Luk Plant, S1.

Obecn vlastnosti hoku

Chemick znaka: Mg (Magnesium) Oxidan sla: +2, +1 Skupina: kovy alkalickch zemin Umstn v PSP: 2. skupina, 3. perioda Protonov slo: 12 Skupenstv: pevn Barva: stbrn

Fyzikln vlastnosti
Bod varu, C: 1090 Bod tn, C: 650 Elektronegativita: 1.31 Radioaktivita: Ne Elektrick vodivost (typ): vodi

Vskyt v prod
Pouze ve sloueninch Zastoupen v zemsk ke 1,92,5 % (8. msto) V mosk vod (1 350 mg/l) Velmi vznamn biogenn prvek (nezbytn pro ivot) Ho blou barvou

Zskvn
Elektrolzou taveniny chloridu hoenatho Chlorid hoenat se zskv z mosk vody Karbotermick zpsob

Vyuit
V minulosti: jako zdroj intenzivnho svtla pro fotografick blesky

Oxid hoenat (MgO): pouv se k vrob ruvzdornch materil

Sran hoenat (MgSO4): se vyuv v lkastv a lzestv Chlorid hoenat (MgCl2): inidlo kyseliny fosforen a jejich sol

Biologick vznam hoku

Sprvn innost sval a nerv. Jeho nedostatek asto pociuj sportovci. Udruje v dobrm stavu obhov systm. Mrn deprese a je prevenc infarktu

Slitiny hoku
Mezi nejdleitj a nejstar hokov slitiny pat :

dural (Mg+Al+Cu+Mn) elektron (Mg+Al+Zn+Mn) magnalium (Mg+Al)

magnalium

Slitiny hoku (automobilovch karoseri a letadel)

Obecn vlastnosti vpnku

Chemick znaka: Ca (Calcium) Oxidan sla: +2, +1 Protonov slo: 20 Umstn v PSP: 2. skupina, 4. perioda Nejznmj prvek z ady kov alkalickch zemin Mkk a lehk Velmi reaktivn kov Vlastnosti jsou vce podobn hoku

 Vodi elektrickho proudu a tepla Barv plamen cihlov erven

Barva: stbrn

Vskyt
Pouze ve sloueninch (mocenstv Ca+2) Vpnk tvo 3,4 4,2 % zemsk kry 5. nejrozenjm prvkem a 3. nejrozenjm kovem V mosk vod: 0,4 g Ca/l. Stavebn jednotka veho ivho Nedostatek: Bolesti sval, kivice, ztrty pamti a deprese

Horniny s vpnkem
Vpenec (CaCO3)
Vznik: biochemicky a biomechanicky (mkki) Pouit: vroba vpna, kamenotisk (litografie)

Ve vech lokalitch biologickho pvodu esko: nejbohat vskyt hornin vpencovho typu

Odrdy vpence
Kda
Speciln typ vpence Barva: ziv bl Vskyt: pobe kanlu La Manche

Mramor
Pouvan pedevm k dekorativnm elm - obklady budov, sochy.

Vznamn zdroj vpnku

Dolomit
CaMg(CO3)2 Smsn uhliitan hoenato-vpenat Barva: bl, hndav Pvod: sedimentrn- vysren z mosk vody

Apatit
Ca3(PO4)2

Druh fostatovho minerlu Barva: zelen, hnd, svtle fialov Vznik krystalizac z magmatu

Vroba vpnku
1) Prmyslov se vyrb elektrolzou taveniny chloridu vpenatho ve smsi s fluoridem vpenatm nebo chloridem draselnm. 2) Reakc chloridu vpenatho s hlinkem, pi kter vznik chlorid hlinit a kovov vpnk.

Plen vpno
Oxid vpenat (CaO) rozen a bn pouvan chemick slouenina. Je to bl rav a alkalick krystalick ltka. Tepelnm rozkladem hornin (vpence) pi 825 C Soust sdry a malty

Zdroje
http://www.rsc.org/Education/EiC/issues/2011September/magnesium_dryice.asp http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99%C4%8D%C3%ADk

http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1pn%C3%ADk
http://www.kch.tul.cz/sites/default/files/texty/fp/ach/prace-studentu/062_2Mg-kadlecova.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elektrol%C3%BDza.jpeg http://cs.wikipedia.org/wiki/2._skupina http://doplnky.vitalion.cz/horcik/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Apatit http://www.rsc.org/images/EiC_Sept2011_ExhibitionChemistry_tcm18-207239.pdf

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dolomit

 Video: http://www.youtube.com/watch?v=_xCbal2YyaE http://www.youtube.com/watch?v=i-rFsFwdkTU (Burning magnesium in dry ice) (Reaction of Calcium and Water) Hoen hoku v suchm ledu