Paní Bovaryová – rozbor díla

Autor: Gustave Flaubert

1. část
Literární druh: epická próza
Literární žánr: psychologický román
Téma: Deziluze a životní zklamání romanticky založené ženy, nespokojené v manželství
s venkovským lékařem, kritika obyčejného života, předem domluvené sňatky, rozdíly mezi
společenskými vrstvami.
Motivy: krása, povrchnost, lži, nešťastné manželství, nevěra, zadluženost, sebevražda
Kompozice: Zpočátku vyprávěno z pohledu Charlesova spolužáka, pak už celý děj vyprávěn
chronologicky.
Časoprostor: Francouzská města Tostes a Yonwille v druhé polovině 19. století

2. část
Vypravěč: er – forma
Postavy:
Ema Bovaryová – má konkrétní a romantické představy o svém životě, na začátku manželství
veselá a skromná, později náladová a odměřená.
Charles Bovary – netušící o problémech své ženy, věrný, milující, obětavý
Rudolphe Boulanger
León Depuise

Jazykové prostředky a jejich funkce: spisovný jazyk, metafory, přirovnání, přechodníky,

archaismy
Typy promluv: rozhovory a dialogy

3. část
Autor: Gustave Flaubert (1821–1880)
- Francouzský spisovatel, představitel naturalismu
- Narodil se v rodině rouenského chirurga. Chtěl se stát právníkem, ale studium v Paříži
přerušil kvůli nervové chorobě. Po náhlém úmrtí otce a sestry roku 1846 žil převážně
na rodinném statku v Croissetu.
- Byl kritik měšťanské společnosti, mistr v zobrazení lidských vášní a citových vztahů.
- Na podzim roku 1856 začal vycházet časopisecky v Revue de Paris jeho román Paní
Bovaryová. Autor byl pro skandálnost a nemravnost obsahu postaven kárný policejní
soud, vyvázl jen díky kvalitní obhajobě.
- Rád cestoval, např. na Blízký východ a roku 1858 do Tunisu, aby se seznámil
s prostředním pro děj svého románu Salambo.
- Zemřel uprostřed práce nad románem Bouvard a Pécuchcet na mrtvici.

Kontext autorovy tvorby:

- Salambo – historický román, romanticky laděné dílo
- Citová výchova – psychologický společenský román, ryze realistický tvorba
- Bouvard a Pécuchet – poslední autorův román
- Pokušení sv. Antonína, Prosté srdce, Tři povídky – souhrn povídek
- Kandidát, Zámek Srdce – drama
Literární / obecně kulturní kontext:
- Období = Realismus
- Z latinského slova realis = věcný, skutečný; realita = skutečnost
- Umělecký směr 2. poloviny 19. století, který se snaží objektivně ztvárnit svět
tak, aby se zobrazované co nejvíce podobalo skutečnosti. Projevoval se
především v malířství, sochařství a literatuře.
- Pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace
- Objektivní přístup ke skutečnosti
- Typizace

- Autoři z této doby a jejich díla:

- Nikolaj Vasiljevič Gogol – revizor
- Honoré de Balzac – Otec Goriot
- Stendhal – Kartouza parmská, Červený a černý

Děj:
Hlavní hrdinkou je dívka Ema, která žila se svým otcem (sedlákem) na venkově. Jednoho
dne se seznámila s lékařem Charlesem Bovarym, jenž byl již ženatý. Jeho paní však
zanedlouho po svatbě dostává chrlení krve a umírá. Netrvalo dlouho a Charles požádal Emu
o ruku, protože se mu velice líbila.
Jako manželé se přestěhovali do většího města, kde Ema porodila holčičku Bertu. Už jí
nestačí jen manžel, hledá štěstí v nemanželských milostných pletkách. S milencem
Rudolphem a svou dcerou chtějí odejít z města, Rudolph však nakonec utekl sám (prý aby
nezraňoval její city). Další nevydařené vztahy (například s advokátním koncipientem Leonem)
a dluhy u lichváře a vyděrače Lheurexe ji dovedou ke ztrátě peněz.
Ema, neví, jak dál. Rozhodne se spáchat sebevraždu. Sní jed, který ji téměř hned usmrtil.
Charles z toho byl velice nešťastný, až teď se dozvídá pravdu. Teprve nyní poznal, že ho
manželka podváděla (našel dopisy od Leona). Charles, otřesen smrtí Emy a ztrátou majetku,
umírá také. Mrtvého ho nachází jeho dcera. Po pohřbu se Berty ujala její stará tetička.

Vlastní názor: Kniha byl zajímavá. I když postava Emy měla spoustu záporných vlastností, ani
tak se mi nezprotivila a kupodivu jsem si ji i docela oblíbila. Mrzelo mě jenom, jak odporně se
chovala ke Karlovi, který ji splnil, co jí na očích viděl.