15.

Realismus a naturalismus ve světové literatuře

Úvaha, její možnosti a její využití v různých funkčních stylech(1/4)

Charakter doby: umělecký směr od 2. ½ 19.st., ohraničit nelze jako směr, zasahuje až dodnes, znaky realismu už dříve,

ve Francii – Gustav Courbet – 1. výstava s názvem Realismus 40.léta 19.stol., byl příliš novátorský, výstava ve
skleníku, negativní senzace – Šterkaři (putovali => bezdomovci, smrděli z toho obrazu), Malířova pracovna (v
atelieru bordel), Pohřeb v Ornám (nejvíce kritik, rakev už spuštěna, ve tvářích lidí okolo, co si myslí, kněz nezájem,
pozůstalí smutek, lidé z povinnosti koukají kolem, zvědavci kolik to stojí, hijeny), kreslil, co lidé nechtěli vidět, ale
dělo se to tak a děje dodnes
realismus vystřídal romantismus, zpočátku nebyl přijímán, zlomový bod byl revoluční rok (1848-9), koloniální
impéria, kapitalismus se vyvíjí, výroba směřuje do továren, podnikání ve velkém, mění se mapa Evropy – Itálie,
Německo, vzniká dělnické hnutí (sociální podpory, snížení pracovní doby), Křenová – dělnické nájemní domy
(nejlevnější), blízko do první brněnské, vznik nových politických stran
Znaky realismus: realismus = skutečný, reálný, pravdivý, upřímný, objektivní
hrdina (osud) + prostředí + čas
my sami posuzujeme, jestli je to realismus, tehdy to romantici nemohli pochopit, nevyhýbá se žádnému směru
lidí(osobní vztahy, kariéra, problémy v manželství, nevěra, alkoholismus, prostituce, nadřazenost a podřazenost)
hrdina se nám vyvíjí (Anna Proletářka), na hrdinovi ukazujeme typický normální život (X v romantismu je něčím
hrdina zvláštní), autor stojí nad tou věcí,
Prostředí: nevybírá si, nevěstince (se vším všudy), nádraží (pískot vlaků)
Jazyk: věrně odráží charakter hrdinů (profesor – spisovně, prostitutka – argot, nespisovně, venkovan – dialekt (Švejk)),
vypravěč spisovně, epická linie a lyrické pasáže, které zpomalují děj
Kompozice: chronologická
- retrospektivní
- rámcová
Vývoj realismu:
a) Naivní realismus – chtěli psát pravdu, ale nebylo to úplně možné, Babička, je tam ještě idealizace
b) Kritický realismus – kritika = hodnocení, měla by být objektivní, mimrá se v cizích osudech, centrem autorů
bylo měšťanstvo
c) Naturalismus – natura = příroda, člověk je biologický produkt přírody, člověk není zodpovědný za své chování
(řídí ho jen jeho pudy), stejně jako zvířata, člověk má svědomí – naturalisté ho popírají, závislost člověka
(peníze, přátelé, sex, alkohol, počítač,...), prostituce – mezi lidmi je to tabu; není to pro všechny čtenáře –
většinou zklamání
d) Socialistický realismus – politicky orientovaný pro levici v SSSR, Anna Proletářka
e) Surrealismus – zachycuje stav lidského podvědomí, zabývají se sny (co znamenají), co máme pod hladinou
svého vnímání (sny, podvědomí, hypnóza,...)
