Betlmsk mniky

Napsal uivatel Pavel Petraovsk dne 3. erven 2011 - 11:31.

Na zatku nora jsem spolen s dalmi tymi lidmi vyrazil na dovolenou do rakouskho kltera betlmskch mniek. Ped svm odjezdem jsem o nich vdl jen to, e tento d byl zaloen ve Francii pomrn nedvno, v polovin 20. stol, e se v nm neobvykle snoub poustevnick tradice kartuzinskho du a lska k vchodnm formm kesanstv: v jejich zpvech, liturgii a ve vudyptomnch ndhernch ikonch je zeteln vidt vliv pravoslavn spirituality. V peplnnm aut jsme vystoupali po zk silnice k brn kltera zasazenho uprosted neproniknutelnch les v ndhern prod uprosted Alp pobl Salcburku. Jedna ze sester, kter se ns ujala, m zavedla do lesn poustevny pobl kltera, kde jsem ml strvit nsledujcch osm dn. Uvnit byla roztopen kamna, zsoba deva, dva stoly jeden k jdlu, druh ke ten, nkolik knih, postel a klektko v kaplice s dvma ndhernmi ikonami. Soust domeku byla i miniaturn zahrdka. V podobnch poustevnch trv betlmsk mniky vtinu asu. Tady se modl, j, sp i vyrb drobn pedmty uren k prodeji. Kad den rno a veer jsme se schzeli v ndhernm nov postavenm kostele. Mniky pi modlitbch krsn zpvaly, obchzely kostel, klanly se ped ikonami. Rann modlitba trvala teba dv hodiny, po n se sestry opt vrtily do svch pousteven, aby z nich odely zas a na veern modlitbu. Pi tom vem se sna mlet a zbyten spolu nemluvit. V pondl se navc prakticky se vbec nevid a cel den zstvaj ve svch poustevnch. ivot tchto sester se me nkomu zdt zajmav asi tak, jako je zajmav ivot domorodch africkch kmen, kter jet lov zvata kamennmi otpy. Urit by ale bylo mimo, kdyby se lovk jen podivil nad tm, e v rakousk pustin ije tchto nkolik zachovalch exempl betlmskch mniek a el dl. ivot, pro nj se sestry rozhodly,

m i provokovat a vzbuzovat otzky. Jak to m vechno smysl? Jak m smysl ona samota, mlen a krsn liturgie uprosted les? K emu je zahodit se do kltera daleko od civilizace a tam trvit as v samot poustevny? K emu je nacviovat sloit zpvy, kdy s nimi nikdy nevystoup ped lidmi? Nen to zahozen jejich schopnost? Nebyly by tyto sestry uitenj v nemocnicch nebo ve kolch? Ano, jejich ivot opravdu vzbuzuje tyto otzky.Smysl motyky, sekaky na trvu nebo re je zcela jist v jejich uitenosti. Ale je tomu tak u lovka? Co kdy betlmsk mniky, kter se zahodily ve sv slub Hospodinu do alpskch les, ukazuj na to, e hodnota lidskho ivota nen v tom, jak vkony podv a jak moc je uiten? Vm, e Bh, k nmu se betlmsk sestry modl, posuzuje lovka podle pln jinch kritri.

d Mniek Kamedulek
Ptomnost kamedulskho du v Polsku se datuje kolem r. 1603-1605, kdy korunn marlek Zikmunda III. Wazy, Mikul Volsk pivedl na Blany lec pobl Krakova prvn eremity kameduly z kongregace Monte Corona. Mnii si zskali popularitu a brzy zaaly vznikat nov ermy v Bieniszewie, na poloostrov Uherskm, na Bielanch u Varavy, v Rytwianach a jinch mstech. Radikalita vzdlen se ze svta a prostho, psnho, poustevnickho ivota si zskala veobecnou ctu. V podvdom Polk se to zapsalo jako ucelen a jasn obraz kameduly-poustevnka. Je zvltn, e tento obraz bhem ty set let natolik nezafascinoval eny, aby i u nich vzbudil touhu nsledovat tento zpsob ivota. A do druh svtov vlky nebyl v Polsku zaloen dn ensk klter mniek kamedulek a to pesto, e takovto kltery existovaly jinde v Evrop. Teprve v roce 1949 se objevil prvn klter mniek kamedulek v Polsku a to ve Zloczewie (Zloev) v blzkosti Sieradza (nedaleko Lodi). Zde se usadily mniky kamedulky (Polky), kter pily z Francie a spolen s jinmi ky sv. Romualda se d ehol sv. Benedikta a vlastnmi konstitucemi, kter vychz z tradice Camaldoli a tak eremit (poustevnk) z Monte Corony. Tato tradice klade draz na kontemplativn ivot stejnm zpsobem, jak ho chpali a jak mu rozumli crkevn Otcov a mnii prvnho kesanskho tiscilet na zpad i vchod. Je to kontemplace Boha v hlubin vlastnho srdce a zrove stle znovu objevovanho v okolnm svt. Zloevsk komunita mniek kamedulek se sna spojovat spolen ivot s ivotem poustevnickm, co znamen, e ije v jednom kltee oddlenho od okolnho svta papeskou klauzurou. Kad ze sester m k dispozici vlastn celu. Cela je mstem askese a mlen, je jednm z nejdleitjch element kamedulskho ivota a pebvn v n pikazuj vichni kamedult zkonodrci. To v n se uskuteuje setkn se slovem Bom i s Bohem ve vlastnm srdci. V cele se tak z velk mry vyprouj milosti pro svt a rozvj se duchovn ivot - umr star lovk proto, aby zvtzil Kristus v dui a srdci lovka. K typick form kamedulskho ivota pat krom samoty v cele tak mlen, kter je mono peruit pouze v nutnm ppad pi spolen prci, dle pak bhem nedlnch rekreac a nkolikrt do roka pi vznamnch svtcch. Prci sestry vykonvaj z vt mry v samot, v prod. Dalm typickm znamenm je individuln modlitba, zvlt pak studium Psma sv. a tak kadodenn adorace Nejsvtj svtosti. Za centrum kadho dne komunity se povauje spolen eucharistick ob Me sv. Spolen ivot komunity nachz tak svj pln vraz v monastick liturgick modlitb, kterou sestry slav v klternm chru (sestry se modl benediktinskou liturgii hodin a erpaj tak sten

