msnk vychzet
kadch trnct dn (ve skutenosti vak vychzel jednou za msc obvykle jako
dvojslo i trojslo).
Charakter Kritickho msnku urovala vyhrann osobnost Vclava
ernho, kter zde publikoval adu svch recenz a vah a tak svedl adu spor,
v nich se postupn stal jednm z nejviditelnjch oponent komunistick
kulturn publicistiky. V jeho polemikch se vrazn projevovalo dobov
pznan soustedn k otzkm obecn kulturnho rzu, asto na kor specificky
umleck problematiky. Kritick msnk si vak udroval i charakter pedn
tribuny soustavn sledujc novou literrn tvorbu. Jeho kritickou st profilovali
krom Vclava ernho pedevm Josef Dostl, Karel Polk, Bohumil Polan,
Ji Pistorius a tak Pavel Eisner, kter byl spolu s Antonnem Hrubm vraznm
oponentem dobovch protinmeckch projev. asopis pinel rovn obshl
61

pehledy aktulnho dn v zahraninch literaturch (francouzsk, anglick,

rusk, polsk aj.) a etn peklady. Vere zde publikovala vtina dvjch
pispvatel z ad redaktorovch generanch vrstevnk (Frantiek Halas,
Vladimr Holan, Josef Hora, Frantiek Hrubn), prostor tu dostvali i autoi
z okruhu Kamila Bedne (Ivan Divi, Josef Hiral, Jan Pila) a publikovna zde
byla i ada ukzek z tvorby nejmladch bsnk (Vlastimil kolaudy, Ivo
Fleischmann, Ji otola, Jindich Pinkava aj.).
Z obdobn generan zkladny jako Kritick msnk, s nm ostatn sdlela
st pispvatel, vychzela KYTICE (194548), redigovan Jaroslavem Seifertem.
Ani tento msnk pro literaturu a umn, vydvan odborskm
nakladatelstvm Prce, nebyl programov sevenm periodikem skupiny
vyznvajc konkrtn umleck program. Redakce se orientovala na ir
tensk okruh, jemu vedle zavedench, asem ji ovench hodnot esk
literatury (K. J. Erben, Karel Toman, Josef Hora apod.), pibliovala i bsnickou a
prozaickou tvorbu nejmladch autor. asopis vnoval pozornost i problematice
literrnhistorick a literrnteoretick, otiskoval filozofick lnky a eseje,
vtinou ladn vce populrn ne zce odborn (v 10. sle druhho ronku tu
vak byla otitna i ernho Prolegomena k existencialismu aj.). Podobu recenzn
rubriky uroval A. M. Pa. Pro charakter Kytice bylo pznan, e se na jejch
strnkch mohly sejt osobnosti natolik rozdln, jako byl Ji Hjek, Oldich
Krlk, Julius Heidenreich-Dolansk i Jan Patoka.
Specifickm periodikem svzanm s umleckm programem E. F. Buriana byl
PROGRAM D (194551). V prbhu prvnho ronku vychzel pod nzvem
Program Divadla prce, v druhm se redakce vrtila k pedvlen podob nzvu,
kter se v roce 1948 znovu zmnil, tentokrt na Umleck msnk. asopis se
hlsil k umn bojujcmu modernmi prostedky za zsady socialistickho
ztka. Krom teoretickch pspvk vnovanch divadlu (Petr Bogatyrev, Jan
Mukaovsk, E. F. Burian aj.) zde vychzely texty o filozofii, hudb, vtvarnm
umn i architektue. Spe ojedinl byly pspvky s literrn tematikou,
redakce vak systematicky publikovala pvodn i pekladovou poezii. V roce
1947 se Program D dotkl i problematiky existencialismu, postupem asu vak
v nm narstaly kulturn-politick vahy autor, kladoucch draz na tdn
charakter umn (Arnot Kolman) a vyzdvihujc potebu jeho srozumitelnosti
(Jaroslav Pokorn, Hana Budnov aj.).
Exkluzivnj, a pedevm vyhrannj charakter ml obnoven sbornk
poezie a vdy KVART (194549), kter byl redigovn, stejn jako ped vlkou,
architektem a bsnkem Vtem Obrtelem. Kvart mohl potat s dvjm
pispvatelskm okruhem, tvoenm pslunky mezivlen avantgardy,
zejmna surrealisty. Zprvu vychzel s dvoumsn periodicitou, od prosince
1946 do ervence roku 1949 vak bylo vydno pouhch est sel. V Kvartu se
objevovalo velk mnostv bsnickch peklad; od poezie rusk, respektive
sovtsk, francouzsk, polsk a po soudobou anglosaskou produkci (T. S. Eliot,
62

Carl Sandburg). V asopisu dostvaly prostor rozshl studie vnovan

vtvarnmu umn, architektue, historii i filmu. Publikovali zde mimo jinch
Bohuslav Brouk, Ladislav Radimsk (pseud. Petr Den), Karel Honzk, Jan
Grossman, Roman Jakobson, Vclav Navrtil, Jan Mukaovsk a Karel Teige.
Postupem asu se na strnkch Kvartu vce prosadily osobnosti vnitn spznn
se Skupinou 42 (leny redaknho kruhu byli Jan Grossman, Ji Kol, Ji
Kotalk). Kvart se ale otevral i surrealistickm tendencm, nov rozvjenm
pedstaviteli mlad generace (Ludvk Kundera, Jindich Heisler, Vratislav
Effenberger aj.). K vysok rovni asopisu pispval peliv vbr vtvarnho
doprovodu, odpovdajc jeho modernistickmu zamen (Josef Istler, Vclav
Tikal, Toyen, ale i Jan Kotk i Kamil Lhotk).
Skupina 42 jako umlecky nejvyhrannj uskupen tyictch let nala svou
vlastn skupinovou platformu v LISTECH (194648), vydvanch v prvnm
ronku s podtitulem tvrtletnk pro umn a filozofii (ve druhm a tetm ronku
jako Msnk pro umn a filozofii) v nakladatelstv Melantrich (jedin a
posledn slo tetho ronku vydalo nakladatelstv Vclav Petr). Listy dil
teoretick mluv Skupiny 42 Jindich Chalupeck, v roce 1948 ve spoluprci s
Janem Grossmanem. Skupinov charakter revue pedznamenala vodn
Chalupeckho studie Konec modern doby, je byla vahou o souasn situaci
umn, jeho krizi a dalm smovn, ale naznaoval ho tak relativn uzaven
okruh jeho stlch pispvatel (pvodn tvorbu zde nejastji publikovali Ji
Kol, Ivan Blatn, Jan Han, Jiina Haukov, krom len skupiny pak zejmna
Egon Hostovsk, Ji Mucha, Milada Soukov). Vedle nov pvodn tvorby a
mnoha pekladovch titul (T. S. Eliot, James Joyce, Henry Miller, William
Saroyan aj.) byla v Listech vnovna pozornost i opomjenm eskm autorm
(Ladislav Klma, Richard Weiner), jejich dlo zde bylo nov interpretovno.
V kritick sti se uplatnili Jan Vladislav, Karel Bodlk a zejmna Jan Grossman,
publikujc vedle aktulnch recenz tak rozshl Kapitoly o Jaroslavu Hakovi.
Spznnost Skupiny 42 se soudobmi svtovmi umleckmi a filozofickmi
proudy se zeteln projevovala v tematicky koncipovanch blocch prvnho ronku
(povlen situace umn, soudob angloamerick literatura). Zvlt velk ohlas
vzbudilo slo vnovan existencialismu v literatue a filozofii (1947, . 3). Byly zde
publikovny nejen peklady pvodnch text Lva estova, Martina Heideggera, Karla
Jasperse, Gabriela Marcela, J.-P. Sartra, Alberta Camuse, ale spolu s nimi i kritick
vahy eskch autor (Vclav Navrtil, Jan Patoka, Ladislav Rieger).
Od druhho ronku se Listy staly orgnem Literrnho odboru Umleck

besedy a nahradily tak asopis DOBA (194547), orientovan pod redakc Marie
Pujmanov a Karla Novho na irok okruh pispvatel. I po tto v podstat
formln zmn Listy zstaly ve sv dob nejvraznj kulturn-umleckou
revu.
Skupinovou tribunou byla rovn OHNICE, je vyla roku 1947
v nakladatelstv Vclav Petr jako sbornk souasn kultury. Voln uskupen
63

autor Ohnice se soustedilo kolem bsnka Kamila Bedne, samotn nzev

odkazoval ke sbrce Jiho Ortena a k bednovsk protektortn koncepci
nahho lovka, nov vztahovan ke kontextu existencialistick filozofie. Mezi
pispvatele sbornku patili pedevm bsnci Ivan Divi, Miroslav Holub, Josef
Hiral, prozaik Zdenk Urbnek, teoretickmi studiemi se pedstavili Josef
Zeman a Jaroslav ervinka, kter spolupodal druh svazek. Nzory na
vzjemn vztah umn a politiky, jak je dokldaj ervinkovy stati Bume
spravedliv i Urbnkova vaha Poezie a politika, neodpovdaly pevldajcm
dobovm nladm a byly chpny jako zakonzervovn nkdejch
protektortnch postoj. Proti okruhu Ohnice se polemicky vymezovali zejmna
komunistit kritikov, kte mu vytkali pehnan skeptick nzory, je pr jsou
v rozporu s potebami souasn spolenosti. Do nora 1948 vyly pouze dva
svazky sbornku, kter prakticky uzavely historii jednoho generanho seskupen.
Podobn problmy provzely i sbornk AKTIV, kter vznikl jako platforma
skupiny tzv. dynamoarchist, soustednch kolem Jaromra Hoce a Jana
Grossmana. Idea sbornku, jeho prvn a jedin svazek vyel v roce 1946, nesla
stopy faktu, e vznikla ji za okupace. Studie Jaroslava Morka a Jana Grossmana
v Aktivu mly poloit teoretick zklady novho smru. Dynamoarchickou poezi
se pedstavili Jaromr Hoec a Frantiek Listopad, przou pak Ivan Andrenik.
Jist anachronismus spolu s nesrozumitelnost poadavk a tez obsaench
v manifestu vyvolaly kritick reakce: koncepci dynamoarchickho umn odmtly
jak komunistick kritika, tak nzory publikovan v Kritickm msnku,
Obzorech i katolickch asopisech.
Skupina dynamoarchist v kvtnu 1945 obsadila tiskrnu novin Der neue Tag,
je se stala zkladem tiskovho centra Mlad fronta, spojenho i s nov vzniklm
stejnojmennm nakladatelstvm. Mlad fronta tiskla v letech 194548 nkolik
asopis pro mladou generaci. STEDOKOLK, pokraovatel pedvlenho
Studentskho asopisu, byl zamen na oblast juveniln tvorby, tj. poskytoval
nastupujc generaci publikan platformu (publikovali zde mj. Vladimr Dostl,
Alexej Kusk, Zdenk Peat i Karel Kosk). Dle sem nleel zbavn
obrzkov tdenk MY 45 (slovka na konci se mnila vdy podle roku) s
vraznou kulturn rubrikou, jej podobu urovali kritikov soustavn publikujc
v denku Mlad fronta (Jan Grossman, Jaroslav Hulk, Jaroslav Mork, Ladislav
Fikar). V listopadu 1945 zaalo nakladatelstv mladch se znanmi ambicemi
vydvat levicov kulturn a spoleensk msnk GENERACE (194547).
V redakci se seli autoi spojen s Mladou frontou (Jaromr Hoec, Ivo
Fleischmann) a redaktor Rudho Prva Ji Hjek (prv Hjek zde vyvolal
polemiku s bednovskm okruhem a s Vclavem ernm). Diferenciace mezi
skupinou Mlad fronty a pozdjmi tzv. syntetickmi realisty tak, jak se
projevovala uvnit Generace, je patrn z pspvk Jaroslava Morka a Jana
Grossmana, kte polemizovali s nzory Ivana Skly, respektive Jiho Hjka.
Vedle etnch teoretickch studi pinela Generace tak pvodn poezii, a to i
64

tvrc z jinch okruh, napklad surrealist ze Skupiny Ra i len Skupiny 42,

a v men me bsnick peklady. U v prbhu prvnho ronku dolo z podntu
Gustava Baree ke zmn vydavatele (Mladou frontu nahradil Svaz
eskoslovensk mldee), ke kompletn vmn redakce a postupn promn
Generace v kulturnagitan asopis, kter v roce 1947 svou innost ukonil.
Vedle periodik soustednch kolem umleckch sdruen mli mlad autoi
monost pispvat do asopis, je skupinov charakter postrdaly. To byl ppad
MLADCH ARCH (194549), vydvanch Umleckou besedou v Mlad
Boleslavi, kde se zjem redakce (Vra Poppov, Arnot Vanek, Zdenk Lorenc,
Jan Vladislav) soustedil na soudobou angloamerickou a francouzskou kulturu.
Archy publikovaly tak peklady z poezie polsk, hlavn reprezentant
modernch smr, przy, teoretick stati (nap. Teigeho vystoupen o surrealismu
v souvislosti s vstavou Mezinrodnho surrealismu) a dle profily vtvarn
avantgardy, jim vnoval mimo jin sv stat Ludvk Kundera.
Oteven vi mladm tvrcm byl rovn brnnsk BLOK (194649), kter se
svou reprezentativn grafickou pravou a mnostvm obrazovch a fotografickch
ploh mohl smle srovnvat s podobn zamenm Kvartem. Redakce Bloku (list
dil Frantiek Kalb, vkonnm redaktorem byl Ludvk Kundera) se programov
zamila na sledovn domc a zahranin literrn tvorby a jejich konfrontaci,
piem vnovala pozornost i dalm umleckm oblastem, hudb, tanci,
architektue, fotografii a podobn. Tento irok zbr pivedl ke spoluprci s
Blokem adu vraznch osobnost (Miroslav Barvk, Vratislav Effenberger,
Bohuslav Fuchs, Josef Hrabk, Jindich Chalupeck, Jan Rey, Antonn Sychra,
Karel Teige, Pavel Trost aj.). rove veden a soustavnost redakn prce
potvrzovaly jak objevn volen peklady (nap. stati Romana Ingardena a
Georgese Sadoula), tak i promylen komponovan tematick celky.
Vtina moravskch literrnch periodik se koncentrovala pedevm na problmy
vlastnho regionu. To byl ppad dvoumsnku pro umn a kritiku SLO, jen jako
tiskov orgn Slezsk literrn skupiny vyel pouze jednou roku 1946. Podobn tomu
bylo v ppad KOLA (194648), msnku drustva Moravskho kola spisovatel, je se
pod vedenm Jaroslava Nease a Frantika Krope soustedilo na propagaci dl
vydvanch nakladatelstvm zmnnho drustva. Tradicionalismus a konfesn vymezen
byly charakteristick pro spirituln orientovan asopisy. Revue ARCHA (194548),
vychzejc v Olomouci v redakci Stanislava Vrbka, pinela v dvoumsn periodicit
zejmna tvorbu autor z okruhu olomouck Druiny literrn a umleck (nap. Frantiek
Dohnal, O. F. Babler, Julius Brabec, Jan Karnk), dle esejistick texty vnovan
kesanstv, ppadn literrn historii. Ojedinle zde publikovaly i osobnosti, kter
nemly k tomuto uskupen bezprostedn vztah (Oldich Krlk).
Jako reakce na moravsk regionalismus a tradicionalismus, jako i na sloitou

situaci v spisovatelskch organizacch na Morav vznikl brnnsk LIST SDRUEN
MORAVSKCH SPISOVATEL (194648). V jeho redakci psobili napklad Robert
Konen, Ivan Blatn, Jan M. Tome, Josef Hrabk a Josef Kainar. List se
65

vnoval zejmna literrn kritice, a obsahoval proto rozshlou recenzn rubriku,

nevyhbal se vak ani dtsk literatue a pinel tematick bloky o modern
svtov literatue.
Mezi katolickmi literrnmi asopisy celosttnho vznamu zaujmaly
vrazn msto msnk Akord a nov zaloen list pro kesanskou kulturu
Vyehrad. AKORD (194548) obnovil svou innost po nucenm zastaven v z
1944. Redakn kruh s fredaktorem Janem Zahradnkem kriticky vystupoval
proti dobovm spoleenskm a politickm trendm v kultue a proti pevaujc
socialistick orientaci kladl draz na tradin kesansk hodnoty a idely.
Pispvatel (zejmna Timotheus Vodika a Milo Dvok) se drazn ohrazovali
proti obvinnm z kolaborace, kter byla v Kulturn politice, Rudm prvu, ale
tak v Kritickm msnku a Listech katolickmu proudu opakovan vytkna.
Na strnkch Akordu zveejovali sv studie i pvodn beletristickou tvorbu jak
dvj pispvatel (Jan ep, Jakub Deml, Bedich Fuk, Oldich Krlk, Milo
Dvok, Albert Vyskoil, Jan Zahradnek, Rudolf ern), tak ada mladch
bsnk (Klement Bochok, Josef Jelen, Jan Kamenk, Ivan Slavk, Josef Such,
Vladimr Vokolek, Zdenk Rotrekl, Ivan Divi, Emanuel Frynta).
Obdobn autorsk okruh, ale s mn tradinm zamenm ml trnctidenk
VYEHRAD (194548), jeho prvn ronk dil Aloys Skoumal. Krom pvodn a
pekladov beletrie formovaly charakter asopisu zejmna esejistick pspvky.
Vedle pozoruhodnch vah Jana epa to byly stati Miloe Dvoka, Bedicha
Fuka, Zdeka Kalisty, Oldicha Krlka a Roberta Konenho. Zvlt dleitou
roli sehrvaly peliv volen peklady, jejich tmata se vztahovala k aktulnm
problmm otzce kulturn orientace, vzjemnmu vztahu soudob spolenosti
a crkve, problematice vztahu filozofickho existencialismu a kesanstv,
respektive kesanskho personalismu (F. C. Copleston, Nikolaj Berajev,
Emmanuele Mounier, Vladimir Solovjov, Max Picard aj.).
Po osvobozen obnovily svou innost i listy, jejich hlavnm poslnm bylo
podvat informace o aktulnch novinkch na kninm trhu a dn v jednotlivch
nakladatelstvch, ppadn kultivovat obecn tensk vkus. Nkter byly
vydvny p kulturnch instituc, napklad asopis KNIHY A TENI (194548,
od roku 1948 TEN) vydvala stedn knihovna hlavnho msta Prahy, jin
vychzely jako nakladatelsk listy. Mezi periodiky tohoto typu vynikala
PANORAMA (194551), vydvan nakladatelstvm Drustevn prce pod redakc
Karla Novho. Pestrou skladbou se vyznaovaly listy zasteen Evropskm
literrnm klubem, LITERRN NOVINY (194651) a RST (194749). Pedevm
dky lnkm Frantika ervinky o literatue a filmu byl zajmav MOST (1947
48), kter stlm odbratelm svch knih zaslalo Nakladatelstv mladch
v Kladn.
K okruhu vdeckch a tak pedagogickch pracovnk se obracela odborn
literrnvdn a jazykovdn zamen periodika, je ve vtin ppad navzala
na svou dvj innost. Z pevn pozitivistick metodologie nadle vychzela
66

vtina pspvk LIST FILOLOGICKCH (194651), redigovanch Bohumilem

Rybou, zahraninm literaturm se vnoval ASOPIS PRO MODERN FILOLOGII
(194651). V roce 1947 obnovilo svou innost t strukturalisticky zamen
SLOVO A SLOVESNOST, kde se vedle lingvistick problematiky objevily i zsadn
literrnhistorick studie Felixe Vodiky (esk obrozen jako problm literrn).
Novm literrnvdnm asopisem byla SLOVESN VDA (194752), vydvan
Literrnhistorickou spolenost, v n pevldaly tradinj metodologick
postupy a stanoviska, dan osobnost vkonnho redaktora J. B. apka.
Ponorov situace znamenala i ve sfe vydvn a psobnosti literrn a
kulturn orientovanch periodik zmnu zsadn dleitosti. ada asopis byla
z politickch dvod zastavena, u mnoha jinch pak dolo k takovm zmnm
v redaknch radch a nsledn t v ideovm a obsahovm zamen, e ztratily
svou dvj tv.
SOUVISLOSTI DIVADELNHO IVOTA

Charakter divadelnho ivota v obdob od konce druh svtov vlky do nora
1948 se nevymykal z obecnho vvojovho rmce esk kultury. Prv v tto
dob vznikaly zklady, kter urily rz eskho divadelnictv na dalch tyicet
let. Zmny, kter od kvtna 1945 ovlivnily pomry v divadeln obci a vyvrcholily
schvlenm divadelnho zkona v beznu 1948, byly od potku rychlej, hlub a
viditelnj ne v jinch oblastech kultury (s vjimkou filmu). Hlavn podl na
jejich prosazen v praxi mli zastnci tzv. divadeln revoluce, mezi nimi i eln
pvrenci mezivlen levicov avantgardy. Vtina z nich zastvala nzor, e
tvr umleck potencil lze nejlpe uvolnit jeho vymannm z podru
soukromho vlastnictv a z pout lacin komern zbavy. V socialistickm duchu
usilovali o zsadn organizan pestavbu eskho divadelnictv, pesnji eeno
pemnu divadel na kolektivn spravovan veejn instituce, slouc z jejich
pohledu spoleensky progresivnm zjmm. Teze, e divadlo m patit tm,
kte je vytvej, se pitom prolnala s pesvdenm, e tohoto cle lze doshnout
jedin znrodnnm a zesttnnm.
Prosazen socialistickch princip zen divadla

Programov levicov, radikln socialistick pojet divadelnho ivota
krystalizovalo u ve vlench letech, kdy se rodily prvn pedstavy programu
zesttnn eskch divadel. Ve zcela konkrtn strategick pln dozrly
v poslednch mscch ped osvobozenm. Tvrcem tto koncepce byla Revolun
odborov rada divadelnk, kter v dubnu 1945 soustedila socialisticky
67

orientovan divadeln tvrce. Pod vedenm divadelnho architekta Miroslava

Kouila vypracovala Generln projekt povlen pestavby eskoslovenskho
divadelnictv, jen divadlo chpal jako soust nrodn kultury a prohlaoval je za
veejnou kulturn instituci, plnc pedevm osvtov a vchovn posln.
Bezprostedn po skonen vlky, 13. kvtna, zaslala Revolun odborov rada
divadelnk (psobc ji jako soust Revolunho odborovho hnut) sttnm
orgnm Memorandum o een otzky eskho divadelnictv v nov
eskoslovensk republice, prezentovan jako projev jednotn revolun vle.
Smysl dokumentu prozrazoval ji jeho podtitul: Program socializace eskho
divadelnictv.
V prvnch povlench dnech a tdnech se Revolun odborov rada
divadelnk stala koordintorem a vd silou divadelnho dn. Podle jejch
smrnic postupovaly zvodn rady divadel, kter bhem kvtnovho povstn
pebraly divadla pod svou sprvu a jmenovaly jejich nov veden. Nelo sice
zatm o pln znrodnn, avak dosavadn majitel byli povinni pronajmat
divadla urenm provozovatelm.
Tm vechna esk stl divadla, vetn jevi uzavench v prbhu roku
1944 a malch scn (Vtrnk), zahjila provoz ji v kvtnu 1945. V Praze se
divadeln scny brzy rozrostly o nov generan soubory. Byly to napklad
vyhrann komunisticky orientovan mldenick scna Obratnk, kter se
pozdji stala jdrem Divadla mladch pionr, a divadlo Disk. Ped zatkem
sezony 1945/46 se do Prahy pemstilo pvodn amatrsk pelhimovsk divadlo
Mal komedie a pod nzvem Divadlo satiry se uvedlo jako modern autorsk
literrn i politick kabaret, navazujc na poetiku E. F. Buriana a Osvobozenho
divadla Voskovce a Wericha.
Dsledkem vlky byl vrazn zsah do divadeln st v eskch zemch
spojen se znikem nmeckch scn. Budovy nmeckch divadel byly obsazeny
eskmi divadelnmi soubory a institucemi. Do eskch rukou se znovu vrtilo
Stavovsk divadlo, z Novho nmeckho divadla se stalo Divadlo 5. kvtna.
esk soubory vstoupily i do divadel v Brn (Divadlo na hradbch, Reduta),
v Karlovch Varech, Olomouci, Opav, Liberci, Most, Teplicch a st nad
Labem. Revolun cestou byla obsazena t divadla vnman jako symboly
soukromho podnikn. Divadlo Anduly Sedlkov se pemnilo na Divadlo
revolunch gard a Divadlo Vlasty Buriana na Divadlo kolektivn tvorby.
Nedlnou soust tzv. divadeln revoluce bylo ustaven oistnch komis,
jejich prvoadm kolem bylo odstranit z divadel kolaboranty. Z politicky
elovch dvod se vak innost komis zamila i na nkter prominentn
osobnosti, napklad na herce Vlastu Buriana a Adinu Mandlovou i na dirigenta
Vclava Talicha.
Dne 22. kvtna 1945 byla Revolun odborov rada divadelnk nahrazena
Odborovou radou divadelnk, ve kter pedn msto opt pipadlo architektu
Miroslavu Kouilovi. Prvn fzi tzv. divadeln revoluce uzavel 6. ervna 1945
68

zvltn vnos ministra kolstv a osvty Zdeka Nejedlho o zruen divadelnch

konces a licenc. Toto opaten znamenalo nejen konec soukromho podnikn
v divadelnictv, nebo prvo vlastnit divadlo zskaly pouze prvnick osoby,
nbr i konec odborovho zen divadel. Zvodnm radm dval vnos prvo
vst divadla pouze do konce ervence s tm, e pot pejde na osoby jmenovan
ministerstvem. V polovin ervna pak ministr Nejedl zdil Divadeln radu jako
umleck a kulturn-politick sbor pro zkladn otzky divadelnictv. Tvoili ji
zstupci Odborov rady divadelnk, divadelnch sekc pi nrodnch vborech,
kulturn komise stedn rady odbor a ministerstva kolstv a osvty. V jejm
ele symbolicky stanul Jaroslav Kvapil (hlavn autor Manifestu eskch
spisovatel z roku 1917), jen ale ji v ervenci 1945, po marnm sil doshnout
pesnho vymezen pravomoc Divadeln rady a osobn se setkat se Zdekem
Nejedlm, na funkci rezignoval. Skutenou hlavou Divadeln rady tak byl od
samho potku Miroslav Kouil (dalmi leny byli E. F. Burian, J. V. Kroha,
Josef Trger, Jan Kopeck, Stanislav Neumann, Jan koda, Ji Kupka).
Divadeln rada psobila do konce z 1945 a vypracovala dva zsadn
materily uren ministru kolstv a osvty. Prvnm kolem byl nvrh na obsazen
funkc divadelnch editel, druhm pak stejn nvrh rozvren st
profesionlnch scn a jejich monch provozovatel. Projekt v podstat opakoval
principy koncepce, kterou za okupace vypracovali Jan koda a Jaroslav Prcha.
Provozovateli divadel mohly bt pouze stt, armda, Svaz esk mldee,
drustva divadelnk, drustva nvtvnk a odbory. Soust nvrhu,
schvlenho ji v ervnu 1945, byl program decentralizace divadeln st, jeho
smysl spoval jednak v odstrann rozdl mezi tradinmi divadelnmi centry
(Praha, Brno, Plze) a regiony, jednak v likvidaci koovn mry. S
decentralizac se souasn pojila pedstava plnovitho rozlenn divadel na
nrov a typov specifikovan soubory se zajitnm systmem hostovn.
Koovn spolenosti, vystupujc po kvtnu 1945 vcemn sporadicky, mlo
nahradit zjezdov Vesnick divadlo, zaloen v listopadu 1945. Decentralizace
divadeln st se tak ve skutenosti stvala nstrojem procesu centralizace, jejm
smyslem bylo poddit divadla kontrole sttnch instituc.
V prbhu druh poloviny roku 1945 se podailo uvst v ivot nkter
zkladn principy socialistick koncepce divadelnictv. Socialistick charakter
divadelnho ivota byl vak zatm dn pouze provizornmi ministerskmi vnosy,
nikoliv divadelnm zkonem, kter Nejedlho ministerstvo hodlalo co nejdve
prosadit. Zmna ve funkci ministra kolstv a osvty po parlamentnch volbch
roku 1946 vak ppravu zkona pozastavila. Ministr Jaroslav Strnsk se proces
zesttovn divadel pokusil peruit a navrhnout jinou variantu. Zatkem ledna
1947 pedloil nov nvrh divadelnho zkona, kter na rozdl od pedchozho
nvrhu preferoval drustevn vlastnictv divadel a dokonce povoloval
vyhrannm umleckm osobnostem provozovat divadla soukrom. Proti nvrhu
se okamit postavili pvrenci komunistick koncepce, od druh poloviny roku
69

1946 sdruen v Divadeln komisi pi V KS a Ppravnm vboru Svazu

provozovatel divadel. Pedsedou tohoto orgnu byl opt Miroslav Kouil, leny
pak mimo jin Ji Hjek, Jindich Honzl, Bohumil Mathesius, Jan koda a
Jaroslav Pokorn. Vbor vyvolal kampa, projevujc se v ad odmtavch
prohlen, rezoluc a lnk. Ministersk nvrh tak podpoili jen nrodn
socialist, Svaz herectva a Svaz divadelnch podnikatel. Boj o divadeln zkon,
vnman jako vsostn politick zleitost, se penesl i do parlamentu, kde
skonil a v beznu 1948 pijetm komunistick verze.
Jak je patrn, v obdob 194548 vnovali et divadelnci hlavn pozornost
organizan provozn sfe. Stranou jejich zjmu vak nezstalo ani divadeln
kolstv. Zhy po skonen vlky se ozvaly hlasy nespokojen s rovn
umleckho vzdln a stavem vd o umn. Vsledkem bylo zaloen prask
Akademie mzickch umn v jnu 1945 jako vysok koly pipravujc vkonn
umlce. O rok pozdji vznikla v Brn Jankova akademie mzickch umn. Na
prask filozofick fakult se pak zsluhou Jana Mukaovskho ustavilo
divadelnvdn oddlen v rmci stolice estetiky. Sm Mukaovsk se
v seminch zabval estetikou a teori divadla, od roku 1947 obdobn orientoval
tak pednky dvou externch uitel, Miroslava Kouila a reisra Jindicha
Honzla.
Politizace eskho divadla

Pro zsadn zmnu organizace divadelnch instituc a divadelnho ivota vbec
byla rozhodujc dobov dvra v pednosti administrativnho zen umleck
sfry. Hlavnmi poadavky vznenmi na divadeln tvrce byly vedle ji
zmnn decentralizace divadeln st lidovost, tendennost a demokratizace.
Stejn spoleensk objednvka smovala sice k vekermu umn, divadla se
vak ocitala pod silnjm tlakem. Jakkoliv byly tyto poadavky primrn
spojovny se snahou zpstupnit vysok umleck hodnoty irokm vrstvm
divk, zhy zaala pi jejich naplovn pevldat osvtov i ist ideologick
hlediska.
Soust tohoto kolu bylo pivst do novho divadla novho, tj. lidovho
divka, aby vzniklo tdn sprvn sloen hledi. U v roce 1945 smoval
k tomuto cli doasn pokus o zruen mckho abonentnho systmu, kter
poskytoval jist vhody a finann levy tradinm divckm vrstvm. Na
promn skladby publika se mlo podlet pedevm Revolun odborov hnut,
kter bylo od lta 1945 nejvtm provozovatelem divadel. Na konci roku 1945
vak dolo v dsledku mnovch opaten k divck krizi a k odlivu publika do
levnjch biograf. Mnoh scny se ocitly v ekonomickch problmech,
poslench jet spornmi opatenmi ministerstva kolstv a osvty, kter se
v listopadu 1946, vzhledem k rostoucm nrokm divadel na sttn rozpoet,
70

rozhodlo omezit podporu pouze na divadla subvencovan ji ped vlkou, divadla

v pohrani a nkter vjimky. Toto opaten vyvolalo mezi divadelnky boui
nevole. Pod jeho vlivem gradovala i vnitn krize divadla Vtrnk, ktermu se
nepodailo sehnat novho zizovatele a zaniklo. V dan situaci toti stedn rada
odbor ztratila o adu divadel zjem a ponechala si jen prosperujc Divadlo satiry
a operetu v Praze-Nuslch. Podobn se zachoval t Svaz esk mldee. Na
ekonomick problmy doplatilo i Studio Nrodnho divadla rozputn svm
zakladatelem, Jindichem Honzlem, po jeho nstupu do funkce fa inohry
Nrodnho divadla.
Ve snaze nalzt vchodisko z finann krize bylo roku 1947 zaloeno drustvo
Umn lidu, centrln instituce, kter mla prostednictvm distribuce vstupenek
organizovat a zajiovat nvtvy divadel i koncert, a pomoci tak zpopularizovat
divadlo v nejirch vrstvch pracujcch.
Poadavky na angaovanost divadel vedly k zvznamnn jeho tematick
sloky, k drazu na dramaturgii, j se pisuzovala tvr hodnota zaruujc
naplnn spoleensk funkce, nebo divadlo mlo skutenost nejen zobrazovat,
ale i spoluvytvet. V prvnch povlench mscch se v repertoru spontnn
uplatnila pevn domc klasick dramatika, co pln korespondovalo s vlnou
vlastenectv a protivlenou nladou. Klasika 19. stolet byla pitom chpna jako
vzor umn, kter doke skloubit lidovost s vchovnm poslnm. Pokud jde o
hry zahraninch autor, zmizela z jevi dramata nmeckch tvrc a na esk
scny se vracela dramatika G. B. Shawa, Marcela Pagnola, Romaina Rollanda,
Jeana Giraudouxe, J. B. Priestleye a dalch. Poprv byl uveden John Steinbeck
(O mych a lidech). Divadla se orientovala i na slovansk a zejmna sovtsk
autory. Inscenace jejich dl a ji lo o star texty (Alexandr Ostrovskij, Maxim
Gorkij, Valentin Katajev) nebo o hry s vlenou tematikou zskvaly
jednoznan politick rozmr.
I do oblasti dramaturgie se promtlo smovn k administrativnmu zen
divadel. V noru 1946 byl ustaven Distribun sbor dramaturg, kter i pes
pomrn pestr nzorov sloen (Bohumil Mathesius, Ferdinand Pujman, A. M.
Pa, Ji Frejka, Jaroslav Pokorn, E. A. Saudek a Jan Kopeck) vypracoval na
zklad politickch kritri seznamy doporuench her.
Obdobn jako v jinch oblastech kultury bylo nedlnou slokou novho
vymezen spoleensk funkce divadla taen proti tzv. braku. Z eskch jevi
mla zmizet komern zbava. Vychzelo se pitom z pedpokladu, e divck
zjem dostaten uspokoj inscenace esk klasiky, komedi a veseloher V. K.
Klicpery, J. N. tpnka, F. F. amberka, Ladislava Stroupenickho. V tto
souvislosti ministerstvo vnitra v listopadu 1945 omezilo da, pvodn uvalenou
na vechna divadeln pedstaven, pouze na operetu, tedy nr, kter se stal pmo
symbolem braku. Ekonomick tlak a divck krize si vak brzy vynutily optovn
uvdn komernch titul, zvlt na mimopraskch scnch.
71

Prosazovn jednotnch dramaturgickch zsad neznamenalo automaticky

konec spor o pojet divadeln prce. Nejvraznji se v bezprostedn
povlenm obdob vyhraoval stet dvou koncepc, kter reprezentoval na jedn
stran v Nrodnm divadle a ve Studiu Nrodnho divadla Jindich Honzl, na
stran druh pak Ji Frejka v Mstskch divadlech praskch. Jindich Honzl
pojmal po kvtnu 1945 divadlo jako msto a zpsob vchovy, a to jak vchovy
herc, reisr a dramatik, tak cel spolenosti. Z vyznavae avantgardn
poetiky se stal stoupencem realismu, divadla jasnho a srozumitelnho irokm
vrstvm. Tento posun Honzl zdvodnil ponkud sofistikovanou interpretac
avantgardy jako bsnickho vrazu snu o sociln spravedlnosti v buroazn
spolenosti, kter brnila jeho naplnn. Pedvlen skutenost byla podle
Honzlova mnn liv, take odpor umlce proti formlnmu realismu byl
vrazem jeho odporu proti mck realit ivota. Avantgardn umn v tchto
podmnkch pedjmalo idel, jeho uskutenn se odsouvalo do budoucnosti.
Prv povlen pomry umonily podle Honzlova nzoru vykroit sprvnm
smrem. Umlec ml pracovat pro novou realitu, co znamenalo odvrhnout idely
avantgardy, kter se ve zmnn situaci stvaly pekkou a iluzorn zleitost.
Uznvan reisr nevhal dokonce v tto souvislosti parafrzovat Jiho Wolkra:
Lid [...] krsn sny zabij tm, e je uskuteuj (Otzky divadla a filmu
1948/49, s. 5960).
Naproti tomu Ji Frejka ve svm programu bsnickho divadla na poetiku
mezivlen avantgardy pmo navazoval. Podstatou jeho prce byla snaha o
postien problmu nikoliv zrcadlenm reality, nbr inkem bsnick formy,
vyuitm asociativn obrazov fantazie a jejm prolnnm se skutenost. Frejka
kladl vysok nroky na dramatick texty, a pestoe ze svch pedstav musel
slevovat, jeho dramatick pln, zamen na irok spektrum problm
soudobho lovka, patil k vrcholm povlen divadeln tvorby a byl t
inspirac pro mimoprask divadla. Frejkovo odmtn nvratu k popisnmu
realismu vak na podzim roku 1948 na soutn pehldce Divadeln atva
perostlo v kampa proti osobitmu reisrovi.
Jin typ pojet divadeln prce a dramaturgie pedstavovalo Realistick
divadlo, vychzejc vstc dobovm poadavkm a usilujc spojit angaovanost a
lidovost s kvalitnm repertorem. Divadlo kladlo draz na vrazovou
srozumitelnost, oprotnou od experiment, na postupy a tmata, jimi mohlo
bezprostedn ovlivovat publikum ideov i esteticky. V touze zskat divky
zaazovalo od druh sezony na program nejen politicky angaovan hry (Miloslav
Stehlk: Vesnice Mlad, Zdenk Blha: Hod se t), ale tak osvden komedie
autor jako Oscar Wilde i Molire.
Krtce po vlce se do divadelnho ivota optovn zapsal E. F. Burian. Krom
rychl obnovy divadla D 46 vypracoval hned v kvtnu 1945 pln Bloku spojench
divadel (Brno, Ostrava, Zln, z praskch divadel D 46 a Karlnsk zpvohra).
Tento projekt byl motivovn touhou vyrovnat rove eskch a moravskch
72

divadel na bzi spolen dramaturgie a vzjemnch vmn pedstaven. Pln ale

narazil na nesouhlas Divadeln rady, realizovalo se jen krtk Burianovo psoben
(skonilo ji potkem roku 1946) v ele Drustva divadel prce, provozujcho
krom D 46 i ti soubory brnnskho Nrodnho divadla a Karlnskou zpvohru.
V D 46 se Burian sten vrtil ke sv pedvlen poetice syntetickho
divadla, v nm vldl zkon dramatickho rytmu. Do divadeln syntzy zahrnoval
jako nepominuteln faktor vztah k dob, v n dlo vznik. Podle Burianova
soudu vak byl program povlenho umn programem prmrnho lovka,
proto hodlal sledovat vztahy mezi jednotlivmi lidmi, vztah lovka ke
spolenosti a provn velkch spoleenskch otes a zmn. Hlsil se k realismu
a od roku 1947 vslovn k socialistickmu realismu (lnek O srozumitelnosti
otitn v Programu D 48 1947/48, . 1); ten nevnmal jako jednotn umleck
styl, ale spe jako poznvac metodu. Sm zdrazoval principy srozumitelnosti,
konkrtnosti, jednoduchosti, jasnosti a sprvnho vysloven ideovho hlediska
obsaenho v textu. V prbhu let se vak neustle prohluboval rozdl mezi
kmenovm, z mezivlen poetiky vychzejcm repertorem (Mj, Romeo a
Julie, inscenace staroeskch lidovch her, dramatizace prz, jako byly
Dostojevskho Bl noci, Olbrachtv alt nejtemnj aj.) a pozvolna
pevaujcmi novmi, nezdka publicisticko-reportnmi i konverzanmi
hrami, je psal Burian sm.
K pedvlen poetice E. F. Buriana a Osvobozenho divadla Voskovce a
Wericha se hlsilo Divadlo satiry, modern autorsk literrn a politick kabaret
( s. 210, kap. Drama). Lyrika se v nm prolnala s reces, obrazn metaforick
vyjadovn se satirickmi skei, inspirovanmi soudobou spoleenskou situac.
Pro dobov pomry bylo pznan, e prv toto generan divadlo, tvoen
levicov smlejcmi herci i autory, se nedlouho po noru 1948 ocitlo v centru
kritiky a poslze bylo zlikvidovno.
Inician jdro divadla (dramatik a dramaturg Zbynk Vavn, reisr a herec
Oldich Lipsk, herci Lubomr Lipsk, Jan Maka, Marie Hovorkov a Boena
Holanov) se konstituovalo ji za vlky v Pelhimov jako amatrsk soubor. K jeho
profesionalizaci pak dolo v prvnch povlench mscch na zklad nadenho
divckho a kritickho ohlasu, jej vyvolalo nkolikadenn ervnov a ervencov
hostovn souboru v Praze s inscenac Rozbit trilogie (ilegln pedvdn za
okupace, veejn premira Nrodn dm v Pelhimov 18. 5. 1945). Pelhimovsk
soubor se tak pod nzvem Divadlo satiry stal nejprve soust pobon komorn scny
Realistickho divadla v malostransk Umleck besed, ale poslze tuto scnu svou
tvorbou zcela ovldl, take se v nsledujc sezon osamostatnil i administrativn.
Divadlo, k jeho promujcmu se kolektivu v prbhu asu patili mimo jin
skladatel a klavrista Karel Harry Macourek, vtvarnk Jan Sldek, scnograf Josef
Svoboda a choreografka Laurette Hrdinov, reisr Alfrd Radok, z herc Vlastimil
Brodsk, Milo Kopeck, Stella Zzvorkov, Josef Hlinomaz a Miroslav Hornek,
z litert pak Josef Kainar, Vclav Lacina, Jaroslav Vojtch, Vtzslav Kocourek,
Michal Sedlo a jin, si utvoilo vlastn a nezamniteln jevitn rukopis, inspirovan
73

na jedn stran jevitn poetikou a pevnou reijn stylizac E. F. Buriana, na stran

druh pak a to zejmna poetikou intelektuln revue Voskovce a Wericha.
Osobitost Divadla satiry spovala pedevm v kolektivnm autorskm herectv, jemu
byl podzen i groteskn stylizovan tvar divadelnho textu. Prostor pro kolektivn
autorskou vpov tu utvelo stavebn voln psmo, skldajc se z jednotlivch
relativn samostatnch vstup a sel: psniek, dialog i scnek, piem dleitou
roli vdy hrla hereck improvizace, vetn okamit reakce na udlosti dne. Sept
textov sloky s touto konkrtn divadeln poetikou pitom omezovalo zjem o knin
prezentaci jednotlivch her (publikovny byly pouze dv).
VZTAHY SE SLOVENSKOU LITERATUROU

Po skonen druh svtov vlky se Slovensko stalo znovu soust
obnovenho spolenho sttu na zklad politicky jednoznan deklarovan
nrodn samostatnosti. V pedchozm obdob, v letech existence Slovensk
republiky (193945), doshla vysokho stupn samostatnosti tak slovensk
literatura, kter se na povlen obnov spolenho literrnho prostoru poala
podlet jako zcela nrodn dotvoen, kulturnmi a vdeckmi institucemi
zabezpeen pln sobstan organismus s dostaten rozrznnou literrn
tvorbou.
Obnova esko-slovenskch literrnch kontakt

Lta 194548 znamenala v oblasti vztah mezi eskou a slovenskou
literaturou obnoven tradinch kontakt, piem tyto snahy mly zvlt
v eskch zemch vce povahu programnch prohlen a asopiseckch vah ne
kadodennho sil o sept obou literatur. kolem dne se stalo vzjemn
poznvn, jeho znan mezerovitost byla mnohem zetelnj v esku ne na
Slovensku. Neuten stav, publicistikou na obou stranch asto hodnocen jako
pezrn slovenskch literrnch aktivit nebo jako vzpurnost eskho tenstva
vi slovensk knize, potvrdila potkem roku 1947 anketa Co soud et
spisovatel o slovensk literatue, v n konkrtn znalost slovensk literatury
prokzala jen jedna ptina z jednapadesti obeslanch respondent (Nrodn
osvobozen 26. 1. 1947; Svobodn noviny 15. 6. 1947).
Principem nadazenm vekerm podobm vzjemnch kontakt mezi
eskm a slovenskm psemnictvm se v roce 1945 stalo sttem regulovan
souit obou nrod, promtajc se zkonit do kulturn, a tud i literrn oblasti.
Vzhledem k tomu, e v eskch zemch a na Slovensku byl vnovn jen mal
zjem studiu meziliterrnch vztah, pichzely v letech 194546 ke slovu
74

vtinou manifestan, politicky motivovan prohlen literrnch tvrc

(napklad vystoupen Lumra ivrnho na prvnm Sjezdu slovenskch vdeckch
a umleckch pracovnk v srpnu 1945 nebo pspvek Ladislava Novomeskho
na prvnm sjezdu eskch spisovatel v ervnu 1946).
Problematikou meziliterrnch vztah zvlt z retrospektivnho hlediska se roku
1946 zabval Alois Gregor ve studii Vztahy mezi psemnictvm eskm a slovenskm,
v n vak svou interpretaci zatil shromdnm doklad o sten odvozenosti
slovensk literatury (List Sdruen moravskch spisovatel 1946, . 34). Naopak tezi o
nepetrit ptomnosti kad z obou literatur v druh s plnm respektovnm jejich
estetickho rozrznn, podmnnho odlinmi kulturnmi potebami nrodnho ivota
vyslovil ve svch kulturn-politickch vystoupench k prvnmu vro Slovenskho
nrodnho povstn roku 1945 a na Sjezdu nrodn kultury v roce 1948 Jan Mukaovsk.
O prohlouben vzjemnch literrnch vztah byl bezprostedn po vlce

hlub zjem na Slovensku ne v eskch zemch. Literrn historik Andrej Mrz,
kter se kontaktm s eskou literaturou vnoval nejsoustavnji, povaoval za
zkladn pedpoklad vzjemnho literrnho poznvn a sbliovn pedevm
ustaven eln organizace jako platformy, kter by napomhala k obnoven
souit jako pirozen nevyhnutelnosti obou kultur.
Poadavek institucionalizovat vzjemn vztahy obou literatur byl prosazovn
pedevm slovenskou stranou a souvisel se snahou ochrnit slovenskou literaturu
ped eskou kulturn majorizac. Zrove byl i soust irho pokusu o een
nrodnch a sttoprvnch problm tak, jak je pinela pprava nov stavy
(toto tma ovldalo eskoslovenskou politickou scnu a do roku 1948).
Nrodnostn a politicky motivovan postoj k otzce vzjemnch vztah vyjdili
slovent spisovatel manifestan v lednu 1946 v dopise adresovanm Syndiktu
eskch spisovatel. Vsledkem nsledujcho jednn slovenskch spisovatel
v esku bylo ustaven stlho koordinanho vboru, kter ml spoluprci mezi
obma literaturami vtisknout charakter pravidelnosti a systematinosti. Vbor
tvoilo pt stlch zstupc Spolku slovenskch spisovatel (Michal Chorvth,
Dobroslav Chrobk, Jn Kostra, Jn Ponian, Jn Smrek) a pt zstupc
Syndiktu eskch spisovatel (Jan Mukaovsk, Frantiek Nechvtal, A. C. Nor,
Josef Rybk, Karel Scheinpflug); kolem vboru bylo svolvat pracovn porady
stdav v Praze a v Bratislav, organizovat vzjemn poznvac setkn a
reprezentativn literrn akce i vytvet podmnky k vzjemnmu sledovn a
recenzovn knih v eskm a slovenskm periodickm tisku.
Koordinan vbor inicioval v noru 1946 projekt celosttnho pracovnho
sjezdu spisovatel, kter se vak v ervnu uskutenil pouze jako sjezd esk.
Slovent spisovatel toti dospli k nzoru, e jejich organizace (sdruujc asi
sto len) nen dosud schopna vystupovat jako rovnocenn partner Syndiktu
eskch spisovatel, tajcho asi 1200 lid. Spolen manifestan setkn
zstupc esk a slovensk spisovatelsk obce se tak uskutenilo a ve
zmnnch politickch podmnkch v dubnu 1948 v rmci Sjezdu nrodn
75

kultury. Nvrhy slovensk delegace na prohlouben vztah mezi eskou a

slovenskou kulturou, a tedy i literaturou, zde ji odpovdaly nov situaci na
politickm a kulturnm poli po noru 1948.
Spolen knin trh a peklady

Spolen literrn prostor vyuvala esk i slovensk nakladatelstv, pevn
vak z mimokulturnch dvod.
Knihy ve sloventin vychzely v eskch zemch jen ojedinle, a kdy, tak
zejmna s tematikou partyznskou a protifaistickou. Napklad v roce 1947 vyel
v nakladatelstv ELK romn Hory mlia od JOZEFA HORKA, v nsledujcm roce pak
jedin oboujazyn nakladatelstv Nae vojsko vydalo beletrizovan memory HELY
VOLANSK Stretnutia v lesoch.
Podobn pleitostn ale vychzely tak esky psan knihy na Slovensku.
K vjimkm patila Kninica eskch spisovateov, zzen roku 1946 bratislavskm
komunistickm nakladatelstvm Pravda, jejm prvnm titulem byl Olbrachtv romn
Anna proletka. Otakar Haering, Emanuel Leehrad, Josef Cheth Novotn-Kuzma a
dal pak vyuili neexistence cenzurn regulace kninho trhu na Slovensku a v edici
seitovch romn Veery, vydvan v letech 194748 nakladatelstvm
eskoslovensk vydavatesk spolonos, publikovali przy, je esk nakladatelstv
odmtla jako brakovou literaturu ( s. 230, kap. Populrn literatura).
Pestoe se novou hodnotou v esko-slovenskch meziliterrnch vztazch

v budoucnu mly postupn stt peklady, byla poteba vzjemnho pekldn
zpotku zpochybovna, a to pedevm slovenskou stranou, kter kladla draz
na rozvoj pirozen schopnosti vzjemnho ten v obou jazycch. Pi spolenm
jednn delegac obou spisovatelskch organizac potkem roku 1946 byl
vznesen t argument, e jde o zbyten zdvojovn finannch nklad.
Vjimkou byly oblasti, ve kterch byl peklad nezbytn, zejmna literatura
pro dti a divadeln texty. Prvnm eskm povlenm pekladem slovenskho
dramatu byla hra PETERA KARVAE Meteor (peklad Miloslav Jare), podobenstv
o pacifismu a vlenm hrdinstv, uveden praskm Divadlem 5. kvtna v roce
1946. Pekladu do etiny se dokalo tak drama Matka od JLIA BAR-IVANA
(peklad Ji Jeek, prem. s tit. Mti, Studio Nrodnho divadla v Praze 1947).
Naopak inohra Slovenskho nrodnho divadla v Bratislav uvedla roku 1946 ve
slovenskm pekladu Vc Makropulos Karla apka (v pekladu Eugena
Paulinyho). V oblasti literatury pro mlde vyla esky pohdka slovenskho
autora MARTINA HRANKA s titulem Jekov (1946, peklad Vlasta etrn). Na
Slovensku byly naopak pekldny romny pro dvky Jaromry Httlov, Vilma
Neubauera nebo Vlasty tflov.
76

Trend k vzjemnmu pekldn soudob i klasick beletrie zeslil a v roce

1948, v prvn fzi ovem s vraznou orientac na politicky agitan literrn
tvorbu.
Recepce slovensk literatury v eskch zemch

V men me se sloit nrodn a politick problematika promtala do t
roviny vzjemn literrn vmny, kter byla urovna pedevm kritrii
estetickmi.
V eskch zemch vyvolvala oprvnnou pozornost poezie slovenskch
surrealist, v domcm prosted pojmenovanch roku 1939 jako nadrealist. Tato
skupina autor (teoretik Michal Povaan a bsnci Jn Brezina, Pavel Bunk,
Rudolf Fabry, Julius Lenko, Jn Rak, Vladimr Reisel, tefan ry), soustedn
na pelomu tictch a tyictch let kolem nkolika nadrealistickch sbornk,
po roce 1945 postupn promovala avantgardn poetiku sv tvorby smrem
k tendenn a agitan pojatmu vrazu. Vere nadrealist, poznamenan hlavn
vlenmi zitky, byly prezentovny na praskch veerech slovensk poezie
v beznu 1946 i v jnu 1947, kdy jejich dominujc postaven v souasnm
kontextu slovenskho literrnho ivota zhodnotil Jan Mukaovsk (sm se mimo
jin na dvou nadrealistickch sborncch publikan podlel) a v irm rmci cel
modern slovensk poezie J. B. apek. Vere nadrealist nejenom pronikaly na
strnky eskch kulturnch asopis (Blok, Kvart, Tvorba), ale vyvolvaly tak
kritickou odezvu. Jejich tvorba vnjkov stle surrealistick a hojn
vyuvajc voln hovorov ver, ale vnitn ji pevn reflexivn a zamen
k socilnm nebo ideologickm tmatm byla Ludvkem Kunderou a Zdekem
Lorencem pke odmtnuta jako sttotvorn nadrealismus. Tento nzor jako by
potvrzovalo udlen slovensk nrodn ceny v roce 1946 Rudolfu Fabrymu za
bsnickou skladbu Ja je niekto in.
Men pozornost byla v esku vnovna katolickm bsnkm. A to navzdory
skutenosti, e poezie katolickch autor, pro ni se tehdy teprve ujmalo
souhrnn oznaen katolick moderna, zskvala v hodnotov hierarchii slovensk
literatury naas takka vedouc postaven pot, co se slovent nadrealist zaali
ztotoovat s kritrii socialistickho umn a jako skupina se rozpadli. V eskch
zemch na tento posun zareagoval jen katolick tisk: asopis Akord mimo jin
pinesl v ervnu 1947 v destm sle rozshl oddl Ze slovensk lyriky,
doplnn o sta Vojtecha Mihlika Strune o slovenskej katolckej moderne.
V tme roce byla na jeho strnkch publikovna strun kritick zhodnocen
poezie Jna Haranty, Jna Motulka a Janka Silana, tedy autor rozvjejcch
v osobitch bsnickch vpovdch motivy bolestn lidsk existence, nboensk
pokory, domova i proitk vlky. Jejich bsn nleely mezi posledn povlen
vrcholy tvrch vboj slovensk katolick lyriky. Vcemn jen jednorzov se
77

v letech 194648 eskm katolickm autorm vnovala tak slovensk periodika.

Bratislavsk denk Sloboda projevil kritick zjem o Jana epa, Jana
Zahradnka i Dominika Pecku, pspvky eskch autor naopak pinesl
trnavsk msnk Nov prca.
Vedle nadrealist a katolk, pedstavujcch dv hlavn a soupec seskupen
na slovensk literrn scn, vnovala esk literrn publicistika pozornost
zejmna prze a poezii levicov zamench autor (napklad Jna Bodenka,
Jozefa Horka, Petera Jilemnickho, Frao Krle, Julia Lenka, Mira Prochzky,
Ivana Terena) nebo dramatm (zvlt Jlia Bare-Ivana, Petera Karvae a
tefana Krlika), v nich pevaovala tematizace protivlench motiv a
socialistickch idej. Naproti tomu dlo vjimenho metaforickho zobrazen
ztrty pirozen identity lovka poloviny 20. stolet, jakm byl romn
vznamnho pedstavitele slovenskho naturismu FRANTIKA VANTNERA
Nevesta hl (1946), vzbudilo pouze ojedinl (ideologicky motivovan a
konfrontan) ohlas.
Soustavnj informace o slovensk literatue podvali v eskm tisku zejmna
recenzenti Kritickho msnku (Ji Pistorius, Karel Rika) a Lidov
demokracie (Jan Evangelista Kostiha), v men me pak Prva lidu (Karel Polk),
Tvorby (Boivoj Kemek) a Mlad fronty (Jaroslav Hulk). Pomrn hojn a s
uznnm vysok metodologick rovn (vnman asto i jako kvalitativn
zhodnocen odkazu eskho strukturalismu) byly v eskm periodickm tisku
pipomnny knin studie literrnch vdc (hlavn Mikule Bakoe, Rudo
Brtn, Jna Breziny, Alexandra Matuky, Andreje Mrze a Zoltna Rampka).
Tradin intenzivnjmu a soustavnjmu zjmu o eskou literaturu ve
slovenskm prosted napomhala v bezprostedn povlenm obdob tak jej
vt, zejmna skupinov a ideov rozrznnost. Podobn jako v eskch zemch
pevldal i na Slovensku zjem o soudobou tvorbu spjatou se zkuenost vlky,
okupace a odboje nebo o dla s vrazn sociln i spoleensky angaovanou
tematikou. Stlou pozornost slovenskch recenzent upoutvaly bsnick knihy
Kamila Bedne, Frantika Hrubna, Vtzslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a
pedevm Vladimra Holana, przy Jana Drdy, Miroslava Hanue, Vclava
eze a ve zven me romny Egona Hostovskho, jeho symbolizujc a
zkostn rozkrvn smyslu lidskho ivota bylo na Slovensku a do tto doby
vesms mlo znm. O nov esk literatue referovala na Slovensku nejastji
periodika as (Milan Pit), Osveta (Jn Butvin), Tvorba (Juraj Kreme),
Slovensk pohady (Peter Karva, Ludmila Rampkov), Eln (Alexander
Matuka), Nrodn obroda (Mric Mittelmann Dedinsk, Juraj Vian), Nrodnie
noviny (Andrej Mrz) a Pravda (Vladimr Reisel, Pavel Bunk).
78

PEKLADOV LITERATURA
Povlen spoleensko-politick situace a kulturn atmosfra se zkonit
promtala i do produkce a struktury pekladov literatury. Zcela v intencch
dobov negace veho nmeckho vcemn vymizely peklady z literatur
nmeck jazykov oblasti, naproti tomu byl kladen draz na literrn peklady ze
zem protihitlerovsk koalice, kter nesmly vychzet bhem vlky. Vzhledem
k nov politick orientaci povlenho eskoslovenska mla bt v hojnjm
potu zpstupovna zejmna literatura sovtsk, jak to explicitn doporuovaly
pslun pase Koickho vldnho programu. I pes tyto zmry a tlaky,
podporovan a akceptovan zejmna nov vzniklmi a vesms levicov
orientovanmi nakladatelstvmi (Mlad fronta, Svoboda aj.), navazovala
pekladov literatura v letech 194548 zeteln na pedvlenou kulturn-literrn
pluralitu a snaila se pedevm zaplnit vydavatelsk mezery vznikl vlenou
izolac.
Tematizace vlenho proitku dominovala jak v pvodn esk literrn
tvorb, tak i v literatue pekladov. Projevilo se to nejdve v hojnm vskytu
bsnickch antologi, je seznamovaly tene s poezi psanou v prbhu
vlench let a reagujc na proitek vlky. Jednm z prvnch edinch in tohoto
typu byl sbornk sovtsk poezie Brnili svou zem (1945, peklad Ivo
Fleischmann a Sergej Machonin). Obdobn tematick ladn mly i dal
antologie: est bsnk. Poezie francouzskho odboje (1947, kolektiv
pekladatel), Pochodn (1947, vbor z polsk poezie, peklad Jan Pila), Slova
v ohni (1947, vbor ze panlsk poezie, peklad Frantiek Nechvtal), Mezi
dvma plameny. Nov anglick poezie (1948, kolektiv pekladatel), Lhev
v ece. Antologie souasn francouzsk poezie v pekladech Frantika Hrubna
(1948). Tak nov a rozen vydn proslul antologie Amerit bsnci (1946,
peklad Arnot Vanek) bylo doplnno veri s vlenou tematikou.
Tma vlky dominovalo i v prze, kde se pekladatelsk zjem soustedil
zejmna na sovtskou literaturu, z n byla zhy peloena ada vlkou
inspirovanch dl; byly to zejmna przy KONSTANTINA SIMONOVA Dny a noci
(1945, peklad Sergej a Vladimr Machoninovi), ALEXANDRA BEKA Za nmi
Moskva (1945, peklad Jan Mare), BORISE GORBATOVA Nepokoen (1945,
peklad Ji Taufer), VASILIJE GROSSMANA Lid je nesmrteln (1946, peklad Arno
Hais), ALEXANDRA FADJEVA Mlad garda (1947, peklad Anna Novkov a
Sergej Machonin), FJODORA PANFJOROVA Boj o mr (1947, peklad Hana
Bubenkov), VSEVOLODA IVANOVA Na Borodinskm poli (1947, peklad
Dagmar Outratov) a dal. Ponkud odlin a psychologicky sloitj obraz
vlky poskytovaly i etn peklady z jinch literatur: CURZIO MALAPARTE: Kaput
(1947, peklad Karel Jangl), JERZY ANDRZJEWSKI: Popel a dmant (1948, peklad
Helena Teigov), J. B. PRIESTLEY: Sobotn svtn (1946, peklad J. J. Lorenc),
79

GRAHAM GREENE: Tajn kurr (1948, peklad V. J. Formnek) a JOHN DOS

PASSOS: Americk pravda (1946, peklad Albert Reinwart). Zejmna dla
americkch autor svm nepateticky civilnm pohledem demaskovala obraz
vlenho utrpen, a ji lo o rozporupln vlen proitek panlsk obansk
vlky (ERNEST HEMINGWAY: Komu zvon hrana, 1946, peklad A. Sonkov a
Zora Zinkov) nebo o stetvn obyejnho lovka s neosobn vlenou
maineri (WILLIAM SAROYAN: Lidsk komedie, 1947, peklad Gustav Bernau, a
Dobrodrustv Wesleye Jacksona, 1948, peklad Zdenk Urbnek).
Nvraty k pedvlenm tradicm

Vtina nakladatelstv chtla v letech 194548 navzat na sv pedvlen
vydavatelsk plny a realizovala v pekladov literatue zmry znemonn
vlkou. I pes znan vhody, je byly poskytovny pedevm pekladm ze
sovtsk literatury (zvhodnn pdl papru, sttn a stranick dotace apod.),
zde byla stle jet zeteln vydavatelsk pluralita, kter se promtala i do
edinch pln pekladov literatury. Vlkou poslen tensk zjem stle
petrvval a umooval etn nov vydn znanho mnostv dl nejrznj
jazykov provenience z klasickho literrnho ddictv (Dante Alighieri, sv.
Augustin, Franois Villon, Miguel de Cervantes, Lope de Vega, Voltaire, A. S.
Pukin, Honor de Balzac, Stendhal, Charles Dickens, F. M. Dostojevskij a ada
dalch). U za vlky byly pipraveny nov peklady antickho duchovnho
odkazu (nap. PROPERTIUS: Elegie, 1945, peklad Rudolf Mertlk; ARISTOTELES:
Metafyzika, 1946, peklad Antonn K; PLATN: Listy, 1945, peklad Frantiek
Novotn) a dky systematick innosti kolem nov zaloenho asopisu Nov
Orient oil zjem i o kulturu Pednho vchodu (Korn, 1945, peklad Ignc
Vesel), o literaturu staroindickou (Bhagavadgta, 1945, peklad Rudolf Janek;
Lska a odkn. Vbor ze star indick lyriky, 1948, peklad Oldich Fri),
nskou (LIU O: Putovn starho Chromce, 1947, peklad Jaroslav Prek) i
perskou (tyver Omara Chajjma, 1947, peklad Josef tbr).
Cel ada bsnk i pekladatel se bhem vlky vnovala pekldn, jeho
vsledky mohly bt zveejnny vtinou a po vlce. V novm osobitm
petlumoen Frantika Halase tak vyly (s jazykovou pomoc Josefa Matoue)
bsnick skladby ADAMA MICKIEWICZE Grayna, Konrd Wallenrod a Dziady
(1947), nov peklady PAULA VERLAINA od Frantika Hrubna (Verlaine, 1947) a
Portugalsk sonety ELISABETH BARRET-BROWNINGOV, kter peloila Hana
Markov-antovsk (1946). K tmto poinm lze tak piadit nov peklad Dla
STPHANA MALLARMA (1948), vznikl p Emanuela z Leehradu. Nvaznost
na pedvlen surrealistick aktivity v eskoslovensku dokldaly nov peklady
z dla LOUISE ARAGONA (Cestujc z Imperilu, 1948, peklad Vra Petkov a
Albta Bendov), PAULA ELUARDA (Vbor bsn 19181938, 1946, peklad
80

Zdenk Lorenc ad.), ROBERTA DESNOSE (Bsn, 1947, peklad Adolf Kroupa) i
peklad text TRISTANA TZARY, je pednesl pi sv nvtv Prahy v roce 1946
(Dialektika poezie; Surrealismus a doba povlen, 1946, peklad Valerie
Petrov a Ren Murat).
Pekladatelsk rozpt nov vydvan przy bylo, s vjimkou nvrat
k tradinm hodnotm literrn klasiky, a chaoticky irok a neobyejn pestr.
Peklady mly zaplnit nejen mezery, vznikl vlkou, ale tak umonit prosperitu
nakladatelskho podnikn. Tak se v pekladov literatue objevovali jak sovtt
autoi, jejich dla u mnohdy pedznamenvala nr budovatelskho romnu
(Anton Makarenko, Fjodor Gladkov aj.) a kter vtinou vyla v pekladu u ped
vlkou, tak souasn autoi zpadnch literatur, jejich hodnota byla u provena
pedvlenm literrnm ohlasem (John Galsworthy, William Somerset
Maugham, John B. Priestley, Franois Mauriac, John Steinbeck, Erskine
Caldwell, Sigrid Undsetov, Sinclair Lewis, Aldous Huxley a dal).
Nakladatelsk prosperita se oprala o osvden kvality anglickch detektivek
(Agatha Christie, Ellery Queen, Dorothy Sayersov) i o romnov bestsellery
typu BETTY MACDONALDOV: Vejce a j (1947, peklad Leopold Havlk), ERICH
MARIA REMARQUE: Brna vtzstv (1948, peklad Zorka Chrastinov-Dandov),
MARCIA DAVENPORTOV: dol rozhodnut (1947, peklad Vladimr Vaecha) i
romnov cyklus UPTONA SINCLAIRA Konec svta (1946, peklad Gustav Heyduk
a Marie Kottov).
Vraznm dokladem stle jet znan nakladatelsk plurality v letech 1945
48 bylo obnoven innosti malch soukromch a v pevn vtin
bibliofilskch nakladatelstv, jejich edin profil se ve znan me opral prv o
pekladovou literaturu. Prv v tchto nakladatelstvch, navazujcch na
pedvlen tradice, byla vydna ada peklad, vymykajcch se soudob
kulturn ideologick orientaci.
Nakladatelstv Dobr dlo ve Star i pokraovalo, by v omezen me, i po
smrti Josefa Floriana (1941) ve vydvn tradinch sbornk Archy i vrazn
katolickch kninch publikac (LEON BLOY: Brna pokornch, 1947, peklad O. A.
Tich; JAIME LUCIANO BALME: Filozofie budoucnosti, 1946, peklad Josef Florian, aj.).
Tak renomovan nakladatelstv Symposion se vrtilo k publikovn bsnickch
peklad (edice Proklet bsnci) a v edici Kentaur zprostedkovvalo peklady
vznamnch esejistickch text (ROMAIN ROLLAND: Vn Shakespeare, 1947, peklad
Jaroslava Votrubov-Kouteck; Korespondence GUSTAVA FLAUBERTA, 1948, peklad
Gustav Francl, aj.). I mn produktivn nakladatelstv tohoto typu pokraovala ve sv
innosti: Pourova edice v Praze napklad vydala Hovory o ivot a umn NIKOLAJE
VASILJEVIE GOGOLA (1947, peklad Frantiek Springer), v olomouck dominiknsk
edici Krystal vyla kniha PAULA CLAUDELA Svat obrzky z ech v novm pekladu O.
F. Bablera (1945) a kromsk edice Magnificat Zdeka eznka pinesla nov knin
peklady Bohuslava Reynka (SUZANNE RENAUD: Dvee v ptm, 1947).
Nejproduktivnjm nakladatelstvm tohoto typu bylo v danm obdob nakladatelstv J.
V. Pojera v Brn; v jeho edici Atlantis vyla cel ada peklad z francouzsk a anglick
81

literatury (HENRI POURRAT: Phody z naeho kraje, 1946; JEAN LEBRAU: Dtstv
sklenn pte, 1948, oboj peklad Leopold Vrla; THOMAS HARDY: Drobn ironie
ivota, 1946, peklad Jaroslav Skalick). Nejvznamnj edin in pedstavovala trojice
esejistickch a prozaickch dl WILLIAMA BUTLERA YEATSE Eseje, 1946; Objevy, 1947,
a Tajemn re, 1947, ve v pekladu Jaroslava Skalickho.
Nov impulsy
Povlen atmosfra vedla k vln zjmu o dla klasik marxismu-leninismu
(Karel Marx, Bedich Engels, V. I. Lenin, J. V. Stalin). Pinejmenm asopisecky
vychzely t texty dalch filozofickch a literrnhistorickch autorit, z jejich
teoretickch postult ml bt definovn socialistick realismus jako zkladn
tvr a ideov vchodisko nejen sovtsk, ale veker svtov pokrokov
literatury (Maxim Gorkij, Vissarion Blinskij aj.). Krom tto oficiln
propagovan doktrny, jej umleck pnosnost se stala stedem ady
polemickch stetnut (zejmna v roce 1947 po zsahu sovtskch orgn proti
Michailu Zoenkovi a Ann Achmatovov a asopism Zvzda a Leningrad,
s. 37, odd. Politick a kulturn souvislosti), vzrstal v eskoslovensku zjem i o
tvorbu autor, kte kvli vlen izolaci mohli teprve v tomto obdob vstoupit do
eskho literrnho kontextu, pedevm francouzskch prozaik-existencialist.
Literrn existencialismus, v eskoslovensku zpopularizovan zejmna
pednkami a publicistickmi aktivitami Vclava ernho, byl vnmn jako
autentick odraz absurdity lidskho dlu, jak to dokldal nedvn proitek
vlench hrz. Zrove byla francouzsk existenciln literatura vraznm antipodem levicov orientovanch dl, prodchnutch duchem kolektivismu.
Z tchto dvod vyla v rychlm sledu za sebou nkter ze zkladnch dl
francouzskho literrnho existencialismu: ALBERT CAMUS: Cizinec (1947,
peklad Svatopluk Kadlec), prvn dva dly trilogie J.-P. SARTRA Cesty k svobod
(194647, peklad Jaroslava Vobrubov-Kouteck) a SIMONE DE BEAUVOIROV
Krev tch druhch (1947, peklad Antonn Bartuek). Problm odpovdnosti
lidskho individua se siln existencilnm podtextem eila i hra JEANA
ANOUILHA Antigona (1948, peklad Ivo Fleischmann), jej uveden vyvolalo
znan polemick diskuse. Vznam tohoto existencilnho literrnho impulsu
jet zvraznily etn asopiseck peklady text existencilnch filozof (Martin
Heidegger, Karl Jaspers, Lev estov, J.-P. Sartre, Gabriel Marcel), uveejovan
zejmna v asopisu Listy.
Skupina 42, jej platformou byly prv Listy, se na rozdl od surrealismem
nesen avantgardy orientovala pevn na literaturu angloamerickch autor, je
ji oslovovali vrazovou civilnost a velkomstskm charakterem tvorby. Tyto
dvody pivedly Jiho Kole a Jiho Kotalka k pekladu vboru z poezie
CARLA SANDBURGA Ocel a dm (1946) a Jiinu Haukovou k objevnmu
82

petlumoen americk bsnky EMILY DICKINSONOV (Jedin oha, 1948).

