7.

Klasicismus, osvícenství a preromantismus ve světové literatuře

Publicistický styl, jeho projevy a funkce (1/3)

KLASICISMUS
vznik ve Francii na dvoře Ludvíka XIV, 17.st., štěpení světa ve stylu života (baroko X klasicismus), Klasika =
nejlepší, vymykající se, nezávislé na čase, Francie – vzor absolutistického státu, spíše než k Bohu racionalismus,
ideály: harmonie, pravda, krása, jednoduchost, střídmost, přesnost (příklad na parcích: francouzská – Květná
Kroměříž – symetrické, geometrické tvary X anglická – Podzámecká Kroměříž – imitace volné přírody)
myšlenkový základ – Antika – architektura – sloupy, pravé úhly, trojúhelníkové průčelý, římsy, katedrála sv.
Pavla v Londýně, Petrohrad (hodně památek vystavěno za Petra Velikého), Stavovské divadlo, zámek v Lednici,
zámek ve Versailles, palác u Hybernů
Salóny – příjemneé prostředí, shromažďování lidí, pro zvané, společenský kvas => nové nápady
Hudba:
Beethoven, Mozart, Haydn, J. V. Mysliveček, J. Stamic
Literatura:
dělení: a) vyšší – tragédie, óda, epos
b) nižší – komedie, bajka (epigram)
Filozofie:
RENÉ DESCARTES → „Myslím, tedy jsem“ – myšlení (člověk) je jediný bod, o kterém nelze pochybovat
Literatura:
Jean Racine - postavy, jaké jsou, francouzský spisovatel a dramatik
Faidra – antické kořeny, silný příběh, Theseus odešel do války, nechal doma menželku Faidru a nevlastního
syna Hipolytose, F. se snažila H. svést, on ji odmítl, ona zažaloval králi, že jí chtěl svézt on, T. uvěřil a
vyhnal ho, F. podlehla výčitkám, přiznala se manželovi, vypila jed
Pierre Corneille
Cid - Rodrigo Cid zabil otce své milenky (Chimeny), jak se k tomu postaví, láska k milému nebo vrah otce,
panovník mu odpustil vraždu, ona taky
Jean de la Fontaine – inspiroval se bajkami po Ezopovi
Jean Baptiste Poquelin (Moliér)
změnil jméno, protože pocházel ze šlechtické rodiny a cestoval s divadelní společností → podřadné, nadčasový,
všechny kolem kritizoval (neoblíbený), umřel při hře „Zdravý nemocný“ (oborvksé ovace), ve svých komediích
sarkasticky zachycuje charaktery měšťanstva, šlechty, církve i panovníka
Škola žen
Lakomec – jen peníze, ukradnou mu truhlici (ztráta životního díla), známá divadelní verze → Filipovský,
Kopecký, Preis
Tartuffe - Měšťácké prostředí, kritika společnosti, pokrytectví, podlézavosti a touhy po majetku.
Zdravý nemocný
Misantrop
Don Juan
Scapinova šibalství
Carlo Goldoni - napsal 200 her, Comedia dell’arte = improvizace, napsána jen kostra hry, jako tajemník
velvyslance v Miláně
Poprask na laguně
Sluha dvou pánů - Hlavní hrdina sluha Trufaldino (Donutil).
Benátská vdovička
Hrubiáni
OSVÍCENSTVÍ
Osvícené – moderní, inteligentní, nové, neotřelé; politická ideologie (i společenská) v 18.st., kult rozumu
(racionalismus), zmenšuje kult náboženství, hl.slovo měšťanstvo,
a) Francie
Encyklopedie aneb racionální slovník věd, řemesel a umění – člověk musí o něčem přemýšlet, převratné,
encyklopedisté – Denis Diderot, Jean d’Alambert, Jean Francois Maria Arouet Voltaire
Jean Francois Maria Arouet Voltaire - Voltaire=přezdívka, skvělý uživatel jazyka, skvělé a chytré
vyjadřování, psal prózu, básně a drama, historik a filosof, královský historik, šlechtický stav, vše
kritizoval před kýmkoliv => byl vězněn, musel odejít, chvíli byl v Dánsku, Prusku, Švédsku, umřel ve
Švýcarsku
Filosofický slovník – vše v tomto oboru
Filosofické listy – jeho návrhy
Století Ludvíka XIV
7. Klasicismus, osvícenství a preromantismus ve světové literatuře
Publicistický styl, jeho projevy a funkce (2/3)

