PEDNKA I poznmky Pedmt: Prvo mskokatolick crkve latinskho obadu.

. (Existuje 21 crkv vchodnho obadu, kter jsou v jednot s mskm biskupem = papeem, ale maj sv vlastn liturgick i organizan tradice). Kanonick prvo: nzev pochz z eckho kannes tak se nazvaly prvn normy, kter vzely z crkevnch koncil, na rozdl od nmoi = zkony, jak se nazvaly prvn normy dan csaem. Obsahuje zkony vydan nebo schvlen kompetentn autoritou. Jejich clem je dobro spoleenstv crkve - spsa due (Salus animarum suprema lex.) Jak zkony kanonick prvo obsahuje: (hierarchie!!) 1.Bosk zkon: 1.1 pirozen 1.2 - pozitivn 2. Pozitivn crkevn zkony dan autoritou, kter m v crkvi zkonodrnou moc. 3. Civiln zkony (kanonizace civilnch zkon) v tch oblastech, kde je crkev pijm a stav na rove crkevnch zkon, pokud neodporuj tmto nebo boskm zkonm. P. adopce, smlouvy. Ad 1.1 Bosk prvo pozitivn Je dn Bohem pro kesany. Prameny: Psmo svat (Bible): normy a struktury boskho prva jsou obsaeny ve zjeven: ve slovech a inech, kter Bh zjevil svmu lidu ve Starm a Novm zkon. Bible je soubor knih inspirovanch Bohem. Obsahuje texty, kter se vztahuj k djinm spsy, teologick tmata vyvolen, zaslben, Zkona a smlouvy, i texty, kter se zabvaj mstem lovka ve svt. Dl se na Star zkon (46 knih z rznch obdob a rznho literrnho nru) a Nov zkon (27 knih, z toho 4 evangelia = svdectv Jeovch uednk, Skutky apotol, 21 dopis apotol kesanskm obcm, Zjeven sv. Jana). Star zkon je zjevenm Boha idovskmu nrodu. Ten si Bh vyvolil jako svj lid a ukazoval mu svj pln s nimi, dval mu sv zkony. Jeho clem bylo pipravit se na pchod Mesie Zachrnce, kterm byl Je Kristus. O nm, jeho ivot a o ivot prvotn crkve pak mluv Nov zkon. Tradice normy, kter nejsou obsaeny v Bibli, pedvali se vak v Crkvi od jejho potku po stalet. [O jejich existenci svd i Bible sama: nap. na konci Janova evangelia se pe: Je jet mnoho jinho, co Je uinil; kdyby se mlo vechno dopodrobna vypsat, myslm, e vy cel svt neml dost msta pro knihy o tom napsan. (Jan 21,24)]

Pklad: - zkony tkajc se svtost (kest, .) kdo je me udlovat, co pitom mus pouvat a kat. - hierarchick uspodn autority v crkvi pape, kn. Ad 1.2 Pirozen zkon Je to zkon, kter vychz z lidsk pirozenosti z toho, co in lovka lidskou bytost, a u duevn nebo tlesn. Plat semper, ubique et apud omnes tedy: vdycky, vude a pro vechny, numquam deficit et dispensari nequit , tj. nezvis na lidsk vli a lidsk vle je neme zmnit. (Pklad - prvo na manelstv - manelstv mezi pbuznmi v 1. stupni linie pm i ve 2. Stupni bon linie. Incest. (jsou proti pirozenmu prvu). - prvo na obranu.