z kamedulskch zvyk). Officium (modlitba brevie) je z sti zpvan a z sti recitovan. Krom toho se tak sestry schzej ke spolen modlitb rence. Jinm projevem cenobitismu (spolenho ivota) v ivot sester je tak spolen refekt (jdelna), kter slou ke spolenmu stravovn i k rekreaci. Tradice povauje za nejdokonalej zpsob realizace kamedulskho povoln reklzu, co znamen plnou (pouze na njak asov obdob nebo nastlo) izolaci od svta a tak od komunity. Je to forma nejplnjho sebeobtovn sammu Bohu pro dobro vech lid. Pn Bh si k tomu povolv jen velmi mal mnostv osob. Samotn existence klter kamedulek je ji realizovnm mise, kterou sestrm svil Bh sestry jsou pro lidi svdectvm existence Boha a Jeho lsky a zrove se za svt sestry neustle pimlouvaj modlitbou, poknm a obt svho ivota ukrytho za zdmi klauzury. Kamedulsk spiritualita pipout tak inn zaangaovn ve slub lidem. Jejm projevem jsou urit dla realizovan nktermi komunitami kamedul a kamedulek. Jsou to napklad exercin domy, ve kterch se realizuje pohostinnost vyplvajc z konstituc a tato pohostinnost je zrove chpna jako sluba lidem, kte hledaj ticho, mlen, blzkost Boha a tak monost zregenerovn svch duchovnch sil. Takov exercin dm (poustevna sv. Romualda) existuje ji nkolik let tak u kltera kamedulek ve Zloev. Ve zloevsk komunit v souasn dob ije 22 mniek, jedna ze sester pochz z esk republiky. Jej touhou je pedstavit tuto spiritualitu nejen esk spolenosti, kter se z kesansk stala zlaicizovanou, ale chce toto charisma pedstavit a ukzat tak esk crkvi, aby mohlo bt pijato a zapustilo sv koeny w R. Z historickch pramen je doloeno, e sv. Romuald - zakladatel kamedulskho du -se narodil v r. 952 v rodin knat Onest (v Itlii). Jako mladk byl svdkem souboje, ve kterm jeho otec usmrtil pbuznho. Tato smrt poznamenala nejen jeho samotnho, ale celou rodinu, nad kterou zstalo viset proklet za dokonanou vradu. Aby odinil vinu svho otce, vstoupil Romuald do benediktinskho kltera v San Apolinaire in Classe pod Ravenou. Po sloen slib touil naplnit idel monastickho ivota, kter popsal sv. otec Benedikt ve sv eholi. Romuald vyhledal mnicha (poustevnka) Marina, u kterho il, pracoval a uil se. Pozdji, aby mohl t s jet vt oddanost a vdnost Kristu a Jeho evangeliu, se uchlil do jin poustevny. Velice brzy se kolem nho shromdili nov ci, aby se pod jeho vedenm odevzdali tak jako on ivotu plnmu askeze a pokn v samot a mlen. Po njak dob opout sv mnichy a hled pro sebe msto, kde by mohl bt vce sm. I zde jej ovem opt obklopuj nov ci a tento proces se neustle opakuje a tm vznikaj nov eremitsk kltery, mezi kter pat i klter v Pereum, ze kterho sv. otec Romuald posl prvn mnichy do Polska. Pt z nich se stalo prvnmi polskmi muednky - eremity. Tito prvn mnii byli svdky slvy Kristova evangelia - svdili o tom svm ivotem a erpali z vlastn zkuenosti Boho milosrdenstv a tuto zkuenost pedvali tm, kte Krista dosud nepoznali. Stejn je tomu i dnes. V dnen modern spolenosti, kter se stle vce vzdaluje od Boha se tato forma poustevnickho ivota stv velkm svdectvm. Me bt znamenm nadje a pomoc tm, kdo maj ve svm ivot nebo v ivot nejblich podobnou zkuenost se zlem. Bh nikdy nezapomn na lovka a nechce ani smrt hnka, ale chce, aby se obrtil a il ivotem v plnosti. Tak proto neustle pomh hledat vchodisko i v tch nejvce komplikovanch ivotnch situacch. To plat zvlt nyn v nov se sjednocujc evropsk spolenosti, kter je ovem ovlivovna vce civilizac smrti, ne civilizac ivota. Je nutn si

uvdomit, e pouze Bh je schopen svou moc uzdravit nemocn lidstvo. A prv pi odkrvn Jeho nn a milosrdn lsky me napomoci n kamedulsk d a jeho charisma. Kontaktn adresa:

Klasztor Mniszek Kameduek ul. Sieradzka 3, 98-270 Zoczew tel./fax: 043 820 22 83 e-mail:kamed@ulisses.pl http://www.kamedulki.eu/

Karmel o d karmelitn o Historie du o Znak du o Klter Kosteln Vyd Poutn msto Okol Kostelnho Vyd Pout 2012 Akce pro mlad lidi Ostatn o Konventy v R o d v cizin o Karmelitnsk nakladatelstv Rodina karmelu o d karmelitek o Bos karmelitni a karmelitky o Karmelitky kongregace o Misijn rodina Donum Dei o Laici ve svt Tet d o Djiny o Dnen stav o Msta setkvn o ehole Tetho du o Statuta Tetho du v R Spiritualita o ehole o Koment k eholi o Konstituce o Texty o kapuli

o Flos Carmeli Liturgick kalend o asopis Karmel o Knihy o Svtci Karmelu sv. M. Magdalena d'Pazzi bl. Zelie a Luis Martin Zveme vs o do Kostelnho Vyd Pout 2012 Akce pro mlad lidi Odkazy o www.cirkev.cz o www.vira.cz o www.pastorace.cz o www.bible-cz.org o www.biblenet.cz o www.katechismus.cz o www.christnet.cz o www.maria.cz o Karmelitnsk nakladatelstv Revue pro ivot z vry - Theofil.cz o K farnost Praha - Liboc o K farnost Olomouc - Hejn Kontakty o Generln delegatura du karmelitn o Klter Kostelnm Vyd o Konvent Praha - Liboc o Konvent Olomouc - Hejn o

KARMEL 2/2007
[ Karmel 2/2007 - PDF ] Obsah Nebe bl. Dva Sv. ve ve Albta vroky Maria (2. od st Nejsvtj o Magdalna dokonen) Trojice Lsce dePazzi

A dnem i noc rozjmaj o zkonu Pn a bd na modlitbch (1. st) Fra. Jan od sv. Bruna, OCD

Poznmky ke karmelitnsk (Podle P. Keese Waaijmana, O.Carm.)

eholi

(13.

st)

Nebe ve ve 2. st - dokonen Bl. Albta od Nejsvtj Trojice Sedm den 1 Bh ns v nm ji ped stvoenm svta vyvolil, abychom byli svat a bez poskvrny v lsce ped Jeho tv. (Ef 1,14) Nejsvtj Trojice ns stvoila ke svmu obrazu, podle vnho vzoru ns samch, kter mla v sob jet ped stvoenm svta, na tomto potku vech potk, o nm po svatm Janu k Bossuet: ,In principio erat Verbum, na potku bylo Slovo, (Jan 1,1) a meme pidat: na potku byla nicota, protoe Bh ve sv vn samot ns ji nesl ve svch mylenkch. Otec kontempluje sm sebe v hlubin svoj plodnosti, a tak tmto aktem pochopen sebe pon druhou osobu, Syna, sv Vn Slovo. Vzor vech stvoen, kter jet nevyla z nicoty, sdlil v Nm od vk, a Bh je vidl a kontemploval v jejich vzoru, v Sob samm. Tento vn ivot, kter mly nae vzory u Boha, je pinou naeho stvoen. Nae stvoen esence se chce spojit se svou podstatou. Slovo, Otcova ndhera, je vnm vzorem, v nm jsou vepsna stvoen v den svho stvoen. Proto Bh chce, abychom zbaveni sami sebe vzthli ruce k naemu vzoru a abychom ho vlastnili, stoupajce nad vci k naemu vzoru. Tato kontemplace otvr dui netuen obzory, jistm zpsobem u vlastn korunu, o kterou usiluje. Obrovsk bohatstv Bo pirozenosti meme vlastnit skrze ctnost lsky, Jeho pebvnm v ns, nam pebvnm v Nm. Skrze tuto ctnost velik lsky jsme pitahovni do hlubin dvrnho svatostnku', kde do ns Bh vtiskuje jist obraz svho majesttu. Dky lsce a skrze lsku, jak k apotol, meme bt neposkvrnn a svat v Bo ptomnosti a zpvat s Davidem: Budu bez poskvrny a zbavm se kivd, kter ve mn jsou. ( 18,24) 2 Bute svat, nebo j jsem svat. (Lev 11,44) Sm Pn takto mluv. Jakkoli je zpsob naeho ivota, jakkoli je n odv, kad z ns mus bt Bom svatm. Kdo je tedy nejvc svat? Ten, kdo nejvc miluje, kdo se dv nejvc na Boha a kdo nejplnji uspokojuje poteby jeho pohledu. Jak uspokojit poteby Boho pohledu, ne-li, kdy budeme prost a zamilovan obrceni k Nmu, aby mohl odret svj vlastn obraz, jako se slunce odr skrze ist krystal. Udlejme lovka k naemu obrazu a k na podob, (Gen 1,26) takov byla vle Srdce naeho Boha. Bez tto podobnosti, kter pochz z Jeho milosti, by ns ekalo vn zatracen. Jakmile Bh vid, e jsme schopn pijmout Jeho milost, Jeho svobodn dobrota je pipravena dt nm dar podobnosti Bohu. Nae schopnost pijmout jeho milost zle na vnitn sjednocenosti, s n jdeme k Nmu. A kdy nm Bh pin sv dary, me se nm dt On sm, vtisknout nm svou podobu, odpustit nm a osvobodit

ns. Kdy teme Albtiny vty, v nich se sna vyslovit velik vnitn bohatstv lsky, do nj jsme Bohem pozvni a uvdni, zashne ns na tchto fotografich stroh prostota Albtiny cely a pokoje pro nemocn. Ve zde zjevn naprost chudob vnjch vjem se jej mysl obracela k Bohu a k jeho ptomnosti a psoben, je jsou ukryty pod viditelnm povrchem vc a udlost, jm se mnohdy nechvme tolik upoutat...
Kdy teme

Albtiny vty, v nich se sna vyslovit velik vnitn bohatstv lsky, do nj jsme Bohem pozvni a uvdni, zashne ns na tchto fotografich stroh prostota Albtiny cely a pokoje pro nemocn. Ve zde zjevn naprost chudob vnjch vjem se jej mysl obracela k Bohu a k jeho ptomnosti a psoben, je jsou ukryty pod viditelnm povrchem vc a udlost, jm se mnohdy nechvme tolik upoutat...