Vznamnm poinem byl peklad klov skladby angloamerick poezie Pust
zem od THOMASE STEARNSE ELIOTA, pozen Jiinou Haukovou a Jindichem
Chalupeckm (1947); tento prvn knin vydan pln peklad ml poslze pro
mladou bsnickou generaci obdobn vznam jako petlumoen Apollinairova
Psma Karlem apkem pro generaci bsnk po prvn svtov vlce.
Vjimenm se v povlenm pekladovm kontextu stalo tak vydn
antiutopie GEORGE ORWELLA Farma zvat (1946, peklad Ji Havelka), kter na
pdorysu bajky zobrazila totalitn praktiky.
Tak pekladov literatura kesansk orientace byla nositelkou vznamnch
literrnch i ideovch impuls: vyla ada stejnch dl francouzskch a
anglickch prozaik-katolk, kte esk tene seznamovali s novmi,
metafyzikou prohloubenmi polohami soudobho psychologickho romnu
(GRAHAM GREENE: Moc a slva, 1947, peklad Hana antovsk; EVELYN
WAUGH: Neekan nvrat, 1948, peklad Jarmila Urbnkov; GEORGES
BERNANOS: Mrtv farnost, 1948, peklad Josef Hejduk; ANTOINE DE SAINTEXUPRY: Zem lovka, 1946, peklad Jaroslava Weissov, aj.). Byla peloena
rovn etn esejistick dla reflektujc netradinm zpsobem nboensk
proitek (GILBERT KEITH CHESTERTON: Heretikov, 1948, peklad Timotheus
Vodika; MAX PICARD: Hitler v ns, 1948, peklad Ladislav Jehlika;
CHRISTOPHER DAWSON: Pokrok a nboenstv, 1947, peklad Pemysl Peer; eseje
DOROTHY LEIGH SAYERSOV Vra nebo chaos, 1948, peklad Vladimr Hoej,
aj.). Podntnost kesansk orientace zvlt podtrhly dv filozofick prce
(JACQUES MARITAIN: Kesansk humanismus, 1947, peklad Vojtch Gaja, a
EMMANUEL MOUNIER: Msto pro lovka. Manifest personalismu, 1948, peklad
Rudolf ern), navazujc polemick kontakt s existenciln literaturou a filozofi.
Pekladov produkce let 194548 se a s chaotickou pekotnost snaila dohnat
kulturn ztrty zpsoben okupac a chtla pokraovat v pedvlench tradicch.
Splovala, by v ponkud okletn podob, kritria estetick a mylenkov
plurality, zrove ovem prv v prostoru tto plurality probhal siln ideov
zpas, slily tlaky novch, jednostrannch pedstav o kultue, kter mla
zanedlouho podlehnout pmm ideologickm a politickm direktivm.
83

MYLEN O LITERATUE
V letech 194548 se v relativn svobodnm prosted odehrla cel ada

spor, v nich se literatura stvala vchodiskem k een otzek obecnj povahy.
V tto zpolitizovan dob se asto mylen o literatue stvalo mylenm o jej
spoleensk funkci a praktickm podlu na budovn novho svta. Literrn
kritika, reflektujc a souasn spoluvytvejc aktuln kulturn dn, perstala
asto v kritiku obecn kulturn i pmo politickou, obvykle vak na kor
problematiky literrn estetick. Tato skutenost se projevila zejmna v etnch
polemikch o budouc kulturn orientaci eskho nroda, jejich podstatou byla
otzka pijet sovtskho modelu socialismu a z nj vyplvajcch dopad na
vzjemn vztah umn a politiky, respektive jedince a spolenosti. Vedle problm
obecn kulturnch se v sledovanm obdob objevilo nkolik programovch
koncept usilujcch vytvoit novou literaturu, je by odpovdala nastupujcmu
spoleenskmu du. Spolenmi znaky takovch koncept byly odmtav postoj
k populrn kultue a kritick revize prvorepublikov avantgardy. Podntn
psobily stati Jindicha Chalupeckho a Jana Grossmana, kter souvisely s
tvorbou Skupiny 42, na vvoj esk literatury v nejblich letech vak mly
zsadn vliv pedstavy vychzejc z kruhu ortodoxnch marxist, kte
vyzdvihovali spoleenskovchovnou roli umn. Literrn kritika povlench t
let byla diferencovan: vedle individualistick kritiky, jejm hlavnm
reprezentantem byl Vclav ern, psobili etn autoi vychzejc ze
spiritulnch vchodisek, pedstavitel ortodoxnho marxismu, vrazn skupina
kritik byla soustedna kolem denku Mlad fronta. Podobn i v oblasti literrn
historie a teorie existovala v podstat pedvlen kla metodologickch
pstup. Zvlt vraznou roli sehrla prvn strukturalistick literrnhistorick
syntza Felixe Vodiky Potky krsn przy novoesk.
SPORY O CHARAKTER ESK KULTURY

Spolenm vchodiskem dobovch kulturn-politickch diskus bylo tm
veobecn pijman pesvden o smovn esk spolenosti k socialismu, jak
je vyjdil napklad filozof Vclav Navrtil ji v prvnm sle nzorov
otevenho asopisu Kvart: Dneek znamen vtzstv nadje, jedin kolektivn a
trval nadje [...] Nadje v socialistickou budoucnost. Poten jednotu, kter
panovala v esk spolenosti, vak pomrn zhy vystdaly diskuse a polemiky,
84

v nich se postupn ukzalo, e shoda je pouze zdnliv, protoe chpn tch

pojm je u osobnost rzn svtonzorov orientace zsadn odlin. Tak i
v oblasti mylen o literatue postupn vykrystalizovalo nkolik tmat, v jejich
rmci probhala diferenciace esk kultury t povlench let. Zsadn dobov
problmy pedstavovaly otzka budouc kulturn orientace, vzjemn vztah
jedince a spolenosti, umn a politiky a problematika nov literatury.
Jednoznanou vizi budoucho vvoje esk kultury, na kterou po noru 1948
navzala oficiln kulturn politika KS, nastnil v pednce pronesen 29.
kvtna 1945 a nazvan O kulturu nrodn a lidovou (knin 1948) Zdenk
Nejedl. Pihlenm se k prav hvzd vchodu otevel a vyhrotil problm
budouc orientace esk spolenosti, kter podle nj mla jt cestou vchodnho
socialismu. Nejedl spojil svou svrznou interpretaci eskch djin s oficiln
komunistickou ideologi, co se v oblasti umn projevilo odsouzenm i tzv.
moderny zpadn avantgardy, kter v souhlase se zjmy buroazie odvdla od
zmrajc skutenosti a vybjela svou prbojnost mimo skutenost v i sn.
Umn nov spolenosti mlo bt podle Zdeka Nejedlho umnm lidovm,
tedy pstupnm irokm masm, a zrove umnm nrodnm v duchu literrn
tradice reprezentovan jmny J. K. Tyla, Vtzslava Hlka a Aloise Jirska, ale i
folklorn tvorbou. V opozici k tto linii Nejedl zopakoval sv star vhrady vi
dlu K. H. Mchy a jeho vznamu pro celkov vvoj esk literatury 19. a 20.
stolet (bylo by velikm omylem tvrdit, e nae nrodn literatura byla budovna
na Mchovi). Pro literrn kritiku, je tyto teze nsledn rozvjela, bylo
podstatn, e Nejedl chpal jako zkladn mtko hodnoty umleckho dla jeho
spoleenskou angaovanost, kterou tak oceoval u velkch tvrc 19. stolet:
Skoro vichni jmenovan, kdy lili eskho lovka, lili ho ne jakm je, ale
jakm by ml bt. Stavli nrodu ped oi vzor, idel, a tm jej vedli,
povzbuzovali, aby tomu tak i ve skutenosti bylo.
Nejedlm oteven problm budouc kulturn orientace reflektovali zstupci
cel ady vdnch obor vetn pedstavitel literrn vdy a kritiky. Podstatu
otzky Zpad nebo Vchod vystihl bez dobovch iluz o jejich mon syntze
Jindich Chalupeck ve stati Konec modern doby. Podle nj lo o to, zda mme
za sv pijmout tendence realizovan v Svazu sovtskch socialistickch republik,
i zda mme sdlet politick a kulturn osudy onch zem, je jsou souhrnn
oznaovny jako zpadn demokracie (Listy 1946, . 1). Chalupeck se v letech
194548 vyslovoval, podobn jako vtina pedstavitel esk kultury, pro
socialismus Vchodu (sta Kultura a politika, Listy 1946, . 3), a to s vdomm,
e se rozhoduje proti modernmu umn v jeho nesrozumitelnosti,
pejemnlosti a aristokratismu. V geopolitick rovin zdvodoval sv
pesvden o tom, e jako slovansk nrod patme po bok SSSR, Julius
Heidenreich-Dolansk a v literrnhistorick perspektiv, s pznanou snahou
vyhnout se vyhrocenm formulacm, rozvjel sv vahy o slovansk kulturn
vzjemnosti Jan Mukaovsk (K otzce takzvan orientace, Tvorba 1946, . 10).
85

Hlavn pedstavitel kulturn politiky KS (Gustav Bare, Zdenk Nejedl,

Ladislav toll, Ji Taufer) nechpali problm kulturn orientace jako otzku
diskuse, pklon k Sovtskmu svazu pro n pedstavoval jedin een. Jejich
vpady proto smovaly proti tzv. individualistickm humanistm (Vclav ern,
Frantiek Kovrna, Ferdinand Peroutka, historik Jan Slavk aj.). V polemice
s Gustavem Bareem zformuloval svou koncepci Vclav ern (Boje a smry
socialistick kultury, 1946); jeho pedstava socialismu vychzela
z personalistickho pojet osobnosti a umn, jak je sm pro sebe definoval na
pelomu tictch a tyictch let. Povlenou realizaci socialismu a socialistick
kultury ern konstruoval na zklad svch osobnch vchodisek jako kol pro
esk nrod, kter se v jeho pojet stval jakousi vyvolenou kolektivn osobnost.
V ppad Vclava ernho nelo pouze o nesouhlasnou reakci na komunistick
pedstavy o fungovn kulturnho ivota, ale o ambicizn pedstaven vlastnho
programu, kter se v dlch bodech s komunistickm shodoval. Pesto ern
pedstavoval, jako vyhrann individualista, pro stoupence historickho
materialismu jednoho z hlavnch ideovch odprc.
Problm vzjemnho vztahu jedince a spolenosti, kter byl skutenou
podstatou spor o budouc kulturn orientaci, se pznan stal jednm z hlavnch
tmat sjezdu Syndiktu eskch spisovatel v ervnu 1946 ( s. 34, kap.
Literrn ivot). Do oblasti literatury, potamo literrn kritiky, se problm
vzjemnho vztahu individua a kolektivu promtl t v souvislosti s mrtm
francouzskho spisovatele Paula Valryho. Diskusi o aktulnosti jeho bsnickho
odkazu pro souasn umn otevel Vclav ern, kter ve studii Bsnkova
trnit cesta do socialistick spolenosti (Kritick msnk 1945, . 910)
kritizoval, s astmi odkazy na Marxe, Engelse, ale i Stalina (tento zpsob
argumentace byl pro tehdej lta charakteristick) postoj na socialisticky
zamen kritiky, je podle nj nedokzala docenit historick vznam tohoto
bsnka. Dlo Paula Valryho se pro ernho stalo zminkou, aby mohl poukzat
na znan selektivn pojet kulturnch tradic, je bylo pznan pro
komunistickou kritiku. To potvrdily jej reakce Gustav Bare pochopil ernho
pokus jako snahu zachrnit ze zpadn umleck mliny, co se zachrnit d, a
jako takov jej odmtl.
Problm Valry, k nmu se vyjadovali pedevm stoupenci historickho
materialismu, napklad Ilja Bart, Libue Hanuov, Jaroslav Pokorn, Frantiek
Vrba, posunul dobovou diskusi k otzce spoleensk angaovanosti umleck
tvorby, kterou jako hlavn estetick mtko vyzdvihovala komunistick kritika.
Vraznou roli v debat nadle sehrval Vclav ern, jen vyhrotil cel problm
v protiklad literatury umleck a literatury uitkov, kterou nepovaoval za
umn, ale za prostedek politick agitace. ern razil pojet, podle nho
socialistick literatura nebyla uitkovou, agitan produkc, ale literaturou
ideje lidsk svobody. Na ernho zvry navzal stat Bsnk a svt aneb
Postaven umlce-specialisty (Akord 1945/46, s. 149166) kritik Milo Dvok,
86

kter vlastn podstatu opakujcch se ernho spor s komunistickou kritikou

shledval v odlinm pojmn svobody umleck tvorby. Dvok jako jeden
z prvnch varoval ped marxistickm poadavkem aktivn asti umn na
budovn socialistick spolenosti, jen podle jeho soudu mus zkonit vystit
v zglajchaltovn literatury. Zrove vyjdil nzor, e i socialistick
spolenost potebuje umlce, kte tvo bez ohled na poadavky doby i
spoleensk tdy.
Problm spoleensk angaovanosti umleckho dla, naznaen postojem
k odkazu bsnk francouzskho symbolismu, se naplno rozvinul v souvislosti se
zkazem asopis Leningrad a Zvzda v Sovtskm svazu. Prudk diskuse jen
dokumentovala ( s. 37, kap. Literrn ivot) vyostujc se polarizaci v esk
literrn kritice.
PEDSTAVY NOV LITERATURY

Paraleln s ve zmnnmi debatami, v nich umleck otzky slouily
pedevm jako dl argument v rmci ir kulturn-politick problematiky, se
objevovaly etn vahy o nov literrn kultue, v nich se jednotliv autoi
vnovali problmm estetickm. Ve vtin tchto umleckch koncepc mlo
bt nastupujc umn v kontaktu s pevratnou dobou, chpanou jako pechod
k novmu du, svtovmu nzoru opt veobecn platnmu (M. V.
Kratochvl). Nadje v pchod klasickho smru budoucnosti (Milada
Soukov) nesouvisely pouze s koncem vlky a s oekvnm novho uspodn
spolenosti. Promtalo se do nich jednak pesvden o krizi modernho umn,
je kolem roku 1940 vyjadovaly osobnosti nzorov znan rozdln (od Kamila
Bedne pes Jindicha Chalupeckho a po Jiho Hjka), a dle pesvden o
kodlivosti populrn literatury, oznaovan v dobovm slovnku jako literrn
brak.
Boj proti literrnmu braku

Tm veobecn pijmanm znakem nov literatury bylo jej odznut od
populrn kultury. Pedstava, e by dosavadn literrn periferie mla zaniknout a
e soust lidov etby by se mly stt tensky pstupn prce vznanch
autor nrodnho i evropskho psemnictv, vstoupila do programovch zklad
nov soustavy literrnch instituc. Shoda v dan vci byla takka naprost,
zahrnovala spisovatele a kritiky nejrznj tvr a ideov orientace. Za prvn
povlen roky ji poruilo jen nkolik osamocench hlas, upozorujcch na
svbytn funkce populrn beletrie, na riziko pehnanho postupu proti n i na
87

utopinost nadj v novou kvalitu literrnho ivota, je se s jejm popenm

spojuj (Frantiek Hrubn, Jaromr John, Karel Teige).
Populrn literatura byla v podobch, jakch nabvala ped kvtnem 1945,
vnmna jako jev stojc zcela mimo dobov spory o svobodu kulturn tvorby. I
Vclav ern, kter tento spor v mnohm zosoboval, si vymioval svobodu
vhradn pro umleck tvoen. Otzka podliteratury a braku ervench
knihoven nebyla pro nj sporn ani v nejmenm: Dnes je vc jen veejnch
orgn, aby pravd, v tom smru dvno kriticky zjitn, daly vraz zkazem
(Kritick msnk 1946, . 7).
Nepanovala ovem jednota nejen v tom, co to literrn brak je, jak iroce i
naopak zce je ho teba chpat. Kladla se tak otzka, pro m bt tato st
literrn produkce potlaena a jak budou dsledky takovho kroku pro ostatn
sloky slovesnosti. Postupn se v tomto smru vyhraovaly dva vklady. Prvn
vychzel z pesvden, e etba populrn literatury nepzniv ovlivuje mravn
zdrav jednotlivce i nroda, sniuje jeho vkus a intelektuln rove a pokozuje
eskou kulturu tm, e literrn publikum odvd od etby nronch dl a od dl
nrodnch klasik. Primitivn, nehodnotn text jako by utvel primitivnho,
znehodnocenho lovka. Z tohoto hlediska se lidov zbavn etba minulosti a
populrn kultura vbec jevily jako podhoub, z nho vyrostla hromadn
totalitrn hnut, faismus a nacismus. Takto ji v titn pednce Kultura a lid
(1947) hodnotil Jindich Chalupeck. Otakar Mrkvika pi podobn pleitosti
prohlsil boj proti populrn kultue a literatue (pedstaven zde sentimentlnmi
romny nmeck autorky Hedwig Courths-Mahlerov) za nejinnj zpsob,
jak niit zrodky faismu (Umn a k, 1946). Rozhodujcm pramenem tchto
nzor bylo tradin uvaovn o psychologii davu, o masovm lovku, je i
v eskm prosted od konce 19. stolet aktualizovaly eseje Gustava Le Bona,
Ortegy y Gasseta a dalch kritik modern doby.
Druh pstup vychzel z marxistickho pojet tdn uspodan spolenosti a
kultury. Jeho stoupenci v podstat sdleli pedstavu o kodlivch dopadech
populrn etby tak, jak s nimi pichzeli odprci masovho lovka. Rozpt
literatury mezi sfrou vy (pravou, umlecky hodnotnou) a ni (nepravou,
nehodnotnou) nepovaovali ovem za projev civilizanho padku, za
nepirozenou vvojovou odchylku nrodn literatury, je by mohla bt napravena
prost odstrannm tto sti tvorby. Diferenciace literrn kultury na okruh
umleck a neumleck komunikace byla pro n dsledkem tdnho rozdlen
dosavadn spolenosti, a tedy mohla a mla zaniknout spolu s kapitalismem.
Populrn literaturu marxist a jimi ovlivnn publicist vnmali jako umle
stvoenou kulturn nhraku, j buroazie oklamv literrn poteby
podzench vrstev, aby si sama udrela vhradn pstup k hodnotm literatury
prav, a zrove jako prostedek, jm chlchol a ohlupuje proletarit, odvd ho
od poznn prav podstaty spoleenskch vztah a od boje za vlastn djinn
88

prva. V tomto duchu promluvil o braku na prvnm sjezdu eskch spisovatel

Jan Drda.
Pokud lo o mysl potlait populrn literaturu, oba proudy se shodovaly.
Liily se vak v pedstav, jak dopad by tento krok ml mt na celek literrn
kultury. Koncepce prvn se omezovala na samo potlaen tzv. braku a
pedpokldala, e jeho bval publikum si zhy (pi dostatku pleitost a
vhodnm veden ze strany publicist a pedagog) osvoj nronj vrstvy
slovesnosti. Komunistick een naproti tomu pedpokldalo dalekoshlou
pestavbu cel slovesnosti. V nepm nvaznosti na nkdej avantgardn
projekty tzv. proletsk kultury operovalo s pedstavou, e vznik beztdn
spolenosti podnt i zrod zcela nov literatury, kde ji protiklad mezi lidovost
a umnm nebude vbec existovat.
Odmtnut avantgardy
Dalm podstatnm rysem soudobch debat o novm umn byl znan
kritick pstup k tvorb mezivlen avantgardy, s nm vstoupila do literatury
generace debutujc na sklonku tictch let.
KAMIL BEDN ji v roce 1940 ve svm Slovu k mladm odmtl sociln se
angaujc umn i mezivlen avantgardn smry. Ve sv programov stati si
explicitn poloil otzku po konci avantgardy, na ni si zhy odpovdl kladn.
Jeho skupina, kter za vlky vyjadovala svou skepsi k ideologim, pochybnosti
v mechanick spoleensk pokrok a hledala nahho lovka, stla v letech
194548 stranou hlavnch umleckch tendenc. Tvorba mlenliv generace,
soustavn kritizovan na strnkch komunistickho, ppadn svazckho tisku
(Tvorba, Rud prvo, respektive Generace, MY 45, Mlad fronta), byla v tchto
letech pokldna za pznak protektortnho kapitulantstv: Poezie porevolun
pohbila tuto poezii navdy. Nebo hluch, slep a nm poezie invalid nikdy
nemohla splnit sv posln (Drahomr ajtar: Zlomen gesta, 1946).
Z kritick reflexe modernho umn vychzel pi formulaci vlastnch
estetickch koncepc tak JINDICH CHALUPECK, programov teoretik Skupiny
42. Chalupeck u od poloviny tictch let sledoval situaci surrealismu a byl
pesvden, e se jeho et pedstavitel zpronevili modernmu duchu a ocitli
se v opakujcm se uzavenm systmu. Po vlce pak Chalupeck kritizoval
modern umn pro akademismus, jeho koeny spatoval v odtren od
konkrtn skutenosti, uzavenosti ped skutenm ivotem a ve falenm
aristokratismu (Konec modern doby, Listy 1946, . 1). Jako protipl
nezvaznosti a lehkomyslnosti, kterou shledval v tvorb avantgardy, vyzvedl
Richarda Weinera, v jeho dle vidl zrodky novch cest: Nezastr si nic
z neodvolatelnch podmnek lidskho existovn (Richard Weiner, 1947). Dlo
Richarda Weinera ve sv nesnadnosti a uzavenosti Chalupeckmu pedstavovalo
89

heslo pklad skutenho modernho umn. Cestu z krize, v n se modern

umn ocitlo, hledala Skupina 42 v zachycen ivota souasnho lovka
v souasnm velkomst, jeho celkovm smyslem mlo bt, v tsn souvislosti s
filozofickm existencialismem, hol zjiovn lidsk existence ve svt.
Podobnm smrem jako vahy Jindicha Chalupeckho se ubraly i
programov studie JANA GROSSMANA, kter ji ve sv prvn titn stati
Integrln realismus (d 1943, . 5) navzal na diskuse o krizi modernho umn
a v jeho kritice se shodoval s vtkami Kamila Bedne i Jindicha Chalupeckho,
kdy konstatoval zmechanizovn a zautomatizovn sti modern poezie,
pedevm surrealismu. Svou pedstavu dalho vvoje umn Grossman po
osvobozen konstruoval na zklad irch literrnhistorickch souvislost, kdy
v dosavadnm vvoji modernho psemnictv shledval dv zkladn vvojov
linie. Jednu pedstavovala literatura reformn ideologick, kter nalz
uprosted chaosu souasnosti pevn hodnoty (nrod, nboenstv, sociln
reformismus atp.), je maj zabrnit jejmu postupujcmu rozkladu, druhou pak
literatura depersonalizace (nap. James Joyce, Jaroslav Haek, Franz Kafka),
usilujc zachytit a analyzovat obraz a zmatek modernho svta. Podle Grossmana
se depersonalizujc proud modernho umn 20. stolet dostal do krize, kdy ve
snaze po maximln objektivit vlastn analzy ztratil zcela schopnost nutnho
tvrho zaujet pi hledn novho du vc. Vchodisko z krize, jak
souasnou situaci literatury oznaoval, vak Grossman spatoval ponkud
paradoxn prv v dslednm uplatnn analzy, kter je skeptick k rznm
ideologim. Ta mla v konenm dsledku vst k ir a relnj podloen ve
v novou skutenost (Optimismus a skepse, Generace 1946, . 45). Konkrtnji a
jasnji Grossmanova pedstava analyticky vcn literatury vystupovala
z jednotlivch literrnch kritik a vah, pedevm o dle Jaroslava Haka a Egona
Hostovskho, v nich proti literatue s didaktickou tendenc postavil literaturu
snac se o maximln vcnost pohledu. Prv ono analyticky vcn umn, jeho
nznaky shledval mimo jin v tvorb Skupiny 42, se podle Jana Grossmana mlo
stt zkladem na cesty, chceme-li doshnout nov kultury a novho ivotnho
slohu (Listy 1948, . 1).
Komunistick koncept nov literatury

Aktulnost problmu nov literatury se projevila na jednnch sjezdu
eskch spisovatel, kde v rmci debat o cest literatury k lidu konkretizovali
sv pedstavy pedstavitel t koncepce literatury, kter byla spojena
s komunistickou viz budovn zcela novho typu spolenosti. Tmi byli zejmna
Gustav Bare a Bohumil Mathesius, kter s odkazem na Maxima Gorkho
poadoval vytvoen literatury opravdu velidsk. Mathesiova interpretace
slova velidsk vychzela z dobovho chpn pojmu lid, jeho sociln
90

tdn vymezen obnovovalo star romanticko-obrozensk schmata (tento

smantick posun analyzovali ji v letech 194548 kupkladu Vclav ern,
Antonn Hrub, Karel Teige a Albert Vyskoil). Vymezen pojmu lidovho
tene, pro nho mla bt v Bareov konceptu nov literatura urena,
upesnil ji naznaen postoj marxist k populrn literatue.
Spisovatel, oznaovan v nvaznosti na A. A. danova jako ineni lidskch
du, mli podle Bareovch pedstav dui nroda budovat, podobn jako
technici pracuj na modernizaci tovren. Svj podl na vstavb nov spolenosti
mlo hrt v tomto pojet i mylen o literatue, kter mlo autorm ukazovat
sprvn cesty a cle. Po formln strnce preferoval Bare, a po nm i Mathesius,
nry, je oznail za blzk lidovmu teni: v prze kurzva, novinov
povdka, fejeton, beletrizovan report, zliterarizovan materil denkov;
v poezii da, epos, psn pro lid; v dramatu politick komedie, sociln satira,
groteska. Po strnce obsahov se vliv danovovsk kulturn politiky projevil
v Bareov poadavku novho optimismu, kter by zachytil vtzn zpas
pracujcch o socialismus a smysl nynjho hlubokho socilnho perodu na
spolenosti (Tvorba 1946, . 24). Nejjednoznanji shrnul cle tohoto utilitrnho
pohledu na nov umn Bohumil Mathesius, kdy v zvru svho refertu na
sjezdu spisovatel konstatoval, e utven tene by se mlo stt aktivn
slokou literrnho dla.
Variantu tchto utilitrnch pohled na umn pedstavoval krtk, spe jen
teoretick pokus o syntetick realismus, kter formuloval na veerech mlad
poezie v jnu 1947 Ji Hjek jako programov mluv skupiny Rudho prva.
Syntetick realismus ml smovat k umleckmu poznn v hrnnosti a
syntetinosti, smysl poezie pak Hjek vidl v spoluasti na promn svta, je
mla smovat k uskuteovn nov harmonie jednotlivce a spoleenskho
celku (Kytice 1947, . 1112).
ROZRZNNOST LITERRN KRITIKY

V rmci vech diskus, polemik i pi vlastn reflexi literrnho ivota se
profilovaly jednotliv kritick proudy. Pestoe se naprost vtina literrn
kritiky po vlce pihlsila k odkazu F. X. aldy, byl v tehdejm kulturnm
spektru od potku vnmn protiklad literrn kritiky individualistick,
zdrazujc pedevm osobnost, a kritiky, kter se snaila sv zvry opt o
vdeck systm, jm se v dobov terminologii rozuml na jedn stran
strukturalismus, na druh pak historick materialismus v podn marxistick
literrn kritiky (viz vahy Jana Grossmana, Jindicha Chalupeckho, Ludvka
Svobody aj.).
Hlavnm pedstavitelem subjektivn pojman individualistick kritiky,
vychzejc z liberlnch tradic, byl VCLAV ERN. Sv pojet osobnosti a
91

problm odpovdnosti umleck tvorby, inspirovan Bergsonovou mravnost

oteven due, zformuloval ji na pelomu tictch a tyictch let
v Kritickm msnku. Jeho programov eseje vyly v pln podob a roku
1947 pod nzvem Osobnost, tvorba a boj a Jan Patoka je ve sv recenzi nazvan
Osobnost a tvorba (Kytice 1947, . 4) nazval dlem o mravnm problmu
literrn tvorby. Po osvobozen soustedil ern sv aktivity spe k een
obecn kulturnch problm ne k vlastn prci literrnkritick. Pesto soustavn
sledoval dlo Josefa Hory, jeho povaoval za nejvtho eskho bsnka sv
doby (recenze knih zvrenho Horova tvrho obdob shrnul do knihy Zpv
due, 1946), a tvorbu nejmlad generace. Z n nejve oceoval pedasn
zesnulho Jiho Ortena, mezi prozaiky pak Duana Palu, jejich dla i tvorbu
dalch autorskch skupin okruhu okolo Kamila Bedne, Skupiny 42 a
surrealist interpretoval z pozic soudobho (zvlt francouzskho)
existencialismu. ern se tak stal zasvcenm vykladaem tohoto filozofickho
smru (Prvn seit o existencialismu, 1948; vydn Druhho seitu o
existencialismu bylo po noru 1948 zastaveno). Ve svch pehledovch studich o
mlad poezii (Podoby a otzky na nov poezie, Kritick msnk 1946, . 46;
Dal pohled na nai poezii nejmlad, Kritick msnk 1947, . 1112, 1314)
ern nevystupoval jako kritik stranc jedn bsnick skupin. Pes sv dvj
vhrady k avantgardn linii umn vysoko hodnotil zejmna dlo Jiho Kole a
Josefa Kainara, jejich tvorba na tyto tendence modernho umn jednoznan
navazovala.
Vclav ern, Karel Polk, Frantiek Kovrna, Jan Patoka, Pavel Eisner,
Jaroslav Jan i zanajc Ji Pistorius a Antonn Hrub, u kterch pevaoval
zetel k analytick vcnosti, obnovovali pedvlenou tradici Kritickho
msnku, asto spojujc kritickou praxi s akademickm psobenm. Kontinuita
s pedvlenm dlem, bez vraznjho zsahu nov aktualizovanch podnt,
byla charakteristick i pro psoben BOHUMILA POLANA a A. M. PI, kte svj
interpretan cit uplatnili v rozshlejch monografickch studich (Bohumil
Polan: Fra rmek, bsnk mld a domova, 1947; A. M. Pa: Josef Hora,
1947). Pa pak soustavn sledoval i novou literrn tvorbu mladch autor, a to
na strnkch Seifertovy Kytice. Snaha vyrovnat se s novmi podnty zeteln
vystupovala u FRANTIKA GTZE, pokouejcho se v obecn rovin vzjemn
skloubit filozofick existencialismus a marxismus (Na pedlu, 1946). Ve svch
kritickch textech, publikovanch zejmna v Nrodnm osvobozen, pak Gtz
soustavn sledoval situaci soudob przy, pedevm romnu.
Sloitj bylo postaven katolicky orientovanch kritik, jejich sympatie
k politickmu systmu druh republiky byly po kvtnu 1945 odsouzeny. To vedlo
k jejich urit izolaci a k vraznmu oslaben komunikace s ostatnmi
pedstaviteli kulturnho spektra. Katolicky ladn literrn kritika nesouhlasila s
odvratem od duchovnch kesanskch hodnot ve prospch materialismu,
nesdlela dobov naden z marxismu ani nepijmala zpornou metafyziku
92

nicoty a zoufalstv existencialismu (Jan ep). Inspiraci hledala spe

v kesanskm personalismu Emmanuela Mouniera, jeho ohlasy se promtaly
napklad do vah Aloyse Skoumala, ale tak evangelka Roberta Konenho.
Kontinuln vystupovala vtina spirituln orientovanch kritik (Jan Strako,
Rudolf ern, Milo Dvok, Bedich Fuk aj.). Vtina z nich opakovan
vyzvedvala zejmna dlo Otokara Beziny, o nm napklad BEDICH FUK
v rozshl pehledov studii Duch esk poezie vlen (Akord 1946/47, . 1)
napsal, e to byl pedevm neasov Ot. Bezina [], kter tuto poezii sytil
pedevm. Vraznou osobnost byl vedle Bedicha Fuka pedevm MILO
DVOK, kter pes urit porozumn pro materialistickou tvorbu Skupiny 42
vyzvedval pedevm metafyzick hodnoty. Vstcnj postoj k tvorb svch
vrstevnk zaujal IVAN SLAVK, jeho bsnick tvorba se dostvala do blzkosti
Skupiny 42. Katolicky inspirovan existencialismus se stal vchodiskem
JAROSLAVA ERVINKY, kritika blzkho okruhu Kamila Bedne, s nimi
vystoupil ve sbornku Ohnice.
Konfesijn zaujet mnohem vraznji vystupovalo v souborech publikovanch
literrnhistorickch studi ALBERTA VYSKOILA (Znamen u cest, 1947) a
v vahch TIMOTHEA VODIKY (Obraz, maska a pee, 1946; Stavitel v,
1947), jeho uzaven hodnotov systm vychzel z pedstavy umn jako znaku
nemnnho metafyzickho du, do nho by mlo lovka zaleovat.
Spirituln orientovan autoi vnmali ptomnost ve vyhrocen polarit jako stet
dvou ivotnch postoj: kesanstv a materialismu (a tm vce jeho marxistickho
vmru). Ale v dob, kdy znovu oil tradin esk antikatolicismus, provzen
kritikou poblohorsk epochy i barokn kultury a umocnn obviovnm
katolick crkve z kolaborace, stli ji mimo spoleensk debaty.
Literrn kritika spjat s kulturn politikou komunistick strany se po
osvobozen programov pihlsila k odkazu marxistickch autor, kte nsiln
zemeli za vlky (Julius Fuk, Bedich Vclavek, Kurt Konrad). Metodologicky
se pedstavitel tohoto smru hlsili k dialektickmu a historickmu materialismu
a umn v prvn ad chpali jako nstroj politickho psoben a pestavby
spolenosti. Z toho t vyplvaly koly, kter pisuzovali literatue a kter podle
jejich pesvden mla poadovat i literrn kritika. Krom Zdeka Nejedlho
vslovn zdrazoval politizaci a odestttn literatury LADISLAV TOLL
(Zpas o nov esk mylen, 1947), podobn nzory, odkazujc k formulacm A.
A. danova, zastval t komunistick funkcion a publicista Pavel Reiman.
Pesvden komunistick literrn kritiky o sprvnosti vlastnho nzoru
vychzelo z marxisticko-leninskho pojet historickch proces. Programov
strann tzv. vykoisovanm tdm a s nimi sympatizujcm tvrcm pokldali
marxist za vdecky podloen, nebo odpovdalo zkonitostem djinnho
vvoje, jeho zavrenm mlo bt vybudovn komunistick spolenosti. Z tto
determinace logicky vyplval smysl literrn kritiky. Ta mla plnit funkci
zprostedkovac, vysvtlovat sociln rozmr a spoleensk souvislosti literrnho
93

dla, kter bylo pomovno tm, jak se podl na vstavb nov (ji socialistick)
reality.
Tento pstup k literatue byl oznaovn za sociologii umn. Sami
reprezentanti tohoto smru se odkazem na Bedicha Vclavka hlsili k hledisku
dynamick sociologie (Ludvk Svoboda). Nebezpe schematismu, kter
obsahovala samotn marxistick metodologie a je bylo patrn v marxistick
literrn kritice ji v mezivlenm obdob, se mezi kvtnem 1945 a norem 1948
projevilo v jednotlivch asopiseckch a novinovch recenzch zvlt u Ivana
Skly, Michala Sedlon, Vclava Bhounka a jinch, velmi vrazn pak u JIHO
HJKA. Ten sv kritick a literrnhistorick stati shrnul v roce 1946 do knihy
Generace na rozhran.
K marxismu se hlsili tak pslunci nastupujc generace, soustedn
zpotku kolem denku Mlad fronta (kritice se zde vnovali Frantiek Listopad,
Jan Grossman, Jaroslav Mork, Ladislav Fikar, Jan Vladislav, Karel Bodlk,
Oldich Krytofek, Jaroslav Hulk aj.). Sami sebe chpali jako novou avantgardu,
kter pekon zmechanitn, jemu propadla avantgarda pedchoz. (Nezval
je [...] svou osobou pslunkem minul fze umleckho vvoje, Jaroslav
Mork, Mlad fronta 5. 1. 1946.) Vlastnm aktivismem, stavnm do protikladu s
pasivitou a subjektivnost tzv. protektortn generace (Kamil Bedn a jeho
kruh), se ctili bt povolni budovat nov svt. Kriticky pijmali kulturn
politiku komunistick strany, k n mli jinak blzko, odmtali jej ideologickou
uzavenost a politickou utilitrnost. Odlinost jejich pohledu na literaturu se
ukzala zejmna v polemice Jana Grossmana s Jim Hjkem o pojem
socialistick realismus, je zapoala ji na sjezdu spisovatel a kterou
demonstroval i rezervovan postoj mladofrontovnch kritik k ji zmiovan
Hjkov knize Generace na rozhran. Polemick charakter mla i odpov
Jaroslava Morka na provokativn poloenou otzku Alois Jirsek: aldv nebo
Nejedlho?, v n jasn zdraznil modernistick tradice (MY 46, 1946, . 35).
Mlad lid sdruen kolem denku Mlad fronta nebyli jednoznan
vymezenou a uzavenou skupinou. Inklinovali ke komunistick levici, ale
odmtali dogmatickou politiku, zajmali se o existencialismus (Jan Vladislav),
vstcn pijmali smovn Skupiny 42, blzko mli i k mladm surrealistm ze
Skupiny Ra. Literrn kritici vychzejc z tohoto uskupen se systematicky snaili
promlet teoretick vchodiska a inspiraci nachzeli pedevm
v literrnvdnm strukturalismu. Pokusy o jeho metodologick vyuit byly
patrn u JAROSLAVA MORKA, kter sv kritick soudy zakldal na formln
analze dla (nap. kritiky tvorby Jaroslava Seiferta, Frantika Halase, Vladimra
Holana) a k odkazu ruskho formalismu se pihlsil i v jedn z programovch
studi sbornku Aktiv (1946) Perspektivy novho umn.
Jet vraznji tato metodologick vchodiska urovala nzory JANA
GROSSMANA, kter patil k nejvraznjm kritikm povlench t let. V tto
dob byl Grossman do urit mry kritikem skupinovm: do literatury vstoupil
94

jako kritick mluv dynamoarchismu, respektive bsnickho okruhu Mlad

fronty, brzy se vak sblil s Jindichem Chalupeckm a Skupinou 42, jej tvorbu
soustavn sledoval. Grossman vdy zdrazoval, e vchodiskem zkoumn
soudobho umn mus bt svbytnost zkoumanho objektu umleckho dla
a odmtal pmoar zsahy politiky do umleck tvorby. V nvaznosti na
teoretick principy strukturalismu poadoval vytvoen systematick kritick
praxe, kter mla za pomoci pesnj vdeck metodologie pekonat pouh
kritick referovn a bt schopna urit trval pnos umleckho dla. Vslovn na
monost vyuit strukturalistickch postup v rmci literrn kritiky poukzal ji
na prvnm sjezdu spisovatel a sv vahy rozvjel i o dva roky pozdji, v beznu
roku 1948, na Konferenci mladch eskch spisovatel v Dobi. Zde vak ji
upozornil na rozpor mezi noetickm zamenm strukturalismu a nutnost
subjektivnho hodnocen, na nm je zaloena literrn kritika. Pesvden o
nutnosti vyuvat strukturalistickou metodologii v literrn kritice doprovodil
Grossman i jednoznanm nzorem na roli kritika: nebude literrn kritiky bez
osobnosti, kter bude ke sv prci pistupovat s vnitn samostatnost a s vcnost
na vechny strany. Je charakteristick, e pednka O kritice (Kvart 1946/49, .
5) byla na dalch pt let prakticky jedinou studi o esk literatue, kterou Jan
Grossman publikoval.
LITERRN BDN
V heuristicky nronjch oblastech literrnho bdn se vlivy mimoliterrn
skutenosti projevily mnohem mn. V oblasti literrn vdy v podstat
petrvvala prvorepublikov kla metodologickch postup, i kdy nkter
prce, vznikl v dob okupace a vydan a po vlce, nesly zeteln stopy
doznvajcho protektortnho historismu. Kvten 1945 vak pinesl zsadn
zmnu kontextu, v jeho rmci byly vsledky vdeckho zkoumn
interpretovny.
Z doby druh republiky a okupace peval mezi literrnmi historiky zjem o
nrodn obrozen (Julius Heidenreich-Dolansk, Ji Hork, Vojtch Jirt, Albert
Prak, Felix Vodika aj.), aktualizovan po osvobozen i djinnou paralelou,
kter se pmo nabzela: tak jako se vzksil k novmu ivotu esk nrod v prvn
polovin 19. stolet, tak se optovn (a jet zzranji) obrodil po esti letech
nacistick okupace. Interpretaci obrozenskho obdob, zdrazujc v letech
protektortu tradin hodnoty (nrod, jazyk, vra) i vdom sounleitosti a
kontinuity (Albert Prak: Nrod se brnil, 1946; O nrod, 1946), vak po vlce
nahrazovala aktualizace buditelskho posln literatury, nyn ji s oteven
protinmeckm akcentem. V ppad marxistickch autor byl vklad nrodnho
obrozen roziovn o novou, tdn interpretaci, a ji v pracch Zdeka
Nejedlho i Ladislava tolla. V souvislosti s tm se postupn zuoval (stejn
95

jako v kulturn-politick publicistice) pojem nrod na pojem lid, kter

nezahrnoval mechanicky vechny pslunky eskho etnika. Podl lidu (ovem
dobov idealizovanho) na celkovm formovn a zrove udren
ivotaschopnosti esk kultury byl obecn vyzdvihovn.
Skuten i domnl paralely mezi pomry roku 1945 a obrozenskm
programem Josefa Jungmanna logicky obracely badatelskou pozornost k jeho
ivotu a dlu. To se projevilo napklad v literrnhistorick prci JULIA
HEIDENREICHA-DOLANSKHO Jungmannv odkaz (1948). Autor tto obshl,
komparativn zamen monografie o Jungmannov Slovesnosti nevhal
v aktualizanm vodu konstatovat, e v Jungmannov innosti jsou obsaeny
lidov demokratick zklady na novoesk vzdlanosti.
Aktualizace obrozenskch stereotyp ovlivovala i postoj k barokn tradici,
v eskm prosted svzan s katolicismem. Historicky nepesn protiklad mezi
lidovost obrozen a crkevn-lechtickm charakterem baroka byl optovn
frekventovn v nvaznosti na star koncepty. Velk rozmach baroknho bdn
v tictch a v prvn polovin tyictch let (objevn prce a edice Josefa Vaici,
Vilma Bitnara, Zdeka Kalisty, Alberta Vyskoila, Vclava ernho i vstava
Prask baroko) narz skonil. Akoliv byly tyto cenn badatelsk vsledky ve
vdeckm svt respektovny, objevily se u na jae 1945 vzvy k novmu
hodnocen baroknho psemnictv: esk baroko literrn, v uplynulch letech
tak vysoko oceovan, bude musit projt zkoukou, je patrn stzlivji ocen
vznam tohoto obdob pro nrodn kolektiv (Josef Poliensk, Mlad fronta 17.
8. 1945). Tyto tendence souvisely s tehdejm postavenm katolicky
orientovanch autor, zrove se vak v nich odrel pklon k materialistickmu
chpn svta.
Pehodnocovnm starch nzor se vak vdeck innost na poli literrn
vdy nevyerpvala. Nalhav napklad vyvstvala poteba nov organizace
vdeck prce. Soust tchto snah bylo roku 1947 zaloen stavu pro eskou
literaturu pi esk akademii vd a umn. Projekt, na jeho pprav a realizaci
se podleli vdci nkolika generac (nap. J. B. apek, Antonn Grund, Karel
Krej, Jan Mukaovsk, Albert Prak, Josef Vaica, Frank Wollman), vychzel
vstc voln po kolektivn vdeck prci. Nov zzen instituce se soustedila na
nron dlouhodob koly, kter pesahovaly monosti jednotlivc, ppadn
soukromch nakladatel. K takovm nleelo, krom velkch edinch projekt,
pedevm systematick shromaovn ivotopisnch materil a bibliografie,
kter by pokryla eskou literaturu od potk nrodnho obrozen do souasnosti.
Nov podnty vdeck bdn sice ovlivovaly, z hlediska metodologickho
vak literrn vda v podstat nepekroila meze mezivlench pstup.
Doznvajc pozitivismus reprezentovalo pedevm dlo ALBERTA PRAKA,
kter pod tlakem djinnch udlost nabvalo na aktulnm vyznn (soubor stat
esk obrozen, 1948). Faktografick zamen svch prac propojoval Prak s
Masarykovm ideovm vchodiskem, take smysl naich djin a typickou
96

eskost hledal v husitstv a bratrstv, a ne v baroku. V tomto nhledu se s nm

shodoval vyhrann evangelicky orientovan JAN BLAHOSLAV APEK, jeho
zjem v souboru studi Zen ducha a slova (1948), rozen i na novj
literaturu, se soustedil spe na mravn problmy, jejich hodnocen prozrazovalo
urujc vliv T. G. Masaryka. Pozitivistick postupy vyznval KAREL KREJ,
kter se zamoval na sociologick aspekty jazyka (Jazyk ve vvoji spolenosti,
1947), na zkoumn spoleensk podmnnosti i na problematiku kulturnch a
literrnch vliv. Jeho monografie Jakub Arbes (1946) odrela pozitivistick
sil postihnout prostednictvm osobnosti zkladn smovn esk spolenosti
druh poloviny 19. stolet, zrove vak sledovala relace mezi spisovatelovm
ivotem a literrnm dlem a brala v vahu i formln rozbor, zaleujc
Arbesovu tvorbu do celkovho kontextu evropsk przy. Krejho generan
vrstevnk ANTONN GRUND, od roku 1948 prvn vdeck tajemnk stavu pro
eskou literaturu, se jako pozitivistick badatel, sledujc po vlce stle draznji
spoleenskou zakotvenost literrnho dla, zabval nrodnm obrozenm a
v zvru pedasn ukonenho ivota t eskou renesann literaturou, kterou
edin zpstupoval.
Mnoz pslunci mladch vdeckch generac pokldali ovem pozitivistick
postupy za pekonan. Zsadn revizi byl pozitivismus podroben prv v oblasti
star esk literatury, po kvtnu 1945 systematicky vydvan v ji dve
pipravench edicch. Zsadn pnos znamenalo pedevm dlo JANA
VILIKOVSKHO, je vak bylo ukoneno dve, ne autor mohl pistoupit k
rozshlej syntze (zemel roku 1946, posmrtn vbor studi Psemnictv eskho
stedovku vyel v roce 1948). Vilikovskho pstup spojoval dkladn
filologick kolen, uplatovan pi studiu pramen uloench v domcch i
zahraninch fondech, se zvry modern historiografie (na oblast eskho
stedovkho psemnictv aplikoval Pekaovu periodizaci) a s novmi postupy
lingvistickho bdn (Bohuslav Havrnek, Roman Jakobson). To mu umonilo
definitivn se rozejt s pozitivistickm ddictvm, kter stedovkou literaturu
nazralo a hodnotilo prizmatem pedstavy linern vzestupnho vvoje, a tud
ahistoricky. Dal Vilikovskho zsluha spovala v tom, e se vce ne jeho
pedchdci zamil na latinsky psan texty esk provenience. Jejich poznn
povaoval za nezbytn k vytvoen celistvho obrazu psemnictv eskho
stedovku. Pedjal tak postup, kter pozdji rozvinuly dal generace odbornk
(Amedeo Molnr, Aneka Vidmanov, Pavel Spunar, Jana Nechutov aj.).
Krom Jana Vilikovskho, Antonna karky a Josefa Hrabka, kter na
potku sv vdeck drhy systematicky aplikoval na stedovkou literaturu
strukturalistick vchodiska, se za protektortu uchlil k tto problematice i
VCLAV ERN. Jeho smovn k syntze se promtlo do monografie Staroesk
milostn lyrika (1948), v n vyloil vznik eskho kurtoaznho bsnictv
v evropskch souvislostech. ern vyel z metody francouzsk literrn
komparatistiky a sm si problm vymezil v rmci littrature gnrale
97

literatury obecn. Avak prv v dle Vclava ernho se markantn projevil vliv
protektortnch pomr. Jeho pokus vyloit vznik esk milostn lyriky na
zklad domc lidov psn, ovlivnn pozdji trobadorskou poezi a italskm
novm stylem (stil nuovo), vedla snaha poukzat na zpadn koeny esk kultury
a snit skuten vznam nmeckho pnosu.
Komparativn pstup ke studiu esk literatury se projevil i v posmrtn
vydanch souborech studi VOJTCHA JIRTA (O smyslu formy, 1946; Uprosted
stolet, 1948). Jirt, jeden z nejnadanjch k germanisty Otokara Fischera, se
na sklonku tictch let vnoval tm vhradn studiu esk kultury 19. stolet. S
ohledem na nmeck kontext se snail zashnout do periodizanch otzek, ale
nepodailo se mu prosadit pojem biedermeier do irho povdom esk
veejnosti, kter se dlouho nedokzala vyrovnat se skutenost, e esk kultura
pejmala mnoh podnty nmeckm a rakouskm prostednictvm. Jirtovo
pojet literrnhistorickch problm charakterizovala zejmna nezvykl
otevenost vi rznm metodologickm podntm. Zjem o otzky tvaru ho
sblioval se strukturalismem, zeteln byl i pstup komparativn, nevyhbal se
ani psychologizovn. Zvolen postupy pitom zjevn motivovala touha dospt od
detailnho studia dla ke komplexnmu typologickmu pojet literatury jako umn
slova i vznanho spoleenskho fenomnu a souasn postihnout ir vvojov
tendence.
Svbytnou a propracovanou metodu, erpajc inspiraci v strukturalismu i
pozitivismu, rozpracoval OLDICH KRLK, jeho aktivity se s nastoupenm
univerzitn drhy na olomouck univerzit roku 1946 postupn pesouvaly od
literrn kritiky k problmm literrnhistorickm. Pomoc vlastn metody tzv.
literrn stratigrafie (odvozeno od archeologickho termnu vertikln stratigrafie,
tj. sledovn posloupnosti vzjemn se pekrvajcch objekt v sdlitnch
vrstvch) sledoval Krlk promny autora a textu v co nejkratch asovch
intervalech a na jejich poznn zaloil vklad logiky tvrho procesu
(monografie Otokar Bezina. Logika jeho dla, 1948).
Metodologii literrnho bdn v tto dob nejsystematitji rozvjel
literrnvdn strukturalismus, kter od poloviny tictch let pekraoval
vchodiska formln koly a pokouel se, pedevm ve studich JANA
MUKAOVSKHO, o postien umleckho dla v jeho vznamov celistvosti.
Mukaovsk postupn obracel svou pozornost k problematice socilnho rozmru
estetina (Estetick funkce, norma a hodnota jako sociln fakty, 1936) a
k otzkm literrnho vvoje a roli osobnosti v nm, nebo zaadn individua
jako vvojovho initele do teoretickho zkoumn literatury znamen vlastn
teprve definitivn likvidaci kauzlnho pojmn vvoje (Individuum a literrn
vvoj, pedneseno 194345; knin in Studie z estetiky, 1966).
Konec vlky vak znamenal urit zlom v kontinuit Mukaovskho dla: st
jeho vah z doby okupace, pedevm vnujcch se roli osobnosti v umn,
nebyla zaazena do novho vydn Kapitol z esk poetiky (1948). Toto vydn,
98

rozen o mchovsk studie (1. Obecn vci bsnictv; 2. K vvoji esk poezie
a przy; 3. Mchovsk studie), prozrazovalo v porovnn s prvnm vydnm
z roku 1941 i urit posun smrem k historickmu materialismu a marxismu
vbec (zvlt patrn ve stati Umn a svtov nzor), i kdy zatm bez
jednoznanho pitakn a revize vlastnch vchodisek.
Mukaovsk se po osvobozen vnoval pedevm individuln tvorb
vybranch osobnost (Vladislavu Vanurovi, F. X. aldovi, Jindichu tyrskmu
aj.) a shrnut a popularizaci strukturalistick teorie (nap. O strukturalismu,
pedneseno v Pai 1946, esky in Studie z estetiky, 1966; cyklus rozhlasovch
pednek O bsnickm jazyce, 1947).
Teoreticky rozpracoval strukturalistick pojet literrn historie FELIX
VODIKA (Literrn historie, jej problmy a koly, in ten o jazyce a poezii,
1942), kter za hlavn cle literrnhistorickho zkoumn oznail strukturn
analzu literrnho dla, registraci vvojovch zmn, poznn vvojovch
tendenc a zjitn vvojov hodnoty jednotlivch literrnch projev. Zvlt
objevn bylo Vodikovo vymezen pojmu konkretizace, kter vak pouval
v jin rovin ne polsk fenomenolog Roman Ingarden. Konkretizaci Vodika
chpal dynamicky, tedy s pihldnutm k neustle se mnc estetick norm, je
zpsobuje, e v rzn dob mohou bt rzn sloky umleckho dla pociovny
jako esteticky inn.
Sv teoretick vahy Vodika prakticky realizoval v pevratn prci Potky
krsn przy novoesk (1948), kter byla ve sv dob nejucelenj
strukturalistickou literrnhistorickou syntzou a zrove pedstavovala meznk
ve vvoji esk literrn vdy. Autor se v n zamil na doposud opomjen
metodologick problmy zkoumn przy a jejho vvoje, kter eil v rznch
rovinch a kontextech. Vznam Vodikovy knihy tkvl jednak v konkrtnm
een, ale tak v pojmn celkovho vvoje literrn struktury. Tu rekonstruoval
jako syntzu jednotlivch imanentn se vyvjejcch sloek literrnho procesu, do
nho zahrnul vedle historickch souvislost i moment komparativn. Na nm pak
zaloil vlastn periodizaci nrodnho obrozen, uvdjc do esk literrn, ale i
kulturn historie termn preromantismus (Paul van Tieghem). Propojen
strukturalistickch princip s historickm a komparativnm pstupem znamenalo
v esk literrn historii zsadn kvalitativn pedl. Literrn historie se pln
emancipovala od zvislosti na filologii a djinch mylen, m pekonala stav
trvajc dle ne sto let. Do budoucna se ji literrn historik neml pi svm
vkladu dvat vst pedevm subjektivnm vnmnm literrnho dla, tj.
spolhnm na svj vkus, vctn a schopnost vyjden, nbr ml usilovat o
interpretaci a historick zaazen text na zklad klasifikace a rozpoznn
objektivnch kvalit literrnch vtvor.
Bylo jist pznan, e Vodikova prce byla po noru 1948 distribuovna u
jen prostednictvm antikvarit. V vodn studii k vboru z dla Josefa
Jungmanna Boj o obrozen nroda (1948) zamil ji Vodika svj zjem na
99

ideovou problematiku, v n vedle Jungmannova rusofilstv akcentoval revolun

sociln moment. V jeho rmci postavil boj o novou skutenost esk nrodn
spolenosti do souvislosti se situac domcho obyvatelstva vykoisovanho
cizinci, m podtrhl tdn interpretaci djinnch jev.
Na uplatnn nosnch princip literrnvdnho mylen Jana Mukaovskho
a Felixe Vodiky si literrn vda musela vce ne deset let pokat. Nejbli
budoucnost esk literrn vdy mla bt jin. Naznaovaly ji nov vydvan
marxistick spisy Julia Fuka a Zdeka Nejedlho i schematizujc
literrnhistorick pokusy Jiho Hjka.
100

POEZIE
eskou poezii let 194548 formovalo nkolik vraznch, asto protichdnch

tendenc. Vedle vznamnch osobnost mezivlen literatury, vdom usilujcch
o obnoven kontinuity zpetrhan okupac (a ji publikanm nvratem nebo
navznm na star poetiky), tu vystupovali bsnci, jejich pohled na literaturu
se formoval a bhem okupace, jako i autoi zcela nov, nahlejc svt kolem
sebe z perspektivy ptomn chvle, mnohdy programov a v prostoru znovunabyt
svobody naden. Svou bsnickou osobitost vak hledali s rozdlnm
individulnm spchem. Tvorbu naprost vtiny z nich bez ohledu na
generaci, naturel i bsnick rodokmen pitom zashl erstv tragick proitek
protektortu a nalhav oslovilo tma svtov vlky. Prvn povlen roky pat
k tm okamikm v djinch literatury, kdy se dominantn stvala osobn a
spoleensk zkuenost a touha vyjdit se k aktulnmu tmatu mnohdy
zatlaovala do pozad jin sloky vznamov stavby dl.
Pesto proitek vlky a okupace nabval v esk poezii prvnch povlench
let rozmanitch a protikladnch podob. Bsnci velmi rychle a bezprostedn
reagovali na konec vlky, Prask povstn a osvobozen zem; soust kontextu
vzruench pleitostnch ver oslavnho a dkovnho charakteru a bsn, je
pipomnaly tragiku obt a morln zvazek vi mrtvm, se stvala i tvorba
autor, kte sami byli obt nacismu. Prolnut obrazu vlenho utrpen a
antifaistickho zpasu s obrazem boje za nov, sociln spravedliv svt
pivedlo mnoh bsnick osobnosti k tvrm bilancm, k pehodnocovn a
inovaci vlastn poetiky a tak ke snaze zapojit se do vstavby nov spolenosti,
v n se promn i role bsnka a poezie. V jejich tvorb se vak postupn pes
mnohokrt deklarovan optimistick perspektivy nov sociln situace postupn
ozvaly pocity zkosti, spoleensk deziluze, pochyb a skepse. Zcela stranou
tohoto dominujcho smovn a ve zeteln ideov opozici vi nmu se pak
rozvjela poezie bsnk kesansk (pevn katolick) orientace a jejich
hledn novch podob bsnick spirituality.
Vznamn byla tvorba t sti autor, kte se pmoarm ideologickm
modelm poezie snaili vyhnout, zejmna tch, kte se hlsili ke Skupin 42 a
rozvjeli svj za vlky zrozen zjem o kadodenn itou realitu. Usilovali o
vykroen z hranic tradin chpan poezie smrem k mtu vednho lidskho
ivota v jeho relnm, pedevm mstskm prosted a v jejich verch se ozvaly
i existenciln tny. S tmto jejich smovnm souvisel posun k dokumentrnosti
a depoetizaci, prozaizaci, fragmentarizaci tmatu a zmr zachytit simultaneitu
101

dn, vyut princip kole, monte, jazykovho a vtvarnho experimentu. Ze

spleti dobovch bsnickch program osobitm zpsobem vystupovala rovn
tvorba bsnk pokouejcch se navzat na mezivlen surrealismus a dt mu
nov rozmr. Soust obrazu povlen poezie byla tak tvorba tch spisovatel,
jejich bsnick poetika a spoleensk aktivita ji pipravovala ponorov nstup
socialistickho pojet poezie jako velmi zk, dogmaticky zvazn a mocensky
udrovan normy.
REFLEXE VLKY A OSVOBOZEN

Vlka se stala na dlouhou dobu dominantnm tmatem v esk povlen
poezii, kter ovem nabvalo rozdlnch povah v zvislosti na ideovch
konstantch jednotlivch bsnk, na promnch jejich individulnch poetik a
tak na okamiku vzniku jednotlivch bsn. Promovalo se nejen v rmci
jednotlivch autorskch skupin, ale asto i v kontextu tvorby jedinho autora i
jedin sbrky. Do esk poezie vstupovalo v nkolika etapch. Prvn z nich
pedstavuj spontnn, emocionln bsn z osvobozen, Praskho povstn a
prvnch dn svobody, druhou vere, kter vznikly jet v dob vlen, ale kter
bylo mon teprve v tto dob vydat, tet pak nkolik vznamnch bsnickch
sbrek bilannho charakteru. Vyskytla se tak ada dobov pznanch, avak
umlecky mn vraznch zpracovn vlenho tmatu.
Ve znamen barikd
Kvantitativn nejvraznj vrstvu publikovan povlen bsnick produkce
utvely vere vznikl z bezprostedn radosti nad nabytou svobodou, koncem
utrpen a vtzstvm nad zlem. Poezie vyjadovala patos obti a boje,
v monumentalizujcch, hymnicky patetickch obrazech zachycovala velikost
hrdin i hrzy vlenho utrpen. Pro nemalou st tvrc okamik vtzstv
navc nabval hodnoty rozhodujcho spoleenskho i osobnho zlomu a novho
potku, mnil se ve vzvu k hledn a formovn novho svta.
Dky schopnosti poezie okamit reagovat na politickou a sociln situaci
zaaly takovto bsnick ohlasy na konec vlky vychzet ji v kvtnovch dnech
v novinch, asopisech, ale i v pleitostnch tiscch.
Podoby drobn knky se brzy po asopiseckm otisku dokaly nkter dobov
pznan bsn napklad Halasova Barikda, poprv uveejnn 18. kvtna 1945
v Rudm prvu, vyla do konce roku 1945 ve dvou samostatnch vydnch; zprvu
v potu padesti exempl jako bibliofilie s kresbami Vclava Maka, pot ve vtm
102

nkladu s kresbami Frantika Hudeka. Obdobn byla vydna i Panychida (bibliof. 1945)
Vladimra Holana a Nezvalova bse Rud armd (bibliof. 1945). Dal vere tohoto
zaclen pak naly bhem ptch let uplatnn v kninch souborech a ve sbrkch
jednotlivch bsnk.
Spolenm jmenovatelem lyriky s tmatem konce vlky byla heroizace a

patos. I z pamtnickho odstupu si mnoz autoi byli vdomi podmaujc
atmosfry chvil kvtnovho osvobozen: Byly to slavn dny, patos byl v jejich
samm zkladu, nelze ho z nich vytrhnout, nelze se ve vzpomnce octnout na
praskch ulicch bez pohnut [] Slova jako krev, barikda, mj, vlast nebyla
jen slovy, za nimi byla hmatateln skutenost, za nimi kypla velk zkuenost, a
skld-li se z tchto slov mnoho tehdejch ver, skld se z nich prvem
(Frantiek Hrubn, G 65, 1965, . 5).
Ukzkou oslavn poezie vnovan tmatu osvobozen je kniha Ozvny
barikd. 25 bsn z revolunch dn (1945, ed. Josef Vopail). Antologie, kter
pinesla vere bsnk vech generac od autor nejstarch (Marie Pujmanov,
S. K. Neumann, Josef Hora) pes renomovan bsnky stedn generace (Vtzslav
Nezval, Frantiek Halas, Jaroslav Seifert) a po autory mlad (Frantiek Hrubn,
Kamil Bedn, Oldich Mikulek, Ivan Blatn, Josef Kainar) a zanajc
(Jaromr Hoec, Ivo Fleischmann, Antonn Splenka, Zdenk Dvoek aj.) se
v nsledujcch letech stala podkladem k etnm podobnm souborm. Pokud
toti takovto vere patily k tvorb bsnk, kte vyhovovali ponorovm
politickm a literrnm kritrim, na destky let se staly (zpravidla prostednictvm
z kontextu vytrench a ve slogany promnnch ver) ideov zvaznou
soust bsnickho knonu oslavujcho Prask povstn a osvobozen
eskoslovenska Rudou armdou, ale i inspirac a vzorem tzv. angaovan poezie.
Bsn tto prvn publikan vlny, nesen bezprostednm emocionlnm
nadenm, jsou nabity etnmi rtorickmi figurami, apostrofami, hesly a apely,
provolvnm slvy a zdravicemi. Po vznamov strnce aktualizuj vyhrann
bipolrn model svta, piem tma boje s faismem a Nmci u jednotlivch
autor vstupuje do nkolika asto se prolnajcch antitetickch vznamovch
poloh. Je pojmno jako boj sil dobra se silami zla, jako zpas starho svta
kapitalismu a novho svta komunismu, boj svta bohatch a chudch, jako
krvav drama mytickho zpasu germnstv a slovanstv. V tchto rznch
vznamovch rovinch s sebou nese aspekty sociln, nrodn, tdn,
mytologick i nboensk.
Pro poetiku tto bsnick vlny je pznan uvn nkterch
charakteristickch emblm. Autoi s dokumentrn konkrtnost a s drazem na
chronologii udlost nechvali vystoupit pedevm dramatickm situacm
z povstn a osvobozen, okamikm oekvn svobody, gestm vzdoru,
ozbrojenho odporu a hrdinstv. Kontrastn pozad osudovmu boji s faisty
pitom konstantn utvej obrazy jarn mjov prody, kter jako by
pedznamenvala vtzstv a nsledn radostn, a posvtn klid a ulehen po
103

boji. Motivy zbran, tank, bojovnk, hlasu sirn, vojenskch pileb a oceli se tak
prostupuj s motivy kvetoucch ek a katan a st v idylick obrazy laskanch
i hrajcch si dt. Radost ze znovunabyt svobody se spontnn spojuje s viz
pelomov historick chvle, kdy je teba zat budovat projekt novho svta.
Proit minulost v bsnickm symbolu perst ve astnou budoucnost, jejm
zosobnnm se zpravidla stv Rud armda a nepateticky prost, usmvav a
vldn postavy rudoarmjc. Nemal st bsnk pociovala tak spontnn
potebu tto armd podkovat a vzdt i dk Rusku a Sovtskmu svazu jako
osvoboditeli.
Emblematickm se stv pedevm motiv barikdy: Konstantin Biebl, b. Zpv
zem: Msci unyl / Sly mj rozechvl hlas? / Pomoz nm stavt barikdy / Je
nejvy as; Vladimr Holan, Panychida: Barikda za barikdou / pchala neholenou
bradou / do tvrdch ulic, v tvrd kout...; Frantiek Halas, Barikda: Strhnte barikdy /
Jen ddika kvtna / Barikda Praha / strmt do bezas bude / za n pak jej mrtv / a
mrtv z koncentrk mrtv kznic / rozestav hldky / k steen budoucnosti; Vtzslav
Nezval, b. Rud armd: Slavn Rud armdo, ty osvoboditelko svta, / esk lid t vt
v Praze ze svch barikd! / Bil se na nich tyi dny. Tys bojovala tyi lta; Jaroslav
Seifert, b. Barikda z rozkvetlch katan: Vude to bylo jin. U ns po rnu / stavli
barikdu z rozkvetlch katan.
Soust poezie oslavujc vtzstv vak byly rovn vere s tematikou

mrtvch, hrdin a muednk. Tato tragick poloha vlen zkuenosti nalzala
bsnick vraz ve vzpomnkch vnovanch obtem holocaustu a faismu vbec,
obyejnm lidem, neznmm vojnm, partyznm, ale i vznamnm kulturnm a
literrnm osobnostem, zvlt pak tm, kte byli umueni i popraveni ve
vznicch a koncentranch tborech a nedoili se konce vlky nebo zemeli tsn
po n. ada autor psala bsn, je jsou tryznami za tyto obti, ppadn sv vere
dedikovala velkm mrtvm.
Napklad Halasova sbrka V ad s podtitulem Vere 19381948 nese vnovn
Pamtce Bedicha Vclavka a Vladislava Vanury. Holanova sbrka Tob obsahuje
napklad vedle jinch dedikac i bse Jeho smrt s podtitulem Pamtce Jiho
Ortena, podobn je tomu v Nezvalov bsni Vladislav Vanura ze sbrky Historick
obraz, u Seifertovch i Hrubnovch bsnickch poct mrtvm ptelm-litertm a
podobn.
V atmosfe kultu mrtvch po kvtnu 1945 byla jako dsledek tiv vlen
doby pociovna i smrt Josefa Hory, jen zemel po dlouh vlekl nemoci
v ervnu 1945 ( s. 17, kap. Literrn ivot). Pkladem takovto dobov
pznan interpretace Horovy smrti spojen s tmatem revolunho gesta (motiv
barikdy) je napklad bse Litanie. Za Josefem Horou z halasovsky ladnho
debutu Kesadlo od Ivana Skly: Zem se chvla, / krv zrezivl, / barikdy
stly. // Jenom jedna padla. // Barikda tla, / hldka onml, / bsnk atvy
na. Obdobn v bsni Pamtce Josefa Hory i Vladimr Holan ve sbrce Tob
spojuje smrt Horovu s vlenm bsnnm: Bsnku, jeho stle zm, / jak rok
104

T dobil zvlil! / Loum se s Tebou louenm / pec nejvroucnjm, ml-li...

Bse Za Josefem Horou obsahuje i Halasova sbrka V ad a obdobn dedikace
lze nalzt u ady dalch autor. Celou sbrkou nazvanou Nky nad Josefem
Horou (1945) vzdal Horovi hold FRANTIEK NECHVTAL.
Poezie vnovan pamtce vznamnch mrtvch i neznmm obtem faismu byla
prostoupena motivy slibu a pamti; mrtv vytvej ptomnost, jsou strci budoucnosti,
ochrnci ivota a sama bse je pak slibem vrnosti jejich mylenkovmu odkazu i
lidskmu obtovn. Tato pedstava s sebou nesla a nboensk i metafyzick rozmr
lidsk obti: Barikda Praha / strmt do bezas bude / a za n pak jej mrtv / a mrtv
z koncentrk mrtv kznic / rozestav hldky / k steen budoucnosti (Frantiek Halas).
V jednotlivch bsnch, bsnickch skladbch i sbrkch jsou proto

vyuvny i nry spojen s liturgickmi obady i s rituly louen s mrtvmi a
pohbvnm (litanie, modlitba, alm, panychida, tryzna, rekviem). Hrubnova
skladba Stalingrad, vodn bse sbrky Chlb s ocel (kter jen v roce 1945 vyla
ve tech vydnch), je komponovan jako modlitba za msto, kde umr se
v zstupech a rz prosby vnovan Bohu je zvraznn refrnovm verem:
Chra, Pane, msto Stalingrad. Holanova Panychida je uvozena pznanm
mottem: Sloueno / za vechny bratry mrtv, umuen a padl / v druh krut
vlce proti Slovanm / 19381945. Biblick a nboensk konotace prorstaj
Zvadovo Povstn z mrtvch, Zahradnkv alm roku dvaatyictho,
Vokolkovu sbrku Nrod na dlab i adu dalch bsn, skladeb a sbrek
obdobnho tematickho zamen.
V rmci bsnickch martyri je ast tma lidick tragdie, chpan jako
varovn symbol faistick bestiality obrcen proti nevinnm lidem. Nkdy je
toto tma naznaeno jen jmnem obce i pipomenutm obt, jindy je vnovna
lidickm mrtvm cel bse, napklad Halasova bse Lidice ze sbrky V ad,
rmkova bse I do tch Lidic ze sbrky Rny, re, Seifertova bse Mrtv
v Lidicch ze sbrky Pilba hlny i Mrtv ves VIKTORA FISCHLA (Londn 1943),
zaazen do Lyrickho zpisnku (1946), nebo dokonce cel bsnick skladba
(Josef Hiral: Matky).
Poezie obt vlky

Jako svdectv individulnho lidskho osudu v tragick dob vstupovaly do
kontextu povlen poezie zejmna vere vz a tch spisovatel, kte ve vlce
tragicky zahynuli, byli umueni i popraveni tvorba Josefa apka, Hanue
Bonna, Jiho Ortena, Jiho Daniela, Ivana Javora, Karla Voke, Jiho Vichra,
Hanue Fantla ad.
V meznch situacch, kter provali vzni koncentranch tbor a
nacistickch kriminl, sehrla poezie jedinenou roli. Byla nejen povzbuzenm a
105

tchou, ale mnohdy i jedinou monost vyrovnat se osobitou formou

s vyhrocenou situac lovka svranho nesvobodou a ohroovanho
vudyptomnou smrt. Sv vzesk zitky zpracovali do podoby bsnickch
sbrek i cykl po vlce autoi s umleckmi ambicemi napklad MILO VACK:
Mal kalvrie (1945), MILO JIRKO: Vze u okna (1945), ILJA BART: Psn za
iva zazdnho (1946), ROBERT KONEN: Psn z cely (1945), JAROSLAV
ZATLOUKAL: alem peetno (1945), RAJMUND HABINA: Vze za drty
(1945) a jin. Vzeskou poezii, kter je silnm autentickm lidskm a
psychologickm dokumentem, shrnuje rovn sbornk Hlsme pchod (1945,
ed. Ilja Bart) a obshl antologie Poezie za memi (1946, ed. K. J. Bene).
K poezii se vak obraceli i vzni, kte se j jinak nevnovali: antologie Chlb
poezie (1945, ed. Josef Strnadel) tak pedstavila vere rznch bsnk, kter se
staly posilou pro studenty vznn v koncentranm tboe Oranienburg.
Vraznou umleckou i mylenkovou hodnotou v tomto kontextu byly vere
male, dramatika a prozaika JOSEFA APKA. Bsn z koncentranho tbora
(1946), vydan v edici a chronologickm azen Vladimra Holana, autora
pedstavily jako svrchovanho bsnka. apkova reflexe se klene od
dokumentrnch ver, zachycujcch vedn ivotn situace v uzavenm prostoru
koncentranho tbora, ve kterm jako by sama existence lovka ztrcela svou
hodnotu a byla hroziv zvcnna, a k verm vyjadujcm bohat vnitn svt
vzn s jeho lskami, sny a touhou po svobod. Vnj uzavenost vzeskho
horizontu otevr bsnick prostor pro vertiklu touhy, pro zvrstven svt
nepokoenho lidskho ducha. Pes edivost, vcnost a hrznost vnjch danost,
kter se projevuje v apkov poezii omezenm nmt, lapidrnost, spornost a
vznamovou antitetinost, je tato tvorba nabita hlubokm proitkem a perst
svm vznamem a umleckou hodnotou rmec vzesk literatury.
Obdobnou roli jako apkovy Bsn z koncentranho tbora sehrla i tvorba
bsnk idovskho pvodu, kte skonili jako tragick obti faismu. Byli to Ji
Orten a HANU BONN, jeho tvorbu uspodal a s pedmluvou Vclava ernho
vydal Ji Valja v knize Dlo Hanue Bonna (1947). Bonnova poezie prola cestou
od jinosky dvivch a zasnn melancholickch ver, jejich stedem jsou
zitky dospvajcho chlapce, zobrazovan asto pod silnm vlivem poetiky
Wolkrovy i rmkovy, pes ji osobitj, existenciln ladn knin debut
Tolik krajin (1936). V nm se na pevn nokturnlnm pozad promtaj pocity
ivotn nejistoty, spirituln reflexe a horovsky dvrnho proitku asu a po
bsn, kter editor zaadil do oddlu Z tlaku a v nich dochz nejen
k vznamnmu zduchovnn vrazu, ale tak sl tny samoty a zkosti.
Jednotliv bsn, rilkovsky koncentrovan, nabvaj asto podoby elegie, litanie
i almu.
Kontext esk povlen poezie vrazn ovlivnila tvorba JIHO ORTENA (vl.
jm. Ji Ohrenstein), bsnka, kter zaal knin publikovat na potku
protektortu, by pod krycmi jmny, skrvajcmi jeho idovstv. Pod
106

pseudonymem Karel Jlek vydal sbrky tanka jaro (1939) a Cesta k mrazu
(1940, cenzurovno), pod pseudonymem Ji Jakub melantriskou sbrku Ohnice
(1941, cenzurovno; 1. pln vyd. 1964) a novoron soukrom tisk Jeremiv
pl (vydno 1941 Zdekem Urbnkem). Ped svou tragickou smrt pod koly
nmeckho sanitnho auta v z 1941 pipravil jet dva definitivn rukopisy,
kter vak mohly vyjt a po vlce. Cyklus Elegie byl poprv samostatn vydn
roku 1946, sbrka Scest pak byla Vclavem ernm vazena do souborn edice
Dlo Jiho Ortena (1947), obsahujc vedle necenzurovanch podob ji
publikovanch sbrek i vbor z bsn dosud netitnch.
Tento celek dokld bohatstv Ortenovch bsnickch promn, pozoruhodn
vvojov rytmus a rychl lidsk i umleck zrn jednoho z nejvraznjch
talent mlad vlen generace. Jestlie Ortenovu ranou poezii charakterizuje
dvrn, znnle sentimentln vztah k vcem, zvatm, prod i lidem, pod
tlakem nelehk ivotn situace rasov perzekvovanho lovka v n postupn sl
pocity osudov skepse, ivotn deziluze a bolestn provan rozpor nitra i svta.
Zkladn motivy Ortenovy poezie lska, sen, domov, slovo, istota a nevinnost
jsou stle vce zobrazovny v jejich osudov komplikovanosti, zrdn
dvojznanosti a existenciln trznivosti. Jeho bsnick svt sbrku od sbrky
hroziv psn a stv se vrazem stle tragitj a bezvchodnj ivotn
zkuenosti, zrove se ale umlecky vyhrauje, zduchovuje a lidsky prohlubuje.
Ortenova zral tvorba se dobr jednoho ze svch vrchol v Elegich, v cyklu
devti alozpv. Ortenova dikce zde thne k dialoginosti a dramatinosti, je je
podpoena tak uitm shakespearovskho blankversu. V inspiranm podlo
cyklu stoj proitek milostnho zklamn, kter je vak rozehrn do
mnohoznanho podobenstv o lidsk samot. tn motivy dvj Ortenovy
poezie jsou v tto trzniv bsnick rekapitulaci problematizovny, shledvny
jako iluzivn, nepln, nedostaten i definitivn ztracen. Svt pevnch vc
ztrc kontury, osudov lska zrazuje, as dtstv je nenvratn ztracen, domov
vzdlen, Bh ml. Lyrick mluv vyjaduje pedevm pocity mnohonsobn
ztrty a ve vzruenm proudu bolestnch otzek po pinch sv ivotn situace
se pimyk ke slovu jako k jedin zchran: Smrt ml ped veri, hle, jet o
tom snm. Sbrka Scest, vznikajc v tsn asov blzkosti Elegi, i posledn
Ortenovy bsn svd o jet vtm nporu ivotn tragiky, ped n je bsnk
bezbrann, ped dnou smrt neochrnn.
V dobov recepci bylo chpn Ortena jako bsnka a obti faismu tm
neoddliteln. Jeho vere byly vnmny jako iv hodnota, jako nejist vraz
spolenho pocitu generace, ovlivnn tivou kriz doby, ale i jako odkaz
k idelm budoucho svobodnho rozvoje poezie. Pipomnaly otesnou vlenou
zkuenost a genocidu id, znovu vak obnovily i model bsnka hlubinn
meditace mchovskho rodu.
107

Bsnick bilance a djinn perspektiva

Tragick proitek vlky poznamenal rovn tvorbu vtiny starch autor.
Dominantnmi tematickmi okruhy jejich bsnick reflexe, kter vznikala ji
v prbhu vlky, byly jednak tiv zkuenost Mnichova, obdob druh republiky,
okupace, heydrichida a vyhlazen Lidic, jednak ohlasy stalingradsk bitvy a
postupnho vtznho boje proti faismu, je stily v emocionln oslavu
osvobozen eskoslovenska. Jakkoliv vak tento proitek vedl k motivickmu i
vrazovmu pibliovn jednotlivch poetik, nemohl potlait individualitu
jednotlivch bsnk, kte se tohoto tmatu spontnn chpali a kte jeho
prostednictvm hledali sv msto ve svt. Nkter tak vedl ke snaze
pekonat konvence vlastn ustrnul poetiky (FRA RMEK: Rny, re, 1945),
ppadn vystoupit z kruhu intimnho rodinnho dlu a vnovat se poezii
spoleenskho patosu (MARIE PUJMANOV: Radost i al, 1945), jin inspiroval
k oste polemickm formulacm politickch stanovisek a k morlnmu a
vlasteneckmu apelu v duchu komunistick ideologie (S. K. NEUMANN: Bezedn
rok, 1945; Zamoen lta, 1946), dal pak k pokusm propojit elegick a
baladick vize nrodnho ohroen s transcendentn vrou v zachovn nrodn
existence (JAROSLAV KOLMAN CASSIUS: Kon v noci, 1945; N na stole, 1947).
V PETRU KIKOVI vlen zkuenost prohloubila vdom slovansk
sounleitosti. Ve sbrce Svtl oblouk (1945), kter tematizuje jugoslvsk
odboj, uil prostedky znm z jihoslovanskch hrdinskch zpv (desaterac),
v Psni mee (1946) se zase opel o poetiku ruskch bylin, kter v t dob
pekldal; vlenmu tmatu je vnovna rovn sbrka Bsov (1946).
Pro bsnky, jako byli Nezval, Seifert, Halas nebo Holan, znamenala poezie
vlen a poezie prvn povlen reakce de facto pm navzn na tvorbu
z obdob Mnichova, tedy nvrat k obansk poezii konce tictch let, kdy pod
tlakem tragick doby, ohroen nrodn identity a sttn integrity na sebe brali roli
mluvho oputnho a zrazenho nroda a burcovali nrodn sebevdom.
Ostatn i tato jejich poezie z let Mnichova vychzela z vt sti a
v necenzurovan podob teprve a po vlce, kdy ji jednotliv bsnci zpravidla
zaleovali do bilannch sbrek. Pi vdom historicity a dokumentrnosti svch
asovch ver se snaili jednotliv bsn vsadit do djinnho rmce a sloit
z nich celek panoramatickho obrazu, jeho pojtkem byla chronologie vzniku
jednotlivch bsn a je prostednictvm osobnho zitku vypovdaly o djinnch
zlomech.
Dokladem tohoto vdomho sil je tlenn kompozice Historickho obrazu
VTZSLAVA NEZVALA (1945), kter knihu dl na vere, jimi bsnk v roce 1938
reagoval na mnichovsk udlosti, poezii vznikajc bhem vlky a bsn
oslavujc osvobozen a Prask povstn. Pvodn verzi sbrky z konce tictch
let rozil bsnk v trojdln komponovanou skladbu, veden zmrem podat
108

tvarov jednotn, emocionln psobc, souhrnn djinn obraz, kter by tene

provzel nktermi rozhodujcmi udlostmi novodob esk i svtov historie.
Kad oddl skladby obsahuje dvanct bsn, pravideln lennch do sedmi
sdruen rmovanch tverovch strof. Bsn jsou psny rozmchlm,
monumentln psobcm sedmistopm trochejskm verem, kter svou
splvavou intonac i rytmem pipomn nkter Nezvalovy polytematick skladby
poetistickho obdob. Obraznost, tmatem marn revolty, zeelmi sceneriemi,
rytmickou a rmovou monotoni a symbolinost umlecky nejsilnji psob oddl
vodn; v dalch oddlech se vchoz jednotn stylov atmosfra promuje a
obraznost slou k emocionlnmu dokreslen situace, zvrazuje stylizan gesto
a je vrazn podizovna ideovmu zmru. Jednotliv bsn-obrazy se rod
z jedn vchoz situace (vjezd okupant do beznov Prahy, vlajc hkov k
na Hradanech), z jednoho asovho daje (vylodn spojenc v Normandii,
nmeck kapitulace); tento vstupn motiv je pak obrazn rozvjen a variovn, aby
se stal jakmsi univerzlnm djinnm gestem, son psobcm ivm
obrazem.
Nezval smoval svou skladbou k nadosobn lyrice, potlail jakoukoliv
manifestaci lyrickho subjektu a pokusil se objektivizovat tma prostednictvm
jedn vmluvn situace, konkrtnho obrazu symbolick platnosti. Virtuzn
zvldnut formln vstavba, bohat imaginace, expresivita i symbolinost vak
nemohou zastt problmy tto ambicizn bsnick syntzy, kter zvlt v druh
a tet sti vystupuj zetelnji konstruovanost a rtorickou ilustrativnost.
Zcela jinak pistoupil k vlenmu tmatu JAROSLAV SEIFERT, kter ve sv
tehdej tvorb naopak zdraznil vznam subjektivnho proitku a msto
objektivizujcho irokho djinnho pltna vytvoil lyrick denk, v nm se
djinn chvle zobrazuj v jejich intimnm rozmru. Velk djiny jsou tak
zlidtny, mn se v osobn svdectv a jsou kaleidoskopem prchavch chvil
jednoho lidskho osudu. Jeho sbrka Pilba hlny (1945) je budovna t na
trojdlnm chronologickm pdorysu a je rovn bsnickou bilanc: prvn oddl
Osm dn z roku 1937 je alozpvem nad smrt T. G. Masaryka, druh st p
v okn shrnuje vere vznikajc za vlky, tet oddl S nru otevenou je psn na
jae 1945. Do roku 1948 byla sbrka vydna tyikrt, v prvnch dvou vydnch
z roku 1945 zstala nezmnna, avak ji ve tetm vydn (1946) dolo
k vraznm textovm zsahm. Z nkoliker vrazn promny sbrky, kde
pedevm druh a tet st byly vznamn a podstatn rozeny a kompozin
upraveny, je patrn, jak dlouho zrlo a nachzelo svou definitivn podobu
bsnkovo zpracovn vlenho tmatu. Kompozin een kladouc draz na
chronologick sled vzniku jednotlivch bsn posilovalo vnmn asu jako
historickho fenomnu i autenticitu individuln pamti a okamiku vzniku bsn.
Bsnkova vpov se tak stala spontnnm individulnm komentem djinnch
udlost a konfrontac jedinen autorsk optiky s atmosfrou a pohybem
nadindividulnch jev historick povahy.
109

Povtce chronologicky postupoval i FRANTIEK HALAS, kdy ze sv

pleitostn, apelativn a politick lyriky, v n vlen tma hraje dominantn
lohu, sestavoval bilann sbrku V ad (1948). Jej prvn oddl (Hldkovn)
pin bsn za znan asov obdob (193844) a pedstavuje rzn podoby
Halasovy bojovn poezie protifaistickho odporu vetn t, kter byla vydna
v zahrani (v roce 1940 v paskm sbornku Hlasy domova) i v ad ileglnch
okupanch tiskovin. sen, kus, msty jakoby telegrafick vere jsou
dramatizovny otaznky a vykinky, depoetizovny, vznamov zvrstveny
adou bsnickch obraz, v nich se na mal ploe asto genitivnch metafor
stetvaj expresivn psobiv pedstavy zvrazujc gesto odporu, ozbrojenho
boje a pomsty (dynamit pomsty, stlny hrob, nlo ticha, steln prach
vzteku). Druh st s nzvem Hrejme dl a s vroenm 194548 je otevena
dickou bsn Barikda, pokrauje bsnickmi portrty vlench muednk
(studentky, lkae, dlnka, spisovatele, male) a, proloena nkolika
expresivnmi bsnickmi vizemi, kon pznanmi bsnmi Agitka a A
najednou. Proces depoetizace a prozaizace v tomto oddlu pokrauje a Halas se
dobr nov poetiky zaloen na vyuit volnho vere mluvnho charakteru:
opout zcela zvukov monosti rmu a vol radji rafinovanou zvukomalbu
aliteran, rozbj ver na vznamov se osamostatujc jednovtn verov
segmenty, citosloven vrazy a exklamace, expresivn neologismy a rouhav
vulgarismy. Pod tlakem hrznch vlench skutenost a s vdomm pelomov
djinn chvle vyhlauje Halas boj poetice bsnick krsy: Ne dn verovn /
umn tichne a krasoen slova kobrtaj.
Vznamnm tmatem druhho oddlu sbrky V ad, tebae asto skrytm pod
dobov pznanmi motivy ozbrojenho boje, je tma smrti, kter provz Halasovo dlo
jako celek a dv mu tragick rozmr. Je to barikda stn mrtvch, kter se symbolicky
ty za obrazem konkrtnho boje: Rostla a za kadou jin / neviditeln nepemoiteln
/ barikda stn / Stny popravench umuench zastelench. Jsou to portrty
muednk, kter Halas pipomn. A konen jsou to oi mrtvch, kter v zvren
bsni hled na nae skutky mrtv v nae slova a jsou nam svdomm: A nae
padl neur starost. Halasovo dvn obsedantn tma na sebe vzalo novou expresivn
podobu, v n zemel jsou obmi minulosti, zrukou ptomnosti a metafyzickmi
strci budoucnosti.
Znanou promnou pod vlivem vlench zkuenost prola i tvorba

VLADIMRA HOLANA, kter smovala od bsn analytick, meditativn a intimn
povahy, od autonomn abstrakce sbrek z prvn poloviny tictch let ke
spoleensky apelativnm, ale i kadodenn vcnost utvenm verm.
V Holanov dle se tak postupn uplatovala vrazn epizace a prozaizace
bsnick promluvy, draz na pedmtnost a vcnost bsnickho obrazu,
fragmentarizace vchozho tmatu, vyuit metody stihu, kole a monte
rznorodch motiv i hledn mtu kadodennosti v banalitou stopen tvi
vedn skutenosti.
110

Charakteristick je typ bsn-dokumentu se zetelnm drazem na

spontnn provan a vyjadovan vztah ke skutenosti, na vcnost,
faktografinost a autenticitu vpovdi. Tato poetika uruje ji sbrku Havranm
brkem (1946), kter sousteuje bsn bezprostedn reagujc na traumatick
udlosti Mnichova, na ohroen sttn integrity i nrodn existence (Odpov
Francii, Z 1938, Zpv tkrlov, Sen a Chr). Tm okamit dvma
expresivnmi bsnickmi skladbami vak Holan reagoval tak na konec vlky.
Prvn z nich, Dk Sovtskmu svazu (1945), vznikla ji v polovin kvtna 1945.
V estncti desetiverovch strofch pipomn krutost vlky, vnman jako as
bestialit a bsu pangermnstv proti Slovanm. V hnvivm gestu proti sob
stav satanokracii a titanomachii umrl rasy faistickch nadlid
(prezentovanou nacisty aktualizovanmi motivy germnsk mytologie: Walhalla,
Siegfried, Wotan, valkry) a tm posvtn mytick obraz sovtskho Ruska a
jeho vtzn armdy (herojsk versty, bohatrsk me, rusk bje atd.).
V dramatickch a expresivnch obrazech tto skladby oistnho hnvu se proln
spontnn touha vyjdit dk za osvobozen s dsivou viz vlench hrz.
Zmr vytvoit nov bsnick mtus, polemick jak vi nelidskosti vlky a
rozpnavosti sil zla, tak i vi Bohu, kter vechny tyto hrzy vlky pipustil, je
patrn v tydln bsnick skladb Panychida (1945), pojat jako smuten obad
pravoslavnho bohosluebnho ritu za mrtv. Na pozad djinnho vlenho
konfliktu, zobrazovanho pke kontrastn optikou (elma satanizujc;
pruck jedovat lu; Wotan pchou zpit; drah Rusi, Rusi rodn, /
vypilas celou hokost do dna / a nic je nkolik mch vt. [] To oni zachrnili
svt!) se odehrv drama hlubok nboensk skepse, trzniv polemika
s Bohem, kter mohl pipustit takov zvrstva: Je Bh? A je-li, pro se zdlo, /
e sp a sp, kdy bdn lhalo? [...] A Bh by musel vidt rmy, / rouhav rmy,
krt jen sam / pes ve, co kdysi stvoil [...] A Bh by ml snad pochopiti, / pro
zoufal jsem ve svm it / a pro jsem v nm tak rozervn. / Obraz, kter zde
propast nen, / neme slouit za znamen. / Znamen dvm v ern van...
Mytick a symbolick charakter skladby neskryje bezprostedn a pitom bolestn
provanou bsnickou reflexi existence Boha v dui zpustoen vlenmi
hrzami.
Holanv vvoj rovn ukazuje, e dokumentrnost poezie s tmatem vlky
nemusela vdy smovat k patosu chvil vzruen, k hnvivmu gestu i ke snaze o
propojen dlch bsn do scelujcho djinnho panoramatu. Jednou z jejch
poloh bylo i uvdomn si hodnoty fragmentrnho bsnickho svdectv, kter se
pohybuje mimo ideologick konstrukce a vyjaduje jedinenost a
neopakovatelnost individuln zkuenosti. Mnoz autoi postupn alespo st
svch ver oprostili od hymnickho patosu a obraceli se k vcnosti bsnickho
vrazu, v jejich tvorb dochzelo k zmrn depoetizaci, slc pedmtnosti
vidn a tak k zprozaitn vere. Dokladem takovhoto posunu je i Holanova
kniha Rudoarmjci (1947), osmnct kreseb obyejnch ruskch vojk. Bsnk
111

veden snahou zahldnout pod slupkou obyejnch dj podoby novho lidstv,

nepatetickou tv hrdinstv a v kadodennosti vidt zzrak, v nich navzal na linii
svch pbh blzkch poetice Skupiny 42 (Prvn testament, Terezka Planetov
nebo Cesta mraku, kter byla rovn psna za okupace, ale otitna a roku 1945)
a dovedl metodu prozaizace poezie a do krajnosti. Obdobn jako autoi Skupiny
42 vytvoil Holan svm cyklem bsnick mtus vednho ivota. Zcela
prozaizovan vzpomnky na setkn s prostmi ruskmi vojky (uveden
Pedzpvem, psanm metrickm verem a lennm do pravideln rmovanch
tyverovch strof) dokldaj autorovo stanovisko, e za zdnliv beztvarou
ivotn empiri je skryto nevyerpateln bohatstv vznam, e svt
jednoduchho, nekomplikovanho lovka je sloit prostota. Metoda krajn
prozaizace, oprajc se o podrobn vet ivotnch detail, je vedena zmrem
objevit za touto tt prvk banln skutenosti jej skryt, zasut vznamy,
vyjevujc se ve sloitch kontextovch a asocianch vazbch. V portrtech
jednotlivch vojk a charakteristikch lidskch typ, kter jsou vnmny na
pozad ady drobnch odkaz k mtm antickm i k mtu kesanskmu, je
zvrazovna sloitost a interpretan nejednoznanost skutenosti, zrove vak
i svten podoba kadodennosti, tajemnost, zzranost a iracionalita vednch
ivotnch gest.
Je pznan, e skladby Dk Sovtskmu svazu, Panychida, Rudoarmjci i sbrku
ptadvaceti pozdrav a bsn z Praskho povstn Tob (1947) Holan poslze souborn
vydal pod vmluvnm titulem Dokument (1949). Potvrzuje to, e i pes veker patos
ver si bsnk byl vdom jejich asovosti a souasn historicity v nich zachycen
ptomnosti. Spolu s knihou Havranm brkem se tak stal tento Holanv soubor dokladem
bsnkova vnmn djinnho rozmru ptomnosti a nedvn minulosti.
Pozoruhodnm a umlecky vraznm zpsobem, kter se dokonce obeel bez

dobov symptomatickho patosu, uchopil tma vlky VILM ZVADA ve sbrce
Povstn z mrtvch (1946). I on rozvrhl knihu do t st. Prvn z nich obsahuje
dv, do kosmickho rozmru se rozpnajc, symbolick bsnick vize ohroen
zem, kter pdc k zhub, / se zatetel hrzou / a v havm deti rozlet se
v prach. Vlka se stv onou wolkrovskou tkou hodinou zem, kdy ve iv
se rod nsiln, krvavm ezem csaskm, anebo v tom svt zmtn a
bsnn zstane navdy nenarozeno. Do druh sti sbrky nejkonkrtnji
pronik tiv atmosfra protektortu, kter na sebe bere asto podobu
apokalyptickch viz, v nich mrtv z hrob propadlch / nasednou opt na kon
/ a iv na smrt enou. azen jednotlivch bsn v tomto oddlu respektuje
chronologii zkladnch djinnch situac atmosfru tivho podzimu 1938,
vlenou katastrofu, obraz zajatc i partyzn, protifaistick boj a osvobozen
ale bsn samy rostou do rovin symbolickch a metafyzickch. Zvren st
sbrky pak obsahuje devt bsn, v nich zkladn tma ohroen zem na sebe
bere podobu jednotlivch lidskch pracovnch innost, kter jsou symbolickmi
112

sebezchovnmi gesty nezbytnmi pro zchranu ivota na zemi. Tyto portrty

bsnk, socha, mal, devorubc, hutnk, hornk a zvona jsou
zarmovny bsnmi Matky a Sedlci, v nich mylenka zachovn rodu a
zemsk plodnosti vrchol. Kad tato innost m nejen svou relnou podobu, je
lidskm dlem a poslnm, ale je i zkladnm ivotodrnm principem
promtanm do vesmrnho rmce. Chmurnou a vizionsky vzncenou
obraznost, pedmtnost vidn, vrazem zdnliv prostm, elipticky senm
vytvoil Zvada jednu z nejpsobivjch a mylenkov nejhlubch bsnickch
reflex vlenho tmatu.
Nejvraznj metamorfzou prola vlen poezie FRANTIKA HRUBNA.
Proit zkuenost na Hrubna natolik emotivn zapsobila, e se stala
katalyztorem tto jeho promny, bhem n se ze spiritulnho bsnka
melancholick kantilny, Horova ka a v mnohm i pokraovatele a souputnka
Zahradnkova pestylizoval do role chiliastickho mluvho novho svta. I
Hrubn pi realizaci sv vlen bsnick bilance, kterou je triptych Chlb s ocel
(1945), vyuil trojdlnou chronologickou kompozici: kniha vedle vstupn bsn ze
z 1942 s pznanm nzvem Stalingrad obsahuje tituln skladbu z konce vlky
a zvren oddl Prask mj pinejc bsn tragickho patosu a
celospoleenskho apelu. Skladba Stalingrad byla pojata jako modlitba k Bohu za
vtzstv v krut bitv a psobila na souasnky jako bse, v n nkdej mkk
a plach slovo Hrubnovo nabylo ocelov tvrdosti, vybrouen do ost, je se
dovede hluboce zaezvat do vlen skutenosti a formovat jej tvnost (Milo
Dvok, Akord 1945/46, . 910). Obdobn jako Holanovy bsn Dk
Sovtskmu svazu a Panychida stavla na konfrontaci star dekadentn Evropy
s novm svtem chudch i na podobnm rapsodickm stylu, expresivn
obraznosti, mytologizaci a na vyuit nr modlitby a panychidy za mrtv.
Ji zde se v rmci gigantickho stetu star a nov zem objevil u Hrubna
nov (le pro danou dobu velmi charakteristick) motiv: symbolick
metamorfza bsnka tv v tv utrpen a hrzm vlky, jeho pihlen se
k tm, kte bojuj za mr.
Tato pemna se stala zkladnm tmatem Hrubnovy nsledn skladby Jobova
noc (1945), kter syntetizuje zkladn tematick okruhy a motivy Hrubnovy
vlen poezie. Jako klov tu vystupuje motiv zem, jen je v rznch
vznamovch podobch patrn v bsnkov tvorb ji od konce tictch let
(bse Nevst zemi, Lumr, Duben 1939; sbrka Zem sudika, 1941). Pod
tlakem vlench hrz se tento dvn Hrubnv motiv znovu vrac, postupn se
zbavuje sv spirituln nekonkrtnosti a obrazn nezakotvenosti a stv se
helnm, protikladn mnohoznanm symbolem, duchovnm prostorem
djinnch stet, zpasitm nesmiitelnch sil, koncepc a ideologi i jedinou
jistotou po bsnkov bloudn svtem. V Jobov noci nabv motiv zem
symbolick podoby v antitetickch obrazech konce star a zrodu nov zem.
Na pozad symbolickho rmce boje dvou epoch a perodu svta je pak
113

prostednictvm postavy bsnka Joba zobrazena duchovn cesta hledn novch

povlench monost lidstva i poezie.
Prvn vydn Jobovy noci z roku 1945 svou konfliktn, vyhrocen kontrastn,
dialogickou, rtoricky apelativn a dramatickou vstavbou nezape, e jde o text
pvodn uren ke scnick recitaci. Skladba v programu Burianova D 46, kter ji
10. 9. 1945 uvedlo jako svou prvn povlenou premiru, oznaen jako bsnick
manifest tu mla podobu psma, sloenho technikou monte z rznorodch prvk.
Sluovala politick vere rtorickho patosu ve stylu Majakovskho s citty
z Verlainovch bsn, hymnick zpv o krse ech s bsnickou polemikou, dialog o
smyslu poezie s pedstavou novch socilnch perspektiv svta.
Pvodn verze skladby je rozlenna na pt gesticky budovanch zpv: prvn
slou jako expozice a pedstavuje v obraze star zem, je je zem moru, smrti a
hrob, bsnka Joba prvodce tmto svtem zla; v druhm, tetm a tvrtm zpvu je
dramatizovn krvav a mytick zrod nov zem z hrz a bolest starho svta; pt
zpv slou jako bilancujc epilog otevrajc perspektivy novho svta. Sloit a
bolestn promna bsnka, zrozenho starou zem, jen se postupn prodr
k ivotnmu kladu a chce se podlet na realizaci novho lidstv, je ideovm jdrem
skladby.
Podobu kompaktn filozofick bsnick skladby spoleensky zvanho a

sumarizujcho charakteru dostala Jobova noc teprve ve druh verzi z roku 1948.
Ptilenn kompozice byla nahrazena tymi zpvy, podstatn zkrcena a
vrazov zhutnna. Soubn byl poslen i stedn obraz zpasu star a nov
zem. Star zem, kter je jejm pedstavitelem, bsnkem Jobem, vraznji spjata
se smrt a znikem (motivy mrtvch, hrob, nicoty), je matkou bdy. Naopak
nov zem je v Hrubnov bsnick vizi spojena se ivotem a sycena touhou po
sociln spravedlnosti; vyrst z prv skonen vlky dvou svt: a nov zem
vstv krvav / a vude svoje dti poznv, / ty utlaen, ponen, zbit, / ty
zalapan dti bez hrob... S Jobem, kter je podle slov Hrubnovch obrazem
lidsk malosti, skepse, neinnosti a zbablosti, vede bsnk nitern a bolestn
spor o podstatu a smysl poezie, do nho pibr i dal bsnky Verlaina,
kterho od tictch let mistrn pekldal, i ostatn proklet bsnky,
Majakovskho, Jesenina i Josefa Horu. Hrubnova skladba je v obou verzch
nejen podobenstvm o perodu bsnka a poezie v dob perodu svta, ale i osobn
bsnickou konfes.
Tebae Hrubn ve sv skladb vdom vyhlauje definitivn rozchod
s dekadentn poezi star zem a manifestuje snahu podlet se na nov poezii
nov zem, nakonec brn tvorbu svch prokletch bsnk jako soust
novch spoleenskch perspektiv: ne, ve vs nikdy neil bsnk Job, / Rimbaude,
Corbire, Leliane, / a vae slovo znovu jednou vstane / v zemi, je z vaich psn
usly / ty nejbolestnj a nejti! Jobova noc pro Hrubna nabv hodnoty
vdomho rozchodu se starm svtem a hledn novho pojet poezie a nov role
bsnka, je by mu umoovala podlet se na utven budoucnosti.
114

Toto je mon sledovat i v knize eka Nezapomnn (1946), kter tvo

komorn dovtek jeho vlkou inspirovanch sbrek: obsahuje vere vnovan
mrtvm ptelm a spisovatelm Ortenovi, Bonnovi, Vanurovi, pleitostn
bsn rznho charakteru i nkter vere, je jsou drobnjmi variantami i
fragmenty, vznikajcmi paraleln s jeho velkmi, spoleensky ambiciznmi
skladbami. Dal Hrubnv vvoj, sbrky Nesmrn krsn ivot (1947) a
Hiroima (1948), dokld lkavost perspektivy, v n kadodenn detail nese
kosmick rozmr a obyejn in i vedn pbh se promuje v mytick
poselstv. V Hiroim se tny spoleensk deziluze, pocity novho ohroen
lidstva, pedstavy hrznho rozmru povlenho svta a nepouitelnosti lidskho
rodu spolupodlej i na snaze nov formulovat sv bsnick krdo: A cel /
nrody teba dovdj, / a sotva pejde dunn / vlench koles, pod nov se
enou. Sbrka, velmi koncizn a promylen komponovan do pti st, je
uvedena lyrickm nokturnem, pot se v dalch tyech oddlech stdaj na pozad
odkaz k hiroimsk atomov tragdii civiln ladn vjevy z vednho ivota
msta: tato konfrontace asu vednodennosti s tm asem zkzy st (v oddle
Stle to jet pad) do pedstavy osudov propojenosti ivota, ohroen svta a
nesamozejmosti byt. Motiv pdu, prostupujc jednou kosmickmi motivy hvzd
a noci, jindy motivy civiln kadodennosti, se stv Hrubnovi trznivm
mementem ohroenho lidstv: stle to nmi jet pad, / stle to nmi bude
padat, / i tenkrt, a ns vodorovn / nathne umrn a ten pd / otsat bude
jet nam tlenm.
A co bsnk?
Mnohokrt vyhlaovan zmr podlet se veri na utven novho, sociln
spravedlivho svta, v nm poezie nabude svho ztracenho vznamu a stane se
mocnm nstrojem obzrajcm a zrove i promujcm, nabval v tvorb ady
takto orientovanch eskch bsnk i podoby svho protiplu: pocit
spoleensk deziluze, skepse, smutku, samoty a existenciln thy, nevry v moc
slova, pochybnost o vvoji spolenosti i o monostech proklamovan svobody.
Tyto disharmonick tny se dostvaly do stetu s dobovm optimismem a
signalizovaly, e za fasdou vnjch proklamac se skrv svt mnohem
sloitj, bolestnj, nejednoznanj a e se znovu vynouje na pozad
djinnch zmn paliv otzka po skutenm, neiluzivnm postaven bsnka a
jeho roli.
Otevrala ji i bsnick pozstalost JOSEFA HORY, z n v prvnch dvou
povlench letech vyly tyi knihy: ivot a dlo bsnka Aneliho (1945),
Zpisky z nemoci (1945), Proud (1946) a fragment bsnick povdky Pokuen
115

(1946). V kad z nich se rznou mrou vrac otzka po dlu bsnka.

