MSTO PRVA V LIDSK SPOLENOSTI

Baldus de Ubaldis (14. stol., uitel prva na universitch v Bologni, Perugii, Pise, Florencii,
Padov a Pavii):
Ubi societas, ibi ius. - kad spolenost lid potebuje njak normy, aby mohla naplnit svj
cl.
Vlastnosti prva: - povinn, mrotvorn, sdruujc, oteven.
Prvo je vyjdeno zkonem.

Zkon je specifick druh vztahu.

Aristoteles: prvo pat k podstat lovka, jako bytosti, kter je prostedn mezi bohy a
andly. Prv tento ontologick stav prostednosti umouje lovku degradaci do sub-lidstv
nebo sublimaci v super-lidstv. Podle zpadnho mylen tato prostedn pozice mezi plnou
konenost a nekonenost vysvtluje ambivalenci lidsk osoby: lovk neije pouze, aby
peil, jako zvata, ani nen pln svobodn jako Bh, ale jeho ivot se odehrv v dialektice
j-ty.
Koexistence s druhmi, ke kterm mohu mt vztah bu jako zve ( homo homini lupus) nebo
jako bratr, kter dv zdarma (homo homini deus). Mezi tmito ply se pohybuje lidsk ko-
existence.

Prvo je dimenze, kter je vlastn lovku proto, e je lovk, zahrnuje svm zpsobem
celou lidskou bytost.
Nen nadazenou formou vztah mezi lidmi, ale je jednou z forem vztahu neoddlitelnou od
ostatnch, a to kvli druhu svobody, kter je nutn, aby lovk il jako lovk, ale kter
potebuje obsah, jak si sama neme dt, aby byla ita dstojn.

Lidsk jednn, kter je agresivn, nsiln, nenvistn, akoliv existuje ve struktue lidsk
bytosti, ve skutenosti znemouje lidsk ivot.
Spoluprce, ptelstv, vzjemn vztahy umouj naopak koexistenci, ivot a mohou tedy
vytvet urit koexistenciln formy, kter maj jeden cl garantovat, zabezpeit, aby bt
s druhmi se vyvinulo v bt pro druh a aby nedegradovalo v bt proti druhm.
- To je ontologick podstata kad povinnosti, a t prvn zvl. Prvo, tak jako svm
zpsobem morlka a politika (a obecnji kad aktivita, kter vede lidi ke vzjemnm
vztahm) je vnmno jako povinn prv proto, e upevuje positivn pouta mezi
lidmi a je brzdou vzniku neptelstv a boj.
Jako praktick aktivita se tedy prvo jev jako povinn a mrotvorn. To je vlastn
charakter prva. To nm brn uznvat jako prvn jakkoliv normativn systm, kter
institucionalizuje nsil v jakkoliv form (nap. otroctv).

Dva dleit pojmy: zkonodrce a spravedlnost

Zkonodrce: Zkonodrce nastupuje ve chvli, kdy spolenost doshne stupn, kde u nesta
prvn normy implicitn a roziuj se monosti spor mezi leny spolenosti. Tady tedy
zkonodrce imperativn zasahuje - ne aby naizoval svoji vli, ale aby dal objektivn
pravidla, kter by zajistila fungovn spolenosti.
Spravedlnost je specifickou kvalitou prvnch norem. Spravedlnost vytv d, kter je dem
svobody. To je spravedlnost, kdy svoboda kad osoby me existovat se svobodou vech
ostatnch. Spravedlnost chyb tam, kde svoboda jednch eliminuje svobodu druhch.
1
 (Antiprvn postoj ve jmnu absolutizace lidsk svobody chpe jako represivn nejen
kad prvn obsah, ale tak strukturu prva jako takovho a vytv iluzi, e je mon
vytvoit ve spolenosti vztahy pln svobodn a spontnn. Jene ani hra se neobejde bez
pravidel, m-li fungovat.)

Rovnost ne ve smyslu obsahu (rovnost vech ve vem), ale ve smyslu strukturlnm (rovnost
vech lid ve vztahu k loze, kterou maj v situaci, ve kter se nachzej). Princip
spravedlnosti nevyaduje rovnoststv, ale to, aby kad jednal tak, jak by se na jeho mst
ml chovat kdokoliv jin podle prvnch pravidel. Prvn rovnost tedy odmt vjimky a
privilegia (to je zklad nap. trestnho prva).

