GOTIKA

Je to umělecký sloh ve středověku. Gotický sloh navazuje na sloh románský. Projevuje se spíše
v architektuře, ale najdeme ho také i v literatuře. Jeho počátky sahají do 2. poloviny 12. století a
přetrvává až do 15. století, kdy na něj volně navazuje renesance. Nutno podotknouti, že v Evropě se
každý umělecký sloh projevoval a rozšiřoval na různých územích v jinou dobu tzn. Ve Francii se gotika
již objevuje ve 2. pol. 12. století, ale v Čechách o něco později. Na rozdíl od románského slohu, který
zaznamenáváme po celém kontinentu, se však gotika rozšířila pouze v západní a střední části Evropy.
Na rozdíl od jiných slohů vyvíjí gotika vlastní postupy, náměty a motivy.

Byl to sloh, který se stal uměleckým výrazem rozmachu církve a rytířské doby. Nečerpá inspirace
z antiky. Gotický sloh se stejně jako románský stále odkazuje k bohu – architektura.

Gotiku rozlišujeme na ranou, vrcholní, pozdní

Gotiku můžeme najít v architektuře, literatuře, hudbě, sochařství nebo malířství.

Gotika v architektuře
Vztah k bohu vyjádřen vertikalizací. Budovy jsou zužovány a vyvyšovány směrem nahoru – přiblížení
se k bohu (něco jako Babylonská věž). U staveb oproti románskému slohu dochází ke značnému
prosvětlení budov. Najdeme zde již štíhlé pilíře a ozdobné prvky. Stavělo se z kamene, pískovce a
cihel.

Znaky Architektury: Vertikalismus, lomený oblouk, vnitřní a vnější opěrný systém, fiály.

Stavby gotického slohu

Nejrozšířenější jsou katedrály, i když jsou to církevní stavby mají zdůraznit moc vladaře. První gotické
katedrály vznikly ve Francii – Notre Dame v Paříži, Notre Dame v Remeši.

ZAJÍMAVOST – pro gotiku každého evropského státu bylo něco typické/charakteristické

Např. Německo – stavby z kvalitních cihel, které se nepokrývaly omítkou. Itálie – ornamenty na
fasádě připomínají prvky Středního východu. Anglie – síťová klenba. Čechy – oblast malířství, které
dosáhlo i na celosvětové uznání.

Stavby v Evropě – Notre Dame, Saint-Denis (Francie – první stavba gotiky) Sevillská katedrála
(Španělsko), Bazilika Santa Maria del Fiore (Itálie), katedrála v Lincolnu (Anglie).

Stavby v Čechách – Katedrála sv. Víta, Karlova Univerzita, Karlův most, Prašná brána, Týnský chrám
Panny Marie, chrám sv. Barbory (Kutná hora), chrám sv. Bartoloměje (Kolín).
Gotika v malířství
Tématem byly biblické události. Zobrazení posvátného dění se stává lidem přístupnější = přirozenější.
Doklad o knižní malbě můžeme najít ve Velislavově bibli z poloviny 14. století. Malovaly se hlavně
deskové obrazy a fresky. Mezi hlavní náměty patří oltářní obrazy a rozsáhlé cykly legend ze života
svatých. Na obrazech se již také vyskytují přírodní předměty nebo objekty, které zezačátku hráli roli
atributů. Později došlo k jejich osamostatnění, a tak vznikají první zátiší a krajinomalby.

K hlavním centrům gotického malířství patřila severní Itálie, Francie a Nizozemí.

Itálie – Cimabue = trůnící madona se čtyřmi anděly a sv. Františkem, Simone Martini = Maesta trůnící
madona mezi svědky

Francie – Bratři z Limburka = přebohaté hodinky vévody z Berry

V Čechách najdeme nástěnné malby v jihočeských kostelech a klášterech (Strakonice, Písek).

Nejcennější jsou pak fresky na Karlštejně a v klášteře Na Slovanech.

Čechy – Mistr třeboňského oltáře = neznámý autor oltářní malby Zmrtvýchvstání Krista, Mistr
Theodorik = deskové obrazy v kapli svatého Kříže na Karlštejně.

Gotika v sochařství
Druhy gotického sochařství:

1. Monumentální skulptura – kamenictví spojené s architekturou

2. Komorní sochařství – sošky z kamene, dřeva a slonoviny.

První sochařská díla byly pouhým doplňkem architektury. Funkce byla náboženská. Sochy nestaly
volně, ale byly jakoby přímo nalepeny na architektuře. Postupem času se sochy začaly objevovat i na
oltářích a zdech. Nejrozšířenějším projevem bylo zpodobení Panny Marie s Ježíškem. Dalšími náměty
byly apoštolové se svými atributy nebo Ježíš Kristus na kříži. Sochy byly vysoké a štíhlé, jejich tělo bylo
obvykle vytvářeno do písmene S. V tvářích soch nacházíme také lidské city ať už radostné nebo
truchlící. Jako materiál používali kámen nebo lipové dřevo.