f) Magický realismus – přistupuje zvláštním způsobem, mystéria, že člověk je magická náhoda, že vůbec žije,
Gabriel Marques
1) FRANCIE
Honoré de Balzac (1799-1850)
Zajímavá osobnost, jeho životopis častým námětem, z venkovské střední rodiny, vystudoval práva => usnadnilo mu
to pohyb ve společnosti (práva, psycholog), celý život byl chudý, neuměl šetřit, hodně pracoval, ale prošustroval to,
psal pro peníze, ale nejde to poznat (byl geniální; narozdíl od Továrny na absolutno od K. Čapka), více jak 100
románů a novel, zkoušel podnikat – koupil tiskárnu, ale nedařilo se mu, toužil proniknout mezi aristokracii, na
sklonku života si vzal polskou ženu z aristokracie, myslel si, že tím zbohatne, ale ona taky, oba byli chudí, účelový
sňatek, za pár měsíců vyčerpáním umírá, nevesel naložil se svým životem (poučení)
Lidská komedie – všech sto románů a novel, vybíral si širokou škálu hrdinů (nejčastěji měšťanstvo a aristokracii),
ukazuje i jejich chyby, chudina, zbohatlíci, co všechno je život schopen s člověkem dělat, lichváři, prostitutky,
vrazi,... stojí za mladými lidmi – zkazí je až život, osud, na začátku jsou čistí a svět je zkřiví; má zálibu
v popisech – vyžívá se v tom; odehrávají se v jeho době (Napoleonské války, Francouzská revoluce), celý cyklus
se dá rozdělit na studie
studie mravů – ne jen pro zábavu, ale i pro poučení, kopírování chování, zosobňování s hrdinou
studie filosofie – smysl života je cesta za moudrostí
studie analytické – analyzuje životy hrdinů, aby čtenář to byl schopen dělat na svém životě
všechny tři studie se protínají v jednom průniku => hloubka života
Otec Goriot – nejvydávanější román, penzion pro chudé paní Vauquerové, měl dcery, bohatý, manželka mu umřela,
dcery z něho všechno vytahali, dostal se do toho penzionu, vzpomíná, nade vše své dcery miloval, došlo mu to
až v penzionu, že s ním vyčůrávaly, Evgen Rastignac – vyslechne jeho příběh, mladý student práv, chce mu
pomoct, chodí za dcerami, ať ho aspoň navštíví, když Goriot umírá, běží za nimi, ať ho aspoň teď navštíví, ale
oni nemají čas, Evgen měl čisté pohnutky, že změní svět k lepšímu, uvědomí si, že musí být trochu hajzl –
vezme si jednu z dcer
Ztracené iluze – David – chce v životě něco dokázat, zodpovědný; Lucien – ví, že je hezky, využívá toho; David
koupil tiskárnu, tvrdě pracoval, ztroskotal; Lucien – intrikami se dostane aspoň na životní standard
15. Realismus a naturalismus ve světové literatuře
Úvaha, její možnosti a její využití v různých funkčních stylech(2/4)

Lesk a bída kurtizán – střet dvou názorů na kurtizány – lesk (krása a pozlátko) a bída (psychika a pokleslost), i
mezi kurvama různé kruhy – poslanci, u silnice,... i zde je to o stycích a průbojnosti, je zde ale i pasáž o
zákaznících – státníci, politici, malíři,...
Evženie Grandetová – nejlépe se čte, není dlouhé, nejméně popisů, žije na venkově, její otec skrblík – topí jen sva
měsíce, váží jídlo na den na jednoho, v noci se nesmí svítit, udržuje obě ženy, že jsou chudí, drží je
v nevědomosti, přijíždí synovec Karel – Grandet mu dává najevo, že je nežádoucí (jeho otec spáchal
sebevraždu kvůli dluhům), bojí se, aby tam nezůstal natrvalo, K+E se zamilují, hlavně E – byl zcestovalý a
mužný, Grandet ho chce vypudit, dala Karlovi své šperky => pro začátek, K musel odcestovat, matka náhle
zemřela, pak i Grandet, Evženie najednou sdělila obrovské jmění, byla ale už odkvetlá, K se oženil pro peníze,
když měla majetek zachovala se stejně jako její otec => vzala si muže pro majetek
Sestřenice Běta – žije sama, tváří se přátelsky, je to intrikářka, rozeštvává je, zraňuje
