Henrik Ibsen

(1828 – 1906)

Norský realismus

1. Slavný norský dramatik, zakladatel realistického moderního dramatu, jeho hry měly
premiéry nejen na norské scéně, ale také jinde v Evropě v Chicagu. Psal tzv. analytické
hry (hrdinové před očima diváků odhalují příčiny svých špatných rozhodnutí, což je pak
vede k osobní tragédii). Pracoval se 3 časovými rovinami – minulostí ve vzpomínkách,
současností i budoucností. Přítomnost sdílejí hrdinové s diváky. Pocházel z obchodnické
rodiny, krátce pracoval jako lékárnický učeň, brzy se začal věnovat dramatické tvorbě.
Působil jako dramaturg, režisér a ředitel v divadle v Oslu, 27 let žil v zahraničí (Itálie,
Německo), vrací se zpět do Norska. Začínal básněmi, v nichž kritizoval maloměšťáckou
společnost.
2.
Hry můžeme rozdělit podle zaměření: z norské národní historie
titánská dramata = rozměrná, vycházejí z folklóru,
motivy z mytologie (Peer Gynt)
společenské hry (Nora)
hry v duchu symbolismu

K jeho začátkům také patří: Komedie lásky (verš. drama) – zaobírá se otázkou náhledu na
lásku ze dvou hledisek (zodpovědného a
nezodpovědného muže)
3. Stěžejní díla:
Peer Gynt (pohádkově fantastická veršovaná hra) – 5 jednání
- drama stojí formálně na přechodu od romantismu k realismu
- vychází z lid. folklóru
Pozn.. hra reagovala na tehdejší problémy společnosti, Ibsen vytvořil typ
prospěchářského egoisty, nezodpovědného člověka, který promarní
většinu svých možností. Základ plnohodnotného života vidí Ibsen v
rodině, vyzdvihuje poslání ženy, moc lásky.
Dílo je zfilmované + operní verze

Domov loutek (hra o 3 dějstvích) – známější pod názvem Nora

- téma partnerských vztahů, rovnoprávnosti ženy a muže v manželství
- děj se odehrává o Vánocích v měšťanském bytě
- Nora, manželka advokáta Torvalda Helmera, který je jmenován ředitelem
banky, je vydírána úředníkem Krogstadem, který má zájem o místo v bance
a nutí Noru, aby u manžela za něj intervenovala.
- Krogstadt ji vydírá, protože ví o podvodu, kterého se z lásky k manželovi
dopustila (podepsala falešnou směnku jménem svého mrtvého otce, aby
získala prostředky na manželovo léčení, nyní směnku tajně splácela
z vlastních prostředků)
- Nora odmítá a vše manželovi prozradí, ale on ji nepochopí a zahrne
výčitkami, bojí se o svou kariéru.
- Nora, do této doby naprosto poslušná a oddaná žena, se vzbouří, prožívá
psychický stres, pochopí, že jí byla v manželství přidělena jen pasivní role
bezbranné loutky, od manžela a rodiny odchází. Rozhodnutí nezmění ani
 tehdy, když se na přímluvu Nořiny dávné přítelkyně z mládí Krogstadt
omluví a směnky vrátí, nezlomí ji ani manželova snaha o usmíření.
Pozn.: technika komorního dramatu, v němž se pozornost soustřeďuje na
ústřední dvojici, zápletka je velmi jednoduchá, postupně divák nahlédne
do vnitřního světa hrdinů:a) Helmer – terorizující slaboch
b) Nora – energická, trochu lehkomyslná,
hraje roli naivně oddaného dítěte
Hra měla při své premiéře v Kodani úspěch (r. 1879). Kritika ji označila
jako výzvu k boji za žen. emancipaci.
V mnoha inscenacích měnili autoři závěr např. Nora se po letech vrací,
protože se manžel změnil, Nora z domova vůbec neodejde.