Pedmt kurzu: Prvo mskokatolick crkve latinskho obadu. (Existuje 21 crkv

vchodnho obadu, kter jsou v jednot s mskm biskupem = papeem, ale maj sv vlastn
liturgick i organizan tradice).

Kanonick prvo: nzev pochz z eckho kannes tak se nazvaly prvn normy, kter
vzely z crkevnch koncil, na rozdl od nmoi = zkony, jak se nazvaly prvn normy dan
csaem.

Obsahuje zkony vydan nebo schvlen kompetentn autoritou.

Jejich clem je dobro spoleenstv crkve
- spsa due (Salus animarum suprema lex.)

Jak zkony kanonick prvo obsahuje: (hierarchie ni nesm bt v rozporu

s vymi)

1.Bosk zkon:
1.1 pirozen
1.2 - pozitivn
2. Pozitivn crkevn zkony dan autoritou, kter m v crkvi zkonodrnou moc.
3. Civiln zkony (kanonizace civilnch zkon) v tch oblastech, kde je crkev pijm a
stav na rove crkevnch zkon, pokud neodporuj tmto nebo boskm zkonm. P.
adopce, smlouvy.

Ad 1.1 Pirozen zkon

Je to zkon, kter vychz z lidsk pirozenosti z toho, co in lovka lidskou bytost, a u
duevn nebo tlesn. Plat semper, ubique et apud omnes tedy: vdycky, vude a pro
vechny, numquam deficit et dispensari nequit , tj. nezvis na lidsk vli a lidsk vle je
neme zmnit.
Pklad- prvo na manelstv
- manelstv mezi pbuznmi v 1. stupni linie pm i ve 2. Stupni bon
linie. Incest. (jsou proti pirozenmu prvu).
- prvo na obranu.
Jeho vnmni (pravidla, kter mme dodrovat, chceme-li naplnit posln lovka) najdeme
v rznch kulturch po celm svt:
Viz Mezinrodn teologick komise, Hledn univerzln etiky: nov pohled na pirozen
zkon, in Dokumenty Mezinrodn teologick komise vnovan morln teologii a etice,
Karmelitnsk nakladatelstv, Kosteln Vyd 2010.
2
http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/cti_index_it.htm - italsk a
francouzsk text:
Hinduismus: podle hinduistickch tradic jsou svt (kosmos) a lidsk spolenost regulovny
dem i uritm zkladnm zkonem (dharma), kter je poteba zachovvat, pokud
nechceme vyprovokovat velk katastrofy. Podle etick nauky hinduismu, jej soust je
nauka o pevtlovn, maj nae dobr nebo patn skutky vliv na budouc zrozen to m
velk vliv na jednn lovka ve vztahu k druhm. V hinduismu nachzme tak ekvivalent
toho, emu se k zlat pravidlo (jaksi zklad pro nae jednn spolen vem lidem): co
nechce, aby druz dlali tob, nedlej ty jim: Nebude konat druhmu to, co je povaovno
za kodliv pro nho samho.
Budhismus se obvykle definuje pomoc ty vzneench pravd, kterm Budha uil po svm
osvcen, a ty zn: 1) realita je utrpen a nespokojenost, 2) pvodem utrpen je touha, 3) konec
utrpen je mon (uhaenm tto touhy), 4) existuje cesta, kter vede ke konci utrpen to je
osmer vzneen cesta, kter znamen praktikovn disciplny, koncentrace a moudrosti.
Charakteristikou budhismu je hlubok altruismus a rozhodn zachovvn nensil.
nsk civilizace. Zde se setkvme s taoismem a konfucianismem.
V taoismu plat, e cesta, neboli Tao je prvoadm pricipem, nemnnm v celm vesmru. Je
to princip trval promny pod vlivem jing a jang dvou protikladnch a zrove se
doplujcch pl. lovk m hledat harmonii s prodou, jak materiln, tak duchovn.
Konfucianismus u, e k harmonii s prodou i ve spolenosti dospjeme dky etice sprvn
mry vztah . Obnoven vztah (l) je mtkem pro vechno a uvd lidskou bytost do
pirozenho du vc. Nebeskou cestu (tien tao) pak ukazuje praktikovn pravidal: co
nechce, aby se dlalo tob, to nedlej druhm.
Africk tradice. Zkladn realitou je sm ivot a idelem lovka je nejen t bez starost a
do st, ale hlavn petrvat, zstat i po smrti ivouc silou. To se dje prostednictvm
potomstva. Poslnm lovka je zabezpeit vtzstv ivota nad smrt a to tak uruje jeho
etick jednn: to, co podporuje poet ivota, jeho udren, ochranu a rozvoj, a skutky, kter
pomhaj rstu komunity, jsou dobr, zatmco skutky, kter jsou kodliv pro ivot jednotlivce
nebo spoleenstv jsou hodnoceny jako patn.
Islm. Islmsk zkon (zahrnuje spoleensk, morln i nboensk normy) vnm sm sebe
jako dan pmo Bohem. Je zaloen na poslunosti: konat dobro znamen zachovvat
pikzn. lovk svm rozumem poznv, e zkon je zjevenou skutenost, a t z nj
konkrtn prvn principy.
eck a msk prameny. Klasickou hrdinkou mylenky, e existuje pirozen zkon, kter
pedchz pozitivnmu prvnmu ustanoven, je Antigona, hlavn postava tragdie eckho
bsnka Sofokla (eck tragdie jsou bohatstvm archetip lidskho jednn a vztah).
Antigona je dcerou krle Oidipa. Jeden z jejch dvou bratr, Polykeikes, se vzbou proti krli,
bojuje se svm bratrem Eteoklem a oba v souboji zahynou. Krl Kreon vyd zkon, e
Polyneikes jako vzbouenec nesm bt pochovn, ale ponechna pospas ps a dravcm.
Antigona ale bratrovo tlo pohb a vykon pohebn obady, aby mohl mrtv sestoupit do
podsvt. Pitom je chycena a na otzku krle, jak se mohla opovit pestoupit jeho zkaz,
odpovd:

Ten zkaz nevydal hromovldn Bh

A rovn ani z podsvt, kam pijdeme,
nm lidem nikdo nedal zkon takov.
A nepipoutm, e by zkon, ten i ten,
Vydan tebou, lovkem, sml platit vc,
3
ne nepsan a nevvratn vn d.
Jen to jsou toti pro mne platn zkony,
A ty se nezrodily vera nebo dnes
Jdou z hlubin asu, do nich nikdo nedoz.
Ty nikdy nepestoupm pro strach z lovka. (peklad Vclava Rene)
Pokud je poruovna spravedlnost, neexistuje dn dvod, pro poslechnout zkon. Je
poteba se postavit nespravedlivmu zkonu. (svdectv pravd)
Platn a Aristoteles: rozliuj zkony, kter maj pvod v urit konvenci, jsou to pozitivn
rozhodnut, a zkony, kter jsou platn na bzi pirozenosti, kter zavazuj vechny, vdy a
vude. Podle Platna je pirozen prvo normou pro zkonodrce a obany, kter slou za
zklad pozitivnm zkonm a jako nco, podle eho se posuzuj. Podle Aristotela se jedn o
nejvy normu mravnosti a o esenciln formu pirozenosti.
(Esence essentia esse = bt - podstata vci, to co dl danou vc tou uritou vc).
Esence je to, co se uskuteuje v byt. (Tom Akvinsk, Summa theologica, I. 39. 2. 3)
Cicero: tento zkon je nejvy mtko vloen do pirozenosti, kter nm naizuje, co
je teba konat, a zrove zakazuje to, co je s nm v protikladu (De Legibus, I, VI, 18:
Lex est ratio summa insita in natura quae iubet ea quae faciendae sunt prohiberque
contraria.
Bible obsahuje mj. tzv. mudroslovnou literaturu, kter se zabv mstem lovka ve svt.
(P. Kniha Moudrosti, Kniha pslov, Kniha Sirachovcova). Podle tto literatury existuje
sprvn, moudr zpsob ivota a spravovn zleitost. Tato moudrost pochz od Boha a
lovk m na n ast
Crkevn Otcov (= druh generace po apotolech): Od Boha pochz jak zkon pirozenosti,
tak zjeven zkon. (Klement Alexandrijsk)
Sv. Augustin: normy spodanho ivota a spravedlnosti vyjdeny v Bom Slov, kter je
nsledn vtiskuje do srdce lovka, a to jako peetidlo, kter se z prstenu vtiskuje do vosku,
ani by opustilo prsten.
Ve stedovku pak byla patristick nauka spojena s koncepc tzv. prva nrod (ius
gentium, podle kterho existuj krom mskho prva (ius romanum) univerzln prvn
principy, kter upravuj vztahy mezi jednotlivmi nrody a jsou zvazn pro vechny.
(Gaius, Instituta (II. Stol. P. Kr.): Co pirozen plat mezi vemi lidmi, to je u vech nrod
stejnou mrou steeno, a to se nazv prvo nrod, jako by toto prvo uvaly vechny
nrody. msk lid tud uv zsti sv vlastn prvo, zsti prvo spolen vem lidem.)
Dosahuje jaksi zralosti a nabv sv klasick podoby. V zsad vychz z Aristotela.
Scholastika dv pirozenmu zkonu prostor urit autonomie vzhledem k du
nboenskho zjeven. Pirozen zkon pedstavuje urit referenn bod a kritrium, v jeho
svtle se pak hodnot prvoplatnost pozitivnch zkon a partikulrnch mrav.
Modern historie: rozvj se scholastick nauka v irm kulturnm kontextu, zvlt
v souvislosti s kolonizac Ameriky, kde dominiknt teologov (Francesco de Vittoria,
Bartolomeo de Las Casas) se odvolvali na pirozen zkon, kdy hjili prva nekesanskch
mstnch nrod proti imperialistick ideologii uritch evropskch stt a kali, e tato prva
psluej lidsk pirozenosti a nezvisej na konkrtn situaci pomru tchto lid ke
kesansk ve. panlt teologov tak poloili zklady mezinrodnho prva jako urit
univerzln normy, kter by regulovala vztahy mezi stty a nrody.
V modern dob dochz k sekularizaci pojmu pirozenho prva. Pispv tomu narstajc
rozdlovn vry a rozumu, reformace ve stedovku a snaha o pekonn nboenskch
konflikt nsilm. Nauka o pirozenm zkon tedy usiluje odhlet od jakhokoliv