V jinotajnm lyrickoepickm pbhu orientlnho bsnka Aneliho, sirotka, kter
se stane po osudovch ivotnch peripetich bsnkem, lze sledovat, jak se prvotn
objektivizan epick rz skladby postupn mn v lyrickou kontemplaci o smyslu
poezie a arabsk bsnk Aneli se stv, stejn jako hrdina dvj skladby Jan
houslista, jen dal tematizovanou autostylizac Horovou. Po ivotnm putovn
asem, v nm jdou vci z ticha do ticha / urputnm hlukem svta, nabz Hora
sty bsnka Aneliho moudr a odevzdan duchovn vyrovnn se svtem.
Bilancujc ivotn lyrikou je sbrka Proud, je shrnuje vechny stejn lyrick
konstanty jeho poezie, hlubok proitek asu, pedstavu dn jako proudu i motiv
ivotn cesty. I bsnkem dvrn zen as n bratr as se zvolna stv
neptelem ohlaujcm smrt: Jak jed a klam a rez / as le na m hrudi.
S vdomm blc se smrti se autor nostalgicky lou s ivotem, vzpomn a
rekapituluje. Jeho vere se zjednoduuj, nabvaj na lapidrnosti, vznamov
jednoznanosti, pitom jsou stle metaforicky bohat a emocionln psobiv.
Znovu se objevuj vahy o postaven bsnka: Vecko je teba znovu ci, / vy
mil mal slova z mla a sbrka st v hrd stoick oekvn smrti. To byla
smrt a hvzdy svit. [...] Hodiny jdou a kad ran, / vlv vak balzm do tvch
ran. // A teba krv podestln, / jde vrn k posledn, k t rann.
Osud bsnka je tak tmatem knihy Zpisky z nemoci, obsahujc bsnick
miniatury o dvou tyverovch, stdav rmovanch strofch. Autor v tchto
svch nepravideln poizovanch literrnch zznamech potlauje veker
bohatstv dvj metaforiky a do tm holch vt vtluje svou bolestiplnou
kalvrii. Bsn psob vnitn pravdivost jako nestylizovan denk, fragmentrn
pervav zpisy upmn zaznamenvaj situaci smrteln nemocnho lovka,
poryvy nemoci, vahy o ivot, zkmity vzpomnek, trky informac pronikajc
k nmu z vnjho svta, propadn se do snu, spnku a bolesti. Jsou svdectvm o
hrdinstv pozdret o nkolik letmch chvil as a tyto chvle ukraden smrti naplnit
tvrm inem.
Tma lohy bsnka a role poezie v povlenm, znovu politicky rozdlenm
svt nejosobitji ztvrnil FRANTIEK HALAS, jen byl podle svdectv ptel
s vtinou sv povlen poezie hluboce nespokojen. Vedle souboru pevn
star obansk politick poezie, kterou pin sbrka V ad, psal vere, v nich
jsou zvraznny pocity nedvry v moc poezie, nespokojenosti s povlenm
vvojem svta a nebezpem atomov zkzy, smutku, samoty a trzn byt.
Z tchto ver z let 194549, jednotliv publikovanch tehdy pouze asopisecky,
vznikla posledn Halasova sbrka A co?, pznan vydan a v roce 1957 (ed.
Ludvk Kundera).
Sbrka akcentuje tma osudu bsnka a pes zpochybnn dobovho tradinho
pojet bsnictv vyhlauje nov, pravdivj posln poezie. Halas pochopil, e
tolikrt oslavovan kvten 1945 nebyl definitivnm djinnm pedlem
otevrajcm astnou budoucnost lidstva, nbr e ztek skrv nebezpe
116

dalch nelidskch masakr, kter byly pedznamenny vbuchem atomov

bomby nad Hiroimou a pokusnou exploz nad atolem Bikini. Tma role bsnka
a posln poezie vyjaduj pedevm dv klov bsn sbrky Dolores a tituln
A co bsnk. V nich lze nejzetelnji sledovat bsnkovy postoje: jak hokou
polemiku s tradinm pojetm poezie, s jejmi ideovmi, formlnmi i estetickmi
normami, tak i manifestaci nov podoby poezie a nov lohy bsnka. Zvlt
bse A co bsnk, zaloen na osnov volnch kontradikc, tedy toho, co lyrick
mluv odmt a co naopak chce, je takovouto vyhrannou polemikou i
manifestem. Prvotn je zde snaha vymknout se z literatury, z poezie, bt ve stehu
ped jakoukoliv livost, konvennost a pmoarou sluebnost poezie (a nedej
se bsni naplit; J nejsem u / pro zrdn Ozvny; Nechci bt masem
vzduchu okolo / jak se to lb jim / nechci bt klem vyhlek / veejnm mnnm /
nechci bt npovdou co polyk jen prach / tch jejich komedi / hranch na
mrch). V tomto sporu hled bsnk znovu cestu k sob, k veri, kter by
dovedl strhnout slovem lavinu. Zkladn podmnkou tto Halasem vyhlaovan
nov podoby poezie, kter mysl na velikost obav sp / ne na malost jistot a
jej snahou je vymknout se snadnosti, lbivosti, povrchnosti a sluebnosti, je
nezbytn poadavek umleck charakternosti v bsnickm vyjden krsy i
hokosti lidskho byt: Proti pitalivosti zemsk / do vky volm pd [...] Chci
bt i kmsi ten / a pochvlen / na svtlou pamtku/ a svedu / sm sebe pst /
vytren z Poezie // neastn asten.
Pi realizaci tto sv pedstavy rozchodu s Poezi a ve snaze vymknout se
z Poezie poruuje Halas vdom normy a knony dosavadn poetiky a navazuje
na experimentln linii sv star tvorby, na bsn Star eny a Dlnice, na litanii
Nikde ze sbrky Dokon, na nkter bsn z Ladn. Zkladnm tvrnm
postupem Halasovy sbrky A co? je zkratkovitost a snaha po vrazov spornosti,
tendence soustedit na mal ploe maximln koncentraci mnohdy i protikladnch
vznam. Tento postup vede k fragmentrnosti a vznamov torzovitosti
vpovdi, kter klade na tene znan nroky pi deifraci smyslu bsn.
Dalmi rysy Halasovy nov poetiky je vyuit hovorov ei a zmrn
naruovn tradin logiky jazykov skladby. Tendence k ozvltnn bsnickho
lexika a expresivnmu vyjden je zvraznna astjm uitm archaism,
neologism a vulgarism, lapidrnost vpovdi je docilovna vyuitm ady
pslov, ren, aforistickch sentenc, asto v ironickm i parodistickm duchu.
Halasova dve bohat metaforika ustupuje do pozad, o to vak jednotliv
osamle stojc obrazn pojmenovn, asto v paradoxnch souvislostech, nabvaj
na vraznosti a innosti. ast jsou parafrze, parodie a vpjky mc
k rznm literrnm kontextm pes Williama Blakea a k proroku Izaiovi
smuje dvojver a levou chci jen pst / tygra i s bernkem, mchovskou
parodi jsou vere Z loskho ple smch / bez konce huby jsou. Tato sbrka
tematizujc smysl poezie a morlku bsnka je pi sv zmrn i nezmrn
117

torzovitosti originlnm tvrnm experimentem, jeho dal rozvjen pervala

bsnkova smrt v jnu 1949.
KESANSKY ORIENTOVAN LYRIKA

Vlen proitek sm o sob nabval mnoha rozmr. Na jedn stran
vyvolval tendence smujc k hledn metafyzickch a transcendentnch jistot
(co se bhem okupace projevilo i v nboensky nezakotven spiritualit skupiny
kolem Kamila Bedne), na stran druh nesmrnost vlenho utrpen
provokovala pocity pmo opan: implikovala otzku po sam existenci Bo.
Je Bh? te se Vladimr Holan v Panychid, A je-li, pro si schz? / Pro
svoluje, by jenom vrazi / zeli svm okem vude tam, / kde chyb jeho
neoslepl? Holan si v dan chvli odpovdl Bh nen a spolu s adou
dalch bsnickch tvrc hledal odpovdi na sv tzn v asnch perspektivch
porevolunho ivota, piem posunoval svou poezii od metafyziky k ideji, je
chtla s normativn jistotou urit obrysy nov epochy a bt spolutvrkyn
novho lovka i novho umn. Shodnou tendenci ztlesovala rovn
vnitn promna bsnick tvorby Frantika Hrubna od katolicity Velho plstu
k Jobov noci, kter u je zcela nenboenskou bilanc bsnkovy konfrontace
starho a novho svta.
I v povlen dob se vak nali autoi, kte v kesansk spiritualit
spatovali vchodisko z prohlubujcho se tlaku existencilnch otzek,
dotkajcch se zkladnch konstant lidskho osudu. V prostoru jejich tzn se
poezie opt zaala otevrat metafyzick problematice. Nastal as, / jako by svt
teprve vznikal / Rozhod as, napsal Frantiek Halas a pro kesany mezi
bsnky to znamenalo as apokalyptick, as deziluze, protoe ani po tolika
vlench tragdich nenastal oekvan a vytouen obrat k duchovnm
hodnotm, k Bohu.
Vlen zkuenost se stala urujcm mementem i pro proud kesansky
orientovan poezie, kter by svrna tlakem vtiny okouzlen socialismem
smovala od tradinch poloh, asto navazujcch na ddictv Bezinovo,
k modernmu bsnickmu vrazu, dramatizovanmu niternmi otzkami
metafyzick povahy. Situaci esk spirituln orientovan poezie po roce 1945
vak nelze interpretovat bez pihldnut ke kulturn-politickm okolnostem, kter
tuto tvorbu posunovaly na okraj tehdej bsnick produkce.
Konzervativnj spoleensk postoje kesanskch autor a jejich pedstavy o
loze bsnk a poezie se asto dostvaly do stetu s povlenm nadenm a
politizac kulturnho ivota, spojenou u znan sti tvrc a kulturn obce s vrou
v pokrok a v nutnost pekonat sociln revoluc dsledky hrzn destrukce svta.
Povlen postult novho, revolunho lovka vytsoval spirituln rozmry
118

lidskho byt; nezanedbateln podl na relativn izolaci katolicky orientovan

literatury a na mal monosti ovlivovat dobov literrn ivot mla vak i reakce
vtiny veejnosti na problematick chovn nkterch jejch pedstavitel
v obdob Mnichova a za druh republiky a na jejich toky vi masarykovsk
demokracii. A ji skuten nebo domnl projevy toho, co bylo povaovno za
zradu vci nroda, se stvaly argumentem proti spisovatelm, kte poukazovali
na nebezpe plynouc z pouze materialistick vize rekonstrukce povlenho
svta a chtli brnit duchovn rozmr lidsk existence i transcendentlu Boho
du.
Znejistn a zneklidnn souasnmi politickmi pomry, v jejich rmci byla
velmi kriticky hodnocena jeho pedvlen i okupan publicistick innost, se
prakticky odmlel nestor kesansky orientovan poezie Jakub Deml. Svj
bsnick naturel nedokzal s konfrontanm charakterem doby a s toky na svou
osobnost smit ani Vclav Ren, kter sm sebe charakterizoval jako autorsk
typ od ntury syntetizujc a harmonizujc, jen se siln vymyk dnen
pevldajc mentalit skepticko-ironicko-analytick. V roce 1948 vydal pouze
mrn pepracovanou bsnickou sbrku Trojzpvy z roku 1940.
Poezie tradin vnman spirituality

V intencch tradin vnman bsnick spirituality pokraovala zejmna
povlen bsnick tvorba Klementa Bochoka, Frantika Lazeckho a Zdeka
eznka. Bsnick svt KLEMENTA BOCHOKA (Svt, pl andlsk, 1947; Ti
slzy, 1947, a Poutnk, 1948) je konzistentn svou naivitou, asto se dovolvajc
idel sv. Frantika z Assisi, a prostotou, s n vnm realitu jako harmonick
celek. Jist intimizace nboenskho proitku kad atak absolutna je zlidtn
(vnost, mil matka asu) dovedla Bochokovu meditativn lyriku od
pvodn bezinovsk alegorinosti a litanickch aluz k melodicky prost osnov
ver, jejich a psov podoba jako by dokreslovala spojen jeho bsnick
vpovdi se svtem tradin moravsk lidov zbonosti.
Ze svta obdobn strukturovanho katolicitou vyrst i poezie FRANTIKA
LAZECKHO (Bratr Svt, 1947). Tak on dospl od bezinovsk hymnick poezie,
asto peten znanou abstrakc a neologizujcm experimentovnm,
k rytmicky pravidelnmu veri blzkmu psni, jm chce oslavit svt jako jedin
div. Neustlou ptomnost kesanskho idelu, jedin opory ve svt zla,
zdvoduje Lazeck dualitu svho pojet skutenosti: ve hmotn a smyslov
pedstavuje kontrast vi touze lidsk due po vnosti a Bohu, vechno zlo je
protikladem rje, jeho se lovk dotk v ase dtstv, v ase pedkovm.
Tento dualismus ovlivuje i Lazeckho chpn poezie jako modlitby-adorace
veho stvoenho, protoe slova k Slovu plod ns. Vesnick realita je zkladn
119

hodnotou v bsnick tvorb ZDEKA EZNKA (Soumraky prozen, 1945;

Ztlumen hlas, 1948); stv se v n symbolem pokojnho ivota, kter m svou
jistotu v Bom du. Podobn jako u Lazeckho, jeho poezii dynamizovala
dualita svta idelnho (tj. vesnice) a tuench budoucch katastrof, je i eznkv
obraz vesnick reality do znan mry idealizovn. Je absolutn kontrapozic
vech vlench hrz, vesnick chalupy jsou poslednm toitm estv i
kesansk identity, jedin odtud me vzejt vle k pochopen vlench obt
jako vzvy k duchovn oist a promn nroda.
Z tradic bezinovsk hymninosti a zahradnkovsk snahy o dokonal
bsnick tvar vyrst poezie bsnka a knze JANA DOKULILA v jeho jedin
povlen bsnick sbrce Tv v tv (1947). Stl a barokn antitetinost
ovlivuje bsnkovo vnmn svta i jeho metaforiku, v n usiluje o jedin, se
zem nebe spojit v rm. Poezie a modlitba tvo u Dokulila jednotu jako
v liturgii, slovo je ureno pedevm k adoraci. Tento fakt zdrazuje znan
frekvence nboensko-liturgickch motiv (zejmna motiv marinskch). I kdy
jeho nboensk symbolika vlivem vlenho proitku zniternla (do
nboenskch symbol je asto vtlovna obava o osud vzpurnho nroda,
prchajcho ped Bohem) a zmenil se jeho verov patos, kolsn mezi
bsnickou vpovd a filozoficko-teologickou meditac oslabovalo mnohdy
intenzitu jeho vrazu.
K verbalistn dekorativnmu konci dospl bezinovsk impuls v bsnick
tvorb JOSEFA JELENA (V tuen jitra, 1946; Magnificat, 1946; Hodina zn,
1947; Kov zastaven, 1948). Jelenova snaha, zjevn napodobujc Bezinv
hymnicko-orln styl, vtlila proitek nrodnho ohroen do typicky katolickch,
barokn stylizovanch obraz (tma kov cesty, apostrofy svtc apod.), kter
nemohly svou symbolinost zakrt vnjkovost tto poezie.
Tento v podstat tradin typ spirituln orientovan bsnick tvorby ovem
nemohl postihnout a vyjdit hloubku lidsk a metafyzick krize, kterou zpsobila
vlka. A to i navzdory tomu, e porevolun jednota, spoluvytvejc v jistm
smyslu jednotu nzorovou i uritou schematizaci bsnickch vpovd
(vudyptomn kontrast oni my), rychle mizela pod nporem znejiujcch
skutenost, je mly dosud netuenou podobu i emotivn dosah (kataklyzmatick
rozsah vlenho utrpen, atomov bomba).
Zahradnkova polemika s dobou

Pro kesansky orientovan bsnky existenciln proitek ohroen s koncem
vlky nezmizel, spe se jet stupoval tv v tv vyprzdnnosti mnoha
tradinch pojm, o jejich novou npl byl svdn ideologick zpas. Vru u
nebylo mon vyjadovat pouze v obvyklch jednoznanch kesanskch
antinomich ohroenosti a spsy, obti a vykoupen i pokory a vzmachu, protoe
120

tyto antinomie u cele nepostihovaly novou, sloit strukturovanou skutenost;

stejn tak jako tradin bsnick emblmy katolicity pestaly bt nositeli
obvyklch symbolickch vznam. (Po Osvtimi zaala i kesansk teologie
uvaovat o Bohu v ponkud jinch dimenzch.)
Vzvou k novmu pojet spirituality se stalo bsnick dlo JANA
ZAHRADNKA. Jeho po vlce publikovanou poezii, obdobn jako u jinch
bsnk siln ovlivnnou bezprostednm proitkem, prostupovalo zeteln
polemick vyhrocen vi soudobmu svtu. U za okupace koloval v opisech
alm roku dvaatyictho, inspirovan terorem po atenttu na Reinharda
Heydricha (samostatn vydn 1945, poslze zaazen do sbrky Star zem, 1946).
Metaforicky stdm bsnick skladba Svat Vclav (1946), jej zkladn
bojovn tos spoval v pojet svatovclavsk tradice jako ptee esk djinnosti
a svatho Vclava jako bojovnka za eskou sttnost, pak byla polemikou
s protektortnm zneuvnm svtcova odkazu a zrove svbytnm bsnickm a
ideovm dovtkem Zahradnkovy star sbrky Korouhve (1940). Bsnickou
polemikou byla rovn sbrka Star zem (1946). Zahradnkovy reflexe smyslu
vlenho utrpen se vyrovnvaly s tvorbou tch bsnk, kte jako napklad
Holan a Halas ve vlce vidli potek novho svta; ji svm titulem pak sbrka
vstupovala do sporu s Hrubnovm konceptem nov zem. V proudu asociac
vrcch dsiv vet vlench hrz, je jako by popraly samu Bo existenci,
navzdory tomu, e skutenost jen chrl pro sv dsn, Zahradnek porn
bojuje o svou nboenskou vru, opraje se pitom o jistotu matky zem, v n vid
zkladn archetyp stvoen. Dky tomuto pozemskmu plu transcendentna se
jeho cesta k Bohu nevtluje do meditac o radcch prozetelnosti, ale do
vpovdi o slabosti lovka, jeho smysly nenalzaj slu k obti, do jeho obav ze
svta nsil a zla. Sbrku Star zem tak lze chpat jako zpas o vru, kter nalz
sv sebepotvrzen v pekonvn nevry a v hledn smyslu kad jednotliv obti.
V almu roku dvaatyictho se Zahradnkovi smysluplnost obt koncentruje
do zvren prosby-apelu: Tou zem roztren / korouhv jednou vlt, do
touhy spojit osvobozen nroda, zaplacen tolika obmi, s pijetm kesanskch
hodnot, protoe bez nich se nrod stv jen listem v pdu.
Tento Zahradnkv zpas o vru, v nm je existenciln pocit ohroenosti
pekonvn lskou a naopak lska se te po vin, pedstavuje svou nalhavost
novou polohu bsnick spirituality. Svou a barokn antitetinost a vzpourou
proti soudobmu stavu lovka a svta oponuje statick touze po spoinut, cestu
k Bohu podmiuje antropologickm tznm, nikoli sebestednou touhou po
individuln spse a idylinost vesnicko-prodn reality nahrazuje mchovsky
velm vztahem k matce zemi. Promnila se i bsnkova poetika: sil o
ideovou pesvdivost ponkud oslabilo Zahradnkovu snahu po tvarov
dokonalosti, zrodila se nov apelativn bsnick dikce (s preferenc hymnickoalmickho tnu), kladouc draz na verovou monumentalitu a ponkud
omezujc smyslovou konkrtnost ver.
121

Vrcholnou realizac tchto snah se stala lyricko-epick skladba La Saletta

(1947), v n Jan Zahradnek vyslovil nejplnji svj vztah ke svtu i lovku,
jemu hroz pd do nicoty, neobnov-li svj naruen vztah k Bohu. Jej charakter
odpovd pln a rovnomocn vku atomov pumy, dnm nevdanch zpustoen
a katastrof duchovnch i hmotnch. Jej velikost je v tom, e vyslovila tuto hrzu
(Bedich Fuk). Z dramatickho stetu odbotnho svta s katastrofickmi
vizemi vyrst dialoginost textu; agresivn odsudky souasnosti (Jakkoli
budovn se dje pod firmou Demola) se stdaj se sugestivnm lenm pohrom
(barvy odlepen od vc pluj vzduchem jak rube / hledajc mrtvho), je
postihnou lidstvo (esk nrod), neobrt-li se ke ki, tedy ke Kristu.
Spojen tematick roviny skladby se soudobou realitou je naprosto zeteln a
ideologicky vyhrann. La Saletta je obrann i ton zrove, tak jak se std
poloha modlitby a pamfletu, dv jej zkladn nrov polohy. Tyto polohy a
jejich zjevn kontradiknost poslze zvrazuj Zahradnkv oxymorick tn i
jeho paradoxn vnmn skutenosti. Vertikla Boho jsoucna prochz kadm
jednotlivm lidskm srdcem, v nm se rozhoduje, nastane-li e Bo i
blova, civitatis Dei nebo civitatis diaboli. I kdy pamfletick apelativnost
oslabila Zahradnkovu tradin metaforickou sugestivnost (v nebval me se
zde uplatuje verov pesah a opomj se interpunkce), pesto je La Saletta
svrchovanou bsnickou vpovd o svt ohroovanm nicotou. Lyrickm
pandnem La Saletty je soubor bsn z let 194648 nazvan Rouka Veroniina,
v nich autor prokzal velk porozumn a citlivost k osudu lovka, stojcho
tv v tv ztrt sv vnitn integrity. Sbrka vyla jako soukrom tisk v roce
1949, podruh byla vydna v m v roce 1968 (in Rouka Veroniina a bsn
z pozstalosti), v eskoslovensku byla otitna a v roce 1990 v souboru Rouka
Veroniina; La Saletta; Znamen moci.
Zahradnkova bsnick spiritualita, vyrstajc z existencilnho proitku
ohroenosti lidskho byt, vstoupila (zejmna skladbou La Saletta) do zpasu o
novou podobu svta, jeho rozporuplnost se projevovala pod fasdou oficilnho
socialistickho optimismu stle zetelnji.
Nov podoby kesansky orientovan poezie

Pod vlivem Zahradnkovy bsnick osobnosti slil v esk povlen poezii
diferencian proces, vyhrocujc se poslze v umlecko-ideologickou polaritu
mezi vtinovou socialisticky orientovanou tvorbou a autory, hlscmi se ke
katolictv. Tato polarita, nejzejmji ptomn v opozici mezi sbrkami Jana
Zahradnka a dlem Holanovm, Halasovm i Hrubnovm, se poslze promtla
i do vodnho slova Miloe Dvoka k Velikononmu almanachu poezie (1947),
v nm se sdruilo nkolik kesansky orientovanch bsnk: Utven
duchovnho ivota lidstva zd se smovat k tomu, e se pravdpodobn ustav
122

dv hlavn duchov fronty stojc proti sob. Fronta dialektickho materialismu a

fronta katolicismu. Nelze oekvat, e jedna strana poraz druhou tm, e ji zdol
svmi argumenty. Tebae kritika v asopise Vyehrad (1947, . 1415)
konstatovala, e almanach je ovlivnn pomrnm konzervatismem ve tvrnch
prostedcch, kter (a na jeden nebo dva ppady) nedovoluje zetelnj
diferenciaci individualit (Emanuel Frynta), objevily se zde nznaky bsnicky
nov formulovanho nboenskho proitku, zejmna v pspvcch Zdeka
Rotrekla, Ivana Slavka a Josefa Suchho.
Zzem tto mlad kesansky orientovan poezie se jet rozilo na veerech
mlad poezie, podanch literrnm odborem Umleck besedy v listopadu
1947, kde se krom nkolika autor z Velikononho almanachu poezie pihlsili
ke kesanskm hodnotm i Vladimr Vokolek, Emanuel Frynta a pslunk star
bsnick generace Klement Bochok. V programovm vodnm slov veera
konstatoval Ivan Slavk, e poezie psan katolky mus bt kesansk a
modern, mus pekonvat tradin liturgicko-dogmatick horizont a otevrat se
vemu novmu, co petv i ohrouje souasnho lovka. A prv tito bsnci (a
spolu s nimi i dal, kte pispvali zejmna do Akordu i Vyehradu, jako
napklad Jan Kamenk, Bohuslav Reynek, F. D. Merth, Josef Kostohryz, Robert
Konen, Ladislav Dvok, Bohumil Pavlok a dal) spoluvytveli pod
Zahradnkovm vlivem a v jist nvaznosti na florianovsko-demlovskho ducha
novou podobu esk kesansky orientovan poezie. V obecnch souvislostech
soudobho svta, chpanho jako bojit dvou ideologicky jasn kontrastnch
celk, usilovala tato poezie o restituci duchovnho smyslu a stla jasn v opozici
vi pevldajcmu materialismu. Proti v t dob nezpochybovanmu pnosu
socialismu jako aplikaci pojmu humanitnho a pojmu svobody (Vclav ern)
akcentovala konzervativn hodnoty (tradice, svobodu svdom, jedinenost lidsk
individuality) a tm implicitn vyvracela pedstavu, e pozitivnm protikladem
faismu je pouze socialistick komunismus. Neschopnost promtnout vlen
jevy na duchovn horizont byla mnohmi kesany pociovna jako tragick
dsledek odpadnut lovka od Boha, krach evropsk kultury a civilizace a jako
pedobraz celkovho pdu lidstva do materialistick totality.
Reflexe tchto fakt a proitk poslze ovlivovala tematickou i vrazovou
podobu kesansky orientovan bsnick tvorby. Jej apokalyptinost,
zvrazovan almickmi tny, se projevovala jednak silnou expresivitou a a
barokn kontrastn antitetinost (zkladn pdorys tvo siln ideologizovan
konflikt dobra se zlem), jednak znanou frekvenc motiv rozpadu a smrti. Odpor
vi horizontln a smyslov vnman skutenosti se manifestoval hlednm
transcendently i v t nejcivilnj realit (nap. velkomstsk periferie u Ivana
Slavka, vesnick dvr u Bohuslava Reynka); obvykl katolick tradicionalismus,
hledajc harmonii v du prody a vtlovan do nboensk symboliky (Josef
Such) byl vyvaovn jistm vrazovm hermetismem, ustavujcm slovo jako
hrz proti nicot (Zdenk Rotrekl, F. D. Merth).
123

IVAN SLAVK potvrdil sv msto v povlen kesansky orientovan poezii u

svm debutem Snmn (1947), piem jeho pvodn nzev Snmn z ke byl
zmnn po otitn nkolika bsn v Akordu kvli protestm tradinch katolk.
Jeho drsn poezie, vysvlkajc proitek hlubok vry z tradin nboenskch
topoi, jako by chtla metafyzick ds, mc a na sam konec temnoty (bse Za
Richardem Weinerem), interpolovat do souadnic kesansk vry. Cel bsnick
sbrka, vznikl za vlky, vnm bez iluz ve, m trp lovk, jako vn tzn
po smyslu ryzosti a pny, krsy a oklivosti. Tato protikladnost jsoucna,
protnajc kad lidsk nitro ve Slavkovch verch je sple enskch vlas
echem krsy i klubkem had je emblmem bsnkovy kesansk vry, kter
chce pochopit lovka v hloubce jeho bytostn duchovn dvojdomosti. A protoe
je Slavk bsnk mstsk, m velice blzko k bsnkm a malm ze Skupiny 42 a
tuto protikladnost nachz v naprosto civilnch prostorch, ve scenerich a
vjevech z velkomstsk periferie. Tu vnm jako jaksi psmo pechodu,
v kterm se stetv tak jako v lovku okouzlen s hnusem a rozkladem a
lska s chtem. Poezii Slavk chpe jako zpv utknutho, jemu miz re
snhem naplnn vdy ve vodch pinav eky; i v tom je a s drastickou
pmoarost bsnicky symbolizovna destruujc sla zla v konfliktu s dobrem.
Jinm vrazem vlenho proitku se v tchto letech stalo bsnick dlo
VLADIMRA VOKOLKA. Byl-li Vokolek ve svm oficilnm (pomineme-li dvj
soukrom bibliofilsk tisky) bsnickm debutu nn roucho (1940) bsnkem
revoltujcm a brncm chud, po vlce chpal sm sebe jako svdka asu,
v nm zvtzila absurdita a zvrcenost a v nm je sebevraedn lidsk rod / do
smrti beznadjn zamilovn. Bsnick sbrka Nrod na dlab (*194243; 1945)
je vtryskem hrzy a apelu, psmem apokalyptickch obraz a viz, v nich
bsnk s vdomou barokn expresivitou a ironickou pamfletinost zden zr na
miliony zmarnnch lidskch ivot, je se msto Bohu zasvtily nicot. Jestlie
lze jeho vidn lovka na tku ped Bohem mylenkov spojit s filozofickm
svtem Maxe Picarda, svm bsnickm rytmem m tato sbrka do blzkosti
Holanova Snu. Apokalyptinost jeho vlench viz jet vzrostla v bsnick
sbrce Cesta k poledni (1946), v n se bsnick invokace ke svatmu Vclavu
stdaj s litanickmi apostrofami a volnm proudem asociativnch viz.
Vokolkova bsnick spiritualita nem od potku dn znaky vnj nboensk
zdobnosti, tm mn sentimentlnho kvietismu, ale, patrn pod nzorovm
vlivem Josefa Floriana, thne a k stedovce vyhrannm postojm, jim nechyb
patos a bloyovsk drsnost.
Z apokalyptickch pedstav o zmaru a rozpadu veho vychz tak bsnick
sbrka pekladatele JOSEFA KOSTOHRYZE A zkamen (1946), jej soust je i
bse Rekviem (samost. 1944). Sbrka je psan sloit strukturovanm
bezinovsko-claudelovskm volnm verem, je j asto dodv hymnick rz, a
v barokn dramatickch antitezch vr obrazy smrti, zmaru a przdnoty, protoe
lovk je nejen vyhnanec zaklet ve vn otroctv, ale tak vlastnch zahrad
124

h. Ve je echem hrobu, marnost svta, vyjadovan asto a s barokn

dekadentn expresivitou, znicotnla i vzpouru (symbolizovanou postavami Kaina
a Dona Juana), a tak se nek lovka stv jedinou formou kajcnosti, je dolh
k Bomu milosrdenstv. Hnost, smrt, rouhav vzdor i metafyzick ds
z przdna (vdom artikulovan s mchovskm akcentem) v kontrastu s lidskou
kehkost, touhou po ztracenm rji dtstv a lskou k zemi, k n vichni bytostn
pinle, tvo zkladn vnitn pdorys Kostohryzovy poezie, je jako by svou
kesanskou spiritualitu budovala na troskch vech lidskch nadj.
Bsnick debut ANTONNA BARTUKA Fragmenty (1945) i jeho dal bsnick
sbrka Sudba (1947) situuj autorv proitek vlky do souadnic kesansk vry,
projevujc se kontrastnm vidnm svta i lovka, kter chce bt pevn spojen
s rodnou zem, ale svou du m do vnosti. Touha odhalit Boha (hledajc
jmno jmen), meditace nad tajemstvm smrti i zkost z nemonosti identifikace
s vlenm svtem zla tematicky vymezuj Bartukovu spornou a stdm
metaforickou reflexivn lyriku, vyrstajc pedevm z bsnkova intelektulnho
tzn.
Podstatn odlin cesta k absolutnu je patrn v bsnickm dle Zdeka
Rotrekla, F. D. Mertha a Roberta Konenho. Bsnk, bojovn publicista a
polemik ZDENK ROTREKL, jedna z nejvraznjch osobnost Velikononho
almanachu poezie, vydal bezprostedn po vlce pouze jedinou bsnickou knihu:
sbrka Pergameny (1947) obsahuje pevn vere z roku 1943 a je blzk
autorov pedchoz sbrce Kamenn erb (1944). Rotreklova intelektuln nron
poezie, ovlivnn halasovskou poetikou i jistou rilkovsko-valryovskou snahou
po hermetinosti, je ve svch potcch ovldna bsnkovou touhou po vytvoen
vlastn vnitn krajiny, kter by byla protivhou znicotujcmu tlaku ne-estetick
objektivn reality. Ve se transformuje do jazyka (Je jmno pouto, j
pojmenuji), ten je zkladn obrannou hrz proti nicot, do nho je projektovno
stl bsnkovo sebeuskutenn. Rotrekl chpe bse jako autonomn prostor,
budovan sloitmi analogiemi, v nm se rozbj jakkoli logick vtn a
verov lenn a bezmla ve se transformuje v duchovn symboly nebo v pouh
intence, hledajc svj vraz v jazyce. Bsnkv pomr k realit je stle destilovn
metaforickou abstrakc a fantasknmi vizemi; pouze jejich prnikem lze dospt
k pdorysu prosebnch modliteb. Rotreklova dal sbrka almy byla v roce 1948
rozmetna v sazb.
V kninm debutu Refrigerium (1947) bsnka a knze FRANTIKA DANIELA
MERTHA je zeteln nvaznost na odkaz symbolismu a dekadence. Merth sv
bsn vytv jako sloit metaforick konstrukty, v kterch je siln frekvence
neologism, typicky symbolistnch apostrof a a dekadentn dekorativnch
obraz; jako kdyby se bsnk chtl a demonstrativn odliit od soudob poetick
civilnosti. Ze stlho stetvn reality se snem vyvr zrannost lyrickho
subjektu, pro nho je skutenost pouze klamnm prvodem v tmch.
Bsnkova kesansk vra se poslze promt do prosebnch invokac, v nich je
125

Bh vzvn jako jedin ztita proti vemu, co dus sen. I pes jistou vrazovou
nehotovost je u Mertha patrn snaha zruit tradin spojitost mezi poezi a
niternou citovost a dt bsni pedevm podobu intelektuln reflexe.
Povlen tvorba bsnka, prozaika, filozofa a psychologa ROBERTA
KONENHO je inspirovna pedveerem vlky a vlkou samotnou, kterou autor
proil v nacistickm vzen. Psn z cely (1945), formln virtuzn
komponovan cyklus bsn o dvou strofch, jejich posledn ver se refrnovit
opakuje a na nj opt refrnovit navazuje dal bse, jsou komentem jeho
ivota ve vzen, v nm dorostl ke kesansk ve jako pedpokladu vnitn
svobody. Formln konciznost tchto ver, majcch pevn meditativn rz,
ponkud kontrastuje s mnohomluvnost a rtorinost bsn z let 193845,
shrnutch do sbrky M vlast (1946). Konenho posledn bsnick sbrka Tn
(1949) ve filozoficko-meditativn zkratce shrnuje kesansk proitek svta,
zkladn antinomii due a tla (rozmrem due je vnost rozmrem tla je
smutek), due a zem, z jejich antagonismu (due steskem po Bohu se
vzpn) vyrst vn lidsk touha po transcendenci.
Mimo proitkov horizont vlky, neovlivovna vnjmi souvislostmi, se
ocitla bsnick tvorba BOHUSLAVA REYNKA. Jeho ran povlen bsnick sbrka
Podzimn motli (1946) m bt pedevm odrazem ivotn i tvr dovrenosti,
jesenn hodinou ivota i tvorby; bsnk chce rekapitulovat vechny bolesti a
krsy svta, aby se mohla due uchlit do tmy a oekvat pchod smrtivykupitelky. Reynek, kter apokalyptick proitek vlky pln vtlil u do sv
expresionistick tvorby z dvactch let, nyn sestupuje a k tajemnm koenm
zla a lidsk viny, jejich existence a smysl mu jsou nevysvtlitelnm tajemstvm.
Vztah ke skutenosti jako k tajemstv je v Reynkov poezii vudyptomn,
tematizuje se przranou metaforinost, odkazujc neustle na kontext obrazu,
odmlkou a plachm dotykem vc, je zanechvaj stopy jako nerozlutiteln
poselstv sv existence. Ve reln se v Reynkov kontemplativn a vrazov a
gnmicky stroh lyrice zan pesouvat do nitra subjektu, biblick motivy i
nejobyejnj vci vesnickho ivota m k transparentnosti duchovnch
symbol tak, aby za vnj skutenost prosvtal obraz vykoupenho svta. Tmto
posunem do nitra a prohlubovnm niternch viz zskv Reynkv nboensk
proitek stle vt dramatinost a existenciln rozmr, v nm jsou pravda a
nadje Zjeven konfrontovny s zkostmi lovka, jemu se nadje ztrc
v chaotickm svt zla a beznadje. Tmto zdnliv prostm zpsobem vytvoil
Bohuslav Reynek jednu z nejhlubch a nejivotnjch variant esk bsnick
spirituality, je se v jeho pozdjm bsnickm vvoji jet prohloubila a ovlivnila
dal bsnick generace.
Naprosto stranou soudobch bsnickch i ideologickch snah stoj tvorba
Ludmily Macekov, publikujc pod jmnem JAN KAMENK. Kamenkv debut
z konce vlky Okna s andly (1944) i jeho dal bsnick kniha Neviditeln let
(1947, st nkladu jet ped norem 1948 zkonfiskovna) pedstavuj
126

v kontextu tehdej esk poezie zcela vjimenou a osobitou hodnotu. Jeho

bsnick svt, ovldan maximou jsi-li poutn, odekni se vech, je extatickovizionskm vrazem svta duchovnho, kter je smysly nepostiiteln a do
nho lze vstoupit jen ve stavu sebezapomnn. Mezi objektivn realitou a tmto
duchovnm svtem zeje trhlina, ji lze pekonat pouze extatickm pesahem
touhy, kter je letem vzhru (odtud nzev sbrky), pry od tlesn thy smysl a
emoc. Kamenkova spiritualita kols mezi irou platnskou duchovnost a
kesanskou mystikou a doprovz ji i vrazn intelektuln sil po dokonalm
bsnickm tvaru. Proto se Kamenkv voln ver, ovldan rytmem a
melodinost jazyka, vyznauje nejen metaforickou neotelost, ale tak formln
dokonalost; ne nadarmo stl v poped Kamenkova celoivotnho
pekladatelskho zjmu prv Paul Valry.
Uprosted svta zpedmtnl socialistick utopie, kter poprala jednotn
kesansk mravn d, nemohla mt jakkoli forma spirituality sv msto. Tento
svt ji popel a bsnk-kesan se v nm stal toliko trpnm nebo
pronsledovanm vyhotncem. Koncepce budovn novho svta postavenho
na komunistick vizi pechodu k ideln spolenosti pirozen vidla
v kesanstv, v jeho konzervativismu a drazu na transcendentlu pozemskho
byt, svho hlavnho ideologickho neptele; proto byla v eskoslovensku po
noru 1948 zlikvidovna jako jedna z prvnch umleckch aktivit prv
kesansky orientovan literrn tvorba.
MTUS VEDNHO IVOTA TVR IMPULS

SKUPINY 42
Patosu historickch chvil osvobozen se nevymkla ani tvorba bsnk Skupiny
42. Ve sbrkch jednotlivch autor se pravideln objevuj oslavn vere,
inspirovan vtzstvm a osvobozenm, vkomponovan mezi bsn a celky jinak
zamen a zpravidla vznikl ji bhem vlky. Tak je tomu v Kainarovch
Novch mtech (bsnkv osobit vraz tu dal vzniknout i dsnho vjevu
vlen kadodennosti, jakm je bse Vlak s vzni) i v zvru Blatnho sbrky
Tento veer. Pateticky, rapsodicky vzruenou a rozmchlou dikc pojal svou
sbrku Sedm kantt tak Ji Kol: A potom jsem vidl svj lid a rudou armdu,
/ Dva milence. // Staec po mm boku mi eptal: A nyn nemm ji eho se
dokat.
Pesto bylo zkladn smovn Skupiny 42 protichdn rozmchl a citov
exaltovan sti povlen bsnick produkce.
127

Skupina 42 se zrodila z tivho protektortnho asu za inspirativn spoluprce

mladch vtvarnk a bsnk. Koncem roku 1942 se utvoil ptelsk okruh
umlc, kter v odporu k manifestan vyhlaovanm avantgardnm -ismm sm
sebe nazval dokumentaristicky vcn Skupina 1942 (asem byl letopoet v nzvu
zkrcen). Pihlsili se k nmu postupn mali Frantiek Gross, Frantiek
Hudeek, Jan Kotk, Kamil Lhotk, Jan Smetana, Karel Souek (pozdji i
Bohumil Matal), socha Ladislav Zvr, fotograf Miroslav Hk, teoretici Jindich
Chalupeck a Ji Kotalk. leny byli i bsnci Ivan Blatn a Ji Kol, kterho
s mali spojovalo mimo jin surrealistick vchodisko a jen byl uznvn za
hlavnho bsnickho pedstavitele Skupiny i pot, co postupn pibyli Josef
Kainar, Jiina Haukov a Jan Han. Spznnm kritikem Skupiny 42 se stal i Jan
Grossman.
Pro Skupinu bylo pznan zk sept tvorby literrn s vtvarnou, kter se
promtalo do ady spolench tmat a motiv, obdobnch postup ztvrnn svta
i do nkterch technik. Mali Skupiny 42 ilustrovali knky i jednotliv klov
bsn litert a ti naopak doprovzeli katalogy jejich vstav ptelskmi bsnmi.
Mnoh vere autor Skupiny 42 takka doslovn zobrazuj nkter klov obrazy
vtvarnk.
Vtvarn st skupiny se kolektivn prezentovala velkmi spolenmi vstavami
od roku 1943 (jaro 1943 Nov Paka, podzim 1943 Praha, 1945 Praha, 1946 Bratislava,
1946 Brno). V letech 194548 byla vtvarn st Skupiny 42 na vrcholu svho
rozmachu, pedstavila se retrospektivnmi vstavami, dky participaci vtvarnk
Skupiny na zahraninch vstavch mla i jist ohlas ve svt a stala se vznamnou
kulturn hodnotou. Vtvarnci Skupiny 42 proli zkuenost kubismu a surrealismu, aby
poslze pro sebe objevili krajinu prask periferie. Ve snaze obnovit poruen vztah
umn k realit kadodennho ivota byli fascinovni pzranou odvrcenou tv
velkomsta, magickm prostorem, z nho vystupuj utkvl pedmty stvajc se i pi
sv syrov doslovnosti jakmisi obrazovmi emblmy skupinov poetiky libesk
plynojem, devn ohrady, ndra, non chodci. Zobrazovali tsnivou krsu
prmyslovch krajin asto oputnch lovkem, atmosfru okrajovch tvrt Libn,
Holeovic, Ko i Podbaby; devn ohrady a ploty s plakty a npisy, klny a
skladit, nouzov kolonie a cihlov zdi, malebn nepodek odloench pedmt,
holeovick pstav, komny a telegrafn tye, prhledy do zkch uliek, dvork a
pas, tovrny, zbry z praskch tramvaj a konench stanic. Vtvarnou poetiku
Skupiny 42 charakterizuje jednak pedmtn svt vc, jednak existenciln pocit samoty
uprosted msta prostor ticha a samoty je jednou magicky vcn jako u Frantika
Grosse, jindy ponoen do teskliv atmosfry vzpomnek jako u Kamila Lhotka. ast
jsou motivy ndra, kiovatek i oputnch zkout, kter jsou mstem lidskho mjen,
samoty jedince v davu. I vci, kterm se tito umlci ko, jsou vidny asto se smutkem
jako nepotebn harampd zbaven svho elu. Obdobnho charakteru jsou i obrazy
konstruujc mechanick srostlice z pk, hdel, kol, element stroj, kter je mon
chpat jako memento odlidtn civilizan mainerie (Frantiek Gross, Ladislav Zvr).
Existenciln i metafyzick aspekt bv nkdy promtn do prostoru noci a kosmu,
128

piem lidsk figura je zde pznan pouhou przdnou siluetou, pes ni pronik
hvzdn nebe zrcadlc se na pozad msta (Frantiek Hudeek).
Znan st literrn tvorby Skupiny 42 vznikala ji za vlky, tedy v dob

jejho nejintenzivnjho vnitnho ivota. Jednotliv sbrky vak vychzely
asto v poad nedodrujcm relnou chronologii vzniku knih a v letech 1945
48. Jako celek se pak literrn st Skupiny 42 pedstavila a ukzkami
v dvojsle 45 asopisu ivot roku 1946. Uskupen spojen spolenou
nzorovou platformou vak nebylo natolik pevn a zvazn, aby potlaovalo
jednotliv autorsk individuality, navc v dob vlky byli bsnci Skupiny
roztroueni po echch a Morav a ve vzruen atmosfe povlen doby se
pevn vztahy ji neustlily.
Integrujc vd osobnost skupiny byl literrn a vtvarn teoretik a kritik
JINDICH CHALUPECK, kter u roku 1940 uveejnil sta Svt, v nm ijeme,
namenou proti tehdejm umleckm stereotypm a konvencm: M-li umn
nabt ztracenho vznamu v ivot jednotlivcov, mus se vrtit k vcem, mezi
nimi a s nimi lovk ije (Program D 40, 1939/40, . 4). Chalupeck reagoval
na umleckou krizi modern esk poezie, kter byla pociovna nastupujc
generac od konce tictch let. Ve sv stati Generace z roku 1942 v asopise
ivot vak odmtl i Bednovu koncepci nahho lovka, jeho nvrat k lovku
oprotnmu od konkrtnch dobovch socilnch a mstnch vztah, a zdraznil,
e lidsk smysl modernho umn je v nm samm, e je teba nevytvet umn,
nbr vystoupit z jeho vyprzdnnch konvenc a pimknout se co nejble ke
konkrtn skutenosti lovka, jeho kadodennho ivota v mstskm prosted.
Vedle vtvarnk byla bsnkm Skupiny 42 pi hledn vlastn cesty npomocna
pedevm poezie Frantika Halase a Richarda Weinera (vnman jako protiklad
optimismu a lehce plynouc spontaneity avantgardy), ze zahrani pak tvorba
anglickho bsnka americkho pvodu T. S. Eliota, irskho prozaika Jamese
Joyce a americkch bsnk Carla Sandburga a E. L. Masterse, kte je pitahovali
mimo jin monost odklonu od virtuozity romnsk tradice.
Smovn Skupiny 42 vedlo ke snaze navzat bezprostedn vztah k vedn
realit, jt za hranice literatury a nalzt autentick vraz vyhrocen existenciln
situace. Thlo tak k prozaizaci vere, hovorovosti jazyka, antipoetinosti vrazu,
kter koliduje se stvajcmi konvencemi, k fragmentarizaci tmatu a rozttn
bsnick vpovdi na adu navzjem se osamostatujcch detail, jejich mont
se bsnci snaili postihnout v jednom okamiku simultaneitu dn. Zbry ze
vednho ivota a trky letmo zachycench hovor se bsnci pokoueli scelit
v dramatick pbh, stvoit epick mtus kadodennosti a jeho prostednictvm
zachytit metafyzick rmec lidskho byt.
Zetelnm projevem programovho zamen mimo oblast literatury a
zvraznn autentickho rozmru lidskho ivota je dlo JANA HANE. V pozdnm
debutu Udlosti (1948) se Hanova osobit poetika, kter se pozdji vyhranila
v tvorbu formou denkovch zznam, vynoila jako jedna z nkolika monost
129

realizace a rozvinut skupinovho programu. V rozkyvu od ryze lyrick bsn

k morlnmu apelu po mnichovskm traumatu a stdnm bsn tradin verov
stavby s bsnmi v prze vznikl celek, kter lze charakterizovat jako
depoetizovanou a deziluzivn poezii vednosti. Skupinov pznan kupen
trk navzjem nesouvisejcch vpovd v Hanovch textech nabv dvou
podob: jevov zm a trky zaslechnutho a zahldnutho sugeruj atmosfru
praskch tvrt Smchov a Podol (velkomstsk periferie se v Udlostech
projevuje nejvraznji z tvorby vech len Skupiny 42), mnohdy vak po
zpsobu Joyceova Odyssea do autorsk promluvy vystupuje tak to, co se
vybavuje v mysli vnmajcho a co vytv vznamovou jednotu prosted
a duevnho stavu lovka.
Udlosti jsou nejskeptitj sbrkou Skupiny. V tituln bsni se Han hls ke
svmu outsiderstv, je vak outsiderem nejen vdomm, ale tak znan
sebevdomm, vzhl s obdivem k Mum udlost, kte smrt pohrdaj,
zatmco on byl astnkem udlost / jako divk se kterm se nepot,
neoekvn nemilovn ani nenvidn. Nakonec vak pekvapiv pointuje:
nikoliv / neodevzdal jsem svj hlas mum udlost a v bsni Epitola nikomu
stav svou vyazenost do zcela jinho kontrastu, kdy otzku komu pst
vsmn komentuje: Popisovat dsnou skutenost podivnho prostoru ve
svm nitru a ekat, e due vn k tomu eknou: Ale jdte, nco takovho! Jak
se oblknete na jaro? Han se sousteuje na banalitu ivota du vn, j se
nikdo neme pln vyhnout. Nerealizovateln tuby, milostn vztah, jen
zstv bezvchodn i ve svm naplnn, mu nevstupuje do kontrastu s ubohost
ivota, ale je soust, potvrzenm tto ubohosti.
Tma samoty uprosted cizoty velkomsta i milostnho vztahu, kter pin
msto lsky vzjemnou cizost a navenek mlen ve dvou, variuje sbrka JIINY
HAUKOV Ciz pokoj (*194346; 1946), kterou jej autorka psala v prvnch letech
svho samostatnho ivota v Praze. Anonymita velkomsta a uboh toit,
kter msto me lovku nabdnout, pokoj v lacinm hotelu, pokoj
k pronajmut, ledov pokoj, stl, idle rozviklan stupuj beztn pocity
bsnky, velkomsto je j vak zrove i monost (by nenaplovanou) kdekoliv
potkat blzkou dui. Ve vcemn pomyslnch oslovench zachycuje autorka
nepromnnou kadodennost maximln oprotnm jazykem v prozaizovanm
volnm veri.
Pozdj tvorba ukzala, e snaha o naplnn vnitn j cizho programu
Skupiny byla jen doasnm odboenm. Vce ne vlastn poezii Haukov tento
program naplovala peklady anglo-americk poezie.
130

Blatnho hledn ptomnho asu

Rozruovn vchoz harmonick konvence a hledn novho adekvtnho
vrazu modern senzibility lze sledovat na tvr cest IVANA BLATNHO. Po
vlce Blatn vydal dv sbrky: prvn z nich, Tento veer (1945), pekvapila a st
kritiky popudila disharmonicky kupenmi trky vjev a vrok. Blatn
zvrazoval mimoliterrn jednotu tto tt a zdrazoval, e ona diskontinuita
je dna paralelnm dnm uvnit jedinho okamiku: Dneek Neustle vznik na
vech mstech, / na tratch, v mstech, v lesch, na frontch. Clem tehdejho
bsnkova snaen bylo otevt svou poezii ptomn skutenosti takov, jak je,
vyjdit neopakovatelnost, a tedy pece jen vznam i zcela bezvznamn situace.
Krajn polohy jeho tvorby pitom utvely dva postupy na prvn pohled sice
nesluiteln, avak vychzejc ze stejnho principu, z vystupovan imaginativn
spontaneity. Jeho vere tak na jedn stran urovala poteba vyjdit slovy
zdnliv samospd skutenosti, na stran druh bsnkovo smovn ke splvav
intonaci, kter byla bli spdu poezie Nezvalovy i Seifertovy ne ernho
autora bluesovch bsn Langstona Hughese, jeho vzoru se Blatn dovolval.
V protikladu k metaforinosti Kolov i Kainarov Blatn usiloval o dsledn
uvn pmch pojmenovn a skutenostn charakter sv poezie posiloval i tm,
e asto psal o vzniku bsn, o chvli, kdy vci vchzej do jeho poezie.
Ptomn okamik bsnkovi nen pouze pomjenm, prchodem k nsledujcmu
dn, nbr jako skutenost s vlastn vhou na sebe strhv jeho pozornost.
Postupn pitom Blatn dospval k uvdomn si bohatstv celku, kter nen
tvoeno ani tak rznorodm dnm v rmci jedinho okamiku, jako spe
okamiky trvajcmi v plynut asu.
Nov vboj na cest od literatury ke skutenosti (jak sm pojmenoval
program Skupiny 42) uinil Blatn zejmna v druh polovin sbrky Hledn
ptomnho asu (1947), v n dal velk prostor samospdu skutenosti.
Namsto nahodile psobcho kupen a konfrontace dlch trk se jeho
bsnick evokace vjev z obyejnho ivota rozrstaj do relativn samostatnosti
a zznamy ivotn banality jsou vystupovny a do krajnosti. To se nejvraznji
projevuje v bsni Jaro, v n Blatn zaznamenv prbh jednoho dne
pbuzensk dvojice, a in tak prostednictvm sri epizod, kter svou rozshlost
a podrobnost psob spe jako svbytn odboky (a v zvru se ocitaj na hranici
fiktivnosti).
Charakteristickou polohu Blatnho pedstavuj i bsn, v nich jsou enumerace
rznorodch vjev pevn spjaty povlovnou intonan lini s refrnovitmi obraty
a bsnkovou snahou pojmout proud skutenosti bez hranic, jako celek, tedy jako
ve. Ve se bsnkovi vynouje ve vztahu k jeho mil (Noc); nekonenost
byt autor naznauje vyjmenovnm veho, co poznal, co si dovede pedstavit, co
nezn a nepozn (Zpv); bsnk se vleuje do kruhu vech spznnch mrtvch
131

i s jejich kdysi ivou minulost (Druh). Jednotliv jevy a situace tu vystupuj

s ostrou konkrtnost a msty se zdnliv nadbytenou podrobnost, asto v drsn
vednosti, take sjednocen nem navzdory vrazn intonaci charakter splvav
hladkosti. T se naopak nevyhnula ctidostiv pojat zvren bse Terrestris,
v mytick poloze usilujc o pln prolnut krsy a odpornosti, nnosti a krutosti,
lsky a smrti.
Kolova cesta za hranice literatury

Dslednost v uplatovn skupinovho programu v cest za hranice tradin
chpan poezie je charakteristick pro bsnickou tvorbu JIHO KOLE, kter
pes vraznou prozaizaci vere a fragmentarizaci tmatu smovala k vrazov
oprotnosti a ke stle vt dominanci vtvarn sloky bsn. Nkolik let po
prvotin Kestn list (1941) vydal Kol v rozmez jedinho povlenho roku ti
sbrky, a to v opanm poad, ne je napsal. Prvn vydanou knihou bylo Sedm
kantt (1945), v nich se bsnkova poetika prolnula s potebou vyjdit emoce
vyvolan koncem vlky a Praskm povstnm.
Naopak posledn vydanou, ale prvn napsanou byla sbrka dy a variace
(1946), jejich motto A toto je svt / A toto je ivot pipomn sebevdomm
patosem a veobshlm pohledem Walta Whitmana. Uprosted pochmurnch let
vlky se Kol soustedil na zcela banln ivot, na poulin hemen velkomsta
a samotu inovnch byt. V kadodennosti, je byla u od 19. stolet oblbenou
nmtovou oblast mnoha eskch litert, vak nael jen ubohost a pokud
v jeho verch pekvapiv zaznv i patos, pak proto, e bsnk skrze vednost
prohldl a ke spolenmu zdroji jednotlivch ivot. Plamen ptk plamen kvt
plamen vc plamen lovk / V jedinm lenm vyt: / Bti svm. ivot je mu
neutuchajc energi, dramatickm dnm nesslnch seberealizac.
Mnohovrstevnat dynaminost ovld i tvar Kolovch bsn. Voln,
nermovan ver irokodechch d a litani, ale tak kratch bsn rozvj
rozshl souvt, v nich se stdaj sloit vtn vazby s enumeracemi, refrny
s fragmentrnmi odbokami a vsuvkami. Navzjem se k nejrznj jevov a
vznamov oblasti, pznan je mont trk rozhovor i monolog a
jednoslovnch zvoln. Mluvn dikc je nesen jazyk cel bsn, kter se mnohdy
stv rozvinutm vzruenm vkikem. Bsnkovy msty a svvoln psobc
metaforick konfrontace sleduj jedin cl: odhalit podstatn smysl jev. Zdnliv
epizodick vjevy se tak stvaj drastickm svdectvm tragickho lidskho dlu
a tento smysl m natolik obecn, nadasov osudov charakter, e vyn vedn
ivot do mytick monumentality, k osvobozujc transcendenci, jak to ztlesuj
pedevm hlasy en (v kontextu romantizujcch motiv noci a msce), akoliv
se ani jejich tuby nkdy nevyhnou banlnosti a vdy zstvaj
nerealizovatelnmi sny.
132

Vztah mezi muem a enou tvo nejvraznj tma nsledujc autorovy

sbrky Limb a jin bsn (1945), pinejc mimo jin i nkolik dvojic bsn
spjatch tmatem i stejnm nzvem. Pod vlivem muivho milostnho vztahu
plnho alob a sebeobalovvn ztrc Kolovo msto sv vlun postaven.
Zatmco se dosavadn vniv vize neobely bez jistho odstupu pozorovatele,
nyn jako by byl bsnk stren do rozjitench lidskch niter, v nich se
odehrvaj konflikty jejich vztahu k druhm a k vcem. V nkterch bsnch
zstvaj jen vci, pekvapiv asto z oblasti prody, nabit vak lidskm
smyslem; napklad zpsob, jm jaksi plody opoutj zahradu, je se strhujc
dramatinost pojat jako divok tk od dosavadn ochrany a bezpe do
mrazivho neznma (Krev ve vodu, tvrt vta). Neurit veobecnost
jednotlivin v jinak konkrtn situaci vytv co nejobshlej prostor pro
dynamickou promnlivost skutenosti. Otevenost rznm monostem jak
skutenosti sam, tak jejho vkladu bse naznauje zmnami perspektiv,
nejpznanji v podob variac.
Cestou jet radiklnj prozaizace a depoetizace el Kol ve sbrce Dny
v roce (1948). Bsnk se vak brnil pedstav, e v tchto verch jde o pouhou
przu: Przu nikdy, vzal jsem si na pomoc kadodenn lidskou e a ve snaze
zachytit ve bezmezn skuten vymezuje v mottech knihy svj autorsk
zmr. Bsn, nasycen vcnmi zznamy udlost, mikropbhy, trky hovor,
prostmi obrazy vednho lidskho byt, jako by rezignuj na apriorn kompozin
sil a podvaj jaksi prozaizovan momentky mnohotvrn a vznamov
nerozlien skutenosti, trsy autorem zdnliv nijak nefiltrovan reality. Kol,
dve nejprogramovj kompozin konstruktr Skupiny, se zde vdom zekl
vnj tvarov preciznosti a msto toho zvraznil rozmanitost a objevnost
samotnho bsnickho vidn skutenosti. Kompozinost se sice neprojevuje tak
programov, ale pesouv se dovnit, do mikrokompozice jednotlivch element
bsnick ei. Snaha vystoupit z konvenc tradin poezie k prostmu zpisu
nepikrlovan autentick skutenosti byla jet zvraznna faktem, e sm autor
sbrku oznail za bsnickou st svho denku a kad bse m vedle titulu i
datum svho vzniku.
Prozaickm doplkem Dn v roce je sbrka text Roky v dnech (1949
rozmetno; in Dlo Jiho Kole, sv. I, 1992). Ani zde nen patrn vrazn rozdl
mezi bsnmi a prozaickmi zznamy, kniha se vzpouz pesnmu nrovmu
uren; ob knihy navc spojuje jednotn bsnick vidn, kter vtz nad
jakmikoliv formlnmi normami. V tchto textech, blcch se denkovm
zznamm, se ms obraz, pbh, konfese, cestopisn zpisky, vahy o ivot a
umn s obdobnou snahou zachytit nkolik okamik vn ei kadodennho
ivota.
133

Kainarovy pbhy a osudy

Pro povlen dlo JOSEFA KAINARA je pznan jednak tendence k epizaci
bsnick vpovdi, umoujc pojmenovat vyhrocen pociovanou existenciln
situaci, jednak veprostupujc ironizace vchozho tmatu a jeho promn. Svou
druhou sbrku Osudy (1947) psal Kainar v letech 194043, kdy jet nebyl
lenem Skupiny 42 a jej zjem o msto mu byl tehdy zcela ciz. Ble ml ke
skupinovmu smovn k depoetizaci a k deziluzivnmu pojet lovka a jeho
svta, a to vetn svta dt.
Kainarovo thnut k epice je prozrazuje ji titul jeho knin prvotiny Pbhy
a men bsn (1940) se v Osudech realizuje mimo jin evokac osudovch
okamik v ivot postav mytickch i historickch, ale i v ivot prostch
souasnk. Bsnk se sna vnst pointu do vednch scn pomoc zobecujcho
pmru a zvlt tm, e z nich in podobenstv sv osobn problematiky. Jeho
sla je v pronikavm vidn a lapidrnm pojmenovn konkrt, asto metaforicky
vyjdenm.
Vcn vznamov vztahy, kter samy o sob naznauj obecn smysl, utvej
osu Kainarovy nsledujc sbrky. Nov mty vyly u roku 1946, ale napsny
byly po Osudech, vtina bsn toti vznikla a v povlench mscch.
Dodaten komentovan pbhy zde ustoupily jednoduchm situacm, jejich
vmluvnost se stv dlem nepopisn vcnosti podpoen mluvnm,
dialogizovanm jazykem. Ostr evokace konkrtnho detailu doshla Novmi
mty vrcholu. Kainar je fascinovn lidskou tlesnost, fyziologickmi procesy:
prac vnitnost, pachy a konmi vmky, chlupy, zvracenm a chorobou. Tato
tlesnost m vak daleko ke zdroji elementrn ivotn jistoty. Projevy tlesnosti
ostatnch vetn en vyvolvaj sp hnus, pocity podrobenosti lovka vtrav
ptomnosti druhch, kter je lovk vystaven nejbezprostednji a neodbytn.
Marnou snahu osvobodit se z tohoto spolenho dlu, z ohroen Hnivm
svtlkovnm na nonm mase en / A prjmy dt / V jejich nze drz,
rozehrv pedevm rozshl bse netst o vysnn krsce (La belle dame
sans mercy) s odvnou obraznost, kter zvld vce motivickch rovin. Ostrou
konfrontaci dvojice protikladnch motiv pedstavuj tak krat bsn sbrky.
Kainarova poezie nejlepch bsn Novch mt je jednostrann, vyhrann,
nikoliv vak jednostrunn. Drastick krutost sbrky nedeprimuje tak dky tomu,
e ji provz neokzal spoluctn a na druh stran pobaven odstup ironika.
Skupinov sil o nelitertstv, thnut k hranicm poezie, kter pozdji pivedlo
Jana Hane k denkovm zpism a Jiho Kole postupn k jet radiklnjm
krokm, bylo jen projevem obav z plan exkluzivity a odtud plynoucho nroku,
aby slovy Jindicha Chalupeckho poezie nabyla ztracenho vznamu
v ivot.
134

Tebae i bsnci Skupiny 42 se ve vypjatch tyictch letech hlsili

k tradinmu vsostnmu posln poezie, k kolu slouit nadosobn ideji
spojovan (v nvaznosti na mylenku nrodn svobody) s idely socialismu, svou
vlastn umleckou tvorbu neoprali o apriorn djinn konstrukty a obrtili se
pedevm k ivouc kadodennosti. Vlastn pnos Skupiny 42 spov pedevm
v odhalen vznamovch potenc, osudov zvanosti oste vidnch konkrtnch
detail a jejich vzjemnch kombinac. Zmr bsnk pojmenovat souasnost
byl veden ctidostivm nrokem na pojmenovn podstaty jev odkazujc
k onomu dvnmu duchovnmu tvaru, z nho poezie vznikla a jen ivotu
neslouil, ale vldl. Clem Skupiny byl mtus vednosti. Kdy Jindich
Chalupeck hodnotil po letech umleck smovn skupiny, napsal: Vznam
Skupiny 42 nebyl v tom, e malovala tematicky i atematicky. Jej vznam byl
v tom, e ti, kdo ji dlali, si oste formulovali podstatn problmy umn
v souasn spolenosti a e se kad z nich snail ze vech svch sil s tmito
problmy vyrovnat. Zbylo z n snad vce ne hromada obraz, fotografi, soch,
katalog a knek ver. Pispla svm pvodnm dlem k velikmu usilovn, aby
se modernmu svtu dostalo jeho umn; a dokzala zrove, e pitom nezle
mnoho na tom, ije-li kdo nhodou prv v Praze i v New Yorku (Jindich
Chalupeck: Potky Skupiny 42, Vtvarn prce 1963, . 1920).
Po roce 1948 zmizela Skupina z literrnho ivota a povdom o jej existenci
se ztrcelo. Od poloviny padestch let, kdy poezie opt nalzala pm,
nezprostedkovan a autentick vztah ke skutenosti, bylo ddictv Skupiny 42
znovu objevovno.
NOV PODOBY SURREALISMU

Jednou ze skupin rozvjejcch svou innost v povlen dob byli i mlad
surrealist ze Skupiny Ra, jejich tvorba pmo navazovala na pedchoz pohyby a
promny eskho surrealismu. Ji koncem tictch let a jet vraznji v dob
protektortu se mnohm zdlo, e umleck potencil mezivlen avantgardy se
ztrc, nebo jej djinn optimismus se dostal do kontrastu s provanou realitou
a postupn upadajc umleck invence tvrc odhalovala krizi samotn
avantgardn koncepce. Surrealismus pesto pro adu mladch nastupujcch
umlc neztrcel svou pitalivost, by se bhem vlky i v letech povlench
nzory na nj diferencovaly a z pvodnho jednoznanho smrovho vymezen
se stval spe ivotnm postojem: podntnm a umlecky stle znovu ovajcm.
Vechny povlen stoupence surrealistickho hnut spojoval jeden (mnohdy
jen jedin) spolen zjem: pehodnotit pvodn pedvlen stanoviska, znovu
formulovat programov cle a nalzt nov inspiran oblasti a umleck monosti.
To ve bylo nezbytn k obhjen zsadnho postoje, podle nj surrealismus nebyl
pouze odeznvajcm vbojem a konenm vvojovm lnkem mezivlen
135

avantgardy, tedy pekonanm umleckm smrem. Jeho teoretikov dovozovali,

e je msi podstatn jinm: trvalm mnohorozmrnm ivotnm postojem,
zaloenm na neustlm rozruovn existennch schmat, omezujcch ve vech
ohledech lidskou svobodu. Snaili se vyvst surrealismus z hrozby pomalho
odumrn v kanonizovanch tezch, co by popralo samu dynamickou,
agresivn povahu surrealistickho inu jako permanentnho, znepokojujcho
objevu. Toto ve se odrelo v intenzivn tvorb bsnk i vtvarnk a
v mohutnm paralelnm proudu teoretickch reflex, manifest, programovch
vyhlen, studi a diskus, ale i v tolik typickch dotazncch a anketch, jejich
clem bylo znovuupesovn nzorovch pozic, potebnch pro vytven
novch kolektivnch uskupen.
Bval jednota pedvlen surrealistick skupiny se ttila ji proto, e
autory zaal rozdlovat i odlin postoj k pvodn ideologii, zaloen na
dialektickm materialismu, kter znamenala i orientaci na komunistickou stranu a
jej politickou praxi. Osvobozen ducha podle tehdejch tez mlo pedchzet
osvobozen lovka v jeho socilnch strukturch. Vlen zkuenost a povlen
realita vak tvrcm hlscm se k surrealismu ukazovaly iluzivnost takovho
spojen a naivitu pedstavy, e komunistick strana je zrukou dosaen obou
svobod.
Druh nzorov stet se tkal vymezen vnitn svobody, jejm projevem pro
surrealisty byl ji tradin psychick automatismus, tedy stav, v nm je tvrce
zbaven rozumov kontroly nad svou obrazotvornost a pestv bt znevolovn
estetickmi i etickmi pedsudky, kter mu brn v rozvoji skuten imaginace.
Jednotliv kruhy mladch surrealist, nazvanch tak druh surrealistick
generace, tak charakterizovala odlin mra ochoty pijmat tento zkladn tvr
mechanismus.
Z pvodn Skupiny surrealist v SR zstalo po skonen vlky pouh torzo.
VTZSLAV NEZVAL, jeden z jejch zakladatel, se s ostatnmi rozeel ji v roce
1938 na zklad konfliktu politick povahy (odmtal kritiku tehdejch
stalinskch proces v SSSR). Dve ne se stail rozmlnit v politickch verch,
doznval jeho mohutn tvr potencil ve vydnch starch prac: sbrky
milostnch bsn z let 193940 Balady Manon (1945), inspirovan Prvostovm
romnem Manon Lescaut a prac na jeho divadeln dramatizaci, a autorovy
nejvznamnj surrealistick przy Valrie a tden div (*1935; 1945). Jde o
parafrzi ernch romn, jejich poetika tajemnch zhad a hrzostranch
zjeven psobiv koresponduje s pbhem o promnch vnitnho svta
dospvajc dvky.
Po smrti Jindicha tyrskho (1942) a odklonu dalch spisovatel od
surrealistickho vyznn (Konstantin Biebl, Jindich Honzl) udrovala tsnou
vazbu na vd osobnost teoretika Karla Teiga pouze malka Toyen a bsnk
JINDICH HEISLER. Oba umlci v prbhu vlky, kdy Heisler byl pro svj
idovsk pvod nucen pobvat v krytu prv u Toyen, vytveli spolenou
136

publikaci Z kasemat spnku (soukr. tisk 1940, pod stejnm titulem vydno i
autorovo souborn dlo, 1999): originln soubor bsn-objekt, v nich text bsn
je vnitn soust trojrozmrn vtvarn instalace, fotograficky fixovan jako
vsledn dlo. Heislerovu tvorbu provzel trval zjem o vizuln psobivost
bsnickho slova a v povlench letech literrn experiment stle astji
nahrazoval experimentem vtvarnm. Podobu knihy dostala z jeho tvorby pouze
skladba Na jehlch tchto dn (soukr. tisk 1941; 1945). Text, provzen
fotografiemi Jindicha tyrskho, je ptrnm po nadji a hlednm budoucho
asu v zkostnm strnut vlenho ne-asu.
Nkolik ptelskch uskupen mladch surrealist vyvjelo v Praze innost ji
v prbhu vlky. Roku 1942 vznikl okruh tzv. michelskch surrealist, k nim
patil vtvarnk Karel Kilberger a bsnci Zdenk Potek a Josef Schnabel, kter
zaloil strojopisnou edici Eva. Roku 1943 se spojili se skupinou ikovskch
surrealist (Jan ez, Jaroslav Rychl, Milo Hjek, Josef Proek), vydali
strojopisn sbornky (nap. Chodci zelen, 1941; Vycpan ptk, 1943; Neplujc
protjky, 1943). JAN EZ peloil Hldky Tristana Tzary (1946) a astnil se
rovn cyklostylovanho sbornku Ochrann prostedky (1944), kter byl jeho
autory oznaen jako projev tzv. monstrualismu.
Spoilovt surrealist byli uskupeni kolem vd osobnosti Zbyka
Havlka a svou innost zaali rozvjet v roce 1942. Patil mezi n Libor Fra,
Frantiek Jzek, Robert Kalivoda a Rudolf Altschul, kter zahynul na konci vlky
pi nacistickm pochodu smrti a z jeho dla se zachovaly pouze rukopisn sbrky
Posledn as a Vlka 1944. Roku 1945 se k okruhu pipojil tak mal Mikul
Medek. ZBYNK HAVLEK napsal ve tyictch letech adu sbrek, zstvajcch
v rukopisech (Zem zemt, 1945; Odvahu!, 1946; Robinson bez moe, 1947;
Karlotta plove prsa, 1947 a dal; vbor z dla s titulem Otevt po m smrti vyel
v roce 1994), v nich dominuje tendence k sugestivn obraznosti a nesmiiteln
odpor proti jakkoliv moci vnjho svta, omezujc svobodn individuln
provn ist imaginace. Soust jeho dla byly tak peklady francouzskch
autor, projevoval rovn intenzivn zjem o problmy psychoanalzy (pracoval
jako psycholog).
Skupina Ra a snaha o revizi metody psychickho

automatismu
Vznikem Skupiny Ra nabyla snaha o kritick pehodnocen metody
psychickho automatismu zeteln podoby. Ke zformovn skupiny dolo rovn
v prbhu vlky a stynou osobnost, sjednvajc prvn kontakty, byl pedevm
Karel Teige, jen peliv sledoval tehdej nov surrealistick aktivity. Vlastn
kontury skupiny jsou ovem ponkud neostr, jednoznan nelze datovat ani
potek jej existence, ani vyhranit definitivn lenskou zkladnu: skupina mla
137

voln, nestl poet len rzn mry oddanosti spolenmu programu, kter
nebyl nikdy detailnji rozpracovn. Nzev skupiny byl odvozen od stejnojmenn
knin edice, zaloen ji roku 1937 Vclavem Zykmundem v Rakovnku.
Prvnm spolenm projevem jet nezformovan skupiny byl cyklostylovan
sbornk Roztrhan panenky, jen neoficiln vyel v roce 1942 (antedat. 1937,
as. Aluze 2001, . 1) a byl iniciovn Ottou Mizerou, kter se pozdji se skupinou
nzorov rozeel. K urujcmu setkn, od nj lze datovat neoficiln potek
existence Skupiny Ra, pak dolo v zim roku 1943.
Skupina mla prask a brnnsk centrum a tvoili ji v dob jej
nejintenzivnj innosti literti Ludvk Kundera a Zdenk Lorenc, vtvarnci
Josef Istler, Bohdan Lacina, Vclav Tikal, Vclav Zykmund a fotografov Milo
Koreek a Vilm Reichmann. V prbhu vlky i po n vznikala cel ada dl
bibliofilsk povahy s malm potem vtisk, dokldajc zkou spoluprci
vtvarnk a litert skupiny.
K prvnmu oficilnmu spolenmu projevu Skupiny Ra dolo v roce 1946
vydnm sbornku A zatmco vlka (1946). Spojnic zde uveejnnch pspvk
je pedevm spolen bezprostedn zitek uren titulem, sbornk vak zatm
nepinel formulace programovho vyhrann. Ty se objevily a v nsledujcm
sbornku-katalogu nazvanm Skupina Ra (1947). Autoi se podle nj sice hlsili
k zkladnmu surrealistickmu vchodisku, oste se vak stavli proti jeho
jednoznanmu zamen. Odmtali pedevm zk pojet surrealismu jako
istho psychickho automatismu. Tm, e nehodlali rezignovat na tvrn sil a
kompozinost pi vzniku dla, nerespektovali absolutn nadvldu automatismu
v procesu tvorby a uvali-li ho, pak jenom proto, abychom as od asu
zjiovali vlastn psychick stav. Jsme vak vzdleni toho, abychom tyto projevy,
pevn soukromho a experimentlnho rzu, vydvali za svbytn dla.
Naopak sdleli pvodn, radikln odmtav postoj vi nboenstv (z tto pozice
kritizovali tak bretonovskou crkev novho kolektivnho mtu) a
internacionalistickou a revolun povahu surrealismu. Dsledkem tohoto
nzorovho zamen byla ast Zdeka Lorence a Josefa Istlera jako zstupc
skupiny na Mezinrodnm kongresu tzv. revolunch surrealist v Bruselu roku
1947. (Aktivity revolunch surrealist vak mly pomjivou povahu a nedoily
se ani druhho mezinrodnho sjezdu, plnovanho do Prahy na rok 1948.)
Skupina Ra nemla teoretickho mluvho a nedostaten teoretick bze j
byla odprci vytkna. LUDVK KUNDERA se roku 1946 stal vkonnm
redaktorem brnnsk revue Blok, kter byla vedle Kvartu a Mladch arch
nejdleitj asopiseckou platformou, na n se pedstavovali autoi
surrealistick orientace. Zde, ve stati Mlad surrealist (. 23, 1946), se Kundera
spolu s Lorencem poprv pokoueli formulovat sv specifick postoje.
V autorovch prvnch povlench bsnickch dlech (ivly v ns, 1946;
Laviny, 1946) i prozaickch (Konstantina, 1946) se obrazy vlenho dsu
Kundera byl totln nasazen ve pandav u Berlna stetaj s obrazy provan
138

lsky a kontrast tchto ivl vyvolv vnitn tenzi jeho text. Projevuje se v nich
vdom kompozin sil, napklad rytmizace vracejcch se motiv, msty
dokonce jaksi intelektuln reflexe. Thnut k racionlnmu ovlivovn bsn
prozrazuje Klnopisn lamp (1948). Nkter vere jsou zde komentem
k jinm, vytvej urit textov psmo vyprave a poskytuj Kunderovi odstup
potebn pro ironii, hru a humor.
Bsnick tvorba ZDEKA LORENCE (Vodn v blencch, 1946; Plavba, 1947)
je pvodn metod psychickho automatismu mnohem vce poplatn. Vere,
jakoby pohrouen do stnu a utkvvajc v nepohnut, postrdaj energinost,
obrazy jsou zastenj a nejednoznanj, ztrcej vraznou ikonickou povahu a
svt bsn je ohroen jakmsi nebezpem amorfnosti.
Surrealistickho veera, podanho Umleckou besedou na podzim 1947
v rmci cyklu literrnch veer a vyhrazenho de facto Skupin Ra, se krom
Kundery a Lorence zastnili dal autoi ke skupin bezprostedn nepatc: Jan
Zuska, Oldich Wenzl, Josef Schnabel, Karel Hynek a Vratislav Effenberger.
JAN ZUSKA vydal bhem svho ivota jedinou sbrku Potm (1948,
nedistribuovno) v mladoboleslavsk edici Pochod, kterou dil Ludvk Kundera.
Jeho subtiln, melancholick lyrika t doby je vak poznamenna spe vlivy
poetismu. OLDICH WENZL, udrujc styky podobn jako Zuska pedevm
s Kunderou, debutoval opodn sbrkou Yehudi Menuhin (1964), pestoe byla
pipravena k vydn ji roku 1947. Surrealistick inspirace se zde proln
s dadaistickou, znan prozaizovan ver je jakmsi zdnliv nezastnnm
komentem osobnch ivotnch trap (Wenzl strvil velkou st svho ivota na
nemocninm lku). Vnitn silou bsn je fantaskn humor rozmanitch odstn
a po ern humor, grotesknost, ironii a sarkasmus, chrnc jinak kehk
bsnick vyznn o lidsk samot a poteb ptelstv.
Dl nvrat k surrealistickm vchodiskm