Nejvy dokonalost v tomto ivot, k zbon autor, spov v tom, e zstvme tak sjednoceni s Bohem, e due se vemi svmi schopnostmi a mocnostmi je usebrna v Bohu, e jej nklonnosti sjednocen v radosti z lsky nachzej odpoinek jen ve vlastnn Stvoitele. Obraz Boha vtisknut do due je vlastn sestaven rozumem, pamt a vl. Dokud tyto schopnosti nepodvaj dokonal obraz Boha, nepodobaj se Mu jako v den stvoen. Tvarem due je Bh, kter se do n mus vtisknout jako pee do vosku, jako znaka na vc. To se pln uskuten, a kdy je rozum zcela osvcen poznnm Boha, a kdy je vle pipoutna k lsce k nejvymu dobru, kdy je pam pln pohlcena kontemplac a radost vnho tst. A protoe slva blaench nen nic jinho ne dokonal vlastnn tohoto stavu, je zejm, e zatek vlastnn tchto dober tvo dokonalost v tomto ivot. K uskutenn tohoto idelu je teba bt usebran ve svm nitru, bt v tichu v Bo ptomnosti, zatmco due se prohlubuje, roziuje a zapaluje a rozplv se v Nm, v plnosti bez hranic.

Osm den 1 Ty, kter Bh pedem vyhldl, ty tak pedem uril, aby pijali podobu jeho Syna, tak aby On byl prvorozen mezi mnoha bratmi; ty, kter pedem uril, ty tak povolal; ty, kter povolal, ty tak ospravedlnil, a kter ospravedlnil, ty tak uvedl do sv slvy. Co k tomu dodat? Je-li Bh s nmi, kdo proti nm?... Kdo ns odlou od lsky Kristovy? (m 8,29-31.35) Takov se zd apotolovu osvcenmu zraku tajemstv peduren, tajemstv Boho vyvolen. Ty, kter vyhldl, pedem poznal. Nepatme mezi n i my? Neme Bh ct na dui, co kdysi ekl skrze hlas svho proroka: el jsem kolem tebe, uvidl jsem t, a hle, byl prv tvj as, as milovn. I rozprostel jsem na tebe svj pl, pikryl jsem tvou nahotu. Pak jsem ti psahal a veel s tebou v smlouvu, je vrok Panovnka Hospodina, a stala ses mou. (Ez 16,8) Ano, stali jsme se Jeho skrze kest, to chce sv. Pavel ci tmito slovy: Povolal je, ano, povolal je, aby pijali pee Nejsvtj Trojice, zrove co jsme dostali slovy svatho Petra ast na Bo pirozenosti, (2 Pt 1,4) pijali jsme potek Jeho byt (id 3,14) Potom ns ospravedlnil svmi svtostmi, svmi pmmi doteky v hlubin na due v ase usebrn, ospravedlnil ns tak skrze vru (m 5,1) a podle mry na vry ve vykoupen, kter nm dal Je Kristus. A nakonec ns chce oslavit, a proto ns, k svat Pavel, pipravil k asti na ddictv vcch ve svtle, (Kol 1,12) ale budeme oslaveni podle toho, nakolik se pipodobnme obrazu Jeho boskho Syna. Kontemplujme tedy tento klannhodn Obraz, bume stle v Jeho zi, aby se do ns vtiskla, a potom pistupujme k vcem v postoji due naeho svatho Mistra. Tm uskutenme vli, j se Bh sm u sebe rozhodl obnovit vechno v Kristu. (Ef 1,9.10) 2 Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrtu. A vbec vecko pokldm za ztrtu, nebo to, e jsem poznal Jee, svho Pna, je mi nade vecko. Pro nho jsem vecko ostatn odepsal a pokldm to za nic, abych zskal Krista a nalezen byl v Nm nikoli s vlastn spravedlnost, kter je ze zkona, ale s tou, kter je z vry v Krista se spravedlnost z Boha zaloenou na ve, abych poznal Jej a moc Jeho vzken i ast na Jeho utrpen. Beru na sebe podobu Jeho smrti, abych tak doshl zmrtvchvstn. Nemyslm, e bych ji byl u cle anebo ji doshl dokonalosti; bm vak, abych se j zmocnil, protoe mne se zmocnil Kristus Je. Brati, j nemm za to, e jsem ji u cle; jen to mohu ci: zapomnaje na to, co je za mnou, upen k tomu, co je pede mnou, bm k cli, abych zskal nebeskou cenu, j je Bo povoln v Kristu Jei. (Flp 3,8-14) To znamen: u nechci nic, jen bt sjednocen s Nm. Mihi vivere Christus est, mj ivot je Kristus! (Flp 1,21) V tchto dcch se projevuje naplno horlivost Pavlovy due. Bhem tto obnovy, jejm clem je, abychom se staly podobnjmi naemu klannhodnmu Mistru a jet vc, rozpustily se v Nm natolik, e bychom mohly ci: Neiji u j, ije ve mn Kristus. A ivot, kter zde nyn iji, iji ve ve v Syna Boho, kter si mne zamiloval a vydal sebe samho za mne, (Gal 2,20) studujme tento Bosk Vzor; poznn Jeho, jak k apotol, je pln nade vechno! (Flp 3,8) A co ekl nejdve, kdy vstoupil do tohoto svta? Obti ani dary jsi nechtl, ale dal jsi mi tlo. Zde jsem, abych konal, Boe, tvou vli. (id 10,5) Bhem Jeho ticeti t let byla tato vle (natolik) Jeho dennm chlebem, (Jan 4,34) e ve chvli, kdy odevzdal svou dui do rukou Otcovch, mohl ci: Dokonno