4
specifickho nboenskho zjeven: d, kter by se ukldal vem i v ppad. pokud by Bh
neexistoval. (Hugo Grotius).
Ovem odvolvaj se na nj stle i pedstavitel crkve, nap. v 19. stol. Pape Lev XIII.
v encyklice Libertas praestantisimus kde vymezuje limity obansk autority a k, e pokud
naizuj nco, co je v rozporu s bom i pirozenm dem, je teba poslouchat spe Boha.
Dle nap. Jan XXIII., encyklika Pacem in terris, Pavel VI., encyklika Humanae vitae.
Katechismus katolick crkve (l. 1954-1960) a encyklika papee Jana Pavla II. Veritatis
splendor (l. 40-53) dvaj pirozenmu zkonu rozhodujc roli ve vkladu kesansk
morlky.
Po konen II. svtov vlky jako reakce na to, e vlen zloinci se odvolvali na to, e
plnily zkony (ist pozitivismus) vznikl v r. 1948 vznamn dokument: Veobecn
deklarace lidskch prv. Definuje nezadateln prva lidsk osoby, kter pekrauj pozitivn
zkony stt, a proto mus pedstavovat zkladn mtko a referenn bod pro prvn systmy
jednotlivch stt. Tato prva nejdou poskytovna zkonodrcem, ale prost deklarovna jako
nco, co existuje objektivn a pedchz rozhodnut zkonodrcem, protoe vyplvaj
z uznn dstojnosti, je pslu vem lenm lidsk rodiny. Je to jaksi pokus o kodifikaci
pirozenho prva.

Ad 1.2 Bosk prvo pozitivn

Je dn Bohem pro kesany.
Prameny:
Psmo svat (Bible)
Tradice normy, kter nejsou obsaeny v Bibli, pedvali se vak v Crkvi od jejho potku
po stalet. [O jejich existenci svd i Bible sama: nap. na konci Janova evangelia se pe: Je
jet mnoho jinho, co Je uinil; kdyby se mlo vechno dopodrobna vypsat, myslm, e vy
cel svt neml dost msta pro knihy o tom napsan. (Jan 21,24)]
Rozhodnut papee v oblasti vry a mrav, kterch se tk tzv. papesk neomylnost.
Pklad:- zkony tkajc se svtost (kest, .) kdo je me udlovat, co pitom mus
pouvat a kat.
- hierarchick uspodn autority v crkvi pape, kn.

Pozitivn prvo - je dno zkonodrcem.

Krajn pozitivismus: Kelsen kein Imperativ ohne Imperator - podle nj neexistuje norma,
kter nem pvod v njakm aktu vle. Problmem nen spravedlnost, ale platnost prva.
Prvo = zkon. Chpn prva jako pouh konvence.
Krize iusnaturalismu zan s modern vdou, s vdeckm redukcionismem, s kriz filozofie
pirozenosti a odmtnm metafyzickho mylen.