Nenavn Karel Teige v tto dob zaal sousteovat kolem sv osoby dal
okruh mladch autor. Jejich trval ovlivnn otcem surrealismu Andr Bretonem
a jeho teoretickmi vchodisky vedlo k oznaen ortodoxn surrealist.
Breton sm vak ji za vlky v dob sv americk emigrace ctil potebu revize
nkterch pvodnch postoj, zejmna co se tkalo revolunho rozmru hnut,
kter tehdy mlo konkrtn podobu angaovanosti v adch komunist. Odklon od
politick praxe a dsledn nezvislost tvrce na spoleenskch organizacch byly
pedmtem jeho tetho manifestu surrealismu (1942) spolen s novm
programem tzv. kolektivnho mtu, blzkho svm pojetm dlu C. G. Junga. Jako
vznamn, imaginativn rovina skutenosti je zde vyzdvihovn ern humor,
psychick automatismus vak zstv hlavn technikou tvorby.
139

S Teigem, osamocenm po odjezdu Jindicha Heislera a Toyen do Francie, se

nzorov sblili Karel Hynek a Vratislav Effenberger a postupn i dal
osobnosti, mali Libor Fra, Mikul Medek a jeho ena, fotografka Emlie
Medkov, filozof a historik Robert Kalivoda, po rozvolnn Skupiny Ra rovn
Josef Istler a Vclav Tikal, pozdji bsnk Zbynk Havlek. Na konci tyictch
let tak vznikl nov okruh stoupenc bretonovsk koncepce, kter nebyl zcela
jednotn ve svch nzorech a kter se pomalu, vhav odhodlval ke spoluprci,
znamenajc by neoficiln navzn na peruenou innost Surrealistick
skupiny v eskoslovensku.
Sbrky KARLA HYNKA (Zkouka, 1945; Babika po pitv, 1946; Inu, mld je
mld, 1948; Ikarsk hry, 194851) doznaly pouze strojopisn podoby. Souborn
bsnick dlo Karla Hynka vylo v knize S vylouenm veejnosti (1998) s vodn
studi Vratislava Effenbergra a obsahuje jak bsnickou pozstalost (Poezie 1941
52) vetn rukopisnch vlench sbrek Rozevlt dny (194142) a Usnn
(1943), tak i povlenou tvorbu, v n se zvrazuje vedle parodistickho vyuit
nru balady (oddl Balady) ern humor, absurdita a sarkasmus. Posledn st
knihy obsahuje spolen dla Hynkova a Effenbergrova z potku padestch let.
Hynkovy bsn psob vraznou ostrou obraznost, provokativnm
rouhaskm gestem, erotickou otevenost a tendenc k absurdit a mystifikaci.
ast obrazy dtstv jsou pln krutch her a ernho humoru. Drsn absurdita a
okujc cynismus jej pibliuj tvorb VRATISLAVA EFFENBERGRA, jedn
z nejvraznjch osobnost povlenho surrealismu. Effenberger se krom
bsnick tvorby vnoval tak filmu (v letech 194748 natoil s Josefem Istlerem
estnctimilimetrov film Studie o zlomku skutenosti; jako pracovnk
eskoslovenskho filmovho stavu napsal adu dosud nevydanch teoretickch
studi o filmovm umn) a psan tzv. pseudoscn, z nich nkter vytvel
spolen s Karlem Hynkem od konce tyictch let a do pedasn Hynkovy
smrti v roce 1953. Byl autorem etnch teoretickch studi o povaze a
vvojovch promnch surrealismu (nap. Surrealismus nen Umn). Vzhledem
ke sv teoretick erudici a organizanm schopnostem se po Teigov smrti roku
1951 stal stedn osobnost, kolem n se surrealistick skupina semkla.
Zsadn zmna politickho klimatu po noru 1948 znamenala ovem pro
surrealismus bezpodmnenou ztrtu oficilnch publikanch monost a hluboce
poznamenala ivotn osudy jednotlivch tvrc. Skupina Ra se po roce 1948
rozpadla, st tvrc z Teigova okruhu vak navzdory svzelnm podmnkm i na
samm potku padestch let pokraovala v innosti a udrovala kontinuitu
surrealistickho hnut (ineditn sbornky Znamen zvrokruhu a Objekt 1, 2).
140

DAL DIFERENCIACE MLAD POEZIE

Poezie mladch katolicky orientovanch bsnk a poezie len Skupiny 42
utvej dv z rozmanitch poloh tvorby generace, o kter A. M. Pa napsal, e
pedstavuje podvanou pestej ne kterkoliv pokolen, div e se nepodob
zmatku. Je pitom zeteln, e nstup mladch a nejmladch bsnk byl
v prvnm povlenm obdob spjat se zejmou snahou navzat na mezivlenou
praxi umleckch skupin, je by svm programem zatiovaly individuln tvr
iny. Mnoz z autor, kte se v tto dob jako zanajc prezentovali, patili
v nsledujcch desetiletch k dominujcm jmnm esk literatury.
Pleitost veejn pedstavit jednotliv seskupen mladch autor byl ji
zmnn cyklus, kter na podzim roku 1947 z iniciativy Adolfa Kroupy
uspodalo literrn oddlen Umleck besedy ve snaze ozejmit dl vchodiska
a cle jednotlivch bsnickch program. Od 23. jna do 11. prosince byly na
praskm Slovanskm ostrov podny veery mlad poezie, kde hovoili kritit
mluv a teoretikov jednotlivch skupin a pedstavili se svou tvorbou jejich
lenov. Na veerech vystupovali mlad autoi rznch programovch orientac:
spisovatel sdruen kolem sbornku Ohnice, Skupina 42, autoi seskupen
kolem Mlad fronty, bsnci z okruhu Rudho prva, spirituln (katolicky)
orientovan literti, mlad surrealist ze Skupiny Ra a jako posledn dostali prostor
ti, kte se do dnho uskupen nepotali (Zdenk Kriebel, Jan Pila, Oldich
Mikulek, Jan M. Tome a Alena Vrbov). Tato mnohdy ponkud nesourod
uskupen vytvela plastick obraz smrov se rozrzujc mlad esk poezie
mezi Kvtnem a norem. Vedle relativn konciznch a propracovanch
programovch koncept (Skupina 42), po boku pokraovatel i varitor
avantgardnch umleckch vboj (surrealist) a bsnk semknutch jistotou
kesansk konfese se v tomto paradigmatu objevila dobov podmnn,
nekoherentn a zhy se rozpadajc utilitrn spoleenstv. Prv tyto krtkodech
programotvorn snahy vak nejvmluvnji vypovdaj o dobovch podobch
tehdejho literrnho dn.
Ohnice
Pozornost literrn veejnosti poutala skupina, kter se ji svm nzvem
Ohnice manifestan pihlsila k odkazu Jiho Ortena a sousteovala se kolem
osobnosti bsnka a kritika KAMILA BEDNE.
Bedn ji za protektortu aspiroval na mluvho cel mlad nastupujc
generace, je do literatury vstupovala koncem tictch let a v dob vlen
(zprvu na strnkch Studentskho asopisu, Mlad kultury, Jitra i Kritickho
msnku), knin debutovala pod patronac Frantika Halase v edici Prvn
141

knky v nakladatelstv Vclav Petr a pedstavila se tak v nkolika generanch

sborncch (Chvla slova, 1940; Jarn almanach bsnick 1940; Mlad Morava,
1940; Podn ruky, 1943). Bedn, veden hlubokou deziluz z krachu tehdejho
spoleenskho, politickho i literrnho vvoje, vypracoval koncepci nahho
lovka; chtl obrtit poezii k antropologick konstant, k lovku zbavenmu
vech nnos konvenc a ideologi, jen se ml stt jedinm jejm tmatem (Slovo
k mladm, 1940; Ohlasy Slova k mladm, 1941). Spoluprce skupiny
s nakladatelstvm Vclava Petra pokraovala i po vlce, kdy mimo jin byla
v Bednov redakci vydvna edice Nov jmna (prvnm svazkem byla v roce
1947 kniha Ivana Divie Prvn hudba bratm).
V prvnch povlench letech Bedn vydal sedm bsnickch knih.
Podstatnm rysem tto jeho poezie je subjektivizace nadosobn, kolektivn
zkuenosti: objektivn, obecn lidsk i svtov problmy autor prov a ztvruje
jako dramata intimnho dlu. V povlenm bsnkov vvoji se tento vztah a
ustavin napt mezi objektivn skutenost a subjektivnm proitkem jet vce
zvrazuje. Bsnk se sna pekroit existencialistick vchodiska vlen
tvorby, dodat sv nov poezii adresnj sociln rozmr, chce se vymanit
z vnitn samoty, sebemuivho smutku, zasadit svj introspektivn bsnick
postoj do irho i konkrtnjho djinnho rmce a najt cestu k lidem.
Vyrovnv se s traumatizujcm zitkem vlen kalvrie veri vzruenmi,
expresivn vizionskmi i osobn polemicky vyhrocenmi, jejich stedem
zstv pocit bolesti. Typickou polohou jeho tehdejho bsnickho vrazu
zstv patetick lyrismus rozjiten osobn zpovdi. Takovho rodu jsou jeho
sbrky zpracovvajc vlen tma, skladba Praha pod kdly vlky (1945), sbrka
ver z let 194345 Due orl (1946) a rozshl bsn Vojk a pou a Jim
hostinou bylo (ob 1948). Bsnicky mnohem astnj je vak Bedn tam, kde
erp z dvrn znalosti konkrtn mstsk a perifern reality a bsn, krajinn i
mstsk momentky, jsou budovny z drobnch detail kadodenn skutenosti,
lyrickm mluvm intimizovanch, i z pbh vednho ivota (Pravda svta,
1948). Tuto povlenou etapu tvorby pak bsnk dovril reprezentativnm
autorskm vborem z poezie od konce tictch let nazvanm Kamenn andl
(1949).
Vedle sv bsnick tvorby vyvjel Bedn mnostv edinch a organizanch
aktivit, jejich prostednictvm soustedil kolem sebe nkolik vraznch
osobnost nastupujc generace. Byl jednm z nejaktivnjch propagtor tvorby
tragicky zahynulch mladch bsnk Hanue Bonna a Jiho Ortena, jeho dlo
se stalo pedmtem kultovnho obdivu zeteln a trvale pekraujcho skupinov
hranice. Skupina vydala dva svazky sbornku souasn literatury Ohnice
(1947), piem prvn uspodal Kamil Bedn sm, druh s Jaroslavem
ervinkou. Krom pvodnch bsn (Antonn Bartuek, Ji Daniel, Ivan Divi,
Pavel Gabriel, Josef Hiral, Miroslav Holub, Vladimr Kovak, Jan Pila,
Augustin Skpala, Frantiek Vtek, Josef Zeman, Richard Zika) se zde objevila i
142

prza (Ota B. Kraus, Vlastimil Kovak) a tak ada nevyrovnanch pspvk

kritickch, esejistickch a publicistickch (mj. Jaroslav ervinka, Ivan Divi,
Zdenk Urbnek, Josef Zeman).
Mezi tradin, melodickou, formln kultivovanou, existenciln a reflexivn
ladnou lyrikou a nbhy ke spoleensky zvanm tmatm se pohybovala
vlen a povlen lyrika JOSEFA HIRALA. Po pevn milostn a existenciln
lyrice ranch sbrek nael Hiral novou tninu v bsni Matky (1945), inspirovan
tragdi lidickch en. Skladba datovan lednem a norem 1945 dokld nkolik
obecnjch, bezmla konstantnch rys znan sti tehdej bsnick tvorby
mladch autor. Temn a apokalyptick obraz vlench hrz m psobit
pedevm apelativn, v zvru pichz oistn a optimistick pedstava zrodu
novho svta z bolest konce svta starho. Pesto byly Matky spe vjimkou
v Hiralov tvorb, kter se v povlenm obdob velice zeteln inspirovala
existencialismem a skeptickou bezvchodnost lidskho byt halasovskho a
ortenovskho typu. Typick je i prvotn objevovn formlnho experimentu,
kterm se Hiral piblil tvorb Jiho Kole.
Tmata vlky a matestv se objevuj tak v Hiralov nsledn sbrce zk
cesty (1948), zahrnujc vere z let 194447. Kniha pin jak bsn existenciln
ladn, intimn a introspektivn, tak i pedmtnou poezii inspirovanou
venkovskmi i mstskmi sceneriemi. Patriarchln spoleensk struktura je vak
destruovna, osudov rny a velk djiny utvej osudy lid. I sem pronikaj
tmata dominujc pedel knize. (Hiralova tvorba z konce tyictch let vyla
zsti a v nkolikrt pepracovan sbrce Soukrom galerie z roku 1965, vt
st bsn je ovem roztrouen po dobovch asopisech nebo v rukopisech.)
Z autor Bednova okruhu debutoval IVAN DIVI sbrkou Prvn hudba bratm
(1947). A bv tato sbrka oznaovna za prvotinu pedasnou, pece jen ji nese
mnoh rysy poetiky jednoho z vraznch bsnickch talent generace:
kontroverzn vztah ke kesansk tradici a spoleenskm konvencm vbec,
expresivitu, exaltovanou rtoriku, vniv apostrofy i provokativn teze.
Autoi Mlad fronty

Nejpoetnj skupina mladch litert se sdruila kolem denku Mlad fronta,
kter vznikl 9. kvtna 1945. Jen vnjkov propojen a vnitn znan
diferencovan uskupen vyvjelo hlun, ale nepli konzistentn programov
iniciativy, oznaovan obvykle jako dynamoarchismus (z ec. dynamis sla,
archeion vldnout), tebae jej lenov po vlce sami sebe oznaovali spe
jako autory okruhu Mlad fronty. Skupina byla zaloena v roce 1944 a spojovala
mlad lidi, psobc v mldenickm protinacistickm odboji. Po vlce, v roce
1946, pak vyel pvodn periodicky zamlen sbornk novho umleckho
mylen Aktiv (reedice a koment as. Aluze 2000, . 1), na nm se mimo jin
143

podleli bsnmi Jaromr Hoec a Frantiek Listopad, przou Ivan Andrenik,

teoretickmi pspvky Jan Grossman (ten se ale skupin zhy vzdlil) a literrn
kritik Jaroslav Mork. Podobn jako v ppad Skupiny 42 spolupracovali tzv.
dynamoarchist i s modernmi vtvarnky a fotografy ke skupin ml blzko
napklad fotograf Miroslav Hk. U proto, e sbornk spolu s programovm
prohlenm dynamoarchist vznikl ve zcela jinm kontextu, byl v dob vydn
chpn jako zleitost znan nejasn a mimo aktuln as. Sm program psobil
vgn, kladl draz na kreativitu a dynamiku, na slu a vmluvnost umleckho
gesta, asovost a kontakt s kadodenn realitou spjat s proklamovanou
kolektivitou, lidovost i na snahu pekonat idealistick romantismus a
nespecifikovanm souznnm idej revoluce a umn se podlet na zrodu
socialistickho lovka. Ke skupin kolem Mlad fronty se volnji pipojili i
Ladislav Fikar, Oldich Krytofek a Eduard Petika.
Oba bsnci, kte v Aktivu vystoupili, patili po kvtnu 1945 mezi
nejiniciativnj leny skupiny. FRANTIEK LISTOPAD vydal do roku 1947, kdy
odeel do Pae, v pekotnm tempu pt bsnickch knih: monumentln
patetick gestika a okzal metaforika revokujc stsnnou atmosfru a
existenciln tragiku okupace (Slva uknut, 1945; Prvn vta, 1946) se u nj
postupn promuje v civilnj, malou empirii se zetelnou tendenc
k epinosti a depatetizujc prozaizaci (Vzduch, 1946; bsn v prze Mal lsky,
1946; Jarmark, 1947). JAROMR HOEC, prvn fredaktor Mlad fronty a editel
stejnojmennho nakladatelstv, se pedstavil ve sbrce Kvten . 1 (1946), za jej
dobu vzniku autor oznail hektick obdob kvtna a ervna 1945, jako exaltovan
rtor revolty a expresivn publicistick dikce. Schdkovit segmentace ver a
stylizace lyrickho subjektu zeteln prozrazuj inspiraci poetikou Vladimira
Majakovskho. V ponkud intimnj a kontemplativnj poloze se nesou
Hocovy opodn vydan vere ze sklonku protektortu (Na asy, 1947) i
elegick, rodnou Zakarpatskou Ukrajinou inspirovan Jasina (1946).
Do okruhu spoluzakladatel denku Mlad fronta patil tak IVO
FLEISCHMANN, od roku 1946 kulturn pidlenec eskoslovenskho velvyslanectv
v Pai. Jeho prvotina, apelativn stylizovan zpov Vojk (1945), provd
tene s barokizujc obraznost po apokalyptickch scenerich smrti,
vudyptomnho zmaru a vlen idovsk genocidy. Juveniln tvorbu rilkovsk
raby z prvn ple vlench let shrnuje sbrka Sad (1946). Pasternakovskou
motivaci Fleischmannovy poetiky potvrzuje smyslov rozosten a metaforicky
ifrovan lyrickoreflexivn tvorba v bsnickch knihch Seven oblaka (1946) a
Pse o ri (1948), ale i peklady bsn tohoto autora ve vboru ze sovtsk
vlen poezie Brnili svou zem (1945).
Siln kultovn povlen radiace Ortenovy poetiky zashla t tvorbu reportra
a redaktora mladofrontovn kulturn rubriky OLDICHA KRYTOFKA. Poetickou
hravost a jinoskou senzualitu ranch bsnickch pokus (Ukryt v korlech,
1941) transformovalo nepochybn zejmna vznn a proitek vlky. Promna
144

bsnick metody se zroden projevila ve sbrce Hranice (*194244; 1945),

naplno pak v Bolehlavu (1946), knize bsn, kter nle k poetn vln beletrie
reflektujc realitu nacistickch vzen a jej klov bsn jsou vnovny Jimu
Jakubovi, co bylo Ortenovo kryc jmno. Tivou stigmatizujc zkuenost
vzn tereznsk Mal pevnosti proel tak MILO VACK, kter pedtm
debutoval a sbrkou Krlovstv (1943), nebo pedchoz dva pokusy (Aleje,
1942; Stnohra, 1943) zabavila protektortn cenzura. V koncentrnick sbrce
ver Mal kalvrie (1946) se vyrovnv s traumatem nesvobody kontemplativn,
Wolkrem inspirovanou przranou a vcnou lyrikou, je vytv duchovn prostor
k peit ve svt zla a nesvobody. Ve sbrce Sonety z oputnho ndra (1947)
variuje strofick rozmr tradin bsnick formy, piem zachovv pouze
obvykl poet ver. Vedn ndran relie tvo rmec zejmna pro rozehrn
existencilnch motiv cizoty a osamn. Z expresivn obraznosti nartnut
vlen hrzy sestv tak jdro sbrky Zem jistotn (*194547; 1949).
Poezie JANA VLADISLAVA, z jeho pera za protektortu vzela inspirativn
parafrze nmeck lidov poezie Milostn hlas (1944), je soustedna do sbrek
Nedokonen obraz (1946), Dar (1946) a Hoc lovk (1948, nedistribuovno),
je obkruuj tradin motivikou lyrick tmata lsky a s n spojench vypjatch
existencilnch pocit; zejmna v posledn sbrce tto doby vak do
Vladislavovch ver v souladu s obecnj tendenc vpadaj vednodenn
empirick relie. K Ortenovu bsnickmu odkazu se zeteln hls formln
vyspl a kultivovan poezie tehdejho redaktora Mlad fronty JIHO VCLAVA
SVOBODY. Jeho sbrka Lomikmen (1945) variuje pocity smutku, zkosti a mjen,
ale i touhy po lsce a zakotven a dokld, jak sloit, bolestn a obtn
nachzeli nkte vlen debutanti bsnickou osobitost i cestu k ivotnm
jistotm. O rok pozdji vydal do ty oddl rozlennou bse Lidice (1946),
v n s halasovskm monumentalizujcm patosem rozehrv oste polarizovan
obraz vlen tragdie.
Vedle mn vznamnch autor (Jaroslav Vitk, Svatopluk Svoboda a
Jaroslav Hulk) nelze mezi mladofrontovnmi literty opomenout LADISLAVA
FIKARA, jeho zral debut, pojmenovan podle jeho rodit na Vysoin Samotn
(1945), pijala dobov kritika pochvalnm pitaknm. Tento autor nleel
k mladofrontovnmu okruhu spe ve volnjch souvislostech dobovho
literrnho dn (psal do tohoto listu divadeln kritiky) ne ze zornho hlu
vlastn, na skupin nezvisl a svbytn poetiky. Pi komparativnch pokusech
zaazujcch tuto sbrku do vvojovho kontextu padla ji tenkrt mimo jin
jmna Blatn, Pasternak, Rilke, Wolker; nkter z nich jsou ostatn explikovna
v bsnch samotnch. Jemn mlinost a vyven syntetinost vpovdi se opr
o opravdovost chlapeck senzuality a o fascinaci probouzejcm se milostnm
opojenm. Citov intimita tvo harmonick celek s impresemi inspirovanmi
dvrn znmou krajinou. Bsnk, vyuvajc mnostv inspirativnch odkaz
k literrnmu svtu a hlavn k tradici esk i evropsk poezie od impresionismu a
145

symbolismu a po poetiky nejsouasnj, si vytv ve sbrce autonomn

bsnick prostor. Ten je budovan z dvrn vnmanch konkrtnch motiv
prodnho a venkovskho rmce rodnho msteka (sad, alej, modn, kostel),
z motiv erpanch z intimity nejblich vc obklopujcch lovka (svtnice,
lampa, loe) i tch slov, kter zvrazuj akt bezprostednho smyslovho
vnmn svta i lidsk tlesnosti (vlasy, hlas, dlan, ruce). Tento prostor
zdvrnlch konkrt dotvej motivy vyrstajc z tradice folklorn a milostn
poezie rzn provenience: studna, prsten, holoubek, dbn. Vechny tyto dl
motivy maj vedle sv reln tvnosti i symbolicky mnohoznanou platnost a
bsnick mluv v gestu stejn slavnostnm jako magickm z nich vytv
pocitov bohat lyrick psma, kter zachycuj s velkou emocionln silou jemn,
nehmotn dje lidsk due. V stylov velmi jednotnm a zdnliv pevnm
prostoru se odehrvaj v utkvlch, touhou i tesknou melancholi zastench
scenerich pbhy lidskho nitra, intimn existenciln dramata chlapeckho
dospvn a lidskho zrn, osudov setkn s lskou, elegie mjen a hokost
nenaplnn. Roste i vdom nemonosti nvratu do tohoto vysnnho svta
chlapectv: A to je Samotn? Co nikdo nerozn. [] Umel snad? Odeel?
Hoch z mho Samotna. / i bsn skld nm a hoce listy spn / jak mlad
smutn jilm?
Navzdory jednoznan kladnmu pijet se Fikar nadle takka vlun
vnoval pekladu a organizan prci redaktorsk a dramaturgick. Dal kniha
jeho ver vyla a posmrtn (Kmen na hrob, smz. 1979, Mnichov 1988,
souborn dlo in Samotn, 1992).
Za patronace Frantika Hrubna vydal v Drustevn prci svou prvotinu Oi
vzltajcho asu EDUARD PETIKA (1946). Nkter motivick konstanty lze vyst
z nzvu knihy: jej eklektick tematick e, z n je patrn prvotn hledn
ideov i tvrn, vak nepostrd pdech bizarnosti ilustrujc mnostv
rznorodch podnt, kterm byli Petika a jeho vrstevnci vystaveni. Vedle text
dedikovanch otci i matce tak stoj bsn inspirovan smrt Verlaina a Valryho,
zvltn sla jsou vnovna Leninovi a Rodinovi, tematizovn je mr i vlka ta
s ivoinou, brutln expresivitou. Charakteristick je vrazn stylizace
lyrickho subjektu a siln historizujc a sociologizujc dikce.
Okruh Rudho prva

Dobov velmi charakteristickou oscilaci mlad esk poezie mezi
individulnm tvrm gestem a slubou kolektivnm a socilnm zjmm
vyhrotila velmi prbojn skupina syntetickho (novho) realismu, sdruen
kolem Rudho prva, proklamativn jednoznanm pklonem k dialektickmu
materialismu a slub ideji socialismu a komunismu. Samotn pojem syntetick
realismus, jen byl odkazem na mezivlenou koncepci Bedicha Vclavka,
146

ovem tehdy pouvali spe z taktickch dvod msto pojmu socialistick

realismus. Na veeru Umleck besedy uvedl kritik a publicista Ji Hjek, znm
z etnch polemik, krom esti bsnk (Jindich Hilr, Michal Sedlo, Ivan
Skla, Vladimr Stuchl, Vlastimil kolaudy a Jaroslav Vojtch) tak trio prozaik
(Jan Klobounk, Vtzslav Kocourek, Sergej Machonin). Jeliko se mohli oprat
o siln postaven komunistickch idej ve spolenosti, prosazovali jej mluv
umn sociologizujc, tdn pojat a kolektivistick. Umlci se mli aktivn
podlet na budovn ideln, tj. socialistick a komunistick spolenosti a
napomhat dlnick td (v internacionlnm mtku veden Sovtskm svazem)
pi naplovn jej projektovan historick lohy. Bsnick tvorba tto skupiny se
tak postupn pizpsobovala tezm o poteb realismu, typinosti a lidovosti,
piem byla zdrazovna vazba na rusk a sovtsk umn a spoleensk
systm. Skupinu ovem spojovalo vce spolen politick pesvden ne
literrn poetika a podobn jako u mladofrontovn skupiny (nazvan t podle
jejich starho programu z protektortnho obdob dynamoarchist) byly
formulovan cle mnohdy v rozporu s tvrmi typy jednotlivch autor, kte
teprve postupn pibliovali sv bsnick vpovdi programovm poadavkm.
V souladu s ideovou objednvkou se ubral vvoj bsnick tvorby IVANA
SKLY. Kultivovan, halasovsky ladn prvotina Kesadlo (1946), pinejc
vere z let 194145, vyuv jet tradin lyrick prostory milostn a prodn,
ale zrove aktualizuje adu bsn dobov pznanmi dedikacemi velkm
mrtvm (nap. Juliu Fukovi, Josefu Horovi i Vladislavu Vanurovi). V knize
Pes prh (1948) se vedle halasovskch aluz (slova ztky podebran) vak ji
nachz ada patetickch politickch bsn (Padest let K. G., norov). Podobn
pohyb lze sledovat i v poezii VLASTIMILA KOLAUDYHO, jeho sbrka ry (1945)
se klene od halasovsk dedikace a po dramatickou oslavu jnov rusk revoluce
v bsni Psn, piem se zde pznan stetv tradin kesansk symbolika
s topikou socialistick poezie. Stejn rozptyl je patrn i v nsledn autorov knize
Pse domova (1948), kde po tomanovskch mscch a a eroticky vzncen
reflexi lze nalzt jak bse Vzpomnka na TGM, tak zvrenou skladbu
S praporem jna. Ve sbrce Dozrvajc as (1948) sl ve kolaudyho poezii
publicistick vednodenn empirick dikce, doplnn ivoinou a robustn
vrazovou klou s a expresivnmi slovnmi spojenmi (nadren zem,
plav Sve kost, poal se ist plod / socialismu).
O optimistickm oekvn djinnho pevratu svd ji sm titul sbrky
Hodina do svtn JINDICHA HILRA (1948); uruj ji zejmna expresivn podan
vzpomnky na vlen udlosti i ir djinn reflexe zaklenut viz pokrokov
budoucnosti. MICHAL SEDLO (ve sbornku Chvla slova publikoval jet pod
vlastnm jmnem Antonn Neureutter) stoj sbrkami sv poezie na okraji
programovch skupinovch snah. V Seifertov edici Kln vydal sbrku bsn
Silice (1945), jejm stednm tmatem je milostn a krajinn reflexe. Subtiln
poezii, kter je do jist mry v pmm rozporu s proklamativnost a ideovou
147

sluebnost Sedloovch marxisticky orientovanch souputnk, lze najt i ve

sbrce Vtvka mimzy (1946).
Pes vechny individuln rozdly tak tvorba skupiny Rudho prva pomhala
spoluutvet poetiku, kter se po noru 1948 stala vcemn zvaznou normou
pro bsnky slouc komunistickmu konstruktu spolenosti.
Bsnci mimo programy

V rmci veer v Umleck besed se jako sedm a posledn sloka mlad
tvorby pedstavilo i nkolik osamlch autor, kte se nehlsili k dnmu
seskupen. lo pitom vtinou o autory vkov o nco star (nkte z nich
debutovali ji na potku i v prbhu tictch let a po vlce patili k zavedenm
litertm), mnohdy s osobitou autorskou poetikou, jejich vznam v dobovm
literrnm kontextu nebylo mono pehldnout. Do tto skupiny patili bsnci
Zdenk Kriebel, Jan Pila, Alena Vrbov, J. M. Tome a Oldich Mikulek.
Skupinu zvrem veera doplnili i ti kritici a teoretici Jan tern, Jan Grossman a
Jan Vladislav.
Vyhrannou osobnost byl ZDENK KRIEBEL, kter debutoval ji potkem
tictch let. Jeho sbrka obansk poezie Alarm (1947), dobovou kritikou
pzniv pijat, shrnuje vere od konce tictch let a je pro ni pznan snaha
objektivizovat, projevujc se pedmtnost bsnickho vidn i vytvenm
epickch podobenstv o zlomovch chvlch djin; je vak i citov astnm
komentem a reflex vlenho a povlenho asu. V tematicky rozmanit
knize se ms vere typickho dobovho patosu s civilnj bsnickou vpovd,
kontemplace s pbhem, lyrick momentka s konfes. V kontextu povlen
lyriky psob sbrka jako autorsky dkladn uven, tvarov vyzrl a lidsky
umen etick koment uplynul dekdy.
Lyrika JANA PILAE pokrauje ve sbrce Okov (1946) v tvrnch i
mylenkovch intencch autorovy vlen poezie. Formln kultivovan,
melodick, sniv, tvarov tradicionalistick a nevbojn introspektivn poezie
impresionistickho charakteru je pznan intimnm proitkem asu, motivy
teskn milostn touhy a nevyhrannou spiritualitou. Zvren oddl Nov jaro
pak pin vere z osvobozen, je utkvvaj v obecnosti, proklamativnosti a
obrazn nekonkrtnosti. Teprve v dal sbrce Snh (1948) se dvj autorsk
poetika vrazn mn, tradin vzan ver se dramatizuje a rozvoluje, obraznost
nabv konkrtnosti a bsn asto zachycuj prodn dje symbolick platnosti,
kterm autor vtiskl etick rozmr.
Introspektivn existenciln lyrika sbrky Svr ALENY VRBOV (1946),
pedstavujc vere z let 193743, zachycuje v obrazech asto stopench
v koloritu era a noci svry lidsk due. Autorka hled v niternch reflexch,
148

v obrazech citovch zrann a snov utkvlch pedstav duchovn rozmr

lidskho byt.
Svrznou variac na symbolistickou poezii Mallarmovu a Valryho je kniha
Ruby (1947), jejm autorem je JAN MARIUS TOME. Hermetick poezie vysoce
stylizovanho, formln virtuznho a koncentrovanho tvaru, vyuvajc asto
odkaz k antick tradici, je typologicky pbuzn Holanov lyrice tictch let
stejn jako Palivcov vlen poezii, ovem bez agresivn metaforiky,
mylenkov hloubky a bsnick mnohovznamovosti. Technikou variac vytv
Tome cykly, kter se sousteuj asto k samotnmu ivotu bsnickho slova, a
autor vyjaduje zmr jt a za stnu slov do prostoru, v nm trvaj v tichu
pratvary vc.
Vznamn zmny se odehrly v povlen poezii OLDICHA MIKULKA. Po
krtk poetistick epizod z pelomu dvactch a tictch let a mnohaletm
odmlen rozvj bsnk v ad sbrek z doby vlen halasovsk typ poezie a
v jeho bsnick modifikaci postupn nalz osobitj vraz. Ve sbrce Podle
plotu (1946) je tradin venkovsk svt Mikulkovy dvj poezie nahlen
s robustn pedmtnou obraznost, ustavin dramatizovn vyuitm djovch
sloves a motivy pohybu, lidskmi i prodnmi dji (chze, let ptka, vtr), take
psob i pes svou pedmtnost svrchovan dynamicky, je nabit vnitnmi
konflikty a vznamovm naptm. Jet vraznji je patrn tento dramatick nerv
Mikulkovy poezie ve sbrce Pulsy (1947), kter ji zcela opout venkovsk
plenr a nesporn i pod vlivem soudobho civilismu a poetiky Skupiny 42
nachz vhodn bsnick tern v ivot souasnho msta. Jet zetelnji a
mnohdy pmo manifestan (nap. v vodn bsni Puls vnovan Halasovi)
prov a zobrazuje bsnk svt v pohybu, jako ustavin pulsujc dramatickou
jednotu dj kosmickch i prodnch, duchovnch i tlesnch, snovch i
relnch: m ale nhle jsme se vm, / se svalem, stvolem a vlnou, / tanc
vesmr, tah ptk, / sun luny, andl a bs?
149

PRZA
Prza obdob 194548 tvo celek velmi nepehledn: ms se v nm dla

nov napsan s przami vydanmi ze zsuvek, tendence reagujc na
aktuln povlen spoleensk dn s trendy, jejich potek sah do
tictch let.
Sjednocujcm tmatem novch i starch dl a vech tvrch generac
byla vlka. Bezprostedn se vlen tma odrazilo v dokumentrn a
svdeck literatue, kter v letech 194548 zaznamenala nebval
kvantitativn rozmach a jej impulsy zashly i fabulovanou przu, a
v literatue usilujc o umleck obraz vzesk zkuenosti nebo
kadodennho ivota v protektortu. Parabolicky nebo prostednictvm
ideovch paralel se s vlenou zkuenost vyrovnvala prza historick a
alegorick. Vlka byla tak podntem k revizi individulnho i spoleenskho
hodnotovho systmu, a u prostednictvm existenciln analzy byt jedince
v extrmnch podmnkch ohroen ivota, nebo skrze hledn novho,
aktivnho a spoleensky revolucionizujcho hrdinstv.
V tomto obdob postupn slilo voln po literatue, kter by svm
optimistickm a kolektivistickm ladnm odpovdala obecnmu smovn
k socialismu. Souasn vak trvaly a dle se rozvjely tendence typick ji pro
literaturu tictch let a doby okupan: k frekventovanm prozaickm typm
se adila intimizujc rodinn a rodov kronika i jej varianta spoleensky
vraznji zakotven a blc se ji romnu spoleenskmu a vvojovmu,
vesnick prza a prza psychologick, ale tak epika zaloen na obrozen
djovosti, situanm zahrocen a vypravsk spontnnosti. Po vlce se znovu
vynoily typy, kter za okupace absentovaly, toti prza surrealistick,
prodn a lyrick a prza kombinujc fabulaci s autobiografickmi postupy.
Tradin prozaick nry nicmn prostupovala ada rys novch, aktuln
motivovanch: zvlt je to patrn v existenciln vtvi psychologick przy,
kter usilovala o nov definovn vztahu mezi jedincem a spoleenskm
celkem prostednictvm prohlouben analzy individulnho provn svta,
a v przch vesnickch a spoleenskch, kter naopak spatovaly zklad nov
morlky v apriorn pojmenovanch potebch spoleenskho celku.
Nepehlednost vvojovch pohyb v letech 194548 nen dna jen tm, e
jde o krtk obdob, v kterm se prolnaj rysy starho a novho.
Zvyuje ji i fakt, e star i nov nastartovan procesy nemly monost
150

probhnout a do konce, do svho vyerpn. Mocensk pevrat v noru 1948

zastavil autonomn kulturn pohyby a nahradil je stedn reglementac a
nastolenm striktnch norem.
Sledovn vvojovch promn esk przy v obdob 194548 ztuje
rozpor mezi literrnkritickmi programy a literrn produkc. Zatmco
vtina kritik ve svch vahch vychzela z premisy, e ptomn situace je
okamikem prudkho historickho a socilnho zlomu, kter si vynucuje tak
zsadn zmnu orientace literatury a jej poetiky, przy, kter byly napsny a
po kvtnu 1945 a tud mohly na tento postult aktuln reagovat, byly
v tehdej produkci v menin. Zejmna v prvnch dvou povlench letech
pevaovaly naopak knihy napsan nebo alespo koncipovan v prbhu
vlench let (a nkdy i dve), ppadn dodaten v detailech aktualizovan.
Teprve po kvtnu 1945 se tak et teni seznamovali s tvorbou, kter za
okupace, pedevm pro svou tematiku, nemla anci na publikovn, ale tak
s dly spisovatel, kte proili vlku v emigraci a jejich przy v zahrani ji
vyly, a u esky nebo ojedinle v pekladu (Egon Hostovsk, Frantiek
Langer, Ji Mucha, Zdenk Nmeek, Vladimr Vank aj.). Vydno bylo i
nkolik knih z pozstalosti zemelch autor, poppad soubor jejich
starch asopiseckch text: ohlas zskala pedevm prza KARLA POLKA
Bylo ns pt (1946, s.255, kap. Literatura pro dti a mlde) a soubory
drobnch urnalistickch tvar KARLA APKA Kniha apokryf (1945) a
Bajky a podpovdky (1946; oboj ed. Miroslav Halk).
Skutenost, e povlen knin produkce byla z nemal sti vsledkem
literrnch snah obdob, od nho se esk spolenost hodlala co nejrychleji
odpoutat, zpsobovala, e ada literrnch kritik a publicist pistupovala
k dobov prze se znanou dvkou pezravosti a netrplivosti. Obecn
naladn doby vyjdil pregnantn Karel Polk, kdy v pednce pro Klub
ten pednesen 11. nora 1947 se znanou dvkou skepse charakterizoval
pojem dnen esk romn: Jak mono mluvit o romnu dnenm, kdy
vecka nae mysl je zamena k ztku? Nen to, co nazveme dnenm eskm
romnem, u vc verejka, jet ne jsme to slovo vlastn vykli? [...] Valn
st tch knih byla napsna za okupace, nkter dokonce jet ped vlkou.
Mohly vyjt a te, ale prv proto jsou to samou povahou vcnou i slohovou
romny u historick, verej. Rostou z osobnch i citovch nlad verejka,
z nlad, jich nen radno zapomnat, ale kter jsou pece u pekotnm
vvojem nadobro pekonny (Knihy a teni 1947, . 56).
Pezravost vi vemu, co bylo by teba jen dobou vzniku spjato s
duchovnm ovzdum protektortu, vedla ji v letech 194548 k pehlen
nkterch autor, dl a celch nrovch oblast; pozdj marxistick
literrn historie pak tento zen zorn hel promnila v zvaznou pedstavu
151

o hlavnm proudu, spjatm s procesem zrodu socialistick literatury, a o

nezajmavosti tendenc odsouzench k zniku.
Ve skutenosti byla prza let 194548 celkem znan mnohotvrnm a
vnitn bohat lenitm, v nm vedle sebe koexistovalo, vzjemn se
doplovalo a prostupovalo mnoho rznorodch tendenc, a to asto i v rmci
jedinho dla i skupiny dl. Podstatn pak je, e prakticky skoro celou
eskou povlenou prozaickou produkci spojovalo a zsadnm zpsobem
modifikovalo jedno jedin velk tma: vlka. kol vyslovit erstv proitek
vlky a okupace si kladli nejen autoi, jejich dla a postupy vyrstaly
z okupan atmosfry, ale i prozaici, kte navazovali na potlaenou
kontinuitu s literaturou pedvlenou i hledali nov cesty, je je sbliovaly
s dnm v literaturch zpadoevropskch. Konen si jej kladli i ti, jejich
tvorba ji pipravovala nstup budouc budovatelsk poetiky. Znan se
ovem liily cesty a postupy, jimi tento proitek do literrnho dla pronikal,
jako i ideov zvry, je z nho jednotliv autoi vyvozovali.
Vzhledem ke znan mnohostrannosti literrnch poetik, tendenc a snah,
ale i vzhledem k jejich vzjemnmu prostupovn a prolnn nen pitom
snadn rozdlit povlenou przu do jednotlivch a pesn ohraniench
proud. Situaci komplikuje i pokuen interpretovat a hodnotit rznorod a
mnohosmrn pohyby v rmci povlen przy z pohledu jejich vsledku.
Mnoh z tendenc, kter byly bhem prvnch povlench let a zejmna po
noru 1948 hodnoceny jako odumrajc a pekonan, pitom ustoupily pouze
mimo dosah mocenskho zen literatury a postupn se do n znovu vracely
bhem nkolika vln kulturn liberalizace tak, jak probhaly od druh poloviny
padestch let a v letech edestch.
STAR PROZAICK TENDENCE

Mnostv shodnch rys mezi przou vlenou a tsn povlenou, a to
jak povahy tematick, tak i nrov a stylov, vyplv z vydavatelsk
setrvanosti. I v povlen produkci byly vrazn zastoupeny prozaick typy
soustedn k mikrosvtu jedince i rodiny (psychologick romn a
intimizujc rodov kronika, v n jsou potlaeny vazby k tzv. velk historii).
Tendence okupanho obdob ke kultivaci jazykovch a tvrnch prostedk
doznvaly zvlt v prze navazujc na podnty obrozen epiky tictch let.
Vznamn postaven si uchovvala rovn historick a fantaskn tematika,
pojman ovem asto jinotajn a pohybujc se na pomez mezi reakc na
vlenou a protektortn situaci a vizemi novho povlenho ivota.
152

Spektrum doznvajcch typ przy

Dleitou pozici v protektortn a povlen knin produkci zaujmaly
rodov kroniky, tedy nrov typ, kter za okupace umooval uchlit se do
mikrosvta rodinnch vztah a individulnch mravnch konflikt, ppadn
se vyjadovat k problematice umleck tvorby a osobnostnho sebeutven.
Tato intimizace doznvala jet v Letopisech esk due ESTMRA JEBKA
(I. Podivn prvodkyn, II. Kvetouc sad, 1946) nebo ve tensky spnj
Stbrn paruce ADOLFA BRANALDA (1947), kronice nkolika pokolen
divadelnickho rodu, rozvjejc tradici laskav bassovsk drobnokresby a
zaloen na dkladn a pesn evokaci dobovch reli. Soubn
s doznvnm intimizace probhaly vak v nru rodov kroniky i procesy
protikladn: vedle mezitvar spojujcch rysy lokln kroniky a
psychologickho romnu (jako Kvas Edvarda Valenty) se objevovaly przy,
v nich se sfra rodinnch a rodovch vztah stvala prmtem irch
souvislost spoleensko-politickch. V tchto przch se obvykle
prosazovaly vrazn znaky ideologizace tmatu i pojet (Marie Pujmanov:
Hra s ohnm, Vojtch Mixa: Smr na trnctm polednku, Helena
Dvokov: Pd rodiny Bryknar).
Hojn byl v knin produkci povlench let zastoupen typ przy, jeho
koeny tkv ve tictch letech a v tehdejm sil o obrodu epickch zklad
prozaickho tvaru. Rozmach epiky fabulistick, open o bohatou djovost a
rozvjen syetu bez vraznjho mylenkovho zaten, ale tak o kultivaci
jazykovch prostedk a innou gradaci celku, poppad i jednotlivch
epizod, souvisel s podmnkami literrnho ivota za okupace: cenzurn
zbrany nutily autory k hledn tematiky utvrzujc ve tench otesenou
vru v trval mravn hodnoty a slu umleckho projevu. S jistou licenc lze
mluvit o druh, znan opodn vln novoklasicismu. Jej vrchol spad do
let okupanch, nkter przy danho typu ovem vyly a po vlce. Do
tohoto okruhu pat mimo jin milostn romaneto ze starosvtskho prosted
ivnostnk na prask Kamp (VLADIMR NEFF: Marie a zahradnk, 1945),
novelistick cykly vyuvajc monosti stylovho odstnn podle dobov a
spoleensk lokalizace pbh (JOSEF KOPTA: Lska v pti podobch, 1946;
MILO VCLAV KRATOCHVL: Pt milostnch a jedna, 1946), s barvitm
orientlnm koloritem pracujc mongolsk bylina (MILOSLAV FBERA:
Sedm mongolskch kon, 1946) i legendistick parafrze oivujc atmosfru
renesann Florencie (ESTMR JEBEK: Podivuhodn nvrat bratra
Anselma, 1948). Je vak mon k nmu zaadit i romn FRANTIKA KUBKY
Palekv smv (1946) se znaky pikaresknho romnu s enpglovskmi
kousky titulnho hrdiny, jen vznikl propojenm samostatnch povdek,
otitnch v roce 1943 v knize Prask nokturno. V dlu druhm, nazvanm
153

Palekv pl (1948), vak ji autor postavu bratra Paleka, aka krle Jika
z Podbrad, programov petvel v nositele idealizovan husitsk tradice
nrodn a sociln.
Vtev epiky situan, soustedn k okamikm, v nich se ozejmuje
podstata lidskho osudu, reprezentoval od tictch let pedevm JAN EP,
orientujc se na venkovsk ltky a na hodnoty nboensk vry. Po vlce
vydal povdkov soubor Poln trva (1946), tematicky sjednocen motivem
pomjivosti pozemskho ivota. ivotn peripetie epovch zdnliv
prostch postav jsou podny stdm a s charakterizan spornost, pod
povrchem kroniksky zaznamenvanch epizod jsou vak utajeny intenzivn
citov i duchovn konflikty, kter posiluj pesvdivost vslednho smen s
neodvratnm bhem asu a s vy ne lidskou logikou ivotnho dn. Ve
stnu epovch vesnickch prz zstala novelistick tvorba JOSEFA
HEYDUKA (Bosorka, 1946). Heyduk nezape svou erudici pekladatele
modern francouzsk literatury (Andr Gida, Paula Claudela, Franoise
Mauriaca aj.), s epem jej spojuje stylov kultivovanost a schopnost uinit
prost osud vesnickch lid soust obecnho vesmrnho dn. S oblibou
uv baladickho erosvitu, atmosfry temn osudovosti a vraznch
djovch i charakterizanch point. Zastihuje sv postavy v situacch, je
pesahuj jejich mravn monosti, konfrontuje je s letmo zahldnutm
idelem, jeho se vzpt musej vzdt, nebo se silami, kter nejsou s to
ovlivnit. Vol protagonisty, kte svou vinu spe vzdlen tu, ne aby ji
reflektovali a hluboce protrpli. Spojen jist primitivnosti charakter a
prosted s umenou vypravskou dikc dv Heydukovm przm
intenzivn vnitn napt.
Odlinho, novinskho rodokmenu je povdkov tvorba EDVARDA
VALENTY, nicmn i ona se sousteuje na situace, kter v bleskovm
osvtlen ozejm lidsk charakter nebo osud. Valenta, kter vydal e sv
dlouholet povdksk innosti v souboru Kouty srdce a svta (1946),
rozvjel pedevm podnty Karla apka a koly Lidovch novin; projevoval
se ovem i jako ctitel anglosask short story, zaloen na vypravsk ironii,
djov a charakterizan zkratce a pdn point. Jeho drobn przy zpravidla
portrtuj svrzn lidi a figurky, s nimi se autor setkal pi novinskch
toulkch po svt i domov, nebo rozvjej anekdotickou situaci, za n se
skrv nikoli bezvznamn poznn lidskch poetilost. Konciznj je
Valentv romn Kvas (1947), navazujc na nrov typ lokln kroniky a na
tradici manskho romnu pozdn naturalistick raby. Proces
industrializace venkovskho kraje na pelomu 19. a 20. stolet tvo pozad
pro obraz mravnho zrn hlavnho hrdiny, kterho soubn formuj
poadavky podnikatelsk vbojnosti i sociln odpovdnosti. Valenta svm
romnem o chlapci dobyvateli, kter vyjde z chudch pomr, ale dky
usilovn din a podnikavosti se prosad v tvrd konkurenci, oponoval
154

dominantn dobov tendenci hned nkolikansobn: relativizoval vazby mezi

socilnm statusem postav a jejich charakterovmi vlastnostmi a vyzvedal
spoleenskou potebnost podnikatelskho ducha; citliv a odstnn
povahokresba hlavn i cel ady vedlejch postav odkazovala pak k tradici
psychologick przy tictch a tyictch let, jej nosnost byla
v povlenm obdob veobecn zpochybovna.
Pokusy o spoleensk romn irokho zbru, o romn generan a
rodinn byly vtinou tematicky zameny k minulosti, zvlt k obdob
mezivlenmu. V kontextu spoleenskho romnu se i po roce 1945 vrazn
uplatovali autoi demokratick orientace, kte svmi dly oponovali
tendencm k zjednoduenmu vidn svta podle kle tdn determinace.
Obshl romn ZDEKA NMEKA Evropsk kantilna (1945), kter
rozvj nkolik navzjem se kcch djovch psem na irok scn
mezivlen Evropy od Ruska a po panlsko a od bohmskho prosted
umlc po mondnn svt diplomacie, byl ambiciznm pokusem o zapojen
nkolika individulnch pbh do irch souvislost evropskho
duchovnho klimatu dvactch a tictch let. Obecn dosah soukromch
osud byl vak pekryt efektn a ponkud samoelnou fabulac a
mylenkov podlo romnu, autorova pedstava o nerozdlen Evrop, k n
pat stejn racionln a utilitrn Zpad jako citov a nevypoitateln
Vchod, zstalo v rovin tez vyslovovanch tradin pojatm, vevdoucm
vypravem.
V rozvjen podnt epiky vypravsk, kter klade nejvt draz na sm
akt vyprvn, pokraovali v povlenm obdob J. . Kubn a Jaromr John.
JOSEF TEFAN KUBN, oprajc se o dokonale zaitou zkuenost sbratele
lidov slovesnosti, vydal po vlce vedle soubor Kudrnat povdky (1946) a
Lidov humorky (1948) tvrtou a ptou knihu volnho cyklu oznaovanho
jako Jivnsk rapsodie s tituly Stny jdou za nmi (1946) a Divok pehky
(1948). Znovu se v nich projevil jako nezkrotn vyprav, jemu mnohem
vc zle na ei ne na tmatu a jeho bizarn, z pout bn ivotn logiky
vyinut svt, obdaen pitom etnmi realisticky odpozorovanmi detaily,
je nezastenm produktem prv tto pebujel eov aktivity. Ve
frazeologii, tvaroslov i syntaxi erp Kubn z lidovho jazyka a
z podkrkonoskho ne, v obraznosti a fabulaci z folkloru, ale neboj se
osobitch kombinac jak v jazykovm vrazu, tak i v motivick skladb
povdek. Tm, jak vytv radostnou, povznesenou atmosfru ivota
nezkrcenho ve svch tvoivch monostech, stk se jeho tvorba, napjen
z tradinch zdroj, paradoxn se smovnm mezivlen avantgardy.
JAROMR JOHN soustedil svj zjem na umleck poven pokleslch
slovesnch nr. V povlenm obdob vyly knin dv sti jeho voln
trilogie o lidech povrench, proponovan pvodn jako triptych romanet.
Pedpokldan rozmr dodrel autor jen u przy Eskamotr Josef (1946);
155

prza Pampovnek (1948) se mu ji rozrostla v obshl romn, stejn jako

Honda Cibulk na svtlo vydan (z nj stail za svho ivota, v roce 1949,
publikovat jen ukzku Diamantov stevky, v plnosti prza vyla a roku
1976). Eskamotr Josef je variac na motivy starozkonnch pbh o
Josefovi, Marii a Jobovi; je lokalizovn do as padku sklskho emesla
v echch a ironizuje optiku sentimentlnho socilnho romnu i
mravounch vyprvn o zzran odmn, j se dokaj dob a
spravedliv. Pampovnek je zaloen na jet odvnj motivick paralele
mezi histori Kristova ukiovn a ivotem chudho, oputnho hocha
nemanelskho pvodu, kterho kltern vchova pivede k pesvden o
vlastn vyvolenosti. John podobn jako Kubn nerespektuje dn pravidla
klasicky umenho vypravstv, bez skrupul std rzn nrov i
vrazov polohy, vytv barokn labyrint djovch odboek, do epickho
vyprvn vkld obshl vsuvky zroujc pedchoz dkladn studium
dotench sfr lidsk innosti. Pekypujc znalost nejodlehlejch skutenost
ivota se u nj spojuje s mnohost vypravskch postup, se zpochybnnm
kadho ustlenho a zkonvennlho hlediska a s osobitm pstupem
k postavm, je jsou souasn poslunmi marionetami v rukch ironickho
vyprave-principla i osobami, kter neztrcej alogickou zhadnost a
vnitn duchovn rozmr lidskch bytost. V dlech vylch v povlenm
tlet doshl John sv autorsk zralosti. Ironick a parodick potencil jeho
tvorby nemohl ovem v nsledujcch desetiletch programov vnho, a
patetickho vztahu k literatue nalzt rezonanci. Johnova relativizace veho,
co aspiruje na vnou a veobecnou platnost, byla v prudkm rozporu s
pozvolna se prosazujc poetikou przy nabzejc jedin, rdoby objektivn
vklad svta.
Vedle dl, v nich doznvaly tendence pznan pro protektortn obdob,
charakterizuje lta 194548 tak znovuvynoen nkterch typ przy, kter
byly zastoupeny v nrovm systmu pedvlenm, ale za okupace
absentovaly, zejmna skupina prz imaginativnch a lyrickch. Teprve v roce
1945 vyla surrealistick prza VTZSLAVA NEZVALA Valrie a tden div,
vznikl o cel desetilet dve, zrove vychzela i dla mladch surrealist,
pslunk Skupiny Ra Ludvka Kundery a Zdeka Lorence ( s. 138,
kap. Poezie). Mimo surrealistickou doktrnu stla tvorba ARNOTA VANKA,
mla k n vak blzko po strnce motivick i tm, e asociativn logika
obraznosti v n asto vtzila nad logikou epick jednoty a nvaznosti. Svj
sklon ke snov rozplvavmu vypravskmu podn mohl Vanek
nejorganitji
uplatnit
v przch
rezignujcch
na
realistickou
pravdpodobnost prosted i postav v symbolickch podobenstvch s
tajemnmi motivy starch sdel, rodovch proklet a majetkovch pout
(Svtlo v zmku, 1945; Ryk svta, 1946), v textech tcch z exotismu
156

odlehlch dob i mst (Psa u Svatho Vta, 1946; ern labu, 1947), ve
varovnm nru antiutopie (Atomov msto, 1948).
Lyrismus ml ovem v povlen prze i tradinj podoby. Prodn
przy JAROMRA TOMEKA (Ryba a hvzda, 1945; Zem zaslben, 1947)
byly soustedny k deskripci prodnho kolobhu a zvecch osud.
Z okupan vlny nvrat k domovu, k rodnm mstm a k mateskm
jistotm zem i ei vyrostly vedle bsnickho mstopisu jinch ech Zem
zamylen (1947; peprac. ve 2. sv., 1957; roz. s tit. umava, 1970) od
LADISLAVA STEHLKA tak przy JANA ARKA Dopis na vnost (1947) nebo
ROBERTA KONENHO Chudobky (1946). Mimodn postaven v tto
skupin dl oslavujcch krajiny pisatelova srdce zaujm svmi slovesnmi
kvalitami drobn prza FRANTIKA HALASE J se tam vrtm... (1946 ve sb.
Vysoina; 1947), kter vznikala od roku 1940.
Nvrat k dtstv, rodin a kouzlu ztracen minulosti charakterizuje i dv
z trojice vznamnjch knih stojcch na rozhran memorov literatury a
fabulovan przy. V knize Zelen ratolest ESTMRA JEBKA (1946) se
beletrizace projevuje hlavn v rovin kompozin a stylov. Sled drobnch
epizod ze ivota jihomoravsk vesnice a z dn uvnit uitelsk rodiny se
rozleuje podle kolobhu ronch dob, autor rozvj epick a dramatick
monosti ltky, pracuje s dialogem, obraznmi prostedky, stdnm
vypravskho hlediska. V autobiografickm romnu male, sochae a
literta JAKUBA OBROVSKHO Mal eka (1947) pistupuje k tmto
beletrizanm postupm i maska odosobnn: vesnick dtstv v Bystrci u
Brna je v knize evokovno prostednictvm phod a zitk epick postavy,
kter se od autorskho subjektu emancipuje i svm jmnem a pozdjmi
ivotnmi osudy. Ve vyprvn se std robustn humor s jmavou nostalgi.
Hojnm uitm ne a snahou o vyvoln sytho loklnho koloritu se
Obrovsk hlsil k tradici moravskch regionalist.
Velk zjem vzbudila vzpomnkov prza ptelkyn a eny Karla apka,
hereky OLGY SCHEINPFLUGOV, esk romn (1946), rekapitulujc
promny, jimi bhem dvou destek let prochzel sloit vztah tchto dvou
vraznch tvrch osobnost. Autorka v nm uila etnch citt
z korespondence s apkem, penesla je vak do dialog a nerespektovala ani
jejich asov relace. Tyto posuny od faktick struktury ltky k jej vstavb
beletristick tvo soust celkovho pojet dla, je Scheinpflugovou
pedstavuje jako aktivn duchovn spolupracovnici Karla apka a jako enu,
kter osudov pispla k rychlmu vyzrn jeho talentu i osobnosti. Dojem
z takto stylizovan vlastn role a dokumentrn nespolehlivost dla dle
umocnil autorin sklon k melodramatickmu, verbln tragizujcmu podn a
konvennmu vidn apkovch lidskch rys.
157

Prza historick a alegorick

Historick alegorie dvaly za vlky monost jinotajn vpovdi o aktuln
politick a spoleensk situaci. Nesla tak v sob jist ideologick nboj, kter
se po vlce jet dle vyhraoval. Tyto przy prostednictvm historickch a
pseudohistorickch podobenstv vyprvly o falench vdcch a
dobyvatelch, o barbarstv vlek a odboji proti uchvatitelm. Svou
alegorinost a monost fabulan hry s fakty mly pitom velmi blzko
k przm s rysy utopickmi nebo fantastickmi, kter vak obyejn
pinely i projekty optimlnho uspodn spolenosti. Tato jinotajn
orientovan tvorba si zpravidla uchovala tm del ivotnost, m vt
spektrum monch konkretizac zvolen ltka nabzela a m byla zrove
sobstanj ve svm prvotnm, nepenesenm vznamu.
V prv ad to plat o romnu JIHO WEILA Makanna, otec div (1946),
kter byl dopsn u v roce 1940, kdy autor jako id nemohl publikovat,
nicmn pokusil se rukopis zadat do nakladatelstv pod cizm jmnem.
Weilova prza postihuje obecn platn mechanismy politick li, falenho
mesistv a spoleensk manipulace. Konfrontace tituln postavy, arabskho
generla a liproroka z 8. stolet, s masami jeho stoupenc m ke zvraznn
protikladu mezi individuln vl k moci a v djinch neustle zneuvanou
touhou bezprvnch vrstev po spravedlnosti. Romn je stylizovn jako
npodoba starch kronik. Ji Weil, stoupenec mezivlench teori o krizi
romnu, se v nm odvrtil od psychologick introspekce a jednotlivm
epizodm ponechal jejich autonomnost (portrty Makannovch pznivc
maj rz takka samostatnch povdek). Jeho vyprav je vcnm
pozorovatelem dn, vyhb se komentm a emocm, autor vyuv
orientlnho koloritu, verblnch exotism a mrn stylov archaizace. Na
psobivosti romnu se podl i Weilova znalost pramen a prosted (v
sovtsk Stedn Asii nucen pobval v tictch letech).
Princip vdcovstv je tematizovn i v prze IVANA OLBRACHTA Dobyvatel
(1947), kter je beletristickou adaptac Djin dobyt Mexika americkho
historika W. H. Prescotta a v n se tedy estetick zetele uplatuj jen s
ohledem na funkci poznvac. Olbracht akcentoval paralely mezi Cortsovm
taenm a Hitlerovmi vboji na jedn stran a mezi zoufalm bojem Indin
za peit a protifaistickm odbojem na stran druh. V tchto ideovch
momentech, jejich dobov aktulnost se ovem bhem asu stala
nezetelnou, oslabovna i uritou romantizac stedn Cortsovy postavy,
spov tit jeho jinak pietnho pevyprvn pedlohy (mra Olbrachtova
pvodnho autorskho vkladu se zatkem roku 1948 stala pedmtem
polemik vyvolanch negativn recenz Antonna Hrubho v Kritickm
msnku).
158

Tma boje proti uchvatitelsk moci dominuje tak historickm romnm

PAVLA NAUMANA Faon (1947) a VLADIMRA VAKA Zem krvc, zem
kvete (vdsky Stockholm 1943; esky 1946). Vakv romn, zasazen do
doby ticetilet vlky, vznikal ve vdskm vzen, kam byl autor uvren na
ntlak Nmecka, protoe v neutrlnm vdsku pracoval jako bval
diplomat pro zahranin odboj. Vank chtl upoutat pozornost vdsk
veejnosti k eskoslovensk vci a podpoit protifaistickou emigraci
vyzvednutm jej historick legitimity. Tomu odpovd idealizace vdsk
asti v protihabsburskch akcch, oste protinmeck ladn dla a hlavn
jeho pmoar agitanost, projevujc se mimo jin i v modernizaci
historickho dn. Alegorick vazba mezi tmatem a jeho aktulnm
vkladem je mnohostrannj v Naumanov romnu Faon, kter erp svj
nmt z doby punskch vlek, kdy se eck osady v jin Itlii a na Siclii
stvaly jablkem svru mezi mem a Kartgem. Nauman dbal na dslednou
antickou stylizaci dla: uil dopisov formy, kter mu umonila reprodukovat
udlosti z epickho odstupu, se zmoudelm nadhledem, rtorickou dikc
starovk historiografie, thnouc k zobecujcm filozofickm vahm a
gnmickm prpovdm. Protagonista romnu, bojujc po cel ivot proti
msk rozpnavosti, se postupn mn z patriota pesvdenho o
vjimenosti vlastnho rodit v obrnce velidskho idelu svobody jako
nejvy ivotn hodnoty.
Jako kritick tovn se spoleenskou indiferentnost a protektortn
atmosfrou oblomovsk pasivity vyznv prza MILOE VCLAVA
KRATOCHVLA Krl oblk halenu (1945). Tituln postavou je esk krl
Vclav IV., kterho autor pojal jako osamlce, drcenho svou neschopnost
volby mezi protichdnmi historickmi silami. Kratochvlovo hledn
monost osobn asti v dn svta dosahuje i pi statinosti stednho
charakteru silnho evokanho inu: opr se o lyrismus, malsky barvit
popisy mstskch i prodnch sceneri, vyuv etnch dynamizujcch
kontrast, v nkterch epizodch vytv ovzdu snov pzranosti. Hlub
analzou odpovdnosti jedince je cervantesovsk romn ZDEKA URBNKA
Cestou za Quijotem (1949), kter se u v ponorov kulturn atmosfe
nedokal patinho ohlasu ().
Jestlie se ji v tchto pevn monograficky koncipovanch historickch
przch, spjatch s vlenou atmosfrou, asto prostupovala perspektiva
individulnho hrdiny se zjmy irho kolektiva, v rmci alegorick przy se
objevila i dla pichzejc s tmatem spoleensk zmny, s projektem
mravnho a socilnho uspodn povlen spolenosti.
Pedstava o monostech novho djinnho zatku nezatenho minulmi
vinami a omyly byla po vlce velmi rozen a pitahovala autory nejrznj
politick orientace. Polemicky vi n vystoupil PAVEL NAUMAN v nepli
zdail antiutopii Zlat vk (1949). Chiliastick mtus mravn obrody je
159

obsaen v romnu JOSEFA KOPTY Dies irae (1945), kde se oistn boue a
zatek novho ivota (dlo pznan uzavr apostrofa novho a krsnho
dne) ohlauje temnm podzemnm dunnm a sesuvem pdy. Kopta vychz
z tradin podoby vesnickho romnu s dlmi romantickmi prvky:
realisticky zachycuje zevnjek postav, jejich vztahy i vyjadovn,
romantick zdroje m stedn milostn zpletka i tajemn hrozba poslednho
soudu. V kompozici autor pracuje s anticipacemi i zptnm osvtlovnm
dj a umn stupuje napt a k zvrenmu rozuzlen; duezpytn postupy
nahrazuje zznamem vsledku psychickch proces a dodv tak prostm
vesnickm lidem rysy monumentality. V druhm vznamovm plnu,
openm jak o symboly dobov aktuln, tak i nadasov, romn perst
v podobenstv o mezch racionlnho vkladu svta.
Nkter alegorick przy naznaovaly cestu k ponorov poetice jak
zdraznnm vznamu kolektivnho vlastnictv a spolen prce pi
formovn nov lidsk morlky, tak podzenm djov logiky apriorn
autorsk koncepci. Utopick pedstavy o nprav lidskch podk pitom
jednotliv autoi promtali do rznch historickch i pseudohistorickch
tmat: JI HRONEK v dol jasu (1946) do prosted Palestiny tsn po
Jeov ukiovn a OLDICH AUDY v obshlm romnu dol se zvedla
(1947) do doby vcarsk reformace. Idealizujc vize o blzkosti kesanstv
a komunismu nala svj vraz i v romnu MIROSLAVA HANUE Legenda o
Tomovi (1947). Pmoae alegorick romn Slovansk nebe JOSEFA
TOMANA (1948) aktualizoval v duchu nejedlovsk kulturnpolitick koncepce
slovanskou mytickou prehistorii a pedstavil slovansk echy jako piinliv
nrod, na rozdl od bojechtivch Germn peduren ke kolektivn prci.
Prza psychologick
K frekventovanm nrovm typm patila jak v dob okupace, tak
v prvnch povlench letech psychologick prza. Pro povlen literrn
klima je vak pznan, e ti z vznamnch autor psychologick przy,
kte se doili konce vlky, se zaali sami brzy odvracet od detailn
duezpytn analzy a postupn thli bu k prze zdraznnch funkc
spoleensko-politickch (Vclav ez), nebo k sociln utopickm
podobenstvm. Dokld to zejmna tvr vvoj MIROSLAVA HANUE,
jednoho z pednch pedstavitel tto nrov oblasti za okupace. V jeho
povlen produkci psychologickou analzu vytlauj nejdve motivy
fantasticko-mystick (Pbh o pomoci, 1945) a pot prvky dobrodrun, a
senzan fabulace spojen s vahami o nacismu, vin a trestu a novm svt
bez vlek a utrpen (nap. pbh o tom, co by bylo, kdyby Hitler peil vlku,
J-spravedlnost, 1946). Hanuova Legenda o Tomovi (1947) pak opout
160

analytick postupy pln; autorovo etick smovn zde nalo vraz

v idealizujc pedstav o blzkosti kesanstv a komunismu.
Vtina psychologickch prz vydanch v prvnch tech tyech
povlench letech pedstavuje jen vce nebo mn osobit variace starch
nrovch model. Jednu z monost mrn aktualizace tradinch
prozaickch postup pedstavovalo sil propojit psychologizaci s efektn
fabulac a s pozdn naturalistickm zvraznnm lidsk pudovosti a osudov
pedurenosti ivota. Takto postupovali BERNARD HORST v romnu Kroky
osudu (1945), ANTONN PROCHZKA v romnu Poetilci (1946) a K. J. BENE
v novelistickm diptychu Rud v ern (1947). U Horsta a Benee je mdiem
psychologick analzy tradin pojat autorsk vyprav, jemu je dostupn
cel rozloha vytvoenho epickho svta a kter iny, mylenky i city postav
nejen zveejuje, ale i komentuje, Prochzka pak objektivnho autorskho
vyprave std s vyprvnm pmho svdka dj. Pro vechny ti autory je
charakteristick, e svt individuln psychiky se jim jev jako v zsad
transparentn a tradinmi literrnmi prostedky takka beze zbytku
vyjditeln. Vzjemn se vak li v interpretaci ivotnch kauzalit. Jestlie
verbln peexponovan vypravsk komente Horstova pbhu
manelskch kriz naznauj, e odpovdnost za vvoj citovch vztah nesou
spe tajemn sly ivota ne postavy samy, v Prochzkov romnu m
ivotn osudovost povahu mnohotvrnho epickho dn, jeho hlavnmi
strjci jsou samy postavy a jejich vn. V Beneovch novelch na rozdl
od pedchozch, otevench i aktulnm politickm podntm (problmy
nmeck vlen viny a relativity spoleensk spravedlnosti) nabv pak
osud podoby etzce nhod, kter je motivovn spe potebou novelistickho
vypointovn a epickho zaokrouhlen tvaru ne psychologi postav.
Mnohem poetnj typ psychologick przy navazoval na okupan przu
s etickou inspirac, j dominoval nr romnu vchovnho, pesnji romnu
mravnho sebeuvdomn, charakteristickho minucizn kresbou citovch
hnut, generanch konflikt, mileneckch a rodinnch vztah. I zde se jet
ojedinle jako v romnu JAROSLAVA PECHKA Pole ttiny (1946)
objevovala tradin narativn technika, astj vak byly pokusy o
subjektivizaci prozaickho tvaru, dl uplatnn personlnho hlediska ve
vyprvn, vyuit vnitnho monologu, poppad i proudu vdom,
polopm nebo nepm vlastn ei, vzjemnho prostupovn rznch
asovch perspektiv a jinch prunjch narativnch prostedk. Podobn
jako Pechkovo dlo i romn HANY KLENKOV Regina Lorencov (1947) se
sousteuje ke konfliktm mezi rodii a dtmi a k mravnmu i
mylenkovmu zrn nekonvennch dvek z manskho prosted. V obou
przch je patrn autorsk snaha o pestoupen hranic ist psychologick
przy a propojen intimnho svta postav s obrazem duchovnho i politickho
ivota prvn republiky. Klenkov svou przu navc stylizuje jako romn
161

v dopisech, jako zpov a trkovit, retrospektivn skldanou sebereflexi

mlad eny, v n teprve tragick ztroskotn probouz smysl pro ivotn
odpovdnost a pokoru. Nzvem romnu, typem hrdinky, soustednm ke
konfliktu mezi dcerou a tyranskm, pesto vak milovanm otcem i silm o
etickou apelativnost se oteven hls k romnu Kristina Vavincov norsk
spisovatelky Sigrid Undsetov, z domcch autor pak k Boen Beneov.
Romnem etick emancipace a hledn jinho zpsobu ivota je tak Str
MARIE PRUKOV (1945) z prosted indiferentn pedvlen zlat mldee.
Vedle Klenkov i Prukov usilovali o uplatnn modernjch
narativnch postup, umoujcch zachytit jemn citov hnut a duevn
stavy postav v jejich plynul promnlivosti, tak FRANTIEK BBUS a HELENA
HODAOV. Bbus vystavl svj romn o manelsk neve Jde za nmi
vrolomnk (1946) na vzjemnm zrcadlen nkolika obdobnch lidskch
osud a na kesanskm pesvden o nadosobnm etickm du, kter
lovku nedovoluje hledat vlastn tst za cenu ciz bolesti. Hodaov vydala
v povlench letech hned ti prozaick knihy. Jestlie novela Mrak (1946),
variace na tma pubertlnch dvch citovch zmatk, a novelistick triptych
Ti doby (1946) s stedn postavou eny, kter se uzavela do svta vlastnch
infantilnch pedstav, jsou sondami do ist privtnch sfr lidsk psychiky,
v romn Odklad na neurito (1949) se autorka pokusila spojit
psychologickou drobnokresbu s obecnjmi otzkami. Romn se
v retrospektivch vrac k vlce a mtkem spoleensk mravnosti se v nm
stv odkaz domcho i zahraninho odboje.
Mnohem jednodu a kompaktnj psychick svt, ne jak se
objevoval v pevn sti psychologick przy, nikoli vak svt primitivn,
pedstavil v prze Zamlkl dti JAROSLAV PODROUEK (1946). V jeho
idylizujcm pohledu na dospvn knihaskho uednka se uplatnila i
ironick konfrontace naivn chlapeck romantiky s hrubozrnnou jazykovou
stylizac dialog a humorem prask periferie.
DOKUMENTRN A SVDECK LITERATURA

Specifick postaven aktulnho protiplu tradin literrnosti mly
v esk literatue let 194548 dla a texty pouvajc dokumentrn a
autobiografick postupy, mnohdy stojc na samm okraji ist faktografick
literatury. Spojeny takka vhradn s tmatem okupace a vlky byly vnmny
jako pslib tematickho i tvarovho oiven a obratu k autentickmu rozmru
literrn vpovdi a k realit samotn. Vce ne individuln, neopakovateln
osud jedince jejich autory pitahovala monost podat objektivizujc
svdectv o nedvn dob. Jako poadavek asu se pitom zprvu jevil kol
pojmenovat a vykreslit pekonan osobn a nrodn utrpen a tak odboj proti
162

uchvatitelm. Postupn vak stle astji a vraznji vystupoval poadavek

interpretovat tento boj jako okamik, s nm byla spojovna oekvan
spoleensk zmna.
Tomuto dobov vypjatmu poznvacmu sil poskytovaly nejadekvtnj
zkladnu nry jako report, memory nebo denk, tedy nry, jejich optika
pracuje se skutenmi udlostmi, fakty i osobami, je zamena na jejich
fixaci a zaloena na vmluvnosti reality sam. Relativn otevenost tchto
nr umoovala pitom integrovat do jejich struktury adu aktulnch tmat
a problm, reflektovat je se zetelem k ptomnmu kontextu s jeho politicky
a nrodnostn zjitenou atmosfrou. Rozmach dokumentrn literatury byl
souasn i projevem pot umleck przy vyrovnat se s agresivitou fakt a
promtnout je jako soust proitho do individulnch a kolektivnch osud.
Svdectv o vznicch a koncentranch tborech

Nebvalou konjunkturou prola v prvnch povlench letech
dokumentrn prza, zejmna knihy o nacistickch vznicch a
koncentranch tborech. Akoliv lo o rozmach spe kvantitativn (do roku
1947 vylo zhruba 80 titul tohoto zamen), reagujc na silnou dobovou
poptvku po autentickch svdectvch o nacistickch zloinech, lze jej
povaovat za jeden z pznanch jev povlenho tlet. Vzesk
literatura si vydobyla nejen prvo na svbytnou existenci v rmci przy, ale
v podstat tak zastiovala ojedinl pokusy o uchopen vzesk tematiky
prostedky tradin, tj. fiktivn epiky. Tato orientace na dokumentrnost,
svdeckost a autenticitu vpovdi vyplvala z povlenho pesvden o
nesdlitelnosti fakt hrzn skutenosti prostednictvm vtvor i t
nejvypjatj fantazie.
Povlen vzesk literatura, zvlt jej dokumentrn vtev, se vymyk
z model ustlench v literrnm povdom, z tradice, kter sah k Friovi,
Sabinovm Oivenm hrobm a pokrauje Dykovm Tichm domem, Macharovm
Kriminlem a vysuje v Olbrachtov Zamovanm zrcadle a kter smuje ke
kritice vnj sociln skutenosti. Aktuln zitek vznn, vzesk kadodenn
empirie ivota se v n uplatuje jako jedna ze sloek osobit formy reportnho
romnu.
V povlen produkci sm pojem vzesk literatura nabyl irho

vznamu, nebo vlka zmnila i samotnou podobu vznn. Spe ne dla
zachycujc ivot v uzaven komunit vzen, v nm panuj do jist mry
elementrn pravidla fungovn dennho ivota, tu dominuj dla tzv.
koncentrnick literatury, kter pinej zcela nov motivick i ideov
prvky. Vzen je zde prostorem nedobrovolnho ivota v hromadnosti,
163

v nm funguj mechanismy promujc lidskou bytost v jakousi vegetativn

odrdu ivoinho druhu. Vpov o nm je tak vpovd o novodobm
otroctv, kter je zaloeno na maximlnm zuitkovn lidskho ivota,
vetn konenho een v plynovch komorch a krematorich.
Charakteristickm rysem koncentrnick literatury je snaha o maximln
popisnost, o nahromadn co nejvtho mnostv reli tak, aby samy o
sob okujc pedvdly zrdnost faismu. Naprost vtina text byla
napsna s minimlnm asovm odstupem, kter zaruoval nebo ml zaruit
svdeckou hodnotu osobn zkuenosti a tak pravdivost, ovitelnost fakt,
jak si je vybavovala (nezdka s pomoc zznam) pam tch, kdo peili.
Ani dokumentrn prza vak nen pouhm zznamem, popisem poznanho a
proitho; akoli dla vychzej v podstat ze stejn inspirace, jednotliv
knihy se v mnohm li co do zpsobu prezentace fakt a princip jejich
organizace.
Publikaci kladouc maximln draz na svdeckost a faktografinost
pedstavuje Tovrna na smrt (1946), jej autoi OTA KRAUS a ERICH SCHN
(jen pozdji pijal jmno Erich Kulka) vsadili na innost popisu,
kombinovanho s osobn zaujatm prhledem do osud lid ve svt, kter
nikdo nikdy nepochop. S vyuitm dokument, vlastnch zitk i
osobnch svdectv vz pojali Tovrnu na smrt jako bedekr, prvodce po
osvtimskm komplexu a jeho zrdnm mechanismu na vyuit a likvidaci
lidskho materilu ve stanici konenho een v Birkenau. FRANTIEK
BLHA, vze a lka tborov nemocnice v Dachau a pozdj svdek
v norimberskch procesech, v knize Medicna na scest (1946) naopak svou
vpov koncentroval do uzavenho prostoru nemocnice-stanice pokusnch
praktik provdnch na vznch. Osobn zkuenost a e fakt doloil
nesmrn utrpen bezmocnch obt a souasn prostednictvm lkaskho
vkladu a popisu jednotlivch pokus usvdil nacismus z nejhlubho
padku zneuvn vdy. (Kniha se umstila ve tensk anket tdenku
Hlas osvobozench hned za Fukovou Report, psanou na oprtce.)
Jmenovan knihy pitom obrej dv zkladn tendence, mezi nimi
dobov produkce oscilovala. Pro jeden okruh je charakteristick tendence
roziovat empirick zklad autorovy vpovdi o svdectv jinch osob a t
o dokumenty, kter umouj v irokm zbru vypovdat o povaze
vzeskho systmu a jeho dopadu na osudy jednotlivc a spoleenstv
vbec. K druhmu okruhu pat prce, kter se sna nepekraovat
perspektivu individulnho svdectv a spe ne na extenzitu zbru kladou
draz na emocionln vhu osobn vpovdi.
K vznamnjm pracm prvnho okruhu nle Zznamy z Buchenwaldu
(1945). Jejich autor, novin LEV SYCHRAVA, otevr knihu scnou prohldky
buchenwaldskho krematoria ti dny po osvobozen, kdy jeho poklidn
atmosfra navozuje pedstavu prochzky jakousi prastarou pamtihodnost.
164

Ta se stala impulsem, jen autora podntil k rozhodnut zanechat zprvu o

nsil spojenm s tmto mstem, umocnit svou vpov svdectvm o dalch
nacistickch zloinech (o protiidovsk akci v roce 1938, Osvtimi,
transportech ad.) a tak obecnjmi vahami o podstat faismu,
odpovdnosti Nmc a nutnosti spoleensk pestavby. Publicisticky
orientovanou report o ivot v Buchenwaldu, v n se autor ujm funkce
svdka repres, ale i koordintora a zprostedkovatele udlost, je zasazuje
do irch souvislost spoleensko-historickch i politickch, je rovn kniha
V drpech bestie JANA HAJMANA (1947). Pozorovn lid a fakt je tu
shrnuto do typologickch nstin vznitel i povah vz, pslunk
rznch nrod, a to se zvltnm zetelem k tomu, jac jsme my a oni,
Nmci.
Knihy druhho okruhu, zaloen na zruce vlastnho proitku, jsou
zastoupeny etnji a vykazuj vt nrovou variabilitu. Ve vtin dl se
proces znovuvybavovn vzpomnek a jejich modelace opr o osobn (teba i
ojedinl) zznamy autora i svdectv jin osoby.
Na retrospektiv, rekonstrukci vlastnho putovn po nacistickch
vzench a tborech je zaloena kniha JIHO BENEE V nmeckm zajet
(1945); autor dodruje asovou chronologii pbhu a tak osobn
perspektivu, z n podv asto a dsn svdectv o tom, jak se ilo, trplo,
popravovalo, ale tak bojovalo v jednotlivch trestaneckch tborech (mj.
v podzemn tovrn na V2), a kter je tak vchodiskem k obasnm vahm
na tma nacismu a budoucho uspodn spolenosti. Ve stnu zstala kniha
VCLAVA JR est jaro (1946), kter formou a stylem zhutn reporte a
se smyslem pro dramatick situace l obrazy ivota v hammelnskm
tboe, soustedn do nkolika poslednch dn zvrenho roku vlky;
autor inklinuje k pekrvn osobn perspektivy perspektivou kolektivn
(stdn gramatick osoby j a my, uvn emocionlnho ty) a
atmosfru umocuje psobivm kontrastem mezi naturalistickou kresbou
lidsk bdy a probouzejc se prodou (a nadj). Psobiv vyuv techniky
kamerovch zbr, je odpovd i jeho profesi fotografa.
Memorov, spe kroniksk rz maj Ti lta v Terezn ANNY
AUEDNKOV (1945); osobn zitkov sfra tu ustupuje do pozad, vlastn
vha spov v popisu kadodennosti ivota v tereznskm sbrnm tboe
id, vetn motiv zkosti, strachu a nesmysln krutosti vznitel.
Opakovatelnost kadodennosti autorka redukuje tm, e vyprvn integruje
do tematicky pojatch vse (ek se komise, Kultura, Vldnouc mui
apod.). Na asov chronologii jsou zaloeny zpisky OLGY KOUTOV U
Svatoboic (1946), poodkrvajc ivot komunity lid internovanch
(pevn po odchodu blinch do emigrace) ve sbrnm tboe nedaleko
Kyjova. Knihu doprovz autorka nkolika povdkami a rtami; jimi
165

zpestovala spoluvzekynm ivot za zdmi tbora, do jeho obrazu vstupuje

pomrn ojedinl motiv konfrontace s normalitou vnjho svta.
Valn vtina dobov produkce se pohybovala v motivickch stereotypech
(zaten, transport, vstup do tbora, osvobozen apod.), hlavn vha pitom
spovala v popisech nejrznjch projev krutost Nmc a jejich pohnk,
v len lidsk bdy a ve variacch na tma lidskho utrpen. Zamen na
emocionln in bylo napklad v reportn knce FRANTIKA ROBERTA
KRAUSE Plyn, plyn, pak ohe (1945) vystupovno do krajnosti kumulac
drastickch detail i expresivn stylizac vjev (autor se ji ped vlkou jako
reportr zamoval na zkout sociln bdy a ivot deklasovanch vrstev).
Emocionln nboj byl zakalkulovn ji do titulu tak u R. BLANKA (vl. jm.
Vladimr Hank), jen si v knce Mrtv se vrtil (1945) vyuitm beletrizanch
postup a vypjat dramatickm aranm pbhu zajistil tensk spch,
potvrzen tverm vydnm knihy. Akoli tyto knihy dokldaj, e autorm
nebyly ciz literrn ambice, zstvaj dokladem postup, jimi se masov
produkce zmocovala aktulnho tmatu, a tak zpsobu jeho prezentace, nezdka
se silnm martyrologickm podtextem. Ten je zeteln i v memorov pojat
knize BEDICHA URDY-LIPOVSKHO Tereznsk katakomby (1946), v knize
FRANTIKA VCLAVA KE V jm lvov (1946) a dalch.
S vrazn literrnmi ambicemi vstoupila na pole vzesk literatury JARMILA
SVAT v nepli zdail knize Milenci SS smrti (1945), je je siln
subjektivizovanm pevyprvnm autentickch zitk mauthausenskho vzn
Vclava Vclavka a pohybuje se na rozhran mezi dokumentrn report a
beletristickm tvarem. Trestn tbor tu autorka tenm pedstavuje jako
djit, jeho jednotlivmi scnami a okruhy, stylizovanmi do podoby
pozemskho pekla, prochz vze-svdek, extaticky komentujc zrdnost
likvidan mainerie a zlovolnost neomezen moci, personifikovan v obrazech
smrti a jejich pozemskch kavalr SSman.
K nejzajmavjm dlm v rmci dokumentrn a svdeck beletrie pat

vlen przy dvou autor vzdlench generan i tvrm naturelem:
z danho kontextu se vak vydluj hlem pohledu, jm nazraj osobn
proitek vlen reality s jej absurditou, ale tak rovn literrnho ztvrnn.
Debut VCLAVA BOUKALA Blzen veze pravdu v kufru (1947; roz. 1980
s tit. Maturita v eleznm deti) se opr o zznamy, je si autor vedl bhem
totlnho nasazen v Nmecku, v dob dobrodrunho tku z tet e a
novho nasazen. V kaleidoskopickm sledu scn ze ivota v lgru,
ubytovnch, tovrnch, pi odklzecch pracch po bombardovn nebo
v stavu pro choromysln, kam se autor simulujc duevn poruchu uchlil
ped pracovnmi povinnostmi, je ztlumena nebo potlaena citov vyhrocenost
pohledu na tuto novodobou formu nevolnictv a na odvrcenou tv
nmeckho vtznho taen: autor se pohybuje v rozpt vcnho zznamu a
sarkastick nadszky, komiky a tak tragiky, pevn vak v lehkovnm
tnu. Zkladem tl knky ADOLFA HOFFMEISTRA Turistou proti sv vli
166

(1946; anglicky s tit. The Animals Are in Cages, New York 1941) je historie
autorova tku z protektortu do exilu. Hoffmeister ji objektivizuje a
stylizuje do pbhu fiktivnho hrdiny, v nm dv vyniknout pedevm
paradoxm cesty za svobodou: s ironi a nadhledem, asto humornm, l
hrdinovo zaten ve svobodn Francii, jeho vznn a ivot v internanch
tborech, po zhroucen Francie pak ivoen v Portugalsku do chvle, kdy ji
neekan obdr povolen imigrovat do Ameriky. Hoffmeister si knihu sm
ilustroval a jeho vyprvn m podobn rz jako kresby: sousteuje se na
charakteristick detail, skrze jednotlivost, epizodu a tak vraznou ast
subjektu, zkreslenm, a petaenm vraznch rys usiluje o psobiv
zachycen celku.
Report, psan na oprtce

V literrnm povdom, jak je formovala literrn historie hodnotov
zaloen na koncepci socialistick literatury a jejch principech, si vsadn
msto a postaven reprezentativnho pkladu, kter zcela zatlail do pozad
dal vzeskou literaturu (mimo jin i mimodnm potem zahraninch
vydn a ohlas), zskala prza JULIA FUKA Report, psan na oprtce
(1945). Pitom se st najde jin dlo, kter by bylo, by ne bezprostedn po
vydn v prvnch povlench letech, doprovzeno tolika pochybnostmi o
pravosti rukopisu a jeho literrn status byl tak zpochybovn odkazy na
mimoliterrn jednn autora.
Report, psan na oprtce je dokumentem o ivot za memi,
ztlesnnm v pbhu autora, pslunka komunistick strany a vyznavae
komunistickch idel. Souasn vak Fukova vpov je na rozdl od
ostatnch u od potku budovna jako literrn stylizovan a v plnu i
kompozin zavren tvar, kladouc draz na znakov poselstv budoucmu
teni. Rozhodnut podat svdectv o ivot v pankrckm vzen, o
pekrn i o sob se zrodilo dve, ne autor pistoupil k realizaci, tj. teprve
ve chvli, kdy se jeho pobyt na Pankrci chlil ke konci. V tomto smyslu
Report nen bezprostednm zznamem proitk, chronologickm sledem
denkovch zznam, ale retrospektivou, rekonstrukc, v n autor vyprav
i aktr v dramaticky modelovanch scnch zptomuje prbh svho
zaten, vslech, fyzick utrpen a tak ivot na tystovce Petschkova
palce. Vznamn role pipad v Reporti tematizovanmu dialogu
s potencilnmi teni, jm jako by subjekt vyprvn demonstroval svou
nadazenost textu a svou demiurgickou schopnost vldnout vem jeho
asovm rovinm vetn budoucnosti. Retrospektivn linie je peruovna
adou miniportrt spoluvz, soudruh z komunistickho odboje,
167

vyetovatel a dozorc a tak strunou zprvou o komunistickm odboji.

