CHRISTOPHER HOLLIS: DJINY JEZUIT Votobia, 1996 1.

kapitola VZNIK DU Nov Zkon nenabd Je ovy uednky, aby oekvali pchod doby, kdy se stanou vldci nad kes anskou spolenost. Prv naopak, mluv o nich v dy jako o nepoetn men in, pro ni okoln svt nebude mt pochopen; bude jimi pohrdat a pronsledovat je. A oni sami by mli bt znepokojeni, hned jakmile by zpozorovali, e nejsou pedmtem pohrdn. Jsou pedureni bt svtlem, svtcm v temnotch, kter je pese v echno nepohlt. Maj bt malou hrudkou kvasu a ivit nadji, e dky jim nakyne v echno tsto. Nen v ak eeno, e se rozroste i sm kvas, e mohou doufat v to, e se dokaj spolenost, v n kes an budou pedstavovat vt inu a zaujmat dle it politick pozice. Kristus nechtl vyvolat politickou vzpouru. Byli takov, kte ho zavrhli, proto e nebyl politickm buiem a nepipravoval der, kter by pinesl Izraeli osvobozen od politickho tlaku. Jin zase naopak po adovali, aby byl odsouzen, proto e byl buiem a proto e se vydval za krle. Ale toto obvinn - opralo-li se o skutenou vru - vyplynulo z nedorozumn, Jeho Krlovstv nebylo z tohoto svta a jeho postoj vi svtskm vldcm nebyl ani postojem buie, ani postojem vrnho a loajlnho poddanho. Je existujc stav vc pijmal lhostejn. Kes an m dvat csai to, co je csaovo, proto e zjmy tohoto svta, stejn jako ten daov penz, pro nho nemaj dn vznam. Stejn tak je bezvznamn, kdo nad nm vldne. Tmito vcmi nestoj za to se zabvat a vst o n spory. Pla me, co je teba, aby ns nechali na pokoji. Tento postoj od Nho pejali Jeho uednci. Nezajmala je ani jejich vlastn prva ani otzky spoleenskho zzen. Zabvali se pouze hlsnm Kristova Evangelia. Proti ednmu judaismu vystupovali jedin tehdy, kdy se sna il zabrnit en kes anskho uen. Ti kes an, kte byli idy, dodr ovali pokud lo o n samotn - idovsk Zkon i po svm obrcen. "Nevdl jsem, e je to veleknz" - odpovdl sv. Pavel, kdy mu vytkali, e s veleknzem nemluvil s nle itou ctou. Sv. Pavel se odvolval k msk vld a vyu val svho titulu a prv mskho obana, kdykoliv mohl potat s tm, e man podpo jeho ponn. Teprve pozdji, kdy m zaujal vi kes anm neptelsk postoj a zaal je pronsledovat, autor Apokalypsy mu vytkl jeho jednn. V echny organizovan skupiny lid byly posuzovny pouze vzhledem k jejich vztahu k Crkvi. Samy o sob nebyly pova ovny ani za dobr ani za patn. Otzka, zda innost kes an pispv k upevnn, nebo naopak k rozkladu spolenosti, nebyla pro n dle it, nebo podle jejich mnn ml stejn nastat konec svta, a to ji bhem nkolika mlo let. Proto tak v pojet prvnch crkevnch Otc byla napklad otzka, zda kes an m e vykonvat vojenskou slu bu, vc ist soukromou. Pro kes any bylo dle it jedin to, zda lovk pi plnn tto slu by he a jestli mu tak hroz nebezpe v den Poslednho soudu. Vbec nebyly brny v vahu takov otzky, jako co se stane, jestli e kes an odmtnou vykonvat vojenskou slu bu, jestli v dsledku toho nebude oslabena obrana hranic, m by hrozilo nebezpe, e do zem vtrhnou barbai, e zanikne

existujc civilizace a mnoho nevinnch lid pijde o ivot atd. Mla-li bt spolenost zachrnna, pak zachrnit j bylo vc Boha. Svt se i tak pravdpodobn bl il ke svmu konci, a krom toho poet kes an byl tak mal, e v dnm ppad nemohl ovlivnit slu armdy. Prvn stolet uplynula a svt neskonil. msk csastv nepadlo a kes ansk Crkev se rozvjela pekvapujcm zpsobem. Pipravenost kes an trpt za svou vru byla dkazem toho, e tato vra je upmn. Okoln svt zel przdnotou a tou il po ve. A kes anstv, podlo en svmi historickmi zklady, mohlo ukojit tento hlad po ve mnohem lpe, ne kterkoliv jin jemu konkurujc mytologie. Bhem 4. stolet do lo ke zmnm v uspodn politickch vztah a kes an museli uinit zodpovdn rozhodnut: mohou i nadle dbt jen o klid vlastnho , nebo mus brt v vahu i dsledky, kter jejich volba m e mt pro celou spolenost. nyn se u problm neomezoval jen na otzku: "Mm slou it ve vojsku a prolvat krev?" - ale: "Mm dovolit barbarm, aby k nm vtrhli a zniili na i spolenost?" Csa Konstantin pochopil, e u nem e kes anstv ignorovat, ani se sna it ho zadusit, a do el k zvru, e u itenj bude uzavt s nm spojenectv a prohlsit csastv za kes ansk. "In hoc signo vinces." Je jasn, e kes an museli uinit jist stupky a e museli provst urit zmny ve svm pesvden vmnou za to, e jim bylo piznno toto privilegovan postaven. Z kes anskch kazatelen u nebyl hlsn bezvhradn pacifismus. Crkev v ak neupadla - v ka dm ppad ne v teorii, bez ohledu na to, jak si mohli nkte kes an ponat v praxi - do opanho extrmu a neprohlsila za svat v echny vlky. Pijala zsadu, e vlka jako takov je velkm zlem, ale e existuj okolnosti, za nich vlka je zlem men m. Pod vlivem sv. Augustina a jinch stanovila Crkev pesn podmnky, je musely bt dodr eny, aby vlka mohla bt uznna za spravedlivou. Nemusme zde uvdt podrobnosti tchto ustanoven. Podstatn je to, e tyista let po vystoupen Je e Krista vzniklo nco, o em Je nikdy nemluvil, a to kes ansk spolenost, spolenost, v n kes an hrli takovou roli, e mohli i pro svtskou spolenost urovat smrnice, shodn podle jejich mnn s kes anskmi zsadami. a do lo k tomu ne v dsledku n osobn volby, ale v dsledku vvoje objektivnch okolnost. Nebudeme se zde pokou et hodnotit, zda a do jak mry byla v prbhu nsledujcho tiscilet svtsk spolenost pokes an tna nebo naopak kes anstv zesvt tno. Je teba vychzet ze dvou fakt. Za prv: kes anstv nebylo jevem pev n evropskm. Vtlen se neuskutenilo v Evrop. V potcch kes anstv hrly jeho asijsk a africk oblasti rozhodn vznamnj roli ne evropsk. Velk spory, bhem nich byly upesnny formulace pravd kes ansk vry, se odehrvaly v Asii. Samy tyto pravdy pi ly z Asie a Afriky. Vliv Evropy na jejich utven se byl zanedbateln. Csastv v dob Konstantinov nemlo charakter vyhrann evropsk i zpadn. Konstantin pesunul centrum impria ze zpadn Evropy na vchod, do msta na Bosporem, kter sm zalo il. Za druh: je mo n, e Konstantin usiloval o to, aby csastv bylo kes ansk, ale urit si nepl, aby bylo pape sk. Pozdj tradice se sna ila pape sk nroky na svtskou moc opt o dajnou "Konstantinovu donaci", ale Konstantin se ve skutenosti ve ve ker sv politick innosti na pape e pli neohl el, ba tm s nm vbec nepotal. Csa sm vlastn neml jasno ve svch teologickch nzorech, co m eme ct i o v ech ostatnch jeho

nzorech, neznme dokonce ani odpov na otzku, zda kes anstv, kter ml v myslu zavst, mlo bt katolick nebo arinsk. Ani bychom v ak e ili tyto sporn otzky m eme konstatovat, e vznikla zcela nov a nepedvdan pedstava o kes ansk spolenosti bez ohledu na to, co mlo bt pro ni ortodoxn - bylo nutn, a to z pin sp e politickch a spoleenskch ne ist nbo enskch, usilovat o to, aby co mo n nejvt poet jejch len, a pedev m bez vjimky ti, kte v n zaujmali dle it postaven, vyznvali nbo enstv uznan za ortodoxn. Jakkoliv vznam pip eme tvrzen sv. Pavla, e spsy je mo no doshnout jedin skrze vru v Je e Krista, v apo tolskch dobch nikdo nevil, e v ichni, kte zjevn nevyznvaj kes anstv, budou odsouzeni k vnmu zatracen. Uen, e extra eccelesiam nulla salus", dostalo bt organismem vlun nbo enskm a stalo se i organismem politickm. A tento politick organismus pova oval jednolitost ortodoxie za nezbytnou. Tista let po Konstantinovi do lo v Arabsk pou ti k obrovsk herezi Mohamedov. Jsme v poku en tvrdit, e pekvapujc rozmach kes anstv v prvnch stoletch jeho existence je dkazem jeho Bo skho pvodu; a zrovna tak jsme naklonni se domnvat, e stejn pekvapiv rst potu prvnch jezuit a jejich spchy jasn dokazuj, e za nimi stl Bh. Musme se v ak tak smit s faktem, e zrod, rozmach a vtzstv islmu byly stejn nhl a pekvapujc jako triumfy hnut kes anskho. Mohamedova vojska se v prbhu jedinho stolet rozlila po Asii i Africe a zadusila kes anstv na tchto dvou velkch zemch. Peplavila se tak pes Gibraltarskou inu, pronikla do panlska a ovldla je. Pekroila Pyreneje a dostala se a do stedn Francie. Zdlo se, e ovldnou celou Evropu, tak jako ovldla Asii a Afriku, a zni kes anstv. Jejich njezd se stetl s Karlem Kladivem a byl odra en v bitv u Tours. Ale pesto, e muslimov museli ustoupit zptky za Pyreneje, trvalo je t dal ch sedmset let, ne byli tsn ped narozenm Ignce z Loyoly, zakladatele Tovary stva Je ova - vyhnni i ze panlska. Av ak souasn s tm, jak byly zastaveni na zpad, postoupili na vchod. Nejprve ovldli v echny asijsk zem, v nich se roz ilo kes anstv, potom znovu zamili k Evrop, dobyli Konstantinopol a podmanili si Balknsk poloostrov. V Igncov dob se zdlo, e dobudou Vdn a zachvt Evropu od vchodu, tak jako ji ped sedmisty lety ohro ovali ze zpadu. Takovmto zpsobem bylo kes anstv uzaveno uvnit hranic Evropy. Do lo k tomu ne proto, e by kes ansk nbo enstv obsahovalo nco, co by odpovdalo prv povaze Evropan, ale v dsledku vvoje djinnch udlost. Dky Konstantinovi a jeho nstupcm se kes anstv stalo spolenost; a dky muslimm se zase stalo oble enm mstem. Konstantin ml v myslu pemstit sv hlavn msto a centrum civilizace na Vchod a m odsunout na druh pln. Penesen svtsk vldy do Konstantinopole v ak vyvolalo ten ne douc efekt, e lid na zpad oekvali od pape e, e pevezme veden i ve svtsk oblasti. K tomu by pravdpodobn nedo lo, kdyby byl csa zstal v m. A souasn s tm, jak slila moc muslim, a to natolik, e zaali ohro ovat vldu vchodnch csa, musel rst i vznam pape e, jako jedinho nezvislho dr itele tak svtsk moci. Nejsilnj touhou stedovk Evropy byla touha po mru. Evropa tou ila po mru ani ne tak pod vlivem kes anskho uen a neodporovn zlu, jako sp e proto, e tv v tv muslimskmu nebezpe poci ovala nutnost se sjednotit. Mr, kter si vytvoila, to byl mr v podstat velmi tvrd a vbec ne kes ansk. Stedovk Evropa, pipomnajc oble en msto, byla

pesvdena, e jej povinnost je zbavit se zrdc, pebvajcch v jejch zdech, a nevhala pitom pou t nsil. panlsk Inkvizice drtila neltostn Maury a idy obvinn z toho, e jen na oko pedstrali sv obrcen se na vru, zatmco tajn spolupracovali s nepteli kes anstv. ivoty tm v ech svtc - a v pozdj dob i ivot samotnho sv. Ignce - dokazuj, e pesto, e se ve stedovku projevily mohutn sly lidskho ducha, ka d samostatn myslitel byl v nebezpe, e na nho dopadne njak t k niiv pst a rozdrt ho. Byla-li uznna jeho nevina, zviselo to sp e na tst a na tom, zda ml njak vlivn ptele, ne na jeho pravovrnosti. Dokonce i sv. Tom Akvinsk upadl na njakou dobu v podezen. Byla rozpoutna k ov vlka - stra liv k ov ta en proti albigenskm, heretikm z ji n Francie, byli neltostn vyhlazeni. Pou it represivnch prostedk snad bylo nutn, dokud trvalo pesvden, e kes ansk spolenost mus zstat jednotn. Lid nejsou jednotni sami od sebe a ka d spoleensk systm, kter je chce k jednot pivst, je souasn represivn i bezmocn. Tehdej spolenost byla tak vzdlena pacifismu, e nejstar myslitel, jako sv. Klement Alexandrijsk nebo sv. Athanasius byli pesvdeni, e jej systm, ili druh organizace - feudln d - mus bt systmem vojenskm; a lidem mly pslu et jejich tituly - jako ryti, pni a csai v zvislosti na jejich vojenskm postaven. Od kes an se ne dalo, aby milovali mr, ale aby vynikali ve vojenskm umn; mr mohl bt zachovn pouze v tom ppad, existovala-li tak siln smr moc, kter je mohla k tomu pinutit. Struktura spolenosti byla hierarchick. Ka d lovk ml nad sebou pna, k nmu se mohl obracet o spravedlnost. A na vrcholu pyramidy, podle ran stedovkch nzor, hlsanch Hildebrandem a Innocencem III., stl pape , k jeho povinnostem patilo rozsuzovat spory mezi kn aty. Tato zsada nebyl samozejm dodr ovna v dycky. 13. stolet nebylo obdobm neporu enho mru, dokonce ani mezi kes any. Pesto si vliv, kter ml Innocenc III. na evropsk panovnky ve vrcholnm obdob tohoto stolet, zasluhuje na pozornosti a to, eho doshla Evropa ve 13. stolet, je teba bezesporu potat k vrcholm v eho, eho vbec kdy lovk doshl. Toto stolet m eme ve srovnn s ktermkoliv jinm pova ovat za vrcholn. Pijme-li toto hodnocen, potom dv nsledujc stolet musme pova ovat za padkov. Scholastick filozofie, pedstavovan Dunsem Scotem a sv. Tom em Akvinskm, byla velkou tvr silou, ale v rukch jejich padkovch nsledovnk se zmnila v jalov petsn slov. Mocensk nroky pape - nehled na to, zda jim piznme Bo sk pvod, nebo ne - kter v obdob sv nejvy intenzity pedstavovaly jeden z nejsilnj ch element soudr nosti civilizace, se v pozdj ch obdobch staly pramenem jej slabosti o rozkladu. Je jasn, e pape mohl uplatovat svou smr moc nad kn aty pouze tehdy, jestli e se nikdo nevzpouzel jeho autorit. Autorita, kterou ml Innocenc III., tuto podmnku splovala. Lid se mohli pt o to, kdo je prvoplatnm krlem t nebo jin zem, ale nikdo se nepel o to, kdo je pape em. Pape mohl pova ovat krle za sv vazaly, nebo sm bezpochyby nebyl nim vazalem. Ale tato situace se radikln zmnila ve 14. stolet, kdy francouz t krlov usadili pape e jako sv vazaly v Avignonu. Toto takzvan "zajet avignonsk" autoritu pape stv znan podrylo. Stalo se to v dob vce ne sto let trvajc vlky mezi Angli a Franci. Avignon t pape ov nemohli financovat sv pvr ence z vlastnch prostedk, erpali proto z benefic,

kter jim poskytovala Anglie. Drce nikdy osobn nenav tvovali a po adovali, aby jim tyto dchody byly poslny do Francie. Anglian se domnvali, e jsou tmto zpsobem prost okrdni, a e na jejich kor rostou vojensk zsoby neptel. Dky tomu ji nyn, dlouhou dobu ped Jindichem VIII., zaala vznikat protipape sk orientace anglickho katolicismu. O nco pozdji, po nvratu pape do ma, se tak Nmci, dvno ped Lutherem, zaali bouit proti svmu vykois ovn a posln penz, zskanch "prodejem" odpustk, do Itlie, kde z nich byly kryty vdaje na vstavbu ma a poteby italskch pape . O pape sk ad se asto vedly spory mezi dvma a nkdy dokonce mezi temi soupei. Nen tedy divu, bylo to tm nevyhnuteln, e se za tchto okolnost zaal it nzor o nadazenosti v eobecnho koncilu nad pape em. Slily nrodnostn penice a v nost pape stv upadala. Ji dvno ped nstupem velk reformace se zaaly projevovat pznaky rozpadu jednoty katolickho kes anstv. lovk, ijc na sklonku 15. stolet, ji mohl pedvdat jej definitivn konec. V tomto rozbouenm svt se narodil ten, kter se pozdji proslavil pod jmnem Ignc z Loyoly. Jeho prav jmno nebylo Ignc, ale Inigo. Pesn rok jeho narozen nen znm. Nejpravdpodobnj datem by mohl bt rok 1491. Ignc byl pvodem Bask a narodil se v rodovm zmeku, le cm v Pyrenejch mezi msteky Azcoita a Azpeitia. Ten zmeek je mo no vidt je t i dnes, i kdy byl pozdji obestavn mohutnmi zdmi kostela. Je malik a skromn a nzev zmek se k nmu pli nehod. Jeho v ka obn v eho v udy padest est stop a ka padest osm stop. Jeho doln st je z otesanho kamene, horn z bezovho deva. Nad vchodem je umstn rodov erb: dva vlci v polovzpmen pozici olizuj kotel, zav en mezi nimi na etzu. Erb je hrub vytesn do kamene. Rod Loyol byl v en, ale skromn zemansk rod; dn velmo ov. Ignc byl nejmlad z tincti sourozenc. O letech jeho ranho mld se dochovalo jen mlo pesnch daj. Maffei uvd, e jistou dobu strvil u dvora jako spolenk krle Ferdinanda. On sm o sob k, e ml za svho mld njak milostn pletky, v nich dajn pekroil meze zdr enlivosti. Zanechal po sob dosti podivn vyznn z peltavho citu k pan, je nebyla, jak od sm k, ani hrabnkou, ani kn nou, ale nkm mnohem vznanj m. Lid, kte pro ili dramatick obrcen na vru a v dob sv dosplosti, maj sklon ponkud zveliovat hchy a nerozv nost svho mld. V echno, co o mladm Igncovi m eme ci, je to, e na sebe nim zvl tnm neupozoroval. Nebouil se proti nbo enskm pkazm, nebyly v ak u nho patrny ani dn projevy svatosti, ani njak neobyejn zbo nosti. Zvolil si povoln vojensk. Mal baskick krlovstv Navarra se rozkldalo po obou svazch Pyrenej. Nebylo jasn, kdo je nakonec ovldne, zda Francouzi nebo panlov. Francouzi toto zem napadli a Ignc se astnil obrany Pampeluny. Nevme, jakou ml hodnost, zda velel obran, nebo slou il pod velenm nkoho jinho; v ka dm ppad v ak vme, e byl v boji rann. Dlov koule ho zashla do nohy, kdy vedl obrnce k odra en toku. Francouzi se k nmu zachovali velkoryse a odvezli ho do jeho rodn Loyoly. Obdob postupnho uzdravovn se bylo vlekl a bolestn. Pro ukrcen dlouh chvle etl Ignc v echny knihy, kter byly v dom jeho pedk k mn. Rychle vyerpal populrn vyprvn typu "Amadise z Galie" a potom se zaetl - zpotku sp e proto, e nebylo nic jinho - do knih nbo enskch, jako byly napklad " ivot Kristv" od Ludolfa ze Saxonie a "Zlat legenda" Jakuba de

Voragina. Tyto knihy v nm poprv probudily touhu po svatosti. Jestli e Bh a kes anstv jsou prokzanou pravdou, nevyplv z toho jasn a logicky, e jedinm moudrm zpsobem ivota je ivot nbo ensk? Jestli e Dominik a Franti ek vykonali takov vci, o kterch etl v tchto knihch, pro by to nemohl dokzat i on? Kdy se uzdravil, vydal se na cestu do Katalnie, do proslulho kl tera v Monserrat, kter le el nkolik horskch mil nad Barcelonou. Tam daroval svj rytsk at njakmu poutnkovi a sm, obleen do ebrckch hadr, strvil tuto noc - podobn jako noc pedchzejc pasovn na ryte - dr e str ped sochou Nejsvtj Panny; tehdy J zasvtil svj ivot. Potom se odebral do sousednho msteka Manresy, kde, pebvaje v jeskyni, vytvoil sv "Duchovn cvien". Jak jsme ji dve ekli, cel souhrn nejrznj ch faktor se podlel na vytven kes ansk spolenosti, o n Nov Zkon nepodal ani nejobecnj pedstavu. Ignc si kes anstv nepedstavoval jinak ne jako spolenost, a proto e neml dn hlub znalosti z historie - v tomto obdob ivota neml vbec dn znalosti v tomto oboru - vbec mu nepi lo na mysl, e by mohl existovat njak jin d vc. V jeho chpn bylo kes anstv organizovanou spolenost, je byla v dan chvli ohro ena. A povinnost kes ana bylo ji brnit. On byl vojk bylo to jeho zamstnn i povoln - a pova oval proto za zcela samozejm a pochopiteln, e nejlep obranu by mohla kes anstv zajistit organizace vojensk, a to - v ppad poteby - i vojenskmi prostedky. Ignc a jm vytvoen komunita se stali jednou z nejvt ch sil, vytvejcch djiny. Ka d historik, a by jeho sm len bylo jakkoli svtsk, ba i protinbo ensk, mus uznat, e tato komunita mla ohromn vliv a vznam, a mus j piznat prvo na to, aby byla pova ovna za mocnou politickou slu. Je v ak teba pamatovat tak na to, e by se velice mlil historik, kter by o n psal jako o sle pouze politick. Ignc se domnval, e Crkev je velkou spoleenskou instituc, kter - m-li nle it plnit svou spoleenskou lohu mus bt sprvn organizovna. Ale tato loha - jakkoliv je dle it - m vznam pouze druhoad. To, co je pro lovka nejdle itj , nen z tohoto svta; podstatnm clem jeho ivota je vytvoit si prav vztah k Bohu, existujc svt nem sm o sob dnou hodnotu, je pouze cvii tm, na nm se lovk pipravuje k dosa en vnho tst. Proto pi ten djin politickch a spoleenskch spch, dosa ench Igncem a jeho Tovary stvem, musme v dy pihl et k jejich zkladu, jm jsou "Duchovn cvien". Nesmme zapomnat, e Ignc vytvoil toto dlo dvno pedtm, ne se rozhodl, jakou vlastn formu m mt jeho psoben ve svt, a e se "Duchovn cvien" stala jakousi zkladn uebnic pro jeho ky. Jim ulo il povinnost konat ka dodenn meditace a ka doron rekolekce, a to proto, aby pod tlakem svtskch zle itost nezapomnali na to, co je podstatou konen skutenosti. m tedy vlastn jsou "Duchovn cvien" a jak je jejich vznam? Nemme zde tolik msta, abychom mohli podrobn popisovat v echnu spletitost a slo itost duchovnho ivota. Takov vci je mo no popsat jen na zklad vlastn vnitn zku enosti. Je v ak teba objasnit, jak msto zaujmaj v jezuitsk koncepci a jak byl jejich podl na utven svtovch djin. Ignc sv "Cvien" pepracovval cel ivot a text, kterho dnes jezuit u vaj, to nen pvodn text z roku 1522, kter vznikl v jeskyni v Manrese, ale jeho konen verze z roku 1541. Ale v echny dodaten zmny maj vznam pouze druhoad. Neju itenj bude, zamme-li se

na "Cvien" a jejich dopad v potenm obdob Igncova duchovnho vvoje. Byla samozejm kritizovna. Novodob spisovatel, jako napklad William James, je pojmenovali "tajemn hesla". O tch, kte je prodlali, James k, e "vy li z tto zkou ky vybledl a zchtral. T ko m eme vyvodit njak zvry z podobnch tvrzen, snad jen ten, e James "Cvien" nikdy neetl a nikdy se osobn nesetkal s dnm jezuitou. Ti, kte mli v tomto smru vt tst ne li on, se pozastav nad tm, jak je mo no pou t pvlastk jako "vybledl" a "zchtral" k vykreslen jezuit, s nimi se setkali oni. Na svt je nemlo jezuit. Jist je mo n je milovat nebo nenvidt, jak ka dho zvl , tak i jako celek. Nzory na n se mohou rznit. Ale role, jakou sehrli ve svt, je natolik vznamn, e je dn rozumn lovk nebude pova ovat za spolek hlupk a jejich zpsob kolen nenazve obyejnm kejklstvm. William James se pokldal za pragmatistu, tedy za nkoho, pro nho je kritriem hodnoty ka dho systmu zpsob a innost jeho psoben. Styl ivota a metody kolen, kter petrvaly a ovlivnily tolik generac, a to v rznch stech svta, a kter se projevily jako maximln inn, a ne pouze pechodn nebo lokln, nejsou snad vrcholem moudrosti nebo pravdy, ale urit maj prvo na to, aby byly brny v n. Musely pece alespo do urit mry uspokojovat njak trval lidsk poteby. A jestli e je nkdo odbv vtipkovnm, pak to svd o jist jeho naivit nebo hrubosti. A u si o "Cviench" myslme cokoliv, nesmysln jsou tajemn a e se jezuit sna sv obti pinutit k poslu nosti njakmi pseudomystickmi triky. "Duchovn cvien" jsou dokladem objektivnho uva ovn a stzlivho psychologickho poznn a je teba k nim pistupovat serizn a pem let o nich. Nkte pozdj jezuit rdi pokldali "Cvien" za text inspirovan, kter obsahuje vyerpvajc odpovdi na v echny otzky duchovnho ivota. Ignc v ak nikoho neopravoval k en podobnch nzor. Dal kritick vhrady se tkaj toho, e "Cvien" nejsou originlnm dlem. Jednm se zd, e jsou siln ovlivnny prac mnich z Monserrat "Ejercitatorio de la Vida Espiritual", kterou Igncovi v tomto kl tee daroval jeho zpovdnk, benediktin; jin zase tvrd, e Igncovi za podklad ke "Cvienm" poslou il " ivot Kristv" od Ludolfa ze Saxonie, kter etl v dob sv nemoci. Je pravda, e nkter my lenky, uren na prvn tden meditace jsou evidentn pejaty z knihy benediktinskch mnich a nkter jin, uren na dal tdny, vychzej z Ludolfa. Ale co z toho plyne? Ignc netvrdil, e vymyslel nov nbo enstv. V jeho dob neexistovala autorsk prva a on se jich ani pro sebe nedomhal. Lid meditovali nad kes anskm nbo enstvm u patnct stolet, t ko m eme po adovat, aby dn z Igncovch my lenek nevychzela z njakho dvj ho autora. Dle it nen to, do jak mry jsou "Cvien" originln, ale otzka, dky emu se jim podailo doshnout tak velkho vlivu na svt, vlivu, jak nemla dn z tch knih, ze kterch Ignc nco pejal. My lenky, obsa en ve "Cviench" po sob nsleduj v tomto poad: v prvnm tdnu si m meditujc uvdomit v echnu hrzu smrtelnho hchu. Ve druhm a tetm tdnu, kdy u se vypodal s problmem, jak se vysthat smrtelnho hchu, je pouen o tom, jak m hledat kol, kter mu peduril Bh, tedy vlastn sv povoln. tvrt tden, obsahujc mysticismus vy ho stupn, podv vrn obraz odmny, kterou mu pinese spojen s Bohem, jeho doshne, kdy pjde za hlasem svho povoln. Ignc mluv o dvou praporech - o praporu Kristov a praporu svta - a k, e ka d se mus jasn rozhodnout, pod kter se

postav. Je mo no se zeptat, co je na tom v em tak originlnho. Je pravda, e se ve "Cviench" nesetkme s nim, co by nebylo hlsno ji dve a to i nkolikrt. Ignc by nikdy ani nic jinho nevy adoval. Sla "Cvien" vyvr z logick sevenosti jeho uen, v nm konen zvry a tvrzen tvrtho tdne pmo vyplvaj z my lenek tdne prvnho. "Cvien" ukazuj cle, k nim je teba smovat, a krom toho udlej i praktick rady, jakmi cestami je mo no tchto cl doshnout. Po aduj ast podrobn zpytovn svdom. Ukldaj povinnost pokory a poslu nosti. Objasuj podstatu modlitby, dlce ji na ti druhy. "Duchovn cvien" nejsou knihou apologetickou. Nepodvaj argumenty, kter by obracely nevc, nesna se prokzat pravdivost kes anskho uen. Vychzej z toho, e platnost Kristovy pravdy je jednou prov dy prokzna. Sna se pouze ukzat tomu, kdo uznal pravdivost kes anskho nbo enstv, jak zvry z tto pravdy vyplvaj. A jsouce takov, nemohou podstatnji ovlivnit pesvden nkoho, kdo pravdy kes anskho Zjeven nepijal. M eme tak namtnout, e jsou zcela nepotebn tomu, kdo Zjeven beze zbytku pijm. Ale takovto odvozen zvr by byl chybn. Svt se nikdy nedlil na stoprocentn vrn a stoprocentn nevrn. Mezi nimi stoj velk mno stv tch, kte nepopraj, e kes ansk uen je do urit mry pravdiv, e Kristus mo n snad i je Synem Bo m. Ale - ptaj se - m eme brt doslova v echny zkazy a pkazy ortodoxnho uen? Je skuten pravda, e ten, kdo poru jist pravidla, z nich nkter nemaj podle jeho nzoru rozhodujc vznam, a zeme bez rozhe en ve stavu smrtelnho hchu, pijde do pekla? Takov lid jsou do urit mry vc, ale svm vlastnm zpsobem. kaj, e co se tk Poslednho Soudu, nem eme vdt, co bude, ale e nem e bt pece tak krut, jak se oficiln hls. A pevn v, e se v echno njak obrt k dobrmu - "On (Bh) nen tak hrozn a bude dobe". Mnohm se asi budou zdt pli tvrd Igncovy zkazy, tkajc se navazovn "bli ho ptelstv" mezi jeho ky. Co pak lze pova ovat za tak velk provinn, e mme nkterho ptele radji ne jinho a dvme to najevo? Nen teba se obvat, e bude-li potlaena mo nost vybrat si ptele, e ptelsk city zcela zaniknou? Co pak sm Spasitel neml "uednka, jeho zvl t miloval"? Nemnme se zde pt o to, jak dalece maj pravdu oni zdr enliv vc, nebo jak kody zpsobili za v echna ta lta pravovrn vc, kte vyjadovali sv pesvden pli kategorickmi slovy. Je jist, e v 16. stolet se pravovrnost dopou tla chyb a omyl, stejn tak jako se jich m e dopou tt i dnes. A pinou toho nebylo jen to, e pomrn mal mno stv horlivch, kte byli pohor eni chovnm eholnk, poctilo nalhavou potebu oteven kritizovat stvajc pomry. Mnohem zva nj bylo, e mnoho vcch v nejlep ch letech skrvalo svou vru v hloubi du e a rozumu, a teba e byli pipraveni vyznat ji v hodin smrti, nezdlo se jim, e by ta hodina u mohla nadejt. Igncova vzva zapsobila nejsilnji na ty, kte nejprve radostn uvtali roz en hranic vlastn svobody, ale potom se zaali trochu bt, k emu to vlastn v echno povede. "Duchovn cvien" stejn tak jako ka d jin vynikajc dlo vd za svj spch souhe mnoha okolnost: na jedn stran o jejich spchu rozhodla jejich skuten vysok hodnota a na druh stran to, e se objevila prv ve chvli, kdy toho bylo nanejv teba. Prmrn, smysly obdaen kes an nebude natolik neopatrn, aby bezosty n ignoroval jasn pravdy kes ansk vry. Bude se sna it pojistit tm, e bude dodr ovat jej zkladn pkazy: bude se

astnit nedln m e a vysth se toho, aby pchal do o bijc hchy. Nepodd v ak nbo enskm pkazm cel svj ivot. Toho jsou schopni jedin svtci. Ti jsou ochotni zpetrhat v echna pozemsk pouta k lidem, neochvjn v, e psliby kes anstv jsou pravdiv a e po smrti se zcela jist setkaj tv v tv s tmi, od nich jsou za ivota odloueni. Odv il se vbec nkdo nkdy si pedstavit, jak by bylo zoufale smutn, kdyby tato jejich vra mla bt klamn a kdyby obti, je pinesly nemly bt odmnny? Na prvn pohled se zpravidla zd, e prv jezuit nejprve zadr eli a potom odrazili npor protestantismu. A byl to skuten nejvznamnj spch jejich psoben v prvnm plstolet existence Tovary stva. Ale asto se stv - a v djinch najdeme mnoho podobnch pklad - e urit innost pinese vsledky zcela odli n od toho, k emu smovala. Je pravda, e Ignc a Luther byli tm souasnky. Luther se narodil v roce 1483 a Ignc - jak jsme ekli - pravdpodobn v roce 1491. Ale Ignc pochzel z kraje, kde se Lutherovo uen roz ilo mnohem mn ne kdekoliv jinde v Evrop. Vykois ovn nmeckho obyvatelstva za elem posln jeho penz do Itlie, to se lid z baskickho kraje ani dost mlo netkalo. Ignc nezanechal ani zmnku o tom, e bval ml ve svm mld v myslu psobit v zemi tak vzdlen. Nemme nejmen dvod domnvat se, e v dob, kdy se rozhodl zasvtit Bohu a kladl zklady svho Tovary stva, slchal njak asto o Lutherovi a protestantismu. Prv naopak: V povdom horlivho panlskho katolka byl nejvt m neptelem vry islm. Posledn Maurov byli ze panlska vyhnni teprve po dobyt Granady, to je tm v tom samm roce, kdy Ignc pi el na svt. Kes anstv, kter se konen osvobodilo na zpad, hrozilo stle je t siln nebezpe z vchodu. A Igncovou prvn my lenkou bylo, e mus v echny sv sly soustedit prv na odvrcen muslimskho nebezpe. Pmo z Manresy se vydal do Palestiny s nadj a myslem prv zde strvit svj ivot a brnit kes anstv ped islmem. Do Evropy se vrtil teprve na vslovn rozkaz franti knskch pedstavench v Jerusalem, kte se obvali, e jeho zpsob obrcen na vru sp u kod kes anm, ne aby zskal muslimy. uvdomil si, e jestli e katolci chtj sp n elit tokm proti sv ve, potebuj pedev m lep vzdln, a jestli e on sm chce nkoho uit nebo vuku a vchovu organizovat, mus si nejprve doplnit a roz it sv vlastn vzdln. Vrtil se tedy do kol a pozdji vstoupil na univerzitu v Alcale a Salamance. Ale v t dob nebyl je t vysvcen na knze a neml ani dn oficiln postaven a panlsko bylo zem, kde v echno nov budilo podezen. Proto tak brzy upadl do rukou Inkvizice a dostal se z nich jen s velkmi obt emi. Ignc byl stoupencem siln vldnouc moci - a sm se za takovho pova oval - ale stal se, ani si to uvdomil, novtorem, lovkem, kter chtl uit svt, jak m zmnit sv zsady. A ve panlsku novtorstv nemohlo voln dchat. Ve svch potcch bylo Tovary stvo do znan mry panlsk a i v pozdj ch letech bylo asto oznaovno za panlskou organizaci, ale v podstat se ve panlsku nikdy nectilo dobe a jeho bohat historie je toho dkazem. Ignc tedy opustil panlsko a vydal se do Pa e. Tam shrom dil prvn dru inu svch stoupenc. Pamtnho dne 15. srpna roku 1534 se se li v malm kostele na Montmartru. Jedinm knzem mezi nimi byl Faber. Ten odslou il M i svatou, ostatn pijali z jeho rukou Tlo Pn a slo ili sliby, na jejich zklad vyrostlo nov spoleenstv. Jeho existence nebyla v ak je t oficiln potvrzena. Honor de Balzac, kter nebyl jezuitm ani dost mlo

naklonn, o tom napsal: "Koho by neudivil neobvykl pohled na krou ek tchto sedmi lid, zaplench lechetnmi mysly, kte se obracej k nebi a zkaj se zde pod klenbou kaple svch svtskch tu eb a nadj a obtuj se, aby pinesli tst svm bli nm? Sebe samy pin ej v ob na olt dla lsky, kter jim nepinese ani bohatstv, ani moc, ani rozko . Zkaj se ptomnosti pro budoucnost, neohl ej se na nic jinho ne na to, co pijde po v em v nebi, zde na zemi netou po jinm tst ne li po tom, kter m e pinst ist svdom." Ignc stle je t doufal, e jeho mlad spoleenstv (Societas) bude psobit mezi muslimy ve Svat zemi. Kdy tito prvn jezuit dokonili v roce 1536 sv studia v Pa i, domluvili se, e se rozejdou a jednotliv, ka d svou cestou poputuj do Bentek, odkud v ichni spolen odcestuj na Vchod. Kdy pi li do Bentek, dozvdli se, e se nejprve mus vydat do ma, aby jim pape dal povolen k zapoet innosti. Pape po ehnal jejich pedsevzet. V ichni, kte dosud nebyli kn mi, byli vysvceni. Potom se vrtili do Bentek a ekali na lo do Palestiny. Ale doba, v n bude mo no rozvjet misionskou innost v muslimskch zemch, je t nenade la. Kes anstv samo se dosud muselo stle je t brnit a u Lepanta bojovalo o hol ivot. Stetnut bylo nevyhnuteln a jezuitm bylo dno astnit se k ov vpravy, kterou vyhlsil Pius V. Osm z nich slou ilo bhem bitvy jako lodn kn . V roce 1539 u bylo jasn, e je vyloueno, aby se vydali na cestu do Svat zem. Jezuit se tedy rozhodli, e se vrt do ma a zcela se zasvt slu b pape i. Pape Pavel III. (Farnese) jim - po jistch komplikacch - dal schvlen a vznik Tovary stva Je ova byl konen oficiln potvrzen bullou "Regimini Militantis Ecclesiae" ze dne 27. z roku 1540. Jeho konstituci Ignc vypracoval bhem nkolika nsledujcch let. Tovary stvo Je ovo - Ignc nikdy neu val nzvu "jezuit" - se v nkterch rysech shodovalo s jinmi dy, ale v mnoha smrech se od nich vrazn li ilo. Jezuita - podobn jako jin eholnci - skld sliby chudoby, istoty a poslu nosti. Nepat v ak - jako je tomu u benediktin - do dnho uritho kl tera. Nzev "Tovary stvo", kter Ignc zvolil pro svou komunitu, je oznaen vojensk. Vyjaduje, e jezuit maj bt jakousi "lehkou jzdou" Crkve, e maj bt vojky zvl t oddanmi pape i. Jsou s nm spojeni tvrtm slibem osobn poslu nosti, kter ostatn eholnci neskldaj. Jsou pipraveni rozjet se na jeho rozkaz do v ech stran svta. Po obdob schizmatu a po v eobecnch koncilech a tak v dsledku toho, jak se chovali nkte pape ov v potenm obdob renesance, pape sk autorita upadala. Mnoho lid, kte se pitom pova ovali za dobr katolky, nedodr ovalo pape ova nazen a domnvalo se, e v eobecn koncily maj vy moc ne pape . Dokonce i sv. Thomas More, kter nakonec za pape e polo il svj ivot, v mld - jak sm ekl - pochyboval o tom, e se pape ova rozhodnut a po adavky opraj o vli Bo . Podle Igncova mnn, charakteristickho pro vojka, se tlo nemohlo uzdravit, dokud se neuzdravila hlava. Nejdle itj m kolem tedy bylo vlo it pape i do rukou zbra, kter by mu umo nila provst reformu. Jezuit - na rozdl od ostatnch d - nemaj spolen modlitby. Tovary stvo se v prbhu svho vvoje rozdlilo, vzhledem k tomu, e to bylo administrativn vhodn, na zemn provincie a jednotliv jezuit, kte mohou bt libovoln pekldn z jednoho kl tera do druhho, nebvaj vt inou poslan za hranice sv provincie. Ale nemaj v tomto smru dn osobn prva a pape je m e poslat, kam uzn za vhodn. lenov

Tovary stva nedosahuj vysokch crkevnch hodnost. Pouze ve zcela mimodnch podmnkch - obvykle v misijnch zemch, kde je nedostatek kn - m e bt jezuita na pape ovo doporuen jmenovn biskupem, a v takovm ppad ho kanonick prvo zpro uje povinnosti zachovvat nadle poslu nost vi dovm pedstavenm. Tovary stvo Je ovo je dem zalo enm na autorit. Jezuita ije v absolutn poslu nosti. V systmu organizace Tovary stva nen - nebo alespo do nejnovj reformy Konstituce v roce 1966 nebylo - ani stopy po demokracii. Generl je volen do ivotn a sdl v m, aby ml zaji tn stl kontakt s pape em. Pomh mu skupina asistent, slo en ze zstupc jednotlivch provinci. Existuje tak ad admonitora, kter m za povinnost kontrolovat, zda generl vldne ve shod s Konstituc. Generl jmenuje provincily jednotlivch provinci a rektory jednotlivch dom. Jsou jmenovni na stanoven poet let. dn jezuita nem e doshnout njakho uritho postaven. Bval provincil nebo rektor se nestv zaslou ilm lovkem. Kdy uplyne doba jeho adovn mus sestoupit n a podlh pkazm svho nstupce, kter ho m e - uzn-li to za potebn jmenovat teba mlad m vikem v njak zapadl farnosti. Jezuita je vzn bezvhradnou poslu nost vi svmu nadzenmu. Mus ho poslouchat tak, jako by byl "hlkou v jeho ruce" - "perinde ac cadaver" - jako "ne iv vc", ale pouze tehdy, jestli e jeho pkaz nevede k hchu. Nadzen mus samozejm vydvat takov pkazy, kter nejsou v rozporu s regul. Nejvy povinnost jezuity, jako i ka dho kes ana, je povinnost vi vlastnmu svdom. "Zachovej si v dy svobodu pesvden - p e Ignc v vodu svch "Duchovnch cvien". - Dbej na to, abys ji neztratil pod vlivem koliv autority ani v dsledku jakkoliv udlosti." Tmito slovy nechtl Ignc v dnm ppad vybzet k njak nezodpovdn svvoli. Vle, jak on to chpe mus do velk mry panovat vrou. lovk m e vit v to, v co tou vit. Crkev nepotebuje od svch vrnch tupou bezmy lenkovitou, bezvhradnou poslu nost. Chce, aby "mysleli souasn s Crkv". A do vzniku jezuitskho du trval novicit ve v ech dech pouze jeden rok. U jezuit trv novicit vce ne dva roky. vodn kolen probh ve zvl tnm dom pod dozorem zvl t k tomu urenho novicmistra. Nejdle itj st novicitu jsou "duchovn cvien", kter trvaj pes ticet dn. Po uplynut doby novicitu nastupuje obdob juniortu, trvajc rok nebo dva. V tomto obdob se jezuita vnuje studiu humanitnch vd, potom nsleduj ti roky filozofie, po jejich absolvovn zskv univerzitn titul. Scholastik - to je oznaen pro jezuitu, kter nen je t knzem - u potom obvykle nkolik let na njak kole. Potom nsleduj ti nebo tyi roky teologie. po ukonen tetho roku je jezuita vysvcen. Jeho pprava kon je t jednm rokem tet probace. Po uplynut tohoto roku skld vysvcen jezuita sv posledn sliby. Nkte skldaj pouze tak zvan "obvykl sliby", jin, kte tvo jakousi elitu Tovary stva, skldaj krom toho je t zvl tn sliby a to jsou profesov. Ti vol leny Generln kongregace, kter potom vol generla, jen je, jak u jsme ekli, volen do ivotn. Generln kongregace m teoretick prvo sesadit generla z jeho adu, ale dosud nikdy tohoto prva nevyu ila. Tovary stvo, kter psob na celm svt, se geograficky dl na asistentury, z nich ka d zahrnuje nkolik nrod. Asistentury se dl na provincie, provincie zahrnuje jeden nrod (nebo stt), ale v nkterch zemch, jako napklad ve Spojench Sttech, Francii nebo panlsku, existuje vc provinci. Jezuita pat do jedn

provincie a jak u jsme ekli, pracuje obvykle pev n na jejm zem. Po sto letech neprosnho boje se dlic ra mezi protestantismem a katolicismem ustlila pibli n v linii hranic, kter oddlovaly bval msk csastv od ostatnho svta. A tato hranice v podstat petrvala od uzaven vestflskho mru v roce 1648 a do dne ka. To, co patilo k mu, zstalo katolick, a to, co le elo vn csastv, od Crkve odpadlo. V dob prvnho rozmachu protestantismu, kdy se v severnm Nmecku a v Anglii z nrodnostnch pin zvedla vlna ostrch protest proti zkorumpovan finann administrativ Crkve, dozrvaly odbojn teologick teorie ve v ech zemch Evropy. Kalvn byl Francouz, Servetta, kterho dal uplit, panl. Dokonce i v Itlii, kde byl protestantismus nakonec zcela potlaen, byla v tomto potenm obdob atmosfra prosycena protestantskmi my lenkami. Jak u jsme ekli, nemme dn dkazy o tom, e by se Ignc bval s nimi setkal. Prvn kol, kter pape svil Tovary stvu, spoval v tom, e se jezuit mli vydat do rznch italskch mst, v nich bylo pozorovno pronikn novch my lenek, a mli jim klst odpor. Brouet a Salmeron byli vyslni do Sieny, Faber a Laynez do Parmy, Xavier a Bobadilla do Campanie, Codure a Hoyes do Padovy a Rodrigues a Le Jay do Ferrary. Jist kalvnsk predikant, kter snad vytu il, jak nebezpen m e bt takov rozvinut protitok jeho vlastnm teorim, jezuity v Itlii pede el a zaal tam o nich it pomluvy, v nich je obvioval ze zloin nejrznj ho druhu. Podobn pomlouvai je ani v budoucnu ne etili. Dne 15. dubna 1541 se poprv uskutenila volba generla. Podle v eobecnho oekvn byl zvolen Ignc, a to v emi hlasy, krom svho vlastnho. Na jeho dost byla volba opakovna a vsledek byl stejn. V okam iku, kdy pistoupil k realizaci vlastnho dla svho ivota ml Ignc u padest let. To byl vk, jm se podle tehdej ho mnn, inn ivot lovka uzavr. Oficiln proveden volba nemla pro Ignce dn praktick dsledky; i nadle zstal v m, kde se zabval organizovnm innosti Tovary stva, je se ila a rozrstala po celm svt. Jezuit u z Itlie pronikli do Portugalska, panlska, Francie a Nmecka. V tm e roce, v nm probhly volby, v roce 1541 dorazili Salmeron a Brouet do Irska v nadji, e se jim poda zorganizovat hnut odporu proti snahm Jindicha VIII. stt se hlavou Crkve. Dostali se nejprve do Skotska, za vldy Jakuba V. (otce Marie Stuartovny); odtud se peplavili do Irska, ale hned po svm pchodu se dozvdli, e byli prozrazeni a na jejich hlavy byla vypsna odmna. Mohli se tam proto zdr et jen nco pes msc a mnoho nevykonali. Pokud jde o evropsk kontinent, v t dob se nezdlo pravdpodobn, e by i panlsko a Itlie zcela vypovdly poslu nost pape i, i kdy i v tchto zemch se vyskytly v n problmy. Ale ten, kdo prb n sledoval vvoj udlost byl sp naklonn pedpokldat, e vzpoura proti mu se neomez jen na severn zem, ale e zachvt mo n i celou Francii a Nmecko. Existoval velk poet lid, kte, i kdy nebyli stoupenci protestantskch vlek a krveprolit. Pi pohledu na zavil spory teolog dochzelo mnoho lid k pesvden, e dn z tchto uench mu nev vlastn o zkladnch pravdch tolik, kolik k, e v, co je pivdlo k zvru, e si zejm nem eme bt jisti tm, jestli jsme nalezli pravdu nebo ne, a bylo by tedy snad rozumnj , kdybychom sv sil zamili na to, aby byl uzaven mr, a budeme vdt alespo to, kde jsme. Vt ina tehdej ch kritik pape stv se nepova ovala za odpadlky od

katolick Crkve. Domnvali se sp , e pape sk rozhodnut nejsou podstatnou soust katolick vry, a doufali, e se poda najt njakou stedn cestu, schdnou pro v echny kes any. Nezdlo se jim, e by rozkol kes an na protestanty a katolky byl tak nepekonateln. Kdy padlo rozhodnut svolat v eobecn koncil do Tridentu, doufali nkte, e prv zde bude zformulovna jasn definice katolick vry a v ichni budou nuceni ji bu pijmout nebo odmtnout, ale e teprve tehdy ti, kte ji odmtnou, definitivn odpadnou od Crkve. Nebylo v ak mlo ani tch, kte doufali, e se poda dojt k takovmu kompromisu, na kter budou moci pistoupit ob strany, a kes anstv se tak opt sjednot. Jezuit byli samozejm zastnci prvnho nzoru. Pape povolal Ignce, aby se koncilu zastnil, on se v ak rozhodl zstat radji v m. Do Tridentu byli vyslni Laynez a Salmeron jako pape ovi osobn teologov. Na pape v pkaz se astnili v ech vleklch zasedn Koncilu, kter probhal od roku 1545 a do roku 1563. Vce ne kdokoliv pispli k vypracovn dekret Koncilu. dn problm si nevy aduje starostlivj ho pstupu, ne li ten, jak rozli ovat a stanovit na jedn stran vc zsadn, o nich nen mo no smlouvat, a na druh stran vci mn podstatn, na n je teba pistoupit, chcem-li doshnout kompromisu. Je t donedvna pevldalo mnn, e rozhodnut Tridentskho Koncilu zachrnila jednotu katolick Crkve a e vylouen tch, kte byli vyloueni, bylo spravedliv a definitivn. Souasn ekumenick proud se v ak pikln k nzoru, e pednosti a nedostatky je mo no najt na obou stranch a e bylo teba zvolit mnohem pru nj pstup k cel problematice. Ale ani tvrdost ani pru nost nejsou samy o sob ctnostmi. V echno je vc asu. "Podstatnou vc je zralost". 2. kapitola POTEN LTA V EVROP Je jist sprvn, e dnes se k problematice nekatolickho svta pistupuje v duchu ekumenismu. Ale armda, kter byla pora ena, si nem e dovolit dlat takov stupky, jak by mohla dlat, kdyby zvtzila a jej pozice byly pevn. Je pravda, e souasn doba vy aduje jinou politiku, ne byla ta, kterou uplatoval Trident, to v ak neznamen, e by tridentsk rozhodnut mla bt chybn. Ale a u tato rozhodnut byla sprvn nebo ne, nemohla bt pijmna bez odporu. Csa Karel V. byl katolk, ale pev n vt ina jeho nmeckch poddanch zaujmala v t dob k Crkvi neptelsk postoj. Csa tedy do el k nzoru - a nebyl to nzor nerozumn - e nen jinho vchodiska ne li obansk vlka nebo kompromis. Dokonce i mezi samotnmi jezuity se mnn rozchzela. Laynez trval na tom, aby se herezi a vzpoue v niem neustupovalo, a teba e po adavek, aby i laikov mohli pijmat podoboj, nebyl v rozporu s dnou tez katolickho uen, Laynez ho rozhodn odmtal. Petr Kanisius, kter tehdy patil k nejmlad generaci jezuit, lovk, kter se ml vce ne kdo jin piinit o to, e se Nmecko vrtilo do lna Crkve, zaujal zpotku jin stanovisko: soudil, e v tomto bod je teba ustoupit, dky emu si na uritou dobu zskal csaovu nklonnost. Kdy ale pozdji sv mnn zmnil a pe el na stranu Laynezovu, upadl u csae v o to vt nemilost. Po adavek, aby byl uzaven kompromis, prosazovan csaem Karlem V., nebyl v t dob pova ovn za zcela nereln. V prvnch letech reformace se zdlo, e katolicismus byl v boji o nmeckho ducha definitivn pora en a e zvtz protestantismus. Jen zdka se bylo mo no setkat s ortodoxn katolickm vyznnm, vyjma

nkterch kruh biskup aristokratickho pvodu. Ani oni v ak nevynakldali velk sil na to, aby jejich vra byla ryz a horouc, a je t mn se starali o teoretickou apologetiku. Nebyli pli naklonni tm novopeenm jezuitm, kte je zasypvali argumenty. Kdo byli tito mldenci, kte se nechtli spokojit s tm, co bylo dobr pro jejich praddy? V potenm obdob existence Tovary stva je t nebyl rozpracovn tak rozshl a slo it systm vzdln jeho len, jak se pozdji v eobecn roz il. Proto tak v tomto obdob byli jezuit mnohem mlad ne jezuit, kte si zskali autoritu v pozdj ch letech. Je mo n, e prv tato okolnost pispla k jejich tak vraznmu spchu. Starci nebyli s to dodvat vojky lehk kavalerie. V ka dm ppad, co se tk Tridentskho koncilu, Kanisius ml tehdy sotva dvacet est let, Salmeron a Le Jay ticet jedna a Laynez ticet tyi. Svzelnost situace, v n se ocitl Karel V., spovala v tom, e jedinm zpsobem, jm mohl zastavit a odrazit protestantsk tok, bylo pou t nsil: protivnka bylo teba porazit v bitv nebo zniit pronsledovnm. Csa v zsad nebyl proti pou it ozbrojen sly ani proti pronsledovn (i v tom se shodoval s duchem sv doby), byl v ak natolik rozumn aby si uvdomoval, jak mlo by mohl touto cestou doshnout. Kdo m dla, m e dobt provincii; mo n bylo tak uplit vdce heretik. Jestli e se v ak katolick vry zekl cel nrod, pak u ho nebylo mo no ani nsilm trvale udr et v poslu nosti vi tomuto uen. V nmeck i problm spoval v tom - a Karel to pochopil - e katolicismus zde prohrl na cel e. Oficiln vdce katolicismus neo ivovala vra apo tol a nehoel v nich duch apologet. Nrod kolsal mezi lhostejnost a protestantismem. Csa neml na vybranou: musel hledat kompromis. Kdyby to bval byl neudlal, znamenalo by to pro nho zkzu souasn s pape em. Takovto chpn situace se zd bt v podstat sprvn a kdyby nmeck sm len zstalo takov, jak ho zastal Karel, neml by jinou mo nost, ne se poddit. Velikost Petra Kanisia spovala v tom, e pochopil, e jedin zmna sm len mohla vyvst nrod ze slep uliky. Velikost jeho dla spov v tom, e se mu ho podailo sp n realizovat. Jedinou cestou, kter mohla pivst katolicismus k vtzstv nad protestantismem byla pemna my len, pokud ov em byl katolicismus schopen ji uskutenit. A nejdle itj zbran, je mohla napomoci vtzstv katolicismu v tomto boji, byla vchova mlde e. Ignce se sna il pesvdit Kanisia, e sta popravit pr heretik a hereze zanikne. Kanisius, kter znal svou nmeckou vlast se orientoval lpe. Kdy Ignc kladl zklady svho Tovary stva, neml v myslu pipravovat otce pro vchovu laik. Kanisius vidl, e m-li se je t alespo nco zachrnit, je teba se tohoto kolu podejmout. Faber zaal s apo tolskou prac u ped Kanisiem a hjil zjmy katolicismu na snmu v Regensburgu v roce 1541, kde proti nmu stli Bucer a Melanchton. Jeho nstupci se stali Le Jay a Bobadilla. Kdy se Faber znovu vrtil do Nmecka, vedl disputace ve Speyeru a Koln. Le Jay byl jmenovn profesorem nejprve v Innsbrucku a pozdji v Augsburgu, kde se mu s obt emi podailo pesvdit shrom dn biskupy, e sporn nbo ensk otzky je teba e it ve veejnch diskusch. Bobadilla byl jmenovn pomocnkem apo tolskho nuncia v Norimberku, pozdji vystoupil na snmu ve Wormsu a ve Vdni. Ale prudkost jeho projevu div e nerozbila cel starostliv vybudovan dlo jezuit. Ti roky po svoln Tridentskho koncilu vydal csa Karel dekret zvan "Interim", v nm zakazoval svm poddanm mnit vyznn a do doby, kdy koncil vyjd sv rozhodnut. Bobadilla v zpalu apo tolsk

horlivosti "Interim" odsoudil, v dsledku eho on sm a jeho zsluhou i cel Tovary stvo upadlo v csaovu nemilost. Ignc odvolat Bobadillu z Nmecka a poslal ho do Neapole. Kanisius, tenkrt je t velmi mlad, se zatm v Koln sna il odvrtit od zjevnho odpadlictv arcibiskupa Hermana von Wied. Kdy Hermanovy vpady proti pravovrnosti zaaly bt pespli pohor ujc, obrtil se Kanisius sp n na csae a na jeho bratra Ferdinanda, krle mskho. Na dvoe krle Ferdinanda se setkal s Truchsessem, kardinlem s Augsburgu. Dky svm schopnostem na nho zapsobil tak dobrm dojmem, e ho chtl Truchsess vzt sebou do Tridentu jako svho osobnho teologa. Po odroen koncilu byl Kanisius posln nejprve do Itlie a v roce 1550 byl jmenovn rektorem univerzity v Ingolstadtu. Tam tak zaal budovat sv velk vchovn dlo. Zalo il koleje ve Vdni, v Praze a v Ingolstadtu. Jednal o zalo en koleje ve Strassburgu. astnil se nbo enskch disputac ve Wormsu a pape Pavel IV ho poslal do Polska na valn snm v Piotrkov. V roce 1552 bylo z jeho popudu zalo eno Collegium Germanicum v m. V roce 1559 byl Kanisius povoln na snm do Augsburgu a v tomto mst zstal a do roku 1562. Potom se jako pape sk teolog vrtil do Tridentu. Pomry v Nmecku znal z vlastn zku enosti. Laynez, kter neuml nmecky ani slovo, zskal sv vlastnosti o nmeck problematice mezi tymi stnami posluchrny v semini. Jak u bylo eeno, Laynez a Kanisius se neshodovali v otzce pijmn laiky pod oboj zpsobou. Pesto, e pozdji Kanisius ztratil csaovu pze - kdy zmnil svj nzor, nechtje vyvolvat neshody uvnit Tovary stva - v zakldn kol pokraoval i nadle. V roce 1562 zalo il kolej v Innsbrucku a stal se duchovnm vdcem Ferdinandovy dcery Magdalny. V roce 1564 otevel kolej v Dillingenu. Pius IV. ho jmenoval svm tajnm nunciem v Nmecku, a kdy na trn nastoupil Pius V. chtl, aby j zstal i nadle. Kanisius v ak dobe vdl, jak nebezpe hroz knzi, nech-li se vthnout do politickch zle itost a zvl t do politickch intrik, a dal mu zastvn tto funkce se vyhnul. Von Ranke p e: "Na potku roku 1551 je t jezuit nemli v Nmecku sv stl psobi t - Le Jay byl jmenovn rektorem teprve v ervnu tho roku - ale v roce 1566 u ovldli Bavorsko, Tyrolsko, Franche-Comte, velkou st Porn a Rakousko a pronikli i do Uherska a na Moravu. Toto byl prvn siln der, kter byl zasazen nmeckmu protestantismu." 1) V roce 1566 byl Kanisius osobnm teologem pape skho legta na snmu v Augsburgu. "Indiferentist" se sna ili doshnout nbo enskho smru mezi vyznnmi. Neoblomn katolci v ak pova ovali podobn sil na zradu. Ale Kanisius ml mnohem vyvinutj smysl pro politiku ne vt ina jeho souasnk. Jasn si uvdomoval, e bude-li smrn e en zavr eno, propukne obansk vlka, v n by, i kdyby katolci zvtzili, skuten katolicismus utrpl obrovsk kody. Vtzstv katolickch zbran nad lidem zbavenho katolickho ducha by bylo vtzstvm beze smyslu a bez ceny. A na druh stran vidl, e dky vchovnm stavm, kter zalo il, zaali katolci konen vtzit v ideovm boji, v nm je t ped nkolika lety utrpli mnoho citelnch por ek, zatmco ve vru vlky by jeho erstv zalo en koleje byly zcela urit znieny. Pesvdil tedy Ligu, e zem nesm bt uvr ena do vlky, e mus bt zachovn mr. Dky tomu mohl dl zakldat koly. V roce 1567 zalo il kolej ve Wurzburgu. Hlsal Evangelium v Mohui a ve Speyeru a zalo il kolej v Halle. V roce 1575 byl pape skm legtem na snmu v Regensburgu. Zalo il Marinskou Sodalitu v Innsbrucku a nakonec na pape ovo doporuen zalo il kolej ve Freiburgu, kde pobval a do konce svho ivota.

Kanisius si uvdomoval, e na obranu Crkve je teba vyu t tak literatury a dobe organizovan vydavatelsk innosti, ptelil se s tehdej mi velkmi tiskai a vydavateli, jako byli Plantin, Cholm a Mayer. Prv on vydal prvn edn zprvu o zahraninch misich, zalo il tiskrnu ve Freiburgu a sm tak mnoho psal. Vydal dekrety "Centurin z Magdeburgu", kte zfal ovali djiny ranho kes anstv s clem podept uen Lutherovo; vydal v plnm rozsahu dla sv. Cyrila a sv. Leona a vytvoil svj proslul katechismus, kter obsahuje odpovdi na vce ne dvst vrounch otzek. Zemel dne 21. listopadu roku 1597. Celkov vznam Kanisiova dla byl obrovsk. Zmnil bh djin. V ka d z velkch kolej, je zakldal, bylo a tisc student. Kanisius jako prvn jezuita dorazil do Polska a u v roce 1600 bylo jezuit v Polsku tyista edest est. Kdy v roce 1550 pi el do Nmecka, ml pouze dva spolenky, a kdy po ticeti letech i opou tl, pracovalo jich tam tisc sto jedenct. 2) Macaulay ve svch kritickch, ale jistm zpsobem i panegyrickch djinch pape stv p e: "Souasn s tm, jak z jednoho konce Evropy rychle postupovala protestantsk reformace, tak z druh strany stejnou rychlost postupovalo katolick obrozen. Kdy uplynulo pl stolet od velkho rozkolu, v ude na severu byly protestantsk vldy a nrody. Na jihu zase byly vldy a nrody, je se nad en hlsily ke star Crkvi. Uprosted mezi tmito dvmi neptelskmi tbory se rozkldalo velk, morln i geograficky nevyhrann zem. Co se tk Francie, Belgie, ji nho Nmecka, Uher a Polska, tady boj je t nebyl rozhodnut. Vldy tchto zem neperu ily spojen s mem. Ale protestant v tchto zemch byli poetn, vlivn, opov liv a aktivn. Ve Francii tvoili zvl tn spolenost uvnit krlovstv, vlastnili tvrze, mli mo nost postavit a vyzbrojit velk vojska, mohli vst jednn s vlastnm krlem jako rovn s rovnm. V Polsku byl krl katolkem, ale ve snmu pevldali protestant, oni tak zastvali nejvy ady ve stt a ve vt ch mstech mli ve svch rukou i vldu nad farnmi kostely. Zdlo se - ekl pape sk nuncius - e v Polsku protestantstv zcela vytla katolicismus." Prv tak tomu bylo i v Bavorsku. Protestant tvoili vt inu ve stavovskm shrom dn a od kn ete po adovali stupky pro sv nbo enstv nhradou za pomoc, je mu poskytovali. V Sedmihradsku snm jedinm krtnutm pera rozhodl o konfiskaci crkevnch statk a rakouskmu domu se nepodailo mu v tom zabrnit. O samotnm Rakousku se tvrdilo, e sotva ticetina obyvatel mohla bt pova ovna za skuten katolickou. V Belgii poet vyznava novch nzor dosahoval statisc. Djiny dvou nsledujcch generac jsou djinami boj mezi protestantismem, kter ovldl sever Evropy, a katolicismem, vldnoucm na jihu. Pedmtem boje byly zem, kter le ely uprosted a nepatily k dn z tchto dvou stran. Bojovalo se jak meem, tak slovem. Oba tbory se mohou py nit velkmi schopnostmi a velikmi ctnostmi. Oba se v ak mus tak stydt za mnoho zte tnost a zloin, jich se dopustily. Na potku boje se nadje na vtzstv jasn piklnla na stranu protestantskou, ale vtzstv nakonec pipadlo msko-katolick Crkvi. Zvtzila na v ech boji tch. Posuneme-li se v ase o dal ho pl stolet, vidme, e Crkev zvtzila ve Francii, v Belgii, v Bavorsku, v echch, Rakousku, Polsku i v Uhersku. A v prbhu dal ch dvou stolet se protestantismu nepodailo zskat nazpt ani st toho, co ztratil. Nen teba pipomnat, e o tento triumf pape stv se zaslou ily ani ne tak zbran, jako sp zmna veejnho mnn. V prbhu prvnho pl stolet po nstupu reformace thlo sm len zem, je

le ely na sever od Alp a Pyrenej, siln k novm idejm. Potom se vlna obrtila a se stejnou silou se valila opanm smrem. Ani v prvn ani ve druh polovin tohoto obdob o tom nerozhodovaly vsledky oble en a bitev. Por ka u Muhlbergu nezastavila npor protestantismu ani na okam ik, a katolick reakce nezadr iteln postupovala pesto, e Velk Armda utrpla por ku. T ko ci, co bylo silnj : zda prvn der, nebo obrat, kter nsledoval po nm. Padest let po rozkolu, zapinnm Lutherem, se katolicismus zt udr oval na pobe Stedozemnho moe, a za sto let po rozkolu se zt dr el protestantismus na pobe Baltiku. Djiny Tovary stva Je ova (p e Macaulay ve snaze objasnit tento pekvapiv obrat udlost) jsou souasn djinami velk katolick protireformace. Tovary stvo hned na zatku ovldlo centra v ech sil, kter ovlivuj a usmruj veejn mnn, a to kazatelnu, tisk, zpovdnici a univerzitu. V ude, kde zaal kzat jezuita, byl kostel peplnn posluchai. Jmno jezuity na tituln stran zaji ovalo knize irokou popularitu. Mocn, urozen a krsn dmy eptem svovali tajemstv svho ivota u m jezuity. U nohou jezuity byla od dtstv a do mu nho vku vychovvna mlde vy ch a stednch vrstev, od nho se uila zkladm vslovnosti i zkladm filozofie. Literatura a exaktn vdy, kter se dve pojily s bezvrectvm, i dokonce herez, se nyn spojily s ortodox." 3) Bylo by absurdn pipisovat zsluhu o zsadn pevrat v nmeckm sm len pouze jedinmu lovku, ale se v uritost m eme ci, e vce ne kdokoliv jin se o to zaslou il prv Kanisius. Tento pevrat samozejm nemohl doclit toho, aby se ke katolick ve vrtilo cel Nmecko, neuchrnil tak i stra liv obansk vlky, kter propukla v dal m stolet. Napomohl v ak tomu, e kdy byl v polovin nsledujcho stolet uzaven vestflsk mr, byl zalo en na zsad, e nbo enstv ka dho kn ectv m bt zvisl na nbo enstv jeho pna: "Cuius regio eius religio". Fakt, e katolick monarchie pistoupily na tuto zsadu, je asto vykldn jako jejich smen se s por kou. Do jist mry je to pravda. Pape ov s takovmi nroky jako Innocence III. nebo i Pius V. by nemohli akceptovat zsadu, spovajc v tom, e svtsk vldce m e sv poddan odtrhnout od katolick Crkve. V jejich pojet prva katolick Crkve vyplvala ze samotn jej podstaty. Jestli e se njak vldce veejn piznal k tomu, e je protestant, bylo teba okam it na nho uvalit klatbu a zbavit ho vldy. Pesto v echno v ak, teba e si Crkev v tomto boji neudr ela v echna sv privilegia, zsada "Cuius regio eius religio" j pinesla mnohem vce u itku, ne se v tehdej dob mohlo zdt. Zaji oval pinejmen m to, e katolick vldce mohl katolicismus udr et alespo na zem svho panstv. Ped Kanisiem se zdlo bt mnohem pravdpodobnj m to, e nejeden katolick kn e bude vldnout poddanm, kte budou zatvrzelmi vyznavai protestantismu. Mohli od svho pna vy adovat privilegia pro sv nbo enstv jako da za to, e mu umo uj udr et se na trn. Ve Francii situace vypadala trochu jinak. Protestant, ili hugenoti, mli zpotku pevahu a zdlo se, e nakonec ovldnou celou zemi. Ale - jak se ukzalo na pkladu Jindicha IV. ka d, kdo chtl zskat politickou moc, se musel pihlsit ke katolicismu. Protestantismus a nbo ensk spory nezskaly vt inu nroda na stranu hugenot, a pesvdily naopak velk poet jednotlivc, pedev m tch, kte patili k vldnoucm vrstvm, e ke krajnm po adavkm obou nbo enstv je teba pistupovat velmi obezetn. Francie se, dve ne v echny ostatn zem, stala zem "politik", to je lid, kte hlsali, e absolutn

pravda je pro lovka nedosa iteln a nepoznateln a nejvt slu bou, jakou m e lovku prokzat svmu nrodu, je zajistit mu ivot v mru. Francie byla zem, kde Montaigne formuloval otzku: "QUE sais-je?", a Descartes mu zakrtko odpovdl: "Cogito ergo sum". Nen pochyb o tom, e protitok veden jezuity neodpovdal takto naladnm myslm. Jezuit se stetli se silnm odporem ze strany parlamentu i pa sk univerzity. Jejich ptelem byl du Prat, biskup clermontsk, ale pa sk arcibiskup du Bellay stl proti nim a ve Francii se jm nedailo. V t dob vedla Francie vlku se panlskem a mezi Francouzy pevldalo mnn, e v ichni jezuit jsou panl. Univerzita jim nedovolila se k n pipojit s odvodnnm, e jezuit nejsou ani dovmi ani svtskmi kn mi a nepat tedy k dnmu z uznvanch stav. Parlament odmtl je legalizovat. Nevlastnili dn majetek. Po jistou dobu se museli spokojit s tm, e jedinm jejich vlastnictvm byla kolej v Clermontu. Poet jejich k klesl na tyi. V roce 1560 zemel biskup z Clermontu, kter jim byl naklonn. Odkzal jim znan jmn, ale soud toto ddictv zkonfiskoval na zklad toho, e jezuit nebyli oficiln uznanm spoleenstvm. Na trn sedl Karel IX., ale jeho matka - Kateina Medicejsk. Ta v zsad patila k "politikm", pochybovala o mo nosti doshnout pravdy a v echen svj zjem soustedila na to, aby byl zachovn mr. V rozporu s pnm pape e vyhlsila amnestii pro hugenoty a v roce 1561 svolala do Poissy "Colloguium", na nm mly ob zneptelen strany pednst sporn otzky a pokusit se - s m se potalo - zmrnit rozpory. Pape sem vyslal Layneze, tehdej ho generla Tovary stva, s doporuenm, aby zaujal nesmlouvav stanovisko. Laynez ml dokzat, e rozhodovn o tom, co je pravm nbo enstvm, nespad do kompetence svtskch vldc. Je to vlun vc pape e. Laynezovo vystoupen bylo odv n. Du Ferrier, kter se jako vyslanec Kateiny Medicejsk zastnil tak Tridentskho koncilu, oteven prohlsil: "Co se tk Pia IV., nemnme se podizovat jeho nazenm, odmtme v echny jeho argumenty, plivme na nho a pohrdme jm. Nev me si ho a neuznvme v nm zstupce Kristova, hlavu Crkve a Petrova nstupce." 4) Bylo vce ne pravdpodobn, e kdyby pape a jezuit Kateinu urazili, nsledovala by zmoskho pkladu krlovny Al bty a zpetrhala s mem v echny svazky. Francouz t biskupov rozhodn poprali, e pape m "absolutn moc, aby psl, ovldal a dil v eobecnou Crkev". Na druh stran v ak, teba e nemli chu pln se poddit pape i, je t mn byli ochotni se podizovat krli. A krom toho, vt ina z nich se nechtla pli pevn svazovat s nepopulrnmi hugenoty. Nedali se tedy strhnout ke spolenmu toku proti Tovary stvu Je ovu a pes odpor pa skho arcibiskupa prosadili a realizovali nvrh na legalizaci Tovary stva. Ale jeden z jezuit, Edmond Auger, nestl o popularitu, zskanou cestou dohody. Byl to vborn enk, ne etil ranami, urenmi tm, s nimi nesouhlasil, a s vzbuzoval v lidech jak velk entuziasmus, tak i velkou nenvist. Ve Valencii, kde biskup prv odpadl od Crkve a lid pe el na stranu hugenot, napadl v echny tak oste, e ho chtli uplit na hranici. Ale kdy u stl na n, pronesl nov kzn, tak strhujc, e ho njak jin skupina, siln vzru en a nad en jeho e, staten osvobodila. V Lyonu vedl proti Lize boj tak prudk, e jeho projevy vyvolvaly zcela nechtn reakce. Dav, kter mu nejprve tleskal, se nhle obrtil proti nmu a vyhro oval mu, e ho svrhne do Rhony. Obecn historick zku enost ns pouuje o tom, e revolun vzplanut se realizuj v dy v prbhu ivota pouze jedin

generace. S nstupem nov generace se objevil nov typ komunist, kte u netou ili po revoluci tak, jako jejich pedchdci. Proto pape ov Jan XXIII. a Pavel VI. do li k nzoru, e nade el as navzat s komunisty dialog. Naproti tomu pape ov Pius XI. a Pius XII. mo nost navzat dialog s jejich pedchozmi vdci rozhodn odmtali. Stejn tak tomu bylo i s prvnmi francouzskmi revolucioni jakobnskmi, kte mli v myslu svrhnout v echny vldy, a s jejich malichernmi malom ckmi potomky a z dob orlensk monarchie, jako i s prvnmi revolucioni kalvnskmi ped temi sty lety, kte chtli obrtit svt naruby, a s jejich ddici, kte se spokojili s tm, e exploatovali. kolem vdch osobnost a to jak duchovnch, tak politickch je vystihnout ten prav okam ik, kdy revolun zpal zan opadat a dialog m e pinst u itek. Laynez ml pravdpodobn pravdu, kdy soudil, e by bylo pedasn pokou et se navzat dialog u na Colloquiu v Poisse. V roce 1580 se generlem Tovary stva Je ova stal Aquaviva. Ten hned od zatku pova oval za nejdle itj to, aby se jezuit nevm ovali do zle itost vnitn politiky kterkoliv zem, a vydal v tomto smru pesn nazen. Auger se jim poslu n podrobil a zanechal svch tok proti Lize. Pes jeho zdr enlivost Tovary stvo neuniklo nenvistnm vpadm ze strany Sorbony a parlamentu. Ohniskem boue se tentokrt stal Maldonat, proslul panlsk jezuita, kter pedn el prv na Sorbon. Maldonat veejn vyznval svou osobn vru v neposkvrnn poet Panny Marie, ale stavl se proti zvyku, kter byl na univerzit zaveden a podle nho byla tato vra nezbytnou podmnkou pro pijet na univerzitu. Vra v neposkvrnn poet nebyla tehdy je t formulovna jako dogma a univerzita tedy nemla prvo - jak tvrdil Maldonat - vzn et podobn po adavek. Je zvl tn, e po adavek dogmatickho zformulovn vry v neposkvrnn poet Panny Marie prosazovala - ponaje koncilem v Basileji v roce 1439 - strana, kter zastvala nzor, e koncil m vy moc ne pape . Tehdej pape ov to pova ovali za nevasn a proto jejich po adavek zamtli. Nen divu, e jezuita stl na stran pape e. Ale neptelsk postoj univerzity vyvolal dal lavinu kritiky namen proti jezuitm. Antoine Arnauld, otec dvou pozdj ch koryfej jansenismu, vystoupil proti jezuitm u soudu jako advokt v majetkov pi, tkajc se zle itosti s kolej v Clermontu. Vyu il tto ple itosti, aby je obvinil, e jsou "vlenou troubou, pochodn vzpoury, ryc bou, kter neustle kal klidn nebe Francie. To jsou panl, neptel sttu, pvodci v ech vstednost Ligy, kter pod sv bakchanlie a "katalnsk" orgie v jezuitskch kolejch a kostelch. Tovary stvo je dlnou satanovou, je v nm plno zrdc a lotr, krlovrah a otcovrah. Kdo zabil Jindicha III.? - jezuit." Toto obvinn bylo jednak absurdn a jednak nemlo dnou spojitost s probhajcm procesem. Zavra dn Jindicha III. pot ilo Ligu a ne jezuity a ona tak odpishla, e nikdy nedovol, aby na trn nastoupil Jindich IV.. Jezuit naopak, a zvl Possevino, usilovn pemlouvali pape e, aby Jindichovi udlil rozhe en z hereze. Pesto, kdy krtce potom vystoupil proti Jindichovi IV. Jean Chastel, parlament - opt neopodstatnn - nakl jezuity ze spoluasti na zloinu. Jeden z nich, otec Gueret, byl lmn v kole, jin otec, jmnem Guignard, byl ob en. Ale Jindich IV. zstal vrnm ptelem Tovary stva a vrtil mu jeho kolej v Clermontu. Ve panlsku a v Itlii se situace znovu zmnila. V Itlii to byly Bentky, v nich hrozilo nebezpe, e zde bude po pkladu Anglie zavedena nrodn Crkev, nezvisl na pape i. O valy tam

dvn vzpomnky na bvalou crkevn nezvislost. V ele od tpenc stl mnich servita Paolo Sarpi. Jindich IV. do vci tak zashl a kladl jim rozhodn odpor. Ale Bentan si kladli jako podmnku toho, e zachovaj vrnost pape i, odsun jezuit z jejich dr av. Aquaviva nechtl, aby jezuit pidvali Crkvi dal starosti, a proto pemlouval pape e, aby na jejich po adavek pistoupil. Ve panlsku a v Itlii byla pohor ujcm zpsobem zanedbvna vchova a vzdln mlde e. Koleje byly nuceny znan roz it sv vchovn programy, kdy chtly udr et krok s novmi renesannmi nzory. Na mnoha mstech Itlie byly zalo eny nov koleje, byla vypracovna "Ratio Studiorum", kter se na dlouho stala zkladem jezuitsk vchovy. Ve panlsku se protestantismus nesetkal s velkou podporou a Inkvizice se postarala o to, aby se jen mlokdo veejn piznal k herezi. Ale jak u to bv, innost represivnch opaten m svoje meze. Lze jimi doshnout pouze toho, e si lid sv pochybnosti nechvaj pro sebe. Kdo um ovldat svj jazyk, m e si myslet, co chce. Mezi vysokm duchovenstvem se ilo svtctv a cynismus. Katolci - stejn tak jako v ichni ostatn lid - se mus v jistm smyslu ohro eni, aby vedli ivot, kter se skuten shoduje s pikznm vry. V zemch, kde jsou lid formln pevn spjati s katolicismem, jsou kes ansk pikzn dodr ovna nejvla nji. panlsko estnctho stolet nebylo v tomto smru vjimkou. ivot ve panlsku Tovary stvu zt oval tak nepzniv postoj, kter vi nmu zaujal csa Karel V. v dsledku spor uvnit Nmecka. Ale nezvisle na protivenstvch ze strany lid z vy ch vrstev, lid svtskch nebo cynik, narazilo Tovary stvo ve panlsku poprv na neptele zvl tnho druhu, kte se zavilou vytrvalost oha bez ustn sledovali jeho stopu. Kdy Ignc zakldal Tovary stvo, modlil se o to, aby ho "nikdy nepestala slou it nevra ivost svta" a vyjdil se v tom smyslu, e stane-li se nkdy, e svt bude o Tovary stvu mluvit pzniv, bude to neklamnm znamenm toho, e nepln nle it sv koly. Jeho modlitba byla vysly ena. Jezuit se jist bhem sv existence dopustili nejedn chyby. Nein si nroky na dokonalost a historik nebo kritik maj prvo odsoudit nkter z jejich in. Ale v ppadech, o nich prv mluvme, se nejedn o rozumnou kritiku. Jezuit toti mli v prbhu celch svch djin zvl tn dar, a to ten, e v nkterch lidech - a u to byli katolci nebo nekatolci probouzeli nenvist, je se projevovala v obvinnch, jejich ostrost pesahovala meze len zuivosti. Kdy jezuit mluv o jinch jezuitech, maj ve zvyku mluvit o nich jako o "na ich", zatmco cel ostatn svt jsou "tamti"; nkdy si tak o sob mysl, e jsou tm jakousi "Crkv v Crkvi". d se pkazy ? loajality, v dsledku eho nkdy hj iny nebo vpovdi svch spolubrat i v takovch ppadech, kdy nikdo neuv tomu, e by je v hloubi sv du e mohli schvalovat. Toto jednn lidi asto dr dilo a as od asu vyvolvalo i ostr reakce. Tyto reakce v ak byly vt inou mnohem ostej , ne by odpovdalo jejich pin. Prvnm z tchto svrznch psychopat, kter se objevil ve panlsku, byl dominikn Melichar Cano. Zt m eme pochopit, co bylo pinou jeho velk nenvisti. Spory o milost Bo propukly teprve mnohem pozdji. Mezi dominikny a jezuity nepanovala njak obecn nevra ivost. Jeho vlastn dominiknsk provincil ho oste odsoudil a zakzal mu pokraovat v dal ch tocch proti jezuitm; stejn tak se zachoval i pape . Ve snaze zbavit se ho ho jmenoval biskupem na Kanrskch ostrovech, Cano se v ak zekl biskupskho adu a vrtil se do panlska, aby mohl dle

rozvjet svou neptelskou kampa. Kdy umral, zanechal po sob dokument, v nm nepsal: "Budou-li lenov Tovary stva i nadle postupovat tak, jak zaali, pijde jednou doba - doufm v ak, e to Bh nedopust - e jim evrop t krlov budou chtt klst odpor, ale u toho nebudou schopni." Je pochopiteln, e mnoz se na tento dokument odvolvali, kdy o dvst let pozdji zaali evrop t panovnci usilovat o zru en Tovary stva. Polo me-li si v ak otzku, co vlastn Cano Tovary stvu vytkal, nenajdeme pro jeho obvinn dn opodstatnn, byl proti astmu pijmn, k nmu vyzvali jezuit - ale i kdyby pravda bvala byla na jeho stran, t ko lze pochopit, pro se rozzuil tak nemrn cel vci. Co se tk Portugalska, nesnze, do nich jezuit v tomto potenm obdob upadli, vyplvaly sp e z jejich vlastn neopatrnosti, ne z neptelstv nebo ne var okol. Vznam Portugalska spoval v t dob v tom, e bylo velkou koloniln mocnost. Jan III. dal o jezuity, kter by mohl poslat jako misione do svch koloni. To byl prv ten druh slu by, k nmu - jak se domnval Ignc - bylo Tovary stvo povolno. V dal ch kapitolch pop eme, jak Tovary stvo plnilo sv koly v kolonilnch zemch. Nyn se podvejme, jak byl osud jezuit, kte zstali v Portugalsku, odkud mli organizovat misie. Provincilem byl tehdy Rodriguez, jeden z dru iny prvnch jezuit. Rodriguez psal bez ustn Franti ku Xaverskmu, kter psobil na Vchod, jak velice tou spojit se s nm na poli jeho prce. Ve skutenosti v ak bylo zcela jasn, e si velmi oblbil ivot v blzkosti krlovskho dvora. Nejdle itj m kolem provincila takovho vznamu, jako byl Rodriguez, byl uv liv vbr otc, kte mli bt poslni za moe. Rodriguez v ak nebyl zpsobil pro tento zodpovdn kol a mnoz z otc jm vybranch na prci v misich nestaili. Ve panlsku se zatm sna il podrobit sob podzen jezuity chorobn ??????. Ignc v prvnm obdob po svm obrcen na vru praktikoval - podobn jako mnoho jinch erstv obrcench nad enc - rzn zpsoby nejpsnj ho pokn. Ale vrozen zdrav rozum ho zakrtko pesvdil o tom, e jsou to sp projevy touhy po vlastnm uspokojen ne pokn. A chce-li nkdo init pokn, je teba, aby to bylo pod bedlivm dohledem duchovnho vdce. Jinak to pinese vc kody ne u itku. U jezuit jsme v dy mohli pozorovat uritou nedvru vi v em vstednm projevm pokn. Ale v tehdej m Portugalsku byly velmi roz eny a Rodriguez je zcela neuv en zaal tak provozovat. Pestal se ohl et na hlavn povinnost jezuit, j je poslu nost, a vybzel sv spolubratry, aby se podobnm praktikm oddvali bez ohledu nato, jak hranice by mohl stanovit Ignc. Autor ivotopisu Franti ka Xaverskho, Brou, p e, e v ulicch Lisabonu bylo astokrt mo no spatit osm a deset tisc biujcch se kajcnk, kter vedl jezuita. Zpsobovali svrznou zcpu ulinho provozu. Ignc povolal Rodrigueze do ma. Rodriguez se v ak t il velk oblib u krle, tak u lisabonskho lidu a tak mezi leny samotnho Tovary stva. Vstednost a nadszka byly neodmyslitelnou soust atmosfry t doby. Odvoln Rodrigueze mlo za nsledek, e sto ticet sedm portugalskch jezuit z Tovary stva vystoupilo, nebo muselo bt vyloueno. Ke krli byl vypraven zvl tn posel, kter ho ml usmit a prosit, aby Tovary stvu neodpral svou pze. Posel splnil svj kol nad pomy len dobe. To bylo velk tst, nebo roztr ka s portugalskm krlem by zapinila nejenom znik Tovary stva v Portugalsku, ale co by bylo hor , tak padek jeho misionsk

innosti. 3. kapitola PRVN JEZUIT V ASII Portugalsko se dky tomu, e objevilo cestu kolem mysu Dobr nadje, stalo pedn koloniln mocnost. Portugal t kolonist odchzeli na Vchod, ale odn eli se sebou jen velmi mlo my lenek a zsad svho nbo enstv. Krl Jan III. si tedy pl, aby do portugalskch koloni odj dli misioni, a to ani ne tak proto, aby obraceli na vru domorodce, jako sp proto, aby vedli k nle itmu kes anskmu ivotu portugalsk osadnky. Byl to velk a zodpovdn kol a pro jeho uskutenn byl vybrn Franti ek Xaversk. Z Lisabonu vyplul dne 7. dubna 1541 jako pape sk nuncius a portugalsk vyslanec u etiopskho csae. Plul podl zpadnho pobe Afriky, obeplul mys Dobr nadje a smoval nejprve k Mozambiku a potom pes Indick ocen do Goy, kde se zdr el opt msc. Potom se plavil podl pobe do Koinu a na mys Kumr a znovu a pes moe na Cejlon. Nav tvil lovi t perel a odtamtud se vrtil do Goy, kde zstal a do konce z roku 1545. Potom obeplul nejji nji polo en mys Indie a nap pes moe dorazil do Melaky v Indonsii. Odtud zamil na sever k n a Japonsku a v polovin roku 1546 doplul a na Moluck ostrovy. Tady pobyl dva roky a v roce 1548 se znovu vrtil do Goy. Z Goy se vydal zptky do Melaky a z n do Japonska, kam doplul 15. srpna 1549 a zdr el se do konce listopadu, kdy se znovu vrtil do Goy, kam dorazil v roce 1551. 17. dubna 1552 se znovu vydal na cestu s myslem vylodit se v n, ale dostal se pouze na ostrov San ao, kter le 30 mil od nskho pobe . Nebylo mu dno, aby stanul na nsk pd, nebo 2. prosince 1552 na San ao zemel. Bylo mu tyicet est let a od chvle, kdy se vydal na cestu smrem k st eky Tajo, uplynulo jedenct let a est msc. Takov cestovatelsk vkon, vezmeme-li v vahu tehdej podmnky cestovn, mus nepochybn vzbuzovat as, a nikdo nikdy nemohl Franti ku Xaverskmu uprat titul nejvt ho kes anskho misione od dob sv. Pavla. A do t doby se neuskutenilo misionsk dlo podobnho rozsahu. Kdy Franti ek poprve dorazil do Goy, zjistil, e stav morlky a nbo enstv je zde prost dsn. Kes an se vbec nesna ili vst kes ansk ivot. Nejvt pek kou, je stla misionm v cest k dosa en spchu, byl nepli vzorn pklad katolk. Kdy napklad otroki bili otroky, odpotvali rny na zrnkch r ence. Nelze oekvat, e lid, kte odj dj na nov zem, se budou sna it jt dobrm pkladem domorodmu obyvatelstvu, s vyjmkou tch ppad, kdy odj dj s jasnm myslem vnovat se misionsk prci. Indick kancl Barros byl toho nzoru, e "Maurov a pohan nejsou pod ochranou prv, stanovench Je em Kristem. My, kes an, nemme vi nim dn povinnosti" 1), a zd se, e tento nzor s nm sdleli tm v ichni portugal t kolonist t doby. Franti ek Xaversk se v ak domnval, e obrtit na vru obyvatele Indie by bylo tm nemo n i tehdy, kdyby nebylo patnho pkladu Portugalc. Dvma hlavnmi pek kami byla kastovn struktura spolenosti a mnoho enstv, od nich by se konvertita musel odtrhnout. Bhem prvnho msce prvnho pobytu v Goe se Franti kovi podailo doshnout vraznch zlep en, ale je nasnad otzka, jak dlouho a v jakm rozsahu mohla nprava petrvat i po jeho odjezdu a zda vbec petrvala. V okol ji nho indickho vb ku mysu Kumr ila mezi lovci perel hrstka lid, poktnch svho asu franti kny, kte pozdji toto zem opustili.