Etick zkony: prvo je minimem etiky. Jeho vnmni (pravidla, kter mme dodrovat, chceme-li naplnit posln lovka) najdeme v rznch kulturch po celm svt: Hinduismus: podle hinduistickch tradic jsou svt (kosmos) a lidsk spolenost regulovny dem i uritm zkladnm zkonem (dharma), kter je poteba zachovvat, pokud nechceme vyprovokovat velk katastrofy. Podle etick nauky hinduismu, jej soust je nauka o pevtlovn, maj nae dobr nebo patn skutky vliv na budouc zrozen to m velk vliv na jednn lovka ve vztahu k druhm. V hinduismu nachzme tak ekvivalent toho, emu se k zlat pravidlo (jaksi zklad pro nae jednn spolen vem lidem): co nechce, aby druz dlali tob, nedlej ty jim: Nebude konat druhmu to, co je povaovno za kodliv pro nho samho. Budhismus se obvykle definuje pomoc ty vzneench pravd, kterm Budha uil po svm osvcen, a ty zn: 1) realita je utrpen a nespokojenost, 2) pvodem utrpen je touha, 3) konec utrpen je mon (uhaenm tto touhy), 4) existuje cesta, kter vede ke konci utrpen to je osmer vzneen cesta, kter znamen praktikovn disciplny, koncentrace a moudrosti. Charakteristikou budhismu je hlubok altruismus a rozhodn zachovvn nensil. nsk civilizace. Zde se setkvme s taoismem a konfucianismem. V taoismu plat, e cesta, neboli Tao je prvoadm pricipem, nemnnm v celm vesmru. Je to princip trval promny pod vlivem jing a jang dvou protikladnch a zrove se doplujcch pl. lovk m hledat harmonii s prodou, jak materiln, tak duchovn. Konfucianismus u, e k harmonii s prodou i ve spolenosti dospjeme dky etice sprvn mry vztah . Obnoven vztah (l) je mtkem pro vechno a uvd lidskou bytost do pirozenho du vc. Nebeskou cestu (tien tao) pak ukazuje praktikovn pravidal: co nechce, aby se dlalo tob, to nedlej druhm. Africk tradice. Zkladn realitou je sm ivot a idelem lovka je nejen t bez starost a do st, ale hlavn petrvat, zstat i po smrti ivouc silou. To se dje prostednictvm potomstva. Poslnm lovka je zabezpeit vtzstv ivota nad smrt a to tak uruje jeho etick jednn: to, co podporuje poet ivota, jeho udren, ochranu a rozvoj, a skutky, kter

pomhaj rstu komunity, jsou dobr, zatmco skutky, kter jsou kodliv pro ivot jednotlivce nebo spoleenstv jsou hodnoceny jako patn. Islm. Islmsk zkon (zahrnuje spoleensk, morln i nboensk normy) vnm sm sebe jako dan pmo Bohem. Je zaloen na poslunosti: konat dobro znamen zachovvat pikzn. lovk svm rozumem poznv, e zkon je zjevenou skutenost, a t z nj konkrtn prvn principy. eck a msk prameny. Klasickou hrdinkou mylenky, e existuje pirozen zkon, kter pedchz pozitivnmu prvnmu ustanoven, je Antigona , hlavn postava eck tragdie eckho bsnka Sofokla (eck tragdie jsou vbec bohatstvm archetip lidskho jednn a vztah). Antigona je dcerou krle Oidipa. Jeden z jejch dvou bratr, Polykeikes, se vzbou proti krli, bojuje se svm bratrem Eteoklem a oba v souboji zahynou. Krl Kreon vyd zkon, e Polyneikes jako vzbouenec nesm bt pochovn, ale ponechna pospas ps a dravcm. Antigona se ale bratrovo tlo pohb a vykon pohebn obady, aby mohl mrtv sestoupit do podsvt (posypat hlnou). Pitom je chycena a na otzku krle, jak se mohla opovit pestoupit jeho zkaz, odpovd: Ten zkaz nevydal hromovldn Bh A rovn ani z podsvt, kam pijdeme, nm lidem nikdo nedal zkon takov. A nepipoutm, e by zkon, ten i ten, Vydan tebou, lovkem, sml platit vc, ne nepsan a nevvratn vn d. Jen to jsou toti pro mne platn zkony, A ty se nezrodily vera nebo dnes Jdou z hlubin asu, do nich nikdo nedoz. Ty nikdy nepestoupm pro strach z lovka. (peklad Vclava Rene) - nedl rozdl mezi bratry a ti ve smrti maj stejn prva. Kren: ten zkon m bt vchovn, vichni maj vdt, e odboj proti sttu se nevyplc pouv logiku politika. (kdo nad vlast ptele vak klade, toho necenm si nic) Antigona mu ale k: mrtv maj prvo na stejnou ctu. Krl se odvolv na Dia: Zeus chce, aby vladai vydvali zkony. Antigona: Ale Zeus tak chce, aby vichni mrtv bylo pohbvni: argumentuje zkladn spravedlnost. Stav proti sob spravedlnost a zkon. Kren odsoud Antigonu k smrti d j zavt do jeskyn. Odvolv se na to, e obec je panstvm vldcovm. Cel obec vak stoj za Antigonou, vid jej in jako estn, krsn a slavn, vtc Teiresis krle napomn a dui nectn zavel do hrobu, a mrtvmu es rovu nedopl ni pocty pohebn a brn mu, by seel odtud k bohm podsvtnm. Ni ty ni bozi nebes nemme na prva, jedn tedy nsiln., i jeho syn Haim Antigonin enich. Krl zmn sv rozhodnut, ale mezitm se Antigona v jeskyni obs, jeho syn spch nad jej mrtvolou sebevradu a zabije se i krlova manelka. Pokud je poruovna spravedlnost, neexistuje dn dvod, pro poslechnout zkon. Je poteba se postavit nespravedlivmu zkonu. (svdectv pravd) Platn a Aristoteles