Bratranec Pons – žije sám, stárnoucí muž, dobrosrdečný, dětská mysl, sbírá steré předměty, má vzdálené příbuzné
– má je rád, upřímně, ale oni ho chápu jen jako závaží a leze jim na nervy => začnou se o něj zajímat, až když
umře a mohli by něco sdědit
Šagrénová kůže – (oslí kůže), román, ale trochu pohádka, kůže – plní všechna přání svému majiteli, ale čím víc
přání – tím se zmenšuje štěstí=> uvědomí si, že ho přání nedělají šťastným, že štěstí tkví v něčem jiném(vztahy)
Gobseck – Trávníček ho má nejraději, ale nečíst jako první, starý ošuntělý muž se živí lichvou, nejrůznější klientela,
jak chudí, tak i z vyšších kruhů, baví ho ovládat vlivné lidi, že oni se tváří, jakože jsou mocní, ale on se baví tím,
že on nimi hýbe, navenek vypadá chudě, ale je bohatý, je na smrtelné posteli a nevěří nikomu, obráti se na
svého mladého právníka => tomu to dá, ať se baví zase on => překvapen, že byl tak bohatý => pokračuje v tom
Gustav Flaubert -
na francouzském venkově, hmotně zajištěný, studoval práva v Paříži, celý život na svém venkovském sídle,
občas si vyrazil do Paříže, psal málo, přepracovával své romány, psal pro zábavu, bavili ho citové emoce jedince
(milenci, manželé), touhy => emoce, zklamání, ztráta iluze
Paní Bováryová – byl za něj obžalován za pohoršování, Ema – na začátku mladá holka, čekala na svého muže
(vybírali jí ho), provdali ho za lékaře Karla Bovaryho (již vdovec, staší, uctívaný), přistoupila k sňatku romanticky,
že to bude procházka vzrušením, plno změn, cestování, nové podněty, ale bylo to naopak, byl stárnoucí a tohle
všechno měl za sebou, ona byla živelná a tvrdohlavá, chtěla žít svůj život, on jí nerozuměl, ona ví, že se musí
podřídit, aspoň si hledá milence => Rudolf (založeno na sexu), tahal z ní peníze, spala s hodně chlapama, její
druhá vášeň byla nakupování => zadluží, uvědomí si, že není východisko => jde za Rudolfem prosit o peníze =>
nepochodí => zastaví dům jejího manžela => otráví se => nechá v tom svého manžela
Salambo – historická freska z antických dějin, Kartágo – punské války dělají oponu chaosu, za ní milostný vztah;
socha svaté Tanit, věří, že dokuď má na sobě oblečení je Kartágo v bezpečí, vzpoura otroků, v čele Matho, ví,
že jsou slabí, je chytrý, strhne plášť, získá morální výhodu => musí s nimi vyjednávat, aby lid byl v klidu =>
jednání nikam nevede => velekněz na ně taky lstí => jeho dcera Salambo (krásná, mladá) má za úkol zpátky
získat plášť, dostane se k Matho, ale zamilují se => on vymění rouchu za noc s ní ;), vydá rouchu => prohrají =>
Matho popraven => Salambo zemře žalem
Emil Zola
naturalismus (člověk není zodpovědný za své chování, je jako zvíře řízeno pudy), syn železničního architekta, otec
brzo zemřel, neměli peníze, musel ukončit studium, musel pracovat (v nakladatelství), začal svými povídkami,
došel k tomu, že by měl udělat cyklus jako Balzac
Cyklus Rougun-Macquartů aneb přírodopis a sociální historie rodiny za druhého císaře – aby si lidé
uvědomili, jak jsou sebestřední, sobečtí, zastal se Alfréda Dreyfuse (velezrada, nevinný), věděl, že je nevinný
=> s přáteli za něj bojovali proti státu, pak se ukázala jeho nevinna; tvořil experimentální romány = v jádru
románu je vědecký základ (determinismus) = teorie předurčenosti – genetika (vrozený charakter), - prostředí
(ve kterém žijeme, ve kterém jsme vyrůstali), - vztahy (výchova, sebevýchova)
autor v pozici pozorovatele, vědce, v cyklu se hlavní hrdinové prolínají mezi romány, jednalo se o příběhy jedné
rodiny, na začátku Adelaide – vzala si pana Rouguna a když umřel žila s panem Macquartů => manželské i
nemanželské děti (=> to jsou hrdinové dál)