Soused se jich stranili a pohrdali jimi jednak proto, e pijali kes anstv, a za druh proto, e podle hinduistickch pedstav v nle eli do velmi nzk kasty. Jejich ivotn rove byla uboh. Franti ek mezi nimi strvil vce ne dva roky; poktil ty, kte nebyli poktni a kdy odjel, poslal jim jako sv zstupce jin misione, tak e od t chvle u nebyli tak opu tni a zanedbni jako dosud. Nsledujc cesta zavedla Franti ka nejprve do Melaky. Bylo to nebezpen msto, proto e vt inu obyvatel tvoili muslimov a Franti ek nevdl, jak budou sn et jeho ptomnost. Portugal t katolci, kte se zde usadili, se dlouhou dobu museli obejt bez kn a jejich morlka i nbo ensk praxe zdegenerovaly. Franti ek zstal ve mst ti dny a bez jdla a odpoinku je celou tu dobu zpovdal. Dva roky strvil na Moluckch ostrovech, jezdil tam a zptky a zakldal nov psobi t. Vsledek byl takov, e kdy se zde o deset let pozdji objevil du Beira, kter sem byl posln, na el tu tyicet sedm misi a ti tisce katolk. Franti ek se vrtil do Goy a zjistil, e bhem jeho neptomnosti neprobhalo v echno tak hladce, jak by mlo, s m se ostatn dalo potat. Rektorem koleje v Goe byl jist Gomez a proto e to byl lovk nepevnho charakteru, zpsobil zde znan chaos a krom toho ml rozepe se svmi spolubratry jezuity. Pesto ho v ak ve mst mli rdi, byl toti venm kazatelem, a jeho odsunut by se zcela jist setkalo s kritikou. A proto e Franti ek nezam lel zstat v Goe nastlo, nemohl si dovolit Gomeze zcela odstranit. Vye il to tak, e Gomezovu pravomoc omezil na zle itosti asn a duchovn vldu nad spoleenstvm svil jinmu knzi jmnem Cypriano. Franti ek do el k pesvdeni, e v Goe nem misionsk psoben velkou nadj na spch. Usoudil, e kes anstv se zde nebude moci iroce rozvinout, a to z toho dvodu, e zde byla hluboce zakoenna jin nbo enstv, jmenovit islm, mozaismus a hinduismus. Nejvt nadje vkldal do pohan, a to tch, kte nikdy nesly eli jmno Kristovo a nemohli si o Nm utvoit dnou mylnou pedstavu, proto e o Nm nic nevdli. Domnval se, e takov najde v n a Japonsku, a rozhodl se proto, e popluje tam. Cestou se zastavil v Melace a pesvdil se, e misie, kter tam zalo il, pracuj sp n. Z Melaky se vce ne dva msce plavil na nuzn nsk d unce. Provzelo ho nkolik druh, mezi nimi byl tak japonsk neofyt Ksaka. Konen spatil japonsk hory a dne 15. srpna 1549 zakotvil v Ksakov rodnm mst v Kago im. Legenda, je prav, e Franti ek Xaversk ml nadpirozen dar jazyk, se zcela mj s pravdou. V dycky musel vyu vat slu eb tlumonk. Je v ak pravda, e za svj prvn kol pova oval co nejlep zvldnut mstnho jazyka. Kdy se mu podailo nauit japonsky, vytvoil s Ksakovou pomoc kes ansk vyznn vry. Japonsk vlda mu nestavla do cesty dn pek ky a tak spolen s Ksakou zahjil kazatelskou misii. Z mstnch obyvatel se k nmu chovali neptelsky pouze mstn vrostci, nevychovan sb, kter po nm hzela kamenm. Japonskm nbo enstvm byl intoismus, kter dili tak zvan bonzov. Byli to lid vla n vry a nepli v en. Lid zpotku Franti ka pova ovali za jaksi druh bonzy, ale kdy se pesvdili, e jim m e a chce ci nco jinho, zaali se o nho alespo nkte zajmat vce. Zatmco v Indii pedstavovalo nejvt pek ku, je brnila en kes anstv, mnoho enstv, v Japonsku to byla sodomie. Bohat lid zaali zvt Franti ka do svch dom. Franti ek se a dosud oblkal do nuznch hadr a na cest do Indie ekl jistmu dobrodinci, kter mu chtl darovat otroka: "Prv vznam a moc

nabyt prostedky, je mi doporuuje , pivedly Bo Crkev a jej hodnoste do souasnho alostnho stavu. Pravm zpsobem obohacen se je prt si sm vlastn odv, vait si ve vlastnm hrnci a nebt na nikom zvisl." 2) Nyn v ak uznal, e podobn chovn nebylo tak zcela sprvn a e posluchae m e nalzt jedin tehdy, bude-li se oblkat jako lid s jistm spoleenskm postavenm. Jezuit byli v dy toho nzoru, e nejspolehlivj m a nejschdnj m zpsobem, jak obrtit lid na vru, je pesvdit a obrtit nejprve jeho vldce. Jezuita Suarez vmluvn dokzal bylo-li tu njakho dkazu vbec zapoteb - e to neznamen, e by se jezuit domnvali, e cenu maj pouze du e mocnch. Jezuit prost pochopili a vychzeli z toho, e v takovm svt, jak byl v estnctm stolet - a u v Evrop nebo Asii - nebylo mo n budovat misijn dlo bez podpory a pzn svtsk vldy. Tento postup byl samozejm spojen s uritm nebezpem, a to tm, e se misioni, msto aby obraceli chud, sami nechaj svst patnm pkladem bohatch. V djinch se vyskytlo nkolik ppad, kdy misioni podlehli tomuto poku en, ale Franti ek Xaversk k nim nepatil. Z obdobnch dvod si Franti ek pl, aby jezuit neskrvali svou uenost. "Jedin proto, e ns pohan pova uj za uen, jsou ochotni nm naslouchat, kdy mluvme o nbo enstv" - kal. 3) Podle jeho vlastnho svdectv mu bonzov nejedou kladli rozumn a zva n otzky. Na svt existuje souasn dobro a zlo kali; psob tu tedy dva prvky: prvek dobr a prvek zl? Ne odpovdal Franti ek - v e je dlem pouze jedinho dobrho Boha. Odkud se tedy bere zlo? Zlo - odpovdal - se na svt objevilo skrze zlo v lovku. Pro tedy - ptali se znovu - dobr a v emohouc Bh stvoil lovka nchylnho ke zlmu. Pro lovka nestvoil dobrho? Krom toho je na svt mnoho zla, kter vbec nevyplv z lidskho hchu. Franti ek k, e na tyto jejich otzky odpovdal uspokojiv. I my bychom se rdi dozvdli, jak jim odpovdal, nebo jsou otzky, kter muily lovka od prvopotku a na kter je t nikdo nena el konenou odpov. Jist bohat obyvatel msta Jamagui poskytl Franti kovi trval sdlo. Franti ek se tam usadil a po dobu asi esti msc vytrvale kzal a podailo se mu obrtit na vru mnoho lid. Potom se vypravil do hlavnho msta Japonska, kter se tehdy jmenovalo Meako - dnes se toto msto jmenuje Kioto. Tamn obyvatel mu v ak nevnovali velkou pozornost. Bhem pobytu v Meaku dolehly k Franti kovi zvsti o nepznivm vvoji situace v Goe. Zanechal tedy v Japonsku sv dva druhy jezuity, Torrese a Fernandese, a sm se vrtil do Goy. Prv kdy obeplouval mys Kumr, zastihla ho zprva, e jeden z jeho jezuitskch kn - Criminali, kter zstal mezi lovci perel, byl zavra dn. Byl to prvn jezuitsk muednk. Po pjezdu do Goy se Franti ek dovdl, e v echny ostatn misie, kter na Vchod zalo il, rozkvtaj. Jednu z nich - v Ormuz, le cm naproti arabskho pobe - dil Belgian Baertz. Ale v samotn Goe, kde vldl Gomez, panoval velk zmatek. Tentokrt ml Gomez rozepe s generlnm guvernrem. Franti ek proto Gomeze odvolal a na jeho msto dosadil Baertze. Gomez se ctil ura en a vydal se na cestu do Evropy, aby se v m odvolal proti Franti kovu rozhodnut, ale utonul bhem plavby. Hned jak se Baertz ujal svch povinnost, vydal se Franti ek na dal cestu - tentokrt ml v myslu dorazit do ny. Kdy proplouval kolem lovi perel, zjistil, e zdej misie upadla do velkch nesnz, ale proto e ml mlo asu, mohl se pouze psemn obrtit na Baertze seznmit ho se situaci v misii a po dat ho,

aby provedl npravn opaten. Franti ek chtl na nsk zem vstoupit jako pape sk nuncius, akreditovan u nskho csae, a musel proto plout na velk, dobe vybaven lodi, nebo pouze v takovm ppad mohl mt nadji, e ho csa pijme. Av ak nechvaln proslul guvernr Melaky, kter se topil v sluzch, si pivlastnil jeho lo i s nkladem, a Franti ek musel k nskm behm plout na lodi mnohem men , he vybaven a mnohem mn okzal. A proto e piplouval takto nemohl potat s tm, e mu bude dovoleno vylodit se na pevninu. Zakotvil proto, jak u jsme se zmnili, na ostrov San ao, vzdlenm 30 mil od pobe . Na ostrov as od asu piplouvali n t kupci a Franti ek doufal, e se mu nkterho z nich poda pemluvit, aby ho dopravil na pevninu. Za nelegln vstup na nsk zem v ak hrozil provinilci trest smrti a stejn trest hrozil i tomu, kdo by v tom pomhal. Je tedy jasn, e n t kupci nebyli pli ochotni mu pomoci, teba e jim pislbil odmnu. Franti ek tedy ekal a doufal, e se naskytne njak lep ple itost, a po celou tu dobu il v uboh chatri na pobe , kter mu neposkytovala dostaten kryt ped nepohodou. Jeho zdrav se zaalo rychle zhor ovat a dne 2. prosince 1552 zemel. Jeho tlo bylo vlo eno do neha enho vpna, aby se v nm splilo, kosti mly bt pohbeny. O dva msce pozdji, kdy se lo mla vracet do Goy, byl hrob oteven a k v eobecnmu asu se ukzalo, e tlo zstalo neporu eno. Bylo pevezeno do Goy, kde zstalo a do dne nho dne. Historie smrti Franti ka Xaverskho a tak mnoh udlosti jeho ivota ns pivdj k poznn jednoho z hlavnho problmu modern hagiografie. Lid, kte v dvnch dobch psali ivotopisy svtc, nepochybovali o tom, e Bh prostednictvm svch vyvolench ovlivuje udlosti tohoto svta. Modern doba je v tomto smru na jedn stran mnohem skeptitj a na druh zase mnohem dvivj . My v ichni se vt inou ztoto ujeme s vrokem Humovm, e caeteris paribus musme sp pedpokldat, e svdkov l ou, nebo e podlehli klamu, ne se stal zzrak. Nejlehkovrnj z ns se dnes domnvaj, e u mnohch udlost z minulosti, kter byly pova ovny za zzran, nelze pesvdiv dokzat ani to, e se skuten udly. V nkterch ppadech pozdj objevy prokzaly, e to, co se dv pova ovalo za zzrak, se d vysvtlit pirozenm zpsobem. Pesto v ak, teba e se zzraky zejm nedly tak asto, jak se domnvala dvn pokolen, ne pouze kes ansk vra, ale ka d pedem nezaujat pohled na vc potvrzuje, e zzraky se obas dj. Napklad velik vt ina uzdraven v Louredech nebyla zzran. Ale k nkolika zzrakm tam do lo. Na zzraky neekme, nic ns neponouk k tomu, abychom je oekvali. Pesto se zzraky nkdy dj. A jestli e nkdo nesdl tuto vru, pak t ko pochopme, jak m e st Nov Zkon a alespo sten mu rozumt. Nebo Nov Zkon psali lid, kte vili - ani by mli jakkoliv podezen, e se mohou mlit - e zzraky se mohou stt, a podle jejich zku enosti se stvaly dost asto. Snad se nkdy mlili, kdy popisovali tu i onu udlost, ale jestli se nkdo domnv, e zzraky jsou neuskuteniteln a e se nikdy dn neudly, pak mus tak piznat, e kdy se autoi Novho Zkona mlili ve vci tak zva n, nen zarueno, e maj pravdu v kterkoliv jin vci. A nen zde tedy ani dn dvod pro ty, aby vbec byli pova ovni za serizn historiky. A jestli e Bh inil zzraky ped dvma tiscei lety, co nm dovoluje si myslet, e s tm neznmo pro pestal, kdy biblick asy skonily? Proto tak kes an po stalet vili, e zzraky se as od asu stvaj, a kdy se objev njak velky svtec,

oekvaj, e Bh njakm zzrakem potvrd jeho svatost. Je pravda, e nekte pli dviv asto prohla ovali za zzraky udlosti, kter zzran nebyly, nebo kter se vbec nestaly. Jejich omyly v ak nemohou zpochybnit v eobecn pravidlo. Svatost mnohch svtc se projevovala v jejich osobnm, neobyejn blzkm spojen s Bohem. Ale teba e na svt velk vliv nemli, vc lovk bez problm uznv, e tito lid byli schopni konat zzraky. lovk nevc tomu nemus vit a bude-li chtt, najde si mno stv psychologickch zdvodnn, dokazujcch, e se jedn o omyl. Nebude se tm bl eji zabvat, nebo lovk, klamajc sm sebe, njak domnl svat, v nm nebude budit dn zjem. Existuje v ak i jin druh svtc, lid, kte na sebe obracej zjem historika, a je to kes an nebo skeptik, proto e ovlivnili vvoj djinnch udlost tak vrazn, e to dn historik nem e ignorovat . K takovm svtcm patila Jana z Arku; patil k nim samozejm tak Ignc z Loyoly a z jeho nsledovnk pedev m Franti ek Xaversk. Ani svtsk historik nem e pehl et vznam Franti ka Xaverskho, teba e se nebude rozplvat lenm jeho zzrak. Bude si myslet, e nic z toho nen pravda - a v nejednom ppad prvem. Pomyslm si tak, e Franti ek Xaversk byl velk lovk, teba e konal zzraky; jeho souasnci si zase mysleli, e je velkm lovkem proto, e je kon. Co si mme myslet o tak historce, v n se mluv o tom, e kdy jednou Franti kovi spadl k pes palubu lodi, na el ho krab a pinesl mu ho? Stalo se to opravdu? A jestli se to stalo, byl to skuten zzrak nebo pouze podivn sbh okolnost? To nem velk vznam. Podobn historky jsou v ak natolik zajmav, aby ka dho, kdo se tmito vcmi zabv, varovaly ped tm, aby se uchlil k v eobecnmu mnn, e uznv svatosti a sfry vci neviditelnch je - jak se mnoz domnvaj - projevem mdlho rozumu a neznalosti vc tohoto svta. Svt vzdv est velikosti Franti ka Xaverskho a i ten nejsvt tji orientovan historik ct obdiv k pmo nadpirozenmu heroismu, jen mu umo nil pekonat toliker utrpen. A to je spravedliv. Nyn se pokusme posoudit a jasn vymezit, eho tedy Franti ek vlastn doshl. Nepodailo se mu uskutenit, po em tou il, a to zskat pro Krista cel vchodn svt. Nepolo il dokonce ani zklady v eobecnho roz en kes anstv na Vchod. V souasn dob existuje zanedbateln poet kes an v Indii, kte jsou rozeseti po celm jejm zem; zsti jsou to Goanci, zsti pslu nci jinch nrodnost. Je jich alostn mlo. D se ci, e kes anstv vlastn do Indie vbec neproniklo. Tamj kes an jsou rozpr eni po celm Indickm poloostrov a a na mal vjimky jsou zcela bezvznamn. Angliknsk biskup Mylne z Bombaje, kter il na potku tohoto stolet, ivil k Franti kovi vel obdiv, ale pesto k: "Jak je konen vsledek v eho jeho sna en? Ten, e dnes nejsme k obrcen zem na vru o nic bl e ne v dob, kdy odtud Franti ek odj dl. K emu byla usilovn prce v ech jeho nstupc? Kes an vytvoili kes anskou kastu, zaostalou a neschopnou dle hlsat Evangelium, a uvnit kes ansk crkevn spolenosti stle petrvvaj kastovn rozdly." 4) Kritizuje Franti ka za to, e cestoval pli daleko a pirovnv jeho cesty s misionskm psobenm pozdj ch protestant napklad Schwartza nebo Williama Careyho, kte radji soustedili svou innosti do jednoho uritho msta. V Malajsii a v Indonsii ij tak je t katolci s portugalskou krv, nebo alespo sten portugalskou, katolci se najdou i ve Vietnamu, ti v ak nevd za svj pvod Franti ku Xaverskmu. Ani v Japonsku a v n

nebylo v novovku mnoho kes an. Ba i tehdy, kdy byli tolerovni, bylo jejich mno stv miziv, tvoili drobn zlomek obyvatelstva, podezel z nedostatku patriotismu. Nebylo by poctiv vinit z tohoto katastroflnho stavu pouze Franti ka. Na dal ch strnkch na knihy budemem mluvit o tom, do jak mry tento stav zavinily chyby pozdj ch jezuit, ochota anglickch a holandskch protestant zci se vry a vymnit ji za obchodn zisky, a tak nevra ivost katolickch nejezuit, vyplvajc bu z upmnho pesvden nebo ze zvisti. Je mo n, e koly, kter si Franti ek vytil, byly prost nerealizovateln. Nyn se podrobnji podvme na dv vtky, kter byly proti Franti kovi vzn eny nejastji. V em spov prvn z nich. Kes anstv, jak jsme ji kali, nen zjevenm, urenm pouze Evropanm. Do Evropy se kes anstv dostalo teprve psobenm historickch udlost. Kdy se mu v 16. stolet, poprve po tisci letech, naskytla mo nost zskat irok pole psobnosti i za hranicemi Evropy, ne lo zde o podmaovn cizch kontinent. Expanze katolick Crkve byla nvratem k j vlastn v eobecnosti, j byla na njakou dobu zbavena. Franti ek v ak, teba e uznval v Asiatech katolky, nepiznval jim v echna katolick prva. Nechtl napklad, aby se Indov stvali kn mi. Odvodoval to tm, e kastovn zzen a mnoho enstv Indm nesmrn znesnaduje stt se katolky. To bylo nepochybn pravda. Ale tento fakt ml bt sp dvodem k obzvl tn opatrnosti pi pjmn Ind do Crkve, ne k tomu, aby ani tm, kte si toho skuten zasluhovali, nemohlo bt udleno kn sk svcen, kdy u jednou byli pijati do Crkve. Franti ek se netajil s tm, e Japonce pova uje za zralej k pijet kes anstv ne Indy a uritmu mno stv Japonc dovolil tak, aby byli vysvceni na knze. Nebylo to snad znmkou toho, e znal Japonce nedostaten? U za Franti kova ivota se poukazovalo na to, e by bval byl udlal lpe, kdyby zstal v Goe a tam zorganizoval kes anskou obec, a nerozmazval sv apo tolsk mslo tak do iroka a natenko. Nkte lid v Goe se domnvali, e kdyby tam byl Franti ek zstal a mohl na v echno osobn dohl et, e by mo n ani nedochzelo k nedorozumnm mezi jezuity a svtskou vldou. A kdy Franti ek za svho pobytu v lovi ti perel ktil bez rozm len ka dho, kdo ho o to po dal, napsal mu samotn Ignc, e uen mus kest pedchzet a ne nsledovat a po nm, a e o rozvoji Crkve rozhoduje kvalita a ne kvantita. Chceme-li na podobn otzky odpovdt, musme se nejprve seznmit s nzory Franti kovmi. Pozdj jezuit - jak si uk eme dle - do li k zvru, e konfucionismus a hinduismus obsahuj - teba e ve zkreslen podob, nkter zkladn pravdy, a domnvali se, e kdyby se z tchto pravd vychzelo, mohli by jejich prostednictvm dovst jejich vyznavae ke Kristu. Tyto nzory a snahy jezuit potom kritika oznaovala jako nadmrnou ?. A u si myslme o oprvnnosti tchto vtek cokoliv, je jist, e na Franti ka se vztahovat nemohou. V jeho pojet byl vyznava brhmanismu pohanem a hinduismus odpornm pohanstvm. Nezkoumal, jedn-li se zde o pouh zkreslen pravdy nebo ? Tvrzen: "Extra ecclesiam nulla salus" pova oval za bezvhradn a ? a kest pova oval za nezbytn ke spse. Toto Franti kovo pesvden nm m e pipadat jako pli absolutn, ale prv z nho erpal ohromnou energii pro svou misionskou prce. Franti ek zoufale myslel na to, e tady jde o osud lidskch du a e tento osud je zvisl na tom, jak rychle bude postupovat jeho prce. Lid, kte pat k jin generaci a byli vychovni v jin kultue, nejsou schopni pln posoudit a ocenit jeho jednn. Je v ak teba pipomenout, e Franti kovy metody vyvolvaly u tenkrt kritiku,

k n se piklnl i samotn Ignc. Po kanonizaci v ak, co je pochopiteln, v echny kritick hlasy umlkaj. I my jsme naklonni si myslet, e v e, co dl svtec, je moudr, a stejn pesvden panovalo i tenkrt. Ale nemus tomu tak bt. Mo n, e Franti ek pli rychle zapochyboval o tom uinit z Ind kes any. Abychom si mohli vytvoit konenou pedstavu o cel situaci, musme do na eho vyprvn zahrnout i nsledujc lta. Zanme od promnlivho osudu jezuit, kte pracovali v Japonsku bezprostedn po Franti kov smrti. Jezuit doshli v tchto letech vraznch spch, ale asto nar eli tak na zavil odpor. Do roku 1589 stoupl poet katolk v Japonsku dajn na tista tisc. V tomto roce v ak tak kes ansk eny odmtly vstoupit do harmu oguna Tajkosamy, kter na opltku zaal kes any systematicky pronsledovat. V ichni jezuit dostali rozkaz opustit bhem dvaceti dn zemi. Od v ech obrcench kes an bylo po adovno, aby se kes anstv zekli. Nkte uposlechli, jin odmtli. Bylo spleno dvst padest kostel. Japonskm nbo enstvm, m eme-li u t tohoto slova, byl intoismus. Nehls dnou vyhrannou teorii o podstat Boha nebo o potku svta, nezformuloval ani jasn morln kodex. Jeho podstatou je uctvn pedk a vra ? Kes ansk Evangelium m nad intoismem zsadn pevahu v tom, e dv odpov na nejzkladnj otzky, kter, jak se zd, znepokojuj ka dou du i. Nevme v ak, kolik z tch, kte naslouchali kzn jezuit, si kladlo podobn otzky. Kdy se primitivn nrod setk s nbo enstvm odli nm od toho, v nm vyrostl, zvis jeho vbr obvykle na tom, kter z tchto dvou nbo enstv mu pipad mocnj , kter mu napklad zajist rychlej vtzstv ve vlce. Podobn dvody hrly jist vznamnou roli i v ppad roz en kes anstv v Japonsku. Jeden z dlnch kn at Sumitanda, kter pod vlivem jezuit pijal vru, dal ped zatkem bitvy strhnout proslulou sochu boha vlky, a proto e v bitv zvtzil, je pirozen, e cel zstupy lid nsledovaly jeho pkladu a vstupovaly do Crkve. Vcelku m eme ci, e lid pijmali kes anstv dky psoben pedev m dvou initel: zaprve proto, e jezuit byli nositeli vysplej kultury a uen, ne ti, kterm Evangelium hlsali; a za druh proto, e uspokojovali ty duchovn poteby, kter nbo enstv Japonc, zddn po pedcch, uspokojit nemohlo. Hlavn pek kou, je jezuitm stla v cest k dosa en spchu, byla nevra ivost ze strany bonz, mstnch intoistickch kn . Tm se pirozen nelbilo, e se nrod zbavuje pedsudk, jich obratn vyu vali k vlastnmu prospchu a obohacen. Krom toho se zem ily obavy, e jezuit jsou pouze pedsunutou hldkou evropsk armdy, kter Japonsko napadne a podrob. Suarez mohl v Evrop hlsat teorii, e svtsk moc pat do rukou lidu, Viera mohl v Brazlii neochvjn hjit zjmy otrok proti jejich utlaovatelm, to je proti majitelm pozemskch statk, kte vlastnili i otroky. Ale Ignc akceptoval stvajc skutenost a domnval se, e je teba pracovat v souladu se spoleenskm zzenm, existujcm v jednotlivch zemch. V jeho dob neml prmrn prost Evropan ani vzdln ani vlastn nzory. Kdo chtl zskat njakou zemi pro kes anstv, musel pro n zskat nejprve jej vldce a vlastnky pdy. Ostatn pi li potom sami. Tak tomu bylo i v Japonsku. Kdy kes anskou vru pijal guvernr Jamagui, nsledovalo jeho pkladu okam it tm automaticky pes tista tisc jeho poddanch a dokonce i dva bonzov. Krl Civandono, kter byl Franti kovm ptelem, se stal kes anem teprve pozdji, ale podporoval jezuity i se zbran v ruce. Kdy

pijal kes anstv krl zeme Hirano, nsledovaly ho stovky jeho poddanch. Musme chpat obavy Japonc z toho, e se jezuit projev jako pedvoj dobyvatelsk armdy. V 16. stolet Evropan - jak jsme ji ekli poprve pekroili hranice rodnho svtadlu. A kamkoliv pi li - a u to byla Indie i Amerika - v ude postupovali jako sla vojensk a dobyvatelsk. Je sice pravda, e na dobytch zemch se s nimi objevoval i k a nejednou pispl ke zmrnn brutlnosti vojensk kolonizace. Je v ak tak pravda, e se tam v dy objevil a po vpdu dobyvatel a nikdy ped nimi. Japonci, kte ili izolovan od okolnho svta, nevdli pesn, co se dje mimo zem jejich ostrov. Uvdomovali se v ak, e takov misionsk zmr, kter jezuit uskuteovali v jejich zemi, to je misijn innost, j nepedchzelo vojensk podroben zem, se nepodailo realizovat nikde na svt. Obvali se tedy - a ne bezdvodn - e jakmile jezuit zapust v jejich zemi hlub koeny, objev se vojci, kte - a u se souhlasem jezuit nebo bez nho - zemi ovldnou. V ka dm ppad mli nemlo v nch dvod k obavm a nkter udlosti , k nim dochzelo, jejich obavy je t prohlubovaly. V roce 1596 jist panlsk kapitn, jeho korb ztroskotal u japonskho pobe , velmi neuv en rozhla oval, e jezuit jsou pouze pedvojem mohutnho panlskho a portugalskho njezdu. Nen znmo, eho chtl doclit svm nesmyslnm chvstnm. Zejm se ve sv prostot, i sp e hlouposti, domnval, e se k nmu Japonci budou chovat uctivji, kdy nabudou pesvden, e jeho krajan to nejsou pouze bezbrann a ne kodn kn , ale i mocn bojovnci, kte pomst jakoukoliv kivku, kter by na nm mohla bt spchna. Jestli si to skuten myslel, pak ho potkalo hok rozarovn. Vsledkem jeho vyhro ovn bylo, jak si m eme domyslet, siln pronsledovn kes an. 5. nora 1597 byli v Nagasaki ob eni ti jezuit a pt franti kn a byl vydn dekret, jm byli v ichni kes an t kn odsouzeni k vyhnanstv. Kdy se v roce 1605 ogun Diafusama dovdl, e k Filipnm smuje panlsk flotila, hned pojal podezen, e jejm skutenm clem je dobyt Japonska. Holand t a anglit kupci, kte chtli ovldnout japonsk trh, obratn vyu ili v ech nevra ivch nlad proti kes anm. Namluvili Japoncm, e jezuit jsou fanatickmi vyznavai sv vry a ze se usilovn sna zniit celou tradici japonskho ivota, a ujistili je o tom, e Anglian a Holanan podobn mysly nemaj. Byli dokonce ochotni zci se vlastnho nbo enstv, jen aby zskali povolen obchodovat v Japonsku. V roce 1612 piplula do japonskho pstavu panlsk lo z Mexika, jejm kolem bylo prozkoumat zde mo nosti obchodu. Svj pjezd oznmila dlovou salvou, jak bylo tehdy zvykem, kter v ak Japonci neznali. Bylo to v dob, kdy se ogunov zmocnili vldy na kor mikad. Vldnouc ogun Diafusama, kter byl a dosud jezuitm naklonn, se zeptal, co znamenaj ty rny a jist anglick kapitn mu objasnil, e v Evrop se pova uj za projev neptelstv. Kapitn pr zkoum polohu pstavu, aby v nm mohla flotila zakotvit a provst invazi do Japonska. A co se tk jezuit, cel svt v, e jsou to panl t kn , kte byli ze v ech evropskch zem vyhnni jako spiklenci a vyzvdai, a nbo enstv, kter hlsaj je pouze zstrkou pro jejich skuten mysly. Kdy to Diafusama usly el, okam it zmnil svou politiku. nechal zboit v echny kostely a v em misionm dal pkaz okam it opustit zemi. V roce 1616 Diafusama zemel. Za vldy jeho syna se jeden dominikn a jeden franti kn pokusili o odpor a veejn odslou ili m i. Domnvali se, e se ogun sm s tm, co se

stalo, a odvol existujc zkazy. Zmlili se. Jezuit, kter vyhnal Diafusama a kte v pestrojen proklouzli zptky do Japonska, se nyn museli skrvat v jeskynch na venkov a odtud ili dl sv uen. Propuklo rozshl a siln pronsledovn, kter v ak nedoshlo doucho vsledku. Je zejm, e i souasn Japonci, a tedy nejen jejich pedkov ze estnctho stolet, se mn ne jin nrody vyhbaj smrti a utrpen. Jsou vce ne ostatn lid zvykl rny zasazovat a tak ochotn je sn et. Nen znmo, zda je tento jejich povahov rys podmnn jejich vrou, dky n pro n smrt v na em pojet neexistuje, nebo zda je jeho pramenem njak fyzick vlastnost. A je tomu jakkoli, nadje, e krev muednk se stane setbou kes anstv, se v Japonsku naplnila. Pronsledovn zpsobilo, e do Crkve nyn pichzely zstupy pinejmen m stejn poetn jako ty, kter od n pedtm odpadly. Mu i i eny stli ve frontch na muednickou smrt. Ty, kte vystupovali na popravi t, provzely hlasit vkiky shrom dnho davu, kter jim gratuloval a uji oval je e vstupujce na popravi t, vstupuj do nebe. Csa, kdy to vidl, zapochyboval o innosti svho pronsledovn a omezil poet dobrovolnch muednk, kterch bylo sedm tisc, na tisc sedm set. Protestantsk historik Kampfer popisuje tyto udlosti ve svch "Djinch Japonska" takto: "Toto pronsledovn bylo nejkrutj m pronsledovnm v prbhu celch japonskch djin, ale nepineslo vld oekvan vsledky. Nehled na to, co kaj jezuit, v roce 1590 obtovalo za kes anstv ivot dvacet tisc ptset sedmdest lid, ale hned v nsledujcch letech, kdy byly v echny kostely uzaveny, bylo zskno dal ch dvanct tisc proselyt. Japon t autoi nepopraj, e Hidejori, Tajkosamv syn a dajn i jeho nstupce, byl tak podezvn, e je katolkem a e vt ina ednk u dvora a dstojnk armdy tak vyznvala kes anstv. Radost, s n konvertit sn eli nesnesiteln utrpen, podncovala zvdavost lid a mnoz z nich zatou ili poznat nbo enstv, kter umrajcm pin elo takov tst. A kdy se s tmto nbo enstvm seznmili, stvali se jeho horlivmi vyznavai." 5) V roce 1619 byli z vzen vyveden jezuit Spinola a Fernandes a s nimi nkolik dominikn a franti kn a na veejnm prostranstv byli vsazeni do klece, jej rozmry jim nedovolovaly uinit tm dn pohyb a kde je nic nechrnilo ped zmnami poas. Z tto ohrady zaal Spinola kzat a zskal nov vc. Byl tedy odsouzen k smrti uplenm a kdy stl na hranici, vlo ili mu do rukou mal dt, kter pedtm poktil a to zahynulo v plamenech s nm. Japonsk kes any ovldla jaksi len touha po muednictv. Je to jev ndhern, ale souasn i dsiv. Bez ohledu na smrt tolika svch druh a bez ohledu na psn zkazy, pronikali jezuit do zem, pestrojeni jednou za vojky, jindy za kupce. Anglian a Holanan je pova ovali za naru itele jejich vhodnch obchodnch vztah a podmnek, a pislbili Japoncm, e budou prohledvat ka dou piplouvajc lo, aby zjistili, jestli na n nen njak jezuita. Chycen jezuity ekala nepopsateln utrpen. Nkterm byly ped uplenm useknuty nohy. Jin byli v zim ponoeni do zamrzajcch kd a hynuli mrazem. Kati dostali rozkaz, aby je biovali a do obna en kost, vytrhvali jim nehty, vbjeli jim do tla heby, hzeli je do jam, plnch jedovatch had, rozezvali na kusy, pekli na ro nch, v eli hlavou dol nad jmou, z n vybuchoval sirn dm, nalvali jim vodu do aludku. Kdy ani tyto metody nestaily jezuity zastara it a odradit od toho, aby dle pronikali do zem, anglit a holand t kupci vymysleli a poradili Japoncm zpsob, jak spolehliv odhalit ka dho jezuitu:

v ka dm pstavu se ml na zem polo it krucifix, a od ka dho kdo pijede, se mlo vy adovat, aby k podupal. Anglian a Holanan nemli v tomto smru dn skrupule. Jezuit na to samozejm nepistoupili. Jist Mastrilli, Neapolitnec, se proti tmto metodm smle postavil a ped oima v ech odmtl k podupat. Byl uvznn, vleen ulicemi Nagasaki, pov en na edest hodin hlavou dol nad sirnou jmou a nakonec s at. Vezmeme-li to v ak kolem dokola, v echno toto utrpen, kter byli kes an ochotni pijmat z rukou pronsledovatel, nepineslo kes anstv takov u itek, jak se oekval. A pinou bylo nejsp to, co tvrdila kritika: "Tito lid jsou nepochybn staten a upmn, ale z toho nelze vyvozovat zvr, e kes an jsou skuten tak nesmiitelnmi odprci nsil, jak to d jejich vra. Nepou ili by snad, kdyby mli moc ve svch rukou, proti svm protivnkm stejnch prostedk, jak jsou pou vny proti nim? A u kaj cokoliv, v opravdu tomu, e nensiln metody jsou innj ne nsil?" A djiny skuten a pli asto dokazuj, e kes an bez vhn sahali k represivnm prostedkm, kdykoliv mohli pedpokldat, e jim dopomohou k rychlmu vtzstv. Ale tmto jednnm zbavovali kes anstv nadje na vtzstv trval. Co se v ak te Japonska, tady kes an sn eli utrpen prost proto, e tak chtli splnit svou kes anskou povinnost. V dnm ppad nemohli doufat, e nadejde den, kdy se role obrt a oni se stanou tmi, kdo maj moc a mohou proti svm odprcm pou t nsil. Mezi tmi, kte pihl eli poprav Mastrilliho, byl i otec Ferrara, kter byl provincilem du v Japonsku. Byl - jak daleko sah pam - jedinm jezuitou, kter podlehl represm a zradil. V roce 1637 byl piveden, aby sledoval popravu Mastrilliho, a o ti roky pozdji se stal svdkem exekuce je t ty jinch jezuit. V roce 1643 dostal dokonce pkaz pedsedat procesu s dal mi pti jezuity. Teprve o devt rok pozdji, ve vku osmdesti let se znovu veejn pihlsil ke katolick ve a ped soudem pronesl tato slova: "Jsem ten, kter zhe il proti Krli nebe a zem. Zradil jsem ho z obavy ped smrt. Jsem kes an a jezuita." Byl jako mnoho jinch pov en nad krterem a tak zahynul. Pedpokld se, e v dob japonskho pronsledovn zahynulo dvst tisc kes an, ale jejich pesn poet nen mo no stanovit. Nakonec byli z Japonska vyhnni v ichni kn , jak jezuit, tak i ostatn. Holand t a anglit kupci si bchorkami o pipravovanm panlskm a portugalskm njezdu podrvali i sv vlastn pozice v zemi, nebo Japonci, kte neumli rozli it jednoho Evropana od druhho, usoudili, e jsou v ichni stejn nebezpen a e nejlep bude, kdy budou v ichni vyhnni. Japonsko se ped Evropany uzavelo na dobu dal ch dvouset let. Existuje mnn, e by se katolicismus bval byl v Japonsku udr el, kdyby jezuit byli bvali vysvtili vce japonskch kn . T ko m eme posoudit, do jak mry je tato vtky oprvnn. Ve skutenosti existoval znan poet japonskch kn a mnoz z umuench jezuit byli japonskho pvodu. Franti ek se nikdy nestavl odmtav k tomu, aby bylo Japoncm udleno kn sk svcen, teba e ml v tomto smru jist vhrad - a u oprvnn nebo ne - pokud lo o Indy. Japonci neznali zkostnatl kastovn zzen, kter podle Franti ka znemo ovalo Indm slou it nestrann v em kte potebovali katolickho knze. Pina toho, e v Japonsku nebylo vysvceno vce domorodch obyvatel byla ist praktickho rzu: nebyl zde toti biskup, kter by svcen mohl udlet. A tento nedostatek byl zapinn sp e shodou okolnost, ne zmrnou politikou. Dva ji jmenovan biskupov

zemeli cestou do Japonska. Dva dal po jistou dobu zastvali svj ad v zemi a svtili nov knze, ale tak oni zakrtko zemeli. Pt , kter byl posln na jejich msto, zemel hned po vyplut z Evropy. Je tak pravdpodobn, e i kdyby v Japonsku v dob poslednho pronsledovn njak biskup psobil, byl by stejn zahynul. A jakou mo nost pe t by mla tajn hierarchie v zemi bhem jej dlouh dousetlet izolace? To, co se skuten stalo, bylo mnohem neobyejnj . V Japonsku byl i v dobch nejvt ho rozkvtu misi nedostatek kn , tak e japonsk katolicismus byl v dy do jist mry katolicismem bez kn . Mision obrtil domorodce na vru a poktil je, ale potom musel pokraovat dl ve sv cest. Konvertita se setkval s knzem jen velmi zdka a musel se proto, jak dovedl nejlpe, obejt bez svtost. Nelze popt, e tato situace byla velmi problematick, ale mla tu vhodu, e kdy byli kn vyhnni, kes an to poci ovali mn t iv. V t kch podmnkch pronsledovn odpadly od Crkve tisce lid, kte by si za jinch okolnost bvali byli svou vru zachovali. Ale kdy se v roce 1859 japonsk pstavy znovu otevely a do Japonska mohli znovu pij dt evrop t misioni, ukzalo se, e pekvapiv velk poet Japonc zstal vrn kes anskmu nbo enstv, kter dokonce ani nebylo, nakolik je nm znmo, zdeformovno dnmi herezemi. Vytrvali cel dv stolet bez kn . Otec Petitjean, len jedn ze zahraninch misi, vyprv, e kdy se jednou v roce 1865 modlil v mal kaplice, kterou postavil v Nagasaki, zpozoroval ti eny, kter poklekly vedle nho. Zeptaly se ho: "M pape e?" "Ano, mm" odpovdl. "Modl se k Nejsvtj Pann?" "Ano." "M man elku?" "Ne." "Pou v dtky?" "Ano". "Jsi tedy kes an jako my." Domnvaly se, e to, na co se ptaly, je znakem pslu nosti k Crkvi. Je to zajmav historka a vbr otzek je pro Japonce charakteristick. Dky tto phod otec Petitjean zjistil, e jen v samotnm Nagasaki ilo dva a pl tisce katolk, kte vytrvali ve ve po ona dv stolet, pedvajce si z pokolen na pokolen jedinou svtost, kter jim zstala, a to kest. Ranmu obdob djin jezuit v Japonsku nem e nikdo upt prvo na to, aby bylo pova ovno za obdob opravdovho hrdinstv a svatosti. Nebylo poznamenno - na rozdl od mnoha ostatnch zem - spory, tkajcmi se loajlnostil vi svtsk vld nebo tenicemi s jinmi katolky. Kdy sly me o japonskch pronsledovatelch nebo o tom, jak Holanan a Anglian prodali svou vru za obchodn zisky, je nm jasn, e v Japonsku byla pedmtem sporu mezi jezuity a jejich protivnky jednoznan volba mezi dobrem a zlem. Obecn roz en nzor na toto krtk obdob djin jezuit je ten, e bylo hrdinsk, e v ak skonilo plnm krachem; jak ale vidme, nebyl to pln krach. Franti ek ml zcela jist pravdu, kdy mnil, e mnoho enstv a kastovn struktura spolenosti byly obrovskou pek kou, je stla v cest en kes anstv v Indii. Na druh stran zase mezi Indy nen zakoenno pesvden, e Bh promlouv k lidem vhradn skrze indick zjeven. Jsou proto - na rozdl od kes an - mnohem vce ne oni ochotni naslouchat uen, kter vychz z jinch pramen, ne jejich vlastn a nezavrhuj cel Kristovo uen jako lenstv nebo blud. Ind se domnv, e Bh ve shod se svou podstatou - promlouv v rznch dobch na rznch mstech. Na rozdl od evropskho kes ana se tak domnv, e je teba ctt chudobu a askezi. Velk Mogol Akbar, kter panoval v letech, kdy v Anglii vldla krlovna Al bta, uctval - d-li se v jeho ppad vbec o nem takovm mluvit - slunce; byl to kult slunce synkretickho

charakteru. Domnval se, e v echna ostatn nbo enstv jsou pouze dlmi formami a vedlej mi proudy jeho v eobjmajcho nbo enstv. Kes anstv ho zaujalo proto, e jedna z en v jeho harmu byla kes ankou. Pozval si ke dvoru jezuity z Goy, aby zde vylo ili sv uen. Zanedlouho v ak vy lo najevo, e Akbarv zjem o kes anstv je motivovn pouhou zvdavost a e ho nepivede k tomu, aby rozpustil svj harm. Kdy jezuit vidli, e nemaj dnou nadji na spch, opustili jeho dvr a vydali se na poloostrov Salsette, kde byli povra dni. Akbara zprva o jejich smrti zdsila, zaslal pedstavenmu jezuit poselstv, v nm mu vyjdil svou soustrast a dal ho, aby mu poslal vce mision. dosti bylo vyhovno a k Akbarovu dvoru byl vysln Jeronimo Xavier, bratranec Franti ka Xaverskho, a do el u Akbara velk pzn. Von Ranke o tom p e: "Kdy do lo ke vzpoue mohamedn, znan svm vlivem pispl k tomu, e byl csa naklonn kes anm. V roce 1599 se v Lahaur konaly velkolep oslavy vnonch svtk. Na veejnm prostranstv byly vystaveny jesliky a u nich byly pedvedeny nejdle itj scny, spojen s Kristovm narozenm. Slavnosti trvaly dle ne dvacet dn a mnoho katechumen vstoupilo s palmovmi ratolestmi do chrmu, kde byli poktni. Csa si s velkm zalbenm etl persky sepsan ivot Kristv a obraz Nejsvtj Panny - kopie msk Madonny del Popolo - byl ne jeho rozkaz pemstn do palce, kde dovolil enm svho domu, aby si ho prohl ely". 6) V t dob se v ji n Indii pokusil jeden z nejlep ch mision Ital de Nobili, bratranec kardinla Bellarmina, zdolat pek ku, ji pedstavovalo kastovn zzen, dosud nevdanm zpsobem. Kdy se dovdl, e jeho pedchdce otec Fernandes bhem minulch trncti let neobrtil na vru ani jedinho lovka, do el k zvru, e pinou jeho nespchu bylo to, e Fernandes byl Portugalec, ili jak kali domorodce - "Prangi". V pedstavch Ind bylo toto oznaen spojeno s imperialismem. De Nobili Indm opakoval, e on nen Portugalec, a aby jim podal pesvdiv dkaz o tom, e nechce pro svou osobu dn privilegia, rozhodl se, e se podd tvrdmu zpsobu ivota brhman, e nebude jst maso a pt vno, bude se ivit pouze r , bude se oblkat jako brhmani a nau se jazyky: telugsk, tamisk a sanskrt. Zaal t v sala i, stranil se v ech Evropan, a nbo enskou literaturu brhman znal zakrtko lpe ne oni sami. Tak v krtk dob zskal nov stoupence a cestu ke kes anstv jim usnadnil tm, e jim - podle pkladu jezuit z ny - dovolil nosit i nadle jejich tradin odv a zachovvat v echny jejich vnj obyeje. Kdy se jeho spolubrati dovdli o tom, jak postupuje, byli zpotku velice zd eni. Otec Fernandez si st oval, e de Nobili tajn podporuje pohanstv. Bellarmino a general du de Nobiliho psemn napomenuli, ale poslze uznali, e vysvtlen, kter jim podal na svou obranu, je dostaujc, tak e mohl pokraovat ve svm dle je t dal ch tyicet dva let; svou prci peru il teprve, kdy oslepl. Tehdy odjel na Cejlon, kde v roce 1656 zemel. Dky zpsobu, kter de Nobili zvolil v pstupu k domorodcm, dochzelo k jejich hromadnmu obrcen se na vru na celm zem ji n Indie. Mnoz z jezuit pejali jeho metodu. Nejproslulej m z nich byl muednk de Britto. V roce 1700, sto let po de Nobilim, pijel do Madurai Constans Breschi, kter nejenom, e se stal brhmanem, ale doshl i vysokho postaven v indick spolenosti. kdy pebval ve vlastnm dom, praktikoval tvrd asketismus, ale kdy se vydval na dal cesty, cestoval v palankin, vystlan tygmi k emi. Po obou jeho stranch stli sluhov, kte ho ovvali vji z pavch per a za nm stl tet

sluha, kter mu dr el nad hlavou hedvbn slunenk, ozdoben zlatou koul. Nabob z Trichinopoli ho jmenoval svm prvnm ministrem a od t chvle nevychzel z domu jinak, ne v doprovodu ticeti jezdc, dvancti korouhevnk a s vojenskou kapelou. Za nm krela karavana velbloud. V ichni, kter cestou mjel vetn ostatnch jezuit - ped nm museli padat tv do prachu. Nen divu, e podobn projevy vyvolaly po Breschiho odjezdu nov pronsledovn. Snahy o pizpsoben se domorodm zvykm byly sprvn. Kdy do lo ke sporu o malabarsk ritul, kter jezuit zavedli, byli jezuit v prvu, stejn tak jako ve sporu, kter se rozpoutal kolem jejich psoben v n. Ale pehnan napodobovn domorodch zvyklost bylo sp projevem necty k domorodm obyvatelm, bylo dkazem toho, e Evropan domorodce podceuj, e je pova uj za neschopn ehokoliv lep ho. Trest, kter byl ulo en Braschimu byl tedy zejm spravedliv. Politika, kterou jezuit provdli v Indii a v n, vychzela z pedpokladu, e vra vchodnch nrod je sp souhrnem nedokonalch zblesk pravdy ne absolutnm bludem. Tm se li ili od prvnch mision. Jezuit se ve svch slovnch projevech sna ili - nakolik to bylo mo n - u vat takovch vraz, kter byly jejich poslucham znm a blzk. to vyvolvalo stle ostej kritiku. V roce 1707 byl na Vchod z ma vysln biskup de Tournon, aby o cel situaci podal podrobnou zprvu. Pokud jde o nu, biskup tvrd odsoudil jezuitskou politiku pizpsobovn se - ke sporu o nskou otzku se je t vrtme. Stejn nesmlouvav odsoudil podobn postup jezuit v ji n Indii, kde jak jsme vidli - doshli na Malabarskm zem jezuit de Nobili, de Britto a Braschi vraznch spch. V sil o dosa en co nejvy innosti svho psoben nevhali pijmout ty zvyky domorodc, vetn jejich zpsobu vyjadovn, kter pova ovali za ne kodn, stejn tak jako v n. Zavedli tak zvan malabarsk ritul. Kdy se innost jezuit stala pedmtem ostrch spor, byla napadna nejen jejich politika v Indii, ale i ostatn aspekty jejich jednn. Jejich odprci se sna ili dokzat, e jezuitm zle jedin na sp ch jejich Tovary stva, bez ohledu na to, jakmi prostedky si dopomohou k jejich dosa en, a e jezuit nejsou opravdovmi kes any. V roce 1623 v ak eho XV. prohlsil, e je mo no pipustit, aby se v misich postupovalo podobnm zpsobem, a e tedy jezuit mohou - alespo doasn v zapoatm dle pokraovat. Jezuit se tedy i nadle dr eli svch osvdench metod. Pole sv psobnosti roz ili na zem Podicherry a Karnataky. Kdy v ak v roce 1700 pe la crkevn moc v Pondicherry, kter bylo v t dob hlavnm mstem francouzsk Indie, vlun do rukou jezuit, spory se rozhoely s novou silou. De Tournon obdr el pkaz, aby dkladn provil v echnu innost jezuit na Vchod. zamil se na zem ji n Indie, kterou procestoval od Goy a po Pondicherry. Ve svm posuzovn jezuit v ak nebyl nestrann a dil se pedb nou vstrahou, kter se mu dostalo je t ped odjezdem z Evropy. V Indii pak celou situaci prozkoumal pouze povrchn a zakzal malabarsk ritul. Pape dekret biskupa de Tournon schvlil, av ak s vhradou: "nakolik to dovoluje slva Bo a spsa du ". Spory pak pokraovaly je t za panovn dvou dal ch pape , a nakonec Benedikt XIII v roce 1734 malabarsk ritul definitivn zru il. Stanoviska obou stran v tomto v nm sporu byla stejn jasn a nezvratn a bylo velmi nesnadn rozhodnout, na stran je pravda. Kes ansk uen k jasn, e Kristus zemel za v echny lidi a pikzal nm, abychom pohrdali bohatstvm. Ignc uil, e povinnost v ech kes an je t v "duchovn chudob", to je pohrdat bohatstvm a uznat, e prv ono je pramenem v eho zla. A

teba e jsou jezuit, stejn jako lenov jinch d, povninni zci se v eho osobnho vlastnictv, kes ansk uen nikdy nehlsalo, e lovk nesm mt dn vlastn majetek. I Anani ovi a Safie bylo eeno, e si mohli ponechat svj majetek, kdy chtli; zhe ili pouze tm, e lhali. Crkev tak nikdy nebrnila tdnmu rozdlen spolenosti, pokud se to zdlo bt prosp n. M eme samozejm ci, e stedovc uenci v dob feudalismu za li pli daleko, kdy tdn rozdly pova ovali za dan od Boha. Jestli e tomu v ak tak bylo, pak jezuitm kzal normln zdrav rozum, aby se po svm pchodu na Malabarsk pobe pizpsobili do jist mry tamj mu spoleenskmu zzen. Jezuita je povinen vst ve svm dom prost a skromn ivot. Na veejnosti se v ak mus pizpsobit zvyklostem prosted, ve kterm m rozvjet svou innost; mus se pimen oblkat, s mrou jst a pt v e, co mu hostitel nabdne, ale potom mus tak zpytovat svdom a zkoumat, zda jeho du e nepodlehla vlivu marnosti tohoto svta a nezkazila se. A tak kdy si Franti ek Xaversk uvdomil, e jeho hlas u Japonc nedojde sluchu, kdy bude svm obleenm pipomnat ebrka, e ho v ak budou poslouchat, kdy se bude oblkat jako oni, nezavhal ani na chvli a zaal se oblkat lpe. dn rozumn lovk nepope, e jednal uv liv. A stejn tak postupovali sprvn i de Nobili a Breschi, kdy se zaali oblkat a jst jako brhmani, kdyby toti pijali zpsob ivota pri, dn brhman by jim nevnoval pozornost. Kes ansk nbo enstv nen ve sv podstat nbo enstvm vhradn evropskm, a proto jezuit postupovali sprvn, kdy se sna ili Indm dokzat, e se m e zbavit sv evropsk podoby. Musme si je t odpovdt na otzku, zda kastovn zzen bylo pouze indickou obdobou tdnho rozdlen evropsk spolenosti. Bohat Evropan, teba e je si vdom svho tdnho pvodu a m e se jm py nit, nikdy nezajde tak daleko, aby o sob tvrdil, e ho Bh miluje vce ne chuasa a e ho v den Poslednho soudu bude soudit mrnji. Evropsk tdn uspodn spolenosti se nikdy nevydvalo za nic jinho ne za svtsk uspodn. Jasnm dkazem toho, e ped Bohem jsou si v ichni rovni bylo, e pn i nevolnk poklekali vedle sebe ped oltem. M eme v ak to samo ci i o indickm rozdlen spolenosti na kasty? Brhman nechtl pijmat Svtosti po boku pria. De Nobili se musel smit s tm, e prim bude Svtosti udlet tajn. Jeho obrcen brhman by to nestrpli, kdyby se o tom dovdli. Mnoho jezuit se dalo zapsat do kasty zvan Paradam, nebo pouze lenm tto kasty bylo dovoleno stkat se s pslu nky v ech ostatnch kast; tak mohli zaopatovat jak brhmany, tak prie. Podobn vyvstala tak otzka, kdy bylo klann se njakmu obrazu pouze vrazem spoleensk cty a kdy u bylo modloslu bou. Tento problm ml, jak je znmo, dv strnky. Dnes v ak nelze pochybovat o tom, e rozhodnut ma bylo chybn. Hodnotme-li je z hlediska jeho nsledk, musme uznat, e bylo pmo zhoubn. Nevymtilo ani pohanstv, ani kastovn zzen, msto toho v ak zniilo kes anstv, kter v ji n Indii zaniklo souasn se zru enm malabarskho ritulu. A pokud jde o tvrzen, e kes anstv nem e bt zka en, je teba pipomenout, e v Evrop bylo kes anstv tak dalece tolerantn ve svm respektovn bohatstv a neomezen konkurence, kter byly ve zcela zjevnm rozporu s Evangeliem, e nesmiitelnost postoje, kter m zaujal vi nerovnosti, panujc v Indii, nebyla nim opodstatnn. Pravda je takov, e m pova oval Crkev za instituci veskrze evropskou a nechtl akceptovat kes anstv, kter by vystupovalo

v jin podob ne evropsk; a za sv odsouzen jezuit plat a do dne ka hokou da. A co se te obvinn, e jezuit ve svm ekumenismu ztratili pocit odpovdnosti a e byli ochotni smit se s ka dm zlem, pokud neohro ovalo jejich vlastn moc, musme pipomenout, e de Britto, kter byl pece jednm z apo tol malabarskho ritulu, byl s at za to, e vystoupil proti mnoho enstv. To snad m e bt dostatenm dkazem toho, e jezuit respektovali jist hranice, je nelze pekroit. V Asii by se nena lo snad ani jedin msto, kam by v onch heroickch dobch nepi li jezuit t misioni. Ve stejn dob se jezuit dostali tak do Afriky, kde v ak nedoshli dnch vznamnch spch a asto je tam ekala muednick smrt. Historikov se domnvaj, e nejvznanj postavou mezi jezuitskmi misioni tohoto obdob byl panl Pedro Paez. Narodil se v roce 1564. Po svm vysvcen se vydal nejprve do Goy. Tam dostal pkaz, aby odjel do Abyssinie a obrtil na vru csastv Knze Jana. Vydal se tedy na cestu v pestrojen za Ormiana, byl zajat arabskm obchodnkem s otroky a sedm let strvil na galejch. Kdy se dostal na svobodu, vrtil se do Goy a odtud znovu vyrazil do Abyssinie. Aby se nle it pipravil na prci, kterou tam ml vykonat, vstoupil nejprve do monofyzitskho kl tera, a teprve kdy se nauil mstnmu jazyku a seznmil se s domorodmi zvyky, zahjil svou kazatelskou innost. Nakonec se mu podailo obrtit csae na vru a po Nilu se vrtil dom. Jako prvn se ve sv knize zmnil o pramenech tto eky. ale spchy, jich zde doshl, nemly dlouhho trvn. Csa zemel a jeho nstupce zavrhl katolick nbo enstv a jezuitsk misione, kter Paez zanechal v Abyssinii, dal postnat. Macaulay o nich p e, e "kzali a uili katechismus na mstech, kter do t doby nespatilo oko dnho blocha, a hovoili takovmi jazyky, z nich dn bloch nerozuml jedinmu slovu". Otec Antonio de Andrada a po nm bratr Goes dorazili pes Himalje do Tibetu. Otec Johann Grueber se tam dostal z druh strany od ny. Jezuity bylo mo no najt na celm zem Tureckho csastv. V Chaldei se sna ili smit s Crkv nestoriny, v Libanonu vedli rozpravy s manority. Svou innost rozvjeli v Persii, Konstantinopoli, Efesu, Smyrn, Dama ku, Theslii a v Indii v Mylapore u hrobu sv. Tom e. A do 16. stolet byla misijn innost Crkve mimo hranice Evropy zcela nesp n. Av ak ponaje tmto stoletm, zaznamenala - a to hlavn dky jezuitm - vrazn o iven a zaala pronikat do v ech kout svta. Jednm z nejvznamnj ch mision - a v ichni byli vznamn - byl Alexandre de Rhodes, jemu vedle Fnelona vd za sv tvr nad en Missione Etrangeres. Hlavnm polem jeho psobnosti byla zem dne nho Vietnamu, tehdy nazvan Koinna a Tonkin. Prv jemu vd za svou existenci vietnam t katolci. Po dvaceti pti letech od jeho pchodu do zem v n bylo nejmn tista tisc katolk. Ti vili, e je schopen udlit poktnmu souasn se Svtost ktu i nadpirozenou moc uzdravovat nemocn svcenou vodou. T ko m eme ci, do jak mry se na vzniku podobnch legend podlely vmysly, anebo uzdraven skrze vru, i skuten zzraky, jist je v ak, e jim v ichni vili. Kdy se ml Rhodes vrtit do ma, rozhodl se, e bude cestovat po sou i. Nejprve dorazil na Jvu. Tam se dostal do vzen, ale vyu il tto nepzniv okolnosti, aby obrtil na vru bezbo n str ce. Samoty ve vzen zase s radost vyu il k tomu, aby zpytoval sv svdom a rozjmal. Potom putoval zcela sm, ani znal mstn jazyky, pes Indii a Turecko a v roce 1648 dorazil do ma, kde podal zprvu o sv innosti generlovi du. Prvnm sttem, kter zaal zakldat na Vchod kolonie, bylo

Portugalsko: dkazy o tom nachzme i v ivotopise Franti ka Xaverskho. Toto prvenstv zajistilo Portugalcm mnoho zvl tnch privilegi. Pape pistoupil na to, e se na asijskm zem nesm dn biskup ujmout zen sv diecse bez souhlasu portugalsk vldy. Dokonce ani adov mision nesml odjet na Vchod bez jejho svolen. Bez souhlasu Portugalc nemohla bt vydna ani dn pape sk bulla. Portugalci poskytovali misionm pomoc, a oni na opltku museli stt na stran portugalskch kupc a guvernr ve v ech sporech, k nim mohlo dojt mezi nimi a mstnmi vldami. asto se v ak stvalo, e Portugalci nebyli v prvu. Nevyhnutelnm nsledkem tto situace bylo, e domorod obyvatel zaali kes anstv pova ovat za nrodn nbo enstv Portugalc, kter ostatn Evropan nevyznvaj a kter nerado pijm do svho stedu Asiaty. Alexandre de Rhodes byl Francouz, domnval se proto, e je teba prolomit monopol Portugalc, je v ak pochopiteln, e kdy s nimi chtl v m jednat, narazil na jejich zavil odpor. Kdy se pak vracel na Vchod, nechtla ho dn portugalsk lo na palubu. On v ak neklesal na duchu a vydal se na zpten cestu p ky a do el a do Isfahnu v Persii. Tam v roce 1660, vce ne edestilet, zemel. Apo tolskm vikem v Koinn byl jeho piinnm jmenovn jezuita Pallu, i toho v ak odmtli Portugalci na Vchod dopravit a nikdy se tam nedostal. Nejzva nj m rozhodnutm jezuitskch mision, rozhodnutm, kter vyvolvalo nejvce spor, byla jejich snaha proniknout do ny. U Franti ek Xaversk pojal mysl cestovat do ny, ale zemel na ostrov San ao u nskho pobe a do vnitrozem se nedostal. dominikn Gaspar de la Cruz vstoupil na pdu nskho csastv tyi roky po Franti kov smrti, ale vzpt byl vyhnn. Prvn jezuita se vylodil v n v roce 1581. Ticet est jezuit se shrom dilo na portugalskm ostrov Makao nedaleko nskch beh. Jezuitsk superior Valignani nakonec do el k zvru, e vzhledem k obrovsk nsk xenofobii a p e nen nadje, e bude Evropanm povolen vstup do zem z pouh nklonnosti k nim. an k sob pust pouze ty Evropany, kte uk , e jim mohou bt v nem u iten. Valignani proto vybral mezi svmi podzenmi ti mlad jezuity - jednm z nich byl tak proslul Ricci. Nadil, aby dkladn prostudovali nejnovj vdeck objevy a teorie. Kdy potom nsk guvernr z Kvantugu pozval ke svmu dvoru guvernra a biskupa z Makau, doprovzeli je tito ti jezuit, kte bhem svho pobytu u dvora zaujali any popisem jakchsi hodin. Tehdy slbili, e tento div - bude-li jim to dovoleno, pivezou do ny. M eme pova ovat za dtinsk, e jezuit za prvo pekroit nsk hranice platili v elijakmi hrakami. V n v ak stanuli ped kolem zcela jinho rzu, ne byly ty, kter e ili v ostatnch misijnch zemch. A dosud pichzeli do styku s nrody, jejich kulturn rove byla ni , ne li rove kultury evropsk. Japon t ogunov a krlov, to byli v podstat barbai a kmeny usdlen u lovi t perel na Moluckch ostrovech nebo v Melace mly tak velice nzkou kulturn rove. Velik Mogol Akbar sice budil zdn velkho panovnka, ale pova oval se pouze za osvcenho vldce, kter se pokou vzdlvat barbarsk nrod, a byl proto vdn i jinm civilizovanm lidem, kte mu - jako napklad jezuit - mohli bt v jeho dle npomocni. V n se v ak jezuit stetli se spolenost, jej kultura byla mnohem star , ne kultura spolenosti, z n vy li, a s lidmi, kte byli pesvdeni o tom, e jejich kultura je vysplej , ne kultura cizch barbar. K barbarm adili i jezuity.

Konfucianismus, kter se dil jejich ivot, nebyl vlastn ani nbo enstvm, ale an ho ani v nejmen m nepova ovali za nco ?. Prv naopak, domnvali se, e nbo enstv je nco, co je snad nezbytn nutn pro nevzdlan barbary, ale bez eho se civilizovan an mohou klidn obejt. Uen, kter hlsali kes an, jim hned od zatku pipadalo jako ir blznovstv. lovk m e milovat sv rodie, svou enu a dti. Lska je v ak v samotn sv podstat zvl tnm poutem, kter m e spojovat pouze nevelkou skupinu lid. Pikazovat lovku, aby miloval v echny lidi, i dokonce, aby miloval sv neptele, je oividn hloupost. Podobn e m e vychzet pouze z st lid nevzdlanch, kte zbavuj jazyk jeho v nosti a pesnosti, proto e ho neumj nle it pou vat. lovk, kter tvrd, e miluje njakho Je e Krista, kterho na vlastn oi nikdy nevidl, a tm nic o nm nev, a e ho miluje vc ne vlastn pedky, takov lovk je bezbo n lh. Tvrzen, e v ichni lid jsou si rovni, a e du e lovka z ni ch vrstev m v och domnlho Boha stejnou cenu, jako du e lovka z vy ch spoleenskch vrstev, je nehorzn nesmysln, a kdyby se mlo brt doslova, muselo by to vst k zniku kultury, proto e sni uje vy vrstvy na rove ni ch. A povznst ni vrstvy na rove vy ch nen mo n. V Evrop lze - jak tvrdili an - sp n unikat tmto sm nm nsledkm kes anstv jen dky tomu, e je vyznvaj v ichni bez vyjmky, souasn si v ak mus dvat dobr pozor, aby kes ansk teorie neovlivovala zkladn ivotn zsady - prv tak to dlali obyvatel Erewhonu, jak to znme z vyprvn Samuela Butlera. an v ak nemaj dn rozumn dvod, pro by i oni museli dospt k podobn nutnosti pokoujc volby, kdy j a dosud mohli astn unikat. Jezuit proto pova ovali za svj prvoad kol pesvdit any o tom, e oni, jezuit - bez ohledu na to, co dlaj ostatn Evropan - berou svou vru v n a zodpovdn. Zaali tedy tm, e se jim sna ili dokzat, e je alespo v nem pevy uj, a tak na sebe obrtili jejich pozornost. K tomu jim dopomohly v echny ty drobn vynlezy, kter jezuit mistrovsky ovldali, a kter an vbec neznali: "Darujeme-li v pravou chvli nskmu guvernrovi nebo mstokrli hodinky, obrzek, miniaturu, nebo njak drobn pedmt z korlu, emailu i ki lu, kter by byl v Evrop pova ovn za bezcennou tretku, mohou se v echny tyto vci stt oporou na eho nbo enstv, pomohou nm zskat ochrnce a za pznivch okolnost mohou zmnit na e postaven v cel provincii" 7) Jezuit tak any seznmili se zpadn architekturou a malstvm. Guvernr z Kvantungu, kterho si jezuit hned na zatku naklonili tm, e mu darovali hodinky, jim dovolil, aby se usadili pro tento el nle it upraven svatyni ve mst na ostrov ao-King. Pivezli si sebou mapy, glbusy a astronomick pstroje, kter Ricci pi ka d ple itosti uplatoval bhem svch disputac s nskmi mandarny. Ricci, jako prvn Evropan, pronikl v roce 1595 do nskho vnitrozem. Vidl v ak, e mstn obyvatelstvo zaujm vi cizincm krajn nevra iv postoj a e bude proto rozumnj vrtit se na ao-King a dal innost rozvjet z tto zkladny. Po skonen prv probhajc nsko-japonsk vlky, xenofobie opadla, a obyvatel Nankinu, kter Ricci bhem sv cesty nav tvil, ho zaali pemlouvat, aby se u nich usadil. Ricci se mezitm hloubji obeznmil s nskmi zvyky a zpsobem my len a uvdomil si - snad je t pronikavji, ne de Nobili v ppad brhman - e nem anci na any zapsobit, nezm e-li se na nic jinho, ne na pouh frontln

tok proti jejich zpsobu ivota. Prv proto, e kes ansk zjeven je uren v em lidem a lidskch ras je nespoetn mno stv je teba - nakolik je to mo n - respektovat ciz zvyklosti a zasahovat proti nim pouze v ppadech krajn nutnosti. Mnoh zvyky evropskch kes an byly vlastn vce evropsk ne kes ansk, neexcistovaly tedy dn oprvnn dvody pro to, aby je museli pijmat i kes an mimoevrop t. Navc konfucianismus nebyl ani skutenm nbo enstvm, byl to celkem ne kodn a bezobsa n kult pedk, kter nebylo teba nesmlouvav potrat. Ricci tedy bez nmitek dovoloval svm konvertitm, aby se astnili slavnost, podanch na poest Konfucia. V roce 1600 Ricci ode el z Nankinu do hlavnho msta Pegingu, kter se stal svdkem jeho nejvt ch misionskch triumf. Nejvy mandarn csaskho dvora jmnem Sin pijal kes anskou vru a zaal hlsat kes ansk uen. Pslu nci nejvy ch spoleenskch vrstev houfn vstupovali do Crkve. Jist problmy jim v ak psobila my lenka, e nyn mus vit, e Kristus nezemel jen za n, ale i za pslu nky ni ch vrstev. Jak se v ak dalo ekat spch vzpt vyvolal opanou reakci. Zaaly se it neopodstatnn fmy o tom, e jezuit maj v myslu ovldnout csastv. V Kantonu byl uvznn a popraven otec Martinez. Riccimu se tentokrt je t podailo ovldnout situaci. Boue v ak znovu propukla po jeho smrti v roce 1610. Ricci pedpokldal, e m e bt ze zem vyhnn, proto vnoval velkou pozornost tomu, aby tu byl vychov potebn poet nskch duchovnch a jednal tak o povolen slou it m i v nskm jazyce, po adoval v ak, aby se pi bohoslu b u valo spisovnho jazyka a ne obecnho ne. "Vsledky geografickho przkumu, kterch v n doshli jezuit a ostatn misioni msko-katolickho vyznn, budou v dy vzbuzovat obdiv a vdk v ech zempisc. V echny modern geografick pomcky - penosn chronometry, bezvtrn barometry, kompasy a uml horizonty mohou obas zklamat; hrstka potulnch evropskch kn v ak u ped sto padesti lety promila rozshl plochy nskho vnitrozem, urila a zakreslila do map polohu mst, smr nch tok i v ku hor. Pesnost v detailech i celkov pesnost zakreslench obrys je udivujc. V echny na e mapy se a do dne nho dne opraj o vsledky jejich prce." 8) Karel Gutzlaff 9) tento vrok potvrzuje: "V e hodnotn, co vytvoila nsk astronomie, vychzelo z poznatk mskokatolickch mision." Jedinou slabou strnkou spch, jich Ricci v n doshl, bylo to, e v echny byly plodem jeho vlastn vyjmen osobnosti. Na smrtelnm lo i ekl svm druhm: "Zanechvm vs ped otevenmi dvemi". Hned po jeho smrti se v ak situace zmnila. V roce 1611 propuklo v eobecn pronsledovn. Jezuit byli na csav osobn rozkaz pochytni, veejn zmrskni a vyhnni na Makau. Jejich vyhnanstv na ostrov trvalo do roku 1620, kdy hrozn tatarsk njezd donutil any, aby po dali o pomoc Portugalsko, dky emu byli do zem povolni i jezuit. Jednm z len tto druh skupiny jezuitskch mision byl Adam Schall, stejn vynikajc matematik jako Ricci. Csa mu svil proveden reformy nskho kalende. Kritika mu vytk, e sm oval astrologii s astronomi, a do jist mry m pravdu. V tto dob i nkte z nejzbo nj ch katolk, nkdy dokonce i pape ov, potaj vili v astrologii. Vyjmkou nebyl napklad vznan bsnk Dryden. Obdob druhho pobytu jezuit v n bylo obdobm velkho

rozkvtu misi, poet katolk vzrostl natolik, e jezuit u sami nestaili uspokojit jejich duchovn poteby. Poet katolk v n, kter v roce 1617 dosahoval pouhch tincti tisc, vzrostl do roku 1650 na sto padest tisc a do roku 1664 na dvst ticet sedm tisc. 10) Uveden sla jsou v ak zkreslen, nebo jezuit pipotvali ke konvertitm i v echna pohozen nemluvata, kter na li a poktili. Vt ina z nich v ak tm vzpt umrala. Jezuit si pizvali na pomoc eholnky z Filipn, po jejich pchodu se v misich zaaly vyskytovat v n pot e. Ricci - jak u bylo eeno - nebrnil katolkm, aby se astnili konfucinskch slavnost; jezuit si na n tak zvykli, e je nepova ovali za problm, kter by bylo nutn e it. Ale nejezuitskm kn m, kte prv pi li, byly tyto slavnosti trnem v oku a vidli v nich pohor ujc modloslu ebnictv. Poslali do ma zprvy o tom, e se jezuit oddvaj modlm a skrvali ped domorodci obrcenmi na vru, tajemstv k e. Ve skutenosti v ak jezuit nepodporovali dn z konfucinskch povr, s nimi se zde setkali. Prv naopak. Ricci ve sv nejvznamj apologetick knize "Uen Pna na nebesch" dokazoval, e souasn konfucini bloud prv kvli povrm, jimi zkazili pvodn ist Konfuciovo uen. Vra te se - volal k prvotnmu uen a zjistte, e jeho logick interpretace vede sp ke kes anskm nzorm, ne k nzorm souasnch konfucin. Na otzku, kdo vlastn ml v tchto sporech pravdu, by mohl odpovdt pouze znalec star nsk literatury, a za toho se autor tto knihy nepova uje. Kdy se Japonci setkali s prvnmi evropskmi misioni, ptali se jich: "Jestli e v kes anstv je skuten pravda, pro nebylo zjeveno nejprve anm?" Domnvali se toti , e an jsou ve sfe kultury nejvy autoritou. Na tuto otzku misioni s radost odpovdali, e podle nejstar ch nestorinskch zznam nkte z prvnch mision zanali se svm misijnm psobenm prv v n. Je v ak teba tak piznat, e zmnn zznamy krom tohoto dkazu obsahuj tak jistou vstrahu. Dnes bychom mohli jen t ko pesn urit, k jakm vlastn nzorm dospli tito prvn nestorini, je v ak jist, e toho od an pejali pinejmen m tolik, kolik je toho nauili, a e to jejich vru znan zdeformovalo. Je tak pravda,a e v Evrop bylo nemlo spisovatel - za v echny jmenujme alespo Leibnitze, Voltaira, i deisty - kte se na zklad jezuitskch zprv o konfucinech pokou eli dokzat, e Konfucius mohl i bez zjeven uit stejn dobe jako kes an, jim se dostalo zjeven. Nem eme v ak jezuity init odpovdnmi za to, jak jin nakldali s tm, co napsali. Nejvstednj z jezuit si vytvoili jakousi nesmysln poslepovanou teorii, nazvanou noahcydejsk, podle n se Jafet po potop dostal do ny a hlsal anm Star Zkon a tak jim pedpovdl pchod Mesi e. Na pkladu tto blzniv teorie, vidme, jak nebezpen je ukvapen pijmn nskch pedstav. Zliba jezuit ve srovnvac apologetice vznikla vlastn nhodou. Nikdo nebyl mn naklonn domnnkm, e potky kes anskho uen je mo no nalzt v uench nekes anskch, ne Franti ek Xaversk. Byl zastncem starho nzoru: "Chrtiens ont droit; paiens ont tort." Jist nepli bystr Japonec, kterho obrtil na vru, mu chybn vylo il, e japonsk oznaen "Dainichi", kter ve skutenosti neznamen o mnoho vc ne "souhrn v ech vc", je vlastn tot , co v kes anskm pojet Bh. V dsledku toho zaal Franti ek tohoto japonskho vrazu pravideln u vat. Co se tk sporu, kter se vedl o otzku zda " ang-ti" - to je "Duch v ehomra" - m e bt ztoto ovat s Bohem nebo nem e,

proto e je pozdj ne "T Ai- i" ili "v esvtov podstata v ech vc" - jezuit z nho vy li vtzn. Kes ansk uen v eobecn akceptovalo nzor, e vra v Boha je v jistm smyslu spolen v emu lidstvu a e i polyteist v dy vili, e krom ostatnch boh existuje i Bh nejvy . Bylo by proto divn, kdyby an jako jedin pedstavovali vjimku z toho obecnho pravidla, kdyby pouze oni jedin zapomnli, e v jejich du i ije svdom, je je hlasem Bo . Csa se slavnostn zapsahal, e tomu tak nen. Jezuit projevili mnohem vce rozvahy a soudnosti ne jejich protivnci, kdy tvrdili, e Bh promlouv ke v em lidem, a kdy se sna ili porozumt vrazm, kter an pou vali k vysloven sv vry, aby se pak mohli vyjadovat stejnmi slovy, a neodsuzovali any za nedokonalost jejich termn. Bez ohledu na to, kdo byl v tchto sporech v prvu, ze strany kes an bylo krajn nerozv n, e ped any odhalili zaryt boje, kter probhaly uvnit Crkve. Jezuit samozejm tak nebyli bez viny, ale prohe ili se mnohem mn ne jejich odprci. Jejich politika byla alespo dsledn. Jejich protivnci pichzeli zdaleka, neznali celou situaci, a chtli jejich jednn kritizovat. Nem eme nesouhlasit s hodnocenm Jenkinsovm, podle nho : "Byli (jezuit) tvrci a architekty nejvt ho misionskho dla, je svt a do t doby mohl spatit. Dky sv ohromn prozravosti a obratn diplomacii oteveli zpadnmu svtu pstup do e, kter a dosud byla v em cestovatelm uzavena. Metoda, j pi tom pou ili, pinesla vsledky, pedstihujc nejsmlej nadje. A te chtli jejich ivotn dlo zbourat a zniit jejich dominikn t a franti kn t soupei, kte nebyli schopni pochopit pln, na nm se zakldala cel budova." 11) Kdo chce pochopit vztah mezi my lenkami starho konfucianismu a kes anstvm, mus bt do hloubky obeznmen nejen s kes anskm uenm, ale tak s nskm uen a nskm zpsobem ivota. Jezuit se mohli odvolvat na to, e potebn znalosti zskali cestou mnohalet zku enosti. Biskupov de Tourno a Maigrot, kter m vyslal do ny, aby posoudili jejich jednn, neznali ani znaky nskho psma. Kdy si csa K'Ang Hsi peetl povrchn ob alobu nskho ateismu, kterou sepsali tito biskupov, ekl: "Je zar ejc, e si evrop t nedoukov, hodn pohrdn, dovoluj vbec mluvit o Velkm Uen an. Ti lid nemaj pont ani o jeho zsadch, ani o tom, jak se uplatuj, a zejm ani neznaj psmo, jm je napsno..." Proti jezuitsk kampa zniila v echny mo nosti dal ho sp nho misijnho psoben v n a z maila tak v echny nadje na to, e se poda zmrnit stle trvajc ostr antagonismus mezi nou a ostatnm svtem. Nem eme si bt jisti v tom, e mli pravdu jezuit, na druh stran v ak nem eme mt pochybnosti o tom, e jejich odprci pravdu nemli. Kdy jeden z kn , kte tehdy prv pi li do ny, promlouval prostednictvm tlumonka ke shrom dn vrnch, ekl jim, e Konfucius a v ichni jejich pedkov pi li do pekla a jezuit e hlsaj fale nou teorii. Z toho - jak se dalo pedpokldat povstalo nov pronsledovn. Nov kn byli pronsledovn proto, e any urazili a jezuit proto, e jim lhali. Schallovi v ak csa zstal naklonn, jmenoval ho mandarnem a pedsedou rady matematik csastv. Sm kes anskou vru nepijal, ale jmenoval Schalla vychovatelem mladho nslednka csaskho trnu. Nen divu, e jeho jmenovn vyvolalo velik pobouen mezi nepteli kes anstv. Tvrdili - a t ko jim to m eme mt za zl - e mlad kn e, sven do Schallovy pe, se urit stane kes anem, a v dsledku toho kes anstv ovldne cel