Rozliuj zkony, kter maj pvod v urit konvenci, jsou to pozitivn rozhodnut, a zkony, kter jsou platn na bzi pirozenosti, kter zavazuj vechny, vdy a vude. Podle Platna je pirozen prvo normou pro zkonodrce a obany, kter slou za zklad pozitivnm zkonm a jako nco, podle eho se posuzuj. Podle Aristotela se jedn o nejvy normu mravnosti a o esenciln formu pirozenosti. (Esence essentia esse = bt - podstata vci, to co dl danou vc tou uritou vc). Esence je to, co se uskuteuje v byt. (Tom Akvinsk, Summa theologica, I. 39. 2. 3) Z toho jsem poznal, e jsem substance, jej cel esence tkv pouze v tom, e mysl. (Descartes, Rozprava o metod IV.) Cicero: tento zkon je nejvy mtko vloen do pirozenosti, kter nm naizuje, co je teba konat, a zrove zakazuje to, co je s nm v protikladu (De Legibus, I, VI, 18: Lex est ratio summa insita in natura quae iubet ea quae faciendae sunt prohiberque contraria. Bible obsahuje mj. tzv. mudroslovnou literaturu, kter se zabv mstem lovka ve svt. (P. Kniha Moudrosti, Kniha pslov, Kniha Sirachovcova). Podle tto literatury existuje sprvn, moudr zpsob ivota a spravovn zleitost. Tato moudrost pochz od Boha a lovk m na n ast Crkevn Otcov (= druh generace po apotolech): Od Boha pochz jak zkon pirozenosti, tak zjeven zkon. (Klement Alexandrijsk) Sv. Augustin: normy spodanho ivota a spravedlnosti vyjdeny v Bom Slov, kter je nsledn vtiskuje do srdce lovka, a to jako peetidlo, kter se z prstenu vtiskuje do vosku, ani by opustilo prsten. Ve stedovku pak byla patristick nauka spojena s koncepc tzv. prva nrod (ius gentium, podle kterho existuj krom mskho prva (ius romanum) univerzln prvn principy, kter upravuj vztahy mezi jednotlivmi nrody a jsou zvazn pro vechny. (Gaius, Instituta (II. Stol. P. Kr.): Co pirozen plat mezi vemi lidmi, to je u vech nrod stejnou mrou steeno, a to se nazv prvo nrod, jako by toto prvo uvaly vechny nrody. msk lid tud uv zsti sv vlastn prvo, zsti prvo spolen vem lidem.) Dosahuje jaksi zralosti a nabv sv klasick podoby. V zsad vychz z Aristotela. Scholastika dv pirozenmu zkonu prostor urit autonomie vzhledem k du nboenskho zjeven. Pirozen zkon pedstavuje urit referenn bod a kritrium, v jeho svtle se pak hodnot prvoplatnost pozitivnch zkon a partikulrnch mrav. Modern historie: rozvj se scholastick nauka v irm kulturnm kontextu, zvlt v souvislosti s kolonizac Ameriky, kde dominiknt teologov (Francesco de Vittoria, Bartolomeo de Las Casas) se odvolvali na pirozen zkon kdy hjili prva nekesanskch mstnch nrod proti imperialistick ideologii uritch evropskch stt a kali, e tato prva psluej lidsk pirozenosti a nezvisej na konkrtn situaci pomru tchto lid ke kesansk ve. panlt teologov tak poloili zklady mezinrodnho prva jako urit univerzln normy, kter by regulovala vztahy mezi stty a nrody.

