Tomas Akvinský byl mnichem, učitel církve, nejvyz.

Představitel
středověké loso e a teologie.

Tomas Akvinsky se narodil nekdy kolem pocatku 1225 na hrade

Roccosecca v Neapole jako 7 syn Hrabete Landulfy, hlavy vyznameho
slechtickeho rodu hrabat z Akvina. Kdy jeho maminka byla tehotna k ni
prisel poustevnik a rekl ze bude chlap ktery bude svetlem cirkve ( k
postevniku prisla PM se svatym Dominikem a Dominik ukazal prstem na
chlapa a rekl ze on bude dominikánským mnichem)

Kdyz bylo Tomasovi 5 let poslal ho otec do velkeho dominikanskeho

opatstvi Monte Cassino protoze bratr jeho tatinka tam byl opatem.
Tomas tam byl prijat oblat(jako dite jez sice jeste neni mnichem ale od
nehoz se ocekava ze jednou slozi reholnou slibu.) Tomas sve vzdelani
prerusil a odesel na univerzitu v Neapole. Zde studoval Sedmero
svobodnych umeni. Studium logickeho a astronomickeho umeni bylo
vlastne jiz studiem loso e. Tomas se seznamil s Arustotelovymi
logickymi spisy a taky se seznamil se s novym poradkem kazani od
Domenika Gusmana. V roce 1244 se Tomas stal prislusnikem
dominikanskeho radu.

Tomašův tatínek byl už mrtev, ale zbytek rodiny dával najevo svou
nelibost tak jasné, že dominikáni pro jistotu rozhodly poslat Tomašé do
Paříže. Po cestě když se svým druhy odpočíval v Toscansku byl Tomáš
svými staršími bratry unesen a dopraven násilím na rodiny hrad na Mont
e San Giovanni. Ani matčiny slzy ani nátlak bratři ho však nepřiměly k
tomu aby svlekl bíle roucho černy plášť dominikánů. Během vězení
napsal Tomáš dvě zkratka pojednání z oboru formální logiky. Je znama
historie o pokusu zbavit ho čistoty. Do pokoje Tomasa jeho bratří pustily
dívku. Tomas vyskočil a vyhnal ji z místnosti, a zdálo mu že anděle
opasaly bedra na znamení trvale čistoty.

( mezidvěma obrazy je zajímavá odlišnost, která spočívá v tom, ze na

prvním obrazu kozeny pas, když na druhým od Velaskeza je pas
vyroben z bíle látky)

Po svém propouštění z Roccasecca odešel Tomáš na studia k

dominikánům v Kolíně nad Rýnem, kde pak studoval od 1248 do 1252
pod Vedením Alberta Velikeho. Albert byl asi o 20 let starší byl
zakladajicim členem dominikánského řadu v Německu. Pod jeho
vedením se Tomáš naučil ocnovat genia aristotela.

fi
fi
fi
fi
 V r 1252 Albert usoudil že Tomas již umi vše, čemu se u něho může ve
loso i a theologii naučit.

Tomasu bylo 27 a on uz byl knězem. Podle dobových zvyklosti byl však

ještě příliš mladý aby zahájil zaverečna studia předchazejici udělení
doktorátu teologii. Ale Albert však přesvědčil generála řadu
oTomašovych zcela mimořádných schopnostech a docílil toho, že byl
Tomas odeslan do Paříži aby zde jako bakalář konal přednášky, jež
předcházely uděleni doktorátu.

V roce 1255 byl Tomas prohlášen doktorem. Po další tři léta bylo
Tomášovou hlavni akademickou povinnosti konat výklady biblických
textu.

Jeho komentáře dochovaly ve dvou formách jako reportatio

( studentsky záznam přednášky) a jako ordinato (text napsaný nebo
nadiktovány samotným přednašejicim).

Jeho atributy: zobrazen jako dominikán, silnější postava, vůl, slunce

nad prsou, holubice, psací načiní, kniha model kostela.

Tema inspirace TA

1) Bonaventura ukazuje kruci x Tomáši Akvinskému a mnichům, kteří

ho doprovázeli, zdroj jeho teologické inspirace. Skromná cela
učeného mnicha je zde reprodukována jednoduchým zařízením -
dřevěným nábytkem, policí s těžkými folii. psané s maximální
přesvědčivostí, díky přísnému aranžmá dávají vzniknout pocitu
odměřeného rytmu všedního dne. Svatý Bonaventura z
Bagnoregia, vlastním jménem Ioannes Fidanza (~1217 Bagnoregio
– 15. července 1274 Lyon)
byl italský františkánský  lozof a teolog a kardinál, jeden z
nejvýznamnějších představitelů scholastiky. Studoval a pak i
vyučoval na Sorboně v Paříží a byl přítelem sv. Tomáše Akvinského.

2) Apoteóza svatého Tomáše Akvinského je oltářní obraz z roku 1631

od Francisca de Zurbaran, původně namalovaný pro dominikánskou
kolej v Seville, ale nyní v Muzeu výtvarných umění v Seville. [1] [2]
Zobrazuje svatého Tomáše Akvinského vystupujícího do nebe, kde
trůní Kristus, Panna Maria, apoštol Pavel a svatý Dominik, zatímco
na něj sestupuje Duch svatý v podobě holubice; a obklopen čtyřmi
dalšími učiteli církve: papežem svatým Řehořem Velikým, svatým
Ambrožem, svatým Jeronýmem a svatým Augustinem z Hrocha.V
fi
fi
fi
fi
dolním rejstříku obrazu vlevo klečí skupina duchovních, v jejichž
přední řadě stojí zakladatel koleje Diego Deza se třemi dominikány:
Alonso de Ortiz, Pedro de Ballesteros a Diego Pinel; vpravo císař
Karel V. a skupina neidenti kovaných postav v mozzetu; uprostřed
stolu leží pergamen, na kterém je vidět několik podpisů, včetně
samotného Zurbarana.

fi