jest; (Jan 19,30) ano, veker tv vle je dokonna, naplnna, a tm jsem t oslavil na zemi. (Jan 17,4) Je Kristus kal svm apotolm o tomto pokrmu, kter neznali, e (ten pokrm) je init vli Toho, kter Jej poslal. Jan 4,34) A tak mohl ci: Nejsem nikdy sm, (Jan 8,16) Ten, kter m poslal, je vdy se mnou, protoe vdy dlm, co se Mu lb. (Jan 8,29) Jezme s lskou tento chlb Bo vle. A jestli nkdy tato vle pin k, meme bez pochyby ci s nam milovanm Mistrem: Ote, je-li to mon, odejmi ode m tento kalich, ale ihned pidme: Ne jak j chci, ale jak ty chce, (Lk 22,42) a v pokoji a posleni se s Boskm Ukiovanm budeme krbat na nai Kalvrii a pitom budeme zpvat v hloubi due hymnus dkvzdn vystupujc k Otci, nebo ti, kdo krej touto bolestnou cestou, jsou ti, kter pedem vyhldl a tak pedem uril, aby pijali podobu jeho Syna, (m 8,29) z lsky ukiovanho. Devt den 1 Bh ns peduril k pijet za syny skrze Jee Krista, v jednot s Nm, podle vroku sv vle, aby zazila slva Jeho milosti, skrze ni ns ospravedlnil ve svm milovanm Synu, v nm mme vykoupen pro Jeho krev, odputn hch pro Jeho nesmrnou milost v Jeho moudrosti (Ef 1,48) Due, kter se opravdu stala dcerou Boha, se podle slov apotola Pavla nechv vst Duchem svatm: Ti, kdo jsou v Duchu Svatm, jsou Bomi dtmi. (m 8,14) A jet: Nedostali jsme ducha otroctv, abychom se bli, ale ducha synovstv, v nm smme volat Abba, Ote! Tak Bo Duch dosvduje naemu duchu, e jsme Bo dti. A jsme-li dti, tedy i ddicov ddicov Bo, spoluddicov Kristovi; trpme-li spolu s Nm, budeme spolu s Nm astni Bo slvy. (m 8,15-17) Bh ns stvoil ke svmu obrazu a ke sv podob, abychom mohli dojt a do tto propasti slvy. Vidte, k svat Jan, jakou lskou ns Otec obdail, kdy nm dovolil nazvat se Bomi dtmi a skuten jimi bt Od tto chvle jsme Bomi dtmi a jet nevme, co budeme. Vme, e a pijde, budeme Mu podobn, protoe Ho uvidme takovho, jak je. A kad, kdo m v Nm tuto nadji, je posvcen, vdy On sm je svat. (1 Jan 3,1-3) Takov je mra svatosti Boch dt: bt svat jako Bh, bt svat Bo svatost a t ji v kontaktu s Bohem v bezedn hlubin, uvnit Due se zd bt jistm zpsobem podobn Bohu, kter sice nachz zalben ve vem, ale nikde tolik jako sm v sob, protoe v sob m nejvy dobro, ped nm je ve ostatn jako nic. Tak i vechny radosti, kter due zakou, jsou j upozornnm, aby radji vychutnvala to dobro, v jeho vlastnictv ona je a s nm se neme nic srovnvat. Ote n, jen jsi v nebi (Mt 6,9) V tomto malm nebi je On ve stedu na due a tam Ho mme hledat a hlavn tam zstvat. Kristus jednou ekl Samaritnce, e Otec hled ty, kdo Ho budou opravdov ctt a klant se mu v Duchu a v pravd. (Jan 4,23) Udlejme radost Jeho srdci a klame se Mu takto. Klame se Mu v Duchu, tzn. mjme srdce a mysl upen na Nho a ducha plnho poznn Boha ve svtle vry. Klame se Mu v pravd, to znamen naimi skutky, protoe skrze skutky se stvme pravdivmi; to znamen dlat vdy, co se lb Otci, jeho dtmi jsme. A konen klame se Mu v Duchu a v pravd, to znamen skrze Jee Krista a s Jeem Kristem, protoe On sm je tm, kdo se skuten klan v Duchu a v pravd. Tehdy budeme Bomi dtmi, poznme na vlastn ki pravdivost

tchto Izajovch slov: Budete st noeni v nru, hkni na kolenou. (Iz 66,12) Bh kadou svou innost jakoby napluje dui nnost a projevy lsky, jako matka, kter k sob zved sv dt a krm ho svm mlkem. Bume pozorn k tajemnmu hlasu naeho Otce! k: M dt, dej mi sv srdce. (srov. Psl 23,26) 2 Bh bohat ve svm milosrdenstv nm ve sv velk lsce dal ivot v Jei Kristu, kdy jsme byli mrtv pro sv hchy.35 Protoe vichni zheili a jsou daleko od Bo slvy; jsou ospravedlovni zadarmo jeho milost vykoupenm v Kristu Jei. Jeho ustanovil Bh, aby svou vlastn smrt se stal smrnou obt pro ty, kdo v. Tak prokzal, e je spravedliv a ospravedluje toho, kdo ije z vry v Jee (sv. Pavel). (Ef 2,4-5) Hch je tak stranm zlem, e kdo hled jakkoli dobro nebo se chce vyhnout zlu, nesm zheit. Mnoho jsme heili. Jak bychom mohli umdlvat pi adoraci, kdy jsme ponoeni v hlubin milosrdenstv a kdy oi na due utkvly na skutenosti, e Bh odpustil nae hchy? On to ekl: Smau jejich nepravosti a na jejich hchy nevzpomenu. (m 3,23-26) Pn ve sv shovvavosti chtl obrtit nae hchy proti nim samm, nael zpsob, jak nm je uinit uitenmi, obrtit je v naich rukou v nstroj spsy. A to nijak nezmenuje ani nai hrzu z hchu ani nai bolest z toho, e jsme heili. Ale nae hchy se nm staly pramenem pokory. (Iz 43,25) Kdy due pohl ve svm nitru s oima rozplenma lskou na nekonenost Boha, na Jeho vrnost, na dkazy Jeho lsky, Jeho dobr skutky, kter nemohou nic pidat k Jeho tst, a kdy se pak dv na sebe, vid sv atentty na Bo velikost, obrac se k vlastnmu nitru s takovm pohrdnm sama sebou, e u nev, jak pestt jeho hrzu. To nejlep, co me due udlat, je stovat si u Boha, svho Ptele, e nem dost sly pohrdat sebou, jak si zaslou a jak by chtla. Odevzdv se do Bo vle a ve vnitnm zeknut se sebe nachz opravdov, nepemoiteln a dokonal pokoj, kter nic neme poruit. Protoe se vrhla do takov hlubiny, kde ji nikdo hledat nebude. Kdyby mi nkdo tvrdil, e u doshl dna, e se utopil v pokoe, nevyvracel bych mu to. Pesto se mi zd, e bt ponoen do pokory je bt ponoen do Boha, nebo Bh je na dn nitra. A proto me pokora stejn jako lska vdycky jet rst. Protoe na pokornm dn je bahno potebn pro milost a protoe Bh tam dui chce uvrhnout, bume pokorn. Pokorn due nikdy dostaten nevyv Boha, ani sebe dostaten nepon. Ale zzrak: jej neschopnost se promn v moudrost a nedokonalost jejho skutku, vdycky nedostaujcho v jejch och, bude dodvat tu nejvt chu jejmu ivotu. Kdo vlastn podstatu pokory, nepotebuje pli slov k pouen, Bh mu k vc vc, ne ho meme nauit my; v takov pozici jsou uednci Bo. Dest den 1 Si scires donum Dei Kdybys znala, co dv Bh, (Jan4,10) ekl jednou Kristus Samaritnce. Ale co tedy dv Bh, ne-li sebe sama? A milovan uednk k: Piel ke svm a jeho Ho nepijali. (Jan 1,26) Svat Jan Ktitel by mohl ke spoust du mt tuto vitku: Mezi vmi, ve vs, je ten, koho neznte.40 Kdybys znala, co dv Bh Je jedno stvoen, kter poznalo, co dv Bh, jedno stvoen, kter neztratilo ani drobeek (z toho daru), stvoen, kter bylo tak ist, tak ziv, e bylo jako samo svtlo. Speculum justitiae,