Nktermi zznamy je vak vyprvn ukotveno i do relnho asu svho
vzniku a jsou reflektovna aktuln fakta a udlosti, vyjdena autorova
osobn konfese i jeho ideov postoje, mimo jin vra v komunismus a jeho
vtzstv nad faismem. Text Reporte dv tak od potku najevo, e se
nepodrobuje tlaku vnucench okolnost, naopak vzpr se jim, petv ruiv
vnj zsahy v soust umleckho du. Vnucen skutenost se pro autora
stvala skutenost tvoenou, literrn reflektovanou, a tm i osvobodivou.
Je paradoxn, e pochybnosti o pravosti rukopisu, ppadn hodnovrnosti
autorovy autostylizace (Vclav ern, Egon Hostovsk, Ferdinand Peroutka
aj.) vzbuzovala pedevm literrn hodnota dla, bohat jazyk, kompozin
ucelenost, vymykajc se pedstav literatury psan ve vzen, v podmnkch,
jak panovaly v gestapckch vznicch. Kategoricky to zformuloval
Ferdinand Peroutka ve sv pednce v roce 1960 nazvan Ppad Julia
Fuka: Z desetitisc vz, kte proli pankrckmi vzenmi, ani jedin
nepipout, e by to bylo mon. Heuristick bdn po roce 1990
zpstupnilo autentick text Reporte, prokzalo pravost Fukovch motk
a piznalo Reporti v kontextu dobov vzesk literatury jedinenost, je
byla vsledkem autorovy vle, energie, schopnost, a to vetn novinsk
zbhlosti, ale tak souhry ady vjimench okolnost a nhod (Frantiek
Janek in Report, psan na oprtce, 1995).
Souasn toto bdn doloilo i dodaten elov politick zkreslovn
Fukova textu redaknmi zsahy, je byly uinny z vle veden KS jet
ped jeho prvnm vydnm. Jde pedevm o krt sti zvren pase, v n
Fuk piznv, e vypovdal, piem sv vpovdi (s odkazem na
protokoly) velmi strun charakterizuje jako soust hry, ji vedl s gestapem,
aby vyetovn svedl ze stopy.
Akoli Report psob jako dlo ucelen, a tak tak bylo vnmno,
zvren pas, zveejnn a po padesti letech, dv tuit, jakm smrem
by se vyprvn ubralo, kdyby konec vyetovn a Fukv transport do
Berlna neznemonily dt thle reporti podobu, jakou mla mt. Je
pravdpodobn, e Fukova hra s vyetovateli (Rok psal jsem s nimi
divadeln hru, v n jsem si vyhradil hlavn lohu) mla dramaticky
pointovat pbh autorova vznn jako boj s vzniteli v novch podmnkch,
tj. svdt je na falen stopy, aby byly zameteny stopy skuten. Zptn by
tak patrn byly do tohoto vpovdnho pole vtaeny i scny, kter nezdka
vyvolvaly rozpaky, otaznky a rzn interpretace: scny rozhovor s
gestapckm komisaem, Fukovy vjezdy do Branku a jin. Akoli
projektovan zvr textu zstv v rovin dohad, lidskmu naturelu autora
bohma, tak trochu romantika (Ji Weil) se sklonem k hazardu a
dobrodrustv (Gusta Fukov) divadeln aranm riskantn partie, ji hrl
168

s gestapem, odpovd spe ne nekompromisn, disciplinovan setrvn

v mlenlivm hrdinstv, je mu bylo dodaten pisouzeno.
Edin zsahy do textu, kter byly vedeny zcela pragmatickmi zeteli
(pedevm pro nesounleitost Fukovy hry s konceptem racionlnho a
pravidly konspirace se dcho odboje, navc funkcione ileglnho veden
komunistick strany), posunuly ve vsledku charakter dla do polohy vrazn
glorifikan, ji ostatn zaznamenal i kritick ohlas prvnho vydn (napklad
sta Edmonda Konrda s pznanm titulem Ltka, z n jsou svtci,
Svobodn noviny 18. 11. 1945). Politicky byl legendrn potencil
Reporte, psan na oprtce vyuit na pelomu tyictch a padestch let,
kdy se z dla postupn stal brev komunistick mldee a vzornk zkladnch
ideovch princip socialistick literatury.
Krom Reporte, psan na oprtce pmo ve vzen vzniklo alespo z sti
pouze jedin dlo. Rozshl, romnov koncipovan kniha povdke a
romanopisce vrazn etickho zamen KARLA DVOKA iv bu, neumrej
(1947) byla napsna ve vzesk nemocnici cvikovskho tbora v Sasku, tajn a
na toaletnm papru. Jej prvn st, v n autor promt sv osobn ivotn
zkuenosti do pomysln postavy, je psna po zkonu umleck fikce, st druh je
pak vrazn emocionln, a hekticky ladnou vpovd autora-vzn, oscilujc
mezi zpedmtovnm drastickch projev hladu (provzench leitmotivem
hlad rno, hlad v poledne, hlad veer) a mezi vahami o Bohu, ve a
budoucnosti bez hladu, spojovan s viz komunistick spolenosti.
ist denk jako forma bezprostednho zznamu proitho, poznanho a
reflektovanho, tj. v klasick podob, j je napklad Denk Anne Frankov, se
v esk literatue z druh svtov vlky nevyskytuje. Po vlce vychzely pouze
edice motk-krabek, napklad aluji. Pankrck kalvrie (1946), co je
rozshl soubor motk vz ekajcch na smrt v tzv. pankrck sekyrrn,
propojen denkovmi zznamy Karla (kryc jmno zprostedkovatele styku a
editora Karla Ramee; literrn spolupracoval Vladimr Thiele). Posmrtnou edic
jsou rovn Listy z vzen (1947) psan znmm autorem lkaskch anekdot
ALARICHEM (vl. jm. Oldich Hlav), kter byl jako astnk odboje od dubna
1940 vznn postupn v Praze, v Dranech a v koncentranm tboe
v Golnow a v Berln-Pltzensee (kde tak byl v prosinci 1942 popraven). tl
knka je zaloen na psobivm kontrastu mezi dopisy oficiln odeslanmi a
motky, je vypovdaj o autorov poteb kontakt s vnjm svtem, s rodinou a
tak o stavu jeho due, o obavch, nadjch i smen s neodvratnm osudem.
Do jist kompozin celistvosti uspodal JAROSLAV CEBE-HABERSK sv
denkov zpisky z dvouletho vznn v Moabitu a Pltzensee v knize Dm
mrtvch (1946). Zachoval asovou chronologii zznam (zprv) o osudech
spoluvz, odboj odsouzench na smrt, souasn ji vak dynamizoval
udlostmi, je vstupuj do vzeskho ivota zvnjku a stvaj se osou
jednotlivch tematicky zamench kapitol. Memorov rz maj Dny ivota ILJI
BARTA (1945; peprac. 1975 s tit. Na gestapu), psan z odstupu pti let.
Vyprvn, zachycujc nkolik msc ivota na Pankrci roku 1940, je vedeno
169

z osobn perspektivy autora, kter je astnkem a souasn pozorovatelem a

komenttorem dn. Bart zachovv v zkladnm pdorysu lenn tradinho
modelu vzesk literatury (zaten, vstup do gestapckho inferna, prvn den
ve vzen, popis kadodennch ceremonil, vslech, portrty spoluvz a
bacha, odjezd do Terezna); jeho svdectv pes vechny vjevy surovosti a
nesmysln krutosti nacistickho vzestv vysuje v pesvden, pznan i pro
adu dalch autor, e faistick kriminl [] sjednotil, scelil ve svch adch
cel esk nrod [] vecky ideov a nzorov proudy.
TMA VLKY A OKUPACE VE FABULOVAN

PRZE
Rozmach dokumentrn vtve vlen przy, inflace vce i mn
autentickch svdectv, vyjadujcch proitek nedvnho nsil, je
traumatizujcm zpsobem zashlo sfru individulnho byt a poznamenalo
ivotn a duchovn klima esk spolenosti, zatlail v prvnch povlench
letech do pozad pokusy vtisknout osobn empirii ir vznamov dimenze
individuln i spoleensk a zformovat ji do pbh s prokreslenmi
charaktery a s dramatickm konfliktem gradovanm k obecnjmu zavren
a smyslu.
Vzesk prza
Fascinace osobnm a spoleenskm proitkem vlky a okupace sbliovala
vzeskou literaturu dokumentrn a reportn s nepli rozshlou
beletristickou produkc s tmto tmatem. K textm pohybujcm se na
rozhran dokumentrn reporte a beletristickho tvaru lze krom ady ji
ve jmenovanch do jist mry piadit i dla typu psychologicky pojatch
portrt ty osvtimskch vz v Povdkch o krutm umrn JAROSLAVA
DRBKA (1947).
Tak ve fabulovanch przch stoj v poped tma jak se ilo a umralo
s pznanmi motivy brutality a nejrznjch podob lidsk degradace,
hladu, ale tak vzpoury. Tyto motivy vak vstupuj do beletristicky
koncipovan vpovdi a jejich funkce se nevyerpv dokumentrn
fakticitou: stvaj se soust literrnho celku, jsou vzny k fabulovanm
postavm a djovm situacm, uspodny a hierarchizovny tak, aby
vypovdaly o obecnjm rozmru a smyslu osobn lidsk zkuenosti a
tragiky.
170

Smrem k beletristick vpovdi se ubr soubor povdek FRANTIKA

BRTY Pod Goethovm dubem a jin przy (1946), jejich siln
protifaistick a protinmeck nboj je exponovn zejmna v tituln
dvojdln povdce konfrontujc humanistick goethovsk Nmecko s realitou
Nmecka nacistickho, symbolizovanho stavbou koncentranho tbora na
etterbursk vin, podseknutm a usychnm dubu zasvcenho Goethovi.
Reflexivn przy s mravnm idealismem zachycujc ovzdu koncentrk po
leteckch tocch nebo i paradox lidsk povahy, kter monost niku
z apokalypsy vzn nachz v sebevrad, se tu stdaj s przami figurlnmi
a s krut humornmi, ironickmi portrty nmeckch nadlid.
Z jinho konce pistoupil k tmatu vznn ZDENK PLUHA v knize
Touha, chlb mj (1947), opt zaloen na autorovch autentickch zitcch
z pobytu v tereznsk pevnosti. Pluha vak svou vpov buduje na osnov
romnu milostnho: hrdinova lska tu jako prolog a epilog rmuje
strastipln ivot vzn; tragiku jeho osudu umocuje po nvratu zrada mil.
Nevelk mnostv fabulovanch prz s tmatem vzen dopluj ti knihy
vydan v roce 1948, tj. v dob, kdy ji prvotn zjem o toto tma podstatn
upadal. Jsou zajmav tm, e se kad svm zpsobem pokou transponovat
osobn zkuenost do obecnj polohy, kter by odpovdala autorov naturelu
a ideov orientaci. KAREL JOSEF BENE v druh povdce sv knihy Rud
v ern (1947) promtl bohatou materii zitk z pochodu smrti do pbhu
vzn-vraha, kter tv v tv projevm absolutn degradace lid a tak
v konfrontaci s postoji politickch vz v nkolika peripetich prodlv
vnitn perod, aby nakonec neunesl relativitu lidsk spravedlnosti a zbaven
nadje na amnestii spchal sebevradu.
Tm bez ohlasu zstal v okamiku vydn tl soubor prz MILANA
JARIE Oni pijdou (1948; roz. 1949). V jednotlivch povdkch, djov
situovanch do koncentranho tbora Mauthausen, autor vykreslil
nejrznj praktiky, kter dok zniit posledn zblesky lidsk dstojnosti,
a na tomto pozad nartl i spoleenskou a psychologickou typologii vz a
vznitel. Dobovho uznn se dostalo teprve druhmu a podstatn
rozenmu vydn Jariovy knihy v roce 1949, v nm autor v souladu se
slcm ideologickm tlakem na literaturu nov zdraznil slu politickch, tj.
pedevm komunistickch vz, vnejcch do tm zveckho prosted
tbora lidskou dstojnost, solidaritu, obtavost, vru v budoucnost,
optimismus a hrdinstv.
Zcela mimo dobov spoleensk a literrn kontext zstal pozoruhodn
debut OTY B. KRAUSE Zem bez Boha (1948), prza nrov inklinujc
k typu tzv. malho romnu. Vzhledem k autorovu odchodu do Izraele byla
kniha krtce po vydn staena z obhu, dvodem verdiktu vak byla i
nesounleitost dla s poadavky socialistickorealisticky orientovan
literatury. Osud idovsk komunity ve vyhlazovacm tboe Osvtim, kter
171

byl i osudem autorovm, je tu podn s drazem a smyslem pro hlub

existenciln rozmr ivota na kousku zem, od n Bh odvrtil tv.
Individuln pbhy nkolika postav jsou zstupnmi pbhy-dly lid,
postavench do meznch situac, v nich pouh nrok na ivot, touha po
peit vydv zkouce ty nejzkladnj city a hodnoty, jako jsou lska
matesk, milostn, ptelstv a solidarita. Biblicky intonovanm vyprvnm
(by nkdy nsiln vedenm), stylizac vznitel do podoby bl a jejich
vldce Belzebuba a konen beztnost vystn, kdy v osudu vzn jen
jedno peklo vystd druh, se Zem bez Boha zcela mjela s tendencemi, je
aktualizovaly spe etiku solidrnosti, pedevm vak hrdinstv a nadazen
kolektivnho osudu jedinci.
Obraz ivota v protektortu

Na rozdl od psychologick nebo psychologicky orientovan przy, je
kladla draz na subjektivnost proitku vnjho svta zmtanho vlkou,
konstitutivnm rysem przy usilujc o vykreslen obrazu ivota
v protektortu byla snaha o epickou objektivizaci individulnch i
kolektivnch osud, o diagnzu ivota esk spolenosti za okupace,
nezdka se zetelem k irmu politickmu a historickmu kontextu. Oproti
tictm letm, kdy se v esk prze prosazovaly tendence k pluralitnmu
vidn svta, ke zvrstvovn asu a vyprvcch perspektiv, byla djov
konstrukce vtiny prz budovna na asov chronologii, na pmm sledu
faktickch udlost, kter segmentuj i vnitn as romnovho dn.
Dominantn postaven v nich zaujm vyprav, jen klene fiktivn dje nad
pdorysem dobovch reli a aktualit a nejednou pejm i roli komenttora a
glostora. S tm souvis i vyuvn prvk reportnch, citac nebo parafrz
dokument a nezdka i pm deklarace autorovch etickch postoj.
Motivy blc se vlky pohotov vstupovaly ji do prz, kter byly sice
vydny a v povlenm tlet, ale vznikaly v bezprostedn reakci na
politick udlosti z konce prvn republiky, z obdob Mnichova a potku
nacistick okupace. Romny A. C. NORA Piel den (*193839; 1946) nebo
FRANA SMJI Jidi (*1938; 1946) jsou tradin pojat, kroniksk vesnick
przy, kter se pokouej beletristickmi prostedky postihnout pronikn a
rozkladn vliv nacistick propagandy na slezsk, konkrtn hlunsk
venkov. Nevyhbaj se pmm publicisticky stylizovanm autorskm
vstupm do vyprvn a v podn postav dominuje schematizujc typizace
podle jejich vztahu k esk nrodn vci.
Jet do doby vlky spad svm vznikem nkolik romn, reflektujcch
kad z jinho aspektu promnu ivotnho i duchovnho klimatu, jak ji
pinesla vlka a okupace. Roku 1946 vydal JAN WEISS romn Voln o pomoc
172

(*194246), koncipovan v zkladnm pdorysu jako prza se dvma

navzjem se prostupujcmi pbhy kolaboranta a mladho chlapce, bytosti
tm psychopatick, uzaven ped svtem protektortnho a vlenho dn.
V tradici autorovy dosavadn tvorby a jeho osobit poetiky se ob postavy i
pbhy pohybuj na hranici mezi vednost a vjimenost, relnost a
bizarnost, je posunuje vpov do modelov podoby. Tit spov
v konfrontaci charakterologick, v ken procesu ideovho zrn
protagonist: prvn se stle vce uzavr do svta osobnho prospchu a spje
k zrad (pbh je posunut a do fantasmagorick polohy), druh se naopak
otevr realit doby s jejmi okupanmi a vlenmi fenomny a nakonec
odchz do ilegality. Motivy odboje a lidsk solidarity vstupuj do dla jako
ada nhod (setkn s komunistickm odbojem, jeho ukrvn aj.) a do
znan mry obnauj autorv ideologick apriorismus.
Podzen povahokresby a vnitnho vvoje postav celkovmu epickmu a
symbolickmu rozvrhu charakterizuje tak romn JOE JENKA Byly ztrty na
mrtvch (*194243; 1948). Prza, kter inklinuje k typu romnu
spoleensko-politickho, nmtov pokrv obdob od prvn republiky a
k prvnm letm okupace. Jako hlavn determinan sla lidskch osud je tu
ptomno generan, zejmna vak tdn uren, je skld do paradoxnho
fatlnho oblouku pbhy dvou mladch protagonist, buroaznho a
proletskho synka. Tma vlky a okupace vstupuje do dla v nkolika
heterogennch rovinch: reportn rovina obsahuje tm dokumentrn
zprvu o prbhu vlench udlost, expresionistick rovina modeluje
vpov o nacistickch zloinech do obludnch rozmr, romaneskn pojat
rovina se uplatuje v rozvjen pbh mladch hrdin (zrada prvnho a
nesmysln smrt druhho) a konen nrov rovina je pznan pro len
dlnickho prosted (s monumentalizujcmi tendencemi v kresb dlnkkomunist, stylizovanch jako apoteza stabilnch ivotnch hodnot,
solidarity a innho protifaistickho odporu).
Snaha co nejnzornji vyjdit dobu, do n jsou fiktivn dje vloeny, a
vra v autentickou slu dokumentrnho faktu vedla asto k tomu, e se ve
vlench romnech stetvaly dv rzn reality (romnov a historickofaktografick), ani by druh byla organicky integrovna do romnov
struktury. Prza JOSEFA HORALA Mlen (*1943; 1945) se v zkladnm
syetovm rozvren dr typu romnu rodinnho. Autorova ambice vtisknout
mu i ir historick a spoleensk dimenze (jednak adou vjev
dokldajcch rozmanitost lidskch osud a typ protektortn spolenosti,
jednak nznakov rozvjenm pbhem nmeckho vojka v hitlerovskm
taen od vstupu do Prahy a po Stalingrad) ztroskotv vak na samotnm
veden vypravskho aktu. Kontury epickho dn jsou rozmvny
lyrizujcmi pasemi a apostrofami Prahy, msta djit, publicisticky
stylizovanmi zznamy relnch udlost a politickch dialog a tak
173

autorskmi komenti in postav, zvlt mladho protagonisty, kter

prochz sledem nzorovch kriz (tento proces zrn jej posouv do pozice
reprezentanta mlad protektortn generace).
Nporu fakt, jejich mnohosti a mnohostrannosti podlehl VCLAV
KAPLICK v knize blem posedl (1946), kter zstala pouze zznamem
ivotn materie. Ve 444 kratch i rozshlejch textech, je si autor zapisoval
den po dni po celou dobu okupace, kresl portrty politik i obyejnch lid,
komentuje vlen i domc udlosti, vyprv pbhy vednho ivota s jeho
tragickmi strnkami, ale nevyhb se strnkm humornm, jak je napklad
zprostedkovaly vlen anekdoty.
Ve srovnn s psychologickou nebo historicko-alegorickou przou
povlenho tlet psob tzv. okupan romn usilujc o postien obrazu
ivota esk spolenosti za vlky ponkud amorfn; v podstat jde o soubor
nejrznjch nrovch typ spjatch navzjem tematikou. Vtina autor se
ad ke star generaci a v rmci jejich tvorby i v irm literrnm kontextu
pedstavuje tma okupace pevn motivick obohacen tradinch syet.
Takto vstupuje napklad do romnu JANA VCLAVA ROSLKA Posledn
krut lto (1948). Do nrovch vjev vesnickho ivota v pedposlednm
roce vlky autor vnesl adu dobov pznanch reli (hospodsk komise,
melina, udavastv) a nkolik mlo motiv odboje (letky, ukrvn
uprchlho ruskho zajatce). Obdobn je tomu u BEDICHA SVATOE v knize
Posledn msteko (1948); akoliv vodn pase sugestivn navozuj
atmosfru zboru zem pro nmeckou stelnici a vzbuzuj tak oekvn
dramatickch osud lid vyrvanch z domcch koen, titm zstv
kroniksk, realistick obraz ivota malomsta, v nm pbhy nov
pchozch jsou pokraovnm nebo pouhm dovrenm starch dj a
konflikt; okupan klima je tu promtnuto do ady reli a zvraznno
motivem odbojov innosti a zvlt pak zvrenmi obrazy dn
ustupujcch nacistickch vojsk.
Z danho rmce se pokusili vyboit debutujc autoi. Jako monograficky
pojat romn koncipovala ZDEKA BEZDKOV przu Bezbrann vtz
(1947). Pracuje zde s motivem eny, kter se mus po proputn snoubence
z vzen vyrovnat s jeho rozhodnutm t s jinou (obdobn osud rozvj Olga
Scheinpflugov ve he Guayana, s. 199, kap. Drama). Motiv rozchodu je
latentn ptomen od potku a pedznamenv vystn dje, kter je pojat
jako sled nejrznjch obt, je hrdinka podstupuje, aby ulehila snoubenci
ivot ve vzen. Dobov ve pro reln fakta okupanho ivota vak tento
motiv zatlauje do pozad, pekrv kresbu lidsk due ostatn
sentimentln ladnou a posunuje tit vpovdi k it kadodennosti,
jak ji utvelo stetvn s nacistickm vzeskm a soudnm systmem.
Zatmco romn Zdeky Bezdkov byl pijat kritikou a renomovanmi
autory (Frantiek Hrubn, Vclav ez aj.) pzniv, debuty o generaci
174

mladch autor, napklad romn EVY KLENOV Tv dti, Evropo! (1947)

nebo dvojdln romn FRANTIKA MACHA Kamardi (1946), zstaly jen
literrnhistorickmi dokumenty.
Svbytn postaven jak tematicky, tak zvl svou vypravskou
technikou zaujm kniha K rnu pichz smrt (1947) dramatika FRANKA
TETAUERA. Je to romn o psan romnu, rozvjen na kontrastu tiv
okupace a atmosfry mck Prahy konce tictch let, do n se autor
psanm romnem vrac. Tato zkladn situace je inspirac k etnm
autorovm vahm o historii esk spolenosti a perspektiv jej budouc
socializace, mimo jin tak k vahm o prze jako umleck form sktajc
vt prostor pro vyjden ivotnch a spoleenskch sil i duevnch
pochod, kter lze v dramatu vyjdit jen nznakem, paralelou, v lyrice
metaforou.
O panoramatick obraz ivota protektortnho Brna se pokusil ESTMR
JEBEK v romnu Zvedni se, msto! (1947), v nm se v nkolika
paralelnch djovch linich, pbzch a minipbzch mnoha postav
prezentuj rzn sociln typy (vetn postav vnitn nalomench Nmc
podanch a v grotesknm zkreslen). Zajmavjm doplkem nepli
zdailho romnu je Jebkv vlen denk V zajet Antikristov (1945);
v zznamech, kter si autor vedl od jara 1938 a do osvobozen Brna, se ms
fakta a reflexe spoleenskho a politickho ivota se zpisky soukromho
rzu, vahy o smyslu vlastn tvorby a zamylen nad dly jinch autor s
poznmkami a komenti, je dvaj nahldnout do ivotn empirie nejen
vlenho Brna.
Do brnnskho prosted je situovn tak romn BEDICHA GOLOMBKA
Vysazen okna (1947). Fabulan osu dla tvo pbh zakiknut eny a
jejho neastnho manelstv; jeho historie je podna v retrospektivch, a to
od chvle, kdy je v prvnch dnech osvobozen zatena pro dajn
kolaborantstv mue, pestoe byl Nmci popraven pro odbojovou innost
(tento znepokojiv motiv prostupuje celm dlem, objasnn je a v zvru).
Vlen Brno je v romnu vidno pohledem zdola, tj. jako sled dennch
starost, svr, ivota v krytech a oekvn pchodu sovtsk armdy;
zvltn draz pak autor klade na chaotick zmatek a nepravosti revolunch
dn a ironickou djovou pointu. Prv pesvdivm ztvrnnm teroru, jen
si pod roukou revoluce vyizuje osobn ty, se Golombkv romn vrazn
vymyk dobovmu kontextu a pekrauje zk umleck limity tehdej
okupan przy. Byly to zejm prv tyto rysy dla, kter vzbudily u ady
kritik nelibost. Romn byl odsouzen jako dlo, je tene utp v bahn
nejistoty, pny a malosti, jako negativn postoj eskho spisovatele
k eskmu osudu, jako pedvdn rubu legendrn skutenosti nrodn
revoluce (List Sdruen moravskch spisovatel 1947/48, s. 147).
175

Odezva na Golombkv romn byla pznanm projevem posun

probhajcch ve sfe kritick reflexe umleck literatury vbec a okupan
zvlt. N protektortn romn je odsouzen k jist pasivit, l depresi,
ekn, zkost, nadji, zklamn a nov rozmach vry; i lidsk hrdinstv je tu
pasivn, konstatoval Frantiek Gtz u pleitosti vydn romnu
MILOSLAVA NOHEJLA Sirny oslavuj Plze (1948), psanho jako osobn,
siln subjektivizovan zznamy o atmosfe msta a lidech, kte vlku
provali jako etz hrz, zatkn, oekvn i zklamanch nadj. Gtzovu
recenzi uzavr pznan zamylen nad zkladnmi principy soudobho
romnu: Bude teba, aby si nai epikov, rostouc z tto doby, uvdomili, jak
nalhav je aktivizace lidskho osudu. Jinak se protektortn romn stane
stereotypn svou atmosfrou a celkovou formac lidskho osudu (Nrodn
osvobozen, 21. 3. 1948).
EXISTENCILN PRZA
Z mnohotvrn tt esk przy let 194548, z rozmanitch reakc na
proitek vlky se postupn vydlovaly dv dominantn, protichdn
tendence. Zatmco mnoz vlku brali jako vzvu k aktivit, inu a
kolektivismu, jin, vrazn st prozaick tvorby reflektovala pedevm
bolestn rozmr skutenosti a osamlost individua v modernm svt.
Jestlie ji tehdej kritika ve snaze uvst eskou literaturu do kontextu
literatury svtov nachzela styn body tto linie tvorby se soudobm
francouzskm existencialismem, bylo souasn zejm, e nejde o pm
kontakt a bezprostedn vliv, jako spe o obdobnou reakci na proitou
zkuenost. Hlavnm propagtorem existencialismu v eskch zemch byl
Vclav ern, kter se od roku 1940 jako fredaktor Kritickho msnku
podlel mimo jin na formovn mlad literrn generace a bednovskho
pojet nahho lovka. I on vak zdrazoval, e esk existenciln
literatura nen jevem odvozenm, nbr e se rodila z vlastnch podnt, jako
dsledek narstn existenciln situace v letech, kdy se hroutily vechny
dosavadn ivotn jistoty.
Zatmco pro ernho a jeho souputnky byl existencialismus
programovm heslem, v komunistick publicistice se naopak postupn stal
nlepkou pro literaturu odmtajc poddit se zkm normm rodc se
budovatelsk literatury. Spe ne o esk existencialistick prze lze tedy
hovoit o autorsky rozmanitm uplatnn dlch existencilnch pocit,
situac, motiv a motivickch komplex v dlech, je jako celek mla
vtinou charakter psychologickho nebo psychologicko-spoleenskho
romnu.
176

Existenciln motivy zkosti a odcizen, nepekroitelnosti barir mezi

lidmi, nudy a hnusu z lidsk tlesnosti jsou pozorovateln ji ve vtin ve
zmnnch tradin pojatch psychologickch prz prvn poloviny
tyictch let. Nevyrstaj tu vak z ucelenho a filozoficky podloenho
konceptu svta jako absurdn scny lidsk existence, zbaven nadazenho
systmu hodnot, kter si svj smysl mus vydobvat sama v nikdy
nekoncm sebeprojektivnm sil. Pocity odcizen, zkosti a marn snahy o
dorozumn pekonvaj postavy eskch psychologickch prz vtinou tm,
e se eticky emancipuj. Piklnj se k uritmu mravnmu du, kter sice
ped nimi vyvstv jako vsledek hledn a nkdy i trpkch citovch ztrt,
ale kter jim zrove do budoucna skt zruku pevnosti a jistoty hodnot.
A priori danou hierarchii hodnot lze snadno zahldnout i za epickmi
konturami prz tch autor, kte vyli ze skupiny kolem Kamila Bedne a
kte bvaj na rozdl od pedchozch vslovn zahrnovni do okruhu
esk existenciln literatury. Jestlie Vclav ern v souvislosti s
okupanm obdobm upozoroval na to, e eskou przu asto charakterizuje
poteba teze k elm mravn vykupitelskho happy endu, vroba figur
k demonstranm slubm hlavnch hrdin a autorova etizujcho zmru,
nucen a prstem postrkovan umlost osudovch rozlutn, jednm slovem
pozakryt a pestrojen tendennost (Prvn a druh seit o existencialismu,
1992), po vlce vychzejc dla prozaik Bednova okruhu Valji,
Bezovskho, Hanue i Dvoka tento posteh potvrzuj. Dokladem toho,
jak se na tto tendenci k happy-endu podlela povlen atmosfra, je romn
JIHO VALJI Zbran bezbrannch (1946). Prza inspirovan mravnm
ovzdum protektortu byla v pvodn koncepci nemilosrdnou a z nitra
postav vedenou analzou lidsk zbablosti. Koncizn tvar romnu asov
soustednho do intervalu tyiadvaceti hodin a analyzujcho myln
pedpoklady a nedorozumn ve vztahu dvou lid naruuje posledn st, v n
autor uvd do dje postavu mladho partyzna. Tato zejm dodaten
pipsan st s pedchozm textem kontrastuje svou vraznou
proklamativnost.
Jestlie u Valji byly kontrastn mravn postoje pidleny rozdlnm
epickm postavm, v romnu BOHUSLAVA BEZOVSKHO lovk Bernard
(1945) pedstavuj dvoj vvojov stupe jedn a te postavy. Podobn jako
Regina Lorencov Hany Klenkov je i lovk Bernard romnem mravn
sebevchovy a osobnostn pevrat protagonisty nezanedbatelnou mrou
urychluje vnj djov impuls, kter hrdinu postav ped nutnost vyrovnat se
s katastrofickmi dsledky vlastn etick nedostatenosti. Psychologick
postupy Bezovsk spojuje s vraznmi prvky ist epiky: prolog dla
(pedzpv) i cel prvn st vnovan hrdinovu dtstv maj rz objektivn
vyprvnho rodovho romnu zaloenho na kontrastech mezi povahami
pslunk rodu a na pekvapivch zvratech v jejich osudech; spe
177

prostednictvm vyprvn (hrdinv monolog, zpov ped nahodilm

svdkem, epicky pojat dopisy nebo denkov zznamy) ne duezpytn
analytickmi prostedky pibliuje autor i stedn tma mravn emancipace.
V mylenkov rovin je tak Bezovskho romn vlastn zastenou polemikou
s existencialismem: pi hledn svobody nevychz protagonista z vdom
absurdity vlastn existence, nbr pijm zven pichzejc spsu
v podob kesansky zabarven altruistn morlky (Hledej v sob sted
svta, nalezne smrt!). Pitakn hotovmu a z vnjku se nabzejcmu
mravnmu konceptu, v nm se ms rysy kesanstv s naivnm socilnm
utopismem, je pak zvlt charakteristick pro romn vydan z pozstalosti
KARLA DVOKA iv bu, neumrej (1947) a povlen dla Miroslava
Hanue.
Za nejosobitj prozaick talent mlad generace a vraznho
pedstavitele esk existenciln przy je povaovn pedasn zemel
DUAN PALA. V ptici povdek Stromy a kamen (1947) lze nalzt adu
motiv pznanch pro existenciln literaturu: motivy hanby, zkosti, zd
mezi lidmi, zvcnnosti lovka v cizch och, hnusu i pekla ztlesnnho
tmi druhmi. Palovy postavy jsou ovem konfrontovny s kadodennmi,
vcelku vednmi a v kontextu dobov psychologick tvorby bnmi
situacemi: v jednotlivch povdkch vystupuj do poped konflikty mezi
rodii a dtmi, prvn citov razy dtstv a zmatky dospvn a prvnch lsek.
Pala postihuje tragdii lidskho byt ve vedn, civiln sfe, zbaven
bizarnost a nhod. Jeho postavy o sob a svtu nemedituj, ale pod tlakem
jsou nuceny jednat, volit jednu z monost, je je navdy poznamenv.
Osobitost Palova talentu pitom spov v tom, jak se mu da promtnout
emocionln procesy do jednn postav a do dialog. Jeho styl charakterizuje
potlaen vnjkovch koment, reflex i tradinho lyrickho
impresionismu ve prospch pedmtnosti, kter vyvolv dojem
objektivnho, takka dokumentrnho zznamu skutenosti.
Nejvce stynch bod s existencialismem lze hledat ve vlen a tsn
povlen tvorb dvou autor, kte za okupace ili v cizin, zstvali
v tsnm kontaktu s tamnm literrnm dnm a u nich se proitek vlky
protnul s hlednm novch estetickch monost psychologick analzy:
Jiho Muchy a Egona Hostovskho. Osobitm zpsobem se k existenciln
vpovdi o vlce propracoval Ji Weil. V dle tchto autor dospla prza let
194548 ke svm nejpodntnjm inm.
178

Svt sklennch stn: Ji Mucha

JI MUCHA psobil jako vlen korespondent britskho rozhlasu a
vtina jeho tehdejch knih vychzela pmo nebo nepmo z vlench
zitk (zejmna kniha report Ohe proti ohni, 1947).
Romn Most (Londn 1943; Praha 1946) a povdkov cyklus se
spolenm titulnm hrdinou Problmy nadporuka Knapa (anglicky Londn
1945; esky 1946) spojuje ada motivickch shod i celkov koncepce mc
od zznamu osud eskoslovenskch zahraninch vojk k postien jejich
mravnho a mylenkovho vvoje v ase ped potopou zejmna v dob,
kdy se hroutila Francie. Mucha pistupuje k zahraninmu odboji s npadnou
stzlivost, nezajmaj ho hrdinsk epizody, nbr vedn dny, okamiky, kdy
nucen neinnost nebo nhl a zmaten pesuny vedou jeho postavy
k vahm a hovorm o statenosti a zbablstv, povinnosti a vin. Lyrick
emfze je vyhrazena vzpomnkm na domov, epick ptomnosti dominuje
vdom nevratnho asu a nenahraditeln ztrty: Muchovy postavy pipravila
vlka o koeny, postavila je jako cizince do prosted a okolnost
probouzejcch v nich pocit viny, kterou u nelze odinit. Prv pojet
existence jako ehosi nejistho, nachzejcho se neustle na rozhran
minulosti a budoucnosti, je rysem, kterm se Muchova ran prza
nejvraznji stk s existencialismem (v romnu Most se tato koncepce
lidskho ivota promtla i do symbolickho nzvu).
Muchovou silnou strnkou je schopnost ostrho a pesnho vidn detail,
proto v jeho przch vyznvaj nejpesvdivji pase, je maj charakter
svdectv, zznamu vidnho a proitho: takto je pojata vtina povdek
z cyklu o nadporuku Knapovi. Limity jeho schopnost se naopak nejpatrnji
prozrazuj v romnovch pracch, zejmna tam, kde se autor pokou
odvnji fabulovat a kde usiluje o filozofick zobecnn individulnch
proitk. Romn Splen setba (1948) pedstavil jednoho z mladch
astnk vlench boj jako reprezentanta nov ztracen generace, j
vlka a jej bezuzdnost vzala schopnost navazovat a udrovat pirozen lidsk
vztahy. Vzhledem k tomu, e po fabulan strnce psob prza znan
konstruovan, jev se psychick deformace (pibliujc protagonistu
odcizenm a osamlm postavm existencialistick literatury) spe jako dlo
ady nahodilch situac ne jako dsledek absurdity existence nebo vlen
skutenosti.
Nejen Splen setba, ale i dv nsledujc, djov i vypravsky
oprotnj przy svd o tom, e cel tsn povlen epizoda Muchovy
tvorby je zaloena na hledn epicky nosn konstrukce pro vyjden
autorova subjektivnho proitku, jeho osobnch dobov vak siln
rezonujcch stav a dilemat. Novela Sklenn stna (1948) je navenek
179

milostn prza o lsce ztroskotvajc na vzjemnm neporozumn, na

odlinostech povah, vchovy, rodinnho i spoleenskho prosted. Romn
Vlka pokrauje (1949) m dobrodrunou djovou osnovu a je situovn do
eskho pohrani v dob, kdy ji zeslen ostraha znan znesnadnila
pechody hranic. V hlubm vznamovm plnu jsou vak ob przy
dialogizovanm vrazem autorovch vah o dilematu lid rozhodujcch se
mezi emigrac a setrvnm ve vlasti. Autorv pklon k druh monosti se
promt do zjevn iluzivnch epickch een obou prz; dialog o motivech,
smyslu a cen toho i onoho rozhodnut je sice veden bez apriornch
pedsudk vi tm, kdo vol emigraci, ale zrove s naivn vrou ve
velkomyslnost a dobr pohnutky ponorovho reimu a v druh prze i s
gestem odmtnut starho svta a mylen. (Umralo v nm pli mnoho
vc, aby je mohl pekat. Ml jsem dokonce pocit, jako by s nm bylo odelo
mnostv mch vlastnch pochybnost. Jako bych rozhovory, kter jsme spolu
vedli, byl vedl sm se sebou, a skutenost jeden z obou hlas umlela.)
Cizinci hledajc byt: Egon Hostovsk

Ucelenou a od pedchozho i pozdjho autorova dla zjevn odlinou
etapu pedstavuje tvorba EGONA HOSTOVSKHO ve tyictch letech. Reln
fakt, e se autor stal uprchlkem a jeho dvj pocity odcizenosti dostaly
podobu skutenho cizinectv a vyvrenosti, vedl Hostovskho nejen k tomu,
e svj epick svt konstruoval jako fantasmagorick svt zmaten a
apokalypsy, ale i k tomu, aby se jet intenzivnji ne dve upnul k jistotm
dtstv a domova. Trojici prac, je poprv vyly ve Spojench sttech, i dv
knihy vydan po vlce v Praze charakterizuje prv protiklad mezi
absurdnm, zelevm dnm epick ptomnosti a lyrickm vzvnm
ztracenho domova, k nmu se tak upn veker nadje protagonist.
V knize Listy z vyhnanstv (Chicago 1941; Praha 1946), jejich dopisov
forma autorovi umoovala vyuit rozmanitch mench nrovch tvar
od reflexe a lyrickho vyznn a po novelu, vstupuje do Hostovskho dla
tma zrady a nevry, kter pak prochz celou jeho tvorbou z doby vlenho
exilu. Personln vyprav (pisatel jednotlivch list, datovanch od jna
1939 do z 1940) vystupuje v knize souasn jako svdek, alobce i
obvinn. Jako benec prochz Belgi, Franci a Portugalskem a vude je
svdkem zdnliv bezvznamnch zrad, je se vak skldaj v jednu velkou
nevru vi lidskosti; trky evropsk apokalypsy a vudyptomn hrozba
smrti jej mobilizuj k sebezpytovn a hledn metafyzick viny. V usilovnm
ptrn po diagnze nemocn doby vyprav nachz dl viny i ve sv vlastn
neve, v tom, e se odcizil svtu, z nho vyel. Przu uzavr blouzniv
apoteza, v n se vechny touebn hodnoty (domov, rodn zem, matka,
180

ena, pinky dtstv, blahoslaven chudoba, kter pek potopu i zrady)

navzjem prostupuj a vytvej povzbuzujc amalgm nadje. Jakkoliv je
cel kniha nesena silm o nalezen ideovho a mravnho vchodiska, by i
za cenu iluzivn tchy, je souasn tak prvnm autorovm pokusem o
nesentimentln analzu fenomnu vyhnanstv, psychickch stav
vyvolanch vnm eknm na edn rozhodnut, na zprvu z domova, na
zmnu situace. Ztracen rj dtstv i vytouen svt ztka o sob dvaj
vdt jen prostednictvm nedokav vyhlench emisar. Fantasmagorick
kulisy lokl, kde se lid pi svm ekn mn v pzraky, spolu s motivy
ahasverskho bloudn a zkosti z przdna, zejcho za slovy jen zdnliv
astnmi, spojuj ji Listy z vyhnanstv s pozdjm romnem Cizinec hled
byt, kter je cele soustedn k existenciln analze exilu jako obecnho
stavu lidstv.
Jestlie v Listech z vyhnanstv mlo hledn viny pedevm i kdy ne
vhradn rozmry subjektivn anamnzy, v nsledujc prci Sedmkrt
v hlavn loze (New York 1942; Praha 1946) perst v nosn tma
ambicizn pojatho romnu-podobenstv o zrad evropskch vzdlanc
v pedveer vlky a sebestravujcch mechanismech ivota pojatho jako
nezvazn intelektuln dobrodrustv. Obvykl postupy psychologickho
romnu (dvojnick motiv, dvojdln kompozin rozvren kombinujc
personln vypravsk hel s objektivnm hlediskem autorskho vyprave
a psychologickou analzu s epickm podnm, etn anticipace a
retrospektivy) se tentokrt ms nejen s emfatickm vzvnm nevinnho
svta dt, starc a chudch, ale tak s halucinan atmosfrou a epickm
spdem antiutopie, s motivy svtovho spiknut, tajnch bratrstev a
tajemnch posl zla. Nacismus Hostovsk pojm jako intelektuln chylku,
jako ztlesnn lidskho sklonu ke klamu, neve a padln slov. Spisovatel
Kavalsk, kter vdl o slovech a vcech pravch i podvrench, ale el
za tmi druhmi, protoe ho lkal jejich okraj: pd a plameny, zde
pedstavuje hrostratovsk typ vzdlance, kter se pespli spolh na
vlastn intelekt, podceuje vru a peceuje vdn (lovk, jemu mozek
pozel dui a ve srdce).
Postava Kavalskho je v nkterch ohledech soubcem Kvise z ezova
romnu Svdek, vznikajcho v te dob: oba jsou svdci druhch,
probouzej v nich jejich dmajc monosti, vtinou vak ty nejhor. Honba
za mnohost a rozmanitost proitk pin v obou ppadech osobnostn
vyprzdnnost, manipulace okolm vede ke ztrt sebe sama. Ve shod s
celkovm pojetm dla jako romnu ideovho, usilujcho o postien
morlnho stavu svta a jeho dalho smovn, pichz Hostovsk v zvru
opt s utopicky stylizovanou nadj, openou o ty, kdo se nevypnaj, ale
prost a anonymn konaj svou povinnost v podkopech pod svtem tyran,
kivch soudc a falench prorok.
181

Mylenkovm pandnem romnu je pak drobn novela kryt (vydan

nkladem autorovch ptel v Texasu, tisk New York 1943; Praha 1946),
kter ji dv pedstav o podzemn innosti relnj kontury konkrtnho
odbojovho inu. Hledn nadosobnho du a msta ve spoleenstv m
nicmn v tto novele, zaloen na motivech skrvn eskho exulanta
v okupovan Francii a mezinrodn spoluprce antifaist, jet vraznj
evangelijn a utopicko-kesansk rysy ne v pedchozch dvou przch.
K rozhodnut o osobn obti vybz sice protagonistu pedstavitelka odbojov
skupiny, on vak za jejmi slovy sly hlas chv, blch nevst a andl a
oekvanou smrt chpe jako pedzvst nvratu k matce a zelen noci
dtstv.
Oproti przm z exilu, v nich se autor pokad opr o pedstavu spsy
jako nvratu k nemu, co lovk ztratil nebo emu se zpronevil, je dvojice
knih, kter Hostovskmu vyly po vlce v Praze, bli existencialismu
drazem na odcizenost lidskch vztah, na neschopnost lovka vidt
druhho takovho, jak skuten je, na lidsk sklon pivlastovat si jin a
klst na n sv omezen mtka. Protagonista romnu Cizinec hled byt
(1947), marn se trmcejc v povlenm zimnm New Yorku za trochou
klidu a soukrom, aby mohl dokonit prci, kterou povauje za dleitou pro
lidstvo, pijm sv posln jako nco, co si sm uloil, za m ale stoj ble
neuren vy d a z eho tak me bt kdykoli odvoln smrt. Vy d
je s doktorem Markem stle v kontaktu hlas Neznm v telefonu (mon
hlas pozemsk, mon andlsk, mon vak tak voln Smrti-utitelky) je
prostednkem mezi sfrou privtnho tst bez posln a svtem druhch
lid, dychtiv ekajcch na zvstovatele nadosobnch hodnot, ale
neschopnch poznat je a naslouchat jim. Podobenstv, kter Hostovsk
v romn konstruuje, lze vyloit jako podobenstv o postaven umlce,
intelektula (ale i obecn kadho hledajcho lovka) v dob, kter podvrac
jeho integritu bu vidinou soukromho tst bez transcedence, nebo
elovmi a zvcnnmi partikulrnmi nroky jednotlivc a instituc.
Bloudn postavy pojmenovv existenciln situaci lovka, kter se
nepokou o obnovu rozpadlch duchovnch systm, nbr toto otesen a
znejistn pijm jako jednu ze zkladnch jistot.
Zvcnnost a elovost lidskch vztah ozejmuje tak spe pleitostn
ne hloubji komponovan spojen ty povdek v souboru Osaml buii
(1948); autor tak uinil na tematickm materilu erpanm zsti
z rezervoru dtskch vzpomnek (povdky Pomsta a Zhada s pitoresknmi
malomstskmi figurkami a situacemi z dob starho Rakousko-Uherska),
zsti z aktuln vlen zkuenosti (povdky Posln a Nvrat, z nich prvn
se opt vrac k bloudn vlench vyvrenc poraenou Franci a druh
konfrontuje vlenou zkuenost exilu s mylenm lid doma).
182

lovk ve zvcnnm svt: Ji Weil

Svbytnou cestou se existenciln prze v sti sv povlen tvorby
piblil JI WEIL. Jestlie se existenciln motivy a motivick komplexy u
Muchy a Hostovskho uplatovaly na pd prac pmo navazujcch na
pedchoz tradici psychologick przy, Weilova vchodiska byla vrazn
odlin. Weil se k umleck prze dostal od publicistiky a reporte a zaujaly
ho i teorie a tvrn impulsy sovtsk literatury faktu; odtud jeho zliba
v zitkov a faktick autentinosti, nedvra k fabulaci a djovm
konstrukcm a v neposledn ad i k bn psychologick analze, zaloen
na odkrvn sloitosti, mnohovrstevnosti a promn lidskho nitra.
Stejn jako autorovy pedvlen przy ze Sovtskho svazu (Moskvahranice, Devn lce) i povlen kniha drobnch povdek-bsn v prze
Barvy (1946) a romn ivot s hvzdou (1949) jsou dokladem toho, jak osobn
proitek spolu se snahou vyslovit se specificky literrnmi prostedky mohou
do dokumentrn vpovdi vnst rozmr autentick subjektivity. Ob knihy
jsou tematicky spjaty s idovskm vlenm osudem a toto sept je
determinuje i po strnce tvrn: zkladn jednotkou jejich vznamov
vstavby je vypjat lidsk situace. Protagonist Barev i ivota s hvzdou jsou
konfrontovni s totln odlidtnm svtem, jsou degradovni na pouh sla.
V obou ppadech se objevuj paralely lovk-zve (tan a jaten dobytek,
cvien cirkusov zve), v Barvch se ve zvata (krvelan elmy, odporn
ropuchy) mn i pronsledovatel. Teprve v takov mezn situaci si vak
postavy uvdomuj, co m v ivot cenu a smysl. V povdkch jsou
okamiky, v nich lovk projevuje naplno sv lidstv a svou vnitn
svobodu, by teba za cenu okamit smrti, vypravsky pipravovny s
pomoc emfatickho, legendisticky vznosnho stylu, ale i prostednictvm
barevn symboliky a odkaz na kulturn tradici.
Romnu ivot s hvzdou naopak dominuje stzliv, vcn deskripce
kadodennosti, v n i nejbrutlnj degradace lovka nabv podoby
ehosi vednho, neosobn a automatick mainerie. Samomluvy bvalho
bankovnho ednka Roubka jsou stylizovny jako mluven projev, nesou
vak rysy maximln zvcnnosti a antipsychologinosti, jejich clem nen
sebeanalza hlavn postavy, nbr prost registrace fakt a dj zbavench
jakkoli filozofick abstrakce. Roubek jako by nebyl subjektem, nbr
jednm z objekt svho pozorovn a rozvaovn, jako by sm na sebe
pohlel zven. Bhem sv ppravy na pedvoln do transportu se zmrn
zbavuje vech vc, kter ho obklopuj, a vyvazuje se z vtiny vztah
k lidskmu spoleenstv. Teprve v situaci, kdy u mu nezbv nic z toho, co
in ivot lidskm, je pipraven k volb mezi svobodou a pasivnm pijetm
pisouzenho dlu.
183

Pronikavm zachycenm lidskho postaven ve svt totln manipulace a

naprostho zvcnn se Weil vce ne jin piblil mylenkov atmosfe
francouzskho existencialismu. Ale ani on se nevymkl z obecnho thnut
esk przy k hledn vnj spsy a nadje: id Roubek se ve sv
bezvchodn situaci setkv s uvdomlm dlnkem Maternou, kter jej
pimje neuhbat ped vlastn svobodou a odhaluje mu neautentinost jeho
existence.
ivotem s hvzdou vrchol jedna z nejpozoruhodnjch lini esk przy,
linie, na kterou teprve na pelomu padestch a edestch let navazovali a
to jet spe tematicky ne po tvrn strnce autoi jako Arnot Lustig
nebo Ladislav Fuks. Nen nhoda, e prv tento romn se stal dlem, pi
jeho vkladu se rozchzely i mylenkov cesty povlen mlad literrn
generace. Jan Grossman v doslovu k prvnmu vydn zdrazoval Weilovo
umleck prkopnictv: Inklinovn celho romnu k form denkovho
zznamu je zejm jen prostedkem k pm interpretaci reality. Podivuhodn
na Weilovu romnu je to, jak tato forma prostedkuje neustl prostup vnj
a vnitn skutenosti, jejich vzjemn prolnn, stle opakovanou souhru
lovka a prosted, vdom a svta, kter ve svm hrnu podvaj obraz
reality v cel jej i.
Naproti tomu Ivan Skla jet tho roku konfrontoval stedn postavu
romnu s dobovm poadavkem aktivnho hrdiny a nael v romnu jen
zbabl poraenectv a kapitulantstv. Odsouzen Weilova dla, k nmu
dal Sklv refert v Novm ivot signl, znamenalo i potlaen t tendence
v esk prze, kter hledala rznmi zpsoby cestu ke sblen s
francouzskm existencialismem a k osobitmu, domcm prostedm
determinovanmu domlen jeho podnt.
HLEDN AKTIVNHO HRDINY

Sklv odsudek Weilova romnu byl vysloven v okamiku, kdy se ve
znan nesourodm obrazu przy povlench let ji zeteln prosazovala
linie, kter vyadovala aktivn ast literatury na promn spolenosti ve
smyslu komunistickch idel. ada prozaik, kritik a teoretik
pesvdench o nutnosti vvoje k socialismu a komunismu jako jedinmu a
idelnmu een spoleenskch rozpor usilovala vyvodit z tohoto
pesvden i tvr dsledky: literatura mla zobrazovat ivot z perspektivy
cesty k nov spolenosti, tj. prostedky realistick typizace vyjdit to
pichzejc, co je nositelem spoleensk promny, poslit tradin orientaci
znan sti esk literatury na mylenku sociln spravedlnosti a vtisknout j
socialistickou ideovou perspektivu.
184

Podstatn je pitom skutenost, e alespo zpotku koexistovaly

v rmci tto tendence nejen rozmanit pedstavy o budoucm uspodn
spolenosti, ale tak vahy o roli literatury, kter by odpovdala kolm
doby, je vychzely mnohdy z odlinch pozic a protikladnch estetickch
koncepc. Spolenm jmenovatelem (peklenujcm na pechodnou dobu
ideov rozpory uvnit spisovatelsk a literrnkritick obce) byla pedstava o
novm djinnm zatku, o nov epoe, kter by jednou provdy zabrnila
vlenm konfliktm a pinesla absolutn sociln spravedlnost. Soust tto
pedstavy pak byl i poadavek boje za novou spolenost, tedy poadavek
zvazn spoluasti kadho vetn literatury na spoleenskm pokroku.
Do uvaovn o literatue a zejmna o prze tak znovu vstoupil pojem
aktivnho hrdiny: hledal se typ lovka aktivn se podlejcho na budovn
novho svta, schopnho obti, hrdinskho, pkladnho a podobn.
V kontextu literatury povlenho tlet nebylo toto hledn procesem
jednoznanm; podleli se na nm pedstavitel rznch generac a tvrch
naturel a probhalo zprvu v rmci relativn irokho prostoru umoujcho
rozdln pedstavy a tvr realizace. Na poli kritick a teoretick reflexe se
koncepce aktivnho hrdiny pohybovala v rozpt mezi tendenc chpat
hrdinu jako akn centrum ve svt, jako bytost hluboce sociln, avak se
silnm duchovnm nbojem (Frantiek Gtz), a snahami pojmat ho jako
exponenta nadosobnch sil, kter v rozhodnm okamiku udl to, co mu
pikazuje zjem spolenosti (Ji Hjek). Obma koncepcm byl spolen
draz na lovka v djinch, nikoli na djiny v lovku, to znamen, e
stavly do stedu in, aktivitu hrdiny v irch souvislostech spoleenskch
dj a konflikt.
V dobov prozaick produkci se rsovaly zhruba ti nrov-tematick
oblasti, v jejich kontextu lze sledovat rzn umleck realizace a souasn
pohyb, v nm na vze nabvaly schematizujc varianty, pedznamenvajc
budouc budovatelskou poetiku. Byla to vesnick prza, dle prza
sousteujc se k nositelm socialistickch mylenek, k jejich nzorovmu
formovn v rmci rznch socilnch prosted (spoleensk, generan a
rodinn romn, rodov kronika, vvojov romn) a st przy s tmatem
protifaistickho odboje.
Vesnick prza
Vesnick tematika stla v produkci let 194548 (podobn jako
v mezivlenm obdob) mimo hlavn smry vvoje a tak kritika j
nevnovala mnoho zjmu. Tebae program nov vesnice se po roce 1945
stal jednou z hlavnch monost, jak se identifikovat se spoleenskmi
promnami, ve venkovskch przch daleko silnji ne jinde psobila
185

setrvanost tradinch nrovch model. Tma pestavby vesnice se pitom

prosazovalo zprostedkovan: tradin nmty byly aktualizovny bu
zmnnou optikou, nebo vnenm novch motivickch prvk do fabulan
vstavby.
Nov, budovatelsk prvky se ve vesnick prze prosazovaly jen pozvolna.
Zcela absentovaly napklad ve dvou romnovch pracch LUKA PEKA z prosted
chudch horskch vesnic v Beskydech Lid v kamen (1946) a Tahouni (1947).
Zvlt druh z nich se vymyk z rmce konvenn vesnick przy tm, e autor
sleduje ivot horal bez obvykl sociln sentimentality a kresl sv typy v jejich
pudov, a ivoin primitivnosti. Vytv tak obraz kraje-mtu, v nm lid
tvrdnou na kmen a kamen vstupuje do lidskch ivot jako nesmlouvav osud.
Stetn snahy oprostit se od starch, ruralismu blzkch ideovch koncepc,
zaloench na mytizaci krajov, stavovsk a mravn neporuenosti eskho a
moravskho sedlka i chalupnka, s tlakem tradinch pojet, je patrn v przch
STANISLAVA KREJHO Chalupy neuhnou (1946) a Vrn str (1948), v nich
petrvv konflikt mezi hodnotami zakoennmi v domc pd a prvky cizmi,
poruenmi stykem s mstem.
JAN KLOBOUNK, autor spojovan s programem syntetickho realismu,

pojal romn Detiv lto (1946) jako rozchod s hodnotovmi dominantami
ruralistick przy a souasn jako kritick odsudek vlastnickch
majetkovch vztah. Zkladn pdorys romnu tvo pbh lovka, kter
ztlesuje podstatn atributy selstv, nemornou pracovitost, vzanost na
pdu, majetek a jeho rozmnoovn. V perspektiv, z n je pbh podn, tj.
z pohledu protagonisty, kter ve st nahl na svj ivot jako na zmarnn,
jsou hodnotov dominanty, na nich hrdina stavl, problematizovny
zvrtily se v prav opak.
OSKAR MALI v romnu Sedm tunch let (1946) propojuje tma selsk
prce s kolektivistickmi idejemi pestavby vesnice. Postav sedlka,
hlavnho hrdiny romnu, dv rysy tm utopick. Clevdom prce na
zvelebovn statku a rozmnoen majetku se u nj poj s nemn
clevdomm silm povznst na vy rove celou vesnici: hrdina rozdv
svj majetek s podmnkou spolenho drustevnho hospodaen. Vyuitm
motiv zkodnictv (protagonista umr rukou nepejcnho souseda) a
pomysln tafety, kterou pebr syn, symbolizujc nstup nov smny,
pedjm Mali pznan motivick sloky budovatelsk przy. Podobn i
v obrnm romnu Lid na Alfldu (1948) s tematikou esk kolonizace,
kter se uskutenila na potku dvactch let pi parcelaci statksk pdy na
hranicch Slovenska, Maarska a Podkarpatsk Rusi a kter v roce 1939
skonila vyhnnm eskch osadnk, akcentuje Mali spolen zjmy
vesnian: pojm zemdlskou prci jako kolektivn budovatelsk dlo a
stednmu hrdinovi dv podobu iitele pokrokovch mylenek technickch
i spoleenskch.
186

esk kolonizace na vchodnm Slovensku byla tematickm vchodiskem i

pro JANA DROZDA v romnu Sedlci z Velkho dvora, 1947. Ten vak dodrel
intimnj pdorys rodinn przy, v n se ve dvou generacch opakuje djov
schma trpce zklamanch nadj.
Jako dlo kladouc draz na hodnototvornou slu proletskho kolektivu byl
pijat soubor jedencti povdek KARLA MEJSTKA Ren zem (1947),
lokalizovan do prosted kivokltskho venkova. Tit autorova zjmu se
pesunuje k vesnick chudin; povdky zachycuj drobn pbhy chalupnk,
ndenk, dlnk v lomu, deva, a to se zetelem charakterologickm
(nezlomnost, jednolitost) a s drazem na motivy solidarity, drunosti a lsky
k prci. Pznan je absence selskch typ, figurujcch jen nznakov, vtinou
jako protipl hodnotovho systmu zobrazenho spoleenstv. Podobn je tomu
v prze JOSEFA RYBKA Stechy nad hlavou (1945), prostoupen patetickmi
vizemi novho lovka a novho spoleenstv. Rybkv romn je pedevm
apotezou skromnho, ale lskyplnho domova, osudy pslunk venkovskho
kovskho rodu m vak ji z dobovho hlediska pznan k nadazenmu
ideovmu bnku, jm je mtus dlnick nezlomnosti a bezelstn
pospolitosti.
Nmtov zakotven vtiny vesnickch prz v pedvlenm obdob,

nazranm prizmatem novch ideologickch princip (kritika tradin
spoleensk struktury a majetkovch vztah, idea drustevnictv, obdiv
k dlnosti prostch venkovan apod.), naznauje, jak obtn se prza
vyrovnvala s tmatem nov vesnice a jejho budovn. Nejvt pleitost
k prezentaci postulovanch novch podob lidsk dlnosti a pospolitosti
nabzela tematika znovuosdlovn bvalch nmeckch vesnic v pohrani.
Przy MILOSLAVA BUREE Vracejc se zem (1947) a JOSEFA KOUDELKA
Pradd nesp (1948) maj podobu kolektivnch romn s mozaikovou
kompozic. Hrdinou se v nich stv cel vesnick kolektiv, kter je zprvu
nesourod, poznamenan rozmanitmi osudy, zjmy i povahami jednotlivc,
ale kter postupn srst, sv se a pijm sv nov postaven jako
pleitost pracovat nejen pro sebe, ale i pro druh, pro novou spolenost bez
vykoisovn. Oba romny pracuj s mtem novho zatku: odsun Nmc
(podvan jako nezpochybniteln a spravedliv trest) umouje i bvalm
spoleenskm outsiderm, podruhm a bezzemkm, stt se skutenmi
hospodi. V koncepci postav a ve veden pbh pevauje (zvlt u
Koudelka) zetel ideologicko-didaktick: dobov relie, jako volby,
zakldn drustva, mldenick brigdy a jin, jsou podny tak, aby
vypovdaly o promnch lid a jejich sprvn orientaci uprosted nov
skutenosti.
Kolonizan tematiku maj i romny ANNY SEDLMAYEROV Dm na
zelenm svahu (1947) a Pekroen prh (1949). Prvn je sentimentln
ladnm pbhem mladho manelskho pru (mu zde ztlesuje typ
nezitnho komunistickho funkcione), kolem nho autorka vrstv
187

nejrznj vjevy ze ivota novoosdlenc, koistnk i poctivc, ale tak

Nmc, zobrazench s vyuitm dobov pznanch motiv zavilosti a
zkodnictv. Teprve v druhm romnu se objevuje tma pestavby vesnice
na novch kolektivistickch principech: autorka je promt do pbhu selky,
kter po strastiplnm ivot s muem-pijkem nachz v pohrani prostor
nov seberealizace v organizaci drustevnictv a ve ztotonn se se
socialistickmi idely.
Posun vesnick przy od spontnnho hledn socialistick i socializujc
podoby budoucho venkova k pijet schematickch postult socialistickho
realismu byl dovren v roce 1949 dvojic prz. Jako prvn vyla dal prza
OSKARA MALIE s nzvem Slunce u vylo, v n se autor obrtil
k aktulnmu dn na vesnici po roce 1945. Zkladem syetu jsou udlosti
spojen s bojem politickch stran (zvlt kolem pipravovanch zkon o
pozemkov reform) a proces diferenciace a peskupovn sil ve prospch
komunistick strany; rozhodujc roli v tomto dn pak pejm v souladu
s poetikou formujcho se budovatelskho romnu dlnk jako jedna
z stednch postav.
V tme roce vyla i prza JIHO MARKA Vesnice pod zem, zaloen na
kombinaci tmatu vesnickho a okupanho. Marek klade draz na akn
sloky a na vystien osobit atmosfry prosted, v nm se dj odvj, tj.
uheln sloje, kam se uchlila cel vesnice ped ustupujc nmeckou
armdou. Jednotliv vjevy a pbhy buduje na jednoduchm schmatu
tdnho rozvrstven vesnice, v nm se hornkm-chalupnkm pisuzuj
hodnoty kladn, jako je iniciativa, odvaha, solidarita, a naopak sedlkm
zporn, pedevm vzanost na osobn prospch a majetkov zjmy. Toto
schma autor rozvd do cel galerie postav, jejich socialistickorealisticky
chpanou typinost umocuje vdy nkolika vjimkami.
Spoleensk a vvojov romn

Ve spoleenskch romnech vzniklch ji z vt sti po vlce (nebo
psanch s vdomm, e do jejho skonen je nebude mon uveejnit) se
projevila snaha o zapojen udlost tzv. velk historie do romnov struktury.
Vzjemn spojen obou rovin je ovem vtinou vnjkov a vsledn tvar
osciluje mezi romnem rodinnm a spoleensko-politickm. Ideologizaci
celkovho pojet se nevyhnula MARIE PUJMANOV v romnu Hra s ohnm
(1948). Zatmco v pedvlench Lidech na kiovatce, na n romn
navazuje, dominovala vyprvc perspektiva zaloen na mnohosti pohled a
vcevrstevnm vnmn skutenosti, ve He s ohnm je vyprvn vedeno
pevn z jedin, ideov scelujc perspektivy. Osudy rodiny
komunistickho advokta autorce utvej nejen fabulan osu dla, ale i
188

hodnotov centrum, jm se pomuj iny a mravn postoje ostatnch postav;

jejm prostednictvm jsou tak do romnov struktury vneny udlosti
politickho a historickho vznamu nemajc pinn vztah k zobrazovanm
osudm (nap. scny evokujc politickou situaci roku 1938, lipsk proces
s Jim Dimitrovem, exemplrnm hrdinou protifaistickho odboje, apod.).
Snaha vyjdit jednoznan ideovou a politickou polaritu doby vedla ke
schematizaci postav a jejich vztah; ve srovnn s nsledujcm romnem
ivot proti smrti je ovem tato schematizace jet vyvaovna spontnnost
autorina vypravskho daru a ivost povahokresby v rodinnch vjevech.
Oividnj je autorsk manipulace s pesuny vypravskho ohniska a s
nzorovm vvojem protagonist v rozshlm romnu VOJTCHA MIXY
Smr na trnctm polednku (1948), jeho dj se odehrv nejen v Kutn
Hoe a Praze, ale i v nmeckm Por a Nizozem, a to v rznch
spoleenskch prostedch a zrove v irokm asovm zbru od
hospodsk krize po prvn roky vlky. V romnech tohoto typu byly ji
v zroden podob obsaeny rysy, je hypertrofovaly ve spoleenskch
przch padestch let: zjednoduen pojet jedince jako reprezentanta
nadosobnch politickch a historickch sil, ideologizace povahokresby i
dialog, deduktivnost celkov autorsk koncepce, jejm vchodiskem jsou
obecn ideje, syetem a postavami dokldan a ilustrovan.
Snaha konstruovat obraz ivota tak, aby odpovdal modelu spoleensky
angaovan literatury, jak jej prosazovala levicov orientovan kritika, je
patrn i v autobiograficky zaloen prze PAVLA BOJARA Sin roky (1947).
Jestlie jej prvn st, stdm evokujc historii proletskho dtstv na
periferii jihoeskho msta, charakterizuje lyrizace a sugestivn atmosfra
dtskho vidn a proitku, v druh sti pevauj vjevy politick aktivity
dlnk, stvek a demonstrac, je do pvodn perspektivy vnej zkuenost
autorskho subjektu pouenho histori, interpretovanou v duchu
komunistickch premis.
Obdobn posun v nrov a ideov koncepci zaznamenv i tdln
libesk romn Heleny Dvokov Pd rodiny Bryknar (I. Na nov kvt, 1943;
II. Blmi plameny, 1945; III. Prapory nad mstem, 1948), v zkladnm pdorysu
rozvjen jako rodov kronika. Tma vzestupu a pdu manskho rodu je
v zvrenm dle modifikovno motivem regeneran sly socialistick mylenky,
promtnut do minulosti, na sklonek 19. stolet, kdy posledn vhonek
manskho rodu splyne se zjmy a bojem dlnick tdy.
Metamorfzy prozaickch nr byly v povlenm tlet prvodnm

jevem politizace literatury. Poznamenaly i tzv. romn vvojov, v jeho
syetu nabvaly na vznamu relie a dje spojen s dlnickm prostedm, s
postavami dlnk jako sloek sehrvajcch inician roli v procesu hrdinova
citovho i ideovho zrn (VCLAV KAPLICK: Hvzda na vchod, 1946;
189

VLADIMR PAZOUREK: Na dobr cest, 1947). Motivem obrodn sly

dlnickho kolektivu se k tmto tendencm pihlsil i MIROSLAV HANU
v romnu Bti zrnkem soli (1949): stedn hrdina, bytost vnitn rozeklan,
provajc hlubokou duevn krizi, navc po nehod trpc ztrtou pamti,
nachz v kolektivu hornk a v oistnm tosu prce nejen sm sebe, ale
symbolicky tak pam. Dlem zeteln prosvt ideologick konstrukce,
oprajc se o postulty socialistickorealistick literatury; souasn se vak
tento romn, budovan na retrospektivch zachycujcch hrdinovy duevn
pochody, jet mjel s nastupujcm antipsychologismem, kter u jinch
autor v tto dob hypertrofoval ve vytven jednoznanch postav,
zstupnch nositel zkladnch ivotnch i politickch postoj.
Nm barikda a prza s tmatem boje

Tma protifaistickho odboje vstupovalo do tzv. okupanho a vlenho
romnu, vtinou vak jako jedna ze sloek eji komponovanho obrazu
protektortnho ivota. Mlo funkci spe charakterologickou (Josef Horal,
Jan Weiss) nebo vcemn sociln typizan (Joe Jenk, estmr Jebek).
Jako jdro syetov vstavby, tj. jako systm udlost a dj, jejich
nositelem nebo astnkem se stv stedn hrdina, se prosazovalo
pedevm v prozaickch tvarech menho rozsahu, kter byly schopny
stejn jako poezie barikd bezprostedn reagovat na proitek konce
vlky, praskho povstn a osvobozen Rudou armdou a s pslunm
patosem fabulovat pbhy samozejmho, sebeobtavho hrdinstv.
Takovto pojet konce vlky uruje i povdkov triptych Generl
nepichz JIHO KRBERA (1946), zvlt jeho prvn st, povdku Puka
s hvzdou. V dalch dvou povdkch (o atenttu na gestapck sdlo a o
kvtnovch bojch) tlum autor patos inklinac k bizarnosti ve volb a kresb
postav (zakiknut komink, hokyn malho vzrstu, kter se v kvtnov
revoluci stv tm legendrn postavou). Do vednj polohy (ale se
zachovnm vyhrocen polarity dobra a zla) lad vpov o praskm
povstn i VCLAV KAPLICK v knize Kvtnov dni (1946), budovan jako
kaleidoskopick sled vjev a drobnch epizod z pti praskch dn, jak je
provali prost et lid, ale tak kolaboranti a Nmci jedni v nadji a
druz ve strachu z pchodu sovtsk armdy.
K umocnn emocionlnho inu slouily v przch o protifaistickm
odboji asto motivy hrdinstv mladch lid, tm jet dt, tedy tch, kte
zosobuj budoucnost. S tmto postupem se lze setkat napklad
v povdkovm souboru Kest ohnm FRANKA TETAUERA (1947). Hlavnmi
postavami cyklu jedencti syetov propojench povdek jsou osoby tak i
onak spjat s pedmstskou sprvkrnou; autor vytv scny z praskho
190

povstn jako kolektivn dramatick dn, do nho vstupuj jednotliv

protagonist, a nejednou v nich nachzej smrt.
Idea sebeobtavho hrdinstv je urujc pro przu JIHO MARKA Mui
jdou v tm (1946). Nevelk knka o bloudn a hrdinsk smrti skupinky
parautist omylem shozench mimo msto uren je pojata se smyslem pro
akn sloky a napnavost jako sled ztrt na ivotech. V stedn postav
velitele, jedinho echa, lovka intelektulnho raen, kter v zpase
s vlastn determinovanost prov citov i nzorov perod jako svdek
samozejmho hrdinstv ruskch vojk a jako jejich spolubojovnk, vytv
Marek typ hrdiny, jen nachz sm sebe a smysl svho ivota
v sebeobtovn pro svobodu druhch. Tendence postihnout duevn stav
postavy v meznch situacch a spe jen nznakov, baladick atmosfra
navozovan ptmm nonch podchod a nezvratnou logikou tragickho
vystn tlum jednoznanost ideologickho nboje dla, v nm bylo
shledvno podobenstv osud lidstva v apokalyptick vlen dob.
Drobn pbhy o obtavosti a innm protifaistickm odporu byly
podrobovny ideologicky a politicky podbarvenm interpretacm, je
postupn vykrystalizovaly v radikalizujc se levicov kritice do zvaznch
model a syetovch vzorc. Ty se pak staly mtkem pikldanm na dla,
kter vstupovala do mncho se spoleenskho a duchovnho klimatu roku
1948 a zvlt pak nsledujcch let. Prudce postupujc proces ideologizace
v reflexi literatury, zvlt s vlenou tematikou, dokld rozdln kritick
ohlas, s nm se v rozmez nkolika let setkaly dva romny VLADIMRA
PAZOURKA. Zatmco stup z hranice (*1940; 1946), zobrazujc bez vrazn
ideologickch rys hrdinsk boj skupinky strnk proti henleinovskm
ordnerm a se zrdci ve vlastnch adch, byl tm jednohlasn ocenn jako
jedno z nejlepch dl o mnichovsk krizi, recepce romnu Pou hrdinova
(1949) vystila v odmtnut dla a politick odsouzen autora. Pro kritiky
uplatujc tm vhradn hlediska ideologick a nikoli umleck pitom
nebylo podstatn, e romn o ilegln innosti eskch dstojnk trp
verbalismem a nevrohodnost postav; autorovi spe vytala, e ignoroval
vedouc lohu dlnictva a zvlt komunistick strany a tm zmrn zkreslil
historii protifaistickho odboje.
Reprezentantem danho tematickho okruhu se stala kniha JANA DRDY
Nm barikda (1946). Po roce 1948 pak tento soubor povdek zskal roli
vzorovho prozaickho dla, na nj mla navzat cel esk prza usilujc
zachytit aktivnho hrdinu jako bojovnka za spolenou ideu, spolenou
dynamiku vle kolektivu, kter jedin vytv nov a nov hodnoty (Sergej
Machonin).
Tak Drdovy przy pedstavuj prozaickou obdobu spontnnch
bsnickch reakc na kvtnov povstn a osvobozen ( s. 102, kap.
Poezie). Vznikaly bezprostedn po skonen vlky a byly pvodn ureny
191

pro publikaci v asopisech a novinch (povdka Pancov pst vyla

napklad hned v druhm sle Svobodnch novin 24. 5. 1945).
Soubor v jedencti epizodch zachycuje esk nrodn odboj ponaje
demonstracemi 28. jna 1939 pes vjevy z heydrichidy (sugestivn
evokovan napklad v povdce Vy princip) a rzn podoby aktivnho
odporu a k pohnutm scnm z praskch barikd. Autor vtinou uplatuje
jist schematick typy postav (obyejn lid, jednoduch charaktery
pedstaven zpravidla nkolika mlo vraznmi rysy, poppad
prostednictvm typickch rekvizit) i pbh (navozen situace, rozhodnut
k inu, in). Tato schmata v jednotlivch przch variuje a souasn
stylizuje tak, aby vypovdala o hrdinstv jako elementrn lidsk hodnot:
zkladn vznam m pitom moment rozhodnut k inu (tedy moment
perodu, zasvcen do hrdinstv v urit vypjat situaci). Autor ve
vyprvn vyuv na jedn stran tm reportnho stylu s vypravem
ustupujcm do pozad, stylu hutnho, odpsychologizovanho, soustednho
k vcnmu zznamu dn; na druh stran vak sah i k postupm spjatch
s lidovou etbou a folklorem (zvraznn polarita dobra a zla zde ech a
Nmc, monumentalizace kladnch a karikaturn zkreslen zpornch postav
apod.). Vyhrocen konfliktn situace jsou pro Drdu zrukou emocionln
psobivosti a patetickho vyznn jednotlivch povdek, je vak
charakteristick, e autor spojuje patos s civiln vidnmi postavami. Hrdiny
se Drdovy postavy vesms stvaj jakoby proti sv vli: in m zpravidla
podobu splnn samozejm lidsk povinnosti, charakter a nitern
pesvden nedovol postavm neinn pihlet zlu.
Podobn jako Fukov Reporti, psan na oprtce se dostalo i Drdov
Nm barikd platnosti dla zstupnho, zvlt pot, co byl jej vznam
umocnn aktivn rol autora v literrnm ivot a spisovatelskch
organizacch. Nm barikda se stala nejen pedmtem pozdjch
metodickch pruek, instruujcch mlde o hrdinstv eskho lidu za
okupace,
ale
i
modelem,
na
nm
se
tbily
postulty
socialistickorealistickho umn v jejich dogmatick podob (priorita
ideologickho aspektu, pojet hrdiny, hrdinstv, typinosti a umleck
pravdivosti apod.).
Z hlediska literrnhistorickho je pznan, e ji v dob prvnho vydn
se v kritick reflexi Nm barikdy stetla protichdn pojet socialistickho
umn vbec a socialistickorealistickho zvlt: zatmco vtina kritik
pijala Drdovu apotezu prostch, vnitn nelomench, elementrnch hrdin
jako tendenci, kter souzn s poadavky apelativnho, spoleensky
angaovanho umn, na strnkch Kritickho msnku se Nm barikda
stala pkladem jeho scest: byla ohodnocena jako barvotiskov
moralismus, reagujc na asovou poptvku svou a priori danou a
mechanickou hrdinskou exaltac (Vclav ern). Jako prozaickou polemiku
192

s Nmou barikdou lze vnmat i prvn verzi romnu Josefa kvoreckho

Zbablci, kter vznikala na pelomu let 194849.
193

DRAMA
Dramatick produkce prvnch povlench let byla znan poetn a

rznorod; pokouela se zejmna z potku navzat na klu
pedvlench poetik. Snahm o umleckou vpov dominoval zejmna
draz na aktuln tma, kterm byla pedevm nedvno proit vlka a
okupace. Toto tma bylo realizovno v zsad temi vzjemn propojenmi
zpsoby. Prvnm zpsobem byla alegorizace: v divadelnch hrch, kter
nemohly bt uvedeny za protektortu, bylo tma okupace posunovno do
symbolick roviny pohdkovho, ppadn historickho jinotaje, v hrch
napsanch po vlce pak dostvalo i tvar otevenho dramatickho pmru i
satirickho toku. Druhm zpsobem byla snaha vrtit se k realit a
dramatem zachytit dokumentrn rozmr vlenho proitku. Tetm
zpsobem, vlastnm zejmna tvrcm, kte se hlsili ke komunistick levici,
pak bylo propojen tmatu vlky s dalm aktulnm a velmi frekventovanm
tmatem boje za jinou, novou spolenost. Jedinou hrou, kter se stala trvalou
soust divadelnho repertoru, byla alegorick pohdka Jana Drdy Hrtky
s ertem. Mimodnho divckho ohlasu doshla kolektivn tvorba Divadla
satiry, zejmna pak hry Vratislava Blaka. Groteskn humor divadla mcho
na soudobho mka a ve jmnu boje proti vemu zptenickmu
agitujcho pro komunistick programov cle, narazil po noru 1948 na
obavy z neregulovatelnho smchu obrcenho do vlastnch ad. Pinesl vak
i prvn esk absurdn drama, Ubu se vrac Josefa Kainara. Linie
pedznamenvajc poetiku budovatelskho dramatu se konstituovala od roku
1947 a symbolicky se vyvjela od hry Zdeka Blhy Hod se t ke he tho
autora Kdo s koho? Z nepoetnch her problematizujcch dobovou vru
v revolun zmnu nebyl ji na jeviti uveden ani publikovn astlivec Sulla
Ferdinanda Peroutky.
SNAHA O OBNOVEN KLY POETIK

