Svat patroni mlyn

ARNULF Z METZU (patron sldk a mlyn; pomocnk z znovunalezen ztracench pedmt) biskup v Metch (i v Metzu) se narodil ve Francii, v Lay-St-Christophe u Nancy a zemel v Remiremontu. Rozptyl dat (vzhledem k nedostatku doklad) je dosti znan, take se dotme, e se narodil bu roku 570 nebo 582, a zemel mezi lety 640 a 643. Arnulf byl zprvu majordomem franskho krle Chlotara II. (613-623) a vychovatelem krlova syna Dagoberta I. (629-639?). Jeho vlastn syn Ansegisel se oenil s Beggou, dcerou Pipina Starho, take biskup byl velmi zce spjat se vznikem rodu Karlovac. Arnulfova manelka vstoupila do kltera v Trevru, Arnulf sm byl v Metch zvolen biskupem bez pedchozho knskho svcen (614), i kdy jin zprvy uvdj, e Arnulf vysvcen byl. Nakonec, roku 627, Arnulf odstoupil z biskupskho adu a doil zbytek ivota ve Vogzch, kde jeho ptel sv.Romaric zaloil kltern komunitu Remiremont. Po pchodu do kltera se vnoval pi o malomocn. Po smrti byly jeho ostatky peneseny do kostela sv.Arnulfa v Metzu (Metch). Legendy vyprv o tom, e kdysi hodil prsten do eky Mosely a podotkl, e nebude mt odputny hchy, dokud se prsten nenajde. Po ase jej sm nalezl v bie ryby, kterou mu pedloili. Ale tento motiv se v etnch obmnch objevuje v pohdkch, bjch i legendch. Svtek tohoto biskupa a svtce se pipomn 18.ervence.

obr. - sv.Arnulf z Metz jako poustevnk; Raphael Sadeler dle Martena de Vos

ARNULF ZE SOISSONS (patron sldk a mlyn) Biskup, pslunk benediktinskho du, kter se narodil okolo roku 1040 v Pamele ve Flandrech ve vzneen rodin. il tedy jako ryt, kterho ekala vojensk karira. Roku 1060 vak sloil sliby benediktinskho du a il jako poustevnk, dokonce jako rekluz (tedy dobrovoln zazdn od ostatnho svta) u kltera sv.Medarda v Soissons. Roku 1076 se stal opatem, 1081 biskupem. Zastval reformn sil papee ehoe VII. Protoe se snail zajistit Flandrm klid, bval zvn apotolem mru. Po tyech letech (1085) se vzdal adu biskupa a zhruba po dvou letech zemel (i kdy zde existuje rozptyl dat, take daje o smrti osciluj mezi lety 1085-1087). Doval v kltee Altenburgu ve Vlmsku, kter sm zaloil. Pape Kalixt II. (1119-1124) jej blahoeil roku 1121. ve vtvarnm umn bv zobrazovn i jako vlk, protoe ten ho pr objevil, kdy se ukrval, aby unikl opatsk volb. Jako patron sldk bv tak zobrazovn s dlouhmi vidlemi. Dnem jeho svtku se stal 15.srpen.

EVEN Z TOLEDA (patron mlyn) O tomto svtci toho mnoho nevme. Byl arcibiskupem ve panlskm Toledu, kde se narodil okolo roku 600 a zemel tamt roku 657. jako den svtku se uvd 13.listopad. KRISTINA Z BOLSENY (patronka Palerma, Bentek, mlyn, nmonk, luitnk) Narodila se v italsk Bolsen v Tosknsku ve 3. (nebo dokonce ve 4.) stolet. Popravena mla bt snad okolo roku 304 v Bolsen, v ase hromadnho pronsledovn kesan, pokud to nebylo pozdji. Jej svatostnek i hrob v katakombch se uchovaly do dnench dn. Byla podrobena neuvitelnmu muen za to, e nechtla obtovat pohanskm modlm, a nakonec ji prostleli sadou p. Prvn zpodoben se nachz v Ravenn a pochz ze 6.stolet. ve stedovku ji zvnili vten mali, mezi n potme Lucase Cranacha a Paula Veronese. Atributy na malbch se staly ovem klet, co byl symbol muen, py, ba i kolo, mlnsk kmen, m, rot, plamen, hk a n. Bolsena je msteko v provincii Viterbo. Kristina byla dtkem pohanskch rodi a ke kesanstv ji pivedla chva. Kdy otec rodiny zjistil prav stav vc, dal dvinu zbt metlou, nebo odmtla obtovat bohm. Byla vsazena do ale a muena, ale dn trn se j nedotklo. Otec, pesvdenm pohan, se polekal tajemnch sil a nechal dve, spoutan na ediov desce, vrhnout do jezera, ale Kristina byla zzrakem vynesena na beh. Nakonec otec nadil popravu (304). ediovou desku dodnes ukazuj v kostele; na desce jsou dajn uchovny domnl otisky Kristininch nohou. Deska le v kostele ped oltem, kde se pak roku 1263 odehrl zzrak s krv v Bolsen, kter vedl k zaveden svtku Boho Tla. Svtkem se stal 24.ervenec.