Zrcadlo spravedlnosti.1 Stvoen, jeho ivot byl tak prost, tak ztracen v Bohu, e se o nm ned skoro nic ct. 2 Virgo fidelis, to je Panna vrn, ta, kter vechno uchovvala ve svm srdci. (Lk 2,19.51) Byla tak pokorn, tak usebran ped Bo tv, ve skrytosti chrmu, e pithla zalben Nejsvtj Trojice. On shldl na ponenost sv sluebnice, od tto chvle m budou blahoslavit vechna pokolen!... Lk 1,48) Otec se sklonil k tomuto krsnmu stvoen, kter nevdlo o sv krse, a chtl, aby se stala v ase Matkou Toho, jemu je Otcem na vnosti. Tehdy sestoupil Duch Lsky, kter d Bo innost, a Panna ekla sv fiat. Jsem sluebnice Pn, a se mi stane podle tvho slova, Lk 1,38) a uskutenilo se nejvt ze vech tajemstv. A tak se Maria skrze Vtlen Slova navdy stala Bo koist. Zd se mi, e postoj Panny Marie bhem msc mezi Zvstovnm a Narozenm je pkladem pro vnitn due, kter si Bh vybral, aby ily v nitru, na dn bezedn propasti. V jakm pokoji, v jakm usebrn Maria vechno dlala! Jak bylo to nejbanlnj zbotno jejm postojem! Nebo ve vem Maria zstvala tou, kter uctv Bo dar. To j nebrnilo, aby se vydvala i navenek, kdy lo o projevy dobroinn lsky, evangelium nm k, e Maria pela ve v rychlosti Judsk hory, aby navtvila svou pbuznou Albtu. Jej nevysloviteln kontemplace nikdy nezmenovala jej vnj lsku. Nebo, jak k jeden zbon autor: jestlie kontemplace smuje ke chvle a vnosti Bo, vlastn jednotu a neztrat ji. Kdy pijde rozkaz z nebe, obrac se k lidem, souct se vemi potebami, skln se nad jejich bdou, ple a zroduje. Ozauje jako ohe, pl, pohlcuje a vstebv, pozved k nebi to, co vstebala. A kdy dokon svj kol na zemi, pozved se a znovu se vydv na cestu k vinm, zaplen svm ohnm. 2 Byli jsme pedureni rozhodnutm Toho, jen vechno kon podle sv vle, abychom byli chvlou Jeho slvy. (Ef 1,11-12) Takto ns u svat Pavel. Jak uskutenit tento sen Boho srdce, tuto nemnnou vli o na dui? Jak strun eeno odpovdt na nae povoln a stt se dokonalou Chvlou slvy Nejsvtj Trojice? V nebi je kad due chvlou slvy Otce, Syna a Ducha Svatho, protoe kad due pebv v ist lsce a u neije vlastnm ivotem, ale ivotem Bom. Tehdy jej poznv, k svat Pavel, jak je poznna Jm, (1 Kor 13,12) jinmi slovy, jej chpn je chpnm Bom, jej vle je vl Bo, jej lska samou Bo lskou. To Duch lsky a sly ve skutenosti promuje jej dui, nebo j byl dn, aby nahradil, co j chyb. On v n provd tuto slavnou promnu. Svat Jan od Ke prohlauje, e nen dleit, e due vydan lsce skrze Ducha Svatho se pozved a ke stupni, o nm jsme prv hovoili, u tady na zemi. Toto nazvm dokonalou chvlou slvy! Chvla slvy je due, kter pebv v Bohu, kter jej miluje istou a nezitnou lskou a nehled v sladkosti tto lsky sama sebe, miluje Boha nade vechny Jeho dary, tedy i kdyby od Nj nedostala nic, a peje si jen dobro tohoto tak milovanho objektu sv lsky. Jak jinak meme inn chtt dobro Bo ne konnm Jeho vle, kter vechny vci uspodv ke sv vt slv? Tato due se proto Bo vli mus zcela odevzdat a ztratit se v n, e u nebude chtt nic jinho ne to, co chce Bh. Chvla slvy je ztien due, prodlvajc jako lyra pod tajemnm dotekem Ducha Svatho, kter na ni vyluzuje Bosk akordy. Ona v, e utrpen je strunou, na ni lze zahrt jet krsnj zvuky, a proto z nj dl svj nstroj, kterm velmi slastn dojm srdce svho Boha.

Chvla slvy je due, kter se ve ve a prostot upn k Bohu, je zrcadlem, kter Jej odr ve vem, co On je, je jako bezedn propast, do n se On me vlvat a v n se rozpnat. Je tak jako krystal, jm On me zit a (v nm) kontemplovat vechnu svoji dokonalost a vlastn jas. Due, kter takto dovoluje Bohu, aby v n utiil svou (tj. Jeho) potebu sdlet ve, co On je, a ve, co m,3 je opravdu chvlou slvy vech Jeho dar. Chvla slvy je konen bytost neustle ponoen do dkvzdn. Kad jej in, kad pohyb, vechny jej mylenky a touhy ji stle vce zakoeuj v lsce a stvaj se ozvnou vnho Sanctus. V nebi plnm slvy nepestvaj svat volat: Svat, svat, svat Pn, Bh vevldn... a padaj na zem a klanj se tomu, kter ije na vky. (Zj 4,8) Chvla slvy se u dnes v nebi sv due ujm svho vnho kolu. Jej zpv je nepetrit, protoe ona je pod vlivem Ducha Svatho, kter v n ve psob. A pestoe o tom vdy nev, protoe nedokonalost pirozenosti j nedovoluje upoutat se k Bohu bez jakchkoli roztritost, zpv stle a pod adoruje, zcela se petv ve chvlu a v lsku, v touhu po Bo slv. V nebi na due chceme bt chvlou slvy Nejsvtj Trojice, chvlou lsky na Neposkvrnn Matky. Jednoho dne zmiz opona a my budeme uvedeni do vnch pbytk, kde dme naemu zpvu zaznt v ln nekonen Lsky. A Bh nm tehdy d nov jmno, slben tm, kdo zvtz. (srov. Zj 2,17) Jak jmno to bude? Laudem gloriae. (Chvla slvy)(Ef 1,6.12.14) Z francouztiny peloila Albta Graubnerov.

Dva vroky o Lsce Sv. Maria Magdalna dePazzi Sv. Marie Magdalena dePazzi je proslavena mnoha mystickmi proitky, kterch se j dostalo. Proto tak bv nejastji vyobrazovna zastiena ve vytren. Z jejch slov, kter spolusestry v takovch chvlch co mon okamit zapisovaly, otiskujeme dva vroky s nmtem, kter j byl asi nejdra a ke ktermu se vrac stle znova. Bh je lska (1 Jan 4,16). A Je je enich, kter si pipravuje ke satku svou snoubenku crkev a kter ke vztahu hlubok, vrn lsky vybz tak kadou vc dui: Marii Magdalenu samotnou, osoby zasvcenho ivota (na ty se prvotn obrac prvn uveden citace), vbec kadho.4

Psobivm mstem florentskho kltera, v nm sv. Maria Magalna de Pazzi ila, je prdelna ve sklepen budovy, zazen dosud tak, jak tomu bylo v dob, kdy tam tato

mystika zcela prozaicky pracovala. Pibyl jen olt, aby se tu pleitostn mohla slouit me svat, a npis, kter nabd pichzejcho poutnka: Vstupuj s ctou! Schody, cihly a stny, na n lape a na n pohl, vyznamenala noha a svatost svat Marie Magdalny dePazzi.

pro a

due Lsko vechno

stvoen

z lsky nemilujete nemilovan Lsko, stvoen miluje

a a tebe,

lsce, Lsku? nepoznan! ui, Lsku Lsko, Lska? Lsko! mnoho, Lsko, tvorm. toho

Lsko, je mon, e bys nemla jin jmno ne Jsi tak chud na jmna, Ty jich ovem m ale velmi t t bt nazvn tmto jmnem, protoe v tomto jmn se velmi dv poznat Nikdy, nikdy, Lsko, se nenasytm nazvat t tmto jmnem: Lska.

A dnem i noc rozjmaj o zkonu Pn a bd na modlitbch (1. st) Fra. Jan od sv. Bruna, OCD V prvotn karmelitnsk eholi vybz sv. Albert poustevnky na hoe Karmel: Vichni a zstvaj ve svch celch nebo pobl nich a dnem i noc rozjmaj o zkonu Pn a bd na modlitbch (kap. 10). Podobn pkaz ohledn modlitby vak dv ji apotol Pavel soluskm kesanm: bez pestn se modlete (1 Sol 5,17). Ji od starovku se mnoz snaili tento nrok Psma uspokojiv vysvtlit a vlenit ho do bnho ivota. Vklady se asto rozchzely a nkter musely bt odmtnuty. Tak napklad messalini, zastnci syrskho heretickho hnut ze 4. stolet, chtli tento pkaz uskutenit skrze jednotliv modlitby, recitovan jednu za druhou. Aby se takto mohli modlit, rezignovali na prci, zvlt manuln. S jinm eenm, kter pejal i sv. Augustin a kter se pozdji asi nejvce rozilo, piel Origenes: Modl se neustle ten, kdo spoj modlitbu s nutnou prac a nutnou prci zase s modlitbou.1 Tomuto pojet odpovdaj i slova na ehole, kter jsme ve nezmnili, toti e brati se maj stle modlit a rozjmat, nejsou-li z oprvnnch dvod jinak zamstnni (t kapitola 10). Naskt se vak otzka, zda je mon i tuto nutnou prci postupn prostoupit modlitbou, aby se tak stala modlitbou nejen proto, e je konan pro Pna, ale