csastv. To vyvolalo dal nepokoje a pronsledovn. V ichni misioni byli pochytni a uvznni. Ale jeden z nich, dominikn jmnem Navarrete pronsledovatelm unikl, a kdy se dostal do Evropy, zaal, bez ohledu na to, co mu radili ostatn lenov dominiknskho du, oste kritizovat jezuitskou smlivost vi konfucinskm obadm. Schall, kter ml v t dob ji sedmdest tyi let a byl ochrnut a nemohl mluvit, byl jako prvn uvznn a pohnn ped soud, kde byl obvinn, e zdemoralizoval mladho kn ete. Tak ho potkal stejn osud, jako mnoh dal jezuity - na jedn stran byl v n odsouzen za to, e je pli kes anem, a v m zase proto, e je jm mlo, Byl odsouzen k smrti roztvrcenm, ale ne mohl bt rozsudek vykonn, objevil se na obloze jaksi meteorit a csask palc od zklad vyhoel. an to pova ovali za "vstrahu z nebe" a nechali Schalla na ivu; toto znamen, pokud to skuten bylo znamen z nebe, mu stejn pli nepomohlo, nebo zemel hned v nsledujcm roce. Jezuitskm superiorem v n se po Schallovi stal Verbiest. Ten chtl dle rozvjet jezuitskou politiku pizpsobovn se. dal o povolen zavst nsk ritus, ale jeho dost byla zamtnuta, stejn tak jako byla nkolik let pedtm zamtnuta dost a zaveden vdskho ritu. Krtce po jeho smrti, v roce 1692 vydal nsk csa K'Ang Hsi dekret o toleranci, tkajc se i konfucianismu, budhismu a taoismu. Od t chvle mli jezuit mnohem vce problm se svmi kes anskmi spolubratry ne s any. V m slily toky proti jezuitsk snaze, usilujc o smr s konfucianismem, a v roce 1707 de Tournon zakzal nskm katolkm, aby se astnili uctvn pedk. Tak v echno ponan jezuit skonilo nespchem. Djiny jezuit v n jsou neobyejn vznamn. Byly zdeformovny omezenm vkladem, e jezuit piv eli do ny rzn hraky, napklad zvonc hodiny, jenom proto, aby vzbudili zjem nskch obdivovatel v eho novho. Za tehdej ch podmnek musely v echny pokusy o to, dit katolickou politiku v misich pmo z ma, nutn ztroskotat. Hodnosti v m nemli a ani nemohli mt dnou pedstavu o skuten situaci v n. A rove komunikace byla takov, e v dnm ppad nemohli ovlivovat podrobnosti konkrtnch sit?. Otec Couplet, jezuita, kter strvil v n mnoho let a prv v t dob se s podlomenm zdravm vrtil do Evropy, peliv spotal, e z pibli n esti set lid, kte se vydali do ny, tyi sta zemelo cestou, ani doshli cle. Jestli e tedy m chtl, aby bylo dosa eno doucch vsledk, neml jinho vchodiska, ne dovolit misionm, kte pracovali pmo v n, aby jednali na vlastn pst, proto e pouze oni znali mstn podmnky. Pokud jde o kes ansk zjeven, je snad do jist mry podivn, e Kristus byl id a e se narodil v zemi, je patila do oblast idovsk kultury. Zemel v ak za v echny lidi a svm uednkm pikzal, aby hlsali Evangelium v em nrodm. Pilt se - nevda, co in - stal svdkem tohoto obecnho posln tm, e dal na k upevnit npis, e Kristus byl idovsk krl, a nechal ho napsat nejen hebrejsky, ale tak ecky a latinsky. Jednm z prvnch rozhodnut, kter pojali Kristovi uednci, bylo hlsat Evangelium nejen idm, ale i v em ostatnm nrodm. V podmnkch prvnch stolet po narozen Krista, to v praxi znamenalo, e hlsali Evangelium pedev m mskmu svtu, a v rovin intelektuln bylo teba, aby Evangelium vykldali takovm zpsobem, aby ho mohli pochopit a pijmout nejen id, ale tak lid vychovan eckou tradic. Proto se tak v prbhu prvnch patncti stolet kes anskch djin, rozvjely vahy o vztahu kes anskho uen k teorim Platona a Aristotela. Stedovc

scholastikov se v utven sv teorie nechali Aristotelovm uenm vrazn ovlivnit. Bylo roz eno tvrzen, e by bylo chybou se domnvat, e Vtlen se uskutenilo ve svt zcela nepipravenm ho pijmout. Prv naopak, Vtlen pi lo a v okam iku, kdy po nm svt mlhav tou il. Nznaky tto "praeparatio evangeliea" nachzme nejen u Isai e, ale tak i Platona a Vergilia. Nikdo se v ak a do 16. stolet v n nezabval otzkou, jak m Bh zmry s velkmi civilizacemi, kter vyrostly bez jakhokoliv kontaktu se stedomoskm svtem. Nkterm z tchto neevropskch nrod - nap. indinskm rudoko cm nebo lovcm perel z Malabarskho pobe - bylo mo no, teba e s jistou dvkou arogance, ani by to v ak psobilo pli sm n, ci, e dosud nic nevd, a proto se teprve nyn mus v emu nauit. Bylo by v ak absurdn stejnm zpsobem mluvit s Akbarem. A kdy kes an chtli, aby kes anstv na dvoe Velkho Mogola vzbudilo vt zjem, museli konen do dsledk promyslet, v co vlastn kes an m e, nebo nem e vit, a nakolik se m e pizpsobit asijskm zvyklostem. Vzhledem k tehdej m podmnkm, ped nejt m kolem stly kes ansk misie v n, vlasti nejstar kultury, nedoten dosud kes anstvm. Taktika protijezuitskch filistr, kte anm bez okolk ekli, e Konfucius i v ichni jejich pedkov ili v bludu a zcela jist byli zatraceni, byla dtinsky nemoudr. Projevili tak nejen svou bezradnost, pokud lo o vbr adekvtnho zpsobu jednn, ale pedev m svou absolutn neznalost kes ansk pravdy. Bh pece v echny lidi - nevyjmaje Konfucia a dal stvoil za jistm elem. V ichni byli tedy pedureni - bez ohledu na to, zda si to uvdomovali - aby se svm zpsobem podleli na pprav cesty kes anskho Evangelia. Odprci jezuit v ak "vdli", e pohany Bh stvoil pouze proto, aby setrvvali v bludu a aby byli zavr eni, proto e neznali pravdu, kterou v ak v podmnkch, v nich ili, dnm zpsobem poznat nemohli. Podobn nzory nemohlo dn slu n pojet kes ansk pravdy akceptovat. Mnoh z toho, co dnes nazvme "aggiornamentem", je pouze nvratem ke starm pravdm, kter byly v prbhu nkolika poslednch stolet tak patn chpny! Pokusy zastra it any vhru kami a radiklnm vkladem hesla "extra ecclesiam nulla salus" nedoshly doucho inku, prv naopak, an nejen e pijali kes anstv, ale je t se utvrdili ve svm pesvden, e nbo enstv, prosazovan podobnmi prostedky, je bezcenn a nedokonal. Naopak postup, kter zvolili jezuit, byl nejen rozv n a prozrav, ale tak skuten kes ansk: sna ili se pochopit nskou vru, sna ili se v tom, k emu an sami do li, rozpoznat zblesky nebo stopy kes ansk pravdy, kter bylo mo no schvlit, to, co bylo ne kodn, tolerovali a odsuzovali pouze to, co bylo patn. Bh k lidem promlouval nejenom skrze proroky. Mluvil k nim v rznch dobch na rznch mstech. Zblesky pravdy m eme najt v ude. Kdy mli kes anskou pravdu pijmout ekov, bylo teba vylo it jim ji ecky, a mli-li ji pijmout an, pak bylo teba pou t n tiny. T ko m eme dt jednoznanou odpov na otzku, zda by zpsob, naznaen Schallem a Riccim, umo nil doshnout pokes an tn an alespo do takov mry, do jak se podailo pokes an tit msk svt. Ale v okam iku, kdy byly jezuitsk metody zavr eny, zbval do cle je t obrovsk kus cesty. V n - na rozdl od Japonska - je t jezuit nezaali udlet kn sk svcen domorodcm. A nem eme pedpokldat, e dokud by nebyl tento zva n nedostatek odstrann, e by bylo mo no pejt k masov

katolizaci ny. Co ci na zvr; teba e nen jist, zda by metody Schalla a Ricciho byly korunovny spchem, je naprosto zejm, e metody jejich protivnk byly pedem odsouzeny k nespchu. Politovnhodn dsledky jejich jednn vidme v ude kolem ns a do dne ka. Misioni byli z ny vyhnni. Po ase si pstup do zem vynutili pod z titou nmonho dlostelectva obchodnci. an na Evropu pohl eli jako na neptelskou civilizaci, brutln, zmaterializovanou a barbarskou. Dokud jsou an slab , mus j ustupovat, ale a se jim poda lpe se vyzbrojit v prmyslov i vojensk oblasti, budou rnu oplcet ranou. V na dob by se svt, dky obrovskmu zdokonalen komunikan techniky, mohl stt jednolitm, ale zd se, e je jednou prov dy rozdlen; a nabz se otzka, zda v dsledku tohoto rozdlen jedna st nezni druhou. Kdo v, jestli by jezuitsk misie, kdyby jim v tom jejich neptel nezabrnili, svt ped tmto zhoubnm rozdlenm nezachrnily? To, e byla odsouzena jezuitsk innost v n, bylo mnohem nerozv nj , ne kdy byla odsouzena v Malabae. V tomto ppad bylo zejm, e Indov se nehodlaj zci kastovnho zzen, kter ur elo kes ansk zsady. an v ak nemli dnou uritou vru v Boha. Jejich teologie to byla przdnota, kter ekala na naplnn. Nevme, co vlastn bylo skutenm obsahem kultu pedk, a zda by pi bli m prozkoumn nevy lo najevo, e je to vce mn doporuen, aby lid zachovvali dvn zvyklosti. Je jist, e an sv pedky nepova ovali za stvoitele svta. Komunikace mezi nou i Indi a mem byla v t dob tak patn a mo nosti vzjemn vmny zprv tak omezen, e bylo krajn nerozv n se domnvat, e by v m - a u Apo tolsk Stolec nebo generl Tovary stva - mohli uspokojiv e it otzky, tkajc se konkrtnch podrobnost misijn innosti. Spor o kult pedk byl do jist mry opodstatnn, ale nemrn se vyostil v dsledku nrodnostnch rozpor mezi jezuity a dominikny. Jezuit toti byli pev n panl, dominikni Portugalci. 4. kapitola PRVN JEZUIT V AMERICE Kes anstv - jak u jsme ekli - celch tisc let pipomnalo oble en msto. Bylo oloupeno o etn zem v Africe a Asii, v Evrop muselo elit nporu islmu, kter je ohro oval z Vchodu i ze Zpadu. Ve stedovku v dob ki ckch vlek se sice uskutenilo nkolik vpad do Asie, byly v ak nesp n. Jezuit se objevili na scn souasn s nstupem nov epochy. - epochy evropsk expanze. Ignc z Loyoly se narodil pibli n ve stejn dob, jako byla objevena Amerika. Portugal t kupci se prv zaali usazovat v Asii a Africe. Kes anstv tm zcela "zevrop tlo", ale to bylo sp dlem nhody. Kes ansk vra je ve sv podstat vrou misionskou. Kes an je podle Bo ch pkazu povinen hlsat Evangelium v em nrodm, a pokud je to jen trochu mo n, nesm se tto povinnosti vyhbat. Dalo se pedpokldat, e lovk jako Ignc se bude sna it vyu t ka d ple itosti, kter se mu naskytne, aby zahjil svou misionskou prci. Pipomeme si, e zpotku doufal, e bude se svm Tovary stvem it Evangelium ve Svat Zemi. panlsk monarchie zastvala v dy nzor, e kolonizace Ameriky a vyu vn prce domorodc jsou oprvnny pouze tehdy, jestli e souasn pin ej Indinm nbo enstv dobyvatel. Koloniztoi v ak byli vt inou otrl a neotesan dobrodruzi. Ne se vydali na cestu plnou nebezpe a ozbrojench potyek, dostalo se jim jistho mravnho

ponauen, av ak Madrid a Lisabon byly od Ameriky pli daleko na to, aby portugalsk a panlsk vlda mohly kontrolovat, jak osadnci pln jejich pkazy, Jedinm zpsobem jak zajistit potebnou kontrolu, bylo poslat za nimi do koloni dobr a neohro en knze. A vldy obou stt po daly o pomoc jezuity. Jezuit zahjili sv psoben v Americe v portugalsk kolonii Brazlii. V tto oblasti ovldlo vt inu zem nkolik vlivnch portugalskch lechtic. Nad Rio de Janeirem zakldali osady tak francouz t kalvinist. Portugalsk vlda usilovala o sjednocen osad, le cch kolem msta San Salvador. Do tto oblasti byl vysln vojensk oddl pod velenm Tom e de Sousa, kter doprovzelo est jezuit, z nich nejvznamnj m byl Nobrega. V blzkosti San Salvadoru zalo ili msto san Paolo, v nm zahjili svou misijn innost. Zjistili, e je zde ek velmi mnoho prce mezi blmi osadnky, jim bylo teba v tpit alespo zklady slu nho chovn a nbo enskch zsad. Na je t vt pek ky nar elo jejich sil obracet na vru domorodce, kte patili ke kmenm lidojed. Blo i a dosud zaujmali ke kanibalismu domorodc lhostejn postoj a proto Nobragiho pokusy o dosa en alespo sten npravy v tomto smru skonily ne=spchem. asto dochzelo k tomu, e domorodci zatoili na v echny blochy. Nevidli dn rozdl mezi svtsky nastrojenmi osadnky a jezuity a domnvali se, e v ichni blo i jsou dotrn a nenechav a jde jim pouze o to, aby mohli zasahovat do zpsobu ivota, kter domorodci zddili po svch pedcch. Dochzelo k ozbrojenm sr km Fuvernr de Sousa, lovk civilizovan a citliv, se nedal odradit obt emi a neustle se sna il it mezi domorodci kes anskou vru. asto byl boj nevyhnuteln, ale kdykoliv to bylo jen trochu mo n, guvernr se mu sna il zabrnit. Chodil mezi domorodce v doprovodu knze, kter nesl k , a uklidoval je, jak mohl. Nebylo to v ak snadn. Francouz t kalvinist pilvali oleje do ohn a tvali domorodce proti Portugalcm. Spory mezi obma skupinami Evropan byly na dennm podku a vypadalo to, jako by se Evropan chtli vyhubit navzjem. Nobrega tedy pi el s nvrhem, e sm se svm druhem Anchietou nav tv indinsk osady a pokus se jednat o pm. "Dovolte mi, abych el - prosil Nobrega - a pokusm se uzavt s neptelem mr." K podobnmu rozhodnut bylo teba notn dvky odvahy, nebo nebylo tak nepravdpodobn, e si Indini oba jezuity uva v kotli. Podailo se jim v ak pimt domorodce, aby s nimi jednali. Pedlo ili Nobregovi sv podmnky, kter ml pedat guvernrovi a Anchite zadr eli v osad jako rukojm. To, e pistoupil i na tento po adavek, je dal m dkazem hrdinstv tohoto jezuity. Indini mu v ak neubl ili a Nobrega se mohl vrtit do osady s podmnkami, kter uril guvernr. Oba jezuit pak ili a do konce stolet a misie, pi jejich zakldn projevili tak velikou odvahu, rozkvtaly. Von Ranke p e: "Na potku 17. stolet byla v Ji n Americe vybudovna velkolep stavba katolick Crkve. Bylo tam pt arcibiskupstv, dvacet sedm biskupstv, tyista kl ter a nespoetn mno stv farnch kostel..." 1) V ichni tamn kn nebyli sice jezuit, jezuit v ak polo ili zklady katolickho ivota v Brazlii. Nen teba dopodrobna lit nebezpe, kter hrozila ka dmu, kdo se v 16. stolet odv il podniknout cestu z Evropy do Ameriky; lo mohla ztroskotat, mohla bt pepadena pirty, cestovatel byl ohro en rznmi nkazami. Ti, kte se navzdory nebezpe k tto cest odhodlali, to byli bu lid, kte museli z nejrznj ch pin opustit svou vlast, anebo lid, kte chtli zbohatnout. Vt inou to byli lid nepli kulturn. Misioni - a u to byli jezuit nebo pslu nci jinch d - byli tedy jedin, kdo

do Ameriky nepij dli hledat osobn prospch. Znan pevy ovali ty, mezi nimi v Americe museli t. Napklad Anchieta, kterho otec Brodirck nazv "velkodu n mal hrbek Pna Boha" 2), kter il zcela sm mezi divokmi Indiny, byl vznanm bsnkem a dramatikem, przou psal mistrovsky ve tech jazycch - latinsky, kastilsky a portugalsky, a krom toho byl znamenitm lkaem. Jezuit, kte psobili v Mexiku, za ili nebezpen chvle teprve o pl stolet pozdji. Arcibiskupem Mexika byl v t dob Palafox, kter - jak sm piznal - vedl za mlada bezstarostn ivot uprosted svtskch radovnek. V roce 1628 se "obrtil na vru". Po vysvcen na knze rychle postupoval po ebku crkevnch hodnost. Po jedencti letech byl jmenovn biskupem msta Puebla v Mexiku a disponoval neobvykle velkou pravomoc, j podlhali v ichni sttn ednci. V rmci sv pravomoci mohl dokonce odvolat i mstokrle, co uinil tm hned po svm nstupu do funkce. Vzpt se v ak zneptelil s novm mstokrlem Salvatierrou, v dsledku eho zachvtily celou zemi nepokoje, trvajc po dobu pti let. Vztahy mezi nm a jezuity byly a dosud dobr, dokonce i jeho zpovdnkem byl jezuita. V roce 1641 v ak mezi nimi do lo ke sporu o vlastnictv farmy, le c u msta Vera Cruz. V dsledku tto rozepe vydal nazen, e kterkoliv d m e zskat do svho vlastnictv njakou nemovitost pouze pod podmnkou, e z n bude biskupovi odvdt destek. Pod hrozbou exkomunikace tak pikzal v em jezuitm, kte se zdr ovali v Pueblu, aby mu do dvaceti ty hodin pedlo ili ke kontrole v echna sv speciln povolen a zplnomocnn. A proto e jezuit mu odpovdli, e se v tto vci mus nejprve poradit se svm provincilem, exkomunikoval je. Ve panlskch kolonich bylo zvykem, e v echny pe, ke kterm do lo mezi duchovnmi, e ilo soudn kolegium, kter se v tomto ppad vyjdilo v Palafoxv neprospch. Na rozhodnut kolegia Palafox reagoval tm, e v pontifiklnm rouchu pi el do katedrly a vyzval sv protivnky ke smru, souasn v ak exkomunikoval v echny, kte se mu postavili na odpor. Kdy chtl do cel zle itosti zashnout Salvatierra, Palafox zmizel z msta, a podle dopisu, kter napsal do ma, il deset dn na pou ti bez jdla a pste , ohro ovn hady a divou zv. Po svm nvratu do Puebla prohlsil za neplatn v e, co se zde vykonalo v dob jeho neptomnosti, obnovil exkomunikaci jezuit, po adoval, aby se ped nm veejn kli, a nadil lidem, e se mus zpovdat z toho, e poslouchali jezuitsk kzn, nebo e se jezuitovi zpovdali. Do ma poslal dopis, v nm oste obvinil jezuity,a e si pivlastnili rozshl pozemky a stbrn doly. Byl u tehdy du evn nemocn. Krl Filip IV. ho odvolal zptky do panlska a m prohlsil, e se jezuit nim neprovinili, krom toho, e nepedlo ili biskupovi okam it sv zplnomocnn. Pesto v echno bylo o sto let pozdji v kampani, veden proti jezuitm, pou ito Palafoxovch dopis, teba e jako dkazy proti nim nemohly obstt, nehled na to, e jeden z nich zejm nebyl ani autentick. V tto pi tedy jezuit zvtzili, a jejich vliv v zemi byl stle velmi siln. Na zatku 17. stolet pi el do Mexika energick Ir otec Michael Wadding, pvodem z Waterfordu; dorazil a k severnm hranic zem, kde zalo il prvn misie a obrtil na vru indinsk kmen Basiruas. Nejvt udlost druh poloviny 17. stolet byla vprava na Kalifornsk poloostrov, co bylo zem tehdy tak mlo znm a prozkouman, e bylo v eobecn pova ovno za ostrov. Slavn jmna spojen s touto vpravou jsou Kino, Salvatierra a Ugarte. Kino byl pravdpodobn Ital, kter sv pjmen psal s

K msto a Ch, aby ho lid nepova ovali za ana. Do Mexika pi el v roce 1681 a v roce 1683 se s nkolika svmi druhy vydal na Kalifornsk poloostrov, kde se zdr oval v La Paz. Nezstal tam v ak dlouho a zbytek svho ivota strvil mezi Indiny v Sonoe. Nauil Indiny zachzet s komi. Kdy v roce 1694 zjistil, e Kalifornsk poloostrov je vlastn poloostrov a ne ostrov, vydal se hloubji do vnitrozem. Cestou narazil na proslulou Casa Grande u eky Gily. Byla pr kdysi sdlem pedk Montezumy, kte ji zalo ili, kdy tudy putovali na jih do Mexika. Kino v jejch rozvalinch odslou il m i. Ve vzdlenosti t leag od Casa Grande na el vodn ndr , kter mohla zsobovat vodou velk msto. Toto zem v ak patilo nejkrve znivj mu ze v ech indinskch kmen Ameriky - kmeni Apa. Kinv pchod na jejich zem vyvolal u nich nenvist, zaali pepadat velk misijn stanice a muselo bt povolno vojsko, aby odrazilo jejich toky. Po nastolen mru se Kino v letech 1698 a 1700 znovu pokusil dostat k st eky Colorado, odkud se chtl po sou i vrtit na Kalifornsk poloostrov, a do el a na msto, odkud tam dohldl pouhm okem, ale svho cle u nedoshl. Jezuita Salvatierra zatm peplul Kalifornsk zliv a zalo il etn misie v ji n sti poloostrova. Jeho pomocnkem byl Ugarte, kter se po Salvatierrov nvratu do Mexika stal superiorem. panlsk vlda jezuitm nikdy neposkytovala dnou materiln pomoc, ili pouze z almu en, z tak zvanho "zbo nho fondu". Salvatierra zemel v roce 1717, ale Ugarte il a do roku 1729 a prv on je t s nkolika dal mi jezuity jako prvn prozkoumali a osdlili Kalifornsk poloostrov. Bankroft, kter ani v nejmen m nebyl pznivcem jezuit ani katolicismu, napsal o jejich psoben v Mexiku: "Ani bychom zkoumali podstatu obvinn, je byla proti nim vzn ena, musme piznat,a e ve svch kostelch slou ili Bohu s ctou a dstojn. ili vzdln mezi v emi vrstvami obyvatelstva, jejich knihovny byly oteveny v em, uili domorodce nbo enstv v jeho pravm duchu. Uili je tak poctiv si vydlvat na ivobyt. Je teba se zde zmnit pedev m o misionch z Nayaritu, Sonory, Chihuahuy a Kalifornskho poloostrova, kte s velkou vytrvalost obraceli na vru domorodce; pracovali nezi tn a spojovala je lska k lidem a modlitba. Kdyby jezuitm nebylo stavno do cesty tolik pek ek, nebylo by mo n v jihoamerickch provincich do lo k tak prudkm vzpourm. jezuit byli toti svdomitmi slu ebnky Krlovstv a mli velk vliv na v echny vrstvy obyvatel. Jejich vliv byl v ak pli siln, ne aby mohl monarchii vyhovovat, ale mohl ji snad v tto sti svta zachrnit." 3) Mexiko bylo pro panly pirozenou zastvkou v pli cesty na Filipny, kde se v t dob ji tak usadili jezuit. V Americe jezuit stanuli ped zcela jinmi koly ne v Asii. Tam pichzeli do zem hust zalidnnch, se starou, vysoce rozvinutou, nkdy a pli rafinovanou kulturou. Vzhledem k podneb v tchto zemch nebylo pravdpodobn, e by se zde Evropan mohli usadit nastlo a zdomcnt. Podstatou jejich kolu bylo pesvdit Asiaty, e logickm vystnm jejich vlastn vry je kes anstv. V Americe byla situace odli n. Oba Americk kontinenty byly obydleny domorodmi Indiny. dn klimatick podmnky nebrnily Evropanovi, aby se zde usadil a zalo il si rodinu. Toto zem bylo jasn pedureno k tomu, aby je osdlili blo i. Pokud dochzelo k msen krve, pak bylo pravdpodobnj k en bloch s importovanmi ernochy ne s rudmi Indiny. Indini nemli vysoce rozvinutou kulturu, je by se mohla stt vchozm bodem v cest ke kes anstv. Mlo-li se vbec uit kes ansk nbo enstv, muselo se zat od zklad. Hlavn

pek kou, je brnila tomu, aby Indini pijmali kes anstv, nebyla nechu vi ve, zalo en na rozumovch argumentech, jako tomu bylo u asijskch nrod, ale do o bijc protiklad mezi jednnm osadnk, kte se nazvali kes any, a mezi jakmikoliv zsadami. Tento protiklad byl tak pronikav, e bylo velmi t k pesvdit Indiny o tom, e kes an skuten v kes ansky. V pedstavch osadnk existovali Indini pouze proto, aby bylo koho vykois ovat a utiskovat. Vnucovala se otzka, zda Indini njezd bloch vbec pe ij. Za tchto podmnek bylo hlavn povinnost misione postavit se na obranu Indin a chrnit je, nakolik to bylo mo n, ped nelidskou krutost a tiskem. Mision, kter takto postupoval, se samozejm dostval do ostrho konfliktu s blmi osadnky, kte se o domorodce zajmali pouze potud, pokud je mohli vyu vat. A takov situace vznikala na v ech postupn objevovanch americkch zemch. V roce 1567 pikzal Filip II. jezuitm, aby hlsali Evangelium v Peru a oni uposlechli. Po svm pjezdu do zem zde zalo ili sv koly, kzali, zpovdali, nav tvovali pitly a vznice. Po nkolika letech se - teba e mli na vc jin, a jak se pozdji ukzalo, sprvn nzor - na nalhn mstokrle ujali i zen farnost. Nejvznamnj m jezuitou byl v t dob v Peru otec Luis de Valdivia. Otec de Valdivia se rozhodn postavil na obranu zotroench Indin proti jejich blm utlaovatelm. A jak to tenkrt bylo zvykem, krlovsk vlda v Madridu ho sice teoreticky podporovala, ale souasn nevdla, jak by mu prakticky pomohla. Otec de Valdivia se vrtil do Madridu, aby krle Filipa III. informoval o katastroflnch podmnkch v americkch kolonich. Filipa jeho zprva velmi rozru ila a jmenoval ho krlovskm dozorm a sprvcem v Chile. De Valdivia tam dorazil prv, kdy vrcholila vzpoura Indin. Hned po pjezdu osvobodil deset tisc indinskch otrok a vdce vzbouenc a edest indinskch nelnk, kte mu byli podzeni, pemluvil, aby slo ili zbran (8. prosince 1612). Tm si samozejm proti sob po tval osadnky, kterm otroci patili. Pesto se mu podailo zalo it v zemi tyi misijn stediska pro Indiny. zalo il tak misii, jejm kolem bylo psobit mezi divokmi Arakuny, kte a dosud kladli zuiv odpor v em snahm o jejich obrcen. Nebyl to snadn kol a ti jezuit pi tom pi li o ivot. Osadnci se sna ili dokzat, e tragick smrt tchto mision jasn potvrdila, jak absurdn je de Valdiviova nadje, e se mu poda Arakuny obrtit na vru. Tvrdili, e jedin rozumn politika je Indiny vyhubit. De Valdivia to samozejm nepipustil a nakonec se mu podailo pesvdit nejen Arakuny, ale tak je t mnohem divoej Guagy, aby slo ili zbran a pijali kest. Dnes si jasn uvdomujeme, e jednm z nejh e itelnch problm je pro kes ana problm uspokojivho e en vztah mezi pslu nky ras, kter se vrazn li . Jednou ze zkladnch pravd kes anstv je ta, e v ichni lid jsou bratry a ped Bohem jsou si rovni. Pokud je to tedy mo n, je nejlep pomjet rasov rozdly a nabdat lidi, aby ili ve vzjemnm ptelstv a nehledli na to, co je rozdluje. Teba e v ak integrovan spolenost pedstavuje idel, k nmu by mli kes an smovat, politika, usilujc o okam it smsen v ech ras, nem e bt v dy a v ude prosazovna jako jedin sprvn. Jestli e mezi uritmi rasami panuje zavil nenvist, jestli e jedna z nich vrazn pevy uje druhou, pak m e situaci pechodn vye it jejich vzjemn izolace. Jezuit do li k nzoru, e bl osadnci v Ji n Americe jsou tak zka en svou moc a ziskuchtivost, e nen pravdpodobn, e se jejich chovn k Indinm zlep . Bylo naopak mnohem pravdpodobnj , e se dky moci, j disponovali

a je byla nemrn velk vzhledem k jejich morlnm kvalitm, bude neustle zhor ovat. Jezuit proto kolem sebe shrom dili co nejvt poet Indin a umstili je do tak zvanch "paraguajskch redukc". To byly obce, do nich krom mision a ednk blo i nemli pstup a nesmli tam obchodovat. Na zem dne n Paraguaje bylo zalo eno jedenct tchto "redukc" a nkolik dal ch vzniklo na zem dne n brazilsk provincie Parany. Jezuit usoudili, e "redukce" by mly bt materiln sobstan, proto bylo nutn vyuit Indiny v em potebnm emeslm. Tak se Indini stali tesai, truhli, mali, ko eluhy, i mistry v ech ostatnch emesel, jin byli zase rolnky nebo pastevci, nkter "redukce" vlastnily a ticet tisc ovc, nebo tisc kus dobytka. Jednotliv "redukce" Indini propojili pevnmi cestami. Od krlovsk vldy obdr eli zbran, kter jim umo nily si vytvoit obrann oddly a odr et toky brazilskch Portugalc a potulnch bandit. Filip V. vydal dekret, v nm prohlsil, e nikdy neml vrnj poddan nad Indiny z Paraguaje, a biskup z Buenos Aires psal, e nev, e by kdy byl v nkter "redukci" spchn teba jen lehk hch. Koncem 17. stolet ilo v "redukcch" pibli n sto tisc Indin. Romantick bje o spolenosti, kterou Montesquieu kter jezuitm ani v nejmen m nebyl naklonn - oznail jako spolenost zalo enou na "ce sentiment exquis pour ce qu'ils appellent honneur", zaujala a nadchla mnoh spisovatele. Nejvsti nj popis "redukc" podal ve sv "Vanished Arcadia" 4) katolk Cunnengham Grahame. "Redukce" byly obvykle budovny tak, e uprosted le elo nmst tvercovho pdorysu, po tech jeho stranch stly domy Indin, stavn z kamene nebo z cihel, su ench na slunci, a na severn stran stl kostel, vedle nho fara, hbitov, domy pro vdovy a pitl. Za kostelem byly emeslnick dlny a sklady, a za nimi nsledovaly domky rolnk. v ka dm rohu nmst se tyil vysok devn k a v mst, kde na nmst stila ji n ulice, stla socha Nejsvtj Panny. uprosted nmst byla studna. Pi pohledu na rozvaliny kostel m eme je t i dnes odhadnout jejich bvalou vzne enost. Velk vznam v ivot obce mla hudba, proces a dramatick mysteria. Byly tu i zkladn koly a dokonce nkolik tiskren. Na polch pracovali v ichni spolen. Obchod se omezoval na smnu vrobk Indin za zbo , kter si sami vyrbt nemohli. Idelem byla co nejvt sobstanost "redukc". Pedstavu o ivot, jak tehdy jezuit vedli, nm m e pibl it pbh otce Fildse, pvodem z Irska. Otec Filds, jeho jmno zejm vzniklo zkreslenm pjmen, kter pesn neznme, odjel jako mladk z Irska a studoval v rznch evropskch mstech v Pa i, Douai a v Lovani. Potom se vydal do ma, kde si odbyl jezuitsk novicit. Pak el p ky do Lisabonu, z nho odplul do Brazlie, kde deset let pracoval v misii. Odtamtud byl vysln do Paraguaje, ale cestou ho u st Rio de la Plata pepadli pirti, a kdy zjistili, e u sebe nem nic, co by mu mohli uloupit, posadili ho na rozbit vor a nechali vlnm na pospas. Proud ho je t s nkolika jeho druhy zanesl na beh u Buenos Aires, kde znovu pracoval v misii. Nakonec se opt vydal do Paraguaje, kde byl v eobecn znm jako otec Tom. Tady strvil dal ch tyicet let svho ivota a zemel dne 8. kvtna 1624 ve vku sedmdesti osmi let. Ji v roce 1598 pronikli jezuit dle na sever na zem, je se tehdy nazvalo Nov Grenada a kter dnes znme pod jmnem Kolumbie. Zde jako prvn zalo ili koly a koleje. Pokou eli se tak i tady organizovat "redukce" pro Indiny, v tto oblasti v ak bohu el vztahy mezi jezuity a vldnoucm duchovenstvem

nebyly tak pzniv jako na jihu. Bl osadnci na n nevra ili ze znmch pin - jezuit se sna ili zabrnit vykois ovn Indin. V Bogot se osadnkm podailo pesvdit biskupa, e "redukce" jsou pro jezuity zdrojem pen nch zisk, a biskup je zru il. Podobn obvinn nemohl nikdo vznst proti Petru Chlavierovi. Petr Chlavier zasvtil svj ivot slu b ernm otrokm. erno i byli pochytni ve vlastn zemi, pevezeni do Cartageny a zde vysazemi na pevninu. T ko si m eme pedstavit zoufalej osud. Pij dli jich sem tisce, nemocnch a vyhladovlch, zachzelo se s nimi jako se zvaty. Jakmile se njak otroksk lo objevila v pstavu, Chlavier se tam hned vydal s potravinami, atstvem a lky, kter vy ebral od obyvatelstva msta. Nemocn asto na vlastnm hbet odn el do pitlu, o etoval je a ktil a - co se stvalo velice asto - pohbval mrtv. Kdy se mu zdlo, e se nkter z nich uzdravuje, pivedl k jeho lo i hudebnky, aby mu hrli. Nebyli toti schopni seznamovat se s Evangeliem bez ppravy pouze prostednictvm slovnho vkladu. Rozdval jim tak obrzky s nbo enskmi vjevy a tak obohacoval svou misionskou prci. On sm il velice asketicky. Karibsk ostrovy nepodlhaly panlm, dlili se o n Francouzi a Anglian. Na ostrovech, podlhajcch Francii, ili francouz t osadnci a zotroen erno i a Indini. V ichni dajn vyznvali katolicismus. Ve skutenosti v ak prvn misioni, kte dorazili na ostrovy - byli to dominikni - pichzeli do styku pouze s francouzskmi osadnky a s domorodci se nepokou eli navzat kontakt, ani se neseznmili s jejich jazyky. Prvnmi jezuity, kte v roce 1638 pipluli na Martinik, byli dva kn a jeden eholnk. Dva z nich hned divo i zavra dili, ale po tchto prvnch tech brzy pichzeli dal a kolem poloviny stolet u jezuit na tchto francouzskch ostrovech zapustili hlubok koeny. Na ostrovech, kter patily Anglii, vypadala situace zcela jinak a byla mnohem komplikovanj . Je pochopiteln, e tehdej anglick vlda - pedev m vlda Cromwellova - nehodlala ve svch dr avch podporovat jezuity ani dn jin katolick misione. Na druh stran v ak znan st tamnho obyvatelstva vyznvala nebo chtla vyznvat katolicismus. Ostrovy zpadn Indie toti slou ily tehdej vld jako zem, kam byli poslni odsouzenci, a Cromwell po irskch vlkch poslal do vyhnanstv do St. Kitte a na Montserrat velk mno stv irskch katolk. Ir t vyhnanci pichzeli na tyto ostrovy u za panovn prvnch dvou Stuartovc, ale jejich poet znan vzrostl prv za vldy Cromwellovy, kdy Rada v Londn povolila Siru Johnovi Clotwothymu, aby dal do Ameriky vyvzt ptset Ir. Krtce pot dostal Richard Netherway z Bristolu povolen vyvzt na ostrovy "sto irskch tori (bandit)", co byli prost stoupenci krle Karla I. Kdy v roce 1655 Anglian ukoistili panlm Jamajku, poslali tam tisc irskch chlapc a stejn poet irskch dvek. Jist jezuita, kter byl v ednch zznamech uvdn pod rznmi jmny - pravdpodobn proto, e musel asto vystupovat inkognito - a je znm jako "otec Bathe", nav tvil Montserrat jako obchodnk s gumou. Mezi Iry se roz ilo, e je ve skutenosti knz, a zaali se s nm schzet v lese, kde pro n slou il m e. Jednoho dne je tam objevili karib t domorodci a mnoho z nich pozabjeli. Otec bathe se vypravil do St. Kitts, kde tak tajn slou il m e, ale byl odhalen. Sto dvacet pt lid z jeho stda bylo vyvezeno na pust ostrov Crab, kde byli ponechni bez potravy a vody. Lo, kter plula kolem, nkolik osob zachrnila, ale vt ina z nich tam zstala a neme o nich dn dal zprvy. Pozdji, za panovn Karla II. byl guvernrem Montserratu

jmenovn katolk Stapleton a ten dbal o to, aby byli zdej katolci nle it zaopateni. V polovin devatenctho stolet se francouz t jezuit z Martiniku vydali do Guyany, ale sotva se tam staili usadit, zabrali toto zem Holanan a v echny katolick organizace zlikvidovali. Kdy v ak potom zskali st tohoto zem Britov, jezuita otec Grillet do el jist pzn u anglickho guvernra lorda Willoughbyho. Bylo mu umo nno, aby v Cayanne ve Francouzsk Guyan zalo il misijn stanici, kter se slibn rozvjela. il tady znan poet jezuit a do chvle, kdy byli za vldy Choiseulovy vyhnni ze v ech zem, je patila Francii. Co se tk severn Ameriky, jezuit se v t dob nesmli usazovat v britskch kolonich. Vt inu obyvatel Kanady tvoili Indini a tak zde - podobn jako v zemch Latinsk Ameriky - bylo prvoadm kolem jezuit brnit Indiny ped vykois ovnm ze strany bloch. V roce 1613 dorazili prvn jezuit do Arkadie a v roce 1625 do Qubecu. Jedinm jezuitou, kter se v t dob dostal a za hranice Qubecu, byl Brebeuf. Usadil se severn od dne nho msta Toronta a stal se apo tolem poetnho kmene Huron. Brebeuf, kterho doprovzel Chaumonot, do el a k jezeru Erie. Jogues a Raymbault se dostali a k Hornmu jezeru, kde psobili mezi ipeveji. Hlavn pek kou, je stla jezuitm v cest jak v Severn tak v Ji n Americe, bylo to, e je blo i nemli rdi, proto e se jim sna ili zabrnit vykois ovat Indiny, a souasn byli vystaveni podezen ze strany Indin, kte mli oprvnn dvody blochm nedvovat, a je pochopiteln, e nemohli na prvn pohled rozeznat, e jezuit jsou lid jinho druhu ne jejich utlaovatel. Dne 3. srpna 1642 proj dl otec Jogues pobl Three Rivers, kdy vezl z Qubecu zsoby uren hladovjcm misionm, kte zstali u Hornho jezera. Joguese a jeho druha Goupilla zajali Irokzov. Goupila zabili hned ale Joguese dr eli v zajet vce ne tinct msc, muili ho a zmrzaili. Nakonec se mu podailo ze zajet uprchnout a dostat se do New Yorku, odkud se vrtil do Francie. Potom se je t dvakrt za svho ivota znovu vrtil do Kanady. Bhem svho druhho pobytu tam byl v roce 1646 zajat spolu se svm druhem Ladandeem u jezera Sv. Ji Mohavky. Ti je oba zabili, nebo je pova ovali za pslu nky kmene Manitou, pin ejcho ne tst. Dva dal jezuity, kte k nim patili, muili. Irokzov byli zavilmi nepteli Hurn a v roce 1649 proti nim zatoili a porazili je. Pi t ple itosti napadli tak jejich jezuitsk kn . Ti z nich, Daniel, Garnier a Chabanel zemeli na mst. Oba superioi, Brebeuf a Lalemant byli pipoutni ke klm a uplen. Kdy stli v ohni na hranici, Indini jim vysekvali z tla kusy masa, lili jim na hlavu vac vodu, vyrvali jim do ivho masa k e a do o jim tiskli roz haven uhl. Mrtvm jezuitm vyzli srdce, kter sndli. Pesto v echno se po pti letech jezuit mezi Irokezy znovu objevili. Otec Le Moyne, jeho socha dnes stoj v Syracusch, obklopil jejich zem etzcem misi a mnoho z nich se obrtilo na vru. Tyto misie v ak byly nakonec zlikvidovny. Zaslou ila se o to nenvist Anglian a zl vle francouzskch guvernr v Qubecu. dn z obou vld se nedomnvala, e by j rozvoj mis mohl pinst u itek. Jezuitsk misie byly roztrou eny po celm zem severn Ameriky a ka d mla sv muednky. Jezuit psobili mezi Algonkiny severn od St. Lawrence a mezi Ottavy zpadn od Montrealu. Otec Menard u jako staec do el a do dne nho Vinconsinu, kde zemel. Marguette a Juliet pluli po proudu eky Missisipi a do Arkansasu a jako prvn zjistili, e se Missisipi vlv do Mexickho zlivu. Osudy jezuit v Americe v prvnm obdob existence Tovary stva ve

letech 1610 a 1791 jsou zachyceny v sedmdesti tech svazcch velice zajmav publikace "Jesuits Relations". Tato publikace obsahuje autentick zznamy jezuit o jejich putovn mezi Indiny. V vodu anglickho vydn se p e: "Mnoh z tchto zprv jezuit psali pmo v indinskch tborech v nepedstaviteln t kch podmnkch. Obt ovaly je hust roje hmyzu, ili v neslchan pn a pon en, sou ila je nava a nedostatek vydatn stravy, asto trpli rznmi chorobami. Hospodi, kter bychom mli nazvat sp biici, je muili tisci rznmi zpsoby. Primitivn povry a pedsudky divoch byly tak obrovsk, e u pouh pohled na lovka, kter nco psal, v nich mohl vzbudit nenvist. Nen divu, e jsou tyto zznamy asto neuspodan, je zzrak, e byly vbec napsny. Podvaj nm pravdiv obraz primitivnho ivota v pralese. Misioni pln obtavosti - nikdy a nikde jsme nevidli pklad vt ho osobnho hrdinstv - vyvstvaj ped na ima oima jako iv. A co vce, tyto materily obsahuj prvn dvryhodn popis ivota Indin, kte dosud nepi li do styku s Evropany. A krom toho, jen mlo djinnch obdob bylo kdy ukzno v tak vrnm svtle jako historie francouzskho panovn v severn Americe a ta to tak do velk mry vdme prv tmto materilm." Jedinmi anglickmi koloniemi, kde bylo jezuitm dovoleno se usadit, byly Maryland a Pensylvnie. kdy katolk Calvert, bratr lorda Baltimora, zakldal kolonii Maryland, v n zam lel ustavit plnou svobodu vyznn jako pro katolky tak pro pslu nky jinch nbo enstv, pivezl si sebou dva jezuity, Whitea a Althama. Jeho pokus v ak nebyl korunovn spchem. Obyvatel sousedn kolonie Virginie chovali ke katolicismu zavilou nenvist. V letech 1644 a 1650 napadli Maryland, dobyli ho, zru ili prva, zabezpeujc obyvatelstvu nbo enskou toleranci, a jezuity vyhnali. Tolerance v Pensylvnii, kterou kolonizovali kvakei, byla mnohem ir ne ve v ech ostatnch kolonich. 5. kapitola PRVN KONFLIKTY Ignc z Loyoly, kter se t il velk ct jako zakladatel du a kter byl krom toho neobyejn silnou osobnost, mohl sv Tovary stvo poddit psn kzni, ani se j nkdo protivil. V ude tam, kde se vyskytnou osobnostn siln vdcov, vyvstv otzka, zda se i jejich nstupcm poda si vydobt stejn velkou autoritu. Podobn tomu bylo i s jezuity. Ignc zemel v roce 1556, ale ani na smrtelnm lo i se nenadl toho, e by u mohl zemt, a nepo dal, aby mu bylo udleno posledn pomazn. Volba jeho nstupce se opozdila, nebo prv v t dob probhal spor mezi pape em a Filipem II. - "tm heretikem Filipem", jak ho nazval pape , co Anglianovi zn ponkud podivn - a Filip nechtl panlskm jezuitm dovolit, aby odjeli do ma, kde se mli zastnit voleb. Nakonec byl v ak 2. ervence 1558 zvolen Laynez. Laynez narazil na jist obt e ze strany pape e Pavla IV., kter po adoval, aby jezuit konali spolen pobo nosti v chru, tak jako v echny ostatn dy. Ale Pavlv nstupce Pius IV. na tomto po adavku netrval. Layneze znepokojovaly udlosti ve panlsku, Itlii a Francii (zvl t Collocuium v Poissy). Musel tak vynakldat velk sil na to, aby pedchzel zesm ovn Tovary stva samotnmi jezuity, k nmu obas dochzelo dky pehnanmu pedantismu nkterch z nich. Jist otec Manuel Goes z Janova napklad uil, e holit se a sthat je smrteln hch. Ve stejn dob se v Indii vyskytly dva ppady muednictv, ale

ani tato skutenost nebyla s to umlet kritick hlasy. Od toho okam iku, kdy Tovary stvo v Igncovi z Loyoly ztratilo silnou vd osobnost, slily kritick toky proti nmu, proti jeho rostoucmu vznamu, dky nmu byli jezuit pova ovni za pov ence. Laynez zemel v roce 1565. Tetm generlem se stal Franti ek Borgia, lovk velice vznamn, bval guvernr Katalnie a jeden za pednch panlskch grand. Kdy Franti ek vstoupil do jezuitskho du, Ignc mu hned od zatku piznval mezi jeho dovmi druhy vsadn postaven. Nezalenil ho do dn provincie a nechal si ho u sebe jako svho osobnho posla, kter podlhal pouze jeho rozkazm. Franti ek vynikal zbo nost a apo tolskou horlivost, ale ml i sv chyby, a dky tomu tak sv odprce. Jednm z nich byl otec Araoz, provincil panlskch jezuit, Igncv synovec, a druhm otec Nadal, generln komisa pro panlsko. Borgia velmi t ce nesl, kdykoliv nkdo pochyboval o sprvnosti jeho pkaz. Proto e mu patilo ohromn bohatstv, zalo il ve panlsku dvacet novch jezuitskch dom, ale nepomyslel u na to, aby pro n zajistil pracovnky a zaopatil je penzi. Chtl tak leny Tovary stva podtit psnmu umrtvovn, co bylo v rozporu s duchem Ignce z Loyoly. Skutenost, e byl po Laynezov smrti zvolen generlem prv on, m e vyvolat div, a je pravdpodobn, e kdyby bval byl ml jin rodov jmno, zvolen by nebyl. il v ak v dob, kdy velk jmna mla ohromnou vhu. Kdy v roce 1572 Borgia zemel, mnoho lid se domnvalo, e dal m generlem se stane Polanco, bval Igncv tajemnk. To by v ak znamenalo, e by v ichni tyi prvn generlov Tovary stva byli panl (Polanco a Laynez idovskho pvodu). Pape eho XIII., kter v t dob vldl, si uvdomil, jak nebezpe by v takovm ppad Tovary stvu hrozilo - zaalo by toti bt pova ovno za organizaci panlskch kn . Generlem byl proto zvolen Belgian Mercurian. Ten vldl a do sv smrti v roce 1580. Za jeho panovn se rozpoutal nepjemn spor ohledn panlskch zle itost Tovary stva. V t dob toti do lo k etn zpronevrm uvnit nkterch jinch d v zemi. Pape sk legt Ormaneto pemluvil Filipa II., aby provincila jezuit Melendeze pou il jako vyzvdae, kter by ho informoval o tom, co se v tchto dech dje. Melendez na to nechtl pistoupit a odvolal se k Mercurianovi, kter se zase odvolal k Pape i a ten Ormanetv rozkaz zru il. Melendez se v ak domnval, e je i nadle v tto vci vzn slibem poslu nosti, m proti sob rozpoutal boui odporu a musel opustit zemi. Mercurian zemel v roce 1580 a jeho nstupcem se stal v roce 1581 Aquaviva, potomek v en italsk rodiny. Za jeho vldy Tovary stvem otsl velmi v n der zevnit, tak siln, e mu hrozilo, e se rozpadne. Ka d organizaci, zen psn autoritativnm zpsobem, hroz v dy nebezpe, e lkavost mo nosti doshnout nkterho z klovch postaven vzroste natolik, e o n dojde k zavilmu boji. Aquaviva do el k zvru, e je as vypracovat pesn, obshl a podrobn pln innosti Tovary stva. Plodem jeho patnctiletho rozva ovn byla "Ratio Studiorum", v n rozpracoval schma jezuitsk vchovy mlde e, ponaje teologi a kone gramatikou v nejni ch tdch. Z jeho popudu vzniklo tak "Directorium", ili prvodce duchovnmi cvienmi. "Ratio Studiorum" je v podstat pouhm staturnm rozpracovnm v tehdej dob roz enho klasickho programu, kter byl zaveden do kol v obdob renesance. Originln bylo pesn rozdlen jezuit, pracujcch ve kolch, na uitele a prefekty. Prefekti odpovdali za kze a chovn k mimo kolu.

V poslednch letech se rozmno ily pochybnosti o pednostech podobnho rozdlen. A donedvna v ak zstvalo nezmnno. Velkou st Aquavivovy energie zcela pohlcovaly spory uvnit Tovary stva, kter musel e it. Tovary stvo bylo v sam sv podstat spoleenstvm obecnm, mezinrodnm, organizac - eeno slovy Pavla III. - "ve slu bch Crkve bojujc" - "regimini militantis ecclesiae". Ale jednm z nejnebezpenj ch a nejtrvalej ch poku en, kter ohro ovaly Crkev, bylo patn pojman nrodn ctn. Nikdo nem e popt, e Crkev je teoreticky universln, e Kristus zemel za v echny lidi. Uvnit Crkve se pehnan nacionalismus projevuje stejn jako mimo ni, tak jako nmeck nrod hlsal za Hitlerovy vldy, e je nrodem nad nrody, nacionalist uvnit Crkve maj sklon se domnvat, e pouze oni jsou pravm katolickm nrodem. Vra v ech ostatnch je poloviat, nejsou nim vc ne katolky druh tdy. V 16. stolet - a do jist mry to plat a do dne ka - se v ichni Evropan dopou tli tto chyby ve vztahu k neevropskmu svtu. "Vra je Evropa a Evropa je vra" - psal Hilaire Belloc je t na potku tohoto stolet. Mezi katolickmi nrody nenajdeme ani jeden, kter by aspo po uritou dobu netrpl pedstavami o sv vyjmenosti. V 16. stolet to byli pedev m panl, kte se chlubili, e jedin jejich nrod nen otrven protestantismem a e jedin oni jsou opravdovmi katolky. Tovary stvo Je ovo bylo zalo eno proto, aby slou ilo celmu svtu, bylo v ak zalo eno panlskem. Za vldy prvnch tech generl podlhalo panlskmu veden. Pro panlsk jezuity byloa zklamnm, kdy se tvrtm generlem nestal panl, ale Belgian a dal rozarovn nsledovalo, kdy se po Mervurianov smrti generlsk ad nevrtil do jejich rukou, ale pipadl Italovi. Hrozilo dokonce jist nebezpe, e se vlda nad Tovary stvem stane jakmsi rodinnm ddictvm. Igncv synovec otec Araoz, kter se stal vdcem panlsk opozice proti Aquavivovi, se sna il prosadit zaveden jaksi omezen konstituce. Po adoval, aby generlov nebyli voleni do ivotn, aby provincilov a rektoi byli voleni podobn jako opati v benediktinskch kl terech, a aby ve panlsku byla ustavena generln kapitula, kter by se zabvala vhradn panlskmi zle itostmi. A pedev m po adoval to, aby byly likvidovny v echny vazby mezi jezuity panlskmi a ne panlskmi. Nkte panl t jezuit rdi vyhledvali dvorskou spolenost a pohybovali se ve vy ch spoleenskch kruzch. Byli ura eni, kdy je Aquaviva upozoroval na nebezpe, jemu se vystavuj, budou-li v podobnm prosted asto pobvat, a pipomnal jim pedpisy, doporuujc vdechovat jeho atmosfru jen s velkou opatrnost. Araoz zase tvrdil, e v ichni krom panl jsou tak prosyceni herez, e ka dmu panlovi pi styku s nimi hroz, e se od nich nakaz. T ko si m eme pedstavit protikladnj chpn cl, k nim smoval Ignc, kter v jezuitovi vidl lovka, povolanho hlsat Kristovo Evangelium ve v ech koutech svta. Krl Filip II. nerad poslouchal rozkazy z ma a vbec odkudkoliv mimo panlsko. Postavil se proto na stranu otce Araoze. Nejhorlivj m stoupencem a hlasatelem jeho nzor se stal jist jezuita idovskho pvodu, otec Dionisio Vasquez, jeho argumentace mla vysloven nacionalistick charakter. Tvrdil, e panl nemohou trpt, aby jim vldl m, nebo m nem ani pont o tom, kdo jsou panl, a vbec u se nemohou smit s tm, aby z nich m vysval penze pro uspokojovn vlastnch poteb. Ve v ech okolnch zemch se to jen hem zka enmi heretiky, se ktermi panl nemaj vbec nic spolenho. Pokud

panl zstanou ve panlsku, je jist nadje, e se poda uchrnit je heretick nkazy. O to se postar bdlost Inkvizice. Jist Enrique Enriquez, jeden z tch jezuit, kte vystoupili z Tovary stva, se skuten obrtil na Inkvizice - byla to Inkvizice dominiknsk - kter v dsledku toho tyi jezuity uvznila a ostatn vyhnala z Valladolidu a z cel Kastilie. Vy dala si tak text bully, v nm se p e o Tovary stvu a "Ratio Studiorum". Dle zakzhala ticeti jezuitm, kte byli vyslni do Sedmihradska, aby odjeli ze panlska, a to z obavy, aby se pi styku s heretiky od nich nenakazil. Pape Sixtus V. vystoupil proti odpadlkm od du i proti Inkvizici a pinutil ji, aby propustila vzn a vrtila zabaven dokumenty. Na to se odpadlci odvolali ke krli Filipovi, kter po dal, aby bylo provedeno dkladn pro eten v ech zle itost Tovary stva. Zcela zejmm dvodem, kter piml Sixta V., aby se Tovary stvem hloubji zabval, byl slib, kter jsou v ichni jezuit povinni skldat. Pape byl znepokojen, kdy se zcela jasn ukzalo, e Tovary stvo nejen e pestalo bt monolitem, v nm za Igncova panovn vldla poslu nost a kze, ale e se v dsledku vnitnch rozpor beznadjn rozpad. Dal proto pkaz msk Inkvizici, aby nezvisle na Inkvizici panlsk zavedla zcela samostatn vy etovn. Inkvizice celou vc pedlo ila k posouzen tyem teologm. Obecn zvr, k nmu do li, byl pro Tovary stvo pzniv. Rezolutn byl zamtnut po adavek, aby provincilov a rektoi byli voleni. Pape prohlsil, e "nepotebuje v Tovary stvu kapituly, mli byste v ka dm mst a v ka d rodin jednu". Varoval jezuity ped vm ovnm se do svtsk politiky. Podobnou vstrahu jim v ak dal i sm Aquaviva. Jezuitm byl v dsledku vy etovn udlen jedin pkaz, a to zmnit nzev Tovary stva, nebo se do lo k zvru, e je pohor ujc. Jezuit by se bvali byli museli poddit, kdyby Sixtus V. nezemel dve, ne rozhodnut nabylo prvn moci. Odpadlci po dali novho pape e Klementa VIII., aby jmenoval pro panlsko generlnho komisae, jm se za podpory krle Filipa stal vychovatel nslednka trnu, Loyasa. Ten se v ak k velkmu zklamn odpadlk postavil rozhodn na stranu Aquavivovu, a tedy proti v em organizanm zmnm. Prohlsil, e "jestli e sta jeden pape , aby vldl Crkvi, pak sta i jeden generl pro Tovary stvo." Disidenti se tedy obrtili pmo na pape e a pesvdili ho, e je teba svolat generln kongregaci. Kongregace se se la v listopadu roku 1593. Dala pln za pravdu Aquavivovi, ukzala v pravm svtle obvinn, je proti nmu vznesla kritika, a smetla je. Odpadlky oznaila jako "neprav syny, ru itele v eobecnho pokoje, jejich potrestn po aduj mnoh provincie. Kongregace - teba e velmi el ztrty tchto duchovnch syn - je pro to, aby byla obnovena vnitn shoda, upevnn poslu nost a umo nno dal trvn Tovary stva, nucena shnout k psnm opatenm. Ti, kdo jsou podezel z asti na podvracen autority veden, mus slavnostn odpishnout, e se budou dr et Konstituc, schvlench pape em, a nebudou proti nim v dnm smyslu vystupovat. Nebudou-li chtt psahat, nebo nedodr -li slo enou psahu, bude teba je z Tovary stva vylouit, i kdyby byli jeho dlouholetmi leny a kdyby byli i professy." Pes v echno dobr mla kongregace i jeden negativn nsledek. Mezi prvnmi jezuity hrli vznamnou roli obrcen id. idovskho pvodu byl druh generl du Laynez a Igncv tajemnk Polanco, tak Toletus a Acosta byli id. Stalo se v ak, e vt ina tch, kte spolen s Vysquezem stli v opozici vi Aquavivovi, byli jezuit idovskho pvodu nebo byli za takov

pova ovni. Pod vlivem tto skutenosti kongregace schvlila rozhodnut, e do Tovary stva nebudou pijmni kandidti idovskho pvodu. Toto rozhodnut plat do dne ka. Tento fakt sebou nesl dal nepjemn nsledek pro Tovary stvo, vyslou il mu toti povst antisemitsk organizace. Takov oznaen si Tovary stvo, alespo na zatek sv existence, nezasluhovalo. Ignc nebyl antisemita. idovskou krev pova oval sp e za pednost ne za nedostatek. Sacchiny se ve svch "Djinch jezuit", kter psal v dob Aquavivova panovn, zmiuje o Laynezov idovskm pvodu zcela v duchu Igncov. Nsledujc generaci jezuit v ak u nebyla vlastn Igncova velkorysost. panl t jezuit, kte nebyli idy, museli zaujmout njak urit stanovisko. Zdlo se jim, e nejlpe problm Laynezova pvodu vye drzm poprnm skutenosti. Tak napklad jezuit toledsk provincie se se li na kongregaci a poslali generlu Tovary stva, otci Vitelleschimu, nsledujc protest: "Toledsk provincie na sjezdu kongregace jednomysln schvlila a posl Dstojnmu Otci Generlu prosbu, aby se laskav seznmil s tm, co je napsno ve druhm svazku "Djin Tovary stva" o pvodu otce Jakuba Layneze, a nechal to zniit. Prosme, aby tato hnusn pomluva, poskvrujc pamtku tak velkho Otce, byla odstranna. dme, aby se ve druhm vydn neobjevila, a co se tk vydn prvnho, prosme pedev m, aby Otec Generl dal okam it vyznout strnku s touto odpornou skvrnou, je po kozuje cel Tovary stvo, a aby ji nechal nahradit jinou strnkou, na na n bude slavena istota a u lechtilost rodu otce Layneze. Uvedeme zde pouze nkter z etnch dvod, je by mohly Va i Dstojnost naklonit k tomu, aby splnila na i prosbu. Za prve: To, co se ve zmnnch djinch p e o rodokmenu tohoto velikho lovka, nen pravda, jak mohou potvrdit svdkov, lid poctiv a lechetn, kte celou zle itost dkladn prozkoumali. Za druh: I kdyby se ukzalo, e Laynez opravdu je idovskho pvodu, nepineslo by to dn u itek, ale prv naopak - velikou kodu, a byl hch, pohant takovm zpsobem generla a jednoho ze zakladatel Tovary stva." Sacchini jim odpovdl, odvolvaje se na samotnho Layneze. Neobvyklm a politovnhodnm je ne to, e Laynez byl id, ale to, e se na li kn , kte to pova uj za "hanbu". Aquaviva souasn musel elit vtkm ze strany svch italskch spolubrat, kte se domnvali, e by se jezuit mli vce vnovat umrtvovn tla a modlitb. I jejich nzor byl v rozporu s Igncovou koncepc. Jak u jsme si ekli, ped zalo enm Tovary stva il Ignc velmi asketickm zpsobem. Pozdji v ak do el k pesvden, e Tovary stvo, kter mus sv prav posln naplovat uprosted svtsk spolenosti, m-li je plnit dobe, mus asketick praktiky omezit. Nebyl stoupencem psnho umrtvovn a nepl si, aby jezuit konali spolen pobo nosti jako ostatn eholnci. V boji o zachovn Igncovy tradice doshl Aquaviva vtzstv. V roce 1614 se v Krakov objevily "Monita Secreta Societatis Jesu". Tento dokument dajn zveejoval tajn instrukce, kter jsou udleny v em jezuitm a kter je pouuj o zpsobech, je jim dopomohou zskat si nadvldu nad kn aty nebo ddictv po bohatch vdovch. Byl to nesmysln a nepodaen falsifikt, pipomnajc "Protokoly mudrc ze Sionu." Uznali to v ichni uenci, i ti, kte byli Tovary stvu nejmn naklonni. Autorem pamfletu byl pravdpodobn pomaten ex-jezuita Zahorowski. V dsledku toho, e i mezi samotnmi jezuity panovaly takov rznice a rozepe, zaaly se mno it a slit tak toky z vnj ku, namen pedev m proti jezuitskmu uen o Milosti. Jejich

hlavnmi pvodci byli dominikni. V ichni vme, jak je obt n sladit vru v Bo v emohoucnost s vrou ve svobodnou vli lovka, a lid se touto otzkou v dycky zabvali. K tomuto problmu snad nejde ci nic vce ne co ekl Johnson: "v echny argumenty mluv proti existenci svobodn vle a v echny zku enosti ji potvrzuj". Je-li tomu tak, pak tento vrok sice e jeden problm, ale souasn ns stav ped problm dal , nebo je - jak se zd - dkazem o nedostatenosti lidskho rozumu. V ka dm ppad jezuit hlsali nzor, jej nazvali "Scientia media"; tvrdili, e lovk skuten m mo nost svobodn volby, m e si vybrat, zda bude spolupracovat s Milost, nebo ne. Dominikni byli v ak toho nzoru, e podobn tvrzen zavn pelagianismem. Oni tvrdili, e lovku takovto svoboda nen dna a e jeho skutky zvis pouze od toho, zda se Bh rozhodl udlit mu Milost, i nikoliv. Jezuit soudili, e nzor dominikn zase zavn kalvinismem. V niv spory probhaly mezi Molinou, zstupcem jezuit a dominiknem Banezem, profesorem univerzity v Salamance. Kdy pape Klement vidl, e nen nadje na smrn vye en sporu, pikzal obma stranm, aby mlely. V roce 1611 vydala Inkvizice dekret, v nm se stoupencm obou kol zakazovalo, aby psali jakkoliv pojednn na tma Bo Milosti, a tento zkaz platil po dobu tm celho 17. stolet. V 16. stolet se jezuitm neoekvan podailo provst vtzn protitok v boje s herez, kter byl zpotku bojem intelektulnm. Nen tedy divu, e se vzpt stali terem tok jak ze strany protestant, tak ze strany katolk, kte neschvalovali jejich metody, a bylo proti nim sepsno ohromn mno stv rznch pamflet. Nejvt zuivost odprc podntil Kanisiv spch v Nmecku. Nepekvapuje ns ani - jsme-li trochu obeznmeni s tehdej m zpsobem psan - nevybrav hrubost, j se tyto toky vyznauj. Co v ak vzbuzuje n div, je to, jak mal mno stv tchto pamflet se skuten serizn zabvalo njakm reln problmem. Velk vt ina z nich byla pouze sn kou nesmysl a absurdit. Srii tok zahjilo Morlinovo pojednn z roku 1568. Obviovalo jezuity, kte pracovali ve kolch, e jsou spoleni s blem: "Bo Evangelium je zcela bezmocn vi tmto belskm netvorm, kter vyvrhlo samo peklo, aby otrvilo cel nmeck csastv. Nesta jim, e se sami zabvaj ernou magi, ale zasvcuj do jejch taj i sv ky; pouuj je, jak se mohou zbavit svch protivnk pomoc jedu, zaklnan a mnoha jinmi zpsoby... Ti, kte poslaj sv syny na vychovn k jezuitm, uvrhuj je do vlch doupat, nebo jinmi slovy eeno, obtuj je jako sta Hebrejci Molochovi." 1) Profesor univerzity v Heidelbergu Roding psal o jezuitech v roce 1575: "Jsou to divok bestie, kter je teba vyhnat z na ich mst. Na pohled jsou skromn, prost, stdm a upmn, ale ve skutenosti jsou to furie a ateist, a vlastn jsou mnohem hor ne ateist. Dti, kter jsou jim sveny, jsou nuceny k tomu, aby se spolen se svmi mrzkmi uiteli rouhaly Bo mu Majesttu. Jsou to nejen travii, ale tak spiklenci a vrazi. Jejich clem je zniit v echny, kte pijali augsbursk vyznn. Byli vidni, jak se astn pochodu ozbrojenc, jak se pevlkaj za dvoany, jak se stroj do hedvb a na krk si v zlat etzy, jak jezd z jednoho konce Nmecka na druh. Oni jsou pvodci e e Bartolomjsk noci, oni zabili krle Sebastiana; V Peru nabodvali Indiny na roz haven elezo, aby je donutili prozradit, kam ukryli sv poklady. Pape ov bhem ticeti let zahubili devt set tisc lid, ale jezuit dva miliony. V podzem v ech jejich kolej v Nmecku se to hem vojky. Kanisius se

o enil s njakou abaty ." 2) "Historia Jesuitici Ordinis" vy la v roce 1593. Jej autorstv je pipisovno ex-novici jmnem Elias Hasenmuller, pesto e ten byl v t dob u est let po smrti. V tomto dle se tvrd, e "jezuit jsou profesionln vrazi, lupii, zrdci, hadi, zmije atd. V soukromm ivot jsou to hnusn chlpnci a pinav prasata". V dal m podobnm spisu se zase prohla uje, e Bellarmino je "epikurejec nejhor ho druhu, kter zabil tisc estset tyicet dva lid, z nich ptset edestt dva byly vdan eny. Pou val k tomu magii a jed a mrtvoly hzel do Tibery. Zemel smrt zavr ench a jeho duch byl spaten, jak za blho dne odlt na okdlenm koni." Francouzsk jansenista Passquier, kter jezuity k smrti nenvidl, se v cel situaci tak patn orientoval, e za jezuitu pova oval i jejich velkho neptele pape e Pia IV. Tak zvan "prachov spiknut" za vldy Jakuba I. vyvolala zplavu protijezuitskch pamflet v Anglii. Hlavnm z nich je vlastn vtvor krle Jakuba "Conjuratio Sulphurae Quibus ex Rationibus et Authoribus coeperit, maturavit, apparuit. Una cum eorum Examinatione". V echna tato literatura byl tak bezcenn a absurdn, e pesto e na sebe obrtila jistou pozornost ve chvlch vzru en, nebylo pravdpodobn, e by mohla mt njak trvalej dopad. Nemla by ho, ani kdyby obsahovala njak hodnotnj my lenky. Jezuit si v ak u kodili tm, e na hrub toky odpovdali zpsobem stejn obhroublm, jako napklad otec Garnase, kter napsal odpov na adresu Pasquierovu. Znan nepzniv byl pro jezuity fakt, e pesto e na jejich stran stli mnoz z velkch duch t doby, jeden z nejvt ch se obrtil proti nim. Byl to Pascal, kter je dnes pova ovn za jednoho nejpronikavj ch myslitel v ech dob, samozejm e ne dky svmu toku proti jezuitm, kter je nesporn jednou z nejmn dle itch jeho prac. Nebyl o cel situaci nle it informovn a vychzel z nepli serioznch pramen, ani si uvdomoval, jak jsou bezcenn. Krom toho hlavnm clem jeho "Lettres Provinciales" nebyl ani tak tok proti jezuitm, jako sp obrana Pascalovch jansenistickch stoupenc, kterm bylo vytkno pou vn kasuistiky. Pascal se sna il dokzat, e kasuistice se nelze vyhnout, e j u vali teologov v ech kol, a na dkaz svho tvrzen uvedl nkolik pklad toho, jak ji pou vali jezuit. Hilaire Belloc v ak ve sv vten analze, opublikovan v "Irsh Quarterly Studies" v z 1920, poukzal na to, e z osmncti "Letteres Provinciales" se jezuit tkaj pouze ty, je jsou oznaeny sly 5 a 10. Najdeme v nich osmdestt devt pklad domnl shovvavosti jezuit vi uvolnn morlce, ani z nich v ak nelze vyvodit zvr, e by jezuit nemorln jednn schvalovali, i doporuovali. Nejde v nich toti o to, jak zpsob jednn pova uj jezuit za douc, ale o to - co je nco zcela jinho - jak jednn je natolik patn, e je teba je odsoudit jako smrteln hch, bez ohledu na polehujc okolnosti. Probereme-li dkladn v echny vhrady, dospjeme k zvru, e jezuit t kasuist pekroili ppustn hranice v sedmi ppadech, z nich nejkrajnj m je tvrzen, e existuj urit mezn okolnosti, kter mohou ospravedlnit souboj nebo zabit lovka. O pravdivosti tohoto tvrzen skuten m eme pochybovat. Ppady tohoto druhu se v ak nevyskytuj pli asto. Jezuit se krom toho mohli hjit tm, e kdyby jejich odprci chtli dkladn poznat nejen to, emu by jezuit byli v krajnm ppad ochotni dt rozhe en, jako sp to, co skuten doporuuj, museli by nejprve poslouchat kzn otce Bourdaloua, "krle kazatel a kazatele krl", kter jsou dostaten jasn a vzne en. Bourdaloue ticet dn promlouval

z kazatelny v Notre Dame a zskal si povst znamenitho enka a duchovnho otce, pevy ujcho Pascala. Nicmn Pascalovo jmno pat - a prvem - mezi nejvznamnj v djinch lidstva, a proto jeho "Lettres Provinciales", pesto e je nepsal ani tak z toho dvodu, aby odsoudil jezuity, jako sp e proto, aby dokzal, e jansenist nebyli jedin, kte se zabvali kasuistikou, velkou mrou napomohly vytvoen nepznivho mnn o jezuitech. Vhrady laik vi jezuitsk kasuistice, pesvden, e jezuit se d heslem "el svt prostedky" a e jsou pokrytet a obojetn, pramen z nepochopen. Pro souasnho lovka je vra v samotnou existenci smrtelnho hchu, pomy len, e je mo no spchat in natolik patn, e se jm lovk odsuzuje k vnmu zavr en, dsiv a takka nepijateln. Jezuit - tak jako v ichni katolci - pipou tli mo nost smrtelnho hchu. A pesto e nemohli popt mo nost zavr en by jednoho jedinho lovka, pln si uvdomovali hrznost tto my lenky. A odsuzovali ty, kte o tto vci mluvili lehkov n, jako by nebyla dost dle it. Neradi se smiovali s tm, e kajcnk nesm bt pipu tn ke Svatmu Pijmn, zstv-li teba jen stn podezen, e jeho pestupek byl skuten smrtelnm hchem. To bylo uen o Bo m milosrdenstv, kter svdilo o tom, e zpovdnk na sebe nerad bral odpovdnost mluvit ve jmnu Bo m, dokud mohl pipou tt mo nost, e Bh h nka zavrhl. Co se tk morln problematiky, panovalo v t dob pesvden, e v tch ppadech, kdy vklad Crkve nebyl zcela nezvratn, ml lovk prvo dit se nzorem, podepenm dostaten pevnmi teologickmi zklady, kter bylo mo no pova ovat za pravdpodobn. V 17. stolet proti tto teorii probabilismu postavil panlsk jezuita otec Gonzales teorii probabiliorismu, zalo enou na tvrzen, e lovk m e zastvat pouze takov nzor, kter je podepen pevnmi argumenty crkevnho uen. V 18. stolet v ak Alfons Liguori, kter byl zpotku stoupencem probabiliorismu, prohlsil, e byl svdkem tolikerho utrpen, zpsobenho prosazovnm tto psn a tvrd teorie, e v budoucnu mn hlsat teorii probabilismu. Ta se potom dky jeho psoben v eobecn roz ila. Nejvznanj m z tehdej ch jezuit byl bezesporu Bellarmino. Narodil se v Monte Puciano v roce 1542 a v roce 1567 zaal studovat teologii v Padov. Ve svm dle "De Controversiis" rozvjel teorii, kter byla v t dob pova ovna za katolickou a kter byla v pmm protikladu k erastinskm teorim suverenity, prosazovanm Angliany a Bentany. Podle stedovk tradice, zaveden Innocencem III., mohl pape v rmci sv pravomoci rozsuzovat tak spory mezi kes anskmi panovnky. Bellarmino sice pmo netvrdil, e pape m prvo bezprostedn zasahovat do zen kes anskch stt, dokazoval v ak, e jestli e v echna moc pochz od Boha, pak z toho vyplv, e vldne-li kes ansk panovnk v rozporu s Bo mi pkazy, co znamen tak v rozporu se zjmy Crkve, ztrc prvo vldnout. A povinnost pape e, jako Kristova zstupce na zemi, je posoudit, zda svt t panovnci jednaj v souladu i v rozporu s Bo vl. Ze samotn podstaty vldy panovnka, kter odpadl od Crkve, a jeho poddan zprostit povinn poslu nosti vi nmu a vybdnout je, aby ho sesa ????? ????? ?????

zbavit panovnka moci, ne ho zabt? Nemohl bt sesazen cestou hlasovn a nem eme ani pedpokldat, e by se dal pemluvit k tomu, aby se dobrovoln vzdal vldy. Pokud jde o krlovnu Al btu, nm ze souasnho hlediska nepipad, e by jej panovn bylo o tolik hor , ne jednn v ech jejch neptel, aby je to ospravedlovalo odstranit ji prv tmto zpsobem. Mme v ak mlo oprvnnch dvod pro to, abychom se domnvali, e kdyby se tm, kte se v roce 1844 pokusili o atentt na Hitlera, skuten podailo ho zabt, e by tm napomohli k rychlmu ukonen vlky a zachrnili tak ivota milin lid? M eme zodpovdn prohlsit, e jejich in byl skuten nemorln? Je zejm, e Pius V. se ve svm boji proti Al bt opral o Bellarminovy argumenty. O nco pozdji se Bellarmino sm dostal do sporu s Jakubem I. Dnes nikdo nebude poprat, e Bellarmino, kter tvrdil, e prvo vldnout mus bt podepeno morlnm principem, byl zcela urit bl pravd ne Jakub, kter prosazoval my lenku o Bo skm a vlunm prvu krl, ani se v ak mohl odvolat na njak dokument. Pro Jakuba I. bylo zejm bezvhradn prvo krle na vldu vc tak samozejmou, e je nebylo teba zdvodovat. Pro poddan jeho syna v ak tak samozejm nebylo. Ale i samotn Bellarmino mluvil o tomto problmu jazykem doby dvno minul a jeho dlo katolick vci i jezuitm znan u kodilo. Innocenc III po adoval, aby pape ml pravomoc smrho soudce. V jeho dob v ak je t v Evrop vyznvali katolickou vru bez vjimky v ichni. Je pochopiteln, e katolkm se po propuknut reformace zdlo, e vzpoura protestant zasahuje nejen sfru nbo enskou, ale e je namena proti v emu stvajcmu du, e protestant jsou lidmi, kte hlsaj evangeliu, odsouzen k zniku. Podle jejich nzoru bylo v zjmu v eobecnho blaha nutn, aby tito lid zmizeli, a to co nejrychleji. Ka d nov ideologie, kter hls zva n revolun hesla, nese od okam iku, kdy se veejn projev, riziko, vyplvajc z toho, e vyzvala svt k otevenmu boji. Mus prokzat, e je silnou trvalou, a ne blznovstvm, kter je dnes hlsno a ztra bude zapomenuto. V dob, kdy il Bellarmino, u bylo zejm, e se nov nbo enstv ned tak snadno umlet a zniit. Byloa v ak u tak jasn, e v Itlii nezvtz, a Bellarmino byl Ital. Jeho omyl spoval v tom, e podle italskch mtek posuzoval situaci ve v ech ostatnch zemch. Skutenost v ak byla takov - a u to bylo dobr i patn - e Crkvi se nepodailo ani udr et mr, ani vst do mezinrodnch vztah jakkoliv morln d. Po letech vlekch spor o pape stv vt ina lid ve svm hledn nkoho, kdo jim zaru podek, stle astji obracela svj pohled na svtsk panovnky ne na pape e. Katolci a zvl t jezuit, tedy jednali sprvn, kdy usilovali o obnoven morln autority pape stv, o pibl en dne, kdy lid budou opt pova ovat pape e za morlnho vdce Evropy. Bellarmino v ak mluvil tak, jako by tento den u nastal, a jako by souasn pape u skuten ml moc sesazovat svtsk panovnky, co bylo v jeho dob pedasn. Jedinm vsledkem pape ova sil o znovuobnoven sv mocensk autority bylo - jak dokazuj zku enosti v Anglii - e se katolci ocitli v nesnesitelnm postaven. Jedni se nemohli smit s my lenkou, e by se mli po boku cizinc postavit proti vlastn zemi, a ne by se odv ili neho takovho, rozhodli se radji neuposlechnout pape e. A ti kte se rozhodli bojovat na stran pape ov, pithli na sebe a sv nbo enstv obvinn z nedostatku vlastenectv, a kdy se panovnk udr el na trn, byli katolci posln do vyhnanstv, pronsledovni a nakonec zcela zne kodnni.

