VÝSKYT KŘEMÍKU A GERMANIA

Olga Šejková 2.B

 KŘEMÍK

• Značka: Si
• Výskyt v přírodě i v lidském těle
• Čistý Si v přírodě nenajdeme ->výhradně sloučeniny, kde vystupuje v ox. číslech IV, vzácně v II.
• Směs stabilních 3 izotopů
• Druhý nejrozšířenější chemický prvek na Zemi. Tvoří až 26 – 28 % zemské kůry
• Křemičitany a různé formy oxidu křemičitého jsou spjaty s vývojem člověka od prehistorických
dob (mezinárodní název křemíku silicium je odvozen z latinského silex = pazourek).
• Koncentrace v mořské vodě nízká
• Základní složka většiny hornin, tvořících zemskou kůru
• Obsahuje ho třetina všech známých nerostů.
 70,1% Si – mossanit SiC, známo přes 1400 minerálů s obsahem Si nejčastěji křemičitany =
silikáty
 KŘEMÍK

• Silicidy  výskyt vzácný, je známo pouze několik silicidů těžkých kovů

 mavlyanovit , xifengit nebo fersilicit FeSi
• Ojedinělý nález ryzího křemíku na Kamčatce v Rusku v sopce Tolbačik
• Nejvýznamnější zástupce je oxid křemičitý Si
• Minerály se liší barevně podle přítomnosti cizorodého prvku, který určuje charakteristické zabarvení Si

Název Zbarvení Příměs

Křišťál Průzračný X
Ametyst Fialový
Citrín Žlutý
Růženín Růžový
Záhněda Hnědý Al, Na, Li
 KŘEMÍK

• Nachází se ve formě kyslíkatých sloučenin – oxidu křemičitého (křemen, tridymit, cristobalit) a

hydratované formy chalcedon, pazourek, achát
• Pro lidský organismus velmi důležitý
• Ovlivňuje zabudovávání vápníku do kolagenové matrice; kladný vliv na tvorbu kostí, pojivých tkání, nehtů
a vlasů
• Nadměrný příjem křemíku z potravin může způsobovat tvorbu močových kamenů
• V těle dospělého člověka je přítomen přibližně 1 g Si a to především v kostech, chrupavkách a zubní
sklovině
• Zvýšený obsah Si v rostlinných buňkách můžeme nalézt v přesličkách nebo žahavých trichomech kopřiv
C H A LC E D O N , AC H ÁT, TR I DYM I T, R Ů ŽE N Í N , C I TR ÍN
GERMANIUM