V modern dob dochz k sekularizaci pojmu pirozenho prva. Pispv tomu narstajc rozdlovn vry a rozumu, reformace ve stedovku a snaha o pekonn nboenskch konflikt nsilm. Nauka o pirozenm zkon tedy usiluje odhlet od jakhokoliv specifickho nboenskho zjeven: d kter by se ukldal vem i v ppad. pokud by Bh neexistoval. (Hugo Grotius). Ovem odvolvaj se na nj stle i pedstavitel crkve, nap. v 19. Stol. Pape Lev XIII. V encyklice Libertas praestantisimus kde vymezuje limity obansk autority a k, e pokud naizuj nco , co je v rozporu s bom i pirozenm dem, je teba poslouchat spe Boha. Dle nap. Jan XXIII., encyklika Pacem in terris, Pavel VI., encyklika Humanae vitae. Katechismus katolick crkve (l. 1954-1960) a encyklika papee Jana Pavla II. Veritatis splendor (l. 40-53) dvaj pirozenmu zkonu rozhodujc roli ve vkladu kesansk morlky. Po konen II. Svtov vlky jako reakce na to, e vlen zloinci se odvolvali na to, e plnily zkony (ist pozitivismus) vznikl v r. 1948 vznamn dokument: Veobecn deklarace lidskch prv. Definuje nezadateln prva lidsk osoby, kter pekrauj pozitivn zkony stt, a proto mus pedstavovat zkladn mtko a referenn bod pro prvn systmy jednotlivch stt. Tato prva nejdou poskytovna zkonodrcem, ale prost deklarovna jako nco, co existuje objektivn a pedchz rozhodnut zkonodrcem, protoe vyplvaj z uznn dstojnosti, je pslu vem lenm lidsk rodiny.

Mluvme zde o etickch zkonech, ale jsme prvnci. Prvo je etick minimum. Prvo brn jedinou morln hodnotu - a tou je rovnost (ugualianza, parit). Prvo je sluba, ne moc. . Pirozen prvo nezvis na vli zkonodrce i vldce, je objektivn (objektivnost - realita nezvis na na vli - ale na naem pohlav, zdrav, datu narozen, atd.) Pozitivn prvo - je dno zkonodrcem. Krajn pozitivismus: Kelsen kein Imperativ ohne Imperator - podle nj neexistuje norma, kter nem pvod v njakm aktu vle. Problmem nen spravedlnost, ale platnost prva. Prvo = zkon. stoici: prvn pedpis pirozenho prva - sta se tm, m jsi - nae vlastn identita./rvo garantuje nai hodnotu jako osoby. PP - jsou pedpisy pirozenosti, kter slou k na realizaci jako lidsk osoby. Messner: Pirozen zkon me bt definovn jako d existence. Antika a stedovk: prvo je ve slub morlky. Ius est ars boni et aequi; iuris praecepta sunt tres: honeste vivere, alterum non laedere, suum cuique tribuere. (Sv. Augustin: Non est lex quae justa non fuerit.) (Sv. Tom: Jus est objctum justitiae.) Prvo vychz z morlnho zkladu. Oddlen prva od morlky: reformace - z toho plyne - prvo m svou morlku nezvislou na nboenstv i etice. Krize iusnaturalismu zan s modern vdou, s vdeckm riducionismem, s kriz filozofie pirozenosti a odmtnm metafyzickho mylen. Chpn prva jako pouh konvence.

__________________________ Literatura: DAGOSTINO F., Lezioni di Filosofia del Diritto, Torino 2006. MONTAN A., Introduzione al diritto canonico. Ad uso degli studenti degli Istituti Superiori di Scienze Religiose, 2 Ed., Roma 2010. Mezinrodn teologick komise, Hledn univerzln etiky: nov pohled na pirozen zkon, in Dokumenty Mezinrodn teologick komise vnovan morln teologii a etice, Karmelitnsk nakladatelstv, Kosteln Vyd 2010. http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/cti_index_it.htm italsk a francouzsk text. Katechismus katolick crkve, Karmelitnsk nakladatelstv, Kosteln Vyd 2002, http://www.katechismus.cz/