Candide neboli optimismus – Candide = prostý muž, věří bezmezně v Boha, víra by neměla být slepá,
ukazuje to s humorem
Charles Louis Montesquieu
O duchu zákonů – principu států, despocie, monarchie, co je dobré a co špatné
Perské listy – perský princ, cestoval po Evropě, posílá listy do Persie, aby si uvědomili, co je špatné
b) Anglie
Daniel Defoe –
RobinsonCrusoe – román, měl poznámky ztroskotance, Robinson si věděl se vším rady,
Jonathan Swift
Guliverovy cesty – naučné, cesta po moři, objevuje různé ostrovy, různé lidi, fiktivní cestopis, kritizoval
poměry v Anglii na jiných ostrovech
PREROMANTISMUS
jinak sentimentalismus (citovost), exotika, Americká divoká příroda, indiáni, svobodomyslnost, láska k vlasti,
originalita, starobylost, minulost, vznešenost, život obyčejných lidí, vodní plochy, zříceniny, hrady, láska,...
Jean Jacques Rousseau – narozen v Ženevě, považoval se za Francouze, filosof, kritik, spisovatel, užil si i bídy
a strádání, podílel se na encyklopedii, odsuzoval rozum (později Ludisté), před rozum klade cit,
Rozprava o příčinách a původu nerovnosti –
Mezi lidmi – proč je jeden chytrý bohatý a druhý ne
Julie aneb nová Heloisa – román v dopisech, učitel a dívka z bohaté měšťanské rodiny
O smlouvě společenské – jak se domlouvat, důraz na demokracii
Johann Wolfgang Goethe – spisovatel, filosof, učitel, právník, narozen ve Frankfurtu, nad Mohanem,
vystudoval práva, začínal psát milostné dopisy, básně, mnoho dívek a žen, zabýval se lidovou německou
slovesností, miloval antiku a renesanci, ovlivněn Velkou francouzskou revolucí (rovnost-volnost-
bratrství), hnutí: Sturm und Draug (bouře a vzdor) – myšlenkový směr, svoboda jedince, nerespektoval
autority, rozum X cit
Utrpení mladého Werthera – román v dopisech, nešťastná láska, nemůže mít dívku => sebevražda
Trilogie vášně
Elegie z Mariánských lázní – elegie=žalozpěv, obě básn. sb., zklamán ze vztahu s Ulrikou Lewetzovou
Elegie římské
Viléma meistera léta učednická
Faust – nej dílo, námět není jeho (stará německá pověst), doktor učený; ďábel = Mefistofeles, napsal jako
báseň, obohatil filosofickými úvahamy, F. si uvědomuje, že všechno nezná => Mefistofeles, když obsáhne
všechno vědění, půjde jeho duše do pekla, z F. nejučenější člověk světa, užíval toho, setkal se s dívkou
Markétkou (vášnivá láska) -> syn; sice všechno věděl, ale neznal budoucnost => takže nikdy nemohl
vědět všechno :) chtěli se F. pomstít, zabili mu syna, M. obviněna z jeho smrti a zabita, F. obviňuje ďábla
2. díl: Mefistofeles si uvědomil, že mu nedal všechno, že F. má pravdu, povolal ze záhrobí Helenu
(Antika), F. a H. se zamilují, syn Euforion (symbol blaha, naplnění, smysl života), hledal smysl života –
rodina (pomíjivé), poznání taky ne (to už věděl), vyžádal si veliké území bažin od panovníka (toho před
tím zachránil od bankrotu), odvodnil ho, půdu dával obyčejným lidem, v tom je smysl života =>
nemyslíme na své štěstí, ale na štěstí jiných => ďábel si nemohl vzít jeho duši do pekla
Fridrich Schiller – přítel a spolupracovník Goetheho, hnutí bouře a vzdor, básník, překladatel, filosof, prozaik,
dramatik, znali Čechy a Prahu, jezdili sem
Valdštejn – dramatická trilogie z českých dějin
Loupežníci – drama
Úklady a láska – drama
Óda na radost – text i název převzal Beethoven
7.b PUBLICISTICKÝ STYL, JEHO PROJEVY A FUNKCE
Publicistika = styl sdělovacích prostředků, TV, rádio, noviny, internet, jeho podřazený styl je žurnalistika (pouze
to tisknuté, noviny)
Funkce: informovat, zaujmout, co lidi zrovna zajímá, vyjádřit svůj názor, něco z toho čtenář měl, poučení,
působivost, získat adresáta, aktuálnost
Požadavky na publicistu: všestranné vzdělání a přehled, energičnost, osobní nasazení, schopnost rychle tvořit
text, objektivnost, inteligence, dodržování normálních a lidských zásad, přesnost, píle, stálé získávání
informací, sebekontrola, sebevýchova, ověřování informací, pečlivost, celoživotní studium
7. Klasicismus, osvícenství a preromantismus ve světové literatuře
Publicistický styl, jeho projevy a funkce (3/3)

Útvary: zpráva (strohé informace), úvodník (hlavní zpráva dne, stanovisko redakce, detailní), článek (osnova),
komentář (názor autora), reportáž (přímé svědectví autora), sloupek (princip fejetonu), fejeton (aktuální
téma, kritický ráz, nadhled, sklon k humoru, překvapivý závěr), interview (příprava otázek, poznat osobu)