6.

VILÉM A ALOIS MRŠTÍKOVI – MARYŠA

Vilém Mrštík
- český spisovatel, dramatik a literární kritik, propagátor ruského realismu a francouzského naturalismu, překladatel
- s bratrem Aloisem napsal realistické drama
- byl členem Masarykova „ruského kroužku“
- překládal Tolstého, Dostojevského, Turgeněva a Gogola
- psal literární studie o Zolově a Maupassantově naturalismu
- prosazoval realismus a naturalismus v české literatuře
- přispíval např. do časopisů Zora, Ruch, Česka revue a Lumír
- věnoval se i kritice výtvarného umění
- roku 1895 se stal jedním ze signatářů manifestu České moderny
- v roce 1912 pod vlivem tvůrčí krize a nemoci spáchal sebevraždu
- Další díla: Pohádka máje, Santa Lucia, Kniha cest

Alois Mrštík
- český spisovatel, autor povídek a venkovské prózy
- poskytl zázemí pro tvorbu svému mladšímu bratrovi Vilémovi
- spolu s ním napsal realistické vesnické drama na základě skutečných osudů ženy z Těšan u Židlochovic
- spolu s bratrem redigoval beletristickou část Moravskoslezské revue, která byla zaměřena proti pražskému
centralismu a kladla důraz na rozvoj moravské kultury
- Další díla: Dobré duše, Nit stříbrná

Kritický realismus
 2. polovina 19 století
 Autoři kritizovali sociální rozdíly
 snaží se přiblížit život na vesnici, mezilidské vztahy, lidské hodnoty
 věrné zachycení skutečnosti, kritika společnosti
 realistické drama, venkovská próza, historická próza
 staví do středu pozornosti člověka

Další autoři:
 v česku se rozvíjí ve 4 okruzích :
 Venkovská tématika: Karel Václav Rais - Kalibův zločin, Západ
 Městská tématika: Antal Stašek - Blouznivci našich hor
 Historická tématika: Alois Jirásek - Temno, Psohlavci, F. L. Věk
 Dramatická tématika: Gabriela Preissová - Její pastorkyňa

Maryša
Literární druh: Drama
Literární žánr: Tragédie
Typy promluv: děj se posouvá pomocí dialogů
Kompozice: Chronologický děj; 5 jednání, třetí jednání o 2 roky později než první
Místo děje: Moravská dědina, 19. století
Hlavní téma: Vylíčení manželství bez lásky a ukázání majetkových rozdílů na vesnici
Motivy: Vražda, nešťastná láska, sociální poměry na vesnici, peníze, hamižnost, krutost, postavení žen ve společnosti
Námět: soudní případ, který se stal v Brně; jejich známá žila v nedobrovolném manželství – po celý život
Hlavní postavy:
Maryša – dcera Lízala a Lízalky; milující žena, trpící pro svou lásku; poslušná dcera; miluje Francka; i přes svoji
nechuť si vezme Vávru a zůstává s ním jen kvůli své náboženské víře, nakonec se vzepře
Lízal – statkář; bohatý; jde mu víc o peníze, než o štěstí jeho dcery Maryši; jeho zetěm se stává Vávra; na Vávru zprvu
hledí jako na dobrého hospodáře a muže, později svůj názor změní a už ho tolik v lásce nemá
Lízalka – Lízalova žena, nebrala si ho dobrovolně; krutá; přísná; nezná lítosti; nemá pochopení dcery; bezcitná
Vávra – vdovec; otec 3 dětí; má dluhy; je násilný; zeť Lízala; jeho dceru si bere hlavně kvůli penězům a poté se s ním o

další peníze soudí; muž, který nehledí na štěstí své ženy, ale na její věno; sebevědomý; zlý; krutý; agresivní
Francek – mladý; věrný; statečný; mladý; říká jen to, co si myslí; miluje Maryšu; odchází na vojnu

Děj:
Francek je odveden na vojnu. Maryšu nutí rodiče ke sňatku s Vávrou, vdovcem a otcem 3 dětí, který slibuje, že se o ní
dobře postará. Jde mu hlavně o peníze, které dostane Maryša věnem, aby mohl zaplatit své dluhy. Vávra se začíná
opíjet, nestará se o svojí rodinu a soudí se se starým Lízalem o věno. Lízal si konečně uvědomuje, za koho svou dceru
provdal a odmítne mu peníze dát. Po návratu Francek najde Maryšu provdanou a vidí jen její utrpení. Připravuje plán
společného útěku do Brna, kde našel pro sebe a Maryšu práci. Maryša odmítá. V rozčílení a opilosti chce Vávra
Francka zabít, ale Maryša mu v tom zabrání. Ráno Vávra po několikáté lituje svého chování a slibuje, že se polepší.
Avšak Maryša mu už nevěří a ve chvíli zoufalství mu nasype do kávy jed a vzápětí se k tomu přizná.