V t dob musela Crkev bojovat na dvou frontch: jednak musela odr et toky vnj ch neptel a musela tak odolvat tm, kte ji nahlodvali zevnit, kte se sna ili zdeformovat katolick uen a popt existenci svobodn vle lovka. Boj, kter se odehrval uvnit Crkve, byl v mnoha smrech zva nj , ne boj s vnj m neptelem, a Bellarmino v nm sehrl astnj roli, ne v boji o pape stv. Kalvinist, kte stli mimo Crkev, se shodovali ve tvrzen, e jestli e je Bh v emocn, pak lid jednaj - a u dobe nebo patn - v zvislosti na tom, zda jim Bh podle sv libovoln volby udl Milost, nebo jim ji odepe. Hol logika takovho zdvodnn lidskho jednn psob pesvdiv, zatmco pochopit, jak je svobodnou vli lovka mo no sladit s Bo v emohoucnost, nen snadn. Kes ansk tradice v ak vychzela z toho, e teba e je velmi nesnadn to vysvtlit a teba e pinn vazby jsou velice siln, nezlomn vra, e lovk m e svobodn rozhodovat o svm jednn, mus mt njak reln podklad. Jezuit stli na stran kes ansk tradice. Jako prvn vystoupil s nzorem poprajcm svobodnou vli dkan teologick fakulty v Lovani Baius. Na jeho prvn tok odpovdl Bellarmino. Kdy vystoupil podruh v roce 1579, odpovdi se ujal Toletus, dal z poetn skupiny id, kte sehrli tak vznamnou roli v ranm obdob djin Tovary stva, mu , o nm eho XIII. prohlsil, e je "nepochybn nejuenj m ze v ech svch souasnk". Ve stejn dob jako Bellarmino a Toletus il tak Suarez. I Suarez vedl spor s Jakubem I. Jeho argumenty v ak maj vt vhu a jsou pesvdivj ne argumenty Bellarminovy. Suarez se toti neomezil na to, aby proti Jakubov tvrzen o Bo skmu pvodu krlovskch prv postavil pouh argument, e pape je povoln interpretovat morln prvo, proto e takov argument by byl bezcenn v och tch, kte nestli na katolickch pozicch. Ve sv knize, vnovan otzkm moci a vldy, zkoum podstatu svrchovan moci a dochz k zvru, e krli nen jeho moc dna bezprostedn od Boha, pat mu pouze do t mry, do jak se opr o souhlas celku. Je pravda, e v Bo skm plnu svta je zahrnuta nutnost existence moci a vldy, ale svrchovanou moc lze zskat v ka dm ppad pouze na zklad souhlasu celho nroda. Nrod je svrchovan. M e snad svrchovanost pslu et nkomu jinmu? Vlda trv tak dlouho, dokud s n v ichni souhlas. M e bt njak jin kriterium ne kriterium faktick situace? Nen t k odhadnout, jak velk vznam mlo toto odv n tvrzen. Sehrlo dle itou roli v dal m rozvoji politickho my len ponaje osamostatnnm Ameriky, pes Rousseaua a francouzskou revoluci, a kone hnutm za sebeuren nrod v dob souasn. Nebylo v ak dosud dostaten objasnno, do jak mry mohlo toto tvrzen upevnit, ppadn smovalo k upevnn pozic katolicismu i samotnch jezuit. Druh Vatiknsk Koncil mohl zcela jednoznanmi slovy hlsat prvo na svobodu vyznn, a to jakhokoliv. Mohl tak zavrhnout v echny utkvl pedstavy o tom, e Katolick Crkev m prvo a mus po adovat pomoc, uznn a ctu se strany sttu. Ne k tomu v ak do lo, muselo uplynout tista padest let mezi dobou, kdy il Suarez, a dobou, kdy se uskutenil Koncil. A pesto e v dob Suarezov nebylo jist, zda anglick nrod bude podporovat mocensk nroky Jakuba I., je t mn jist bylo, e podpo jakkoliv pokusy o nvrat ke katolicismu. Na stran tedy vlastn byla pravda, kdy se nrod postavil proti Crkvi? Ke jmnm ji zmnnm m eme pipojit dal stejn nebo tm stejn vznamn, jako Lessius, Maldonat, Lugo, Valencia, Petavius atd. Nkte z jezuit hrli v t dob velmi neobvyklou a

oslujc roli diplomatickch vztazch. Bvalo by v ak mo n bylo lep , kdyby jejich diplomatick innost byla mn oslujc a kdyby bvala byla skrytj . Pozdj pedstaven jezuitskho du si mohli z tto zku enosti vzt ponauen a s mnohem vt opatrnost povolovat svm podzenm, aby se anga ovali v zle itostech podobnho druhu. Djiny tohoto obdob v ak nem eme popsat, ani bychom se zmnili o neobvyklm osudu jezuit Warszewickho, Nikolaie, Possevina a Viery. Otec Warszewicky byl vysln do vdska, ale ne jako zstupce pape v, ale jako vyslanec Polska. Jeho kolem bylo pemluvit krle Jana, aby pijal katolickou vru. Krl Jan slbil, e tak uin pod podmnkou, e laici budou moci pijmat pod oboj, e duchovn budou moci uzavrat man elstv a e do liturgie bude zaveden nrodn jazyk. Na tyto po adavky v ak m nemohl pistoupit. Je ostatn velmi nepravdpodobn, e i kdyby se podailo uzavt dohodu s krlem, e by s podobnm e enm souhlasil i vdsk lid. Po Warszewickm byl do vdska vysln otec Nikolai, aby v jednn pokraoval. Ten piznal, e je katolickm knzem, ale zatajil, e je jezuita. Jako dal do vdska pi el v roce 1577 otec Possevino, ale ne jako knz, ale jako osobn vyslanec vdovy po Maxmilinovi, csai Svatho csastv mskho. Doprovzeli ho je t dva jezuit. Possevino doshl svm vlivem toho, e krl byl pijat do Katolick Crkve, trval v ak na tom, e to zstane utajeno. Po adoval tak, aby se Possevino vrtil do ma a sna il se vyjednat, aby byly splnny krlovy podmnky, co m znovu odmtl. Kdy se Possevino vrtil do vdska, neskrval ji , e je jezuita. vd t biskupov a lenov krlovsk rodiny se se zbran v ruce postavili proti krlov konverzi, a ten se z obavy, aby nebyl sesazen z trnu - vrtil k protestantismu. Possevino tak usiloval o dosa en smru mezi Polky a Rusy, kte bojovali o Litvu. Sna il se tak pemluvit pape e, aby udlil rozhe en francouzskmu krli Jindichu IV. Viera se narodil v Lisabonu v roce 1608, ale je t jako dt byl vyvezen do Brazlie. V roce 1640 se Portugalsko vzbouilo proti edest let trvajc nad vld panlska. Po skonen obansk vlky, do n nkte z jezuit, pesto e jim byl dn pkaz zachovvat psnou neutralitu, neopatrn zashli, stojce na stran portugalskho nroda, se krlem Portugalska stal Jan de Braganza. Viera, kter u v t dob byl vznamnou osobnost mezi brazilskmi jezuity, byl po dn, aby se vrtil do Lisabonu, kde se stal dvornm kazatelem a uitelem infanta Dona Pedra. Zanedlouho prokzal vyjmen schopnosti i v oblasti praktick innosti, vynikl mezi prmrnmi osobnostmi u portugalskho dvora a byl jmenovn lenem krlovsk rady. Stal se prakticky, teba e nebyl oficiln jmenovn, prvnm ministrem a provedl reorganizaci celho vojenskho a finannho apartu. Zastupoval krlovstv jako vyslanec v Pa i, Huagu, Londn a m. Naskytla se mu ple itost, aby znan omezil pravomoc Inkvizice. Viera v ak nebyl lovkem chtivm svtskch poct a slvy. Do svtskch zle itost byl vta en nhodou a jaksi proti sv vli. Tou ebn oekval chvli, kdy bude moci opustit krlovsk dvr a vrtit se do Brazlie ke svm misim. V roce 1652 mu to bylo umo nno; a teba e nebyl cti dostiv, pova oval za svou povinnost vyu t svho jmna a vznamu v boji proti nespravedlnosti. Portugal t vlastnci pdy v Brazlii dr eli podroben Indiny a pivezen ernochy do otroctv. Viera proti nim oteven vystoupil a vrtil se do Lisabonu, kde jejich ponn oste odsoudil. Dky svmu dalekoshlmu vlivu u krlovskho dvora bez obt doshl toho, e je odsoudila i vlda. Ale - jako to bylo typick pro vztahy s jihoamerickmi koloniemi - nco jinho bylo zskat od vldy

v Madrid i Lisabonu rozhodnut, pln lidskosti, a nco zcela jinho bylo pinutit koloniztory na druh stran Atlantiku, aby se tmto rozhodnutm poddili. Viera se vrtil do Brazlie, a est let vedl nepli sp n boj proti kolonilnmu tlaku. Jezdil po cel zemi, uil a kzal. Vlastnci latifundi se proti nmu nakonec spikli, posadili ho na lo a vykzali ze zem. Byl posln do Lisabonu. Krl Jan v t dob u ne il, jeho nstupcem se stal Alfonso. Inkvizice zskala nazpt sovu moc a jej ednci Vierovi tak nebyli nikterak naklonni, nebo proti nim asto vystupoval. Od souasn vldy nemohl ekat takovou podporu, jakou mu poskytovala vlda pede l. Crkev a stt mu po vzjemn domluv odepely vstup do Portugalska, musel tedy odjet do ma. Tam se seznmil se vdskou krlovnou Kristinou. Po krli Janu III. s nm jednal Possevino, nastoupil na trn Gustav Adolf, velk vdce protestantismu v dob ticetilet vlky. Po nm se stala vdskou krlovnou jeho dcera Kristina, kterou siln pitahoval katolicismus. Portugalsk velvyslanec ve Stokholmu Fereira si do vdska jako svho zpovdnka pivezl jezuitu Maceda. Macedo podobn jako pedtm Possevino - tajil, e je jezuita. Kristina v ak vdla, e je knz, a navzala s nm kontakt. Svila se mu, e chce konvertovat ke katolicismu a to i za cenu toho, e by mla ztratit trn. Generl Tovarty stva na jej prosbu poslal do vdska dal dva jezuity, kte tam pijeli v pestrojen za italsk lechtice. Na zklad rozhovor, kter s nimi krlovna vedla, byla pijata do Crkve. S radost se zekla trnu, opustila vdsko a odjela do ma, kde strvila zbytek ivota. V m se setkala s Vierou a pla si, aby se stal jejm duchovnm vdcem. Ale Viera, v t dob u staec, se po njakm ase vrtil do Brazlie, kde pracoval a do sv smrti. 6. kapitola BOJ O ANGLII V Nmecku byla zsada: "Cuius regio, eius religio" pijata pouze formln, a to teprve v polovin 17. stolet. V Anglii se j v ak dil ivot nroda u v prbhu 16. stolet. V tehdej Anglii bylo jist nemlo lid, kte si v obecnch rysech zachovali vru v psliby kes anskho nbo enstv. Mnohem mn v ak bylo tch, kte by se ctili bt pevn spojeni s njakm uritm vyznnm. Vlka erven a bl r e, kter probhala ve druh polovin 15. stolet, utvrdila obyvatele Anglie v pesvden, e to, co nejvce potebuj, je siln panovnk, kter by byl schopen udr et podek, a jeho prvo vldnout by bylo nesporn. To bylo pro n mnohem dle itj ne subtiln teologick otzky. Spory o pape sk stolec, skutenost, e z Anglie byly vysvny penze prostednictvm benefici, odvdnch do tzv. komendy, penze, kter putovaly do kapes francouzskch pape v Avignonu, a to v dob, kdy Francie byla hlavnm neptelem anglickho krlovstv - to v echno mlo za nsledek, e na potku 16. stolet se jen velmi mlo Anglian domnvalo, e pape sk primt je dle itou a douc soust katolickho uen. Proto tak, kdy Jindich VIII pape sk primt popel, teba e bezprostedn pnou jeho vzpoury byla touha zbavit se Kateiny Aragonsk a o enit se s Annou Boleynovou, kter se ani v nejmen m nesetkala u nroda s pochopenm a podporou, samotn peru en vztah s mem bylo tm v emi pijato pzniv. Nesouhlasilo s nm pouze nkolik jednotlivc, jako napklad More nebo Fisher, a hrstka kartuzinskch mnich. V ichni ostatn i cel episkopt, s vyjmkou jedinho Fishera, pijali krlovo rozhodnut bez vhrad. Parlament poslu n schvlil to, co mu krl pikzal. V prbhu

celho tohoto stolet byli parlament i tm cel veejnost v dy pipraveni schvlit v echno, co si krl usmyslel. Parlament, kter byl za panovn Jindicha VII katolick, za vldy Jindicha VIII. uznal, e hlavou Crkve je krl, za Edwarda VI. se stal protestantskm, a za krlovny Marie znovu katolickm, a konen za panovn krlovny Al bty opt protestantskm. Kdyby bval byl na trn nastoupil panovnk, kter by rozhodl, e nrod bude budhistick, parlament by nepochybn schvlil i toto rozhodnut. Jezuit se neastnili katolick reakce za vldy Marie Tudorovny. byli v t dob v nemilosti u Mariina man ela Filipa II. a Marie sama nemla pli rda novoty. V prvnch letech panovn krlovny Al bty je t ani pape neml v myslu zaujmout vi n stanovisko vyhrann neptelsk. Lid si v t dob nedovedli pedstavit, e by v jedn zemi mohla vedle sebe existovat dv nbo enstv a dv Crkve. V ka dm msteku a v ka d vesnici byl pouze jeden jedin kostel, kter byl ka d prmrn kes an povinen nav tvovat. Urovat, co se m v tomto kostele dt, bylo vc tch, kdo vldli. A proto, kdy to dn crkevn vrchnost zjevn neodsoudila, lid chodili v prbhu prvnch tincti let panovn Al btina do mstnho kostela tak, jak byli zvykl za vldy v ech pedchzejcch krl. Bohoslu by vykonvali tit kn , ani by jim v tom kdo brnil. V my len znan vt iny lid neprobhla dn viditeln zmna. Nsledky tohoto nepozorovanho vvoje situace byly takov, e kdy se v roce 1570 podailo kardinlu Allenovi pesvdit pape e Pia V. o tom, e Anglie pomalu ale jist unik z katolick Crkve a e je teba energicky zashnout a Crkvi pomoci, ukzalo se, e za nynj ho stavu bude e en z hlediska katolicismu mnohem obt nj , ne by bvalo bylo, kdyby pape zashl hned pot, co Al bta nastoupila na trn. Zde ne lo o to, zda je pape oprvnn sesazovat heretick panovnky, ale o to, e v Anglii neml ani dostatenou popularitu a autoritu, aby bylo jeho rozhodnut pijato a splnno pouze proto, e pichzelo z ma. Krom toho neexistoval jin zpsob, jak Al btu odstranit, ne li ji zavra dit. Jedinm dal m e enm by byla pouze obansk vlka. Ale vt ina tehdej ch Anglian - teba e si nebyli zcela jisti, zda miluj krlovnu Al btu - nemla nejmen chu pou tt se do obansk vlky. Jezuit se od ostatnch katolickch d li ili tm, e se zasvtili pedev m slu b pape i, co pochopiteln nepispvalo k jejich popularit mezi prmrnmi Angliany. Pro jezuity nebylo nikterak snadn pijmout pozvn k misijnmu psoben v Anglii. Podle pedstav Ignce z Loyoly byl jezuita povinen t v jezuitskm dom. Jezuita, kter pobval v Anglii, v ak tuto zsadu nemohl dodr ovat. Na veejnost musel vst ivot lovka svtskho, co sebou neslo mnoh nebezpe. Katolci by se v ak zesm nili, kdyby pape prohlsil, e sesazuje Al btu z trnu a zprostil Angliany povinnosti zachovvat j vrnost, a ivot v Anglii by i nadle probhal bez jakchkoliv zmn a nebyly by podniknuty dn kroky, kter by zajistily realizaci pape ova rozhodnut. Bylo teba vysvtlit prmrnmu Anglianovi, e se mus odpoutat od Al bty a celho al btinskho zzen. A kdo jin se mohl podejmout tohoto kolu, ne jezuit. Na Allenovo nalhn pikzal Otec Mercurian jezuitm, aby se pustili do dla. V roce 1580 se Campion, Parson a nkolik dal ch jezuit se vydali na cestu. Nemme v myslu opakovat zde znmou historii jejich cesty, pobytu v Anglii, Campionova uvznn a popravy. Nikdo - bez ohledu na jeho vyznn - nem e popt Campionovy vjmen intelektuln schopnosti. Cecil ho v dob jeho psoben v Oxfordu nazval "jednm z diamant Anglie", a i samotn krlovna ho vyznamenvala. Nenajde se tak nikdo, kdo by chtl

sn it velikost jeho sebezapen, kdy si msto ndhern a sp n budoucnosti zvolil cestu, o n od samho zatku vdl, e ho povede k utrpen a nakonec na ibenici. Snad nikdo nem e, ani by to snm otslo, st o brutlnm zachzen a muen, je musel sn et ve vzen, o nespravedlivm obvinn, o neregulrnm prbhu pelen a konenm odsouzen k trestu smrti. Nemusme sahat ani po pramenech katolickch. Hallam ve sv "History of England" p e, e "proces probhal neregulrnm zpsobem a opral se o dkazy nejnicotnj ze v ech, je lze najt v na ich knihch". Samozejm, e v echno toto jednn odsuzujeme, ale souasn si musme tak uvdomit, e v tto brutln dob se muen stalo takka pravidlem. V Anglii jen o nkolik let dve za panovn Marie Tudorovny, a v ude jinde tak, zachzeli katolci se svmi protivnky stejn krut. Ti, kte aktivn pomhali krlovn Al bt, mli oprvnn dvody k obavm, e v ppad, e by skuten do lo k sesazen Al bty a na trn by nastoupila Marie Stuartovna nebo jin katolick panovnk, budou popraveni. Bojovali tedy o vlastn ivot. Aby mohl bt Campion postaven pod ibenici, bylo teba obejt spravedlnost, nebo on sm se nevm oval do politickch zle itost a velmi dobe vdl, e bez ohledu na teoretickou prvn moc detronizan bully Pia V. katolci nemli relnou mo nost Al btu svrhnout z trnu. Jedinm vsledkem, kter bulla pinesla, bylo to, e poskytla Al bt dokonalou zminku, aby mohla prohlsit, e v ichni katolci jsou zrdci a e je teba je potrestat. Proto byl Campion zmocnn objasnit, e bulla nem e bt brna rebus sic stantibus, a tak ujistit katolky, e mohou zstat vrni krlovn. Proto u pelen mohl Campion na otzku: "Domnv se, e Al bta je prvoplatnou krlovnou?" s klidnm svdomm odpovdt: "ekl jsem to j osobn na zmku kn ete Leicestera." lovk se m e stt zrdcem pouze na zklad vlastnch in. Zrdce z nho nemohou udlat slova nkoho jinho, ba ani slova pape ova. Britsk stava neobsahuje "Soupis prv", kter by vymezoval pravomoc parlamentu, krlovna proto m e prosadit a uzkonit v echno, co ona a parlament chtj. Kdyby tedy parlament vydal rozhodnut, jm by v echny katolick kn odsoudil k trestu smrti, byla by tm cel zle itost, co se tk prvn oblasti, snadno a rychle vye ena, proto e Campion byl knz. Ale vlda - a u j stava dovolovala cokoliv neodsuzovala katolick kn na smrt jen proto, e byli katolickmi kn mi. Lid si pamatovali, e za vldy Al btiny pedchdkyn byli v ichni anglit kn katolit. Mnoz z tch, kte byli vysvceni je t za krlovny Marie, nadle slou ili m e v anglickch kostelch, a bez ohledu na to, zda v praxi dodr ovali v echny uren pedpisy stle zstvali katolickmi kn mi. Politika krlovny Al bty byla zalo ena na snaze dokzat, e v tradinm anglickm nbo enstv do lo za jejho panovn k nepatrnm zmnm, e jej nbo enstv je stejn jako nbo enstv v ech jejch pedk, a e to, co je nov a ciz, jsou pehnan nroky a po adavky pape ovy, kter podporuje tvor zvan jezuita, kter nachz zalben v novotch. A jakkoliv novoty ohro ovaly anglickou tradici. Aby mohla krlovna tohoto cle doshnout, musela nejprve tak dokzat, e Campion byl zrdce, a to nejenom v tom smyslu, v jakm byli pova ovni za zrdce v ichni katolit kn , ale jako lovk, kter usiloval o jej svr en z trnu. A proto e bylo zcela zejm, e Campion se nieho podobnho nedopustil, bylo teba se uchlit ke l i a podvodu, aby mohl bt odsouzen. Vlda v ak zase mohla prvem tvrdit, e jedinm stupkem, kter se Campionovi podailo vydobt na Crkvi, bylo to, e se katolci

rebus sic stantibus nemuseli poddit pape sk bulle a vypovdt poslu nost Al bt - to v ak nebylo pli uspokojujc. Al btini ministrov snad mohli dojt k pesvden, e Campion je apo tol, kter upmn tou vst du e ke spse, a nechce fu ovat do politiky. Pipus me v ak mo nost, e by v dsledku Campionova ppadnho spchu znan vzrostl poet katolk v zemi. Existovala snad jistota, e kdy katolci, jejich sla vzroste mrn jejich mno stv, zjist, e nyn maj vt nadji na spch, e nezanou tvrdit, e cel zle itost vyhl jinak, ne se zdlo pedtm? Musme poctiv piznat, e situace by se nepochybn vyvjela tak, jak o tom o njakou dobu pozdji mluvil Bellarmino. Vychzme-li tedy z toho, jak jednal a skonil Campion, nem eme z istm svdomm tvrdit, e se jezuit dopustili - jak se o tom asto hovo - njak obzvl tn hanebnosti, kdy nbo enstv zamchali do politiky. V Anglii v 16. stolet pevldal nzor, e nbo enstv a politika jsou neoddliteln spjaty, a jezuit si vyslou ili povst zrdc jedin proto, e jejich sil nebylo korunovno spchem. "Zrada se nikdy nepoda! A pro? Proto e kdy se poda, nikdo ji nesm nazvat zradou." Pro byla oznaena jako zrada dost o pomoc adresovan v 16. stolet panlskmu krli, zatmco v 17. stolet, kdy byl dn o pomoc krl holandsk, bylo to pova ovno za vlasteneck poin? Snad jen proto, e panlsk krl nedoshl spchu, zatmco holandsk ano. Mnohem oprvnnj je tvrzen, e Campion provedl nco zcela originlnho, byl-li v 16. stolet, prvnm, kdo se sna il oddlit nbo enstv od politiky. A prv o to usiloval. V echno jeho sil se v ak obrtilo vnive. Jeho smrt se stala pro ob strany signlem k vypovzen vlky. Al bta pova ovala Campionovu vpravu za dkaz, e v ichni jezuit jsou jejmi zavilmi nepteli, kter je teba u tvat a zniit. Jezuit si z Campionovy popravy vzali ponauen, e neuniknou pronsledovn, ani budou-li se vyhbat aktivit v politick oblasti. Do li k zvru, e v zjmu nbo enstv je nutn, aby vlda krlovny Al bty byla svr ena, a to jakmkoliv zpsobem, tedy i cestou revoluce nebo ciz intervence, bude-li toho teba. Parsonsovi se podailo z Anglie utci a skrt se za hranicemi, a bhem celho svho dal ho ivota osnoval rzn spiknut, clem kterch bylo vojensk napaden zem. Nebyl jedin, kdo se o to pokou el. Dokonce i Cedil pipravoval jednu dobu spiknut s Filipem. Kdy si v ak uvdomme, jak byly tehdej vztahy mezi Filipem a Tovary stvem, a navc vztahy mezi "heretikem" Filipem a pape em, m e ns trochu pekvapit Parsonsova snaha zajistit panlskm zjmm pomoc ze strany Tovary stva. Pape v 16. stolet pochyboval o tom, e krl Filip doshne spchu, stejn tak jako o tom pochyboval v 17. stolet, kdy lo o Jakuba II. V dsledku toho v eho jezuit nemohli doufat, e za ivota Al btina dojdou pzn u anglick vldy. V nsledujcch letech byly popraveny destky jezuit. d je pova oval za muednky a vlda za zrdce. Nejvznamnj m z nich byl bsnk Robert Southwell. kolem tto knihy v ak nen sepsat djiny muednictv, teba e by obsahovaly svdectv pln chvly. Tato kniha se chce sp e zamit na tragickou historii svru, kter v t dob drsal anglick katolicismus. Jezuit po Campionov poprav, a snad je t dve, vidli situaci takto: pod vldou krlovny Al bty nem e katolick nbo enstv svobodn t. Povinnost ka dho katolka proto bylo usilovat o svr en jej vldy. Ji v prvnch letech Al btina panovn bylo jasn, kdo na anglick trn nastoup po n. Podle prva krve to mla bt Marie, krlovna

skotsk, kter byla katolickho vyznn. Stailo pouze, aby Al bta zemela a na trn by nastoupila Marie. Zddila by trn moc pirozenho prva a uznali by ji tedy v ichni nbo ensky indiferentn Anglian. Byli by ochotni pijmout z jejch rukou katolicismus, tak jako by z rukou jinho panovnka pijali kterkoliv jin nbo enstv. Bylo to velice prost, a bylo to prost tm nebezpenji, e jedinou pek kou, kter stla tomuto e en v cest, byl ivot jednoho jedinho lovka. Bylo skuten nutn uvrhnout celou zemi do obansk vlky, kdy by situaci mohla snadno vye it smrt jedin eny? Av ak podobn vahy, teba e jezuitm se zdly bt prost, nepipadaly stejn prost v em anglickm katolkm. A zvl t po poprav Marie Stuartovny v roce 1587 se katolick veejn mnn rozdlilo nsledkem sporu o to, koho je teba podporovat nyn jako nslednka anglickho trnu. Pirozenm ddicem trnu se stal po smrti Marie Stuartovny jej syn Jakub VI., skotsk krl, kter skuten pozdji nastoupil na anglick trn jako Jakub I. Ale Jakub byl protestant, a proto mezi tmi, kdo prosazovali nzor, e Anglie mus bt zem katolickou a v katolickch zemch, e mus vldnout katolit panovnci, bylo nemlo takovch, kte se domnvali, e je teba zabrnit Jakubov korunovaci. Toto stanovisko zastvali krajn stoupenci pape ovi, kte ili mimo Anglii, jako Parsons a Allen. Ti prohla ovali, e v ppad, e vlda nebude vydna do rukou nekatolk, stane se nejbli m ddicem trnu panlsk krl, vzdlen pbuzn krlovny Al bty. Proto tak podporovali snahu panl ovldnout zemi vojenskou silou, kter ztroskotala s por kou Velk Armdy. Podobn politika neodpovdala realit a nem eme ji pova ovat za rozumnou. Vzhledem k nladm, kter v t dob panovaly, bylo mo n, e by Anglie pijala katolickho panovnka, kdyby byl prvoplatn ddicem trnu. Kdyby tento panovnk byl navc obdaen velkou dvkou taktu a trplivosti, podailo by se mu zejm po urit dob pivst nrod zpt ke katolicismu. Znan absurdn v ak byla pedstava, e nrod zavrhne protestanta, kter je pirozenm ddicem koruny a d pednost katolickmu cizinci, kter nen pirozenm ddicem. Nikdo, kdo alespo trochu znal anglick my len, nemohl v nco takovho doufat, a en podobnch nzor rozbilo jednotu anglickch katolk. Zjmy panlska podporovala pouze hrstka katolk, ijcch za hranicemi, zatmco v ichni, kte ili v Anglii byli takka jednomysln proti. Jezuit, kte ili neustle v cizin a do Anglie jen obas pij dli, vt inou podporovali zjmy panlskho krle, a proto e nejvznamnj m z nich byl Parsons, byly jeho nzory pipisovny v em jezuitm. Nkte z nich v ak s nimi nesouhlasili. Otec Crichton, kter psobil ve Skotsku, podporoval nroky Jakuba VI. Doufal, e a Jakub nastoup na trn, bude - vzhledem k tomu, e jeho matka byla katolika, provdt politiku katolkm pznivou. Podobn nadje byly v ak sp zbo nm pnm. City a loajalita se jen malou mrou podlely na utven Jakubovch nzor. Pesto nem e bt pochyb o tom, e jedinou politika, kterou prosazoval Crichton, byla reln a rozumn, zatmco jedinm vsledkem politiky Parsonsovy bylo to, e katolci, a zejmna pak jezuit, byli obvinni z nedostatku vlastenectv. A toto mnn o nich petrvv do dne ka. Pesto, e anglit katolci - bez ohledu na to, co bychom mohli ci o katolcch irskch - byli od on doby a do dne ka v dy velice loajln, v dycky podporovali existujc stav vc, a to s velkou starostlivost, kdy nadejdou volby do parlamentu, heslo " panlsk Armda" dosud psob v nkter kruzch vbu nji ne heslo plnovn rodiny.

Velkm prokletm anglickho katolicismu, podstatnou pinou toho, e Anglie jako jedin ze zem, patcch k mskmu imperiu, odpadla od Crkve v obdob reformace - a nezd se, e by se mohla vrtit - je prastar svrlivost anglickch katolk. Anglick katolicismus zniily vnitn rozpory. Souhrnn popis v ech tchto rozpor by pekraoval rmec tto knihy, je v ak teba zmnit se zde o roli, kterou v nich sehrli jezuit. Parsons ve snaze zmrnit neshody mezi anglickmi katolky poslal pape i zprvu o situaci v Anglii a pipojil k n prosbu, aby pape jmenoval dva anglick biskupy, z nich pod pravomoc jednoho by spadala Anglie a pod pravomoc druhho Anglian, ijc na evropskm kontinent. Komise Svatho Kolegia tuto dost zamtla a prohlsila, e Anglie bude podlhat protopresbyterovi, jm byl jmenovn knz Blackwell. Blackwell byl rezolutnm odprcem politiky propagovan Parsonsnem a podporoval roz iovn pamflet, kter oste toily proti jezuitm. Jeden z nich, Lister na n stejn zlostn odpovdl. Jeden z Blackwellovch stoupenc, Bluet, v ptomnosti angliknskho biskupa Bancrofta, nerozv n prohlsil, e je nad slunce jasnj , e "Parsons nemysl na nic jinho, ne na to, jak panl dobudou Anglie a ovldnou ji." Bancroft to sdlil krlovn, a ta se od t chvle sna ila zlomit katolky pomoc jejich vlastnch vnitnch rozpor. Vydala proklamaci, v n se v em jezuitm pikazovalo, aby do ticeti dn opustili zemi, a pokud lo o ostatn katolky, byla ustavena komise, je mla za kol ka d jednotliv ppad zvl pro etit. V ele tch katolk, kte zavrhovali politiku, podporujc zjmy panlska, stl knz Perkins, bval jezuita, kter vystoupil z Tovary stva. Vypracoval memorial, v nm dokazuje, e katolci jsou jako anglit oban povinovni krlovn Al bt takovou poslu nost, jako ktermukoliv katolickmu panovnkovi. Jsou proto povinni ji informovat o ka dm pipravovanm spiknut nebo vzpoue, clem kterch by bylo dosadit na trn katolka, a jsou tak povinni pova ovat za neplatnou ka dou exkomunikaci, je by na ni byla uvalena. Je pravdpodobn, e tento memorial, vydan bez pape ova souhlasu, byl nejen projevem loajality vi krlovn, ale tak rukavic, hozenou pape i. Byl napsn tsn ped Al btinou smrt, v roce 1600, a dve ne se mohl kdokoliv dozvdt, jak stanovisko k nmu ona sama zaujala, zemela. Al btinm nstupcem se stal Jakub I. Hned na zatku jeho panovn do lo ke spiknut Byeovu. Toto spiknut mlo v podstat protestantsk charakter, ale do urit mry do nho byli zapleteni i dva katolit kn , o nich nm nic bli ho nen znmo. Tito kn , Watson a Clarke byli popraveni, ale nevme pesn, z eho vlastn byli obvinni. Pape vyu il tto ple itosti a poslal Jakubovi list, v nm vyjdil sv politovn nad jednnm obou kn . Budilo to dojem, jako by pape , kdy vidl, e bulla Pia V., zbavujc Al btu trnu, nepinesla k en vsledek, chtl nyn ustoupit a zmnit svj nadle neudr iteln - postoj vi novmu panovnkovi. V echno nasvdovalo tomu, e pape pik e katolkm, aby uznali novho krle, a odsoud jezuity, budou-li zatvrzele setrvvat ve sv vzpoue. Jakub v ak neprojevil ochotu vyjt pape i vstc. V ppad, e by tak uinil, bvalo by bylo mo n celou zle itost urovnat. A kdyby Jakub byl jen politikem, byl by se pravdpodobn s pape em smil. On se v ak domnval, e je teologem, a podstatou jeho doktrny bylo Bo sk prvo krl. Proto tak v roce 1604 vypracoval pro katolky text psahy vrnosti, kter nejen e vy adovala, aby popeli, e pape m prvo zbavovat panovnky trnu, ale oznaovala takovou my lenku

jako heretickou, bezbo nou a zavr enhodnou. Heretickou? Ve vztahu k jakmu uen? Pro katolka nebylo nikterak snadn pistoupit na to, e slo podobnou psahu, leda e by uznal, alespo navenek, krlv nrok bt hlavou Crkve. Nicmn protopresbyter Blackwell se odhodlal slo it tuto psahu a souasn prohlsil, e to mohou uinit v ichni katolci. Bellarmino a Parsons podali proti jeho prohl en protest, v dsledku eho byl Blackwell zbaven funkce. Na jeho msto nastoupil nov protopresbyter Birkhead. st katolk nsledovala pkladu Blackewellova, vt ina z nich se v ak, pesto e nijak neusilovali o to, aby byl Jakub sesazen, neodv ila oteven vystoupit proti pape i a psahu neslo ila. Existovala v ak i fanatick men ina, poetn velmi slab, kter nejen e odmtla slo it psahu, ale pova ovala za svou povinnost pokusit se o svr en katolicismu neptelsk vldy. Nehodlme se zde propltat neproniknutelnou hou tinou podrobnost "prachovho spiknut". Ale a u to bylo jakkoliv, jedna vc je jist, a to, e na spiknut se podleli vhradn laici a jezuit s nm nemli nic spolenho. Byli do cel zle itosti zata eni na zklad toho, e jeden z vdc spiknut, Catesby, polo il u zpovdi otci Garnetovi, provincilu jezuit, ist teoretickou otzku, zda by mu, kdyby byl vojkem regulrn armdy a dostal rozkaz odplit minu, jej vbuch by pipravil o ivot nevinn, a tento rozkaz splnil, zda by mu bylo udleno rozhe en. Garnet ho ujistil, e ano, na zklad eho do li spiklenci k nepli logickmu nebo nebyli pslu nky regulrn armdy - zvru, e jeho odpov m e dostaten uklidnit jejich svdom a ospravedlnit jejich rozhodnut vyhodit do povt krle a parlament. Catesby pak u dal zpovdi prozradil v echny podrobnosti plnovanho inu jinmu knzi, otci Greenwellovi, kter nebyl jezuita. Greenwell byl zd en a odmtl Catesbymu dt rozhe en. Catesby mu ekl, aby pod zpovdnm tajemstvm po dal o radu otce Garneta, co Greenwell uinil. Neexistuje v ak dn oprvnn dvod k domnnkm, e Garnet spiknut schvaloval, a e dal jezuita, otec Gerard, kter spiklencm udlil Svat Pijmn, byl do nho njakm zpsobem zasvcen. Vld v ak lo o to, pesvdit veejn mnn, e spiknut nebylo dlem nkolik fanatik, ale peliv promy lenou akc proradnch jezuit. Gerard uprchl do Evropy, nad Garnetem v ak vlda zskala belskou pevahu, nebo jsa vzn zpovdnm tajemstvm, nesml prozradit, od koho zskal informace o spiknut. Byl uvznn a pi procesu byl nespravedliv obvinn, e prv on byl pvodcem spiknut, a pesto, e toto obvinn nebylo podlo eno jedinm pesvdivm dkazem, byl odsouzen a rozsudek byl vykonn. Vlda vyu ila tto ple itosti a vydala nov trestn kodex, tvrd postihujc katolky. V prvnch letech 17. stolet vstoupil v Ilirii do Tovary stva jist mlad Dalmatinec, Antonio de Dominis. Kn sk svcen zejm obdr el u ped svm vstupem do du. V prvnch letech se mu podailo doshnout mnoha spch. Podal pedn ky z kes ansk filozofie, je si zskaly ohromn mno stv poslucha. Tou il v ak po je t vt m spchu. Po njak dob zskal povolen vystoupit z du a psobil jako svtsk knz. Zakrtko doshl biskupskho adu a byl by se stal i arcibiskupem, kdyby nepodporoval zjmy Bentan, kdy se postavili proti pape i. Stle vce se odklnl od katolicismu, a zcela odpadl od Crkve a pape e a utekl do Anglie. Krl Jakub ho pohostinn pijal a jmenoval ho dkanem Windsoru. De Dominisv vznam v djinch Crkve byl znan vt , ne by odpovdalo jeho zsluhm. Na rozdl od mnoha jinch anglickch biskup byla

Dominisova svcen platn mimo v echnu pochybnost, a proto v ichni Jakubovi duchovn dbali na to, aby se de Dominis astnil jejich kn skho svcen. Dky tomu pak ve sporu o platnost angliknskho svcen mohli obrnci angliknskho vyznn tvrdit, e bez ohledu na to, co se stalo za panovn krlovny Al bty - a aby byl klid, mohli dokonce pipustit, e v t dob skuten do lo k peru en apo tolskho nsledovnictv - dky Dominisovi se svcen do Anglie v ka dm ppad zase vrtilo. A nejen to, vzhledem k tomu, e Lev XIII tvrdil, e nvaznost byla peru ena pouze za Al btina panovn, m e nadejt den, kdy i sebemen podrobnosti Dominisova psoben nabudou rozhodujcho vznamu. (Jin vc ov em je, e i kdyby se nepetr itost a prvoplatnost angliknskho svcen dala dky Dominisovi prokzat pokud jde o 17. stolet, zstv stle je t otzka, zda petrvala i v prbhu stolet 18., a zda lze charaker kn stv, opravujc pin et Ob , pisoudit i ednkm vigm, kter jmenoval biskupy kn e Newcastle.) Ve tet tvrtin stolet byl do Anglie vysln otec Claudius de la Colombire jako zpovdnk Marie, kn ny z Modeny, eny kn ete z Yorku, kter se pozdji stal krlem pod jmnem Jakub II. De la Colombire se dsledn vyhbal jakmkoliv zsahm do politiky, je ho ostatn vbec nepitahovala. Pesto ho Titus Oates, kdy zaalo jeho spiknut, nevhal kiv obvinit ze spoluasti. V dob tak zvan "velk nkazy" a tak "velkho po ru" Londna byli jezuit oznaeni za pvodce v ech tchto katastrof a museli opustit zemi. Oates mezi jinmi zavile trval na tom, e pape sk armda m v myslu ovldnout Anglii a vyhladit nemilosrdn v echny protestanty. Pape a Tovary stvo chtj poslat do Anglie italskho biskupa, kter seznm Angliany s pape ovmi zmry. Souasn provincil jezuit otec White nebo generl du otec Oliva - Oates nevdl pesn, kter z nich to bude - po le jmenovn katolickm dstojnkm v armd a nmonictvu. Krl Karel II bude zavra dn a na trn nastoup jeho bratr Jakub. Provincil jezuit se prohls za arcibiskupa Canterbury. V dsledku tchto nesmyslnch obvinn bylo - krom mnoha jinch obt - odsouzeno k smrti sedm nevinnch jezuit. Za panovn nsledujcho krle Jakuba II vliv jezuit vzrostl. Jakub nebyl pli moudr a krajn neopatrn od nho bylo, e vnoval svou pze jezuitovi otci Petremu, chtl ho dokonce jmenovat krlovskm almu nkem. Jakub byl horlivm katolkem, m mu v ak nebyl pli naklonn, nebo udr oval ptelsk styky s Ludvkem XIV.. Generl jezuit otec Oliva kladl Petremu na srdce, aby funkci krlovskho almu nka nepijmal. I umrnn anglit katolci hledli s obavami na to, e by mohl zaujmout tak vysokho postaven. Nen znmo, kam a ve skutenosti sahal vliv otce Petreho, ale pedstavy o tom jsou pravdpodobn pehnan. Je v ak jist, e Jakubovi zstal vrn a pozdji ho nsledoval i do vyhnanstv. Jeho jmno bylo asto u vno ve spojitosti s tvrzenm, e jezuit jsou proradn politit intrikni. 7. kapitola DRUH GENERACE Rychlost, s jakou se Tovary stvo rozrostlo bhem prvnho stolet svho trvn, lze pova ovat za jev v djinch znan neobvykl. Bohmer napsal svou knihu o jezuitech nmecky, pelo il ji do francouz tiny a vydal ji pod titulem "Les Jzuites" - Monod. Toto dlo bv obvykle oznaovno jako Bohmer-Monod. Nevyznauje se dnm zvl tnm obdivem a nklonnost k Tovary stvu. Bohmer v ak shrom dil mno stv daj a sestavil pesnou statistiku stoletho

vvoje Tovary stva. Pod rokem 1540 kniha uvd: "d ml v t dob v eho v udy deset len a neml stl sdlo. V roce 1556 ml u dvanct provinci, sedmdest devt dom a pibli n tisc len. V roce 1574 poet provinci vzrostl na sedmnct, d ml sto dvacet pt kolej, jedenct novicit, ticet pt stav rznho druhu a tyi tisce len. v roce 1608 to bylo ticet jedna provinci, tista est kolej, tyicet novicit, dvacet jedna dom pro profesy, edest pt rezidenc a misi a deset tisc estset tyicet len. Osm let po smrti znamenitho generla Aquavivy mlo Tovary stvo ticet dv provincie, tista sedmdest dv koleje, tyicet jedna novicit, sto dvacet ti rezidence a tinct tisc sto dvanct len. O ti roky pozdji, to je v roce 1626 bylo provinci ticet est, dv viceprovincie, tyista tyicet est kolej, ticet sedm semin, tyicet novicit, dvacet tyi dom pro profesy, dle asi dvst ticet rezidenc a misi, a len bylo estnct tisc edest. A konen pro rok 1640 vykazuje statistika nsledujc daje: ticet pt provinci, ti viceprovincie, ptset dvacet jedna kolej, tyicet devt semin, tyicet tyi novicity, dvacet tyi dom pro profesy, dvst osmdest rezidenc a misi a vce ne estnct tisc len." V Itlii a Portugalsku se To vary stvo stalo vd silou v polovin 17. stolet. Ve panlsku nar elo na t kosti, je mu psobila vlda, ale i jeho vlastn lenov. I tam v ak mlo devadest osm kolej a semin, ti domy profes, pt novicit a tyi rezidence. Ve Francii, kde tak muselo e it adu problm, bylo v koleji La Fleche tisc dvst k, a takovch kolej mlo Tovary stvo ve Francii edest pt; krom toho mlo v zemi dv akademie, dva semine, devt interntnch kol, sedm novicit, tyi domy profes, estnct rezidenc a dva tisce ptset len. Po celm Nmecku, kde se Tovary stvo stalo avantgardou katolick protireformace, byly rozesety koleje, vznikl Kanisiovm piinnm: ve Vdni, v Ingolstadtu, v Monaku. V m vzkvtalo Collegium Germanicum. trsko, Korutany a Krasko - zem, kter byly v dob reformace tm zcela protestantsk, se nyn zmnily na zem tm zcela katolick. Tak v echch a na Morav zakldali jezuit sv koleje, tady v ak nemli monopol. V Polsku jezuit protestantsk hnut zlikvidovali pln, kolem poloviny 17. stolet byly v jejich rukou v echny vysok koly. Soub n s sp nm psobenm v Evrop rozvjeli jezuit svou innost v Indii, na Dlnm Vchod, v Americe a jinde. Prvn otzka, kter ns napadne, zn: Co bylo pinou tohoto neobyejnho spchu? Odpov je do znan mra prost: Kompetence. Jezuitsk vzdln se tak roz ilo proto, e se jezuit sna ili o to - a podailo se jim to, aby vzdln, je poskytovali oni, bylo lep ne jakkoliv jin. "U nejlpe ze v ech" - psal o jezuitsk vchov Francis Bacon, kter neml dn zvl tn dvod bt jezuitm naklonn, nebyl ani katolickho vyznn. Nkdy jezuit poskytovali vzdln bezplatn, zatmco jejich pedchdci si nechvali platit - a mnohdy se prv kvli tomu setkvali se silnm odporem. Na druh stran v ak, kdy chtli uniknout obvinnm, e podr ej ceny za vuku, a zavdli placen vyuovn, jejich domy rychle bohatly. Jezuit jako jednotlivci skldali slib chudoby a nemohli si tedy vydlan penze nechvat a utrcet pro vlastn potebu a pot en. Penze pechzely do vlastnictv domu, kter dky tomu nabval znanho majetku. V echny kl tery - pokud se as od asu nestanou obt loupe nch pepaden nebo drancovn - vlastn velk bohatstv. Jejich majetek se nem e rozpadat a dlit mezi vt poet

rovnoprvnch ddic, jako majetek lid svtskch, kte umraj. Ale o spchu jezuitskch kol nerozhodovala pouze finann strnka vci. Pina jejich spchu tkvla v jejich zpsobu vuky. Proti katolick Evrop se postavil humanismus. Byla znovu objevena eck kultura. Velmi asto, ne v ak v dy - nemme tu samozejm na mysli takov mu e jako byli Thomas More nebo Pico della Mirandola - se projevovala snaha pojmat tento nov humanismus jako alternativu ve vztahu ke kes anskmu nbo enstv. ilo se mnn, e sobstan lid u nepotebuj Crkev. Toto nov oslujc evangelium vyvolalo protireakci a konzervativn zalo en katolci se piklnli k nzoru, e dostaujcm a nejbezpenj m e enm bude zavrhnout v e nov. Domnvali se, e lovk na tom bude lpe bez vdy. Ignc nehled na jeho vojensk sklony a oblibu kzn - byl natolik moudr, aby si uvdomoval, e ideu nelze zabt tm, e se uzave do pedpis. Nad ideou m e zvtzit pouze jin idea. Kdy se tedy objevila nov ideologie, nebylo jin e en, ne li ji pijmout, uit j a ukzat, jakm zpsobem je mo no ji vyu t ku prospchu cl kes anstv. Tajemstv spchu jezuit m eme najt v "Ratio Studiorum". Ve stedovku platil nzor, e vzdln je potebn pouze tm, kte se zasvtili duchovnmu stavu. Renesance pi la s nzorem, e i svtsk lovk mus bt vzdlan. Teba e v ak tento nzor ila, potebu vzdln neuspokojila. Bylo velmi mlo kol, v nich by mohli zskat odpovdajc vzdln chlapci, kte se nechtli stt duchovnmi. Museli se vt inou vzdlvat soukrom, u soukromch uitel. Jezuit tm jako prvn zaznamenali existenci poteby iroce rozvinutho, svobodnho a dkladnho vzdln, kter a dosud bylo pro laiky - vyjma snad Etonu a Winchesteru v Anglii. Prvn otzka znla: Co bylo pinou neobyejnho spchu jezuit v prbhu prvnho stolet jejich existence? Nsledujc otzka zn: Pro stejnch spch nedosahovali i v prbhu dal ch sta let? Pozdji pojednme o historii vlun politickho boje, kter s Tovary stvem v 18. stolet vedli svt t panovnci a kter vyvrcholil kasatou. Od znovuobnoven Tovary stva v ak uplynulo ji dal ch sto padest let, kter byla do jist mry sp n. Pesto, e Tovary stvo - podobn jako v echny ostatn dy nar v souasn dob na problm povoln, bylo toto nov obdob vcelku obdobm rstu. Hned po obnoven sv innosti pistoupilo Tovary stvo k zakldn novch kolej na celm svt, a jejich poet v krtk dob pev il jejich mno stv v pedchozm obdob. Nelze v ak tvrdit, e jezuitsk vchova a vzdln doshla znovu toho neotesitelnho vdho postaven, je zaujmala na potku 17. stolet. M svoje stoupence a obrnce, kte tvrd, e jezuitsk vzdln je stle nejlep ze v ech. V souasn dob je v ak teba to dokzat iny a ne setrvvat v domnn, e se to rozum samo sebou. Co se tedy vlastn stalo? Jsme v poku en dt na tuto otzku cynickou odpov: V prbhu tak dlouh doby museli jezuit nevyhnuteln doplovat sv ady lidmi, kte nepro li jezuitskou kolou. Av ak bhem v ech nsledujcch let se pece vt in jezuit dostalo jezuitsk vchovy. Tovary stvo pojat jako celek je vlastn samovchovnou organizac. Toto pravidlo se nevztahuje jedin na prvn jezuity, co je samozejm. Bylo by tedy projevem cynismu, kdyby se eklo, e spch, dosa en prvnmi jezuitskmi kolejemi, se d vysvtlit tm, e v nich psobili lid, kte nebyli vychovni v jezuitskch kolejch? Kdyby se toto tvrzen formulovalo jako epigram, bylo by stejn lacin jako absurdn, je proto teba peliv je odvodnit.

Pedev m je nutno pochopit ducha svta, v nm se Tovary stvo zrodilo. Jitenka potench let 16. stolet vy la nad Evropou, kter byla spolenost katolk, ale patnch katolk. Stav Crkve byl dsn. Jej vdcov, ponaje pape em a kone tmi nejni mi, nikterak neusilovali o to, aby sv jednn poddili kes anskm zsadm. Nepoetn skupina se dsledn do adovala reforem, vt ina v ak byla toho nzoru, e se situace vytb a uprav sama od sebe, a e nen zatm nutn provdt reformy. Potom nastoupila reformace a jednu dobu se zdlo, e protestantismus ovldne kes anstv. Nkte tuto mo nost vtali s radost. Jin - a tch byla vt ina - dsilo pomy len na takovou hrzu, ale neuva ovali o tom, jak j zabrnit. A proto lid, kte si sami nevdli rady a nedovedli najt vchodisko s rozporn situace, uvtali vzvu k vt kzni, s n vystoupil Ignc. Nkolik heroickch duch j poddilo beze zbytku vlastn ivot a stalo se jezuity. Zbvajc vt ina pijala s pocitem levy vznik sdru en, je ji dky kzni, kter v nm panovala, mohlo zachrnit. byla tak ochotna pijmout jezuitskou kze alespo formou toho, e poslala sv dti do jezuitskch kol. Je sice pravda, e i v tomto prvnm obdob sv existence mlo Tovary stvo neptele mezi katolky, nesmme v ak zapomnat na to, e nejmocnj z nich psobili v zemi, ji protestantsk tok ohro oval nejmn - a to ve panlsku. O sto let pozdji byla situace zcela jin. Velk zem Nmecka a Polska, kter zpotku ovldl protestantismus, byla pev n dky jezuitm - zskna znovu pro katolicismus. Protestantismus nejen e pestal ohro ovat Evropu natolik, aby ji mohl ovldnout, ale musel sm ustupovat. Horliv katolci mohli dokonce doufat, e katolick protitok doshne absolutnho vtzstv a protestantismus zanikne. Podobn nadje v ak byly pehnan. Vestflsk traktt vye il celou zle itost kompromisem a rozdlil Nmecko na protestantsk a katolick podle zsady: "Cuius regio eius religio", a nen bez zajmavosti, e dlc linie se kryla s hranicemi bvalch provinci mskho csastv. A je t zajmavj je, e hranice vytyen Vestflskm trakttem petrvaly beze zmn. Katolicismus mnoho zem ztratil a bhem onoho stolet, kdy probhala protireformace zase rozshl zem zskal, ale od poloviny 17. stolet se u dlc linie nezmnila. dn zem, kter byla v t dob katolick, nepestoupila na protestantskou vru, a naopak dn zem, v t dob protestantsk, nepe la ke katolicismu. Boje o obrcen probhaly v du ch neobyejn silnch osobnost - nkter z nich pat k tm nejvyjmenj m a nejsubtilnj m v djinch lidstva - ale poet obrcench se omezuje na destky tisc mezi destkami milion. Pro znanou vt inu Evropan po obou stranch dlic linie nebyla otzkou konverze nikdy pli zva nm problmem. Spokojili se s tm, e setrvaj ve ve, v n se narodili. A boj, kter a dosud probhal o obrcen du z jedn vry na druhou, se nyn v obou stech Evropy zamil na to, aby zabrnil plnmu zniku vry. Pinu tto situace byl fakt, e rozhodnut, pijat ve Vestflu, kter pipu tlo omezenou sfru tolerance, bylo jen zdnliv rozhodnutm o nbo ensk toleranci, a ve skutenosti bylo piznnm se k e skepticismu. Nebo prohl en, e v jedn zemi je pravdiv jedno nbo enstv a v druh jin nbo enstv, je v podstat skrytou formou piznn, e vlastn nikdo nev, kde je pravda. Kdy ministi zem, kde vldlo jedno nbo enstv, jednali a uzavrali smlouvy s ministry zem, v n vldlo druh nbo enstv, musely ob strany nakonec dospt k nzoru, e vra je nm, co je vce i mn zvisl na rozmarech geografie.

Prost lid, kte cel ivot strvili ve svm rodnm kraji a nikdy se nesetkali s cizincem, mohli zstat vrni svm tradinm nzorm a dvn ve. Ne tak lid s vy m vzdlnm. Pihl ejce ke v em faktorm, mohli bychom se pt o to, zda byl tento nov zpsob my len lep , nebo naopak hor ne star. Musme v ak pijmout jako nevyvratiteln fakt to, e v nov epo e se u vzdlan lid nedomnvali, e ciz vra ohro uje jejich spodan ivot, e je nebezpem tak stra livm, e lovku je lpe zemt, ne ji pijmout. Ukzalo se tak, e zpsob vchovy, seven pravidly psn kzn, kter pln vyhovoval v prvnm obdob, nebude zejm vyhovovat zmnnm podmnkm obdob nsledujcho. A Konstituce Tovary stva je takov, e jej ustanoven nelze tak snadno zmnit; je tak pravda - alespo do urit mry - e jezuit i v nsledujcch stoletch u vali stejnch zbran, jako v prvnm stolet svho psoben, a e to, co kdysi bvalo nejnovj m vdobytkem pokroku, zstalo pozadu za po adavky zmnn doby. V prvnm desetilet na eho stolet byli nejprogresivnj mi chovateli vep na svt Dnov, ale usnuli na vavnech, nezajmali se o vsledky dal ch vzkum a zaostali. Snad i jezuit se svmi vchovnmi a uebnmi metodami kreli pli dlouho dvno pro lapanmi cestami. Vyjden "pozadu za epochou" nemus mt samo o sob negativn vznam. Souasnost nemus bt v dycky lep ne minulost a v nkterch dobch je velmi dobr zstat pozadu. Ze v ech nzv, ktermi bychom mohli oznait stoupence njakho nbo enskho hnut, je nejhloupj nzev "modernist" - slep uctvn aktulnosti - porn snaha za ka dou cenu dr et krok s dobu. Jezuit mohli argumentovat tm, e kolem poloviny 17. stolet dospli lid k pesvden, e bylo dosa eno nov stabilizace vztah a e kes anstv u nehroz dn nebezpe, av ak nsledujc udlosti dokzaly, jak klamn byl jejich pocit jistoty. Co pineslo nejbli ch sto let? Spolenost, jej svt t vdcov projevovali stle vt lhostejnost vi v em mravnm a morlnm zsadm. Vliv jezuit a Crkve vbec se neustle zmen oval a slblo pesvden, e vedouc loha Crkve je pro zachovn spolenosti nezbytn nutn. Bhem celho tohoto obdob byli jezuit vystaveni mnoha tokm, kter vyvrcholily kasatou Tovary stva. A o nkolik let pozdji padl i monarchistick systm, kter zapinil kasatu. A z trosek Crkve znovu povstalo Tovary stvo - opt siln a podle Macaulaye, kter si snad a pli libuje v paradoxech, silnj ne kdykoliv pedtm. Nen sice u tm dominujcm dem, jako bylo ped temi sty lety, ale jeho sla neustle roste a je pinejmen m primus inter pares mezi ostatnmi dy. Na rozdl od toho byly pozice panovnk, neptel jezuit, kte se vrtili k moci (pokud se vbec vrtili) siln oteseny: nkte padli tm hned po svm nstupu na trn, ostatn se na nm jistou dobu udr eli, ale pouze za cenu kompromisu s parlamentrnmi institucemi, co by jejich pedchdci bvali byli pova ovali za hanebnou kapitulaci, a i ti sv nejist pozice nakonec ztratili. Av ak Crkev petrvala a s n i jezuit. Otzka, nakolik jsou podobn vahy sprvn a zda skuten existuje tak tsn spojitost mezi kasatou Tovary stva a padkem monarchie, je velmi problematick a nzory na vc se mohou rznit. Pipomeme si nyn nkter fakta: po dobu jednoho stolet se lid ctili bt ohro eni nebezpem padku cel kes ansk kultury a pod vlivem tto hrozby se odhodlali pijmout psnou jezuitskou kze a spolu s n tm vojensk zpsob uspodn spolenosti, pozdji v ak, kdy pocit bezprostednho ohro en pominul (jak se v ak ukzalo, ponkud pedasn), nechtli se u

psn kzni podizovat. Nyn musme upesnit, co mme vlastn na mysli, kdy mluvme o jezuitsk kzni. Kze, j byli podzeni ci jezuitskch kol, byla velmi psn. Ale stejn kze panovala v t dob na v ech kolch. Lid si tehdy neumli pedstavit, e by bylo mo no vst kolu bez u vn tlesnch trest apod. Ale pokud jde o jezuity, nejtvrd kzni byli podzeni samotn lenov Tovary stva. Byli vzni psnou poslu nost, museli j v ude, kam je poslal jejich pedstaven, museli se poddit zpsobu ivota v dom, do nho pi li. To je pochopiteln. Dle itj je, e stejn kzni byl poroben jejich duchovn ivot. Jezuitsk uenec mohl zvolit pedmt svho zkoumn pouze se souhlasem a imprimatur svho pedstavenho. Vt ina pedstavench byli jist - svd o tom dokumenty - lid rozumn, kte pova ovali za sprvn a pirozen dovolit spolubratm, aby se vnovali tomu, co je zajmalo. Mohl se v ak mezi nimi vyskytnout i lovk tup, zkostnatl a bez fantazie, ale i takovmu pedstavenmu byl jezuita povinovn bezvhradnou poslu nost. Psnost disciplny vedla tak k tomu, e se jezuit pomalu stvali jakousi Crkv v Crkvi (ecclesia in ecclesia). Na nkter otzky si jezuit vytvoili vlastn osobit nzory. Nejlep m pkladem toho je jezuitsk uen o podstat Bo Milosti, a to bez ohledu na to, e Crkev dosud k tomuto problmu nepodala vlastn oficiln vklad. Ped svtem stl jezuita v dy na stran jinho jezuity, a kdy ne v dy, tak velmi asto, a co je hlavn, svt byl pesvden, e tomu tak v dycky je. Ohromn mno stv prac z nejrznj ch obor, sepsanch jezuity, jasn dokazuje, e jezuitsk systm nikterak nebrnil a neubral chuti k du en aktivit. Prv naopak. Jezuit v dy kreli v ele katolickho svta, a u v teologii, filozofii nebo apologetice. Byli mezi nimi vynikajc historikov, astronomov, zabvali se i exaktnmi vdami. Vytvoili systematickou antropologii. Jejich misioni uili pokrokovm metodm zemdlskho hospodaen nrody, jim pin eli Evangelium, a ze vzdlench zem, do nich pronikli jako prvn, piv eli do Evropy znalost cizch jazyk, mno stv poznatk o Evropanm neznmch nrodech a jejich zpsobu ivota. Ale v echno jejich sil smovalo k jedinmu cli: jezuit pracovali a psali s vdomm, e tak in ad maiorem Dei Gloriam. Jejich historie byla v dy histori crkevn, jejich filozofie mla v dy na zeteli apologetick cle. V oblasti literatury zalo en na obrazotvornosti toho vytvoili jen mlo, stejn tak v malstv a hudb. Jezuit sami nebyli tvrci "jezuitsk", to je barokn architektury. Ale teba e nebyli aktivnmi umlci (architekty, staviteli, sochai) vytvoili to, co bychom mohli nazvat filozofi architektury. Barokn architektura se poprve objevila v roce 1568 v kostele Gesu v m. Barokn architektura a malstv se roz ily zatkem nsledujcho stolet. Renesann kostely to byly obrovsk budovy, kter v ppad poteby mohly slou it i nbo enskm elm. Kalvinist odmtali sv kostely na blo, aby tak dali jasn najevo, e nejsou pbytkem mystri. Clem baroknho umn bylo - v protikladu k tendencm renesannm a kalvinistickm - soustedit v echnu pozornost k stednmu mystriu, k mystriu olte. Pltvalo ozdobami jakoby na zlost v em puritnm. Pirozenm a specifickm dsledkem jezuitskho povoln bylo, e se vyhbali romantickm tmatm. Vydali ze svho stedu nkolik bsnk, z nich nejvznanj m byl Anglian Robert Southwell, ale jejich poezie byla vyhrann nbo ensk, a to je t v rmci urit ablony. Jezuit se v dy dvali s jistm podezenm a

nedvrou na samostatnost ve vlastnch adch. Otec Campbell, uen americk jezuita, autor ob rnch dvoudlnch djin Tovary stva, vnoval v tomto svm dle jednu rozshlou kapitolu literrn innosti jezuit. Vyjdil se pochvaln o Southwellovi a Frederiku von Spee. Najdeme zde zmnku i o Gressetovi, ne v ak pochvalnou, nebo "epikurejsk" styl jeho poezie se stal pinou jeho vylouen z du. A Gerard Manley Hopkins tu nen vbec uveden. V souasn dob stav Tovary stvo do nepznivho svtla jeho vztah k Teilhardu de Chardin. Jezuit t pedstaven nemuseli samozejm pijmat v echny de Chardinovy zvry, nepochopili v ak, e v tto oblasti lze pravdy doshnout jen spolenm silm a prac - jak k Newman - "mnoha spolupracujcch duch", a e hledn pravdy mus probhat uprosted stetvn se rznch nzor. Byli natolik ovldnuti vojenskm duchem, e mli sklon rozhodovat o v em formou pkaz a rozkaz, jsouce pesvdeni, e pravda je nm obecn a zevrubn znmm a e vrchnost nem ve vztahu k novm my lenkm jinou povinnost, ne li pehldnout knihu a stanovit, je-li dobr, i patn. jezuit jsou tedy zejm prvem kritizovni za to, e nepikldaj patinou vhu diskusi, jako jedn z dle itch forem hledn a dosa en pravdy. Kdy dme dohromady v echna dla jezuit, vydan v prbhu stolet jsou shrnuta napklad v Sommervoglov "Bibliothece" - vidme, e je jich obrovsk mno stv. M eme je rozdlit do nkolika oddl. Jsou to dla devotivn a teologick. Dle potom prce vdeck z rznch obor, dla popisujc gramatiku, jazyky a zvyky obyvatel v ech tch dalekch kraj, do kterch jezuit pichzeli v dob, kdy tam nebyli je t dn nebo tm dn blo i. Je to mno stv nbo enskch bsn, takka vhradn latinskch; tak velk poet knih historickch a filozofickch. Jezuit na li zalben v sestavovn slovnk. Nechyb ani dla scnick, kter vznikla v rannm obdob existence Tovary stva, pipomeme zde napklad alespo Edmunda Campiona a jeho "Sacrifice of Isaac", "Tragedy of Saul" a "Nectar et Ambrosia". Hry byly psny vt inou k njakm zvl tnm ple itostem. V t dob chlapci z internt nejezdili na svtky dom. Podle crkevnch zvyklost se ve svten dny nepracovalo, a zvl t v obdob vnoc bylo nutn peru it vyuovn. Kdy chtli jezuit pedejt pli n rozpustilosti chlapc, museli pro n vymyslet vhodn zamstnn. Katolick tradice v dycky pla scnickm pedstavenm. V 16. a 17. stolet v ak dramata znan zesvt tla a podle mnn duchovnch mohla mt na mlde nepzniv vliv. Specifick problm, kter v souasn dob komplikuje ncvik a provdn novj ch her v rmci kol vhradn chlapeckch, ili hledn hereek nebo vbr takovho kusu, v nm nevystupuj eny, tehdy neexistoval, nebo chlapci hrli ve v ech pedstavench i ensk role. Jezuit psali pev n dramata s obsahem erpajcm z biblickch djin nebo ze ivot svatch a chlapci je hrvali v dycky o vnocch. V t dob vzniklo tak - co je zajmav mnoho balet. Jejich autory jsou jezuit a pedvdli je sami ci. Pokud bychom v ak hledali v tvorb jezuit dla samostatn tvr obraznosti, na li bychom jich jen mlo. Jezuit neholdovali psan romn a nebylo mezi nimi a ni mnoho bsnk, pomineme-li autory bsn s vyhrann religiznm obsahem. Jak u bylo eeno, mme pouze dva anglick jezuitsk bsnky - oba jsou ov em vynikajc - jsou to Robert Southwell a Gerard Manley Hopkins. Jednm z nejvznamnj ch jezuitskch vydavatelstv jsou bollandistick "Acta Sanktorum". Historie jejich vzniku je dlouh a zajmav. Na potku 17. stolet pi el belgick jezuita otec Rosweyde na my lenku vydat ivotopisy v ech svatch. Svou prci

zahjil v tsnm podkrovnm pokojku, oblo en stohy svch knih. Prvn svazky se objevily v roce 1643. Kdy otec Rosweyde umral, pedal dlo do rukou svmu nstupci, otci Bollandovi. Jeho jmno pak dalo nzev cel akci. Od t chvle prce pokraovala bez pestvky. Ka d astnk ji pedval svmu nstupci. Zpotku muselo dlo pekonvat urit pot e. Bylo odsouzeno panlskou Inkvizic. Karmelitni byli poboueni vrokem jednoho z bollandist, otce Papebrocha, kter popral, e zakladatelem jejich du byl Eli . Kdy bylo v roce 1773 Tovary stvo Je ovo rozpu tno, lenov likvidan komise do li k zvru, e innost bollandist je tak ne kodn a souasn tak u iten, e jim mohou dovolit v n pokraovat. Byli pesunuti do opatstv Gaudenberg v Bruselu, byly ji piznny skromn platy a obdr eli pkaz pokraovat v prci. V roce 1778 vydali ti nov svazky. V roce 1788 jim byly platy zastaveny a oni sami se museli pesthovat do opatstv premonstrt v Tongerloo. Tam vydali v roce 1794 dal svazek. V tomt roce v ak zatoila na Belgii francouzsk revolun armda a ovldla ji. eholnci z Tongerloo byli rozehnni a rukopisy bollandist rozpr eny. To z nich, co se zachrnilo, bylo po uzaven mru ulo eno v burgundskm knihkupectv v Bruselu. Tam dlouho le ely bez pov imnut, a o n v roce 1836 projevila zjem francouzsk hagiogragfick spolenost. Nabdka spolenosti, e se rukopis ujme a zpracuje je, probudila patriotismus Belgian a belgick vlda pikzala tyem belgickm otcm, aby pokraovali v prci na rukopisech, a to proto, aby i nadle mohli zstat v Belgii. Otcov dostvali za svou prci skromnou odmnu a do roku 1868, kdy tehdej liberln vlda jej vyplcen zastavila. Dlo bollandist v ak petrvalo a trv do dne ka. Do souasn chvle vy lo ji vce ne sto svazk. Aquaviva zemel v roce 1615 a dal m generlem du se stal Vitelleschi, kter vldl do roku 1645. Doba jeho vldy se tedy tm pesn kryje s dobou trvn ticetilet vlky, kter zuila od roku 1618 do roku 1648. Nkte historikov, napklad von Ranke a Bohmer-Monod dospli k nzoru, e Aquavivova smrt je konenm meznkem slavnho obdob djin jezuit, a e od tto chvle Tovary stvo zaalo spt k padku. Je pravda, e v prbhu prvnch edesti let trvn Tovary stva vy la z jeho ad cel plejda vynikajcch osobnost, jejich poet se zd bt tm k neve. Sta jmenovat ty nejvznamnj a pipomenout, jakou roli sehrli v Trident Laynez a Salmeron, zsluhy Kanisiovy, ktermu se podailo zskat zpt pro katolicismus polovinu Nmecka, zsluhy Suareze a Bellarmina na obnoven intelektulnho vznamu katolicismu, Nadalovy spchy v oblasti vchovy a vzdln. Skupina pouhch nkolika tisc lid se pedsevzala zmnit tvnost Evropy a tento kol sp n splnila, a souasn poslala misione do nejvzdlenj ch kout v ech kontinent. spchy, jich jezuit doshli, jsou ojedinl a s nim nesrovnateln v djinch lidstva. Obdob slvy samozejm neskonilo pesn v okam iku Aquavivovy smrti. Suarez pe il generla o nkolik let a zemel v roce 1617, stejn jako Rodriguez, autor dla "De perfectione Christiana", sv. Jan Berchmans zemel v roce 1621. Tovary stvu po Aquavivov smrti neubylo ani heroismu ani svatosti, neochablo ani nad en jezuitskch mision v Asii a Americe. Petr Clavier il a do roku 1654. Andrada svou slavnou cestu do Tibetu podnikl v roce 1624 a de Rhodes se vydal na prvn cestu z Indie do Pa e v roce 1630. Misie v Americe byly stle je t siln, v Japonsku jezuit stle je t umrali muednickou smrt. Pes to v echno - teba e by bylo nerozumn tvrdit, e bezprostedn po Aquavivov smrti

nastal nhl pokles rovn Tovary stva - je jist - nakolik ov em podobn zobecnn m e vystihovat pravdu - e jeho smrt je meznkem, jm kon prvn heroick obdob. Co bylo pinou tto skutenosti? Nelze ci nic vc, ne to, e Ignc byl lovkem, u nho se gnius spojil se tstm v me takka nadpirozen; e ukul pro kes anskou Evropu prv takovou zbra, jakou v t chvli potebovala; e lid byli zachvceni hrzou, kdy vidli jak se Evropa rozpad, zatm co ek na vzvu, je by ji povznesla z bahna, ale stle je t nev, co m vlastn dlat, a vzva Igncova zaznla prv ve chvli, kdy situace dozrla k tomu, aby mohla bt pijata; e Ignc byl obdaen gniem, kter pitahoval, podncoval, vedl a dil lidi tak, jak to souasn situace vy adovala. Kdy v ak prvn jezuit ode li a kdy se zrodil nov svt a snm nov problmy, je pochopiteln, e v echno zaalo probhat jinak ne pedtm. spchy jezuit perostly mru, na jakou byl svt zvykl. Nedalo se v ak ekat, e to, eho doshli, bude trvat vn. Vra me se k podstat vci a zkusme ji pojmout obecnji: z djin jsme se mohli pouit o tom, e genialita nebv dlena rovnomrn mezi nrody a pokolen, a tak aby ka dmu nrodu, ka dmu pokolen pipadl stejn dl. Je tomu zcela jinak. Jedin pelidnn msto - mme na mysli Athny v 5. stolet p.n.l. vydalo ze svho stedu bhej tohoto jedinho stolet vc gni, ne jich vydal cel eck svt v prbhu v ech ostatnch stolet. A nebylo tomu snad stejn s Florenci v obdob renesance? A nen tomu tak do znan mry i s jezuity? Duch vane, kam chce, a bhem jednoho krtkho plstolet za ehl plamen tvr aktivity, tak neobyejn a siln, e zmnil tv svta. Je jasn, e tak vysokou rove a takov vypt energie nebylo mo no udr et nastlo. Nco takovho se ned pedpokldat. Marn bychom hledali vysvtlen pro to, pro se podobn jevy neopakuj. U to je zzrak, e se uskuten jedenkrt. I toto zobecnn by mohlo bt odpovd na na i otzku. Pravdpodobnj v ak je nzor, e metoda, j Ignc pou il, byla vypotna na dosa en vsledk, okam itch, vraznch, neoekvanch a dalekoshlch, nedalo se v ak ekat, e bude pin et stejn vsledky, na stle stejn vysok rovni, trvale. Jezuit se mo n dopou tli chyby, kdy se a pli asto odvolvali na pklady z minulosti, a to i tehdy, kdy se okolnosti natolik zmnily, e jejich argumenty nemohly nikoho pesvdit. Prvn jezuit mli velik tst, e se na dn pklady z minulosti odvolvat nemohli a v ka d situaci museli hledat a najt vlastn e en. A u je odpov na tyto otzky obecnj ho rzu jakkoliv, nesmme zapomnat na to, e zbrzdn postupu jezuit za vldy generla Vitelleschiho mlo jednu mnohem zejmj pinu. Tou byla ticetilet vlka. Cel Nmecko bylo zpusto en. Zem se ily nkazy a hlad. Venkovsk obyvatelstvo vedlo ivot tm na rovni zvat. Nen divu, e v takovch podmnkch se duchovn ivot, zakldn kolej a misionsk innost nemohly rozvjet s velkch rozmachem. Vitelleschi - v tomto jedinm bod se shodoval s Jakubem I. a stal se pedchdcem Pia XII - vedl vytrval boj proti kouen tabku, pedev m proti kouen dmky, "per tubulos sorbendi". Psobilo znanou ztrtu asu a nedvalo dobr pklad. "Va e Dstojnost se mus postarat o tom aby toto nadmrn u vn tabku skonilo, nebo alespo bylo omezeno" - psal provincilovi v Anglii. "Povolit je lze pouze v ppad nutn poteby, na lkask doporuen a to pouze se souhlasem provincila." 1) V dob ticetilet vlky plo jezuitm tst alespo v jedn vci. V Nmecku boj probhal mezi katolky na jedn stran a

protestanty na druh. Katolci jezuitm vdili za sv obrozen a za nadji na lep asy. Podporovali je proto oni i jejich vdcov: csa Ferdinand a csa Maxmilin, velik stratg Tilly, kter se sm mlem stal jezuitou, i Tillyho nstupce Vald tejn, kter byl jezuity vychovn. Na druh stran protestant se na vlenm poli mohli udr et do znan mry jen dky podpoe kardinla Richelieua, kter se ve snaze zabrnit tomu, aby se Francie ocitla tv v tv politicky sjednocenmu Nmecku, postavil na stranu csaovch neptel. Av ak Richelius, teba e pomhal protestantskm kn atm, byl sm vychovn u jezuit a ve sfe nbo ensk stl na jejich stran; v echny dohody, je s protestanty uzavral, byly opateny poznmkou, e se na v ech zemch, kter jim penechal, mus o jezuity dobe postarat. Po Vitelleschiho smrti se v ele Tovary stva vystdali v krtkch intervalech tyi generlov. dn z nich ne il dlouho. Jezuitm se v eobecn vytk, e se nedr stranou od politiky a e se a pli asto zapltaj do politickch zle itost.Pokud jede o pedchoz obdob, zmiovali jsme se o politick karie Parsonsov. V dob, o n mluvme nyn, se sp e svt t panovnci obraceli na jezuity a dali od nich njak slu by, ne e by se jezuit sna ili zskat pro sebe dle it politick pozice. Ludvk XIV. prokazoval jezuitm nklonnost, kter se v ak pro n stala zdrojem jistho nebezpe. Krl jmenoval svho zpovdnka otce Francoise Amata lenem sv rady pro nbo ensk zle itosti a otce Francoise de Lachaise povil dozorem nad rozdlovnm krlovskch benefici. Kdy se pak krl dostal do sporu s pape em Innocencem XI., ocitli se tito jezuit a s nimi cel Tovary stvo ve znan svzeln situaci. V Portugalsku chtl krl za ka dou cenu jmenovat lenem sv rady otce Fernandese. Portugalsk krl v ak nebyl lovkem takovho vznamu jako krl francouzsk a generl Tovary stva otci Fernandesovi pikzal, aby nabzenou poctu odmtl. Ve panlsku zase krlovna jmenovala svho zpovdnka otce Nitharda sttnm regentem. V tomto ppad se pape zasadil o to, aby Nithard funkci pijal. V roce 1682 se nstupcem generla Olivy stal Belgian de Noyelle. Ten se sna il smit krle Ludvka XIV. s pape em Innocencem XI.. Jejich spor se tkal pedev m prva disponovat dchody nkterch volnch opatstv a biskupstv. Ludvk XIV. obnovil krlovsk nroky na n, jich se pedtm Jindich IV. zekl, pape v ak krlovsk po adavky zamtl. Na ne tst prv v t dob jist vznamn jezuita otec Louis Maimbourg vydal knihu, v n se sna il dokzat oprvnnost krlovskch po adavk. V dsledku toho byl okam it vylouen z Tovary stva. Jeliko tm v ichni francouz t biskupov stli na stran krle a neuznvali pape sk bully, krle exkomunikujc, byly bully rozeslny jezuitsk provincilm s pkazem, aby je roz ili. Jezuitm to zpsobilo nemal obt e: kdyby uposlechli pkazu pape ova, upadli by v nemilost u krle. kolem pevzt bullu do Francie byl poven jist otec Dez, kter ml prv podniknout cestu z ma do Pa e. Otec Dez pedvdal komplikace, kter by s tm byly spojeny, odkldal proto svj odjezd v nadji, e ne doraz do Pa e, zmn pape sv rozhodnut a bullu sthne. Jeho nadje se sice splnily, ale ani skutenost, e bulla byla sta ena, krle pli neusmila. V roce 1682 vystoupil krl s stavou prosycenou duchem galicismu, kter mu mla zaruit prvo kontrolovat v echny zle itosti francouzsk Crkve. Pape zavrhl jej teze a odmtl schvlit biskupy, kter krl jmenoval na voln mst. Otec Iachaise se zejm obrtil na pape e s prosbou, aby nebyl tak tvrd a aby vydal bullu, kter by potvrzovala krlovu

nominaci. Vsledkem jeho intervence bylo to, e u pape e do nemilosti upadl nejen krl, ale i jezuit. Toto byl prvn ppad v djinch, kdy se pape ovo rozhoen obrtilo proti Tovary stvu, kter vzniklo vlastn jako jaksi druh pape ovy policie - a bylo za ni tak v eobecn pova ovno, a jeho lenov slibovali, e bez ohledu na jakkoliv obt e budou bez vhn plnit pape ovu vli. Pape byl rozhoen a k se, e ml v myslu zlikvidovat Tovary stvo tm, e by mu odejmul prvo pijmat novice. Toto tvrzen v ak pova ujeme za ponkud pehnan. Autorem dokumentu z roku 1684, kter s tou vc souvis, nen pape , je to pouze nvrh Kongregace pro en vry, kter byl pape i pedlo en. Pes v echno, co tu bylo eeno, nem eme nikterak tvrdit, e se jezuit v dsledku sporu mezi francouzskm krlem a pape em stali ve Vatiknu skuten nepopulrn. V roce 1685 odvolal Ludvk edikt z Nantes a vyhnal hugenoty z francouzskho zem. Odvoln ediktu nemlo s jezuity dnou pmou spojitost, proto e se v ak prv v t dob t ili vt pzni u krle ne u pape e, byli oste napadni jak katolky tak protestanty, a Holanan jim dokonce hrozili njakmi represemi. V tto zle itosti si jezuit neponali pli obratn. V roce 1689 zemel Innocenc XI. a jeho nstupcem se stal Alexandr VIII. . Tak vznikla ple itost urovnat spor mezi pape em a krlem. Podailo se najt kompromis a "lnky" z roku 1682 byly odvolny, francouzsk Crkev si pesto a do revoluce uchovala svj galiknsk charakter. Jednou z vhod kompromisu bylo i to, e umo nil jezuitm vyklouznout z onoho sporu. Ludvk chtl, aby se francouz t jezuit stali nezvislmi na generlovi, kter sdlil v m. O sto let dve se stejn nezvislosti sna ili doshnout panl t jezuit. Kdy Francie ztratila Nizozem, kter pipadlo panlsku, Ludvk po adoval, aby jezuitsk domy, kter le ely na valonskm zem, zstaly i nadle pod francouzskou kontrolou. Kdy byl tento po adavek zamtnut, dal, aby se v ichni francouz t jezuit vrtili do Francie. Nakonec se ob strany dohodly, e pedstaven valonskch dom budou vybran z bvalch superior dom francouzskch. Nebylo v ak vyhovno dal m po adavkm Ludvkovm, kter se tkaly nezvislosti francouzskch provinci. Z tohoto dvodu se v nsledujcch letech s novou prudkost rozhoel spor mezi krlem a pape em. Pedmtem sporu byl opt galikanismus. De Noyelle, kter byl pvodem Valon, v t dob u ne il a generlem se stal panl Gonzales. Ten byl a do t chvle znm pedev m tm, e proti roz enj teorii probabilismu stavl probabiliorismus. A jestli e v pedchzejcch letech nebyl postoj jezuit vi galikanismu jednoznan vyhrann, pod Gonzalesovm vedenm zaali jasn vystupovat proti nmu. Gonzales byl pape tj ne pape . Jeho vbojnost znepokojovala jeho dov spolubratry i pape Alexandra. Gonzales za v ech okolnost hjil a prosazoval nroky pape ovy proti po adavkm svtskch panovnk. Kdy ml jednou rozsoudit spor mezi portugalskm krlem Pedrem II. a pape skm nunciem ( lo o vlastnictv jistch statk), vyslovil se s takovou rozhodnost ve prospch nunciv, e krl vzpt uzavel v echny novicity v zemi a vyhnal i nkolik otc. V st dob byla nejsilnj m sttem v Evrop Francie. Situace v zemi nebyla jednoduch. Mezi pape em a krlem probhal spor o galikanismus. Dal spor probhal mezi jezuity a jansenisty. Pokud lo o prvn spor, mohli mt jezuit ke krli jist vhrady, co se v ak tk sporu druhho, stl krl na stran jezuit. Po smrti Ludvka XIV., kdy se ve jmnu Ludvkova pravnuka stal regentem kn e orlensk, svitla jansenistm nadje na lep

asy, ale regent, teba e zru il jezuitsk sodalice v armd, neza el zase tak daleko, aby jim odebral jejich prva na univerzit. V prvnch letech 18. stolet se jezuitm na prvn pohled dailo dobe. Ti v ak, kdo umli st ve znamench doby, mohli mt jist dvody k obavm. Snad nejcitelnj m derem, kter Tovary stvo zashl, bylo, kdy z nho v roce 1747 vystoupil otec Raynal. Ten nejprve pestoupil k sulpicinm, ale pozdji zcela odpadl od Crkve a zemel jako rouhask nevrec, spolen s Rousseauem a Diderotem. Jak pedtm tak i potom se stvalo, e kn ztrceli vru, jak mezi jezuity, tak i jinde. Takov vci bvaj as od asu nevyhnuteln. Dve v ak byla ztrta vry sthna spoleenskm odsouzenm; byla pova ovna za hanbu, kterou posti en musel skrvat a ostatn o n mluvili s pohor enm. A bylo pznan pro dobu souasnou, e Raynal nejen e byl pijmn v nejlep spolenosti, jeho odpadlictv bylo dokonce pova ovno za nco, co ho jakoby pov ilo, odli ilo od ostatnch. Tato skutenost byla do znan mry dkazem o v eobecnm padku vry. Bez ohledu na to v ak museli bystej pozorovatel - a u to byli jezuit nebo ne - vidt, e se nyn mluvilo o jezuitech mnohem mn pzniv ne je t ped nkolika lety. Obdob panovn Ludvka XIV. a Innocence XI. bylo zcela jist obdobm pelomu v djinch jezuit. A do t doby mlo Tovary stvo, zasvcen slu b pape i, jistou, e a by se stalo terem jakhokoliv toku, u pape e najde v dy oporu. Ve sporu mezi Ludvkem a Innocencem chtli jezuit hrt roli prostednk a dostalo se jim odmny, kter obvykle prostednkm pipadne: stali se podezelmi pro ob strany. Ludvk je sice podporoval, ale kdy se po jeho smrti piklonili znovu na stranu pape ovu, ztratili pze v ech v t dob u svtsky orientovanch sttnk. Bylo tomu tak ve Francii, ale i jinde. Na druh stran jejich loajlnost vi Ludvkovi mla za nsledek to, e od doby Innocencovy vldy se u nemohli spolhat na bezvhradnou a upmnou podporu ze strany pape e. V roce 1757 zemel generl Visconti. Jeho nstupcem se stal Lorenco Ricci, len lechtickho rodu z Florencie, mu velkho ducha. Pedtm, ne se stal generlem, byl profesorem rtoriky v nkolika jezuitskch kolejch v Itlii a v roce 1755 byl jmenovn tejemnkem Tovary stva. Byl to lovk pevnho a istho charakteru, ale k otzkm, je ml e it jako pedstaven du, nezaujmal nikdy vyhrann postoj. 8. kapitola KASATA Ve sto let trvajc vlce katolk s protestanty nezvtzila dn z bojujcch stran, ale tak zvan "politikov", lid, kte bez ohledu na sv osobn pesvden usoudili, e reformace podala jasn dkaz o tom, e lid se nemohou dobrat absolutn pravdy, e spor o definici je neplodn a e msto neochvjn jistoty pinesl nespoetn utrpen, a e nejvt m dobrodinm, je m e vlda prokzat svm poddanm, je udr et mr. Vlda m e samozejm zachovat a tolerovat njak oficiln nbo enstv, aby uinila zadost tm, kte na tom trvaj, stt je v ak mus kontrolovat a dbt o to, aby nezeslilo natolik, e by mohlo ohrozit a naru it mr v zemi. Souasn s tmto v eobecn roz enm nzorem se bhem t tvrtin 18. stolet stle jasnji ukazovalo, e protestantsk stty z tch i onch pin rostou a vzkvtaj, zatmco katolick stty svou moc a slu ztrcely. 17. stolet bylo stoletm Francie a Velkho Krle. V sedmitel vlce 1756 - 1763

protestantsk Anglie a Prusko porazily katolickou Francii a Rakousko. Velk Britnie upevnila sv pozice v Indii a Americe a stala se silnj koloniln mocnost ne Francie. Prusko si v Nmecku vydobylo rovnocenn postaven s Rakouskem.Bylo o obdob padku vry mezi inteligenc a lidmi, zaujmajcmi dle it postaven v zen sttu. Encyklopedist jim v tpili pesvden, e v echny pokusy o dosa en absolutn pravdy jsou marn. Velk Britnie pro n byla autoritou, na kterou se ohl eli ve v ech otzkch ka dodennho ivota a vidli, e tato zem , kter zavrhla katolicismus, prosperuje mnohem vc ne zem, kter se ho dr . Nen tedy divu, e krlov-filozofov a jejich ministi bu zavrhovali katolicismus se v m v udy, nebo tvrd potrali v echny, kte se sna ili plnit po adavky katolickho nbo enstv bez vhrad. V atmosfe, kter tehdy panovala, nebyli vyjmkou kn , kte spolen s lidmi svtskmi tyto po adavky zavrhovali, ba byli dokonce ochotni podlet se na podrvn autority Crkve. Neuvdomovali si, e podobnm jednnm pispvaj k oslaben vlastnch pozic. Hlavn pek kou, je stla v och filozof - jezuit, kte tvrdo jn hjili nzor, e nbo enstv mus i ndle zstat vedouc silou v ivot lid. tok proti jezuitm zaal v okam iku, kdy se vldy v Portugalsku zmocnil Pombal. Pombal byl nejprve portugalskm velvyslancem v Londn; tam se nadchl pro anglick politick zzen, v nm byla Crkvi pisouzena role pouhho ednho departmentu. Pro by tedy nebylo mo n zbavit i Portugalsko pape sk nadvldy a portugalskou Crkev uinit zvislou na stt tak jako Crkev anglickou? Nebylo mo no doufat, e hned jak se uskuten tato pemna vzroste blahobyt Portugalska stejn rychle, jako vzrostl blahobyt Anglie? Pombal byl pipraven j mnohem dl ne kdysi Ludvk XIV ve svch galiknskch konstitucch. Vzal si pr do hlavy nehorzn npad, e o en syna Jiho II., kn ete Cumberlanda, s kn nou Mari a uin ho portugalskm krlem. Mar lek de Belle Isle o tom p e: "Je znmo, e kn e Cumberland potal s tm, e se stane portugalskm krlem, a nepochybuji, e by se mu to bvalo bylo podailo, kdyby se proti tomu nepostavili jezuit t zpovdnci krlovsk rodiny. Tento zloin nebyl portugalskm jezuitm nikdy prominut." 1) Jestli e se tedy mly provdt zmny tohoto druhu, bylo v prvn ad nutn zbavit se jezuit, kte byli oddanmi str ci pape skch zjm, a Pombal byl od prvn chvle rozhodnut, e to provede. V dob Pombalova nvratu z ciziny, se bohu el nkte jezuit zmlili v hodnocen jeho charakteru a jeho mysl. Zpovdnk krle Jana V. jezuita Carbone nalhal na krle, aby Pombala jmenoval ministrem. Krl Pombalovi nedvoval a zavile to odmtal, ale krlovna, kter vldla po Janov smrti jako regentka, mu byla vce naklonna, a pod vlivem pmluv jinho jezuity, Moreiry, mu nabdla ministerskou funkci. Hned jak se Pombal dostal k moci, projevila se jako prav povaha. Pes v echen obdiv, kter ivil k Anglii, Anglianm nerozuml. K tomu ostatn dochz asto, kdy se nkter sttnk sna zavst ve sv zemi zvyklosti jin zem. Politika, kterou Pombal prosazoval, nemla se svobodou a demokraci nic spolenho. Re im, kter zavedl ml teroristick charakter - byl sp totalitn ne liberln. S anglickou vldou ml spolen jen jedno, podezrav a obezetn vztah k duchovnm. Vsledkem Pombalovy bezohledn politiky byl urit hospodsk rozkvt, Pombal v ak - jako v ichni novodob dikttoi - podcenil potebu svobody, kterou za elem hospodsk prosperity zniil. Sv konkurenty uvrhoval bez jakchkoliv ohled do vzen, neltostn vydval rozsudky smrti, zlikvidoval svobodu veejnho mnn a nakonec vypudil jezuity.