Jestlie ji prvn dny a msce po kvtnu 1945 znamenaly klovou zmnu
organizace divadelnho provozu, vlastn dramatick tvorby se tento pohyb
k socializaci a zesttnn provozu divadel zprvu vznamnji nedotkl. A do
druh poloviny roku 1947 se na jevit dostvala prakticky vechna nov
dramata aspirujc na umleckou hodnotu. Neexistoval rovn ani zsadn
194

rozdl mezi dramatikou, kter byla hrna, a dramatikou titnou, tebae

nakladatelstv v tto dob byla jet v soukromch rukou, kdeto divadla ji
byla zena odbory, nebo pmo i nepmo sttem, armdou, mstskmi
ady, vjimen drustvy. (Tradin ovem daleko vt poet her pronikl
do tisku ne na jevit.) Bylo to dno nadvldou zejmna tmatu vlky, kter
bezprostedn v prvnch povlench letech jet nemlo vyhrocen
ideologick rozmr. esk drama se toti, shodn s vvojem eskho
divadla, snailo reagovat pedevm na nedvn proitek, distancovat se od
dramatiky protektortn a tak obnovit za protektortu siln zenou
klu autor a poetik.
Odmtnut protektortn dramatiky a vize novho

dramatu
Obnovovn kly poetik a autorskch pstup bylo ovem limitovno.
Stla mu v cest nejenom skutenost, e se na nm nemohly podlet takov
vrazn osobnosti pedvlenho dramatu, jako byli brati apkov i
Vladislav Vanura, ale tak vrazn promna spoleensk atmosfry a
vyosten hodnotovch kritri.
V atmosfe povlenho kolektivismu byla zsadn odmtnuta dramatika
vyrstajc z individualismu, zejmna pak z individualismu tak vypjatho, jak
ji reprezentoval zejmna Frantiek Zavel a jeho pentalogie Polobozi (Caesar,
prem. 1941; Kristus, Hus, Valdtn, Napoleon, knin ve 1941). Tvorba
spisovatele, jen ji za prvn republiky stl na krajn pravici a ve svch
nzorech postupn peel a na pozice faistick, se stala symbolem a jako
takov byla nejen pro Zavelovy sympatie k protektortnmu reimu, ale i
pro jeho obdiv k velkm a silnm osobnostem nepijateln. Dobov soud
nad Zavelem a jeho tvorbou v z 1945 pznan formulovalo prask
Divadlo satiry ve he s kolektivnm autorstvm Cirkus Plechov: Kdy se nm
v djinch svta / vyjevilo velk zve, / mueda, vrah, hlava lys / nemusela
Prozetelnost / vysoukat je v nebes i. / Na to stail impotentn / dramatik
kdy zjistil data / a to vechno pkn zavel / pinejmenm v trilogii. / (km
ZAVEL. Kdo m trochu / zachz, tm tak schz. / Tebas je to pouh
jmno.)
Na okraji zjmu se v povlench podmnkch ocitla rovn rznorod
skupina autor, kte se za okupace prosadili na oficilnch scnch, zejmna
v Nrodnm divadle, a kter nyn mimo hlavn proud vynesla skutenost, e
jejich protektortn tvorba byla vnmna jako pijet kompromisu s danou
situac. Dramatik DALIBOR C. FALTIS (pseud. hudebnho skladatele Dalibora
C. Vake) se v tto situaci od ibsenovsky pojatho dramatu obrtil k tvorb
pro dti a mlde (romantick komedie Pirti, 1946; pohdky Snenka,
195

1948; adaptace pohdky Csa a slavk, 1949) a k volnjm scnickm

formm, kter byly inspirovny pedvlenou poetikou divadla E. F. Buriana
(hra se zpvy a tanci na folklorn nmt Chodsk nevsta, prem. 1949). J. A.
Urban se v prvnch povlench letech vnoval pedevm prze. Kulturnpolitick okolnosti, reakce na vpad vi Karlu apkovi v dob po
Mnichovu, odsunuly mimo hlavn dramatick proud VCLAVA RENE,
zvlt kdy on sm se vdom postavil mimo dobov optimismus
kolektivnm dramatem ern milenec (1947; prem. 1948), podobenstvm o
moru a o nutnosti vry ve vy metafyzick hodnoty (vzniklo pepracovnm
autorovy historick hry o manelce csae Zikmunda Barbora Celsk, 1944).
Na obnov vrazov kly se vak nepodleli ani mnoz z tch, od nich se
to oekvalo, nebo alespo mohlo oekvat, zejmna pak tvrci nleejc
k avantgard, kte jako by se po vlce dostvali do rozpak, jak skloubit sv
tvr postupy s novou spoleenskou realitou. Uvolnn revuln poetika
JIHO VOSKOVCE a JANA WERICHA inspirovala sice soubor Divadla satiry,
oni sami vak po nvratu z exilu vystupovali pedevm jako herci,
upravovatel a textai. V Divadle V+W v palci U Novk (194648) uvedli
krom veselohry George Simona Kaufmana Piel na veei (rozmn. 1968;
prem. 3. 9. 1946, uprav. Jan Werich) pouze svou star hru Pst na oko a pod
titulem Divotvorn hrnec (in Hry, 2000; prem. bezen 1948) legendrn
autorskou pravu americkho muziklu Finians Rainbow autor E. Y.
Harburga a Freda Saidyho), jen do dobov atmosfry zapadal tmatem
lidskho a ekonomickho stetu mezi drustvem-kolektivem prostch lid a
bohatcem. Tak VTZSLAV NEZVAL se v tto dob omezil pouze na jevitn
adaptaci sv star verovan rozhlasov komedie Veselohra s dvojnkem (in
Hry, rozhlasov hry a libreta, 1965; prem. 1. 4. 1948 Studio Nrodnho
divadla pod nzvem Opatte si dvojnka, na nmt Calderonovy hry Chuas
a m za uima). K pvodn dramatick tvorb se nevrtil ani Adolf
Hoffmeister a dal.
I pes popsan omezen charakterizovala poetnou eskou dramatiku
v prvnm pechodnm povlenm obdob eklektinost, nrov a stylov
nestejnorodost, v rmci n se tko hledaj spojnice mezi jednotlivmi
autory a hrami. O mn vyhrann byly jednotliv proudy tehdej
dramatick produkce, o to vce se profilovalo jej kritick hodnocen a
obecnj mylen o dramatu. Ve vypjat spoleensk atmosfe, prostoupen
vrou v politickou zmnu, v sociln pohyb smrem k idelu, bylo tak drama
vleovno do hodnotovho paradigmatu urenho osou nvrat zpt pohyb
vped. Socialistick obsah tohoto vped byl zejm vem, kte v duchu
komunistick pedstavy vedli svj boj za astnou budoucnost (z teoretik
dramatu k nim patili napklad Ji Hjek, M. V. Kratochvl, Jindich Honzl),
ale asto jej pijmali i lid s odlinou hodnotovou orientac. Kupkladu
mlad dramatik Ji Krnet, jen po noru 1948 emigroval, v roce 1946
196

v asopise Kvart uvaoval, zda by se nov drama v Evrop nemohlo po

francouzskm vzoru zrodit ze ivotnho pocitu zpadnho, liberlnho,
buroaznho intelektula, kter je subjektivn zaskoen hrozivm, le
zkonitm a fatlnm nstupem socialismu: stet mezi tmto intelektulem a
objektivnm smovnm svta k socialismu mu byl zdrojem tragickho
konfliktu. Naopak spolutvrci a zastnci konstituujc se koncepce
budovatelsk dramatiky vili, e spoleensk pohyb vped smrem ke
komunismu pinese nov ivotn sloh a ten zrod tak nov, komunistick
drama (M. V. Kratochvl).
Klovou roli pi hledn novho dramatu, pi tvorb a percepci dl
v povlenm obdob ovem nehrly zleitosti dramatickho tvaru nebo
pslunost ke smru, nbr pedevm tematika. Patos pekonanho
nebezpe osobnho a nrodnho, jako i iluze o socilnch zmnch, kter
pinese obnova sttu a jeho socializace, vedly k tomu, e se ctidost vtiny
dramatik, nzory kritik a oekvn publika setkvaly v poadavku
zachytit aktuln rozmr ptomnosti, piem asovost tmatu byla vnmna
jako pznak umleck kvality. Obnovovn kly poetik bylo toti
doprovzeno pesvdenm, e ji ped vlkou bylo drama (a to nejenom
esk) v krizi, e tedy spe ne rekonstrukci potebuje reformu, kter se mla
zrodit z nov senzitivity uren proitm utrpenm i rodcmi se novmi
idely. Pozici takto orientovan dramatiky posilovala i skutenost, e
znanou st dramatick produkce prvnch dvou povlench let tvoila dla,
kter nemohla bt za okupace hrna i vydna a kter na proitek nacistick
totality pmo i zaifrovan reagovala, a to formou podobenstv i
dramatick metafory.
Dovn konvenn dramatiky

Absence asovho tmatu byla vnmna jako nvrat zpt, kter odkazoval
jednotliv hry a nry na okraj zjmu. Pirozen a tradin na nejnim
stupni povlen dramatick palety tak stly konverzan, zpletkov a
situan hry a komedie. Tebae se ji zanaly vrazn prosazovat snahy
takovouto konvenn tvorbu omezit a dt prostor pouze umn, kter m
vped, ped rokem 1948 stle jet existoval sten prostor pro jejich
publikaci a ppadn i jevitn uveden. Men umleck aspirace pitom
zpravidla naznaovalo ji to, e bvaly v souhlase se star konvenc
knin publikovny v edicch pro ochotnky. A ji jejich autoi hledali
inspiraci v kadodennm ivot, nebo v nrovch obrazech z historie, lo o
texty tematikou i poetikou v mnohm korespondujc s pedvlenm a
protektortnm komernm filmem. V nkterch ppadech se tato inspirace a
shoda zd bt bezprostedn, jindy je spe volnj a pramen ze spolen
197

touhy pobavit a zaujmout pbhem. FRANTIEK HAV takto publikoval

komedii z prosted krachujcho pedmstskho holiskho krmu (Dal
pn, prosm, 1947); FRANTIEK JANURA ti situan aktovky o tyranskm otci,
bohatci a jeho obratnch ddicch a o manelskm trojhelnku (Nic se
nestalo, 1948); ZDENK ENDRIS konvenn veselohru o strnoucm
dramatikovi, jeho manelstv oiv chvilkov okouzlen pvabnm mladm
dvetem (Setkn s Evou, 1947); herec RUDOLF DEYL zpletkovou veselohru
s stedn postavou velkho tragda (Domeky z karet, 1948). Historizujc
anekdotou o tulkovi, jen se za kadou cenu chce dostat do vzen, a o
soudci, kter mu v tom brn, je komedie KARLA RUDOLFA KRPATY Talr
v msteku (1947). Na jevit z her tohoto typu pronikla komedie KARLA
POLKA Otec svho syna (1946; prem. 12. 10. 1946): rozmarn hka
vznikla pravou autorovy przy Ve pro firmu; vybudovna je na
motivu pevrcench rol, grotesknch postavch rozmailho otce a usedlho
syna, kter mus napravovat jeho hchy. V Divadle kolektivn tvorby bylo
uvedeno i nrov pojat humoristick psmo Hakv posledn podnik,
sestaven podle vzpomnek Franty Sauera na Jaroslava Haka (rozmn. 1953;
prem. 17. 5. 1946).
Jako tematick a tvarov nvrat zpt byla pijmna rovn dramatika
nrovch obraz a pokusy o dramatickou baladu. Atmosfra prask chudinsk
tvrti Na Frantiku z poloviny 19. stolet vytvela ve he PAVLA KYPRA Prask
balada (1947) pozad pro romantick pbh s motivy ptelstv, lsky, milostnho
trojhelnku, smrti a obtovn. Zhruba stejn doba a obdobn motivick okruh
charakterizuje tak Endrisovu vesnickou zemitou baladu Vl skla (1946), v n je
rytmus ivota na starm osamlm mln naruen pchodem neznmho. Cizinec
z rodu obchodnk s detm zde vzbud lsku ve dvou ench, toucch uniknout ze
svta povr a konvenc, a v mlad vdov a jej umrajc nevlastn dcei uvoln boui
smyslnosti a vn. V melodramatu ALBTY PACOVSK Milovan majetek (1947;
prem. Nrodn divadlo 10. 10. 1947) jsou postavy ovldny koistnictvm, touhou po
bohatstv a citovou przdnotou, co milostn trojhelnk eny, jejho manela a
nevlastnho syna dovd a ke tragickmu konci. V dobovm kontextu byl tento
autorin pohled zpt interpretovn jako odsudek nedvn kapitalistick
minulosti.
K nvratm patila i laskav komedie FRANTIKA LANGRA Jiskra

v popelu aneb Pocta Shakespearovi (1948; prem. Nrodn Stavovsk
divadlo 31. 1. 1948), kterou autor zaal pst ji ped vlkou a pojal ji nejen
jako poctu albtinskmu dramatikovi, ale i celmu hereckmu emeslu.
Setkn naden adeptky hereckho umn s kdysi slavnou tragdkou a s
trojic dalch strnoucch divadelnk je variantou pygmalionskho syetu o
vchov mlad dvky. V duchu poetiky pedvlen apkovsk, pragmatick
generace s jej inklinac k problmov dramatice analyzujc ivotn realitu
z perspektivy rznch pravd tu Langer ve veselohern rovin klade otzku,
198

zda se lze od starch nemu nauit, a naopak, zda mlad generace m prvo
na svj nzor, hereck styl odpovdajc novmu ivotnmu pocitu.
DRAMATICK REAKCE NA VLKU
Svt eny jako protipl vlky

ensk postavy byly vraznm fenomnem esk povlen dramatiky.
Zjem o ensk osud prostupoval vemi nry, dominoval vak zejmna
v tch hrch, v nich postavy en, jejich trpn dl a statenost, s n ho
snej, ppadn dok pekonvat, utvej protipl muskmu svtu
velkch gest, in a djin, tedy pedevm v hrch s aktuln vlenou
tematikou. nrov lo pitom o dosti irokou klu her, ponaje snahou
aktualizovat tradin manskou konverzan hru pes alegorie posunujc
pbh do symbolick roviny a po reportn a asov zachycen vlenho
tmatu.
stedn postavou Guayany (1945), konverzan hry OLGY
SCHEINPFLUGOV, jej premirou zahjilo 4. z 1945 Stavovsk divadlo
esk pedstaven, je strnouc ena, kter se po vyhranm boji za proputn
nespravedliv odsouzenho mue z vzen mus vyrovnvat s manelovm
rozhodnutm t v zskan svobod znovu (jinak a s jinou) a kter v tomto
trpkm zitku nachz sama sebe. Rukopis hry vznikal ji za protektortu, a
proto tu asov tematika utvela pouze vznamov pozad, na nm byla
autorina vpov vnmna: pbh nespravedlivho vznn a nvratu na
svobodu, situovan do francouzskho prosted, byl interpretovn jako jinotaj
vlen a povlen situace.
Naplno se cestou alegorickho podobenstv Scheinpflugov vydala ve he
Vidla jsem Boha (1945; prem. Mstsk divadlo na Krlovskch
Vinohradech 29. 1. 1946). lo o problmov drama, je vzniklo ji za vlky;
autorka si v nm poloila typicky apkovskou otzku odpovdajc stylu
mezivlen relativistick dramatiky, toti zda existuje njak sla, njak
mocn nstroj, kterm by bylo mon zastavit dikttora toucho po
svtovld. Na rozdl od apka, kter v Bl nemoci poslal do boje
s epidemi moci doktora vybavenho zzranm lkem, Scheinpflugov si za
oponenta tyranie vybrala prostou, obtavou venkovskou enu, kter zastupuje
lid, veejn mnn, ale zejmna Boha. Postava Filemony, jej setkn
s Bohem je pojato jako dkaz nevyvratiteln existence nejvy hodnoty, se
tu stv nositelkou dobra a absolutn pravdy, tedy pedstavitelkou jistot, kter
199

pekonvaj nejen pvodn relativistick pragmatismus apkovsk inspirace,

ale promuj se tak ve zbra, kter m schopnost rozloit systm moci
zevnit. V autorin modelov, tm pohdkov perspektiv m postava
Filemony takovou vnitn slu, e se j na rozdl od apkova Galna
poda nad silami zla zvtzit a pouh jej tvrzen, e spatila Boha, sta na
to, aby byl svren dikttor a vyvrcen zloinn stt.
V Nmekov Rukopise asu (1945; prem. Mstsk divadlo na
Krlovskch Vinohradech 15. 1. 1946), respektive v jej druh, knin
publikovan verzi, byla okupace ji pmo tematizovna. Drama, kter se
drazem na plynut asu i formou esti obraz odehrvajcch se v zvt
manskho domu pznan zvanho U boue bhem t destek let (1916
45) bl kronikm prozaickm, vykresluje klov okamiky v nelehkm
ivot dvou en, vrnch ptelkyn, svdjcch zpas o rodinn jistoty. Pt
jednn autor situoval na potek protektortu (do podzimu roku 1939) a
celou hru pak v estm jednn uzavel kvtnovou revoluc, kdy se hrdinin
syn vrac z vzen a hlavn intrikn hry, z nho se za okupace stal
kolaborant, je v zjmu revolun spravedlnosti zastelen.
Siln postava eny-matky se objevuje tak v dramatu MILADY SOUKOV
Listopad s podtitulem Slavnostn hra k 17. listopadu (in Dramata a
monology, 2001). Drama se pohybuje pevn v civiln poloze a se znanou
dvkou ironie je tu rozvjen pbh mladka ze selsk rodiny, vedoucho
studentskho spolku, kter pod dojmem nmeck pevahy vyzv ke
spoluprci ech s Nmci a dostv se tak do konfliktu s vlastenecky
smlejcm okolm. V dsledku okupan zvle se vak pesto stv stejn
jako jeho ptel komunista, stoupenec rusk podoby demokracie jednou
z obt listopadovch udlost a je popraven. Titm dramatu pitom nen
ani tak vlastn dl stedn postavy, jako spe prmt tohoto osudu do
ivota jeho blzkch a tak jeho groteskn zrcadlen v mylen malomk.
Hra i pmo tematizuje dobovou vru v monost obrozen zastaralch
literrnch forem a literatury jako celku obnovenm vztahu ke skutenosti. Stet
tradin formy s ivotn realitou je tu tematizovn v rozshl, stylizovan a verem
psan pedehe, jejmi postavami jsou patetick bsnk, touc napsat velk
historick drama a nadasov poselstv, uml figurna s tlampaem msto oblieje,
na kterou bsnk sv vize navuje, a herec, jen bsnkovu slovn exhibici v zvru
odmt slovy: Vidiny! potebujeme pevn obrysy, / brnn skutenosti pro sv
lohy, / m pevnj, tm se nm lpe tvo
Dramatick stavba hry ALFRDA RADOKA Vesnice en (rozmn. 195?;

prem. Mal scna Divadla 5. kvtna 18. 7. 1945) vychz ze situace
v podstat modelov, je postavena na napt uvnit ensk komunity, z jej
uzavenosti a izolovanosti vyrst obdobn jako napklad ve hrch
Lorcovch dusn atmosfra naruen pospolitosti. K ir literrn tradici
odkazuje Vesnice en motivem vysmvanho vesnickho outsidera
200

listonoky Marty, kterou msta a touha zskat uznn a moc pivdj a

k udavastv a slub nepteli. V konfrontaci se zrdkyn se komunita
v zvru hry znovu sjednocuje a s dttem, poatm a narozenm navzdory
nepzni asu, nalz tak vru v lovka a lidstv, v monost vtzstv nad
zmarem. V textu hry, kter je spe scnem ne dramatem s literrnmi
aspiracemi (a snad i proto nebyl nikdy knin publikovn), se prolnaj prvky
baladick a symbolistn, expresionistick vypjatost nkterch scn se pak
prostupuje s patrnm autorovm smovnm k realistick jevitn reporti a
k vyjden pedevm psychick zkuenosti individua a society.
Vrazn se propojen enskho a vlenho tmatu prosadilo u EMILA
FRANTIKA BURIANA, v jeho dramatu Hrze mezi nmi (prem. D 47 23. 4.
1947) se z okupan reality zrodila nejen zpletka, ale i hrdinino symbolick
rozhodnut zat nov ivot. Fabulan jdro tto psychologizujc hry opt
tvo problmy, je pin nvrat mue z vzen. Dramatik pracuje
s tradinm tmatem eny mezi dvma mui a sousteuje se k analze
traumat, kter trojici postav pin neobvykl ivotn situace: hrdinka se
mus tce rozhodovat mezi manelem, jen byl prohlen za mrtvho,
neekan se vak z koncentranho tbora vrtil, a jeho ptelem, za kterho
se mezitm vdala a s nm ek dt. Jej rozhodovn je vak i volbou mezi
lovkem, kter vlku proil v relativnm bezpe protektortn svobody, a
lovkem, jen byl vznn.
Tma vlky a okupace se tak Burianovi spojovalo s tmatem boje za jinou
spolenost a z proitho traumatu vyvozoval touhu po zmn, po nov
spolenosti a novm lovku nepoznamenanm bolestmi a chybami
minulosti. Z hlediska smovn sti dobov tvorby k poetice
budovatelskho dramatu je pznan, e vsledek hrdinina rozhodovn je
motivovn setknm se starou hornickou matkou, kter mlad en pome
najt vchodisko v emancipovanm osamn, v tom, e pijme odpovdnost
sama za sebe a sv dt. Tma vlky Burian ostatn vnesl i do inscenace,
v n bezprostedn po nvratu z koncentranho tbora konfrontoval
emocionln svt vzn s Shakespearovou tragdi, aktualizovanou zpsobem
patrnm ji z upravenho titulu: Romeo a Julie, sen jednoho vzn (prem. D
46 13. 9. 1945).
Alegorie
Alegorick postupy se objevily u ady her, je vznikly nebo byly
rozepsny jet za okupace.
Jinotajn rozmr mla v okamiku svho vzniku tak dvojice
dramatickch experiment, kter JAROSLAV POKORN v roce 1947 soustedil
201

do knihy Dva melodramy. Ob hry spojuje vyuit netradin dramatick

formy kombinujc slovo a hudbu a romantick postava nespoutatelnho
umlce, tvrce a bohma, jen autorovi symbolizuje protipl zla a lidsk
pizpsobivosti. Pokornho reakce na protektortn atmosfru nebyla pitom
pmoar, vyrstala spe z irokho vznamovho rozsahu a z dobov
konkretizace obecnch pojm jako lska, pravda, spravedlnost, zrada i zlo.
Star z obou melodram, hra Psn Omara pijka, uveden ji roku 1942
divadlem Vtrnk (prem. 19. 3. 1942), je poetickm obrazem znc
spolenosti, kterou ped vbenm zla zachrauj tulkovy psn. Druh
melodram, Marlin (prem. Studio Nrodnho divadla 24. 1. 1948), nese siln
stopy vlivu Brechtovy poetiky, a to nejen tm, e bohat a mocn stav na
rove lumpenproletaritu, ale i kombinac slova, hudby a zpvu. Pokorn se
voln inspiroval osudy albtinskho dramatika Christophera Marlowa a
v nvaznosti na Baladu z hadr Voskovce a Wericha pedvedl pbh
nebezpenho bsnka, kter podlehne intrikm a je zavradn, aby se pak
jeho odkazu chopil lid. V povlen situaci, kdy Pokorn Marlina dokonil,
vak ji pedvlen avantgardn kult poezie, jako i bsnick forma hry
nenachzely ohlas, a to navzdory tomu, e jej jinotajn rovina se v novm
kontextu a v souhlasu s autorovm komunistickm pesvdenm mnila
v pmoar odsudek kapitalismu a ve vraz nadje v nov sociln d.
Daleko pesnji ne Marlin se do dobov atmosfry doslova strefilo jin
podobenstv: pohdka mladho dramatika JANA DRDY Hrtky s ertem (1946;
prem. Nrodn Stavovsk divadlo 30. 12. 1945), drama, kter v povlenm
obdob zskalo nejvt divck ohlas. Jako jedin z cel tehdej rozshl
produkce peilo okamik svho vzniku a v nslednch desetiletch se stalo
stabiln soust eskho divadelnho repertoru. V rodokmenu Drdovy
parafrze pbhu o ertovi a Ke lze nalzt inspiraci modernmi pohdkami
brat apk, ale i bchorkami J. K. Tyla a Dykovou alegorickou hrou Ondej
a drak. spch hry se opral o volbu pohdkovho pbhu, kter zdnliv
nezvazn relativizuje ustlen pedstavy o loupencch, ertech,
princeznch, andlech i svtcch, i o Drdovu schopnost rafinovan naivnm
dialogem evokovat atmosfru lidov hry pln humoru a poezie. Na
spontnnm spchu se vak podlelo tak pesn umstn vpovdi do
hodnotovch souadnic, danch nedvno proitm nacistickm infernem i
politickmi cli levice. Souboj o dui princezny mezi vyslouilm vojkem a
peklem byl toti vnmn jako souboj o lidskou poctivost, obraz vtzstv nad
temnmi silami, ztotoovanmi v okamiku prvnho uveden hry s Nmci a
s protektortnm faismem. Nemn podstatn pak bylo, e Hrtky s ertem
naznaovaly posun esk dramatiky smrem k mytizaci manuln prce a
k odmtnut nboensk metafyziky. Postava Martina Kabta a jm
reprezentovan kladn vlastnosti jako zdrav rozum, pracovitost a inorodost
se zde toti staly pevnm bodem, z nho se autor mohl vysmt nejen peklu a
202

jeho sluebnkm, ale tak postavm dvou lnch hnk: loupenkovi a

licomrnmu poustevnkovi, jeho falen zbonost je jen projevem pchy a
lenosti a nedojde uznn ani u samotnho Boha. Ob postavy, loupenka i
poustevnka, Drda postavil na stejnou rove a na ob vzthl lidovou
moudrost o prci jako lku, jm lze napravovat lidskou patnost a trestat jej
nositele. Pohdkov forma tu tak vystupovala v symbize s vrou v prost a
jednoduch lidov pravdy, je ukazuj bezbolestnou cestu k idelu.
Ze shodnch hodnotovch souadnic nrodnch a socilnch jako Hrtky
s ertem se zrodil doasn spch alegorick komedie Josefa Tomana
Slovansk nebe (1949; prem. Nrodn Stavovsk divadlo 4. 3. 1948).
Tomanova pmoar snaha oslavit eskou nrodn povahu a slovanskou
vzjemnost tu nabyla podoby mtu o eskm a slovanskm peduren k pracovitosti
a sociln spravedlnosti, navc chpan jako protipl vn germnsk dobyvanosti.
Autor j dal tvar dramatick pohdky o praotci echovi, jen a omylem piveden
do e zemelch doke svou pracovitost a aktivitou pesvdit Peruna, aby jeho
vyvolenmu nrodu pidlil zemi, kousek slovanskho nebe kolem hory p. O
satirickou, lehce ladnou parodii nacistickho Nmecka formou fantastick pohdky
se pokusil JAROSLAV A. URBAN ve stejnojmenn dramatizaci przy O Hitlerovi,
Honzovi a SS loupencch (1946), v n Nmecko po ovldnut celho svta hled
neptele v i pohdek a v pekle.
Hry projektujc tma vlky do alegorick roviny se opraly o ideje,

filozofick teze a politick nzory autor, piem jejich posun do modelov
roviny jim umooval nahldnout toto tma shora a dt mu podobu, v n
se spoleensk problematika stvala vcemn snadno a pmoae eitelnou.
Pokusy o reportn zachycen aktulnho tmatu

Tendence k dokumentrnm zznamm vlench osud prostch lid byla
posilovna povlenm kolektivismem a z nj vyplvajc nedvrou
k dramatice vypjatch osobnost. V esk povlen dramatick produkci
s tmatem vlky tak v podstat chyb postavy velkch hrdin s jedinou, le
charakteristickou vjimkou: s postavou Julia Fuka. ada dramatizac a
psem inspirovanch Report, psanou na oprtce, kterou zahjili MIROSLAV
HORNEK (Jula Fuk, bojovnk za radost, prem. Vtrnk 17. 1. 1945) a
JINDICH HONZL (Nrodn hrdina Julius Fuk, in S slem na srdci, 1964;
prem. Studio Nrodnho divadla 2. 5. 1946), se ovem svm drazem na
autenticitu Fukovy postavy vymykala ze zkladn linie fabulovanch
dramat.
Spe ne heroizovat odboj bylo clem jednotlivch autor zachytit stet
vlen reality s obyejnou touhou lid po bnm ivot, s jejich sny a
203

idely. V reportnm psmu JIHO MUCHY U Zlatho vku (prem. Nrodn

Stavovsk divadlo 24. 2. 1947), situovanm do francouzsk vesnick
hospody v mezn situaci pechodu frontov linie, vystupuje z ady drobnch
lidskch typ (od prostch pracovitch venkovan a po pivnky) postava
dospvajc dvky, vben romantickmi sny.
Pro bezprostedn reflexi reality bylo ovem drama svou povahou mn
vhodn ne lyrick ohlas v poezii nebo epick zznam v prze. Realistick
kresba dokumentrnch detail se proto v dramatech prolnala s pirozenou
inklinac formy k zobecnn a k abstraktnj vpovdi o skutenosti a asto
tak s dramatickmi konvencemi. Dokladem me bt hra OTAKARA
ERNOCHA Velik zkouka (1946; prem. Divadlo 5. kvtna 14. 12. 1945),
zachycujc jedno z poslednch stetnut mezi pznivci republiky a
Francovmi faisty na aragonsk front. Osobn zkuenost autora, kter se
panlsk obansk vlky zastnil jako interbrigadista, vnela do vpovdi
nejen znalost prosted, lidskch charakter a nrodnch povah, ale i
pekvapiv vcn pohled na vlen chaos a nsil. Dramaticky vypjat,
vzruujc dj se odehrv ve vyostench situacch a atraktivnch scnch;
romantick pbh o lsce milenc z neptelskch tbor (umocnn
zmrem hrdinina bratra zabt vdce republikn) se propojuje
s problematikou revolunho terorismu, jeho zosobnnm jsou hrbat kat a
pedevm samotn vdce, bval matador. Matadorovo zvren poznn,
e zbyten nsil bylo chybou a skvrnou na revoluci, tu vyst v jeho
rozhodnut obtovat ist budoucnosti sebe sama. V ernochov interpretaci
se tak otevral prostor pro nvrat k du, pznan prezentovanmu postavou
sovtskho komisae.
Pesto i v oblasti dramatu vznikala by v omezenm potu dla
dokumentrn povahy, obracejc se k dobov typickm ltkm. Svdectv
vzn z koncentranho tbora Attnang ztvrnila JARMILA SVAT v dramatu
Nenapraviteln (1946). Hra, kter vznikla dramatizac autoriny prozaick
reporte (Milenci SS smrti, s. 166, kap. Prza), spojuje dokumentrn
obrazy krut kadodennosti koncentranho tbora s obalobou Nmc jako
nenapravitelnho nroda, jeho kad pslunk je navdy peduren ke zlu.
A to vetn nmeckch vz, kte tu daj pednost vrnosti ideji velkho
nmeckho nroda ped vrnost spoluvzm.
Ilustrativnmi dramaty odehrvajcmi se v obdob heydrichidy a kvtnovho
povstn byly hry Mu v revoluci FRANTIKA BULNKA-DLOUHNA (1946; prem.
Dlnick dm v Kobylisch) a Barikdy s podtitulem tyi pohledy na praskou
revoluci z okna pedmstskho inku... (1947; prem. Studio MDO 7. 5. 1947),
kterou napsal FRANTIEK SLA.
Nejdle v dokumentrnm pohledu na vlenou realitu a psychologii

dospl renomovan publicista a literrn kritik FERDINAND PEROUTKA ve
204

svm pekvapivm dramatickm debutu. Drama Oblak a valk (1948; prem.

Nrodn Stavovsk divadlo 30. 4. 1947) pojal jako sled situac bez
stednho hrdiny, sloen z ady dlch vstup, kter se odehrvaj na
rznch mstech Evropy (od z 1939 do kvtna 1945) a spolen vykresluj
jednotliv etapy a promny vlen psychologie. Podtitulem Kolektivn
drama o dvancti obrazech se vak Peroutka nehlsil ke kolektivistick,
davov dramatice z potku dvactch let. Oblak a valk nen toti zaloen
na stetu mezi pravdou jedince a sociln pravdou zstup, nbr je sri
reportnch sond do svta urenho dvma protiply: utrpenm konkrtnch,
individualizovanch lid a zlem zosobnnm opt zcela konkrtnmi Nmci.
Jednotliv epizody hry jsou spojovny motivy blho oblaku a Straussova
valku Na krsnm modrm Dunaji. Reln situace v Peroutkov he
obnauj grotesknost nmeck moci a bezmocnost ovldanch, postihuj jak
krutost a tupost zvle zbaven mravnch korektiv, tak tak lidsk rozmr
nepatetickho hrdinstv i osobnho selhn v meznch okamicch. A ji
autor fabuluje scnu zajet francouzskho generla nmeckmi vojky,
obrazy nmeck zpupnosti, s n se chovaj vi poraenm, pbh eny,
kter zbyten chod vyhlet svho mue k vznici a nadarmo obtuje svou
est na jeho zchranu, beznadjnou vzpouru ida odmtajcho
v koncentranm tboe zpvat protiidovsk psn, omyl vzn, kter
odhaduje den vlastn popravy podle vrzajcch bot knze, klamnou sebejistotu
ednk nmeckho ministerstva propagandy v obdob Stalingradu, pokus
nmeckho vojka-profesora literatury vzept se discipln sebevradou nebo
zvrenou scnu, v n se vtzn anglit vojci raduj, e nmeck ednk
poslun pln jejich rozkazy, vdy tak Peroutka in se smyslem pro paradox
a ironickou pointu.
Peroutkovo drama je v dobovm kontextu vzcn neideologick, nebo
autor vlenou tragdii hodnot navzdory svmu odmtavmu postoji
k Nmcm pedevm jako tragikomedii lidstv.
V tvorb jinch autor, spjatch s komunistickou levic, se vak sil
zachytit vlku zdola, od pbh konkrtnch obyejnch lid, postupn
ideologizaci nevyhnulo a tma lid postiench vlkou bylo transformovno
v ideu bojujcho lidu. Do dramatick literatury tak vstoupil syetov typ,
kter v ptch letech bude velmi frekventovan, tj. syet zaloen na
hrdinov vchov ivotem k tzv. spoleenskmu uvdomn, tj. k pihlen
se k idejm socialismu a komunismu. Ke spojen tohoto syetovho typu
s tmatem vlky vidn zdola dolo napklad ve he OTY AFRNKA Oni
bez vyznamenn (prem. Divadlo brat apk Teplice 3. 12. 1948). Osou
dramatu, vnovanho obtem drobnch, bezejmennch lid v boji proti
faismu, je pbh chlapce z dlnick rodiny, kter se po zaten rodi
gestapem dostane k partyznm a formovn vlkou vyrst v uvdomlho
lovka.
205

DRAMATIKA HISTORICKCH PARALEL

nru historickho dramatu je hledn vznamovch analogi a paralel
mezi minulost a ptomnost vlastn. Na vznamu pak tato jeho funkce
nabv zvlt v okamicch, kdy je monost pm vpovdi o ptomnosti
zablokovna nebo zcela tabuizovna tak jak tomu bylo prv za okupace.
Nepekvapuje proto, e to byl prv nr historickho dramatu, v nm se
poprv objevily jinotajn a pozdji i oteven pmry k okupan realit.
Takovm alegorickm pmrem byla hra MILOSLAVA STEHLKA Vesnice
Mlad (1947; prem. Realistick divadlo 26. 10. 1946). Pbh z roku 1904,
kdy musela vesnice Mlad u Milovic na pkaz rakouskch ad ustoupit
vojensk stelnici, je zde dramatikem nahlen z perspektivy jedn ze
selskch rodin, kter marn bojuje o zchranu rodn pdy; divky vak byl
vnmn i jako obraz nedvn svvole okupant, kte za protektortu ze
stejnho dvodu vysthovali destky vesnic z Poszav.
Okupan zvle a nsil bylo tmatem za vlky napsan jinotajn hry
EDMONDA KONRDA Skivan a smr (1946; prem. Nrodn Stavovsk
divadlo 18. 5. 1946). Zpletku v podstat komediln tu autor vystavl na
stetu mezi svhlavou a neovladatelnou herekou, kter vyznv revolun
idely (role byla psna pro Olgu Scheinpflugovou), a mezi royalisty, za
jejich vldy bhem francouzsk revoluce v roce 1793 ovldly mal
jihofrancouzsk msteko teror a hrza. S pmj vznamovou paralelou
Konrd pracoval v nsledn he o prvnch dnech praskch studi Jana Husa
(Student Jan, 1948; zadno Nrodnmu divadlu, ale ji neinscenovno).
Drama o prohranm boji eskch student a mistr za plnoprvn postaven
na Univerzit Karlov mlo doloit Husovu lidskou pedurenost jeho osudu
a souasn autorovu tezi o naprost nemonosti vzjemnho souit ech
a rozpnavch a amorlnch Nmc, kte prosazuj svou dominanci i nsilm
a podvody. Obdobn je odboj proti zloinnm Nmcm-Korutancm na
potku vldy Jana Lucemburskho osou t zbr z historie staropraskch
cech Zvon Ungeltu FRANTIKA SLY (1948).
Postava Jana Husa mla ovem v tehdej situaci vsadn postaven, a to
jak pro svou pslunost k nrodn mytologii, tak tak proto, e Husa bylo
mon interpretovat rovn jako pedchdce a inicitora husitstv, tedy jako
revolucione pedznamenvajcho obdobn snahy v ptomnosti. Prioritu
v takovmto vkladu stedovkho kazatele ml zejmna JINDICH HONZL a
jeho adaptace a reie Tylova Jana Husa (1947; prem. Nrodn divadlo 16. 9.
1945). Nepmm dokladem dobovch konotac spojench s Husovou
postavou je hra ervencov noc (1948; prem. Divadlo brat apk Teplice
24. 10. 1947). Paradoxem je, e jej autor, dramatik OTA AFRNEK, o
aktualizaci vlastn ani pli neusiloval. Bez tradin heroizace se v n snail
206

podat obraz poslednch hodin Husova ivota (kdy mu dajn byla vzniteli
nabdnuta monost tku), piem se vyhbal nsilnm vznamovm
zkratm a Husa vykldal pedevm jako dlnka na vinici Bo
naplujcho svj kol a pokorn oddanho vy vli. To, e afrnek
v podtitulu hry pouil slovo dlnk, vak vyvolalo aktualizan efekt a he
prodlouilo ivot. Stailo, aby se podtitul Ohniv dlnk stal titulem a hra
byla pijateln i po noru 1948; roku 1953 byla dokonce znovu jen
s minimlnmi pravami rozmnoena. V postav Jana Husa se tak
problematika nrodn prostupovala s problematikou konflikt socilnch a
mnohdy vysloven tdnch.
Obliba husitstv, oprajc se pedevm o jeho jirskovsk pojet jako
okamiku vrcholnho nrodnho a socilnho vzept ech (co je patrn i
ze zpsobu, jakm byl v tto dob podle Jirska natoen prvn esk barevn
velkofilm Jan Roh z Dub), iniciovala nejen hry o Husovi, ale pivedla na
jevit rovn deset let star a dosud neuveden text KARLA NOVHO esk
boue (1948; prem. Stedoesk divadlo Mlad Boleslav 5. 2. 1948). Hra
kolektivnch obraz, v nich vystupuj postavy vdc a politik (ika,
elivsk, Jakoubek ze Stbra, Kni, Koranda, krlovna ofie a csa
Zikmund), byla napsna pod dojmem Mnichova jako protest proti
nmeckmu ataku a tak jako reakce na postoje domcch katolickch kruh.
V povlen situaci vak zapsobila jako autorovo pihlen se k boji za
socialismus.
V podob spe galantnho pbhu s motivem esko-slovensk
sounleitosti se husitsk, respektive pohusitsk tma objevilo ve he EVY
KLENOV Hejtman Talafs (1945), oprajc se o Jirskovo Bratrstvo.
Vlna eskho sebeuvdomovn poslila tak tradin zlibu dramatu
v emblematickch postavch nrodn kultury a snahu pojmenovat jejich
lidskost, mravn velikost i jejich msto v boji za pokrok. Takto je kupkladu
koncipovn obraz Bedicha Smetany ve he PAVLA KYPRA Nevslovn
touen (1948) nebo podobizny udovta tra a Boleslava Jablonskho
v lidov he JAROSLAVA TUMLE Ne lpy rozkvetly (prem. Divadlo msta
ikova, nor 1948), kter zachytila souboj slovenskho a eskho bsnka o
pze Marie Pospilov, vzdlan dcery hradeckho nakladatele.
stednm tmatem povlenho dramatu se vak postupn stvalo tma
sociln zmny, vnman jako odpov na neudritelnost dosavadnho
spoleenskho a ekonomickho du a na nemorlnost jeho pedstavitel a
ochrnc. Paradigma nvratu a pokroku jakoto pohybu vped se projevilo
velkm potem her s tmatem lidovho hnut, vzpoury, revoluce nebo
ppadn zachycujcch pedrevolun situaci, je mus dve i pozdji
v revoluci perst a ji revoluce sama byla vnmna jako nvrat
k normlnm pomrm, tedy k demokracii osvobozen z pout (nmeck)
diktatury, nebo naopak jako projev spoleenskho pohybu vped smrem
207

k novmu du, k lep, tj. nekapitalistick spolenosti. Pkladem prvnho

zpsobu pojet sociln vzpoury je z uvedench dramat Scheinpflugov
Vidla jsem Boha, pkladem zpsobu spe druhho Pokornho Marlin.
Oslavit vznam revolunho roku 1848 pro ptomnost bylo zetelnm
clem dramatu esk jaro (1948, Nrodn Stavovsk divadlo 10. 6. 1948).
Jeho autor, MILO VCLAV KRATOCHVL, v nm podal obraz ervnovch
udlost a souasn vykreslil celou galerii tdn diferencovanch postav
zastupujc rzn vrstvy nrodn spolenosti: od radiklnch tiskaskch
dlnk, emeslnk a student pes nerozhodn a vhav (poslze ale k boji
pece odhodlan mky) a po intelektuln vdce nroda. Prologem a
epilogem je Kratochvlovo drama rmcovno jako retrospektiva, zptn
pohled Karla Havlka Borovskho, kter na smrteln posteli e otzku, zda
mli pravdu on a Palack, nebo jejich odprci Sabina a Fri. Autorovi tedy
lo o konfrontaci dvou protikladnch stanovisek: rozvnho rozumu, kter
se vyhb unhlenm akcm a usiluje o postupn politick een, a
revolunho radikalismu, socialistickho utopismu, kter vol po rznch
inech a neboj se obt. V epilogu se pak Havlkovi dostv od tiskae a
dlnka ponauen, e pravdu neml. I prohran revoluce mla toti smysl,
nebo otsla svtem a stala se pedstupnm ptch boj za svobodu.
Atmosfra salon v pedveer francouzsk revoluce inspirovala Edmonda
Konrda (Skivan a smr) i STANISLAVA LOMA v pokusu o filozoficko-historick
drama, v tezovit a abstraktn he o zhadnm italskm dobrodruhu, zedni,
mgovi, alchymistovi, lkai a astrologovi Giuseppe Balsamovi, eenm hrab
Alessandro Cagliostro (Bosk Cagliostro, 1946; prem. Mstsk divadlo na
Krlovskch Vinohradech 28. 3. 1947). Jako pedobraz budoucch revoluc vak
pitahovaly rovn jin vzpoury a vzbouen lidu. FRANK TETAUER napsal
rozhlasovou hru o vzpoue, kterou tsn ped koncem prvn svtov vlky zahjili
et a slovant nmonci na rakousko-uherskm kinku (Vzpoura v Boce
Kotorsk, r. 1948; na divadle hrno s tit. Kotort nmonci, 1948; knin vylo pod
nzvem Vlajky v plamenech, 1948). Vyhrocen politick situace v prvn polovin
roku 1948 vak vzksilo a na scnu pivedlo i hru tyicet let starou, kter byla
vinohradskmu divadlu zadna ji v roce 1908, akoliv tehdy nebyla provozovna.
Pina pekvapivho zjmu o drama LOTHARA SUCHHO Hrstka vrnch (1948;
prem. Realistick divadlo 5. 3. 1948) tkvla opt v tmatu: autor se inspiroval
procesem s Omladinou a povlen inscentory zaujal tendennm, odstraujcm
pkladem politickho a lidskho slabostv, postavou hrdiny, kter prod svou
revolun minulost, zrad idely a zane slouit vdesk vld.
S tmatem budouc revoluce a s postupnm prosazovnm tdnho kritria

pi stavb konfliktu a kresb postav souviselo rovn tma narstajc
dlnick solidarity. MILOSLAV STEHLK je ztvrnil ve he situovan do
malho chorvatskho pstavu, kde bhem krize zpsoben nstupem
paroplavby dojde ke konfliktu mezi dlnky z lodnic a loaem-patronem
208

(Lo dobr nadje, prem. Nrodn Tylovo divadlo 2. 10. 1948, podle
Viktora Car Emina).
Z okruhu historickch dramat-podobenstv vzvajcch ozdravnou slu
revoluce vyboovala pouze dvojice her pslunk pedvlen spisovatelsk
generace: Penzokaz ZDEKA NMEKA (1946; prem. Nrodn Stavovsk
divadlo 13. 4. 1946) a astlivec Sulla FERDINANDA PEROUTKY. Penzokaz je
vcelku tradin historick hra aspirujc na tragdii a pracujc s dobov
pznanmi asociacemi. Pbh z potku 13. stolet vykresluje nezdaen
pokus normanskho prince osvobodit Siclii z nmeck okupace.
V pevleen za chudho frantiknskho mnicha pijd na svj rodn
ostrov potomek zkonnch vldc a pomoc zlatch dukt, kter rozdv
vem jako recept na tst, si zhy naklon lid a bezmla zsk ztracenou moc.
Jako podobenstv o esk povlen situaci a varovn ped socilnmi
utopiemi ml Penzokaz psobit pedevm dvody, pro hrdinv pokus
pinst zemi blaho ztroskotal: nejenom proto, e mnostv penz, kter
rozdal, zpsobilo inflaci a zbavilo lid dlnosti, ale pedevm proto, e sm
tento lid se proti nmu postavil v okamiku, kdy se zjist, e jeho zlato je
falen. Nmekova hra tak mla bt vstrahou, poukazem na to, e ani ty
sebelep idely nelze natrvalo prosadit prostednictvm falench a
nepodloench slib a iluz.
Obdobnm varovnm ml bt rovn astlivec Sulla. Uprosted
povlenho souboje mezi levic a pravic si toti Peroutka z antickch djin
vybral epizodu stetu mezi lidovmi populry a aristokratickmi optimty,
okamik, kdy moc v m stdav uchvacovali pznivci a pedevm vdci
obou stran, jejich jmna tak dala he pracovn nzev Marius a Sulla.
S ironi tm vteckou zde Peroutka postihuje absurditu souboje, v nm se
dobr mysly obou vdc mn v bezdvodn vradn politickch
protivnk, v tyranii korumpujc vechny, snad i ty nejestnj, piem
kad zmna moci nen osvobozenm, nbr krokem k dalmu teroru.
Pzvisko astlivec (Felix), pisouzen Sullovi souasnky, m
v Peroutkov pojet platnost charakterizan: Sulla dokzal sv omyly a
chyby reflektovat a sv moci se vzdt dve, ne by jeho diktatura zcela
zniila obansk duch ma. Jeho rezignace je vak marn, nebo
v zvren dvanct scn povstvaj nov vdci a nov strany, touc po
dal krvi.
Peroutkova hra je tak pedevm hrou o diktatue a o teroru, kter je
vykonvn ve jmnu dobra a blaha lidu a sttu. Je symbolick, e uveden hry
bylo v Nrodnm divadle pipravovno na konec nora 1948, a nemn
charakteristick je, e premira byla po vtzstv pracujcho lidu zakzna
a text hry mohl bt publikovn a v roce 1991 (asopisecky v Divadeln
revue, . 2).
209

AKTULN MODELOV HRA A POLITICK

SATIRA
Preference aktulnho tmatu v esk povlen dramatice vedla
k postupnmu, plynulmu prolnn vlen ltky s tematikou revolun a
k pmoarmu zapojovn dramatiky do probhajcho boje o moc a o
charakter politickho systmu. Od roku 1947 se tma boje o lep, tj.
komunistickou spolenost stalo dominantnm, piem dramata angaujc se
na stran cesty vped jednoznan pevauj nad tmi, jejich autoi se
snaili veobecnou vru v novou spolenost novch lid problematizovat.
Pli nepekvap, e k problematizujcm vjimkm patila dramata autor
star, apkovsk generace, spjat s pedvlenou viz demokracie, a se ji
k tto generaci ad autoi ve uvedench dvou her historickch nebo
Edmond Konrd, kter ve sv Komedii o poas (1947), he o stroji, jeho
pomoc lze porouet poas pouze vak za cenu naruen vyho du
prody relativizuje pedstavy o monosti racionlnho zen svta ve
jmnu vlastnho i nadosobnho blaha.
Pochyby o cest, po n se mlo kret vped, ojedinle vyjdili i autoi
mlad generace. Z ady dl pedznamenvajcch budouc budovatelskou
poetiku vyboovalo (tvarov i tematicky) drama JIHO KRNETA
s pznanm titulem Bloudn (1946; prem. Disk 17. 4. 1947). Hru o
dnenm mld autor pojal jako abstraktn podobenstv o bloudn skupinky
psychologicky a typov rznorodch postav mladch v symbolick
krpnkov jeskyni, kam je zavedl (a cestu zptky u nenalezl) pedstavitel
generace starch Profesor. Celek hry je postaven na anekdot: aby lovk
vidl a nael vchod z temnot, mus si nejprve natolik vit, e zhasne klamn
svtla. Postavy hry proto bloud jeskyn tak dlouho, dokud jim nezhasne
posledn svka a oni konen uvid denn svtlo, prav svtlo vchodu. Tato
pointa posunut do roviny abstraktnho symbolu v sob nesla polemick
osten vi vlastn generaci a jejm falenm asovm jistotm, proti
samozejmosti, s n se jej pslunci pomoc klamnch svtel orientovali
v hledn sprvn cesty.
Divadlo satiry a jeho stet s rodc se

budovatelskou normou
Pkladem falen jistoty tvrc i jejich adrest byla pmoae politick
tvorba Divadla satiry, nejvraznjho a tak divcky nejpitalivjho
projevu nastupujc mlad divadeln a dramatick generace ( s. 73, kap.
Literrn ivot).
210

Sjednocujcm prvkem jednotlivch text a cel dramatick tvorby

Divadla satiry byla dadaistick hravost, drastick komika spojen s potebou
pmo, nezprostedkovan se vyjadovat ke spoleensk realit a vynet nad
n hodnotov soudy, a ji pedmtem satirickho vsmchu byla realita
okupan nebo povlen. Tyto soudy byly proneny z pozic jednoznan
levicovch a prokomunistickch a opraly se o stejn politick naladn
publika, co otevralo prostor pro komunikaci na spznn mylenkov vln.
Prask veejnosti se soubor prezentoval 13. srpna 1945 v obnoven
premie Rozbit trilogie, literrnho kabaretu uspodanho Zbykem
Vavnem a sloenho ze t st: z kramskch psn (Pedverejek), ze
srie scnek parodujcch protektortn rozhlas (Verejek) a ze sledu
asovch scnek, psn a anekdot, v nm se soubor vysmval aktulnmu
povlenmu konjunkturalismu, chameleonstv, koistnictv i melinstv a
kter nahradil pvodn recitaci ver politickch a socilnch (Dneek).
Takka ideln vraz pro svj ivotn pocit si soubor nael ve form zbavn
autorsk hudebn revue tematicky sjednocen rmcovou situac nebo
syetem. Kolektivn hra a inscenace Cirkus Plechov (1946, jako autoi
uvedeni JOSEF KAINAR, VCLAV LACINA, ZBYNK VAVN aj.; prem. 19. 9.
1945) byla stylizovna jako cirkusov pedstaven a v ad grotesknch sel
si satiricky vyrovnvala et jak s nmeckm faismem a jeho pisluhovai,
tak napklad s povlenou byrokraci. (O drazu na politickou aktulnost
svd i to, e jednm z nejoblbenjch sel hry, uvdn bhem soudnho
procesu s K. H. Frankem, byl vstup, v nm herec Jan Maka v pestrojen
za Franka odpovdal na voln dotazy divk.) Stejnou formu i tvr metodu
soubor zopakoval by s menm spchem i v inscenaci Zvltn vydn
(1946, jako autoi uvedeni VCLAV ZEMAN, ZBYNK VAVN, JAN MAKA
aj.; prem. 2. 3. 1946), spjat prostedm novinov redakce, a pozdji ve
volnm a variabilnm psmu Cabarett Trapas (prem. 16. 11. 1947), sloenm
ze zdailch sel souboru.
Ji v tchto hrch se projevila typick dobov geopolitick orientace esk
levicov kultury: nedvra k Zpadu a k zpadnm politikm (napklad
k pomoci UNRRA a Marshallovu plnu) a naopak iluze o Sovtskm svazu a
Stalinovi. Hranice domcch pomr pak divadlo vrazn pekroilo
politickosatirickou revue Ferda-sirky-zemkoule aneb Vude dobe, doma
nejh (prem. 5. 2. 1947, autoi ZBYNK VAVN, VRATISLAV BLAEK,
MIROSLAV HORNEK, JAN MAKA, LUBOMR LIPSK, LADISLAV RYCHMAN,
MILO KOPECK, VTZSLAV KOCOUREK, MICHAL SEDLO, KAREL VANK,
JAN RYCHLK). Voln rmec hry tu utvel pikareskn syet cesty, kter
umooval uspodat t individulnch sel charakterizujcch jednotliv
zem. Hrdina hry, jen je pojat jako bohapust vanil a individuum prce se
ttc, utk ped budovatelskm nadenm do ciziny, aby se po pouti mnoha
zemmi vech kontinent vrtil do vlasti, kde ji byla spn splnna
211

Gottwaldova dvouletka. Pokus se zaadit a pisvojit si vsledky ciz prce, je

vak dlnm lidem demaskovn, chycen a jako relikt minulosti za zvuk
budovatelsk psn zaven do koe na prdlo.
Vedle her kolektivnch po strnce hereck i textov usilovala dramaturgie
Divadla satiry i o uveden pvodn esk hry z pera jedinho autora a
s pevnj djovou stavbou. Pokusem o takovou hru byla istka (prem. 24. 3.
1947). JAROSLAV K v n zstal vrn svmu oblbenmu tmatu, tj. kole,
a v sedmi anekdotickch obrazech vykreslil postoje nkolika profesor
malomstskho gymnzia od roku 1936 do ptomnosti. Satirick vpad tu
byl
veden
vi
bezcharakternosti,
konjunkturalismu,
amorln
pizpsobivosti i zdnliv neutrlnosti a apolitinosti tch, kte peij
kadou istku: a ji jde o oistu od masarykismu a plutokracie nebo
idozednstv a bolevismu i od kolaborantstv s Nmci. Jedinm
z umleckho hlediska ovem siln paprovm protiplem tohoto hemen
malomckch figurek je mlad, charaktern uitel chemie (komunista,
odboj a barikdnk), kter se vak kvli spiknut vech ostatnch stv
jedinou obt denacizace, aby se v zvru vrtil v roli kolnho inspektora,
konen pinejcho spravedlnost.
K poetice Divadla satiry mla ble Akce Aibi JOSEFA KAINARA (prem.
15. 11. 1946), kter si za tma vzala rostouc strach z nov vlky, respektive
obavy z faktu, e USA vlastn atomovou zbra. Osu jednotlivch relativn
samostatnch ske a vstup tu utv pbh o americkch kapitalistech,
reprezentovanch postavami Teoretika, vatlala, Pennka, Gangstera a
fa reklamy, kte vyuvaj strachu z tzv. aibiovsk energie a vydraj svt
a pedevm svtadl E., v nm se vak aibiovsk energie zatm nikdo
neboj. Vyberou si proto prostho lovka, zmrzline, a uin z nj Velkho
Aibie, proroka hlsajcho konec svta a beznadj. Jejich akce je velmi
spn, nebo pod vlivem tto propagandy se po celm svt pestane
pracovat a aibiovsk mylen ovldne i urnalistiku a kulturu. Natst se
v posledn scn hry uke, e konec svta nebude, nebo druh strana u m
aibiovskou energii taky.
Svho autora Divadlo satiry ovem nalezlo teprve ve VRATISLAVU
BLAKOVI a dvojici jeho revue Krl nerad hovz a Kde je Kuk? Prvn
z nich (prem. 11. 9. 1947) byla se 350 reprzami nejspnj inscenac
divadla. I ona se oprala o tma budouc mon vlky; djotvornou postavou
je tu Josef Krl, lovk, kter se rozhodne postavit proti vlce a realizovat
sv pivn vahy o tom, kolik by se uetilo a jak by byl blahobyt, kdyby
vlky nebyly. Postav se do ela mrovho hnut, le jeho aktivita je natolik
spn, e se obrt proti pvodnm clm: Krl se stv spojencem
velkokapitlu a dikttorem, kter je odhodln hjit mr teba i nsilm.
Blakova hra je pitom koncipovna jako epick, retrospektivn vzpomnn
postavy Vrchnho (na textu tto role ml vrazn autorsk podl jej
212

pedstavitel Miroslav Hornek), pbh je tedy nahlen z perspektivy esk

hospody a pedmtem satirickho vsmchu tu je i esk pivn politikaen.
Hra je v zvru pointovna prohlenm Vrchnho, e cel pbh byl pouze
jeho smylenkou a m bt varovnm.
Do tohoto djovho rmce Blaek vlenil adu satirickch vstup
odpovdajcch stylu i politick orientaci divadla. Publikum se tu smlo
grotesknm vahm o snadno nabytm blahobytu a vojenskmu drilu stejn
jako byrokratismu eskch ad (najm bytovch), part zednk, kte pro
hdku o svch kompetencch nejsou schopni cokoli postavit, nebo
slovenskmu separatismu. Vysloven politick rozmr pak mly napklad
scnky o jianskm rasismu, politice nmeckho pedsedy SPD i o
politikaen a neschopnosti stran Nrodn fronty sjednotit se ve jmnu
spolenho dla.
Jestlie politika a politick stanoviska byly nedlnou soust poetiky
Divadla satiry a byly od n neoddliteln, souasn tato poetika politiku
daleko pesahovala. Byla toti zaloena na nespoutan smchov reflexi svta
a jako takov byla tud sama o sob zvnjku nespoutateln. Bylo ji proto
mon vyut v politickm boji tam, kde se ivotn postoj tvrc divadla
spontnn shodoval s politickmi zjmy, nutn se vak s politikou dostvala
do konfliktu tam, kde vznikala snaha vtsnat tvorbu do mez stanovench
dogmaty a umlmi normami.
Na kulturn, spoleensk a politick normy narela nespoutan satira souboru
pirozen ji dve a ji proto, e pekroila dobovou hranici vkusu (staen
koakov pse konc ve he Krl nerad hovz dajn vtou Odpuste,
odchzm vrhnout do klozetu), dotkla se uritch tabu nrodnch (nkolikrt se
opakujc toky na slovensk separatismus) i kulturnpolitickch (scna SSSR
v revue Ferda-sirky-zemkoule, kterou divadlo reagovalo na sovtsk proces se
spisovateli Michailem Zoenkem a Annou Achmatovovou).
Do zsadnho stetu s nov utvenmi kulturnmi a politickmi normami

komunistick totality se vak Divadlo satiry dostalo po noru 1948 dal
Blakovou hrou Kde je Kuk? (nkolikrt odloen premira 15. 10. 1948).
Rmcem hudebn revue tu tentokrt byla parafrze, aktualizace mtu o
potop a are Noemov, kter symbolizovala eskoslovensko vydvajc se
na plavbu za komunismem. Komika hry se rodila napklad z absurdnch
pot pi stavb archy, pi plavb i pi rozdlovn uloven velryby, piem
terem satirickho toku byli opt tradin neptel Divadla satiry:
vanilov, malomci, byrokrati a byrokratick instituce a komise. Toto
tma a jeho scnick zpracovn vzbudilo v strcch norem pochyby ji ped
premirou a vedlo i ke zmn pointy hry: jestlie pvodn mla uloven
velryba bhem nekonenho dohadovn jednotlivch komis shnt, v nov
verzi finle se nmonci chopili vci a velrybu sami rozdlili. Pesto, nebo
mon prv proto Divadeln a dramaturgick rada hru po nkolika reprzch
213

a po organizovanm pedstaven pro vybran (19. 10. 1948) nadila

navzdory spontnn kladnmu ohlasu publika sthnout a zahjila kroky
vedouc k pln likvidaci divadla.
Zdnliv nesmyslnost konce Divadla satiry, pozdji pi sil o jeho
rehabilitaci asto zdrazovan, spovala v tom, e ke stetu divadla
s kulturnpolitickou realitou dolo navzdory tomu, e jeho satirick vpady byly
nepochybn vedeny z levicovch a komunistickch pozic a byly nameny proti
tm, kdo brzd pohyb vped. Tento paradox byl ovem jen zdnliv. Hra Kde je
Kuk? toti vstoupila do zcela jinho kontextu ne pedchoz tvorba souboru.
Jestlie toti kad satira v sob obsahuje vyhrocenou hodnotovou a etickou opozici
mezi nmi (mnou) a jimi, pednorov inscenace souboru byly vnmny jako
tok proti statu quo, proti tomu, co brzd nai spolenou cestu ke zmn, tedy jako
tok vi nim. Po vyhran revoluci vak ptomn status quo zaal bt tvrci
norem komunistick kultury hjen a nevzan satirick vpady hry zaaly bt jimi
pociovny jako vsmch nm. Na zkazu inscenace se tak podlel strach
konstituujcho se totalitnho systmu z neregulovatelnho smchu, zvlt pak ze
smchu obrcenho do vlastnch ad. Satirick agrese a sebereflexe byly nahrazeny
snahou vybudovat mtus o dokonalosti novho systmu a jeho emblm. Proto bylo
napklad tak odmtnuto satirick zobrazen postav dlnk, vnman jako vsmch
tm, kte v komunistick ideologii mli bt kladnmi tvrci astn budoucnosti.
Zkaz inscenace Kde je Kuk? a restrikce vi souboru vedly k agonii

Divadla satiry a poslze po nkolika peripetich k jeho zniku. Dve ne se
tak stalo, pineslo toto divadlo jet jeden z literrnho hlediska vrazn text.
Hra JOSEFA KAINARA Ubu se vrac aneb Drky nebudou (as. Divadeln
revue 1989; prem. Nov divadlo satiry 16. 2. 1949) je zdailou parafrz
Jarryho originlu; na rozdl od pedchoz tvorby divadla se pohybuje
v modelov, abstraktn a mimoasov rovin grotesknho svta, kter se
vymyk normln logice a je zbaven jakchkoliv kladnch postav i idej.
S drazem na jazykovou hru zde autor pedvd nvrat uzurptora k moci a
absurditu slovn a mylenkov demagogie, kter je schopna si pisvojit
cokoliv, jakoukoliv hodnotu spoleenskou a lidskou, a obrtit ji proti n sam.
Navzdory kvalitm Kainarovy hry, kter byla nesporn nejvydaenjm
dramatem z dlny Divadla satiry, byla jej inscenace velkou prohrou, nebo
poetika hry pedznamenvajc stejn jako Alfred Jarry budouc absurdn
drama se v dan chvli nepotkala ani s kritikou, ani s obecenstvem, kter na
nj jet nebylo pipraveno.
Pbh Divadla satiry byl v letech 194549 pkladem aktivity, kter se
spontnn dala do slueb revoluce, aby po jejm vtzstv byla odvrena
prv pro ty vlastnosti, kter byly dve vtny.
Ukzkou toho, jak se mlad dramatik levicov orientace mohl dostat do stetu
s konstituujcmi se literrn-politickmi normami, je drama pozdjho literrnho
vdce MOJMRA OTRUBY Orfeus a nen sm (prem. Stedoesk divadlo Mlad
214

Boleslav 18. 3. 1948), kter bylo koncipovno jako varovn ped nastupujcm
stdnm kolektivismem. Drama zhy po premie z repertoru staen nese
vrazn znaky inspirace poetikou brat apk. Orfeus je v nm autorem postaven
do situace, kdy po vlce, v n zahynulo bezmla cel lidstvo, dostv kol vytvoit
novou a spravedlivou spolenost. Tento cl si vak uzurpuje demagog Ochlagos a
pod jeho vldou se idea novho svta mn v totalitn, vojensky organizovanou
diktaturu, poprajc a likvidujc jakoukoli individualitu. Tato nov spolenost se
vak boj pamti a lidskosti Starch lid, v nich naopak Orfeus vid a to i ve
chvlch ped vlastn popravou zruku pro budoucnost. Tebae jeho hra
nepekroila rove pmoar politick alegorie, Otruba tu prostednictvm dramatu
vyjdil sv pochyby, zda novmi lidmi, je dobov publicistika tolik vzvala,
mohou bt kariristy manipulovan roboti bez vlastn pamti a bez kultury.
SMR: BUDOVATELSK DRAMA

Povlen dramatick tvorba vytvela tvarovou i tematickou t, v n je
nesnadn hledat sjednocujc proudy a pohyby. Pomrn kompaktn proud,
vymezujc se nejen poetikou, ale i teoretickmi postulty, vak v tto tti
pedstavovala ta linie dobov produkce, kter smovala k budoucmu
budovatelskmu umn. Ji uveden pklady tvorby levicov orientovanch
autor naznauj, jak se pro tvrce koncepce socialistickho umn
v mncm se spoleensko-politickm kontextu postupn stvala
nepijatelnou nejen dramatika mylenkov protichdn i neptelsk, ale i
ta, kter se nemohla vejt do plynule se zuujcch norem ideovch a
tvarovch. Hledn a utven novho lovka a novho umn, kter bylo
imperativem tvorby hlsc se k socialistickmu realismu, diktovalo autorm
divadelnch her i kol navrtit se k tradinjm, realistickm formm a
eeno postulty Jiho Hjka odepizovat, odfilmovt, odlyritit drama,
uinit je opt dramatem.
V tto souvislosti byla postupn odmtnuta i dramatika modelujc,
vytvejc symbolick podobenstv. Monost vvoje smrem k modelovmu
politickmu dramatu zhy po noru 1948 na as uzavela diskuse kolem hry
FRANTIKA RACHLKA Kulov krl (1948; prem. Nrodn divadlo 17. 4.
1948). Ve he, jej geneze zaala u v roce 1929 a m tedy mnoh rysy
poetiky pedvlenho problmovho dramatu, autor bohatm, efektnm
djem rozehrv tezi, znmou pinejmenm od expresionismu: mezi
kapitalisty a zloinci nen rozdl. ada polemickch ohlas, kter Kulov
krl vyvolal, se shodovala v nzoru, e Rachlkv postup od teze k jejmu
doloen divadeln modelovou metaforou, odehrvajc se mimo konkrtn
asoprostor, nekoresponduje s dobovm poadavkem hledat zdroj pravdy
v ivotn materii, s pnm, aby nov umn vychzelo z reality.
215

Levicov orientovan dramatika v prvnch povlench letech nejprve

v oblasti teoretick a kritick, pozdji i v samotn tvorb dokonovala
obrat, jen zsti zaal ji za vlky. Zatmco za prvn republiky se pedstava
asociativn, hrav a nezvazn dramatiky pmo vzala k levicovm
politickm postojm a levicov orientovan autoi vyznvali pevahu
metafory nad tmatem, divadla nad textem a vyjden pocitu a emoce nad
slovnm vyjdenm, v povlen spoleensk atmosfe bylo takovto pojet
dramatu ji teoretiky levicov kultury vnmno jako tk od reality a od
povinnosti umlce tuto realitu vyjdit. Odvrena byla avantgardn snaha
obrodit drama a divadlo silou autonomnho bsnickho slova a obrazu, je
jsou materilem vpovdi samy o sob a je se proto nemus oprat o diktt
tmatu, odvrena byla tak relativizujc poetika problmovch her.
Nvrat k realismu vak vytvel vcn problm, kladl otzku, pro se
vlastn levice obrac k tradinmu, literrnmu pojet dramatu, kter bylo
dosud charakteristick spe pro autory odlin politick orientace. Tento
problm byl een pomoc teorie dvou realit: napklad podle Jindicha
Honzla byla pedvlen realita natolik liv, e ji nebylo mono pravdiv
zobrazit realistickmi postupy a bylo tud nutno uchylovat se do
avantgardnch fantazi, pedstavujcch jedinou monou formu svobody.
Naopak nov, povlen realita je pravdiv a realistick postupy si proto
vynucuje jako jedin mon. Obrat k realismu tak nebyl povaovn za nvrat,
ale za novou umleckou kvalitu, nebo doba, z n ml nov realismus
vyrst, byla povaovna za zcela jinou ne ta, z n vyrostl realismus star.
Pozad tohoto obratu utvela vra, e tentokrt u nejde o dl a doasnou
literrn mdu, jakmi bylo dosavadn stdn smr a styl, nbr o
dsledek toho, e vznik nov spoleensk d, kter pirozen implikuje
tak nov a trval d a styl tvorby.
Jestlie je mon v povlen dramatick tvorb pozorovat obecn sil
inovovat dramatick tvar zachycenm aktulnho, vlenho tmatu zdola,
jeho dokumentrnm zznamem, pro dramatiku smujc k budovatelsk
poetice byl tento pohled zdola, od reportnho zznamu, zvaznm, nebo
jejm kolem bylo objevit a zobrazit to nov, co pin rodc se realita.
Soubn s tm se vak postupn utvel i druh pl pedbudovatelsk
poetiky: pesvden, e k umleck pravd pi zaznamenvn reality lze
dospt jen tehdy, bude-li tato realita klasifikovna z pohledu novho,
vdeckho svtovho nzoru, tedy marxismu s jeho teori boje td.
Dramatika snac se vyhovt tmto postultm se tak dostvala do
neeiteln situace: na jedn stran mla zachycovat svt takov, jak je, na
stran druh o tom, jak svt doopravdy je, rozhodovala apriorn
ideologick kritria.
Jako inspiran zdroj se pirozen nabzela sovtsk dramatika, jak vak bylo
ji v roce 1947 konstatovno, mnoh relie sovtskch budovatelskch her se
216

v eskm kontextu zdly (zatm) nepochopiteln a nepijateln, nebo pi

pokusech o jejich uvdn se zjistilo, e sovtsk hry jsou tak vzny na systm
sovtskho hospodstv, na jeho organizaci, na edn msta, na pracovn postupy
[], e smysl situac ve hrch je ze t tvrtin nesrozumiteln tomu, kdo nezn velmi
podrobn tehdej sovtsk pomry. Tato nesrozumitelnost podle autora cittu,
Jaroslava Pokornho, vzbuzovala i obavy, e podobn hry by mohly naruit iluze o
sovtsk realit: promtnuty do atmosfry dnenho eskoslovenskho hledit by
byly psobily protichdn pvodnm autorovm tendencm a nkdy i reakn. Byly
napsny jako oslava sovtskho budovatelstv a jejich vtipy na nkter omyly
sovtskch ednk a pracujcch psobily pochopiteln jinak v SSSR, vnmny na
pozad pracovnho vypt, v nm byly vjimkami, ne by byly psobily u ns
(Otzky divadla a filmu 194748, . 19).
ast dramatu v politickm boji za komunistickou

revoluci
esk pedbudovatelsk dramatika proto v zkm sept s programem
KS a jejm politickm bojem o moc hledala vlastn cestu. Svd o tom ji
pouh vet nkterch her a dat jejich uveden: samy tituly dramat ukazuj,
jak se postupn mnil ivotn pocit autor, jejich reflexe politick reality:
Hod se t (prem. Realistick divadlo 25. 3. 1947), Na dosah ruky (prem.
Realistick divadlo 19. 1. 1948), Kdo s koho? (prem. D 48 24. 3. 1948), Bez
starosti (prem. D 48 5. 5. 1948).
ast na politickm boji vnela do pedbudovatelsk dramatiky tmata
stetu mezi nmi a jimi, piem lze pozorovat, jak se postupn promovalo
pojet obou protivnk i dramatickho konfliktu. Na potku sledovan linie
dramatiky stoj reportn komedie ZDEKA BLHY Hod se t (1947).
Tvarov a nmtov vcemn konverzan hra s milostnou zpletkou se
opr o motiv lsky dlnick dvky k mladku z lep rodiny. Tento tradin
literrn a dramatick motiv je zde exponovn do polohy vysloven tdn,
kter he dv podobu nechtn groteskn karikatury. V srii jedencti obraz
autor konfrontuje ivotn a morln slu dlnk a mk, piem je veden
snahou pedstavit mky a zlatou mlde jako odumrajc a degenerujc
tdu, kterou charakterizuj takov jevy, jako jsou zahlka, melina, krdee,
podvody, erotick nevzanost, syfilis (zskan od americkch vojk),
smn existenciln problmy, vnitn pseudoproblmy, neschopnost inu, a
to dokonce ani sebevrady. Naproti tomu mldei dlnick dal Blha takov
vlastnosti, jako jsou lska k prci, jasn vdom pozitivnho cle,
nekonfliktnost a bezproblmovost, odpor proti vemu zmkilmu a
relativizujcmu. Tato pirozen vitalita tak peduruje mlad dlnky k tomu,
aby se stali tvrci budoucnosti. Odliuje je nejen od tch druhch, ale i od
217

generace jejich otc, kte jsou jet poznamenni ivotem-utrpenm

v minulm du, za pomoci syn vak sv bolestnstv pekonvaj. Hru
charakteristicky zakonuje rozhovor o smyslu ivota, doprovzen symbolem
pokroku: rachotem stroj.
Je pznan a opakuje se to u vtiny pedbudovatelskch her, e pro
demonstraci svho ideovho postoje si autor zvolil v podstat tradin formu
rodinn mansk hry. Obdobn postupoval i JAROSLAV KLMA ve he Na
dosah ruky (1948), ji Realistick divadlo uvedlo msc ped norem 1948.
Vojk zahranin armdy po nvratu z vlky stoj ped kolem opt zavst
podek a spravedlnost, nebo v naprostm morlnm rozkladu nachz jak
svou rodinu, tak i vagrem ovldan rodinn podnik. Motiv rozvratu
osobnch vztah (nevra) tu vak je pouze pozadm hodnotov konfrontace
mezi koistnictvm buroazie a ivotn pravdou reprezentovanou dlnky. Pro
formovn poetiky socialistickho dramatu je pitom podstatn, e se tu
objevuje nkolik specifickch motiv: motiv nedostatku (byt a uhl),
zrcadlc pote povlenho zsobovn, dlnk, kte chtj tento
nedostatek odstranit cestou spravedlivho a rovnho rozdlovn, a tak
motiv kriminalizace kdc, kte chtj zabrnit tomu, aby se to podailo.
Stet mezi obchodnkem, kter mel s uhlm, a zamstnanci firmy zde
pechz do pmho konfliktu, jeho een potvrzuje harmonick idel
revoluce: vojk Jan se ujme firmy, zmn ji ve spolen drustvo a dovol
dlnkm, aby bydleli v jeho rodinn vile. Uchvatitel firmy Rudolf a jeho
kumpni pak autorem u nejsou odsouzeni pouze morln, nbr jsou
uvznni za to, e v honb za ziskem nepmo zpsobili smrt lovka.
Jsou-li dramata napsan po vtzstv revoluce dramaty vrobnmi a
budovatelskmi (v tom smyslu, e jejich tmatem je vroba a budovn), hry
pedrevolun byly zatm dramaty distribunmi. Poukazovaly na to, e nkdo
m hodn a nkdo skoro nic, a pesvdovaly divka, e by se majetek ml
perozdlit. Tak tomu je i v agitce ZDEKA BLHY Kdo s koho? (1948), kter
byla hrna msc po noru 1948. Jak u svd samotn titul, je v n
dramatick situace siln vyhrocena. Symbolickm objektem boje je tu opt
uhl; tentokrt ji nejde pouze o jeho spravedliv prodej, nbr o samu
podstatu vlastnictv. Majitel domu m v dsledku toho, e jeho dlna
zkrachovala nadbyten zsoby uhl a chce je vhodn prodat. Proti tomu
se ovem postav mrznouc dlnit obyvatel domu, veden dlnkem, kter
poaduje vyvlastnn pebytku a jeho rozdlen mezi vechny.
Diferenciac mezi nmi a jimi pedbudovatelsk dramatika pomhala
spoluutvet obraz tdnho neptele. V esk dramatice bojujc za idely
komunismu byli pmmi protivnky dlnk drobn ivnostnci, obchodnci a
ednci. Obraz neptele se pitom posunoval podle poteb vyostujc se
politick agitace. Z generanho odsudku tch druhch, kter se opral o
obecn sociln idely, se postupn konkretizoval v pmou negaci vech,
218

kte nejdou bezvhradn s nmi. Pznan je, e ve he Kdo s koho? se

postava vykoisovatele, tedy pana domcho, neobjevuje a protiplem
dlnk je rodina stedokolskho profesora se symbolickm jmnem K.
V postav profesora byl neptel revoluce pedstaven pedevm jako
nepracujc inteligent, len jin (nekomunistick) strany. Spolu s enou
zastupuje star, degenerovan svt, zlatou stedn cestu kompromis a
pnu mezi lidmi. Postavou jeho sobeckho syna Ri, jen se marn sna
uniknout zbahnn ivota, je mezi neptele zaazena i postava mladho
lovka, kter se postavil proti revoluci navzdory tomu, e bojoval
v kvtnov revoluci a ml by tedy patit k nm. Naproti tomu mlad syn
Mirek tu prezentuje ty pslunky stednch vrstev, kte postupn pechzej
na stranu dlnk a dospvaj od filantropie k pm asti v tdnm boji.
V kvtnu 1948 mla v Burianov D 48 premiru hra MIROSLAVA KROHA
Bez starosti (1948), kter u nen jak opt svd samotn jej nzev
dramatem boje. Prostednictvm srie dramatickch scn ze ivota malho
msta zde autor rekapituluje politick vvoj zem od kvtnovho povstn
k norov revoluci, piem jeho interpretace udlost je prosycena
sebejistotou vtze, jen rekapituluje cestu, po n doel k vtzstv. Dn ped
norem je zde nahleno nikoliv jako souasnost, nbr ji jako minulost a
uzaven etapa. Poraen protivnci si pak v autorovch och ji nezaslou
dn respekt. Jsou pedstaveni jako postavy smn a groteskn, ppadn
zludn, podl a bezcharaktern, o em svd samotn podtitul Hra o lidech
a krtcch z roku 194548. Lidmi jsou tu mnny postavy z lidu: bval
koncentrnci, dlnci, ena v domcnosti, uitel, prodavaka zastelen za
povstn pi vztyovn rudho praporu, jej matka a bratr a stedn postava
hry, uednk Pepk. Spojuje je opt upmnost, poctivost a postupn vvoj od
nrodnch a obecn lidskch idel k idelm komunistickm. Naproti tomu
postavy krtk autorovi zosobuj neptel revoluce: drobn obchodnk,
zptenick stedokolsk profesor, reakcioni v armd a policii. Zjem
deklasovat postavy krtk vede a k tomu, e je autor zaplt do spoluprce s
gestapem, take vtina z nich je po zsluze uvznna. Stet mezi nmi a jimi
pitom dostv i nov, dobov charakteristick mezinrodn rozmr: na jednu
stranu fronty Kroh stav ns a Rusy, na druhou pak Nmce, Ameriany a
jejich piony.
Dramatick tvorba smujc k budovatelsk poetice mla rozmr
plaktov agitky, podzen zenmu vidn svta. Zpsobem fabulace,
vyostenm hodnotovch soud a drazem na nesmiitelnost opozice mezi
nmi a jimi se v mnohm blila k postupm, jak pouvala pmoar
satira s tm zsadnm rozdlem, e tato tvorba nebyla projevem hravho
smchu, kter nelze spoutat a je m prvo na groteskn vyosten zornho
hlu, nbr naplnnm ideologickch norem, kter samy sebe i svt kolem
berou nesmrn vn. Pokud jde o kvalitu jednotlivch text, je nepochybn,
219

e pedbudovatelsk dramatick tvorba nesplovala vize svch tvrc a

posuzovatel a jejich hodnotov kritria. Pesto vak byla pijmna jako
pohyb sprvnm smrem, tj. soust pohybu vped, kter ml ty prav
hodnoty pinst v budoucnosti.
220