aby bylo mon pracovat v jeho ptomnosti. Tradice crkve, zejmna tradice mnisk, odpovd, e je to mon, a to prostednictvm modlitby srdce a s n pevn spojen tzv. modlitby Jeovy, praktikovan dnes zejmna mnichy (ale i laiky) vchodnch crkv. A prv o tto modlitb jako monm obohacenm na spirituality bych se chtl pokusit krtce pojednat. Hesychia Tradice modlitby Jeovy je spojovna se spiritualitou hesychast, hleda duchovnho pokoje, mru, klidu a ticha, tedy stavu utien due a smysl, co umon nslednou stlou pozornost vi Bohu a vnmavost k jeho vnuknutm, k hlasu Ducha svatho. K dosaen tohoto stavu je vak nutn postupn oitn srdce, nebo z uzdraven srdce pramen zdrav v duchovn oblasti, take jsme pitahovni Bohem a jeho skutenostmi, zatmco svtctv a hch v ns vzbuzuj odpor a dokonce nenvist.2 Kdo m ist srdce, bude vidt Boha (Mt 5,8). Co ovem rozumt pojmem srdce? Chpn tohoto pojmu u rznch autor nem vdy toton vznam. Teofan Zatvornik v nm vid orgn ctn je tedy mstem, kde meme zakouet, ctit Boha. Srdce m energii vech sil due i tla, je ohniskem vech lidskch duevnch i tlesnch sil.3 Meme ho tedy chpat jako jaksi sted bytosti lovka, msto, kde je lovk nejvce sm sebou.4 Psmo ns vak varuje, e pokud lovk sv srdce neste, me se srdce stt mstem, odkud vychzej zl mylenky, smilstv, loupee, vrady, cizolostv, chamtivost(Mk 7,21-22). Srdce lovka, kter tou po asketickm ivot, natst vtinou nen takto skrz naskrz proskl hchem, avak asketov si uvdomuj, e kad z ns je v rzn me zasaen zlem, kter tvo ze mezi lovkem a Bohem, a toto zlo mus bt odstranno, aby se lovk mohl vrtit do pirozenho stavu harmonie s Bohem. Splnit tento kol vak nen v lidskch silch. lovk samozejm spolupracuje svou askez, ta vak spov pedevm v tom, e nechv konat Boha. Ji sv. Irenej, jeho nauka se d povaovat za teologick zklad hesychasmu, k: Ty nein Boha, ale Bh in tebe, k emu je vak na druhou stranu nutn zapjit srdce mkk a ochotn ke zmn a zachovvat podobu, kterou v nm zpsobil umlec. Bom umnm se postupn zakryje hlna, kter je v lovku Vytvoit zle na Bohu, ale bt vytvoen na lovku. Kdy lovk d Bohu, co je jeho, vru a poddanost, pijme umleck vtvor a stane se dokonalm dlem Bom.5 Spolupsoben Bo milosti se spoluprac lovka, kter nakonec vede k oitn, vidn Boha, tj. vnmn jeho ptomnosti, a ke stavu, kdy ns vci a vbec ve od Boha neodvdj, ale naopak ve na nho poukazuje, lze schematicky rozdlit na ti stupn, kter se do znan mry kryj se stupni modlitby. Prvn stupe je morln, jde v nm pedevm o zeknut se hchu a zloby, kter nejvce odvdj od Boha. Na druhm stupni jde pedevm o kontrolu pozornosti. Clem je uchovat pozornost na slova modlitby a vylouit ruiv mylenky. Na tomto stupni je dleit uit se tak rozliovat dobr mylenky, ty, kter ns pivdj k Bohu, od mylenek zlch, tj. ruivch, podsouvajcch nedvru, zmatek. Tetm stupnm je urit zjednoduen modlitby. Evagrius tvrd, e pro rozum je nkdy nutn, aby se osvobodil od vech mylenek, stal se istm svtlem, ve kterm prozauje

svtlo Bo. Jan Kassin si vak uvdomuje, e stav mysli vyprzdnn od vech mylenek me bt nebezpen, po dokonal oist je tedy nutn dodat naim mentlnm schopnostem potravu, j je Psmo svat. S tm souhlas i zkuenost ruskho poutnka, kter odhaluje, e: Dobrotoljubie6 je klem k pochopen Psma. Zaalo se mi vyjevovat, co je skryt vnitn lovk, srdce, co je opravdov modlitba, klann v duchu, krlovstv v ns, nevslovn pmluva a vzdychn Ducha Svatho, co znamenaj slova: zstate ve mn, dej mi svoje srdce, oblci se v Krista, co jsou zsnuby Ducha v naich srdcch, co zvoln srdce: Abba! Ote! a dal a dal.7 Nkte z autor tak potaj s nvratem do bnho ivota, z kterho se snad asketa - za elem oitn - alespo sten sthl. Jean Yves Leloup popisuje pbh mladho mue z Pae, kter se odebral na horu Athos, aby se nauil modlitb a zpsobu rozjmn hesychast. Nael starce, kter ho uvdl stle dl, a mladk doshl nejvych stup modlitby a zmocnilo se ho pn, aby vichni lid byli zachrnni a dospli k plnmu poznn pravdy. Stal se pln lskou, zcela ohnm. Kdy to jeho starec zpozoroval, okikl ho: Te u sta! Te b! Opus Athos a b dom! Tam se uke, co zstane z tvch krsnch hesychastickch rozjmn. Podobn vak meme vidt i mnoh, kte zstali v kltee, ale po ase strvenm v samot a po dosaen istoty srdce a kardiognze8 zaali pijmat mnostv k a nsledovnk, i jen tch, kte chtli slyet slovo,9 a to jak z ad spolubrat a mnich, tak z ad laik. Tedy i tito otcov vychzeli (z stran) a bez hony na duchovnm ivot se vnovali apotoltu. Jist nechyblo ani mnoho bezejmennch, kte se ani nevrtili do svta, ani se nestali slavnmi duchovnmi vdci, pesto vak objevili, jak hluboce apotolsk je ivot v samot, a pomhali mnohm svou skrytou modlitbou a obt. Modlitba Jeova Teoreticky je modlitba Jeova pouze jednm z mnoha zpsob, jak doshnout vnitn modlitby, nicmn v pravoslavn crkvi doshla takov obliby a rozen, e bv ztotoovna s vnitn modlitbou jako takovou. Je tak zdrazovna jej mimodn loha v procesu oitn srdce. asto bv prezentovna jako rychl cesta k nepetrit modlitb, jako nejjednodu zpsob, jak obrtit pozornost do srdce. Tato vyjden je vak nutn chpat relativn. I v samotnch spisech asket zrove meme st, e modlitba je tak neviditelnm muednictvm, zvlt ve chvlch, kdy ve svm srdci odkrvme ukryt vn a dorej na ns nejrznj tko zvldateln mylenky, proti kterm je poteba se modlitbou postavit a postupn nad nimi zvtzit. Tak modlitba Jeova bv schematicky rozdlovna na ti zkladn stupn: modlitbu st, modlitbu mysli a modlitbu srdce, akoli nap. Teofan Zatvornik tvrd, e modlitba je autentick tehdy, kdy jsou vechny tyto elementy ptomny spolen. Stupn modlitby se tedy prolnaj, jde o to, kter dominuje. Na potku je modlitba Jeova slovn modlitbou jako kad jin. Slova maj bt pronena nahlas, nebo alespo mlky formulovna. Je poteba soustedit