Jist Pereire vystoupil s obvinnm, e jezuit odsunuli v echny blochy z "redukc" v Paraquaji, proto e tam objevili bohat nalezi t zalta a zaali ho t it. Podle Pereirovch tvrzen byla pro n Paraquay obrovskou vnosnou spekulac. Nevme, zda Pombal Pereirovm vmyslm skuten uvil, nebo zda jenom hledal vhodnou zminku k toku na jezuity. V ka dm ppad se rozhodl, e "redukce" zni. Prvn podmnkou uskutenn jeho zmru bylo "redukce" ovldnout. Le ely v t dob na zem, kter patilo panlsku. Proto Pombal uzavel roku 1750 se panlskem smlouvu, v n mu panlsko odstoupilo "redukce" vmnou za bohatou kolonii San Sacramento v st Rio de la Plata. Pombal hned vydal rozkaz, aby byli z "redukc" vyhnni v ichni Indini, ilo jich tam ticet tisc. Mli bt odsunuti ze svch dosavadnch sdli , ani jim byla poskytnuta mo nost usadit se jinde. A prv jezuit mli Indinm oznmit, jak osud je ek. "Byl to" - k Southey ve sv "History of Brazil" - "jeden z nejtyran tj ch pkaz jak kdy njak bezohledn a bezcitn vlda vydala". Paraquaj t jezuit samozejm podali protest proti Pombalovu rozhodnut, jejich pedstaven v m, kte se pokud jde o tuto zle itost zachovali velice zbable a nepoctiv, je v ak nepodpoili. Tehdej generl Visconti doufal, ov em marn, e si Pombala usm na rozhodl, e je teba uposlechnout jeho pkazu a zradit Indiny. Do Paraquaje poslal jako svho komisae otce Altamiana, ktermu nestailo tlumoit svm spolubratm Viscontiho pkazy, a kdy zaali protestovat, obvinil je s bezohlednou tupost, e jsou odbojnci. Jeho jednn vyvolala mezi Indiny takov pobouen, e by ho bvali byli zabili, kdyby neutekl. Nkte z ten si mo n vzpomenou na drama Fritze Hochwaeldera "The Strong Are Lonely" ("Siln jsou osaml"), inspirovan touto udlost. Paraquaj t jezuit mli svzan ruce, jejich pedstaven se za n nepostavili, biskup Paraquaje jim tak nebyl naklonn - pohrozil jim, e jestli neuposlechnou generlova pkazu, zak e jim kn skou innost, proto nemohli podniknout nic na obranu svch Indin. Z tto udlosti plyne smutn pouen, jak nebezpen je klst nadmrn draz na povinnost bezpodmnen poslu nosti. Jestli e jezuit ustoupili a poddili se v Paraquaji, mohli svt t panovnci potat i do budoucna s tm, e i kdyby lenov Tovary stva, rozpr en po v ech koutech svta, zaali podnikat cokoliv, jejich pedstaven, soustedn v m, nemli potebnou dvru v sebe ani v pape e, aby se mohli opt frontlnmu toku svtsk moci a odrazit ho. m m tu zhoubnou vlastnost, e oslabuje a tlum rozhodnost. Kdy byla vc vyzena, st Indin, opu tnch jezuity, se poddila. Nkte se postavili na odpor a pt let se sna ili bojovat. V roce 1755 proti nim Portugalci postavili dla a v neltostn e i je rozdrtili. Zbytky Indin, kte pe ili, se vrtily k divokmu zpsobu ivota. V ji nji polo en Brazlii rozpoutal Pombal podobn pronsledovn jezuit v Maranhao. Tam u nkolik let probhal spor mezi blmi otroki a jezuity, kte brali Indiny pod ochranu. U v roce 1725 se o jezuitech pochvaln vyjdil tehdej portugalsk guvernr v Maranhao: "Otcov Tovary stva ve stt Maranhao jsou nenvidni a byli v dy nenvidni prv proto, e vystupuj na obranu svobody ne astnch Indin, a tak proto, e ze v ech sil bojuj proti tyranskmu tisku ze strany tch, kte chtj uvrhnout do hanebnho a nespravedlivho otroctv lidi, kte byli stvoeni pro svobodu... Navzdory v emu, z eho by tyto otce mohli obvinit niemn pomlouvai, kte si, vedeni stou nenvist a zvist, vym lej sm n l i o bohatstv, je jezuitm plyne z jejich misi, j zde ped Va m

Velienstvem slavnostn prohla uji - a jsem s celou vc dkladn obeznmen - e otcov Tovary stva Je ova jsou na tomto zem jedinmi skutenmi misioni. Ve ker prostedky, kter zskaj svou prac, vynakldaj ve prospch Indin, na zaizovn a vzdobu kostel, kter jsou v jejich misich v dy velmi ist a krsn." Krtce ped tm, ne se Pombal chopil moci, napsal vyslanec krle Jana V. dos Santos podobnou zprvu: "Pobuujc barbarstv, s jakm jsou Indini uvrhovni do otroctv, se natolik v ilo, e je pova ovno sp e za ctnost. V echny formy protestu proti tmto nelidskm praktikm jsou pijmny s tak velkm odporem a tak rychle upadnou v zapomenut, e otcov Tovary stva, kte maj slitovn s bdnm dlem tch ne astnch stvoen a poskytuj jim ochranu a pi jsou z toho jedinho dvodu terem nenvisti v ech ziskuchtivch lid." Pombal - hned jak se dostal k moci - poslal do Maranhao jako guvernra svho bratra, dal mu k dispozici nmon flotilu s vojky a pikzal mu, aby zlikvidoval jezuitsk misie a jezuity aby dopravil zpt do Lisabonu. Mstn biskup - podobn jako v Paraquaji - spolupracoval s vldnmi ady, kter k jezuitm zaujmaly neptelsk postoj. V cel Evrop byla Crkev uspodna po vzoru galikanismu a stejn tomu bylo i v kolonich, nen tedy divu, e na biskupsk msta byli dosazovni lid, kte sympatizovali s politikou vldy a nevra ili na jezuitsk ultramontanismus. Teprve francouzsk revoluce odhalila hlubokou propast, je dlila biskupy od adovho duchovenstva. Pombalv bratr vyplnil rozkaz a poslal jezuity do Lisabonu. O dva roky pozdji, v roce 1755 postihlo Lisabon pamtn zemtesen. Kdy uen a svat Malagrida ekl ve svm kzn, e to byl trest, kter stihl obyvatele Lisabonu za jejich hchy, Pombal to oznail jako tok proti vld a dal kazatele uvznit. Propukla v pln sle vlda teroru. V t dob u byl Pombal zcela jist zachvcen lenstvm. Na i rodie by mo n ekli, e to, co se o nm vyprv, je nevrohodn, my v ak, kte jsme pro ili posledn vlku, vme z vlastn zku enosti, e len krutost tyrana posedlho sadistickou vzteklost nezn mez; vme tak, jak nestydat obvinn jsou schopni vzn et ti lid, kte maj jistotu, e umleli v echny, kte by mohli vypovdat proti, nebo po adovat dkazy. Pombal nesnesl odprce sv neomezen vldy, vznil a poslal na smrt pedn aristokraty zem, vystupoval proti nim se sm nmi a smy lenmi obvinnmi, e pipravuj spiknut s clem zavra dit krle, a v ppad Tavory se nespokojil smrt jeho samotnho a vyvra dil i cel jeho rod. k se, e v samotnm Lisabonu stlo v rznch stech msta souasn tista ibenic. Devt tisc vz, pslu nk v ech spoleenskch vrstev, hnilo ve vzench a muselo sn et pokoujc podmnky a rzn druhy muen. V dobch podobnch teroristickch re im se lid v dycky div, jak je spolenost mohla sn et. asto si pece kme, e vlda, a je jakhokoliv druhu, mus bt v dy alespo do jist mry podepena v eobecnm souhlasem; jinak nem e petrvat. Je to pravda a pravda to byla i v ppad Pombalov, jako i v ppad jinch tyrani; nakonec zabjej samy sebe. Terorem lze nrod zastra it pouze na uritou dobu. Lid zdecimovan teroristickm re imem nemaj dost odvahy se spojit a svrhnout tyrana. Poni uj se kvli vlastn bezpenosti. Doufaj snad, e tyrana nakonec znud vlastn tyranie a e nastanou lep a klidnj asy, ani by muselo dojt k revoluci. Nakonec v ak dojdou k nzoru, e je lep konec teroru ne teror bez konce, a bez ohledu na hrozc nebezpe povstanou a svrhnou tyranii. Tak tomu bylo i s Pombalem,

portugalsk nrod v ak bude nav dy poznamenn tm, e jeho vldu trpn sn el, teba e pouze pechodn. Ns nezajmaj podrobnosti Pombalovy hrzovldy, musme k nim v ak pihl et, abychom pochopili, e kampa, kterou vedl proti jezuitm, nebyla jedin, e byla pouze jednm lnkem v kampani proti v em. Z ppravy spiknut byli obviovni v ichni, a jezuit stejn jako ostatn. Generl du - v t dob jm byl Centurioni - napsal krli list, v nm mu pedlo il dkazy o nevinn jezuit, Pombal se v ak postaral o to, aby se mu nikdy nedostal do rukou. Sm vydal pamflet pod nzvem: "Krtk popis republiky, kterou zalo ili jezuit ve panlskch a portugalskch kolonich Novho Svta, a boj, kter vedli s vojsky obou krlovstv, zalo en na vatcch ze zprv komisa a zplnomocnnc a jinch dokument." Apo tolsk nuncius v Lisabonu Acciajuoli zpotku vil obvinnm zde uvedenm, ani to ho v ak nezachrnilo ped vyhnanstvm. Po tomto prvnm pamfletu nsledovaly dal . Jist jezuita jmnem Plantico byl obvinn z asti na spiknut, jeho clem pr bylo dosadit ho na trn jako csae Paraquaje pod jmnem Mikul I. Pombal toto obvinn, namen proti jezuitm, pedlo il pape i. Vinil je z toho, e "spdaj odbojn plny proti v em evropskm vldm; ve svch misich bud pohor en, o nm slu n lovk nem e ani mluvit; bou se proti nejvy mu Pasti; nahromadili velk bohatstv a zskali obrovskou politickou moc; jednotliv lenov Tovary stva jsou morln zka eni, odhazuj dokonce i vnj znaky nbo enstv; den co den se dopou tj obludnch zloin; stav se do ela velkch vojsk v boji proti krli; Indinm v tpuj do mysli zatvrzelou nenvist vi v em blochm, kte nejsou jezuity; podncuj povstn v Uruguaji ve snaze pekazit realizaci smlouvy o hranicch; nestoudn oeruj krle; sna se zneptelit mezi sebou dvory panlsk a portugalsk; v hlavnm mst rozdmchvaj vzpoury svmi kznmi, namenmi proti obchodnm spolenostem, kter zde zalo il ministr; nevhaj vyu t i zemtesen k dosa en svch niemnch cl; v osnovn belskch klad ped i Machiavelliho; vym lej si proroctv o novch katastrofch, napklad o podzemn ohnch a rozlvn moe; oeruj ctihodnho Palafoxe; dopou tj se zloin hor ch ne jsou zloiny templ, atd." V m byl proti jezuitm obzvl neptelsky naladn kardinl Passionei. Podlhal vlivu jistho fanatika, bvalho kapucna jmnem Norbert, autora knihy nazvan "Mmoires Historiques Sur Les Affaires Des Jsuites". Podailo se mu pimt u umrajcch Benedikta XIV., aby tto knize vnoval pozornost. Benedikt byl v mnoha smrech velmi dobrm pape em a dve i o Tovary stvu mluvil velmi pzniv, ale na sklonku svho ivotu celou zle itost beznadjn zkomplikoval. Nejen, e pistoupil, na Pombalv po adavek zahjit vy etovn svil do rukou kardinlu Saldanhovi, kter byl - o tom ov em Benedikt nic nevdl Pombalovm pisluhovaem. Tehdej generl Tovary stva Ricci pedlo il Benediktovu nstupci, pape i Klementu XIII., protest proti takovmu jednn. Av ak doby, kdy se jezuit mohli spolehnout na bezvhradnou podporu ze strany ma, byly nenvratn pry. Kardinl Passionei vehementn popral oprvnnost Ricciho protestu a tvrdil, e nen nim jinm, ne podlou intrikou, jejm clem je pimt pape e, aby i zbytek ovince vydal do rukou "tch divch vlk" - jezuit. Klement se v ak postavil na stranu jezuit, a opraje se o zprvu za tm elem ustaven komise, prokazujc nevinu jezuit, nepsal v tom smyslu Pombalovi oteven a ptelsk dopis. Portugalsk vlda se v ak nemnila smit s por kou. Monsignore Bottari, kter

pracoval pro Pombala, sepsal v antijezuitskm duchu knihu nazvanou "vahy Portugalce nad memorilem, pedlo enm jezuity Jeho Svatosti Klementu XIII." Nkdo - snad ponkud neuv en vystoupil s nvrhem, aby tato kniha byla dna na index. Tehdy portugalsk velvyslanec Almada prohlsil, e jestli e k tomu dojde, peru portugalsk krl s mem v echny styky a po vzoru anglick konstituce se prohls za hlavu Crkve. Dne 31. kvtna 1758 pi el Saldanha do jezuitskho kostela Svatho Rocha v Lisabonu a ujistil provincila, e se jezuit mohou spolehnout na to, e se s nimi bude zachzet nanejv laskav. Teprve pozdji vy lo najevo, e u 15. kvtna, tedy estnct dn pedtm, podepsal, ani ml k dispozici jakkoliv dkazy, akt, v nm potvrzoval, e se jezuit zapletli do jistch obchodnch machinac. Byl vydn pkaz, aby pedlo ili k pezkoumn sv knihy. Kardinl patriarcha na Pombalovu dost zakzal jezuitm kzat a zpovdat na celm zem patriarchtu. Av ak o msc pozdji, tsn ped smrt, toho upmn litoval a ve chvli pijmn Svtost veejn piznal, e jednal nespravedliv. V tto podivn dob mlo Tovary stvo mnoho zavilch neptel, ale i mnoho stoupenc. Existovala v ak tak co je zvl tn - poetn indiferentn skupina, do n patili mnoz z tch nejlep ch duchovnch; nevili sice v oprvnnost obvinn, kter byla vzn ena proti jezuitm, nemli v ak nejmen chu vystoupit na jejich obranu. Nebyla to doba horouc vry vrnch. Ani o smrti patriarchy neekalo jezuity nic dobrho, nebo jeho nstupcem se stal Saldanha. Ten doporuil brazilskmu biskupovi v Bahii, aby podrobil kontrole finann zle itosti jezuit v Maranhao. Biskup byl v ak mu em na pomry nezvykle estnm a odv nm a odepsal mu, e "odsouzen otc by bylo ur kou Boha i krle i jeho vlastnho svdom". Pombal mu za to zkonfiskoval v echen majetek a zbavil ho adu. V roce 1759 zahjil Pombal boj proti rodu Tavory a dal m aristokratm pod zminkou, e chtli zabt krle. Jezuit nemli s tmto spiknutm - pokud vbec existovalo - absolutn nic spolenho. Mnoz z nich byli v t dob dvno ve vzen, dvst dvacet jich tam trvilo u adu let a osmdest osm jich zemelo v okovech. Pesto Pombal pova oval za nutn zaplst je i do tto zle itosti a na zklad fale nch dkaz proti nim vedl nkolik proces a nakonec je t prohlsil, e "i kdyby neexistovalo mno stv pesvdivch dkaz, i domnnky by staily k tomu, aby tito netvoi byli odsouzeni". Byl vydn edikt nsledujcho obsahu: "Tito eholnci jsou do hloubi zka eni a politovnhodnm zpsobem odpadli od sv svat instituce. Vzhledem k tomu, jak hluboce jsou v nich zakoenny ohavn neesti, je zejm, e u nikdy nebudou schopni se vrtit k dodr ovn dovch pravidel. Je tedy nanejv sprvn, aby byli bez mo nosti odvoln vyhnni, zbaveni v ech obanskch prv, proskribovni a odsunuti ze v ech zem Jeho Krlovskho Velienstva. Jsou to odbojnci, zrdcov, vrazi a neptel krle a celho krlovstv. V em obyvatelm a jsou jakhokoliv sta vu a postaven, se pod trestem smrti zakazuje vpou tt je do svch obydl, nebo s nimi udr ovat jakkoliv osobn i psemn styky, a to i v ppad, e by se vrtili do zem v pestrojen, nebo vstoupili do jinho du, s vyjmkou ppad, kdy k tomu krl d svolen." V ichni jezuit byli nejprve internovni ve svch domech. Ti mlad pak byli poslni do Evropy. Profesov byli bez ohledu na zdravotn stav dopraveni k ece Taju a na lunech pevezli k lodm, kter u na n ekaly. Pluly do Civita vecchia ve stt pape skm, prvn lo tam dorazila v z, druh v jnu. Pombal

se domnval, e kdy odsune profesy, e zbvajc otcov samy vystoup z Tovary stva. To se v ak nestalo a proto byli o nkolik msc pozdji stejnou cestou ze zem vyvezeni i mlad jezuit. Podobnm zpsobem vypudil Pombal jezuity ze v ech koloni portugalskho impria. Nakonec na celm jeho zem nezstalo po jezuitech ani pamtky. Snad jedinm jezuitou, kter je t zstal v Portugalsku, byl Malagrida. Bylo mu tenkrt vce ne sedmdest let. U jsme se zmiovali o tom, e byl uvr en do vzen za sv kzn o zemtesen v Lisabonu. Pombal se rozhodl vyu t jeho osoby k tomu, aby ppad portugalskch jezuit dramaticky a definitivn - jak doufal - uzavel. Objevila se kniha, kterou ml Malagrida dajn napsat ve vzen. Bylo to obvinn zhola nesmysln. I kdyby bval chtl njakou knihu napsat, neml k tomu ve vzen dnou mo nost. Inkvizice se odmtla podlet na jeho odsouzen. Pombal tedy rozpustil inkvizin soud a Velkm Inkvizitorem jmenoval svho bratra. Ten Malagridu odsoudil, jak bylo teba. S provazem na hrdle byl veden ulicemi a na nmst Do Rocco, kde byl zardou en rukou katovou a mrtvola byla splena. V 18. stolet byla nejvznamnj m sttem Evropy bezpochyby Francie. Tam mlo neptelsk zaujet vi jezuitm dlouhou tradici. Bylo plodem jansenismu a galikanismu a v neposledn ad tak promlenho boje s pa skm parlamentem. K prohlouben neptelstv pispl i nespch, kter utr ili odprci jezuit, kdy se sna ili zskat podporu ze strany regenta, kn ete orlenskho. Francouzskm Pombalem se stal Choiseul. Mezi obma ministry byl v ak velik rozdl. Francouzi si zakldali na kultue svho jednn, ani nejzavilej neptel Tovary stva by neshli ke zbranm tak brutlnm, jakch pou il Pombal. Mluvili o nm s nechut jako o "eznkovi se sekyrou". Francouz t neptel chtli obvinn namen proti jezuitm podlo it dkazy a doshnout toho, aby byli odsouzeni ped soudem. Nane tst pro jezuity jejich odprci mli mo nost doshnout prvoplatnho soudnho vroku. V Portugalsku byli jezuit nejastji obviovn z toho, e se pod zstrkou nbo enstv zabvaj obchodnmi zle itostmi a hromad majetek. Av ak v echny Pombalovy pokusy podept toto obvinn dkazy ztroskotaly, proto e byly trapn a sm n. Ve Francii v ak je t z obdob boje jezuit s jansenismem pe valo obvinn, e toleruj uvolnnost mrav. Zde nechvaln proslula madam de Pompadour, kter jezuit t zpovdnci odmtli dt rozhe en. Slu n a rozumn lid - bez ohledu na vlastn nbo ensk pesvden - nepikldali tmto obvinnm velkou vhu. Napklad Voltaire, kter je tak asto, teba e ne v dy zcela prvem, pova ovn za hlavnho odprce a zniitele nbo enstv, psal v roce 1746 d'Alembertovi: "Co jsem vidl bhem tch sedmi let, kter jsem strvil v jezuitsk koleji? ivot pln prce a neobyejn skromn, jeho ka d hodina byla vyplnna p o ns chlapce a povinnostmi plynoucmi z psnho povoln jezuity. A mohu se odvolat na svdectv tisc lid, kterm se dostalo stejn vchovy jako mn. Proto m velice udivuje, e jsou prv jezuit obviovni ze shovvavosti ke patnm mravm, nebo e jim dokonce u. Samozejm, e podobn jako jin eholnci v temnm dvnovku, mli mezi sebou kazuisty, kte zva ovali rzn "pro" a "proti", tkajc se otzek, na kter dnes bu existuj jasn odpovdi, nebo byly dvno zapomenuty. Ale, ma foi, m eme snad posuzovat morln hodnoty jezuit na zklad satir z "Letteres Provinciales"? Jsem pesvden, e je teba je soudit podle jednn otce Bourdalouea i otce Cheminaise a jinch kazatel a mision. Srovnejte si paraleln kzn otce

Bourdalouea a "Lettres Provinciales", v tch druhch se setkte s umnm zlomyslnosti, je slou k pekrucovn vc lhostejnch ve zloinn a k oblkn l do elegantnch hv. Ale u otce Bourdalouea se naute, jak je teba bt psnm k sob sammu a shovvavm vi ostatnm. Ptte se tedy, kde je skuten mravn istota a kter z tchto dvou knih pin lidstvu vt u itek? Odva uji se tvrdit, e nen nic, co by vce odporovalo pravd, co by bylo vce nespravedliv a co by mohlo vce pohant podstatu lidstv, ne toto obvinn, namen proti mu m, kte v Evrop vedou ivot nejpsnj a odchzej do nejvzdlenj ch kout Asie a Ameriky, kde stvaj tv v tv smrti." O nco pozdji potkalo francouzsk jezuity dal ne tst. Jezuita otec La Valette, kter spravoval rozshl plant e na zpadoindickm ostrov Martinicu, prodval ji n ovoce Francii, zisk z prodeje nle el du. Na potku sedmilet vlky zajala britsk flotila jist poet francouzskch lod, kter pepravovaly zbo mezi Zpadn Indi a Franci. Jedna z nich mla na palub zbo , kter poslal otec La Valette. Ten se v dsledku t k ztrty, ji utrpl, zadlu il, a jeho dluhy stle rostly. Nakonec se jeho vitel obrtili k soudu, a proto e on sm nebyl schopen dluhy zaplatit, parlament rozhodl, e jeho dluh mus vyrovant Tovary stvo. To splatilo tm tetinu dluhu, ale kdy nemohlo zaplatit zbvajc dv tetiny, vlda zabavila v echen majetek jezuit. La Valette se dopustil zjevnho peinu proti regulm Tovary stva. Pestoupil tak vslovn zkaz, zamezujc lenm Tovary stv a brt na sebe tak velk zvazky. Ale vzhledem k tehdej rovni komunikace bylo velmi obt n udr et v poslu nosti dc orgny v odlehlch zmoskch oblastech, a u svtsk nebo duchovn. Jezuitsk kontrolor dorazil na ostrov a v roce 1762, ten u byl v t dob v dr en Anglian. Kontrolor otec de la Marche vypracoval zprvu, v n konstatoval, e La Valette jednal v rozporu s kanonickm prvem a bez vdom svch pedstavench. La Valette piznal svou vinu, byl vylouen z Tovary stva a zbytek svho ivota strvil v Anglii. Tento zsah v ak pi el pli pozd na to, aby mohl zachrnit Tovary stvo. Parlament si u dve vy dal text Konstituce a na jeho zklad vypracoval nkolik rznch zprv. Nejdle itj z nich pochz z pera bretonskho soudce La Chalotaise. La Chalotais v n p e, e "Tovary stvo ilo v echny druhy hereze, modloslu ebnictv a tmstv, schvalovalo sebevra dy, krlovra dy, svatokrde e, loupe e, nepoctivost, lichvstv, arodjnictv, vra dy, krutost, nenvist, pomstychtivost, vzpoury a podvody." Na zklad tto zprvy rozhodl soud dne 8. kvtna 1761 o konfiskaci v eho majetku Tovary stva ve Francii. Otcm profesm bylo piznno skromn zaopaten ve v i ticeti cent na den. Ostatn otcov byli vyhnni bez nieho. Knihy dvaceti sedmi svtov proslulch jezuit, mezi jinmi tak Suarezovy a Bellarminovy, kat veejn splil. V echny tyto vroky byly a dosud vroky soud svtskch. "Generln shrom dn duchovnch" se, teba e je krl k tomu vybdl, odmtlo pipojit k odsouzen jezuit. Arcibiskup Pa e de Beaumont se energicky postavil na jejich stranu, mlo to v ak za nsledek jedin to, e byl zbaven biskupskho adu. Vlda se obrtila na pape e s po adavkem, aby jmenoval zvl tnho jezuitskho vike pro Francii, kter by byl vce mn nezvisl na generlovi. Stejn se za vldy Filipa II. domhali zvl tnho vike pro panlsko panl t odbojn jezuit. Klement XIII jejich po adavek su e zamtl. "Sint ut sunt a ut non sint" - znla jeho slavn odpov. Dne 19. prosince 1761 se objevil dokument, podepsan dajn pa skm provincilem,

kter ml vzbudit zdn, e jezuit ustupuj v tto sporn zle itosti a pijmaj Galiknsk lnky z roku 1682 a zavazuj se, e je budou respektovat navzdory pkazm svho generla. Dne 6. srpna byl ve Francii vydn dekret, v nm se tvrdilo, e uen jezuit "zahrnuje omyly Ariovy, Nestoriovy, Kalvnovy, Lutherovy, Viklefovy a Palagiovy, je rouhask, zneuctv Nejsvtj Pannu a svat, popr bo stv Kristovo, podporuje epikurejce a deisty, vybz k vra dm, otcovra dm, lichv, pomstychtivosti a krutosti; ohro uje bezpenost kn at a protivs e crkevnm pkazm a Bo vli, naru uje veejn klid a podek." Ludvk XV. podlehl po jistm vhn pemlouvn Choisela a Madame de Pompadour a v listopadu 1764 edikt, jm vyhnal jezuity ze zem. A o nco pozdji, po domluv se svmi pbuznmi Bourbony, kte vldli v Neapoli a Parm, po adoval na pape i plnou likvidaci Tovary stva. Klement XIII. byl jeho dost velice pobouen a zamtl ji a dne 9. ledna 1765 vydal bullu "Apostolicum", v n vyznamenal Tovary stvo svou chvlou: "Nikdo nech se neodv protestovat proti uznn a pzni, ji chovm k jezuitm a proti konstituci, j potvrzuji jich trvn. V opanm ppad pivol na sebe hnv Bo ." Dynastie Bourbon panovala tak v Neapoli a Parm. V ob ou tchto zemch a zvl t v Neapoli, kde byl ministrem siln antiklerikln orientovan Tanucci, byla proti jezuitm vedena vytrval kampa, kter vyvrcholila jejich vyhnnm ze zem a jej brutalita pipomnala sp zpsoby Pombalovy ne jemnj zpsoby francouzsk. Neapolsk krl se pipojil k vzv krle francouzskho, uren pape i a po adujc kasatu Tovary stva. Nejvznamnj ze zem, v nich vldli Bourboni, bylo po Francii panlsko. Od okam iku, kdy na panlsk trn nastoupil na msto Habsburk Bourbon Filip Andegabvensk - a to bylo po sp nm zakonen panlsk vlky - bylo panlsko s Franci spojeno smlouvou zvanou "Pacte de Famille". Proto se tak Choisel ze v ech sil sna il pimt panly k tomu, aby ve svm boji s jezuity nsledovali pkladu Francie. Celkov situace ve panlsku byla v t dob neobyejn nepzniv. Krlovsk rodina zdegenerovala do t mry, e vt inu jejch len bylo mo no pova ovat za du evn mncenn. panl mluvili o sv nrodn hrdosti a pohrdali v emi cizinci, pesto v ak vldu nad zem svovali do rukou v elijakch neschopnch dobrodruh, z nich vt ina byla podezele cizho pvodu: Holanan, Ir, Ital. Karel III., kter vldl kolem poloviny 18. stolet, byl druhm synem Filipa V.. Nejprve vldl dvacet tyi let v Neapoli a po smrti svho star ho bratra Ferdinadna VI. nastoupil na trn panlsk. Karel ml povst rozumn zbo nho lovka, ml jezuitskho zpovdnka a nebyl podezvn z pedsudk vi Tovary stvu. Na druh stran v ak nebyl pli bystr, a za svho panovn v Neapoli jmenoval svmi ministrem Tanucciho, neuvdomuje si zejm, jak jsou principy jeho politiky. klady Choiselovy smujc k zneptelen Karla III. s jezuity, nedoshly zprvu doucho spchu. Choisel se sna il pesvdit Karla, e jist otec Ravago se provinil tm, e podncoval portugalsk Indiny ke vzpoue. Karel v ak otce Ravaga znal osobn a tomu obvinn nevil. Nakonec v ak pojal vi jezuitm podezen z dvodu zcela sm nho. Karel se pova oval za reformtora; ke svm poddanm ml vztah jako k dtem, kter je teba vychovvat a napravovat, a domnval se, e je jeho povinnost zasahovat i do nejmalichernj ch podrobnost jejich ivota. Jeho ministr Squillace byl stejnho nzoru a zalo en. Krl mu proto bez problm vysvtlil, e klobouk, nazvan "sombrero", kter nosili obyvatel Madridu, m stechu pli

irokou ve srovnn s klobouky, jak nosili pokrokov francouzi. Squillace tedy vydal edikt, v nm zakzal tyto klobouky nosit. Madrian nepikldali velkou dle itost zsadm demokracie, prvm duchovenstva, ani morlnm zsadm kes anskho nbo enstv, pokud v ak lo o to, jak maj nosit klobouky, do toho jim vlda nesmla mluvit. Ped Squillaceovm palcem do lo ke srocen lidu, dav vzal palc tokem s kikem: "Pry se Squilalacem", a donutil ho k tku. Nsledujcho dne se dav shrom dil ped krlovskm palcem a krl, kter nevynikal velkou odvahou, tak utekl z Madridu. Uprosted v eobecnho zmatku zaali nkte v vallonskch gardist, ste cch palc, stlet do zstup a mnoho lid zahynulo. Situace byla velmi zl a klid byl znovu nastolen jedin dky tomu, e se nkolika jezuitm podailo vmsit se do davu a uklidnit ho. Ministry se podailo pesvdit, e mus pistoupit na po adavky lidu, a na brnu palce byla pibita vyhl ka, e v echna opaten proti zbytenmu pepychu byla sta ena. Davy se roze ly, provolvajce slvu jezuitm. Zaalo se o nich kat - a byla to pravda - e bojovali za prvo lidu t jeho vlastnm zpsobem a zvtzili. Krli Karlovi se v ak role jezuit v cel udlosti nejevila v pli pznivm svtle. Nedalo se zakrt, e krl se zesm nil a e jezuit v porovnn s nm projevili mnohem vce odvahy a pochopen pro vc. Nebylo tedy teba velkho sil k tomu, krle pesvdit, e jezuit tuto boui ani ne tak uklidnili, jako sp vyvolali. Tak byl krl chycen do pasti a nov ministr Aranda a jeho ptel mu zaali pedkldat cel soubory smy lench dokument, dokazujcch, e se jezuit dopou tli nejrznj ch podvod. V lednu roku 1767, kdy byla cel vc u nle it pipravena, pedlo il jeden z ministr - Campomanes - Karlovi pln akce, jejm clem bylo vyhnat jezuity ze panlskho zem. V echno mlo bt uchovno v absolutn tajnosti a do 2. dubna, kdy mlo bt veejn vyhl eno, e jezuit budou vyhnni ze panlska "ze spravedlivch a neodvolatelnch dvod" a jejich majetek bude zkonfiskovn. Ony dvody v ak zveejnny nebyly. Podle velice podivnho prohl en mly zstat "nav dy pohbeny v krlov srdci". Tento pln ml panlsk velvyslanec v m pedat ve stanoven den pape i do vlastnch rukou a vzdlit se bez jedinho slova. V ichni guverni a vojen t vdcov obdr eli text plnu ve dvou oblkch nadepsanch: "Pod trestem smrti se zakazuje otevt tento dokument pede dnem 2. dubna o zpadu slunce." Obsahem byl rozkaz k okam itmu ozbrojenmu obsazen v ech jezuitskch dom a uvznn otc, kte mli bt potom bhem dvaceti ty hodin dopraveni do urenho pstavu, kde na n mla ekat lo. Instrukce krom jinho obsahovala tak upozornn: "Jestli e po odplut lodi zstane na va em seku jedin jezuita, teba i nemocn nebo umrajc, budete potrestni smrt." Nen znmo, zda onmi tajemnmi dvody, pohbenmi v krlov srdci, byla v eobecn roz en zvst, e ho jezuit nakli z nepravho pvodu, nebo jestli ml krl na mysli nco jinho, anebo - co by bylo tak dosti pravdpodobn - si krl nemyslel vbec nic. Nem eme o tom ct nic urithoKlement XIII. se zhrozil zprvy o tom, co se stalo. Po adoval dkazy, je by prokzaly oprvnnost obvinn. Byl mu pedlo en dokument, kter dajn napsal jist italsk jezuita a kter obsahoval ur liv vroky adresovan panlsk vld. Mlad knz, kter by u toho (budouc pape Pius VI.) upozornil na to, e tento dokument, kter ml bt sepsn v Itlii, byl ve skutenosti napsn na pape panlsk vroby, kter byl krom toho oznaen vodoznakem, podle nho se dalo urit, e byl vyroben o dva roky

pozdji, ne byl falzifikt datovn. Pape poslal krli ostr dopis: "Ze v ech ran, kter mne zashly bhem mho devtiletho ne astnho pontifiktu, je ta, kterou mi zasadil list Va Krlovsk Milosti, nejcitelnj ." Nakonec mu pohrozil, e jako trest za jeho jednn h ek peklo. Karlovi tato hrozba, vysloven sty samotnho pape e, nepipadala jako pouh snaha mu ubl it. Karel byl lovk slab, nemoudr a nerozhodn, a jako takov se potcel mezi povrivm strachem z pekla a mezi encyklopedisty hodnm pesvdenm, e pokrok vy aduje, aby stt byl osvobozen od nadvldy Crkve. Bl se, e jestli e mu sm pape slibuje, e pijde do pekla, pak e tam urit skon. V noci urenho dne obsadili vojci jezuitsk domy e v ech panlskch mstech, jejich obyvatele vyhnali z l ek, zapeetili dvee a jezuity dopravili do vzen. Nestrpli dn protesty. Z vzen byli jezuit pepraveni do nejbli ch moskch pstav a nacpni na lod, peplnn tak, e tam museli bt skldni tsn jeden vedle druhho. Lod pluly do Civita Vechcia stejn jako ty, kter vezly portugalsk jezuity. Pape nebyl pedem upozornn na to, e tam pipluj a Civita Vecchia byla vyhnanci tak peplnna, e pro panlsk jezuity u tam nebylo msto. Lod tedy musely odplout na Korsiku, kter v t dob bojovala za nezvislost proti nadvld Janova. Vdce nrodn osvobozeneckho boje Paoli pijal vyhnance srden a dovolil jim, aby se utboili v klnch v msteku Svatho Bonifce. Odtud pak byli postupn rozeslni na rzn zem pape skho sttu, hlavn do Bologny a Ferrary. Karel zanedlouho - ke sv velk hrze - zjistil, e jeho in vyvolal v eobecn posm nou reakci a e v existenci onoho tajemstv, kter mlo jeho jednn ospravedlnit, nikdo nev. Dokonce i ti, terem jejich vsmch bylo dve nbo enstv, jako napklad d'Alembert, ertoval nyn na et krle. Velk neschopnost a zbablost ministr i krlovy rodiny zpsobily, e se jezuit alespo ve panlsku stali pomrn populrn. Kdy dne 4. listopadu krl podle dvnho zvyku vystoupil na balkn palce, aby pijal ovace svho lidu, byl pivtn pokikem! "Vra nm jezuity!" Vzpt byli jezuit brutlnmi metodami, pipomnajcmi metody panlsk, odsunuti z Neapole a Parmy. Parma byla pape skm lnem, proto pape ponn tamj ch neptel jezuit zvl tvrd odsoudil. Zbvalo dovst do konce posledn boj. Bourbon t panovnci se nespokojili s tm, e vyhnali jezuity z vlastnho zem, rozhodli se zniit je pln. Zaali pape e Klimenta XIII. pronsledovat svmi po adavky. Nejprve se objevil velvyslanec panlsk, o nkolik dn pozdji neapolsk a nakonec Aubeterre, velvyslanec Francie. Kliment je v echny pke odbyl. "Jeho Svatost - psal kardinl Torregiani pape skmu nunciovi v Madridu - je otesena krlovm jednnm." Ale bourbon t krlov a pedev m jejich ministi-encyklopedist mli v rukou siln trumfy. Jejich snahy dvno perostly rmec galikanismu. Vyhro ovali pape i, e zstane-li neoblomn, odtrhnou se od katolick Crkve a provedou ve svch sttech reformu podle angliknskho vzoru. Dalo se pedpokldat, e se jim to poda, jestli e spoj sv sly, a v ppad, e by se jim to skuten podailo, dny katolick Crkve jako nejsilnj v Evrop by byly seteny. Jakkoli siln by mohla bt z hlediska Bo ho, z hlediska lidskho by byla pouhm mlo vznamnm, lokln omezenm spoleenstvm, a dokonce i mezi kes any by nad katolky mli poetn pevah ti, kte by od katolicismu odpadli.

Av ak udlosti, kter se odehrly o ticet let pozdji ukzaly, jak velice se mlili ti, kte posuzovali veejn mnn pouze podle nzor pslu nk vy ch vrstev a intelektul. Mezi prostmi chudmi lidmi byla prav vra zakoenna mnohem hloubji, ne se domnvali intelektulov. Mo n e Kliment, lovk skuten velk a staten, tu il tuto pravdu. Kdo to v ak dnes m e s uritost ci? "Crkev je odsouzena k smrti; je j v ak souzeno neumrat. Bylo u mnoho okam ik v jejch djinch, kdy se zdlo, e se jej dlouh ivot chl ke konci. U nejedenkrt nastala situace, kdy se, soud podle lidskch mtek, dalo pipou tt, e Crkev spje do zhuby, a nikdo nemohl mt jistotu, e pe ije, krom tch, kte nezlomn vili v jej Bo sk psliby. A je t nikdy pedtm se nezdlo bt pravdpodobnj , e nastv konen znik Crkve, ne za pontifiktu Klimenta XIII. Crkev se v ak stala tvrdou a pevnou jako skla. Crkev se nevzdala. Za sv dal trvn v ak zaplatila utrpenm. Dne 2. nora 1768, deset dn pot, co vyslechl posledn hrozbu z st francouzskho velvyslance, pape e ranila mrtvice a zemel. Nikdo nemohl bt na pochybch co do piny tohoto zchvatu. nyn se stednm problmem stala volba Klimentova nstupce. V t dob mli katolit panovnci ve vci volby pape e prvo veta. Vt ina kardinl - tak zvan "zelanti" - byla proti kasat Tovary stva. Panovnci se samozejm postarali o to, aby nikdo z nich nemohl kandidovat. Kardinl Bernic dostal pkaz dohldnout na to, aby ka d z kardinl, kte mli jistou nadji, e budou zvoleni, pistoupil na dan podmnky, z nich hlavn podmnkou bylo uinit neplatnou bullu Klimenta XIII., odsuzujc udlosti v Parm, a souhlasit s kasatou Tovary stva. Tak se stalo, e zstali pouze dva mo n kandidti - kardinlov "papabili". Byli to Ganganeli a Stoppani. Instrukce, kter do ly z Madridu, nepipou tly dn pochyby o tom, e panovnci neuznaj za pape e nikoho, kdo by nepistoupil na jejich po adavky. Nikterak se netajili s tm, e jestli e volby neprobhnou podle jejich oekvn, odtrhnou se od Crkve. Jak k protestantsk historik Schoell, "clem tchto smluv bylo vytvoen sttnch Crkv v tchto tech krlovstvch". V kardinlskm kolegiu se zachovaly je t zbytky pocitu vlastn dstojnosti. Kardinlov nechtli dopustit, aby kterkoliv z kandidt uinil psemn slib. To by byla simonie. Panovnci nepipustili k volb Ganganelliho (vybral si jmno Kliment XIV) dve, dokud nemli jistotu, e vyhov jejich po adavkm. Klimen XIV. byl pravdpodobn nejhor m, i kdy zdaleka ne nejpodlej m z pape . Nsledujc udlosti ukzaly, e byl stejn slab jako nerozhodn, a neml ani dostaten silnou vru v Boha. Bylo to v ak nespravedliv obviovat ho, e se v cel t zle itosti nechal vst jen nzkmi pohnutkami a touhou po osobnm zisku. Na po adavky panovnk pistoupil neochotn a pouze proto, e byl pesvden, e odpor by vedl nutn ke zhroucen Crkve. Nechtl jim ani vyhovt, ale ani je rezolutn odmtnout. Zpotku doufal, e se vyhne rozhodnmu kroku tm, e bude konen e en stle odkldat. Bylo zvykem, e nov zvolen pape vydal breve, v nm udlel odpustky misionm. Tato povinnost pivedla Klimenta do svzeln situace. Nemohl chvlit misionskou innost Crkve, ani by se zmnil o jezuitech, a proto se odv il napsat: "Do potu tchto horlivch apo tol zahrnujeme i eholnky, nle ejc k Tovary stvu Je ovu, a zvl t ty, kter n milovan syn Lorenco Ricci ur pro toto dlo v tomto roce i v letech nsledujcch ve v ech provincich Tovary stva. Velice

tou me podpoit a rozmno it ty duchovn milosti, je jsou vlastn tmto eholnkm, jejich zbo nost, energii a horliv odhodln." Tato slova vyvolala vbuch. Choisel, kter se a dosud sna il zachovat zdn sladk srdenosti, zaal vt. "Kdo tedy zvtz v tomto boji - ptal se. Krlov nebo jezuit?" Bernis se ho sna il uklidnit. Uji oval ho, e nepochybn zvtz krl. Jezuit budou zcela jist znieni, je v ak teba pamatovat na to, e pape mus tuto partii rozehrt opatrn. Je teba brt ohled na katolick mnn a celm svt. Je teba dt pape i as. V souasn chvli bude nejrozumnj spokojit se s pape ovm slibem, e Tovary stvo zlikviduje. Pokud jde o Francii, Ludvk XV. se s tm spokojil. Kliment mu 30. z poslal dopis, jm potvrdil sv rozhodnut. Rozilen Karla III. panlskho v ak vzrostlo do t mry, e hraniilo se lenstvm. Aby ho uklidnil, napsal mu Kliment 30. listopadu list, v nm sm sebe dky sv slabosti a nerozumnosti velice pon il. "Shrom dili jsme dokazuje v nm alostn - v echny dokumenty nezbytn ke zformulovn motu proprio, s nm jsme ji vyjdili svj souhlas. Chceme jm ped celm svtem zdvodnit, jakou moudrost projevila Va e Krlovsk Milost, kdy vyhnala jezuity jako podncovatele neklidu a vzpoury." Poslnm tohoto dopisu pape dokzal, e je zcela bezmocn proti pokusm o vydrn. Zachvtila ho takov panika, e se u nedalo mluvit ani o jeho zdravm rozumu, nato o njak neomylnosti. Obval se, e bude otrven, nevdl v ak pesn km, jestli jezuity nebo panovnky. Choisel se o jeho obavch vyjdil jako o pohrdn hodn panice lence. Kliment, posedl touhou po smrnm vye en cel zle itosti, poruil Marefoschimu, zavilmu nepteli Tovary stva, aby pipravil text breve o kasat. Ten mu v ak sdlil, e vc je komplikovanj , ne se pedpokldalo. Pape ji tedy odkldal z roku na rok a ve snaze usmit si krle Karla, uinil mu potupn nvrh, e kanonizuje lenho megalomana Palafoxe. Karel u v ak neml dost trplivosti na dal odkldn konenho e en a po adoval okam itou a plnou kasatu Tovary stva. Do ma poslal jako svho velvyslance neprosnho lovka jmnem Florida Blanca. Ten dal pape i zcela jasn a srozumiteln na vybranou - bu zlikviduje Tovary stvo, nebo panlsko odpadne od Crkve. Kdyby Klimen bval byl ml o nco vce odvahy a rozumu, byl by si vzpomnl, jak byla v eobecn reakce na Karlovu dosavadn protijezuitskou kampa. Kdyby si bval byl uvdomil, jak je Karel zbabl a nepopulrn, polo il by si otzku, zda je skuten schopen splnit sv hrozby. Ve panlsku mlo pape stv vt autoritu ne monarchie a pape ml mt tolik odvahy, aby se o ni opel. Kliment v ak odvahu neml. Prosil pouze o odklad do doby, ne zeme Ricci. Florida Blanca nechtl ekat a vynutil si na pape i breve u v roce 1773. "Nedostal, ale vytrhl ho z pape ovch rukou" - jak se vyjdil jist tehdej diplomat. Florida Blanca hrozil pape : "Zveejnm dopis, kter jsi poslal krli, a zostudm t tak." Pape tomuto vydrn ustoupil. Bourboni byli ve sv opozici vi pape i jednotni a jemu jako jedin nadje zstvalo pouze Rakousko a Marie Terezie. Marie Terezie byla jednu dobu pznivkyn Tovary stva, ale jej syn Josef II. byl naka en zsadami encyklopedist stejn siln jako zpadoevrop t panovnci. Marie Terezie se radji vyhbala nespravedlnosti, na druh stran v ak soudila (a dokzalo to i v ppad dlen Polska), e nen-li mo no nespravedlnosti zabrnit, pak i ona mus dostat svj dl z koisti. "Elle pleurait et prenait." A stejn uva ovala i pokud lo o jezuity.

Kdyby to zviselo jen na n, nebyla by jezuitsk d likvidovala, ale kdy u ml bt zlikvidovn, jej jedinou starost bylo, jak zskat jeho majetek. Dne 16. srpna 1773 se pape v synovec a tajemnk Macedonio, kter byl pozdji voln k odpovdnosti pro zproneven majetku Tovary stva, objevil v kostele Gesu a oficiln uvdomil generla o pape skm breve. V ichni jezuit, dokonce i starci a mrzci, se tam museli shrom dit, a bylo jim oznmeno, e jsou propu tni. 17. srpna byl Ricci vyzvn, aby se dostavil do Anglick Koleje, kde byl dle ne msc dr en v domcm vzen. Pak byl spolu s nkolika dal mi jezuity pemstn na Andlsk Hrad, kde strvil dal dva roky. Andretti, hlavn inkvizitor, proti nmu vedl podrobn a brutln vy etovn. Nena el v ak dnou zminku, na n by mohl postavit obvinn, a jednu dobu se zdlo, e bude Ricci propu tn na svobodu. Florida Blanca v ak proti tomu oste zakroil a Ricci nakonec zemel ve vzen dne 24. listopadu 1775. Ti z jeho spolubrat, kte ho pe ili, byli propu tni, s vstrahou, aby se ani slovem nezmnili o tom, co pro ili ve vzen. Na obranu Klimenta XIV. se asto uvd, e on sm ve svm breve "Dominus ac Redemptor" jezuity z nieho neobviuje, e pouze pipomn to, z eho je obviovali jin. To je sice pravd, Kliment v ak ta obvinn pedkld takovm zpsobem, kter v ka dm, kdo je te, vyvolv dojem, e jim pape v. Nejt m z uvedench obvinn je, e kdekoliv se jezuit za svho psoben objevili, propukaly nesvry a rozepe. Kliment se v ak ani slovem nezmiuje o tom, e v prbhu poslednch dvouset let byli prv pape ov pedmtem nejrznj ch tok a e jezuit se dostvali do spor prv proto, e hjili pape e. Jsa sm pape em, ml se o tom zmnit alespo ze slu nosti. Breve je psno tnem rozpait zbabl opatrnosti, v stylu "Hur na Uri e". Krl Pombalv, kter byl jen s velkmi obt emi a za cenu pokoen se ma odvrcen od svho myslu odtrhnout se od Crkve, je v breve nazvn "na m synem v Kristu, nejvrnj m krlem portugalskm". V okam iku, kdy zasazuje smrteln der, Kliment k: "Domnvme se, e se nm dostalo pomoci skrze ptomnost a vnuknut Ducha Svatho." Kardinl Antonelli, prefekt Propagandy, ve sv zprv, podan Piu IV. po Klimentov smrti, p e: "(Breve) svou formou i argumentac pomj ve ker prvo, je zalo eno na fale nch obvinnch a hanebnch pomluvch. Obsahuje mnoho rozpor, napklad ve zmnkch o slavnostnch i soukromch slibech. Kliment XIV. pou il takov moci, jako dn z jeho pedchdc, a zanechal pochybnosti ve vcech, kter mly bt objasnny. Motivy a argumenty, na n se breve odvolv, leze vzthnout i na v echny ostatn dy a zd se, e smuj ke znien jich v ech. Bez udn dvod ru mnoh bully a konstituce, kter Crkve pijala a uznv. Z toho v eho lze vyvodit zvr, e breve je neplatn a nezavazuje nikoho k poslu nosti." Nen snadn najt pro Klimentovo jednn polehujc okolnosti. Neexistovaly-li dkazy viny, tm nespravedlivj bylo vyknout ortel. Klimentovo jednn je hodno pohrdn a dn apologeta je nem e omluvit. Pius XI. je v na em stolet odsoudil bez vhrad a nazval je "bolestnou strnkou v djinch". Historikov je v ak vt inou posuzovali s nezaslou enm pochopenm a shovvavost. Antikatolicky orientovan historikov maj tendenci se domnvat, e pes urit nechutn podrobnosti byla kasata Tovary stva, jako to zloinn organizace, douc. Na druh stran historikm, kte byli sami jezuity, zvl tn zvazky Tovary stva vi pape stv brnily vyjadovat se pke dokonce i o takovm

pape i, jakm byl Kliment. O platnosti ortelu v ak nelze pochybovat. Spory vyvolan reformac zpsobily - jak se asto dokazuje - e mnoho lid dosplo k pesvden, e ve sporech mezi kes any nelze doshnout neochvjn jistoty, spory o slova jsou proto neplodn. A pesto, e by snad bylo douc, aby nrod vyznval njak nbo enstv, sp n rozvoj Anglie svd o tom, e stty s nrodnm nbo enstvm jsou na tom lpe. Takov byly v t dob nzory evropskch panovnk a svtskch vld. Byly to nzory, k nim se bylo mo no hrd hlsit, teba e pi hlub analze se mohlo zdt, e jsou ponkud povrchn. A pesto nemohou ospravedlnit krutost a podlost aktu kasaty Tovary stva, lze jimi vysvtlit fakt, e nkte lid byli z vnitnho pesvden zaujati proti jezuitm. Pape v ak byl ve zcela jin situaci. U z titulu svho adu nemohl teologick spory pova ovat za malichern a zbyten. Mohl se na rozdl od svch pedchdc domnvat, e zjmy katolicismu je teba brnit, e v ak jezuit nena li ten prav zpsob obrany. Mohl argumentovat tm, e Tovary stvo sice v minulosti prokzalo Crkvi mnoho u itench slu eb, ta doba v ak u minula, a proto bude lep je zru it. Takov postoj by se dal logicky zdvodnit, teba e ne ve v ech detailech uhjit. I kdyby se v ak dalo ospravedlnit pape ovo jednn, pokud jde o samotnou kasatu, v dnm ppad nelze omluvit pronsledovn len Tovary stva, kte mu slou ili dlouh lta, kdy je je t uznval a cenil, kte se nedopustili nikdy dnho zloinu a kte nepodnikli nic na svou obranu, kdy byla provdna kasata. Pronsledovn Ricciho a jeho druh ulplo na Klimentov jmn nesmazatelnou hanbou. Vsledek v eho byl neoekvan a paradoxn. Zdlo se, e jedinou vc, kter petrv, bude monarchie, svtsk stt krl-filozof. Jezuit mohli zaniknout. I samo pape stv - jak se mnoz domnvali mohlo zaniknout. Dokonce i sm pape se mohl domnvat, e jeho existence zvis na tom, zda si usm monarchistick stty. Neminulo v ak ani tvrt stolet a padla hlava francouzskho krle. V ichni panovnci, kte pronsledovali jezuity, ztratili sv trny. Pape stv petrvalo a dky pronsledovn, jemu bylo vystaveno, zskalo zpt ctu a v nost, kterou ztratilo bhem svch pokus o smr se svtskou moc. A kdy uplynulo tyicet let, Tovary stvo Je ovo, kter bylo podle mnn svtskch vldc znieno na vn asy, se pozvedlo z prachu a znovu zaujalo sv msto v katolickm svt. 9. kapitola PECHODN OBDOB Klimentv in byl v podstat podzenm se svtsk moci, proto i uvdn breve do ivota zviselo do znan mry na vli svtskch vldc. Dle it byla okolnost, e kasata nebyla potvrzena bullou. Bulla m toti obecn zavazujc platnost. Breve v ak plat pouze v tch zemch, kde je zveejnno orgny svtsk moci. V Portugalsku bylo breve veejn peteno za doprovodu dlovch salv. Tanucci v Neapoli a Karel III. ve panlsku v ak veejn ten breve nepovolili, nebo se v nm tu a tam objevila slova chvly na jezuity. Ve Francii byla vlda pro zveejnn breve, ale pa sk arcibiskup Beaumont se odv n postavil proti tomu, nebo byl zaplenm obhjcem jezuit. Ve v ech tchto zemch v ak skutenost, zda bude breve zveejnno, nemla dn praktick dopad, proto e jezuit z nich stejn u byli vyhnni, a proto ani kasata jako takov u v nich pro praktick ivot nemla valn vznam. Ukzalo se v ak, e spor, kter vznikl ve Francii, je dost zva n vzhledem k pkrosti slov, jimi arcibiskup reagoval

na kasatu. Byla to snad nejostej odpov, jakou se kdy njak arcibiskup odv il dt pape i. Arcibiskup de Beaumont psal: "Breve nen nim jinm, ne li osobnm a soukromm soudem. Na e duchovenstvo se mimo jinm pozastavilo nad neobvyklou, nenvistnou a nepimenou charakteristikou bully "Pascendi munus", vydan Jeho Svatost Klimentem XIII., jeho pamtka zstane nav dy ist a neposkvrnn a kter tuto bullu za ttil v emi nle itmi formalitami, jak je toho teba a dokument tohoto druhu. Breve v ak tvrd, e bulla se nejen rozchz s pravdou, ale e navc byla sp e "vynucena" ne zskna. Tato bulla v ak m plnou platnost usnesen v eobecnho koncilia, nebo byla zveejnna teprve pot, co se Svat Otec seznmil s mnnm v eho duchovenstva i v ech svtskch vldc. Duchovenstvo vyslovilo Svatmu Otci jednomysln souhlas a dalo, aby byla bulla uvedena do ivota. Bulla byla vypracovna a vydna nle itm zpsobem, v emi zvyklostmi po adovanm a pimen slavnostnm." A pokraoval odv nm obvinnm pape e ze l i: "Pomjme, Svat Ote, jednotliv osoby, kter bychom snadno mohli jmenovat - a mezi tmi, kte byli zapleteni do tto zle itosti, byly jak osoby stavu svtskho tak duchovnho. Jejich charakter, spoleensk postaven, nzory a city - o nich samotnch ani nemluv - jsou tak mlo hodny cty, e ns opravuj k vysloven oficilnho a rozhodnho soudu, e breve, kterm bylo zru eno Tovary stvo Je ovo, nen nim jinm ne nepodlo enm a zhoubnm odsouzenm. Nepin slvu tiae a po kozuje slvu Crkve, jako i rozkvt a zachovn prav vry. A co vce, Svat Ote, s hrzou jsme zjistili, e toto zhoubn breve zahrnuje slovy nejvy chvly osoby, jejich jednn Kliment XIII., blah pamti, nikdy nechvlil ani neschvaloval. Prv naopak, on pova oval za svou povinnost tyto osoby pehl et a chovat se k nim nanejv rezervovan." V zemch, kde byla vlda v rukou protestant, nebyl osud jezuit tak tvrd, jako v zemch katolickch. V Americe byli samozejm vypuzeni ze panlskch a portugalskch koloni a tak z zem francouzskho, z Luisiany. Kanada v ak deset let ped kasatou pe la zpod nadvldy francouzsk do rukou Anglie. Tamj katolci ili mnohem svobodnji ne jejich katolit souasnci v Anglii. Biskup Quebecu, Monsignore Briand, odmtl breve zveejnit a britsk guvernr Carleton jeho rozhodnut podpoil. Americk kolonie podlhaly v t dob je t Velk Britnii, proto tam jezuit nemli zorganizovnu provincii. V Marylandu a Pensylvnii v ak ilo devatenct jezuit. Biskup Challoner, apo tolsk vik v Londn, jim napsal chladnm tnem dopis, v nm ji pikzal, aby se zaadili mezi svtsk duchovenstvo. bylo by v ak od nich nerozv n uposlechnout pkazu, rozejt se a zanechat katolickho psoben v kolonii. Vzdali se pouze svho zvyku u vat oznaen SJ, ale v echno ostatn zstalo pi starm. Podobn si ponali i jezuit v Anglii. Tehdej britsk trestn prvo nedovolovalo katolickm kn m, jezuitm ani ostatnm, aby vyuovali. Anglit jezuit proto mli svou kolu v St Omer ve Francii a anglit katolci tam poslali sv syny na vychovn. Kdy byli jezuit z Francie vyhnni, Anglian, kte tam pracovali, odjeli s ostatnmi a dostali se pes belgick hranice na zem, kter se v t dob nazvalo Rakousk Nizozem. Usadili se v Bruggch a setrval v nich dokud Marie Terezie je t trpla jezuity na svm zem. Av ak po kasat Tovary stva, k n se pipojila i ona, museli Bruggy opustit. toi t jim poskytl k n biskup z Lioge, kter zstal jejich pznivcem i po kasat. Tam jezuit vedli dl svou kolu pod nzvem "Gentlemen from

Liege". Kdy po vypuknut francouzsk revoluce obsadili Nizozem Francouzi, museli jezuit znovu utkat. Ode li do Anglie, kter se tentokrt uvolila je pijmout. Usadili se ve Stonyhurstu v Lancashire, kde pobvaj doposud. Pokud jde o jin zem, Polsko dlouho nechtlo breve pijmout, stejn jako katolick kantony ve vcarsku. Ale zemmi, kter jezuity pijaly nejlaskavji a breve rezolutn zavrhly, bylo Prusko Bedicha Velikho a Rusko carevny Kateiny. Dnes pova ujeme tm za truismus tvrzen, e snaha usmit si neptele nevede obvykle k dosa en mru. V nkterch ppadech je sice rozumnj uzavt dohodu s protivnkem, kter si tak peje mr. Chceme-li si v ak usmit protivnka, kter usiluje o na e znien, pak tm, e mu ustupujeme a dme najevo svj strach, dodme mu jen odvahy k dal m tokm. Protivnci Klimenta XIV. byli lid, kte se sna il zniit katolickou Crkev ve v ech jejch formch, vytvoench tradic, kter byl Kliment povoln ste it. Neptel Crkve pova ovali zle itost s kasatou za dle itou nejen proto, e odstranila jim nepohodln jezuity, ale tak proto, e Kliment se v n projevil jako zbablec a zrdce. A u si o tom nezainteresovan mohli myslet cokoliv, Karel III. a Pombal oceovali Klimentovo pochlebovn, stejn jako ur ky, jimi zasypval jezuity. Mlo pro n vznam prv proto, e vdli, jak je neupmn. Bylo to voln o milost lovka, zachvcenho hrzou. A tito neltostn lid potebovali mt jistotu, e dok vzbuzovat strach, a proto ani nemus mt s nikm slitovn. D'Alembert psal o Klimentov kasat jezuit: "Tato smlouva velice pipomn smlouvu mezi ovincem a vlky: prvnm lnkem se ovce zavazuj, e vydaj vlkm ovck psy, kte je hldaj." Klimentovi jeho stupky nepinesly k en mr. Prv naopak, kdy jeho neptel vidli, e maj co do inn s lovkem vystra enm, kter se nezm e na odvetu, vzrostla jejich drzost neslchanou mrou. V samotnm m byly po ulicch beztrestn rozhazovny protipape sk letky, lid podali na veejnch prostranstvch blznovsk parodie na m i svatou a jin crkevn obady. Kdy Josef II. vidl, kterm smrem vane vtr, pipojil se i v Rakousku k boji proti Crkvi, vedenmu bourbonskmi krli, a za el v nm je t dl ne oni svm po adavkem, aby se rakousk Crkev pln poddila sttu, a plnm zavrhnutm autority ma. Hodnosti msk Kure pova oval Klimenta za lovka hodnho pohrdn a odmtali s nm mluvit. Po vydn svho breve il Kliment je t tinct alostnch msc a zemel 22. z roku 1774. O poslednch dnech pape ova ivota a o pin jeho smrti kolovaly dv domnnky. Pokud jde o tu prvn, o n ani nestoj za to se bl e zmiovat, a to, e pape byl otrven jezuity, i nejzavilej jejich neptel uznali, e je sm n. Jezuit nemli absolutn dnou mo nost spchat tento zloin a neexistuje tak ani ten nejmen dkaz, e k nmu kdy do lo. Av ak sm fakt, e podobn domnnka mohla vzniknout, vypovd mnoho o atmosfe chorobn hysterie, kter tehdy panovala a jej zbytky petrvvaj dodne ka, nebo stle je t existuj lid, kte zcela instinktivn pipisuj jezuitm (jejich dajnm intrikm) odpovdnost za v echny katastrofy, kter se na svt dj. Pokud jde o tu druhou, e v poslednm roce Klimentova ivota do lo k naru en jeho du en rovnovhy, ta se zd bt mnohem pravdpodobnj , nebo v t dob vldcov astji ne kdykoliv jindy ztrceli du en rovnovhu. Jsou jist podezen, kter mluv v jej prospch. A nejzva nj jsou svdectv obou Klimentovch nstupc. Pia VI. a Pia VII. Je obt n rozpoznat, kdy a jak se neschopnost mn v du evn chorobu.

Na celm zem Itlie s vjimkou ma vzrostla v dsledku pdu jezuit odvaha jejich neptel-jansenist. Podporoval je Franti ek, velk kn e tosknsk a bratr csae Josefa II. Jansenist se domhali toho, aby v Itlii byly vyhl eny tyi Galiknsk lnky a aby v echny formy patrontu pe ly z rukou duchovnch do rukou osob svtskch. Sv po adavky formulovali oficiln o dvanct let pozdji v roce 1788 na synodu v Pistoli. Pius VI. je rezolutn zamtl, ale dokud il Kliment, v m se proti nim neodv il pozvednout jeden jedin hlas. Po neobvykle dlouhm konklave, kter trvalo tyi msce, byl pape em zvolen kardinl Braschi z Ceseny; pijal jmno Pius VI.. Zaal hned provdt opaten na zchranu zbytk Crkve, kter po sob zanechal Kliment. Jeho prvn starost bylo zabrnit roztr ce s Rakouskem. Za tm elem podnikl osobn cestu do Vdn v roce 1782. Josef II. ho pijal srden, jeho ministr Kaunitz se v ak k nmu choval neobyejn hrub a pape sk mise nedoshla doucho spchu. Josef slbil, e bez pedb n domluvy s mem neuin nic, co by mohlo po kodit prva Apo tolsk Stolice nebo Crkve. Ale kdy doprovzel pape e na jeho zpten cest a ke kl teru v Marianbrunnu, zru il tento kl ter pohrdav ji hodinu po Piov odjezdu. Souasn v ichni ti duchovn elektoi, arcibiskupov Mohue, Trevru a Kolna prosadili ve svch dieczch Febroninsk konstituce, kter popraly ve ker pape sk prva patrontu. V dsledku podivn souhry okolnost se o zchranu katolicismu v Nmecku zaslou ila francouzsk revoluce. Strach pivedl nmeck katolky k pesvden - k nmu mli dojt rozumnm uva ovnm - e nejvt m nebezpem je pro n totln revoluce, kter vezme tokem bohatstv a privilegia arcibiskup bez ohledu na to, zda zstanou ve spojen s mem i nikoliv. Tv v tv tto hrozb uznali, e bude vhodnj , kdy zstanou jednotni. V Portugalsku se situace zmnila je t ped propuknutm velk francouzsk revoluce. V roce 1777 zemel krl a krlovna Marie, kter nastoupila po nm, se dozvdla, e Pombal se astn spiknut, jeho clem bylo svrhnout ji z trnu. Odvolala ho z funkce, po em nsledovalo otevrn jeho vzen. Vy lo najevo, e v nich ivo na osmset lid, pslu nk v ech spoleenskch vrstev. Nkte z nich strvili v ali celch osmnct let, ani proti nim bylo vzneseno njak konkrtn obvinn. ili tam v podmnkch pmo nelidskch. Mezi vznnmi bylo tak edest jezuit. Pohled na tyto alostn lidsk trosky siln zapsobil na veejnost a vyvolal prudkou vlnu pobouen proti Pombalovi; ten byl nucen skrt se na venkov, jinak by ho davy rozspaly. Na prosbu otce Guzmana, poslednho asistenta Tovary stva, jednoho z uvznnch, ktermu bylo v dob propu tn ji osmdest let, dala krlovna znovu pro etit udlosti roku 1758, kter mly za nsledek uvznn jezuit. Jezuit byli shledni "zcela nevinnmi" a Pombal by odsouzen k "pkladnmu potrestn". Rozsudek v ak nebyl vykonn na zklad rozumn vahy, e jeho odsouzen k trestu smrti nebo uvznn byl mohlo vzhlede k jeho pokroilmu vku vyvolat mezi lidmi jist sympatie k jeho osob. Zemel na malomocenstv v roce 1782. Jezuit se v souladu s rozhodnutm kasaty stali svtskmi kn mi. S nktermi z nich napklad s Riccim, se zachzelo velmi ne etrn: v nkterch zemch, jako napklad ve Francii, nespravedlnost s jakou s nimi jednali, pramenila ze zvisti. Pesto, e dov sliby jezuit pestaly v okam iku kasaty platit, francouzsk parlament se na n odvolal, aby mohl popt platnost zvt, kdyby jim jejich pbuzn chtli odkzat njak ddictv. Na mnoha mstech se v ak snadno a rychle pizpsobili

ivotu svtskch kn a vt inou ili takka stejnm zpsobem, jako ped kasatou. Nyn tak, kdy byli svtskmi kn mi, jim nic nebrnilo v tom, aby pijmali crkevn funkce a hodnosti. Mnoz z nich se stali biskupy. Oba prvn pedstavitel americk hierarchie, Carroll a Neale, byli jezuity. Crtineau - Joly ns informuje, e na sklonku 18. stolet bylo v Evrop dvacet jedna bvalch jezuit biskupy. Jako vdci, astronomov, uitel a veejn pracovnci byli nyn nemn u iten, ne pedtm, kdy byli je t jezuity. A kdyby bvali byli ve chvli kasaty v ichni zanechali v eho, emu se dosud vnovali, v Evrop by citeln poklesla rove vchovy a vzdln i vdeckho rozvoje. Mnoz z nich, zvl t v i a v Itlii, dili nadle stejn koleje a observatoe jako dv, s jedinm rozdlem, e se u nenazvali jezuity. Nejeden z nich zaujmal vznan postaven v ivot sv vlasti. Kdy byly ve Francii svolny Generln Stavy, mezi jejich leny byli nejmn tyi bval jezuit. V zmoskch zemch, v n, Africe a Indii se nepodailo breve ani veejn vyhlsit ani kontrolovat, jak je dodr ovno. Odsunut jezuit z tchto zem by znamenalo katastrofu bez jakhokoliv pozitivnho inku, kter by ji alespo sten vyva oval, jezuit proto pokraovali ve sv prci, ani by hledali jin prvn status. Nepijmali v ak samozejm nov leny. V zemch, v nich byly vldy schopn uvst breve do ivota a vytvoit tak vakuum, byly nsledky alostn. Southey ve sv "History of Brazil" p e: "Ani cel stalet nemohou napravit zlo zpsoben vyhnnm jezuit ze zem. Jezuit byli ochrnci pronsledovan rasy, orodovnky milosrdenstv, tvrci civilizace a trplivost, se kterou sn eli nezaslou en utrpen, svd o chvlyhodnch rysech jejich charakteru." 1) V t dob probhalo prv dlen Polska mezi jeho sousedy. Je proto pochopiteln, e polsk vlda nemohla jezuitm poskytnout potebnou pomoc. Zpotku polsk krl odmtal breve zveejnit. Dky tomu si jezuit je t njakou dobu udr eli sv pozice a majetek. Nakonec v ak z toho mli vc kody ne u itku. Kdy toti potom bylo Tovary stvo v Polsku rozpu tno a jeho lenm bylo piznno odpovdajc od kodn, polsk vlda u v t dob nedisponovala potebnmi prostedky, z nich by jim je mohla vyplatit. Zaleski (jde nepochybn o otce S. Zaleskho, autora dla "Jezuit v Polsku" aj.) cituje dopis, kter poslal sto pt jezuit poslednmu polskmu krli: "Chce bt Polsko, odedvna proslul svou lidskost, jen vi nm tak krut? Dopust , Bohem pomazan krli, abychom my, sta uitel polsk mlde e, museli na ulicch ebrat o chlb, v hadrech, vystaveni ur km? Strp , aby se k ne tst na vlasti pipojily na e slzy a n nek, k nim ns dohnj kivdy a nedostatek, ke kterm jsme odsouzeni? Dovol , aby na e vlast byla obvinna z nelidskosti za to, e nm odpr prostedky na ivobyt? Ji dost bolesti nm zpsobila ztrta na eho Tovary stva, toho, co bylo v tomto asnm ivot nejdra a nejbli na im srdcm, pro nm tedy pidvat je t dal utrpen? Neslituje se nad na m osudem a neposkytne nm zaopaten? Nedohnj ns k zoufalstv tmto novm utrpenm." Kasata jezuit znamenala zcela jist pelom v djinch Crkve. Katolci mli v dycky sklon peceovat vnj toky proti Crkvi. Ze samotn podstaty Crkve v ak vyplv, e mus mt v dycky siln neptele. Ignc a dokonce sm Kristus kladli na srdce tm, kte je chtli nsledovat, e by mli bt znepokojeni, jestli e je del dobu pestane pronsledovat nenvist svta. Skuten nebezpe nehroz tehdy, kdy je kes anstv vystaveno silnm tokm zven, ale tehdy, kdy ho jeho vlastn zbran nedostaten brn. Ke kasat do lo ne proto, e proti jezuitm

zatoili bourbon t krlov, ale proto, e je opustilo tolik crkevnch hodnost a nakonec i sm pape . A opustili je ne proto, e je opustilo tolik crkevnch hodnost a nakonec i sm pape . A opustili je ne proto, e by se jezuit zpronevili svmu povoln - jakkoliv by se dal posuzovat ojedinl ppad otce La Valette - ale prv proto, e mu zstali vrni. Za vldy Klienta XIV. za lo pape stv v zaprn Krista tak daleko, jako svat Petr ne zakokrhal kohout. Kasata jezuit byla katastrofou pro Evropu, ale mnohem vt katastrofou byla pro zem mimoevropsk. Jak u jsme ekli, na zatku bylo kes anstv peneseno do Evropy. V 16. stolet zaali Evropan podnikat cesty na jin kontinenty. Ti, kte se tchto vprav astnili, byli vt inou dobrodruzi, jejich jedinm clem bylo vykois ovat pvodn obyvatelstvo Asie a Afriky a jeho osud jim byl lhostejn. Jedin, kte pichzeli do tchto zem, aby pin eli dobrodin, byli misioni. A mezi misioni tvoili znanou vt inu jezuit. Kdyby byla jezuitm poskytnuta potebn pomoc, evropsk expanze se mohla stt souasn expanz kes anstv. Msto toho jim v ak neustle byly kladeny do cesty nejrznj pek ky a nakonec byli zlikvidovni. Nevyhnutelnm dsledkem toho bylo, e mimoevropsk svt vidl v Evropanech sv neptele. A nyn msto bratrstv mezi lidmi existuj rasov rozpory, kter ohro uj samotnou existenci lidstva. Rasov boj, kter ovld cel svt, je do znan mry nsledkem kasaty jezuit - pinejmen m natolik, jako kterkoliv jin initel. Je s podivem, e dvma panovnky, kte jezuity nejvydatnji podpoili a jim jezuit vd za pe it obdob kasaty, byli prusk krl Bedich Velik a rusk carevna Kateina Velik. Nejprve se pokusme nastnit, co vlastn udlali, a potom, co je k tomu vedlo. Zanme Bedichem. Prusko bylo ve chvli, kdy nastoupil na trn, sttem tm zcela protestantskm. Dky vtznmu ukonen vlky s Rakouskem ovldlo Prusko Slezsko, kter dosud patilo Rakousku a jeho obyvatelstvo bylo katolick. V dsledku prvnho dlen Polska zskalo je t dal katolick zem. Bedich sm byl volnomy lenk, nbo enstv mu bylo lhostejn; nechtl si komplikovat konsolidaci pomr v nov nabytch zemch prosazovnm politiky nbo ensk diskriminace. Slez t katolci i slez t jezuit stli po dobu vlky na stran Rakouska. Bedich se rozhodl, e vyu ije Josefova antikatolickho febroninstv a uk e, e Prusov budou s katolky zachzet mnohem lpe ne Raku an. A zatmco ostatn jezuity vyhnli, on jim svil do rukou vchovu katolick mlde e na svm zem. Potal, e kdy poskytne jezuitm toi t, m e oekvat, e vychovaj z jeho katolickch poddanch loajln poddan Pruska, kte nebudou tou it vrtit se pod vldu Rakouska. Jezuit, kte se ocitli v tak nezvidnhodn situaci, ochotn pijali jeho nabdku. Krtce ped totln kasatou Tovary stva dal jeden z jezuit, otec Pinto, Bedicha, aby se prohlsil za protektora Tovary stva. Otec Ricci v ak uv il, e uchlit se pod ochranu protestanta, znmho svmi volnomy lenkskmi nzory prv ve chvli, kdy v ichni odprci jezuit prohla uj, e Tovary stvo nen katolick, by znamenalo dt neptelm do rukou vra ednou zbra. Ricci proto otce Pinta pokral za jeho nerozv nost. Bedich pochopil pravou pinu tohoto jeho kroku a neupustil od svho zmru pivst jezuity do Pruska. Breve v souladu s podmnkami jeho vyhl en platilo, jak u jsme si ekli, pouze v tch zemch, kde bylo zveejnno. Bedich oznmil v em katolickm duchovnm na zem svho sttu: " dme vs laskav,

abyste podnikli v emo n opaten, aby tato bulla nenabyla platnosti (ne lo vlastn o bullu v pravm slova smyslu, breve se ponkud li od bully). "Doporuujeme vm, abyste toto nazen psn dodr ovali a okam it ns uvdomili v ppad, kdyby se njac ciz duchovn pokou eli propa ovat tuto bullu na zem na eho krlovstv." Hned po vydn breve, 13. z 1773, poslal svmu vyslanci v m psemn pkaz, aby sdlil Klimentovi jeho rozhodnut: "Pokud jde o zle itost s jezuity, rozhodl jsem se ponechat je na zem svho sttu tak, jak doposud". Sv rozhodnut odvodnil tm, e jedna z podmnek vratislavsk dohody, potvrzujc postoupen Slezska Prusku, ho zavazuje k tomu zachovat v zemi nbo ensk status quo, a dodal prohnan, e je zvykl plnit dan sliby (co bylo celkem vzato dosti vzdleno pravd), a proto e je protestant a ne katolk, nen v pape ov moci zabrnit mu, aby jednal tak, jak jedn. V nsledujcm roce Kliment zemel a jeho nstupcem se stal Pius VI.. Pius VI. byl lovk jin velikosti ne Kliment. Oteven piznval, e Kliment se dopustil velik chyby a e on sm by byl nesmrn rd, kdyby ji mohl njakm zpsobem napravit a Tovary stvo vzksit k ivotu. Podle jeho mnn byla existence Tovary stva v Prusku prosp n, proto e jednoho dne se toto jdro mohlo stt zkladem celkovho obnoven. Po nkolika zb nch otzkch Pius VI. vyjdil svj souhlas s tm, aby jezuit v Slezsku zstali a poslal Bedichovi dopis, v nm ho ujistil, e rd pispje k sp nmu vye en cel zle itosti. Bedich napsal superiorovi ve Vratislavi, e ho potvrzuje v jeho funkci. Jist pot e psobila ve v ech jezuitskch provincich okolnost, e jezuit, kte sami nemohli pijmat biskupsk svcen, potebovali biskupa, kter by jim byl naklonn a kter by udlel svcen nov pijatm lenm. V potench letech Bedichova panovn byl takov biskup v Chemu, biskup Bayer, ale nov biskup Hohenzotten, kter nastoupil po jeho smrti, byl mn ochotn. Radil krli, aby jezuity sekularizoval a aby jim zakzal pijmat nov leny. Na to Bedich nechtl pistoupit a vyhovl Hohenzottenovi pouze v tom, e pikzal jezuitm, aby nosili odv jako svt t kn (proti emu jezuit nemli dn nmitky). Krom toho mli od t chvle nosit nzev Kn Krlovskho Institutu, kter jim zstal a do Bedichovi smrti v roce 1786, krtce ped propuknutm francouzsk revoluce. Bedichovm nstupcem se stal jeho bratranec, staromdn prusk protestant, kter nepl ani jezuitm ani volnomy lenkm. Za jeho vldy byl uinn konec tomuto jezuitskmu experimentu. Odpov na otzku, jak pohnutky vedly Bedicha k tomu, aby jednal tak neekan tolerantn, m eme z velk sti najt v tom, co u jsme si ekli: bylo to pro nho politicky vhodn. Bedich neml dn vztah k protestantismu a netou il ho vnucovat svm erstv nabytm poddanm. Jeho jedinm clem bylo upevnit co mo n nejvce moc a slu Pruska, a aby toho mohl doshnout, musel se sna it co nejlpe uspokojit jeho obyvatele. Bylo nutn dovolit katolkm, aby v mezch mo nost ili podle sv vlastn vle. A proto e v oficiln katolickch zemch Evropy v t dob panovnci omezovali svobodu svch katolickch poddanch, Bedich byl rd (vyhovovalo to jeho zlomysln povaze, a nadto upevovalo bezpenost krlovstv), e v jeho zemi se katolkm vedlo lpe, ne v zemch, ve kterch vldli jeho katolit pbuzn. On sm v emi formami nbo enstv pohrdal, nebo mu byly lhostejn - a prv proto byl tolerantn. Rakousk Josef II., kter se staral o poet svc na olti, mu pipadal sm n. kal o nm: "mj bratr sakristin". Bedich ml dky svmu sklonu k sarkasmu v oblib filozofy-encyklopedisty, souasn v ak si byl vdom

toho, e ve volnomy lenkstv se m e skrvat stejn bigotnost ba je t sm nj jako bigotnost nbo ensk. Nebudeme se pou tt do vah o tom, jak by asi sm lel a jak by zachzel s jezuity, kdyby bval byl vldl v zemi, kde by katolci tvoili vt inu obyvatelstva a kde by existoval sebemen pedpoklad, e by se jezuit mohli postavit proti v emocnmu panovnkovi. V jeho krlovstv v ak katolk nebylo tolik, aby mohli njakm zpsobem ohrozit jeho moc ve stt. Nejrozumnj proto bylo postarat se o to, aby byli spokojeni. A co se tkalo jezuit, Bedich byl natolik nestrann, e je mohl posuzovat podle jejich skutench zsluh. Nkte z nich mli tak sv chyby, ale mlde vychovvali lpe ne jin uitel. Bedichovi nevadilo, e jejich vchova byla poznamenna jistm autoritatismem, a byl natolik bystr, e si uvdomoval, e vt ina vtek a st nost, vzn ench proti jezuitm, byla dtinsky nesmysln. Kdy sly el podobn blboly z st intelektualist, pipadaly mu vrcholn sm n. Intelektualist byli Francouzi a Bedichv vztah k francouzskm intelektualistm, to byla podivn sms lsky a nenvisti. Sm byl skrz naskrz prosknut francouzskou kulturou, mluvil takka vhradn francouzsky a sv vlastn nmeck poddan pova oval za nudn nedouky. Souasn v ak byl na Francouze roztrpen, nebo ctil, e si ho nev , proto e je Nmec, a proto si nenechal ujt jedinou ple itost, kdy je mohl usvdit z toho, e pesto e se pova uj za lidi se irokm rozhledem, maj spoustu pedsudk. "Vzpome si, Pane, na otce Tourmentina psal Voltairovi - kter T vychoval a napjel sladkm mlkem mz. Usmi se s dem, kter dal Francii v poslednch sto letech jej nejvt mu e." Je t podivnj a pro jezuity nesrovnateln prosp nj byla pze, kterou jim vnovala rusk carevna Kateina. Je zajmav, e jezuity podporovali prv tito dva evrop t panovnci, kte nebyli katolky. Kateina byla, podobn jako Bedich, panovnice, kter se nectila bt vzna - nebo jen velmi voln - pkazy njakho uritho nbo enstv nebo konvenn morlky. Byla odsuzovna za to, e zavra dila svho man ela, aby se zmocnila trnu. Pvodem byla Nmka a luternka, ale bez vhn pijala pravoslav, kdy to mlo napomoci jej korunovaci. Stejn jako Bedich i Kateina nastoupila na trn v zemi, kde katolci tvoili pouze nevznamnou men inu obyvatelstva, a stejn jako Prusko i Rusko zskalo v dsledku prvnho dlen Polska st jeho zem a poet katolk vzrostl. Ani Kateina si nechtla pidlvat problmy na nov nabytm zem nbo enskou diskriminac tamj ho obyvatelstva. Nemla tak nic proti tomu, aby v och zpadoevropskch katolickch panovnk vypadala jako velkomyslnj a tolerantnj ne oni sami vi vyznavam jejich vlastnho nbo enstv. Kdyby hrozilo nebezpe, nebo chtli njakm zpsobem ovlivovat politiku sttu, kdo v, jak by bval byl jej vztah k nim v takovmto ppad - stejn tak nem eme odhadnout, jak by se v podobn situaci bval byl zachoval Bedich. Takov nebezpe v ak nehrozilo a Kateina si proto mohla dovolit bt tolerantn. Bylo samozejm nemlo tch, kte jezuity kritizovali za to, e si za sv ochrnce vybrali zrovna takov panovnky; ale tito kritici by jezuity odsoudili, a by uinili cokoliv, a jezuit nemli dn zvl tn dvod, aby podobnm kritikm vnovali pozornost. Tm, e pijali to, co jim bylo nabzeno, neporu ili dnou ze svch zsad. Pomineme-li nkolik pehnan srdench slovnch projev, jimi uinili zadost tehdej m zvyklostem, neekli nic, co bychom mohli pova ovat za chvlu nesprvnho

jednn jejich ochrnc. Bedich jezuity pivedl do Slezska. V Rusku byla situace ponkud odli n. Kdy Kateina zskala zem, kter dv nle ely Polsku, jezuit tam u dvno byli. Dlen Polskho krlovstv probhlo bez boje a vztahy mezi jezuity a polskm krlem, kter byl ochoten nsledovat vzoru ostatnch katolickch panovnk a pistoupit na kasatu, nebyly v t dob nejlep . Kateina okam it oznmila, e ve svm stt nedovol breve o Kasat zveejnit. V Blorusku zdila katolickou dieczi, jejm biskupem jmenovala Siestrzencewice, a jezuitm sdlila, e si mohou ponechat svoje tyi koleje, kter mli na tomto zem, a to v Polocku, Vitebsku, Or e a Deneburgu. Bez ohledu na kasatu provedenou pape em oznmila souasn, e ru dekret o vyhnn jezuit z carskho Ruska, kter vydal Petr Velik. Je komick, e jezuit zpotku pochybovali, jestli mohou i nadle zstat jezuity, nebo jim to pipadalo jako projev neposlu nosti vi pape i a podzen se Katein, kter odmtla zveejnit breve. Ukzalo se v ak, e Kateina chtla jezuitm ne dovolit, aby zstali jezuity, ale e je k tomu chtla pmo donutit, a oni se podvolili. Pravoslavn crkev po vala v t dob krizi. My lenkov a kulturn rove jezuit byla nesrovnateln vy ne rove pravoslavnho duchovenstva a mezi vysokmi ednky u carskho dvora se - podobn jako v zpadn Evrop ped sto lete rozmohla mda - kter ostatn nemla s nbo enstvm nic spolenho - navazovat s jezuity spoleensk styky, udr ovat s nimi korespondenci, vedenou na vysok duchovn rovni, a nav tvovat jejich koleje. Sama Kateina nav tvila v roce 1780 Polock v doprovodu svho ministra Potmkina a peliv vybran spolenosti. Na jej poest byla uspodna velkolep hostina a kolej byla slavnostn iluminovna. Nsledujcho rna carevna projevila pn zastnit se m e svat. Potom odjela do Mogileva, kde se setkala s csaem Josefem II.. V jin jezuitsk koleji vyu ila ple itosti, aby Josefovi ukzala, e v jej zemi se s katolky jedn velkomyslnji ne na zem Svatho csastv mskho a vlastn lpe ne v ktermkoliv jinm katolickm stt. Jestli e zpotku mohli mt jezuit pochybnosti o tom, zda je sprvn, aby Tovary stvo trvalo v Rusku navzdory zdnliv zjevnmu pn Klimenta XIV., po jeho smrti se v echny pochybnosti rozplynuly, nebo Pius VI. dal jasn najevo, e si nepeje, aby jezuit sv domy v Rusku uzaveli. Jestli e v ak mli tvoit organizaci, jejm kolem by bylo udr et Tovary stvo pi ivot a do doby, kdy bude moci bt obnoveno na celm svt - co si Pius VI. zcela jist pl - k tomu, aby tohoto cle mohlo bt dosa eno, nestailo, aby v n nkolik starc do valo svj ivot. Bylo nezbytn nutn zalo it novicit a viceprovincil otec Czerniewicz ho v roce 1780 zalo il v Polocku. Bourbon t velvyslanci proti tomu podali protest u Pia VI., ale pape odmtl podniknout jakkoliv kroky, aby zzen novicitu zabrnil. "Prv naopak" - k historik Zaleski. "Pius VI. vdl velmi dobe, jako ostatn v ichni v m, e Klimen vydal kasan breve proti vlastn vli a teprve po tyek letech vhn a tenic s diplomaty. A co vce, kardinlov Antonelli a Calini, pm svdkov toho, co se stalo, pedlo ili Piu VI. v jemu osobn urenm dokumentu dkazy o neplatnosti kasaty. I sm Pius patil k t skupin kardinl, kte byli proti kasat a - jak jsme si ji zmnili - hned jak se stal pape em, propustil vzn, kte byli dr eni na Andlskm Hrad, oistil jejich jmna a otce Ricciho dal pohbt se v emi poctami, nle ejcmi generlovi du. Krtce eeno, Pius VI. byl stejn jako Bedich a erny ev ze srdce rd, e se Tovary stvo zachrnilo a jeho mlen