Štěstí Rougunů – začátek všeho, zdá se idylický, aby se to mohlo pokazit
Zabiják – HH – Gervaisa, 15-letá holka, hezká, inteligentní, otěhotní se starším mužem => vykašle se na ní,
zůstává na venkově s rodiči v jiném stavu (svobodná matka na venkově tehdy zapovězena), poslali ji do
Paříže, kde se to lépe snese a oni zůstanou ti slušní, dokázala si vydělat, porodit a najít známost (pokrývač
Copeuau) – starší, zalíbila se mu => řekl ji na rovinu, že by si ji chtěl vzít, ona od života už moc nečekala, tak
řekla JO; ona prala prádlo, byla oblíbená, protože to dělala dobře => pronajali si dvě místnosti, měla
dvouletého syna Štěpána, žili si slušně, měli další děti (Anna -> Nana), jednou ale Copeuau spadl ze střechy –
málem se zabil, ona se do něj časem zamilovala => všechno dala na jeho záchranu, pak ho ale i trochu
rozmazlovala => v něm pocit výjimečnosti => začal se nudit a flákat po hospodách (kradl peníze), naštvala se –
pak mu ale hned odpustila, uvědomila si, že je alkoholik, jednou si přivedl kamaráda – otec Štěpána, začal u
nich bydlet, Lantier – slůvky ji ukonejšil, nakonec spala s oběma => život ji zkazil a ona s tím nemohla moc
dělat, Lantier – zase odešel, ona začala pít, prodávat věci, špatně pracovat, Copeuau ji začal mlátit => do
blázince, tam zemřel, děti postupně odcházeli – Štěpán - horník, Nana – prostitutka pro lepší pány, Gervaisa
zůstala sama, musela se vystěhovat do kumbálu, chtěla si vydělávat prostitucí, ale vypadal hrozně => bez
15. Realismus a naturalismus ve světové literatuře
Úvaha, její možnosti a její využití v různých funkčních stylech(3/4)

prostředků zemřela,
Zabiják = alkohol, který zničil celou rodinu lidí, kteří chtěli žít správně a čestně
Nana – prostitutka, ale hezká a chytrá, pronikla do vyšších kruhů, kde si našla kunšofty
Germinal – horník Štepán, ubohost horníků, malá mzda, brzo umírají, nebezpečná práce, Š sjedná stávku
Břicho Paříže – z rybí tržnice, smrdí z knížky
Doktor Pascal
2) ANGLIE
Charles Dickens
není čistý realista, trochu romantismu, v oblibě dětské hrdiny, děti v krutém prostředí – musí řešit svůj život, on sám
byl synem úředníka, ale ten se zadlužil => vězení pro dlužníky (i s rodinou), byli tam ale i lidi moudří a vzdělaní, od
12 let se živil sám, pracoval v továrně na krém na boty, vybabral se z toho, v 15 dostal místo písaře v kanceláři,
psal rád, začal psát různé povídky, nejdřív se mu vysmívali, pak mu jednu otiskli, líbila se => chtěli další, začal psát
romány
David Copperfield – malý chlapec žije se svojí matkou, otec zemřel, mají chůvu, matce se začne dvořit nějaký
muž, na první pohled dobrý, vezme si ho, nastává peklo, ujme se Davida, psychicky ho deptá, mají další dítě,
při porodu matka i dítě umře, Davida dá do internátní školy => vyčítá mu, že mu musí platit školu => dá ho jako
dělníka do své továrny, D nakonec uteče, mluvilo se o tom, že jeho pravý otec měl sestru, D ji najde, vezme ho
k sobě, nakonec se D ožení a Happy End
Malá Dorritka
Nadějné vyhlídky – román, malý chlapec, starší sestra, bez rodičů, ona ho peskuje, on si najde opuštěný dům na
nějaké zahradě, v domě je salón připraven k svatbě (dorty prolézají myši), o dům se stará nějaká podivná
žena, on se s ní skamarádí, čekala na svatbu, ale ženich jí nepřijel, tak čeká dál, pro kluka to bylo zajímavé
prostředí, když vyroste, dostane základní finanční obnos, dům nakonec shoří a zbortí se
Kronika Pickwickova klubu – Pickwick – zajištěný měšťan, navštěvoval klub, radil se, chtěl změnu => bude
cestovat se svými přáteli => jejich cestopis => byli okradeni => vězení pro dlužníky, je to o cestách a o tom, co