FAKTOGRAFICK LITERATURA
Po tlumu, kter postihl urnalistick a dokumentrn nry v letech

druh svtov vlky, dolo od kvtna 1945 k jejich oiven. Obdobn jako ve
sfe przy s umleckmi ambicemi zavala rozmach (spe vak
kvantitativn ne kvalitativn) pedevm reportn a dokumentrn literatura
s tematikou vlenho utrpen, zitk z nacistickch vzen a koncentranch
tbor, poppad z protifaistickho odboje. Znanou mru nrov stability
a autonomie si oproti tto aktuln variant svdeck przy uchovvaly dva
tradin stedn typy faktografick literatury: cestopis a pamti. Zatmco
pro esk cestopis znamenaly prvn povlen roky nvrat k tmatm a
tvrnm postupm mezivlen etapy, v memorov produkci doznvaly spe
tendence z doby okupace (oslava nrodnch tradic, akcentovn odkazu
pedk, idylismus dtstv a starch as). O syntzu prvk umleckch a
naunch, beletristickch a poznvacch programov usilovala biografick
prza, kter se vak v povlenm obdob tm cele pesunula do sfry
dtskho tenstv. Vedle vlench svdectv, cestopis a pamt pinesla
pokvtnov lta i nkolik mlo prz, kter svm ustrojenm pedznamenvaly
pozdj rozvoj svbytnho a tensky vdnho nru tzv. literatury faktu.
Literatura o eskm odboji

Prza s tematikou zitk z nacistickch vznic a koncentranch tbor
( s. 163, kap. Prza) pedstavovala hlavn, nikoli vak jedinou oblast
faktografick literatury s tmatem vlky. Na tuto siln expandujc vtev,
jej promny bezprostedn souvisely s pohyby ve sfe umleck przy,
v dobov produkci bezprostedn navazovala dal dla, sktajc spe vcn
prhled do dalch oblast vlenho dn (zahranin a domc odboj, exil,
totln nasazen). Tato rzn svdectv se stvala nedlnou soust
periodickho tisku a tak etnch publikac spadajcch spe do okruhu
historie nebo politologie (nap. EDVARD BENE: Pamti, 1947; ZDENK
FIERLINGER: Ve slubch SR 1, 2, 194748; JAN MASARYK: Vol Londn,
1946). Z jejich bohat palety se pak vydlilo nkolik dl reportnho,
memorovho a denkovho typu, je s vtmi nebo menmi literrnmi
ambicemi dvaly nahldnout do zitk a osud jednotlivc a celch
kolektiv.
221

Ojedinl msto mezi nimi zaujala kniha report JIHO MUCHY Ohe
proti ohni (1947), kter vznikla na zklad denkovch zznam, je si autor
vedl jako zpravodaj BBC od roku 1943 do skonen vlky. Zkladn
strukturace textu sledovala postup spojeneckch vojsk v severn Africe, na
Stednm a Dlnm vchod a poslze v zpadn Evrop, podan
zkratkovitm stylem a se zetelem k irm politickm souvislostem;
kontrapunkticky k velk historii dal autor vystoupit pedevm kadodenn
skutenosti vlenho ivota ve vnch i humornch zitcch
dobrodrunho cestovn, v len zvltnost rznch krajin, exotickch
prosted, zvyk i lid, co dlo posunulo k cestopisnmu nru. Jeho
dominujcm rysem pitom zstal moment zitkov autentinosti, vlastn i
autorovm vlenm przm beletristickm (Most, Problmy nadporuka
Knapa, s. 179, kap. Prza).
Pozorovatelskm darem a schopnost navodit atmosfru exotickch boji
se vyznaovala kniha FRANTIKA GOTTLIEBA Po druh Tobruk (1946), kter
poprv vyla v Londn roku 1944 pod pseudonymem Josef Goral a s titulem
U dla na Stednm vchod. Kronika s. 200. lehkho protiletadlovho
pluku Vchodnho. Autor se neomezil pouze na dokumentrn zznam
vlench udlost, na nich se aktivn podleli vojci eskoslovensk
jednotky zajiujc protiletadlovou obranou ofenzvu spojeneckch vojsk
v Africe. Vykreslil tak kadodenn ivot vojk pi vcviku, stavb
oprnch bod, pesunech i pi odpoinku s bohatstvm detail a posteh,
navozujcch zvltn atmosfru bojovho zzem a souasn vzdvajcch
hold kadodenn namhav prci, je asto vyadovala vce odkn a
sebeovldn ne vlastn boje.
Jako svdectv dvajc nahldnout do osud astnk zahraninho
odboje, a to z hlu, kter nezastral nstrahy, je jejich touze bojovat kladla
realita vlenho zmatku, podal svou knihu Probijte se! FRANTIEK MASTNTEFAN (1945). V souboru devtaticeti reportnch rt popsal anabzi
eskoslovensk jednotky po pdu Francie, jej putovn pes Casablanku do
Anglie a odtud sloitmi oklikami do Sovtskho svazu a na Slovensko, kde
se osudy jednotky pesnji pouhho jejho zbytku v paradoxnm oblouku
uzavely pdem slovenskho povstn. Sv literrn ambice, patrn ve snaze
modelovat zitkov materil i do nkolika pbh, naplnil Mastn
v reportnm romnu Klaansk dolina (1948), nepikrlenm pohledu na
rozpad a znovuorganizovn partyznskho hnut na Slovensku. Potvrzenm
skutenho udlostnho vchodiska Mastnho romnu byly memory
generla VLADIMRA PIKRYLA Pokraujte v horch (1947), napsan bez
umleckch ambic.
Vzpomnky JOSEFA HODKA v knize tk do druhho odboje (1946, uprav.
Bohuslav Bezovsk) rozily zbr dokumentrn literatury o pohled na vlkou
zmtanou a mnc se Evropu. Autor se zamil hlavn na osudy astnk zpadnho
222

odboje, kte se vydali na obtnou a asto dobrodrunou cestu do Francie, kde se

formovaly eskoslovensk jednotky, a pot do Anglie. Historii tto sti
zahraninho odboje dokreslila vzpomnkov prce ALEXANDRA HESSE Byli jsme
v bitv o Anglii (New York 1943; Praha 1947), soustedn na vylen ivota
eskoslovenskch letc a jejich asti v bojovch akcch v dob zkzonosnch
nmeckch nlet na Anglii; zkladn intence dla byla pedznamenna citac
vroku Winstona Churchilla: Dosud nikdy v djinch zpas neprokzala tak mal
hrstka jedinc tolik slueb mnohm. Vyprvn o eskoslovenskch pilotech
v RAF se stala velmi oblbenou slokou povlen etby, hojn se tiskla i
v asopisech pro mlde, kde navazovala na dvj popularitu dobrodrunch
pbh z leteckho prosted. Vtina z tchto prz uvala skutench jmen nebo
alespo phod pilot a budovala a jaksi kult zpadnch letc, je lila jako
nrodn ryte (vmluvn je titul povdkov sbrky VCLAVA ROBERTA BOZDCHA
Gentlemeni soumraku, 1947). Hagiografickm tendencm i svodm zbavn
dobrodrun beletrie z literatury o zpadnch letcch unikla zvlt autobiografick
prza RANTIKA FAJTLA Sestelen (1947), podan jednoduchm, civilnm, msty
humorn odlehenm stylem. Namsto vtznch leteckch souboj nebo obtnch
nvrat pokozench stroj a rannch letc z mis ukazovalo Fajtlovo vyprvn
situaci vojka, prodrajcho se evropskm vnitrozemm daleko za neptelskou lini,
konfrontovanho s rzn smlejcm obyvatelstvem i mstnmi reimy, a to a po
astn nvrat pes gibraltarskou vznici zpt do Anglie.
Pokvtnov dokumentrn literatura o zpadnm odboji citeln postrdala

odpovdajc protivhu v knihch, je by obdobn reflektovaly vlen dn
na vchodn front, pestoe i na nm se zvlt v poslednm obdob vlky
eskoslovensk jednotky vznamn podlely. Drobnj reportn a
vzpomnkov prce se staly vtinou soust sbornk (nap. JAN MARE
BEDICH REICIN: Sokolovo, 1945). Rozshlejm pokusem zachytit ve
podstatn z historie eskoslovenskho vchodnho sboru byla kniha
JAROSLAVA ANDREJSE a JULIA IFA Smr: Praha! (1946). Ze svdectv
pmch astnk boj vytvoili autoi psmo vednch i hrdinskch vjev,
kter ve svm souhrnu postihly vlen dn od chvle, kdy se
eskoslovensk jednotky organizovaly v Buzuluku, pes jejich rzn bojov
akce a po pchod do osvobozen Prahy. V pznanm kontrastu
k autobiografick a reportn literatue ze zpadnho odboje nestl ve stedu
Andrejsova a ifova vyprvn ani tak jednotlivec, jako spe kolektivn
organismus armdn jednotky.
Do domcho odbojovho hnut a tak do nacistickho vzeskho
systmu dala zvltnm zpsobem nahldnout denkov kniha ERVNY
BROKEOV Ty a j (1947; uprav. 1972 s tit. ila jsem nadj). Denk vznikl
z vnitn poteby autorky znm houslistky a manelky spisovatele K. J.
Benee, jemu byl pvodn adresovn zaznamenat ve podstatn, co se
udlo od muova zaten (prohldky, vyetovn, nvtvy gestapa, vznic,
soudn sn, navazovn kontakt s odboji) a zmnilo autorin kadodenn
223

ivot. Z tt zznam pitom jako stejn vznamov linie nevystupovala

vpov o ivot zatench a vznnch, ale naopak pozstalch,
pbuznch a blzkch, jejich as byl odmovn pankrckmi tvrtky a
nerovnm zpasem s nacistickm vzeskm a policejnm systmem.
Mnohem ble k soudob beletrii o vlce a odboji ml Zloin v Lidicch
FRANTIKA KROPE (1946), oznaen v podtitulu jako romn-skutenost.
Autor se zamil na okolnosti vzniku a prbh lidick tragdie, dokumentrn
fakta mu byla jen vchodiskem, zchytnmi body, z nich odvinul siln
subjektivizovan a citovou ast prostoupen portrty obt. Scny
nacistickho dn a portrty nacist zde perstaj v apokalyptick obrazy
zvrhlosti, jejich emociln innost je oslabena peexponovanost a tak
stereotypnost motiv. Hypertrofie prvk tlesn i psychick zrdnosti
v kresb nacist patila ostatn k motivickmu vybaven vtiny dl
s vzeskou a vlenou tematikou.
Osobitou mozaikou dokument a zitkov vpovdi se stala kniha
LADISLAVA MIKEE PAZKA A lid povstal (1945). Autor populrnch
africkch cestopis a dobrodrunch knih v n podal svdectv o prbhu
ptidennho praskho povstn. Sugestivn zitky a reflexe udlost se
v jeho zprostedkovn stdaj s dennmi zznamy revolunho velitele
Vinohrad, kter vrohodnost osobnho zitku prohloubily o moment
nezpochybniteln faktografinosti.
Cestopisy
V cestopisn literatue s pevaujcmi naunmi nebo osvtovmi
funkcemi se uplatoval troj rozdln autorsk pstup. Prvn skupina
cestopis vychzela pedevm z pm zkuenosti, z barvitch, asto i
dobrodrunch osobnch zitk, zrove vak usilovala o podn irho
obrazu danho prosted a zprostedkovn znanho kvanta nrodopisnch,
politickch, hospodskch, poppad i historickch poznatk (o Stedn
Asii a Afghnistnu v knize JOSEFA AULA Karavanou do Indie, 1946; o Peru
a Amazonii v dilogii JOSEFA LADISLAVA ERBENA Toulky tropickou Amerikou,
skldajc se ze svazk Pes Kordillery, 1948, a Na vodch Amazonky, 1948).
Snaha o komplexnost pohledu a encyklopedickou pouenost vystupovala
jet vce do poped v druh skupin dl, kde se vedle autopsie stvalo stejn
dleitm zdrojem poznn i dlouholet odborn studium problematiky
(VCLAV FIALA: Vn epos Balknu, 1947; JAN RYPKA: rnsk poutnk,
1946). Zvlt v tomto typu cestopisu tvoily nedlnou soust knihy obshl
fotografick plohy. Do tet skupiny se adily reporte urnalistick
povahy, kter ve zbn zkratce zachytily aktuln tvnost povlenho
svta, jak ji autoi letmo poznali jako lenov rznch oficilnch
224

novinskch i spisovatelskch delegac (ALENA BERNKOV: Letem USA

a Kanadou, 1947; A. C. NOR: Cesta do Polska, 1947; MARIE PUJMANOV:
Slovansk zpisnk, 1947).
Zjem autor cestopisnch knih se po vlce upnal v prv ad k zemm,
je stly v protihitlerovskm tboe nebo byly objektem liv nacistick
propagandy. Pznakem povlen spoleensk atmosfry byly vedle oiven
veslovansk mylenky (Vclav Fiala, A. C. Nor, Marie Pujmanov) tak
protikolonialistick sympatie a iluze o snadnm civilizanm vzestupu
zaostalch, hlavn africkch zem (LADISLAV MIKE PAZEK: Kpveke-Vo,
1946; JAROSLAV RAIMUND VVRA: Zasten tv Afriky, 1948).
O organickm prolnut umleckch a poznvacch funkc lze mluvit jen u
nkolika mlo cestopisnch dl, jejich autoi vtinou nebyli v dan oblasti
novky. Islandsk dopisy ZDEKA NMEKA (1948) byly koncipovny jako
cyklus list formln adresovanch domcm ptelm a znmm a
probrajcch se znanou vcnou pouenost a rozhledem diplomata
nejvraznj aspekty ivota na odlehl vsp Evropy. Zkuen urnalista
EDVARD VALENTA vydal v knize Svtem pro nic za nic (1947) svdectv o sv
pedvlen cest po Spojench sttech a karibskch ostrovech. Byla to cesta
v podstat turistick, neumoujc hlub poznn navtvench zem, ale
dky novinsk pohotovosti a zvdavosti z n Valenta dokzal vytit
mnostv svch posteh o pednostech i zporech americkho zpsobu
ivota. Vtipem, causeristickou lehkost, schopnost nensilnho srovnvn
ciziny a domova, jako i zjmem o detail, o konkrtn jednotlivinu vcnou i
lidskou, se Valentv cestopis hlsil k apkovsk tradici a ke kole Lidovch
novin. K te linii se piadil tak cyklus fejetonistickch rt VCLAVA
DEYLA Do ty hl svta (1946) podloen bnmi turistickmi cestami do
panlska a Turecka a zitky nadenho cyklisty.
Naproti tomu cestopisy FRANTIKA ALEXANDRA ELSTNERA, vznikl na
zklad propaganch rychlostnch automobilovch jzd po USA a Mexiku
(Evropan se vrac, 1947) a nap Saharou (Lovci kilometr, 1948), sahaj
svm rodokmenem spe k avantgardn poetistick prze dvactch let a
k jejmu opojen dlkami a civilizanmi vymoenostmi. Realitu pedstavuje
Elstner ve vypjat subjektivn perspektiv, s pomoc vtipn zkratky a
asociace a zrove v jej simultaneit, metodou pipomnajc poetistick
psmo nebo zrychlen film. Rychlosti jzdy odpovd prudk stdn
krtkch textovch sek, v nich soused zznamy situac, drobnch phod
a dialog s portrty lid, krajinnmi dojmy, ale i s komenti o historickm
nebo politickm kontextu spatench jev.
225

Memory
Stejn jako cestopisn i memorov literatura mla pevn charakter
naun, ppadn politicko-agitan. Obzvlt to plat o pamtech elnch
eskch politik. Vzpomnkov knihy umlc vesms usilovaly o vt
stylovou vytbenost, ale ani ony vtinou nepekraovaly hranice vcn
informativn literatury. Nkter z memorovch knih podvaly esejistick i
pmo odborn koment k tvr drze pisatele (Vtzslav Novk o sob a o
jinch, 1946), jin naopak odsouvaly subjekt autora do pozad a perstaly
v galerii portrt vznamnch osobnost, kter pisatel za svho ivota poznal
(JOSEF BOHUSLAV FOERSTER: Poutnk v cizin, 1947). Pokud byli autory
pamt spisovatel a literti, jsou jejich dla zpravidla cennm literrn nebo
kulturnhistorickm pramenem (HANU JELNEK: Zahualy lesy, 1947;
BOENA MRTKOV: Po Vilmov smrti, 1946; FRANTIEK PRAK: Pl
stolet, 1946; JOSEF USTA: Lta dtstv a jinostv, 1947; PAVEL VA:
V Praze, 1947). Vznamn jsou z tohoto hlediska obshl vzpomnky KARLA
SEZIMY Z mho ivota (IIV, 194548), je zvlt v portrtnch kapitolch a
v partich shrnujcch generan zpasy v esk literatue od devadestch let
a po dobu mezivlenou dostaly charakter textu takka literrnkritickho i
literrnhistorickho. Sezimovy pamti pevyovaly adovou memorovou
produkci i svou vraznj tvrnou organizac (kapitoly jsou uvdny peliv
volenmi smetanovskmi motty a tituly pedznamenvajcmi jejich stylov
ladn i obsah).
Poetnou skupinu v rmci memorov literatury tvoily pamti velk
hereck generace, kter z vt sti prola kolou Budilova editelskho
psoben v Plzni a pot patila k pilm mezivlen inohry Nrodnho a
vinohradskho divadla. Jejich zkladem byl vtinou jaksi itiner tvr
cesty, tedy sled zznam o souborech, v nich pisatel psobili, a rolch,
kter vytvoili (RUDOLF DEYL: Opona spadla, 1946; BEDICH KAREN:
Epizody, 1946). Vt mrou vypravskho i lidskho temperamentu se
z takto pojatho typu pamt vymkla M pou ivotem a umnm VCLAVA
VYDRY (1948), soustednm na evokaci subjektivnho provn doby a
lyrizac vrazu pak kniha EVY VRCHLICK Cestou necestou (1946).
V ad memorovch prac danho obdob patilo k nejpsobivjm stem
len dtstv. Bylo to dno ji tm, e vtina knih vydanch v obdob 194548
vznikala bhem nacistick okupace a nvrat do let dtstv poskytoval autorm
tchu a monost niku z tiv doby. Prv ve scnch astnho, i kdy ne vdy
idylickho dtstv, v portrtech rodi, pedk a pbuznch a v podn rozmanitch
starosvtskch prosted nabvala memorov literatura nejastji i kvalit
umleckch (nap. ivot venkovskho zmku a podzm v zmiovanch
pamtech Frantika Praka, atmosfra eskho malomsta v knihch Hanue
Jelnka a Karla Sezimy, kasrensk prosted ve Vydrovch vzpomnkch). Estetick
226

psobivosti dosahovaly nkdy i memory vznikajc bez umleckch ambic, a to

dky osobnostn integrit a pozorovatelskmu i evokanmu daru pisatele. Tak je
tomu v ppad pamt MAGDALENY MATOUKOV Nezhoj vechno as (1948), je
prostednictvm historie autorina rodu vykreslily ir panorma venkovskho
ivota v Podkrkono od sklonku 19. stolet do tictch let stolet dvactho.
Pedzvsti literatury faktu jako osobitho nru

Povlen tlet bylo tak dobou zrodu pznak a tendenc, je pozdji,
v edestch letech, vystily v emancipaci literatury faktu jako specificky
pociovan nrov oblasti (odlin od literatury faktu tak, jak ji chpala
dvact lta v souvislosti s tzv. kriz romnu a rozmachem reporte).
Zrodky novho, atraktivnho zpsobu podn historickch ltek a vyprvn
o prbhu vdeckho poznvn, lec na rozhran beletrie, publicistiky a
naun popularizace, zosobujc a tak dramatizujc badatelsk postupy i
oteven otzky lidskho poznn, se bezprostedn po vlce objevovaly
v rznch, zpravidla perifernch oblastech literrn tvorby. lo o nkter
vkladov tituly dtsk literatury (Josef Augusta, Frantiek Bhounek), ale i
o rozhlasov psmo, jeho novou podobu v eskoslovensku prosazoval
Frantiek Gel ( s. 270, kap. Literatura v masovch mdich: film a rozhlas).
Prkopnick dla esk literatury faktu stavla ovem zatm vce na
faktech samch a na zpsobech jejich seskupovn ne na heroizaci
vyprave a na prvcch fabulace.
Mezi n nleela barvit kulturnhistorick kronika EDUARDA BASSE
Kiovatka u Pran brny (1947). Bass v tto posmrtn vydan a
nedokonen knize s velkm badatelskm silm shromdil mnostv
informac o jedn z praskch lokalit a vyuil je jako kl k vyprvn o
nrodnch djinch. Vzdal se pitom konvenn beletrizace a podobn jako ve
sv star prci ten o roce osmatyictm se spolehl pedevm na umn
zetzen historickch fakt, na zdraznn souvislost mezi nimi, jejich
npadit azen a na reportrskou zvdavost a respekt k faktm, je prv
v nezvyklm osvtlen nabvaj na vze i zajmavosti.
Nmeck vlka, osmisvazkov svod udlost uplynul svtov krize, kter
EMIL VACHEK zaal pipravovat jet za okupace a vydal postupn v letech
194547, zprostedkovval teni nedvnou minulost s neutrln, a
odosobnnou vcnost, je jako by jen kladla jednu strnku novin na druhou.
Kronika pdu a vzken modern doby mla promlouvat pedevm svou
monumentalitou: jejm hrdinou nebyl vlen reportr ani svdek utrpen a
hrz, ale sm princip novin, nekonen proud dn, je se stalo zprvami.
Mohutn ohlas, projeven tymi vydnmi bhem jedinho roku, zskala
rekonstrukce proslul akce eskoslovenskho zahraninho odboje, atenttu
227

na zastupujcho skho protektora, v knize JAROSLAVA ANDREJSE Za

Heydrichem stn (1947, pod pseud. Jan Drejs; roz. s tit. Smrt boha smrti,
1997). Byla to prv tato dokumentrn podloen report, je z pokvtnov
produkce nejvce pedjala konstitutivn prvky pozdj literatury faktu.
Publicisticky dramatizovan vyprvn, open o mnostv vcnch daj a
vyuvajc principu monte rznch kompozinch psem, sice zasazovalo
akci londnskch parautist do irch souvislost ileglnho hnut, hlavn
pozornost vak upralo k rozhodovn a postupu jednotlivch len vsadku
(ppadn jejich nmeckch protivnk). V pkladnch inech i osobnch
selhnch atenttnk se pitom nachzelo zejmna absolutn rozpt hrdinstv
a zrady, jak to bylo pro atmosfru prvnch povlench let pznan.
228

POPULRN LITERATURA
Prvn lta po vlce vystavila populrn literaturu prudkm promnm

kulturnho, spoleenskho a ideologickho klimatu. Tyto promny populrn
beletrie tematizovala a vyjadovala bezprostednji ne soudob nron
literrn tvorba a pizpsobovala jim tak sv nrov struktury a slohov
postupy. Z vedoucch kulturnpolitickch kruh pichzely prvn soustedn
pokusy zvrtit alespo v nkterch oblastech (psov text) dosavadn pomr
zbavn a lidovchovn slovesn produkce ve prospch druh z nich,
nahradit stvajc dobrodrunou a sentimentln zbavnou etbu etbou
agitan. Ideologick zamen tchto pokus bylo ji jednoznan
komunistick, jin svtonzorov skupiny nebo hnut monost podobnho
psoben ztratily. Vechny tyto ti vvojov pohyby, zvnn zbavnho
romnu, jeho spontnn pizpsobovn dobov prestinm tmatm i pokusy
o zenou promnu podstaty a skladby lidov etby se vzjemn prostupovaly,
posilovaly, nkdy vak i stetvaly a kily. Nejednoznan vvoj populrn
literatury se a do nora 1948 odehrval ve znamen kompromisu tchto
krajnch koncepc se silami tenskho zvyku a kulturn i nakladatelsk
setrvanosti. Spolen tyto vlivy spustily proces nejvt promny v dosavadn
historii esk populrn literatury, vrcholc a v polovin padestch let.
ROMNOV NOVINKY A SNAHY O VY

ROVE LIDOV ETBY
K dslednmu potlaen populrn produkce po kvtnu 1945 nedolo.
Uzavela se nicmn drha destek autor populrnch nr (ve svm okruhu
asto proslulch), kte se bu nedokzali adaptovat na zmnn podmnky,
anebo jim v dal innosti brnilo ministerstvo informac ( s. 25, kap.
Literrn ivot, s. 87, kap. Mylen o literatue).
Zcela pestal publikovat napklad trampsk publicista, autor dobrodrunch a
chlapeckch romn Bob Hurikn (vl. jm. Josef Peterka), i mnoz autoi ensk
etby jako Vilm Neubauer i Gita ponarov. Jen s nevraznm cyklem
lyrizujcch povdek pro mlde (Osada ra, 1946) se uplatnil nejznmj autor
esk fantastick epiky tictch a potku tyictch let J. M. TROSKA. Tak dal
spisovatel podobnho ladn se uchylovali do oblasti dtsk literatury, ne se
odmleli pln, jako napklad vyhledvan autor western Bohuslav epelk.
229

Ze zsah do populrn etby, je ministerstvo informac podnikalo

v rmci regulace kninho trhu, mlo zsadn vznam pedevm zastaven
seitovch romnovch edic, je po deset pedchozch let zsobovaly
statiscov tensk vrstvy dobrodrunou a sentimentln etbou a staly se
pslovenm symbolem brakov, komern zbavn literatury minulosti
rodokaps.
Periodick romnov magazn pedstavoval ve tictch a tyictch
letech hlavn formu masov knihy, cestu, j se literatura mohla it nejen
mezi vzdlanmi kruhy, ale i na kulturn periferii. Jednostrann potlaen
seitovch edic nebylo z hlediska tto jejich sociln funkce dlouhodob
udriteln. tensk obec, jak zjistil celosttn przkum veejnho mnn,
byla sice vtinov naladna proti rodokapsm, i tak ovem existovala ptina
populace, kter se ani v roce 1947 neostchala vyslovit o n zjem. Nakonec
rozhodly mysly lidovchovn. Obnovena nebyla ani jedna z piblin deseti
pvodnch magaznovch ad, je vychzely v prbhu let 193544 (mj.
Rodokaps, Rozruch, Krsn romn, Veery pod lampou). Jako nhradu za n
zaloilo odborsk nakladatelstv Prce s podporou ministerstva informac
novou adu typickho formtu velkho dvousloupenho seitu
trnctidenk Romnov novinky. Jeho vedenm byla povena Ema ezov
s redakn radou ve sloen Pavel Eisner, Valtr Feldstein a Jaroslav Seifert.
Hned prvn sla edice, vydan na sklonku roku 1946, vyvolala polemiku, je
do lta nsledujcho roku perostla v nejrozshlej debatu o otzce populrn
etby v povlen esk literatue, kter se promtla do innosti literrnch
organizac a spolk, do dennho a kulturnho tisku i do jednn parlamentu.
Zrukou pozitivnho psoben Romnovch novinek se mla stt sttn
garance monopolu tak, aby nejir vrstvy nemohly sv literrn pevchov
uniknout a sklouznout k bnmu zbavnmu tivu pekonanho typu. Obavy
z konkurence vydvan na komernm zklad byly vak pehnan, co se
ukzalo pot, kdy se ze Slovenska, kde sttn publikan dozor neexistoval,
zaala it druh edice rodokapsovho formtu, pevn na zjmy tenek
orientovan Veery (vychzely esky 194748). I kdy za edic stly
redaktorsk osobnosti bvalch praskch romnovch seit pro eny, i zde
se pod vlivem obecn kulturn a spoleensk atmosfry kladl hlavn draz na
pstupnou beletrii znateln odlinch literrnch poloh, ne bylo zvykem
dve. Angaovanm romnm ze souasnosti se Veery vnovaly dokonce
vc ne Romnov novinky. Ty toti upednostovaly civiln detektivn
romn zaloen na logick zpletce, s domcmi ltkami a postavami proto
zde bylo petitno nkolik romn Emila Vachka z potku tictch let,
kter pedstavovaly vzorov tituly kriminln etby tohoto typu.
Ob edice pravideln zaazovaly novely a romny eskch, ruskch i dalch
evropskch klasik 19. stolet, kter byly bu napsny pro lidov publikum, nebo
parafrzovaly znm nmty lidov etby (Nmcov Dobr lovk, Gogolv Taras
230

Bulba, echovovo Drama na lovu, Mrimeova Carmen). Dle zde vychzely

romny vjimench osobnost populrn tradice (Stevensonv Ostrov poklad),
peklady souasnch zpadnch autor (Sinclairovo No pasaran!, Saroyanova Lidsk
komedie) a pbhy z vlky a boje slovanskch nrod proti Nmecku.
Veobecn posun v oekvnch a clech spojovanch s etbou pro lid

vyjdily hned zahajovac svazky obou edic. V Romnovch novinkch to
byl peklad prvotiny francouzskho spisovatele Romaina Garyho Zosia
vyzvdaka, existencialismem ovlivnnho epizodickho psma, je o
polskm odboji vyprvlo z neheroick perspektivy mladho, okolnostmi
vlenho partyznskho pru (knin vylo pod pvodnm nzvem
Evropsk vchova, 1946). Veery napoprv pinesly melodramatick
kolonizan romn LADISLAVA PTKA Nm sta (1947), v nm pchod
amnzi stien cizinky do msteka v bvalch Sudetech vybz skupinu
postav, aby uvaovala o typickch enskch osudech v nedvn dob,
bilancovala zisky a ztrty svch vlastnch ivot a hledala to, co
z osvobozenho pohrani udl jejich nov a trval domov.
Oba romny svdily o obratu lidov etby od prost djovch
k vahovm prvkm, od pohdkovch, nikovch epickch svt
k problmm, ped ktermi stoj i by se s nimi mli vyrovnvat
souasnci. Toto zamen si Romnov novinky i Veery udrely po cel
sledovan obdob.
NOV TEMATICK DOMINANTY POPULRN

BELETRIE
Spolenm jmenovatelem promn populrn literatury se stal pesun jejho
tit od zbavnho k vchovnmu zamen, od problematiky mezilidskch
vztah k problematice spoleensk a od ltek nadasovch a exotickch
k domcm a souasnm. Jako souasn byl pitom vnmn krach
pedvlenho du a nsledujc udlosti okupace a osvobozen. Ani
pedstava domova se neomezovala vhradn na zem obnoven republiky.
Nrodn a vlasteneck emoce vyvaoval v textech populrn etby siln pocit
celoevropsk i pmo velidsk solidarity, pesvden, e z prv
skonenho svtovho konfliktu povstv lovk vyznvajc jin hodnoty a
uvaujc jinak ne dosud, lovk, kter nen sebestedn, ale naopak
solidrn vi druhm a obtav pro celek, bojujc proti jakmkoli
pozstatkm i novm projevm faismu, proti svtovldnm aspiracm
Nmecka, panlskmu frankismu, imperialistickm korporacm a vem
skupinkm i silm, je by chtly vrtit svt ped prh rodc se harmonitj
epochy.
231

Pokud se romnov pbhy vztahovaly k tomuto ideovmu horizontu,

mohly se odehrvat i jinde v Evrop, v Americe i v Asii, zejmna kdy
neopomnly zdraznit vhu eskho pspvku k novmu uspodn
lidskch vc. Toto nrodn posln odrel nejastji esk (ppadn
slovensk) pvod hrdiny, mohla se jm vak stt i urit mylenka i
historick zkuenost, jevc se z hlediska tradice jako ryze esk. Na
zjednoduen intelektuln rovni, ji zrcadlila a zrove utvela populrn
literatura, se pestt obdob vnmalo pevn jako obdob zpasu
nmeckho nrodnho principu se zbytkem lidstva. Zvltn kvalifikace
eskho ivlu se potom odvozovala u od jeho historick zkuenosti s tmto
zpasem, od jeho pozice nraznku mezi Nmeckem a Slovanstvem, jak je
chpala konvenn linie nrodnho sebeuvdomn.
stednm tmatem populrn etby prvnch povlench let se tak stali
Nmci, jejich povaha, psoben v nedvn minulosti i vhledy do budoucna.
Nmectv bylo pitom jednoznan spojovno se zlem a Nmci obsazovali
zporn syetov role odlin hodnocen povlen etba neznala. Ve
shod s tm souhlasn pitakala odsunu, pro jeho urychlen se pmo i
nepmo vyjdilo nkolik kriminlnch a kolonizanch romn. Schopnost
npravy podle nich Nmcm chybla, stejn jako nkter dal vhradn
lidsk vlastnosti. U popisovan vnj vzezen Nmc se vyznaovalo
animlnmi rysy a tent obraz dle prohlubovalo len jejich nedostatk
charakterovch a mravnch (absence svdom, pansk pud, krutost,
haminost). Sudett Nmci byli v rmci jednolitho pohledu na ve nmeck
nahleni jet krititji k zpornm vlastnostem vech Nmc u nich navc
pistupovala proradnost.
Pro spisovatele dobrodrun, kriminln a humoristick etby EDUARDA
KIRCHBERGRA, v jeho povdkch a romnech dosahovala literrn nenvist
k nmectv svho vrcholu, nebyl Nmec lovk, ale dvounoh tvor, v zoologii
dosud nezaazen. Jako s takovm, pomoc drsnho slova a rny, se s nm mlo
zachzet (povdky o kolonizaci severoeskho pohrani Jak se rodil Liberec, 1946,
pod ifrou Kg z Lgb).
Druh bnk dobov produkce pedstavovalo tma zrady a spravedliv

odplaty za ni. Nelomen a neproblematizovan postavy chrabrch, oddanch,
vytrvalch a triumfujcch hrdin, pro populrn etbu pznan, dostaly
v romnech a povdkch zasazench do let protektortu svj zrcadlov
protiklad v podob udava, zrdc, odrodilc. Pokvtnov etba tak vlastn
svalovala nevyhnutelnou celonrodn zkuenost pasivn kolaborace,
spovajc v kadodennm zapojen do hospodskch struktur neptelskho
reimu, na zkou skupinu lidsky nehodnotnch jedinc. Vechny ostatn
esk postavy byly pojmny jako vce i mn inn soustky uvdoml
fronty, semknut v odporu proti utlaovatelm. Nelo pitom jen o morln
232

odsouzen zrady: vrcholem djovho vvoje mnoha romn i povdek

tohoto typu se stala poprava udavae bez soudu, pouze na zklad rozhodnut
lidovho tribunlu, odboj, soused (tento typick nmt dobov etby se
objevil i Drdov Nm barikd). Poteba a vle ztovat se zrdci byly
natolik nesmiiteln, e se nezastavovaly ani ped nejumi citovmi a
pbuzenskmi pouty.
Tetm vdm motivem populrn przy se stala vzva, ji ped hrdinu
stavla souasnost, toti povlen obnova vlasti a nastolen spravedlivjch
ivotnch pomr. Toto tma vstupovalo do populrn etby v podob
vnho i komickho odsouzen jev, pokldanch za peitky minulosti
(mctv, vypotavost, bohatstv), nebo jako symbol odkazujc k tuen
promn lidstv, jako zvazek vyjadovan v psmu niternch vah i naopak
deklarativnch promluv. Spe ne jednn postav je nesl hlas vyprave,
spe ne v jdru dn se objevovaly v dovtcch bnji fabulovanch
pbh. V tom se tak pslun przy liily od pozdj literatury
budovatelsk.
Bl msto, kam by se dala promtnout touha po novm svt, nabzela i
mapa eskoslovenska: bylo jm pohrani. V souvislosti se symbolickou
pustinou bvalch Sudet, volajc po svm zrodnn a zvouc k pokusm
zmnit bh vlastnho i nrodnho osudu, pronikaly na okraj text pokvtnov
etby chiliastick nlady, jinak pznan a pro kulturu prvnch
ponorovch let. Tak svou situaci vnmal hrdina detektivnho romnu A. J.
KOPA Zlatokopov (Romnov novinky 1948), kdy na Liberecko pijel
dobvat ne zlato a bohatstv, ale nco vc: nov ivot.
Kolonizan romny v um slova smyslu, jejich dj by vyrstal ist
z konfrontace nov pchozch osdlenc s neznmm a namnoze neptelskm
prostedm, lc pekonvn tchto pekek a svn kolonist s novm
domovem, pokvtnov etba pinela jen ojedinle (nap. MARIE HOLLEROV:
Potoky z hor, Veery 1947). astji byly do pohrani umisovny dleit epizody
romn detektivnch a dobrodrunch, pohrani se vak stvalo tak pozadm
tezovch romn, kter sice ve stavb zpletky uvaly rznch prvk dvj
zbavn epiky vetn motiv milostnch, jejich jdrem vak ji bylo pemtn o
etickch a politickch aspektech pevratnch proces dneka.
ZEN NROVHO SPEKTRA, NSTUP

ROMNU TEZOVHO
Vzestup spoleenskch aspekt na vrchol hodnotov hierarchie povlen
etby odsunul prakticky okamit do pozad romn citovch a rodinnch
vztah, a to ve vech podobch, v nich ped rokem 1945 plnil ensk
233

magazny, seitov romnov edice i rzn kninice, jako byla erven nebo
Modr knihovna. Pro dosavadn kosmopolitn orientovan milostn romn,
svzan s vybranm prostedm umleckch, vdeckch, prmyslnickch a
namnoze i aristokratickch kruh, nebylo pirozen v utvejc se nov,
lidovost zdrazujc nrov kle msta. Jen o nco pomaleji mizely i jeho
domck obdoby, daleko bezprostednji svzan s kadodenn zkuenost,
vyprvjc o prbhu manelskch kriz; stejn tak vesnick romance,
propojujc erotick a rodov pouta s prodnm kolobhem a z nj rostouc
zemit zkuenosti rolnickho lovka; a konen melodramatick pbhy
heroickch matek, obepnajc asto destky let a sledujc na pkladu jedn
rodiny rytmus ivota, vyznaovan stdnm generac, astnmi chvlemi i
neastnmi ranami osudu. Sentimentln etba se z pokvtnov literrn
kultury vyazovala u tm, e jejm nmtem nebyl lovk v pedivu
spoleenskch vztah, ale lovk jako individuum, jeho elementrn vztahy
s nejblim okolm, rodii, partnery, dtmi a pteli.
Druh tvar, kter z pokvtnov produkce prakticky zmizel, western (jeho
soudob variant se podle nejobvyklejch aktr kalo romn kovbojsk),
byl v novch podmnkch znemonn svou vazbou na jedin, historicky
neurit a exotick asoprostor. Obvykl pbhy westernu, spovajc
v prosazovn prva a spravedlnosti, obran zkonn drby proti uzurptorm
a obnov morlnho a socilnho du, rozvrcenho divokmi a
necivilizovanmi njezdnky, sice korespondovaly se zitky a pocity
povlen esk spolenosti, z podstaty nru se vak nemohly odvjet jinde
ne na Divokm zpad. Jistou monost pro jejich zdomcnn nabzel jen
prostor eskho pohrani. Do nkterch napnavch romn ze Sudet se
motivick pipomnky westernu skuten promtly, pokusm o dslednj
nrodn parafrze nru brnily ovem rzn kulturn prestin a
ideologick dvody. Ji pro draz, kter kladl na silnho a sobstanho
jednotlivce, na prosazovn spravedlnosti cestou individulnho nsil, byl
western vnmn jako tvar typicky americk, vyjadujc hodnoty vzdlen
duchu solidarity, na nm stoj a rostouc mrou by ml stt ivotn d
evropsk.
I kdy oba ustupujc typy populrn etby (kovbojsk a milostn romn)
mly v esk literrn kultue rozdln hlubokou tradici, rozdln zzem i
kvalitativn rove, jedno jim bylo spolen. Oba mily na zklad jistch
antropologickch charakteristik k vyhrannm slokm publika, romn milostnch
a citovch vztah byl adresovn pedevm enm, western mum. Vznikajc
tematicky zvan a literrn nronj populrn etba chtla ovem psobit
veobecnji, jejm clem nebyl mu nebo ena jako zvltn rodov kategorie, ale
lovk vbec, oban uvaujc o potebch nroda a spolenosti a svm vztahu
k nim. S touto tendenc k univerzalizaci se western i sentimentln etba dostaly na
okraj nrov kly pokvtnov etby a poslze z n vypadly pln.
234

Na jejich msto nastupoval a nkterch zpletek sentimentln i

dobrodrun etby vyuval tezov romn ze souasnosti. Takov rz ml
napklad lyrizujc generan romn JIHO BENEE Vera hra skonila...
(Veery 1947), cele vnovan vvoji vztah ve svrznm milostnm
trojhelnku, tvoenm dvma mladmi mui a dvkou vhajc mezi nimi.
V protikladu obou mu autor typizoval dva krajn souasn pstupy
k ivotu: majetnick, hledc pouze na osobn prospch, a naproti tomu
solidrn, spojujc ochotu obtovat se pro druh se zjmem o teoretick
poznn pin a zkonitost probhajc spoleensk revoluce. Hrdinino
osobn zrn bylo v romnu vyznaeno nejprve odvrhnutm mue-egoisty, ale
nakonec i odmtnutm mue-altruisty a s nm erotickho vztahu jako
takovho. Lsku k opanmu pohlav se nakonec dvka rozhodne na dobu,
kdy to bude perod svta vyadovat nahradit vztahem k ivotu a prci jako
hodnotm nalhavjm, strhujcm celou lidskou bytost a naplujc jej
ze po vnivm proitku vlastn existence.
Zatmco Benev pbh vznikl na bzi tradinho romnu vchovy, jin
pokvtnov tezov przy uvaly spe segment dobrodrun a utopick
etby. To byl ppad Himaljskho tunelu R. V. FAUCHARA (1946), kter se
znan blil vdeck fantastice sovtskch autor, pekldanch v
eskoslovensku a o nco pozdji. Romn obshl vekerou emblematiku
angaovan domc etby: v kvtnov Praze roku 1945 se jeho hrdinka
Jarmila zasnoub s krasnoarmjcem Borisem a zanedlouho s nm odchz do
dalek Asie stavt tunel, kter by Rusko napojil na surovinov zdroje Indie.
Protoe jde o jej npad (a protoe je navc enou hlavnho inenra), stv se
tato eka symbolickou matkou tunelu, jeho poslnm je zboit hrze
mezi lidmi rznch zem. Stavbu se sice sna sabotemi pekazit prask
Nmec, je vak poraen a tunel zan slouit lidstvu.
PEHLED ZBAVN A TENDENN SLOVESN

PRODUKCE
Populrn beletrie nedoshla po vlce ji nikdy svch kvantitativnch
rozloh z druh poloviny tictch let. V letech 194647 nicmn doznala
tak dky pekladm kriminln a sentimentln etby z velkch zpadnch i
malch evropskch jazyk jist vydavatelsk renesance, zvlt patrn na
pozad celkovho publikanho tlumu z poslednch let protektortu a
prvnch msc po osvobozen. Po cel prvn povlen obdob pitom vedle
sebe koexistovaly ti zkladn pojet msta populrn beletrie v celku literrn
kultury. Nejir skupina text tak i onak vyjadovala nrodn a sociln
idely lidov demokratickho sttu. Pokusy odpovdt na nov nroky a
235

vyrovnat se s novmi mtky pitom nejednou vedly a k bizarnm

sloeninm tradinch prvk zbavn beletrie s jejich ideologickmi
aktualizacemi. st populrnch autor minulosti na zmnu kontextu nedbala,
soubn se ale ji prosazovaly nrov tematick pedzvsti nov literrn
kultury pelomu tyictch a padestch let. O n se do urit mry
zaslouili t autoi etablovan ve vych oblastech literrn tvorby, kte
pijali za sv vzvy k nhrad dvj komern zaloen zbavn beletrie
novou slovesnost tendenn, kter by vnmatele vedla v klovch
politickch a spoleenskch zpasech dne, odnauovala ho patnm ivotnm
postojm a vedla k postojm sprvnm. Konkrtn lo zvlt o
protimck satiry, kter se postupn staly vraznou slokou humoristick
etby, a o hnut masov politick psn. V prostoru edn ovlivovan
lidov etby se tak zaaly vedle sebe ocitat literrn projevy stylov a do jist
mry i funkn odlin. Pi stupu sentimentln a milostn przy a vedle
prvnch tezovch lidovch romn tvoila jej nejvt sloku dobrodrun,
kriminln a detektivn beletrie, dle konvenn humoristick romn,
prostoupen prvky parodickho odmtn zbavn etby minulosti,
utilitarizovan satirick tvorba, pojman stle vce jako jeden z nstroj
spoleensk oisty, a konen krystalick tvar uitkov slovesnosti,
zamen k agitanmu podchycen irokch vrstev texty masovch psn.
Pbhy z vlky a odboje

Pbhy z vlky, ze zahraninho i domcho odboje tvoily jedin vlastn
a zrove poetn a typov nejbohat druh povlen etby. Jeho novost
spovala ve strnce tematick: tu v nkterch ppadech doprovzely i
pokusy o stylov ozvltnn, je mlo text literrn pozvednout na rove
zvanho nmtu. lo o rznorodou skupinu dl, v nich se rozhodujc
mrou uplatovaly bu postupy reportn a dokumentrn ( s. 221, kap.
Faktografick literatura), nebo romaneskn prvky bn dobrodrun a
pionn etby. I ve uveden dla se vak obvykle zatiovala tvrzenm, e
sv osoby a dje vzala ze skutenosti. Kenou metou obou vtv napnav
etby nebylo tedy jen zaujmout a pobavit tene, ale vydat svdectv o
uplynul dob, seznmit ho s lidskmi ctnostmi a s kolektivn potebnmi
hodnotami, na nich stl triumf nrodnho boje za svobodu (vrnost, odvaha,
spravedlnost, vytrvalost, vlastenectv).
Jednoznan beletristick dobrodrun przy z doby okupace se jako
skupina pekrvaly s partyznkami pro mlde ( s. 248, kap. Literatura
pro dti a mlde). Penely ovem draz od procesu osobn citov, mravn
a obansk vchovy dtte na typizaci zkladnch postoj a ideologickou
polarizaci obou stran vlenho konfliktu (partyzn esesman, ilegalista
236

gestapk, ech Nmec). Prvnm dlem tohoto typu se stala Partyznsk

rapsodie JAROSLAVA JANA LEHOVCE (1945). Autor detektivek a kovbojek
dvj doby pijal nyn vysok nrodn tma jako vzvu k zsadn
promn slohovho du populrn przy. Dramatick obrazy neurit esk
krajiny a obecnch typ (bojovnk za svobodu, kolaborant, nacista)
v Lehovcov partyznskm eposu nabvaly podoby siln lyrizovanho
vyprvn usilujcho o mytickou vzneenost. Autor navozoval paralelu mezi
protinacistickm odbojem a husitstvm a vlku vztahoval k zkladnm
kesanskm motivm (Jid, symbolika Apokalypsy).
Dobrodrun, pionn, utopick a historick

etba
Oblast dobrodrun przy nmtov nesvzan s vlenmi udlostmi
mla skromn rozmry. I v n se hojn projevovaly alespo dozvuky vlky,
vetn vah o spravedlivjm svtovm du, kter po n nastoup. Takov
rz mla jak dobov produkce pionn, tak vdecko-fantastick etby.
Pokvtnov vyzvdask romn nesl jedin sdlen: pro eskoslovensko i
zbytek svta zstalo Nmecko hrozbou. Jeho protagonist odhalovali na
domcm zem i jinde v Evrop i v Americe nmeck komploty, je mly
za cl strhnout za pomoci zzranch zbran a bujcch podzemnch
organizac v bli i vzdlenj budoucnosti konen vtzstv na svoji
stranu. Hlavnm pedstavitelem tohoto typu etby byl EDUARD KIRCHBERGER
(nap. Zpravodajsk stedna hls, 1947), podobn pbhy psali t Z.
Frank, Vladimr Tma a dal. Motivy pevratnch vojenskch vynlez se
pionn etba prostupovala s beletri vdecko-fantastickou, j a na
vjimky chybly projevy t intelektuln nronosti, jakou pedstavovaly
napklad povdky prozaika ruskho pvodu Nikolaje Terleckho. Celistvj
utopie psala autorsk dvojice Rudolf Faukner enk Charous, vystupujc
pod pseudonymem R. V. FAUCHAR. Harmonick a moude spravovan svt
budoucnosti, jak si jej pedstavovali v romnech Zhada roku 2345 (1946),
Narovnan zemkoule (1946) i Ural-uran 235 (1947), nesl mnoh znaky
komunismu, byl zbaven nadvldy kapitlu a uskuteoval nejsmlej
technick projekty, kupkladu posun zemsk osy, jm se v Evrop mlo
zavst vn jaro.
237

Detektivn a kriminln romn

Detektivn romn ml v pokvtnov lidov etb exponovan postaven.
Jak ukazoval ji program Romnovch novinek, v prosted kulturnch elit se
o nm uvaovalo jako o vhodnm mostu, jm by ctitel pekonanch typ
napnav etby mohli bt postupn pevdni na druh beh, kde kraluje
vn a hodnotn literatura (Frantiek Burinek).
Tato editorsk a kritick podpora smovala ovem jen k realistickm
podobm nru, stavjcm na logick zpletce a erpajcm z domcho
prosted, jejich vzorem se staly zmnn prce Emila Vachka. Zkladn a
nejpoetnj vrstvu nrov produkce prvnch povlench let tvoily ovem
detektivky tzv. anglick, jejich pedobrazem byly thrillery Edgara Wallace a
dalch britskch autor, u ns v hojn me pekldan na pelomu
dvactch a tictch let.
Znakem tto mn nron detektivn przy, orientovan spe na
emocionln ne rozumovou aktivitu tene, byla anglick djit, starobyl
venkovsk sdla s tajnmi chodbami, mysterizn pojet stedn zhady, exponovn
tajnch zloineckch spolk a gangsterskch st a konen i prvodn motivy dsu
a hrzy, tradovan ji od romnu gotickho. V poped domcch autor detektivn
etby tohoto typu stl dosud EDGAR COLLINS (vl. jm. Zdenk Vojtch Peukert). Po
modelovm prosted anglick detektivky shl t FRANTIEK BHOUNEK pro svj
kriminln fantastick romn Ppad profesora Hrona (1947), pojednvajc
s patrnou snahou odpovdt na obavy probuzen nuklern hrozbou o lenm
atomovm fyzikovi a zrdnch nsledcch jeho nezzen touhy zmocnit se tajemstv
hmoty.
Nad nehybnou vrstvou pseudoanglickho detektivnho thrilleru se v rmci

nru odehrvaly vznamn promny. Smovn k novmu pojet zloinu a
odpovdajcm pravm syetov a tematick vstavby detektivnho pbhu
prozrazovala zvlt trojice vzjemn velmi odlinch prz.
Vrada ze zdvoilosti JIHO TEFLA (1946), vyprvn s lehkost a s
pehledem o monostech nru a s citem pro poetick kouzlo bizarnosti,
pohlela na zloin jako na jev povtce psychologick, na produkt duevn a
charakterov vstednosti. Ta se zde paradoxn neprojevovala vyboovnm
z bnch konvenc mezilidskch vztah, ale naopak totlnm podzenm
formlnm pravidlm zdvoilosti. Ppad profesora etikety, kterho tlocitnost
nut, aby sv dvky uetil smutku z rozchodu a uloil je msto toho radji
k vnmu spnku v umavskm raeliniti, byl jednou ze t prz, jimi tefl
vytvoil most mezi pedvlenou detektivkou vachkovskou a detektivnm
romnem edestch let (podobn Ppad profesora Rocha, 1944, a Vrah du,
1947).
238

Romn EDUARDA FIKERA z let vrcholc svtov hospodsk krize Nikdo

nen vinen (1947) nepostupuje od nastolen zhady k jejmu rozeen a nen
tedy detektivn przou v um slova smyslu. Je dramatem mue, kter se po
padku vlastn firmy potc mezi kriminln periferi a lep praskou
spolenost, tedy dramatem, kter mlo svdit o nezdrav polarizaci
spolenosti, o pboji extrm, v nm se zmtal lovk nedvn minulosti.
Fikerv odvrat od detektivnho syetu a pklon k sociln zaloen
kriminln prze znamenal jednu monou reakci nru na prosazujc se
vklad zloinu jako produktu hospodskch pomr a spoleenskch
vztah. Druhou monou cestou se vydala filmask dvojice MILOSLAV
DRTLEK LUBOMR MON v romn Severn ulice . 26 (Romnov
novinky 1948). V nm byl zloin poprv pojat ji pmo jako ekonomickotdn motivovan sabot celospoleenskho budovatelskho sil
(pachatelem je podnikatel, kter chce zlikvidovat dkazy, e poruuje
dvoulet pln a stav msto socilnch byt vily pro zbohatlky). Autoi
pitom neopustili syetov pdorys pbhu s tajemstvm, ale obmnili ho
tak, aby u v rejstku postav vyjadoval zmnu nhledu na podstatu
zloinnosti, kter urovala povlen vvoj nru. Vedle starho
vyetovatele, setrvvajcho u navyklch metod, a proto nespn
ptrajcho po psychologickch i rodinnch pohnutkch vrady, uvedli do
dje postavu kriminalisty novho, mladho, kter u v, e skutenost zloinu
(a zpsoby jeho vykoenn) je teba hledat jinde. Prv na toto zdvojen
stedn nrov role koncem padestch let navzaly pokusy o svbytn
model tzv. socialistick detektivky.
Parodie populrnch nr, humoristick etba a

potky protimck satiry
Tak humoristick etba svmi prostedky vyjadovala vd tendence
pokvtnov kultury: kritick odstup od zbavn etby minulosti, kult
vlench i souasnch ltek, pklon ke spoleensk skutenosti a zjem o
ast na jejch promnch v duchu momentln pedstavy pokroku. Obecn to
znamenalo posilovn parodickch a satirickch poloh humoristick
literatury. Terem parodie se pitom stvaly odmtan tvary populrn
beletrie, satira si sv tma nachzela v projevech malomctv a mctv,
je m dl otevenji hodnotila jako peiv se spoleensk typ.
Takto se dobov situace literrnho humoru odrela i na strnkch novho
tdenku Dikobraz, kter zaal vychzet v ervenci 1945. asopis, kter si udrel
monopoln postaven jedinho eskho humoristickho periodika po nsledujc tyi
desetilet, vedla redakn rada sloen z pednch humorist Zdeny Anka, Vclava
Laciny, Ondeje Sekory a Jaroslava ka. Redaktorem byl zprvu mlad epigramatik
239

Jaroslav Vojtch, od roku 1947 jeho vrstevnk z okruhu praskho Divadla satiry
Zbynk Vavn.
Vzestup parodie a satiry souasn znamenal oslabovn t sti

humoristick przy, je byla zaloena na situan a jazykov komice, na
omylech v milostnch, rodinnch a sousedskch vztazch, na duevn i
tlesn nesoumrnosti aktr pbh a konfrontaci lidskch povahovch
typ. ist kratochviln humoristick romny se objevovaly jen zdka (nap.
FRANK WENIG: Lto pod Purktejnem, 1946). toit pro humor tohoto typu
sktalo spe regionalisticky stylizovan vypravstv, je se dalo vnmat
jako svdectv o originlnm slovesnm projevu lidu a o lidov moudrosti
(humoresky ZDEKA GALUKY Slovcko sa sd, 1947). Tm se ovem ta st
produkce, kter neusilovala o aktivn podl na promn jednn a postoj
souasnk, v podstat vyerpvala.
Bojovn odhodln, poteba psobit proti nemu a za nco, pojet
literrnho textu jako zbran, nstroje, jm se m ze ivota odstraovat to, co
mu u pestalo slouit, prostupovalo tak parodickou a satirickou produkci.
U parodi lo o vesel souboj s romantikou. Tak svj romn Nic pro
tanky (1948) pojednvajc o falenm hrdinovi Divokho zpadu, jen
svou celoivotn mystifikac otravuje nejvc sm sebe v podtitulu
charakterizoval ZDENK KOVAOVI. Romantikou se pitom myslela
nikov etba minulosti a pasivn postoj lovka k ivotu, kter takov
literatura mla uspokojovat, podporovat a probouzet. Pro svou bytostnou
exotinost byly tyto ivotn postoje a etba nejastji reprezentovny
kovbojkou, mohlo vak jt i o jin nrov typy, pokud v jejich jdru tkvla
stejn siln fantaskn iluze.
O poadavku ostrho popen exotick dobrodrun fikce, j se dobov
atmosfra vyznaovala, vmluvn svdil kritick ohlas Limondovho Joea
JIHO BRDEKY (as. 1940; knin 1946). Od vech ostatnch pokus o
westernovou parodii se Brdeka odliil tm, e pohdkovou konstrukci
Divokho zpadu, jak ji proslavil modern western, obshl v jej uzavenosti,
nehybnosti, ale i celistvosti.
Typick pbhov fragmenty, postavy a motivy nru nepedvedl jednotliv,
ale jako svho druhu mytick systm. Ji archaickou polohou autorskho vyprvn,
podtrhujc loutkov charakter textu i parodovanho nru, a kompozic
upednostujc djovou odboku ped jednoduchm postupem vyprvn, se
Brdekv romn westernov etb sv doby ve skutenosti velmi vzdaloval jako
zdail parodie byl Limondov Joe vce westernem, ne by mohl kterkoli vn
western bt.
Brdeka s citelnm osobnm zaujetm pedstavil cosi jako idel nru,

jeho absolutn tvar. Na to pak reagovala kritika, kdy Brdekovi vytkla, e
240

nevylitelnm ctitelm rodokaps znovu svou parodi otevel k westernu

cestu, msto aby je od nj definitivn odvrtil (Frantiek Burinek).
Tak spoleensk satira se zpotku nalhav vyrovnvala s nedvnou
minulost, s vlkou a nacistickou okupac. Thla pitom k vytbenm, zvlt
bsnickm formm, je samy o sob kontrastovaly s hyperbolizovanou
nekulturnost Tet e a jejch pedk (nap. PETR KIKA: bel frajtrem,
1947). Nstup tmat z povlen kadodennosti, jako bylo vznouc
zsobovn, nevary a podvody spojen s pdlovm systmem,
byrokratizace bytovho hospodstv nebo koistnick njezdy do pohrani,
byl naopak spojen s menmi prozaickmi tvary, vhodnmi pro okamit
uplatnn v masovm tisku.
Na pozad protifaistick i komunln satirick produkce pak zvolna
vyvstvalo velk satirick tma nejblich let, tma mctv. Rodc se
pojet mka jako typu odsouzenho k zniku zce navazovalo na komick
obrazy malomsta ze star humoristick tradice. Prvn dva dly projektovan
tetralogie Panstvo se bav (Snobi thnou, 1945; Architekt Solness, mistr
zednick, 1947) koncipoval VCLAV LACINA jako obdobu Polkova cyklu o
okresnm mst. V tomto duchu se zamil na prostednost a odvozenost,
stereotypnost a malodunost svch postav tedy na mctv jako jev
v zsad charakterov, obecn lidsk, formovan nanejv bezprostednm
ivotnm okolm. V zvru druhho z romn se vak deklarativn piklonil
k jinmu pojet mctv: jako hluboce spoleenskho, tdn danho
zpsobu uvaovn a jednn.
Bytostn zptenick mk, kter se nedoke oprostit od nechuti
k socialismu a ve svm okol nostalgii po starch podcch, se stal
stednm satirickm typem tsn pednorovho obdob napklad v bsni
Vclava Laciny Hovo pan Jminek ze sbrky elezn kot (1947) nebo v
novelistick prze JIHO MARKA Pan Severn. Jeho podivuhodn nzory,
dobrodrustv a ptel (1947, pod pseud. Jemar).
Spolenm znakem pokvtnov satiry byla jej vyhrann levicov
orientace: i tam, kde se kriticky vyjadovala k souasnmu politickmu
ivotu, se nikdy nedotkala komunistickho hnut. Jako cizorod byla tedy
v tomto kontextu pociovna dla obecn deziluzivn vi nejnovjm
nrodnm djinm a politickmu systmu jako celku. To byl ppad
alegorickho romnu JAROSLAVA KA Ve stnu Kaktusu, otiskovanho od
potku nora 1948 ve Svobodnm slovu (knin 1990). Zastrn sobeckch
a zce stranickch zjm velkmi idely stejn jako podlhn domc
politiky cizm mocenskm zjmm a vlivm sice k vykreslil na pkladu
imaginrnho, nedvno osvobozenho latinskoamerickho sttu, k domc
situaci vak jeho prza mluvila pomrn jasnou e. Po pevratu bylo jej
otiskovn zastaveno a autor byl vylouen ze Syndiktu eskch spisovatel.
241

Masov pse: pokus o prosazen agitace verem

Vrazn, i kdy ne zcela spn zsah do ustlench podob populrn
kulturn a literrn komunikace pedstavovala tzv. nov masov pse,
navazujc po personln i teoretick strnce pedevm na komunistickou
agitan kulturu poloviny tictch let. Z podntu skladatel, jako byli Vclav
Dobi, Jan Hanu, Jan Seidel i Josef Stanislav, vzniklo hned od kvtna
1945 hnut usilujc o postupnou nhradu stvajc bezcenn psov
tvorby, milostnch, trampskch a operetnch lgr, psovou tvorbou
hodnotnou a spoleensky pnosnou. K promn mlo dojt zejmna po
strnce textov. Vere ke zpvn, en vemi dostupnmi cestami (zvukov
nahrvky, rozhlas, titn zpvnky nebo letky), se napt mly vnovat
politick tematice, agitovat obyvatelstvo pro spoleensky douc pracovn
cle a postoje, povzbuzovat sil mldenickch brigd. Spoleensk
instituce, o n se hnut opralo (odbory, svaz mldee, armda, KS), se
snaily vypisovnm sout a zakldnm zvltnch edic (Pboj, 194546;
Psn Mlad fronty, 194546; V nov ivot, 194748) pimt k tto tvorb
znm bsnky. K spchm tchto kampan patilo zhudebnn nkolika
text FRANTIKA HALASE (pse Do prce na hudbu Halasova kolegy
z ministerstva informac Vclava Dobie, znm t podle dvojver
vyhrme si rukvy, / kdy se kola zastav) a tak ver JOSEFA HORY, podle
nich vznikla Seidlova pse na oslavu kvtnovho osvobozen (To jsem j /
Svoboda mlad, / v erven kvt rozkvetl).
Hnut se postupn vyerpvalo a novch masovch psn vznikalo stle
mn. Nebylo jich nakonec dost ani na to, aby zaplnily vechny ohlaovan a
pipravovan sbornky. Zpvnky jako Psn svobody (1945), Pse nm
pomh stavt a t (1946) nebo Zpvme 1948 (1948) sestvaly proto do
znan mry z peklad revolunch a dlnickch psn rznch nrod, ze
sovtskch psn vojenskch a ze star tvorby Voskovce a Wericha nebo E.
F. Buriana. K obecnj akceptaci agitan a spoleensky utilitrn bsnick
tvorby, o ni hnut nov masov psn usilovalo, tedy ped norem 1948 jet
nedolo.
242

LITERATURA PRO DTI A MLDE
Literatura pro dti a mlde vstupovala do pokvtnovho obdob s

vysokou presti, j doshla za okupace; tehdy zaala bt respektovan jako
ivotn dleit soust nrodnho psemnictv, vznamn se podlejc na
hodnotov, kulturn a mravn orientaci nejmladch generac, pedstavujcch
budoucnost nroda. Prce napsan jet za vlky, ppadn ve znamen
tehdejch hlavnch tendenc (sil o zprostedkovn klasickho kulturnho
ddictv, snaha o zachovn nrodnho ducha) se vrazn podlely i na
pokvtnov knin produkci dtsk etby. Vedle dozvuk pedchzejcho
obdob se v nrov, stylov i hodnotov rznorod nabdce dtskch knih
uplatovaly ji i tendence nov, vetn zsadnch promn, je do oblasti
lyriky pro mal tene vneli autoi generanho okruhu Skupiny 42. Pod
tmto pestrm a lenitm povrchem se odehrval svr dvou protikladnch
pedstav, jak by dtsk etba mla vypadat. Clem prvnho z obou program
bylo vdecky ji formovat jako plnohodnotnou umleckou literaturu,
pizpsobenou potebm dtskho tene. Koncepce druh, podporovan
pedstaviteli sttu a velkch spoleenskch instituc, vidla v literatue pro
dti a mlde pedevm nstroj obansk vchovy, a to bu v tradin
nrodnm a neurit socialistickm, anebo ji pmo komunistickm duchu.
Ob tyto koncepce byly svou pevahou programn, do znan mry pedbhaly
skutenost literrn tvorby. Spolen jim bylo pkr odmtn tetho,
programov nezasteenho modelu dtsk etby zbavn, komern
spn przy, dvho a chlapeckho romnu, kter neml svou vlastn
kritickou reprezentaci a jeho vydvn bylo psn sledovno ministerstvem
informac. Situace literatury pro dti a mlde v letech mezi osvobozenm a
norovm pevratem byla tedy vnitn neklidn, pedstavovala ivou
kiovatku literrnch a umleckch pohyb i kritickch a kulturnpolitickch
program, je se asto v pln me projevily a v prbhu nsledujcch
desetilet. I v tto situaci vak vzniklo a dokzalo se prosadit nkolik
mimodnch dl: autorsk pohdky Josefa Lady a Vclava tvrtka,
Olbrachtovy bajky, lyrika Ivana Blatnho a Josefa Kainara, chlapeck
romny a humoristick przy Karla Polka, Jaroslava Foglara i Oty
afrnka.
243

tpnice a Matedouka: umn dtem

Stediskem snah o umleck zulechtn dtsk literatury a zrove
mstem jejich setkvn s programem obanskovchovnho zamen se stala
nov zaloen revue tpnice, je zaala vychzet roku 1946 (svm nzvem
odkazovala k jednomu z nejdle vychzejcch dtskch periodik 19. stolet).
Oldich Audy, Frantiek Holeovsk, Vladimr Pazourek, Josef lajer,
Frantiek Tenk a dal kritici z okruhu tzv. Skupiny brnnskch, kter
poprv vystoupila ke konci tictch let, se na strnkch tto revue snaili
rozvjet teorii umleck literatury pro dti. Jednotc zkladnu pro sv
estetick vahy, historick, interpretan a kritick studie spatovali ve
strukturalismu.
Teoretici tpnice mli pochopen pro rozdln poetiky. Uznvali
kankovou lyriku zaloenou na odkrvn struktur pedstavivosti a jazyka
stejn jako sociln przu pro mlde, jejm vzorem jim byl Plevv Mal
Bobe. K postultm tpnice patil poadavek, aby spisovatel studovali
mylen dtte a respektovali jeho rzn vvojov stupn, zkladnm
kritriem hodnoty vak pro n nebylo ani autorovo zvldnut odborn
psychologicko-pedagogick problematiky, ani zvraznn ideov posln
dla. Tebae teoretici tpnice vesms pedpokldali soulad mezi
socialistickou perspektivou spolenosti a silm o hodnotnou dtskou
literaturu, odmtali jej vyuit k pmoarmu en idej a pounch sdlen.
Kad psoben literatury bylo pro n toti podmnno umleckm
charakterem dla, i jej vchovn inek vzali na psoben estetick. Dlo
neme t, nen-li umleck, absolutizoval tento pstup Oldich Audy, jen
smysl umn je pravdiv (tpnice 1946, . 2).
Zkladn otzkou pro teoretiky tpnice bylo, zda dan literrn dlo
v rovin literrnho stylu a uit jazykovch prostedk dociluje vlastnho
umleckho du. Teprve tak se toti mohlo stt umleckm inem, kter
vypovd o du svta, harmonizuje vztah dtte ke spolenosti a zaleuje je
do nrodnho kolektivu. Jako prvotn pedpoklad se jim proto jevila
pedevm vchova k literatue a to nejen u dt a mldee, ale i u
dosplch. Byli pesvdeni, e je nutn tene nejprve nauit vnmat umn
a rozumt mu, a teprve pot je mon tbit etbou ty strnky lidsk
osobnosti, je literatura me a m rozvjet: poznvac schopnosti, morln
ctn a sociln vdom.
Pokus kritik z okruhu tpnice o vdecky zaloenou estetickou vchovu a o
umleckou literaturu pro dti a mlde zstal ovem pouze naznaen. Vydvn
asopisu bylo po prvnm ronku 194647 perueno (obnoven byl na podzim 1948
ji ve znamen nov ideov i literrn orientace). Vtmu vlivu programu na novou
tvorbu brnily vak nejen politick okolnosti, ale i dvody vnitn: nedostatek sil na
domylen a pesnou formulaci sloitch otzek, vyvolanch pklonem k funkn
244

estetice, a zejmna petrvvajc nejistota nkterch len kruhu, jak v oblasti dtsk
literatury eit pomr mezi funkc estetickou a vchovnou.
Veobecnost a nronost poadavk, je tpnice na nov vznikajc

tvorbu kladla, vyvolvala u sti spisovatelsk obce znan odpor. V ele
oponent stanul Bohumil ha; pmo na strnkch devtho sla tpnice
v ironickm fejetonu nazvanm Uboh autor se piznal k neschopnosti
porozumt poadavkm, je spisovatele nevedou jednm jasnm smrem, ale
naopak ho matou svou abstraktnost. A tak v podstat jedinm poinem,
kter programu tpnice bytostn odpovdal, byl nov tdenk pro mal
tene Matedouka.
asopis, nazvan podle zahajovac bsn Jaroslava Seiferta a odkazujc
rovn ke vstupn bsni Erbenovy Kytice, vyel v nakladatelstv Prce poprv
v prosinci 1945. V jeho ele stl a do ervna 1948 Frantiek Hrubn (redakci
dle tvoili Milo Holas a Betislav Menck). Rozhodujc ast Hrubna i
dalch pednch tvrc, jako byl Frantiek Halas, organicky navazovala na
smovn jejich osobnch poetik a na pedstavu bsnkovy odpovdnosti
vi nrodnmu celku, osvojenou za okupace, kdy oba zmnn autoi zaali
pst prv pro dti. Matedouka si od potku udrovala vysokou slovesnou
i vtvarnou rove a dsledn se stranila politick tendennosti; byla
prostorem svobodn jazykov tvoivosti a kultivace dtsk fantazie.
Kad slo bylo ilustrovno jednm vtvarnkem, kter nkolikastrnkovmu
seitu vtiskl osobit rz (mj. Frantiek Hudeek, Vclav Karel, Josef Lada, Kamil
Lhotk, Josef Novk, Ondej Sekora, Ji Trnka). Vychzely zde jak nov bsnick a
prozaick texty eskch autor, tak tradin pohdky v pravch vhodnch pro mal
dti. Ukzky z dl F. L. elakovskho, K. J. Erbena, J. V. Sldka i z lidov
slovesnosti, kter byla v Matedouce obzvlt zdrazovna, uvdly tene do
vybranch tradic klasick esk dtsk etby. V bohatm zastoupen peklad se
projevovala snaha pedstavovat rzn blzk i vzdlenj kultury, jejich nrodn a
lidov svrz (srbsk, vdsk, francouzsk, rusk i americk pohdky se zde
objevovaly vedle ukzek dtsk beletrie sovtsk).
Redakce se takka dsledn vyhbala autorm dvj sentimentln nebo

napnav dtsk etby. asto se naopak na strnkch Matedouky
objevovala jmna pslunk vlen a nejmlad povlen literrn
generace (mj. Ivan Blatn, Josef Hiral, Eduard Petika), kter vedl k psan
pro dti u od vlky nejen pklad generanch pedchdc Hrubna a Halase,
ale i pesvden, e prv zde bude mon piblit se elementrnm
zkladm bsnictv, nalzt pro modern literaturu zdroje vnitn obnovy.
Pmo tyto vahy vyslovil Frantiek Listopad, jeho vlastn vere pro dti,
by knin nevydan, mly neobyejn rozpt a sahaly a do takovch
oblast, jako byl slovn doprovod k americkm komiksm v asopise Vped.
Bytostnou vhodu, dky n je poezie pro dti jako stvoena pro vynlezce,
245

spatoval Listopad v jej pedmtnosti: Jsme v dob, kdy dtsk literatura,

zvlt esk, m velik monosti ci zcela nov vci. Jsme na hranicch
objev. V poezii, v prze i v knize takzvan naun (tpnice 1946, . 56).
Dtsk literatura ve slub nrodu a socialismu

S umleckmi nadjemi vkldanmi do dtsk literatury pke
kontrastoval program vytyen pedstaviteli kulturn politiky. Voln po
pbzch s pkladnm hrdinou, po povdkch, novelch a romnech
vykldajcch ptomnost i minulost nroda v duchu sttn ideologie
osvobozen republiky zattil ji na sklonku roku 1945 ministr Vclav
Kopeck. V projevu na vernisi vstavy dtsk knihy poadoval, aby
literatura osvtlila dtem a mldei zkonitost eskch djin, osudovost
historickho zpasu naeho nroda s Nmci, stejn jako vech druhch
slovanskch nrod. Tematicky se pak literatura pro dti mla zamit
k dob okupace, vyloit mladm tenm podstatu nacismu a faismu a
ukzat, jak esk mlde byla muena v nmeckm otroctv. Na druhm
mst se mla literatura piklonit k souasnosti, vysvtlovat nov historick
postaven republiky a novou fzi jejho vvoje politickho, hospodskho
a socilnho (tpnice 1946, . 1).
Za pklad dtsk etby tohoto novho smru slouily zejmna peklady
sovtskch vlench prz, jako byl Gajdarv Timur a jeho parta, jm
nakladatelstv Mlad fronta v roce 1945 zahjilo edici pro mlde Nstup, nebo
tamt vydan Katajevv Syn pluku (1946).
Oporu obanskovchovnho programu pedstavovaly asopisy vydvan

Vzkumnm stavem pedagogickm ve spoluprci s uitelskmi odbory a na
n navazujc beletristick kninice. Patily sem msnky Vlatovika (pro
vkov stedn skupinu dtskch ten) a Brouek (pro nejmen), zen
Antonn Zhoem. Podobn zzem ml asopis Klas, zamujc se pod
vedenm Jiho Jelnka a Pravoslava Hykee na mlde dospvajc. Uveden
periodika vak vesms vychzela z tradinjho pojet nrodn ideje i
z konzervativnjho ebku hodnot, ne jak ml na mysli Kopeck. Ve
vech se zdrazovaly morln a vlasteneck kvality dtskch hrdin, byly
zde adorovny sttnick osobnosti T. G. Masaryka a Edvarda Benee,
zdrazovala se eskoslovensk mylenka. Touto tendenc se okruh
vychovatelskch asopis vydloval uvnit obanskovchovnho proudu
dtsk literatury jako jeho zvltn, konzervativn odno, a po noru 1948 byl
ve sv vtin umlen.
Stoupajc vliv naopak zaznamenval okruh radikln socialisticky nebo
komunisticky orientovanch spisovatel a publicist, jejich zkladnou se
246

staly kolektivn nakladatelsk domy (Sttn nakladatelstv, Orbis, Mlad

fronta). Ani oni nepijali za svj poadavek tpnice na podzen vchovn
tendence v dtsk literatue umleckm zetelm. Na rozdl od vlasteneckch
pedagog chtli navc dosavadn beletrii pro mlde ideov promnit tak, aby
uila sovtsk pedstav socialismu, vyjadovala program lidov demokracie
a socializace hospodskch, politickch i kulturnch pomr ve stt. Dtsk
literatura epika i lyrika mla ped sv tene stavt nsledovnhodn
vzory a popularizovat stedn hodnoty a pojmy nrodnho politickho
programu, it obdiv k Sovtskmu svazu jako pedvoji pokroku, uit
optimismu a bojovmu i pracovnmu hrdinstv.
Ze spisovatel se do ela obanskovchovnho smru postavil JAN
HOST, levicov pedagog, mezi vlkami a za okupace autor uebnic pro
pokusn koly a informativnch pruek. Jako bsnk a autor naun beletrie
pro dti byl Host pznivcem jednoduchho, prvoplnovho a bsnick
obraznosti prostho uchopen konkrtnch jev svta. Po osvobozen zaujal
msto editele Sttnho nakladatelstv a koln i mimokoln etbu, ji toto
nakladatelstv vydvalo, postupn orientoval na propagaci komunistickch
mylenek a tradic. Na prvnm sjezdu spisovatel vystoupil s poadavkem,
aby nov dtsk kniha byla ideologicky psobiv v pokrokovm smyslu a
vychovvala staten a siln pokolen, budovatele ptiletek .
Na vzvy politik, aby se k dvouletmu plnu pipojila i kultura,
odpovdl Host plnem rozvoje dtsk etby, organizanmi,
kulturnpolitickmi, vchovnmi a tvrmi smrnicemi, jejich plnnm
mla literrn tvorba do dvou let pedstihnout mnohem vt nrody a
pinst po nkolika vynikajcch titulech od kadho nru. Pst se podle
Hostn mly pbhy z kolektivnho ivota mldee a vyprvn o
hrdinech prce, vynlezcch, objevitelch a vdcch. Ideovm vodtkem
autor, vychovvajcch dti pro novou spolenost, se bez vjimky ml stt
socialismus.
Pi vzorovm naplovn tchto zsad el Host pkladem. Navazoval
pitom na vlastn agitan tvorbu pro dti z konce dvactch let, urenou
k deklamaci na dtskch besdkch.
V Hostov lyrice pro nejmen, ji v prvnch povlench letech tiskl pouze
asopisecky, pevaovaly obvykl motivy prodnho dn a dtskch her. Zrove
vak ji hledal cestu, jak do n uvst propagandistick hesla. lohou jeho
povlench, humorn odlehench, vrazn rytmizovanch ver, vhodnch
k veejnmu pednesu, bylo zvyovat politick uvdomn dtte a povzbuzovat je
k pracovn inorodosti ve smyslu celospoleenskch kol. Takov byla Hostova
bse Vzva, je tene dtskho asopisu Brouek zskvala pro dvoulet pln:
Jak zn pkaz na vldy? / Jdi pracovat do brigdy! [] / a ukate kad tetce, /
co je mlde ve dvouletce.
247

V Hostov novele Phody eskho chlapce v Sovtskm svazu (1946)

tendenn pounost zcela pevila nad jakoukoli djovou atraktivitou a
psychologickm odlienm postav. Poslnm jednoduchho syetu
zasazenho pevn do let prvn republiky po ztrt zamstnn odjd
otec se synem z ech do Moskvy a odtud pak poznvaj cel Sovtsk svaz,
jen se nakonec stane jejich novou vlast bylo zpstupnit soubor
zempisnch a nrodohospodskch poznatk, ukazujcch SSSR jako zemi
nesmrnch rozmr, pestrch prodnch kontrast a prudkho socilnho i
ekonomickho vzestupu. Vyprvn, jeho poetika schematizovala odkaz
avantgardn tzv. literatury faktu, zvlt vyzvedvalo kolektivn rz vech
pracovnch i oddechovch innost a vestrann podek a srozumitelnost
sovtskho ivota. V epilogu pak Host osudy protagonist novely dovedl
a do ptomnosti, aby mohl upozornit na ast sovtskch partyzn
v eskm odboji, podl Rud armdy na vlenm vtzstv a na urujc roli
Stalinova sttu ve slovanskm svt a v novm globlnm systmu vbec.
Zvrenmi motivy odboje a osvobozen se tak Hostova novela
pipojila k vln prz, je tvoily tit dobov angaovan tvorby pro dti a
mlde a kterm se kalo partyznky. stednmi postavami tchto
romn, novel a povdek s nmty z let okupace a kvtnov revoluce byli
chlapec nebo dve, kte se po ztrt rodi (nap. zaten, odchod
k partyznm) mus vyrovnat s ivotnmi, politickmi i mravnmi situacemi,
je by za n v normlnch podmnkch eili dospl. Postupn se pitom
dostvaj do spojen s partyznskmi nebo odbojskmi skupinami,
pomhaj jim v zpase s nacisty a konfidenty, astn se kvtnovho povstn,
proij radost z osvobozen, aby se pak v zvru opt shledali s rodinou a
zapojili do budovn nov, lep republiky.
Prvn przou tohoto typu se v okruhu dtskch asopis stal romn
RUDOLFA OBDRLKA Flori, kter Vlatovika otiskovala od z 1945 do
ervna 1946, modelovm kninm svazkem pak povdkov psmo
JAROSLAVA ANDREJSE Nejmlad vojci (1947). Odbojov a vlen povdky
pro mlde ily tak dv zvltn magaznov ady. Nakladatelstv Orbis,
nlec ministerstvu informac, pro n zaloilo edici malch seitk
Bojovnci (redigoval Josef Hiral, vychzela nepravideln 194547),
soukrom nakladatelstv dobrodrun literatury Touimsk a Moravec
obdobn vyhlejc edici Polnice (redigoval Ji Medula, vychzela msn
194648).
Ob edice mly mladm tenm dodvat pklady nrodnho uvdomn a
odvahy. Do urit mry se liily tematickou a svtonzorovou orientac: Bojovnci
upednostovali vchodn eskoslovensk odboj a vlen hrdinstv Rud armdy
(J. V. ROSLEK: Kolja Mikolka tankistou, 1947). Polnice preferovala boje zpadnch
spojenc a zvl se na zklad prvorepublikov obliby tzv. leteckch romn
vnovala bojm ve vzduchu, zejmna pbhm eskch pilot v RAF (VCLAV
248

KUBEC: Molardovi piloti to, 1947; Kdla nad pout, 1948; FRANTIEK FAJTL:
Ptel mrak, 1947). Podstatnj odlinost spovala v autorskm zzem. Josef
Hiral zskal pro orbisovskou adu nkter autory umlecky zamen psychologick
przy, kte do edice Bojovnci vneli draz na nitern aspekty meznch situac
vlky a odboje (BOHUSLAV BEZOVSK: Udava, 1945; JI VALJA: Dti vtznho
kvtna, 1946; MIROSLAV HANU: Strach, 1947). Do Polnice pispvali vtinou
pisatel ryz zbavn dobrodrun etby, emu odpovdal draz na djovou sloku
a odklon od individuln psychologickho hlediska, vedouc zejmna u vlench
povdek a k reportn pojatm, kaleidoskopickm pbhm lidskch skupin.
Vtinu povdek o dtskch hrdinech kvtnovho povstn, naplujcch Kopeckho
poadavky nov literatury pro mlde, vak do obou magazn napsali emesln
spisovatel dobrodrun a sentimentln etby pro mlde (JI KAJER: Byli tyi,
1946; J. K. EMUS: Obrnn vlak, 1946; JOVA PATOKOV: Tomkv prav
okamik, 1947).
asopis Vped: hranice tolerance