znamenalo souhlas." 2) V roce 1782 carevna vyhovla prosb jezuit a dovolila jim zvolit si generlnho vike. Arcibiskup Sestrzencewicz, kter si chtl jezuity udr et pod svou vlastn biskupskou kontrolou, protestoval, ale Kateina jeho protest nevzala na vdom. Jezuit se se li v Polocku a dne 10. jna 1782 zvolili generlnm vikem Tovary stva otce Czerniewicze, dosavadnho viceprovincila. A Potmkin, carevnin prvn ministr, pinutil arcibiskupa, aby ustoupil. Pesto e pape Pius VI. dal jasn najevo, e nen proti tomu, aby Tovary stvo Je ovo v Rusku i nadle existovalo a aby jeho lenov ili podle pravidel du, volba generlnho vike byla mnohem npadnj m projevem existence Tovary sta, byl to fakt mnohem zva nj . Jestli e tato volba mla nkdy v budoucnu poslou it jako dkaz o petrvn Tovary stva, bylo teba, aby ji pape potvrdil. Vye it tuto zle itost nebylo snadn. Pape sk nuncius v Petrohrad Archetti byl proti rozhodnut jezuit, a po pravd eeno i mezi jezuity se na li nkte, kte je neschvalovali. Kateina v ak prohlsila, e v echno zad sama. Jistho bvalho jezuitu, ptera Benislawskho, kter po kasat z Tovary stva vystoupil, ale zstal mu naklonn, teba e se do nho u nikdy nevrtil, jmenovala Kateina velvyslancem a pikzala mu, aby neztrcel as ve Var av, ale ve Vdni aby navzal kontakt s tamj m nunciem Garampim a s ruskm velvyslancem Golicynem, kter mu mli pipravit tern pro jednn v m. Pak ml co nejrychleji pokraovat v cest a po svm pjezdu do ma se ml sna it co nejdve setkat s pape em, ani by pedtm mluvil s nkterm s kardinl. Ml prosit pape e, aby ho schvlil ve funkci koadjuktora biskupa Siestrzencewicze, aby uznal existenci jezuit v Rusku a schvlil v echno, co do t doby provedli. V ppad, e by pape jeho prosby zamtl, ml mu sdlit, e Rusko s mem peru v echny diplomatick styky. Benislawski ml tst, e ho pape pijal hned v den jeho pjezdu, 21. nora 1783. Pius neml dn nmitky, pokud lo o schvlen Benislawskho ve funkci koadjuktora, tvrdil v ak, e novicit byl oteven bez povolen. "Stalo se tak na rozkaz carevny" - odpovdl Benislawski. "Je-li tomu tak, zapomenu na ur ku, kterou jsem musel vyslechnout od biskupa" - odvtil pape . Potom se zeptal, jestli se i volba generlnho vike uskutenila na vslovn rozkaz Kateiny, a kdy ho Benislawski ujistil, e tomu tak bylo, ekl: "Nemm nic proti tomu." Zdlo se, e Benislawskho mise bude sp n, ale bourbon t velvyslanci pova ovali ti, co se stalo, za zjevnou ur ku svch pn. Po dali o audienci, aby mohli protestovat. A kdy se Benislawski dostavil k dal audienci, pape byl mnohem chladnj . Benislawski padl na kolena a prosil pape e o po ehnn. Na pape ovu otzku, co m toto gesto znamenat, odpovdl, e byl poven, v ppad, e pape zamtne jeho po adavky, peru it s mem diplomatick styky, a e tedy odj d. Pius nechtl, aby jednn vzalo tak rychl konec. Pikzal Benislawskmu, aby sv po adavky sepsal a znovu mu je pedlo il. Benislawski celou noc piln skldal traktt ponkud sofistick, v nm se sna il dokzat, e v echno, co jezuit uinili, uinili na vslovn rozkaz carevny Kateiny, a drazn opakoval, e nemli jinho vchodiska, nebo Kateina jim dala jasn na vybranou: bu jezuit zstanou, nebo v carskm Rusku nebudou vbec dn katolci. Jestli e pape jezuitm nevyhov, Kateina zane pronsledovat v echny katolky a donut je, aby pijali pravoslav. Souasn v ak - tvrdil Benislawski - Kateina "slavnostn pislbila, e se na svch katolickch poddanch

nedopust kivdy, ale domnv se, e pro n nem e bt nic hor ho, ne kdy jejich kostely pijdou o kn a jejich koly o uitele podle jejho mnn neoceniteln." Nen jist, jestli by Kateina v ppad, e by jezuit z Ruska ode li, skuten zaala pronsledovat katolky. Jej postoj, tak jak ho charakterizoval Benislawski, e je pipravena zahjit pronsledovn a na druh stran, e je hotova peovat o sv katolick poddan, se jev jako ponkud nejasn a zmaten. Pesto Benislawskho argumenty - a o to mu vlastn lo - dostaly pape e do neobyejn svzeln situace. Pape nemohl - bez ohledu na to, co by si o jezuitech myslel nebo ji pl - vystavit nebezpe, e budou pronsledovni, v echny katolky v Rusku, a kdyby to bourbon t panovnci pesto po adovali, neml by jin estn vchodisko, ne se jim vzept. "Tvoje argumenty jsou nevyvratiteln" - ekl pape Benislawskmu a ped shrom dnm kardinl slavnostn prohlsil: "Approbo Societatem Jesu in Alba Russia degentem. Approbo, approbo." Kdy otec Pignatelli dal pape e o dovolen, aby mohl odjet do Ruska a pipojit se k Tovary stvu - "Existuje-li je t" - pape ho ujistil: "Ano, existuje. A kdyby to bylo jen trochu mo n, chtl bych je roz it po celm svt." Kdy byla existence Tovary stva v Rusku definitivn schvlena, mnoho bvalch jezuit z rznch zem za dalo o pijet. Nkte z nich se vydali pmo do Ruska. Jin byli pijati jako lenov "extra provinciam" a ili podle zsad jezuitskho du v domech rozesetch po celm svt. Kateina vldla do roku 1796 a a do konce svho panovn jezuity podporovala. Pavel, jej syn a nstupce, nepli obdaen rozumem, jim byl rovn naklonn. Kdy zemel Pius VI. a pape em se stal Pius VII., otec Gruber, Pavlv vychovatel, Pavla pesvdil, aby pedlo il pape i dost o formln potvrzen existence Tovary stva v Rusku. Pius VII. tak, bez ohledu na nesouhlas nkolika kardinl, uinil bullou ze dne 7. bezna 1801 nazvanou "Catholicae fidei". O osmnct dn pozdji byl Pavel zavra dn, ale i jeho nstupce Alexandr byl jezuitm naklonn. Alexandr chtl osdlit neobydlen oblasti svho obrovskho carstv a doufal, e mu jezuit pomohou zcivilizovat nmeck kolonisty, kter do tchto oblast poslal. Rozmstil jezuitsk misie jak na baltickm pobe v okol Rigy, tak na jihu v okol Astrachan u Kaspickho moe. Tmto zpsobem byla dky existenci provincie v Rusku zaji tna n nepetr itost trvn Tovary stva, av ak bulla "Catholicae fidei" obnovila jezuitsk d pouze na zem ruskho carstv. Rozbor vztahu francouzsk revoluce a Napoleona k Crkvi by pesahoval rmec na knihy, nebo s tm jezuit nemli nic spolenho. Na druh stran v zemch na zpad bylo nemlo tch, kte se ctili bt povolni k jezuitskmu zpsobu ivota, nebo k nemu co mo n nejvce podobnmu. Povzbuzeni zprvami, kter pichzely z Ruska, zatou ili vytvoit nco na zpsob tto organizace, ne pijde den pln obnovy Tovary stva. Superior pa skho semine Jacques Andr Emery zalo il po vypuknut revoluce shrom dn Otc Nejsvtj ho Srdce. V ele shrom dn stanuli Varin a de Broglie. Tito Otcov se po njak dob usadili v Augsburgu, kde ili spolen podle zsad v podstat shodnch s jezuitskmi. V roce 1798 jim pape udlil po ehnn. V Itlii se jezuitsk d pokou el - trochu svrznm a svvolnm zpsobem - vzksit Nicolao Paccinari, postava ponkud podivn. Paccinari byl vandrovn kupec a neml dn vzdln. Na vlastn pst zalo il shrom dn, kter nazval Tovary stvo Otc vry Je ovy. Napsal do Nmecka Otcm Nejsvtj ho Srdce a sdlil jim, e na zklad vslovnho pn pape ova, kter chce, aby s ob shrom dn

spojila, se stv jejich pedstavenm, a oznmil jim, e co nejdve pijede do jejich domu, aby se v nm ujal vldy. Jeho pjezd se o nco opozdil, proto e se mezitm dostal do vzen, ale nakonec pece jenom pijel. Tovary stvo Otc Nejsvtj ho Srdce se poslu n poddilo jeho pkazm, kter v ak byly vzhledem k tomu, e se jednalo o dov dm - ponkud podivn. Hlavn draz byl kladen na intenzivn tlesn cvien. Paccinari prohla oval, e jeho hlavnm clem je "pipojit dm k jezuitsk provincii v Rusku". Zakrtko v ak vy lo najevo, e na nic takovho ani nepomyslel. Otcov Nejsvtj ho srdce ho nakonec nechali v Augsburgu a Varin, jejich superior, se vrtil do Pa e, kde zaal pracovat v mstskch nemocnicch. Otcov Nejsvtj ho Srdce byli zpotku podporovni vldou. Zanedlouho v ak do lo k atenttu na Napoleona. Ze spoluasti na spiknut byla obvinna slena de Cice, zbo n sestenice arcibiskupa z Bordeaux, a otec Varin byl podezvn, e je se slenou de Cice ve spojen. Jednu dobu se zdlo, e to bude konec pro nho i jeho druhy. Varin v ak svou obhajobou, v n se sna il dokzat, e Tovary stvo se ani v nejmen m nezabv politikou ani u itm sly a vnuje se vhradn nbo enstv a dobroinnosti, zapsobil na soudce tak dobrm dojmem, e uznali jeho nevinu, a krom toho od t chvle nebyly nbo ensk innosti Tovary stva kladeny do cesty dn pek ky. Varin v mnoha smrech pedbhl svou dobu. Do el k pesvden, e hlavnm dvodem vnitn nepevnosti spolenosti je nedostaten vzdln en. Pedmtem jeho zjmu nebyla ani tak prva en, pojman jako bezprostedn program, jako sp jejich vzdln, jeho rozsah by nakonec nepochyb uril i rozsah jejich prv. Napoleon tak propagoval urit druh vzdln dvek, v jeho chpn v ak mlo charakter v podstat vojensk, a to je t ve vt me ne vchova chlapc, piem nbo enstv mlo slou it jako prostedek kzn. Ptal se: "emu je teba uit dvata v Ecouen? Muste zat nbo enstvm se v emi jeho pkazy, se v tvrdost jeho po adavk, nbo enstvm v cel jeho svatosti. V tom nelze pipustit dn omyly a chylky. Nbo enstv mus bt nejdle itj m pedmtem ve veejn dv kole. Prv ono je nejspolehlivj m str cem matestv a man elskch prv. Ve vchov a vzdln dvek nen dle it, aby se nauily myslet, ale aby se nauily vit." To byla tm pesn kopie tch nejhor ch praktik, kter lidsk zloba pipisovala jezuitm, a Varin, hluboce prodchnut duchem skuten jezuitskm, s takovm nzorem rezolutn nesouhlasil a sna il se do vchovy dvek zavst zdravou a lidsky chpanou disciplinu. Na el dv velk spolupracovnice: Marii-Sophii Baratovou, zakladatelku shrom dn Pan Je ova Srdce, a Julii Billartovou, zakladatelku Sester Matky Bo z Namur. Dnes jsou ob tato spoleenstv dobe znma po celm svt. Ale zdaleka ne v ichni jezuit schvalovali Varinv zjem o tato ensk sdru en. Zvl t v Americe budil jejich rozvoj obavy. "V tomto ppad" psal biskup Carroll, sm bval jezuita - "se jezuit odchlili od zsad sv. Ignce, kdy do svho vlastnho spoleenstv zalenili nov ensk d." V roce 1803 Otcov Nejsvtj ho Srdce definitivn peru ili spojen s Paccinarim. Pesvdili se, e bez ohledu na to, co kal o svm zmru pipojit se k ruskm jezuitm, neml v myslu v tomto smru cokoliv podnikat. Varin, kter byl v Pa i, a jeho kolega Rozaven, kter se usadil v Londn, se rozhodli, e se spolen vydaj do ma a budou dat pape e, aby je sprostil jakkoliv zvislosti na Paccinarim. Pape , kter k nmu v t dob, podobn jako otcov, ztratil v echnu dvru, je pijal

velmi srden a ujistil je, e Paccinari se nikdy net il takov podpoe z jeho strany, jak to o sob rozhla oval. Kdy se Rozaven s touto zprvou vrtil do Londna, zjistil, e jeho cesta byla vlastn zbyten, nebo jeho druhov, kte u byli unaveni tm, jak se cel zle itost protahuje, se obrtili pmo na otce Grubera, provincila v Rusku, a po dali ho o pijet do Tovary stva, ani by ekali na rozhodnut pape e a Rozavenv pjezd. Otec Gruber souhlasil a dvacet pt otc ze zpadn Evropy - Anglie, Holandska a Nmecka bylo pijato do Tovary stva. Francouz t otcov v ele s Varinem stli v t dob stle je t mimo Tovary stvo. Ochrannou ruku nad nimi dr el kardinl Fesch, Napoleonv strc. Nebyla to protekce pli vhodn. S takovou protekc nemohli nebrat zetel na po adavky vldy a Napoleon nijak netou il vidl znovu ve sv zemi jezuity jako organizovanou slu. Av ak zhor en vztah mezi csaem a Crkv jim nakonec dodalo odvahu k inu. V roce 1807 francouz t otcov nsledovali pkladu anglickch jezuit a pipojili se k Tovary stvu. Bourbon t panovnci - ti, kte pe ili - nyn nemli u chu ani zjem prodlu ovat svj spor s jezuity. Nyn u chpali, e prv on ped tvrt stoletm znan pispl k oslaben jejich moci. Sna ili se te smit a spojit s ka dou silou, kter usilovala o znovunastolen podku, a kter mohla ovlivnit veejn mnn v jejich prospch a obrtit je proti Napoleonovi a jeho stra nm Francouzm. A jezuit byli takovou silou. Kn e Parmy, syn Karla III. panlskho, po dal jezuity, aby se vrtili do jeho kn ectv. Neapolsk krl Ferdinand IV., tak Karlv syn, rovn dal jezuity, aby se vrtili na zem jeho sttu, a pijal je s projevy velk zbo nosti, na prvn m i, kterou slou ili po svm nvratu, pistoupil s celou svou rodinou ke Svatmu Pijmn. V krlovstv Neapolskm a Sicilskm byl jezuitsk d formln restituovn bullou "Per alias". Jezuitm pokn Bourbon na smrtelnm lo i nepineslo velk u itek, nebo hned v nsledujcch letech napoleonsk vojska vyhnala Bourbony z jejich sdelnch mst a souasn s nimi vyhnala i jezuity. V echna tato lta nebyla v dnm ppad lty neinnosti, teba e d bhem nich rozvjel sv psoben pev n v nekatolickch zemch. Nkte jezuit se nespokojili svou ptomnost v Rusku, tou ili jt dl a obnovit sv misie v n. Rektorem lechtick koleje v Rusku byl otec Grassi, pvodem z italskho Bergama. V dob, kdy probhala kasata, zstal v n jist star jezuita, Louis Poirot, kter dky svm hudebnm schopnostem do el milosti u csae. Kdy se dozvdl, e v Rusku se jezuit udr eli, napsal provincilu otci Gruberovi dopis, v nm ho prosil, aby mu do ny poslal nkolik mladch jezuit. Shodou okolnost se prv v t dob chystal na cestu k nskmu dvoru rusk velvyslanec Golovkin. Nechal se pemluvit, aby sebou vzal jako leny svho doprovodu tak ti jezuity, jednm z nich byl otec Gracci. Po zral vaze bylo rozhodnuto, e pro n bude lep cestovat obvyklm zpsobem po moi, a ne pmo s velvyslancovm prvodem. Vydali se na cestu, kter v ak byla peru ovna mnoha zastvkami: ve vdsku, Dnsku, Anglii, Irsku a nakonec v Lisabonu. Tam se jim po dvoumsnm ekn podailo najt lo, kter byla ochotn dopravit je do ny. Souasn se v ak dozvdli, e prvn postaven jezuit v n je tak nejist, e by bylo lep , kdyby svou cestu peru ili a vydali se nejprve do ma, kde by svou situaci vylo ili pape i. Ale dve ne staili cokoliv podniknout, zastihla je zprva, e v n byli odhaleni njac bl e neznm misioni, kte vypracovali mapu zem, v dsledku eho csa vyhnal z csastv i v echny ostatn kes ansk misione. Cel nsledujc rok strvili

eknm v Lisabonu a nakonec museli od svho zmru, plout do ny, upustit a vrtit se do Anglie. Otec Grassi se odtud vydal do Ameriky, kde se stal presidentem univerzity Georgetown ve Washingtonu. M eme ci, e obdob kasaty bylo v jistm smru nejplodnj m obdobm v djinch du. Vlka a nedobr vztahy s katolickmi panovnky zpsobily, e se Tovary stvo nemohlo pln rozvjet v katolickch zemch, ale jezuita je schopen pracovat lpe v zemi nekatolick ne katolick. Kritici v dycky tvrdili, e tam, kde se jezuit nestvaj s odporem ze strany spolenosti, je jejich psoben pli nepru n a jejich ci se v pozdj m ivot projev bu jako buii, nebo zase jako lid bez iniciativy. Jezuitsk systm se svou zsadou "agera contra" dv nejlep vsledky mezi ky, pedurenmi k ivotu ve spolenosti, kter nem nic spolenho s jezuitskch zsadami. k, vychovan v duchu jezuitskch zsad a potom vr en do spolenosti se zcela odli nm zpsobem ivota, vyrst v atmosfe zdravho napt. O osudech jezuit v Prusku a Rusku jsme ji hovoili. V t dob se jim dailo dobe tak v Anglii. V osmnctm stolet mly v echny katolick dy, nejen jezuitsk, pod hrozbou psnch trest zakzno usadit se a psobit na zem Anglie. Anglick katolick koleje pracovaly za hranicemi a chlapci museli jezdit za vzdlnm do ciziny. Kdy v ak pozdji zaali francouz t revolucioni vlku proti Velk Britnii, pijala Anglie katolick kn s tak srdenou pohostinnost, o jak se jim celch sto pedchzejcch let ani nesnilo. Vt ina kn , kte pichzeli do Anglie, byli Francouzi, ale souasn s nimi se tam vraceli i kn anglit, uitel ze zmoskch anglickch kolej, kte sebou piv eli tak sv ky. V tto nov atmosfe se mohli jezuit v Anglii bez problm usazovat a zakldat koly. Zpotku se jak oni, tak anglick vlda domnvali, e tato situace potrv pouze do doby, ne nastane mr, a potom e se vrt do svch dom v Evrop. Vlka se v ak prodlu ovala a s n i pobyt jezuit v Anglii. V Stonyhurstu se udr eli a do roku 1815. V t dob ilo ji jen nkolik otc, kte pedtm pobvali v Liege. Anglick veejnost, nyn mnohem tolerantnj , jim umo nila setrvat v jejich sdle v Lancashire. Nemlo vznam pemis ovat anglickou kolu zptky na evropsk kontinent, a jezuit zstali v Stonyhurstu a do dne ka. Co se tk Ameriky, za anglickho panovn zde Tovary stvo nemohlo zorganizovat legln provincii, a kdy Spojen stty zskaly nezvislost, Tovary stvo u bylo zru eno. Pesto se u v dob anglick nadvldy podailo nkolika jezuitm usadit se na zem Maryland. Nezvisl stty vykroily vestou rozluky Crkve od sttu a svobody sm len, teba e ne v echny se hned od zatku dily touto zsadou. Dky tto politice stt pestal zasahovat do zle itost crkve katolick i kterkoliv jin a nebrnil jim, kdy se chtly pizvat njak d, aby jim pomohl v jejich innosti. Je pravda, e v t dob katolci ve Spojench sttech podlhali jistm omezenm - katolk napklad nemohl bt zvolen presidentem ani do jin vysok sttn funkce. V stav v ak dn prvn zkazy nebyly zakotveny. Katolick koly nesmly bt podporovny dotacemi z federlnch fond, ale ne proto, e byly katolick, ale proto, e udlen subvenci kolm jekhokoliv nbo enskho vyznn by se neshodovalo s stavou a principem odluky Crkve od sttu. V knize americkch statut nebyla nikdy dn ustanoven, namen proti jezuitm, jako takovm. Pokud jde o postaven jezuit v Americe v 18. stolet, je

zajmav, e dokud v n vldli Anglian, Crkev je podporovala a vlda je potrala, a po vyhl en nezvislosti je stt akceptoval a Crkev je zlikvidovala. V Americe v ak, podobn jako v mnoha jinch nekatolickch zemch, nebylo breve nikdy zveejnno. Katolickm biskupem byl v t dob Carrol, sm bval jezuita, a mimo to bratr jednoho ze signat "Declaration of Independence". Katolk bylo mlo a nemohli nijak ohrozit americk zzen. Doba masov imigrace obyvatel Irska a jinch zem evropskho kontinentu mla teprve nastat. Pokojnmu psoben jezuit proto nikdo nekladl do cesty dn pek ky. Ve chvli vyhl en bully, kterou bylo Tovary stvo oficiln obnoveno, ve Spojench sttech ilo a pracovalo devatenct jezuit. V roce 1805 vypukl v dom, ve kterm v Petrohrad bydlel otec Gruber, po r a on zahynul v plamenech. Generlem byl zvolen otec Tadeusz Brzozowski, kter se ve sv funkci dokal obnoven Tovary stva. Car Alexandr spdal idealistick plny rozvoje osvty na zem svho sttu a jezuit v nm mli hrt dle itou roli. Doba - pln vlench konflikt, kter vyvrcholily Napoleonovm pochodem na Moskvu v roce 1812 - v ak nebyla pzniv pro realizaci podobnch zmr a jen minimum se podailo uskutenit. Krom toho to byla, jak jsme vidli, doba, kdy i v rznch jinch zemch byla obnovovna legln existence jezuitskho du a tento fakt se carovi pli nezamlouval, nebo on by si radji bval byl pl, aby se jezuit stali Tovary stvem pedev m ruskm, aby tak Rusko mohlo ped katolickm svtem vystupovat jako pravoslavn mocnstv, kter ve vztahu ke katolkm projevuje vce velkomyslnosti ne katolit panovnci. Mimo to chtl car za phodnch okolnost zneu vat jezuit ke svm intrikm v katolickch zemch, v nich mu rozdmychvn rozm ek mohlo pinst u itek. mysly pape e Pia VII. byly zcela odli n. Pape hluboce litoval kasaty, kterou pova oval za zhoubn omyl Klimenta XIV. Podle jeho mnn to byl in po v ech strnkch ne astn. Klimen pistoupil na kasatu proti vlastnmu pesvden, v marn nadji, e tm doshne smru s bourbonskmi panovnky. Pipravil se tak o sv nejsilnj spojence v boji proti po adavkm svtsk moci. Ale ani vldnouc panovnci kasatou nic nezskali, prv naopak, dostali brutln ponauen, kter nepedvdali, e kdy se jednou zane niit, m e se niiv sla snadno a rychle obrtit i proti nim, kte ji rozpoutali. Oni zaali tm, e zlikvidovali jezuity, jejich poddan li v jejich stopch a zakrtko svrhli je samotn. Pia VII. dr el Napoleon vce ne osmnct msc v zajet ve Fontainebleau; pape zskal svobodu teprve ve chvli, kdy byl Napoleonv pd zcela jist. Pius pozdji velkoryse uznal, jak velkou slu bu prokzal Napoleon Crkve tm, e uzavel konkordt a zastavil pronsledovn duchovenstva. Provedl to hned, jak se chopil vldy. Pape prosil katolky, aby na to nezapomnali, a kladl tyto zsluhy nad kivdy, je sm utrpl. Je v ak pochopiteln, e prmrn katolk, kter nen schopen stanovit rovnovhu mezi zsluhou a kivdou, byl pesvden, e csa, kter vzal pape e do zajet, je neptelem Crkve. Proto tak byli katolci proti Napoleonovi v poslednch letech jeho panovn neptelsky naladni a domnvali se, myln ov em, e protinapoleonsk opozice mus nutn usilovat o znovunastolen bvalch panovnk, kte se do adovali moci. Po svm prvnm nvratu Pius VII. dokzal, e mu nechyb jist prozravost, rozhodn jednal mnohem prozravji, ne o tyi roky pozdji. Rozhodl se obnovit Tovary stvo. Chpal, e v dob, kter prv nadchz, sehraje Tovary stvo hlavn roli v boji na obranu nezvislosti pape stv proti rostoucm a stle troufalej m

po adavkm svtskch vld. Pape u na vlastn k e poctil, a to velmi citeln, jak to mohou bt po adavky - bylo to v ppad Napoleona, a znal natolik djiny, aby si uvdomoval, e stejn hanebn po adavky m e oekvat i ze strany znovunastolench monarch. Mezi kardinly, kte ho po jeho nvratu vtali v m, bylo nemlo takovch, kte - teba e nebyli vysloven proti obnoven Tovary stva - mu radili, aby "spchal pomalu" a aby o niem nerozhodoval, dokud nedojedn s panovnky pesn vymezen podmnky. Sttn tajemnk Consalvi, kter nikdy nechoval k jezuitm vel city a vce mu zle elo na dobrch vztazch se svtskmi vldci, a kter ml v prbhu nejbli ch let zskat rozhodujc vliv na politiku Vatiknu, se pimlouval za taktiku vykvn. Pius byl zcela opanho mnn. Rozhodl se chytit bka za rohy, obnovit Tovary stvo okam it a svtsk vld tak postavit tv v tv hotov vci. lo mu prv o to, aby nemusel s panovnky jednat o podmnkch obnoven Tovary stva. Vdl, e prv v tto chvli m nad nimi pevahu a e jim tedy nemus v niem ustupovat. Evropsk veejn mnn bylo oteseno a poboueno pohledem na utrpen Pia VII., jemu pedchzelo utrpen Pia VI.. Nvrat pape e z Fontainebleuu ml charakter triumflnho proces. V m byl pivtn s boulivm entuziasmem. Crkev, jako ji mnohokrt pedtm, i nyn vy la z pronsledovn poslena. Nikdo naopak nebyl nad en tm, e se moci znovu chopili panovnci, kte se nijak nepiinili o Napoleonovo svr en a kte se nyn vraceli do svch sdel v adch spojeneckch armd. Pro by jim tedy Pius ml init stupky? Nikdo pece nevdl jist, jak dlouho se tito panovnci udr na svch trnech. Pape proto prohlsil, e Tovary stvo bude nejen o iveno, ale e bude obnoveno v cel sv bval podobn a velikosti. V ervnu roku 1814 pedal italsk provincil jmnem souasnho generla otce Brzozowskho, ktermu car nepovolil vjezd z Ruska, pape i petici, v n ho generl dal o restituci Tovary stva na celm svt. Pius vyslovil svj souhlas a sdlil, e obnovujc bullu vyd v den svtku sv. Ignce, co bylo za est tdn. Mnoz byli pekvapen takovm spchem, kter se vbec neshodoval s mskmi zvyklostmi. ily se zvsti, e Pius nechce obnovit vlastn bval Tovary stvo, ale e m v myslu schvlit njak nov sdru en, zbaven tch rys, kter se v souasn dob zdly bt nepijateln. Pius v echny tyto dohady rzn popel. "Prv naopak" - ekl - "bude to pesn takov Tovary stvo, jak existovalo ji dvst let." Starost o osud bully svil pape pedev m kardinlu Littovi, kter u pedtm jako pape sk ablegt v Petrohrad zaizoval potvrzen Tovary stva v Rusku. Litta chtl, aby bulla mluvila jasn a jednoznan, napklad: "to, e Kliment XIV. pistoupil na kasatu, je dlem zlch mysl, hanebnch pomluv a bezbo nch zsad fale n politiky a filozofie tak len, e pipou tla pedstavu, e jestli e bude znien jezuitsk d, bude zniena i Crkev." Pape v ak uv il, e takov formulace je pli ostr. Monarchistit panovnci sedli znovu na svch trnech a bylo teba s nimi njak vychzet. Nemlo vznam pipomnat jim tak tvrdm zpsobem chyby jejich pedchdc. Text kardinla Litta byl proto zamtnut a vypracovnm novho textu byl poven kardinl Pacca. Ten se spokojil vyjdenm, e "pape je hluboce pesvden, e Tovary stvo bude Crkvi prosp n" a vyslovenm "ltost nad neblahmi udlostmi, pi vzpomnce na n se je t dnes zachvjeme". Z tto obratn formulace nebylo jasn, zda se vztahuje k tomu, co se udlo za Napoleona, za francouzsk revoluce nebo za bourbonskch panovnk ancien rgie'u. O men pozornost vnoval pape panovnkm pedrevolunm, kter vlastn

pe el mlenm, o to vce j vnoval panovnkm prv vldnoucm, kter nabdal, aby se zachovali rozv nji: "Nakonec odporoume v Pnu toto Tovary stvo a jeho leny v em vzne enm krlm, kn atm a v em svtskm pnm rozlinch nrod, jako i na im ctihodnm bratm arcibiskupm a biskupm a v em, kte zaujmaj jakkoliv v en a vldnouc pozice. Sna n je prosme, aby nejen zamezili jakmukoliv jejich pronsledovn, ale aby bdli nad tm, aby byli pijmn se srdenost a lskou, jakou si zasluhuj." Te v ak vznikl problm zcela praktickho rzu. Komu m bt tato bulla oficiln doruena? Nejjednodu by samozejm bylo pedat ji generlu otci Brzozowskmu. Ten byl ale v Rusku a car s nelibost sledoval politiku, jejm clem bylo penst centrum Tovary stva z Petrohradu do ma. Dalo se pedpokldat - a nakonec k tomu skuten do lo - e hned jak generl pestane bt ruskm poddanm, car dodaten provede kasatu na svm zem. V dn ppad neml v myslu dovolit otci Brzozowskmu, aby odjel z Ruska a zastnil se slavnostnho aktu obnoven Tovary stva. Proto bylo nakonec rozhodnuto, e bulla bude pedna italskmu provincilu otci Panizzonimu. Slavnostn ceremonie psobily velkolepm dojmem. Ped pape em in pontificalibus kreli kardinlov a za nm zstupy jezuit panlskch, italskch a portugalskch, kte si pamatovali, jak byli ped tyiceti lety vyhnni, kte tyicet nebo i vce let svho ivota strvili v nadji, e se jednou dokaj zmrtvchvstn svho Tovary stva. Nejmlad m z nich bylo kolem edesti let a nejstar m kolem devadesti. Crtineau-Joly uvd, e pr mezi nimi byl i jist otec Montalto, narozen v roce 1689, kter ml ve chvli kasaty Tovary stva osmdest tyi a nyn, v moment jeho obnoven sto dvacet est let; jmno tohoto otce jsme v ak nena li ani v "Liber Secularis", Albersov katalogu z roku 1773, ani ve Viviersov "Catalogus Mortuorum Societatis Jesu" a jde zejm o njak nedorozumn. Pape sedc na trn podal bullu jednomu z kardinl, kte ho obklopovali, a ten ji silnm hlasem peetl. Jednotliv otcov potom zt ka pedstupovali ped pape e, ka d z nich ped nm poklekl a on ka dmu ekl nkolik t nch slov. Kardinl Pacca pedal otci Panizzonimu dokument, jm byl jmenovn doasnm pedstavenm domu jezuit v m, a do chvle, kdy jeho nominaci oficiln potvrd generl. Jezuitm byl tak znovu pedn do vlastnictv dm pi kostele Gesu. 10. kapitola OBNOVEN DU Svtov djiny ns nejednou pesvdily o tom, e nvrat svr enho re imu nikdy neznamen obnoven tohoto re imu v cel jeho pvodn podob. Karel II. nebo Ludvk XVIII. se mohou vrtit na sv trny a ti, kte v pedchzejcch letech trpli za jejich vc, mohou doufat, e zskaj nazpt v echno, co ztratili, ale to se nikdy nestv. Nen prost mo n vymazat lta vyhnanstv a pronsledovn. Znovuobnoven instituc - a u byly jakkoliv - jejich existence byla za ancien rgime'u pova ovna za zcela samozejmou, zviselo nyn na vsledcch rznch jednn a rozhodnut a instituce, kter vznikaj cestou volby se samozejm li od instituc, jejich existence se rozum sama sebou. Tk se to i obnovenho Tovary stva Je ova v poslednch sto padesti letech. Obnoven Tovary stvo, a se neustle odvolvalo na sv. Ignce, se u nikdy nestalo tm, m bylo Tovary stvo pvodn, jist si svou silou. Jak u bylo eeno, generl Tovary stva il v dob jeho obnoven

v Rusku. Byl pozvn do ma, aby pevzal bullu o restituci, ale car Alexandr mu nedovolil odjet. Car si pl, aby Tovary stvo mlo rusk charakter a aby bylo zeno z Ruska, nechtl, aby se stalo Tovary stvem celosvtovm, zenm z ma. Jeho pn mlo dvoj motivaci. Zsti mu lo o vlivy politick: dokud ml v rukou jezuity, ml stle pohotov pipravenu zbra k tokm na katolick mocnstv. Na druh stran tu psobily motivy ist osobn: Alexandr provdl politiku z pozice sly, ale nebyla to vlun politika z pozice sly. ivil v sob podivnskou ekumenickou touhu sjednotit cel svt v jedin kes ansk organismus, zahrnujc v echna vyznn, jeho by on sm byl hlavou. Po Evrop jezdila a ila toto nov evangelium jist baronka Julie Krudenerov, kter hlsala, e Alexandr je Bl Andl Bo na rozdl od Napoleona, kter je ernm Andlem Pekla. Na sjezdu ve Vdni byly v echny mocnosti, kter spolenmi silami porazily Napoleona, donuceny uzavt svatou koalici, jej ka d astnk byl pova ovn za jednu vtev velk rodiny nrod, hlavou kter byl Je Kristus - "V emohouc Slovo". Car se pod vlivem svho ministra Golicyna oddal nru iv etb Bible a sna il se tento zvyk roz it i mezi svmi poddanmi a vnutit jej - nakolik to bylo v jeho moci - nrodm celho svta. Pomineme-li ponkud vstedn formu tohoto myslu, byl vcelku hoden uznn a podpory. V t dob obyvatel katolickch a pravoslavnch zem znali Bibli mnohem mn ne obyvatal Velk Britnie, kde se nbo enstv do znan mry opralo jen o jej etbu. Rozdly mezi jednotlivmi peklady nebyl tak zva n, aby na n musel bt brn zetel, a proto katolick arcibiskup Mogileva a jemu podlhajc svtsk duchovenstvo carovo sil podpoili. Jezuit se naopak postavili proti s odvodnnm, e katolci by byli vystaveni znanmu nebezpe, kdyby jim bylo dovoleno st texty, neschvlen crkevn autoritou. Jejich postoj k tomuto problmu nebyl pli moudr a v dan situaci byl navc znan nerozv n, nebo jm proti sob popudili jak cara, tak Golicyna, jejich nechu k Tovary stvu pozdji je t vzrostla, kdy Golicynv synovec pojal nezvratn mysl pestoupit na katolickou vru. Car do el k zvru - z jeho hlediska sprvnmu - e nem e potat s tm, e by jezuit podpoili jeho politick a ekumenick zmry. proto nejen nedovolil otci Brzozowskmu odjet do ma a pevzt tam breve o obnoven Tovary stva, ale osmnc msc po jeho vydn, 25. prosince 1815, vyhnal jezuity ze zem. Abychom v ak byli spravedliv, musme piznat, e tak uinil velmi slu nou formou. Nedo lo k dnm brutlnm scnm, jako svho asu ve panlsku a Portugalsku, a po pravd eeno, jezuit se tm, e byli z Ruska vyhnni, pli netrpili. V podstat se tm vye il problm, kter je u del dobu t il, a to, jak pemstit jejich hlavn sdlo z Petrohradu do ma. Dokud nemli jinou mo nost, byli rdi, e jim zde car poskytl toi t, ale po pln restituci Tovary stva jejich dal pobyt v Petrohrad ztrcel jakkoliv smysl, a kdyby jim car bval byl chtl zachovat svou pze, t ko na tom mohli co zmnit, ani by ho urazili. Odchod jezuit z Ruska byl pro Tovary stvo prosp n i jinak. Po dobu trvn kasaty se zde nashrom dilo mnoho schopnch lid rznch nrodnost, a nyn, kdy se zaaly zakldat nov domy a koleje ve v ech ostatnch zemch, mohli bt rozeslni, kam bylo teba. Otec Brzozowski il do roku 1820. A do t doby tedy nebylo nutn volit novho generla pro pln obnoven Tovary stvo. Otec Brzozowski na smrtelnm lo i jmenoval svm vikem otce Petrucciho, novicmistra v Janov. Nebyl to vbr pli astn, proto e otec Petrucci byl u sm tak slab a churav. Volba se mla konat dne 14. z. Ale kardinl della Genga, kter se

pozdji stal nstupcem Pia VII. jako pape Lev XII. a kter alespo v t dob - byl proti jezuitm zaujat, Petruccimu napsal a oznmil mu, e pape si peje, aby volby byly odlo eny, a to z toho dvodu, aby mohli pijet vas i otcov z Polska. Ale pol t otcov se bez problm mohli do ma dostavit u 14. z, je tedy nasnad, o co kardinlovi vlastn lo. Petrucci v ak poslu n, a to nebylo pli rozumn, sdlil v em provincilm, e se volby odkldaj. Della genga potom napsal v em asistentm, e pape si tou ebn peje, aby konstitun organizace obnovenho Tovary stva byla ve v ech smrech shodn s pedpisy, a proto ptilenn komise pod jeho - della Gengovm - vedenm Konstituci Tovary stva dkladn prozkoum a a pijde as, bude dit i volbu novho generla. Bylo to nco neslchanho, e jezuitm nebude ponechna absolutn svoboda a e volba bude probhat pod vnj m dozorem. Jasn to dokazovalo, e della Genga - a krom nho i mnoho dal ch v m - vynalo v echny sv sly na to, aby obnoven Tovary stvo nezskalo zpt svou bvalou nezvislost. Ti v ichni se domnvali, e velk vznam, kter Tovary stvo mlo a kter zase mohlo mt, je pro Crkev nebezpen, nebo podle jejich mnn se prv kvli nmu Crkev dostala do nesnz a spor, kterm by se bvala byla mohla vyhnout, kdyby se pi e en tehdej situace bvalo bylo projevilo vce taktu. V ichni jezuit v ak nebyli tak povoln jako Petrucci a nemnili ustoupit tto intervenci. Obrtili se pmo na pape e. Kolem pape skho trnu bylo nemlo kardinl, kte stli na stran della Gengi a kte by ochotn pou ili svch vliv, aby pape i zabrnili cokoliv zmnit na della Gengovch opatench. nejvlivnj m pape ovm rdcem v ak byl sttn tajemnk Consalvi. Ten nedlouho pedtm slavil velk spch na Kongresu ve Vdni, kde mu jeho obratnost zskala chvlu i ze strany svtskch diplomat - podle mnn Lorda Castlereagha byl nejschopnj m astnkem Kongresu - a kde doshl toho, e byly pape i vrceny jeho svtsk dr avy. Je sice otzka, zda pape a Consalvi postupovali sprvn, kdy se sna ili zskat zpt tato zem, a jestli by nebvalo bylo lep , kdyby vyu ili ple itosti a zbavili se tohoto bemena tm, e by starost o svtskou vldu nad mem a Marche penechali svtskm panovnkm. Je to otzka velmi sporn a je t se k n vrtme. Nesporn v ak je, e Consalvi si v tto zle itosti vedl vynikajcm zpsobem. v t dob byl v m nepochybn prvnm lovkem po pape i, a pomineme-li jeho edn postaven, v mnoha smrech byl mocnj ne samotn pape . Dve nebyl jezuitm pli naklonn, ale nyn byl pesvden o nutnosti obnoven Tovary stva a domnval se, e nen teba omezovat jeho pravomoc a znemo nit mu tak plnit i nadle jeho historickou lohu v ivot Crkve. Sprvn pedvdal, e v prbhu 19. stolet vznam tto lohy je t vce vzroste. Pape na Consalviho pmluvu della Gengovy po adavky zamtl a pikzal, aby jezuitm bylo umo nno provst volbu generla bez dozoru a co mo n nejdve. V dsledku v ech tchto prtah se v ak ji nepodailo dodr et pvodn stanoven termn volby a probhla a 9. jna. Generlem byl zvolen otec Alfonso Fortis, kter za pontifikt Pia VII. plnil funkci Examinatora Episcoporum. Tovary stvo se tak stalo Consalviho velkm dlu nkem a za dobrodin, kter mu prokzal, zaplatilo pozdji vysokou cenu. Jak u bylo eeno, pros kov a lid s krtkou pamt si pamatovali jedin kivdy, jich se na pape ch dopustili francouz t revolucioni a Napoleon, a zjmy Crkve byly v jejich povdom toto n se zjmy monarchistickch panovnk, vracejcch se na sv trny. Uva oval tak i Consalvi a pod jeho vlivem i pape .

Crkev zaala podporovat absolutistick panovnky a parlament a demokracii zaala pova ovat za vtvory ateismu. Katolci v prbhu celch djin Crkve astji ne ostatn podlhali nerozv nmu poku en pova ovat nejeden aktuln proud za belsk vmysl. V na dob jsme se stali svdky toho, jak mnoho katolk zaujalo prv takov postoj ke komunismu. Dnes je v md vyznvat demokracii, ale ped sto padesti lety byla prv demokracie belskm vmyslem. Pod vlivem Consalviho tedy Crkev - a co ns zvl t zajm - i jezuit zaali podporovat absolutistickou monarchii, spojenectv trnu a olte a politiku Metternichovu. Nebyla to ta nejlep orientace. Ani absolutistit panovnci, ani jejich ministi nebyli prodchnuti kes anskm duchem. Ludvk XVIII, kter usedl na francouzsk trn, byl tm zjevn nevc. Metternich se na v echno dval z vlun svtskho hlediska a vlivu Crkve chtl vyu t k vlastnmu prospchu. Nebylo dvodu, pro by katolk po zv en v ech pro a proti nemohl dojt k pesvden, e v dan situaci je monarchistick systm zlem pomrn nejmen m, ale s pihldnutm k tomu, jak jednali panovnci pedrevolun, bylo jen s notnou dvkou cynismu mo no tvrdit (nebo dovolit lidem vit, e se tvrd), e absolutistick monarchie je formou vldy ustaven Bo vl, nebo e katolk je podle principu autority v Crkvi nucen - jak se mnoz domnvali - vit, e absolutistick vlda je tou nejlep formou svtsk vldy. V pedchzejcch stoletch se jezuit stavli vt inou na stranu pokroku, v n hjili - jak by ekl Newman - doktrny rozvoje. V 19. stolet v ak zmnili svj postoj, stali se z nich konzervativci a obrnci teologie podivn statick. Ve chvli, kdy cel svt byl v pohybu, se rozhodli setrvat v nehybnosti. Nem eme nesouhlasit s vahou, e na potku 19. stolet by jezuit lpe vyu ili svj as, kdyby bvali byli etli Suareze a ne de Maistrea. Na druh stran je pravda, e se snadno prorokuje, kdy u je po v em, je v ak nesporn, e Metternichovi stoupenci se dopustili velik chyby, kdy zapomnali na to, e ka d vlda, bez ohledu na jej formu, se mus, m-li petrvat, oprat alespo o pasivn souhlas tch, kdo jsou j podzen, a jestli e tento souhlas nem, pak mus - a u je teoreticky dobr i patn - padnout. Evropan byli znechuceni lenm revolucion a nekoncmi vlkami Napoleonovmi, a proto se jim monarchistick systm, zalo en na tradici a podku, jevil jako douc. ale reakce, spovajc v nahrazen jedn krajnosti druhou, nen tm nejlep m e enm. Pravda obvykle le nkde uprosted. Veejnost tou ila po podku, kter by v ak byl organicky vlenn do uritho uspodanho systmu. Aby d mohl bt akceptovn, je teba ponechat v nm msto tak jist svobod. Kdyby bval byl promy len njak zpsob pozvolnho provdn zmn, mohlo se trvale pechzet zmnm prudkm a nsilnm. Metternichovi stoupenci v ak ve svm extrmu nedbali tto obecn pravdy, a proto vybudovali stavbu, kter se nakonec musela s rachotem ztit. Tragick bylo, e Consalvi pivedl Crkev i jezuity k tomu, aby se stali obhjci takovho systmu. Napoleon, jak je znmo, pipojil m ke svmu csastv a pape , jak u jsme ekli, by bval byl uinil lpe, kdyby se zekl svch asnch mocenskch nrok a umo nil tak sttnkm, kte se se li ve Vdni, vybrat a dosadit na jeho bval panstv svtskho vldce. Pape se v ak pod vlivem Consalviho rozhodl jinak a jezuit nejen e podpoili pape sk nroky na svtskou moc, nkte z nich - jak je t uvidme - za li ve svm ultramontnnm extrmu tak daleko, e se sna ili dokazovat, e pesvden o oprvnnosti tchto nrok je otzkou vry, co mlo zakrtko

najt i svj formln vraz. Ale po pravd eeno, sotva bychom na li omezenj zpsob, jak zva ovat kladn a zporn strnky pape ovy svtsk moci. I kdyby byla pravda, e tyto zem pape i daroval csa Konstantin, v 19. stolet tento fakt neml dnou vhu. Konstantinovi, jak tvrd historikov, byly zcela lhostejn pape ovy nroky, jak teritoriln tak v echny ostatn. V dob, kdy vt ina zem Evropy byla rozdlena mezi navzjem zneptelen e, existovaly dvody pro to, ponechat pape i mal kousek vlastnho zem, kde by byl nezvisl a nevm oval se do zle itost a spor velkch . Dle itost tto nezvislosti jasn dokzala zku enost s Avignonem. Toto e en v ak mohlo pinst u itek jedin v ppad, e by s nm souhlasili i pape ovi poddan, a kdyby pape byl schopen udr et si svou moc bez pou it sly. Je s podivem, e ponapoleonsk svt si neuvdomoval dle itost tohoto souhlasu a e se o nm neuva ovalo ani tehdy, kdy se rozhodovalo o osudu pape skho sttu. Peceoval se vznam nad en, je provzelo nvrat Pia VII. z Napoleonskho zajet. Ale to, e panovn Pia VII. se na zem ma setkalo s pznivm ohlasem, je t neznamenalo, e stejn ohlas bude provzet i panovn Piovch nstupc, kte u nebudou mt svatoz muednictv za vru. A na zem Emilii Romagny a Marche na druh stran hor nemlo pape sk panovn takov ohlas nikdy. Pape ov se nikdy net ili velk oblib za hranicemi Patrimonia sv. Petra. Za vldy t Piovch nstupc, to je Lva XII, Pia VIII a ehoe XVI se situace na zemch pape skho sttu po v ech strnkch zhor ila. Dailo se ji zvldat jedin s pomoc sanfedist, kte nebyli nim jinm ne bandity v pape skch barvch, kte udr ovali obyvatelstvo ve strachu. zem pape skho sttu byla ne bez dvodu pova ovna za nejhe spravovan zem v Evrop. Nakonec si pape ov mohli udr et svou moc jedin dky pomoci cizch vojenskch posdek, nejprve Raku an v Ancon a potom Francouz v m. Britsk zstupce v m Odo Russell se sna il pesvdit pape e Pia IX., e jakkoliv by bylo mo n pedstavit si pape e, jak vldne skuten nezvisle vrnm poddanm v malm stteku a dky tomu se dr stranou v ech svtskch spor, svtsk moc, kterou si pape m e udr et jen za cenu toho, e na svou obranu povolv ciz armdy, mu pin vc kody ne u itku. Takovto stav vci - nehled na pohor en, kter vyvolval - vyluoval tu jedinou mo nost prospchu, jak pape mohl mt ze sv nezvislosti. Je politovnhodn, e se jezuit nechali zathnout do hry jako obrnci tohoto prohnilho zzen. Negativnm nsledkem tohoto postoje jezuit bylo nejen to, e dky nmu nechvaln prosluli jako obrnci reaknch politickch re im, kter navc byly pedem odsouzeny k padku, mnohem hor bylo to, e oslaboval jejich kritick sudek. Pi pohledu na djiny Tovary stva v poslednch sto padesti letech, to je od jeho obnoven, zjistme, e se znovu rozrostlo. Jeho rst v tomto obdob sice nebyl tak rychl a neobvykl jako v prvnch padesti letech jeho existence, nicmn je hoden pozornosti. V souasn dob je poet jezuit z nejrznj ch dvod o nco men , ale z celkovho srovnn je zejm, e se Tovary stvo neustle rozrst. Na druh stran v ak u neprokazuje takovou kritinost a nzorovou samostatnost jako v potench letech. V estnctm stolet se jezuit v ude, kde se objevili, stvali vdmi osobnostmi. Nov epocha sebou pin ela nov problmy a jezuit jako prvn pichzeli s jejich e enm. V oblasti vchovy a vzdln vytyili nov sprvn cesty, kter ostatn bu nsledovali, nebo zstali pozadu. I v 19. a 20. stolet jezuit budovali koly a koleje, kter byly po zsluze vysoce cenny.

Av ak to, co bylo dve pro vvoj jezuitskho systmu charakteristick a co by Newman nazval "vnitnm rozvojem" do sebe uzavenho systmu, se z nho vytratilo. Lev XII. ekl jezuitm v roce 1824, tedy krtce po obnoven Tovary stva, e "Tovary stvo bylo vzk eno proto, aby vychovvalo mlde k vdn a ctnosti". Jezuit si to vzali k srdci. V t chvli v ak na celm svt bylo v eho v udy tinct jezuitskch kol: pt v Rusku, tyi na Siclii, Stonyhurts v Anglii, Georgetown ve Spojench sttech, Clongowes v Irsku a Brig ve vcarsku. Nen divu, e jezuit bhem svho pldruhho stolet trvajcho vvoje nemohli v dycky ekat, a zskaj pevahu a teprve potom pistoupit k provdn svch zmr. Byli si vdomi, e nyn se budou muset utkat v konkurennm boji s ostatnmi svtskmi a dovmi kolami a kolejemi. Clem zmn, kter provdli, bylo pizpsobit se tomu, co dlali ostatn, a dohnat v eobecnou rove, a stvalo se, e zstvali o nco pozadu. Je pravda, e otec Roothan, druh generl obnovenho Tovary stva, vypracoval v roce 1832 pruku "Ordo Studiorum", v n se pokusil spojit zsady obsa en v "Ratioa Studiorum" se souasnmi po adavky, ale zmny, kter provedl, nebyly pli pevratn. Tovary stvo se nyn vce ne kdykoliv jindy ctilo stt tv v tv vzv k boji. Muselo se sna it sp o to, aby udr elo krok s ostatnmi, ne aby jim ukazovalo cestu. V obdob, kter nsledovalo bezprostedn po roce 1815, byl jednm z nejvznamnj ch jezuit otec Rozaven. Byl to lovk uen, pobo n a bezhonn. Pvodem byl Bretonc. Narodil se v roce 1772, v dob revoluce il za hranicemi v Anglii, v Nmecku a Belgii, po obnoven Tovary stva v Rusku se k nmu v roce 1804 pipojil a stal se prefektem lechtick koleje v Petrohrad. Po skonen napoleonskch vlek pesdlil do ma, kde setrval a do sv smrti v roce 1851. V m spolupracoval s otcem Lamennaisem. Jeho hlavn dlo "Examen of Certain Philosophical Doctorines in Criticizm of the Franch Libral Catholics of the Day" vy lo v roce 1831. Pli bychom odboili od na eho vlastnho tmatu, kdybychom se pou tli do podrobnho hodnocen Lamennaisovch nzor. Nikdo nem e popt, e nzory, kter hlsal na sklonku svho ivota, byly absolutn nesluiteln s jakoukoliv formou katolicismu. Je v ak jist, e on sm se - alespo za mlada pova oval za pravovrnho katolka. Byl pohled ehoe XVI., toho pape e, kter Lamennaise tak tvrd odsoudil ve sv encyklice "Mirari Vos", tak pronikav, e u tehdy rozpoznal, jak nebezpe pro vru se skrv pod vrchnm ntrem pravovrnosti? A nebo to bylo jinak a Lamennais odpadl od Crkve v dsledku toho, jak surov se k nmu zachovala? Mo n, e kdyby pape bval byl zvolil srdenj , taktnj a jemnj pstup k nmu, byl by ho zachrnil pro Crkev. Na tyto otzky nen snadn odpov. V ka dm ppad bude u iten podvat se bl na to, jak k souasnm problmm pistupoval Rozaven a porovnat jeho pstup s pstupem Suarezovm k problmm stejnho druhu o dv stolet dve. Kdy se Suarez pokou el zformulovat definici o podstat nejvy moci, uvdomit si, e od dob sv. Tom e, kdy se je t bylo mo no domnvat, e existuje spolenost, respektujc nejvy katolickou autoritu, se situace znan zmnila, a dospl k nzoru, e nem smysl odvolvat se na tradice, kter v novch podmnkch ztratily svj vznam, a sna il se najt nov e en na racionlnm zklad. V 19. stolet se s podobnm pstupem k problmm souasnosti, to znamen s pstupem radikln odli nm od tradinch, setkvme v dle Newmanov, ale marn bychom ho hledali v dlech jezuit z potku 19. stolet, Rozavena nevyjmaje. Fakta nelze pejt mlenm. Snadno lze

tvrdit, e francouzsk revoluce byla velkou katastrofou a e by bvalo bylo mnohem lep , kdyby panovnci anciem Rgime'u bvali byli silnj a moudej a vas provedli potebn reformy, tak e by k n bvalo bylo nemuselo vbec dojt. A stejn tak, a je t snadnji lze dokazovat, e reformace ped dvmi sty lety byla tak velkou katastrofou a e by tak bvalo bylo lep , kdyby se j bvalo bylo pede lo vasnm provedenm nutnch reforem. Jen e kdy u k tmto udlostem do lo, zmnilo to radikln celou situaci, a t t bylo teba vychzet. Pokus o znovunastolen svr enho re imu, kter se omezuje na to, e ignoruje fakta, e pomj to, co se odehrlo v dob mezi jeho svr enm a znovunastolenm, nen serizn. Jestli e njak tradin re im trv velmi dlouho, lid se mu podizuj, proto e jim zatm nikdy ani na mysl nepi lo, aby se proti nmu vzbouili, a m e proto vldnout, ani by se muselo uchylovat k nsil. Kdy v ak jednou tento tradin re im padne a je znovu nastolen teprve po uplynut urit doby, mus brt v vahu, e to, e se znovu dostal k moci, je vsledkem stetnut sil, a e ho lid budou neustle srovnvat s re imem pedchozm, nad kterm v tomto stetnut zvtzil, a proto nem e potat s tm, e bude jako kdysi pova ovn za nco samozejmho, co se samo sebou rozum, a e bude muset neustle potvrzovat svou pevahu nad soupeem. Velkm nedostatkem Rozavanovch vvod bylo opomjen faktu, e francouzsk revoluce byla udlost (a u dobrou i patnou), ke kter skuten do lo. Pedrevolun panovnci nectili potebu navazovat kontakt s veejnm mnnm a veejnost zase neoekvala od nich, e k jejmu mnn budou pihl et. Ale revoluce roz ila mezi lidmi hesla o vld lidu a jeho prvu na ni. Stailo by odvolat se prv na Suareze, abychom mohli dokzat katolkovi - a jezuitovi tm sp e - e na tom, e vlda pihl k veejnmu mnn, nen nic nekatolickho, jakkoliv by se mnoh z toho, co bylo v jeho jmn vykonno, mohlo zdt podivnm. V ka dm ppad v ak, bez ohledu na to, zda spoluprce vldy s veejnm mnnm pinese prospch nebo kodu, faktem zstv, e dn vlda nem e doufat, e potrv, neopr-li se o souhlas ovldanch. Sv. Tom Akvinsk psal pro lidi, kte pova ovali za zcela jist, e Bh existuje, kte v Jeho existenci vili a neekali, a jim sv. Tom pedlo sv dkazy. Dkazy o Bo existenci mly proto v jeho svt etl dla encyklopedist, Huma a Kanta, kte tyto dkazy poprali, nestailo znovu a znovu je v nezmnn form opakovat a filozofy, kte je zavrhli, nazvat "zapchajcmi rybami". Bylo teba pou t novch argument, kter by pesvdily souasnho lovka, argument pdnj ch ne argumenty filozof. Nen nic platn volat, e platnost njakho tvrzen je nesporn prokzna, kdy existuje mno stv lid kompetentnch a uench, kte toto tvrzen nepijmaj. v nedvn dob se stali svtov proslulmi dva jezuit: Gerard Manley Hopkins a Teilhard de Chardin. Je teba pipomenout, e ani jeden z nich - nedo el uznn u svch jezuitskch pedstavench. Jak jsme vzdleni Tovary stvu estnctho stolet! Bylo tedy velmi nerozv n zavrat na zatku 19. stolet oi ped tm nespornm a nezmnitelnm faktem, e revoluce byla vc u uskutennou. Jedinm rozumnm stanoviskem, jak katolk mohl v dan situaci zaujmout, bylo stanovisko, kter zaujal velk biskup orlensk Dupanloup, kter prohlsil: "Pijmme zsady a svobody, vyhl en v roce 1789 a souhlasme s nimi... Provedli jste revoluci bez ns a proti nm, ale i pro ns. Bh tomu tak chtl, proti na vli." Lamennais a spolu s nm nkte dal rozumnj a rozv nj katolci, jako napklad Lacordaire a Montalembert, pova ovali tento nzor za sprvn. Ale setkali se s

malm porozumnm ze strany Vatiknu i ze strany jezuit. Rozaven ve sv polemice s Lamennaisem postupoval zcela jinak, ne jak by bval byl postupoval - jak se domnvme - Suarez, kter by zejm pou il racionlnch argument; Rozaven se spokojil s tm, e se odvolval na precedenty. Rozavenovy argumenty byly nepesvdiv zsti proto, e se opral o pedrevolun autory, kte sv dla psali v podmnkch odli nch od souasnch, a zsti proto, e jak si v iml Newman, kdy pijel do ma po sv konverzi ve tyictch letech 19. stolet - v echny argumenty, kter se v t dob v m pou valy, byly znan nepesvdiv. Pi vbru argument se toti nikdo nezam lel nad skutenm vznamem autorit, na kter se odvolval. Zpsob argumentace ma spoval v tom, e autor si z hotov zsoby vybral bez ohledu na kontext jednotliv tvrzen a tmi se pak ohnl. Mo n e tito autoi, proto e to byli kn , nebyli v tak dalece zesvt tl spolenosti schopni zvldat sv my lenky tak, jak se to ped temi sty lety dailo Bellarminovi. Je pravda, e kdy Newman po sv konverzi pijel do ma, v iml si tak toho, e tamj jezuit byli na vy rovni ne ostatn duchovn. Porovnval je s "oxfordskmi kantory" a vysoko si cenil zvl t ducha otce Perrona, a to i pesto, e Perrone zavrhl jeho teorii vvoje. Pesto mu jezuit v m za vldy ehoe XVI. nepipadali o mnoho lep ne jednooc mezi slepmi. celkov rove duchovenstva se mu jevila jako alostn nzk. m t jezuit potku 19. stolet byli intelektuln o nco vysplej ne ostatn duchovn, byli v ak mnohem mn vyspl ne jejich pedchdci z doby ped dvma sty lety. V echnu svou pozornost a v echny sv sly soustedili na udr en pape ovy svtsk moci, a to v dob, kdy cel svt byl pmo zavalen problmy mnohem zva nj mi. Nsledkem toho msk duchovenstvo nikdy skuten nedosplo a nedozrlo, zstalo jaksi "nedomrl". Byli jako dti. T ko se ubrnme pocitu, e v obdob tchto ultramontnnch spor jezuit, kte ped dvma sty lety stli v ele katolickho my len, ponkud zaostali. Pli mnoho energie vypltvali v beznadjnm boji, v nm nemohli zvtzit. A nikdy u se jim nepodailo doshnout stejnho vdho postaven v duchovnm ivot jako kdysi. Jezuit jsou samotnm charakterem svho povoln pedureni k boji se svtskou spolenost a d se tedy pedpokldat, e k nim bude zaujmat neptelsk stanovisko. Kristova slova v Evangeliu jim k pamatovat na to, e pestane-li je svt nenvidt, je mo n, e se li z prav cesty. Sv. Ignc tuto vstrahu je t umocnil, kdy se modlil za to, aby "Tovary stvo nikdy nepestalo bt svtem pronsledovno". Nen tedy divu, e Tovary stvo bvalo v ka dm obdob sv existence vystaveno nenvistnm tokm. Tyto toky byly v dycky nejen mimodn brutln, ale za velk vt iny bvaly i mimodn hloup. Jezuit jsou zejm obdaeni njakou zvl tn vlastnost, kter psob, e jsou proti nim vzn ena obvinn zjevn nesmysln. s tm jsme se mnohokrt setkali u dve, ale snad v dnm jinm obdob se proti nim nevyrojilo tolik nepodlo ench obvinn jako prv v prvn polovin 19. stolet. Nebylo nikterak obt n jim elit a vyvracet je, ale snad prv v tom se skrvalo jist nebezpe. Nem eme se ubrnit dojmu, e jezuit obas podlhaj jistmu druhu masochistickho soucitu se sebou sammi. Jeliko mnoh z obvinn proti nim namench jsou sm n, maj sklon pova ovat za sm n v echny vtky a vhrady, ani by je nle it zv ili. Je pravda, e pi zpytovn svdom posuzuje ka d jezuita v echny sv osobn omyly a omyly velmi psn, nkdy a pli

tvrd. Ale siln pocit solidarity se spoleenstvm, k nmu nle , zpsobuje, e nem e bt dostaten kritick ve vztahu k jednn Tovary stva jako celku: domnv se, e jakkoliv kritick pipomnky by byly projevem nedostatku loajlnosti. Jezuit by zejm byli kritizovni - a to jak v prvn polovin devatenctho stolet, tak v kterkoliv jin dob - a by uinili cokoliv. Ale politika, kterou prv v tomto obdob provdli, je vystavovala tokm nepochybn zcela zbytenm. Nejvt mi problmy t doby byly problmy spojen s rostoucm rozvojem prmyslu; v dan chvli tedy bylo teba, aby se Crkev k tto problematice jasn vyslovila. Crkev v ak k n ani v tchto potench letech ani pozdji, a to a do doby pontifiktu Lva XIII., nemla co ci. Prv jezuit, vzhledem k tomu, jak velkmu vlivu ve Vatiknu se t ili, mli nejvt mo nost pimt tehdej pape e, s tmito problmy mlo obeznmen, aby se jimi zabvali. Oni v ak tto mo nosti nevy ili. V tchto letech - jak se o tom pesvdil Newman - klesl Vatikn pokud jde o rove my len, na sam dno. V devatenctm stolet tak nastal rozmach urnalistiky. asopisy vnovan nbo enstv, vetn katolickch, zaaly v t dob vychzet pravideln. I jezuit samozejm zaali zakldat sv tiskov orgny, z nich pev n vt ina petrvala a do dne ka. V devatenctm stolet vznikly: v m "Civilta Cattolica", ve Francii "tudes", v Nmecku "Stimmen aus Maria Laach", v Anglii "The Month", a v prvnch letech tohoto stolet ve panlsku "Razon y Fe", v Irsku "Studies" a ve Spojench sttech "Ameria". U tch asopis, kter vychzely v protestantskch zemch, se nedalo pedpokldat, e by se mohly it i mimo katolick okruhy a ovlivovat ir masy veejnosti. Dr ely se pev n zce katolickch tmat, redaktoi byli umrnn a vyhbali se uveejovn v eho, co by mohlo vyvolat napt. Tn asopis, kter vychzely na evropsk pevnin, byl ponkud odli n. Nejstar z nich, "Civilta Cattolica" vznikl v roce 1850 na vslovn pn Pia IX.. Pius se prv vrtil z vyhnanstv, vynucenho udlostmi roku 1848, a souasn s nm se vrtili i jezuit. Pape se rozhodl rzn skoncovat s konstiun politikou, o kterou se sna il pedtm, a poteboval tiskov orgn na odpovdajc rovni, kter by ho hjil ped oima svta. Do urit mry by to bvalo bylo stailo. Nikdo nemohl mt za zl katolickmu asopisu, e hj zjmy pape e. Na ne tst v ak prv v t dob hjit zjmy pape e znamenalo pedev m a takka vlun hjit mocensk systm v crkevnm stt, a ten ml nesmrn daleko k dokonalosti. Rozmhala se neschopnost, nepodek a korupce. Katolick urnalista, kter chtl o tchto vcech pst, ml ped sebou nesplniteln kol. Kdyby bval byl napsal pravdu, m by asopis zastavil a jeho obvinil z neloajlnosti. Takov asopis mohl existovat jedin za cenu pomjen nepohodln pravdy a "Civilta Cattolica" to v t dob bohu el tak dlala, a u z dvod politickch nebo z loajality. Takov metoda m zhoubn nsledky pro ka dho urnalistu. Pro jezuitu mla nsledky pmo katastrofln: byl pece lenem du, kter byl nejednou oste naen z toho, e se d zsadou, e el svt prostedky. A bylo zvl ne astn ukazovat svtu, e skuten existuj jezuit, kte tuto zsadu pijali za svou. Trpli za to a mo n je t trp v ichni jezuit na celm svt. A pinou byla politika asopisu "Civilta Cattolica" v poslednch letech pape skho ma. Je t hor bylo, e v nsledujcch letech "Civilta Cattolica" umo nila otci Ballerinovi a Tonotinimu publikovat na jejch strnkch absurdn smy lenky o idovskch spiknutch, jejich

clem mla bt zkza celho svta. Ty daly zklad pro vznik pozdj ch "Protokol Mudrc Sionu". Jezuit se sami tak asto stvali obtmi nevrohodnch a sm nch obvinn, e je zvl tn a smutn, e se nkte z nich podleli na en podobnch nesmysl o idech. Jejich padkov chovn oste kontrastuje s jednnm jejich pedchdce, kter il ped dvmi sty padesti lety. Byl jm von Spe, kter, kdy srovnal hysterick vmysly o jezuitech, o kterch vdl, e jsou nepodlo en, s podobnmi povdakami o arodjnicch, do el k nzoru, e jsou v echny stejn nesmysln, a poslen tmto svm pesvdenm zvolil cestu lidskosti a zarazil brutln hony na arodjnice. "Etudes" ve Francii provdly stejnou politiku jako "Civilta Cattolica", ale opatrnj . Krom toho nepracovaly pod bezprostednm dozorem kurie. Dky tomu se ani tehdy ani pozdji nenechaly zcela ovldnout tendencemi politiky msk. Osud Crkve ve Francii zvisel mnohem mn - i kdy t ko ci, zda to bylo ku prospchu i ke kod - na tom, co se dlo v m. H na tom byly nmeck "Stimmen aus Maria Laach", zalo en v roce 1865 pedev m proto, aby obhajovaly "Syllabus Errorum", vydan rok pedtm Piem IX.. "Styllabus" byl sbornk tak zvanch liberlnch vrok, na kter pape uvalil klatbu. Vypadalo to v ak, alespo na prvn pohled, jako by "msk Pontifex" pede v emi prohla oval, e se v dnm ppad nem e "smit se svobodou, pokrokem a souasnou civilizac", a navc vypovdal nesmiiteln boj svtu ve v ech jeho projevech. Takto pojman "Syllabus" vyvolal samozejm rozpory a pmo zaskoil katolky v Britnii, Americe, Francii a Nmecku, kte museli t a spolupracovat se svmi nekatolickmi spoluobany. Jestli prv toto mly bt sprvn katolick nzory, nebylo mo n po adovat od nekatolk, aby sn eli ptomnost katolk tam, kde by mli mo nost tyto nzory realizovat. Biskup Dupanloup se sna il vysvtlit, e nzory vysloven v "Syllabu" nejsou tak hrozn, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. Sna il se dokzat, e v echna tvrzen v nm obsa en byla podmnna jistmi okolnostmi. V echno to byly citty z dvj ch pape skch prohl en a vztahovaly se bu na innost panlskch liberl z roku 1812, nebo Piemon an, kte zavdli antiklerikln zkony a ru ili kl tery a konventy na zemch, kter ovldli, zvl t pak v Romagn a Marche, kter v roce 1859 uloupili pape i. Dupanloup tvrdil, e pape ve svm odsouzen svobody, pokroku a modern civilizace neml na mysli pln v echno, co bylo pod tmto heslem vykonno kdekoliv na svt, tedy napklad v Anglii nebo Americe. Zavrhoval pouze to, co svobodou, pokrokem a modern civilizac nazvali Piemon an. anglick a americk veejnost pijala vysvtlen biskupa Dupanloupa s velkou levou, nedalo se v ak pedpokldat, e se zdr otzky: "Jestli e ml pape na mysli pouze toto, pro to sm hned v vodu nevysvtlil?" Na tuto otzku nebyla odpov. Dupanloup chtl pouze njakm zpsobem zmrnit nepjemnost vznikl situace. Ani v m mu za jeho snahu nepodkovali. Ned se zamlet, e i v tto zle itost m jednal s pobuujc neznalost pomr. Lze to vysvtlit jedin tm, e v t dob tan byli v ichni tak zaujati starostmi o osud crkevnho sttu, e jim ani na mysl nepi lo, e by se nkde jinde na svt lid mohli zabvat i jinmi problmy. Nepomysleli na to bohu el ani jezuit. A zatmco Dupanloup ve Francii dlal, co mohl, aby zmrnil napt, kter "Syllabus" vyvolal, jezuit, kte v Nmecku vydvali "Stimmen aus Maria Laach", pova ovali za nutn vystoupit s jeho bezvhradnou obhajobu. Objevila se prv v okam iku, kdy v Anglii zaal, k velk nelibosti Newmanov, tvrdit Ward, e "Syllabus" je

neomyln. Nmecko nebylo tou nejvhodnj zem pro rozpoutn podobnho boje. Dky Dollingerovi se mezi nmeckmi katolky roz ilo pesvden, nmeck uen znan pevy uje nauky italsk - co vcelku mo n byla i pravda - a jestli e se Nmci podizuj italskmu veden, je to z jejich strany projev jaksi zbo n nklonnosti, ale to u je jin zle itost. Dva roky pedtm, v roce 1863 byl z Dollingerova a Actonova popudu svoln v Monaku sjezd, jeho clem bylo projednat otzku zahjen svobodnch katolickch historickch vzkum a povzbudit chu k jejich provdn. Sjezd zahjil sv jednn tm, e vzdal est pape i, synovsky a loajln, na co Pius odpovdl tm, e nechal sjezd s okam itou platnost rozpustit. Nmeck katolick veejnost pijala s bolest fakt, e m nepistupuje ke skutenosti poctiv. A kdy vydavatel "Stimmen" zaali hjit neobhajiteln "Syllabus", jen tm poslili v Nmecku ji tak dost roz en pesvden, e duchovenstvu chyb smysl pro objektivitu a upmnost. Pt let pot Bismark, vyu iv por ky Francie, zalo il Druhou i a Dollinger po schvlen dogmatu o pape sk neomylnosti vystoupil z Crkve. Vzpt po vytvoen Druh e byla rozpoutna brutln protikatolick akce "Kulturkampf". Bylo to samozejm nehorzn tvrdit, e kdyby nebylo kampan veden asopisem "Stimmen", Dollinger by nevystoupil z Crkve a Bismark by nerozpoutal "Kulturkampf". Stejn tak se nedalo s uritost pedpokldat, e tok veden proti Crkvi, zashne jako v dy nejosteji prv jezuity. Nen v ak pochyb o tom, e "Stimmen" tm, e se sna ili vst boj na pd tak vratk, katolick vci pli neprosply. Jezuit i s celm tbem "Stimmen" museli odejt do vyhnanstv. Ale jak u tomu obvykle bv, mrn pronsledovn jim prosplo. "Stimmen" se usdlily nejprve v Tervurenu v Belgii a potom v Bijenbeku a Valkenburgu v Holandsku, kde zstaly a do propuknut prvn svtov vlky. Tam se rove asopisu dky tomu, e se nezapltal do politickch zle itost, vrazn zlep ila. V Itlii se po roce 1815 vt ina jezuit soustedila na obranu krajn konzervativnho spojenectv trnu a olte a na obranu svtsk moci pape ovy, kter to problm byl na dennm podku. Bylo by divn, kdyby se mezi leny Tovary stva, kter po svm obnoven provdlo politiku tak podstatn odli nou od politiky bvalho Tovary stva, neobjevily dn projevy pochybnost. Samozejm se objevily - v t dob Tovary stvo utrplo t k ztrty - bylo jich v ak pekvapiv mlo. Nkter z nich ale stoj za to pipomenout. V roce 1850 se Carlo Passaglia, pova ovan za jednoho z nejlep ch profesor Georgiana, vydatn podlel na vypracovn definice Neposkvrnnho Poet. Kdy v roce 1859 Piemon an zabrali Romagnu a Marche, Passaglia byl toho nzoru, e nakonec ovldnou i m. Nadje, e se sjednocen Itlie na dlouho vzd mo nosti zskat takovou koist, byla podle jeho mnn blhov a Vatikn ml proto vyu t prvn ple itosti, aby celou zle itost ukonil smliv. Svj nvrh na smliv e en situace vypsal v knize "Pro causa Italica". Ped napsnm sv knihy vystoupil z Tovary stva; kniha se ocitla na indexu. Cassaglia opustil m a pesdlil do Turna, kde zalo il tdenk "Medicatore". Tvrdil, e byl odsouzen za to, e hlsal politick program, kter nim neur el zjeven nbo enstv, e jeho odsouzen proto bylo nespravedliv. Oblkl svtsk odv a zskal na svou stranu i jin nespokojen spolupracovnky svho asopisu. Kritizoval tak "Syllabus Errorum". Carlo Maria Curci byl jednm z prvnch spolupracovnk "Civilta Cattolica", a jako takov oste vystupoval proti liberlnm principm, ze v ech stran tocm na

Pia IX. Pozdji v ak byl rozarovn politikou vlun obstruktivn a zaal sm hlsat nzory do urit mry liberln. Vystoupil nejen z Tovary stva, ale i z Crkve a zstal mimo ni a do konce ivota Pia IX.. Nstup pape e Lva XIII v nm vzbudil nadji, e nastanou lep asy, a na sklonku svho ivota se s Crkv smil. Podobn kritick projevy v ak byly velmi ojedinl. Pev n vt ina otc se poslu n podizovala smrnicm pedstavench. Crkev se v t dob dala dohnat k tomu, aby bezvhradn, takka dogmaticky hjila neomezen vlastnick prva. V tom se diametrln rozchzela s uenm sv. Tom e. Stla bezmocn tv v tv svtu plnmu neptelstv a nenvisti, bezbo nosti a nsil, nezmohla se na to, aby odsoudila niemnost vlky. Dvj umrnn souhlas s tradinm nzorem, e soukrom vlastnictv a vlku nelze v dy bezvhradn odsoudit, ani by se pihl elo ke v em okolnostem, perostl nyn tm ve vru, e clem kes anskho zjeven je ste it majetek vlastnk a vybzet kes any, aby se s klidnm svdomm astnili v ech vlek kter propuknou. A ani jezuit nepozvedli (nebo jen velmi slab) svj hlas na protest proti tmto extrmnm nzorm. Neprotestovali ani pozdji proti ponkud podivnmu stanovisku Crkve, kter nechtla uznat prvo kes ana na odmtnut plnn povinn vojensk slu by, jestli e mu v nm brnilo svdom. Kdy vzniklo Italsk krlovstv, pova ovala je za stt tak neoprvnn a zavr enhodn, e katolkm nedovolovala s nm jakkoliv politicky spolupracovat. Nesmli se astnit voleb do italskho parlamentu, ani pijmat poslaneck mandty. V echny vlky, kter by stt vedl, pova ovala Crkev pedem za nespravedliv a pes to zakazovala katolkm odmtat slou it v jeho armd. Jezuit byli dky tomu, e pijali za svou politiku spojenectv trnu a olte, pova ovni za hlavn obrnce v ech tchto monarchistickch nepli vzornch a nepli stabilnch re im a na jejich vrub byly pipisovny v echny nespravedlnosti a chyby, jich se tyto re imy dopou tly. V mnoha zemch to do lo tak daleko, e byli ztoto ovni s politickou stranou. V dsledku toho se v 19. stolet jejich djiny ve vt in tchto zem zredukovaly na to, e pichzeli a odchzeli v zvislosti na vzniku a pdu svtskch vld. Nepevnost jejich postaven jim znemo ovala dle se rozvjet a pokraovat v nepetr it osvtov innosti. Vatikn podporoval v echny vldy, kter vznikly po roce 1815. Podporoval je do takov mry, e v ppad t zem - Irska, Belgie a Polska nedovolil, aby pronsledovan katolci po adovali na nekatolickch panovncch, lo o krle anglickho a holandskho a o cara, svobodu vyznn. Podle dohody z roku 1815 se Belgie a Holandsko sjednotily pod ezlem holandskho krle. Protestantskmu krli Holandska ani na mysl nepi lo, aby piznal svm katolickm poddanm svobodu vyznn. Krom jinch opaten, namench proti Crkvi, pedev m vyhnal jezuity. V roce 1816 byl za pomoci vojenskho oddlu proveden jejich odsun za hranice. Holandsk jezuitsk provincie se usadila v Nmecku a vcarsku. V roce 1830 Belgian povstali proti Holananm a Holandsko-Belgick unie se rozpadla. Jednou z pin belgickho povstn byla krlova neptelsk politika vi katolkm. Belgian zskali nezvislost a jejich panovnkem se stal Leopold Sasko-Kobursk, mal nepli zbo n nmeck kn e, strc krlovny Viktorie. Dky tomuto pevratu se jezuit mohli vrtit do Belgie, a o nco pozdji potom i do Holandska. Krtce na to se jezuit dostali do nesnz i v e vcarsku. Ve Freiburgu propukl spor o metody vyuovn na zkladnch kolch.