na nich zažili, psáno na objednávku, Trávníček nemá rád
Oliver Twist
3) RUSKO
Více se zabývali lidskou existencí, více filozofické
Fjodor Michailovič Dostojevskij
duchovně založený, měl epilepsii, uvědomoval si pomíjivost života, v dílech – proč je člověk dobrý a zlý, politicky
činný – hnutí Petraševci => snažili se svrhnout cara a absolutismus, ale byli prozrazeni, měl politické potíže =>
odsouzen k smrti, nechali ho čekat (dusit ve vlastní šťávě) => pak mu řekli, že dostal milost => žít na Sibiři
Zločin a trest – student univerzity Podion Raskolnikov – chudý student => chápal to jako ujmu => odhodlal se ke
spontánnímu činu => navštíví starou lichvářku => zabije ji a i její sestru, která ho uvidí => na životě staré babky
přece nezáleží, on dokáže s těmi penězi lepší věci (že ta vražda je vlastně dobrá) => upadne do nemoci
(halucinace, mdloby = jeho svědomí), stará se o něj jeho spolužák Razumichin, přijíždí jeho rodina (matka,
sestra), potkává Soňu (dcera opilce) => přesvědčuje ho, aby se přiznal, odmítá, policejní inspektor jde po něm,
ale nemá důkazy => nakonec se přizná, Soňa jde s ním na sedm let na Sibiř, tam si vyznají lásku, začnou nový
život, Soňa byla prostitutka z povinnosti
Bratři Karamazovi – 4 bratři, každý jiný, Karamaza je drží zkrátka, despota, na statku žije Grušenka (hezká dívka)
=> pro ně obraz ženství, zjistí, že má poměr se starým Karamazou, někdo ho ale zabije => zbytek se pátrá,
kdo to udělal (jeden z bratrů), vsuvka – legenda o velikém inkvizitorovi – filozofická pasáž o vině a trestu, o víře
v ideály a jejich ztrátě => že člověk trpí, i křesťanství
Idiot – kníže Myškin, žije ve svém vnitřním životě, psychicky vyšinutý a při tom moudrý
Zápisky z mrtvého domu
Lev Nikolajevič Tolstoj
(tolstoj – původně přídavné jméno), ze šlechtického rodu, osvícený, vzdělaný, patřila mu vesnice Jasná Poljana
(kde i žil na svém statku), chápal své nevolníky => donutil svou rodinu žít stejně jako jeho poddání, založil tam
školu (sám tam učil), založil špitál, výrazný filozof (Bible + myšlenky Petr Chelčického – zlu se nemá vzdorovat
násilím ale moudrostí), staral se o něj český doktor, ke konci života se zbláznil => rozešel se všemi => se svým
doktorem začal cestovat vlakem => asi chtěl uniknout smrti => umírá na nějaké stanici v dřevěné budce
a) kritický realismus
Anna Kareninová – symbol veliké literatury, dodnes připomínán, zobrazil univerzální osud ženy, i když sám byl
patriarchální, mladá žena petrohradského úředníka, syn 5 let, prožívá klasický život manželky, která má být
spokojená a starat se o dům a držet hubu, ale jí chybí láska => myslí si, že našla svoji životní lásku => voják
Vronský => naplní její život láskou => začne přemýšlet jak naložit se svým životem => opustí svého manžela
(to neexistovalo) = > zpočátku se jí nový život líbí => Vronský si uvědomí, že je Anna přítěž => žena civího
muže, nemůže si ho vzít => rozejdou se => zůstane sama => pochopí, co udělala (opustila své dítě) => jede
domů a setká se se synem => uvidí ji starý Karenin => vyhodí ji (musel se tak zachovat) => ona skočí pod vlak
Dětství, chlapectví a jinošství – autobiografie – svou dobu, svůj život, 3 díly
b) historický realismus
Sevastopolské povídky – pod vlivem bojů a války, ve které byl (Krymská válka)
15. Realismus a naturalismus ve světové literatuře
Úvaha, její možnosti a její využití v různých funkčních stylech(4/4)

Vojna a mír – nejvýznamnější realistické dílo, napoleonské války, tažení Napoleona do Ruska, držel se historie,
skutečnosti, všechno si zjistil, velkolepá historická freska, objektivní historické postavy, mnoho postav a hrdinů,