LEGER (LEODEGAR, LUTGAR, LGER) Z AUTUN (patron kantonu Luzern, mlyn, pomocnk proti onm chorobm, proti posedlosti) Leger, potomek fransk lechtick rodiny, il a psobil v letech 616-679, stal se biskupem v Autun, ale tak muednkem. Vzdln zskal na dvoe franskho krle Chlotara II. (613623) a uil se i u knze z Poitiers, jeho mu vybral jeho strc Dudon, jinak biskup tohoto msta. Ve dvaceti letech se stal dikonem, vzpt archidikonem a po vysvcen na knze opatem kltera Saint-Maixent v Poitiers, kde dov spoleenstv zreformoval pijetm regul sv.Benedikta. Vldkyn anglosaskho pvodu, jinak manelka Ludvka II. Bathild (Baldhild), si ho vybrala jako biskupa v Autun. Pedtm byl tento stolec dlouho neobsazen, protoe uchazei mezi sebou soupeili, asto doslova do krve. Leger byl dobrm biskupem, svolval synody, staral se o chud, opevoval msto, ale zasahoval tak do svtskch a panovnickch zleitost. Roku 673, po smrti Chlotara III., hjil biskup Childericha II. (673-675) proti intrikm sprvce krlovskho dvora. Jenome Childerich se dopustil chyby navzdory radm a bez crkevnho souhlasu se oenil s blzkou pbuznou, co vyvolalo konflikt svtsk moci a crkve, navc situace vyuil zpadpfransk majordomus, kter ml nakonec na svdom i biskupa. Leger toti upadl v nemilost a musel odejt do vyhnanstv, jm bylo vcelku pjemn msto klter v Luxeuil. Merovejci vak poslze dosadili Legera zpt do Autun, ale sprvce krlovskho dvora, zmnn majordomus Ebroin, ho pronsledoval s vojskem, donutil ke kapitulaci a nechal mu vypchnout oi, uznout jazyk, zmrzait a vsadit do vzen. Po tletm trpen nakonec biskupa popravili meem. Akoliv tedy padl z dvod vysloven politickch, byl crkevnmi historiky pokldn za muednka a jeho kult se soustedil u hrobky v Sarcingu (tedy v Saint-Lger v Pas-deCalais) a v Saint-Maixent, kam byly roku 681-682 peneseny biskupovy ostatky. cta k biskupovi se rozila nejprve ve Francii, o relikvie se uchzel i kostel St-Leger v Ebreiul. Svtek slav 2.jna.

PAULINUS (PAVLN) Z NOLY (patron ezna a mlyn) Biskup a bsnk, plnm jmnem Pontius Meropius Ancius Paulinu, se narodil v sentorsk rodin okolo roku 353 ve francouzskm Bordeaux a zemel roku 431 v italsk Nole. Jeho uitelem poezie a enictv byl bsnk Ausonius. Paulini byl pipravovn pro veejn ivot a svtskou kariru, pracoval tak v nkolika veejnch asech a hodn cestoval. Postupn se stal mskm sentorem, konzulem a guvernrem v Campanii. Roku 379 navtvil poprv Nolu; i kdy absolvoval kesansk vychovn, poktn byl a roku 390. krtce pot mu zemelo jedin dt a hrozilo mu obvinn za zabit bratra. Odeel tedy se svou enou roku 389 do Hispnie, odkud pochzela. V Barcelon byl Paulinu vysvcen na knze a roku 395 odeli natrvalo do jihoitalsk Noly. Vzdali se dajn manelskho ivota, prodali majetek v Galii i ve panlsku a ili spolu a s adou ptel klternm ivotem. Peovali o chud, sami uspodali svj ivot skromn, a Paulinu se tak snail napravit kody, kter byly napchny za vpdu Vizigt vedench Alarichem. Protoe tu byl pohben Felix z Noly, navc na Paulinovch rodinnch pozemcch, Paulinu tu vybudoval velk chrm a adu hospodskch staven, chrm ve Fondi, vodovod v Nole a zdil i toit pro poutnky a dlunky v pzem svho domu, zatmco on a ptel ili poloeholnm ivotem v hornm pate. Roku 409 byl Paulinu v Nole zvolen biskupem, a pak se nm z horizontu ivotopisnch informac na dvacet let vytrc. I kdy toho o Nole mnoho nevme, nen nezajmav, e tady zemel csa Augustu a bylo zde rodit Giordana Bruna. Z dla se uchovalo 35 bsn, z nich 13 oslavovalo pamtku Felixe z Noly kad rok napsal na poest tohoto svtce jednu bse. Dle se dochovalo okolo 50 dopis, v nich debatuje s pteli o nboenskch problmech. Pozoruhodn je okruh osob, s nimi si korespondoval. Dopisoval si se sv.Augustinem, Jeronmem, Ambroem, Martinem, Sulpiciem Severem. Z jeho list se dovdme ale i u chladnm pijet u papee. Zemel roku 431, a to kdy doslouil mi se dvma biskupy a dal potebnm 50 stbrk. Jeho ostatky byly pochovny v dm sv.Felixe, po ase se vak dostaly do ma do kostela sv.Bartolomje na Tiberskm ostrov a nakonec je pape Pius X. vrtil zpt do Noly. Jeho svtek pipad na 22.erven.