Zpotku neml s nbo enstvm nic spolenho. Rozhoel se v ak tak prudce, e mstsk rada na dost biskupa uzavela v echny koly ve mst. Jezuit nemli s touto zle itost tentokrt zejm nic spolenho, nebylo v ak t k pesvdit veejn mnn o tom, e mli. 9. bezna 1823 oblehly davy jezuitskou kolej a chtly ji zboit. Biskupovi se nakonec podailo nepokoje uklidnit, tento konflikt v ak nevstil nic dobrho. V ranm obdob sv existence Tovary stvo v dy bylo - a bylo za ni i pokldno - avantgardou ve vchov mlde e. zakldalo koly a koleje v zemch, kde pedtm nebyly. Jezuit doufali, e prv vzdln se stane zbran, je dopom e Crkvi k vtzstv. Spojenectv jezuit s absolutistickmi panovnky znamenalo v ak apo roce 1815 spojenectv se silou, pro ni demokracie pedstavovala nejhrozivj nebezpe a kter chovala znanou nedvru k v eobecnmu vzdln, nebo od nho vedla pm cesta k po adavku v eobecnho volebnho prva. I v ppad, e toto podezen nebylo zcela opodstatnn, jasn to dokazovalo, jak rozdl byl mezi Tovary stvem pvodnm a Tovary stvem obnovenm. Byl to zlovstn den, kdy jezuit zaali bt oznaovni za neptele v eobecnho vzdln. Ve vcarsku do lo po roce 1845 k boji mezi protestantskmi a katolickmi kantony. Protestant, kte tvoili vt inu, chtli upevnit a roz it pravomoc centrln vldy a omezit moc vld jednotlivch kanton. Vatikn, kter v t dob z v e uvedench dvod podporoval autoritativn vldy, zaujal k tomuto problmu stanovisko velmi neurit a vhav. Katolky podporoval Montalembert, odvolvaje se ov em pi tom na liberln zsady a na to, e ka d nrod m prvo zvolit si libovoln zpsob vldy. Takov nzor znl pli opov liv u m Vatiknu. Duchovn hodnosti propagovali sp heslo "Non tali auxilio". Jeuzuitm bylo ji dve dovoleno, aby se usadili v kantonech Uri, Schwyz a Unterwalden, ale v ude jinde ve vcarsku byli pova ovni za ne douc. Palmerstona, britskho ministra zahraninch vc, nezajmalo, jestli jezuit zstanou ve vcarsku nebo ne, ale znepokojovala ho mo nost naru en stabilizace vztah v Evrop, k nmu mohlo dojt v ppad, e by se vcarsk konfederace rozpadla. Jeho obavy byly opodstatnn. Nakonec v dsledku Palmerstonova rozhodnho po adavku, aby se sousedn stty nevm ovaly do vnitnch zle itost vcarska, protestantsk kantony zvtzily nad poetn slab mi katolky, kte si vytvoili vlastn "Sonderbund". Po vtzstv protestant byli jezuit ze vcarska vyhnni a jejich kolej ve Fribourgu vydrancovna. Pape ov Pius VI. a Pius VII byli oba vystaveni hanebnmu zachzen ze strany francouzskch revolucion i Napoleona. Je pochopiteln, e katolci na tyto kivdy nezapomnli. Je v ak politovnhodn, e pln zapomnli na to, jakch kivd se na nich - a zejmna na jezuitech - dopustili panovnci ancien rgime'u. Crkevn hodnosti nemli jist dn dvody, aby sympatizovali s extrmnmi nzory, hlsanmi ve jmnu liberalismu. Ale stejn tak se mli vyhbat podporovn v ech extrmnch nzor, hlsanch ve jmnu absolutismu. Mli zavrhnout princip spojenectv trnu a olte a pochopit, e bez ohledu na to, jak zaujmaj politick stanovisko, jejich msto by mlo bt na stran svobody a spravedlnosti a jen takovch vld kter se opraj o svobodnou vli ovldanch. Jezuit byli po celou dobu existence Tovary stva osoovni, e hromad a vlastn pli velk bohatstv. Jestli e byli obviovni jednotliv jezuit z toho, e vedou ivot v nadbytku a pepychu, byla to obvinn prost sm n. ka d jezuita, stejn jako ka d len kterhokoliv jinho du, skld slib chudoby, a

bez ohledu na to, jakm bohatstvm disponuje jeho dm nebo d, on sm j, pije a oblk si to, co mu poskytnou jeho pedstaven. A jestli se obas i vyskytli njac jezuit, kte si na li zpsob, jak tento slib nedodr ovat, a tajn si u vali, pak jejich jmna jsou ji dvno zapomenuta a muselo jich bt velice mlo. Je samozejm pravda - zde ov em nemnme brt do vahy v echny nepodlo en fmy o tajnm vlastnictv zlatch dol v Americe a podobn vmysly - e dky tomu, e eholnk nem dn osobn pjmy, ka d d, kter pobr njak odmny za svou innost, a u v oblasti vzdln, zemdlstv nebo jinho hospodaen, m e po urit dob nashrom dit znan bohatstv. U jsme se zmiovali o tom, e instituce du neumr a jej majetek se proto nem e dlit mezi vt poet ddic jako majetek soukromch osob. Je pravda, e kdyby jezuitsk domy ve v ech zemch ily bhem celch tch tyset let sv existence v blahobytu, e by nyn musely vlastnit - ne v ak ka d jednotliv jezuita - ohromn bohatstv. Tak tomu v ak nebylo. V djinch jezuit - jak u vme - se neustle stdala obdob vyhnanstv a nvrat. Kdy byli jezuit vyhnni, byl zkonfiskovn jejich majetek, ale po jejich nvratu u jim nikdy nebyl vrcen. Pvr enci laicizace maj pln sta bohatstv jezuit, zapomnaj v ak na to, e ped nimi bylo u mnoho jim podobnch. Stejn osud stihl i majetek jinch d. Bylo by v ak pli nespravedliv, kdybychom o jezuitech prvn poloviny devatenctho stolet ekli, e se pli ukvapen dali do slu eb dr itel moci? V oblasti vchovy a vzdln mlde e doshli prvn jezuit obrovskch spch. Bylo to proto, e zavedli nov vyuovac metody, adekvtn nov vznikl situaci. Laickmu obyvatelstvu poskytli vzdln mnohem v estrannj , ne bylo to, kterho se jim dostvalo doposud. Kdyby jejich nstupci skuten nsledovali jejich pkladu, chpali by, e nov epocha vy aduje nov pstupy a metody, pihl ejc k jej problematice, a e nesta setrvvat u toho, co bylo dobr ped temisty lety. Stli by po boku Newmanov v ele hnut, usilujcho o vt roz en vzdln mezi laiktem a zmrnn psnosti kzn. Oni se v ak tvrdo jn a stle pevnji dr eli starch, vy lapanch cest. A kdy u nakonec museli nco zmnit, neprovdli zmny takovm zpsobem jako jejich pedchdci, kte li v ele vvoje, ale jako posledn opozdilci dlali neradi a jen proto, e museli, to, co ped nimi udlal u cel svt. Jejich dla svd o tom, e si neuvdomovali, e pro ka dou epochu jsou pznan urit nzory, kter jsou apriori pova ovny za sprvn, zatmco nkter jin zase apriorn vzbuzuj odpor. V estnctm stolet byli katolci vystaveni tokm protestantismu, ale co se tkalo otzky existence Boha a Kristova bo stv, lze tvrdit, e byly pova ovny za vc zcela samozejmou. V souasn dob jsou spory mezi katolky a protestanty stedem zjmu jen na nkolika mlo mstech, jako je napklad Belfast, na celm svt jsou v ak podrvny a zpochybovny zkladn otzky vry. Je teba promyslet nov metody a argumenty, kter by byly s to pesvdit lovka na eho stolet. Po roce 1815 k nejvt mu rozvoji prmyslu na svt dochzelo v nekatolickch zemch, zejmna v Anglii a Spojench sttech. Pape ov se a do doby Lva XIII k tto problematice nijak nevyjadovali. Uzaveli se v ptm - jak ekl Newman - svch novacinskch vrtoch a sestoupili do svch mskch katakomb. Setrvvali v domnn, e na svt existuje pouze jedin zva n problm, a to, zda si pape podr svou svtskou moc. V echno ostatn bylo pova ovno za niemn a bezbo n. Nem eme bohu el ci, e by se jezuit njakm zpsobem sna ili pape e vylit

z tto obsese. Skutenou ivotnou slu si podr eli pouze jezuit v protestantskch zemch - v Anglii a Americe. Tamj jezuit projevili mnohem vce rozvahy a moudrosti ne jezuit v zemch latinskch. Ale i jejich ivot, teba e vykonali nesporn velik dlo, byl vzhledem k okolnostem zbaven nle it svobody. Jejich cit pro loajalitu a regule du je nutily podizovat se autorit ma. I kdy m takov, jak tehdy byl, si toho rozhodn nezasluhoval. Jejich ducha tedy neustle svazovala nutnost vyjadovat ctu, kterou ve skutenosti nemohli ctit. Jezuit v zemch protestantskch a jezuit v zemch katolickch, to byli zcela odli n lid, teba e ani jedni ani druz to nemohli oteven piznat. 11. kapitola RENESANCE TOVARY STVA I. Trvalo je t njakou dobu, ne bylo Tovary stvo obnoveno i ve panlsku a Portugalsku. Ve panlsku byl dekret o obnoven vyhl en teprve 25. kvtna 1825. Sto patnct panlskch jezuit se z rznch dom ze zahrani vrtilo do vlasti, aby znovu vytvoili panlskou provincii. Co se tk Portugalska, museli jezuit se svm nvratem ekat je t dle. Potlaen protestantismu ve panlsku a Portugalsku nepromnilo obyvatele tchto zem v horliv katolky. Mlo za nsledek pouze to, e ti, kte mli ve svch rukou duchovn moc, zneu vali svho postaven k vlastnmu prospchu, a ti, kterm jednn mocnch bylo trnem v oku, zaali poci ovat neptelstv vi nbo enstv vbec. Katolci, kdy se pustili do boje (a u to byli jezuit nebo ne) mli ve zvyku vydvat se za obrnce spravedlnosti proti rozbujelmu zlu. Do urit mry to nepochybn odpovdalo pravd. V tomto ppad se v ak mli sp e zamyslet nad tm, jak to byl vlastn katolicismus, kdy po nkolik stolet trvajcm panovn v zemi ji nakonec zanechal plnu vra edn nenvisti lovka k lovku, nenvisti tdn i zemn. Jak u jsme si ekli, v devatenctm stolet se jezuit stali pisluhovai konzervativnch vld a pravideln opou tli njakou zemi, nebo se do ni vraceli v zvislosti na sp ch a nesp ch tto vldy. Kdy se po vypuzen Josefa Bonaparta vrtil na panlsk trn Ferdinand VII., povolal v roce 1815 nazpt jezuity a vrtil jim Krlovskou kolej. Liberln povstn v roce 1820 zaujalo vi jezuitm neptelsk stanovisko. Ferdinand byl obklen ve svm palci a jezuit byli povytahovni pmo z l ek a uvznni. Jezuita otec Urigolia byl zavra dn v bezprostednm sousedstv Igncovy jeskyn v Manrese. Po intervenci francouzskch vojsk, dky n znovu zskal moc Ferdinand, se jezuit vrtili. Bhem tohoto povstn bylo povra dno dvacet pt jezuit. Kdy v roce 1823 vypukla obansk vlka mezi liberly, stoupenci krlovny Isabelly, a konzervativci, stoupenci jejho strce Dona Carlose, postavili se jezuit na stranu karlist a byli napadni v ude, kde zvtzili liberlov. Kdy liberlov ovldli Madrid, hrozilo jezuitm vyvra dn pod zminkou, e otrvili studny a tm ve mst vyvolali epidemii cholery. Dne 17. ervna 1834 v dob obda vzala armda tokem Krlovskou kolej. Uvnit koleje zahynuli t jezuit. tyem se v pestrojen podailo z koleje uniknout, ale byli dopadeni a zabiti v ulicch msta. Pt jinch bylo polapeno a zavra dno na ste e. Ostatn se ukryli v kapli, odkud je jist dstojnk bratr jednoho z nich, vyvedl na bezpen msto, ale kolej byla zcela zniena. Tento tok nezashl pouze jezuity, bylo zavra dno i sedmdest ti len jinch d. Liberln vlda vydala pkaz, aby byli jezuit z celho

panlska vyhnni. Ten byl splnn na tch zemch, kde byl dekret zveejnn, zatmco na zemch ovldnutch karlisty jezuit zstali. Vyhnan jezuit se do panlska vrtili v roce 1854, ale bhem nsledujc revoluce v roce 1868 znovu do lo k tokm na v echny jejich domy. Znovu byli vyhnni a potom se znovu vrtili a zstali v zemi pes rzn pohr ky a do roku 1931, kdy padla monarchie. V dob obansk vlky jezuit podobn jako jin katolci rozdlili sv sympatie mezi ob strany. Ve vt in oblast katolci, a s nimi i jezuit, podporovali generla Franca, ale v baskickch oblastech se jezuit postavili na stranu jeho protivnk. V souasn dob se jezuit ve panlsku, jako ostatn i v jinch zemch, rozdlili do dvou tbor. Ti star vt inou u svch bvalch nzor, zatmco mnoho mlad ch jezuit, podobn jako mnoho ostatnch mladch kn , zaalo podporovat liberlnj spoleenskou politiku a uvdt do ivota usnesen Druh Vatiknskho Koncilu. Ani do Portugalska nebyli jezuit vpu tn bezprostedn po obnoven Tovary stva. Krl Dom Muguel jim dovolil vrtit se a v roce 1829. Bylo to ostatn jen na krtkou dobu. V roce 1833 se vldy zmocnil Dom Pedro, kter zavedl liberln re im a dal pkaz, aby jezuit byli vyhnni. Jeho pkaz byl vlastn zbyten, proto e u bhem pedchzejcch nepokoj byly jezuitsk koleje v Lisabonu vydrancovny a jejich obyvatel vypuzeni. V nsledujcm roce byla zru ena i nejvt jezuitsk kolej v Coimbe. Zakrtko se v ak jezuit souasn s nastolenm monarchie opt vrtili a konzervativn re im vldl v Portugalsku a do roku 1910, kdy revoluce svrhla krle Manuela a nastolila republiku. Jezuit v tchto bouch znovu utrpli t k ztrty. Udlosti tchto let popsal Cabral, tehdej portugalsk provincil. Jejich monotnnost je ostudn. Nejprve se zanou it nepodlo en zvsti o spiknut a tajnch arsenlech, pak jsou otcov hnni mezi dvma adami vojk, dostvaj odpornou stravu, bij je, vyhro uj a nakonec je vyhnj. Jak se tyto scny podobaj tm, kter se odehrly ped sto padesti lety. Rozum zstv stt nad lenost lidsk povahy: na jedn stran lenstv tch, kte s dtinskou naivitou vili v em tm nesmylm, a na druh stran lenstv jezuit, kte vedli ivot tak izolovan, e prost lid mohli v em pomluvm, kter o nich kolovaly, uvit. Pokud jede o Ji n Ameriku, osudy jezuit po osvobozen se tchto zem od evropsk nadvldy byly rzn. V Severn Americe museli katolci pistoupit na princip odluky Crkve od sttu a nemohli ze strany sttu oekvat dnou pomoc a podporu. V Ji n Americe tomu bylo prv naopak: tradin politika se oprala o princip spojenectv trnu a olte a katolick Crkev byla prohl ena za sttn. Kdy se potom jihoamerick zem vzbouily proti panlsku, mla jejich vzpoura tak antiklerikln charakter. Pevldal nzor, e Crkev je jednm z oprnch pil tyranie, kterou povstalci chtli svrhnout. Na druh stran v ak vme, e bval vldy, bez ohledu na to, jak zsadn postoj zaujmaly vi Crkvi, vi jezuitm zaujmaly stanovisko krajn neptelsk. Indini naopak v jezuitech vidli sv spojence v boji proti tisku. V dsledku toho liberlov v nkterch zemch, jako napklad v Mexiku, hned jak se chopili moci, vystoupili s po adavkem, aby byli jezuit povolni nazpt. Jejich postup se oste odli oval od jednn liberl na evropskm kontinent. Pozdji v Brazlii se jezuit tak setkali s mnohem laskavj m pstupem ze strany republiky ne ze strany portugalsk krlovsk rodiny, dokud tam je t vldla dynastie

Braganza. Ve panlsk Americe v ak paradox liberlnch jezuit psobil pli silnm dojmem, ne aby mohl bt akceptovn a u samotnmi jezuity nebo i liberly. A proto se i zde s postupem asu a s tm, jak osvobozeneck boje pomalu upadaly v zapomenut, zaal opakovat tradin evropsk vzorec: jezuit se ve v eobecnm povdom znovu stali nepteli svobody a byli nuceni odchzet ze zem a znovu se do n vracet v zvislosti na politick situaci, podle znmho evropskho modelu. Kdy v letech mezi dvma svtovmi vlkami vypuklo v Mexiku siln pronsledovn Crkve, s velkou prudkost se obrtilo prv proti jezuitm. dva z nich, tec Pro a otec Vertis zemeli jako muednci. Po druh svtov vlce mlad jezuit v Latinsk Americe, jako v ude jinde, zaali vystupovat jako mluv politiky spoleenskch reforem. Velmi se vzdlili onomu staromdnmu zatvrzelmu konzervatismu, kter byl v pedstavch mnoha lid ztoto ovn s katolicismem. Ani v Itlii nemli jezuit po roce 1815 klidn ivot. Dokonce i uvnit crkevnho sttu do lo po smrti Pia VIII. v roce 1830 k rznm nepokojm a potykm. Na zem crkevnho sttu bylo napadeno pt jezuitskch kolej, a to ve Spoletu, Fanu, Moden, Forli a Ferrae. Otcov a jejich ci byli vyhnni na ulici. V samotnm m se podailo udr et klid, ale u nikde jinde. Ve v ech jezuitskch domech byly provedeny prohldky, jejich clem bylo najt v nich skladi t zbran, kter tam dajn mli zalo it sanfedist. V tehdej Itlii nebyla roz ena ona racionalistick kritika katolicismu, kter byla charakteristick pro Francii, nesetkali bychom se tu ani s tou lenou a slepou nenvist jako ve panlsku a Portugalsku. Tak argument, e katolicismus je nbo enstvm cizinc, by byl v Itlii nesmysln. Ale Itlie mla sv vlastn problmy. mrn s tm, jak rostlo a slilo uvdomn nrodn jednoty, byla stle astji kladena otzka, jak stanovisko m e k tto my lence zaujmout pape . M e se pape postavit do ela hnut, usilujcho o nrodn sjednocen zem? Nebo mus bt rozhodn proti? Mezi zsadami katolicismu a sjednocenm Itlie samozejm neexistoval dn zsadn rozpor. Av ak jak bude mo no sjednotit Itlii, ani by byla naru ena prva bvalch vldc, ani by byli zbaveni moci vldcov malch italskch kn ectv a svr ena rakousk nadvlda nad zemmi v Lombardii a Venetu, kter podle smluv Rakousku nle ela? Dokud vldl eho XVI., byl rozhodn proti jakmkoliv stupkm, pokud lo o crkevn stt. Nesmly vznikat parlamenty a v echna moc musela bt soustedna v rukou duchovnch. Pius IX. nastoupil na trn po pape i ehoovi v roce 1846 s myslem provst urit reformy. m ml dostat svtsk ministry a parlament. Rok 1848 byl v ak rokem revolunm a v takovm roce je t k zavdt reformy, proto e by mohly poslou it extrmistm. Bylo by chybou se domnvat, e proveden konstitunch reforem v m nebo kdekoliv jinde po adovala pev n vt ina lid. Av ak men ina, kter se jich do adovala, byla siln zamena proti autoritstv, a u kleriklnmu nebo politickmu. Rakousk panovn na Apeninskm poloostrov bylo trnem v oku ka dmu italskmu vlastenci. V em bylo proti mysli, a jestli e je trpli, pak jenom proto, e stle trvalo a e Rakousko bylo pova ovno za nepemo itelnho protivnka. Kdy z Rakouska zaaly pronikat zprvy, e ve Vdni propukla revoluce a Metternich padl, bylo jasn, e prvnm krokem Ital po zskn politick nezvislosti bude sil o sjednocen Itlie. Pius se rozm lel, zda se m e postavit do ela tohoto hnut. Uvdomoval si, e pape by se neml z ist politickch dvod pou tt do boje s katolickm sttem, kterm Rakousko bylo. A nacionalist se zatm obrtili

proti pape i. Jeho prvn ministr Rossi byl proboden dkou na schodech vedoucch ke Cancellarii. Pius byl zastelen, kdy se objevil v okn. Pius nakonec musel z ma uprchnout a toi t na el v Gaet v Neapolskm krlovstv. Jezuit byli, v podstat prvem, obviovn z toho, e svm vlivem posiluj spojenectv trnu a olte a e brzd proveden konstitunch reforem. Giobertiho kniha "Il Gesuita Moderno", kter je pedstavovala jako neptele italskho sjednocen, se t ila velk popularit. Liberln naladn msk dav se na n vrhl se zavilou nenvist. Otec Roothan, generl du, a jeho spolupracovnci museli uprchnout z msta. Uchlili se do Janova, kde nastoupili na lo, ale ve chvli, kdy lo odrazila od behu, ozval se hlasit kik: "Mte na palub jezuity, hote je do moe!" Domnl odpor jezuit vi sjednocen Itlie zpsobil, e se znan rozmno ily ady jejich neptel po cel zemi. toili na n v Neapoli, Bentkch a Turnu. Piemontsk vlda, kter je a dosud podporovala, se nyn tak obrtila proti nim. A stejn tomu bylo i v Rakousku, kde byla jejich politika ztoto ovna s politikou Metternichovou. A Metternichv pd byl i jejich pdem a skonil jejich vyhnanstvm. Vzru en roku 1848 se pechodn uklidnilo. Drobnm vldcm se podailo udr et se sv panstv. Raku an si podr eli Lombardii a Venetii. Pius se vrtil do ma a tak jezuit se vrtili na sv msta. Jejich postaven v ak i nadle zstalo nejist. Nemli v myslu ustupovat nacionalistm, kter to postoj byl zsti nsledkem a zsti zase pinou rostouc nevra ivost, kterou vi nim chovalo nrodn hnut. Veden hnut za nrodn sjednocen stle vraznji pechzelo do rukou sabaudskho rodu, a v dsledku toho bylo piemontsk zkonodrstv stle antikleriklnj . Kdy po skonen rakousko-francouzsk vlky, kter propukla v roce 1859, a po Garibaldiho ta en na Neapol vzniklo Italsk krlovstv, kter zahrnovalo zem cel Itlie krom ma a Bentek, byli z nho jezuit odsunuti. Na njakou dobu se uchlili do Bentek kam se vrtili po znovunastolen absolutismu v Rakousku, jemu tehdy Bentky je t patily. Kdy se v ak v roce 1866 staly soust Italskho krlovstv, byli jezuit vyhnni i odsud. Po roce 1866 tedy jezuit nebyli v Itlii nikde jinde ne na zem crkevnho sttu. V roce 1870 Piemo an ovldli m a jezuit byli vyhnni ze svho hlavnho mskho domu. Tehdej generl otec Petr Beck musel opustit msto a nalezl toi t v soukromm dom hrabte Ricasoliho ve Fiesole. Zstal tam a do sv smrti v roce 1884 a pobval tam i jeho bezprostedn nstupce. Pozice italsk vldy byly v t dob, a si to neuvdomovaly ani katolick kruhy, stle je t znan nepevn. Vlda se nemohla pln spolehnout ani na vrnost poddanch ani na svou vlastn stlost. Dvala si proto pozor, aby neur ela katolick ctn s vjimkou tch ppad, kdy nar ela na odpor v t nejzva nj vci, j byla otzka panovn nad mem, a jej vztah ke katolkm byl po roce 1870 mnohem ohleduplnj ne v dob ped ovldnutm ma. Nemla tedy dn nmitky, kdy j otec Martin, kter byl zvolen generlem v roce 1893, sdlil svj mysl vrtit se do ma a tam vykonvat svou funkci. V t dob byla jedinou zem, kde se rozvjel bohat intelektuln a duchovn ivot, Francie. Ve Francii byl tm velkm jezuitou, kter udr el nepetr itost Tovary stva, otec de Cloriviere. Byl to Bretonc, narodil se ve St Malo v roce 1735. V roce 1756 vstoupil do Tovary stva a v dob, kdy byli jezuit z Francie vyhnni, uil na kole v Compregne. Pipojil se k anglick provincii a pesdlil do centra jezuit v Liege, kde slo il vn

sliby. Kdy se anglit jezuit po obsazen Holandska francouzskou armdou pesunuli do Anglie, de Cloriviere se vrtil do Francie jako svtsk knz a v dob revoluce byl editelem diecezln koly v Dinan. Odmtl slo it konstitun psahu, k n byli nuceni v ichni kn , a v dsledku toho ztratil mo nost postupu do v ech crkevnch funkc. Obdob teroru bylo pro nho dobou osobnch tragedi. Jeho bratr a nete byli s ati gilotinou. Jeho sestra, vizitandinka, byla tak uvznna a ped gilotinou ji zachrnil pouze pd Robespierra. Stejn jako otci Sieyesovi mu bylo dno pe t tuto dobu, ale v roce 1801, po vzniku konzultu, se dostal znovu do nesnz, proto e jeho pbuzn Liomellan se zapletl do spiknut proti prvnmu konzulovi. De Cloriviere byl uvznn. Strvil ve vzen sedm let. Vyu il tto doby k napsn ob rnho komente k Bibli. Pemluvil jednoho ze svch spoluvz, bvalho kalvinistu, kterho obrtil na katolickou vru a kter byl propu tn v roce 1805, aby jel do Ruska a vzal sebou dopis, ve kterm de Cloriviere prosil generla, aby ho znovu pijal do Tovary stva. Generl jeho prosb vyhovl. Kdy byl v roce 1809 propu tn z vzen, ekal na generlovy rozkazy a prohlsil, e je pipraven vydat se, kamkoli ho po lou, a zmnil se o misii v Americe. Generl mu v ak pikzal, aby zstal ve Francii. Kdy zaaly pokusy o znovuobnoven Tovary stva v rznch zemch zpadn Evropy, otec Varin, superior Tovary stva otc vry Je ovy, po dal otce de Cloriviera jako jezuitu, kter ve Francii psobil jako svtsk knz, aby ho pijal do Tovary stva. Podobn bylo pedtm pijato nkolik otc z Holandska, kte byli ve stejn situaci. Otec Cloriviere zpotku vhal, ale v roce 1814 obdr el od otce Brzozowskho povolen pijmat spolehliv duchovn. V roce 1814 v den svtku sv. Ignce pijal do To vary stva Varina a jeho devt druh v kapli karmelitnskho opatstv, v n v roce 1729 zemelo dvanct jezuit muednickou smrt. Dky pijet tchto novch deseti len byla francouzsk provincie rekonstituovna. Ludvk XVIII. neml jezuity pli v oblib. Oni se zase v prvnch letech po obnoven Tovary stva radji vnovali nenpadn innosti na venkov, nebo se domnvali, e by nebylo rozumn, kdyby na sebe pli upozorovali. Usadili se v novch "potits sminaires", ve kterch uili ky jak svtsk tak duchovn, ale na veejnosti nevystupovali jako jezuit. Tento stav vci vyvolal kritiku ze strany tch, kte nebyli jezuitm naklonni. A v roce 1828 bylo zahjeno vy etovn s clem zjistit, kter z "petits sminaires" byly skuten vedeny jezuity. S nejostej kritikou vystoupil hrab Montlosier. Pibli n ve stejn dob vydal svj "Memoire", v nm vyjmenoval "tyi rny, kter zashnou trn". byly jimi sodalice, jezuit, ultramontni a zneu vn duchovenstva. Z tchto ty nebezpe, ohro ujcch trn, jezuit nejen e pedstavovali zlo sami o sob, ale byli i organiztory sodalic a pvodci ultramontanismu a zneu vn duchovnch. Ludvk XVIII. byl panovnkem opatrnm a umrnnm, kter si uvdomoval, jak velice je nepopulrn, a jestli e kdy v tomto smru podlhal klamnm pedstavm, rozplynuly se pod vlivem zku enosti, kter nabyl bhem stodennho csastv. Pl si jedin to - podobn jako Karel II. anglick - "aby nemusel znovu zat cestovat". Neml chu pou tt se s jezuity do sporu, ale ani se dostat pod jejich vliv, nejlpe mu vyhovoval prv takov stav, kter existoval, kdy jezuit byli v zemi, ale pli na sebe neupozorovali. Ludvk zemel v roce 1824 a jeho nstupcem se stal jeho bratr Karel X., kter byl sklopevn pesvden o existenci Bo skho prva krl a v dnm ppad nepipou tl, e by i lid mohl mt

njak prvo zasahovat do vldy panovnka. Na ne tst si neuvdomoval jak dalece se zmnila doba. Neuvdomoval si, e a by prosazoval cokoliv, nem e se udr et na svm znan otesenm trn, nebude-li alespo do urit mry pihl et k veejnmu mnn. Bhem pti let v ak tento jeho pocit vlastn krlovsk moci a dstojnosti vzal za sv. byl horlivm stoupencem principu spojenectv trnu a olte a bezvhradn se poddal vlivu jezuit. Je politovnihodn, e jezuit byli natolik nerozv n, e pijali jeho nabdku ke spoluprci, proto e tak i ve Francii nakonec do lo k tomu, co bylo typick pro celou Evropu devatenctho stolet, a to, e za chyby vldy byli odsuzovni jezuit. Montlosierovo vystoupen dalo podnt k rozpoutn zavil protijezuitsk kampan v populrnm denku "Journal des Dbats": "Slovo jezuit" - psal "Journal" - zn ve v ech stech a v ichni je proklnaj. V echny denky v cel zemi je opakuj s obavami a neklidem. Po cel Francii let na kdlech strachu, kter vyvolv." Spisovatel takovho formtu jako Thiers, Branger a Casimir Prier se ve svch vpadech proti jezuitm spojili s mn dobrmi publicisty, a nsledkem tohoto publicistickho psoben do lo po pdu Karlova ministra Polignaca a po vyhnn Karla ze zem v roce 1830 k novm tokm na v echny jezuitsk domy. Byl napaden a vydrancovn novicit v Montrouge, stejn jako i jin domy po cel zemi. Ve St Acheul shrom dn dav provolval: "Pry se jezuity!" Otec de Ravignan chtl k davu promluvit, ale byl pekien a udeen hol do tve. Dm byl vyloupen a jezuit museli uprchnout. Za panovn Karlova nstupce Ludvka Filipa se mnoho jezuit tajn vrtilo, museli v ak t a pracovat jednotliv. Zpotku nemohli spolu t v jezuitskch domech. Kdy se pozdji dostal do nesnz Ludvk Filip, jeho stoupenci zaali prohla ovat, e to opt jezuit osnuj spiknut s clem ho svrhnout. "Journal des Dbats" uveejnil lnek, v nm byl oste napaden otec de Ravignan. Autor lnku tvrdil, e de Ravignan je sice osobn ctnostn mu , av ak zsady jezuit jsou zcela fale n a obojetn a jsou absolutn nesluiteln se spolenost zalo enou na liberlnch principech a nemohou j bt trpny. "Co nm pomohou jeho ctnosti" - ptal se "Journal" - "kdy u n nkazu?" Vraz "nkaza" se v eobecn ujal a antiklerikln kruhy ho zaaly u vat pro oznaen jezuit vbec. de Ravignan na tento vpad odpovdl svm stzlivm, dobe napsanm strunm pehledem djin jezuit a jejich zsad, kter nazval: "De l'Histoire et de l'Institut des Jsuites". Zsadn otzkou v tomto sporu byla otzka vchovy mlde e. Protestant ani katolci neznali pojem univerzity nbo ensky indiferentn, nco takovho si nedovedli vbec pedstavit. Hlavnm kolem univerzity bylo hlsat nbo enskou pravdu. V echna ostatn odvtv vdy se musela poddit tomuto nejvy mu uen. Vldnouc nbo enstv ovldalo sttn univerzity. Oxford a Cambridge byly v t dob pod psnm dohledem angliknsk crkve a pedstavy, kter vylo il Newman ve sv prci "Idea of a University", patily je t velmi vzdlen budoucnoti. Za panovn Ludvka Filipa bylo jedin ve Francii dovoleno hlsat na univerzitch libovoln nbo ensk nzory. Mnoho biskup, nkte z nevdomosti, lenosti a nedostatku zjmu, ale nkte tak proto, e zastvali rozumnj a prozravj nzory a znali cenu tolerance, s tm ochotn souhlasilo. Na vuku filozofie na pa sk univerzit ml v t dob rozhodujc vliv pozitivista Cousin. Jezuita otec Delvoux jako prvn z katolk vystoupil se svmi obavami a upozornil na nebezpe, spojen s touto blahovolnou pasivitou. Rozpoutal se kni n boj. Oba tbory se mohly py nit znamenitmi zstupci. Pro

katolickou vchovu se vyslovili Veuillot a Montalembert, tato dv jmna posta. Na opan stran stli Michelet, Quinet a Sainte-Beuve. Rozv nj disputanti si snad u uvdomili, e zastoupen vznanch spisovatel v obou tborech bylo jasnm dkazem toho bez ohledu na to, bylo-li to dobr nebo ne - e dvno minula doba, kdy odprce vry bylo mo no brt na lehkou vhu jako podivny a fanatiky, a e bylo nemlo mu estnch, v ench a uench, kte nepijmali kes ansk nzory, a e argumentace pizpsoben my len pros k nedovolovala pedpokldat, e si vzdlan mladk zachov vru, nebude-li mu umo nno, aby svobodn seznmil s argumenty obou stran a samostatn dospl k vlastnmu rozhodnut. V souladu s nzory, je panovaly ve Francii za vldy Ludvka Filipa, Cousina se nepodailo porazit dnmi argumenty. A on zahjil protitok. "Lettres Provincialies" zaadil do "Syllabu" univerzity. Ministr osvty Villemain oznail Tovary stvo jako "buisk a niemn, nesluiteln s duchem svobody a s duchem na vldy". Quinet a Michelet zpochybovali historick odkaz Tovary stva. Michelet znovu vyhrabal vn "Playdoyer" starho jansenisty Pasquiera, v nm byla e o "utajench jezuitech" a to "tajnm kodexu jezuitsk morlky". Eugene Sue ve sv knize " id, vn tulk" podal obraz typickho jezuity, obraz velice nelichotiv a sm n nesmysln. Jezuit v ak,a teba e mnoz byli proti nim, mli tak sv obrnce. Patil k nim trochu nevyrovnan Veuillot a moude umrnn Montalembert. De La Riche Arnault, kter byl ped tvrt stoletm vylouen z Tovary stva, kdy plnil funkci scholastika, a kter cel ivot Tovary stvo oste napadal, na smrtelnm lo i odsoudil sv vlastn vroky proti jezuitm. Jezuit by tu boui bvali byli njak pekali, kdyby je nakonec nebyl zashl neoekvan t k der: postavil se proti nim i pa sk arcibiskup Affre. Otec Furanger, proslul benediktin, se postavil na stranu obrnc Tovary stva proti arcibiskupovi. Tehdy v ak ji bylo zejm, e meritorick podrobnosti sporu pestaly bt ve stedu zjmu. Affreovo vystoupen bylo dkazem toho, e ve francouzskm episkopt znovu o val dvn duch galikanismu. V m se v n obvali, e se z Francie brzy ozvou ohlasy starch hesel, volajcch po vytvoen crkve angliknskho typu, tm zcela nezvisl na mu. Tehdej pape eho XVI Affrea psn pokral za "jeho velmi nerozv n vldnut". V roce 1844 podal Vellemain francouzskmu parlamentu nvrh, aby francouzsk univerzita byla osvobozena od zvislosti na jakkoliv crkevn moci a aby eholnci v ech d byli zbaveni prva na n vyuovat. Bhem jednn nad tmto nvrhem Dupin prohlsil, e "Francie nepotebuje ono proslul Tovary stvo, kter je zeno ze zahrani a kter dostv pokyny pmo protikladn tomu, po em prahnou v ichni vlastenci". Vzpt se v ak ukzalo, e tentokrt Villemain za el pli daleko svm po adavkem, aby se zakzalo vyuovat v em eholnkm, bez ohledu na to, kterho du jsou leny. Kdyby se byl omezil pouze na jezuity, byl by doshl pinejmen m rozkolu mezi duchovnmi, z nich nkter by ml zcela urit na sv stran, proto e jezuit byli v eobecn nepopulrn, v ichni kn v ak nebyli ochotni vzdt se svch funkc. Affre, bu e sv sm len zmnil pod vlivem ehoovy vtky, nebo mu otevel oi Villemainv bezosty n po adavek, se k velkmu divu vldy vyslovil rozhodn proti jeho nvrhu. Obvinil ministerstvo, e je "stediskem bezvrectv", a tm, kte zamtav postoj vi nvrhu pova ovali za postoj proti krlovsk, odpovdl, e ti, kdo naru uj tradin d, teba e

to dlaj ve jmnu krle, podrvaj ve skutenosti jeho autoritu a nakonec to pinese kodu prv jemu. Pro dolo en svho tvrzen na el bez obt argumenty v nedvn minulosti Francie. "Mo n e v souasn chvli jsme to my, kdo pidlv krli starosti" prohlsil - "ale v ministerstvu spatujeme pramen v ech budoucch nebezpe." Debata byla velmi bouliv, mezi obma stranami do lo k prudk vmn nzor, bylo vysloveno mnoho nesmyslnch argument proti "nenvidnmu Tovary stvu" a "vrahm, kte otrvili zbo nho Ganganelliho". Kdy konen do lo k hlasovn v Horn snmovn, byl nvrh pijat osmdesti pti hlasy proti padesti jednomu. Byla to tedy vt ina, ale z administrativnho hlediska vt ina nepli uspokojujc. Guizot pi el s npadem, e pro vldu by bylo vhodnj , kdyby se j podailo pemluvit pape e, aby sm odvolal Tovary stvo z Francie. Do ma byl s tmto po adavkem vysln obratn velvyslanec Rossi. Pijel tam 11. dubna a ji o ti dny pozdji byla Horn snmovn pedlo ena petice, datovan v Marseille a po adujc sta en knih Micheletovch a Quinetovch. Dupinova pruka crkevnho prva a Cousinovy djiny filozofie byly dny na index. Antikleriklov to pova ovali za protitok, vyzvajc k boji. Pova ovali to prvem za dkaz toho, e pape nem v myslu vyhovt Rossiho dosti a vyhnal Tovary stvo z Francie. Jedinm stupkem, kter byl generl Tovary stva ochoten uinit, bylo sn en potu jezuit. Guizot to drze a myln oznail jako kapitulaci, m na sebe ov em pivolal toky ze strany militantnch katolk. Guizot byl protestant, lovk celkem mrn a opatrn a bylo mu v podstat jedno, jak si katolci zorganizuj sv kolstv, a proto nakonec ustoupil, podal demisi ministru osvty a odsoudil Mechaleta a Quineta. Jedin, eho doshl, bylo to, e zbavil sebe i krle podpory jak ze strany levice tak i pravice, a jeho neschopnost a bojcnost pispla svou mrou k pdu re imu o nkolik let pozdji. Djiny Francie se a do roku 1848 znan odli ovaly od djin ostatnch evropskch stt. Ve v ech tchto zemch vldly a do roku 1848 absolutistick re imy, proti kterm as od asu pvstvali revolucioni. Francie v ak mla ji za Ludvka Filipa vldu, uplatujc na teologick zkladn liberln zsady, a prv tato liberln vlda byla nyn ve Francii svr ena. Vlda Druh republiky, kter se ujala moci, byla mn ne vlda pedchoz zaujata proti nbo ensk vchov na kolch a univerzitch. Nyn tedy vykvac politika jezuit, doufajcch, e se vvoj udlost obrt k lep mu, pinesla k en plody. v roce 1850 byla schvlena nov stava Falloux. Zaji ovala svobodu vyuovn a jezuit tak znovu zskali mo nost zakldat a vst sv koleje. Za Napoleona III. se postaven Crkve a jezuit mohlo zdt na prvn pohled uspokojiv. Av ak ti, kte vidli hloubji pod povrch, byli znepokojeni tm, jak ochotn se duchovenstvo dalo vyu vat k tomu, aby podporovalo napoleonskou politiku. Obvali se, e m e nastat den, kdy za tuto povolnost bude teba draze zaplatit, a ukzalo se, kdy Napoleon abdikoval a po por ce u Sedsanu utekl ze zem, e to byla obava oprvnn. Komuna, kter se pechodn zmocnila vldy v Pa i, byla proti nbo enstv, a zvl siln byla zaujata proti jezuitm. Arcibiskup Pa e byl zabit a s nm padest sedm jinch kn , mezi nimi bylo pt jezuit. Nakonec do Pa e vstoupila vldn vojska a Komuna byla pora ena. Po por ce Komuny byla nastolena vlda na tu dobu pomrn konzervativn, kter jist as psobila dojmem monarchistickho re imu. Zamezila pronsledovn nbo enstv, av ak tato nbo ensk svoboda byla do nebezpen velk mry

zvisl prv na existenci tto vldy, kter nebyl pli pevn. Monarchist promarnili svou ple itost v dsledku rozkolu ve vlastnch adch na stoupence rodu orlenskho a bourbonskho. Potom se upevnila moc Tet republiky a v echno ukazovalo na to, e jej antiklerikalismus poroste. Jist poet katolk a tak znan st jezuit nerozumn ztoto ovali zjmy katolicismu se zjmy monarchie. Byla to politika v ka dm ppad nerozv n a v tomto ppad dvojnsob, nebo bylo den ode dne zejmj , e monarchie nem anci zvtzit. Lev XIII. se po svm nstupu na trn sna il uchrnit katolky ped nsledky jejich vlastn nerozv nosti a prohlsil, e neexistuje dn speciln katolick forma vldy a e povinnost katolk je uznvat a mt v ct ka dou vldu, kter v zemi panuje. Tato povinnost trv do t doby, dokud nen vlda odsouzena crkevn autoritou za ponn, kter zjevn poru uje mravn zkony. Lev XIII. zdraznil, e Tet republiku v tomto smru nelze odsoudit. Toto pape sk gesto v ak pi lo pli pozd a francouz t monarchist z okruhu Action Francaise ho v eobecn brali na lehkou vhu, nemohlo proto zabrnit stlmu prohlubovn se antiklerikalismu mezi politiky Tet republiky. A tento antiklerikalismus se jako v dy obracel pedev m proti jezuitm a proti psoben kn v oblasti vchovy a vzdln. Toto heslo nedalo spt astnkm francouzskho sporu mezi laickm a crkevnm tborem. V roce 1880 vydal Jules Ferry dekret, jm byli z vedoucch funkc jezuitskch kolej odvoln v ichni duchovn a nahrazeni svtskmi uiteli. Tento dekret v ak nebyl beze zbytku splnn. Jezuit, poueni zku enost zskanou v katolickch zemch v prbhu devatenctho stolet, si osvojili vlastn techniku postupu v podobnch ppadech. Kdy byli z rozhodnut vldnho dekretu poslni do vyhnanstv, okam it uposlechli, a kdy opadlo nejprud rozru en, nepozorovan se vraceli zpt a znovu zaujmali pozice, ze kterch byli odsunuti. A tak tomu bylo i tentokrt. Vzpt se v ak antikatolick zbran ve Francii roz havily do bla v souvislosti se skandlem, kter propukl kolem Dreyfuse. Vy lo najevo, e pslu nci v ench katolickch rodin nevhali hjit kivopse nictv a odsoudit k smrti nevinnho lovka jen proto, e hjil jin zjmy ne katolick. Vnucovala se otzka, jak je to vchovn systm, kdy lidem v tpuje tolik niemnosti. Znovu se objevil po adavek likvidace nbo enskch kol a pedev m po adavek, aby byli vyhnni jezuit, teba e ti Dreyfusovou afrou nemli vbec nic spolenho. stava, schvlen z popudu Waldeck-Rousseaua v roce 1901, obsahovala pkaz uzavt v echny domy dovch kongregac, kter nebyly uznny a povoleny sttem, a vyhnat jejich obyvatele. Jezuit si byli vdomi toho, e takov povolen se jim v dnm ppad nepoda zskat, a opustili zemi. Krtce na to byl zru en konkordt mezi Crkv a francouzskm sttem. v Rakousku nebyli jezuit pli oblbeni ani ped revoluc za Josefa II. ani po roce 1815, pesto, e jim bylo dovoleno se vrtit. Metternich, kter byl vychovn v duchu josefnskch tradic ancien rgime'u, k nim choval znanou nedvru jako k lidem, kte by zejm nevhali po adovat nezvislost na svtsk vld. Brzy se v ak pesvdil, e jestli e nco takovho pichzelo v vahu v ppad Tovary stva bvalho, ze stran Tovary stva obnovenho se nieho takovho nen teba obvat. Dalo se potat s tm, e jezuit budou Metternichv re im podporovat. Proto jim roce 1836 dovolil, aby na zem rakouskho csastv zakldali nezvisl koleje a zvl t jim doporuil, aby se usazovali v Rakouskch provincich Lombardii a Venetu. uinili tak a pou ili svch vliv proti italskmu nrodn osvobozeneckmu

hnut, co jim v budoucnu velice u kodilo. V protestantskm Prusku byli jezuit za Bedicha II. pijati velmi pohostinn, teba e za vldy ponkud nevyrovanho Bedichova nstupce se jejich situace trochu zhor ila. Po roce 1815 Prusko zskalo formou nhrady zem bvalch biskupskch kn ectv Mohue, Treviru a Kolna, pornskch oblast, jejich obyvatelstvo bylo katolick. V dsledku toho podl katolk na potu obyvatel Pruska vydatn vzrostl ve srovnn s pedchozm obdobm. Prusk vlda v prvnch letech peliv dbala na to, aby pln uspokojila sv nov poddan. prusk politika spovala v zaji tn tolerance v em poddanm bez ohledu na vyznn a poskytovn finannch podpor, prostedky na n pochzely z dan. Vlda se domnvala, e si tm zajist jejich vrnost. V tchto prvnch letech se s katolky lpe zachzelo v protestantskm Prusku ne v katolickm Rakousku. Pesto v ak tato mal jihonmeck katolick panstv pla sp e Rakousku ne Prusku a ve vlce roku 1866 se pidala na stranu Rakouska. Av ak kdy bylo Rakousko v tto vlce pora eno, smila se tato panstv jak s tm, aby Rakousko bylo oddleno od Nmecka, tak s tm, e Nmecko lze sjednotit pouze pod vedenm Pruska. Kdy v roce 1870 vypukla vlka s Franci, postavila se na stranu Pruska a stala se soust Druh e pod pruskm vedenm. V dsledku oddlen Rakouska od e byl pomr mezi katolky a protestanty ve Druh i jin ne ve Svatm csastv mskm nebo v Nmeckm svazu. Rovnovha byla poru ena, poet protestant pevy oval poet katolk v pomru 2:1. Italsk vojska vyu ila prusko-francouzsk vlky a pronikal do ma a pape vyhlsil dogma, pijat Prvnm vatiknskm koncilem, o neomylnosti pape e v otzkch vry a mrav, co se vce tkalo Bismarcka. Nmet katolci, napklad Dollinger, Ketteler a dal patili k nejvznamnj m pedstavitelm tak zvanch inoportunist, kterm tato definice nevyhovovala. V Nmecku i jinde bylo nemlo lid, kte se domnvali, e dogma o pape sk neomylnosti nut katolky k tomu, aby nezachovvali vrnost svm svtskm panovnkm. Bismarck, potomek starho protestantskho junkerskho rodu, dospl v dsledku toho k pesvden, e se nyn jeho i, kter nehrozilo dn vnitn nebezpe, skt jedinen ple itost pln poddit Crkev sttn moci. Rozpoutal tak zvan "Kulturkampf". Nejvytrvalej mi protivnky Bismarckovch zmr byli samozejm jezuit a pirozenou konsekvenc toho bylo jejich vyhnn. Dekretem z 19. ervna 1872 vyhnal csa Vilm I. z e jezuity a souasn s nimi i mnoho jinch eholnk. Bismarck se v ak po urit dob pesvdil, e tento boj nmeck nrod sp rozdluje, ne aby ho sjednocoval. Windhorst, vdce katolick strany, kladl nezlomn odpor. Bismarck proto vyu il ple itosti, kter se naskytla, kdy po Piu IX. nastoupil na pape sk trn Lev XIII., a zahjil jednn smujc k ukonen sporu. Jejich vsledkem bylo, e se do Nmecka mohly vrtit v echny dy krom jezuit. S ohledem na podmnky mru souhlasil Lev XIII. pes sv vnitn vhrady s tm, aby Centrum v Reichstagu hlasovalo pro vldn program zbrojen. Dobr vztahy s Nmeckem, stle trvajc rozkol mezi Crkv a sttem v Itlii a panovn zavile antiklerikln vldy ve Francii zpsobily, e bhem prvn svtov vlky stl Vatikn v podstat na stran Nmecka. 12. kapitola RENESANCE TOVARY STVA II.

Jak jsme se ji pesvdili, obnoven Tovary stva se setkvalo s rznm ohlasem, a to jak v zemch katolickch, tak v zemch nekatolickch, kde bylo jezuitm umo nno pekat dobu napoleonskch vlek. V Anglii jim bylo dovoleno usadit se ve Stonyhurstu jako "Gentlemen from Liege". Okolnost, e vlastn u nebyli jezuity a e Tovary stvo neexistovali, zmen ovala v och anglickch protestant nebezpe, spojen s jejich vpu tnm do zem. Naopak nebezpe, e budou vystaveni novm tokm, po formlnm obnoven Tovary stva zase vzrostlo. Dalo se samozejm argumentovat tm - a rozumn uva ujc lid tak argumentovali e poet katolk v Anglii, a u s jezuity nebo bez jezuit, byl tak zanedbateln, e dn myslc lovk se nemohl domnvat, e by katolci mohli rozvrtit krlovstv, i kdyby pipustil, e podobn mysly chovaj. Mla-li v eobecn opozice proti zrovnoprvnn katolk njak opodstatnn, pak pouze ve vztahu k Irsku. V Irsku bylo obyvatelstvo katolick a jeho vrnost vi britsk korun byla pochybn. bylo mo no tvrdit, e ze strany irskch katolk hroz jist nebezpe. Av ak tvrzen, e podobn nebezpe hroz i ze strany katolk anglickch, bylo zcela nesmysln. A proto pes v echno vzru en a zmatek, kter v t dob panovaly, nebyl nikdy vznesen v n mnn po adavek, a to ani po obnoven Tovary stva, aby jezuit byli ze Stonyhurstu vyhnni. Svzeln situace, do n se v t dob anglit jezuit dostali, nebyla zpsobena ani tak nenvist protestant, jako sp nepznivm vztahem, kter k nim zaujali samotn katolci v obav, aby ptomnost jezuit v zemi nepo tvala protestanty proti v em katolkm bez rozdlu. ivot katolick men iny se stal od doby panovn krlovny Al bty v dsledku zavilch vnitnch spor takka nesnesiteln. Vedly se spory o to, do jak mry m e katolk akceptovat protikatolick politick re im ve stt. Po konen por ce Stuart pa jejich druh vzpoue v roce 1745 u nikdo v n neuva oval o tom, e by mohli bt vyhnni lenov hanoversk dynastie. Anglit katolci zachovvali britskmu trnu stejnou vrnost jako ostatn poddan, a po pravd eeno, mnohem vce ne ostatn se sna ili dvat svou vrnost okzale najevo v domnn, e svm loajlnm postojem doshnou zmrnn omezen, uvalench na n trestnm kodexem. S nedostatkem loajality ze strany katolk se bylo mo no setkvat pouze u Ir, ti v ak odmtali zachovat vrnost trnu ne proto, e byl protestantsk, ale proto, e byl anglick. Ve druh polovin 18. stolet se jezuit vzdali v ech nrok hrt jakoukoliv politickou roli v Anglii. Nemohli v ak vyvrtit pevn zakoennou tradici, provzejc jejich jmno, a proto se mnoho anglickch katolk a v ichni apo tol t viki, krom Johna Milnera, stavli proti obnoven Tovary stva v Anglii. Domnvali se, e jeho nvrat pispje k o iven starch pedsudk a zma v echno sil o zru en prvnch omezen. Proti obnoven Tovary stva se protestovalo na sjezdu v Cchch, kterho se zastnilo mnoho anglickch protestant pod vedenm sira Johna Hippisleye, lena parlamentu, zstupce jedn ze zpadnch oblast zem, a tak mnoho anglickch katolk. Ji jsme se zmnili o tom, e v prbhu onch sto padesti let od svho obnoven vedlo Tovary stvo v podstat mnohem klidnj ivot v zemch protestantskch ne v zemch katolickch. A to plat jak o metropolch, tak o kolonich. Consalvi vnutil Crkvi princip spojenectv trnu a olte a jezuit mu ke sv kod zstali vrni. Zapletli se tak do boje politickch stran a nejhor na tom bylo, e stli na stran tch, kte byli

odsouzeni k por ce. V dsledku toho se stvali obtmi v ech vtzstv liberl ve v ech zemch evropskho kontinentu. Py nili se tm, e jsou pronsledovni, nebo v tom spatovali dkaz sv nezlomn vry. Je sice pravda, e mezi nepteli Crkve bylo mnoho takovch, kte byli posedl bezhlavou nenvist, nepstupnou jakmkoliv rozumovm argumentm; na druh stran v ak nem eme popt, e vdcov Tovary stva v Evrop v devatenctm stolet hjili reakn crkevn uen. Byli to lid zcela jinho formtu ne Kanisius nebo Suarez v minulch dobch Tovary stva. Podporovali ultramontnn snahy o roz en definice o pape sk neomylnosti. Musme si piznat, e bylo vlastn dobe, e byli pora eni. Dnes u t ko m eme odpovdt na otzku, jak by bvali byli postupovali jezuit anglit nebo amerit, kdyby bvali byli mli stejn mo nosti jako jejich evrop t spolubrati. V souladu s jezuitskou tradic formln loajality by byli sv jednn v rmci mo nost podizovali smrnicm pedstavench. A to na tst nebylo mo n. Jejich jednn se dilo podle vlastnho upmnho pesvden. V jejich dlech se asto setkvme s vrazy nad en podpory a souhlasu s politikou evropskch katolk. Katolick spoleenstv v Anglii a Americe byla v ak tak poetn slab, e nemla nejmen anci ovlivovat njakm zpsobem politiku sttu. A pokud mli mo nost v praxi vyjdit sv politick nzory, piklnli se v Anglii na stranu liberl a v Americe na stranu demokrat, nebo ve Velk Britnii to v prvn polovin devatenctho stolet byli prv stoupenci liberalismu, kte byli naklonni snahm o zrovnoprvnn katolk, a ve druh polovin tho stolet zase podporovali my lenku piznn samostatnosti Irsku, a stejn tak tomu bylo s demokraty v Americe, pokud se podobnmi zle itostmi zabvali. Jezuit v m proklamovali ultramontnn definici o pape sk neomylnosti, zatmco anglit jezuit byli pro umrnnou linii, pro kterou se vyslovili i Newman a Dupanloup a kter nakonec zskala pevahu. Manning je za to obvinil, e nejsou nle it oddni pape i. Pokud jde o vyuovac metody jezuit, jejich spn na tradici a "Ratio Studiorum" psobilo, e zmny provdli pozd a pomalu. V potench letech devatencth stolet nemli anglit katolci pstup k vznamn pozicm ve spolenosti a nemohli ani studovat na univerzitch. Nemli v tomto smru dn ambice a mli sp sklon podceovat to, co se probralo ve kolch, nebo se domnvali, e jim to pro ivot nebude nijak prosp n. Katolick koly byly zcela izolovny od v eobecnho systmu vchovy a vuky a z toho vyplvalo, e se katolci nemohli seznamovat se souasnmi vyuovacmi metodami tak, e by si osvojovali ciz npady. Program vuky v Stonyhurstu, stejn jako v ostatnch katolickch kolch, ml v t dob vyhrann klasick charakter. Petrvvalo zde i star renesann pojmenovn td rtorika, poetika, syntax atd. Tyto nzvy se tu ostatn udr ely a do dne ka a v tom samotnm nelze spatovat nic zlho. Kzesk opaten byla velmi psn a tresty byly ve srovnn se souasnm pojetm vchovy tvrd a ast. Srovnme-li je v ak s barbarstvm, jak bylo na potku devatenctho stolet tolerovno na anglickch protestantskch kolch, t ko m eme tvrdit, e vchovn metody praktikovan ve Stonyhurstu byly surovj ne kdekoliv jinde. V tomto smru hlavn rozdl mezi Stonyhurstem v protestantskmi kolami spoval v tom, e ve Stonyhurstu byli chlapci pod celkov psnj m dohledem. V roce 1840, kdy je t katolci nesmli studovat na starch univerzitch, byl Stonyhurst pipojen k nov zalo en univerzit v Londn, kter se nepiklnla k dnmu vyznn. Absolventi

Stonyhurstu mohli od t chvle a bhem dal ho pl stolet na tto univerzit studovat a dosahovali tam znanch spch. za sv studijn spchy vdili mo n do jist mry tomu, e jen nejmn "distinguovan" nekatolick koly poslaly sv absolventy do Londna, msto do Oxfordu nebo Cambridge. Kdy byl katolk zapsn na londnskou univerzitu neznamenalo to je t, e mus pijt osobn do styku s nekatolky, co by v Oxfordu a Cambridgi bylo nevyhnuteln. Absolventi Stonyhurstu ili v t dob na univerzit velmi izolovan od ostatnch spolu k, z nich mnoz by zase pova ovali za velkou hanbu, kdyby byli pisti eni, jak rozmlouvaj s katolkem. Tato barira mezi studenty katolickmi a protestantskmi zanikala jen velmi zvolna a nezviselo to pmo na schvlen Emancipanho aktu. Teprve v roce 1874 mohl Stonyhurst sehrt svj prvn kriketov zpas s nekatolickou kolou v Rossallu, a to je t o tomto zpase napsal "Rock", v t dob vznamn protestantsk asopis, nsledujc slova: "Pes v echno sil nem eme pochopit, jak mohli bt ci z Rossallu ochotni zastnit se tohoto zpasu, a jak to mohlo pipustit veden koly. V ka dm ppad ns trochu ut uje fakt, e protestantsk mlde byla po zsluze rozdrcena. Co pak uitel z Rossallu netou Bibli? Nebo snad zapomnli, co je tam psno o nsledcch toho, jestli e bude Izraelitm dovoleno astnit se her a radovnek Moabit? V echny podobn kontakty s pape enci nem eme pova ovat za nic jinho, ne za pokusy pilkat mlde k modloslu ebnictv, a misti, kte to nevid, nejsou prvi vst protestantskou kolu. Radme rodim, kte maj v Rossallu syny, aby tomuto faktu vnovali mimodnou pozornost." 1) Kdy zaala absolventi Stonyhurstu studovat na londnsk univerzit, byl v souladu s tamj mi po adavky zmnn v roce 1840 program vuky Stonyhurstu v tom smyslu, e byl roz en objem uiva prodnch vd a matematiky. Tato zmna nebyla ani tak provedena na pn jezuit, jako sp vynucena okolnostmi. Kdy bylo v roce 1895 katolkm dovoleno studovat na starch univerzitch, pizpsobila kola svj program zase po adavkm kladenm na ky pi vstupu na Oxford a Cambridge. Veden koly do lo k zvru, e bude prosp n zamit se zase pedev m na klasick disciplny. Newman se domnval, e Anglian nikdy nemohou akceptovat v Evrop v eobecn roz en jezuitsk metody dozoru nad ky, kter podle jeho nzoru hraniily se pehovnm. Krom toho si myslel, e kdyby byl cel systm katolick vchovy a vzdln sven vhradn do rukou jezuit, mohlo by to znamenat nepekonatelnou pek ku pro konvertovn Anglian ke katolicismu. Zalo il proto svou oratorinskou kolu, aby tak zajistil dtem erstvch konvertit vzdln podobn - krom nbo ensk vuky - takov vzdln, jakho se dostvalo dtem ve v ech veejnch protestantskch kolch. Newman sm v ak nikdy veejnou kolu nenav tvoval a choval k nim ctu vlastn tm, kte do veejnch kol nikdy nechodili. Podcenil zejm velikost brutality, jak na nich vldla. Nsledkem toho, e do oratorinskch kol byli pijmn bval uitel kol veejnch, byli chlapci v Oratorium jak se vzpt ukzalo, biti mnohem vc ne u jezuit. V dob kdy Newman zakldal svou kolu, kter mla konkurovat kolm jezuitskm, v pesvden, e jezuit jsou pli ultramontnn, Vaughan, pozdj kardinl, ale tedy je t biskup v Salfordu, sm bval k Stonyhurstu, nepovolil oratorinm zalo it kolu v jeho dieczi s odvodnnm, e nechovaj patinou ctu k autorit biskupa. Nem eme zcela pejt mlenm kontrast mezi jezuitskmi a protestantskmi veejnmi kolami pokud jde o dozor nad ky.

O dobrch i patnch strnkch obou systmu existuj mnohem mn urit pedstavy, ne se obas zd. Ve spolenostech, v nich byly hluboce zakoenny pedsudky vi jezuitm, bylo mdn pozastavovat se nad tm, co bylo nazvno pehovnm a co bylo pova ovno za vylo en patn a pramenilo pr ze sadistick snahy udusit v cch jakkoliv projevy nezvislosti a individuality. Nem eme popt, e nkte otcov mli v dsledku vchovy, j sami pro li, pli n respekt ke konformismu, a e by bvalo bylo lep , kdyby ponechvali chlapcm vce svobody. Tato situace se v poslednch letech zmnila, av ak to u je zvykem jezuit a katolk vbec, e u nich se v echno mn pomalu. Proto tak asto dochzelo k tomu, e jezuit pijmali to, co bylo na protestantskch kolch dvno zavedeno, prv ve chvli, kdy u protestantsk koly pistupovaly k dal m zmnm. Jako pklad m eme uvst, e zaali svm chovancm v tpovat ctu k formm politickho ivota a sp ch v tomto ivot prv v dob, kdy na pev nou vt inu spolenosti pestvalo jejich magick kouzlo psobit. Rychle postupujc proces industrializace Anglie v devatenctm stolet ml za nsledek mimo jin to, e se zmnila struktura katolick spolenosti. Na potku devatenctho stolet se poetn nevelk katolick spoleenstv dlilo na dv sti: na zmo n starousedlky, kte vlastnili pdu,k a na velice chud irsk pisthovalce. Do stednch vrstev patilo jen velmi mlo katolk. V prbhu poslednch sto padesti let se neustle rostouc st katolickch rodin pozvedla z rovn spoleensk spodiny na rove stednch vrstev. pesto, e poet konvertit neustle roste, katolci anglickho pvodu nikdy netvoili poetnou skupinu. To v ak neznamen, e by mezi nimi nebyli lid vznamn a vynikajc, jako napklad Newman nebo Manning. Katolci v Anglii jsou pev n irskho pvodu, dnes v ak velk vt ina z nich pat u ke stednm vrstvm obyvatelstva, a bylo teba zajistit jejich dtem odpovdajc vzdln. Jezuit se dky svm kolm s denn dochzkou, kter zakldali v takovch mstech jako napklad Preston, Liverpool, Leeds a dal ch, a samozejm tak v Londn, nemlo piinili o uspokojen tto poteby. Na pozornosti si zasluhuje fakt, e kdy byli jezuit nuceni omezit rozsah svho psoben v oblasti kolstv, proto e klesl jejich poet a museli udr et sv misie v Rhodesii a Guyan, obtovali radji svj internt v Beaumontu, ne li nkterou z vt ch dennch kol v provincilnch mstech. Nejroz enj pedstava, jako teni maj o irskch jezuitskch kolch, vychz pev n z popisu kol v Clongowes a Belvederu v Joyceov "Portrtu umlce v jino skm vku". V souladu s autorovm zmrem je to obraz velice nelichotiv. Jezuitsk tradice pipou t psn tresty, ale vy aduje, aby trest nepesahoval rmec zavedenho racionlnho systmu. Nesmysln brutalita, kterou Joyce pipisuje otci Dolanovi, se v dnm ppad neshoduje s jezuitskou tradic, a i kdybychom pipustili, e se tak njak jezuita zachoval, t ko m eme uvit i tomu, e by to njak pedstaven, jak to popisuje Joyce, mohl schvalovat. Irov se k tlesnm trestm uchyluj astji ne Anglian a nem e bt tak pochyb o tom, e v jezuitskch kolch devatenctho stolet byly roz eny psn a tvrd tresty. Joyce v ak ve sv knize mluv o rozhodn vypovzen poslu nosti, co by bylo v rozporu se zkladn jezuitskou zsadou. Bylo by zejm chybou se domnvat, e popis, kter nm pedkld, je zcela autentick. Vzdln a vchova byly v souladu s tradic roz enou na evropskm kontinentu v poslednch dvoustech letech pova ovny za

nstroj v rukou sttu. Ve stedovku byla vchova mlde e zle itost Crkve. V dsledku vtzstv "politik" se v ak vchova a vzdlvn mlde e stalo pedev m zle itost sttu a stt ponechval jezuitm a ostatnm dm v tto oblasti pouze takov prostor a vliv, nakolik to vyhovovalo jeho vlastnm zjmm. Napoleon pejal tento nzor z ancien rgime'u v jeho extrmn form a v prbhu celho devatenctho stolet se v echny evropsk vldy nrokovaly prvo kontrolovat systm vchovy vzhledem k vlastnm potebm a vlastnmu prospchu. Konzervativn vldy se domnvaly, e mohou Crkve vyu t jako jaksi duchovn policie. Liberln vldy zase pova ovaly Crkev za svho konkurenta a neptele, proti ktermu je teba bojovat. V echny vldy v ak sledovaly jedin podstatn cl, jm bylo upevnn vlastn moci, a li ily se pouze ve vbru prostedk. Anglick politika se sna ila pou vat nbo enstv jako vlastnho mocenskho nstroje, a to v mnohem vt me ne politika v ech ostatnch evropskch stt, vetn katolickch. Nbo enstvm, kter mlo Anglianm slou it, nebyl samozejm katolicismus, ale angliknstv. Angliknsk crkev mla a do poloviny minulho stolet vsadn monopol na v echnu podstatnou innost v oblasti vchovy a vzdln. Dky tto skutenosti se katolci a s nimi i jezuit ve v ech sporech o vchovu piklnli na stranu liberl. Jezuit museli po adovat svobodu pro v echny, proto e to byla jedin cesta, jak mohli zskat svobodu tak pro sebe. ka d si m e utvoit vlastn nzor na to, zda by bojovali za v eobecnou svobodu, kdyby jejich vlastn postaven bylo jin. Katolci ve Velk Britnii a Americe jsou va takov men in, e si nelze vbec pedstavit, e by mohli sv nzory vnucovat ostatnm. Byli proroci, kte tvrdili, e kdyby byli katolci v Irsku zrovnoprvnni, hned by toho vyu ili a omezili prva nekatolk. Jestli e se v ak nkdo domnval, e by brnili vchov protestantskch dt v duchu protestantismu, pak se velice mlil. V katolickm Irsku dostvaly protestantsk koly mnohem vy sttn dotace, ne ve v ech ostatnch protestantskch sttech. A katolick koly v severnm Irsku zase dostvaj vy sttn podpory ne katolick koly v Anglii. Shodn s nzorem Newmanovm se pova uje za douc, aby se na vyuovn ve v ech kolch ve stle vt me podleli svt t uitel. V tomto smru el vvoj rychleji kupedu v katolickch kolch v Anglii a Americe, a nejrychleji ve kolch jezuitskch. Jezuit v Irsku se s tmto nzorem ztoto ovali mn ochotn. Jedinou Crkv v Irsku, kter dostv dotace od sttu, nen Crkev katolick, ale vyhrann antikatolick crkev protestantsk men iny. Ir t jezuit stejn jako ir t katolci nemli dvod souhlasit s tvrzenm, e idelnm modelem vztah mezi sttem a Crkv je forma konkordtu. V pstupu k tto otzce tedy existoval - a ne v dy se to uznv a piznv zsadn rozdl mezi jezuity irskmi a evropskmi. A bez ohledu na okzal projevy cty a vrnosti vi mu, v praxi se ir t jezuit smrnicm ma podizovali v mnohem men me ne se v eobecn m za to. Toto byl velmi dle it fakt, vzhledem k tomu, e pev n vt ina katolickho obyvatelstva v zemch Novho Svta, to je v Americe a Austrlii, byla a je irskho pvodu. Dky tomuto faktu ir t katolci nemli takov problmy jako katolci evrop t, napklad panl t, kdy se museli smit se zsadou, v tchto zemch pijatou, se zsadou odluky Crkve od sttu. Kdy v souasn dob II. vatiknsk koncil zaal uplatovat politiku v eobecn svobody vyznn, ir t katolci, teba e jsou horlivmi vyznavai vlastn vry, pijali tuto linii bez nmitek. A ir t jezuit v prvn ad.

Spojen stty jsou spolenost pluralitn, ve kter svoboda vyznn a odluka Crkve od sttu jsou nutnost. Ve Spojench sttech neexistovala tradice sttn Crkve, a u katolick nebo nekatolick. Vlda tak nikdy nepova ovala za nutn ovlivovat program vuky na kolch. Spokojila se s vlasteneckch po adavkem, aby byla vzdvna est sttnmu znaku, a ve v em ostatnm ponechvala volnou ruku veden jednotlivch kol. Jezuit v Americe proto mohli rozvjet svou vlastn politiku, ani by stt do n zasahovat. Pedstaven Tovary stva stejn jako nejvy pedstaven Crkve sdlili v m, tak daleko od Ameriky, a byli tak mlo obeznmeni s americkou situac, e v dnm ppad nemohli provdt skutenou kontrolu jejich innosti. Amerit jezuit tak byli nezvisl jak na veden Crkve, tak na veden sttu. Mohli kret svou vlastn cestou; na pek ky nar eli pouze ze strany biskup. To ov em neznamen, nemli dn problmy. Jezuitsk koly v Americe a Austrlii se setkvaly s adou specifickch problm, z nich nejzva nj m byl a je problm finann. nedostvaly, jak u vme, dnou podporu ze sttnch fond a nlady na jejich udr ovn neustle rostou. Vdaje na vybaven kol a kolej nezbytnm zazenm a uebnmi pomckami v souladu s po adavky souasn vuky se neustle zvy uj. Kdyby nebylo pekvapiv rychlho rstu v eobecnho blahobytu v Americe a Austrlii, peshly by tyto vdaje pravdpodobn jejich mo nosti. Ve stvajcch podmnkch je finann zat en katolickho obyvatelstva, pokud je schopno unst jeho thu, pro Crkev sp prosp n ne naopak. Nbo enstv nelze prokzat vt slu bu ne vynalznm zpsob jak zabrnit katolkm, aby bohatli. Djiny jezuit ve Spojench sttech se li ily od djin jezuit v Anglii v 16. a 17. stolet. Spojen stty byly od zatku zem nbo ensk svobody. V prvnch letech nezvislosti byla veejnost naladna neptelsky vi Velk Britnii a nezapomnala na to, e zem za sovu nezvislost vd do znan mry katolickm zemm, jmenovit Francii a panlsku. Vlka za nezvislost propukla tinct let pot, co se Kanada osvobodila od nadvldy Francie. Amerian doufali, e se jim poda pesvdit Kanaany, aby se s nimi spojili, a e spolenmi silami odsunou Brity z Americkho kontinentu. Nemohli se v ak spolehnout na bezvhradnou podporu ze strany kanadskch obyvatel, nebo prv do Kanady ode li amerit toryov, kte byli proti odtr en Ameriky od Velk Britnie, kdy byli vyhnni z koloni na Vchod, aby tam i nadle ili pod britskou vlajkou. Celkem rozumn v ak pedpokldali, e alespo Francouzi by mohli vyu t tto ple itosti, aby se zbavili svch zvazk vi Jimu III.. Jedin problm pedstavovalo nbo enstv - obyvatel Qubecu byli horlivmi vyznavai katolicismu. Amerianm pipadalo nejvhodnj poslat do Kanady s dost o pomoc otce Carrolla v doprovodu Benjamina Franklina. Pro Carrolla to nebyl snadn kol. Mohl Kanaanm vykldat o americkch svobodch, ale katolci dobe vdli, e v Anglii a Irsku se katolkm nevede nejlpe. Krom toho Kanaan si mezi podmnkami kapitulace vymnili na Anglii svobodu vyznn a Amerian v dob proklamovn nezvislosti uvedli ve svm provoln k anglickmu nrodu jako jedno z obvinn Jimu III. to, e se zavzal udr et na bezch eky svatho Vavince tak zvanou "papistickou kolonii". Proto Carroll v Qubecu pli neuspl. Po skonen vlky za nezvislost neml Carroll, ani ostatn bval amerit jezuit prvn uznan status; nemli tak dn finann prostedky, krom toho, co jim mohla poskytnout Carrollova rodina z vlastnho soukromho majetku. Jezuit se

pesto rozhodli pokraovat ve svm misionskm psoben. Poslali do ma dost pape i, aby legalizoval jejich postaven a aby jednomu z nich dal prvo udlet dispense atd. Pius VI. jim odpovdl, e si maj ze svho stedu zvolit biskupa. Volba padla na Carrolla. V roce 1790 byl v Lulworthu v Anglii vysvcen na biskupa Baltimoru, kam tho roku svolal svj prvn synod. Pliv katolk z Irska a pozdji i z evropskho kontinentu ml teprve nastat. Prvn amerit osadnci to byli pev n agnostici, uzaven do sebe, dvujc jen sami sob, kte mli sklon py nit se tm, e jsou povzneseni nad pedsudky, a u nbo ensk nebo protinbo ensk. Obyvatel Evropy byli podle jejich mnn bigotn, a proto e v Evrop si jezuit vyslou ili povst neptel, tito agnostici se domnvali, e Amerian by mli Tovary stvo tolerovat. Otec Grassi, ktermu se nepodailo odjet do ny, dostal povolen cestovat do Ameriky, kde byl jmenovn prezidentem univerzity v Georgetownu. Obnoven Tovary stva pipadlo prv na dobu propuknut vlky mezi Velkou Britni a Amerikou v roce 1812 a je t nkolik dn ped obnovenm Tovary stva mohl otec Grassi pozorovat ze svch oken v Georgetwnu odstelovn Washingtonu britskou flotilou. Carroll il do roku 1815, po nm pevzal infuli jin bval jezuita Charles Neale. Neale Carrolla pe il pouze o dva roku a v roce 1817 bylo rozhodnuto, vzhledem k tomu, e Tovary stvo bylo obnoveno, e ji nen nutn ani douc, aby i dal biskup byl americkho pvodu. Do adu byl jmenovn francouzsk sulpicin, biskup Marchal, kter jezuitm nebyl ani v nejmen m naklonn. Toto obdob nepat k nej astnj m v djinch americkho katolicismu, ale pokud jde o jezuity, nebylo zase tak moc ne astn. Okolnost, e se k jezuitm chovali nevra iv pedev m francouz t kn a biskupov a vt ina jezuit byla americkho pvodu, psobila, e jezuit, kte byli v mnoha jinch zemch pova ovni za kosmopolity a neptele nrodnch zjm, zaali bt v Americe pova ovni za "americk" katolky. Napklad Fenwick, jeden z prvnch student Georgetownu, se proslavil v New Yorku, kde vybudoval New York Literary Institute na nmst, na kterm se dnes ty katedrla sv. Patricka. V ili si ho i takov mu ov jako de Witt Clinton, guvernr New Yorku, nebo guvernr Tompkins, kter se pozdji stal viceprezidentem USA. Oba pova ovali Fenwicka za dobrho Ameriana, nebo jim prokazoval cenn slu by. il americk zvyky mezi pisthovalci ze zem odli nch kultur, s nimi mohl navzat bli kontakt pouze knz , a podle mnn obou tchto politik to uspokojivm zpsobem mohl zvldat jedin knz Amerian. Soudce de Witt Clinton je tvrcem zsady, e knz nesm bt nucen k tomu, aby ped soudem prozradil jakkoliv zpovdn tajemstv. (Jednomu z jezuit, otci Kuhlmannovi, se podailo pesvdit zlodje, aby vrtil ukraden majetek, a kdy odmtl zveejnit jmno provinilce, de Witt se postavil na jeho stranu.) Amerit Francouzi a Irov vedli mezi sebou neustl spory. V dob britsk nadvldy bylo v Americe mlo britskch kn , jak Anglian tak Ir, kte navc vzhledem k britskm protikatolickm zkonm nemli oprvnn k innosti. Francouzi, kte ovldali na severu Qubec a na jihu Louisianu, a do propuknut sedmilet vlky doufali, e se jim poda prostednictvm vybudovn linie opevnn zahnat Brity k moi, a kdyby v echno lo dobe, odsunout je zcela a ovldnout tak celou Severn Ameriku. Spojili svou nbo enskou horlivost se svmi politickmi zmry a poslali do Ameriky co nejvce mision. V dsledku toho vt ina katolickch kn , kte v Americe byli v dob vzniku Spojench stt, byli Francouzi. Jejich mal

shrom dn byla asto vlun francouzsk, nebo alespo pou vali francouzskho jazyka, a dokonce i pot, co Amerika zskala nezvislost, byli mezi francouzskmi duchovnmi takov, kte si pli, aby Crkev ve Spojench sttech byla i nadle zena Francouzy. Teprve anglick jezuita otec Plowden se se svmi dvma pteli obrtil v Pa i na Benjamina Franklina s dost, aby tomu prostednictvm svch vliv zabrnil. Kdy zaali do Ameriky pichzet Irov, nechtli pijmat ani francouzsk zvyky ani jazyk. Dochzelo mezi nimi k prudkm sporm, kter doshly svho vrcholu v Charalestonu v Ji n Karoln, kde do lo k oteven bitv mezi pslu nky obou nrodnost. Charleston byl v t dob soust Baltimork diecze, jejm ordinem byl biskup Marchal. Marchal, kter a dosud nebyl jezuitm pli naklonn, nyn uznal, e prv jim by se mohlo podait tyto spory urovnat. Obrtil se na superiora jezuit s prosbou, aby tam poslal nkolik len du, kte by byli npomocni jm jmenovanmu biskupovi Englandovi. Jednm z jezuit byl otec Fenwick, Grassiho nstupce ve funkci prezidenta Georgetownu. Fenwick vye il a uklidnil jazykov spory dky svmu kzn, v nm francouzsk vty stdal s anglickmi. V Charlestonu byla zalo ena nov diecze, jejm prvnm biskupem se stal England. Ten ml dve k jezuitm velk vhrady, nyn si ho v ak svou pomoc zskali a on jmenoval Fenwicka svm generlnm vikem. Kdy byl biskup Cheverus, bval biskup Bostonu, odvoln do Francie, aby tam zastval ad arcibiskupa v Bordeaux, Fenwick, pesto, e byl jezuita, byl jmenovn jeho nstupcem. Bully se jmenovnm byly poslny pmo jemu, m mu bylo znemo nno jmenovn odmtnout. Nyn, kdy se Spojen stty staly nezvislou zem, bylo nutn, mla-li Crkev postupovat kupedu, aby funkce biskup zastvali sp e Amerian ne Francouzi. Fenwick v Charlestonu jednal taktn a nenutil tamj Francouze, aby se okam it vzdali v ech svch zvyklost, souasn v ak dokzal, e velmi dobe chpe to, e m-li americk katolicismus t a rozvjet se, mus bt ist americk. Amerianm by jejich zalo en nedovolovalo pijmat nbo enstv od cizinc. A proto rozhodnut, aby ve funkci biskupa v Bostonu byl Francouz nahrazen Amerianem, bylo nanejv rozumn a tehdej situace paln ospravedlovala fakt, e pi tom byla poru ena regule, kter jezuitm zakazovala podobn crkevn funkce pijmat a vykonvat. Fenwick, teba e se narodil v Americe a tou il pedkldat svmu stdeku katolicismus v americkm stylu, nebyl v dnm ppad rasista. Americk katolicismus pokraoval v tradici francouzskch mision, jezuit i ostatnch, kter za jednu z povinnost kes ana pova ovala stt na stran Indin v jejich boji proti tisku a vykois ovn ze strany bloch. Jestli e si njac Amerian pedstavovali, e s odchodem Francouz tato dstojn katolick tradice zanikne, za ili nyn prudk rozarovn. Indini, mezi nimi psobili prvn misioni na tomto zem patili ke kmeni Abenakis. V roce 1724 zabili bl osadnci v Massachusetts v osad Norridgewok u eky Kennebec jezuitu otce Raslea a Indiny, kte ho brnili, proto, e hjil zjmy indinskch obyvatel. Biskup Fenwick dal na tomto mst vztyit ulov pomnk s npisem, pipomnajcm tuto smutnou udlost. To popudilo puritny z Massachusetts a pomnk strhli, ale biskup Fenwick ho dal postavit znovu. Po uplynut prvnch desetilet devatenctho stolet zaali do zem proudit nov pisthovalci, pedev m z Irska. Bylo jich tolik, e zpsobili kvalitativn zmny v nrodnostn a nbo ensk struktue obyvatelstva. Protestant anglickho pvodu nebo jinch

nzor s laskavou toleranc. Nyn stli, nebo se jim to alespo zdlo, ped hrozbou, e jim tito nuzn pisthovalci odejmou vldu nad zem. stava nepipou tla zjevn toky proti obanm jinho sm len ani jejich prvn omezen. Svoboda vyznn byla zaji tna ka dmu obanovi a tuto zsadu nebylo mo no oteven poru it. Proti tto hrozb bylo teba bojovat skrytmi prostedky. Tak vzniklo hnut zvan Know-Nothing. Organizovalo toky proti katolkm a jinm dajn neamerickm organizacm. Nzev hnut vznikl na zklad toho, e kdy do lo k vy etovn zloin, jich se dopustilo, v ichni vy etovan svorn tvrdili, e nic nevd. Ke zvl divokmu toku do lo v Charlestonu ve stt Massachusetts na kl ter ur ulinek. tonci vyplili kl tern kapli a do eholnic stlel. Ohoel rozvaliny tam potom zstaly dal ch padest let. Akce hnut Know-Nothing nebyly nameny hlavn proti jezuitm. Na evropskm kontinent se v echna protikatolick hnut obracela nejosteji proti jezuitm, kte byli pova ovni za nejhor odrdu katolk a nejnebezpenj neptele svobody. Ve Spojench sttech se s nim takovm nesetkvme. Antikatolick nlady tam byly velmi ast, katolci byli obviovni z toho, e jsou patnmi Ameriany, ale jezuit byli ze v ech katolickch duchovnch pova ovni za nejameritj . Vdili za to hlavn Fenwickovi, kter v onom potenm obdob osvobodil americkou Crkev od francouzsk nadvldy. Ve Spojench sttech byli jezuit, teba e as od asu utrpli njakou kivdu nebo bezprv, tolerovni, ba do jist mry i podporovni vldou. Vt ina jezuit pracovala v hust osdlench oblastech, kde se jejich spoleenstv po skromnch zatcch rychle rozrstala. Vytvoili sedm leglnch provinci, mli mnoho kol a kolej a tali pes pt tisc len. Nkte z nich se v souladu s tradicemi Tovary stva vnovali misionskmu psoben mezi Indiny. Indini je nazvali "ern hbity". Z tch lid, jejich kulturn rove byla srovnateln s kulturn rovn jezuit, nebyl nikdo jin ne oni ochoten ujmout se spoleensk a vchovn prce mezi indinskmi kmeny. Spravedliv protestant jejich prci ctili a chvlili. Sentor Vest napklad bhem jednn o nvrhu, aby Indinm byla pidlena pda, v roce 1900 ekl: "Ped nkolika lety m sent povil kolem prozkoumat stav kol pro Indiny ve sttech Wyoming a Montana. Nav tvil jsem je v echny. Nyn chci zopakovat to, co jsem ji jednou ekl v sent - a prosm, abyste si nemysleli, e jsem vidl jen svtlou strnku vci. Bhem cel sv cesty jsem nena el ani jedinou kolu, kter by se vnovala vchovn prci skuten hodn toho jmna, s vjimkou tch, kter vedli jezuit. Nena el jsme ani jednu sttn kolu, zvl t pokud jde o koly s denn dochzkou, jej prce by byla skutenou prac. Jezuit v ak vychovvaj Indiny v ude tam, kde jim to bylo dovoleno, bez stnu pobo nstkstv nebo fanatismu a tak zbablosti, charakteristick pro politiky. Udlali z Indin kes any, nauili je emeslm, kter jim i jejich rodinm mohou zajistit ob ivu. Jete se podvat na Indiny kmene Plochch hlav a na dlo, kter mezi nimi vykonali jezuit. Co tam uvidte? Uvidte pevn pohodln domy, stda dobytka a kon a Indiny, kte jsou si vdomi sv lidsk dstojnosti." Nejvt m z jezuitskch mision v Americe v devatenctm stolet byl bezesporu Petr de Smet. Petr de Smet se narodil v Belgii v roce 1803. V roce 1821 pi el do Marylandu a krtce pot se vydal na Zpad. Psobil nejprve mezi Pottewotiny a potom mezi Indiny kmene Plochch hlav. Bhem svho ivota hlsal Evangelium tm v em indinskm kmenm Severn Ameriky. Jeho

ivotopis, sestvajc ze tyech svazk, popisuje nespoetn mno stv rznch ukrutnost, vetn kanibalskch hod. On v ak odv n elil nebezpe, e jim sm padne za ob . Arcibiskup Purcell o nm ekl: "Od dob Franti ka Xaverskho, Brebeufa, Marquetta a Lalemanta ne il je t mision vznamnj a vce hodn toho jmna ne otec de Smet." De Smet nebyl pvodem Amerian, ale pijal americkou doktrnu o "jasnm peduren" a domnval se, e nelze zabrnit tomu, aby Indini byli pohlceni americkm systmem. Muselo-li k tomu v ak dojt, bylo teba smit Indiny s jejich nevyhnutelnm osudem a zabrnit, nakolik jen to bylo mo n, krveprolit. Proto si vytyil za svj cl pesvdit Indiny o tom, e mus cestou smru pijmout svj osud. To se mu do znan mry podailo. Sentor Benton mu ekl: "Vy m ete pro dobro Indin vykonat vc tm, e v nich budete podporovat ducha mru a ptelstv se Spojenmi stty, ne armda postupujc s rozvinutmi zstavami." Nejvt m de Smetovm spchem bylo, kdy se mu v roce 1868 podailo doshnout uzaven mrov dohody mezi "nejbarevnj m" indinskm nelnkem "Sedcm Bkem" a Ameriany z povod horn Missouri. Na dost biskupa Segherse se jezuit vydali tak na Alja ku, kde v t dob ili ivotem pln nepopsatelnch trap a kde ij mezi Eskymky do dne ka. Jin jezuit pracovali v podmnkch stejn otesnch zase v divoin na zem britskho Hondurasu. V souasn dob, kdy pijde e na zem ekonomicky mlo rozvinut, kterm hroz nebezpe pelidnn, vyslovuj nkte bezohledn lid asto sv pochybnosti o tom, zda je douc, aby se primitivn nrody bezhlav rozmno ovaly, a kladou otzku, jestli by skuten nebylo lep , aby tyto zaostal zem byly ovldnuty nrody, kter maj schopnosti a zku enosti, opravujc je tyto zem vyu vat. Ne v dy je snadn na tyto otzky jednoznan odpovdt. Do o v ak bije rozdl mezi tmi, kdo kladou tyto otzky, a mezi jezuitskmi misioni, kte si podobn otzky nikdy nekladli a kte nikdy nepochybovali o tom, e ka d lovk,i ten nejprimitivnj , m prvo t a rozmno ovat se prost proto, e je lovkem. Tak vypad prostomysln a bezpodmnen pojman zsady o v eobecn rovnosti mezi lidmi. V souasnch programech takovou my lenku nenalzme. Jak vme, jezuit u ped kasatou vykonali velik misionsk dlo tm ve v ech nekes anskch zemch svta. V roce 1773 pracovaly v misich tm ti tisce jezuit. Zdlo se - a jejich neptel s tm potali - e kasata zma jejich dosavadn dlo a znemo n jim v nm pokraovat. A tak zle to v ak nedopadlo. Zsti proto, e v mnoha vzdlench zemch jezuit pokraovali tak proto, e v nkterch zemch, jako v Indii, n, Severn a Ji n Americe i jinde se vra tak hluboce zakoenila, e petrvala i bez kn . Pesto kasata zasadila misionskmu dlu citelnou rnu. Prvn generl obnovenho Tovary stva, otec Fortis misionskou innost pli nepodporoval. Podle jeho mnn prvoadm kolem byl zreorganizovat Tovary stvo v Evrop. Jeho nstupce, otec Roothan zvolil postup zcela odli n. Poslal misione do Benglska, na Maduru, do Argentiny, Paraguaye, na zem Skalistch Hor i do ny. eho XVI. byl, pokud jde o Evropu, jednm z nejmn schopnch pape , na druh stran v ak byl velkm misijnm pape em. Za jeho pontifiktu napsal Macaulay svj "Essay on the Papacy" a prohlsil, e za jeho panovn pape stv v Novm Svt zskalo mnohem vce, ne ve Starm ztratilo. Prv za ehoe XVI. Crkev poprv bezvhradn odsoudila otroctv. dn zem na svt neutrpla v dsledku kasaty takovou jmu jako Filipny. Po odchodu jezuit byl ivot v zemi zcela

dezorganizovn a jej obyvatel se stali snadnou koist pro arabsk obchodnky s otroky. Filipny le nesmrn daleko, proto se tam jezuit vrtili a v roce 1859. Zakldali pro zdej obyvatele "redukce" podle vzoru "redukc" paraguajskch. Po skonen panlsko-americk vlky na sklonku stolet zaalo pevldat mnn, e americk expanze ohro uje svobodu katolickch Filipn. Ve skutenosti v ak Amerian zajistili jezuitm ivot mnohem bezpenj , ne jak by mohli vst, kdyby Filipny zstaly pod nadvldou panlska. V dob kasaty do lo nkolikrt k ostrm tokm proti kes anm, kte se v nevelkm potu udr eli v n. Jezuit se jako organizace vrtili do ny teprve v roce 1841. Ve druh polovin devatenctho stolet doshli v tto zemi znanch spch, ale byla to nesmrn t k doba. na nevychzela ze stavu neustlho ven. V ichni an pohrdali "cizmi bly". Vzhledem k podmnkm, kter v zemi panovaly, bylo pochopiteln, e an kes anstv pova ovali za ciz neptelskou slu. Jezuit museli vytrpt mnoh pko v dsledku politiky, proti kter velmi oste vystupovali, a krom toho v dsledku svch kritickch vystoupen. Ve druh polovin devatenctho stolet dochzelo v n neustle k obanskm vlkm ve kterch utrpli znan kody i jezuit. Evropsk mocnosti za elem ochrany svch obchodnch zjm obsadily nsk pstavy a vnutily anm tak zvan "kapitulace", kter na obsazench zemch zaji ovaly Evropanm nedotknutelnost a nezvislost na nsk vld. Dky tto okolnosti mohly evropsk stty poskytnout misionm jistou ochranu. Na druh stran v ak teba e neexistovala zejm jin mo nost, tento fakt vydatn podpoil rostouc podezen an, e misioni jsou jakmsi pedvojem evropskho imperialismu. V ude s vjimkou anghaje, zcela ovldnut Evropany, hrozilo misionm nebezpe. Na pelomu stolet propuklo povstn boxer. Bhem tohoto povstn, namenho proti cizincm, bylo znieno tyista kes anskch osad a povra dno nkolik tisc kes an, vetn pti jezuitskch kn . Protestant a do konce 18. stolet neposlali misione do Indie. Do t doby byli jedinmi misioni na jejm zem katolit pokraovatel Franti ka Xaverskho, pev n jezuit. V prvnch letech devatenctho stolet Britov definitivn porazili Francouze a stali se svrchovanmi pny nad Indi. Bhem devatenctho stolet pak neustle rostl poet protestantskch mision v Indii, nejvt rst pak pipadl na dobu po roce 1840. Britsk vlda v ak nebyla misionm nijak naklonna, ani katolickm, ale ani protestantskm. Nebyli sice usmrovni dnmi zkazy, a kdy se jim podailo omezit nebo vymtit njak barbarsk obyeje, jako napklad upalovn vdov spolu se zemelm man elem, byl jejich in po zsluze ocenn, ale podle nzoru britsk vldy bylo hlavn podmnkou sp nho vyu vn Indie vyvarovat se - co ostentativn zdrazovala - jakchkoliv zsah do zvyklost a pedev m do nbo enstv domorodc. Pokud jde o misione, sympatie vldy se samozejm vt inou piklnly na stranu angliknskch duchovnch, nebo vldn ednci byli vt inou angliknskho vyznn. Anglikn t misioni byli pev n Anglian a dalo se od nich oekvat, e budou sdlet nzory shodn s vldou. Na rozdl od nich katolit misioni teba e jeden as mezi nimi bylo nkolik anglickch jezuit, a to v Kalkat po roce 1830 - vt inou Anglian nebyli. Pokud jde napklad o jezuity, v devatenctm stolet to byli v Bombaji Nmci, v Kalkat Belgian, v Madurai Francouzi a v Bangaluru Italov. Kdy v roce 1914 vypukla prvn svtov vlka, Nmci museli Bombaj opustit a britsk vlda si vymohla, aby byl do