V Čechách za vlády Karla IV. se rozvíjela sochařská huť Petra Parléře, která se pak nejednou proslavila
i ve světovém měřítku. Vznikaly také sochařské výzdoby pro katedrálu sv. Víta (busty, náhrobní
portréty a kameny).

Evropští představitelé – Andrea Pisano = stvoření Evy, Adam Kraft = Schreyer-Landauerův epitaf,
Jacques de Baerze = Oltář s ukřižováním.

Čeští představitelé – Petr Parléř = socha sv. Jiří na Pražském hradě, sochy v chrámu sv. Bartoloměje.
Benedikt Rejt = Vladislavský sál. Matěj Rejsek = Prašná brána.
Gotická literatura
Rozhodující vliv na literární tvorbu má křesťanské náboženství. Z počátku se texty nesměly psát
v národních jazycích (pouze v jazyku, který se obrací k bohu – bohoslužebné jazyky) u nás
staroslověnština a latina. Píšou se kroniky, legendy nebo církevní spisy. Autoři těchto děl pocházeli
z řad církevních představitelů. Později však pomalinku začíná pronikat do literatury národní jazyk.
Začíná rozvoj světské literatury a vedle epiky vzniká i lyrika a drama.

Literatura v Čechách
Žánrově velmi pestrá, rozvoj česky psané tvorby. Rozvíjí se sociální satira – kritika nepořádku
(Hradecký rukopis). Poprvé se objevuje naučná literatura – správní, slovníky, dějepisná literatura.
Legendární tvorba – legendy té doby už k zábavě. Velký rozvoj slovní zásoby, větné skladby a složitých
souvětí. Rozvoj latinsky psané literatury souvisí s Karlem IV. a pražskou univerzitou. Založením
Karlovy univerzity 1348 přineslo rozvoj latinsky psané naučné literatury a umožnilo všem
příslušníkům společenských stavů studovat. Objevují se glosy což jsou vpisy slov na okrajích
latinského textu, kterým mniši nerozuměli.

Karel IV. Vlastní životopis Vita Caroli, je také spojen se vznikem Karlova Majestátu (korunovační řád a
sbírka právních norem).

Světskou zábavní literaturu reprezentuje psaná hra Mastičkář zesměšňuje léčitele neznámy autor,
rytířská veršovaná epika epos Tristram a Izalda – osudová moc lásky, Alexandrida česká – dětství
Alexandra Velikého, tažení, boj proti Peršanům 1/3 se dochovala.

Rytířská próza sem spadají rytířské povídky Štilfríd a Bruncvík (Charles de Coster). Původ erbu krále
českého.

Dalimilova Kronika 14.století veršovaná a vlastenecká. Bohužel velmi nepřesná. Od Babylonské věže
do 1314.

Do 2. poloiny 14. století vznik dvou česky psaných děl duchovní veršované epiky – Život svaté
Kateřiny a Legenda a svatém Prokopu. Autoři neznámí.

Od 2. poloviny 14. století rozvoj světské lyriky, zejména milostná. Svítáníčka. Úplný překlad bible a
překlad středověkého cestopisu Marka Pola Milion.

Literatura v Evropě
ANGLIE

Sir Thomas Malory – byl anglický rytíř. Autor rytířského románu Artušova smrt. Je to středoanglicky
psaný román. Vznikl kompilací francouzských a anglických rytířských románů s artušovou tématikou.
Jde o shrnutí vší artušovské literatury. Kniha obsahuje texty, které sám autor vytvořil (příběh o rytíři
Garethovi) ostatní převyprávěl podle vlastních názorů. Původní dílo obsahuje 8 samostatných
příběhů. Děj 5. století ve Francii a Británii, příběhy rytířů kulatého stolu.

NĚMECKO

Eike von Repgrow autor saského zrcadla. Je to středověká právní kniha. Původní text napsán v latině
pak v němčině. Byl vytvořen na přání pána z Falkenštejna. Tento soupis obsahuje zemská a lenní
práva a později také ovlivnil městské právo Saska.
BELGIE

Vilém z Rubroeku autor cestopisu The Journey of William of Rubruk to the Eastern Parts. Cestopis
přinesl první zmínky o Koreji, Tibetu a Mandžusku.