musel tam být i milostný vztah (1 žena, 2 muži – klasika :-)), skloubil válku a lásku (vztah na pozadí válek)
Anton Pavlovič Čechov
moderní realista, lékař, talent na povídky => „sevřené povídky“ (minimální dějová linie, jedna postava na sebe
strhne celý děj) nebo „Smích se slzami“ (obrazné označení dvou extrémů),
Povídky o psech
Vaňka – malý chlapec na ruském venkově, ztratil matku, idealizuje si vzpomínky na ni, čeledín, dělal podřadné
práce, touží po poklidném životě, upnul se k dědečkovi, že je to jeho vysvobození k lepšímu životu, napsal
dědovi dopis, inkoust rozmazaný slzami, zalepil, adresa: dědečkovi na vesnici, tragický příběh
Smrt úředníka – kdo má úřad je hvězda, ostatní se ho musí bát, poslední úředník, koupí si lístky do divadla,
strašně se začne smát, poprská chlapa před sebou, byl to jeho šéf, omlouvá se, šéf to vezme, úředník si
uvědomí, co to může mít za následky, začne se před ním plazit, furt se mu omlouvá, začne se mu to líbit,
úředník z toho má takovou psychózu a vyčerpání, že z toho do rána umře
Chameleon – HH se mění tak, jak se mu to hodí
Divadelní hry na venkově
Strýček Váňa; Tři sestry; Višňový sad; Racek
4) POLSKO
Henryk Sienkiewicz
dostal Nobelovu cenu, historický realismus – nejrůznější období, dlouho a dokonale studoval prameny, ceněny po
stránce literární i faktické, mnohem silnější příběhy, hluboké
Quo Vadis? – (= Kam kráčíš), novo zákonní citát z Bible, prvotní křesťanská společnost v Římě, za císaře Nerona
(zakázáno křesťanství), živé objektivní postavy (sv. Petr, sv. Pavel) – organizátoři, požár v Římě => začnou za
to stíhat křesťany (ale udělal to Neron), Vinicius – krásný, mladý, ušlechtilý, pohanský měšťan (přítel Petronius
Arbitel) => zamiluje se do Lygie (otrokyně ale původně princezna, ale žije si poklidně jako křesťané) => má
ochránce Ursus – hlídá ji, L odmíta V, nemůže si ho vzít => V se ji snaží pochopit => V nakonec přechází ke
křesťanství (v lásce není nic zapovězeno), V mění myšlení, nejdřív si myslel, že si může dovolit vše (ona přeci
otrokyně), ale je to on, kdo se změnil, velmi čtivé
Ohněm a mečem; Pan Wolodyjowski; Křižáci; Pouští a pralesem
5) NORSKO
Henrik Ibsen
dramatik, stal se ředitelem norského Národního divadla, psal s psychologickými náměty, snažil se, aby to bylo ze
života, aby lidé hledali svoje živé náměty, divadelní hry – analytické, analýza psychického stavu hrdinů, ze své
současnosti, herci na jevišti řeší důsledky, které se odehráli před tím, příběh si museli domyslet, protože tam byli
jen ty důsledky, hry nebyly dějové, spíše konverzace postav
Nora – někdy jako Domov loutek, manželka poctivého bankéře, finančníka, ona dříve nežila čestně, manžel
onemocněl TBC, ona falešnou směnkou dostala peníze, pak se to provalilo, když měl být vyhozen jeden
zaměstnanec, ten věděl, jak to bylo, dozvěděl se to manžel, neodpustil, musela odejít
Divoká kachna
Peer Gynt – jediná není analytický o norských válkách
15.b ÚVAHA, JEJÍ MOŽNOSTI A JEJÍ VYUŽITÍ V RŮZNÝCH FUNKČNÍCH STYLECH
Podstata – formulování vlastních myšlenek k tématu, subjektivní, záleží na autorovi, velmi pečlivý závěr (shrnout
nebo jednu myšlenku vytknout, dojít k obecnému tvrzení), rozvinutá a bohatá slovní zásoba, stanovujeme
soudy a myšlenky, větnatá složitá souvětí
Na úvaze založeny i jiné styly – fejeton, sloupek, článek, kritika, esej (úvaha na odborné věcné téma), recenze
(hodnocení uměleckého díla)
Řečnické otázky – co to je?, k čemu?, sami si odpovíme
Na potítku musíme vymyslet společenské či politické téma na úvahu (menšiny, žena ve spločnosti,...)