se na slova modlitby prostednictvm sil vle. Bhem tto etapy asto zakoume modlitbu jako obtn kol, kter vyaduje vytrvalost a pokoru. Po uritm ase by se modlitba mla stt vce vnitn, mysl ji asto opakuje, zatmco sta ml. Modlitba postupn zskv rytmus pimen osob, kter se modl, a asto je opakovna i bez (citelnho) sil na vle. Starec Partenius o tom k, e v sob mme jaksi potek, kter um. Do poslednho stadia se vstupuje tehdy, kdy modlitba pronikne nae srdce a vnitn ns utv a petv. Postupn se stle vce ztotouje s rytmem srdce (kter snad nemusme chpat doslovn jen jako tlukot srdce, ale jako jaksi ideln rytmus modlcho se lovka) a stv se nepetritou modlitbou. Na tomto mst se mi zd vhodn uvst nkolik posteh naeho otce Wilfrida Stinissena.10 Ten se domnv, e modlitbu Jeovu nejde dost dobe sjednotit s tlukotem srdce, pokud se ji lovk dlouhou dobu nemodlil tm nepetrit. I mezi poustevnky na Athosu je pr tk najt nkoho, kdo doel tak daleko. Pustit se na tuto cestu tak radiklnm zpsobem navc vyaduje pomoc zkuenho starce. Pt se tak, zda m zpadn lovk dostatek psychick rovnovhy, aby se mohl odvit vkroit na tuto cestu. Nabz pak druh smr duchovnho putovn, kter povauje modlitbu Jeovu za poten bod zatek, kter m dovst k mlen. Tak podle nj nkdy sta modlitbu vyslovit jednou a pak setrvat v tich modlitb. A kdy se znovu objev roztrit mylenky, je dobe utci se opt k vslovnmu textu modlitby. Zd se, e ob zde popsan metody modlitby Jeovy mohou bt uiten. Dleit je, e do modlitby vstoupme; a po uritm ase sami poznme, kter ze zpsob nm lpe vyhovuje. Myslm, e ani Stinissenv nzor, e modlitbu lze tko sjednotit s rytmem srdce, pokud se ji nemodlme tm stle, nemusme pijmat beze zbytku, zvlt pokud nebudeme rytmus srdce chpat pouze doslovn, jako jednotliv dery srdce, nbr - jak bylo ve uvedeno budeme-li se ji modlit v rytmu, kter objevme jako pro sebe vhodn, v rytmu na osoby, v rytmu kter nm napomh ke klidu a ztien ped Bo tv.

A dnem i noc rozjmaj o zkonu Pn a bd na modlitbch Fra. Jan od sv. Bruna, OCD Formule Jeovy modlitby a moc Jmna Klasick formule modlitby Jeovy zn: Pane Jei Kriste, smiluj se nade mnou (hnm, hnou), nkdy se vak uvd i v del podob: Pane Jei Kriste, Synu Boha ivho, smiluj se nade mnou hnm. Sm rusk poutnk vak uvd ve sv krtk syntze uen otc o modlitb 1 radu, abychom slova modlitby obas mnili, tj. proneli nkdy krat a nkdy del verzi. Chce se

tm snad vyhnout jist rutin a bezmylenkovosti. Avak jindy, kdy ji modlitba sestoup hloubji, zd se naopak dobr zvyknout si na uritou formuli a tu nemnit. Mon je tak pejt do plurlu: Pane Jei Kriste, smiluj se nad nmi, a uvdomovat si tak hloubji eklesiln rozmr modlitby. Formule modlitby Jeovy tedy nen nic absolutnho, je mon pizpsobit ji do urit mry potebm kadho. Dleit se mi zd zvolit takovou formuli, kterou by bylo mon vyslovovat v rytmu naeho dchn, jak o tom bude e v sti vnovan fyzick metod. Nyn se podvejme na dv sti, z kterch se modlitba Jeova skld. V prvn sti je kladen draz na vysloven jmna Je. Podle Bible je jmno jednm z Boch atribut, je mstem Bo ptomnosti. Vzvn Jeova jmna univerzalizuje milost Pnova Vtlen, nebo kadmu jednotlivmu lovku umouje, aby si tuto milost osobn pivlastnil, aby jeho srdce pijalo Pna.2 Ji ve Starm Zkon je toto chpn jmna jako formy Bo ptomnosti obsaeno. Proto mohl Bo jmno vyslovit jen veleknz ve velesvatyni jeruzalmskho chrmu, a to pouze o svtku Jom Kipur, tedy jedenkrt v roce. Ale Vtlen uinilo z kadho lovka veleknze, jemu je sveno Jmno. Jmno Je Juach, znamen Spasitel. V prvn sti modlitby tedy Jee vyznvme jako svho Pna a prohlaujeme ho za svho Spasitele a Vykupitele Krista. Zde je poteba poznamenat, e ve zmnn pohled, a je jist biblicky inspirovn, se bl k pojet tch, kte pisuzovali vyslovovn jmna tm svtostnou slu. Ale i v samotnm Rusku, kde byl tento pohled tolik rozen, se najdou ti, kdo naproti tomu zdrazuj, e sla modlitby spov mnohem spe v dispozici srdce toho, kdo se modl. Takov pojet zastval Teofan Zatvornik. Druh st modlitby Jeovy je vlastn modlitbou celnka z evangelia (Lk 18,13). lovk vyznv svj hch a potebu Boho milosrdenstv a obrac se k svmu Spasiteli s prosbou, aby mu odpustil. Sta mnii se tmto zpsobem snaili upevovat v sob pocit pnthos, jaksi stl vdom sv hnosti, slabosti a blzkosti pdu, pokud by Pn odthl svou ruku a ustavin mocn nepomhal. Tento postoj vak naprosto neznamen postoj skrupulanta, pochybujcho o Bom odputn! Naopak byla zdrazovna nutnost vry, e Bh odpout ihned v t chvli, kdy se k nmu upmn obracme. Pnthos je tedy jaksi vesel pokn lovka, kter pokorn uznv svou slabost a zrove se neustle raduje z Boho odputn. Fyzick metoda a as vnovan modlitb Nkte z hesychast se pokouej podpoit svou modlitbu pomoc psychofyzick metody. V zkladu jde jist o dobrou mylenku, kter si uvdomuje ast vech sloek lovka na modlitb. Klasickm dlkem tohoto smru se stal text pipisovan Simeonovi Novmu Teologovi, avak pochzejc pravdpodobn z pera Nicefora ze svat hory Athosu (14. stol.). Podv velice precizn nvod k dchn, k zadrovn dechu a dal cvien, slibujc, e ten, kdo se takto modl, se uvid v zi, podobn t, kterou spatili uednci Jeovi na hoe Tbor, a obdr dar rozliovn duchuvid prostory, kter jsou uprosted srdce, od t chvle vzvn Jeova jmna

zaene kadou zlou mylenku. Ne vichni hesychast vak tato cvien pejmaj. Teofan Zatvornik, pekladatel Filokalie do rutiny, dan text zkracuje a pidv k nmu poznmku: Zde uvd sv. Simeon urit vnj kony, kter nkoho pohoruj a vzdaluj od jejich praktickho cvien, u jinch samotn cvien deformuj Pozorovat svj pupek,3 je Teofanem oznaeno za cvien hrub a hloup. Pes vechny tyto vhrady se zd, e urit tlesn cvien doprovzejc modlitbu m svj vznam, by jen relativn, a to zvlt v poten etap, ne se modlitba stane vce vnitn a tedy mn zvislou na vnjch okolnostech. Mnoz z Otc a duchovnch autor rad modlit se v rytmu vlastnho dechu. Pi vdechnut: Pane Jei (Kriste), pi vydechnut: smiluj se nade mnou. Nebo: Pane (vdechnut) Jei (vydechnut) smiluj se (vdechnut) nade mnou (vydechnut). Souhra mezi dechem a slovy modlitby pomh asem doshnout toho, e se nm modlitba Jeova stane stejn pirozenou jako dchn. Proti tomu by se nestavl ani Teofan Zatvornik, kter pe: Je dleit mt po uritou mru dech pod kontrolou, take ho meme pizpsobit rytmu slov. Dal tlesnou pomckou je volba polohy tla a prosted pi modlitb. Sv. Basil k: Hle, jak sly due ovlivuj tlo a jak i city due jsou zvisl na tle. S tm souhlas i sv. Ignc z Loyoly a dal zpadn svtci. 4 Ignc nezn dnou ideln polohu platc pro vechny, ale rad: Zat nazrat bu na kolenou, nebo lee na tvi na zemi, nebo lee naznak s obliejem vzhru, nebo sed, nebo stoje, vdycky vak s myslem hledat to, co chci. Pitom je teba dbt na dv vci: 1.naleznu-li klee to, co chci, nebudu mnit polohu tla; stejn kdy lem na tvi apod.; 2. u onoho bodu, v nm najdu, co chci, budu klidn prodlvat, ani bych se zkostliv staral o postoupen k dalmu.5 Jako dleit se mi jev nepeceovat vznam tchto metod a zvlt uvdomit si, e modlitba a pokrok v n jsou vdy v posledku darem Bo milosti. Modlitba Jeova tedy naprosto nen pouze cvienm podobnm jze, jak je nkdy na zpad nesprvn nahlena. Kolik asu vak modlitb vnovat? Teofan Zatvornik rad mlad dvce, kterou duchovn vede prostednictvm dopis:6 Z kostela spchejte pmo do svho pokoje... a pitom zbon proste Pna, abyste strvila s duchovnm uitkem as, kdy pobvte doma sama. Pak je teba si trochu odpoinout. Mylenkm vak ani tehdy nedovolte bloudit, kejte si jen pro sebe jedin: Pane, smiluj se! Pane, smiluj se! Pot, co jste si odpoinula, je teba pustit se do prce: bu se modlit nebo se vnovat runm pracm. Co, kdy a jak, si u urete sama. Nelze se zabvat pouze duchovnem. Je teba mt njakou nenronou run prci. A shnout po n jen tehdy, kdy je due unaven a neschopn etby, pemlen nebo modlitby k Bohu. Pokud vak jdou duchovn vci dobe, nen nutn se run prce dotkat. Je uren pro vyplnn asu, kter by byl jinak strven v przdnot, a ta je zhoubn vdycky...7 Musme si uvdomit, e zde citovan text ml slouit svobodn dvce z vych vrstev, kter nemla na starosti ani rodinu, ani nechodila do zamstnn, mohla tedy skuten vtinu asu vnovat modlitb a vemu, co je s n spojeno. Zd se bt jasn, e takov podmnky m dnes jen minimum