Indie jako arcibiskup posln anglick jezuita. Byl to arcibiskup Goodier. Pesto e v ak anglick vlda neposkytovala katolickm misionm pomoc, nekladla jim do cesty ani dn pek ky. Kes an t misioni nedoshli v Indii vraznch spch, pinou toho v ak nebyla zl vle britsk vldy, ale indick zpsob ivota, jeho charakteristickmi rysy bylo mnoho enstv a kastovn zzen. Nejneptel tj postoj vi katolick misii nezaujala ani vlda ani protestant, ale obyvatel Goy. Ti se toti domnvali, bez ohledu na to, e cel zem byla ovldnuta Brity, e vhradn prvo kontrolovat v echno katolick dn v Indii a obsazovat v echny crkevn funkce stle pat Portugalcm, a jejich prostednictvm i jim - Goancm. Poci ovali proto jako kivdu, kdy nkam pi li katolci jin nrodnosti. V roce 1841 dal eho XVI. Tovary stvu pkaz, aby znovu otevelo sv misie v Indii, a hned jmenoval nkolik generlnch vik, kte nemli podlhat pravomoci portugalskho metropolity, arcibiskupa v Goe. Goanci s tm nesouhlasili a do lo ke schizmatu. Jezuit bez ohledu na to zalo ili sv domy v Kalkat a Bombaji, Goanci jim v ak neposkytli ani finann ani jinou podporu, pesto e pedstavovali vt inu mezi mstnmi katolky. Jezuit jen s nejvt m vyptm sil a pekonali poten obt e. Jedinou oblast v Indii, kde se jezuit mohli pochlubit vraznmi spchy, byla Chota Ngpur, kde psobil jezuita otec Lievens, kter se nauil mstn jazyk a prva a stal se obhjcem vykois ovanch rolnk a mnoh obrtil na vru. Tureck e u od dob k ovch vprav pova ovala za vd kes anskou mocnost Francii, je tedy pirozen, e do muslimskch zem byli jako misioni poslni pedev m francouz t jezuit. Jejich prce nebyla snadn. Nadje, e se muslimy poda obrtit na kes anskou vru, byla miziv. V tchto oblastech v ak ilo pomrn velk mno stv kes an rznch rit, ili v ak izolovan jedni od druhch. Nkte z nich udr ovali spojen s mem, nkte vbec. Dva roky po obnoven Tovary stva poslali biskupov Levantu pape i dost, aby do jejich diecze znovu poslal jezuity, a eho XVI. v roce 1831 doporuil Tovary stvu, aby s ujalo misijn prce v Srii. Zpotku se zdlo, e v tto zemi jsou pedpoklady pro sp nou misijn prci jezuit. Francouzi a Turci bojovali spolen proti Rusku v Krymsk vlce. To podporovalo domnnku, a nedostaten opodstatnnou, e tureck vlda bude katolickm misionm pzniv naklonna, pinejmen m budou-li mezi nimi Francouzi, a jezuit, kte pichzeli na toto zem, byli francouzsk nrodnosti. Ukzalo se v ak - co se ov em tenkrt nezdlo bt tak jasn jako nyn - e islm Turk se znan li il od islmu jejich arabskch poddanch. Arabov nemli dn dvod podporovat zjmy velkch mocnost. Jedin kes an, kter znali, byli tak zvan "nevrn", kte ili mezi nimi. Sultnsk politika byla mezi Araby velice nepopulrn a v roce 1860 Syan protestovali proti stupkm, kter sultn uinil kes anm. Vzbouili se a pobili v echny kes any v Dama ku a okol a mezi tisci zabitch bylo i pt francouzskch jezuit. Jezuit v ak pesto na zem tureckho sttu zstali a strvili v nm je t dal ch padest let jeho krvavch, boulivch djin. Bez ohledu na to, jak byl osud francouzskch katolk ve vlasti, Francouzi nepova ovali svj antiklerikalismus za "exportn zbo " - jak se vyjdil Gambetta. Vlda i nadle poslala jezuity do Turecka v nadji, e to napom e upevnn francouzskho vlivu v zemi. Poslala je tak do nov francouzsk kolonie v Africe, do Al ru. Prvnm vznamnj m jezuitou v Al ru byl otec Brumauld, kter tam zalo il sirotinec. Jeho in vysoce ocenil mar l

Bougeaud, kter se, podobn jako sentor Benton, kter se pochvaln vyjadoval o psoben otce de Smeta mezi severoamerickmi Indiny, domnval, e rozumn misijn innost se maximln vyplc, nebo eti vdaje na vojensk ta en. "Sna te se udlat z tto mlde e kes any" - kal. - "Jestli se vm to poda, nebudou na ns stlet, a vyrostou." Zakrtko se v ak ukzalo, e misijn prce mezi Indiny je nm jinm ne misijn prce mezi muslimy. Muslimov kladli v dycky mnohem silnj odpor v em snahm obracet je na kes anskou vru ne ostatn jinovrci. Vlda zpotku sil jezuit podporovala, dovolovala jim, aby se s muslimy stkali, aby pijmali muslimsk dti do svch sirotinc, aby se s nimi ptelili. Po jist dob v ak do la k nzoru, a sprvnmu i nesprvnmu, ale sp sprvnmu, e jejich ponn vede sp k rstu potu jejch neptel ne potu obrcench na vru. Kardinl Lavigerie jezuity v jejich misionskm sna en maximln podporoval, zatmco guvernr, mar l MacMahon, byl proti nim zaujat. Napoleon III., dokud vldl, jezuity tak podporoval a kardinl Lavigerie jim mohl poskytovat pomoc je t v nkolika letech nsledujcch bezprostedn po jeho pdu. Admirl de Gueydon, kter nastoupil do adu guvernra v roce 1872, kdy byl republiknsk re im je t konzervativn, jezuity tak podporoval. V roce 1880 v ak moc ve Francii pe la do rukou antiklerikl, kte do li k zvru, e vldu nad Al rem si mohou udr et jedin v ppad, e se s muslimy dohodnou. Jezuit, kte se netajili svmi mysly obracet muslimy na katolickou vru, byli ze zem odvolni. V 19. stolet vznikaly v Africe i jin jezuitsk misie, nkter v takovch zapadlch koninch jako napklad Egypt. Existence misi, v nich pracovali jezuit, pochzejc ze zem evropskho kontinentu, nebo tch, kter le ely pmo v evropskch kolonich, byla zvisl na politick situaci v evropskch sttech, a v dsledku tohoto svho nejistho postaven utrply mnohokrt znan kody. Misie anglickch jezuit v Rhodesii mla v tomto smru tst a petrvala bez vt ch otes a do dne ka. V Rhodesii tvo katolci, jak bl tak ern, men inu, ale historie jejich trvn nebyla nim naru ena a jezuitm se tam podailo vytvoit stl katolick spoleenstv. Dokud se Rhodesii dailo dr et mimo politick zle itosti, mohli tamj jezuit pracovat bez problm. Pozdji v ak, po zmnch, kter v zemi, stejn jako ve v ech ostatnch, probhly, se jejich postaven ponkud zhor ilo. V Kongu sousedcm s Rhodesii se usadili jezuit belgit. Jejich ptomnost v zemi v ak zvisela na blahovli krle Leopolda, kter je znan zneu val. Prvn svtov vlka zasadila v em jezuitm v Africe t kou rnu, nemli dost penz ani lid. 13. kapitola JEZUIT A AGGIORNAMENTO tyi roky ped propuknutm prvn svtov vlky vypracoval tehdej generl Tovary stva, otec Wernz, zprvu o"kvetoucm stavu" Tovary stva, zprvu prodchnutou optimismem, kter mnoh pekvapil. Psal v n: "Vzniklo pt novch provinci, byly obnoveny domy profes, vznikly nov novicity, scholastikty, domy tet probace a kursy v nejlep ch kolejch pro studenty pokraujc ve studiu. Na Gregorinsk univerzit byl oteven vy kurs kanonickho prva pro jezuitsk studenty. V p tm roce bude v internt v Innsbrucku umstno tista teolog, bude to Colegium Maximum pro filozofii, teologii a speciln studia. Novicit bude

pemstn na pedmst Vdn. V halisk provinci zakoupili jezuit pozemek, kter krakovsk koleji umo n vyrovnat se velikost koleji innsbrucksk, stav se tam tak krsn kostel. Nmeck provincie, teba e je rozdroben, vybudovala v Holandsku obrovsk novicit a rekolekn domy, dm spisovatel v Lucemburku bude spojen s Collegiem Maximem ve Valkenburgu. Holandsk provincie, kter m vce diplomovanch profesor ne kterkoliv jin, se nyn chyst vybudovat nov scholastikt. Lovask dm se neustle rozrst a zamuje se na odborn studia. V Anglii se nadle sp n rozvj Campion House a plnuje se pemstn St. Beuno. Irsk provincie hled vhodn msto pro nov novicit a juniort a jej univerzita kol vynikajc uitele. Kanada bude zakldat svj druh novicit, stejn jako Mexiko, Brazlie a Argentina. Ve stt Maryland bude scholastikt pemstn do blzkosti New Yorku. Ve panlsku toho na prci u mnoho nezbv. Toledo nicmn zalo ilo nov scholastikt v Murcii a dal scholastikt se bude zakldat v Tarragon v Aragonii. Francouzsk provincie je tak rozdroben, ale dv znamenit profesory Biblickmu institutu a Gregorinsk univerzit. Misie v Kalkat obrtila na vru sto ticet tisc pohan a jedin misie v n dvanct tisc. Tato sla by mohla bt jednou tak velk, kdybychom mli vce lid." Ironi osudu hned tden po zveejnn tto zprvy propukla v Portugalsku revoluce, v dsledku kter byli mimo jin vyhnni jezuit. Mnohem hor v ak bylo, e se na celm svt schylovalo ke katastrof, kter vypukla o tyi roky pozdji. Svtov vlka zpsobila jezuitm nemn utrpen a kod ne v em ostatnm lidem na celm svt. Pes to v echno byla situace, kter se ustlila bezprostedn po vlce, pro Crkev a jezuity vhodnj ne v dob pedvlen. Vatikn se sice bhem vlky piklnl na stranu Nmecka, pesto v ak po vlce, v n bylo Nmecko pora eno, k dnm tokm proti Crkvi nedochzelo. Crkev a jezuit mli dostatenou svobodu ve vmarsk republice. Av ak stty, kter se po vlce odtrhly od Rakouska-Uherska, ztoto ovaly zjmy katolicismu se zjmy Habsburk, a proto katolicismu nebyla naklonna nov vlda v eskoslovensku, a v nov vznikl Jugoslvii nekatolick Srbsko tvrd vldlo katolickmu Chorvtsku. Ztoto ovn politiky Crkve s politikou Habsburk vedlo k tomu, e intelektulov v od tpench sttech brali katolicismus tak na lehkou vhu, e o nm vbec nic nevdli. Jako pklad m eme uvst nzor Thomase Manna, vyjden v jeho "Kouzelnm vrchu", e po svt se pohybuj lid, kte jsou vlastn "utajenmi jezuity". Toto pesvden zejm zskal na zklad fal ovanch "Monita Secreta", vydanch ped temi sty lety. Na druh stran v ak znovu vzniklo nezvisl Polsko. Ve Francii jednak proto, e katolit generlov nemlo pispli k vtzstv, a tak proto, e vlastenecky sm lejc kn neodmtali plnit vojenskou slu bu a bojovali s velkou odvahou, nastoupila reakce proti antiklerikalismu a jezuit i jin dy se mohly vrtit. Pokud jde o Itlii, Benedikt XV. zru il "Non expedit", kter brnilo katolkm vyu vat aktivnho i pasivnho volebnho prva v nrodnm parlament, vznikla katolick strana "Partio Popolare", kterou dil knz Dom Sturzo a kter se stala nejpoetnj stranou v italskm parlament. Kdy se vldy zmocnil Mussolini a uzavel laternsk smlouvy, jezuit se mohli vrtit a stali se pod vedenm takovch lid, jako byl napklad otec Tacchi-Venturi, hlavnmi poradci pape Pia XI. a Pia XII.. Bylo to v ak, jak pochopil moudr Benedikt XV., kehk tst. Crkev se, ponaje rokem 1815, stle je t domnvala, e

idelnm vztahem mezi Crkv a sttem je konkordt a e katolk podlhajc vld, kter nepiznv Crkvi nle it prva, jev dy do jist mry omezen. Tak uva ovali nejen nepli byst pape ov prvn poloviny devatenctho stolet, stejn nzor zastval i mnohem prozravj Lev XIII. je t na jeho sklonku. Dokonce ani Pius XI. si v okam iku, kdy byly podepsny laternsk smlouvy, zejm pln neuvdomoval v nost nebezpe, je pedstavovalo uzaven konkordtu s Mussolinim, a o jeho velikosti ho pesvdily a pozdj hok a bolestn zku enosti. Kdy se Hitler stal kanclem, Vatikn, teba e a do t doby nedovoloval katolkm podporovat nacistickou stranu, veden pochybnmi pohnutkami, uzavel konkordt i s touto novou vldou. Ve svt, v nm i v zemch, kter jsou pova ovny za katolick, katolicismus vyznv a praktikuje pouze st obyvatel - a takov je situace tm v cel souasn Evrop - je jasn, e snaha po adovat od sttu pro katolky zvl tn privilegia mus vyvolat kritiku. Crkev, kter s podobnmi po adavky pichz, se mus spojit s njakou politickou stranou a nem e potat s nim jinm, ne e se jej ivot bude skldat z nepravidelnch obdob prosperity, peru ovanch obdobmi diskriminace v ppadech, kdy se vldy zmocn strana jinak orientovan. Je paradoxn, e jedinmi katolickmi zemmi, kde v devatenctm stolet i pozdji ili jezuit klidn a bez problm, byly zem ovldnut protestanty, jako Malta, Irsko a Qubec. Pzniv podmnky mli tak v Anglii a v Americe. Vdili za to okolnostem, kter jim nedovolovaly zapltat se do politickch spor a zaujmat urit politick stanoviska. Teoreticky se mohli domnvat, e je pro n koda, e ne ij v zemi katolick a nemohou vyu vat vhod konkordtu. Museli se smit se svmi Konstitucemi a byli do jist mry omezovni nktermi pedpisy kanonickho prva, jako napklad tm, e pedstaven mohl svou funkci plnit jen po uritou vymezenou dobu. V praxi v ak mli mnohem vt svobodu v rozhodovn o svch vlastnch zle itostech a mohli t ivotem mnohem nezvislej m ne v tak zvanch zemch katolickch. Moudej z nich brzy pochopili, e ve svobodn a pluralitn spolenosti maj vt mo nosti svobodn rozhodovat a jednat. A katolicismus v podstat - jak podotkl u Newman - m e hlsat sv Evangelium pouze v atmosfe, v n se mohou bez pek ek stetvat rzn nzory. A takovou atmosfru lze nalzt sp ve spolenosti pluralitn ne vhradn katolick. V katolickch zemch maj jezuit, stejn jako lenov jinch d, sklon, zejm pod vlivem pli nepru nch pkaz sv regule, erpat odpovdi na v echny otzky z text, vypracovanch v dobch dvno minulch, odpovdajcch atmosfe tch dob a v dob souasn u zastaralch. Tm ve v ech ppadech, kdy se setkali s projevy odmtajcmi a zavrhujcmi vru, sahali jezuit v katolickch zemch k argumentm, kter jim odkzala tradice. V protestantskch zemch se v ak nemohli vyhnout pm konfrontaci s lidmi, zastvajcmi nzory odli n, av ak pozitivn, a s tm jak zanikala koncepce dvou rznch a zcela izolovanch spolenost, museli jezuit - a se jim to lbilo nebo nelbilo - hledat nov jazyk, kterm by mohli vsti nji odpovdat na nov otzky a vhrady. Vztah mezi Tovary stvem a pape em byl v dycky velmi pevn. Jezuit, kte ili v zemch hodn vzdlench nebyli tak podzeni osobnmu vlivu vldnoucho pape e jako jezuit m t, kte na nm byli zvisl mnohem vce. V dsledku toho jezuit v prvn polovin devatenctho stolet podporovali absolutistickou politiku tehdej ch pape . Kdy Pius IX. nastupoval na trn s myslem provst konstitun reformu, dval

se kriticky na toky nkterch jezuit proti Rosminimu a jeho kladnmu stanovisku vi italskmu nrodnmu hnut. Kdy v ak jeho pedasn reformn sil ztroskotalo, sbl il se s jezuity a oni s nm. Kdy nastoupil na trn Lev XIII. a ve Vatikn se roz ila politika promy lenj a uv livj , ujala se i mezi jezuity. My lenkov horizonty ma se roz ily a po smrti Pia IX. se roz il i okruh mskch zjm, a jezuit nsledovali pkladu ostatnch. v posledn tvrtin devatenctho stolet vstoupilo Tovary stvo do obdob intenzivnj ho intelektulnho ivota, ve srovnn s obdobm bezprostedn pedchzejcm. Jezuit stli bok po boku pape i jako patronu katolick spoleensk politiky. Podleli se tak na obrozen tomismu, o n se zaslou il Lev XIII. Pape zase udlil dvma vznanm jezuitm t doby kardinlskou hodnost, byli to otcov Mazzella a Franzelin. Za pontifiktu Pia X., jeho zpovdnkem byl jezuita, stli jezuit v ele boje proti modernismu. Na druh stran v ak jezuita otec Tyrrell byl vdcem modernist v Anglii a modernismus zskal i jinde mezi jezuity sv stoupence. Za pontifiktu Benedikta XV. vliv jezuit, z nich v dob vlky ka d - a na nkolik vjimek - hjil zjmy vlastnho nroda, znan zeslbl. Ve Francii tehdej zkony ukldaly v em duchovnm povinnost plnit vojenskou slu bu. Francouz t jezuit, ped nkolika lety vyhnn, ili v t dob v rznch zemch po celm svt. Osmset padest se jich vrtilo do Francie a vstoupilo do armdy. Jejich vlastenectv se vt inou, alespo ve spojeneckch zemch, hodnotilo velice kladn, ale po pravd eeno, nelze dost dobe pochopit, na zklad eho by se ml eholnk domnvat, e bojovat ve vlce - o n navc nemohl s uritost tvrdit, e jeho vlast je vce katolick ne zem neptelsk - je pro nho povinnost pednj , ne hlsat Evangelium. To dokazuje, do jak mry bylo v t dob my len v ech lid, vetn jezuit, ovldno nacionalismem. Na dovr en tto absurdity se i nkolik set jezuit, vyhnanch pedtm z Nmecka, vrtilo do vlasti tak proto, aby za ni bojovali, z toho dvst devadest ti jako vojci, sto osmdest jak vojen t kn a sto padest jeden jako zdravotnci. Ve stejn dob se otec Bernard Vaughan, tehdy velice populrn kazatel v Anglii, proslavil svmi kznmi, prodchnutmi anglickm patriotismem. Jednn v ech tchto kn bylo v ostrm rozporu s vysoce zodpovdnm a kes anskm postojem pape e Benedikta XV., kter si - a krom nho v t dob jen hrstka lid - pln uvdomoval rozsah katastrofy, kterou tato vlka znamenala pro cel lidstvo, a ze v ech sil se sna il napomoci tomu, aby byla co nejrychleji dovedena ke konci. Jeho sil v ak bohu el, jak je znmo, nebylo korunovno spchem. Podle Benedikta XV. byla prvn svtov vlka v podstat vlkou obanskou. Jedinm jejm vsledkem mohlo bt svr en hegemonie evropsk civilizace. Pape vyzval nrody Evropy, aby se povznesly nad nrodn rozpory a pamatovaly sp e na to, co je spojuje a eho bylo vce, ne na to, co je dl. Za pontifiktu Pia XI. stanul svt ped novm problmem, s tm byl rusk komunismus. Za Pia XI. a Pia XII. bylo stanovisko Crkve vi komunismu rozhodn odmtav. Za Jana XXIII. a Pavla VI. se toto stanovisko ponkud, ne v ak radikln, zmnilo. V dobch minulch, kdy lo o kalvinisty nebo jakobny, jistou dobu se s nimi bojovalo jako se zavilmi nepteli Crkve. Pozdji v ak, kdy vyrostlo nov pokolen, zuiv bojovnost opadla, lid chtli t a chtli umo nit i jinm, aby ili, a Crkev pistoupila na jistou formu mrovho sou it. Stejn proces se opakoval i v na dob v ppad komunismu a alespo posledn dva pape ov se mohli domnvat, e tomu tak je. Nejdle itj je, aby cel situace

nle it uzrla, a nemme dvod se nedomnvat, e v ichni tyi pape ov mli - ka d ve sv dob - pravdu. Jezuit se v prbhu v ech tchto ty pontifikt pizpsobovali politice pape sk, v dnm ppad v ak nelze ci, e by jejich postoj ke komunismu byl postojem slep nenvistnm. U za vldy prvnch dvou z tto tveice pape to byli prv jezuit, jmenovit otec Walsh a Biskup A'Herbigny, kte se dkladnji a horlivji ne ostatn duchovn zabvali studiem mo nost existence katolicismu v komunistickch zemch. Za Pia XI. sehrli jezuit dle itou roli v politice Vatiknu. Nkte z nich, jako napklad otec Tacchi-Venturi dili jednn spojen s uzavenm konkordtu a Mussolinim. Pokud jde o oblast ideologickou, Pius XI. zastval stejn konzervativn nzory jako Pius X.. Prv v t dob - teba e tenkrt o tom je t tm nikdo nevdl - Teilhard de Chardin poprv narazil na odpor ze strany pedstavench. Mlad Teilhard se utvrdil v pesvden, e prvotn hch je vlastn kaz petrvvajc ve svt, podlhajcm evoluci, kter bude nakonec v procesu, v nm se v echno stvoen bl ke svmu konenmu cli, bodu Omega, pekonn. Tyto Teilhardovy nzory popudily roku 1924 kardinla Merry del Val, kter byl za pontifiktu Pia X. sttnm tajemnkem a pozdji tajemnkem Svatho Oficia a vdm pedstavitelem protimodernistick kampan. Nejhor na cel vci nebylo to, e Teilhardovy nzory mly bt podrobeny pezkoumn, proto e v nich bylo mnoh, co vy adovalo objasnn, ale metody, jich bylo pi tom pou ito, nebo existuje podezen, e k vhradm vi jeho uen se do lo na zklad jeho rukopisu, kter mu byl ukraden z psacho stolu v Institutu Catholique a posln do ma. Na pkaz kardinla Merry del Val byl Teilhard pedvoln ke svmu provincilovi otci Costa de Beauregardovi, kde ml podepsat prohl en, zavazujc ho k tomu, e nebude mluvit ani dlat nic, co by "bylo v rozporu s tradinm nzorem Crkve na otzku prvotnho hchu." Teilhard toto prohl en odmtl podepsat, proto e mu pipadalo pli v eobecn a neurit. Byl ochoten prohlsit: "Zavazuji se, e nebudu roz iovat zvry, k nim jsem ve sv studii do el, a zskvat pro n stoupence." Jezuit t pedstaven chtli zle itost urovnat, ale m byl neprosn a Teilhard byl donucen podepsat dokument, v nm se zkal svch nzor, tkajcch se otzky prvotnho hchu. Av ak nepestal si mysleti, co vyslovil o osm let pozdji, e "souasn vklad prvotnho hchu brn ve v ech smrech tomu, aby se na e nbo enstv ilo na pirozenm zklad." To, zda jsou Teilhardovy nzory sprvn, nebo zda jsou shodn s katolickm uenm, je jedno a tot (a lze tak dokzat, e sprvn nejsou). Ukzalo se v ak, a to jak v tomto ppad, tak i ve v ech ostatnch sporech o modernismus, e nejde pouze o to, zda crkevn pedstavitel maj pravdu, kdy hj to, co hj, jako sp o to, zda metody, kterch pi tom pou vaj, nenapchaj vce kody ne to, proti emu vlastn bojuj. A nen divu, e Teilhard po tomto incidentu ztratil - jak se sm piznal - vru v" bezprostedn a hmatatelnou hodnotu ednch direktiv a rozhodnut." Jeho nechu se pirozen obrtila proti mu a ne proti jeho dovm pedstavenm, jejich jedin vina spovala v tom, e pli podlhali mskm vlivm. asto se kalo, e jezuit jsou v emocnmi pny u dvora Pia XI.. Za toto sv vsadn postaven v ak museli zaplatit patinou cenu. Teilhard byl posln do ny s pkazem, aby se vnoval vhradn sv vdeck prci. zakzali mu vydat jeho "Bo prosted". Z jeho pracovnho stolu byly kradeny a poslny do ma dal rukopisy. Bylo mu eeno, e

"jezuitsk d nen dem prkopnickm". To je tvrzen notn zar ejc vzhledem k potenmu obdob djin du, a na druh stran mnoho nevysvtluje. Kdyby se ml podobn nzor v eobecn roz it, znamenalo by to, e se Tovary stvo znan odklonilo od svho prvotnho posln a charakteru. Konen vsledky tohoto pstupu k otci Teilhardovi byly naprosto protikladn tomu, eho se vlastn chtlo doshnout. Takov u bv osud represivn politiky. Mezi Teilhardovmi nzory je jist nejeden sporn, ale vzhledem k tomu, e bylo rozhodnuto, e by bylo ne douc, aby byly roz iovny, posmrtn vydn jeho dla jim zajistilo popularitu nesrovnateln vt , ne by bvaly byly mly, kdyby v echno probhalo jinak. A v nkterch kruzch byly tyto nzory pijmny ne jako podnty k diskusi, ale jako - co by Teilhard sm pova oval za sm n - nevyvratiteln pravdy. Dokud byla politika Vatiknu konzervativn, musela takov bt i politika Tovary stva, vzhledem k jeho zkmu vztahu k pape i. Ze stejnho dvodu se v ak muselo pizpsobit pape sk politice i pozdji, kdy Pius XII. zaal mluvit o prvnch reformch a Jan XIII. o aggiornamentu. Jezuit jsou u svm povolnm pedureni bt stoupenci pape ovmi, nect se v ak povoln bt "pape tj " ne pape . Je pirozen, e nkterm jezuitm, stejn jako i nkterm jinm kn m, psobilo pot e pizpsobit se nov orientaci. Tkalo se to mimo jin tak zmn v liturgii. Stejn tak je pirozen, e nejmn ochotn se se v emi novinkami smiovali ti star , kte u si zvykli na zaveden zpsoby, zatmco mlad je pijmali s nad enm. Nebylo to v ak pravidlem: pape , kter hlsal Aggiornamento byl staec, a v Anglii je vd osobnost, prosazujc reformy a vyzvajc Crkev k odsouzen jadernho zbrojen, sedmdestilet jezuita arcibiskup Robert. V dob tetho zasedn II. vatiknskho koncilu zemel generl jezuit otec Janssens. V dsledku jeho smrti bylo teba v souladu s Konstituc Tovary stva svolat generln kongregaci, tictou prvn kongregaci v djinch du. Se la se dne 7. kvtna 1965. Sestvala z provincil a ze dvou volench zstupc ka d ze edesti provinci Tovary stva. Jej prvn zasedn trvalo od 7. kvtna do 5. ervna a dal jednn bylo odroeno na z 1966. Tak mohla se svmi konenmi zvry pokat a do chvle, kdy ukon sv jednn a schvl sv rozhodnut vatiknsk koncil. kolem II. vatiknskho koncilu bylo dt vraz zmnm, kter probhly v Crkvi v zvislosti na zmnch, kter probhly ve svt, od dob Koncilu tridentskho a kter spovaly v pechodu z pozice obrany vi neptelskmu svtu na pozice "Janovy", zalo en na dialogu se svtem nekatolickm a nekes anskm. Cestu, kterou Crkev zvolila na Koncilu tridentskm, urili do znan mry jezuit. Vzva k aggiornamentu se tedy obracela tak k jezuitm - jako vzva k tomu, aby zrevidovali svou politiku. Sto padest let novho ivota Tovary stva bylo obdobm velkho jeho rozmachu, jak vyplv ze statistickch daj. Obnoven Tovary stvo se rozrostlo tm dvojnsobn v porovnn se v emi pedchzejcmi obdobmi jeho djin. Jezuit bylo nyn ticet tisc, zatmco ped kasatou jich nebylo nikdy vce ne dvacet tisc (musme ov em pihldnout tak k tomu, e se znan zv il celkov poet obyvatelstva na svt). Jezuit se vrtili ke svmu misijnmu dlu, ke ktermu je zavazovala tradice Tovary stva, a vce ne sedm tisc len svta. Od doby prvn svtov vlky vzrostl poet len du vce ne dvojnsobn: ze sedmncti tisc na ticet est tisc. K nejvt mu vzrstu do lo v Severn Americe: ve Spojench sttech nyn bylo osm tisc tyista jezuit. Po druh svtov vlce v ak v Tovary stvu, podobn jako v ostatnch dech, do lo

k jistmu bytku len. Nehls se tolik uchaze jako dve, a co je nejvc znepokojujc, znan vzrostl poet tch, kte opou tj ady Tovary stva bhem studi. V povlench letech poet len Tovary stva klesal prmrn o sto devt za rok. Kongregace si byla vdoma toho, a to v mnohem vt me, ne si to uvdomovali jezuit v dob obnoven Tovary stva, e vnitn reforma du je nezbytn nutn. Prvnm problmem, jm se zabvala, byl problm vysoce centralizovanch a na autorit zalo ench Konstituc. V souladu se systmem, zavedenm Igncem, byl generl volen kongregac a to do ivotn. Kongregace sestvala vlun ze star ch len Tovary stva, tak zvanch senior. Krom funkce generla dn jin volen funkce v Tovary stvu nebyla. V echny ostatn funkce obsazoval generl osobn podle vlastnho uv en. Superioi se mnili ka dch est let. Ka d provincil podval generlovi hl en jednou za msc a ka d superior jednou za pl roku. Kongregace se nesna ila omezit generlovu pravomoc, av ak uvdomovala si, e pod takovm nporem papru se nakonec mus ka d mechanismus zhroutit. Hlavn nevhodou nadmrn centralizace v m, a to se tk nejen jezuit, ale i v ech ostatnch d, nebyl ani tak sm fakt, e mohlo dojt k nesprvnmu nebo nespravedlivmu rozhodnut, jako sp to, e pli dlouho trvalo, ne vbec k njakmu rozhodnut do lo. Kongregace proto rozhodla, e generlovi bude pidlen k ruce kabinet, slo en ze ty generlnch asistent, kte v ak nebudou jmenovni generlem, ale voleni kongregac. Provinciln kongregace a do t doby sestvaly ze tyiceti star ch otc profes z ka d provincie. Skutenost, e jedinou podmnkou lenstv v tchto kongregacch byl vysok vk, psobila, e jejich vliv byl - jak si snadno domyslme - znan konzervativn. Byloa proto rozhodnuto, e od t chvle budou lenov provincilnch kongregac voleni. Nebyl sice pesn uren zpsob a podmnky voleb, nicmn sama tato zmna naznaovala, e od nynj ka budou mt mo nost ovlivovat politiku Tovary stva i mlad jezuit. Otec Arrupe, kter byl zvolen generlem po smrti otce Janssense, se rozhodn vyslovil pro tuto zmnu. "Musme" kal - "uinit zadost potebm mld. Na e doba to vy aduje". 1) Mezi otci profesy, kte skldali tyi sliby, a mezi "duchovn koadjuktory", kte skldali sliby ti, se a do nedvna inily rozdly tm vhradn na zklad vsledk slo ench zkou ek, nyn je toto rozli en tm zcela formln. Na druh stran nebyly podniknuty potebn kroky k tomu, aby v generln kongregaci - i kdyby jej lenov mli bt v budoucnu voleni byla zaji tna rovnoprvnost individuln na zsad: "Jeden lovk - jeden hlas", msto rovnovhy mezi provinciemi. Kongregace bude sestvat ze tech zstupc ka d provincie bez ohledu na poet len v t kter provincii. Spojen stty maj osm tisc tyista jezuit, rozdlench do jedencti provinci. Itlie m dva tisce len, rozdlench mezi pt provinci. Vzhledem k tomu, e provincie americk maj v prmru jednou tolik len ne provincie italsk, zstupci italskch jezuit budou mt v kongregaci dvojnsobnou pevahu nad zstupci jezuit americkch. Nov generl otec Arrupe je Bask. Prvn Bask od doby Ignce z Loyoly. Ale teba e jeho pvod je stejn jako pvod zakladatele Tovary stva, dal prbh jeho ivota byl zcela odli n. Jeho novicit a studia pipadla na dobu, kdy byli jezuit ze panlska odsunuti, studoval proto v Belgii a Holandsku. Pozdji psobil pev n v Asii, a to zejmna v Japonsku. Byl v Hiro im ve chvli, kdy na ni dopadla atomov bomba. Jeho ivotn zku enost mu pomohla si uvdomit, e souasn vvoj svta nedovoluje

katolkm, aby i nadle pova ovali Crkev za instituci vhradn a pedev m evropskou. Jeho vztah k dlu Teilharda de Chardin dokazuje, e znan pede el ty, kte se domnvali, e "pravda m e bt plodem represivn politiky": "Teilhard mo n nepedvdal jist implikace nebo dsledky, kter mohou vyplvat z nkterch jeho nzor. Je v ak teba uznat, e v jeho dlech pozitivn prvky peva uj, a to vrazn, nad negativnmi a spornmi. Jeho dlo korunuje duchovn doktrna, podle n je osoba Krista nejen stedem v eho kes anskho ivota, ale tak clem evoluce celho svta. Podobn sv.Pavel kal, e "v echny vci se spojuj v Kristu". Nem eme pehl et obrovsk vznam Teilhardova dla pro na i dobu." 2) Otec Arrupe zavedl novum do zvyklost Tovary stva svou ochotou podat tiskov konference a udlet televizn interview. Vzbudilo to velk div ve svt, kter si zvykl pova ovat generla jezuit za postavu temnou a tajemnou, kter vydv rozkazy, ani by je musela odvodovat, a od podzench po aduje "slepou bezvhradnou poslu nost". Generl Arrupe zaal poslat svm podzenm ob nky, v nich je informoval nejen o tom, co k a dl, a o dvodech svho jednn,ale tak o argumentech, kter by mohly bt postaveny proti a na zklad kterch by mu mohly bt vytkny ppadn chyby. Nkte v souasnm vvoji Tovary stva spatovali nznaky toho, e smuje k jist form parlamentrnho systmu. To je mnn ponkud podrobnji na zmny provdn v systmu vchovy, ne v systmu organizace a zen. V tto oblasti ml generl ponkud svzan ruce. Pius XI. ve sv encyklice "Deus scientiarum Dominus" z roku 1931 naznail hlavn obrysy souasn "Ratio Studiorum", jej rmec nesmly ppadn reformy peshnout. Reformy, kter bylo lze pipustit, se mly tkat dvou zkladnch bod, a to dlouhho obdob ppravy, je mus ka d jezuita podstoupit, a pli "scholastickho" charakteru studia. dov ivot jezuity a do t doby zahrnoval dva roky novicitu, bhem kterch se nevnoval studiu, dle, alespo ve vt in provinci, ti nebo tyi roky studia na univerzit, ti roky filozofie, ti roky vyuovn v koleji, tyi roky teologie a nakonec rok tet probace. Mnoz jezuit absolvovali je t dal odborn studia doktorsk. Tak e jezuita, kter vstoupil do novicitu pmo ze koly, to je v osmncti letech, se stal knzem a po tictem roce svho ivota. Nelze pochybovat o moudrosti rozhodnut Koncilu tridentskho, kter zamezilo tomu, co ped Koncilem bylo b nm zvykem, a to pova ovat kn sk svcen za druhoadou zle itost, kter nevy aduje ppravy. Koncilu tridentskmu, a jezuitm pedev m, vd Crkev za cel souasn systm organizace semin. Pes jist nedostatky, kter by se mu dnes daly vytknout, nelze mu upt podstatn pednosti. Jezuit tento systm hjili ve jmnu tradice a nepipou tli v nm dn zmny, bez ohledu na zmnn podmnky, tm se v ak od skuten jezuitsk tradice odklonili. Prvn generace jezuit, to byli, jak vme, tm bez vjimky mlad lid. Laynez a Salmeron, kdy pedsedali Koncilu tridentskmu, stejn jako Kanisius, kdy obracel na vru Nmecko, byli ve vku, ve kterm by v souasn dob nebyli je t ani vysvceni, nato obdaeni samostatnou pravomoc. Tovary stvo tak samo sebe znan omezilo a ochudilo, kdy se zeklo mo nosti vyu vat nespoutan energie mld. Pinou tohoto stavu bylo pesvden, samo o sob zcela sprvn, e je douc, aby bylo co nejvt mu potu jezuit umo nno studovat na njak svtsk univerzit a aby toto studium tvoilo soust jejich celkovho vzdln. Toto univerzitn studium bylo prost pidno ke studiu ist jezuitskmu, m se celkov doba studia znan

prodlou ila. Pokud jde o metody studia, byly psn scholastick, a to v dob, kdy celmu ostatnmu svtu u podobn metody byly takka zcela ciz a kdy se proti scholastick filozofii stle astji pozvedaly kritick hlasy i v kruzch katolickch. Vyuovacm jazykem v jezuitskch kolejch byla stle latina. Akademick cvien se vt inou omezovala na opakovn v rmci tak zvanch cirkl (scholastickch disputac). Zkostnatlost tchto metod zpsobovala, e kdy jezuita vstupoval do svta, hovoil jazykem, kter lid, mezi nimi ml t a pracovat, neznali. Kongregace ve snaze elit podobnm vhradm vydala dekret o reform studia, obsahujc tyicet sedm paragraf. Nejdle itj zmna se tkala vyuovacho jazyka, kterm se msto latiny stal jazyk matesk. Byl zmen en poet pedn ek a t i tm vuky, kter a dosud spovalo na formlnch vkladech, se mlo pesunout sp e na rozmluvy z vyuujcm, krom toho byly zru eny cirkly. Bylo povoleno opakovn zkou ek, tak e jedin nespch u nevyazuje kandidta z"cursus academicus". Krom toho dosa en pln hodnosti profesa, kter nyn bude titulem sp e estnm, nevyjadujcm skutenou pravomoc, pestvalo zviset vlun na vsledcch zkou ek. A dosud neml kandidt bhem prvnch dvou let novicitu mo nost studovat, nyn se zavd kurs teologie. Teologick a filozofick studia ji nejsou tak oste oddlena jak dve a v budoucnu snad zcela odpadn povinnost vyuovat na kole v dob mezi studiem filozofie a teologie. Souasn byl zru en star pedpis, kter zakazoval domm, v nich ili profesov, pijmat me n ofry. U dve jim byl ostatn v tomto ppad asto udlovn dispens, nebo pedpoklad, e domy profes mohou t pouze z nepravidelnch almu en, se ukzal bt zcela nereln. V podstat zru en tohoto zkazu znamenalo nco vc ne odstrann pouh anomlie. Ka d jednotliv jezuita je samozejm i nadle vzn slibem osobn chudoby a regule, a pozmnn, mu stejn jako pedtm zakazuje, aby odmtl poskytnout duchovn slu bu, za kterou mu nebude zaplaceno. Byl v ak zru en zkaz pijmat honore, kter a dosud platil. Zvrenm a nejdramatitj m momentem jednn kongregace byl projev pape e, kter prohlsil, e hlavnm kolem Tovary stva je boj s bezvrectvm. Prv k tomu kolu je povolno v souasnm svt. Nen zcela jasn, co ml pape vlastn na mysli a jakou ml konkrtn pedstavu o psoben jezuit v tomto smru. Ka d jezuita je ji vzhledem ke svmu povoln povinen zavrhovat bezvrectv. To, e se zasvtil slu b "ad maiorem Dei gloriam", ho samo o sob vede k boji s poprnm Bo existence. Domnval se snad pape , e v souasn epo e ekumenismu pat minulosti lid, kte si mysl, e stle je t trv boj s protestantismem a jinmi nbo enstvmi? Domnval se, e v souasn dob je nejdle itj obrana nbo enstv jako takovho? Zd se, e jeho vystoupen bylo nameno nejen proti tm, kte se formln hls k ateismu, ale pedev m proti nihilistm, kte krom sebe samm nevid v ivot dn jin cl a kte "pou vaj svch zbran k plnmu vyhlazen jakhokoliv smyslu nbo enstv a v eho, co je svat a zbo n." Otec Arrupe ml zejm jist problmy, kdy se ve svm interview v tisku sna il vysvtlit, e boj s bezvrectvm neznamen, e by jezuita musel mechanicky dlit svt na oveky a kozly, ili na formln dobr vc a formln patn nevc. "Pape ns vyzv" ekl otec Arrupe - "abychom se svm psobenm zamili jak na vc tak na nevc. Nevcm se musme pibl it vce ne dve... Musme se v souladu se zsadami duchovnho paststv sna it proniknout do my len souasnho ateisty a odhalit piny jeho omyl a negace." 3 Dle je t ekl, e

existuj ti stanoviska, kter m e katolk a jezuita zaujmout ke spolenosti, kter ho obklopuje. Prvn je stanovisko ghetta, co znamen, e se zcela uzave neptelskmu svtu, kter neuznv Boha. Je tak stanovisko kletby, spovajc v zavr en a odsouzen svta, kter neuznv Boha. Je tak stanovisko dialogu. A prv toto stanovisko zvolil on a zvolil ho i pape . leny Tovary stva tento postoj zavazuje k tomu, aby se co nejplnji sna ili zapojit do spoleenskho dla Crkve v jeho sil o smiovn rasovch antagonism, pekonvn socilnch pehrad, poskytovn pomoci hospodsky zaostalm zemm a boji za mr. "Boj s bezvrectvm" - ekl pozdji otec Arrupe v interview, je poskytl asopisu "El Correo Espagnol", vychzejcmu v Bilbao "je to samo jak boj s bdou. Prv bda byla jednou z pin toho, e pracujc tdy masov odpadly od Crkve." 4) Svt se pozastavoval tak nad tm, zda sliby, kter jezuit skldaj pmo pape i, nebudou brnit plnmu uplatnn nyn tak roz en zsady episkopln kolegiality. Za normlnch podmnek fakt, e se zasvtil slu b pape i, jezuitovi nikterak nebrn v tom, aby loajln spolupracoval s biskupem, v jeho dieczi se nachz. Ale zku enost pape e Benedikta XV., kter se odhodlan stavl proti hrznmu nsil svtov vlky, ani by se setkal s podporou ze strany nacionln naladnch biskup, kte hjily pouze zjmy vlastnch nrod, poukzala na nebezpe spojen s tm, disponuj-li mstn biskupov pli velkou pravomoc. Ostatn i v 16. a 17. stolet to byli prv biskupov nacionalist, kte zradili vci katolicismu jak v Anglii, tak ve Francii i Nmecku. Proto Tovary stvo, zvisl vlun na pape i, bude za vyjmench okolnost povolno sehrt jistou roli i v tto oblasti. Kardinl Spellman nen na tst oprvnn promlouvat jmnem by i jen americk hierarchie, ale jeho nerozv n obhajoba americkho bombardovn Vietnamu jak svatho inu dokazuje, e toto nebezpe stle je t existuje. Pokud jde o tuto zle itost, vt ina americkch jezuit zachovala diskrtn mlen. Nkte, pedev m ti star , zaujali postoj tradin patriotick "Je to moje vlast! A m pravdu nebo ne!" Ale nkte, jako otec Berrigan a otec Kilfoyle se vyslovili rozhodn proti vlce. Je pravda - a nejen pravda, je to nevyhnuteln a douc - e se mezi jezuity zaaly projevovat rozdly v hodnocen a v pstupu k jednotlivm problmm. Individualismus se mezi leny dy projevuje mnohem vraznji ne mezi laiky. Jist udlost, k n do lo v Cambridgi na potku roku 1967, kdy otec Christie zabrnil arcibiskupu Robertsovi promluvit ke shrom dnm studentm, tuto pravdu trochu komickm zpsobem potvrzuje. msk dopisovatel "The Tablet" v dob prvnho zasedn kongregace napsal: "Charakteristickm rysem jezuitskho gnia je mnohostrannost a pru nost. Duch, kter provzel Ricciho do ny, Nobileho do ji n Indie a Franti ka Xaverskho do Malaky, se v dy organicky pojil s duchem, kter v zpadn Evrop budoval vstedn manristick kostely a kter dal neoscholastice, alespo v m, jej pevnou, nkdy a pli tuhou s neohebnou strukturu. Ti sami lid, kte vytvoili katolickou obmnu toho domcho idiosynkratickho anglickho jevu, ktermu se k veejn kola, jsou schopni vst farnost ze samch bark na spadnut, nebo pron et mdn kzn. Henri Perrin a Teilhard de Chardin pro li stejnou kolou; a stejn tak Rahner a Messineo, nebo Bea a Lombardi." 5) Kongregace se se la znovu, jak bylo naplnovno, v jnu roku 1966. Otec Arrupe k n znovu promluvil. ekl, e Tovary stvo mus potat s jistou "kriz dvry". Jezuit stoj tv v tv radiklnm kritikm, kte se sna dokzat, e Tovary stvo, je

v podstat nstrojem v rukou "Crkve oble en", kter potebuje pedev m bezvhradnou poslu nost. "Crkev dialogu" je v ak Crkev, ve kter pro Tovary stvo nen msto. Ti umrnnj sice pipou tj, e se Tovary stvo m e uplatnit i v takovto Crkvi, ov em jen pod tou podmnkou, e j nle it pizpsob sv jednn. Pevn uren poet modliteb, kter je teba odkat, namhavost asketickho ivota podle pkaz "duchovnch cvien", to v echno potlauje a zabj svobodu. Tovary stvo se pr mus "petvoit". Vojensk poslu nost mus ustoupit systmu demokratickho rozhodovn. Otec Arrupe nepodlhal panice, chtl v ak v klidu zv it, do jak mry je ka d z tchto kritik oprvnn. Podailo se mu - s jistou dvkou shovvavho humoru - dokzat, e nkter z tchto novtorskch po adavk nejsou zas tak nov, jak se domnvali ti, kdo s nimi pichzeli. Pokroki i konzervativci si zvykli jednat tak, jako by v echny ty smrnice, zaveden v 19. stolet a tkajc se nepli podstatnch prvk zpsobu ivota jezuit nebo jinch strnek nbo ensk innosti, vychzely z tradice, trvajc od nepamti, snad od samho potku kes anskho nbo enstv. Otec Arrupe upmn piznal: "Nem eme popt, e bhem setkn s na imi scholastiky a kn mi jsme obas nar eli na jist nedostatek nad en a horlivosti, nebo tak dvry ve vlastn povoln. Nejdle itj m kolem, pokud jde o samotn na e spoleenstv, je vyt it v echno dobr z etnch pipomnek a vhrad na mlde e a potom tuto slu a pru nost opatit odpovdajcm rmce. Je to nezbytn nutn. Mme co do inn s prvem biologickm a spoleenskm, kter jsou nepopirateln. Nebylo by radno klst jim odpor, nebo tak bychom se mohli ocitnout jednoho dne tv v tv revolunmu pevratu." 6) Byl ochoten piznat, e otcov, kte vedli rekolekce, se tu i tam provinili nedostatkem fantazie. Otec Jan Roothan, generl potku 19. stolet, vtiskl "cvienm" na ne tst jakousi "papou kovac" pee . Viktorinsk hagiologie odlit tila i tak siln osobnosti, jako byl napklad sv. Alois. Nelze v ak nekriticky souhlasit s tm, e se jezuit omezili na onen systematizovan a zmechanizovan typ meditace, kter zesm nil James Joyce ve svm "Portrtu umlce v jino skm vku". Otec Arrupe si nedovede pedstavit, e by se ivot jezuity mohl odbvat bez "duchovnch cvien", zpytovn svdom nebo ka doronch osmidennch rekolekc. Je pravda, e Crkev uzaven v ghettu devatenctho stolet rda ztoto ovala poslu nost a pokoru s bezmy lenkovitm pijmnm ka dho jakkoliv bezvznamnho slova nadzench; nevidla ani, jak rozkladn vliv m neomezen moc, nepodlhajc kritice, na ty, kte j disponovali, ani jak nebezpe plyne z pln ztrty samostatnosti podzench. Viktorin t jezuit chybovali ani ne tak proto, e byli jezuity, jako sp proto, e byli viktorin t. Pemra moci kazila stejn tak dov pedstaven jako tyransk rodie. Nev mavost vi rozkladnmu psoben moci na ty, v jejich rukou byla soustedna, pedstavovala nejvt zlo t doby. Yves Congar o tom napsal: "Katolick Crkev zaala ponaje 16. stoletm propagovat jakousi originln "mystiku" moci, k emu nepochybn pispl i vliv Tovary stva Je ova. Tuto "mystiku" lze charakterizovat jak absolutn ztoto ovn vle Bo s vl institucionln formy moci. Pokud jde o ni, i my v n vidme a uznvme hlas samotnho Boha. Stedovk ponechval podzenmu pomrn velk prostor pro svobodn rozhodovn. Ten v ak v souasn dob tm ve v ech oblastech takka zanikl." 7) Ignc v 16. stolet po adoval od jezuity rytskou loajalitu vi Tovary stvu a jeho pedstavenm. Nevy adoval v ak bezpodmnenou

a bezhlavou poslu nost. Tato pehnan podzenost se objevila a v 19. stolet jako negativn jev, vyvolan strachem ze znovuo iven rovolunho ducha. Dvno ped tm, ne se pape em stal Jan XIII. a ne zaala jednn generln kongregace, objevovala se v nkterch kruzch Tovary stva reakce proti principu otrock poslu nosti, pojman jako nejvy ctnost. "Duch sv. Ignce" - ekl otec Arrupe "nebyl ani vlen ani vojensk." 8) Reakce se projevovala nejsilnji mezi jezuity anglickmi, setkvme se s n napklad v dlech otce Martindalea a arcibiskupa Goodiera. Nikde naopak nebyla tak slab jako v m a zemch latinskch, kde se ka d nespch Tovary stva pipisoval automaticky na vrub niemnosti jeho neptel, ani by se vnovala pozornost tomu, do jak mry si mohli lenov Tovary stva zavinit svj nespch sami svm keovitm setrvvnm na konzervativnch pozicch. Otec Maritndale zavrhoval ka d projev neloajlnosti nebo pokus o odpor proti "cvienm", souasn v ak odmtal nzor, e "cvienm", jsou svho druhu "sortes Virgiliane", kter v sob automaticky obsahuj e en ka dho problmu, jak se m e vyskytnout. Prv naopak: "cvien" uila adepta uritmu zpsobu sebevchovy a lovk, kter pro el rekolekc, j vyzbrojen a veden Duchem Svatm, mohl psobit samostatn a s vt dvrou sebe sama e it problmy, kter ped nho stavl svt. Igncv idel poslu nosti to nebyly - podle otce Rahnera - povely na vojenskm cvii ti, ale jaksi druh jemnho pesvdovn, zalo en na v estrannm pochopen lidsk povahy. "Dnes - k otec Arrupe - "nejde o to, abychom ili svtlo Zjeven ve tm, jako kdysi, ale sp e o to, abychom uili lidi t samostatn a rozvjet svou osobnost." 9) Ti nejvt z jezuit, jako samotn Ignc v m, Kanisius v Nmecku, nebo Ricci v n, vynakldali maximln sil na to, aby porozumli tm, mezi nimi mli psobit a uit je, a msto aby je tupili a proklnali, sna ili se pochopit to, v co v, a na zklad toho najt zpsob, jak je pivst, vychzejce z jejich pravd stench, k pln a cel pravd Kristov. Je jasn, e v prbhu celch djin Tovary stva dochzelo i k omylm a chybm. Byli pedstaven pli opatrn, kte tlumili i to, co nemuseli, a zlomili tak du e pln nad en. A byli tak improviztoi zase nepli opatrn, kte zapomnali, e je teba rozli ovat mezi budovnm na ji existujcch zkladech a plnm zavrhnutm minulosti. Ale vzhledem k tomu, e lidsk povaha je takov, jak je, nedalo se nic jinho oekvat. V 17. a 18. stolet se roz il jist druh duchovn tradice, kter neuila jezuity, jak se maj brnit poku en "marn slvy svta", ani by s nm peru ili kontakt, ale nutila novice i scholastiky, aby se svtu zcela uzaveli. Vsledek byl ten, e kdy byl pozdji vzhledem ke svm povinnost jezuita nucen vstoupit do tohoto svta, vstupoval do nho, ne vlastn vinou, jako pln ignorant. Clem novch zmn je zabrnit tto nenormln situaci a umo nit jezuitm styk se svtem i v potench letech ppravy. Mladm lidem je tak dna mo nost utvet si vlastn pedstavy a vyjadovat sv nzory na provincilnch kongregacch. Samotn prbh II. vatiknskho koncilu popr domnnku, e v posledn dob nebyli jezuit schopni dt Crkvi potebn poet vdch osobnost. Na dkaz, e tomu tak nen, sta uvst jmna jako Bea, Jungmann, Danilou, John Courtney Marray nebo Karl Rahner. Tito v ichni sehrli vznamnou roli na poslednm Koncilu. Mo n e je pravda, e v devatenctm stolet byla jezuitsk kulturn tradice, a na vysok rovni, ponkud u ho rozsahu, a e nkte pedstaven

Tovary stva, ne ze zlovle, ale z filistrovsk neznalosti v ech ivotnch cest, na kter je pmo nenavedlo jejich formln studium, byli zoufale slep, kdy lo o to rozeznat, jak slu by mohli ve a Crkvi prokzat tak lid, jako napklad Gerard Manley Hopkins. I kdyby to byla pravda, dnes je situace zcela jin. tst, e je t nenade el as konenho hodnocen stanoviska otce Petra Leviho, ale u nyn m eme s jistotou konstatovat, e s nm jeho pedstaven jednali s mnohem vt m pochopenm a ohledy, ne jejich pedchdci s Hopkinsem. "Kristus si vs vybral. Crkev vs posl . Pape vm ehn." ekl pape Pavel VI. ve svm projevu k jezuitsk kongregaci. Tm mohla bt cel zle itost uzavena bez dramatickho finle. Jezuit projevili svou loajalitu pape i, kter je vyzval k aggiornamentu, a pistoupili k vnitn reform Tovary stva, aby vyhovli potebm 20. a snad i 21. stolet. "Musme zat pipravovat sv novice na 21. stolet" - ekl otec Arrupe ve svm interview mskmu dopisovateli asopisu "El Correo Espagnol" dne 31. ervence 1967. Je mo no tvrdit, e nutnost sladit reformy, jimi mlo bt uinno zadost po adavkm pokroku, s ctou k tradici mla za nsledek, e smr, jm se Tovary stvo zaalo ubrat, nebyl pli pevratn a dramatick. Pesto se vci zaaly hbat a postupovaly kupedu, teba e v nkterch detailech rychleji ne v jinch. A toto by asi bylo vc e mn v echno, co by se o tom dalo povdt, kdyby nebvalo bylo do lo k onomu neoekvanmu projevu, jm se pape obrtil ke kongregaci na jejm poslednm zasedn v listopadu 1966. Po celou dobu jednn kongregace se pape choval k jezuitm se zvl tnmi ohledy. V Sixtinsk kapli koncelebroval M i svatou s nktermi z nejvznanj ch len Tovary stva, co bylo pro n nev ednm vyznamennm. Kdy dokonil svj projev, srden se s nimi objal. Svt byl proto pekvapen, kdy si nsledujcho dne peetl ve zprv "News Agency" tato slova: "Pape Pavel dnes rno ne etil kritickmi slovy na adresu jezuit. ekl, e jeho u m se donesly "divn a ponur zvsti o jejich duchovn stagnaci a zesvt tn". ekl otci Arrupemu a dvmastm dvaceti dal m ptomnm kn m, e "zprvy, kter obdr el, ho pekvapily a zarmoutily". Neobjasnil pesn, o jak zprvy vlastn lo. Zkrcen verze projevu, uveejnn v "Jesuit Information Service" uvd, e Pape "mluvil oteven o obavch, kter se k nmu z rznch stran donesly a kter se tkaj dal ho psoben jezuit. Tyto zvsti bud dojem, e se jezuit chystaj provdt njak revolun zmny, nebo e se zkaj svch tradic, dky nim byli po nkolik stolet tak mocnou silou ve slu bch Crkve. K en podobnch zvst by nikdy nebvalo bylo mohlo dojt, kdyby d bval byl zachoval vrnost duchu sv. Ignce." " Porovnme-li tuto zprvu se zprvou, oti tnou v "Jesuit Information Service", zjistme, e "Service" otiskl pouze slova od "mluvil" po "ve slu bch Crkve". Vtu o zproneven se duchu sv. Ignce dodala svtsk agentura. Slova, kter ve vtisku "Jesuit Information Service" nsledovala po slovech citovanch, znla: "(Pape ) v ak uklidnil sv posluchae, kdy ekl, e s plnm uspokojenm pijm fakt, e Tovary stvo Je ovo vypracovalo pouze program vnitn obnovy a reformy svho zpsobu ivota a prce v duchu po adavk II. vatiknskho koncilu." Zprva mimo jin obsahovala tak tato slova: "Pape vyu il ple itosti slavnostnho shrom dn v Sixtinsk kapli, aby jezuity ujistil o sv dve, kterou chov k Tovary stvu, a znovu jim pipomenul kol, kter jim ji ped vce ne tymi stoletmi dal pape Pavel III., kol vnovat se ekumenick innosti." I jinak pape uji oval jezuity o sv dve k nim. Pln text je

tedy mnohem umrnnj ne lnek, kter uveejnila svtsk agentura. V nkolika nsledujcch dnech se senzace chtiv svtsk tisk, jak je jeho zvykem, sna il z tto udlosti vyt it, co se dalo. Ale o nkolik dn pozdji u byly vodnky zaplnny jinmi novinkami a svt na celou zle itost zapomnl. Pesto, e skuten a zkladn smysl pape ova projevu je jasn, nelze pehl et ten nepopirateln fakt, e pape nkolika prudkmi vrazy vyjdil sv znepokojen nad tm, co se dlo v nkterch kruzch jezuit. Cel vc nabyla sv zhadn, i kdy proto ne mn znepokojujc podoby dky tomu, e Vatikn podle svho zvyku pou il vyjden tak obecnch, e se nedalo pesn urit, kdo je vlastn krn a za co. V eobecn se v ak m za to, e se pape ova pkr slova vztahovala pedev m na jist podivn jevy, kter se vyskytly mezi nktermi holandskmi jezuity, a nikdo - ani oni ani nikdo jin - nebyl jmenovn. Holand t katolci se v dy vyznaovali bezvhradnou poslu nost. V povlench letech v ak vytvoili jakousi skupinu enfants terribles Crkve. Vd roli v jejich hnut ultraradiklnho kriticismu dlouhou dobu hrli jezuit. V z 1962 otec van Kilsdonk SJ, kaplan student na univerzit v Amsterodamu oste napadl mskou kurii. Svat Officium po adovalo, aby byl odvoln z funkce, kardinl Alfrink v ak odmtl tento po adavek podpoit. V roce 1964 do lo k "afe "De Nieuwe Linie" ". "Linie" byly pvodn asopisem jezuit, kter dlouh lta sami vydvali. Kdy v ak vydavatelstv upadlo do finannch nesnz, pe el asopis do svtskch rukou a vychzel dl pod obmnnm nzvem "De Nieuwe Linie". Podporoval stanovisko dialogu mezi laiky a duchovnmi. Jezuit byli i nadle zastoupeni v redakn rad temi svmi leny a tyi dal s asopisem pravideln spolupracovali. Pokud jde o kritiku crkevn politiky, byl asopis vrazn radikln a tehdej generl du otec Janssens zakzal v dubnu 1964 jezuitm s vydavatelstvm dl spolupracovat. Dva msce pedtm zakzal v vydvn asopisu vlmskch jezuit "De Vlaamse Linie". kalo se, e zkaz spoluprce s "De Nieuwe Linie" byl vydn proti vli kardinla Alfrinka a mnoha dal ch vznamnch holandskch jezuit. Holandsk provincil Tovary stva otec Terpstra jel do ma, aby tomu zabrnil, generl ho v ak nepijal. Pevld mnn, e generlovo jednn bylo reakc na jist ti lnky, uveejnn v asopisu. Prvn se zabval mo nost zru en kn skho celibtu. Druh byl lnek otce Artse SJ o Eucharistii, kter zpochyboval ptomnost Krista v hostii, pinejmen m v t form, jak je v eobecn uznvna. Tet lnek kritizoval politiku crkevn cenzury, vychzeje z jistch omezen, tkajcch se innosti otce Rahnera. Mlad jezuit proti generlovu rozhodnut oste protestovali a otec Terpstra se po svm nvratu z ma zachoval zpsobem pro jezuitskho pedstavenho ponkud neobvyklm: svolal si sv studenty teologie a vysvtlil jim, pro pijal pkazy z ma. Piny protestu mladch jezuit se sna il objasnit ve svm lnku, kter vy el v Curychu v asopisu "Orientierung", otec Schoenmaeckers. Domnval se, e jeho pinou je "nedostatek duchu vnitn svobody, potebnho ke zdolvn kol souasnosti". 10) Mluvil o ivotn zku enosti a nzorech star generace, nabytch skrze utrpen v dob vlky, ale dodval, e "Mlad pokolen, kter vyrstalo a po vlce, nem osobn zku enost podobnho vnitnho boje, nem e se proto pln ztoto ovat s tm, co s upmnm zancenm hlsaj star ." Otec Schoenmaeckers se obval, e se u holandskch katolk setkal s "postojem, kter by mohl odstranit v echno napt, trvajc mezi Crkv a svtem, hierarchi a laiky, mezi pirozenost a milost. Vysoce rozvinut civilizace

vytvej obvykle velk poku en: bohat se sna poddit Boha moci vldnoucch vztah, msto aby tyto vztahy podizovali Bohu. Z toho plyne, e slu ba Bohu se mn ve slu bu lovku, e evoluce je pova ovna za pramen zjeven a kes anstv je sni ovno na rove idelnho zpsobu npravy mezilidskch vztah." Kontroverze a protivenstv zahoely je t prud m plamenem v dsledku sporu, kter propukl nad tak zvanm "Holandskm katechismem", kter vy el na sklonku roku 1966. Nebyl to v pravm slova smyslu katechismus - takov, jak si obvykle pro tmto nzvem vybavme. Nen to soubor otzek, kter se maj klst, a odpovd, kter na n pravovrn maj dvat. Je to sp vklad uen Crkve v duchu zvr II. vatiknskho koncilu. Proti vt in tez v nm obsa ench se ned nic namtat a "Katechismus" vy el se souhlasem biskup. Je v nm v ak nkolik odstavc, jejich ptomnost v dokumentu, kter m pedstavovat a je pova ovn za oficiln apologii katolick Crkve, vzbuzuje div. Tomuto smru holandskho katolicismu, s nm jsou spojeni i nkte jezuit, hroz nebezpe, e vra jeho stoupenc zeslbne do t mry, e se bude zabvat vlun problmy tohoto ivota a bude se jen nepatrn odli ovat od populrnho humanismu. Bez ohledu na to, zda se pape ova kritick slova tkala holandskch jezuit, nebo nkoho jinho, a bez ohledu na to, zda by bvalo bylo lep , kdyby pape byl jasnji poukzal na toho, komu byla vlastn urena, situace je takov jak je. A obecn smysl pape ovy vpovdi, kter nm vyplyne, kdy se spojme jednu vtu s druhou, je dostaten jasn. Pes jist dvody k obavm, pape v dnm ppad nechtl ci, e Tovary stvo pat minulosti a e jeho lenov zasluhuj bt ve v ech ohledech pokrni. Je teba vysthat se extrm, ale v celku m e Tovary stvo odv n vykroit kupedu do nov epochy, s dvrou a vdomm, e v tto nov epo e ho ekaj nov a zva n koly. 14. kapitola BUDOUCNOST V takov dob, jako je doba souasn, kdy nelze v dnm smru pedpovdat budoucnost svta a budoucnost organizovanho nbo enstv, nelze ani pedvdat, v jak form Crkev petrv toto stolet, a je t mn to, co ek jednotliv dy, tedy i Tovary stvo Je ovo. Souasn doba obrtila naruby roli prorok, dnes je zcela jin ne ve v ech pedchzejcch historickch epochch. V minulosti to byli v dy prv lid svt t, nbo ensky lhostejn, kte se spokojovali s tm, e mohli jst, pt a veselit se, a starost o ztek penechvali ztku. Nepochybovali o tom, e zcela jist pijde. V dn jin dob je t civilizace nepoci ovala silnji jistotu vlastn existence a neotesitelnosti, ne prv ve druh polovin devatenctho stolet a na potku stolet na eho a do roku 1914. Lid z pouh zvdavosti rdi naslouchali profesorm fyziky a jejich vkladm to tom, e slunen soustava jednou vyhasne, nebo od t chvle je dlily je t miliny let. H.G. Wells psal o mo nm toku Mar an, lid to v ak pova ovali za originln vmysl. Nikdo tomu nevil a nepedpokldal ani, e by tomu mohl vit i sm Wells. Za mnohem pravdpodobnj pova ovali jeho teni pedpovdi, v nich dokazoval, e letadla nikdy nesehraj dle itou roli ve vlce, co se v t dob zdlo bt pochopitelnj . Mezi kes anskmi spisovateli byli takov, kte po vzoru Chestertonova romnu "Napoleon z Notting Hill" bezstarostn pedpovdali mo nost propuknut obansk vlky: "...kdy v boji barikdy te t,

dm nahoe, e dole - ze v ech sil a smrt a pomsta spolu s peklem v t, e lidstvo m ji nov lsky cl." Nikomu v ak, a Chestertonovi nejm ze v ech, ani na mysl nepi lo, e by, by za nejprud ho boje, omnibusy mohly pestat jezdit na as, nebo e si v restauraci nemohl objednat sndani o pti chodech. Ji v prbhu prvnch let na eho stolet vrazn slila mo nost vlenho konfliktu mezi Angli a Nmeckem. Anglit kes an se domnvali, e v tto vlce dojde a e Anglian zvtz. Nmet kes an se tak domnvali e k vlce dojde, ale e v n zvtz Nmci. V ichni pedpokldali, e dojde k njakm zmnm, pokud jde o kolonie, kter pejdou z rukou pora ench do rukou vtz. Mlo kdo v ak krom pape e Benedikta XV., pipou tl, e by nco mohlo ohrozit v eobecnou hegemonii Evropy ve svt. Svt t lid nepochybovali, e samotn civilizaci nehroz dn nebezpe. Jen pr nbo ensky zalo ench jednotlivc, z nich nejeden byl v eobecn pova ovn za blzna, prorokovalo, e se bl okam ik druhho pchodu Krista a e svtu hroz nevyhnuteln zhuba. Pevldalo mnn, e lovk zajistil svtu bezpenost. Bezpenost svta by mohl otst pouze Bh a to On na tst nem zejm v myslu. Dnes je situace zcela jin. Lid o tom samozejm nemluv pod, tak jako nemluv o tom, e mus umt, ale kdy na to nhodou pijde e, tak prv lid svtskho sm len vyslovuj nzor, e jadern zbra bude dve nebo pozdji pou ita a lidsk rod vyhyne, nebo to pinejmen m zaznamen lidsk civilizace velk otes. Pouze mezi lidmi nbo ensky zalo enmi zn neohro en hlas Jana III., kter nepikld vhu "prorokm zkzy", nebo Teilharda de Chardin, kter vid ped svtem cestu evoluce. Neochvjn vra m prvo odsoudit proroky nevyhnuteln katastrofy, bylo by v ak projevem nerozv nho optimismu, kdybychom se domnvali, e v echny problmy lze snadno pekonat. Mo n, e Crkev je "odsouzena k smrti, je j v ak souzeno neumrat". Nelze v ak popt, e - soud podle vnj ch projev - katolick Crkev, stejn jako v echna ostatn organizovan nbo enstv, ztrc pdu pod nohama. Poet tch, kte se astn v ech kon nbo enskho ivota, neustle a v ude kles, zatmco poet tch, kte zsady nbo enskho ivota zavrhuj, roste. Pokud jde o mravn jednn, nelze soudit jen podle statistickch daj, proto e lid he ili v dycky, a v dob viktorinsk obzvl , a v dycky se sna ili sv hchy co nejlpe utajit. Rouhn se mravnmu kodexu kes anstv je nyn mnohem hlasitj , ne kdykoliv pedtm, a nelze tak tm - i kdy ne zcela pochybovat o tom, e se prohe ky proti nmu znan roz ily i v oblasti jednn. Uv liv pozorovatel nevyvod z tchto jev zvry tak dramatick, jako pozorovatel povrchn. lovk hluboce zbo n nepoct ani hrzu jako ti, kte jsou zbo n jen na povrchu, ani radost jako ti, kte pova uj padek nbo enstv za vtzstv svobody. Zn a zva uje napklad fakt, e v dan chvli kles poet dovch povoln, co se tk jak jezuit, tak i jinch d. Nen v ak zcela jist, e tento proces bude pokraovat i nadle. V tto vci toti existuje jist pulsovn, zvisl na tom, jak se stdaj jednotliv generace, jaksi pliv a odliv. Mo n, e po urit dob zane bt vt ina lid unavena tempem a vbu nost souasnho ivota a zatou znovu po klidu, kter dv nbo enstv. V echny tyto jevy jsou pli slo it, ne aby mohly

bt snadno a jednoznan vysvtleny. Nbo ensk instinkt je pevn zakotven v povaze lovka. Samotn prudkost, s jakou je Bh zavrhovn, je neomylnm dkazem toho, e skuten existuje. Kdo by ztrcel tolik asu v boji se zcela zejmm nesmyslem? Mnohem vt nebezpe pro nbo enstv pedstavuj ti, kte je pijmaj, pova uj za nco zcela samozejmho, ale jeho tajemstv v nich nevzbuzuj as, a stv se pro n pouhou soust pirozenho du vc. V echny religizn spolenosti byly v dy nahlodvny vnitn zradou, kter jim psobila znan vt a podstatnj kody, ne toky, pichzejc zvnj ku. Vzhledem k tomuto nebezpe bylo u iten a douc, e bylo kes anstv v prbhu celch svch djin as od asu vystavovno tmto vnj m tokm, dky nim se oi ovalo, vnitn zpevovalo a slilo. V souasn dob nsledkem tchto tok velice trp, ale i z nich - pokud svt nebude do t doby znien v dsledku pou it novch druh zbran - vyjde nepochybn, jako u mnohokrt pedtm, poslena. Pak bude ov em zase vystaveno rozkladnmu psoben vtzstv. Dnes je t nem e nikdo do detail pedvdat, jak bude jeho nov organizace. Lze v ak oekvat, e Tovary stvo Je ovo se bude, bez ohledu na poet jeho len, vznamn podlet na vypracovn tto nov organizace. Svm systmem je Tovary stvo dokonale uzpsobeno pro takovou prci. Bez ohledu na to, jak bude konen hodnocen jednotlivch nzor Teilharda de Chardin, u dnes ns pekvapuje ona neobvykl vstraha, j se mu dostalo, a to, e "Tovary stvo nen dem prkopnickm." V dy prv proto bylo Tovary stvo zalo eno, aby se stlalo dru inou prkopnk, a fakt, e se jeho lenov v urit dob uchylovali k podobnm tvrzenm, vmluvn svd o tom, jak se v t dob Tovary stvo vzdlilo sv pvodn podstat. Hereze, jak se asto k, je pouze pecennm, a nadmrnm zdraznnm jedn strany pravdy tak, e je otesena rovnovha celku. Proto jednm z pirozench kol Crkve je nedvovat pli tomu, co je prv v md. V ka d epo e jsou nkter pravdy modern a jin jsou zlehovny. kolem Crkve a v ech crkevnch organizac, jednou z nich je i Tovary stvo Je ovo, je udr ovat rovnovhu, ili pipomnat pravdy, kter jsou v dan chvli nemodern. A prv toto bylo pinou - a ne njakm chorobn masochismus - toho, e se sv. Ignc modlil, aby Tovary stvo, kter zalo il, bylo v dycky nepopulrn. Dnes, kdy pape Jan vyzval Crkev k aggiornamentu, je povinnost v ech len Tovary stva i jinch d, a vbec v ech katolk pebudovat vlastn dm a odstranit ze svho ivota v echno, co nen nim jinm ne pouhm ddictvm i jazykem minulost a co by mohlo pek et a znesnadovat plnn kol souasnho svta. Mda v ak sebou pin dvoj nebezpe. Jednak m e lovk zstat pozadu za svou dobou. Stejn nebezpen v ak je i sna it se pli horliv odpovdat na otzky dne ka a, jak se k, "zaadit se". Bez ohledu na klady nebo zpory spor, vyvolanch "modernisty", musme piznat, e je t dn nbo ensk hnut si nevymyslelo sm nj nzev ne prv oni, jako by kolem nbo enskho hnut bylo jen objevovat to, co kaj souasnci, a opakovat to. dlem modernist bylo, jak se dalo pedpokldat, e velice rychle zaali zaostvat. I mezi jezuity byli v posledn dob takov, kterm, vzhledem k tomu, v jak duchu byli vychovni, pli dlouho trvalo, ne se pizpsobili zmnm doby. A vt ina kritik tak Tovary stvu a dosud nejastji vytkala, e je pli konzervativn, e sv leny a ky stle podizuje kzni tak psn, e ji souasn svt nen schopen pijmout a ani ji vlastn nepotebuje. Mezi jezuity se v ak na li i takov alespo podle slov pape ovch - kte se a pli ochotn a

horliv pizpsobovali, a to i tomu, co bylo obyejnou svtskou mdou. Ale nov program Tovary stva, jak vyplv ze slov otce Arrupeho, se nezabv ani minulost, a nen ani zamen vhradn na souasnost. Nyn, podobn jako ped tymi sty lety, zan nov epocha v djinch Crkve. A tak jak Ignc v 16. stolet ukul zbra, kter zvtzila ve stolet 17., i nyn je prvoadm kolem jezuit pprava na lohu, kterou by mli sehrt v nadchzejcm obdob. Tovary stvo, jak ekl otec Arrupe, ji dnes pracuje pro 21. stolet, a pro tuto prci pipravuje sv novice. Jezuitsk d nen v dnm ppad monolitnm tvarem. Takovou pedstavu o nm mli kritici, kte ho vidli pouze z vnj ku, akoliv nkdy to tvrdili i sami jezuit. My v ak neznme dn jin sdru en, v nm bychom se mohli setkat s vt rznorodost charakter. Proto lze tak dost t ko pedpovdt pravdpodobnou budoucnost Tovary stva. V souasnm obdob krize se v Tovary stvu, stejn jako v cel Crkvi, vyskytuj tak zvan integrist a tak zvan pokroki. Prvn se sna o to, aby byla zachovna tradin struktura Crkve, ti druz se zase sna co nejvce otevt brnu a roz it cestu vedouc ke spse a pivtat na n v echny, kter jen bude mo no. V Tovary stvu, jako v cel Crkvi, ke zmnm pistupuj pomalu a s nechut ti star , odchovan starmi zvyklostmi, zatmco ti mlad se tradicemi ct bt svzni a omezeni. Ale u jenom ten fakt, e tm osmdestilet jezuita kardinl Bea - zstaneme-li u tohoto jedinho pkladu - stanul v ele sil o sjednocen kes an celho svta, m e bt dostatenm dkazem, e v tomto ppad nejde pouze o b n generan konflikt. Jde o boj, kter se neobejde beze ztrt a obt. Bude nemlo tch, kte bhem cesty odpadnou: jedni podlehnou pochybnostem, proto e se jim bude zdt, e Crkev ztrc sv kotevn lana, a druz proto, e se jim bude zdt, Crkev nepostupuje dostaten rychle. Jedni i druz se vyskytnou jak mezi jezuity, tak i mezi ostatnmi katolky. Pesto, e mezi jezuity zastnci obou tchto krajch stanovisek nezskali zvl tn pevahu, utrpli jezuit, stejn jako ostatn, urit ztrty. Je pirozen a nevyhnuteln, e v dob, v n se mluv o aggiornamentu, dochz k jistmu poklesu potu kn skch a dovch povoln. A kdyby tomu tak nebylo, svdilo by to o pli nm formalismu. Nikdo nem e pedvdat, co pinese budoucnost. Mo n, e ve zmatku a shonu souasnho a budoucho svta nezbude msto pro kontemplaci. Mnohem pravdpodobnj se v ak zd bt to, e bhem asu poroste poet tch, kterm souasn ivotn tempo zane pipadat nesnesiteln, a stle vc a vce lid se mu bude sna it uniknout. Takov promny as od asu narstaj jako mosk pliv, aby znovu opadly jako odliv. Devatenct stolet, kdy Tovary stvo dovolilo, aby jeho zjmy byly ztoto ovny se zjmy konzervatismu a autoritstv, nebylo pro nho obdobm typickm. Tovary stvo se, bez ohledu na to, jak problmy se mohou vyskytnout, vyd novou cestou aggiornamenta, kter ovldne celou Crkev. Je vce ne pravdpodobn, e se Tovary stvo se sob vlastn pru nost a obratnost pizpsob potebm novho svta a sehraje v nm lohu stejn vznamnou, jako sehrlo ve svt starm. POZNMKY 2. kapitola: 1) 2) 3) L. von Rankeho 4)

cituje J. Brodrick, "Peter Canisius", London 1935, 767 viz tamt T. B. Macaulay, Esej na tma "Djin pape a pape stv" Martin, "Le Gallicanisme et la Rforme", Strassburg 1929, 28

pozn. 4 3. kapitola: 1) "Asia Portugueza", Dekda I, kniha I, kapitola I. 2) "Monumenta Xavierana", kapitola II, str. 836-837, v: "Monumenta Historica Societatis Jesu", vydanch jezuity v Madridu v roce 1894. 3) Rowbotham, "Missionary and Mandarin", Berkeley 1942, 213. 4) Louis George Mylne, "Missions to Hindus", London 1908, 114-118. 5) cituje T. J. Campbell, "The Jesuits, 1534-1921", London 1921, 189. 6) "History of the Popes", cit. T. J. Campbell, cit. dlo. I, 229. 7) Bosmans, "Ferdinand Verbiest", "Revue des Questions Scientifiques", 1921, 232. 8) Thornton, "History of China", pedmluva, 13, cit. T. J. Campbell, cit. dlo, I, 243. 9) souasn protestantsk mision 10) viz M. F. Harney, "The Jesuits in History", Chicago 1962, 230. 11) J. E. Jenkins, "The Jesuits in China, 1894, 101. 4. kapitola 1) cituje T.J. Campbell, cit. dlo, I, 90. 2) J. Brodrick, "Origin of the Jesuits", London 1940, 225. 3) Hubert Howe Bancroft, "Native Races of the Pacific States of North America", New York - London 1875-1876, XI, 436. 4) New York 1941. (str. t : P. Clovis Lugon, "Kes ansk komunistick republika Guaran." 5) Reuben Gold Thwaites (vyd.), "The Jesuits Relations and Allied Documents", 73 dl, Cleveland 1896-1901. 5. kapitola: 1) Janssen, "History of the German People", 16 dl, London 1896-1910, VIII, 339. 2) viz tamt . 7. kapitola: 1) Chadwick, "St Omers to Stonyhurst", London 1962, 168.

8. kapitola: 1) "Testament Politique", citt z: "Vita di Pombal" a "Memoria Catholica Secunda". Viz A. Weld, "Suppression of the Society of Jesus in the Portuguese Dominions", London 1877. 9. kapitola: 1) dl X, 310. 2) S. Zaleski, "Historya zniszczenia Zakonu jezuitw i jego zachowanie na Bialej Rusi", Lww 1874. 12. kapitola: 1) Gruggen and Keating, "History of Stonyhurst College", New York 1901, 158-159. 13. kapitola: 1) 2) 3) 4) "Herder Korrespondenz", listopad 1965, 321. viz tamt , listopad 1965, 322. viz tamt , listopad 1965, 324. viz tamt .

5) 6) 7) 8) 9) 10)

"The Tablet", 12. srpna "Herder Korrespondenz", viz tamt . "The Tablet", 12. srpna viz tamt . "Herder Korrespondenz",

1967. duben 1967, 119. 1967, 873. srpen 1964, 242.

Christopher Hollis DJINY JEZUIT Podle originlu A HISTORY OF THE JESUITS vydanho roku 1968 vydala VOTOBIA 1996