Programn konflikt mezi pedstavou literrnho umn pro dti a
konceptem dtsk etby ideologicky pesvdovac neperostl nikdy
v otevenou polemiku. Ob koncepce se naopak nepokryt a jednotn
vymezovaly proti zbavn, ideov nevyhrann populrn kultue minulosti,
jejich zosobnnm byl pro kritiky tpnice i pro stoupence
obanskovchovnho smru zejmna asopis Vped, vydvan pod hlavikou
Svazu esk mldee v Mlad front. Od jara 1946 do lta 1948, kdy jeho
podobu uroval JAROSLAV FOGLAR, asopis navazoval na Mladho hlasatele
(zastaven 1941). Kampa, ji proti Foglarovu tdenku vedli rzn
spisovatel a publicist ve tpnici, v dennm tisku, rozhlase a jednotlivch
pednkch, byla podncovna mimo jin tenskm ohlasem Vpedu. Ten
dosahoval a tvrtmilionovho nkladu a komern spch, v nm se mu
nemohl rovnat dn jin tehdej asopis pro dti a mlde, se kritikm zdl
potvrzovat dvody, pro n Vped odmtali jako nedostaten kulturn.
Vped nebyl orientovn protisocialisticky ani protikomunisticky, i on sv
tene angaoval pro vstavbu nov republiky a zveejoval sovtsk
povdke typu Arkadije Gajdara. Ozejmoval zvlt skautsk a dal
pbuzn tradice, usmroval innost chlapeckch a dvch klub, je
pedstavovaly zdola vznikajc a centrln nezen mldenick hnut, a razil
vypjat idel istho, mravn bezhonnho dtskho ivota. Na strnkch
tdenku mly velmi dleit msto dobrodrun, humoristick a naun
kreslen (komiksov) serily, tiskl i partyznky, vlen, dobrodrun,
skautsk povdky a romny na pokraovn (mj. Frantiek Bhounek,
Michael Bernard /vl. jm. Milo Kocourek/, V. R. Bozdch, Ota afrnek).
249

Svou literrn a vtvarnou slokou stl asopis mezi star zbavnou

chlapeckou etbou a dtskou beletri novou, asov a obansky angaovanou.
Trvnm na senzanch a dobrodrunch postupech se zrove vymykal
umleckm nrokm okruhu tpnice.
Lpnm na domcm i zahraninm komiksu (Rychl py i etn dal
serily) a pojetm ilustrac a urnalistiky (mnostv obrzk, kaleidoskopick
skladba drobnch text) se Vped svm kritikm jevil jako asopis, kter
poruuje schopnost vnmat celistv literrn text, je peitkem
kapitalistickch kulturnch podk a ml by bt zastaven. Tebae tento krok
umonily a politick zmny roku 1948, jako kulturn poadavek byl s plnou
vahou nastolen u o dva roky dve. Skautskm pojetm vchovy i absenc
umleckch aspirac se Vped ocitl na samm okraji tolerovan dtsk etby.
Stal se tak jako Foglarovo dlo beletristick pkladem, na nm si
literatura pro dti a mlde socialistickho obdob tbila v ad diskus sv
posln a meze.
Nvraty ke koenm a biografie objevitelskch

osobnost
Knin vydvan literatura pro dti a mlde v prvnch povlench letech
vykazovala znan rozpt hodnotov, tematick, stylov i mylenkov. Pes
kritick vahy a administrativn snahy o potlaen oddechov etby
naplovala zatm knin produkce celou klu od zbavnch i vchovnch
text a po dla svrchovan umleck. Vedle sebe psobili autoi vech
generac a rznho nzorovho zzem, od bsnk spirituln orientace po
spisovatele
vyznvajc
mylenky
komunismu.
Jako
pomrn
vrazn tendence etby pro mlde se pitom jevily snahy o tematick a
ltkov nvraty ke koenm nrodnho ivota a souasn k zkladm kultury
velidsk, tj. tendence pznan ji pro obdob okupace.
Vrazem snahy piblit a pizpsobit dtskmu teni velk dla svtov
slovesnosti byla sbrka povdkovch pbh podle Shakespearovch dramat, ji
sestavila EVA VRCHLICK (Z oku krlovny Mab, 1946), nebo prozaick
pevyprvn st finskho nrodnho eposu Kalevala, kter na zklad pekladu
Josefa Holeka pipravil BOHUSLAV EPELK (Seversk bje a povsti, 1946).
V lenitj, lyrickmi prvky obohacen prze zpracoval podle ruskch bylin
OLDICH KRYTOFEK Pbhy Ilji Muromce (1948). Chronologick kompozice
archaicky stylizovan sbrky obshla bohatrv ivot od narozen a k st a smrti,
ani by se pokouela o ideologicky vyhrann pojet ltky.
Koncem vlky byla napsna kniha IVANA OLBRACHTA O mudrci Bidpajovi

a jeho zvtkch (1947). Okamik vzniku se do tto adaptace staroindickch
250

bajek promtl v prvcch politickho jinotaje, zkoumajcho v elementrn

obnaenm prostoru starodvnho nru machiavellistick vztahy moci mezi
vldcem a jeho kamarilou, zotroen uritho spoleenstv a psychologick i
sociln pedpoklady spn vzpoury proti uchvatitelm. Gnmick
verovan vsuvky a ren o ptelstv, intrikch, cti a zrad, prochzejc
vyprvnm jako jeho rytmizujc psmo, pznan apelovaly na odhodln
vzept se nespravedlnosti a bezprv: Tvor staten vak vrahovi se brn /
a zniit ho chce jet v umrn. Nad tmito dlmi vznamy dominoval
zvltn kompozin princip sbrky, v n se jednotliv bajky no v mnoha
vrstvch do sebe a kde kad z aktr rmcovho vyprvn je schopen na
podporu svho stanoviska pedestt vlastn alegorick pbh. V Olbrachtov
pojet tak bajka nebyla vrazem veobecn platnho zkona, jm se d
lidsk svt. Pravda lidskho jednn se v n jevila jako cl, jen je ve spleti
pbh teprve hledn. Jako vodtko pro toto hledn a zrove jako hranici,
zamezujc relativizaci lidskho du, pojal Olbracht slu svdom, moudrosti
a rozumu.
Pipomnce nrodn velikosti a dokladu tvrch monost nroda tedy
druh z klovch tendenc esk literatury okupan doby slouily
v prvnch povlench letech romnov biografie vznanch postav esk
minulosti, uren pedevm mladm tenm, kter vytvely z ivotnch
osud svch protagonist mtus esk nezdolnosti a slvy (tak je pojmal
nap. Rudolf Eli i Vojtch Lev). Vztah mezi vjimenou osobnost a
nrodnm spoleenstvm bval i v tto jednoduch historick beletrii pojmn
konfliktn. Tvrce i objevitel portrtovan biografickou przou pedbhal
ctn a hodnotov mtka sv doby, tko se srovnval s zkmi eskmi
pomry, spchu a uznn dosahoval pedevm v cizin.
Takto pojal v romnu Trny mezi vavnem (1947) ivot skladatele prvn esk
opery a melodie nrodn hymny Frantika kroupa VLADIMR DRNK (vl. jm. Jan
Vclav Roslek). Do as nrodnho obrozen se t autor vrtil romnem
Vtipohlavci (1946), jeho protagonist byli v kontextu biografick przy ojedinl
pslunost k lidovm vrstvm. Osudy bratranc Veverkovch a jimi
zdokonalenho pluhu, tzv. ruchadla, pojal Drnk v naturalistickm duchu: tvr
spch a proslulost, je nejsou nsledovny patinm socilnm a finannm
vzestupem, vykolej prostho hospode natolik, e podlehne osobnmu rozvratu.
V nronjch romnovch biografich se dle oslabovalo vlun

postaven protagonisty v organismu dla, pozornost se postupn pesouvala
od vjimen osobnosti k irm historickm a spoleenskm souvislostem
jejho ivota. Z biografickch prz se tak stvaly kulturnhistorick kroniky
celch rod i region, fabulace byla pomalu vytlaovna beletrizovanou
faktografi. Takto byl do jist mry koncipovn Posel svitu JAROSLAVA
RAIMUNDA VVRY (1947), vnovan nedocenn osobnosti vynlezce Josefa
Boka. Jet nzornjm dokladem zmnn tendence se stala Mnesova
251

Josefina JAROMRA VCLAVA MEJKALA (1947) nebo Pernerov FRANTIKA

HAMPLA (1945); tyto kroniky iroce zachycovaly mansk ivot 19. stolet
a kombinovaly beletrizovan vjevy s pasemi vcn informativnmi.
Autorsk pohdka tv v tv skutenosti

Novm uspodnm i pravou starch text stle jet vznikaly soubory
variac na klasickou pohdku, je v zsad respektovaly fantazijn rz nru,
jeho ustlen repertor motiv, postav a pbh, ppadn v tomto obvyklm
rmci prohlubovaly draz na krajov sociln svrz (J. . Kubn, Vojtch
Martnek, Fran Smja, Jan Rohel). Tam, kde spisovatel ji bezprostedn
nenavazovali na sv star dla a zrove se odpoutvali od folklorn
romantickho zkladu nru smrem k modern pohdce autorsk, usilovali o
pevrat jeho tradinch struktur, kter by pohdkov vyprvn piblil
realit, potebm a poadavkm souasnosti. Navazovali tak na mezivlen
snahy, kter vyvolaly diskuse kolem tzv. sporu o pohdku. Povlen autoi
novch pohdek postupovali dvma podstatn odlinmi smry. Spisovatel
jako Vclav tvrtek i Josef Lada hledali v parodii a ve zcivilnn nrovch
stereotyp pedevm cestu k poetickmu oiven dtsk etby. Spisovatel
druhho typu v ele s Jim Markem ji ovem podobnmi postupy mili
k popen pohdky jako toit lidsk fantazie, magickho mylen a zdla
archetyplnch pbh, nezvislho na asovch a spoleenskch pomrech.
Nezbedn pohdky JOSEFA LADY (1946; s vlastnmi ilustracemi),
navazujc na podobn autorova vyprvn pedvlen, pinesly soubor
variac na nkolik bn znmch pohdkovch situac a syet. Zmna
perspektivy se dotkla v prvn ad djit a charakteristiky pohdkovch
postav. Ladovy przy pominuly okruh spoleensky prestinch nrovch
prostor a situovaly pohdkov pbhy do idylicky pojatho prostoru esk
vesnice. S nastupujcm poadavkem lidovosti souznl posun pohdkovch
postav do podoby venkovskch typ (krlovny si ponaj jako rozafn
panmmy, sudiky jako klevetiv tetky ad.). Zplebejtn pohdky
doprovodil Lada dslednm obrcenm syetovch rol (nap. Honza
neputuje za drakem, ale drak za Honzou). ivho komickho inku doshl
Lada tak nesoumrnost zkladnho prostoru rustikln idyly s technickmi i
dalmi vymoenostmi modern doby, je do nj s naivn samozejmost
pronikaj.
Humornm ladnm se s Ladovou sbrkou shodovaly Vesel pohdky o
pejskovi a koice, strci hrochovi, loupencch a jinch lidech a zvtkch
VCLAVA TVRTKA (1947), obsahujc destky strunch, namnoze
zoomorfnch povdek. Nemly nicmn onu tsnou, parodickou zvislost na
pohdkovm stereotypu, namsto jeho naivistickho zneven psobily spe
252

uvolnnou aktivitou fantazie. Jen silou obraznosti, bez pispn ar a kouzel,

je tvrtkova pohdka programov eliminovala, zde svt lid a pedmt
oval ve vzjemn souinnosti, podlejc se na pekvapivm vvoji dje.
Fabulace nespoutan relnmi hranicemi jev dala rz i rozshlej novele
tho autora Lev utekl (1948), lc dtskou vpravu vydvajc se po stopch
rozprchlho osazenstva pedmstskho cirkusu, kter u divky pestal
zajmat. V prvcch nrov parodie (ve nakonec astn vye svtoznm
detektiv Punoka) a v nostalgickm okouzlen cirkusovm svtem
zuitkovala tvrtkova prza poetick ddictv avantgardy a piblila se
dtsk lyrice autor z okruhu Skupiny 42.
S thnutm ke kolektivismu v zsad korespondoval tvrt dl cyklu
ONDEJE SEKORY o phodch Ferdy Mravence. inorodost, odhodlanost,
samostatnost a sociln otevenost byly na tituln postav oceovny od jejch
prvnch phod, vydanch v letech 193638. Tehdy byl Ferda hrdinou,
osamle putujcm od dobrodrustv k dobrodrustv, od prosted k prosted
a od zpletky k zpletce, a ochrncem prva a cti; v jeho veselch kouscch
se tajil romantick literrn rodokmen. Nov dl, pipojen k zkladnmu
triptychu po deseti letech, postavil Ferdu doprosted spoleenstv, jemu
pedv a odevzdv sv dovednosti, vychovv jej, zoceluje, organizuje a
jako uvdoml celek vede k vtzstv v zatm jet hernm zpolen.
Zmnou pojet hrdiny a jeho vztahu k okol vytvoila prza Ferda cvi
mravenit (1947) pechod k pmoar ideologick a politick utilitarizaci,
j Sekora cyklus podrobil v padestch letech.
Veobecn povlen idel skutenosti, jej promny mly bt ivj a
obsanj ne nejbohat literrn fikce, se dostval do ostrho konfliktu
s magickmi motivy tradin pohdkov struktury. Pochopen a pijet tohoto
idelu se demonstrovalo nap celou pokvtnovou pohdkou ostentativnm
vylouenm i realistickou transformac kouzelnch motiv a postav.
FRANTIEK HOREKA pidal na zvr novho vydn svch valaskch
pohdek Kouzla noci svatojnsk (1947) dv przy, v nich straidla
pznan rozpoznala, e nle do ble neurenho starho svta a e
jejich as minul spolu s nm. Ve sbrce JIHO MARKA Vesel pohdky vzhru
nohama (1947), zsadn odvozen z civilistickho patosu modern pohdky
apkovy, se nstrojem polidtn magickch bytost stalo jejich zalenn do
spoleensk dlby prce. Markovy kompozin a vznamov zrcadlov,
vskutku pevrcen parafrze pohdkovch schmat vazovaly magick
bytosti jednu po druh do soustavy produktivnch innost a bnch
socilnch rol (drak se stal lokomotivou, vla postupn tanenic, herekou a
manelkou). Jejich promna byla dokonna teprve tehdy, kdy se zcela
rozlouily s vdomm, e nkdy byly nkm jinm ne uitenm lovkem
i strojem.
253

Povlen pohdka tak postupn ruila sama sebe, pinejmenm sv

fantaskn polohy, mnila se v projekci revolun utopick vry v potek
novho svta, nabdala malho tene, aby prav divy a zzraky nehledal
ve sv pedstavivosti ani v tradinch mtech, ale objevil je v prudce se
mncm svt kolem sebe. Proud ideologicky motivovan revize nrov
struktury s sebou strhl tak klov text domc tradice pohdkov etby,
Karafitovy Brouky. Ruskojazyn adaptace nabdav evangelick alegorie,
jej vznik objednala nejvy kulturnpolitick msta a kterou jako text pro
koln etbu ilo pes nesouhlas kesanskch publicist Sttn
nakladatelstv, zcela potlaila nboensk rmec pvodnho vyprvn. Tito
Svtljaki (1947, peklad Arnot Kolman a Jekatrina Koncevov, pedmluva
Zdenk Nejedl) nahradili Karafitovu poslunost Bomu du oslavou
pracovn ple a zamnili zvren Karafitovo memento zimy, zniku a
smrti optimistickm obrazem vn vtzcho jara.
OBRANY DTSTV V NRON TVORB PRO

MLDE
Dobov kulturn atmosfra, zdrazujc prvotnost a zvaznost
nadosobnch spoleenskch tvar a hodnot, byla oteven literrnm textm
ilustrujcm nkolik pedem danch ideologickch schmat, dlm v podstat
poprajcch jakoukoli svbytnost dtskho svta. Hrdina takovch literrnch
dl a po nm i jejich ten ml spolu se zvaznmi hodnotami a cli
dosplch pebrat i jejich zpsob uvaovn: ml bt nrodn, pracovn,
nkdy dokonce tdn uvdoml, clevdom, ml porozumt djinnm
zkonitostem a revolunm promnm sv doby, dalo se od nj hrdinsk
sebeobtovn ve prospch celku a pochopen pro tzv. spoleenskou
skutenost, za ni byl povaovn pedevm abstraktn obraz spolenosti
uspodan v systm kategori a vztah. Tato ideologizace do dtsk
slovesnosti vstupovala nejprve pes populrn produkci chlapeckho a
dvho romnu. I to vak znamenalo, e se postupn zuoval okruh tch dl
pro dti a mlde, kter se snaila vyjadovat dtstv, jeho zvltn
pedstavivost, uvaovn a kulturn poteby a je dtem mohla poskytovat
toit ped nporem politick agitace. Hledn zvltnho poselstv
dtskho svta se tak vnovalo pedevm nkolik bsnk lyrika se
z pirozench dvod dle vymykala dobovmu thnut k realismu a
hromadnosti. Nkolik titul zpochybujcch novou hierarchii skutenosti a
fantazie se ovem objevilo i v oblasti romnu a povdky.
254

Prza
Nejen dti, ale i dospl oslovila humoristick prza KARLA POLKA
Bylo ns pt (1946), napsan za okupace z bytostn poteby popt fanatismus
a nelidskost vlky idylickou konstrukc naivnho, bezelstnho, okouzlenho
rje dtstv. V Polkov stylizovanm vyprvn o ase klukovskch her
podlhaj vztahy mezi dtmi, jejich vztahy k dosplm i dosplch mezi
sebou tendenci k vestrann harmonizaci, obraz malomsta se tu povzn
nad sociln kastovnictv a osobn evnivost a jev se pedevm jako prostor
dorozumn a tolerance. V dtsk perspektiv (spoluvytven i jazykovou
strnkou vyprvn, kontaminujc prostedky obecn, hovorov i formln
knin) se voln prolnaj jevy vzneen a triviln, dleit a nepodstatn,
krsn a okliv, skutenost se zde ms s touhou, v zvrench pasch o
vypravov astn pekonan chorob s halucinanm snnm.
Nespokojen krlek MARIE MAJEROV (1946) se na rozdl od Polka
obracel ke skupin zanajcch ten. Na pdorysu jednoho dne povdka
odvj jednoduch sled sourozeneckch her, kter nesmuje k dnmu cli a
nen ani zavren mimodnm poznvacm ziskem (tm nen ani astn nik
iv hraky krliho mldte na svobodu). Autorino stdm,
personalizovan vyprvn se soustedilo na ist hern aktivitu, pro ni m
stedn dvojice k dispozici lenit, avak ohranien a bezpen prostor
domc zahrady. Ten se v jejich fantazii promuje v divadlo pedstav, dti
svobodn tkaj od hry ke he, role v nich zaujmaj a opoutj narz,
uchvceny prostupnost fantazie a skutenosti a vlastn schopnost
napodobovat a tvoit.
K povaze a moci dtsk fantazie se vyslovil tak JOSEF VROMR PLEVA
novelou Budk (1948). V jeho pbhu, odehrvajcm se na konci okupace, za
bombardovn Brna, jde ovem o fantazii zbytnlou a ohroujc, porannou
blzkost smrti, jej mra pekroila odolnost dtsk due. Z neovldnut
klukovsk touhy po zvoncch ze sousedova budku, potebnch k vlastnmu
kolu, zde vyrst a postupn koat pbh cizho netst a vlastn viny,
trauma odpovdnosti za nepochopiteln dery zkzy dopadajc vude kolem.
Podobn jako u Plevy se chorobn dopady vlench situac na dtskou dui
jevily v neetnch partyznkch, je pekroily dobrodrun vmr svho
tmatu. Tyto prohlouben varianty dobov angaovan etby stavly do stedu
svho zjmu psychologickou problematiku vlky, jejich dtsk postavy zakouely
tv v tv smrtelnmu ohroen svch blzkch i sebe sama meze svch
psychickch a socilnch monost.
V chlapeckm romnu z jihoslovanskho odboje Den zan noc (1946) od
FRANTIKA PILAE se hrdinova cesta za splnnm bojovho kolu rozdvojila
na souboj se skutenm neptelem a nemn vyerpvajc zpas s prodnmi
ivly i vlastnmi nervovmi peludy. Pedkolk z novely KAMILY SOJKOV
255

Janek (1947), odehrvajc se na slovck vesnici, v dn kolem sebe

instinktivn rozpoznv stopy nmeck krutosti a narstajcho odboje proti nmu.
Tuen zpas dobra a zla se pitom v jeho mysli promt jako dramatick svr
svtla s ernmi mrany, roztahujcmi se nad jeho domovem.
Poezie
Pestoe nebyl uren dtskmu teni, do lyriky pro nejmen svm
zpsobem zashl tydln knin projekt esk rok, jm se zavroval zjem
o lidovou tradici z let nrodnho ohroen. Zapoat byl roku 1947 svazkem
Jaro (uzaven 1960 svazkem Zima). Vbor folklornch kadel, hdanek,
pohdek, psn a pslov, uspodan Karlem Plickou a Frantikem Volfem a
ilustrovan Karlem Svolinskm, ucelen zptomnil zkladn tematick,
kompozin, rytmick rysy folklorn slovesnosti, jej orientaci na prodn
motiviku a celkov podzen ronmu cyklu, vyjden sledem ronch dob a
jim odpovdajcch her, svtk a ritul. Znovu tak bylo posleno pozad, na
nm se dtsk lyrika formovala ji od Sldkova vystoupen v osmdestch
letech 19. stolet.
Prvky tto tradice byly dobe patrn i v nov bsnick tvorb (Jan arek,
Kamil Bedn, Jan Alda, Vclav Ren). Zvltnm zpsobem tuto tradici
rozvjela sbrka JOSEFA HIRALA Vzdun zmky (1945), zahrnujc vedle
prodnch motiv ji i situace mstskho ivota a vednch pracovnch
innost. Sbrka ve sv kompozici letmo piznvala bn ron cyklus,
vrazn vak poruovala jeho konvenn polarizaci na ose lto (ivot) zima
(smrt), kdy draz poloila pedevm na jiskivou, kehkou vzneenost zimy
jako estetickou a ivotn hodnotu.
Zcela novch vrazovch a vznamovch monost se vak dtsk lyrika
dobrala jinde pedevm v dlech t autor: Frantika Hrubna, Ivana
Blatnho a Josefa Kainara.
ada kninch publikac FRANTIKA HRUBNA pinesla bsn nastdan
za roky protektortnho vydavatelskho tlumu, v men me i vere nov
(Msce, 1946; Vtek hd dobe, 1946; Modr nebe, 1948). Pehledn,
vnitn vyjasnn svt Hrubnovy poezie (nkde vlenn do rmcovho
textu prozaickho) se pirozen vztahoval jak ke klasickm dtskm verm
Josefa Vclava Sldka, tak i k folklornm inspiracm, integroval kadla,
hdanky, rozpoitadla, s lehkost parafrzoval kompozice vyplvajc
z bnho zalenn dtsk etby do procesu uen (kejte si abecedu,
1948). stednm vznamem Hrubnovy dtsk lyriky zstvala jistota:
jistota domova openho o plnou ptomnost otce a matky, jistota cyklick
obmny dtskch her a svtk navracejcch se podle kalende, jistota
256

poznn na kadou hdanku, na kadou otzku, ji si dt polo, zde

pichz odpov, kter znamen lep porozumn celku svta.
Dobovmu smovn k realistick pohdce se v jistm ohledu blily
Hrubnovy verovan variace na rozen ppady tohoto nru (kejte si
pohdky, 1946; Zvtka a Petrovt, 1947). Na rozdl od typu verovanch
pohdek, jak v tto dob psal napklad Jan Alda (Sl nad zlato, 1945;
Honza krlem, 1948) nebo Jan Pila (Popelka, 1947), Hrubnovy pohdky
bez vjimky stavly na parodickm kontrastu mezi oekvanou podobou
znmch pbh a novou, pekvapivou vstavbou dje. Ve srovnn s
odkouzlenmi pohdkami, jak psal Ji Marek, nemly vak Hrubnovy
vesel bsn za cl dokazovat prvotnost a zvaznost tzv. spoleensk
skutenosti. I tam, kde kladly draz na ivotodrnou jistotu prce, vyvral
jejich smysl podstatnji z ist komiky a hry jako takov. V tom byly bli
tvorb Vclava tvrtka.
Obvyklm prostedm Hrubnovy dtsk lyriky byl venkov, rolnick
krajina. Zmnu znamenala sbrka Chvli doma, chvli venku (1946), cele
pesazen do msta. Zjmem o dt v rodinnch vztazch, o interakci mezi
dtskmi innostmi a dnm prody (Kdy nemte zahradu, / pojte s nmi
do sad) nevyboovala z ostatn autorovy tvorby. V motivice msta, jeho
technickho rytmu, inovnch obydl a hromadnch dopravnch prostedk
znamenala zrove pechod k civilnji, niternji ladn a k fenomnm ei
obrcen dtsk poezii generanho okruhu Skupiny 42.
Z bsnk Skupiny ml k Hrubnovi blzko IVAN BLATN. Jeho sbrka
Jedna, dv, ti, tyi, pt (1947) vznikala tak jet za okupace. Bsn
z druhho oddlu sbrky, nazvanho Pohdky, stavly rovn na klamn
tenskch oekvn odvozench z ustlen struktury nru, na rozdl od
Hrubnovch syetovch parodi se vak od pohdkovch tmat a pbh
okamit odpoutvaly a tvoily si z jejich osamostatnnch motiv svj
vlastn, dtskou kadodennost pronikajc svt nn, poetick zzranosti.
Oddl prvn, v jeho kompozici Blatn zrove piznal i rozvolnil d
msnho cyklu (na folklorn principy navazovala sbrka dle dslednm
uitm sdruenho rmu), sousteoval lyriku dtskch kontakt s kamardy,
rodii, prodou, vere her a sportu, kter dal tma i samostatn vydan bsni
Na kopan (1946). V esk dtsk literatue byl pklon tchto bsn
k tmatm a scenerim mstsk periferie, k vednm pedmtm a modernm
zbavm nov. Blatnho dtsk lyrika rezignovala na scelujc perspektivu
pirozenho, morln zajitnho du, jeho je dt soust; takov d
spe fragmentarizovala, v ad bsnickch momentek prezentovala
skutenost jinou: skutenost okamiku, vci. Postavy a situace zachycovala
tak, jako by se prv promtly do lidskch smysl, pesnji zraku a sluchu,
jeho role se ukazovala v etnosti citoslovench vraz.
257

Pohyb dtsk lyriky od skrytho du svta k jeho momentln situaci, od

poznn k vnmn, od logickho poznatku k nonsensu vystil ve sbrce
JOSEFA KAINARA kadla (1948). Kniha ji zcela pomjela kompozin a
tematick opory sldkovsko-hrubnovsk linie dtsk lyriky a na motivickm
pdorysu kadodennosti i bajky utvela svou vlastn pedstavu dtskho
poetina. Jej vznamovou osu neutvely odkazy k prod, k rodin a celku
svta, ale obrat bsn k sob sam, k metaforickmu dn, innosti
pojmenovvn, k paradoxm a struktue jazyka, jak to ostatn in i kadlo
i rozpoitadlo lidov. Nespoutan, pekvapujc a vtipn Kainarovy vere
skutenost nijak nehierarchizovaly, nerozhraniovaly ji na svt dtsk a
dospl, iv a neiv, lidsk a zvec; vechny tyto opozice se tu jevily jako
sporn, dn z monost nestla v ani n. Tm se tak kadla stavla
rozkladn proti jakmukoli pokusu o schematick vklad svta. Jestlie
Hrubnova poezie nabzela teni jistoty du a Blatnho vere chvilkov
okouzlen, ztlesovala Kainarova sbrka ivel intelektuln a imaginativn
svobody. V tom na ni pro nejbli dobu nemohl vvoj literatury pro dti a
mlde navzat, ale musel se k n po ase vrtit.
POPULRN NRY PRO MLDE NA

PECHODU K AGITACI
toit ped polarizac spoleensk atmosfry nepedstavovala v prvnch
povlench letech jen tvorba umlecky nron. Svm zpsobem jm byla i
zbavn etba, a to pedevm tehdy, kdy neopoutla podoby chlapeckho a
dvho romnu, jak se ustlily v pedchozch desetiletch jako odpov na
opravdov zjmy a preference dospvajcch ten. Takovch romn
ovem rychle ubvalo, do cel oblasti populrn etby pro mlde rychle
pronikala tmata vlky a odboje, osidlovn pohrani, hospodskho
znrodovn. Na jejich zklad se dv a chlapeck romn ve sv vtin
pipodoboval modelu nov, obansko-vchovn literatury pro mlde, vedl
svho tene k obezetnosti vi vemu nmeckmu, k odporu proti tzv.
soukromnien a k odhodln budovat novou, lep, socialistickou republiku.
Dv romn
V atmosfe, kter od dv etby poadovala tematickou zvanost a
pravdu ivota, neobstly ty dvj linie dv etby, je upednostovaly
milostn dj nebo nadhled a vtip a stavly na poutavm pbhu plnm
258

pekvapivch zvrat, ppadn na pebujel dekorativnosti stylu. Podobn

romny vychzely u jen vjimen.
Trend, jeho koeny sahaly ke konci tictch let, vyjdila BOHUMILA
SLOV, kdy svj star romn Djo, nevolej (1939), u tak pojat v duchu sil o
pekonn komern beletrie pro dvky, pepracovala v jet ostej konfrontaci
s nerealistickou, vylhanou podobou nrov formule. Posun vyznaila zmna
nzvu na Paprovou Dju (1947).
Povlenou dv etbu jednoznan ovldl vn tn, vypjat etinost a

draz na hrdininu odpovdnost vi nadosobnmu spoleenstv, a u
rodinnmu, pracovnmu nebo nrodnmu. Nov produkce se tak vcemn
omezovala na fabulan typ, kter vznikl v prbhu tictch let pod tlakem
ekonomick krize a slcho vlenho nebezpe na tzv. pbh statenho
mld. Houevnat hrdinky tchto prz se ocitaly v meznch situacch
(vtinou lo o existenn ohroen rodiny), odvn zmhaly nakupen
pekky a dky svmu talentu a pracovitosti dokzaly nezdka uivit celou
rodinu. Milostn zpletka zde hrla pouze doprovodnou lohu a nkdy nebyla
ptomna vbec. Za vzor tohoto realistickho dvho romnu slouila
Robinsonka Marie Majerov (1940), v roce 1948 vydan ji potvrt.
Oproti pedvlen dob dv romn tak v reakci na vlen
nedostatek o nco vce akcentoval problematiku sociln. Vjimen se
objevilo zpochybnn hrdinina rodinnho zzem: Veern aty pro Janu
MLY PACHNEROV (1947) byly jednou z prvnch prz pro dvky, v nich se
lilo rozvrcen manelstv rodi, a pedznamenvaly tak jedno z klovch
tmat pro dv romn budoucho plstolet. Pestoe se vtina dvch
romn i nadle odehrvala v ble neurenm djinnm bezas, je
vyhovovalo soustedn nru k obecn modelaci mezilidskch a citovch
vztah, do nkolika z nich pronikly i souasn nmty. Romn VIKTORA
KOVE estnctilet (1947), jeho hrdinkou byla uvdoml svazaka,
pozoroval charakterov vvoj skupiny gymnazilnch studentek a student,
zce propojen s jejich vvojem politickm, s tm, jak si dokzali nalzt
cestu k dlnick mldei a jak se nauili potlaovat vlastn zjmy ve prospch
kolektivu.
Okupan tematika tvoila djov zpletky v romnech JULIE BROOV-MAL
Poznamenan jaro (1948), MARIE VOKOV Osvobozen jaro (1948) a MARIE .
MARTNKOV Sprka hvzd (1949). Zvltn roli hrly v prze ARNA KRAUSE
Ppad sestry Marie (1946), odliujc se od bnjch poloh dv etby vcn
drsnm stylem a vraznou prosovtskou tendenc. Hrdinka tohoto romnu doma i na
vchodn front aktivn bojuje proti nacismu jako vyzvdaka eskoslovensk
armdy.
Fabulan vzor chlapeckch partyznek sledoval dv romn

BOHUMILA HY Na tku (1947). Jeho protagonistka uprchne po otcov
259

zaten ped gestapem z domova, nalezne toit mezi zamstnanci

vzdlenho velkostatku, situovanho na neznm msto v pohrani, pomh
jim v odbojov innosti, zastn se kvtnov revoluce a vrt se dom k otci,
provzena slibem erstv zskanho ptele, e ji bude navtvovat. Motiv
prvn, nevinn lsky byl pitom jen doplkovm prvkem dje, soukromm
odrazem spoleenskch nadj v lep budoucnost, vyjdench v zvru
romnu. Obvyklch zpletek povdky z okupace a dvho romnu uil toti
ha k doslovn ilustraci komunistickho pojet odboje a revoluce. Utopicky
pojat zemdlsk dvr mu pedstavoval tdn spolenost, kde si deputtnci
v ad vystoupen proti zamstnavateli postupn osvojuj cle i taktiku
dlnickho boje. Neurit esko-nmeck osobn pvod statke
symbolizoval totonost okupanta a kapitalisty. Kvtnov povstn bylo
nakonec pedvedeno jako sociln a nrodn revoluce, podncen eptanmi
zvstmi o Stalinov zemi a o jej historick pevaze nad temnmi silami
minulosti.
Chlapeck romn
Obdobn typov kla od dl ist zbavnch a obecn mravounch pes
etbu zdrazujc izolovan politick mylenky a po romny zasvcen
ideologick vchov mldee charakterizovala tak povlen romn
chlapeck.
Na konzervativnm okraji nrov produkce psobili autoi tradin
pojatch pbh przdninovch pobyt, nedlnch vlet klukovskch
oddl, dtskch a sourozeneckch skupinek, dobrodrunho objevovn
skutench i symbolickch poklad, vprav do tajemnch a nebezpench
prodnch a mstskch prostor, detektivnho ptrn po pinch zhadnch
i kriminlnch jev z nejbliho okol, hrdinskho nasazen vlastnho ivota
kvli zchran ivota ptel anebo kohokoli, kdo se ocitl v nouzi (Milo
Kosina, Milo Kocourek, Mla Habrov, Adolf Kuba). Burleskn komikou
v tomto okruhu vynikl ikovsk romn OTY AFRNKA Bos ryti (1948),
jeho dj, sloen ze zpletek detektivn, dobrodrun a fantastick etby pro
mlde, balancoval na hranici nrov parodie a laskav fraky.
Hlavn proud dobov produkce smroval tradin pbhov modely
k posilovn vlasteneckch cit a nrodnch postoj. st autor se pitom
obracela k historii, oivovala jej pamtky, vykldala smysl nrodnch tradic
a stavla je ped oi svch postav i ten (enk Charous, Hana Klnov).
Jedin nov romn urujc osobnosti chlapeck przy tictch a
tyictch let JAROSLAVA FOGLARA Stnadla se bou (1947) se vydal
opanm smrem: k ptomnosti. lo o druh svazek pbh spjatch s
tajemnm hlavolamem, jekem v kleci. Ji ve svazku prvnm, v Zhad
260

hlavolamu z roku 1941, nalezl Foglar pro svoje pedstavy ist chlapeckho
svta novou, kompozin ucelenj tematickou a vypravskou polohu.
Syetov a motivicky se piblil romanetu s jeho drazem na zhadnost
svta, osvojil si proitek msta jako labyrintu a zbavil svho obvyklho
skupinovho protagonistu, klukovsk oddl i partu, autority obdivovanho
vdce. Z hlediska charakteru a jeho vvoje tak posunul draz od prost
npodoby dokonalho vzoru k sebezdokonalovn na zklad osobn
inorodosti a mravnho sudku. Shodn rozvren si zachoval i romn
povlen, kter vyprv o vpravch Rychlch p do starobyl, tajemn
mstsk tvrti Stnadla. Pesto druh svazek pozdj trilogie vyznl jako
ideov kontrapunkt dlu prvnho: chlapci z Rychlch p zde vlastn musej
napravit to, co v pedchoz knize v dobrm myslu zpsobili, kdy
dslednm ptrnm po tajemstv hlavolamu bezdky pivodili ztrtu
symbolu stnadelskho spoleenstv a jeho nsledn rozklad. V romnu
Stnadla se bou proto Rychl py svrznou i Vont pomhaj opt spojit
v jednotn a spolupracujc celek. Zpolen mezi jednotlivmi zjmovmi a
nzorovmi frakcemi se zde pitom projevuje vysloven jako stranickopolitick boj a jedinou zchranou pro chlapeckou republiku se ukazuje
pekonn tohoto rozkladnho pojet sprvy veejnch vc a sjednocen
vech obyvatel na bzi spolench hodnot. I tak Foglarv romn svm
zpsobem zrcadlil pokvtnovou atmosfru s jejm smovnm k nrodn a
spoleensk jednot, je m pekonat dvj systm konfrontace dlch
zjm.
Podobn veobecn, nenpadn alegorick vztah k souasnosti byl vak
v oblasti chlapeckho romnu spe vjimkou. Nejobvyklej zminkou pro
vyjden vlasteneckho a spoleenskho ctn se zde staly zpletky eskonmeck, a erpan z odboje i z pronsledovn zkodnk v osvobozen
zemi (J. K. emus, Frantiek Kvasil). Potkn skupiny eskch dt se
skupinou nmeckou pedvedl jako zpas dvou nrodnch princip EMIL
VACHEK v okupanm pbhu Ostromi (1948); nmeky pitom na rozdl
od dt eskch nepojal jako skupinu individualit, ale jako nerozliiteln dav.
Romn FRANTIKA LANGRA Dti a dka (Londn 1942; Praha 1946) vznikl
jako odezva na propagandistick poteby vlenho exilu ml podle nj vzniknout
film, kter by svtu ukzal hloubku eskoslovensk tragdie. Pbh, pedstavujc
djov prototyp povlench partyznek, je vyprvn s drazem na vizualitu,
mezn psychologick situace a symbolickou i alegorickou psobivost jednotlivch
scn. Svt Langrovy przy je zrove uspodn tak, aby na jedn stran ukazoval
jednotn postoj vech td a vrstev eskho nroda proti okupantm a na stran
druh cynismus, amorlnost a krutost nacist. Vle trznnho nroda bojovat proti
vrahm zde pitom prolamovala hranice dtstv jako vku ochraovan nevinnosti
pomsta dopad na Nmce z rukou chlapce a pbh vrchol zvrenm
sebeobtovnm starho hornka, kter jeho vinu vezme na sebe a je oben na
stalet lp ped kostelem.
261

Od vtznho zpasu estv s nmectvm k mylenkm pestavby

spoleenskch vztah pokroilo jen nkolik mlo chlapeckch romn (nap.
Ladislava Kristena). V tchto souvislostech vynikl romn JAROMRA HOEJE
Osada pionr (1947), kter ji neilustroval jednotliv mylenky nrodn a
sociln odpovdnosti, ale pedvedl modelov obraz vzniku novho svta a
boje o nj. Hrdinou Hoejova kolonizanho romnu byla skupinka mladch
svazk, student a dlnk (sveden dohromady v bojch na barikdch za
kvtnov revoluce), kte se vyprav do Slezska zachrnit a zvelebit jednu
z vyplennch a vylidnnch vs. Mus se pitom utkat nejen s bnmi
lidskmi slabostmi, s navou a mckmi nvyky, ale i s vnjmi
nepteli: se svody zlatokop a koistnk a zejmna s tlupou skrvajcch se
esesman. Zvren njezd zkodnk, odraen jen s pispnm vojska,
prozrazoval silnou inspiraci przy dobrodrunmi pbhy z Divokho
zpadu. Polarizac rejstku postav, dlcho se na uvdoml tvrce a zsadn
odprce novho du, vak Hoejova prza zrove pedjmala poetiku
romnu budovatelskho vetn jeho hlavnch tmat obtovn minulosti ve
prospch novho svta a perod vhajcho lovka v uvdomlho bojovnka
za lep d.
262

LITERATURA V MASOVCH MDICH: FILM

A ROZHLAS
V prbhu 20. stolet pestala literatura ke svm potencilnm adrestm

promlouvat vhradn prostednictvm titnho slova, poppad slova iv
pednenho z jevit. Objevila se nov, vrazov svbytn mdia masov
komunikace film, rozhlas a poslze i televize kter oslovila znan
mnostv divk a poslucha a zashla i do tradinch zpsob vzniku a
en literrnch dl. Vzhledem k odlinosti vyjadovacch prostedk vak
nemohlo jt jen o jin zpsob zprostedkovn literrnch dl. Nov mdia
vstupovala od svho vzniku do zkho vztahu s literaturou a navazovala s n
adu rznorodch vazeb. Jejich krajn ply tvoila na jedn stran snaha
literaturu co nejvrnji nsledovat, co nejvce se j pizpsobit a slouit j, na
stran druh sil naopak se od literrnosti odpoutat, najt zvltn
vznamotvorn monosti konkrtnho mdia.
Literrn dla zskala svj druh, sekundrn ivot: byla pro film, rozhlas
a televizi nejrznjm zpsobem adaptovna. Souasn zaaly vznikat
pvodn texty a cel slovesn tvary uren jako podklad k dalmu dotvoen
a uvdn v novch sdlovacch prostedcch. Jejich hodnotov rove a
tvaroslovn meze byly pitom do znan mry pedureny masovou povahou
tchto mdi. Ta najednou a z jedinho msta oslovovala irok publikum a
vyvolvala ji svm nepetritm vrobnm kolobhem nebvalou poptvku
po stle novch a novch literrnch podkladech. Komunikan situace, pro
ni byly tyto texty a tvary ureny, sice nevyluovala snahy o umleck
uchopen a zhodnocen, rozhodujc st produkce vak vedla pod rove a
mimo mtka umleck tvorby. Proto se ovlivovala spe s populrn
literaturou ne s objevitelskmi vkony literrnho umn. Mohla ovem tak
co platilo zvlt o rozhlasovm vysln, od potku podzenm
kulturnosvtovm zetelm konvencionalizovat a propagovat uznvan,
tzv. klasick hodnoty nrodn literatury a cestou zjednoduen si
pizpsobovat soudob umleck dn.
Film, rozvjejc se v prvnch dekdch stolet na ryze komernm zklad,
v konkurenci rznch domcch a zahraninch filmovch vroben
orientovan pevn na lidovou zbavu, il v tsn symbize s nimi
263

vrstvami literatury. asto nmtov vychzel z domc sentimentln a

kriminln etby a jej literrn jazyk zptn ovlivoval vlastnmi poetickmi
principy monte a stihu i fabulanmi a tematickmi vzorci
odpozorovanmi z kinematografick produkce americk, nmeck a
francouzsk. Pes pokusy nkterch vznanch osobnost avantgardn
kultury o zmnu panovala takovto situace v zsad a do konce tictch let.
Proitek nrodnho ohroen, slc po cel nsledujc obdob druh republiky
a protektortu, umocnil zjem novch mdi o vy oblast literrn tradice, o
klasick odkaz nrodnho psemnictv, jak to manifestovala pova adaptace
Babiky Boeny Nmcov z roku 1940. Z pohledu filmu a rozhlasu se nyn
literatura stala zsobrnou kulturn prestinch dl, tmat a nmt,
zakldajcch prvo nroda na samostatnou kulturn i politickou existenci.
K dalmu sbliovn literatury, filmu a rozhlasu pak dolo po kvtnu 1945
v zk souvislosti s celkovm kulturnm a spoleenskm pohybem, zejmna
s pmm organizanm podzenm obou mdi sttu a jeho kulturn politice.
Pn vyprostit film z pout obchodnch zjm, kter ji mezivlen
avantgarda pociovala jako pekku umleckch snah v tto oblasti, vedlo
za okupace skupinu levicovch tvrc, jejm lenem byl i spisovatel
Vladislav Vanura, k plnm na zesttnn (podle dobovho termnu
znrodnn) kinematografie. Tento krok, jeho smyslem mlo bt osvobozen
filmu a filma od zvislosti na ryze komernm pstupu producent a na
preferencch a vkusu nejirch vrstev publika, byl uinn v srpnu 1945.
Dekretem prezidenta republiky bylo zavedeno centrln zen kinematografie
a rozhodovac pravomoc ve vech slokch vroby film byla svena
ministerstvu informac, nov zzenmu adu sprvy a zen ve sfe
masov komunikace. Na zklad Koickho vldnho programu byl pod
pmou kontrolu tohoto ministerstva dn tak rozhlas (ke sv prvorepublikov
prvn form, j byla spolenost s ruenm omezenm, se vrtil pouze
vnjkov).
Rostouc vliv sttu a soubn se zvyujc podl literrnch sloek v obou
mdich, projeven tak ast mnoha spisovatel na vech rovnch zen
kinematografie a rozhlasu, vedl ve vlastn tvorb k rozpornm vsledkm.
Aplikace literrnch mtek kladla na jedn stran na ob mdia zven
umleck nroky, na stran druh se prostednictvm tch norem postupn
prosazovaly tendence k ideologizaci a politick utilitarizaci filmovch i
rozhlasovch dl. Dopady tto situace byly zatm v obou mdich rzn,
zvisely mimo jin na jejich odlin vchoz situaci.
V kinematografii psobil tlak literrnch mtek a pedstav umleckch
hodnot z literatury odvozench pevn jet jako faktor kulturn
podntn. Nutil filmae k adaptacm domc i evropsk literatury a vedl
k rozvjen filmov ei. V rozhlase, kter ml vdy vedle kol ryze
zbavnch i funkce zpravodajsk, informan a osvtov, naopak vvoj ji
264

v prvnch povlench letech smoval od poloh nronjch k polohm

vchovnm, pesvdovacm a agitanm. K tomu pistupovala vt spoteba
literrnch text, a ji pedloh nebo pvodnch dramatickch dl.
Prostednictvm rozhlasu se tak dve ne v divadelnm provozu
prosazovala dramatika siln schematizujc asov tmata, jako byla vlka a
odboj, nmeck otzka i kolonizace pohrani. Nespokojenost se star i
novou pvodn rozhlasovou tvorbou pak spolu se zahraninmi pklady
vedly k pokusm zastoupit fabulovanou rozhlasovou hru (jako nr tradin
zaloen na oscilaci mezi polohou epickou a dramatickou) formami siln
publicistickmi nebo ji nahradit provenmi hodnotami her divadelnch.
Pozvolna se tak pipravovala pda pro pevzet sovtskho nzoru,
poprajcho oprvnnost rozhlasovho dramatu vbec.
OPORY A INSPIRACE FILMU V KLASICE A

FOLKLORU
K dsledkm povlen situace patil sklon k celkov literarizaci filmu.
Filmov adaptace literrnch pedloh pedstavovaly tetinu a polovinu
povlen produkce a zamen na slovesnou sloku se projevovalo tak
v drazu kladenm na scenristickou ppravu a v procedue schvalovn
scn. Nkte spisovatel, zejmna Vtzslav Nezval a Ji Manek, kte
nastoupili na ministerstvo informac, se stali vlivnmi initeli
v kinematografick oblasti. Jin, napklad Jan Drda, Miloslav Fbera i
Vclav ez, se podleli na psan scn.
Tendenci k vyzdvien literrn strnky filmu dokldal pokus
eskoslovenskho filmovho nakladatelstv vydvat edici Knihovna romnovch
film, je si kladla za cl uveejovat filmov scne v romnov form. Prvn (a
jedin realizovan) svazek knihovny, jm byla slovesn verze filmu scenristy a
reisra Vclava Krky Housle a sen (1947), uveden na trh krtce po jeho premie,
manifestoval sblen literatury a filmu velmi zetelnm zpsobem. Krka, kter ve
dvactch a tictch letech publikoval adu prz vyznaujcch se lyrismem a
metaforinost, formuloval v tomto stylovm kli tak dan scn, take peveden
do romnov formy v zsad spovalo v potlaen technickch daj vztahujcch
se k procesu naten.
Dleitou zmnou ve vbru literrnch pedloh bylo naprost vylouen

dve znan oblben ensk etby; projevil se tak boj proti tzv. literrnmu
braku, kter charakterizoval kulturn ivot nov republiky v cel jeho i. Ze
zbavn literatury zstaly pro kinematografii pijateln divadeln veselohry
zaloen na dialogu a situan komice, jako byl Posledn mu F. X. Svobody
(f. s tit. Posledn mohykn, 1947, re. Vladimr Slavnsk) nebo Oknko
265

Olgy Scheinpflugov (f. s tit. Dnes neordinuji, 1948, re. Vladimr

Slavnsk).
Druh pijateln typ populrn beletrie pedstavoval nrov historick
romn Jana Morvka, zamen na sociln problmy lidovch postav a
obracejc se pedevm k venkovskm tenm. Podle tituln povdky
triptychu Blzen z Lorety, vydanho roku 1946, byl natoen a tho roku
uveden film Prlom (f. 1946, re. Karel Stekl).
Vrazn astji ne dve se literrnm vchodiskem film stvala dla
umlecky renomovanch autor, co se pi slcm drazu na slovesn
podklad a proklamovan snaze o zven umleck rovn film jevilo jako
zruka kvality. To odpovdalo dalmu poadavku: poslit kulturn a nrodn
vchovnou lohu filmu. V nvaznosti na okupan kinematografii a jej
pklon ke klasick literatue jako nositelce a udrovatelce nrodnch hodnot
vznikaly nyn adaptace dl nejen autor 19. stolet (Aloise Jirska, Zikmunda
Wintra, Jana Nerudy, Antala Staka), ale t prozaik, kte se proslavili a
na potku 20. stolet a mezi vlkami, mimo jin Frni rmka, Karla apka,
Ivana Olbrachta, Marie Majerov, Marie Pujmanov, Karla Polka. Pednost
mly texty dobe znm a osvden, pedlohy vydan za okupace byly
vyuvny spe ojedinle. Ze starch dl se pitom vybrala ta, je
navozovala urit paralely s dobovmi problmy a nladami, a mnoz tvrci
provdli tak aktualizan posuny oproti pedloze.
pravy vak nikdy nely tak daleko, aby filmy oprajc se o literrn
pedlohy pmoae reflektovaly problmy nedvn minulosti a bezprostedn
souasnosti. Skutenost, e literatura byla vnmna pedevm jako zsobnk
tradinch hodnot, dokld fakt, e snmky s vlenou, okupan a odbojovou
tematikou anebo zaclen na tkosti povlenho ivota (bytov krize apod.)
vesms vznikaly podle pvodnch scn. I kdy k jejich autorm nkdy
patili populrn beletrist (jako napklad Vladimr Tma, spoluscenrista
ranho partyznskho dramatu Hrdinov ml, f. 1946, re. Miroslav Cikn),
hojn soudob populrn produkce tohoto typu se jako nmtov zdroj tchto
film nikdy neprosadila. Spe se nmty a scenristickou spoluprac na
snmcch ze souasnosti podleli respektovanj autoi jako Frantiek Gtz
(drama o odboji a kolaboraci V horch dun, f. 1946, re. Vclav Kubsek) i
Miloslav Fbera (film o zpasech eskch usedlk s henleinovskmi
bojvkami v pedvlench Sudetech Uloupen hranice, f. 1947, re. Ji
Weiss). Literrn materil pro komedii o lsce eskho mladka a dvky ze
Slovenska na pozad komunlnch zmatk pokvtnov Prahy Nevte o byt?
(f. 1947, re. Boivoj Zeman) pipravil mlad slovensk scenrista Jn
Kadr. Prvnm filmem tohoto druhu, kter se opral o pepis pvodnho
literrnho dla, se stala teprve Nm barikda, uveden ovem a v dal,
ponorov fzi kulturnho vvoje (f. 1949, re. Otakar Vvra, podle nkolika
povdek ze stejnojmenn Drdovy sbrky).
266

S poetikou pedvlenho filmu nejvce souznly adaptace historickch

prz, jejich pprava plynule pela z periody vlen do povlen. Pepisy
prz Zikmunda Wintra Rozina sebranec a Nezbedn bakal (f. 1945 a 1946,
re. Otakar Vvra) nebo pepis povdky z cyklu Karltejnsk vigilie od
Frantika Kubky (f. s tit. Alena, 1947, re. Miroslav Cikn) nabzely monost
niku do svta minulosti a zdrazovaly poutavost dje, barvitost kostm a
prosted. Prostednictvm historick fikce se vak nepmo prosazoval i
postoj k ptomnosti: pznan bylo odsuzovn pchy a sociln necitlivosti
bohatch rakovnickch man v Nezbednm bakali. Hledn historick
paralely k dobov situaci se podstatn promtlo do volby dramatu Aloise
Jirska Jan Roh, jeho pepis zdrazoval nacionln patos, protiklad
slovanstv a nmectv, panstva a lidu i potebu nrodn jednoty (f. s tit. Jan
Roh z Dub, 1947, re. Vladimr Borsk). Z hlediska socilnho pak
nejlpe dobov tendence vystihla adaptace dvou kapitol Sirny Marie
Majerov (f. 1947, re. Karel Stekl, tho roku ocenno Zlatm lvem na
filmovm festivalu v Bentkch). Tematika tdnch konflikt a
sebeuvdomovn dlnictva se tu jet potkvala s dramatinost a patetickm
vyzdvienm individuln tragiky.
Aktualizan zsahy se nkdy omezovaly na povrchov penesen dje do
souasnosti; tak vypadal film natoen podle divadeln hry Frni rmka
Lto (f. 1948, re. K. M. Wall). Jinm postupem bylo doplovn a
obmovn motiv: pepis novely Pedtucha (f. 1947, re. Otakar Vvra)
Marie Pujmanov byl rozen o motiv mldenickho kolektivismu a
brigdnickho pracovnho sil, nedostaten provzan s hlavn djovou
lini. T reisr aktualizoval romn Karla apka Krakatit (f. 1948) tm, e
dal zvrenmu vbuchu podobu atomovho hibu. Jako nejmn inn
strategie se v pokvtnovm filmu ukzala snaha o ideov zjednoduen
pedlohy: adaptace Nikoly uhaje loupenka trivializovala Olbrachtv
romn hodnotovou polarizac a schematickou proklamativnost, je mla
dokazovat nezbytnost revolunho een socilnch a nrodnostnch
problm (f. s tit. Nikola uhaj, 1947, re. M. J. Kransk).
Bylo pznan, e psychologick prza, jej vlna kulminovala
v literatue konce tictch a prvn poloviny tyictch let, zstvala na
okraji zjmu filma. Psychologick aspekt se sice v nemal sti povlen
filmov tvorby uplatoval a usiloval o postien duevnch proces a
niternch motivac, vce ne o bezprostedn vliv konkrtnch literrnch dl
vak lo o dsledek tvarovho vvoje filmu samho a o soubnost obou
druh umn. Z novj przy danho typu se zfilmovn dostalo jen zmnn
Pedtue Marie Pujmanov. Vchodiskem psychologizujcch film se vedle
pvodnch scn stvala dla cizojazyn, zakotven v jinm prostoru i ase
(Boivoj Zeman natoil podle romnu norskho spisovatele Sigurda
Christiansena snmek o lovku poznamenanm naenm ze zbablosti
267

Mrtv mezi ivmi, f. 1946, Ji Slavek podle stejnojmenn Gogolovy

povdky film o iracionalit zla Podobizna, f. 1948).
Tsnji se film a literatura piblily v zjmu o folklor. Bsnick tvorba
navazujc na lidovou slovesnost a edice folklornch text, jako byl Plickv a
Volfv esk rok, zskaly svj protjek v celoveernm animovanm filmu
Jiho Trnky palek (f. 1947). palek, vychzejc z lidovch psn a
kadel a ztvrujc lidov zvyky, se stejn jako esk rok vyznaoval
cyklizac na zklad prodnho asu (v esti epizodch je zde zachycen
prbh roku na tradinm eskm venkov), snail se postihnout archetypln
podoby a projevy estv a vyznval jako oslava pokojn lidsk prce.
I kdy se aktuln literrn tendence na pokvtnovm eskm filmu
vzhledem k jeho zamen na star dla vraznji nepodepsaly, jeho
charakter byl po cel toto obdob urovn prv pojmnm literatury jako
mnohostrannho zdroje nmt a poslenm vlivu literrn sfry jako takov.
Nadazovn literrnch sloek a norem slokm ostatnm mlo filmu pomoci
na jeho cest od lehk zbavy k nrodn a spoleensky zvanmu umn.
OD POSILOVN NRODNHO SEBEVDOM

K POSTUPN POLITIZACI ROZHLASOVHO
PROGRAMU
Msto slovesnch a dramatickch poad v celku rozhlasovho vysln i
jejich tvrn limity urovalo po vlce pesvden, e rozhlas m pedevm
slouit kadodennmu obanskmu ivotu, vytvet kolektivn zvukov
prostor, stvrzovat povlen optimismus, vestrann vychovvat a
vzdlvat.
etn penosy pibliovaly poslucham nejrznj celosttn slavnosti,
manifestace, tryzny za padl. Jednm z nejsledovanjch poad v djinch rozhlasu
byly reporte Frantika Gela ze soudnho procesu s vlenmi zloinci
v Norimberku (Norimbersk denk, listopad 1945 jen 1946). Rozhlas ale pmo
penel tak napklad prbh shromdn kulturnch pracovnk z prask
Lucerny (kvten 1945) nebo rozlouen s bsnkem Josefem Horou (erven 1945).
Zejmna v prvnch povlench mscch rozhlas pomhal pi ptrn po rodinnch
psluncch, pispval k organizovn repatriace, osidlovn pohrani i
shromaovn prostedk na pomoc obtem vlky. Mobilizan relace tvoily
zpotku a osmdest procent vyslacho asu. Vyrstalo z nich nov, v podstat
agitan pojet rozhlasovho programu jako aktivnho astnka a initele
spoleenskch zmn.
268

Naplovn poadavku, aby rozhlasov vysln pisplo k demokratizaci

kultury, vedlo vak v povlen atmosfe zkonit k postupn politizaci
vech redakc rozhlasu.
I na literrn dramatickch poadech se cenila spojitost s nrodnm
ivotem a prosazovn zkladnho politickho programu zem. V jeho duchu
vyhlsil v prosinci 1945 pednosta rozhlasovho odboru ministerstva
informac Ivan Olbracht jako cl rozhlasovho vysln upevovn vztahu
k slovanskm nrodm, pedevm k Sovtskmu svazu. Tuto orientaci
vyjadovaly pravideln relace Co nm dala rusk literatura a Hlasy
slovanskch literatur. Jet v souladu s povlenou koncepc eskoslovenska
jako mostu mezi Vchodem a Zpadem byl pipravovn i cyklus O angloamerickm vlivu na nai literaturu.
Posluchasky spn byly besedy Vclava Rta, jednoho z pednch
redaktor mezivlenho Radiojournalu a zrove strukturalisticky
orientovanho teoretika rozhlasovho umn, se stedokolskmi studenty o
jejich etb. Spisovatel se v pravidelnch nedlnch poadech vyjadovali
k souasnosti, k publicistickmu nru smoval i cyklus relac Bsnk tdne.
Pznan rozmach zaznamenaly kurzy sprvn etiny, jejich clem byla
oista mateskho jazyka od germanism a slangu, oblibu si zskvaly rzn
vzdlvac, ale i hodnotc ankety (u v roce 1946 napklad mohli posluchai
hodnotit v rmci ankety o nejlep rozhlasovou hru jedenapadest inscenac).
Dobov rozhlasov vstnky potvrzuj, e asov velk rozsah zaujmaly
po vlce zbavn poady, kter u svmi nzvy mly navozovat dobrou
nladu (pestr poad, lidov pestr poad, populrn poad apod.).
V opakujcch se Hodinkch dobr nlady byl uvdn politick kabaret
Pozor! Vysok napt a revue Rozhlasov pou. Jan Werich navzal na
pedvlen Zvukov msnky protagonist Osvobozenho divadla
pravidelnm poadem Werich minus Voskovec. Z prask kavrny Vltava se
od roku 1946 vyslaly koncerty a kabarety Vladimra Dvoka.
Literrn redakce se snaila obnovovat a posilovat nrodn sebevdom
poetickmi montemi. Tsn po vlce pipravili Josef Trger a Ji Frejka
relaci z poezie s vlenmi a revolunmi motivy pod nzvem Vrni
zstaneme, Miloslav Jare dramatizaci bsn Svatopluka echa Ve stnu lpy,
Vclav Rt poad z Nerudovch ver, recitovn byl Mchv Mj, ukzky
z poezie Jiho Wolkra, vere na oslavu T. G. Masaryka, povzbudivm
slovnm doprovodem byly prokldny hudebn relace (nap. Revolun scny
z eskch oper aj.). Bhem prvnho povlenho roku byl tak vysln cyklus
poad Pozdrav mrtvm, kter do vysln uvedl ji v kvtnu roku 1945
Vclav ern jako poctu spisovatelm padlm bhem druh svtov vlky.
Vjimenou kvalitu mla reprza Holanova poadu z esk poezie Vlast
zpv (prem. 1939, reprza v rmci oslav prvnho vro konce vlky 10.
kvtna 1946), kontrastn psobila relace Bsnick svdectv z koncentranch
269

tbor (r. 1946). Nrodn sebevdom ml posilovat i cyklus eskch

divadelnch her, vyslan z podntu prvnho programovho editele rozhlasu
Mirko Oadlka a pznan zahjen v ervenci 1945 Jirskovou hrou Gero.
Nsledovala Lucerna, Tylv Strakonick dudk, ubertv Jan Vrava, Tylovi
Kutnohort havi, Erbenovi Sldci, Zeyerv Neklan, apkova Matka,
Fischerovi Pemyslovci, Tylv Jan Hus i dal Jirskovy hry s revolunmi
motivy Jan ika a Jan Roh.
V rmci pravideln uvdn etby na pokraovn byla vedle esk
klasick przy interpretovna i literatura mezivlen, zejmna ta, kter byla
za okupace zakzan (apokryfy, cestopisy a pohdky Karla apka, povdky
Karla Polka, Heleny Malov, Eduarda Basse, romny Ivana Olbrachta,
Egona Hostovskho, Karla Schulze, Marie Majerov, Marie Pujmanov,
Vladimra Neffa).
Brnnsk stanice zahjila v jnu roku 1946 cyklus teme z rukopis,
v nm krom ukzek z dl autor, jejich vznam nepekroil hranice
regionu, zaznly i vere Oldicha Mikulka a Josefa Kainara; v praskm
studiu byl realizovn podobn poad z rukopis Jaroslava Seiferta.
Dleitou slokou vysln, kter pracovala se specifickou podobou ady
dramatickch prostedk a nejednou vyuvala citac z literatury, bylo ji od
potk existence rozhlasu psmo. Pro stavbu rozhlasovho psma byla od
tictch let charakteristick metoda monte, vzjemn konfrontace
publicistickch a umleckch text, hudby, zvukovch efekt, reportnch
vstup. Poetika rozhlasovho psma ztrcela bhem t povlench let svou
dvj ltkovou i, psmo se uplatovalo nejen jako umleck nr, ale
tak jako propagandistick, vzdlvac i popularizan prostedek (nap.
seril Zikmunda Skyby o lidsk prci Chlb n vezdej, r. 1945; cyklick
psmo Frantika Gela o obansk obtavosti Bl kniha, r. 1947; revolun
motivy v dle K. H. Mchy vyzdvihl v psmu Poutnk, r. 1948, Vclav Rt).
Bohat zkuenosti s tvorbou rozhlasovho psma (k pednm autorm
patili Dalibor Chalupa, Josef Bezdek, Vclav Rt, Frantiek Gel) umonily
po vlce snadn pijet anglosask varianty tho nru oznaovan jako
feature. K zkladnm vlastnostem feature patila vyhrocen aktulnost
nmtu, mobilizujc idea, sloit lenn tvar nerespektujc vtinou
jednotu dje, asu a msta. Kompozin vstavba byla ve srovnn s tradin
rozhlasovou hrou znan uvolnn, dramatick postavy jen neurit
nartnuty. Poprv bylo nrov oznaen feature v eskoslovensku pouito
v souvislosti s uvedenm scn protifaisticky orientovanho americkho
autora Normana Corwina v reii Josefa Bezdka (Bez nzvu, r. 1946;
Triumfln akord, r. 1947; Putovn Heliodora Novka, r. 1947). Corwinovy
texty se odklnly od uml fabule a smovaly k ryvkovit
zaznamenvanm pbhm, vyuvaly dokumenty, dialogy se v nich stdaly
s esejisticky psanmi seky. Domc atmosfe vyhovovaly svm
270

protivlenm nbojem, ale i proklamativn nedvrou vi liberlnmu

politickmu systmu.
Psmo-feature odpovdalo dobov poptvce po autentickm svdectv,
v Gelov koncepci bylo pozdji obohaceno i o prvky ivotopisn a populrn
vdeck (psma o Jaroslavu Heyrovskm, Robertu Kochovi, Luisi
Pasteurovi, Heinrichu Schliemannovi), co nepochybn ovlivnilo nejen
oblben nr rozhlasovch ivotopisnch her, ale i ustaven literatury faktu
jako samostatn vnmanho nru.
esk rozhlasov drama dosahovalo od tictch let evropsk rovn, a to
zejmna dky brnnskmu tvrmu triu Dalibor Chalupa, Frantiek Kok a
Josef Bezdek. Inscenace rozhlasovch her se tehdy vyslaly iv, co
limitovalo monost jejich reprzovn (muselo jt o novou inscenaci, asto i
v pozmnnm obsazen). Monost zpisu poad na magnetofonov ps,
dostupn a po vlce, umonila rozhlasov dramaturgii, aby se ohldla za
svm dosavadnm psobenm a pikov vsledky zpstupnila jednou
provdy. Zkladem postupn vytvenho Zlatho fondu eskoslovenskho
rozhlasu se stala nov nastudovn mezivlench spnch (a to i
mezinrodn) rozhlasovch her (Josef Toman: eka aruje, r. 1936/1946; K.
J. Bene Vclav Sommer: Uloupen ivot, r. 1938/1946; Frantiek Kok:
Cristobal Coln, r. 1934/1948, belsk sonta, r. 1939/1948).
Do Zlatho fondu byly postupn zaazovny i mn kvalitn obnoven
vlen i pedvlen inscenace jako Hdn z marnosti Stanislava Lahodnho (r.
1945, tho roku vyla i knin), Prstnek Jaroslava Strnada (r. 1946) nebo
posluchasky oblben komedie Zdeka Jirotky kola spoleensk vchovy (r. 1945),
Rodinn tradice (r. 1948), Hvzdy nad starm Vavrouchem (r. 1946, tho roku
vyla i knin spolu s obma zmnnmi autorovmi hrami). V rmci nvrat
k dve oblbenm typm rozhlasov dramatiky byly inscenan obnoveny t
nkter detektivn hry nebo hudebn komedie. Rozhlasov hra pedchozch let se tak
poslucham pedstavila ve vech svch hlavnch polohch od experimentlnch
text tictch let pes psychologick, existenciln a jinotajn dramata z obdob
okupace a po oddechovou produkci detektivn a humoristickou.
Bhem prvnch povlench let erpala rozhlasov dramaturgie jet ze

zkuenost let tictch, k dispozici mla i prvn zvanj teoretick studie o
rozhlasov he jako samostatnm umleckm oboru. Pekonna byla teorie o
rozhlasov he jako umn pro slep, naopak z pozice vnmatele byl
zdrazovn posluchav vnitn pochod pedstav, obecn byla ji pijata
teze, e rozhlas m ble k literatue ne k divadlu i filmu. Z tematickho
hlediska se od pvodn rozhlasov hry oekvalo zamen na nitro hrdin,
na vztahy mezi postavami, psychologick aspekty textu mly bt
upednostovny ped dramatickm konfliktem. Podailo se obnovit i
pedvlen kontakty se zahraninmi rozhlasovmi studii a do eskho
271

vysln se pedevm zsluhou Frantika Koka dostaly ji v roce 1946

kvalitn hry francouzsk, polsk, norsk, belgick, anglick i americk.
Novou domc produkci se jednotliv studia snaila zskat opakovan
vypisovanmi soutemi, do nich se kadoron hlsilo nkolik set autor.
Oekvan zjem pednch litert se vak soutemi probudit nepodailo a
zplava novch scn pinesla jen ojedinle umleckou kvalitu.
Autoi prvnch povlench rozhlasovch her se vce ne na tvar inscenac
zamovali na manifestan charakter svho sdlen. Jednotliv texty se
schematicky vyrovnvaly s protektortn zkuenost, oslavovaly hrdinstv
partyzn, ast byly obrazy z kvtnovho povstn, nrov vjevy ujiujc o
statenosti a solidarit obrnc barikd (Jana Eliov: Lesy sestupuj do mst, r.
1945; Ota Pokladnk: Prvn den a Zro ek na neptele, r. 1946; Ji Prochzka:
Bitva, r. 1947; Ji Kabelk Antonn Langer: Vojk a vlatovky, r. 1948).
I zkuenj autoi vak v situaci, kdy mohli upustit od jinotaj a nznak,
zaali bt sentimentln a jejich hry byly peteny symbolikou a verbalismem.
Karel Benko vyuil ve he Zadvejte se na hvzdy (r. 1947) tradinho symbolu
matky, kter ve vech vlkch odnepamti bojuje o ivot dtte. Motiv matestv
uplatnil tak Antonn Hirsch, kdy ve he Mla jsem ti syny (r. 1947) pateticky
vyzval ke sjednocen evropskch nrod. Lidsk horizont hledal pomoc
zlyrizovanho ivotnho pbhu manel Curieovch Pavel Kypr ve he Prvek
lidskosti (r. 1947). Dokumentrn hru Nvrat Jiho Skly (r. 1947) napsal
Bohumr Polch podle vzpomnky Frantika Fajtla na zahraninho letce Frantika
Truhle. Polchovo zpracovn osud zohavenho letce pekvapilo nejen
zpsobem, jakm autor vyuil specificky rozhlasovch postup, ale i manipulac s
fakty, kter pedjmala pozdj propagandistick vyuvn memor (autor si
osudy pslunka zpadnho odboje upravil tak, aby mohl tmatem hry uinit i
jeho perod v prosovtsky orientovanho komunistu).
Tematicky i tvarem, korespondujcm s corwinovskm feature, zaujala

posluchae, kritiky a poslze i rozhlasov historiografy jako nejlep
inscenace prvnho povlenho obdob hra Miloe Velnskho Josef se vrtil
(v reii Josefa Bezdka byla premirov uvedena 9. bezna 1948). Strnouc
dlnk v n vypravuje o svm ivot od prvn svtov vlky a po utrpen
v koncentranm tboe za druh svtov vlky. Velnskho hra byla
vjimen nejen svm drazem na osobn perspektivu vyprvn, ale i
vynalzavou kompozic: stedn monolog byl rytmicky peruovn
dialogickmi pasemi, kter jako by vystupovaly z vypravovy pamti.
Pmoarou paralelu k souasnm klovm tmatm hledalo rozhlasov
drama i v alegorickch ltkch ze vzdlenj minulosti. Jestlie Vladimr
Mller zasadil hru Zrdce Arnot Ottovalsk (r. 1948) do doby vdskho
obleen Prahy, tituln tma zrady nrodnho spoleenstv bylo pro dobovho
posluchae mimodn asov. Podobn v rdiu vyznvaly i hry Franka
Tetauera (nap. Vlajky v plamenech, r. 1948, o protirakousk vzpoue v Boce
272

Kotorsk), motiv odboje proti socilnmu tisku byl zeteln v hrch o

selskch rebelich v echch (nap. Jakub Kubata Donta ajnera, r. 1947).
Nmty ze souasnosti se zatm objevovaly v rozhlasovch hrch jen
zdka. Spe ironickou pedzvst budovatelsk literatury padestch let se
stala veselohra Stachanovci K. M. Wall (r. 1947), lidov pbh dvou
soustrunk, kte v touze po lepm ivot opustili dlnick stav a stali se
ednky-melini. Na sprvnou cestu je vrt teprve stet s nejlepmi
dlnky-stachanovci. Dobov relie Wall komediln stylizoval a
schematick pbh odlehil pouovmi lgry.
Od potku roku 1948 vstoupil eskoslovensk rozhlas pln do slueb
KS, co se pochopiteln projevilo i v produkci rozhlasovch her a
literrnch relac. Uritou vjimkou byly jet politicky nezaten literrn
cykly Karlova univerzita v literatue a Rok 1848 v eskm psemnictv, ale
zkladn dramaturgick orientace smovala k oslav spoleenskch zmn a
k vtn nov doby jako zavren cesty k sociln spravedlnosti. tvrtstolet
existence eskho rozhlasovho vysln ocenila Mezinrodn vstava
rozhlasu (MEVRO, kvten 1948), jej prbh pmo z praskho vstavit
komentovali Pavel Kohout a Karel Kyncl a kter rozhlasov funkcione
utvrdila ve sprvnosti nastoupen cesty. Tvr pracovnci rozhlasu oekvali
od Svtovho festivalu rozhlasov hry, pipravovanho rovn na kvten
1948, znovunastolen umleckch mtek. K tomu vak ji nedolo brzy po
norovm pevratu byl pipravovan program festivalu okletn o hry lidov
demokratick kultue ciz a pvodn oekvan smysl akce se ji nemohl
naplnit.
273

Poznmka
Text Djin upravujeme podle platnch Pravidel eskho pravopisu
z roku 1993. Stvajcmu pravopisnmu zu pizpsobujeme i citty
z dobovch text a nzvy dl.
Rok vydn literrnch dl uveden v zvorce standardn znamen
prvn oficiln knin vydn v eskoslovensku. Jin typ a zpsob publikace
specifikuj pipojen zkratky: zkratka smz. zna samizdatov vydn, rkp.
rukopis, nzev msta msto exilovho vydn. Grafick znak * (vznik dla)
pipojujeme v ppadech, kdy je odstup od vzniku a publikace dla vraznj,
tj. pesahuje obdob dan kapitoly. Pokud bylo dlo nejprve otitno
asopisecky, ppadn jde o edici, kter zpstupuje dnes ji tko dostupn
vydn (nap. sbornk Aktiv, reedice a koment as. Aluze 2000, . 1),
uvdme je pod zkratkou as., k n pipojujeme nzev zdroje, slo a rok
vydn. Strany, na kterch je dlo zpstupnno, neuvdme, stejn tak u text
otitnch v kninch publikacch (zde pouze in, nzev a rok vydn).
Bibliofilie (bibl.) i soukrom tisky (soukr. tisk) evidujeme v ppad, e
pedchzely prvnmu oficilnmu kninmu vydn. U spornch ppad
vroen se dsledn dme dajem v tiri. Vzhledem k tomu, e
registrujeme prvn knin vydn, neuvdme polistopadov vydn v
eskoslovensku, ktermu pedchzelo knin publikovn v exilu. Pokud je
daj dostupn, pipojujeme i informace o nslednch osudech dla, kter
ovlivnily jeho pozdj dostupnost (nedistribuovno, rozmetno apod.).
Sledujeme tak ppadn zmny v nslednch verzch text (rozen,
pepracovan i upraven vydn).
Podtituly uvdme pouze v ppadech, kdy maj vypovdac hodnotu
(nap. Obeznmeni s noc. Nov amerit bsnci) a od titulu je oddlujeme
tekou. Pokud se titul knihy skld z vce nzv, oddlujeme je od sebe
stednkem.
U divadelnch her rozliujeme knin a rozmnoen vydn (vydan
eskm divadelnm a literrnm jednatelstvm Dilia, zkratka rozmn.).
Strojopisy slouc pro intern potebu jednotlivch divadel neuvdme.
Pokud bylo drama nejprve publikovno knin, nsledujc rozmnoen
vydn ji neuvdme. Divadeln inscenace jsou oznaeny datem jejich
premiry (prem.) a krom pesnho data jet dodvme dobov nzev
divadla (pouze v ppadech, kdy je nzev divadla dnes ji nezeteln i
zavdjc, pipojujeme upesujc daj, nap. Divadlo eskoslovensk
armdy, Vinohrady). Pokud pedchzela premie ve znmm divadle (kter
274

fungovala v dobovm obecnm povdom) premira v menm, regionlnm

divadle, uvdme ob premiry. V kapitole Souvislosti divadelnho ivota
pouvme zkrcen zpis premir.
U sekundrnho zpracovn literrnch dl pipojujeme zkratky r., je
zna rozhlasov zpracovn, f. filmov, t. pedstavuje televizn inscenace.
V tchto ppadech uvdme rok premiry, ne vroby. Oba daje uvdme
pouze v ppadech vtho rozestupu data vroby a premiry, kter zpravidla
vypovd o mocenskch zsazch do distribuce.
Jmno autora pedkldme v takov verzi, v jak je uvedeno v kninm
vydn analyzovanho dla, a u jde o vlastn jmno i pseudonym. Vedle
pseudonymu pak do zvorky zapisujeme vlastn jmno autora pouze v tch
ppadech, kdy fungovalo i v jinm kontextu i obdob. U stlch literrnch
pseudonym pak tento daj nepokldme za relevantn. Pokud autor knihu
publikoval pod vlastnm jmnem, ale znm je pevn pod svm
pseudonymem, uvdme i tento daj. U autor, kte maj dv kestn jmna,
pouvme ve vtovch pasch zkrcen zpis, rozepisujeme je pak
v mst hlavnho vkladu. U ruskch jmen uvdme jenom kestn jmno,
pouze v uritch ppadech ustlenho uvn jmen obou uvme i zkratku
otestva (nap. V. I. Lenin). U cizch jmen dodrujeme jinojazyn pravopis i
grafiku.
Citty odliujeme uvozovkami a del, vtn citty i proznaenm
kurzvou. Pokud citujeme z knihy, uvdme autora a nzev, ppadn i bli
uren (doslov, pedmluva), u periodik registrujeme autora, nzev zdroje, rok
a slo. Strany neuvdme (s vjimkou neslovanch asopis), nzev
lnku, studie apod. pouze v ppad, e m vypovdac hodnotu
(vynechvme je zvlt u kratch publicistickch nr). Zkrcen
bibliografick zpis a normln psmo uvme u krtkch, nevtnch citt.
U citt ze zkon i jinch ednch podklad podrobn neodkazujeme.
Pvodn grafick proznaen citovanho textu nezachovvme.
Pehlednosti a snaz orientaci napomh grafick rozlien
jednotlivch daj. Jmno autora proznaujeme kapitlkami, nzev dla,
kter je pedmtem vkladu dan kapitoly, kurzvou, a to v pasch, kde se
jim vnujeme podrobnji. Grafick rozlien proto nepouvme ve vtech
(vjimen jen pokud nejsou dla a autoi zmnni jinde). Opakujeme je,
pokud se podrobnjmu popisu vnujeme na vce mstech. Neproznaujeme
tak dla, kter nespadaj do obdob, jemu je vnovna dotyn kapitola, i se
vymykaj jejmu nrovmu uren a zpravidla jsou podrobnji
charakterizovna na jinch mstech pslunch kapitol (napklad filmov i
rozhlasov zpracovn dla). Proznaujeme vak nzvy tch knih, kter
obsahuj text z obdob, o nm kapitola pojednv, akoliv jejich rok vydn
pekrauje rmec dotynho obdob (nap. KAREL HYNEK: Denk malho
lorda, rkp. 195152; in S vylouenm veejnosti, 1998), ppadn
275

pepracovan vydn dla (nap. VCLAV BOUKAL: Blzen veze pravdu

v kufru, 1947; roz. 1980 s tit. Maturita v eleznm deti).
Grafick proznaovn pizpsobujeme tak, aby byl vdy zdraznn
pedmt vkladu dan kapitoly. V kapitole Literrn ivot proto
neproznaujeme kapitlkami a kurzvami jednotliv literrn dla a autory, ale
nzvy instituc, dokument, nakladatelstv, asopis, slovenskch autor a
jejich dl i divadel podle toho, co prv tvo hlavn pedmt vkladu
jednotlivch oddl. V kapitole Mylen o literatue povme kurzvu i pro
oznaen nzv literrnvdnch stat, studi a kritik. V kapitole Drama
proznaujeme jak jmno dramatika, tak dramatiztora (nzev pedlohy
dramatizace a jejho autora ponechvme normlnm psmem). Kurzvou
oznaujeme i dla, kter nebyla knin vydna, ale pouze inscenovna.
V kapitole Literatura v masovch mdich proznaujeme kurzvou nzev
sekundrnho
zpracovn,
ne
pvodn
pedlohy.
Vzhledem
k problematickmu uren autorstv dla zde kapitlky nepouvme.
A. F.
276

Dějiny České Literatury 1945-194848

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Dějiny České Literatury 1945-194848

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I.

stav pro eskou literaturu AV R

Djiny esk literatury

Hlavn redaktor: Pavel Janouek

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

LITERRN IVOT (red. Petr ornej)

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

LITERRN IVOT ..........................................................................................................................15

Souvislosti divadelnho ivota ..........................................................................................67

Vztahy se slovenskou literaturou ......................................................................................74

Pekladov literatura .......................................................................................................79

MYLEN O LITERATUE .............................................................................................................84

Rozrznnost literrn kritiky...........................................................................................91

Kesansky orientovan lyrika .......................................................................................118

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Zahradnkova polemika s dobou ............................................................................................ 120

Mtus vednho ivota tvr impuls Skupiny 42 .........................................................127

Nov podoby surrealismu...............................................................................................135

Dal diferenciace mlad poezie.....................................................................................141

Dokumentrn a svdeck literatura ..............................................................................162

Tma vlky a okupace ve fabulovan prze ...................................................................170

Hledn aktivnho hrdiny................................................................................................184

Dramatick reakce na vlku...........................................................................................199

Dramatika historickch paralel......................................................................................206

Smr: budovatelsk drama .............................................................................................215

FAKTOGRAFICK LITERATURA ..............................................................................................221

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Zen nrovho spektra, nstup romnu tezovho ......................................................233

LITERATURA PRO DTI A MLDE .........................................................................................243

Obrany dtstv v nron tvorb pro mlde..................................................................254

Populrn nry pro mlde na pechodu k agitaci .......................................................258

LITERATURA V MASOVCH MDICH: FILM A ROZHLAS .................................................263

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Fakt, e se historie pi konstrukci obrazu minulosti pohybuje na pomez

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

N metodologick postup pi vzniku pedkldanho textu byl toti pmo

Obecnj diskuse se od zatku doplovaly s vlastn prac na Djinch, na n

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Na pozad tto dvojice pbh o esk povlen literatue se vak

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Inicitoi tchto Djin se vak pesto rozhodli povaovat za klov zlom a

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

mocensk pokus ideolog komunismu zabrnit potenciln liberalizaci reimu a

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Pi vkladu usilujeme o rovnovhu mezi povinnost vyzdvihnout umleck

Djiny esk literatury druh poloviny dvactho stolet mus bt proto

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

v exilovm nakladatelstv nebo i v nkolika destkch i stovkch strojopisnch opis

Vzhledem k linearit textu, v nm by nemlo dochzet ke zbytenm

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

POLITICK A KULTURN SOUVISLOSTI

Kulturnpolitick situace v osvobozen republice

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

(sovtsk Zakarpatsk Ukrajiny). Z literrn mapy eskoslovenska tak zmizelo

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

Horova smrt poskytla tak pleitost zdit podle sovtskho vzoru

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

komunistickmi novini pinejmenm od roku 1946 za jednoho z hlavnch

P. Janouek a kol.: Djiny esk literatury 19451989, I. 194548

ovem zahjila ji ve tictch letech nacistick moc rasistickmi zkony, kter

Jako protivhu nmeckmu kulturnmu vlivu vyzdvihovala eskoslovensk