lid, a to i mezi eholnky. Teofanovy rady vak obsahuj nkolik cennch obecn platnch posteh. Za prv na nich vidme, e modlitba Jeova je zalenna do ivota liturgickho a svtostnho,8 a dle je doporuovno ten a pemlen, tedy snad rozjmn. Vidme, e kvli modlitb Jeov nemusme opustit ani dal formy osobn modlitby, na kter jsme zvykl. Naopak se mohou vhodn doplovat a zle pedevm na tom, jak zpsob modlitby vyhovuje nm a jak pokroil v modlitb a v duchovnm ivot vbec jsme, abychom vnovali jednotlivm formm tolik asu, aby ns pivdly k usebrn a ivotu s Bohem. Dalm cennm postehem je draz na prci, kterou konme i jako formu aktivnho odpoinku. To souvis s Teofanovou antropologi, kter je trichotomick: lovk je podle n jednotou tla, due a ducha.9 Aby lovk mohl t v harmonii s Bohem, mus uspokojovat poteby vech tchto st. Pitom poteby duchovn jsou nejvy a jejich uspokojovn u lovka uspokojovat v souladu s nimi i poteby ostatnch st. Jak prostor vnujeme potebm kad z tchto st, zvis do znan mry na naem povoln a stavu (zda jsme laici, kn, nebo ijeme v komunit). Dleit vak je, e duchovn, duevn a tlesn sice pro schematizaci oddlujeme, ale ve je propojeno v jedinm lovku. Jedno kad tedy v idelnm ppad podporuje i to ostatn. To ovem znamen, e pokud svj stav a sv povoln skuten volme v souladu s Bo vl, mla by nm i nae prce pomhat rst v modlitb a naopak modlitba in z na prce, jakkoliv obyejn, ob Bohu milou. Je jasn, e toto je vysok idel, ke ktermu musme smovat a postupn dorstat. Pestoe jsme si ukzali, e cel i pracovn den se me stvat modlitbou, pesto duchovn tradice zn privilegovan asy modlitby. Jsou jimi pedevm veer a rno. Tak rad jist mnich mui ijcmu uprosted svta, aby pokud se neme modlit cel den vnoval modlitb Jeov posledn hodinu pedtm, ne jde spt. Zkuenost ns u, jak mnoho se li spnek lovka, kter usn v usebrn, od toho, kdo je roztrit. Nejde jen o to, e onen prvn si jist lpe odpoine, ale tak e i rno zpravidla zan v usebrn, anebo je pro nj usebrn snze dosaiteln i prostednictvm pomrn krtk chvle, strven v modlitb. Rno je pak druhm z privilegovanch as. Ten, kdo doke, i spe komu je dno strvit urit as ped zatkem prce v usebrn a modlitb, odhal postupn, jak se jeho pracovn den promuje, jak potom prce, jakkoliv je poteba se na ni soustedit, zan bt prostoupena modlitbou, akoli se prv nemodlme v tom smyslu, jak tohoto slova bn uvme. Modlitba pestane bt jednou z povinnost dobrho kesana a stane se opravdu zdrojem poehnn pro ns i pro nae okol. Neteba zdrazovat, e dosaen tohoto stupn modlitby vyaduje, krom mocn pomoci Ducha svatho tak nmahu a vrnost modlitb. Hesychastick spiritualita a modlitba Jeova na zpad Zpadn kesan se s hesychastickou spiritualitou seznmili zejmna dky ji zmiovanm Upmnm vyprvnm poutnka, kter poprv vyla r. 1881 v Kazani a po prvn svtov vlce zaala bt pekldna do svtovch jazyk. Ji mnohem dve vak byla spiritualita alespo pbuzn hesychastick ita

zejmna v kltech. Gorazd Vopatrn ve sv knize Hesychasmus jako tradin kesansk spiritualita,10 povauje za hesychasty svatho Benedikta, svatho Patrika, nebo dokonce svatou Ludmilu. Zd se vak, e nejvce je spiritualita podobn hesychasmu iv mezi syny sv. Bruna, mezi kartuziny. Ji ve 12. stolet znm benediktinsk opat Vilm ze Saint Thierry ve sv Zlat epitole oznauje kartuziny za ty, kte v temnotch zpadu a v chladu Galie nesou svtlo vchodu, dvnou horlivost egyptskch mnich pklad ivota v samot a vzor ivota nebeskho. Tak texty mnich kartuzin, dnes dostupn,11 doslova vyzauj zkuenost s ivotem vnitnho mlen a asketickho boje modlitby vedoucho ke sjednocen s Bohem. Chtl bych zde uvst jeden text, kter navc nastiuje jeden z aspekt asketickho vstupu, kter jsem dosud nezdraznil: i hesychast nkdy mus prochzet temnou noc, podobnou t, kterou popsal sv. Jan od Ke. To je zkuenost tak mnoha svatch z vchodu. Zde tedy pedkldm st anonymnho kartuzinskho textu:
Nekonen nekonen Jak se Jak Bh a tohoto A nahlel stoupal vzdoroval (...) Vn vn Ale je Pouze zda Mlen Mlen lsky j k je je zbavit m m ze touha v v byl po po mm mm v putoval mlen, pokoji. ivot? hluk? srdci srdci lsky. noc, pramen, vrcholm, mrazu... svt, spch. venku, uvnit. zle, mlenm. t. myslet. lepmi. hmot, ns,

spchu vymtit

byl jsem smrti

Boha do k

jsem

je

pbytek

je hluk

nen

na ns naplnme dm dv odpoinout, zkliduje, obnovuje sly, chrn ivot, in duchu horlivji

uzdravuje, pomh a v

Mlen ns Pouze ono dv jednotu dovoluje hledat Boha nalzt ho rychleji a vlastnit ho zcela.

Jak jsem u zmnil, modlitba Jeova a modlitba srdce pedstavuje starobylou soust spirituality kesanskho vchodu. Zrove zskv stle vt msto i v modlitb zpadnch kesan. Snad me bt jednou z cest, kter pispje k hledn spolench zdroj teologie a duchovnho ivota obou rozdlench crkv, abychom dokzali ve stle vt plnosti smovat k naplnn pkaz a pn Pna a jeho apotol: neustle se modlete (1 Sol 5,17) a a jsou v dokonal jednot (Jan 17,23).